Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 17. ledna 2011 - Štrasburk

16. Dohoda EU–Kamerun o právu v oblasti lesnictví – Dohoda EU–Konžská republika o právu v oblasti lesnictví – Dobrovolné dohody o partnerství v rámci FLEGT (pokračování rozpravy)

  Předsedající. – Nyní se vrátíme k rozpravě.

  Eva Joly, navrhovatelka stanoviska Výboru pro rozvoj. – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, tyto partnerské dohody mezi Evropskou unií, Kamerunem a Konžskou republikou by měly v zásadě být dobrou zprávou pro obyvatele těchto zemí i přínosem z hlediska biologické rozmanitosti. Je to však jen jeden krok na dlouhé cestě, již bude Evropský parlament pozorně sledovat.

Pokud chceme, abychom prostřednictvím této dohody mohli zavést regulovaný, transparentní a k životnímu prostředí šetrný obchod se dřevem, který by byl přínosný spíše pro místní obyvatele než pro několik skupin, které jsou na štíru se zákonem, musí Evropská unie zajistit, aby byla plně respektována práva místních a domorodých obyvatel a aby se domorodé obyvatelstvo skutečně účastnilo konzultací. Musí pomoci posílení schopností všech zúčastněných, musí přispívat k boji proti korupci a k zavedení skutečné správy v oblasti lesnictví.

Tyto dohody nesmí být záminkou pro další drancování přírodních zdrojů rozvojových zemí. Naopak musí pomoci obnovit rovnováhu ve vztazích mezi Evropskou unií a těmito zeměmi.

  Christofer Fjellner, jménem skupiny PPE. – (SV) Paní předsedající, dohody o partnerství o prosazování práva a správě v oblasti lesnictví a o obchodu s dřevařskými výrobky (FLEGT) uzavřené s Kongem a Kamerunem, o nichž máme zítra hlasovat, jsou pro Evropu důležitými nástroji, nebo spíše zbraněmi, v boji proti nezákonné těžbě dřeva, a proto je vítám.

Nezákonná těžba je velkým problémem, a to jak pokud jde o životní prostředí, tak z pohledu hospodářského a sociálního. Současně je nutné mít na paměti, že jen zřídkakdy vytváří podmínky pro nezákonný obchod se dřevem problém samotný, v tomto případě nezákonná těžba. Spíše je to příznak a důsledek řady dalších problémů, které jsou často mnohem závažnější, tedy chudoby, absence vlastnických práv, korupce a v některých případech války.

Nejhorší situace panuje v některých nejchudších zemích světa. Jsem proto velmi rád, že na to Komise pamatovala při vypracování a sjednávání dohod. Dalo by se říci, že jsme nabídli volný obchod výměnou za to, že dotčené země provedou reformy, jimiž posílí vlastnická práva, postaví se korupci a zajistí zavedení náležité právní úpravy pro oblast lesnictví.

Skutečnost, že se zabýváme příčinami, nikoli příznaky, je nejlepší známkou toho, že to, co se chystáme zítra udělat, je krok správným směrem. Současně je zejména s ohledem na plánovaná jednání s dalšími zeměmi nutné nezapomínat na to, že v našem boji proti obchodu s nezákonně vytěženým dřevem nesmíme bránit chudým zemím ve vývozu jedné z jejich cenných surovin. Nesmíme jim ztěžovat použití dřeva, které je výborným přírodním materiálem. Dobré není nepřítelem nejlepšího.

Dovolte mi připomenout, že má země, Švédsko, svého času zbohatla právě díky vývozu dřeva. Nesmíme dnešním chudým zemím bránit v tom, aby této příležitosti využily. Vzhledem k tomu, že jdete nyní dál a sjednáváte dohody, doufám, že budete i nadále bojovat především proti nezákonně těženému dřevu, nikoli proti obchodu se dřevem.

  George Sabin Cutaş, jménem skupiny S&D. – (RO) Paní předsedající, Evropská komise iniciovala uzavření dobrovolných dohod o partnerství se zeměmi vyvážejícími dřevo do Evropské unie. Považuji v této souvislosti za důležité vytvořit takovou strukturu, která by podporovala aktivní zapojení místních komunit s cílem sledovat provádění dohody a zlepšit rámec správy v oblasti lesnictví a v neposlední řadě v maximální možné míře předcházet korupci.

Zapojení občanské společnosti při vytváření dohody s Kamerunem je toho pozitivní známkou. Má-li však takový dialog ve všech signátářských zemích pokračovat, jsou zároveň nezbytná konkrétní opatření. Také je nutné se zaměřit na rovoj sociálně a environmentálně udržitelného dřevařského odvětví, zejména prostřednictvím omezení odlesňování a poškozování lesů v těchto zemích. Dohody musí být v souladu s mezinárodními závazky Evropské unie v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje.

  Chris Davies , jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, předmětem dnešní rozpravy jsou dobrovolné dohody o partnerství. Jsou to krásná slova, jsou dobře míněná: znamená to, že se Evropská unie nesnaží vnutit rozvojovým zemím svou vůli, naopak jim zkouší podat pomocnou ruku k naplnění společných cílů. Avšak praktická stránka dohody se státem velikosti Konga přináší nejrůznější nesnadné překážky.

Velikost tohoto jediného státu je srovnatelná s rozlohou Evropy; na většině území neexistuje veřejná správa; panuje zde mimořádně vysoká korupce – na žebříčku Transparency International zaujímá Konžská republika jedno z posledních míst.

Dále je tu počet lidí, kteří pracují na zajištění toho, aby tato dohoda dostála svým cílům – dali by se spočítat na prstech jedné ruky; a výhody nezákonné těžby jednoznačně převažují a možná převyšují vše, co můžeme nabídnout náhradou; přičemž trhy s nezákonným dřevem jsou v zemích, jako je Čína, které na rozdíl od nás nemusí vůbec věnovat zachování lesů pozornost a náležitou úctu.

Všechny tyto problémy naznačují, že dobrovolné dohody bez ohledu na naše dobré úmysly naplní své cíle jen s obtížemi. Jaké nám tedy Komise může poskytnout záruky, že budou přijata veškerá možná opatření zajišťující skutečné naplnění našich vysokých ambicí a že my všichni se budeme moci spolehnout na to, že tyto dobrovolné dohody o partnerství v podobě, jakou jim dáme, dosáhnou našich vytyčených cílů?

  Anna Rosbach, jménem skupiny EFD. – (DA) Paní předsedající, světové lesy jsou plícemi naší planety a my musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom je ochránili. V době prudkého nárůstu počtu obyvatel a obecně zvyšující se potřeby zdrojů, přesouvání pracovních míst do odlehlejších koutů planety a hospodářské krize se domnívám, že EU potřebuje více evropského dřeva namísto exotických dřevin dovážených ze zemí, kde lze jen těžko kontrolovat nezákonnou těžbu a kde není možné kontrolovat ani korupci.

Kácením tropických pralesů snižujeme biologickou rozmanitost dotčených oblastí a přispíváme k vyhynutí mnoha ohrožených druhů. Navíc tím měníme klima. Je to zcela zbytečné, obzvláště když máme jiné, stejně tak dobré, alternativy. Pokud se znovu naučíme vysazovat v Evropě více lesů a více využívat evropské dřevo, tyto problémy zmizí. Proč bychom měli mít zahradní nábytek vyrobený ze dřeva z deštného pralesa, proč jsou exotické podlahové parkety lepší než ty ze dřeva pocházejícího z EU?

Na základě toho a rovněž proto, že nemohu občanům EU v používání exotických dřevin zabránit, však považuji za důležité, aby byly tyto dohody přijaty. Je důležité, abychom pomohli zajistit zdokonalení kontroly dřevařských výrobků a dřeva, které dovážíme. Musíme se snažit ochránit před korupcí, což je, jak ukazují i dohody, nesmírně obtížné. Nedělám si proto iluze, že se nám v Kongu nebo v Kamerunu podaří zastavit veškerou nezákonnou těžbu – bohužel. Byla bych raději, kdyby dohody byly závazné, nikoli dobrovolné. V každém případě je však lepší mít dobrovolné dohody než žádné, a proto je podporuji.

Obecně však doufám, že se objeví další iniciativy na ochranu světových lesů, zejména pokud jde o dohody EU se zeměmi z problematických částí světa.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, podle mého názoru si dohoda o partnerství s Kamerunem sice zaslouží jednoznačné uznání a přichází v době Mezinárodního roku lesů, na druhé straně je to však pro EU velmi pohodlná cesta, jak si vylepšit pověst. Bohužel však pochybuji o tom, zda tato dohoda není jen cárem papíru.

Koneckonců korupce je pro Kamerun mimořádně aktuálním problémem. Environmentální organizace stát obviňují, že vláda si je trestných činů proti životnímu prostředí v oblasti lesnictví velmi dobře vědoma, brání však jejich sledování a stíhání. Koneckonců zahraniční společnosti údajně ovládají více než 60 % produkce a zpracování dřeva a tři čtvrtiny vývozu dřeva. Jedině za předpokladu, že bude možné zaručit, aby zahraniční společnosti již nevykořisťovaly místní společnosti, jimž schází jakákoli odbornost v oblasti lesnictví a životního prostředí, a pokud Kamerun aktivně vystoupí proti korupci, pak bude mít taková dohoda nějaký smysl. Nehledě na všechny ty obavy ohledně zničení deštných pralesů tento proces nesmí být zneužíván k tomu, aby se bránilo vlastníkům lesů v Evropě v těžbě těchto lesů, neboť správa v oblasti lesnictví je ve většině členských států EU příkladná.

  Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Paní předsedající, před měsícem jsem se zúčastnil delegace Výboru pro rozvoj do Konga, kde se naše jednání se zástupci vlády a s odborníky a nevládními organizacemi týkala i iniciativy FLEGT.

Dřevařský průmysl je pro tuto zemi velmi důležitý. Je to druhý největší zdroj příjmů z vývozu po surové ropě. Neměli bychom zapomínat na to, že informace o příjmu ze surové ropy a jeho využití pro nás nejsou zcela transparentní ani zřejmé, přinejmenším je získáváme s velkým zpožděním. Vláda Konžské republiky současně vyjadřuje obavy o budoucnost svých lesů a plánuje velkou kampaň na podporu zalesňování. Samozřejmě zatím nevíme, zda bude tento program zalesňování úspěšný, v každém případě bychom však měli konžské vládě popřát v její snaze mnoho úspěchů. Právě proto je tak důležité posílit legální obchod se dřevem. Stejně tak je důležité, aby iniciativa FLEGT fungovala i v sousedních zemích, neboť jinak bude dohoda v praxi neúčinná, například z důvodu pašování.

Nevíme ani to, zda standardy v oblasti legálního obchodu se dřevem, které prosazujeme, vstoupí v platnost a budou se uplatňovat na celém světě – někteří řečníci na tento problém již upozorňovali. Bez ohledu na to se musíme pokusit, aby byl náš systém účinný. Dále musíme napomáhat vytváření tlaku na ostatní dovozce z mimoevropských zemí, aby zajistili postupné vytlačení nezákonného obchodu se dřevem.

Iniciativa FLEGT je důležitá pro snižování chudoby i ochranu životního prostředí – pro kontrolu odlesňování i rozvoj diverzifikovaného hospodářství mnoha zemí. V případě Konžské republiky to úzce souvisí s další potřebou – potřebou rozvíjet zemědělství a snižovat dovoz potravin. Díky FLEGT může být mezinárodní obchod se dřevem spravedlivější, udržitelnější a šetrnější k životnímu prostředí. Doufáme, že tomu tak bude.

  Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, v každém případě gratuluji k završení jednání o těchto dvou dohodách. Přesto bych chtěl vyjádřit své znepokojení z toho, že jednání o iniciativě FLEGT s Indonésií a Malajsií ustrnula na mrtvém bodě.

Pane komisaři, Komise má v rukou důležitý nástroj – nařízení o dřevě. Toto nařízení vyjímá země, s nimiž byla dohoda FLEGT uzavřena, ze své působnosti. Je to důležitý nástroj, který může do jednání vnést nový impuls. Skutečně musíme uzavřít dohody FLEGT se všemi zeměmi v Asii a Latinské Americe, které mají důležité tropické lesy, a s velkými obchodníky se dřevem, jako je Vietnam, Kambodža, Laos, Čína a řada dalších zemí.

Tyto země jdou vpřed na vlastní pěst, přijímají vlastní postupy pro modernizaci a sledování zákonné těžby. Otázka zní: činíme to, co je potřeba? přijímá 27 členských států rozhodnutí regulující dovoz dřeva ze zemí FLEGT?

A konečně – pro nařízení o dřevě je nutná řada aktů v přenesené pravomoci. Nařízemí nabude plné účinnosti za dva roky. Komise musí urychlit postupy pro vydávání aktů v přenesené pravomoci, aby země znaly podrobnosti a věděly, co musí učinit pro to, aby se nařízení přizpůsobily.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Paní předsedající, není pochyb o tom, že se této otázce dostává méně publicity, než by si zasloužila.

– Jedním z velkých skandálů 20. století bylo soustavné a systematické kácení lesů, zejména v zemích třetího světa, a to nikoli jednotlivci, kteří nemají jinou možnost a nelze je vinit, ale velkými chamtivými podniky a zkorumpovanými vládami. Z toho důvodu je třeba dohodu z celého srdce uvítat a já doufám, že bude provedena, protože kdyby tomu tak nebylo, byl by to jen cár papíru.

Z širšího pohledu musíme současně zajistit, aby ostatní politiky Evropské unie nepřispívaly k dalšímu odlesňování. Mám na mysli navrhovanou dohodu o Mercosuru, jež podle mnohých nabádá zemědělce ke kácení stromů v daných zemích, aby mohli vyvážet zemědělské produkty do Evropy.

Musíme tedy být bdělí.

– (GA) Děkuji.

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, nezákonná těžba v zemích střední Afriky, jako je Kamerun a Kongo, je hrozbou pro integritu zdrojů, na nichž závisí obživa a životní podmínky místních společenství a domorodého obyvatelstva. Je to vskutku ohrožení systému, který je domovem pro mnoho biologických druhů a hraje velmi důležitou úlohu při regulaci biochemických cyklů.

Vzhledem k postupujícímu poškozování deštných pralesů v regionu – a nezapomínejme na to, že impulsem je zde poptávka distributorů a dovozců do vyspělých zemí, v prvé řadě zemí Evropské unie – nemůže být řešením případná legalizace toho, co je dnes nezákonné, neudržitelné těžby v deštných pralesích. To by se rovnalo legitimizaci vyvlastnění půdy místních společenství a zabrání obrovských ploch deštného pralesa dřevařskými společnostmi, jak je tomu nyní.

Rozvojová spolupráce a politika pomoci Evropské unie zde musí sehrávat velmi důležitou úlohu tím, že bude sama podporovat diverzifikaci hospodářství těchto zemí a celkovou změnu modelu založeného především na těžbě a vývozu malého počtu surovin do vyspělých zemí.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Paní předsedající, domnívám se, že problematice dřeva budeme muset do budoucna věnovat stále větší péči. V případě této dohody je tudíž důležité, abychom patřičně podpořili oblast výzkumu a vývoje a především abychom z hlediska vzdělávání a odborné přípravy zajistili, aby malé a středně velké podniky v Kamerunu a Kongu měly možnost dále rozvíjet své environmentální znalosti v této oblasti. Mám proto velkou radost, že se tato rozprava koná. Pro nás všechny je důležité, aby poptávka po dřevu byla uspokojena i v budoucnosti.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, 40 % území Kamerunu pokrývá les. Přesto musíme konstatovat, že ačkoli je Kamerun největším vývozcem tropických dřevin v Africe, v žádné jiné zemi není les tak intenzivně kácen.

Bude-li těžba pokračovat dosavadním tempem, zmizí podle odhadů odborníků z Konžské pánve do desti až patnácti let ekologicky významné druhy stromů. Co s tím můžeme dělat? Pro ochranu kamerunských deštných pralesů je v prvé řadě důležité potírání korupce, a to jak u úředníků, tak soukromých nájemců zemědělských podniků, dále účinná trestní stíhání a samozřejmě udržitelná správa v oblasti lesnictví. Kde je masivní těžba, musí být i regenerace. Velmi důležitá je i lepší odborná příprava v oblasti těžebních prací, aby nedocházelo k předčasnému poškození při kácení.

A především musí přijmout odpovědnost evropské společnosti, neboť zhruba 80 % výnosu je směřováno do Evropy. V souladu s tím musí jednat i EU a přijmout přímočará a rozhodná opatření. Dobrovolná dohoda je sice dobrá a správná věc, za těchto okolností nám však nepomůže. Musíme společnosti přimět k odpovědnosti.

  Andris Piebalgs , člen Komise. – Paní předsedající, rozprava nakonec překročila meze problematiky dobrovolných dohod o partnerství. Lesy nejsou dotčeny jen obchodem: lesy jsou pro tyto země rovněž zdrojem energie a má na ně vliv i nárůst počtu obyvatel.

Proto bych chtěl zdůraznit, že se jedná o první krok při řešení jen jedné problematické oblasti. Vím, že to není řešení, musíme však při odstraňování problémů něčím začít.

Současně bych vás nechtěl zrazovat ohledně míry závazků dotčených zemí. Vím, že jednání s těmito zeměmi někdy není snadné, jsou to však země se složitou historií. Získaly nezávislost před padesáti lety a za poněkud jiných okolností než některé z našich států, všechno tedy chce svůj čas. Vytvoření státních institucí schopných bojovat proti korupci nebo nastolení řízení zdrojů trvá nějaký čas a tyto státy jsou na dobré cestě. Zejména v Africe dochází k hospodářskému růstu i v dobách krize, což znamená, že se státy posilují a daří se jim lépe.

Vím, že to je jen jeden ukazatel, celkově však přichází povzbudivé zprávy a jediný způsob, jak můžeme tento proces zdokonalit, je vzájemná spolupráce. Taková je tedy situace v oblasti udržitelného lesního hospodářství: dnes hovoříme o Kongo–Brazzaville (Konžské republice) a Kamerunu, spolupracujeme však i s Demokratickou republikou Kongo a Indonésií. Jednání stále probíhají, je zde však velká naděje na pozitivní výsledek.

Řekl bych tedy, že rizika jsou minimální. Výchozím bodem je ochota k jednání a já tento proces vnímám jako velmi pozitivní.

Měli bychom přihlédnout i k celosvětové snaze bojovat proti změně klimatu. Cancún nás v některých ohledech ujistil, že i jiné části světa berou tuto problematiku vážně. Nejsme sami, kdo touží po spravedlivém a udržitelném světě, a ostatní části světa si z nás vezmou příklad.

Vezměme si například pobídky ke zvýšení energetické účinnosti. Začali jsme a další části světa se k nám připojily. Totéž platí o účinném využívání zdrojů. Pokud budeme méně využívat dřevo, ostatní části světa si z nás určitě vezmou příklad. Věřím, že se můžeme ujmout vedení i mnoha jinými způsoby.

V neposlední řadě bych chtěl znovu ujistit, že Komise bude provádět monitorování, a to nejen s využitím mých pracovníků, ale i delegací EU a delegací členských států, které máme. Je to jeden z procesů, v nichž spolupracujeme se členskými státy. Komise nepracuje sama a v mnoha ohledech byly zkušenosti členských států pro uzavření této dobrovolné dohody o partnerství mimořádně důležité.

Chtěl bych sněmovnu naléhavě požádat, aby se tímto konsenzuálním procesem zabývala, neboť se domnívám, že je to proces správný a ubírá se správným směrem. Současně však neposkytuje odpovědi na všechny otázky, které jste dnes položili.

  Yannick Jadot, zpravodaj. – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, chtěl bych ještě jednou poděkovat všem poslancům, kteří vystoupili. Myslím, že jsme všichni hovořili o tomtéž: snažili jsme se zdůraznit to podstatné v dobrovolných o dohodách o partnerství, které představují pojítko mezi rozvojem, životním prostředím a posílením občanské společnosti.

Věřím tomu, že jestli existuje jediný nástroj, který bychom dnes mohli využít k nastolení udržitelného rozvoje v těchto zemích, zejména těch afrických, tak je to nade vší pochybnost posílení občanské společnosti. Dokud bude jediným nebo hlavním projevem demokracie v těchto zemích hlasování v prezidentských volbách, pak jak víme – a historie Pobřeží slonoviny je toho smutnou připomínkou –, nebudeme moci dostatečně pokročit vpřed.

Proto je nezbytně nutné posílení občanské společnosti – je to fakt, který sehrává úlohu jak při provádění těchto smluv, tak při sledování lesní těžby, při jednání o podmínkách této těžby a při sdílení příjmů spojených s využitím lesa.

Posilováním občanské společnosti můžeme rovněž nejlépe reagovat na argument, který často zaznívá ve vztahu k Číně: Proč bychom měli splňovat kritéria úzké spolupráce s Evropou – v oblasti sociální, demokratické i environmentální – když Čína se jim, pokud jde o korupci a drancování, vysmívá? Nuže, posílení občanské společnosti je nejlepší obranou proti systému, který se zejména Čína snaží v jižních zemích nastolit.

A pak, jak jste řekl, pane komisaři, Evropa je velkým trhem s tropickým dřevem, současně je ale – a to je důležité pro všechny těžaře i celé odvětví – trhem stabilním a lukrativním, a i to je v těchto zemích velmi důležitý prostředek.

Děkuji vám za vaši intenzivní spolupráci s Evropským parlamentem. Vyhlídka na budoucí spolupráci nás velmi těší.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu (19. ledna 2011).

Písemná prohlášení (článek 149)

  Gaston Franco (PPE), písemně. – (FR) Těší mne, že po pěti letech jednání byly s Kamerunem a Konžskou republikou uzavřeny dobrovolné dohody o partnerství při prosazování práva a správě v oblasti lesnictví a o obchodu s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie (FLEGT).

Tyto dohody pomohou k zajištění řádné správy v oblasti lesnictví tím, že dřevařským produktům z těchto zemí budou udělovány licence FLEGT, a tím se zajistí udržitelná těžba a správa jejich lesů.

Je nutné, aby existoval systém pro sledování pohybu dřeva a dřevařských produktů od okamžiku pokácení až po vývoz. Dvacet až třicet procent světové průmyslové produkce dřeva má nezákonný původ, stejně jako 60 % dřeva vytěženého v Africe za posledních deset let.

Dobrovolné dohody o partnerství tedy pomohou k ochraně lesů v těchto zemích tím, že budou potírat nezákonnou těžbu způsobující značné environmentální, hospodářské a sociální škody.

Hlavní výhodou těchto dobrovolných dohod o partnerství je, že se budou vztahovat na veškerý export mezi EU a těmito zeměmi i na další země dovážející dřevo.

Doufám, že tento systém dobrovolných dohod o partnerství se co nejrychleji rozšíří i na další země s lesním průmyslem.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Dobrovolné dohody o partnerství v rámci FLEGT byly dobrým základem pro budování mezinárodní spolupráce pro řešení problému odlesňování. A i dnes jsou relevantní, zejména v souvislosti s loňským nařízením o nezákonné těžbě dřeva. Země, které k takovému dobrovolnému uspořádání přistoupí, mohou poskytnout určité záruky ohledně zákonnosti a environmentální udržitelnosti svých zdrojů dřeva. Dohody mají nesporný přínos z hlediska ochrany životního prostředí, třebaže bychom neměli zapomínat na to, že ani obchod s legálně vytěženým dřevem nemusí být nutné ohleduplný k potřebám domorodého obyvatelstva. Je důležité, že čím více dobrovolných dohod o partnerství bude uzavřeno, tím budou jejich dopady pozorněji sledovány a jejich podmínky budou náležitě zohledňovat potřeby a lidská práva osob závislých na existenci lesů, které často nemohou do správy těchto lesů zasahovat.