Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2761(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

O-0131/2010 (B7-0565/2010)

Rozpravy :

PV 25/11/2010 - 5
CRE 25/11/2010 - 5

Hlasování :

Přijaté texty :


Doslovný záznam ze zasedání
Čtvrtek, 25. listopadu 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

5. Pravidla horizontální spolupráce v oblasti hospodářské soutěže (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
Zápis
MPphoto
 

  Předsedající. Dalším bodem programu je otázka k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi položila paní Bowlesová jménem Hospodářského a měnového výboru, o přezkumu pravidel horizontální spolupráce v oblasti hospodářské soutěže (O-0131/2010 – B7-0565/2010).

 
  
MPphoto
 

  José Manuel García-Margallo y Marfil, zastupující autorku. – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, platnost obou nařízení o blokových výjimkách, z nichž první se týká specializačních dohod a ta druhá výzkumu a vývoje, vyprší letos 31. prosince. Komise vytvořila dva legislativní návrhy: dva návrhy nařízení, které byly předloženy této sněmovně a které mají nahradit ona nařízení, jejichž platnost se chýlí ke konci.

Je tomu již dlouho, co jsme tato původní nařízení přijali. Právní předpisy se významně změnily, zejména byl přijat balíček o modernizaci z roku 2003, byly vydány klíčové právní rozsudky v této oblasti a Komise se hodně naučila z praxe, což je také důležitý aspekt.

Komise zahájila dvě kola konzultací s dotčenými stranami, což je dobrá praxe v duchu řádného vytváření zákonů a získávání veřejné podpory. Zásadní otázka nyní zní: jak využije reakcí dotčených stran, které během konzultací získala? Vezme je v potaz, nebo tyto názory zkrátka skončí v koši? V této souvislosti zajímá Parlament a Hospodářský a měnový výbor v podstatě šest věcí. Jaké jsou návrhy a konkrétní myšlenky, které zúčastněné strany předložily a které bude Komise brát v potaz, až bude vytvářet a vymezovat tato nařízení a až je bude převádět z teorie do praxe?

Za druhé, jaký je názor Komise na horizontální dohody, na které se nevztahují nařízení o výjimkách v oblasti specializace či výzkumu a vývoje? Jaké byly v tomto kole konzultací názory zúčastněných stran? Jaké výhody pro průmysl, reálné hospodářství a ochranu hospodářské soutěže by plynuly z navržení nových nařízení, která by zohledňovala horizontální dohody, na které se nevztahují ona dvě nařízení o blokových výjimkách, jak v současné době zvažujeme? Má Komise v úmyslu vytvořit nová nařízení, která se na ně budou vztahovat? Ano, nebo ne? Tato otázka je celkem jasná.

Třetím problémem, o kterém se v Hospodářském a měnovém výboru dlouze diskutovalo, je případ jevu, který je známý pod názvem „patentová past“. Jak pan komisař ví, jde o situaci, kdy jedna ze zúčastněných stran, která se účastní vytváření norem, zadržuje informace o patentech, které již vlastní nebo které má v úmyslu si v budoucnu zaregistrovat. To způsobuje závažné škody a potíže společnostem, které tyto informace nemají a které se řídí podle stanovených norem.

Otázka je v tomto případě celkem konkrétní, jelikož se jedná o případ narušení hospodářské soutěže a vytváření překážek na vnitřním trhu, tedy o nejtěžší hřích v našem orgánu: má Komise v úmyslu bojovat s problémem „patentové pasti“ v rámci nových návrhů nařízení, nebo se naopak domnívá, že je zapotřebí doplňkových odvětvových právních předpisů, aby k porušování patentových práv nedocházelo? Zavázala se Komise k vytvoření jednotného a soudržného legislativního rámce bez vnitřních rozporů mezi pravidly hospodářské soutěže a odvětvovými právními předpisy v oblasti práv duševního vlastnictví?

Otázky číslo čtyři a pět se vztahují k hospodářské správě, či chcete-li, správě hospodářské soutěže. Zjistili jsme, že se musíme pokusit sblížit se s ostatními orgány pro hospodářskou soutěž, a v této souvislosti je důležité vědět, do jaké míry Komise využívala soudních rozhodnutí a rozhodnutí vnitrostátních a mezinárodních úřadů, když tato nařízení vytvářela.

Poslední otázka se týká problému, který je pro můj výbor obzvláště důležitý, a já jsem si jist, že pan Schwab k ní bude mít co říci. Týká se tržního řetězce pro potravinářské produkty. Je zřejmé, že podmínky pro výrobce a zemědělce na jedné straně a podmínky pro velké řetězce na straně druhé jsou nerovné. Chystá se Komise udělat něco pro to, aby zaručila rovné a spravedlivé zacházení s touto slabší smluvní stranou? Tak zní otázky, pane komisaři, a já bych byl rád, kdybyste na ně mohl odpovědět co nejúplněji, nejjasněji a nejpřesněji.

 
  
MPphoto
 

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Paní předsedající, chtěl bych panu poslanci poděkovat za jeho otázky, jelikož se týkají velmi důležité oblasti povinností Evropské unie.

Konkurenční společnosti často spolupracují, například v oblastech výzkumu a vývoje, výroby, nákupů, standardizace výrobků a výměny informací. Jak dobře víte, takové chování může být pro spotřebitele výhodné a může přinést nižší ceny, větší výběr a kvalitnější výrobky. Tyto horizontální dohody – říkáme jim horizontální, protože dotčené spolupracující společnosti se nacházejí v dodavatelském řetězci na stejné úrovni – mohou společnostem umožnit, aby reagovaly na rostoucí konkurenční tlaky a na měnící se trh, který je řízen globalizací.

Existuje však také riziko, že takováto dohoda způsobí závažné problémy v hospodářské soutěži, například v případě, kdy se strany dohodnou na tom, že stanoví jednotné ceny, rozdělí si trhy nebo omezí produkci. Komise v posledních dvou letech přezkoumávala pokyny pro horizontální dohody v rámci hospodářské soutěže, prováděla hloubkové posouzení a vedla rozsáhlé konzultace. Tato nová pravidla, která bychom měli přijmout na konci letošního roku, budou mnohem podrobnější, uživatelsky příjemnější a jasnější, a přitom budou poskytovat lepší pokyny ohledně povolených forem spolupráce.

Jako vždy musela Komise hledat křehkou rovnováhu mezi potřebami různých zúčastněných stran. Dva hlavní body nových pravidel pro hospodářskou soutěž se týkají vytváření norem a výměny informací. V reakcích na veřejné konzultace komentovaly standardizaci zhruba dvě třetiny zúčastněných stran.

Funkční systém vytváření norem je klíčový pro celé evropské hospodářství a zejména pro sektor informačních a komunikačních technologií. Horizontální pokyny podporují systém vytváření norem, který je transparentní a vede k předvídatelnosti nákladů při udílení licencí na práva duševního vlastnictví. To vyžaduje, abychom se snažili najít rovnováhu mezi občas protichůdnými zájmy společností, jejichž odlišné obchodní modely se zapojují do procesu vytváření norem. Na jednom konci spektra máte čistého inovátora a na druhém konci čistého výrobce, přičemž oba mají odlišné priority i potřeby.

Tato nová pravidla zajistí, že vznikne dostatek pobídek pro další inovace a že tradiční výhody standardizace se dostanou až ke spotřebitelům. Je zapotřebí splnit tři obecné podmínky, abychom předešli tomu, že budou dohody o stanovení norem posuzovány podle pravidel hospodářské soutěže, a abychom zajistili, že budou spadat pod takzvaný bezpečný přístav, tedy pokud se předpokládá, že jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže.

První podmínkou je, že organizace vytvářející normy musí mít vyvážená pravidla pro práva duševního vlastnictví, která vyžadují poctivé zveřejňování relevantních práv duševního vlastnictví a závazek k udílení licencí k nim za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek. Druhou podmínkou je, že proces vytváření norem musí být otevřený a transparentní, aby byla umožněna účast všem relevantním aktérům. Třetí podmínkou je, aby byl proces stanovování norem transparentní i takovým způsobem, který umožní zúčastněným stranám informovat se o budoucí, probíhající i dokončené práci.

Zmínil jste také patentové pasti. Zkušenost z Evropské unie i ze Spojených států ukazuje, že patentové pasti mohou být skutečným problémem, jelikož zabraňují průmyslu, aby se zasvěceně rozhodoval o potenciálních nákladech technologií zvolených dotčenou normou. Přístup Komise je takový, že chce dát organizacím pro vytváření norem pobídky k sestavení jasných pravidel pro zveřejňování patentů. Ačkoli se tím riziko neodstraní zcela, alespoň se sníží.

Oproti tomu veřejné konzultace ukázaly, že v případě dohod v oblasti výzkumu a vývoje, kde je jen omezený počet stran – často pouze dvě –, se zúčastněné strany nedomnívají, že by zde v praxi existovala reálná hrozba patentových pastí. Dotčené strany totiž mají pobídky k zavádění inovací na trh a všechny potenciální problémy lze vyřešit smluvními prostředky mezi zúčastněnými stranami.

Co se týče výměny informací, ta může podporovat soutěž, pokud společnostem umožní, aby shromažďovaly obecné tržní údaje, které jim umožní lépe sloužit zákazníkům. Mohou ovšem nastat i situace, kdy lze výměny tržních informací zneužít, například když společnosti využívají citlivých informací k tomu, aby sjednotily své chování. V reakci na hlasitou žádost zúčastněných stran obsahují tyto pokyny novou kapitolu, která stanoví obecné zásady pro posuzování výměny informací z hlediska hospodářské soutěže.

Poslední otázka, kterou Parlament položil, se týkala tématu nákupních družstev. Komise se stále domnívá, že společné nákupní skupiny malých obchodníků mohou být pro hospodářskou soutěž prospěšné, zejména ve vztahu k velkým dodavatelům. Horizontální pokyny od roku 2000 přinášejí pozitivní posouzení tohoto druhu spolupráce v určitých mezích podílu na trhu. Komise v důsledku procesu přezkumu navrhuje, aby nákupní dohody byly považovány za slučitelné s pravidly hospodářské soutěže, pokud bude podíl účastníků na trhu nižší než 20 %. Komise si je však rovněž vědoma skutečnosti, že mezinárodní nákupní spolky mezi velkými obchodníky mohou mít na hospodářskou soutěž negativní dopad, a zkoumá různé problémy v souvislosti se svou prací na lepším fungování dodávek potravin.

 
  
MPphoto
 

  Arturs Krišjānis Kariņš, jménem skupiny PPE.(LV) Paní předsedající, pane komisaři, nikdo z nás nechce přeplácet věci, jejichž skutečnou hodnotu ani neznáme. Stejně tak nechceme platit příliš vysokou cenu kvůli nečestným dohodám mezi podniky. Soutěžní politika Evropské unie se až doposud zaměřovala na nepoctivé podniky. Regulace horizontální spolupráce mezi podniky je jedním ze způsobů, kterými podle mého názoru Komise úspěšně řeší problém konkurence tam, kde podniky spolupracují v oblastech, jako je například výzkum a vývoj, plné využívání objemu produkce, distribuce zboží či standardizace. Vítáme, že nová pravidla pro spolupráci podniků věnují pozornost otázce standardizace. Umožní podnikům i celým sektorům učinit ve vztahu k patentům, které chtějí využívat, jasnou volbu. Každá norma se skládá z patentů registrovaných vynálezci a podniky. K zavedení normy je zapotřebí přesně vědět, jaké technologické řešení se nabízí a s jakou odměnou za využívání svého patentu jeho držitel počítá. Proto bychom měli podpořit mechanismus, díky němuž by si všechny zúčastněné strany při volbě normy plně uvědomovaly veškeré výhody i nevýhody toho či onoho vynálezu a znaly cenu, kterou budou za využívání dotčeného patentu platit. My se ve svém běžném životě rádi rozhodujeme, když máme veškeré potřebné informace, takže je zcela přirozené, že i podniky, které investují značné prostředky do vývoje a výroby nových technologií s vysokou přidanou hodnotou, chtějí mít stejnou možnost informovaného rozhodování. Podle mého názoru tato nová pravidla o horizontální spolupráci mezi podniky alespoň částečně pomohou podnikům v tom, aby za využívání patentů nemusely platit víc, než je nezbytně nutné. Děkuji vám za pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Antolín Sánchez Presedo, jménem skupiny S&D.(ES) Paní předsedající, dámy a pánové, konkurenční boj není opakem spolupráce. Mezi společnostmi, které si konkurují na stejné tržní úrovni, vznikají dohody o spolupráci, které jsou konkurenceschopné a v souladu s původním zdrojem práva Evropské unie.

Z důvodů právní jistoty, vzhledem ke složité povaze tohoto tématu a nutnosti dosáhnout určité rovnováhy potřebují podniky určité nástroje, s jejichž pomocí budou moci určit, které horizontální dohody porušují zákazy stanovené Smlouvou a brání hospodářské soutěži.

Nyní je kritická doba, protože pokyny pro horizontální dohody jsou staré deset let a nařízení o blokových výjimkách pro specializační dohody a dohody o inovacích a rozvoji přestanou platit koncem letošního roku. Unie proto musí tyto nástroje bezodkladně aktualizovat a nesmí dopustit, aby se vytvořila legislativní mezera, která bude vytvářet pochyby a nejistoty a omezovat činnost našich podniků.

Šlo by o nepřijatelné omezení našeho hospodářství a vzhledem ke krizi, která vyžaduje iniciativy, jejichž prostřednictvím bude možné znovu nastartovat a posílit obchod, by takové chování bylo nesmírně nezodpovědné. Kromě toho, jelikož se časový rámec prodloužil do 31. prosince 2022, je nutné vyzbrojit evropský průmysl opatřeními, aby se mohl vypořádat s významnými změnami, ke kterým v příštích letech na mezinárodní hospodářské scéně dojde.

Před několika měsíci přijala Evropská unie pod vedením španělského předsednictví strategii Evropa 2020, která je pevným závazkem k vytvoření integrující společnosti, která se zakládá na znalostech a inovacích. Nový legislativní rámec musí prosazovat rozvoj inteligentního, propojeného hospodářství, které je schopno spojovat obchodní sítě a využívat součinností mezi podniky prostřednictvím dohod, které podporují standardizaci, specializaci, výzkum a vývoj ve prospěch evropských spotřebitelů, ale také dohod, které přispívají ke společné výrobě, nakupování, uvádění na trh a podporování družstev a obchodních skupin, a to zejména mezi malými a středními podniky.

Podporujeme Komisi v tom, aby využívala tento soubor iniciativ, které mají za cíl zvyšovat efektivitu, podporovat vědecký a technický pokrok, přinášet výhody konečným spotřebitelům a zkrátka zlepšit celkovou konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj našich podniků.

 
  
MPphoto
 

  Sylvie Goulard, jménem skupiny ALDE.(FR) Paní předsedající, mnoho mých předřečníků, zejména moji kolegové pan García-Margallo y Marfil a pan Sánchez Presedo, už zde mluvilo o tom, jak živé byly naše diskuse v Hospodářském a měnovém výboru, a o tom, že je zapotřebí zprávy přijmout rychle, jak před několika okamžiky prohlásil pan Sánchez Presedo, abychom mohli vymezit oblast působnosti našich podniků. Omezím se na dva komentáře, které jsou v podstatě obecné a politické.

Za prvé, ve všech našich zemích se lidé v důsledku krize uzavřeli a došlo k nárůstu nacionalistických a protekcionistických tendencí. Proto jsme my, poslanci Parlamentu, obzvláště ostražití, pokud jde o respektování vnitřního trhu a jeho neroztříštěnosti. Cítíme zde výzvu. Vidím, že někteří moji kolegové z dotčených výborů souhlasně přikyvují. Je to velice důležité a my víme, že pan komisař Barnier pracuje na tom, aby zpráva pana Montiho získala podporu. My ze Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu upřímně věříme v soutěživost, která stimuluje inovace.

Musíme si však také uvědomit, že evropské podniky se účastní celosvětového konkurenčního boje a že zejména pro malé a střední podniky a především v oblasti výzkumu a vývoje je obzvláště důležité stavět mosty. Musíme se postarat o to, aby konkurenční boj nepřerostl ve vzájemné ničení, což by bylo výhodné pro podniky z ostatních částí světa, které navíc s ostatními konkurenty nesoutěží vždy poctivě. Pro nás je tudíž velice důležité, abychom dokázali najít způsoby, jak předejít zneužívání patentů, a přitom umožnili hospodářskou soutěž a samozřejmě, jak už bylo řečeno, také dodržovali vlastnická práva. Jako tomu bývá často, i zde je zapotřebí najít velice křehkou rovnováhu.

Na závěr bych chtěla velice silně zdůraznit, že souhlasím s tím, co pan García-Margallo y Marfil prohlásil o hospodářské soutěži v oblasti potravinářských výrobků. V Evropě panuje velice zvláštní situace, kdy se v některých sektorech velice pozorně zaměřujeme na hospodářskou soutěž, zatímco v jiných se na ni zaměřujeme o poznání méně. Je jasné, že nepoměr mezi počtem výrobců a počtem kupujících způsobuje v oblasti hospodářské soutěže problémy. Proto mě těší, pane komisaři, že jste podpořil slova, která zde pronesl pan García-Margallo y Marfil.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Schwab (PPE).(DE) Paní předsedající, pane komisaři, dovolte mi zopakovat to, co již řekli moji kolegové, zejména uvítat skutečnost, že Evropská komise od samého počátku začleňuje podnikatelskou sféru, členské státy i Evropský parlament do přezkumu pravidel pro dohody o horizontální spolupráci. Koneckonců, stávající nařízení o blokových výjimkách přestanou koncem letošního roku platit. Domnívám se, že návrh z května roku 2010 obsahuje jisté důležité změny, zejména v oblastech norem a výměny informací, jak už bylo řečeno. Obě změny přinesou vyšší míru právní jistoty a jasnější pravidla pro podniky, tedy něco, co je nesmírně důležité pro dosažení souladu s předpisy. Již jsme zde slyšeli, že soulad s předpisy na evropském vnitřním trhu je zásadou, kterou musí všechny podniky dodržovat.

Hospodářská soutěž a inovace jsou klíčovými prvky našeho hospodářství, což je důvod, proč je důležité přizpůsobit pravidla z roku 2009 naší současné situaci a zavést pro podniky a veřejné subjekty efektivní mechanismy na podporu dodržování a provádění soutěžního práva. Právě z tohoto důvodu byla tato parlamentní otázka ve Výboru podpořena tak velkou většinou, což velice vítám. Chtěl bych vám položit otázku týkající se toho, o čem jste před chvílí hovořil. Jde o to, že nákupní dohody velkých, mezinárodních řetězců lze zařadit do kategorie dohod o horizontální spolupráci. V loňském sdělení o fungování potravinového řetězce v Evropě jste tvrdě kritizoval sílu poptávky, ale nyní ji zřejmě vnímáte velice pozitivně. Před chvílí jste prohlásil, že vítáte spolupráci malých obchodníků za předpokladu, že nákupní dohody nepřesahují 20 % podílu na trhu. Má otázka na vás tedy zní: z jakého důvodu jste změnil názor na tyto horizontální nákupní dohody? Co vás k této změně stanoviska vedlo?

 
  
MPphoto
 

  George Sabin Cutaş (S&D).(RO) Paní předsedající, nejprve bych i já chtěla uvítat návrh Evropské komise na přezkum pravidel horizontální spolupráce v oblasti hospodářské soutěže. Cílem je stanovit podmínky pro získávání výjimek, přizpůsobování omezení a poskytování informací o právech duševního vlastnictví.

Hospodářská a finanční krize zdůraznila nutnost užší spolupráce v těchto oblastech a nutnost vytvoření společného hospodářského regulačního rámce.

Musíme také posoudit možnost častějších výměn informací o hospodářské soutěži na celosvětové úrovni i možnost vytvoření globální správy v této oblasti.

Zefektivňování dohod o spolupráci mezi konkurenty podporuje inovace a posiluje konkurenceschopnost evropských společností.

Proto se domnívám, že musí být vypracována analýza možností pro příležitostné zavedení nařízení o blokových výjimkách pro ostatní druhy horizontálních dohod.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE).(DE) Paní předsedající, domnívám se, že můžeme uspořádat hospodářskou soutěž tím, že zavedeme jednotná pravidla, což je důvod, proč mě zajímá, jaké možnosti máme k dispozici v telekomunikačním sektoru, konkrétně v oblasti licencování frekvencí, které by nám umožnily v telekomunikačních procesech regulovat aukce či takzvané soutěže krásy. Koneckonců, nové technologie, které přinášejí sítě čtvrté generace, nám otevírají zcela nové možnosti.

Když vycestujete do jiné evropské země, zjistíte, že mnoho cen, které se vám objeví na telefonním displeji, jsou totožné. Máte nějaké plány na další pobídky hospodářské soutěže v oblasti roamingu? Jak si představujete roaming jako předmět řádné hospodářské soutěže na vnitřním trhu a jak dokážete zajistit, aby se ceny tisícinásobně nezvedly, když dojde k překročení zeměpisných hranic?

 
  
MPphoto
 

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Paní předsedající, jsem váženým poslancům velice vděčný za tuto rozpravu, protože nám pomáhá připravit půdu pro velice závažné změny v právním rámci, podle nějž se budou naše podniky v budoucnu řídit. Naprosto souhlasím se všemi, kteří volají po spravedlivé hospodářské soutěži, protože pouze ta může vést ke spravedlivým praktikám a pochopitelně i k reálným, nikoli pevně stanoveným cenám. Pro evropské občany je velice důležité, abychom vytvořili vhodné prostředí a dosáhli pozitivních výsledků, ale zároveň předešli případnému stanovování cen na trhu.

Mohu vás ujistit, že zkoumáme všechny možné způsoby, jak nalézt řešení, které by příliš nezvýšilo ceny patentů. Z rozpravy na toto téma velice dobře víte, jak obtížné to je. Mohu vám říci, že v Komisi nemáme z této prodlevy žádnou radost; velice dlouhou dobu jsme nedokázali najít náležité řešení pro patenty, které nepochybně vytvoří podmínky pro pokrok v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví a v oblasti zlepšení podmínek Evropy i její konkurenceschopnosti, pokud jde o ochranu patentů na mezinárodní úrovni.

Právní jistota a nový právní rámec jsou dvě velice důležitá témata, na která jsme se při přípravě našich návrhů zaměřovali. Uspořádali jsme na toto téma velice rozsáhlé veřejné konzultace. Obdrželi jsme 190 písemných návrhů a účastnili se aktéři z průmyslu, právních firem, akademií i vlád, takže jsme přesvědčeni o tom, že až přijde na konečný výsledek, podaří se nám dosáhnout náležité rovnováhy.

Jsem vám velice vděčný za to, že jste zdůraznili význam strategie EU 2020, protože to je přesně ten důvod, proč potřebujeme zlepšit a změnit rámec, v němž budou společnosti fungovat, prozkoumat, jak bychom mohli vytvořit pozitivní, příznivé prostředí, aby společnosti zabývající se výzkumem a vývojem a společnosti zabývající se inovacemi mohly vzkvétat, a jak by tyto společnosti mohly do evropských hospodářství vnést přidanou hodnotu a jak bychom mohli vytvořit podmínky pro to, aby tyto společnosti zůstaly v Evropě a nehledaly příležitosti k vyrábění svých produktů někde jinde.

Mohu vás ujistit, že šlo o jeden z bodů, kterému Komise a zejména moji kolegové, pánové komisaři Almunia a Barnier, v rámci Aktu o jednotném trhu věnovali obzvláštní pozornost. Díky jednotnému trhu totiž máme nyní nové možnosti, jak uvolnit nový potenciál, otevřít nové cesty a vytvořit podmínky, které budou důležité pro skutečně kvalitní pokrok, zejména v oblasti výzkumu a vývoje.

Co se týče konkrétních otázek pana Schwaba, který poukázal na určité rozdíly v přístupu Komise k této konkrétní záležitosti dodavatelů z malých řetězců oproti společnostem z velkých řetězců, po velice závažném procesu přezkumu a po rozsáhlých konzultacích se zúčastněnými stranami a členskými státy jsme dospěli k závěru, že přístup, který nyní hájíme, lépe odpovídá současné situaci, aktuálním údajům, které jsme obdrželi, a z tohoto důvodu jsme navrhli takovýto postup.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. Obdržela jsem jeden návrh usnesení(1) předložený v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu jménem Hospodářského a měnového výboru.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes, ve čtvrtek 25. listopadu 2010 ve 12:00.

(Zasedání bylo přerušeno v 11:30 a pokračovalo ve 12:00).

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITTELLA
Místopředseda

 
  

(1) Viz zápis

Právní upozornění - Ochrana soukromí