Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava o
– zprávě, kterou předkládá David Martin jménem Výboru pro mezinárodní obchod, o doporučení k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření prozatímní dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé (05078/2010 – C7-0036/2010 – 2008/0250(NLE)) (A7-0365/2010),
– otázce k ústnímu zodpovězení o prozatímní dohodě o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé, kterou Komisi předkládají Vital Moreira a David Martin jménem Výboru pro mezinárodní obchod (O-0212/2010 – B7-0807/2010).
David Martin , zpravodaj. – Paní předsedající, na úvod bych chtěl podotknout, že komisař De Gucht s námi dnes večer nemůže být a má pro to dobré důvody. Chtěl bych mu poděkovat za to, že byl tak laskav a minulý týden mi zatelefonoval, aby mi svou dnešní neúčast osvětlil, a chci poděkovat jemu i jeho spolupracovníkům na GŘ pro obchod za spolupráci, zejména panu Martinu Dihmovi za veškerou jeho pomoc.
Ve své úloze zpravodaje jsem se snažil navázat na kvalitní výsledky předchozího zpravodaje, mého někdejšího kolegy Glyna Forda. Mám to štěstí, že díky přijetí Glynova usnesení v roce 2009 již Parlament měl k prozatímní dohodě o partnerství mezi ES a Tichomořím jasný postoj. Ve své dnešní zprávě i otázce jsem se snažil vycházet právě z oficiálního postoje Parlamentu.
Chtěl bych poděkovat paní Donatelle Pribazové, odpovědné referentce výboru. Byla to její poslední zpráva pro výbor před povýšením, chtěl bych jí tedy popřát, ať se jí v její nové práci daří, a poděkovat jí, že mi byla v mé práci nápomocná. A konečně bych chtěl v rámci poděkování uvítat přítomnost velvyslance Papuy Nové Guiney a poděkovat jemu i jeho spolupracovníkům za úzkou spolupráci. Díky jejich postřehům získala má zpráva nový rozměr.
Nejprve bych chtěl učinit několik obecných poznámek k dohodě a jejímu regionálnímu kontextu. Zadruhé bych chtěl diskutovat o třech konkrétních stránkách dohody o hospodářském partnerství, které považuji za vhodné zdůraznit. Konkrétně jde o pomoc v oblasti obchodu, politickou situaci na Fidži a rybolov. Zatřetí bych se rád zmínil o budoucnosti obchodních vztahů mezi ES a Tichomořím.
Pokud jde o východiska a regionální integraci, tato prozatímní – čili jen na zboží se vztahující – dohoda o hospodářském partnerství byla sjednána se dvěma tichomořskými státy – Papuou Novou Guineou a Fidži. Jde o dva tichomořské ostrovní státy, které mají nejvyšší úroveň obchodu s EU a mají klíčový vývoz zaměřený na trh v EU: konkrétně se jedná o tuňáka v případě Papuy a Nové Guiney a cukr v případě Fidži.
Dohody o hospodářském partnerství skýtají Papui Nové Guineji a Fidži přístup na trh EU bez cel a kvót výměnou za postupnou liberalizaci jejich trhů v horizontu 15 let. Papua Nová Guinea se zavázala liberalizovat ke dni použitelnosti této dohody 88 % dovozů do EU, Fidži pak do 15 let liberalizuje 87 % dovozů.
Zbývajících 12 tichomořských států se k přístupu bez cel a bez kvót připojilo prostřednictvím programu Vše kromě zbraní, případně mají s ohledem na minimální úroveň svého obchodu s EU o prozatímní dohodu o hospodářském partnerství jen malý zájem. Přesto vzhledem k tomu, že směřujeme k řádné dohodě o hospodářském partnerství, považuji za důležité, abychom prosazovali náš cíl regionální integrace a nadále usilovat o to, aby se řádná dohoda o hospodářském partnerství vztahovala na všechny tichomořské státy.
Co se týká obsahu usnesení, Parlament musí dohodě před ratifikací udělit svůj souhlas. Jak jste uvedla, paní předsedající, ve středu budeme hlasovat o dvou různých zprávách, zaprvé o udělení souhlasu, a já doporučuji rozhodnout kladně, a za druhé o doprovodném návrhu usnesení. Návrh usnesení se zabývá řadou dalších otázek, ale jak už jsem řekl, rád bych hovořil zejména o třech z nich.
Zaprvé, pokud jde o pomoc v oblasti obchodu, má financování provádění zásadní význam pro dosažení cílů dohody z hlediska diverzifikace hospodářství a zmírnění chudoby. Je důležité, aby byl ze dvou miliard EUR vyčleněných na pomoc v oblasti obchodu v roce 2007 směřován odpovídající a spravedlivý podíl do oblasti Tichomoří. Také je nutné zdůraznit, že tato prozatímní dohoda o hospodářském partnerství byla koncipována jako krátkodobé opatření, které zajistí zachování preferenčního režimu pro obchod s Tichomořím v návaznosti na rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO).
S ohledem na to by neměla být vnímána jako souhlas EU s politickým režimem na Fidži. Chtěl bych naléhavět vyzvat vládu Fidži, aby provedla změny směrem k demokracii. Věřím, že se podaří provést potřebné reformy, které umožní, aby byla finanční podpora pro cukerný průmysl na Fidži přidělena.
Co se týká rybolovu, toto odvětví má zásadní podíl na hospodářství Papuy Nové Guiney, a co je důležité, skýtá práci a příjem jejím obyvatelům. Tři zařízení pro zpracování tuňáka vyvážející do EU zaměstnávají 5 700 lidí, přičemž většinu z nich tvoří ženy. Je to země, v níž pro ženy není vždy snadné nalézt vhodné zaměstnání.
Podporuji záměr pružných pravidel původu obsažený v této dohodě, což je rozvoj zpracovatelského průmyslu, je však nezbytné, aby se tento průmysl rozvíjel udržitelně. Obrovský význam mají environmentální aspekty a já ve své zprávě žádám, aby Komise hledisko životního prostředí sledovala a pravidelně podávala Parlamentu zprávy o dodržování nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu.
Oceňuji, že v této sněmovně, a zejména ve Výboru pro rybolov, panují určité obavy z případného dopadu dovozu tuňáka z Papuy Nové Guiney na průmysl EU. Podíváme-li se však na nejnovější údaje, můžeme vidět, že v období od roku 2003 do roku 2009 činil dovoz přibližně pouhá dvě procenta dovozu zpracovaných a konzervovaných ryb, resp. tři procenta dovozu zpracovaného a konzervovaného tuňáka. Nemyslím si, že by tak nízký dovoz ovlivnil domácí průmysl EU, zejména přihlédneme-li k omezené kapacitě rybolovných flotil i pevninských zpracovatelských zařízení tichomořských států.
Je ovšem samozřejmě pravda, že bychom měli situaci trvale sledovat a v případě neočekávaného nárůstu množství rybích produktů pocházejících z Papuy Nové Guiney by Komise měla přijmout vhodná opatření. Jak jsem již uvedl, doufám, že tichomořské státy budou souhlasit se souhrnnou regionální dohodou o hospodářském partnerství.
Ve své zprávě doporučuji několik důležitých oblastí, které by rovněž měly být předmětem dalších jednání – doufám, že Komise to vezme v potaz. Jde o duševní vlastnictví. Příliš často hovoříme o duševním vlastnictví jen jednostranně, doufám však, že se jím budeme zabývat i v souvislosti s tradičními znalostmi. Zároveň doufám, že se nám podaří dodat na transparentnosti vládnímu zadávání veřejných zakázek a zakotvit vydávání pracovních víz až na 24 měsíců.
Směřujeme k řádné dohodě o hospodářském partnerství, doufám tedy, že Komise bude jednat se všemi tichomořskými státy, do té doby však pracujme hlavně na prozatímní dohodě o hospodářském partnerství s Papuou Novou Guineou a Fidži, aby se stala součástí práva a fungovala jako vzor toho, čeho můžeme v budoucnosti docílit.
PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITTELLA místopředseda
Andris Piebalgs , člen Komise. – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat zpravodaji za jeho zprávu a zejména za jeho pozitivní přístup ke schválení prozatímní dohody o hospodářském partnerství s tichomořskými státy Papuou Novou Guineou a Fidži. Doufám, že se sněmovna bude jeho radou řídit.
Udělení souhlasu Evropským parlamentem – poprvé schvalujeme dohodu o obchodu podle Lisabonské smlouvy – má velký politický význam, neboť se jedná o dohodu o obchodu zaměřenou na dlouhodobý rozvoj, která bude zároveň impulsem pro probíhající jednání o komplexní dohodě o hospodářském partnerství zahrnující celý region Tichomoří.
Původně, v roce 2007, bylo bezprostředním účelem prozatímní dohody zajistit trvalý přístup na trh EU pro ty tichomořské země, které jsou na něm nejvíce závislé, a to kvůli blížícímu se skončení platnosti obchodního režimu dohody z Cotonou. Na závazku Komise završit jednání o komplexní dohodě o hospodářském partnerství s celým tichomořským regionem se nic nemění a v současnosti s našimi tichomořskými partnery jednáme.
Posunout se dopředu můžeme jedině za předpokladu, že akceptujeme specifickou povahu tichomořského regionu a podle toho dohodu o hospodářském partnerství uzpůsobíme. Hovoříme o malých a odlehlých ostrovních státech, jejichž hospodářská situace, rozvojové potřeby a vztahy s EU se navzájem velmi liší. Některé země mají status nejméně rozvinuté země a jako takové spadají do obchodního režimu EU Vše kromě zbraní; jiné realizují s Unií jen nepatrný či žádný obchod. Jsme tedy otevření navázání obchodních vztahů, které budou tichomořskému regionu jako celku nejlépe vyhovovat, přičemž konečná volba vyplyne z probíhajících jednání.
Ať už se rozhodneme pro jakýkoli přístup, je naprosto nezbytné zajistit, aby dohoda vskutku přispívala k rozvoji dotyčných zemí. Proto je její součástí i finanční pomoc k navýšení obchodní kapacity. Proto také umožníme partnerským zemím v rozvojovém světě vyloučit z dohod o obchodu citlivější produkty – to bychom jiným zemím neumožnili. V tomto ohledu beru plně v potaz obavy týkající se výjimky ze standardních pravidel původu pro produkty rybolovu, kterou obsahuje prozatímní dohoda o hospodářském partnerství.
Tuto výjimku jsme udělili právě z důvodu rozvoje, a to na základě našeho informovaného úsudku, že vzhledem k malému tržnímu podílu Papuy Nové Guiney nehrozí, že by dovoz tuňáka poškodil zájmy průmyslu EU. Evropská unie a Papua Nová Guinea tato pravidla zkušebně uplatňují od roku 2008, a třebaže jsou údaje o vývozu proměnlivé, nebyl zaznamenán žádný vzestupný trend. Rád bych vás rovněž ujistil, že Komise nemá v plánu nabízet podobné mechanismy žádnému jinému regionu.
Komise bude v každém případě uplatňování výjimky bedlivě sledovat a na základě studie, která by měla být předložena do konce roku 2011, bude informovat Parlament.
Někteří z vás byli přítomni i v září loňského roku, kdy současný zvolený předseda vlády hovořil k Výboru pro mezinárodní obchod. Vyjádřil ochotu své vlády udělit plavidlům a investorům z EU přístup do vod Papuy Nové Guiney. Tento ústně vyslovený závazek bereme velmi vážně a budeme s našimi partnery nadále pracovat na jeho realizaci.
Díky souhlasu udělenému Parlamentem bude možné spustit mechanismy provádění stanovené v dohodě; jedním z nich je existence obchodní komise, která by se mohla sejít na jaře tohoto roku a tvořit platformu pro řešení všech otázek souvisejících se vzájemnými závazky dle prozatímní dohody o hospodářském partnerství. Váš hlas má tudíž klíčový význam, abychom se mohli v této i dalších důležitých oblastech posunout dopředu.
Pokud jde o Fidži, země prozatímní dohodu o hospodářském partnerství podepsala, zatím ji však neuplatňuje. Papua Nová Guinea je tedy doposud jedinou zemí, která prozatímní dohodu o hospodářském partnerství uplatňuje. Fidži má v současnosti stále přístup na trh EU v režimu nařízení o přístupu na trh, neboť Rada proti němu nepřijala obchodní sankce. Jak víte, EU se rozhodla pozastavit rozvojovou pomoc pro Fidži kvůli politické situaci v zemi. Pomoc by byla obnovena za předpokladu, že dojde ke změně ve správě Fidži, a zejména k návratu demokratických zásad vládnutí, v současnosti však na Fidži neprobíhají v tomto směru žádné změny.
Dohoda o hospodářském partnerství, která je předmětem dnešní rozpravy, je jen dočasným opatřením, které má zajistit, aby nedošlo ke ztrátě přístupu na trh EU. Komise je plně rozhodnuta pokračovat v jednáních o souhrnné dohodě o hospodářském partnerství s tichomořským regionem.
Carmen Fraga Estévez, navrhovatelka stanoviska Výboru pro rybolov. – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, výjimka z pravidel původu se zakládá na velmi závažném omylu, jehož se Komise dopustila při výpočtu jejího dopadu, a to nejen na odvětví tuňáka v EU, kde je velmi výrazný, ale i na region Tichomoří, jemuž se snažíme pomoci. Ve skutečnosti totiž téměř výhradně zvýhodní nenasytné flotily z Číny a jihovýchodní Asie a jejich zpracovatelský průmysl.
Generální ředitelství pro obchod tuto výjimku stanovilo na základě toho, že rybolov Papuy Nové Guiney nemá takovou kapacitu, aby dokázal své zdroje vytěžit. Avšak podle nejnovějších údajů Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu se pod vlajkou Papuy Nové Guiney plaví 41 lodí lovících vlečnou sítí, které v roce 2009 vytěžily celkem téměř 500 000 tun. Z toho 75 000 tun (částečně či plně zpracovaných) směřovalo do Evropské unie, což činí z Papuy Nové Guiney jednoho z šesti hlavních dovozců do Evropské unie. Není proto pravda, že v zájmu rozvoje rybolovného průmyslu Papuy Nové Guiney je nutné udělit jiným loďstvům volný přístup, jak říkáte.
Evropská unie v žádném případě nemůže upustit od svého závazku podporovat udržitelný rozvoj. Jsme však svědky toho, jak Papua Nová Guinea, chráněna touto výjimkou, s cílem přilákat asijské investory změnila své právní předpisy tak, aby nebylo možné podávat stížnosti na poškození životního prostředí, a přitom uplatňuje investiční pravidla umožňující najímání místních pracovníků a levné pracovní síly z Asie za těch nejhorších pracovních podmínek, jaké si lze představit.
Když k tomu připočteme, že Papua Nová Guinea na půdě regionální rybolovné organizace, kterou jsem zmínila, nabádá ostatní země k plošnému odmítání podpisu veškerých mezinárodních pravidel v oblasti řízení a kontroly rybolovu, výsledkem je, že zatímco Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov činí maximum pro boj proti nezákonnému rybolovu, jiní mu otevírají dveře. Pane komisaři, právě jsem se vrátila z jednání Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu a vím velmi dobře, jaký postoj Papua Nová Guinea zaujala. Proto trvám na tom, aby byla při revizi dohody, kterou nyní projednáváme, na základě požadavku Výboru pro rybolov výjimka zrušena.
Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, jako stínová zpravodajka skupiny PPE bych chtěla na úvod říci, že vítáme zvyšující se význam EU jakožto obchodní velmoci v různých regionech světa, včetně tichomořského regionu.
Dohoda ve své současné podobě není ideální, především proto, že se nejedná o souhrnnou dohodu o hospodářském partnerství, nýbrž pouze o dohodu prozatímní. Doufáme, že se Komisi podaří v odpovídajícím časovém horizontu sjednat souhrnnou dohodu o hospodářském partnerství zahrnující větší počet zemí daného regionu.
Zadruhé, současné dohody pokrývají jen malou část obchodu EU, jelikož podíl celého tichomořského regionu činí jen 0,06 % obchodu EU. Leč přesto v nás některé oblasti vyvolávají znepokojení, a to zejména v otázce výjimky z pravidel původu pro produkty rybolovu.
V našem usnesení vyjadřujeme obavy z toho, že řada zemí, například Filipíny, Thajsko, Čína, Spojené státy, Austrálie a další, budou této výjimky moci využít a případně vyvážet velká množství zpracovaných rybolovných produktů do EU, a tím možná poškozovat zájmy zpracovatelského a konzervárenského průmyslu EU.
Proto vyzýváme Komisi, aby vyhověla žádosti Parlamentu o provedení studie posouzení dopadu, a pokud se na jejím základě prokážou destabilizační účinky na zpracovatelský a konzervárenský průmysl EU, aby iniciovala postup, který povede k pozastavení výjimek stanovených v této dohodě pro pravidla původu.
George Sabin Cutaş, za skupinu S&D. – (RO) Pane předsedající, současná prozatímní dohoda o partnerství uzavřená v listopadu 2007 mezi Evropskou komisí a státy Papua Nová Guinea a Fidži si vysloužila masivní kritiku ze strany občanské společnosti a politiků tichomořského regionu. Upozorňovali na negativní dopad dohody na úroveň regionální solidarity a na politickou ochotu k integraci regionu.
Region se rozdělil na seskupení, která jednala individuálně a pod tlakem o uzavření prozatímní dohody s Evropskou komisí. Současně se má za to, že udělení statusu původního produktu a výjimky z evropské celní povinnosti pro produkty rybolovu pocházející z Papuy Nové Guiney a Fidži způsobilo, že společnosti z jiných zemí si v těchto zemích zřídily zpracovatelská centra pro tyto produkty i produkty z jiných zemí s cílem využívat výhod, které z těchto výjimek plynou.
Takový postup by měl negativní dopad na průmysl, pracovníky i místní příjmy, neboť rybolovný průmysl je v těchto zemích jedním z nejvýznamnějších zdrojů pracovních míst. Současně by se tím znevýhodňovaly produkty EU v rámci hospodářské soutěže. V důsledku dohoda mohla mít právě opačný účinek, než bylo zamýšleno.
Proto musí Evropská komise zajistit, aby budoucí dohoda o partnerství přispěla k rozvoji udržitelného místního rybolovu vytvářejícího pracovní místa i k užší regionální integraci, například prostřednictvím sjednání dohody s celým tichomořským regionem v budoucnu.
Isabella Lövin, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, jedním z cílů dohody o hospodářském partnerství je podpora regionální integrace. Soudě podle dosavadního vývoje se tak neděje. Naopak v případě Tichomoří podrývá EU jednotu tím, že nabízí prozatímní dohody spojené se zvláštními podmínkami jen některým zemím AKT.
Příkladem může být výjimka z pravidel původu pro ryby zpracované v Papui Nové Guineji a na Fidži. Podle mne je tato výjimka potenciálně nebezpečná a jak jsme se již shodli, je nutné ji v průběhu roku 2011 pečlivě vyhodnotit.
Říkám to proto, že je důležité mít při rozpravě k dispozici fakta. Jaké jsou dopady na světové populace ryb, na zaměstnanost a životní prostředí v Papui Nové Guineji? Jaké jsou sociální podmínky pracovníků? To vše je třeba řádně a transparentně posoudit a pak může být výjimka na základě tohoto posouzení zrušena, či nikoli, ovšem nelze ji zrušit na základě stížností španělského rybolovného průmyslu, který sám v Papui Nové Guineji loví, nikdy zde však ryby nevyloží na pevninu – a mimochodem neplatí clo, když tyto ryby jako evropské prodává na evropském trhu.
Elie Hoarau, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, domnívám se, že nazývat prozatímní dohody o hospodářském partnerství „tichomořskými dohodami“ je poněkud nadnesené, neboť z 15 států AKT v této oblasti je podepsaly pouhé dva.
Je zřejmé, že tyto dohody mají mnohem častěji podobu dvoustranných ujednání než pravých regionálních dohod, přičemž tyto dvoustranné dohody se vzdalují tolik vyzdvihovanému cíli dohod o hospodářském partnerství – regionální integraci. Jen stěží v tom lze nevidět důkaz toho, na co si stěžují zástupci občanské společnosti v Tichomoří i v Africe – tedy skutečnosti, že některé země AKT byly k podepsání individuálních dohod donuceny, neboť Komisi se nepodařilo proměnit dohody o hospodářském partnerství ve skutečný nástroj rozvojového partnerství.
Silný tlak, který na země AKT vyvíjeli evropští vyjednavači, kritizovaly samy země AKT v průběhu 92. setkání Rady ministrů zemí AKT, které se konalo v Bruselu od 8. do 12. listopadu 2010. Pravá tvář dohod o hospodářském partnerství sjednaných Evropskou komisí je tak tragická, že tyto dohody selhaly ještě před svým vstupem v platnost. Selhání bylo tak zásadní, že řada zemí AKT žádá členské státy Evropské unie, aby prověřily možnost revize mandátu pro jednání, který byl Evropské komisi udělen v červnu 2002.
Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, za současné tržní situace přinese reforma režimu trhu EU s cukrem pokles ceny cukru v EU pod světovou úroveň.
Za této cenové situace bude pravděpodobně velmi obtížné dostát dlouhodobým závazkům v oblasti dodávek vůči producentům cukrové třtiny z Afriky, Karibiku a Tichomoří. Skutečnost, ze zemědělci ze zemí AKT by raději prodávali své zboží za vyšší ceny na světovém trhu než levněji v EU, možná k potížím spjatým s novými dohodami se zeměmi AKT přispěla. Jestliže bude tato pobídka odstraněna a současně budou tyto státy nuceny přijmout doložku nejvyšších výhod a příjmy státu v důsledku ztráty příjmů z daní poklesnou, pak není divu, že jsou země AKT zdrženlivé.
V této souvislosti je rozhodně nutné věnovat rybolovu pozornost, a nikoli jen v tom směru, zda Papua Nová Guinea a Fidži udělily přístup do svých rybolovných vod jiným obchodním partnerům. Možná bychom se měli zabývat tím, zda jsou pravdivá například obvinění, že Španělsko přesunulo kvůli omezení EU a rybolovným kvótám své loďstvo do Tichomoří a loví zde pod zahraniční vlajkou.
Francisco José Millán Mon (PPE). – (ES) Pane předsedající, i já bych chtěl vyjádřit své obavy z dopadu této dohody na odvětví rybolovu a zpracování tuňáka, které je pro Španělsko, a zejména pro Galicii, můj volební obvod, velmi důležité.
Tento negativní dopad je, jak bylo řečeno, důsledkem bezprecedentní a na špatných předpokladech založené výsady – výjimky z pravidel původu pro zpracované rybí produkty, udělené na základě žádosti kvůli tomu, že nemáme dostatek vlastních domácích surovin.
Byl to první krok Papuy Nové Guiney a výjimka je nyní uplatňována. Papua Nová Guinea se tak stává hlavní platfotmou pro zpracování a vývoz tuňáka pro hlavní konkurenty evropského průmyslu v tomto odvětví – Filipíny, Thajsko, Čínu a Spojené státy. Právě jim totiž přinese dohoda prospěch v prvé řadě.
Podle odhadů bude tato produkce tuňáka nakonec dosahovat 400 000 tun ročně, určených pro evropský trh, který v současnosti celkem konzumuje 710 000 tun. Důsledky budou velmi vážné: ceny tuňáka z Papuy Nové Guiney jsou o třetinu nižší než ceny evropského tuňáka, jelikož má tato země nízkou úroveň mezd a neexistují zde environmentální normy.
V mém regionu, Galicii, je to považováno za neporazitelnou konkurenci, která bude mít závažné dopady na zaměstnanost. Chci, aby posouzení dopadu, jehož provedení Evropská komise ohlásila, bylo maximálně přísné a přihlédlo ke krátkodobým i střednědobým důsledkům této výjimky z pravidel původu.
Doufám, že uplatňování této výjimky bude následně co nejdřive zastaveno. Je to výjimečné a dočasné opatření, v Papui Nové Guineji je však zjevně považují za trvalé: jinak by neinvestovali. Současně doufám, že taková výjimka nebude zařazena do dalších smluv ani do konečného znění dohody. V současnosti je zde však problém s prozatímní dohodou a ten je nutné odstranit.
Josefa Andrés Barea (S&D). – (ES) Pane předsedající, jak již bylo řečeno, dohoda o partnerství s Papuou Novou Guineou a Fidži obsahuje výjimku z pravidel původu. Jak zpravodaj uvedl, jedná se hlavně o tuňáka. Co od takové dohody očekáváme? Chceme, aby se na tomto souostroví rozvinul rybolovný průmysl a byla překonána chudoba. Jinak řečeno, chceme rozvojovou pomoc.
Jaké negativní důsledky však plynou z toho, že tohoto preferenčního zacházení využijí třetí země?
Zaznívají tu stížnosti. Chceme vyváženou situaci. Komise nám právě řekla, že vše je jednoznačně ověřeno, podle názorů, které zde byly vyjádřeny, tomu však tak není. V roce 2008 bylo řečeno, že nedošlo k žádnému porušení a že bude provedeno posouzení dopadu.
Chceme vyváženou situaci. Chceme přezkum, konzultace a kontroly. Chceme vědět, zda tato dohoda napomáhá rozvoji dotčených ostrovů. Chceme rovněž vědět, zda jsou dodržovány zdravotní normy, které jsou pro dovážené produkty velmi důležité, přičemž zásadní význam má také udržitelné řízení rybolovu a boj proti nezákonnému rybolovu. Dalším velmi důležitým prvkem, který nám naznačuje, jak mohou třetí země případně vyvíjet v Papui Nové Guineji činnost, je dodržování mezinárodních pracovních předpisů.
Chceme tuto dohodu zachovat a pomoci jejímu naplnění, zároveň však chceme, aby byla využita ve prospěch rozvoje Papuy Nové Guiney a Fidži a nepoškozovala španělský průmysl.
Alain Cadec (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěl bych hovořit o výjimce z pravidel původu, která byla udělena Papui Nové Guineji v souvislosti se zpracovanými rybolovnými produkty, zejména konzervovaným tuňákem. Podle mého názoru je tato výjimka mimořádně nebezpečná.
Tato země AKT požívá výhod preferenčního přístupu na evropský trh; veškerý konzervovaný tuňák, který dováží na náš trh, je tak osvobozen od veškerých celních povinností. Nezpochybňuji rozvojovou politiku, již tato dohoda realizuje. Ovšem výjimka z pravidel původu pro konzervovaného tuňáka je naprosto nepřijatelná.
Výjimka umožňuje, aby se v Papui Nové Guineji usídlily zahraniční subjekty, pozitivní dopad na pracovní místa a místní obyvatele je tedy jen omezený. Musíme umožnit poskytování rozvojové pomoci, ovšem pomoci spravedlivé a účinné ve prospěch všech dotčených regionů.
Objem dovozu tuňáka do Společenství vzrostl mezi lety 2008 a 2009 z 9 200 na 16 200 tun. Za jediný rok se tedy zdvojnásobil. Při zachování výjimky se tento jev může jedině zhoršit. A co víc, tyto produkty nesplňují sociální, zdravotní a ochranné normy srovnatelné s těmi, které jsou stanoveny pro evropské produkty. V prvé řadě nelze ověřit původ úlovku.
Dámy a pánové, nevyčlenila si snad Evropská komise čas na přečtení mé zprávy o původu dovozu rybolovných produktů a produktů akvakultury do Evropské unie?
Jestli ne, je to beznadějné. Nemůžeme takto obětovat evropská pracovní místa a kvalitu produktů prodávaných na evropském trhu. Nechci, aby na blíže neurčenou dobu nastala situace, která může poškodit evropský zpracovatelský průmysl.
Ulrike Rodust (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, jakožto koordinátorka Výboru pro rybolov považuji aspekt rybolovu v této prozatímní dohodě za mimořádně důležitý. V této souvislosti panovalo na počátku několik sporů ohledně uvolnění pravidel původu pro Papuu Novou Guineu. Podporuji záměr Komise využít tohoto zmírnění k povzbuzení hospodářství jedné z nejchudších zemí světa. A jsem přesvědčena, že i tato věc by měla znepokojovat ty z nás, kdo se podílejí na politice v oblasti rybolovu. Rozumím sice obavám evropského průmyslu, upřímně si však nedovedu představit, že by udělená výjimka mohla z Papuy Nové Guiney učinit významného konkurenta našeho konzervárenského průmyslu.
Musíme však být bdělí, protože jestliže přemístíme polovinu našeho konzervárenského průmyslu do tichomořské oblasti, rozhodně to nikomu nepomůže. V této souvislosti však musím podotknout, že nám při rozpravě o této dohodě byly předloženy zcela protichůdné informace ohledně rozsahu investic v Papui Nové Guineji a toho, které státy z uvolnění pravidel původu nepřímo těží. Proto bych chtěla Komisi naléhavě vyzvat, aby uplatňování této výjimky bedlivě sledovala a předložila Parlamentu ve stanoveném čase zprávu o vlivu na rozvoj Papuy Nové Guiney a evropský konzervárenský průmysl. Jestliže toto opatření nemá pro Papuu Novou Guineu zamýšlený účinek a evropským společnostem přináší nepřijatelné ztráty, budeme muset při jednáních o konečném znění dohody přijmout odlišné rozhodnutí. Prosím informujte nás o dalším vývoji.
Pablo Zalba Bidegain (PPE). – (ES) Pane předsedající, nejprve bych rád podotkl, že jsem zastáncem posílení obchodních vazeb mezi Evropskou unií a Papuou Novou Guineou, které by podpořilo rozvoj regionu, musí se však jednat o rozvoj udržitelný.
Upřímně řečeno nepovažuji dohodu v jejím současném znění za správnou. Jsem jednoznačně proti jednomu ustanovení dohody, které považuji za nespravedlivé: proti výjimce z pravidel původu, protože, jak jsme dnes slyšeli, ohrožuje nejen udržitelný rozvoj Papuy Nové Guiney, ale, jak zde rovněž zaznělo, i celé jedno odvětví evropského průmyslu, odvětví konzervárenské. Taková výjimka by měla být zcela mimořádná a v případě Papuy Nové Guiney neměla být použita. Navíc nezapomínejme na to, že takové opatření vytváří a bude vytvářet významný precedens pro budoucí vyjednávání Evropské unie.
Podle mého názoru bylo v tomto ohledu nutné rozhodnout mnohem jasněji a neústupněji a důrazně oznámit, že tato výjimka z pravidel původu bude při příští revizi prozatímní dohody o partnerství trvale odňata. Proto bych chtěl Komisi požádat, aby si uvědomila dramatické důsledky výjimky, které lze očekávat zaprvé v oblasti evropského konzervárenského průmyslu a zadruhé z hlediska udržitelnosti životního prostředí a přírodních zdrojů Papuy Nové Guiney, i to, jak velmi nepříznivý precedens pro budoucí jednání se tím vytváří. A přestože Komise důrazně popírá, že by šlo o precedens, tlak zde bude. Proto Komisi vyzývám, aby rozhodla o zrušení výjimky z pravidel původu co nejdříve.
Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, přišla jsem sem vlastně proto, abych vystoupila v následující rozpravě, sleduji ovšem tuto rozpravu ve své kanceláři a jsem stejně jako další řečníci, kteří vystoupili, znepokojena myšlenkou pružných pravidel původu.
V minulém týdnu vysílala britská televize program, díl seriálu Channel Four o rybolovu, v němž se politika Evropské unie pro oblast rybolovu bohužel setkala s prudkou kritikou – a my nyní dostáváme obrovské množství e-mailů od znepokojených obyvatel.
Tato konkrétní problematika zmíněna nebyla, chtěla bych však vystoupit a podpořit kolegy, kteří vyjádřili hluboké obavy z návrhu, který je sice prezentován jako prospěšný nástroj rozvoje, ovšem ve skutečnosti může mít dosti nepříznivý dopad, a to nejen z evropského pohledu, ale i pro samotné země, jimž se snažíme pomoci.
Andris Piebalgs , člen Komise. – Pane předsedající, vyslechli jsme si mimořádně zajímavou rozpravu. Ve světě vládne chudoba. Musíme proti ní bojovat. Jedním ze způsobů může být přesun finančních prostředků, mnohem lepší je však poskytnout lidem příležitost důstojně se uživit svou prací. Tři zařízení na zpracování tuňáka z Papuy Nové Guiney, která jsou oprávněna vyvážet tuňáka do EU, zaměstnávají zhruba 5 700 lidí, většinu z toho tvoří ženy. V Papui Nové Guineji, jedné z nejchudších zemí světa, jsou v sázce pracovní místa.
Komise si při navrhování výjimek náležitě uvědomuje rizika s tím spojená a snaží se vytvořit pojistky. Komise je toho názoru, že je vysoce nepravděpodobné, že by dovoz z Papuy Nové Guiney způsobil jakékoli závažné narušení rybolovného a konzervárenského průmyslu v EU, a to vzhledem k malému objemu obchodu mezi Papuou Novou Guineou a EU a nízkému podílu Papuy Nové Guiney na trhu EU s tuňákem, který v posledních letech činí zhruba 3 %. Prozatímně je výjimka uplatňována od roku 2008, díky čemuž máme k dispozici určité údaje. Žádné narušení evropského rybolovného a konzervárenského průmyslu to nezpůsobí. Rozvoj obchodních toků bude dále analyzován ve studii týkající se vlivu uplatňování zvláštních pravidel původu pro rybolovné produkty, která bude vypracována v roce 2011.
Kromě toho bude Komise sledovat obchod s Papuou Novou Guineou a nebude váhat s přijetím vhodných opatření v případě, že se prokáže závažné narušení trhu EU. Prozatímní dohoda výslovně umožňuje uplatnění takových opatření v kapitole 2 o nástrojích pro ochranu obchodu. V této fázi nic nenasvědčuje tomu, že by vývoz rybolovných produktů z Papuy Nové Guiney měl negativní dopad na konzervárenský průmysl jiných zemí AKT nebo GSP+. Tento aspekt se promítne i do studie, o níž jsem hovořil.
Rád bych dodal, že bez ohledu na jakákoli zvláštní pravidla původu nebo preferenční obchodní dohody musí země a společnosti vyvážející ryby a rybolovné produkty do EU vždy splnit požadavky nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu a požadavky v oblasti zdraví a bezpečnosti potravin. Jsem si jist, že Komise celou věc před tím, než opatření předložila, velmi pečlivě zvážila.
Nyní bych se rád vrátil na obecnější úroveň – k dohodě o hospodářském partnerství jako celku. Obchod není ani zdaleka jednoduchý. Jak jsem řekl, jediným způsobem, jak odstranit chudobu, je umožnit růst rozvojového světa. Je pravda, že počátky regionální spolupráce nejsou snadné. Regionální rozvoj nezajišťují jen obchodní dohody. Proto jsme vyčlenili 45 milionů EUR na podporu obchodu v oblasti Oceánie. To je třikrát víc, než bylo poskytnuto v rámci devátého Evropského rozvojového fondu. Jedině pokud zjednodušíme obchodní toky, můžeme očekávat, že se regionální obchod rozvine. Podíváme-li se na všechny rozvojové země, veškerý obchod je obecně založen na monokultuře – jedné konkrétní vývozní položce s vysokou mírou kolísání. Na dotčené země to má velmi negativní účinky.
Hovoříme-li o migračních tocích, bezpečnosti a spravedlnosti ve světě, nelze říci, že nás to zkrátka nezajímá. Mělo by nás to zajímat a naše útvary již vypracovaly rozsáhlou studii. Navrhujeme velmi přiměřená opatření, která jsou se všemi cíli Evropské unie plně v souladu.
Jsem si jist, že toto opatření je správné a jsou vytvořeny potřebné záruky pro případ, že by se cokoli pokazilo. Jsem si jist, že jsme vše řádně posoudili, a proto tuto dohodu podporuji.
David Martin, autor. – Pane předsedající, budu stručný. Já osobně téměř, vlastně uplně ve všem, souhlasím s panem komisařem.
Abych to zopakoval, zaprvé je důležité, abychom prozatímní dohodu o hospodářském partnerství podepsali, a to z toho důvodu, že stávající obchodní preference pro Papuu Novou Guineu a Fidži v důsledku rozhodnutí WTO skončí. Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství je právě prozatímním opatřením a já souhlasím se všemi kolegy, kteří říkají, že naším cílem by v dlouhodobém horizontu měla být řádná souhrnná dohoda o hospodářském partnerství se všemi zeměmi Tichomoří, jež by podnítila regionální integraci této oblasti. Nyní však musíme přijmout toto opatření proto, abychom zajistili trvání preferencí pro dvě největší země tichomořského regionu.
Pokud jde o rybolov, Komise zcela jasně stanovila, že současné opatření je výjimečné. Bude to pouhá výjimka. Žádné jiné části světa takovou výjimku nehodláme udělit. Proč udělujeme výjimku Papui Nové Guineji? Povím vám to – protože Papua Nová Guinea je doslova na druhém konci světa a pravděpodobnost, že by rybolovné flotily EU v této oblasti masivně lovily, není příliš vysoká, třebaže jim v tom nikdo nebrání. Nic nemůže rybolovným loďstvům EU zabránit v lovu ve vodách Papuy Nové Guiney a vyložení jejich úlovku na pevninu a zpracování do konzerv v této zemi – a jak již bylo řečeno, bylo by to velmi vhodné z hlediska rozvoje a vlastně bychom to měli podporovat
Ovšem v současnosti ve vodách Papuy Nové Guiney loví čínské lodě, thajské lodě a lodě z dalších asijských států, které svůj úlovek vykládají na pevninu v domovských státech a rozvoji Papuy Nové Guiney tak neskýtají žádnou příležitost.
Rozvojová příležitost zde spočívá v poskytování pracovních míst, zejména pro ženy. Často si stěžujeme, že naše rozvojová politika dostatečně nepodporuje činnost ve zpracovatelském řetězci. Tady zpracovatelské činnosti skutečně pomáháme. Jak komisař řekl, ryby musí pro vstup na trh EU splnit veškeré podmínky stanovené nařízením o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu. Musí splnit veškeré hygienické a fytosanitární podmínky. To je zcela zásadní. Tři továrny v Papui Nové Guineji tyto normy v současnosti splňují a poskytují užitečná pracovní místa. Pokud by počet továren náhle vzrostl a s ním i dovoz z Papuy Nové Guiney, pak bychom samozřejmě museli situaci přehodnotit a případně přijmout opatření.
V současnosti však statistiky hovoří jasně. Tato dohoda platí od roku 2008. K žádnému nárůstu nedošlo. Evropský tuňákový průmysl není ohrožen. Jako zpravodaj jsem se setkal s čelnými představiteli španělského tuňákového průmyslu a ti mi sami řekli, že v současnosti zde nic nehrozí. Obávají se sice budoucnosti, v současnosti však souhlasí s tím, že průmyslu EU nic vážného nehrozí. Nevyostřujme tedy situaci. Nenuťme chudou rozvojovou zemi, aby platila za naše obavy o vlastní zájmy.
Předsedající. – Obdržel jsem jeden návrh usnesení předložený v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu.
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat ve středu 19. ledna 2011.
Písemná prohlášení (článek 149)
Helmut Scholz (GUE/NGL), písemně. – (DE) Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a Fidži a Papuou Novou Guineou napomáhá složitému a komplexnímu integračnímu procesu v oblasti Tichomoří. Bohužel neposkytuje těmto dvěma státům žádnou rozvojovou podporu. Dovolte mi připomenout, že Evropský parlament, Rada i Komise v roce 2006 jednoznačně odsoudily vojenský převrat na Fidži. Uzavřením této dohody bude diktatura, která je dosud u moci, uznána jako svým způsobem smluvní strana. Snaha našich partnerů v Austrálii, na Novém Zélandu a v dalších zemích regionu o obnovu demokracie na Fidži bude touto dohodou oslabena. Když jsem potlačování demokracie vojenskou silou, k němuž na Fidži dochází, kritizoval na půdě Výboru pro mezinárodní obchod, odpověď jeho zástupců zněla: „My to ale máme pod kontrolou!“ To, co já považuji za naprostý cynismus, nyní zjevně dostačuje na uspokojení požadavků Komise na legitimitu stran, s nimiž uzavírá dohody. Má skupina bude hlasovat proti dohodě. Jsem pro to, aby dohoda byla pozastavena do doby, než bude na Fidži obnovena demokracie.