Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/0106(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0345/2010

Rozpravy :

PV 13/12/2010 - 16
CRE 13/12/2010 - 16

Hlasování :

PV 14/12/2010 - 9.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0464

Rozpravy
Pondělí, 13. prosince 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

16. Dohoda mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz - Dohoda mezi Evropskou unií a Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob - Uvolnění vízového režimu v Srbsku a v Bývalé jugoslávské republice Makedonie - Provádění dohody o zjednodušení vízového styku mezi EU a Ruskem (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o

– doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz (11324/2010 – C7-0391/2010 – 2010/0106(NLE)) (Zpravodajka: Nathalie Griesbeck) (A7-0345/2010),

– doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob (15507/2010 – C7-0392/2010 – 2010/0108(NLE)) (Zpravodajka: Nathalie Griesbeck) (A7-0346/2010),

– otázce k ústnímu zodpovězení o provádění dohody o zjednodušení vízového styku mezi EU a Ruskem, kterou Komisi za skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu pokládá Kristiina Ojulandová (O-0140/2010 – B7-0568/2010),

– otázce k ústnímu zodpovězení o provádění dohody o zjednodušení vízového styku mezi EU a Ruskem, kterou Komisi za skupinu Evropské strany lidové pokládají Manfred Weber, Simon Busuttil, Elmar Brok a Alojz Peterle (O-0172/2010 – B7-0656/2010),

– otázce k ústnímu zodpovězení o znepokojení ohledně správného uplatňování systému uvolnění vízového režimu EU v Srbsku a v Bývalé jugoslávské republice Makedonie, kterou Komisi za skupinu Evropské strany lidové pokládají Simon Busuttil, Manfred Weber, Anna Maria Corazzová Bildtová a Monika Hohlmeierová (O-0181/2010 – B7-0654/2010).

 
  
MPphoto
 

  Nathalie Griesbeck, zpravodajka.(FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, těší mě, že mohu dnes večer uvést tyto dvě zprávy; zprávy o dohodách mezi Unií a Gruzií, které představím společně. První se týká usnadnění udělování víz a druhá zpětného přebírání neoprávněně pobývajících osob.

Pro připomenutí: první dohoda o závazcích v oblasti zpětného přebíraní osob stanovuje, že na státní příslušníky daných zemí a státní příslušníky třetích zemí se má vztahovat úplná reciprocita. Na rozdíl od dohody o zpětném přebírání osob mezi Evropskou unií a Pákistánem, na niž si možná vzpomínáte, proti které jsem se před několika měsíci silně stavěla, tato dohoda stanovuje postupy pro zpětné převzetí – žádosti o zpětné převzetí, údaje, předepsané doklady, důkaz, důkazní prostředky, lhůty, způsoby předání, přepravy a tranzitu atd. V tomto případě bych s ní chtěla vyjádřit svoji naprostou spokojenost, protože opravdu respektuje lidská práva, a jelikož Gruzie je signatářem Ženevské úmluvy o uprchlících a Evropské úmluvy o lidských právech, mělo by být možné zaručit, že bude prováděna. Toto jsou podle mého názoru dvě nutné podmínky pro to, aby taková dohoda mohla být schválena.

Druhá dohoda zaměřená na usnadnění udělování víz umožňuje gruzínským občanům, zejména těm, kteří cestují, jako například studentům, novinářům atd., snadněji získat krátkodobá víza pro cestu do Evropské unie, a tudíž výrazně zjednodušuje požadavky na dokumenty, které je třeba doložit k tomuto druhu žádosti.

Chtěla bych vám rovněž připomenout, že tyto dohody jsou, jak je zřejmé, provázány, protože na základě společného přístupu může být dohoda o usnadnění udělování víz v zásadě uzavřena pouze tehdy, existuje-li dohoda o zpětném přebírání.

Je proto zapotřebí upozornit na dvě důležité věci. Jsme svědky zásadního okamžiku v posilování vztahů mezi Unií a Gruzií, jež projevila v posledních letech zjevný zájem o navázání bližších vztahů s námi. Tyto dohody jsou prvním krokem k privilegovaným vztahům, jasným signálem Evropské unie vůči Gruzii.

Tyto dohody jsou pochopitelně významné také na regionální úrovni. Budou příspěvkem k úsilí Unie o posílení spolupráce také s ostatními zeměmi z oblasti Jižního Kavkazu. Tak jako my všichni se samozřejmě domnívám, že jsou také prostředkem, jímž povzbudíme Gruzii, aby provedla všechny nezbytné reformy, které jsou zapotřebí v oblastech svobody, bezpečnosti a práva, jak nám před několika dny připomněl pan předseda. To nám snad umožní bojovat společně ještě účinněji proti ilegálnímu přistěhovalectví a podpořit, stručně řečeno, rozvoj demokracie.

Proto vás žádám, dámy a pánové, abyste schválili tyto dvě dohody uzavřené s Gruzií. Na závěr bych vám však chtěla připomenout, paní komisařko, že ač vzájemně velmi dobře spolupracujeme, před několika měsíci při projednávání dohody o zpětném přebírání osob s Pákistánem jste slavnostně prohlásila, že se zavazujete provádět vyhodnocení stávajících dohod o zpětném přebírání osob a pravidelně podávat Parlamentu zprávu o těchto dohodách, a to jak o již uzavřených, tak o těch, o kterých se dosud jedná. Chtěla bych proto, abyste znovu před touto sněmovnou potvrdila, ať již slavnostně nebo jinak, že Parlament po tomto prohlášení nebudete nadále odsouvat na vedlejší kolej ani jej příliš zřídka zapojovat ani nedostatečně informovat o zahájení a postupu jednání o těchto dohodách. Jsem přesvědčena, že to je nezbytné, máme-li společně účinně postupovat v souladu s našimi hodnotami.

 
  
MPphoto
 

  Kristiina Ojuland, autorka. – Pane předsedající, musím říci, že jsem velmi potěšena, že se dnes v této sněmovně koná tato rozprava o dohodě mezi EU a Ruskem o zrušení víz, protože tato otázka je již velmi dlouho na programu politických jednání mezi EU a Ruskou federací.

Vítám každý politický pokrok, kterého bylo v tomto směru na summitu konaném minulý týden dosaženo. Zůstanu nicméně ostražitá, pokud jde o jeho uvádění do praxe.

Co se týče otázky provádění dohody o zjednodušení vízového styku mezi EU a Ruskem, kterou jsem Komisi položila za skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, chtěla jsem se dozvědět, jakého pokroku bylo zatím dosaženo a zda jsme nyní v takové situaci, že lze očekávat prudký posun v řešení technických otázek, například co se týče povinnosti občanů EU zaregistrovat se do tří dnů u úřadů, pokud v Rusku pobývají na soukromé adrese.

Plně podporuji chystanou dohodu o zrušení víz jakožto opatření, které ruským občanům umožní cestovat do EU s minimem formalit, ale očekávala bych, že Ruská strana zaujme stejný postoj k občanům Evropské unie.

Dalším problémem, kterým je zapotřebí se zabývat, je bezpečnost na vnějších hranicích Ruské federace, zejména vzhledem k tokům nelegálních přistěhovalců z jihu i odjinud. Tak jako Evropská unie musí provádět důkladné hraniční kontroly, měla by ruská strana zajistit úplnou kontrolu svých hranic Budoucí dohoda o zrušení víz musí vyloučit jakékoli dodatečné hrozby pro Evropskou unii.

Paní komisařko, velice se těším na vaši odpověď.

 
  
MPphoto
 

  Manfred Weber, autor. (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy pánové, skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) by také ráda využila dnešní rozpravy, aby se podívala na vízovou politiku Evropské unie obecně.

Nejprve je důležité zdůraznit, abychom si to uvědomili, jak velkou hodnotu má vízová politika pro Evropskou unii. Jelikož jsme společnou Evropou, společným prostorem pro lidi, můžeme vytvářet společnou vízovou politiku. Naše vízová politika je proto také známkou evropské jednoty – velmi úspěšnou známkou evropské jednoty – a to je velmi důležité vyzdvihnout, zvláště v době krize.

Za druhé žádáme, aby pro zjednodušení vízového tyku platila jasná pravidla. Technické normy, které musí být dodržovány – na vnějších hranicích a při vydávání cestovních pasů a průkazů totožnosti –, jsou jasně stanoveny. Co se týče dodržování těchto norem, zde nemůžeme činit žádné politické ústupky. Na Balkáně jsme v roce 2010 učinili zkušenost, že nejprve stály ve středu technické normy, ale pak se stále více prosazovaly politické argumenty. Pokud jde o zjednodušení vízového styku, nemůžeme zůstat u jedné země, musíme se dívat na danou oblast jako celek. Ano, v jednotlivém případě je vždy obtížné správně zvážit všechny aspekty. Nicméně, tou hlavní věcí je, že je nutné dodržet technické normy, trvat na kritériích. Proto podporuji paní komisařku, trvá-li na tom, že tyto námi požadované normy musí být také prakticky realizovány. To je důležitým úkolem Komise, protože jedině tak naši občané přijmou naši vízovou politiku za svou.

Za třetí bych chtěl zmínit, že vítáme, že na posledním zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci se hovořilo o tom, že bude možné zrušit nebo odvolat zjednodušení vízového styku s jednotlivými státy, pokud nebudou dané normy provádět. Na příkladu Srbska se ukázalo, že to vedlo k velkému nárůstu žadatelů o azyl.

Tím se dostávám k poslednímu bodu. Naše skupina je zatím, když hovoříme o Ukrajině a Rusku, velmi skeptická k tomu, aby se jim rychle otevíraly dveře, protože jsme byli v případě Srbska svědky toho, že to bude mít rovněž negativní dopady. V oblasti vízové politiky bychom proto měli postupovat velmi opatrně.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Pane předsedající, vážení poslanci a poslankyně, vyjádřím se ke všem otázkám. Děkuji vám za to, že jste zařadili na pořad jednání tuto velmi důležitou rozpravu.

Dovolte mi nejprve poděkovat paní poslankyni Griesbeckové za podporu a za její práci ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, jejímž výsledkem je kladné stanovisko k dohodě mezi EU a Gruzií. Po gruzínské krizi v létě 2008 se Rada Evropské unie na svém mimořádném zasedání rozhodla posílit vztahy s Gruzií mimo jiné opatřeními pro usnadnění udělování víz.

Jak jste zmínila, paní Griesbecková, standardní politika EU je taková, že Unie nemůže nabídnout dohodu o zjednodušení vízového styku třetí zemi, pokud s ní neuzavře dohodu o zpětném přebírání osob, proto rozhodnutí Evropské rady zahrnovalo, že bude zapotřebí souběžně vyjednat a uzavřít obě tyto dohody.

Jsem paní Griesbeckové velmi vděčná také za to, že poukázala na to, že tyto dvě dohody představují ve vztazích mezi Gruzií a EU důležitý krok vpřed. Zmíněná dohoda je do značné míry standardní dohodou EU o zpětném přebírání osob, vztahuje se na státní příslušníky daných zemí i státní příslušníky třetích zemí a prostřednictvím ustanovení o „nedotčení“ a článku o ochraně údajů rovněž zaručuje, jak bylo řečeno, dodržování lidských práv.

Dohoda také stanovuje, že má být zřízen smíšený readmisní výbor pověřený sledováním provádění této dohody. Jedná se o důležitý krok k dosažení snadnější mobility mezi občany Gruzie a Evropské unie.

Gruzie již zrušila vízovou povinnost pro občany EU a tato dohoda usnadní mobilitu občanů Gruzie. Tato dohoda gruzínským občanům – jedná se o více než 60 000 lidí ročně – zjednoduší, zlevní a zrychlí získání schengenského víza.

Bude mít i další konkrétní přínosy: žádost bude muset být vyřízena v desetidenní lhůtě a vízový poplatek se sníží z 60 EUR na 35 EUR. Některým kategoriím žadatelů budou vízové poplatky prominuty: studentům, novinářům, dětem, důchodcům, zdravotně postiženým osobám atd. Budou moci využít také zjednodušení požadavku na podpůrné doklady a vícenásobná vstupní víza, pokud potřebují cestovat. Držitelé diplomatických pasů budou zcela osvobozeni od vízové povinnosti, čímž se dále posílí oficiální styky mezi EU a Gruzií.

Paní poslankyně Griesbecková zmínila slíbené vyhodnocení. To má mírné zpoždění, ale předložím je začátkem příštího roku – doufám, že nejpozději v únoru. Ráda je s Výborem pro občanské svobody a s Parlamentem prodiskutuji. Také jste se dotkla programu pro Pákistán. Ten funguje teprve třináct dní, takže je poněkud předčasné vyhodnocovat jej, ale samozřejmě vás o něm budeme rádi průběžně informovat.

Nyní k otázce paní poslankyně Ojulandové o dohodě o zjednodušení vízového styku mezi EU a Ruskem. Tato dohoda platí ode dne 1. ledna 2007. Je to jedna z osmi dohod o zjednodušení vízového styku, které jsme uzavřeli. Zvláště důležitým prvkem je, že toto zjednodušení na základě vzájemnosti platí také pro občany EU, protože na ty se v současnosti při cestování do Ruska vztahuje vízová povinnost.

Tato dohoda je důležitá rovněž z kvantitativního hlediska. Podle ruských statistik bylo občanům EU v roce 2008 uděleno více než 1,5 milionu víz a konzuláty členských států ve stejném roce udělily ruským občanům 3,5 milionu víz. To představuje více než jednu čtvrtinu všech schengenských víz, která byla celosvětově udělena.

Ze všeobecného zjednodušení stanoveného touto dohodou o zjednodušení vízového styku, například z poplatku sníženého na 35 EUR, mají prospěch všichni občané EU a Ruska. Na určité kategorie osob se vztahují rovněž zvláštní zjednodušení; existuje osvobození od vízové povinnosti a také vícenásobná vstupní víza.

Komise provedla vyhodnocení tohoto zjednodušení vízového styku a zjistila, že funguje docela dobře. Najdou se však i určité nedostatky, jak tu bylo zmíněno. Abychom je řešili, přijali jsme před měsícem doporučení směrnic pro nové jednání s Ruskem o zjednodušení vízového styku. To se plně týká dalšího zjednodušení vízového styku z hlediska listinných důkazů a délky řízení o žádosti o vízum, rozšíření ustanovení o udělování vícenásobných vstupních víz a zproštění vízové povinnosti u řady jasně definovaných kategorií žadatelů.

Pokud jde konkrétně o otázku provádění článku 10 dohody o zjednodušení vízového styku, jenž stanovuje zjednodušení postupu registrace, zaznamenali jsme při vyhodnocení, že Rusko přijalo určitá zjednodušení; nyní je například možno se zaregistrovat poštou. Registrační poplatek bude zrušen v příštím roce, ale některá další opatření, například překlad registračních formulářů do angličtiny a možnost registrovat se online, dosud nebyla realizována. Řešíme tuto otázku s ruskými protějšky a na různých setkáních a doufáme, že tato opatření budou brzy provedena.

Co se týče ostatních zemí Východního partnerství, podnikli jsme také jiné kroky. Také na to jste se ptala. Zjednodušení vízového styku s Moldavskem a Ukrajinou máme od 1. ledna 2008, ale o těchto dohodách rovněž znovu jednáme.

Pokud jde o Bělorusko, Komise před měsícem přijala návrh směrnic pro jednání o zjednodušení vízového styku. Doporučíme vícenásobná vstupní víza s dlouhou platností pro běžné cestující v dobré víře, stanovíme lhůty pro vyřízení žádostí o víza a možné výjimky z vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů.

Příští rok přijmeme rovněž návrh směrnic pro jednání o dohodách o zjednodušení vízového styku s Ázerbájdžánem a Arménií.

Pokud jde o správné uplatňování systému uvolnění vízového režimu, o němž hovořil pan poslanec Weber, zejména ve vztahu k Srbsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonie, Rada se rozhodla povolit bezvízový styk občanům Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska, jak tu také zaznělo, v roce 2009. Toto rozhodnutí následovalo po intenzivním dialogu s těmito zeměmi a poté, co dosáhly podstatného pokroku v nejdůležitějších záležitostech projednávaných v rozhovorech o uvolnění vízového režimu. Účinnost rozhovorů se potvrdila v tom, že bylo provedeno mnoho důležitých reforem, ale bezvízový režim, jak jste rovněž zdůraznili, s sebou nese také povinnosti a příslušné země by měly přijmout náležitá opatření s cílem zajistit, aby zrušení víz nebylo zneužíváno.

Některé členské státy zaznamenaly nárůst počtu žádostí o azyl z těchto zemí – zejména ze Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Tyto žádosti musí být podle našich právních předpisů posuzovány jednotlivě. Učinili jsme řadu kroků s cílem řešit tuto situaci: proběhly schůzky na vysoké úrovni s ministry vnitra k těmto dvěma otázkám a belgické předsednictví a Komise vykonaly návštěvu na vysoké úrovni v obou hlavních městech.

Orgány obou těchto zemí učinily jisté kroky. Zorganizovaly nové informační kampaně s cílem informovat občany. Pohraniční stráž dostala pokyny, aby zavedla a prováděla zvýšenou kontrolu lidí cestujících ze země a aby informovala cestující o rizicích neopodstatněné žádosti o azyl.

Když jsme letos na podzim navrhovali zrušení vízové povinnosti pro Albánii a Bosnu a Hercegovinu, obě země se zavázaly, že pro své občany připraví informační kampaně o právech a povinnostech plynoucích ze zrušení víz, a uskutečňují je. Jedná se o velmi ambiciózní kampaně. Kromě toho se Komise po schválení této věci Evropským parlamentem a Radou zavázala, že po uvolnění vízového režimu zesílí sledování stavu ve všech zemích západního Balkánu.

Toto sledování bude mít dvě složky. Na jedné straně budeme prostřednictvím procesu stabilizace a přidružení nadále posuzovat doložitelné provádění reforem v příslušných zemích – zejména v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. Na druhé straně proti novým situacím vysokého přílivu osob z této oblasti použijeme také preventivní mechanismus. Sběr nezbytných operativních údajů, které by pomohly předcházet těmto situacím, proběhl na začátku tohoto roku a do mechanismu budou aktivně zapojeni Frontex, Europol, styční úředníci pro přistěhovalectví, styční policejní úředníci ze zemí západního Balkánu a sekretariát úmluvy o policejní spolupráci v jihovýchodní Evropě za podpory nadcházejících předsednictví – maďarského a polského.

Veškeré údaje, které získáme výměnou a sběrem, budou mezi sebou členské státy EU sdílet, a v případech, kdy to bude vhodné, je budou sdílet i se zeměmi západního Balkánu. Tyto údaje rovněž použije Komise v hodnocení týkajícím se sledování stavu po uvolnění vízového režimu, které má proběhnout v první polovině příštího roku. Domnívám se, že tato opatření by měla přispět k tomu, abychom zabránili zneužívání režimu bezvízového styku, a jsem přesvědčena, že úzká spolupráce mezi zeměmi původu a cílovými zeměmi EU za podpory Komise představuje účinnou odpověď. Evropský parlament a Radu budeme samozřejmě nadále pravidelně informovat o výsledcích těchto mechanismů sledování, poprvé v červnu 2011.

 
  
MPphoto
 

  Krzysztof Lisek, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro zahraniční věci.(PL) Pane předsedající, jakožto stálý zpravodaj Evropského parlamentu pro spolupráci Evropské unie s Gruzií a jakožto zpravodaj pro stanovisko Výboru pro zahraniční věci ke zprávě paní poslankyně Griesbeckové bych chtěl říci pár slov o těchto dvou dohodách – o dohodě o zpětném přebírání osob a o dohodě o zjednodušení vízového styku mezi Evropskou unií a Gruzií. Považuji za svoji povinnost říci, že obě dohody byly ve Výboru pro zahraniční věci přijaty velikou většinou hlasů.

Chtěl bych doplnit, že na předchozím parlamentním zasedání zde ve Štrasburku jsme vyslechli projev prezidenta Saakašviliho. Tento projev dokonce i ti, kdo by se sotva považovali za jeho příznivce, charakterizovali jako věcný, vyvážený a rozumný. Prezident Saakašvili během něj prohlásil nejen to, že odmítá použití síly a je ochoten vést rozhovory s Ruskem o problematických otázkách, ale také, že hlavním cílem zahraniční politiky Gruzie samozřejmě bude evropská integrace a členství v NATO.

Podle mého názoru, ačkoliv pochopitelně nesmíme hovořit o žádných lhůtách, protože bavit se dnes o jakýchkoliv lhůtách by bylo jasnou známkou šílenství, nesmíme zapomínat na to, že mezi zeměmi, které jsou zapojeny do programu Východního partnerství, jsou v současnosti Gruzie a Gruzínci nejvíce proevropskou zemí a národem. Evropská unie by měla na gruzínské ambice odpovědět vstřícně a věcně. Měli bychom být otevřeni spolupráci s Gruzií.

Dohody, o nichž dnes hovoříme, samozřejmě nejsou nijak převratné, ale všichni je považujeme za krok správným směrem. Nejdůležitější je uvést je co nejdříve ve skutek, protože podle mého názoru by bylo chybou, aby obyvatelstvo Abcházie a Jižní Osetie, oblastí, které se oddělily od Gruzie a jejichž obyvatelé mají ruské cestovní pasy, to mělo s vízy dnes jednodušší než občané Gruzie.

 
  
MPphoto
 

  Monica Luisa Macovei, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) je pro oba návrhy dohod mezi EU a Gruzií: pro dohodu o zpětném přebíraní osob a pro dohodu o usnadnění udělování víz. Chtěla bych se vyjádřit k druhé z nich, dohodě o usnadnění udělování víz.

Zjednodušuje pro Gruzínce žádost o vízum. Členské státy budou používat jednotné a zjednodušené postupy. Vízum bude stát méně než v současnosti, 35 EUR, a umožní každých šest měsíců pobyt v délce 90 dní. Žádost o vízum bude vyřízena do deseti dnů nebo u některých kategorií osob do tří dnů, v naléhavých případech ještě dříve. Držitelé diplomatických pasů nebudou potřebovat žádné vízum.

Volný pohyb je cestou, na níž se lze učit demokracii a vidět, jak funguje. Přímý kontakt mezi lidmi znamená sdílení hodnot a faktů. Buduje důvěru. Proto doufám, že více občanů EU bude cestovat do Gruzie a více Gruzínců do Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Kinga Göncz, jménem skupiny S&D.(HU) Pane předsedající, rádi bychom paní komisařce Malmströmové poděkovali za informace, které nám sdělila. Vízová politika je pro nás velmi důležitým nástrojem, který nám může pomoci usnadnit vytváření kontaktů mezi lidmi a přiblížit dotyčné země, více k Evropské unii. Z tohoto hlediska je tato dohoda mezi Evropskou unií a Gruzií velmi důležitá. Chtěla bych říci pár slov o uvolnění vízového režimu v zemích západního Balkánu, zejména o problémech, které se objevily ve spojitosti se Srbskem a Makedonií. Příslušnou dohodu jsme v Parlamentu podpořili velkou většinou a považujeme ji z uvedených důvodů za velmi důležitou.

Tyto země vyvinuly značné úsilí, aby splnily požadavky, a to i přesto, že často pozorujeme, jak je jejich politický život rozštěpený. Byli jsme svědky spolupráce v těchto oblast ze stran zmíněných zemí. Je uspokojivé vidět, že množství lidí cestujících do Evropské unie vzrostlo. Zdá se nám, že za problémy v Srbsku a Makedonii do značné míry může obchodování s lidmi a že se to s určitostí týká menšího počtu lidí, i když to přináší vážné potíže. Jsem přesvědčena, že neseme společnou odpovědnost. Je naší společnou zodpovědností zajistit, aby tyto země udělaly také vše, co je v jejich silách, a to jak z hlediska informovanosti občanů, tak i z hlediska rozhodných kroků. Srbsko to mimochodem udělalo velmi rychle a účinně.

Jsem však přesvědčena, že rovněž my zde máme nezanedbatelnou zodpovědnost. Povinností Komise je pomáhat těmto zemím v boji proti obchodu s lidmi, poskytovat informace, sledovat, k čemu dochází v této oblasti, a skutečně zvýšit účinnost tohoto jinak velmi důležitého nástroje, který hodláme v budoucnosti nadále používat jak ve vztahu k zemím západního Balkánu, tak i k dalším zemím. Dále mi dovolte stručně vyjádřit, že nás velmi těší, že Albánie a Bosna a Hercegovina se letos také, i když poněkud opožděně, s ročním zpožděním, připojí k této skupině zemí osvobozených od vízové povinnosti.

 
  
MPphoto
 

  Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, souhlasím s panem poslancem Weberem ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté), že vízová politika EU je velice cenná a že technické normy a podmínky pro zjednodušení vízového styku a zrušení víz musí být splněny.

Nedomnívám se však, že v případě zrušení vízové povinnosti pro balkánské země politické motivy převážily nad technickými normami. Komise velice usilovala, aby bylo vše v pořádku, pokud jde o úplnost dokladů, vymáhání práva a hraniční kontroly. Pokud bychom si mysleli, že technické normy nebyly splněny, znehodnotili bychom tím svůj vlastní postoj, protože jsme hlasováním podpořili toto zrušení víz.

Je samozřejmě vážné, dochází-li ke zneužívání výsad, ale příslušné reakce musí být promyšlené a přiměřené. Dotyčné země – jak řekla paní komisařka Malmströmová – mají povinnosti a je nutné jim je připomenout. Paní komisařka nám objasnila, že se tato věc poměrně intenzivně řeší jak schůzkami na vysoké úrovni s ministry vnitra, návštěvami v hlavních městech, tak i požadavky na provedení informačních kampaní – a Bosna a Hercegovina a Albánie se konkrétně zavázaly, že budou informovat své občany. Nastanou-li problémy u jedné dohody o zrušení víz, samozřejmě to ohrožuje také ostatní, takže to znamená určitý závazek zodpovědnosti a solidarity a všichni občané by si měli uvědomovat, že by mohli poškodit vyhlídky druhých lidí na cestování bez víz.

Osobně jsem si opět jista – a myslím, že bude i moje skupina – tím, že Komise bude intenzivněji sledovat, jak jsou dodržovány podmínky dohody, a na základě úzké spolupráce s našimi partnery získá mechanismus pro pojmenování problémů. Doufám, že všechny skupiny budou toto ujištění považovat za dostatečné. Jak řekla moje sousedka, paní poslankyně Macoveiová ze skupiny PPE, přímé kontakty mezi lidmi budují důvěru. To je to podstatné. To je důvod, proč podporujeme zjednodušení vízového styku a zrušení víz.

Tento návrh se těšil napříč Parlamentem široké podpoře, protože je založen na zkušenosti a hodnotách EU. Nereagujme proto přehnaně. Vyskytly se problémy, ale Komise je řeší. Dejme jasně najevo, že neomezíme právo na azyl ani dohody o zrušení víz.

 
  
MPphoto
 

  Tatjana Ždanoka, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, naše skupina podporuje dohodu o usnadnění udělování víz mezi EU a Gruzií.

Máme však určité výhrady k dohodě o zpětném přebírání osob. Ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jsme hlasovali proti ní a písemně jsme předložili menšinové stanovisko, protože dohoda obsahuje četné nejasnosti, které by mohl vyjasnit smíšený readmisní výbor. Neobsahuje striktní záruky, které by se týkaly porušování základních práv a zaručovaly vysoký standard přijímání žadatelů o azyl, jenž je v Gruzii na nízké úrovni. Jejím cílem je navracet osoby do země, kde se běžně pácháno sexuální násilí a násilí na základě pohlaví a kde se toleruje policejní zvůle. Vztahuje se také na bývalé občany Abcházie a Jižní Osetie, kteří de facto nemají ke Gruzii žádný vztah.

Nyní stručně o vízové dohodě s Ruskem. Před třemi roky byla přijata zpráva o zjednodušení vízového styku s Ruskem, do níž byl začleněn můj pozměňovací návrh konstatující, že požadavek povinně se zaregistrovat představuje závažnou překážku pro cestování mezi Ruskem a EU. Od té doby se bohužel nic nezměnilo a tato záležitost je velmi důležitá pro mé voliče, kteří cestují do Ruska na soukromé návštěvy.

 
  
MPphoto
 

  Paweł Robert Kowal, jménem skupiny ECR.(PL) Pane předsedající, Gruzie je dnes zemí, která navzdory mnoha problémům prochází velmi dynamickými sociálními a ekonomickými změnami. Měli bychom s radostí a jednoznačně přivítat každou možnost, jíž dáme gruzínské společnosti najevo, že intenzita těchto změn se odráží v našich krocích jakožto orgánů Evropské unie. Pokud jde o Rusko, měli bychom také uvážit, v jakých souvislostech pohlížíme na vízový režim s Ruskem. Osobně se domnívám, že bychom se k tomu neměli stavět tak, že to je pro ruské orgány otázka prestiže – že pokud zrušíme vízovou povinnost, že pak budou ruské orgány s Evropskou unií lépe jednat. Měli bychom se na to dívat z jiného úhlu pohledu, z hlediska zajištění modernizace a z hlediska našich vztahů s běžnými ruskými občany.

Z toho důvodu bychom měli jasně říci, že postupné rušení vízové povinnosti, otevírání na základě stanovených podmínek je velmi pozitivním procesem, jenž se pozitivně podílí na našich vztazích se společnostmi na východ od EU. Je zapotřebí vyvrátit mýtus, že víza jsou jistým způsobem rozhodujícím prvkem pro zajištění naší bezpečnosti, a je zapotřebí říci, v Evropském parlamentu možná zvláště jasně, a při každé příležitosti to opakovat: víza staví zdi, zbytečné zdi. Ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ukrajina, jehož jsem předsedou, jsme s nevládními organizacemi pracovali na zvláštní zprávě, v níž jsme zkoumali tuto otázku. Zpráva jasně ukazuje, že víza ve skutečnosti nejsou bezpečnostním nástrojem, nýbrž jsou prostředkem, jímž se společnosti Evropské unie izolují vůči společnostem na východ od EU, vůči nimž bychom měli být vždy otevřeni a to je naší povinností jako členů parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Alfreds Rubiks, jménem skupiny GUE/NGL.(LV) Pane předsedající, za svoji skupinu mohu říci, že podporujeme usnadnění udělování víz, ale zároveň se musí vše udělat tak, aby byl zajištěn soulad s technickými požadavky stanovenými v příslušných nařízeních. Jménem svých voličů v Lotyšsku rovněž podporuji zjednodušení vízového styku při cestování z Ruska do Evropské unie, poněvadž to je velmi důležité například pro to, aby rodiny měly možnost se scházet, neboť v Lotyšsku žije mnoho smíšených rodin a rodin s příbuznými, z nichž jedna část žije v jedné zemi a druhá část v druhé zemi. Je to důležité rovněž z hlediska cestovního ruchu, jenž se v poslední době velmi rozvíjí. Kromě toho již máme kladné ohlasy na to, čeho bylo dosaženo zjednodušením vízového styku. Je to velmi důležité také z hlediska obchodu. Podíváme-li se na obchodní vztahy Lotyšska s Ruskem, pak objem dovozu vzrostl sedmkrát, a vývoz vzrostl osmkrát. To jsou všechno velmi pozitivní skutečnosti. Přeji Komisi úspěch v realizaci všech těchto záležitostí.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Salavrakos, jménem skupiny EFD.(EL) Pane předsedající, jak všichni víme, ode dne 19. prosince 2009 jsou zproštěni vízové povinnosti všichni držitelé biometrických pasů z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Srbska a Černé Hory. Členské státy Evropské unie nicméně vyjadřují obavy – a vyjádřila je dnes paní komisařka Malmströmová – z nárůstu počtu žádostí o azyl od občanů Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a z možnosti, že nastane situace, která ohrozí udělování víz a smysl celého opatření.

Moje země, Řecko podporovala jako důkaz skutečné evropské perspektivy všech zemí západního Balkánu naději na zrušení vízové povinnosti pro jejich občany. To bylo poprvé formulováno v Soluňské agendě v červnu roku 2003 a v celkovém záměru řecké iniciativy pro Agendu 2014. Přesto musím vyjádřit své obavy, zda tyto země uplatňují kritéria stanovená plánem a zda máme pod kontrolou imigrační toky z těchto zemí do členských států Evropské unie, zejména když rodinou evropských států nyní otřásá finanční krize a nemůže si dovolit zvýšenou zátěž přistěhovalců. Musíme si uvědomit, že další dohody o zjednodušení vízového styku mají usnadňovat cestování po Evropě a ne přistěhovalectví nebo jiné nezákonné aktivity, jako například obchod s lidmi.

 
  
MPphoto
 

  Daniël van der Stoep (NI).(NL) Pane předsedající, minulý měsíc Evropská komise plným právem poslala vládám Srbska a Makedonie písemné varování ve věci znepokojivého nárůstu žádostí o azyl z těchto dvou zemí. Pane předsedající, zvláště trpce pak chutná skutečnost, že v tomtéž měsíci se tato sněmovna rozhodla povolit zrušení víz Albánii a Bosně. Tyto dvě země se pochopitelně také hned začaly chovat podobným způsobem, jehož výsledkem bylo první písemné varování.

Pane předsedající, nikdy jsme neměli připustit, aby se to stalo, ale zatím ještě není příliš pozdě. Zrušení vízové povinnosti s sebou nese rovněž určitou zodpovědnost, a pokud tato zodpovědnost nebude přijata, musíme jednat. Komise si musí pozvat srbské a makedonské velvyslance na kobereček a požadovat, aby v této věci jednali. Pokud by bylo na mně, ještě dnes bychom odvolali toto zrušení víz, ale Komise pravděpodobně nebude pro takový krok, takže po Komisi chci to, aby řekla, že bude mít odvahu potrestat všechny opakované prohřešky ze strany těchto balkánských zemí.

Srbsko a Makedonie jsou předchůdci Bosny a Albánie. Je na čase, abychom těmto dvěma balkánským zemím vyslali jasný signál a takový krok by byl dobrý.

 
  
MPphoto
 

  Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE).(ES) Pane předsedající, nárůst žádostí o azyl ze strany občanů Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie vyžaduje ochranná opatření pro změnu nařízení (ES) č. 539/2001.

Víza jsou nástrojem začleněným do rámce imigračních politik; jejich účelem je legalizovat vstup do země a dočasný pobyt v ní pro žadatele, kteří nejsou jejími státními příslušníky ani rezidenty.

Nařízení (ES) č. 539/2001 stanovuje hodnotící mechanismus pro zrušení vízové povinnosti, který vyžaduje splnění určitých požadavků souvisejících s nedovoleným přistěhovalectvím, veřejným pořádkem a bezpečností, s vnějšími vztahy Evropské unie, s územní soudržností a zásadou vzájemnosti. Tento mechanismus by mohl fungovat rovněž obráceně.

Na druhou stranu azyl je ochranným nástrojem, jenž nemůže být nesprávně používán. Zde je třeba podtrhnout, že účelem společné politiky Evropské unie v této oblasti je zachovat azyl čistě jako ochranný nástroj pro pronásledované osoby tím, že bude kladen důraz na zásady Ženevské úmluvy a Newyorského protokolu a budou používána společná kritéria pro určení osob, které skutečně potřebují mezinárodní ochranu a zaručenou společnou minimální úroveň výhod pro dobré životní podmínky ve všech členských státech.

Azyl je tedy humanitárním nástrojem a nástrojem solidarity, a proto má výlučný účel i charakter. Z toho důvodu je důležité, aby Evropská unie reagovala a pomohla srbským orgánům a orgánům Bývalé jugoslávské republiky Makedonie přijmout vhodná opatření ve věci požadavků, které je nutné splnit, aby mohlo být osobám přiznáno postavení uprchlíka nebo status doplňkové ochrany, a tím zabránit jejich zneužívání a podvodům.

 
  
MPphoto
 

  Corina Creţu (S&D).(RO) Pane předsedající, paní komisařko, děkuji vám za informace, které jste nám sdělila k nařízením o zjednodušení vízového styku, zejména s Gruzií, Moldavskou republikou a zeměmi bývalé Jugoslávie. Termín naší rozpravy se vskutku kryje se zrušením víz pro občany Bosny a Hercegoviny a Albánie, u nějž existuje možnost rychle pozastavit platnost dohody, vyskytnou-li se takové problémy jako například příval žádostí o azyl.

Domnívám se, že by bylo chybou vracet se v politice Evropské unie vůči západnímu Balkánu do minulosti. Zrušení bariér bránících volnému pohybu může být důležitým příspěvkem ke zhojení ran z minulosti. Zároveň si myslím, že odvrácení přílivu žádostí o azyl, zpřísnění hraničních kontrol, náležité informování místních obyvatel a boj proti sítím organizovaného zločinu zapojeným do obchodu s lidmi a do vývozu trestné činnosti a prostituce vyžaduje, aby Evropská unie a tyto státy mezi sebou blíže spolupracovaly. Všechna tato opatření mohou pomoci snížit výskyt těchto aktivit.

 
  
MPphoto
 

  Marije Cornelissen (Verts/ALE).(NL) Pane předsedající, po zavedení bezvízového styku jsme se dostali do situace, kdy množství dezinformovaných Srbů a Makedoňanů žádá o azyl v Belgii, Švédsku a Německu. Podporuji žádost skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), abychom zajistili lepší informovanost obyvatel Balkánu, ale je tu ještě jiná důležitá věc, kterou bychom měli mít na mysli.

Předně vyskytují se i jiní lidé, kteří nechápou, co vlastně bezvízový styk znamená. Slyšela jsem od některých nizozemských poslanců tohoto Parlamentu zcela vážně míněný názor, a to nyní nehovořím vůbec o delegaci nizozemské Strany svobody (PVV), že nás nyní, podobně jako tomu bylo s Poláky, zaplaví hordy žadatelů o azyl bažících po našich pracovních místech. Toto tvrzení není jen naprosto absurdní, nýbrž by mohlo také způsobit značnou škodu. Zmínění poslanci hrají na strunu obav a nevědomosti našich občanů.

Za druhé, tito žadatelé o azyl byli téměř výhradně příslušníky národnostních menšin. Máme-li vůbec po Srbsku a Makedonii žádat, aby za něco skládaly účty, pak za to, že toho musí udělat mnohem více pro zlepšení postavení těchto národnostních menšin. Takže ano, zajistěme, aby obyvatelé Balkánu byli lépe informováni, ale zajistěme rovněž, aby poslanci této sněmovny, občané a ministři EU byli lépe informováni o tom, co skutečně obnáší bezvízový styk.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Pane předsedající, zamýšlíme se nad tím, zda současná dohoda mezi Ruskem a Evropskou unií plní naše očekávání a zda vzájemný pohyb občanů odpovídá míře jejich zájmu o cestování.

Paní komisařko, bez sebemenšího zaváhání vám mohu říci, že současný vízový režim je nedostatečný a poškozuje především EU. Rusko se od doby bývalého Sovětského svazu nesmírně změnilo. Střední vrstva je solventní a má zájem poznávat svět, cestovat, rekreovat se a nakupovat. Když moje země vstoupila do schengenského prostoru, museli jsme v souladu s pravidly EU omezit ruským občanům cestování na Slovensko. Mělo to vážný finanční dopad a cestovní kanceláře a obchody ztratily mnoho dobrých zákazníků. Evropský vízový režim odrazuje bezúhonné Rusy od cestování na Slovensko, zatímco těm méně slušným nijak nezabránil v migraci. Proto jsem přesvědčen, že pokud nám bude záležet na bezúhonných Rusech, budeme se snažit otevřít náš hospodářský prostor a využít potenciál, jenž Rusko má, abychom rozšířili a posílili spolupráci mezi našimi zeměmi.

 
  
MPphoto
 

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE). – Pane předsedající, jsem velmi ráda, že za dva dny budou moci občané Albánie a Bosny a Hercegoviny konečně oslavovat, že získali možnost cestovat do schengenského prostoru EU bez víz – těsně před Vánocemi. Jejich štěstí je i mým štěstím. Plně jsem se angažovala pro to, aby proces uvolnění vízového režimu pro všechny země západního Balkánu našel podporu a byl uspíšen. Konečně téměř všechny z nich budou moci využívat toho, že mohou na dobu třech měsíců navštívit naše země a studovat v nich.

Naše otázka k ústnímu zodpovězení Komisi musí být chápána v tomto přejícném duchu. Jde o to zajistit, aby tato nová svoboda nebyla ohrožena. Bezvízový režim nemá nic společného s azylem z politických nebo ekonomických důvodů. Nemá nic společného s trvalým pobytem a ani s pracovním povolením.

Chtěla bych přivítat kroky, které již podnikla paní komisařka Malmströmová – zejména vůči orgánům Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie –, z nichž je patrné odhodlání Komise udržet tento proces v chodu a zajistit náležité uplatňování tohoto režimu. Děkuji vám za odpověď.

Nyní se musíme dále společně snažit zabránit veškerým dezinterpretacím, nepochopením nebo jakémukoliv zneužívání a řešit je. Zodpovědnost nadále nesou orgány z tohoto regionu. Vítáme skutečnost, že Albánie a Bývalá jugoslávská republika Makedonie již úspěšně spustily informační kampaň a vybízíme všechny země západního Balkánu, aby udělaly totéž a uspíšily opatření mající zabránit zneužívání.

Žádáme Komisi, aby nadále jako dosud sledovala situaci a informovala nás. Rozvoj přímých kontaktů mezi lidmi, jak jste řekla, má zásadní význam pro demokracii a stabilitu v tomto regionu. Nedávejme je z evropského hlediska v sázku. Budu se v této věci nadále plně angažovat.

 
  
MPphoto
 

  Elena Băsescu (PPE).(RO) Pane předsedající, podstatnou podmínkou pro úplné zrušení víz mezi Ruskou federací a Evropskou unií je splnění závazků přijatých v dohodě z roku 2007. Ruské orgány opakovaně požadovaly, aby byla zrušena vízová povinnost pro krátkodobé pobyty. Na druhou stranu EU upřednostňovala pozvolný přístup, jehož výrazem byl seznam společných opatření. Považuji za důležité, aby před provedením rozhodnutí o uvolnění vízového režimu byly splněny všechny technické podmínky, například zlepšení norem správy hranic, vyšší zabezpečení dokladů nebo posílení boje proti korupci.

Rusko musí rovněž prokázat svými činy, že má při urovnávání nevyřešených konfliktů v tomto regionu v úmyslu dosáhnout hmatatelných výsledků. V tomto směru má nezpochybnitelnou odpovědnost. Pro moji zemi je politickou prioritou řešení konfliktu v Podněstří. Podporujeme, aby jako součást jednání ve složení 5+2 pokračovaly oficiální rozhovory s cílem najít trvalé řešení. Toto řešení musí být plně v souladu s mezinárodním právem a respektovat svrchovanost Moldavské republiky.

Chtěla bych rovněž zmínit situaci zemí Východního partnerství, mezi něž patří Gruzie a Moldavská republika. Čekají již dlouho dobu na uvolnění vízového režimu a provedly za tímto účelem řadu reforem. Chtěla bych upozornit, že Moldavská republika je uvnitř Východního partnerství velkým stoupencem tohoto opatření. Chci zdůraznit, že pokud Rusko dosáhne uvolnění vízového režimu dříve, než blízcí sousedé EU, bude to pro tyto země demoralizující. Bylo by to důkazem toho, že postavení partnerských zemí nemá žádnou váhu, jde-li o strategické ústupky ze strany Unie.

 
  
MPphoto
 

  Marek Siwiec (S&D). (PL) Pane předsedající, máme hovořit o vízech, máme o vízech hovořit ze statistického hlediska a z hlediska toho, co Evropská unie udělala. Tato sněmovna je všeobecně spokojena. Chtěl bych, abyste si všichni, kdo jste dnes mluvili tak spokojeně, zkusili představit, že musíte stát deset nebo více hodin ve frontě, snášet příkoří a nepohodlí, stát v dešti za strašných podmínek, abyste dostali vízum. Lidé musí stát kvůli vízům ve frontách a musí za ně zaplatit třetinu svého platu. Musí také z doslechu vědět, že diplomaté v jejich zemi víza nepotřebují, a když konečně po několika pokusech o získání víza, protože ho mít musí, vízum dostanou, bude to vízum pro jeden vstup do země, i když chtěli schengenské vízum, ale alespoň dostali dotyčné vízum do příslušné země.

Vízové řízení by naše svědomí nemělo nechat klidným. Nemá daleko do ponižování milionů lidí – lidí, kteří stojí v těchto frontách. Mysleme na to, když dáváme najevo spokojenost, která je dnes v této sněmovně tak všudypřítomná. Chápu, že vízové řízení používáme jako cukr a bič, ale to by se mělo týkat vlád a měli bychom mít soucit vůči lidem, kteří stojí ve frontách.

Paní komisařko, vy jste ze Švédska. Jak víte, v sedmdesátých letech dvacátého století vaše země, spolu s Rakouskem, byla jedním z pouhých dvou států, ve kterých neplatil vízový režim pro komunistické země. Jako polský občan jsem vaši zemi v roce 1976 navštívil. Proč? Protože do Švédska se cestovalo bez víza. Samozřejmě mám rád vašeho krále, švédskou svobodu a hospodářství, ale nezapomínejte prosím, že dokud vyžadujeme víza, neměli bychom být spokojeni.

 
  
MPphoto
 

  Simon Busuttil (PPE). – Pane předsedající, hovořím za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté). Naše skupina vnímá politiku zjednodušení vízového styku a uvolnění vízového režimu velmi kladně, protože jsme toho názoru, že je velmi dobrým nástrojem pro jednání s třetími zeměmi, zejména s těmi, které leží v našem blízkém sousedství. Naše výchozí vyhlídky jsou jednoznačně pozitivní.

Zjednodušení vízového styku je prvním krokem a tento týden toto zjednodušení přiznáváme Gruzii. Je to první, ale důležitý krok k tomu, co moje kolegyně Anna Maria Corazzová Bildtová nazvala přímým kontaktem mezi lidmi. Zjednodušení vízového styku obvykle probíhá souběžně s dohodami o zpětném přebírání osob. Paní komisařko, dohodám o zpětném přebírání osob rovněž připisujeme velkou důležitost, protože chceme zajistit, aby lidé, kteří nezákonně pobývají na území EU, byli požádání o odchod. Jedině takto můžeme získat důvěru veřejnosti ve prospěch zjednodušení vízového styku a případného uvolnění vízového režimu. Tyto dvě věci jsou vzájemně propojeny, proto vás žádáme, abyste usilovněji pracovala na rozšíření sítě dohod o zpětném přebírání osob se třetími zeměmi.

Pokud jde o uvolnění vízového režimu, ke kterému jsme minulý rok přistoupili v případě Srbska, Makedonie a Černé Hory. Rádi vidíme, že naši přátelé z Albánie a z Bosny a Hercegoviny se toho nyní také dočkají. Upřímně s tím souhlasíme a považujeme to za velmi dobrý krok k další evropské integraci, který k nám určitě více přiblíží občany těchto zemí.

Když rozhodujeme o těchto dokumentech, dáváme si vždy velmi pozor, abychom nepřijali politicky motivované rozhodnutí, nýbrž rozhodnutí primárně se opírající o technické požadavky – tj. příslušné země musí nejprve splnit technická kritéria předtím, než obdrží naše kladné rozhodnutí. Rozhodnutí by samozřejmě mělo být také politické, ale musí se opírat především o odborné posouzení.

Zdůrazňuji to, protože z největší části je věcí Komise oznámit nám, že určitá země splnila technická kritéria. Proto, když lidé ze zemí, které s námi mají uvolněný vízový režim, například Srbsko nebo Makedonie, toho zneužívají a žádají o azyl v zemích EU, musíme se ptát, zda technické hodnocení bylo úplné a náležité, protože uvolnění vízového režimu samozřejmě není slučitelné s tím, aby lidé přicházeli do Evropské unie a žádali o azyl. To je známkou toho, že něco někde bylo špatně. Je oprávněné ptát se, kde se stala chyba a požadovat odpověď.

Poslední bod, tuto příležitost musíme využít k tomu, abychom příslušným zemím – zvláště Srbsku a Makedonii, jichž se případy zneužívání týkají – jasně řekli, že musí svým občanům srozumitelně sdělit, co uvolnění vízového režimu vlastně znamená, že jim neumožňuje se do zemí EU přestěhovat nebo si v nich najít práci, ale že jde čistě o zrušení víz na určitou omezenou dobu – pouze kvůli návštěvě. To platí i pro Evropskou komisi. Je důležité, aby Komise s těmito zeměmi úzce spolupracovala na tom, aby se toto sdělení nebylo nesprávně pochopeno.

 
  
MPphoto
 

  Lara Comi (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, podporuji žádost kolegů poslanců, aby Komise vyhodnotila provádění dohody o zjednodušení vízového styku mezi EU a Ruskem.

Ta vyjadřuje společnou vůli obou stran usilovat v delším časovém rozpětí o úplné zrušení vízové povinnosti s ohledem na dopad, jejž by řádné provádění cílů zjednodušení vízového styku a usnadnění postupů pro vydávání víz mohlo mít na jednotlivé občany a na rozvoj hospodářských a obchodních vztahů.

Domnívám se proto, že je důležité sledovat provádění této dohody; to by umožnilo nemalý rozvoj konkrétních osobních, kulturních, vědeckých a hospodářských vazeb mezi Evropskou unií a jejím hlavním východoevropským jednacím partnerem.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D).(HU) Pane předsedající, uklidnilo mne, že paní komisařka Malmströmová ve své odpovědi týkající se Srbska a Makedonie naznačila, že nehodláme vylévat vaničku i s dítětem. Bylo by vážnou chybou zavést znovu vízovou povinnost pro Srbsko a Makedonii jen pro to, že ve spojitosti s těmito dvěma zeměmi se vyskytly určité problémy. Paní komisařka Malmströmová to naznačila a jsem přesvědčen, že maďarské předsednictví jí v této věci bude v následujícím období partnerem, protože Maďarsko, jakožto soused Srbska, je velmi zainteresováno na řešení tohoto problému kvůli dobrým sousedským vztahům a kvůli 300 000 Maďarů žijícím v Srbsku. Je zřejmé, že na většině úkolů budou muset podílet vlády Srbska a Makedonie a, jak zmínila paní Malmströmová, jsou to ony, kdo musí informovat své občany. Chtěl bych však zdůraznit, že staré členské státy, které čelí těmto problémům s azylem, musí provést přezkum, zda jsou jejich azylové politiky v pořádku, když udělují azyl také žadatelům, jimž by neměl být udělen.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: SILVANA KOCH-MEHRIN
místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Andrew Henry William Brons (NI). – Paní předsedající, zjednodušení vízového styku a uvolnění vízového režimu mají nepochybně být oblíbenými slovy. Na jejich obhajobu se vždy uvádí, že nemají nic společného s přistěhovalectvím, že mají co do činění výhradně se vzděláváním a cestovním ruchem – to jsou další oblíbená slova.

Můžete o mě říci, že jsem cynik, ale ne všichni studenti přijíždějí studovat a ne všichni turisté se zdrží omezenou dobu. Někdy přicházejí do EU s cílem pracovat zde a žít. Názor, že lidé vždy hovoří pravdivě o svých úmyslech, se nezakládá na zkušenostech.

V současné krizi jsou pracovní místa vzácná – zejména nekvalifikovaná pracovní místa – a poptávka po ubytování vždy převyšuje nabídku. Pracovní místa, která obsadí nelegální přistěhovalci, jsou mnohdy místy, která by mohli obsadit občané členských států, a pracovní podmínky a plat často nesplňují minimální požadavky. Nesmíme se tvářit, že přivírání očí nad nelegálním přistěhovalectvím je projevem šlechetnosti. Jeho důsledkem jsou bídné mzdy, nebezpečné podmínky, vykořisťování a zneužívání.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Papanikolaou (PPE).(EL) Paní předsedající, také jsem si vyžádal slovo, abych podpořil, co zde řekli kolegové poslanci o důvodech, proč přijímáme osvobození od vízové povinnosti a stavíme se k němu kladně. Samozřejmě, že jakmile toto osvobození začalo platit, tak jsme byli svědky zneužívání a špatných příkladů, objevili jsme chatrné formulace, které jsme se snažili rychle opravit. Je nezbytné, aby Komise a paní komisařka osobně spolupracovaly s orgány zemí, ze kterých tyto problémy vzešly. Mám samozřejmě na mysli Bývalou jugoslávkou republiku Makedonie a Srbsko. A jelikož se chystáme osvobodit od vízové povinnost další země – což je, opakuji, krok správným směrem – tak bychom měli postupovat asi takto: souběžně se sledováním provádění těchto dohod blíže spolupracovat s orgány těchto zemí a možná podniknout konkrétní kroky, které mohou být vodítkem pro naši budoucnost.

 
  
MPphoto
 

  Csanád Szegedi (NI).(HU) Paní předsedající, dámy a pánové, vztahy mezi Ruskem a EU vzhledem k velmocenskému postavení obou stran vždy byly specifickým vztahem. Je jasné, že v důsledku tohoto postavení v určitých otázkách nikdy nedosáhnou shody a na některé budou pohlížet rozdílně. Nesmíme však zapomínat, a toto musím skutečně zdůraznit, že Rusko patří do Evropy nejen z geopolitického hlediska, ale také z kulturního a historického. Díky těmto vazbám je nezbytné přijmout opatření, která zjednoduší vízový styk mezi oběma stranami a Jobbik, Hnutí za lepší Maďarsko, je podporuje. Rusko může podobně jako některé členské státy EU stanovovat administrativní povinnosti týkající se víz nezávisle a je třeba, aby se toto dělo na základě vzájemnosti. Situace v Srbsku zdaleka není tak jednoznačná, protože maďarská menšina a další menšiny jsou dosud v některých ohledech znevýhodněny. Evropský parlament a Evropská unie musí tuto záležitost každopádně prošetřit.

 
  
MPphoto
 

  Lena Kolarska-Bobińska (PPE). (PL) Paní předsedající, spolu s uvolněním vízového režimu bychom měli vyslat také jasné poselství o našich hodnotách. Nejde jen o otevření dveří, jelikož ty bychom měli otevřít pokud možno dokořán, ale jde také o podporu demokracie v zemích sousedících s Evropskou unií. Měli bychom proto podporovat ty země, které skutečně usilují o demokracii a právní stát a respektují evropské hodnoty. Domnívám se však, že nejprve bychom měli uvolnit vízový režim postsovětským zemím, a teprve potom Rusku.

Na tomto místě souhlasím s těmi, kdo řekli, že pokud uvolníme vízový režim Rusku dříve než občanům Ukrajiny a ostatních postsovětských zemí, vyšleme tím velmi špatný signál. V Gruzii může dojít k tomu, že v oblastech, které v současnosti okupuje Rusko, budou lidé chtít ruské občanství a budou ho schvalovat, protože to pro ně bude znamenat volný vstup do Ruska. Používejme vízový režim také jako nástroj na podporu demokracie.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Paní předsedající, ráda bych poděkovala váženým poslancům a poslankyním za tuto rozpravu. Plně s vámi souhlasím v tom, že zjednodušení vízového styku a uvolnění vízového režimu jsou velmi účinným nástrojem k posílení přímého kontaktu mezi lidmi. Netěží z něj pouze běžní občané, studenti a turisté, ale také se tím rozšiřují možnosti podnikání, a to je velmi dobré.

Rozhodli jsme se, že Evropská unie postupně uvolní vízový režim zemím západního Balkánu. To je samo o sobě politické rozhodnutí. Je projevem politické vůle, a ta je velmi důležitá, ale o dosažení tohoto cíle rozhodují výhradně technické aspekty, a to bez výjimky. Nemůžeme zrušit víza bez přísných kritérií.

Tato kritéria jsou otevřená. Jsou transparentní, pro každého stejná a v zemích, které chtějí dosáhnout zjednodušení vízového styku a uvolnění vízového režimu a jsou příčinou důležitých reforem. Ano, pane poslanče Busuttile, Komise toto vše velmi pozorně sleduje a odborné mise jsou složeny také z odborníků z členských států. Všechny tyto zprávy a veškerá tato práce jsou udělány velmi transparentně.

Nicméně vyskytly se určité případy zneužití, zejména v Srbsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonie. Tyto případy by však neměly být zveličovány; neboť vše běží dobře, ale občas se vyskytnou případy zneužití. Komise se tím zabývá. Byli jsme na místě. Hovořili jsme se svými partnery. Belgické předsednictví jednalo velmi aktivně.

Snažíme se vyhodnotit tento problém. Jedná se zejména o malou skupinu zločineckých sítí, které nabádají lidi v zapadlých oblastech, aby se na základě mylných předpokladů vydali do Evropské unie v naději, že dostanou azyl. Posoudíme samozřejmě všechny tyto žádosti jednotlivě, ale velmi mnoho z nich je neopodstatněných, a proto se musíme zabývat těmito sítěmi. To se již děje a jsme ve styku s orgány těchto zemí.

Před pouhým měsícem jsem s belgickým premiérem navštívila Tiranu a Sarajevo, abychom zdůraznili význam celé této věci, ale také že je důležité se vyvarovat jejího zneužívání. Abychom to vysvětlili velmi jasně, řekli jsme všem ministrům, poslancům, zástupcům občanské společnosti, univerzitám a myslím, že také ve všech televizních kanálech, které se nám v těchto zemích podařilo najít, že se jedná o úžasnou příležitost, ale že je prosíme, aby ji nezneužívali.

Uvedli jsme do chodu hodnotící a monitorovací mechanismus a ráda vás koncem jara seznámím s tím, jak to funguje.

Pokud jde o Rusko, dohoda přinesla opravdu mnoho dobrého, zvýšila mobilitu mezi našimi zeměmi. Podle všech hodnocení potvrzených členskými státy nemáme žádné signály, že by v důsledku zjednodušení vízového styku vzrostly bezpečnostní hrozby nebo nelegální přistěhovalectví. V současnosti vzniká seznam společných kroků, které by Rusko a Evropská unie měly učinit, aby mohly pokračovat rozhovory o uvolnění vízového režimu.

Pokud jde o Gruzii, chci přátelům ze skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance pouze zopakovat, co řekla také zpravodajka, že co se týče dohody o zpětném přebírání osob, Gruzie přistoupila k Radě Evropy a Evropské úmluvě o lidských právech. Právní předpisy EU požadují, aby členské státy posuzovaly žádosti o azyl individuálně, a bude-li v daném případě zapotřebí mezinárodní ochrana, pak to musí podle právních předpisů EU respektovat a musí rovněž dodržet zásadu nenavracení, tj. nevrátit osobu do určité země, mohla-li by být vystavena pronásledování nebo by jí hrozila vážná újma.

Myslím si, že tato rozprava byla celkově velmi dobrá. Těším se na to, až vás budu informovat o vyhodnocení dohod o zpětném přebírání osob. Jednání o nich jsou velmi náročná, pane Busuttile, ale pracujeme na tom. Jak jsem již v této rozpravě zmínila, na začátku příštího roku bude provedeno vyhodnocení a ráda přijdu do Parlamentu diskutovat o jeho výsledcích a o tom, jak můžeme dále napomoci uzavírání tohoto druhu dohod se třetími zeměmi.

 
  
MPphoto
 

  Nathalie Griesbeck, zpravodajka.(FR) Paní předsedající, jsem rovněž jako paní komisařka potěšena úrovní naší rozpravy, která ukázala, že naše orgány jsou obecně skutečně zodpovědné.

Tato zodpovědnost byla patrná rovněž z odpovědí paní komisařky a ze závazků, které učinila a zopakovala, pokud jde o jednotlivé hodnotící schůze naplánované na únor a červen 2011. Samozřejmě nechci, aby se okamžitě konala taková schůze věnovaná Pákistánu. Chtěla jsem vám ve skutečnosti připomenout naše základní postoje. Chtěla jsem paní komisařce rovněž poděkovat za ochotu, kterou projevila, pokud jde o vzájemnou bezpečnost, o odpovědi na otázky, o otevřenost a spolupráci, o úpravy a o boj proti zneužívání a o respektování rozdílných právních okolností.

Přestože tyto dohody poskytují právní rámec pro to, aby za přesných a striktních podmínek bylo provedeno zjednodušení vízového režimu a postupu zpětného přebírání osob, nesmíme to směšovat s tím, že je také naprosto nezbytné, abychom definovali podmínky a podobu evropského práva na azyl.

Závěrem, jsem přesvědčena, že tato politika je tak trochu jako bůh dvou tváří, Janus Bifrons. Hovořili jsme o politice a postupu. Pro mě Janus ztělesňuje dvě tváře, postup a politiku, jediného obličeje. Má technickou tvář danou postupy, zákonnými podmínkami a jejich respektováním, ale má také politickou tvář, která se vyznačuje, jak zmínili někteří kolegové, upevňováním, spoluprací a otevíráním Unie třetím zemím, znaky našich hodnot, ale také tím, že si všímá podoby reakcí na evropskou ochotu k tomuto otevření.

Na konec bych chtěla říci, že musíme nastolit rovnováhu mezi těmito prvky a udělat vše pro to, abychom je objasnili našim občanům. Musíme jim vysvětlit, co vízum na tři měsíce ve skutečnosti je, a tak předejít nejasnostem a jiným nedorozuměním, která by mohla vzniknout. Spoléhám na vás, paní komisařko.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Společná rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra, v úterý 14. prosince.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Kinga Gál (PPE), písemně.(HU) Zachování osvobození od vízové povinnosti není jen technickou otázkou, ale jednoznačně také politickou záležitostí. Osvobození od vízové povinnosti se však opírá o vzájemnou důvěru a vzájemné závazky. Dnešní rozprava vysílá zemím, kterých se to týká, jasné poselství, že dlouhý seznam úkolů, který před nimi leží jako důsledek učiněného závazku, zrušením vízové povinnosti nekončí a že ještě musí své občany informovat o tom, co cestování bez víz znamená, aby zabránily zneužívání této možnosti. Zrušení vízové povinnosti pro Srbsko a Černou Horu bude zejména pro mladé lidi, na nichž bude postavena budoucí Evropa, příležitostí osvojit si evropskou perspektivu. Osvobození od víz před dvěma lety bylo pro tyto země důležitým politickým sdělením a jeho zrušení by mělo závažné důsledky. Stejně důležité je, aby byli nadále osvobození od víz Maďaři ve Vojvodině, protože občané, kteří žijí na jedné i druhé straně hranic hovoří stejnou řečí a pěstují úzké rodinné a kulturní vztahy. Pro země, které spěchají stát se členy EU, je vytvoření podmínek pro vzájemné soužití bez ohledu na hranice velmi důležité.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně.(PL) Uvolnění vízového režimu vždy vychází vstříc očekáváním lidí žijících v zemi, jíž se toto uvolnění týká. Chtěla bych zdůraznit, že dohodu o usnadnění udělování víz mezi EU a Gruzií nelze brát odděleně od dohody o zpětném přebírání nelegálních přistěhovalců. O tomto jsme v Evropě dlouze hovořili, protože vízová politika je pro EU zvláště důležitá.

Uvolnění vízového režimu znamená, že země EU se otevírají občanům balkánských zemí a tím jim umožňují účastnit se v EU dialogu a poznávat demokracii. Zároveň však s uvolněním vízového režimu musíme vzít v potaz to, že jednodušší přecházení hranic může usnadnit život nelegálním přistěhovalcům a zločineckým skupinám. Členské státy by měly používat pro udělování víz jednotné postupy, protože Albánie a Bosna a Hercegovina čekají, že na ně přijde řada. Evropská komise musí dodržovat podmínky pro uvolnění vízového styku a sledovat situaci, aby dobrá řešení nezpůsobila v členských státech EU problémy. Kromě toho je důležité, aby jednotlivé země spolupracovaly a využívaly zkušenosti, které byly při postupu udělování víz dosud nasbírány.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE), písemně. (RO) Jsem přesvědčen, že Srbsko dosud vyvinulo značné úsilí, aby splnilo očekávání EU a pokračovalo cestou integrace. V roce 2009 a 2010 byla uskutečněna tato opatření: uvolnění vízového režimu, zahájení procesu ratifikace dohody o stabilizaci a přidružení a Evropská komise schválila návrh stanoviska k žádosti Srbska o připojení k EU.

Je však politováníhodné, že srbské orgány neuvedly v obecnou známost prostřednictvím sdělovacích prostředků a náležitě nevysvětlily, co vytvoření režimu cestování bez víz zavedeného v roce 2009 znamená, aby předešly tomu, že jejich občané budou tento systém zneužívat. Doufám, že tento znepokojivý nárůst žádostí srbských občanů o azyl EU nepoškodí srbský integrační proces. Jsem pevně přesvědčen, že srbské orgány rychle zareagují. Chtěl bych také připomenout, že cesta k přijetí závisí na individuální snaze Srbska splnit kodaňská kritéria a dohodu o stabilizaci a přidružení.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. (CS) Pokud jde o tematický okruh této rozpravy (víza), chtěl bych se vyjádřit ke dvěma dílčím, podle mne však nejdůležitějším problémům. Oba problémy jsou značně citlivé z hlediska úspěšné realizace evropské politiky dobrého sousedství. Na prvním místě je záležitost provádění Dohody o zjednodušení vízového styku mezi EU a Ruskem. Domnívám se, že není adekvátní pouze kritizovat – z hlediska celkového hodnocení toho, jak tato dohoda funguje – některá opatření, které Rusko musí doposud aplikovat bohužel i vůči občanům přijíždějícím ze zemí EU. Vyžaduje to celková bezpečnostní situace v této zemi a tato opatření, jako např. povinnost registrace, ve své podstatě zjednodušení vízového styku nekomplikují. Druhým problémem je údajné znepokojení ohledně správného uplatňování systému uvolnění vízového režimu EU v Srbsku, Makedonii a Černé Hoře. Toto znepokojení je prý vyvoláno zvýšením počtu žádostí občanů těchto zemí o azyl a jako řešení jsou navrhována opatření vůči příslušným vnitrostátním orgánům. To je scestné a mimo podstatu věci. Celková politická situace na Balkáně je už dlouhá léta zásadně ovlivňována ze strany NATO a EU. Nechť především tyto organizace prosazují taková opatření a takovou politiku na Balkáně, která nebude nutit lidi tento těžce zkoušený region opouštět.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Neříkejme hop, dokud nepřeskočíme. Dohodě s Moskvou o odstranění obchodních překážek uvěříme teprve tehdy, až bude ratifikována a bude se provádět. Jen si v této souvislosti vzpomeňme, jak se Rusko rozhodlo odvolat podpis Smlouvy o energetické chartě. Ukáže se také jasně, zda má Kreml v úmyslu vyhovět žádostem EU o zjednodušení vízového styku. Uvolnění vízového režimu pro země západního Balkánu, což je oblast dosahující jen zlomku rozlohy Ruska, vedlo k přílivu žadatelů o azyl, takže co se asi stane po zrušení vízových omezení pro sedmou nejlidnatější zemi světa? Jestliže velký počet kavkazských islamistů má ruské občanství, necháme potenciální teroristy vstupovat do země bez vízové povinnosti? Ať už se to týká Srbska, Gruzie nebo Makedonie, musíme se důkladněji podívat na danou situaci, a bude-li to zapotřebí, dále pracovat na odpovídajících dohodách o zpětném přebírání osob. Musíme vyhodnotit zkušenosti se zrušením víz pro balkánské země, aktualizovat Schengenský informační systém II (SIS II) a sledovat provádění vízové povinnosti v Moskvě. Musíme také stále sledovat růst počtu uprchlíků z Kavkazu a středoasijských zemí do Ruska a růst počtu žadatelů o azyl z těch zemí, které žádají o zrušení vízových omezení.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně.(LT) Podle údajů ruského statistického úřadu v roce 2008 udělilo Rusko 1,5 milionu víz občanům EU a ruským občanům bylo uděleno 3,5 milionu víz do EU. To je více než čtvrtina celosvětového počtu schengenských víz. Vízová politika mezi EU a Ruskem je důležitým nástrojem pro prohlubování mezilidských vztahů a Rusku umožňuje se více přiblížit k EU. Chtěl bych upozornit na potíže obyvatelů kaliningradské oblasti Ruské federace. Většina obyvatel tohoto ruského ostrova obklopeného členskými státy EU dostane krátkodobá schengenská víza pro jeden vstup. Většina obyvatel Kaliningradu, kteří projíždějí přes sousední členské státy EU, musí za každé vízum zaplatit a stát fronty na konzulátech členských států EU. Před budovou Evropské komise v Bruselu nedávno demonstrovali zástupci sociálních organizací z Kaliningradu za zavedení zvláštních podmínek pro cestování obyvatel této uzavřené oblasti do členských států EU a za to, aby tato otázka nebyla svázána s rozhovory mezi EU a Ruskem o bezvízovém režimu.

 
  
MPphoto
 
 

  Iuliu Winkler (PPE), písemně.(HU) V uplynulých několika letech jsme byly svědky toho, že se ve státech západního Balkánu rozběhly slibné procesy, které patrně zahladí vzpomínku na to, že ještě před patnácti lety byl tento region v Evropě válečnou oblastí. Příkladná pomoc EU v procesu demokratického vývoje na západním Balkáně a skutečnost, že EU nechala zemím tohoto regionu otevřenou možnost přistoupení, nepochybně přispěly k tomuto vývoji. Rozhodnutí uvolnit vízový režim, které bylo přijato před rokem, uvedlo do Makedonie, Černé Hory a Srbska evropskou praxi svobody pohybu, což je jasným znamením zájmu ze strany Evropy. Problém přistěhovalectví se v některých členských státech nesporně opět stává závažným tématem domácí politiky a zhoršuje ho hospodářská krize. Domnívám se však, že navzdory krizi musíme uplatňovat evropskou solidaritu, pokud chceme zabránit oživení nacionalismu a protekcionismu. I když západní Balkán zatím není součástí EU, stability v jihovýchodní Evropě lze dosáhnout pouze rozšířením EU o Balkán. EU musí přísně sledovat plnění technických požadavků na ochranu hranic, ale současně musí poskytnout pomoc s cílem zajistit, aby občané zemí západního Balkánu měli reálnou naději, že se jejich životy zlepší, a aby považovali přistoupení k EU za dosažitelný cíl. Musíme tomuto regionu pomáhat na cestě k sociálnímu a hospodářskému rozvoji účinnějšími informacemi, ještě větší solidaritou a dodatečnými finančními prostředky, aby místní občané mohli zakoušet prosperitu ve vlastních zemích.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí