Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 13. prosince 2010 - Štrasburk

21. Dopad reklamy na chování spotřebitelů (krátké přednesení)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva k dopadu reklamy na chování spotřebitelů(2010/2052(INI)) (A7-0338/2010), kterou předkládá poslanec Juvin jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů..

  Philippe Juvin, zpravodaj. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, proč právě zpráva o reklamě? Protože reklama může být jak nejlepším, tak i tím nejhorším nástrojem.

Nejhorším nástrojem se stává v případě, že je klamavá, dotěrná, pokud je zavádějící, pokud není poctivá, pokud v konečném důsledku nedodá spotřebiteli to, co se od ní očekává, což jsou informace. Může být ale i nejlepším nástrojem, protože reklama skvěle slouží hospodářskému rozvoji. Reklama je hnací silou ekonomiky, a pokud je dobře udělaná, podle některých dává spotřebitelům možnost srovnání a určitým způsobem stimuluje konkurenci.

Reklama tedy není ničím novým, nač proto přicházet s novým textem, když dokumenty na toto téma již existují? Z několika důvodů. Za prvé, dnešní reklama není tím, čím bývala kdysi. Nedávno se mi do ruky dostala americká zpráva, která tvrdila, že 29. listopadu minulého roku dosáhl obrat obchodování na internetu za jeden den více než jedné miliardy amerických dolarů. A Evropa se od Ameriky nijak zásadně neliší. To představuje značný nárůst obchodování na internetu a nástrojů reklamy na internetu. Vznik naší zprávy tedy můžeme vysvětlit tak, že jiné texty upravující reklamu někdy zcela neodpovídají reklamním nástrojům, které se objevily v posledních letech.

Reklama je stále dotěrnější: vstupuje do našeho soukromí. V reklamě se také objevilo něco zcela nového, co se v předchozích textech neobjevovalo. Reklama může být skrytá. Reklama nemusí být jako reklama označená. Známým případem je Facebook, jedna ze sociálních sítí, další nástroj, který zatím právní předpisy nepokrývají. Některé diskusní skupiny si zde sdělují údajné nedostatky některých výrobků. To může v průběhu několika dnů nebo týdnů danou značku doslova zničit.

Z toho jasně vyplývá, že reklama se v minulosti od té dnešní zásadně lišila, protože dnešní reklama používá nástroje, které v minulosti neexistovaly. Tím mám na mysli především ireklamu založenou na chování spotřebitelů, cílenou reklamu a čtení soukromé emailové komunikace. Je zde snad někdo, komu by nevadilo nebo komu by se líbilo, že mu někdo čte jeho soukromé emaily? Jenže právě to se dnes pro účely reklamy děje.

Dámy a pánové, v podstatě se domnívám, že musíme ctít některé velmi jednoduché hodnoty: nezasahování do soukromého života, ochranu nejzranitelnějších obyvatel, protože velmi dobře víme, že vůči internetové reklamě založené na chování spotřebitelů, tj. reklamě, která přesně cílí na jejich zvyky, jsou nejzranitelnější především děti. Děti nechápou, že reklama se k nim nedostává pouhou náhodou, že se jedná o reklamu, která je zacílena přesně na jejich osobní přání. Dospělý člověk tomu rozumět může, dítě ne.

Nové technologie před nás staví nové výzvy v oblasti hospodářství. Uvědomujeme si, že zde v podstatě máme skutečnou politickou debatu. Podle některých odborníků, kteří si nepřejí zásahy do světa reklamy, je tato záležitost již vyřešena. Pravda také je, že další odborníci zase tvrdí, že spotřebitelé jsou konec konců varováni dlouhými a velmi podrobnými informacemi o ochraně údajů na webových stránkách. Ve skutečnosti, jak všichni víme, tyto dlouhé a nesrozumitelné informace nikdo nečte, a pokud je někdo přečte, nerozumí jim, protože to zkrátka nejde. Stále se tedy vracíme ke stejnému problému: reklama musí být poctivá, musí respektovat ostatní občany a jejich soukromí. Spotřebitelé nesmí být špehováni a reklama na ně nesmí být cílena bez jejich vědomí. Spotřebitele, občany, je třeba respektovat.

Pane předsedající, závěrem zmíním, že je třeba mít dva cíle. Za prvé je třeba, aby reklama byla poctivá: respektovala soukromí, ale také spotřebitele, a tím pádem byla i efektivnější. Občané, již jsou také spotřebiteli, musí být uvědomělejší, lépe informovaní a náročnějšího, avšak nesmí s nimi být manipulováno. To je konečný cíl této zprávy.

Pane předsedající, dámy a pánové, doufám, že tuto zprávu přijmete a že pro ni budete v Parlamentu všeobecně hlasovat.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Vítám zprávu o dopadu reklamy na chování spotřebitelů. Protože nehovoří o regulaci reklamy na hazardní hry, tak mi dovolte připomenout, že zejména sázení přes internet a reklamy na něj neznají hranice a jsou snadno přístupné mladistvým. Sedm členských států sice on-line gambling zakazuje, ale i tak je tam dostupný. Jsem přesvědčena, že je potřeba zaměřit se na prevenci před negativními důsledky propadnutí závislosti na hazardu. Musíme v celé Evropské unii prosadit zákaz reklamy na hazard cílené na děti a mládež, protože vystavit děti vlivu reklamy na virtuální sázení je prostě stejný morální hazard s jejich osudem, jako vystavit je neomezené reklamě na alkohol, cigarety či na další návykové látky. Navíc herny a reklama na hazard leckde není omezována ani mimo internet, a tak herny včetně reklamy jsou často v přímé blízkosti škol. Doufám, že dnešní rozprava dá nový impulz Komisi, aby zákaz reklamy na hazard navrhla s ohledem na nezpochybnitelný veřejný zájem.

  Antigoni Papadopoulou, (S&D). – (EL) Pane předsedající, ráda bych zpravodaji, panu Philippu Juvinovi, poblahopřála k této zprávě k dopadu reklamy na chování spotřebitelů.

Zpráva hodnotí existující právní předpisy, upozorňuje na problémy spojené s jejich uváděním do praxe a s nekalými obchodními praktikami, a zdůrazňuje význam samoregulace, ochrany zranitelných spotřebitelů, jakými jsou děti, mladiství a starší občané, a potřebu využívat reklamu jako výkonného katalyzátoru v boji proti stereotypům a předsudkům.

Připravila jsem stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a těší mě, že zpravodaj začlenil všechny naše návrhy na ochranu rovnosti pohlaví a lidské důstojnosti, a chtěla bych mu za to poděkovat. Apeluji na všechny zúčastněné strany, aby úzce spolupracovaly v boji proti pejorativní nebo klamavé reklamě degradující obraz žen a aby podporovaly zdravé modely, pomocí nichž bude moci reklama kladně ovlivňovat společenské vnímání tak, aby respektovalo lidskou důstojnost a úlohu obou pohlaví.

  Christian Engström (Verts/ALE). – Pane předsedající, rád bych mluvil o poslední odrážce bodu 25, o kterém se bude hlasovat odděleně a který, jak doufám, bude ze zprávy odstraněn. Tato odrážka říká, že k tomu, aby internetové vyhledávače zobrazily reklamu týkající se určitého hledaného slova, tzn. pokud je slovo napsané do vyhledávače zároveň názvem ochranné známky, bude to vyžadovat povolení vlastníka ochranné známky.

Na první pohled to možná dává smysl, ve skutečnosti ale tato odrážka přímo odporuje právním předpisům o ochranných známkách v jejich současné podobě. Za prvé, ochranné známky se registrují do 45 různých tříd zboží a služeb, a tak se může ve stejném rejstříku opakovat jedna známka v různých třídách. Znamenalo by to tedy, že například pokud by někdo chtěl, aby se jeho reklama zobrazovala po vyhledání slova „golf“, musel by každý takový případ povolit Volkswagen.

Druhým problémem je samotný počet ochranných známek. V Evropě existují miliony ochranných známek. Jen na Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu v Alicante je jich 600 000 a ještě více, takže pokud by chtěl někdo propagovat cokoliv spojeného se slovem „stříbro“, musel by k tomu pravděpodobně získat povolení od tisíců vlastníků ochranných známek. Je to tedy jednoduše nepraktické řešení. Pokud by bylo přijato, a já doufám, že se tak nestane, pak by v podstatě vymýtilo obchod kolem internetových vyhledávačů v Evropě a také by to zničilo řádnou reklamu a hospodářskou soutěž. Žádám proto kolegy, aby hlasovali ...

(Předsedající řečníka přerušil)

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Pane předsedající, na začátek bych rád řekl, že je dobře, že se na půdě Evropského parlamentu otevírá diskuse o nekalých praktikách v oblasti reklamy, především v souvislosti s rozvojem nových reklamních metod a technologií.

Nové způsoby digitální komunikace otevřely reklamním společnostem široký prostor pro jejich uplatnění. S novými možnostmi reklamy však přišly i nové problémy s agresivitou, klamáním nebo zneužíváním důvěřivosti dětí či mladistvých pomocí divokých útoků na jejich vědomí. Regulace internetové reklamy musí reagovat na kreativitu tvůrců a je nutno zamezit metodám a způsobům přesahujícím ochranu soukromí, etické rámce či zasahujícím do dětského vývoje. Musíme se proto soustředit na důslednou analýzu a na přezkoumání současných trendů a orientovat se na to, abychom novými pravidly zamezili takovým technologiím a možnostem, které zasahuji do soukromí rodin a do soukromí dětí a které poškozují zdravý vývoj rodiny, a abychom potom tato pravidla důsledně dodržovali.

  Csanád Szegedi (NI). – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, především bych rád vyjádřil své poděkování panu zpravodajovi. Z hlediska mnou vyznávaných hodnot jsme zde hovořili o jednom z nejdůležitějších současných témat. Jen mě mrzí, že tato diskuse proběhla v tak pozdní hodinu. Jak zpráva zdůrazňuje reklama nejvíce ohrožuje děti a dospívající, jejichž svobodná vůle ještě není dostatečně silná a kteří se nechají snadno ovlivnit. To se nevztahuje jen na nekalou, klamavou a agresivní reklamu, ale na reklamu obecně, protože žijeme v novém světě, ve kterém lidé čelí drtivému tlaku na to, aby zapadli do konzumní společnosti, již v raném věku. V pořadech pro děti by měly být výslovně zakázány všechny typy reklamy.

Dále musím výslovně zdůraznit fakt, že největší nebezpečí pro mladé lidi nepřichází ze strany tradičních sdělovacích prostředků, jakými jsou rádio nebo televize, ale ze světa internetu. Tam najdeme nejagresivnější reklamu a právě zde může být cílový spotřebitel nejvíce poškozen. Těm nejotrlejším společnostem jsou dokonce lhostejné i osobní údaje a narušují soukromé životy lidí pomocí sociálních sítí, což je třeba zakázat a trestat. My všichni se proto musíme zasadit o to, aby Evropská unie zasáhla.

  Lara Comi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, plně podporuji návrh usnesení k dopadu reklamy na chování spotřebitelů, které předložil pan Juvin. Mám na paměti význam reklamy nejen pro hospodářství, ale i pro domácí trh a spotřebitele, a považuji tak za nezbytné podniknout kroky pro odstranění negativních účinků, které na ně můžou mít některé reklamní postupy.

Především si velmi cením toho, jak zpravodaj zhodnotil stávající legislativní a nelegislativní rámec a nedostatky v jeho výkladu a provádění, které brání v dosažení požadované úrovně harmonizace.

Musíme zaměřit své síly na boj s nekalými obchodními praktikami reklamního sektoru tím, že rozšíříme dopad stávajících předpisů.

Tento návrh představuje vhodné řešení neustálého sporu o to, jak najít rovnováhu mezi dvěma protichůdnými prioritami: svobodou slova a ochranou spotřebitelů.

Na závěr bych ještě jednou ráda poblahopřála panu zpravodaji i stínovým zpravodajům.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, různé druhy reklamy rozmáhající se prostřednictvím nových komunikačních médií v posledních letech se staly společenským fenoménem, který s sebou přináší nebezpečí zneužití důvěry běžného spotřebitele.

Domnívám se, že ochrana spotřebitelů v této oblasti si vyžaduje alespoň minimální právní úpravu, a souhlasím se zpravodajem a blahopřeji mu k jeho zprávě a k tomu, že se na věc podíval takto konstruktivně a s ohledem na zranitelné skupiny, jakými jsou děti a mladiství, jak již zmínili předchozí řečníci. Já sám jako lékař tento přístup plně podporuji. Musíme zabránit případům úmyslného klamání, kdy se spotřebitelé rozhodují na základě informací v domnění, že se jedná o objektivní fakta nebo o ověřené studie, zatímco dotyčná informace má pouze reklamní nebo komerční povahu. Znepokojuje mě také rozvoj reklamních praktik, které útočí přímo na soukromí spotřebitelů, jakými je například čtení obsahu elektronické pošty třetími stranami, které tento obsah zneužívají pro komerční účely. Reklamní postupy používané firmami musí bez výjimky respektovat důvěrnost soukromé korespondence a právní předpisy upravující ochranu soukromí.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, v tomto kontextu je obtížné být přesný, zvláště jedná-li se o zvážení dopadu reklamy na chování občana. Den co den se objevují nové průzkumy s různými výsledky.

Nicméně reklama se vyplácí, soukromé firmy utrácejí miliony za reklamu v rozhlase, televizi nebo v novinách i za skrytou reklamu v podobě sponzorství. Zároveň zde ale máme dilema ohledně způsobu posuzování reklamy. Na jedné straně jsou zde lidé tvrdící, že jedním z léků na alkoholismus je zákaz reklamy. Přesto jsme svědky toho, jak v posledních roste míra desetiletích užívání drog, ačkoliv na ně neexistují reklamy, protože jsou nelegální, a nelze si je tedy koupit v obchodě.

Proto se domnívám, že je třeba provést nezávislou analýzu a průzkum situace na úrovni EU bez jakýchkoli osobních zájmů a opravdu zjistit, co je dobré a co špatné, co je prospěšné a co ne, a pak podle toho můžeme provádět úpravy. Domnívám se, že pokud toto neuděláme, pak zde budeme mít každý den jiný průzkum s výsledky odpovídajícími požadavkům těch, kteří jej zadali.

  Johannes Hahn, člen Komise. – Pane předsedající, jménem Komise a především její místopředsedkyně Redingové bych rád poděkoval zpravodaji za jeho cennou zprávu, která analyzuje několik klíčových aspektů týkajících se vlivu moderní reklamy a chování spotřebitelů. Aby zjistila jak nejlépe reagovat na výzvy vyplývající z rozvoje internetu a nových technologií, Komise v letech 2009 a 2010 provedla řadu konzultací v souvislosti se současným právním rámcem v oblasti ochrany údajů.

Tyto konzultace potvrdily, že základní principy stávajících právních předpisů EU na ochranu údajů jsou stále aktuální. Ukázalo se ovšem i to, že EU potřebuje ještě komplexnější a ucelenější přístup k politice v oblasti ochrany osobních údajů v EU i mimo ni. Následkem toho přijala Komise dne 4. listopadu sdělení o komplexnějším přístupu k ochraně osobních dat v Evropské unii.

Internetová reklama přináší evropským občanům mnoho výhod, zejména tím, že jim poskytuje volný přístup ke službám. Mnoho marketingových technik, jako jsou zobrazení reklamy, kontextová reklama nebo reklama v souvislosti s vyhledáváním atd., nevyžaduje žádné sledování spotřebitelů a nevzbuzují proto vážné obavy. Má kolegyně, místopředsedkyně Neelie Kroesová, vyzvala reklamní průmysl k zavedení samoregulačního rámce pro internetovou reklamu založenou na chování spotřebitelů, který by vycházel z právního rámce EU a spočíval by na čtyřech zásadách, a to účinné transparentnosti, vhodné formě potvrzení nebo souhlasu, uživatelské přívětivosti a účinném prosazování. Komise bude sledovat úsilí celého odvětví a posoudí, zda jsou nezbytná další regulační opatření.

Pokud jde o reklamní emaily a důvěrnost komunikace, před rokem přijatá reforma telekomunikací posílila a objasnila pravidla ochrany soukromí v EU. Jasně také stanovila, že členské státy mají za povinnost přijmout odrazující sankce a zajistit, aby příslušné orgány měly na jejich prosazování nejen potřebné pravomoci, ale i odpovídající prostředky. Členské státy musí převést tato ustanovení do vnitrostátních právních řádů do května roku 2011.

Komise si uvědomuje, že v provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách existují mezi členskými státy určité rozdíly. Komise se domnívá, že tyto rozdíly, z nichž některé řeší pomocí spolupráce s členskými státy, jsou pouze okrajové a že bylo dosaženo potřebné úrovně harmonizace.

Použití obecných ustanovení dává členským státům určitý prostor, ale zároveň zajistí, že směrnice bude schopna reagovat na budoucí vývoj. V této souvislosti vydala Komise pokyny k provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách, což je jedna z  iniciativ, pomocí kterých se chce Komise ujistit, že plná harmonizace je účinná, neboli že stejná pravidla se vykládají a používají stejným způsobem ve všech členských státech. Jak jsme uvedli v návrhu zprávy, budeme rozhodně pokračovat v naší práci na přípravě pokynů a jejich aktualizaci, aby reagovaly na nové problémy a vývoj. Komise rovněž vytváří právní databázi právních předpisů, judikatury a akademické práce, čímž podpoří jednotné uplatňování směrnice v členských státech.

Pokud jde o prohlášení ve vztahu k reklamě ve formě připomínek zveřejněných na sociálních sítích, fórech a blozích, je třeba si uvědomit, že pokud spotřebitelé jednají jménem nějakého obchodníka nebo jsou jejich prohlášení jakýmkoli způsobem obchodníkem financována, aniž by to bylo jasně uvedeno ve vyjádřeném názoru nebo stanovisku, pak se na takový případ vztahuje směrnice o nekalých obchodních praktikách jako na formu skryté reklamy. Co se týče pouhých názorů, tyto samozřejmě nejsou považovány za reklamu.

V této souvislosti se Komise domnívá, že právní úprava oblasti marketingu není přiměřený nástroj, neboť se jedná o záležitosti svobody projevu. Tato směrnice nicméně obsahuje zvláštní ochranná opatření týkající se zranitelných spotřebitelů. Věk je faktorem, který vnitrostátní orgány musí vzít v úvahu při posuzování, zda určitá praktika je nebo není poctivá. Zpráva o uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách, která bude sepsána v průběhu roku 2011, bude vycházet ze zkušeností jednotlivých členských států, a to i v oblasti reklamy zaměřené na děti a mladistvé, v rozsahu přiměřeném rozsahu údajů, který bude k této problematice k dispozici.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční ve středu v 12:30.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Tiziano Motti (PPE), písemně. – (IT) Souhlasím s mnoha názory pana Juvinem ohledně dopadu reklamy na chování spotřebitelů. Domnívám se však, že zabránit šíření komentářů na sociálních sítích, fórech a blozích – u nichž již ze samotné jejich podstaty hrozí, že se stanou jakýmsi moderním druhem „skryté reklamy“ – můžeme tím, že zavedeme nové formy trestných činů, které vznikají hlavně na internetu, a rozšíříme předpisy o uchovávání údajů i na poskytovatele obsahu v prostředí on-line, spíše než tím, že se uchýlíme k jistým formám cenzury. Považuji totiž za přednější respektovat právo každého občana na to, aby mohl na internetu vyjádřit svůj názor, pokud se neprokáže, že je v rozporu se zákonem. Překvapuje mě, že některé osoby napadne cenzurovat obsah komentářů na fórech, který považují za schopný ovlivnit rozhodnutí spotřebitelů o nákupu, a přitom považují rozšíření stávající směrnice 2006/24/ES o uchovávání údajů za něco, co zasahuje do soukromí, a to přesto, že by umožnilo identifikovat pedofily obtěžující děti na sociálních fórech. Je to případ dvojího metru? Spotřebitelé, zejména ti nejmladší, musí být před skrytou reklamou chráněni. Nicméně stejně tak je důležité chránit svobodu projevu, která je jedním z pilířů naší demokracie. Doufám proto, že příslušným orgánům svěříme nástroje, které potřebují k identifikaci pachatelů trestných činů na internetu prostřednictvím rozšíření směrnice 2006/24/ES na poskytovatele obsahu, jak o to požádal Evropský parlament v prohlášení P7_DCL (2010) 0029 ze dne 23. června 2010.