Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 10. listopadu 2010 - Brusel

19. Posílení OBSE – úloha Evropské unie (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem rozpravy je prohlášení Rady týkající se posílení OBSE a úlohy Evropské unie.

  Olivier Chastel, jménem VP/MK. – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, mám tu čest hovořit před vámi jménem vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, baronky Ashtonové.

Jak víte, za tři týdny se vedoucí představitelé států a vlád 56 zemí, které jsou členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), sejdou na vrcholné schůzce v Astaně. Toto datum – 35 let od Helsinského závěrečného aktu, 20 let od Pařížské charty a 11 let od istanbulského summitu – a vybraná lokalita v Kazachstánu potvrzují důležitost této události.

OBSE hledá nový impuls. Objevily se pochybnosti o důležitosti této organizace. Rozpory mezi jejími členy, její neschopnost překonat poslední pozůstatky studené války a zamrzlé konflikty ji postupně paralyzovaly, podkopaly její důvěryhodnost. Výzva prezidenta Medveděva z června 2008, která žádala přezkoumání evropské bezpečnostní architektury a její smluvní zakotvení, se dočkala nejenom kladného ohlasu, ale oživila také dialog v rámci OBSE a zahájila korfský proces. Debaty, které probíhají v OBSE, aniž by došlo k vyloučení ostatních příslušných bezpečnostních fór, napomohly znovu nastolit důvěru. Evropská unie a její členské státy sehrály v tomto ohledu klíčovou úlohu; tuto úlohu zdůraznil a podpořil pan Rouček ve svém návrhu usnesení. Revizní konference, jejíž závěrečná fáze se uskuteční v Astaně, poskytla východisko pro strukturování následující vrcholné schůzky.

Naši zástupci ve Vídni v současné době projednávají závěrečný dokument, který předloží různým zástupcům států a vlád. Tento dokument se bude skládat ze tří částí: zaprvé, znovupotvrzení zásad, pravidel a závazků OBSE; zadruhé, naše společné výzvy, před nimiž stojíme, a naše priority; a konečně důležitý aspekt pro Evropskou unii: akční plán. Závěrečný dokument musí být natolik jasný, aby mu rozuměli všichni naši spoluobčané.

Cílem Evropské unie, ke kterému se připojili i ostatní členové OBSE, je znovuustavit tuto organizaci jako bezpečnostní společenství pokrývající široký euroatlantický a euroasijský region, jako jednotné společenství bez dělicích čar, jehož občané žijí ve svobodě a míru, kde spory jsou řešeny mírovou cestou a jsou dodržovány společné zásady, standardy a závazky tvořící acquis OBSE. Jedná se o cíl, který vrcholná schůzka musí nastolit, o úkol, který musí splnit – a akční plán nastiňuje způsob, jak toho dosáhnout.

Jak zdůrazňuje návrh usnesení, v zájmu zajištění globální, kooperativní koncepce bezpečnosti, která charakterizuje OBSE a činí ji jedinečnou, musí akční plán nalézt rovnováhu mezi třemi rozměry. Evropská unie zajistí, aby akční plán odrážel ve všech třech rozměrech priority navržené ministry zahraničních věcí na jejich schůzce v červnu 2010.

Co se týká politicko-vojenského rozměru, bylo dosaženo povzbudivého pokroku při jednáních týkajících se Vídeňského dokumentu o opatřeních pro budování důvěry a bezpečnosti. Určitou míru pokroku lze přičíst vrcholné schůzce. Co se týká Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), je nezbytné obnovit ji, aby byla životaschopná. Probíhají příslušná jednání a je jen na vedoucích představitelích států a vlád, aby dodali impuls nezbytný pro jejich pokračování.

Pravomoci OBSE ve všech třech rozměrech musí být posíleny, aby mohla lépe plnit svou úlohu v oblasti včasného varování, předcházení konfliktů, řešení krizí a obnovy.

Unie a její partneři předložili konkrétní návrhy. Vytvořit bezpečnostní společenství znamená vyřešit problematickou otázku konfliktů v Podněstří, Náhorním Karabachu a Gruzii, jejichž eskalace stále hrozí, jak dokázaly události z roku 2008. Nedostatečný pokrok podkopává důvěru a vrcholná schůzka musí poskytnout příležitost učinit společný politický závazek k vyřešení těchto konfliktů, posílit snahy v tomto směru a uvést závazek v soulad s plánem postupu.

Jakmile bude tato otázka vyřešena, musí se OBSE zaměřit na budoucnost a spojit své snahy s ostatními příslušnými mezinárodními organizacemi, aby dokázala čelit novým nadnárodním hrozbám. Tyto hrozby jsou natolik známé, že je zde nemusím vyjmenovávat, a Evropská unie si rovněž přeje, aby otázka energetické bezpečnosti byla projednávána v rámci urovnávání sporů.

OBSE musí dát nový impuls hospodářsko-environmentálnímu rozměru; musí lépe plnit závazek řádné správy věcí veřejných a transparentnosti a její odpověď na bezpečnostní výzvu související s dodávkami energie v kontextu změn klimatu musí být rozhodnější.

Lidská práva, základní svobody, demokracie a právní stát jsou základem hodnot a zásad, o které se bezpečnostní společenství bude opírat. Znovu potvrdit jejich platnost nestačí. Je nezbytné je posílit a zkonsolidovat jejich uplatňování. Vedoucím představitelům států a vlád budou předloženy možnosti vedoucí k pokroku v této oblasti: účinnější přezkum a plnění závazků a lepší sledování doporučení vydaných institucemi OBSE. Pro Evropskou unii má zvláštní důležitost lidskoprávní rozměr: je základem „soužití“ pro občany a stejně tak pro členské státy. Unie klade důraz na posílení svobody tisku a na význam svobodných a demokratických voleb v oblasti působnosti OBSE. Úloha Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva by v tomto ohledu měla být posílena a jeho nezávislost by měla být chráněna. Musí být rovněž zajištěny zdroje potřebné pro zintenzivnění činnosti vysokého představitele v oblasti svobody sdělovacích prostředků.

  Andrzej Grzyb, jménem skupiny PPE. – (PL) Pane předsedající, máme informace od vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a na druhé straně máme také usnesení navržené panem Roučkem, ve kterém se uvádí, že korfský proces dodal Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě novou energii, což ve svém prohlášení potvrdil také pan Chastel, který hovořil jménem vysoké představitelky.

Chtěl bych říct, že OBSE je a stále může být velmi důležitou institucí pro řešení regionálních konfliktů, pro řešení otázek týkajících se národnostních menšin a podporu procesu demokratizace v členských státech. Měli bychom také udržovat rovnováhu mezi třemi rozměry OBSE – politicko-vojenským, hospodářsko-environmentálním a lidskoprávním rozměrem. Tradiční chápání bezpečnosti, co se týká tzv. tvrdé síly, která spočívá v zajišťování bezpečnosti přítomností vojenských nebo stabilizačních sil v místě konfliktu, je právě tak důležité jako bezpečnost v ekonomické, sociální, potravinové nebo ekologické oblasti. OBSE by měla klást větší důraz na činnost v těchto oblastech.

Chtěl bych zde zdůraznit úlohu, kterou hraje v oblasti demokratizace Úřad pro demokratické instituce a lidská práva, který již zde byl zmíněn, například jeho úloha pozorovatele voleb a předkládání doporučení. OBSE bude hrát větší úlohu, když ji posílíme, například větší podporou tohoto Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR).

Chtěl bych zdůraznit, že pozitivní úloha OBSE nekončí její prací zprostředkovatele, ale lze ji také spatřovat v tom, kam směřuje své aktivity. OBSE nás také přibližuje státům, které se střídají na pozici rotujícího předsednictví. Zmíním například současné předsednictví, které zastává Kazachstán a které mimo jiné dosáhlo vyřešení krize v Kyrgyzstánu a také zprostředkování mezi Turkmenistánem a Uzbekistánem. Uvědomujeme si nicméně, že dodržování lidských práv v Kazachstánu je nedostatečné, o čemž informují mimo jiné organizace zabývající se sledováním dodržování lidských práv.

Na prosincové vrcholné schůzce v Astaně by mělo dojít k přijetí akčního plánu na dokončení charty pro bezpečnostní sektor v oblasti působení OBSE. Tento plán je také v zájmu členských států Evropské unie. Chtěl bych rovněž vyjádřit silnou podporu jak předloženému postoji, tak usnesení pana Roučka.

  Libor Rouček, za skupinu S&D. – (CS) V letošním roce si připomínáme 35. výročí závěrečného aktu helsinské konference. Helsinský proces přispěl k významným historickým změnám v Evropě. Kdysi druhou světovou válkou a studenou válkou rozdělený kontinent dnes žije v míru a spolupráci. Občané většiny zemí za bývalou železnou oponou plně užívají svých lidských, občanských a demokratických práva a svobod.

Přesto však ne všechny cíle helsinského procesu byly plně dosaženy. V řadě regionů přetrvávají sousedské, etnické konflikty. Mnohé země mají problém se zaváděním občanských práv a demokracie. A všechny členské státy OBSE jsou pak vystaveny novým výzvám a bezpečnostním hrozbám, jakými jsou např.: terorismus, organizovaný zločin, obchod s lidmi a drogami či energetická, environmentální a internetová bezpečnost.

Třicet pět let od Helsinek a jedenáct let od posledního summitu v Istanbulu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě potřebuje nové impulzy, oživení a reformy. Vhodný rámec pro diskuzi nad těmito reformami nabízí proces z Korfu a jeho současné vyvrcholení v podobě nadcházejícího prosincového summitu v Astaně.

Evropský parlament připravil ve svém usnesení, o kterém budeme zítra hlasovat, pro tento summit řadu návrhů a podnětů. Navrhujeme např., aby byl na summitu diskutován a přijat konkrétní plán aktivit týkajících se předcházení konfliktům, krizového řízení a obnovy po ukončení konfliktů či akční plán, který by nastínil způsob postupu směřujícího ke vzniku Charty pro bezpečnostní sektor v oblasti působení OBSE.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jak již bylo řečeno, je jedinečnou a nedílnou součástí euro-atlantické, euro-asijské bezpečnostní struktury s širokou členskou základnou sjednocující země od Vancouvru po Vladivostok. Jedinečnost této organizace spočívá i v propojení politicko-vojenské, hospodářsko-enviromentální a lidskoprávní dimenze spolupráce. Evropská unie a její společná zahraniční a bezpečnostní politika posílena Lisabonskou smlouvou by měla rozšířit spolupráci mezi oběma organizacemi, protože jedině touto spoluprácí lze dosáhnout společných cílů.

  Anneli Jäätteenmäki, jménem skupiny ALDE. – (FI) Pane předsedající, Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě byla v minulosti významná a dnešní Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě je důležitou a uznávanou organizací pro spolupráci. V současné době je OBSE mnohdy jedinou organizací, které je umožňován vstup do krizových regionů, kam je jiným organizacím vstup zamítnut. OBSE je proto velmi důležitá například ve střední Asii, kde podporuje práci policie, drogovou prevenci a zlepšování bezpečnosti na hranicích.

Zvláště pak je jedinečný humanitární koš OBSE. V jeho rámci organizace vyvinula modely pro práci v oblasti lidských práv, pro potírání pašování lidí a budování kapacit v křehkých státech. Evropská unie se na své straně stále více zaměřuje na policejní operace a využívání polovojenských jednotek při nich. Evropská unie má rozhodně velmi silnou politiku rozvojové pomoci. OBSE rovněž dokázala vytvořit v rozvojové politice uznávané propojení mezi otázkami týkajícími se životního prostředí a bezpečnostními otázkami.

Evropská unie se z toho musí poučit, ale především by se vlastní operace EU mohly inspirovat operacemi OBSE. Obecně OBSE existuje mnohem déle, má více zkušeností, dovedností a velmi zkušené odborníky. Je přesně tak silná, jak členské státy chtějí, aby byla. Spolupráce mezi OBSE a EU, vzájemný respekt a uznání, to vše je velmi důležité.

PŘEDSEDNICTVÍ: PAN LIBOR ROUČEK
místopředseda

  Reinhard Bütikofer, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pan Chastel jednou řekl, že se Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) snaží najít novou dynamiku. Náš Parlament by jí k nalezení takové dynamiky rád dopomohl. Tento návrh usnesení vypracovaný pod vedením pana místopředsedy zaujímá – a byl skutečně v Parlamentu přijat velkou většinou – k úloze OBSE velmi progresivní postoj.

Organizaci OBSE se dostalo nových impulsů z několika různých stran. Velmi pozitivně přispěly třeba návrhy předložené viceprezidentem Spojených států. Nyní však potřebujeme jasnou definici cílů korfského procesu. Je to důležité pro nadcházející summit. Posílit by se měly všechny tři rozměry OBSE, zejména pak Úřad pro demokratické instituce a lidská práva.

Chceme však rovněž přijímat nová opatření. A právě v tom spočívá hodnota tohoto návrhu usnesení. Vznáší například otázku, zda by Unii nemělo být umožněno zapojit se v budoucnu v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky do misí pracujících na základě pověření OBSE. Kupříkladu v případě Kyrgyzstánu by bylo bývalo velmi přínosné, kdybychom podobnou možnost měli a byli jsme s to tam něco takového udělat, například společně s ruskými partnery.

Zazněl již také například návrh – a pan Rouček se o tom už zmínil – aby byl pro korfský proces stanoven cíl vypracovat chartu pro bezpečnostní sektor v oblasti působení OBSE. To je ta správná reakce na opatření přijatá Ruskem, které považuje za nezbytné obnovit diskuse o společné bezpečnosti v euroatlantické oblasti.

Jsem si jist, že OBSE bude i nadále pro společnou euroatlantickou bezpečnostní strukturu nepostradatelná, a doufám, že i my sehrajeme svou úlohu v podpoře utváření její úspěšnosti.

  Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, OBSE hraje důležitou a čím dál větší roli v prosazování míru a stability na našem evropském kontinentu. To, že jsou plnoprávnými členy i Amerika, Kanada, Rusko a mnohé středoasijské země, dodává této organizaci velkou důvěryhodnost a šíři – „od Vancouveru po Vladivostok“, jak se OBSE sama holedbá.

OBSE si rychle usurpuje Radu Evropy jakožto přední a nejvýznamnější fórum pro jednání o demokracii – přičemž její instituce ODIHR podporuje sledování průběhu voleb – lidských právech a zákonnosti v Evropě. Polní mise OBSE v zemích jako Gruzie a Moldavsko významně přispívají ke stabilizaci společností traumatizovaných nedávnými spory a přetrvávajícími, tzv. zamrzlými konflikty.

Současné kazašské předsednictví OBSE napomohlo vylepšení profilu této organizace a opětovnému zaměření naší pozornosti na Střední Asii, a zejména na otázku bezpečnosti a boje proti mezinárodnímu terorismu.

Existuje bezpochyby mnoho možností rozvíjení vztahu EU k OBSE. Doufám však, že při utváření tohoto partnerství bude vysoká představitelka přikládat náležitou váhu tomu, aby se zabránilo zdvojování úsilí, a tím i plýtvání penězi daňových poplatníků v době nutných úspor. Měla by se rovněž zabývat koordinací OBSE, EU a zejména SBOP a NATO v rámci partnerství pro mír.

Na závěr bych chtěl navrhnout, že by možná tyto dvě organizace – Rada Evropy a OBSE – měly uvažovat o sloučení. Tím by se dala ušetřit spousta peněz.

  Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, moje skupina vítá skutečnost, že se Evropský parlament nyní po několika letech důkladně zabývá tématem OBSE, a tím v podstatě poskytuje kladnou odezvu na otázku vztahu EU k OBSE, na cíle, hodnoty a mechanismy dohodnuté v Helsinkách, avšak především na její stávající úkoly. Z vaší zprávy, pane místopředsedo, jasně vyplývá, že Evropská unie a OBSE nejsou skrytými konkurenty, nýbrž partnery, kteří mohou, a musí, uplatnit své vlastní dovednosti a zkušenosti s cílem vyřešit složité problémy v Evropě.

Rád bych v souvislosti se summitem v Astaně zdůraznil především dva aspekty. V Evropě potřebujeme obnovený celoevropský dialog o budoucnosti našeho kontinentu z hlediska bezpečnostní politiky, neboť tento kontinent je rozlehlejší než EU a stále se vyznačuje závažnými bezpečnostněpolitickými nerovnováhami. Korfský proces přináší šanci na strukturovanou diskusi a členské státy by jej měly uspořádat takovým způsobem, aby se nakonec dosáhlo konkrétních výsledků v oblasti odzbrojování a konverze zbrojního průmyslu. Stejně jako EU a OBSE v této oblasti potřebují jedna druhou, vyžadují i otázky ochrany klimatu a zásobování energií silnější strukturovanou spolupráci.

  Mariya Nedelcheva (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane Chasteli, dámy a pánové, ráda bych ve svém projevu zdůraznila, že v posilování našich vztahů s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a také, z obecnějšího hlediska, v posilování naší vnější činnosti hrají klíčovou roli volební pozorovatelské mise.

Záruka dodržování občanských a politických práv je jednou ze stěžejních hodnot Evropské unie. Zajišťování integrity volebního procesu je pak potažmo zcela zásadní pro důvěryhodnost vnější činnosti Unie. Jelikož OBSE i Evropská unie vysílají pozorovatelské mise, mají veškerý zájem na tom, aby v této oblasti spolupracovaly.

Zdá se mi proto, že zřízení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) si žádá vytvoření postupů, jež umožní úzkou spolupráci mezi Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva OBSE a oddělením ESVČ pro volební pozorovatelské mise, čímž se zabrání riziku zdvojení a posílí se vnější činnost EU v oblasti působení OBSE.

Tato spolupráce by měla probíhat před, během i po vyslání pozorovatelů, neboť vysoce kvalitní mise je dobře připravená, účinně působí v terénu a je řádně monitorována. V této souvislosti bych ráda znovu zdůraznila významnou roli Evropského parlamentu v této záležitosti: skutečnost, že přímo a demokraticky zvolení zástupci evropské veřejnosti mohou pozorovat volby za hranicemi EU s cílem zajistit jejich řádný průběh, je pro Unii významnou výhodou, kterou si musíme za každou cenu uchovat.

Konečně, Charta pro evropskou bezpečnost uznává důležitou roli hospodářského a ekologického rozměru. Často na nich závisí stabilita a bezpečnost. Proto je v těchto oblastech zásadní účinněji vyzdvihovat odbornou způsobilost OBSE a Evropského parlamentu; další zárukou úspěchu našich společných misí je pak pravidelné používání a získávání hospodářských a environmentálních údajů.

Posílení volebních pozorovatelských misí prostřednictvím větší spolupráce mezi EU a OBSE a toho, že i my, poslankyně a poslanci Evropského parlamentu, budeme vysíláni do dotčených oblastí, povede k posílení zahraniční politiky Unie. Právě takto skutečně naplníme cíle stanovené v Lisabonské smlouvě.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Pane předsedající, rád bych vám pogratuloval k vaší iniciativě, neboť všichni víme, že Evropská unie je nejvýznamnější a nejvlivnější organizace v Evropě. Současně mají OBSE a Rada Evropy tak rozsáhlé zkušenosti v mnoha oborech, že kdybychom měli přičíst například váhu Evropské unie ke zkušenostem OBSE s řešením mezietnických konfliktů, v Evropské unii by mohla být účinně posílena humanitární bezpečnost. Kde OBSE přináší přidanou hodnotu? Jak jsem právě uvedl, v případě mezietnických konfliktů, protože má vysokého komisaře pro národnostní menšiny, který je prostředníkem mezi většinami a menšinami a který se účastní řešení řady mezietnických konfliktů, zatímco víme, že Evropská unie žádným systémem ochrany menšin nedisponuje. Pojem „menšina“ byl teprve nyní začleněn do preambule Lisabonské smlouvy. A protože se kolegové poslanci zmínili o zamrzlých konfliktech, mělo by se podotknout, že 90 % z nich představují konflikty mezietnické. Jinými slovy, Unie musí na těchto zkušenostech stavět. Musí stavět například na velkém množství programů OBSE pro romskou menšinu. Rád bych tyto programy doporučil Komisi a navrhl, aby se zkušenosti OBSE v této oblasti vzaly v úvahu, až bude Komise vypracovávat komplexní rámcový dokument o strategii pro Romy.

Obdobně se musí vzít v úvahu Kodaňský dokument OBSE z roku 1992, který stanovil pravidlo pro menšinové samosprávy, jež je dodnes platné. Závěrem ještě slovo o svobodě sdělovacích prostředků. Když poslouchám vysokého úředníka OBSE, všímám si, že dochází-li k omezování svobody sdělovacích prostředků, kritizuje tento úředník OBSE členské státy EU daleko směleji než zástupci Komise. I proto podporuji institucionalizaci vztahů mezi EU a OBSE, neboť to dále posílí Evropskou unii, klidnou situaci uvnitř EU a její humanitární bezpečnost. Děkuji vám za pozornost.

  Heidi Hautala (Verts/ALE). – Pane předsedající, velmi podporuji, co pan Bütikofer řekl o nutnosti zajištění rovnováhy mezi třemi rozměry či tzv. koši OBSE. Obzvláště bych chtěla podotknout, že musíme bránit dimenzi lidskou.

Velmi mne těší, že tato zpráva bere v úvahu skutečnost, že současná předsednická země, Kazachstán, musí být požádána o dodržování základních hodnot a lidských práv OBSE ještě před summitem v Astaně. Víme, že tamní situace ani zdaleka není uspokojivá. Dochází k mnoha případům závažného porušování lidských práv, podmínky ve vězeních jsou děsivé atd.

Velice mě těší i to, že tato zpráva zahrnuje názor, že se Evropský parlament musí stát aktivnějším v již zmíněném lidském rozměru. Je skutečně pozoruhodným úspěchem, že se občanská společnost může plně zapojit, a musíme podporovat paralelní akci, kterou bude občanská společnost před summitem v Astaně pořádat. Tento summit by se pro Kazachstán neměl stát pouhým PR cvičením.

  Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Chtěl bych říci, že my jakožto Evropská unie bychom měli posilovat spolupráci s OBSE, a to zejména tam, kde jde o naše zájmy, jako například v Podněstří nebo v Gruzii podle šestibodového Sarkozyho plánu. Tato spolupráce by také měla být posílena, jak již uvedla paní Hautalaová, pokud jde o otázky lidských práv.

Mělo by se však také pamatovat na to, že Evropská unie je samostatným subjektem a spolupráce s OBSE by nás neměla nutit podřizovat se rozhodnutím OBSE, jejíž členství, jak víte, se neomezuje na evropské země. Přijetí plné spolupráce s OBSE by pro Evropskou unii bylo kontraproduktivní. Spolupráce by měla být úzká, avšak měli bychom přesto zachovat samostatnou povahu těchto dvou subjektů.

  Csaba Sógor (PPE). – (HU) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě již od svého založení považuje za svůj prvořadý úkol varovat před potenciálními konflikty a těmto konfliktům předcházet. Vysoký komisař pro národnostní menšiny a Úřad vysokého komisaře pro národnostní menšiny vykonávají zvláštní úkoly v institucionálním systému této organizace s cílem předcházet vzniku napjatých vztahů mezi většinami a menšinami. Britové to nazývají diplomacií včasného varování. Ačkoli na území Evropské unie zaručují řešení sporných záležitostí v prvé řadě orgány EU, někdy připadne významná úloha právě organizaci OBSE. Jedním z příkladů je slovenský jazykový zákon, u nějž se vysoký komisař pro národnostní menšiny pokoušel působit jako prostředník mezi stranami sporu. Bohužel, vzhledem k jeho výsledku nelze toto zprostředkování označit za úspěšné. Daný zákon je i nadále zdrojem napětí, neboť je diskriminační a odporuje duchu řady mezinárodních dohod; jasně to konstatovala Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva, známá také jako Benátská komise. Možná bychom dnes v této záležitosti byli blíže nějakému řešení, kdyby ona nesmírně důležitá instituce OBSE před tímto konfliktem včas varovala a kdyby účinněji pracovala na zmírnění napětí.

  Joe Higgins (GUE/NGL). – Pane předsedající, uvádí se, že OBSE je o prosazování politické svobody a svobody sdělovacích prostředků a o lidských právech. Mohu se vás pak tedy, pane Chasteli, zeptat, jak to podle vás jde dohromady s postoupením letošního předsednictví OBSE Kazachstánu a tím, že byla této zemi přiznána prestiž spojená s významným summitem v jejím hlavním městě, Astaně, letos v prosinci? Jste si vědom toho, že politická práva v Kazachstánu jsou cynicky potlačována, svoboda sdělovacích prostředků je silně omezována a lidská práva jsou dennodenně pošlapávána?

Odborářští a sociální aktivisté běžně končí ve vězení na základě smyšlených obvinění. Na zářijové delegační návštěvě v Kazachstánu jsem získal nezvratné důkazy toho nejbrutálnějšího zacházení s vězni. A přesto před dvěma týdny předseda Komise Barroso s velkou slávou vítal muže zodpovědného za tato zvěrstva – prezidenta Nazarbajeva – bez jediného slova kritiky. Pročpak, pane Chasteli? Stojí za tím obchody s ocelí a železem? Summit OBSE v Kazachstánu by se měl neprodleně zrušit, myslíte-li to s podporou statečných bojovníků za lidská, demokratická, politická, zaměstnanecká a sociální práva v Kazachstánu vážně.

  Olivier Chastel, jménem místopředsedkyně Evropské komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – (FR) Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval vám i všem řečníkům za kvalitu této rozpravy. Vaše návrhy samozřejmě předám baronce Ashtonové, zejména ty, jež se týkají racionalizace zdrojů, využívání její nové služby – Evropské služby pro vnější činnost – a spolupráce. Dále pak nebudu opakovat to, co jsem již řekl na začátku této rozpravy. Mnozí již vznesli řadu společných otázek.

Zmiňován byl především jeden bod: lidskoprávní situace v Kazachstánu. Na tento aspekt se oprávněně klade důraz, a řada z vás tak dnes večer učinila. Pro EU je to velice důležitý problém a my na něj poukazujeme na každičké z našich schůzí s vedoucími představiteli Kazachstánu. Nutnost pokračování v úsilí vyvíjeném v oblastech politických práv, sociálních práv a demokratizace byla zmíněna – navzdory tomu, co podle všeho tvrdíte – během poslední zdejší návštěvy prezidenta Nazarbajeva.

Rád bych proto jednoduše na závěr svého projevu řekl, že summit v Astaně pod kazašským vedením nabízí našim nejvyšším úředníkům významnou příležitost osvobodit Evropu od břemen minulosti, zapojit se do budování bezpečnostního společenství sahajícího od Vancouveru po Vladivostok – jak jste, pane Roučku, uvedl – a přemýšlet o nových důležitých úkolech, které musíme v politickém a bezpečnostním prostředí 21. století splnit.

Těší nás, že Parlament může nabídnout podporu prioritám Evropské unie a jejích zástupců. Potřebujeme tuto zřetelnou podporu, aby se mohl zdůrazňovat význam důstojnosti jedince, pořádání svobodných a spravedlivých voleb, koordinace úsilí směřujícího proti nadnárodním hrozbám a dosažení harmonického hospodářského a sociálního rozvoje v udržitelném prostředí. Doufám, že politická vůle k sepsání nové kapitoly bohatých dějin OBSE se v Astaně bude moci zhmotnit. Buďte si jisti, že Evropská unie tam dostojí svým povinnostem.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 11. listopadu 2010 ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Krzysztof Lisek (PPE), písemně. – (PL) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropa dnes musí čelit nové dimenzi problémů, jako jsou terorismus, kybernetické hrozby a nezákonné obchodování s lidmi a drogami. Abychom těmto hrozbám mohli čelit, musíme vyvinout účinný systém zjišťování ohrožení a řešení konfliktů. OBSE je tím správným místem pro vedení široce zaměřené diskuse na téma evropské bezpečnosti. Představuje jedno z největších fór pro výměnu myšlenek o mezinárodní bezpečnosti, které již v minulosti prokázalo, že je schopno přijímat účinná opatření. Současně však bohužel v poslední době docházelo k tomu, že struktury OBSE již nebyly přiměřené potřebám moderního světa, čehož je příkladem nevyřešený konflikt na Kavkaze a neadekvátní reakce na gruzínský konflikt z roku 2008. Je v našem společném zájmu tyto struktury modernizovat, aby se v budoucnosti staly nástrojem umožňujícím rychle reagovat na hrozby, které vyvstanou. Schopnosti OBSE v této oblasti by měly být posíleny upravením jejích starých akčních mechanismů a vytvořením nových. To je jediný způsob, jímž může OBSE nabýt schopnost účinně pracovat a směřovat k evropské a euroasijské bezpečnosti. V zájmu bezpečnosti v Evropě bychom měli pokračovat v procesu, který jsme zahájili v roce 2008 na Korfu. S naší podporou se OBSE může stát významnou a účinnou silou pro zákonnost v Evropě a Eurasii. Vítám iniciativu k posílení spolupráce mezi EU a OBSE.

  Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Vítám rozpravu o zprávě poslance Roučka vzhledem k blížícímu se prosincovému summitu v Astaně, k němuž jsme upnuli své naděje na posílení OBSE. EU musí přijmout jasný postoj vzhledem k organizaci, jež může hrát významnou roli v regionální bezpečnosti a v prosazování demokratických hodnot a lidských práv.

V této souvislosti se domnívám, že je třeba položit dvě klíčové otázky. První z nich se týká posilování lidského aspektu OBSE. Lidská práva a demokracie mají v polisabonském období zásadní význam, přičemž vytvoření Evropské služby pro vnější činnost nabízí možnost sestavit komplexní koncepci bezpečnosti. Za druhé bych rád zdůraznil, že korfský proces musí zaměřit zvýšenou pozornost na urovnávání nevyřešených konfliktů; to je oblast, v níž OBSE může v porovnání s jinými podobnými regionálními organizacemi poskytnout skutečnou přidanou hodnotu.

Rád bych upozornil na 8. odstavec Roučkovy zprávy, který se v rámci Výboru pro zahraniční věci těšil širokému konsensu. Skutečně je třeba opětovně zdůraznit nezbytnost trvalého řešení konfliktu v Podněstří při respektování územní integrity a svrchovanosti Moldavské republiky. Máme-li toho dosáhnout, musíme rychle a bezpodmínečně obnovit jednání ve formátu 5 + 2.