Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 14. prosince 2010 - Štrasburk

10. Vysvětlení hlasování

  Předsedající. – Nyní přejdeme k vysvětlení hlasování.

Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Claude Moraes (A7-0347/2010)

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, není to v této sněmovně poprvé, co mám pocit, že jsem propadl nějakou smyčkou v časoprostorovém kontinuu, nějakou časovou anomálií nebo tunelem, který mne vrátil zpět do sedmdesátých let 20. století. Ocitáme se ve světě státní kontroly nad průmyslem, ve světě cenových a příjmových politik, omezené pracovní doby a státní podpory nerentabilním společnostem.

To nejlepší, co mohu udělat, je nahlas přečíst seznam bodů, o nichž jsme dnes hlasovali: subvence společnostem SI/Mura ve Slovinsku, Heidelberger Druckmaschinen AG v Německu, velkopolskému automobilovému průmyslu v Polsku, aragonskému maloobchodu ve Španělsku, textilnímu průmyslu v autonomním společenství Comunidad Valenciana ve Španělsku, výrobě produktů z přírodního kamene v autonomním společenství Comunidad Valenciana ve Španělsku, společnostem Lear ve Španělsku a H. Cegielski-Poznaň v Polsku. V sedmdesátých letech jsme hovořili o vybírání vítězů. To, co tu ve skutečnosti děláme, je vybírání poražených. Nutíme EU, aby finančními prostředky zasáhla ve prospěch těch, kteří na volném trhu neuspěli.

A proč to děláme? Protože EU v současné době představuje mechanismus pro přerozdělování bohatství preferovaným klientským skupinám. Pane předsedající, víte stejně dobře jako já, že tohle je nesmysl. V Katalánsku jste býval neobyčejně úspěšným vedoucím konzervativním představitelem. Jste si vědom významu svobodných národů a volných trhů a stejně tak i naši voliči. Peníze už dochází. Blížíme se okamžiku, kdy, řečeno skvělou metaforou George Orwella, se lidé zbaví tohoto systému tak snadno, jak se kůň zbavuje much.

Zpráva: Nathalie Griesbeck (A7-0345/2010)

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). – (LT) Pane předsedající, Evropský parlament dnes prokázal svou silnou pozici tím, že učinil krok směrem k hlubší spolupráci mezi Evropskou unií a jižním Kavkazem. Jižní Kavkaz a Gruzie představují regiony, které jsou pro EU strategicky významné. Má země, Litva, vždy měla s Gruzií zvláštní vztah. Podpořili jsme ji v těch nejtěžších chvílích a to nejen na úrovni vlády. Tato země se vždy těšila obrovské podpoře naší veřejnosti. Věřím, že si celá Evropská unie přeje, aby se Gruzie připojila k rodině evropských národů. Tato země vyvinula veliké úsilí, aby se stala součástí Evropy, a my ho proto musíme náležitě ocenit. Snadnější udělování víz pomůže zajistit mobilitu lidí, jejich spolupráci a zároveň hospodářské i kulturní vazby. Velice ráda bych tímto rozhodnutím přijatým dnes v Evropském parlamentu přivítala Gruzii a její obyvatele. EU jim posílá poselství, že očekáváme, že se stanou členy Evropské unie.

Zpráva: Ramona Nicole Mănescu (A7-0280/2010)

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, nemůžeme dovolit, aby byla obrovská suma peněz, kterou vydáváme na politiku soudržnosti, promarněna a vyplýtvána. Je proto zcela nezbytné zlepšit způsob, jímž jsou tyto prostředky spravovány a rovněž zajistit, aby byly účinněji vynakládány. Místní orgány, jež nejlépe znají potřeby svého regionu, hrají v této souvislosti klíčovou úlohu. Pozornost bychom měli věnovat také přeshraničním oblastem, abychom usnadnili jejich integraci. Náležitá vertikální i horizontální spolupráce vyžaduje, aby došlo k zefektivnění postupů a více peněz se vynakládalo na školení specialistů z výkonných orgánů v jednotlivých členských státech. Potřebujeme rovněž podporovat modernizaci a rozšiřování informačních systémů, které všem příjemcům zajistí snadný a rovný přístup k informacím.

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, souhlasím se zpravodajkou, že bychom měli pokročit směrem k víceúrovňové správě s větším zapojením místních a regionálních orgánů při tvorbě rozvojových politik, zejména v oblastech, na které se vztahuje cíl konvergence, které chtějí mít větší možnost spolupracovat s oblastmi členských států a soutěžit na celosvětovém trhu.

Aby byla politika regionálního rozvoje efektivnější, potřebujeme zapojit ty, kdo své regiony znají a mohou pomoci řídit jejich rozvoj. Takové je spojení mezi víceúrovňovou správou a územní soudržností zdůrazněné zpravodajkou.

Co se týká zjednodušení právních předpisů, čím menší bude byrokratická zátěž, tím větší bude zrychlení i kvalita evropských investic do regionálního rozvoje. Větší pomoc řídícím orgánům ze strany Komise by přispěla ke snížení počtu chyb, k nimž došlo v minulosti v první fázi kontrol.

  Alajos Mészáros (PPE). – (HU) Pane předsedající, kontrolovatelnost a efektivita regionální politiky přispívá k zabezpečení hospodářského a sociálního statutu občanů Evropské unie. Hlasoval jsem pro zprávu o řádné správě předloženou Parlamentem, protože souhlasím s tím, že klíč k pokroku našich zemí leží v těsnější regionální spolupráci. Je tedy třeba vyzvat členské státy, aby lépe využívaly dostupných forem spolupráce napříč regionálními hranicemi. Právě upřednostňovaná víceúrovňová správa může pomoci místním regionálním orgánům a soukromému i veřejnému odvětví navázat vzájemnou spolupráci.

Myšlenka formulovaná v souvislosti s uskutečňováním programů, podle níž musí být do tvorby politik zapojeny rovněž místní a regionální orgány, si také zaslouží podporu. Velký počet účastníků zapojených do politiky na rovině Společenství, států, regionů a obcí přitom představuje jak příležitost, tak i nepředvídatelnost. Rámec vytvořený Evropskou unií musí zajistit patřičnou rovnováhu.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval zpravodajce, paní Mǎnescuové, za její vynikající práci. Je velice důležité zdůraznit, že regionální politika potřebuje řádnou správu. Řádná správa podle mého názoru především zahrnuje principy spravedlnosti a nestrannosti. Na Evropskou unii je třeba pohlížet jako na celek, a ne pouze účelově vybírat určité části a poskytovat podporu jenom některým oblastem. Je nutné, aby se nestranně rozvíjela celá Evropa a s využitím nástrojů regionální politiky musíme zajistit, aby to mohlo být a také bylo provedeno.

Mám také značný zájem na tom, abychom při posuzování kritérií pro regionální politiku a financování nepřihlíželi pouze k HDP. Není sám o sobě udržitelným kritériem, jelikož budeme posuzovat vzdálené regiony Evropské unie, a z tohoto důvodu je důležité vzít v úvahu také kritéria řídkého osídlení a velké vzdálenosti.

Když hovoříme o řádné správě, hovoříme především o nestranné, spravedlivé správě v regionální politice Evropské unie.

Zpráva: Agustín Díaz de Mera García Consuegra (A7-0342/2010)

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, problém přistěhovalectví je v celé Evropské unii velmi aktuální. Z toho důvodu je velice důležité, abychom vytvořili síť styčných úředníků. Je dále třeba jednat tak, abychom v Evropě k těmto otázkám přistupovali objektivněji.

V poslední době se nicméně vyskytly znepokojivé příklady našeho selhání v určitých aspektech přistěhovalecké politiky. Lidé, kteří přišli do Evropy a usadili se zde, nebyli připraveni přijmout základní evropské hodnoty. Jakožto Evropané proto musíme především zajistit, aby tyto stěžejní hodnoty, na nichž celá Evropská unie stojí, byly zachovány a dodržovány. Patří k nim demokracie, lidská práva a svoboda slova. Zvlášť tyto hodnoty musíme podporovat.

Proto je vedle vytvoření sítě styčných úředníků také důležité stanovit pro ni etický a hodnotový kodex jakožto orientační bod při formulování přistěhovalecké politiky. Je důležité, aby přistěhovalci pobývající v Evropské unii byli schopni se integrovat a přijmout základní evropské hodnoty.

Zpráva: Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Carmen Romero López (A7-0354/2010)

  Andrea Češková (ECR). – (CS) Já bych se chtěla vyjádřit k hlasování o evropském ochranném příkazu, protože osobně považuji tento nástroj za nesmírně důležitý. Dovedu se vcítit do postavení žen, kterých se příkaz především týká a které se dostanou do takové situace, kdy jsou doslova pronásledovány, chtějí se přestěhovat a potřebují ochranu. Z tohoto důvodu mě mrzí, že tento text, o kterém bylo hlasováno, není vystaven na takovém právním základu, který by byl spolehlivý. Ale pevně věřím, že text může být upraven, a věřím, že tato jistě dobrá myšlenka bude naplněna. V současné chvíli jsem se ale z těchto důvodů zdržela hlasování.

  Jens Rohde (ALDE). – Pane předsedající, chci pouze říci, že mé hlasovací zařízení při hlasování o evropském ochranném příkazu nefungovalo, nicméně bych pro něj býval hlasoval, neboť se jedná o velmi významnou otázku a pro Parlament bylo důležité, aby dnes evropský ochranný příkaz schválil.

Tento právní předpis je pro Evropu nezbytný. Vzájemné uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí je v prostoru svobody, bezpečnosti a práva zcela zásadní. Aby se zabránilo páchání trestného činu na chráněné osobě nebo spáchání nového trestného činu nového, je nyní vykonávajícímu státu poskytnut právní základ pro uznání rozhodnutí předtím přijatého v jiném členském státě.

Tento právní předpis je nezbytný, abychom zabránili násilí páchanému na ženách a na ostatních obětech. Představuje zásadní a významný krok k tomu, aby oběti mohly podle svého přání pobývat nebo zůstávat kdekoli v Evropské unii, a vztahovala se tak na ně svoboda pohybu.

Zpráva: Edit Bauer, Anna Hedh (A7-0348/2010)

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, obchodování s lidmi je nesmírně vážný problém. V mém volebním obvodu v Severním Irsku bylo od roku 2008 před zneužíváním zachráněno 35 lidí, z nichž 25 jich bylo osvobozeno v roce 2009. Nikdo však dosud nebyl usvědčen z trestného činu obchodování s lidmi. Jedná se o druh moderního otroctví, závažný zločin a porušení základních lidských práv dané osoby. Mnohé z žen, které jsou v Severním Irsku drženy v zajetí či zachráněny, pocházejí z Dálného východu a dostávají se tam prostřednictvím organizovaných zločineckých gangů, které mají obrovské zisky a využívají tyto lidi jak k práci, tak k sexuálnímu vykořisťování.

Ačkoli má tato zpráva mnoho cenných aspektů a věřím, že se jedná o oblast, v níž může probíhat intenzivní spolupráce mezi státními policejními složkami – a policejní složky Severního Irska v tom jdou příkladem – konečného hlasování jsem se zdržela, protože pevně věřím, že stanovení minimálních trestních sazeb má být výhradně záležitostí daného členského státu.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, obchodování s lidmi je v současné době jedním z největších a nejzásadnějších problémů a zároveň jednou z nejvážnějších hrozeb, jimž Evropská unie čelí. Musíme si tento problém přiznat a připustit, že existuje, i když je tomu často tak, jako bychom se schovávali za iluzi, že jsme ho již vyřešili. Tak tomu ale bohužel není. Musíme zajistit, aby se základní práva každé osoby mohla stát skutečností.

Na obchodování s lidmi není nic lidského; je odporná činnost, při níž jsou lidé zbaveni někdejší šance na život a na lidskou důstojnost. Ženy a děti patří do zvláště ohrožené skupiny. Prostituce a obchod s lidskými orgány jsou toho nejkřiklavějšími příklady.

Chtěl bych Evropskou unii vyzvat, aby skutečně začala jednat – ne jenom mluvit, ale jednat – a s obchodováním s lidmi v Evropské unii zcela skoncovala s využitím této zprávy jakožto orientačního bodu. Musíme podniknout kroky k tomu, abychom proti němu mohli náležitě bojovat a využívat přitom postihy, které zajistí, aby měla každá osoba šanci zachovat si svou lidskou důstojnost a vést spokojený život.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, směrnici jsem podpořila, protože obchodování s lidmi je popřením svobody v nejširším smyslu tohoto slova.

Těší mne, že nová směrnice ukládá státům povinnost zlepšit jejich legislativu s cílem účinně bojovat proti tomuto zločinu, ale ráda bych také upozornila, že stíhání obchodníků musí předcházet odsouzení vykořisťování v celém Společenství. Ke každému obchodu patří také kupující a těmi jsou často lidé z bohatých demokratických zemí a mohou to být i naši sousedé. Zpráva věnuje pozornost obětem, ale musíme toho udělat více, musíme otevřít oči a všímat si toho, co se kolem nás děje, aby se lidé, kteří nevidí žádné východisko ze své chudoby, nikdy nestali oběťmi.

Musíme se soustředit na výchovu dětí a mladých lidí, musíme informovat rodiče a učitele a musíme o tom hovořit v médiích, neboť nejúčinnější formou prevence je nedostatek poptávky.

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, požádala jsme o slovo, abych vysvětlila své hlasování o předcházení obchodu s lidmi a boji proti němu.

Hlasovala jsem samozřejmě pro zprávu paní Bauerové, protože boj proti obchodování s lidmi je a musí zůstat jednou z našich priorit. Tento problém narostl do takových rozměrů, že ho lze označit za nový druh otroctví. Nejzranitelnější sociální skupiny – ženy a děti – jsou odváženy do ciziny a vykořisťovány prostřednictvím těch nejodpornějších druhů prostituce, otroctví a pornografie.

Každý rok si tento jev po celém světě vyžádá 1 milion obětí, z toho 500 000 jen v samotné Evropě. Ti, kdo tohoto jevu využívají, se dopouštějí trestného činu tím, že financují obchodování s lidmi a zacházejí s lidmi jako se zbožím, které lze kupovat a prodávat.

Jak tato zpráva zdůrazňuje, je třeba jednat v zemích, ze kterých oběti obchodování pocházejí a do nichž jsou převáženy. Řešení budeme moci nalézt jedině prostřednictvím společného úsilí, kolektivním zvyšováním povědomí o tomto problému, podporou a pomocí obětem a především bojem proti hlavním příčinám tohoto jevu, abychom zúčastněným zemím pomohli vypracovat patřičnou legislativu pro boj se všemi formami otroctví.

Zpráva: Nathalie Griesbeck (A7-0346/2010)

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, jsem potěšen, že jsme dnes v Parlamentu nehovořili jen o dohodě mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz, ale také o dohodě mezi Evropskou unií a Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob.

V této souvislosti je důležité, abychom se nezabývali pouze příjemnými věcmi v životě, ale také vážnými otázkami, a já doufám, že Parlament snad do roka obdrží průběžnou zprávu o tom, jak je tato dohoda mezi Evropskou unií a Gruzií naplňována a zejména o tom, jak se osvědčila. Byl bych také rád, aby byl Evropský parlament příště mnohem více zapojen do počátečních diskuzí.

Zpráva: Iva Zanicchi (A7-0332/2010)

  Nirj Deva (ECR). – Pane předsedající, chtěl jsem vysvětlit, proč jsem se spolu se svou skupinou zdržel hlasování o nástrojích rychlé reakce EU. Nárůst počtu velkých katastrof mimo území Evropské unie vedl v posledních letech k sílícím požadavkům na zefektivnění schopnosti EU reagovat na katastrofy. Ačkoliv souhlasím s mnoha vynikajícími postřehy zmíněnými v této zprávě, nemohu podpořit požadavek na ustavení nových jednotek civilní ochrany EU.

Třebaže podporuji požadavek, aby EU koordinovala své reakce na humanitární katastrofy s ostatními organizacemi pro rozvojovou pomoc, tento vývoj mohu podpořit jedině, pokud k němu dochází v rámci již existujících mechanismů, jako je mechanismus civilní ochrany Společenství. Ačkoli je nesmírně důležité, aby EU efektivně reagovala na humanitární katastrofy, stejně tak významné je, abychom nebyli jediní, kdo na ně reaguje.

Vedle toho, že soustředíme svou pozornost na zlepšování reakce EU, se musíme rovněž zaměřit na schopnost rozvojových zemí a regionů a na schopnost místních orgánů v zasažené oblasti, abychom jednali společně jako mezinárodní společenství. Jinak budeme všechnu tvrdou práci dělat my, zatímco ostatní nebudou dělat nic.

Zpráva: Petru Constantin Luhan (A7-0309/2010)

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, mnoho občanů EU si dosud neuvědomuje, jak důležitá je politika soudržnosti pro rozvoj nejen jednotlivých regionů, ale také celých zemí. Jejím hlavním úkolem je v rámci Evropské unie vytvořit stejná pravidla pro všechny regiony. V důsledku toho populace z méně zvýhodněných regionů s obtížnými podmínkami pro zemědělství a špatným přístupem ke komunikacím mají prospěch ze stejného přístupu k sociálním, vzdělávacím, dopravním a energetickým službám jako občané oblastí, které zaujímají lepší sociální a ekonomickou pozici. Význam myšlenky soudržnosti proto ani nelze dostatečně ocenit.

Musíme proto podporovat veškerá opatření zaměřená na lepší využívání peněz poskytovaných ze strukturálních fondů a na efektivnější využívání jejich integrující úlohy, a to tím spíše, že dopady opatření v rámci politiky soudržnosti jsou nejintenzivněji pociťovány na místní úrovni a do značné míry tedy také v zemědělských oblastech. To jsou důvody, proč jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, chtěl bych hovořit o Luhanově zprávě, jež je posledním bodem dnešní rozpravy.

Konkurenceschopnost a soudržnost jsou prvky, které se vzájemně doplňují a podporují. Konkurenceschopnost Evropské unie jako celku je však možné zajistit jedině tehdy, pokud bude hospodářský růst skutečně udržitelný. V praxi se osvědčily mnohé investice spolufinancované ze strukturálních fondů, mezi nimiž bych rád vyzdvihl zlepšení infrastruktury, jelikož do mnoha regionů přilákalo zahraniční investice, a přispělo tak k hospodářskému rozvoji. Politika soudržnosti se však osvědčila i v době finanční krize jakožto účinný nástroj pro pružné reagování na nové socioekonomické výzvy.

Souhlasím rovněž s názorem zpravodaje, že hospodářská konkurenceschopnost regionů EU je úzce spojena s průměrnou mírou zaměstnanosti, vzděláním a kvalifikací pracovních sil, sociálním zabezpečením a s přístupem k veřejným službám, protože podpora sociální soudržnosti má klíčový význam pro celkovou regionální konkurenceschopnost, a to i v celosvětovém měřítku.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Reimer Böge (A7-0335/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro zprávu o využití prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (povodně na portugalské Madeiře a bouře ve Francii). Portugalsko požádalo o pomoc z Fondu solidarity poté, co v únoru 2010 neobvyklé a výjimečné deště na ostrově Madeira vyvolaly sesuvy půdy a povodně, a způsobily tak vážné škody veřejné i soukromé infrastruktuře, podnikům a zemědělství. Škodu způsobenou povodněmi na Madeiře portugalské orgány oficiálně odhadly na 1,08 miliard EUR. Fond solidarity přispívá zhruba 31 miliony EUR. Sám jsem na Madeiře byl a přesvědčil se o tom, že tento fond musí být při poskytování pomoci flexibilnější a štědřejší, zvláště pokud jde o vzdálenější a ostrovní regiony, které často postihuje špatné počasí.

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) Na základě zprávy svého váženého německého kolegy, pana Bögeho, jsem hlasoval pro návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využití prostředků z Fondu solidarity Evropské unie ve výši 67 milionů EUR na pomoc portugalské Madeiře, jež byla postižena sesuvy půdy a povodněmi, a také Francii zasažené povodněmi po bouři Xynthia v únoru 2010. Podotýkám, že tato částka představuje 2,7 % celkových přímých škod odhadovaných na 2,5 miliard EUR. Jedná se samozřejmě o významné množství finančních prostředků, avšak vzhledem k tomu, že je to jen relativně malá část celkových škod (2,7 %), musím uvažovat o tom, zda by Evropská unie neměla tento fond využít k financování evropské jednotky civilní ochrany, jež by byla schopná okamžitě přijít na pomoc obětem katastrof a vypořádat se s neobyčejně naléhavými situacemi, které jednotky členských států nedokáží zvládnout. Tato jednotka by nebyla příliš nákladná, neboť by nejprve došlo ke koordinaci stávajících národních jednotek civilní ochrany. Navíc by mohla být využívána pro zahraniční mise (např. na Haiti).

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí této zprávy, jež Portugalsku přiděluje 31 255 790 EUR z Fondu solidarity Evropské unie z důvodu povodní, k nimž došlo v únoru loňského roku na Madeiře. Přívalový déšť, který zasáhl ostrov Madeira, způsobil chaos a nesmírné majetkové škody, včetně sesuvů půdy, zřícených mostů, uzavřených silnic a domů i automobilů smetených povodněmi.

Při této katastrofě, jež zasáhla Madeiru, zemřelo dvaačtyřicet lidí a třináct jich zmizelo. Evropský parlament byl tady ve Štrasburku dnes dějištěm skutečného projevu evropské solidarity, která je jednou z nejdůležitějších hodnot evropského projektu a jež si zaslouží, abychom ji zdůraznili.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť souhlasím s tím, že v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na finanční rok 2010, by měl být Fond solidarity Evropské unie využit k poskytnutí částky 66 891 540 EUR ve formě prostředků na závazky a platby, aby mohlo být vyhověno žádosti Portugalska o pomoc po katastrofě způsobené sesuvy půdy a povodněmi na ostrově Madeira a rovněž žádosti Francie týkající se katastrofy způsobené bouří Xynthia.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Využití prostředků z Fondu solidarity na pomoc obětem tragédie, která zasáhla Madeiru po výjimečných deštích, samozřejmě vítám. Svému kolegovi, panu Teixeirovi, gratuluji k jeho příkladnému a soustavnému úsilí o zvýšení informovanosti v evropských orgánech a o vytvoření základů pro nezbytnou podporu. Opakuji, že jsem pevně přesvědčen o tom, že je třeba zjednodušit postupy, tak aby v budoucnu bylo možné Fond solidarity využívat rychleji. Naléhavá pomoc, která přichází příliš pozdě, narušuje obraz Unie jakožto efektivní organizace a oslabuje pocit evropské solidarity.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Portugalsko požádalo o pomoc z Fondu solidarity poté, co v únoru 2010 neobvyklé a výjimečné deště na ostrově Madeira vyvolaly sesuvy půdy a povodně, a způsobily tak vážné škody místní veřejné i soukromé infrastruktuře, podnikům a zemědělství. Výši celkových přímých škod portugalské orgány ve spolupráci s regionální vládou Madeiry odhadly na 1,08 miliard EUR, což odpovídá 0,68 % hrubého národního příjmu Portugalska. Povodně způsobily značné škody na mnoha domech, farmách, silnicích a vodovodních potrubích. Finanční pomoc uvolněná z Fondu solidarity portugalským orgánům, a zejména regionální vládě Madeiry, umožní nahradit část výdajů, které si vyžádala reakce na tuto mimořádnou událost. Ke hlasování pro tuto zprávu mne vedl pocit odpovědnosti a odhodlání vyhnout se zbytečných průtahům při uvolňování finanční pomoci pro regiony Portugalska a Francie, které byly zasaženy přírodními katastrofami.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Deset měsíců poté, co francouzské pobřeží zasáhla bouře Xynthia, jež 53 lidí zabila, 80 jich zranila a způsobila značné majetkové škody, Parlament schválil rozpočtovou změnu, aby uvolnil prostředky z Fondu solidarity EU ve výši 35,6 milionů EUR. Ponecháme-li stranou rekonstrukční proces, ke kolika dalším tragédiím musí ještě dojít, než budeme konečně mít přístup Společenství k předcházení přírodním katastrofám? Přírodní katastrofy i katastrofy způsobené člověkem jsou stále častější, a proto musíme zajistit, aby opatření na úrovni států byla efektivnější a lépe koordinovaná a evropská opatření aby byla flexibilnější. Chci rovněž zdůraznit, že již od roku 2006 máme k dispozici zprávu od pana Barniera o ustavení jednotek rychlé reakce určené pro reakce na přírodní katastrofy. Co nám brání v tom, abychom ji přijali? Co nám brání, abychom ji využili?

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem dnes pro tuto zprávu, jež umožňuje využití prostředků z Fondu solidarity EU v reakci na škody způsobené v roce 2010 rozsáhlými povodněmi v Portugalsku a bouří Xynthia. Tato zpráva dokládá silné vazby mezi členskými státy Unie a zdůrazňuje význam pomoci regionům zasaženým přírodními katastrofami. Jsem potěšena, že z Fondu solidarity bylo uvolněno více než 35 milionů EUR na opravu značných škod způsobených Xynthií v některých pobřežních oblastech, především v Charente-Maritime, ve Vendée a v Côtes-d’Armor.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Komise navrhuje využít prostředky z Fondu solidarity k poskytnutí celkové částky 66 891 540 EUR Portugalsku a Francii: 31 255 790 EUR pro Portugalsko a 35 635 750 EUR pro Francii. Portugalsko požádalo o pomoc po bouři na Madeiře v únoru 2010, jež vážné poškodila veřejnou i soukromou infrastrukturu, podniky i zemědělství. Francie zažádala o pomoc z Fondu solidarity po bouři Xynthia, k níž došlo také v únoru 2010 a která 53 osob usmrtila, 80 jich zranila a způsobila vážné škody na přehradách a přehradních hrázích, veřejné i soukromé infrastruktuře, silničních i vlakových sítích, v oblasti zemědělství a v podnicích.

Ačkoliv uvolnění těchto prostředků plně podporuji, zejména pro jejich význam pro autonomní region Madeira, musím vyjádřit své zklamání nad tím, že je finanční pomoc uvolněna až v prosinci, 10 měsíců poté, co zmíněné katastrofy zasáhly francouzské pobřeží a ostrov Madeira. Nutně potřebujeme nalézt rychlejší způsoby, jak Fond solidarity využívat, a musíme naše úsilí zaměřit na to, abychom toho dosáhli.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme samozřejmě pro tuto zprávu, která navrhuje využití prostředků z Fondu solidarity k nápravě obrovských škod, k nimž došlo na ostrově Madeira po bouři, jež tento region zasáhla v únoru 2010. Rádi bychom nicméně zopakovali několik poznámek.

Podle nařízení o Fondu solidarity by „v případě závažných katastrof mělo Společenství ukázat svou solidaritu s obyvatelstvem postižených regionů poskytnutím finanční pomoci, aby tak přispělo k urychlenému návratu k běžným životním podmínkám v postižených regionech.“ Toto nařízení rovněž stanoví, že tento nástroj by měl Společenství umožnit „jednat rychle a účinně za účelem co nejrychlejší pomoci při mobilizaci záchranných služeb pro okamžité potřeby obyvatel a přispění k brzké nápravě poškozené infrastruktury.“

Pravidla a postupy vztahující se na využívání prostředků z tohoto fondu již nicméně ukázaly, že tato zásada rychlé pomoci postiženému obyvatelstvu není v praxi dodržována. V tomto případě tato Sněmovna hlasuje o využití prostředků z fondu až 10 měsíců po katastrofě. Proto jsme prohlašovali, a nyní to činíme opět, že pravidla pro využívání prostředků z tohoto fondu je třeba upravit tak, aby umožnila flexibilnější a včasné uvolnění prostředků a zkrátila dobu, jež uplyne mezi katastrofou a okamžikem, kdy jsou uvolněny finanční prostředky.

  Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Podle mého názoru představuje Fond solidarity EU, podobně jako Fond pro přizpůsobení se globalizaci, jeden z rozpočtových nástrojů, které jsou nejpřesvědčivějším projevem hodnoty „solidarity“, kterou se my, členové skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, snažíme při vytváření politik Společenství prosazovat. Ve dnech 27. a 28. února 2010 v departmentech Vendée a Charente-Maritime usmrtila bouře Xynthia 53 osob a zhruba 80 jich zranila. Byla to skutečně traumatizující zkušenost pro daný region i celý národ a její psychologický i hospodářský dopad je i po 10 měsících dosud citelný. Již na svém plenárním zasedání v březnu 2010 začal Parlament jednat a výraznou většinou přijal usnesení vyzývající k využití fondu k poskytnutí pomoci obětem.

Dnešní hlasování, jež potvrdilo uvolnění 35,6 milionů EUR pro zmíněné departmenty, jakož i 31,2 milionů EUR pro Portugalsko, jehož ostrov Madeira postihly povodně způsobené touto bouří, je příkladem tohoto společného přání projevit skutečnou solidaritu mezi evropskými občany. Právě takovou Evropu si přejeme budovat, Evropu, jež má blízko ke svým občanům, věnuje pozornost problémům, které se jich dotýkají, a je schopná ony problémy společně řešit.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro využití prostředků z evropského Fondu solidarity. Domnívám se totiž, že tento fond je cenným nástrojem, jenž Evropské unii umožňuje projevit solidaritu s obyvatelstvem regionů zasažených přírodními katastrofami poskytnutím finanční podpory s cílem pomoci zajistit urychlený návrat k běžným životním podmínkám. Dnešní hlasování se týkalo dvou žádostí o pomoc. První podalo Portugalsko po výjimečných deštích na ostrově Madeira, které vyvolaly sesuvy půdy a rozsáhlé povodně a způsobily škody veřejné i soukromé infrastruktuře, v podnicích i v zemědělství.

Druhou žádost o uvolnění prostředků podala Francie po bouři Xynthia, jež zavinila smrt 53 lidí, zaplavila rozsáhlé oblasti včetně obytných čtvrtí a způsobila vážné škody na přehradách a přehradních hrázích, veřejné i soukromé infrastruktuře, silničních i vlakových sítích, v zemědělství i podnikům. Na závěr bych dodal, že z fondu byly uvolněny prostředky ve výši 31 255 790 EUR na povodně na Madeiře a 35 635 750 EUR na bouři Xynthia, což činí celkem 66 891 540 EUR.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, jež z Fondu solidarity EU poskytuje 31 milionů eur Portugalsku a 35 milionů eur Francii. Jedná se o významný projev podpory po povodních a sesuvech půdy, k nimž došlo v únoru 2010 v Portugalsku, a devastaci způsobené bouří označovanou jako „Xynthia“ na atlantickém pobřeží Francie.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie pro oblasti v únoru 2010 zasažené povodněmi v Portugalsku a pro francouzské regiony zasažené bouří Xynthia. Nejvíce byly postiženy regiony na pobřeží Atlantiku, kde bouře zaplavila rozsáhlé oblasti včetně obytných čtvrtí a způsobila vážné ztráty na životech i na majetku. Dnešní hlasování je odpovědí na žádost francouzských orgánů, aby tyto regiony mimo jiné obdržely evropskou finanční pomoc po „mimořádné katastrofě, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva se závažnými a trvalými následky pro životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu.“ Z částky 1 425,43 milionů EUR, na niž jsou odhadovány přímé škody způsobené touto katastrofou, bude Francii vyplaceno 35 635 750 EUR. Využití prostředků z Fondu solidarity je praktickým vyjádřením Evropy, která má blízko k občanům, což občané očekávají. Evropské orgány musí nadále pracovat na tom, aby zajistily rychlejší činnost a postupy, které ospravedlňují naléhavost a rozsah přírodních katastrof.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Pomoc, kterou Evropská unie poskytuje Portugalsku a Francii po bouřích v únoru 2010, je dobrou zprávou. Politováníhodné však je, že občanům postiženým následky změny klimatu Evropská unie nepomáhá stejně rychle, jak to dělá, když má pomoci bankám.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie je prostorem solidarity a Fond solidarity EU je jednou z jeho součástí. Podpora z tohoto fondu je klíčová pro pomoc oblastem zasaženým přírodními katastrofami, jako jsou povodně na portugalské Madeiře a bouře Xynthia ve Francii. Poté, co Komise ověřila, že obě žádosti splňují kritéria způsobilosti stanovená v nařízení (ES) č. 2012/2002, navrhla uvolnit z Fondu solidarity prostředky ve výši 31 255 790 EUR pro Portugalsko (povodně na Madeiře) a 35 635 750 EUR pro Francii (bouře Xynthia), což dohromady činí 66 891 540 EUR, které mají být odečteny od stropu pro prostředky na závazky a platby ve výši 1 miliardy EUR. Rád bych nicméně upozornil na zpoždění při poskytování tohoto druhu pomoci. Postupy musí být méně byrokratické a efektivnější, aby bylo možné včas reagovat na budoucí katastrofické situace.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Ačkoliv jsem hlasoval pro tento návrh na udělení pomoci, domnívám se, že je to pouze utišující a uklidňující opatření reagující na dopady kapitalistického modelu a že nepředstavuje žádný pokrok v boji proti hlavním příčinám této krize. Souhlasím s uvolněním prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro občany propuštěné kvůli strukturálním změnám obchodních struktur nebo přímo v důsledku nynější hospodářské a finanční krize. Věřím, že částka přesahující 250 milionů EUR, jež je požadována jakožto dodatečná pomoc a podpora pro více než 600 zaměstnanců propuštěných v maloobchodech v Nizozemsku pomůže dosáhnout konečného cíle v podobě usnadněného opětovného začlenění těchto pracovníků do trhu práce. Hlasoval jsme pro návrh také proto, jelikož jsem přesvědčen, že tato pomoc doplňuje pomoc poskytovanou v případě propuštění a zajištěnou ve všech vnitrostátních legislativách i kolektivních dohodách. Toto uvolnění finančních prostředků z EFG však v žádném případě nemůže nahradit právní odpovědnost vlád a podniků vůči zaměstnancům, kteří byli propuštěni, nebo umožnit, aby se této odpovědnosti vyhýbaly.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Za takových okolností je pomoc nezbytná, aby mohly všechny členské státy EU pocítit, že patří do společné rodiny. Bylo by bývalo mnohonásobně levnější, pokud by byly finanční prostředky Evropské unie vynakládány na projekty, které mohly zmírnit dopady přírodních katastrof. Například na stavbu přehrad a ochranných konstrukcí a na investice do veřejných informačních a výstražných opatření. Domnívám se, že by bylo rovněž užitečné vypracovat stavební předpisy pro více ohrožené regiony. Pokud bude Evropská unie poskytovat pouze finanční prostředky a nebude se snažit přírodním katastrofám předcházet, může to mít v budoucnosti ještě závažnější důsledky.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Portugalsko požádalo o pomoc z Fondu solidarity poté, co v únoru 2010 výjimečné deště způsobily na Madeiře sesuvy půdy a intenzivní povodně, které zanechaly škody na veřejné i soukromé infrastruktuře, v podnicích i zemědělství. Celkovou výši přímých škod portugalské úřady odhadují na 1 080 milionů EUR. Francie zažádala o pomoc z Fondu solidarity poté, co byla v únoru 2010 velká část země zasažena bouří Xynthia, přičemž oblasti na pobřeží Atlantiku, především departmenty Charente-Maritime a Vendée, byly postiženy nejhůře. Bouře si vyžádala 53 lidských životů a téměř 80 osob zranila. Celkovou výši přímých škod způsobených touto katastrofou ve stanovené oblasti odhadují francouzské orgány na 1 425,43 milionů EUR.

Poté, co Komise ověřila, jestli obě žádosti splňují kritéria způsobilosti stanovená v nařízení (ES) č. 2012/2002, navrhla uvolnit z Fondu solidarity prostředky ve výši 31 255 790 EUR pro Portugalsko (povodně na Madeiře) a 35 635 750 EUR pro Francii (bouře Xynthia), což dohromady činí 66 891 540 EUR. Jelikož jsou splněny všechny podmínky pro poskytnutí pomoci, hlasoval jsem pro zprávu, abych projevil solidaritu s oběťmi a s postiženými státy.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem hlasování Evropského parlamentu, který dnes, v úterý 14. prosince 2010, schválil uvolnění 35,6 milionů EUR pro Francii, jejíž atlantické pobřeží bylo v únoru částečně zpustošeno bouří Xynthia. Prostředky budou použity k financování obnovení infrastruktury poškozené katastrofou. Jakožto poslankyně Evropského parlamentu za nejvíce zasažené regiony vítám poskytnutí těchto finančních prostředků na opravu škod způsobených bouří: všem postiženým francouzským departmentům to přináší velkou úlevu. Toto uvolnění prostředků dokazuje, že pokud jde o Evropskou unii, solidarita není jen prázdným slovem.

Na závěr bych ráda upozornila, že bouře Xynthia v únoru 2010 postihla velkou část Francie, přičemž departmenty Charente-Maritime a Vende byly zasaženy nejvíce, zavinila smrt 53 osob a 80 jich zranila. Majetková škoda byla odhadnuta na 1 425,43 milionů EUR. K nápravě této katastrofy bylo z Fondu solidarity EU uvolněno celkem 35,6 milionů EUR.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) V souladu se zprávou pana Bögeho bylo na boj proti následkům vážných přírodních katastrof ve Francii a v Portugalsku uvolněno 66,9 milionů EUR. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, jelikož souhlasím s tím, že v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na finanční rok 2010, by měl být Fond solidarity Evropské unie využit k poskytnutí částky 66 891 540 EUR ve formě prostředků na závazky a platby, aby mohlo být vyhověno předloženým žádostem:

- Portugalska o využití prostředků z fondu v reakci na katastrofu způsobenou sesuvy půdy a povodněmi na ostrově Madeira; a

- Francie o využití prostředků z fondu v souvislosti s katastrofou zapříčiněnou bouří Xynthia.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Srdečně vítám přijetí této zprávy, jež Portugalsku přiděluje 31 255 790 EUR, aby napravilo strašné škody způsobené katastrofou, jež v únoru 2010 zasáhla ostrov Madeira. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit velkou angažovanost, kterou projevila portugalská delegace strany Partido Social Democrata, zejména práci odvedenou panem Teixeirou, jež se ukázala jako rozhodující pro to, abychom tohoto výsledku dosáhli.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Komise navrhuje využít prostředky z Fondu solidarity Evropské unie pro Portugalsko a Francii v souladu s bodem 26 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení ze dne 17. května 2006. Interinstitucionální dohoda umožňuje využívání prostředků z Fondu solidarity v rámci ročního stropu ve výši 1 miliardy EUR. V roce 2010 však byl Komisí zatím předložen pouze jediný návrh na využití prostředků z Fondu solidarity. Jedná se o návrh ze dne 24. září 2010 žádající o uvolnění 13,02 milionů EUR po rozsáhlých povodních v Irsku v listopadu 2009 (KOM(2010)0534). Tento návrh a jemu odpovídající návrh opravného rozpočtu (NOR č. 8/2010) jsou stále ještě v procesu schvalování oběma složkami rozpočtového orgánu. Zároveň s návrhem na využití prostředků z Fondu solidarity pro Portugalsko a Francii Komise představila návrh opravného rozpočtu (NOR č. 9/2010 ze dne 13. října 2010), aby začlenila příslušné prostředky na závazky a platby do rozpočtu na rok 2010, jak stanoví bod 26 interinstitucionální dohody.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Fond solidarity byl ustaven s cílem ukázat solidaritu Evropské unie s obyvatelstvem regionů postižených přírodními katastrofami. V únoru letošního roku byl region Madeira, odkud pocházím, zasažen katastrofou způsobenou sesuvy půdy a povodněmi. Po této tragédii Portugalsko předložilo žádost o využití prostředků z Fondu solidarity k nápravě škod, především k opravě infrastruktury a rekonstrukci zasažených oblastí.

Francouzské orgány rovněž předložily žádost o využití prostředků z fondu po bouři Xynthia. Celková škoda způsobená oběma katastrofami byla odhadnuta na 66 891 540 EUR a tato částka bude uvolněna hned, jakmile dojde ke změně opravného rozpočtu, kterou vyžaduje její uvolnění. Dopady únorové katastrofy se projevily okamžitě. Rozsáhlé a závažné škody utrpěly veřejná i soukromá infrastruktura, podniky a úroda. Ačkoliv byly následky této tragédie, jež zničila daný region, velmi závažné, evropská pomoc nepřišla bezprostředně. Od té doby již uplynulo deset měsíců. Jelikož souhlasím, že celý postup je nutné urychlit, hlasuji pro uvolnění prostředků z fondu pro postižené regiony a vyzývám, aby se tak stalo co možná nejrychleji.

  Bernadette Vergnaud (S&D), písemně. – (FR) Dnešní schválení rozpočtové změny na plenárním zasedání za účelem uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 35,6 milionů EUR následující po návrhu Komise je dobrou zprávou. Jedná se o odpověď na žádost, kterou učinila francouzská vláda po bouři Xynthia, jež ve dnech 27. a 28. února 2010 zasáhla francouzské pobřeží a v departmentech Vendée a Charente-Maritime po sobě zanechala 53 mrtvých a 80 zraněných lidí. Daný postup je nepochybně zdlouhavý a potřebuje zlepšit, jsem nicméně ráda, když vidím takový projev evropské solidarity v reakci na tragédii, kterou oběti zažily. Napsala jsem panu komisaři Hahnovi, aby podpořil žádost francouzské vlády o pomoc, a on dostál svému slibu, který mi dal během své návštěvy v La Rochelle na začátku března. Tento fond je více než velice potřebnou finanční pomocí, symbolizuje společné hodnoty, které náš kontinent sdílí.

Zpráva: László Surján (A7-0341/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) S ohledem na stanovisko Výboru pro regionální rozvoj a na návrh snížit prostředky na platby z rozpočtové linie „projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení – evropská distribuční soustava větrné energie na moři“ s cílem pomoci daným zemím (Portugalsku a Francii) postiženým přírodními katastrofami prostřednictvím Fondu solidarity a také vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí stanoví základní kritéria pro činnost Fondu solidarity, s touto zprávou souhlasím.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Na bouři Xynthia, jež téměř před rokem zpustošila pobřeží Vendée, se všichni pamatujeme. Tam, kde voda zničila vše, následně musela začít rekonstrukce. Fond solidarity Evropské unie představuje ideální nástroj pro podporu místních aktivit. Tím, že jsem hlasovala pro tento text, jsem napomohla uvolnění 35 635 750 EUR vyčleněných nikoli na náhradu škod, které utrpěli jednotlivci, nýbrž na obnovu infrastruktury. Fond solidarity byl ustaven po povodních v Německu, Rakousku, České republice a ve Francii v roce 2002 a jeho smyslem je pomáhat evropským regionům postižených nepředvídatelnými katastrofami. Tento text uděluje odpovídající množství prostředků také oblastem v Portugalsku zasaženým nedávnými povodněmi.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Využití prostředků z Fondu solidarity na pomoc obětem tragédie, která zasáhla Madeiru po výjimečných deštích, samozřejmě vítám. Svému kolegovi, panu Teixeirovi, gratuluji k jeho příkladnému a soustavnému úsilí o zvýšení informovanosti v evropských orgánech a o vytvoření základů pro nezbytnou podporu. Opakuji, že jsem pevně přesvědčen o tom, že je třeba zjednodušit postupy, tak aby v budoucnu bylo možné Fond solidarity využívat rychleji. Naléhavá pomoc, která přichází příliš pozdě, narušuje obraz Unie jakožto efektivní organizace a oslabuje pocit evropské solidarity.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Jediným cílem návrhu opravného rozpočtu č. 9/2010 je formálně zahrnout rozpočtové změny vyplývající z uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie do rozpočtu na rok 2010. Již jsem hlasoval pro obdobný návrh zprávy doporučující, aby bylo schváleno uvolnění prostředků z Fondu solidarity pro Portugalsko (povodně na Madeiře) a Francii (bouře Xynthia), a proto z téhož pocitu odpovědnosti hlasuji také pro tuto zprávu o změně rozpočtu s cílem uvolnit 31 255 790 EUR pro Portugalsko a 35 635 750 EUR pro Francii, což činí celkem 66 891 540 EUR, které budou odečteny od stropu daného fondu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Navzdory významu investičních projektů pro energetickou infrastrukturu, a zejména pro větrnou energetiku, hlasuji pro snížení prostředků na platby z rozpočtové linie 06 04 14 03, aby bylo možné přesunout 66 891 540 EUR do prostředků na platby (linie 13 06 01) požadovaných na pokrytí potřeb souvisejících s využitím Fondu solidarity Evropské unie.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zatímco hlasujeme o tomto návrhu opravného rozpočtu, jenž umožní uvolnění prostředků z Fondu solidarity pro obyvatele Madeiry a francouzských regionů zasažených bouří Xynthia a který jsme samozřejmě podpořili, je kromě opožděného uvolnění prostředků z fondu, o němž jsme se zmínili již dříve, důležité upozornit ještě na několik dalších věcí.

Komise se domnívá, že kritéria způsobilosti pro uvolnění prostředků byla splněna, zvlášť v případě Madeiry, pokud se týká rozsahu škody. Je nicméně třeba podotknout, že nyní poskytnutá podpora ze strany Unie pokryje pouhých 2,89 % celkové škody způsobené katastrofou. Madeira je jedním z nejvzdálenějších regionů, a proto musí snášet omezení, jež z toho vyplývají. Sleduje rovněž konvergenční cíle EU (navzdory negativním změnám v této oblasti od posledního rozšíření). Tato specifika by proto měla být brána v úvahu zvýšením podpory pro daný region buď z tohoto fondu, nebo prostřednictvím dalších nástrojů.

Když se tedy jednalo o pravidlech tohoto fondu, navrhli jsme, abychom zvážili navýšení finanční pomoci zemím podporovaným v rámci politiky soudržnosti a konvergenčním regionům tím, že do problematiky poskytování pomoci při nápravě škod způsobených přírodními katastrofami bude začleněna nezbytná dimenze soudržnosti. To by také snížilo nerovnosti mezi různými regiony a členskými státy Evropské unie.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) V době, kdy v Evropě stále častěji čelíme přírodním katastrofám, musí být Evropská unie schopna poskytnout náležitou pomoc svým členským státům, pokud je některý z nich stižen katastrofou tohoto druhu. Po bouři Xynthia, jež v březnu zasáhla pobřežní oblasti Charente-Maritime a Vendée, a povodních, které v únoru postihly portugalský ostrov Madeira, bylo tedy zcela přirozené, že jsem schválila využití evropského Fondu solidarity s cílem uhradit škodu způsobenou těmito katastrofami. Dle mého mínění toto hlasování dokládá solidaritu, jež panuje mezi evropskými státy a která by ostatně měla existovat také v mnoha dalších oblastech.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Když čelíme přírodní katastrofě – a tomuto typu katastrof čelíme stále častěji – je naprosto nezbytné, aby Evropská unie poskytla pomoc členským státům a regionům, které se potýkají s trvalými následky těchto tragédií. Právě za tímto účelem byl Fond solidarity EU ustaven.

Tento fond umožňuje poskytnout finanční pomoc obětem v oblastech zasažených „velkými přírodními katastrofami“, k nimž patří portugalský ostrov Madeira, jenž byl poničen povodněmi, nebo francouzské regiony zpustošené bouří Xynthia. Mám dosud v živé paměti letošní povodně v Polsku i v dalších částech Evropy, a proto souhlasím s návrhem poskytnout pomoc sužovaným zemím ze solidarity s tisíci občanů v regionech zasažených tak zničujícími pohromami.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jež schvaluje převod 66 milionů eur z evropské distribuční soustavy větrné energie na moři do Fondu solidarity EU za účelem pomoci obětem povodní v Portugalsku a bouří ve Francii.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh opravného rozpočtu má své opodstatnění, vezmeme-li v úvahu účel finančních prostředků uvolněných prostřednictvím Fondu solidarity s cílem vypořádat se s následky sesuvů půdy a intenzivních povodní, ke kterým došlo na portugalském ostrově Madeira, a s následky bouře Xynthia ve Francii. Poté, co Komise ověřila, že obě žádosti splňují kritéria způsobilosti stanovená v nařízení (ES) č. 2012/2002, navrhla uvolnit z Fondu solidarity prostředky ve výši 31 255 790 EUR pro Portugalsko (povodně na Madeiře) a 35 635 750 EUR pro Francii (bouře Xynthia), což dohromady činí 66 891 540 EUR, které mají být odečteny od stropu pro prostředky na závazky a platby ve výši 1 miliardy EUR. Rád bych nicméně upozornil na zpoždění při poskytování tohoto druhu pomoci. Postupy musí být méně byrokratické a efektivnější, aby bylo možné včas reagovat na budoucí katastrofické situace.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Navýšení rozpočtu v době finanční a hospodářské krize by mělo být ze zásady odmítnuto. V tomto případě se však jedná o změnu v důsledku škod způsobených bouří Xynthia ve Francii a v Portugalsku. Vzájemná pomoc a podpora v případě přírodních katastrof je skutečným znamením aktivní evropské solidarity, a je tedy třeba ji uvítat a podpořit. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro zprávu.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Podle zprávy je nutné zajistit, aby finanční prostředky poskytnuté Portugalsku a Francii byly použity tak, aby přispěly k obnově infrastruktury v obou zemích, a byly využity jakožto „nástroj refinancování“. Postiženým lidem je nutné pomoci a jejich životní podmínky i hospodářská stabilita daného regionu se musí zlepšit.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Jednoznačně podporuji využití Fondu solidarity EU v reakci na přírodní katastrofy ve Francii a v Portugalsku. Fond solidarity považuji za jeden z nejdůležitějších způsobů, jak vytvářet evropskou identitu a vědomí sounáležitosti mezi občany EU. V roce 2010 patřilo Polsko k zemím, které Fond solidarity využily, což se v médiích setkalo s pozitivní odezvou. Rád bych upozornil na potřebu zvýšit informovanost veřejnosti o Fondu solidarity a o dopadech jeho využívání.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, jelikož souhlasím s tím, že v rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na finanční rok 2010, by měl být Fond solidarity Evropské unie využit k poskytnutí částky 66 891 540 EUR ve formě prostředků na závazky a platby, aby mohlo být vyhověno předloženým žádostem:

- Portugalska o využití prostředků z fondu v reakci na katastrofu způsobenou sesuvy půdy a povodněmi na ostrově Madeira; a

- Francie o využití prostředků z fondu v souvislosti s katastrofou zapříčiněnou bouří Xynthia.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vítám tento návrh opravného rozpočtu, jenž umožňuje využít Fond solidarity Evropské unie k poskytnutí celkem 66 891 540 EUR v podobě prostředků na závazky a platby, z nichž je 31 255 790 EUR odpovědí na žádost o pomoc předloženou Portugalskem poté, co bouře, jež v únoru 2010 zasáhla autonomní region Madeira, způsobila značnou škodu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podle čl. 37 odst. 1 finančního nařízení může Komise předložit návrhy opravných rozpočtů, pokud nastanou „nevyhnutelné, mimořádné a nepředvídané okolnosti“. Z tohoto hlediska Komise v souvislosti s využitím Fondu solidarity EU navrhuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie pro Portugalsko a Francii na základě bodu 26 interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení ze dne 17. května 2006. Interinstitucionální dohoda umožňuje využití Fondu solidarity v rámci ročního stropu 1 miliardy EUR. Podrobně popisuje podmínky způsobilosti pro tento fond stejně jako nařízení Rady č. 2012/2002 o vytvoření FSEU. Je důležité podotknout, že fond nemá hradit soukromé škody, nýbrž obnovit infrastrukturu, a je nástrojem refinancování. V roce 2010 byl Komisí předložen pouze jediný návrh na využití Fondu solidarity, návrh ze dne 24. září 2010 na uvolnění 13,02 milionů EUR po rozsáhlých povodních v Irsku v listopadu 2009 (KOM(2010)0534).

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto dokumentu Evropského parlamentu je schválit postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 9/2010 za účelem provedení změn potřebných pro využití Fondu solidarity. Katastrofy, k nimž došlo na Madeiře a ve Francii, Komise označila za „velkou přírodní katastrofu“ respektive za „mimořádnou regionální katastrofu“ a obě žádosti vnitrostátních orgánů o využití fondu byly přijaty.

Podle finančního nařízení může Komise předložit návrhy opravných rozpočtů „v případě nevyhnutelných, mimořádných a nepředvídaných okolností“. V tomto případě Komise navrhla využít Fond solidarity k poskytnutí 31 255 790 EUR Portugalsku a 35 635 750 EUR Francii, což činí celkem 66 891 540 EUR. Dnes ve jménu evropské solidarity schvalujeme převod této částky v podobě prostředků na platby z rozpočtové linie 06 04 14 03: „projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení – evropská distribuční soustava větrné energie na moři“ na opravu infrastruktury a rekonstrukci oblastí zasažených katastrofami.

Opatření, jež bylo přijato, vítám, avšak lituji zdlouhavosti celého procesu využívání prostředků z fondu, vezmeme-li v úvahu rozsah tragédie, jež zpustošila autonomní region Madeira, ze kterého pocházím.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0336/2010)

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) Na základě zprávy mé skvělé italské kolegyně, Barbary Materyové, jsem hlasoval pro návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve výši 2,2 milionů EUR na pomoc Slovinsku, jež se potýká s propouštěním v textilním průmyslu. Dotyčným podnikem je Mura, European Fashion Design, který propustil 2 554 pracovníků. Připadá mi zvláštní, že 583, respektive 22,8 %, z celkového počtu 2 554 propuštěných pracovníků má nějaký dlouhodobý zdravotní problém či handicap. Nejsem si jistý, zda splňují kritéria pro EFG. Měl bych podotknout, že 1 114 z 2 554 propuštěných pracovníků „nemá ukončené základní vzdělání“. Je tedy oprávněné vyjádřit pochybnosti o úrovni vzdělání těch, kdo byli zaměstnáváni, i o jejich vhodnosti vzhledem k současným průmyslovým standardům. Pochybuji o nezávislosti úředníků na slovinském Ministerstvu práce, rodiny a sociálních věcí, které musí převzít úlohu uznávajícího orgánu dohlížejícího nad těmito výdaji.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Podobně jako návrhy, které předložila na minulém plenárním zasedání, jsou usnesení paní Materové obhajující uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v šesti konkrétních případech naprosto oprávněné. Tento fond poskytne pomoc zaměstnancům postiženým škodlivými dopady globalizace ve Slovinsku, v Německu, Polsku a Španělsku. Vždy jsem měl za to, že využívání tohoto fondu je efektivní, neboť vede ke konkrétním výsledkům a vyhovuje konkrétním a jednoznačně určitelným potřebám. Jakožto člen Výboru pro zaměstnanost a sociální věci jsem zkrátka musel hlasovat pro přijetí těchto usnesení.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Slovinsko požádalo o pomoc pro 2 554 propuštěných pracovníků v podniku Mura, European Fashion Design, společnosti působící v oděvním průmyslu, hlasovala jsem pro usnesení, jelikož souhlasím s návrhem Komise pozměněným Parlamentem. Souhlasím také s tím, že návrh Komise by v souladu s žádostmi předloženými Parlamentem měl ve svém vysvětlujícím prohlášení obsahovat jasné a podrobné informace o uplatňování, analýzu kritérií způsobilosti a vysvětlení důvodů, které vedly k jeho schválení.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pomoc pracovníkům propuštěným kvůli restrukturalizaci a přemísťování společností by měla být dynamická a flexibilní, aby bylo možné poskytnout ji rychle a efektivně. Vzhledem k strukturálním změnám v mezinárodním obchodě je důležité, aby evropská ekonomika dokázala rychle poskytnout pomoc pracovníkům postižených těmito změnami a zároveň jim zajistila kvalifikaci nezbytnou pro jejich brzký návrat na trh práce. Finanční pomoc by proto měla být poskytována individuálně. Je rovněž důležité zdůraznit, že tato pomoc nenahrazuje odpovědnost, jež standardně spočívá na společnostech, ani není určena pro financování či restrukturalizaci společností. Vzhledem k tomu, že Slovinsko požádalo o pomoc v souvislosti s 2 554 propuštěnými pracovníky ve společnosti Mura, European Fashion Design, jež působí v oděvním průmyslu v regionu NUTS III Pomurje a jelikož 7 % všech osob zaměstnaných v regionu Pomurje pracovalo pro společnost Mura a příjmy v tomto regiony byly již předtím pod slovinským průměrem, nakonec hlasuji pro tuto zprávu o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro Slovinsko.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Skutečnost, že tato Sněmovna v posledních měsících mnohokrát schvalovala uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), který byl ustaven pro poskytování dodatečné podpory pracovníkům postiženým důsledky zásadních změn ve struktuře světového obchodu, podle mého názoru jednoznačně svědčí o krizi, kterou Evropa prochází. EFG sice není odpovědí na tuto krizi, ale představuje nemalou a významnou pomoc. V tomto konkrétním případě je cílem pomoci vypořádat se s následky propuštění 2 554 pracovníků ve slovinské společnosti Mura, European Fashion Design, jež působí v oděvním průmyslu. Toto odvětví bylo zvlášť těžce zasaženo změnami ve struktuře světového obchodu a stalo se obětí dovozů levného textilu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, jež působí zvláště na zaměstnanost, má náležité využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) klíčový význam při ulehčování tíživé situace mnoha evropských občanů a rodin tím, že přispívá k jejich opětovnému začlenění do společnosti i k profesnímu rozvoji a zároveň vytváří novou, kvalifikovanou pracovní sílu, aby vyhovělo potřebám společností a podpořilo ekonomiku. V této souvislosti je předkládán tento zásahový plán pro Slovinsko týkající se 2 554 pracovníků propuštěných ze společnosti Mura, European Fashion Design, jež působí v oděvním průmyslu. Proto doufám, že evropské orgány zdvojnásobí své úsilí při provádění opatření ke zrychlení a zlepšení využívání tak významného zdroje, jakým je EFG, jenž je v současné době velmi málo využíván. V letošním roce bylo zažádáno pouze o 11 % z celkové dostupné částky 500 milionů EUR.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Žádosti o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci jsou podávány každý měsíc. Proto tu máme osm dalších žádostí od čtyř členských států: Slovinska, Německa, Polska a Španělska. Dalších několik set společností zastavuje svou činnost v různých odvětvích, od výroby automobilů přes maloobchod až po textilní průmysl. Celkem bylo propuštěno více než 6 500 pracovníků (přesné číslo je 6 592). Pokud k tomu připočteme ještě ty, o nichž jsme zde jednali před měsícem, pak je jich téměř 10 000.

Zatímco schvalujeme uvolnění prostředků z tohoto fondu, nemohu než znovu zopakovat, že je třeba rázně skoncovat s neoliberálními politikami, jež způsobují zřejmou hospodářskou a sociální katastrofu, kterou země Evropské unie procházejí. Uklidňující opatření jsou samozřejmě nezbytná, musíme však řešit příčiny této katastrofy.

Stále naléhavější je uskutečnění návrhu, který jsme předložili v průběhu rozpravy o rozpočtu na rok 2011. Týkal se vytvoření evropského programu pro zaměstnanost a udržitelný rozvoj, na který by bylo vyčleněno 1 % hrubého domácího produktu EU a jenž by byl doplněn finančními prostředky z členských států. Jeho cílem by byly skutečná konvergence, podpora potenciálu každé členské země, udržitelné využívání jejích zdrojů, investice do výroby a vytváření pracovních míst s náležitými právy zaměstnanců.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Slovinsko, neboť tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníkům v nesnázích způsobených hospodářskou krizí. EFG byl ustaven v roce 2006 s cílem poskytovat praktickou podporu pracovníkům propuštěným buď z důvodů souvisejících s přemísťováním jejich společností, nebo, po změně v roce 2009, kvůli hospodářské krizi, aby napomohl jejich opětovnému začlenění do trhu práce.

Dnešní hlasování se týkalo žádosti o pomoc pro 2 554 pracovníků propuštěných z podniku Mura, European Fashion Design působícím v oděvním průmyslu, která činí celkem 2 247 940 EUR financovaných z EFG. Na závěr vítám přijetí zprávy, které dokládá, že EFG představuje užitečný a efektivní zdroj pro boj s nezaměstnaností způsobenou globalizací a hospodářskou krizí.

  David Martin (S&D), písemně. – Mám radost z uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci za účelem pomoci 2 554 pracovníkům propuštěným ve slovinském podniku Mura, European Fashion Design. Doufám, že 2,2 milionů EUR pomůže pracovníkům i regionu rychle se vzpamatovat ze strukturálních změn, kterým čelí.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržuji se hlasování s ohledem na slovinské pracovníky ze skupiny Mura Group, kteří byli obětováni na oltář globalizace. V situaci, v níž uvízli v důsledku neoliberálních politik obhajovaných Evropskou unií, by bylo možné přiklánět se k odmítavému stanovisku vzhledem k nepatrné výši této almužny. I ta trocha peněz, jež je poskytnuta, jim nicméně může pomoci zmírnit jejich zármutek. Logika Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci však zůstává nadále nepřijatelná. Schvaluje principy, jež vedly investiční fondy, které tuto skupinu vlastní, a banky, jež do nich investují, aby bohatly na úkor pracovníků.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je jeho součástí. Podpora z tohoto fondu je nezbytná pro pomoc nezaměstnaným a obětem přesidlování společností, k němuž v globalizovaném světě dochází. Stále více společností mění svá sídla a využívá přitom nižších nákladů na pracovní sílu v řadě zemí, především v Číně a v Indii, což má zničující dopad na ty země, které respektují práva pracovníků. EFG se zaměřuje na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesidlování společností, a má zásadní význam pro usnadnění jejich přístupu k novému zaměstnání. V minulosti byl EFG využíván jinými zeměmi EU, takže nyní je správné poskytnout tuto pomoc Slovinsku, jež požádalo o pomoc pro 2 554 propuštěných pracovníků ve společnosti Mura, European Fashion Design, která působí v oděvním průmyslu.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Hlasoval jsem pro zprávu, jako jsem to učinil již v předchozích případech týkajících se využití Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Musíme podporovat lidi, kteří ztratili zaměstnání, a dát jim příležitost využít svůj potenciál v různých oblastech. Je skutečná ostuda, že ačkoliv jsem se osobně obrátil na premiéra Lotyšské republiky a upozornil ho na příležitost čerpat prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Lotyšsko této příležitosti nevyužilo, přestože 15 % obyvatel Lotyšska nemá zaměstnání. Zdá se, že vedení Evropské komise je třeba dát na vědomí nečinnost orgánů působících v Lotyšské republice. Více než 100 000 lidí pocházejících z Lotyšska již svou vlast opustilo. Zdá se, že osud těchto lidí vládu Lotyšské republiky vůbec nezajímá.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Mezi 21. říjnem 2009 a 20. únorem 2010 musel slovinský oděvní podnik Mura, European Fashion Design v důsledku hospodářské a finanční krize propustit 2 554 pracovníků. Slovinsko proto žádá o 2 247 940 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, aby mohlo podniknout opatření k rychlému opětovnému začlenění postižených pracovníků do trhu práce. Hlasoval jsem pro zprávu, neboť uvolnění prostředků z fondu je naprosto oprávněné.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Podle zprávy paní Materové je třeba, abychom podpořili opětovné začlenění slovinských pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize, do trhu práce. Domnívám se, že se jedná o pozitivní krok, a proto jsem ho svým hlasem podpořil.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Slovinsko požádalo o pomoc pro 2 554 propuštěných pracovníků ve společnosti Mura, European Fashion Design působící v oděvním průmyslu, hlasovala jsem pro usnesení, jelikož souhlasím s návrhem Komise pozměněným Parlamentem.

Souhlasím také s tím, že:

- Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měl podporovat opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a ráda bych zopakovala, že pomoc z EFG nenahrazuje opatření, která spadají do odpovědnosti společností na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních dohod, ani není určena k financování restrukturalizace společností či odvětví;

- činnost a přidaná hodnota EFG by měly být posuzovány v souvislosti s obecným hodnocením programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006.

Vítám návrh Komise vytvořit alternativní zdroj prostředků na platby vedle nevyužitých zdrojů z Evropského sociálního fondu v reakci na časté připomínky Parlamentu, že EFG byl vytvořen jakožto samostatný, specifický nástroj s vlastními cíli a lhůtami a že je tedy nutné určit rozpočtové linie vhodné pro přesuny prostředků.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro 2 554 pracovníků propuštěných ze společnosti Mura, European Fashion Design, jež působí v oděvním průmyslu, v období od 21. října 2009 do 20. února 2010, kterou předložilo Slovinsko, splňuje všechna legislativně stanovená kritéria způsobilosti. Podle nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, byla oblast působnosti EFG dočasně rozšířena tak, aby zahrnovala i zásahy v situacích jako je tato, kdy došlo k „propuštění během doby čtyř měsíců nejméně 500 zaměstnanců jednoho podniku“ v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize. Hlasoval jsem tedy pro toto usnesení v naději, že uvolnění prostředků z EFG těmto pracovníkům pomůže se úspěšně vrátit na trh práce.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0337/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Německo požádalo o pomoc pro 1 181 pracovníků propuštěných na čtyřech výrobních místech společnosti Heidelberger Druckmaschinen v Bádensku–Württembersku, jež se zabývá výrobou tiskařských strojů, hlasovala jsem pro usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise pozměněným Parlamentem. Souhlasím rovněž s tím, že je třeba zajistit, aby Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) podporoval opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a chtěla bych zopakovat, že pomoc z EFG nenahrazuje opatření, která spadají do odpovědnosti společností na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních dohod, ani není určena k financování restrukturalizace společností či odvětví.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pomoc pracovníkům propuštěným kvůli restrukturalizaci a přesidlování by měla být dynamická a flexibilní, aby bylo možné poskytnout ji rychle a efektivně. Vzhledem k strukturálním změnám v mezinárodním obchodě je důležité, aby evropská ekonomika dokázala rychle poskytnout pomoc pracovníkům postiženým těmito změnami a zároveň jim zajistila kvalifikaci nezbytnou pro jejich brzký návrat na trh práce. Finanční pomoc by proto měla být poskytována individuálně. Je rovněž důležité zdůraznit, že tato pomoc nenahrazuje odpovědnost, jež standardně spočívá na společnostech, ani není určena pro financování či restrukturalizaci společností. Vzhledem k tomu, že Německo požádalo o pomoc pro 1 181 pracovníků propuštěných na čtyřech výrobních místech společnosti Heidelberger Druckmaschinen v Bádensku-Württembersku, jež se zabývá výrobou tiskařských strojů, hlasuji pro tuto zprávu o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro Německo.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dnes schvalujeme balíček pomoci ve výši 8 308 555 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro Německo, aby se vypořádalo s důsledky propuštění 1 181 pracovníků na čtyřech výrobních místech společnosti Heidelberger Druckmaschinen v Bádensku–Württembersku, jež se zabývá výrobou tiskařských strojů. Jak jsem vždy upozorňoval, taková pomoc je sice nesmírně důležitá pro řešení nynějších symptomů, avšak není konečným řešením problémů, jež postihují evropská odvětví a které nepramení pouze z hospodářské krize, kterou procházíme, nýbrž také z potřeby, aby se Evropa přizpůsobila měnícímu se světu, v němž je konkurenceschopnost nezbytností.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, jež působí zvláště na zaměstnanost, má náležité využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) klíčový význam při ulehčování tíživé situace mnoha evropských občanů a rodin tím, že přispívá k jejich opětovnému začlenění do společnosti i k profesnímu rozvoji a zároveň vytváří novou, kvalifikovanou pracovní sílu, aby vyhovělo potřebám společností a podpořilo ekonomiku. V této souvislosti je předkládán tento zásahový plán pro Německo týkající se 1 181 pracovníků propuštěných na čtyřech výrobních místech společnosti Heidelberger Druckmaschinen v Bádensku-Württembersku, jež se zabývá výrobou tiskařských strojů. Proto doufám, že evropské orgány zdvojnásobí své úsilí při provádění opatření ke zrychlení a zlepšení využívání tak významného zdroje, jakým je EFG, jenž je v současné době velmi málo využíván. V letošním roce bylo zažádáno pouze o 11 % z celkové dostupné částky 500 milionů EUR.

  Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) Díky dnešnímu rozhodnutí obdrží pracovníci z podniku Heidelberger Druckmaschinen AG v Bádensku-Württembersku, jimž hrozí propouštění, zhruba 8 milionů EUR v podobě pomoci z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Tyto finanční prostředky mají být využity k tomu, aby těmto pracovníkům pomohly co nejrychleji nalézt nové zaměstnání. Považuji za důležité, aby tito lidé obdrželi tyto prostředky rychle a bez větších byrokratických průtahů. Pomoci je třeba hned, a nikoli za půl roku nebo za rok. Evropská unie a členské státy se také musí snažit dělat víc než jen bojovat proti negativním dopadům globalizace. Globalizace je proces, jehož vývoj můžeme, a de facto musíme, regulovat.

  Wolf Klinz (ALDE), písemně. – (DE) Skutečnost, že jsem se zdržel tohoto hlasování, vyplývá nejen ze skeptického postoje německé Svobodné demokratické strany k Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci, ale také z potenciálního střetu zájmů, jelikož jsem akcionářem společnosti Heidelberger Druckmaschinen AG.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Německo, neboť tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníků v nesnázích způsobených hospodářskou krizí. EFG byl ustaven v roce 2006 s cílem poskytovat praktickou podporu pracovníkům propuštěným buď z důvodů souvisejících s přemísťováním jejich společností, nebo, po změně v roce 2009, kvůli hospodářské krizi, aby napomohl jejich opětovnému začlenění na trhu práce.

Dnešní hlasování se týkalo žádosti o pomoc pro 1 181 pracovníků propuštěných na čtyřech výrobních místech společnosti Heidelberger Druckmaschinen v Bádensku–Württembersku zabývající se výrobou tiskařských strojů, která činí 8 308 555 EUR financovaných z EFG. Na závěr vítám přijetí zprávy, které dokládá, že EFG představuje užitečný a efektivní zdroj pro boj s nezaměstnaností způsobenou globalizací a hospodářskou krizí.

  David Martin (S&D), písemně. – Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl vytvořen s cílem poskytovat pomoc pracovníkům postiženým následky významných změn ve struktuře světového obchodu. Celkem 1 181 pracovníků propuštěných na čtyřech výrobních místech podniku Druckmaschinen AG v Bádensku-Württembersku (vyrábějícího tiskařské stroje) spadá právě do této kategorie, a proto jsem podpořil uvolnění 8 308 555 EUR na pomoc těmto lidem.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržuji se hlasování s ohledem na německé pracovníky skupiny Heidelberger Druckmaschinen Group, kteří byli obětováni na oltář globalizace. V situaci, v níž uvízli v důsledku neoliberálních politik obhajovaných Evropskou unií, by bylo možné přiklánět se k odmítavému stanovisku vzhledem k nepatrné výši této almužny. I ta trocha peněz, jež je poskytnuta, jim nicméně může pomoci zmírnit jejich zármutek. Logika Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci však zůstává nadále nepřijatelná. Schvaluje principy, jež vedly tuto skupinu, největšího světového výrobce tiskařských strojů, k tomu, aby změnila své sídlo se záměrem zvýšit své zisky.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je jeho součástí. Podpora z tohoto fondu je nezbytná pro pomoc nezaměstnaným a obětem přesidlování společností, k němuž v globalizovaném světě dochází. Stále více společností mění svá sídla a využívá přitom nižších nákladů na pracovní sílu v řadě zemí, především v Číně a v Indii, což má zničující dopad na ty země, které respektují práva pracovníků. EFG se zaměřuje na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesidlování společností, a má zásadní význam pro usnadnění jejich přístupu k novému zaměstnání. V minulosti byl EFG využíván jinými zeměmi EU, takže nyní je správné poskytnout tuto pomoc Německu, jež požádalo o pomoc pro 1 181 pracovníků propuštěných na čtyřech výrobních místech společnosti Heidelberger Druckmaschinen v Bádensku-Württembersku, jež se zabývá výrobou tiskařských strojů.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Dopady hospodářské krize jsou dosud pociťovány po celé Evropě. Také v Německu některé podniky stále bojují o přežití a propouštějí z práce mnoho lidí. Mezi 26. lednem 2010 a 26. květnem 2010 musel výrobce tiskařských strojů Druckmaschinen AG, sídlící v Heidelbergu, kvůli krizi propustit 1 181 pracovníků. Spolková republika Německo proto požádala o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci ve výši 8 308 555 EUR. Hlasuji pro zprávu, jelikož byla splněna všechna kritéria stanovená pro uvolnění prostředků.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Podporuji využití prostředků z fondu v souvislosti s touto žádostí, neboť toto opatření může poskytnout dodatečnou podporu pracovníkům, kteří trpí důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu, a pomoci při jejich opětovném začlenění do trhu práce. Proto jsem pro ni hlasoval.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Německo požádalo o pomoc pro 1 181 pracovníků propuštěných na čtyřech výrobních místech společnosti Heidelberger Druckmaschinen v Bádensku–Württembersku, jež se zabývá výrobou tiskařských strojů, hlasovala jsem pro usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise pozměněným Parlamentem.

Souhlasím také s tím, že:

- Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měl podporovat opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a ráda bych zopakovala, že pomoc z EFG nenahrazuje opatření, která spadají do odpovědnosti společností na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních dohod, ani není určena k financování restrukturalizace společností či odvětví;

- činnost a přidaná hodnota EFG by měly být posuzovány v souvislosti s obecným hodnocením programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006.

Vítám návrh Komise vytvořit alternativní zdroj prostředků na platby vedle nevyužitých zdrojů z Evropského sociálního fondu v reakci na časté připomínky Parlamentu, že EFG byl vytvořen jakožto samostatný, specifický nástroj s vlastními cíli a lhůtami a že je tedy nutné určit rozpočtové linie vhodné pro přesuny prostředků.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro 1 181 pracovníků propuštěných na čtyřech výrobních místech společnosti Heidelberger Druckmaschinen v Bádensku- Württembersku, zabývající se výrobou tiskařských strojů, v období mezi 26. lednem a 26. květnem 2010, kterou předložilo Německo, splňuje všechna legislativně stanovená kritéria způsobilosti. Podle nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, byla oblast působnosti EFG dočasně rozšířena tak, aby zahrnovala i zásahy v situacích jako je tato, kdy došlo k „propuštění během doby čtyř měsíců nejméně 500 zaměstnanců jednoho podniku“ v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize. Hlasoval jsem tedy pro toto usnesení v naději, že uvolnění prostředků z EFG těmto pracovníkům pomůže se úspěšně vrátit na trh práce.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) S výjimkou žádosti od podniku Heidelberger Druckmaschinen jsem bez výhrad hlasovala pro všechny žádosti o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, o nichž jsme dnes hlasovali, neboť obecně podporuji existenci Fondu pro přizpůsobení se globalizaci a zejména přímou podporu poskytovanou lidem, kteří nikoli vlastní vinou přišli o zaměstnání v důsledku globalizace. Pokud se však týká výše zmíněného podniku, Heidelberger Druckmaschinen, hlasování jsem se zdržela. V tomto případě mám jednoznačné výhrady. Je všeobecně známo, že Heidelberger Druckmaschinen je klenotem německého strojírenství. Tato společnost měla po mnoho let závratné zisky.

Poté skutečně přišly dva nebo tři finančně obtížné roky. Podnik Heidelberger Druckmaschinen reagoval způsobem typickým pro velké společnosti: snížil počet zaměstnanců v oblasti, kde byly vysoké mzdy, jinak řečeno v Německu, a zároveň investoval a zvýšil počet zaměstnanců v Číně, kde byly mzdy nízké. Pokud je v průběhu tohoto procesu předložena žádost o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, představuje to negativní příklad toho, jak je sociálně smysluplné a velmi zodpovědné opatření Evropské unie zneužíváno mezinárodními společnostmi k tomu, aby se vyhnuly své sociální odpovědnosti.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0359/2010)

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) Na základě zprávy své italské kolegyně, Barbary Materové, jsem hlasoval pro návrh rozhodnutí o využití prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve výši 0,6 milionu EUR na pomoc Polsku, které se potýká s propouštěním v automobilovém průmyslu. Ze dvou společností v automobilovém průmyslu bylo propuštěno pět set devadesát pracovníků. Podporuji skutečnost, že poskytování této pomoci je řízeno a kontrolováno v Polsku orgány odpovědnými za Evropský sociální fond (ESF), čímž se náklady vynaložené na kontrolu snížily na pouhých 2 000 EUR. Stejně jako paní Materová, i já Komisi blahopřeji k tomu, že v souvislosti s využitím EFG navrhla alternativní zdroj prostředků na platby vedle nevyužitých prostředků z ESF. Lituji nicméně skutečnosti, že aby mohl být v tomto případě EFG využit, byly prostředky na platby získány z rozpočtové linie určené k podpoře malých a středních podniků a inovací. Je třeba odsoudit nedostatky Komise při uskutečňování programů týkajících se konkurenceschopnosti a inovací, zejména v době hospodářské krize, jež nezbytnost pomoci pravděpodobně podstatně zvýší.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Polsko podalo žádost o pomoc pro 590 pracovníků propuštěných ze dvou společností zabývajících se činností, jež spadá do oddílu 29 (výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Wielkopolskie, hlasovala jsem pro usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise pozměněným Parlamentem. Souhlasím také s návrhem Komise týkajícím se využívání EFG vytvořit alternativní zdroj prostředků na platby vedle nevyužitých zdrojů z Evropského sociálního fondu v reakci na časté připomínky Parlamentu, že EFG byl vytvořen jakožto samostatný, specifický nástroj s vlastními cíli a lhůtami a že je tedy nutné určit rozpočtové linie vhodné pro přesuny prostředků.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pomoc pracovníkům propuštěným kvůli restrukturalizaci a přemísťování společností by měla být dynamická a flexibilní, aby bylo možné poskytnout ji rychle a efektivně. Vzhledem k strukturálním změnám v mezinárodním obchodě je důležité, aby evropská ekonomika dokázala rychle poskytnout pomoc pracovníkům postiženým těmito změnami a zároveň jim zajistila kvalifikaci nezbytnou pro jejich brzký návrat na trh práce. Finanční pomoc by proto měla být poskytována individuálně. Je rovněž důležité zdůraznit, že tato pomoc nenahrazuje odpovědnost, jež standardně spočívá na společnostech, ani není určena pro financování či restrukturalizaci společností. Vzhledem k tomu, že Polsko předložilo žádost o pomoc pro 590 pracovníků propuštěných ze dvou společností zabývajících se činností, jež spadá do oddílu 29 (výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu Wielkopolskie, hlasuji pro tuto zprávu, jinými slovy pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro Polsko.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Finanční a hospodářská krize, kterou procházíme, spolu s neustálými změnami na trhu práce způsobenými proměnami struktury světového obchodu za sebou zanechala bezpočet obětí nezaměstnanosti, jež je v mnoha případech dlouhodobá. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl vytvořen, aby bylo možné reagovat na situace, jako je tato. V tomto konkrétním případě hovoříme o uvolnění více než 600 000 EUR pro Polsko na podporu 613 pracovníků propuštěných mezi 1. březnem 2009 a 30. listopadem 2009 ve dvou společnostech vyrábějících motorová vozidla. Jelikož Komise tuto žádost posoudila a domnívá se, že je vhodná a splňuje stanovené požadavky, a jelikož doporučuje, aby byla žádost schválena, hlasoval jsem pro.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, jež působí zvláště na zaměstnanost, má náležité využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) klíčový význam při ulehčování tíživé situace mnoha evropských občanů a rodin tím, že přispívá k jejich opětovnému začlenění do společnosti i k profesnímu rozvoji a zároveň vytváří novou, kvalifikovanou pracovní sílu, aby vyhovělo potřebám společností a podpořilo ekonomiku. V této souvislosti je předkládán tento zásahový plán pro Polsko týkající se 590 pracovníků propuštěných ze dvou společností zabývajících se činností, jež spadá do oddílu 29 (výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Wielkopolskie. Proto doufám, že evropské orgány zdvojnásobí své úsilí při provádění opatření ke zrychlení a zlepšení využívání tak významného zdroje, jakým je EFG, jenž je v současné době velmi málo využíván. V letošním roce bylo zažádáno pouze o 11 % z celkové dostupné částky 500 milionů EUR.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Polsko, neboť tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníkům v nesnázích způsobených hospodářskou krizí. EFG byl ustaven v roce 2006 s cílem poskytovat praktickou podporu pracovníkům propuštěným buď z důvodů souvisejících s přemísťováním jejich společností, nebo, po změně v roce 2009, kvůli hospodářské krizi, aby napomohl jejich opětovnému začlenění do trhu práce.

Žádost o pomoc se týkala 1 104 pracovníků (pomoc byla určena 590 z nich) propuštěných dvěma společnostmi, jejichž činnost spadá do oddílu 29 (výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE Revize 2, což představuje částku 633 077 EUR financovanou z EFG. Závěrem vítám přijetí zprávy, jež ukazuje, že EFG je užitečným a účinným zdrojem boje proti nezaměstnanosti způsobené globalizací a hospodářskou krizí.

  David Martin (S&D), písemně. – Komise navrhla poskytnout 633 077 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc 1 104 pracovníkům propuštěným ve dvou polských podnicích zabývajících se výrobou motorových vozidel, přívěsů a návěsů. Hlasoval jsem pro tento návrh.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržuji se hlasování s ohledem na pracovníky v polském automobilovém průmyslu, kteří byli obětováni na oltář globalizace. V situaci, v níž uvízli v důsledku neoliberálních politik obhajovaných Evropskou unií, by bylo možné přiklánět se k odmítavému stanovisku vzhledem k nepatrné výši této almužny. I ta trocha peněz, jež je poskytnuta, jim nicméně může pomoci zmírnit jejich zármutek. Logika Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci však zůstává nadále nepřijatelná. Schvaluje principy, jež vedly společnosti SEWS a Leoni Atokabel k tomu, aby bezostyšně změnily své sídlo s cílem zvýšit své zisky.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je jeho součástí. Podpora z tohoto fondu je nezbytná pro pomoc nezaměstnaným a obětem přesidlování společností, k němuž v globalizovaném světě dochází. Stále více společností mění svá sídla a využívá přitom nižších nákladů na pracovní sílu v řadě zemí, především v Číně a v Indii, což má zničující dopad na ty země, které respektují práva pracovníků. EFG se zaměřuje na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesidlování společností, a má zásadní význam pro usnadnění jejich přístupu k novému zaměstnání. V minulosti byl EFG využíván jinými zeměmi EU, takže nyní je správné poskytnout tuto pomoc Polsku, jež požádalo o pomoc pro 590 pracovníků propuštěných ze dvou společností zabývajících se činností, jež spadá do oddílu 29 (výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Wielkopolskie.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Aby byly schopny zabránit výraznému nárůstu nezaměstnanosti v důsledku finanční a hospodářské krize, potřebují členské státy EU finanční prostředky, aby mohly rychle provádět efektivní politická opatření. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci za tímto účelem každý rok poskytuje částku 500 miliard EUR. Pokud je během určitého období v jednom či více podnicích propuštěno víc než 500 pracovníků, lze podat žádost o uvolnění prostředků z tohoto fondu. Hlasuji pro zprávu, jelikož pomoc ve výši 633 077 EUR pro 1 104 polských pracovníků propuštěných z podniků zabývajících se činností, jež spadá do oddílu 29 v rámci klasifikace NACE Revize 2, je naprosto oprávněná.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro zprávu, neboť se týká cílených opatření na pomoc pracovníkům strádajícím v důsledku hospodářské krize a jejích následků.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Polsko předložilo žádost o pomoc pro 590 pracovníků propuštěných ve dvou společnostech, jejichž činnost spadá do oddílu 29 (výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Wielkopolskie, hlasovala jsem pro usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise pozměněným Parlamentem.

Souhlasím také tím, že:

- Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měl podporovat opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a ráda bych zopakovala, že pomoc z EFG nenahrazuje opatření, která spadají do odpovědnosti společností na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních dohod, ani není určena k financování restrukturalizace společností či odvětví;

- činnost a přidaná hodnota EFG by měly být posuzovány v souvislosti s obecným hodnocením programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006.

Vítám návrh Komise vytvořit alternativní zdroj prostředků na platby vedle nevyužitých zdrojů z Evropského sociálního fondu v reakci na časté připomínky Parlamentu, že EFG byl vytvořen jakožto samostatný, specifický nástroj s vlastními cíli a lhůtami a že je tedy nutné určit rozpočtové linie vhodné pro přesuny prostředků.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro 590 pracovníků propuštěných ze dvou společností zabývajících se činností spadající do oddílu 29 (výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Wielkopolskie, kterou předložilo Polsko, splňuje všechna legislativně stanovená kritéria způsobilosti. Podle nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, byla oblast působnosti EFG dočasně rozšířena tak, aby zahrnovala i zásahy v situacích jako je tato, kdy došlo k „propuštění během doby devíti měsíců nejméně 500 zaměstnanců, zejména z malých a středních podniků, v odvětví NACE 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II“ v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize. Hlasoval jsem tedy pro toto usnesení v naději, že využití prostředků z EFG pomůže těmto pracovníkům úspěšně se vrátit na trh práce.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0358/2010)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro pomoc Aragonii. Toto autonomní společenství má menší hustotu zalidnění, než činí průměr EU (112 obyvatel na kilometr čtvereční); jeho hospodářství je tradičně založeno na pěstování obilovin a na chovu ovcí; za devět měsíců postihlo jeho maloobchod 1 154 případů propouštění v 593 podnicích; 56 % lidí působících ve službách bylo v únoru 2010 bez zaměstnání, z nichž 73 % tvořily ženy; 73,9 % propuštěných pracovníků byli prodavači v obchodech a na trzích; 14,4 % vykonávalo nekvalifikovanou práci. Považují za politováníhodné, že opatření začala být přijímána příliš pozdě, až 11 měsíců poté, co byli propuštěni první pracovníci.

Bylo by zajímavé analyzovat výsledky přechodných a mimořádných pomocných opatření pro ty, kdo byli propuštěni, jež budou přijata pro jejich opětovné začlenění do trhu práce. Musí však být i nadále jasné, že tyto kroky nesmí nahrazovat opatření, jež jsou podniky nuceny přijmout na základě vnitrostátní legislativy či kolektivních dohod.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost o pomoc pro 1 154 pracovníků propuštěných z 593 společností zabývajících se činností, jež spadá do oddílu 47 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Aragón, hlasovala jsem pro usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise pozměněným Parlamentem. Souhlasím také s tím, že fungování a přidaná hodnota Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měly být posuzovány v souvislosti s obecným hodnocením programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 v rámci procesu přezkoumávání víceletého finančního rámce pro období 2007–2013 v polovině daného období.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pomoc pracovníkům propuštěným kvůli restrukturalizaci a přemísťování společností by měla být dynamická a flexibilní, aby bylo možné poskytnout ji rychle a efektivně. Vzhledem k strukturálním změnám v mezinárodním obchodě je důležité, aby evropská ekonomika dokázala rychle poskytnout pomoc pracovníkům postiženým těmito změnami a zároveň jim zajistila kvalifikaci nezbytnou pro jejich brzký návrat na trh práce. Finanční pomoc by proto měla být poskytována individuálně. Je rovněž důležité zdůraznit, že tato pomoc nenahrazuje odpovědnost, jež standardně spočívá na společnostech, ani není určena pro financování či restrukturalizaci společností. Vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost o pomoc pro 1 154 pracovníků propuštěných z 593 společností zabývajících se činností, jež spadá do oddílu 47 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu Aragón, hlasuji pro tuto zprávu, jinými slovy pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro Španělsko.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Finanční a hospodářská krize, kterou procházíme, spolu s neustálými změnami na trhu práce způsobenými proměnami struktury světového obchodu za sebou zanechala bezpočet obětí nezaměstnanosti, jež je v mnoha případech dlouhodobá. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl vytvořen, aby bylo možné reagovat na situace, jako je tato. V tomto konkrétním případě hovoříme o uvolnění více než 1,5 milionů EUR pro Španělsko na podporu 1 154 pracovníků propuštěných v 593 společnostech zabývajících se maloobchodem v období mezi 1. červnem 2009 a 28. únorem 2010. Jelikož Komise tuto žádost posoudila a domnívá se, že je vhodná a splňuje stanovené požadavky, a jelikož doporučuje, aby byla žádost schválena, hlasoval jsem pro.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, jež působí zvláště na zaměstnanost, má náležité využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) klíčový význam při ulehčování tíživé situace mnoha evropských občanů a rodin tím, že přispívá k jejich opětovnému začlenění do společnosti i k profesnímu rozvoji a zároveň vytváří novou, kvalifikovanou pracovní sílu, aby vyhovělo potřebám společností a podpořilo ekonomiku. V této souvislosti je předkládán tento zásahový plán pro Španělsko týkající se 1 154 pracovníků propuštěných z 593 společností zabývajících se činností, jež spadá do oddílu 47 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v regionu NUTS II Aragón. Proto doufám, že evropské orgány zdvojnásobí své úsilí při provádění opatření ke zrychlení a zlepšení využívání tak významného zdroje, jakým je EFG, jenž je v současné době velmi málo využíván. V letošním roce bylo zažádáno pouze o 11 % z celkové dostupné částky 500 milionů EUR.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Španělsko, neboť tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníkům v nesnázích způsobených hospodářskou krizí. EFG byl ustaven v roce 2006 s cílem poskytovat praktickou podporu pracovníkům propuštěným buď z důvodů souvisejících s přemísťováním jejich společností, nebo, po změně v roce 2009, kvůli hospodářské krizi, aby napomohl jejich opětovnému začlenění do trhu práce.

Dnešní žádost o pomoc se týkala 1 154 pracovníků propuštěných v 593 podnicích, které se zabývají činností, jež spadá do oddílu 47 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE Revize 2, což představuje částku 1 560 000 EUR financovanou z EFG. Na závěr musím zdůraznit význam EFG, který ukázal, že je užitečným a efektivním zdrojem v boji proti nezaměstnanosti způsobené globalizací a hospodářskou krizí.

  David Martin (S&D), písemně. – Tato žádost Španělska o uvolnění 1 560 000 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci s cílem pomoci 1 154 lidem propuštěným v období devíti měsíců z 593 různých maloobchodních společností odhaluje rozsah celosvětového hospodářského poklesu. Tuto žádost jsem podpořil.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je jeho součástí. Podpora z tohoto fondu je nezbytná pro pomoc nezaměstnaným a obětem přesidlování společností, k němuž v globalizovaném světě dochází. Stále více společností mění svá sídla a využívá přitom nižších nákladů na pracovní sílu v řadě zemí, především v Číně a v Indii, což má zničující dopad na ty země, které respektují práva pracovníků. EFG se zaměřuje na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesidlování společností, a má zásadní význam pro usnadnění jejich přístupu k novému zaměstnání. V minulosti byl EFG využíván jinými zeměmi EU, takže nyní je správné poskytnout tuto pomoc Španělsku, jež požádalo o pomoc pro 1 154 pracovníků propuštěných z 593 společností zabývajících se činností, jež spadá do oddílu 47 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Aragón.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V 593 španělských podnicích zabývajících se činností, jež spadá do oddílu 47 v rámci klasifikace NACE Revize 2, došlo v regionu NUTS II Aragón k propuštění 1 154 pracovníků. Finanční a hospodářská krize způsobila drastický pokles prodeje v maloobchodu. Tato situace měla vážné následky, především pro region Aragón, který má menší hustotu zalidnění, než činí průměr EU. Je třeba se obávat další emigrace z tohoto regionu, jenž před krizí zažíval mírný hospodářský vzestup. Hlasuji pro zprávu, jelikož je nutné podniknout okamžité kroky reagující na zvýšenou míru nezaměstnanosti, zvláště v malých regionech, jejichž hospodářství se potýká s problémy.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro zprávu, jelikož se zde jedná o dodatečnou podporu pracovníků propuštěných v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize s cílem poskytnout jim dodatečné finanční prostředky k jejich opětovnému začlenění do trhu práce.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost o pomoc pro 1 154 pracovníků propuštěných z 593 společností zabývajících se činností spadající do oddílu 47 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Aragón, hlasovala jsem pro usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise pozměněným Parlamentem.

Souhlasím také, že:

- Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měl podporovat opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a ráda bych zopakovala, že pomoc z EFG nenahrazuje opatření, která spadají do odpovědnosti společností na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních dohod, ani není určena k financování restrukturalizace společností či odvětví;

- činnost a přidaná hodnota EFG by měly být posuzovány v souvislosti s obecným hodnocením programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006.

Vítám návrh Komise vytvořit alternativní zdroj prostředků na platby vedle nevyužitých zdrojů z Evropského sociálního fondu v reakci na časté připomínky Parlamentu, že EFG byl vytvořen jakožto samostatný, specifický nástroj s vlastními cíli a lhůtami a že je tedy nutné určit rozpočtové linie vhodné pro přesuny prostředků.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro 1 154 pracovníků propuštěných z 593 společností zabývající se činností spadající do oddílu 47 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Aragón, kterou předložilo Španělsko, splňuje všechna legislativně stanovená kritéria způsobilosti. Podle nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, byla oblast působnosti EFG dočasně rozšířena tak, aby zahrnovala i zásahy v situacích jako je tato, kdy došlo k „propuštění během doby čtyř měsíců nejméně 500 zaměstnanců jednoho podniku“ v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize. Hlasoval jsem tedy pro toto usnesení v naději, že uvolnění prostředků z EFG těmto pracovníkům pomůže se úspěšně vrátit na trh práce.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0357/2010)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro Valencii, neboť v důsledku strukturálních změn ve světovém obchodu a finanční krize došlo ve valencijském textilním průmyslu mezi 13. dubnem 2009 a 12 lednem 2010 k neočekávanému propuštění 544 pracovníků z 143 podniků, což mělo na místní úrovni vážný dopad. Mezi propuštěnými je 61,7 % mužů, 22 % osob starších 55 let, 79,9 % osob pouze se základním vzděláním a čtyři handicapovaní.

Věřím, že školení, jež jim bude poskytnuto během 14 měsíců placené práce na částečný úvazek zlepší jejich profesní kvalifikaci, aby mohli opět vstoupit na trh práce. Stejně jako v předchozím případě je politováníhodné, že opatření byla provedena příliš pozdě, až rok a dva měsíce poté, co byli propuštěni první pracovníci.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost o pomoc pro 350 pracovníků propuštěných ze 143 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 13 (výroba oděvů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Comunidad Valenciana, hlasovala jsem pro usnesení, jelikož souhlasím s návrhem Komise pozměněným Parlamentem. Souhlasím také s tím, že návrh Komise by, v souladu s žádostmi předloženými Parlamentem, měl ve svém vysvětlujícím prohlášení obsahovat jasné a podrobné informace o uplatňování, analýzu kritérií způsobilosti a vysvětlení důvodů, které vedly k jeho schválení.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pomoc pracovníkům propuštěným kvůli restrukturalizaci a přemísťování společností by měla být dynamická a flexibilní, aby bylo možné poskytnout ji rychle a efektivně. Vzhledem k strukturálním změnám v mezinárodním obchodě je důležité, aby evropská ekonomika dokázala rychle poskytnout pomoc pracovníkům postižených těmito změnami a zároveň jim zajistila kvalifikaci nezbytnou pro jejich brzký návrat na trh práce. Finanční pomoc by proto měla být poskytována individuálně. Je rovněž důležité zdůraznit, že tato pomoc nenahrazuje odpovědnost, jež standardně spočívá na společnostech, ani není určena pro financování či restrukturalizaci společností. Vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost o pomoc pro 350 pracovníků propuštěných ze 143 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 13 (výroba oděvů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu Comunidad Valenciana, hlasuji pro tuto zprávu, jinými slovy pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro Španělsko.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Finanční a hospodářská krize, kterou procházíme, spolu s neustálými změnami na trhu práce způsobenými proměnami struktury světového obchodu za sebou zanechala bezpočet obětí nezaměstnanosti, jež je v mnoha případech dlouhodobá. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl vytvořen, aby bylo možné reagovat na situace, jako je tato. V tomto konkrétním případě hovoříme o uvolnění více než 2 milionů EUR pro Španělsko na podporu 544 pracovníků propuštěných ze 143 společností zabývajících se výrobou oděvů v období mezi 13. dubnem 2009 a 12. lednem 2010. Jelikož Komise tuto žádost posoudila a domnívá se, že je vhodná a splňuje stanovené požadavky, a jelikož doporučuje, aby byla žádost schválena, hlasoval jsem pro.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, jež působí zvláště na zaměstnanost, má náležité využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) klíčový význam při ulehčování tíživé situace mnoha evropských občanů a rodin tím, že přispívá k jejich opětovnému začlenění do společnosti i k profesnímu rozvoji a zároveň vytváří novou, kvalifikovanou pracovní sílu, aby vyhovělo potřebám společností a podpořilo ekonomiku. V této souvislosti je předkládán tento zásahový plán pro Španělsko týkající se 350 pracovníků propuštěných ze 143 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 13 (výroba oděvů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Comunidad Valenciana. Proto doufám, že evropské orgány zdvojnásobí své úsilí při provádění opatření ke zrychlení a zlepšení využívání tak významného zdroje, jakým je EFG, jenž je v současné době velmi málo využíván. V letošním roce bylo zažádáno pouze o 11 % z celkové dostupné částky 500 milionů EUR.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Španělsko, neboť tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníkům v nesnázích způsobených hospodářskou krizí. EFG byl ustaven v roce 2006 s cílem poskytovat praktickou podporu pracovníkům propuštěným buď z důvodů souvisejících s přemísťováním jejich společností, nebo, po změně v roce 2009, kvůli hospodářské krizi, aby napomohl jejich opětovnému začlenění do trhu práce.

Dnešní žádost o pomoc se týkala 544 pracovníků (pomoc byla určena 350 z nich) propuštěných ze 143 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 13 (výroba oděvů) v rámci klasifikace NACE Revize 2, což představuje částku 2 059 466 EUR financovanou z EFG. Závěrem vítám přijetí zprávy, jež ukazuje, že EFG je užitečným a účinným zdrojem boje proti nezaměstnanosti způsobené globalizací a hospodářskou krizí.

  David Martin (S&D), písemně. – V celé Evropě prochází v současné době textilní průmysl těžkým obdobím. Komise navrhuje uvolnění 1 422 850 EUR v reakci na 528 propuštěných pracovníků z 33 oděvních podniků ve Španělsku. Hlasoval jsem pro.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je jeho součástí. Podpora z tohoto fondu je nezbytná pro pomoc nezaměstnaným a obětem přesidlování společností, k němuž v globalizovaném světě dochází. Stále více společností mění svá sídla a využívá přitom nižších nákladů na pracovní sílu v řadě zemí, především v Číně a v Indii, což má zničující dopad na ty země, které respektují práva pracovníků. EFG se zaměřuje na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesidlování společností, a má zásadní význam pro usnadnění jejich přístupu k novému zaměstnání. V minulosti byl EFG využíván jinými zeměmi EU, takže nyní je správné poskytnout tuto pomoc Španělsku, jež požádalo o pomoc pro 350 pracovníků propuštěných ze 143 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 13 (výroba oděvů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Comunidad Valenciana.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Mezi 13. dubnem 2009 a 12. lednem 2010 bylo ze 143 podniků, jejichž činnost spadá do oddílu 13 (výroba oděvů) v rámci klasifikace NACE Revize 2, propuštěno 544 španělských pracovníků. Aby mohlo 350 z nich poskytnout pomoc, požádalo Španělsko o uvolnění 2 059 466 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Hlasuji pro zprávu, neboť všechna kritéria pro využití prostředků z fondu byla v plném rozsahu splněna.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Jelikož je podíl malých a středních podniků specializujících se zejména na výrobu nábytku, obuvi, oděvů, keramiky a hraček v regionu Comunidad Valenciana velmi vysoký a odvětví služeb vytváří 60 % všech pracovních míst v tomto regionu, bylo toto odvětví v posledních dvou letech zvlášť těžce postiženo hromadným propouštěním. To má na místní úrovni značný dopad. Je tedy zvlášť důležité, abychom textilní průmysl soustavně a výrazněji podporovali. Proto jsem hlasoval pro tuto žádost.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost o pomoc pro 350 pracovníků propuštěných ze 143 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 13 (výroba oděvů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Comunidad Valenciana, hlasovala jsem pro usnesení, jelikož souhlasím s návrhem Komise pozměněným Parlamentem.

Souhlasím také s tím, že:

- Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měl podporovat opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a ráda bych zopakovala, že pomoc z EFG nenahrazuje opatření, která spadají do odpovědnosti společností na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních dohod, ani není určena k financování restrukturalizace společností či odvětví;

- činnost a přidaná hodnota EFG by měly být posuzovány v souvislosti s obecným hodnocením programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006.

Vítám návrh Komise vytvořit alternativní zdroj prostředků na platby vedle nevyužitých zdrojů z Evropského sociálního fondu v reakci na časté připomínky Parlamentu, že EFG byl vytvořen jakožto samostatný, specifický nástroj s vlastními cíli a lhůtami a že je tedy nutné určit rozpočtové linie vhodné pro přesuny prostředků.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), kterou předložilo Španělsko, se týká 544 pracovníků (350 z nich je způsobilých získat podporu) propuštěných ze 143 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 13 (výroba oděvů) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Comunidad Valenciana. Podle hodnocení Komise tato žádost splňuje všechna legislativně stanovená kritéria způsobilosti. Podle nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, byla oblast působnosti EFG dočasně rozšířena tak, aby zahrnovala i zásahy v situacích jako je tato, kdy došlo k „propuštění během doby devíti měsíců nejméně 500 zaměstnanců, zejména z malých a středních podniků, v odvětví NACE 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II“ v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize. Hlasoval jsem tedy pro toto usnesení v naději, že využití prostředků z EFG pomůže těmto pracovníkům úspěšně se vrátit na trh práce.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0356/2010)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro tuto iniciativu, aby 330 z 528 pracovníků, kteří byli ve Valencii během devíti měsíců propuštěni ze 66 společností zpracovávajících přírodní kámen, mohlo získat dodatečnou pomoc, jež jim umožní znovu se vrátit na trh práce. Mezi propuštěnými je 62 % osob starších 45 let, tři jsou handicapovaní a 51 % nemá žádné vzdělání a 34,4 % má pouze základní vzdělání.

Toto společenství již obdrželo jinou pomoc kvůli rušení pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu. Je proto třeba naléhavě přijmout další opatření. Využití prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci může být jen jedním z těchto opatření. Na závěr musím opět vyjádřit politování nad tím, že španělský stát provedl tato opatření příliš pozdě: rok a tři měsíce po propuštění, ačkoliv opatření tohoto druhu musí být uskutečněna bezodkladně a naléhavě.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost o pomoc pro 300 pracovníků propuštěných ze 66 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 23 (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Comunidad Valenciana, hlasovala jsem pro usnesení, neboť souhlasím s návrhem Komise pozměněným Parlamentem. Souhlasím také s tím, že fungování a přidaná hodnota Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci by měly být posuzovány v souvislosti s obecným hodnocením programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 v rámci přezkumu víceletého finančního rámce pro období 2007–2013 v polovině daného období.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pomoc pracovníkům propuštěným kvůli restrukturalizaci a přemísťování společností musí být dynamická a flexibilní, aby bylo možné poskytnout ji rychle a efektivně. Vzhledem k strukturálním změnám v mezinárodním obchodě je důležité, aby evropská ekonomika dokázala rychle poskytnout pomoc pracovníkům postiženým těmito změnami a zároveň jim zajistila kvalifikaci nezbytnou pro jejich brzký návrat na trh práce. Finanční pomoc by proto měla být poskytována individuálně. Je rovněž důležité zdůraznit, že tato pomoc nenahrazuje odpovědnost, jež standardně spočívá na společnostech, ani není určena pro financování či restrukturalizaci společností. Vzhledem k tomu, že Španělsko předložilo žádost o pomoc pro 300 pracovníků, kteří byli propuštěni ze 66 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 23 (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu Comunidad Valenciana, hlasuji pro tuto zprávu, jinak řečeno pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na podporu Španělska.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dnes schvalujeme využití balíčku pomoci v celkové výši 1 422 850 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci ve prospěch Španělska, země, jež byla těžce zasažena celosvětovou hospodářskou krizí a jež především zaznamenala zvýšení nezaměstnanosti nad evropský průměr. V tomto konkrétním případě se pomoc týká 528 pracovníků propuštěných ze 66 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 23 (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) v rámci klasifikace NACE Revize 2. Doufám, že španělská ekonomika bude schopna na krizi náležitě reagovat, jelikož využití této pomoci představuje pouze část oné reakce.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálním dopadům celosvětové hospodářské krize, jež působí zvláště na zaměstnanost, má náležité využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) klíčový význam při ulehčování tíživé situace mnoha evropských občanů a rodin tím, že přispívá k jejich opětovnému začlenění do společnosti i k profesnímu rozvoji a zároveň vytváří novou, kvalifikovanou pracovní sílu, aby vyhovělo potřebám společností a podpořilo ekonomiku. V této souvislosti byl vypracován a uskutečněn tento zásahový plán pro Španělsko týkající se 66 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 23 (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Comunidad Valenciana. Proto doufám, že evropské orgány zvýší své úsilí při provádění opatření ke zrychlení a zlepšení využívání tak významného zdroje, jakým je EFG, jenž je v současné době velmi málo využíván. V letošním roce bylo zažádáno pouze o 11 % z celkové dostupné částky 500 milionů EUR.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Španělsko, neboť tento nástroj považuji za cenný zdroj podpory pracovníkům v nesnázích způsobených hospodářskou krizí. EFG byl ustaven v roce 2006 s cílem poskytovat praktickou podporu pracovníkům propuštěným buď z důvodů souvisejících s přemísťováním jejich společností, nebo, po změně v roce 2009, kvůli hospodářské krizi, aby napomohl jejich opětovnému začlenění do trhu práce.

Dnešní hlasování se týkalo žádosti o pomoc pro 528 pracovníků (pomoc z fondu byla určena 300 z nich) propuštěných ze 66 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 23 (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) v rámci klasifikace NACE Revize 2, která činí 1 422 850 EUR financovaných z EFG.

  David Martin (S&D), písemně. – Tato žádost se zmiňuje o uvolnění celkové částky 1 422 850 EUR z EFG pro Španělsko. Týká se 528 pracovníků, kteří byli během devítiměsíčního referenčního období od 31. března do 30. prosince 2009 propuštěni v 66 podnicích zabývajících se činností, jež spadá do oddílu 23 v rámci klasifikace NACE Revize 2, konkrétně se jedná o „výrobu nekovových minerálních výrobků.“ Hodnocení Komise vycházelo z: posouzení vztahu mezi propouštěními a výraznými změnami ve struktuře světového obchodu nebo finanční krizí; nepředvídaného charakteru těchto propouštění; doložení o počtu propuštěných pracovníků a splnění kritérií stanovených v čl. 2 písm. a); vysvětlení nepředvídaného charakteru těchto propuštění; identifikace podniků, které propouštějí, a pracovníků, kterým je pomoc určena, příslušného území a jeho orgánů a zúčastněných stran; dopadu propouštění na místní, regionální a vnitrostátní zaměstnanost; koordinovaného balíku individualizovaných služeb, které mají být financovány, včetně jeho slučitelnosti s opatřeními financovanými prostřednictvím strukturálních fondů; dnů, kdy byly započaty individualizované služby dotčeným pracovníkům, nebo na které je započetí těchto služeb plánováno, a postupů pro konzultace se sociálními partnery i pro řízení a kontrolu. Podle hodnocení Komise splňuje žádost kritéria způsobilosti stanovená nařízením o EFG, a proto ji podporuji.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržuji se hlasování s ohledem na španělské pracovníky společností, jako je Levantina, kteří byli obětováni na oltář globalizace. V situaci, v níž uvízli v důsledku neoliberálních politik obhajovaných Evropskou unií, by bylo možné přiklánět se k odmítavému stanovisku vzhledem k nepatrné výši této almužny. I ta trocha peněz, jež je poskytnuta, jim nicméně může pomoci zmírnit jejich zármutek. Logika Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci však zůstává nadále nepřijatelná. Schvaluje principy, jež fondům Charterhouse a Impala umožnily navýšit svůj kapitál na úkor pracovníků společnosti Levantina v regionu Comunidad Valenciana.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je jeho součástí. Podpora z tohoto fondu je nezbytná pro pomoc nezaměstnaným a obětem přesidlování společností, k němuž v globalizovaném světě dochází. Stále více společností mění svá sídla a využívá přitom nižších nákladů na pracovní sílu v řadě zemí, především v Číně a v Indii, což má zničující dopad na ty země, které respektují práva pracovníků. EFG se zaměřuje na pomoc pracovníkům, kteří jsou oběťmi přesidlování společností, a má zásadní význam pro usnadnění jejich přístupu k novému zaměstnání. V minulosti byl EFG využíván jinými zeměmi EU, takže nyní je správné poskytnout tuto pomoc Španělsku, které předložilo žádost o pomoc pro 300 pracovníků, kteří přišli o zaměstnání v 66 společnostech, jejichž činnost spadá do oddílu 23 (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Comunidad Valenciana.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Roční strop pro finanční prostředky, které lze využít prostřednictvím Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, činí 500 milionů EUR. Jelikož mezi 31. březnem 2009 a 30. prosincem 2009 došlo ve Španělsku v 66 podnicích k propuštění celkem 528 pracovníků, není uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci ve výši 1 422 850 EUR nikterak překvapující. Hlasuji pro zprávu, neboť úplné využití Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je velice vítané.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Podporuji tuto žádost, jež se snaží zmírnit dopady hromadného propouštění v tomto odvětví a pomoci pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize, znovu se začlenit do trhu práce.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Španělsko požádalo o pomoc v souvislosti s 300 pracovníky propuštěnými ze 66 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 23 (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Comunidad Valenciana, hlasovala jsem pro usnesení, jelikož souhlasím s návrhem Komise a s jeho změnami předloženými Parlamentem.

Souhlasím také s tím, že:

- Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měl podporovat opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a ráda bych zopakovala, že pomoc z EFG nenahrazuje opatření, která spadají do odpovědnosti společností na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních dohod, ani není určena k financování restrukturalizace společností či odvětví;

- činnost a přidaná hodnota EFG by měly být posuzovány v souvislosti s obecným hodnocením programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006.

Vítám návrh Evropské komise vytvořit další zdroj finančních prostředků vedle nevyužitých zdrojů z Evropského sociálního fondu v reakci na opakovaná prohlášení Evropského parlamentu, že je nezbytné stanovit patřičné rozpočtové mechanismy pro přesun finančních prostředků vzhledem k tomu, že EFG byl ustaven jakožto specifický a samostatný nástroj s vlastními cíli i finančními obdobími.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), kterou předložilo Španělsko v souvislosti s 300 z 528 pracovníků propuštěných ze 66 společností, jejichž činnost spadá do oddílu 23 (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) v rámci klasifikace NACE Revize 2 v regionu NUTS II Comunidad Valenciana splňuje všechna legislativně stanovená kritéria způsobilosti. Podle nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 546/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, byla oblast působnosti EFG dočasně rozšířena: zásah byl předpokládán i v situacích jako je tato, kdy v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize došlo k „propuštění během doby devíti měsíců nejméně 500 zaměstnanců, zejména z malých a středních podniků, v odvětví NACE 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II“. Hlasoval jsem tedy pro toto usnesení a doufám, že využití prostředků z EFG přispěje k úspěšnému opětovnému začlenění těchto pracovníků do trhu práce.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0351/2010)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Krize vedla k 28% poklesu v registracích motorových vozidel. V Terres de l’Ebre (Katalánsko) činí zaměstnanost ve službách 60 %. Uzavření podniku Lear Automotive vedlo k 4% nárůstu nezaměstnanosti v tomto regionu, která v roce 2009 dosáhla 22,7 %.

Tato podpora má poskytnout soubor individualizovaných služeb podobně, jako tomu bylo v jiném případě ve stejné oblasti a odvětví, kdy byla poskytnuta pomoc 1 429 z 2 330 propuštěných osob. Tento případ se týká 508 z 515 osob, které byly propuštěny během čtyř měsíců roku 2010 z důvodu uzavření podniku Lear Automotive. Hlasovala jsem pro tuto iniciativu, která umožní návrat dotčených osob na pracovní trh a pomůže snížit nezaměstnanost.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Španělsko zažádalo o pomoc pro 508 pracovníků propuštěných ze společnosti Lear Automotive (EEDS) Spain, S.L. Sociedad Unipersonal, která působí v automobilovém průmyslu, hlasovala jsem pro toto usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise ve znění pozměněném Parlamentem. Rovněž souhlasím s tím, aby návrh Komise ve vysvětlujícím prohlášení poskytoval jasné a podrobné informace o žádosti, analýzu kritérií způsobilosti a vysvětlení důvodů, které vedly k jeho schválení, v souladu s požadavky Parlamentu.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Podpora pracovníkům propuštěným kvůli restrukturalizaci a přesídlení by měla být dynamická a pružná, aby mohla být poskytována rychle a efektivně. Vzhledem ke strukturálním změnám ve světovém obchodu je rozhodující, aby evropská ekonomika byla schopna okamžitě zavést nástroje určené pro podporu takto postižených pracovníků a zajistit jim novou kvalifikaci tak, aby mohli být rychle opět začleněni na trh práce. Finanční podpora by z tohoto důvodu měla být poskytována v jednotlivých případech. Je také důležité zdůraznit, že tato podpora není náhradou za běžnou odpovědnost společností, ani není určena k jejich financování a restrukturalizaci. Vzhledem k tomu, že Španělsko požádalo o podporu pro 508 pracovníků propuštěných ze společnosti Lear Automotive (EEDS), která působí v automobilovém průmyslu v Katalánsku, hlasuji celkově pro tuto zprávu, jinými slovy pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro Španělsko.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dnes jsme opět zde, abychom schválili uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v podobě balíčku pomoci v hodnotě 382 000 EUR podpořili španělský automobilový průmysl. V tomto konkrétním případě se podpora týká 515 pracovních míst, které zrušila společnost Lear Automotive (EEDS) Spain, S.L. Sociedad Unipersonal, která působí v automobilovém průmyslu v Katalánsku. Před krizí byl automobilový průmysl pro Španělsko nejdůležitějším zdrojem vývozu. Snížení poptávky po této výrobě v Evropské unii v důsledku krize představuje hrozbu pro ještě více pracovních míst nejen ve Španělsku, ale napříč celou Unií, a proto je důležité, abychom efektivním využitím Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podpořili průmyslové odvětví, které je pro Evropskou unii tak důležité.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálnímu dopadu celosvětové hospodářské krize, která se obzvláště projevila na zaměstnanosti, je nesmírně důležité, abychom náležitě využili Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci ke zmírnění nepříjemné situace mnoha jednotlivců a rodin v Evropě, přispěli k jejich opětovnému začlenění do společnosti a profesnímu rozvoji a zároveň poskytli společnostem nové kvalifikované pracovní síly, jaké potřebují, a oživili ekonomiku. V této souvislosti byl také vytvořen plán pomoci Španělsku, který pomůže 508 jednotlivcům, kteří ztratili svá pracovní místa v podniku Lear Automotive (EEDS) Spain, S.L. Sociedad Unipersonal, který působí v automobilovém průmyslu. Proto doufám, že evropské orgány spojí své síly k zavedení opatření, která urychlí a zlepší úroveň využití prostředků takového významu, jaký mají prostředky z EFG, které jsou v současnosti uvolňovány ve velice malé míře. Letos bylo zažádáno pouze o 11 % z dostupných 500 milionů EUR.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Španělsko, protože tento nástroj považuji za cenný zdroj pomoci pracovníkům, kteří se potýkají s problémy v důsledku hospodářské krize. EFG byl zřízen v roce 2006, aby poskytoval účinnou podporu pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání buď z důvodů souvisejících s přesídlením jejich společností nebo – po změně z roku 2009 – kvůli hospodářské krizi, a pomohl jim tak s opětovným začleněním do pracovního trhu.

Dnes přijatá zpráva se týkala žádosti o pomoc pro 515 nezaměstnaných. Jde o 515 pracovníků (508 z nich má být poskytnuta pomoc z fondu) propuštěných z podniku Lear Automotive (EEDS) Spain, který působí v automobilovém průmyslu v Katalánsku. Má být poskytnuta částka ve výši 382 000 EUR z prostředků EFG. Vítám tedy přijetí zprávy, která ukazuje, že EFG je užitečným a efektivním prostředkem pro boj proti nezaměstnanosti způsobené globalizací nebo hospodářskou krizí.

  David Martin (S&D), písemně. – Hospodářský pokles v automobilovém průmyslu způsobil, že bylo propuštěno 515 pracovníků ze společnosti Lear Automotive (Španělsko). Podporuji návrh uvolnit 382 000 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci za účelem jim pomoci.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržuji se hlasování z ohledu na španělské pracovníky podniku Lear Automotive, kteří byli obětováni na oltář globalizace. Když vezmeme v úvahu, že byli do této situace uvrženi důsledkem neoliberální politiky, kterou Evropská unie zastává, výměnou za tento žalostně malý obnos, mohli bychom se klonit k možnosti hlasovat proti. Na druhé straně jim i to málo, které dostanou, snad pomůže zmírnit utrpení. To však nijak nesnižuje nepřípustnost principu Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Podporuje princip, který vedl tuto nadnárodní americkou společnost a její významné akcionáře, společnost Pezna Investment Management a Penzijní fond kalifornských učitelů, k přesídlení, aniž by brali nějaký ohled na ty, díky kterým zbohatli.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je její součástí. Tato podpora je podstatná pro pomoc nezaměstnaným a obětem přesídlování společností, k nimž v době globalizace dochází. Stále více společností mění sídlo a využívá výhod snížených nákladů na pracovní sílu v mnoha zemích, zejména v Číně a Indii, což má ničivý dopad na země, které respektují práva pracovníků. EFG usiluje o pomoc pracovníkům, kteří se stali obětí společností přemísťujících své sídlo a má zásadní funkci v usnadnění přístupu k novým pracovním místům. Z EFG v minulosti čerpaly jiné státy EU, proto bychom nyní měli poskytnout Španělsku tuto podporu a pomoci tak 508 pracovníkům propuštěným ze společnosti Lear Automotive (EEDS) Spain, S.L. Sociedad Unipersonal, která působí v automobilovém průmyslu v Katalánsku.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Pro žádost o finanční prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a pro následné vyhovění žádosti existují jasně stanovená kritéria, která musí být splněna. Tento fond má pomáhat pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize, zavedením opatření, která zajistí jejich rychlé opětovné začlenění do pracovního trhu. Tento fond poskytuje pro tyto případy 500 milionů EUR ročně. Tak jako v případě španělské společnosti Lear Automotive, což je případ, který splňuje všechna kritéria, musí podnik rozdat nejméně 500 výpovědí. Hlasuji pro tuto zprávu, protože toto je přesně takový případ, pro jaký byl Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci založen.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Španělsko zažádalo o pomoc pro 508 pracovníků propuštěných ze společnosti Lear Automotive (EEDS) Spain, S.L. Sociedad Unipersonal, která působí v automobilovém průmyslu, hlasovala jsem pro toto usnesení. Souhlasím s návrhem Komise a pozměňovacími návrhy, které k němu předložil Parlament.

Také souhlasím s tím, že:

- Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měl podpořit opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a znovu bych zdůraznila, že podpora z EFG nenahrazuje opatření, za která je odpovědná společnost na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv, ani není určena k financování restrukturalizace společností nebo průmyslu;

- provoz a přidaná hodnota EFG by měly být posuzovány v rámci celkového hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006.

Vítám návrh Evropské komise určit jiný zdroj financování než nevyužité finanční prostředky Evropského sociálního fondu. Je to reakce na opakovaná prohlášení Evropského parlamentu, že je důležité určit správný rozpočtový mechanismus pro převod finančních prostředků vzhledem k tomu, že EFG byl založen jako zvláštní a samostatný nástroj se svými vlastními cíli a obdobími financování.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost podaná Španělskem o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v souvislosti s 508 pracovníky propuštěnými ze společnosti Lear Automotive (EEDS) Spain, S.L. Sociedad Unipersonal, která působí v automobilovém průmyslu, splňuje všechna kritéria způsobilosti v souladu se zákonem. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, se dočasně rozšířila působnost EFG: pomoc se předpokládá v situacích, jako je tato, kdy přímým důsledkem celosvětové finanční a hospodářské krize dojde k „propuštění během doby čtyř měsíců nejméně 500 zaměstnanců jednoho podniku v členském státě“. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tento návrh a věřím, že uvolnění prostředků z EFG pomůže úspěšně znovu začlenit tyto pracovníky na pracovní trh.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0352/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně – (PT) S ohledem na skutečnost, že Polsko požádalo o pomoc v souvislosti se 189 pracovníky propuštěnými ze společnosti H. Cegielski-Poznań a od jejích čtyř dodavatelů, kteří působí v odvětví výroby naftových motorů k pohánění lodí, hlasovala jsem pro toto usnesení, protože souhlasím s návrhem Komise v kombinaci s příslušnými pozměňovacími návrhy Parlamentu. Také souhlasím s tím, že bychom měli zajistit, aby Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) podporoval opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a znovu bych zdůraznila, že podpora z EFG nenahrazuje opatření, za která je odpovědná společnost na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv, ani není určena k financování restrukturalizace společností nebo průmyslu.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Pomoc pracovníkům propuštěným z důvodu restrukturalizace a přesídlení společnosti by měla být dynamická a pružná, aby mohla být poskytována rychle a efektivně. S ohledem na strukturální změny v mezinárodním obchodu je důležité, aby evropská ekonomika okamžitě zavedla nástroje na podporu pracovníků, jichž se tyto změny dotkly, a zajistila jim tak kvalifikaci potřebnou k rychlému opětovnému začlenění do pracovního trhu. Finanční podpora by z tohoto důvodu měla být poskytována v jednotlivých případech. Je také důležité zdůraznit, že tato podpora není náhradou za běžnou odpovědnost společností, ani není určena k jejich financování a neměla by vést k jejich restrukturalizaci. S ohledem na skutečnost, že Polsko požádalo o pomoc pro 189 pracovníků propuštěných ze společnosti H. Cegielski-Poznań a od čtyř jejích dodavatelů, kteří působí v odvětví výroby naftových motorů pro pohánění lodí a pro elektrárny, hlasuji pro tuto zprávu, jinými slovy pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro pomoc Polsku.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jsme tu dnes proto, abychom přijali balíček pomoci v hodnotě 114 250 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Polsko a tím umožnili vyrovnat se s následky ztráty 658 pracovních míst ve čtyřech podnicích společnosti H. H. Cegielski-Poznań, výrobce naftových motorů k pohánění lodí, a u čtyř jejích dodavatelů, se sídlem poznaňském okresu a jeho městech. Jak jsem vždy varoval, taková podpora je sice velice důležitá k vyrovnání se aktuálními příznaky, není to však konečné řešení problémů evropského průmyslu, které souvisejí nejen s hospodářskou krizí, jíž čelíme, ale také s potřebou Evropy se přizpůsobit měnícímu se světu, v němž je konkurenceschopnost základem.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k sociálnímu dopadu celosvětové hospodářské krize, která obzvláště zasáhla zaměstnanost, je nesmírně důležité, abychom náležitě využili Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci ke zmírnění nepříjemné situace mnoha jednotlivců a rodin v Evropě, přispěli k jejich opětovnému začlenění do společnosti a profesnímu rozvoji a zároveň poskytli společnostem nové kvalifikované pracovní síly, které potřebují, a oživili ekonomiku. V této souvislosti byl navržen i tento plán pomoci Polsku, plán, který se týká 189 pracovníků, kteří ztratili zaměstnání u společnosti H. Cegielski-Poznań, výrobce naftových motorů k pohánění lodí, a u čtyř jejích dodavatelů. Proto doufám, že evropské orgány spojí své síly k zavedení opatření, která urychlí a zlepší úroveň využití prostředků takového významu, jaký mají prostředky EFG, které jsou v současnosti uvolňovány ve velice malé míře. Letos bylo zažádáno pouze o 11 % z dostupných 500 milionů EUR.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Celosvětová hospodářská krize přispěla k nárůstu zásadních strukturálních změn v mnoha společnostech s následnou ztrátou zaměstnání pro velké množství lidí. Zkoumaný návrh se týká pomoci velké skupině propuštěných pracovníků ve Velkopolském vojvodství. Druhý návrh na finanční pomoc, o kterém dnes hlasujeme, se týká dalších několika stovek propuštěných v tomtéž regionu. Na místním trhu tohoto polského regionu se tedy odehrávají velké nepokoje. Jsem potěšen, že Evropská komise potvrdila, že tato žádost splňuje požadavky pro poskytnutí finanční podpory. Díky tomu budou propuštění pracovníci buď moci získat svou práci zpět, nebo nalézt novou, a vlastníci podniků použijí podporu ke zmírnění negativních dopadů celosvětové krize a udržení své pozice na trhu.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Polsko. EFG byl zřízen v roce 2006, aby poskytoval účinnou podporu pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání buď z důvodů souvisejících s přesídlením jejich společností, nebo – po změně z roku 2009 – kvůli hospodářské krizi, a aby jim tak pomohl s opětovným začleněním do pracovního trhu. Dnešní hlasování se týkalo žádosti o pomoc pro 658 pracovníků (pomoc je určena 189 z nich) propuštěných ze společnosti H. Cegielski-Poznań a od čtyř jejích dodavatelů, kteří ve městě Poznaň a jejím okolí působí v odvětví výroby naftových motorů k pohánění lodí. Pomoc má mít celkovou hodnotu 114 250 EUR z fondu EFG.

Konečně bych chtěl poznamenat, že přijetí dnešní zprávy znovu prokáže význam EFG, který je cenným prostředkem pomoci pracovníkům, kteří se ocitli v nesnázích v důsledku hospodářské krize, a rovněž efektivním nástrojem v boji proti nezaměstnanosti.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto žádost o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro 658 pracovníků propuštěných z podniku H. Cegielski-Poznań a od čtyř jeho dodavatelů, kteří působí v odvětví výroby naftových motorů k pohánění lodí v Poznani a okolí. Komise navrhla uvolnit prostředky ve výši 114 250 EUR a já tento návrh podporuji.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržuji se hlasování z ohledu na pracovníky polského automobilového průmyslu, kteří byli obětováni na oltář globalizace. Když vezmeme v úvahu, že byli do této situace uvrženi důsledkem neoliberální politiky, kterou Evropská unie zastává, výměnou za tento žalostně malý obnos, mohli bychom se klonit k možnosti hlasovat proti. Na druhé straně jim i to málo, které dostanou, snad pomůže zmírnit utrpení. To však nijak nesnižuje nepřípustnost principu Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Podporuje princip, který vede k privatizaci státních podniků, jako je společnost Ciegielski-Poznań.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU je oblastí solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je její součástí. Tato podpora je podstatná pro pomoc nezaměstnaným a obětem přesídlování společností, k nimž v době globalizace dochází. Stále více společností mění sídlo a využívá výhod snížených nákladů na pracovní sílu v mnoha zemích, zejména v Číně a Indii, což má ničivý dopad na země, které respektují práva pracovníků. EFG usiluje o pomoc pracovníkům, kteří se stali obětí společností měnících své sídlo a má zásadní funkci v usnadnění přístupu k novým pracovním místům. EFG byl v minulosti využit jinými zeměmi EU, tudíž je správné poskytnout podporu Polsku, které předložilo žádost o pomoc týkající se 189 pracovníků propuštěných ze společnosti H. Cegielski-Poznań a od čtyř jejích dodavatelů, kteří působí v odvětví výroby naftových motorů k pohánění lodí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) EU založila Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, aby státy, ve kterých pracovníci ztratili zaměstnání v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize, mohly těmto pracovníkům poskytnout účinnou pomoc. Prostředky se z tohoto fondu uvolňují za účelem urychlení opětovného začlenění dotčených osob do pracovního trhu. Hlasuji pro tuto zprávu, protože Polsko potřebuje podpořit 658 pracovníků propuštěných z podniku H. Cegielski-Poznań.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na skutečnost, že Polsko požádalo o pomoc v souvislosti se 189 pracovníky propuštěnými ze společnosti H. Cegielski-Poznań a od jejích čtyř dodavatelů, kteří působí v odvětví výroby naftových motorů k pohánění lodí, jsem hlasovala pro tento návrh. Souhlasím s návrhem Komise a příslušnými pozměňovacími návrhy Parlamentu.

Také souhlasím s tím, že:

- Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) by měl podpořit opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do zaměstnání, a znovu bych zdůraznila, že podpora z EFG nenahrazuje opatření, za která je odpovědná společnost na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv, ani není určena k financování restrukturalizace společností nebo průmyslu;

- provoz a přidaná hodnota EFG by měly být posuzovány v rámci celkového hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006.

Vítám návrh Evropské komise určit jiný zdroj financování než nevyužité finanční prostředky Evropského sociálního fondu. Je to reakce na opakovaná prohlášení Evropského parlamentu, že je důležité určit správný rozpočtový mechanismus pro převod finančních prostředků vzhledem k tomu, že EFG byl založen jako zvláštní a samostatný nástroj se svými vlastními cíli a obdobími financování.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Žádost, kterou podalo Polsko, týkající se uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) s ohledem na 189 z 658 pracovníků propuštěných ze společnosti H. Cegielski-Poznań a od čtyř jejích dodavatelů, kteří působí v odvětví výroby naftových motorů k pohánění lodí, k čemuž došlo mezi 1. zářím 2009 a 1. lednem 2010, splňuje všechna kritéria způsobilosti v souladu se zákonem. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, se dočasně rozšířila působnost EFG: pomoc se předpokládá v situacích, jako je tato, kdy přímým důsledkem celosvětové finanční a ekonomické krize dojde k „propuštění během doby čtyř měsíců nejméně 500 zaměstnanců jednoho podniku v členském státě, včetně pracovníků propuštěných dodavateli a výrobci, kteří jsou odběrateli uvedeného podniku“. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tento návrh a věřím, že uvolnění prostředků z EFG pomůže úspěšně znovu začlenit tyto pracovníky na pracovní trh.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0336/2010), (A7-0337/2010), (A7-0359/2010), (A7-0358/2010), (A7-0357/2010), (A7-0356/2010), (A7-0351/2010), (A7-0352/2010)

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Přijetím tohoto textu žádá EP zúčastněné orgány, aby vyvinuly úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG. Připomíná rovněž slib orgánů zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize. Zdůrazňuje úlohu, kterou může EFG hrát při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce. A konečně zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začleňování jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu, a znovu poukazuje na to, že podpora ze strany EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření na restrukturalizaci podniků nebo odvětví.

Zpráva: Claude Moraes (A7-0347/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Je politováníhodné, že tento návrh již z roku 2003 s cílem poskytnout uprchlíkům právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta po pěti letech legálního a nepřetržitého pobytu nebyl proveden v mezidobí. Společně s pozměňovacími návrhy podanými Evropským parlamentem v dubnu 2008, které kromě jiných opatření zahrnují výpočet týkající se pěti let pobytu potřebných k žádosti o právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, a vzhledem k tomu, že v Radě nebylo dosaženo jednomyslné shody, tento nový návrh přímo podpoří osoby požívající mezinárodní ochrany, které na území EU pobývají déle než pět let, dosud však nezískaly postavení rezidenta.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, podporující uplatňování tohoto návrhu jak na uprchlíky podle Ženevské úmluvy, tak na osoby požívající podpůrné ochrany. V této zprávě Evropský parlament podporuje návrh Evropské komise a bere v úvahu závazek chránit zájmy osob, které požívají mezinárodní ochrany. Ráda bych upozornila na skutečnost, že v současnosti je situace, v níž se občané třetích zemí požívající mezinárodní ochrany nachází, matoucí a nejasná, protože podmínky pro udělování tohoto postavení nejsou harmonizované. Na základě návrhu Komise by se podmínky a postupy při udělování zmíněného postavení v Evropské unii měly zjednodušit a vyjasnit. Tato nová směrnice navíc umožní osobám požívajícím mezinárodní ochrany, které získají status dlouhodobě pobývajícího rezidenta, aby se staly rezidenty jiného členského státu, než je stát, v němž jim byla mezinárodní ochrana přiznána.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh navazuje na dřívější návrh směrnice z roku 2007 o rozšíření právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta na uprchlíky a osoby požívající podpůrné ochrany, u něhož se nikdy nepodařilo dosáhnout jednomyslné shody v Radě, která byla před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost zapotřebí. Jeho cílem je poskytnout osobám požívajícím mezinárodní ochrany, které legálně pobývají v členském státě nejméně pět let, právní jistotu ohledně jejich práva na pobyt v členském státě a rovněž soubor práv srovnatelných s právy, která mají státní příslušníci zemí EU.

Dosažený kompromis je nanejvýš významný, nejenom proto, že uprchlíkům na území EU umožňuje dosáhnout vysoké úrovně ochrany a právní jistoty, ale také proto, že se konečně podařilo skoncovat s diskriminačním zacházením se všemi příslušníky zemí mimo EU.

Zároveň jde o důležitý politický signál, neboť přijetí tohoto prvního návrhu z řady šesti právních předpisů je nejenom prvním krokem, ale i důkazem konstruktivního přístupu, jímž se řídí všechny tři orgány při vytváření společného evropského azylového systému do roku 2012.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí této směrnice. Tímto návrhem směrnice se mění směrnice z roku 2003 tak, aby i osoby požívající mezinárodní ochrany (zejména uprchlíci) získaly právo na udělení povolení k dlouhodobému pobytu v EU, jestliže daná osoba na území EU legálně pobývala nejméně pět let. Když toto povolení získají, budou požívat práv srovnatelných s právy, která mají státní příslušníci zemí EU, a budou se například moci stěhovat a usadit se v kterémkoli členském státě (s výjimkou Spojeného království, Dánska a Irska). Dále je stanoveno, že poživatelé mezinárodní ochrany mohou být i nadále vyhoštěni z EU, avšak pouze za velmi přísných podmínek, s ohledem na zásadu nenavracení a práva udělená především Listinou základních práv.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu je rozšířit působnost směrnice Rady 2003/109/ES týkající se postavení příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobými rezidenty a požívají mezinárodní ochrany a kteří na území členského státu legálně pobývali po dobu pěti let. Tím, že se ve všech členských státech přistupuje k osobám požívajícím mezinárodní ochrany spravedlivě, znamená toto opatření konec rozdílů, které doposud mezi jednotlivými členskými státy existovaly, a zmíněným jednotlivcům umožní pobývat v jiném členském státě než je ten, v němž jim bylo jejich postavení právně přiznáno, což dříve nebylo možné. Tato opatření jsou významná, neboť v Evropě budujeme společný prostor svobody a bezpečnosti, vytváříme místo, kde ti, jimž byla řádně přiznána ochrana mezinárodního práva, musí mít stejná práva ve všech různých členských státech.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Po prvním neúspěšném pokusu už bylo načase, aby osoby požívající mezinárodní ochrany konečně dosáhly stejného zacházení jako ostatní příslušníci třetích zemí, kteří jsou dlouhodobými rezidenty. Skutečně neexistuje důvod, proč by se s nimi mělo zacházet natolik rozdílným způsobem nebo proč by jejich postavení v rámci Unie mělo být tak nejisté. Proto jsem podpořila zprávu Clauda Moraese, která mimo jiné umožnila dále posílit záruky proti navracení a navzdory uvedeným výhradám také pomohla dojít k příznivému číslu pěti let pobytu. Další významnou a vítanou skutečností je to, že se jedná o jediný text z azylového balíčku, který byl nakonec přijat za belgického předsednictví Radě Evropské unie, a to navzdory závazkům uváděným na začátku jeho působení. Proto musíme nadále pracovat na tom, abychom zajistili, že se společný evropský azylový systém, založený mimo jiné na společných postupech a podmínkách pro přijetí, konečně v rámci Unie stane skutečností. Věc je dnes zcela jasná: společného systému docílíme jedině prostřednictvím vylepšování a slaďování dnes tolik rozdílných azylových systémů jednotlivých států.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se rozšiřuje oblast působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany. Hlasoval jsem tak, protože jsem přesvědčen, že je důležité zajistit uprchlíkům stejná práva jako občanům třetích zemí, kteří mají povolení k dlouhodobému pobytu.

Prostřednictvím dnešního hlasování zacelil Evropský parlament trhliny v právních předpisech Evropské unie, které určují právní postavení dlouhodobých legálních rezidentů a které se netýkaly uprchlíků a osob požívajících mezinárodní ochrany. Díky novým pravidlům tito lidé získají větší jistotu ohledně svého právního postavení v Evropské unii a nebudou vystavováni nerovnému zacházení ve srovnání s příslušníky třetích zemí.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí tohoto návrhu, jehož cílem je zajistit právní postavení dlouhodobého rezidenta osobám požívajícím mezinárodní ochrany, které na území EU legálně pobývají nejméně pět let. To jim dává možnost začlenit se, což znamená schopnost komunikovat v jednom z úředních jazyků členského státu, jehož jsou rezidenty, a zvýšit jejich povědomí o právech a povinnostech a také o stěžejních hodnotách státu, jehož jsou rezidenty. Za tímto účelem by měl členský stát poskytovat dlouhodobým rezidentům jazykové kurzy. Zároveň bychom měli členské státy povzbudit k tomu, aby vytvořily vzdělávací programy zaměřené na základní práva a stěžejní hodnoty daného členského státu a na zásady demokracie, lidská práva, rovnoprávnost a práva a povinnosti jednotlivců v tomto členském státě.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť jsem přesvědčen, že přinese výhody všem osobám požívajícím mezinárodní ochrany, které legálně pobývají na území Evropské unie déle než pět let, které však v současné době nemají žádný nárok na postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta.

Jsme přesvědčeni o nutnosti zajistit jim větší jistotu ohledně jejich právního postavení v EU a zabránit veškerému rozdílnému zacházení ve srovnání s ostatními příslušníky třetích zemí. Sdílíme vážné znepokojení některých členských států, že by kvůli své zeměpisné poloze či demografické situaci mohly hostit neúměrný počet osob požívajících mezinárodní ochrany.

Proto se zdá, že další opatření, jimiž se vypořádáme se všemi nežádoucími dopady, jsou potřebnější víc než kdy dřív, a to například včetně přijetí opatření, která těmto lidem usnadní stěhovat se a usídlit se v jiném členském státě než v tom, jenž jim mezinárodní ochranu udělil. Z toho důvodu musíme podpořit všechny navrhované záruky proti navracení (právo rozhodovat o vyhoštění by měl mít jen ten členský stát, který mezinárodní ochranu udělil) a tam, kde to bude možné, usilovat o zachování celistvosti rodiny.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Cílem je, že přijetím této zprávy se rozšíří působnost směrnice Rady 2003/109/ES týkající se postavení příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobými rezidenty a požívají mezinárodní ochrany a kteří na území členského státu legálně pobývali po dobu pěti let. Od této chvíle to osobám požívajícím mezinárodní podpory ve všech členských státech zajistí rovné zacházení a zmíněným jednotlivcům to umožní pobývat v jiném členském státě než v tom, v němž jim bylo jejich postavení právně přiznáno, což dříve nebylo možné. Význam těchto opatření přímo souvisí s cílem vybudovat v Evropě společný prostor svobody a bezpečnosti, vytvořit místo, kde ti, jimž byla řádně přiznána ochrana mezinárodního práva, musí požívat stejných práv v různých členských státech.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Mezinárodní právo i morální zásady dávají Evropské unii příležitost urychlit udělování právního postavení osobám, jejichž život v zemi, kde se narodili, mimo Evropskou unii, není možný. Každý jednotlivec má právo na to, aby se s ním zacházelo lidsky. Při definování postavení uprchlíka však musíme brát v úvahu všechny okolnosti a zabránit jakémukoli spekulativnímu jednání, ať už finanční povahy nebo v souvislosti s migrační politikou. Nedostatečně ověřené skutečnosti se však naneštěstí často přijímají jako pravdivé, a to jak v Evropské unii, tak v Evropském parlamentu. Někdy se jako pravdivé přijímají i falešné výroky obránců práv a nejrůznějších jednotlivců. Je důležité netolerovat populismus. Jinak se díky postavení uprchlíků budou moci v Evropě usadit celé národy.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zda, za jakých okolností a po jaké době legálního pobytu získají uprchlíci povolení k dlouhodobému pobytu je záležitost, o níž mají rozhodovat členské státy a kterou nesmí nařizovat EU. Skutečnost, že byl tento návrh přijat s dvouletým zpožděním a v pozměněné podobě, není bez problémů, protože správný výklad tolik citované Ženevské úmluvy by vedl k tomu, že ze všech žádostí o azyl by bylo vyhověno jenom zlomku. To, že po pěti letech legálního pobytu mají osoby požívající mezinárodní ochrany získat práva srovnatelná s právy občanů EU, vyvolává problémy a otázky, a to zejména ve státech se silnými sociálními systémy, kde by to vedlo k předem neodhadnutelným nákladům.

Rozšíření oblasti působnosti na uprchlíky a osoby požívající podpůrné ochrany může jedině ještě více zatížit veřejný rozpočet. Musíme především neustále brát v potaz lákadlo uprchlíků, jinými slovy skutečnost, že opatření s cílem poskytnout jim ochranu a finanční zabezpečení jsou přesně tou příčinou, proč do Evropy pod záminkou hledání azylu před nelidskými a život ohrožujícími podmínkami nelegálně přichází tolik ekonomických migrantů. Stejně tak sporná je myšlenka zahrnovat do výpočtu nároku na povolení k pobytu celou dobu trvání azylového řízení. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti přijetí zprávy.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Po pětiletém pobytu v některém členském státě mají uprchlíci získat povolení k dlouhodobému pobytu, které má následně platit na celém území EU. Vzhledem k tomu, že azylové systémy v jednotlivých členských státech jsou různě přísné, dobře poučený uprchlík nejprve zamíří do členského státu, jehož azylové právní předpisy jsou nevolnější a mají nejvíce děr. Po pěti letech bude moci opustit své místo dosavadního pobytu a přestěhovat se do jiného členského státu Evropské unie podle vlastního výběru. Výsledkem bude druhotná migrace ze zemí s nízkou úrovní do členských států se štědrým sociálním systémem. Lidé si budou vybírat členské státy nejprve podle přísnosti azylových právních předpisů a poté podle úrovně sociálních služeb. To samozřejmě významně zatíží země, jako je Rakousko, Německo či Nizozemsko. Přístup obsažený v této zprávě rozhodně nepovažuji za rozumný způsob, jak se vyrovnat s azylovou problematikou v EU a jak naplňovat integrační politiku. Proto jsem hlasoval proti přijetí této zprávy.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, neboť souhlasím s rozšířením oblasti působnosti směrnice 2003/109/ES tak, aby osoby požívající ochrany podle mezinárodního práva a které na území některého členského státu legálně pobývaly po dobu pěti let, získaly právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta.

Zejména bych chtěla zdůraznit inkluzívní povahu takové politiky, jež by byla výsledkem současného návrhu. Postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta poskytuje možnost tyto jednotlivce začleňovat, především prostřednictvím jazykových kurzů, které musí členské státy dlouhodobě pobývajícím rezidentům zajistit.

Ze stejných důvodů podporuji návrh zpravodaje povzbudit členské státy k tomu, aby vytvořily vzdělávací programy zaměřené na základní práva a stěžejní hodnoty daného členského státu a na zásady demokracie, lidská práva, rovnoprávnost a práva a povinnosti jednotlivců.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Rád bych poděkoval panu Moraesovi za jeho vynikající práci, sdílím s ním představu o zaujetí konstruktivního přístupu, zahrnujícího většinu pozměňovacích návrhů předložených Komisí, stejně jako početné technické pozměňovací návrhy, na nichž se během jednání o tomto nástroji shodla Rada. Návrh zprávy odráží přání brát v úvahu obavy některých členských států, s cílem dosáhnout dohody při prvním čtení, stejně jako závazek chránit zájmy osob požívajících mezinárodní ochrany před tím i poté, co získají právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčen, že rozšíření postavení dlouhodobého rezidenta na osoby požívající mezinárodní ochrany, které na území některého členského státu pobývaly po dobu pěti let, lze zcela jasně ospravedlnit, neboť zaručuje rovné zacházení všem příslušníkům třetích zemí a podporuje hospodářskou a sociální soudržnost Evropské unie.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V roce 2001 předložila Komise návrh směrnice týkající se právního postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. V rámci tohoto návrhu se původně předpokládalo, že by uprchlíci měli mít nárok na právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta po pěti letech legálního a nepřetržitého pobytu v členském státě. V průběhu jednání však členské státy rozhodly, že uprchlíci budou z oblasti působnosti směrnice vyňati. Následně pak bylo v rámci společného prohlášení Rady a Komise učiněného na zasedání Rady SVV dne 8. května 2003 dohodnuto, že Komise předloží návrh směrnice o rozšíření právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta na uprchlíky a osoby požívající podpůrné ochrany.

Tento návrh Komise předložila v červnu 2007, přičemž použila stejný právní základ jako v případě aktu, který se měl pozměnit, tzn. čl. 63 odst. 3 písm. a) a čl. 63 odst. 4 Smlouvy o ES. Hlavním cílem návrhu bylo poskytnout osobám požívajícím mezinárodní ochrany, které legálně pobývají v členském státě nejméně pět let, právní jistotu ohledně jejich práva na pobyt v členském státě, a rovněž soubor práv srovnatelných s právy, která mají státní příslušníci zemí EU.

Zpráva: Nathalie Griesbeck (A7-0345/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí tohoto usnesení, jímž se schvaluje uzavření dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz. Tato dohoda dokládá zřetelnou vůli prohloubit vztahy mezi Gruzií a Evropskou unií, která se v posledních letech projevila celou řadou významných politických kroků, od posílení dvoustranné spolupráce mezi Evropskou unií a Gruzií až po vstup Gruzie do Rady Evropy nebo její přistoupení k Evropské úmluvě o lidských právech. Usnesení jsem podpořila, neboť jsem hluboce přesvědčena, že dohoda o usnadnění udělování víz zjednoduší navazování osobních kontaktů mezi občany, které jsou rozhodující podmínkou pro zajištění rozvoje hospodářských, sociálních, humanitárních, kulturních, vědeckých a jiných vztahů.

Domnívám se, že zrušení vízové povinnosti pro občany Gruzie bude významnou etapou na jejich cestě k evropské integraci. Režim snadnějšího udělování víz má v životě lidí velký význam, protože posiluje mezilidské kontakty a konkretizuje myšlenku volného pohybu jako jednoho ze základních práv v Evropě.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto doporučení Evropského parlamentu o usnadnění udělování víz pro Gruzii, protože rozšíření Evropské unie bylo pro Unii příležitostí k vytvoření nového rámce pro spolupráci s jejími sousedy na východě a na jihu. Zejména dohoda o usnadnění udělování víz usnadní osobní kontakty mezi občany, které jsou rozhodující podmínkou pro zajištění rozvoje ekonomických, humanitárních, kulturních, vědeckých a jiných vztahů. Režim snadnějšího udělování víz má v životě lidí velký význam, protože posiluje mezilidské kontakty a konkretizuje myšlenku volného pohybu jako jednoho ze základních práv v Evropě. Zrušení vízové povinnosti pro občany Gruzie bude významnou etapou na jejich cestě k evropské integraci. Souhlasím se stanoviskem Evropského parlamentu, že dohody uzavřené mezi Evropskou unií a Gruzií, jako například ta o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob nebo o usnadnění udělování víz, jsou především velice důležitým krokem, krokem kupředu v oblasti vztahů mezi Evropskou unií a Gruzií. Tyto dohody jsou zároveň významné i z regionálního pohledu a podpoří snahy EU o prohloubení spolupráce s ostatními zeměmi v daném regionu.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie zrychluje proces otevírání se státům jižního Kavkazu již od svého rozšíření do východní Evropy, kdy tento region nesmírně nabyl na významu ze strategického hlediska i z hlediska stability a bezpečnosti. Evropa nyní musí plnit své povinnosti vůči zemím tohoto regionu. Její odhodlání je zřejmé, zejména s ohledem na blízkost těchto zemí východní hranici EU. Kromě hospodářského a obchodního potenciálu, který tyto země nabízí, je dohoda mezi EU a Gruzií o usnadnění udělování víz občanům tohoto státu opatřením s cílem podpořit demokracii v této zemi. Je důležité, aby EU šířila zásady řádné správy věcí veřejných, spravedlivého soudního systému a absolutního dodržování lidských práv. Tuto činnost podpoří i dvě dohody, jež byly s Gruzií v poslední době uzavřeny. Jedna se týká zpětného přebírání neoprávněně pobývajících osob, druhá usnadnění udělování víz.

Zrušení vízové povinnosti pro občany Gruzie bude znamenat významnou etapu na jejich cestě do Evropy. Zjednodušení udělování víz má pro životy občanů nesmírný význam, neboť posiluje mezilidské kontakty a umožňuje uskutečnění myšlenky volného pohybu, jednoho ze základních práv Evropské unie.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Činnost Evropské unie musí být založena na zásadách řádné správy věcí veřejných a úctě k demokracii a lidským právům. Ve vzájemných vztazích s oblastí jižního Kavkazu musí být EU partnerem, který bude pomáhat s hospodářským a obchodním rozvojem, s bezpečností, stabilitou a posilováním prosperity, stejně jako s řešením konfliktů. Dohoda o zjednodušení postupu při udělování víz pro Gruzii tak přispěje k rozšířené politice sousedství EU, a to prostřednictvím podpory vzájemné spolupráce a výměny osob mezi oběma stranami. Proto jsem hlasovala ve prospěch tohoto usnesení.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Tato dohoda nepochybně znamená pro vztahy mezi EU a Gruzií významný pokrok. Po posílení dvoustranné spolupráce mezi Evropskou unií a Gruzií a po vstupu Gruzie do Rady Evropy a jejímu přistoupení k Evropské úmluvě o lidských právech představuje tato dohoda další krok směrem ke zlepšení výkonu spravedlnosti a zvýšení úrovně dodržování svobod v Gruzii. Je třeba doufat, že tato dohoda povzbudí Gruzii, aby uskutečnila nezbytné reformy v oblasti svobody, bezpečnosti a práva.

Dohoda by zároveň měla občanům obou smluvních stran usnadnit stěhování a udržování osobních kontaktů, což je zásadní pro zajištění rozvoje hospodářských, humanitárních, kulturních a jiných vztahů. Rovněž doufám, že budou v Gruzii zahájeny nezbytné informační kampaně, jejichž prostřednictvím se gruzínská veřejnost dozví o vstupu tohoto zjednodušeného vízového režimu v platnost a o nových příležitostech, jichž nyní bude moci využívat.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Právě byly přijaty dvě dohody, důležité pro vztahy mezi Evropskou unií a Gruzií: jedna o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob, druhá o usnadnění udělování víz. Tyto dohody představují první krok v prohlubování vztahů mezi Evropskou unií a Gruzií. EU chce Gruzii povzbudit k tomu, aby uskutečnila nezbytné reformy v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Tyto dohody jsou významné také z regionálního hlediska. Podpoří úsilí EU o zlepšení spolupráce s ostatními zeměmi v regionu jižního Kavkazu, jako je Arménie nebo Ázerbájdžán.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Prohlubující se vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a Gruzií, viditelné v řadě nedávných kroků, bychom měli vítat. Dohoda o usnadnění udělování víz je významným posunem v začlenění Gruzie do Evropy. Volný pohyb osob je jedním z nejdůležitějších práv, která EU zajišťuje svým občanům, a z tohoto důvodu vnímám spolupráci mezi EU a Gruzií pozitivně. Tam, kde na obou stranách panuje duch odhodlání, může boj proti nelegálnímu přistěhovalectví a povzbuzování k reformám v oblasti bezpečnosti, svobody a práva přinést bohaté plody.

  Sandra Kalniete (PPE), písemně. – (LV) Vždy jsem zdůrazňovala, že Evropská unie má povinnost podat pomocnou ruku těm, kdo se cítí být součástí Západu a přáli by si stát se jeho součástí a přijmout naše hodnoty. Během revoluce růží odmítli občané Gruzie stagnaci, nečestné vládnutí, minulost a postkomunismus a zvolili si rozvoj, budoucnost a západní hodnoty. Svými kroky tato země potvrdila, že se chce stát partnerem moderní mezinárodní společnosti, který se nebojí převzít zodpovědnost. Gruzie toho za krátkou dobu mnoho dokázala. Podstatně zlepšila své vládnoucí struktury, přilákala zahraniční investory a značně omezila korupci. Zjednodušené vydávání víz považuji za zásadní krok, jímž se gruzínským občanům otevírají nové možnosti studia a gruzínským podnikatelům se nabízí příležitost navazovat nové kontakty s podnikateli v členských státech Evropské unie. Všichni díky tomu něco získáme, nejvíce však získají občané Gruzie. Stejně tak, jako si my Evropané ceníme svých úspěchů, svých dějin a kulturních hodnot, jsou Gruzínci hrdí na svoji zemi, její přírodní krásy a starodávnou kulturu. Doufám, že zjednodušený vízový režim mezi EU a Gruzií povzbudí Evropany k tomu, aby se s Gruzií blíže seznámili.

  David Martin (S&D), písemně. – Podpořil jsem tuto zprávu o dohodě mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz. Proces prohlubování vztahů mezi Evropskou unií a zeměmi jižního Kavkazu, včetně Gruzie, nepochybně přispěje ke zlepšení výkonu spravedlnosti a zvýšení úrovně dodržování svobod. Dvě dohody, které byly s Gruzií v poslední době uzavřeny, jedna o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob a druhá o usnadnění udělování víz, rozhodně přispějí k naplnění těchto cílů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Gruzie vyvíjí významné úsilí o rozvoj a prohloubení vztahů s Evropskou unií, jak se ukázalo v řadě nedávných kroků. Současná dohoda o usnadnění udělování víz je proto významným posunem v začlenění Gruzie do Evropy. Volný pohyb osob je jedním z nejdůležitějších práv, která EU zajišťuje svým občanům, a z tohoto důvodu je spolupráce mezi EU a Gruzií velice důležitá. Je však zásadní, abychom nadále bojovali proti nelegálnímu přistěhovalectví a povzbuzovali Gruzii k reformám v oblasti bezpečnosti, svobody a práva.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Jižní Kavkaz má pro Evropskou unii strategický význam. Proces prohlubování vztahů mezi Evropskou unií a zeměmi jižního Kavkazu, včetně Gruzie, nepochybně přispěje ke zlepšení výkonu spravedlnosti a zvýšení úrovně dodržování svobod. Tato dohoda představuje důležitou etapu ve vztazích mezi Evropskou unií a Gruzií a také, vzhledem k evropským aspiracím Gruzie, povzbuzující pokrok. Dohoda je rovněž přínosná i na regionální úrovni a podpoří úsilí EU o zlepšení spolupráce s ostatními zeměmi v regionu.

Pro Gruzii to znamená krok vpřed a povzbuzení k další spolupráci jak s jejími sousedy, tak s Evropskou unií. Mimoto tento druh dohody povzbudí Gruzii, aby uskutečnila nezbytné reformy v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, jako je například boj proti nelegálnímu přistěhovalectví, posílení demokracie, právní řád a lidská práva.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Zdržel jsem se hlasování, neboť velmi dobře znám situaci v Gruzii a vím o odhodlání gruzínského prezidenta zvýšit si prostřednictvím podpisu této dohody svoji prestiž. Pana Saakašviliho považuji za válečného zločince. Jeho režim je zodpovědný za smrt tisíců nevinných civilistů. V srpnu roku 2008 jsem to ve městě Cchinvali viděl na vlastní oči. Jakékoli laškování se zločincem ho jen podpoří v páchání dalších zločinů.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Dohoda s Gruzií s sebou přinese vlnu falešných žadatelů o azyl. Musíme proto nejdříve rozptýlit obavy o bezpečnost. Jak ukazují zkušenosti z Balkánu, bezvízové cestování není využíváno pouze k cestování do EU, ale dává do pohybu celý systém obchodování s azylem. Je třeba se bát, že totéž nastane i v případě zjednodušeného udělování víz občanům Gruzie. Obecně vzato, ke zjednodušování udělování víz občanům ze států mimo EU bychom neměli přistupovat příliš zbrkle. Než k němu dojde, je nutné co nejpečlivěji prověřit, zda dokáží vhodné dohody o navracení falešných žadatelů o azyl a ekonomických migrantů zabránit zneužívání celého systému.

Předem je rovněž potřeba vyřešit problémy se Schengenským informačním systémem druhé generace. A konečně, výhod bezvízového cestování nesmí využívat především žadatelé o azyl nebo dokonce zločinci. Uvedené podmínky nebyly splněny, a proto rozšíření bezvízové zóny naprosto rozhodně odmítám.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Jak je ve zprávě uvedeno, uvolnění vízové povinnosti pro Gruzii povzbudí tuto zemi k uskutečnění nezbytných reforem v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Zcela bez ohledu na možnosti zneužití, které se díky uvolnění vízového sytému otevřou, je potřeba celou věc postavit obráceně: žádné vyjednávání o vízech, dokud nebudou všechny nezbytné reformy provedeny. Koneckonců jde o bezpečnost občanů EU, které musíme chránit před vízovou turistikou a organizovaným zločinem. Proto jsem hlasoval proti přijetí této zprávy.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Proces prohlubování vztahů mezi Evropskou unií a zeměmi jižního Kavkazu včetně Gruzie je klíčový, jestliže chceme dosáhnout pevné, soudržné a účinné zahraniční politiky. Uzavření dohody o zjednodušení postupu při udělování víz k tomuto cíli jednoznačně přispívá.

Návrh rozhodnutí o uzavření dohody obsahuje obvyklé prvky zjednodušení vydávání evropských víz a stanoví časový harmonogram pro jednotlivá rozhodnutí, která bude třeba učinit, společně s příslušnými náklady a výjimkami, nezbytnou dokumentací a společným prohlášením týkajícím se spolupráce a cestovních dokladů. Podporuji návrh zahrnout prohlášení EU ohledně zjednodušení celého procesu pro rodinné příslušníky, neboť odpovídá specifickým požadavkům Gruzie a jeho cílem je zlepšení mobility značného počtu osob, které pojí příbuzenské vztahy s gruzínskými občany legálně pobývajícími na území členských států.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Pokud jde o provedení dvou dohod nedávno uzavřených s Gruzií, plně podporuji ujištění paní Griesbeckové, že lidé potřebují být informováni o nové situaci a využívat nových možností, které s sebou přinese. Změny týkající se vízové politiky by se také měly co nejdříve objevit na internetových stránkách evropských orgánů.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro podepsání této dohody, neboť věřím, že společně s dohodou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob znamená významný pokrok ve vzájemných vztazích mezi EU a Gruzií, představuje důležitou etapu v jejím začlenění do Evropy a zároveň tuto zemi povzbuzuje k prosazování nezbytných reforem v oblasti svobody, bezpečnosti a práva.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Rozšíření Evropské unie na 25 členských států v roce 2004 a následně na 27 v roce 2007 představovalo pro Unii příležitost vytvořit nový rámec spolupráce se svými východními a jižními sousedy. Evropská unie tak zahájila rozšířenou politiku sousedství, která sahá až k zemím jižního Kavkazu a jejímž cílem je prohloubit vztahy se zeměmi na vnějších hranicích EU, podpořit jejich bezpečnost, stabilitu a rozvoj a zabránit tomu, aby došlo k novému rozdělení Evropy. Evropa tak dala najevo rostoucí zájem o země jižního Kavkazu a v současné době musí nadále plnit své závazky vůči zemím tohoto regionu, protože se jedná o oblast blízko nových hranic EU, již je třeba zabezpečit.

Proces prohlubování vztahů mezi Evropskou unií a zeměmi jižního Kavkazu, včetně Gruzie, nepochybně přispěje ke zlepšení výkonu spravedlnosti a zvýšení úrovně dodržování svobod. Dvě dohody, které byly s Gruzií v poslední době uzavřeny - jedna o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob a druhá o usnadnění udělování víz - rozhodně přispějí k naplnění těchto cílů.

Zpráva: Iva Zanicchi (A7-0332/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě týkajícího se vytvoření nástroje rychlé reakce EU pro boj s přírodními nebo člověkem způsobenými pohromami, k nimž v posledních letech mimo území EU došlo. Důvodem je to, že zlepšení účinnosti schopnosti EU reagovat na katastrofy považuji za zásadní a jsem přesvědčen, že preventivní akční plán se jakožto prostředek globální, integrované reakce EU stal nezbytným. Katastrofa, k níž došlo na Haiti, ukázala potřebu EU provést zásadní změny, pokud jde o rychlou a účinnou reakci na naléhavé situace a pohromy. Aby reakce byla rychlá a účinná, jsem přesvědčen, že bude na všech různých stranách zapotřebí větší politické vůle. Zároveň je nutné provést restrukturalizaci pravomocí, abychom dosáhli ucelenější a koordinovanější reakce EU na pohromy. Jsem přesvědčen, že bude klíčové uvést do praxe některé konkrétní návrhy obsažené v Barnierově zprávě z roku 2006 o vytvoření evropských jednotek civilní ochrany.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Podpořila jsem toto usnesení, neboť je zřejmé, že stále častější výskyt závažných katastrof, k nimž v posledních letech v oblastech mimo Evropskou unii dochází, zvyšuje tlak na zlepšení účinnosti stávající schopnosti EU reagovat na katastrofy. Jedním z nejdůležitějších opatření směrem k integrovanější reakci bylo začlenění civilní ochrany a humanitární pomoci do oblasti působnosti jediného komisaře, což vytvořilo příležitost pro zvýšenou soudržnost a koordinaci schopnosti EU reagovat na katastrofy. Je však politováníhodné, že dva roky po zveřejnění sdělení Komise z roku 2008 ještě zbývá uskutečnit mnoho opatření akčního plánu a reakce EU na nedávné krize poukázaly na omezení stávajícího systému.

Přestože byla v poslední době přijata opatření s cílem posílit soudržnost a koordinaci složek civilní ochrany a humanitární pomoci v rámci reakce EU, kroků k vytvoření evropské jednotky civilní ochrany bylo dosud učiněno jen minimum. Účinnější a rychlejší reakce na naléhavé situace bude proto vyžadovat silnou politickou vůli různých zúčastněných stran.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Souhlasím s tím, že EU potřebuje zajistit v případě katastrof koordinovanou, ucelenou a viditelnou reakci. Proto považuji za důležité, aby byly vytvořeny civilní kapacity, které budou stále dostupné a budou operovat nezávisle na vojenských strukturách. Domnívám se, že jednotka civilní ochrany EU by měla obohatit v současnosti dostupné nástroje, ať už z hlediska školení v oblasti reakce na katastrofy či řízení katastrof za současného rozvíjení iniciativ v oblasti přípravných akcí.

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) V hledem k tomu, že vážnost a četnost katastrof celosvětově roste, především kvůli změnám klimatu, hlasoval jsem pro přijetí vynikající zprávy mé italské kolegyně, paní Zanicchiové, obsahující návrh doporučení Evropského parlamentu Radě týkajícího se vytvoření nástroje rychlé reakce EU. Nastal čas, aby EU zlepšila účinnost, koordinaci a viditelnost svojí reakce na katastrofy. Potřeba vytvoření nástroje rychlé reakce EU, neboli evropské jednotky civilní ochrany, jak navrhoval pan Barnier, se stává stále naléhavější. Je zřejmé, že koordinace vnitrostátních jednotek civilní ochrany se jeví jako užitečný nástroj pomoci členskému státu, který by se s rozsáhlou katastrofou (požáry, povodně, přírodní katastrofy apod.) nedokázal vypořádat sám. Tato evropská jednotka civilní ochrany by mohla být rovněž velice užitečná při zahraničních zásazích, jako byl například ten na Haiti. V době, kdy se chystáme slavit rok 2011 jako Evropský rok dobrovolnictví, by takový krok vyvolal celoevropský zájem a mohl by přispět k upevnění evropského občanství.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Počet katastrof způsobujících významné lidské, hospodářské a ekologické ztráty celosvětově stoupá a tyto krize mají stále větší četnost a rozsah ve více částech světa. Přestože se schopnost EU uceleně reagovat na katastrofy v posledních letech zlepšuje, o zajištění koordinované, ucelené a viditelné reakce EU v této oblasti bude třeba nadále usilovat.

Je nezbytné vytvořit akční plán, který bude obsahovat řadu konkrétních opatření, jež postupně povedou k integrovanější koordinaci různých nástrojů reakce na katastrofy a umožní zhodnocení možných reakcí EU a členských států. Do této činnosti by se měla zapojit také nedávno založená Evropská služba pro vnější činnost, aby bylo možné pomoc mimo EU účinněji koordinovat. Zároveň je nezbytné zajistit pro financování požadovaných záchranných opatření dostatečné zdroje.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože stále častější výskyt závažných přírodních i člověkem způsobených katastrof, k nimž v posledních letech v oblastech mimo Evropskou unii dochází, zvyšuje tlak na změnu a zlepšení účinnosti stávající schopnosti EU reagovat na katastrofy. Jako jeden z hlavních nedostatků reakce na katastrofy je například zdůrazňována nedostatečná viditelnost reakce EU. Proto je třeba stanovit jasné dohody a postupy k zajištění dvojí viditelnosti (jak členských států, tak Evropské unie), pokud jde o prostředky civilní ochrany poskytované členskými státy prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU. Další problém reakce EU se týká koordinace, a proto Evropský parlament věří, že Evropská služba pro vnější činnost v budoucnu zavede jednotnou reakci na krizi, což bude vyžadovat racionalizaci stávajících krizových platforem. Dále bude nutné vyjasnit mechanismy pro koordinaci Komise a Rady, a to také v souvislosti s koordinací a využíváním vojenských prostředků EU v reakci na katastrofy.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Díky agentuře pro rychlou reakci při řešení naléhavých situací by mohly být zásahy Evropské unie v případě přírodních katastrof či náhodných neštěstí ucelenější a účinnější. V případě Haiti Evropská unie rychle zasáhla a reagovala na skutečné potřeby způsobené zničujícím zemětřesením. Stejně tak je ale zřejmé, že bychom se měli z reálných situací poučit a poskytovanou pomoc pokaždé zlepšovat, Po zemětřesení na Haiti okamžitě následovalo období zmatků ohledně toho, kdo by se měl ujmout vedení a koordinace celkové činnosti EU. Očekává se, že ESVČ v budoucnu zavede jednotnou reakci na krizi, což bude vyžadovat racionalizaci stávajících krizových platforem.

Je nezbytné jasně vymezit odpovědnost jednotlivých členských států v případě katastrofy, společně s nezbytnými logistickými přípravami, aby bylo možné naše kapacity mobilizovat co nejrychleji a v co nejvyšší kvalitě. Zásah na Haiti ukázal, že činnost tohoto druhu může být účinnější, jestliže se každý stát specializuje na určitou službu, jako tomu bylo v případě Francie, která poskytla jednotku na čištění vody, nebo Itálie a její předsunuté zdravotní jednotky.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Od doporučení týkajícího se vytvoření nástroje rychlé reakce EU si slibuji zvýšení tlaku na zlepšení účinnosti stávající schopnosti EU reagovat na katastrofy, ať už ty přírodní, nebo ty způsobené člověkem. Existující mechanismus civilní ochrany Společenství považuji za důležitý, nikoli však dostačující krok na cestě ke skutečnému akceschopnému a maximálně účinnému mechanismu civilní ochrany. Limity současného mechanismu civilní ochrany se ukázaly například při reakci na letošní krizi na Haiti, která byla poměrně pružná a rozsáhlá, ale na druhou stranu se potýkala s nedostatečnou efektivitou, koordinací a viditelností. Bylo rovněž nejasné, kdo by měl stát v čele koordinace celkové akce EU. Vzhledem k rozsahu krize koordinaci pomoci EU nakonec zajistila vysoká představitelka Ashtonová v úzké spolupráci s komisařkou Georgievovou odpovědnou za humanitární pomoc, civilní ochranu a mezinárodní spolupráci. Prostor k prohloubení akceschopnosti EU při zvládání katastrof spatřuji zejména ve vytvoření stále dostupné civilní kapacity, která bude operovat nezávisle na vojenských strukturách, a ve vytvoření rozpočtů na výzkum a průmyslového potenciálu (například satelitní vyobrazení v programu GMES).

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že celosvětově stoupá počet přírodních katastrof způsobujících významné lidské, hospodářské, sociální a ekologické ztráty, doporučení Evropského parlamentu Radě týkající se vytvoření nástroje rychlé reakce EU je obzvlášť významné. Hlasovala jsem ve prospěch návrhu, neboť jsem přesvědčena, že se týká zásadních otázek, jimiž bychom se měli zabývat. Kromě jiného znovu zdůrazňuje, že spolupráce mezi členskými státy by mohla přinést operační a finanční výhody, a uznává nezbytnost integrovaného přístupu k řízení katastrof, který zahrnuje rovněž předcházení katastrofám, přípravu na ně a jejich řízení, stejně jako odstraňování jejich následků. Dále považuji za důležité, aby byla zajištěna koordinace a účinnost evropské reakce, přinejmenším prostřednictvím evropské jednotky civilní ochrany.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zdržel jsem se hlasování o vytvoření nástroje rychlé reakce EU na humanitární katastrofy, protože ačkoli obsahuje pozitivní myšlenky a prvky, spojuje reakci s vojenskými prostředky a vojenskou přítomností. Je velice dobře, že zpráva uvádí, že „využití civilní ochrany při jakékoliv humanitární krizi by mělo být založeno na potřebách a mělo by doplňovat humanitární pomoc…, s cílem zajistit soulad s humanitárními zásadami neutrality, humanity, nestrannosti a nezávislosti.“ Ve zprávě jsou však i body, které míří zcela jiným směrem, a proto jsem se hlasování zdržel. Jde například o možnost reagovat na „vojenskou krizi“ nebo „využívat vojenských prostředků a schopností v reakci na katastrofy“, i kdyby to mělo být jen „výjimečné“.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Přírodní katastrofy, které v poslední době ohrožují celý svět, podtrhují naléhavou potřebu nástrojů rychlé a účinné reakce s cílem omezit jejich katastrofální sociální, hospodářské a kulturní dopady na zasažené regiony.

Po předcházejících usneseních Evropského parlamentu, především o zemětřesení na Haiti a o předcházení přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám, zde s tímto tématem znovu zápasíme. Všeobecně vzato podporuji zprávu svojí kolegyně, paní Zanicchiové, a zdůrazňuji, že budoucí schopnost EU reagovat na katastrofy musí být založena na mechanismech dostupných na evropské i mezinárodní úrovni, přičemž je třeba zabránit zdvojování, co nejlépe využívat dostupné zdroje a umožnit, aby byla evropská jednotka civilní ochrany vycházela ze stávajícího mechanismu civilní ochrany Společenství.

Vítám skutečnost, že po tragédii na Haiti následovala větší politická vůle a větší úsilí posílit ucelenost a koordinaci sektorů civilní ochrany a humanitární pomoci. Rovněž vítám práci, kterou zúčastněné strany odvedly ve snaze dosáhnout tohoto cíle. Je však politováníhodné, že předchozí návrhy Evropského parlamentu, zvláště pak ty související se zprávou kolegy Barniera, stále nebyly v plné míře provedeny.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Ať šlo o Haiti po lednovém zemětřesení, nebo Pákistán po letošních letních povodních, kdykoli dojde k nějaké katastrofě, Evropa toho vykoná hodně, ale zmateným způsobem. Každý členský stát vysílá své vlastní záchranné týmy, vlastní psy, letadla a tak dále. Ani všechny tyto narychlo organizované jednotlivé reakce dohromady však nikdy nemohou překonat plánovanou a organizovanou reakci Evropy. Evropská unie se svými 27 společně jednajícími členskými státy je největším světovým poskytovatelem humanitární a rozvojové pomoci. K dispozici máme celou škálu civilních i vojenských zdrojů pro řešení naléhavých situací a odstraňování jejich následků. Dokud ale budou převládat okamžité, neplánované reakce jednotlivých států, nebudeme bohužel schopni výhody těchto virtuálních společných sil skutečně využít. Potřebujeme opravdový nástroj rychlé reakce. Účinnější a rychlejší reakce na naléhavé situace bude stejně tak vyžadovat i silnou politickou vůli různých zúčastněných stran.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Rychlá reakce na katastrofy a přírodní pohromy je klíčová, neboť právě během prvních hodin po takové události je možné zachránit největší počet lidí. V posledních letech jsme navíc svědky významného nárůstu četnosti přírodních i člověkem způsobených katastrof, které vyžadují vysokou úroveň technických znalostí a koordinaci jednotlivých prostředků reakce na katastrofy. Vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství je možná prvním krokem, souhlasím však se zpravodajkou, že v této oblasti bude třeba ještě mnoho vykonat. Koordinace a spolupráce EU v oblasti rychlé a účinné reakce na katastrofy může být velice úspěšná, jako tomu bylo v případě zemětřesení na Haiti v lednu 2010. Je zásadní, aby tomu bylo podobně i u ostatních reakcí.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přírodním katastrofám je možné a nezbytné předcházet. Faktory, jako je intenzivní využívání zemědělské půdy, špatně plánovaný růst měst, opouštění a vylidňování venkova, jsou kromě jiného příčinami toho, že se riziko katastrof zvyšuje. Podpora rozumného využívání půdy a hospodářského a sociálního rozvoje v souladu s přírodou je pro předcházení katastrofám klíčová. EU by proto měla vyvinout větší úsilí především v této oblasti, provést doporučení Parlamentu obsažená v nedávné zprávě Parlamentu a posílit tento aspekt své politiky spolupráce.

Pokud jde o reakce na ty katastrofy, jimž nelze předem zabránit, i zde zcela jasně existuje prostor pro posílení spolupráce, vzájemnou pomoc a zásahy v různých členských státech i třetích zemích.

Nejlepší způsoby a prostředky, jak toho dosáhnout, musí vzejít z diskuze, do níž se zapojí zástupci civilní ochrany jednotlivých států a další představitelé, přičemž však bude respektována suverenita každého členského státu. To je cesta, kterou by tato zpráva měla určovat, nikoli „okamžité zřízení jednotky civilní ochrany EU“ nebo využití vojenských prostředků při řešení humanitárních krizí, které, jak zpráva přiznává, by mohly být použity mimo záštitu či koordinaci OSN.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Toto hlasování představuje významný krok směrem k vytvoření evropské jednotky civilní ochrany, která by mohla rychle a účinně zasáhnout, kdykoli dojde k vážné a naléhavé situaci.

Jak si všichni pravděpodobně pamatujeme, ačkoli byla evropská reakce při poskytování pomoci obyvatelům Haiti rychlá a rozsáhlá, zvládání krize přineslo i mnoho problémů v oblasti řízení, koordinace a viditelnosti způsobených mechanismem současného systému, který je založen na ad hoc dobrovolných příspěvcích, závislých na různých rozhodovacích procesech jednotlivých států.

Nedávné sdělení Komise ohledně úlohy civilní ochrany a humanitární pomoci si klade za cíl právě položení základů pro účinnější a ucelenější součinnost kroků podniknutých na vnitrostátní, regionální i místní úrovni. Lisabonská smlouva vytváří příležitost pro rozvíjení důkladnějších, koordinovaných a funkčních nástrojů pro reakci na katastrofy. Proto nastal čas, abychom zrychlili postup, který EU nakonec přinese moderní a účinné prostředky civilní ochrany.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě týkajícího se vytvoření nástroje rychlé reakce EU, protože jsem přesvědčen, že Evropská unie musí náležitě usilovat o to, aby byla schopná koordinovaně a účinně reagovat na různé závažné katastrofy, k nimž v poslední době dochází.

Potřeba ucelenější reakce byla zdůrazněna i v posledním sdělení Komise nazvaném „o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy“, které zahrnovalo akční plán s cílem zavést integrovanější koordinaci mezi různými nástroji reakce na katastrofy. Souhlasím s paní Zanicchiovou, že je načase, abychom si uvědomili politický význam posílení schopnosti EU reagovat na katastrofy a abychom za tímto účelem využili veškerých dostupných prostředků.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která:

připomíná klíčovou úlohu vysoké představitelky/místopředsedkyně při koordinaci činností EU ve třetích zemích a regionech;

zdůrazňuje, že struktura a pracovní metody Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) by se měly zaměřit na zajištění soudržnosti a konzistentnosti činnosti EU v krizových situacích;

vyzývá proto Radu, aby poskytla vysoké představitelce / místopředsedkyni trvalý mandát, který jí umožní aktivovat krizovou skupinu složenou ze zástupců všech příslušných útvarů Komise a Rady a všech plánovacích kapacit EU (MIC, CMPD, EUMS, CPCC) ke koordinaci reakce EU v případě katastrofy, aby mohla začít pracovat rychle bez nutnosti neustále konzultovat Radu;

navrhuje, že by tato skupina by mohla být podpořena týmem zřízeným v prvních hodinách krize, mohla by se skládat z civilních (CRT, MIC), vojenských a civilně-vojenských (EUMS, CPCC) expertů a využívat zpravodajské informace ze středisek SITCEN a SATCEN;

zdůrazňuje, že je třeba zajistit optimální koordinaci reakce EU na katastrofy a dalších nástrojů EU, zejména civilních či vojenských misí a nástrojů (tj. bojových skupin).

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Rychlá reakce na katastrofy a přírodní pohromy je klíčová, neboť právě během prvních hodin po takové události je možné zachránit největší počet lidí. V posledních letech jsme bohužel svědky významného nárůstu četnosti přírodních i člověkem způsobených katastrof, které vyžadují schopnost smysluplně a bezodkladně zasáhnout. Vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství je z těchto důvodů velmi důležité, v této oblasti však bude třeba vykonat ještě mnohem více.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Počet závažných katastrof v EU i ve třetích zemích neustále stoupá, a vzhledem k tomu, a to nejen kvůli důsledkům změny klimatu nebo rostoucí urbanizaci. Katastrofami bývají nejhůře postiženy rozvojové země, které obvykle zaplatí obzvlášť vysokým počtem životů. Hospodářské ztráty způsobené katastrofami jsou v těchto zemích také obvykle mnohem větší. Vytvoření jednotky rychlé reakce umožní EU a členským státům lépe koordinovat své úsilí a přispěje k větší viditelnosti činnosti EU. Proto jsem toto doporučení podpořil. Stejně jako jeho autorka vyzývám k tomu, aby byly vynikající praktické návrhy obsažené v Barnierově zprávě brány v potaz.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Zpravodajka, paní Zanicchiová, se k otázce možnosti rychlé reakce vrátila se značným zpožděním, to však její aktuálnost nijak nezmenšilo. Jsem přesvědčen, že je povinností Evropské unie významným způsobem navýšit financování příprav, vybavení a rozšiřování jednotek rychlé reakce. V důsledku změn klimatu se budou přírodní pohromy objevovat stále častěji. Nemůžeme se obejít bez profesionálního záchranného týmu, jehož připravenost umožní rychlou lokalizaci a účinnou kontrolu nad požáry a technogenními katastrofami. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Silná a rychlá reakce je dobrá věc, která občanům Evropy i jiných států pomůže překonat ty nejhorší chvíle. Bohužel se však zdá, že se zpravodajka nijak nezajímá o posílení humanitární pomoci nebo evropského programu civilní ochrany a jde jí spíš o to, aby bylo razítko „EU“ co nejvíc vidět. Cílem jednotky rychlé reakce nesmí být propagace EU ve světě. Vzhledem k vedení Organizace spojených národů a zapojení vojenských sil při poskytování pomoci v naléhavých situacích rovněž riskujeme, že přijdeme o svoji nezávislost, což nehodlám podporovat. Z toho důvodu jsem hlasoval proti přijetí zprávy.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Zlepšení účinnosti současné schopnosti EU reagovat na katastrofy v mnoha situacích, které jsme v posledních letech řešili, se ukázalo jako nezbytné. Rád bych připomněl katastrofální povodně nebo lesní požáry, jež zasáhly řadu evropských států. Dalším příkladem je nedávná rozsáhlá ekologická havárie, k níž došlo v Maďarsku. Takovým nehodám nedokáže žádný stát na dostatečné úrovni samostatně čelit. Mezi členskými státy existuje povinnost solidarity. Zpráva uvádí kritéria, která by jednotka rychlé reakce měla splňovat, stejně jako podmínky, jimiž by se její činnost musela řídit.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Zdá se, že zpráva nesouvisí ani tak s větší účinností rozvojové pomoci nebo ochranou občanů, jako spíš s propagací a upozorňováním na značku „EU“. Z toho důvodu jsem hlasoval proti přijetí této zprávy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Potřeba účinného nástroje reakce Evropské unie na rostoucí počet závažných katastrof v posledních letech mě přiměla, abych hlasoval pro přijetí této zprávy. V posledních několika letech se často vyzývalo k tomu, aby EU zlepšila činnost své reakce, a i dnes je třeba ještě mnoho vykonat pro to, aby byl zajištěn ucelenější a viditelnější pokrok. Podle mého názoru musíme využít veškerých dostupných zdrojů, abychom tohoto cíle dosáhli, neboť jsme od roku 2008 a od posledního sdělení Komise ohledně této záležitosti pokročili směrem ke komplexnější a integrovanější reakci. Všichni očekáváme, že provedení této zprávy povede k vytvoření konkrétního akčního plánu, který postupně umožní integrovanější koordinaci mezi různými nástroji reakce na katastrofy.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě týkajícího se vytvoření nástroje rychlé reakce EU na přírodní katastrofy. Stručná analýza zkušeností získaných na Haiti jasně ukazuje, že je třeba pokračovat v reformách schopnosti EU reagovat na katastrofy, jak už jsem mimochodem uvedla ve svém vyjádření k „přístupu Společenství v oblasti prevence přírodních a člověkem způsobených katastrof“.

Rychlá a účinná reakce v naléhavých situacích je naprosto zásadní, jestliže chceme zajistit, aby EU projevovala solidaritu, ať už s členskými státy nebo s třetími zeměmi, a to vyžaduje silnou politickou vůli různých rozhodovacích orgánů.

Všeobecně se uznává, že je v současnosti vyvíjeno větší úsilí s cílem posílit soudržnost a koordinaci mezi jednotkami civilní ochrany a různými oblastmi humanitární pomoci. Je však potřeba učinit smysluplné kroky směrem k vytvoření evropské jednotky civilní ochrany, jak je rovněž uvedeno v mém vyjádření k „přístupu Společenství v oblasti prevence přírodních a člověkem způsobených katastrof“. Souhlasím se zpravodajkou: je nejvyšší čas učinit v této oblasti další pokroky, zejména tak, že budou uvedeny do praxe konkrétní návrhy uvedené v Barnierově zprávě z roku 2006.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. - (IT)Souhlasím s názorem paní Zanicchiové, že je načase, abychom si uvědomili politický význam posílení schopnosti EU reagovat na katastrofy a abychom za tímto účelem využili veškerých dostupných prostředků. Rovněž sdílím názor paní Zanicchiové, že by měly být dále vyhodnocovány povzbudivé výsledky přípravné akce z roku 2008 a že myšlenka dobrovolného sdružování prostředků členských států a jejich držení v pohotovosti pro okamžité nasazení v rámci operací EU by měla být dále rozvíjena.

V této souvislosti zpravodajka chtěla Radě a Komisi připomenout doporučení z Barnierovy zprávy, podle nějž pouze preventivní uspořádání a sdružování stávajících zdrojů může vést k vytvoření evropské jednotky civilní ochrany.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože souhlasím s tím, že je zásadní, abychom začali uvádět do praxe opatření s cílem zlepšit schopnost EU reagovat na katastrofy a posílit účinnost, koordinaci a viditelnost těchto aktivit.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Stále častější výskyt závažných přírodních i člověkem způsobených katastrof, k nimž v posledních letech v oblastech mimo Evropskou unii dochází, zvyšuje tlak na zlepšení účinnosti stávající schopnosti EU reagovat na katastrofy. Přestože tato schopnost EU se od zřízení mechanismu civilní ochrany Společenství v roce 2001 neustále zlepšuje, zpravodajka se domnívá, že k zajištění koordinované, ucelené a viditelné reakce EU je toho třeba vykonat ještě mnohem více. Potřeba ucelenější reakce byla zdůrazněna i v posledním sdělení Komise na toto téma nazvaném „o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy“, které bylo vydáno v březnu 2008. Toto sdělení bylo považováno za první krok na cestě ke schopnosti EU komplexně a integrovaně reagovat. Zahrnovalo akční plán, který obsahoval mnoho konkrétních opatření, jež by postupně vedla k integrovanější koordinaci mezi různými nástroji reakce na katastrofy. Dnes zde máme odpověď Parlamentu na tento problém.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) V nynější době, kdy kvůli změnám klimatu četnost přírodních katastrof způsobujících významné lidské, hospodářské a ekologické ztráty celosvětově stoupá, je naprosto nezbytné, aby Evropská unie dokázala rychle reagovat. Vytvoření evropské jednotky civilní ochrany dává tomuto druhu rychlé reakce jasnou strukturu. Po zemětřesení na Haiti jsme se poučili, že je třeba zvýšit účinnost, koordinaci a viditelnost Unie. Proto souhlasím s tím, aby byla civilní ochrana a humanitární pomoc začleněna do působnosti jediného komisaře. Zároveň jsem přesvědčen, že humanitární operace by měly být vždy, když to bude možné, prováděny pod koordinačním vedením OSN.

V této zprávě je Komise vyzývána, aby v zasažených oblastech vytvářela programy ve spolupráci s vládami, místními orgány a nevládními organizacemi, aby místním komunitám umožnila předcházet katastrofám a řídit je. K využití prostředků vojenské a civilní obrany by se mělo přistupovat až v nejkrajnějším případě.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Počet přírodních i člověkem způsobených katastrof stoupá, nejen pokud jde o jejich dopad a rozsah, ale v důsledku i o lidské, socioekonomické a ekologické hledisko. Z toho důvodu je EU povinna přehodnotit svoji strategii ohledně předcházení katastrofám, jejich řízení a řešení, aby její operace byly ucelenější a účinnější.

Vítám přijetí této zprávy, která nedávnou katastrofu na Haiti využívá jako případovou studii a vyzývá k vytvoření jednotky civilní ochrany Evropské unie, jež bude schopná vytvářet součinnost mezi členskými státy a evropskými orgány s cílem předcházet katastrofám a pomáhat třetím zemím, zejména v případě, kdy katastrofa zasáhne některou z rozvojových zemí. Humanitární povaha této iniciativy představuje stále konkrétnější povahu vnějších rozměrů evropské solidarity.

Považuji však za nesmírně důležité, aby byla tato iniciativa vnímána rovněž jako iniciativa, jež povede ke koordinaci a řízení katastrof, k nimž dojde na území Evropské unie. Připomínám katastrofu, která loni v lednu zničila ostrov Madeira, a na základě toho považuji za zásadní, aby byla vytvořena tato jednotka civilní ochrany, avšak zároveň aby byly co nejlépe využívány i současné mechanismy.

Zpráva: Kay Swinburne (A7-0326/2010)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Pokračují práce v oblasti finanční regulace. Hlasovala jsem pro zprávu z vlastního podnětu Evropského parlamentu, která si klade za cíl podřídit veškeré finanční produkty dohledu orgánů trhu. Nedostatečná transparentnost má nepříznivý vliv na efektivitu trhu a přispěla i k prohloubení finanční krize. Směrnice o trzích finančních nástrojů umožnila přesun tržních aktivit do prostoru lepší regulace a přehlednějšího vyjednávání. S odkazem na závěry summitu skupiny G20 v Pittsburghu ze září 2009 je cílem zprávy zajistit, aby se „se všemi standardizovanými mimoburzovními derivátovými smlouvami mělo obchodovat na burze nebo případně prostřednictvím elektronických platforem obchodování.“

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Od zavedení směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) prošly evropské finanční trhy nebývalými změnami způsobenými touto směrnicí i dalšími důvody spojenými s krizí. V důsledku toho nebylo možné dosáhnout žádoucích cílů regulace. Zavedení směrnice MiFID způsobilo fragmentaci trhů, která podpořila prudký růst strategií vysokofrekvenčního obchodování. Zatímco transakce dříve probíhaly na regulovaných trzích, přizpůsobil se trh využívání anonymních obchodních platforem (tzv. „dark pools“) pro obchodování velkých zakázek v rámci platforem křížení příkazů zadaných makléři a využívání výjimek ze směrnice MiFID pro tuto činnost, když je prováděna prostřednictvím organizovaných míst obchodování, nazývaných nepřehledné transakce. Je nezbytné uplatňovat právní předpisy, jež mají zajistit účinnou regulaci a transparentnost technologického vývoje, abychom zabránili vzniku jakýchkoli systémových rizik pro celkové fungování trhů.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Evropský parlament pokračuje v přijímání zpráv týkajících se určitých prvků finanční regulace, aniž by se přiblížil jádru celé věci. Je samozřejmě lepší, aby existovala určitá regulace finančních transakcí soukromých makléřů, případně finančních institucí. Nicméně to není podstatou celé věci.

Zpráva nepřekračuje rámec argumentů pro větší regulaci obchodních platforem, zmiňuje nutnost „zvýšení transparentnosti a bezpečnosti na trzích s finančními nástroji“ a na potřebu „rovnocenného zacházení“ s multilaterálními obchodními systémy a regulovanými trhy.

Zásadní otázkou v projednávané záležitosti je pokračující existence stále stejného starého spekulativního systému, avšak zpráva se zabývá pouze jeho podobou, a nikoliv tím nejdůležitějším aspektem: obsahem.

Co se nás týká, budeme i nadále prosazovat konec trhu s deriváty i daňových rájů, stejně jako účinnou kontrolu finančního sektoru politickými silami, a nikoliv naopak. Dokud k tomu nedojde, bude jakákoliv politika pouze kosmetickou úpravou.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Zdá se, že významným důsledkem konkurence, kterou s sebou přineslo zavedení směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), je fragmentace trhu, která sama o sobě podpořila prudký růst strategií vysokofrekvenčního obchodování. Regulace musí odrážet skutečnost, že je třeba vytvořit právní předpisy odpovídající technologickému vývoji, které zabrání vzniku mezer v legislativě, které by mohly mimovolně způsobit systémová rizika pro celkové fungování trhů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) S nedávným zavedením směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) prošly evropské finanční trhy nebývalými změnami způsobenými touto směrnicí i dalšími důvody spojenými s krizí. V důsledku toho nebylo možné dosáhnout cílů regulace zamýšlených přijetím směrnice MiFID. Zatímco transakce dříve probíhaly na regulovaných trzích, přizpůsobil se trh využívání anonymních obchodních platforem (tzv. „dark pools“) pro obchodování velkých zakázek v rámci platforem křížení příkazů zadaných makléři a využívání výjimek ze směrnice MiFID pro tuto činnost, když je prováděna prostřednictvím organizovaných míst obchodování, nazývaných nepřehledné transakce. Z těchto důvodů je nutné začít uplatňovat právní předpisy, jež mají zajistit účinnou regulaci a transparentnost technologického vývoje, abychom zabránili opětovnému vzniku systémových rizik pro celkové fungování trhů v budoucnosti.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Pořizovací náklady údajů v Evropě jsou příliš vysoké. V některých případech jsou dokonce desetkrát vyšší než ve Spojených státech. Zpráva obsahuje některé dobré návrhy na snížení těchto i dalších zbytečných nákladů. Nicméně se obávám, že autorka se se svým plánem na snížení nákladů zavedením řady dalších ustanovení vydala špatným směrem. Existuje nebezpečí, že to povede pouze k náhradě jedné byrokratické překážky jinou. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Moje rozhodnutí hlasovat pro přijetí zprávy A7-0326/2010 je v souladu s aktuální situací na evropských kapitálových trzích, které v důsledku technologickému pokroku procházejí obdobím nebývalých změn. Díky zavedení směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), která podporuje konkurenci mezi místy obchodování v oblasti výkonu služeb, se zvýšila efektivita procesu tvorby ceny, čímž se rozšířila nabídka pro investory. Fragmentace trhu však vedla k nízké transparentnosti po uskutečnění mimoburzovních obchodů (OTC, over-the-counter), a to znamená, že je třeba vytvořit účinnější regulační rámec pro souhrnné informace po uskutečnění obchodu. Dle mého mínění je nutné zajistit, aby regulační orgány byly schopny v kteroukoli chvíli zrekonstruovat každý detail transakce s cílem porozumět dynamice trhu a zapojení jeho účastníků. Vliv nových technologií a nástup nových účastníků trhu vedly ke zvýšení rychlosti obchodování a ke zlepšení přímého přístupu na trh klientů členů obchodních systémů. Přestože zavedení směrnice MiFID přineslo inovace, zdá se, že přispělo i k fragmentaci trhu. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože se domnívám, že je třeba tyto technologické novinky odpovídajícím způsobem regulovat, aby nezpůsobovaly vznik systémového rizika pro celkové fungování trhů.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Podporuji výzvu Komisi k posílení tržní infrastruktury napříč všemi obchodními místy a zúčtovacími systémy, které jim umožní lépe se vypořádat s budoucími riziky prostřednictvím zvýšené transparentnosti, posílené odolnosti a regulačnímu dohledu nad všemi souhrnnými obchody. Hlasovala jsem proto pro usnesení Evropského parlamentu, protože podporuje myšlenku, aby:

- multilaterální obchodní systémy podléhaly stejné úrovni dohledu a byly tak regulovány podobným způsobem;

- investiční firmy, které poskytují služby správy portfolia a jednají ve funkci správy portfolia, mohly těžit z nejlepších možných podmínek investičních společností;

- Komise vyhodnotila účinky stanovení minimální velikosti objednávky pro všechny nepřehledné transakce;

- firmy využívající strategie vysokofrekvenčního obchodování byly analyzovány prostřednictvím neustálých regulačních revizí algoritmů, které používají, s cílem zajistit, aby měly solidní systémy a kontrolní mechanismy.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Plně podporuji zpravodajku, poslankyni Swinburneovou, a její myšlenku prosazovat konkurenci mezi místy obchodování v oblasti výkonu služeb. Povede k rozšíření nabídky investorům, snížení transakčních nákladů a pomůže zvýšit účinnost procesu tvorby cen. V současné době existuje 136 multilaterálních obchodních systémů (MTF) a primárních burz, které dohromady tvoří organizovaná místa obchodování.

Tato organizovaná místa zabezpečují přibližně 60 % objemu obchodování a zbytek objemu zajišťují makléři prostřednictvím mimoburzovního obchodování (OTC, over-the-counter). Dvojstranné obchody, při nichž klient zadá makléřovi příkaz a ten najde vhodnou nabídku, se změnily z převážně slovních na především elektronické příkazy. I když na základě definice se na obchody mimoburzovního obchodování nevztahuje požadavek na transparentnost před uskutečněním obchodu, podle pravidel směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) stále podléhají oznamovací povinnosti.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím, že by Komise měla vyhodnotit dopad stanovení minimální velikosti objednávky na všechny nepřehledné transakce, a také možnost jeho důsledného prosazování s cílem zachovat odpovídající tok obchodování prostřednictvím přehledných obchodních platforem v zájmu určování cen.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zdá se, že významným důsledkem konkurence, kterou s sebou přineslo zavedení směrnice MiFID, je fragmentace trhu, která sama o sobě podpořila prudký nárůst strategií vysokofrekvenčního obchodování. Regulace musí počítat s tím, že je třeba vytvořit právní předpisy odpovídající technologickému vývoji, které zabrání vzniku mezer v legislativě, které by mohly mimovolně způsobit systémová rizika pro celkové fungování trhů. To je v souhrnu znění návrhu, které dnes přijal Evropský parlament.

  Peter Skinner (S&D), písemně. – Tato zpráva z vlastního podnětu stanoví rámec pro diskusi o směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID), se kterou souvisí směrnice o nejasných transakcích (OTC, over-the-counter), vzestup Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a samozřejmě i nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR). Dokonce i název zprávy umožňuje pochopení podstaty potřebných, i když mnohdy komplikovaných, změn v nařízení.

Neregulovaným trhům byl umožněn nefiltrovaný přístup na oficiální obchodovací platformy prostřednictvím sponzorování. To se musí změnit.

Stejně tak souhlasím se zpravodajkou, že je třeba zlepšit transparentnost před a po uskutečnění obchodu, a zejména s tím, aby údaje o neakciových produktech po uskutečnění obchodu byly poskytovány ve formě, která umožní jejich snadnou konsolidaci.

Porozumění dynamice trhu a vybavení regulátorů patřičnými nástroji a informacemi/údaji je naprosto nezbytné.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Banky, burzy a fondy vyvíjí nové finanční produkty a obchodní praktiky tak rychle, že směrnice o trzích finančních nástrojů je už nyní zastaralá. Oblast působnosti pravidel transparentnosti se musí rozšířit, aby zahrnovala i interní obchodovací systémy bank, a formulace výjimek musí být zúžena, aby se finanční instituce a finanční produkty nemohly vyhýbat účinnému dohledu.

Povinnost zveřejňovat údaje před a po uskutečnění obchodu, která se dříve týkala pouze akcií, bude nyní rozšířena na dluhopisy, centrálně zúčtované deriváty, strukturované produkty, fondy a certifikáty, což zvýší účinnost a transparentnost procesu tvorby cen.

Zpráva: Ana Gomes (A7-0349/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože jsem přesvědčen, že je nutné, aby Evropská unie byla připravena čelit biologickým, radiologickým a jaderným rizikům, která představují nový rozměr možných teroristických útoků, průmyslových nehod a přírodních katastrof, protože mají nadnárodní charakter a mohou způsobit značné ztráty na životech. Reakce Evropské unie na takové nebezpečí by se neměla omezit pouze na následné intervenční programy, ale začíná mnohem dříve správným skladováním, omezením přístupu a kontrolami těchto materiálů. Považuji za zásadní, aby zásah po katastrofě probíhal v rámci rozsáhlé spolupráce mezi různými orgány v daném členském státě (civilní ochranou, armádou, policií atd.) a také mezi orgány různých členských států a orgány Evropské unie. Jinými slovy považuji koordinovaný a komplexní přístup za naprosto nutný. V červnu 2009 předložila Komise akční plán Evropské unie pro bezpečnost chemických, biologických, radiologických a jaderných látek na tříleté období 2010–2012 skládající se z následujících částí: prevence, detekce, připravenost a reakce. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že rozpoznání významu každé z těchto čtyř fází má klíčový význam pro řádné provádění studií hodnotících rizika, reakce a protiopatření.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí tohoto významného usnesení, protože je nejvyšší čas, abychom věnovali pozornost biologickým, radiologickým a jaderným rizikům, která představují nový rozměr možných teroristických útoků, průmyslových nehod, přírodních katastrof, případně pandemií vzhledem k jejich nadnárodní povaze a velkému počtu obětí. Je třeba začít správným zacházením s takovými materiály, jejich řádným skladováním, omezením přístupu a kontrolami, místo pouhého vytváření následných intervenčních programů. Stejně tak následný zásah vyžaduje rozsáhlou spolupráci mezi různými orgány v daném členském státě. Z toho důvodu by měl akční plán EU pro bezpečnost chemických, biologických, radiologických a jaderných látek zajistit účinnou interakci iniciativ členských států a Evropské unie při řešení rizik vyplývajících z chemických, biologických, radiologických a jaderných látek a při přípravě potřebných zásahů.

Vzhledem k tomu, že nehody nebo útoky v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek vážně ohrožují bezpečnost obyvatel Evropské unie a mohou narušit důležitou infrastrukturu a normální fungování společnosti v jednom nebo několika členských státech Evropské unie, aniž by respektovaly hranice, podporuji usnesení Evropského parlamentu, které vyzývá Radu a Komisi, aby urychleně přehodnotily a zpřísnily akční plán na základě doporučení uvedených v této zprávě a zajistily jeho bezodkladnou realizaci.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika představují novou výzvu společnosti, a také nový rozměr možných teroristických útoků, nehod, přírodních katastrof nebo pandemií. Ráda bych při této příležitosti uvítala zprávu poslankyně Gomesové, jelikož umožní položit základy vhodného mechanismu reakce na katastrofy. V rámci přehodnocení akčního plánu EU pro bezpečnost chemických, biologických, radiologických a jaderných látek musíme vzít v úvahu návrhy, které předložil Evropský parlament, zaměřené na zlepšení základních oblastí, jež zvyšují bezpečnost v případě těchto rizik. Souhlasím, že je velmi důležité vyměňovat si osvědčené postupy se zeměmi, které disponují odbornými poznatky týkajícími se hodnocení rizik, prevence, odhalování, informování a reakce v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti.

Domnívám se, že je důležité zdůraznit nutnost udržovat řádně spravované zásoby s cílem zajistit, aby rezervy zdrojů na reakci, lékařské nebo jiné důležité vybavení byly plně funkční, moderní a aktuální. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro zprávu.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy, způsobené nehodou nebo teroristickým útokem, představují vážnou hrozbu pro bezpečnost a zdraví občanů Evropské unie a jsou příčinou znečištění životního prostředí a kontaminace. Přestože počet nehod souvisejících s chemickým, biologickým, radiologickým nebo jaderným materiálem byl dosud v Evropské unii poměrně nízký, a jejich příčinou byly průmyslové nehody nebo zvýšení objemu a celosvětové šíření nebezpečných patogenních látek, stále přetrvává riziko katastrof způsobených chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami, bez ohledu na to, zda se jedná o nehodu nebo zda byly způsobeny úmyslně. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože souhlasím s názorem zpravodajky, že Komise, jejímž cílem je zajistit účinnou interakci iniciativ členských států a Evropské unie při řešení rizik vyplývajících z chemických, biologických, radiologických a jaderných látek a při přípravě potřebných zásahů, podceňuje rizika, která nerespektují hranice EU. Jsem přesvědčen, že mezinárodní rizika spojená s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami by měla být řádně vyhodnocena a obsažena v akčním plánu EU pro tyto oblasti a z tohoto důvodu musí preventivní opatření zajistit mezinárodní rozměr, přičemž budou zdůrazňovat uplatňování mezinárodních dohod v oblasti jaderných a chemických zbraní.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Je nezbytné, abychom přijali účinný akční plán, který nám umožní čelit stávajícím a pokračujícím rizikům chemických, biologických, radiologických a jaderných katastrof na území Evropské unie. Ať náhodné nebo úmyslné, představují tyto katastrofy vážnou hrozbu a mají potenciál ničivě a dalekosáhle ovlivnit bezpečnost, prosperitu a zdraví obyvatel EU, stejně jako životní prostředí, naše kulturní dědictví a základní infrastrukturu. Naštěstí počet událostí souvisejících s chemickým, biologickým, radiologickým nebo jaderným materiálem, včetně teroristických činů, byl dosud poměrně nízký.

Akční plán poukazuje na nutnost koordinované mezinárodní reakce, jelikož následky katastrofy mají nadnárodní charakter a tento plán by měl stát na čtyřech základech: prevence, detekce, připravenost a reakce. Měl by také zajistit účinnou interakci mezi iniciativami členských států a Evropské unie s cílem řešit chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika a připravit potřebné kapacity pro reakci na ně a pro snížení jejich následků. Stejně jako zpravodajka, poslankyně Gomesová, nepochybuji o nutnosti přijmout akční plán EU, ale s politováním konstatuji, že Komise mohla být ještě ambicióznější, protože návrh akčního plánu je slabý a v několika bodech nedostatečně promyšlený.

  Cornelis de Jong (GUE/NGL), písemně. – Přestože souhlasím s většinou zprávy poslankyně Gomesové, hlasoval jsem proti jejímu přijetí, protože se příliš zaměřuje na úlohu Evropské unie při koordinaci spolupráce mezi civilním a vojenským sektorem. Vojenská oblast by měla zůstat v kompetenci členských států, a nikoliv Evropské unie a Komise. Nevidím problém v rovnocenné spolupráci členských států v případě událostí týkajících se chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti – a v případě ekologické katastrofy vyplývající z takové události je tato spolupráce zásadní – ale spatřuji obrovský problém v tom, že zpráva otevírá dveře potenciální militarizaci Evropské unie.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože se domnívám, že navrhuje účinná opatření pro prevenci, odstraňování a řízení chemických, biologických, radiologických a jaderných nehod. Je nanejvýš důležité, že zpráva podporuje myšlenku mechanismu rychlé reakce v případě chemické, biologické, radiologické nebo jaderné katastrofy na území jednoho z členských států. Tento mechanismus bude navíc založen na reakci inspirované solidaritou všech členských států Evropské unie. Dalším, neméně důležitým bodem je, že zpráva přijatá Evropským parlamentem navrhuje vytvoření smíšených evropských zásahových skupin, které budou tvořit příslušníci armády, policejního sboru a zdravotnického personálu a které budou účinně reagovat na případné chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Výsledkem kompromisů dosažených stínovou zpravodajkou ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), mojí kolegyní, paní Hankissovou, je text, o němž dnes hlasujeme, který je daleko podrobnější a vyváženější a který mnoha odborným otázkám, jež se týkají chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti, přiřazuje významnou prioritu, nejen co se týká předcházení nehodám a odpovídající reakce na přírodní katastrofy, ale také s ohledem na jasně existující nebezpečí, které představuje tento druh terorismu. Ve stále větší míře čelíme rozšířeným a nekonvenčním hrozbám a v této oblasti musí mít Evropa odpovídající strategii pro prevenci, detekci a ochranu, aby mohla zaručit bezpečí a zdraví Evropanů. Komise by měla pokračovat v tomto duchu, a proto hlasuji pro přijetí zprávy.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika dala nový rozměr teroristickým útokům, průmyslovým nehodám, přírodním katastrofám a pandemiím, vzhledem k jejich nadnárodnímu charakteru a potenciálu způsobit velké ztráty na životech. V červnu 2009 předložila Komise akční plán Evropské unie pro bezpečnost chemických, biologických, radiologických a jaderných látek, jehož pozměněné znění schválila v listopadu Rada. Plán bude prováděn v tříletém období 2010–2012 a je rozdělen do čtyř hlavních částí: prevence, detekce, připravenost a reakce. Změny předložené Radou však oslabují akční plán a také míru závaznosti plánovaných opatření, a zároveň i monitorování a kontrolu jejich provádění. Z toho důvodu vítám přijetí zprávy, jejímž cílem je svěřit Komisi posílenou regulační úlohu, protože jsem přesvědčen, že se jedná o jediný způsob, jak vyplnit stávající mezery v pravomocích delegovaných v této oblasti jednotlivými členskými státy.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Pokud by existovaly skutečné obavy z chemických, biologických, radiologických a jaderných hrozeb, netrvaly by některé členské státy Evropské unie na udržování extrémně účinných jaderných arsenálů, které mohou být použity pro vojenské účely. Stejně tak by nebyly americké jaderné zbraně rozmístěné v různých evropských zemích, což je v příkrém rozporu s jedním ze tří pilířů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která má údajně podporu.

Zpráva ponechává bez povšimnutí některá rozhodnutí, například nedávné rozhodnutí Velké Británie prodat jadernou technologii Indii, která není signatářskou zemí Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, nebo rozhodnutí Francie a Německa spolupracovat na udržování svých jaderných zbraní, přičemž tento krok pokrytecky odůvodňují „racionalizací nákladů“. Mlčí se také o pomoci hlavních mocností Evropské unie a NATO projektu umístění protiraketových systémů v Evropě, nebo o rozhodnutí NATO udržet si roli „jaderné aliance“.

V době, kdy se prohloubila krize kapitalismu, tato zpráva jasně ukazuje, že záleží na konkrétních činech, nikoli na pouhých prohlášeních: tyto činy ukazují, že kapitalistická ekonomická globalizace se i nadále spoléhá na vojenskou sílu.

  Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL), písemně. – Vysvětlení hlasování o zprávě poslankyně Gomesové o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti (A7-0349/2010). Ačkoliv se ztotožňuji s většinou zprávy, hlasovala jsem proti jejímu přijetí, protože se příliš zaměřuje na úlohu Evropské unie při koordinaci spolupráce mezi civilním a vojenským sektorem. Vojenská oblast by měla zůstat v kompetenci členských států, a nikoliv Evropské unie a Komise. Nevidím problém v rovnocenné spolupráci členských států v případě událostí týkajících se chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti – a v případě ekologické katastrofy vyplývající z takové události je tato spolupráce zásadní – ale spatřuji obrovský problém v tom, že zpráva otevírá dveře potenciální militarizaci Evropské unie.

  David Martin (S&D), písemně. – Chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika představují nový rozměr možných teroristických útoků, průmyslových nehod, přírodních katastrof, případně pandemií, protože mají nadnárodní charakter a mohou způsobit obrovské ztráty na životech. Reakce na takové nebezpečí by se neměla omezit pouze na následné intervenční programy, ale začíná mnohem dříve správným zacházením, skladováním, omezením přístupu a kontrolami těchto materiálů. Stejně tak vyžaduje zásah po katastrofě rozsáhlou spolupráci mezi různými orgány v daném členském státě (civilní ochranou, armádou, policií atd.) a také mezi orgány různých členských států a orgány Evropské unie. Hlasoval jsem pro zprávu, která stanoví právě takový koordinovaný přístup.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Není pochyb o tom, že se musíme chránit před jakýmkoli škodlivým používáním chemických, biologických, radiologických a jaderných produktů, materiálů nebo organismů. Nejvíce na pozoru bychom se však měli mít před jejich každodenním používáním. Projednávaný text ani jednou nezmiňuje, že je potřeba najít alternativu k jaderné energii. Právě ta v současné době představuje vážné riziko pro naše občany. Pokud jde o terorismus, kterému se zpráva věnuje především, proč bychom se měli spoléhat na NATO, které je samo o sobě největší hrozbou světovému míru? To vše jsou nesrovnalosti, které mi brání hlasovat pro přijetí zprávy.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Domnívám se, že Evropská unie by měla být připravena čelit jakémukoliv útoku nebo nehodě, které mohou ohrozit bezpečí a zdraví evropských občanů. Z tohoto důvodu je nezbytné přijetí akčního plánu pro chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou bezpečnost, jak k prevenci, tak reakci na jakýkoliv typ hrozby nebo nehody, ke kterým může dojít na území EU. Aktuální hrozby jsou rozmanité, což znamená, že tato problematika je složitá, ale nyní máme k dispozici odpovídající vhodné mechanismy, abychom se dokázali vypořádat s nejrůznějšími situacemi. To jsou důvody mého hlasování.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika představují nový rozměr možných teroristických útoků, průmyslových nehod, přírodních katastrof, případně pandemií, protože mají nadnárodní charakter a mohou způsobit obrovské ztráty na životech. Odpovídající reakce na takové nebezpečí musí začínat od správného zacházení, skladování, omezení přístupu a kontrol těchto materiálů. Zásahy po katastrofě vyžadují rozsáhlou spolupráci mezi různými orgány v daném členském státě a také mezi orgány různých členských států a orgány Evropské unie. Prioritou je posílení režimu nešíření zbraní a odzbrojování prostřednictvím všeobecného a bezvýhradného provádění všech souvisejících smluv a mezinárodních dohod.

Je rovněž důležité zabývat se rizikem šíření zbraní teroristy. Stejně důležité je i naléhavé zřízení evropského mechanismu reakcí na krize. Měl by koordinovat civilní a vojenské prostředky s cílem zabezpečit, aby byla Evropská unie schopna rychle řešit katastrofy způsobené chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami. Závěrem by měly být vypracovány evropské kvalitativní a bezpečnostní normy.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože v současné době, nedojde-li ke zlepšení v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti, si Evropská unie bohužel plně neuvědomí možné následky. Zpráva je pouhou vysvětlující poznámkou, nikoliv akčním plánem. Abychom byli schopni připravit ucelený dokument na téma jaderné bezpečnosti, musí se na jeho přípravě podílet odborníci se širokými zkušenostmi v oblasti jaderné energie a využití jaderných technologií. Práce na něm si vyžádá několik let, ale musí k tomu dojít. Evropská unie, a zejména Evropský parlament, nemohou takový dokument připravit samy. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, ale tu považuji za pouhý epilog rozsáhlé studie o jaderné bezpečnosti v EU. Doufám, že práce na ní začne v nejbližší budoucnosti.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Bezpečnost civilního obyvatelstva v případě možných incidentů týkajících se chemických, biologických, radiologických a jaderných látek je velmi důležitou otázkou a ambice v této oblasti by měly být v podstatě podporovány. Bohužel pokud jde o tuto zprávu, mám pocit, že se snaží bojovat proti typu terorismu, který naštěstí v takto vysoce organizované podobě v Evropě neexistuje. Jejím záměrem je tedy vytvořit větší paniku, aby pak bylo možné realizovat určitou politiku. Navíc se zdá, že zpráva se věnuje především tématu solidarity. Domnívám se, že jde-li o opatření pro předcházení terorismu, měli bychom v určitém bodě říct „dost“, a to se týká i solidarity v rámci Evropské unie. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování o zprávě.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro zvýšení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii a s potěšením jsem přijala příležitost působit v této otázce jako stínová zpravodajka. Ačkoliv je prevence a ochrana před katastrofami způsobenými uvedenými látkami v kompetenci samotných členských států, potřebujeme společný přístup k této problematice. Toto sdělení Evropské komise je krokem ke společnému akčnímu plánu zaměřenému na ochranu obyvatel EU před rozličnými katastrofami. Žijeme ve značně nestabilní době, kdy hrozby vyplývají nejen z nezodpovědné lidské činnosti a nehod, ale také z úmyslného jednání. Tato otázka je obzvlášť důležitá v mojí zemi, Litvě, která je obklopena chemickými a jadernými hrozbami. Zaprvé na dně Baltského moře leží zbytky chemických zbraní z druhé světové války, a zadruhé existují plány na výstavbu dvou jaderných elektráren poblíž litevských hranic. Musíme posoudit situaci, stávající platné bezpečnostní normy a jejich použitelnost s ohledem na současné potřeby. Pouze na základě posouzení stávající situace se můžeme rozhodnout, zda potřebujeme nové bezpečnostní normy. Rámec tohoto posouzení a nastavení norem musí být dostatečně flexibilní, aby se mohl přizpůsobit měnícím se technologiím, které nám usnadňují život, ale octnou-li se v rukou teroristů, mohou se stát smrtícími zbraněmi. Na druhou stranu by se zajišťování bezpečnosti nemělo stát důvodem nebo záminkou centralizace civilní ochrany. Přestože zavedení a dohled nad společnými bezpečnostními normami by pomohly zajistit bezpečnost, neměli bychom v každém případě vytvářet nové instituce nebo zbytečně komplikované postupy.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti ze stejných důvodů, které uvedla skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Chtěla bych zdůraznit potřebu evropského přístupu k prevenci a odhalování útoků nebo nehod, protože hrozba chemických, biologických, radiologických a jaderných útoků je „globální“, a také důraz na nutnost posílit chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou bezpečnost, chceme-li zabránit teroristickým útokům.

Ráda bych také poukázala na důležitost kompromisu, kterého dosáhly dvě největší politické skupiny, pokud jde o snížení míry, do níž měl být celý chemický průmysl povinen nahradit vysoce rizikové materiály, bez ohledu na možná rizika s tím spojená.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Nemohu jinak, než podpořit zpravodajku, poslankyni Gomesovou, a zcela souhlasit s cílem přijmout akční plán pro bezpečnost chemických, biologických, radiologických a jaderných látek. Měl by zajistit účinnou interakci iniciativ členských států a Evropské unie při řešení chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik a při přípravě potřebných protiopatření.

Nicméně souhlasím, že přijatý akční plán EU pro bezpečnost chemických, biologických, radiologických a jaderných látek je slabý a v několika místech nedostatečně promyšlený. Je naprosto nezbytné zdůraznit, že tento akční plán nabízí vhodnou příležitost k uplatňování doložky solidarity, která je zakotvena v Lisabonské smlouvě. Akční plán v podobě přijaté Radou se bohužel ani slovem o doložce solidarity nezmiňuje.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika představují nový rozměr možných teroristických útoků, průmyslových nehod, přírodních katastrof, případně pandemií, protože mají nadnárodní charakter a mohou způsobit obrovské ztráty na životech. Odpovídající reakce na takové nebezpečí by se neměla omezit pouze na následné intervenční programy, ale začíná mnohem dříve správným zacházením, skladováním, omezením přístupu a kontrolami těchto materiálů. Stejně tak vyžaduje zásah po katastrofě rozsáhlou spolupráci mezi různými orgány v daném členském státě (civilní ochranou, armádou, policií atd.) a také mezi orgány různých členských států a orgány Evropské unie. Z toho důvodu je třeba koordinovaného přístupu ke všem rizikům.

Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože vyzývá Radu a Komisi, aby urychleně přehodnotily a zpřísnily akční plán na základě doporučení uvedených v této zprávě a zajistily jeho bezodkladnou realizaci, vzhledem k tomu, že nehody nebo útoky v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek vážně ohrožují bezpečnost obyvatel Evropské unie a mohou narušit důležitou infrastrukturu a normální fungování společnosti v jednom nebo několika členských státech EU, aniž by respektovaly hranice.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Útoky s použitím chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů představují vážnou hrozbu pro evropskou veřejnost. To znamená, že je nutné uznat potřebu zavedení účinného akčního plánu s cílem zajistit odpovídající vazby mezi přístupy a iniciativami různých členských států a EU v oblasti prevence, odhalování, přípravy a reakce na události, v nichž hrají roli chemické, biologické, radiologické a jaderné látky.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika představují nový rozměr možných teroristických útoků, průmyslových nehod, přírodních katastrof, případně pandemií, protože mají nadnárodní charakter a mohou způsobit obrovské ztráty na životech. Odpovídající reakce na takové nebezpečí by se neměla omezit pouze na následné intervenční programy, ale začíná mnohem dříve správným zacházením, skladováním, omezením přístupu a kontrolami těchto materiálů. Stejně tak vyžaduje zásah po katastrofě rozsáhlou spolupráci mezi různými orgány v daném členském státě (civilní ochranou, armádou, policií atd.) a také mezi orgány různých členských států a orgány Evropské unie. Z toho důvodu je třeba koordinovaného přístupu ke všem rizikům. To je naším záměrem při přijetí zprávy.

Zpráva: Ramona Nicole Mănescu (A7-0280/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí předložené zprávy a považuji to za otázku nejvyšší důležitosti během období hospodářské a finanční krize, jelikož je potřeba zajistit harmonický rozvoj všech regionů Evropské unie. Souhlasím s obecným záměrem vytvořit třístrannou shodu mezi EU, členskými státy a regiony, jelikož modernizace, vzájemně provázaná infrastruktura a pomoc s investičními plány a rozvojovými projekty, které berou ohled na specifické charakteristiky každého regionu, jsou zásadní. Jsem také přesvědčen o nezbytnosti pokračujících investic do infrastruktury v mnoha evropských regionech, zejména na jihu a východě EU. S ohledem na různé úrovně decentralizace evropských regionů musíme najít rovnováhu při navrhování horizontálního přístupu mezi různými úrovněmi vlády a mezi všemi oblastmi činnosti. Úsilí o modernizaci a reformu správy regionů spojené s vysoce kvalitní technickou pomocí Komise jsou základními předpoklady pro zlepšení účinnosti a efektivity investic Evropské unie. Zjednodušení postupů a přidělování zdrojů ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti způsobem, který je dostupný všem zainteresovaným stranám, je nezbytné. To zajistí na jednu stranu účast všech aktérů ve společnosti a na druhou stranu lepší uplatňování programů, nástrojů a politik EU.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí tohoto významného usnesení, jelikož realizace politiky soudržnosti je převážně decentralizovaná a založená na orgánech nižší než celostátní úrovně, které přebírají odpovědnost. Souhlasím, že víceúrovňový přístup by se měl uplatňovat nejen vertikálně, ale i horizontálně, mezi subjekty na stejné úrovni, a to ve všech politikách EU se sdílenou pravomocí, včetně politiky soudržnosti, jež hraje zásadní roli při uplatňování víceúrovňové správy jako nástroj ke zlepšování kvality rozhodovacího procesu pomocí aktivního zapojení orgánů nižší než celostátní úrovně od předlegislativní fáze projednávání návrhů.

Je rovněž důležité zdůraznit, že postupy žádostí o financování jsou příliš složité a že příliš četné kontroly jsou spojené s rizikem, že odradí případné příjemce politiky soudržnosti od účinného čerpání finančních prostředků a maximalizace jejich dopadu. Musí proto existovat dostatečná správní kapacita jak na úrovni EU, tak na regionální a místní úrovni, s cílem zvýšit přidanou hodnotu politiky soudržnosti a zajistit dlouhodobý efekt prováděných činností.

  Antonello Antinoro (PPE), písemně. – (IT) Rozhodl jsem se hlasovat pro přijetí zprávy, protože je třeba vyslat jasný signál o odhodlání Evropy spolupracovat s místními, a zejména regionálními samosprávami.

V době, kdy v členských státech existují různé stupně decentralizace, musíme ukázat, že Evropský parlament se rovněž plně zapojil do procesu tvorby regionální politiky jako nástroje pro lepší správu v Evropě.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podle mého názoru je regionální politika jednou z nejdůležitějších v rámci Evropské unie. Finanční prostředky, které rozděluje po celé Evropě, přispívají k soudržnosti mezi různými regiony a pomáhají jim stát se konkurenceschopnými. Některé věci je však možné zlepšit, zejména v oblasti víceúrovňového řízení; jinými slovy v koordinaci kroků EU, členských států a místních a regionálních orgánů. Regionální politika trpí složitostí svých postupů, která často odrazuje místní subjekty od toho, aby se na ní obrátily. Nicméně navzdory těmto postupům dochází stále k příliš velkému počtu nesrovnalostí. Hlasovala jsem pro přijetí iniciativy Evropského parlamentu, která zdůrazňuje klíčovou roli místních orgánů při realizaci regionální politiky, zatímco zároveň volá po zlepšení víceúrovňové správy.

Rovněž doporučuje lepší zapojení Komise v rámci podpory regionálních subjektů i zajištění správného využití finančních prostředků.

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy z vlastního podnětu mojí kolegyně z Rumunska, poslankyně Mănescuové, o řádné správě s ohledem na regionální politiku Evropské unie: postupy podpory a kontroly ze strany Evropské komise. Vítám požadavek na zjednodušení, protože to je podmínkou lepšího porozumění a využití evropských fondů místními úředníky. Stejně jako naprostá většina mých kolegů poslanců podporuji silnou politiku soudržnosti se zachováním financování po roce 2013 a odmítám jakékoli pokusy o její opětovné zestátnění. Dovolím si čistě v osobní rovině doplnit, že nejlepším způsobem, jak tomu zabránit, je její „poevropštění“. Považuji za politováníhodné, že až příliš často se zdroje určené pro politiku soudržnosti používají na projekty, které mají regionální a někdy i národní, ale zřídka kdy evropský rozměr.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Politika soudržnosti Evropské unie je hlavním prostředkem k zajištění trvale udržitelného regionálního rozvoje. Realizace politiky soudržnosti je převážně decentralizovaná a založená na orgánech nižší než celostátní úrovně, které přebírají odpovědnost. Lisabonská smlouva umožnila územním samosprávným celkům, aby se mnohem více podílely na rozhodovacím procesu, přispěla k lepší a účinnější realizaci opatření politiky soudržnosti přizpůsobených potřebám jednotlivých regionů a jejich obyvatel. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Domnívám se, že je nutné maximalizovat potenciál územní spolupráce, která v některých regionech dosud nebyla vůbec využita, a podporovat aktivnější realizaci principu partnerství, což zajistí účinnou spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Zpráva poslankyně Mănescuové přibližuje Evropskou unii jejím občanům: prosazuje lepší kontrolu zapojení místních orgánů do rozvoje politiky soudržnosti ze strany Komise. Tento dokument je součástí procesu zjednodušování velmi složitých správních postupů zaměřeného na rozvoj našich regionů a posilování spolupráce mezi místními orgány v různých členských státech. Skutečnost, že byl přijat velkou většinou, potvrzuje význam, který se přikládá lepšímu využívání evropských fondů.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože v rámci politiky soudržnosti dochází ke zlepšování rozhodovacích procesů uplatněním víceúrovňové správy a zapojením orgánů nižší než celostátní úrovně. Dohled ze strany Komise tak, jak se v současnosti předpokládá, se považuje za nedostatečný a nemůže nahrazovat neúčinné kontrolní systémy existující na národní úrovni po dobu celého víceletého období. Pro zlepšení kontrolního systému a zvýšení pomoci poskytované orgánům nižší než celostátní úrovně je nutné, aby Komise posílila svoji dozorčí roli a postupy. Měl by být zajištěn vyšší objem investic do vnitrostátní i regionální správy, a to jak prostřednictvím finanční pomoci, tak školení, aby se zvýšila kapacita orgánů, které za řízení programů odpovídají, a jejich znalosti předpisů. Je rovněž důležité zdůraznit, že postupy žádostí o financování, které jsou příliš složité, pravděpodobně odradí případné příjemce politiky soudržnosti. Do budoucna proto musíme vypracovat uživatelsky přívětivější politiku s lépe koordinovanými pravidly strukturálního fondu.

  Philip Bradbourn (ECR), písemně. – Konzervativní poslanci Evropského parlamentu se v posledním kole zdrželi hlasování o zprávě poslankyně Mănescuové z následujících důvodů:

Zaprvé zpráva slibuje udržet vysokou úroveň financování politiky soudržnosti, avšak my jsme přesvědčeni, že Fond soudržnosti a sociální fond by neměly být účelově vázány, a že by Evropská unie měla zaměřit svoje výdaje spíše na nové výzvy, které před ní stojí, namísto starých priorit, jako je politika soudržnosti. Podle našeho názoru rovněž obsah této zprávy nepředstavuje smysluplný pokrok s ohledem na přísnější a větší kontrolu prostředků přidělovaných v rámci těchto programů; návrhy obsažené ve zprávě přinejlepším vytvářejí ještě větší zmatek v prováděcích mechanismech a kalí vodu.

Byli bychom také rádi, aby zpráva přesvědčivě řešila otázky vznesené Evropským účetním dvorem v souvislosti s financováním těchto programů, což ale vůbec nečiní. V důsledku toho se konzervativní poslanci Evropského parlamentu zdrželi v posledním kole hlasování.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Decentralizace pravomocí členských států je založena na sdílení odpovědnosti mezi různými úrovněmi vlády. Z tohoto důvodu byla posílena schopnost regionálních a místních orgánů provádět politiky Evropské unie. Souhlasím s přijetím usnesení, protože se zaměřuje na specifickou povahu místních a regionálních výzev, přičemž obrací pozornost na potřebu zvážit integrované přístupy, které zdůrazňují specifickou povahu regionů, jako jsou jejich zeměpisná a přírodní znevýhodnění, vylidňování a zvláštní charakteristiky nejodlehlejších oblastí, ale zároveň mají na zřeteli rozdíly v existujících správních procesech v různých členských státech. Tyto přístupy musí rovněž umožnit koordinaci zájmů různých zainteresovaných subjektů s cílem zajistit správu na několika úrovních. Usnesení také poukazuje na skutečnost, že postupy žádostí o financování jsou příliš složité a obsahují příliš četné kontroly, což odradí případné příjemce politiky soudržnosti, stejně jako na požadavek konzultací se širokou veřejností s cílem legitimizovat proces rozhodování. Souhlasím také, že důležitější úloha regionální a místní úrovně musí být v souladu s posílenou dozorčí rolí Komise a se zvýšenou koordinací mezi politikou soudržnosti a strukturálními politikami.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, která navrhuje posílit víceúrovňovou správu, s cílem dosáhnout většího zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni do fáze koncipování politik. Domnívám se, že zájmy občanů budou mnohem lépe zastoupeny, budou-li se regionální a místní orgány podílet na rozhodování od samého počátku.

Kromě toho je role Evropské komise při monitorování způsobu řízení strukturálních fondů neoddiskutovatelná. Nicméně tato úloha Komise jako auditora musí být ještě posílena.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Fond soudržnosti představuje více než třetinu celkového rozpočtu Evropské unie. Jeho hlavním cílem je snižování rozdílů v úrovni hospodářského rozvoje v různých regionech, přičemž se obzvlášť soustřeďuje na oblast růstu a zaměstnanosti. V deníku Financial Times však nedávno vyšel investigativní článek, který popisuje, jakým způsobem se ve skutečnosti využívají prostředky z Fondu soudržnosti, a popsaný scénář je velmi znepokojující: prostředky z Fondu se používají na účely, které rozhodně nejsou těmi zamýšlenými. Z toho důvodu považuji za zásadní posílit kontrolní postupy Komise, které se týkají žádostí o čerpání prostředků z fondu soudržnosti a jejich využití, což povede k posílení mechanismů řádné správy věcí veřejných.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Ztotožňujeme se s potřebou zajistit dodržování kritérií týkajících se efektivity, účinnosti, důslednosti a transparentnosti „ve všech stádiích plánování a provádění strukturálních fondů“. Uvědomujeme si, že „probíhající zjednodušování finančního nařízení a předpisů pro strukturální fondy“ by mohlo hrát zásadní roli při odstraňování existujících překážek pro přístup k nim, zejména pokud jde o méně rozvinuté regiony. Co se týká principu spolufinancování, zatímco si uvědomujeme důležitost převzetí odpovědnosti vnitrostátními orgány při uplatňování politiky soudržnosti, domníváme se, že s ohledem na současnou hlubokou krizi, která má obzvláště negativní dopad na některé členské státy a jejich regiony, by měla být pravidla pro spolufinancování pružnější. To umožní lepší absorpci prostředků vyčleněných na politiku soudržnosti. Zejména by se u všech strukturálních fondů měla snížit maximální míra spolufinancování na 10 %.

Stále nesouhlasíme a oponujeme některým částem zprávy. Jedním z příkladů je „řádná správa“ prosazovaná ve veřejných službách, které podle zpravodajky můžeme dosáhnout prostřednictvím partnerství „veřejných a soukromých aktérů“. Dalším příkladem je spleť nekritických odkazů na cíle strategie Evropa 2020: strategie, která se řídí liberalizací, privatizací a zvýšenou pružností trhu práce, což je přesně opačný přístup, než jsou cíle vytyčené v rámci politiky soudržnosti.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože zpráva Evropského účetního dvora za rok 2006 prokázala, že stávající kontrolní systém pro politiku soudržnosti není dostatečně účinný a míra chybovosti u proplácených výdajů byla příliš vysoká (12 %). Zpráva za rok 2008 tyto údaje potvrdila s 11 % neoprávněně proplacených prostředků. Částečně za tyto chyby nesou vinu příliš složité předpisy, kterými se řídí strukturální fondy. Ze systému sdíleného řízení, který charakterizuje politiku soudržnosti, vyplývá vysoký stupeň složitosti při výkladu a uplatňování pravidel vzhledem k velkému počtu zainteresovaných stran. Z toho důvodu by mělo dojít ke zjednodušení pravidel s cílem zajistit více uživatelsky přívětivější postupy a neodradit případné příjemce od účasti na projektech.

  David Martin (S&D), písemně. – V průběhu uplynulých desetiletí decentralizace moci v řadě členských států výrazně posílila pravomoci regionálních a místních orgánů v oblasti výkonu politik Společenství. Reformní smlouva zavedla do práva Společenství pro politiky sdílené pravomoci subsidiaritu na nižší než celostátní úrovni veřejné správy, což dnes územním orgánům umožňuje, aby se hlouběji zapojily do rozhodovacího procesu, a to jak při navrhování, tak při provádění politik, a aby se jako plnohodnotní partneři mohly podílet na dosahování cílů Společenství. Tento důležitý krok směrem k lepší víceúrovňové správě reaguje na opakované požadavky Evropského parlamentu, aby bylo posíleno zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni veřejné správy do koncipování politik při plném respektování různých vnitrostátních uspořádání.

Účinné provádění velmi závisí na tom, jak jsou politiky koncipovány; zapojení místních a regionálních orgánů také v této fázi – jako těch, kdo nejlépe znají potřeby svého území a obyvatelstva – je zárukou účinnějších výsledků ve fázi pozdější. Důraz na předlegislativní fázi rozhodovacího procesu a na přidanou hodnotu, kterou rozvoji územních strategií v EU nabízejí politiky a osvědčené postupy realizované na místní a regionální úrovni, je tudíž klíčový.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento text působí jako doplněk k vytvoření evropských makroregionů. V zájmu prosazení toho, aby tyto konkurenční klastry sloužily zájmům nedotknutelného společného trhu, navrhuje Parlament, aby na ně dohlížela Evropská komise na úkor volených vlád. Regionální politika Evropské unie by měla být zaměřena na snižování nerovnosti příjmů a životních podmínek obyvatel evropských regionů. K dosažení tohoto cíle máme ještě hodně daleko.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k jasným zeměpisným a přírodním znevýhodněním některých regionů, mimo jiné například vylidňování, jsem přesvědčen, že toto opatření je pro účinnější politiku soudržnosti zásadní. Je zásadní pro důslednější využívání Fondu soudržnosti ke snižování nerovností mezi členskými státy a regiony EU. Tímto způsobem vytvoříme proces, který bude v otázce rozdělování finančních prostředků transparentnější, méně byrokratický a spravedlivější. Výsledkem budou menší rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi konkurenceschopnosti. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Konečně! Konečně se někdo zamyslel nad takzvanou regionální politikou. Na příkladu samotného Lotyšska můžu upřímně říct, že ani já jsem nebyl schopen dostat z úředníků lotyšského ministerstva hospodářství informace o plánech na využití strukturálních fondů Evropské unie. Tyto informace jsou před občany Lotyšska drženy ve velké tajnosti. Za jakou „protislužbu“ je možné dozvědět se o plánech Evropské komise ve vztahu k Lotyšsku a případně získat finanční prostředky? Hlasoval jsem pro přijetí zprávy s nadějí, že tento proces bude zpřístupněn všem, a že nikdo nebude utajovat plány Evropské komise.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zpráva si klade za cíl posílit úlohu Komise při podpoře regionálních a místních orgánů. Jedná se o pokus rozšířit celkovou moc Komise, což je záležitost, ke které se rozhodně musím vyjádřit. Hlasoval jsem proto proti návrhu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) V posledních letech zaznamenaly místní orgány v Evropské unii vzrůstající význam. Decentralizace správy území na menší místní orgány znamená, že díky principu subsidiarity, získaly větší moc a vliv, a to zejména pokud jde o určité kompetence, které jim předaly členské státy. Výsledkem je přímý kontakt regionálních orgánů s evropskými institucemi. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy poslankyně Mănescuové, protože přesně v této situaci je potřeba větší kontroly a podpory regionálním politikám ze strany Evropské komise. Zpráva se rovněž zaměřuje na přijetí bílé knihy o územní soudržnosti, která by byla pro EU opravdovým krokem vpřed k nové víceúrovňové správě, která tvoří nedílný celek s evropskými, národními a regionálními kompetencemi.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Princip subsidiarity na nižší než celostátní úrovni, zavedený Lisabonskou smlouvou, uvádí do praxe požadavek na zapojení regionů do evropského rozhodovacího procesu. Intenzívnější dialog s Evropskou komisí zahrnuje principy řádné správy ve vztahu k regionální politice a přijetí dalších postupů pomoci a kontroly. Hlasovala jsem pro přijetí předložené zprávy, která se zabývá kompetencemi a úlohami regionálních a místních orgánů v procesu zavádění politiky soudržnosti. Regionální orgány se nyní mohou účastnit rozhodovacího procesu příměji a aktivněji. To se týká i možnosti navrhovat a provádět politiky a být považován za skutečného partnera při naplňování cílů Evropské unie.

Vítám tento důležitý krok v oblasti správy, který reaguje na opakované požadavky Evropského parlamentu, aby bylo posíleno zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni veřejné správy do koncipování a uplatňování evropských politik.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Rád bych poblahopřál zpravodajce, poslankyni Mănescuové, k její vynikající práci a vyjádřil souhlas s jejím názorem, že víceúrovňová správa umožňuje lépe využít potenciál územní spolupráce díky vztahům mezi soukromými a veřejnými subjekty ze sousedících států. Rovněž souhlasím s podporou výměny informací mezi již vytvořenými evropskými seskupeními pro územní spolupráci (ESÚS) a seskupeními, která se právě tvoří v rámci stávajících programů.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) V průběhu uplynulých desetiletí decentralizace moci v řadě členských států výrazně posílila pravomoci regionálních a místních orgánů v oblasti výkonu politik Společenství. Důraz na předlegislativní fázi rozhodovacího procesu a na přidanou hodnotu, kterou rozvoji územních strategií v EU nabízejí politiky a osvědčené postupy realizované na místní a regionální úrovni, pomáhá zajistit jejich účinnost a udržitelnost. Následující aspekty je třeba zvážit, abychom mohli posoudit, jakým způsobem můžeme zlepšit přístup víceúrovňové správy v oblasti politiky soudržnosti: vertikální a horizontální rozměry správy, nastavení skutečného partnerství s místními a regionálními orgány, územní soudržnost a spolupráce, zjednodušení pravidel na evropské i vnitrostátní úrovni (členské státy by měly zjednodušit své vnitrostátní právní předpisy a vytvořit silnější kulturu hodnocení na všech úrovních s cílem zajistit účinné kontroly a vyhnout se chybám – v roce 2008 došlo v 11 % případů k neoprávněnému proplacení prostředků).

Je třeba posílit úlohu Komise s ohledem na podporu regionálních a místních orgánů a vážně se zamyslet nad tím, jak zlepšit správu, a v důsledku toho i účinnost systému pro správu strukturálních fondů na období po roce 2013.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Domnívám se, že je třeba zlepšit správu v oblasti regionální politiky s cílem učinit řízení strukturálních fondů a politiky soudržnosti nejen účinnějším, ale také vyrovnanějším. Souhlasím s voláním zpravodajky po politice Komise, která se napříště bude více orientovat na výsledky a zaměřovat se spíše na kvalitu provádění a strategický rozvoj projektů.

Rovněž se domnívám, že evropské sítě regionů by měly rozšířit svou činnost v oblasti osvědčených postupů, a přispět tak k jejich skutečnému uplatňování v praxi.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V průběhu uplynulých desetiletí decentralizace moci v řadě členských států výrazně posílila pravomoci regionálních a místních orgánů v oblasti výkonu politik Společenství. Reformní smlouva zavedla do práva Společenství pro politiky sdílené pravomoci subsidiaritu na nižší než celostátní úrovni veřejné správy, což dnes územním orgánům umožňuje, aby se hlouběji zapojily do rozhodovacího procesu, a to jak při navrhování, tak při provádění politik, a aby se jako plnohodnotní partneři mohly podílet na dosahování cílů Společenství. Tento důležitý krok směrem k lepší víceúrovňové správě reaguje na opakované požadavky Evropského parlamentu, aby bylo posíleno zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni veřejné správy do koncipování politik při plném respektování různých vnitrostátních uspořádání.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Decentralizace státní správy přináší zvýšenou odpovědnost regionálních a místních orgánů. Jsou to právě místní orgány, které nejlépe rozumí potřebám svých regionů a jejich obyvatel, a díky tomu dokážou přizpůsobit obecné cíle vlastním možnostem a potenciálu. Pokud se členské státy ztotožní s tímto úkolem a přenesou odpovědnost na orgány na příslušné úrovni, dosáhneme úspěchu. Měli bychom podporovat přístup ze zdola, který by měl být pružný a integrovaný.

Je důležité, aby politika soudržnosti byla uživatelsky přívětivá. Je potřeba rovněž snížit administrativní náklady a zjednodušit postupy, jejichž složitá povaha v mnoha případech veden nejen k chybám, ale mnohdy odrazuje příjemce od využití pomoci, kterou mají k dispozici. Hovoříme o snížení rizika vzniku chyb, ale neměli bychom zapomínat na plány a cíle, na nichž jsme se dohodli. Mám tím na mysli inovativní opatření. Přidělili jsme inovativním metodám velkou důležitost, proto musíme počítat s rizikem a možností, že dojde k chybám. Měli bychom se proto sami sebe ptát, zda se chceme pustit do experimentální práce v duchu priorit strategie Evropa 2020, nebo zda chceme raději snížit počet chyb, což by znamenalo odrazovat naše občany od inovativní, ale v některých případech nejisté práce.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Řádná správa v evropské regionální politice je bezpodmínečně nutná, má-li být tato politika úspěšná. Musí se jí dostat náležitého prostoru na několika úrovních s cílem posílit účast všech institucí v legislativním procesu. S ohledem na to je zásadní, aby došlo k hlubšímu zapojení regionálních a místních orgánů jak v předlegislativní fázi, tak během zavádění těchto politik. Chtěl bych zdůraznit skutečnost, že Lisabonská smlouva uznává princip subsidiarity na nižší než celostátní úrovni nejen v oblasti regionální politiky, ale také horizontálně, což prakticky znamená ve všech evropských politikách.

Jsem přesvědčen, že díky početnější a kvalitnější účasti na různých úrovních rozhodování dosáhneme cíle územní soudržnosti založeného na vizi integrace. Musíme však postupovat zdola nahoru, protože to jsou právě místní a regionální instituce, které nejlépe chápou povahu problémů regionů. Územní pakt místních a regionálních orgánů týkající se strategie Evropa 2020 může významně přispět k dosažení cíle inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Principy partnerství a spolufinancování přispějí k větší odpovědnosti těchto orgánů a dozorčí úloha Evropské komise by měla být posílena, zejména prostřednictvím zlepšeného systému kontroly a auditu.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože přichází s důležitými požadavky na Komisi, aby posílila svoji dozorčí úlohu s cílem snížit míru chybovosti, na kterou upozornila nedávná zpráva evropského účetního dvora. Komise by měla rovněž konzultovat místní a regionální orgány během všech legislativních fází, které se týkají regionů, aby zvýšila jejich odpovědnost za politiku, která bude více zaměřena na výsledky. To by zároveň pomohlo ke snížení míry chybovosti, zlepšení kontrolních systémů a zvýšení pomoci orgánům na nižší než celostátní úrovni a příjemcům. Domnívám se, že zpráva dělá hodně pro podporu hlubší spolupráce mezi regiony v různých členských státech, což bude mít pouze pozitivní vliv na dosažení cílů politiky soudržnosti v celé Evropské unii a zajištění harmonického rozvoje regionů EU.

Zpráva: Agustín Díaz de Mera García Consuegra (A7-0342/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která si klade za cíl využívat znalostí a zkušeností styčných úředníků pro přistěhovalectví pro činnost agentury Frontex a naopak. Tato záležitost nebyla v původním nařízení přijatém v roce 2004 řešena. Je jednoznačně potřeba provést změny a zařadit do nařízení nové záležitosti, což umožní zlepšit fungování agentury Frontex. K těmto změnám a záležitostem patří například využívání informací získaných prostřednictvím sítí styčných úředníků a výměna těchto informací prostřednictvím sítě ICONet (bezpečná informační a koordinační síť pro služby řízení migrace členských států), využití Fondu pro vnější hranice pro podporu vytváření sítí styčných úředníků a usnadnění jejich provozu a v neposlední řadě také urychlení systému pro podávání pololetních zpráv. Jsem přesvědčena, že tyto změny jsou velmi aktuální a nezbytné, protože EU se musí vypořádat s větším objemem dovoleného – a také nedovoleného – přistěhovalectví.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Nařízení Rady (ES) č. 377/2004 ze dne 19. února 2004 ustanovuje síť styčných úředníků pro přistěhovalectví. Tito úředníci jsou zástupci členských států vyslaní do třetích zemí a jsou zodpovědní za podporu snah EU v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví, a to zejména shromažďováním informací pro evropskou agenturu Frontex. Nicméně koordinaci této politiky, která je stále ještě v plenkách, je možné zlepšit. Měla by se konat setkání těchto styčných úředníků se zástupci Komise a agentury Frontex. Dále by měla být podporována lepší spolupráce s dalšími subjekty, jako je Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Proto bylo považováno za nutné změnit nařízení (ES) č. 377/2004. Podpořila jsem tento text, který nejen opakuje podmínky základních práv, jež musí tato politika splňovat, ale poskytuje také prostředky, kterými je možné účinně řídit správu vnějších hranic EU.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Souhlasím se změnou nařízení, jejímž cílem je posílit spolupráci mezi agenturou Frontex a styčnými úředníky pro přistěhovalectví. Aktivnější spolupráce by napomohla tomu, aby agentura Frontex vykonávala své hlavní funkce v boji proti nedovolenému přistěhovalectví, tedy předcházení nedovolenému přistěhovalectví a návratu ilegálních přistěhovalců. Protože se činnost agentury týká přistěhovalectví na území EU, styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní do třetích zemí mohou rozhodujícím způsobem přispět k dosažení cílů agentury Frontex mimo Unii.

Agentura by tak měla možnost efektivněji si vyměňovat informace s kompetentními úřady třetích zemí nebo s mezinárodními organizacemi o otázkách týkajících se kontroly hranic EU, a to prostřednictvím školení pohraniční stráže, výměny provozních informací a společných činností. Výměnu informací by bylo možné provádět prostřednictvím sítě ICONet (bezpečná informační a koordinační síť pro služby řízení migrace členských států).

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu Evropského parlamentu, protože s nárůstem migračních toků je důležité vytvořit sítě styčných úředníků. Vzhledem k tomu, že současná hospodářská, finanční a sociální krize přiměla více lidí k migraci, musí Evropská unie udělat vše pro to, aby byly imigrační toky náležitě řízeny. Vytvoření sítí by nejen pomohlo regulovat dovolené, neřízené i nedovolené přistěhovalectví, ale usnadnilo by také operativní spolupráci mezi členskými státy a urychlilo by systém pro podávání pololetních zpráv. Kromě toho by užší spolupráce úředníků byla zárukou lepší výměny odborných znalostí a vztahů s kolegy působícími ve třetích zemích. Chtěla bych zdůraznit, že orgány Evropské unie by měly neustále usilovat o zajištění bezpečného a rychlého imigračního procesu a zaručit, aby byli občané EU chráněni před možným nebezpečím v podobě neřízeného a nedovoleného přistěhovalectví. Toho je možné dosáhnout pouze za použití všech existujících účinných nástrojů mezinárodní a vnitřní spolupráce.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Domnívám se, že postoj Parlamentu ke změnám nařízení Rady (ES) č. 377/2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví přispívá k patřičnému řízení dovolených i nedovolených či utajovaných migračních toků. Je totiž potřeba posílit součinnost a operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi, zejména prostřednictvím styčných úředníků. Domnívám se také, že je naprosto nezbytné analyzovat činnost sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví v krajích a/nebo zemích zvláštního zájmu pro Evropskou unii, zejména pokud podmínky těchto regionů a/nebo zemí mají vliv na nedovolené přistěhovalectví nebo problematiku lidských práv. Co se týče Komise, měla by vypracovat doporučení v oblasti rozvoje sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví, protože jejím cílem je dále posílit agenturu Frontex, která dělá vše pro to, aby podporovala myšlenku „pevnosti Evropa“. Jinými slovy je jejím cílem nahradit pokrok potřebný v imigrační politice a azylové politice represivními politikami, které jsou nejen v rozporu se základními zásadami a právy, ale které jsou také neúčinné a mají katastrofální dopad na hostitelské země, původní obyvatele i na životy uprchlíků a přistěhovalců.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože si myslím, že významným způsobem zlepšuje řízení přílivu přistěhovalců v Evropské unii. Posílení pravomocí styčných úředníků pro přistěhovalectví působících ve třetích zemích pomůže agentuře Frontex jako celku fungovat efektivněji, protože bude pracovat na základě informací a pomoci ze strany těchto úředníků. Dalším, neméně důležitým bodem je to, že tito styční úředníci budou povinni dodržovat v průběhu své mise základní práva. Pro kontrolu dodržování těchto práv budou Evropskému parlamentu samozřejmě předkládány pravidelné zprávy.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V návaznosti na oficiální vytvoření Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) se ukázalo jako nutné co nejlépe využít zdrojů hranic Unie. V této souvislosti vyvstává potřeba vytvořit užší spolupráci mezi sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví a agenturou Frontex. Využitím schopností styčných úředníků pro přistěhovalectví i agentury Frontex a na základě výměny informací získaných ze sítí styčných úředníků prostřednictvím informační a koordinační sítě pro služby řízení migrace členských států bude agentura Frontex moci lépe analyzovat rizika a také více spolupracovat v oblasti dovoleného a nedovoleného přistěhovalectví.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Jako stínová zpravodajka pro tuto záležitost jsem podpořila zprávu pana Díaze de Mery, která nám umožnila přesáhnout rámec technických změn navržených Komisí lepším pochopením složitosti a nedostatku transparentnosti činnosti vykonávané styčnými úředníky pro přistěhovalectví. V souvislosti se „smíšenými“ migračními toky je opravdu důležité, aby tito úředníci v rámci své činnosti více dbali na lidská práva a dodržovali je. V úkolech prováděných styčnými úředníky pro přistěhovalectví se musí projevit také větší transparentnost a demokratická kontrola, což se nyní týká posílení výměny informací mezi Evropským parlamentem na jedné straně a takovými organizacemi, jako je například Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, na straně druhé. Vzhledem k opozici Rady se zdá, že kompromis v oblasti terminologie („nedovolené“ přistěhovalectví versus „neřízené“ přistěhovalectví), kterého bylo nakonec dosaženo, je vyhovující, což však může být pouze prvním krokem. Evropské orgány budou muset splnit své závazky.

  Jean-Marie Le Pen (NI), písemně. – (FR) Výměna osvědčených postupů mezi policejními sbory různých zemí je někdy nezbytná a její cíle jsou chvályhodné. Neměli bychom však zapomenout na to, že mezinárodní policejní spolupráce existovala už v 19. století, tedy dávno před evropskou integrací. Tato zpráva v souvislosti s agenturou Frontex (evropskou agenturou na vnějších hranicích členských států) navrhuje zlepšení výměny informací o nedovolených migračních tocích, nedovoleném přistěhovalectví a deportaci osob s neoprávněným pobytem, včetně zavedení sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví. Člověk by mohl tuto novou iniciativu, kterou chce většina Evropanů, přivítat, kdyby byla opravdu zaměřena na výrazné snížení přistěhovalectví. Avšak realita je úplně jiná a tato agentura není úspěšná, podobně jako nejsou úspěšná opatření přijatá vládami členských států. Francie a Evropa jsou zaplaveny přistěhovalci. Podle „oficiálních“ údajů Evropské unie přichází nelegálně do Evropy každý rok přibližně 900 000 lidí. Vzhledem k tomu, že nelegální přistěhovalci, a dokonce i zločinci ze zahraničí, nejsou vraceni do své země původu, člověk má právo se ptát, kolik dalších ustanovení bude potřeba k tomu, aby byly migrační toky zastaveny, když neexistuje skutečná politická odvaha podpořená konkrétními kroky.

  David Martin (S&D), písemně. – Návrh, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 337/2004, má za cíl využívat znalostí a zkušeností styčných úředníků pro přistěhovalectví a agentury Frontex ku prospěchu obou stran, což je záležitost, která nebyla v původním nařízení řešena.

Pozměňovací návrh má následující cíle: využít znalostí styčných úředníků a agentury Frontex k jejich vzájemnému prospěchu, využívat informací získaných prostřednictvím sítí styčných úředníků a výměnu těchto informací prostřednictvím sítě ICONet (bezpečné informační a koordinační sítě pro služby řízení migrace členských států), využít Fond pro vnější hranice pro podporu vytváření sítí styčných úředníků a usnadnění jejich provozu a v neposlední řadě urychlit systém pro podávání pololetních zpráv. Vítám toto opatření.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V návaznosti na oficiální vytvoření Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) se ukázalo jako nutné co nejlépe využít zdrojů hranic Unie. V této souvislosti vyvstává potřeba vytvořit užší spolupráci mezi různými sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví a agenturou Frontex. Výměnou informací a schopností mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví a agenturou Frontex prostřednictvím informační a koordinační sítě pro služby řízení migrace členských států bude agentura Frontex moci lépe analyzovat rizika a také více spolupracovat v oblasti dovoleného a nedovoleného přistěhovalectví.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Jsem pro toto nařízení, jehož cílem je změnit nařízení ze dne 19. února 2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví. Tyto změny jsou nutné v důsledku toho, jakým způsobem se vyvíjejí a jsou používány evropské právní předpisy v této oblasti. Toto nové nařízení obsahuje ustanovení, která se týkají mimo jiné těchto oblastí: • právního základu mezi agenturou Frontex a styčnými úředníky, • lepšího využití sítě ICONet a • větší racionalizace systémů podávání zpráv týkajících se činností sítě. Doufáme, že díky této nové právní úpravě bude síť úředníků pro přistěhovalectví efektivnější.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Agentura Frontex pro ochranu hranic hraje důležitou roli v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví. S tím lze účinně bojovat jen v tranzitních zemích. Hustá síť styčných úředníků pro přistěhovalectví a jejich úzká spolupráce je proto rozumným opatřením, které nám umožní účinně bojovat proti masovému přistěhovalectví do Evropy se všemi negativními důsledky pro obyvatele Evropy. To však bude pouze tehdy, budou-li informace a hodnocení styčných úředníků poskytnuty agentuře Frontex a vnitrostátním orgánům co nejrychleji a bez byrokracie. Zejména v oblasti spolupráce je stále prostor pro zlepšení, čehož je potřeba vzhledem k problematice přistěhovalectví využít. Pravomoci agentury Frontex by se souhlasem členských států měly být co nejrychleji posíleny, aby tak bylo zajištěno, že je její činnost jednotná a účinná, zvláště na vnějších hranicích.

Bude důležité mít komplexní strategii týkající se lepší ochrany vnějších hranic EU a lepšího řešení příčin emigrace ze zemí původu emigrantů. To je úkolem Komise. Ačkoli zpráva se těmito oblastmi dostatečně nezabývá, představuje zlepšení současné situace, a proto jsem pro ni hlasoval.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 377/2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví, zavádí změny, jejichž cílem je vzájemně využít znalostí a zkušeností styčných úředníků pro přistěhovalectví a Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex). Bez této sítě styčných úředníků by agentura Frontex vlastně nemohla plně fungovat.

Souhlasím s cíli navrhovaného pozměňovacího návrhu, zejména s těmito: s kroky zaměřenými na maximální využití znalostí a zkušeností styčných úředníků a agentury Frontex, s využitím informací získaných prostřednictvím sítě styčných zástupců v rámci informační a koordinační sítě pro služby řízení migrace členských států, s povolením k využití Fondu pro vnější hranice pro podporu vytváření sítí styčných úředníků a usnadnění jejich provozu a v neposlední řadě se zlepšením systému podávání pololetních zpráv o činnosti.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Souhlasím s panem Díazem de Merou Garcíou Consuegrou, že styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní do třetích zemí by na základě svých pravomocí mohli rozhodujícím způsobem přispět k tomu, aby agentura Frontex dosáhla svých cílů, zejména pokud uvážíme, že agentura nemá mimo Evropskou unii žádné zastoupení.

Rovněž podporuji pozměňovací návrh, který bude mít tyto cíle: využít znalostí styčných úředníků a agentury Frontex ke vzájemnému prospěchu; využít informací získaných sítěmi styčných úředníků a umožnit výměnu informací prostřednictvím sítě ICONet (bezpečná informační a koordinační síť pro služby řízení migrace členských států); využít Fond pro vnější hranice pro podporu vytváření sítí styčných úředníků a usnadnění jejich provozu a v neposlední řadě urychlit systém podávání pololetních zpráv.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Domnívám se, že změna nařízení je nezbytná pro zajištění skutečné platformy pro výměnu informací mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví a Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie. Výměna informací určitě zvýší hodnotu činnosti obou stran.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Když bylo nařízení, které je nyní měněno, dne 19. února 2004 přijato, nebyla agentura Frontex ještě oficiálně zřízena. Stalo se tak o osm měsíců později, dne 26. října 2004, kdy Rada přijala nařízení o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích. Na základě pravomocí stanovených v jejím jednacím řádu je agentura Frontex odpovědná za provádění analýzy rizik na základě informací získaných ze strany příslušných orgánů v členských státech, za podporu operativní spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi a za spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, například prostřednictvím výměny zkušeností v oblasti hraničních kontrol, školení pohraniční stráže, výměny provozních informací a společných činností. Změny, které jsou zde navrhovány, jsou přiměřené a nezbytné. Obtížné období, kterým Evropská unie prochází, vyžaduje náležité řízení přílivu přistěhovalců. Mělo by mít dva aspekty: řízení dovoleného přistěhovalectví a řízení nedovoleného a tajného přistěhovalectví.

Zpráva: Véronique Mathieu (A7-0265/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože ekonomické přistěhovalectví je pro EU stále závažnější výzvou. Proto musí EU vytvořit vyvážené cesty pro legální přistěhovalectví, které se snaží vyhovět potřebám našich trhů práce a zároveň zohledňují demografické a ekonomické problémy, kterým bude Evropská unie v brzké budoucnosti čelit. Jsem přesvědčena, že přijetí této směrnice zjednoduší postupy přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání, sníží administrativní náklady a také usnadní kontrolu lidí, kteří jsou přijati na území členského státu a získají pracovní povolení.

Co se týče zjednodušeného postupu, musím zdůraznit, že musí být zajištěno provádění právních předpisů a transparentnost rozhodování ze strany vnitrostátních orgánů. Souhlasím se zpravodajem, že tato rozhodnutí o přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem získání pracovní síly mají velký vliv na život dotyčných osob, a proto musí být prováděna zcela transparentním způsobem.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Směrnice o jediném povolení k pobytu a výkonu práce ve všech členských státech EU a zpráva Evropského parlamentu o této směrnici chápou přistěhovalce jako levnou pracovní sílu vydanou napospas krutému využívání kapitálem. Přistěhovalec bude mít právo k pobytu na území členského státu EU pouze tehdy, pokud bude svou prací plnit pokladnu plutokracie. Jinak bude považován za nelegálního přistěhovalce a bude s ním zacházeno jako s nechtěným objektem, s možností uvěznění až na 18 měsíců a vyhnání ze země. Přistěhovalci se od místních pracovníků v členských státech EU ničím neliší. Spojuje je stejný osud pracovníka, využívaného člověka, tvůrce bohatství, kterého se zmocní kapitál. Boj za spravedlivé požadavky přistěhovalců, za jejich legalizaci, za odstranění práce na černém trhu a bez pojištění, za vyšší platy a mzdy, za stejný denní plat za stejnou denní práci, za plnou ochranu sociálních a občanských práv a za zrušení dublinské dohody je bojem společným.

Problémy přistěhovalců budou řešitelné pouze začleněním přistěhovalců do dělnického hnutí a posílením jeho boje proti místní protiobčanské a šovinistické politice EU a jejích buržoazních vlád, které jsou zodpovědné za chudobu a bídu místních a zahraničních pracovníků v EU a na celém světě.

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Jsem přesvědčen, že proti nedovolenému přistěhovalectví a nehlášené práci budeme moci účinně bojovat pouze prostřednictvím vyvážených cest pro legální přistěhovalectví, které zohledňují potřeby trhu práce.

Výhody vyplývající z přijetí této směrnice jsou zřejmé: vydávání jediného dokumentu zahrnujícího povolení k pobytu i k přístupu na trh práce představuje značné zjednodušení přijímacího systému, snížení nákladů a snížení doby vyřizování žádostí.

Přijetí této směrnice je nezbytné pro to, aby byla zavedena další opatření týkající se sezónních pracovníků a pracovníků přeložených v rámci podniku, a proto doufám, že bude přijata co nejdříve a patřičně zohlední pravomoci členských států rozhodovat o maximálních vstupních kvótách pro pracovníky ze třetích zemí.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Ve středu jsme hlasovali o návrhu směrnice mé kolegyně Véronique Mathieuové na vytvoření jednotného povolení k pobytu a výkonu práce pro migrující pracovníky. Hlasovala jsem pro tento text. Bohužel nebyl přijat. Tento text by umožnil sladit systém vztahující se na zahraniční pracovníky, a tím vyřešit sociální dumping. Účinnější regulace nedovoleného přistěhovalectví umožní Unii dohlédnout na případy nehlášené práce a nelegální pracovníky. Socialisté byli proti této směrnici pod záminkou, že z její působnosti byly některé kategorie vyloučeny. Ale postoj liberálů byl naprosto nečekaný a vedl k tomu, že byl text zamítnut. Když viděli jeden z jejich postojů k zamítnutému pozměňovacímu návrhu, hlasovali proti celému textu, aniž by nás předem upozornili na to, jaký význam tomuto bodu přikládají. Rok pečlivé práce tak přišel vniveč.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Lidé si musí uvědomit, že Evropský parlament není podřízen Radě. Od této chvíle musí brát členské státy poslance EP vážně, i pokud jde o problematiku přistěhovalectví. Řádný legislativní postup je realitou. Návrh směrnice o jediném povolení pro státní příslušníky třetích zemí byl na plenárním zasedání zamítnut: to je ze strany Parlamentu silný signál, protože se jednalo o klíčovou problematiku. Již roky mluvíme o vytvoření jediného povolení pro státní příslušníky třetích zemí, kteří chtějí žít a pracovat v jiném členském státě. Pro začátek to byla chvályhodná iniciativa, ale pozměňovací návrhy předložené skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) ve své podobě popírají samu podstatu jediného povolení. Míří také proti rovnému zacházení se všemi lidmi a vytvářejí různé kategorie pracovníků, což je prostě nepřijatelné.

Rovné zacházení nesmí být ohroženo. V reakci na tyto pozměňovací návrhy PPE hlasovala většina proti konečnému návrhu: byl zamítnut 350 hlasy proti 306 a bude muset být vrácen Evropské komisi. Musíme postupovat lépe: říct ano odpovědné společné imigrační politice a ne politice restriktivní a diskriminační!

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Když dnes Evropský parlament hlasoval o směrnici o jediném povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí, zablokoval návrh Evropské komise a vrátil jej příslušným parlamentním výborům, aby zlepšily obsah návrh směrnice. Toto hlasování je vítězstvím skupiny Pokroková aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a všech pracovníků v Evropské unii. Chtěla bych zdůraznit, že vzhledem k tomu, že rámec směrnice, který nám byl přislíben, byl z návrhu Komise odstraněn, protože některé kategorie pracovníků, jako jsou sezónní pracovníci, osoby přeložené v rámci podniku a uprchlíci, byly z jejího obsahu odstraněny, nemohl Evropský parlament takovou směrnici schválit. Tato směrnice by měla být obecnou rámcovou směrnicí o právech pracovníků ze třetích zemí a měla by sloužit jako rámec pro zvláštní směrnice, protože jedině tak bude dosaženo cíle Evropské unie v oblasti společné migrační politiky. Tímto hlasováním jsme prokázali, že Evropská unie nemůže mít dvojí trh práce, na kterém bude měřeno dvojím metrem, protože by to ohrozilo všechny společenské normy, které jsme dosud získali.

  Cornelis de Jong (GUE/NGL), písemně. – Hlasoval jsem pro pozměňovací návrhy 30, 34, 65, 103, 109 a 114, protože i když plně podporuji Mezinárodní úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků, domnívám se, že regulace přístupu na pracovní trhy, k programům sociálního zabezpečení a veřejného bydlení jsou záležitosti, které mají být regulovány na úrovni členských států, a nikoli na úrovni Společenství. Ratifikací výše uvedené úmluvy OSN se členské státy zavázaly provést ji ve svých vnitrostátních systémech, aniž by postoupily jakékoli pravomoci v této oblasti Evropské unii.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Zpráva o jediném povolení k pobytu a výkonu práce v Evropské unii nám dává příležitost přemýšlet a diskutovat o důležité roli, kterou mohou mít přistěhovalci v naší společnosti. Zásadními předpoklady pro tuto důležitou roli jsou legální vstup do země, účinná integrace a dodržování právních předpisů, které umožňují větší účast přistěhovalců na společném rozvoji komunit, do nichž se zapojí. V této souvislosti může jediné povolení, o němž jsme hlasovali, poskytnout způsob, jak řídit vstup do země a chránit práva a povinnosti všech lidí, kteří komunitu tvoří. Podpořil jsem návrh směrnice včetně těch částí, které nijak neovlivní příznivější ustanovení obsažené v právních předpisech EU a mezinárodních nástrojích. Je mi líto, že tato sněmovna nepřijala projednávaný návrh, který by podle mého názoru mohl účinně přispět k vytvoření evropského prostoru svobody a integrace mezi lidmi, kteří chtějí spolupracovat na růstu EU.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Po celá léta mluvíme o vytvoření jediného povolení pro státní příslušníky třetích zemí, kteří chtějí žít a pracovat v jiném členském státě. Jedná se o chvályhodnou iniciativu, jejímž původním cílem je zjednodušit administrativní požadavky kladené na státní příslušníky třetích zemí tím, že jim bude umožněno získat pracovní povolení a povolení k pobytu prostřednictvím systému jediného správního místa. Původní legislativní návrh stanovil, že s pracovníky ze třetích zemí by mělo být zacházeno stejně jako se státními příslušníky dané země v oblasti zaměstnaneckých práv (například přístup k sociálnímu zabezpečení, vzdělávání a odborné přípravě). Avšak podle textu ve znění vypracovaném zpravodajkou by členské státy byly oprávněny některá z těchto práv omezit. To je v rozporu se zásadou rovného zacházení a není to přijatelné. Proto jsme hlasovali většinou proti konečnému návrhu, který byl zamítnut. Formulování humánní a rozumné imigrační politiky bude pro společnost v příštích několika letech zásadní výzvou, lze to ale provést pouze na evropské úrovni, abychom nezasáhli do volebních programů a nevyvolali neuvážené reakce členských států.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Hlavní záležitostí tohoto návrhu je zavedení sjednoceného postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu a o společný soubor práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě. To předpokládá pravidla společná pro všechny členské státy, jejichž cílem je skoncovat s dosavadními rozdíly v přístupu jednotlivých zemí EU a která by zajistila, že proces poskytování právního postavení pracovníků bude v celé Unii rychlejší, jednotnější a transparentnější. Na jedné straně pomáhá legální přistěhovalectví pracovních sil, především kvalifikovaných pracovních sil, v boji proti nelegální práci a může zlepšit konkurenceschopnost ekonomiky a překonat stávající nedostatky. Na druhou stranu však nesmíme zapomenout, že v období hospodářské krize a zranitelnosti, kdy roste nezaměstnanost, musí být migrační politika v oblasti pracovní síly flexibilní, jak tvrdí Komise, ale i udržitelná a rozumná.

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. – (IT) Jsem opravdu zklamán zamítnutím zprávy paní Mathieuové o sjednoceném postupu vyřizování žádostí o povolení k pobytu a výkonu práce. Byla to vyvážená zpráva, která byla během hlasování výrazně zlepšena změnami skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), které byly přijaty díky rozhodujícímu podílu liberálů a konzervativců.

Je mi velmi líto, že skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu nerespektovala dohodu a že Evropští konzervativci a reformisté problematiku nesprávně posoudili, což otevírá dveře novému návrhu Komise, který bude oproti tomu stávajícímu pravděpodobně slabší.

Příležitost, aby legální přistěhovalci získali nezbytná povolení k pobytu a výkonu práce v rámci sjednoceného postupu na celém území Evropské unie, by byla rozhodujícím krokem vpřed a správným a logickým důsledkem nezbytného posílení boje proti nelegálnímu přistěhovalectví na základě větší spolupráce s pobřežními členskými státy a posílení agentury Frontex.

Namísto toho, jak se již stalo při mnoha jiných příležitostech, získají převahu někteří tvrdohlavci z ideologických zbytků levice, kteří s cílem nekritického otevření hranic nakonec popírají, že je třeba chránit poctivé cizince, kteří do Evropy přicházejí pracovat.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Považujeme za velmi významné, že byl většinou Evropského parlamentu zamítnut tento návrh směrnice o sjednoceném postupu vyřizování žádostí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce, protože text Parlamentu, již projednaný s Radou, sloužil pouze zájmům velkých firem a ekonomickým skupinám. Tyto skupiny vyvíjely tlak na sociální dumping, aby mohly mít zahraniční pracovní sílu, kterou by mohly využívat formou nízkých mezd a nedostatečných práv.

Pod záminkou jednotného nařízení tyto skupiny chtěly v podstatě legalizovat sociální dumping, posílit nejistotu zaměstnání, zvýšit nerovnost a otevřít cestu různým výsledkům a zákonům, aby tak ohrozily zásady rovnosti a spravedlnosti pro všechny pracovníky.

V některých ohledech chtěli vzkřísit zásadu země původu z nechvalně proslulé Bolkesteinovy směrnice, která byla po intenzívním odporu pracovníků zamítnuta. Odpor a argumenty pracovníků a odborů v různých členských státech mají nyní důsledky pro Evropský parlament, což dokazuje, že ten boj stál za to. K tomuto pozitivnímu výsledku přispěli generální stávkou dne 24. listopadu také portugalští pracující. Je však nezbytné, abychom zůstali ostražití.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) V době, kdy je registrováno téměř 25 milionů nezaměstnaných Evropanů, byla opět předložena směrnice, jejímž cílem je usnadnit přistěhovalectví uchazečů o zaměstnání. Musíte uznat, že na tom je něco obscénního. Tento text navíc směřoval k zajištění některých ekonomických a sociálních práv těchto migrujících pracovníků, údajně proto, aby se zabránilo sociálnímu dumpingu nebo nekalé soutěži s místními pracovníky nebo s pracovníky, kteří již v Evropě jsou. Tím vlastně text připouští, že přistěhovalectví stlačuje evropské mzdy a nevykompenzuje nedostatek pracovních sil, ale naopak vyúsťuje v přímou konkurenci vůči našim pracovníkům.

Některé pozměňovací návrhy, které mají za cíl prosazovat stejná práva – a stejné náklady – obyvatel a přistěhovalců, umožňovaly ve skutečnosti každému typu přistěhovalců, ať už pracujícím, či nikoli, přístup k našim sociálním dávkám. To představuje volbu mezi sociálním dumpingem a automatickými dávkami, která již není únosná ani politicky, ani finančně. Je načase rozhodnout na úrovni členských států o přehodnocení migračních toků, které se staly neúnosným ekonomickým, sociálním a kulturním břemenem, a řídit se preferencemi členských států a Společenství ve všech oblastech.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Členské státy EU musí neustále bojovat s problémem nelegálního přistěhovalectví a práce vykonávané občany třetích zemí v takzvané stínové ekonomice. Je třeba přijmout vhodná opatření umožňující s těmito problémy účinně bojovat. Zjednodušení a standardizace postupů pro vydávání povolení ke vstupu a pobytu občanům třetích zemí, aby mohli začít pracovat v jiném členském státě, pomůže nelegální přistěhovalectví omezit a zároveň umožní splnit požadavky evropských trhů na pracovní sílu. Navrhované právní předpisy ponechávají určitý prostor pro rozhodování zemí přijímajících přistěhovalce, zejména v oblasti podmínek pro odepření vstupu. Je tak zajištěno, že bude zachována odpovídající úroveň právní jistoty a že nedojde k zásahu do kompetencí členských států.

Projednávaná směrnice umožní všem členským státům, aby přijaly společný postoj k ekonomickému přistěhovalectví. Tím budou zajištěna jednak transparentní pravidla, bezpečnost a právní ochrana pracovníků, kteří jsou diskriminováni, jednak další boj proti nelegálnímu přistěhovalectví, a v neposlední řadě i opatření k boji proti nekalé soutěži. Proto souhlasím s postojem zpravodaje.

  David Martin (S&D), písemně. – V roce 2001 Komise předložila návrh směrnice o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem placeného zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti. Tento ambiciózní návrh, který se snažil vytvořit podmínky pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí, kteří chtějí vykonávat hospodářskou činnost v rámci Unie, i přes příznivé stanovisko Evropského parlamentu nepřežil první čtení v Radě a Komise jej v roce 2006 oficiálně stáhla. Vítám skutečnost, že nový právní základ poskytnutý Lisabonskou smlouvou dává tomuto návrhu dobrou šanci na přijetí.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem spolu se svou skupinou pro tuto zprávu, protože se domnívám, že dobře reaguje na velké demografické výzvy, kterým bude Evropská unie čelit v nadcházejících letech, a to tím, že stanovuje sjednocený postup pro podávání žádostí státními příslušníky třetích zemí, kteří chtějí mít povolen vstup na území členského státu, aby tam mohli pracovat, a dále tím, že jim poskytuje bezpečné právní postavení.

V důsledku zamítnutí zprávy Parlamentem dojde ke zpoždění analýzy této důležité směrnice, která by zjednodušila často složité administrativní postupy pro přijímání ekonomických přistěhovalců. Umožnila by tedy, aby trhy práce našich členských států reagovaly na současné a budoucí potřeby pracovní síly, a nabídla by způsob, jak bojovat proti vykořisťování a diskriminaci, jejichž oběťmi se tito pracovníci příliš často stávají. Směrnice se snaží o snížení rozdílů, které existují ve vnitrostátních právních předpisech: s tímto systémem jediného správního místa by bylo správní řízení jednodušší, levnější a rychlejší.

Náš návrh by nedefinoval podmínky pro přijímání státních příslušníků třetích zemí: za stanovení podmínek pro přijetí a stanovení počtu přistěhovalců, kterým bude povolen vstup na území daného členského státu za účelem výkonu práce, by vždy byly zodpovědné členské státy.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva a návrh směrnice, kterou zpráva upravuje, jsou ostudné. Zavádějí selektivní přistěhovalectví řízené požadavky trhu. Zbavují práv všechny přistěhovalce, které tyto trhy nepotřebují nebo pro něž už nemají další využití. A i když udělují omezená práva těm, kteří pracují, nabízejí možnost tato práva v budoucnu ještě více omezit. Přistěhovalci nejsou podřadní lidé! Tato směrnice je prostě nelidská. Budu hlasovat proti ní a také ji odsuzuji.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento dokument, který byl zamítnut většinou poslanců, byl právním předpisem, který by umožnil lepší řízení migračních toků. Jeho cílem bylo odstranit rozdíly mezi členskými státy v postupech týkajících se udělování povolení k pobytu a výkonu práce a poskytnout státním příslušníkům třetích zemí legálně pracujícím v EU některá práva. Tento předpis tak představoval ze dvou důvodů krok vpřed: zaprvé proto, že vytváříme nový nástroj, jehož cílem je prospěch státních příslušníků třetích zemí, kteří se chtějí přistěhovat na území členských států, tím, že jim bude poskytnut soubor práv. Zadruhé díky politickému poselství, které vysílá do zámoří, protože vyvrací názor, že Evropa je uzavřená a schopná schvalovat pouze represivní opatření, a posiluje bezpečnost v době, kdy čelíme obavám vyjádřeným v Stockholmském programu, pokud jde o vytváření flexibilní imigrační politiky s cílem podpořit hospodářský rozvoj EU. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Okolnosti, za kterých je státním příslušníkům třetích zemí povoleno pobývat a pracovat v členských státech EU, jsou záležitostí příslušného státu, nikoli Evropské unie. Skutečnost, že v některých oblastech by pravidelné přistěhovalectví vzdělaných a kvalifikovaných pracovníků mohlo být případně užitečné, nesmí vést k politice otevřených dveří, protože v první řadě by měli být zaměstnáváni vlastní obyvatelé, jinými slovy občané EU. Pokud máme v mnoha oblastech nedostatek pracovníků, měli bychom pátrat po příčinách a reagovat přizpůsobením vzdělávacích programů odpovídajícím způsobem, ale také tím, že poskytneme příležitosti k rekvalifikaci. V minulosti se opakovaně ukázalo, že migrace pracovní síly může být pro pracovníky problémem, protože potlačuje úroveň mezd a může vést také k dumpingovým cenám.

Právě proto byla například na základě urgence ze strany zemí s dobře rozvinutými sítěmi sociálního zabezpečení zavedena přechodná období pro volný pohyb pracovníků. V diskusi nesmíme zapomenout na to, že chytré podniky mohou pravidla a předpisy pro nabídku práce zneužívat. Proto jsem hlasoval proti zprávě.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože Evropská unie již mnoho let potřebuje jasná pravidla a postupy pro práva udělovaná legálním přistěhovalcům – příslušníkům třetích zemí. Tento soubor pravidel potřebujeme minimálně ze dvou důvodů. Za prvé proto, že ačkoli bychom měli stanovit preferenční systém pro pracovníky z EU, pracovníci s legálním pobytem se podílejí na hospodářském životě členských států a mají nárok na ochranu a záruky. Měli by být považováni za přínos pro hospodářství EU, a ne za hrozbu pro pracovníky EU.

Zadruhé by tato jasná pravidla přispěla k dosažení lepší kontroly přistěhovalectví. Na druhou stranu pokud se těmto pravidlům vyhneme, podpoříme nelegální přistěhovalectví a zaměstnanost a všechny důsledky, které přináší. S lítostí musím konstatovat, že zprávu odmítám a vyzývám Komisi, aby přišla s novým návrhem.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Mathieuové, protože doufám, že po mnoha letech práce budou stanoveny pokyny k vypracování směrnice, která obsahuje jednotný balík evropských pravidel týkajících se povolení a práv pro pracovníky ze třetích zemí. Na evropské směrnici jsme pracovali od roku 2001, aniž bychom viděli nějaké výsledky. Doufejme, že Rada ji teď v procesu spolurozhodování s Parlamentem schválí a že vzhledem k významu této problematiky dospějí k závěru. Jedná se o klíčový bod pro rozvoj Evropy, protože vzhledem k rostoucí poptávce po pracovní síle se stále rychleji blížíme ekonomickému přistěhovalectví, a proto je naléhavě potřeba zavést společnou regulaci v této oblasti. Je třeba podpořit dlouhodobý hospodářský rozvoj Unie, a proto musíme zjednodušit administrativní postupy týkající se povolení pro státní příslušníky třetích zemí, kteří chtějí být přijati a pracovat na území členského státu, a nabídnout jim bezpečné právní postavení. Tato směrnice nám umožní splnit současné i budoucí potřeby pracovních sil a poskytne způsob, jak bojovat proti vykořisťování a diskriminaci, jejichž obětí jsou tito pracovníci až příliš často.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která nebyla v závěrečném hlasování přijata. Učinila jsem tak, protože si myslím, že sledování přistěhovalectví v Evropské unii je základní součástí odpovědné politiky hostitelství členských států. Nejlepším způsobem, jak bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví a nelegální práci, je vytvořit vyváženou politiku pro dovolené přistěhovalectví a pobyt přistěhovalců na základě potřeb trhu práce v hostitelském státě.

V době stagnujícího hospodářského růstu je důležité nevytvářet falešná očekávání týkající se přijímání pracovníků nebo prosazovat politiky, které podporují nedostatek pracovních sil. Návrh spočívající ve vyplňování jednotné žádosti o povolení k pobytu a výkonu práce pro úřady hostitelské země by tyto obavy vyřešil.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Souhlasím se zpravodajkou paní Mathieuovou a s návrhem směrnice, která je součástí snah Evropské unie o vytvoření globální migrační politiky a rámcovým návrhem pro občany třetích zemí. Má dva cíle: a) vytvořit jednotný postup pro podávání žádosti o povolení k pobytu a výkonu práce v jiném členském státě a b) vytvořit jednotný soubor minimálních práv pracovníků ze třetích zemí, kteří mají oprávnění pobývat v EU, na základě rovného zacházení s občany EU.

  Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Dovolené přistěhovalectví do členských států EU je důležité pro hospodářský rozvoj. Přistěhovalectví pracovníků může zvýšit hospodářskou soutěž a životaschopnost a vzhledem k demografickým výzvám, kterým EU čelí v oblasti stárnutí obyvatelstva, je důležité přijmout flexibilní přistěhovaleckou politiku. Proto vítáme návrh Komise, jehož cílem je zavést sjednocený postup vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí, kteří žádají o povolení k výkonu práce a k pobytu. Návrh by měl zjednodušit složité administrativní formality při přijímání přistěhovalců a také umožnit, aby trhy práce v našich členských státech reagovaly na současné i budoucí požadavky v oblasti pracovní síly, a poskytnout nástroje pro boj proti vykořisťování a diskriminaci těchto pracovníků.

Jsme však proti pozměňovacím návrhům týkajícím se dalších dokumentů, kvůli nimž by byl návrh rozporuplný a nesmyslný. Zavedení sjednoceného postupu vyřizování žádostí a jediného dokumentu ztrácí smysl, pokud mohou všechny členské státy vydávat a požadovat další dokumenty. Tento pozměňovací návrh, v němž se uvádí, že členské státy mohou vydat doklad doplňující povolení k pobytu, který může být aktualizován nebo odejmut, pokud se změní situace na trhu práce dané osoby, byl odhlasován. Protože jsme byli s textem nespokojeni a byli bychom raději, kdyby před přijetím prošel druhým čtením, hlasovali jsme proti vůli Rady pro zařazení srovnávacích tabulek. Tabulky odhlasovány nebyly, a když jsme se ocitli v situaci, kdy by hlasování pro zprávu znamenalo, že bude v prvním čtení přijat obsah, který podle našeho názoru celý návrh na zavedení jediného dokumentu namísto několika dokumentů v rámci EU podkopává, rozhodli jsme se hlasovat proti němu.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Jedním z nejlepších způsobů boje proti nelegálnímu přistěhovalectví a práci načerno je vytvořit vyvážené cesty pro legální přistěhovalectví, které se snaží vyhovět potřebám našich trhů práce. Ekonomické přistěhovalectví je skutečností, s níž se musíme organizačně vyrovnat, je ale i nutností vzhledem k demografickým a ekonomickým problémům, kterým bude Evropská unie muset v brzké budoucnosti čelit. Přistěhovalecká politika tedy může být pojata jako mechanismus regulace, pokud jde o naši potřebu pracovních sil, čímž přispěje k uskutečňování strategie Evropa 2020.

Právo EU neomezuje pravomoc členských států uspořádat své systémy sociálního zabezpečení. Při nedostatečné harmonizaci na úrovni Unie mají právní předpisy každého členského státu stanovit podmínky, za nichž jsou dávky sociálního zabezpečení poskytovány, a také výši těchto dávek a období, po které jsou poskytovány.

Při výkonu této pravomoci by však členské státy měly jednat v souladu s právními předpisy Unie. Kromě toho musí být dodržovány pracovní podmínky, včetně mzdy a výpovědi, podmínek bezpečnosti práce a zdraví na pracovišti, pracovní doby, dovolené a disciplinárního řízení, s přihlédnutím k platným obecným kolektivním smlouvám.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie se musí připravit na budoucí demografické problémy. Záležitosti týkající se přistěhovalectví pracovní síly jsou důležité pro konkurenceschopnost a životaschopnost ekonomiky. Vyžadují vyvážený přístup i pečlivé zvažování.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) Jsem rád, že Evropský parlament tento návrh o jediném povolení zamítl. Dnešní hlasování otevírá cestu k novému jednání a říká „ne“ přidělování práv v závislosti na tržní hodnotě pracovníků. Tato směrnice, která má daleko k tomu, aby zaručila společný soubor práv pro všechny migrující pracovníky a která je založena na rovném zacházení a zákazu diskriminace, navrhla roztříštěnou koncepci dovoleného přistěhovalectví, v jejímž rámci by byl rozsah práv migrujícího pracovníka stanoven jeho tržní hodnotou. V předvečer 20. výročí podpisu Úmluvy OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků je toto hierarchické uspořádání naprosto nepřijatelné: Unie musí do nařízení konečně zapracovat závěry mnoha studií, které ukazují, že výhody – individuální i kolektivní, hospodářské a společenské – jak pro hostitelské země, tak i pro země původu, jsou podmíněny plným a účinným prosazováním práv přistěhovalců. Zelení budou této záležitosti i nadále věnovat mimořádně velkou pozornost, aby pomohli Unii vytvořit ambiciózní politiku v oblasti přistěhovalectví, která bude založena na zásadě univerzality a nedělitelnosti základních práv. To bude klíčovou záležitostí v nových debatách, které se uskuteční v důsledku zamítnutí této strašné dohody.

Zpráva: Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Carmen Romero López (A7-0354/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Cílem návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském ochranném příkazu je prevence trestné činnosti. Je založen na skutečnosti, že přestože členské státy poskytují ochranu obětem trestné činnosti v rámci vnitrostátních hranic, stalo se nezbytným vytvořit celoevropský mechanismus včasného varování a prevence. Návrh zohledňuje doporučení Stockholmského programu a postupy vyplývající ze vstupu v platnost Lisabonské smlouvy, která umožňuje vypracování zpráv o průřezových otázkách, a také první návrh evropské směrnice Rady o ochraně obětí ze dne 5. ledna 2010. Souhlasím s širším pojetím, jež umožňuje, aby se návrh vztahoval také na oběti několika různých typů trestných činů, a s pozměňovacími návrhy, které stanoví mechanismy pro zrušení evropského ochranného příkazu, pro návaznost právní ochrany, pro určení lhůty pro vykonání příkazu a pro ujasnění situace, kdy se oběť přestěhuje z jednoho členského státu do jiného.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí tohoto usnesení, protože podporuje návrh směrnice předložený Radou stanovující jednoznačná pravidla týkající se prevence trestné činnosti a zejména ochrany obětí trestných činů. Je důležité, aby oběti násilí byly chráněny proti pachatelům trestné činnosti nejenom ve svém státě, ale měly by mít k dispozici tento typ ochranných opatření také v celé Evropské unii. Přijetí a provedení této směrnice by ukázalo, že Evropská unie je odhodlána uvádět do praxe Stockholmský akční plán, iniciativu Evropské unie na udržení a rozvíjení prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Je důležité zdůraznit, že evropský ochranný příkaz by se měl vztahovat na všechny oběti trestných činů, například na oběti obchodování s lidmi, nucených sňatků, vražd ze cti, násilí na základě pohlaví, na svědky a oběti terorismu a oběti organizovaného zločinu, bez ohledu na věk a pohlaví oběti, pokud je identifikován pachatel. Ochrana obětí by navíc neměla znamenat pouze tělesnou ochranu. Je rovněž třeba brát v úvahu jejich důstojnost. Naprosto tedy souhlasím s tím, že je klíčové zahrnout do oblasti působnosti směrnice ochranu obětí, jejímž cílem je obnovit důstojnost obětí a úctu k nim jakožto lidským bytostem.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Hlasování v Parlamentu o navrhované směrnici o evropském ochranném příkazu pro oběti trestných činů vysílá důležitý signál ohledně ochrany lidí, kteří byli postiženi násilnými trestnými činy. Bohužel, i přesto, že nebylo dosaženo kvalifikované většiny v Radě poté, co se Nizozemsko postavilo na stranu zemí, které tuto iniciativu blokují, nemá to žádný dopad na důležitost dnešního hlasování.

Evropské legislativní vakuum týkající se ochrany obětí násilí je třeba vyplnit konkrétní reakcí, která se nebude omezovat jen na území členského státu, v němž je příslušná oběť přítomna, ale musí mít platnost i za hranicemi jiných členských států. Prostřednictvím spolupráce dvanácti členských států, včetně Itálie, je cílem směrnice zavést mechanismus včasného varování a ochrany obětí na území Evropské unie.

Jsem přesvědčena o důležitosti toho, aby bylo dosaženo dohody o tomto nástroji – včetně jeho politických aspektů – protože zaručí ochranu obětem všech typů trestné činnosti a stanoví omezující a zabraňující opatření proti lidem, kteří představují hrozbu. Stejně významným aspektem je možnost pro oběti trestného činu přestěhovat se do jiného členského státu a obdržet náležité informace a pomoc, jež potřebují v souvislosti s otázkou, jak mohou začít nový život, aniž by pozbyly uložených ochranných opatření.

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Myšlenku ochranného příkazu jako celek podporuji. Oběti násilí musí být zabezpečeny před tím, aby tentýž pachatel spáchal proti téže oběti stejný čin a musí být chráněny preventivními opatřeními v celé Evropské unii.

Návrh směrnice je dalším krokem k dosažení cílů Stockholmského akčního plánu a iniciativy Evropské unie na udržení a rozvíjení prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Uvědomuji si komplexnost této iniciativy. Soudní systémy členských států se liší a stejně tak i trestní a občanskoprávní řízení. Přesto jsem přesvědčen, že zpravodajkám se podařilo posílit návaznost právní ochrany, zaručit maximální ochranu obětí a zaručit právní jistotu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Na oběti násilí se vztahují ochranná opatření proti pachatelům trestných činů týkajících se těchto obětí přijatá v příslušných členských státech. Tato ochrana je ale limitována hranicemi vydávajícího členského státu a až doposud nebylo možné ochranu rozšířit za tyto hranice. Hlasovala jsem pro přijetí této nové směrnice, která umožňuje soudním orgánům členského státu, který zavedl ochranná opatření podle svého vnitrostátního práva, vydat evropský ochranný příkaz, jenž chrání oběti trestných činů na území jiných členských států. Směrnice je zjevně určena především ženským obětem násilí, avšak může být uplatněna ve vztahu ke komukoli, bez ohledu na věk, potenciální oběti a jejich příbuzné.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí návrhu směrnice o evropském ochranném příkazu, jejímž cílem je chránit oběti trestné činnosti v celé Evropské unii. Tato iniciativa si klade za cíl zavedení mechanismu soudní a policejní spolupráce mezi členskými státy takovým způsobem, aby oběti trestné činnosti, na které se vztahuje ochranné opatření v jednom členském státě, nemusely celý soudní proces potřebný k uložení ochranných opatření znovu opakovat a aby mohly být chráněny i v případě, že se rozhodnou pobývat nebo se zdržovat v jiné zemi Evropské unie.

Evropský ochranný příkaz bude vydán na žádost chráněné osoby a měl by se vztahovat nejenom na ženy, které jsou oběťmi domácího násilí, což je hlavní skupina, která jím bude chráněna, ale měl by se vztahovat i na všechny jiné oběti, jako jsou oběti obchodování s lidmi, oběti mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucených sňatků, vražd ze cti, incestu, násilí na základě pohlaví, na svědky terorismu a oběti organizovaného zločinu.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí návrhu směrnice o evropském ochranném příkazu, protože jejími stěžejními cíli jsou prevence trestné činnosti a ochrana obětí. V současné době, i v případě, že členské státy mají pro oběti k dispozici ochranné příkazy, je následné provádění limitováno hranicemi vydávajícího státu. Evropská unie musí udělat vše, co je v jejích silách, aby zamezila trestným činům a pronásledování na úrovni Společenství. Jedině tak budeme schopni zaručit bezpečné prostředí pro oběti trestných činů, aniž bychom omezili jejich právo na mobilitu. Přestože trestní, občanskoprávní a správní řízení v jednotlivých členských státech se liší, všechny země musejí spolupracovat, aby zamezily opakování týchž trestných činů týmiž pachateli na téže oběti.

Jsem přesvědčena, že je velice důležité začlenit do tohoto návrhu také aspekt morální podpory. Pro většinu obětí má trestná činnost různé psychologické a morální následky, které přetrvávají ještě dlouho po té, co byl zločin spáchán. Evropská unie se musí zabývat nejen prevencí a ochranou, ale také morální podporou pro oběti, aby mohly začít nový život v kterémkoli z členských států Evropské unie.

  Jan Březina (PPE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu o evropském ochranném příkazu, protože směřuje ke zlepšení právního postavení obětí násilných trestných činů. Zejména osoby, které jsou obětí opakovaného násilí ze strany svých blízkých a nejbližších, osoby, které se stanou obětí násilí na základě pohlaví, nebo osoby, které se stanou obětí jiných druhů trestných činů v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky ani v něm nemají bydliště, potřebují zvláštní právní ochranu. Souhlasil jsem s pozměňovacími návrhy, které omezují důvody pro odmítnutí uznání nebo zamítnutí evropského ochranného příkazu, stanoví dvacetidenní lhůtu pro vykonání příkazu či ujasňují situaci, kdy se oběť přemístí z jednoho členského státu do jiného.

Jsem rád, že se vyjasnil problém právního základu, který proti sobě postavil zejména Radu a Komisi. Určité názorové napětí mezi civilními a trestními aspekty evropského ochranného příkazu se podle mého názoru podařilo odstranit přijetím pozměňovacího návrhu, který ke spolupráci v trestních věcech přidává ještě uznávání soudních rozhodnutí. Tím se vyšlo vstříc námitce Komise, že legislativa evropského ochranného příkazu narušuje její právo výlučné iniciativy v oblasti občanského práva.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Podporuji toto usnesení, neboť jsem přesvědčena, že je věcí klíčového významu, aby se na oběti násilí vztahovala opatření pro prevenci trestných činů a ochranná opatření v celé Evropské unii. Jinými slovy, tato ochrana by se neměla omezit pouze na jednotlivé členské státy, ale měla by umožnit, aby příslušná fyzická osoba mohla pobývat nebo se zdržovat v jiných zemích Evropské unie. Toto opatření by se mělo vztahovat na oběti obchodování s lidmi, oběti mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucených sňatků, vražd ze cti, incestu, násilí na základě pohlaví, na svědky terorismu a oběti organizovaného zločinu. Za účelem dosažení tohoto cíle bude nezbytné překonat skutečnost, že právní systémy členských států jsou odlišné.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu směrnice je vyplnit mezeru ve stávajících právních předpisech týkajících se obětí trestné činnosti, které doposud neřeší problém prevence trestné činnosti a potřebu rychlého a účinného celoevropského mechanismu včasného varování a prevence za účelem ochrany obětí. Z těchto důvodů by se vytvoření evropského ochranného příkazu mělo stát důležitým způsobem ochrany obětí, bez ohledu na typ násilí, jemuž byly vystaveny. Evropský ochranný příkaz musí mít platnost napříč hranicemi jednotlivých členských států tak, aby oběti nebyly nuceny absolvovat celý soudní proces za účelem vydání ochranných opatření znovu, pokud se přestěhují do jiného členského státu.

Přestože jsme na jedné straně právě přijali právní předpisy týkající se občanských a procesních práv podezřelých v Evropské unii, nemůžeme na druhé straně zapomínat na občanská a procesní práva obětí, které jsou, zcela jednoznačně, mnohem zranitelnější a ochrany se jim nedostává v mnohem větší míře. Přijetí této směrnice je důležitým krokem směřujícím k pomoci obětem, ale doufám, že Komise může jít ještě dále a co nejdříve předloží komplexní a úplnější soubor legislativních opatření týkajících se obětí trestných činů.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském ochranném příkazu. Na rozdíl od některých členských států, které se, řekněme, staví kategoričtěji proti návrhu směrnice (Spojené království, Nizozemsko od poslední změny vlády, atd.), nesouhlasím s tím, aby byla oblast působnosti směrnice omezována na trestní řízení v nejužším slova smyslu; podporuji, aby do oblasti působnosti směrnice byl zahrnut širší rozsah řízení. Doufám, že důrazný signál, který vyslal Evropský parlament v plénu, zajistí nejenom to, že se podaří překonat současný stav, kdy jednání uvázla na mrtvém bodě v důsledku faktu, že jsou blokována menšinou v rámci Rady, ale rovněž doufám, že nadcházející maďarské předsednictví se bude touto záležitostí ještě dále podrobněji zabývat.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Poskytnutí právní ochrany obětem trestných činů má zásadní význam pro vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Z tohoto důvodu souhlasím, přes určité výhrady, s cíli tohoto návrhu, jehož účelem je zlepšit stávající právní situaci v následujících ohledech: (i) zlepšit ustanovení pro zrušení evropského ochranného příkazu; (ii) zajistit návaznost právní ochrany; (iii) omezit důvody pro odmítnutí uznání nebo zamítnutí evropského ochranného příkazu; (iv) stanovit lhůty pro vykonání příkazu; a (v) ujasnit situaci, kdy se oběť přestěhuje z jednoho členského státu do jiného.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato směrnice se týká uplatňování ochranných opatření, jejichž účelem je pomoci obětem trestných činů, kdykoli tyto činy ohrožují život fyzické osoby a její tělesné, duševní nebo sexuální zdraví či pohodu.

Ochranná opatření existují ve všech členských státech Evropské unie, ale přestávají být účinná v okamžiku, kdy příslušná osoba překročí hranice své země. Cílem Evropského ochranného příkazu je zajistit, aby ochrana poskytovaná fyzické osobě v jednom členském státě byla zachována a pokračovala rovněž v jakémkoli jiném členském státě, do nějž se dotyčná osoba přestěhuje nebo přestěhovala.

Toto je postoj, který dnes Evropský parlament přijal. 610 hlasů bylo pro, 13 hlasů proti a 56 poslanců se zdrželo hlasování. Je založen na kompromisu dohodnutém poslanci této sněmovny a zástupci belgického předsednictví Evropské unie. Text musí být ovšem ještě potvrzen kvalifikovanou většinou členských států v Radě.

Přestože většina ochranných opatření je určena pro ženy, které se staly obětí domácího násilí, nová pravidla by se měla vztahovat na všechny oběti trestných činů: jak se uvádí v přijaté zprávě: „Tato směrnice se vztahuje na ochranná opatření, jejichž cílem je ochrana všech obětí, a nikoli pouze obětí násilí páchaného na základě příslušnosti k pohlaví, přičemž se zohlední zvláštní povaha každého spáchaného trestného činu“.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Evropský ochranný příkaz je praktickým výrazem priority, kterou španělské předsednictví dává boji proti násilí páchanému na ženách. Oběti, na něž se budou vztahovat opatření, která stanoví vzdálenost, již budou muset dodržovat pachatelé, kteří se na nich dopustili násilných trestných činů, budou chráněny i za hranicemi příslušného členského státu, což jim umožní začít nový život, kde budou považovat za vhodné. Evropský ochranný příkaz bude mít stejnou právní platnost v celé Unii. Oblast působnosti textu byla rozšířena tak, aby zahrnovala rovněž ochranu „života, tělesné nebo duševní integrity, důstojnosti, osobní svobody nebo sexuální integrity“. Tato široká definice zahrnuje i trestné činy nucených sňatků, pedofilie, obchodování s lidmi, mrzačení ženských pohlavních orgánů, atd. Toto opatření splňuje prvořadý cíl prostoru svobody, bezpečnosti a práva, kterým je vybudování Evropy s ochrannými mechanismy. Hlasovala jsem proto pro přijetí tohoto textu.

  Jim Higgins (PPE), písemně. – Vítám evropský ochranný příkaz. Je to vynikající iniciativa, která zajistí, aby platnost opatření na ochranu obětí trestných činů bylo možné rozšířit z jednoho členského státu do jiného. V současné době je provádění ochranného příkazu limitováno hranicemi vydávajícího státu a oběť je tak bezbranná. Evropský ochranný příkaz představuje významný pozitivní posun vpřed v oblasti práv obětí. Je to silný nástroj, který obětem násilí nabídne bezpečnější útočiště i za hranicemi členských států. Ochranná opatření chrání více než 100 000 žen v Evropské unii. Jsem však velice znepokojen blokační menšinou na úrovni Rady, jejíž součástí je také Irsko. Doufám, že rozsáhlá podpora této zprávy na úrovni Parlamentu přesvědčí blokační menšinu, aby svůj postoj přehodnotila. Neakceptuji jejich argument, že právní základ této zprávy je nepřesný. Právní služby Rady i Parlamentu konstatovaly, že právní základ je přiměřený, a vzhledem k tomu, že je jednomyslně podporován Výborem pro právní záležitosti, ochranný příkaz nezakládá povinnost změnit vnitrostátní systémy přijímání opatření, neboť členský stát, do kterého oběť trestného činu cestuje, je žádán, aby poskytl ochranu v souladu se svým vnitrostátním právem.

  Timothy Kirkhope a Marina Yannakoudakis (ECR), písemně. – Skupina ECR plně podporuje cíle a záměry navrhovaného evropského ochranného příkazu a jsme velice rádi, že oběti násilí, terorismu, domácího zneužívání, pronásledování a/nebo sexuálního obtěžování jsou chráněny, pokud a dokud se přemisťují v rámci Evropské unie. Skupina ECR soucítí s útrapami, které může působit tělesné, duševní nebo pohlavní zneužívání a se stavem zranitelnosti, jemuž oběti vystavuje.

Nemohli jsme dnes hlasovat pro přijetí zprávy, protože jsme znepokojeni v otázce právního základu a oblasti působnosti směrnice. Základem tohoto návrhu je trestní právo; ovšem některé trestné činy, na které se má tento návrh vztahovat, spadají do občanského práva; chybí zde ale uplatnění článku 81 Smlouvy o fungování Evropské unie. Skupina ECR pociťuje znepokojení v souvislosti s účinností provádění tohoto návrhu a v souvislosti s tím, jaký signál tato anomálie vysílá veřejnosti v Evropské unii o způsobu, jímž zde tvoříme právní předpisy. Skupina ECR je pevně přesvědčena, že právní předpisy, které vytváříme na úrovni Evropské unie, musí být z právního hlediska podložené a fundované a neměly by poškozovat právní systémy členských států.

Z těchto důvodů se skupina ECR zdržela hlasování o této zprávě.

  David Martin (S&D), písemně. – Návrh směrnice o evropském ochranném příkazu předložený dvanácti členskými státy je iniciativou, která usiluje o prevenci trestné činnosti. I v případě, že členské státy mají pro oběti k dispozici ochranné příkazy, následné provádění opatření je limitováno hranicemi vydávajícího státu. Oběti se však z různých důvodů, minimálně proto, aby unikly násilí, někdy stěhují z jednoho členského státu do druhého. Po přestěhování se pak ocitají v bezbranné pozici, pokud je spolupráce soudních orgánů a donucovacích orgánů nedokáže dostatečně ochránit zavedením rychlého a účinného celoevropského mechanismu včasného varování a prevence. Vytvoření podobného systému spolupráce je cílem této iniciativy. Jednotlivá opatření členských států ukazují, že prevence trestné činnosti na celoevropské úrovni je možná v případě, že pachatel nebo skupina pachatelů trestné činnosti byli identifikováni.

  Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Díky příspěvku Rady a zejména dvou zpravodajů, a pozměňovacích návrhů, které jsme předložili ve výboru, nabízí návrh směrnice o evropském ochranném příkazu vynikající ochranu obětem bez jakýchkoli vnitrostátních legislativních omezení. Měl by být chápán jako symbol pokroku v oblasti regulace v Evropě, která postupně uskutečňuje proces směřující k tomu, aby práva a zajištění ochrany chráněných osob byla v každém členském státě stejná.

Jak zde již bylo uvedeno, evropský soudní příkaz činí ochranu obětí, které si přejí uplatňovat své právo na volný pohyb v rámci Evropské unie, rozhodnějším a rychlejším procesem. Rozdíl mezi našimi právními systémy, včetně jednotlivých typů řízení, doposud jednoznačně představuje problém. Ovšem výše vymezená oblast působnosti umožňuje našim zemím rychle se přizpůsobit novému příkazu, tím posílit naši Unii a poskytnout větší míru ochrany evropským občanům, zejména těm nejzranitelnějším.

Proto důrazně podporuji tento návrh, který by dal naději mnoha lidem, jejichž svoboda a důstojnost je každým dnem narušována a kteří nemají veškeré potřebné prostředky k tomu, aby se mohli bránit. V budoucnu by dokonce mohli začít nový život v jiné zemi.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Je to otázka té nejelementárnější spravedlnosti, aby oběť trestného činu, na kterou se vztahoval ochranný příkaz v jednom členském státě, byla také chráněna, pokud se rozhodne pobývat nebo se zdržovat v jiném státě Evropské unie. Tato nová pravidla jsme dnes přijali právě s tímto záměrem. Všechny oběti, nejenom oběti domácího násilí, by měly mít možnost, aby se na ně vztahoval evropský ochranný příkaz. Ochranná opatření existují ve všech členských státech Evropské unie, ale přestávají platit v okamžiku, kdy dotčená fyzická osoba překročí hranice své země. Cílem Evropského ochranného příkazu je zajistit, aby ochrana poskytovaná fyzické osobě v jednom členském státě byla zachována a pokračovala rovněž v jakémkoli jiném členském státě, do nějž se dotyčná osoba přestěhuje nebo přestěhovala, bez ohledu na povahu trestného činu, jehož je obětí.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Jakákoli oběť zavrženíhodného činu, která získá ochranu v jednom členském státě Evropské unie, by měla mít zajištěnu stejnou míru ochrany, pokud cestuje do jiného členského státu. Bez ohledu na skutečnost, že většina opatření se týká ženských obětí sexistického násilí, je třeba specifikovat, že tento podnět se vztahuje na jakoukoli oběť násilí, včetně dětí. Kromě toho je třeba uvítat skutečnost, že o vydání ochranného příkazu lze požádat také pro rodinu chráněné osoby. Ochrana by ale neměla být omezena jen na tělesnou ochranu oběti. Je rovněž třeba brát v úvahu lidskou důstojnost obětí. Uvědomuji si komplexnost této iniciativy a problémy, jimž by směrnice mohla v budoucnu čelit, nejenom proto, že existují potenciální rozdíly mezi soudními systémy členských států a trestním, občanskoprávním či správním řízením. Členské státy však musejí být vybízeny k tomu, aby v daném procesu pokračovaly v tomto duchu.

  Alexander Mirsky (S&D) , písemně. – (LV) Toto usnesení podporuji, a domnívám se, že tato zpráva je nejlepší ze zpráv, o nichž se hlasuje 14. prosince. Základní kritéria byla definována, všechny problémy byly důkladně rozpracovány a odůvodnění návrhu je jasné. Lidem, kteří se stali obětí trestných činů, bude nyní zajištěna ochrana ze strany soudů v každém státě Evropské unie, pokud se budou stěhovat z jednoho členského státu do jiného. To dá vyšetřujícím orgánům a státnímu žalobci příležitost provést šetření jejich případu účinným způsobem a oběti trestných činů nebudou ze strachu zamlčovat důležité informace. Rád bych vyjádřil svou vděčnost zpravodaji za jeho zprávu.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Přestože byla v nedávných letech přijata některá opatření k ochraně obětí trestných činů, poškození jsou často ponecháni na holičkách. Právníci a soudci se v rámci svého odborného vzdělávání dozvídají hodně o právech obžalovaných, ale neslyší nic o správném způsobu, jak zacházet se svědky a oběťmi, které vystupují jako svědci. Jestliže je časový průběh řízení uzpůsoben na míru pouze obžalovanému a není brán absolutně žádný zřetel na oběť, která podává v občanskoprávním sporu žalobu proti jiné osobě, je to jako políček do tváře. Je důležité v této souvislosti zajistit větší informovanost, ale platí to i pro vzdělávání zdravotnického personálu, aby bylo možné lépe rozpoznat používání domácího násilí. Otázka promlčení nároků na náhradu škody v občanskoprávním řízení má zásadní význam v případě zneužívání dětí. Součástí ochrany obětí by mělo být také to, že s našimi dětmi budou moci pracovat pouze lidé s čistým trestním rejstříkem. Jestliže jsou dnes v Lichtenštejnsku trestně stíhány případy nucených sňatků, včetně případů těchto sňatků bez souhlasu oběti, a je možné podat žalobu ve věci mrzačení ženských pohlavních orgánů u nezletilých, jasně to ukazuje potenciální nebezpečí související s tolik oslavovaným obohacením hodnotami soužití v multikulturní společnosti.

Vzhledem k tomu, že ochrana obětí je doposud pořád ještě v plenkách a poškození často nevědí, na koho by se mohli ve své vlastní zemi obrátit a jaká jsou jejich práva, je důležité, aby byla ochrana obětí harmonizována v celé Evropské unii. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském ochranném příkazu, protože Evropská unie potřebuje systém, který posílí ochranu života, bezpečnosti a tělesné, duševní a sexuální integrity občanů, kteří jsou obětí násilí. Směrnice si klade za cíl posílit ochranu obětí tohoto typu trestného činu v rámci Evropské unie, neboť ochranná opatření jsou v současné době omezena na vnitrostátní právní předpisy v rámci členských států. Účelem tohoto usnesení je vyplnit mezeru v právních předpisech s cílem zajistit, aby oběti násilí byly chráněny také za hranicemi jejich vlastních zemí a tím zaručit, že každý členský stát nabídne obětem přiměřenou ochranu. Členské státy nebudou povinny harmonizovat své vnitrostátní zákony, ale mohou je přizpůsobit tak, aby mohly být vzájemně uznávány.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem dnes pro návrh směrnice, která přijímá standardní mechanismus umožňující a posilující ochranu poskytovanou obětem trestných činů, které se přemisťují mezi jednotlivými členskými státy v rámci uplatňování vlastního práva na svobodu pohybu. Směrnice bude nyní chránit oběti před trestnými činy, které mohou ohrozit jejich život, jejich tělesnou, duševní a sexuální integritu nebo jejich osobní svobodu a konečným cílem je v budoucnosti těmto trestným činům zamezit.

V návaznosti na jednání s Radou byla směrnice zlepšena, zejména v těchto aspektech:

- byla rozšířena právní ochrana, neboť oběti již nebudou muset celý právní proces absolvovat znovu, aby si zajistily ochranu v případě, že se přestěhuje do jiného členského státu;

- podmínky, za kterých je vydáván evropský ochranný příkaz, byly zlepšeny a zjednodušeny;

- důvody pro odmítnutí uznání nebo zamítnutí evropského ochranného příkazu byly omezeny;

- byla stanovena jednoznačná lhůta pro vykonání příkazu;

- ochrana se vztahuje nejenom na tělesnou integritu, ale také na důstojnost oběti.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva jde proti již přijatému Stockholmskému akčnímu plánu, iniciativě Evropské unie na udržení a rozvíjení prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Přes problémy týkající se právního základu těchto pozměňovacích návrhů jsem se rozhodla hlasovat pro přijetí této zprávy, neboť jsem přesvědčena, že ochranná opatření pro oběti nebo potenciální oběti trestných činů jsou pozitivní věcí. Možnost rozšířit oblast působnosti právního ochranného příkazu z jednoho členského státu („vydávající stát“) do jiného členského státu, do kterého se chráněná osoba chce přestěhovat („vykonávající stát“) je významným pozitivním posunem směrem k faktickému vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii a je to ideál, s nímž se ztotožňuji.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Domácí násilí je porušením základních lidských práv a může postihnout kohokoli, bez ohledu na náboženství, barvu pleti nebo společenské postavení. V Rumunsku došlo v roce 2009 ke 35% nárůstu počtu případů domácího násilí ve srovnání s rokem 2008. Faktem zůstává, že podle údajů v roce 2010 se počet případů domácího násilí zvyšuje. Podle odhadů by každoročně případy domácího násilí měly postihovat 1 200 000 lidí ročně, ale pouze 1 % obětí násilí má tolik odvahy, aby je oznámilo příslušným úřadům.

Evropský ochranný příkaz musí být silným nástrojem, který obětem násilí nabídne bezpečnější útočiště i za hranicemi členských států. Toto opatření se bude vztahovat také na ochranu proti násilným činům páchaným skupinami lidí a bude se vztahovat na všechny oběti trestných činů, jako jsou oběti obchodování s lidmi, oběti mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucených sňatků, vražd ze cti, incestu, násilí na základě pohlaví, na svědky terorismu a oběti organizovaného zločinu.

Členské státy musejí pokračovat v zajištění návaznosti právní ochrany, omezení důvodů pro odmítnutí uznání nebo zamítnutí evropského ochranného příkazu, stanovení dvacetidenní lhůty pro vykonání příkazu a ujasnění situace, kdy se oběť přestěhuje z jednoho členského státu do jiného.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Jsem přesvědčen, že směrnice Rady je velice pozitivní, neboť se snaží vytvořit skutečný prostor svobody, bezpečnosti a práva. Sdílím ale obavy vyjádřené zpravodaji, zejména pokud jde o technické nedostatky, a také ve vztahu k rozdílům, které zdůrazňují v právních systémech členských států.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych paní Jiménez-Becerill Barriové a paní Romero Lópezové poblahopřát k vynikající práci, kterou odvedly. Obětem trestných činů, které mají právo na ochranu v jednom členském státě bude zaručena stejná úroveň ochrany v celé Unii díky novému evropskému ochrannému příkazu (EPO), který byl dnes schválen a který rozšiřuje oblast působnosti právních předpisů tak, aby jejich součástí byly všechny oběti trestných činů, nejenom oběti trestných činů na základě pohlaví, jak bylo původně navrhováno. Ochranná opatření existují ve všech členských státech Evropské unie, ale přestávají platit v okamžiku, kdy oběti překročí hranice vlastní země. Cílem Evropského ochranného příkazu je zajistit, aby ochrana poskytovaná fyzické osobě v jednom členském státě byla zachována ve všech ostatních členských státech, do nichž tato osoba cestuje nebo cestovala. Evropský ochranný příkaz může být vydán na žádost chráněných osob, pokud se rozhodnou přestěhovat do jiného členského státu, nebo pokud tam chtějí prostě strávit určitý čas. Příslušný členský stát, který vydal dané ochranné opatření, bude odpovídat za vydání evropského ochranného příkazu a za jeho odeslání do členského státu, do kterého má příslušná osoba v úmyslu cestovat. Text musí být ovšem ještě potvrzen kvalifikovanou většinou členských států v Radě a členské státy budou mít tři roky na to, aby jej provedly do vnitrostátního práva.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Návrh směrnice o evropském ochranném příkazu předložený dvanácti členskými státy je iniciativou usilující o prevenci trestné činnosti. I v případě, že členské státy mají pro oběti k dispozici ochranné příkazy, následné provádění opatření je limitováno hranicemi vydávajícího státu. Oběti se však z různých důvodů, minimálně proto, aby unikly násilí, někdy stěhují z jednoho členského státu do druhého. Po přestěhování se pak ocitají v bezbranné pozici, pokud je spolupráce soudních orgánů a donucovacích orgánů nedokáže dostatečně ochránit zavedením rychlého a účinného celoevropského mechanismu včasného varování a prevence. Vytvoření podobného systému spolupráce je cílem tohoto podnětu. Jednotlivá opatření členských států ukazují, že prevence trestné činnosti na celoevropské úrovni je možná v případě, že pachatel nebo skupina pachatelů trestné činnosti byli identifikováni.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském ochranném příkazu. Směrnice je nezbytná k tomu, aby se oběti násilí mohly cítit poměrně bezpečně v celé Evropské unii, bez ohledu na to, kde žijí. Poté, co byla směrnice přijata, bude důležité organizovat pravidelné kurzy odborného vzdělávání pro soudní orgány a pro jiné příslušné orgány s cílem umožnit jim poskytovat přiměřenou pomoc obětem. Bude také nesmírně důležité realizovat informační kampaň zaměřenou na zvyšování povědomí občanů o možnosti vydání evropského ochranného příkazu.

Oběti násilí v důsledku toho získají výrazně silnější ochranu a dojde k poklesu počtu těchto trestných činů. Směrnice o evropském ochranném příkazu představuje klíčový krok směrem k evropské směrnici o násilí na ženách. Je třeba co nejrychleji navrhnout a provést komplexní strategii Evropské unie s cílem bojovat proti násilí na ženách ve všech členských státech Evropské unie. Naléhavě potřebujeme evropské legislativní normy pro boj proti násilí na ženách. Je to jediný způsob, jak můžeme ženy podpořit a postavit se proti faktu, že společnost toleruje domácí násilí a proti beztrestnosti těch, kteří tento trestný čin páchají. Doufám, že nadcházející polské předsednictví významným způsobem přispěje k vypracování a přijetí návrhu směrnice v této věci. Napsala jsem již dopis, ve kterém jsem na tuto záležitost upozornila polského premiéra Donalda Tuska, ale odpověď jsem zatím nedostala.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Vítám přijetí zprávy o evropském ochranném příkazu drtivou většinou. Opatření, které dnes bylo přijato, umožní lidem, jimž byla poskytnuta ochrana v jednom členském státě, získat stejnou ochranu v jakémkoli jiném členském státě, do kterého budou případně cestovat. Směrnice se vztahuje nejenom na oběti domácího násilí, ale taky na oběti nucených sňatků, obchodování s lidmi a mrzačení ženských pohlavních orgánů. To představuje významný krok směrem vpřed k ochraně práv obětí a jejich mobilitě v rámci Evropské unie. Vyzývám nyní Radu, aby následovala postoj Evropského parlamentu tím, že podpoří drtivou většinou evropský ochranný příkaz.

Zpráva: Edit Bauer, Anna Hedh (A7-0348/2010)

  John Stuart Agnew (EFD), písemně. – Strana United Kingdom Independence Party (UKIP) odsuzuje veškeré podoby obchodování s lidmi jako novodobou formu otroctví a vyzývá k co nejpřísnějším trestům za tuto trestnou činnost ve Spojeném království. Strana UKIP ovšem hlasovala proti této zprávě, neboť nemůžeme legitimizovat skutečnost, že bude Evropské unii poskytnuta větší pravomoc v záležitostech, jako je trestní právo a ochrana hranic. Podstatou tohoto návrhu je skutečnost, že Evropská unie bude rozhodovat o minimální výši trestů ukládaných za tyto trestné činy v členských státech, a to jednoduše není věc, která by měla být v kompetenci Evropské unie. O těchto trestech by měly rozhodovat nezávisle jednotlivé vlády členských států a ty by měly také spolupracovat s jinými zeměmi s cílem přispět k vymýcení trestné činnosti obchodování s lidmi.

Evropská unie problém obchodování s lidmi ještě dále prohlubuje. Vzhledem k tomu, že na území Evropské unie existuje svoboda pohybu a EU má otevřené hranice a jednotnou měnu, organizovaný zločin může mnohem efektivněji vyvíjet nekontrolovanou trestnou činnost. Kdyby členské státy uplatňovaly řádné pohraniční kontroly a prohlídky, výrazně by to pomohlo narušit činnost těchto neblahých zločineckých organizací. Evropská unie je ve skutečnosti součástí problému, nikoli jeho řešením.

  Sonia Alfano (ALDE), písemně. – (IT) Není nic nelidštějšího než vykořisťování jiných živých bytostí pro zisk, které pošlapává všechna základní práva. Obchodování s lidmi je jednou z nejhanebnějších činností v dějinách; je to široce rozšířený a velice složitý jev. Těší mě, že Parlament schválil v prvním čtení návrh směrnice o obchodování s lidmi. Je to významný krok směrem vpřed v boji proti tomuto jevu, který představuje klíčovou trestnou činnost velkého počtu mezinárodních zločineckých organizací. Nejdůležitějším bodem je uznání faktu, že organizovaná trestná činnost je hlavním problémem, který je třeba řešit. Evropská unie konečně prakticky, výslovně rozlišuje mezi trestnou činností a organizovanou trestnou činností, protože organizovaná trestná činnost představuje skutečně samostatný problém. Návrh směrnice obsahuje mnoho jiných pozitivních prvků, jako je širší definice vykořisťování, větší ochrana obětí a pravidlo, které stanoví, že oběti obchodování s lidmi by neměly být obžalovány za zločiny, které byly nuceny spáchat v důsledku násilí nebo pod hrozbou násilí na nich. Jak zdůrazňuje organizace Amnesty International, ženy, které jsou obětí obchodování s lidmi, jsou často uvězněny za prostituci a není jim zaručen plný přístup ke spravedlnosti.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Podpořila jsem toto usnesení, neboť obchodování s lidmi je novodobou formou otroctví, závažným zločinem a hrubým porušením základních lidských práv. Lisabonská smlouva posílila působnost Evropské unie v oblastech soudní a policejní spolupráce v trestních věcech, včetně boje proti obchodování s lidmi, a Evropský parlament, který se stal spolutvůrcem právních předpisů, se bude moci v plné míře zhostit své role. Důrazně podporuji návrh Evropského parlamentu, aby tresty pro obchodníky s lidmi byly zvýšeny na úroveň návrhu z roku 2009, měla by být uplatňována rovněž konfiskace majetku pachatelů a měla by být dále rozvíjena pomoc obětem, zejména obětem z řad dětí.

Jsem přesvědčena, že Evropský parlament by měl jasně vyjádřit svůj požadavek na členské státy, aby se více snažily o snižování poptávky po službách obětí obchodování s lidmi, včetně informačních kampaní, vzdělávání, odborné přípravy atd., přičemž by do této činnosti mělo být plně začleněno hledisko vztahu mezi ženami a muži. Je důležité zdůraznit, že trestní sankce proti zaměstnavatelům, kteří využívají práci obětí obchodování s lidmi, mají silný preventivní účinek, a je proto třeba je dále rozvíjet.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Přetrvávající hospodářské a kulturní rozdíly na globální úrovni vyústily v rozvoj nových forem otroctví, které již nutně nemusejí být spojeny s oblastí sexuálního vykořisťování, souvisejí však s ekonomickým vykořisťováním.

Tyto situace nemusejí odpovídat historické představě, kterou máme o otroctví, jsou však stejně odporné. Zbavují své oběti hodnot svobody a rovnosti, na nichž je založena moderní společnost. Oběti jsou oceňovány, prodávány a stávají se předmětem výměnného obchodu a jsou zbaveny své důstojnosti. Obchodování s lidmi představuje mimořádně výnosnou živnost pro organizovaný zločin a v současné době má přeshraniční rozměr.

Rok po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost vzniklo mnoho iniciativ v oblasti soudní a policejní spolupráce v trestních věcech. Musíme nyní posílit práci Evropské unie tím, že vytvoříme motivaci pro přijetí opatření proti obchodování s lidmi, že budeme shromažďovat údaje za účelem sestavení spolehlivých statistik a navážeme těsnou přeshraniční spolupráci, včetně výměny informací a osvědčených postupů, a rovněž těsnější spolupráci mezi organizacemi Eurojust a Europol.

Je třeba zaujmout přístup zaměřený na oběti. Oběti potřebují ochranu, včetně právní ochrany. Potřebují pomoc a programy opětovného začlenění obětí do společnosti. Především je však třeba zvýšit trestní sankce pro obchodníky s lidmi a zaměstnavatele, kteří zneužívají zranitelnosti svých obětí, jimiž jsou někdy i nezletilí.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Poslanci Evropského parlamentu z Komunistické strany Řecka hlasovali proti návrhu směrnice o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, předloženému Komisí, a proti zprávě Evropského parlamentu o této směrnici, protože členským státům ukládají přijetí a uplatňování jednotných a harmonizovaných trestně právních předpisů a trestních sankcí. Evropská unie se zaměřila na zneužívání zranitelnosti pracovníků a postupně se je snaží přesvědčit, že ve všech odvětvích a ve všech členských státech jsou potřebné jednotné, harmonizované trestněprávní předpisy. Zavedení harmonizovaného trestního práva v členských státech Evropské unie, provázené nestoudně deklarovaným cílem posílení mechanismů evropské unifikace a státní represe za účelem upevnění moci monopolů, je další těžkou ranou občanským svobodám. Zároveň je to nepřijatelné a nebezpečné omezení suverenity občanů a suverénních práv členských států.

Zájem Evropské unie na boji proti obchodování s lidmi je předstíraný, protože vychází z konceptu kapitalistické, nadnárodní unie, která bezostyšně připouští, že je založena na kapitalistickém systému. Přeměna pracovní síly v kapitalistické zboží mění lidi ve zboží, které slouží jediné hodnotě, již uznává prohnilý systém vykořisťování: kapitalistickému zisku.

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Vítám přijetí tohoto návrhu a nových trestních sankcí. Obchodování s lidmi je závažným zločinem a hrubým porušením základních lidských práv. Doufám, že se této nové směrnici podaří vyplnit mezery v předchozím soudním rámci a že funkce koordinátora Evropské unie pro boj proti obchodování s lidmi bude vytvořena uvnitř jasného legislativního rámce.

Přestože Lisabonská smlouva posílila působnost Evropského parlamentu v oblasti soudní a policejní spolupráce v trestních věcech, členské státy mohou hrát klíčovou úlohu v boji proti této trestné činnosti. Chceme-li dosáhnout silného preventivního účinku, je třeba, aby členské státy kvalifikovaly jako trestný čin jednání kohokoli, kdo vědomě využívá služeb obětí obchodování s lidmi.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Obchodování s lidmi je ohavnost, s níž je Evropská unie bohužel konfrontována a již nemůže opomíjet. Ať už jsou motivy této trestné činnosti jakékoli, ať se jedná o sexuální vykořisťování nebo činnosti vykonávané oběťmi obchodování s lidmi, orgány Unie ji považují za nepřijatelnou. Evropská unie proto již nějakou dobu disponuje širokou škálou právních předpisů pro boj s tímto jevem. Tato nová směrnice, pro kterou jsem hlasovala, nahrazuje předchozí rámcové rozhodnutí, v souladu s novými pravomocemi v tomto ohledu. Tato směrnice, vzhledem k tomu, že soustřeďuje acquis communautaire v této oblasti do jednoho textu, by měla hrát významnou úlohu v boji proti obchodování s lidmi. Definuje zásady, na nichž musejí být založeny právní předpisy členských států, stanovuje příslušné trestní sankce, vymezuje odpovědnost právnických osob, chrání oběti před jakýmkoli trestním stíháním, jež by jim mohla přivodit jejich situace, zavádí opatření na pomoc obětem a na jejich ochranu a obsahuje některá konkrétní ustanovení vztahující se na ženy a děti.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) V Evropské unii se každý rok obchoduje se stovkami tisíc lidí za účelem, kromě jiného, sexuálního vykořisťování, nucené práce, nezákonného obchodování s lidskými orgány a žebrání. Tato novodobá forma otroctví je strašným zločinem a hrubým porušením základních lidských práv.

Vítám to, co se ve zprávě říká o zavedení přísnějších opatření za účelem prevence obchodování s lidmi, zavedení přísnějších trestních sankcí pro obchodníky s lidmi a zajištění lepší ochrany pro oběti. Proti této novodobé formě otroctví je třeba bojovat; je třeba zajistit podporu, ochranu a zvýšenou pomoc obětem; a dále posílit proces prevence a sledování.

Je třeba bojovat proti mezinárodním zločineckým organizacím a zavést mechanismy spolupráce na úrovni Společenství i na mezinárodní úrovni, aby byl tento boj účinný.

Vítám to, co se ve zprávě uvádí o uplatňování přísnějších trestních sankcí pro obchodníky s lidmi a o zajištění majetku. Děti jsou skupinou, která je nejvíce ohrožena obchodováním s lidmi, a pro všechny oběti obchodování s lidmi, a zejména pro děti, musí být zajištěna pomoc a ochrana.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podporuji tuto zprávu. Obchodování s lidmi je závažným zločinem a hrubým porušením základních lidských práv. Tato trestná činnost je široce rozšířená v celém světě a může mít řadu podob souvisejících například se sexuálním vykořisťováním, nucenou prací, nezákonným obchodováním s lidskými orgány, žebráním, nezákonnými adopcemi, atd. Naléhavě proto potřebujeme přijmout aktivní opatření podporující strategii boje proti obchodování s lidmi, v jejímž rámci by byla významná pozornost věnována boji proti obchodování s lidmi a prevenci této trestné činnosti.

Kromě toho je nezbytné zavést účinné systémy pomoci obětem a jejich podpory, zajistit jejich právo na odškodnění, nezbytnou lékařskou péči a bezplatnou právní a psychologickou pomoc, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem. Strategie boje proti obchodování s lidmi by měla zahrnovat také sociální rozměr a rozměr vystěhovaleckých a azylových politik a politik opětovného začleňování. Kromě toho, aby se snížil rozsah trestných činů, je nezbytné stanovit účinné a přiměřené trestní sankce pro ty, kdo poruší ustanovení směrnice.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Zprávu jsem podpořil, protože obchodování s lidmi je závažný problém, který musíme řešit, a opatření stanovená v Lisabonské smlouvě nejsou dostatečně účinná, aby bylo možné zamezit kriminalitě v této oblasti. Obchodování s lidmi je určitá forma otroctví a Evropa musí chránit všemi dostupnými prostředky své ženy, své děti a své občany proti této hrozbě. Je to závažný zločin a hrubé porušení základních lidských práv; lidské bytosti přivádí do stavu závislosti prostřednictvím výhrůžek, násilí a ponižování a měl by být trestán minimálně odnětím svobody v trvání deseti let. Kromě toho bychom podle mého názoru měli zaujmout přístup zaměřený na oběti, což znamená, že je nutné stanovit všechny možné kategorie obětí a zavést zvláštní opatření na jejich ochranu, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dětem a jiným rizikovým skupinám, jak uvedla Edit Bauerová ve své zprávě.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Evropský parlament dnes přijal historickou a mimořádně důležitou směrnici posilující boj proti obchodování s lidmi. Tato směrnice je velice důležitý krokem směřujícím k omezení rozsahu této děsivé trestné činnosti, neboť stanovuje přísnější trestní a jiné sankce a dále zlepšuje prevenci a ochranu obětí. Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože je třeba přísněji reagovat na obchodníky s lidmi a na strašné zločiny, které páchají, a je třeba přijmout tvrdší trestní a jiné sankce, aby jejich výše odrážela závažnost spáchaného trestného činu a aby sloužily jako účinný odrazující prostředek ve vztahu k těmto činům. Nová směrnice obsahuje velice důležité ustanovení, na jehož základě by členské státy měly vedle trestních sankcí uplatňovat rovněž další sankce, jako například zajištění majetku, a přijmout nezbytná opatření k zajištění a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti, neboť pouze v takovém případě tyto trestné činy již nebudou ekonomicky proveditelné. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že s ohledem na nárůst rozsahu těchto trestných činů v Evropě musí být přístup Evropské unie více zaměřený na lidská práva, přičemž maximální pozornost musí být věnována preventivním opatřením, ochraně obětí, politikám návratu a opětovného začleňování a sociálním otázkám.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Vytvoření funkce koordinátora pro boj proti obchodování s lidmi na úrovni Evropské unie by posílilo ucelenost opatření přijatých v boji proti této novodobé formě otroctví. Spolupráce mezi členskými státy v této věci, zejména na úrovni Evropské unie, je pozitivní faktor. Členské státy ovšem často opomíjejí potřebu přijetí opatření k opětovnému začlenění obětí obchodování s lidmi do společnosti. Osvětové a preventivní kampaně musejí být samozřejmě zaměřeny na méně rozvinuté státy Evropské unie, ve kterých jsou široké vrstvy populace zranitelné vzhledem k hmotným nedostatkům.

S cílem získat lepší a přesnější obraz o tomto jevu je potřeba shromažďovat harmonizované údaje, které by měly obsahovat přinejmenším informace o počtu lidí se kterými je obchodováno, včetně údajů o pohlaví, věku, národnosti oběti, jakož i o formě obchodování, druhu služby, kterou oběti vykonávaly, počtu zadržených, stíhaných a odsouzených obchodníků s lidmi a mechanismech předávání těchto případů pro vnitrostátní azylové služby. Obchodování s lidmi je v tomto okamžiku nesmírně rozšířené, ale skutečný rozsah tohoto jevu neznáme, neboť nemáme k dispozici přesná, centralizovaná data pro Evropskou unii.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych poblahopřát paní Bauerové a paní Hedhové, že se zhostili se ctí náročného úkolu vypracování zprávy na tak aktuální téma. Obchodování s lidmi je jedním z největších zel naší doby, které je srovnatelné s otroctvím; lidské bytosti přivádí do stavu závislosti prostřednictvím výhrůžek, násilí a ponižování ze strany bezohledných zločineckých organizací.

Bohužel se jedná o nesmírně rozšířený jev; nevíme přesně, jak daleko až sahá, neboť nemáme dostatek informací. Musíme proto provést konkrétní studie, abychom zjistili jeho skutečný rozsah. Evropa musí zároveň podporovat politiky, které umožní širší spolupráci v trestní a soudní oblasti. Tyto politiky lze provádět podle článku 79 Lisabonské smlouvy, která určuje právní základ v rámci společné přistěhovalecké politiky.

Na závěr bych se rád ztotožnil s požadavkem zpravodajky, a to v těchto aspektech: zvýšit trestní sankce pro obchodníky s lidmi a konfiskovat jejich majetek; kvalifikovat jako trestný čin vědomé využívání služeb obětí obchodování s lidmi; a poskytnout větší pomoc obětem.

  David Campbell Bannerman a Nigel Farage (EFD), písemně. – Strana United Kingdom Independence Party (UKIP) odsuzuje veškeré podoby obchodování s lidmi jako novodobou formu otroctví a vyzývá k co nejpřísnějším trestům za tuto trestnou činnost ve Spojeném království. Strana UKIP ovšem hlasovala proti této zprávě, neboť nemůžeme legitimizovat skutečnost, že bude Evropské unii poskytnuta větší pravomoc v záležitostech, jako je trestní právo a ochrana hranic. Podstatou tohoto návrhu je skutečnost, že Evropská unie bude rozhodovat o minimální výši trestů ukládaných za tyto trestné činy v členských státech, a to jednoduše není věc, která by měla být v kompetenci Evropské unie. O těchto trestech by měly rozhodovat nezávisle jednotlivé vlády členských států a ty by měly také spolupracovat s jinými zeměmi s cílem přispět k vymýcení trestné činnosti obchodování s lidmi. Evropská unie problém obchodování s lidmi ještě dále prohlubuje. Vzhledem k tomu, že na území Evropské unie existuje svoboda pohybu a EU má otevřené hranice a jednotnou měnu, organizovaný zločin může mnohem efektivněji vyvíjet nekontrolovanou trestnou činnost. Kdyby členské státy uplatňovaly řádné pohraniční kontroly a prohlídky, výrazně by to pomohlo narušit činnost těchto neblahých zločineckých organizací. Evropská unie je ve skutečnosti součástí problému, nikoli jeho řešením.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí této směrnice, protože jejím základním prvkem je zvýšení úsilí v boji proti obchodování s lidmi. Reakce Evropské unie na tento problém se nyní vztahuje na prostituci a na jiné formy sexuálního vykořisťování, vykořisťování pracovníků prostřednictvím nucené práce a žebrání, nezákonné obchodování s lidskými orgány, nezákonné adopce, nucené sňatky, obchodování s drogami a dokonce zneužívání lidí k drobným krádežím nebo loupežím. Podle mého názoru tento dokument posiluje prevenci trestné činnosti, zejména prostřednictvím nové kvalifikace některých trestných činů, uplatňování trestních sankcí, konfiskace zboží nebo trvalého uzavření provozoven využívaných pro trestnou činnost v případě obchodování s lidmi. Jsem přesvědčena, že bude také poskytována kvalitnější pomoc a asistence obětem obchodování s lidmi prostřednictvím zajištění potřebného ubytování, právního poradenství a hmotné, psychologické a lékařské pomoci.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Obchodování s lidmi je novodobou formou otroctví a druhou nejvýnosnější činností pro organizovaný zločin v celém světě. Tato směrnice je prvním právním nástrojem přijatým v této věci, který využívá nové možnosti, jež se otevírají díky Lisabonské smlouvě, a definuje společný přístup v boji proti obchodování s lidmi a v ochraně obětí této trestné činnosti, čímž vyplňuje značnou mezeru v předchozím právním rámci. Podařilo se dosáhnout vyváženého kompromisu, neboť byl vytvořen nástroj, který je schopen účinněji reagovat na tento typ trestné činnosti a byly rovněž zavedeny přísnější politiky a přísnější trestní sankce, včetně trestů odnětí svobody v trvání pěti až deseti let a sankce zajištění výnosů z trestné činnosti. Směrnice zároveň posiluje oblasti prevence a ochrany obětí, přičemž zvláštní pozornost věnuje dětem a ostatním zranitelným skupinám.

Podporuji také návrh vytvořit funkci koordinátora pro boj proti obchodování s lidmi v Evropské unii, přestože by se mělo zamezit jakékoli duplicitě funkcí ve vztahu s ostatními již existujícími orgány, jako je například Evropský policejní úřad.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Obchodování s lidmi postihuje každodenně stovky lidí v Evropě, z nichž většina jsou ženy a mladé dívky. Existovala proto naléhavá potřeba zacelit mezeru v právních předpisech, která existuje v několika evropských zemích, jako je Španělsko, kde byl mimochodem právě otevřen největší nevěstinec, jen pár kilometrů od francouzských hranic. Evropská unie tedy konečně zavedla nástroj k vytvoření prostředí, jež odrazuje obchodníky s lidmi, a k zajištění pomoci a ochrany pro oběti obchodování s lidmi. Od této chvíle budou společná pravidla definovat trestné činy a trestní sankce vztahující se na obchodníky s lidmi. To je signálem dalšího kroku směrem k ochraně lidské důstojnosti a ke skoncování s tím, aby se s lidskými bytostmi zacházelo jako se zbožím.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Obchodování s lidmi je v současnosti pro jeho oběti nelidskou novodobou formou otroctví. Pro jeho pachatele – zločinecké organizace, které se zaměřují na prostituci a sexuální vykořisťování, nezákonné adopce, nucenou práci, nedovolené přistěhovalectví a nezákonné obchodování s lidskými orgány – obchodování s lidmi představuje mimořádně výnosnou živnost. Vzhledem k tomu, že jednotlivé evropské země jsou „cílovou stanicí“ pro takové sítě, vítám tuto iniciativu vytvořit společný rámec pro prevenci obchodování s lidmi a boj proti němu na úrovni Společenství, což je přístup, který vyplývá z návrhu usnesení Parlamentu, o kterém jsme hlasovali dne 10. února 2010.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Obchodování s lidmi je závažným porušením lidských práv a představuje velice výnosnou živnost pro organizovaný zločin. Tato novodobá forma otroctví je nesmírně závažným trestným činem, i přesto, že její skutečný rozsah neznáme.

Lisabonská smlouva posílila působnost Evropské unie v oblasti soudní a policejní spolupráce v trestních věcech, včetně boje proti obchodování s lidmi. Evropský parlament, který se stal spolutvůrcem právních předpisů v této oblasti, bude od nynějška hrát důležitou roli.

Vítám schválení opatření přijatých v této zprávě ve vztahu k potřebě shromažďovat údaje o počtu lidí, se kterými je obchodováno, včetně údajů o pohlaví, věku a národnosti obětí, i o formě obchodování, druhu služby, kterou oběti v konečném důsledku vykonávaly, počtu zadržených, stíhaných a odsouzených obchodníků s lidmi a o mechanismech předávání pro vnitrostátní azylové služby.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Víme, že přijímat právní nástroje v rámci boje proti obchodování s lidmi a chránit jeho oběti nestačí. Boj zaměřený na vymýcení obchodování s lidmi musí být chápán jako priorita v zápasu za dodržování lidských práv. Nezbytným předpokladem k tomu je dostatečná politická vůle. Především je ale nezbytné přijmout opatření v oblasti prevence, což vyžaduje uplatňování dalších hospodářských a sociálních politik a předpokládá skoncování s praktikami kapitalistického vykořisťování a s neoliberálními politikami.

Je třeba vytvořit podmínky, díky nimž se podaří vymanit osoby, jichž se tyto problémy týkají, z chudoby, a to podporou politik spravedlivého přerozdělování bohatství, zaručením přístupu k základním veřejným službám a podporou vytváření pracovních míst s takovými právy a výší mezd, které umožní důstojný život.

Z těchto důvodů je přijetí tohoto dokumentu pouze jedním krokem v dlouhém, tvrdém boji, který musí pokračovat, pokud máme skoncovat s praktikami obchodování s lidmi.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Minulý týden jsme přijali zprávu o návrhu směrnice o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí a jsem velice spokojená s výsledkem tohoto hlasování. Za prvé, definice „obchodování s lidmi“ bude nyní mnohem širší a bude zahrnovat také sexuální průmysl, vykořisťování pracovní síly, zejména v zemědělství nebo pro práce v domácnosti a nucené žebrání. Za druhé, náš text stanoví sankce a minimální výši trestních sankcí pro obchodníky s lidmi. Za třetí, náš text stanoví celou řadu opatření, jejichž účelem je pomoc obětem a jejich podpora, a nesmíme zapomínat na to, že v Evropské unii se každý rok údajně stává několik stovek tisíc osob obětí trestné činnosti obchodování s lidmi. Čas prokázal, že stávající rámec nebyl dostatečně účinný. Text, který jsme přijali minulý týden, je jasným projevem vůle zintenzívnit naši činnost směřující k ochraně občanů a v celé Evropě stíhat obchodníky s lidmi.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Obchodování s lidmi je novodobou formou otroctví. Pro zločinecké gangy představuje rovněž mimořádně výnosnou živnost, která může mít řadu podob, jako například sexuální vykořisťování, nucená práce, nezákonné obchodování s lidskými orgány, žebrání, nezákonné adopce a práce v domácnosti. Tento text představuje první závazné evropské právní předpisy na toto téma. Posiluje ochranu obětí i sankce proti pachatelům. Hledisko vztahu mezi ženami a muži, které je základním principem textu, je třeba uvítat, neboť obětí obchodování s lidmi jsou často ženy. Dalším důležitým aspektem je fakt, že oběti nebudou trestně stíhány za trestné činy spáchané v důsledku obchodování s lidmi, jako například porušení imigračních zákonů. Tento text jsem podpořila.

  Timothy Kirkhope a Marina Yannakoudakis (ECR), písemně. – Skupina ECR zastává jednoznačný názor, že je zkrátka otřesné, že na našem kontinentě ještě v 21. století existuje otroctví, a je přesvědčena, že obchodování s lidmi bude vymýceno pouze v případě, že budou všechny národy spolupracovat na nejvyšší úrovni, aby mu zabránily. Současné právní předpisy Evropské unie jsou zastaralé a málo účinné; skupina ECR podporuje jejich revizi. Skupina ECR dnes hlasovala pro přijetí této směrnice, která se zaměřuje na přeshraniční spolupráci za účelem prevence tohoto ohavného trestného činu obchodování s lidmi a boje proti němu.

Skupina ECR požádala o rozdělení hlasování k čl. 4 odst. 1, čl. 4 odst. 2 a čl. 15 odst. 4 a hlasovala proti těmto konkrétním článkům, neboť není přesvědčena o tom, že by Evropská unie měla stanovovat maximální trestní sankce; neztotožňuje se ani s kvalifikací trestného činu podle čl. 15 odst. 4. Skupina ECR podpořila usnesení jako celek a text ve znění pozměňovacích návrhů Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM).

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Obchodování s lidmi je novodobou formou otroctví a hrubým porušením základních lidských práv. Obchodování s lidmi je také jednou z nejziskovějších činností zločineckých organizací.

Vstup Lisabonské smlouvy v platnost posílil pravomoci Evropské unie v oblasti soudní a policejní spolupráce v trestních věcech a dnes přijatá zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí představuje závazek evropských tvůrců právních předpisů v této oblasti. Text stanoví minimální pravidla ohledně vymezení trestných činů a uložení sankcí obchodníkům s lidmi a zavádí společná pravidla pro zlepšení prevence a ochrany obětí, kterým musí být poskytnuta pomoc, včetně právního zastupování. Proti obchodování s lidmi, jevu úzce spjatému s organizovaným zločinem, stejně jako obchodování s drogami a praní špinavých peněz, je třeba bojovat důraznými a účinnými opatřeními. Zkušenosti získané v průběhu posledních několika let ukázaly, že soudní a policejní spolupráce a vysoká míra harmonizace jednotlivých vnitrostátních zákonů jsou nezbytnými předpoklady pro boj s těmito typy trestné činnosti.

  David Martin (S&D), písemně. – Obchodování s lidmi je novodobou formou otroctví, závažným zločinem a hrubým porušením základních lidských práv; lidské bytosti přivádí do stavu závislosti prostřednictvím výhrůžek, násilí a ponižování. Obchodování s lidmi představuje rovněž mimořádně výnosnou živnost pro organizovaný zločin s možnostmi velkého zisku a omezenou rizikovostí. Může mít řadu podob, jako jsou například sexuální vykořisťování, nucená práce, nezákonné obchodování s lidskými orgány, žebrání (včetně využívání závislé osoby k žebrání), nezákonné adopce a práce v domácnosti. Z míry rozšíření tohoto jevu nás jímá hrůza, ale jeho skutečný rozsah bezpochyby není ještě zcela známý. Lisabonská smlouva posílila působnost Evropské unie v oblastech soudní a policejní spolupráce v trestních věcech, včetně boje proti obchodování s lidmi. Vítám skutečnost, že Evropský parlament se stal spolutvůrcem právních předpisů v této oblasti a bude se moci v plné míře zhostit své role. Tuto zprávu jsem podpořil.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Z nedávných zjištění Mezinárodní organizace práce vyplynulo, že na celém světě existuje nejméně 2,45 milionu lidí, kteří jsou obětí nucené práce v důsledku obchodování s lidmi. Tento jev měl v minulých letech vzestupnou tendenci a nyní se projevuje také v evropských zemích. Proto jsem přesvědčen, že se jedná o pohromu pro poškozené osoby, proti níž je třeba v Evropské unii důrazně bojovat, aniž by byla zanedbána náležitá pomoc obětem a jejich ochrana. Proto jsem hlasoval právě takto.

  Alexander Mirsky (S&D) , písemně. – (LV) Je jasné, že obchodování s lidmi je závažným zločinem a hrubým porušením základních lidských práv. Je zřejmé, že každý bude hlasovat pro přísnější právní předpisy proti obchodování s lidmi. Je zřejmé, že A. Mirsky bude podporovat přísnější právní předpisy, společně s ostatními poslanci. Je to maximálně výhodné téma. Každý je pro a pro autory zprávy to bude „plus“. Mohli bychom snad najít důležitější téma? Tímto způsobem by bylo možné sestavit dalších sto zpráv o neřesti, o terorismu, o zabíjení, o fanatismu, o podvodech, o loupeži, o znásilnění, o urážkách. A na další a další témata… Je tohle v popisu práce poslance Evropského parlamentu? Hlasuji pro přijetí zprávy. Je tady někdo, kdo bude proti?

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Oficiálně otroctví již neexistuje. Neoficiálně ale existuje velice hmatatelně v podobě obchodování s lidmi. Právě tato forma trestné činnosti se pro mnoho lidí stala výnosným podnikáním s miliardovými zisky. Pokud jde o boj proti obchodování s lidmi, za organizovaným zločinem silně zaostáváme. Pouze kombinací různých opatření můžeme v konečném důsledku dosáhnout žádoucího cíle. Na jedné straně musí být opět posílen bezpečnostní aparát, který byl v nedávných letech podfinancován. V rámci Evropské unie lze reálně potírat pouze sekundární jevy související s obchodováním s lidmi; my však musíme odstranit jejich kořeny. Proti jevům, které jsou na periferii této trestné činnosti, jako například žebrání, by bylo možné bojovat poměrně snadno zavedením všeobecného zákazu žebrání v celé Evropské unii.

Na druhé straně například v případě nucené práce a nucené prostituce je spolupráce se zeměmi původu nezbytná. Informační a osvětové kampaně prostřednictvím vzdělávacích systémů v zemích původu, v zemích tranzitu a v zemích určení jsou důležitým nástrojem v boji proti obchodování s lidmi. Některé zásadní zřetele v této zprávě jsou správné, avšak v jiných oblastech nemohu souhlasit bez výhrad. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Rumunské děti jsou dopravovány do střední Evropy a jsou nuceny krást a žebrat a starší lidé a lidé se zdravotním postižením jsou rovněž nuceni žebrat. Zatímco bossové mafie zneužívající oběti nuceného žebrání žijí v přepychových vilách. Obchodování s lidmi je výnosný a rychle se rozvíjející byznys. Podle Europolu existují jenom v Evropské unii stovky tisíc obětí. Vystupňování boje Evropské unie proti obchodování s lidmi je proto třeba uvítat. Obzvláště pozitivním aspektem je skutečnost, že se poprvé řeší také problém organizovaného žebrání. Levicově orientovaní romantici často zavírají oči před realitou a chtěli by přesvědčit veřejnost, že tito lidé žebrají dobrovolně a že nic takového jako žebravá turistika nebo mafie organizující žebrání neexistuje. Některá z navrhovaných opatření ale zacházejí příliš daleko. Místo toho, aby byla zemím původu uložena povinnost zničit struktury mafie a poskytnout obětem místní pomoc a příležitost k odbornému vzdělávání, a tím jim tedy nabídnout budoucnost v jejich vlastní zemi, Evropská unie směřuje k prosazování povolení k pobytu a ke zproštění trestu za trestné činy spáchané oběťmi obchodování s lidmi. To vysílá špatný signál: tito lidé jsou již lákáni do Evropy falešnými sliby. Povolení k pobytu v souvislosti s ochranou obětí a zproštění trestu, pokud je někdo chycen při krádeži, u někoho ještě posílí motivaci vydat se do rukou mafie. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Mé rozhodnutí hlasovat pro přijetí zprávy A7-0348/2010 vychází z podstaty lidské bytosti jako takové. Ochrana individuální svobody je základním právem, za které je třeba bojovat, vzhledem k tomu, že porušování lidských práv, jež lidské bytosti přivádí do stavu závislosti prostřednictvím výhrůžek, ponižování a násilí, je ohavným a velice závažným zločinem. V nedávných letech se obchodování s lidmi bohužel stalo mimořádně výnosnou živností pro organizovaný zločin s možnostmi velkého zisku a omezenou rizikovostí, a proto se tento jev nekontrolovaným tempem rozšiřuje. Evropská unie proto přijímá kroky k prevenci tohoto jevu a boji proti němu uplatňováním pravidel pro vymezení trestných činů a pro sankce v oblasti organizovaného zločinu. Souhlasím s bojem proti tomuto jevu, protože doufám, že budu svědkem rozvoje činností zaměřených na boj proti obchodování s lidmi, rozvoje přístupu zaměřeného na oběti, přičemž zvláštní pozornost bude věnována ženám a dětem, a konečně zacílené organizace informačních a osvětových kampaní realizovaných prostřednictvím vzdělávacích a školních systémů v zemích původu, v zemích tranzitu a v zemích určení obětí obchodování s lidmi.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Politika prevence obchodování s lidmi a boje proti němu je zásadním problémem, který je v centru zájmu politiky Evropské unie. Ztotožňuji se s cílem vytvořit přísnější pravidla v této oblasti, prostředí s nulovou tolerancí k obchodníkům s lidmi, zajistit větší ochranu obětí a přísnější preventivní opatření. Souhlasím tedy s návrhem Evropského parlamentu zřídit úřad koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi. Chtěla bych také zdůraznit pozitivní povahu navrhovaných trestních sankcí, zejména odnětí svobody v trvání až do deseti let a možnosti „zajištění aktiv“ zločince, a také návrhu Rady, který vyzývá členské státy k tomu, aby zajištěná aktiva použily pro účely pomoci obětem a jejich ochrany, včetně jejich odškodnění.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Obchodování s lidmi je utajovanou činností realizovanou v globálním měřítku a také hrubým porušením lidských práv a sociálním jevem, který má dopady na celou společnost. Obchodování s lidmi je spojeno se strategickými riziky, jež mají dopad na stabilitu a socioekonomický rozvoj, který vede k těmto důsledkům: destabilizace trhu práce; růst a diverzifikace organizovaného zločinu; hospodářská destabilizace vyplývající z rozsahu praní špinavých peněz; demografická destabilizace; nárůst korupce ve veřejném sektoru; a destabilizace vnitřních hospodářských investic. V Rumunsku bylo v roce 2009 zaznamenáno přibližně 780 obětí. Nejméně 416 z nich byly oběti nucené práce a nejméně 320 z nich představovaly oběti nucené prostituce. Mezi oběťmi určenými v minulém roce bylo také 176 dětí, které byly předmětem obchodování pro účely nucené práce a prostituce. Členské státy musí poskytnout finanční prostředky na pomoc obětem a jejich ochranu, včetně odškodnění obětí, a k podpoře činností souvisejících s přeshraničním vymáháním práva Společenství v oblasti boje s obchodováním s lidmi. V případě obětí z řad dětí musí být brán prvořadý zřetel na zájmy dítěte a obchodníkům s lidmi musejí být uloženy přísnější trestní sankce. Předložené pozměňovací návrhy pomohou vytvořit prostředí s nulovou tolerancí k obchodníkům s lidmi a budou účinněji chránit oběti a zajistí účinnější prevenci této činnosti, neboť je třeba dodržovat základní práva.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto usnesení, neboť jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby existovala koordinovaná a jednotná strategie Evropské unie proti obchodování s lidmi. Evropský parlament, který se stal spolutvůrcem právních předpisů v této oblasti, bude od nynějška hrát důležitou roli. Jsem přesvědčen, že v souladu s usnesením přijatým dne 10. února 2010 přístup k boji proti obchodování s lidmi musí upřednostnit globální pohled na daný jev a zaměřit se na obranu lidských práv.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych paní Bauerové a paní Hedhové poblahopřát k vynikající práci, kterou odvedly. Text, který byl dnes přijat, zavede přísnější sankce proti obchodníkům s lidmi; zajistí větší ochranu obětí a posílí prevenci.

Prostituce, vykořisťování dětí, nucená práce: podle výpočtů jsou každý rok v Evropě prodány stovky tisíc lidí, jako kdyby to byly věci. Evropská unie je přesvědčena, že hlavními oběťmi obchodování s lidmi jsou ženy a děti, které jsou zneužívány za účelem prostituce (43 %) nebo nucené práce (32 %). Existuje mnoho jiných důvodů, vedle prostituce a nucené práce, k vykořisťování lidí: nucené žebrání, nelegální adopce, nelegální obchodování s lidskými orgány atd.: to všechno jsou případy, na které se vztahuje text směrnice.

Podle nových pravidel musí být obětem poskytnuta pomoc, a to zejména: vhodné ubytování a hmotná pomoc, nezbytná lékařská péče, včetně psychologické pomoci, poradenství a poskytování informací a v případě potřeby překladatelské služby. Právní zastoupení musí být poskytováno bezplatně, alespoň v případě, že oběť nemá dostatečné finanční zdroje. Oběti obchodování s lidmi by také měly mít přístup k programům na ochranu svědků, pokud to vnitrostátní orgány považují za nezbytné.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tento právní předpis představuje důležitý krok směrem vpřed v boji s touto nelidskou a ponižující trestnou činností a jeho dnešní přijetí vítáme. Cílem této směrnice ovšem bylo řešit prevenci, trestní stíhání a ochranu a skupina Zelených/Evropské svobodné aliance vyslovuje politování nad tím, že ustanovení na ochranu obětí nejsou natolik důrazná, nakolik bychom to považovali za možné a nezbytné. Postavení obětí a jejich právní stav nebo jejich práva na právní pomoc by mohlo a mělo být mnohem silnější. Doufejme, že Komise nyní předloží návrh na revizi směrnice o povoleních k pobytu pro oběti obchodování s lidmi, abychom zaujali skutečně ucelený přístup k vypořádání se s touto ohavnou trestnou činností, jak bylo plánováno od samého počátku. Jsem také rád, že tento právní předpis neobsahuje žádnou přímou zmínku požadující, aby členské státy přijaly právní opatření ukládající trestní sankce těm, kdo užívají služby obětí obchodování s lidmi (například oběd v restauraci, v níž tyto oběti pracují). Kromě komplikovanosti a absence právní jistoty v rozlišování „co, kdo a kdy“ ve všech těchto případech, jsou tato opatření ve skutečnosti spojena s rizikem, že oběti obchodování s lidmi se dostanou ještě více mimo působnost příslušných orgánů.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Právě jsme přijali drtivou většinou zprávu o návrhu směrnice o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí. Toto je historické hlasování, a to z několika důvodů. Za prvé, poprvé v dějinách Evropské unie byly přijaty závazné právní předpisy Společenství v boji proti obchodování s lidmi. Za druhé, Evropský parlament a Rada dosáhly dohody v prvním čtení, což znamená, že ustanovení této směrnice budou provedena co nejrychleji. Konečně pak tato směrnice zavádí tvrdší trestní sankce pro obchodníky s lidmi (nejméně pět let) a posiluje ochranu obětí a pomoc obětem. Nová pravidla se budou vztahovat na obchodování v sexuálním průmyslu a na vykořisťování pracovní síly v odvětvích jako je stavebnictví, zemědělství a služby v domácnosti. Jsem proto velice potěšen výsledkem tohoto historického hlasování.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Nezákonné obchodování s lidmi by skutečně mělo být chápáno jako novodobá forma otroctví. Je to třetí nejrychleji rostoucí odvětví trestné činnosti, jehož objem činí přibližně 23 miliard EUR ročně. Lisabonská smlouva posílila působnost Evropské unie v oblastech soudní a policejní spolupráce v trestních věcech, včetně boje proti obchodování s lidmi. Musíme proto zpřísnit trestní sankce pro obchodníky s lidmi a odpovídajícím způsobem posílit naši podporu obětem, zejména dětem.

Zpráva: Nathalie Griesbeck (A7-0346/2010)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí tohoto usnesení, které schvaluje uzavření dohody s Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob, neboť posune prostor svobody a bezpečnosti za hranice Evropské unie a rozšíří jej i na tuto sousední zemi. Jsem přesvědčena, že tato dohoda představuje pokrok ve vztazích mezi Evropskou unií a Gruzií, je projevem proevropské orientace Gruzie, a bude tedy jasným signálem ze strany Evropské unie. Povede k navázání přátelských vztahů, upevnění stability, bezpečnosti a ke zvýšení blaha občanů, tedy k hodnotám, které jsou v tomto regionu tak potřebné. Tyto dohody budou pro Gruzii navíc představovat motivaci k uskutečnění nezbytných reforem v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Důrazně podporuji dohodu mezi Evropskou unií a Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob, neboť v Gruzii funguje dostatečně kvalitní rámec proto, aby bylo zajištěno respektování práv osob, na které se vztahuje tato dohoda.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Rozšíření Evropské unie v letech 2004 a 2009 motivovalo Evropskou unii k vytvoření nového rámce systému partnerské spolupráce se sousedními státy na východě a na jihu situovanými na vnějších hranicích Evropské unie s cílem podpořit jejich bezpečnost, stabilitu a rozvoj a zabránit novému rozdělení evropského kontinentu. Hlasoval jsem pro přijetí této dohody. Evropská unie musí nadále plnit své závazky vůči zemím Jižního Kavkazu a tuto oblast zabezpečit.

Tento region má pro Evropskou unii strategický význam a Evropská unie může na druhou stranu tomuto regionu pomoci s jeho hospodářským a obchodním rozvojem. Činnost Evropské unie se musí vyznačovat především podporou, musí být založena na zásadách řádné správy a absolutního dodržování lidských práv a demokratických principů. Jsem přesvědčen, že tato dohoda s Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob je významná z regionálního hlediska a podpoří rovněž úsilí Evropské unie o zlepšení spolupráce s jinými zeměmi v tomto regionu.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) V průběhu plenárního zasedání Evropského parlamentu v úterý dne 14. prosince se hlasovalo o dvou otázkách: usnadnění udělování víz pro občany Gruzie a schválení dohody o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob. Moje kolegyně Nathalie Griesbecková byla zpravodajkou obou těchto dohod, které se týkají pohybu osob mezi Evropskou unií a Gruzií. Cílem dohody s Gruzií je zkrácení procesu žádosti o vydání víza, zjednodušení potřebné administrativy a dokonce osvobození některých kategorií fyzických osob, například studentů, novinářů a důchodců, od vízové povinnosti. Hlasovali jsme zároveň o dohodě o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob, v níž se Evropská unie a Gruzie vzájemně zavázaly k přebírání svých příslušných neoprávněně pobývajících státních příslušníků. Obě tyto dohody jsou projevem vůle Evropské unie a Gruzie spolupracovat v oblasti svobody, bezpečnosti a práva.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Činnosti Evropské unie musí být založeny na zásadách řádné správy a dodržování demokratických principů a lidských práv. Ve vztazích s regionem Jižního Kavkazu musí být Evropská unie partnerem tohoto regionu, musí mu poskytovat pomoc v oblasti hospodářského a obchodního rozvoje, bezpečnosti, stability, podpory prosperity a řešení konfliktů. Na základě těchto východisek jsem hlasovala pro přijetí dohody s Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob, neboť jsem přesvědčena, že přispěje k dosažení výše uvedených cílů.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Ve společném prohlášení ze summitu, který se konal 7. května 2009 v Praze a na základě kterého bylo vytvořeno Východní partnerství, byl zdůrazněn význam podporování mobility občanů v bezpečném prostředí prostřednictvím dohod o usnadňování udělování víz a dohod o zpětném přebírání osob. Tato dohoda o zpětném přebírání osob je proto nezbytným doplňkem k přijetí dohody o usnadnění udělování víz, která byla dosažena s Gruzií a která by nutně musela být doprovázena zlepšením bezpečnostních podmínek potřebných k boji proti přeshraniční trestné činnosti a nedovolenému přistěhovalectví. Doufám, že Evropská unie a Gruzie mohou na základě této dohody a v duchu společného úsilí účinně bojovat proti nedovolenému přistěhovalectví a přispět k rozvoji demokracie, právního státu, lidských práv a občanské společnosti v této zemi.

Se zřetelem k výsledkům dialogu o lidských právech mezi Evropskou unií a Gruzií, který se uskutečnil v letošním roce, ke skutečnosti, že Gruzie ratifikovala řadu významných mezinárodních úmluv o ochraně základních práv, k jejímu členství v Radě Evropy a jejímu zapojení do Východního partnerství, které je založeno na respektování zásad mezinárodního práva a základních hodnot, jsem hlasoval pro podepsání této dohody.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Čím dál těsnější vztah Gruzie s Evropskou unií, který se jasně projevuje v řadě nedávných činností, je třeba uvítat. Dohoda o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob je důležitým podnětem k posílení vztahů mezi Gruzií, jejími sousedními zeměmi a Evropskou unií, a rovněž k boji proti nedovolenému přistěhovalectví. Náležitá motivace k reformám v oblasti bezpečnosti, svobody a práva by mohla nést hojné ovoce, pokud by na obou stranách existoval duch společného úsilí.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která je sesterskou zprávou ke zprávě o udělování víz mezi Evropskou unií a Gruzií. Tento soubor legislativních opatření by měl usnadnit cestování a zlepšit vztahy Evropské unie v této části světa.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Gruzie vyvinula významné úsilí směřující k rozvoji těsnějších vztahů s Evropskou unií, jež se projevují v řadě nedávných činností. Tato dohoda o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob má klíčový význam jako podnět k posílení vztahů mezi Gruzií, jejími sousedními zeměmi a Evropskou unií, a rovněž k boji proti nedovolenému přistěhovalectví. Je ovšem nezbytné, aby i nadále existovala motivace k uskutečnění nezbytných reforem v oblasti svobody, bezpečnosti a práva v Gruzii.

  Alexander Mirsky (S&D) , písemně. – (LV) Jsem pro přijetí této zprávy, protože pevně doufám, že až se pan Saakašvili bude bez povolení k pobytu skrývat před gruzínským státním žalobcem na území Evropské unie, bude v souladu s dohodou bezodkladně a hladce vydán gruzínským úřadům. Tato dohoda je skutečně velice nezbytná. Jsem pro její přijetí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Proces usnadnění udělování víz občanům ze třetích zemí by neměl probíhat příliš ukvapeně. Předtím, než se přistoupí k jeho realizaci, je třeba co nejpečlivěji přezkoumat, zda by příslušné dohody mohly zabránit zneužívání tohoto systému v případě pseudoazylantů a ekonomických migrantů. Je třeba také s definitivní platností vyřešit problémy s Schengenským informačním systémem II. A konečně prospěch z bezvízového styku by neměli mít v prvé řadě azylanti či dokonce zločinci.

V praxi bude hodně záležet na tom, zda a do jaké míry bude dohoda skutečně prováděna. V každém případě to přispěje k prohloubení spolupráce Gruzie s Evropskou unií. Podle mého názoru dohoda o zpětném přebírání osob není dostatečně omezující, a proto jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) V průběhu posledních několika let řada velice významných politických kroků, jako například vstup Gruzie do Rady Evropy a její přistoupení k Evropské úmluvě o lidských právech, přiblížilo tuto zemi blíže než kdykoli předtím Evropské unii. Hlasoval jsem pro přijetí návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz, protože jsem přesvědčen, že je pro Evropu nesmírně důležité uskutečňovat ve vztahu ke svým sousedům politiku sousedství, zejména pokud jde o takové ohnisko napětí, jakým je Kavkaz, kde se i zájmy Evropské unie jako takové odrážejí v důležitém obchodním partnerství. Kromě toho omezení byrokracie a kontrolních mechanismů ve vztahu k jakékoli sousední zemi může pouze zlepšit vztahy s touto zemí, vzhledem k vytvoření podmínek pro větší kontrolu nad touto oblastí, která přispěje k posílení bezpečnosti, k rozvoji a upevnění stability dané oblasti. Tyto dvě uzavřené dohody – o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob a o usnadnění udělování víz – budou mít naprosto zásadní význam pro dosažení těchto cílů.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Proces posilování vztahů mezi Evropskou unií a zeměmi Jižního Kavkazu, včetně Gruzie, je nesmírně důležitý, chceme-li utvářet stabilní, soudržnou a účinnou zahraniční politiku.

Podporuji dohodu mezi Evropskou unií a Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob. Chtěla bych zdůraznit následující pozitivní opatření: readmisní závazky stanovené v dohodě jsou vypracovány na plně recipročním základě, a vztahují se jak na vlastní státní příslušníky, tak na příslušníky třetích zemí a na osoby bez státní příslušnosti. Závazek přijmout zpět vlastní státní příslušníky zahrnuje rovněž bývalé státní příslušníky, kteří se své státní příslušnosti vzdali, pozbyli jí nebo jim byla odňata, aniž nabyli státní příslušnost jiného státu. Závazek přijmout zpět vlastní státní příslušníky zahrnuje rovněž rodinné příslušníky (tj. manžele a manželky a nezletilé svobodné děti) bez ohledu na jejich státní příslušnost, kteří nemají nezávislé právo pobytu v žádajícím státě. Existuje také takzvané zrychlené řízení, které bylo odsouhlaseno pro osoby zadržené v „příhraničním regionu“, tj. v oblasti do 5 km od území námořních přístavů, včetně celních zón, a od mezinárodních letišť členských států nebo Gruzie.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Plně souhlasím s názorem zpravodajky paní Griesbeckové, že informační kampaně v Gruzii jsou naprosto nezbytné, aby byli obyvatelé informováni o nové situaci a mohli využívat z ní vyplývající nové možnosti. Mimo to by změny vízové politiky měly být co nejdříve uvedeny i na internetových stránkách evropských orgánů.

Souhlasím také s doporučením zpravodajky Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Evropské komisi, která má dohlížet na uplatňování těchto dohod, aby po jejich vstupu v platnost zjistily, zda existují případné překážky nebo asymetrická omezení bránící jejich řádnému uplatňování a reciprocitě postupů, jak na úrovni konzulárních služeb, tak na úrovni překračování hranic.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro podepsání této dohody, neboť jsem přesvědčen, že ve spojení s dohodou o usnadnění udělování víz představuje velice významný pokrok ve vztazích mezi Evropskou unií a Gruzií a signalizuje důležitou etapu v procesu začleňování Gruzie do Evropy a zároveň Gruzii motivuje k uskutečnění nezbytných reforem v oblasti svobody, bezpečnosti a práva.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasovali jsme proti této dohodě, protože: jejím cílem je navracet osoby do země, kde se podle publikace UNHCR Global Appeal 2010-2011 („Celosvětová výzva“) stalo 212 000 osob na více než 16 let uprchlíky ve vlastní zemi bez přístřeší a prostředků k dosažení soběstačnosti, kde se ve všech částech společnosti běžně vyskytuje sexuální násilí a násilí páchané na základě pohlaví a kde se toleruje policejní zvůle; se vztahuje také na bývalé občany Abcházie a Jižní Osetie, kteří de facto nemají ke Gruzii žádný vztah; neobsahuje striktní záruky, jež by se týkaly porušování základních práv a zaručovaly vysoký standard přijímání žadatelů o azyl, jenž je v Gruzii na nízké úrovni; obsahuje řadu právních mezer a nejasností, které by mohl vyjasnit Smíšený readmisní výbor, v němž bohužel Evropský parlament nemá svého zástupce, což by mělo být vzhledem k jeho novým pravomocím zcela legitimní; nezaručuje odpovídajícím způsobem ochranu osobních údajů – údaje mohou být předávány „jiným orgánům“, aniž by byl vyžadován souhlas dané osoby.

Zpráva: Petru Constantin Luhan (A7-0309/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí zásad vyjádřených v této zprávě, která zdůrazňuje myšlenku, že Evropská unie může být konkurenceschopná na světové úrovni pouze v případě, že zajistí sbližování svých regionů a členských států. Souhlasím s tím, že přes veškerý pokrok, jehož bylo dosaženo, je třeba zmírnit rozdíly mezi regiony za účelem posílení vnitřního trhu a strategie Evropa 2020, která může mít hmatatelné výsledky pouze v případě, že bude vzat v úvahu výchozí bod ve všech regionech. Přestože na jedné straně souhlasím s tím, že mnohé regiony doposud potřebují investice do infrastruktury a do zlepšení jejich přístupnosti, na druhé straně bych chtěl zdůraznit význam investic do výzkumu a inovací, přičemž zásadní význam v tomto ohledu má zapojení všech úrovní správy a soukromých subjektů s cílem dosáhnout lepšího využívání finančních prostředků a zdrojů financování. Za účelem realizace této myšlenky je třeba, aby Komise měla jasnou představu o konceptu partnerství, a je rovněž nutné přezkoumat a konsolidovat úlohu nástrojů Evropské unie podporujících konkurenceschopnost malých a středních podniků.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – Podpořila jsem toto usnesení, neboť poskytuje tolik potřebný rámec pro zdůraznění integrační funkce politiky soudržnosti a jejího příspěvku ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie na světové úrovni. Politika soudržnosti je klíčovou politikou Evropské unie, která umožní regionům vyrovnat se s čím dál náročnějšími výzvami, jako jsou změny klimatu, stárnutí populace, sociální migrace, energetika nebo hospodářská a finanční krize, co nejlépe, a tím pomůže i zlepšit hospodářskou konkurenceschopnost Evropské unie na světové úrovni. Podporuji názor zpravodaje, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo pomocí zajištění stejné životní úrovně pro všechny občany Evropské unie a podpory rozvoje s využitím místních a regionálních zvláštností, což přinese přidanou hodnotu a hospodářskou produktivitu.

Je důležité zdůraznit, že jakmile bude naplněn cíl zajištění podobné životní úrovně prostřednictvím zpřístupnění infrastruktury a kvalitních služeb, regiony se budou moci soustředit na opatření zaměřená na rozvoj místního hospodářského potenciálu a důležitou etapou přitom bude vytvoření místních politik pro výzkum, vývoj a inovace a odpovídající regionální infrastruktury.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Přijetí souboru opatření pro územní, sociální a hospodářskou soudržnost má hrát klíčovou úlohu v rámci úkolu stanovení priorit a cílů Evropské unie, a tím zajistit osobní a hospodářský rozvoj a podporovat rovněž solidaritu mezi členskými státy. Podporuji význam prosazování hospodářské, sociální a územní soudržnosti prostřednictvím rozvoje infrastruktury s cílem přispět k úspěšné realizaci strategie EU 2020 za okolností, kdy tato nová strategie bude řešit problém chybějících článků v hospodářském rozvoji.

Konkurenceschopnosti lze docílit pouze podporou výzkumu, inovací a technologického rozvoje a poskytováním náležitě kvalitní odborné přípravy obyvatelům v regionech. Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, neboť se domnívám, že se politika soudržnosti osvědčila jako účinný a flexibilní nástroj pro zvládání socioekonomických problémů vyplývajících z hospodářské a finanční krize.

  Jean-Pierre Audy (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí skvělé zprávy z vlastní iniciativy o dosažení skutečné územní, sociální a hospodářské soudržnosti v Evropské unii předložené mým vynikajícím rumunským kolegou Petru Constantinem Luhanem. Plně zprávu podporuji, pokud jde o její tvrzení, že „dosažení ekonomické, sociální a územní soudržnosti je sice nutnou podmínkou, avšak samo o sobě nezaručí hospodářskou konkurenceschopnost na světové úrovni, neboť k té jsou nutné značné investice v klíčových oblastech, jako je energetika, životní prostředí, infrastruktura, vzdělávání, výzkum a vývoj, kreativní průmyslová odvětví a služby, logistika a doprava“. Zpráva stručně shrnuje rozsáhlý plán investic ve výši 1 miliardy EUR, k jehož realizaci vyzývám od začátku současného funkčního období a který je zásadní podmínkou pro rozvoj našeho kontinentu prostřednictvím konkurenceschopnosti a pro zajištění rovných příležitostí pro evropské občany, ať jsou v Evropské unii kdekoli.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Evropská unie může být konkurenceschopná jen za předpokladu, že pomocí vnitřních politik posílí svou schopnost reagovat na aktuální výzvy. Udržitelná regionální politika a politika soudržnosti jsou nezbytným předpokladem k odstranění překážek hospodářského rozvoje a ke zvýšení konkurenceschopnosti na vnitřním trhu i na světovém trhu. Význam soudržné a koordinované regionální politiky v Evropské unii je zřejmý. Finanční a hospodářská krize a rovněž plynová krize, která v nedávné době Evropu citelně zasáhla, prokázaly, že absence vhodné regionální politiky má dopad na celou Evropu.

Jsem přesvědčen, že politika soudržnosti je klíčovou politikou Evropské unie, která umožní regionům překonat vzniklé problémy. Souhlasím se zpravodajem, že rozvoj územní politiky soudržnosti bude mít přímý dopad na to, zda cílů stanovených ve strategii EU 2020 bude dosaženo, a že je nezbytné co nejdříve analyzovat, zda podpora poskytovaná Evropskou unií konkrétním regionům rozvíjí výsledky, které zajistí udržitelnost regionální politiky.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) V době, kdy se územní rozdíly mezi jednotlivými regiony Evropské unie čím dál více prohlubují, je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro naplnění ambiciózních cílů strategie Evropa 2020 inteligentnější politika soudržnosti Evropské unie, která do značné míry vychází z inovací, výzkumu a vývoje a zároveň se orientuje na konkrétní situace v regionech. Zpráva poslance Luhana tento přístup potvrzuje a prezentuje politiku soudržnosti Evropské unie jako jeden z klíčových faktorů pro ekonomickou vitalitu našich regionů. Tato politika nás přibližuje „udržitelnější“ evropské ekonomice.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože musíme diskutovat o opatřeních přijatých na úrovni Společenství i na úrovni členských států za účelem splnění cílů politik Evropské unie, včetně zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti na světové úrovni. Politika soudržnosti je klíčovou politikou Evropské unie, která umožní regionům vyrovnat se s výzvami vyplývajícími z hospodářské a finanční krize, změn klimatu, stárnutí populace, sociální migrace nebo energetiky. Těchto cílů lze dosáhnout podporou rozvoje na místní a regionální úrovni a samozřejmě zajištěním stejné životní úrovně pro všechny občany Evropské unie. Rád bych zdůraznil, že Evropa je sjednocená, a je proto velice důležité zmírňovat rozdíly v úrovni rozvoje evropských regionů a zajistit hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Politika soudržnosti by kromě toho měla být více zaměřena na výsledky a je důležité usilovat o ještě větší efektivnost a účelnost, protože pouze tehdy bude tato politika vhodnější a užitečnější pro spotřebitele. Za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020 musíme provádět politiku soudržnosti a regionální politiku a zajistit, aby tato politika byla nezávislá a postihovala všechny evropské regiony.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Chtěl bych panu Luhanovi poblahopřát k jeho práci na návrhu této zprávy, již jsem podpořil. Jsem přesvědčen, že účinná politika soudržnosti, která dokáže zmírnit hospodářské, sociální a územní rozdíly, může skutečně přispět k posílení hospodářské konkurenceschopnosti na světové úrovni. V této souvislosti neustále nabývají na významu regiony, které jsou schopny vyrovnat se s budoucími výzvami co nejlépe, a tím zvýšit konkurenceschopnost Evropy a orientovat ji směrem ke zdravému hospodářskému oživení.

S ohledem na finanční krizi, jejíž dopady i nadále postihují celou Evropu, a vzhledem k cílům strategie EU 2020 považuji za užitečné posílit Fond soudržnosti a strukturální politiky větším zapojením regionů. A konečně, politika soudržnosti rozhodujícím způsobem přispívá k naplnění cílů Lisabonské strategie, avšak pro upevnění dosažených výsledků a jejich očekávaného dopadu je nezbytné dále investovat do infrastruktury jako do základu zvyšující se hospodářské konkurenceschopnosti Evropy.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlavním cílem zprávy o dosažení skutečné územní, sociální a hospodářské soudržnosti v Evropské unii je zvýšení konkurenceschopnosti společností v Evropské unii na světové úrovni. Celková názorová východiska zprávy jsou ale chybná, protože autor zprávy je bez hlubší analýzy přesvědčen, že konkurenceschopnost a soudržnost nejsou protichůdné a neslučitelné koncepty. Skutečnost je taková, že konkurenceschopnost, v té podobě, v jaké dnes funguje, včetně úrovně Společenství, v konečném důsledku znamená nižší mzdy a oklešťování práv pracovníků a rozšiřování privatizace ve prospěch velkého kapitálu; zároveň fungovat okamžitě přestává, jakmile je konfrontována s konceptem hospodářské a politické soudržnosti. Zpráva popisuje problémy, jimž čelí regiony v Evropské unii, avšak není schopna navrhnout přesvědčivá a schůdná řešení a místo toho se přidržuje Lisabonské strategie a strategie EU 2020.

Konečně pak vychází z předpokladu, že hospodářská krize a její katastrofální důsledky, které se projevují ve většině evropských regionů, představují jenom další problém, s nímž se musejí regiony vyrovnat, ale nespecifikuje její příčiny. Takto v podstatě retušuje nepřiměřenost a nedostatečnost evropské politiky soudržnosti před krizí. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Politika soudržnosti Evropské unie se ukázala být klíčovým nástrojem při zmírňování rozvojových rozdílů mezi jednotlivými evropskými regiony. Je nutné zajistit horizontální a vertikální koordinaci mezi jednotlivými úrovněmi správy s cílem zajistit jednotné standardy rozvoje a hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Podpora výzkumu, inovací a vzdělání je nezbytným opatřením pro zajištění trhu práce podporujícího sociální začleňování a musí být doprovázena politikami na regionální úrovni. Aktivní role místních a regionálních orgánů má stěžejní význam pro zajištění větší hospodářské konkurenceschopnosti na světovém trhu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva stanoví jako jednu ze svých základních hodnot prosazování hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii a solidaritu mezi členskými státy (článek 3 Římské smlouvy).

Hlavním cílem politiky soudržnosti je podporovat vyvážený rozvoj ve vztahu mezi 271 jednotlivými regiony Evropské unie, prostřednictvím zmírňování rozdílů v úrovni rozvoje těchto regionů. Zvláštní pozornost je věnována znevýhodněným regionům, jako jsou venkovské oblasti, oblasti postižené procesem průmyslové transformace, oblasti se závažnými a trvalými přírodními a demografickými omezeními a ostrovním, přeshraničním a horským regionům.

S ohledem na tuto skutečnost jsem prosazoval potřebu zajištění souladu mezi politikou soudržnosti a strategickými cíli strategie Evropa 2020 a posílení transparentnosti v přidělování finančních prostředků. Podle mého názoru by veškeré informace týkající se přijetí a provádění plánů financování politiky soudržnosti měly být k dispozici v reálném čase na internetové stránce přístupné široké veřejnosti, v členění na nejpodrobnější možnou klasifikaci NUTS: mělo by být například prezentováno provádění podle úrovně NUTS 3, kdykoli toto označení existuje. To je požadavek, o který se zasazuji ve svém stanovisku, jež tvoří přílohu zprávy o politice soudržnosti: Strategická zpráva za rok 2010 o provádění programů na období 2007-2013.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Realita, kterou dnes prožíváme v Evropské unii, je tím nejpřesvědčivějším a nejjednoznačnějším vyvrácením tvrzení obsaženého ve zprávě, že politika soudržnosti účinně zareagovala na socioekonomické potíže vyvolané krizí. Celou zprávou se prolíná ještě jiná myšlenka: vazba politiky soudržnosti na takzvanou „strategii Evropa 2020“. Je dobře známo, že strategie Evropa 2020, která navazuje na původní Lisabonskou strategii, sleduje stejnou politickou linii liberalizace, privatizací a flexibilizace pracovního práva. Tyto pokyny, jimiž se máme řídit, k soudržnosti nepřispívají. Naopak, prohlubují rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a regiony a v rámci každé jednotlivé země. Funkce přerozdělování rozpočtu Evropské unie – která je nezbytným předpokladem pro uvádění zásady soudržnosti do praxe – je zásadně ohrožena v důsledku zanedbatelnosti vlastní role.

K tomu je ještě třeba přičíst náklady na nejzranitelnější ekonomiky v Evropské unii, vstup na jednotný trh, hospodářskou a měnovou unii a deregulaci mezinárodního obchodu, tedy aspekty, které zpráva opomíjí. Oživení výroby v každé zemi a regionu, udržitelné využívání zdrojů a ochrana životního prostředí představují strategické cesty k hospodářskému rozvoji každé země, společně s vytvářením pracovních míst s příslušnými právy a posílením sítě veřejných služeb a sociálních funkcí státu.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) S touto zprávou jsem souhlasil, neboť v souladu s duchem smluv se prokázalo, že klíčovou roli v procesu integrace hraje taková politika soudržnosti, která se zaměřuje na snižování rozdílů v úrovni rozvoje a na přípravu regionů na to, aby byly schopny se vyrovnat s krátkodobými i dlouhodobými problémy (globalizací, demografickými změnami, vylidňováním venkovských oblastí, změnou klimatu a ochranou biologické rozmanitosti), tím, že přihlíží k jejich specifickým silným a slabým stránkám. Silná a dobře financovaná politika soudržnosti je nezbytným předpokladem realizace cílů strategie EU 2020. Všechny regiony by se měly rozvíjet harmonicky. Těší mě, že je Komise vyzývána, aby posoudila a navrhla pracovní metodiky pro podporu partnerství městských a venkovských oblastí, pro boj proti odlivu obyvatelstva z venkovských oblastí a současně pro podněcování udržitelného rozvoje měst, neboť téměř 80 % populace Evropské unie žije v městských oblastech. Městské i venkovské oblasti hrají v regionálním hospodářském rozvoji dynamickou roli. V příštím programovém období je třeba investovat do městských i příměstských projektů a zlepšit koordinaci s programy rozvoje venkova. Je třeba podporovat podnikání a malé a střední podniky (MSP) a rovněž uznat klíčovou roli, již tyto podniky hrály při posilování konkurenceschopnosti ekonomiky a vytváření pracovních míst, a musíme usnadnit přístup k financování, zvláště pro malé a střední podniky, a zjednodušit přístup k rizikovému kapitálu a mikrofinancování. Komise byla měla i nadále zjednodušovat postupy pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti s cílem omezit administrativní zátěž příjemců finančních prostředků.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlavním důvodem, proč veřejnost podporovala proces evropské integrace, bylo zlepšení kvality života prostřednictvím vytvoření bezpečnějších a kvalitnějších pracovních míst a zajištění přístupu ke všem typům infrastruktury – ať již dopravní, sociální, vzdělávací nebo spjaté s výzkumem, vývojem a inovacemi. Politika soudržnosti dokáže pomocí svých zvláštních cílů a nástrojů zajistit soudržný rozvoj Evropské unie, a uspokojit tudíž hospodářské a sociální potřeby evropských občanů. Členské státy Evropské unie se zároveň přímo potýkají s dopady globalizace. Cílem této zprávy nazvané „Dosažení skutečné územní, sociální a hospodářské soudržnosti v Evropské unii – nezbytné podmínky konkurenceschopnosti na světové úrovni?“ je vyvolat mezi poslanci Evropského parlamentu diskusi o provázanosti a vzájemném doplňování opatření přijatých na evropské i vnitrostátní úrovni pro naplňování cílů politik Evropské unie, včetně zvýšení konkurenceschopnosti na světové úrovni. Cílem zprávy je poskytnout rámec pro zdůraznění integrační funkce politiky soudržnosti a jejího příspěvku ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie na světové úrovni. Vítám tuto zprávu a rozpravu k ní.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva se zabývá v prvé řadě regionální a evropskou konkurenceschopností a zvýšenou produktivitou. Je v plném souladu se strategií Evropa 2020. Tím se ruší účinek jediné zajímavé myšlenky ve zprávě o „kvalitních veřejných službách pro všechny občany, bez ohledu na to, kde žijí a pracují“. Hlasoval jsem proti tomuto textu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropské unii se podařilo důraznou politikou v oblasti soudržnosti zmírnit rozdíly v  rozvoji mezi jednotlivými evropskými regiony. Je nezbytné, aby i nadále zajistila koordinaci mezi všemi úrovněmi správy za účelem dosažení cílů, které Evropská unie upřednostňuje ve vztahu k rozvoji a hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Podpora výzkumu, inovací a vzdělání je klíčovým opatřením pro zajištění trhu práce pro všechny. Je třeba vynaložit veškeré prostředky na zajištění větší hospodářské konkurenceschopnosti na světovém trhu.

  Alexander Mirsky (S&D) , písemně. – (LV) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože podporuji soudržnost, kdyby pro nic jiného, tak alespoň pro to, aby všichni lotyšští úplatkáři byli zavřeni ve vězení a neměli již možnost narušovat náležité využívání strukturálních fondů Evropské unie. V tomto ohledu musíme zavádět soudržnost do praxe na úrovni státního žalobce, policie a soudů, nejenom v Lotyšsku, ale také na celém území Evropské unie. Takto budou miliardy eur použity za prvé tak, jak bylo zamýšleno, za druhé v souladu se stanovenými lhůtami; a za třetí v zájmu občanů a nikoli v zájmu jednotlivých státních úředníků a politických uskupení. Podporuji politiku soudržnosti.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Politika soudržnosti je klíčovým zájmem Evropské unie sledujícím cíl vyváženosti ve vztahu mezi bohatšími a chudšími regiony. Jejím záměrem je také vyrovnání důsledků nerovnoměrného hospodářského vývoje. Mělo by být proto také možné zajistit dosažení stejné životní úrovně. Zejména v globalizovaném světě má konkurenceschopnost regionů značný význam. Hlasuji proti zprávě, neboť není jasné, do jaké míry již regiony jednotlivých členských států mají k dispozici potřebné odborné znalosti.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Cílem zprávy o územní, sociální a hospodářské soudržnosti je podle mého názoru poskytnout komplexní rámec pro zdůraznění integrační funkce politiky soudržnosti a jejího příspěvku ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie na světové úrovni. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, jejímž cílem je vyvolat mezi poslanci Evropského parlamentu diskusi o provázanosti a vzájemném doplňování opatření přijatých na evropské i vnitrostátní úrovni pro naplňování cílů politik Evropské unie, včetně zvýšení konkurenceschopnosti na světové úrovni. Jedním z hlavních důvodů, proč veřejnost podporovala proces evropské integrace, bylo zlepšení kvality života prostřednictvím vytvoření bezpečnějších a kvalitnějších pracovních míst. Princip teritoriality je třeba chránit a rozvíjet prostřednictvím sociální činnosti s cílem zajistit plnou integraci – včetně hospodářské integrace – veřejnosti. Politika soudržnosti dokáže nyní pomocí svých zvláštních cílů a nástrojů zajistit soudržný rozvoj Evropské unie, a uspokojit tudíž hospodářské a sociální potřeby evropských občanů.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Tato konkrétní zpráva z vlastní iniciativy, pro jejíž přijetí jsem hlasoval, navazuje na dlouhou a náročnou diskusi o jednom tématu, které je pro Řecko velice citlivé. Je pravda, že dosavadní pokrok v oblasti politické soudržnosti přispěl ke zmírnění rozdílů mezi regiony. Hospodářské poměry se ovšem změnily a politika soudržnosti se jim musí přizpůsobit. Novou funkcí politiky soudržnosti jako nejdůležitějšího nástroje Společenství prosazujícího solidaritu mezi nejchudšími a nejbohatšími oblastmi Evropské unie by mělo být vystupňované úsilí směřující k zamezení vzniku hospodářských ostrůvků nebo regionů zchudlých lidí v rámci evropské struktury. Jsme tu tedy konfrontováni s jasnou a konkrétní výzvou.

Existují dva body, jimž bude Řecko muset věnovat zvláštní pozornost: 1. Regiony Cíle 1 politiky soudržnosti; tento bod souvisí se sbližováním z hlediska hrubého národního produktu, který musí být výrazně posílen. 2. Regiony, které jsou utlumovány (k nimž patří i Atika); ty budou muset být zkoumány případ od případu na základě jejich nejaktuálnějších hospodářských údajů, neboť hospodářská krize mohla zneplatnit údaje za minulé roky.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva je důsledkem iniciativy skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) v průběhu rozpravy o budoucnosti politiky soudržnosti a regionální politiky. Posílení územní, sociální a hospodářské soudržnosti Evropské unie je jedním ze směrů, kterým je třeba se vydat za účelem dosažení konkurenceschopnosti na světové úrovni.

Naprosto souhlasím se základním cílem této zprávy, jímž je zdůraznění úlohy, kterou hraje politika soudržnosti ve zmírnění hospodářských, sociálních a územních rozdílů, vytváření nových pracovních míst, zvýšení růstu a vybudování infrastruktury. Územní a sociální soudržnost Evropské unie by měla tvořit základ struktury nové politiky, která bude schopna zajistit udržitelný růst a zvýšenou konkurenceschopnost na světové úrovni.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji zpravodaji panu Luhanovi k vynikající práci, již odvedl, a souhlasím s ním, že hlavním důvodem, proč veřejnost podporovala proces evropské integrace, byla potřeba zlepšení kvality života prostřednictvím vytvoření bezpečnějších a kvalitnějších pracovních míst a zajištění přístupu ke všem typům infrastruktury – ať již dopravní, sociální, vzdělávací nebo spjaté s výzkumem, vývojem a inovacemi.

Naprosto souhlasím s myšlenkou, že politika soudržnosti je klíčovou politikou Evropské unie, která umožní regionům vyrovnat se s danými problémy co nejlépe, a tím pomůže zlepšit hospodářskou konkurenceschopnost Evropské unie na světové úrovni; zajištěním stejné životní úrovně pro všechny občany Evropské unie a podporou rozvoje s využitím místních a regionálních zvláštností, což přinese přidanou hodnotu a hospodářskou produktivitu.

  Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Podporujeme naši společnou politiku soudržnosti a jsme přesvědčeni, že je důležitá pro evropskou integraci. V době, kdy v Evropské unii přetrvává značné napětí, je důležité držet pohromadě. Jsme však přesvědčeni, že za regionální politiku by měly v prvé řadě odpovídat regiony a členské státy a že podpora Evropské unie by se měla zaměřit na nejchudší regiony a na jednotlivé programy územní spolupráce.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Zpráva zdůrazňuje výsledky, jichž bylo dosaženo prostřednictvím politiky soudržnosti, která je nezbytná pro úspěšné provádění strategie EU 2020 jako nástroje pro odstranění rozdílů mezi regiony. Na výzkum a inovace pro období 2007-2013 byla vyčleněna částka přibližně 86 miliard EUR. V budoucím programovém období je nezbytné podporovat a uplatňovat úspěšné modely znalostního trojúhelníku s cílem zajistit udržitelný rozvoj regionálních strategických rámcových programů pro výzkum a inovace.

Zpravodaj vyzývá Evropskou komisi, aby předložila konkrétní návrhy ohledně definice a konzistentního naplňování cíle územní soudržnosti, přičemž klade důraz na zásady decentralizace až na úroveň místních samospráv (přístup „zdola nahoru“) za účelem lepšího využívání finančních prostředků (považuje v této souvislosti za kontraproduktivní, aby regiony spravovaly v průměru pouze 30,5 % z celkového rozpočtu vyčleněného na politiku soudržnosti a zbytek spravovaly centrální vlády).

V budoucnosti je proto nutné zásadu partnerství výrazně posílit. Zpráva doporučuje, aby členské státy a Evropská komise věnovaly větší pozornost podpoře velkých projektů pokrývajících dva nebo více operačních programů, jež mají významný dopad na evropské úrovni a jež povedou k tvorbě přidané hodnoty a kvalitních pracovních míst a zabezpečí udržitelný rozvoj regionů.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Politika soudržnosti Evropské unie má klíčový význam jako nástroj umožňující regionům vyrovnat se s výzvami nové mezinárodní situace. Podporou rozvoje, posílením místních a regionálních specifických rysů a zajištěním toho, aby se rozdíly v životní úrovni evropských občanů zmírňovaly, upevňujeme evropský projekt. Je ovšem třeba prostřednictvím politik a opatření na regionální úrovni posílit podporu výzkumu, vývoje a inovací, společně s rozvojem vzdělávání a dovedností, které evropští občané potřebují pro zajištění trhu práce podporujícího sociální začleňování.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Tato sněmovna dnes přijala zprávu z vlastní iniciativy, která zdůraznila úlohu, již hraje politika soudržnosti ve zmírnění hospodářských, sociálních a územních rozdílů, vytváření nových pracovních míst, zvyšování růstu, vybudování infrastruktury a zajištění soudržného rozvoje Evropské unie pomocí zvláštních cílů a nástrojů, čímž uspokojuje hospodářské a sociální potřeby evropských občanů.

Politika soudržnosti byla jednou z prvních politik, která využila svého regionálního rozměru, tvořícího přidanou hodnotu a přispívajícího k zajištění její účinnosti a udržitelnosti. Způsob, jakým jednotlivé členské státy využívají příležitosti, jež jim poskytuje účast na jednotném evropském trhu, závisí na jejich vyspělosti a úrovni rozvoje, a ty se země od země liší. Vyplývá z toho, že každý členský stát je odpovědný za přesné vymezení těch nejúčinnějších opatření, díky nimž dokáže jeho ekonomika v rámci tohoto globálního systému fungovat. Zpráva předkládá nové pokyny pro budoucí strukturu politiky, pro zvýšení její výkonnosti a pro zaručení silného, udržitelného růstu a vyšší konkurenceschopnosti na světové úrovni.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) V průběhu práce na této zprávě naše skupina často vyjadřovala zásadní nesouhlas s linií, kterou navrhoval autor zprávy. Nakonec jsme tedy neměli jinou možnost než hlasovat proti přijetí zprávy.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) V minulých letech peněžní prostředky z Fondu soudržnosti a ze strukturálních fondů přispěly k dynamickému rozvoji mnoha měst a významné části venkovských oblastí. Politika soudržnosti je pro občany Evropské unie hmatatelným důkazem pozitivního vlivu opatření přijatých na úrovni Společenství na místní komunity a na jejich regiony. Pomalu se začínáme zotavovat po krizi, jež ještě prohloubila stávající rozdíly v Evropské unii. Politika soudržnosti se ukázala jako pružný nástroj, který dokázal reagovat na konkrétní potřeby jednotlivých regionů a do určité míry zmírnit negativní dopady krize. Soudržnost mezi jednotlivými regiony je jedinečnou formou přidané hodnoty, jež má pozitivní dopad na hospodářskou konkurenceschopnost Evropské unie. Sblížením úrovně rozvoje regionů a zajištěním obdobné kvality života a rovného přístupu k infrastruktuře se může Evropská unie vyrovnat s globálními výzvami. Bude se moci více soustředit na investice do inovací, výzkumu a vývoje.

Udržitelná znalostní ekonomika šetrná k životnímu prostředí posílí naši konkurenceschopnost, neboť konkurenceschopnost se zvýší, pokud v regionech dojde k poklesu nezaměstnanosti a pokud budeme podporovat utváření vysoce kvalifikované a mobilní pracovní síly v městských i venkovských oblastech. Podpora malých a středních podniků, v nichž je zaměstnána většina občanů Evropské unie, má klíčový význam. Potřebujeme silnou politiku soudržnosti, která zase vyžaduje přiměřený rozpočet, alespoň na současné úrovni, aby mohla plnit své ambiciózní cíle.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Hospodářská, sociální a územní soudržnost je nezbytnou podmínkou konkurenceschopnosti na světové úrovni, nicméně sama o sobě ji nezajistí. Cílem evropské politiky soudržnosti je zmírnit rozdíly mezi regiony, s přihlédnutím k dopadu globálních výzev, jakými jsou změny klimatu, demografické změny, problémy týkající se energetiky a ochrany biologické rozmanitosti a také nové výzvy vyplývající z hospodářské a finanční krize. Podporuji proto text předložený zpravodajem, mým kolegou ve Výboru pro regionální rozvoj, v němž je znovu zdůrazněna myšlenka, že soudržnost a konkurenceschopnost nejsou protichůdné nebo neslučitelné koncepty, nýbrž koncepty obsahující navzájem se doplňující prvky.

Konkurenceschopnosti v Evropské unii lze dosáhnout pouze prostřednictvím udržitelného hospodářského růstu, který zajistí, aby politika soudržnosti přispěla k úspěšnému provádění cílů strategie Evropa 2020 a k reakcím na společenské a hospodářské výzvy. Na regionální rozměr by se proto nemělo zapomínat, ale měl by být spíše podporován, ať již větším zapojením regionálních a místních subjektů nebo prostřednictvím posílení role městských a venkovských oblastí, neboť pouze podnícením regionální konkurenceschopnosti docílíme solidní konkurenceschopnosti na světové úrovni.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – V této zprávě jsou definovány plány Parlamentu týkající se lepší koordinace strukturálních zdrojů financování Evropské unie a výdajů na evropské inovace jako způsobu řešení rozdílů v úrovni vývoje regionů v celé Evropské unii a zachování konkurenceschopnosti regionů. Tyto výzvy podporuji, společně s dalšími výzvami ke zjednodušení postupů týkajících se těchto zdrojů financování, zejména pro malé a střední podniky, jimž bychom měli v současném hospodářském klimatu pomoci snížením administrativní zátěže, jež je na ně uvalena. Tato zpráva také obsahuje důležité charakteristiky zdůrazňující význam principu decentralizace (přístup „zdola nahoru“) za účelem lepšího uplatňování „principu partnerství“ ve vztahu k orgánům místní samosprávy, které bývají často nejdokonaleji informovány o potřebách občanů v celé Evropské unii, a zejména ve Walesu.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Jestliže v tomto parlamentu mluvíme o soudržnosti, bavíme se o přáních. Naši voliči i my sami bychom chtěli žít v Evropě, kde se každému daří, nikdo není chudý a není nouze o práci. Tato zpráva proto tak trochu připomíná seznam, který děti píší Ježíškovi. Jejím nesporným přínosem je fakt, že obsahuje snad všechno, co bychom si přáli pod stromeček – když ne letos, tak snad v roce 2020. Je tu jen jediný problém. Všechny tyto věci stojí peníze. A podobně jako v rodině s malými dětmi je i zde třeba určit priority. Nemohu se ubránit dojmu, že to je původní úlohou tohoto parlamentu. A předložená zpráva je trochu smutným svědectvím, že ani krize nám nepomohla zvládat tuto úlohu lépe.

Stále máme příliš mnoho priorit. Rozpočet je však v každé rodině jen jeden a dárky se kupují z toho, co zbude, když se rodina nají, obleče a zaplatí všechny účty za bydlení a energii. Podpora, kterou tak velkoryse žádáme na to a ono, to jsou peníze vytažené z kapes daňových poplatníků, otců a matek, kteří se každý měsíc rozhodují, co je pro ně skutečnou prioritou a co musí ještě počkat. Nezapomínejme na to.