Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Rozpravy
Středa, 15. prosince 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

8. Předání Sacharovovy ceny (slavnostní zasedání)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předseda. − Pane úřadující předsedo Chasteli, vysoká představitelko Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise paní Ashtonová, vážení hosté,

 
  
 

(PL) Cena Andreje Sacharova je symbolem Evropského parlamentu v boji za dodržování lidských práv v celém světě. Prázdné křeslo stojící uprostřed tohoto sálu svědčí o tom, jak moc je jí zapotřebí a jak velmi nutné je upozorňovat na případy lidí bojujících za svobodu slova. Napsal jsem kubánskému prezidentovi a požádal ho, aby umožnil panu Fariñasovi přijet do Štrasburku, ale bohužel to nevedlo k požadovanému výsledku. V pátek v Oslu zůstala také prázdná židle vyhrazená pro vězněného čínského disidenta a nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa. Už dříve nemohli při této příležitosti osobně převzít cenu ani další laureáti Sacharovovy ceny – Chu Ťia z Číny a tzv. Dámy v bílém z Kuby. Oleg Orlov, kterému byla loni udělena Sacharovova cena za ruské sdružení Memoriál, tu dnes s námi také není, ačkoliv byl na slavnostní předání pozván.

Dámy a pánové, Guillermo Fariñas získal cenu za svůj boj za obnovení svobody slova na Kubě. Celá léta aktivně vystupoval proti cenzuře, riskoval život a zdraví a 23krát držel protestní hladovku. Strávil 11 let ve vězení. Nedávná protestní hladovka ho málem stála život, ale právě tehdy na Kubě začalo propouštění členů opozice a vězňů svědomí z vězení. Velké zásluhy zde patří katolické církvi. Stejně jako tomu bylo kdysi v naší zemi, církev plní pro obyvatele Kuby úlohu institucí občanské společnosti. Bohužel 11 osob stále ještě zůstává ve vězení a mezi nimi jsou i manželé některých z Dam v bílém. Tady a teď, jménem nás všech, vyzývám k jejich okamžitému propuštění.

(Hlasitý a dlouhotrvající potlesk)

Cituji z usnesení přijatého v březnu, ve kterém vyzýváme vysokou představitelku pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyni Komise a komisařku pro mezinárodní spolupráci k okamžitému zahájení a zajištění dialogu s kubánskou občanskou společností a s těmi, kdo na Kubě podporují pokojnou politickou přeměnu. Dnes nás ještě čeká rozprava o zprávě paní Andrikienė o lidských právech ve světě v roce 2009 a o politice EU v této otázce. Budeme moci tedy zjistit, jaké jsou plány paní Ashtonové na posílení politiky Evropské unie v oblasti lidských práv.

Dámy a pánové, přestože jsou lidé jako Guillermo Fariñas pronásledováni a vězněni, jejich hlas nelze umlčet. Úlohou Evropského parlamentu a úlohou každého z nás je dát tomuto hlasu sílu. Je mi proto velkým potěšením oznámit vám, že za chvíli si vyslechneme sdělení, krátký projev, který pro nás zaznamenal letošní laureát Sacharovovy ceny Guillermo Fariñas. Právě v tuto chvíli mělo být toto ocenění předáno vítězi. Bohužel jsem nucen položit ocenění na prázdné místo, ale doufám, že mohu jménem nás všech popřát našemu laureátovi hodně zdraví a síly, úspěšný boj za svobodu a nakonec, aby v budoucnu mohl zavítat sem k nám do Evropského parlamentu a toto ocenění a cenu si osobně převzít. Děkuji vám.

(Hlasitý a dlouhotrvající potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Guillermo Fariñas (PPE).(ES) Sdělení Evropskému parlamentu: Santa Clara, 14. prosince 2010

Vážený pane předsedo Evropského parlamentu,

Vážení místopředsedové a vážené místopředsedkyně, vážení poslanci a vážné poslankyně tohoto mnohonárodního demokratického fóra,

Bohužel kvůli nedostatku tolerance, kterou na této naší těžce zkoušené planetě tak potřebujeme, s vámi dnes nemohu být jako zástupce vzdorujících obyvatel Kuby a těch Kubánců, kteří se již zbavili strachu z totalitního režimu, jehož útlak zakoušíme již ostudných 52 let a jehož poslední obětí se stal mučedník Orlando Zapata Tamayo.

Bohužel pro ty, kteří nám špatně vládnou v naší vlastní zemi, už samotná skutečnost, že nemohu svobodně opustit ostrov, kde jsem se narodil, a zase se na něj vrátit, zcela nezvratně dokazuje, že v autokratickém systému této země se bohužel vůbec nic nezměnilo.

Pro současné kubánské vládce jsme my, obyvatelé Kuby, jen otroci, z nichž jsem vzešel i já, unesení z Afriky a násilně přivlečení do Ameriky. K tomu abych mohl já nebo kterýkoli jiný obyčejný občan cestovat do zahraničí, potřebujeme průkaz zvaný Carta de Libertad (potvrzení o svobodě), který dříve potřebovali otroci, pouze s tím rozdílem, že dnes se tento průkaz nazývá Carta Blanca (bílá karta).

Pevně doufám, že se nenecháte ošálit klamným vábením neúprosného a krutého komunistického režimu, jehož jediným cílem je prostřednictvím předstíraného provádění zdánlivých hospodářských změn dosáhnout toho, aby Evropská unie a Evropský parlament zrušily společný postoj a umožnily režimu využívat půjčky a investice určené na pomoc zemím třetího světa na základě dohod z Cotonou.

Jistě jste už měli možnost sedět vedle bývalých politických vězňů a vězňů svědomí, které v poslední době propustil „zdivočelý komunistický režim“. Bylo by omylem domnívat se, že získali svobodu. Spolu se svými rodinami jsou vystaveni „psychologickému vyhnanství“, neboť osoby jim nejbližší byly vydírány neostalinistickou kubánskou vládou.

My, členové mírumilovné kubánské opozice, vyrovnaně a s rozvahou přistupujeme k materiálním těžkostem a duchovním překážkám, stejně jako k hrozbě ztráty svobody a dokonce i svého života, přičemž patříme k nejvíce znevýhodněné vrstvě obyvatelstva. Zde, na Kubě, trpíme všichni, ale nestěžujeme si, a proto věříme, že se můžeme spolehnout na vaši podporu.

Vážení poslanci a poslankyně Evropského parlamentu, žádám vás, abyste neustupovali požadavkům kubánské vládnoucí elity, dokud nebude splněno pět následujících podmínek:

Za prvé: propustit všechny politické vězně a vězně svědomí, aniž by byli vyhoštěni, a přijmout veřejný závazek, že již nikdy nebude docházet k věznění nenásilných politických odpůrců.

Za druhé: okamžitě ukončit násilí a hrozby ze strany přívrženců režimu z řad vojenských a polovojenských složek namířené vůči mírumilovným stoupencům opozice v zemi.

Za třetí: vyhlásit přezkoumání a zrušení všech kubánských zákonů, které jsou v rozporu se Všeobecnou deklarací lidských práv.

Za čtvrté: v každodenním životě usnadnit zakládání opozičních politických stran, umožnit fungování sdělovacích prostředků nezávisle na systému „státního socialismu“, umožnit existenci nezávislých odborů a jakýchkoli jiných nenásilných společenských sdružení.

Za páté: veřejně uznat, že všichni Kubánci žijící v diaspoře mají právo účastnit se kulturního, hospodářského, politického a společenského života na Kubě.

V tomto rozhodujícím historickém okamžiku mé země byste měli společně se všemi lidmi dobré vůle na celém světě pečlivě sledovat neustálé projevy společenské nespokojenosti a protesty vyvolané frustrací z arogantní moci vlády, která je schopna nařídit zabití mých spoluobčanů.

Doufám, že Bůh nedopustí, aby došlo ke zbytečné občanské válce mezi Kubánci v důsledku zaslepené neochoty uznat, že „státní socialismus“ jako politický model selhal a selhává všude, kde se ho snažili zavést. V zahraničním tisku to ostatně připustil sám historický vůdce nesprávně nazývané kubánské revoluce.

Staří kubánští vůdci při svém každodenním opovrhování těmi, jimž vládnou, nechtějí uznat, že by měli sloužit lidem a že ti, kteří skutečně slouží veřejnosti, dávají svým spoluobčanům možnost, aby je sesadili nebo potvrdili. Žádný vůdce by neměl usilovat o to, aby mu ti, kterým vládne, sloužili, jako je tomu na Kubě.

S našimi bratry a sestrami v boji, kteří sdílejí demokratické ideály, s těmi, kteří jsou stále ještě ve vězeních, s těmi, kdo mají zdánlivou svobodu v ulicích, a s těmi, kdo odešli do drsného exilu, budeme i nadále pokračovat ve svém nerovném a nenásilném boji proti kastrovským utlačovatelům a s boží pomocí v tomto boji zvítězíme bez prolití krve.

Ve společnosti svých přátel disidentů se snažím v sobě potlačit jakoukoli nenávist vůči svým politickým protivníkům. Pravdou je – a to z nás dělá lepší lidské bytosti, které dokážou změnit svou zemi –, že jsem se v tomto boji naučil řídit slovy prvního známého disidenta, Ježíše Krista, který řekl „milujte své nepřátele“.

Děkuji Evropskému parlamentu za to, že neopustil kubánský lid během více než půl století trvajícího boje za demokracii. Cenu Andreje Sacharova za svobodu myšlení pro rok 2010, která mi byla udělena, přijímám proto, že se cítím být malou součástí tohoto tvrdošíjného odporu, který je vlastní kubánskému lidu, k němuž hrdě náležím.

Jsem vám nesmírně vděčný, dámy a pánové a poslanci Evropského parlamentu, neboť vaše gesto je důkazem, že jste nezapomněli na utrpení, které prožíváme, a tímto gestem se tak světlo svobody k mé zemi hodně přiblížilo.

Dej Bůh, ať jsme na Kubě už brzy svědky usmíření mezi Jeho dětmi a země ať je požehnána demokracií.

Guillermo Fariñas Hernández

doktor psychologie

knihovník a nezávislý novinář, třikrát vězněný politický disident

(Potlesk)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Stavros LAMBRINIDIS
Místopředseda

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí