Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 21. října 2010 - Štrasburk

1. Zahájení zasedání

PŘEDSEDAJÍCÍ: Miguel Angel MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

(Zasedání zahájeno v 9:00)

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v noci 18. října bylo město Paola, rodiště svatého Františka, zasaženo mohutným přívalovým deštěm, který postihl celou Kalábrii: vznikly rozsáhlé škody na veřejných budovách, soukromých obydlích, vodovodních a kanalizačních sítích i elektrických a telefonních sítích, nemluvě o sesuvech půdy a bahna. Mnoho rodin muselo opustit své domovy a školy zůstaly uzavřené.

Události jako tato se v Kalábrii již dlouho opakují, pravděpodobně v důsledku změny klimatu. V dohledné době bude zveřejněn stav přírodní katastrofy a doufáme, že bude možné aktivovat Evropský fond solidarity. Chtěl bych vyjádřit solidaritu – kterou, jak doufám, sdílí celá sněmovna – se všemi obyvateli, včetně sousedních měst, která byla poškozena.

  Předsedající. − Informace, které jste nám sdělil, samozřejmě pečlivě povedeme v patrnosti. Rádi bychom vyjádřili solidaritu a znepokojení z katastrofy, která zasáhla Kalábrii, a všichni poslanci tohoto Parlamentu samozřejmě vyjadřují svou podporu lidem, kteří byli postiženi v tomto překrásném regionu Itálie a Evropy.

2. Předložení dokumentů: viz zápis

3. Provedení reformy a vývoj v Moldavské republice (rozprava)

  Předsedající. − Prvním bodem je prohlášení Komise o provedení reformy a vývoji v Moldavské republice.

  Štefan Füle, člen Komise. − Pane předsedající, domnívám se, že je nesporné, že jsme ve vztazích mezi Evropskou unií a Moldavskem v rekordním čase dosáhli velkého pokroku, na domácí scéně se však Moldavsko potýká s řadou problémů.

Dne 5. září proběhlo referendum, které mělo vyřešit patovou politickou situaci tím, že by změnilo pravidla volby prezidenta. Litujeme, že se to nepodařilo. Nicméně skutečnost, že toto referendum podle vyjádření mezinárodních pozorovatelů proběhlo v souladu s demokratickými normami, je povzbudivá.

Nyní mají pro upevnění demokracie v zemi zásadní význam volby, které by se měly konat 28. listopadu a které je třeba považovat za zkoušku udržitelnosti reformního procesu. Budeme na to i nadále důsledně upozorňovat všechny zúčastněné strany. Všechny politické strany budou muset spolupracovat jak při volbě prezidenta, tak při výběru takové vlády, která bude schopna provést důležité reformy.

Souběžně s tím budeme i nadále vytrvale podporovat strukturální reformy, které moldavská vláda provádí. Dovolte mi, abych vyzdvihl několik zásadních aspektů.

Evropská unie je pro Moldavsko největším dárcem. V březnu se nám však o nutnosti podpory moldavských reforem podařilo přesvědčit přes čtyřicet dalších dárců. Pomoc přislíbená na období 2010–2013, včetně našeho příspěvku ve výši 550 milionů EUR, činí celých 1,9 miliardy EUR.

V uplynulých měsících jsme včas zareagovali na řadu konkrétních potřeb moldavské vlády, poskytli jsme jejím ministrům doporučení na vysoké politické úrovni, podpořili jsme úsilí o demokratizaci v oblastech, do nichž se promítají zásady právního státu, pomohli jsme zorganizovat volební konzultace, poskytli jsme krizovou pomoc po záplavách z minulého léta a rozšířili jsme možnosti vývozu moldavského vína.

Spolu s moldavskou vládou jsme prostřednictvím drobných, zejména sociálních projektů aktivně spolupracovali s obyvateli Podněstří. Příští rok začneme provádět komplexní program pro budování institucí v rámci Východního partnerství.

Tento program Moldavsku pomůže s přípravou a prováděním dohody o přidružení, o které v současné době jednáme. Na posledním setkání, které proběhlo 13. a 14. října v Kišiněvě, se opět potvrdil rychlý pokrok tohoto jednání.

Jednou z forem naší podpory byly přímé převody prostředků do moldavského rozpočtu. Od posledního čtvrtletí roku 2009 bylo převedeno 37 milionů EUR a dalších 15 milionů EUR bude brzy následovat. Z této částky bylo 8,5 milionu EUR určeno přímo na podporu nejchudších vrstev obyvatel. Vzhledem k tomu, že pan předseda Buzek již podepsal příslušné legislativní rozhodnutí, očekáváme, že brzy převedeme 40 milionů EUR z první tranše makrofinanční pomoci.

Ve stejném duchu bude rovněž pokračovat provádění rozsáhlého programu politických setkání a odborných výměn. Za pár dní se v Lucemburku setkám s předsedou vlády Filatem. V listopadu posoudí podvýbor pro obchod EU-Moldavsko, jak Moldavsko reagovalo na klíčová doporučení Komise pro přípravu jednání o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu.

Kromě toho vedeme s Moldavskem cílený dialog o lidských právech, dialog o energetice a sjednáváme dohodu o leteckých službách. Aktivně pokračuje dialog o vízové povinnosti, který byl zahájen v červnu. Příští pondělí by se k tomuto tématu měla na základě výsledků misí, které v září provedli nezávislí odborníci, vyjádřit Rada pro zahraniční věci.

  Monica Luisa Macovei, jménem skupiny PPE. – (RO) Smyslem této rozpravy je projednání reforem prováděných Moldavskou republikou za poslední rok a jejího pokroku na cestě k evropské integraci.

Tato země byla na pořadu jednání Evropské unie po celý rok, protože splnila své závazky. Ráda bych některé z těchto závazků zmínila. Byl sestaven plán s prioritními opatřeními v zásadních oblastech reformy společně s dalším plánem reformy soudnictví. Oba plány se začaly uvádět do praxe. Byl zahájen dialog o lidských právech. Parlament Moldavské republiky kromě toho v září ratifikoval stanovy Mezinárodního trestního soudu. Se skvělými výsledky pokračují intenzivní jednání o dohodě o přidružení. Uplynul pouze rok, ale subjekty, které se účastnily zahájení tohoto procesu, zaručují, že bude pokračovat.

Moldavská republika je státem, který dosáhl v rámci Východního partnerství EU největšího pokroku. Chtěla bych proto požádat Radu, aby samostatně posoudila vlastní zásluhy tohoto státu. Pokrok je dokladem politické vůle, tvrdé práce a odhodlanosti, které je třeba odměnit. Odměnili jsme západobalkánské země za opatření, která přijaly. Neváhejme tedy a udělejme totéž pro Moldavskou republiku.

V dialogu o vízové povinnosti dosáhlo Moldavsko velkého pokroku ve všech čtyřech oblastech. Proto žádám Radu, aby na příštím zasedání 25. října vyzvala Komisi, aby vypracovala akční plán, aby mohli občané z Moldavské republiky cestovat bez vízové povinnosti. Přímý kontakt mezi lidmi je cennější než všechna prohlášení.

V případě Podněstří je třeba nalézt řešení pro politickou a hospodářskou stabilitu Moldavské republiky a tohoto regionu. EU musí sehrát významnější roli na politické úrovni a musíme se tohoto procesu účastnit prostřednictvím společných projektů, které přinesou změny, po nichž lidé touží.

A konečně evropský integrační proces pomohl budovat demokracii a svobodu rychlostí v evropské historii nevídanou. Stačí si jen uvědomit, jak se situace ve střední a východní Evropě za posledních 20 let změnila. I v západobalkánských zemích nyní vládne mír a reformy jsou v plném proudu. Udělejme to, co je třeba, abychom dosáhli stejné situace i v Moldavské republice.

  Adrian Severin, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, Moldavská republika má jedinou volbu – mezi „podněstřením“ a „poevropštěním“. Tedy mezi oligarchickou minulostí sovětské povahy a budoucností bezpečnosti, prosperity a sociální spravedlnosti.

Vývoj Moldavska byl dosud negativně ovlivňován jeho vnitřní politickou nestabilitou. Základní problém Moldavské republiky nesouvisí s vnějšími výzvami, kterým čelí, ale s vnitřním rozdělením politických sil. Tato vnitřní politická nestabilita vyloučila vládní koalici, která by realizovala její proevropskou volbu. Moldavsko je nyní na rozcestí. Výsledek těchto předčasných voleb by měl zemi vést k budoucnosti evropské modernizace.

Vyzýváme tedy všechny politické síly v Moldavsku, které pro svou zemi usilují o budoucnost evropské modernizace, aby se vyhnuly zbytečnému soupeření či konfrontaci a soustředily se na rozvíjení široké vize, která povede zemi k dosažení evropských cílů.

  Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, před osmnácti měsíci bylo toto plénum šokováno brutalitou událostí v Kišiněvě. O pár týdnů později jsme zde na naší galerii mohli s radostí přivítat vedoucí představitele demokratických politických stran z této země, která se vydala na novou cestu. Podělili jsme se o nadšení moldavských lidí z nové budoucnosti.

Těší nás sledovat pokrok, kterého od té doby tato země dosáhla. Stále zbývá mnohé vykonat – v neposlední řadě předat spravedlnosti pachatele oněch brutálních událostí –, ale pokud se v Moldavsku ve volbách příští měsíc vrátí k moci současná koalice, je velká šance, že i přes problémy hospodářské recese bude země moci dokončit svou transformaci.

Britský spisovatel Francis Bacon prohlásil, že naděje vaří velmi dobrou snídani, ale dost chudou večeři. Moldavské vládní strany by měly mít na paměti, že provádění reforem musí následovat po právních aktech, které tyto reformy umožňují. Čas není na naší straně. Zbývá vykonat mnohé, a to velmi rychle.

Moje skupina oceňuje komisaře Füleho a jeho spolupracovníky za práci, kterou vykonali v pomoci Moldavsku. Vítáme vytvoření iniciativy Přátelé Moldavska a jedinečné setkání evropských zemí, které bylo zorganizováno na pomoc Moldavsku a jeho vykročení kupředu. Evropská unie se všemožně snaží pomáhat této zoufale chudé zemi, aby se posunula k evropským standardům. Doufám, že až bude Rada příští týden jednat o vízovém režimu, pomůže nám najít v této otázce cestu vpřed.

Jak řekl jeden z našich otců zakladatelů, evropské směřování země neurčuje Evropská unie, ale evropský duch jejích lidí. Vyzýváme obyvatele Moldavska, aby tento evropský duch prokázali ve volbách příští měsíc.

  Tatjana Ždanoka, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, vítáme pokrok, kterého dosáhla Moldavská republika, a doufáme, že nadcházející volební proces pomůže dále konsolidovat demokratické instituce a zajistit respekt k právnímu státu a lidským právům v Moldavsku.

Víme, že v moldavské společnosti existuje široká podpora pro budoucí členství Moldavska v EU – nikoli v NATO. Navzdory různým politickým východiskům všechny strany zastoupené v moldavském parlamentu prohlašují, že jsou pro evropskou spolupráci a integraci. Vzhledem ke zkušenostem své vlastní země Lotyšska s členstvím v EU jsem se však při rozhovorech s moldavskými politiky snažila vysvětlovat, že členství v EU nemůže být cílem samo o sobě. Velmi důležité je zvýšit úsilí při provádění hlubokých a ucelených hospodářských a soudních reforem, zejména v boji proti korupci.

Moldavská společnost je multietnická a multijazyková; kromě toho existují zásadní rozdíly v hodnocení historických událostí. Je tedy poměrně nebezpečné vytvářet v moldavské společnosti další dělicí čáry. Domnívám se, že nedávné usnesení prohlašující 28. červen za Den sovětské okupace, které vyvolalo negativní reakci velké části moldavských obyvatel, společnost nijak nesjednotilo a mělo právě opačný účinek.

Moldavská společnost se rovněž člení podle národnosti svých obyvatel. Velká část obyvatel s dvojím občanstvím také vytváří další rozdíly ve vztahu k právům, a proto musíme usilovat o odstranění těchto rozdílů a poskytnutí bezvízového režimu pro všechny Moldavany.

  Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, nikdo nepochybuje o tom, že Moldavsko čeká dlouhá cesta, než dosáhne svého konečného cíle připojení k Evropské unii, což je cíl, který moje skupina, ECR, podporuje. Nadále zůstává jednou z nejchudších zemí Evropy, ačkoli je členem Světové obchodní organizace, a jako takové je zranitelné z hlediska organizovaného zločinu, obchodování s lidmi a korupce. Moldavsko je nadále ochromeno trvalým zmrazeným konfliktem s rusky mluvícím odtrženým regionem Podněstří s dominantním politickým vlivem Ruska.

Protože však byli komunisté před 15 lety zbaveni moci, vydalo se Moldavsko na cestu zásadního pokroku. Strany v Alianci pro evropskou integraci, stávající vládní koalice, prokázaly působivou schopnost spolupráce v zájmu urychlení integrace Moldavska s Evropskou unií. Unie by měla nadále vyvíjet tlak na moldavskou vládu, aby učinila další pokrok v hospodářských reformách, zejména v posilování právního státu a řádné správy věcí veřejných.

Kišiněv bychom však také měli více ocenit a motivovat. Již byla zmíněna otázka víz, ale také bych rád připomněl otázku shromáždění Euronest, které politikům EU i Moldavska nabízí možnost rokovat o společných zájmech. Jak jsem však již uváděl ve své zprávě v předchozím parlamentu – Euronest je bohužel nadále ochromen kvůli rozepři o zastoupení Běloruska, protože náš Parlament neuznává jeho parlament, který nebyl demokraticky zvolen.

Doufám, že jednoho dne se všechny jasně evropské země ve Východním partnerství, totiž Moldavsko, Ukrajina a budoucí demokratické Bělorusko, stanou kandidátskými zeměmi EU.

  Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Pane předsedající, tato rozprava dokládá zájem Evropy o rozdělenou Moldavskou republiku, což mě mimořádně těší. V mé zemi, Nizozemsku, občané mnoho let rozvíjeli některé inspirativní sociální iniciativy, které nabízely mladým lidem z Moldavska skutečné šance. V této souvislosti bych se také rád s hrdostí zmínil o nadaci Orhei v Bunschoten-Spakenburgu, vesnici, která se snaží řešit tyto otázky s velkým úsilím. Lidem z této nadace se mohu podívat do očí, protože i my se zde touto otázkou zabýváme a prokazujeme svou odpovědnost. Moldavsko se rovněž snaží o hlubokou, komplexní obchodní dohodu s Evropskou unií. Komisař Füle se o tom také zmiňuje. Pane komisaři, jaká je situace v této otázce a bylo dosaženo nějakého skutečného pokroku?

Rozšiřování obchodních příležitostí pro moldavské výrobky, zejména zemědělské výrobky a vína z Kišiněva, má zásadní význam, protože hlavní tradiční odbytový trh Moldavska, Rusko, z politických důvodů pravidelně zakazuje či omezuje přeshraniční pohyb. Pane komisaři, již jste o tom hovořil, ale existuje nějaká možnost, jak by mohla Evropská unie pomoci vyřešit tuto potřebu Moldavska?

A konečně mám otázku týkající se „mesebergské iniciativy“ německé kancléřky Angely Merkelové. Je nyní Rusko skutečně odhodláno nalézt řešení otázky Podněstří výměnou za rozšíření politického dialogu mezi EU a Ruskem? Dostávají se ke mně zprávy, že Kreml v současnosti žádná opatření nečiní. Pane komisaři, chtěl bych vám popřát zejména mnoho úspěchů a vytrvalosti ve vašem úsilí o sblížení Moldavska s Evropou.

  Traian Ungureanu (PPE). - Pane předsedající, existuje řada dokladů o tom, že moldavská snaha o přebírání evropských hodnot a norem je opravdová a účinná.

Moldavsko je ve skutečnosti nejlepším příkladem provádění proevropské politiky mezi našimi východními sousedy. Moldavsko je z hlediska kritérií pro přijetí eura zcela srovnatelné se západobalkánskými státy.

Pozitivní příklad Moldavska bychom měli ocenit a podpořit. Zhoršení stavu demokratických institucí v sousední Ukrajině zvyšuje důležitost Moldavska pro politiku EU v jejím východním cípu. V této souvislosti je důležité, aby všeobecné volby 28. listopadu potvrdily pokračující směřování Moldavska k evropské integraci.

Je skutečně nejvyšší čas, aby EU vyslala Moldavsku a Moldavanům pozitivní signál. Tisíce moldavských rodin jsou rozděleny vízovou bariérou. Dialog mezi EU a Moldavskem o vízové povinnosti nám dává velkou příležitost. Tento dialog by měl přejít do pracovní fáze. Doufejme, že Rada pro zahraniční věci 25. října vyzve Komisi, aby vypracovala akční plán pro uvolnění vízového režimu. Proevropské, integrované Moldavsko by mělo příznivý vliv na východní hranici EU, kde špatná správa věcí veřejných a nevyřešené konflikty trvale ohrožují evropskou stabilitu.

  Iliana Malinova Iotova (S&D). – (BG) Výzvy, kterým v současnosti Moldavsko čelí a které jsou rovněž součástí našeho obecného cíle, zahrnují posílení multietnického státu a jeho identity, politické urovnání problému Podněstří a členství Moldavska jako samostatného, nezávislého státu v Evropské unii.

Proces uvolnění vízového režimu je obzvlášť důležitý. Jak jsme viděli v podobných případech u zemí bývalé Jugoslávie, má dobré výsledky. Snaha použít zrychlené řízení pro společné vydávání bulharských a rumunských pasů moldavským občanům tento problém neřeší a obsahuje jistá rizika. Orgány v Kišiněvě musí současně zajistit, aby prospěch z 90 milionů EUR makrofinanční pomoci, kterou Evropská unie poskytuje, pocítili všichni moldavští občané bez ohledu na svůj etnický původ. To je také zvlášť důležité pro bulharskou menšinu v Moldavsku, která žije v jednom z nejchudších hospodářských regionů v zemi.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE) . – (RO) Jako člen delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Moldavsko jsem mohl s radostí sledovat pozitivní pokrok Moldavska a mohu potvrdit, že Moldavská republika během loňského roku velice jasně projevila odhodlání vykročit evropskou cestou. Rád bych vás při této příležitosti upozornil na reformy hospodářského a soudního systému i veřejné správy. Současně musíme být realističtí a uvědomit si, že proces přeměny není v Moldavsku snadný a je ještě třeba provést mnoho reforem.

Těší mě, že došlo k pokroku v rozhovorech o uvolnění vízového režimu. Domnívám se však, že by Komise měla vypracovat jasný harmonogram pro dosažení tohoto cíle a konec konců pro úplné odstranění víz v budoucnu. Moldavská republika bude muset projít rozhodující zkouškou v parlamentních volbách dne 28. listopadu a doufám, že obyvatelstvo schválí a do budoucna podpoří evropskou cestu, na kterou se země vydala.

Makrofinanční a politická pomoc evropských orgánů a některých členských států měla obrovský význam. Vzhledem k pozitivním výsledkům naší politiky žádám evropské orgány – Parlament, Radu a Evropskou komisi –, aby pokračovaly ve své činnosti na podporu Moldavska, aby tato země získala důvěru a odvahu, pokud jde o pokračování v cestě reforem a sbližování s Evropskou unií, a nakonec se mohla stát plným členem.

  Adam Bielan (ECR). – (PL) Před deseti dny jsem měl příležitost navštívit Moldavsko jako člen zvláštní delegace Výboru pro zahraniční věci, mj. s kolegy paní Macoveiovou a panem Watsonem. Byli jsme v Moldavsku v okamžiku, který byl pro tuto zemi mimořádně důležitý – několik týdnů po neúspěšném ústavním referendu z 5. září a rovněž několik týdnů před velmi důležitými parlamentními volbami, které, jak víte, se budou konat 28. listopadu. Především jsme byli svědky velké podpory národa a moldavské společnosti procesu evropské integrace. Tento proces podporují téměř tři čtvrtiny Moldavanů.

Zaznamenali jsme rovněž velký pokrok, kterého dosáhla vláda premiéra Filata na cestě k evropské integraci, a mnoho reforem, včetně významného pokroku v boji s korupcí, která dříve zemi stravovala. Problémy samozřejmě přetrvávají: problémy vyplývající z hospodářské krize a problémy vyplývající z dosud nevyřešené situace v Podněstří. Aby však mohl proces reforem pokračovat i po 28. listopadu, je třeba, aby Evropská unie vyslala jasný signál, a proto doufám, že nadcházející zasedání Rady dokáže prosadit proces uvolnění vízového režimu.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) I já bych ráda poděkovala všem, kteří tuto rozpravu umožnili. Je naší povinností, abychom na Moldavskou republiku pohlíželi s velkou odpovědností, zejména nyní v době blížících se voleb. Vláda Aliance pro evropskou integraci svým mimořádným úsilím prokázala, že je připravena zahájit intenzivní proces politických, hospodářských a institucionálních reforem, kterými v rámci Východního partnerství ukazuje v této oblasti cestu. Tento proces se odehrává po osmi letech komunistické vlády, kdy byla vážně porušována základní práva jako právo na svobodu projevu a právo na spravedlivý soud.

Reformní proces v Moldavské republice musí pokračovat především v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Je třeba vést účinný boj proti korupci a zaručit svobodu soudní moci. Současně je třeba zajistit bezpečné a humánní vězeňství, které by respektovalo základní lidská práva. Moldavská republika se více než 18 měsíců zmítala v politické krizi, kdy selhaly prezidentské volby a ověření platnosti referenda.

Domnívám se, že nadcházející volby dne 28. listopadu jsou velkou sázkou na cestu Moldavska do Evropy. Demokracie bude muset znovu projít obtížnou zkouškou. Chci s plnou odpovědností prohlásit, že nezdar demokracie v Moldavské republice v nadcházejících volbách by rovněž v malé míře znamenal nezdar politiky EU v této zemi. V bezprostřední blízkosti EU potřebujeme partnera, který vyznává hodnoty, jež sdílíme.

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že jazyk, kterým hovoří občané Moldavské republiky, je nyní úředním jazykem Evropské unie. To je další důvod, proč by měla mít naši podporu.

  Kristian Vigenin (S&D). – (BG) Jsem rád, že Evropský parlament věnuje svůj čas diskusi o situaci v Moldavsku, zemi, která je v zásadě evropská. V této souvislosti je třeba říci, že vládnoucí koalice pro evropskou integraci skutečně značně přispěla k procesu přiblížení Moldavska k Evropské unii a je ji za to třeba velice ocenit.

Současně jeho občané očekávají více výsledků v oblastech hospodářského a sociálního rozvoje. Není náhodou, že se toto téma rovněž stává klíčovou otázkou v současné kampani. Vybudování vztahů s Evropskou unií není jednorázovou záležitostí. Je to dlouhodobý proces a moldavská cesta ke sblížení se musí stát nezvratnou politikou.

Nezdar pokusu o změnu ústavy vedl k tomuto stavu politické nestability a hrozí, že se po těchto volbách bude opakovat. Proto vyzývám vedoucí politické síly, aby bez ohledu na rozdílnosti a výsledek voleb vykonaly to, co je třeba pro zajištění politické stability v Moldavsku, která jim umožní jednat v zájmu jejich občanů a evropské budoucnosti jejich země.

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Jako rumunský imperialismus popisují moldavští komunisté projevovaný zájem a projevy poslanců v Rumunsku na téma situace v Kišiněvě, ať již jde o prezidenta Băsescua nebo poslance Evropského parlamentu. Jinými slovy, komunisté v Kišiněvě by chtěli, aby Bukurešť zmlkla. Sám za sebe musím říci, že nemají nárok něco takového očekávat. Naopak naší povinností je mluvit.

Hlavním důvodem tohoto stanoviska je, že v Moldavské republice žije velké množství především evropských, rumunských a bulharských občanů a dalších obyvatel. Domnívám se, že i občané, kteří žijí v Moldavsku, mají tak jako kterýkoli jiný evropský občan práva vyplývající z jejich politického statusu.

Zadruhé musíme velmi bedlivě sledovat Kišiněv, protože tamní koaliční vláda jednala více než rok ve jménu evropské integrace. Nejde jen o název, který tato koalice nese. Samozřejmě pokud by se nazývala Aliancí pro Rusko, neprojevovali bychom o ni takový zájem. Byla nazvána Aliancí pro evropskou integraci, avšak nejde tu jen o jméno, ale o velmi odvážný postup této vlády. Paní Macoveiová a pan komisař Füle vysvětlili, co tento odvážný postup obnáší.

Byl jsem v Kišiněvě a Tiraspolu minulý týden a všiml jsem si, že ve volební kampani, která má být zahájena před listopadovými volbami, je rovněž v sázce evropská proměna. Moldavští občané budou ve skutečnosti rozhodovat nejen mezi různými politickými silami, ale také mezi pokračováním a opuštěním své cesty do Evropy.

Nemylme se. Viděl jsem, že i vedoucí delegace EU v Kišiněvě se mýlil. Komunisté nechtějí integraci. Komunisté ukázali, co chtějí, před rokem a před několika měsíci. Demonstrace v dubnu jasně prokázala zájmy komunistů v Kišiněvě. Proto doufám, že občané pochopí poselství a postoje stran a že i sami politici pochopí přání lidí vyjádřená ve volebních urnách.

  Marek Siwiec (S&D). – (PL) Položme si otázku, proč věnujeme tolik pozornosti tak malé zemi, která leží v blízkosti Černého moře, ale nemá k němu přístup. Důvodem, proč hovoříme o Moldavsku, je možná to, že je to malá země, kde se setkávají dva světy. Jeden z nich, který kdysi symbolizoval Sovětský svaz, se s velkými obtížemi stává věcí minulosti. Moldavsko je rozdělenou zemí. Jedna jeho část je okupována a je podporována vnějšími silami. Domnívám se, že tato země si zaslouží naši podporu. Je to malá země, která je domovem velmi statečných lidí, kteří se chtějí přiblížit Evropské unii a budovat demokracii.

Pane komisaři, situace v Moldavsku připomíná pojem z fyziky, ve kterém není důležitá sama síla, ale bod, ve kterém působí. Ty miliony eur, o kterých jste hovořil, nepůsobí velkým dojmem. Je to jen malá část peněz, ale je-li použita na správném místě a ve správný čas, může přinést pozitivní výsledek, který si přejeme. Přeji úspěch všem, kteří chtějí budovat demokracii v Moldavsku. Nezajímají mě stranické vztahy, ale přál bych si, aby se Moldavsko sjednotilo, vybudovalo pro sebe lepší budoucnost a stalo se v blízké budoucnosti naším partnerem.

  Eduard Kukan (PPE). - (SK) Dosavadní vývoj Moldavska je příslibem, že by se tato země mohla stát příkladem úspěšného příběhu účastníka Východního partnerství Evropské unie.

Současná proevropská vláda vedená Aliancí pro evropskou integraci představila občanům Moldavska jasnou politickou perspektivu, významnou pro budoucí demokratický rozvoj země. Je však rovněž pravdou, že vnitropolitická situace byla negativně poznamenána dlouhotrvajícími neshodami o ústavní reformě. Po neúspěšném referendu by měly nadcházející volby překonat mrtvý bod, na kterém uvázla politická jednání mezi stranami. Domnívám se, že Evropská unie by měla výrazněji ocenit důležitý pokrok, kterého dosáhla současná vláda v rozvoji vztahů s Unií.

V pondělí 25. října přijme Rada pro zahraniční věci návrh závěrů o Moldavsku. Měly by podpořit dosavadní proevropské kroky současné vlády, a co je důležité, mohly by požádat Komisi, aby vypracovala akční plán k uvolnění vízového režimu. To je velká věc pro občany Moldavska. Samozřejmě, jak to všechno nakonec dopadne, bude záležet především na výsledcích voleb. Pokud jde o Evropský parlament, domnívám se, že bychom měli být ve svém přístupu k Moldavsku pozitivnější. Měli bychom důrazněji projevit svou podporu proevropským silám v této zemi, ukázat jim, že nám záleží na tom, aby se v budoucnosti i Moldavsko stalo členem jednotné evropské rodiny. Přesvědčit je, že i pro ně je taková budoucnost nejlepší.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - Pane předsedající, Moldavsko urazilo dlouhou cestu od doby, kdy Molotovův-Ribbentropův pakt rozdělil Evropu na sféry vlivu a Moldavsko se stalo součástí SSSR.

Moldavsko je dnes nezávislým státem. Je pravda, že má mnoho problémů. Současně je to demokratická země na cestě k evropské integraci, a proto bych dnes chtěla vyzvat všechny politické třídy v této zemi, všechny demokratické politické síly a všechny etnické komunity, aby se vyhnuly zbytečným konfrontacím a soustředily se na rozvíjení široké vize pro Moldavskou republiku, jejímž cílem je směřování země k dosažení evropských cílů.

V neposlední řadě je tu otázka Podněstří. Podněstří by mělo mít v našem pořadu jednání prioritu, a proto vítám iniciativu německé kancléřky Angely Merkelové a politických vůdců některých dalších zemí pro řešení tohoto zmrazeného konfliktu.

  Ioan Mircea Paşcu (S&D). - Pane předsedající, Moldavsko je posledním místem mimo EU ovlivněným římskou historií. Historie zde sehrála velkou roli. Díky politice sousedství a Východnímu partnerství se však vyhlídky Moldavska na přiblížení a přijetí k EU po splnění požadovaných podmínek zlepšují.

Současná koalice, která se brzy bude muset pokusit uspět ve volbách, urychlila průběh reforem, na které EU náležitě odpověděla. Všem zodpovědným osobám na obou stranách bychom měli poblahopřát. Rychlost vnitřní reformy a reakce EU by měly pokračovat, aby dospěly do bodu, kde již nehrozí žádný zvrat, a to raději dříve než později.

Šance Moldavska ovšem závisejí na vyřešení konfliktu v Podněstří. Z tohoto hlediska nás povzbuzují současná jednání na toto téma ohlášená v Postupimi na německo-ruském summitu a pravděpodobně otevřená na nedávném trojstranném summitu v Deauville, který využil zřejmé ochoty Ruska k nalezení řešení. Neztrácejme víru a pracujme společně na tom, abychom přivedli toto poslední území s římskou minulostí do EU.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, když jsme v minulosti uvažovali o Balkánu, například když jsme se soustředili na problémy Kosova nebo Bosny, většinou jsme Moldavsko přehlíželi. EU se měla již dávno při konfliktech týkajících se Moldavska a jeho sousedů ujmout role zprostředkovatele. Je politováníhodné, že Moldavsko nyní zamítlo nabídku EU na zprostředkování v souvislosti s konfliktem v Podněstří.

Ne náhodnou je Moldavsko chudým příbuzným v evropské rodině. Na vině je chaotické, postsocialistické hospodářství země. Jak víme, hlavní průmyslová oblast na východě Moldavska vyhlásila nezávislost s podporou Ruska a tím zpečetila hospodářský úpadek země, protože hospodářství je postaveno výhradně na zemědělství.

Až půjdou občané Moldavska na konci listopadu volit novou vládu, bude důležité zajistit, aby volby proběhly hladce a následně nedocházelo k nepokojům a například k prohloubení konfliktu s Rumunskem.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane komisaři, měl jsem příležitost být pozorovatelem při opakovaných volbách v Moldavsku. Když jsme hovořili se zástupci tehdejších opozičních stran, viděli jsme velkou touhu po změně. Tato změna nastala. Současný předseda vlády, pan Filat, který v té době hovořil jako představitel opozice, jasně vyjádřil evropské ambice. S velkým respektem jsme hovořili o výsledcích jeho práce, když nás navštívil zde v Evropském parlamentu. Totéž potvrdila i delegace Výboru pro zahraniční věci, která Moldavsko nedávno navštívila.

Vnitřní problémy, zejména ve vztahu k Podněstří, a zhroucení a rozklad země, které jsou symbolem minulosti a rozdělení, jsou vesměs velice závažné otázky. Musíme podporovat proces, který umožní začlenění Podněstří do Moldavska. Existuje zde řada problémů, včetně migrace. Pane komisaři, každé vyjádření podpory Moldavsku, a v tom souhlasím se svým kolegou panem…

(Předsedající řečníka přerušil)

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, minulý víkend jsem cestoval do Kišiněva v Moldavsku. Zúčastnil jsem se konference pořádané ministrem kultury o začlenění Moldavska do Evropy se zvláštním důrazem na kulturu. Velice jsem ocenil velkou touhu po růstu, zejména prostřednictvím řady iniciativ od budování infrastruktury a silničních, elektrických a dalších sítí až po odbornou přípravu na všechna řemesla a doškolování pro další profese.

Obyvatelé Moldavska mají velký zájem o připojení k Evropě. Vláda usiluje o skutečné začlenění do Evropské unie v blízké budoucnosti a dělá pro to velice mnoho. Pro Evropu je příjemné soustředit se v tomto okamžiku na …

(Předsedající řečníka přerušil)

  Andrew Henry William Brons (NI). - Pane předsedající, počet přirozených příjemců finanční podpory EU je v současnosti menší než polovina celkového počtu členů. S tím, jak rozšiřujeme členství na víc a více chudších východních států, poměr čistých příjemců se zvýší možná až na dvě třetiny. Bude to samozřejmě na úkor současných čistých přispěvatelů, ale bude to i na úkor současných členů, kteří jsou čistými příjemci.

Často slyšíme, že zmírnění vízových omezení nemá nic společného s migrací, čímž se samozřejmě myslí legální migrace. Má to všechno společné s nelegální migrací: s obchodováním s lidmi, kteří pracují za nižší než minimální mzdu a nejsou při tom dodržovány ani minimální pracovní podmínky. Tuto zemi také připraví o lidi v produktivním věku, kteří by mohli vyvést zemi z chudoby.

A konečně bych chtěl říci, že Moldavsko vyhlásilo svou nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991. Skutečně si přeje vzdát se své nezávislosti ve prospěch EU, byť by si mohlo přijít na pěknou hromadu stříbrných?

  Štefan Füle, člen Komise. − Pane předsedající, velice si vážím této rozpravy. Oceňuji její načasování a nejvíce ze všeho oceňuji obecnou zřejmou jednotu poselství a podpory tohoto váženého pléna.

Moldavská republika stojí na významné křižovatce svých dějin. Evropská komise loni moldavské vládě aktivně pomáhala provést co největší část jejího ambiciózního reformního programu.

Reformy, které podporujeme, bez výjimky odrážejí široký záběr cílů akčního plánu EU-Moldavsko. Úspěch těchto reforem bude mít pro budoucnost Moldavské republiky zásadní význam.

Při mnoha příležitostech, například 30. září během návštěvy takzvané „Skupiny přátel“ v Kišiněvě, o které hovořil pan Watson, jsme podpořili vizi moderního a prosperujícího Moldavska s usmířenou společností a obnovenou územní celistvostí. Je nepochybné, že evropská historie může v tomto případě posloužit jako dobrý příklad.

Moldavská republika je na vzestupu. Věřím, že se jí podaří dosáhnout politického kompromisu, který je nutný pro další provádění reforem. Pokud jde o nás, budeme nadále maximálně podporovat občany Moldavska a poskytovat nezbytnou vnější podporu reforem. Budeme je nadále podporovat, aby úspěšně zvládli zatěžkávací zkoušku v nadcházejících parlamentních volbách. Rovněž upřímně doufám, že po těchto volbách budeme svědky všeobecného politického procesu v Moldavsku, který se soustředí na proevropský program a bude pokračovat v transformaci ve prospěch moldavských občanů i Evropy.

  Předsedající. − Na závěr této rozpravy⁽¹⁾ jsem obdržel šest návrhů usnesení podle čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes, ve čtvrtek 21. října 2010 ve 12.00 hodin.

Písemná prohlášení (článek 149)

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Také já vítám pokrok, kterého Evropská unie dosáhla za poslední rok ve vztahu k Moldavské republice. Dovolte mi, abych poblahopřál svým kolegům, kteří předložili tento návrh usnesení.

Rumunsko od okamžiku svého přistoupení neustále bojovalo za věc Moldavské republiky v EU. Domnívám se, že konkrétním důkazem tohoto původního zájmu je počet rumunských poslanců Evropského parlamentu z různých politických skupin, kteří podepsali toto usnesení.

90 milionů EUR poskytnutých této zemi v makrofinanční pomoci bylo a stále je záchranným lanem, které Moldavsko a jeho občané potřebovali, aby dosáhli pokroku, a zejména aby splnili závazky, které přijali v oblasti reforem, právního státu a boje proti korupci.

Moldavská republika má dva velké problémy, které musí vyřešit. Prvním je Podněstří, kde musí evropské vlády vystupovat výrazněji a důsledněji a kde je třeba obnovit vyjednávání. Druhým problémem, který zřejmě závisí na demokratických politických silách v Moldavské republice, které musíme podpořit, je způsob provedení voleb 28. listopadu. Musíme občanům uvnitř i vně země zaručit faktický přístup k právu zvolit si svou ústřední vládu. Děkuji vám.

(1) Viz zápis.

4. Kontejnery ztracené na moři a kompenzace škod (rozprava)

  Předseda. − Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení o kontejnerech ztracených na moři a kompenzaci škod, kterou pokládá Brian Simpson jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch Komisi (O-0115/2010 – B7-0469/2010).

  Brian Simpson, autor. − Pane předsedající, jak jste uvedl, dnes ráno hovořím jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch o otázce, která byla dlouhou dobu přehlížena, totiž o kontejnerech, které padají z lodí na moři.

Je pro mě překvapující, že v naší moderní době se každým rokem ztrácejí tisíce těchto kontejnerů, přičemž velká většina z nich spadne z lodí do našich oceánů. Odhaduje se, že se každým rokem na moři ztratí ohromné množství 10 000 kontejnerů. Vypadá to tak, že společnosti liniové lodní dopravy a pojišťovny se s tímto číslem zcela bez problémů smiřují a nedělají s tím nic. V evropských vodách se na moři ztratí 2 000 kontejnerů ročně a toto číslo se bude pravděpodobně každoročně zvyšovat. Tyto kontejnery ohrožují plavbu, mohou znečišťovat moře jedovatými i nejedovatými látkami a místním orgánům způsobují velké náklady na čištění.

Jako dopravní výbor nyní požadujeme opatření pro snížení tohoto čísla a vysíláme signál námořnímu průmyslu, že již nejsme ochotni déle tolerovat tento stav. MARIN Institute v Nizozemsku zjistil, že hlavními důvody, proč kontejnery naskládané na sebe padají, je jejich špatné upevnění, nadměrná hmotnost a nesprávné umístění. Kromě toho je pro posádku větších kontejnerových lodí obtížné posoudit, zda se těžký náklad pohybuje dopředu a/nebo dozadu z důvodu klimatických podmínek, které mohou zvýšit vertikální zrychlování v těchto oblastech nad rámec platných konstrukčních specifikací plavidla.

Kromě toho to, že chybí úmluva, která by stanovovala přísné podmínky pro náhradu škody netoxických látek, znamená, že místní vlády musejí nést nadměrné náklady za čištění. Parlament nyní požaduje, aby plavební společnosti přijaly v této věci svou odpovědnost. Byli bychom rádi, kdyby byla Komise aktivnější v řešení tohoto nepřijatelného stavu věcí. Dnes požádám Komisi, aby prostudovala výsledky získané v projektu Lashing@Sea a předložila návrhy na zlepšení postupů a vybavení pro upevňování kontejnerů.

Zadruhé bychom byli rádi, kdyby bylo přijato opatření, aby byly všechny kontejnery zváženy v přístavu a byly správně umístěny ještě předtím, než se plavidla vydají na moře, a byly vybaveny automaticky aktivovanými výstražnými světly, která by napomohla kontejner lokalizovat.

Zatřetí žádáme Komisi, aby posoudila kompenzaci škod, aby nebyly místní a regionální orgány ošizeny.

A konečně bych se chtěl vrátit k povinnostem širšího námořního průmyslu, aby jednal společně. Uvědomuji si, že kontejnery se budou ztrácet v prudkých bouřích. Nemohu však přijmout to, že se kontejnery ztrácejí vinou nekvalitního upevnění nebo nadměrné hmotnosti či nesprávného uložení nebo kvůli všeobecnému laxnímu přístupu průmyslu k tomuto problému.

Kontejnery, které padají z lodí, jsou nebezpečné. Ztráta 20 000 kontejnerů ročně je nepřijatelná. Jsou tím ohrožovány životy, a proto požadujeme opatření. Zdá se, že námořní průmysl jednat nechce. Možná bychom měli my.

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – (GA) Pane předsedající, jsem vděčná panu Simpsonovi za to, že se ujal této zásadní záležitosti, která je předmětem zájmu mnoha poslanců tohoto Parlamentu i Komise.

členka Komise. − Komise vítá výsledky projektu Lashing@Sea. Řešení otázky kontejnerů ztracených na moři je především úkolem Mezinárodní námořní organizace, jak je stanoveno na mezinárodní úrovni. Komise však bude spolupracovat se členskými státy, aby podpořila kroky směřující k přijetí mezinárodně schválených postupů v rámci struktur Mezinárodní námořní organizace.

Pokud jde o druhou otázku týkající se nadměrné hmotnosti a nesprávného umístění kontejnerů, v EU neexistují žádné předpisy upravující hmotnost kontejnerů před naložením na lodi nebo postupy pro umístění nebo upevnění. Tato otázka je řešena na vnitrostátní úrovni nebo prostřednictvím mezinárodních dohod.

Komise v této fázi neplánuje převzít legislativní iniciativu v této otázce. Mohlo by se to však změnit, pokud nebudou mezinárodní rozhovory úspěšné a budou se zvětšovat problémy se stabilitou lodí, pevností lodí nebo ztrátami kontejnerů.

Před předložením nového návrhu by Komise měla plně posoudit dopad, který by toto opatření mělo na provozovatele námořní dopravy. Komise dnes nemá k tomuto konkrétnímu tématu dostatek informací.

Pokud jde o třetí otázku systémů pro sledování kontejnerů na moři, lze tuto problematiku dále zkoumat. Ovšem vybavení milionů kontejnerů zařízeními pro sledování by bylo nákladné a před přijetím konečného rozhodnutí, na jehož základě by byly tyto systémy pro sledování povinné, je třeba provést náležité posouzení prospěšnosti.

Komise by rovněž mohla posoudit proveditelnost vyjasnění ustanovení směrnice 2002/59/ES, kterou byl zřízen kontrolní systém Společenství pro provoz plavidel a která členským státům ukládá, aby zajistily, že kapitán lodi nahlásí příslušným pobřežním stanicím všechny zpozorované kontejnery plující na moři.

Má-li být prověřena možnost sledovatelnosti kontejnerů, je třeba vzít v úvahu náklady takových opatření. Tuto možnost je však třeba posuzovat v rámci možného zavedení sledovatelnosti kontejnerů pro logistické a bezpečnostní účely.

A konečně, pokud jde o kompenzace škod způsobených ztracenými kontejnery, lze tuto otázku řešit podle směrnice 2009/20/ES o námořním pojištění, a směrnice 2005/35/ES o znečišťování moří a sankcích za protiprávní jednání řeší případy, kdy byly do moře vypuštěny olejové znečišťující látky.

Směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí rovněž stanoví přísnou odpovědnost provozovatelům, kteří způsobí škodu životnímu prostředí při námořní dopravě nebezpečného nebo znečišťujícího zboží. Tito provozovatelé jsou povinni napravit škodu způsobenou chráněným druhům a přírodním biotopům.

Další opatření, která by mohla být přijata jako kompenzace škod způsobených ztracenými kontejnery, by bylo třeba důkladně posoudit z hlediska zásady proporcionality, která ospravedlňuje opatření EU. Komise se domnívá, že v této fázi by měla být prioritní práce Mezinárodní námořní organizace na zvýšení norem.

  Dominique Riquet, jménem skupiny PPE. – (FR) Pane předsedající, paní komisařka a pan Simpson uvedli, že se každým rokem ztratí v evropských vodách několik tisíc kontejnerů, které představují velmi výrazné riziko ze dvou důvodů: jednak přinášejí riziko znečištění, které bylo široce diskutováno, jednak protože řada z nich se nepotopí, ale často plují mezi dvěma vodními útvary, ve kterých se obtížně lokalizují a představují velké riziko pro bezpečnou plavbu lodí, ať už se jedná o nákladní lodi nebo – a to především – o nejmenší rybářská nebo rekreační plavidla. Výsledkem, jak víme, jsou vážné nehody, které ohrožují lidské životy.

Jde tedy o mimořádně závažný problém a Komise podle všeho tvrdí, že buď nemá informace, aby mohla jednat, nebo se domnívá, že s ohledem na stávající předpisy je třeba přijmout určitá opatření. Ve skutečnosti to však není pravda: v této věci se neděje naprosto nic.

Chceme proto, aby byla navržena skutečná opatření. Chceme preventivní opatření, čímž mám na mysli opatření týkající se způsobů nakládání a uložení kontejnerů a zabudování výstražných světel do kontejnerů – což lze provést za přijatelných ekonomických podmínek –, která umožní lokalizaci ztracených kontejnerů, a tedy buď varování plavidel – a záchranu lidských životů – nebo vyhledání v případě, že kontejnery obsahují jedovaté látky. V případě, že se jedná o jedovaté nebo vysoce jedovaté látky, musí být tato výstražná světla schopna vysílat dohodnutý signál, aby bylo možné předpovídat a zvládat riziko pro životní prostředí.

A konečně, tato výstražná světla musí být možné použít pro identifikaci vlastníků kontejnerů, protože vyvstává podstatná otázka odpovědnosti, která byla vznesena v ústním dotazu. Je zřejmé, že nejsou-li známi vlastníci, a není-li tedy možné identifikovat a lokalizovat kontejnery, znamená to, že nelze nic podniknout pro nápravu a kompenzaci škody.

Naléhavě vyzýváme Komisi, aby se nespokojila se závěrem, že nemáme zdroje, nebo že stávající zdroje jsou dostatečné, protože o žádný problém nejde: jde tu o otázku bezpečnosti z hlediska životního prostředí, ale jsou v sázce i lidské životy, a na to musíme pamatovat.

  Saïd El Khadraoui, jménem skupiny S&D. – (NL) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, jménem své skupiny bych chtěl podpořit tvrzení a dotazy předložené předsedou Výboru pro dopravu a cestovní ruch, panem Simpsonem. Ztráta kontejnerů – a samozřejmě i jejich obsahu, protože nesmíme zapomínat, že i o tom je řeč – je bezpochyby podceňovaným a zanedbávaným problémem. Jak bylo řečeno, týká se to 2 000 kontejnerů ročně jenom v evropských vodách, se všemi důsledky pro životní prostředí, možnými důsledky pro posádky, pro jiné lodi a pro pobřežní regiony, které jsou pochopitelně poměrně často postaveny před úkol odstranění tohoto odpadu. Jde tedy o problém, se kterým musíme něco dělat.

Existují různé příčiny tohoto problému: špatné počasí, rychlost, špatné zajištění a uložení kontejnerů, nadměrná hmotnost atd. Moje skupina se domnívá, že tento problém má evropský rozměr, který opravňuje Komisi, aby se chopila iniciativy. Nesmíme pasivně přihlížet a čekat na opatření Mezinárodní námořní organizace (IMO). Především bychom měli přijmout iniciativu v otázce registrace těchto nehod a zvyšování povědomí o tomto problému v evropských přístavech. V kontextu sociálního dialogu – evropského sociálního dialogu v přístavním odvětví – by se tohoto tématu měla chopit i Komise a navrhnout řešení, jako například nové postupy pro nakládání kontejnerů nebo změnu přípravy.

Pan Riquet zdůraznil – a také já se domnívám –, že je velmi rozumné zajistit, aby byly kontejnery sledovatelné: nejen v této souvislosti, ale i v souvislosti monitorování celého logistického řetězce. Paní komisařko, v příštích měsících a letech tedy očekávám poněkud konkrétnější iniciativy.

  Gesine Meissner, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedající, paní Geoghegan-Quinnová, o vyplavení kontejneru plného sportovní obuvi na jakémsi ostrově, které bylo nadšeně přijato obyvateli, se v minulosti psalo v novinových titulcích. V jiném případě byla na břeh vyplavena zásilka gumových kachniček. To jsou ovšem příjemné příklady lodních nákladů, které se ztratily, ale skutečností je, že v mnoha případech mohou ztracené kontejnery způsobit vážné škody. Je jasné, že s tím musíme něco dělat.

Nizozemská vláda se tímto problémem zabývala a nařídila šetření, které by zjistilo, proč k němu dochází. Šetření odhalilo řadu příčin. Ačkoli existují předpisy EU, které stanoví, jak mají být náklady zajištěny, a ačkoli všechny lodi mají příručku s těmito předpisy na palubě, pouze 46 % lodí má náklady řádně upevněné. To znamená, že nepotřebujeme žádné nové předpisy. V tom jste měla pravdu, paní Geoghegan-Quinnová. V mnoha případech nebyla hmotnost nákladu správně vyvážena. Dalším důvodem je, že mnoho posádek pobřežní plavby odvazuje náklady, dříve než dorazí do místa určení, aby urychlily proces vykládky. Příčinou problému mohou být i chyby v uložení v kombinaci se starým nebo poškozeným vybavením. To vše může mít samozřejmě velký dopad na životní prostředí. Kolem 70 % předmětů ztracených z lodí na moři klesne ke dnu, ale tím vyvstává otázka, jakou škodu působí na mořském dně. Celkem 15 % zboží je vyplaveno na pevninu. Zbývajících 15 % pluje v oceánu a představuje zřejmě velké riziko pro jiné lodi, plošiny a životní prostředí.

To znamená, že dochází-li na moři k nehodám, musíme zjistit, v jaké míře jsou jejich příčinou kontejnery. Potom musíme jednat s plavebními společnostmi a provozovateli přístavů, abychom zajistili, že budou dodržovat předpisy. Kromě toho je třeba vykonávat pravidelné kontroly. Dva tisíce kontejnerů je skutečně příliš mnoho a domnívám se, že provádění studií proveditelnosti by trvalo příliš dlouho. Musíme jednat neprodleně, protože tato situace již není únosná.

PŘEDSEDAJÍCÍ: Rainer WIELAND
Místopředseda

  Jaroslav Paška, jménem skupiny EFD. – (SK) Řešení nápravy škod způsobených ztrátou přepravních kontejnerů na moři vidím v dobře uspořádaných vztazích v trojúhelníku mezi majitelem přepravovaného zboží, přepravcem a pojišťovací společností.

Za bezpečnost zboží během přepravy na moři je zodpovědný přepravce, plavební společnost a především posádka přepravujícího plavidla. Posádka je rovněž zodpovědná za zajištění zboží proti jeho spadnutí nebo sesunutí z plavidla do moře, a tedy za dodržování mezinárodně platných předpisů, bezpečné přepravy zboží v mezinárodní námořní dopravě.

Prvním krokem, na který bychom se měli zaměřit při řešení uvedeného problému, je podle mého názoru provádění kontroly dodržování pravidel pro zajištění zboží před vyplutím. Domnívám se, že je to v tomto případě zásadní problém. Až potom bychom se měli zabývat hledáním nových, dalších doplňujících pravidel pro přepravu zboží. Až poznáme skutečný výchozí stav a situaci v dodržování předpisů, můžeme se snažit o doplnění předpisů, které již jsou zavedené v mezinárodní přepravě a případně v Evropské unii.

  Jim Higgins (PPE). – (GA) Pane předsedající, můj kolega Brian Simpson nastolil velmi důležité téma a musím říci, že nejsem vůbec spokojený s odpovědí, kterou jsem obdržel od paní komisařky. Je ochotna či připravena něco dělat, pokud jde o přijetí zákona?

– Jde o velice závažnou otázku a děkuji kolegovi Brianovi Simpsonovi za to, že ji nastolil, protože podíváte-li se na statistiky, situace se skutečně zhoršuje.

Přibližně 50 % světové lodní nosnosti přepravuje nejedovaté látky jako volně ložené zboží. Světová flotila kontejnerových lodí se rychle zvětšovala – konkrétně o 140 % ze 32,6 milionu na 78,3 milionu hrubých tun od roku 1984 – a problém si vyžaduje regulaci.

Další problém souvisí s větší rychlostí, protože tyto kontejnerové lodi plují daleko rychleji než lodi pro dopravu hromadného nákladu. V současnosti plují rychlostí 27 uzlů, což je velká rychlost z hlediska možných havárií nebo nárazů, srážek atd. I to je tedy velký problém.

Dalším problémem je skutečné stáří samotných flotil. Zajímáte-li se o stáří flotil přepravujících kontejnery, většina z nich spadá do kategorie 19–24 let, což znamená, že velkým problémem jsou faktické strukturální nedostatky. Potřebujeme legislativní iniciativu. Nemůžeme připustit laxní přístup. Dále potřebujeme přísnou úmluvu o odpovědnosti, aby lodi, které plují ve vodách EU, musely automaticky zaplatit za neúmyslný únik jedovatých látek do moře, k němuž došlo kvůli ztrátě kontejnerů.

Především chci říci, že musíme jednat, protože situace se postupně zhoršuje, a jak pan Simpson uvedl, ve většině případů nehod hovoříme o lidských chybách při upevňování kontejnerů, jejich uložení atd., takže skutečně potřebujeme zainteresovat plavební společnosti.

  Inés Ayala Sender (S&D). – (ES) Pane předsedající, přesně před osmi lety v listopadu havaroval ropný tanker Prestige se 70 000 tun ropy na palubě u pobřeží Galicie a do moře uniklo 20 000 tun ropy. Tento původní únik současně ve spojení s chybnými rozhodnutími ministra pro vnitřní rozvoj, pana Álvareze-Cascose, vyústil v naprostou katastrofu a nejhorší ekologickou, sociální a ekonomickou tragédii, která kdy stihla galicijské pobřeží.

Jednou z možných příčin, které by vysvětlovaly tento únik, mohla být právě přítomnost ztracených kontejnerů plujících na hladině moře na pospas vlnám a proudům. Tyto kontejnery jsou potenciálními projektily, které mohou narazit do trupů všech typů lodí, včetně ropných tankerů jako Prestige, ale také osobních lodí, trajektů nebo rekreačních lodí.

Výsledkem projektu Lashing@Sea bylo zjištění závažných nedostatků a zanedbání v různých souvisejících oblastech, jako například v nedostatku výcviku a školení u nakládajícího personálu a přístavních zaměstnanců a rovněž u lodních posádek, které jsou soustavně nedostatečně vyškolené a nekompletní, ačkoli lodi, na kterých pracují, jsou skutečná námořní monstra.

Nejlepší techniky pro zajištění a sledování kontejnerů jsou navíc celkově nedostatečně používány a lodi jsou často přetížené. A konečně, je třeba vyhodnotit náklady a rizika nových fyzikálních účinků těchto námořních monster. K těmto účinkům patří například tzv. „parametrický resonanční efekt“, který může způsobit pád kontejnerů ze zádi lodi při vyšší rychlosti.

Proto požadujeme, aby Evropská komise přijala okamžitá preventivní opatření, zajistila větší objem výcviku, školení a doškolovacích kursů pro přístavní zaměstnance a posádky. Stejně tak požadujeme zavedení technologických bezpečnostních opatření: kontroly hmotnosti v přístavech, kvalitnější upevňovací vybavení a strategie uložení a odpovídající označování pro lokalizaci kontejnerů v případě ztráty, protože sledovatelnost je jednou ze služeb, které může potenciálně poskytnout projekt Galileo.

  Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Pane předsedající, jsem rád, že Evropská komise neexistovala v 15. století. Kdyby existovala, Kryštof Kolumbus a jeho druzi by zřejmě pluli v příštím kontejneru, který by se okamžitě potopil, a nikdy by nedorazili k americkému kontinentu.

Víme, co je příčinou tohoto problému. Víme, že je třeba s tím něco udělat. Co říká Komise? Říká, že se nedá dělat nic. To je prostě nepřijatelné. Víme, že příčinou je nepřesné uložení, že kontejnery jsou špatně upevněné, že mají nadměrnou hmotnost, že padají do vody i za klidného počasí a že jednotlivé země s jejich vlastními předpisy nemohou nic z toho změnit. Kdo jiný by se měl postarat o změnu, když ne Komise, která je odpovědná za to, že k takovým věcem nebude v evropských vodách docházet.

Neznepokojují nás jen škody na životním prostředí. Ohroženy jsou i lidské životy. Co by se stalo, kdyby malý člun s plastovým trupem narazil do jednoho z těchto kontejnerů uprostřed Atlantiku? Potopil by se. Nepotopil by se jen samotný člun, ale i lidé na palubě. Trávení dlouhého času ve vodě uprostřed severního Atlantiku v záchranné vestě není velká legrace. Na to bychom neměli zapomínat. Proto si myslím, že je špatné, když se nic neděje. Domnívám se, že Evropská komise musí co nejrychleji zavést potřebná opatření, aby s touto situací skoncovala. Je to nebezpečné, je to špatné a něco je třeba udělat. Vyzývám Komisi, aby urychleně jednala, protože je v tomto případě odpovědná.

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, považuji otázku kontejnerů ztracených v moři, o které dnes hovoříme, za velmi důležitou, protože s ní souvisí mimořádně důležité téma pro hospodářství pobřežních regionů EU. Proto se domnívám, že Evropská komise se musí snažit vytvořit pojišťovací fond, který bude poskytovat kompenzace pro všechny škody způsobené únikem nebezpečných látek z kontejnerů ztracených na moři.

Kromě toho je žádoucí, abychom zvýšili úroveň námořní bezpečnosti přísnější legislativou pro kontrolu ukládání zboží a předcházení nezákonnému ukládání škodlivých jedovatých látek na lodích. O vytvoření tohoto pojišťovacího fondu jsem již žádal při jiných podobných příležitostech.

  Brian Simpson, autor. − Pane předsedající, stručně řečeno, jsem zklamán reakcí Komise na naši otázku k ústnímu zodpovězení.

Jsem si vědom toho, že světová dohoda by byla ideální, a také si uvědomuji, že musíme zainteresovat Mezinárodní námořní organizaci, ale IMO je zřejmě jedna z nejpomalejších mezinárodních organizací, které kdy ve světě existovaly. Pracuje želvím tempem a my chceme opatření nyní.

Paní komisařko, kdybych záměrně naházel 2 000 těžkých kovových nádob plných různého materiálu do moře, byl bych trestně stíhán. Přesto umožňujeme, aby k tomu každým rokem ve vodách EU docházelo.

Proto tvrdím: nemůžete zde hrát Piláta Pontského a mýt si nad tímto problémem ruce. Tento problém nabývá na intenzitě. Je to vážný problém a je to problém, který musíte řešit. Není to problém, za který se můžete schovávat a říkat: „musíme posoudit tohle“ a „musíme posoudit tamto“ nebo něco jiného.

Vyslechla jste, co poslanci řekli. Pokuste se to prosím nyní vyřešit.

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – (GA) Pane předsedající, děkuji všem poslancům, kteří se zúčastnili této rozpravy, a ráda bych zdůraznila, že zcela chápu důležitost tématu, o kterém hovoříme, a jak je podle názoru poslanců důležité, aby Komise prosadila politiku, která by vyřešila tuto konkrétní záležitost. Domnívám se, že rozprava a všechny jednotlivé příspěvky ukázaly význam této záležitosti.

členka Komise. −Domnívám se také, že rozprava ukázala význam, jež je třeba přikládat ochraně životního prostředí. Zajímavé je, že rozprava začala gumovými kachničkami paní Meissnerové a nakonec se stočila ke Kolumbovi, který podle pověsti navštívil můj domovský přístav na západě Irska. Moc mě těší, že onu slavnou plavbu podnikl!

Chtěla bych však znovu zdůraznit všem poslancům, ale především panu Simpsonovi, který projevil tak upřímný zájem o tuto oblast a vložil do ní tolik práce, že k této konkrétní otázce přistupujeme velmi vážně. Uvědomujeme si velký nárůst počtu kontejnerů, které se ztrácejí, a jak jsem již řekla dříve, komisař Kallas se tomuto problému věnuje. Zastává názor, že to souvisí nejen s upevňováním kontejnerů, ale i s jejich nadměrnou hmotností. Někdy je příčinou síla lodi, což je problém, který tu zazněl, a stáří lodí – otázka, o které se zmínil pan Higgins.

Bezpečnost a ochrana mořského prostředí, jak jsem již dříve uvedla, jsou pro Komisi velmi důležitými prioritami. V těchto otázkách se nemůžeme smířit s kompromisem a my všichni, a zejména komisař Kallas, nepochybně zvážíme, zda jsou potřebná další opatření. Jsem si jista, že bude s radostí spolupracovat s vámi a vaším výborem, pane Simpsone, abychom v této otázce dospěli k závěru.

Již máme k dispozici značný počet nástrojů pro zajištění bezpečnosti a ochrany před znečištěním, včetně kontejnerů ztracených na moři. Pokud jde o konkrétní opatření v této věci, domnívám se, že v této fázi není opatření na úrovni EU nutné. Souhlasím však s vámi v tom, že IMO jako organizace pracuje velice pomalu a že se Komise musí ujmout iniciativy a prosazovat rychlejší řešení.

Přesto si myslím a vím, že komisař Kallas velmi rozhodně zastává názor, že příslušným fórem pro jednání o těchto otázkách je stále organizace IMO, a domnívám se, že by tato organizace mohla podpořit zprávu o aktuálních výsledcích projektu lashing@sea.

Tento projekt rovněž potvrzuje důležitost celosvětového přístupu při vytváření postupů a norem, aby tato úroveň zůstala rozhodujícím fórem, o kterém jsme dříve hovořili s provozovateli z členských států i států mimo EU.

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že by tyto otázky měly být nejprve projednány v organizaci IMO. Komise v IMO působí jako pozorovatel a Komise připravuje stanoviska společně s členskými státy.

Chtěla bych vás ujistit, že předám výsledky dnešní rozpravy komisaři Kallasovi, a vím, že se jim bude věnovat a v této souvislosti je bude i podporovat.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Chtěl bych poblahopřát k rozhodnutí zabývat se otázkou kontejnerů ztracených na moři. Letos 8. února byly bezprostředně ohroženy trajekty plující z Polska do Švédska. Finská nákladní loď Linda plula z Rotterdamu do Petrohradu a při křižování cest používaných polskými a švédskými plavidly ztratila tři kontejnery obsahující 8,3 tun látek klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí, 7 tun produktů, které jsou nebezpečné pro mořský život, a 5,5 tuny hořlavých látek. Tentokrát se naštěstí podařilo zabránit tragédii.

Souhlasím s tím, že všechny kontejnery by měly být zváženy v přístavu a před vyplutím plavidla na moře řádně umístěny. To je však dlouhodobý plán. Plánem pro dnešek je, aby Komise přijala nařízení, které stanoví zvláštní dohled nad kontejnery s látkami, které jsou klasifikovány jako nebezpečné. Proto bych se chtěl Komise zeptat: kdy můžeme očekávat první opatření v této záležitosti?

5. Integrovaná námořní politika (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A7-0266/2010) paní Meissnerové, kterou předkládá jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch, o integrované námořní politice (IMP) – hodnocení dosaženého pokroku a nové výzvy (KOM(2009)0540 – 2010/2020(INI)).

  Gesine Meissner, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, paní Geoghegan-Quinnová, dámy a pánové, přála bych si, aby jednací sál praskal ve švech, ne kvůli mně nebo proto, že jde o mou první zprávu, ale kvůli tématu, které je mnoha lidem neznámé, ale přesto velice důležité.

Téměř nikdo neslyšel o integrované námořní politice, ale jde o rozhodující téma pro nás všechny, protože je vskutku pravda, že naše budoucnost závisí na moři. Celkem 70 % povrchu země tvoří voda. Počet obyvatel se zvyšuje, nikoli v Evropě, ale ve zbytku světa, a do roku 2050 dosáhne 9 miliard. Země začíná být příliš malá a mnoho odborníků již odhalilo významný potenciál oceánů. Naším cílem nyní musí být bezpečné uchování mořských zdrojů pro budoucí generace pomocí integrované námořní politiky.

Dosud bylo prozkoumáno pouze 10 % oceánů a jejich zdrojů, ale máme již 50 000 produktů, které pocházejí z moře. Velké úsilí se v současnosti vynakládá na získávání energie z moře a na těžbu surovin pro medicínu, kosmetiku a průmysl. Při vytváření obecné námořní politiky musíme zajistit, aby se moře neobrátilo proti nám, jak k tomu došlo ve strhujícím románu úspěšného autora Franka Schätzinga. Máme příležitost, abychom z námořního hospodářství učinili největší oblast růstu celého našeho hospodářství. Proto dnes lidé hovoří nejen o zelených pracovních místech, ale také o modrých pracovních místech a modrém růstu. Pobřeží EU má délku 23 000 kilometrů a jedna třetina obyvatelstva žije u moře. Zelená lodní doprava a výroba energie na moři jsou oblasti, v nichž má Evropa rozsáhlé znalosti, které lze dále rozvíjet. Proto potřebujeme integrovaný přístup, abychom mohli s velkou péčí dosáhnout všech těchto cílů.

Jakých jednotlivých oblastí se týká integrovaná námořní politika? První z nich je doprava. Lodní dopravu lze popsat jako hybnou sílu evropské dopravy, protože 95 % celosvětového obchodu a 40 % vnitřního evropského obchodu je převáženo po moři prostřednictvím přístavů s vnitrozemským spojením a logistikou. Očekává se další růst, a proto musíme především zajistit, abychom dokázali snížit emise rozvojem zelenějších lodí. Další oblastí je lodní stavitelství. Jak jsem již uvedla, v této oblasti máme velké znalosti. Musíme zajistit jejich produktivní využití pro zabezpečení stávajících a tvorbu nových pracovních míst.

Námořní politika samozřejmě zahrnuje i rybolov a akvakulturu. Ryby nejsou jen zdrojem potravy. Akvakultura je navíc oblastí zemědělství a rybolovu, která vykazuje nejvyšší úroveň růstu. Je důležité, abychom si to uvědomovali.

V oblasti energie se na moři a okolo něj odehrává mnoho věcí. Máme ropovody a plynovody, ropné plošiny a větrné farmy na širém moři a existují již plány na vybavení tankerů plachtami, aby se využitím větrné energie snížila jejich energetická spotřeba o 20 %. Energie z vln je oblastí s budoucím potenciálem a mikrořasy, které lze využívat jako biomasu, představují téměř neomezený zdroj energie.

V oblasti výzkumu se soustředíme na využívání modré biotechnologie pro rozvoj medicíny. Máme již léky proti bolesti a proti malárii a v současnosti se pracuje na lécích proti rakovině.

Ochrana našich pobřeží je důležitou otázkou, jíž se integrovaná námořní politika rovněž zabývá. Naše pobřeží jsou ohrožována bouřlivým přílivem a my j musíme chránit, nejen proti přílivu, ale i proti ropě, pirátství a pašování. Kromě toho musíme řešit problém žadatelů o azyl v Itálii.

A naše pobřeží jsou samozřejmě také velmi oblíbenými turistickými letovisky a pracujeme na rozvoji koncepce udržitelného cestovního ruchu pro pobřežní pásma.

Vidíte, že tato tematika zahrnuje mnoho jednotlivých oblastí a všechny souvisejí s vodou. Cílem integrované námořní politiky je citlivý a harmonický rozvoj těchto oblastí prostřednictvím spolupráce. Mnoho lidí si to neuvědomuje, ale toto téma je velice důležité.

Evropská unie již vykonala v tomto ohledu mnohé, ale musí učinit ještě více. Proto jsem se v této zprávě nesoustředila příliš na jednotlivé oblasti, ale především na to, k čemu došlo v posledních několika letech od zveřejnění modré knihy z roku 2007, co je ještě třeba vykonat a v čem je třeba pokračovat. To jsou oblasti, o kterých se znovu krátce zmíním v závěru.

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – (GA) Pane předsedající a vážení poslanci, nejprve bych chtěla říci, že moje kolegyně, komisařka Damanakiová, je dnes jménem předsedy Barrosa v Portugalsku na důležité konferenci o námořních záležitostech a námořní politice a lituje, že zde dnes nemůže být přítomna.

členka Komise. − Dovolte mi však především říci, že tato rozprava je důkazem důležitosti námořní politiky. Chtěla bych poblahopřát zpravodajce, paní Meissnerové, k této velice kvalitní zprávě.

Komise velmi vřele vítá tuto vynikající zprávu a její příznivý pohled na naši integrovanou námořní politiku. Tato zpráva je více než pouhé inventurní cvičení. Přichází rovněž s ambiciózním, všeobecným a podrobným výhledem do budoucnosti námořní politiky. Není to poprvé, kdy při projednávání integrované námořní politiky jde Parlament příkladem. Zpráva je výsledkem obdivuhodné spolupráce napříč výbory, která naší politice dodává demokratické oprávnění. Kromě toho otevírá nové horizonty, v neposlední řadě vítanou účastí vnitrostátních a regionálních parlamentů a orgánů, které pomáhají utvářet naši integrovanou námořní politiku, aby se stala skutečně funkční, platnou politikou, která vytvoří více pracovních míst a pracovní místa lepší kvality.

Komise věří, že politické požadavky v této zprávě budou mít pozitivní vliv na budoucí námořní politiku ze tří důležitých důvodů.

Zaprvé, povedou k nalezení prozíravého přístupu k námořnímu rozměru strategie EU 2020 a k zajištění udržitelného růstu v námořních odvětvích a pobřežních regionech.

Zadruhé, ukážou cestu k novým politickým cílům, na nichž by Komise a Parlament měly spolupracovat. Patří k nim postoj Evropy ke zmírnění změny klimatu v pobřežních regionech a k udržitelnému pobřežnímu cestovnímu ruchu, podpora zelenější, bezpečnější a konkurenceschopnější lodní dopravy prostřednictvím společného námořního prostoru bez hranic a další opatření pro námořní bezpečnost a předcházení nehodám.

Zatřetí, tato zpráva poskytuje ucelený a konstruktivní soubor návrhů pro budoucí činnost.

Velice se těším na názory, které zazní během této rozpravy.

  Werner Kuhn, zpravodaj stanoviska Výboru pro rybolov. – (DE) Pane předsedající, paní Geoghegan-Quinnová, nejprve bych chtěl poděkovat paní Meissnerové za to, co lze v pravém slova smyslu nazvat integrovanou prací, nejen protože se týká integrované námořní politiky, ale také protože zahrnuje všechny odborné oblasti. Pokud jde o rybolov, chtěl bych znovu říci, že rybolov a akvakultura jsou samozřejmě podstatnou součástí integrované námořní politiky. Je důležité, abych znovu připomněl, že my v Evropské unii vyprodukujeme kolem 2 milionů tun produktů rybolovu a akvakultury, ale spotřebujeme 8 milionů tun.

Jsme jedním z největších vývozních regionů pro produkty rybolovu na světě. Proto se musíme vypořádat se zvláštními výzvami, pokud jde o ochranu našich zdrojů. Jedním z rozhodujících bodů v této souvislosti, o kterém již byla řeč, je plánování námořního prostoru. Je důležité, abychom si stanovili priority. Loviště a chráněné oblasti mají bezpochyby vysokou prioritu, společně s námořními trasami a v této souvislosti samozřejmě také s námořní bezpečností. Zvláštní péči je třeba věnovat velmi vytíženým plavebním cestám.

Hodně diskutujeme o obnovitelné energii. Rovněž je třeba vzít v úvahu větrné farmy na širém moři, které se budují ve velkém množství jako zdroj energie, ať z hlediska rybolovu či námořní bezpečnosti. Znamená to pro nás velkou výzvu. V této souvislosti bych se rád zmínil ještě o dalším tématu. Musíme podporovat výzkum a vývoj rybolovných postupů. 50 milionů eur, které poskytla Komise, nebude stačit. Chtěl bych vás požádat, paní Geoghegan-Quinnová, abyste si tento vzkaz vzala s sebou na cestu zpět.

Integrovaná námořní politika samozřejmě nekončí na hranicích Evropy. Musíme spolupracovat se našimi sousedy. Vzpomeňme jen na Island, Faerské ostrovy a na tamější události v nedávných letech, na středomořský region, Libyi a Egypt, které představují zásadní problémy.

  Georgios Stavrakakis, zpravodaj stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. − (EL) Pane předsedající, paní komisařko, udržitelné využívání námořního prostředí je zásadní pro udržitelnost a růst celé Evropy, zejména zemí, jejichž hospodářství přímo souvisí s mořem.

Vyvážený růst v základních odvětvích, jako jsou rybolov a akvakultura, energie, doprava a cestovní ruch, může zaručit profesionální budoucnost a příjmy občanů. Z hlediska regionálního rozvoje má zásadní význam využívání územní soudržnosti jako nové základny pro budoucí integraci vnitřního trhu. Pro námořní odvětví to znamená další podporu námořní dopravy na krátké vzdálenosti a zajištění lepšího propojení okrajových přímořských regionů a ostrovů s pevninou a hospodářskými centry. Tato opatření mají zásadní význam, chceme-li dosáhnout sociální, hospodářské a územní soudržnosti.

Stejně důležitý je inovativní přístup přijatý v rámci integrované námořní politiky, který nahradil roztříštěný přístup k námořní politice. Využití součinnosti má dvojí pozitivní přínos pro občany Evropské unie: zlepšuje dosažené výsledky a šetří peníze.

  Georgios Koumoutsakos, jménem skupiny PPE. – (EL) Pane předsedající, integrovaná námořní politika má pro Evropskou unii zásadní význam. Potřebujeme ji, abychom plně využili jedné ze základních výhod Evropy: její pevné námořní tradice. Strategickým cílem integrované námořní politiky je posílení vedoucí pozice Evropy v námořním výzkumu a technologickém vývoji, v odvětvích jako lodní stavitelství, využívání mořských zdrojů a vývoj výroby energie na moři prostřednictvím lepší koordinace námořních politik.

Integrovaná námořní politika musí podporovat evropskou lodní dopravu, která nemá ve světě konkurenci, aby mohla hrát vedoucí roli na mezinárodní úrovni. Proto musíme zaručit konkurenceschopnost naší lodní dopravy jako cenného jmění; pro Evropu je to velmi důležité. Proto také musí být mezinárodní řešení přijatá Mezinárodní námořní organizací, jež musí mít suverénní postavení, uplatňována na celosvětové úrovni.

Zpráva paní Meissnerové zcela správně zdůrazňuje a analyzuje důležitost námořní správy, námořního dozoru a plánování námořních prostor. To vše má ale nezbytnou podmínku: dodržování Úmluvy OSN o mořském právu. V této souvislosti má mimořádný význam bod 25 projednávané zprávy, ve kterém Evropský parlament žádá pobřežní státy všech mořských pánví, zejména středomořské, aby vyřešily otázku vymezení hranic na základě úmluvy UNCLOS. Zpráva zdůrazňuje obrovský význam výlučných ekonomických zón pro Evropu. Chtěl bych blahopřát paní Meissnerové k její skvělé práci a k naší vzájemné spolupráci a poděkovat všem stínovým zpravodajům za jejich úsilí. Jako horlivý zastánce konkurenceschopnosti evropské lodní dopravy však mám současně vážné výhrady a velké obavy o pozměňovací návrh, který paní Meissnerová před několika dny předložila.

  Knut Fleckenstein, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěl poblahopřát paní Meissnerové k její zprávě a poděkovat jí za usilovnou práci. Sdílíme postoj této zprávy, která se nesoustředí na odvětvovou strukturu námořní politiky v jednotlivých členských státech, ale místo toho zdůrazňuje význam koordinace námořní politiky v rámci členských států i jimi napříč.

Podíváme-li se do budoucnosti, uvidíme, že prostor v našich mořích a oceánech bude omezenější. Oceány jsou dopravní cesty, zdroje surovin a energie, dodavatelé potravin a zásobárny vody. Hospodářské využívání oceánů narůstá a to s sebou zároveň přináší zvyšování ekologického tlaku, který je na ně vyvíjen. Konflikty zájmů se budou zvětšovat a budeme je muset řešit účinnou koordinací mezi jednotlivými zeměmi.

Není možné se vyjádřit ke všem otázkám, ale rád bych se krátce zmínil o oblastech kontrolovaných z hlediska emisí síry. Nemám v úmyslu prosazovat méně přísné limity. Když Komise předloží svou studii, budeme schopni říci, v jakém rozsahu budou mít limity vliv na přesunutí dopravy z moře na silnice, zejména v Severním a Baltském moři. Potom budeme schopni o této otázce dále jednat. Základní podmínky pro hospodářskou soutěž v rámci Evropské unie mezi severními a jižními státy však musí zůstat na stejné úrovni. I to musí být jedním z cílů Komise.

Z jednoho bodu moc velkou radost nemáme. Dlouhou dobu diskutujeme o strategickém významu lodního stavitelství v Evropě. Řekli jsme také, že inovace je v tomto průmyslu velmi důležitá, protože to je jediný způsob, jak může přežít. Potřebujeme koordinovanou strategii pro naši politiku v odvětví lodního stavitelství. Domnívám se, že žádost členských států, abychom vyhradili finanční prostředky pro lodní stavitelství, byla rovněž velice důležitá, ale liberálové a konzervativci ji nepodpořili. Dámy a pánové, jak navrhujete, že bychom měli podporovat odvětví lodního stavitelství v Evropě? Otřepané fráze a dobrá přání pracovníkům v evropských loděnicích, kteří se strachují o pracovní místa, jednoduše nestačí. My, sociální demokraté, očekáváme v této oblasti lepší opatření a lepší návrhy.

  Izaskun Bilbao Barandica, jménem skupiny ALDE. – (ES) Pane předsedající, třetina evropských občanů žije v pobřežních regionech. EU je největší světovou námořní velmocí. Integrovaná politika v souladu s cíli strategie EU 2020 nám pomůže posílit naše vedoucí postavení.

Vyžaduje to však komplexní meziodvětvovou politiku, která bere ohled na všechny subjekty občanské společnosti i na strategie a odpovědnosti místních a regionálních orgánů v pobřežních oblastech. Musíme neustále považovat svá pobřeží a moře za příležitost.

Z tohoto důvodu musíme posílit politiku udržitelného rybolovu a vzít přitom v úvahu všechny obtíže lidí, jež si vydělávají na živobytí z moře, kteří jsou mimochodem velmi odpovědným odvětvím. Musíme posílit bezpečnostní politiku, abychom ochránili rybářská plavidla provozující činnost podle evropských dohod. Znamená to, že budeme bojovat s pirátstvím, a že tedy posílíme operaci Atalanta.

Musíme projevit závazek vůči strategicky významnému odvětví lodního stavitelství, které prochází obtížným obdobím kvůli konkurenci z jihovýchodní Asie a potřebuje a očekává vydatnou podporu z Evropy, jíž se mu v současnosti nedostává.

Musíme vytvářet námořní dálnice, které omezí CO2 a podpoří rozvoj obnovitelných energií.

Inovace, meziinstitucionální koordinace, příslušné finanční nástroje a jasná definice evropské strategie v každém souvisejícím odvětví nám umožní dosáhnout hospodářského, technického a udržitelného rozvoje a zajistit výzkum na úrovni, která umožní tvorbu vysoce kvalifikovaných pracovních míst a ochranu toho, co máme všichni rádi, a toho, co všichni chceme zachovat: moře.

  Keith Taylor, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, jménem skupiny Verts/ALE bych chtěl poděkovat zpravodajce, paní Meissnerové, za vypracování této zprávy a její vyladění s ostatními politickými skupinami.

Vzhledem k tomu, že 71 % povrchu země je pokryto vodou, má skutečně smysl pokoušet se vytvořit integrovanou námořní politiku. Víme, že Evropa má 305 000 kilometrů pobřeží.

To byl v roce 2009 záměr Komise, když oznámila horizontálnější politický přístup v oblastech, jako jsou námořní doprava, mořské životní prostředí a regionální a rybářská politika.

Na tento nový směr tu dnes máme odpověď od Výboru pro dopravu a cestovní ruch v podobě zprávy paní Meissnerové. Tuto zprávu podpoříme. Je to užitečný krok správným směrem k péči o naše mořské zdroje a k jejich udržitelnému využívání.

Domníváme se však, že je stále třeba vykonat mnoho práce. Vítáme návrhy obsažené ve zprávě ohledně námořní správy, iniciativy a strategie pro mořské oblasti, územního plánování námořních prostor a námořního dozoru, rámce námořního výzkumu a sítě pro pozorování a sběr dat i fondu pro námořní infrastrukturu.

Obzvlášť mě těší, že zpráva nyní obsahuje cíle snížení emisí uhlíku a podporuje obnovitelnou sluneční a větrnou energii na palubě plavidel.

Až budeme dnes hlasovat, chtěl bych především požádat poslance, aby podpořili pozměňovací návrh zpravodajky, který se snaží začlenit systém pro obchodování s emisemi do pravidel EU a IMO.

V této otázce byl Výbor pro dopravu rovnoměrně rozdělen s 20 hlasy na každé straně, takže je naprosto správné, že ji zde dnes paní Meissnerová předložila k hlasování v plénu.

Chtěl bych požádat poslance, aby projevili pochopení pro „vizi 20-20“ a hlasovali pro pozměňovací návrh zpravodajky, který uznává, že tato opatření přesně odpovídají našim širším strategickým cílům pro omezení CO2 a projektu EU 2020.

  Struan Stevenson, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, vítám rozvoj integrované námořní politiky, která zachovává a rozšiřuje zásady subsidiarity, konkurenceschopnosti a udržitelného využívání mořských zdrojů. Nepodporuji však vzkříšení koncepce evropské pobřežní stráže. Ta již byla jednou zamítnuta. Domnívám se, že ji nepotřebujeme. Myslím si, že v době finanční tísně je příliš nákladná.

Také se domnívám, že směrnice o územním plánování námořních prostor by byla zbytečným přepychem a podle mého názoru by nijak nezvýšila hodnotu současného procesu spolupráce členských států.

Mohu se také v této souvislosti zmínit o tom, jaký dopad mají energetické projekty na širém moři využívající větru, vln a přílivu a označování mořských chráněných oblastí na pobřežní a drobný rybolov? Nemůžeme jednoduše do map nakreslit čáry vyznačující rozlehlé oblasti pobřežních vod jako mořské chráněné oblasti či jako oblasti pro obnovitelnou energii. Malé rybáře nemůžeme svévolně vykázat bez důkladné domluvy. Vyznačení těchto oblastí musí být procesem zdola nahoru, nikoli shora dolů a musí obsahovat domluvu se zainteresovanými stranami.

  Jaromír Kohlíček, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Integrovaná námořní politika není v kontextu Evropské unie projednávaná poprvé, přesto je stále velmi složité skloubit ochranu životního prostředí, rybolov, dopravu, energetiku, průmysl, vědu a výzkum a zasadit různé aspekty rozvoje do jednotného plánu. Zpráva Komise odpovídá na otázku, jak je plněn akční plán obsažený v modré knize z roku 2007. Ze zprávy plyne, že 56 navržených opatření z 65 bylo zahájeno či dokončeno, a to zpravidla jako právní akty Komise nebo Rady.

Pro vnitrozemské regiony je ale prioritní propojení námořní politiky s politikou lepšího a racionálního využití hlavních evropských toků, viz bod 40 zprávy. Zde je tradičně upřena pozornost na Rýn, Mázu a související systém vodních cest Francie, Belgie, Nizozemska a Německa, včetně propojení Rýn – Mohan – Dunaj. Bohužel, už střední část Dunaje po proudu od Vídně, včetně přítoku Labe od Magdeburku proti proudu, je ve stínu tohoto úsilí. O dopravním využití těchto toků se hovoří daleko méně a investice do zlepšení splavnosti jsou na okraji zájmu Evropské komise a Rady. Je to jistě škoda, protože tím zůstává nevyužit i velký energetický potenciál těchto toků, a zároveň se zbytečně vytváří tlak na rozšiřování překladišť v přístavních městech, která převádějí nákladní dopravu z lodí na železnice a silnice při nevyužívání kapacit říčních přístavů.

Samozřejmě vedle navazující lodní, železniční a silniční dopravy je třeba zásadně řešit otázky ochrany přírody a energetického využití pobřežních regionů. Zde se logicky nabízí doplnění otázek, které ve své zprávě klade Gesine Meissnerová, o dvě další, a to o návaznost námořní a říční dopravy a jejich souvislosti.

Vítám desítky opatření obsažených ve zprávě. Dovoluji si zdůraznit nutnost důsledné aplikace třetího námořního balíčku. U bodu 21 za klíčovou iniciativu zamezení znečišťování považuji práci na ekologickém řešení čištění ropných tankerů a likvidaci starých lodí. Současný stav této problematiky je totiž tristní. Se zprávou skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice souhlasí.

  Anna Rosbach, jménem skupiny EFD. – (DA) Pane předsedající, chtěla bych poděkovat paní Meissnerové za dobře promyšlenou a obsáhlou zprávu, ke které lze stěží něco dodat. Stejně jako paní Meissnerová velice podporuji soudržnost politických oblastí, interdisciplinárních výzkumných programů a nových výzev, ale nejvíce mě znepokojují problémy týkající se znečištění našich moří.

V této sněmovně přijímáme tolik zpráv, že jsou bohužel brzy po svém přijetí zapomenuty. Chtěla bych proto Komisi připomenout dodatečný protokol, který Parlament přijal letos 26. ledna, jinými slovy téměř před devíti měsíci. Týkal se navázání spolupráce členských států EU pro řešení havárií v severovýchodním Atlantiku. Paní Meissnerová se o tomto tématu rovněž zmiňuje v bodě 4 své zprávy. Do dnešního dne jsem na toto téma neobdržela od Komise žádnou odpověď, buď zda byly podniknuty nějaké kroky pro zajištění takové spolupráce nebo připravenosti členských států, nebo zda snad sama Komise hodlá zajistit stav připravenosti pro EU. To vše navzdory havárii v Mexickém zálivu, kterou jsme teprve nedávno zvládli, a navzdory hrozbě, jíž představují daleko starší a zrezivělé ropné plošiny v Severním moři. Proto bych se nyní – znovu – chtěla Komise zeptat: Co se děje, pokud jde o naši připravenost na řešení havárií, v našich mořích? Budeme muset čekat, až se stane něco vážného, než se Evropa vzbudí?

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, pokud jde o naše oceány, nezbývá nám příliš času. Budeme-li je nadále ničit dosavadní rychlostí, nakonec zničíme sami sebe, protože 70 % světového kyslíku vytváří mořská flóra. Nestačí podporovat ochranu životního prostředí v rámci EU, jak se stále snažíme činit, protože je dobře známo, že vítr a vlny neberou ohled na hranice.

Proto skutečně nechápu, proč nepřijmeme jasná nařízení, když bohaté průmyslové státy mohou přesouvat své ekologické problémy na rozvojové země. Domnívám se, že potřebujeme zvláštní nařízení pro demontáž lodí. Lodě obsahující tuny odpadu znečištěného azbestem se posílají z Evropy do Indie, Bangladéše a Pákistánu, kde jsou demontovány a kde znečišťují celá pobřežní pásma. To vše se k nám však vrací v podobě kontaminovaných mořských produktů, které cestou potravinového řetězce skončí na našich talířích. A to jsme se ani nezmínili o pracovnících v těchto zemích, kteří riskují životy v důsledku nedostatečných bezpečnostních opatření. Na jeden den a jednu loď připadá jedno úmrtí. Tak popisují zaměstnanci pracující na demontáži lodí v indickém městě Alang svou nebezpečnou práci.

Nemáme také žádné jasné předpisy pro hlubokomořské vrty. V této souvislosti bych chtěl vyzvednout velmi pozitivní posun iniciovaný panem Öttingerem, který se snaží prosadit nařízení upravující bezpečnost vrtných plošin.

Neexistují žádné předpisy pro vytížené plavební cesty jako Bospor, kde dosud nebyla zavedena povinná lodivodní služba. Touto úžinou proplouvají každý den velké tankery.

Další pozitivní skutečností, o které bych se rád zmínil, je, že námořní společnosti hrají aktivní roli v ochraně životního prostředí a mořských živočichů. Například italská námořní společnost instalovala systém, který brání jejím lodím v srážkách s velrybami. Bylo by velmi dobré, kdyby EU taková pozitivní opatření soukromých společností podporovala.

  Ville Itälä (PPE). - (FI) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat zpravodajce za skvělou práci a zejména za její správný postoj k rozhodnutí Mezinárodní námořní organizace o emisích síry. Doufám, že Komise skutečně vezme na vědomí toto rozhodnutí, které bude dnes v Parlamentu se vší pravděpodobností jednomyslně přijato.

Rozhodnutí organizace IMO bylo ukvapené, bez vyhodnocení dopadu na životní prostředí a bez odhadnutí nákladů. EU by neměla opakovat chybu organizace IMO. Budou-li stanoveny různé emisní limity pro sever a pro jih, bude narušena hospodářská soutěž i předpisy uvnitř EU. Emisní limity musí být stejné pro všechny. Jsem si naprosto jist, že bude-li tento stav trvat, dostane se do rozporu s právním předpisem EU o hospodářské soutěži.

Co by to například znamenalo pro mou zemi? Znamenalo by to, že průmysl bude muset zaplatit přibližně 1 miliardu eur ročně navíc. Finská pracovní místa jsou ohrožena, ačkoli zde děláme všechno pro to, abychom zvýšili počet pracovních míst v EU. Hovoříme o strategii EU 2020, ale přijímáme jiná rozhodnutí, která tato pracovní místa likvidují.

Náklad pro Finsko se překládá na ruské lodi, které potom převážejí zboží do Finska na nákladních automobilech, protože Rusko nehodlá ratifikovat toto rozhodnutí organizace IMO. To asi není to, co si EU přeje. Švédové řekli, že začnou dopravovat nákladními automobily to, co nyní putuje na lodích. Učinili bychom tedy špatné rozhodnutí pro životní prostředí a špatné rozhodnutí pro budoucí evropská pracovní místa. Doufám, že Komise správně pochopí toto rozhodnutí, které dnes bude v Parlamentu jednomyslně přijato.

  Guido Milana (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat paní zpravodajce. Pokud jde o integrovanou námořní politiku, musíme postoupit vpřed z fáze dobrých úmyslů a dát nový impuls strategii, která bude cestou k růstu a rozvoji v Evropské unii a nahradí velké množství času ztraceného předcházením ekologickým haváriím a bojem proti změně klimatu a znečištění.

Dnes dopoledne připomněl pan Pirillo Parlamentu jinou katastrofickou událost, k níž nedávno došlo ve městě Paola v Kalábrii. Komise musí dokázat, že se skutečně snaží, že nepoužívá pouze svých nástrojů na správu, ale skutečně provádí cílená legislativní opatření a řádně se poučuje z minulých chyb, jejichž příčinou byl postoj, který byl často svou povahou příliš odvětvový.

Plně si uvědomujeme, že se jedná o velice složitý proces, ale nacházíme se v obtížné a náročné fázi, kde nelze tolerovat žádný výpadek pozornosti a kde potřebujeme odpovídající investiční mechanismy i mechanismy společné správy jak na meziinstitucionální úrovni, tak v mezinárodní spolupráci pro regionální mořské oblasti, mezi nimiž vyčnívá kvůli složité situaci soudních pravomocí oblast Středozemního moře.

Proto bude důležité posuzovat správu oblasti Středozemního moře jako majetek, který je společný všem pobřežním státům podle zásady res communis omnium čili společného dědictví. V opačném případě by stále rozšířenější postup jednostranného vyhlašování výlučných ekonomických zón nebo podobných oblastí ve Středozemním moři a postup proti Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu zničily myšlenku účinné, společné správy.

V této souvislosti bych chtěl říci, že před pouhým měsícem vyústila tato interpretace ze strany Libye ve skutečný ozbrojený útok na evropskou rybářskou loď, a bylo by chybné tvrdit, že se tu jedná pouze o záležitost mezi Itálií a Libyí.

  Corinne Lepage (ALDE). – (FR) Pane předsedající, nejprve bych ráda vyjádřila velký dík paní Meissnerové, naší zpravodajce, za skvělou zprávu a především za skvělou spolupráci s meziskupinou „Moře a pobřežní zóny“, které předsedám a jež mohla prostřednictvím paní Meissnerové zajistit přijetí pozměňovacích návrhů v otázkách, které mají pro její členy velký význam. Tato zpráva nám dává příležitost plánů do budoucnosti, což je vzhledem k aktuální situaci velmi důležité.

Jsme plně odhodláni prosadit do integrované námořní politiky dvě věci. Zaprvé, že prioritou bude ochrana mořského a pobřežního životního prostředí. Rámcová směrnice již existuje, ale je třeba posílit další nástroje, zejména jednotné řízení pobřežních oblastí a územní plánování námořních prostor.

Musíme co nejlépe využít následujících tří let, abychom vytvořili skutečnou politiku Společenství v této oblasti, která nám umožní překlenout toto umělé rozdělení mezi nástroji pro pevninu a nástroji pro moře, protože jinak nám naši spoluobčané neporozumí. V této věci proto od paní Damanakiové očekáváme mnohé.

Druhý bodem je modrý růst. Všichni jsme na něm velmi zainteresováni a očekáváme studii z iniciativy generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov, která vyjasní zdroje činnosti a zaměstnanosti, s nimiž můžeme počítat.

Chtěla bych vás upozornit na projekt s názvem „Vasco de Gama“, který iniciovaly pobřežní regiony, a děkuji paní Meissnerové, že jej vzala v úvahu.

  Isabella Lövin (Verts/ALE). – (SV) Integrovaná námořní politika je velice vítanou strategií, protože naše moře jsou vzájemně propojena a všechna odvětví, která využívají moře, mají dohromady vliv na mořské životní prostředí. To znamená, že by bylo zničující a nezodpovědné, kdybychom nadále přijímali rozhodnutí týkající se mořského životního prostředí bez ohledu na souhrnný vliv rybolovu, hloubení, lodní dopravy, využívání energie větru a vln, cestovního ruchu a dalších činností na mořské životní prostředí.

Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí představuje ekologický pilíř integrované námořní politiky a stanoví, že všechny členské státy dosáhnou dobrého stavu našich moří z hlediska životního prostředí do roku 2020. Má-li to být možné, musí členské státy co nejdříve zavést takovou formu námořní správy, která je v praxi integrovaná a má jediné středisko pro přijímání rozhodnutí.

Uvedu příklad, k jak neblahým věcem může docházet, když se různí uživatelé moře řídí různými orgány a různými právními předpisy. Švédsko a Dánsko se dohodly, že v jižním Kattegatu ve Švédsku budou chránit místo k potěru tresek v zoufalé snaze ochránit poslední zbytky populace tresky. Nedávno jiný orgán ve Švédsku rozhodl, že obec Falkenberg může vypouštět ohromná množství odpadu z bagrování z přístavů do moře přesně v místě potěru tresek.

Členské státy jsou nyní povinny dosáhnout dobrého stavu moří z hlediska životního prostředí do roku 2020. Bude to možné, pouze pokud se shromáždí a utřídí rozhodnutí týkající se moří a bude se provádět územní plánování námořních prostor.

Územní plánování námořních prostor nám také umožní lépe si všimnout, kdo má o moře zájem, kdo chce moře využívat, a uvědomit si, že pro každého musí platit stejná pravidla. Rybolovné činnosti musí rovněž provádět hodnocení dopadu na životní prostředí a musí dodržovat zásadu osvědčených postupů. Musí také dodržovat zásadu obezřetnosti, přesně jako plynovody na mořském dně nebo větrné farmy.

To by byl velký krok správným směrem.

  Marek Józef Gróbarczyk (ECR). – (PL) Zpráva o integrované námořní politice nás vede k pečlivějšímu uvažování a vyžaduje, abychom věnovali této záležitosti větší pozornost. Krátké představení zprávy podle článku 48 jednacího řádu, omezená možnost podávat pozměňovací návrhy, což je proti jednacímu řádu, a zamítnutí většiny pozměňovacích návrhů podaných Evropskou komisí nás nenaplňují optimismem či nadějí, že Výbor pro dopravu a cestovní ruch přistupuje k tématu integrované námořní politiky zcela zodpovědně.

Uvědomme si, že námořní průmysl v Evropské unii je ve veliké krizi. Průmysl likviduje dumping a konkurence z Dálného východu a také přebírání námořních společností levnými provozovateli. K těmto jevům dochází, protože nemáme evropskou integrovanou námořní politiku. Čelíme krizi v odvětví lodního stavitelství. Dodal bych, že v mojí zemi byly nedávno uzavřeny dvě největší loděnice a že k tomu došlo pod vlivem tlaku Evropské komise a kvůli neefektivnímu jednání polské vlády. Způsobilo to velkou hospodářskou migraci a zvýšilo nezaměstnanost. Proto vás vyzývám, abyste věnovali náležitou pozornost integrované námořní politice a zaujali k tomuto tématu plně odpovědný postoj.

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Velké množství činností a odvětvových politik týkajících se mořského životního prostředí – od rybolovu po námořní dopravu, mimo jiné včetně cestovního ruchu, energie, vědy a techniky – vyžaduje integrovanou politiku, která podporuje příznivé propojení všech těchto oblastí v rámci udržitelnosti mořského životního prostředí a ochrany souvisejících ekosystémů. Důvodem je, že zvláštní místní a regionální rysy mají v tomto vztahu zásadní význam a účinky této integrované politiky jsou patrné i na této úrovni. Kromě prostého uplatňování musí být tato politika na této úrovni rovněž definována a musí zahrnovat pobřežní komunity, které pracují s mořským životním prostředím, oživují je a jsou na něm závislé. Nesmíme rovněž zapomínat na společnou vizi, která je potřebná, a na spolupráci a součinnost, které jsou nepostradatelné, protože oceány a moře jsou vzájemně propojeny a jsou na sobě navzájem závislé.

Každá iniciativa Unie v této oblasti musí zaručovat suverenitu a svrchovanost každého členského státu, pokud jde o správu jeho teritoriálních vod a výlučných ekonomických zón, a současně přispívat k ochraně zdrojů, které jsou v nich přítomné jako součást jejich vnitřního potenciálu a jejich komparativních výhod.

Kromě záležitostí, jako je podpora námořního výzkumu a rozvoj různých aspektů námořní technologie a inženýrství či lodní stavitelství, musí všeobecná vize integrované námořní politiky obsahovat tyto náležitosti: podporu námořní dopravy, která je udržitelnější z hlediska životního prostředí, a přístavní infrastruktury jako součásti jejich veřejné správy; podporu rybolovu zaručující modernizaci odvětví, jeho ekologickou udržitelnost a sociálně-ekonomickou životaschopnost; přiměřené a nezávislé financování, které neodvádí zdroje z Evropského rybářského fondu; a rovněž i roli a zvláštní charakteristiky nejvzdálenějších regionů.

  Nick Griffin (NI). - Pane předsedající, než se poradíme s nějakým odborníkem, je moudré prověřit jeho záznamy, abychom se přesvědčili o jeho kompetenci. Zpráva o integrované námořní politice je částečně prací Výboru pro rybolov, takže než přijmeme její velké plány, stojí za to podívat se do záznamů Evropské unie o správě moří. Nevyhnutelně to znamená posouzení situace v bývalých výsostných vodách Spojeného království, které byly tajně postoupeny kontrole evropské byrokracie v roce 1973, protože téměř 70 % tzv. „rybolovných zdrojů EU“ jsou ve skutečnosti britské rybolovné zdroje.

Jak se našim rybám a našim rybářům daří v rámci společné rybářské politiky (SRP)? Čísla nám řeknou daleko více než všechna hezká slova v této zprávě. 88 % rybolovných zdrojů EU je přečerpáno ve srovnání s celosvětovým průměrem zhruba 27 %. 30 % našich druhů ryb je nyní oficiálně mimo bezpečné biologické limity, protože zbylo příliš málo dospělých ryb pro normální reprodukci. V rámci obscénního systému kvót SRP je každým rokem jen do Severního moře vyhozeno téměř milion tun mrtvých ryb. Mezitím průmyslové vysávání druhů, např. smáčkovitých, vedlo k ochromení populací ptačích druhů, např. papuchalků.

Na jihu Evropy je situace stejně špatná. Západoafričtí rybáři, jejichž životní styl byl udržován po generace, jsou nuceni přecházet na obchodování s lidmi, protože plavidla registrovaná v EU napomohla k vylovení jejich vod na hranici vyhynutí.

Je načase, aby EU přiznala, že její výsledky v námořní správě jsou nejhorší na celém světě, což je typickým příkladem toho, co je známo jako tragédie prostého lidu – jev, při kterém jsou společné zdroje vždy bezohledně vypleněny, protože ti, kteří uplatňují omezení, jsou znevýhodňováni těmi, kteří neberou ohledy.

Je načase vrátit kontrolu nad moři a lovišti suverénním státům, jejichž výsledky dokládají, že jsou schopni tuto správu vykonávat. V případě dvou třetin evropských vod, které EU vylovila na pokraj vyhynutí, to znamená britskému národu a britským rybářům.

  Luis de Grandes Pascual (PPE). – (ES) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, myslím, že je třeba poblahopřát zpravodajce, paní Meissnerové. Měli jsme rozdílné, dokonce konfliktní postoje, ale podařilo se jí nalézt kompromisní řešení, díky nimž dnes můžeme držet v této důležité otázce spolu.

Dámy a pánové, Výbor pro dopravu a cestovní ruch rozhodl, že všechna moře mají být chráněna stejným způsobem, a tvrdí, že jakékoli jiné řešení by vedlo ke vzniku nespravedlivé hospodářské soutěže.

Přijímáme stanovisko většiny ve prospěch legální situace s jednotnými pravidly pro celou Unii, ačkoli nebudu kolegům poslancům tajit skutečnost, že toto řešení rovněž jasně znamená určitý stupeň nespravedlnosti.

Je zřejmé, že Baltské moře, Severní moře a Lamanšský průliv jsou více znečištěné a podle mého názoru bude muset být kontrola množství síry přísnější.

Opatření pro snížení času na přepravu a manipulačních nákladů v přístavech jsou jistě pozitivní iniciativy. Nicméně znovu a znovu budu opakovat: v této oblasti nás ještě čeká hodně práce. Pokud naše přístavy rázným způsobem neliberalizujeme, nebudou schopny posílit svou klíčovou roli, která se od nich bude očekávat z hlediska komodality.

Stejně tak je třeba přivítat podporu strategie omezování CO2 zaměřené na úpravu specifických důsledků změny klimatu.

Domnívám se, že je to dobrá zpráva, kterou bychom měli přijmout. Avšak nesmíme zapomínat na okolnosti ovlivňující tuto zprávu, totiž na závažnou havárii, která postihla Mexický záliv.

V tomto ohledu je na Komisi vyvíjen tlak, aby posoudila, zda je v rámci přezkumu nařízení o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost nutné posilovat roli agentury o bezpečnostní inspekce a práci na odstraňování škod způsobených únikem ropy. Paní komisařko, domnívám se, že je tato reforma nezbytná a je třeba použít potřebného mandátu pro podporu těchto úkolů.

  Saïd El Khadraoui (S&D). – (NL) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, chtěl bych začít poděkováním paní Meissnerové za její skvělou práci a způsob, jakým dokázala se svou zprávou nalézt širokou shodu. Jako koordinátor naší skupiny bych také rád využil této příležitosti a vzdal hold našemu bývalému kolegovi, panu Piecykovi, který bohužel před dvěma lety zemřel a který v tomto Parlamentu vykonal průkopnickou práci a dal integrované evropské námořní politice podobu – tedy něco, na čem můžeme dnes stavět.

Víme, že se jedná o složité odvětví s mnoha aspekty, a proto budeme muset pro dosažení našeho cíle vynaložit velké úsilí. Především bych chtěl říci, že musíme v tomto odvětví vytvořit novou dynamiku využitím efektivních struktur a přijetím vhodných opatření; toto odvětví konec konců poskytuje velké množství pracovních míst po celé Evropě, jak přímo, tak nepřímo, a má zásadní význam pro rozvoj našich pobřežních a přístavních oblastí.

O struktuře jsme již hovořili, a patří sem i evropské struktury. Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) musí být skutečně posílena a musí hrát významnější roli a také musí získat příslušné kompetence a zdroje. Hovořilo se též o problematice ropných havárií a ropných vrtů. Pokud jde o toto téma, domnívám se, že by mělo být jasné, že jakákoli následná změna kompetencí by měla posílit pozici agentury EMSA. Tato agentura by také měla hrát větší roli v podpoře spolupráce mezi vnitrostátními kontrolními službami, pobřežními monitorovacími službami atd. v členských státech.

Kromě toho jsou samozřejmě některé velké ekologické výzvy. Lodní doprava je zdrojem většího znečištění, než by musela být. Je zde tedy stále velký prostor ke zlepšování. Hovoříme o normách pro síru, které by měly být všude stejné, a o systému obchodování s emisemi – a já vyzývám Komisi, aby v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) skutečně v tomto ohledu neustále vyvíjela tlak. Navíc samozřejmě potřebujeme efektivní plánování námořních prostor.

Závěrem bych chtěl říci: domnívám se, že je rovněž důležité, abychom podnikli kroky na sociální úrovni a podpořili zájem o tuto profesi mezi mladými lidmi.

  Britta Reimers (ALDE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, integrovaná námořní politika je oblastí s vizí budoucnosti. Oceány se stále intenzivněji využívají pro dopravu, námořní hospodářské činnosti, výrobu energie na širém moři a rybolov a rozvoj těchto oblastí je třeba koordinovat. Prostor, který máme k dispozici, je omezený, a proto musí různá námořní odvětví zaujmout odpovědný a prozíravý postoj ke spolupráci. Využívání a ochrana moří nesmějí být ve vzájemném konfliktu. Tyto dvě oblasti jsou vzájemně závislé, protože oceány nám mohou být nápomocné, pouze jsou-li zdravé. Chtěla bych vyzdvihnout pozitivní spolupráci zemí na pobřeží Baltského moře, které spolupracují při podpoře dynamického rozvoje rybolovu, životního prostředí, infrastruktury a cestovního ruchu v pobřežních regionech. Musíme se nadále soustředit na rybářský průmysl, který je oslaben a často je považován za odvětví s nízkou prioritou, ale který pro pobřežním hospodářství představuje významný článek, neboť nám poskytuje potravu.

Chtěla bych poblahopřát paní Meissnerové k této pozitivní zprávě.

  Elie Hoarau (GUE/NGL). – (FR) Pane předsedající, domnívám se, že zpráva jasně ukazuje na výzvy, které nám klade mořské životní prostředí v oblastech rybolovu, akvakultury, dopravy, cestovního ruchu, energie, těžby a biologických zdrojů i výzkumu změny klimatu. Toto prostředí má značný potenciál rozvoje a mělo by být trvale zajištěno, chráněno a podporováno, protože na něm závisí budoucnost lidského pokolení. Zpráva rovněž správně poukazuje na to, že Evropská unie je vedoucí světovou námořní velmocí a že její nejvzdálenější regiony zaručují, že má největší světovou výlučnou ekonomickou zónu.

Vzhledem k těmto zjištěním je proto odpovědností Evropské unie provádět ambiciózní politiku, významnou námořní politiku. Pokud tak neučiní vedoucí světová námořní velmoc, kdo tedy? Je však třeba říci, že odhodlání nejde tímto směrem příliš daleko. Nemůžeme se prohlašovat za vedoucího světového tvůrce politiky, máme-li k dispozici pouze 50 milionů eur.

A konečně, ačkoli mají nejvzdálenější regiony uznávanou strategickou polohu, protože leží v každém oceánu, bylo by smysluplné, kdybychom je nechali hrát vedoucí úlohu ve velké strategii pro oceány. Bohužel, zpravodajka se o tom nezmiňuje a já toho lituji.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE). – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, oceány a moře představují 70 % povrchu planety, byly kolébkou života a v celé lidské historii byly díky rybolovu zdrojem potravy a prostředkem komunikace mezi národy a kulturami prostřednictvím námořního obchodu. Právě zde nalézáme původ koncepce tradičních námořních činností: rybolovu a dopravy.

V současné době v situaci globálního světa získává moře novou roli jako geostrategické a geopolitické dějiště, které dává Evropě ústřední roli. Kromě toho žijeme právě v tzv. období nového užitku oceánů, kdy využíváme jejich energii, minerální a genetické zdroje, které společně s rybolovem a námořní dopravou vyžadují celostní perspektivu a společnou činnost; je pravdou, že paní Meissnerová se tato témata snažila načrtnout, a já jí k tomu srdečně blahopřeji.

Pro Evropskou unii je podstatné, aby plánovala evropský námořní prostor a jeho využívání, zejména pro pobřežní regiony a ještě více pro nejvzdálenější regiony. Aby byla integrovaná námořní politika víc než jen souhrnem svých částí – a aby se zde soustředila na rybolov – je velmi důležité, aby byla tato činnost zastoupena v uskupeních námořních činností, aby mohla být přání začleněna v duchu spolupráce a mohly být překonány obtíže vyplývající z překrývání zájmů při používání námořního prostoru.

Aby byla dodržována rozhodnutí přijatá na summitu v Johannesburgu v roce 2002, je v této oblasti nezbytné chránit námořní biogeografické regiony, které jsou nejcitlivější z biologického hlediska, a podporovat udržitelný rybolov pomocí stále selektivnějších metod. Proto je důležité, abychom zajistili vytvoření meziodvětvových politických nástrojů, jež spojí různá odvětví jednotlivých námořních činností, budou hájit jejich příslušné požadavky a specifické vlastnosti, pokud jde o využívání námořní sféry.

Ochrana oceánů je morální povinností, kterou máme vůči sobě i vůči budoucím generacím.

  Spyros Danellis (S&D) . – (EL) Paní komisařko, téměř každá civilizace v historii Evropy byla založena na moři. Lisabonská smlouva dnes stanoví nové politiky a nástroje, které minimalizují konflikty, podporují dynamickou spolupráci a odstraňují nespravedlivou hospodářskou soutěž, aby bylo chráněno životní prostředí a vytvářena pracovní místa. Integrovaná námořní politika vyžaduje meziodvětvovou, globální strategii pro udržitelný rozvoj pobřežních a ostrovních oblastí i moří.

Základním nástrojem racionálního vymezení využívání moře je přeshraniční územní plánování námořních prostor. Musíme podpořit přijímání jednoduchých, integrovaných struktur námořní správy na regionální úrovni a rozvoj strategií pro námořní makroregiony Unie. Musíme prověřit možnost vytvoření evropské pobřežní stráže pro účinný integrovaný námořní dozor.

Nikdo též nemůže nesouhlasit s tím, že odvětví lodní dopravy potřebuje pomoc při omezování emisí oxidu uhličitého. Musíme vyvíjet koordinovaný nátlak na přijetí celosvětových předpisů Mezinárodní námořní organizace, protože se obávám, že jednostranné rozhodnutí Evropy vytvořit systém pro obchodování s emisemi pro lodní dopravu by mělo katastrofální důsledky pro evropskou lodní dopravu tím, že by odložilo řádné řešení, totiž mezinárodní předpisy, neboť nesmíme zapomenout na to, že lodní doprava je mezinárodní činností par excellence.

  Debora Serracchiani (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem vděčná paní Meissnerové za její zprávu o integrované námořní politice a souhlasím s ní, že je potřeba posílit námořní dopravu a odvětví lodního stavitelství, zajistit pobřežní regiony a podporovat inovační a výzkumné činnosti.

Námořní doprava dnes hraje v obchodování zásadní roli. Proto musíme podporovat spolupráci malých a velkých přístavů, které spolu sousedí ve stejné mořské oblasti a mohou usnadnit plynulejší obchod. Abychom zajistili intermodálnost, musíme též investovat do infrastruktury přístavů a suchých přístavů, zejména v přístavech, které mohou být napojeny na evropské koridory.

A konečně se domnívám, že je důležité, abychom nepřehlíželi další téma, totiž bezpečnost přístavů. Všechna bezpečnostní opatření ve všech evropských přístavech musí být sladěna, aby lépe chránila námořní dopravu a zabránila, aby nespravedlivá hospodářská soutěž poškozovala ty přístavy, které musí ve skutečnosti hradit větší náklady, aby zaručily vyšší úroveň bezpečnosti.

  Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Rozvoj integrované námořní politiky je absolutní nutností vzhledem k roztříštěnému přístupu používanému v minulosti, jež v této oblasti vedl k nevýkonnosti a konfliktům. Zpráva paní Meissnerové znovu opakuje stanovisko Evropského parlamentu ohledně vytvoření integrovaného, soudržného procesu pro přijímání společných rozhodnutí pro oceány, moře, pobřežní oblasti a námořní odvětví. Integrovaná námořní politika zjednodušuje meziodvětvový přístup k námořní správě, protože napomáhá určovat a využívat oblasti spolupráce jednotlivých politik Evropské unie, jež do této oblasti spadají.

Návrh nařízení počítá s programem, který poskytne stabilní rámec pro zachování podpory udělované iniciativám v této oblasti a zajistí soudržnější využívání fondů pro rozvoj moří a pobřežních oblastí. V současné hospodářské situaci byl bohužel jediným životaschopným a proveditelným finančním řešením nižší finanční příspěvek EU. Doufám však, že tento způsob financování umožní dosažení cílů integrované námořní politiky jak z krátkodobého, tak ze střednědobého hlediska.

  Luís Paulo Alves (S&D). – (PT) Pane předsedající, chytrého růstu prosazovaného strategií EU 2020 dosáhneme pouze v případě, že rozumně zmobilizujeme nejrůznější potenciály, jež představuje evropská rozmanitost.

Evropská unie má největší výlučnou ekonomickou zónu na světě o rozloze přibližně 25 milionů kilometrů čtverečních. Máme 32 000 kilometrů pobřeží, na němž žije jedna třetina našeho obyvatelstva; pobřeží vytváří 40 % našeho hrubého domácího produktu a 95 % našeho zahraničního obchodu. Tato poslední čísla by měla Komisi i Radu povzbudit k činnosti v tom smyslu, že se neobejdou bez integrované evropské námořní politiky, chtějí-li dosáhnout chytrého růstu, jenž je nezbytným předpokladem úspěchu strategie EU 2020.

Chtěl bych zejména upozornit na potenciální biogenetické a minerální bohatství, které obsahuje naše hluboké moře a mořské dno a o němž víme v současnosti jenom málo; chtěl bych upozornit na to, že je v těchto oblastech potřeba zvýšit úsilí ve výzkumu a vývoji.

  Michael Theurer (ALDE). – (DE) Pane předsedající, paní Geoghegan-Quinnová, dámy a pánové, musíme chránit světové oceány jako ekosystém. Oceány a pojem globalizace se však vzájemně nevylučují. Námořní trasy jsou podstatné pro naši prosperitu, protože jsou tepnami světového obchodu. V této situaci je třeba vykonat mnoho práce, abychom zajistili ochranu životního prostředí a bezpečnost našich dopravních cest.

V budoucnu se rovněž budeme muset postarat o dodávky surovin. Vědci se domnívají, že na mořském dně a v samotném moři se nacházejí cenné suroviny. Je důležité uvažovat o jejich těžbě takovým způsobem, který bude šetrný k životnímu prostředí.

Třetím aspektem, o kterém bych se chtěl zmínit, je spojení oceánů a vnitrozemských vodních cest. Domnívám se, že je důležité vytvořit spojení s vnitrozemskou vodní dopravou. Rozvoj Dunaje hraje v této souvislosti hlavní roli. Jako nejdelší řeka v EU může ve spojení s kanálem Rýn-Mohan-Dunaj propojit Černé a Severní moře. Měli bychom vytvořit spojení mezi integrovanou námořní politikou a vnitrozemskými vodními cestami.

  Gerard Batten (EFD). - Pane předsedající, nikoho by nemělo překvapit, že EU chce integrovat námořní politiku, stejně jako hodlá integrovat cokoli jiného v Evropě v každém aspektu života a veřejné politiky.

V roce 2007 jsem u Agentury Spojeného království pro moře a rybolov zjišťoval, kolik ryb se vyloví v britských vodách. Dozvěděl jsem se, že „nemůžeme identifikovat vody Spojeného království. Nyní jsou identifikovány jako součást vod ES.“ Takže Spojené království již nemá své vlastní teritoriální vody.

Možná, že je vhodné o tom dnes hovořit, protože jistě všichni víte o tom, že dnes je 205. výročí bitvy u Trafalgaru, k níž došlo dne 21. října 1805, kdy admirál lord Nelson a mnoho dalších statečných mužů obětovali život a zemřeli, aby mohla Británie zůstat svobodnou a nezávislou zemí. Jeho poslední slova byla: „Díky bohu, splnil jsem svou povinnost.“ Poslanci strany UKIP splní svou povinnost dnes odpoledne a budou hlasovat proti.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, stále víme příliš málo o mořských ekosystémech a zejména mnohé oblasti hlubokého moře jsou na našich mapách jen bílými místy. Moře a oceány jsou však jednou z hlavních výzev tohoto století, a to nejen proto, že nám poskytují potravu a bílkoviny. Jejich roli v našem klimatickém systému, a tedy jejich přínos pro dobré životní podmínky lidského pokolení, nelze podceňovat.

Příklad Velkého bariérového útesu dokládá, že mořské ekosystémy se mohou obnovovat, jsou-li uplatněna potřebná opatření na ochranu životního prostředí. V chráněných oblastech útesu se za pouhé dva roky rozrostla rybí populace o 30 % až 75 %. Vzhledem k tomu, že více než 40 % světové populace žije méně než 100 kilometrů od moře, a může tedy být zasaženo tsunami, velice vítám plán na provádění společné evropské strategie pro prevenci katastrof pro naše pobřežní oblasti. Stanovení různých limitů emisí ve vodách EU však odporuje integrované námořní politice, která se snaží zohledňovat všechny faktory. V této oblasti musíme být zásadoví.

  Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Význam integrované námořní politiky je nezpochybnitelný za okolností, kdy je Evropská unie vedoucí světovou námořní velmocí a 40 % hrubého domácího produktu EU je vyprodukováno v mořských a pobřežních oblastech. Při prosazování cílů těchto politik je třeba brát zvláštní ohled na specifické regionální rysy moří obklopující Evropy. Každá mořská oblast je unikátní a vyžaduje individuální pozornost, aby byla zajištěna udržitelná rovnováha s jejími uživateli.

Současně musíme zajistit, aby měla tato politika přiměřenou finanční podporu ve výhledu na nadcházející programové období, čímž by byl umožněn nový přístup, který bude podporovat optimální, udržitelný rozvoj všech námořních činností a bude se vztahovat na všechny mořské oblasti. To nám umožní dosáhnout mnohem větších výhod a zmírnit dopad na životní prostředí.

  Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, zpravodajové a poslanci podrobně hovořili o obsahu integrované námořní politiky. Chtěl bych se zaměřit na otázku emisí z lodní dopravy. Určitě to nebude jednoduchý úkol, ale emise z lodní dopravy musíme zahrnout do plánů na omezení celkových emisí. Má-li být toto opatření účinné, musíme z něj v rámci mezinárodní dohody organizace IMO učinit prioritu. Nebudeme-li moci takové dohody dosáhnout, budeme vážně zvažovat přijetí regionálních opatření na úrovni EU. Jak řekl pan Danellis, nepůjde o jednoduchý úkol, a máme-li mít nějakou šanci na úspěch, musíme následovat příklad leteckého odvětví.

Tato opatření musíme uplatňovat na základě přístavu určení obchodních plavidel a musíme rozhodnout, jak zdaňovat emise. Systém pro obchodování s emisemi se ukázal jako značně komplikovaný a neúčinný; musíme najít jednoduché, ale účinné řešení; snad daň z uhlíku nebo jiné hybridní metody, které jsou jednoduché a účinné.

  Werner Kuhn (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych znovu připomenout dopravní strategii Evropské unie. Naším cílem je převedení zboží ze silnic na moře a zajištění účinných a ekologicky přijatelných dopravních prostředků. V některých oblastech lodní dopravy však nesmíme klást své ekologické cíle tak vysoko jako v oblastech kontrolovaných z hlediska emisí síry v Baltském a Severním moři, jinak se náklady na dopravu dramaticky zvýší. Pan Itälä a pan Fleckenstein o tom již hovořili. Chtěl bych vyzvat paní Geoghegan-Quinnovou, aby posoudila studii, která se velmi pečlivě připravuje. Nechceme přesunout dopravu z moře zpět na silnice a chceme spravedlivou hospodářskou soutěž v severní Evropě, v Evropské unii i v oblasti Středomoří. To je jeden ze základních požadavků.

Pokud jde o námořní bezpečnost, chtěl bych rovněž říci, že by měla hrát větší roli v integrované námořní politice v souvislosti s velmi vytíženými plavebními cestami a průlivy. Například v příkopu Kadet Trench a v průlivu Bospor, jak zmiňoval jeden z mých kolegů, by měla být v budoucnu povinná lodivodní služba. V místech, kde proplouvají velké tankery a dopravují se náklady složité na přepravu, by povinná lodivodní služba zvýšila úroveň námořní bezpečnosti.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Lodní doprava a odvětví lodního stavitelství významně přispívají k hospodářské prosperitě zemí EU a poskytují cenné služby evropskému a světovému průmyslu i spotřebitelům.

Blahopřeji paní Meissnerové k její zprávě. Chtěla bych zdůraznit význam námořního prostoru bez bariér. Současně vyzýváme Komisi a členské státy, aby prováděly hodnocení malých námořních přístavů a zachovávaly je, rozšiřovaly námořní dopravu na krátké vzdálenosti, aby minimalizovaly dopravní vzdálenosti na pevnině, podporovaly výzkum a inovaci v oblasti způsobů přepravy nákladu, manipulace s nákladem a logistických řešení, jejichž cílem bude nalézt řešení, které zkrátí dobu přepravy a sníží náklady na manipulaci, podporovaly rozvoj přístavní infrastruktury a zajistily intermodálnost.

S důrazem na geostrategický význam Černého moře by měla Evropská rada požádat Evropskou komisi, aby vypracovala strategii Evropské unie pro Černé moře. Dosud bylo bohužel věnováno Černému moři, které má pro Evropskou unii geostrategický význam, příliš málo pozornosti.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). - Pane předsedající, rozvoj integrované námořní politiky má zásadní význam pro irskou, evropskou a potažmo i světovou ekonomiku. Pro Irsko jako ostrovní ekonomiku je námořní doprava základním kamenem jeho průmyslu.

Přes 99 %, opakuji 99 %, objemu veškerého irského obchodu se dopravuje po moři. Odhaduje se, že irská základna námořního průmyslu zaměstnává zhruba 8 000 lidí, kteří v hospodářství vyprodukují ročně přes 1,5 miliardy eur.

Toto odvětví spojuje irské hospodářství se zbytkem Evropy a zbytkem světa. Toto odvětví má zásadní význam pro naši zemi a pro zotavení irské ekonomiky. Námořního odvětví je charakterizováno rychlým rozvojem, a vyžaduje tedy jednotný přístup na evropské úrovni a nárůst námořních činností jako námořní dopravy, výzkumu, akvakultury a cestovního ruchu – ve spojení s novým využíváním moře jako např. v oblastech podmořských technologií, obnovitelné energie na širém moři a modré biotechnologie – zvyšuje tlak na již omezený námořní prostor.

  Josefa Andrés Barea (S&D). – (ES) Pane předsedající, integrovaná námořní politika je politikou mezioborovou, regionální a odvětvovou a politika rybolovu a akvakultury musí být její součástí, aniž by byla podřízena jiným politikám. Všichni musíme řešit ekologické a ekonomické problémy postihující společnost jako celek a odvětví rybolovu zejména: nové technologie, lovná zařízení, chov druhů, program námořního hospodářství pro tvorbu většího počtu pracovních míst a lepších pracovních míst, kvalitní dodávky, mezinárodní vztahy zaměřené na zamezení pirátství a podporu správy moří, která je zbavena překážek, a předcházení problémům s udržitelností jako v případě Islandu.

To je třeba udělat, chceme-li směřovat k integrované námořní politice a chceme-li pracovat pro životní prostředí a udržitelný rozvoj.

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, integrovaná námořní politika má horizontální roli: zahrnuje různé oblasti, od životního prostředí po mořský a pobřežní výzkum.

Integrovaná námořní politika neupravuje sledování hranic mezinárodních teritoriálních vod, pokud jde o nezákonný rybolov nebo narušování těchto hranic. Doufám, že v rámci fondů určených pro provádění této politiky bude toto hledisko odpovědně posouzeno a že tyto fondy pomohou posílit kontroly díky moderním systémům dozoru, jako jsou služby Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES).

Horizontální hledisko, které charakterizuje integrovanou námořní dopravu, bude zajištěno – doufám, že prostřednictvím příštího finančního balíčku – z rozpočtu EU, a nikoli ze zdrojů pro rybolov, jež se používají pro zvláštní činnosti. Jsem velice vděčný zpravodajce za tento důležitý text a doufám, že Komise a Rada plně vyhoví našim žádostem.

  Předsedající. – Děkuji vám, pane Pirillo. Vaše počáteční poznámky jsem nezahrnul do doby vašeho vystoupení, protože to, co jste řekl, je důležité. Mohu vás však ujistit, že všichni místopředsedové vynakládají v tomto směru velké úsilí. Rád bych vás vyzval, abyste si se mnou zasoutěžil. Budeme tahat jména poslanců tohoto Parlamentu z klobouku a hodnotit, kdo je umí lépe vyslovovat. Někdy se však ve víru dění stane chyba a já bych vás chtěl požádat o shovívavost.

  Inés Ayala Sender (S&D). – (ES) Pane předsedající, děkuji vám za vaši velkorysost. Chtěla bych srdečně poblahopřát paní Meissnerové k její skvělé práci a také k její schopnosti začlenit požadavky a pozměňovací návrhy našich kolegů.

Zejména jsem vděčná za dva konkrétní pozměňovací návrhy. Prvním je ten, který Komisi vyzývá, aby zlepšila pracovní podmínky námořních pracovníků a konečně do právních předpisů EU provedla Úmluvu o práci na moři Mezinárodní organizace práce. Pozměňovací návrh rovněž obsahuje návrh na kvalifikační a výcvikový program pro námořníky, který je především zaměřen na nábor mladých lidí a zahrnutí třetích zemí.

Jsem také vděčná za pozměňovací návrh, v němž vyzýváme Komisi, aby pomohla členských státům s prováděním programu lokalizace a zmapování podmořských vraků lodí a pozůstatků, které jsou součástí evropského historického a kulturního dědictví – pocházím ze Španělska, země s velkým množstvím pozůstatků kolem pobřeží. Tento program usnadní poznání a studium tohoto podmořského dědictví a pomůže zabránit rabování, protože umožní jeho řádnou ochranu.

Domnívám se, že kromě výborných návrhů paní Meissnerové budou mít tato dvě hlediska velký význam při vytváření nového povědomí o moři, které Evropa potřebuje.

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. − Pane předsedající, vím, že na začátku rozpravy paní Meissnerová vyjádřila zklamání z toho, že je ve sněmovně přítomno tak málo poslanců. Domnívám se, že je určitě potěšena tím, že se této rozpravy zúčastnilo 37 řečníků.

Rozprava byla skutečně velmi živá a přinesla čerstvé myšlenky, které nás povzbudí k ještě většímu úsilí při vytváření námořní politiky, jíž se věnujeme. Musíme hospodařit s financemi EU pro námořní otázky v rámci návrhu nařízení Evropské komise pro financování integrované námořní politiky v letech 2011, 2012 a 2013. Účelem navrhovaných finančních prostředků, tedy 50 milionů eur, je pokračování v práci vykonané od roku 2007 pro odstranění politických překážek a pro navázání spolupráce sloučením všech politik, které se týkají moře, jako dopravy, rybolovu, cel a ochrany mořského životního prostředí.

Komise se těší na spolupráci s Parlamentem na včasném uvedení tohoto nařízení v platnost, abychom mohli provádět činnosti v rámci naší budoucí integrované námořní politiky. Kromě toho je důležitou novou iniciativou námořní dozor, který by měl způsobit velkou změnu ve všech budoucích činnostech námořních orgánů na moři a vytvořit společné podmínky pro sdílení informací v oblasti námořních záležitostí EU.

Sdělení Komise o této iniciativě bylo zveřejněno teprve včera. Je vyvrcholením intenzivní práce, jejímž výsledkem je šestifázový harmonogram pro urychlenou integraci námořního dozoru, což je opatření, jehož dosažení se před pár měsíci zdálo mimořádně obtížné.

Nyní bych chtěla reagovat na řadu zvláštních otázek, které zde zazněly. Pokud jde o emise síry, Komise si plně uvědomuje obavy, které vyjádřily průmyslové skupiny ohledně dopadů nových námořních norem jakosti paliva přijatých Mezinárodní námořní organizací (IMO) v roce 2008. Proto Komise požadovala – a následně také uvítala – dohodu organizace IMO, která podle odhadů omezí emise oxidu siřičitého až o 90 %, a co je důležitější, emise sekundárních suspendovaných částic až o 80 %.

Komise v příštích měsících předloží návrh pro přizpůsobení právních předpisů EU rozhodnutí organizace IMO. Návrh bude doplněn podrobnou zprávou, která bude rovněž obsahovat výsledek našeho následného posouzení dopadu rozhodnutí IMO a také možná opatření, která by Komise mohla přijmout pro zmírnění nežádoucích dopadů na dané odvětví.

Pan de Grandes Pascual nastolil otázku mořských oblastí. EU si uvědomuje různé podmínky v mořských oblastech a připravuje příslušné strategie pro každou mořskou oblast, které budou přizpůsobeny specifickým potřebám.

A konečně, paní Rosbachová a další poslanci se zabývali otázkou opatření proti katastrofám. Evropská agentura pro námořní bezpečnost je zodpovědná za sledování bezpečnosti lodní dopravy. V současnosti nemá zákonné oprávnění k regulacím v oblasti ekologických havárií, ale probíhají jednání – v souvislosti s aktuální činností Komise ohledně prodloužení či obnovení mandátu Evropské agentury pro námořní bezpečnost – o tom, zda má být v následujících letech svěřeno agentuře více pravomocí. Na této otázce budeme samozřejmě úzce spolupracovat s Parlamentem.

Nakonec bych dodala, že jako evropská komisařka odpovědná za výzkum, inovace a vědu jsem zde v jednacím sále s radostí vyslechla několik poslanců, kteří hovořili o vztahu mezi námořní politikou v obecném pojetí a konkrétním výzkumem v rámci námořní a pobřežní politiky. Minulý týden uspořádalo belgické předsednictví velmi důležitou konferenci v Ostende, která se konkrétně zabývala touto otázkou a na níž se sešli odborníci pracující v této oblasti. Jedná se o velmi důležitý pilíř naší integrované námořní politiky.

Chtěla bych znovu poděkovat paní Meissnerové za její vyčerpávající a dalekosáhlou zprávu. Domnívám se, že nyní můžeme pracovat na realizaci všech budoucích námořních iniciativ s novou energií a důvěrou.

Děkuji vám a omlouvám se tlumočníkům, pokud jsem mluvila příliš rychle.

  Gesine Meissner, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, myslím si, že je dobře, že jste počítala, paní Geoghegan-Quinnová. Nevěděla jsem, kolik projevů jsme vyslechli, ale 37 je skutečně hodně. Chtěla bych poděkovat všem, kteří se zúčastnili dnešní rozpravy. Hned na začátku jsem také zapomněla poděkovat všem stínovým zpravodajům za jejich práci. Skutečně jsme spolupracovali velice konstruktivně, z čehož jsem měla velkou radost. Moje zpráva se týkala řady témat, protože je pro mě velmi důležité získat v této zásadní oblasti přesvědčující většinu.

V mnoha projevech na různá témata byla zdůrazněna skutečnost, že potřebujeme společný postup v oblastech výzkumu, plánování, provádění a kontroly námořních činností prostřednictvím společné správy, územního plánování a sledování. Právě o tom je tato zpráva. Jedná se však o velmi členité téma.

Nyní bych chtěla okomentovat několik projevů. Pan Fleckenstein hovořil o problému emisí síry. Zařadili jsme jej do zprávy, protože pro nás bylo důležité, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže, ale také musíme zajistit, aby byla lodní doprava šetrnější k životnímu prostředí. Co jste však uváděl o lodním stavitelství, pane Fleckensteine, není tak docela pravda. Není pravdou, že liberálové a konzervativci nechtěli tuto věc zařadit. Jednalo se pouze o otázku, jak to máme provést, zda bychom měli vytvořit nový fond na evropské úrovni pro opravu starých lodí nebo zda bychom měli vypracovat strategii. To je současné znění.

Hovořilo se i o tématu mého pozměňovacího návrhu, který jsem podala, abych do zprávy zařadila obchod s emisemi. Ve výboru byl těsným rozdílem zamítnut, ale podle mého názoru jsme všichni přesvědčeni, že musíme pokračovat tímto směrem. Z tohoto důvodu doufám v podporu v těchto oblastech.

Pane Kohlíčku, řekl jste, že je obtížné spojit všechny tyto oblasti dohromady, ale já vím, že je to možné. Skupina zainteresovaných stran a podnikatelů ze všech různých námořních oblastí se setkává dvakrát ročně a vyměňují si názory. Jsou to prominentní hráči na evropské úrovni a všichni si velice cení možnosti společně se sejít.

Můj poslední bod se týká skutečnosti, že existuje tolik rozdílných regionů. Do zprávy jsem zahrnula pozici ostrovů, a není tedy pravdou, že byly opomenuty. Jediná oblast, na kterou se strategie nevztahují, je Severní moře. Žiji přímo u Severního moře, a proto jsem chtěla říci, že když hovoříme o Černém moři, Středozemním moři a Dunaji, neměli bychom zapomínat na Severní moře.

Závěrem bych chtěla vyjádřit poděkování, zejména za poznámku, že bychom měli převzít morální odpovědnost za moře a za budoucí generace. Právě proto jsem zvolila název „Potřebujeme si nově uvědomit mořský rozměr“. Budeme-li pokračovat v práci tímto směrem, dokážeme mnohé.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych vznést procesní námitku. Chtěl bych poděkovat předsedajícímu za to, že dnes ukončil rozpravu čtvrt hodiny před hlasováním, protože je to důstojný způsob ukončení rozpravy, který nám umožní v klidu ukončit diskuzi a poskytne poslancům čas, aby se sešli. Včera se jednání příliš nedařilo a naplánování nebylo takové, jak bychom si přáli. Dnes je všechno tak, jak má být, a doufám, že předsedající na to bude pamatovat v budoucnu a naplánuje dostatečný čas mezi koncem rozpravy a začátkem hlasování.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes ve 12.00 hodin.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Je důležité, aby EU zajistila ochranu svých pobřeží. Také je nezbytné, aby platné právní předpisy zaručily bezpečnější průzkum ložisek ropy a těžbu ropy.

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) na základě Lisabonské smlouvy poskytuje podporu a technickou pomoc při přípravě a uplatňování právních předpisů Unie pro námořní bezpečnost a ochranu i pro znečištění způsobené lodní dopravou.

V červnu letošního roku jsem předložila písemný návrh komisařům Oettingerovi, Kallasovi a Georgievové na rozšíření mandátu agentury EMSA, aby vytvořila mechanismy pro bezpečnostní dohled na evropské ropné plošiny umístěné v Severním moři, Černém moři a Středozemním moři a byla zodpovědná za předcházení ekologickým haváriím při průzkumu ložisek ropy. Tento návrh umožňuje úspory z rozsahu na úrovni finančních, lidských a technických zdrojů.

Vítám reakci komisařů, kteří projevili otevřenost k přezkoumání nařízení agentury EMSA a rozšíření jejího mandátu v oblasti zásahu při haváriích znečišťujících mořské prostředí. Vyzývám znovu Evropskou komisi, aby rozšířila mandát agentury EMSA pro zajištění ochrany našich pobřeží.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Pane předsedající, dámy a pánové, je dobře známo, že Mezinárodní námořní organizace na základě přílohy VI úmluvy MARPOL stanovila různé požadavky na množství síry v různých regionech. Baltské moře, Severní moře a Lamanšský průliv byly vyhlášeny za kontrolní oblasti emisí síry a pro tyto regiony byly stanoveny přísnější požadavky pro výrazné omezení znečištění. V těchto regionech lze od roku 2015 používat námořní paliva, pokud jejich obsah síry nepřesahuje 0,1 %, kdežto v ostatních regionech se od roku 2020 požaduje obsah síry pod hranici 0,5 %. Touto otázkou se rovněž zabývala mezinárodní námořní konference, která se konala 24. září v Tallinnu, v mé rodné zemi. Domnívám se, že nebude řešením, když Evropská unie vytvoří své vlastní požadavky, které však nebudou platit pro třetí země; tj. sami sebe vystavíme nerovné hospodářské soutěži v námořním odvětví. Situaci je třeba řešit na mezinárodní úrovni, aby byly stanovené požadavky reálné a platily pro všechny, kteří se plaví v Baltském moři, nejen pro plavidla členských států EU. Důsledkem přijetí neuvážených norem je navíc převedení dopravy zboží z moře zpět na silnice, což je daleko nebezpečnější a škodlivější pro životní prostředí. V této otázce tedy podporuji stanoviska estonské a finské vlády i Svazu provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství – rozhodnutí Mezinárodní námořní organizace by mělo být přezkoumáno a mělo by stanovit stejná pravidla pro všechny regiony EU a plavidla, která se v nich pohybují.

  Traian Ungureanu (PPE), písemně. – Jako zpravodaj strategie EU pro oblast Černého moře jsem s politováním zaznamenal, že záležitosti týkající se Černého moře integrovaná námořní politika Unie téměř ignoruje. Ačkoli bylo Černé moře zahrnuto v roce 2007 do konceptu integrované námořní politiky, vypadá to, že konkrétní opatření EU v tomto směru zaostávají. Naléhavě žádám Evropskou komisi, aby zvýšila úsilí při vytváření postoje této politiky k oblasti Černého moře. Integrovaná námořní politika je důležitým nástrojem pro ucelené využívání možností a výzev v mořských oblastech EU a je zaměřena na všeobecný rozvoj pobřežních oblastí. Jsem hluboce přesvědčen, že Černé moře jakožto moře částečně uvnitř EU a jeho pobřežní státy naléhavě potřebují náležité uplatnění tohoto nástroje. Mezinárodní rozměr integrované námořní politiky je zásadním aspektem úspěšného uplatňování těchto opatření v regionu Černého moře, který rovněž zahrnuje sedm zemí mimo EU. Evropský parlament v současnosti připravuje zprávu o vytvoření strategie EU pro oblast Černého moře. Doufám, že Komise bude tuto iniciativu sledovat a budoucí strategii bude považovat za důležitý základ pro posílenou realizaci integrované námořní politiky v oblasti Černého moře.

(Denní zasedání bylo přerušeno v 11:40 a pokračovalo ve 12:05)

PŘEDSEDAJÍCÍ: Jerzy BUZEK
Předseda

6. Sacharovova cena 2010 (oznámení laureáta)

  Předseda. − Vážení kolegové, právě jsem dorazil z Konference předsedů. Je mi velkou ctí, že vás mohu informovat o výsledcích, které jsou pro nás velmi důležité. V našem Parlamentu bojujeme za lidská práva jménem 500 milionů občanů.

Po dnešní důkladné rozpravě s podrobnými příspěvky týkající se široké škály aspektů se Konference předsedů rozhodla udělit Sacharovovu cenu za svobodu myšlení 2010 panu Guillermu Fariñasovi.

(Potlesk)

Guillermo Fariñas je nezávislý novinář a politický disident. Byl ochoten obětovat a riskovat své zdraví i život jako způsob nátlaku na dosažení změny na Kubě. Svými protestními hladovkami poukazoval na nedostatek svobody projevu na Kubě a ztělesňoval naděje všech, kteří usilují o svobodu, lidská práva a demokracii.

Doufám, že mu budu moci v prosinci tuto cenu předat zde ve Štrasburku osobně. Byl by to úžasný okamžik pro Evropský parlament i pro všechny kubánské vězně svědomí.

Upřímně doufám, že společně s Guillermem Fariñasem si bude moci osobně vyzvednout Sacharovovu cenu další kubánský laureát z roku 2005, hnutí Dámy v bílém - Las Damas de Blanco.

Rád bych doplnil, že všichni kandidáti byli skvělí z hlediska našeho pojetí lidských práv a boje za ně na celém světě. Můžeme blahopřát všem z nich, ale museli jsme se rozhodnout, jiná možnost nebyla. Chtěl bych zdůraznit, že máme po celém světě mnoho vítězů a všechny podporujeme. Dovolte nám to opět zopakovat.

(Potlesk)

PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS
Místopředsedkyně

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL). – (FR) Paní předsedající, chtěla bych vznést procesní námitku. Domnívám se, že podmínky, za nichž bylo letos o Sacharovově ceně rozhodnuto, jsou skandální. Chápu to tak, že politická volba má přednost před skutečnou obhajobou lidských práv.

(Potlesk)

Bude to potřetí v historii Sacharovovy ceny, kdy bude udělena kubánskému občanovi. Jako první odsuzuji způsob, jakým jsou ohrožována lidská práva na Kubě. Z tohoto hlediska nemám žádné pochybnosti. Vždy jsem bez rozdílu bojovala za ochranu lidských práv. Domnívám se však, že třetí udělení Sacharovovy ceny kubánskému občanu během její více než dvacetileté historie je hodně a že vysíláme politický signál, který Sacharovovu cenu znehodnocuje. Proto vyzývám k rozhodnutí, aby o laureátu Sacharovovy ceny rozhodovala nikoli Konference předsedů, ale Parlament jako celek.

(Potlesk)

  Předsedající. − Dalším bodem je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

7. Hlasování

7.1. Nástroj stability (A7-0066/2009, Franziska Katharina Brantner) (hlasování)

7.2. Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (A7-0078/2009, Gay Mitchell) (hlasování)

7.3. Zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (A7-0188/2010, Kinga Gál) (hlasování)

7.4. Finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi (A7-0052/2010, Helmut Scholz) (hlasování)

7.5. Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (A7-0285/2010, Charles Goerens) (hlasování)

7.6. Uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí (A7-0273/2010, Cristiana Muscardini) (hlasování)

  Cristiana Muscardini, zpravodajka. − (IT) Paní předsedající, Parlament již při několika příležitostech vyjádřil svou podporu cílům tohoto nařízení.

Budeme-li dnes hlasovat pro, budou mít lidé v Evropě právo znát původ toho, co kupují. Pokud však nařízení zamítneme, jak nás žádá pozměňovací návrh č. 45, znamenalo by to, že upíráme Evropanům práva, která již mají lidé v Číně, Indii a Spojených státech.

Chtěla bych vyjádřit poděkování stínovým zpravodajům, panu Sustovi a panu Rinaldimu, a všem, kteří pracovali na dosažení kompromisu, a doufám, že demokratický deficit, který museli evropští spotřebitelé dosud snášet, konečně skončí.

  Předsedající. − To je jasně zamítnuto. Bylo to naprosto jasné, vážení kolegové.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 19:

  Cristiana Muscardini, zpravodajka. − (IT) Paní předsedající, navrhujeme, aby byla slova „nebo obchodních“ v druhé odstavci pozměňovacího návrhu č. 19 odstraněna, aby byl text jasnější a použitelnější.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

– Po hlasování o pozměňovacím návrhu č. 43:

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Paní předsedající, navrhuji kontrolu částí 2 a 3 odstavce 43.

  Předsedající. − Ne, to bylo jasné a už se k tomu nebudu vracet.

7.7. Budoucnost evropské normalizace (A7-0276/2010, Edvard Kožušník) (hlasování)

7.8. Ukrajina (B7-0571/2010) (hlasování)

  Hannes Swoboda (S&D). - Paní předsedající, nedaří-li se nám získat většinu, chtěl bych požádat sněmovnu o přesunutí hlasování o usnesení na příští jednání ve Štrasburku.

Včera jsme jednali velice otevřeně a mnozí z nás vyjádřili obavy z určitých událostí na Ukrajině.

Příští týden budeme jednat s ministrem zahraničních věcí. Budeme mít volební pozorovatelskou misi. Začátkem příštího měsíce se bude konat jednání Výboru pro parlamentní spolupráci v Kyjevě a Oděse. Bylo by tedy správné, kdybychom o usnesení hlasovali bezprostředně po této návštěvě, na bruselském dílčím zasedání.

Doufám, že poslanci budou s tímto návrhem souhlasit a podpoří jej.

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Swobodo. Vyzvu jiného řečníka ve prospěch návrhu, je-li nějaký.

  Michał Tomasz Kamiński (ECR). – (PL) Paní předsedající, chtěl bych podpořit návrh pana Swobody. Domnívám se, že z naší strany – ze strany Evropského parlamentu – bude smysluplné, když posouzení situace na Ukrajině, o níž jsme včera jednali, přesuneme na příští dílčí zasedání Parlamentu. Bude to po důležitých událostech, které Ukrajinu čekají, a naše úhel pohledu bude tedy výrazně širší. Budeme mít k dispozici zprávu našich kolegů poslanců, kteří se účastní voleb na Ukrajině, a myslím si, že Parlament udělá dobře, když hlasování odloží.

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Kamiński. Myslím, že mám jednoho řečníka proti návrhu v panu Gahlerovi. Je tomu tak?

  Michael Gahler (PPE). - Paní předsedající, žádám své kolegy, aby hlasovali proti odkladu. Musíme vyjádřit svůj názor před volbami, takže to musí být nyní.

Jde o otázku spravedlivých voleb v evropské zemi, a to nemůže být stranickou otázkou. Posledně v roce 2004 jsme se mohli vyjádřit až po zmanipulovaných volbách a byli jsme jednotní.

Tentokrát máme předem jasné pádné důkazy o vměšování bezpečnostní služby a o hromadném nepřipouštění k volbám či o falšovaných seznamech místních stran pro zmatení voličů.

Měli bychom se tedy znovu sjednotit v zájmu demokracie. Domnívám se, že masivní lobování ukrajinských velvyslanectví po celé Evropě, abychom zabránili tomuto usnesení, je důkazem, že je správné, abychom se vyjádřili nyní.

  Předsedající. − Dávám nyní hlasovat o návrhu pana Swobody na odložení hlasování.

  Francesco Enrico Speroni (EFD). – (IT) Paní předsedající, můžete prosím pouze vyjasnit, zda jde o žádost o odložení do Bruselu nebo do Štrasburku, protože já jsem slyšel obě verze?

  Předsedající. − Zdá se, že do Bruselu: je všem zřejmé, že návrh předpokládá odložení do Bruselu? Na tomto základě dávám o návrhu hlasovat.

(Parlament schválil žádost o odložení hlasování)

7.9. Provedené reformy a vývoj v Moldavské republice (B7-0572/2010) (hlasování)

  Monica Luisa Macovei (PPE). - Paní předsedající, ústní pozměňovací návrh je o pozměňovacím návrhu č. 1 odstavce 3. Navrhuje nahradit slovo „plánu“ slovy „akčního plánu“, protože to je správná formulace. Takže tento pozměňovací návrh má nyní podobu „žádá Radu, aby vyzvala Komisi k urychlenému vypracování akčního plánu“ a tak dále.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

– Před hlasováním o odstavci 11:

  Vytautas Landsbergis (PPE). - Paní předsedající, chtěl bych podat ústní pozměňovací návrh, který je pouze stylistickou úpravou odstavce 11. Zajistí důstojnost naší sněmovny, která by neměla „vyzývat“ či „žádat“ de facto nelegitimní orgán, aby se choval lépe.

Tam, kde připomínáme volební právo moldavských občanů, by mělo být slovo „vyzývá“ nahrazeno slovy „prohlašuje, že“ a za slovo „Podněstří“ by měla být vložena slova „nemají právo bránit …“.

Podpořte prosím tento ústní pozměňovací návrh. Neměli bychom tyto orgány o něco žádat, ale trvat na tom.

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

7.10. Integrovaná námořní politika (A7-0266/2010, Gesine Meissner) (hlasování)

  Saïd El Khadraoui (S&D). – (NL) Paní předsedající, dámy a pánové, souhlasím se zpravodajkou a stínovými zpravodaji, že pro zdůraznění potřeby celosvětové dohody o ekologických opatřeních v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) je nutná menší úprava textu. Konkrétně se odkazuje na výsledek 61. zasedání Výboru organizace IMO pro ochranu mořského prostředí, které se konalo před několika týdny. Za tato slova by měla být vložena následující slova, která uvedu v angličtině: „a podpořit jeho výzvu k dalšímu zásadnímu pokroku v rámci organizace IMO“.

  Předsedající. − Jsou nějaké námitky? Zdá se, že nikoli, a proto budeme pokračovat jmenovitým hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 1.

7.11. Obchodní vztahy s Latinskou Amerikou (A7-0277/2010, Helmut Scholz) (hlasování)

8. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Franziska Katharina Brantner (A7-0066/2009)

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Děkuji vám, paní předsedající. V tom případě začnu znovu. V posledních letech sužují hospodářství Evropské unie často krize a finanční nestabilita jak na místní, tak na globální úrovni. Abychom zabránili podobným nebezpečným situacím v budoucnu, musíme připravit podpůrné plány a zajistit přiměřenou reakci před i po problému. Nástroj stability tuto roli velmi dobře plní.

Finanční a technická podpora by rovněž měla zahrnovat podporu lidského a hospodářského rozvoje i poradenství v případě porušování lidských práv, demokracie a základních svobod. Rovněž podporuji stanovisko zpravodajky ke zlepšení odvětví strategického plánování. To je zejména důležité pro předcházení sociálním konfliktům a pro vytvoření útvaru pro vnější činnost.

PŘEDSEDAJÍCÍ: László TŐKÉS
Místopředseda

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, jelikož jsem hlasoval pro zprávu paní Brantnerové, chtěl bych využít této příležitosti a upozornit Komisi a Radu na nutnost dosáhnout tripartitní dohody o úpravě nástroje stability v co možná nejkratším čase.

Sporná otázka se týká aktů v přenesené pravomoci a možností Parlamentu vykonávat svou oprávněnou kontrolu užívání finančních nástrojů EU. Potřebujeme rychlé politické řešení založené na rovnováze mezi třemi orgány EU.

Rovněž chci vyzvat Komisi, aby zlepšila nedostatky v předkládání zpráv Evropskému parlamentu, pokud jde o plánování, provádění a přezkum projektů.

Parlament sice dostává od Komise informace o mimořádných opatřeních pomoci, není však dle svého očekávání dostatečně informován v širším strategickém a analytickém smyslu.

Zpráva: Gay Michel (A7-0078/2009)

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Nástroj pro rozvojovou spolupráci přímo přispívá k šíření demokracie, právního státu a dodržování lidských práv v partnerských zemích a regionech. Podporuje nejen trvalý sociální, hospodářský a politický rozvoj, ale také postupné zapojení těchto zemí do světového hospodářství. Jako člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin bych rád upozornil ještě na další přínos plynoucí z této spolupráce, a sice na mezinárodní spolupráci v oblasti řízení přírodních zdrojů, ochranu životního prostředí a péči o biologickou rozmanitost. Podporuji zvláště pozměňovací návrh č. 5, který upozorňuje na hospodářský význam odvětví cukru. Neměli bychom zapomínat na to, že bezpečnost potravin je pro rozvojové země nadmíru důležitá.

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, s potěšením jsem hlasoval pro tuto zprávu. Chtěl bych říci, že zpravodaj, můj kolega Gay Mitchell, tu dnes nemůže být, jelikož se včera večer v Irsku účastnil uvedení knihy, kterou napsal, na trh. Za svou práci v oblasti rozvojové problematiky se přirozeně stal poslancem roku Evropského parlamentu.

Myslím, že jedním z bodů, na které musíme klást větší důraz, je vzdělání. Jeden irský pedagog jednou řekl: „učte se, abyste mohli být svobodní“ a já myslím, že se na toto musíme zaměřit v celé rozvojové oblasti a v třetích zemích.

Závěrem chci jen žertem říci, že včera večer mi z kanceláře ukradli oblek – mám na základě toho nárok na rozvojovou pomoc?

Zpráva: Edvard Kožušník (A7-0276/2010)

  Alajos Mészáros (PPE). - (HU) Vítám návrh Komise přezkoumat evropský systém pro normalizaci s cílem zlepšit jeho nedostatky a nalézt správnou rovnováhu mezi evropskými, vnitrostátními a mezinárodními hledisky. Potřebujeme systém, který přispívá k evropským inovacím a udržitelnému rozvoji, zvyšuje konkurenceschopnost Evropské unie a posiluje její postavení v mezinárodním obchodu. Rád bych také dodal, že přestože malé a střední podniky představují základní prvky evropského trhu, domnívám se, že nejsou v systému pro normalizaci dostatečně zúčastněny, a nemohou proto plně využít výhod spojených s normalizací. Jejich zvýšené zastoupení a zvýšená účast v systému mohou mít v budoucnosti zásadní význam. Jednotící povaha evropské normalizace zvyšuje účinnost vnitřního trhu a zároveň zdůrazňuje roli Evropské unie jakožto hospodářského a politického partnera na světovém trhu.

Zpráva: Cristiana Muscardini (A7-0273/2010)

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Chtěla bych hovořit o zprávě paní Muscardiniové. Na základě pečlivého prostudování všech otázek v ní zmíněných jsem ji nepodpořila. Proč? Protože zbytek světa by pokládal zavedení takového opatření v Evropské unii v této době za ochranářský krok. Rozbor tohoto opatření by vyžadoval mnohem více času a potenciálně i větší personální nasazení, větší rozvinutí otázek a ostatní postupy.

Požadavek na povinné označování původu podnítí padělání v případě zboží neznámého původu. Místo skutečného označování dané země se tak budeme moci setkat s falešným označením „vyrobeno v Itálii“, „vyrobeno ve Francii“, a to nechceme.

Návrh usnesení: Provedené reformy a vývoj v Moldavské republice (B7-0572/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - (LT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o Moldavsku. Tato země ušla velký kus cesty od doby, kdy pakt Molotov–Ribbentrop rozdělil Evropu na sféry vlivu a Moldavsko zůstalo v sovětské sféře vlivu. Dnes je Moldavsko nezávislým státem, který se nepochybně potýká s mnoha problémy, ale který pokračuje na cestě k začlenění do Evropské unie. Dnes bych opět ráda vyzvala celou politickou třídu v Moldavsku, tamní politickou elitu, všechny moldavské demokratické politické síly a vnitrostátní menšiny, aby zanechaly kontraproduktivní konfrontace a rozvíjely kulturu konsensu a politického kompromisu. Myslím, že by společnosti měly nabídnout všezahrnující vizi Moldavské republiky, jejímž cílem je členství v Evropské unii. V usnesení se také zmiňujeme o „zamrzlém“ konfliktu v Podněstří. Tato oblast musí být důležitým tématem v programu EU a všechny země, včetně Ruska, musí respektovat moldavskou územní integritu. Podněstří musí být součástí Moldavské republiky.

Zpráva: Gesine Meissner (A7-0266/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - (LT) Hlasovala jsem pro usnesení o integrované námořní politice, protože námořní odvětví má zásadní význam a já chci budoucím generacím zanechat čistá a bezpečná moře. Geostrategický význam moří se značně zvýšil. Musíme se přizpůsobit mořím a jejich zdrojům a koordinovat opatření, proto je integrovaná námořní politika důležitá, jelikož v jejím rámci budou propojeny všechny oblasti námořní politiky: námořní doprava, rybolov, akvakultura, energetika, námořní bezpečnost, ochrana životního prostředí v mořích a vědecký výzkum a také cestovní ruch. Zvláště bych chtěla upozornit na hospodářský a sociální význam jednoduše proto, že k Evropské unii patří 320 000 km mořského pobřeží a jedna třetina našich občanů – a tento trend je vzrůstající – žije v přímořských oblastech. Domnívám se, že by moře nadále měla být hybnou silou hospodářského růstu.

Zpráva: Helmut Scholz (A7-0277/2010)

  Miroslav Mikolášik (PPE). - (SK) Evropská unie představuje největší zdroj přímých zahraničních investic v Latinské Americe. I když se obchodní výměna mezi těmito dvěma regiony zintenzivnila, je vzájemný obchod mezi EU a Latinskou Amerikou méně dynamický v porovnání s obchodními vztahy s ostatními světovými regiony.

Příkladem dobré vůle je nedávno uzavřená dohoda o zóně volného obchodu s Koreou, přičemž v případě latinskoamerického hospodářského seskupení Mercosur jednání začala již od roku 1999 a byla navíc na pět let přerušena. Osobně podporuji proces upevňování a diverzifikace obchodních vztahů s Latinskou Amerikou, včetně vytváření pevnějšího právního rámce. Evropským podnikatelům se tak otvírá trh s téměř 600 miliony spotřebitelů. Pro obchodníky z Evropské unie není zanedbatelný ani ten fakt, že s Latinskou Amerikou Evropa sdílí společné hodnoty, jazyk, historii a kulturu.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). - Pane předsedající, chtěla bych panu zpravodaji ve věci obchodu s Latinskou Amerikou vyslovit chválu za tuto konečně vyváženou a aktuální zprávu.

K prohloubení obchodních vztahů se zeměmi Latinské Ameriky jsme již nakročili, jelikož Evropská unie nedávno uzavřela dohodu o volném obchodu s dvěma andskými zeměmi, Kolumbií a Peru.

Nedávnou jsme ukončili v rámci Světové obchodní organizace dlouhotrvající spor se zeměmi Latinské Ameriky o obchodu s banány. Brzy začneme jednat o zásadní dohodě volného obchodu se všemi členskými zeměmi Mercosuru, s nimiž obchodujeme se zbožím v hodnotě více než 62 miliard EUR. Objem investic EU v regionu Mercosur dosahuje 167 miliard EUR ročně.

Tato čísla se v příštích letech budou jenom zvyšovat. Uzavření takové dohody, spolu s nadcházejícími jednáními o volném obchodu s Japonskem a Indií, bude bezpochyby jedním z nejvýznamnějších kroků při provádění strategie EU směřující k tomu, aby se EU stala nejdůležitějším obchodním subjektem ve světě.

Včera nám nestačil čas. Nyní následují některá vysvětlení hlasování týkající se včerejších hlasování.

Zprávy: László Surján (A7-0281/2010), Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, helga Trüpel (A7-0284/2010)

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, jestliže včera odpoledne pocítil kterýkoliv náš volič lehký třes, bylo to kvůli pozoruhodnému načasování, kdy přesně v okamžiku, kdy britský ministr financí oznamoval v Dolní sněmovně nejtvrdší úsporné škrty, které moje země zažila od 20. let minulého století, odhlasovali jsme my zde v tomto Parlamentu navýšení evropského rozpočtu, které bude stát daňové poplatníky Spojeného království 880 milionů GBP. To není náš příspěvek do rozpočtu. Je to náš příspěvek na toto navýšení. Jelikož jsme včera oznámili 490 000 zrušených pracovních míst ve veřejném sektoru, možná stojí za to vyjádřit tuto částku z hlediska pracovních míst ve veřejném sektoru. Zaplatilo by se z toho 15 000 lékařů působících v rámci státní zdravotní péče, 30 000 zdravotních sester, 35 000 policistů nebo 50 000 vojínů v armádě.

Nejedná se jen o Británii. Všechny naše členské státy se snaží škrtat ve svých vnitrostátních rozpočtech, a přesto se rozpočet Evropské unie nadále navyšuje a pohlcuje úspory těchto států. Kdyby tak touze tohoto Parlamentu po nových pravomocích odpovídal jeho zájem řádně vykonávat pravomoci, které již má – především volat výkonnou moc k odpovědnosti a držet výdaje pod kontrolou. Naši voliči si od nás zaslouží víc.

  Martin Kastler (PPE). – (DE) Pane předsedající, rád bych krátce odpověděl na to, co právě řekl pan Hannan. Pro tento Parlament je samozřejmě důležité mít sídlo, ale sídlo je stanoveno smlouvami a je zde ve Štrasburku. Máte pravdu, když říkáte, že je třeba šetřit peníze daňových poplatníků a že musíme pracovat na tom, abychom měli sídlo na jednom místě. Útočiště parlamentarismu se však, pane Hannane, nachází zde ve Štrasburku. Zde můžeme my jakožto poslanci tohoto Parlamentu a zástupci lidu společně pracovat.

  Předsedající. − Promiňte, v tomto nelze pokračovat. Nejde o vysvětlení hlasování. Nyní jsou vítány příspěvky k další zprávě, a sice zprávě paní Estrelové.

Zpráva: Edite Estrela (A7-0032/2010)

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE). – (PL) Při včerejším hlasování o zprávě paní Estrelové jsem podpořila plně placenou 20týdenní mateřskou dovolenou, protože potřebujeme spravedlivou a přiměřenou minimální normu týkající se délky mateřské dovolené a částky při ní vyplácené pro celou Evropu. Ve věci otcovské dovolené a dovolené v případě osvojení jsem se zdržela hlasování, protože Evropská komise oznámila, že v této věci předloží samostatnou směrnici, a vzhledem k transparentnosti práva Unie nechci, aby směrnice o ochraně těhotných zaměstnankyň zahrnovala otázky ve věci otcovské dovolené.

Doufám, že Evropská komise brzy dokončí své konzultace se sociálními partnery a předloží uspokojivé návrhy týkající se otcovské dovolené a dovolené v případě osvojení, stejně jako osob samostatně výdělečně činných, aby všechny mladé matky v Evropě měly na mateřskou dovolenou stejný nárok.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). - (LT) Pochybuji, že by se někdo přel o to, že pouto mezi dítětem a jeho rodiči v prvních měsících života je zvláště důležité, a proto nová směrnice Evropské unie ochrání práva matek a zajistí jim příležitost, aby se delší dobu staraly o své děti bez obavy ze ztráty platu či zaměstnání. Situace se v různých členských státech liší. Například v mé zemi, Litvě, trvají mateřská a rodičovská dovolená dva roky, ale jiné členské státy mají minimální mateřskou dovolenou, proto se domnívám, že práh, který jsme včera stanovili, představuje velmi významný úspěch. Rovněž vítám zahrnutí jak otcovské dovolené, tak dovolené v případě osvojení. Jak bylo řečeno, členské státy disponují pravomocemi v rodinné politice, ale zde hovoříme spíše o ochraně pracovníků a některých pobídkách umožňujících rodičům sladit pracovní a rodinný život.

  Ville Itälä (PPE). - (FI) Pane předsedající, včera jsme skutečně hlasovali o důležité zprávě paní Estrelové týkající se mateřské dovolené, o tom, jak dlouhá by měla být, a o částce vyplácené během jejího trvání. Po tomto hlasování mě kontaktovala média a mnohokrát se mě ptala, zda jsem hlasoval pro nebo proti. Řekl jsem, že jsem hlasoval ve prospěch žen. Hlasoval jsem pro to, aby mateřská dovolená trvala 18 týdnů a proto, aby ženy dostávaly 75 % svého platu.

Myslím, že v mé zemi, Finsku, máme dobrý systém. Pokud by tam byl přijat systém, který jsme my přijali včera, ženy by měly na pracovním trhu podstatně slabší postavení, protože zaměstnavatelé by nadále museli zápasit s tím, zda mohou přijmout mladou ženu, jelikož výdaje na mateřskou dovolenou by se značně navýšily. Ženy by tedy měly menší příležitost najít práci. Proto jsem chtěl učinit toto prohlášení.

  Mitro Repo (S&D). - (FI) Pane předsedající, já také pocházím z Finska a vím, že máme vynikající systém mateřské dovolené. Přesto jsem hlasoval pro 20týdenní mateřskou dovolenou. Přemýšlel jsem o této otázce z perspektivy jiných členských států Evropské unie. Domnívám se, že delší mateřská dovolená je důležitá pro vývoj dítěte.

Novorozené děti představují pro Evropu skutečný kapitál. Matky, děti a rodiny tvoří trojici, na které stojí naše budoucnost. Matky by samozřejmě také neměly mít finanční potíže, pokud si přejí mít děti, a stejně tak by neměly být poškozeny ani obory, ve kterých ženy převažují. Ženy musí mít také svá práva, pokud jde o plat. Ať tak nebo onak, měli bychom být idealisty. Měli bychom mít víru. Jednalo se o morální rozhodnutí ve prospěch žen, ve prospěch nového života a ve prospěch nové Evropy.

  Martin Kastler (PPE). – (DE) Pane předsedající, zpráva paní Estrelové se včera dotkla velice důležitého tématu. Zde bych chtěl říci, že pro mne bylo spíše těžké hlasovat pro tuto zprávu. Jako mladý otec jsem byl přítomen u porodu obou svých dětí a musím říci, že nevím, proč bych tehdy býval potřeboval dovolenou, jelikož jsem nerodil já, ale moje žena. Jedná se pouze o mateřskou dovolenou a my jsme do ní zahrnuli otce. Jde o sporný bod. Přesto je důležité, aby mladé ženy měly příležitost mít dítě a pak se vrátit do svého profesního života. Domnívám se, že toto bude v novém systému možné. I když bych osobně dal přednost 18 týdnům, v konečném hlasování jsem nakonec hlasoval pro 20 týdnů.

Nyní se musíme sami sebe ptát, zda to v Evropě přinese větší spravedlnost a více dětí. Rodinná politika v Evropě je otázkou budoucnosti. Věřím, že vysíláme signál, že jsme pro to také něco udělali. Nyní musíme jen doufat, že členské státy přijmou odpovídající opatření.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Franziska Katharina Brantner (A7-0066/2009)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení o zřízení nástroje stability, jelikož širší přezkum vnější finanční pomoci EU považuji za zásadní. Zavedením nástroje stability byl posílen potenciál EU reagovat na krizové situace nebo vznikající krize. V tomto smyslu se domnívám, že Komise – při dodržení přijatých závazků, zejména pokud jde o podporu stabilních podmínek rozvoje lidstva a hospodářství a prosazování lidských práv, demokracie a základních svobod jakožto hlavních cílů vnější činnosti Evropské unie – by měla na jedné straně zlepšit své strategické plánování a zvýšit objem vyplácených prostředků určených na partnerství pro budování míru a na straně druhé předložit plán na uvolnění finančních prostředků na jakékoliv vnější nástroje či mechanismy vnější pomoci při mimořádných událostech nespadající pod nástroj stability, a to proto, aby se zabránilo čerpání prostředků vyčleněných na nástroj stability. Za tímto účelem se domnívám, že by Komise měla v budoucnosti zvýšit nedostatečný objem prostředků vyplácených z rozpočtu na základě strategické vize lepšího využívání svých nástrojů.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Brantnerové, jelikož tento text v první řadě navrhuje uvést evropské právní předpisy do souladu s důležitým rozhodnutím Soudního dvora týkajícího se ručních palných zbraní. Tento text vyzývá EU, aby věnovala větší pozornost občanské společnosti v souvislosti s finančními prostředky na stabilizaci krizových situací vně EU, i když se domnívám, že evropské orgány, zvláště Komise, by měly být obezřetné v zajišťování něčeho, co se ne vždy děje, zejména toho, že by se příjemci měli zavázat, že jsou politicky „důvěryhodní“. Dále s touto zprávou Parlament žádá Komisi, aby s ním více než dosud spolupracovala ve věcech týkajících se využívání nástrojů finanční stability. Náš Parlament, zastupující evropské národy a občany, musí v této oblasti hrát aktivnější roli a ostatní evropské orgány si musí zvyknout na myšlenku, že každý výkonný orgán musí informovat každý parlament o svých rozhodnutích v otázce výdajů: v sázce je nejen účinnost jednotlivých činností, ale i demokratické povahy evropského politického systému jako celku.

  Lara Comi (PPE), písemně. − (IT) Evropský kontinent formovaly dlouhé a krvavé konflikty, kterým byla učiněna přítrž, mimo jiné i díky orgánům, ve kterých pracujeme. Právě my bychom tedy jako první měli prokázat co největší smysl pro zodpovědnost s ohledem na použití síly v mezinárodních konfliktech. Navíc, i když se síla ukáže být nutná, vyžaduje současný stav naší civilizace spíše operativní než masové metody. Pokud věříme v tento kulturní model, musíme být příkladem pro všechny ostatní a ukázat, že při řešení konfliktů nerozhoduje větší ekonomická síla, ale řada nástrojů, které vždy kladou lidský život na první místo a které povolují užití násilí jen ve výjimečných případech, zvláště při ochraně životů a strategických zájmů evropské veřejnosti. Nejedná se o to zaujmout a priori nějaké stanovisko, ale o to, zvolit soudržný a důsledný přístup, při kterém je vojenská kapacita pouhým zastrašujícím prostředkem a nikdy se nestane prostředkem pro radikální změnu charakteru Evropské unie či pro podporu jiného systému hodnot, než k jakému se EU hlásí.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) EU je největší světový dárce zahraniční pomoci a zodpovídá za více než polovinu veřejné rozvojové pomoci. Členské státy společně vyčlenily 49 miliard EUR na pomoc nejchudším zemím světa, což se rovná téměř 0,4 % jejich hrubého příjmu. Tato čísla jsou dobrou ukázkou důležitosti evropské rozvojové pomoci a samozřejmě významu nástroje stability.

Proto považuji posílení tohoto nástroje a větší odpovědnost Unie ve věci rozvojové spolupráce za důležité. Nemohu však nezmínit, že i když považuji za naprosto zásadní, aby EU nadále přijímala závazky ohledně své zahraniční rozvojové spolupráce a misí humanitární pomoci, nemohu pochopit, jak je možné, že prostředky na pomoc pro třetí země je možné uvolnit rychleji než prostředky pro členské státy, které jsou oběťmi katastrof, jak k tomu bohužel došlo na Madeiře: několik měsíců po tragédii tato země stále ještě neobdržela žádnou pomoc z Fondu solidarity.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nástroj stability je velmi významný pro posílení schopnosti EU reagovat na krizi či na nastupující krizi. Jelikož je EU největším dárcem vnější pomoci a zodpovídá za více než polovinu veřejné rozpočtové pomoci, potřebuje nástroje, které jí umožní řešit krize s ohledem na horizontální a zeměpisné cíle a priority EU, a zároveň doplní zeměpisné politiky, cíle a nástroje Unie. Pokud jde o rozvoj, měl by být cílem EU boj proti chudobě a jejím příčinám.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. − (ES) Příčinou mého hlasování proti tomuto legislativnímu usnesení je můj naprosto odmítavý postoj k nástroji stability ustanoveném před několika lety bez podpory mé parlamentní skupiny. Z mého úhlu pohledu jde o další mechanismus Komise určený k tomu, aby Komise volně zasahovala do vnitřních záležitostí třetích zemí pod záminkou usilování o politickou stabilitu těchto zemí, o kterých Komise podle svého rozhodnutí usoudí, že jsou nestabilní. Podle tohoto mechanismu mají právě evropské orgány rozhodovat o tom, jak, kdy a proč tento nástroj použít, a to volně a bez potřeby spolupracovat s orgány země, jež má být stabilizována; to z něj de facto činí mechanismus určený ke skryté obraně evropských zájmů. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − Konflikty na Haiti, v Kosovu, Iráku a nedávno v Afghánistánu ukázaly, že ruční palné a lehké zbraně hrají zásadní roli v terorismu a organizovaném zločinu a v podněcování k dalšímu krveprolití po formálním příměří. Je důležité, aby Společenství zaujalo skutečně komplexní přístup k problému šíření ručních palných a lehkých zbraní tak, že se zaměří na všechny úrovně nezákonného obchodního řetězce s ručními palnými a lehkými zbraněmi. Vzhledem k tomu, že 70 % celosvětových zásob ručních palných a lehkých zbraní je v rukou civilistů, měla by EU uznat a podpořit nutné snahy občanské společnosti monitorovat obchod s ručními palnými a lehkými zbraněmi a výrobu na místní úrovni a zvyšovat informovanost veřejnosti. Otázka ručních palných a lehkých zbraní navíc ukazuje obecně na vícedimenzionální ráz konfliktů ve 21. století, a tedy i na potřebu klást větší důraz na budování kapacit pro situaci před krizí a po krizi. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že by se EU měla snažit zlepšit svou schopnost řídit krize tím nejvíce inovativním, nejúčinnějším a nákladově nejvýhodnějším způsobem. Jedině pak by EU mohla vést svět jakožto přední celosvětová civilní velmoc.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tímto hlasováním se Parlament připojil ke stanovisku Výboru pro zahraniční věci, který vítá, že Komise předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1717/2006 o zřízení nástroje stability (KOM(2009)0195), jenž je součástí rozsáhlejšího přezkumu vnější finanční pomoci EU. Výbor pro zahraniční věci, a nyní i Parlament jako celek, mimo jiné souhlasí s tím, že je nutné přepracovat čl. 3 odst. 2 písm. i) a čl. 4 odst. 1 písm. a) původního nařízení tak, aby toto nařízení bylo v souladu s rozhodnutím Evropského soudního dvora ze dne 20. května 2008, podle něhož mohou být opatření proti šíření ručních palných a lehkých zbraní prováděna Společenstvím v rámci jeho rozvojové politiky.

Předsednictví bylo jménem Rady, Komise a Parlamentu vyzváno, aby vypracovalo „Deklaraci o evropském konsenzu na podporu postupu EU v oblasti ručních palných a lehkých zbraní“, která zohlední příslušné kompetence všech orgánů.

Zpráva: Gay Michel (A7-0078/2009)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu týkající se finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI), protože se domnívám, že Parlament podrobně přezkoumal, jakým způsobem jsou ustanovení DCI prováděna od doby, kdy vstoupila v platnost, tedy od roku 2007. Ve svém legislativním návrhu na přezkum DCI v polovině období Komise navrhla pouze technickou změnu, která umožňuje, aby náklady vztahující se k daním, clům a dalším poplatkům, které souvisejí s financováním v rámci DCI v zemích, které jsou příjemci pomoci, byly financovány z rozpočtu DCI. Domnívám se, že tato změna umožní financování těchto nákladů za výjimečných okolností, čímž zvětší flexibilitu při provádění programů a projektů.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zdržel jsem se hlasování o této konkrétní zprávě i přesto, že souhlasím s pozměňovacími návrhy a podporuji je, zvláště ty, které obnovují kontrolní roli Evropského parlamentu. Zdržel jsem se konečného hlasování o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci, protože peníze byly použity, přímo či nepřímo, na vyzbrojení a výcvik policie a armády v různých oblastech Afriky. Podle mého názoru by se financování rozvoje nemělo za žádných okolností využívat pro vojenské či politicko-vojenské účely.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Všichni víme, že nástroj pro rozvojovou spolupráci nestanoví výjimku ze zásady nezpůsobilosti pro financování ze strany Společenství. To umožňuje určitý stupeň flexibility v jednotlivých případech. Schvalující osoba může případně rozhodnout o financování těchto nákladů pro zajištění hladkého průběhu programů a projektů. Tato flexibilita je však zásadní pro určité opakující se situace, kdy programy uváznou na mrtvém bodě, protože mechanismy daňových výjimek chybí nebo jsou nepraktické. V těchto situacích může nepružná formulace nástrojů pro rozvojovou spolupráci nadmíru ztížit činnost financovanou z vnější pomoci. Proto podporuji návrh na předložení žádosti Komisi, aby poskytla legislativní návrhy v zájmu přizpůsobení regulativnímu postupu s kontrolou a zajistila, aby tento nástroj splňoval nové požadavky spojené s postupem projednávání ve výborech.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro návrh představený v této zprávě jako celek. Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci zlepšuje dřívější rámec rozvojové spolupráce Evropské unie sloučením různých zeměpisných a tematických nástrojů do jediného nástroje. Spolu s technickými změnami spojenými s financováním v rámci DCI, jejichž cílem je větší flexibilita při provádění projektů a programů, poskytuje přezkum tohoto nástroje v polovině období ideální příležitost pro to, aby se postup projednávání ve výborech týkající se DCI uzpůsobil novým požadavkům na postup projednávání ve výborech.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Dotyčný pozměňovací návrh je pouze technický a jeho cílem je umožnit, aby náklady spojené s daněmi, cly a dalšími poplatky byly financovány za výjimečných okolností z pomoci Unie. Tyto výjimečné okolnosti mohou být v jednotlivých případech odůvodněné, když umožňují zvýšenou flexibilitu při provádění projektů a programů. Jednomyslná podpora v příslušném výboru ukazuje na shodu dosaženou v souvislosti s tímto návrhem.

  Sabine Lösing (GUE/NGL), písemně. − Naprosto souhlasím s předloženými změnami a podporuji je, zvláště změny týkající se aktů v přenesené pravomoci a obnovení práva Parlamentu na kontrolu. Zdržela jsem se však konečného hlasování o samotném nástroji pro rozvojovou spolupráci (DCI), jelikož tento nástroj financoval, přímo či nepřímo, africký mírový projekt a toto financování bylo mimo jiné využíváno na policejní a armádní výcvikové mise. Jsem toho názoru, že rozvojové finanční prostředky nesmí být používány pro jakékoliv vojenské či civilně-vojenské účely.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci je dalším velmi významným prvkem pro posílení schopnosti EU reagovat na krizové situace nebo vznikající krize. Jelikož je EU největší dárce vnější pomoci a zodpovídá za více než polovinu veřejné rozpočtové pomoci, potřebuje nástroje, které jí umožní řešit krize s ohledem na horizontální a zeměpisné cíle a priority EU, a zároveň doplní zeměpisné politiky, cíle a nástroje Unie. Pokud jde o rozvoj, měl by být cílem EU boj proti chudobě a jejím příčinám.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Bylo nutné zajistit, aby náklady vztahující se k daním, clům a dalším poplatkům, které souvisejí s financováním v rámci DCI, byly za výjimečných okolností financovány z rozpočtu DCI.

Obecným cílem DCI je vymýtit chudobu v rámci udržitelného rozvoje, včetně úsilí dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí. Tato změna umožní větší flexibilitu při provádění zeměpisných a tematických programů. Pomůže partnerským zemím dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a lépe se začlenit do světového hospodářství.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Celkově se všech pět zpráv Evropského parlamentu o finančních nástrojích zaměřuje na potřebu zajistit větší kontrolu nad finančními nástroji pro rozvojovou spolupráci, pro podporu demokracie a lidských práv a pro spolupráci s průmyslovými zeměmi. Vzhledem k přebujelé byrokracii a ne vždy rozumnému využívání příležitostí, které se EU naskytnou, by mohl tento typ usnesení sloužit jako katalyzátor a urychlit postupy popsané ve zprávách. V dané situaci se poslanci Evropského parlamentu začleňují do procesu stabilizace a vylepšování, protože jim je poskytnuta příležitost sledovat a kontrolovat postupy přidělování finančních prostředků.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Parlament podrobně přezkoumal, jakým způsobem jsou ustanovení DCI prováděna od doby, kdy vstoupila v platnost, tedy od roku 2007. Při uplatňování svého práva na kontrolu v rámci postupu projednávání ve výborech Parlament upozornil na řadu problémů a vyjádřil námitky ohledně způsobu, jakým Komise nástroj uplatňovala, a k jejímu výkladu některých klíčových ustanovení tohoto nástroje. Parlament však nenašel žádné zásadní nesrovnalosti v ustanoveních nástroje jako takového.

Jedna z největších obav Parlamentu, a to tendence Komise financovat v rámci zeměpisných programů opatření, která podle mezinárodně uznávaných kritérií definovaných Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) nesplňují podmínky pro oficiální rozvojovou pomoc (ODA), byla nedávno vyřešena Komisí, která na žádost Parlamentu podala návrh na vytvoření nového právního základu pro opatření v rámci nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Mitchella týkající se vytvoření finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci. Schválení zprávy pana Mitchella jistě umožní nevládním organizacím působícím v rozvojových zemích využívat daňových výhod.

Schválením těchto postupů bude Evropský parlament zastávat významnější roli s ohledem na strategická rozhodnutí v oblasti financování, která bude Evropská komise muset přijmout, a pravidla pro provádění rozvojové politiky EU budou jasněji definována.

Zpráva: Kinga Gál, Barbara Lochbihler (A7-0188/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu o finančním nástroji pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (nařízení ICI), jehož cílem je podporovat hospodářskou, finanční a technickou spolupráci a také výzkum a akademické výměny spadající do pravomoci Společenství. Domnívám se, že změny navrhované Komisí jsou podstatné, protože všechny stávající odkazy na partnerské země (mezi které dosud patřily pouze průmyslové země a jiné země a území s vysokými příjmy), včetně jejich kvalitativního posuzování, musí také nyní zahrnovat rozvojové země, které jsou uvedeny v příloze. Tento širší zeměpisný záběr představuje jistou příležitost, protože programy v současné době financované v rámci nařízení ICI mohou být nyní rozšířeny na další země. Představuje to však i větší výzvu. Je tedy důležité dobře ujasnit, komu mohou být tyto finanční prostředky poskytnuty, na co a za jakých podmínek.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro soubor návrhů předložených v této zprávě. Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), jakožto finanční nástroj, jehož cílem je prosazovat rozvoj a upevňování demokracie a právního státu a rovněž přispívat k dodržování lidských práv a základních svobod ve třetích zemích, je významným kanálem pro pomoc Unie, pokud jde o práva, svobody a záruky. Legislativní návrh Komise na přezkum EIDHR v polovině období představuje vhodnou příležitost pro přezkum právního základu tohoto nástroje tak, aby nadále splňoval nové požadavky stanovené Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU). Tyto požadavky zvláště zahrnují postup pro akty v přenesené pravomoci (článek 290 SFEU), který významně posiluje pravomoci Parlamentu a uděluje mu právo veta, přičemž Komise musí předložit pozměňovací návrh pro akty přijaté postupem spolurozhodování.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Stejně jako usnesení vzešlé ze zprávy mého kolegy pana Mitchella, kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, a kterým se mění nařízení (ES) č. 1889/2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě, i toto usnesení uznává potřebu provést zcela technickou změnu legislativy stejným způsobem.

Domnívám se, že by Evropská unie i nadále měla hrát ústřední roli v ochraně a prosazování demokracie a lidských práv, nejen ve svých projevech, ale především při svém politickém působení; je absolutně nutné a dokonce naléhavé činit tak koordinovaně se Spojenými státy.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Dnešním hlasováním jsme pokročili v uvedení dvou důležitých legislativních nástrojů do souladu s Lisabonskou smlouvou. Zvláště mám na mysli nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), a kterým se mění nařízení o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (EIDHR). Byly předloženy technické změny, které umožní, aby náklady vztahující se k daním a poplatkům, které souvisejí s financováním společných činností v těchto oblastech, byly financovány z rozpočtu těchto dvou nástrojů. Doposud totiž neexistovala výjimka ze zásady nezpůsobilosti těchto nákladů. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že tyto změny mají velký praktický dopad, jelikož umožní, aby projekty financované v rámci nástrojů EIDHR a DCI byly prováděny s větší flexibilitou, než jak je tomu v současnosti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nástroj pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě je dalším velmi významným prvkem pro posílení schopnosti EU reagovat na krizové situace nebo vznikající krize. Jelikož je EU největší dárce vnější pomoci a zodpovídá za více než polovinu veřejné rozpočtové pomoci, potřebuje nástroje, které jí umožní řešit krize s ohledem na horizontální a zeměpisné cíle a priority EU, a zároveň doplní zeměpisné politiky, cíle a nástroje Unie. Pokud jde o rozvoj, měl by být cílem EU boj proti chudobě a jejím příčinám. Pokud jde konkrétně o tento nástroj, je cílem tohoto legislativního návrhu pouze technická změna, která zlepší flexibilitu tohoto nástroje při provádění programů a projektů.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. − (ES) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože i přesto, že se snaží udělit Parlamentu větší demokratickou kontrolu nad nástrojem pro podporu demokracie a lidských práv ve světě, je samotný nástroj, ať už je kontrolován Parlamentem či nikoliv, prostředkem EU pro zasahování do vnitřních záležitostí třetích zemí. Při používání tohoto nástroje Komise uplatňuje svá vlastní kritéria při rozhodování o tom, co se rozumí podporou demokracie a lidských práv a co představuje ohrožování, zneužívání nebo potlačování těchto práv, a má tedy možnost podle svého vlastního úsudku financovat a podporovat asociace, politické strany, nadace a dokonce konkrétní jednotlivce ze třetích zemí bez komunikace či koordinace s vládou dané země. Důvodem mého hlasování proti této zprávě je můj naprosto odmítavý postoj k tomuto nástroji, který se čtyři roky po svém schválení, a jak jsme také tvrdili v době jeho schvalování, stal nástrojem skryté obrany zájmů EU, zahalené do roucha lidských práv a demokracie a použitého dle volného uvážení.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. − Komise ve svém legislativním návrhu na přezkum nástroje rozvojové spolupráce (DCI) a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDRH) v polovině období navrhuje pouze jednu technickou změnu, která umožní, aby náklady související s daněmi, cly a dalšími poplatky, které souvisejí s financováním činností v rámci těchto nástrojů v zemích, jež jsou příjemci pomoci, byly financovány z rozpočtu těchto nástrojů.

Tyto nástroje byly doposud jedinými finančními nástroji, které neumožňovaly uplatnit výjimku ze zásady nezpůsobilosti těchto nákladů. Návrh změny nařízení umožní financování těchto nákladů za výjimečných okolností, čímž zlepší flexibilitu provádění programů a projektů. To je zejména důležité u projektů evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) vzhledem ke zvláštním okolnostem, za nichž jsou realizovány. Je docela možné, že se vlády budou zdráhat udělit výjimku projektům, jež nepodporují. Proto by se měla změna nařízení navrhovaná Komisí schválit.

Zpráva: Helmut Scholz (A7-0052/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu o finančním nástroji pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (nařízení ICI), jehož cílem je podporovat hospodářskou, finanční a technickou spolupráci a také výzkum a akademické výměny spadající do pravomoci Společenství. Domnívám se, že změny navrhované Komisí jsou podstatné, protože všechny stávající odkazy na partnerské země (mezi které dosud patřily pouze průmyslové země a jiné země a území s vysokými příjmy), včetně jejich kvalitativního posuzování, musí také nyní zahrnovat rozvojové země, které jsou uvedeny v příloze. Tento širší zeměpisný záběr představuje jistou příležitost, protože programy v současné době financované v rámci nařízení ICI mohou být nyní rozšířeny na další země. Představuje to však i větší výzvu. Je tedy důležité dobře ujasnit, komu mohou být tyto finanční prostředky poskytnuty, na co a za jakých podmínek.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Scholze, protože se domnívám, že obchodní politika hraje zásadní roli při vytváření bohatství a upevňování politických vazeb. Nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy posiluje dlouhotrvající politické a hospodářské vazby, s cílem upevnit postavení a vliv EU na mezinárodní scéně.

Chci poblahopřát panu Scholzovi k jeho vynikající spolupráci s ostatními politickými skupinami během jednání o obsahu této zprávy. V tomto ohledu podporuji předložené pozměňovací návrhy, protože vysvětlují, k jakým účelům může být tento finanční nástroj použit. V tomto bodě bylo zjednodušeno znění a nastaveno několik limitů pro rámec činností, které mohou být financovány. Je zde také několik pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je lépe propojit záležitosti související s fází plánování a realizace.

Konečně chci zdůraznit, jak je důležité posílit úlohu Parlamentu vzhledem k jeho zapojení do plánování, hodnocení a podávání zpráv. Parlament se musí ve větší míře podílet na přípravě a přezkumu víceletých programů spolupráce a také musí mít možnost podat proti těmto návrhům námitku.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu, protože se domnívám, že je v zájmu Unie dále prohlubovat vztahy s rozvojovými zeměmi, zejména v oblasti hospodářských, obchodních akademických a vědeckých výměn. Proto Unie potřebuje finanční nástroj umožňující financování takových opatření. Na druhé straně, s rozšířením zeměpisné oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1934/2006 jsou dotyčné rozvojové země předmětem dvou odlišných finančních nástrojů pro vnější činnost. Mělo by být zajištěno, aby oba finanční nástroje zůstaly jeden od druhého přísně odděleny.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Parlament podpořil rozšíření oblasti působnosti finančního nástroje pro spolupráci s rozvojovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy. Tento nástroj nám umožňuje navázat hospodářské, obchodní, vysokoškolské, vědecké a diplomatické vztahy s důležitými partnery ve světovém hospodářství, jako je Indie, Čína a Brazílie. Rozhodli jsme se, že rozšíříme zeměpisnou oblast působnosti tohoto nástroje, aby z něj mohly čerpat nové země, které se čím dál rychleji rozvíjejí a které budou brzy významnými obchodními partnery evropského hospodářství, jako napříkld země v Asii, střední Asii, Latinské Americe a jižní Africe.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Považuji za zásadní, aby Evropa navázala pevné vztahy s určitými regionálními a globálními hráči tím, že je bude podporovat a vytvoří s nimi pevné politické a hospodářské vazby. Chtěl bych zejména připomenout dvě země, se kterými má Portugalsko pevné historické a citové vazby: Brazílii a Angolu, dva důležité globální hráče v Jižní Americe a Africe, které by měla EU stále více považovat za partnery.

Vzhledem k tomu, že hlavním obecným cílem nařízení (ES) č. 1905/2006 je vymýcení chudoby splněním rozvojových cílů tisíciletí, je spolupráce zásadně omezena na finanční opatření splňující kritéria pro veřejnou rozvojovou pomoc (PDA). To často vylučuje ostatní činnosti, které nespadají do veřejné rozvojové pomoci, ale které jsou i tak pro zahraniční politiku Unie zásadní.

Navrhujeme přijetí tohoto usnesení právě pro regulaci takových činností, které zahrnují hospodářské, obchodní, akademické a vědecké dohody a výměny s rozvojovými zeměmi.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a územími je finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy. Jeho cílem je podporovat hospodářskou, finanční a technickou spolupráci a také akademické a vědecké výměny. Cílem tohoto nařízení je výrazně rozšířit oblast působnosti tohoto nástroje a zahrnout do ní i spolupráci s rozvojovými zeměmi, a v této souvislosti by se měl rozšířit celkový finanční rámec. Navrhované rozšíření zeměpisného záběru představuje jistou příležitost rozšířit programy na nové země a také velkou výzvu, jelikož je důležité velmi dobře ujasnit, komu mohou být tyto finanční prostředky poskytnuty, na co a za jakých podmínek.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) EU v minulých letech rozvíjela bilaterální vztahy mezi rozvojovými zeměmi a ostatními zeměmi a územími s vysokými příjmy, zejména v Severní Americe, východní Asii, jihovýchodní Asii a oblasti Perského zálivu. Hlavním cílem je posílit roli EU ve světě jako celku. Nyní bude seznam zemí, které spadají do pravomoci nařízení ICI, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy, výrazně rozšířen. Důsledkem toho bude značné navýšení výdajů pro členské státy EU. Hlasoval jsem proti zprávě, protože je pravděpodobné, že způsobí prudký nárůst výdajů.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu, protože se domnívám, že je v zájmu Unie dále prohlubovat vztahy s rozvojovými zeměmi, zejména v oblasti hospodářských, obchodních, akademických a vědeckých výměn. Proto Unie potřebuje finanční nástroj umožňující financování takových opatření. Na druhé straně, s rozšířením zeměpisné oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1934/2006 jsou dotyčné rozvojové země předmětem dvou odlišných finančních nástrojů pro vnější činnost. Mělo by být zajištěno, aby oba finanční nástroje zůstaly jeden od druhého přísně odděleny.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Cílem financování ze strany Společenství podle nařízení Rady (ES) č. 1934/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (dále jen „nařízení ICI“), je podporovat hospodářskou, finanční a technickou spolupráci a také výzkum a akademické výměny spadající do pravomoci Společenství. Výbor pro mezinárodní obchod (INTA) jako výbor odpovědný za „vnější hospodářské vztahy Unie“ včetně „finančních, hospodářských a obchodních vztahů se třetími zeměmi“ (tj. s rozvojovými i nerozvojovými zeměmi) byl příslušným výborem také v době přijetí původního nařízení ICI, což výboru INTA umožňuje nejen podrobně analyzovat tento návrh Komise, ale také přihlížet k širšímu historickému a institucionálnímu kontextu.

Návrh Komise na změnu nařízení ICI (KOM(2009)0197/2) se předkládá proto, aby se výrazně rozšířila zeměpisná působnost tohoto nařízení, které bude zahrnovat i spolupráci s rozvojovými zeměmi (uvedenými v příloze návrhu), a aby se v této souvislosti podstatně rozšířil celkový finanční rámec. Ačkoliv se může zdát, že Komise navrhuje jen málo formálních změn, jsou tyto změny velmi podstatné, protože všechny stávající odkazy na partnerské země (mezi které dosud patřily pouze průmyslové země a země a území s vysokými příjmy), včetně jejich kvalitativního posouzení, by zahrnovaly i rozvojové země, které jsou uvedené v příloze.

Zpráva: Charles Goerens (A7-0285/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu. Přesto se domnívám, že návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady neposkytuje s ohledem na radikální snížení rezervy okruhu 4 víceletého finančního rámce na období 2007–2013 dostatečný manévrovací prostor pro to, aby bylo možné řádně čelit případné krizi a reagovat na ni.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Při uplatňování svého práva na kontrolu v rámci postupu projednávání ve výborech Parlament upozornil na řadu problémů a vyjádřil řadu námitek. Zpravidla se týkají způsobu, jakým Komise nástroj uplatňovala, a jejího výkladu některých klíčových ustanovení tohoto nástroje. Tyto námitky tvoří základ pozměňovacích návrhů předložených specializovanými výbory EP, které Evropská komise vzala na vědomí. Řeší problém, který nastal v důsledku návrhu Komise zavést stejnou změnu jak v nařízení (ES) č. 1905/2006 (DCI), tak v nařízení (ES) č. 1889/2006 (EIDHR), které spadají do pravomoci dvou různých výborů Evropského parlamentu – Výboru pro rozvoj v případě DCI a Výboru pro zahraniční věci v případě EIDHR – tím, že návrh byl rozdělen na dva různé legislativní návrhy, které máme dnes schválit.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Souhlasím s navrhovanými opatřeními, která mohou být do víceletého finančního rámce začleněna dříve vzhledem k tomu, že problém související s obchodem s banány se stále řeší.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji obecně pro návrhy obsažené v této zprávě. Domnívám se, že úloha Evropského parlamentu je zcela politického rázu v souvislosti s návrhem Komise vytvořit program doprovodných opatření pro země Afriky, karibské oblasti a Tichomoří (AKT), které jsou producenty banánů. Také se domnívám, že tento program lze schválit pouze na základě zásadního posunu od čistě obchodního přístupu k širší a ucelenější vizi, zahrnující rozvoj a boj proti chudobě (cíl číslo jedna rozvojových cílů tisíciletí). Vzhledem k tomu, že jsou preferenční dohody mezi EU a zeměmi AKT neslučitelné s dohodami uzavřenými mezi EU a Světovou obchodní organizací a že v rámci předešlých preferenčních dohod bylo dosaženo pozitivních výsledků v zemích AKT, které jsou producenty banánů, měli bychom podporovat přizpůsobení, reorganizaci a konkurenceschopnost odvětví vývozu banánů v těchto zemích. V širším smyslu by měla tato doprovodná opatření týkající se odvětví banánů mít pozitivní dopad, a to nejen na producenty, první článek výrobního řetězce, ale také s ohledem na kritérium boje proti chudobě. Celý řetězec tak může mít prospěch z přijatelných životních podmínek a snadnějšího přístupu na trhy.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Hospodářská, finanční a technická spolupráce a také akademické a vědecké výměny mezi Unií a třetími zeměmi představují jednu z priorit evropské zahraniční politiky, je tedy třeba snahy v této oblasti podporovat.

Pozměňovací návrh nařízení, který předkládá Komise, rozšiřuje jeho oblast působnosti na velký počet rozvojových zemí. Jak zpravodaj jasně uvádí ve svém vysvětlujícím prohlášení, tato změna představuje jistou příležitost, ale je to také větší výzva, pokud jde o řádné využívání tohoto nástroje, který by mohl ztratit na soudržnosti to, co získává rozšířením oblasti působnosti. Toto rozšíření vyžaduje dodatečné financování a zároveň musí být přidělování prostředků ještě více selektivní a přísné, jinak hrozí rozptýlení prostředků, které by mohly být použity na účinné a přínosné projekty spolupráce.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Důvody, pro které jsme se zdrželi hlasování, jsou stejné jako ty, pro které jsme se zdrželi hlasování o zprávě o rozpočtovém přezkumu pro zřízení finanční pomoci pro země ze skupiny států AKT, které zasáhne liberalizace obchodu s banány mezi EU a 11 zeměmi Latinské Ameriky. Z této liberalizace budou mít především prospěch nadnárodní podniky USA, které mají vedoucí postavení na světovém trhu v tomto odvětví. Pokud jde o země AKT, jak již prohlásilo několik jejich zástupců, včetně některých místních producentů, je naprosto vyloučené, že částka 200 milionů EUR, kterou jim EU zamýšlí přidělit, jim vynahradí všechny dopady vyplývající z těchto opatření.

Musíme se tedy ptát: co bylo podkladem pro posouzení dopadů vypracované Komisí po podepsání Ženevské dohody? Opět, proklamované cíle EU v oblasti rozvoje, zvláště pokud jde o snížení chudoby, jsou podřízené obchodním zájmům hospodářských skupin Unie. Tvrdit, že cílem je „zlepšit životní úroveň a životní podmínky obyvatelstva v pěstitelských oblastech, které žije z hodnotového řetězce trhu s banány, zejména malých zemědělců a malých subjektů“ tedy bohužel skoro nic neznamená.

  Elie Hoarau (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržel jsem se hlasování o zprávě, kterou se zřizuje finanční nástroj pro restrukturalizaci odvětví banánů ve státech Afriky, karibské oblasti a Tichomoří (AKT). Zaprvé lituji, že tento finanční nástroj má rozpočet 190 milionů EUR, když země AKT podle svých odhadů potřebují minimálně 500 milionů EUR, aby mohly restrukturalizovat odvětví a stát se konkurenceschopnými. Zadruhé lituji, že se tato zpráva snaží pod záminkou diverzifikace zemědělství (cíl, který má přesto malou podporu ze strany EU v právě vyjednávaných dohodách o hospodářském partnerství se zeměmi AKT) využívat rámec finančního nástroje na to, aby odvětví banánů rychle (do tří let) v zemích AKT zaniklo, ku prospěchu latinskoamerických producentů, kteří již mají vedoucí postavení na světovém trhu s více než 70% podílem na vývozním trhu.

Nechtěl jsem ani hlasovat proti této zprávě, protože země AKT a evropské oblasti, které jsou producenty banánů, naléhavě potřebují pomoc, aby se vyrovnaly s následky, které již bylo možné pocítit po Ženevských dohodách a jiných bilaterálních dohodách, které srazily celní poplatky za banány z Latinské Ameriky ze 185 EUR za tunu na 74 EUR za tunu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci je dalším velmi významným prvkem pro posílení schopnosti EU reagovat na krizové situace nebo vznikající krize. Jelikož je EU největší dárce vnější pomoci a zodpovídá za více než polovinu veřejné rozpočtové pomoci, potřebuje nástroje, které jí umožní řešit krize s ohledem na horizontální a zeměpisné cíle a priority EU, a zároveň doplní zeměpisné politiky, cíle a nástroje Unie. Pokud jde o rozvoj, měl by být cílem EU boj proti chudobě a jejím příčinám.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Je důležité a správné podporovat nejchudší země a poskytnout jim cílenou a udržitelnou rozvojovou pomoc. Musíme pomoci místním obyvatelům, aby si pomohli sami, abychom snížili migrační toky z rozvojových zemí do EU. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu i přesto, že návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady neposkytuje s ohledem na radikální snížení rezervy okruhu 4 ve víceletém finančním rámci na období 2007–2013 dostatečný manévrovací prostor pro to, aby bylo možné řádně čelit případné budoucí krizi a reagovat na ni.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Cílem návrhu Komise je podpořit nejvýznamnější země Afriky, karibské oblasti a Tichomoří (AKT) vyvážející banány, a to prostřednictvím doprovodných opatření v odvětví banánů, která jsou stanovena na 4 roky (2010–2013). Ačkoli byla v minulosti stanovena finanční opatření (zvláštní rámec pomoci) s cílem pomoci zemím AKT přizpůsobit se vývoji mezinárodní hospodářské soutěže, je stále ještě třeba se vyrovnávat s podobnými problémy, a „udržitelnost vývozu banánů ze zemí AKT dosud není zajištěna“.

Naším úkolem tudíž je zabývat se touto otázkou z hlediska rozvojové pomoci a boje proti chudobě. Cílem naší práce v Evropském parlamentu je ověřit, zda jsou navrhovaná opatření zaměřena na dosažení hlavního cíle rozvojové politiky Unie, kterým je snížení a definitivní vymýcení chudoby.

Zpráva: Cristiana Muscardini (A7-0273/2010)

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože evropští spotřebitelé mají nárok na to, aby znali původ výrobků, které kupují. Jinými slovy, mají stejná práva jako občané a spotřebitelé ostatních velkých zemích. Toto nařízení zajišťuje, že budou mít spotřebitelé v Evropské unii konečně stejná práva jako miliony jiných spotřebitelů ve světě, ačkoliv se tato práva vztahují na omezený počet kategorií výrobků. v případech střetu protichůdných zájmů je naší povinností chránit evropské spotřebitele bez ohledu na zájmy velkých maloobchodních řetězců nebo jednotlivých zájmových skupin.

  Malika Benarab-Attou (Verts/ALE), písemně. – (FR) Naši spoluobčané musí být lépe informováni o označování země původu a mít možnost nakupovat se znalostí všech potřebných informací. Evropané ve skutečnosti stále nevědí, zda kupují zboží, které bylo opravdu vyrobeno v Izraeli nebo které pochází z izraelských osad na palestinských územích. Stanovení norem postupů označování původu v Unii, zejména u zemědělských produktů pocházejících z Izraele a palestinských území, má tento účel splňovat.

  Lara Comi (PPE), písemně. − (IT) Podporuji tuto zprávu, jelikož pevně věřím, že označování původu založené na jasné a účinné metodě přináší potřebnou informaci evropským spotřebitelům, kteří musí mít možnost vybrat si výrobek s informací o jejich původu. Označování původu udává ve skutečnosti mnohé jiné stejně zásadní okolnosti vztahující se k zemi či zemím, ve kterých jsou uskutečňovány jednotlivé fáze výroby. Domnívám se, že by Evropská unie měla učinit krok vpřed pro zaručení větší ochrany evropských spotřebitelů.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Hlasováním pro zprávu o označování země původu u některých výrobků ze zemí mimo EU splňuje Parlament očekávání spotřebitelů ohledně lepší transparentnosti výrobků. Evropský spotřebitel bude nyní, stejně jako čínští a američtí spotřebitelé, mít právo znát původ výrobků. Tento návrh nařízení umožní evropským podnikům propagovat jejich know-how, tradiční výrobní metody a vysokou kvalitu práce. Konečně návrh zavádí spravedlivé podmínky soutěže mezi evropskými podniky a obchodními partnery Evropské unie, kteří již typ právních úprav zavedli. Evropské podniky vyrábějící výrobky prvotřídní kvality tak budou mít k dispozici nástroj na svou ochranu a propagaci, který jim v určitých odvětvích poskytne podporu v tvrdé konkurenci třetích zemí.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o označování země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí, protože považuji za důležité poskytovat spotřebitelům správné informace, které jim umožní svobodně se rozhodovat. Evropští spotřebitelé mají právo vědět, odkud pocházejí výrobky, které kupují, aby mohli činit informovaná rozhodnutí.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Pokud existuje oblast, ve které EU účinně zasáhla, je jí oblast ochrany práv spotřebitelů, v jejímž rámci byla zavedena pravidla chránící spotřebitelská práva a zajišťující jim dostatečné informace pro to, aby se mohli vědomě a svobodně rozhodnout. To je jedna z norem, na kterou si evropští spotřebitelé zvykli a které se evropští výrobci přizpůsobili.

V zájmu transparentnosti a ochrany spotřebitelů, ale také ochrany evropských výrobců je tedy velmi důležité, aby bylo zboží dovážené ze třetích zemí správně označováno jako takové, včetně označení původu.

Šel bych dokonce dál: jestliže Evropa zavádí velice přísná pravidla pro své výrobce, měla by povolit dovoz pouze těch výrobků, které tato pravidla splňují; dobrým příkladem jsou pravidla pro chov hospodářských zvířat. Pokud se tak nestane, budou moci nízkonákladové výrobky vyrobené bez dodržování práva Unie vstoupit na náš trh, a tedy nekale konkurovat evropským výrobkům, jejichž výroba je o mnoho dražší.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Naše hlasování pro označování země původu na určitých výrobcích dovážených ze třetích zemí je spojené s potřebou jasněji informovat o cestě, kterou výrobky urazily před tím, než se dostaly do zemí EU. Musíme jít však dál. Vzhledem k tomu, že toto označení bude mít samo o sobě minimální dopad, pokud nebude doprovázeno dalšími opatřeními. Je naléhavě nutné se rozejít s postupy Světové obchodní organizace, aby mohly země upřednostňovat rozvoj své vlastní produkce a trhů, a to dohledem nad dováženým zbožím, zavedením stejných kvalitativních a technických kritérií jako těch, která jsou požadována po podnicích v EU, bojem proti dumpingu, účinným regulováním kapitálových trhů, postihem při přemísťování podniků, zdaněním finančních transakcí a zabráněním daňových rájů.

Je potřeba zavést vyrovnanější a spravedlivější hospodářské vztahy. Tyto vztahy by sloužily lidem i zemím; podporovaly by rozvoj a spolupráci založené na rovnosti mezi státy a vznik aliancí a dohod se zeměmi na všech kontinentech; a bojovaly by proti hlubokému sociálnímu bezpráví a nerovnostem – hladu, chorobám, chudobě.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Vítám, že Parlament schválil naprostou většinou zavedení evropského systému označování zboží dováženého ze třetích zemí. Dosud bylo toto označování původu dobrovolné a nyní bude v Unii povinné. Připomeňme v tomto ohledu, že Unie v této oblasti nečiní nic nového. Například Spojené státy zavedly podobný požadavek v roce 1930. Dnes je jistě pro spotřebitele v celé Evropě důležité, aby byli lépe informováni o původu zboží, které chtějí koupit. Pouze systém s jasnými pravidly jim může poskytnout informace o sociálních a environmentálních podmínkách výroby, chránit je před zdravotními riziky a konečně pomoci jim učinit informovaná rozhodnutí. Je to vítězství nejen pro spotřebitele, ale také pro evropské vývozní podniky, které již nyní podléhají přísným požadavkům. Tímto hlasováním stvrdil Evropský parlament porážku systému nekalé konkurence a zajistil tak, že evropské podniky, které zvolily cestu vysoké kvality a zaměstnanosti, nebudou nespravedlivě postihovány volnějšími nařízeními, vztahujícími se na jejich konkurenty ve světě.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Evropští spotřebitelé mají bezpochyby právo být informováni o výrobcích dovážených do EU ze třetích zemí. Je nutná největší možná transparentnost a největší možná úroveň práv, aby bylo možné činit objektivní rozhodnutí při koupi. Jsem obecně pro takový plán, jehož cílem je informovat občany EU o původu použitých surovin, o jednotlivých fázích výroby, ale i o výrobních, sociálních a pracovních podmínkách v dané zemi. Návrh Komise bohužel nic takového neobsahuje. Součané nařízení o povinném označení „vyrobeno v“ neříká nic o skutečném původu výrobku či o podmínkách, ve kterých byl vyroben a zpracován. Ani přední evropské textilní firmy nemohou přes dobrovolnou autoregulaci zaručit, že suroviny získané od společností z třetích zemí a používané při jejich výrobě nevznikly za pomoci dětské práce. Transparentnost výrobku pro spotřebitele chápu jinak. Tento návrh nezachází dostatečně daleko a nesplňuje požadavky na informace zainteresovaných konečných uživatelů. z těchto důvodů jsem nemohla návrh Komise podpořit.

  Toine Manders a Jan Mulder (ALDE), písemně. − (NL) Nizozemská Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) v Evropském parlamentu dnes podpořila stanovisko skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu o označování původu, s výjimkou pozměňovacího návrhu č. 37 o farmaceutických výrobcích. Hlasovali jsme pro povinné uvádění původu u farmaceutických výrobků, protože se domníváme, že spotřebitelé mají právo vědět, odkud pocházejí jejich léky a další výrobky. Navíc je označování důležité, protože umožňuje účinněji vysledovat padělané léky. Ze všech padělaných výrobků v EU se nejčastěji setkáváme právě s padělanými léky.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. − (IT) Evropský parlament, který se vždy zasazoval o rozmanitost a bránil kulturu a tradice jednotlivých zemí, spatřuje v nařízení o povinném uvádění původu výrobků nezbytný nástroj pro zvýšení transparentnosti, který evropské spotřebitele staví na stejnou úroveň se spotřebiteli zemí našich obchodních partnerů. Je to zároveň i prostředek lepšího rozvoje obchodních vztahů a tradičních ekonomik.

Jsem přesvědčen, že tento návrh splňuje cíl poskytnout spotřebitelům správné informace, které jim umožní svobodně se u nákupu rozhodovat. Již mnoho let jasně vyjadřujeme své přání, aby byly spotřebitelé a jejich práva ve středu rozhodování o politických a obchodních otázkách. Domníváme se, že je nutné stanovit pravidla, aby světový trh plnil účinněji svou funkci, tj. posiloval celosvětový rozvoj a zajišťoval jeho jednotnost.

Litujeme, že Rada stále ještě nezaujala společný postoj. Naproti tomu jsme my poukazovali na potřebu jasných právních předpisů s přesnými pravidly, které mohou alespoň chránit naše výrobce a spotřebitele, jak je tomu ve zbytku světa.

  Mario Mauro (PPE), písemně. − (IT) Díky tlaku, který italská vláda již několik let oprávněně vyvíjí, byl Parlamentu konečně předložen nadmíru důležitý návrh, ze kterého budou mít užitek zejména spotřebitelé: budou lépe informováni o zeměpisném původu určitých kategorií výrobků. Zároveň Evropa uvádí své právní předpisy do souladu s právními předpisy jejích nejvlivnějších obchodních partnerů. Cílem je zajistit rovné podmínky mezi evropskými výrobci a výrobci ze třetích zemí (Spojené státy, Japonsko a Kanada), které navíc, jak bylo právě řečeno, mají v tomto opatření náskok. Nyní bude mnohem obtížnější, aby dovážené zboží neobsahovalo zavádějící či přímo nepravdivé označení původu. Hlasoval jsem pro zprávu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Hlasování je známkou toho, že označení „vyrobeno v“ je zásadní pro transparentnost na trzích a pro to, aby byli spotřebitelé správně informováni o původu výrobků, které jsou předmětem jejich spotřeby. Je nutné posílit hospodářství Unie zlepšením konkurenceschopnosti průmyslu EU v rámci světového hospodářství. Rovných podmínek docílíme jen tehdy, pokud budou stanovena jasná pravidla pro výrobce, vývozce a dovozce, a zároveň budou zohledňovat společné sociální a environmentální parametry. Toto nařízení představuje tedy významný krok k tomu, aby spotřebitelé EU měli konečně stejná práva jako miliony spotřebitelů po celém světě. i když se tento právní předpis ještě nevztahuje na všechny výrobky dovážené do EU, musíme nadále postupovat tímto směrem, aby každý dovážený výrobek obsahoval své označení původu.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Zavedení evropského systému označování původu u zboží dováženého ze třetích zemí musí umožnit spotřebitelům, aby přesně věděli, ze které země pochází zboží, které nakupují. Budou tak moci rozpoznat toto zboží na základě sociálních, environmentálních a bezpečnostních norem běžných pro danou zemi. Evropští spotřebitelé mají právo znát původ zboží, které nakupují, a tedy mít stejná práva jako občané jiných zemí. Toto nařízení také přispěje k zajištění rovných podmínek vůči mnoha našim obchodním partnerům, v jejichž zemích již platí povinné označování původu u dovážených výrobků. Je opravdu zásadní zajistit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže s výrobci hlavních partnerů EU. Domnívám se, že by tato pravidla mohla také přispět k navýšení objemu vývozu z rozvojových zemí, jelikož mnoho evropských spotřebitelů usiluje o to, aby ochránili řemeslné a malé podniky v těchto zemích před nadnárodními podniky. Vzhledem ke specifické povaze farmaceutických výrobků sdílím názor, že by neměly být do seznamu zahrnuty.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Cílem označování původu je poskytnout spotřebitelům informace, aby mohli při koupi činit informovaná rozhodnutí. Mnoho zemí označuje své výrobky správně. Přesto však v minulosti často docházelo k tomu, že některé výrobky, propagované jakožto výrobky pocházející z jedné země, pocházely zcela odjinud. Právě při označování je lehké spotřebitele oklamat. v zásadě je přesné označování dobrá věc, ale tato zpráva zjevně nedokáže zaručit, že se naprosto padělaným označením zabrání. Postupy nejsou dostatečně přesné a ponechávají prostor pro interpretaci. Proto nemohu hlasovat pro zprávu.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. − (LT) Souhlasila jsem s tímto dokumentem, protože se domnívám, že spotřebitelé musí mít informaci o výrobci zboží, které si vybrali. Jak je uvedeno ve schválených dokumentech, podávání informací zaručuje bezpečnost a to je základní zásadou. Velice často jsou členské státy Evropské unie jen článkem v řetězci – výrobek může být vyroben zde ze surovin získaných ve třetí zemi. Je tedy těžké určit, kdo je výrobcem. Označení země původu je také nutné proto, aby bylo možné chránit malé výrobce, kteří často zanikají kvůli velkým společnostem padělajícím původní výrobky. Je také zapotřebí zajistit, aby vstoupila v platnost společná pravidla pro označování norem v souvislosti s ochranou životního prostředí, podle nichž je zboží vyráběno.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro s přesvědčením a nadšením. Zpráva paní Muscardini je zásadní pro evropské hospodářství a evropské spotřebitele a je opatřením, na které celé výrobní odvětví dlouho čekalo – opravdu příliš dlouho. Nejde o opatření, ale o ustanovení na ochranu zdraví a svobody našich občanů a také strategických výrobních odvětví EU. Nařízení uvádí naše právní předpisy v soulad s právními předpisy našich důležitých obchodních partnerů, jako jsou Spojené státy, Kanada, Čína a Austrálie. Evropští občané mají právo znát původ zboží, které nakupují, jako ostatní spotřebitelé na celém světě. Toto nařízení je příležitostí, jak zaručit spotřebitelům toto právo, i když oblast působení nařízení je omezena na některé kategorie výrobků.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí, protože se domnívám, že spotřebitelé mají právo vědět, odkud pocházejí výrobky, které nakupují, aby dostali informaci, na základě které se rozhodnou. Toto opatření je o to více potřebné v dnešním globalizovaném světě, kdy zahraniční obchod stále více a více ruší všechny hranice. Proto je důležité zajistit, aby bylo možné jasně zjistit původ výrobků, a nejen výrobků, které jsou v oběhu v rámci EU. Může to být také důležitý krok k dalšímu, podrobnějšímu označování různých výrobků, abychom ochránili nejen ve vyšší míře práva spotřebitelů, ale abychom zajistili i to, že výrobní požadavky kladené na výrobce v EU a mimo EU budou jednotné.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Legislativní usnesení bylo schváleno překvapivě širokou většinou s 525 hlasy pro, 49 hlasy proti, přičemž se 44 poslanců zdrželo hlasování. Hlavním důvodem bylo, že zpravodajka na poslední chvíli do usnesení začlenila pozměňovací návrh omezující platnost usnesení na 5 let, který je předmětem dalšího schválení. Učinila tak především v reakci na tlak Rady vyvíjený proti celé této iniciativě. Tento pozměňovací návrh prošel s 393 hlasy proti 216 hlasům a členové Verts/ALE se rozhodli zdržet se hlasování o konečném pozměněném usnesení.

Přesto však členové Verts/ALE hlasovali pro legislativní usnesení. Velmi překvapivě byl pozměňovací návrh skupiny ELD požadující, aby se požadavek povinného označování původu vztahoval i na polotovary, odhlasován 328 hlasy proti 219. Naopak negativní je, že na některé skupiny výrobků se požadavek o označování nebude vztahovat, zvláště na léčiva, brýle a čočky.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. − (IT) Podporujeme tuto zprávu, protože si neumíme představit, že bychom nechránili evropské podnikatele, kteří se rozhodli nadále vyrábět v EU a zaručit tak pracovní místa a blahobyt. Pravidla stanovující povinné označení země původu výrobku jsou naprosto v souladu s tím, co již platí ve Spojených státech, Kanadě, Japonsku a Indii, a s úplným provedením pravidel o transparentnosti a ochraně spotřebitelů, která jsou zmiňována v mnoha již přijatých směrnicích.

Například pro účely rozhodnutí, které se chystáme učinit, bych chtěl uvést odlišný, ale zajímavý případ nekalé konkurence se zlatnickými výrobky, které pocházejí z Japonska: jsou zatíženy clem ve výši 3,5%, a když dorazí do Evropy a jsou upraveny do konečné podoby produktu, prodávají se pod evropskou značkou.

Nicméně zlatnické výrobky vyvážené z EU do Číny podléhají 30% dani. Problém tohoto textu je, že současný návrh nařízení předpokládá opatření jen pro několik kategorií zboží. Naše skupina předložila řadu pozměňovacích návrhů pro to, aby do návrhu byly okamžitě zahrnuty i další kategorie výrobků. My, italští poslanci, pracujeme na textu, který by znamenal velký pokrok v povinnosti označování původu.

  Debora Serracchiani (S&D), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro označování země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí. Tímto hlasováním jsem chtěla zdůraznit závazek Evropského parlamentu propagovat evropský průmysl, jehož konkurenceschopnost musíme dnes chránit a podporovat.

Dále bude evropským občanům zaručeno právo na informace o původ výrobků, které nakupují. Nicméně se nedomnívám, že vyloučení specializovaných a uznávaných výrobních odvětví s dlouhou historií a tradicí, jako je optický průmysl, je v souladu s politikou EU.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Máme podrobné právní předpisy o označování výrobků vyráběných v Evropské unii. Poskytujeme našim spotřebitelům, jak v EU, tak mimo ni, informaci o původu těchto výrobků. Myslím, že musíme co možná nejrychleji zavést právní předpisy, které budou zahrnovat bezpodmínečný požadavek na poskytování stejné informace ze strany třetích zemí, které prodávají své zboží v EU. Tento postup je již uplatňován v mnoha velkých třetích zemích, které jsou našimi největšími obchodními partnery. v mnoha velkých zemích, jako jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko a Saúdská Arábie, mají spotřebitelé zajištěnu ochranu zákonným požadavkem na označování zboží zakoupeného na jejich území. Je důležité, aby spotřebitelé a výrobci našich hlavních obchodních partnerů podléhali stejným právním předpisům jako naši spotřebitelé a výrobci. Pak budeme moci hovořit o spravedlivé soutěži.

Obchodní politika může úzce spolupracovat s rozvojovou politikou. Označování výrobků může přispět ke zvýšení objemu vývozu z rozvojových zemí. Evropští spotřebitelé citlivě přistupují k potřebě pomoci méně průmyslově rozvinutým zemím a jejich znalost původu konkrétního výrobku jim může umožnit přispět k rozvoji chudších zemí. Označování usnadňuje volbu spotřebitelů, kteří často spojují zeměpisný původ konkrétního výrobku s jeho tržní cenou. Evropské normy jsou zárukou respektu k životnímu prostředí, zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, a právě to ovlivňuje konkurenceschopnost našich výrobků.

Zpráva: Edvard Kožušník (A7-0276/2010)

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu proto, že i přes to, že vnitrostátní organizace pro normalizaci představují v evropském systému normalizace klíčový prvek, existují mezi nimi významné rozdíly, pokud jde o zdroje, technické odborné znalosti a zapojení zúčastněných stran do procesu normalizace. Tyto nerovné podmínky způsobují, že účast těchto organizací v evropském systému normalizace je velmi nevyvážená. Tato zpráva předkládá řadu návrhů pro zdokonalení systému v rámci jeho stávajících hranic založené na jeho silných stránkách.

  Lara Comi (PPE), písemně. − (IT) Zpráva z vlastního podnětu, o které jsme dnes hlasovali, představuje vyvážený souhrn různých politických hledisek a obsahuje řadu návrhů na zlepšení systému normalizace. Jde o velice technickou a komplexní záležitost, ale normy sehrávají v našem každodenním životě svou úlohu. Většina předmětů, které každodenně používáme, podléhá velice přesným normám. Z hospodářského a politického hlediska se ukázalo spojení evropských právních předpisů a normalizace jako rozhodující pro volný pohyb zboží a pomohlo odstranit překážky volnému obchodu v rámci evropského jednotného trhu prostřednictvím harmonizace technických norem. Současný systém funguje velmi dobře, ale přesto potřebuje v určitých aspektech vylepšit, zvláště pokud jde o řízení. Mám na mysli především malé a střední podniky, které musí mít možnost se aktivně podílet na vytváření norem, aniž by z toho pro ně vyplývaly nadměrné náklady či aniž by byly nedostatečně zastoupeny. v první polovině příštího roku předloží Evropská komise návrh na přezkum systému. Budeme pokračovat ve své práci na zlepšení evropského procesu technické normalizace v zájmu našich trhů, našich podniků a evropských spotřebitelů.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Myslím, že ve věci evropské normalizace je třeba rozvíjet strategický přístup a musí být vyhotoven přezkum současného systému tak, aby byl nadále úspěšný a uspokojoval potřeby nadcházejícího desetiletí a aby si tak mohla Evropa udržet vedoucí roli v celosvětovém systému normalizace.

  Mário David (PPE), písemně. − (PT) Potenciál jednotného trhu nemůže být plně využit bez podpory moderního systému normalizace. Dokončení evropského systému normalizace, který je třeba posílit, je tedy zásadní pro vytvoření jednotného trhu, zejména vzhledem k jeho schopnosti reagovat na rostoucí potřebu norem, které jsou schopny zajistit spotřebitelům bezpečnost výrobků, jejich dostupnost, ochranu životního prostředí nebo inovaci. Domnívám se, že evropská normalizace je důležitým nástrojem, který podporuje inovace, výzkum a vývoj, a přispívá ke konkurenceschopnosti Unie. Evropské rámcové programy podporující inovace a výzkum a rozvoj se mohou být právoplatnou platformou procesu normalizace. Rovněž se domnívám, že evropská normalizace přispívá k utváření rovných podmínek pro všechny tržní subjekty, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky, které jsou pro dynamičnost evropského hospodářství tolik důležité. Dále se domnívám, že by Unie a členské státy měly více zohledňovat zájmy malých a středních podniků při přípravě norem, jelikož jejich účast v procesu normalizace často neodpovídá jejich váze a důležitosti v evropském hospodářství. Hlasuji tedy celkově pro návrhy v této zprávě.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Když Komise vyjadřuje přání přezkoumat evropský systém normalizace, je nutné uznat, nakolik byl tento systém přínosný pro ochranu evropských spotřebitelů a vnitřního trhu.

Stejně jako zpravodaj se domnívám, že „přezkum systému evropské normalizace by měl být založen na silných stránkách stávajícího systému, který představuje stabilní základnu, na níž je možné stavět, a že by nemělo docházet k žádným radikálním řešením, které by oslabily klíčové hodnoty stávajícího systému.“ v tomto duchu předkládá řadu návrhů, jejichž cílem je zdokonalit systém v rámci jeho stávajících hranic a očekává další návrhy“.

Půjde o diskusi, kterou bude třeba se zájmem sledovat.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Plně jsem podpořil zprávu o budoucnosti evropské normalizace, protože jsem si vědom jejího významu při utváření rovných podmínek pro všechny subjekty na trhu. Účelem zprávy pana Kožušníka je rozhodným způsobem přispět k probíhajícímu dialogu o nadcházejícím přezkumu evropského systému normalizace. Dnes víme, že bez podpory moderního procesu normalizace nelze plně využít potenciálu jednotného trhu. Právě z tohoto důvodu dnes vysíláme Komisi signál, jehož cílem není úplné přetvoření systému (nevyžaduje radikální změny), ale jenž ukazuje náš záměr zachovat četné úspěšné prvky systému, který bude doplněn o prvky nové, s cílem nalézt správnou rovnováhu mezi evropskými, vnitrostátními a mezinárodními hledisky. Zpráva také podporuje všechny zainteresované strany, a především zástupce malých a středních podniků a všech těch, kteří představují veřejný zájem, včetně spotřebitelů, a vyzývá je, aby se na procesu normalizace skutečně podílely. Závěrem se domnívám, že byl dnes učiněn první významný krok, který zdůraznil potřebu konkrétně jednat, aby mohla evropská normalizace naplňovat hospodářské potřeby občanů EU.

  Mairead McGuinness (PPE), písemně. − Vítám tuto zprávu a záměr Komise provést přezkum evropského systému normalizace; doufám, že obojí připravuje cestu k moderní integrované politice normalizace. Současný systém obsahuje úspěšné prvky, ale má i trhliny: jistě nemůže být správné, že zastaralá, 13 let stará evropská norma EN1384 (přilby pro jezdecké aktivity) se dnes stále používá i navzdory obavám vyjádřeným již před jejím zveřejněním a dvěma za sebou následujícími pověřeními ze strany Komise na její aktualizaci. Možná se schválením této zprávy budeme moci konečně představit výsledek mému voliči, Peteru Downesovi, který dvakrát předložil petici, jelikož jeho syn utrpěl fatální poranění hlavy následkem nehody při jízdě na koni, a který od té doby neúnavně bojuje za zlepšení bezpečnostních norem.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Evropský systém normalizace byl zásadním prvkem při dokončování jednotného trhu. Hrál klíčovou roli při naplňování rostoucích potřeb evropských právních předpisů a politiky v oblasti norem, jež jsou schopny zajistit bezpečnost, dostupnost, inovaci a interoperabilitu produktů a ochranu životního prostředí. Evropská normalizace se musí přizpůsobit výzvám plynoucím z globalizace, změny klimatu, nových hospodářských mocností a z technologického rozvoje, aby byla schopna reagovat na budoucí potřeby podniků a spotřebitelů a poskytovat veškeré potenciální přínosy ve prospěch veřejných a společenských cílů. Pokud má být současný systém i nadále úspěšný a má být schopen reagovat na potřeby nadcházejícího desetiletí, je nutné vypracovat strategický přístup k evropské normalizaci a přezkoumat tento stávající systém, aby si Evropa mohla udržet vedoucí úlohu v globálním systému normalizace.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Vnitrostátní organizace pro normalizaci sice představují základní prvek evropského systému normalizace, ale existují mezi nimi významné rozdíly, pokud jde o zdroje, technické odborné znalosti a zapojení zúčastněných stran do procesu normalizace, které také odrážejí rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Cílem je tedy harmonizace a zjednodušení systému. i přestože jsou malé a střední podniky často formálně označovány za páteř hospodářství EU, jsou byrokraticky přetěžovány. Postupy zde popisované neberou ohled na nerovnosti. Opět upřednostňují velké korporace a nadnárodní podniky, které si mohou dovolit drahé a časově náročné byrokratické postupy schvalování. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti zprávě.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Cílem zprávy je celková harmonizace vnitřního trhu. i když je známo, že malé a střední podniky představují páteř evropského hospodářství, opatření stanovená ve zprávě vytvoří právě těmto malým a středním podnikům těžké podmínky. Hlasoval jsem tedy proti této zprávě.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Kožušníka. Zpráva obsahuje mnoho rozumných návrhů a pokynů pro Evropskou komisi a představuje dobrý souhrn různých hledisek. Současný dobře fungující systém nepotřebuje radikální změny, mohl by se však v určitých ohledech vylepšit, zejména pokud jde o „řízení“. Domnívám se, že systém normalizace musí zůstat soukromý a dobrovolný a musí být založen na zásadě vnitrostátního řízení, ale současně musí hrát v procesu vytváření norem aktivnější roli veřejný zájem tím, že se skutečně a účinně zúčastní tohoto procesu. Dále je zásadní zajistit řádné zastoupení malých a středních podniků, zejména ve vnitrostátních technických výborech, kde nečelí jazykovým překážkám či překážkám spojeným s náklady.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu o evropské normalizaci, protože zpřísňuje environmentální a bezpečnostní požadavky současného systému. Přesto sdílím obavy, že Komise ve svém textu nepřikládala velký význam inovacím jako katalyzátoru pro zlepšení evropských norem normalizace. Je paradoxní, že výzkum a inovace, které tak často zmiňujeme jako hybnou sílu našeho hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, hrají jen malou roli v odvětví, které je pro podporu evropského obchodu zásadní.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. − (PT) Proces normalizace hraje důležitou roli při zajišťování kvality veřejných či soukromých výrobků a služeb i z hlediska bezpečnostních, environmentálních a sociálních norem. Tato zpráva se snaží začlenit malé a střední podniky a různé subjekty občanské společnosti do procesu normalizace.

Zpráva podporuje sdílení informací o nových nařízeních a také šíření těchto postupů na informačních webových stránkách, které jsou jasné, jednoduché, lehce použitelné a přeložené do všech oficiálních jazyků Evropské unie. Přesto mám stále určité výhrady k tomu, nakolik dobře budou všechny subjekty občanské společnosti v procesu normalizace zastoupeny, a stejně jako k procesu financování evropského systému normalizace.

Hlasuji pro zprávu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Účelem této zprávy je přispět k probíhajícímu dialogu o přezkumu evropského systému normalizace. Evropská komise se v současnosti zabývá „normalizačním balíčkem“, jehož součástí bude legislativní návrh na revizi stávajícího právního rámce pro evropskou normalizaci a souhrnné sdělení, jež vymezí strategii v oblasti normalizace pro příští desetiletí. v rámci příprav „normalizačního balíčku“ požádala Komise klíčové odborníky o strategická doporučení.

Tito odborníci byli sdruženi v rámci panelu odborníků pro přezkum evropského systému normalizace (EXPRESS), jenž zveřejnil svá doporučení v únoru 2010 ve zprávě nazvané „Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní Evropu: vize pro rok 2020“. Komise rovněž uspořádala veřejnou konzultaci o přezkumu evropského systému normalizace (ve dnech 23. března až 21. května 2010) a vydala studii o posouzení dopadu (9. března 2010). Nadcházející „normalizační balíček“ bude rovněž vycházet z bílé knihy ze dne 3. července 2009 nazvané „Modernizace normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU – kroky kupředu“.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. − (IT) Jsem pro zprávu, protože jejím cílem je přezkoumat evropský systém normalizace tak, aby byla nalezena správná rovnováha mezi evropskými a vnitrostátními hledisky. Zpráva stanoví důležité pokyny odpovídající systému normalizace, který podporuje inovace, podněcuje hospodářskou soutěž mezi podniky a interoperabilitu, zajišťuje bezpečnost výrobků a ochranu životního prostředí a odstraňuje překážky obchodu.

Dále je důležité uznat úlohu vnitrostátních organizací pro normalizaci v rámci systému normalizace jako celku pro zaručení větší harmonizace ve věcech regulace s obchodními partnery EU.

Návrh usnesení B7-0571/2010

  Sandra Kalniete (PPE) , písemně. – (LV) Evropská unie musí pokračovat v aktivním dialogu s Ukrajinou o, jejím přistoupení do naší Unie, i když si uvědomujeme, že se členským státem v příštích letech nestane. Je v zájmu nás všech, aby se Ukrajina stala hospodářsky rozvinutým a politicky stabilním státem, jehož nejbližšími partnery se stanou západní státy. Chápeme, že nebude snadné toho dosáhnout, jelikož tato země musí stabilizovat svou finanční situaci a provést četné reformy. Je však nutné toho dosáhnout a EU by měla toto úsilí podporovat. Konstruktivní práce na dohodě o přidružení mezi EU a Ukrajinou musí pokračovat a práce na rozšířené dohodě o volném obchodu musí být rychle zahájena. Ze zeměpisného hlediska se Ukrajina nachází ve velice důležité oblasti, která hraje svoji důležitou roli při dodávkách plynu do EU. Proto je zapotřebí podporovat modernizaci soustavy pro tranzit zemního plynu, abychom snížili riziko přerušení dodávek plynu do zemí EU, ke kterému nedávno došlo. Zároveň nesmíme zavírat oči před porušováním demokracie, které se vystupňovalo od té doby, co se Viktor Janukovič ujal prezidentského úřadu. Je naší povinností na takové porušení demokracie upozorňovat a v případě Ukrajiny zaujmout pevné stanovisko v souladu se západními hodnotami, jelikož naše Unie je na těchto hodnotách založena.

Návrh usnesení B7-0572/2010

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože vítám pokrok, jaký Evropská unie ve vztahu k Moldavské republice během minulého roku učinila. Rumunsko se v okamžiku svého přistoupení zavázalo, že bude v rámci EU prosazovat Moldavskou republiku. Myslím si, že konkrétním důkazem tohoto původního závazku je počet rumunských poslanců EP z různých politických skupin, kteří podepsali usnesení. Makrofinanční pomoc poskytnutá této zemi ve výši 90 milionů EUR byla a stále je záchranným lanem, které Moldavsko a její občané potřebovali, aby učinili pokrok a, zejména, aby splnili závazky, které přijali v oblasti reforem, právního státu a boje proti korupci.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Návrh usnesení o reformách a pokroku v Moldavské republice vyjadřuje v pravý čas podporu politickým představitelům a obyvatelům na druhém břehu řeky Prut, a to i v sovislosti s blížícími se volbami, které se budou konat dne 28. listopadu. Evropský parlament vyzývá demokratické síly v zemi a etnická a kulturní společenství, aby se vyhnuly zbytečné konfrontaci a spolupracovaly na utváření evropské budoucnosti tohoto státu, jehož hospodářství bylo těžce zasaženo recesí a jenž čelí velkému riziku z hlediska politiky a demokratických reforem. Je povinností EU, aby pomohla zajistit, že parlamentní volby proběhnou řádně, a jednat pevněji, aby separatistické orgány v Tiraspolu nemohly zabránit hlasovat moldavským občanům žijících v Podněsterské oblasti. Problém Podněstří má samozřejmě obrovský význam pro stabilitu Moldavské republiky a celý region a EU musí hrát z tohoto hlediska aktivní roli při provádění sjednaného a trvalého řešení. Navýšení makrofinanční pomoci pro Moldavskou republiku, podpora strukturálních reforem a boj proti korupci, rozvíjení prostředí pro investice, stejně jako co nejrychlejší přechod k operační fázi dialogu o uvolnění vízového režimu pro moldavské občany: to jsou klíčové prvky podpory poskytované ze strany Evropy státu, který má své místo v Evropské unii.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) v posledním roce ukázala Moldavská republika skutečnou politickou vůli v rámci procesu sbližování s Evropskou unií. Snahy o modernizaci této země však musí pokračovat. Evropská unie musí hrát aktivní roli v podpoře tohoto dynamického vývoje. V této souvislosti jsem hlasoval pro tento návrh usnesení, protože se domnívám, že je pro Evropský parlament a Evropskou unii celkově důležité vyslat signál důvěry Moldavské republice připravující se na parlamentní volby.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Moldavsko zvolilo pozitivní přístup při sbližování s evropskými standardy svobody, demokracie a řádné správy věcí veřejných a dokazuje svou vůli pokračovat v tomto úsilí, což musím uvítat.

Nadcházející volby budou testem pevnosti jeho orgánů a jeho demokratické kultury. Přes pozitivní náznaky nesmíme zapomínat na to, že zůstává mnoho nezodpovězených otázek, které ohrožují stabilitu a pokrok Moldavska, z nichž nejdůležitější je otázka Podněstří.

Doufám, že Unie bude schopna přispět významně k trvalému řešení tohoto problému.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Vzhledem k výsledkům evropské politiky sousedství a programu pro východní partnerství zahájeném v květnu 2009, které uznávají evropské ambice Moldavské republiky a význam Moldavska jako země s hlubokými historickými, kulturními a hospodářskými vazbami na členské státy Evropské unie, jsem potěšen pokrokem, který Moldavská republika učinila v minulém roce, a věřím, že volební proces může nadále upevnit demokratické orgány a dodržování právního státu a lidských práv v Moldavsku. Doufám, že moldavské orgány uskuteční potřebné reformy a splní svůj závazek pokračovat v úsilí o evropskou integraci Moldavské republiky. Musím také zdůraznit vyjednávání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Moldavskem, které začalo dne 12. ledna, a zdůrazňuji dobré výsledky, kterých Komise v tomto procesu s Moldavskou republikou dosahuje.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Opět se většina v Parlamentu pokouší zasahovat do vnitřních záležitostí země, otevřeně se staví na stranu těch sil v Moldavsku, které brání zájmy hospodářských skupin EU, a ohrožuje nezávislost a suverenitu země, stejně jako vůli vyjádřenou jejími obyvateli. Urážky začínají hned na začátku, když se v textu uvádí, že EP „vítá pokrok dosažený v minulém roce Moldavskou republikou“ a požaduje, aby orgány v zemi „provedly nezbytné reformy a splnily svůj závazek pokračovat v úsilí o plynulou evropskou integraci Moldavské republiky“.

V textu se však neuvádí, že vláda Moldavska byla výsledkem koalice po jasném převratu, kdy došlo k řadě provokativních a destabilizujících operací učiněných pro svržení vlády komunistické strany, která vyhrála volby. Dále v něm není zmínka o tom, že poté, co se ta samá koalice dostala k moci, započala se znepokojujícím a nedemokratickým protikomunistickým útokem a jasnými manévry za účelem diskreditace komunistické strany.

Většinové stanovisko Parlamentu odhaluje jeho hluboce protikomunistickou povahu a jeho pokrytectví, když hovoří o ochraně demokracie, právním státu a lidských právech.

  Marisa Matias and Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro toto společné usnesení, protože vzhledem k plánovým volbám na den 28. listopadu 2010 a vzhledem k sektářským pokusům pravicových stran podporovat zákaz jmen a symbolů jejich hlavních levicových odpůrců, je důležité klást důraz na to, aby se volby nutně uskutečnily v přesném souladu s mezinárodními normami a všechny politické strany měly rovné příležitosti. Také si myslím, že je důležité znovu vyjádřit podporu územní celistvosti Moldavské republiky a klást důraz na roli, kterou by EU mohla a měla hrát při přispívání k nalezení řešení otázky Podněstří.

  Mario Mauro (PPE), písemně. − (IT) Důvodem hlasování pro návrh usnesení předložený mými kolegy ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) je především požadavek na rychlé vyřešení otázky Podněstří, jelikož má základní význam pro podporu politické stability a hospodářské prosperity v Moldavské republice a v tomto regionu. Evropský parlament výrazně podporuje, tak jak je třeba, územní celistvost Moldavské republiky a zdůrazňuje, že EU musí posílit svou roli v řešení podněsterské otázky. Celkově analyzuje usnesení správně kroky, které musí Moldavská republika učinit, aby se rozhodněji a důvěryhodněji přiblížila dosažení cílů stanoveným pro každý potenciální členský stát Evropské unie.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) v posledních letech vynakládá Moldavsko velké úsilí, aby se více přiblížilo evropským standardům svobody, demokracie a řádné správy věcí veřejných. Zmiňované úsilí je důsledné a ukazuje, že Moldavsko je odhodláno nadále směřovat k možnému budoucímu vstupu do EU. V Moldavsku se brzy budou konat volby, které budou dobrým testem pro zjištění míry stability jeho demokratické kultury a jeho orgánů. i přes všechny zmíněné pozitivní prvky zůstává stále několik otázek, které se musí nabrat pozitivní směr, především otázka Podněstří, jež může vyvolávat jistou nestabilitu. EU musí nadále vyvíjet veškeré úsilí, aby se reformy prováděné v Moldavsku stále ubíraly správným směrem.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Zcela souhlasím s návrhem usnesení o Moldavsku. Nicméně v usnesení mi chyběla jediná věc, a to naprosto jasné stanovisko k problému v Podněstří. Moldavsko se nebude moci stát plnohodnotným členem EU, pokud nedokáže mírovou cestou vyřešit konflikt v Podněstří. Rozdělení země na dvě části je nepřijatelné. Pokud si moldavská vláda přeje integraci s Evropskou unií, musí začít jednat s podněsterskou vládou, aby mezinárodnímu společenství dokázala, že má legitimitu nad celým územím Moldavska.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Návrh usnesení o reformách a rozvoji v Moldavské republice se zmiňuje o dohodě o přidružení, která se nyní vyjednává mezi EU a Moldavskem. Jeho záměrem je dát podnět k výraznému zlepšení v rámci společného institucionálního rámce EU a Moldavské republiky, aby se mohly vyvíjet užší vztahy ve všech oblastech a aby se posílilo politické partnerství a hospodářská integrace, a přitom byla zavedena vzájemná práva a vzájemné povinnosti. Vedle některých dalších reforem zmíněných v textu je velká pozornost věnována uvolnění vízového režimu. Potřebujeme co možná nejrychleji zavést nějaký systém. Pokud se podíváme na problémy, které se země stále snaží překonat, je odůvodněné předpokládat, že tato situace vyústí v masovou imigraci do EU, proto jsem hlasoval proti návrhu usnesení.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Cílem návrhu usnesení je uvolnění vízového režimu pro Moldavskou republiku. Následky tohoto uvolnění pro Evropskou unii by byly migrační nárůst a přeshraniční kriminalita. Takováto usnadnění nechávají dveře otevřené pro různé zneužívání a krátkodobé vízum je velmi často jen krokem k trvalému pobytu. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − (LT) Moldavsko je jednou z těch sousedních zemí, které se úspěšně přibližují k Evropské unii. Oblasti spravedlnosti a veřejné správy jsou reformovány a posiluje se boj s korupcí. v otázce uvolnění vízového režimu se postupuje dopředu. Přesto však zůstává mnoho nevyřešených problémů, mezi nimiž otázka Podněstří. Země se zmítá v hospodářské krizi. Občané Moldavska doufají v konkrétní reformy, které by zlepšily jejich životy.

Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože vyzývá Evropskou komisi, aby se nadále snažila o plné uvolnění vízového režimu s touto zemí, aby podpořila mezilidské kontakty a Moldavsko jako zemi a pomáhala jí v úsilí o evropskou integraci. Parlamentní volby, které se uskuteční dne 28. listopadu, budou pro Moldavsko velkým testem. Je to příležitost ukázat, že její občané mají stejné hodnoty jako obyvatelé EU. Vyzývám politické síly v zemi, aby po volbách zaručily politický řád a stabilitu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tímto usnesením vítá EP pokrok, kterého v minulém roce Moldavská republika dosáhla, a doufá, že volební proces může dále upevnit demokratické orgány a dodržování právního státu a lidských práv v Moldavsku; očekává, že moldavské orgány budou nadále provádět nezbytné reformy a splní svůj závazek pokračovat v úsilí o plynulou evropskou integraci Moldavské republiky; vítá, že dne 12. ledna 2010 byla zahájena jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou a s uspokojením bere na vědomí velmi dobré výsledky, které Komise získává od Moldavské republiky v rámci tohoto procesu; a žádá Komisi, aby předložila vyhodnocení stávající dohody o zjednodušení vízového styku, aby rychle postoupila k dohodě o formálním plánu pro uvolnění vízového režimu a aby moldavským orgánům nabídla cílenou podporu a pomoc, aby splnily potřebné testy pro zcela bezvízové cestování; žádá Radu, aby vyzvala Komisi k vypracování plánu pro uvolnění vízového režimu, aby tak byl zahájen skutečný dialog o vízovém režimu na základě pokroku dosaženého Moldavskou republikou po přípravných rozhovorech o čtyřech blocích dialogu o vízovém režimu.

Zpráva: Gesine Meissner (A7-0266/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro zprávu o integrované námořní politice – dosažený pokrok a nové výzvy, protože se domnívám, že EU potřebuje konkrétní opatření pro stimulaci hospodářství v přímořských oblastech, poskytující pobídky a podporující hospodářský potenciál námořních seskupení, zejména v členských státech a regionech s rozlehlými výlučnými ekonomickými zónami, jako v případě Portugalska a Azor. Domnívám se, že inteligentního růstu, jak je doporučován strategií Evropa 2020, lze dosáhnout pouze za předpokladu inteligentního využívání různých možností, které skýtá evropská různorodost. Považuji tedy posílení integrované námořní politiky za velmi důležité pro podporu hospodářského růstu a tvorbu nových udržitelných pracovních míst v přímořských oblastech, pro ochranu námořních ekosystémů a zejména pro podporu výměny osvědčených postupů.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Je důležité, aby EU zajistila ochranu svého pobřeží. Je také nutné, aby platné právní předpisy posílily bezpečnost průzkumu ložisek a těžby ropy. Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) se sídlem v Lisabonu poskytuje podporu a technickou pomoc při rozvíjení a provádění evropských právních předpisů v oblasti bezpečnosti a námořní ochrany, stejně jako v oblasti znečišťování životního prostředí loděmi. v červnu tohoto roku jsem předložila písemný návrh komisařům Oettingerovi, Kallasovi a komisařce Georgievě, aby rozšířili pravomoci agentury EMSA pro vytvoření mechanismů dohledu nad bezpečností evropských ropných plošin v Severním, Černém a Středozemním moři a aby tato agentura byla zodpovědná za předcházení ekologickým katastrofám souvisejícím s těžbou ropy. Tento návrh umožní úspory ve finančních, lidských a technických zdrojích. Vítám odpověď komisařů, která ukázala, že jsou otevřeni přezkumu nařízení o agentuře EMSA, který by rozšířil její pravomoci v oblasti intervence při námořních havárií, při nichž dojde ke znečištění moře. Opět vyzývám Evropskou komisi, aby rozšířila pravomoci agentury EMSA pro zajištění ochrany našeho pobřeží.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) v době, kdy třetina občanů EU žije v přímořských oblastech – tento trend je vzrůstající –, se domnívám, že se evropská námořní politika musí zabývat především výzvami vyplývajícími ze změny klimatu. Navíc musíme společně s předcházením přírodním katastrofám a bojem s jejich následky vyvíjet úsilí i v oblasti ochrany moře a přiléhajících zón proti možným průmyslovým nehodám, jakou byla nedávná ropná katastrofa v Mexickém zálivu. Domnívám se tedy, že musíme k řízení potenciálu moří přistupovat z ekologického hlediska a z hlediska hospodářské udržitelnosti.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Se svými sedmi nejvzdálenějšími regiony v Indickém a Atlantském oceánu a svými zámořskými územími pokrývá Evropská unie největší námořní oblast na světě. EU má navíc další výhodu, a to svou zavedenou námořní tradici, vyžadující si vypracování strategie „modrého růstu“, jež musí být prováděna v úzké spolupráci se strategií EU 2020. Takováto hospodářská strategie může nadále rozvíjet potenciál různých námořních odvětví. Důležitou roli v rámci této strategie mohou a musí hrát samozřejmě místní a regionální orgány, společenství v pobřežních oblastech atd.

Podobně jako jiné evropské politiky může integrovaná námořní politika pomoci dosáhnout důležitého cíle – vytváření konkurenceschopné, sociální a udržitelné Evropské unie s vysokou úrovní zaměstnanosti, což může námořní odvětví učinit ještě atraktivnějším pro mladé lidi či jiné uchazeče o zaměstnání. Zároveň musí Evropa navrhnout opatření na podporu intervencí v případě katastrof, jako byla katastrofa v Mexickém zálivu, a musí předložit sladěný evropský akční plán pro předcházení mimořádným situacím a řešení havárií vrtných plošin na mezinárodní úrovni, zejména v případech přeshraničního znečištění.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o integrované námořní politice, protože se domnívám, že by tato politika měla propagovat větší jednotnost mezi různými politickými odvětvími, což by umožnilo využívat potenciálu moře a námořního odvětví udržitelným a účinným způsobem jak z ekologického, tak i z hospodářského hlediska.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) „K EU patří 320 000 km mořského pobřeží a jedna třetina našich občanů – tento trend je vzrůstající – žije v přímořských oblastech. Hospodářské činnosti na moři a v pobřežních regionech vytvářejí 40 % HDP EU a podle všech prognóz zde stále ještě existuje velký rozvojový potenciál. 40 % vnitroevropského obchodu se zbožím a 95 % vývozu do třetích zemí se uskutečňuje prostřednictvím lodní dopravy.“

Zpravodaj v jediné větě shrnul význam moře pro Evropu. Jako Portugalec to dobře vím. Také jako Portugalec – příslušník národa, který se vždy k moři vracel a nacházel v něm prosperitu a bohatství – považuji za zásadní, aby měla Evropa námořní politiku, která by jí umožňovala využívat celý potenciál moře jako hospodářského a energetického zdroje, jako poskytovatele pracovních míst a bohatství a jako stimulu konkurenceschopnosti a inovací.

Jsem zvláště rád, že mohu vyzdvihnout záležitost s ekologickými haváriemi na moři (připomínám případ havárie tankeru Prestige, která se odehrála velice blízko severního pobřeží Portugalska) a potřebu přísnějších pravidel proto, abychom jim na evropských mořích předcházeli.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Moře nabízí důležité obchodní cesty, působí jako nástroj regulace klimatu a představuje zdroj potravy, energie a nerostných surovin. 21. století je v plném proudu a moře získává novou identitu a také geostrategický a geopolitický význam, který nemá v historii lidstva obdobu; moře dnes víc než kdy jindy činí z Evropy centrum. Evropa musí ze své centrální pozice těžit. Členské státy jako Portugalsko musí využít svého vztahu k moři a rozlehlosti své výlučné ekonomické zóny; v případě Portugalska se jedná o jednu z nejrozsáhlejších zón na světě.

Téměř 40 % hrubého domácího produktu Evropské unie a 40 % jejích obyvatel je soustředěno v přímořských regionech. Odhaduje se, že celkový obrat přímo v námořním cestovním ruchu v Evropě činil v roce 2004 72 miliard EUR. Téměř 90 % evropského zahraničního obchodu a skoro 40 % vnitřního obchodu projde evropskými přístavy.

Podporuji tedy ambiciózní strategii „modrého růstu“. Za tímto účelem by měla Komise do roku 2012 předložit komplexní meziodvětvovou strategii udržitelného růstu pobřežních regionů a námořních odvětví, která bude založena na rozsáhlém průzkumu potenciálu a možností politiky a na rozsáhlé konzultaci se zúčastněnými stranami.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Zpráva představuje celkovou vizi integrované námořní politiky ve spojení s „cíli vnější politiky EU“. Nesouhlasíme s takovým přístupem, ani několika jinými aspekty této zprávy, jako například s důrazem kladeným na zřízení evropské pobřežní stráže, což je federalistický postoj, který nerespektuje suverenitu a pravomoci členských států v oblasti řízení svých teritoriálních vod a svých výlučných ekonomických zón.

Odmítáme návrh „zavést ekonomické tržní nástroje“, jako například systém obchodování s emisemi v námořním odvětví: tyto mechanismy, aniž by byly použity v námořním odvětví, již prokázaly svou neúčinnost při uskutečňování environmentálních cílů, ke kterým se hlásí.

Přesto uznáváme pozitivní aspekty zprávy, jako například: návrh, že otázka „zlepšení pracovních podmínek na moři, bezpečnosti a šetrnosti lodí k životnímu prostředí“ by měla figurovat na pořadech jednání mezinárodních fór a v mezinárodních dohodách; návrh na to, aby byla provedena „v právu Společenství Úmluva o práci na moři Mezinárodní organizace práce provedena v právu Společenství“; uznání významu námořní přepravní dopravy; zachování malých a méně významných přístavů; rozšíření „sítě námořní plavby na krátké vzdálenosti“; a důraz kladený na lepší propojení s nejvzdálenějšími regiony.

Zpráva také navrhuje, aby vědecké discipliny zabývající se problematikou moře byly jedním z ústředních témat 8. rámcového programu pro výzkum.

  Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Jako poslankyně zvolená za přístavní město v Normandii a členka podskupiny pro moře a pobřežní oblasti jsem sledovala zblízka zprávu o integrované námořní politice (IMP). Při různých příležitostech jsem zdůrazňovala potřebu zajistit harmonickou koexistenci jednotlivých způsobů využívání moře podporující tradiční činnosti (jako rybolov, a já jsem požádala, aby na seznamu námořních činností zahrnutém ve zprávě byl symbolicky uveden na prvním místě) a také usnadňující nové činnosti. Zaznamenala jsem tedy, že bychom měli podporovat zvláště odvětví obnovitelných energií, včetně větrné energie na otevřeném moři („off-shore“), protože je to v souladu s evropskými cíli o diversifikaci zdrojů energie a může to podle studie vypracované Komisí v následujícím desetiletí přinést až 410 000 nových pracovních míst v Evropě. Konečně jsem se zpravodajkou pozměnila zprávu, abych informovala Komisi o potřebě zajistit pro IMP finanční prostředky. První diskuse v rámci výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropu po roce 2013, jehož jsem členkou, jistě vznesly pochyby o dlouhodobém financování politiky regionální soudržnosti, jejíž některé programy se vztahují k IMP.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Integrovaná námořní politika je pro Evropskou unii velkou výzvou. Uskutečnění této politiky musí umožnit posílení hospodářských činností na moři a na pobřeží, přičemž má být brán větší ohled na zaměstnanost a také větší ochranu životního prostředí, stejně jako na rozvoj výzkumu a inovací v námořním odvětví. v tomto ohledu jsem hlasovala pro zprávu, která představuje významný pokrok, jelikož klade důraz na všechny tyto prvky zvolením meziodvětvového a nikoliv roztříštěného přístupu, jak tomu bylo v minulosti.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Integrovaná námořní politika je pro hospodářství Evropské unie nadmíru důležitá, protože může významně zlepšit její konkurenceschopnost. Při stanovování rámce pro tuto politiku je třeba začlenit posilování hospodářského rozvoje, zvyšování míry zaměstnanosti v odvětví a také ochranu životního prostředí. Důležitým prvkem strategie by rovněž měl být jednotný přístup k otázce posílení role evropských států v oblasti výzkumu námořního hospodářství, technologického vývoje a námořního inženýrství, stejně jako vývoje mořských zdrojů.

Neměli bychom také zapomínat na snahu zabránit takovým nebezpečím jako je pirátství, nezákonný rybolov a znečištění životního prostředí. Integrovaná námořní politika by tedy měla nejenom zahrnovat sjednocení několika oblastí námořní činnosti a strategické námořní hospodářství, stejně jako úplné využití námořního potenciálu, ale měla by také upozorňovat na zlepšení podmínek práce na moři.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Evropská unie v minulém volebním období podporovala a schválila námořní balíček. Šlo o balíček zahrnující všechny základní oblasti námořního hospodářství. Výbor pro dopravu a cestovní ruch si je vědom toho, že přibližně 90 % vývozu a dovozu Unie se uskutečňuje po moři. Je důležité mít integrovanou námořní politiku, zahrnující dopravu, správu, ochranu životního prostředí, řízení mořských zdrojů a také námořní cestovní ruch. Toto jsou důležité důvody, proč podpořit tuto zprávu.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. − (IT) Touto zprávou vyjadřujeme svou podporu balíčku o integrované námořní politice navrženému v roce 2009 Evropskou komisí, protože se domníváme, že představuje ambiciózní meziodvětvovou strategii pro hospodářský rozvoj, vysokou zaměstnanost a ochranu životního prostředí v pobřežních regionech a námořních odvětvích. Vyzýváme tedy členské státy, aby rozšířily mandát Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) o provádění bezpečnostních inspekcí a regulací těžby ropy na otevřeném moři v Evropě, obzvláště po nedávné přírodní katastrofě ve vodách Mexického zálivu. Podporujeme přístup spočívající v koordinaci a spolupráci se třetími zeměmi v otázkách námořního dozoru s cílem vytvořit společné prostředí pro sdílení informací a integrovat různé vnitrostátní útvary pobřežní stráže.

Dále Evropský parlament zamýšlí zvýšit své úsilí v oblasti výzkumu a vývoje týkajícího se využívání a uplatnění obnovitelných zdrojů energie; zlepšit pracovní podmínky námořníků (program „Námořní Erasmus“); a konečně, zajistit lepší propojení okrajových přímořských regionů. Vítáme tedy vytvoření Evropského atlasu moří a Námořního fóra a navrhujeme vytvoření Evropského institutu pro námořní výzkum, aby byla Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat (EMODNET) uvedena do provozu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Integrovaná námořní politika má zásadní význam, pokud máme co nejlépe využívat nesmírné bohatství, které nám moře nabízí, stejně jako celý jeho hospodářský potenciál. Nesmíme zapomínat na to, že naše hospodářské činnosti na moři v pobřežních regionech vytvářejí 40 % hrubého domácího produktu EU, a podle četných studií existuje ještě obrovský potenciál rozvoje, který je třeba prozkoumat. Ve skutečnosti se prostřednictvím lodní dopravy uskutečňuje 40 % vnitroevropského obchodu se zbožím a 95 % vývozu do třetích zemí. Navzdory těmto číslům a obrovskému potenciálu, který nám stále zbývá prozkoumat, neexistuje integrovaná evropská námořní politika, která by nám neumožnila již nadále přistupovat odděleně k našim politikám v oblastech námořní dopravy, námořního hospodářství, nových technologií, pobřežních regionů, výroby energie na moři, rybolovu, dozoru nad moři a dodržování práva a pořádku na moři, cestovního ruchu, ochrany mořského prostředí a mořského výzkumu. Tento návrh usnesení pomůže současnou situaci změnit.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Námořní politika musí nejen zahrnovat povinná nařízení o těžbě a převozu ropy, ale také nabídnout dvojí náhradu za ztráty vyplývající z nehod. Musíme také vypracovat dodatečná bezpečnostní nařízení, nařízení o účinné reakci a opatření pro předcházení katastrofám. Pro dosažení tohoto cíle musí být zřízen fond, do kterého by měli přispívat všechny subjekty činné v námořním prostředí. Pokud zohledníme všechny varianty, musíme být schopní zakázat nebezpečné technologie používané při průzkumu ložisek ropy a těžbě ropy. Toto také podnítí rozvoj nových bezpečných a účinných technologií.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Pokud mají být na vodách EU zavedeny odlišné emisní limity, bude to v rozporu s integrovanou námořní politikou, jejímž cílem je, jak je uvedeno ve zprávě, brát v úvahu všechny faktory. Nesmíme v tomto ohledu zapomenout na jaderné zkoušky prováděné pod vodou. Zejména v oblastech citlivých z hlediska ochrany životního prostředí bude kromě kvót odlovu, oblastí úplného zákazu rybolovu a nařízení o akvakultuře důležité zvážit řešení pro citlivý přístup k pobřežnímu cestovnímu ruchu, vojenská cvičení, lodní dopravu, těžbu ropy a plynu, těžbu písku a štěrku a také opatření pro předcházení světovým environmentálním katastrofám, jakou byla nedávná lavina jedovatých naplavenin. Pokud by měl nad vnitrostátními pobřežními orgány či vnitrostátním vojenským námořnictvem mít převahu evropský orgán pro bezpečnost pobřeží, neslučovalo by se to s vnitrostátními suverénními právy a posílilo by to současnou tendenci k centralizaci. Celkově se zdá, že tato strategie nebyla zcela dobře promyšlena, a proto jsem hlasoval proti ní.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tento dokument, protože se domnívám, že integrovaná námořní politika je nutná pro zajištění vhodné úrovně ochrany životního prostředí. Jednou z nejdůležitějších zásad je koordinace různých politik a potřeba zajistit provádění ekosystémového přístupu, který stanoví rámcová směrnice EU o strategii pro mořské prostředí. Zejména souhlasím s nástroji uvedenými v dokumentu pro koordinaci dozoru nad moři a dodržování práva a pořádku na moři, ochrany mořského prostředí a vědeckého výzkumu. Jako zástupkyně Litvy, země v oblasti Baltského moře, vítám skutečnost, že tento dokument upozorňuje na širší výzkum s cílem stanovit a zhodnotit současný stav moří. Baltské moře je jedno z moří nejhůře poškozených hospodářskou činností a jedno z nejvíce znečištěných moří na světě. Jak ukázala katastrofa způsobená únikem ropy v Mexickém zálivu, mohou být citlivé mořské ekosystémy v mžiku narušeny. Proto zvláště podporuji výzvu členským státům, zakotvenou ve zprávě, aby byly více činné při plánování širokosáhlé strategie pro ochranu mořského prostředí.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Zpráva paní Meissnerové představuje vyvážený text, který zahrnuje řadu důležitých faktorů a požadavků. Námořní činnosti jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů evropských příjmů. Abych uvedl jenom pár čísel, tyto činnosti vytvářejí 40 % HDP EU a zároveň představují 40 % vnitroevropského obchodu se zbožím a 95 % vývozu do třetích zemí. Zpráva se zaměřuje na několik klíčových bodů: ustanovení vhodných struktur námořní správy na vnitrostátní a regionální úrovni; koordinované a přeshraniční územní plánování námořních prostor; námořní dozor na ochranu členských států a EU; ochrana mořského prostředí; vytvoření strategie pro udržitelný cestovní ruch v pobřežních a ostrovních oblastech; a podpora odvětví lodního stavitelství, které je již hlavním odvětvím, a námořní dopravy pro dosažení ambiciózního cíle „zelené lodní dopravy“. Kvůli výše zmíněným důvodům jsem musel hlasovat pro zprávu. Musíme nutně zajistit, aby byla komunikace mezi různými odvětvími spadajícími pod námořní politiku a jejich integrace úspěšná kvůli celé řadě důvodů souvisejících s účinností, konkurenceschopností, respektem k mořskému prostředí a jeho ochranou.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Evropský parlament souhlasí s Komisí, že naše „pevná tradice námořního odvětví“ je jednou ze silných stránek Evropy. Vyzývá proto Evropskou komisi a členské státy, aby dále rozvíjely potenciál, který poskytují různá námořní odvětví, vypracováním ambiciózní strategie „modrého růstu“. Domnívá se, že integrovaná námořní politika by měla přispět k vybudování konkurenceschopné, sociální a udržitelné Unie. v tomto ohledu je Parlament toho názoru, že rozvoj integrované námořní politiky musí harmonicky začleňovat úsilí o dosažení hospodářského rozvoje, vysoké míry zaměstnanosti – zvláště zatraktivněním tohoto odvětví pro mladé lidi pomocí vzdělávacích akcí a zahájením projektu „Námořní Erasmus“ – a ochrany životního prostředí. Proto Parlament tvrdí, že integrovaná námořní politika by měla být propojena s cíli a iniciativami strategie EU 2020. z toho důvodu EP žádá Komisi, aby předložila do roku 2013 komplexní meziodvětvovou strategii udržitelného růstu pobřežních regionů a námořních odvětví, která bude založena na rozsáhlém průzkumu potenciálu a možností politiky a na rozsáhlé konzultaci se zúčastněnými stranami.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. − (IT) Zatímco na jedné straně existuje jasná potřeba začlenit námořní politiku do Evropské unie vzhledem k tomu, že činnosti k ní přidružené vytvářejí 40 % HDP EU, na straně druhé je správné tyto činnosti regulovat a brát v úvahu konkurenty mimo EU. Pravidla o rybolovu, cestovním ruchu, dopravě a ochraně životního prostředí v tomto odvětví se velmi často rozvíjela odděleně a bez ohledu na rizika spojená s nekalou konkurencí ze strany třetích zemí. Například rozšíření příliš přísných emisních limitů na všechny pobřežní regiony v Evropě může způsobit narušení hospodářské soutěže.

Parlament diskutoval o dalších textech v souvislosti s otázkami, před kterými stojíme, a schválil je. Bez pochyby bude potřeba tyto texty uceleným způsobem uvést v soulad. Jednou z těchto otázek je námořní dozor, který je zásadní pro kontrolu nelegálních činností, které se často uskutečňují blízko evropského pobřeží, počínaje pašováním padělaného zboží a konče přepravou zakázaných látek a nelegálním rybolovem.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Námořní a pobřežní hospodářská činnost Evropské unie v současnosti vytváří 40 % HDP Unie a prognózy naznačují vysokou pravděpodobnost budoucího růstu. z tohoto důvodu je námořní činnost bezpochyby důležitým faktorem a je jednou ze silných stránek Evropy. Myslím, že další rozvoj námořního hospodářství je zásadní.

Stávající námořní politika Unie se utvářela odděleně v těchto oblastech: námořní doprava, námořní hospodářství, nové technologie, pobřežní oblasti, výroba energie na moři, rybolov, dozor nad moři a dodržování práva a pořádku na moři, cestovní ruch, ochrana mořského prostředí a mořský výzkum. Tyto oddělené činnosti se často uskutečňují neslučitelným způsobem, který poškozuje námořní politik jako celek. Je zřejmé, že integrovaná námořní politika přispěje k dalšímu hospodářskému rozvoji Evropské unie. To mimo jiné umožní zajistit větší jednotnost mezi různými oblastmi politiky, vytvořit lepší regulační a meziodvětvové nástroje a využít námořního potenciálu a potenciálu námořního odvětví hospodárným a ekologickým způsobem.

Navíc je podle mého názoru zásadní učinit toto odvětví atraktivní pro mladé lidi prostřednictvím vzdělávání a činností, jejichž cílem je podpořit mladé lidi, aby v tomto odvětví pracovali.

  Salvatore Tatarella (PPE), písemně. – (IT) Zpráva o integrované námořní politice se týká důležitého odvětví evropského hospodářství. Námořní činnosti ve skutečnosti pro EU představují důležitý zdroj příjmů, jak z hlediska HDP, tak z hlediska obchodu se zbožím v rámci Evropy i mimo ni. Domnívám se, že bychom měli zdůraznit určité body zprávy. Zaprvé, zpráva uvádí, že budoucí strategie v tomto odvětví budou přizpůsobené zvláštnostem mořských oblastí, ale já se domnívám, že je velice důležité zohledňovat i regionální zvláštnosti. Nová námořní politika bude rovněž zaměřena na rozvoj bezpečných lodí a nabídne příležitosti pro budoucnost evropského lodního stavitelství. Naše moře by měla být nadále hnací silou růstu, proto se domnívám, že je pro rozvoj integrované námořní politiky důležité zajistit větší soudržnost mezi pravidly řídícími jednotlivá námořní odvětví a zároveň chránit mořské prostředí.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Doposud se politiky v oblasti námořní dopravy, námořního hospodářství, nových technologií, pobřežních regionů, výroby energie na otevřeném moři, rybolovu, dozoru na moři, dodržování práva a pořádku na moři, cestovního ruchu, ochrany mořského prostředí a mořského výzkumu vyvíjely odděleně. Tento roztříštěný přístup vede stále znovu a znovu k protichůdným opatřením, sporům a chaosu. Je tedy žádoucí zvolit integrovaný přístup zahrnující jednak rámec správy s rozhodovacími orgány na všech úrovních, tak i všechna odvětví a průřezové nástroje.

V souvislosti s koordinací plánování činností podporuji výzvu Komisi, aby vypracovala strategie pro mořské oblasti, které by zohledňovaly zvláštnosti daných regionů a využívaly jejich silné stránky.

Mohl by to být dobrý návrh pro nejvzdálenější regiony, jako je Madeira, jelikož by tak region mohl využívat své činnosti na moři a navázat spolupráci při činnostech ostatních regionů v rámci mořské oblasti, jejíž je součástí. Ve skutečnosti má EU díky teritoriálním vodám nejvzdálenějších regionů nejrozlehlejší výlučnou ekonomickou zónu na světě, což námořním činnostem a činnostem na moři v těchto regionech hned přikládá velký význam.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Výsledek dnešního hlasování mě potěšil. Úsilí o udržitelné využívání a integrovaný přístup ke správě oceánů, moří a pobřežních oblastí by mělo být pro Evropskou unii prioritou. Jsem přesvědčen, že integrovaná námořní politika bude mít pozitivní dopady jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém výhledu. Odstranění politických překážek a sladění jednotlivých činností, které přímo ovlivňují evropský námořní prostor, představují cíle, na které nesmíme zapomínat.

Myslím, že by Evropský parlament měl vyžadovat zavedení souboru odvětvových opatření, zejména v souvislosti se škodlivými sociálními a hospodářskými následky, které často postihují rybáře, když jsou přijata opatření kvůli obnovení stavu rybích populací nebo na ochranu ekosystémů.

Zpráva: Helmut Scholz (A7-0277/2010)

  Liam Aylward, Brian Crowley a Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Podporuji požadavek přednesený ve zprávě a adresovaný Komisi, aby zrušila jednání se společenstvím Mercosur do doby schválení nového mandátu zohledňujícího zájmy všech členských států. Zemědělství je největším domácím zpracovatelským průmyslem v Irsku a vzhledem k hospodářské obnově země má rozhodující význam. Tato obnova nesmí být narušena. Jelikož je zemědělské odvětví pro evropské hospodářství zásadní, musí být Evropský parlament do příslušných jednání v každé fázi procesu intenzivně zapojen. Navíc podporuji pozměňovací návrh ke zprávě o provádění opatření, která zajistí, že všechny zemědělské výrobky dovážené do EU budou splňovat stejné výrobní normy jako evropské zboží vzhledem k ochraně evropských spotřebitelů, dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí, a sociální standardy. Irští zemědělci odvádějí vynikající práci při zajišťování toho, aby jejich produkty a používané výrobní postupy byly vysoce kvalitní, a je zapotřebí stanovit rovnocenné normy pro zajištění rovných podmínek, řádné hospodářské soutěže a udržitelnosti evropského zemědělského odvětví.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože Evropská unie prohloubila své hospodářské a obchodní vztahy s Latinskou Amerikou a stala se jejím druhým nejdůležitějším obchodním partnerem a hlavním obchodním partnerem společenství Mercosur a Chile. Cílem prohloubení integrace evropských a latinskoamerických hospodářských oblastí je dosáhnout stavu výhodného pro obě strany. Je zapotřebí užší spolupráce mezi zeměmi EU a Latinské Ameriky s cílem koordinovat v souladu se závazky obsaženými v Madridské deklaraci úsilí obou stran o rychlé uzavření spravedlivé, ambiciózní a komplexní dohody Světové obchodní organizace (WTO) z Dohá.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě mého kolegy, přestože jsme ze stejné parlamentní skupiny a přestože se mu podařilo do své zprávy začlenit několik pozitivních bodů. Síly evropské pravice však bohužel dokázaly předloženými pozměňovacími návrhy změnit obsah a podstatu, o které můj kolega ve zprávě usiloval. Nemohl jsem hlasovat ro zprávu, když, bez ohledu na cokoliv jiného, odsuzuje opatření přijatá Argentinou pro řešení finanční krize jako „protekcionistická“ a na základě toho nepřímo žádá Komisi, aby zavedla sankce, když ji vyzývá, aby „se zeměmi Latinské Ameriky pravidelně jednala o problému přístupu na trh“. Nemohl jsem přehlédnout nadřazenost „pravidel trhu“ a evropské intervence do vnitřních záležitostí jiných zemí, zejména proti opatřením, která podporují soudržnost a chrání občany v těchto zemích. Obchod a vztahy mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky musí být založeny na rovnosti, solidaritě a respektu k právům pracovníků a k životnímu prostředí, a nesmí umožnit, aby zvítězily zájmy nejsilnějších států a společností.

  Lara Comi (PPE), písemně. − (IT) Evropská unie je založena na systému hodnot, v souvislosti s nímž učinily země Latinské Ameriky v minulých letech významný pokrok. Takový pokrok by bezpochyby měl být odměněn dalšími pobídkami v rámci obchodní politiky EU. Pokud k němu přidáme jazyková a kulturní pouta, vytvořená v průběhu historie, máme příležitost co možná nejvíc přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji těchto zemí, i přes jejich rozdílnou situaci. Pro obě strany je také důležité pochopit, jaké základní prvky předurčují politický vývoj v těchto zemích, a zasáhnout v případě, že by došlo k jakémukoliv zneužití, které by mohlo poškodit země i nás samotné. Můžeme jen uvítat prohloubení obchodních vztahů za předpokladu, že budou rozvojové politiky sledovány, aby mohly nadále působit jako podnět ke zlepšení.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Přes hospodářský a sociální pokrok dosažený v minulých letech, jehož nejpůsobivějším příkladem je Brazílie, trpí chudobou jeden obyvatel Latinské Ameriky ze tří. Děti a mládež v Latinské Americe jsou touto pohromou zasaženy ve větší míře, kdy více než polovině z nich chybí dostatečné materiální prostředky. Tato situace pravděpodobně ovlivňuje jejich vzdělání a profesní kariéru, což má dlouhodobý dopad na společnosti, ve kterých žijí. Domnívám se, že v době, kdy musí obchodní politiky EU hrát významnou roli při naplňování rozvojových cílů tisíciletí, se musíme více zaměřit na podporu zemí Střední a Jižní Ameriky v jejich boji proti chudobě zvýšením kupní síly a zavedením trvalého rozvoje.

  Michel Dantin (PPE), písemně. – (FR) Pozměňovací návrh, který jsem předložil společně s panem Dessem a dalšími 77 poslanci Evropského parlamentu, požaduje, aby zemědělské produkty dovážené do Evropy plně splňovaly evropské hygienické a sociální normy a normy v oblasti ochrany spotřebitele, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Je přece neuvěřitelné, že požadujeme, aby evropští zemědělci splňovali nejpřísnější výrobní normy na světě, zatímco zároveň zvyšujeme množství zemědělských produktů, které mohou být dováženy do Evropy a přitom tyto normy nesplňují.

Spotřebitelé musí mít prospěch z každé jedné úrovně ochrany, ať už kupují cokoliv, a zemědělci musí být oceněni za jejich obrovské vynaložené úsilí, a nikoliv být ve skutečnosti vystaveni nekalé hospodářské soutěži ze strany třetích zemí. v každém případě je toto má představa vyvážené potravinové a zemědělské politiky. Toto usnesení vysílá Komisi a třetím zemím jasný signál, proto ho podporuji.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Zpráva o obchodních vztazích mezi EU a Latinskou Amerikou schválená Parlamentem by se mohla snadno vytvořit precedens. Obchodní dohody s Latinskou Amerikou obsahují velmi ožehavou část o zemědělství. Proto Parlament požadoval, aby „byl dovoz zemědělských produktů do EU povolen pouze tehdy, bude-li v souladu s evropskými normami v oblasti ochrany spotřebitele, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí a s minimálními sociálními standardy“. Nyní je na Komisi, aby v budoucích jednáních tento politický požadavek Parlamentu zohlednila. V rámci těchto jednání si Parlament přál, aby byla věnována zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům z důvodu hospodářské soutěže latinskoamerického kontinentu, pokud jde o některé výrobky, především banány. Proto Parlament žádal, aby byla strategická a tradiční odvětví nejvzdálenějších regionů chráněna a dostalo se jim vhodné kompenzace v souladu se závazky, které EU vůči těmto regionům přijala v roce 2009.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o obchodních vztazích Evropské unie s Latinskou Amerikou, protože tyto vztahy by měly být pro EU prioritou. EU je v současnosti druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Latinské Ameriky a nejvýznamnějším partnerem společenství Mercosur a Chile. Evropská obchodní politika by měla sehrát významnou úlohu při plnění rozvojových cílů tisíciletí a mezinárodních závazků v oblasti lidských práv, zajišťování potravin a udržitelnosti životního prostředí.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Lisabonská smlouva pojímá obchodní politiku EU jako nedílnou součást celkové vnější činnosti Unie. v nedávné době došlo k poklesu obchodu mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou a karibskou oblastí (LAC) z důvodu narůstajícího podílu obchodu zemí LAC s asijskými zeměmi, přestože EU zůstává druhým největším obchodním partnerem Latinské Ameriky. Ačkoli dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Mexikem a Chile vedly k zásadnímu zvýšení objemu obchodu, obchod Mexika a EU je v porovnání s objemem jeho obchodu se Spojenými státy stále nepatrný. Zdůrazňuji tedy, že je potřebné, aby obě strany vyvinuly širší spektrum hospodářských činností spojených s obchodem. Dovozy zemí Latinské Ameriky z EU dnes převážně tvoří průmyslové výrobky (přes 85 %). Naopak více než 40 % vývozu z tohoto regionu do EU představují základní produkty. Je tedy nutné uvolnit zdroje a aktivovat technickou pomoc za účelem stanovení a financování programů, které vytvářejí příležitosti pro produkci na místní a regionální úrovni a udržitelný přístup na světové trhy pro vyloučené komunity a malé a střední podniky.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Nehlasovali jsme pro tuto zprávu z důvodu její rozporuplnosti. i když je pravda, že zpráva obsahuje některé pozitivní prvky vztahující se k nové situaci v Latinské Americe, několik jejích odstavců nelze přijmout.

Pozitivní prvky, které bychom vyzdvihli, se týkají například uznání toho, že všechny země mají právo vytvořit nezbytné mechanismy pro zabezpečení potravin a zachování a rozvoj malých a středně velkých výrobců.

V jiných bodech však zpráva uvádí přesný opak, když [Evropský parlament] „s politováním konstatuje, že některé země Latinské Ameriky, obzvláště Argentina, přijaly v průběhu finanční krize protekcionistická opatření; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zeměmi Latinské Ameriky pravidelně jednala o problému přístupu na trh“; či když prohlašuje, že „je hluboce znepokojen restriktivními opatřeními, která nedávno přijaly argentinské orgány v oblasti dovozu potravin ze třetích zemí, včetně Evropské unie“.

Podpora liberalizace mezinárodního obchodu, která je zřejmá u některých návrhů zprávy, je také nepřijatelná, i když jsou později v dalších bodech zmíněna jiná, odlišná stanoviska.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Evropská unie udržuje dobré hospodářské vztahy se zeměmi v Latinské Americe na úrovni WTO, ale také na bilaterální a multilaterální úrovni. Tyto obchodní a hospodářské vztahy se musí nadále rozvíjet vzhledem ke zranitelným hospodářským odvětvím EU. Proto výslovně podporuji předložený pozměňovací návrh č. 30, který žádá, aby „byl dovoz zemědělských produktů do EU povolen pouze tehdy, bude-li v souladu s evropskými normami v oblasti ochrany spotřebitele, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí a s minimálními sociálními standardy“. Naši evropští zemědělci musí dodržovat přísné výrobní normy a neměli by být znevýhodňováni následkem nekalé hospodářské soutěže. Abychom mohli zajistit pokrytí nákladů, je potřeba mít jistotu při plánování a jistotu příjmů. Na tyto záležitosti je třeba také brát zřetel v souvislosti s dohodami o volném obchodu.

  Mario Mauro (PPE), písemně. − (IT) s výjimkou pozměňovacího návrhu č. 32, pro který skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) požadovala oddělené hlasování a proti kterému budeme hlasovat, by měla být zpráva jako celek schválena, protože poskytuje užitečný přehled o situaci našich vztahů s Latinskou Amerikou. Summit Evropská unie-Latinská Amerika, který se konal 18. května v Madridu, silně podpořil rozvoj vztahů mezi oběma stranami: vztahů, které jsou rok od roku pevnější. Žádná z obou stran nemůže obchodní vztahy s druhou stranou vyloučit, i když vztahy musí samozřejmě přinášet konkrétní výsledky a vést ke zlepšení životních podmínek našich obyvatel.

  Mairead McGuinness (PPE), písemně. − Přestože souhlasím s mnoha body v této zprávě, při konečném hlasování jsem hlasovala proti. Zpráva výslovně podporuje opětovné zahájení jednání o obchodu se zeměmi Mercosuru. i když podporuji požadavky na zajištění toho, aby bylo zboží dovážené ze třetích zemí vyráběno způsobem odpovídajícím normám EU, bude mít dohoda o přidružení mezi EU a Mersocurem negativní následky na zemědělství v Evropě, zejména na odvětví živočišné výroby. Komise nevypracovala posouzení dopadů dohody o zemědělství v EU, jelikož rozhovory s obchodním uskupením opět zahájila na začátku tohoto roku.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Jelikož je EU hlavním investorem a druhým největším obchodním partnerem Latinské Ameriky a jelikož také poskytuje největší rozvojovou pomoc, domníváme se, že tato informace postačuje k rozvoji jasné a přesně stanovené strategie týkající se obchodních vztahů mezi EU a Latinskou Amerikou. Podporujeme stanovení jasných pokynů pro nejlepší způsob spolupráce, pro podporu politické stability, boj proti klimatickým změnám, řízení migračních toků a předcházení přírodním katastrofám. Dobrým způsobem poskytování pomoci potřebné pro Latinskou Ameriku je prohlubování obchodních vztahů mezi oběma uskupeními, které po svém dovršení budou patřit k nejsilnějším na světě. Nesmíme však zapomínat na nejvzdálenější regiony Evropy, které mohou být dovozem některých zemědělských produktů zasaženy, zejména portugalský region Madeira v souvislosti s dovozem banánů. Budeme muset dosáhnout vyrovnané dohody, na jejímž základě by se mohly latinskoamerické země rozvíjet, a přitom by nepoškozovala různá hospodářská odvětví některých členských států, zejména v zemědělském odvětví.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) v posledních několika letech se Latinská Amerika stala rozvíjejícím se hospodářským regionem. Obchodní dohody se státy Jižní Ameriky představují velice pozitivní vývoj. Vzhledem k tomu, že Evropská unie již vyvinula významné úsilí v oblasti rozvoje, měla by nyní dále upevňovat svou pozici jako druhý největší obchodní partner tohoto regionu, tak jak to již činí Rusko. Nicméně EU by měla také brát zřetel na to, s jakými státy obchoduje, jelikož v mnoha zemích Jižní Ameriky stále běžně dochází k vykořisťování pracovníků. Hlasoval jsem proti zprávě, protože věnuje velmi malou pozornost občasným velmi špatným pracovním podmínkám v Latinské Americe a předkládá velmi málo návrhů na jejich zlepšení.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Zpravodaj podporuje naprosté otevření obchodních trhů mezi EU a Latinskou Amerikou. Navíc problémy vztahující se k dohodě o přidružení mezi EU a Mercosurem nejsou ve zprávě vhodně vyřešeny. Hlasoval jsem tedy proti této zprávě.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je důležité vyslat Komisi signál, že tento Parlament je rozhodnutý navázat s Latinskou Amerikou ještě užší vztahy. Jižní Amerika má z celé řady historických, společenských a hospodářských důvodů s Evropou mnoho společného. Naše obchodní vztahy byly vždy vynikající, ale musí být prohloubeny a podporovány, a to i s ohledem na nové požadavky obou kontinentů. Nesmíme skutečně zapomínat na význam některých zemí, které byly v minulosti považovány za rozvojové země, ale které jsou nyní skutečnými světovými hospodářskými mocnostmi. Vzhledem ke všem těmto bodům se domnívám, že Evropa musí nadále hrát svou roli přednostního obchodního partnera, rádce a výsadní referenční oblasti pro všechny země v tomto regionu.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Scholze, protože zvýšená podpora obchodních vztahů mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky je výsledkem důležitých demokratických reforem v tomto konkrétním regionu a zlepšení rámce pro ochranu lidských práv. Musíme nicméně zajistit, aby budoucí obchodní vztahy mezi oběma regiony tomuto pokroku nebránily a aby produkty dovážené do EU splňovaly evropské normy z hlediska kvality, bezpečí spotřebitelů a ochrany životního prostředí. Rovněž sdílím názor, že by Komise měla prokázat větší obezřetnost při provádění či rozšiřování obchodních dohod se zeměmi, které stále porušují základní lidská práva.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 o obchodních vztazích Evropské unie s Latinskou Amerikou, jelikož se domnívám, že svobodný trh stimuluje světové hospodářství a může být

významným faktorem při rozvoji zemí Latinské Ameriky. Mám však za to, že mandát, který dostala Evropská komise pro to, aby vedla proces vyjednávání, by měl být opět přezkoumán, jelikož je příliš zastaralý a již neodpovídá současným okolnostem, za kterých budou jednání probíhat. Tento přezkum by jistě poskytl příležitost zdůraznit potřebu provést před sjednáním dohod studie o jejich dopadu na evropskou výrobní síť, a zejména na zemědělství. Měli bychom zaujmout také pevný postoj proti tomu, aby zemědělské produkty nadále sloužily jako „transakční měna“ pro obchodní výhody na jiných úrovních.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Důvodem, kvůli kterému jsme nakonec hlasovali proti textu, bylo, že konkrétnější návrhy na to, abychom ochránili Latinskou Ameriku před spekulativními útoky a fenoménem změny klimatu, abychom zabránili zaměření na agresivní vývoz a environmentálnímu dumpingu a pojistili se proti liberalizaci finančních služeb, byly v procesu utváření kompromisů oslabeny, což bylo protiváhou za zastavení čím dál více grotesknějších španělských formulací. Výzva k tomu, abychom zapomněli na nešťastný rozvojový program WTO z Dohá a zaměřili budoucí práci na nařízení o obchodu k novým výzvám, byla převrácena a změněna na tisíckrát opakovanou výzvu k rychlému uzavření spravedlivé, ambiciózní a komplexní dohody WTO z Dohá.

Koncept potravinové suverenity vzal také za své. Místo, aby zpráva nazývala věci pravými jmény, pouze „zdůrazňuje význam…“ toho a toho, po vyřazení jakýchkoliv konkrétních čísel, měřítek a lhůt. Tím přichází zpráva o přidanou hodnotu v porovnání se stávajícími dokumenty. U konkrétních požadavků zůstává za nimi.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. − (IT) Tato zpráva má naši podporu, protože klade důraz na prohloubení vztahů mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Zvláštní úlohou Evropské unie je jednat jako hospodářský a obchodní hráč na mezinárodní scéně, zvítězit v hospodářské soutěži s jejími partnery, Spojenými státy a Čínou, pro které je latinskoamerický trh opěrným bodem.

Z těchto obchodních podmínek těží málo odvětví. 85 % dovozu do zemí Latinské Ameriky a Karibiku zahrnuje průmyslové výrobky, zatímco 40 % vývozu do EU představují suroviny. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu by mělo dojít k zintenzivnění obchodních vztahů v souladu s jasnými a transparentními pravidly.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – (RO) Evropská unie je v první řadě zastáncem dodržování lidských práv. Proto se domnívám, že se musíme úzce zaměřit na dodržování lidských práv v Kolumbii před liberalizací obchodu s touto zemí. Na druhé straně, pokud jde o dovoz potravin z Latinské Ameriky, musíme zajistit, aby tyto země splňovaly stejné normy z hlediska kvality a ochrany zvířat, které dodržují také naši výrobci.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Evropská společná obchodní politika je nedílnou a významnou součástí celkové vnější činnosti Unie. Mohla by hrát velmi pozitivní úlohu při naplňování cílů spojených s vytvářením bohatství a v hospodářských a politických vztazích mezi národy a zeměmi Evropy a Latinské Ameriky. Nepochybuji o tom, že prohloubení integrace hospodářských oblastí by mohlo vést ke stavu výhodnému pro obě strany, zejména z hlediska vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst. Nicméně vím o dopadech, které by mohly mít bilaterální obchodní dohody uzavřené mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky na hospodářství nejvzdálenějších regionů.

V regionu, ze kterého pocházím, tedy na Madeiře, jsou důsledky patrné zejména v oblasti produkce banánů. Jsem tedy toho názoru, že by toto výrobní odvětví i ostatní strategická a tradiční odvětví v nejvzdálenějších regionech měla být chráněna.

Za tímto účelem, a v souladu se závazkem, který Evropská unie vůči nejvzdálenějším regionům přijala, musí tyto regiony obdržet vhodnou kompenzaci, se zvláštním ohledem na jejich zranitelná hospodářství. Tato zpráva obsahuje opatření pro podobnou ochranu těchto regionů, proto jsem pro ni hlasoval.

  Předsedající. − Bůh požehnej vašim dětem. S tímto požehnáním přerušuji zasedání.

9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

(Zasedání bylo přerušeno ve 13:05 a pokračovalo v 15:00.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: Libor ROUČEK
místopředseda

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – (FR) Chtěl bych jen Parlamentu sdělit informaci, kterou jsem před chvílí obdržel.

Již několik týdnů dochází v okolí několika velkých okupovaných měst na Západní Sahaře k novému a bezprecedentnímu jevu, a sice že více než 12 000 západosaharských mužů, žen a dětí opouští svá města a usídlují se ve stanech v sousedství měst Laayoune, Smara a Boujdour.

Tyto stále intenzivnější přesuny představují nový způsob protestu proti neudržitelné politické a společensko-ekonomické situaci původního obyvatelstva těchto území.

Mluvím o tom dnes a právě teď, protože problém mnoha násilných zásahů ze strany marockého režimu by mohl tento víkend nebezpečně narůst. Proto vyzývám Parlament, aby byl připraven reagovat podle toho, jak se situace vyvine.

  Předsedající. − Vezmu to v úvahu. Šlo samozřejmě o faktickou poznámku a situace na Západní Sahaře a v Maroku není na pořadu jednání dnes odpoledne. Nicméně zaznamenám si, co jste říkal.

(Zápis z předchozího zasedání byl schválen.)

10. Schválení zápisu z předchozího zasedání

11. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu

11.1. Nucená vystěhovávání v Zimbabwe

  Anneli Jäätteenmäki, autorka. − Pane předsedající, znovu se zabýváme složitou situací v Zimbabwe.

V současnosti panuje v Zimbabwe vysoká míra inflace, dosahující stovek milionů procent, a taková míra nezaměstnanosti, která 90 milionům obyvatel země znemožňuje postarat se o své živobytí. Dochází rovněž k velmi častému porušování lidských práv.

Parlament se ptá, co by se mělo dělat. Už mnohokrát jsme opakovali, že se s porušováním lidských práv nesmíříme. Africkým zemím v této věci již přímo udělujeme příkazy, nic se ale neděje.

Domnívám se, že pokud budeme v budoucnu africkým zemím poskytovat humanitární pomoc, musíme její získání podmiňovat dodržováním lidských práv. V některých případech jsme nebyli dostatečně přísní, v jiných jsme pouze rozkazovali, co dělat.

Možná bychom měli se všemi africkými zeměmi i s Africkou unií navázat těsnější spolupráci a snažit se o to, aby pochopili situaci, že pokud budou nadále porušována lidská práva, nebude Evropská unie rozdávat dále své peníze.

  Judith Sargentini, autorka. − Pane předsedající, první bod našeho usnesení říká vše: „S ohledem na svá četná předcházející usnesení o Zimbabwe, z nichž poslední bylo přijato dne 8. července 2010.“ Hovořili jsme tehdy o porušování lidských práv na diamantových polích v Zimbabwe, dnes hovoříme o vystěhovávání z okolí města Harare.

Vystěhování se dotýká těch lidí, kteří byli v roce 2005 již jednou vystěhováni během operace Murambatsvina, což mimochodem znamená „vyklidit odpad“. Ti samí lidé, kteří byli minule odklízeni jako odpad, jsou nyní znovu vystěhováváni. Naposledy šlo o Mugabeho vládu bojující proti MDC. Tentokrát jde o vládu národní jednoty stran ZANU a MDC. Musím přiznat, že mě hluboce zklamala skutečnost, že i pod touto vládou národní jednoty porušování lidských práv nadále pokračuje.

Nemyslím si, že toto bude naše poslední usnesení ohledně Zimbabwe. Budu zde i příště a znovu to připomenu.

  Véronique De Keyser, autorka. − (FR) Pane předsedající, na toto naléhavé humanitární usnesení je třeba pohlížet v kontextu politických neshod probíhajících mezi Robertem Mugabem a Morganem Tsvangiraiem. Právě tyto neshody jsou příčinou, proč se po Evropské unii žádá, aby nové velvyslance jednostranně jmenované panem Mugabem nepřijala. Toto naléhavé humanitární usnesení však souvisí i s volbami a možnými politickými výhodami vystěhování obyvatel z osad, které nyní obývají.

Vraťme se v našich myšlenkách do června roku 2005 k právě zmíněné operaci Murambatsvina: osada musela čelit násilnému a čistě politicky motivovanému vpádu buldozerů Roberta Mugabeho, o svůj domov přišlo na sedm set tisíc lidí. To samé se odehrává i dnes: dvaceti tisícům těch nejchudších obyvatel Zimbabwe, žijícím v osadě Hatcliffe Extension nedaleko města Harare, hrozí nucené vystěhování pouze proto, že si nemohou dovolit neúměrně vysoké poplatky za prodloužení nájemních smluv, které jsou po nich požadovány; jde o poměrně rozsáhlou operaci.

Mějme na paměti i to, že humanitární a hospodářská situace se pro miliony obyvatel Zimbabwe neustále zhoršuje, že míra prevalence AIDS je v Zimbabwe čtvrtá nejvyšší na světě a dětská úmrtnost je na každodenním pořádku.

V daný okamžik existuje mnoho důvodů jak pro toto naléhavé usnesení, tak pro jasnou výzvu celému mezinárodnímu společenství, že toto usmíření – mimochodem, nechci říkat pseudo-usmíření se zimbabwskou koaliční vládou, ale zkrátka usmíření – kvůli těmto agresivním přípravám v předvečer voleb nesmí zkrachovat.

  Marie-Christine Vergiat, autorka. − (FR) Pane předsedající, mám pocit, že situace lidských práv v Zimbabwe naneštěstí není tím, co bychom v tomto Parlamentu obvykle označili za naléhavý případ.

Lidská práva jsou v této zemi ve skutečnosti porušována opakovaně, jak ukazují i mnohá usnesení, o nichž jsme zde hlasovali. V tom posledním, jak bylo řečeno, jsme odsoudili uvěznění, k němuž došlo 22. července, pana Faraie Muguwu, zakladatele a ředitele Centra pro výzkum a vývoj, který se provinil tím, že podal zprávu o zvěrstvech páchaných na diamantových polích, mezi jinými, i vojenskými autoritami.

Dnes se zabýváme otázkou nuceného vystěhovávání. Nejde o nic nového. Jak říkala paní De Keyserová, podobná operace na příkaz zimbabwských úřadů skutečně proběhla v roce 2005. Byla nazvána „Murambatsvina“, což znamená nastolit pořádek. A to byl opravdu pořádný program, jak budete jistě souhlasit, který jasně ukázal, co si zimbabwské úřady pod slovem pořádek představují. Postiženo bylo tehdy na sedm set tisíc lidí.

Mezinárodní společenství použité metody jednohlasně odsoudilo. Jaká je situace dnes? Většina postižených dosud žije ve stanech. Ba co hůř, v srpnu ozbrojení policisté – ano, opravdu jsem řekla policisté – přišli a podpálili příbytky asi 250 vystěhovaným, kteří nalezli útočiště na předměstí Harare. Dvaceti tisícům lidí – jak už bylo rovněž řečeno – nyní hrozí stejný osud, protože nezaplatili daň za pobyt, kterou si opravdu nemohou dovolit.

Tito muži, ženy a děti jsou ve skutečnosti jedni z nejchudších obyvatel celé země. Necháme to takhle být, aniž bychom cokoli namítali? Nepřipomeneme důrazně ještě jednou zimbabwským úřadům jejich mezinárodní závazky, jako to učinila baronka Ashtonová při nedávném červencovém summitu EU-Zimbabwe?

Jsme si dobře vědomi toho, že mezi prezidentem Mugabem a premiérem od podpisu globální politické dohody dne 15. září 2008 a ustanovení vlády národní jednoty 13. února existuje napětí.

Ještě nedávno hrozil prezident Mugabe téměř okamžitým rozpuštěním vlády, protože si dovolila mu připomínat jeho ústavní povinnosti.

V Zimbabwe, stejně jako v mnoha jiných zemích po celém světě, nastal čas konat a zastavit dialog s diktátory, kteří se drží u moci prostřednictvím páchaného násilí a podvodů a jejichž jediným cílem je drancování zdrojů vlastní země pro svůj osobní prospěch.

  Alain Cadec , autor. − (FR) Pane předsedající, vynasnažím se mluvit pouze jednu minutu, která mi byla přidělena.

Pane předsedající, dámy a pánové, Zimbabwe prochází smutným obdobím. Opět musíme přijmout naléhavé usnesení o této africké zemi. Odsuzujeme v něm porušování lidských práv během operace Murambatsvina, o níž jsme právě hovořili. Byla zahájena v roce 2005 a vedla k nucenému vystěhování 700 000 lidí, kteří přišli o své domovy a živobytí. Dvacet tisíc jich musí žít v provizorních přístřeších v krajních podmínkách, k nimž patří chudoba, nejistota a promiskuita.

Tato nesnesitelná situace nás znepokojuje. Musíme vyzvat zimbabwskou vládu národní jednoty – jak již bylo řečeno, ve skutečnosti to vláda národní jednoty není –, aby těmto lidem poskytla základní potřeby pro přežití a aby zrušila poplatky za nájemní smlouvy, jaké se požadují např. v oblasti Hatcliffe v blízkosti města Harare a o kterých lze již říci, že jsou vyděračské. Takovou situaci musíme během hlasování odsoudit.

Vyzývám Jihoafrickou republiku, která v regionu jižní Afriky hraje klíčovou úlohu, a Evropskou unii, aby společně se zimbabwskými orgány nastolily dialog o současných socioekonomických podmínkách v této zemi. Příští týden se setkáme s kolegy z Jihoafrické republiky a doufám, že budeme mít příležitost promluvit si o této tragédii.

  Nirj Deva, autor. − Pane předsedající, tento Parlament znovu a znovu schvaluje usnesení, jimiž odsuzuje tragédie v Zimbabwe. Pan Mugabe nás znovu a znovu ignoruje a chová se tak, jako bychom ani neexistovali a jako by mu naše názory byly lhostejné.

Je něco, co bychom mohli udělat okamžitě, abychom panu Mugabemu dali najevo, že na našich názorech záleží. Neměli bychom přijímat nominaci velvyslankyně Zimbabwe při EU paní Margaret Muchady, jež byla panem Mugabem jednostranně jmenována, a to v přímém rozporu se zimbabwskou ústavou.

Můj kolega, Geoffrey Van Orden, napsal o této záležitosti pánům Barrosovi a Van Rompuyovi. Máme-li vůbec nějakou odvahu a sílu, měli bychom panu Mugabemu, který se nám jenom vysmívá, ukázat, že naše slova mají váhu a že chceme, aby se tato dáma, jeho nominovaná velvyslankyně, navrátila zpátky.

  Filip Kaczmarek, za skupinu PPE. – (PL) Vystěhovávání v Zimbabwe představuje pobuřující způsob ignorace mezinárodně uznávaných lidských práv. Nucené vystěhovávání bez poskytnutí kompenzace nebo náhradního ubytování je zcela v rozporu s mezinárodním právem. Zimbabwská vláda hrozným způsobem porušuje občanská, politická, hospodářská a sociální práva, zaručená Africkou chartou lidských práv a práv národů. Pokračující vystěhovávání vystavuje rostoucí počet dalších lidí nedůstojným podmínkám a bezdomovectví.

Vyzýváme vládu Zimbabwe, aby s těmito praktikami skoncovala a přestala s nuceným vystěhováváním. Lidem, kteří už byli vystěhováni, by se mělo dostat právní ochrany, stejně jako kompenzace a náhrady za jejich majetek a všem lidem by především mělo být zajištěno přístřeší a přístup k jídlu a vodě.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, za skupinu S&D. – (PL) Stačí si pouze udělat seznam z novinových titulků týkajících se Zimbabwe za posledních pět let, a získáme představu o tom, jaké podmínky panují v zemi, jíž tři dekády vládne Robert Mugabe. Titulky jako: „Zimbabwe – policie ztloukla opozici“ nebo „Mugabe zničil Afriku“ jsou jedny z nejmírnějších a představitelé tohoto afrického režimu se nachází pod stálým tlakem mezinárodního veřejného mínění. Extrémní chudoba a nedostupnost základních lékařských služeb, obrovská míra nezaměstnanosti dosahující 90 % a krátká průměrná délka života, jež dnes činí pouhých 44 let, jsou skutečnou tváří Zimbabwe.

Za těchto okolností je těžké pochopit, proč tamní vláda za prioritu považuje vystěhování 20 000 občanů z předměstí hlavního města Harare a nutí je nechávat za sebou jejich skromný majetek. Připojuji se k výzvě mezinárodních organizací, jako je Amnesty International, aby zimbabwská vláda přestala trestat své vlastní občany a soustředila se na poskytování skutečné pomoci ve školách, nemocnicích a na pracovním trhu. Zimbabwe, jež je chudou zemí, si nemůže dovolit plýtvat časem a penězi na investice do jiných oblastí.

  Marietje Schaake, za skupinu ALDE. – Pane předsedající, na summitu EU-Afrika, který se bude konat příští listopad v Libyi, by se mělo jednat o tom, jak Mugabe a jeho blízcí spolupracovníci zůstávají trvalou překážkou v procesu politické a hospodářské rekonstrukce a usmíření v Zimbabwe. Drancují zimbabwské hospodářské zdroje pro svůj vlastní prospěch a svým občanům nezaručují základní práva.

Zhruba 20 000 lidem žijícím na předměstích Harare hrozí nucené vystěhování. Vláda požaduje poplatky za prodloužení nájemních smluv ve výši až 140 USD, což je ovšem v zemi, kde je příjem na osobu nižší než 100 USD, v podstatě nesplnitelné a takový požadavek se tím pádem de facto stává povolením ke zneužívání. V roce 2005 bylo vystěhováno 70 000 lidí, kteří dodnes přežívají v zoufalých podmínkách.

Humanitární, politická a hospodářská situace Zimbabwe se všeobecně zhoršuje a milionům lidí stále hrozí riziko vyhladovění. V zemi je čtvrtá nejvyšší míra onemocnění HIV a vysoká dětská úmrtnost. Lidé nemají mnoho příležitostí vyrůstat za zdravých podmínek a v prosperitě, a pokud ano, nedostává se jim základních svobod, jako je svoboda vyjadřování.

Zimbabwe je na 123. místě v žebříčku svobody tisku. Návrat nezávislých deníků je pro přístup veřejnosti k informacím krokem vpřed, situace je však stále velmi křehká. Ráda bych upozornila zejména na situaci komunity LGBTI v Zimbabwe. Lidé potřebují neomezený přístup k pomoci, humanitární přístup a podporu, aby Zimbabwe mohlo začít pracovat na dosažení rozvojových cílů tisíciletí. To je velice důležité.

  Timo Soini, za skupinu EFD. – (FI) Pane předsedající, žalostná situace v Zimbabwe, diktatura, která zde již více než 30 let vládne, je hanbou jak pro mezinárodní společenství, tak pro Zimbabwe samotné.

Taková diktatura, jež utlačuje své vlastní občany, je naprosto nepřijatelná. Mugabeho kohorty se přežírají, žijí v luxusu a válí se v penězích, a zároveň jiní přežívají na ulicích nebo v chatrčích, z nichž jsou nyní ještě navíc vystěhováváni.

Je třeba říci, že existují hranice toho, co mezinárodní společenství a Evropská unie ještě mohou tolerovat. Jde o zcela ostudnou situaci, mezinárodní společenství by mělo podpořit úplný bojkot celé země. Neměla by dostávat žádné peníze. Je čas vyhnat jejího diktátora, utlačujícího své občany, jednou provždy. Důvod je ten, že každý den, kdy tento gang zůstává u moci, odráží naši bezmocnost a skutečnost, že mezinárodní společenství nemá sílu tohoto utlačovatele udržet na uzdě.

Kromě jiného systematicky perzekvuje nejrůznější menšiny: rasové menšiny, sexuální menšiny i všechny ostatní menšiny, a to v jejich vlastní zemi. To zkrátka nelze tolerovat a já plně podporuji hlasy, že by tento diktátor měl být sesazen. Z toho důvodu musí EU zaujmout velmi pevné stanovisko, což máme nyní zcela oprávněně v úmyslu.

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Jak už zmínili moji kolegové, kteří dosud hovořili, čelíme nyní velmi složité situaci, neboť 20 000 obyvatel osady Hatcliffe Extension hrozí vystěhování. Jak víte, tito lidé patří k nejzranitelnější skupině obyvatel Zimbabwe, země se značnými politickými problémy, v extrémně zoufalé hospodářské situaci.

Od svého vytvoření v únoru 2009 zimbabwská vláda národní jednoty učinila jen velmi málo pro zlepšení situace obyvatel, především těch vystěhovaných v roce 2005. Domnívám se, že naše odpověď nebo reakce na tuto situaci je velice jasná. Vláda Zimbabwe musí aktivně dodržovat své mezinárodní závazky. To znamená zastavit nucená vystěhovávání a/nebo jim předcházet. Na druhou stranu si všichni přejeme, aby byla v Zimbabwe obnovena demokracie. To, co tam nyní panuje, už jí nemůže být vzdálenější.

  Corina Creţu (S&D). – (RO) Jak už bylo v tomto Parlamentu řečeno, Zimbabwe je jednou ze zemí, kde hlad dosahuje katastrofických rozměrů, což dokazuje zpráva Mezinárodního institutu pro výzkum potravin (IFPRI) zveřejněná minulý týden. Míra podvýživy v populaci, počet podvyživených dětí a míra dětské úmrtnosti jsou tři ukazatele, které dramaticky zdůrazňují chronickou situaci v oblasti nedostatku potravin, jež se dotýká milionů lidí.

Zároveň byly stovky tisíc nejchudších obyvatel Zimbabwe vystěhovány ze svých domovů v rámci barbarské operace, jejíž brutální název se obvykle překládá jako „zbavit se odpadků“. Tito lidé nepřišli jenom o své domovy, ale také o práci, čímž míra nezaměstnanosti vzrostla na 90 %. To se odehrává ve stejný okamžik, kdy diktátor Mugabe prohlašuje, že lidé jsou velice šťastní. Takto cynicky vyjadřuje své názory muž, jenž se do historie zapsal jako tvůrce té nejkrutější dlouholeté diktatury na světě.

Jsem přesvědčena, že je pro nás absolutně nezbytné požadovat od zimbabwského režimu, aby zastavil nucené vystěhovávání, skončil s vážným porušováním lidských práv a perzekucí představitelů občanské společnosti a zdržel se jakýchkoli násilností, jejichž počet vzrůstá znepokojivou rychlostí.

  Jaroslav Paška (EFD). - (SK) Zimbabwe je zemí, v níž si mocní vládci dlouhodobě neváží obyvatel své země a dávají to také náležitě najevo.

My samozřejmě můžeme protestovat, namítat, že s bezbrannými lidmi se nemůže zacházet jako s dobytkem, vyhánět je jen tak, pro nic za nic na ulici a nechávat je bez jakékoliv pomoci. Nucené vystěhovávání chudých lidí v Harare je pouze malou ukázkou způsobu vládnutí Roberta Mugabeho a jeho kompliců, kteří sedí jako žáby na prameni na nerostném bohatství krajiny, z tohoto bohatství těží a bohatnou a obyvatele své země nechávají umírat hladem. Očekávat, že domluvami a kritikou dokážeme něco změnit, je myslím naivní. Naše kroky by měly být důraznější, lidé jako Mugabe dokážou naslouchat jedině finančním postihům nebo hrubé síle. Domnívám se, že máme v rukou ty finanční nástroje. Je třeba zvážit poskytování finanční a materiální pomoci režimům, které se chovají podobně jako ten Mugabeho, a jednoduše hledat cesty sankcí, které by mohly dotlačit takovéto diktátory k tomu, aby respektovali základní, podotýkám, základní lidská práva.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). - (FI) Pane předsedající, není vůbec překvapivé, že naše kolegy Mugabeho přístup tak rozčiluje. Svoji zemi, úrodnou sýpku Afriky, proměnil v dodavatele špatných zpráv.

Náhradní ubytování poskytnuté vládou se ukázalo jako absolutně nedostatečné a vedlo ke zhoršení životních podmínek, které už tak byly mizerné. Jedním z oficiálních důvodů pro provedení celé operace byla snaha zabránit šíření nemocí, ale skutečnost, že po vystěhování nebylo žádné ošetření dostupné, vrhá na motivy vlády pochybnosti.

Každý o situaci v Zimbabwe ví. Zkorumpovanost vlády a celkový chaos jak v hospodářství, tak ve společnosti dohromady vedou k situaci, kdy základní životní potřeby prostě neexistují. Proto musíme od Zimbabwe požadovat, aby dalo jasně najevo svoji schopnost a ochotu ochránit životní standard svých občanů.

I v případech, kdy musí velký počet lidí uvolnit cestu rozsáhlým projektům, musí klíčovým výchozím bodem zůstat blahobyt vystěhovaných obyvatel. To je něco, co Zimbabwe nezpochybnitelně ignoruje, bez ohledu na to, zda jsou jeho důvody přijatelné či nikoli.

  Monica Luisa Macovei (PPE). - Pane předsedající, současná situace v Zimbabwe je otřesná a nepřijatelná. Téměř 700 000 osob se v roce 2005 stalo oběťmi nuceného vystěhování v rámci operace Murambatsvina. Dnes čelí nucenému vystěhování 20 000 občanů z osady Hatcliffe Extension poblíž Harare.

Vláda vystěhovaným uložila neúměrně vysoké poplatky za prodloužení nájemních smluv, aniž by o tom jednala s občany nebo je o připravovaných opatřeních alespoň informovala. Operace Garikai s cílem pomoci těm, kdo byli postiženi vystěhováním v roce 2005, je pouhým pokračováním stejného zneužívání lidských práv.

I já trvám na tom, že Zimbabwe musí vystěhovávání z oblasti Harare zastavit. Vyzývám vládu Zimbabwe, aby okamžitě upravila operaci Garikai tak, aby byla v souladu se všemi závazky mezinárodních a lidských práv.

Prosím Komisi, aby tuto naléhavou záležitost začala se zimbabwskou vládou řešit.

  Charles Tannock (ECR). - Pane předsedající, neměl jsem původně v úmyslu vystoupit, můj kolega Geoffrey Van Orden však tento týden bohužel nemůže být přítomen. On sám odporný a brutální režim prezidenta Roberta Mugabeho kritizuje už dlouhou dobu. Bohužel se domnívám, že diktatura ZANU-PF a Mugabeho může skončit jedině tak, že bude vyvezen v rakvi.

Když se před několika lety díky zprostředkované dohodě o rozdělení moci stal premiérem Morgan Tsvangirai, doufal jsem, že se naskytne šance na usmíření, mír a proměnu ve skutečnou demokracii, zdá se však, že Mugabemu se podařilo znovu si zajistit absolutní moc a vrátit se ke svému starému chování, jímž se až příliš proslavil – násilí, vystěhovávání a represím. Nyní v téměř úplně zdevastovaném hospodářství nakonec nejvíce trpí chudí obyvatelé Zimbabwe. Kdyby život Zimbabwe neprodlužovaly dary od vlád zemí, jako je Čínská lidová republika, nebo peníze z Libye a dalších států, nepřežilo by.

Musím přiznat, že mě zklamala nedávná návštěva prezidenta Zumy v tomto Parlamentu. Přijel s prosbou, aby Evropská unie zrušila sankce uvalené na Zimbabwe, a to kvůli uprchlíkům proudícím do Jižní Afriky. Obávám se, že panu Zumovi musíme odpovědět, že to zkrátka není možné. Musíme dát najevo důrazný nesouhlas se způsobem, jakým Mugabe s vlastními lidmi zachází. Rád bych podpořil předchozí slova mého kolegy Nirje Devy o tom, že jedním možným gestem by bylo odmítnutí uznání nově jmenované velvyslankyně Zimbabwe při Evropské unii.

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – (GA) Pane předsedající a vážení poslanci, jsem velice vděčná všem poslancům, kteří k této diskuzi přispěli.

členka Komise.− Evropská unie se této záležitosti velmi důkladně věnuje, zejména s ohledem na „operaci úklid“ z roku 2005, jež měla katastrofální vliv na životní podmínky 700 000 obyvatel Zimbabwe.

V roce 2005 úřad EU pro humanitární pomoc ECHO poskytl částku 3,25 milionu eur na podporu potravinového zabezpečení a zemědělskou činnost a distribuci přídělů potravin nejohroženějším osobám.

Současná situace není opakováním událostí, které se v Zimbabwe v roce 2005 odehrály. Komise bere na vědomí usnesení tohoto Parlamentu a jeho doporučení. Dodnes jsme od svých partnerů nedostali jasný důkaz toho, že by se situace z roku 2005 měla opakovat.

Situaci pozorně sledujeme prostřednictvím naší kanceláře EU i prostřednictvím místní kanceláře ECHO. Jsme ve stálém kontaktu s Mezinárodním úřadem pro migraci a místními organizacemi pro lidská práva, jichž se tato záležitost týká.

Tentokrát bylo obyvatelům zasláno upozornění na prodloužení nájemních smluv platné na pět let. Nájemníci neschopní sehnat potřebné prostředky byli vyzváni, aby svůj případ oznámili ministerstvu pro místní správu a mohli tak získat podporu od místních nevládních organizací pracujících s bezdomovci.

Díky podpoře místních lidskoprávních nevládních organizací, konkrétně Zimbabwských právníků pro lidská práva, budou jejich případy tento týden projednány před soudem.

EU již nyní podporuje činnost této lidskoprávní nevládní organizace reprezentující zájmy těch nejchudších, kteří nejsou schopni zaplatit požadované poplatky a mohli by tak přijít o svůj domov.

Mohu vás však ujistit, že EU bude situaci nadále pozorně sledovat a v případě potřeby zmobilizuje svoji podporu.

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat po skončení rozpravy.

11.2. Kambodža, zejména případ Sama Rainsyho

  Předsedající. − Dalším bodem je Kambodža, zejména případ Sama Rainsyho.

  Marietje Schaake, autorka. − Pane předsedající, Sam Rainsy je naším kolegou, poslancem kambodžského parlamentu. Tato skutečnost sama o sobě vedla k pokusům o atentát a mnoha politickým i právním útokům od vládnoucí strany, včetně 12letého trestu odnětí svobody. Vládnoucí straně se očividně nelíbí, že Sam Rainsy odsuzuje korupci a zneužívání lidských práv.

Ráda bych této vládnoucí straně připomněla, že EU je pro Kambodžu největším dárcem a že tato pomoc je podmíněna dodržováním lidských práv a základních svobod.

V roce 2006 získal Sam Rainsy Cenu za svobodu organizace Liberal International. Tuto cenu dostal za hájení svobod, které v tomto Parlamentu sdílíme. Proto kambodžské úřady vyzýváme, aby provedly doporučení zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Kambodži.

  Raül Romeva i Rueda, autor. − Pane předsedající, jak již bylo řečeno, Evropská unie představuje pro Kambodžu největšího dárce a je více než oprávněné chtít po kambodžských úřadech nejen to, aby se pustily do politických a institucionálních reforem a vytvářely demokratický stát řízený právním řádem a založený na úctě k základním svobodám a právům, ale také aby daly najevo vůli účinně bojovat proti šířícímu se moru korupce, rozsáhlému odlesňování vedoucímu k vystěhovávání obyvatel, zabírání půdy a sexuální turistice. Je oprávněné chtít, aby odmítly současnou kulturu beztrestnosti a všechny, kteří se na podobných činnostech podílejí, postavily před soud.

Záruka svobodného a spravedlivého politického vyjadřování bez zastrašování nebo pronásledování je rovněž nezbytností. Konkrétně bychom měli jasně říci, že jsme znepokojeni perzekucí a odsouzením ke 12 letům vězení vůdce opozice Sama Rainsyho kvůli gestu vnímanému jako symbolické a čistě politické povahy. Je obzvlášť znepokojivé, že pokud bude tento trest vykonán, zabrání Samovi Rainsymu účastnit se parlamentních voleb v roce 2013, a to bude mít důsledky nad rámec Rainsyho případu, neboť se dotkne opozice jako takové.

  Véronique De Keyser, autorka. − (FR) Pane předsedající, jedná se o naléhavé usnesení, v němž jde především o Sama Rainsyho, občas kontroverzní postavu, což ovšem nesmí odvést naši pozornost od skutečného demokratického problému, který se za jeho případem skrývá.

Sam Rainsy je tedy, jak už bylo řečeno, liberální postavou a protivníkem vůdce Hun Sena. Pan Rainsy byl již dříve odsouzen k 18 měsícům vězení, v roce 2006 byl ale osvobozen. Hun Sena obvinil z toho, že stál za granátovým útokem v roce 1997.

Nyní byl obviněn z toho zločinu – jak bylo řečeno, symbolického – že přesouval hraniční sloupy na sporné hranici mezi Vietnamem a Kambodžou a distribuoval takzvané falešné mapy. Být dvanáct let mimo dění je mnoho, ve skutečnosti je však jasné, o co tady vlastně jde. Jediným cílem je zabránit mu účastnit se příštích voleb v roce 2013, neboť je vůdcem druhé opoziční politické strany v zemi.

Politická atmosféra v Kambodži je proto tísnívá, volby se blíží a na řadu přicházejí taktiky ke získání hlasů, znatelný je příklon k autoritářství a já bych kromě Rainsyho případu ráda zmínila také perzekvované představitele nevládních organizací: političku Mu Sochua, obviněnou z očerňování premiéra, novináře Hanga Chakru, uvězněného za odsouzení korupce v kruzích místopředsedy vlády Sok Ana, a další.

Ráda bych tedy pouze připomněla, jak už to učinili jiní, že jsme dárci, že máme dohodu o spolupráci, která stanoví, že základní svobody musí být respektovány. Zároveň vyzývám k vytvoření havarijního humanitárního plánu pro ty, kteří byli postiženi ve stavebnictví a v textilním odvětví. To je také důležité.

  Charles Tannock, autor. − Pane předsedající, ačkoli je Kambodža na papíře pluralitní demokracií, uznávaná nevládní organizace Human Rights Watch tvrdí, že politici a novináři kritizující vládu čelí násilí a zastrašování.

Soudní systém je navíc slabý a podléhá politickým vlivům. Vláda nadále zavírá oči před podvodným zabíráním půdy zemědělců, nelegální těžbou dřeva a rozsáhlým drancováním přírodních zdrojů země.

Sam Rainsy, vůdce opozice, v současné době v exilu ve Francii, byl v nepřítomnosti odsouzen k deseti letům vězení. Jeho takzvaným zločinem bylo to, že poukázal na vládní vyvlastňování půdy venkovských zemědělců po rozhovorech o hranicích se sousedním Vietnamem, během nichž byl obviněn z toho, že vykopával hraniční sloupy.

Dnešní usnesení slouží jako včasná připomínka kambodžské vládě, že pokud usiluje o bližší vztahy s EU, měla by zaručovat a dodržovat základní svobody a lidská práva. V opačném případě Kambodža riskuje, že bude v očích mezinárodního společenství zařazena do stejné kategorie jako vyvrhel Barma.

  Monica Luisa Macovei, autorka. − Pane předsedající, pan Rainsy, vůdce opozice, byl v nepřítomnosti odsouzen ke 12 letům vězení. Jeho soud neproběhl v souladu s mezinárodními požadavky na spravedlivý a nestranný soud a jeho odsouzení bylo politicky motivované. Podobná odsouzení členů opoziční strany jsou poměrně obvyklá a ukazují, že v Kambodži žádná nestranná justice neexistuje. Taková soudní rozhodnutí porušují lidská práva, a to včetně svobody vyjadřování a práva na spravedlivý soud.

Jsem důrazně proti obvinění Sama Rainsyho a ostatním, kteří využívají své svobody vyjadřování a vyzývají kambodžskou vládu, aby skončila se svojí současnou tyranií. Na mezinárodní úrovni musíme Kambodžu upozornit na to, že má usilovat o demokracii a neuplatňovat selektivní vynucování práva v rozporu s právy jednotlivců. Především vyzývám Komisi, aby Kambodžu vyzvala k neuplatňování nových opatření proti nevládním organizacím, která omezují opozici a občanskou společnost.

  Sari Essayah, za skupinu PPE. – (FI) Pane předsedající, chování vůči Samovi Rainsymu je jenom špičkou ledovce, pokud jde o autoritářský přístup, který kambodžská vládnoucí strana uplatňuje s cílem udržet si politickou moc nad justicí, aby tak umlčela kritiku vlády. Tato vláda má jako svoji hlavní prioritu potlačování občanské společnosti a šíření vlády jedné strany. To se odráží i v Rainsyho trestu, který mu má zabránit účastnit se voleb v roce 2013.

Jak už zde bylo řečeno, EU je pro Kambodžu největším dárcem a z toho důvodu je důležité, abychom se v tomto usnesení nespokojili s pouhým slovním odsouzením četných porušení lidských práv v této zemi, neexistence řádného a životaschopného soudního systému a politizace vojenských sil. Musíme jim zcela konkrétním způsobem připomenout dohodu o spolupráci mezi EU a Kambodžou a její první článek, který vyzývá k respektování lidských práv. Pokud budou občanské svobody nadále potlačovány, musí být vyvozeny důsledky a EU musí další poskytovanou pomoc podmínit jasným zlepšením situace v oblasti lidských práv.

  Corina Creţu, za skupinu S&D. – (RO) Dvanáctiletý trest odnětí svobody, k němuž byl kambodžský vůdce opozice Sam Rainsy odsouzen, je ve skutečnosti vážným porušením lidských práv a křiklavou ukázkou autoritářského režimu, který politickému životu v Kambodži vládne. Po trojnásobném vyloučení z Národního shromáždění a odebrání poslanecké imunity, společně s četnými pokusy o atentát a vraždami jeho stoupenců, byl Sam Rainsy za své protesty tentokrát odsouzen v nepřítomnosti, a to se zřejmým politickým úmyslem.

Hlavním cílem trestu uděleného v září je zejména zabránit vůdci opozice kandidovat ve volbách, které se mají konat za více než dva roky. Takovýto postup snižuje šance Kambodži jednou provždy dosáhnout demokracie. K požadavkům podaným prostřednictvím tohoto usnesení kambodžské vládě a vyzývajícím k zastavení politických perzekucí bych ráda připojila požadavek mířený na vysokou představitelku Evropské unie pro zahraniční věci na vyvinutí nezbytného tlaku na úřady, aby se vrátily k politickým a institucionálním reformám, nutným pro ustanovení skutečné demokracie.

  Gerald Häfner, za skupinu Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, Kambodža je velmi krásná země s bohatou historií, ale jak země, tak její historie má i své stinné stránky. Nejnovějšími událostmi jsou zmizení osob, lidé uvězňovaní bez soudu, vysoká míra korupce, nelegální zabírání země a nelegální těžba dřeva. Věc, která by nás jako poslance Evropského parlamentu měla nejvíce znepokojovat, je to, že lidé kritizující a odsuzující tyto praktiky jsou odvlékáni přímo z ulice, postaveni před zmanipulované soudy a poté uvězněni.

Sam Rainsy, vůdce opozice v Kambodži, se stal cílem již několika pronásledování. Byl již jednou zvolen, ale z parlamentu byl v roce 1995 vyloučen. Podařilo se mu však vrátit. Během předvolebních shromáždění byl cílem četných útoků, po jednom z nich zůstalo 80 mrtvých. Měl jsem tu čest jej v Kambodži navštívit. Zjistil jsem, že je to velice mírumilovný člověk a odhodlaný stoupenec demokracie a lidských práv. Nyní byl za symbolický akt, na základě chabých argumentů, odsouzen ke 12 letům ve vězení.

Každý, kdo uvězní vůdce opoziční strany, zároveň uvězní velkou část obyvatel země, kterou tento člověk zastupuje. Každý, kdo uvězní vůdce opoziční strany a zabrání mu zúčastnit se dalších voleb, blokuje demokratický proces a porušuje občanská a lidská práva. Jsem přesvědčen, že bychom se s tím neměli smířit, a vyzývám Komisi, aby požadovala dodržování podmínek obsažených především v prvním článku dohody o spolupráci s Kambodžou. Ten stanoví, že respektování lidských práv v Kambodži je podmínkou pro poskytování pomoci ze strany Evropské unie.

  Adam Bielan, za skupinu ECR. – (PL) Už dvakrát jsem měl příležitost Kambodžu navštívit. Poprvé to bylo před dvěma lety společně s delegací pozorovatelů Evropského parlamentu během parlamentních voleb, podruhé před půl rokem. Musím říci, že Kambodža je země, jež v posledních letech prošla velmi rychlým rozvojem – mluvím o hospodářském rozvoji – podobně jako jiné světové země. Rychlý hospodářský rozvoj však v Kambodži naneštěstí nešel ruku v ruce s procesem demokratizace. Opravdová demokracie totiž nemůže existovat bez silných médií, která hlídají vládnoucí stranu, bez silné opozice nebo bez silného sektoru nevládních organizací.

Trest udělený Samovi Rainsymu, rozhodně ne první, je pro opozici další ranou pod pás. Pokud bude tento trest vykonán, Sam Rainsy se nebude moci zúčastnit příštích parlamentních voleb, ačkoli se ve své zemi těší poměrně velké oblibě. Na trestu je zarážející i to, že více než 30 let po pádu režimu Rudých Khmerů nebylo mnoho představitelů tohoto režimu v Kambodži dosud postaveno před soud. Zpochybňování vietnamsko-kambodžské hranice ke stabilizaci regionu zajisté nepřispívá, celá záležitost by se však měla řešit politickou cestou, nikoli soudně uděleným trestem.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Je politováníhodné, že se kambodžské soudy uchylují k věznění, jakožto ke způsobu zastrašování politických protivníků a disidentů. Nejčastějšími cíli takového jednání bývají novináři, aktivisté bojující za lidská práva a kritici otevřeně prosazující svobodu slova.

Obvinění vznesená proti Samovi Rainsymu jsou očividně spíš politické než kriminální povahy. Byl odsouzen ke 12 letům vězení, a to po symbolickém gestu, jímž protestoval proti způsobu, jakým byla vytyčena hranice s Vietnamem. Skutečným důvodem jeho obvinění však zřejmě byla snaha zbavit se před parlamentními volbami v roce 2013 opozice.

Ráda bych využila této příležitosti a vyzvala kambodžskou vládu, aby dostála svých závazků upevňování demokracie. Samovi Rainsymu, jakožto přednímu vůdci opozice, musí být umožněno co nejdříve se vrátit ke svým povinnostem v kambodžském parlamentu. To by pomohlo zastavit přeměnu v systém vlády jedné strany, který je pro lidská práva velkou hrozbou.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). - (FI) Pane předsedající, rozhodnutí kambodžského soudu odsoudit vůdce opozice Sama Rainsyho k 10 letům vězení kvůli obviněním ze šíření dezinformací a falešných oficiálních dokumentů, stejně jako tomu bylo u podobných případů, vedlo k oprávněným obavám Západu o nestrannost a nezávislost tamního právního systému.

Objevily se systematické snahy vykládat povrchně zákonná ustanovení o šíření falešných informací a pomlouvat a očerňovat takovým způsobem, který ztěžuje práci opozice a nevládních organizací. Daná ustanovení byla ve skutečnosti zneužita k omezování svobody názoru a projevu.

Ačkoli si uvědomuji, jak značným vývojem Kambodža od pádu Pol Potova režimu prošla, považovala bych za mrzuté, kdyby se kambodžská vláda rozhodla zanechat proces budování demokratického systému nedokončený, což se bohužel stalo v mnoha jiných zemích. Kambodža podepsala četné mezinárodní dohody, včetně dohody o spolupráci s Evropskou unií, v nichž se zavázala chránit základní práva svých občanů a zavádět na svém území demokratické principy. Evropská unie musí kambodžskou vládu jasně a důrazně přimět, aby své závazky dodržovala.

  Cristian Dan Preda (PPE). – (RO) Jak už bylo zmíněno, Samovi Rainsymu byly uděleny dva tresty odnětí svobody. Desetiletý trest, který nyní dostal za údajné šíření dezinformací a falšování veřejných dokumentů, byl připojen ke staršímu dvouletému trestu. Jak říkali moji kolegové, jde o jasný pokus zabránit mu v účasti v nadcházejících volbách. V celém tomto procesu existuje ještě jedna záležitost, a to ta, že Sam Rainsy byl odsouzen v nepřítomnosti při jednání, která probíhala za zavřenými dveřmi a která podle zpráv doprovázelo mnoho neregulérností.

Ve skutečnosti nejde o ojedinělý případ. Mnoho jiných kritiků kambodžské vlády muselo čelit podobnému zacházení s následným trestním pronásledováním. Jak už bylo zmíněno, jsem přesvědčen, že na základě podepsané dohody o spolupráci s Evropskou unií mají kambodžské úřady povinnost držet se svých jasných závazků souvisejících s lidskými právy.

  Jaroslav Paška (EFD). - (SK) V Kambodži, podobně jako v mnoha jiných zemích, sklouzává boj o politickou moc do skutečného boje, jak se říká, do boje na život a na smrt. Mocenské struktury své politické odpůrce v takovýchto případech likvidují, pronásledují a zavírají.

Tak to vypadá i v případě Sama Rainsyho, jehož se chtějí současní vládci přirozeně zbavit, protože je pro ně konkurencí, vytváří pro ně riziko budoucí politické změny. Zajisté bychom mohli i v tomto případě intervenovat a žádat kambodžskou vládu o to, aby svého politického odpůrce přestala šikanovat a vytvořila mu prostor pro to, aby mohl stejně jako ostatní soutěžit v politickém boji.

Vzhledem k lepším kontaktům, které s Kambodžou máme, si myslím, že v tomto případě můžeme být úspěšnější než v případě Harare. Proto se domnívám, že by opravdu stálo za to vytvořit politický tlak na kambodžskou vládu, aby zvážila svůj postup a svoje chování vůči politickým odpůrcům a vytvořila podmínky pro to, aby byla v této zemi umožněna volná a korektní politická soutěž.

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – (GA) Pane předsedající, nejdříve chci poděkovat poslancům, kteří se zapojili do této diskuze.

členka Komise.− Ráda bych poděkovala poslancům, kteří této rámci této naléhavé rozpravy předložili usnesení ohledně Kambodže. Tamní situace je skutečně znepokojující.

Vedli jsme upřímné rozhovory s našimi kambodžskými informátory, naposledy během společného výboru v Bruselu 8. října, o stavu demokratických institucí země a především o postoji k parlamentní opozici. Skutečnost, že vůdce opozice Sam Rainsy musel hledat azyl ve Francii, je ukazatelem zhoršující se situace.

To stejné se dá říci o zapojení soudů do politiky a pronásledování členů opozice, včetně těch, které by měla chránit poslanecká imunita. Hrozí nebezpečí, že Národní shromáždění přestane fungovat jako fórum pro svobodnou výměnu názorů. Média jsou rovněž vystavena nátlaku.

Existují i povzbudivé okamžiky. Kambodža přijala všechna doporučení Rady OSN pro lidská práva, obsažená ve všeobecném periodickém přezkumu. Víme také, že byl přijat nový trestní zákoník a protikorupční zákon. Budeme samozřejmě muset sledovat, jak budou uplatňovány v praxi. Hodláme i nadále Kambodžu upozorňovat na dřívější doporučení našich volebních pozorovatelských misí. Založení fungujícího Výboru pro lidská práva je významným cílem. Vítáme úmysl vlády v této záležitosti pokročit, stejně jako její iniciativu při zakládání společného fóra s organizacemi občanské společnosti.

Kambodža zůstává velice chudou zemí. Lze učinit mnohé, aby se udržel hospodářský růst poslední doby, avšak bez rostoucích společenských rozdílů. To by mělo zahrnovat i reformu pravidel pro vlastnictví půdy a konec neudržitelných praktik při hospodaření s půdou a lesy, včetně drancování přírodních zdrojů.

Trestání vlády nebo zmrazování našich kontaktů nijak nepomůže těm nejchudším a nejzranitelnějším a jenom povzbudí ty, kteří demokracii naoko slouží. Proto nemohu souhlasit s tím, že by zrušení naší vzájemné dohody bylo k něčemu dobré.

Trpělivý dialog nemůže nic nahradit. Pokud nebudeme vnímáni jako klíčový hráč při rozvoji země, ztratíme možnost události ovlivňovat. Je toho mnoho, co můžeme pro Kambodžu na všech úrovních udělat, od úřadu premiéra až po občanskou společnost. Hodláme nadále podporovat pozitivní iniciativy Kambodže ve prospěch lidských práv, rozvoje a rovnosti žen a mužů, a zároveň prosazovat vskutku pluralitní parlamentní demokracii, svobodnější tisk a nezávislejší soudní systém.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat za okamžik.

Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), v písemné formě. – Situace ohledně lidských práv v Kambodži je čím dál tím znepokojivější. Čelíme problému s křiklavým porušováním lidských práv autoritářskou vládou, jež nahlodává vlákna demokracie. Jako největší dárce pro Kambodžu musí EU rychle zasáhnout ve prospěch tamních občanů a ujistit je, že se demokratický proces nezadrhne. Rád bych při této příležitosti oslovil kambodžskou vládu a požádal ji, aby se neprodleně a včas podřídila zprávě zvláštního zpravodaje OSN. Případ Sama Rainsyho vynáší na světlo nespravedlnosti, k nimž v Kambodži dochází, kde pan Rainsy jako vůdce opoziční strany a člen parlamentu čelí něčemu, co nelze vnímat jinak než jako snahu odstranit jakoukoli opozici ustanovené autoritářské vlády. Praxe obviňování a zadržování osob představujících takzvanou hrozbu pro vládu musí skončit. Občané navíc stále nemají žádné záruky nezávislosti a nestrannosti soudů. Těmito záležitostmi se musí Parlament neprodleně zabývat, aby občany Kambodže ujistil, že hodlá jejich právo na demokracii i nadále podporovat a bránit.

11.3. Severní Kavkaz, zejména případ Olega Orlova

  Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Severním Kavkazu, zejména pak o případu Olega Orlova⁽¹⁾.

  Heidi Hautala, autorka. − Pane předsedající, chtěla bych říci, že toto usnesení o situaci na Severním Kavkaze, zejména o případu Olega Orlova, je jedním z nejdůležitějších, jež tento Parlament za dlouhou dobu přijal.

Tragédie panující na Severním Kavkaze se v posledních letech dále prohlubuje, a to kvůli všudypřítomnému porušování lidských práv, jež zasahuje do každodenního života lidí v Čečensku, Osetii, Dagestánu, Severní Osetii a Kabardsko-balkarské republice.

Násilí není zdaleka u konce. Jenom minulé úterý bylo nejméně šest lidí zabito při útoku na budovu čečenského parlamentu v Grozném. Nejméně 17 osob bylo zraněno, většinu z nich tvořili civilisté. Dne 9. září zemřelo 17 lidí a mnoho dalších bylo zraněno při bombovém útoku ve Vladikavkaze, hlavním městě Severní Osetie.

Dosud nebyly vyřešeny ani tragédie z minulosti. Rodiny obětí z Beslanu dodnes neví, co přesně se s jejich dětmi a blízkými stalo, jak zemřeli nebo kde se nachází jejich těla.

Nejenom že začarovaný kruh násilí a beztrestnosti zanechal tyto komunity zmatené a paralyzované, ale neschopnost danou situaci vyřešit navíc vedla k tomu, že se násilí začalo šířit i za hranice severokavkazských republik.

Zatímco Moskvané pociťují hrůzy terorismu, čečenští uprchlíci v Evropě se obávají pronásledování a dokonce i smrti. Přímo v hlavním městě Moskvě nebo v Petrohradě dochází ke zmizení lidí, což se dělo již během loňského roku.

Přišla tedy chvíle, kdy to musí přestat. Trestní obvinění pana Orlova, nositele Sacharovovy ceny za rok 2009, se může stát impulzem pro to, aby Evropa konečně řekla „už dost“.

EU by nyní měla začít spolupracovat s Radou Evropy na vynikající zprávě Dicka Martyho o opravných prostředcích pro porušování lidských práv na Severním Kavkaze.

  Marietje Schaake, autorka. − Pane předsedající, pan předseda Buzek dnes vyhlásil vítěze letošní Sacharovovy ceny. Tato cena zosobňuje svobodu myšlení, základní evropskou svobodu a právo, které hájíme nejen ve jménu našich občanů, ale i celého světa.

V reakci na udělení Nobelovy ceny míru předseda Buzek důrazně vyzval Čínu, aby propustila Liou Siao-Poa, přičemž řekl: „Svoboda není hrozba, ale může být mnoho hrozeb pro svobodu.“ To platí i pro ty, kdo brání lidská práva na Severním Kavkaze.

Loňští nositelé Sacharovovy ceny Oleg Orlov, Sergej Kovalev a Ludmila Alexejeva z organizace Memorial si cenu nemohli převzít osobně, neboť jejich svoboda je v ohrožení. EU do vztahů s Ruskem investuje nesmírně mnoho a spolupracuje s námi také Rada Evropy a OBSE.

Rusko se tím zavázalo chránit a prosazovat lidská práva a právní stát, k takové situaci jsme však ještě zdaleka nedospěli. Zastrašování novinářů a aktivistů občanské společnosti stále převládá, pravidelně dochází ke zmizením obránců lidských práv a neexistuje svoboda vyjadřování, a to ani na internetu. Skutečnost, že se nedodržují zásady právního státu, vedla k tomu, že se dnes u Evropského soudu pro lidská práva projednává 20 000 případů týkajících se Ruské federace.

Rusko má právo bojovat s terorismem na Severním Kavkaze, pokud však nebudou dodržovány zásady právního státu, bude to pro stabilitu kontraproduktivní. Neexistuje žádná omluva pro to, aby Rusko své závazky ohledně lidských práv nedodržovalo.

Dohlédneme na to, aby byla představitelům organizace Memorial umožněna návštěva tohoto Parlamentu jako symbol svobod a práv, která mají všichni občané Severního Kavkazu.

  Mitro Repo, autor. − (FI) Pane předsedající, velice mě znepokojuje vzrůstající atmosféra strachu, která panuje okolo ochránců lidských práv v Rusku. Olegu Orlovovi, jemuž jsme loni udělili Sacharovovu cenu, dlužíme svoji podporu. Jeho jediným zločinem bylo, že promluvil o lidských právech v Rusku.

Základní práva jsou porušována i v rámci EU, co se však děje v Rusku, to je něco úplně jiného. Musíme bojovat proti všem druhům terorismu a radikálního extremismu prostřednictvím všech nám dostupných prostředků, zároveň však musíme využívat všech opravných prostředků občanské společnosti. Na Severním Kavkaze již není zapotřebí žádný útlak: namísto toho je nutný dialog. Nesmí tam docházet k dalším zločinům, musí existovat větší úcta k právnímu státu a lidským právům.

Spravedlnost je vždy uplatňována jak objektivně, tak subjektivně. Na Severním Kavkaze to znamená, že je třeba odsoudit zločince a zároveň vzít v úvahu potřeby obětí. Přijetí tohoto stanoviska je jasným a uceleným projevem podpory pro Olega Orlova, stejně jako pro všechny, kdo bojují ve jménu lidských práv. Když hovoříme o nových vztazích mezi EU a Ruskem, musíme to mít na paměti. Aby mohlo Rusko hrát v Evropě skutečnou roli, musí respektovat lidská práva a přijmout evropský étos: Evropa stojí na straně občanů, ne proti nim.

  Ryszard Czarnecki, autor. – (PL) V dobách komunismu, když hnutí Solidarita v Polsku bojovalo za lidská práva a demokracii, bylo hojně používaným heslem „není svobody bez Solidarity“. Dnes, v souvislosti s tím, co se děje na Severním Kavkaze, a nejenom tam, ale i v jiných částech Ruska, by se dalo říci, že není stability bez právního státu.

Je velice důležité, abychom o těchto dvou skutečnostech mluvili zároveň. Nemůžeme se zabývat hospodářskými a politickými vztahy s Ruskem a lidská práva přitom ignorovat. Ve skutečnosti jde o systém spojených nádob, ne o dvě samostatné záležitosti. Základní slušnost předpokládá, že se nebudeme bavit pouze o zlepšování vztahů s Ruskem – s velkou zemí – ale že budeme od Moskvy zároveň požadovat, aby respektovala lidská práva, a to i v případě někoho, komu byla udělena Sacharovova cena. Jde o políček uštědřený Evropskému parlamentu i Evropské unii.

  Marie-Christine Vergiat, autorka. − (FR) Pane předsedající, ráda bych využila této možnosti a vyzvala, abychom se společně zamysleli nad tím, jakému účelu Sacharovova cena slouží.

Nejdříve bych chtěla poděkovat svým kolegům, především paní Hautalaové, za jejich reakce na můj požadavek ohledně situace pana Orlova. Pan Orlov je skutečně jedním ze tří představitelů Memorialu, organizace, jíž jsme vloni udělili Sacharovovu cenu.

Udělením této ceny jsme ocenili odhodlání těch, kdo mají stále odvahu situaci v Čečensku odsuzovat. Jednalo se o symbolický akt, neboť přišel několik měsíců po smrti Natálie Estemirové, po vraždě, kterou pan Orlov důrazně odsoudil. Víme, že čečenský prezident pana Orlova za jeho nenávist žaloval a vznášel proti němu obvinění. V lednu roku 2010 byl pan Orlov a sdružení Memorial uznáni vinnými a my jsme vůbec nereagovali. Dne 6. července byl pan Orlov obviněn znovu a nyní mu hrozí tříletý trest odnětí svobody.

Když jsme udělovali Sacharovovu cenu, chtěli jsme zviditelnit práci mužů a žen bojujících za demokracii a lidská práva. Prostřednictvím tohoto ocenění jsme je také vzali pod naši ochranu.

Co jsme však pro pana Orlova a všechny obránce lidských práv v Rusku a Čečensku opravdu udělali? Jak jsme rozvinuli vzájemný dialog, abychom zajistili, že budou lidská práva na Severním Kavkaze konečně respektována? Můžeme bez jakéhokoli komentáře tolerovat skutečnost, že ani více než rok po vraždě paní Estemirové nebyly učiněny žádné právní kroky? Můžeme tolerovat únosy, zneužívání a mizení obránců lidských práv bez jakéhokoli zásahu soudů?

Chce se mi skoro říci, k čemu tu jsme, když zasedání za zasedáním odsuzujeme případy porušování lidských práv, aniž bychom Komisi zabránili v pokračování zdánlivě konstruktivních rozhovorů a tvrzení o pokroku dosaženém ve všech oblastech, jen ne v oblasti lidských práv a spravedlnosti? Kdy přestaneme tyto údajně základní hodnoty zapírat jenom kvůli hospodářským a politickým zájmům některých členských států? Mohli bychom být důvěryhodnější, dámy a pánové, kdybychom svá zasedání nekončili už ve čtvrtek odpoledne a kdyby tyto rozpravy sledovalo víc z nás.

  Bernd Posselt, autor. – (DE) Pane předsedající, Severní Kavkaz zažil carskou koloniální politiku i pokusy o genocidu ze strany stalinistického režimu. Bohužel byl však po rozpadu Sovětského svazu zapojen do dvou brutálních válek, kdy došlo dokonce na genocidu menších etnických skupin, například Čečenců. Dnes jde stále o oblast, kde zločinné satelitní režimy, jako je ten pana Kadyrova, strašlivým způsobem porušují lidská práva. Odsuzujeme všechny možné druhy terorismu na všech stranách, tento režim však nemá s demokracií a právním státem vůbec nic společného.

Abychom tuto situaci vyřešili, potřebujeme „trojrozměrný“ přístup zahrnující úzkou spolupráci mezi Radou Evropy, společně s Evropským soudem pro lidská práva, Evropským parlamentem jakožto hybnou silou Evropské unie, a s organizacemi pro lidská práva v dané oblasti, které se snaží ji ochránit od ruského vlivu. Organizace Memorial zabývající se lidskými právy hraje v tomto ohledu zásadní roli. Proto vyzýváme nejenom k tomu, aby byl pan Oleg Orlov okamžitě nechán na pokoji, ale rovněž aby byl podporován ve své chvályhodné práci ve jménu lidských práv. Dlužíme to nejen jemu a jeho spolubojovníkům, ale i obyvatelům Severního Kavkazu a naší zavražděné přítelkyni a kolegyni Natálii Estemirové, kterou mnozí z nás znali osobně a jejíž smrt je nezbytné konečně objasnit. Máme vůči ní povinnost zajistit, aby na Severním Kavkaze zavládly zásady právního státu a aby byla dodržována lidská práva.

  Jarosław Leszek Wałęsa, jménem skupiny PPE. – (PL) Před nějakým časem označil Oleg Orlov za největší problém Severního Kavkazu to, že mocní se odmítají zabývat tou nejdůležitější věcí – lidskými právy. Porušování lidských práv destabilizuje situaci na Severním Kavkaze, prodlužuje konflikt, snižuje šance na jeho vyřešení a ve skutečnosti vytváří podporu pro nelegální teroristickou činnost.

Organizace zabývající se lidskými právy, jako je například Memorial, bychom měli podporovat, neboť jsou zásadní pro vznik stabilní a svobodné společnosti a jsou potřebné i pro ustanovení stability, která bude opravdová a trvalá. Je tedy třeba je podpořit a rovněž je nutné odsoudit trestuhodné činy, k nimž v oblasti Severního Kavkazu dochází, mluvit za rostoucí počet zmizelých lidí a pamatovat na utrpení těch, kdo byli odsunuti.

  Alexander Mirsky jménem skupiny S&D. – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Plně podporuji část usnesení týkající se nutnosti dodržování lidských práv na Severním Kavkaze. Situace na Kavkaze je mi dobře známá, neboť jsem tuto oblast několikrát navštívil. Zároveň bych však chtěl poznamenat, že titul „obránce lidských práv“ nedává panu Orlovovi právo obviňovat prezidenta Čečenské republiky z vraždy. Pokud se pan Orlov domnívá, že mu Sacharovova cena dává oprávnění činit neuvážená tvrzení, tak se plete. Evropský parlament mu nemusí dělat právníka. Nechme jej, ať obhájí svůj případ u soudu. Když ne u ruského soudu, tak u evropského. Nemáme právo stavět se v této roztržce na něčí stranu. Musíme dát soudům příležitost odvést jejich práci. Rád bych však panu Orlovovi něco poradil – nejdříve přemýšlejte, pak mluvte. Urážka je také proviněním. Děkuji vám.

  Adam Bielan, jménem skupiny ECR. – (PL) Je paradoxní, že v den, kdy jsme vyhlásili své rozhodnutí o udělení Sacharovovy ceny za rok 2010, hovoříme o pronásledování jednoho z nositelů té minulé. Jak víte, získal vloni Oleg Orlov společně s dalšími členy organizace Memorial cenu za svůj nekompromisní a odvážný boj za pravdu o ruských zločinech spáchaných v Čečensku.

Dnes hovoříme o pokračujícím pronásledování, jemuž je Oleg Orlov vystaven proto, že odhodlaně požaduje objasnění všech okolností smrti Natálie Estemirové, která byla hlavou Memorialu v Čečensku. Měli bychom pamatovat na to, že kroky učiněné ze strany „prezidenta“ Ramzana Kadyrova proti panu Orlovovi by nebyly bez podpory Kremlu možné. Proto vyzývám všechny instituce Evropské unie, včetně Komise a Rady, aby vyvinuly tlak na prezidenta Medveděva, aby proti podobným pronásledováním v Čečensku zasáhl.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Případy násilí nebo terorismu jsou v severokavkazských republikách téměř na denním pořádku. Útok spáchaný minulý týden na čečenský parlament podtrhuje skutečnost, že islamistické povstání ohrožuje stabilitu celého regionu. Patnáct let po vypuknutí války v Čečensku v oblasti nadále žije na 80 000 vystěhovaných obyvatel. Situace aktivistů bojujících za lidská práva je rovněž znepokojující, objevují se zprávy o četných náhodných únosech a obviněních. Případ Olega Orlova je jedním z řady soudních řízení zahájených bez jakéhokoli právního základu. Poté, co pan Orlov obvinil čečenského prezidenta, že byl v roce 2009 zapojen do vraždy Natálie Estemirové, mu hrozí tři roky vězení.

Ráda bych upozornila na to, že vyšetřování zahájené po smrti této ženy doposud nikam nepokročilo. Z těchto důvodů jsem přesvědčena, že federální úřady musí přijmout další opatření, aby zajistily, že vyšetřování bude probíhat důkladně, a to i v případě, kdy se jedná o členy organizace Memorial.

  Eija-Riitta Korhola (PPE). - (FI) Pane předsedající, nejznámější a nebrutálnější konflikt na Severním Kavkaze začal spolu s první čečenskou válkou. Stále pokračuje, i když se ještě rozšířil, zejména do Dagestánu a Ingušska. Aniž bychom chtěli soudit, do jaké míry se jedná o boj za osvobození, válku proti terorismu nebo cokoli jiného, nemůžeme popírat skutečnost, že v oblasti žije téměř 100 000 vnitřně vysídlených uprchlíků a situace ohledně lidských práv je velice špatná.

Aktivisté bojující za lidská práva, jimž jsme vloni udělili Sacharovovu cenu, jsou silou, s níž je v Memorialu potřeba počítat, a tato organizace hraje na Severním Kavkaze významnou roli. Když vloni v prosinci přebíral Oleg Orlov cenu, odpověděl na otázku týkající se nebezpečí jeho práce, že za největší problém považuje hrozby přicházející ze strany státních představitelů. O těchto jeho slovech by málokdo pochyboval.

Obzvlášť známou zastánkyní lidských práv Čečenců byla Anna Politkovská. Ruské aktivity v Čečensku kritizoval ruský agent Alexandr Litviněnko, který byl v Londýně otráven. Natálie Estemirová, zavražděná v loňském roce, odhalila skutečnost, že na násilí a popravách v Čečensku i jinde se podílely tajné služby. Seznam podobných nevyřešených vražd by mohl pokračovat. Proto je klíčové, aby se Evropská unie těmito záležitostmi i nadále zabývala.

  Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Chtěl bych nejdříve opravit něco, co uvedl můj kolega. Bylo řečeno, že představitelé Memorialu nemohli v loňském roce navštívit Parlament, aby převzali Sacharovovu cenu. Ve skutečnosti tu však byli. Tím, kdo nemůže cenu převzít, jsou „Dámy v bílém“, protože nesmějí opustit Havanu.

Zpráva připravená v červnu roku 2010 parlamentním shromážděním Rady Evropy informuje o dalších případech porušování lidských práv na Severním Kavkaze. Ruské úřady nadále tvrdí, že usilují o stabilizaci, hlavní překážkou pro opravdovou a trvalou stabilitu celé oblasti však zůstává beztrestnost spojovaná s porušováním lidských práv a nedodržování zásad právního státu. Civilisté stále žijí pod hrozbou násilí. Běžné je mučení a špatné zacházení, stejně jako násilná zmizení, svévolné vraždy a svévolná uvěznění. Vyšetřování porušování lidských práv jsou neefektivní a chybná. Často skončí pouze tím, že se nepodaří potrestat pachatele, což zvyšuje nedůvěru ve vládní instituce i v celý soudní systém.

Je naší povinností učinit všechny možné kroky, nejenom umožnit stálé sledování situace na Severním Kavkaze, ale také jednat za účelem zajištění zásad právního státu a podpory občanských a demokratických iniciativ a skoncovat s bezprávím v této oblasti.

  Miroslav Mikolášik (PPE). - (SK) Za největší problém na Severním Kavkaze považuji nevšímavost k nejdůležitějšímu aspektu, dodržování lidských práv jednotlivců. Taková porušení lidských práv destabilizují situaci v regionu, prodlužují a vyhrocují konflikt, snižují šance na jeho vyřešení a napomáhají vytvořit základ pro teroristické reakční skupiny.

Ramzan Kadyrov, který se v Čečensku dostal k moci, ke stabilitě nepřispívá. Stal se absolutním vládcem této republiky, pohrdá zákony nebo je zneužívá za účelem jednání v rozporu se základními lidskými právy. O porušování práv určitých osob se navíc nesmí informovat veřejnost a ani vést diskuse. Žalostným příkladem pronásledování obránců lidských práv je například Oleg Orlov, člen skupiny Memorial. Situace se zdá být smutně bezvýchodná, a právě proto má Evropský parlament morální povinnost bedlivě sledovat dění v regionu a pravidelně trvat na dodržování práv, která občané a organizace zabývající se lidskými právy v Ruské federaci stále nemohou navzdory oficiální rétorice využívat v každodenním životě.

  Corina Creţu (S&D). – (RO) I já cítím povinnost vyjádřit solidaritu s Olegem Orlovem a jím vedeným střediskem pro lidská práva Memorial. V loňském roce jim Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

Obvinění kvůli urážce na cti čečenského prezidenta a soudní řízení zahájené proti Olegu Orlovovi, jemuž nyní hrozí několik let ve vězení, jsou děsivým vyvrcholením deprimujícího pronásledování aktivistů bojujících za lidská práva, včetně nejhoršího případu, únosu a zavraždění Natálie Estemirové, koordinátorky organizace Memorial v Čečensku. Cítím povinnost protestovat proti tomuto brutálnímu, opakovanému porušování lidských práv, ospravedlňovanému potřebou bojovat s terorismem, proti beztrestnosti těch, kteří mají na svědomí vážné zločiny a zneužívání, stejně jako proti tomu, že ruské úřady tuto situaci tolerují, což snižuje věrohodnost jejich demokratických snah.

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL). - (CS) Já bych se tady chtěl zamyslet nad tím, jak je možné, že se pořád bavíme jenom o lidských právech relativně malé skupiny lidí a zcela pomíjíme to jádro. Jádrem pudla na Severním Kavkaze je silné vnější vměšování vahábitů, kteří jsou školeni, kteří jsou vyzbrojováni a kteří sem pronikají s jasnými cíli.

Pokud nevíte, odkud pochází vahábité a odkud jsou financováni, tak je to ze stejných zdrojů, o kterých se mluví u jiných teroristických organizací. A bohužel v tomto usnesení to jádro, tzn. proč dochází k flagrantnímu porušování lidských práv v různých částech Severního Kavkazu, absolutně chybí. Samozřejmě, je třeba dodržovat lidská práva, ale je třeba, aby podmínky pro jejich dodržování byly vytvořeny. A pokud je vnější financování teroristických organizací zajištěno, a to je zajištěno velmi dobře, potom tyto podmínky těžko můžeme zajistit. A usnesení to, bohužel, nezachycuje.

  Ana Gomes (S&D). - Pane předsedající, plně podporuji toto usnesení, které podpořila i moje politická skupina a které vyzývá k jednání ve prospěch nositele Sacharovovy ceny Olega Orlova a všeho, co zosobňuje – konkrétně kritiky porušování lidských práv, k němuž na Severním Kavkaze dochází.

Dovolte mi v tomto ohledu říci, že já ani moje skupina nesouhlasíme se slovy pana Mirského, jenž hovořil přede mnou a Olega Orlova kritizoval, když říkal, že by neměl svého postavení obránce lidských práv využívat k tomu, aby obviňoval pana Kadyrova. Každý demokrat, který má nějakou sebeúctu, ví, že nepotřebujete žádný titul, nemusíte být obráncem lidských práv, nemusíte být ani členem Memorialu nebo nositelem Sacharovovy ceny, abyste mohl uplatnit své demokratické právo kritizovat jakéhokoli představitele státu nebo vlády.

Při této příležitosti bych chtěla podpořit to, o čem již hovořil kolega Raül Romeva i Rueda. Upozornil tento Parlament – stejně jako Komisi a Radu a především paní Ashtonovou – upozornil na nebezpečnou situaci, rozvíjející se v současnosti v oblasti Západní Sahary. Chtěla bych ji požádat, aby zasáhla, aby marocké úřady nezatýkaly obyvatele Západní Sahary bojující proti ilegální okupaci.

(Předsedající řečnici přerušil.)

  Máire Geoghegan-Quinn, členka Komise. – Pane předsedající, chtěla bych vám poděkovat, že jste se zabývali situací lidských práv na Severním Kavkaze.

Ačkoli byla protiteroristická operace v Čečensku oficiálně vyhlášena během loňského roku, násilí a beztrestnost nadále pokračují nejen tam, ale i v sousedním Dagestánu a Ingušsku.

Ozbrojený útok na parlament v Grozném, k němuž došlo tento týden v úterý, nám znovu připomněl, jak je tamní situace nestálá a nebezpečná.

Catherine Ashtonová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise, tento útok odsoudila a uvedla, že použití násilí a sebevražedných útoků nemohou být ospravedlněny žádnými okolnostmi.

Při této příležitosti bych ráda vyjádřila hlubokou soustrast rodinám obětí. V tomto případě se oběťmi stali jeden civilista a dva policisté ve výkonu služby. Zatímco na Severním Kavkaze pokračují teroristické útoky, nepřestávají ani pravidelné útoky na obránce lidských práv a novináře, pachatele těchto útoků však málokdy dostihne spravedlnost.

Chováme v úctě všechny, kdo přišli o život, i ty, kdo v takovémto prostředí vydrží pracovat. Mnoho aktivistů, právníků a nezávislých novinářů v celé Ruské federaci čelí hrozbě násilí, týrání a zastrašování.

Obvinění z urážky na cti, vznesená proti Olegu Orlovovi, hlavnímu představiteli střediska pro lidská práva Memorial, a Ludmile Alexejevě, předsedkyni Moskevské helsinské skupiny, je třeba vnímat právě v kontextu zastrašování. Prohlášení pana Orlova, napadená prezidentem Kadyrovem, se týkala skutečnosti, že vrah aktivistky Memorialu Natálie Estemirové byl sice nalezen, nebyl však postaven před soud.

Evropská komise probíhající druhé soudní řízení s panem Orlovem bedlivě sleduje. EU vyzývá Rusko, aby dodrželo závazky, k nimž se svým vstupem do Organizace spojených národů, OBSE a Rady Evropy přihlásilo. Prezident Medveděv vystoupil s kritikou existence právního nihilismu v Rusku, jak tuto skutečnost sám označuje. EU je odhodlaná podpořit Rusko v reformě jeho soudního systému.

V úzké spolupráci s prezidentovou administrativou a Radou Evropy byly připraveny konkrétní kroky.

EU si velice váží možnosti hovořit o svém zájmu o lidská práva s ruskými úřady. Vítáme otevřený přístup prezidenta Medveděva v diskuzích týkajících se této problematiky. Pravidelná jednání mezi EU a Ruskem na odborné úrovni nabízí příležitost, jak záběr těchto diskuzí ještě rozšířit.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Dalším bodem je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

Písemná prohlášení (Článek 149 jednacího řádu)

  Monica Luisa Macovei (PPE), v písemné formě. – Chtěla bych vyjádřit hlubokou soustrast a znepokojení nad rostoucím počtem zavražděných nebo zmizelých osob z oblasti Kavkazu, zejména Natálie Estemirové. Nárůst násilí a zmizení lidskoprávních aktivistů a politických odpůrců v oblasti Severního Kavkazu od roku 2009 vyvolává obavy. Tyto konflikty a porušování lidských práv vedou k destabilizaci regionu a brání míru a prosperitě. Naléhavě vyzývám ruské úřady, aby posílily ochranu obránců lidských práv, včetně těch, kteří pracují pro Memorial. Vláda by se měla snažit pachatele únosů a vražd odsoudit, místo toho, aby umlčovala lidi, jako je Oleg Orlov, kteří na tyto problémy upozorňují. Odsuzuji kroky, které úřady podnikly při vyšetřování organizací pro lidská práva, stejně jako nedávno vznesená obvinění proti Olegu Orlovovi za to, že promluvil. Vyzývám Komisi, aby na tyto záležitosti kladla při svých rozhovorech s Ruskem zvláštní důraz.

  Zbigniew Ziobro (ECR), v písemné formě. – (PL) V médiích se v poslední době hodně hovořilo o novém začátku vztahů mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Plodem těchto aktivit je společný německo-ruský projekt plynovodu Nord Stream a nabídka Nicolase Sarkozyho zapojit Rusko do evropského bezpečnostního systému.

Zdá se, že ve svém nadšení z nových hospodářských dohod představitelé EU rychle zapomněli na případy Anny Politkovské a Natálie Estemirové. Už léta je Unie založena na přesvědčení, že pokud si mají být lidé rovni, musí se to týkat všech lidí ve všech ohledech. Proto musí být naší prioritou neustálý boj za respektování práva, občanských svobod a lidské důstojnosti. Je klíčové, aby Evropská unie na opakované případy porušování lidských práv v Rusku a tragickou situaci demokratické opozice důrazně reagovala.

Média informují o tom, že 31. dne každého měsíce se v ruských městech konají demonstrace organizované hnutím Strategie 31. Jeho členové protestují na obranu svobody shromažďování a práva pořádat pochody a demonstrace, které zaručuje 31. článek Ústavy Ruské federace. Od zahájení své činnosti se hnutí potýká s odporem ze strany úřadů. Demonstrace jsou pokaždé rozháněny policejními jednotkami zvláštního určení OMON a jejich účastníci jsou týráni a biti, odváženi mimo město a zanecháváni hluboko v lesích nebo dokonce vězněni, aniž by jim byl sdělen oficiální důvod. Povinností Unie je tyto aktivity podrobně prošetřit a rozhodně se proti nim postavit. To od nás čekají nejenom ruští občané, ale i celá evropská společnost.

(1) Viz zápis.

12. Hlasování

12.1. Nucená vystěhovávání v Zimbabwe (B7-0583/2010) (hlasování)

12.2. Kambodža, zejména případ Sama Rainsyho (B7-0550/2010) (hlasování)

12.3. Severní Kavkaz, zejména případ Olega Orlova (B7-0549/2010) (hlasování)

  Bernd Posselt, autor. – (DE) Pane předsedající, pan Landsbergis, jenž zná Severní Kavkaz téměř jako nikdo jiný, zde zanechal několik krátkých ústních pozměňovacích návrhů, které obsah textu upevňují, a já vás prosím, abyste je podpořili. Předkládám je jeho jménem.

V bodě 3 bychom chtěli mezi slova „uznává, že Rusko má právo bojovat proti“ a „terorismu“ vložit slovo „skutečnému“, aby to bylo jasnější, neboť terorismu se jako záminky často zneužívá. V bodě 5 bychom chtěli vložit slovo „trvající“, aby znění bylo „zdůrazňuje, že trvající beztrestnost v Čečensku“. V bodě 15 bychom chtěli vložit slovo „ponižující“, aby text zněl „odsuzuje ponižující prohledávání kanceláří lidskoprávních organizací“.

Účelem těchto změn je pouze učinit text zprávy jasnějším a já tento Parlament prosím, aby je přijal.

(Ústní pozměňovací návrhy byly přijaty)

13. Ověřování pověřovacích listin: viz zápis

14. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis

15. Předání textů přijatých během zasedání

16. Termíny příštích zasedání: viz zápis

17. Přerušení zasedání

  Předsedající. − Prohlašuji toto zasedání Evropského parlamentu za přerušené.

(Denní zasedání skončilo v 16:25)

Dne 12. září 2010 oznámil Basilejský výbor, že stanovil nová kritéria v rámci posilování stability finančního systému⁽¹⁾. V důsledku toho se však může stát, že velké bankovní skupiny nakonec pohltí ty nejmenší banky, které tradičně podporují financování malých a středních podniků (MSP), které představují 99 % všech evropských podniků⁽²⁾. Jaké jsou prognózy Komise, pokud jde o vývoj na finančním trhu a jeho dopady na financování výrobních činností? Počítala Komise vzhledem k současné situaci evropské ekonomiky s nějakým plánem pomoci při financování MSP, který by kompenzoval případné nepříznivé důsledky zavedení kritérií Basilej III v oblasti likvidity a poskytování úvěrů? Do jaké míry jsou banky připraveny na povinnost splňovat tato kritéria?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu roku 2010.

(FR) Malé a střední podniky v Evropské unii jsou především závislé na finančních prostředcích poskytovaných bankami, které však postihla hospodářská krize. V Evropě je percentuální podíl financování malých a středních podniků a dalších subjektů prostřednictvím bank v porovnání s financováním prostřednictvím kapitálových trhů skutečně mnohem vyšší než ve Spojených státech. Některé odhady mu připisují až 80% podíl na veškerých financích, které plynou do hospodářství.

Různé orgány, k nimž patří Evropská centrální banka a Komise, nadále sledují finanční prostředky, které jsou vydávány na hospodářství obecně a konkrétně na malé a střední podniky, a o této záležitosti pravidelně poskytují informace Radě. Evropská centrální banka mimo jiné doporučila, aby finanční systém převedl finanční prostředky získané od členských států do reálné ekonomiky a především na malé a střední podniky, díky čemuž bude moci lépe přestát krizi. Toto doporučení zaznělo v souvislosti s tím, že banky si rovněž potřebují udělat pořádek a posílit své rozvahy, aby splnily zvýšené kapitálové požadavky nové Basilejské dohody, které byly zveřejněny dne 12. září 2010.

Posláním Basilejského výboru, který se skládá ze zástupců centrálních bank a finančních regulačních orgánů ze sedmadvaceti zemí světa, je zvýšit stabilitu a spolehlivost finančního systému. Výbor by měl v Soulu ve dnech 11. a 12. listopadu předložit hlavám států a předsedům vlád zemí skupiny G20 soubor opatření a kromě toho oznámil, že na konci roku vydá posouzení dopadů. Za těchto okolností je ještě příliš brzy na podložené úsudky o dlouhodobém dopadu zvýšených kapitálových požadavků na vývoj finančních trhů a o jejich důsledcích pro financování výrobní činnosti a především pro malé a střední podniky.

Vyjádřeno politicky, Basilejská dohoda je velmi důležitá, není však právně závazná. Je tudíž nezbytné, aby ji každý člen Basilejského výboru uplatňoval a zároveň si byl vědom svých vlastních omezení a situace, v níž se nachází. V Evropské unii se budou nové normy vztahovat na všechny peněžní ústavy, nejen na velké mezinárodní banky, jak je tomu ve Spojených státech; je tedy nezbytné před tím, než budou stanoveny přesné údaje, provést podrobnou studii. Evropská komise oznámila, že její legislativní návrh provádění nové Basilejské dohody, „CRD IV“ (čtvrtá směrnice o kapitálových požadavcích), bude doprovázet posouzení dopadů, které se zaměří na dva aspekty. Prvním z nich bude posouzení dopadu na bankovní sektor jako odvětví a druhé se bude zabývat zjištěním předpokládaného celkového dopadu na hospodářství.

Rada přezkoumá návrh Komise na směrnici CRD IV, jakmile jí bude předložen, což se očekává na konci prvního čtvrtletí roku 2011, a doufá, že s Evropským parlamentem naváže plodnou spolupráci, jejímž cílem bude co nejrychlejší schválení této směrnice. Tím budou pro peněžní ústavy EU vytvořeny nejlepší možné podmínky k tomu, aby se připravily na vstup nových pravidel v platnost.

Co činí Rada pro to, aby dále urychlila přístup EU k Úmluvě Rady Evropy o lidských právech? Považuje Rada za možné, aby Společenství přistoupilo k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin a k Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu roku 2010.

(FR) Práce na přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR) byly zahájeny dne 17. března 2010, kdy Komise přeložila svá doporučení pro zahájení jednání o přistoupení. Parlament své stanovisko objasnil ve svém usnesení ze dne 19. května 2010, v němž mimo jiné vyzval belgické a maďarské předsednictví, aby vynaložila veškeré úsilí na završení přistoupení při nejbližší vhodné příležitosti, a trval na tom, že by se měl úzce podílet na předběžných diskuzích a rovněž na průběhu jednání o daném textu, v souladu s ustanoveními článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. Mandát k vyjednávání a směrnice pro jednání byly přijaty rozhodnutím Rady ze dne 4. června 2010.

V tomtéž rozhodnutí Rada ustanovila Komisi vyjednavačem. V souladu s rozhodnutím bude Komise vést jednání a bude je konzultovat s pracovní skupinou Rady pro základní práva, občanská práva a volný pohyb osob (FREMP), jako se zvláštním výborem jmenovaným v souladu s čl. 218 odst. 4 Smlouvy o fungování EU. Rada sleduje průběh jednání, která se odehrávají ve Štrasburku, prostřednictvím zpráv vyjednavače.

První pracovní setkání neformální pracovní skupiny při řídícím výboru pro lidská práva Rady Evropy (CDDH), které se týkalo přistoupení Evropské unie k úmluvě, se konalo ve Štrasburku ve dnech 6. a 7. července 2010. Druhé setkání se konalo ve Štrasburku ve dnech 20.–22. září 2010. Po tomto setkání vypracovala pracovní skupina návrh seznamu otázek, které mají být projednány v souvislosti s přistoupením EU. Zvláštní výbor (FREMP) měl k dispozici informace o obou setkáních.

Co se týče přistoupení Evropské unie k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin a k Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, Rada v této věci od Komise neobdržela žádná doporučení.

Jaké konkrétní kroky Rada podniká, aby zajistila vypracování návrhu na evropský patent?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu roku 2010.

(FR) Rada se domnívá, že zlepšení patentového systému v Evropě je nezbytným předpokladem pro posílení růstu prostřednictvím inovací a pro podporu evropských podniků, zejména malých a středních podniků, aby dokázaly čelit hospodářské krizi a obstály v mezinárodní hospodářské soutěži.

Zlepšený patentový systém představuje klíčový prvek vnitřního trhu, který by se měl opírat o dva pilíře: vytvoření patentu Evropské unie a zřízení integrované, specializované a sjednocené soudní příslušnosti pro spory týkající se patentů, což přinese zlepšení vymáhání patentů a posílí právní jistotu.

V prosinci roku 2009 dosáhla Rada dohody o svém obecném postoji k budoucímu nařízení o patentu Evropské unie. Co se týče používání jazyků v případě patentu Evropské unie, Rada očekává stanovisko Evropského parlamentu k návrhu Komise a mezitím usilovně pracuje na tom, aby co nejdříve dosáhla dohody. Tuto otázku jsme nedávno projednávali na zasedání Rady dne 11. října a brzy se k ní vrátíme.

Pokud jde o druhý pilíř, Rada předložila Evropskému soudnímu dvoru návrh smlouvy o zřízení Evropského patentového soudu, aby vydal stanovisko ohledně slučitelnosti textu se Smlouvami. Jeho stanovisko očekáváme v několika příštích měsících.

Může Rada uvést, jaké kroky podniká EU, aby prosadila Evropu jako prvořadý cíl mezinárodní turistiky?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu roku 2010.

(FR) Evropská unie nemá v oblasti cestovního ruchu žádné konkrétně stanovené kompetence, a tudíž jsou její pravomoci v této oblasti velmi omezené, což vysvětluje poměrně malý rozsah činností, které Komise a Rada v minulosti vyvíjely s cílem prosadit Evropu jako prvořadý cíl mezinárodní turistiky.

Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost začal platit nový článek 195 Smlouvy o fungování EU, který stanoví, že Evropská unie může doplňovat činnost členských států v odvětví cestovního ruchu podporou konkurenceschopnosti podniků v tomto odvětví, a zejména podporou vytváření příznivého prostředí pro jejich rozvoj a podporou spolupráce mezi členskými státy, především prostřednictvím výměny osvědčených postupů. Toto ustanovení však vylučuje jakoukoli harmonizaci právních a správních předpisů členských států. Kromě toho musí být veškerá opatření, která jsou v této oblasti přijímána, v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, jak to uvádí Smlouva.

Na základě výše uvedeného ustanovení vydala Komise dne 6. července 2010 sdělení s názvem „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“.

Rada v reakci na tento dokument rozhodla, že opatření na podporu cestovního ruchu by bylo možné roztřídit do čtyř prioritních oblastí, které Komise uvedla ve svém sdělení a jimiž jsou (v daném pořadí):

a) stimulovat konkurenceschopnost odvětví cestovního ruchu v Evropě;

b) podporovat rozvoj udržitelného, odpovědného a kvalitního cestovního ruchu;

c) zlepšit obraz a viditelnost Evropy jakožto místa udržitelných a kvalitních turistických destinací;

d) maximalizovat potenciál politik a finančních nástrojů EU v zájmu rozvoje cestovního ruchu.

Rada rovněž vyzvala Komisi, aby shromáždila další poznatky, uspořádala konzultace se širokým okruhem subjektů a provedla analýzu evropské a mnohonárodní přidané hodnoty činností a iniciativ, a to s ohledem na výše uvedené klíčové otázky.

Od hospodářské krize jsou nejzranitelnější skupinou v dnešní společnosti mladí lidé. Míra nezaměstnanosti mladých lidí prudce vzrostla a je pravděpodobné, že mnoho z nich nedokáže získat stálé zaměstnání. Strategie EU pro mladé lidi uznává, že vytváření nových a lepších příležitostí ve vzdělávání a na trhu práce je prioritou. Jak Rada plánuje tohoto cíle dosáhnout? Co vše Rada ví o pokroku, kterého bylo dosaženo ve strukturálním dialogu o zaměstnanosti a mladých lidech (youth@work)?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu roku 2010.

(FR) Zaměstnanost mladých lidí je v průběhu osmnácti měsíců předsednického tria jedním z hlavních zastřešujících témat evropské spolupráce v oblasti mládeže.

Belgické předsednictví si klade za cíl inspirovat se iniciativou španělského předsednictví, která vedla k tomu, že Rada přijala usnesení o aktivním začleňování mladých lidí, v němž byly stanoveny obecné zásady v této oblasti a bylo konstatováno, že sociální a ekonomické vyloučení a všechny formy diskriminace brání mladým lidem v dosažení dobrých životních podmínek a mohou jim bránit v aktivním zapojení do společnosti a do trhu práce. Toto usnesení rovněž začlenilo hledisko „mladých lidí“ do dalších oblastí politiky, jako je vzdělávání a zaměstnanost, a belgické předsednictví hodlá v tomto duchu pokračovat tím, že navrhne usnesení o sociálně-vzdělávacích aktivitách a vyzve Radu, aby jej přijala na svém listopadovém zasedání.

Navržené usnesení především potvrdí, že sociálně-vzdělávací činnost může sehrát svoji roli, jelikož mladým lidem přináší příležitosti k rozvoji široké škály různých osobnostních a odborných dovedností, které podpoří jejich vyhlídky na zaměstnání.

Dne 21. října 2010 budou hlavní směry pro oblast zaměstnanosti rovněž předloženy ke schválení Radě. Stanou se jedním z hlavních nástrojů pro provádění strategie Evropa 2020 a kladou důraz na význam zaměření na mladé lidi v politikách, jež členské státy rozvíjí v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání. Hlavní směr č. 8 uvádí, že by členské státy měly ve spolupráci se sociálními partnery zavést systémy na podporu mladých lidí, zejména těch, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy, které jim pomohou nalézt své první zaměstnání, získat pracovní zkušenosti nebo zahájit další studium či odbornou přípravu, včetně vyučení, a že by měly urychleně reagovat, stane-li se mladý člověk nezaměstnaným.

Kromě toho by předsednictví chtělo upozornit na skutečnost, že v návaznosti na sdělení s názvem „Mládež v pohybu“, které Komise nedávno zveřejnila a v němž navrhuje různá opatření zaměřená na dosažení cílů strategie Evropa 2020 (včetně cíle zlepšit zaměstnanost mladých lidí), bude Rada na svém listopadovém zasedání vyzvána, aby zaujala integrovaný přístup (v oblasti školství, mládeže a zaměstnanosti), jehož prostřednictvím se vypořádá s různými sociálně-ekonomickými výzvami, s nimiž se mladí lidé v současnosti vyrovnávají.

S ohledem na své závěry z prosince 2009, ve kterých Rada schvaluje doporučení zvláštního zástupce pro podnikání a lidská práva generálního tajemníka OSN, poskytne Rada plnou podporu návrhu na začlenění nové kapitoly věnované lidským právům do aktualizovaných hlavních zásad OECD pro nadnárodní podniky, a to v návaznosti na doporučení zvláštního zástupce Ruggieho?

Bude úřadující předseda konzultovat s ostatními členskými státy s cílem podpořit dokument, který zvláštní zástupce Ruggie předložil OECD dne 30. června 2010 a v němž uvádí, že odpovědnost obchodního odvětví v oblasti lidských práv přesahuje oblast primárních a sekundárních dodavatelů až do sféry, v jejímž rámci mají naše podniky globální vliv?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu roku 2010.

(FR) V prosinci minulého roku Rada v souvislosti se svými závěry v oblasti lidských práv a demokratizace ve třetích zemích zdůraznila, že podnikání hraje v dosahování úplného dodržování lidských práv důležitou úlohu. V tomto kontextu Rada vyjádřila svou podporu práci, kterou odvádí profesor John Ruggie, zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro otázky lidských práv a nadnárodních a jiných obchodních společností.

Svoji podporu Evropská unie nedávno opětovně potvrdila předložením své poslední zprávy Radě pro lidská práva v Ženevě v červnu 2010. EU rovněž uvítala plány zvláštního zmocněnce, že v roce 2011 vypracuje soubor pokynů pro realizaci svého koncepčního rámce „Protect, Respect a Remedy“ (ochranu, respekt a nápravu) a prozkoumá možnost vytvořit v rámci Organizace spojených národů nástroj na jeho podporu. Tento koncepční rámec vychází ze tří základních principů: povinnost státu chránit před porušováním lidských práv třetími stranami, včetně stran obchodních; odpovědnost podniků za dodržování lidských práv; a z nutnosti širšího přístupu k efektivní nápravě, ať soudní či mimosoudní. Tyto tři zásady tvoří soubor aspektů, které se vzájemně doplňují a společně pracují na dosažení trvalého pokroku.

Některé členské státy EU se jako členové organizace OECD podílejí na této organizační práci a na modernizaci a zvyšování efektivity pokynů. Tyto státy návrhy profesora Ruggieho obecně uvítaly, a to včetně návrhu přidat jedno zvláštní oddělení pro lidská práva a pro zásadu náležité péče.V souladu s touto zásadou musí společnosti, s cílem předejít porušování práv jiných osob, s náležitou péčí přistupovat k oblasti lidských práv, což zahrnuje stanovení postupů řízení rizik dané společnosti a ohleduplnost vůči lidským právům, v souladu se základními kritérii stanovenými organizací Organizace spojených národů.

Co se týče členských států EU, postoj, který má být přijat v rámci činnosti Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, nepodléhá mezi jednotlivými pracovními skupinami Rady koordinaci. Delegace Rady však mají o průběhu těchto činností informace, zejména o jejich obchodních aspektech a o aspektech týkajících se investic.

Jaká je strategie Rady pro zajištění toho, aby se nedávno jmenovaní vyšší úředníci Evropské unie, jako je např. předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová mohli jménem Unie obrátit na Valné shromáždění OSN? Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost by měl EU na mezinárodní scéně na úrovni hlav států zastupovat předseda Evropské rady a nikoli představitel země, která zastává rotující předsednictví Rady EU. Jaká opatření by měla být přijata pro provádění ustanovení Lisabonské smlouvy v takových mezinárodních organizacích, jako je OSN?

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na dílčím zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v říjnu roku 2010.

(FR) Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost bylo Evropské společenství (ES) nahrazeno Evropskou unií (EU). Z toho důvodu převzala EU i status pozorovatele na Valném shromáždění OSN.

Status pozorovatele na Valném shromáždění OSN s sebou nese poměrně omezená práva, k nimž patří omezení přístupu na seznam řečníků a určitých procesních práv. V porovnání se situací před tím, než Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, kdy EU zastupoval členský stát, který právě předsedal Radě, došlo kvůli těmto omezením k výrazné redukci činnosti a tudíž i viditelnosti EU. Je nutné si přiznat, že EU v současné době není schopna na Valném shromáždění OSN v plné míře vykonávat úlohu, kterou jí připisuje Smlouva o fungování Evropské unie, ani nemůže prosazovat zájmy EU stejně efektivně, jako tomu bylo před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost.

Debata o návrhu usnesení o podílu EU na práci OSN byla odložena na zářijové zasedání Valného shromáždění, a tudíž se vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dne 4. října rozhodla pro toto usnesení vytvořit pracovní skupinu, jejímž cílem je upevnit, koordinovat a podpořit práci delegace EU v Organizaci spojených národů a stejně tak práci dalších zástupců EU ve třetích zemích, útvarů Komise a rovněž sekretariátu Rady v Bruselu, aby tak byly určeny podmínky nezbytné k získání dalších práv, díky nimž se EU bude moci účinně podílet na práci Valného shromáždění OSN. Tuto pracovní skupinu tvoří úředníci Komise a sekretariátu Rady.

Rada pro zahraniční věci bude probírat strategii k této záležitosti dne 25. října.

***

Nařízení (ES) č. 1070/2009⁽¹⁾ o zvýšení výkonnosti a udržitelnosti evropského leteckého systému nařizuje členským státům, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k tomu, aby do 4. prosince 2012 vytvořily funkční bloky vzdušného prostoru s cílem dosáhnout požadované kapacity a účinnosti sítě uspořádání letového provozu v rámci jednotného evropského nebe, udržet vysokou úroveň bezpečnosti a přispět k celkové výkonnosti systému letecké dopravy a ke snížení jejího dopadu na životní prostředí.

Nařízení Komise (ES) č. 691/2010⁽²⁾ ze dne 29. července 2010 vytváří výkonnostní systém poskytování leteckých navigačních služeb a funkcí sítě. Vzhledem k tomu, že první referenční období začíná dne 1. ledna 2012 a dne 12. srpna 2010 Komise jmenovala koordinátora pro systém funkčních bloků vzdušného prostoru a že v posledních letech Komise vyčlenila v rámci rozpočtu na TEN-T významné finanční prostředky na tento systém, chtěla bych se Komise dotázat, v jaké fázi se nachází definování těchto funkčních bloků vzdušného prostoru a zda bude při realizaci jednotného evropského nebe dodržen stanovený časový harmonogram?

(EN) S pomocí funkčních bloků vzdušného prostoru (FAB) každý členský stát přesahuje své vnitrostátní hranice a poskytuje letové navigační služby společně s ostatními členskými státy. Funkční bloky vzdušného prostoru jsou klíčovými mechanizmy jednotného evropského nebe (SES), které přináší provozní výhody plynoucí z rozšířené spolupráce mezi poskytovateli letových navigačních služeb, a případně prostřednictvím jednotného poskytovatele. To však stále zůstává přechodnou fází k vytvoření skutečně jednotného evropského nebe.

Podle právních předpisů pro jednotné evropské nebe II jsou členské státy povinny zřídit funkční bloky vzdušného prostoru do dne 4. prosince 2012. Již byly oznámeny dva z nich – ve Švédsku a Dánsku a ve Spojeném království a Irsku. V nadcházejících měsících Komise očekává podpis dohody FABEC, která pokryje Belgii, Francii, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Švýcarsko. V srpnu roku 2010 byl pan Georg Jarzembowski jmenován koordinátorem, což by mělo usnadnit jednání mezi členskými státy, které spolupracují na stejném funkčním bloku vzdušného prostoru.

Je však třeba odvést další práci, která urychlí vytvoření jednotného evropského nebe, a to v dané lhůtě.

Komise vytvořila striktní pracovní program a předložila řadu regulačních opatření s cílem pomoci členským státům. Například nařízení Komise, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti, bylo přijato dne 29. července 2010. Stane se hlavním prostředkem, jímž budou členské státy podněcovány k úsilí o užší integraci v oblasti poskytování letových navigačních služeb a zároveň ke zvýšení výkonnosti.

Kromě toho Komise nyní dokončuje návrh prováděcího nařízení o požadavcích na informace pro zřízení funkčního bloku vzdušného prostoru. Podklady budou stejně tak dokončeny do 4. prosince 2010.

Lhůta stanovená na prosinec roku 2012 dává Komisi a koordinátorovi funkčních bloků vzdušného prostoru v jednáních se členskými státy značný vliv. Komise bude muset následně řešit případné problémy, nebude-li termín v prosinci 2012 dodržen. Nicméně, v této fázi je Komise optimistická a domnívá se, že dodržen bude, jelikož přípravy pokračují dobře.

Jak hodnotí Komise časový rozměr realizace jednotlivých úseků železniční magistrály pro Evropu mezi Štrasburkem a Salcburkem? Jakou úlohu zde hraje trasa Mnichov-Mühldorf-Freilassing? Plánuje se navíc, že i na trasu 22 v rámci TEN, která na výše uvedenou magistrálu navazuje, bude nasazen vlastní koordinátor TEN?

(EN) Prioritní projekt 17 „Paříž-Štrasburk-Stuttgart-Vídeň-Bratislava“ (PP17) je východo-západní železniční osa, která prochází hustě osídlenými oblastmi ve středu Evropy. Protíná čtyři členské státy: Francii, Německo, Rakousko a Slovensko a její délka dosahuje 1382 km.

Komise se domnívá, že jmenováním koordinátora na úrovni EU Pétera Balázse a podpisem prohlášení o společném záměru ministrů dopravy daných čtyř členských států dne 9. června 2006, po němž následovalo několik bilaterálních smluv o přeshraničních částech, bylo ve většině úseků dosaženo značného pokroku v realizaci. V roce 2016 by měla být v provozu poslední část francouzské vysokorychlostní tratě; v roce 2013 bude otevřeno nové vídeňské nádraží; a nejpozději do roku 2015 by měly být v provozu všechny rakouské úseky pro osobní vlaky, sestrojené na rychlost 200 kilometrů za hodinu (km/h).

Komise vítá dokončování prací na přeshraničním úseku mezi Francií a Německem. Kehlský most bude otevřen 10. prosince 2010 – dokončení probíhajících prací na úseku Augsburg-Mnichov se předpokládá na prosinec roku 2011.

Komise má však i jisté obavy:

- práce na úseku Stuttgart-Ulm byly zahájeny v roce 2010. Tato část, sestrojená pro maximální rychlost 250 km/h, by měla být plně v provozu v prosinci 2019, nicméně úsek ve Stuttgartu je předmětem politické diskuse, čehož si je vážený pan poslanec vědom;

- u spojení na mnichovské letiště stále není dořešena otázka financování, přestože se bavorská vláda a parlament (Landtag) nedávno dohodly na koncepci rozvoje Mnichova („Bahnkonzept München“), která zahrnuje propojení železniční tratě s letištěm;

- v červenci roku 2007 se německé a rakouské ministerstvo dopravy dohodlo na společném rozvíjení přeshraničního úseku Freilassing-Salzburg, které povede k navýšení jeho kapacity, avšak definitivní lhůta pro zahájení prací na německé straně stále čeká na potvrzení ze strany německých orgánů;

- co se týče úseku Mnichov-Freilassing, očekává se, že v revidovaném rámci pro plánování, jejž má německý ministr dopravy předložit později na podzim roku 2010, bude prioritou komplexní přístup k celému úseku.

Komise chápe, že výše investic do infrastruktury musí brát ohled na prostředky, které má daný členský stát k dispozici, avšak stejně tak investice do projektů transevropské dopravní sítě (TEN-T) představují společný závazek všech zapojených členských států: nesplní-li jeden z nich svoji část, pravděpodobně tím znehodnotí investice všech ostatních. Komise tedy německé vládě připomene její politické závazky.

Komise může váženého pana poslance s potěšením informovat o tom, že v červnu roku 2010 jmenovala Gillese Savaryho, bývalého význačného člena Evropského parlamentu, novým evropským koordinátorem pro prioritní projekt 22 (Atény-Norimberk/Drážďany). Dne 27. října 2010 předloží výboru TRAN první zprávu o své práci.

Může Komise učinit prohlášení, v němž by nastínila přínos financování závazků veřejné služby pro regionální letiště v Evropské unii?

(EN) Nařízení č. 1008/2008⁽¹⁾ umožňuje uložit závazky veřejné služby z důvodů ekonomického rozvoje nebo územního propojení. Závazky veřejné služby jsou nástroje, jimiž lze zajistit dostupnost odlehlých regionů nebo podporu cílů politiky regionálního rozvoje v případě, že se členský stát domnívá, že jeho cílů nebude dostatečně dosaženo prostřednictvím volné hry tržních sil.

Tyto závazky mají obecnou povahu (závazky z hlediska četnosti, kapacity, maximální ceny atd.). Pokud se žádný provozovatel poskytování služeb neujme, mohou členské státy využít možnosti udělit výhradní koncesi pouze jednomu provozovateli, který bude vybrán na základě evropského nabídkového řízení. Tato výhradní koncese může a nemusí zahrnovat kompenzaci a jejím hlavním cílem je efektivně zajistit dosažení cílů regionálního rozvoje. Je-li poskytnuta kompenzace, pak je příjemcem letecká společnost, jíž byla zakázka přidělena, nikoli zapojená letiště.

V současné době jsou závazky veřejné služby uloženy na 200 linek v EU. Na těchto trasách je tedy provozován minimální počet spojů, čímž je díky závazkům veřejné služby posílena letecká doprava směřující na regionálních letiště a z nich. Komise sice neprovedla kvantitativní analýzu ekonomických dopadů závazků veřejné služby na regionální letiště, nicméně tyto služby ze své podstaty podněcují leteckou dopravu na regionálních letištích, které by jinak byly obsluhovány méně pravidelnými lety.

Letecký průmysl představuje jeden ze vzácných úspěchů evropského konstruktérství. Tato činnost, která zaměstnává tisíce kvalifikovaných pracovníků na celém kontinentě, je strukturálním prvkem našeho hospodářství a našich území. Je skutečným nositelem technického pokroku a základním prvkem mobility občanů.

Jaké místo přisuzuje Komise tomuto průmyslovému odvětví ve své budoucí bílé knize o dopravě?

(EN) V leteckém průmyslu je přímo zaměstnáno téměř půl milionu lidí a jeho roční obrat se blíží hodnotě 100 miliard EUR. Evropský podíl na trhu přesahuje 38 %. Z toho důvodu je tento technologicky vyspělý průmysl pro EU klíčový.

Bílá kniha o budoucnosti dopravy však ještě není dokončena, a bylo by tedy předčasné odhalit její obsah. Obecně lze říci, že z ní bude mít užitek odvětví letecké dopravy, odvětví dopravních zařízení a letectví.

Zaprvé, zavádění technologií vyvinutých projektem SESAR (Výzkumný projekt řízení letecké dopravy v rámci jednotného evropského nebe), na němž se podílí řada výrobců letadel, s sebou přinese výrobu a trvalé zlepšování výkonnosti, což bude pro letecký průmysl přínosné. Dokončení jednotného evropského nebe přispěje ke zvýšení kapacity letecké dopravy a očekává se rovněž nárůst pozitivních příležitostí pro letecké dopravce i pro evropské výrobce letadel.

Lepší integrace různých druhů dopravy a propojení letecké, železniční a veřejné dopravy přispěje ke snížení emisí, které jsou způsobeny lety na krátkou vzdálenost a úseky „poslední míle“, které zajišťují spojení s městy.

Sedmý rámcový program s rozpočtem 2,1 miliardy EUR zahrnuje iniciativu Čisté nebe (800 milionů EUR) a v současné době již podporuje technologické potřeby evropského průmyslu při vývoji nové generace letadel, letadlových motorů, zařízení a letecké dopravy, která bude ekologičtější, výkonnější, méně nákladná, bezpečnější a spolehlivější. Rovněž se rozvíjí strategie čistých paliv, která pomůže evropským výrobcům brzy a hladce přejít na udržitelnější leteckou dopravu.

V neposlední řadě tvoří důležitou politickou součást bílé knihy spravedlivé ceny. Letecká doprava bude od roku 2012 začleněna do evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS), díky čemuž vzniknou další pobídky k inovacím, urychlené obnově letadlového parku a k využívání alternativních paliv – a to nejen pro evropské letecké společnosti, ale i pro hlavní letecké společnosti mimo EU – což je pro letecký průmysl jednoznačný přínos.

Celkově vzato, Komise je odhodlána nadále rozšiřovat možnosti tohoto strategického odvětví, které vytváří pracovní místa pro vysoce kvalifikované pracovníky a přenáší pozitivní technologické dopady na další odvětví.

Komise v této souvislosti a v návaznosti na dobrý příklad Vize 2020 pro výzkum v oblasti letectví zřídí skupinu na vysoké úrovni, jejímiž členy budou vedoucí představitelé leteckého průmyslu, s cílem vyvinout novou vizi pro letectví a pro výzkum v oblasti letecké dopravy v Evropě po roce 2020.

Jaké jsou první reakce Komise na zprávy, že byly opět zahájeny studie, které mají zjistit, zda je možné přemístit letiště Heathrow na umělý ostrov, jenž má být vytvořen v ústí řeky Temže, což by mělo v případě mých voličů v jižním Essexu vliv na životní prostředí, přetížení dopravy a nutnost stěhování. Jaké další studie a konzultace podnikne Komise v této věci?

(EN) Úřední dokumenty zveřejněné ministerstvem dopravy Spojeného království nenaznačují nic, z čeho by vyplývalo, že přemístění letiště Heathrow do ústí řeky Temže by v současné době bylo zvažováno jako reálná možnost. Komise nemá k dispozici informace o novějších studiích proveditelnosti přemístění letiště Heathrow.

Je důležité připomenout, že umístění letišť a vlastně jakékoli infrastruktury je na základě zásady subsidiarity v plné míře vnitrostátní záležitostí, za předpokladu, že je zaručen soulad s platnými právními předpisy EU, např. co se týče aspektů životního prostředí.

Veškeré legislativní návrhy Komise týkající se celotělových skenerů na letištích budou muset důkladně vyhodnotit účinnost, nezbytnost a přiměřenost jejich používání z hlediska zvýšení bezpečnosti na letištích. Kdy Komise rozhodne o tom, zda předloží celounijní návrh právního rámce, na jakých objektivních kritériích založí své hodnocení dopadu jejich zavedení a své rozhodnutí a jaké povinné normy týkající se soukromí a zdraví by do něj mohly být začleněny? A poskytne jakýkoli takový právní předpis jasná pravidla pro uchovávání získaných snímků a pravidla, která by zaručila právo na odmítnutí kontrol prováděných pomocí celotělových skenerů a která by se podobala předpisům v USA?

(EN) Komise přijala sdělení o používání bezpečnostních skenerů na letištích EU dne 15. června 2010. Dospěla v něm k závěru, že o navržení právního rámce EU pro používání bezpečnostních skenerů na letištích EU a o stanovení podmínek vztahujících se na jejich používání rozhodne na základě další analýzy dopadů, která se kromě jiného zaměří na základní práva a na ochranu zdraví.

Komise v současné době na tomto posouzení dopadů pracuje v souladu s pravidly a metodami, které si určila. Součástí analýzy, kterou Komise provádí, je označení problému, jež by mohl vyžadovat regulační opatření na úrovni EU, a rozvinutí několika možností, které poskytnou různá řešení vedoucí ke splnění daného cíle a k řešení označeného problému.

Každá možnost je podrobně zvažována z hlediska ekonomického, sociálního, zdravotního, bezpečnostního a ekologického dopadu, a to na základě dostupných informací: studií, konzultací, zkušební výsledků atd.

U každé možnosti budou podrobně zkoumány především oblasti základních práv, zdraví a účinnost detekce. Rovněž budou posouzeny možnosti udělit cestujícím výjimku a možnosti uchovávání snímků.

Toto posouzení dopadů by mělo být dokončeno na počátku roku 2011. Následně Komise rozhodne, zda je nezbytné vydat legislativní opatření.

Komisař Ciolos nedávno v rozhovoru pro irský tisk (Irish Independent, úterý 21. září 2010) uvedl, že je připraven zvážit pokračující podporu pro zemědělské systémy založené na využívání pastvin (grass-based), jako jsou například systémy v Irsku. Jaký mechanismus (jaké mechanismy) na poskytování této dodatečné podpory má Komise v úmyslu použít v této fázi?

(FR) Ústředním tématem diskuzí o budoucnosti společné zemědělské politiky jsou právě změny, které je třeba provést v systému přímých plateb, konkrétně ve způsobu jejich přidělování, a jimiž by se mělo docílit spravedlivějšího rozdělování podpory mezi členskými státy, regiony a sektory zemědělské činnosti. Jedním z aspektů tohoto problému je otázka, jak nejlépe nasměrovat přímé platby na ty druhy zemědělské činnosti, které zvláštním způsobem přispívají k zajištění environmentálních veřejných statků.

Stále však existují otazníky nad tím, jaké použít postupy a kritéria pro přechod na spravedlivější a zacílenější podporu a přitom se vyhnout jakémukoli zásadnímu narušení sytému přímých plateb, které by mohlo mít závažné hospodářské důsledky pro některé regiony nebo výrobní systémy.

Jak hodnotí Komise účinnost programu POSEI ve vztahu k producentům banánů v nejokrajovějších oblastech EU? Vedl tento program k významnému zlepšení postavení producentů banánů EU na evropském trhu s banány? Plánuje se v souvislosti s nadcházejícím přezkumem finančního výhledu EU v polovině období úprava finančního rámce programu POSEI pro banány?

(FR) Zpráva o účincích reformy POSEI z roku 2006, kterou dne 24. září 2010 předložila Komise Evropskému parlamentu a Radě⁽¹⁾, zdůrazňuje, že opatření programu POSEI byla velmi efektivní pro několik zemědělských odvětví v nejvzdálenějších regionech, včetně odvětví vývozu banánů.

Opatření programu POSEI, která pro odvětví banánů znamenala značnou úroveň podpory, skutečně přinesla pozitivní výsledky v oblasti zachování výroby a příjmů.

Důležitý pokrok byl zaznamenán především, co se týče vyšší ziskovosti, účinků na produktivitu a podmínek produkce z hlediska jakosti a ochrany životního prostředí.

Tyto závěry částečně vychází z nedávné studie, již jménem Komise vypracovali nezávislí konzultanti a která hodnotila opatření provedená v rámci režimu POSEI od roku 2001.

Komise tedy může tvrdit, že režim POSEI zásadním způsobem přispěl k zachování evropské produkce banánů a ke zlepšení výrobních podmínek.

Současný finanční rámec pro producenty banánů v EU byl stanoven na 279 milionů EUR pro čtyři regiony, v nichž se banány pěstují a jimiž jsou Kanárské ostrovy, Martinik, Guadeloupe Madeira, a to v době, kdy byly roku 2007 převedeny dotace do režimu POSEI. Tento značný obnos byl vypočten částečně tak, aby při zvážení možnosti další liberalizace odrážel určitou nestálost trhu s banány.

Komise se proto domnívá, že stávající rozpočet na dotace do odvětví banánů je pro ochranu producentů EU stále dostatečný, a to i za současné situace většího otevření trhu.

Komise však bedlivě sleduje dopady mnohostranných obchodních dohod, které jsou zaměřeny na snižování dovozních celních sazeb na banány, a v případě potřeby přijme příslušná opatření vedoucí k jejich zmírnění.

Jedním ze strukturálních nezdarů současné společné rybářské politiky uvedených v nedávné zelené knize je nedodržování platných pravidel. To přispívá ke značně nadměrnému rybolovu a poškozuje mořské prostředí, což často ještě zhoršují kroky, které jsou financovány z fondů EU. Zvažuje proto Komise zavedení mechanizmu podmíněnosti – zpřístupnění fondů EU a rybolovných zdrojů pouze za určitých podmínek – po vzoru mechanizmu podmíněnosti ve společné zemědělské politice?

(EN) Komise na zprávu Evropského účetního dvora z listopadu roku 2007 (Zvláštní zpráva č. 7/2007) reagovala tím, že provedla hloubkovou reformu kontrolního a donucovacího režimu. Nové nařízení o kontrolním režimu (nařízení č. 1224/2009⁽¹⁾) významným způsobem přispěje ke zlepšení kontroly, vynucování a dodržování pravidel v evropském odvětí rybolovu.

Co se týče zavedení podmíněnosti přístupu k finanční pomoci EU a k rybolovným zdrojům, Komise by chtěla upozornit na již existující předpisy, jako je článek 16 nařízení Rady č. 2371/2002⁽²⁾ (základní nařízení o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky), článek 90 nařízení Rady č. 1224/2009 (nařízení o kontrolním režimu) a článek 40 nařízení Rady č. 1005/2008⁽³⁾ (nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu). Kromě toho zahrnuje Evropský rybářský fond a rámec pro shromažďování údajů možnosti pozastavit finanční pomoc nebo uplatnit finanční opravy v případech, kdy členský stát nesplňuje některé správní, programové nebo dodací podmínky.

Nadcházející reformu společné rybářské politiky Komise považuje za příležitost prozkoumat potřeby a možnosti zavedení dalších mechanizmů podmíněnosti.

Jaká opatření přijme Komise, aby zajistila, že rybáři Společenství, kteří provádějí pelagický rybolov, budou mít užitek ze zvýšení celkového přípustného odlovu makrely, které je v souladu s doporučením Mezinárodní rady pro průzkum moří na rok 2011?

(EN) Komise je současnou situací velmi znepokojena, jelikož Island i Faerské ostrovy zavedly jednostranné kvóty, v důsledku čehož dochází k nadměrnému rybolovu populace tohoto druhu.

Tento čin ze strany Islandu a Faerských ostrovů, skutečnost, že si stanovily jednostranné kvóty, je naprosto nepřijatelný. Je nepřijatelný, protože my v Evropské unii jsme spolu s Norskem strávili roky rozšiřováním těchto lukrativních rybích populací v severovýchodním Atlantiku tak, aby se dostaly na dobrou a udržitelnou úroveň. Lodě z Islandu a Faerských ostrovů v průběhu tohoto roku vylovily takové množství makrel, které značně přesahuje kterékoli předchozí roční úlovky. Tyto činy rovněž maří veškeré úsilí, které náš vlastní průmysl vynaložil ve snaze o ochranu této populace.

Prioritou Komise je zajištění udržitelnosti populace, která umožní rybářům v plné míře těžit z co nejlepší možné dostupnosti makrel v roce 2011 i z dlouhodobého hlediska. Za tímto účelem se Komise postavila do čela iniciativy na opětovné ustavení společného řízení se všemi pobřežními státy, v jejichž vodách makrela migruje. Proto Komise navrhla projednat toto téma v průběhu zasedání Rady ministrů pro rybolov, které se uskutečnilo dne 27. září 2010 a na němž členské státy tento cíl Komise podpořily.

Co se týče řízení populace makrel v severovýchodním Atlantiku, Unie prochází kritickým obdobím, jelikož neexistují opatření pro sdílení kvót mezi pobřežními státy. Současná úroveň rybolovu obrovským způsobem přesahuje míru, kterou vědci doporučili na rok 2010. Komise je odhodlána nalézt řešení problémů, které vznikly, a zajistit, že řízení populace v roce 2011 se opět dostane na dobrou úroveň, přičemž svůj postoj v jednáních zakládá na doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) na rok 2011, které umožňuje navýšit celkový přípustný odlov (TAC).

Nebude-li navázána spolupráce, hrozí vážné riziko snížení výskytu této populace. Komise tomu hodlá předejít, a to tak, že bude hájit zájmy Unie a usilovat o dosažení dlouhodobé dohody. Jednání, která proběhnou na podzim tohoto roku, budou mít zásadní význam a k dosažení řešení bude nezbytná flexibilita a dobrá vůle všech zúčastněných.

Ochraně pobřežního rybolovu připadá s ohledem na probíhající reformu společné rybářské politiky popsanou v zelené knize neobyčejně podstatnou úlohu.

Koncepce prodeje individuálních kvót (ITQ), kterou propaguje Komise, přirozeně vzbuzuje mezi rybáři neklid a stojí v protikladu k ochraně drobného rybolovu – příkladem toho mohou být zkušenosti tohoto odvětví na Islandu.

Chtěl bych se paní komisařky zeptat, jak vypadá její koncepce změn ve společné rybářské politice založená na ITQ a zda se počítá s jiným, alternativním a ne tak riskantním způsobem rozpočtového financování společné rybářské politiky a také nakolik pokročily rozhovory vedené na toto téma s členskými státy?

(EN) Vážený pan poslanec se zmiňuje o významu pobřežního rybolovu a o vztahu pobřežních rybářských lodí k případnému zavedení systému individuálních přenosných kvót v rámci reformy společné rybářské politiky.

Komise se v současné době tímto tématem zabývá a je si vědoma možných negativních dopadů, které by zavedení těchto práv mohlo mít na drobné a pobřežní rybářské lodě. Komise s váženým panem poslancem souhlasí, že je nezbytné se za všech okolností negativním důsledkům těchto opatření vyhnout. Musíme však upozornit na to, že nebylo přijato žádné rozhodnutí a že Komise hodlá patřičným způsobem dbát na zájmy drobného a pobřežního rybolovu a na jejich ochranu před jakýmikoli negativními důsledky souvisejícími s obchodovatelnými právy.

V časopise New England Journal of Medicine byly nedávno publikovány výsledky⁽¹⁾ nizozemského výzkumného projektu, jehož se zúčastnilo 4 800 mužů a žen. Výsledky ukazují, že nízké dávky kyselin omega-3 nacházející se např. v margarínech vůbec nesnižují riziko srdečního infarktu. Z těchto výsledků by měly být vyvozeny důsledky pro podniky, které vedou reklamní kampaně tvrdící opak – čili, že konzumace jejich margarínu snižuje riziko srdečního infarktu.

Domnívá se Komise, že další tvrzení o účincích margarínu jsou v souladu s právními předpisy EU? Jaká opatření míní Komise zavést, aby zajistila, že budou tyto reklamní kampaně a tvrzení zastaveny?

(EN) Nařízení (ES) č. 1924/2006⁽²⁾ o výživových a zdravotních tvrzeních bylo přijato s cílem zajistit pravdivost, srozumitelnost, spolehlivost a užitečnost zdravotních tvrzení pro spotřebitele. Za tímto účelem se zákonodárci rozhodli, že hlavním aspektem, který je nutné zvážit při použití takového tvrzení, je jeho vědecké zdůvodnění. Tato nezávislá vědecká hodnocení pravdivosti tvrzení provádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

Nařízení vyžaduje, aby veškerá zdravotní tvrzení byla schválena na úrovni EU, a to na základě doporučení úřadu EFSA.

Pro schválení tvrzení jsou stanoveny náležité podmínky pro použití, které mají zajistit, že konzumace výrobku, na němž je tvrzení uvedeno, přináší uvedený účinek. Podmínkami pro používání lze například v závislosti na vědeckých podkladech omezit používání tvrzení pouze na ty potraviny, u nichž je účinek prokázán, nebo nastavit minimální množství aktivní složky, které je k dosažení účinku potřeba.

Co se týče položené otázky, existují schválená tvrzení pro některé látky, které mohou být obsaženy v řadě produktů včetně pomazánek ze žlutého tuku (margarínů), a pro jejich účinek na snížení hladiny cholesterolu. Tato tvrzení mohou naznačovat, že vysoká hladina cholesterolu je rizikovým faktorem pro rozvoj ischemické choroby srdeční. Za prosazování právních předpisů, které se na tato tvrzení vztahují, zodpovídají příslušné vnitrostátní orgány.

Pokud jde o tvrzení ohledně mastných kyselin omega-3 a o kardiovaskulární zdraví, u některých se očekává hodnocení ze strany úřadu EFSA; ostatní však již hodnocením prošly, a Komise nyní vede s členskými státy diskuzi o tom, zda rozhodnout o jejich schválení. Tvrzení předložená ke schválení smějí zůstat na trhu až do chvíle, kdy je o jejich schválení rozhodnuto.

Na závěr můžeme váženého pana poslance ujistit, že po úplném provedení tohoto nařízení budou v EU povolena pouze ta zdravotní tvrzení, která budou vědecky podložena.

V důsledku rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Metock ze dne 25. července 2008 musely některé členské státy – včetně Irska – stáhnout své žádosti o změnu směrnice 2004/38/ES⁽¹⁾ o volném pohybu osob v rámci Evropské unie, jež by umožnila předcházet praxi, kdy si přistěhovalci sjednají účelový sňatek, aby mohli pobývat v Evropské unii. Jedna z hlavních irských matrik sňatků v nedávné době varovala, že 10–15 % civilních sňatků uzavřených v Irsku může být fingovaných čistě z důvodu obcházení pravidel pro přistěhovalectví.

Sdílí Komise obavy členských států z potenciálního zneužívání směrnice s ohledem na rozhodnutí ve věci Metock? Obdržela Komise od některého z členských států informace o zneužití či porušení směrnice 2004/38, a pokud ano, jaké mechanismy jsou k dispozici ke sdílení těchto informací s ostatními členskými státy? Domnívá se Komise, že členské státy mohou vymýtit praxi účelových sňatků, aniž by došlo ke změně směrnice 2004/38, a pokud ano, jakým konkrétním způsobem?

(EN) Jak Komise zdůraznila ve své zprávě⁽²⁾ o uplatňování směrnice 2004/38/ES⁽³⁾, Soudní dvůr Evropské unie v rozhodnutí ve věci Metock⁽⁴⁾ připomněl, že směrnice členským státům nebrání v boji proti zneužívání práv EU, včetně účelových sňatků, jak to stanoví článek 35 směrnice.

V září roku 2008 ustavila Komise skupinu odborníků z členských států, jejímž posláním bylo označit problémy, objasnit otázky výkladu směrnice a pomoci členským státům v jejím správném uplatňování. Skupina se schází pravidelně a na programu jejích jednání figurují body jako boj proti zneužívání, výměna osvědčených postupů, statistiky a informace o nových postupech zneužívání. Členské státy mohou sdílet statistické údaje a další informace o zneužívání a podvodech, a to prostřednictvím informační sítě. V rámci skupiny Komise podporuje činnosti s členskými státy v technické oblasti s cílem zlepšit jejich dovednosti v boji proti zneužívání.

Další podporu poskytly pokyny Komise⁽⁵⁾ pro lepší uplatňování směrnice vydané v červenci roku 2009. Co se týče zneužívání a podvodů, pokyny zdůraznily, že směrnice umožňuje členským státům přijmout účinná a nezbytná opatření, aby zabránily zneužití nebo podvodu v oblastech, které spadají do hmotněprávní působnosti práva EU upravujícího volný pohyb osob tím, že odepřou, pozastaví nebo odejmou jakékoliv právo přiznané směrnicí v případě zneužití práv nebo podvodu, jako jsou například účelové sňatky. Veškerá taková opatření musí být přiměřená a spojená s procesními zárukami stanovenými směrnicí.

Nedávné zprávy ze Spojeného království o tom, že někteří duchovní byli usvědčeni z trestného činu uzavírání podvodných sňatků, a o úspěšných policejních akcích proti organizovaným kriminálním skupinám zapojeným do podvodných sňatků, jimž předcházelo policejní vyšetřování, potvrzují stanovisko Komise, že stávající legislativní rámec EU není třeba měnit, aby členské státy mohly přijímat efektivní opatření proti zneužívání.

Odvětví zdravotnických prostředků nepatří k těm 10 odvětvím, které Komise upřednostňuje při zadávání ekologických veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že označení „zdravotnické prostředky“ zahrnuje různé druhy výrobků, ukázalo se vypracování harmonizovaných kritérií pro toto odvětví jako problematické. To, že chybí pokyny pro nákup zdravotnických prostředků, však může mít za nechtěný následek, že tomuto odvětví bude chybět důležitý stimul pro další rozvoj lepších a trvale udržitelnějších výrobků.

Má Komise v úmyslu opět se zabývat vypracováním pokynů, v jejichž rámci by případně rozdělila různé druhy výrobků, jež jsou zahrnovány pod širší pojem „zdravotnické prostředky“, do více kategorií? Je v této souvislosti plánována spolupráce s průmyslem a rezortními organizacemi, tak aby bylo toto odvětví zapojeno do kategorizace různých druhů výrobků? Má Komise kromě toho v úmyslu stanovit zvláštní inovační kategorie, které by zvláštním způsobem zohledňovaly vlastnosti a oblasti použití těchto výrobků?

(EN) Komise v současné době přezkoumává, zda je stanovení kritérií zadávání ekologických veřejných zakázek pro určité kategorie výrobků používaných ve zdravotnictví proveditelné. Přitom je zohledněn celkový dopad na životní prostředí, možnosti zlepšení této skupiny výrobků v porovnání s ostatními skupinami výrobků a ochota členských států a průmyslu se na tomto procesu podílet. Celá záležitost bude projednána s poradní skupinou Komise pro zadávání ekologických veřejných zakázek a do konce roku 2010 bude přijato rozhodnutí.

V létě tohoto roku Komise uveřejnila zelenou knihu nazvanou „Na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě“, v níž se věnuje problematice solventnostního režimu penzijních fondů, zvýšení věku odchodu do důchodu a mobility v oblasti důchodů. Nezabývá se však zásadou rovnosti žen a mužů a nevěnuje žádnou pozornost výši důchodů, které pobírají ženy. Ženy trpí po celý život diskriminací na trhu práce, jelikož dosud existují velmi významné rozdíly mezi platy, které dostávají muži a ženy za stejnou práci. Kromě toho jsou důchody žen nižší, jelikož pracují v odvětvích s nízkým platovým ohodnocením, nebo protože jsou nuceny ukončit svou profesní dráhu, aby mohly pečovat o rodinu, což také zvyšuje chudobu starších žen.

Nedomnívá se Komise, že by bylo vhodné se odděleně zabývat otázkou výše důchodů, které pobírají ženy, jelikož jejich diskriminace na trhu práce má vliv na důchodové dávky žen? Jaká konkrétní opatření plánuje Komise s cílem snížit rozdíl mezi výší důchodů žen a mužů?

(EN) Zelená kniha Komise s názvem „Na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě”⁽¹⁾ se rovností žen a mužů zabývá a podobným způsobem jako vážená paní poslankyně pojednává o problémech, s nimiž se ženy potýkají⁽²⁾.

Zelená kniha propojuje různé prvky důchodového rámce na úrovni EU a tento holistický přístup byl obecně zúčastněnými stranami uvítán. Ke klíčové otázce přiměřenosti důchodů bude tedy přistupováno v tomto rámci, v němž bude i nadále silně zastoupen aspekt rovnosti žen a mužů (přiměřenost důchodů žen). Jeho součástí je i zásadní důraz na opatření na trhu práce, kde zmíněný holistický přístup přináší své ovoce, například díky propojení se strategií Evropa 2020. Jakákoli konkrétní opatření, která má Komise v úmyslu přijmout na základě zelené knihy, budou vycházet z výsledků probíhajících konzultací. Jakmile zúčastněné strany předloží svá stanoviska, Komise zváží, které další kroky by bylo vhodné přijmout.

Komise již podnikla několik iniciativ s cílem podpořit rovnost mezi muži a ženami na trhu práce, jelikož právě tam je počátek rozdílu v důchodech mezi ženami a muži. Týkaly se především prosazování zohlednění rovnosti žen a mužů v evropské strategii zaměstnanosti a jedné specifické kampaně, kterou Komise zahájila v roce 2009 s cílem vyřešit rozdíly v odměňování. Nerovnostmi mezi muži a ženami v oblasti zaměstnanosti a jejich důsledky při odchodu do důchodu se zásadním způsobem zabývá sdělení Komise z března roku 2010 o Chartě žen⁽³⁾ a rovněž nedávné sdělení o „strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015”⁽⁴⁾.

Komise dále, jako součást práce na prosazování rovnosti mezi ženami a muži v rámci otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění, jejímž zastřešujícím cílem je rovnost žen a mužů, sleduje aspekty rovnosti žen a mužů v národních strategických zprávách jednotlivých členských států a zveřejnila nejnovější hodnocení tohoto problému ve společné zprávě o sociální ochraně a sociálním začlenění v roce 2009⁽⁵⁾. Tato práce pomohla poskytnout informace o důchodech pro vypracování zelené knihy a následná opatření tudíž navážou na již probíhající iniciativy.

Rád bych se seznámil s reakcí Komise na projev, který minulý týdne pronesl v Evropském parlamentu prezident Mali. Je třeba připomenout, že si stěžoval na to, že Mali trpí „odlivem mozků“ do rozvinutého světa. Uvedl, že téměř 35 % absolventů vysokých škol pracuje v zahraničí a že vysoký, ale nespecifikovaný podíl zdravotníků pracuje v jiných zemích. Domnívá se Komise, že je morálně přijatelné, aby rozvinuté země přebíraly zdravotnický personál zemím třetího světa, které jej na vlastní náklady a s velice omezenými prostředky vyškolily?

(EN) Komise je velmi znepokojena kritickým nedostatkem kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví, jemuž čelí mnoho afrických zemí. Odhaduje se, že k zajištění základní zdravotní péče je třeba minimálně 2,3 zdravotnických pracovníků na 1000 obyvatel. V Africe je průměrně 0,8 zdravotnických pracovníků na 1000 obyvatel a v Mali je tento podíl ještě nižší, přičemž v Evropě činí 10,3 na 1000 obyvatel. S vědomím tohoto problému a s vědomím výhod, které získává coby cílová oblast velké části těchto migrujících zdravotnických pracovníků, přijala EU strategii k opatřením týkajícím se nedostatku lidských zdrojů ve zdravotnictví v rozvojových zemích, po níž následoval Evropský akční program. V jedenapadesáti zemích, k nimž patří i Mali, podporuje EU zdravotnické programy, které se zabývají lidskými zdroji v odvětví zdravotnictví. Na celosvětové úrovni začíná Evropská unie prozkoumávat možnosti, jimiž by bylo možné podpořit cirkulační migraci a zavést další mechanizmy, díky nimž by migrace zdravotnických pracovníků přinášela výhody pro další rozvoj.

Jedno podtéma tematického programu Investice do lidí se věnuje zlepšování systémů zdravotnictví a řešení krize lidských zdrojů. V jeho rámci jsou ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) poskytovány finanční prostředky na projekt EU, aby byl jeho prostřednictvím posílen rozvoj zaměstnanců ve zdravotnictví a vyřešen kritický nedostatek pracovníků v této oblasti, a to celkem v padesáti sedmi zemích, včetně šestatřiceti afrických zemí, k nimž patří i Mali.

Stávající právní předpisy EU a právní předpisy, na nichž se nyní pracuje, již obsahují řadu záruk, které mají „odlivu mozků“ zabránit. Například směrnice 2009/50⁽¹⁾ o „modré kartě“ EU stanoví, že členské státy mohou zamítnout žádost o modrou kartu s cílem zajistit etický nábor pracovníků. Kromě toho nejsou směrnicí dotčeny žádné dohody se třetími zeměmi, které upravují seznam povolání, v nichž je nedostatek pracovníků, a tudíž se na ně vztahuje etický nábor. Státní příslušníci třetích zemí, kteří mají právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii mohou opustit území EU na dobu až jednoho roku, aniž by tento status pozbyli, a u vysoce kvalifikovaných přistěhovalců s modrou kartou se tato doba se prodlužuje na dva roky. Tato ustanovení podporují cirkulační migraci mezi členskými státy a domovskou zemí migrujícího pracovníka, kterou doprovází přenos dovedností a financí.

Evropská rada rovněž zdůrazňuje, že je nutné učinit další kroky, jimiž budou v nejvyšší míře využity pozitivní dopady migrace na rozvoj a zároveň její negativní dopady omezeny na minimum, v souladu s globálním přístupem k migraci.

Na základě nařízení č. 422/67/EHS⁽¹⁾ ze dne 25. července 1967 pobírají bývalí členové Komise po dobu až tří let po skončení mandátu 40 až 65 % svého platu a tento příspěvek mohou kombinovat s odměnou, která je jim vyplácena v souvislosti s novou pracovní činností. Tato velkorysá úprava naráží na značnou kritiku ze strany veřejnosti.

Hodlá Komise z vlastního podnětu přezkoumat toto nařízení, zejména pokud jde o souběh odstupného s novými příjmy (čl. 7 odst. 3 nařízení)?

(EN) Tato otázka spadá pod odpovědnost Rady v souladu s článkem 243 Smlouvy o fungování EU (bývalý článek 210 Smlouvy o ES).

Dne 11. října se bude konat druhé kolo jednání s obchodním blokem Mercosur. Jaké dopady budou mít podle očekávání Komise výsledky jednání na zemědělství? Hospodářská studie o případných dopadech politiky bude zveřejněna počátkem roku 2011. Může Komise poskytnout informace o současném stavu studie? Zaměří se studie na významné dopady, které bude mít tato obchodní politika na zemědělství v Evropě?

(EN) Poslední kolo jednání o obchodním pilíři dohody o přidružení mezi EU a sdružením Mercosur proběhlo ve dnech 11.–15. října 2010 v Bruselu.

Komise bude nadále Evropskému parlamentu pravidelně poskytovat informace o vývoji těchto jednání. Zejména se předpokládá zasílání písemných zpráv výboru Rady pro obchodní politiku a výboru INTA Evropského parlamentu krátce po ukončení každého kola.

Je třeba podotknout, že již bylo provedeno úplné hodnocení dopadů na udržitelnost obchodu, které se zabývá potenciálními ekonomickými, sociálními a environmentálními dopady uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a sdružením Mercosur, a že jeho závěrečné zprávy jsou veřejně přístupné od března roku 2009 (viz http://ec.europa.eu/trade/analysis/sustainability-impact-assessments/assessments).

Odpověď Komise na závěry a doporučení studie je obsažena v písemném stanovisku k hodnocení dopadů na udržitelnost obchodu, které bylo zveřejněno v červenci roku 2010.

Komise se kromě toho rozhodla tuto práci dokončit vypracováním studií, které se ve větší míře zaměří na hospodářství a jejichž dokončení se očekává počátkem roku 2011. Tyto studie poskytnou aktuální analýzy a informace o celkových ekonomických dopadech odstranění cel a necelních překážek u obchodu se zbožím, službami a investicemi a přinesou podrobnější posouzení dopadů na zemědělství.

Na tomto základě Komise zohlední citlivou povahu zemědělství EU jako celku a zejména příslušných zemědělských odvětví, které především mohou být v budoucnu zasaženy koncesemi. U těchto konkrétních oblastí Komise vypracuje zemědělskou nabídku určenou výlučně koncesím, které zohledňují citlivou povahu příslušných trhů a výrobních odvětví EU a jež budou, samozřejmě, v souladu s celkovou společnou zemědělskou politikou.

V Řecku nelze najít pro tisíce dětí pocházejících z nezámožných rodin místo v mateřských školách spravovaných místními orgány, protože řada obcí tato zařízení uzavírá v důsledku nedostatku finančních zdrojů a zaměstnanců. Z tohoto důvodu např. pouze v Aténách bylo z 8 816 podaných žádostí přijato pouze 5 465. Navíc 60 až 70 % zaměstnanců mateřských škol hrozí propuštění, jelikož pracovní smlouvy nejsou prodlužovány. Mimoto se v letošním roce snížil počet přijímaných učitelů ve veřejném školství o polovinu, zatímco odchody zaměstnanců do důchodu se množí do té míry, že podle odhadů nyní ve školství chybí 20 000 učitelů! Tyto problémy spolu s hromadnou nezaměstnaností a citelným snížením mezd a sociálních dávek – jejichž vzniku napomohlo zejména memorandum, které podepsala vláda vedená stranou PASOK s Evropskou unií, ECB a MMF – ještě více ztěžují problematickou situaci rodin z dělnických a lidových vrstev.

Připouští Komise, že opatření přijatá v rámci memoranda mají neúnosný dopad na rodiny z lidových vrstev, a to především na ženy, v důsledku dramatického zhoršení situace způsobeného nedostatkem zaměstnanců ve veřejných mateřských školách, horšího fungování veřejných škol a zásahu do práv na vzdělání u dětí z dělnických rodin?

(EN) Memorandum o porozumění bylo podepsáno Řeckem a Komisí (jménem členských států eurozóny) se souhlasem Mezinárodního měnového fondu (IMF) a Evropské centrální banky (ECB). Obsahuje daňová, finanční a strukturální opatření, která jsou, spolu s finančními prostředky ve výši 110 miliard EUR poskytnutými členskými státy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem, nezbytná k tomu, aby Řecko překonalo krizi. Bez těchto finančních prostředků a bez opatření memoranda o porozumění by rozvrat řeckého hospodářství byl mnohem drastičtější a prudší a pro obyvatele Řecka by znamenal nedozírné ekonomické a sociální náklady. Opatření, která memorandum o porozumění obsahuje, byla vypracována v úzké spolupráci mezi řeckou vládou a Komisí, berou v potaz makroekonomickou situaci a zároveň neztrácí ohledy na sociální oblast. Komise si je vědoma toho, že řecká krize přinesla určitým vrstvám řeckého obyvatelstva velké sociální náklady. Tyto náklady jsou však především výsledkem fiskální nerovnováhy, otázek konkurenceschopnosti a finančních problémů, což se memorandum pokouší napravit.

Co se týče důsledků, které ženám přináší problémy se zajištěním personálu a financí v zařízeních péče o děti a ve státních školách, Komise upozorňuje váženého pana poslance na skutečnost, že Evropský sociální fond se prostřednictvím operačního programu „Rozvoj lidských zdrojů“ podílí na finanční podpoře, která ženám umožňuje svěřit své děti do pečovatelského zařízení, a zapojuje se do všeobecného zlepšování kvality vzdělávání a zavádění opatření na podporu žen, jako jsou „celodenní školy“, a to prostřednictvím operačního programu pro vzdělávání a celoživotní učení. Až doposud však provádění obou operačních programů probíhalo pomalu, což může částečně vysvětlovat důsledky, jimiž ženy trpí a o nichž hovoří vážený pan poslanec. Podle řeckých orgánů se urychlení a zlepšení jejich provádění očekává v několika nejbližších měsících.