Rozpravy

Středa, 24. listopadu 2010 - Štrasburk

19. Ukrajina (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise jménem místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Ukrajině. Nejprve bych chtěl dát slovo panu komisaři De Guchtovi jménem místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku paní baronky Ashtonové.

  Karel De Gucht, člen Komise, jménem místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – (FR) Pane předsedající, jsem velmi potěšen, že mohu dnes večer diskutovat o situaci na Ukrajině jménem paní Ashtonové, vysoké představitelky a místopředsedkyně, která lituje, že zde dnes ne;může být přítomna.

Dnešek je pro Ukrajinu významným dnem, neboť dnes ráno bylo oznámeno její předsednictví OBSE na rok 2013. Je to privilegium, ale také odpovědnost, a poskytne to Ukrajině příležitost, aby dostála očekáváním, která jsou jistě vysoká.

Chci se nyní zabývat našimi dvoustrannými vztahy. Minulé pondělí se v Château Val Duchesse v Bruselu uskutečnil summit, kterého se zúčastnil prezident Janukovyč a také prezident Van Rompuy a předseda Barroso. Paní Ashtonová se zúčastnila diskuse o mezinárodních otázkách. Byl jsem tam také, abychom posoudili vyhlídky na zřízení rozsáhlé a komplexní zóny volného obchodu s vysokými ambicemi v blízké budoucnosti. Naše rozhovory byly otevřené a jsem přesvědčen, že summit uvedl vztahy, které si zaslouží být hlubší a konkrétnější, na správnou kolej.

Dvěma nejdůležitějšími výsledky summitu jsou přijetí akčního plánu pro volný pohyb osob, a podpis protokolu k dohodě o partnerství a spolupráci, který umožňuje zapojení Ukrajiny do programů EU.

Dalšími projednávanými body byla vnitropolitická situace na Ukrajině, probíhající jednání o budoucí dohodě o přidružení a postup reforem. Ukrajina je jedním z našich sousedů. Proto se snažíme její blízkost podchytit, ale v okolí Ukrajiny se vývoj nezastavil, když jen pomyslíte na summit NATO o příštím víkendu a dnešní ukončení dvoustranných jednání v Bruselu, kde jsem byl ještě před několika hodinami, které EU umožní podpořit přistoupení Ruska k WTO.

Vraťme se k summitu. Nynější vláda zahájila některé důležité hospodářské reformy, které jsme přivítali. Za prvé, existuje zákon o veřejných zakázkách, který by měl sehrát významnou úlohu v boji proti korupci. Byly uzavřeny dohody s MMF a zahájeny významné reformy v klíčovém odvětví energetiky. Ukrajinská vláda je celkem úspěšná při stabilizaci situace v zemi, a to je očividně velice důležité.

Nicméně jsme znepokojeni pokračujícími zprávami o erozi základních svobod a demokratických zásad na Ukrajině. Zvlášť velké znepokojení vyvolávají stížnosti týkající se svobody sdělovacích prostředků a svobody shromažďování a sdružování. Dále, jak víte, ukrajinský ústavní soud nedávno zrušil ústavu z roku 2004, která byla přijata během oranžové revoluce. Takže znovu platí ústava z roku 1996, která dává posílené pravomoci prezidentovi. Toto velmi kontroverzní rozhodnutí svědčí o tom, že Ukrajina potřebuje otevřený a participativní proces ústavních reforem.

Tento proces by měl být zaměřen na vytvoření udržitelného systému kontrol a vyvážených pravomocí v souladu s evropskými normami. Toto téma bylo také nastoleno ve vašem usnesení přijatém v únoru.

Dalším zcela nedávným rozhodnutím ústavního soudu, které umožňuje různý výklad, je délka funkčního období stávajícího parlamentu. Ačkoli nyní platná ústava z roku 1996 stanoví čtyřleté funkční období, soud rozhodl, že pravomoci stávajícího parlamentu vyprší až po pěti letech, neboť byl zvolen v době platnosti ústavy z roku 2004. Toto rozhodnutí je výrazem přístupu „šitého na míru”, který je stále více uplatňován stávající správou. Ještě jednou, Ukrajina velmi potřebuje otevřený a participativní proces ústavních reforem, a ne rozhodnutí přijímaná na základě okolností.

V posledních letech byla míra politické svobody na Ukrajině velmi vysoká a po sobě následující volby byly důvěryhodnými institucemi hodnoceny tak, že odpovídají mezinárodním normám. Je proto politováníhodné konstatovat, že poslední municipální volby konané dne 31. října většina pozorovatelů kritizovala. Třebaže se tato kritika zaměřila jen na technické a procesní aspekty, přece jen šlo o krok směrem zpět.

Demokratické hodnoty a principy jsou spolu s lidskými právy základními zásadami členských států EU. Jsou to bezkompromisní zásady, tím spíše, že zde se jedná o velmi důležitého partnera.

Sdílené hodnoty pro společnou budoucnost:

taková je výzva pro budoucí přidružení Ukrajiny k EU.

Dokud budou problémy přetrvávat, musíme i nadále vysílat zcela jednoznačný signál týkající se respektu k základním hodnotám, stejně jako jsme učinili na summitu minulé pondělí.

  Elmar Brok, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěl bych upřímně poděkovat za prohlášení, které zde zaznělo jménem vysoké komisařky a ke kterému mám skutečně velmi málo co dodat. Domnívám se, že můžeme klidně říci, že bylo rozhodnuto o reformách a větší stabilitě, a to i z důvodů souvisejících s parlamentární stabilitou, a to je třeba přivítat, ale musíme také konstatovat, že průběh posledních parlamentních voleb byl sice čestný a spravedlivý, ale těch komunálních nikoli, protože tyto volby byly změněny a opozice neměla rovnou příležitost postavit všude své kandidátky. Domnívám se, že si musíme povšimnout i toho, že šéf tajné služby má také vysokou dozorčí funkci v ústavním soudu a že jsou tam vyměňováni soudci, aby bylo možné zvrátit ústavu oranžové revoluce. To jsou fakta. Proto bych chtěl vyjádřit dík za prohlášení o stěžejním významu otázky společných hodnot a základních práv. Důležitou otázkou je samozřejmě také evropská perspektiva pro Ukrajinu.

Na druhé straně jsem potěšen, že na pondělním summitu byl učiněn zásadní pokrok v důležitých záležitostech. Slova kritiky, která jsem právě pronesl, by v této fázi neměla záviset, nebo být kladena do spojitosti s tím, co se stane s vízovým režimem. Je dobré a důležité, abychom v této oblasti dosáhli pokroku.

Je důležité dosáhnout pokroku v otázce rozšířené zóny volného obchodu, která více přiblíží Ukrajinu evropskému vnitřnímu trhu, a dát jasně najevo, že nejen politická, ale také hospodářská perspektiva pro Ukrajinu leží v Evropě. Nemá smysl přijímat ruský hospodářský systém, když nejsou k dispozici ruské suroviny. Ukrajina pak bude mít mnohem větší zájem o evropský trh, a to by se také mohlo zlepšit s dohodou o přidružení. Myslím si však, že by nám mělo být jasné, že je to nejen v zájmu Ukrajiny, ale i v našem vlastním zájmu a že bychom se měli zaměřit na to, abychom zajistili, že vnější a vnitřní vývoj Turecka se bude ubírat směrem uspokojivým z hlediska našich zájmů.

  Adrian Severin, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, filozofie mé skupiny, pokud jde o vztahy Ukrajina-Evropská unie, by bylo možno vyjádřit touto parafrází známého výroku: neptejte se, co může udělat Ukrajina pro Evropskou unii, ale ptejte se, co může Evropská unie udělat pro Ukrajinu, aby se Ukrajina stala spolehlivým pilířem projektu Evropské unie.

Proto by přístup Evropské unie k Ukrajině měl být vyvážený, spravedlivý, založený na faktech a strategický. Domnívám se, že tato kritéria byla výsledky nedávného summitu naplněna, a rád bych poděkoval panu komisaři, že náš přístup formuloval tímto způsobem.

„Vyvážený” znamená požadovat zlepšení, a zároveň nabízet pomoc. „Spravedlivý” znamená nestranit nikomu ve vnitropolitických sporech a používat stejný metr při posuzování činů stran, které nosí barvu, jež se nám líbí, a těch, které nosí barvu, jež se nám nelíbí. „Založený na faktech” znamená rozhodovat se podle věrohodných důkazů, a ne podle pouhých tvrzení, fám a předsudků. „Strategický” znamená podporovat politiky, jež mohou Ukrajině dopomoci k organickému začlenění do projektu Evropské unie, a ne politiky, jejichž smyslem je využívat Ukrajinu v naší konfrontaci s jejími sousedy.

Kompromisní usnesení, které, jak předpokládáme, bude po dnešní rozpravě přijato, není dokonalé, ale je solidním příkladem takového přístupu. Musím odsoudit několik tiskových chyb v textu. Musíme požádat všechny politické hráče na Ukrajině, aby neinterpretovali toto usnesení jako vítězství jedněch nad druhými. Ve skutečnosti je toto usnesení myšleno tak, aby vyslalo signál všem politickým silám na Ukrajině, že je nejvyšší čas se sjednotit na minimálním národním programu a přinést dlouho očekávané reformy, politiky a politické výsledky, které by zaručily lepší život pro lid a lepší příležitosti pro tuto zem, s cílem evropské integrace. Vnitřní spory na Ukrajině není třeba řešit na mezinárodní úrovni.

Splňme všichni své povinnosti tady i tam a budoucnost nás všechny odmění.

  Adina-Ioana Vălean , jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, je zajimavé, jak často máme Ukrajinu na pořadu jednání. Doufám, že to značí pokrok v našich vztazích.

Přikláním se k názoru, že s pragmatismem a oboustranným respektem, díky pochopení rozdílů, ale i nacházení společných zájmů můžeme stavět na společných projektech a dosáhnout poctivého partnerství.

Oceňuji nedávná prohlášení ukrajinského vedení, která, jak doufám, nyní odsouvají stranou některé obavy týkající se vzdalování se Ukrajiny od evropské budoucnosti. Na druhé straně každá diskuse o Ukrajině má tendenci přejít ve válku mezi evropskými politickými stoupenci opozice a vládními politickými stranami Ukrajiny. Myslím si, že to nepomůže, protože nejde o to, kdo je lepší – vláda nebo opozice – nebo koho Evropané více podporují, ale jde o demokratickou budoucnost ukrajinských občanů a o to, aby Ukrajinci měli silnou, demokratickou a prosperující zemi.

Summit, který se konal tento týden, dosáhl dobrých výsledků z hlediska urychlení přístupu k programům EU a v jednáních o dohodě o přidružení. Zvlášť mne těší, že bylo dosaženo dlouho očekávaného pokroku směrem k zóně volného obchodu.

Samozřejmě je třeba ještě mnohé udělat v oblasti politických a institucionálních reforem a přijatá opatření je nutné upevnit. Neměly by být dovoleny žádné výjimky v zákoně o veřejných zakázkách, který byl přijat v letošním roce – dokonce ani pro mistrovství Evropy ve fotbale.

Nový daňový systém je dobrým krokem ke zlepšení fiskálního prostředí, ale neměl by se stát přítěží, zejména pro malé a střední podniky, které jsou tak důležité pro každou zdravou ekonomiku.

Chci zároveň jasně říci: nejde o to, abychom říkali Ukrajině, co má udělat, a nejde o to, co musí Ukrajina udělat pro nás. Jde především o to, co musí Ukrajina udělat pro sebe samu, protože institucionální a hospodářské reformy jsou předpokladem prosperující demokratické budoucnosti, a to je v nejlepším zájmu ukrajinských občanů.

  Rebecca Harms , jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, v posledních dnech probíhají rozsáhlé protesty v Kyjevě, Lugansku, Charkově a mnoha dalších velkých a menších městech na Ukrajině. Desetitisíce nebo statisíce ukrajinských občanů vycházejí do ulic. Protestují proti daňovým zákonům, které považují za nespravedlivé. Je-li naše usnesení na někoho směřováno, pak by to měli být podle mého názoru ukrajinští občané, kteří tímto protestem potvrzují, že vývoj Ukrajiny jako demokratické země pokračuje. Naše usnesení, které vyjadřuje znepokojení nad erozí demokracie, je zejména v souvislosti s těmito protesty samozřejmě směřováno na vládu a orgány, a zejména orgány vnitra na Ukrajině, a požaduje, aby umožnily pokračování těchto protestů. Očekává se, že zítra budou v Kyjevě statisíce, a možná miliony lidí. Musím se přiznat, že s velkým napětím sleduji tamní vývoj a že nesem zcela bez obav co se týče jeho budoucnosti Prozatím to jde – musíme zaklepat na dřevo. V několika posledních dnech vláda ukázala, že svoboda shromažďování funguje. Upřímně doufám, že tomu tak bude i do budoucna.

Myslím si, že bylo velmi důležité, abychom přijali toto usnesení napříč skupinami. Pro vývoj Ukrajiny by bylo zásadní chybou, kdyby v budoucnu jedna strana této sněmovny měla být na straně Strany regionů a druhá na straně stoupenců Julie Tymošenkové. To by demokratickému vývoji Ukrajiny nijak neprospělo. Doufám, že toto usnesení bude bráno vážně – dokonce i když ho přijeme po summitu –, zejména s ohledem na rozsáhlé protesty a obavy lidí z dopadů reformy MMF, a že budeme nynější vývoj v Kyjevě a na ceké Ukrajině velmi pozorně sledovat. Děkuji vám za pozornost a doufám, že budeme – včetně Komise – při naší spolupráci s touto zemí, která je nám jako Evropanům tak blízká, projevovat i nadále solidaritu.

  Paweł Robert Kowal, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, v Evropském parlamentu jsme vedli po několik týdnů úžasnou rozpravu o záležitostech Ukrajiny. Myslím si, že je to velmi dobrá věc. Výsledky našeho jednání jsou na Ukrajině sledovány s velkým zájmem – větším než v mnohých zemích Evropské unie. Berme tedy své usnesení jako dopis, ne jedné nebo druhé straně, ale dopis Ukrajincům, ve kterém jim upřímně sdělíme, že se zájmem sledujeme, co se děje, a že jsme sousedy, kteří jsou připraveni otevřít Ukrajině dveře a kteří chtějí získat větší kontakt s občany této země. Chtěl bychl velmi poděkovat paní Harmsové za její skvělou práci. Má vždy velmi dobrý cit pro to, co je třeba v takových chvílích říci.

Hovořme otevřeně o volbách, které nás neuspokojily. Mnohé aspekty těchto voleb vykazovaly úroveň, na které je mnohé co zlepšovat. Nepodařilo se udržet pozitivní trend předchozích voleb, ale je třeba také říci, že dosud existuje pro Ukrajinu naděje a že s tím chceme Ukrajině pomoci. Řekněme si tedy o dobrých věcech, které se tam odehrávají, a že nejen oblasti hospodářství, ale také i oblasti politiky a především každému Ukrajinci jsou dveře do Evropy otevřeny a že je správné, že takový signál vyšel tento týden ze summitu Evropská unie-Ukrajina. Je příznivou shodou okolností, že dnes hovoříme o tom, že toto usnesení není ve prospěch jedné nebo druhé straně na Ukrajině. Je pro Ukrajince, a přijímáme ho společně.

  Jaromír Kohlíček, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Když se řekne Ukrajina, normální občan Evropské unie si představí boxera Klička, který hravě poráží své soupeře. Ekonomicky má Ukrajina ale rovněž významnou váhu a řada zemí Evropské unie a Balkánu je závislá na dopravních cestách zásobujících je středoasijskou a sibiřskou ropou a zemním plynem přes jejich území. Je jasné, že ze zemí Východního partnerství se jedná o nejdůležitějšího hráče. I proto vítám zlepšení vztahů s Ruskem i výsledky summitu Evropská unie-Ukrajina. V řadě zemí Evropské unie tvoří Ukrajinci významnou část zahraničních pracovníků a vzájemný obchod mezi Ukrajinou a Evropskou unií se dynamicky rozvíjí. Hlavní problémy země se podobají problémům řady zemí Evropské unie: korupce, nevýhodný vízový režim, vzájemně nekompatibilní zákonodárství. Dlužno podotknout, že komunální volby proběhly technicky podle pozorovatelů bez zásadních výhrad. Usnesení navržené napříč politickým spektrem je vyváženým kompromisem, a přesto, že mohu mít výhrady k některým detailům, klub GUE/NGL je podpoří.

  Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD. – (NL) Pane předsedající, mmohé, někdy neuvěřitelné nesrovnalosti v komunálních a regionálních volbách na Ukrajině konané dne 31. října, musí být pro Evropskou unii varovným signálem. Abych uvedl několik příkladů: nekontrolovaný dotisk hlasovacích lístků ve velkém v mnoha regionech a fotografování hlasovacích lístků, a což teprve soustředěný tlak na úředníky, učitele, lékaře a profesory, aby se zdrželi podpory opozičních stran? Evropská unie – a vy to můžete učinit – by měla zaujmout pevný postoj vůči této špatné, nedemokratické předehře k ukrajinským parlamentním volbách v roce 2012; zachovat si své politické hodnoty tváří v tvář autoritářským tendencím na Ukrajině. Pokud tak neučiníme, riskujeme svou důvěryhodnost u nejvyšších elit země a zejména mezi proreformními a demokratickými silami. Vaše jasné vystoupení, pane komisaři, naštěstí nezavdává v tomto ohledu žádné důvody ke znepokojení.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, všichni víme, že Ukrajina je jedním z největších států sousedících s EU a že má do budoucna značný potenciál. Pro EU je tedy jistě nesmírně důležitým partnerem. Z politického hlediska se však zdá, že se od EU znatelně distancuje. To, že v posledních komunálních volbách byla úspěšná proruská frakce, nebylo jen tak bez důvodu. Pravděpodobně to také znamenalo prohru pro Evropskou unii. EU proto jasně ztrácí pro Ukrajince svou přitažlivost. Obyčejní občané na Ukrajině by pravděpodobně rádi byli Evropany, ale ne nutně součástí Evropské unie. EU tam postupně ztrácí kredit tím, že se chová spíše jako arogantní supervelmoc. Avšak Ukrajinci by nepochybně byli rádi, aby je EU i Rusko považovaly za rovnocenné partnery.

Neshlížejme tedy pouze na Ukrajince z majestátní výše, jako by jejich nejvyšším cílem mohlo být jedině přistoupení k EU. Umožněme jim, aby v příštích letech budovali svou vlastní identitu a poté se rozhodli, zda se chtějí více sblížit s EU, nebo by možná dali přednost tomu, zůstat nezávislými.

  Michael Gahler (PPE). – (DE) Pane předsedající, existuje obrovský potenciál pro spolupráci mezi EU a Ukrajinou. To bylo na summitu zcela zjevné. Akční plán směřující k osvobození od vízové povinnosti a dohoda o přidružení jsou jen dva příklady, které to demonstrují.

V tomto kompromisním usnesení – a to je zjevné z bodů, ze kterých se toto usnesení skládá, – jsme také vyzdvihli možné pozitivní aspekty. Chtěl bych však citovat jedno anglické přísloví, které praví, že chuť pudingu se pozná při jídle. Uvidíme, zda reformní balíček a reformní zákony budou skutečně prováděny v praxi.

Pan komisař se zmínil o zákoně o veřejných zakázkách. Zcela nedávno byla k němu přijata významná výjimka. Z působnosti tohoto zákona byly vyjmuty veškeré dodávky související s mistrovstvím Evropy ve fotbale. Dovedu si již velmi dobře představit, kdo v důsledku toho pohádkově zbohatne. Takže to je jen jeden příklad zásady, která se těší velké vážnosti, ale v praxi věci nabývají zcela jiné podoby.

Rád bych výslovně poděkoval panu komisaři za to, že vyjádřil znepokojení nad svobodou tisku, svobodou shromažďování a svobodou projevu a že také jasně prohlásil, že komunální volby jsou krokem zpět. Alespoň tak to zaznělo v německém překladu. Je to také názor skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), a také jsme tento názor jednoznačně vyjádřili.

Tvrdí-li pan Severin, že není třeba řešit vnitřní konflikty na mezinárodní úrovni, pro mě je to jemnější způsob, jak vyjádřit to, čemu se dříve říkalo zásada nevměšování se do vnitřních záležitostí. Toho už bylo dost, a neměla by to tedy být zásada, kterou se řídí náš postup vůči Ukrajině. Právě proto, že chceme tuto zemi více přiblížit Evropě, musí ona také dovolit, aby byla posuzována podle evropských norem. Proto má paní Harmsová pravdu, když řekla, že musíme nyní zůstat s Ukrajinou ve velmi úzkém kontaktu a zajistit, že to, co tam bylo dosaženo z hlediska demokracie a lidských práv, nebude znovu zpochybněno politikou obrácenou zpět do minulosti.

  Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, mluvme otevřeně. Oranžová revoluce bohužel, a chtěl bych zdůraznit slovo „bohužel”, nedosáhla toho, čeho dosáhnout měla. Stalo se tak mimo jiné v důsledku sporu mezi paní Tymošenkovou a panem Juščenkem. Pan Juščenko nyní říká, že paní Tymošenková je úplně stejná jako pan Janukovyč, což je také zajímavé. Komunální volby bohužel nesplnily naše očekávání. Neodpovídaly evropským normám, a to je nyní jasné i lidu Ukrajiny.

Buďme upřímní, to, co měl na mysli pan Severin, bylo, pane Gahlere, něco zcela jiného. Měli byste hovořit s paní Tymošenkovou stejným způsobem, jako hovoříme my se svými přáteli z ukrajinské Strany regionů, jinými slovy, měli byste ji povzbuzovat, aby se vydala evropskou cestou. Nechme oligarchy za našimi zády a vydejme se směrem k demokratickému státu. Nepokoušejte se přerušit práci Parlamentu a my rozhodně vyvineme tlak, abychom zajistili, že evropské právní normy budou splněny. Paní Harmsová zaujímá středový postoj. Ačkoliv to není vždy postoj, který zaujímá skupina Zelených/Evropské svobodné aliance, s tím, co paní Harmsová řekla, můžeme souhlasit.. Podejme této zemi pomocnou ruku na základě evropských norem a evropského právního systému. To je důležité ze všech stran. To je naše politika a my v ní budeme pokračovat, dokud se někam nedostaneme. To je důvod, proč kritizujeme to, že volby neproběhly v pořádku. Zajistěte, ať paní Tymošenková pomůže vytvořit konstruktivní opozici. Raďte paní Tymošenkové stejným způsobem, jakým radíme my panu Janukovyčovi.

  Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, začnu slovy pana Severina, který řekl jednu velmi důležitou věc, totiž že bychom se měli pokusit zamyslet, co můžeme udělat pro Ukrajinu, a ne co může Ukrajina udělat pro nás. Chtěl bych za tato slova panu Severinovi poděkovat, protože to je právě to, co bychom měli udělat.

Ano, tyto volby nebyly vedeny tak, jak jsme si přáli. Staly se tam věci, které se stát neměly. Sohlasím však s paní Harmsovou, která říká, že bychom neměli hledat podporu u jedné či druhé strany, ale podívat se na to, co chtějí Ukrajinci, a co chceme my. Proto integrace Ukrajiny do evropských struktur, a řekněme to jasně – členství v Evropské unii – je v zájmu Evropské unie i v zájmu samotných Ukrajinců. Toto stanovování norem, jejichž splnění se od Ukrajinců očekává, je podle mého poněkud nečestné. Je tomu tak proto, že v této sněmovně jsou tací, kteří jsou velice velkorysí vůči svým strategickým partnerům v otázkách lidských práv, svobody projevu a svobody tisku. Současně důsledně stanovují a zvyšují normy, jejichž splnění se očekává od našich přátel z Ukrajiny. Je třeba, abychom zde projevili umírněnost. Ukrajinci zasluhují naši spolupráci, naše slova podpory, a to – jak řekl pan Swoboda, – bez ohledu na to, zda se jedná o ten či onen tábor. Totéž se někdy stává zde – určité názorové rozdíly ztrácejí význam, protože samotný problém je důležitější, než tyto rozdíly. Tímto problémem je co nejužší spolupráce mezi Evropskou unií a Ukrajinou.

  David Campbell Bannerman (EFD). – Pane předsedající, Ukrajinu jsem poznal ze svých návštěv Kyjeva a Krymu a sbírám díla ukrajinských umělců, jako je Tetenko a Šiško. Ukrajinci jsou dobří, štědří, dobromyslní lidé, ale z politického hlediska bych doporučoval velkou obezřetnost. Ukrajina je země rozdělená na prozápadní západ a východ orientovaný na Rusko. Je to také velký hráč se 45 miliony obyvatel, a Rusko tuto zemi považuje do značné míry za svůj zadní dvorek.

Navštívil jsem lodě ruské flotily v Sevastopolu, na Krymském poloostrově. Rusové budou odtud bedlivě střežit přístup do Černého moře. Jakákoli zmínka o vstupu Ukrajiny do NATO by byla pro ruského medvěda silným kopancem.

Neobratný diplomatický přístup paní baronky Ashtonové v této složité době by mohl prohloubit napětí, zatímco pobízení Ukrajiny ke vstupu do EU v podobě zemědělských subvencí, regionální pomoci a masové migrace by mělo odrazující účinek. Lépe pomáhat jinými způsoby a udržet Ukrajinu jako hrdý a nezávislý stát mimo EU.

  Csanád Szegedi (NI). – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že se všichni shodneme na tom, že díky své geografické rozloze a počtu obyvatel má Ukrajina strategický a snad dokonce i klíčový význam pro Evropskou unii.

Zjištuji však, že v této zprávě chybí dva momenty. Jedním z nich je zmínka o národnostních menšinách na Ukrajině. Jak všichni víme, pouze asi 65–70 % obyvatelstva tvoří Ukrajinci, dokonce i když mezi ně zahrneme rusínské obyvatelstvo. Žije tam početná ruská menšina a také mnoho Maďarů, Tatarů a Rumunů. Rozhodně navrhuji, aby byla tato skutečnost začleněna do zprávy a abychom v rámci svých požadavků vyjádřili také znepokojení ohledně národnostních menšin. Za zmínku stojí také potřeba podpořit místní vzdělávání, konkrétně menšinové vzdělávání, a používání menšinových jazyků a to, že místní památníky menšiny Podkarpatských Maďarů jsou terčem vandalství.

Druhým momentem je, že mne mrzí, že jsme se důrazně nevyslovili proti podvodům napáchaným během voleb do místních zastupitelství. Žádám tímto EU, aby vyzvala Ukrajinu o vysvětlení k těmto dvěma otázkám.

  Paweł Zalewski (PPE). – (PL) Pane předsedající, tento týden se nese pro vztahy EU-Ukrajina v dobrém duchu. Za prvé, během pondělního summitu jsme společně vypracovali cestovní mapu ke zrušení vízového režimu. A dále, zítra budeme hlasovat o tom, co považuji za dobré usnesení Evropského parlamentu, které otevírá možnosti pro další spolupráci a posílení spolupráce mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Otevírá takovou příležitost a zároveň ukončuje velmi důležitou diskusi, která na toto téma v Evropském parlamentu probíhala.

Je dobře, že jsme dosáhli kompromisu a že vystupujeme ve shodě. Promlouváme jednotně nikoli k jednotlivým politickým skupinám na Ukrajině, nikoli vládnoucí skupině prezidenta Janukovyče nebo opozici paní Tymošenkové, ale především k Ukrajincům samotným. Chceme, aby se Ukrajina zreformovala způsobem, který jí v budoucnu umožní stát se součástí Evropské unie. To je nesmírně důležité. Je důležité posuzovat práci ukrajinské vlády podle jejích zásluh a na základě jejích činů.

Za prvé je třeba říci, že jde o první vládu po mnoha letech, která začala provádět reformy ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem, a dnes je jejich příznivý účinek na hospodářství znatelný – je jasně vidět, že existuje naděje na ukončení období stagnace, které bylo na Ukrajině v posledních letech patrné. Na druhé straně sama Ukrajina říká, že se chce stát součástí Evropské unie, a to nás opravňuje k tomu, abychom ji hodnotili podle evropských norem. Proto se samozřejmě musíme zabývat problémy souvisejími s nesrovnalostmi, ke kterým došlo při nedávných volbách.

  Marek Siwiec (S&D). - (PL) Pane předsedající, dnešní diskusi vládne jiná atmosféra, než tomu bylo před měsícem. Emoce ustoupily. Slova, která jsme použili v návrhu usnesení, jsou přiměřenější skutečné situaci. Je dobře, že se Parlament snaží vystupovat jednomyslně, i když tato slova občas nejsou na místě a někdy odhalují velkou nekompetentnost.

O co v tomto usnesení jde? Jde v něm fakticky o kvalitu demokracie a o to, nakolik Evropský parlament chce, aby na Ukrajině panovala kvalitní demokracie. Usnesení se obrací k oběma stranám sporu k „modrým” a „oranžovým”. V posledních pěti letech byla na Ukrajině taková situace, kdy nejprve zvítězila „oranžová” strana, poté „modrá” strana, pak znovu zvítězila „oranžová” strana, a nyní vládne „modrá” strana. Přál bych si, aby „modrá” skupina – prezident Janukovyč, předseda vlády Azarov, Strana regionů – od této sněmovny vyslechla, že nesou odpovědnost za ochranu velkého dědictví, toho, co před několika lety požadovalo několik milionů lidí na náměstí Nezávislosti. Nesou odpovědnost, protože jsou to oni, kdo je u moci.

Chci také, aby tato slova slyšela Julia Tymošenková, která je odpovědná za podobu opozice. Chtěl bych, aby hlavní vůdce opozice – Julia Tymošenková – pochopila, že když je někdo v opozici, nestačí jen požadovat moc. Je nutné mít alternativu pro svou zem a ukázat tuto alternativu lidem a zainteresovat je na ní takovým způsobem, aby ji pochopili. Jesliže „modrá” a „oranžová” skupina pochopí, že jsou nějaký čas u moci a pak jsou nějaký čas v opozici a že Ukrajina ve skutečnosti potřebuje po celou dobu stejnou péči, stejné vize a stejnou odvahu , dosáhneme velkého úspěchu, protože jsme jim s tím pomohli.

Mému kolegovi z České republiky – není to Viktor Kličko, ale Vitalij Kličko, který dával Američanům co proto v německých boxerských arénách. Existují dva Kličkové. To, že Ukrajina vychovala dva takové boxery, ukazuje, jak veliká je to země.

  Tunne Kelam (PPE). – Pane předsedající, jedním z nejdůležitějších výsledků rozpadu Sovětského svazu byl vznik nezávislé Ukrajiny. Je to země, kterou lze považovat za budoucího člena Evropského společenství.

Mohu jen přivítat to, že prezident Janukovyč a nový parlament potvrdili snahy připojit se k Evropě, protože skutečně nezávislá a demokratická Ukrajina bez korupce a bez obav z mocenských struktur a oligarchů a Ukrajina s pevně zakotveným právním státem je a bude nenahraditelným faktorem stability pro celý kontinent. Bez skutečně demokratické Ukrajiny si stěží lze představit skutečně demokratické Rusko.

Včera uplynulo šest let od vypuknutí oranžové revoluce. Obrovský potenciál této změny byl bohužel promarněn. Avšak díky vítězství protestujících demokratických sil v prosinci 2004 byla vybudována důvěra v pluralitní volby a svoboda tisku. V tomto návrhu usnesení Evropský parlament vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem zpráv o tom, že demokratické svobody a práva včetně svobody sdělovacích prostředků jsou ohroženy a že bezpečnostní služby také znovu začaly zasahovat do demokratických aktivit občanů.

Chtěl bych vyslat důležité poselství nové vládě, totiž že Evropa je otevřena spolupráci ve všech oblastech, ale cenou za tuto spolupráci nikdy nemůže být, že budeme ignorovat omezování základních svobod. Jako skuteční přátelé Ukrajiny musíme být víc než kdy předtím otevření, přátelští a důslední při prosazování našich hodnot. Je politováníhodné, že ani po šesti letech nové elity stále nemohou akceptovat oranžovou revoluci jako skutečný výraz vůle lidu. Ztotožnění se s příčinami a výsledky této revoluce může jen prospět integraci ukrajinské společnosti.

  Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) Pane předsedající, nechci hovořit o tom, co musíme udělat pro Ukrajinu nebo co musí Ukrajina udělat pro nás, chci hovořit o tom, co musí Ukrajina udělat pro sebe, protože její osud je ve skutečnosti v jejích vlastních rukou. Na jedné straně Ukrajina vyjadřuje své přání přistoupit k Evropské unii, ale na druhé straně dál dostáváme četné zprávy o porušování občanských svobod.. V několika posledních dnech obdržel Evropský parlament výzvu od novinářů prostřednictvím ukrajinské televizní stanice TVi, kteří si stěžují na politický tlak a neustálé sledování. Podobně je tomu i u komerční televizn stanice Channel 5. Na druhé straně nezávislá analytická střediska na Ukrajině nedávno zveřejnila, že z 69 plánovaných reforem se uskutečnily jen čtyři.

Při nedávných diskusích v Evropském parlamentu byli někteří poslanci toho názoru, že kritika nedemokratického chování odrazuje Evropskou komisi a ukrajinské orgány od úsilí o užší vztahy mezi Ukrajinou a Evropskou unií, a že je tudíž lepší ukrajinské orgány neodsuzovat, ale povzbuzovat je k provádění reforem. Myslím si však, že Evropský parlament by měl především hájit demokratické hodnoty a zaměřovat pozornost na potřebu právního státu. Realistickou politiku, politiku tlaku, stimulů a jednání by měly provádět vlády, zatímco Evropský parlament by měl odsoudit porušování demokratických svobod a přesvědčit Evropskou komisi, aby využila prostředků, které má Unie pro tento účel k dispozici, čímž mám na mysli programy na podporu demokracie.

Jsem potěšena, že jedním z výsledků pondělního summitu EU-Ukrajina byl podpis protokolu, který umožní Ukrajině přístup k určitým programům EU, a že byla přijata opatření ke zrušení vízové povinnosti. Pokrok v oblasti reforem a demokracie je však v rukou Ukrajiny.

  Jan Kozłowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, během říjnového dílčího zasedání pan komisař Füle zdůraznil, že na vztahy s Ukrajinou by se mělo pohlížet z hlediska tří událostí, a sice schůzky EU-Ukrajina na ministerské úrovni, komunálních voleb a summitu EU-Ukrajina.

Zvláště mě znepokojují komunální volby, u kterých jsme měl možnost působit spolu s kolegou poslancem panem Kowalem jako pozorovatel. Schválení změn volebního zákona tři měsíce před volbami a zrušení ústavy z roku 2004 bohužel může naznačovat, že ukrajinští občané nemají pocit jistoty a stálosti zákona. Porušení, ke kterým došlo během samotných voleb, kromě toho sama o sobě mohou vyvolat pochyby, zda byly dodrženy demokratické normy. Důležitým prvkem reformy by měl být také boj proti korupci a zlepšování transparentnosti činností veřejné správy. Chtěl bych však vyjádřit naději, že usnesení bude pro Ukrajinu povzbuzením, aby pokračovala cestou hospodářských a institucionálních reforem, kterou nyní nastoupila.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D). – (LT) Pane předsedající, kompromisní usnesení Parlamentu k Ukrajině je pro lid Ukrajiny zásadní, ale nezapomínejme, že je také velmi významné pro lid Evropské unie, protože Ukrajina je naším důležitým partnerem, zejména při provádění evropské politiky sousedství s východní Evropou. Proto je skutečně velmi důležité, abychom i nadále usilovali o úzkou spolupráci, zejména v oblasti vízových požadavků. Komise i Rada musí proto co nejdříve vypracovat akční plán na zavedení bezvízového styku. Musíme se také brzy dosáhnout shody ohledně dohody o volném obchodu. Pro zajištění dlouhodobé politické stability v zemi samotné a v sousedních zemí je nepochybně zcela nezbytné, aby Ukrajina prováděla ústavní reformy, ale my – Evropská unie a její orgány – musíme pochopit, že to vyžaduje čas a že nesmíme pořád jen kritizovat, ale pomoci Ukrajině s integrací do naší rodiny.

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Ukrajina je předvídatelně nepředvídatelná. Jsem velmi potěšen, že toto hodnocení předložené Centrem pro evropskou politiku začíná ztrácet na aktuálnosti. Jsem velmi potěšen, že se ukrajinské vládě podařilo situaci stabilizovat. Je dobré, že také klesá nezaměstnanost a že hospodářství roste. Ukrajina má zájem na spolupráci s Evropskou unií, ale tento zájem je oboustranný. Evropská unie má také zájem na existenci demokratické vlády na svých hranicích.

Dnes můžeme Ukrajině vytknout situaci v oblasti lidských práv a základních práv. Máme obavy z korupce a jejího prorůstání politikou. Ukrajina však ví, že Evropská unie nepřipustí v této otázce žádné ústupky. Zde musíme vytvořit skutečnou spolupráci. A na závěr, nemohu skončit, aniž bych řekl, že rozhodnutí této sněmovny z minulého měsíce o odkladu přijetí této zprávy bylo moudré. Zítra budeme přijímat komplexní a vyváženou zprávu, ze které bude mít Ukrajina skutečný prospěch.

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Pane předsedající, byl jsem členem parlamentní delegace, která navštívila Ukrajinu. Zcela otevřeně řečeno, vrátil jsem se se smíšenými pocity. Za svého pobytu jsme tam viděli protesty a četné nepokoje, zároveň. jsme viděli i některé pozitivní signály. Vítám rozhodnutí ústavního soudu týkající se funkčního období parlamentu, protože odstraní velkou překážku na cestě ke stabilitě.

Kolegové poslanci, na Ukrajině žije téměř 1 milion osob bulharského původu. To znamená 1 milion potenciálních velvyslanců evropské myšlenky na Ukrajině, kteří nemají nic společného se zapojením se do oligarchických mocenských her a nenesou na nich vinu. Musíme v rámci vízové politiky najít způsob, jak zajistit, aby tito lidé, kteří byli se svými předky po více než 300 ĺet odříznuti od své vlasti, měli možnost volně cestovat do Bulharska a vyvážet odtamtud naše evropské ideály na Ukrajinu.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – (LT) Pane předsedající, není to tak dlouho, kdy Ukrajina byla v čele ostatních našich východních sousedů z hlediska uplatňování evropských norem, hospodářských a právních reforem a vnitřního politického procesu. Nedávné události v této zemi jsou ovšem znepokojující a domnívám se tedy, že skutečně musíme vyjádřit svému partnerovi Ukrajině své znepokojení nad těmito neduhy, jichž jsme svědky, zejména nad pravomocemi, jež byly poskytnuty ukrajinské bezpečnostní službě, a opatřeními, jež tato bezpečností služba přijala ve snaze zastrašit nevládní organizace a podrobovat ukrajinský tisk kontrole. Zároveň bych ráda řekla ještě něco. Měli bychom podporovat proces integrace Ukrajiny do Evropy. Můžeme použít politiku cukru a biče, ale cukru musí být více. Měli bychom přiblížit Ukrajinu k Evropské unii, a ne ji od sebe odstrkovat. Domnívám se, že členství Ukrajiny v Evropské unii je také naším strategickým cílem, a proto musíme k dosažení tohoto cíle najít vhodné prostředky.

  Alexander Mirsky (S&D) . – (LV) Pane předsedající, mám otázku pro všechny poslance. Proč jsme potřebovali toto usnesení o Ukrajině v této době? Abychom pomohli nové ukrajinské vládě, nebo abychom se vměšovali do vnitřních záležitostí této země před komunálními volbami a bránili jim ve zlepšování situace v zemi vlastními silami? Zdá se že proto, abychom se vměšovali před komunálními volbami. Za zavřenými dveřmi byl vypracován text, který obsahuje názor, že vše na Ukrajině jde velmi špatně. Ti, kdo chtějí ukazovat reálnou situaci na Ukrajině v jiném světle, se však mýlí. Napříště bychom se měli nejprve jaksepatří podrobněji seznámit s fakty, a teprve pak psát. Měli bychom být ve svých závěrech velice opatrní, protože zajisté sklidíme to, co jsme zaseli. Děkuji vám.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, jedním důležitým momentem v dnešní rozpravě je kritika týkající se transparentnosti a integrity komunálních voleb konaných dne 31. října. Oprávněně se zaměřila na zvýšený vliv vlády na sdělovací prostředky, politickou úlohu tajných sklužeb a přijetí nového volebního zákona, který znevýhodňuje opoziční strany.

Ukrajina zůstává pro EU jedním z klíčovách partnerů. V této souvislosti vítám zasahování EU do procesu reformy a demokratizace stvrzené pondělním summitem. Partnerství s Ukrajinou je přirozené i pro Rumunsko vzhledem k jejich významu v černomořském regionu a společným výzvám, jimž čelí v oblasti energetické bezpečnosti.

Očekává se, stejně jako v případě Moldavské republiky, že bude dokončena dohoda o malém pohraničním styku s Ukrajinou v souladu s nařízeními EU. Má země také vyjádřila podporu pro zahájení akčního plánu EU zaměřeného na osvobození ukrajinských občanů od vízové povinnosti.

  Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, dovolte mi nejprve zodpovědět faktickou otázku týkající se zákona o veřejných zakázkách, kterou mi položila paní Văleanová.

Když byl zákon přijat, uvítali jsme ho. Avšak následné změny kvalitu tohoto zákona proměnily. Komise pozorně sleduje nedávný vývoj a změna k lepšímu je jednou z podmínek pro poskytnutí podpory z našeho rozpočtu pro odvětví energetiky. Kromě toho velmi vítám dododu napříč skupinami ohledně toho, jak analyzovat současnou situaci na Ukrajině. To patřičně zaznívá i v usnesení, které bude předloženo k hlasování zítra.

Skutečně se domnívám, že jestliže my, Evropský parlament a Evropská komise, chceme mít v této konkrétní problematice nějaký vliv, pak je tato dohoda napříč politickými skupinami o zásadách takového postoje velmi důležitá. Takže to jménem Komise a jménem vysoké představitelky vítám.

  Předsedající. – Obdržel jsem šest návrhů usnesení⁽¹⁾ k ukončení této rozpravy. Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Chci připomenout, že každá země má právo stát se členem EU, jak stanoví článek 49 Smluv o Unii. A právě proto, že Ukrajina se chce jednoho dne stát členem EU, jsem hluboce znepokojen způsobem, jakým proběhly nedávno v této zemi komunální volby. Volby nebyly svobodné, spravedlivé ani demokratické. Legislativní změna přijatá krátce před hlasováním a také skutečnost, že Strana regionů byla v 85 % případů „posunuta” na první místo volebních listin díky opožděné registraci opozičních stran, spolu s dalšími překážkami bránícími spravedlivému zastoupení opozičních stran, vyvolává otazník nad povahou politického systému.

Jak již poukázala vláda USA, tyto komunální volby očividně zaostaly za úrovní lednových prezidentských voleb. Aby prokázali svůj závazek vůči demokratickým hodnotám, musí představitelé Ukrajiny přijmout volební zákon, který bude odpovídat mezinárodním normám.

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) O složitosti situace v zemi našeho východního souseda vypovídá velmi intenzivní diskuse, která se nedávno odehrála v této sněmovně. Je jisté, že nemůžeme ignorovat nesrovnalosti, jejichž svědky jsme byli před nedávnými komunálními volbami i po nich, neboť tyto nesrovnalosti znamenají, že Ukrajina stále ještě nesplňuje to, co považujeme za evropskou normu v oblasti politické kultury. Nemůžeme si však nepovšimnout pozitivních dopadů změn, ke kterým na Ukrajině dochází, a zejména úsilí vyvíjeného za účelem provedení hospodářských reforem, – což bylo potvrzeno i na nedávném summitu EU-Ukrajina. A právě tento kompromis by se měl stát postojem Parlamentu.

(1) Viz zápis