Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 23. listopadu 2010 - Štrasburk

9. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: David Casa (A7-0325/2010)

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, věřil byste ekonomickému prognostikovi, který nedávno řekl: „Euro udělalo pro posílení rozpočtové kázně ve zbytku Evropy více než všechna možná nabádání MMF nebo OECD“? Nebo: „Euro již zajistilo velkou vnitřní stabilitu eurozóny“? Nebo: „Zbavíme-li se libry a přijmeme-li euro, zbavíme se také krizí libry a nadhodnocování libry. To nám zajistí skutečnou kontrolu našeho hospodářského prostředí.“

Všechny tři výroky pocházejí od našich bývalých kolegů v této sněmovně, Nicka Clegga a Chrise Huhnea, kteří jsou v současnosti, což je znepokojující, ministry britské vlády. Na druhé straně se ukázalo, že my, kteří jsme proti euru – a nelze to říci nijak skromně – jsme měli absolutní pravdu. Vždy jsme říkali, že sazba ECB stanovená podle potřeb centra bude mít nebývalé následky pro periférie.

Nečekám žádné projevy pokory od těch, kteří se tak katastrofálně mýlili. Jsem si jist, že BBC je bude prohlašovat za nestranné odborníky, a také jsem si jist, že o nás se bude stále mluvit jako o doktrinářských zastáncích tvrdé linie. Věřte mi, že z toho nemám škodolibou radost. Jeden z mých přátel řekl, že nic nepopuzuje více než projevovat moudrost uprostřed těchto událostí. Ale prosím vás, dejte na nás příště. Jednotná měna nutí státy přijímat špatnou měnovou politiku s katastrofálními následky pro příjemce podpory i ty, kteří ji platí.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, sdílím obavy, které můj kolega právě vyjádřil, z této posedlosti harmonizací. Sledujeme-li přibližování ke společnému daňovému základu DPH, slyšíme, jak poslanci této sněmovny podporují stále větší a větší harmonizaci daní a zapomínají, že ve skutečnosti zde na úrovni EU potřebujeme větší daňovou konkurenci. Totéž potřebujeme i na celosvětové úrovni, abychom zajistili, že pokud jde o ekonomiku a hospodářskou soutěž, nezbavíme zdaněním své občany výrobních schopností a sil – ve skutečnosti musíme zajistit, abychom měli v zemi dostatek podnikatelů a inovátorů, a jedním z nejlepších způsobů jako toho dosáhnout je daňová konkurence.

Tato posedlost harmonizací nás přivedla k jednotné měně, která nezohledňuje vnitrostátní rozdíly a rozdíly hospodářských cyklů. Proto země trpí; především proto trpí i Irsko; a je čas, abychom více směřovali k hospodářské soutěži a nikoli ke společným daňovým základům.

Zpráva: Burkhard Balz (A7-0314/2010)

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zpráva zkoumá výroční zprávu a činnost prováděnou v tomto roce. Hospodářská a finanční a v rostoucí míře i politická opatření jsou dosud pod značným vlivem mezinárodní finanční krize.

Události v Řecku a v dalších zemích oblasti mají přirozeně složité příčiny. Problémy jsou většinou vnitřní povahy, protože vyplývají z nedostatečných strukturálních reforem.

Bez nejmenších pochyb nefungovala Evropská měnová unie způsobem, k němuž byla určena. Zásady Paktu o stabilitě a růstu nebyly vždy dodržovány a v průběhu času se ukázalo, že přestupky, které se zpočátku zdály nepodstatné, jsou vážnou hrozbou pro pakt jako celek.

Musíme se proto z této situace ponaučit. Musíme znovu nalézt rovnováhu Evropské měnové unie, dosáhnout větší transparentnosti a účinnějšího řešení krize na finančních trzích a od základu obnovit důvěru veřejnosti. To je nesmírně obtížný úkol, ale zároveň příležitost, které se musíme chopit.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, vidíme, jak byla Irská republika přivedena eurem do svých současných nesnází. Již v roce 2001 volali irští ekonomové na poplach, že Irsko nezbytně potřebuje zvýšit úrokové sazby s cílem zastavit neudržitelný hospodářský vzestup. Ale žádné irské úrokové sazby vlastně neexistovaly; byla tu jen Evropská centrální banka, která poskytovala hlavním členům, co potřebovali, zatímco okrajovým členům dávala dvojnásobek toho, co nepotřebovali, totiž uměle levné peníze.

Problémy Irska budou přetrvávat tak dlouho, dokud bude mít jednotnou měnu. Záchranná opatření mu snad umožní vzpamatovat se do té doby, než jeho měnová politika bude opět vyžadovat jiný přístup než zbytek eurozóny. Je šílené, že v době, kdy moje země dluží již 850 miliard britských liber, bychom si měli půjčit dalších 7 miliard britských liber, které bychom poslali do Irska. Tyto peníze by nejen byly bez užitku a napáchaly by více škod, protože by uvěznily Irskou republiku v její současné neuspokojivé situaci.

Máme-li být nějak užiteční, měli bychom svým přátelům a sousedům poskytnout daleko bezprostřednější a praktičtější pomoc a umožnit jim přechodnou měnovou unii s librou, která by jim dovolila proplácet jejich půjčky převážně v librách a následně umožnila růst vývozu.

Zpráva: Christian Ehler (A7-0308/2010)

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, chtěla bych zdůraznit význam výcviku. V ostatních ohledech je tento návrh usnesení výborný, ale chtěla bych zdůraznit, že z hlediska zastoupení mužů a žen by EU a další země zapojené do operací civilního řešení krizí udělaly dobře, kdyby si vzaly za příklad severní země a poučily se od Švédska a Finska, pokud jde o výcvik.

Také bych ráda zdůraznila, že je velmi důležité, že spolupráce skutečně funguje a že rovněž provádíme průzkumy a studie o úspěšnosti těchto operací. Tento systém vykazuje ještě stále slabá místa.

Zpráva: Pat the Cope Gallagher (A7-0296/2010)

  Jim Higgins (PPE). – Pane předsedající, chci vysvětlit, proč jsem hlasoval proti pozměňovacím návrhům 30 a 31 k článku 5 Gallagherovy zprávy: z velmi jednoduchého důvodu, došlo by k oddělení celkového přípustného odlovu (TAC) v Biskajském zálivu od zbytku oblasti. Odůvodnění je prosté a sice, že se v tomto konkrétním regionu vyskytuje mnoho malých místních rybářských lodí, které nemají velký vliv na populaci kranase v těchto vodách.

Moje námitka se týká skutečnosti, že každá pobřežní komunita doslova v každé zemi by mohla použít stejný argument, aby chránila zájmy svých rybářů. Vědeckotechnický a hospodářský výbor zřejmě nenavrhuje, abychom oddělovali rybí populace ve vodách. Ryby jsou migrujícím živočišným druhem, pohybují se z jednoho místa na druhé a toto oddělování není v souladu s Lisabonskou smlouvou.

 Neměli bychom obcházet plán dlouhodobého řízení populací v severním Atlantiku. Máme-li společnou rybářskou politiku, měla by být společná pro všechny bez výhrad, bez výjimek, a dlouhodobé důsledky takových činností jsou velice závažné.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, hlasovala jsem pro pozměňovací návrhy 30 a 31, protože rozdělení na oblasti celkových přípustných odlovů (TAC) a stanovení TAC musí zohledňovat charakteristiky a cíle různých loďstev – malých i průmyslových loďstev – aby bylo možné zachovat příležitosti pro rybolov, které tato loďstva měla dosud.

Jejich změna by mohla znamenat změny rybolovného rámce a mohla by dokonce vést ke sporům s místními rybáři, pro něž je kranas obecný kvalitní rybou dodávanou veřejnosti.

TAC je třeba rozlišovat podle oblasti, jak v případě kranase obecného, tak v případě ostatních rybích populací, na které se rovněž vztahuje společná rybářská politika.

Zpráva: Marek Józef Gróbarczyk (A7-0295/2010)

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, problém ubývajících rybích populací se týká nejen nás Evropanů, ale i rybářů a spotřebitelů na celém světě. Nedostatek vhodných lovišť ryb ohrožuje zajišťování potravin. Může také narušit rovnováhu vodních ekosystémů a v důsledku toho celého životního prostředí naší planety.

V souvislosti se změnou klimatu je Baltické moře zvlášť ohroženo vyhynutím některých druhů ryb a chyby v evropské rybářské legislativě, která vydává zákazy rybolovu, tuto situaci ještě zhoršují. Proto je tak důležité, abychom provedli vhodný přezkum společné rybářské politiky, který zajistí udržitelný rybolov ve vodách našeho regionu. Proto jsem tuto zprávu podpořil.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu. Jsem také přesvědčen o nutnosti zajistit, aby rovněž v regionu Baltického moře byly rybí populace zachovány a rybolov byl opravdu udržitelný. Úbytek rybích populací je v současnosti velkým důvodem ke znepokojení. Náš hlavní zájem zde byl zaměřen především na platýse bradavičnatého a pakambalu velkou, což byla v podstatě především technická reforma, která byla nutná po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost Jinými slovy, starý systém byl potvrzen.

Nyní je třeba rozšířit rozsah této diskuse. Mám obavy o populace volně žijících lososů, zejména v baltickém regionu, a domnívám se, že bychom měli zajistit, aby zde rovněž mohly být tyto populace obnoveny, a že bychom se měli začít vážně zajímat o to, jak bychom zaručili, že se rybolov v Baltickém moři provádí udržitelným způsobem.

Zpráva: João Ferreira (A7-0184/2010)

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, návrh Komise, aby bylo z požadavků na udělení povolení vyňato vysazování a přemísťování druhů, které by se vztahovalo na uzavřená zařízení akvakultury, měl být doplněn přesnější definicí požadavků, které musí tato zařízení splňovat. Proto jsem zprávu pana Ferreiry plně podpořil.

Rád bych nicméně využil této příležitosti, abych zdůraznil nedostatek přiměřené podpory zaměřené na vědecký výzkum a technický rozvoj v oblasti chovu původních druhů. Pro udržitelný rozvoj evropského zemědělství má větší podpora tohoto odvětví zásadní význam. Jedině tak budeme schopni zajistit větší rozmanitost výroby a nabídky potravin a zaručit zlepšení kvality a větší bezpečnost životního prostředí.

Zpráva: Bernhard Rapkay (A7-0324/2010)

  Giommaria Uggias (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jednotný trh je jedním z pilířů Evropské unie. Není pochyb o tom, že za stejných obecných podmínek mohou podniky vyrábět a prodávat své výrobky a služby bez veřejné podpory, ale ne všechna odvětví a ne všechny oblasti fungují za rovných podmínek. Je proto spravedlivé, jako v tomto případě, když pomáháme v situacích hospodářského znevýhodnění a umožňujeme výrobním podnikům, aby zůstaly na trhu a zachovaly úroveň zaměstnanosti, jako například v regionu Sulcis, kde by bylo 500 rodin ponecháno bez práce, bez příjmu a bez důstojnosti.

Musíme si uvědomit, že když hovoříme o uhlí, mluvíme o oblastech, které nemají vedle dolů žádné alternativy a které by měly dostat příležitost převzít výrobní technologie, které jsou konkurenceschopné a slučitelné s volným trhem a s životním prostředím. Odložení lhůty na rok 2018 musí být logicky imperativem pro instituce a společnosti, aby bezodkladně přikročily k rozvoji technologických, finančních a ekologických podmínek slučitelnosti, které zohledňují výzvy, jež před námi stojí.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, hovoříme-li o státní podpoře, nesmíme také zapomínat na to, že v některých případech může dojít k narušení hospodářské soutěže.

Pokud v souvislosti s jednotným trhem hovoříme konkrétně o uhelných dolech a jejich podpoře, musíme také říci, že bychom v Evropě měli usilovat o udržitelnější budoucnost. Uhlí je nyní jedním z nejškodlivějších fosilních paliv: je zdrojem různých emisí, které ve skutečnosti zabíjí během jediného roku statisíce zvířat. Proto doufám, že v Evropě dosáhneme situace, kdy budeme moci postupně snižovat využívání uhlí jako zdroje energie a přecházet na obnovitelné zdroje energie. Uvědomuji si, že budeme muset zajistit určitá přechodná období v oblastech, kde uhelná výroba úzce souvisí se zaměstnaností, ale zásadně bychom měli více směřovat k obnovitelné technologii a energii.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, nejsem toho názoru, že by EU měla podporovat uhelné doly znečišťující životní prostředí. Měli bychom podporovat přechod k obnovitelné energii a její výrobu. Nemůžeme přidávat plyn a současně brzdit. Jsem v této věci zajedno se skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, ale v konečném hlasování jsem se dopustila chyby. Formálně jsem ji napravila, ale chtěla jsem o tom informovat i zde.

  Bogusław Liberadzki (S&D). – (PL) Pane předsedající, hovořím zde proto, že Polsko je jednou z těch zemí, které se musely potýkat s největšími problémy v důsledku náhlého snížení výdajů a potenciálu těžby v uhelném průmyslu. Před deseti lety jsme zavedli radikální program na zavírání dolů, ale místo polského uhlí se nyní dováží 10 milionů tun ruského uhlí. Chci vás ujistit, že emise CO2 z polského uhlí jsou stejné jako z ruského uhlí. Nicméně je dobré, že máme program státní podpory a že jej Komise umožňuje. Tuto zprávu jsem podpořil. Domnívám se však, že musíme zachovat rovnováhu. Cílem není zavírat doly jen pro samotné zavírání dolů; je jím zajištění dodávek energie – a k otázce dolů přistupujeme, jako by se jednalo o podniky.

Zpráva: Eva Joly (A7-0315/2010)

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU se díky kvalitě jeho práce podařilo stát se klíčovým hráčem v oblasti mezinárodní spolupráce mezi Severem a Jihem.

Posílení parlamentního rozměru spolupráce mělo zásadní význam pro zajišťování dobrého rozdělování fondů, uspokojování potřeb obyvatel a dosahování rozvojových cílů tisíciletí v oblasti zdravotnictví a vzdělávání. Nedávno zavedla Evropská komise praxi předkládání národních a regionálních strategických dokumentů ke kontrole jak Evropskému parlamentu, tak národním parlamentům.

Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože chci podpořit dosavadní práci tohoto pléna, roli, která dnes nabývá ještě na důležitosti, protože j jednání o dohodách o hospodářském partnerství.

V roce 2009 předložila Evropská komise společně se zeměmi AKT některé návrhy pro druhou revizi dohody o partnerství a doufám, že dokážeme zajistit její přežití a rozvoj jako základní instituce v tomto procesu spolupráce a demokratizace zbytku světa.

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, především bych chtěla poblahopřát paní Jolyové k její zprávě.

Dnes se zdá, že žijeme ve světě, kde lidská historie kráčí po odlišných samostatných cestách. Na některých kontinentech lidé tráví dny tím, že se vyhřívají na slunci inovace, technologie a objektivního blahobytu, zatímco na jiných tráví lidé hodiny od úsvitu do setmění zoufalým sháněním minimálních prostředků pro přežití.

V roce 2009 se Smíšené parlamentní shromáždění aktivně snažilo zajistit, aby jeho početné návrhy dostaly podobu zásadních závazků a cílů, kterých má být dosaženo. Evropská unie prokázala rozhodnost při přijímání včasných, cílených a koordinovaných opatření na podporu nejvíce zasažených zemí, zejména těch nejchudších a nejzranitelnějších.

Dne 1. prosince proběhne dvacáté plenární zasedání AKT-EU v Kinshase. V jeho průběhu se bude jednat o důležité zprávě o rozvojových cílech tisíciletí. Jako zpravodajka a rovněž místopředsedkyně shromáždění se budu plně zasazovat o to, aby přijatá opatření nebyla jen prázdnými slovy, ale stala se pevným závazkem pokračování na cestě ke spravedlivějšímu světu a především ke světu bez chudoby.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU se ukázlo být významným nástrojem pro budování otevřeného a demokratického dialogu, který úspěšně zapojuje národní parlamenty, místní orgány a nevládní organizace AKT.

Souhlasím s obecným přístupem zprávy a za zvlášť užitečnou považuji výzvu Komisi, aby poskytovala více informací parlamentům zemí AKT. Je důležité, abychom aktivně zapojili tyto parlamenty do přípravy národních rozvojových strategií.

Chtěla bych vyjádřit podporu paní Jolyové. Než však začneme uvažovat o zavedení daně u mezinárodních finančních transakcí, musíme provést studii jejího možného dopadu.

Zpráva: Luigi Berlinguer (A7-0252/2010)

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, cílem Stockholmského programu přijatého Evropskou radou v prosinci minulého roku je vytvoření evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva, kterého má být dosaženo během příštích pěti let a který má zaručit, že občané mohou užívat všech svých základních práv.

Nejvyšším cílem práva Unie tedy musí být usnadnění mobility a zaručení toho, že tito stejní občané mohou co nejrychleji utvářet evropský soudní prostor.

Akční plán navržený Evropskou komisí stanoví soubor opatření, který se opírá o nové nástroje zpřístupněné Lisabonskou smlouvou, s cílem sladit potřeby občanů jednotného trhu s různými soudními tradicemi členských států.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože stanoví nezbytné předpoklady a vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily do jejího provádění, a rovněž zdůrazňuje oblasti, které je třeba považovat za přednostní, totiž občanská hlediska, vzájemné uznávání úředních dokumentů a rozsudků, společný referenční rámec, aktiva dlužníků a společné odborné vzdělávání v oblasti soudnictví.

Znovu zdůrazňuji své přesvědčení, že Evropský parlament musí být zapojen do procesu harmonizace po pečlivém přezkumu platných právních systémů na vnitrostátní úrovni. V současnosti je harmonizace právních systémů a příslušné oblasti působnosti občanského a trestního práva v četných otázkách zohledňována v rozhovorech během mezinárodních obchodních jednání a stává se jejich nedílnou součástí, protože nastoluje řadu právních otázek, které dosud nebyly vyřešeny.

  Peter van Dalen (ECR). – (NL) Pane předsedající, evropská spolupráce v oblasti svobody, bezpečnosti a práva (PSBP) zůstává citlivou otázkou, se kterou je potřeba nakládat opatrně. Spolupráce soudních orgánů může být nezbytná pro předcházení zločinu a zaručení spravedlnosti a právní jistoty na evropském vnitřním trhu. Spolupráce v rámci PSBP však s sebou přináší skryté nebezpečí, že se Evropa bude zabývat záležitostmi, které ve skutečnosti spadají do vnitrostátní kompetencí. Odstavec 40 Berlinguerovy zprávy zdůrazňuje vzájemné uznávání sňatkového a rodinného práva bez jakéhokoli odkazu na čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento článek stanoví, že každý členský stát je suverénní v otázkách rodinného práva s přeshraničními důsledky. Odmítl jsem podpořit tuto zprávu jednak proto, že tato evropská zásada nebyla výslovně dodržena a jednak proto, že pozměňovací návrh evropských konzervativců a liberálů byl v tomto ohledu zamítnut.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, při hlasování jsem se zdržel, protože nejsem přesvědčený, že subsidiarita členských států je respektována v oblasti rodinného práva. Evropská unie musí plně respektovat při vytváření právních předpisů rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy. Z tohoto důvodu plně podporuji takový přístup, který důsledně zohledňuje různé právní přístupy a ústavní tradice vycházející ze specifických podmínek jednotlivých států, a to především v oblastech, které se týkají základních hodnot dané společnosti, jakými jsou například hodnoty vyjádřené v právních předpisech rodinného práva.

Cílem přístupu Unie by mělo být lepší pochopení a zajištění potřeb všech občanů ve všech státech, a nikoli vytvoření nějaké jednobarevné společnosti. Není proto nezbytné násilně přesahovat nutný rámec opatření, která by mohla ohrozit základní hodnoty členských států v konkrétních oblastech občanského a rodinného práva.

Zpráva: Bernhard Rapkay (A7-0324/2010)

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych říci, že uhlí je surovina, která je velmi důležitá pro blaho společnosti a zabezpečení dodávek energie. Navzdory výzkumu, který byl prováděn, i navzdory hledání alternativních zdrojů energie poptávka po uhlí stále roste. Je tedy zřejmé, že bychom měli zajistit trvalý přístup k uhelným zásobám.

Začne-li však být důl neziskový, jeho udržování v provozu pomocí státní podpory narušuje trh, konkurenceschopnost a v důsledku destabilizuje hospodářství příslušné země. Potřebujeme tedy vhodnou legislativu, která umožňuje účinné a zároveň bezpečné uzavření takového dolu. Návrh nařízení zajišťuje dosažení těchto cílů, zaručuje zachování konkurenceschopnosti energetického trhu a stimuluje rozvoj bezprostředně souvisejících průmyslových odvětví. Není tedy třeba dodávat, že jsem zprávu podpořil.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Reimer Böge (A7-0328/2010)

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu svého německého kolegy, pana Bögeho, o návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie ve výši 13 milionů EUR na pomoc Irsku, které bylo zasaženo vážnými povodněmi v listopadu 2009. Výše podpory je podle mě směšná (2,5 % z odhadovaných 500 milionů EUR celkových škod) a také přichází příliš pozdě. Navrhuji, abychom si položili otázku, zda bychom spíše než poskytovat směšné částky raději neměli část z nich použít na financování Evropské jednotky civilní ochrany, která by přišla na pomoc státům zasaženým katastrofami, s nimiž se svými prostředky nedokáží vypořádat (požáry, povodně, přírodní katastrofy, přeshraniční katastrofy atd.), nebo která by přispěla k mezinárodní spolupráci v případech vážných katastrof, např. takové, která se odehrála na Haiti.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Zásadně souhlasím s tím, co říká zpráva o podpoře rozhodnutí Komise přidělit 13,02 milionu EUR z Fondu solidarity EU ve prospěch Irska na obnovu infrastruktury a provádění opatření na předcházení povodním v zasažených oblastech.

Povodně v Irsku v listopadu 2009 vážně poškodily domovy, farmy, podniky, infrastrukturu, silnice a vodní zdroje v zasažených oblastech. Tyto peníze od Komise pomohou uhradit některé náklady, které vyvstaly v době krize. Rozsah, v němž jsou tyto peníze určeny na investice pro přijetí opatření na předcházení povodním v příslušných oblastech, je tedy mimořádně významný.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro uvolnění peněz z Fondu solidarity EU Irsku. V roce 2009 vedly silné deště k rozsáhlým povodním, které způsobily vážné škody v zemědělství, na obytných nemovitostech a v podnicích, na silniční síti a jiné infrastruktuře. Podpora pro Irsko byla schválena na základě udělení výjimky, protože rozsah škod způsobených povodněmi nesplňoval požadavky Fondu solidarity. V důsledku změny klimatu v Evropě a celém světě dochází ke stále většímu počtu přírodních katastrof, které mají za následek ztráty lidských životů a velké škody. Evropská unie proto musí přijmout v případě takových katastrof opatření pro včasné poskytnutí potřebných finančních prostředků. Ve svém březnovém usnesení Evropský parlament jasně vyjádřil své stanovisko, že pro účinnější řešení problémů způsobených přírodními katastrofami je potřeba přijmout nové nařízení týkající se Fondu solidarity. Domnívám se, že přezkum tohoto nařízení se musí zaměřit na vytvoření silnějšího a pružnějšího opatření, jehož používání nám umožní účinněji reagovat na nové výzvy spjaté se změnou klimatu a rychle poskytnout podporu obětem přírodních katastrof.

  Gerard Batten, John Bufton, David Campbell Bannerman, Derek Roland Clark, Trevor Colman a Nigel Farage (EFD), písemně. – Vzhledem k nelegitimnosti, nedemokratické struktuře, korupci a megalomanské skryté motivaci Evropské unie obecně a Komise zvlášť nemůžeme my ze strany UKIP přehlížet monopolní nároky Komise na veřejné fondy pro jakýkoli účel, a domníváme se proto, že jakékoli peníze, které uvolní na nápravu škod z povodní minulého roku v Irsku, nebudou řádně využity a pouze zakryjí potřebu podpůrného finančního fondu, který je správně rozdělován a usměrňován demokraticky zvolenými vládami.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Z Fondu solidarity Evropské unie, který je určen na pomoc zemím, jež jsou nuceny vyrovnávat se s přírodními katastrofami, byly od jeho vytvoření před osmi lety uvolněny prostředky třiatřicetkrát. Prokázal svou užitečnost a jeho využití pro povodně v listopadu 2009 v Irsku, na které si všichni vzpomínáme, je podle mého názoru naprosto oprávněné.

  Slavi Binev (NI) , písemně. – (BG) Rád bych vysvětlil, proč jsem hlasoval pro tento návrh. Domnívám se, že je naprosto nezbytné, abychom projevili pochopení v případě problémů, jako je tento, protože něco podobného se může stát každému z nás. Budeme-li tak jednat, projevíme svou jednotu a empatii v časech přírodních katastrof. Jsem si jist, že naše podpora bude využita nejlepším možným způsobem a pomůže překonat následky povodní v Irsku.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Žádost Irska o podporu z fondu solidarity po přívalových deštích, které způsobily velké záplavy v listopadu 2009, považuji za důležitou a vítanou. Záplavy způsobily vážné škody v zemědělství, na obytných nemovitostech a v podnicích, na silniční síti a jiné infrastruktuře.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem obecně pro tuto zprávu, protože Irsko předložilo žádost o podporu a uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie v reakci na katastrofu způsobenou vážnými povodněmi v listopadu 2009. Tyto povodně způsobily rozsáhlé škody v mnoha domácnostech, na farmách, silnicích a vodovodních sítích a finanční podpora vyčleněná z tohoto fondu umožní irským orgánům nahradit některé náklady vzniklé v důsledku nouzové situace.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie ve prospěch Irska po povodních, které způsobily vážné škody v zemědělství, na obytných nemovitostech a v podnicích, na silniční síti a jiné infrastruktuře. Ačkoli celkové ztráty zůstávají pod běžnou hranicí pro přiznání pomoci, žádost předložená Irskem odpovídá kritériu „mimořádných regionálních katastrof“, které stanoví podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity „za mimořádných okolností“. Bylo by žádoucí, aby Rada odblokovala nové nařízení o Fondu solidarity, které bylo schváleno Parlamentem.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jak jsem již uvedl dříve, domnívám se, že solidarita mezi členskými státy EU, a zejména evropská podpora státům postiženým katastrofami, je jasným signálem, že EU již není pouze prostorem volného obchodu. V době, kdy mnozí zpochybňují opodstatněnost našeho společného projektu, zvláštní nástroje podpory jako Fond solidarity Evropské unie ukazují, že jsme schopni zachovat jednotu v nepříznivých dobách, a to i v situacích, které kladou velké nároky na lidské a materiální zdroje. Záplavy, k nimž došlo v listopadu 2009, vážně zasáhly Irsko a způsobily vážné škody, které se odhadují na více než 520 milionů EUR. Domnívám se tedy, že uvolnění prostředků z fondu je plně oprávněné, neboť pomůžeme těm, kteří touto přírodní katastrofou utrpěli nejvíce. Blahopřeji předsedkyni Výboru pro regionální rozvoj k rychlosti, s níž vydala jeho stanovisko, čímž zabránila nepřiměřenému zpoždění v rámci parlamentního postupu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva počítá s uvolněním prostředků Fondu solidarity Evropské unie (ESF), které pomohou Irsku zvládnout následky katastrofy způsobené přívalovými dešti a záplavami v roce 2009. Tyto záplavy způsobily vážné škody v zemědělství, na obytných nemovitostech a v podnicích, na silniční síti a jiné infrastruktuře. Ačkoli celkové ztráty zůstávají pod normální hranicí, žádost předložená Irskem odpovídá kritériu „mimořádných regionálních katastrof“, které stanoví podmínky pro uvolnění prostředků z fondu solidarity „za mimořádných okolností“.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva schvaluje uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (ESF), které pomohou Irsku vyrovnat se s katastrofou způsobenou přívalovými dešti a záplavami v roce 2009. V posledních letech byly členské státy EU zasaženy značným množstvím katastrof. Za prvních šest let fungování ESF přijala Komise 62 žádostí o finanční podporu od 21 různých zemí. Z nich přibližně jedna třetina spadala pod kategorii „velké katastrofy“. Mnohým z těchto žádostí nebyla přiznána žádná podpora. V případě jiných katastrof nebyly žádosti o uvolnění prostředků předloženy, ačkoli měly značný a v mnoha případech dlouhodobý dopad na zasažené obyvatelstvo, životní prostředí a hospodářství.

Je třeba upravit pravidla pro uvolňování prostředků z tohoto fondu, aby bylo jejich poskytování pružnější a pohotovější, týkalo se většího rozsahu katastrof se závažnými dopady a zkrátila se doba, která uplyne mezi katastrofou a okamžikem zpřístupnění finančních prostředků. Přesto je rovněž důležité zdůraznit, že se především musíme snažit předcházet katastrofám a uvádět do praxe doporučení, která Parlament nedávno schválil.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Vítám rozhodnutí Evropského parlamentu schválit žádost irské vlády o finanční podporu z Fondu solidarity EU pro pomoc při záplavách. Záplavy v Irsku způsobily velké škody v zemi, zejména na severozápadě. Z Fondu solidarity EU obdrží Irsko 13 milionů EUR. Tyto peníze budou použity na uhrazení některých nákladů, které musely místní orgány zaplatit v době krize na konci roku 2009.

Celkové náklady na vzniklé škody představují částku ve výši 520,9 milionu EUR, a věřte nebo ne, tato částka nedosahuje úrovně obvyklého limitu Fondu solidarity. Evropská komise však 13 milionů EUR pro Irsko schválila, protože uznala, že záplavy, které Irsko na konci roku 2009 zasáhly, byly ojedinělou regionální katastrofou.

  Seán Kelly (PPE), písemně. – Rád jsem tento návrh podpořil a chtěl bych vyjádřit vděčnost své země za poskytnutí finančních prostředků z Fondu solidarity v důsledku záplav v listopadu 2009. Minulý týden jsem se zúčastnil fóra pro záplavy v Irsku a byl jsem svědkem mnoha projevů vděčnosti, když jsem se zmínil o dnešním hlasování v Parlamentu.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z evropského fondu solidarity. Domnívám se, že fond je skutečně cenným nástrojem, který umožňuje Evropské unii projevovat solidaritu s obyvateli regionů zasažených přírodními katastrofami tím, že poskytuje finanční podporu pro rychlé obnovení běžných životních podmínek.

Žádost schválenou dnešním hlasováním podalo Irsko a týká se přívalových dešťů, které způsobily silné záplavy v listopadu 2009. Tyto záplavy způsobily vážné škody v zemědělství, na obytných nemovitostech a v podnicích, na silniční síti a jiné infrastruktuře. Irské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 520,9 milionu EUR.

Ačkoli tato částka nedosahuje limitu stanoveného nařízením, Komise žádost posoudila na základě tzv. kritéria „mimořádné regionální katastrofy“. Podle tohoto kritéria může region využít podpory tohoto fondu, byl-li tento region zasažen především přírodní katastrofou, která postihla většinu jeho obyvatel s vážnými a trvalými následky pro životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu. A nakonec bych chtěl dodat, že z fondu byla uvolněna celková částka ve výši 13 022 500 EUR.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která schvaluje uvolnění prostředků z fondů EU na pomoc obětem záplav v Irsku. Irsko požádalo o podporu z evropského Fondu solidarity po přívalových deštích, které způsobily silné záplavy v listopadu 2009. Tyto záplavy způsobily škody v zemědělství, na obytných nemovitostech a v podnicích, na silniční síti a jiné infrastruktuře. Po posouzení žádosti Komise navrhla uvolnit z Fondu solidarity EU celkovou částku ve výši 13 022 500 EUR. A nezáleží na tom, že se jedná o první schválený návrh na uvolnění prostředků v roce 2010 a že po poskytnutí navrhované částky zůstane v evropském fondu solidarity 98 % prostředků k dispozici pro vyčlenění v rámci roku 2010.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Tato podpora má velký význam jako pomoc nezaměstnaným a obětem přesouvání podniků, k čemuž dochází v globalizovaném světě. Stále větší počet podniků se přesouvá a využívá nižších výrobních nákladů v řadě zemí, především v Číně a Indii, a tato skutečnost má neblahý dopad na země, které respektují práva pracovníků. EGF je zaměřen na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesouvání podniků, a zásadním způsobem ulehčuje jejich přechod do nového zaměstnání v budoucnosti. EGF v minulosti využily i jiné země EU a nyní je správné poskytnout tuto podporu Irsku, které podalo žádost o podporu z fondu po přívalových deštích, které způsobily záplavy v listopadu 2009. Záplavy způsobily vážné škody v zemědělství, na obytných nemovitostech a v podnicích, na silniční síti a jiné infrastruktuře.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V posledních letech jsme svědky stále většího počtu katastrof životního prostředí. Především přívalové deště často způsobily záplavy, které měly zničující dopad na životní prostředí a vedly ke škodám, jejichž náprava stála obrovské částky.

Prostředky z Fondu solidarity Evropské unie se uvolňují na nápravu škod způsobených záplavami v Irsku v roce 2009 (v zemědělství, na obytných nemovitostech a v podnicích, na silniční síti a jiné infrastruktuře). Celkové náklady škod, které jsou přímým důsledkem této katastrofy, se odhadují zhruba na 520 milionů EUR. Příspěvek 13 milionů EUR z rozpočtu EU pomůže s rekonstrukčními pracemi. Hlasoval jsem pro poskytnutí této podpory.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Komise se zachovala správně, když uvolnila 13 022 500 EUR z Fondu solidarity a současně předložila návrh opravného rozpočtu (NOR č. 8/2010) v důsledku žádosti o podporu podané Irskem v souvislosti se záplavami v listopadu 2009, které způsobily rozsáhlé škody na státní infrastruktuře dosahující částky zhruba 520,9 milionu EUR. Celostátní katastrofy a kalamity musí mít prioritu a doufám, že v budoucnosti bude Evropská komise reagovat rychleji a pohotověji.

K záplavám v Irsku došlo v listopadu 2009 a Parlament nevydal svůj souhlas do dnešního dne, tedy více než rok od těchto událostí. Nedávno došlo k záplavám v regionu Veneto a já jen doufám, že postup Komise bude rychlejší a včasnější než v minulosti.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Bögeho, protože se domnívám, že Evropská unie má povinnost poskytnout pomoc a podporu regionům zasaženým přírodními pohromami a katastrofami.

Domnívám se, že pojem solidarity je spojen s myšlenkou a hodnotami, na kterých je Evropská unie založena. Je to jedna ze základních hodnot, která dala vzniknout Evropské unii a zajistila její prosperitu a postupné rozšiřování. Proto je toto přidělení prostředků nejen oprávněné a dobře odůvodněné, ale je prakticky povinné.

Proto také doufám, že bude tato podpora rovněž poskytnuta italským regionům, které byly silně zasaženy nedávnými záplavami, které podlomily fungování místního hospodářství.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Souhlasím s panem Bögem, kterému blahopřeji, že je třeba uvolnit prostředky z evropského Fondu solidarity ve prospěch Irska na základě bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006. Ta umožňuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity v rámci ročního stropu ve výši 1 miliardy EUR. Jde o první návrh na uvolnění prostředků z fondu v roce 2010.

Podporuji a podtrhuji doporučení zpravodaje adresovaná Komisi a souhlasím s tím, že musíme projevit solidaritu vzhledem k obtížné hospodářské situaci v Evropě, a zejména v Irsku.

A nakonec bych zde rád zdůraznil, že musíme také poskytnout bezodkladnou pomoc regionům v severní Itálii, které byly rovněž zasaženy katastrofou.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podpořili jsme toto usnesení na základě skutečnosti, že Komise navrhuje uvolnění prostředků z evropského Fondu solidarity ve prospěch Irska s ohledem na bod 26 interinstitucionální dohody (IID) ze dne 17. května 2006. IID umožňuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity v rámci ročního stropu ve výši 1 miliardy EUR. Tento návrh je prvním návrhem na uvolnění prostředků z Fondu solidarity v roce 2010.

Současně s tímto návrhem Komise předložila návrh opravného rozpočtu (NOR č. 8/2010 ze dne 24. září 2010), aby do rozpočtu na rok 2010 mohly být začleněny odpovídající prostředky na závazky a na platby, jak je stanoveno v bodě 26 IID. Irsko požádalo o pomoc z fondu po přívalových deštích a následných silných záplavách v listopadu 2009. Tyto záplavy způsobily rozsáhlé škody v zemědělství, na obytných nemovitostech a v podnicích, na silniční síti a jiné infrastruktuře.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Stávající návrh na uvolnění prostředků z evropského Fondu solidarity (ESF) vyjadřuje potřebu poskytnout podporu Irsku záplavám důvodu záplav v listopadu 2009, které způsobily velké ztráty v zemědělství i průmyslu, na infrastruktuře, zejména silnicích a vodních zdrojích, i v obytných oblastech. Vzhledem k těmto skutečnostem i katastrofě, která postihla ostrov Madeira v únoru 2010, a důsledkům orkánu Xynthia v Evropě, vítám návrh Komise poskytnout Irsku podporu v celkové výši 13 022 500 EUR na základě kritéria „mimořádné regionální katastrofy“. Toto kritérium je využíváno v případě, že se ukáže, že způsobené škody postihly většinu obyvatel regionu a že měly vážný a trvalý dopad na životní podmínky a hospodářskou stabilitu příslušného regionu. Rád bych však znovu připomněl potřebu přehodnocení současného systému ESF, které by znamenalo jeho urychlení a zefektivnění při řešení trvalých následků přírodních katastrof.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU: Irsko – záplavy v listopadu 2009. Podobně jako v mé zemi, Polsku, pustošivé záplavy zasáhly tolik obcí a rodin, že je nezbytné poskytnout podporu našim přátelům v Irsku. Prostředky budou poskytnuty z Fondu solidarity, který je určen na velké katastrofy, jakou je tato. Budou určeny obcím, které byly nejvíce zasaženy, a poskytnou podporu rodinám a podnikům, které byly nejvíce zasaženy těmito záplavami, a pomohou jim s obnovou a náhradou části příjmů, o které přišly v důsledku likvidace svých podniků. Je důležité, že EU pokračuje nadále v podpoře svých členských států v době nouze a že skutečně uplatňuje myšlenku solidarity.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0318/2010)

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Jako člen Výboru pro zaměstnanost a sociální věci jsem prostě musel hlasovat pro šest usnesení předložených paní Materaovou na pomoc nizozemským pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je účinným nástrojem, který se soustředí na dlouhodobé opětovné začleňování pracovníků, kteří jsou zasaženi důsledky škodlivého působení globalizace. Domnívám se proto, že použití tohoto nástroje ve zvláštních případech je naprosto oprávněné. Během projednávání rozpočtu chtěli někteří lidé okamžité zrušení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: na tomto příkladu však vidíme, že je v některých případech stále velmi užitečný, neboť dodnes stále pociťujeme důsledky celosvětové krize.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Chtěla bych vysvětlit své hlasování. Protože Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s 821 případy ztráty zaměstnání v 70 podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Severní Brabantsko a Jižní Holandsko, hlasovala jsem pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a jeho pozměňovacími návrhy, které předložil Parlament. Také souhlasím s požadavkem na příslušné instituce, aby podnikly potřebné kroky pro urychlení uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (ESF).

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Podpora pro pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku restrukturalizace a přesouvání podniků, musí být dynamická a pružná, aby mohla být poskytována rychle a účinně. V souvislosti se strukturálními změnami v mezinárodním obchodu je nutné, aby mohla evropská ekonomika účinně používat nástroje, které podporují pracovníky zasažené tímto způsobem a rekvalifikují je tak, aby se mohli rychle opětovně začlenit na trh práce. Finanční pomoc by proto měla být poskytována individuálně. Také je třeba zdůraznit, že tato pomoc není náhradou opatření, za něž jsou odpovědné běžně podniky, ani není určena pro financování a restrukturalizaci podniků. Hlasuji pro tuto zprávu, protože Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s 821 případy ztráty zaměstnání v 70 podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), v regionech Severní Brabantsko a Jižní Holandsko.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) 821 případů ztráty zaměstnání v 70 podnicích v grafickém odvětví v regionech Severní Brabantsko a Jižní Holandsko v Nizozemsku ukazuje, že celosvětová hospodářská a finanční krize se nevyhýbá ani odvětvím, která se na první pohled zdají více chráněna před jejím působením. Tato situace znamená znepokojivé snížení počtu tiskařských a vydavatelských společností v Nizozemsku a následně i samotný pokles výkonnosti ekonomiky jako celku. Evropská komise uznala tuto žádost pro společnosti provozující tisk a rozmnožování nahraných nosičů za oprávněnou a převážnou většinou ji podpořil příslušný parlamentní výbor. Domnívám se tedy, že jsou splněny všechny podmínky pro to, abych v tomto případě podpořil uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). Doufám, že tato přechodná podpora pomůže propuštěným pracovníkům při jejich úspěšnějším začlenění na trh práce.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, která ovlivnila zvlášť zaměstnanost, má zásadní význam správné využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), které by mělo ulehčit nepříznivou situaci mnoha evropských občanů a rodin, přispět k jejich opětovnému sociálnímu začleňování a profesionálnímu růstu a současně vytvořit nové, kvalifikované pracovní síly, které uspokojí potřeby podniků a podpoří ekonomiku. Tento plán pro pomoc v Nizozemsku, kde bylo propuštěno 821 lidí ze 70 podniků provozovaných v regionech Severní Brabantsko a Jižní Holandsko, spadá do stejného rámce. Doufám tedy, že evropské instituce zdvojnásobí své úsilí v přijímání opatření, která urychlí a zlepší míru využití tak důležitého zdroje jako EGF, z něhož se v současnosti uvolňují prostředky ve velmi malé míře. Tento rok bylo požádáno pouze o 11 % z celkové částky 500 milionů EUR, které jsou v něm k dispozici.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Bylo podáno dalších šest žádostí o uvolnění prostředků z Fondu solidarity týkající se uzavírání stovek dalších podniků v Evropě. Celkem bylo propuštěno více než 3 000 pracovníků. Původní odhady počtu lidí, kteří by využili prostředků fondu v době jeho vytvoření, byly dávno překročeny. Kromě systematického uvolňování prostředků z tohoto nástroje je nezbytný naprostý rozchod s neoliberální politikou, která před našima vlastníma očima způsobila ekonomickou a sociální katastrofu v zemích Evropské unie. Tato katastrofa určitě vyžaduje utišující prostředky, ale především je třeba pojmenovat příčiny.

Každá nová žádost o uvolnění prostředků z toho fondu zvyšuje naléhavost opatření, která jsme doporučovali a která jsou zaměřena na účinný boj s nezaměstnaností, podporu ekonomické aktivity, odstranění nejistých pracovních míst a snížení počtu pracovních hodin bez snížení mzdy. Jsou to opatření, která rovněž zabraňují přesouvání podniků. A konečně jako při jiných příležitostech nemůžeme opomenout zdůraznit nespravedlnost zákonné úpravy, která poskytuje větší výhody zemím s vyššími příjmy, zejména těm s vyšší úrovní platů a podpor v nezaměstnanosti.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve prospěch Nizozemska, protože tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníků, kteří se ocitnou v obtížné situaci v důsledku hospodářské krize.

EGF byl vytvořen v roce 2006 jako prostředek praktické podpory pracovníkům, kteří jsou propuštěni buď z důvodů spojených s přesouváním jejich podniků, nebo po úpravě v roce 2009 z důvodu hospodářské krize, s cílem poskytnout pomoc při opětovném začleňování na pracovní trh.

Dnešní hlasování se týkalo žádosti o podporu pro 821 pracovníků propuštěných ze 70 podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Severní Brabantsko a Jižní Holandsko ve výši 2 890 027 EUR financovaných z EGF. Závěrem chci říci, že vítám přijetí zprávy, která ukazuje, že EGF je užitečný a účinný zdroj pro boj s nezaměstnaností v důsledku globalizace a hospodářské krize.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která podporuje návrh Komise na uvolnění 2 890 027 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na podporu opětovného začleňování pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku hospodářské krize, na pracovní trh. Tato žádost se týká 821 propuštěných pracovníků v 70 podnicích (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů) za období devíti měsíců. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl vytvořen jako pomoc pro řešení těchto nepříznivých událostí.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Tato podpora má velký význam jako pomoc nezaměstnaným a obětem přesouvání podniků, k čemuž dochází v globalizovaném světě. Stále větší počet podniků se přesouvá a využívá nižších výrobních nákladů v řadě zemí, především v Číně a Indii, a tato skutečnost má neblahý dopad na země, které respektují práva pracovníků. EGF je zaměřen na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesouvání podniků, a zásadním způsobem ulehčuje jejich přechod do nového zaměstnání v budoucnosti. EGF v minulosti využily i jiné země EU a nyní je správné poskytnout tuto podporu Nizozemsku, které podalo žádost o podporu pro 821 pracovníků propuštěných v 70 podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Severní Brabantsko a Jižní Holandsko.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) byl vytvořen pro účely podpory opětovného začleňování pracovníků na pracovní trh, kteří byli propuštěni v důsledku současného procesu globalizace světového trhu. Žádosti o podporu z EGF posuzuje Komise, která v tomto případě podpořila žádost o uznání způsobilosti. Nyní ji musí schválit rozpočtový orgán.

Předmětem žádosti, kterou zpráva prošetřuje a která je v pořadí devatenáctá za rozpočtový rok 2010, je uvolnění částky ve výši 453 632 EUR z EGF (připomínám, že roční rozpočet fondu nesmí překročit 500 milionů eur), kterou požaduje Nizozemsko pro 140 propuštěných pracovníků v tiskařském odvětví v regionu Drenthe. Hospodářská krize přivádí mnoho podniků do obtížné situace a více a více pracovníků ztrácí pracovní místa. Tyto pracovníky musíme chránit. Nemohl jsem hlasovat jinak než pro.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by mohlo prospět 70 různým podnikům a zachránit 821 pracovních míst. Hlasoval jsem proto pro tuto zprávu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Znovu se setkáváme v tomto jednacím sále, abychom schválili mimořádné přidělení prostředků v rámci našich hranic. Jenom v rámci dnešního jednání schvalujeme šest finančních příspěvků. Říkám to s lítostí, protože tento typ opatření je spojen s krizovými situacemi a s řadou problémů, které mají dopad na hospodářství, pracovní trh, pracovníky i jejich rodiny. Naštěstí však máme k dispozici tento zdroj.

Právě v takových situacích Evropská unie prokazuje své hodnoty a kvality, které jsou pro ni typické. Evropská solidarita a obhajoba evropských potřeb jsou hodnoty, které je třeba zaručit a chránit. To je vzkaz, který Parlament a Evropská unie chtějí vyslat, a doufám, že tento vzkaz bude tlumočen s větší citlivostí, a to také proto, aby čelil líné protievropské demagogii a jasně ukázal, jak důležitá je ve skutečnosti podpora a pomoc na evropské úrovni.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost podaná Nizozemskem o podporu z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) pro 821 pracovníků propuštěných ze 70 podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Severní Brabantsko a Jižní Holandsko splňuje všechna zákonně stanovená kritéria způsobilosti.

Podle nařízení (ES) č. 546/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, byl ve skutečnosti rozsah EGF dočasně rozšířen o pomoc v situacích jako tato, kdy v přímém důsledku globální hospodářské a finanční krize došlo k „propuštění během doby devíti měsíců nejméně 500 zaměstnanců, zejména z malých a středních podniků, v odvětví NACE 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II“. Proto jsem hlasoval pro toto usnesení a doufám, že uvolnění prostředků z EGF přispěje k úspěšnému opětovnému začleňování těchto pracovníků na pracovní trh.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o uvolnění prostředků z EGF pro poskytnutí podpory propuštěným pracovníkům. V prosinci 2009 podalo Nizozemsko žádost o podporu z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v souvislosti s propuštěním pracovníků v osmi regionech z podniků v grafickém odvětví. Žádost se týká 821 propuštěných pracovníků ze 70 podniků provozujících činnost v oblasti tisku a rozmnožování nahraných nosičů. K propouštění došlo v období od 1. dubna do 29. prosince 2009 ve dvou sousedících regionech Severní Brabantsko a Jižní Holandsko.

Hospodářská a finanční krize rovněž způsobila pokles poptávky v tiskařském a vydavatelském odvětví o zhruba 32 % u tištěného reklamního materiálu a mezi 7,5 % a 18,2 % u časopisů a novin. Tiskařské a vydavatelské odvětví v Nizozemsku prošlo rozsáhlým procesem restrukturalizace, aby byl nadále schopen konkurovat podobným odvětvím v Turecku, Číně a Indii. Domnívám se, že je třeba zjednodušit postup přidělování těchto finančních prostředků, aby měly zasažené podniky snadnější přístup k EGF.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0321/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Chtěla bych vysvětlit své hlasování. Protože Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti se 140 případy ztráty zaměstnání ve dvou podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), v regionu na úrovni NUTS II Drenthe, hlasovala jsem pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a jeho pozměňovacími návrhy, které předložil Parlament. Také souhlasím s tím, že podpora EGF není náhradou opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky podle, ani není určena k financování restrukturalizace podniků nebo odvětví.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Ačkoli podporuji všechny žádosti o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podané Nizozemskem v souvislosti s velkou vlnou propouštění, které postihlo dvě oblasti grafického odvětví – tisk a rozmnožování nahraných nosičů a vydavatelství – domnívám se, že nizozemské orgány mohly poskytnout více informací o rozsahu opatření a jejich specifikaci, abychom mohli tato opatření účinněji posoudit. Doufám, že se toto odvětví vzpamatuje a že propuštění pracovníci, zejména ti starší, dokáží znovu obstarat své živobytí a zaujmout místo na pracovním trhu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, která ovlivnila zvlášť zaměstnanost, má zásadní význam správné využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), které by mělo ulehčit nepříznivou situaci mnoha evropských občanů a rodin, přispět k jejich opětovnému sociálnímu začleňování a profesionálnímu růstu a současně vytvořit nové, kvalifikované pracovní síly, které uspokojí potřeby podniků a podpoří ekonomiku.

Tento plán pro pomoc v Nizozemsku, kde bylo propuštěno 140 lidí ze dvou podniků provozovaných v regionu Drenthe, spadá do stejného rámce. Doufám tedy, že evropské instituce zdvojnásobí své úsilí v přijímání opatření, která urychlí a zlepší míru využití tak důležitého zdroje jako EGF, z něhož se v současnosti uvolňují prostředky ve velmi malé míře. Tento rok bylo požádáno pouze o 11 % z celkové výše 500 milionů EUR, které jsou k dispozici.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve prospěch Nizozemska, protože tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníků, kteří se ocitnou v obtížné situaci v důsledku hospodářské krize.

EGF byl vytvořen v roce 2006 jako prostředek praktické podpory pracovníkům, kteří jsou propuštěni buď z důvodů spojených s přesouváním jejich podniků, nebo po úpravě v roce 2009 z důvodu hospodářské krize, s cílem poskytnout pomoc při opětovném začleňování na pracovní trh.

Dnešní hlasování se týkalo žádosti o podporu pro 140 pracovníků propuštěných ze dvou podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), v regionu na úrovni NUTS II Drenthe ve výši 453 632 eur financovaných z EGF. Závěrem chci říci, že vítám přijetí zprávy, která ukazuje, že EGF je užitečný a účinný zdroj pro boj s nezaměstnaností v důsledku globalizace a hospodářské krize.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která podporuje žádost o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v souvislosti se 140 případy ztráty zaměstnání ve dvou podnicích (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů) v období devíti měsíců v regionu Drenthe v Nizozemsku. Je součástí souboru šesti vzájemně souvisejících žádostí, které se týkají propouštění v osmi různých regionech Nizozemska. Kvůli hospodářské krizi zde došlo k výraznému poklesu poptávky v tiskařském a vydavatelském odvětví. Vítám solidaritu, kterou projevujeme pracovníkům v obtížné situaci.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro návrh zprávy Barbary Materaové o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci ve prospěch Nizozemska, protože se domnívám, že Evropská unie musí poskytovat podporu propuštěným pracovníkům, poskytovat jim dynamickou, účinnou finanční pomoc. Vzhledem k současné hospodářské a sociální krizi musí naše opatření směřovat k poskytování podpory těm, kteří ji potřebují. Uvědomujeme si, že prioritou musí být ochrana občanů EU před dopady globalizace a hospodářské recese. Domnívám se, že Unie může výrazně přispět k omezení dopadu hospodářské krize a snížení nezaměstnanosti mezi svými obyvateli.

Při této příležitosti bych rád upozornil na skutečnost, že členské státy EU mohou a musí žádat o podporu poskytovanou Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci. V této souvislosti chci zdůraznit, že moje země, Rumunsko, chápe ducha solidarity v Evropské unii v krizových situacích, ať již hovoříme o Řecku, Nizozemsku atd., jako potvrzení skutečnosti, že jsme společně jedna velká rodina: rodina jednotné Evropy.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Tato podpora má velký význam jako pomoc nezaměstnaným a obětem přesouvání podniků, k nimž dochází v globalizovaném světě. Stále větší počet podniků se přesouvá a využívá nižších výrobních nákladů v řadě zemí, především v Číně a Indii, a tato skutečnost má neblahý dopad na země, které respektují práva pracovníků.

EGF je zaměřen na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesouvání podniků, a zásadním způsobem ulehčuje jejich přechod do nového zaměstnání v budoucnosti. EGF v minulosti využily i jiné země EU a nyní je správné poskytnout tuto podporu Nizozemsku, které podalo žádost o podporu pro 140 pracovníků propuštěných ve dvou podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), v regionu na úrovni NUTS II Drenthe.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Stále větší počet lidí přichází o práci v důsledku globalizačních opatření. V referenčním období devíti měsíců od 1. dubna 2009 do 29. prosince 2009 bylo propuštěno 140 pracovníků ve dvou společnostech v nizozemském regionu Drenthe. Nyní jsou uvolňovány prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve výši 453 632 EUR. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože umožňuje, aby EGF plnil své povinnosti.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by mohlo prospět dvěma různým podnikům a zachránit 140 pracovních míst. Hlasoval jsem proto pro tuto zprávu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Tato žádost je založena na čl. 2 písm. c) nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) a je součástí většího souboru šesti vzájemně souvisejících žádostí, které se všechny týkají propouštění pracovníků v osmi různých regionech NUTS II v Nizozemsku z podniků provozujících činnost v grafickém odvětví, které bylo vážně zasaženo globální hospodářskou a finanční krizí. Konkrétně se jedná o 140 pracovníků propuštěných ze dvou podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), v regionu na úrovni NUTS II Drenthe, což je oblast, která se nachází ve velmi obtížné situaci, a to z toho důvodu, že má třetí nejvyšší míru nezaměstnanosti v Nizozemsku (7,5 %) a že její příjem na hlavu je výrazně nižší než celostátní průměr. Domnívám se tedy, že v tomto případě jsou splněny všechny podmínky pro uvolnění prostředků z EGF, a doufám, že pomoc bude propuštěným pracovníkům poskytnuta rychle a účinně.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0323/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Chtěla bych vysvětlit své hlasování. Protože Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti se 129 případy ztráty zaměstnání v devíti podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), v regionu na úrovni NUTS II Limburg, hlasovala jsem pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a jeho pozměňovacími návrhy, které předložil Parlament.

Souhlasím rovněž s Komisí, která navrhla k nevyužitým prostředkům Evropského sociálního fondu alternativní zdroje prostředků na platby v rámci uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), neboť Evropský parlament opakovaně připomínal, že EGF byl vytvořen jako samostatný zvláštní nástroj s vlastními cíli a termíny plnění, a je tedy nutné identifikovat příslušné rozpočtové položky pro převod.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů, které je součástí grafického průmyslu, bylo obzvlášť zasaženo v Nizozemsku, jak ukazují různé žádosti o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). Před tímto trendem nezůstal ušetřen ani region Drenthe, který má třetí nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi. Je dobré zdůraznit, že prostředky z tohoto fondu musí být uvolněny rychle a účinně, bez zbytečné byrokracie, aby byly využity pro lepší kvalifikaci propuštěných pracovníků, a usnadnily tak jejich opětovné začleňování na trh práce za lepších podmínek, než za kterých byli propuštěni.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, která ovlivnila zvlášť zaměstnanost, má zásadní význam správné využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), které by mělo ulehčit nepříznivou situaci mnoha evropských občanů a rodin, přispět k jejich opětovnému sociálnímu začleňování a profesionálnímu růstu a současně vytvořit nové, kvalifikované pracovní síly, které uspokojí potřeby podniků a podpoří ekonomiku.

Tento plán pro pomoc v Nizozemsku, kde bylo propuštěno 129 lidí z 9 podniků provozovaných v regionu Limburg, spadá do stejného rámce. Doufám tedy, že evropské instituce zdvojnásobí své úsilí v přijímání opatření, která urychlí a zlepší míru využití tak důležitého zdroje jako EGF, z něhož se v současnosti uvolňují prostředky ve velmi malé míře. Tento rok bylo požádáno pouze o 11 % z celkové částky 500 milionů EUR, které jsou v něm k dispozici.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve prospěch Nizozemska, protože tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníků, kteří se ocitnou v obtížné situaci v důsledku hospodářské krize.

EGF byl vytvořen v roce 2006 jako prostředek praktické podpory pracovníkům, kteří jsou propuštěni buď z důvodů spojených s přesouváním jejich podniků, nebo po úpravě v roce 2009 z důvodu hospodářské krize, s cílem poskytnout pomoc při opětovném začleňování na pracovní trh.

Dnešní hlasování se týkalo žádosti o podporu pro 129 pracovníků propuštěných z devíti podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), v regionu na úrovni NUTS II Limburg ve výši 549 946 EUR financovaných z EGF. Závěrem chci říci, že vítám přijetí zprávy, která ukazuje, že EGF je užitečný a účinný zdroj pro boj s nezaměstnaností v důsledku globalizace a hospodářské krize.

  David Martin (S&D), písemně. – Podporuji toto opatření evropské solidarity se 129 pracovníky v 9 podnicích (tisk a rozmnožování), kteří byli propouštěni. Částka ve výši 549 946 EUR pro ně bude pomocí v opětovném začleňování na pracovní trh.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Tato podpora má velký význam jako pomoc nezaměstnaným a obětem přesouvání podniků, k nimž dochází v globalizovaném světě. Stále větší počet podniků se přesouvá a využívá nižších výrobních nákladů v řadě zemí, především v Číně a Indii, a tato skutečnost má neblahý dopad na země, které respektují práva pracovníků.

EGF je zaměřen na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesouvání podniků, a zásadním způsobem ulehčuje jejich přechod do nového zaměstnání v budoucnosti. EGF v minulosti využily i jiné země EU a nyní je správné poskytnout tuto podporu Nizozemsku, které podalo žádost o podporu pro 129 pracovníků propuštěných v devití podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), v regionu na úrovni NUTS II Limburg.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Stále větší počet lidí přichází o práci v důsledku dalekosáhlých účinků globalizace. Ztráta zaměstnání je stále častějším jevem. V období od 1. dubna 2009 do 29. prosince 2009 bylo propuštěno 129 pracovníků v podniku vyrábějícím stroje a zařízení v regionu Limburg v Nizozemsku. Nyní byla podána žádost o příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve výši 549 946 EUR na pomoc zasaženým pracovníkům. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která zamezí tomu, aby propuštění občané trpěli dalšími finančními problémy.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci může zachránit 129 pracovních míst v devíti různých podnicích. Hlasoval jsem proto pro tuto zprávu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Tato žádost je založena na čl. 2 písm. c) nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) a je součástí většího souboru šesti vzájemně souvisejících žádostí, které se všechny týkají propouštění pracovníků v osmi různých regionech NUTS II v Nizozemsku z podniků provozujících činnost v grafickém odvětví, které bylo vážně zasaženo globální hospodářskou a finanční krizí. Konkrétně se jedná o 129 pracovníků propuštěných z devíti podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), v regionu na úrovni NUTS II Limburg, což je oblast, která se nachází ve velmi obtížné situaci, a to z toho důvodu, že má druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v Nizozemsku (8 %) a že její příjem na hlavu je výrazně nižší než celostátní průměr. Domnívám se tedy, že v tomto případě jsou splněny všechny podmínky pro uvolnění prostředků z EGF, a doufám, že pomoc bude propuštěným pracovníkům poskytnuta rychle a účinně.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0322/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Protože Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s 650 případy ztráty zaměstnání ve 45 podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Gelderland a Overijssel, hlasovala jsem pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a jeho pozměňovacími návrhy, které předložil Parlament. Také souhlasím se stanoviskem Parlamentu, které vyjadřuje politování z vážných nedostatků Komise při provádění programů pro konkurenceschopnost a inovaci, zejména v průběhu této hospodářské krize, která významně zvyšuje potřebu takové podpory.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) 650 pracovníků ztratilo zaměstnání ve 45 podnicích v odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů v grafickém průmyslu v nizozemských regionech Gelderland a Overijssel, a ve své obtížné situaci se tak připojili k dalším pracovníkům a podnikům v celé zemi. Vzhledem ke všem žádostem o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je důležité, abychom zjistili, jak budou pracovníci vedeni a do jaké míry jsou udržitelná nová pracovní místa a pobídky pro zahájení jejich samostatného podnikání, nebo zda jsou vystaveni stejným rizikům jako ti, kteří nebyli v tomto směru úspěšní. Vynalézavost a podnikavost jsou dlouhou dobu charakteristickými vlastnostmi nizozemské společnosti a zaslouží si být připomínány a oživovány v obtížné době, kterou prožíváme.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, která ovlivnila zvlášť zaměstnanost, má zásadní význam správné využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), které by mělo ulehčit nepříznivou situaci mnoha evropských občanů a rodin, přispět k jejich opětovnému sociálnímu začleňování a profesionálnímu růstu a současně vytvořit nové, kvalifikované pracovní síly, které uspokojí potřeby podniků a podpoří ekonomiku.

Tento plán pro pomoc v Nizozemsku, kde bylo propuštěno 650 lidí ze 45 podniků provozovaných v regionech Gelderland a Overijssel, spadá do stejného rámce. Doufám tedy, že evropské instituce zdvojnásobí své úsilí v přijímání opatření, která urychlí a zlepší míru využití tak důležitého zdroje jako EGF, z něhož se v současnosti uvolňují prostředky ve velmi malé míře. Tento rok bylo požádáno pouze o 11 % z celkové výše 500 milionů EUR, které jsou v něm k dispozici.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve prospěch Nizozemska, protože tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníků, kteří se ocitnou v obtížné situaci v důsledku hospodářské krize.

EGF byl vytvořen v roce 2006 jako prostředek praktické podpory pracovníkům, kteří jsou propuštěni buď z důvodů spojených s přesouváním jejich podniků, nebo po úpravě v roce 2009 z důvodu hospodářské krize, s cílem poskytnout pomoc při opětovném začleňování na pracovní trh.

Dnešní hlasování se týkalo žádosti o podporu pro 650 pracovníků propuštěných ze 45 podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou regionech na úrovni NUTS II Gelderland a Overijssel ve výši 2 013 619 eur financovaných z EGF. Závěrem chci říci, že vítám přijetí zprávy, která ukazuje, že EGF je užitečný a účinný zdroj pro boj s nezaměstnaností v důsledku globalizace a hospodářské krize.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která podporuje plány na uvolnění 2 013 619 EUR na pomoc pracovníkům v regionu Overijssel, kteří byli propuštěni kvůli poklesu výroby v tiskařském průmyslu. Tato podpora z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měla pomoci s opětovným začleňováním pracovníků na pracovní trh a jsem rád, že vidím evropskou solidaritu v pohybu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Tato podpora má velký význam jako pomoc nezaměstnaným a obětem přesouvání podniků, k nimž dochází v globalizovaném světě. Stále větší počet podniků se přesouvá a využívá nižších výrobních nákladů v řadě zemí, především v Číně a Indii, a tato skutečnost má neblahý dopad na země, které respektují práva pracovníků.

EGF je zaměřen na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesouvání podniků, a zásadním způsobem ulehčuje jejich přechod do nového zaměstnání v budoucnosti. EGF v minulosti využily i jiné země EU a nyní je správné poskytnout tuto podporu Nizozemsku, které podalo žádost o podporu pro 650 pracovníků propuštěných ve 45 podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Gelderland a Overijssel.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V devítiměsíčním referenčním období od 1. dubna 2009 do 29. prosince 2009 bylo propuštěno 650 pracovníků ze 45 podniků ve dvou nizozemských regionech Gelderland a Overijssel. Ztráta pracovních míst byla důsledkem hospodářské krize a strukturálních změn ve světovém obchodu. Pro zlepšení budoucích vyhlídek lidí, kteří přišli o pracovní místa, byl vytvořen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) s ročním finančním příspěvkem 500 milionů EUR pro použití v podobných případech. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože propuštění pracovníci zasluhují podporu EGF.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci může zachránit 650 pracovních míst ve 45 různých podnicích. Hlasoval jsem proto pro tuto zprávu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost podaná Nizozemskem o podporu z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) pro 650 pracovníků propuštěných ze 45 podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Gelderland a Overijssel splňuje všechna zákonně stanovená kritéria způsobilosti. Podle nařízení (ES) č. 546/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, byl ve skutečnosti rozsah EGF dočasně rozšířen o pomoc v situacích jako je tato, kdy v přímém důsledku globální hospodářské a finanční krize došlo k „propuštění během doby devíti měsíců nejméně 500 zaměstnanců, zejména z malých a středních podniků, v odvětví NACE 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II“. Proto jsem hlasoval pro toto usnesení a doufám, že uvolnění prostředků z EGF přispěje k úspěšnému opětovnému začleňování těchto pracovníků na pracovní trh.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0319/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Protože Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti se 720 případy ztráty zaměstnání v 79 podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Severní Holandsko a Utrecht, hlasovala jsem pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a jeho pozměňovacími návrhy, které předložil Parlament.

Souhlasím rovněž s Komisí, která navrhla k nevyužitým prostředkům Evropského sociálního fondu alternativní zdroje prostředků na platby v rámci uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), neboť Evropský parlament opakovaně připomínal, že EGF byl vytvořen jako samostatný zvláštní nástroj s vlastními cíli a termíny plnění, a je tedy nutné identifikovat příslušné rozpočtové položky pro převod.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Krize v grafickém průmyslu v Nizozemsku postihla řadu regionů země, včetně Severního Holandska a Utrechtu. V tomto případě bylo propuštěno 720 pracovníků v 79 podnicích. Jedná se o jednu ze šesti žádostí, které Nizozemsko podalo a které získaly podporu Evropské komise a Rozpočtového výboru. I já je podporuji a doufám, že se toto odvětví dokáže reorganizovat a že propuštění pracovníci budou moci najít nová pracovní místa, ať už ve stejném odvětví tisku a rozmnožování nahraných nosičů, nebo v jiných odvětvích, pro která jsou nebo mohli by být vhodní. Poskytnutá podpora by mohla být krokem k tomuto cíli.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, která ovlivnila zvlášť zaměstnanost, má zásadní význam správné využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), které by mělo ulehčit nepříznivou situaci mnoha evropských občanů a rodin, přispět k jejich opětovnému sociálnímu začleňování a profesionálnímu růstu a současně vytvořit nové, kvalifikované pracovní síly, které uspokojí potřeby podniků a podpoří ekonomiku.

Tento plán pro pomoc v Nizozemsku, kde bylo propuštěno 720 lidí ze 79 podniků provozovaných v regionech Severní Holandsko a Utrecht, spadá do stejného rámce. Doufám tedy, že evropské orgány zdvojnásobí své úsilí v přijímání opatření, která urychlí a zlepší míru využití tak důležitého zdroje jako EGF, z něhož se v současnosti uvolňují prostředky ve velmi malé míře. Tento rok bylo požádáno pouze o 11 % z 500 milionů EUR, které jsou k dispozici.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Toto je jedna ze zpráv o šesti žádostech Nizozemska o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) na podporu opětovného začleňování pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku hospodářské a finanční krize, na pracovní trh. Těchto šest žádostí má několik důležitých zvláštních aspektů, které stojí za zmínku vedle zpoždění schvalovacího postupu Evropské komise, které se však nyní bohužel stává normou. Tyto zvláštní aspekty souvisejí s obsahem těchto šesti žádostí, které se všechny týkají ztráty pracovních míst v osmi různých regionech Nizozemska v malých podnicích grafického průmyslu, zejména v odvětvích tisku a rozmnožování nahraných nosičů a vydavatelské činnosti. Tentokrát bylo ve prospěch Nizozemska z EGF uvolněno celkem 2 266 625 EUR.

  Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Máme zde případ se souběžným načasováním: Parlament byl požádán, aby dnes vyjádřil své stanovisko k šesti žádostem o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), které podalo Nizozemsko, a současně váznou jednání o rozpočtu na rok 2011 kvůli tomu, že Nizozemsko a dva další členské státy odmítly účastnit se odpovědného a konstruktivního dialogu o budoucnosti evropského rozpočtu. Dnešní hlasování jsou podle mého názoru příležitostí ukázat, že evropský rozpočet není jen účetním nástrojem, který každého odrazuje: je to především „síla“ v základech Evropské unie, která jí umožňuje každodenní činnost pro ochranu svých občanů, a konkrétně v případě EGF pro ochranu nezaměstnaných pracovníků.

Hlasování o přidělení podpory EGF nizozemským pracovníkům mohlo být použito jako „protestní hlasování“ proti nizozemské vládě, která na jedné straně kritizuje to, z čeho má na straně druhé prospěch. Místo toho se stalo příležitostí, aby Parlament připomněl, že princip solidarity musí být základem, na kterém se přijímají všechna rozhodnutí EU.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve prospěch Nizozemska, protože tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníků, kteří se ocitnou v obtížné situaci v důsledku hospodářské krize.

EGF byl vytvořen v roce 2006 jako prostředek praktické podpory pracovníkům, kteří jsou propuštěni buď z důvodů spojených s přesouváním jejich podniků, nebo po úpravě v roce 2009 z důvodu hospodářské krize, aby jim pomáhal s opětovným začleňováním na pracovní trh. Dnešní hlasování se týkalo žádosti o podporu pro 720 pracovníků propuštěných ze 79 podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou regionech na úrovni NUTS II Severní Holandsko a Utrecht, a sice ve výši 2 266 625 EUR financovaných z EGF.

Závěrem chci říci, že vítám přijetí zprávy, která ukazuje, že EGF je užitečný a účinný zdroj pro boj s nezaměstnaností, jež je důsledkem globalizace a hospodářské krize.

  David Martin (S&D), písemně. – Jsem rád, že z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci bylo uvolněno 2 266 625 EUR na podporu opětovného začleňování pracovníků, kteří byli propuštěni v tiskařském průmyslu kvůli globální hospodářské krizi, na pracovní trh. Tato žádost se týká 720 propuštěných pracovníků v 79 podnicích v regionu Severní Holandsko a Utrecht v Nizozemsku.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Tato podpora má velký význam jako pomoc nezaměstnaným a obětem přesouvání podniků, k nimž dochází v globalizovaném světě. Stále větší počet podniků se přemisťuje a využívá nižších výrobních nákladů v řadě zemí, především v Číně a Indii, a tato skutečnost má škodlivý dopad na země, které respektují práva pracovníků.

EGF je zaměřen na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesouvání podniků, a zásadním způsobem ulehčuje jejich přechod do nového zaměstnání v budoucnosti. EGF v minulosti využily i jiné země EU a nyní je správné poskytnout tuto podporu Nizozemsku, které podalo žádost o podporu pro 720 pracovníků propuštěných v 79 podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Severní Holandsko a Utrecht.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by mohlo prospět 79 různým podnikům a zachránit 720 pracovních míst. Hlasoval jsem proto pro tuto zprávu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost podaná Nizozemskem o podporu z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) pro 720 pracovníků propuštěných ze 79 podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Severní Holandsko a Utrecht splňuje všechna zákonně stanovená kritéria způsobilosti. Podle nařízení (ES) č. 546/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, byl ve skutečnosti rozsah EGF dočasně rozšířen o pomoc v situacích jako tato, ve které v přímém důsledku globální hospodářské a finanční krize dojde k „propuštění během doby devíti měsíců nejméně 500 zaměstnanců, zejména z malých a středních podniků, v odvětví NACE 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II“. Proto jsem hlasoval pro toto usnesení a doufám, že uvolnění prostředků z EGF přispěje k úspěšnému opětovnému začleňování těchto pracovníků na pracovní trh.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0320/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Protože Nizozemsko požádalo o pomoc v souvislosti s 598 případy ztráty zaměstnání v osmi podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 58 (Vydavatelské činnosti), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Severní Holandsko a Jižní Holandsko, hlasovala jsem pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a pozměňovacími návrhy, které k němu předložil Parlament. Také souhlasím s požadavkem, aby příslušné orgány podnikly potřebné kroky pro urychlení uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (ESF).

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Každý, kdo sleduje počty a geografické rozdělení ztrát pracovních míst v grafickém průmyslu v Nizozemsku, které jsou důvodem různých žádostí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), bude jistě znepokojen jejich množstvím a rozšířením. V sousedících regionech Severní Holandsko a Jižní Holandsko ztratilo ve vydavatelském průmyslu pracovní místa 598 pracovníků za období pouhých devíti měsíců. Hospodářská soutěž se třetími zeměmi společně s finanční a hospodářskou krizí, která škodí celé Evropě, je hlavním faktorem těchto událostí a je zřejmé, že pro bezprostřední problémy lidí je třeba hledat řešení: jejich opětovné začleňování na pracovní trh a jejich střednědobou a dlouhodobou podporu. EGF má roli utišujícího prostředku a může sloužit jako pobídka, ale je zřejmě nedostatečný pro řešení vážných problémů, které postihují tolik rodin.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, která ovlivnila zvlášť zaměstnanost, má zásadní význam správné využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), které by mělo ulehčit nepříznivou situaci mnoha evropských občanů a rodin, přispět k jejich opětovnému sociálnímu začleňování a profesionálnímu růstu a současně vytvořit nové, kvalifikované pracovní síly, které uspokojí potřeby podniků a podpoří ekonomiku.

Tento plán pro pomoc v Nizozemsku, kde bylo propuštěno 598 lidí z 8 podniků provozovaných v regionech Severní Holandsko a Jižní Holandsko, spadá do stejného rámce. Doufám tedy, že evropské orgány zdvojnásobí své úsilí v přijímání opatření, která urychlí a zlepší míru využití tak důležitého zdroje jako EGF, z něhož se v současnosti uvolňují prostředky ve velmi malé míře. Tento rok bylo požádáno pouze o 11 % z 500 milionů EUR, které jsou k dispozici.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve prospěch Nizozemska, protože tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníků, kteří se ocitnou v obtížné situaci v důsledku hospodářské krize.

EGF byl vytvořen v roce 2006 jako prostředek praktické podpory pracovníkům, kteří jsou propuštěni buď z důvodů spojených s přesouváním jejich podniků, nebo po úpravě v roce 2009 z důvodu hospodářské krize, aby jim pomáhal s opětovným začleňováním na pracovní trh. Dnešní hlasování se týkalo žádosti o podporu pro 598 pracovníků propuštěných z osmi podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 58 (Vydavatelské činnosti), ve dvou regionech na úrovni NUTS II Severní Holandsko a Jižní Holandsko ve výši 2 326 459 EUR financovaných z EGF.

Závěrem chci říci, že vítám přijetí zprávy, která ukazuje, že EGF je užitečný a účinný zdroj pro boj s nezaměstnaností v důsledku globalizace a hospodářské krize.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu a podporu, kterou Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci poskytuje propuštěným pracovníkům. Tento návrh je pro 2 326 459 EUR na pomoc 598 pracovníkům z 8 podniků v odvětví tisku a rozmnožování nosičů, kteří přicházejí o zaměstnání v důsledku hospodářské krize. Je to důležitý příklad evropské solidarity.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je její součástí. Tato podpora má velký význam jako pomoc nezaměstnaným a obětem přesouvání podniků, k nimž dochází v globalizovaném světě. Stále větší počet podniků se přesouvá a využívá nižších výrobních nákladů v řadě zemí, především v Číně a Indii, a tato skutečnost má škodlivý dopad na země, které respektují práva pracovníků.

EGF je zaměřen na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesouvání podniků, a zásadním způsobem ulehčuje jejich přechod do nového zaměstnání v budoucnosti. EGF v minulosti využily i jiné země EU a nyní je správné poskytnout tuto podporu Nizozemsku, které podalo žádost o podporu pro 598 pracovníků propuštěných v osmi podnicích, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 58 (Vydavatelské činnosti), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Severní Holandsko a Jižní Holandsko.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V devítiměsíčním referenčním období od 1. dubna 2009 do 29. prosince 2009 bylo propuštěno 598 pracovníků z celkem osmi podniků v Severním Holandsku a Jižním Holandsku. Každý z těchto pracovníků byl obětí globalizace. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) byl vytvořen pro zmírnění dopadu sociálních nespravedlivostí tohoto druhu. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože byly splněny všechny požadavky pro uvolnění prostředků z EGF.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by mohlo prospět osmi různým podnikům a zachránit 598 pracovních míst. Hlasoval jsem proto pro tuto zprávu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost podaná Nizozemskem o podporu z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) pro 598 pracovníků propuštěných z osmi podniků, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 58 (Vydavatelské činnosti), ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II Severní Holandsko a Jižní Holandsko splňuje všechna zákonně stanovená kritéria způsobilosti. Podle nařízení (ES) č. 546/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, byl ve skutečnosti rozsah EGF dočasně rozšířen o pomoc v situacích jako tato, ve které v přímém důsledku globální hospodářské a finanční krize dojde k „propuštění během doby devíti měsíců nejméně 500 zaměstnanců, zejména z malých a středních podniků, v odvětví NACE 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II“. Proto jsem hlasoval pro toto usnesení a doufám, že uvolnění prostředků z EGF přispěje k úspěšnému opětovnému začleňování těchto pracovníků na pracovní trh.

Zprávy: Barbara Matera (A7-0318/2010), (A7-0319/2010)

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) má ročně k dispozici 500 milionů EUR s cílem poskytování finanční podpory pro pracovníky postižené velkými strukturálními změnami ve světovém obchodu. Podle odhadů by mohlo každým rokem využít této podpory 35 000 až 50 000 zaměstnanců. Peníze lze využít na zaplacení pomoci při hledání nových pracovních míst, školení na základě konkrétních potřeb, spolupráce při pracovním osamostatnění nebo založení společnosti, mobility a podpory pro znevýhodněné nebo starší pracovníky. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože uvolnění prostředků je plně oprávněné.

Zprávy: Barbara Matera (A7-0328/2010), (A7-0318/2010), (A7-0321/2010), (A7-0323/2010), (A7-0322/2010), (A7-0319/2010), (A7-0320/2010)

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) V souvislosti s žádostí o podporu podanou Nizozemskem pro 140 pracovníků propuštěných ze dvou společností, jejichž činnost podle klasifikace NACE Revize 2 spadá do oddílu 18 (Tisk a rozmnožování nahraných nosičů), v regionu Drenthe odkazuji na všechny argumenty, které jsem uvedl ve svém oznámení hlasování u zprávy A7-0318/2010, abych odůvodnil své hlasování pro tuto zprávu.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Zdržel jsem se hlasování o všech zprávách paní Materaové o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc různým nizozemským regionům, ne protože jsem proti těmto plánům, ale abych vyjádřil varování nizozemské vládě, která vede populistickou a protievropskou politiku. Nizozemsko je proti zvýšení evropského rozpočtu, ale nemá žádné problémy s přijímáním evropské podpory. Nizozemsko má navíc po Německu největší prospěch z vnitřního trhu. Je čas, aby se nizozemští politici vrátili ke svým kořenům. Nizozemsko je koneckonců jedním ze zakládajících členů EU.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jako při jiných příležitostech v minulosti jsme podpořili tento text, který: 1. požaduje, aby zúčastněné orgány přijaly nezbytné kroky pro urychlení uvolnění prostředků z EGF; 2. připomíná závazek těchto orgánů, že zajistí hladký a rychlý postup přijetí rozhodnutí o uvolnění prostředků z EGF, jež poskytuje jednorázovou, časově omezenou individuální podporu určenou na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni z pracovního místa v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje roli, kterou může EGF sehrát při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na pracovní trh; 3. zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EGF by mělo být zajištěno, že EGF podporuje opětovné začleňování jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního poměru; zdůrazňuje, že podpora z EGF nesmí nahrazovat opatření, za která jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv, ani opatření pro restrukturalizaci podniků nebo odvětví.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Soubor šesti žádostí z Nizozemska o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) získal podporu Parlamentu. I já jsem samozřejmě hlasovala pro nizozemské žádosti, protože je důležité, abychom poskytli rychlou podporu občanům členského státu, kteří ztratili zaměstnání, což je právě důvod, proč byl EGF vytvořen. Těchto šest žádostí jsem však podpořila poměrně zdráhavě vzhledem k velice obstruktivnímu postoji nizozemské vlády během jednání o rozpočtu v pondělí minulý týden v Bruselu. Domnívám se, že rezolutní odmítnutí možnosti, aby Parlament vedl vážnou debatu o svém zapojení do budoucího finančního rámce, a současně volání po tom, aby Parlament hlasoval pro finanční podporu pro Nizozemsko, jsou dvě zcela neslučitelné věci.

Zpráva: Paolo De Castro (A7-0305/2010)

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Dámy a pánové, zprávy Komise nezjistily ani jediné porušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Proto tento návrh podporuji. Zpráva rovněž zdůrazňuje důležitost těchto ustanovení pro hospodářství ve venkovských oblastech Německa, zejména pokud jde o malé lihovary.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Vzhledem k významu zapojení malých lihovarů do německého lihového monopolu, k nutnosti dosáhnout většího pokroku směrem k tržnímu prostředí a ke skutečnosti, že předložené zprávy neprokazují porušování pravidel hospodářské soutěže na jednotném trhu, se domnívám, že prodloužení monopolu by mělo skončit nejpozději v roce 2013 k datu vstupu nové SZP v platnost .

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je třeba německým malým lihovarům poskytnout více času pro přizpůsobení, aby mohly přežít na volném trhu. Souhlasím s návrhem Evropské komise na prodloužení o několik let, aby se dokončil proces rušení monopolu a zastavení poskytování podpory a aby bylo možné monopol definitivně postupně odstranit v roce 2017.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Stejně jako zpravodaj považuji za politováníhodné, že společná zemědělská politika po roce 2013 bude muset zdědit stará uspořádání, jako např. tuto zvláštní úpravu v rámci jednotného nařízení o společné organizaci trhů, pokud jde o podporu poskytovanou v rámci německého lihového monopolu. Chápu však potřebu prodloužení období pro vyřazování monopolu vzhledem k ekonomickým potřebám hospodářství ve venkovských oblastech Německa, zejména v některých spolkových zemích. Evropská pravidla by skutečně měla být předvídatelná a nestranná a zároveň by měla zaručovat pružnost, která je potřebná pro naplňování zvláštních potřeb trhů a evropské veřejnosti, v tomto případě majitelů lihovarů v Německu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím se stanoviskem Komise, protože nebylo prokázáno žádné narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Rada je zajedno ve své podpoře tohoto návrhu, který je významný pro hospodářství ve venkovských oblastech Německa. K návrhu Komise je přiložen plán snižování množství lihu produkovaného monopolem až do jeho úplného zrušení, k němuž dojde k 1. lednu 2018.

Na základě čl. 182 odst. 4 jednotného nařízení o společné organizaci trhů a díky výjimce z pravidel státní podpory mohou německé orgány poskytovat státní podporu v rámci německého lihového monopolu pro produkty prodávané po dalším zpracování monopolem, jako je líh zemědělského původu. Celková přípustná státní podpora je omezena na 110 milionů EUR ročně a většinou je poskytována zemědělcům, kteří dodávají příslušnou surovinu, a lihovarům, jež tuto surovinu zužitkovávají. Ovšem skutečný používaný rozpočet této výše nedosahuje a od roku 2003 jeho objem stále klesá. Velká část lihovarů navíc už vyvinula úsilí, aby se připravila na vstup na volný trh, a vytvořila za tímto účelem družstva, investovala do zařízení s menší spotřebou energie a ve zvýšené míře prodává líh přímo.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme pro tuto zprávu, i když nesouhlasíme s argumenty, které předložila Komise a zpravodaj, aby odůvodnili prodloužení podpory. Oba se domnívají, že několik zbývajících intervenčních opatření by mělo být postupně zcela vyřazeno a zemědělství by mělo být vydáno „volnému trhu“. Proto se omezují na prohlášení, že „k usnadnění tohoto procesu přizpůsobení a k tomu, aby lihovary dostaly možnost na volném trhu přežít, je zapotřebí více času“. Na rozdíl od zpravodajova stanoviska se domníváme, že intervence na trzích a regulační nástroje by skutečně měly být spíše pravidlem než výjimkou.

Je to jediný způsob, jak zaručit příjem nutný k životu pro zemědělce, zejména malé a střední výrobce. Proto je to jediný způsob, jak zaručit budoucnost malých a středních zemědělských podniků i právo vyrábět a právo každé země na zajišťování potravin a potravinové suverenity. Namísto toho, aby byla udělena výjimka Německu pro zvláštní výrobek, měla by být zvážena intervence i u ostatních zemí a ostatních výrobků.

  Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) Nejprve bych chtěl upřímně poděkovat předsedovi výboru, panu De Castrovi, a stínové zpravodajce za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), paní Jeggleové, za jejich usilovnou práci. Konečné prodloužení německého lihového monopolu, které dnes bylo přijato, je důležitým krokem vpřed. Poskytuje našim ovocným lihovarům především jistotu pro plánování budoucnosti po roce 2010.

Je to důležité z toho důvodu, že jim to umožňuje připravit se na přechod na volný trh a zachovat jednu z typických německých kulturních krajin. Nyní je však třeba intenzivně využít tohoto období pro přijetí nezbytných opatření pro přizpůsobení, protože monopol již prodloužen nebude. To je poselství dnešní zprávy.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Chtěl bych vyjádřit podporu této zprávě, zejména protože německá státní podpora lihového monopolu je určena především zemědělcům a malým lihovarům. Tato podpora neznamená žádné porušení zásad hospodářské soutěže a je to forma podpory těch nejmenších podniků. Ačkoli se tato podpora poskytuje řádným způsobem, podporuji návrh na zveřejnění informací o všech případech souvisejících s touto podporou. Nesmí docházet k žádnému porušování předpisů, protože by to bylo nespravedlivé vůči ostatním, často mnohem slabším a chudším výrobcům. Mám však jisté pochyby, zda jeden členský stát, který takto podporuje své hospodářství, nesníží stabilitu evropského trhu. Tento druh nástroje by měl být rozšířen na ostatní členské státy, aby i ony mohly podporovat svá hospodářství.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Německý lihový monopol jako koncept musí být postupně odstraněn. Dotčení zemědělci se připravili na otevření trhu. Podpora již tedy není plně využívána a v přípravě na toto otevření trhu byla přijata opatření jako vytváření družstev a změny způsobů přímého prodeje. Pro přijetí těchto opatření je však třeba dostatek času. Touto úpravou nejsou konečně postiženy velké podniky, ale mnozí malí zemědělci ve venkovských oblastech. Proto podporuji prodloužení této úpravy.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Díky výjimce z pravidel státní podpory mohou nyní německé orgány poskytovat státní podporu v rámci německého lihového monopolu pro produkty prodávané jako líh zemědělského původu. Platnost stávající odchylky končí 31. prosince 2010 a návrh nařízení prodlužuje platnost odchylky a navrhuje, aby se výrobní/prodejní monopol postupně odstraňoval a nakonec přestal existovat od 1. ledna 2018. Toto postupné odstranění vítám.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Neustálé udržování fungujícího jednotného trhu je neslučitelné s přítomností monopolů v jakémkoli odvětví. V tomto konkrétním případě německého lihového monopolu existují určité polehčující okolnosti, které jeho existenci dosud umožňují. V souladu s doporučeními této zprávy však musíme vykročit k celkovému zrušení zemědělských lihovarů s celní uzávěrou od roku 2013 a malých lihovarů s paušální platbou od roku 2017.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zda a v jaké formě bude zachován německý lihový monopol a jaké jeho změny budou přijaty, to jsou všechno faktory, které budou mít vliv především na malé a střední podniky. EU neustále tvrdí, že chce více podporovat malé a střední podniky, které jsou motorem ekonomiky a hlavními poskytovateli pracovních míst. V této souvislosti potřebujeme právní jistotu, a tedy prodloužení monopolu na delší dobu. To je jediný způsob, jak umožnit, aby si malé a střední podniky mohly dovolit provést potřebné nákupy, aby se připravily na nastávající deregulaci, např. vytvořením družstev, modernizací svého vybavení nebo rozšířením svých aktivit přímého prodeje. Otázka monopolu mohla být samozřejmě spojena s postupným odstraňováním společné zemědělské politiky a s novými nařízeními, která budou platit od roku 2013.

K tomu však nebyl žádný naléhavý důvod. Důležité je zajistit, aby proces přizpůsobení byl navržen tak, aby lihovarům umožnil přežít po skončení monopolu. V této otázce souhlasím se zpravodajem. Nepodporuji však vnitřní postup, který dostatečně nevyhovuje požadavkům průhlednosti a demokracie. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Podporuji návrh, ale domnívám se, že je třeba zohlednit celou řadu faktorů.

Především se domnívám, že hodnocení dopadů mělo být prováděno pravidelně a že doba prodloužení monopolu neměla překročit rok 2013, což je datum vstupu nové společné zemědělské politiky (SZP) v platnost.

Vzhledem k významu zapojení malých lihovarů do monopolu, k nutnosti dosáhnout většího pokroku směrem k tržnímu prostředí a ke skutečnosti, že předložené zprávy neprokazují porušování hospodářské soutěže na jednotném trhu, však podporuji prodloužení.

Doufám ale, že tyto jednotlivosti budou vzaty v úvahu jako součást reformy nové SZP a že bude nalezeno vyvážené řešení pro vytvoření tržního prostředí, které současně ochrání tradiční místní činnosti.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že potřeby hospodářství ve venkovských oblastech Německa ospravedlňují prodloužení původní doby platnosti výjimky stanovené v čl. 182 odst. 4 jednotného nařízení o společné organizaci trhů, aby měly malé lihovary nejlepší podmínky k tomu, aby se řádně připravily na vstup na volný trh.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Naše skupina podpořila tento text a stanovisko zpravodaje v tom smyslu, že je pro předložený návrh, ale současně se domnívá, že při uplatňování nařízení je zapotřebí zohlednit několik prvků. Zpravodaj se domnívá, že mělo být prováděno pravidelné hodnocení dopadů a že prodloužení monopolu nemělo přesáhnout rok 2013, tedy termín, kdy vstupuje v platnost nová SZP. Vzhledem k významu zapojení malých lihovarů do monopolu, k nutnosti dosáhnout většího pokroku směrem k tržnímu prostředí a ke skutečnosti, že předložené zprávy neprokazují porušování hospodářské soutěže na jednotném trhu, je však zpravodaj ochoten návrh podpořit.

Zpráva: Vital Moreira (A7-0316/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která schvaluje zařazení dalších 718 farmaceutických a chemických výrobků do stávajícího seznamu 8 619 výrobků, na něž se při dovozu do EU vztahuje závazná nulová celní sazba, která má být uplatňována od 1. ledna 2011. Domnívám se totiž, že je důležité, aby se tato nulová celní sazba začala používat hned od příštího roku, neboť USA stanovily její vstup v platnost od 1. ledna jako podmínku pro provedení aktualizace.

Chtěl bych blahopřát zpravodaji k jeho skvělé zprávě, která ukazuje, jak důležitý je čtvrtý přezkum (Pharma IV) zahájený v roce 2009 pro udržení kroku s rychle se měnícím prostředím výrobků ve farmaceutickém průmyslu. Vzhledem k tomu, že seznamy sestavuje průmysl a rozhoduje se o nich na základě konsensu zúčastněných stran, vítám dohodu, jíž dosáhly všechny členské státy, které podpořily předchozí přezkumy a také seznam výrobků sestavený na základě čtvrtého přezkumu.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji zpravodaji, panu Moreirovi, jenž vyzdvihl potřebu provádění pravidelných přezkumů seznamu farmaceutických a chemických výrobků, které Evropská unie dováží s nulovou celní sazbou.

Podporuji toto opatření a hlasoval jsem pro ně, protože výrobní scénář, podle kterého farmaceutický průmysl vyrábí, se rozšiřuje zběsilým tempem, takže je zapotřebí neustále aktualizovat seznam, který v současnosti obsahuje více než 8 000 výrobků. Všechny členské státy, které již podporovaly dřívější úpravy, souhlasily s návrhem na rozšíření tohoto seznamu o dalších 718 nových výrobků. A konečně podporuji i zaváděný mechanismus, který ochraňuje zájmy a zdraví evropských spotřebitelů.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Jsem pro tuto zprávu pod podmínkou, že se budou provádět příslušné vědecké testy a rozšíří se seznam léků, meziproduktů a účinných látek, na které se vztahuje dohoda o osvobození od cla.

Návrh vysílá silný signál na trhy. Ve skutečnosti slouží především tomu, aby potvrdil závazky některých důležitých členů Světové obchodní organizace vůči volnému trhu. Kromě toho má i vliv na rozšiřování hranic potenciálního trhu s výsledky některých odvětví vědeckého výzkumu, čímž podporuje investice do těchto odvětví, a tím bojuje proti chorobám, pro které dosud neexistuje účinná léčba. A konečně je návrh příkladem těm zemím, pro něž jsou farmaceutické výrobky nezbytnou výdajovou položkou, chtějí-li zaručit budoucnost mladším generacím, a výzvou k zaujetí stanoviska ve prospěch přijímání opatření pro rozvoj a tvorbu hodnot.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože doporučuji doplnění dalších 718 farmaceutických a chemických výrobků do seznamu výrobků, na něž se při dovozu do EU vztahuje závazná nulová celní sazba. Přezkum tohoto seznamu výrobků je nezbytný k tomu, aby se vyhovělo rychle se měnícímu prostředí výrobků ve farmaceutickém průmyslu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k důležitosti obchodu s farmaceutickými výrobky, a to nejen pro veřejné zdraví, ale i pro hospodářství, vítám rozhodnutí zařadit 718 nových látek na seznam výrobků, které mohou být osvobozeny od cla. Farmaceutický průmysl toto ujednání jednomyslně podporuje, neboť odstraňuje cla za složky pro výrobu a cla za vzájemný obchod, které je třeba platit i v případě obchodování v rámci jedné společnosti. Tím se usnadňuje mezinárodní obchod s těmito výrobky a prospívá to farmaceutickým společnostem. Toto ujednání by se podle konečné analýzy mělo odrazit v maloobchodní ceně léků prodávaných veřejnosti.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh vyzval Radu a Parlament ke schválení zařazení dalších 718 farmaceutických a chemických výrobků do stávajícího seznamu 8 619 výrobků, na něž se při dovozu do EU vztahuje závazná nulová celní sazba. Tato otázka není kontroverzní, protože existuje shoda mezi zúčastněnými stranami a má podporu členských států.

Seznamy sestavuje průmysl a rozhoduje se o nich na základě konsensu zúčastněných stran. Toto zařazení výrobků je nezbytné k tomu, aby se vyhovělo rychle se měnícímu prostředí výrobků ve farmaceutickém průmyslu. Zahájení provádění se plánuje na 1. ledna 2011. USA stanovily zahájení provádění od 1. ledna jako podmínku pro provedení aktualizace. Očekává se, že další zapojené strany budou následovat tento příklad, s výjimkou Japonska, které oznámilo, že v provádění očekává šestiměsíční zpoždění.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Farmaceutický průmysl všeobecně podporuje pravidla WTO pro osvobození farmaceutických látek od cla. Jde o průmysl, který je důležitý pro Skotsko, protože zaměstnává zhruba 5 000 lidí v celé zemi. EU jako celek je klíčovým výrobcem a spotřebitelem farmaceutických výrobků a těší mě, že jsem mohl tuto zprávu podpořit.

  David Martin (S&D), písemně. – Tento návrh vyzývá Radu a Parlament ke schválení zařazení dalších 718 farmaceutických a chemických výrobků do stávajícího seznamu 8 619 výrobků, na něž se při dovozu do EU vztahuje závazná nulová celní sazba. Hlasoval jsem pro něj.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Obchod s farmaceutickými výrobky je důležitou součástí světového obchodu. Zařazení dalších 718 výrobků do seznamu se závaznou nulovou celní sazbou je prospěšným opatřením jak pro hospodářství, tak pro veřejné zdraví. Rozhodnutí zařadit tyto výrobky k 8 619 výrobkům na seznamu může mít rovněž vliv na konečnou cenu léků, což jsou prospěšné pro všechny.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) EU, USA, Japonsko, Kanada, Švýcarsko, Norsko a Macao v Číně se v rámci dohody o Světové obchodní organizaci (WTO) rozhodly snížit cla pro některé farmaceutické výrobky a účinné látky na nulu. Seznam těchto výrobků se samozřejmě neustále upravuje a rozšiřuje, aby držel krok s výsledky výzkumu a nejnovějším vývojem ve farmaceutickém světě. Seznam výrobků osvobozených od cla, který původně obsahoval 6 000 položek a který byl sestavován průmyslem a posuzován příslušnými státy, bude nyní rozšířen na více než 8 600 farmaceutických a chemických výrobků.

Jeho význam spočívá v tom, že umožňuje osvobození od cla pro farmaceutické a chemické látky a účinné látky. Celý systém je však zřejmě velmi složitý a přinese s sebou další úřední činnost, kterou celní orgány budou muset vykonávat. Postupné rozšiřování seznamu, v tomto případě o více než třetinu, bude v určitém okamžiku znamenat, že celní systémy dosáhnou hranic kapacity pro zpracování dat. Proto vyzývám ke zjednodušení základního principu a z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Chci blahopřát zpravodaji, panu Moreirovi, s nímž souhlasím, že je třeba provádět pravidelné přezkumy za účelem aktualizace seznamů farmaceutických výrobků, které mohou být osvobozeny od cla, a současně musím zdůraznit, že díly nově zavedenému mechanismu budou mít prospěch i koncoví spotřebitelé.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je důležité provádět pravidelný přezkum seznamu farmaceutických výrobků, které jsou osvobozeny od cla, vzhledem k rychle se měnícímu prostředí výrobků ve farmaceutickém průmyslu. Předchozí přezkumy podpořily všechny členské státy, které podporují také seznam výrobků sestavený na základě čtvrtého přezkumu. Proto schvaluji vykonanou práci a potvrzuji své hlasování pro zprávu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Se zařazením těchto dalších 718 látek do stávajícího seznamu 8 619 výrobků, na něž se při dovozu do EU vztahuje závazná nulová celní sazba, souhlasily v postupu přezkumu subjekty farmaceutického průmyslu i další zúčastněné strany, a proto si zasluhuje mou podporu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tento text se v zásadě týká návrhu, který vyzývá Radu a Parlament, aby schválily zařazení dalších 718 farmaceutických a chemických výrobků do stávajícího seznamu 8 619 výrobků, na něž se při dovozu do EU vztahuje závazná nulová celní sazba. Je to především technický text. Naše skupina hlasovala pro návrh.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Podporujeme návrh nařízení, které osvobozuje od cla stanovené účinné látky, protože se týkají farmaceutických a chemických výrobků, které mají zásadní význam pro farmaceutický průmysl. Přezkum byl nezbytný pro zařazení nových výrobků i pro vyřazení jiných. Tohoto rozhodnutí bylo dosaženo dohodou se zainteresovanými stranami a jednomyslným souhlasem všech zúčastněných stran a všech členských států.

Zpráva: Herbert Reul (A7-0306/2010)

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Souhlasím, že Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou by měla být obnovena na další pětileté období. Toto rozhodnutí poskytne jak Společenství, tak Ukrajině možnost udržovat, zlepšovat a posilovat spolupráci v oblastech společných vědeckotechnických zájmů. Cílem této spolupráce je pomoci Ukrajině, aby se aktivněji zapojila do Evropského výzkumného prostoru. Tato spolupráce pomůže Ukrajině podporovat její vědecké řídicí systémy a reformovat a restrukturalizovat výzkumné ústavy, a tím vytvořit podmínky pro vznik konkurenceschopné ekonomické a znalostní společnosti.

Ukrajina i Evropská unie by měly mít vzájemný prospěch ze svého vědeckotechnického pokroku při provádění zvláštních vědeckých programů. Uplatňování tohoto rozhodnutí umožní výměnu zvláštních znalostí a předávání praktických zkušeností ve prospěch výzkumného společenství, průmyslu a občanů. Proto vřele souhlasím s tím, že Ukrajina a Evropská unie by měly pokračovat v úzké spolupráci v této oblasti.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vědeckotechnická spolupráce mezi Evropským společenstvím a ostatními zeměmi má zásadní význam pro technologický rozvoj se všemi jeho výhodami, včetně hlediska zlepšování kvality lidského života. Proto jsem hlasovala pro obnovení dohody mezi ES a Ukrajinou.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou byla podepsána v Kodani 4. července 2002 a vstoupila v platnost 11. února 2003. Vzhledem k důležitosti vědeckotechnického odvětví pro EU, jejím schopnostem v těchto oblastech a důležité roli, kterou může hrát společně s Ukrajinou, se domnívám, že obnovení dohody je v zájmech Unie, ve smyslu pokračující podpory spolupráce s Ukrajinou ve vědeckotechnické oblasti, která je společnou prioritou a která je prospěšná oběma stranám. Doufám, že dohoda, která byla právě obnovena, se bude nadále osvědčovat jako výhodná pro obě strany.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou byla uzavřena v Kodani 4. července 2002 a vstoupila v platnost 11. února 2003 s cílem podporovat, rozvíjet a usnadňovat spolupráci v oblastech společného zájmu, jako jsou výzkum a vývoj ve vědě a technice. Hlasoval jsem pro tuto dohodu, protože se domnívám, že její obnovení přispívá k posílení tvorby společného Evropského výzkumného prostoru, protože slouží jako katalyzátor strategického partnerství mezi EU a Ukrajinou. Doufám proto, že toto obnovení přinese prospěch oběma stranám.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která se týká nové konzultace s Parlamentem pro předchozí rozhodnutí Rady týkající se obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou. Na jednání v Ukrajině v listopadu 2008 obě strany potvrdily svůj zájem na obnovení dohody na dalších pět let a toto rozhodnutí vítám.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Vítám, že Evropský parlament schválil návrh rozhodnutí o obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci s Ukrajinou. Význam tohoto odvětví pro hospodářský a společenský rozvoj v Evropské unii i na Ukrajině je potvrzován spoluprací v různých oblastech společného zájmu: životního prostředí a změny klimatu, zdraví, zelené energie, informační společnosti, průmyslu a zemědělství atd. Nejen přístup k výzkumné infrastruktuře, ale i výměna oboustranných a mnohostranných zkušeností mezi výzkumnými pracovníky v EU a na Ukrajině mohou pomoci ke zvyšování finanční efektivity prováděných projektů, a tím k omezování zdvojování ve vynaloženém úsilí a prostředcích.

Ukrajinská vědecká společnost musí vážně zhodnotit konkurenční výhody, které jí přináší spolupráce s EU a využívání evropských fondů jako prostředek rozvoje jejích schopností, a nikoli jen jako alternativní zdroj financování. Vědecká spolupráce je nepochybně klíčovým prvkem Evropského výzkumného prostoru a umožní přístup ke globálním sítím v tomto odvětví.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou, která je v platnosti od února 2003, byla úspěšná a sehrála důležitou roli pro obě strany. Její obnovení je proto potvrzením tohoto úspěchu a doufáme, že tomu tak bude nadále i v budoucnosti.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Po mnoho let existovala Ukrajina v situaci ústavního a politického zmatku. Nakonec získala prezidenta, který je schopen přijímat rozhodnutí. Podporuji snahu pana Janukoviče nastolit na Ukrajině řád. Musíme využít všech dostupných možností, abychom pomohli ukrajinskému průmyslu co nejrychleji se propojit s Evropskou unií. V této souvislosti je Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou výhodná pro obě strany. A kromě toho vysílá důležitý politický signál všem politickým silám na Ukrajině, že podporujeme politiku napravování zákona a předpisů.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V dnešním moderním světě, kde je technický rozvoj tak krátkodobou záležitostí, je usnadňování spolupráce ve vědeckotechnické oblasti přínosné pro obě strany. Protože obnovení dohody zjevně přináší ekonomické a sociální výhody oběma stranám, je také v zájmu Evropské unie. Náklady na provádění dohody ve formě sympozií, seminářů, setkání atd. budou hrazeny z příslušných rozpočtových položek zvláštních programů v rozpočtu EU.

Podpořil jsem obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci s Ukrajinou, abych zároveň podpořil technický pokrok vzhledem k hospodářské soutěži v globalizovaném světě a vzhledem k prospěchu, který technologický rozvoj přináší nejen našemu každodennímu životu, ale i např. v oblasti lékařství.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože se domnívám, že obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou umožní stranám dosáhnout významného pokroku a vzájemného prospěchu.

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. – (ES) Obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou má mimořádný význam pro další usnadňování spolupráce ve společných prioritních oblastech vědy a techniky, která přináší společensko-hospodářský prospěch oběma stranám. Proto jsem v plenárním zasedání podpořila parlamentní schválení obnovení dohody v souladu se závěry, které jsme schválili ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

Tato dohoda by měla Ukrajině a EU umožnit vzájemný prospěch z vědeckotechnického pokroku na základě jejich výzkumných programů a současně i sdílení znalostí ve prospěch vědeckého společenství, průmyslu a Evropanů.

Vzhledem ke specifickým výsledkům umožní obnovení dohody další výměnu informací z vědeckotechnické politiky mezi EU a Ukrajinou. Rovněž umožní, aby se Ukrajina zúčastnila v některých oblastech Evropského rámcového programu pro výzkum a vývoj technologií a mj. aby probíhalo vzdělávání prostřednictvím programů pro mobilitu výzkumných pracovníků a odborníků na obou stranách.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Toto hlasování bylo velice jednoduché. Prostě jsme museli souhlasit a také jsme to udělali.

Zpráva: Herbert Reul (A7-0303/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vědeckotechnická spolupráce mezi Evropským společenstvím a ostatními zeměmi má zásadní význam pro technologický rozvoj se všemi jeho výhodami, včetně z hlediska zlepšování kvality lidského života. Proto jsem hlasovala pro obnovení dohody mezi EU a Faerskými ostrovy.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) EU a Faerské ostrovy ukončily jednání o uzavření dohody o vědeckotechnické spolupráci, která byla podepsána 13. července 2009. Dohoda je založena na zásadách oboustranného prospěchu, vzájemného umožňování přístupu k programům a aktivitám, které se vztahují k účelům této dohody, nediskriminace, účinné ochrany duševního vlastnictví a rovného sdílení práv duševního vlastnictví. Tato dohoda o vědeckotechnickém sdružení pomůže strukturovat a zlepšovat spolupráci v těchto oblastech mezi EU a Faerskými ostrovy prostřednictvím pravidelných setkání jejího smíšeného výboru, ve kterém lze plánovat zvláštní činnosti spolupráce. Doufám, že tato dohoda, která byla právě přijata, bude výhodná pro obě strany.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) EU a Faerské ostrovy ukončily jednání o uzavření dohody o vědeckotechnické spolupráci s cílem usnadnit volný pohyb a pobyt výzkumných pracovníků, kteří se účastní činností, na něž se vztahuje tato dohoda, i přeshraniční pohyb zboží, které se používá při těchto činnostech. Hlasoval jsem pro tuto dohodu, protože se domnívám, že její obnovení přispívá k posílení tvorby společného Evropského výzkumného prostoru. Proto doufám, že obnovení dohody přinese prospěch oběma stranám.

  Elie Hoarau (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti Dohodě mezi Evropskou unií a vládou Faerských ostrovů o vědeckotechnické spolupráci, nikoli protože jsem proti vědecké spolupráci mezi Unií a Faerskými ostrovy, ale protože se domnívám, že bychom měli na Faerské ostrovy začít vyvíjet tlak, aby jednou provždy zastavily opakované vybíjení kulohlavců černých – každým rokem je zabito téměř 1 000 jedinců. Dokud bude pokračovat tento masakr, budu v budoucnu hlasovat proti jakékoli dohodě nebo ujednání o finanční podpoře mezi Evropskou unií a Faerskými ostrovy.

  David Martin (S&D), písemně. – Komise jménem Unie vyjednala dohodu s vládou Faerských ostrovů o vědeckotechnické spolupráci v červnu 2010. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která schvaluje návrh.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Dohoda mezi Evropskou unií a vládou Faerských ostrovů o vědeckotechnické spolupráci, která je v platnosti od července 2009, byla úspěšná a sehrála důležitou roli pro obě strany. Její obnovení je proto potvrzením tohoto úspěchu a doufáme, že tomu tak bude nadále i v budoucnosti.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Vstup v platnost Dohody mezi Evropskou unií a vládou Faerských ostrovů o vědeckotechnické spolupráci umožní Faerským ostrovům plně se účastnit sedmého rámcového programu Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace. Ačkoli mají Faerské ostrovy malé výzkumné společenství, jejich výzkumní pracovníci se již úspěšně účastnili projektů financovaných EU. Mají odborné znalosti ve výzkumných oblastech souvisejících se zeměpisnou polohou Faerských ostrovů, zejména v oblastech mořských zdrojů a životního prostředí. Dohoda umožní těmto výzkumným pracovníkům činnost v ostatních oblastech jako je energetika, potravinářství, zemědělství, rybolov a biotechnologie. Pravidelná setkání pomohou stanovit společné priority v oblasti výzkumu i v oblastech, v nichž může společné úsilí prospět oběma stranám. Dohoda kromě toho podpoří mobilitu studentů a výzkumných pracovníků s vyšším vzděláním.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle v oblasti technologie, a to nejen v rámci Lisabonské smlouvy. Tyto cíle byly nyní posíleny v plánu pro blízkou budoucnost, ve strategii Evropa 2020. Tím se spolupráce ve vědě a technice stává ještě důležitější. Proto bychom měli přivítat skutečnost, že bylo dosaženo řady dohod s ostatními zeměmi, které podporují tuto spolupráci např. prostřednictvím sympozií, setkání a seminářů. Tato otázka je pro EU natolik důležitá, že v sedmém rámcovém programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace byla zpřístupněna možnost subvencí.

Nyní hodláme obnovit naši dohodu se skupinou ostrovů v severním Atlantiku, Faerskými ostrovy. Na rozdíl od Dánska nejsou Faerské ostrovy členem Evropské unie a nejsou součástí celní unie. Namísto toho vytvořily jednotnou hospodářskou oblast s Islandem. Abych podpořil technologický pokrok, hlasoval jsem pro obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci s Faerskými ostrovy.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro uzavření dohody mezi Evropskou unií a vládou Faerských ostrovů o vědeckotechnické spolupráci, protože jsem přesvědčen, že spojení našeho úsilí v těchto strategických oblastech může být prospěšné pro obě strany.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – S ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11365/2010), na návrh Dohody mezi Evropskou unií a vládou Faerských ostrovů o vědeckotechnické spolupráci, kterou se Faerské ostrovy přidružují k sedmému rámcovému programu Unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (05475/2010), a na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0184/2010).

Rovněž s ohledem na článek 81, čl. 90 odst. 8 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu a na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0303/2010), jsme schválili tyto skutečnosti:

1. udělení souhlasu s uzavřením dohody;

2. pověření předsedy, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Faerských ostrovů.

Zpráva: Herbert Reul (A7-0302/2010)

  Slavi Binev (NI) , písemně. – (BG) Inovace a globalizace jsou dva hlavní zdroje hospodářského rozvoje na celém světě. Mají přímý vliv na produktivitu, zaměstnanost a blaho občanů a poskytují možnost řešit některé problémy současného světa, např. zdravotní péči a životní prostředí. Protože je jejich role stále viditelnější a jejich vlastnosti jasnější, politika se jim musí přizpůsobovat. Japonsko je zemí s tradicemi v oblasti vědy a techniky. Proto jsem hlasoval pro spolupráci s ním.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vědeckotechnická spolupráce mezi Evropským společenstvím a ostatními zeměmi má zásadní význam pro technologický rozvoj se všemi jeho výhodami, včetně hlediska zlepšování kvality lidského života. Proto jsem hlasovala pro uzavření dohody v této oblasti mezi EU a vládou Japonska.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Význam vědy a techniky pro rozvoj Evropy a Japonska a skutečnost, že se oba tyto celky setkávají s podobnými výzvami, pokud jde o hospodářský růst, konkurenceschopnost průmyslu, zaměstnanost, udržitelný rozvoj a změnu klimatu, znamená, že EU a Japonsko vyjádřily svou touhu zlepšit a prohloubit spolupráci v oblastech společného zájmu, jako je věda a technika. V roce 2003 byla zahájena jednání o budoucí dohodě o vědeckotechnické spolupráci, která vyústila do návrhu textu, o němž jsme právě hlasovali. Nesmíme zapomínat na to, že toto partnerství by mohlo mít nanejvýš prospěšný účinek pro Evropu, protože Japonsko je jednou z vedoucích zemí světa, pokud jde o investice do výzkumu, které činily 3,61 % hrubého domácího produktu v roce 2008, přičemž více než 81,6 % této částky pochází ze soukromého sektoru. Doufám, že dohoda, která byla právě přijata, prokáže svou užitečnost pro obě strany.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie a Japonsko čelí společným výzvám, pokud jde o hospodářský růst, konkurenceschopnost průmyslu, zaměstnanost, sociální a regionální soudržnost, udržitelný rozvoj, a – což je pravděpodobně nejdůležitější – potřebu přizpůsobení jejich ekonomik jejich stárnoucím společnostem a současné finanční krizi.

Mají i podobné priority výzkumu, jako jsou biologické vědy a komunikační vědy, a proto bude tato dohoda sloužit rozšíření spolupráce v oblastech společného zájmu, jako jsou biologické vědy, informační a komunikační technologie a technologie životního prostředí, které souvisejí se změnou klimatu a obnovitelnou energií. Hlasoval jsem pro tuto dohodu, protože se domnívám, že její přijetí přispívá k posílení tvorby společného Evropského výzkumného prostoru. Slouží totiž jako katalyzátor pro strategické partnerství mezi EU a Japonskem, které je již jednou z vedoucích zemí, pokud jde o investice do výzkumu (v roce 2008 dosáhly 3,61 % hrubého národního produktu, přičemž více než 81,6 % této částky pochází ze soukromého sektoru).

  David Martin (S&D), písemně. – Komise vyjednala dohodu o spolupráci ve vědě a technice s Japonskem, která byla podepsána 30. listopadu 2009. Vítám tuto zprávu, která tuto dohodu schvaluje, ale domnívám se, že EU se musí snažit o posílení svých vztahů s Japonskem.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Japonskem byla v jednání od roku 2003 a byla uzavřena před nedávnem. Vzhledem ke značnému významu Japonska v oblasti vědeckotechnického výzkumu má dohoda, která byla právě uzavřena, velký význam pro obě strany.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Tato dohoda dává Evropské unii zelenou, aby využila technologie z Japonska, které je jedním z nejprogresivnějších průmyslových států. Ze strany Evropské unie je to velký krok kupředu. Chtěl bych však věřit, že tato spolupráce bude obousměrná, protože zkušenosti ze spolupráce s japonskými společnostmi ukazují, že japonská strana se ne vždy drží této zásady. Hlasuji pro tuto zprávu a doufám, že nejen Japonsko, ale i Evropská unie bude mít z této spolupráce prospěch.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Japonsko je vzorem v oblasti technologického rozvoje. Japonská technologie je vždy ta nejmodernější, ať se jedná o hybridní pohonné systémy nebo výrobky pro zábavu. Tato země je dobře známa vývozem výrobků špičkové technologie; ty však mají velký význam také pro její občany. V Japonsku je již například možné platit za zboží nebo služby bezpečně pomocí mobilního telefonu. Nedostatek tzv. vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu elektronických součástek nejnovějších technologických výrobků, je výsledkem čínské strategie, která má zajistit, aby byly tyto materiály nedostupné a jejich ceny zůstávaly uměle vysoké. To vše urychlí hledání alternativ.

Spolupráce ve vědeckotechnické oblasti a obnovení příslušné dohody si zasluhují naši podporu nejen z těchto důvodů. Hrají zde roli i požadavky Lisabonské strategie a strategie Evropa 2020, kde si Evropská unie stanovila ambiciózní cíle v oblasti technologie.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Evropa i Japonsko čelí společným výzvám v oblasti hospodářského růstu a udržitelného rozvoje, proto je uzavření této dohody důvodem k oslavě, protože umožňuje prohloubení jejich spolupráce ve vědeckotechnické oblasti se značnými výhodami pro obě strany.

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. – (ES) EU a Japonsko čelí velmi podobným výzvám v oblasti hospodářského růstu a konkurenceschopnosti průmyslu.

Potřeba sociálně-ekonomických úprav v důsledku stárnutí jejich populace a současná hospodářská krize navíc znamenají, že se oba tyto celky nacházejí v podobné situaci a mají podobné priority, pokud jde o výzkum, rozvoj a inovace.

Hlasuji pro toto doporučení, kterým Parlament schvaluje dohodu, která má být uzavřena mezi EU a Japonskem o vědeckotechnické spolupráci, protože potřebujeme maximalizovat potenciál pro spolupráci mezi těmito dvěma stranami v oblastech vědy a techniky.

Dohoda, která má být uzavřena na dobu pěti let, je zaměřena na vzájemný prospěch obou stran a předpokládá pravidelná setkání EU a Japonska pro plánování zvláštních činností spolupráce, včetně koordinovaných návrhů. To vše by mělo umožnit, aby EU a Japonsko, které již spolupracují na významných projektech, jako je např. Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor, ještě více upevnily svou spolupráci v oblastech společného zájmu, jako jsou biologické, informační a komunikační vědy, výrobní technologie a životní prostředí, včetně změny klimatu a obnovitelných zdrojů energie.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto hlasováním Evropský parlament s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11363/2010), s ohledem na návrh Dohody o vědecko-technické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Japonska (13753/2009), s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0183/2010), s ohledem na článek 81, čl. 90 odst. 8 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu, s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0302/2010) 1. uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody; 2. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Japonska.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože ji považuji za správnou a potřebnou pro uvolnění prostředků z fondu solidarity pro oběti záplav, k nimž došlo v předchozích letech. V tomto případě budou mít postižení přímý prospěch z fondů EU.

Zpráva: Herbert Reul (A7-0304/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vědeckotechnická spolupráce mezi Evropským společenstvím a ostatními zeměmi má zásadní význam pro technologický rozvoj se všemi jeho výhodami, včetně z hlediska zlepšování kvality lidského života. Proto jsem hlasovala pro uzavření dohody v této oblasti mezi ES a Jordánským hášimovským královstvím.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Vědeckotechnická spolupráce mezi Evropskou unií a Jordánskem je jednou z priorit spolupráce mezi EU a středomořskými zeměmi prostřednictvím evropské politiky sousedství a strategie EU pro posilování vazeb se sousedními zeměmi. Rovněž úzce souvisí s výkonným programem jordánské vlády pro podporu procesu trvalé sociálně-ekonomické reformy v zemi. Domnívám se, že je pro obě strany prospěšné spolupracovat na společném výzkumu, technologickém rozvoji a demonstracích v různých oblastech společného zájmu a využívat výsledky této spolupráce podle společných ekonomických a sociálních zájmů.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) EU podporovala úzkou spolupráci s Jordánskem, zemí, která se snaží jednat jako umírňující a reformní síla v politicky turbulentním regionu. EU se snažila podporovat Jordánsko v jeho úsilí v rámci vztahu, který zdůrazňuje úzkou spolupráci na demokratické reformě a ekonomické modernizaci. Jako předseda delegace pro vztahy se zeměmi Mašreku s radostí hlasuji pro tuto zprávu, jejímž cílem je posílení vědeckotechnické spolupráce mezi Evropskou unií a Jordánskem.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) EU a Jordánsko od roku 2008 jednaly o dohodě o vědeckotechnické spolupráci, která musí být nyní přijata. Partnerství s Jordánskem je předmětem velkého zájmu v kontextu evropsko-středomořských vztahů, protože kromě svého velkého potenciálu může tato země jednat jako platforma pro vědeckou spolupráci s dalšími zeměmi regionu. Jordánsko má kromě toho dobře rozvinutou síť univerzit a institucí vyššího vzdělání i dobře vybavená střediska vědeckotechnických aplikací v oblastech, které mají pro Evropu velký význam, jako je zemědělství a agronomie. Tato země je také dobře integrována do mezinárodních a regionálních vědeckých sítí. Doufám, že dohoda, která byla právě přijata, prokáže svou užitečnost pro obě strany.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vědeckotechnická spolupráce mezi Evropskou unií a Jordánskem byla jednou z priorit evropsko-středomořské dohody o přidružení, která je v platnosti od roku 2002. Hlasoval jsem pro tuto dohodu, protože se domnívám, že její obnovení přispívá k posílení tvorby společného Evropského výzkumného prostoru tím, že slouží jako katalyzátor pro strategické partnerství mezi EU a Jordánskem, které může mít vliv na podporu vědecké spolupráce se zeměmi v tomto regionu díky své strategické poloze na Blízkém Východě.

  David Martin (S&D), písemně. – Komise vyjednala dohodu o spolupráci ve vědě a technice mezi EU a Jordánskem. Tato dohoda byla podepsána 30. listopadu 2009. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která dohodu schvaluje.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Jordánským hášimovským královstvím byla v jednání od roku 2008 a byla uzavřena před nedávnem. Tato dohoda je důležitá z hlediska možností, které poskytuje pro výměnu mezi Evropou a tímto blízkovýchodním královstvím. Rovněž stojí za zmínku, že Jordánsko se značně vyvíjí z hlediska vyššího vzdělání, což může velmi přispět k úspěchu této spolupráce.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Přestože otázky životního prostředí jsou zastíněny konfliktem na Blízkém Východě, vyvstane zřejmě v těchto regionech potřeba pokročilejších technologických řešení. Strategie pitné vody v Jordánsku a Izraeli vedou postupně k omezování toku řeky Jordán a zvyšování znečištění této vody. Z těchto důvodů bude existovat velká poptávka po technologickém rozvoji, např. v oblasti čistíren odpadních vod.

Vědeckotechnická spolupráce je důležitá, protože umožňuje sdílení vědomostí a položení základů nového technologického rozvoje. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro obnovení dohody s Jordánským královstvím.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Spolupráce ve vědeckotechnickém výzkumu mezi Evropskou unií a Jordánskem je prioritou Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Jordánským hášimovským královstvím, která je v platnosti od roku 2002. Proto se domnívám, že uzavření této dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Jordánskem je třeba přivítat, protože je dalším krokem k posílení tohoto partnerství. Doufám, že spojení našich sil v těchto strategických oblastech bude prospěšné pro obě strany.

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. – (ES) Vědeckotechnická spolupráce mezi EU a Jordánskem má prioritu v evropsko-středomořské dohodě o přidružení mezi dvěma stranami, která vstoupila v platnost v roce 2002.

Jednání o uzavření dohody mezi EU a Jordánskem o vědecké spolupráci byla proto zahájena v roce 2007. Parlamentní schválení uzavření dohody je krokem správným směrem. Podporuji uzavření této dohody, protože jsem přesvědčena, že přiblíží EU k Jordánsku, které má významné schopnosti v oblasti vědy a techniky. Jordánsko má velkou síť univerzit a výzkumných středisek.

Kromě toho lze doufat, že Jordánsko bude jednat jako katalyzátor vědecké spolupráce ve svém regionu. Má strategické plánování výzkumu a je schopno mezinárodně spolupracovat mj. v odvětvích jako energetika, udržitelný rozvoj, zdravotnictví a zemědělství.

Tyto oblasti odpovídají evropským prioritám stanoveným v sedmém rámcovém programu. Proto je důležité, aby byla tato dohoda schválena, protože EU umožní, aby se přiblížila svému středomořskému partnerovi v oblasti vědy a techniky, a zaručí oboustranný prospěch.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto hlasováním Evropský parlament s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11362/2010), s ohledem na návrh dohody mezi Evropským společenstvím a Jordánským hášimovským královstvím o vědecko-technické spolupráci (11790/2009), s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0182/2010), s ohledem na článek 81, čl. 90 odst. 8 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu, s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0304/2010) 1. uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody; 2. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Jordánského hášimovského království.

Zpráva: Maria do Céu Patrão Neves (A7-0292/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože se zabývá usnesením přijatým Parlamentem 25. února a zelenou knihou o reformě společné rybářské politiky vzhledem k potřebě regionální spolupráce a udržitelnosti mimo vody EU. Toto usnesení ruší dohodu o partnerství v odvětví rybolovu, která vstoupila v platnost 9. října 2006 na dobu tří let, a zajišťuje návaznost rybolovných činností lodí Společenství, což je ve zvláštním zájmu EU, protože přispívá k životaschopnosti jejího odvětví lovu tuňáků v Tichém oceánu. Dále se předpokládá výrazné snížení možností rybolovu tuňáků ve východním Atlantiku, které vyplývá z opatření týkajících se konzervace a správy, jež přijala Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC).

Dále je třeba zmínit, že tato dohoda stanoví zaručený příjem pro Šalamounovy ostrovy, který bude použit na podporu provádění jejich státní rybářské politiky, čímž přispěje k zásadě udržitelnosti a řádného řízení rybolovných zdrojů.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji paní Patrãové Nevesové, že toto plénum upozornila na obnovení dohody o partnerství se Šalamounovými ostrovy.

S novou Lisabonskou smlouvou získal Evropský parlament větší pravomoci ve vztahu k dohodám o partnerství v odvětví rybolovu a s reformou společné rybářské politiky obsahují nové dohody závazek podporovat odpovědný a udržitelný rybolov ve všech oblastech světa.

Hlasoval jsem pro zprávu, protože tato dohoda obsahuje podporu spolupráce na úrovni subregionu, a proto respektuje evropský cíl posílení rámce regionálních organizací pro řízení rybolovu jakožto způsobu podpory dozoru nad rybolovem.

Jsem rovněž přesvědčen, že vztahy Evropské unie se Šalamounovými ostrovy, kde je moře plné tuňáků, představují vážný hospodářský zájem. Tímto způsobem je možné podporovat ekonomickou efektivitu dodavatelského řetězce Evropské unie v lovu tuňáků v Tichém oceánu, který zaručuje přístup k 4 000 tun ryb, což je významné množství pro průmysl a evropský trh, a který částečně kompenzuje předpokládané snížení možností lovu tuňáků ve východním Atlantiku.

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (S&D), písemně. – (DA) My čtyři dánští sociální demokraté v Evropském parlamentu jsme se rozhodli hlasovat proti Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Šalamounovými ostrovy. Naše rozhodnutí vychází z upřímné obavy, že tuňáci budou využíváni a loveni nadměrně. Především dva druhy – tuňák žlutoploutvý a tuňák velkooký – jsou ohroženy, a proto by měl být lov těchto druhů pokud možno zastaven. Dohoda o rybolovu ohrožuje populace tuňáka, protože dává zelenou veškerému lovu ryb, pokud evropští rybáři zaplatí finanční náhradu za každou tunu ulovených tuňáků. To povede s největší pravděpodobností k nekontrolovanému nadměrnému odlovu a v nejhorším případě to může ohrozit přežití tuňáků v regionu.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva posiluje pravomoci Evropského parlamentu ve vztahu k dohodám o partnerství v odvětví rybolovu, protože vyžaduje předchozí souhlas Parlamentu. V této souvislosti jsem hlasovala pro zprávu o dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Šalamounovými ostrovy, protože se domnívám, že podporuje cíl odpovědného, udržitelného rybolovu, a slouží tím legitimním zájmům obou stran.

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), písemně. – (SV) My sociální demokraté jsme se rozhodli hlasovat proti dohodě o partnerství v odvětví rybolovu se Šalamounovými ostrovy. Domníváme se, že sledování dohody je nedostatečné a že dohoda dostatečně nezohledňuje životní prostředí ve vztahu k nadměrně odloveným populacím.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) EU má v současnosti k dispozici 16 platných dohod o partnerství v odvětví rybolovu. Na jejich základě má loďstvo EU přístup k populacím ryb, které partneři z toho či onoho důvodu nemohou nebo nechtějí lovit. V současnosti hodláme obnovit dohodu o partnerství v odvětví rybolovu se Šalamounovými ostrovy na další tři roky. Jak říká zpravodajka, „EU navrhuje, aby v této nové dohodě byla stanovena stejná finanční podpora Šalamounovým ostrovům jako v dohodě předchozí, bez ohledu ne klesající počet poskytnutých rybářských licencí a na snížení objemu povoleného rybolovu“. To má zvláštní význam, uvědomíme-li si, že podle předchozí verze dohody o partnerství v odvětví rybolovu lovila ve výlučné hospodářské oblasti Šalamounových ostrovů čtyři portugalská plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru, což již nyní není možné, protože pro plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru nebyly vyjednány žádné možnosti rybolovu. Je však pravdou, že byla do dohody zařazena doložka, která v případě potřeby umožňuje zavedení nových možností rybolovu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Reforma společné rybářské politiky v roce 2002 (SRP) zavedla pojem partnerství s cílem podporovat rozvoj vnitrostátních odvětví rybolovu v partnerských zemích. Od roku 2004 se dohody nazývají „dohody o partnerství v odvětví rybolovu“. Lisabonská smlouva dala Parlamentu větší pravomoci ve vztahu k dohodám o partnerství v odvětví rybolovu. Podle čl. 218 odst. 6 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) musí nyní Parlament vydat předchozí souhlas s uzavřením dohody.

V únoru 2004 podepsaly Šalamounovy ostrovy a Evropské společenství tříletou dohodu o partnerství v odvětví rybolovu, která vstoupila v platnost dnem 9. října 2006. Souhlasím s tím, že by tato dohoda měla být zrušena a nahrazena novou verzí, která je součástí souboru tří dohod týkajících se regionu západního a středního Tichomoří, který obsahuje také dohody o partnerství s Kiribati a s Federativními státy Mikronésie. V dohodách se zeměmi Afriky a Tichomoří je část finančního vyrovnání EU určena na podporu vnitrostátních rybářských politik založených na zásadě udržitelnosti.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Podpis dvoustranných dohod o rybolovu mezi EU a třetími zeměmi zaručuje loďstvu EU přístup ke zdrojům ryb, které jsou významné z hlediska množství a jakosti, a současně poskytuje finanční prostředky těmto zemím, které často tvoří velkou část jejich rozpočtu určeného na provádění opatření v mnoha oblastech, nejen v odvětví rybolovu. To je i případem této dohody. Hlasovali jsme pro tuto zprávu, ale stále máme vážné výhrady k dosavadnímu provádění dohody, z nichž některé zcela oprávněně sdílí i zpravodajka.

Mimo jiné mám na mysli skutečnost, že v době platnosti dohody se smíšený výbor nikdy nesešel; skutečnost, že nebyly uvedeny podmínky provádění udržitelné rybolovné činnosti ve výlučné hospodářské oblasti Šalamounových ostrovů; a že se nepodařilo stanovit způsob sledování objemu odlovu. To jsou nedostatky, které vážně ohrožují dosažení cílů dohody a které se nesmí opakovat po jejím obnovení. Komise se zavázala, že udělá všechno proto, aby se to již neopakovalo: nyní musí dostát svému závazku.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tento návrh o dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Šalamounovými ostrovy, ale s vážnými výhradami. Politika rozvojové spolupráce EU a společná rybářská politika musí být konzistentní, musí se vzájemně doplňovat a být koordinovány, aby společně přispívaly ke snižování chudoby v zemích s existujícími rybolovnými zdroji, které se zavážou zajistit jejich udržitelné využití a rozvoj místních společenství.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU má k dispozici několik dohod o partnerství v odvětví rybolovu, které jí zajišťují přístup k různým rybolovným oblastem výměnou za financování, které je určeno pro hospodářství zemí, s nimiž uzavře tato partnerství. To je způsob, jak EU pomáhá rozvojovým zemím a zároveň zpřístupňuje kvalitní rybolovné oblasti rybářům EU, aby posílila jejich hospodářskou činnost, která má zásadní význam pro hospodářství EU.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Při této zvláštní příležitosti se objevují dva problémy, které je třeba řešit metodicky a cílevědomě. Prvním jsou rybolovné kvóty a druhým je výměna znalostí a zkušeností ze zpracovatelských a konzervačních technologií pro lov a tichomořskou produkci. Doufám, že všechny tyto aspekty uvedené v dohodě se soustředí na podporu spolupráce a vzájemnou výměnu zkušeností.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Dvoustranné dohody v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a třetími zeměmi jsou významným hospodářským přínosem pro EU. V současnosti se jedná o nové dohodě mezi EU a Šalamounovými ostrovy. Nevýhodou nové dohody je zvýšení příspěvku, který hradí majitelé plavidel, a nižší míra ziskovosti pro EU než v případě jiných dohod o lovu tuňáků a stejná finanční podpora EU při nižších kvótách odlovu.

Podle zpravodajky je jedním z přínosů dohody skutečnost, že Šalamounovy ostrovy potřebují zásoby na výměnu, aby udržely svou makroekonomickou stabilitu, že dohodnutá referenční prostornost 4 000 tun ryb je pro EU poměrně velké množství a že je třeba využívat spolupráce na regionální úrovni s cílem zajistit udržitelnost mimo vody EU. Zdržel jsem se hlasování, protože výhody pro EU nejsou dost zřetelné ve vztahu k nákladům.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro návrh pro dohodu o partnerství mezi Evropskou unií a Šalamounovými ostrovy, protože se domnívám, že dohoda zásadně slouží zájmům obou stran. Jsem toho názoru, že spolupráce na regionální úrovni je skvělým způsobem, jak zajistit udržitelnost mimo vody EU a podporovat dozor nad rybolovem.

Vedle zajištění stálého právního rámce pro obě strany poskytne dohoda Šalamounovým ostrovům zaručený příjem nejméně na tři roky, který bude částečně použit na financování jejich vnitrostátní rybářské politiky. Udržování rybářských vztahů se Šalamounovými ostrovy je ve velkém zájmu EU, protože napomáhají udržování životaschopnosti odvětví lovu tuňáků EU v Tichém oceánu. Poskytují mu totiž přístup k velkému množství ryb.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji paní Patrãové Nevesové, že toto plénum upozornila na obnovení dohody o partnerství se Šalamounovými ostrovy.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podle dohody musí být spolupráce podporována na úrovni subregionu, čímž odpovídá evropskému cíli posílení rámce regionálních organizací pro řízení rybolovu jako prostředku k prosazování dozoru nad rybolovem. A konečně podporuji zpravodajčina doporučení Komisi, zejména aby zajistila rovné zacházení s Evropským parlamentem a Radou, pokud jde o právo na řádné informace a také patřičné sledování a hodnocení provádění mezinárodních dohod v oblasti rybolovu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro uzavření této dohody o partnerství v odvětví rybolovu, protože si myslím, že zásadně slouží zájmům obou stran, na jedné straně tím, že zaručuje EU přístup ke 4 000 tun tuňáků za rok, což je pro průmysl a trh EU poměrně značné množství, a na druhé straně tím, že poskytuje Šalamounovým ostrovům značné finanční prostředky, které budou částečně použity na provádění jejich vlastní odvětvové rybářské politiky. Jsem však toho názoru, že je třeba udělat vše pro to, aby byly vyřešeny problémy, o kterých se zpráva oprávněně zmiňuje.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Dohoda o rybolovu mezi Evropským společenstvím a Šalamounovými ostrovy vypršela loni v říjnu. Nový protokol platí od 9. října 2009 do 8. října 2012 a je již provizorně uplatňován, dokud neprojde postupem udělení souhlasu Evropského parlamentu. Podle čl. 43 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie může Evropský parlament svůj souhlas buď udělit, nebo jeho udělení odmítnout. Ačkoli většina Evropského parlamentu hlasovala pro zprávu, naše skupina, Zelení/Evropská svobodná aliance, hlasovala proti.

Zpráva: David Casa (A7-0325/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Sdílím zpravodajův názor, že by Komise měla nejen posoudit specifickou otázku základní sazby DPH a dalších sazeb, ale rovněž širší problematiku nové strategie DPH, včetně rozsahu DPH a odchylek. Vzhledem k rostoucí složitosti sazeb nedrží systém DPH tempo s vývojem vnitřního trhu a znevýhodňuje podniky, zejména malé a střední podniky. Je třeba připomenout, že Parlament varoval Komisi, že systém DPH, jak je v současnosti koncipován a uplatňován členskými státy, má slabiny, kterých využívají podvodníci, a proto dochází k daňovým ztrátám v miliardách eur. Vítám záměr Komise vydat zelenou knihu o přezkumu systému DPH s cílem vytvořit příznivější prostředí pro podnikání a jednodušší a pevnější systém pro členské státy.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Komise ve svém textu navrhuje stávající požadavek, aby země EU uplatňovaly minimální základní sazbu DPH ve výši 15 %, prodloužit o 5 let. Návrh tedy nebude mít na daňové sazby žádný dopad. Komise navrhuje, aby prodloužení vstoupilo v platnost k 1. lednu 2011 na období do 31. prosince 2015. Aby byla zachována míra harmonizace sazeb, jíž bylo již dosaženo, předložila Komise dvakrát návrhy na stanovení rozpětí základní sazby, s minimální sazbou 15 % a maximální sazbou 25 %. Rozpětí bylo odvozeno ze sazeb uplatňovaných v členských státech, kde se základní sazby vždy pohybovaly mezi 15 % a 25 %. Tyto návrhy na sblížení sazeb Rada v obou případech pozměnila a ponechala pouze zásadu minimální sazby. Souhlasím s Komisí, že důvodem prodloužení není pouze zaručit podnikům právní jistotu, ale rovněž umožnit další hodnocení přiměřené úrovně základní sazby DPH na úrovni EU. Jsem toho názoru, že v budoucí zelené knize o přezkumu systému DPH by Komise měla nejen posoudit specifickou otázku základní sazby DPH a dalších sazeb, ale rovněž širší problematiku nové strategie DPH, včetně rozsahu DPH a odchylek.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji zpravodajovi, panu Casovi, za vypracování této zprávy, která nám umožňuje nový pohled na tak zásadní otázku, jakou je DPH a daňová harmonizace.

Podporuji zpravodajovo tvrzení, že současný systém DPH, zejména kvůli své rostoucí složitosti, nedržel tempo s růstem vnitřního trhu a skutečně znevýhodňuje společnosti i malé a střední podniky, protože značně omezuje jejich konkurenceschopnost. Současné daňové předpisy mají rovněž mnoho mezer, kterých mohou nezákonně využívat daňoví podvodníci.

Proto podporuji návrh Komise odložit vytvoření společného systému DPH s cílem zaručit podnikům potřebnou právní jistotu, ale současně vyzývám Komisi, aby co nejrychleji ukončila svou analýzu a vypracovala zelenou knihu o přezkumu systému DPH se spoluúčastí této sněmovny.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise a s jeho pozměňovacími návrhy předloženými Parlamentem. Souhlasím s návrhem Komise na pětileté prodloužení stávajícího požadavku, aby členské státy EU uplatňovaly minimální základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 15 % na základě článku 113 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Pokud jde o pozměňovací návrhy předložené Parlamentem, domnívám se, že je obzvlášť žádoucí, aby se nová strategie DPH zaměřila na omezení administrativní zátěže, odstranění daňových překážek a zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky a podniky náročné na pracovní sílu, a současně zajistila odolnost systému proti podvodům.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že je třeba provádět přísnou kontrolu minimální sazby DPH v době, kdy má být znovu prodloužena přechodná úprava pro úroveň 15 %. Jsem rovněž toho názoru, že bychom se měli více zabývat skutečností, že stále větší počet vlád v zemích EU zvyšuje sazbu DPH na maximální hranici, aby tím řešil problémy vyvolané hospodářskou krizí. Toto opatření ukazuje na nedostatek životaschopných řešení a dusí ekonomiku a životy lidí. V této souvislosti naléhavě žádám, abychom se vyhýbali nadměrnému zdanění a směřovali k přijetí konečného systému daňové harmonizace.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že Evropská unie potřebuje novou strategii DPH. EU ji musí používat pro omezení administrativní zátěže a odstranění finančních překážek, které brání rozvoji malých a středních podniků. Také si myslím, že prodloužení přechodné úpravy minimální sazby DPH do 31. prosince 2015 může zabránit strukturální nerovnováze v Evropské unii.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Obnovení minimální základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 15 % v členských státech navržené Komisí je založeno na právní jistotě. Nemám nic proti této zásadě, proto jsem hlasoval pro návrh. Musím však zdůraznit, že pro tuto daň naléhavě potřebujeme hlubší opatření. Tato opatření se musí zaměřit na finanční konkurenceschopnost Evropské unie a nezbytnou ochranu malých a středních podniků. Stále více je zřejmé, že daňová politika není neutrální. Úspěšná historie DPH nemůže a nesmí bránit jejímu přizpůsobení nové době.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V tomto návrhu, který vychází z článku 113 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), Komise navrhuje pětileté prodloužení stávajícího požadavku, aby členské státy EU uplatňovaly minimální základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 15 %; nebude mít tedy žádný vliv na daňové sazby.

Komise navrhuje, aby prodloužení vstoupilo v platnost k 1. lednu 2011 na období do 31. prosince 2015. Důvodem prodloužení není pouze zaručit podnikům právní jistotu, ale rovněž umožnit lepší hodnocení přiměřené úrovně základní sazby DPH na úrovni EU. Stávající systém DPH je čím dál složitější, a to nejen s ohledem na sazby, nedrží tempo s rozvojem vnitřního trhu a staví evropské podniky, a zejména malé a střední podniky, do nevýhodného postavení. Jak Parlament v minulosti připomněl, má navíc systém DPH ve své současné podobě a tak, jak je uplatňován v členských státech, nedostatky, které podvodníci využívají ve svůj prospěch, čímž jsou daňové příjmy ochuzovány o miliardy eur.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá návrhem směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o minimální základní sazbě daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 15 % a o dalších pět let se prodlužuje současné období, které mělo uplynout na konci letošního roku, protože nebylo možné dosáhnout dohody o konečné normalizaci sazeb DPH.

Zpravodaj však využil příležitosti a předložil Radě některé návrhy, konkrétně o nové strategii DPH, o níž se domnívá, že by se měla „odstranit daňové překážky a zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední podniky a podniky náročné na pracovní sílu, a současně zajistit odolnost systému proti podvodům“. Využívá rovněž příležitosti, aby zdůraznil, že Rada by měla dospět ke konečnému systému do 31. prosince 2015 a Komise by měla předložit legislativní návrhy, které by nahradily stávající přechodnou sazbu, do roku 2013.

Tuto otázku budeme sledovat mimořádně pečlivě vzhledem k možným negativním důsledkům, jež by mohl mít návrh, který se objeví v roce 2013.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která posuzuje návrh Komise, jež navrhuje prodloužit o 5 let do 31. prosince 2015 požadavek, aby země EU uplatňovaly minimální základní sazbu DPH ve výši 15 %. Toto opatření je žádoucí v normální době, ale za současné hospodářské krize je ještě nezbytnější. Daňová soutěž, která by stlačila dolů sazby DPH, by byla zničující pro země, které se snaží zachovat přijatelnou úroveň veřejných služeb.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Měli bychom si uvědomit, že současný systém DPH, který je stále složitější, a to nejen pokud jde o sazby, nedrží tempo s vývojem vnitřního trhu. To znevýhodňuje evropské podniky, zejména malé a střední podniky (MSP).

Jak Evropský parlament v minulosti připomněl, má navíc systém DPH ve své současné podobě a tak, jak je uplatňován v členských státech, nedostatky, které podvodníci využívají ve svůj prospěch, čímž jsou daňové příjmy ochuzovány o miliardy eur. Nová strategie DPH by se měla zaměřit na reformu pravidel pro DPH způsobem, který aktivně podporuje cíle vnitřního trhu. Cílem nové strategie DPH by mělo být snížit administrativní zátěž, odstranit daňové překážky a zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední podniky a podniky náročné na pracovní sílu, a současně zajistit odolnost systému proti podvodům.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Tato otázka je mimořádně důležitá pro rozvoj evropského podnikání jako celku. Musí vzniknout harmonizovaný systém sazeb DPH, který platí pro všechny země Evropské unie. Musí vzniknout srozumitelný dlouhodobý daňový systém pro všechny typy podniků a průmyslu. Pouze v tom případě se můžeme spoléhat na úspěch fiskální politiky. V současném Lotyšsku jednotliví politici podceňují riziko nestabilního daňového systému, když vyplňují rozpočtový schodek neustálými změnami daňových předpisů. To značně ohrožuje budoucí omezování daňové zátěže a vede k hromadné likvidaci malých a středních podniků. Domnívám se, že iniciativa Evropské komise přišla včas.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Minimální sazby daně z přidané hodnoty jsou jedním aspektem snah o harmonizaci evropských daňových sazeb. Musíme se však postavit proti těmto harmonizačním snahám. Na jedné straně mohou vést k pokusům o zavedení daňové suverenity pro EU zadními vrátky a na druhé straně představují úpravy tohoto druhu zasahování do suverenity členských států. Členské státy si musí udržet pravomoc stanovovat vlastní daňové sazby, protože každá země musí sama za sebe rozhodovat o svých prioritách, které závisejí na tom, do jaké míry stát vydává peníze v různých oblastech. To vše je rovněž výrazem evropského historického vývoje. Musíme odmítnout volání po minimálních daňových sazbách, abychom mohli omezit tlak na přizpůsobení se, míru evropské byrokracie a bruselský centralismus.

Jsem důrazně proti prodloužení povinné minimální základní sazby DPH ve výši 15 % o dalších pět let. EU by se měla zaměřit na spolupráci proti daňovým podvodům, protože především v systémech daně z přidané hodnoty se ztrácejí miliardy eur. Některé přístupy v této oblasti stojí za další jednání.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Zpráva prodlužuje přechodný systém zavedený směrnicí Rady 92/77/EHS, která stanovila minimální sazbu DPH tak, že základní sazba by neměla být nižší než 15 %.

Nyní je běžnou praxí stanovovat minimální sazby, protože jsme dosud v Unii nevybudovali trvalý systém daňové harmonizace pro nepřímé zdanění. Pokud jde o DPH, umožňuje nám to předcházet tomu, aby stále ostřejší rozdíly základních sazeb platných v členských státech působily strukturální nerovnováhu a narušování hospodářské soutěže. Odchylka platných základních sazeb se v současnosti pohybuje mezi 15 % a 25 % a je dostatečná k tomu, aby zaručovala správné fungování vnitřního trhu.

Odložení umožní poskytnout společnostem potřebnou právní jistotu, ale rovněž provádět další hodnocení přiměřené úrovně základní sazby DPH na úrovni EU. Komise je rovněž vyzvána, aby co nejrychleji uveřejnila zelenou knihu o nové strategii DPH a zahájila konzultace o budoucí daňové harmonizaci. Hlasoval jsem pro zprávu a očekávám systém daňové harmonizace, který povede k jednotné sazbě DPH v celé Unii.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Casy, kterému blahopřeji k vykonané práci a spolupráci v Hospodářském a měnovém výboru.

Cílem zprávy je prodloužit o dalších pět let stávající požadavek, aby země EU uplatňovaly minimální základní sazbu DPH ve výši 15 %. Kromě zdůrazňování významu minimální základní sazby zpráva navíc vyzdvihuje potřebu vytvoření nové strategie DPH, protože současný systém, který je stále složitější, a to nejen pokud jde o sazby, nedrží tempo s vývojem vnitřního trhu.

Jak již vyjádřil pan Monti ve své zprávě o oživení jednotného trhu, nedostatek jednotných sazeb a různé životní náklady v různých členských státech by mohly vytvořit podmínky, které by zničily duch jednotného trhu. To znevýhodňuje evropské podniky, a především malé a střední podniky.

Evropský systém DPH ve své současné podobě a tak, jak je uplatňován v členských státech, je kromě toho často objektem přeshraničních podvodů, čímž jsou daňové příjmy ochuzovány o miliardy eur.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji zpravodaji, panu Casovi, k sestavení této zprávy, která nám umožňuje znovu se věnovat základní otázce DPH a daňové harmonizace.

Souhlasím s názory zpravodaje, totiž že současný systém DPH nedrží tempo s vývojem vnitřního trhu, ale naopak znevýhodňuje podniky a malé a střední podniky tím, že výrazně postihuje jejich konkurenceschopnost.

Proto podporuji návrh Komise na prodloužení, abychom vytvořili společný systém DPH, který poskytne podnikům potřebnou právní jistotu, ale současně vyzývám Komisi, aby co nejdříve ukončila své analýzy a s pomocí této sněmovny navrhla zelenou knihu o přezkumu systému DPH.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu. Musím však zdůraznit, že postupné odkládání konečné úpravy daně z přidané hodnoty (DPH) je typickým projevem slepé uličky, do které se evropská integrace dostala. I když Komise brzy předložila návrh na přezkum systému DPH, všichni víme, že různé zájmy různých členských států, jak jsou vyjadřovány v Radě, skončí zablokováním návrhu na větší sjednocení sazeb. Udělali bychom dobře, kdybychom si připomněli, že ačkoli je DPH regresivní daní, byla a stále je nouzovým daňovým opatřením ve službách politiky úsporných opatření Rady a Komise.

Tlak na tzv. „konsolidaci rozpočtů“ členských států je nyní velkou překážkou sbližování sazeb DPH. Pokud si připomeneme, že návrh „evropské DPH“ předložený Komisí jako zdroj příjmu pro Unii byl některými členskými státy okamžitě zamítnut, budeme muset připustit, že žádat Komisi o „novou strategii DPH“ nedává zřejmě příliš smysl.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která se soustředí na návrh Komise prodloužit o pět let stávající požadavek, aby země EU uplatňovaly minimální základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 15 %. V souladu se zpravodajovými slovy je důležité přiznat, že samotný systém DPH potřebuje důkladnou úpravu, aby aktivně podporoval cíle vnitřního trhu a pomáhal tak vytvářet příznivější podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední podniky. Proto z celého srdce vítám oznámený záměr Komise vydat zelenou knihu o přezkumu systému DPH.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V Parlamentu hlasujeme většinově pro tento text, který uvádí, že Evropský parlament s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0331), s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0173/2010), s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, s ohledem na článek 55 jednacího řádu a s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0325/2010) schvaluje pozměněný návrh Komise; vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie odpovídajícím způsobem změnila; vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. − (ET) Tuto zprávu o společném systému daně z přidané hodnoty a trvání povinnosti dodržovat minimální základní sazbu lze než přivítat. Zajistí minimální základní sazbu ve výši 15 % do konce roku 2015. Zatímco Evropská komise opakovaně navrhovala zavedení maximální sazby 25 %, Evropská rada to nepodporovala. Základní sazba zároveň v současnosti v žádném členském státu nepřesahuje 25 %. Estonsko se svou základní sazbou DPH ve výši 20 % patří mezi 19 členských států, kde je tato sazba 20 % nebo vyšší. Vzhledem k této skutečnosti bych chtěla říci, že jsem důrazně podporovala prodloužení minimální sazby 15 %, které poskytne všem členským státům možnost rozhodnout o výši své sazby. Tato zpráva kromě toho zajišťuje právní jistotu pro naše podnikatele, kteří budou vědět, že pro příštích pět let evropská legislativa zabrání růstu základní sazby DPH.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Návrh Evropské komise prodlužuje o pět let do 15. prosince 2015 stávající požadavek, aby členské státy EU uplatňovaly minimální základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ve výši 15 %. Základní snahou je zachování harmonizované fiskální struktury se dvěma povinnými sazbami DPH a harmonizací v pásmu 10 %: jinými slovy mezi 15 % a 25 %. Členské státy se zavazují, že nerozšíří stávající rozpětí nad současnou nejnižší základní sazbu, kterou uplatňují. Souhlasím se zpravodajem, že stávající systém DPH, který je stále složitější, nedrží tempo s vývojem vnitřního trhu. Rovněž doufám, že v budoucnosti bude Evropská komise analyzovat nejen tuto otázku základní sazby DPH, ale i obecné téma přezkumu stávajícího systému, včetně jeho rozsahu a odchylek, a že se bude věnovat vytvoření nové strategie pro tuto daň. Z výše uvedených důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Marianne Thyssen (PPE), písemně. – (NL) Hlasovala jsem samozřejmě pro zprávu pana Casy. Kromě toho souhlasím nejen se zpravodajovým stanoviskem ke směrnici, ale i se smyslem poznámek k jeho zprávě. Již od roku 1993 funguje v Evropské unii přechodný systém DPH. Ztroskotaly pokusy přiblížit se tomu, čemu se říká konečný systém. Proto bychom se ale ještě neměli vzdávat dalších pokusů.

Systém DPH není jen otázkou sazeb a rozpětí, ale i jednoduchým, právně jistým režimem, který dobře funguje na vnitřním trhu, který odpovídá potřebám malých a středních podniků a je odolný proti podvodům. Skutečnost, že se Komise hodlá držet tohoto vodítka, je dobrou zprávou. Chtěla bych podpořit příslušného komisaře, aby se vypořádal s touto obtížnou agendou.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Domnívám se, že v nové strategii DPH by měla být zvláštní pozornost věnována reformě pravidel DPH, aby byly zohledněny zásady, které aktivně podporují dosažení cílů vnitřního trhu. Jak zdůrazňuje zpravodaj, stávající systém DPH, který je stále složitější, a to nejen pokud jde o sazby, nedrží tempo s vývojem vnitřního trhu. V lednu 2009 se sazba DPH v Litvě zvýšila z 18 na 19 % a na 21 % v září. Je důležité, aby budoucí změny nepoškodily zájmy cizích investorů v Litvě. Musíme navrhnout příznivé možnosti plánování daní.

Podle nové strategie DPH bychom se měli zaměřit na snižování administrativní zátěže, odstraňování daňových překážek a zlepšování podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky. Před přijetím konečného rozhodnutí by měla Komise důkladně konzultovat s veřejným a soukromým sektorem. Během těchto konzultací by měly být projednány sazby DPH i širší otázky, jako např. cíl stanovení maximální sazby a struktura DPH i operační rámcové alternativy. Proto se těším na zelenou knihu Komise o přezkumu systému DPH.

Zpráva: Burkhard Balz (A7-0314/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB), protože si myslím, že opatření k udržení nízké míry inflace okolo 2 % a současné zvýšení likvidity na trzích zabránilo zhroucení mnoha finančních institucí. Uznávám nicméně, že potenciálu opatření ECB se plně nevyužilo, protože likvidita ne vždy prostoupila do reálné ekonomiky. Je třeba připomenout, že krize začala jako finanční a později se z ní stala krize hospodářská.

Vlády členských států a ECB musely reagovat na nejvážnější krizi od třicátých let 20. století. Byli jsme svědky poklesu hrubého domácího produktu, zpomalení ekonomiky a zvýšení rozpočtových deficitů, což vedlo ke snížení daňových příjmů a vytvoření neudržitelného veřejného dluhu: bylo obtížné dosáhnout úrovně srovnatelné s obdobím před krizí. Tato situace je důsledkem nedostatečných strukturálních reforem v rámci EU, jak je patrné z událostí v Řecku a v dalších zemích eurozóny. Domnívám se proto, že je důležité zabývat se slabinami finančního systému na globální úrovni a vyvodit z krize poučení, že je nutné zlepšit kvalitu řízení rizik a transparentnost finančních trhů.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Ze zprávy o výroční zprávě Evropské centrální banky vyplývá, že Evropský parlament je nejdůslednějším stoupencem a zastáncem útoku kapitálu na pracující v celé Evropské unii. V zásadě opakuje rozhodnutí říjnového summitu EU nedbající na prosté občany a prosazující nutnost vytvořit kontrolovaný mechanismus bankrotu, zapracovat do Paktu stability přísnější podmínky a do puntíku je uplatňovat a uložit sankce členským státům, které tyto podmínky nesplňují. Vítá finanční balíčky určené pro burzu a jiná odvětví kapitálu, které se objevily na úrovni EU a členských států s cílem zajistit, aby tato odvětví zůstala během kapitalistické krize zisková. Podporuje všechna barbarská opatření namířená proti dělnické třídě a prostým lidem, která zavedly buržoazní vlády ve všech členských státech EU. Aby se EU dostala z kapitalistické hospodářské krize, navrhují političtí představitelé kapitálu zintenzívnit ve všech členských státech tempo kapitalistických restrukturalizací, a udržet tak ziskovost monopolních skupin na úkor pracujících, kteří jsou vyzýváni, aby za krizi zaplatili. Nejnovějším a pochopitelně ne posledním příkladem tragických důsledků, které má podpora suverenity monopolů a jejich ziskovosti na pracující občany, je Irsko.

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro usnesení o zprávě Evropské centrální banky na základě vynikající zprávy mého německého kolegy pana Balze. Evropská centrální banka, která se se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost stala evropskou institucí, a přitom si zachovala nezávislost, nemůže být lhostejná k přáním evropských občanů, zastoupených svými parlamenty a vládami členských států. Proto podporuji požadavek transparentnosti činnosti a rozhodování ECB. ECB během krize snížila úrokové sazby až na 1 % a po celý rok 2009 pokračovala v bezprecedentních nestandardních opatřeních na podporu úvěrů. Tato opatření přinesla své ovoce. Podporuji myšlenku, že zrušení těchto opatření musí být dobře načasované a musí se koordinovat s národními vládami. Bylo by zejména užitečné, kdyby ECB ve své měnové politice při stanovování intervenčních sazeb pro překonání krize zhodnotila inflaci z globálního, nikoliv jen regionálního pohledu.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) V usnesení Evropského parlamentu o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2009 se uvádí, že principy Paktu stability a růstu nebyly v minulosti vždy plně respektovány, a proto je nezbytné zajistit, aby byl v budoucnu tento pakt používán v členských státech soudržněji a účinněji. Usnesení jsem podpořil a domnívám se, že pro měnovou unii je potřebné, aby byly hospodářské politiky výrazným způsobem koordinovány, a propast existující ve finančním dohledu na makro úrovni je nutné zacelit zřízením Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB). Myslím si, že při koncepci, kdy ESRB pouze vydává varování a doporučení, aniž by je mohla skutečně prosazovat, je nemožné vyhovět zásadám účinného provádění a odpovědnosti a ESRB nemůže sama o sobě vyhlásit stav nouze. Musí dostat větší pravomoci. Zejména je důležité vyzvat Evropskou komisi, aby svou činnost neomezovala na novelizace nařízení o ratingových agenturách, které by odpovědnost těchto agentur zvýšily, ale aby předložila návrh na zřízení evropské ratingové agentury, která by usnadnila objektivní posouzení hospodářské a finanční situace jednotlivých členských států.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Parlamentu, protože souhlasím s tím, že finanční krize v některých zemích eurozóny je vážná věc, která odráží určitou dysfunkci v eurozóně, a protože se domnívám, že ukazuje na potřebu reformy a větší koordinace mezi jednotlivými hospodářskými politikami. Souhlasím také s výzvou k neomezenému a soudržnějšímu uplatňování Paktu stability a růstu, protože si myslím, že by pakt měl být doplněn vývojem systému včasného varování, například ve formě „evropského semestru“, aby se včas zjistily případné nesrovnalosti. Neměl by se pouze zintenzivnit dohled a koordinace hospodářských politik s cílem zajistit fiskální konsolidaci, ale kromě rozpočtového rozměru by se měly řešit i další makroekonomické nerovnováhy a měly by být posíleny postupy uplatňování.

Aby byla měnová unie odolná, potřebuje silnou a kvalitní koordinaci hospodářských politik. Chtěla bych vyzvat Komisi, aby předložila návrhy na posílení Paktu stability a růstu a zařadila do ní konkrétní cíle pro odstranění rozdílu v konkurenceschopnosti jednotlivých evropských ekonomik, a podpořila tak tvorbu nových pracovních míst.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Velice oceňuji snahu Evropské centrální banky. Myslím si totiž, že ECB ukázala, že je schopna plnit cíle, které plnit má, a úroveň její technické způsobilosti vždy dokázala obstát v situacích, kterým musela čelit, a to i v dobách těžké krize, jako je tato.

Nečekané změny klíčových makroekonomických ukazatelů by nás však měly zastavit a přimět k tomu, abychom se zamysleli nad dílčími mechanismy, které působí mezi měnovou politikou a reálnou ekonomikou. Domnívám se proto, že je nezbytné nejen vytvořit další dozorčí a kontrolní orgány na podporu ECB, ale také a především pokrýt ty oblasti odpovědnosti, které až dosud nebyly považovány za důležité.

Znepokojivé je zejména nadcházející přistoupení Estonska do eurozóny. Větší měnová unie totiž vyžaduje větší vnitřní soudržnost. Necháme-li stranou makroekonomickou výkonnost tohoto pobaltského státu, je nutné v souladu s normami EU dosáhnout větší konvergence mezi zeměmi eurozóny a zejména zvýšit akceschopnost na straně institucí, které zabezpečují její stabilitu a hodnotu.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro výroční zprávu ECB za rok 2009. ECB pokračovala ve své politice z roku 2008, kdy si stanovila jako cíl míru inflace ve výši přibližně 2 %, při současném zvýšení likvidity na trzích. ECB proto upravila úrokové sazby na 1 % a po celý rok 2009 pokračovala v nestandardních opatřeních přijatých v roce 2008. Pěti klíčovými prvky posílení vyššího objemu úvěrů bylo přidělení finančních prostředků s pevnou úrokovou sazbou, rozšíření seznamu zajištění, delší splatnost pro refinanční operace, poskytování prostředků v cizí měně a podpora finančního trhu prostřednictvím uvážlivého, ale významného programu nákupu krytých dluhopisů. Vyžaduje to značnou koordinaci s národními vládami zemí EU v souvislosti s jejich vlastním programem, zejména v souvislosti s krizemi, které postihly Řecko a nyní Irsko, a s chmurnými vyhlídkami na jejich další šíření.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro výroční zprávu ECB za rok 2009, protože jsem přesvědčen, že navrhuje řadu opatření, která by mohla být prospěšná pro hospodářství Evropské unie. Patří mezi ně vytvoření stálého mechanismu pro ochranu eurozóny proti spekulativním útokům, sledování činnosti současných ratingových agentur a vytvoření koncepce případné evropské ratingové agentury. Jako zpravodaj mé politické skupiny jsem také upozornil na limity Paktu stability a růstu v jeho současné podobě. Pakt by měl být doplněn o systém včasného varování, který zlepší koordinaci hospodářských politik v rámci Evropské unie.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jsem zastánkyní reformy a lepší koordinace hospodářských politik v rámci eurozóny, vzhledem k tomu, že finanční krize vedla k selhání současného systému. Návrhy zaměřené na posílení Paktu stability a růstu musí vzít v úvahu rozdíly v konkurenceschopnosti evropských ekonomik a podporovat takový růst, který bude věnovat zvláštní pozornost vytváření nových pracovních míst.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Krize, kterou zažíváme, je příležitostí k revizi a vylepšení věcí, které se v minulosti ukázaly jako chybné. Posílení Paktu stability a růstu a dohled nad jeho dodržováním jsou zásadní pro prevenci budoucí nerovnováhy v eurozóně. Vytvoření Evropského výboru pro systémová rizika a nahrazení výborů dohledu třemi novými orgány dohledu jsou opatření, která budou prospěšná z hlediska lepšího hospodářského dohledu. Souhlasím se zpravodajem v tom, že je potřeba opatrnosti ohledně iniciativ k regulaci finančních trhů. Je to tak, jak jsme říkali: lepší regulace neznamená nutně větší regulaci.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva dala Evropské centrální bance (ECB) status orgánu EU, což zvyšuje odpovědnost Parlamentu jako orgánu EU, jehož prostřednictvím je ECB odpovědná evropské veřejnosti. Výroční zpráva ECB za rok 2009 se zabývá především reakcí ECB na krizi, strategií překonání krize a otázkami správy věcí veřejných. Finanční krize, která začala zhruba před dvěma lety s hypoteční krizí v USA, se rychle rozšířila do EU a změnila se na hospodářskou krizi, jež postihla reálnou ekonomiku. Reálný hrubý domácí produkt se v eurozóně v roce 2009 snížil o 4,1 %, míra průměrného schodku veřejných financí vzrostla na přibližně 6,3 % a poměr veřejného dluhu k DPH se zvýšil ze 69,4 % v roce 2008 na 78,7 % v roce 2009.

ECB správně nastavila úrokové sazby na 1 % a stejně správně pokračuje s podstatnými a bezprecedentními nestandardními opatřeními na podporu úvěrování, což zabránilo zhroucení mnoha finančních institucí. Likvidita se však ne vždy dostala do reálné ekonomiky. Tato krize jasně ukázala na potřebu větší transparentnosti a lepšího řízení rizik na finančních trzích, zdravých veřejných financí a na naléhavou nutnost získat zpět důvěryhodnost.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Mezinárodní finanční systém je bezpochyby nemorální a neetický. V souvislosti s nejnovějším vývojem krize v Irsku se bankovní sektor ujistil, že může dál dlouhodobě štědře odměňovat své akcionáře a podstupovat rizika, neboť členské státy a evropští daňoví poplatníci budou vždy připraveni ho zachránit. Privatizace zisků a státní vlastnictví obrovských ztrát... Když padne hlava, vyhrávám, když orel, prohráváš... Je paradoxní a opravdu skandální, že otřesy na akciovém trhu způsobené státním dluhem Irska jsou přímým důsledkem podpory, kterou irský stát poskytl svým bankám – podpory, která jeho deficit dostala na úroveň horší než kdy předtím a způsobila prudký nárůst dluhu. A banky, které stát zachránil, nebo jejich sesterské banky dnes proti němu spekulují. Hlavní ponaučení z toho všeho je, že euro je pro členské státy přítěží a politika Evropské centrální banky, jako je směnný kurz eura, se zaměřuje výhradně na Německo. Členské státy, kterým se nejlépe dařilo, jsou ty, které si zachovaly určitou flexibilitu své měny a směnných kurzů. Tedy své národní měny! Je nejvyšší čas se z toho poučit.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Tato iniciativa Parlamentu je v tomto roce obzvlášť významná, protože dává poslancům možnost vyjádřit svůj názor na to, jak Evropská centrální banka zareagovala na bankovní krizi. Hlasování nám dalo také možnost vyjádřit se k některým z dalších aspektů současného ekonomického klimatu, jako jsou příčiny krize, správa a reforma finančního trhu. Je důležité, aby byl hlas obyvatel Evropské unie na takto důležité téma vyslyšen.

  Thomas Mann (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2009, neboť jasně ukazuje, jaké důsledné kroky ECB podnikla, a zdůrazňuje, že jejím prvořadým cílem je udržet cenovou stabilitu. V krizi roku 2009 ECB jednala a reagovala efektivně. Nezávisle a odhodlaně položila základy pro trvalé ovzduší důvěry. Náš nejdůležitější návrh na zlepšení by měl být důsledně uveden do praxe. Jinými slovy by měla ECB zlepšit transparentnost své činnosti, aby ještě více zvýšila svou legitimitu. Nová Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, učinila z ECB orgán Evropské unie. To velmi vítám, protože ECB je nyní primárně odpovědná Parlamentu, což je skutečnost, jíž si mnozí lidé nejsou vědomi. Musí být i nadále schopna činit svá rozhodnutí o finanční politice nezávisle na politickém vlivu a musí je zdůvodnit občanům, které zastupujeme.

ECB byla a je spolehlivým spojencem při hledání rovnováhy mezi zdravými veřejnými financemi a nutným snížením zadlužení členských států. Vždy zdůrazňovala, že eurozóna musí mít pakt stability s potřebnými pravomocemi. Ten musí být důsledně aplikován a nesmí být obcházen nebo podkopáván.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která se zabývá výroční zprávou ECB za rok 2009. Moje skupina (S&D) použila zprávu pro prosazení našich základních makroekonomických politik zahrnujících koordinaci makroekonomických politik členských států, stálý rámec krizového řízení, posílení Paktu stability a růstu, možnost vytvoření evropské ratingové agentury, úvěr pro malé a střední podniky a flexibilní ukončení vládní podpory dle vývoje krize.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Vážná hospodářská krize, která se rozšířila po celém světě, Evropskou unii velmi silně zasáhla. Reakce Evropské centrální banky na krizi byla účinná, i když se občas dopustila té chyby, že jednala příliš pozdě nebo nedostatečně důrazně, a to zejména v otázce politiky snižování úrokových sazeb, která byla radikálnější a účinnější ve Velké Británii a v americkém Federálním rezervním systému.

Musíme se poučit z chyb, abychom jim uměli v budoucnu předejít. Finanční krize v některých zemích eurozóny je proto pro eurozónu jako celek závažnou skutečností, která odráží její špatné fungování. Ukazuje na to, že je potřeba ji reformovat a zajistit v eurozóně lepší koordinaci hospodářských politik. Tento problém musí řešit všechny státy, které do eurozóny patří, aby došlo k její konsolidaci a podařilo se jí rychle uniknout z tlaku, který v současné době zažívá.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Zprávě pana Balze se nepodařilo objasnit otázku, jakým způsobem Evropská centrální banka v době krize dohlížela na transakce a měnovou politiku a regulovala je. Je to pouze pokus zahalit operace banky do vágních a opatrných frází. Ve skutečnosti je nezbytné nejen stav věcí definovat, ale také předcházet jakýmkoliv příznakům, které ohrožují rozvoj ekonomiky. Jen tak se lze včas připravit a zcela předejít finančním dluhům, jako je deficit řeckého státního rozpočtu ve výši 110 miliard eur, deficit maďarského státního rozpočtu ve výši 28 miliard eur a deficit lotyšského státního rozpočtu ve výši 7,8 milionu eur. Přesto se domnívám, že jako celek je zpráva ECB pozitivním krokem.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Balze, s nímž jsem měl možnost pracovat na této věci ve Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti.

Evropská centrální banka sehrála v době hospodářské krize, kterou v posledních letech procházíme, důležitou a zásadní úlohu a význam jejích zástupců v poukazování na problémy v eurozóně byl často zcela klíčový. Ne vždy se členským státům naslouchalo, ale koordinaci, kterou tato instituce se sídlem ve Frankfurtu zajišťovala, je nutné posuzovat pozitivně. Balíček pomoci pro Řecko stejně jako celá rychlá reakce by bez orgánů, jako je ECB, nebyly vůbec možné.

ECB díky nedávno schválenému balíčku o evropských orgánech dohledu získá navíc větší pravomoci kontroly a oprávnění poukazovat na anomálie v systému. To je zásadní, stejně jako je nezbytné, aby si ECB zachovala svou nezávislost a nebyla pod vlivem jakéhokoliv členského státu.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Výroční zpráva ECB se týká reakce na krizi a strategie jejího překonání, kterou banka uplatnila v průběhu roku 2009. Na druhou stranu Evropský parlament v této zprávě, pro kterou jsem hlasoval, klade zvláštní důraz na postupné ukončování nouzových opatření, které ECB zavedla v roce 2008 jako reakci na finanční krizi (1 % úrokové sazby, kvantitativní uvolňování a inflace méně než 2 %).

To je důležité zejména pro Řecko a další státy eurozóny, protože pro ně nejenže recese v roce 2009 neskončila, ale naopak se vyvinula ve vážnou rozpočtovou krizi. V důsledku toho musí každá změna postoje ECB přihlížet k nové situaci a být uplatňována v úzké spolupráci s členskými státy, které nedávno zasáhla krize státního dluhu.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasoval jsem proti této zprávě. Zpráva opomíjí nebo přinejmenším podceňuje fakt, že politika snižování veřejných výdajů, kterou současně provádí většina členských států EU, způsobuje recesi zrovna v době, kdy EU opouštěla velkou recesi, která začala v roce 2008. Přijetí této zprávy znamená hlasovat pro ukončení politiky intenzivních stimulačních opatření, která byla uplatněna v roce 2009. Neoliberální ideologie převládající v Evropské centrální bance a znamenající, že zde stále číhá skrytá hrozba inflace, i když existuje výrazná nevyužitá výrobní kapacita, činí z eurozóny rukojmí finančních trhů. Tato ideologie se vrátila, aby nám připomněla, že úsporná opatření nestačí a že je nutné přistoupit k nominálnímu snížení mezd a další deregulaci pracovního trhu.

Vzhledem k tomu, že pokles celkové poptávky bude mít v roce 2011 vliv na plnění rozpočtu v Řecku a v Irsku, přijde ECB a řekne, že politika úsporných opatření byla správná, ale že jejich rozsah nebo intenzita nebyly dostatečné. Tato zpráva představuje skutečný intelektuální podvod.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Současná hospodářská a finanční krize jasně ukázala, že je v rámci EU třeba provést reformy, jež povedou k posílení dohledu a koordinace hospodářských politik v eurozóně a obnoví důvěru v evropské veřejné finance.

V tomto směru byly učiněny důležité kroky, zejména vznikl Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB), který vyplní mezeru, jež v současné době existuje v makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem EU, ale je nezbytné pokročit s návrhy na posílení Paktu stability a růstu s cílem zajistit rozpočtovou konsolidaci a také vyřešit další makroekonomické nerovnováhy a posílit postupy uplatňování. Tato zpráva, pro kterou jsem hlasoval, rovněž upozorňuje na skutečnost, že balíčky úsporných opatření přijaté vládami členských států by neměly ohrozit jejich schopnost podporovat hospodářské oživení, a klade důraz na zajištění rovnováhy mezi procesem konsolidace veřejných financí a vyhovění potřebám investování do zaměstnanosti a udržitelného rozvoje, s využitím opatření a nástrojů, které mohou dát smysl obětem, jež se vyžadují od občanů, a ukázat, že konec je na dohled.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tato zpráva hodnotí výroční zprávu Evropské centrální banky za rok 2009 a práci, kterou ECB v průběhu tohoto roku odvedla. Vzhledem k tomu, že prohlášení Evropského parlamentu o výroční zprávě ECB za rok 2008 se kvůli volbám v roce 2009 opozdilo, neuplynulo mnoho času od předchozího prohlášení Evropského parlamentu k činnosti ECB. Zpráva za rok 2008 se zabývala především činností ECB v době finanční a hospodářské krize. Od té doby se situace bohužel nezměnila. Krize stále výrazným způsobem dominuje hospodářským, finančním a v rostoucím rozsahu i politickým akcím. Výroční zpráva ECB za rok 2009 se tedy stále zabývá především reakcí ECB na krizi, strategií jejího překonání a otázkami správy věcí veřejných.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Činnost Evropské centrální banky se v poslední době zaměřovala na boj proti finanční krizi a na pokusy o obnovu stability hospodářské a měnové unie. Vypořádání se s následky takto závažné krize vyžaduje, aby jednotlivé země přijaly nový model ekonomického řízení. Evropská centrální banka by měla podporovat opatření vedoucí k obnovení rozpočtové rovnováhy podporou splácení stávajících úvěrů namísto rozdávání dalších půjček vysoce zadluženým hospodářstvím.

Finanční krize v jednotlivých členských státech Evropské unie představuje velkou hrozbu pro stabilitu eura. Ukazuje také na nedostatky ve fungování eurozóny a upozorňuje na potřebu reformy a účinnější hospodářské konsolidace v zemích Evropské unie. Je třeba vyvinout preventivní mechanismy pro případ zhoršení současné krize nebo jejího vykročení do další, nové fáze. Evropská unie a eurozóna mohou z krize vyjít dokonce silnější, ale musíme ze zkušeností posledních měsíců vyvodit správné závěry. Jsem přesvědčen, že úloha Evropské centrální banky a vlád jednotlivých členských států EU bude mít v tomto procesu zásadní význam.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Výroční zpráva Evropské centrální banky je v prvé řadě studií způsobu, jakým ECB reagovala na finanční a hospodářskou krizi. ECB reagovala rychle a zasáhla úspěšně. Přijala řadu mimořádných opatření, která dokázala zmírnit nedostatek likvidity na trzích. Nyní je však nutné tato opatření opatrně postupně zrušit, protože už z povahy věci by se „mimořádná opatření“ neměla stát pravidlem. Banky a chvílemi členské státy, které v důsledku ztráty důvěry mezi účastníky finančního trhu musely pro přístup k financím spoléhat na zásah ECB jako prostředníka, musí nyní získat zpět svou nezávislost. Centrální banka vždy zdůrazňuje svou nezávislost, ale během nedávné krize se to již nezdálo dostatečně důležité, abychom se na ni mohli odvolávat jako na nezávislou instituci. V důsledku masivní finanční injekce pro Irsko ve formě mimořádných půjček pro irský bankovní systém a nákupu státních dluhopisů nyní sama ECB spoléhá na Irsko, že přijme záchranný balíček opatření EU, aby mohlo půjčky od ECB splácet. ECB se musí postavit proti jakýmkoli snahám učinit z této záležitosti politické téma.

Zpráva: Christian Ehler (A7-0308/2010)

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zpráva Evropského parlamentu o rozvoji civilně-vojenských kapacit EU vyzdvihuje odpudivou tvář imperialistické EU a politických představitelů kapitálu. Je to děsivý návod k provádění imperialistických intervencí EU a k páchání zločinů proti lidskosti. Otevřeně podporuje „novou doktrínu“ NATO a „proplétání vnitřní a vnější bezpečnosti“ a vyzývá EU, aby organizovala a plánovala své civilní a vojenské síly tak, aby mohly zasáhnout přímo, po celém světě, ve jménu takzvaného „řešení krizí“ a „udržení míru“. Političtí představitelé monopolů si neberou servítky a navrhují řadu opatření ke zvýšení účinnosti vojenských misí EU za účelem posílení své pozice v boji mezi imperialisty, který s nebývalou intenzitou zuří jak na celosvětové úrovni, tak v rámci EU. Návrhy zahrnují stálé operační středisko EU ve formě „společných štábů řešení krizí“, nové „integrované policejní jednotky“, lepší využití Evropských policejních sil, nové „Civilní zásahové skupiny“, užší spolupráci s NATO, zajištění toho, aby NATO mohlo počítat s „civilními kapacitami EU“ a harmonizaci „rozvoje kapacit EU“ se standardy NATO.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Je zřejmé, že vnitřní a vnější bezpečnost jsou čím dál více vzájemně provázané. Rozvoj politik a kapacit pro řešení krizí a předcházení konfliktům je za těchto okolností vlastně investicí do bezpečnosti občanů Evropské unie. Evropská služba pro vnější činnost by měla být hlavním subjektem při vytváření skutečně komplexního evropského přístupu ke zvládání civilních i vojenských krizí na evropské úrovni a k předcházení konfliktům, a měla by EU poskytovat dostatečné struktury, lidské zdroje a finanční zdroje k plnění odpovědností na globální úrovni. Při zřizování ESVČ je nutné provést převod struktur SBOP včetně ředitelství pro řešení krizí a krizové plánování, útvaru schopnosti civilního plánování a provádění, Vojenského štábu EU a Situačního střediska do ESVČ, pod přímou pravomoc a odpovědnost vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Integraci těchto struktur a jejich konzistentní fungování je povinen zajistit přímo vysoký představitel. Pro podporu rozvoje komplexního přístupu EU je zapotřebí úzké spolupráce mezi ESVČ a všemi dalšími příslušnými útvary Komise, zejména těmi, které se zabývají otázkami rozvoje, humanitární pomoci, civilní ochrany a veřejného zdraví.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji panu zpravodaji Ehlerovi, že upozornil tuto sněmovnu na téma, které má pro Evropskou unii zásadní význam, tedy na otázku civilní a vojenské spolupráce.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podporuji potřebu užší spolupráce mezi civilními a vojenskými kapacitami, která povede ke schopnosti účinné reakce na současné krize a bezpečnostní hrozby, včetně přírodních katastrof.

Oceňuji také myšlenku vypracování bílé knihy Evropské unie o bezpečnosti a obraně, která se bude opírat o systematické a přísné kontroly bezpečnosti a obrany, jež budou provádět jednotlivé státy na základě společných kritérií a společného časového rozvrhu, takže bude možné jasně definovat bezpečnostní a obranné cíle, zájmy a potřeby Unie s přihlédnutím k dostupným prostředkům a zdrojům.

Nedávná katastrofa na Haiti také upozornila na to, že Evropská unie musí nabídnout lepší koordinaci a rychlejší nasazení vojenských prostředků v rámci pomoci při katastrofách, zejména pokud jde o letecké přepravní kapacity. Vzhledem k významu těchto misí je podle mého názoru nezbytné, aby bylo možné zajistit rychlejší uvolnění finančních prostředků a v zájmu transparentnosti by měla být pro každou misi vytvořena jedna rozpočtová položka.

  Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Zpravodaj oprávněně tvrdí, že při řešení krizí je nutná lepší koordinace a lepší rozdělení úkolů mezi civilními a vojenskými silami. Rozdíl mezi strategickými a operativními aspekty není v současné době stále zcela jasný. Podporuji proto návrh zpravodaje na vytvoření stálého ústředí, které bude odpovědné za operativní plánování a vedení vojenských operací. Pokud jde o rozvoj civilně-vojenských kapacit, zde by si měly členské státy stanovit cíle, které budou odpovídat jejich zdrojům z hlediska personálních možností. Bylo by také dobré vytvořit mezi členskými státy skutečnou finanční solidaritu. A konečně by bylo velmi přínosné dosáhnout lepší synergie mezi civilním a vojenským výzkumem, aby se zabránilo opakování a zdvojování, a tudíž zbytečným nákladům.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) „Si vis pacem, para bellum“ („Chcete-li mír, připravujte se na válku“), říkalo se ve starověku. Dny závodů ve zbrojení už naštěstí skončily. Princip, který inspiroval latinské úsloví, platí nicméně dodnes. Vážný a důvěryhodný závazek k míru nemůže existovat, pokud neexistují podmínky k zajištění jeho prosazení, v souladu se seriózními a objektivními pravidly.

Bez toho, že by zasahovala do každého sporu, k němuž může dojít, by Evropská unie jako významná hospodářská a politická moc měla dát pocítit svou přítomnost v případech, do nichž jsou zapojeny zájmy jakéhokoliv druhu či povahy, v případě nutnosti i za použití vojenských prostředků k obnovení pořádku a znovunastolení mírových podmínek, což je nutný předpoklad pro řešení konfliktů. Z toho vyplývá, že větší autonomie společně s těsnějším propojením s NATO a ostatními stávajícími subjekty může jen zvýšit autoritu, důvěryhodnost a soudržnost Evropy.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Chceme, aby zřízení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) přispělo k rozvoji skutečně komplexního evropského přístupu k civilnímu a vojenskému řešení krizí na evropské úrovni, k předcházení konfliktům a k budování míru, neboť Evropa tak získá dostatečné struktury a lidské a finanční zdroje k plnění své globální odpovědnosti v souladu s Chartou OSN. Vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN má hlavní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, je nutné nastolit úzkou spolupráci mezi EU a OSN v oblasti civilního a vojenského řešení krizí, zejména v podpůrných humanitárních operacích, kde hraje hlavní roli Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti (UNOCHA). Současně je žádoucí tuto spolupráci posílit, především v těch oblastech, kde od sebe organizace navzájem musí přebrat funkce, zejména s ohledem na rozporuplné zkušenosti z Kosova.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčena, že pro účinné reakce na aktuální krize a bezpečnostní hrozby včetně přírodních katastrof je často potřeba využívat civilní i vojenské kapacity a je nutné dosáhnout užší spolupráci mezi nimi.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Žijeme ve světě, v němž se na jedné straně stále méně očekává konvenční útok na EU nebo na kterýkoliv z jejích členských států a na druhé straně jsou zde stále rozptýlenější globální hrozby, ať už jde o mezinárodní terorismus, kybernetické útoky na klíčové počítačové systémy, útoky raket dlouhého doletu na evropské cíle nebo pirátství v mezinárodních vodách. Je proto nezbytné, aby EU jako organizace, jejímž závazkem je zachování míru, předcházení konfliktům, obnova po skončení konfliktu a posílení mezinárodní bezpečnosti, dokázala působit v této oblasti jako globální subjekt, který je v rámci svého území schopen zajistit bezpečnost svých občanů. Je proto podle mého názoru nezbytné, aby EU spolupracovala v rámci OSN a v euroatlantické oblasti s NATO, které tento víkend schválilo svou novou strategickou koncepci, jejímž cílem je posílit schopnost aliance vypořádat se s nekonvenčními hrozbami a posilovat vazby s Evropskou unií, což zahrnuje posílení „praktické spolupráce v celém spektru krizových operací, od koordinovaného plánování po vzájemnou podporu v terénu“.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie se v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů zavázala k definování a prosazování společných politik a opatření k zachování míru, předcházení konfliktům, konsolidace obnovy po skončení konfliktu a posilování mezinárodní bezpečnosti. EU již při civilním řešení krizí jasně přispěla ke globální bezpečnosti a ukázala své základní hodnoty a principy. Zřízení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) by mělo přispět k dalšímu rozvoji skutečně komplexního evropského přístupu k civilnímu i vojenskému řešení krizí, předcházení konfliktům a budování míru a mělo by EU poskytnout dostatečné struktury, počet zaměstnanců a finanční zdroje ke splnění jejích globálních povinností. Rád bych v této souvislosti zdůraznil, že je třeba urychlit poskytování finančních prostředků pro civilní mise a zjednodušit rozhodovací procesy a prováděcí opatření. To znamená, že Rada musí po konzultaci s Parlamentem rychle přijmout příslušná rozhodnutí na vytvoření fondu na zahájení operace, jak je uvedeno v článku 41 Smlouvy o Evropské unii.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva přesně odráží krizi kapitalismu a politiku výhrůžek, pomocí níž chce EU v partnerství s NATO a USA na tuto krizi reagovat.

Zastánci zájmů velkých podniků v EU, což je většina poslanců této sněmovny, se již od samého počátku snaží ututlat historickou i aktuální odpovědnost EU za současné bezpečnostní problémy ve světě. Toto usnesení proto trvá na tezi o preventivních válkách a používá zavádějící tvrzení, že „bezpečnost“ občanů zemí EU je zaručena politikou intervence, která porušuje suverenitu zemí a národů a vede válku, kdekoliv a kdykoliv jsou ve hře zájmy ekonomických skupin v EU, což se ještě zhorší po vytvoření Evropské služby pro vnější činnost.

Ve skutečnosti je stále jasnější, že EU je nyní součástí hrozby, která visí nad lidmi. V době, kdy pracující přišli o důležitá práva a pod záminkou nedostatku zdrojů jsou zaváděna drakonická opatření, by se mělo odsoudit směřování finančních prostředků na nákup zbraní a na posílení válečného průmyslu.

  Richard Howitt (S&D), písemně. – Socialističtí poslanci Parlamentu s velkou radostí usnesení o zprávě pana Ehlera podpořili. Já i mí kolegové s potěšením podpoříme pozitivní civilní a vojenskou spolupráci a budování větších kapacit s cílem pomoci zachovat mír, předcházet konfliktům a posílení obnovy po skončení konfliktů. Vyslovujeme však pochybnosti, zda je v době, kdy se Evropa potýká s finančními problémy, nutné zřizovat stálé operační velitelství EU a jakou přidanou hodnotu to může přinést konstruktivní práci, která již byla provedena.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám některé aspekty této zprávy týkající se civilně-vojenské spolupráce a rozvoje civilně-vojenských kapacit. Vítám zejména spolupráci v oblasti humanitárních krizí a přírodních katastrof.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Je nutné zajistit účinnou reakci na současnou krizi a bezpečnostní hrozby včetně přírodních katastrof, a proto často potřebujeme být schopni využít civilní i vojenské kapacity a vyžadujeme, aby spolu více spolupracovaly. Rozvoj komplexního přístupu EU a spojení jejích vojenských a civilních kapacit pro řešení krize byly výrazným rysem společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a představují její hlavní devízu. Zřízení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) má ještě více přispívat k rozvoji skutečně komplexního evropského přístupu k řešení civilních a vojenských krizí, předcházení konfliktům a budování míru a má Evropské unii poskytnout přiměřené struktury, zaměstnance a finanční zdroje ke splnění její globální odpovědnosti, v souladu s Chartou OSN.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti zprávě o civilně-vojenské spolupráci a rozvoji civilně-vojenských kapacit. Zpráva velmi detailně popisuje současný vývoj v bezpečnostní politice. Podle mého názoru však neposkytuje jasné, rozhodné a pozitivní odpovědi na důležité otázky, jako například zda se bude Evropská unie schopná v dlouhodobém horizontu postavit na vlastní nohy, nebo zda bude udržovat velmi úzké vazby na NATO, a přenechá tak své povinnosti týkající se zahraniční politiky Spojeným státům.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – S tím, jak jsou války mezi zeměmi postupně nahrazovány občanskými a etnickými válkami, které začínají dominovat konfliktům 21. století, se stále více stírá hranice mezi udržováním a budováním míru. Měnící se charakter konfliktu vyzývá k širší spolupráci mezi civilními a vojenskými kapacitami. Velmi úspěšná pozorovatelská mise Evropské unie v Acehu v letech 2005–2006 je významným příkladem a připomínkou toho, jak civilně-vojenské synergie mohou v nestabilním prostředí včas a účinně zajistit mír a vybudovat důvěru. Tým zajišťující odzbrojení, který vedli vojenští odborníci, monitoroval rychlý a úspěšný proces odzbrojování a civilní tým pozorovatelské mise zatím pracoval na tom, aby se proces změnil v platformu dalšího politického dialogu a aby se obě strany spolehlivě zavázaly k dodržování trvalého míru. Využívání civilních a vojenských odborných znalostí by se nemělo omezovat na technické označování povahy operací, ale mělo by se o nich rozhodovat na základě vhodnosti a efektivnosti nákladů. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože si myslím, že hraje rozhodující úlohu při podpoře dalšího rozvoje neagresivní, ale přesto promyšlené a kompetentní tváře zahraniční politiky EU.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Ehlera, protože jsem přesvědčen, že se jedná o důležitou záležitost a že zpráva se jí zabývá seriózně a zohledňuje celou řadu aspektů.

Spolupráce, o níž se ve zprávě mluví, je činnost typická pro mírové operace, v rámci kterých vojenské složky spolupracují s civilními (místními úřady, národními, mezinárodními a nevládními organizacemi a agenturami) s cílem obnovit přijatelné životní podmínky a zahájit obnovu. Takovéto aktivity pomáhají zajistit a udržet plnou spolupráci mezi vojenskými silami, civilním obyvatelstvem a místními orgány, za účelem vytvoření podmínek nezbytných k dosažení stanovených cílů. Je proto důležité, aby Evropská unie tento typ spolupráce podporovala a propagovala.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s tím, že má-li EU plnit své povinnosti v oblasti zachování míru, předcházení konfliktům, posílení mezinárodní bezpečnosti a pomoci lidem postiženým katastrofami, je nezbytné podporovat lepší koordinaci mezi civilními a vojenskými prostředky a zajistit, aby byly k dispozici potřebné zdroje k posílení jejich schopnosti zvládat globální krize.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zdrželi jsme se hlasování o této zprávě, protože se domníváme, že se příliš mnoho úsilí soustřeďuje na vojenské kapacity a příliš málo na civilní a preventivní aktivity.

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Parlament opět vyjádřil svou silnou podporu rozvoji společné bezpečnostní a obranné politiky EU, a to navzdory skutečnosti, že důsledně odmítal aktivní roli při formování této politiky. Všichni jsme si vědomi přidané hodnoty této politiky, která především představuje možnost spojit vojenské a civilní kapacity, ačkoli v praxi, jak bylo zdůrazněno ve zprávě, je třeba ještě mnoho udělat. Podporuji integraci institucionálních struktur této politiky do Evropské služby pro vnější činnost, ale rád bych zopakoval, co zpravodaj zmiňuje, tedy že ESVČ musí úzce spolupracovat se strukturami, které zůstávají v rámci Komise.

  Geoffrey Van Orden (ECR), písemně. – I když jednoznačně podporujeme princip posílené civilně-vojenské spolupráce při některých činnostech, je podstatou této zprávy něco zcela jiného. Jde v podstatě o další posun ambicí EU v oblasti obrany za účelem podpory integrace EU. Tyto cíle nechceme podporovat. Zejména ne myšlenku bílé knihy EU o obraně, která by měla „výslovně jmenovat příležitosti ke slučování zdrojů na úrovni EU“; dále požadavek na zvýšení počtu zaměstnanců s cílem personálně pokrýt duplicitní vojenské struktury EU, zřízení stálého „operačního velitelství“ EU odpovědného za operační plánování a vedení vojenských operací EU a myšlenku určité skupiny národů, jež by měla fungovat jako předvoj posunující obrannou integraci kupředu pomocí mechanismu Lisabonské smlouvy, kterému se říká „stálá strukturovaná spolupráce“. Existuje mnoho dalších příkladů. Ze všech těchto důvodů jsme hlasovali proti usnesení.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Podle Lisabonské smlouvy je vytvoření společné obranné politiky jedním z konkrétních cílů EU. Záměrem je zlepšit schopnost Evropské unie podílet se na řešení krizí poskytnutím a efektivnějším použitím finančních, civilních a vojenských prostředků. Vojenský potenciál se bude na úrovni EU rozvíjet prostřednictvím stálé strukturované spolupráce mezi těmi členskými státy, které o to mají zájem. Zpráva pana Ehlera vyzývá k tomu, aby byly jasně stanoveny podmínky vojenské spolupráce a aby byla stálá strukturovaná spolupráce jasně definována. Pro mě jako rakouskou občanku je tato jasná definice velmi důležitá, zejména s ohledem na provádění doložky solidarity, o níž se hovoří v článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie, a na ustanovení o vzájemné pomoci uvedené v článku 42 odstavce 7 Smlouvy o Evropské unii, na které se zpráva též odvolává. Ustanovení o vzájemné pomoci výslovně prohlašuje, že nebude dotčena specifická povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států, což zaručuje, že bude zachována jejich neutralita.

Stejně jako dříve ponechává doložka solidarity vnitrostátním orgánům rozhodnutí o tom, zda a v jaké formě by se mělo o pomoc EU žádat. Občané Rakouska však po sérii různých zpráv v médiích začali být velmi znepokojení, a proto potřebujeme konečné informace o těchto nových vojenských složkách EU.

Zpráva: Izaskun Bilbao Barandica (A7-0299/2010)

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populaci sardele obecné v Biskajském zálivu a lov této populace, protože navrhované nařízení by mělo přispět k udržení populace biomasy na úrovni, jež možní jejich udržitelné využívání, a to na základě vědeckých doporučení.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k významu rybolovu sardele obecné v Biskajském zálivu a škodě, kterou skupinám, jež jsou na něm závislé (rybáři, opraváři sítí, konzervárenský průmysl), způsobilo uzavření této rybolovné oblasti, společně s faktem, že jejich ztráta příjmů nebyla kompenzována pomocí ze strany členských států, je naprosto nezbytné zavést dlouhodobý plán obnovy populace sardele obecné, aby mohli rybáři začít tyto zdroje využívat, aniž by došlo k ohrožení tohoto druhu, který je životně důležitý pro evropský rybolov a konzervárenský průmysl. Domnívám se, že pokud jde o 10% snížení rybolovných kvót a způsob výpočtu norem odlovu, jsou taková opatření nepřiměřená, neboť zapomínají na ekonomické a sociální dopady, které by mohly mít na odvětví a obyvatele, jichž se to týká.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu nařízení je vytvořit dlouhodobý plán pro populaci sardele obecné v Biskajském zálivu a lov této populace. Lov sardele v Biskajském zálivu byl kvůli špatnému stavu této populace v roce 2005 zastaven. Za účelem zvýšení populace sardele obecné v Biskajském zálivu na úroveň umožňující její využití udržitelným způsobem je nutné zavést opatření na jejich dlouhodobé řízení, která zajistí, že odlov této populace bude v souladu s udržitelným využíváním, čímž se v co nejvyšší možné míře zaručí stabilita rybolovu a současně se zachová nízké nebezpečí vyčerpání stavu této populace. Vítám, že tato zpráva schvaluje dlouhodobý plán namísto každoročních opatření ad hoc pro přidělování rybolovných práv, aby byla v odvětví rybolovu zajištěna stabilita a posílena kontrola a prosazování. Souhlasím s podporou pro příslušné regionální orgány, aby mohly provádět sledování, inspekci a dohled, protože mají o situaci lepší přehled, a souhlasím rovněž s tím, že před zahájením rybářské sezóny je třeba vypracovat a zveřejnit zprávu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Znepokojující stav populace sardele obecné v Biskajském zálivu vedl v roce 2005 k uzavření lovišť. Výsledkem tohoto uzavření, které mělo nevyhnutelné tragické ekonomické a sociální důsledky, proti nimž je v tomto a dalších případech nutné se mít na pozoru a pokud možno je co nejvíce zmírnit, je zotavení populace sardele obecné, takže je možné její využívání obnovit. Jsme přesvědčeni, že rozhodnutí o ukončení rybolovu, o jeho znovuzahájení a stanovení podmínek pro využívání zdrojů se musí vždy opírat o vědecké poznatky a doporučení týkající se stavu zdrojů. Je proto nezbytné, aby tyto poznatky a znalosti byly co nejpřesnější a nejaktuálnější, což vyžaduje zajištění dostatku finančních prostředků, zejména prostřednictvím finančních nástrojů společné rybářské politiky.

Dlouhodobé plány jsou důležitým nástrojem k řízení rybolovu a umožňují nezbytné zachování rybolovných zdrojů na udržitelné úrovni společně s garantovaným střednědobým výhledem pro využívání těchto zdrojů, což je nezbytné pro hospodářskou a sociální stabilitu rybolovu a místních společenství, jež jsou na něm závislá.

  David Martin (S&D), písemně. – Lov sardele obecné v Biskajském zálivu byl kvůli špatnému stavu této populace v roce 2005 zastaven. Tato zpráva podrobně popisuje cíle plánu na zachování biomasy populace sardele obecné v Biskajském zálivu na úrovni, která umožňuje její udržitelné využívání v souladu s maximálním udržitelným výnosem, na základě vědeckých doporučení a s cílem dosáhnout co největší stability a ziskovosti odvětví rybolovu. Plán je obdobný jako jiné dlouhodobé plány pro pelagický rybolov (například nedávno schválený plán pro populaci sledě na západě Skotska) v tom, že stanoví pravidla kontroly odlovu tak, aby bylo dlouhodobě dosahováno vysokých výnosů a zároveň se omezilo nebezpečí vyčerpání stavu populace.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Pozastavení rybolovu sardele obecné v Biskajském zálivu, k němuž došlo v roce 2005, přineslo velké problémy pro hospodářské subjekty, jejichž živobytí na této hospodářské činnosti závisí. Nyní, pět let po pozastavení rybolovu, se populace tohoto druhu v Biskajském zálivu dostala zpět na přijatelnou úroveň, takže je možné rybolov obnovit, ale na základě dlouhodobého plánu, který udrží populaci sardele obecné na úrovni, kdy nebude hrozit její vyhynutí, aby tato činnost mohla opět posílit toto ekonomické odvětví v oblasti.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) I když byly v Biskajském zálivu zavedeny kvóty odlovu sardele obecné, neplatí to pro pelagické druhy a tuňáky. Počet rybářských plavidel v této oblasti se snížil z 391 plavidel v roce 2005 na 239 v roce 2009, což mělo významný vliv na hospodářství této oblasti. Podle paní zpravodajky však ještě nedošlo k obnově populace sardele obecné. K vyřešení tohoto problému je třeba nový plán řízení, který bude mít vazbu na populaci sardele obecné a nebude muset být každoročně znovu projednáván.

Paní zpravodajka se domnívá, že nový plán by měl rovněž definovat kontrolní mechanismy používané ke kontrole úlovků. Zdržel jsem se hlasování, protože paní zpravodajka vysvětlila, že články v plánu týkající se kontrol bude pravděpodobně nutné upravit novým kontrolním nařízením Rady a ona sama neví, čeho přesně se to bude týkat.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Rybolov sardele obecné v Biskajském zálivu má značný sociální a hospodářský význam. Rybolovná oblast byla v roce 2005 uzavřena a došlo ke snížení počtu plavidel z 391 v roce 2005 na 239 v roce 2009, což mělo přímý dopad na více než 2 500 rodin. Toto uzavření způsobilo subjektům, které jsou na rybolovu závislé (rybáři, opraváři sítí, konzervárenský průmysl atd.), velké škody. Ztráta příjmů nebyla kompenzována podporou ze strany členských států.

Zavedení tohoto plánu umožní odstranit otázku řízení populace sardele obecné z každoročních prosincových politických jednání a umožní dosáhnout dlouhodobého cíle řízení evropských zdrojů, čímž se zaručí udržitelnost a maximální výnos.

Norma odlovu definuje TAC (celkový přípustný odlov) v dané rybolovné oblasti pro každý rok (od července do června následujícího roku), ihned po posouzení stavu populace, které se pro rybolovné období provádí každoročně v květnu, díky čemuž se okamžitě získané údaje na maximum využijí. Všechny výrobní podniky a místní podnikatelé čekají na znovuotevření tohoto rybolovu a významně přispěli k přípravě tohoto dokumentu. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro nařízení jako celek.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Rybolov sardele obecné v Biskajském zálivu má velký sociálně-ekonomický význam. Rybolov zde však byl na pět let zastaven, což mělo přímý dopad na rybáře a jejich rodiny, stejně jako na příjem osob pracujících v tomto odvětví, včetně opravářů sítí a pracovníků konzervárenského průmyslu. Podpora poskytnutá členskými státy bohužel vážné ztráty příjmů nenahradila. Toto uzavření by proto mělo být přezkoumáno a měl by být sestaven dlouhodobý plán řešení, který vezme úvahu různé požadavky.

Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro zprávu paní Bilbao Barandicové. Učinil jsem tak především proto, že zavádí normu odlovu, která bude maximalizovat úlovky, a to na základě zásady předběžné opatrnosti, a poskytne této rybolovné oblasti očekávanou maximální hospodářskou úroveň.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Rybolov sardele obecné v Biskajském zálivu má velký sociální a ekonomický význam a jeho uzavření v roce 2005 způsobilo velké škody skupinám, které jsou na něm závislé (rybáři, opraváři sítí, konzervárenský průmysl, atd.). Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že zavedení dlouhodobého plánu vyřeší potřebu usměrnění využívání tohoto zdroje, zajistí dlouhodobou udržitelnost rybolovu a zároveň zmírní nebezpečí vyčerpání této populace.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Tato rozprava o stavu populace sardele obecné a plánu na její obnovu znamená, jak již bylo řečeno, zvrat, a to jak pro tento živočišný druh, tak pro vztahy mezi Radou, Parlamentem a Komisí.

V této otázce naše skupina podporuje preventivní návrhy, které Komise předložila již na začátku, a to zejména pokud jde o: 1) normu odlovu (která by podle nás neměla přesáhnout 0,3), 2) skutečnost, že celkový přípustný odlov (TAC) by měl zahrnovat i živou návnadu, a 3) fakt, že jakékoliv snížení TAC, pokud bude považováno za nezbytné, musí být minimálně 25 %.

Tyto tři otázky nakonec přijala většina členů Výboru pro rybolov a věřím, že tomu tak bude i v případě, když budeme hlasovat na plenárním zasedání. Jde jednoznačně o vzorový případ a věřím, že se poučíme a pro jednou budeme jednat jako celostní lékaři, kteří léčí, a ne jako forenzní lékaři.

Zpráva: Pat the Cope Gallagher (A7-0296/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože jsem přesvědčen, že opatření, která předložila Komise pro sledování a kontrolu rybolovných oblastí, jsou nezbytná. Toto usnesení představuje pokus řešit nedostatek informací o populaci kranase obecného tím, že pro plavidla provádějící lov kranase obecného stanoví vzorec pro výpočet maximální roční hodnoty celkového přípustného odlovu kranase obecného z vymezených oblastí.

Tento plán postihuje především majitele, provozovatele a posádky plavidel pro pelagický rybolov působících v oblasti distribuce západní populace kranase obecného, konkrétně v Severním moři, oblastech západně od britských ostrovů, v západní části Lamanšského průlivu, ve vodách západně od Bretaně, v Biskajském zálivu a u pobřeží na sever a severozápad od Španělska. Jeho hlavním cílem je zajistit využívání živých vodních zdrojů za udržitelných hospodářských, environmentálních a sociálních podmínek. Je také důležité si uvědomit, že se Portugalsku podařilo zachovat své rybolovné zájmy a využít své historické právo na rybolov v těchto oblastech. Rád bych vyzdvihnul pozitivní řešení ve prospěch drobného pobřežního rybolovu, který je plně kompatibilní s ochranou zdrojů.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Západní populace je z hospodářského hlediska nejdůležitější populací kranase obecného žijící ve vodách EU. Z tohoto důvodu musíme zvažovat jak hlediska využívání živých vodních zdrojů za podmínek nutných pro udržitelnost a rozvoj, tak sociální hlediska – situaci vlastníků, provozovatelů a posádek rybářských plavidel. Proto souhlasím s návrhem Komise vytvořit víceletý plán pro západní populaci kranase obecného a lov této populace.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu na zřízení dlouhodobého plánu pro západní populaci kranase obecného a lov této populace, protože přispívá k zajištění ekonomicky, ekologicky a sociálně udržitelného využívání populací. Tento návrh, který je v zájmu Portugalska, rovněž bere v úvahu specifické vlastnosti a účely plavidel, které se na rybolovu podílí, v neposlední řadě plavidel drobného rybolovu, s ohledem na dodávky vysoce kvalitních čerstvých ryb pro širokou veřejnost.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Bránit rybolov společně s příslušnými hospodářskými a sociálními zájmy – kromě potravinových zájmů – není totéž jako hájit právo na rybolov bez pravidel a limitů. Víme, že rybolovné zdroje jsou omezené a že intenzivní rybolov znamená, že využívané populace nemají čas na dostatečnou reprodukci. Je proto důležité vytvářet plány na udržení a zachování populací ryb a snažit se sladit hospodářské a sociální zájmy se zachováním druhů, což je nezbytné pro dlouhodobé udržení rybolovných příležitostí. Tato zpráva včetně pozměňovacích návrhů, které byly předloženy a přijaty, hájí tradiční lov kranase obecného a především umožňuje 30 portugalským plavidlům pokračovat v rybolovu v Biskajském zálivu, což je naprosto klíčové z hlediska národního zájmu, jak jasně zdůraznila paní Patrão Nevesová, stínová zpravodajka skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) pro tuto zprávu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh je pokusem řešit nedostatek informací o populacích kranase obecného zavedením vzorce pro plavidla podílející se na jeho rybolovu, s přihlédnutím k ročnímu limitu maximálních povolených vykládek a odlovů kranase obecného ve vymezených oblastech. Tento vzorec je založen na dnes dostupných spolehlivých vědeckých a biologických ukazatelích týkajících se vývoje populace. Vítám, že jsou brány v úvahu i plavidla drobného rybolovu, které se na tento typ rybolovu tradičně specializují pro účely místní spotřeby čerstvých ryb, což znamená, že zóny by neměly být vytvářeny příliš daleko od pobřeží. Chtěl bych upozornit, že Parlament sehrál důležitou roli v rušení a změně aktů Komise v přenesené pravomoci.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Víceleté plány představují důležité nástroje v řízení rybolovu, neboť umožňují kombinovat zachování rybolovných zdrojů na udržitelné úrovni s garantovanými střednědobými vyhlídkami na využívání těchto zdrojů, což je nezbytné pro zajištění hospodářské a sociální stability pro rybolov a místní komunity, které jsou na rybolovu závislé. Vítáme proto přijetí této zprávy, stejně jako přijetí změny, kterou předložila naše skupina a která se týká rozdělení celkových přípustných odlovů (TAC) do zón, což považujeme za zásadní pro ekonomicky a sociálně spravedlivý přístup k řízení populací. Když se nastaví limity pro rybolovné činnosti, nemělo by se s pobřežním a drobným rybolovem, jejichž účelem je zajistit dodávky čerstvých ryb pro běžnou spotřebu, zacházet stejným způsobem jako s průmyslovým rybolovem, který se zaměřuje na průmyslové zpracování a export.

K tomu, aby se při řízení rybolovných zdrojů braly v úvahu biologické a environmentální otázky, ale také hospodářské a sociální stránky, je nutné při stanovení TAC zohledňovat i specifika plavidel a účel použití ryb.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Tato zpráva nám předkládá dlouhodobý plán řízení jedné z nejvýznamnějších populací ryb v Evropě. Dlouhodobý plán pro populace kranase obecného zajistí, aby tato populace dosáhla v budoucnu maximální udržitelné úrovně. Návrh původně předložil Regionální poradní sbor pro pelagické populace. V návrhu byl popsán význam evropského pelagického sektoru pro udržitelné řízení populací ryb.

Španělští a portugalští poslanci chtěli vytvořit dvě oblasti pro celkový přípustný odlov; toto doporučení nemá smysl a bylo by na újmu irského loďstva zaměřeného na pelagické druhy. Podařilo se mi tyto úpravy v konečném hlasování upravit.

Tato zpráva je jednou z prvních legislativních iniciativ týkajících se rybolovu, které byly přijaty v době platnosti Lisabonské smlouvy, a proto došlo k určitému procesnímu zpoždění.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Otázka kranase obecného nabyla v mém volebním obvodu na významu v loňském roce, kdy do skotských přístavů jen zahraniční lodě vylodily ryby v hodnotě přibližně 2 miliony GBP. Tento údaj ukazuje, že je tato otázka pro řadu národů důležitá a že je důležité, aby byly populace správně řízeny. Plně souhlasím s panem Gallagherem, že se západní populací by se mělo jednat jako se samostatnou populací, a domnívám se, že národy, které se rybolovu věnují, by měly mít právo na řízení tohoto významného zdroje spolupracovat.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Cílem tohoto návrhu je zajistit využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky. I když jde o první čtení, je zde možnost provést změny v příštích etapách. Obecný směr tohoto návrhu je pozitivní, a proto by měli ostatní dostat možnost se vyjádřit.

  David Martin (S&D), písemně. – Návrh zavádí dlouhodobý plán pro západní populaci kranase obecného a lov této populace. Komise připravila právní nástroj pro řízení populace kranase obecného v souladu s dostupnými referenčními body pro zachování dlouhodobé udržitelnosti. Cílem návrhu je zajistit využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Zřízení dlouhodobého plánu pro západní populaci kranase obecného a lov této populace má zásadní význam pro efektivní a správné využívání rybolovných zdrojů. Tímto způsobem a za předpokladu dodržení pravidel nedojde k vyčerpání stavu populace ryb a bude možné využívat tyto zdroje udržitelným způsobem. V této zprávě je také důležité, že Portugalsko má možnost zachovat své předchozí úrovně rybolovu, protože to je zásadní pro udržení zdravého rybářského průmyslu, odvětví, které má za sebou v nedávné době mnoho komplikací.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V době, kdy stále častěji dochází k nadměrnému rybolovu, musíme více diskutovat o zavedení kvót odlovu, a tudíž také o tom, jak tyto kvóty dodržovat a kontrolovat. Vědcům se však prozatím nepodařilo přesně stanovit úroveň populací ryb, v tomto případě kranase obecného. Všechna opatření se tedy přijímají na základě odhadů. Tyto odhady se nicméně musí používat pro stanovení celkových přípustných odlovů. Zdržel jsem se hlasování, protože zpráva se nezaměřuje dostatečně podrobně na hospodářské aspekty rybolovu kranase.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Gallaghera, protože podporuji její obsah a hlavní myšlenku.

Jsem přesvědčen, že s tím, jak se věda vyvíjí, mohou se měnit doporučení vědců týkající se stanovení biologických referenčních hodnot. Za těchto okolností je zřejmé, že plán by měl poskytnout možnost referenční faktory přizpůsobit.

Co se týče oblasti, kam mají přístup plavidla lovící kranase obecného, souhlasím se zpravodajem. Je opravdu rozumné vytvořit pružnější pravidla, než navrhuje Komise. Plavidla, která loví v jedné oblasti, musí mít možnost vyložit úlovek v přístavu v jiné oblasti. Domnívám se proto, že systém, v němž musí velitel rybářského plavidla vést záznamy o úlovcích a místech, kde se vyskytují, za realizovatelný a spravedlivý.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Víceleté plány jsou základním nástrojem pro zajištění toho, aby využívání rybolovných zdrojů probíhalo v rámci udržitelných hospodářských, environmentálních a sociálních podmínek. Proto jsem tuto zprávu o návrhu víceletého plánu pro západní populaci kranase obecného podpořil a vítám skutečnost, že byl přijat pozměňovací návrh, který předložila paní Patrão Nevesová, protože je nezbytný pro zajištění ochrany drobného rybolovu, což je v souladu se zájmy Portugalska.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Spor mezi orgány se týká toho, která část plánu řízení rybolovu se týká stanovení TAC, a je proto výhradní odpovědností Rady. Některé členské státy si myslí, že o celém plánu by měla rozhodovat pouze Rada, ale tento názor nemá širokou podporu, dokonce ani v právním oddělení Rady. Většina států se domnívá, že o matematickém pravidlu, na jehož základě se stanoví TAC, by nemělo být stanoveno v procesu spolurozhodování, ale měla by o něm rozhodovat Rada. Dne 1. prosince 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, proběhlo ve Výboru pro rybolov předběžné, indikativní hlasování o pozměňovacím návrhu, který předložil pan Gallagher a další, ale k závěrečnému hlasování o návrhu zprávy v pozměněném znění nedošlo. Cílem bylo poskytnout zpravodajům (panu Gallagherovi pro kranase a paní Bilbao Barandicové pro sardele) politický mandát pro jednání s Radou. Po téměř ročním váhání na straně Rady se Výbor pro rybolov konečně rozhodl přistoupit k hlasování ve výboru, aby vyvinul tlak na Radu, aby něco podnikla.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Z ekonomického hlediska je západní populace kranase obecného nejdůležitější populací ve vodách EU. Návrh Evropské komise zavádí pro tuto populaci a pro její lov dlouhodobý plán. Zajistit využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky, je potřebné. Tento by mohl dokonce posloužit jako vzor pro budoucí víceleté plány v oblasti regulace rybolovných práv ve vodách Evropské unie. Podporuji pozměňovací návrhy, které byly předloženy parlamentnímu Výboru pro rybolov a které se týkají zavedení větší pružnosti při určování biologických referenčních faktorů a způsobu výpočtu celkového vyloveného množství stanovením horní a dolní hranice a dále větší koordinace s právními předpisy, které zavádí kontrolní režim Společenství pro zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky. Hlasoval jsem proto pro tuto zprávu.

Zpráva: Marek Józef Gróbarczyk (A7-0295/2010)

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Baltské moře označil Výbor pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace za obzvláště citlivou mořskou oblast (PSSA). Baltské moře se tak stává jedním z nejcennějších a nejcitlivějších mořských ekosystémů na světě. Hlasoval jsem pro ustanovení obsažená v dokumentu, podle nichž musíme vytvořit podmínky pro udržitelné využívání populací ryb, aniž by bylo nutné snižovat obchodní normy. Aby se účinně omezil výmět příliš velkého počtu nedospělých a podměrečných jedinců, kteří patří do cílových nebo necílových druhů, je důležité, aby bylo odvětví rybolovu podporováno ve využívání selektivnějších lovných zařízení a v tom, aby se nelovilo v oblastech, v nichž žije velké množství podměrečných ryb a necílových druhů. Musíme zahájit revizi systému výmětů, což považuji za jednu z nejdůležitějších otázek v roce 2011, v němž debatujeme o reformě společné rybářské politiky EU.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) S velkým znepokojením sledujeme účinky lidské činnosti a masového rybolovu na životní prostředí a sdílíme obavy, pokud jde o ubývající populace a nekontrolovaný průmyslový rybolov. Proto hlasuji pro zavedení udržitelného využívání živých vodních zdrojů a přezkum chráněných území v Baltském moři.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože požaduje omezení rybolovu platýse bradavičnatého a pakambaly velké v Baltském moři. Je velmi naléhavé, aby se průmyslový rybolov v Baltském moři zastavil. Vzhledem k tomu, že chybí spolehlivé vědecké údaje, na základě kterých by bylo možné úlovky průmyslového rybolovu hodnotit, je nezbytné okamžitě zavést kompletní dokumentaci úlovků a úplné sledování plavidel, která se tohoto rybolovu účastní. Souhlasím s postojem Evropského parlamentu, že je nezbytné přijmout okamžitá opatření v rámci společné rybářské politiky, aby se problém průmyslového rybolovu v Baltském moři vyřešil, s přihlédnutím k tomu, že z hlediska ochrany životního prostředí je takový rybolov pro ekosystém Baltského moře škodlivý.

Musíme vzít v úvahu skutečnost, že Baltské moře patří k nejcennějším mořským ekosystémům na světě a že region Baltského moře byl označen za „obzvláště citlivou mořskou oblast“ (PSSA). Klima v Baltském moři se navíc mění a jednotlivé druhy ryb se tomu přizpůsobují, což znamená, že se mění i jejich migrace a cykly tření. Souhlasím proto s výzvou Parlamentu směřovanou Komisi, aby provedla přezkum chráněných mořských oblastí v Baltském moři.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Pro Evropskou unii a zejména pro námořní a rybářské země jako je Portugalsko, které se navíc věnují rybolovu ve velkém a mají silný konzervárenský průmysl, je nezbytné zachovat rybolov jako životaschopnou a udržitelnou ekonomickou aktivitu. Portugalsko potřebuje rybolov, a proto potřebuje, aby nám moře mohlo dál poskytovat ryby a druhy, které nepřijdou o schopnost reprodukce. Proto souhlasím s názorem zpravodaje, který říká, že „pro účinnou prevenci vedlejšího odlovu a omezování výmětů příliš velkého množství nedospělých a podměrečných jedinců cílového nebo necílového druhu je neobyčejně důležité, aby bylo odvětví rybolovu vybízeno k tomu, aby využívalo lovná zařízení, která jsou nejlepší z hlediska selektivity, a neprovádělo výlovy v oblastech s výskytem velkého množství podměrečných ryb a druhů jiných než druh cílový“.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Aby se zabránilo odlovu nejkvalitnější části populace ryb a omezil výmět příliš velkého počtu nedospělých a podměrečných jedinců, je naprosto nezbytné, aby bylo odvětví rybolovu podporováno ve využívání lovných zařízení, která jsou nejlepší z hlediska selektivity, a neprovádělo výlovy v oblastech s výskytem velkého množství podměrečných ryb a necílových druhů.

Nepovažuji za vhodné úplně zakazovat výměty v případě platýse bradavičnatého nebo jiných ryb patřících do rodiny platýsovitých, protože to bude mít negativní dopad na populaci platýsů. Tento zákaz může mít také nežádoucí účinek v tom, že se použije jako argument pro legalizaci rozsáhlého rybolovu podměrečné tresky obecné v Baltském moři. Je třeba zdůraznit, že Baltské moře označil Výbor pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace za „obzvláště citlivou mořskou oblast“ (PSSA).

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která podporuje návrh, jenž má zjednodušit administrativu, ale nijak podstatně nemění omezení rybolovu platýse bradavičnatého a pakambaly velké v Baltském moři.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Rybolov musí v dlouhodobém horizontu představovat udržitelnou hospodářskou činnost a to je možné pouze na základě pečlivého řízení rybolovných zdrojů. Obavy, o kterých se zpravodaj zmiňuje, jsou proto oprávněné a berou v úvahu potřebu ochrany druhů a zachování biologické rozmanitosti. Proto souhlasím se zákazy a omezeními, které zde byly přijaty.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Vzhledem k omezenému množství populace ryb v Baltském moři musíme striktně regulovat úlovky hodnotných druhů ryb. Pro tento účel je důležité jasně definovat úlohu příslušných kompetentních organizací Evropské unie, aby bylo možné provádět kontroly a omezení uvalená na nelogické využívání mořských zdrojů. Je nezbytné zavést kvóty, které umožní zotavení rybolovných zdrojů v Baltském moři. Všem stranám zapojeným do rybolovu by měl být vyslán jasný signál, že iracionální využívání rybolovných zdrojů by mohlo mít katastrofální důsledky.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Stále větší počet druhů ryb v Baltském moři je ohrožen. Například tresek se zde loví mnohem méně než před 15 lety a ryby jsou menší a méně kvalitní. Jedním z hlavních faktorů tohoto poklesu je průmyslový rybolov a způsob, jak se zachází s vedlejšími úlovky. Tradiční drobný pobřežní rybolov dokáže za určitých okolností zaručit, že jsou populace ryb řízeny udržitelným způsobem. Zdržel jsem se hlasování, protože zpráva jasně uvádí, že k této otázce nejsou k dispozici žádné spolehlivé vědecké údaje.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro usnesení.

Zkušenosti získané díky využívání systému výmětů v Baltském moři ukazují, že systém funguje dobře a pro některé druhy ryb je možné jej použít. Druhy, získané jako vedlejší úlovky, mohou mít nízkou tržní hodnotu, mohou být naprosto nevhodné pro lidskou spotřebu nebo může být jejich odlov nelegální. Stanovují se proto základy pro udržitelné využívání populací ryb, aniž by bylo nutné snižovat obchodní normy. Aby se zabránilo vedlejším úlovkům a omezil se výmět příliš velkého počtu nedospělých a podměrečných jedinců, je naprosto nezbytné, aby bylo odvětví rybolovu podporováno ve využívání lovných zařízení, která jsou nejlepší z hlediska selektivity, a aby neprovádělo výlovy v oblastech s výskytem velkého množství podměrečných ryb a necílových druhů.

Měla by se také zavést pohyblivá období hájení v závislosti na míře připravenosti ryb ke tření. Klima v Baltském moři se mění a jednotlivé druhy ryb se tomu přizpůsobují, což znamená, že se mění jejich migrace a cykly tření. Na základě těchto úvah se jeví jako nezbytné provést také přezkum chráněných oblastí.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že je nezbytná pro podporu trvale udržitelného řízení mořských zdrojů, což umožní zajistit soulad s cílem zachování populací ryb v Baltském moři, které je jedním z nejcennějších a nejcitlivějších ekosystémů na světě.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podrobná technická pravidla pro rybolov v Baltském moři (velikost ok, uzavřené oblasti atd.) jsou zahrnuta v nařízení Rady č. 2187/2005. Před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost nicméně Rada často přijímala kvůli úpravě těchto pravidel zjednodušená opatření a pravidla zahrnovala do nařízení o kvótách. Například nařízení Rady (ES) č. 1226/2009, kterým se stanoví kvóty na rok 2010, obsahuje ustanovení týkající se technických opatření, konkrétně jde o článek 7 o zákazu odlovu nekvalitnější části populace ryb a o přílohu III o omezení rybolovu platýse bradavičnatého a pakambaly velké. Po Lisabonu to již není zákonné, takže nařízení Rady č. 2187/2005 se musí upravit. To je jediným cílem tohoto návrhu, který Výbor pro rybolov jednomyslně přijal.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Příští rok bude Evropský parlament diskutovat o reformě společné rybářské politiky (SRP). Souhlasím s tím, že tento proces musí zahrnovat opatření ke zlepšení udržitelného využívání rybolovných zdrojů a efektivní řízení mořských zdrojů. Jak uvedla Mezinárodní námořní organizace, Baltské moře je „obzvláště citlivou mořskou oblastí“. Baltské moře se tím dostalo mezi nejcitlivější mořské ekosystémy na světě, ale nesmíme přitom zapomínat na lidskou stránku této otázky, o které se ve zprávě nehovoří. Rybářský průmysl má v Litvě hluboko zakořeněné tradice. I když odvětví rybolovu přináší relativně malý podíl HDP Litvy, je důležité zejména pro litevské hospodářství. Regiony Litvy, které jsou závislé na rybolovu, se v posledních letech dostaly v důsledku klesající úrovně intenzity rybolovu a politice zachování populací do vážných ekonomických a sociálních problémů.

V Litvě je nyní čím dál tím obtížnější se uživit činnostmi spojenými s rybolovem. Vzhledem k nízkým mzdám je taková práce pro mladé lidi nezajímavá. Litva i ostatní členské státy EU musí proto nadále provádět většinu politik definovaných v rámci Evropského rybářského fondu. Tato pomoc přispěje k vytváření nových pracovních míst, zvýší hodnotu produktů rybolovu, podpoří ekoturistiku atd.

Zprávy: Izaskun Bilbao Barandica (A7-0299/010), Pat the Cope Gallagher (A7-0296/2010), Marek Józef Gróbarczyk (A7-095/2010), João Ferreira (A7-0184/2010)

  Andrew Henry William Brons a Nick Griffin (NI), písemně. – Zdrželi jsme se hlasování o zprávách paní Bilbao Barandicové, pana Gallaghera a pana Ferreiry, protože jsou to dokumenty, které obsahují zároveň užitečné i škodlivé návrhy. Hlasovali jsme nicméně pro zprávu pana Gróbarczyka, i když máme pochybnosti ohledně některých jejích částí (např. návrh, že by systém výmětů mohl fungovat pro některé druhy ryb – my jsme zcela proti systému výmětů). Hlasovali jsme pro jeho zprávu, protože slibuje systém výmětů přezkoumat. To je asi tak maximum, v co můžeme v mezích společné rybářské politiky doufat.

Zpráva: João Ferreira (A7-0184/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) S navrhovanými změnami vcelku souhlasím, vzhledem k tomu, že vysazení cizích druhů je jedním z hlavních důvodů narušení ekosystémů a společně se zničením přírodních stanovišť jednou z hlavních příčin celosvětové ztráty biologické rozmanitosti, což Komise uznala. Proto podporuji návrhy, kterými se stanoví podmínky pro vysazení cizích a místně se nevyskytujících druhů tím, že budou striktně vymezeny požadavky, které musí uzavřená zařízení akvakultury splňovat, a dále nutnost kontroly těchto zařízení s cílem zajistit dodržování technických požadavků, které navrhují experti.

Akvakultura vyžaduje zásadní podporu vědeckého výzkumu a technologického vývoje v oblasti chovu původních druhů, umožňujícího větší diverzifikaci, a to zvláště v době, kdy přichází nová evropská strategie týkající se této oblasti. Souhlasím s pozměňovacími návrhy, které mají zajistit zapojení Parlamentu v této oblasti tím, že stará ustanovení o postupu projednávání ve výborech uzpůsobí dle Smlouvy o fungování Evropské unie.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) V první řadě bych chtěl poblahopřát zpravodaji panu Ferreirovi k přípravě této zprávy, pro kterou jsem hlasoval.

Nedávné studie ukázaly, že je třeba rozvíjet evropské odvětví akvakultury a posílit vědecký výzkum v oblasti chovu původních druhů. Díky tomu bude možné zajistit větší bezpečnost, kvalitu a diverzifikaci výrobků nabízených spotřebiteli, a tedy zajistit větší ochranu životního prostředí.

Pokud jde o vysazování cizích druhů v uzavřených systémech akvakultury, které se podle Komise týká především „postupů akvakultury a doplňování stavu populace“, domnívám se, že tuto praxi musí doplnit přísná kontrola zařízení, systémů a přepravy těchto živočichů, aby se zabránilo jakémukoli úniku, který by mohl vést k narušení přirozených ekosystémů a přírodních stanovišť, což je jeden z hlavních faktorů přispívajících ke ztrátě biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, neboť umožní posílit požadavky, které musí uzavřená zařízení akvakultury a dopravy druhů splňovat, aby se minimalizoval dopad na ekosystémy a biologickou rozmanitost.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropské odvětví akvakultury zahrnuje více než 16 500 firem, jeho celkový roční obrat přesahuje 3,5 miliardy eur a přímo či nepřímo zaměstnává přibližně 64 000 lidí. Navíc v době, kdy se zmenšují přirozené populace ryb, vytváří akvakultura pro evropský průmysl nesčetné příležitosti. Když se usnadní postup vysazování cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, jak je navrženo, musí to být vyváženo přísně definovanými požadavky, které musí uzavřená zařízení akvakultury dodržovat, a dále nezbytným dohledem nad zařízeními, aby se zajistilo zohlednění a dodržení technických požadavků, které navrhují specialisté.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Komise navrhla změny tohoto nařízení na základě výsledků projektu IMPASSE, společné akce zaměřené na dopad cizích druhů v akvakultuře na životní prostředí. Tento projekt navrhuje pracovní definici uzavřeného zařízení akvakultury, která zpřísňuje a rozšiřuje v současnosti používanou definici, podle níž „lze do značné míry, možná na přijatelnou úroveň, snížit stupeň rizika spojeného s cizími druhy, pokud se při přepravě řeší možnost úniku cílových a necílových organismů a v přijímajícím zařízení jsou dobře definované protokoly“. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť souhlasím s potřebou upustit od požadavku povolení pro vysazování a přemisťování za účelem použití v uzavřených zařízeních akvakultury, což zbavuje provozovatele této administrativní formality.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Pokud jde o zásadní otázku zprávy, tedy usnadnění procesu vysazování cizích druhů v „uzavřených zařízeních“ akvakultury, již jsme během rozpravy uvedli, že toto usnadnění musí doprovázet co nejpřísnější definice požadavků, které taková zařízení budou muset splňovat, v souladu s nejmodernějšími technickými a vědeckými informacemi. Je nutné zajistit kontrolu zařízení před jeho otevřením i během provozu. Udržitelný rozvoj akvakultury vyžaduje zásadní podporu vědeckého výzkumu a technologického vývoje v oblasti chovu původních druhů. Těm musíme dát přednost před cizími druhy, aby se umožnila diverzifikace produkce a dodávek potravin, spolu se zlepšením jejich kvality, a zajistilo se tak bezpečnější životní prostředí.

Pokud jde o proces přípravy zprávy, vítám skutečnost, že Komise začlenila do svého návrhu nařízení návrhy, které přijal Výbor pro rybolov. Jediné, co je podle mého názoru politováníhodné, je, že bylo považováno za nezbytné formálně předložit nový návrh, což vedlo ke zpoždění přípravy dohody v prvním čtení.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Vzhledem k tomu, že akvakultura je důležitým zdrojem pracovních míst a potravin, je důležité před potenciálním ohrožením chránit životní prostředí ve větším rozsahu. Stávající právní předpisy se o to snaží a dnešní návrh tyto snahy nenaruší. Proto jsem tuto zprávu podpořil.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) V době, kdy se populace ryb ve světových oceánech pomalu zmenšují a výnosy úlovků dosahují svých limitů, nabývá chov ryb a korýšů v akvakultuře v posledních letech na významu. Produkce akvakultury je proto odvětvím zaznamenávajícím růst, což si v této zprávě vysloužilo patřičnou pozornost. Zařízení akvakultury se sídlem ve vnitrozemí jako jsou vodní nádrže nebo průtočné systémy, vykazují vyšší růst než jiná odvětví výroby a produkce v těchto zařízeních již přesahuje produkci námořních zařízení. Dlouhou tradici má především chov v umělých nádržích: chov ryb a korýšů probíhá již stovky let, hlavně v umělých rybnících. Uzavřené systémy akvakultury představují jednoznačně obrovské ekologické výhody a také výhody související s otázkou antibiotik. Podporuji zprávu, která vyzývá k vytvoření významných rámcových podmínek pro uzavřená zařízení akvakultury a striktně vymezuje předpoklady pro vysazování cizích druhů ryb. Aby se zabránilo narušení přirozených ekosystémů optimálním vysazováním cizích druhů, je důležité podporovat uzavřený systém chovu.

  David Martin (S&D), písemně. – Zpráva pana Ferreiry se zabývá změnou nařízení Rady č. 708/2007, které vytváří rámec upravující akvakulturní postupy ve vztahu k cizím a místně se nevyskytujícím druhům. Tento rámec je nyní po ukončení tzv. projektu IMPASSE předmětem revize. Cílem tohoto projektu bylo vypracovat pokyny pro postupy vysazování a přemisťování v akvakultuře šetrné k životnímu prostředí. Hlasoval jsem pro zprávu.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vysazování cizích druhů je jednou z hlavních příčin celosvětové ztráty biologické rozmanitosti a narušení ekosystémů na naší planetě. Vysazování cizích druhů v akvakultuře proto musí doplnit přesná definice požadavků, které musí uzavřená zařízení akvakultury dodržovat, a podmínky dohledu nad těmito zařízeními. Na přemisťování cílových a necílových druhů se musí rovněž vztahovat přísná pravidla a dohled. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro zprávu. Domnívám se však, že výzkum a vývoj za účelem chovu původních druhů by měl být posílen tak, aby se snížila rizika spojená s vysazováním cizích druhů a aby se podpořila udržitelnější produkce.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Vysazování cizích druhů je jedním z hlavních faktorů narušení ekosystémů a spolu s ničením přírodních stanovišť je jednou z hlavních příčin celosvětové ztráty biologické rozmanitosti. Když se usnadní postup vysazování cizích druhů v akvakultuře, musí to být v souladu s výsledky projektu IMPASSE vyváženo přísně definovanými požadavky, které musí uzavřená zařízení akvakultury dodržovat, a dále nezbytným dohledem nad zařízeními, aby se zajistilo zohlednění a dodržení technických požadavků, které navrhují specialisté.

Udržitelný rozvoj akvakultury vyžaduje zásadní podporu vědeckého výzkumu a technologického vývoje v oblasti chovu původních druhů, aby se umožnila diverzifikace produkce a dodávek potravin, spolu se zlepšením jejich kvality, a zajistilo se tak bezpečnější životní prostředí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Vedle ničení přírodních stanovišť je vysazování cizích druhů jednou z hlavních příčin celosvětové ztráty biologické rozmanitosti. V akvakulturách vymírá stále větší počet druhů, což vede k dlouhodobému poškození celého ekosystému. Zdržel jsem se hlasování, protože zpráva nejde dostatečně do hloubky, pokud jde o současné problémy s tím spojené.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Vysazování cizích druhů je jedním z hlavních faktorů narušení ekosystémů a spolu s ničením přírodních stanovišť je jednou z hlavních příčin celosvětové ztráty biologické rozmanitosti. Vysazování cizích druhů do evropských pobřežních moří a vnitrozemských vod je v mnoha případech důsledkem „postupů akvakultury a skladování“.

Navrhované usnadnění postupu vysazování cizích druhů v akvakultuře musí být vyváženo přísně definovanými požadavky, které musí uzavřená zařízení akvakultury dodržovat, a dále nezbytným dohledem nad zařízeními, aby se zajistilo zohlednění a dodržení technických požadavků, které navrhují specialisté.

Udržitelný rozvoj akvakultury vyžaduje zásadní podporu vědeckého výzkumu a technologického vývoje v oblasti chovu původních druhů, což by mělo umožnit diverzifikaci produkce a dodávek potravin a zlepšení jejich kvality, což by to přispělo i k bezpečnějšímu životnímu prostředí. Doufám proto, že toto získá silnou podporu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu, protože výsledky projektu IMPASSE ukázaly, že „stupeň rizika spojeného s cizími druhy lze do značné míry, možná na přijatelnou úroveň, snížit, pokud se při přepravě řeší možnost úniku cílových a necílových organismů a v přijímajícím zařízení jsou dobře definované protokoly“. Má tedy naprosto smysl upustit od požadavku získávání povolení pro vysazování cizích druhů do uzavřených zařízení akvakultury.

Snížení této administrativní zátěže a nákladů spojených se žádostí o povolení je pro odvětví akvakultury důležitou pobídkou. Za předpokladu, že je doplní přísná definice požadavků, které uzavřená zařízení akvakultury budou muset splňovat, jakož i odpovídající kontrola jejich dodržování, neohrozí to potřebnou ochranu biologické rozmanitosti a životního prostředí.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Návrh Komise se zabývá změnami nařízení o vysazování cizích druhů v akvakultuře na základě projektu IMPASSE, který se zaměřil na vliv cizích druhů na životní prostředí. Tento projekt přinesl pracovní definici uzavřených zařízení akvakultury, která zpřísňuje a rozšiřuje definici, jež se v současné době používá, a nabízí přístup, podle něhož by se stupeň rizika spojeného s cizími druhy měl výrazně snížit. Na základě výše uvedených výsledků Komise navrhuje, aby se vysazování a přemisťování za účelem použití v uzavřených zařízeních akvakultury vyňalo z požadavků týkajících se povolení, čímž by provozovatelům odpadly administrativní formality. Jak zpravodaj uvádí, vysazování cizích druhů je jedním z hlavních faktorů narušení ekosystémů a spolu s ničením přírodních stanovišť je jednou z hlavních příčin celosvětové ztráty biologické rozmanitosti. Vysazování cizích druhů do evropských pobřežních moří a vnitrozemských vod je v mnoha případech důsledkem „postupů akvakultury a skladování“. S ohledem na tuto skutečnost zpravodaj předložil pozměňovací návrh na upřesnění, že se „uzavřená zařízení akvakultury“ mají omezit na vnitrozemská, aby se snížila možnost přežití pro uniklé organismy. Ostatní úpravy se týkají ustanovení o projednávání ve výborech.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře škodí přírodním ekosystémům, na které se musí vztahovat ochrana ze strany EU, neboť způsobují především celosvětovou ztrátu biologické rozmanitosti. Projekt IMPASSE je společnou akcí zaměřenou na dopad cizích druhů v akvakultuře na životní prostředí, která prokázala, že je třeba zabránit úniku těchto druhů a biologického materiálu během přepravy. Vítám tuto zprávu Evropského parlamentu, protože se zavazuje dbát na biologickou bezpečnost a současně zjednodušit administrativní postupy týkající se povolení pro vysazování a přemisťování v případě uzavřených zařízení akvakultury. Jasná a přesná definice „uzavřeného zařízení akvakultury“ a pravidelně aktualizovaný seznam všech těchto zařízení ze strany členských států povede k udržitelnému rozvoji tohoto odvětví. Členské státy musí samy dohlížet na tato zařízení a na způsob, jakým jsou druhy přepravovány. Podporuji také závazek vědeckého výzkumu a technologického rozvoje jako prostředku ke snížení škodlivých účinků tohoto odvětví na přírodní ekosystémy. Na závěr bych chtěl zdůraznit, že toto nařízení bylo upraveno v souladu s řádným postupem spolurozhodování, jak je stanoveno v Lisabonské smlouvě.

Zpráva: Bernhard Rapkay (A7-0324/2010)

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. – Strana UKIP se staví proti tomu, aby Evropská unie jakkoliv řídila náš průmysl, protože o budoucnosti uhelných dolů a o dotacích pro ně by měly rozhodovat národní zvolené vlády. V tomto případě však EU pro vlády připravila zvláštní opatření, mimo běžných pravidel pro státní podporu, pro větší flexibilitu při řízení dotací pro uhelné doly. Pozměňovací návrhy 25 a 36 žádají delší období flexibility, než by platilo při použití běžných zákonů o státní podpoře, což strana UKIP může do jisté míry podpořit. Strana UKIP se zdržela hlasování o těchto dvou pozměňovacích návrzích a také při konečném hlasování, protože i když nepodporujeme žádné zákony o státní podpoře (protože o výši státní podpory by měly rozhodovat národní vlády), domníváme se, že pokud členské státy dostanou větší flexibilitu a toto období se prodlouží, bude to prospěšné a mnohem více demokraticky odpovědné a vlády dostanou zpět do rukou pravomoc pro tato rozhodnutí.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Zprávu jsem podpořil. I když uhelný průmysl představuje pouze malou část evropského energetického trhu, zajišťuje pracovní místa pro občany EU, kteří v něm pracují, a poskytuje hospodářský rozvoj v řídce osídlených a odlehlých oblastech, kde se nachází většina společností zabývajících se těžbou uhlí. Souhlasil jsem s pozměňovacími návrhy, podle nichž se lhůta pro uzavření nekonkurenceschopných uhelných dolů prodlužuje do roku 2018, s možností nechat doly otevřené, pokud se jim ve stanovené lhůtě podaří stát se konkurenceschopnými. Když se nekonkurenceschopné doly uzavřou, je důležité zajistit přidělení dlouhodobých finančních prostředků na ochranu životního prostředí a obnovu bývalých těžebních lokalit. V některých oblastech jsou doly jedinou formou průmyslu a jejich uzavření bude znamenat propuštění mnoha lidí. Je proto nezbytné zajistit víceletou podporu a různá opatření na trhu práce, jako je například rekvalifikace, která vytvoří podmínky pro jejich návrat na trh práce. Podporuji proto návrh Evropské komise poskytovat takovou pomoc až do roku 2026.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Rapkaye, protože kromě jiných opatření podporuji prodloužení lhůty pro uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů. V této souvislosti se domnívám, že EU se tak pokusí vyhnout masivní vlně ztrát pracovních míst, přičemž země, které nové nařízení nejvíc zasáhne, jsou Rumunsko, Španělsko a Německo. Domnívám se, že provoz nekonkurenčních dolů by měl být ukončen v souladu s plánem na jejich uzavírání, jen pokud se jim nepodaří dosáhnout ve stanovené lhůtě ziskovosti.

Chci podpořit sestupné poskytování podpory na pokrytí výrobních ztrát jako součást náležitě vymezeného plánu na uzavírání dolů. Od 1. ledna 2011 bude polovina dolů v Rumunsku zahrnuta do plánu na uzavření. V této souvislosti si myslím, že pomoc bude třeba více nasměrovat k pokrytí sociálních a environmentálních dopadů.

  Gerard Batten, John Bufton, Derek Roland Clark, Trevor Colman a Nigel Farage (EFD), písemně. – Strana UKIP se staví proti tomu, aby Evropská unie jakkoliv řídila náš průmysl, protože o budoucnosti uhelných dolů a dotacích pro ně by měly rozhodovat národní zvolené vlády. V tomto případě však EU pro vlády připravila zvláštní opatření, mimo běžných pravidel pro státní podporu, pro větší flexibilitu při řízení dotací pro uhelné doly. Pozměňovací návrhy 25 a 36 žádají delší období flexibility, než by platilo při použití běžných zákonů o státní podpoře, což strana UKIP může do jisté míry podpořit. Strana UKIP se zdržela hlasování o těchto dvou pozměňovacích návrzích a také při konečném hlasování, protože i když nepodporujeme žádné zákony o státní podpoře (protože o výši státní podpory by měly rozhodovat národní vlády), domníváme se, že pokud členské státy dostanou větší flexibilitu a toto období se prodlouží, bude to prospěšné a mnohem více demokraticky odpovědné a vlády dostanou zpět do rukou pravomoc pro tato rozhodnutí.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Evropský parlament se měl na základě konzultace ze strany Komise v úterý 23. listopadu vyjádřit k otázce státní podpory určené k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů. Hlavním kamenem úrazu byl nejzazší termín pro poskytování této státní podpory. Komise navrhovala termín 1. října 2014. Z ekologických důvodů jsem přesvědčen, že je důležité naše zdroje výroby energie diverzifikovat a podporovat udržitelné metody výroby. Rok 2014 se jeví jako rozumný termín. Nicméně vzhledem k tomu, jaké sociální dopady s sebou uzavírání dolů nese a jaké jsou problémy s rekvalifikací horníků, musí se při uzavírání poskytovat státní podpora. Většina poslanců Evropského parlamentu se proto rozhodla prodloužit poskytování státní podpory až do 31. prosince 2018. Rozhodl jsem se závěrečného hlasování zdržet, protože jsem přesvědčen, že je především nutné upřednostnit udržitelné zdroje energie, ale zároveň je také důležité brát v úvahu ekonomické a sociální důsledky uzavírání dolů.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Rozhodl jsem se hlasovat pro zprávu Bernharda Rapkaye o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů. Tato zpráva navrhuje prodloužit konečnou lhůtu pro uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů o další čtyři roky: od roku 2014, jak se původně předpokládalo v návrhu Evropské komise, do roku 2018.

Tato zpráva rovněž podporuje Evropskou komisi, aby vypracovala strategii pro rekvalifikaci pracovníků, kterých se uzavírání dolů dotkne. Musíme mít na paměti, že některé regiony v Evropské unii jsou ekonomicky a sociálně na těžební činnosti zcela závislé, jako například údolí řeky Jiu v Rumunsku. Těžební odvětví představuje v Evropské unii 100 000 pracovních míst.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Probíhající hospodářská a finanční krize, která závažným způsobem postihla hospodářství v tzv. rozvinutých zemích Západu, ukázala, že ekonomické paradigma účinnosti a kapacity seberegulace trhů již nevychází z reality, protože realita po všech ekonomických a tržních subjektech, především subjektech na finančních trzích, požaduje, aby jednaly odpovědně a eticky, čehož v poslední době vůbec nejsou schopny. Nerovnováha celého hospodářství z hlediska finančního ukazuje, že průmyslové odvětví vyžaduje obrovskou podporu, neboť jde o odvětví, které má pro ekonomiku, zejména reálnou, zásadní význam. Když bereme v úvahu konkurenční a komparativní výhody a nevýhody mezi jednotlivými regiony, a to zejména na mezinárodní úrovni, nesmíme zapomínat, že hornictví funguje v oblastech, v nichž by se měl jako první krok podporovat rozvoj zdravých ekonomických a pracovních alternativ a v nichž je nutné posílit sociální záchranné sítě, aby se zabránilo bolestnému zvýšení nezaměstnanosti a nárůstu počtu obtížně rekvalifikovatelných osob. Zpráva o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů, o které jsme hlasovali, jde podle mého názoru alespoň částečně tímto směrem.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že nekonkurenceschopné uhelné doly musí mít možnost využít příspěvky státní podpory, vzhledem k tomu, že bez toho by je bylo nutné zavřít, což by vedlo k masivnímu propouštění a velmi vážným sociálním problémům. Přechodné období, které se poskytuje k tomu, aby se tyto doly staly konkurenceschopnými, nebo byly uzavřeny, je důležité. Jeho úlohou je na jedné straně zajišťovat poskytování profesní rekvalifikace pro pracující zapojené do těžebního průmyslu a na straně druhé zajistit postupný přechod na čistší zdroje energie.

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson a Marita Ulvskog (S&D), písemně. – (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme přesvědčeni, že je z důvodů týkajících se životního prostředí i hospodářské soutěže nerozumné nadále poskytovat dotace nekonkurenceschopným uhelným dolům. Současně považujeme za nezbytné zavést v regionech postižených uzavíráním dolů, které pravděpodobně způsobí ukončení vyplácení dotací, komplexní iniciativy zaměřené na zaměstnanost a životní prostředí. Celkově si myslíme, že návrh Komise v této věci je vyvážený a dostatečně zohledňuje oba tyto aspekty. Dotace budou postupně utlumovány, což ale proběhne za pečlivého řízení, s ohledem jak na zaměstnanost, tak na životní prostředí. Proto jsme se rozhodli hlasovat jednotně pro postoj Komise.

Pokud jde o otázku poskytnutí možnosti zachování provozu dolů, které začnou být během etapy uzavírání výdělečné, domníváme se stejně jako Komise, že by bylo špatné tuto možnost do návrhu zahrnout. K tomu, aby byla podpora použita správným způsobem, musí být poskytována pouze na základě konečného plánu na uzavření podniku. Pokud se týká přesného roku, kdy má podpora skončit, neupřednostňujeme nijak zvlášť žádný rok, nicméně jsme přesvědčeni, že návrh Komise na rok 2014 je vhodnější než návrh zpravodaje na rok 2018.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V situaci, kdy neexistuje specifické nařízení o poskytování státní podpory pro těžební průmysl, protože platnost příslušného nařízení vyprší dne 31. prosince 2010, je nutné stanovit pravidla, která členským státům, jež byly donuceny zavřít své uhelné doly, umožní minimalizovat sociální a hospodářský dopad tohoto uzavření. Vzhledem k regionální koncentraci uhelných dolů (v Německu, Španělsku a Rumunsku) by sociální dopady současného uzavření dolů mohly být značné. Z hlediska zaměstnanosti by mohlo jít asi o 100 000 horníků; ti by si pak nemuseli najít zaměstnání v jiných odvětvích tak rychle, jak je nezbytné, a hrozí u nich riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Právě proto je cílem tohoto návrhu poskytnout členským státům právní rámec, který jim umožní účinněji řešit možné nepříznivé dopady uzavírání dolů, jež mohou vyplývat z ukončení dotací, zejména co se týká sociálních a ekologických hledisek, při současném omezení hospodářské soutěže na vnitřním trhu na co nejnižší míru.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Podpora pro odvětví těžby černého uhlí v EU je upravena nařízením Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002, jehož platnost skončí dne 31. prosince 2010. Pokud by neexistoval nový právní rámec povolující určité konkrétní druhy státní podpory uhelnému průmyslu, budou členské státy moci podporu udělovat pouze v mezích stanovených obecnými pravidly pro státní podporu, která se vztahují na všechna odvětví. V porovnání s nařízením pro uhelný průmysl omezují obecná pravidla pro státní podporu významně možnost poskytování státní podpory uhelnému průmyslu. Je proto pravděpodobné, že některé členské státy budou nuceny své uhelné doly uzavřít a budou se muset vypořádat se sociálními a regionálními důsledky tohoto rozhodnutí. Chápu, že vzhledem k regionální koncentraci uhelných dolů by sociální dopady současného zavření dolů mohly být značné. S přihlédnutím k pracovním příležitostem v souvisejících výrobních odvětvích by se to mohlo týkat až 100 000 pracovních míst. Souhlasím proto s tím, že by se měl plán na uzavření dolu prodloužit do 31. prosince 2018, spolu s konečným uzavřením výrobních jednotek, pokud se do tohoto termínu nestanou konkurenceschopnými a za předpokladu, že si energetické potřeby EU nevyžádají jejich další existenci.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva hodnotí a pozitivním způsobem upravuje návrh Evropské komise na změnu tohoto nařízení, které změnilo období pro poskytování státní podpory uhelnému průmyslu. Bez této změny by toto období vypršelo dne 31. prosince 2010.

Nový návrh Evropské komise nyní navrhuje prodloužit poskytování podpory až do roku 2014. Evropský parlament však přijal návrh, pro který jsme hlasovali, na rozšíření podpory do roku 2018. Účelem návrhu je zohlednit sociální problém, tedy nutnost předejít propouštění zaměstnanců a vyhnout se problémům s jejich integrací do trhu práce, a problém životního prostředí, a současně podpořit pomoc, jejímž účelem je tyto problémy vyřešit.

Pozitivní je rovněž závazek zachovat těžební podniky, které se stanou v průběhu tohoto procesu konkurenceschopnými, a současně zajistit ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.

Zdůrazňuje se rovněž nutnost sanace bývalých těžebních lokalit, konkrétně jde o odstranění starých těžebních zařízení z dolu, jeho zabezpečení, vyčištění lokality a likvidace odpadních vod.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu pana Rapkaye a pro státní dotace určené uhelnému průmyslu. Uhlí zůstává významnou součástí celkové skladby zdrojů. Pokud by se uhlí v Evropě nemohlo dále těžit, museli bychom ho dovážet ze Spojených států nebo z Austrálie.

  Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) Přizpůsobení se změnám v sociálních strukturách vyžaduje čas a velkou dávku důvěry. Evropská unie a Německo proto hodlají ukončit dotace pro nekonkurenceschopné uhelné doly. V období do roku 2018 bude nutné zavést potřebná restrukturalizační opatření. Jedná se o úspěšný kompromis, který svědčí o prozíravém přístupu všech zúčastněných.

Vzhledem k velkému počtu osob zaměstnaných v tomto odvětví musí Evropská unie a členské státy vynaložit veškeré úsilí ke zmírnění negativního sociálního a regionálního dopadu této změny a k udržení tohoto dopadu na minimu. Jsem proto velmi potěšen, že Evropský parlament dnes toto hledisko podpořil. Díky tomu bude v Evropě a zejména v Německu možné provést obtížné, ale nezbytné adaptační procesy, a to vyváženě a se stabilním politickým základem.

  Karin Kadenbach (S&D), písemně. – (DE) Ve věci pokračování dotací pro neziskové uhelné doly jsem šla proti linii své skupiny a zdržela jsem se hlasování. Podle mého názoru se hlasování v Parlamentu zakládá na nacionalistických úvahách a krátkodobých soudech. Jsem proti dotacím, protože jsem přesvědčena, že využívání uhlí a souvisejících emisí CO2 je v zásadě v rozporu s veškerým naším úsilím v boji proti změně klimatu. Peníze, které bychom mohli investovat do obnovitelných zdrojů energie, byly doslova vhozeny do bezedné propasti. Podle mého názoru bychom se měli snažit najít udržitelné alternativy v oblasti výroby energie.

Musíme však také hledat alternativní řešení na trhu práce. Je zřejmé, že v minulosti došlo k chybám a že přístup k politice zaměstnanosti byl krátkozraký. Vzhledem k tomu, že jde o mnoho pracovních míst, byla bych raději, kdyby se finanční prostředky použily na rekvalifikaci pracovníků, jichž se zavírání dolů dotkne, a nikoli na další dotování uhlí. Proto jsem se rozhodla nehlasovat proti zprávě, ale zdržet se hlasování.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu, protože souhlasím se základním bodem, tedy že by měla v tomto odvětví fungovat „přechodná“ regulace. Uhlí a jeho těžba sice v některých zemích velmi přispívají ke znečištění, ale také poskytují mnoho pracovních míst. Tak náhlé ukončení těchto podpor by proto mohlo mít vážný dopad na některé z členských států v EU, ale toto odvětví si musí uvědomit, že by se v budoucnu nemělo spoléhat pouze na tyto podpory.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Vzhledem k tomu, že původní zdroje energie v Evropské unii jsou vzácné, domnívám se, že je to důvodem pro podporu odvětví těžby uhlí v rámci politiky Evropské unie zaměřené na podporu obnovitelných fosilních paliv s nízkým obsahem uhlíku pro výrobu elektrické energie. Nemyslím si však, že to je důvodem pro časově neomezenou podporu uhelných dolů, které se ukážou jako nekonkurenceschopné. S ohledem na vážné sociálně-ekonomické dopady uzavření dolů zejména v řídce obydlených oblastech je třeba zvážit možnost poskytovat jim pomoc a podporu.

V zájmu minimalizace narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu plynoucího z podpory bude Komise muset zajistit, aby se stanovily, zachovaly a dodržovaly přesné a účinné podmínky hospodářské soutěže. Pokud jde o ochranu životního prostředí, členské státy budou muset vypracovat program opatření zaměřených na zmírnění dopadu, jaký má využívání uhlí na životní prostředí, v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných energií a zachycování a ukládání uhlíku.

  Jean-Marie Le Pen (NI), písemně. – (FR) Proevropané chtějí usnadnit zavírání posledních zbývajících uhelných dolů v Evropě pomocí krátkodobých státních podpor. Uvážíme-li, že Německo a Rumunsko produkují více než 40 % své elektrické energie z uhlí, znamená to, že bude více než 100 000 lidí obětováno na oltář ultraliberalismu pod záminkou spravedlivé hospodářské soutěže a „zelené“ politické korektnosti, která by chtěla, abychom využívali větrnou energii. Tyto země budou ve svém úsilí o „obnovitelné zdroje“ energie nepochybně muset nahradit uhlí nákupem elektřiny z jaderných elektráren od svých sousedů.

Jako bývalý horník stále cítím určité emoce, když si vzpomenu na všechny francouzské a evropské uhelné doly, které byly s velkou bolestí uzavřeny, takž pak začaly chátrat celé regiony. Regiony, z nichž se tak staly ekonomické a sociální pustiny, které se často nikdy nevzpamatovaly. Proto mohu bohužel pouze konstatovat, že v této oblasti jako v tolika jiných se Evropa v Bruselu nebude snažit ochránit naše průmyslová odvětví, a tím i naše pracovní místa, ale raději místo toho utratí obrovské množství peněz na globální projekty, které jsou tak vzdálené problémům našich spoluobčanů.

  Thomas Mann (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro zprávu pana Rapkaye, protože plán na postupné ukončení dotací na těžbu uhlí do roku 2018 naštěstí podporuje velká většina poslanců napříč všemi skupinami. Příklad Německa ukazuje, jak může dohoda o uhlí uzavřená mezi ústřední vládou, federálními státy, odbory a vedením vést k efektivní těžbě uhlí bez nutnosti propouštění. V Evropě již existuje větší záruka pro 100 000 pracovních míst. Aby se předešlo nedorozuměním, je důležité si uvědomit, že toto nejsou stálé dotace a že cílem není pozvednout nekonkurenceschopné podniky. Jde o to přijmout zodpovědný přístup k tradičnímu evropskému průmyslovému odvětví. Využití uhlí lze snadno ospravedlnit, buď může jít o palivo pro výrobu elektřiny, nebo o surovinu v chemickém průmyslu, zejména v době, kdy je stále obtížnější získávat takové zdroje, jako je ropa a plyn. Výroba minimálního množství uhlí přispívá k naší energetické bezpečnosti a chrání nás před závislostí na dovozech. Není správné říkat, že ukončení dotací na těžbu uhlí pomůže chránit životní prostředí.

Z hlediska klimatu nezáleží na tom, zda budeme používat tuzemské nebo zahraniční suroviny. Musíme i nadále podporovat uhelné technologie šetrné k životnímu prostředí a bezpečné dodávky energie za použití tuzemské výroby. Aktivní průmyslová politika není věcí minulosti, ale úkol pro budoucnost, a to na základě důsledné strategie hospodářské soutěže a rozumné sociální politiky týkající se jistoty pracovních míst.

  Marian-Jean Marinescu (PPE), písemně. – (RO) Poté, co dne 31. prosince 2010 uplyne platnost uhelného nařízení, by některé země měly mít povinnost uzavřít své černouhelné doly. Hlasoval jsem pro prodloužení tohoto nařízení až do 31. prosince 2030, a nikoli do 31. prosince 2026, jak navrhla Evropská komise. Tento pozměňovací návrh bohužel nezískal potřebnou většinu. Podporu však získal bod, který tlumí prudce klesající trend týkající se celkové částky podpory na uzavření, kterou poskytuje členský stát. Kromě toho bude provoz dotyčných výrobních jednotek zahrnut do plánu na trvalé uzavření podniku, jehož konečný termín by měl být stanoven nejpozději na 31. prosince 2020, neboť rok 2020 se objevuje v souvislosti s projekty na zachycování, přepravu a ukládání uhlíku, které jsou v současné době vyvíjeny v několika členských státech.

Termín, který vyplynul z hlasování většiny, je 31. prosinec 2018. Chtěl bych zdůraznit, že tento termín pro vyplácení podpor je i tak úspěchem Evropského parlamentu, protože o čtyři roky prodlužuje původní termín, který Evropská komise navrhla na rok 2014.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů. Uhlí bylo vyňato z pravidel státní podpory celkově na 35 let. Komise navrhla ukončit toto osvobození, což by umožnilo vyplácet státní podporu pouze těm uhelným dolům, jejichž uzavírání se plánuje na rok 2014. Uhelný důl, který se k tomuto datu neuzavře, musí státní podporu vrátit a všechny země poskytující státní podporu musí předložit plán na zmírnění změny klimatu. Německo plánuje uzavřít nekonkurenceschopné doly do roku 2018 a zpravodaj navrhl pozměňovací návrh, který návrh prodlužuje do roku 2018. Zdálo se mi rozumné jeho návrh podpořit.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože ačkoliv se jedná o důležité otázky životního prostředí, jako jsou zdroje energie a změny klimatu, a hospodářské otázky, jako je životnost nekonkurenčních výrobních jednotek, je v době hospodářské a sociální krize důležité hájit sociální otázky. Nelze přijímat opatření, která zhoršují krizi. Na krizi je nutné reagovat prostřednictvím investic a ochrany veřejnosti, což v tomto případě znamená zajistit podmínky, které umožní uzavření těchto dolů po určitou dobu po očekávaném vyřešení krize, čímž budou chráněna pracovní místa a podpořen boj proti nezaměstnanosti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Podpora, kterou poskytuje tato zpráva, je zásadní pro pomoc lidem, kteří by mohli přijít o práci v tomto oboru. Je nutné okamžitě připravit rekvalifikaci pracovníků, které postihne zavírání dolů, a je nutné posoudit všechny možnosti financování z regionálních, národních a evropských fondů.

V dlouhodobém horizontu by financování opatření zaměřených na ochranu životního prostředí a náklady na uzavírání dolů mělo pokračovat i po roce 2014. Pokud by členské státy předčasně ukončily vyplácení dotací pro uhelný průmysl, mohlo by to v postižených oblastech vyvolat obrovské ekologické a finanční problémy a může to být ještě dražší než postupné rušení těchto dotací.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Je důležité, abychom pokračovali v podpoře evropského uhelného průmyslu a umožnili, aby se nekonkurenceschopné doly postupně zavíraly. Návrh Komise však nejde dostatečně daleko. Těžba je soustředěna jen v několika málo oblastech, které budou muset během příštích několika let kompletně restrukturalizovat svá hospodářství. V minulosti jsme často viděli, že v důlních oblastech, které se staly nekonkurenceschopnými, došlo během krátké doby k vážným sociálním a hospodářským problémům. Tyto regiony byly předtím často „černými perlami“ hospodářské výkonnosti v Evropě.

Dostanou-li čas, aby se mohly přizpůsobit novým podmínkám, mohou být i nadále hospodářskými tahouny. Pokud je však necháme na holičkách, způsobíme tak značné náklady v důsledku nezaměstnanosti a bankrotů. Argument zelených, že tento proces škodí životnímu prostředí, je naprostý výmysl. Domácí uhlí je mnohem šetrnější k životnímu prostředí než dovážené. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tuto zprávu, která je velmi jasně formulovaná.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože pokud opatření obsažená v této zprávě Rada schválí, pomohou zabránit závažným sociálním důsledkům v mnoha členských státech Evropské unie. Termín, který navrhuje Evropská komise, je příliš blízký a nereálný. Dotace na těžbu černého uhlí je nutné prodloužit do roku 2018. Rumunsko, členský stát, z něhož pocházím, má s těmito obrovskými sociálními problémy zkušenosti a já se domnívám, že prodloužení lhůty je nutným a vítaným krokem.

  Sławomir Witold Nitras (PPE), písemně. – (PL) Jsem velmi rád, že Evropský parlament dnes přijal návrh o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů.

Je třeba poznamenat, že státní podpora poskytovaná v takovýchto případech musí být výjimečné povahy, a je při tom nutné dodržovat předpisy, které de facto umožňují, že se doly díky podpoře nezavřou, a výslovně nevyžadují vrátit veřejnou podporu v případě, že se doly nezavřou. Nemůžeme se dostat do situace, kdy budou finanční prostředky ze státního rozpočtu používány v dolech k dosažení ziskovosti. Dnes jsme navrhli mechanismus, jak přinutit členské státy, aby na státní podpory zavedly důsledné limity a postupně přešly na obecná pravidla, která platí pro všechna odvětví hospodářství.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Rapkaye, protože souhlasím s prodloužením lhůty do roku 2018. Rok 2014, který navrhuje Komise, není odůvodněný, a to i s ohledem na výsledky posouzení dopadů, které Komise provedla.

Na základě výsledků posouzení dopadů Komise a jako logické pokračování nařízení (ES) č. 1407/2002 je termín 2018 vhodný, protože zajišťuje společensky přijatelné řešení bez nepřiměřeného masivního propouštění v řadě členských států. Nemyslím si, že v dobách krize, jako je tato, by měly být zavírány doly a propouštěny tisíce zaměstnanců po celé Evropě.

Kromě toho nelze v rámci tohoto problému řešit otázku znečištění. Zavření uhelných dolů totiž problém nevyřeší, protože uhlí, které by z nich mohlo být vytěženo, by se muselo dovézt ze zahraničí. Pokud chceme najít řešení, které by zabránilo změně klimatu, musím ho najít v továrnách, které používají uhlí. Pouze přeměnou tohoto typu zařízení se sníží emise.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Děkuji panu Rapkayovi za jeho vynikající práci a podporuji předložené pozměňovací návrhy. Hlasoval jsem pro ně, protože souhlasím s požadovanými opatřeními, která mají zabránit mimořádně vážným sociálně-ekonomickým dopadům uzavření dolů, a to zejména v řídce osídlených oblastech.

Vzhledem k nedostatku domácích zdrojů energie v Evropské unii je podpora pro odvětví těžby uhlí oprávněná na základě politiky Unie podporující obnovitelná nízkouhlíková fosilní paliva při výrobě elektrické energie. Proto podporuji snahu, která je v souladu s širší strategií 20-20-20.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Na základě stanoviska Evropského parlamentu k návrhu nařízení se lhůta pro dotace na produkci uhlí prodlužuje do 31. prosince 2018 (o čtyři roky později, než navrhovala Komise) a vztahuje se pouze na černé uhlí. Odvětví uhelného průmyslu poskytuje přibližně 100 000 pracovních míst. Doly, jejichž provoz je na pomoci závislý, leží především v Porúří v Německu, v severozápadním Španělsku a v údolí řeky Jiu v Rumunsku. Zhruba 40 % výroby elektřiny v Rumunsku využívá uhlí, většinou jde o uhlí černé. Lhůta stanovená na rok 2014 (jak navrhuje Komise) pro plán uzavírání dolů je zcela náhodná a neopírá se o posouzení dopadů, které provedla samotná výkonná složka EU. Termín 2018 proto s ohledem na toto posouzení dopadů zaručuje přijatelné řešení.

Zpravodaj upřednostňuje postupné snižování podpory. Roční snížení nesmí být nižší než 10 % podpory poskytnuté v prvním roce a musí se uplatňovat pouze na základě velmi pečlivě monitorovaného plánu na uzavření. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože uplatnění nařízení v podobě, kterou navrhuje Evropský parlament, zmírní nepříznivé sociální dopady uzavírání dolů, které se týká rovněž dolů v údolí řeky Jiu.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože ačkoliv se jedná o důležité otázky životního prostředí, jako jsou zdroje energie a změny klimatu, a hospodářské otázky, jako je životnost nekonkurenčních výrobních jednotek, je v době hospodářské a sociální krize důležité hájit sociální otázky. Nelze přijímat opatření, která zhoršují krizi. Na krizi je nutné reagovat prostřednictvím investic a ochrany veřejnosti, což v tomto případě znamená zajistit podmínky, které umožní uzavření těchto dolů po určitou dobu po očekávaném vyřešení krize, čímž budou chráněna pracovní místa a podpořen boj proti nezaměstnanosti.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Platnost nařízení (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu vyprší dne 31. prosince 2010. Některé členské státy tak budou muset k tomuto datu uzavřít černouhelné doly a pocítí výrazné sociální a regionální důsledky tohoto uzavření dolů v jeden okamžik. Návrh Komise doporučoval poskytnout členským státům právní rámec, na jehož základě by mohly podporu prodloužit do 31. prosince 2014, a Parlament tuto lhůtu prodloužil až do 31. prosince 2018. Tím budou zajištěny podmínky pro to, aby byl tento problém z hlediska sociálního a ekologického vyřešen udržitelným způsobem.

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. – (ES) Ukončení podpory určené na usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů v roce 2014, což je datum navrhované Komisí, by mohlo mít v některých regionech EU, kde je těžba stále významným zdrojem zaměstnanosti, vážné sociálně-ekonomické důsledky. Proto je tak důležité stanovisko Parlamentu, aby byla tato lhůta prodloužena do roku 2018.

Můj hlas odráží mé přesvědčení, že uzavření těchto dolů musí být odloženo, aby regiony a členské státy, zejména Španělsko, Německo a Rumunsko, získaly v současné době krize čas na provedení potřebné restrukturalizace.

Tato restrukturalizace musí na jedné straně vést k přechodu k udržitelné hospodářské činnosti vytvářející kvalitní pracovní místa, na druhé straně, pokud je to možné, ke zřízení více konkurenceschopné a udržitelné těžby uhlí a používání čistšího uhlí.

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku proto musí podporovat výzkum a inovace v oblastech, jako je zachycování a ukládání CO2 a dosažení metod spalování, které budou šetrnější k životnímu prostředí.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Měla by Evropská unie i nadále dotovat průmyslová odvětví, která jsou určena k tomu, že nakonec z evropské půdy zmizí? Na tuto těžkou otázku jsme museli odpovědět přijetím zprávy pana Rapkaye o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů. Evropská komise navrhla naplánovat ukončení dotací na říjen 2014. Jde o rozumný návrh, který zohledňuje negativní dopad podpory pro uhelný průmysl na životní prostředí a fakt, že je nezbytné, aby si členské státy připravily plán vhodných opatření například v oblasti energetické účinnosti, obnovitelné energie nebo zachycování a ukládání CO2.

Fakta jsou zdrcující: 1 288 milionů eur použitých na podporu těžby, a tedy celkové dotace pro uhelný průmysl v letech 2003 a 2008 ve výši 2,9 miliardy eur nikterak neomezily ztráty podílu na trhu ani účinně nepomohly k tomu, aby se 100 000 zaměstnancům odvětví dostalo užitečné podpory určené na rekvalifikaci. I proto lituji toho, že Evropská unie neměla dnes v poledne odvahu říct NE prodloužení podpor pro uhelné doly do roku 2018 a rázně se obrátit k novým zdrojům energie, které by pro Evropany znamenaly nová pracovní místa.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Dnešní hlasování je v rozporu s ekonomickými a energetickými zájmy EU a zájmy týkajícími se změny klimatu. Dotace pro konkurence neschopné uhelné doly představují plýtvání miliardami eur z veřejných zdrojů, a to zejména v kontextu současných tlaků na veřejné finance. Prodloužení podpory na provoz uhelných dolů neřeší oprávněné obavy pracovníků těžebního průmyslu z budoucnosti. Místo toho přinášejí riziko zpoždění přechodu na zelenou ekonomiku, když by energetický sektor, který se bude v budoucnu opírat o energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, zajistil v bývalých těžebních regionech vytvoření tisíců nových udržitelných pracovních míst.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Hornictví sice nemá na litevské hospodářství velký vliv, ale tato zpráva je pro mou zemi důležitá. Po ukončení platnosti nařízení (ES) č. 1407/2002 budou některé členské státy nuceny uzavřít černouhelné doly a budou se muset vypořádat se sociálními a regionálními důsledky uzavření dolů. Litva zná až příliš dobře tento druh problémů, kterým musí stát po takovém uzavření čelit. Uzavření litevské jaderné elektrárny Ignalina vedlo ke ztrátě pracovních míst a uštědřilo to ránu naší energetické nezávislosti, a proto nesmíme zapomínat, že Evropská unie je založena na energetické solidaritě. Litva a pobaltské země jsou v současné době energetickými ostrovy, které jsou oddělené od plynárenských a elektrických sítí v Evropě. S radostí jsem si tento měsíc vyslechl zprávy, že Evropská komise podporuje plán propojení baltského energetického trhu.

Doufám, že projekty, jako je projekt týkající se jaderné elektrárny Visaginas či projekt litevsko-polského propojení plynárenských sítí, obdrží od Evropské unie finanční pomoc. To by bylo přínosem pro celou Evropu. Konečně je důležité mít na paměti bezpečnost horníků a pracovníků v ostatních oblastech energetického průmyslu. Nedávné havárie v Chile a na Novém Zélandu nám nedovolí na to zapomínat.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Těžba uhlí není v Evropě efektivní a je třeba ji dotovat. Ale stejně – ne-li víc – neefektivní jsou i takzvané alternativní zdroje energie. Elektrárna spalující uhlí, solární či větrná elektrárna tak mají jedno společné. Elektřina, kterou vyrobí, je prostě příliš drahá. Státy proto podporují těžbu uhlí nebo kupují vyrobenou elektřinu za vyšší cenu, než je ta, kterou zaplatí konečný spotřebitel. Každý způsob výroby elektřiny má své plusy, ale i mínusy. Zkušenost nás však naučila, že není dobré spoléhat se na jediný zdroj energie. Pokud je pro nás prioritou energetická bezpečnost Evropy, pak by bylo chybou vzdát se jednoho z možných zdrojů energie. Stát by neměl podporovat nefungující podniky z peněz daňových poplatníků. Ne ale všechny doly, které dnes bez dotací nejsou schopny přežít na trhu, jsou nutně odsouzeny k zániku. Některé z nich se mohou stát konkurenceschopnými, pokud dostanou čas na transformaci. Zpráva pana Rapkaye jim to chce umožnit. Pocházím z regionu Prievidza se silnou hornickou tradicí. Vím, kolik rodin by se ocitlo v sociální nouzi, pokud by jejich otcové přišli o práci v dole. I jejich jménem jsem dnes hlasovala pro zprávu, která vytváří prostor pro zachování tisíců pracovních míst v tradičním slovenském důlním regionu.

Zpráva: Eva Joly (A7-0315/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT)–EU v roce 2009, neboť jsem přesvědčen, že je velmi důležité, aby i nadále plnilo úlohu dohledu v jednáních o dohodách o hospodářském partnerství a přispívalo k integraci mezi poslanci s cílem vnést do všech procesů větší transparentnost.

V tomto ohledu jsem přesvědčen, že klíčové je posílit parlamentní rozměr spolupráce a uznat, že ustavení Africké unie a vzrůstající pravomoc smíšeného parlamentního shromáždění jsou bezpochyby výzvou pro spolupráci AKT-EU a následně AKT-EU a smíšeného parlamentního shromáždění. Vzhledem k tomu, že v roce 2009 Komise a státy AKT prosadily návrhy na druhou revizi dohody o partnerství z Cotonou, je velmi důležité, aby smíšené parlamentní shromáždění překontrolovalo aktivity uvedené v dohodě a zajistilo její přežití a pokrok jako instituce. Spolupráce mezi Parlamentem a smíšeným parlamentním shromážděním byla zahájena v roce 2007 a v loňském roce vyústila ve vytvoření plnohodnotné delegace pro vztahy se smíšeným parlamentním shromážděním.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, které hodnotí práci Smíšeného parlamentního shromáždění afrických, karibských a tichomořských států (AKT) a EU v roce 2009. Činnost tohoto shromáždění je mimořádně významná, neboť posiluje demokratické procesy v těchto zemích, a proto souhlasím s postřehy uvedenými v tomto usnesení, že do demokratických procesů a do národních rozvojových strategií musíme více zapojovat parlamenty. Jsem přesvědčen, že revize dohody o partnerství z Cotonou pomůže řešit nové změny, k nimž došlo za deset let od prvního podpisu dohody, a zvýší účast ze strany vnitrostátních parlamentů, občanské společnosti a soukromého sektoru v těchto zemích na politickém a hospodářském životě. Souhlasím rovněž s návrhem, aby byl Evropský rozvojový fond začleněn do rozpočtu EU za účelem zvýšení soudržnosti, transparentnosti a účinnosti politiky rozvojové spolupráce a zaručení patřičné kontroly.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu o činnosti parlamentního shromáždění afrických, karibských a tichomořských států (AKT)-EU. Pozitivní reakce komisaře pro obchod na žádost zemí AKT o revizi sporných prvků v jednání o dohodě o hospodářském partnerství je vítána. Budoucí jednání o dohodě o hospodářském partnerství, stejně jako její případné provádění, by mělo podléhat přísnější parlamentní kontrole. Parlamenty zemí AKT by měly vyvíjet tlak na své zapojení do procesu schvalování a provádění celostátních a regionálních strategických dokumentů, neboť ty jsou hlavními plánovacími nástroji rozvojové pomoci. Musíme pracovat na dalších zdrojích financí, zejména na mezinárodní dani z finančních transakcí, abychom pomohli řešit obavy parlamentního shromáždění z dopadu stávající krize na rozvojový svět. Vlády zemí AKT musí naopak projevit zvýšené odhodlání bojovat proti daňovým rájům, vyhýbání se daňové povinnosti a nezákonnému úniku kapitálu. Skutečnost, že na začátku stávajícího volebního období byla vytvořena stálá delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Panafrickým parlamentem, je velmi pozitivním krokem, který přispívá k upevnění stále většího politického zapojení parlamentního shromáždění AKT-EU.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Vítám schválení této zprávy, neboť smíšenému parlamentnímu shromáždění se díky kvalitě své činnosti podařilo prosadit jako klíčový partner v oblasti spolupráce mezi Severem a Jihem. Shromáždění například hrálo, a stále hraje, klíčovou úlohu při sledování jednání o dohodách o hospodářském partnerství. Kromě toho bylo přijato několik pozměňovacích návrhů, například návrh podněcující smíšené parlamentní shromáždění k hledání nových a inovativních zdrojů financování rozvoje, návrh mezinárodní daně z finančních transakcí a návrh, aby se smíšené parlamentní shromáždění mohlo zabývat otázkou zrušení daňových rájů.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU v roce 2009, neboť jsem přesvědčena, že toto shromáždění poskytuje nadále důležitý rámec pro otevřený, demokratický a hluboký dialog mezi Evropskou unií a skupinou afrických, karibských a tichomořských (AKT) států. Aby byl proces spolupráce účinnější a demokratičtější, je třeba více zapojit parlamenty zemí AKT do přípravy a tvorby návrhů strategických plánů spolupráce a je nezbytné, aby se parlamenty aktivněji zapojovaly po boku evropských orgánů do jednání o dohodách o hospodářském partnerství.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Aniž bych zpochybňoval význam práce odvedené Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU v roce 2009 nebo jeho nepopiratelný příspěvek k rozvoji spolupráce, nemohu nevyjádřit své znepokojení nad obsahem bodu 6 zprávy paní Jolyové: „vybízí smíšené parlamentní shromáždění, aby pokračovalo v činnosti v této oblasti a hledalo nové a inovativní zdroje financování rozvoje, např. mezinárodní daň z finančních transakcí; dále vyzývá smíšené parlamentní shromáždění, aby se zabývalo otázkou zrušení daňových rájů“. Nejsem přesvědčen, že mezinárodní daň z finančních transakcí přinese skupině afrických, karibských a tichomořských států velký prospěch.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Smíšené parlamentní shromáždění se sešlo dvakrát v roce 2009, tedy v roce, kdy Komise a skupina afrických, karibských a tichomořských (AKT) států navrhly, aby v průběhu roku 2010 byla projednána druhá revize dohody o partnerství z Cotonou. Vzhledem k regionalizaci skupiny AKT, kterou s sebou nese proces dohod o hospodářském partnerství, je důležité, aby smíšené parlamentní shromáždění sledovalo vývoj mimořádně pečlivě a zajistilo své přežití a svůj další postup jako instituce. Chtěl bych zdůraznit znepokojení smíšeného parlamentního shromáždění nad dopady stávající finanční krize, nad usnesením o dopadu finanční krize na státy AKT, které bylo přijato v Luandě, a nad usneseními o jejím dopadu a o vypořádávání se s krizí ve státech AKT.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Aby mohlo Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU řádně plnit svou úlohu – o níž se zmiňuje zpravodajka – ve spolupráci mezi Severem a Jihem a při posilování parlamentního aspektu této spolupráce, je třeba bránit některé jeho základní charakteristické rysy. Šíře jeho zastoupení je jak jeho největší výhodou, tak základním požadavkem, má-li řádně plnit svou úlohu. Proto je třeba odmítnout veškeré pokusy o omezení reprezentativnosti na základě snižování nákladů, neboť je třeba bránit pluralistickou povahu shromáždění, bez níž by byly některé z jeho zásad vážně poškozeny a některé z jeho základních cílů vážně ohroženy. Je třeba zaručit všechny prostředky nezbytné k dosažení efektivní široké účasti všech poslanců bez ohledu na to, zda reprezentují EU, nebo zejména skupinu afrických, karibských a tichomořských (AKT) států.

S obavami jsme tedy opakovaně svědky neschopnosti zajistit podmínky nezbytné k dosažení této účasti, zejména pokud jde o tlumočnické služby. Úřední jazyky zemí EU a AKT jsou často opomíjeny, jak tomu bylo ve více případech s portugalštinou. To je vážná chyba a její náprava je důležitá.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Jako členka Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU (afrických, karibských a tichomořských států a EU) jsem rozhodně hlasovala pro tuto zprávu o činnosti, kterou toto shromáždění vykonalo v roce 2009. Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU je jedinečným orgánem, kterému se podařilo prosadit jako klíčový partner v evropsko-afrických vztazích a ve vztazích mezi Severem a Jihem. Povedlo se mu prokázat vysokou kvalitu své práce, jež se opírá o zásady spolupráce, konzultací, transparentnosti a demokratického dialogu a o stále větší interakci mezi evropskými poslanci a poslanci AKT. Chtěla bych smíšené parlamentní shromáždění povzbudit k další práci a ke spolupráci, neboť v Kinshase začíná jeho 20. zasedání. Hlasovala jsem samozřejmě zejména pro odstavec vyzývající ke zřízení mezinárodní daně z finančních transakcí a ke zrušení daňových rájů.

  Filip Kaczmarek (PPE), písemně. – (PL) Schválil jsem zprávu paní Jolyové o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU v roce 2009. Otázka, kterou bychom měli rozebrat podrobněji, se týká regionálních zasedání smíšeného parlamentního shromáždění. Není pochyby o tom, že tato zasedání jsou potřebná. Myslím si však, že bychom měli vypracovat a vyjasnit pravidla těchto zasedání.

Měly bychom jasněji stanovit metody práce, které by se na regionálních zasedáních měly používat. Hodnota těchto zasedání spočívá ve skutečnosti, že umožňují lépe se soustředit na regionální problémy. Zpřesnění formálních postupů posílí možnost, že regionální zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU budou mít nějaký vliv. Právě proto bychom se touto záležitostí měli zabývat. Děkuji.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Skupina, jíž jsem v Evropském parlamentu součástí, pozměnila původní zprávu velmi zásadním způsobem. Vyzývá nyní vlády států AKT, aby zahrnuly přísnější doložky o zákazu diskriminace a pomohly bojovat proti vyhýbání se daňové povinnosti a proti daňovým rájům. K posílení spolupráce AKT-EU je potřebné větší zapojení vnitrostátních parlamentů a občanské společnosti států AKT prostřednictvím finanční a technické podpory.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro schválení zprávy o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU v roce 2009, neboť jsem přesvědčen, že jeho příspěvek ke spolupráci mezi Severem a Jihem je zásadní. Smíšené parlamentní shromáždění totiž hrálo, a stále hraje, klíčovou úlohu při zapojování místních úřadů a orgánů do jednání o dohodách o hospodářském partnerství.

Z těchto důvodů se připojuji k výzvám svých kolegů směřovaných Komisi, aby se ze všech sil snažila poskytovat aktuální informace o jednáních a umožnila tak Parlamentu, aby se mohl plně účastnit sledování dohod, a aby mu v tom pomohla. V neposlední řadě považuji za důležité, aby Evropský parlament hrál informovanou úlohu, a to zmiňuji nejen ve vztahu k jednáním v této oblasti, neboť Parlament je orgán, který může zajistit transparentnost postupů a vyjádření potřeb místních komunit.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU v roce 2009. Posílení parlamentního dohledu je velmi důležité k zajištění toho, aby rozvojové fondy EU byly co nejlépe využívány a účinně přispívaly k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Shromáždění hrálo a hraje klíčovou úlohu při sledování jednání o dohodách o hospodářském partnerství a umožňuje, aby poslanci EP vyslechli z první ruky obavy poslanců AKT a přispěli tak k přísnějšímu dohledu nad jednáními vedenými Komisí a nad prováděním dohod o hospodářském partnerství.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Smíšené parlamentní shromáždění afrických, karibských a tichomořských (AKT) států a EU se v roce 2009 sešlo dvakrát a dospělo na těchto zasedáních k důležitým rozhodnutím o různých otázkách, zejména o otázce potravinové a finanční krize, o situaci v Somálsku, o změně klimatu a o situaci na Madagaskaru. Sešlo se i několik pracovních skupin, aby projednaly řadu závažných témat, včetně: školení k zavedení lepší správy věcí veřejných, stavebních projektů a stěhování v rámci měst, osob s postižením, venkovské turistiky a práv menšin v České republice. Tato pravidelná zasedání získala na významu díky své rozmanitosti a projednávání otázek důležitých pro obě strany s cílem pokusit se přinést řešení problémů, jimž je vystavena většina znevýhodněných regionů.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro vynikající zprávu paní Jolyové o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, což je, opakuji, jedinečný orgán v celém světě díky svému složení a své ochotě pracovat společně na podpoře vzájemné závislosti mezi Severem a Jihem nejen legislativními prostředky, ale i prostřednictvím demokratického dialogu a spolupráce. Chtěl bych využít této zprávy, abych připomněl mezinárodní daň z finančních transakcí, jež má pomoci určitým dárcům splnit své závazky v oblasti oficiální rozvojové pomoci a rozvojovým zemím provést změny potřebné k řešení změny klimatu. Chtěl bych zdůraznit, že jak konsenzus z Monterrey z roku 2002, tak následné kroky po konferenci v Dohá v roce 2008 a plenární zasedání na vysoké úrovni k rozvojovým cílům tisíciletí, které se konalo v New Yorku v září 2010, zaujaly příznivé stanovisko k inovativním a alternativním zdrojům financování rozvoje a zdůraznily potřebu vyváženého postoje k ekonomickým, sociálním a environmentálním aspektům rozvoje.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti zprávě o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU v roce 2009, neboť je velmi neurčitá a její formulace jsou nepřesné. Neobsahuje navíc žádné plány účinnější budoucí rozvojové spolupráce se skupinou afrických, karibských a tichomořských států (AKT). Rozvojová spolupráce ve své dnešní podobě je v 80 % případů neúspěšná. Zvyšuje pouze závislost dotčených států na vnější pomoci. Těmto státům musíme pomoci, aby si pomohly samy. Musí mít možnost rozvíjet postupně fungující národní hospodářství. V této souvislosti hraje velmi důležitou úlohu schopnost uživit se. Tato zpráva však zarputile hájí stávající stav, a proto jsem hlasoval proti.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně. – (PL) Spolupráce s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi je jedním z nejdůležitějších aspektů zahraniční politiky Evropské unie. Proto mne zarmucuje, že se dozvídám o finančních problémech skupiny AKT. Bez ohledu na tyto problémy je Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU v dnešní době jedním z nejdůležitějších fór pro dialog mezi Severem a Jihem. Vítám rozvoj regionální integrace afrických zemí na jedné straně a karibských zemí na straně druhé, neboť to usnadňuje skutečný dialog mezi Evropským parlamentem a celou jižní oblastí. S ohledem na tyto aspekty a vzhledem k tomu, že plně podporuji rozvoj dialogu mezi EU a jižními zeměmi, jsem se rozhodl hlasovat pro zprávu o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU v roce 2009.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, neboť jsem přesvědčen, že shromáždění hraje rozhodující úlohu a snaží se nalézt řešení dnešních složitých problémů. Přestože jeho úloha jako orgánu je poradní, jde o důležité fórum a prostor pro diskuse a pro snahy splnit různé požadavky.

Ze všech důležitých přijatých zpráv a usnesení stačí zmínit zprávy a usnesení k situaci na Madagaskaru, ke změně klimatu, k situaci v Nigeru a ke druhé revizi dohody z Cotonou. Nakonec stojí za zmínku usnesení k důsledkům finanční krize pro země AKT, v němž se zdůrazňuje, že tyto země, přestože nejsou nijak zodpovědné za celosvětové nepokoje, platí nakonec bohužel nejvyšší cenu v podobě zvýšených nákladů, omezené pomoci ze strany bohatých zemí a dražších komodit.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT) v roce 2009. Je důležité zdůraznit úlohu SPS, neboť se prosadilo jako klíčový partner v oblasti spolupráce mezi Severem a Jihem a přispělo k posílení otevřeného a demokratického dialogu mezi EU a skupinou států AKT.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Na dnešní plenární schůzi jsme hlasovali o usnesení o činnosti Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU za rok 2009.

Smíšené parlamentní shromáždění se v roce 2009 sešlo dvakrát. Při těchto příležitostech bylo přijato deset usnesení a luandské prohlášení o druhé revizi dohody o partnerství z Cotonou. Během roku se konala také dvě regionální zasedání – v Guyaně (karibská oblast) a v Burkina Fasu (západoafrická oblast).

Přesto byl rok 2009 poznamenán rozhodnutím přijatým Radou ministrů AKT z prosince 2008 výrazně snížit rozpočet sekretariátu AKT na služební cesty. Toto rozhodnutí významně omezilo schopnost poskytovat služby související se zasedáními smíšeného parlamentního shromáždění konanými mimo Brusel.

V prosinci 2009 přijala Rada AKT opatření s cílem zajistit, aby finanční prostředky z rozpočtu na rok 2010 byly dostatečné a pokrývaly dvě plenární zasedání, jedno regionální zasedání a až dvě další mise. Vzhledem k okolnostem je vhodné v této oblasti dále pracovat a prověřovat dodatečné a inovativní zdroje rozvojového financování, zejména mezinárodní daň z finančních transakcí.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Tleskám tomuto usnesení vypracovanému naší kolegyní, Evou Jolyovou, tam, kde uvádí, že vítá skutečnost, že v roce 2009 SPS nadále poskytovala rámec pro otevřený, demokratický a prohloubený dialog mezi EU a státy AKT, a vyzývá k lepšímu politickému dialogu, vítá kladnou odpověď nového komisaře pro obchod na žádost některých států a regionů AKT o přezkum sporných záležitostí zmíněných v rámci vyjednávání dohod o hospodářském partnerství, která je v souladu s prohlášeními předsedy Komise, a zdůrazňuje, že je třeba, aby Parlament pečlivě sledoval vyjednávání dohod o hospodářském partnerství a jejich uplatňování.

  Joanna Senyszyn (S&D) , písemně. – (PL) Jako členka delegace pro Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU jsem schválila zprávu o činnosti SPS v roce 2009. Mám na činnost shromáždění v tomto roce kladný názor, zejména včetně usnesení přijatých k v souvislosti s celosvětovou krizí, k sociálním podmínkám a ke změnám klimatu.

Příští týden na 20. zasedání shromáždění se budeme zabývat mimo jiné dosažením rozvojových cílů tisíciletí. Jako členka Výboru pro sociální věci a životní prostředí SPS si myslím, že je důležité, aby byla provedena komplexní analýza a aby do příštího roku byla zahájena široká debata o environmentální a sociální situaci ve státech AKT. Přezkum stávajících opatření nám umožní efektivněji plánovat cíle do dalších let. V souladu se stanoviskem Evropského hospodářského a sociálního výboru jsem rovněž pro větší podporu a uznání afrického sociálního hospodářství.

Výsledkem zahrnutí afrického sociálního hospodářství do programu EU může být posílení spolupráce s mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní organizace práce a Světová banka, a může vést i k tomu, že veřejné mínění vyjádří větší podporu posilování vnější pomoci EU formou většího zapojení velkých partnerů z oblasti evropského sociálního hospodářství. Myslím si, že SPS by mohlo rovněž podrobněji přezkoumat úlohu afrického sociálního hospodářství při odstraňování chudoby. Doufám, že SPS se aktivně zapojí do provádění strategie EU-Afrika.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která hodnotí činnost afrických, karibských a tichomořských států (AKT). Tímto dokumentem Evropský parlament upozorňuje na skutečnost, že úspěch smíšeného parlamentního shromáždění je spojen s otevřeným, demokratickým a hloubkovým dialogem mezi Evropskou unií a zeměmi AKT.

Zpráva rovněž opakuje zásadu univerzálnosti lidských práv a připomíná Radě, že Evropský parlament opakovaně vyzývá k zahrnutí přísnější doložky o zákazu diskriminace do revidované dohody z Cotonou.

Vítám zejména hlasování o pozměňovacím návrhu, v němž se požaduje daň z finančních transakcí jako možná reakce na krizi, i když si nedělám iluze o tom, že v Evropském parlamentu budou k tomuto tématu rozporuplné hlasy. Tímto pozměňovacím návrhem volá Evropský parlament po nových a inovativních zdrojích financování rozvoje, jako je např. mezinárodní daň z finančních transakcí, a dále vyzývá smíšené parlamentní shromáždění, aby se zabývalo otázkou zrušení daňových rájů.

Doufejme, že tato zpráva neprojde bez povšimnutí a že všechny evropské orgány na ni budou moci poukazovat s cílem vytvořit další vztahy se zeměmi AKT.

Zpráva: Luigi Berlinguer (A7-0252/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Schvaluji tuto zprávu zdůrazňující článek 67, která se týká různých právních systémů a postupů a přístupu ke spravedlnosti, tedy záležitostí, u nichž by vzájemné uznání mělo přispět k lepšímu poznání různých právních systémů a postupů. Jsem přesvědčen, že pokud jde o občanské soudnictví v EU, byl již učiněn obrovský pokrok, a že tento ambiciózní plán na přijetí přístupu k občanskému právu, který by byl strategičtější a méně roztříštěný, by měl odrážet skutečné potřeby občanů a podniků. Musí vzít v úvahu i obtíže tvorby právních předpisů v oblasti sdílené soudní pravomoci s možností harmonizace tam, kde se pravomoc překrývá.

Proto musí být zachováno dodržování různých právních přístupů a ústavních tradic různých členských států, a zároveň je třeba vymyslet přístup na úrovni celé EU, aby bylo možné řešit obecné problémy. Nutno dodat, že je třeba zajistit, aby opatření, která již byla zavedena do praxe, fungovala a aby byl upevněn pokrok, jehož již bylo dosaženo, a abychom se tedy mohli plynule posunout kupředu v zájmu řádného a funkčního provádění Stockholmského programu.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Stockholmský program zavádí ambiciózní evropské politiky v oblasti spravedlnosti a bezpečnosti s cílem vybudovat Evropu pro občany.

Tento cíl zahrnuje legislativní návrh posílené spolupráce s ohledem na zákony týkající se rozvodu. Dvacet procent rozvodů v Evropě se týká mezinárodních párů. Tyto rozvody bývají někdy mařeny nekonečnou byrokracií a nedostatkem jasných odpovědí ze strany vnitrostátních systémů. V mnoha případech trpí děti a slabší partner především emočním stresem a napětím vyplývajícím z právního řízení. Podle možnosti by bylo nejlepším řešením vybudovat systém mediace, konkrétně pokojné dohody mezi stranami. Za tímto účelem by bylo vhodné odkázat na koncepce stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech a Evropský kodex chování pro mediátory.

Pro všechny občany bude rovněž důležité, aby získali přístup k aktuálním a kvalitním informacím, které jsou nyní k dispozici v databázi Komise a jež se týkají základních aspektů vnitrostátního práva a práva EU a postupů spojených nejen s rozlukou a rozvodem, ale i s mediací.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Stockholmský program usiluje o vytvoření evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva, který evropským občanům zaručí základní práva, včetně práva na svobodu podnikání tak, aby se podnikání rozvíjelo ve všech hospodářských odvětvích. Od doby, kdy Unie poprvé získala pravomoci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, a následně byl vytvořen PSBP, bylo dosaženo velkého pokroku v oblasti civilního soudnictví a rychle pokročila harmonizace pravidel v oblasti mezinárodního práva soukromého. To je velmi důležité, neboť tato oblast práva je vysloveně prostředkem k dosažení vzájemného uznávání a respektování právních systémů jednotlivých států. Jsem toho názoru, že akční plán předložený Evropskou komisí je ambiciózní, ale zároveň je nezbytné řádně posoudit účinnost a soulad s cíli stanovenými v již zavedených opatřeních, aby byly uspokojeny potřeby občanů, podniků a právníků.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podporuji návrh Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, aby byl do usnesení o občanském, obchodním, rodinném a mezinárodním právu soukromém zařazen text o jednotném evropském trhu. Jednotný trh je podle mého názoru pro evropský prostor prospěšný, pokud jde o svobodu, bezpečnost a právo, a přispívá k posílení evropského modelu sociálně tržního hospodářství, ale zároveň chrání spotřebitele. Bulharsko, které leží na okraji EU, bývá často ohrožováno dovozem nebezpečného nebo potencionálně nebezpečného padělaného zboží. Právě nedávno se na bulharském trhu vyskytlo dvacet let staré jehněčí maso. A to je jen jeden z mnoha případů Vytvoření evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva posílí jednotný trh, zejména ochranu práv spotřebitelů, a já vás naléhavě žádám, dámy a pánové, abyste podpořili Komisi, aby to vzala v úvahu a vytvořila právní předpis, který zajistí řádné fungování jednotného trhu v zájmu spotřebitelů.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť Evropský parlament vyzývá Komisi, aby co nejúčinněji a co nejrychleji zabezpečila, že Stockholmský akční plán bude skutečně odrážet potřeby evropských občanů, zejména pokud jde o volný pohyb po Evropské unii, zaměstnanecká práva, potřeby podniků a rovné příležitosti pro všechny. Chtěla bych zdůraznit, že právo Unie musí sloužit občanům, zejména v oblastech rodinného a občanského práva, a proto jsem ráda, že od doby, kdy Unie poprvé získala pravomoci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, a následně byl vytvořen PSBP, bylo dosaženo velkého pokroku v oblasti civilního soudnictví.

Je třeba zdůraznit, že Stockholmský program usiluje o vytvoření evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva, který evropským občanům zaručí základní práva, včetně práva na svobodu podnikání tak, aby se podnikání rozvíjelo ve všech hospodářských odvětvích. Dozrál čas pro zamyšlení nad budoucím vývojem PSBP a Evropský parlament proto vyzývá Komisi, aby zahájila rozsáhlou diskuzi zahrnující všechny zainteresované strany, zejména soudce a právníky

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Zpráva obsahuje celou řadu doporučení v oblastech občanského, obchodního a rodinného práva stejně jako mezinárodního práva soukromého. Především se zabývá opatřeními na zvýšení vymahatelnosti práva v přeshraničních sporech a v duchu Stockholmského programu směřuje k vyšší míře spolupráce justičních orgánů v členských státech. Akční plán také navrhuje legislativní iniciativu na vypracování nařízení, které by zvýšilo účinnost výkonu rozsudků týkajících se transparentnosti aktiv dlužníků a podobné nařízení o obstavení bankovních účtů. Otázku sjednocení informací o osobním stavu v dokladech občanů členských států EU považuji za samozřejmou, a to z důvodu odstranění překážek při cestování.

Zpráva současně apeluje na komisi, která vytvořila pracovní skupinu pro rozhodčí řízení, aby konzultovala případné legislativní návrhy před jejich předložením, neboť otázky rozhodčího řízení se významně dotýkají mezinárodního obchodu. Opatření navržená ve zprávě napomohou ke zvýšení vymahatelnosti práva v EU, a proto jsem zprávu svým hlasováním podpořila.

  Carlo Casini (PPE), písemně. – (IT) Zdržel jsem se konečného hlasování o usnesení pana Berlinguera, neboť byl vyřazen pozměňovací návrh 2. Ten byl velmi důležitý, aby nevznikly chybné výklady bodu 40, v němž se uvádí, že Parlament „výrazně podporuje záměr zavést vzájemné uznávání účinků vnitrostátních dokladů“. Toto znění by mohlo dávat například podnět k tomu, aby byl v celé Evropské unii uznáván svazek mezi osobami stejného pohlaví, který je registrován v členském státě, kde je takový svazek povolen.

Ve skutečnosti musíme rozlišovat mezi účinky hotového právního úkonu (v případě uzavření sňatku) a účinky úředního dokladu o registraci. Úřední doklad o registraci plně osvědčuje to, co je doloženo (například to, že homosexuální sňatek byl uzavřen v Holandsku), a tento veřejný důkaz je účinkem úředního dokumentu o stavu manželském. Účinky dokumentu o úřední registraci jsou však poněkud odlišné a jejich uznávání (například vdovský/vdovecký důchod) není ve státě, který je neuznává, povoleno. Záležitosti rodinného práva jsou v každém případě součástí identity jednotlivých států a právo EU je nemůže ovlivňovat. Možnost odlišného výkladu mě vedla k tomu, že jsem se rozhodl zdržet se hlasování.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Vítám dosažení velkého pokroku v oblasti civilního soudnictví od doby, kdy Unie poprvé získala pravomoci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, a kdy byl vytvořen PSBP. Chtěl bych kromě toho poblahopřát Komisi k jejímu velmi ambicióznímu plánu, který splňuje velkou část požadavků předložených Parlamentem. Důležité je přijmout strategičtější a méně roztříštěný přístup založený na skutečných potřebách občanů a podniků při výkonu jejich práv a svobod na jednotném trhu.

Stockholmský akční plán musí odrážet tyto potřeby, pokud jde, mimo jiné, o mobilitu, zaměstnanecká práva, potřeby podniků a rovné příležitosti a zároveň prosazovat právní jistotu a přístup k rychlé a účinné spravedlnosti. Nemůžeme ignorovat obtíže, jež vznikají při přijímání právních předpisů v oblasti sdílené pravomoci, kdy jen v malém počtu případů může být využito harmonizace a kdy je nezbytné zamezit překrývání. Rozdílný právní přístup a rozdílné ústavní tradice různých právních systémů se mohou stát zdrojem inspirace pro evropskou právní kulturu, ale neměly by představovat překážku budoucímu rozvoji evropského práva.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) K dnešnímu dni jsou mezi 27 členskými státy a mezi těmi, které mají do EU vstoupit v blízké budoucnosti, určité rozdíly v oblasti občanského práva. Předložený akční plán je krokem kupředu. Všímá si podobností a zdůrazňuje rozdíly, aby tak upozornil na potřebu tyto rozdíly omezit.

Pokud jde zejména o témata, která mají na starosti výbory, jichž jsem členkou, myslím si, že vytvoření společných pravidel a zavedení integrovaného soudního systému je velmi důležité pro to, aby bylo zajištěno přežití jednotného trhu. Výzvy dnešní doby vyžadují skutečně společné úsilí o harmonizaci evropského práva, i když by měly být respektovány právní tradice a specifické rysy každé země.

Vítám proto zprávu, která vyzývá Evropskou komisi, aby usilovala o odstranění právních překážek bránících výkonu práv v členských státech a aby zmenšila negativní dopad těchto překážek na občany, na něž se vztahují přeshraniční právní záležitosti. Obojí je zásadní podmínkou pro vytvoření evropské právní kultury, která sama může zaručit vytvoření společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva v Evropě.

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE), písemně. – (SV) Vysvětlení hlasování: dne 23. listopadu 2010 hlasovali švédští konzervativci pro zprávu (A7-0252/2010) o aspektech akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého. Chtěli bychom však zdůraznit své přesvědčení o tom, že by se měla věnovat velká pozornost harmonizaci různých forem přípravy na právní profese v členských státech, a podtrhnout, že tato harmonizace nespadá do rámce Stockholmského programu. Nejsme přesvědčeni ani o tom, že požadavkem pro výkon profese právníka by měla být znalost dvou jazyků. Nakonec bychom chtěli upozornit na to, že autonomie stran ve smluvním právu společností je vrcholně důležitá a takovou by měla zůstat.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Stockholmský program je důležitým dalším krokem v rozvoji evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva směrem k většímu zaměření na jednotlivce. K většímu zaměření, které přispěje nejen ke komplexnější perspektivě občanství, včetně respektování lidských bytostí a lidské důstojnosti, ale i k perspektivě v oblasti práva a spravedlnosti přístupných po celé Unii tak, aby jednotlivcům nebránily ve výkonu práv žádné vnitřní hranice. Zaměření na jednotlivce, které musí být zaručeno i přes hranice, včetně stále silnějšího fenoménu přistěhovalectví a azylu, třebaže v přísné shodě s pravidly občanské harmonie, včetně bezpečnosti. Akční plán Komise je konzistentním ztělesněním Stockholmského programu. Při rozvíjení evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva je však vždy třeba respektovat zásadu subsidiarity, která posiluje respektování jednotlivců a tradic, jež jsou nedílnou součástí jejich historie. Zpráva o aspektech akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého, o níž jsme hlasovali, je podle mého názoru v souladu s těmito liniemi.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť si myslím, že je mimořádně důležitá pro řádné provádění opatření, jež stanoví Stockholmský program s ohledem na zkvalitňování prostoru svobody a bezpečnosti. Toho lze dosáhnout zlepšováním spolupráce mezi členskými státy v oblasti soudnictví, podporou evropské soudní kultury a řešením různých neslučitelných otázek mezi odlišnými modely procesního práva, které existují na úrovni členských států. Akční plán Komise, jímž se provádí Stockholmský program, musí zohlednit všechny tyto aspekty uvedené ve zprávě.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu, neboť se zasazuje o konkrétní opatření posilující právní jistotu a přístup k rychlé a účinné spravedlnosti. Podle Stockholmského akčního plánu je třeba zajistit, aby se při výměně osvědčených postupů mezi právními systémy věnovala zvláštní pozornost potřebám jednotlivých občanů a podniků, usnadnění mobility v rámci EU, zaměstnaneckým právům a rovným příležitostem.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Oblasti občanského práva, obchodního práva, rodinného práva a mezinárodního práva soukromého patří mezi nejcitlivější oblasti práva použitelného v každém členském státě EU. Proto si myslím, že veškeré změny v nich musí být prováděny s mimořádnou péčí a že je co nejvíce třeba zohlednit zásadu subsidiarity. Evropští zákonodárci musí vždy respektovat různé právní systémy, konsensus, který se kolem nich vytvořil v každé příslušné politické komunitě, a jejich legitimní možnosti. Nemohou a nesmějí ignorovat skutečnost, že pracují s lidmi a s národy, které mají stabilní, zavedené a hluboce zakořeněné právní systémy. Doporučuji proto, aby změny byly účelné a přiměřené aktuálním potřebám lidí a aby navrhované plány a iniciativy byly přísně prověřovány. Jelikož v tomto ohledu pečlivě sleduji přijímání opatření, vím, že existují právní vztahy, u nichž by díky jejich povaze bylo možno použít právní předpisy více zemí. Uznávám, že velká část toho, o co se zpráva zasazuje, je pozitivní, a že cílem je výměna osvědčených postupů a vybudování skutečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Stockholmský program, který Rada schválila v prosinci 2009, stanoví priority rozvoje evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva na příštích pět let. Právo EU usnadňuje mobilitu a umožňuje veřejnosti vykonávat právo na volný pohyb, čímž posiluje důvěru v evropský prostor práva. Akční plán Komise, jímž se provádí Stockholmský program, zahrnuje využití nástrojů, jež jsou k dispozici po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, aby se tak usnadnil každodenní život a podnikání občanů EU, a slaďuje potřeby veřejnosti a vnitřního trhu s různorodými právními tradicemi v jednotlivých členských státech. Podporuji tuto zprávu, ale chtěl bych poznamenat, že některé oblasti by měly být prioritní, například občanské záležitosti a vzájemné uznávání úředních dokladů.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Tato zpráva z vlastního podnětu se týká různých složitých témat vycházejících z aspektů akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého. Následkem toho jsou i naše stanoviska k návrhům zpravodaje různá.

Některé z nich se nám zdají být pozitivní, zejména když zpravodaj odkazuje na potřebu podpořit diskusi o problémech týkajících se námořního, obchodního a rodinného práva. Právě v Portugalsku není dořešena záležitost specializace soudců na tyto oblasti. Vzhledem k typu dotčených témat potřebují soudci pochopitelně konkrétní přípravu na práci u rodinných soudů.

V obchodní oblasti je však několik problémů a pravděpodobně by bylo lepší zajistit ochranu ochranných známek u občanskoprávních soudů, nikoli u trestních. V této oblasti jsou i v Portugalsku lhůty velmi dlouhé a ví se, že pro mnohé soudce je v některých velmi specifických případech obtížné dospět k rozhodnutí.

  Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE), písemně. – (SV) Vysvětlení hlasování: dne 23. listopadu 2010 hlasovali švédští konzervativci pro zprávu (A7-0252/2010) o aspektech akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého. Chtěli bychom však zdůraznit, že jsme přesvědčeni, že by se měla věnovat velká pozornost harmonizaci různých forem přípravy na právní profese v členských státech, a podtrhnout, že tato harmonizace nespadá do rámce Stockholmského programu. Nejsme přesvědčeni ani o tom, že požadavkem pro výkon profese právníka by měla být znalost dvou jazyků. Nakonec bychom chtěli upozornit na to, že autonomie stran ve smluvním právu společností je vrcholně důležitá a takovou by měla zůstat.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Hlasovali jsme proti této zprávě. Není přijatelné vytvářet 28. režim, byť nepovinný, v některých oblastech občanského práva, který by překlenul vnitrostátní systémy. Navíc je vrcholem pokrytectví tvrdit, že rozmanitost těchto systémů je výhodou, jestliže se k jejich sbližování, nebo jinak řečeno k jejich případné standardizaci, doporučuje i „regulační přejímání“. Navíc je nepřijatelné, aby se volný pohyb osob a nediskriminační přístup k dávkám sociálního zabezpečení v zemích pobytu používal jako záminka pro vyžadování vzájemného uznávání dokladů o rodinném stavu, neboť tím, co skutečně stojí za tímto návrhem, není zjednodušení života evropských rodin, které se přestěhují do jiné země EU. Skutečným cílem je vnutit sňatky osob stejného pohlaví a přijetí homosexuálních párů těm členským státům, které je ve svém právu neuznávají. Rodinné právo spadá přísně a výhradně do pravomoci členských států a tak to musí zůstat. Musíme ovšem zastavit jednostranné rozhodování německých soudů, pokud jde o péči o děti při rozvodu národnostně smíšených párů, a zabránit přílišné absolutní pravomoci Jugendamt, který je obviňován v peticích, jež jsou nám předkládány.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Potěšilo mne přijetí této zprávy, která vítá Stockholmský akční plán, zvláště ty prvky, které se v něm týkají občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého. Evropská unie pracuje na vytvoření evropského prostoru práva a základem tohoto prostoru je myšlenka, že rozsudky, stejně jako lidé, musí mít možnost přesouvat se po Unii, aby občané Evropy získali lepší přístup ke spravedlnosti. Do tohoto společného prostoru práva patří vzájemné uznávání rozsudků členskými státy a toto vzájemné uznávání je rozhodující v takových oblastech, jako je rodinné právo, smlouvy, dědictví a závěti, vlastnictví manželů atd. To jsou rozhodující oblasti v životě každého z nás. Naše zpráva klade mimo jiné důraz na význam přípravy soudců, právní vzdělání, vytváření sítí mezi soudci a provádění výměnných programů. Plně tyto cíle podporuji.

  Martin Kastler (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro pozměňovací návrhy a proti zprávě poslance Berlinguera, neboť si nejsem jist, že dostatečně podporuje subsidiaritu. Nemyslím si, že bychom měli vyškrtnout důležité podrobnosti jen proto, že jde o velký balík směrnic. To je strategie, která se obrátí proti nám. Pro mě je v této věci rozhodující odstavec 40, který v podobě, v jaké byl dnes přijat, vyvolá společně s dalšími částmi Stockholmského programu střet systémů soudnictví. Konkrétně řečeno, existují pochybnosti o tom, zda bychom měli používat rodinné právo za účelem vzájemného uznávání dokladů o rodinném stavu, tedy oddacích listů, a zda bychom tedy měli brát v úvahu rozhodovací orgány členských států, pokud jde o definici sňatku, na základě postupu stanoveného v čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Jelikož v tom stále není jasno, hrozí nebezpečí střetu mezi jednoduchými postupy občanského práva a složitými postupy přeshraničního rodinného práva. Rozsudek, který se řídil pozměňovacím návrhem 3, by ke zmírnění tohoto střetu stačil. Je to detail, který dnes bohužel většina Parlamentu nepodpořila. Já jsem i nadále toho názoru, že sňatek a rodinný život jsou pod zvláštní ochranou státu. Jsou výhradně v pravomoci členských států. Proto jsem hlasoval proti této zprávě z vlastního podnětu.

  Alan Kelly (S&D), písemně. – Toto usnesení vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že s Parlamentem budou provedeny plnohodnotné konzultace, pokud jde o organizaci a zabezpečení vzdělávání v soudnictví. Tato iniciativa napomůže koncepci evropské soudní kultury tak, že všem občanům EU bude zaručeno rovné a důstojné zacházení.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o akčním plánu, jímž se provádí Stockholmský program, neboť považuji pokrok v oblasti budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva za rozhodující. Od jeho vytvoření došlo k obrovskému pokroku v oblasti soudnictví, včetně občanského soudnictví.

Myslím si, že je třeba respektovat rozdílné právní přístupy a ústavní tradice členských států, ale jsem přesvědčen i o tom, že existence těchto rozdílů by měla být považována za silnou stránku, na kterou je třeba se zaměřit, aby bylo dosaženo cíle, jímž je další rozvoj evropského práva. V této souvislosti se musí zapojit i evropská soudnická komunita, neboť její příspěvek by měl posílit myšlenku skutečné evropské soudní kultury tím, že bude sdílet znalosti a studovat komparativní právo.

Proto plně podporuji návrh na vytvoření fóra, na němž by mohli diskutovat a šířit své znalosti soudci, kteří se často zabývají případy s přeshraničním dosahem v oblasti námořního, obchodního a rodinného práva a v případech ublížení na zdraví. A nakonec se domnívám, že na základě těchto předpokladů by se Stockholmský akční plán měl zaměřit na uspokojení požadavků jednotlivých občanů a podniků při výkonu práv a svobod na celoevropskou spravedlnost.

  Marine Le Pen (NI), písemně. – (FR) Pokud se na Stockholmský program (2010–2015) podíváme z pohledu spolupráce v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, pokládá ve skutečnosti základy evropské svrchovanosti v mnoha oblastech s cílem odstranit všechny zbývající překážky volného pohybu mezi členskými státy EU. Bez ohledu na to, zda se jedná o základní práva, soukromí, práva menšin, evropské občanství nebo azylovou a přistěhovaleckou politiku, slouží tato všehochuť vlastně jako záminka pro podněcování federalistických ambicí evropského byrokratického superstátu. Já zastávám názor, že právo a obyčeje a zvyky jsou základní součástí ducha a identity lidu a svrchovaného národa. Podpora myšlenky obskurní evropské harmonizace, zejména v oblasti občanského a rodinného práva, by se rovnala odmítnutí obětí a výdobytků získaných v průběhu staletí. Vzhledem k tomu, že v současné době má Francie jeden z nejvyšších standardů právní a sociální ochrany ve světě, nebude pro ni výhodný žádný pokrok a stane se obětí proevropské, globalistické a ultraliberální posedlosti.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám přijetí této zprávy týkající se Stockholmského programu, která zdůrazňuje potřebu zajistit vzájemné uznávání úředních dokumentů vydaných vnitrostátními správními orgány. Bude se to týkat i svazků osob stejného pohlaví v tom smyslu, že partneři ve svazku osob stejného pohlaví mohou jednat jako nejbližší příbuzní v případě nehod v zahraničí a v případě potřeby mají stejné právo na daňové úlevy, jestliže žijí nebo pracují v jiném členském státě.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Zaměření tzv. Stockholmského programu a plán jeho realizace jsou pozitivní. Za jeden z hlavních důvodů považuji fakt, že cílem programu je vytvoření základu a podmínek, za kterých občané EU mohou v plném rozsahu požívat a vymáhat svá práva a svobody. Realizace Stockholmského programu má a bude mít svá úskalí. Objektivní potřeba sjednocování právních předpisů na jedné straně (např. v oblasti práva na svobodu pohybu), na druhé straně nebezpečí zneužití nejednotného výkladu unifikovaných právních norem. Lze přivítat iniciativu Stockholmského programu s cílem zajistit uznávání oficiálních dokumentů mezi členskými zeměmi. Tento mechanismus však nesmí být v přímém konfliktu se základními normami členských států, zejména v rodinném právu. Vzhledem k tomu, že právě v rodinném právu se odráží mnohaleté tradice a těžko dosažený společenský konsenzus, není přípustné, aby v této oblasti, byť dobře míněnými záměry pro unifikaci, byla porušována suverenita členských států. Další vývoj by měl být zaměřen na záruky, že unifikované právo nepovede ke snížení standardů práv (občanských, sociálních atd.), které jsou v členských státech na různé úrovni. Dále je nutné zaručit, že unifikace právních předpisů nepovede k možnosti otevírání majetkových nároků a porušení státní integrity, a musí být jasně vymezeno, kým a jak bude zaručena vymahatelnost unifikovaných evropských právních předpisů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Oblasti občanského práva, obchodního práva, rodinného práva a mezinárodního práva soukromého patří mezi nejcitlivější oblasti práva použitelného v různých členských státech EU. Zdržel jsem se hlasování o této zprávě, neboť se domnívám, že je důležité, aby v těchto věcech byla vždy přítomna zásada subsidiarity, zejména ve věcech týkajících se rodinného práva a záležitostí týkajících se vzájemného uznávání sňatků a rodinného práva.

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Co chceme zlepšit na úrovni evropské soudní spolupráce tak, jak ji dnes známe? Přijatý dokument vrhá světlo na nejdůležitější části plánu Komise. Zdůrazňuje úkoly, které před sebou máme v nadcházejícím období z hlediska perspektiv občanů. Jako politik a jako učitel souhlasím s tím, že komunikace mezi vyššími vzdělávacími institucemi vyžaduje další zlepšení, takže dnešní nová generace právníků se musí v průběhu let strávených na univerzitě důvěrně seznámit s rozmanitostí evropské právní kultury. V zájmu členských států je dále zlepšovat oblast soudnictví. Energie investovaná do vzdělávání nese ovoce v podobě účinnosti soudního systému. Musíme se vynasnažit zajistit, aby všude byly k dispozici zdroje potřebné ke vzdělávání. Těmi, kdo nejvíce přispějí k odstranění překážek v přeshraniční spolupráci, mohou být odborníci, kteří získali v zahraničí zkušenosti společně s příslušnými jazykovými znalostmi. Důvěru v systémy členských států můžeme posílit tím, že se s těmito systémy seznámíme. Studenti si musí uvědomovat význam účasti v zahraničních výměnných programech.

Velmi důležité je podporovat fóra, jejichž cílem je rozvoj odborného dialogu. Zástupci právnických profesí musí dostat příležitost vyjadřovat nepřetržitě svůj názor na prostor svobody, bezpečnosti a práva. Jsou to právě oni, kdo přichází v praxi do styku s příslušnými problémy. Jsou to oni, na koho se obracíme s dotazy týkajícími se výsledků dosud přijatých opatření. Jako zástupci zájmů občanů se musíme vynasnažit, aby EU nezískala v představách občanů pověst legislativního bludiště. Právní předpisy týkající se spotřebitelů a podniků musí být skutečně pro ně a o nich.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Odstavec 40 zprávy o aspektech akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého představuje vážné porušení vnitrostátního práva, když požaduje, aby sňatky osob stejného pohlaví a partnerství uzavíraná v některých členských státech byla uznávána ve všech ostatních členských státech. K propašování tohoto opatření zadními vrátky je použita šikovná formulace. V německé verzi návrhu, a obávám se, že ani v jiných jazykových verzích, není skutečný cíl tohoto odstavce až tak jasný, jak by měl být. Vzhledem k tomu, že jsem ze zásady proti homosexuálním sňatkům a zejména proti tomuto nečestnému politickému stylu, hlasoval jsem proti tomuto odstavci a proti zprávě. Zpráva by se mohla stát podnětem k partnerské turistice, stejně jako k tomu již došlo v případě adopcí a umělého oplodnění.

Vstup do partnerství v zemi, kde práva a povinnosti rovnající se právům a povinnostem manželským mají sílu zákona, umožní partnerům, aby vznášeli ve své zemi původu takové nároky, které se v této zemi týkají pouze manželství. Skutečným důsledkem tohoto usnesení by byla naprostá absurdita existence různých předpisů v různých zemích.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Zpráva se zabývá vrcholně důležitým tématem, tedy způsobem, jak EU plní potřeby svých občanů a obchodních společností v oblasti práva se zvláštním důrazem na přeshraniční občanskoprávní a obchodní spory. Je mi však líto, že jsem v obsahu zprávy nenalezl žádný odkaz na kroky nezbytné k informování občanů a správců společností o možnostech, jež jim nabízí evropské právní předpisy při sledování jejich zájmů v soudních řízeních. O těchto možnostech se toho ví málo, a proto nejsou dostatečně využívány. Je důležité zaměřit se na soudy a právníky, ale tím není zajištěn kompletní přístup občanů k těmto informacím.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro zprávu o aspektech akčního plánu provádění Stockholmského programu v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého. Od doby, kdy Unie získala pravomoci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, a následně byl vytvořen PSBP, k němuž jsou nyní EU a členské státy společně příslušné, bylo dosaženo velkého pokroku v oblasti civilního práva. Ve sdělení Evropské komise nazvaném „Prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům“ (KOM(2009)0262) byl navržen ambiciózní plán rozvoje výše uvedeného prostoru v období 2010-2014.

Nemůže být pochyb o tom, že další pokrok v této oblasti bude vyžadovat strategičtější přístup, který bude primárně zaměřen na potřeby občanů a podniků s ohledem na výkon práv a svobod na jednotném trhu. Je potřeba, aby byla provedena postupná harmonizace, sbližování a standardizace například v oblasti ochrany spotřebitele. Je naprosto samozřejmé, že při zajišťování funkčnosti opatření, která již byla přijata, je třeba respektovat a vzít v potaz radikálně odlišné právní systémy a tradice. Jsem však přesvědčen, že jejich koexistence by měla být považována za silnou stránku a za inspiraci, nikoli za překážku, při vytváření společných řešení v oblasti evropské legislativy. Komise by měla vést otevřenou diskusi s různými zástupci soudního systému, včetně především právních odborníků, aby vyřešila existující problémy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Berlinguera, pokud se týká aspektů se zásadním významem pro možný posun směrem k občanské Evropě a pro podporu rozvoje evropské soudní kultury.

Zpráva se vyváženým a vyčerpávajícím způsobem zabývá zejména záležitostmi týkajícími se vzdělávání soudců, spolupráce mezi soudními orgány, evropského smluvního práva, základních práv, včetně svobody podnikání, aby se podnikání rozvíjelo ve všech hospodářských odvětvích, a vzájemným uznáváním úředních dokumentů vydaných vnitrostátními správními orgány, včetně dokladů o rodinném stavu.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Cílem Stockholmského programu je zachovat základní práva občanů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Rozdíly v různých právních systémech členských států však vytvářejí překážky rozvoje evropských právních předpisů. Proto jsem hlasoval pro usnesení Evropského parlamentu, v němž se navrhuje sbližování a harmonizace občanského, obchodního a rodinného práva a mezinárodního práva soukromého a které se zaměřuje na spolupráci mezi různými právními systémy členských států prostřednictvím:

• péče o společnou evropskou soudní kulturu,

• vzdělávání a odborné přípravy soudců, státních zástupců a dalších soudních úředníků s cílem dosáhnout vzájemného pochopení právních systémů jiných členských států a řešit přeshraniční spory,

• vytvoření pravidelného fóra, kde by soudci činní v oblastech práva, kde jsou často řešeny přeshraniční otázky, mohli zkoumat právně rozporné nebo obtížné oblasti s cílem vytvořit ovzduší vzájemné důvěry,

• zavedení evropského smluvního práva a

• zavedení spolupráce soudů členských států při dokazování v občanských a obchodních věcech.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Stockholmský program schválený v prosinci 2009 stanoví priority rozvoje evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva na příštích pět let. V této souvislosti je důležité poukázat na nezanedbatelné výsledky, jichž bylo již dosaženo, a doufat, že doporučená opatření mohou pomoci reagovat na skutečné potřeby veřejnosti a podniků, usnadňovat jejich mobilitu a výkon práv a svobod na jednotném trhu, aniž by byly ohrožovány požadavky zásady subsidiarity a respektování různorodých právních přístupů a ústavních tradic různých členských států.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Dnes jsme na plenární schůzi hlasovali o návrhu usnesení o pozitivních právních aspektech akčního plánu provádění Stockholmského programu, tedy jinými slovy o prioritách Evropské unie v oblasti rozvoje prostoru svobody, bezpečnosti a práva v období 2010–2014 se zvláštním ohledem na aspekty občanského a obchodního práva a mezinárodního práva soukromého.

Dokument vyzývá Komisi, aby zkvalitnila návrh předložený ve snaze překonat některé problémy a kritické oblasti, které se objevují konkrétně v mezinárodní soudní praxi. Konkrétním příkladem konstruktivního a uznalého přístupu, jež může mít společný a široce diskutovaný návrh usnesení k evropským právním předpisům, je pomoc vnitrostátních soudců s technickými aspekty navrhovaných opatření v průběhu přípravy návrhu právního předpisu a zřízení nezávislého evropského reklamačního nástroje, který by mimo jiné umožnil alespoň částečně řešit problémy vyplývající z rozdílných názorů v rámci vnitrostátního procesního práva.

V oblasti, která je pro občany tak důležitá, jako občanské právo, je nezbytné respektovat radikálně odlišné právní přístupy a ústavní tradice a přizpůsobit se jim, ale je nezbytné vyrovnat se i s negativními právními důsledky, které mohou pro občany nastat a jež z těchto rozdílů vyplývají.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jedná se o dobrý předpis, jehož cílem je využít veškeré možné prostředky k pěstování evropské soudní kultury, zejména pomocí právního vzdělávání a odborné přípravy.

  Marco Scurria (PPE), písemně. – (IT) Doufám, že kroky uvedené v akčním plánu se vzhledem ke svému významu pro zlepšení života občanů Evropy budou provádět podle plánovaného harmonogramu. Itálie vždy podporovala zejména potřebu rozvíjet vzájemnou důvěru mezi členskými státy Unie a je pro pokračování v rozšiřování předpisů EU v oblasti soudnictví a vnitřních věcí.

Z tohoto pohledu rozhodně podporujeme přístup celého akčního plánu, který spočívá na zásadě vzájemného uznávání rozhodnutí, jehož bude dosaženo posílením vzájemné důvěry. Chtěl bych rovněž zdůraznit nutnost využít veškeré možné prostředky na podporu evropské soudní kultury, zejména prostřednictvím právního vzdělávání a odborné přípravy.

  Debora Serracchiani (S&D), písemně. – (IT) Chtěla bych vyjádřit své uspokojení  nad tím, že záležitostem v oblasti občanského práva, jako je legislativní návrh posílené spolupráce v oblasti rozvodového práva a uznávání a vydávání veřejných úředních dokumentů v oblasti pozůstalostí je přikládán takový význam. Těší mě zejména důraz kladený na potřebu zavést konkrétní opatření a programy na podporu efektivní evropské soudní kultury, založené na vzdělávacích opatřeních, které by se uskutečňovaly v rámci programů Erasmus pro soudce a všechny poskytovatele právních služeb.

Kroky uvedené v plánu jsou velmi důležité, aby se evropským občanům zlepšily záruky v oblasti práva, ale je nezbytné zaujmout strategičtější a méně roztříštěný přístup založený na skutečných potřebách občanů a podniků při uplatňování jejich práv. Jestliže musíme na jedné straně zohlednit obtíže, jež vznikají při přijímání právních harmonizovaných předpisů v oblasti sdílené odpovědnosti, musíme na druhé straně rozšířit předpisy EU v oblasti soudnictví a vnitřních věcí. Tímto způsobem budou parametry právní jistoty v rostoucí míře jasnější a podporovanější, a vydláždíme tak cestu pro skutečně společnou právní teorii a praxi v Evropské unii.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Díky Stockholmskému programu budou moci občané členských států uplatňovat svá práva v oblasti občanského, obchodního a pracovního práva po celé Evropské unii. Program nabízí občanům výhody a větší transparentnost. V Evropské unii vylepšuje soudržnost našeho systému právních předpisů.

Aby však byly vybudovány jednotnější systémy, je důležité, aby to, co děláme, bylo lépe koordinováno, a aby si země Unie vyměňovaly zkušenosti. Do velké míry se to týká soudnictví, včetně tak mimořádně důležitých otázek, jako je migrace a boj proti organizovanému zločinu. Zejména při nynějších hospodářských problémech bude velmi důležitý rozvoj účinných akčních mechanismů v oblasti posilování jednotného trhu a hospodářské integrace, čímž mám na mysli liberálnější zásady obchodu mezi zeměmi Evropské unie a vytvoření právních předpisů o obchodu mezi třetími zeměmi. Z pohledu účastníků hospodářských procesů je nezbytné především specifikovat práva podniků a spotřebitelů na ochranu a nadále účinně sledovat provádění a vymáhání právních předpisů v oblasti jednotného trhu.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Od doby, kdy Unie získala pravomoci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, bylo dosaženo velkého pokroku v oblasti civilního soudnictví Článek 67 Smlouvy o fungování Evropské unie klade důraz na respektování různých právních systémů a tradic v EU a zpráva pana Berlinguera to zdůrazňuje jako jednu ze silných stránek EU. Subsidiarita je jednou ze základních zásad práva EU a jejím základem je podmínka, že podřízený člen může řešit problémy a provádět úkoly nezávisle. Za oblast soudnictví a vnitřních věcí tradičně zodpovídají členské státy. Každý členský stát má vlastní zvláštní rysy a tradice, které jsou odrazem kulturní rozmanitosti Evropy. Abychom však drželi krok s proměnlivou realitou dnešního světa, potřebujeme společnou odpovědnost s Evropskou unií.

Dnes jsou pravidlem smlouvy s přeshraničními účinky a obvyklá jsou partnerství nebo rodiny, v nichž partneři pocházejí z různých členských států. To však působí problémy ve vnitrostátních právních předpisech a ty musíme překonat. Jak zpravodaj doporučuje, nadešel čas rozvíjet evropskou soudní kulturu společně s vnitrostátní soudní kulturou.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Je škoda, že se tento Parlament rozhodl prostě stáhnout rozpravu o Stockholmském programu z programu. Tam, kde není prostor pro rozpravu, není prostor ani na kladení otázek. A nepřipustíme-li kritickou výměnu názorů k tématu integračního procesu, jen se posílí obavy mnoha občanů v členských státech. Jedna z těchto obav spočívá v debatě o otevření občanskoprávního statutu manželství. Mnohá sdružení rodin ve všech členských státech upozorňují na to, že mechanismus Stockholmského programu tak může být zneužit páry stejného pohlaví. Tato otázka se přitom může řešit nejen v rámci postupů občanského práva a mezinárodního práva soukromého, ale i pomocí složitého právního postupu práva podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Jestliže se k tomuto účelu zneužije Stockholmský program, půjde o nepřímou změnu v právních předpisech, tedy přesně to, proti čemu Unie dlouhodobě bojuje. Proto musí Komise i Rada veřejně vysvětlit, že společensko-právní mechanismy ani Stockholmský protokol nikdy nepovedou k otevření statutu manželství pro páry stejného pohlaví. Chceme-li budovat silnou Unii, nesmí to být za cenu omezování pravomocí členských států a společného dobra. Skupina ECR předložila pozměňovací návrhy, které zdůrazňují pravomoci členských států. Nebudou-li tyto návrhy přijaty, budeme hlasovat proti předložené zprávě.