Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2079(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0274/2010

Předložené texty :

A7-0274/2010

Rozpravy :

PV 10/11/2010 - 23
CRE 10/11/2010 - 23

Hlasování :

PV 11/11/2010 - 8.11
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0401

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 10. listopadu 2010 - Brusel Vydání Úř. věst.

23. Provádění rámcových programů pro výzkum (krátké přednesení)
Videozáznamy vystoupení
Zápis
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Marie Da Graça Carvalho za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum (2010/2079(INI)) (A7-0274/2010).

 
  
MPphoto
 

  Maria Da Graça Carvalho, zpravodajka.(PT) Věda, vzdělávání a inovace jsou třemi pilíři hospodářského růstu a vytváření pracovních míst. Evropa musí více investovat do vědy, otevřít své výzkumné systémy, podporovat volný pohyb vědců a zvyšovat a podporovat excelenci. V dnešní době jsme svědky toho, že svět se ve všech oblastech stále více polarizuje, vědu nevyjímaje. Tuto skutečnost dokazuje několik čísel: například na celosvětové úrovni pracuje 80 % výzkumných pracovníků mimo Evropu a stejně tak je mimo Evropu registrováno 69 % všech patentů.

Evropa investuje do vědy a inovací méně než Japonsko, Jižní Korea nebo Spojené státy a za tímto rozdílem stojí především investice ze soukromého sektoru. Náš systém vědy a inovací má slabá místa, která je potřeba odstranit, od nedostatku finančních prostředků po roztříštěnost, nevyhovující podmínky pro rozvoj inovací a nadměrnou byrokracii. Evropský systém vědy by měl být efektivnější, začít bychom měli zjednodušením pravidel pro jeho financování. V této souvislosti jsem měla tu čest být jmenována zpravodajkou pro zjednodušení pravidel účasti v současných a budoucích evropských programech pro výzkum a inovace.

Tato zpráva může v Evropě hrát zásadní roli a přichází v pravý čas, vzhledem k tomu, že začínáme s přezkumem sedmého rámcového programu a přípravami na program osmý. Jakožto zpravodajka jsem se rozhodla otevřít diskusi na toto téma a uspořádat veřejnou konzultaci. Rozeslala jsem více než 8 000 pozvánek nejrůznějším institucím. Dorazilo neuvěřitelné množství příspěvků, což ukazuje, jaký význam tomuto tématu naše instituce i veřejnost přikládají.

Zpráva navrhuje zjednodušit sledování a finanční kontrolu a zlepšit technické a vědecké vyhodnocování prostřednictvím srovnávacího hodnocení založeného na špičkové kvalitě. Cílem této zprávy je větší tolerance rizik, zjednodušení byrokratických kontrolních mechanismů a větší důvěra ve vědecké pracovníky i podniky. Tato zpráva je však zároveň pouze začátkem procesu, který nebude snadný. Za provádění doporučení bude zodpovědná Komise, a jestliže má být při plnění tohoto úkolu úspěšná, bude potřebovat sledování a podporu ze strany Parlamentu a Rady.

V budoucnu by mohl být proces zjednodušení rozšířen i na ostatní evropské programy, především strukturální fondy. Programy s jednoduššími pravidly budou zároveň transparentnější a efektivnější. Ráda bych také poděkovala svým kolegům, belgickému předsednictví, Komisi a všem, kdo přispěli k veřejné konzultaci, za jejich pomoc. Naší povinností je zjednodušit přístup k fondům pro výzkum a rozvinout kulturu hodnocení založenou na důvěrném partnerství mezi všemi stranami, abychom posílili výzkum a inovace v Evropě a proměnili ji tak v atraktivní místo pro šťastný a spokojený život a práci.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) Nejdříve bych chtěla zpravodajce poblahopřát k odvedené práci, neboť zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum je nezbytné a zároveň, jak zpravodajka uvádí, je jen jednou z mnoha reforem, které budou pro zlepšení financování výzkumu v EU potřeba, aby byl efektivnější a užitečný při podpoře rozvoje a sociálního pokroku.

Zpráva navrhuje rozšířit rozsah původního návrhu Komise, který považujeme za správný, zejména v důležitých aspektech, jako je finanční regulace a předkládání konkrétních návrhů na zjednodušení výpočtu průměrných nákladů na zaměstnance a zrušení mechanismů zaznamenávání času včetně pracovních výkazů. Stejně tak je důležité, aby Komise povolila proplácení nákladů vzniklých po představení návrhu poté, co byl vybrán jako úspěšný, a to s cílem usnadnit účast průmyslovým partnerům a zejména malým a středním podnikům.

Pokud se mají věda, inovace a výzkum stát pilíři hospodářského růstu a vytváření pracovních míst, je zásadní, abychom návrhy obsažené v této zprávě brali v potaz a na vědu a výzkum se více zaměřili.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Pierre Audy (PPE).(FR) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat paní Carvalhové, která odvedla úžasnou práci, stejně jako Evropské komisi. Prosím také vás, paní komisařko, abyste vyřídila mé poděkování paní Geoghegan-Quinnové, která tomuto procesu zjednodušování a komunikace porozuměla. Musíme zjednodušit budoucnost, ale také se vyrovnat s minulostí. Auditoři Evropské komise nikdy neměli uplatňovat pravidla, která by byla přísnější než ta již schválená, a proto se musíme vyrovnat s minulostí, paní komisařko.

Jen o vlásek jsme unikli katastrofě, neboť výzkumné instituce na Evropskou unii hleděly s podezřením. S rozumem a respektem k dobrému řízení, s tolerovatelným rizikem chyb, ale zároveň s ohledem na nezávislé nové audity, a pokud toto selže – jak jsem navrhoval a jak bylo přijato – s pomocí zásahu nezávislého prostředníka dnes musíme znovu získat důvěru všech svých výzkumných pracovišť, samozřejmě s důsledným sledováním a evropskými fondy. Na základě důvěrného vztahu mezi členskými státy a Evropskou unií poté začneme jednat o dalším finančním výhledu, abychom lépe stanovili těžiště výzkumu a aby byl tento výzkum evropštější.

 
  
MPphoto
 

  Marisa Matias (GUE/NGL).(PT) Nejprve bych chtěla paní Carvalhové poblahopřát k vynikající zprávě, kterou nám zde dnes představila, a rovněž k demokratickému způsobu, jímž postupovala jak v rámci Parlamentu, tak mimo něj. Podle mého názoru by to mělo být oceněno, a proto bych jí chtěla poděkovat.

Sedmý rámcový program je zatím největší a nejrozsáhlejší, který na celosvětové úrovni v oblasti výzkumu existuje, a Komisí navrhované zjednodušení je v tomto ohledu nanejvýš vítané. Návrh, jenž zde Parlament představuje, však návrh Komise značně obohacuje. Uznává totiž, že samotné zjednodušení nestačí, uvědomuje si jasný a zásadní rozdíl mezi výzkumem a inovacemi, oceňuje různé oblasti výzkumu a posiluje jeho přehlednost, transparentnost, zapojení a demokracii, zaručuje rovné příležitosti při rozdělování dostupných finančních prostředků, dává přednost modelu méně založenému na byrokracii a byrokratické kontrole a více orientovanému na excelenci ve výzkumu, uvědomuje si důležitost různých vědeckých oblastí a vyzývá k tomu, aby byli partneři vybíráni a spojenectví s nimi uzavírána za rovnocenných podmínek.

Pane předsedající, na závěr bych proto chtěla říci, že výsledkem provedení tohoto návrhu bude viditelné zlepšení pracovních podmínek pro všechny výzkumné pracovníky v Evropě, stejně jako větší prestiž a další zlepšení v oblasti evropského výzkumu. Z toho důvodu bychom měli spolupracovat.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, strašnou spoustu nepochybně dobré práce Evropské unie kazí historky o příliš mnoha komplikacích a především o lidech, kteří se snažili získat finance a nepodařilo se jim to, a to navzdory obrovskému úsilí, například zaměstnávání pracovníků na několikaměsíční plný úvazek kvůli přípravě žádosti, jenom aby nakonec nebyli úspěšní. Podobných příběhů jsem slyšel řadu.

Totéž platí i pro žádosti o financování v kulturních a vzdělávacích programech. Pokud můžeme udělat jedinou věc, mělo by to být omezení byrokracie do roku 2020 o 25 %. Naším cílem by dokonce mělo být až 50 %, kdyby to bylo možné, neboť jak už bylo řečeno, v oblasti podávání žádostí a rozhodování o nich spoustu naší dobře odvedené práce přebily historky o obtížích způsobených přílišnou komplikovaností.

Cestou vpřed je zjednodušení.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Pane předsedající, ráda bych paní Carvalhové poděkovala za její souhrnnou zprávu. Upozorňuje na hlavní otázky v oblasti evropského výzkumu: složitost pravidel pro příjemce a velkou administrativní zátěž.

V dubnu tohoto roku přijala Komise ohledně tohoto tématu sdělení, představující dlouhý seznam krátkodobých i dlouhodobých možností zjednodušení. Tím byla zahájena velice důležitá diskuse mezi institucemi. Komise je Parlamentu velice vděčná, že se touto záležitostí zabýval přednostně. Komisi zároveň těší, že zpráva podpořila většinu návrhů a dokonce obsahuje některé vlastí návrhy Parlamentu, které jsou velmi zajímavé.

Podobnou podporu vyjádřila i Rada, a proto bychom nyní na základě této široké interinstitucionální shody měli začít jednat. Jsme plně odhodláni dosáhnout zjednodušení a držet se zásad zjednodušení uvedených ve vaší zprávě. Jednoduchost, transparentnost, právní jistota, důslednost, špičková kvalita, a jak uvedl pan Audy, také přístup více založený na důvěře ve výzkumné instituce, to jsou samozřejmě pro řízení těchto aktivit významná vodítka.

Některé návrhy obsažené ve vaší zprávě a v závěrech Rady je možné uskutečnit v současném rámci. Služby Komise nyní usilují o řešení, která by bylo možné rychle použít. Zvažujeme možná řešení pro rozšířené přijímání metodologií s průměrnými náklady a pro pružnější přístup k úrokům z předběžného financování a možnosti využívání jednorázových částek na osobní náklady majitelů malých a středních podniků.

Velmi vážně se zabýváme rovněž obavami ohledně nejednotného výkladu pravidel a postupů ze strany různých služeb při provádění sedmého rámcového programu. Intenzivně pracujeme na zavedení takových opatření, která by zaručila jednotnější výklad a uplatňování pravidel.

Budeme pracovat také na dalším omezování zdržení při udělování grantů a plateb. Nesmíme zapomínat na skutečnost, že hlubší změny budou vyžadovat revizi finančního nařízení a jeho prováděcích pravidel. Pouze tehdy budeme schopni některá velká omezení skutečně odstranit.

Současná strategie kontroly výdajů na výzkum byla navržena tak, aby bylo možné hledat a opravovat chyby a snížila se tak úroveň zbytkových chyb pod 2 %. Komise souhlasí s tím, že to je velmi nákladné a znamená to velkou administrativní zátěž jak pro příjemce, tak pro Komisi. Větší tolerance k riziku chyb, podpořená ve vaší zprávě, by Komisi umožnila přizpůsobovat kontrolní úsilí, optimalizovat náklady a uvést do rovnováhy potřebu účinné kontroly a větší důvěru ve výzkumné pracovníky.

Velice vám děkuji za zprávu, a to všem, kdo se na ní podíleli. Vytvořila prostor pro kvalitní a důležitou práci v budoucnu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 11. listopadu 2010, v 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Inovace a výzkum jsou klíčovými prvky nové rozvojové strategie pro náš kontinent: strategie Evropa 2020. Zájem o výzkum a vývoj má konkrétní dopad na hospodářskou aktivitu, neboť jedině inovace zaručují budoucí produkci s velkou přidanou hodnotou a tím pádem i vytváření pracovních míst a větší konkurenceschopnost Evropské unie na mezinárodní úrovni. Vždy jsem tvrdil, že regionální úroveň je pro stimulaci výzkumu a inovací nejvhodnější, protože dává přednost univerzitám, veřejným výzkumným institucím, velkým společnostem, malým a středním podnikům a úzké spolupráci regionálních a místních úřadů, zejména ve formě klastrů. V mém regionu, na Azorských ostrovech, tuto skutečnost potvrzuje rozsáhlý oceánský a podmořský výzkum vedený Katedrou oceánografie a rybolovu Azorské univerzity. Podpora inovací na regionální úrovni rovněž přispívá k zeslabování sociálních a regionálních rozdílů, neboť financování těchto aktivit v nejvzdálenějších regionech, jako jsou Azory, má pro pokračování politiky soudržnosti zásadní význam.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) S ohledem na přezkum sedmého rámcového programu pro výzkum v polovině období a na přípravu budoucích pravidel pro příští rámcový program musíme zvážit a nalézt taková řešení, která by nám umožnila odstranit určité překážky komplikující zúčastněným stranám přístup k finančním prostředkům z EU.

Jestliže chceme vytvořit evropskou ekonomiku založenou na znalostech a inovacích, musíme investovat do výzkumu a tím umožnit malým a středním podnikům, univerzitám, veřejným výzkumným institucím a regionálním i místním úřadům, aby využívaly výhod finančních zdrojů z EU.

Přístup k finančním prostředkům ve výzkumném sektoru však vyžaduje značné technické vědomosti a podrobnou znalost administrativních a finančních postupů. Charakterizuje jej zároveň tendence dávat přednost projektům založeným na výsledcích, což znamená menší toleranci rizik, která odrazuje od velice inovativních projektů.

Důsledkem této situace je, že od účasti odrazuje soukromý sektor a svět výzkumu mění v pouhou sbírku nezajímavých projektů, čímž se snižuje konkurenceschopnost Evropy na celosvětové úrovni.

Podporuji návrhy obsažené ve zprávě, vyzývající Evropskou komisi k podpoře přístupu zaměřeného na uživatele s cílem zlepšit dostupnost finančních prostředků a pokynů, které by měly být shrnuty v příručce a přeloženy do všech úředních jazyků EU, a dále vyzývající k větší důvěře ve vědecké pracovníky a podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. (RO) Výzkum a inovace jsou dvěma základními kameny strategie Evropa 2020 pro posílení konkurenceschopnosti, podporu udržitelného růstu a vytváření pracovních míst. V tomto kontextu je třeba zlepšit provádění sedmého rámcového programu pro výzkum, zejména prostřednictvím urychlení a zjednodušení nutných administrativních postupů, zkrácení čekacích lhůt a racionalizace systému vyřizování žádostí.

Zároveň bych ale chtěl zdůraznit, že s ohledem na nové členské státy přesahují nedostatky rámcového programu meze administrativy a systému řízení. Hlavní problém těchto zemí je spojen s nedostatečnou výzkumnou infrastrukturou, která přístup k finančním prostředkům přiděleným v rámci tohoto programu technicky znemožňuje. Proto by Komise měla do budoucího návrhu na zjednodušení zahrnout rovněž určitá konkrétní opatření s cílem vytvořit rozvojovou infrastrukturu v nových členských státech a poskytnout jim rovné podmínky při přístupu k výzkumným programům.

 
  
MPphoto
 
 

  Edit Herczog (S&D), písemně. (HU) Před nedávnem jsme společně s kolegy přijali jasnou většinou usnesení, předložené paní Marií da Graça Carvalhovou, ohledně zjednodušení pravidel financování v rámcových programech pro výzkum. Toto usnesení je krokem správným směrem, budou však muset následovat další a ještě rozhodnější kroky. Náš současný regulační systém vyžaduje takovou míru byrokratické přípravy, že čistě informačně technologické iniciativy, malé a střední podniky a menší výzkumné instituce vylučuje z okruhu potenciálních příjemců finančních zdrojů. Finanční podpora tak nesměřuje k nejlepším vědeckým pracovníkům, ale spíš k institucím s nejlepšími účetními. Finanční dohled v současné době zřejmě není schopen vyřešit sebemenší riziko, což s ohledem na výzkum a rozvoj nelze tolerovat, neboť v těchto oblastech jsou investice s nejistým výsledkem běžné. Rizika je třeba řídit, nikoli vyloučit. Existují přiměřená regulační řešení a těch se musíme striktně držet. Naopak ta nařízení, která jsou s povahou výzkumu strukturně neslučitelná, je nutné změnit. Dalším podobně významným nedostatkem je zeměpisná asymetrie v rozdělení finančních prostředků z rámcových programů pro výzkum. Šance výzkumných pracovníků žijících v nových členských státech na získání podpory jsou ve srovnání s pracovníky ve starých členských státech naprosto nepatrné. Vzhledem k tomu, že cílem rámcového programu EU pro výzkum je umožnit všem talentovaným pracovníkům v Evropě dosáhnout excelence, nesmí takové rozdíly v provádění programu existovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Seeber (PPE), písemně. (DE) V dnešní společnosti založené na znalostech hraje odbornost klíčovou roli, zejména s ohledem na největší hospodářskou krizi v nedávné minulosti. Výzkum, výzvoj a inovace jsou nesmírně důležité pro to, aby si Evropa udržela své postavení celosvětového ekonomického hráče i svoji konkurenceschopnost. Evropské iniciativy pro veřejné financování výzkumných programů jsou stále příliš byrokratické a přinášejí vysoké administrativní náklady. Zjednodušení sedmého rámcového programu (FP7), v současnosti nejrozsáhlejšího veřejně financovaného programu pro výzkum a technologický rozvoj, je pro vytvoření dostatečných pobídek pro vědecký výzkum zásadní. Financování výzkumu by mělo být více založeno na důvěře a zároveň tolerantnější k rizikům, aby dokonce i vysoce rizikové projekty zůstaly atraktivní a umožnila se tak existence špičkového výzkumu.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí