Rozpravy

Čtvrtek, 25. listopadu 2010 - Štrasburk

Tibet – plány na zavedení čínštiny jako hlavního vyučovacího jazyka

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, autorka. – (PL) Paní předsedající, v říjnu jsme byli svědky pokojných protestů tisícovek Tibeťanů proti plánům čínských orgánů změnit vzdělávací politiku. Stávající dvojjazyčný model umožňující etnickým menšinám studovat vedle čínštiny i ve svých vlastních národních jazycích má nahradit jiný, v němž bude čínština hlavním vyučovacím jazykem.

Čchiang Wej, tajemník čínské komunistické strany v provincii Čching-chaj, řekl v tiskovém článku, že standardní čínština bude hlavním vyučovacím jazykem na základních školách do roku 2015. Vzhledem k potřebě Tibeťanů a zástupců ostatních etnických skupin efektivně fungovat na čínském trhu práce by měli mít možnost čínštinu studovat, ovšem ne za cenu toho, že jim nebude dovoleno získat náležité vzdělání ve svém vlastním jazyce.

Mělo by se připomenout, že práva, za něž Tibeťané bojují, jsou odvozena od článku 4 čínské ústavy a článku 10 zákona o regionální národní autonomii. Tibeťané tedy požadují dodržování práv, která jim již byla přiznána, a Parlament by měl jejich snahy o uchování vlastní kultury, jejímž základním prvkem je jazyk, důrazně podpořit. Myslím si, že všichni vnímáme pravdivost slov Dokru Choedaka, bojovníka za tibetský jazyk, když říká, že školy a jazyk tvoří strukturu národní identity.