Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2202(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0339/2010

Předložené texty :

A7-0339/2010

Rozpravy :

PV 15/12/2010 - 14
CRE 15/12/2010 - 14

Hlasování :

PV 16/12/2010 - 6.4
CRE 16/12/2010 - 6.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0489

Rozpravy
Středa, 15. prosince 2010 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

14. Stav lidských práv ve světě v roce 2009 a politika Evropské unie v této oblasti (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A7-0339/2010) paní Andrikienėové jménem Výboru pro zahraniční věci o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a politice Evropské unie v této oblasti (2010/2202(INI)).

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė, zpravodajka. (LT) Paní předsedající, paní vysoká představitelko, jsem velmi ráda, že se dnes účastníte této velmi důležité diskuse. Zejména proto, že se jedná o první politickou rozpravu, které se paní baronka Ashtonová zúčastnila od zahájení činnosti nové Evropské služby pro vnější činnost.

Základem pro tuto rozpravu a pro usnesení Evropského parlamentu, o kterém budeme zítra hlasovat, je výroční zpráva o stavu lidských práv ve světě, kterou přijala Rada Evropské unie, a politika Evropské unie v této oblasti. Za věci, které jsou popsány ve výše uvedené zprávě, nemůžeme činit odpovědnou paní baronku Ashtonovou vzhledem k tomu, že jde o období let 2008–2009, kdy ještě nebyla ve funkci vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jsme si vědomi, jak velkou odpovědnost máte nyní a budete mít i v budoucnosti, a chtěla bych vás ujistit, že my v Evropském parlamentu uděláme vše proto, abychom zajistili splnění cílů Evropské unie v oblasti zahraniční politiky.

Paní baronko Ashtonová, Lisabonská smlouva vstoupila v platnost před rokem a Evropská služba pro vnější činnost začala fungovat sotva před čtrnácti dny. Evropský parlament ve své dnešní zprávě vysílá jasný signál všem orgánům Evropské unie. Evropský parlament jasně vyjádřil svůj názor, že nová Evropská služba pro vnější činnost by se měla zaměřit v prvé řadě na budování demokracie a ochranu lidských práv na celém světě, což by se mělo odrazit i ve struktuře služby a jejím financování. Mělo by se vytvořit ředitelství pro lidská práva a demokracii, ředitelství pro mezinárodní právo nebo nějaká struktura s jiným názvem, ale se stejným obsahem. Musíme zabránit tomu, aby byla otázka lidských práv v prioritní agendě EU a struktuře ESVČ opomíjena nebo z nich byla vyloučena.

Evropský parlament za tímto účelem navrhuje vytvořit v rámci poskytování služeb funkce zvláštních zástupců pro lidská práva, kteří by měli pracovat v konkrétních zemích nebo regionech, zejména tam, kde Evropská unie nemá diplomatická zastoupení. Tito zvláštní zástupci by měli mít jasný mandát v oblasti obrany lidských práv v zemích, kde budou pracovat.

Ráda bych také ještě jednou zdůraznila nutnost vytvořit pracovní skupinu pro lidská práva (COHOM) se sídlem v Bruselu, a to tím spíše proto, že naprostá většina členských států Evropské unie tuto myšlenku podporuje. Zpráva, o které budeme zítra v Evropském parlamentu hlasovat, rozebírá a posuzuje politiku EU, práci celé Evropské unie a jejích orgánů a pokrývá celou škálu témat a otázek včetně zrušení trestu smrti, boje proti terorismu a ochrany lidských práv, práv dětí, boje proti násilí na ženách, situace obhájců lidských práv v různých zemích po celém světě a svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení. Rozebíráme a hodnotíme fungování Evropské unie na mezinárodních fórech, jako je Organizace spojených národů či Rada Organizace spojených národů pro lidská práva, a věnujeme se spolupráci Evropské unie s Mezinárodním trestním soudem.

Moji kolegové v Evropském parlamentu sehráli v přípravě zprávy, o které diskutujeme, aktivní roli a ve Výboru pro zahraniční věci byla zpráva přijata velkou většinou: 50 hlasů „pro“, žádné „proti“ a dva poslanci se zdrželi hlasování. Ke zprávě je připojen seznam konkrétních případů porušování lidských práv v různých zemích, na něž Evropský parlament upozorňoval. Jedná se o skutečná jména, země, lidské osudy a ztráty na životech. Proto bych se na konec svého vystoupení ráda zmínila o několika konkrétních závažných případech porušování lidských práv.

Vy, kdo jste se dnes zúčastnili slavnostního ceremoniálu, víte, že Evropský parlament dnes měl udělit Sacharovovu cenu za svobodu myšlení kubánskému disidentovi panu Guillermovi Farinasovi. Cenu nebylo možné předat, protože zástupci kubánské vlády odmítli povolit panu Farinasovi cestu do Evropského parlamentu. Věříme, že vezmete tuto skutečnost v úvahu a najdete způsob, jak vyjádřit kubánské vládě náš postoj, naše zklamání a naše politování a nesouhlas v této věci.

Ráda bych také upozornila na další bolestný případ, o kterém se zmiňujeme v naší zprávě. Ruský Chamovničeský soud měl dnes vynést rozsudek, ale z neznámých důvodů ho odložil až na konec měsíce. Jde o proces s Michailem Chodorovským a Platonem Lebeděvem, který podle mého názoru odráží prohnilý stav soudního systému a absenci právního státu v Rusku. Paní baronko Ashtonová, chtěla bych vás vyzvat, abyste tyto případy neztratila ze zřetele a abyste udělala vše proto, aby se spravedlnost v Rusku stala pravidlem, a ne výjimkou. Domnívám se, že současné otevírání se Ruska a snaha prezidenta Medveděva o modernizaci země je velmi dobrou příležitostí k dosažení tohoto cíle.

 
  
MPphoto
 

  Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v pátek jsme oslavili Mezinárodní den lidských práv. Téma v letošním roce se týkalo práce jednotlivců a organizací na celém světě, bojujících proti porušování lidských práv, obzvlášť proti diskriminaci.

Během loňského roku jsem se setkala s nositelkou Nobelovy ceny Širín Ebadiovou z Íránu a přední nositelkou ceny dr. Soriou Sabhrangovou, afghánskou komisařkou pro lidská práva žen, a dalšími obránci lidských práv na celém světě a budu tak činit i nadále.

Jak jsem již vyjádřila dříve, od svých kolegů v Bruselu a vedoucích našich delegací EU očekávám, že budou činit totéž.

Před šesti měsíci jsem před vámi stála, abych vám představila první vizi toho, jak by měla Evropská unie provádět svou politiku v oblasti lidských práv. Dnes vám chci podat zprávu o tom, jak práce od té doby postoupila a jak vidím cestu vpřed nyní, když funguje Evropská služba pro vnější činnost.

V prvé řadě jsem ale velmi vděčná paní doktorce Andrikienėové za její zprávu, která reaguje na výroční zprávu EU o lidských právech a předkládá vizi Evropského parlamentu týkající se toho, jak bychom mohli náš přístup k lidským právům v rámci Evropské unie zefektivnit. Tuto ambici velmi rozhodně sdílím. Zpráva, která je dnes Parlamentu předkládána, velmi dobře odráží rozsah činnosti Evropské unie a výzvy, kterým čelíme: útoky na obhájce lidských práv, sexuální násilí, využívání nových technologií k potlačování svobody projevu, abych jmenovala jen některé z nich. Chci vyjádřit paní doktorce Andrikienėové poklonu za to, že dala dohromady více než 400 pozměňovacích návrhů a sestavila tuto působivou, poučnou a velice užitečnou zprávu.

Zpráva se zabývá mnoha oblastmi. Chci vyzdvihnout tři témata, která v posledních měsících prodělala velký vývoj. V prvé řadě je třeba říct, že se Evropská unie usilovně snažila prosazovat otázku lidských práv na multilaterální scéně.

Na úspěšném zasedání Rady OSN pro lidská práva zastávala Evropská unie společný postoj k potenciálně kontroverzním usnesením týkajícím se flotily mířící do Gazy a Goldstoneovy zprávy. Ve Třetím výboru Valného shromáždění OSN se Evropské unii také podařilo splnit své hlavní cíle: usnesení o Barmě, KLDR a trestu smrti prošla velkou většinou – jak tomu bylo i u kanadského usnesení o Íránu – a usnesení Evropské unie o odstranění náboženské nesnášenlivosti se také setkalo s konsensem.

Za druhé, jak bylo oznámeno v červnu, začala práce na revizi politiky EU v oblasti lidských práv. Šlo o začleňující proces, během něhož jsem požádala o přispění a pomoc poslance členských států, a to zejména paní Hautalaovou a podvýbor pro lidská práva, dále nevládní organizace občanské společnosti a akademickou obec. V příštích měsících požádám službu a členy svého vedení, aby vybrali klíčová témata vyplývající z těchto konzultací a aby přemýšleli nad tím, jak nejlépe bychom je mohli zavést do praxe. Budu při tom počítat s pokračující podporou Evropského parlamentu.

Za třetí byla zahájena práce na zefektivnění roztříštěných politik, které vznikly během posledních deseti let a které vytvářejí hlavní směry politiky Evropské unie v oblasti lidských práv: jde o sady nástrojů, jiné prostředky a zásady, které máme na podporu a ochranu lidských práv. Existují dobré důvody toho, proč se politika vyvinula tímto organickým způsobem, ale zdá se, že je čas na to, abychom zvážili situaci a posunuli se dál. Pokud jde o probíhající práci na revizi, zde vidím tří směry další činnosti.

Za prvé je třeba, aby Evropa i nadále podporovala lidská práva na světové scéně. Pracujeme na posilování našich aktivit na půdě Organizace spojených národů a na tom, abychom nepodlehli pokusům oslabit obecně platné normy, které jsou základem naší činnosti. Musíme nalézt inovativní způsoby práce s partnery ve třetích zemích a dále podporovat naše společné hodnoty, jako se nám to podařilo při hlasování ve Valném shromáždění OSN o usnesení o trestu smrti. Rovněž se snažíme zajistit, aby naše vlastní výsledky při přezkoumání obstály.

Za druhé musíme náš přístup přizpůsobit jednotlivým situacím. To znamená, že musíme stanovit místní strategie v oblasti lidských práv pro každou zemi, musíme přezkoumat svoje priority a musíme se nažit o co nejefektivnější využití našich rozmanitých nástrojů, například sdílením zkušeností týkajících se ochrany dětí na internetu nebo toho, jak nejlépe vyřešit otázku dětské práce.

Za třetí a konečně by měla být lidská práva viditelným způsobem ústředním bodem vnější činnosti EU. To znamená, že se lidská práva musí odrážet v činnosti všech částí Služby pro vnější činnost, stejně jako v celé řadě vnějších činností EU, jako je obchod, rozvoj, společná bezpečnostní a obranná politika a tak dále, a to na všech úrovních. Musí se to stát pevnou součástí struktury ústředí, stejně jako našich delegací, aby bylo možné sledovat stav lidských práv a podporovat efektivní realizaci cílů politiky Evropské unie v oblasti lidských práv.

Lidská práva jsou základem naší identity EU a zasahují do všeho, co děláme po celém světě. Vyvinuli jsme odolné sady mechanismů pro prosazování těchto hodnot v různých kontextech s různými partnery, v mnohostranném kontextu a prostřednictvím podpory občanské společnosti; financujeme konkrétní projekty v oblasti lidských práv ve více než stovce zemí. Téměř deset let od vůbec první zprávy Evropské unie o lidských právech a v souvislosti se zřízením nové služby chci zajistit, aby byla naše politika v oblasti lidských práv efektivní, inovativní a cílená, aby to byla stříbrná nit, která se potáhne všemi našimi vnějšími činnostmi, a zlatý standard naší zahraniční politiky.

Právě proto dnes obzvláště vítám přínos v podobě této zprávy. Na závěr bych také chtěla poblahopřát Guillermovi Fariñasovi k udělení Sacharovovy ceny za svobodu myšlení.

 
  
MPphoto
 

  Inese Vaidere, jménem skupiny PPE. – (LV) Paní předsedající, paní Ashtonová, nejprve bych ráda poděkovala paní Andrikienėové za její úspěšnou zprávu, která byla ve Výboru pro zahraniční věci prakticky jednomyslně schválena. Děkuji rovněž paní Ashtonové za její uvážlivá slova. Zpráva o stavu lidských práv ve světě svědčí o kritické situaci dokonce i v těch zemích, s nimiž Evropská unie již mnoho let vede dialog a konzultace o lidských právech. Ve zprávě se například uvádí, že Rusko stále provádí pouze první bod ze šestibodové dohody o Gruzii. Půl milionu lidí se stále nemůže vrátit do svých domovů v Jižní Osetii a Abcházii. Evropská unie musí takovéto situace vážně řešit, proto jsem vyzvala vysokou představitelku, aby věnovala zvláštní pozornost řešení problémů, o kterých jsem se zmínila. Bylo by neúnosné, kdyby Evropská unie vynakládala tolik času a takové množství finančních prostředků na dialog o lidských právech, aniž by dosáhla dobrých výsledků. Je proto jasné, že v politice Evropské unie v oblasti lidských práv je ještě prostor k výraznému zlepšení. Za prvé je nutno zavést přesnou strategii lidských práv, která bude definovat nejen úkoly, ale i strukturu, jež zajistí pravidelné hodnocení výsledků a přezkoumávání operačních taktik. Za druhé se musí hodnocení Evropské unie týkající se stavu lidských práv opírat pouze o zkušenosti a jasně definovaná kritéria. Nesmíme měnit názor pod nátlakem některé třetí země nebo pod vlivem ekonomických zájmů. Za třetí musíme zavést pravidelné konzultace s nevládními organizacemi na úrovni Evropské unie. Zajištění lidských práv a demokracie musí být prioritou Služby pro vnější činnost a jednoznačným kritériem dvoustranných dohod se třetími zeměmi. Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Véronique De Keyser, jménem skupiny S&D.(FR) Paní předsedající, tato zpráva je opravdu obrovský, masivní projekt. V oblasti lidských práv je téměř vyčerpávající, ale zároveň má své nedostatky, co se týče kvality, protože je přeplněná detaily a velmi obtížně se čte, což ale rozhodně není chyba zpravodajky, ale spíše 423 pozměňovacích návrhů, které musela zpracovat. Jedná se tedy opravdu o výkon, za který musíme paní Andrikienėové poblahopřát.

Zpráva však také poukazuje na skutečnost, že lidská práva, která jsou v centru evropských politik, představují komplexní a mnohostranné téma. Když vás tedy, paní baronko Ashtonová, Evropský parlament žádá o vytvoření funkce zvláštního zpravodaje pro lidská práva a generálního ředitelství pro lidská práva, o speciální školení pro pracovníky delegací EU v zahraničí a o to, aby byla mezi těmito zaměstnanci osoba velmi konkrétně odpovědná za dohled nad lidskými právy v dané zemi, pokud si Parlament přeje, aby takové struktury existovaly, není to rozhodně proto, aby se zvýšila v této oblasti byrokracie, ale spíše proto, že je v této oblasti opravdu hodně práce.

Ačkoli tato zpráva nepřehlíží závažné problémy a porušování lidských práv, k nimž stále ve světě dochází, není to ani litanie na téma hrůz. Zpráva je pozitivní a oprávněně zdůrazňuje vyvinuté úsilí a neváhá doporučit postupy a témata diskusí, která by se měla otevřít.

Závěrem chci říct, že opravdu odráží význam a podstatu práce, kterou odvedla Evropská unie. Evropská unie vyvinula řadu nástrojů, které mohou skutečně přispět k prosazování demokracie ve světě. Nyní ještě musí přesvědčit své partnery, že dodržování lidských práv neznamená brzdu růstu a mezinárodního obchodu a není ani těžkým břemenem v oblasti vnějších vztahů, ale že představuje přidanou hodnotu z hlediska stability a prosperity.

Paní baronko Ashtonová, štafetu otázky lidských práv jste převzala velmi dobře a konec tohoto prvního roku platnosti Lisabonské smlouvy jste velmi dobře poznamenala.

 
  
MPphoto
 

  Leonidas Donskis, jménem skupiny ALDE. (LT) Paní předsedající, rád bych poblahopřál paní zpravodajce a všem kolegům, kteří předložili pozměňovací návrhy a podíleli se na jednáních, za jejich zájem a úsilí o vytvoření a vylepšení této zprávy o lidských právech ve světě a politice Evropské unie v této oblasti.

Domnívám se, že paní zpravodajka a kolegové z podvýboru pro lidská práva a Výboru pro zahraniční věci se této výzvy chopili vynikajícím způsobem a znamenitě ji zvládli. Ke zlepšení zprávy přispěly také nápady a pomoc, které se nám dostalo od zástupců nevládních organizací. Chci proto vyzvat všechny poslance, aby pro tuto zprávu, která po dlouhých rozpravách, pozměňovacích návrzích a diskusích přesně odráží postoj Evropského parlamentu v otázce lidských práv, hlasovali.

Pokud jde o předložené pozměňovací návrhy, chtěl bych vyzvat své kolegy, aby se nerozhovořili o otázkách, které již byly obšírně projednány ve výboru. Je pravda, že problémů s lidskými právy je mnoho a je také mnoho zemí, o kterých bychom mohli mluvit a vyzývat je k činu. Hodnota této zprávy však tkví v její krátkosti. Pokud bychom ji donekonečna rozšiřovali, ztratila by svou účinnost, a tak se mi některé pozměňovací návrhy, o nichž se diskutuje, zdají zbytečné.

Současně bych rád upozornil kolegy na některé důležité pozměňovací návrhy, které se v předchozí verzi této zprávy neobjevily. Patří mezi ně pozměňovací návrh, který předložila má skupina a který se týká látky Sodium Pentothal. Požadujeme záruky, aby byla výroba a prodej této látky, která může být použita k provádění trestů smrti, povolena jen pro lékařské účely. Přijetí tohoto pozměňovacího návrhu by bylo významným krokem v boji proti trestu smrti na celém světě. Chtěl bych také vyzvat kolegy k podpoře dalšího pozměňovacího návrhu, který předložila naše skupina a který vyzývá Evropskou komisi, aby přijala další opatření k provedení závazků zprávy o lidských právech z roku 2007 za účelem posílení úsilí v boji proti násilí.

Tento dokument není jen souborem obecných zásad pro Evropskou komisi, Radu a členské státy, ale také velmi silným a jasným signálem pro sousedy Evropské unie, partnery a jiné země, kde nejsou lidská práva dostatečně dodržována a chráněna. Doufám, že všechny zúčastněné země a instituce budou této zprávě věnovat náležitou pozornost a přijmou její cenná doporučení.

 
  
MPphoto
 

  Heidi Hautala, jménem skupiny Verts/ALE. Paní předsedající, ráda bych dnes v Evropském parlamentu přivítala vysokou představitelku. Také bych ráda srdečně poblahopřála paní Andrikienėové k její práci. Byla to výborná týmová práce, takže byla zpráva ve Výboru pro zahraniční věci přijata téměř jednomyslně.

Měla jsem štěstí, že jsem byla na podzim pozvaná k účasti na diskusích mezi členskými státy o tom, jak zajistit, aby byla politika Evropské unie v oblasti lidských práv účinnější a soudržnější. Domnívám se, že máme nyní historickou příležitost k přezkoumání naší politiky lidských práv, jak jste také uvedla, paní baronko Ashtonová. Můj návrh je, že tento proces by měl co nejvíce začleňující a co nejotevřenější. Velmi bych doporučovala, abyste v pravý čas – pochopitelně ne příliš pozdě – zaslala sdělení Evropskému parlamentu a Radě, abychom k věci mohli vést diskusi skutečně na vysoké úrovni a mohli se náležitě zapojit.

Je velmi důležité si dnes připomenout, že Lisabonská smlouva klade otázku dodržování lidských práv na přední místo v rámci vnější politiky Unie. Z tohoto důvodu musíme mít vytvořené správné struktury. Víme, že vy, paní vysoká představitelko, se angažujete v oblasti lidských práv a jste odhodlaná tyto demokratické struktury v ústředí vybudovat. Mohla byste prosím říct, co to v praxi znamená? Jste schopna nám dát závazek, jaký jste dala Parlamentu v létě? Chtěla bych vás také důrazně požádat, abyste usilovala o zřízení pracovní skupiny pro lidská práva Rady (COHOM) se sídlem v Bruselu. Pokud potřebujeme větší soudržnost – což potřebujeme –, rozhodně potřebujeme tuto stálou strukturu.

Nakonec bych vám ráda poděkovala za vaše úsilí, které jste vyvinula, abyste členské státy svedla dohromady minulý pátek v Oslu při slavnostním předávání Nobelovy ceny míru. Mám proč se domnívat, že bez vašeho úsilí by se to nestalo. Je to velmi dobrý základ pro naši práci v oblasti lidských práv a proto, aby Unie měla jasnější, důraznější a účinnější hlas ve světě.

 
  
MPphoto
 

  Konrad Szymański, jménem skupiny ECR.(PL) Paní předsedající, i já bych chtěl poděkovat paní zpravodajce. Velmi dobrá spolupráce vyústila v tuto myslím velmi dobrou zprávu. Myslím, že je nutné zdůraznit jednu věc, a tou je skutečnost, že nejpronásledovanější náboženskou skupinou na světě jsou stále křesťané, kteří jsou téměř v každé části světa diskriminováni, napadáni a často dokonce i zabíjeni. A svět k tomu mlčí. Také my – Evropská unie – děláme stále příliš málo.

Jsem velmi vděčný paní Ashtonové za její reakci v mnoha jednotlivých případech v poslední době, ale mělo by se to připomínat víc. Země v našem sousedství, jako je Egypt a Alžírsko, musí pocítit, že nemůžeme náš politický dialog dál vést bez toho, že bychom do něj nezahrnuli otázku náboženských menšin v těchto zemích. Země jako je Súdán či Irák by si měly velmi jasně uvědomovat, že nebudeme souhlasit s rozvíjením programů pomoci nebo s dohodami o volném obchodu, pokud v nich nebudou dodržována základní práva na náboženskou svobodu.

V posledních letech se v této věci hodně změnilo k lepšímu, ale musíme se trvale zapojovat do ochrany náboženské svobody na celém světě, protože to za nás nikdo neudělá. Před několika dny jsme se Evropském parlamentu sešli s biskupy, kteří přijeli z Iráku, z Mosulu a Bagdádu, aby se s námi podělili o své zkušenosti. Myslím, že bychom jim měli poskytnout nejen pocit solidarity, ale i záruku bezpečnosti do budoucnosti, aby cítili, že mají někoho, koho mohou požádat o pomoc. V opačném případě riskujeme naši vlastní důvěryhodnost, protože pokud nebudeme schopni postarat se o své přátele, ztratíme v očích světa důvěryhodnost.

 
  
MPphoto
 

  Marie-Christine Vergiat, jménem skupiny GUE/NGL.(FR) Paní předsedající, naše zasedání se zřejmě věnuje především lidským právům.

Dnes ráno jsme přijali zprávu paní Gálové. Také jsme přijali zprávu o obchodování s lidmi, zprávu o evropském ochranném příkazu, jinými slovy o právech obětí. Na stejnou úroveň dávám i odmítnutí jediného povolení, kdy Evropský parlament odmítl návrh, který byl příliš diskriminační vůči cizincům.

Nebudu se vracet k Sacharovově ceně. K té jsem se již vyjádřila. Podle mě však tato zpráva vykazuje stejné dvourychlostní vidění, stejně úzké hledisko, jakým bohužel někteří kolegové hledí na otázku lidských práv.

Zde je několik příkladů: lpím na svobodě náboženského vyznání, jakož i na svobodě věřit či nevěřit. Po celém světě jsou pronásledováni také mnozí nevěřící. Naše zpravodajka zamítla pozměňovací návrhy, které navrhovaly začlenění pojmu svobody myšlení, svobody víry a svobody náboženského vyznání, který přitom již existuje v mezinárodním právu. Proč máme 15 odstavců o svobodě náboženského vyznání, a to především zaměřených na křesťany, a pouze šest odstavců věnovaných svobodě projevu? Nemáme jedinou zmínku o odborářích. Proč máme dvojí metr, kdy se vždy uvádí stejné země: Irák, Írán, Rusko, Bělorusko nebo Kuba, a přitom se téměř nemluví o situaci v mnoha afrických zemích, a zvláště ne o situaci v Maghrebu, kde jsou obránci lidských práv a demokracie ve velkém nebezpečí, a to zejména v Libyi a Tunisku, a prakticky všichni jsou k tomu lhostejní? A chybí také jakákoliv zmínka o Kolumbii!

Doufám, že nás tato diskuse posune dopředu. Věřím, že když své postoje vyvážíme a když upravíme to, co říkáme, a to, co děláme, postoupíme směrem ke skutečně univerzálnímu pojetí lidských práv. Máme před sebou ještě dlouhou cestu a pozorně jsem si vás vyslechla, paní baronko Ashtonová.

 
  
MPphoto
 

  Fiorello Provera, jménem skupiny EFD.(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve bych rád poděkoval paní zpravodajce Andrikienėové, že přijala některé z mých pozměňovacích návrhů o svobodě náboženského vyznání, a blahopřeji jí k úspěšnému vypracování této zprávy.

Stále častěji dochází k tragickým událostem, které se týkají svobody věřících po celém světě: rok od roku se zvyšuje počet případů bránění svobodě vyznání, počet útoků a vražd. Tyto trestné činy se týkají věřících všech náboženství, zejména křesťanů. Náboženská svoboda se paradoxně stává stále citlivějším tématem, místo toho, aby byla jednou z nejpřirozenějších a nejnezpochybnitelnějších svobod.

Ze všech těchto důvodů opakuji již dříve předložený návrh na to, aby Evropský parlament připravil konkrétní a pečlivou výroční zprávu o sledování stavu náboženské svobody ve světě. Tato zpráva by měla přinést informace potřebné pro plánování vhodných preventivních politických zásahů..

 
  
MPphoto
 

  Nicole Sinclaire (NI). - Paní předsedající, generace sovětských školních dětí vyrůstala s tím, že soudruh Stalin vynalezl spalovací motor. Zdá se, že evropské školní děti budou vyrůstat s tím, že Evropská unie je ochránkyní lidských práv – ale co jste ale ve skutečnosti kromě rétoriky udělali?

Paní zpravodajka poukazuje na slabinu politiky EU vůči barmské juntě, slabinu, která se rovná appeasementu. Paní zpravodajka říká, že je Evropská unie velmi znepokojena porušováním lidských práv mimo EU – ale co třeba otázka nucených deportací Romů z Belgie v roce 1999 v době, kdy byl premiérem Guy Verhofstadt, který zde teď sedí jako poslanec Evropského parlamentu? A co nucené deportace Romů z Francie v tomto roce?

Slova jsou však možná to jediné, co můžeme od Služby pro vnější činnost očekávat. Amnesty International vyjádřila minulý týden v Bruselu obavy z toho, že v rámci Služby pro vnější činnost neexistuje útvar pro lidská práva. Slova jsou velmi pěkná, ale utlačovaným a trpícím národům světa by více pomohla akce.

Minulý týden jsem ve výboru obvinila belgické předsednictví, že se chová jako duch. K mému úžasu se mnou zástupci předsednictví souhlasili a prohlásili, že to bylo přesně to, co chtějí. Takže chci požádat paní baronku Ashtonovou, aby se zúčastnila příštího zasedání podvýboru pro lidská práva – a nejen v duchu –, které se uskuteční 10. ledna, kde se může zúčastnit výměny názorů o lidských právech a demokracii a vysvětlit nám, co přesně pro ni znamená slovo „akce“.

 
  
MPphoto
 

  Filip Kaczmarek (PPE).(PL) Paní předsedající, chtěl bych poděkovat paní Andrikienėové, která je zpravodajkou pro zprávu o stavu lidských práv v roce 2009. Nebyla to jednoduchá práce, protože stav dodržování lidských práv i nadále bohužel vyžaduje naši pozornost a angažovanost. V naší zprávě jsme opakovaně vyzývali různé země a instituce, aby přijaly konkrétní kroky směřující ke zvýšení úrovně dodržování lidských práv. Zdá se mi, že bychom měli častěji kontrolovat, zda instituce opravdu provádějí to, co po nich Evropský parlament požaduje. Jinak budeme muset za rok mnoho z našich dnešních poznámek zopakovat.

Oprávněně požadujeme dodržování základních práv, ale to je stále málo. Musíme také být efektivní – musíme být schopni přesvědčit výkonné orgány, aby naše pokyny skutečně prováděly. Podporuji návrh paní zpravodajky na vytvoření ředitelství pro lidská práva a demokracii v rámci Evropské služby pro vnější činnost a na vytvoření funkce vysokého představitele pro lidská práva. Hlavním principem jednotné zahraniční politiky Evropské unie by měla být podpora demokratických hodnot a lidských práv. Toto je pravděpodobně nejdůležitější politické poselství zprávy. Pokud by se nám tohoto cíle podařilo dosáhnout, byly by výroční zprávy o dodržování lidských práv ve světě každý rok kratší.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Władysław Zemke (S&D).(PL) Paní předsedající, děkuji vám za to, že se mohu ujmout slova. Analyzujeme dnes materiál, který se skládá ze dvou částí, respektive ze dvou oblastí. První část se pokouší zhodnotit dodržování lidských práv v roce 2009 a druhá část se věnuje politice Evropské unie v této záležitosti. Musíme si odpovědět na otázku, zda bylo v loňském roce dosaženo ve světě pokroku, pokud jde o dodržování lidských práv. Bohužel, odpověď na tuto otázku není kladná. V roce 2009 určitě k žádnému pokroku v otázce dodržování základních práv nedošlo. Mám tím na mysli to, že stále nebyl zrušen trest smrti a že v mnoha zemích nadále dochází mučení. Mám tím na mysli násilí vůči ženám a také skutečnost, že jsou ve světě stále ještě stovky milionů dětí, které jsou nuceny pracovat jako otroci.

Druhá část se týká Unie. Zde neexistuje žádný spor o hodnoty či cíle. Základní spor a náš základní zájem se týká zajištění toho, aby Evropská unie fungovala v oblasti ochrany lidských práv účinněji. Souhlasím se všemi návrhy zprávy týkajícími se této otázky. Pokud by tato naše doporučení byla zavedena, činnost Unie v oblasti ochrany lidských práv ve světě by určitě byla mnohem efektivnější.

 
  
MPphoto
 

  Charles Goerens (ALDE).(FR) Paní předsedající, zpráva paní Andrikienėové je pozoruhodný referenční dokument pro všechny, kdo se vyjadřují k lidským právům. Je dobré s našimi partnery ve zbytku světa, kteří se věnují tématu lidských práv, sdílet poznatky.

I když z pohledu dodržování lidských práv některé země stále žijí ve středověku, Evropa by neměla vystupovat příliš arogantně.

Kritika Evropské unie adresovaná orgánům zemí, které nadále porušují lidská práva, by byla věrohodnější, kdyby našich 27 členských států bez výjimky souhlasilo s tím, že budou prosazovat všechny rozsudky Soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Jak na tom jsme? Není na čase přijmout slavnostní závazek, že již nedopustíme sebemenší pochybnost, pokud jde o naši vůli respektovat autoritu orgánů, které jsme sami vytvořili?

 
  
MPphoto
 

  Barbara Lochbihler (Verts/ALE).(DE) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, Evropská unie má širokou škálu opatření, která může použít ke zlepšení politiky lidských práv v řadě zemí. Evropská unie je regionální mocnost, která by měla na mnohostranných fórech předkládat požadavky týkající se provádění politik v oblasti ochrany lidských práv a která by měla zajišťovat, aby byl na dosažení pokroku v této oblasti kladen větší důraz. Využijeme po zahájení činnosti Evropské služby pro vnější činnost příležitost a posoudíme, zda má politika EU v oblasti lidských práv požadovaný účinek? Doufám, že ano, a vítám revizi stávající politiky lidských práv, kterou ohlásila paní baronka Ashtonová.

Nicméně jsem velmi znepokojena tím, že nebude možné vhodně využít struktur, které jsou v oblasti lidských práv plánovány v rámci Služby pro vnější činnost. Existuje reálné riziko, že bude k dispozici ještě méně zdrojů než v minulosti a že nebudeme mít žádnou viditelnou, slyšitelnou nebo efektivní evropskou politiku lidských práv. Hrozí, že se právě vznikající útvar lidských práv stane pouhým fíkovým listem, pokud nebude politika lidských práv nijak zastoupena na nejvyšší úrovni. Zohledňování lidských práv samo o sobě požadované výsledky nepřinese.

Potřebujeme výrazný tým odborníků s propojením na nejvyšší úrovni a je nutné, aby všechny zúčastněné strany braly tuto záležitost vážně. Teprve pak bude možné lidská práva začlenit do všech oblastí politiky a na centrální úroveň rozhodování. Bylo by zcela nepochopitelné, neprofesionální a zpátečnické soustředit se pouze na zohledňování těchto práv. Lidé, kteří trpí porušováním svých nejzákladnějších práv, očekávají od Evropské unie novou a účinnou politiku lidských práv, a nikoliv jen uplatnění administrativních postupů.

 
  
MPphoto
 

  Charles Tannock (ECR). - Paní předsedající, blahopřeji paní zpravodajce Laimě Andrikienėové k jejímu vyváženému a rozumnému přístupu k této zprávě.

Moje skupina ECR je plně odhodlána prosazovat na celém světě základní lidská práva. Nicméně také uznáváme, že lidská práva často musí být v rovnováze s reálnou politikou. Proč by jinak EU rozvíjela strategické partnerství s Čínou, jejíž vláda vykazuje pramalý ohled na svobody, které my považujeme za nezbytné? Stejně tak má Evropská unie morální povinnost poskytovat rozvojovou a humanitární pomoc rozvojovým zemím, a to i těm, v nichž je stav lidských práv žalostný, např. Pákistánu, kde především ženy a náboženské menšiny trpí institucionalizovanou diskriminací.

Jsem však rád, že tato zpráva upozorňuje na země, které mi během mé kariéry vždy ležely na srdci, tedy na Vietnam, Kubu, Venezuelu, Írán, Zimbabwe a Severní Koreu. Správně se tu poukazuje i na Rusko, kde těm, kdo porušují lidská práva, nehrozí žádný trest. Ústředním tématem, které se prolíná celou zprávou, je, že demokracie, lidská práva a ekonomická svoboda jdou ruku v ruce.

Mám nicméně určité pochybnosti, když se tento Parlament dovolává při odsuzování některých odpudivých praktik mezinárodního práva, protože tento právní základ není zdaleka jasný. Zaregistroval jsem například, že v usnesení Parlamentu, o němž budeme diskutovat zítra, je výprask v Malajsii prohlášen za trest, který zjevně odporuje mezinárodnímu právu, ačkoliv je takovéto prohlášení právně sporné. Musíme se držet faktů, abychom byli jako orgán důvěryhodní.

 
  
MPphoto
 

  Bastiaan Belder (EFD). - (NL) Paní předsedající, náš závazek k dodržování základních práv nebude nic znamenat bez osobní angažovanosti, a právě toto paní Andrikienėová ve své zajímavé zprávě jasně podporuje. Moje konkrétní obava v tomto ohledu se týká pojmu náboženská svoboda.

Rád bych se zmínil o třech nedávných případech porušení základního práva na náboženskou svobodu a vyzval Radu a Komisi, které jsou zde zastoupeny v jedné osobě a tou jste vy, paní vysoká představitelko, aby se vyjádřily k těmto i dalším případům pronásledování občanů, které zachytila diplomatická agenda, a postavily se k nim tedy čelem.

Chci upozornit na tři naléhavé případy: 1. Dr. Fan Yafeng, přední křesťanský obhájce lidských práv a pastor kostela v Pekingu, je od 1. listopadu 2010 v domácím vězení a po celé týdny je obětí šikanování a intrik čínské zpravodajské služby. Úkol pro Evropu: zrušit domácí vězení dr. Fana.

2. Asia Bibiová, pákistánská křesťanka, odsouzená na základě velmi pochybných obvinění k trestu smrti podle pákistánského zákona o rouhání. Nedávno jsem měl v San Franciscu osobní rozhovor s pákistánským ministrem zahraničních věcí, který nesouhlasil, že by se mělo dělat něco více, než je důkladné policejní vyšetření obvinění z rouhání. Úkol pro Evropu: dosáhnout osvobození Asie Bibiové a zrušení zákona o rouhání v Pákistánu.

3. Jusúf al-Karadáví, vůdce tzv. domácí církve v Íránu, odsouzen k trestu smrti za „odpadlictví“. Úkol pro Evropu: zajistit propuštění tohoto duchovního a ukončení trvalého státního dozoru nad domácími církvemi v Íránské islámské republice.

Dámy a pánové, Rado a Komise, paní vysoká představitelko, domácích úkolů je zde bohužel pro vás dostatek.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Paní předsedající, pokud Čína vyzývá k bojkotu slavnostního předání Nobelovy ceny a na tuto výzvu zareagují vlády v Iráku a Afghánistánu, které přišly k moci s vojenskou pomocí ze Západu, je to pro mě zřejmý příklad toho, jaké problémy mají režimy islámského charakteru s lidskými právy. V této souvislosti je velmi znepokojivý zvyšující se počet případů pronásledování křesťanských menšin na Blízkém východě a případů diskriminace a netolerance křesťanů v Evropě. Nemůžeme už dále ignorovat narůstající problémy v muslimských komunitách v Evropské unii týkající se nucených sňatků, vražd ze cti, násilí na ženách a výzev k uplatňování práva šaría.

Podle mého názoru bychom se měli také výrazně postavit proti onomu kulturnímu relativismu, který pod záminkou respektu k cizím kulturám a tradicím toleruje omezování práva na svobodu, rovnost a spolurozhodování lidí v některých částech muslimského kulturního prostoru.

 
  
MPphoto
 

  Vittorio Prodi (S&D).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, zpráva paní Andrikienėové je celkově vynikající. Poslanci skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu tvrdě pracovali na tom, aby do ní vnesli co nejlepší nápady. Lidská práva představují jeden ze základních pilířů Evropské unie již od jejího vzniku a jejich dodržování je zásadní věc, kterou musí Evropský parlament každodenně podporovat.

Širší přijímání lidských a základních práv, globalizace a změny v naší společnosti vyžadují nový a odlišný postoj, který nezapadá do žádné z našich stávajících norem. Je proto nyní nezbytné zajistit jako jedno ze základních práv každého jednotlivce i rovný přístup k přírodním zdrojům.

V nadcházejících letech povede změna klimatu k tomu, že nejchudší oblasti na Zemi bude opouštět obrovský počet uprchlíků, a je naší povinností začít brát tyto potenciální migrační toky na vědomí, abychom mohli vytvořit vhodné politiky, které umožní zajistit zachování důstojnosti těchto lidí.

Výraz „klimatický uprchlík“ dosud do slovníku současného mezinárodního práva nevstoupil. Samozřejmě že jsme i nadále odhodláni k boji proti dezertifikaci, stejně jako k přizpůsobení se změně klimatu. To jsou témata, která jsem se snažil přidat do textu zprávy, takže je nyní možné zahájit o těchto otázkách vážnou debatu.

 
  
MPphoto
 

  Marietje Schaake (ALDE). - Paní předsedající, dnes máme významný den, kdy je slavnostně předávána Sacharovova cena, ale máme před sebou ještě mnoho další práce. Chtěla bych v této komplexní a kvalitní zprávě zdůraznit několik bodů.

Musíme bojovat za spravedlnost a proti beztrestnosti, ať už prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu nebo jinak. Je důležité něco víc než jen dostat pachatele před soud, protože to je často dlouhodobý proces. Jestliže mezitím s ohledem na ty, kdo se obávají, že liberální demokracie porušování lidských práv přehlížejí nebo v podstatě tolerují, budeme pohánět k odpovědnosti ty, kteří individuální lidská práva porušují, uznáme tím utrpení obětí a zvýší se tím naše důvěryhodnost v Evropské unii.

V této zprávě žádáme o postih ruských představitelů odpovědných za smrt pana Magnitského a íránských představitelů, kteří se podílejí na systematické cenzuře, zneužívání, tvrdých zákrocích a popravách občanů, kteří neudělali nic jiného, než že jednali v souladu se svými nezadatelnými a opravdu univerzálními lidskými právy.

 
  
MPphoto
 

  Peter van Dalen (ECR). - (NL) Paní předsedající, v posledních několika desetiletích se stav lidských práv v řadě míst na světě zlepšil. Mám na mysli jižní Ameriku a východní Evropu, kde to souviselo s demokratizací a zvýšením prosperity.

V zemích, kde je dominantní islám, bohužel k žádnému pokroku nedochází – naopak. V Egyptě, Iráku, Íránu, Pákistánu, Somálsku a v dalších podobných zemích se stále více křesťanů a jiných náboženských menšin stává předmětem útlaku.

V těchto zemích extremisté nenechávají kámen na kameni. Dochází zde k obviňování z rouhání, k zákazu konverze ke křesťanství, každodennímu pronásledování, vraždám. Často jsou tyto akce namířené proti společenstvím, která žijí v těchto zemích mnohem déle než muslimové.

Paní předsedající, čtyři z pěti lidí, kteří jsou pronásledováni pro svou víru, jsou křesťané a v muslimských zemích je situace nejzávažnější.

Vyzývám Evropskou unii a její členské státy, aby se více angažovaly v boji proti tomuto náboženskému pronásledování, a vás se, paní Ashtonová, ptám konkrétně, jak bude vaše politika toto řešit?

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Salavrakos (EFD).(EL) Paní předsedající, musím poblahopřát paní Andrikienėové k celistvé zprávě, kterou předložila. Chtěl bych všem připomenout, co říkali před 2 500 lety staří Řekové, totiž, že „člověk je mírou všech věcí“. O dvě století později říkali Římané, že „člověk člověku vlkem“. Chci zjistit, jestli je starověké řecké rčení filozofická fráze, nebo zda jsme o něco pokročili. Určitě jsme pokročili, až na to, že jsme nedosáhli požadovaného výsledku, pokud jde o ochranu lidských práv. Hospodářská a finanční krize, která vypukla v Evropě a ve světě, bohužel vedla k velkým problémům a postihla hlavně chudší vrstvy společnosti, které zbavila základního lidského práva na sebeúctu. Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, musíme nejen mluvit, musíme jednat, musíme přijmout nezbytná opatření v oblasti sociální ochrany, bojovat proti sociálnímu vyloučení a ze všeho nejvíc musíme najít zaměstnání pro mladé lidi. Rád bych vám ještě jednou připomenul, že práce není zdrojem obživy, ale je prostředkem k sebeúctě a důstojnosti a mírovým podmínkám v Evropě.

 
  
MPphoto
 

  Angelika Werthmann (NI).(DE) Paní předsedající, stupeň civilizace se neměří jen technickým pokrokem a prosperitou, ale stále více i tím, jak se dodržují lidská práva. To je citát z programu na téma lidských práv ve 21. století, který by nám měl sloužit jako varování. Důvěryhodnost Evropské unie v této oblasti by neměla být považována za samozřejmost a naše politika není imunní vůči tomu, aby měřila dvojím metrem.

Evropská služba pro vnější činnost nám nabízí příležitost, abychom na slova, která schvalujeme nejpozději vždy ve čtvrtek odpoledne, navázali i činy. Lidská práva musí být zohledněna ve všech oblastech zahraniční politiky EU. Vítám komplexní přezkoumání účinnosti všech nástrojů EU v této oblasti, protože nám zjevně nechybí politická vůle k nekompromisním požadavkům, ale musíme mít i vůli k jejich prosazování.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Evropská unie je založená na hodnotách, jako je svoboda, demokracie, rovnost, zásady právního státu a dodržování lidských práv.

Pokud však Unie chce sehrávat významnou úlohu při prosazování lidských práv i ve světě, musí nevyhnutně rozvíjet soudržnou zahraniční politiku, ke které by měly odhodlaně přispívat i všechny členské státy. To, že Lisabonská smlouva nabyla účinnosti, je jedinečnou příležitostí pro významný posun vpřed v oblasti lidských práv a demokracie, která by se od nynějška měla stát ústředním prvkem v různých oblastech zvláště zahraniční politiky.

Rozhodnutí začlenit lidská práva do struktur Evropské služby pro vnější činnost má proto nesporný a rozhodující význam. Jsem však přesvědčený, že i vytvoření pozice zvláštního zástupce pro lidská práva by přispělo ke zvýšení soudržnosti a především k potřebnému zviditelnění vnějších činností Evropské unie v této oblasti.

Na závěr bych chtěl poblahopřát paní zpravodajce Andrikienėové k vynikající práci vykonané na výroční zprávě Evropské unie o lidských právech v období 2008 – 2009, která poskytuje podrobný přehled rozmanitých činností Evropské unie v oblasti lidských práv a demokracie ve světě.

 
  
MPphoto
 

  Michael Cashman (S&D). - Paní předsedající, děkuji paní zpravodajce za její vynikající zprávu. Paní baronko Ashtonová, jsem nesmírně rád, že jste ve své funkci, protože z vaší minulosti je jasné, že se neváháte postavit za lidi, kteří nemají žádný hlas a kteří přišli o svá práva.

Lidská práva samozřejmě neznají hranice států. Neznají národní hranice. Jsou univerzální. Univerzálnost z tohoto hlediska však nefunguje v celém světě. Máme smlouvy se zeměmi, jako jsou africké, karibské a tichomořské země, kde jsou kriminalizována práva lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů. Jejich práva nejsou dodržována a dokonce i v rámci dohody z Cotonou se klade otázka, zda mají být práva těchto lidí respektována.

Právě proto potřebujeme silné ředitelství pro lidská práva v rámci Služby pro vnější činnost, abychom zajistili soudržnost této politiky v rámci rozvojové pomoci, obchodu a zahraničních věcí – jak jste uvedla ve svém prohlášení.

Máme dohody o volném obchodu, v jejichž rámci nebyl článek 2, čili ustanovení o lidských právech, nikdy skutečně uplatněn. Parlament vydává doporučení, ale obávám se, že Rada ustupuje. Čekáme tedy od vás, že při obraně lidských práv u všech těchto zemí, se kterými udržujeme vztahy, projevíte silné vůdcovství.

Rád bych také Radě poblahopřál k tomu, že v roce 2009 přijala tzv. sadu nástrojů pro lesbičky, gaye, bisexuály a transsexuály. Tyto nástroje umožňují Evropské službě pro vnější činnost věnovat se základním právům těchto osob. Přeji vám vše nejlepší, věřím vám a tato sněmovna vám plně důvěřuje.

 
  
MPphoto
 

  Edward McMillan-Scott (ALDE). - Paní předsedající, vystupuji jako místopředseda Evropského parlamentu pro demokracii a lidská práva a děkují paní Andrikienėové za její vynikající zprávu.

Paní Ashtonová hovořila ve svém projevu o nových strukturách v rámci Evropské služby pro vnější činnost – respektive o nich nemluvila. Když jsem před mnoha lety zakládal Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, domníval jsem se, že je nutné mít strukturu pro zajištění demokracie a dodržování lidských práv. To stále platí. Mimochodem, Komise ho chtěla zrušit a začlenit otázku lidských práv a demokracie do všech externích programů. Paní Ashtonová ve svém projevu o tomto začleňování nemluví, ale obávám se, že když se mluví o stříbrné niti, která je tak tenká, že hrozí, že se při prvním tlaku přetrhne, mluví o jakési filigránové zahraniční politice. Myslím, že potřebujeme víc než to. Chtěli bychom – jak již zde bylo správně řečeno –, aby bylo v rámci Služby pro vnější činnost vytvořeno ředitelství pro lidská práva a demokracii a aby byl případně jmenován zvláštní zástupce.

Stejně jako paní Hautalaová jsem i já navštívil minulý týden Oslo a chtěl bych se zmínit o jedné jediné věci. Bylo tam asi tisíc lidí – seděl jsem hned za paní Pelosiovou – spojených přes Atlantik: politici, diplomaté, úředníci a nevládní organizace, radostně spojení kolem Evropské unie. Když došlo k ovacím ve stoje, bylo to jednomyslné – žádná vlna, žádný roztříštěný přístup. Všichni jsme se postavili, protože jsme stáli jako západní občanská společnost za souborem zásad. Takže až bude Evropská unie v budoucnu projektovat svou měkkou sílu, musí také projektovat zásady. Těšíme se, paní baronko Ashtonová, že je budete podporovat.

 
  
MPphoto
 

  Tomasz Piotr Poręba (ECR).(PL) Paní předsedající, zpráva paní Andrikienėové je určitě sáhodlouhá, ale jsem hluboce přesvědčen, že nevyčerpává všechny otázky týkající se dodržování lidských práv ve světě v roce 2009. Věnuje mimořádně málo prostoru rostoucímu fenoménu pronásledování křesťanů, k němuž v současnosti dochází nejen ve třetích zemích, ale i v Evropě. Evropská unie má dostatek politických a diplomatických nástrojů, aby těmto jevům mohla předcházet a kategoricky a rezolutně je odsoudit.

Druhá věc, o které by Unie neměla mlčet, je otázka dodržování lidských práv v Rusku. Zdá se mi, že dohoda o spolupráci, která se v současné době s Ruskem vyjednává, je tím správným okamžikem, kdy bychom měli důrazně vznést konkrétní dotaz týkající se dodržování lidských práv v této zemi. Nesmíme totiž zapomínat na lidi, kteří jsou v Rusku pronásledováni, na politiky, zástupce nevládních organizací a podnikatele, kteří jsou stíháni jen proto, že mají odvahu a sílu domáhat se pravdy o fungování své země.

 
  
MPphoto
 

  David Campbell Bannerman (EFD). - Paní předsedající, když všichni společně odsuzujeme flagrantní porušování lidských práv v zemích, jako je Írán a Čína, musíme je začít odlišovat od značně přehnaného průmyslu lidských práv, který se inspiroval od EU. Veřejnost je nyní tímto festivalem lidských práv ošálena. Máme základní listinu lidských práv EU v Lisabonské smlouvě, máme Evropský soud pro lidská práva, který se snaží dát britským vězňům – a to i vrahům a pedofilům – volební právo. Máme přehnaná práva EU v oblasti zaměstnanosti a práva na náhradu škody ve stylu Ameriky, či vnitrostátní právní předpisy, jako je katastrofální zákon o lidských právech ve Spojeném království, který zahraničním teroristům a zločincům umožňuje žít v Británii, protože na jejich práva se nyní pohlíží jako na důležitější, než jsou práva slušných občanů, které ohrožují.

Pravdou je, že vznešený případ lidských práv se tak příliš často dostává na hluboké dno a právníci vydělávající miliony pak ještě zvyšují svá bohatství obranou neopodstatněných práv teroristů, zločinců a chamtivců. To musí přestat.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Paní předsedající, skutečnost, že EU zintenzivňuje své aktivity v oblasti lidských práv a že tyto zprávy konkrétně řeší problém pronásledování a diskriminace křesťanské menšiny, je krokem správným směrem. V mnoha zemích, z nichž některé mají úzké kontakty s Evropskou unií, jsou křesťané velmi vážně pronásledováni. Příkladem je Egypt, Írán, Irák a samozřejmě Turecko, kde křesťané v některých případech bojují o své přežití, a to jak z ekonomického, tak z fyzického hlediska. Na to, abychom donutili tyto země, aby prokázaly větší toleranci a chránily své menšiny, nepotřebujeme novou pracovní pozici, jako je například plánovaná funkce zvláštního zástupce pro lidská práva. To zbytečně zvýší náklady a není zaručeno, že to bude efektivní, protože již dnes máme dostatek prostředků pro vyvíjení nátlaku. Musíme přijmout zvláštní opatření. Musíme se postarat o to, aby Evropská unie nepodepisovala s těmito zeměmi žádné smlouvy a neposkytovala jim žádnou finanční podporu, dokud se nezavážou, že budou dodržovat lidská práva a chránit menšiny, zejména křesťany.

Dámy a pánové, finanční argumenty jsou velmi silné, zvláště když nefungují humanitární argumenty. A co je nejdůležitější, rozumí jim lidé po celém světě.

 
  
MPphoto
 

  Kinga Gál (PPE).(HU) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, nejprve mi dovolte, abych poblahopřála své kolegyni, paní Laimě Andrikienėové, k její vynikající zprávě. Počet pozměňovacích návrhů, který dosáhl rekordních rozměrů, si od ní vyžádal obrovskou práci, kterou výborně a elegantně zvládla, a výsledkem je výjimečně dobrá zpráva. Jsem velmi ráda, že se v ní klade důraz na nejzranitelnější skupiny, které vyžadují nejvyšší stupeň ochrany, jako jsou děti, původní obyvatelé a národnostní menšiny. Upřímně doufám, že se setkají s otevřeností naše sdělení formulovaná ve zprávě, pokud jde o strukturu Služby pro vnější činnost a budoucího vysokého zástupce pro lidská práva. Očekáváme, že vysoká představitelka paní Ashtonová zajistí, aby lidská práva dostala v nové struktuře speciální místo a aby celou prací Služby pro vnější činnost prostupovaly – kromě poskytování potřebných organizačních podmínek – i otázky dodržování lidských práv.

Duch Lisabonské smlouvy vytvořil novou situaci, která po nás bude vyžadovat, abychom v této oblasti jednali důsledněji a aby nerespektování tohoto ducha nedovolilo oslabení důvěryhodnosti Evropské unie. Jako zpravodajka pro zprávu o situaci základních práv v Evropské unii jsem obzvláště potěšena, že tato rozprava se koná na plenárním zasedání Parlamentu ve stejnou dobu a že jak zpráva o situaci v oblasti základních práv v Evropské unii, která byla dnes přijata, tak i zpráva o lidských právech, o níž právě diskutujeme, vysílá poselství, podle něhož považujeme ochranu a důsledné uplatňování základních a lidských práv a zamezení dvojího standardu za stejně důležité v rámci Evropské unie i mimo ni.

 
  
MPphoto
 

  Marek Henryk Migalski (ECR).(PL) Paní předsedající, mám radost ze dvou věcí. Za prvé z toho, že se lidská práva stala nedílnou součástí práce Evropské služby pro vnější činnost, což je velmi dobrá věc. Aparát Evropské služby pro vnější činnost by se měl využít právě pro tento účel – na podporu a na ochranu lidských práv na celém světě. Druhá věc, která mě těší, je tato: jako člen delegace Evropské unie do Ruska jsem velmi potěšen, že tato zpráva obsahuje části věnované dodržování lidských práv v Rusku a že jsou zde zmíněni konkrétní obránci lidských práv. Podpora z Bruselu a ze Štrasburku pro lidi, kteří v Rusku bojují za lidská práva, je mimořádně důležitá. Myslím, že tato zpráva si zaslouží naši podporu už proto, že se těmto lidem tolik věnuje. Myslím, že toto je směr, kterým bychom se měli vydat, a apeluji na paní Ashtonovou, aby tak činila.

 
  
MPphoto
 

  Bogusław Sonik (PPE).(PL) Paní předsedající, rozprava o zprávě o stavu lidských práv ve světě časově kolidovala se smutnými událostmi, které potvrdily, že lidská práva jsou neustále porušována. Laureát Nobelovy ceny míru Liou Siao-po a laureát Sacharovovy ceny Guillermo Fariñas si nemohli své ceny převzít, protože nezískali od režimů, v nichž žijí, povolení opustit svou zemi. Včerejší návštěva biskupů z Iráku v Evropském parlamentu ukázala, že stále existuje obrovský problém s pronásledováním náboženských skupin. Pronásledování křesťanů na Blízkém východě včetně nedávného teroristického útoku na katedrálu v Bagdádu ukazuje, že se objevují nové metody porušování základních práv, na které by Unie měla přiměřeně a účinně zareagovat.

Chci se připojit k apelu předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka, aby byl problém bezpečnosti křesťanů v Iráku uznán jako priorita. Nemůžeme souhlasit s tím, aby se s křesťany zacházelo jako s občany druhé kategorie. Jak také můžeme pokračovat v přístupových jednáních s Tureckem, jestliže zde zůstává zavřený jediný křesťanský seminář v zemi? Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nabízí diplomatická služba EU možnost zlepšit práci Unie v oblasti lidských práv. Tato práce by se měla soustředit na posílení mezinárodní spolupráce a zvyšování úrovně bezpečnosti. Prosazování demokratických hodnot a lidských práv by mělo být hlavním principem jednotné zahraniční politiky Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Iva Zanicchi (PPE) . – (IT) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, jako místopředsedkyně Výboru pro rozvoj se zabývám problémy v mnoha zemích, zejména v Africe, kde jsou lidská práva běžně porušována a pošlapávána a někdy se na ně dokonce úplně zapomíná.

Právě minulou neděli jsem se vrátila z oficiální návštěvy Konžské demokratické republiky, kde jsem se mimo svůj oficiální program chtěla sejít se zástupci nevládních organizací působících v zemi a navštívit některé z center, kde pracují. A musím říct, že odvádějí opravdu velké množství práce. Setkala jsem se s oběťmi v zemi, kde je znásilnění vnímáno jako nástroj války, kde se ozbrojené skupiny i nadále dopouštějí masového znásilňování a dalších zločinů proti občanské společnosti, zejména proti ženám, starým lidem a dětem.

Chtěla jsem zmínit příklad Konžské demokratické republiky, protože jde o mou velmi čerstvou zkušenost. Obecně bych však chtěla apelovat na to, že je nutné důrazně a trvale odsuzovat brutální porušování práv žen. Mezinárodní společenství musí podstatně zvýšit finanční prostředky na kampaně na ochranu žen před znásilněním a jinými formami násilí, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, které je také velmi vážným porušováním lidských práv a fyzické integrity žen.

 
  
MPphoto
 

  Barbara Matera (PPE).(IT) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, vytvoření Evropské služby pro vnější činnost je historickou příležitostí pro řešení otázek lidských práv a demokracie. Je třeba zajistit zejména to, aby jednotlivé oblasti vnější politiky Evropské unie považovaly otázky dodržování a prosazování lidských práv za klíčové.

Je žádoucí dosáhnout větší součinnosti mezi delegacemi Evropské unie a velvyslanectvími členských států s cílem přijetí jediné strategie v oblasti lidských práv pro danou zemi, vzhledem k tomu, že se jednotlivé země značně liší konkrétními detaily.

Trest smrti, který je vykonáván v mnoha částech světa, je jednou z nejvíce nelidských forem prosazování práva.

Obavy vyvolává používání trestu smrti v Bělorusku, jež je jedinou zemí v Evropě, kde trest smrti stále platí.

Je důležité skoncovat se všemi formami porušování lidských práv žen, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů. Je nutné použít všechny politické prostředky na podporu rezoluce Valného shromáždění OSN vyzývající k přijetí mezinárodního moratoria na mrzačení ženských pohlavních orgánů.

Na závěr vyzývám k tomu, aby Komise a Rada vyvinula větší úsilí, aby se výroční zpráva o lidských právech rozšířila po celé Evropské unii.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sógor (PPE).(HU) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, chtěl bych zdůraznit, že přestože Evropská unie dosáhla v mnoha oblastech nebývalé integrace členských států, v kodifikaci lidských práv výrazně zaostává za ostatními mezinárodními organizacemi. Plně podporuji prohlášení vyzývající členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly všechny základní úmluvy o lidských právech OSN a Rady Evropy i související opční protokoly. Chtěl bych mezi nimi upozornit na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků, přičemž budoucí podepsání Úmluvy o ochraně lidských práv ze strany EU by v této souvislosti mohlo posloužit jako dobrý příklad. Domnívám se, že lepší koordinace činnosti mezinárodních organizací působících v oblasti lidských práv má obdobný význam a mohla by být jedinou zárukou pro prosazení stanovených práv a povinností.

 
  
MPphoto
 

  Maria Eleni Koppa (S&D).(EL) Paní předsedající, Evropská unie brání lidská práva ve světě v souladu se svými zásadami a hodnotami. Máme však před sebou ještě mnoho práce. Naši efektivnost v tomto směru zlepšila Lisabonská smlouva. Všichni zde v Evropském parlamentu jsme přesvědčeni, že zastánci lidských práv musí ve své práci pokračovat. Řádné uplatňování již existujících nástrojů by mohlo poskytnout rámec pro ochranu lidských práv. Hlavní prioritou musí být ratifikace všech mezinárodních úmluv proti mučení a jiným formám nelidského zacházení. Zahrnutí doložky o lidských právech do všech obchodních dohod se třetími zeměmi a sledování jejího uplatňování jsou základní opatření k vyvíjení nátlaku a musíme na nich trvat. Zvláště by se mělo poukazovat na nezbytnou ochranu práv žen a dívek, včetně ochrany jejich sexuálního a reprodukčního zdraví.

 
  
MPphoto
 

  Antonyia Parvanova (ALDE). - Paní předsedající, v rámci naší dnešní rozpravy o lidských právech ve vnější i vnitřní politice Evropské unie bych se chtěla věnovat situaci žen v konfliktních zónách a zejména v Kongu, Gaze a Íránu, kde by se tato otázka neměla nadále přehlížet.

Ženy stejně jako děti trpí ničivými následky konfliktních situací nejvíce. Neměli bychom připustit, aby bylo porušování lidských práv týkajících se žen jen okrajovým problémem: Evropská unie by měla ve své zahraniční a humanitární politice ochranu práv žen upřednostňovat. Faktor lidských práv – a zejména postavení žen – padne ve velkém počtu třetích zemí příliš často za oběť ekonomickým zájmům některých členských států EU. Potřebujeme a dnes požadujeme vhodné a konkrétní kroky, které povedou k tomu, aby se ze zásad Evropské unie stal při její činnosti v rámci Unie i mimo ni skutečný nástroj prosazování lidských práv, se zvláštním zaměřením na práva žen.

 
  
MPphoto
 

  Rui Tavares (GUE/NGL).(PT) Paní Ashtonová, jak se cítíte, když vlády například Francie nebo Portugalska zahánějí demonstranty ve chvíli, kdy jejich hlavní města navštíví čínští hodnostáři, aby je neviděli? Nebyl náhodou nápad na zřízení funkce vysokého představitele veden snahou, aby mohla Evropa mluvit v zahraničí, například v Číně, jednohlasně? Nemyslíte si, že mluví více než jedním hlasem?

Mohu se ze zvědavosti zeptat, proč vždycky sedíte vedle Rady? Jaká vás k tomu vede filozofie nebo ústavní teorie? Třetí otázka: chtěl bych, aby naši evropští diplomaté pohlíželi na lidská práva jako na svou každodenní prioritu, ne jako na druhou, třetí nebo čtvrtou prioritu, ale jako na hlavní prioritu. Co uděláte proto, aby někteří naši diplomaté mysleli na lidská práva jako na zaměstnání na plný úvazek, každý den? Nebylo by dobré zřídit za tímto účelem zvláštní ředitelství, jak již zde několik kolegů uvedlo?

 
  
MPphoto
 

  Andrew Henry William Brons (NI). - Paní předsedající, když jsme dnes ráno poslouchali nahrávku pana Fariñase z Kuby, zaujalo mě, že sebe i své kolegy označil za „nenásilnou“ opozici vůči kubánskému režimu. Myslím, že je velmi důležité dodržovat práva lidí, kteří nepáchají násilí, ani nepodporují násilí u jiných.

Abychom však nebyli v této věci příliš farizejští, musíme se vyrovnat s tím, že v některých zemích EU jsou lidé, např. pan Geert Wilders v Nizozemsku, stíháni za to, že mají nesouhlasné politické názory nebo kacířské názory na akademická témata bez náznaku podpory násilí. V Belgii byla kromě toho zakázána politická strana bez jakéhokoliv napojení na násilí. V Německu selhal pokus o zákaz strany u ústavního soudu jen proto, že se ukázalo, že důkazy vyrobili státní agenti. Ve Spojeném království podal proti naší straně státní orgán občanskoprávní žalobu, s výslovným záměrem nás zrušit.

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Iacolino (PPE).(IT) Paní předsedající, paní Ashtonová, dámy a pánové, lidská práva a politika Evropské unie se nacházejí na křižovatce. Zprávu paní Andrikienėové bychom rozhodně měli podpořit, neboť jasně uvádí, jaké konkrétní kroky je třeba ještě přijmout. Evropská služba pro vnější činnost může vykonávat svou činnost efektivně a spoléhat se přitom na všeobecně akceptovanou vnímavost členských států, ale potřebujeme komplexní a ráznou politiku, která se bude v případě potřeby umět ozvat.

Lidská práva musíme skutečně chránit. Mladí lidé, ženy, staří lidé, osoby se zdravotním postižením, lidé se zvláštní náboženskou a politickou orientací i lidé s odlišnou sexuální orientací musí být chráněni, stejně jako je nutné chránit právo lidí svobodně vyjádřit myšlenky. Parlament však dnes schválil některé důležité kroky, a jsme proto přesvědčeni, že jakýkoli program, který je skutečně zaměřený na ochranu lidských práv, lze skutečně a efektivně rozvíjet pouze prostřednictvím silného konkrétního dialogu se třetími zeměmi.

 
  
MPphoto
 

  Kyriakos Mavronikolas (S&D).(EL) Paní předsedající, paní baronko Ashtonová, je radost slyšet, že vysoká představitelka pro zahraniční záležitosti Evropské unie jasně a bez jakýchkoliv neurčitých termínů říká, že podporujeme uplatňování základních svobod a lidských práv a že jako Evropská unie musíme udělat vše, co je v našich silách, pro zajištění uplatňování zásad a svobod, které jsou společné pro celý svět, abychom v tom mohli sehrát tuto pozitivní roli.

Znáte náš postoj: nesmírně si přejeme vytvoření speciálního útvaru pro lidské svobody a více než to, i dozoru a zástupců. Chtěl bych nicméně říct, paní baronko Ashtonová, že se musíme podívat i dovnitř, nejen vně EU. Já pocházím z Kypru a chtěl bych zdůraznit, že existuje dvě stě tisíc řeckých kyperských uprchlíků, kteří byli zbaveni svých základních lidských práv, nemají přístup do svých domovů, a že existuje turecká kyperská komunita utiskovaná tureckou okupací. Vytvořte si svou službu a mám pak pro vás radu a prosbu: svého prvního zástupce vyšlete do Kyperské republiky.

 
  
MPphoto
 

  Olle Schmidt (ALDE).(SV) Paní předsedající, jeden z kandidátů na Sacharovovu cenu, Dawit Isaak, je stále držen bez soudu v eritrejském vězení; je vězněn již 3 370 dnů. Přistoupení k Evropské úmluvě o lidských právech poskytne Evropské unii větší příležitost doopravdy ukázat také své odhodlání bránit dodržování lidských práv za hranicemi Evropské unie.

Apeluji na vás, paní baronko Astonová, abyste využila této příležitosti ke zvýšení tlaku na Eritreu, aby tohoto evropského vězně svědomí, Dawita Isaaka, propustila. Musíme nyní ukázat, že to myslíme vážně, a musíme prezidentovi Eritreje vyslat jasný signál. Základním požadavkem všech jednání vedených s Eritreou musí být vydání Dawita Isaaka. Důvěřuji vám. Stejně jako řekl pan Cashman:

Věřím vám, důvěřuji vám, paní Ashtonová.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE).(PL) Paní předsedající, nejprve chci poděkovat paní Andrikienėové za její zprávu. Chtěl bych také říci, že lidská práva jsou po přijetí Lisabonské smlouvy v nové situaci. Otázkou je, jak budeme tento nástroj používat. Nesmíme jen mluvit přímo o lidských právech, ale musíme je začleňovat do jiných kontextů, například když s celou řadou zemí mluvíme o obchodní politice. Jsou tato lidská práva pro naše partnery důležitá? Myslím, že reakce na to, co říká Evropský parlament, nebo například na dnešní udělení Sacharovovy ceny, ukazují, že názory Evropského parlamentu jsou důležité, protože se jim naslouchá.

Rád bych také hovořil o právech křesťanů ve světě. Zdá se mi, že už se objevilo tolik příkladů pronásledování křesťanů, že musíme rázně zareagovat. Myslím si také, že je důležité spolupracovat mimo jiné s Radou Evropy, s OSN, s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a s veřejným ochráncem práv a se zástupci pro lidská práva jak v Radě Evropy, tak v některých členských státech, protože existuje mnoho velmi dobrých příkladů vlivu jejich práce na změny v postojích k lidským právům.

 
  
MPphoto
 

  Kristiina Ojuland (ALDE). - Paní předsedající, i když zpráva zahrnuje mnoho důležitých otázek, chtěla bych se zmínit jen o případu Sergeje Magnitského. Jeho tragédie ztělesňuje velký počet podobných případů, kterým se ještě nedostalo naší pozornosti.

Je důležité dát ruským úřadům jasně najevo, že tyto případy je nutné prošetřit v souladu s principem právního státu. Místo toho byli vyšetřovatelé a státní zástupci podílející se na smrti Sergeje Magnitského povýšeni a odměněni.

Takový postup je prostě neuvěřitelným překroucením spravedlnosti a Evropská unie a její členské státy před tím nesmí zavírat oči. Měli bychom mít na paměti mezinárodní závazky Ruské federace. Proto vás chci, vážení kolegové, pobídnout, abyste podpořili pozměňovací návrh 25, který navrhuje uvalit sankce na 60 ruských úředníků zapojených do tohoto případu, dokud nebude smrt Sergeje Magnitského řádně prošetřena.

 
  
MPphoto
 

  Jacek Protasiewicz, (PPE).(PL) Paní předsedající, jako člen podvýboru pro lidská práva bych i já rád srdečně poblahopřál paní Andrikienėové k jejímu opravdu dobrému návrhu zprávy. Kromě toho bych jako předseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Běloruskem chtěl vyjádřit své velké uspokojení, že zpráva obsahuje odkazy na situaci v této zemi. Mám na mysli zejména tu část, kde se uvádí, že je v Bělorusku trvale omezena svoboda sdružování včetně sdružování národnostních a etnických menšin a že je tam také omezena svoboda náboženských organizací.

Jsem rovněž rád, že zpráva hovoří i o omezení volného přístupu k internetu, v čemž je Bělorusko v Evropě v roli ostudného lídra. Doufám také, že paní Ashtonová, která je zde dnes přítomna, vynaloží veškeré úsilí, aby dialog na téma lidských práv, který byl s Běloruskem zahájen v loňském roce, přinesl hmatatelné výsledky, zejména pokud jde o ukončení represí proti obhájcům lidských práv a nezávislým běloruským novinářům.

 
  
MPphoto
 

  Heidi Hautala (Verts/ALE). - Paní předsedající, chtěla bych se zabývat otázkou, kterou vznesla řada kolegů, a tou je potlačování práv křesťanů. Moc si přeji, aby se ve jménu důslednosti kolegové stejnou měrou zajímali i o potlačování práv zástupců jiných náboženství, protože nám velmi často jiné země říkají, že jsme jednostranní a neobjektivní, takže si myslím, že to je to věc skutečné konzistentnosti a důvěryhodnosti.

Byla bych ráda, kdyby bylo hlavní zásadou zahraniční politiky EU v oblasti lidských práv zamezení jakýchkoli dvojích měřítek, a doufám, že se Evropský parlament bude této zásady držet.

Nakonec se chci zeptat paní baronky Ashtonové, zda bude reagovat na velké množství otázek, které tu zazněly v souvislosti s novými strukturami pro lidská práva v Evropské službě pro vnější činnost, neboť vzniknou ve velmi blízké budoucnosti.

 
  
MPphoto
 

  Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Paní předsedající, ráda bych vám všem poděkovala za příspěvky k této diskusi, která byla nesmírně užitečná.

Mohu jen říct, že nyní sedím na straně Rady, ale předtím jsem dnes seděla na straně Komise? Pohybuji se mezi těmito dvěma místy a musíme to dostat do zápisu, aby bylo jasné, že se pohybuji mezi oběma místy, takže mě prostě musíte chytit, když jsem tady.


Ještě jednou bych chtěla opravdu upřímně poděkovat paní Andrikienėové za práci, kterou odvedla, a poblahopřát jí k této zprávě, která je nesmírně užitečná.


Budu reagovat na tři konkrétní oblasti. Začnu otázkou, kterou nadnesla paní Hautalaová na samém konci a zmínila se o ní i celá řada kolegů.

Dovolte mi na začátku říct naprosto jasně: mluvím o zohledňování, o tzv. mainstreamingu, protože jsem až příliš často v životě byla svědkem toho, že se lidská práva odsouvala někam do kouta a posléze se řeklo, že se na věci stejně nic nezmění. Netvrdím, že toto Evropská unie dříve dělala. Tvrdím, že jsem rozhodnuta zajistit, že se to nesmí nikdy opakovat. Uvidíte, že jakmile tuto strukturu dobudujeme – protože zatím ji nemáme hotovou –, že lidská práva budou v rámci struktury plně uznávána, a přesvědčíme vás, že máme v rámci struktury odborníky, jak zde někteří kolegové žádali. Nehodlám však toto téma nechávat sedět v koutě. Chci, aby se stalo součástí všeho, co děláme: stříbrnou nití, ne filigránovým vláknem, ale stříbrnou nití, která je silná, je jasně vidět a každý se o ní bude moci přesvědčit. Tohoto chci během svého působení ve funkci dosáhnout a jsem stoprocentně odhodlaná se o to pokusit.

Bude to nějakou dobu trvat a objeví se věci, které nebudeme moci udělat tak, jak bych si přála, ale uděláme vše, co bude v našich silách. Záleží mi však na tom, aby tento Parlament chápal, co se snažím dělat a že se snažím zajistit, aby každý cítil odpovědnost. Ano, mělo by se to sledovat, ano, potřebujeme odbornou pomoc; ale není to jen na pár lidech v ESVČ. Je to na odpovědnosti každého. To je první věc, kterou jsem chtěla říct. Druhá věc je, že vám velmi brzy struktury představím a že budou fungovat. Na vás bude se přesvědčit.


Pokud jde o vedení pracovních skupin, předložíme naše návrhy na jmenování. Budu jmenovat předsedu pracovní skupiny, která bude mít na starost lidská práva, a pak bude možné se vrátit k otázce, která zazněla, totiž zda by lidé měli být v hlavních městech, nebo zda by měli sídlit v Bruselu. K tomuto bodu se vrátíme.


A konečně, pokud jde o struktury: už jsme spustili vzdělávací program pro nové vedoucí delegací, jedna část školení se týkala lidských práv. Velmi dobře znají své povinnosti a to, co od nich v tomto ohledu společně očekáváme. Tak prosím akceptujte, že lidská práva jsou součástí – základní součástí – struktury, ale jsem rozhodnutá zajistit, aby za ně nesli odpovědnost všichni.

Druhý bod se týkal rozsahu problémů. Uznávám to, co řada z vás říkala o náboženské víře, a souhlasím, že je to důležitá otázka. I o ní jsme tento týden jednali v Radě pro zahraniční věci.


Kolegové také zmínili nutnost zabývat se právy žen, dětí a lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů. Ve všem, co zde bylo řečeno, o různých lidech a různých zemích, vnímám zásadní bod týkající se lidských práv, tedy že na to, aby to pro vás platilo, stačí být člověkem. To jsou kritéria pro lidská práva a tak budeme přistupovat k této věci v rámci Služby pro vnější činnost. Tato práva patří všem.

Třetí věc, kterou jsem chtěla říct, je krátká zmínka o některých věcech, které se začínají dít a v nichž hrajeme určitou roli. Platí to zejména o práci, kterou vykonáváme v mezinárodním měřítku. Čtyři země letos uznaly Mezinárodní trestní soud a ratifikovaly jeho statut. Je to velmi důležité, protože jsme v tom sehráli svou roli: já osobně jsem napsala ministrům všech zemí, které statut dosud neratifikovaly, a požádala jsem je, aby tak učinily. Tyto země nám přímo odpověděly a statut ratifikovaly.

Stejně tak bych se chtěla zmínit o tom, jak je důležité, abychom se ve výboru Valného shromáždění OSN pokusili rozšířit podporu pro moratorium na trest smrti. Myslím, že to je hlavní a základní část práce, kterou bychom měli udělat. Jedná se o celosvětovou otázku, o něco, co všichni podporujeme, je to cesta vpřed, kterou bychom měli jít.


Takže jsou to tři oblasti: za prvé, zajistit správné struktury a to, aby lidé věděli a chápali, co je podstatou práce, kterou musí provádět; za druhé se při práci v oblasti lidských práv věnovat všem; a za třetí, způsoby, kterými můžeme být užiteční.

Poslední bod, o kterém chci mluvit, se týká toho, že si myslím, že více než cokoli jiného se musíme v rámci přezkumu snažit najít praktické a inovativní způsoby, jak předat naše sdělení. Chci, abychom při práci s lidmi v terénu v různých zemích, kde se setkáváme s obránci lidských práv, byli skutečně kreativní – a já taková jsem všude, kam se dostanu. Chci, abychom byli inovativní a kreativní při hledání nových způsobů, jak upozorňovat na tyto otázky lidských práv, nových způsobů nad rámec toho, co je tak či tak důležité vždy, a to jsou prohlášení, která vydávám já, prohlášení, která vydáváme jako 27 členských států, a prohlášení, která vydáváme jako orgán Evropské unie. Je o to, abychom našli způsoby, jak můžeme udělat pro řešení problémů co nejvíce. Jde o jednotlivce, organizace a společnou vůli být skutečně užiteční.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Isabelle DURANT
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė, zpravodajka. Paní předsedající, nejprve bych chtěla říci, že jsem se dozvěděla, že překlad mého vystoupení do angličtiny nebyl přesný, což mě velmi mrzí. Ihned po této rozpravě si sama svůj projev do angličtiny přeložím a pošlu ho všem příslušným kolegům a také paní vysoké představitelce.


Za druhé bych chtěla poděkovat všem kolegům, kteří se zúčastnili dnešní rozpravy, za jejich pozitivní hodnocení i za jejich kritické připomínky. Pokud jde o kolegy pana Obermayra a pana Porębu, kteří mluvili o křesťanských menšinách v různých zemích, s tím, že tato otázka není ve zprávě řešena, ráda bych upozornila mimo jiné na bod 126. Ve zprávě je kapitola, která se zabývá svobodou náboženského vyznání, a křesťanské menšiny jsou také zmíněny v některých konkrétních bodech.

Úplně nakonec bych chtěla ujistit paní baronku Ashtonovou, že Parlament bude i nadále důkladně kontrolovat práci Evropské služby pro vnější činnost a bude kritizovat nečinnost nebo neúčinnost opatření přijatých v oblasti lidských práv. V letošní zprávě jsme jasně konstatovali, že nejsme spokojeni s tím, že Evropská unie stále nemá jasná měřítka pro posuzování toho, zda opatření týkající se lidských práv přinesla výsledky. Také jsme vyjádřili zklamání nad nedostatečným pokrokem v oblasti dialogů a konzultací týkajících se lidských práv.

Paní baronko Ashtonová, Parlament urazil dlouhou cestu, při níž hledal společnou řeč v otázkách lidských práv, a to zejména těch nejcitlivějších. Vyplývá z toho, že Parlament má jednotný postoj k podpoře demokracie a ochraně lidských práv ve světě. Vyplývá z toho rovněž, že dny, kdy by Parlament jen přitakával Komisi nebo Radě, jsou pryč. Parlament je nyní důležitým hráčem v oblasti lidských práv. Všechny subjekty, které působí v této oblasti, to budou muset vzít na vědomí

Chtěla bych poděkovat všem, kteří se této rozpravy zúčastnili.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Skutečnost, že Evropská unie zintenzivňuje své aktivity v oblasti lidských práv a že otázka pronásledování a diskriminace křesťanské menšiny je v této zprávě výslovně uvedena, představuje zásadní krok správným směrem.

Křesťané jsou stále vážně pronásledováni v mnoha zemích, z nichž některé mají úzké kontakty s Evropskou unií. Jen několik příkladů: v Egyptě, Íránu, Iráku a Turecku bojují křesťané o přežití, a to jak ekonomicky, tak fyzicky.

Na to, abychom donutili tyto země, aby prokázaly větší toleranci a chránily své menšiny, nepotřebujeme novou pracovní pozici, jako je například plánovaná funkce zvláštního zástupce pro lidská práva. Zvýší to náklady a není zaručeno, že to bude efektivní.


Máme dostatek prostředků pro vyvíjení nátlaku v oblasti obchodních zájmů a mezinárodních obchodních vztahů. Musíme se postarat o to, aby Evropská unie nepodepisovala s těmito zeměmi žádné smlouvy a neposkytovala jim žádnou finanční podporu, dokud se nezavážou dodržovat lidská práva a chránit menšiny, zejména křesťany.

Finanční argumenty patří mezi nejsilnější a rozumí jim lidé po celém světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Dodržování lidských práv je jedním ze základů demokracie a hlavní hodnotou, na níž je založena idea Evropské unie. Lidská práva proto zaujímají v práci Evropské unie a našeho Parlamentu zvláštní místo. Evropský parlament ve své výroční zprávě o lidských právech zdůrazňuje své odhodlání chránit tato práva po celém světě. Parlament od roku 1988 uděluje Sacharovovu cenu lidem a organizacím, kteří se zvlášť zasloužili o boj za lidská práva. Letošní laureát bude znám již tento týden.

V souvislosti se zprávou za rok 2009 apeluji na členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly všechny hlavní úmluvy OSN a Rady Evropy o dodržování lidských práv. Má-li být boj proti porušování lidských práv na celém světě efektivní, musíme jednat společně a v souladu se zásadami práva a pořádku, které jsou v této souvislosti mezinárodně přijímány. Proto je pro Evropskou unii jako lídra v oblasti obrany lidských práv důležité, aby členské státy své mezinárodními závazky v této oblasti řádně plnily.

Obzvlášť odpudivé je nedostatečné dodržování práv bezbranných dětí. Proto podporuji definitivní zákaz dětské práce a to, aby byly na boj proti zneužívání dětské práce vyčleněny další finanční prostředky. Je otřesné, že ve 21. století je na světě 215 milionů dětí, které jsou nuceny pracovat, přičemž z toho zhruba 115 milionů dětí musí vykonávat těžkou otrockou práci. Nemůžeme dovolit, aby ekonomická krize situaci těchto dětí zhoršila.

 
  
MPphoto
 
 

  Indrek Tarand (Verts/ALE), písemně.(FR) Jsem rád, že Evropský parlament dnes přijal nezbytné sankce proti ruským úředníkům podílejícím se na procesu a smrti Magnitského. Rusko, stát, který není právním státem a v němž jsou každodenně lidská práva ignorována, si nezaslouží pozornost, kterou mu Francie věnuje. Proto důrazně odsuzuji, že Francie prodala do Ruska francouzskou válečnou loď třídy Mistral a velmi toho lituji.

 
  
MPphoto
 
 

  Traian Ungureanu (PPE), písemně. Zpráva paní Andrikienėové je krokem správným směrem. Vztah mezi Evropskou unií a Ruskem je rozhodně zvláštní a měl by zůstat zvláštní, ale ne neobvykle zvláštní. Rusko je vázáno svými vlastními závazky, že bude chránit lidská práva a bránit své občany proti zneužívání ze strany státu. Případ Magnitskij, který je uveden ve zprávě, následuje po vraždách Politkovské, Estěmirovové a Barburovové. Jedná se o věc systému, nikoliv o posloupnost tragických nehod přesahující schopnosti ruského soudnictví. A přesto, vražda po vraždě, sdělují ruské úřady okolnímu světu, že tentokrát se viník určitě najde a potrestá. A jaký je výsledek? Zero, nula, nic! Ruská státní duma dokonce obvinila Evropský parlament ze zasahování do vnitřních záležitostí Ruska a použila spoustu lží, aby pošpinila zprávu paní Andrikienėové. Má-li si Evropa udržet svou důvěryhodnost jako obránce demokracie a lidských práv, měla by být zpráva paní Andrikienėové přijata tak, jak je, bez zvláštních ustanovení, pokud jde o neustálé porušování práv ze strany Ruska. Usnesení kanadského parlamentu již podpořilo zákaz cest a zmrazení účtů těch, kdo souvisejí s případem Magnitskij. Měli bychom tento příklad následovat a vyslat Rusku jasný a rozhodný vzkaz. Už je toho dost!

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. Trvalá ochrana lidských práv, kterou zajišťuje Evropská unie, již přinesla po celém světě své ovoce a v této éře globalizace musíme v našem úsilí pokračovat. Nelze popřít, že to je pomalý a někdy únavný proces, ale je důležité, abychom své cíle rozšiřovali a zabývali se situacemi z reálného světa s cílem vyvinout účinné strategie. Dále bych chtěl vyjádřit svou podporu pro ochranu obhájců lidských práv a pro politiku, která zajistí pokračující šíření demokracie do zemí, jež ještě tuto změnu neprovedly. Jak jsme viděli v případě posledních laureátů Nobelovy ceny a Sacharovovy ceny, je ochrana těchto obhájců lidských práv nanejvýš důležitá a tato opatření jsou krokem k tomuto cíli. Úsilí Parlamentu šířit demokracii a chránit lidská práva se i nadále vyvíjí a v dnešním globalizovaném světě se o nespravedlnosti dozvídáme rychlejším tempem. Tento přístup k informacím usnadňuje sledování situací po celém světě a reakce na ně. Musíme proto této výhody využít a pokračovat ve svém úsilí na zajištění toho, aby měli všichni lidé zajištěna základní práva, na jejichž ochraně jsme tak tvrdě pracovali.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí