Rozpravy

Pondělí, 13. prosince 2010 - Štrasburk

19. Rozšíření oblasti působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva pana Claude Moraese za Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o rozšíření oblasti působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany (KOM(2007)0298 – C6-0196/2007 – 2007/0112(COD) (A7-0347/2010)).

  Claude Moraes, zpravodaj. – Pane předsedající, obávám se, že až se dostanu k prvnímu odstavci svého projevu, zůstaneme v tomto sále pouze já, koordinátor PPE a paní komisařka. Obdivuji vaši vytrvalost, paní komisařko. Neměl bych takhle ztrácet čas vyhrazený pro můj projev, ale nemohl jsem si pomoci. Děkuji skupině PPE, že je zde také v tuhle noční dobu.

Paní komisařko, vy a Rada jste odvedli skvělou práci při záchraně návrhu, z jehož výhod budou nyní moci těžit ti, kteří z oblasti působnosti původní směrnice o dlouhodobém pobytu vůbec neměli být vyňati. Další příležitost zahrnout je do působnosti směrnice se naskytla v roce 2008, ale naneštěstí, kvůli neschopnosti Rady dosáhnout jednomyslné shody, k tomu opět nedošlo. Proto jsem dnes velmi rád, že návrh, jímž se začal zabývat můj předchůdce v pozici koordinátora skupiny, Martine Roure, je nyní předmětem dohody. Jsem velice vděčný také Radě. V předchozí rozpravě jsem poukazoval na to, že není přítomna, kdyby zde však dnes byla, poděkoval bych i Radě, protože během belgického předsednictví se nám podařilo dosáhnout značného pokroku. Za to jsem velice vděčný.

Návrh přinese přímé výhody všem osobám, které požívají mezinárodní ochrany a pobývají legálně na území EU více než pět let, ale v současnosti nemají nárok na postavení rezidenta s dlouhodobým pobytem. Ukončí rozdílné zacházení ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí a poskytne jim větší jistotu ohledně jejich situace v EU.

Hlavní otázkou jednání se stal výpočet pětiletého období legálního pobytu. Podpořili jsme Komisi v návrhu, aby se započítávala celková doba řízení. Rada však byla rozhodně proti. Na této věci nám obzvlášť záleželo, protože azylové řízení může v některých členských státech trvat řadu let. Kompromis, jehož jsme po jednáních dosáhli, znamená, že se bude započítávat alespoň polovina doby azylového řízení, a pokud přesáhne dobu 18 měsíců, pak se bude započítávat celá doba řízení.

Váhám, zda přejít k otázce srovnávacích tabulek, mám však povinnost se k nim vyjádřit – i když bych se tomu raději vyhnul. Tak či onak prosím orgány, aby v této problematice dosáhly horizontální dohody. Především bych chtěl vyzvat Radu, aby si uvědomila důležitost srovnávacích tabulek pro dohlížení na provádění právních předpisů. Zažili jsme velmi obtížné situace, kdy se mnohé dokumenty, považované skupinami napříč tímto Parlamentem za velice významné, kvůli tomuto problému málem zdržely.

Jsem také velmi rád, že působnost tohoto návrhu zahrnuje jak uprchlíky, tak osoby požívající podpůrné ochrany. Je zásadní nadále pokračovat v slaďování norem ochrany a práv udělených oběma skupinám, například přepracováním kvalifikační směrnice. Dohoda obsahuje rovněž řadu pojistek proti navracení. S ohledem na to, že osoby požívající ochrany se nyní budou moci stěhovat mezi jednotlivými členskými státy, je důležité, abychom nikdy nezapomínali na hledisko ochrany těchto osob. Členské státy proto budou povinny uvádět v povolení k dlouhodobému pobytu zvláštní poznámku a v případech možného vyhoštění budou muset konzultovat členský stát, který ochranu udělil. Návrh bere v úvahu také převod ochrany na jiný členský stát podle vnitrostátních pravidel. Povolení k dlouhodobému pobytu bude nutné patřičně upravit, aby se zabránilo navrácení.

Zajistili jsme i to, aby byla v případě vyhoštění do jiného členského státu dodržována zásada zachování celistvosti rodiny, je však jasné, že by k tomu nemělo docházet automaticky v případech, kdy by odchod rodinných příslušníků společně s vyhoštěnou osobou nemusel být v jejich zájmu.

Dohoda, k níž jsme v této otázce dospěli, ukazuje na novou spolupráci, která může existovat mezi všemi třemi institucemi v oblasti azylu a legální migrace, a to prostřednictvím nového rámce v Lisabonské smlouvě. Ukazuje, že se členské státy dokáží vzájemně shodnout na progresivní legislativě v oblasti azylu.

Ještě jednou bych chtěl poděkovat svým stínovým zpravodajům ze všech skupin, paní Nedelchevové, paní Wikströmové i ostatním kolegům, kteří přispěli k tomu, co bych nazval příjemným trialogem – pokud to není protimluv! Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným za to, že tuto věc pomohli uskutečnit.

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Pane předsedající, ráda bych začala poděkováním zpravodaji Evropského parlamentu, Claude Moraesovi. Společně se svým týmem stínových zpravodajů odvedl fantastickou práci. Parlament, Komise i Rada skutečně dospěly k dohodě. Pan ministr byl rovněž velmi nápomocný.

Dosažený kompromis je dobře vyvážený a je v souladu s návrhem z roku 2007. Rozšíření oblasti působnosti na osoby požívající mezinárodní ochrany zajistí uprchlíkům v Evropě vyšší úroveň ochrany a právní jistoty a umožní jejich lepší začlenění do našich společností.

Jde zároveň o první stavební kámen našeho azylového balíčku – první ze šesti právních předpisů – a o první krok k našemu společnému cíli dosáhnout do roku 2012 společného evropského azylového systému. Vyšle důrazný politický signál, že se dokážeme dohodnout, že jsme ochotni kráčet touto náročnou, avšak nezbytnou cestou a postupovat vpřed, a že v této věci dokážeme jednat rozumně a konstruktivně. Za to bych vám opravdu ráda poděkovala.

Co se týče hojně diskutované otázky srovnávacích tabulek, Komise učinila směrem k Radě prohlášení. Ráda bych jej s vaším dovolením přečetla nahlas: „Komise připomíná svůj závazek zajistit, aby členské státy vytvářely srovnávací tabulky spojující prováděcí opatření, která přijmou společně se směrnicí EU, a informovat o nich v rámci provádění právních předpisů EU Komisi, a to v zájmu občanů, zlepšování tvorby právních předpisů a s cílem přispět k dohledu nad souladem vnitrostátních předpisů s ustanoveními EU.

Komise lituje nedostatečné podpory ustanovení obsaženému v návrhu KOM (2007), kterým se měnila směrnice o dlouhodobém pobytu, jehož záměrem bylo povinné vytváření srovnávacích tabulek.

Komise, v duchu kompromisu a s cílem zajistit neprodlené přijetí návrhu o dlouhodobém pobytu, je ochotna přijmout nahrazení povinného ustanovení o srovnávacích tabulkách obsaženého v textu náležitým bodem odůvodnění vyzývajícím členské státy, aby tento postup dodržovaly.

Stanovisko Komise vyjádřené v tomto dokumentu by však nemělo být považováno za precedens. Komise hodlá nadále pokračovat ve svých snahách nalézt, společně s Evropským parlamentem a Radou, vhodné řešení tohoto horizontálního institucionálního problému.“

Domnívám se, že na tom se všichni shodneme. Je důležité, že se toto prohlášení objeví v zápisu a že bylo vyslechnuto. Jak jsem uvedla již při předchozí rozpravě, Komise se k tomuto sporu opakovaně vrací.

Nicméně pokud jde o tuto konkrétní zprávu, je velmi důležité, že jsme dospěli k dohodě. Ještě jednou vám všem děkuji za vaši pomoc.

  Mariya Nedelcheva, za Skupinu PPE. – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, pane Moraesi, dámy a pánové, nejdříve bych chtěla poblahopřát zpravodaji, panu Moraesovi, k jeho skvělé práci a k jeho příkladné spolupráci se stínovými zpravodaji, Komisí i Radou.

Prostřednictvím této zprávy jsme učinili velký krok kupředu směrem ke harmonizovanému evropskému azylovému systému. Dohoda dosažená s Radou byla nezbytná a jsem velmi ráda, že jsme v této otázce učinili pokrok. Celý azylový balíček je mnohem rozsáhlejší a čeká nás opravdu ještě hodně práce. Proto nesmíme ve polevit své pozornosti a já doufám, že přístup Rady bude i během dalších vyjednávání o budoucích otázkách stále stejně vstřícný. To jsem chtěla říci na úvod.

Pokud jde o obsah dokumentu, aniž bych opakovala slova pana zpravodaje, chtěla bych se vrátit ke dvěma bodům. Zaprvé bych ráda zdůraznila význam začleňování příslušníků třetích zemí do našich společností. Přistěhovalci přicházející do našich zemí jsou značným přínosem pro naše hospodářství. Nemůžeme však vítat každého a za jakýchkoli podmínek. Řada vlád si během posledních měsíců uvědomila, že jejich integrační model selhal.

(Předsedající řečníka přerušil)

  Cecilia Wikström, za skupinu ALDE. – (SV) Pane předsedající, především bych chtěla poděkovat panu Moraesovi, který vypracoval zprávu, k níž se vyjadřujeme, a to se stejnou pečlivostí jako obvykle a s upřímnou snahou podpořit humanitární principy a úctu k ostatním lidem.

Osoby požívající mezinárodní ochrany v některém členském státě zde často zůstávají velmi dlouhou dobu, někdy i po celý zbytek života, neboť stejně dlouhou dobu obvykle trvá i jejich zranitelnost a pronásledování v zemi, z níž uprchly. Mnohé osoby požívající mezinárodní ochrany se tak nachází ve stejné situaci jako ti, kdo jsou klasifikováni jako uprchlíci. Je rovněž rozumné, aby se lidé mohli stát rezidenty v zemi, kde žijí po dobu pěti let a aby to bylo stanovisko, které zaujme jak Komise, tak Parlament. Rada se rozhodla pro jiný přístup, což považuji za politováníhodné.

Chtěla bych rovněž zdůraznit, že rodinní příslušníci osoby požívající mezinárodní ochrany musí mít možnost rozhodovat o vlastním osudu. Například v případě vyhoštění musí mít rodina možnost vybrat si, zda chce svého člena následovat, nebo zůstat ta, kde je. Jsem ráda, že Parlament tuto zprávu nyní přijme. Je politováníhodné, že Rada neschválila srovnávací tabulky, avšak vítám skutečnost, že se nám daří postupovat vpřed se zprávami, které se mají stát součástí společného evropského azylového systému.

Je třeba doufat, že Rada bude nyní ve větší míře naslouchat. Pro nás všechny platí stejný termín, a to je rok 2012. Musíme se teď vzdát svých starých, zažitých přesvědčení a zaměřit se na panevropský přístup a na to, co je nejlepší pro všechny, pokud jde o azyl a migraci. Jinak slovo solidarita brzy ztratí všechen smysl.

Ještě jednou chci poděkovat zpravodaji, panu Moraesovi, za jeho pečlivou práci a jeho velmi dobrou, dokonce vynikající spolupráci na této zprávě.

  Judith Sargentini, za skupinu Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, minulý týden jsme s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci navštívili Atény, a když jsme tam byli, promluvila jsem si s Mamuthem. Mamuthovi je 26 let a pochází z Eritreje. Do Evropské unie vstoupil přes Řecko a cestoval až do Nizozemí, kde chtěl zůstat, protože tam měl nějaké kontakty, byl však poslán zpátky do Řecka. Mamuth říkal, že až v Řecku získá status uprchlíka, nebude moci volně cestovat a bude trvat věčnost, než mu bude uděleno řecké občanství.

Právě kvůli mladým mužům jako je Mamuth, kteří mají práv na nový život a nezaslouží si být posíláni tam a zase zpátky přes hranice, mám radost, že Parlament nyní hodlá tuto situaci změnit a že se panu zpravodaji Claude Moraesovi podařilo učinit v rámci našich azylových balíčků první krok. Je rovněž důležité, aby Mamuth, který by svůj nový život ve skutečnosti raději žil v Nizozemí, měl k dispozici slušný základ pro srovnání, protože tento mladý muž má právo vědět, jak se s různými záležitostmi rozdílně vyrovnávají v Řecku a v Nizozemí nebo kdekoli jinde, kde by chtěl dál žít.

Děkuji vám, pane Moraesi, děkuji vám za vaši spolupráci a uvidíme, jak dlouho bude celý proces trvat v Mamuthově případě.

  Simon Busuttil (PPE). – (MT) Pane předsedající, rád bych začal poděkováním panu Claude Moraesovi a poblahopřáním k jeho zprávě. Se zprávou souhlasím a s uspokojením ji vítám, neboť uděluje nová práva těm, kdo požádají mezinárodní ochranu, a to včetně uprchlíků. Umožní jim získat práva, která již koneckonců mají občané ze třetích zemí, kteří v některé zemi Evropské unie legálně pobývají po dobu pěti let. Zpráva však obsahuje několik problematických míst. Pocházím ze země, která má s takovýmito problémy zkušenosti, konkrétně s tím, že pět let je na čekání na získání práva uděleného podle tohoto předpisu příliš dlouhá doba. Týká se to především zemí hostících velká množství lidí, kteří se v nich zdržují; uzavření v první zemi, do níž přišli. Kromě mé země jsou i další, které v poslední době prošly podobnou zkušeností, a Řecko je jednou z nich. Hostí obrovské počty osob, jež musí čekat pět let, aby mohly využívat výhody těchto práv, která stanoví tento předpis. Přirozeně nakonec obvykle využívají dlouhodobého pobytu, mohou se však také přestěhovat do jiné země Evropské unie, což by zemím, jako je Řecko, Malta, Kypr a další velice pomohlo. Proto jsem přesvědčen, že by tento právní předpis, ačkoli je dobrý, mohl být vylepšen zkrácením stanovené pětileté čekací lhůty. Na závěr bych zpravodaji, panu Claude Moraesovi, chtěl poděkovat za to, že to vzal na vědomí a že udělal, co mohl, alespoň prostřednictvím (pro něj symbolické) zmínky ve vysvětlující poznámce na konci.

  Ioan Enciu (S&D). – (RO) Pane předsedající, i já musím začít poblahopřáním mému kolegovi, Claude Moraesovi, k této zprávě. Chtěl bych mu poděkovat také za výjimečné úsilí, které vyvíjí jakožto koordinátor Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Je skvělé, že tato nová směrnice konečně vyplní právní vakuum s ohledem na právo na pobyt, které mají osoby požívající mezinárodní ochrany v rámci celé Evropské unie. Tyto osoby, jež se usadily v jednom ze členských států, se v současnosti nachází v ošidné situaci právní nejistoty, a to kvůli skutečnosti, že za současných podmínek nemají možnost získat povolení k trvalému pobytu, zatímco příslušníkům třetích zemí je tato možnost dostupná. Právo k trvalému pobytu jim musí být uděleno nediskriminujícím způsobem a jedinou podmínkou smí být předchozí legální pobyt, jako je tomu v případě ostatních příslušníků třetích zemí. Jsem přesvědčen, že by bylo bývalo lepší započítávat celou dobu legálního pobytu v Evropské unii od okamžiku podání žádosti o mezinárodní ochranu.

Zároveň je nutné brát ohled na to, že tito lidé jsou mimo Evropskou unii nepřetržitě zranitelní, takže jakýkoli krok směrem k odebrání mezinárodní ochrany nebo práva k pobytu je možné podniknout jedině s naprostou úctou k jejich základním právům a zásadě nenavracení.

Tato směrnice poskytuje nezbytná doplňující opatření s ohledem na postupy, které je možné v případech vyhoštění nebo ukončení mezinárodní ochrany uplatnit. Domnívám se, že musíme hlasovat pro přijetí zprávy Claude Moraese, neboť je součástí všeobecného balíčku řídícího azylový a migrační systém Evropské unie.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, já se na tuto zprávu nedívám růžovými brýlemi. Záměrně se na ni dívám očima občanů našich zemí, kteří jsou znepokojeni tím, že po pětiletém pobytu ve členském státě mají uprchlíci získat postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. To bude následně platit na celém území EU. Jak se tedy uprchlík jednou usadí v zemi s mírnými azylovými zákony, po pěti letech se bude moci přestěhovat do jakéhokoli jiného členského státu, který si zvolí – a přirozeně nejprve zamíří do země, jejíž nařízení mají mezery nebo jsou mírnější, zatímco poté se trvale usadí jinde, kde je životní úroveň samozřejmě vysoká. Následkem bude druhotná migrace a zneužívání. Dokonce i sčítání doby pěti let v azylovém systému je problematické, neboť úřední postupy jsou často předmětem úmyslných zpoždění a vyšetřování. Rozšíření působnosti směrnice ještě více zatíží členské státy s vysokou životní úrovní, které už tak jako tak čelí obrovským problémům, a začleňování uprchlíků bude ještě obtížnější. Vůči této zprávě jsem extrémně kritický.

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Pane předsedající, není toho moc, co bych mohla dodat. Panuje zde široká shoda v podpoře práce odvedené panem Moraesem na této velice významné směrnici.

Pouze bych ještě jednou chtěla panu Moraesovi i ostatním zdůraznit, že jde o důležitý stavební kámen. Jsem přesvědčena, že při zítřejším hlasování se mu dostane silné podpory. Jedná se o první krok na naší společné cestě k roku 2012 a azylovému balíčku. Doufám, že tento duch konstruktivní spolupráce vydrží i nadále, protože potřebuji – a spoléhám na – vaši podporu v případě zbývajících směrnic.

  Claude Moraes, zpravodaj. – Pane předsedající, rád bych znovu oficiálně poděkoval paní komisařce za její práci.

Jedním z důvodů, proč doufáme, že se tento první krok v oblasti azylu podaří při zítřejším hlasování završit – a já doufám, že důrazným hlasem – je ten, že ačkoli azyl zůstává v tomto Parlamentu jedním z nejcitlivějších témat, jak to zejména s ohledem na menší země vysvětlil pan Busuttil, každý právní předpis týkající se azylu může mít nepřiměřeně velký dopad nejen na menší země, ale i na země na pokraji krize, jako je Řecko.

Měli bychom všichni postupovat opatrně, jako tomu bylo v případě této zprávy, a vysvětlující prohlášení obsahuje určité body, které zaručí, že budou obavy členských států velmi vážně brány v potaz, obzvlášť pokud se jedná o vážené členy. Domnívám se například, že bylo možné zahrnout obavy paní Nedelchevové ohledně začleňování i ty paní Wikströmové, když hovořila o rodinných příslušnících a vyhošťování, stejně jako otázky domácího násilí a další. Když existuje takový druh spolupráce, umožňuje to velmi hladký průběh jednání na vysoké úrovni mezi Komisí a Radou, i díky práci nás a našich kolegů v Parlamentu.

A konečně, paní Sargentiniová, skutečně jsem se snažil nalézt způsob, jak vyjádřit, že srovnávací tabulky jsou nesmírně důležité. Říci, že žadatelé o azyl čekají, až budou zavedeny srovnávací tabulky, je pravděpodobně ten nejvynalézavější a nejnápaditější prostředek nátlaku na rozhodnutí o srovnávacích tabulkách, a proto doufám, že Rada poslouchala. Ještě jednou děkuji všem svým kolegům za jejich tak dlouho trvající podporu při této zprávě.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 14. prosince 2010.