Rozpravy

Úterý, 18. ledna 2011 - Štrasburk

3. Dohoda o stabilizaci a přidružení ES-Srbsko – Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Srbskem (rozprava)

  Předsedající. – Prvním bodem pořadu jednání je společná rozprava o dohodě ES-Srbsko

– Dohoda o stabilizaci a přidružení ES-Srbsko. Doporučení pana Jelka Kacina jménem Výboru pro zahraniční věci (A7-0362/2010). Doporučení k návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé [15619/1/2007 - C7-0341/2010 - 2007/0255(NLE)]

– Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Srbskem. Prohlášení Rady a Komise [2010/2980(RSP)]

  Jelko Kacin, zpravodaj. – (SL) Paní předsedající, Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Srbskem byla podepsána v dubnu 2008 a přechodná, prozatímní dohoda o obchodu se Srbskem se úspěšně provádí od února 2010.

Proces ratifikace začal v září 2008, kdy tuto dohodu poprvé ratifikoval srbský parlament.

Dohoda poskytuje politický, právní a hospodářský rámec pro spolupráci mezi Evropskou unií a Srbskem; Srbsko nebylo schopno se nadále ubírat po cestě evropské integrace bez toho, aby byl proces ratifikace zahájen.

V roce 2009 nebyly na pořadu jednání Evropského parlamentu o Srbsku žádné zprávy, protože se ratifikační proces v členských státech zastavil poté, co Srbsko plně nespolupracovalo s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Doposud tuto dohodu ratifikovalo jedenáct členských států, a já právě proto dnes vyzývám zbývající členské státy, aby co možná nejdříve učinily totéž.

Pokud dnes v rámci tohoto zasedání na vysoké úrovni dohodu ratifikujeme, vyšleme tím silný a zřetelný signál podpory proevropskému úsilí Srbska. To však samo o sobě nezajistí úspěšné dokončení procesu ratifikace.

Usnesení o Srbsku, o němž budeme hlasovat zítra, přináší přesně takové poselství podpory. Je zapotřebí, abychom Srbsko podpořili na jeho dlouhé a obtížné cestě k členství v Evropské unii.

Jako země, jež byla dlouho v izolaci a zůstala mimo moderní proudy evropské politiky a ekonomiky, čelí nyní Srbsko mnoha výzvám.

Během posledních dvou let jsme byli svědky proevropského vývoje srbské politické scény. Čelní představitelé Srbska nám poskytnou ty nejlepší důkazy své upřímné oddanosti evropským hodnotám a způsobu života, pokud úspěšně vyřeší problémy a provedou všechny nezbytné reformy.

Určité projevy pozitivního vývoje jsme již zaznamenali. Upřímně jsme uvítali ochotu Srbska ke kompromisu a přijetí společné rezoluce o Kosovu Valným shromážděním OSN v září 2010.

K 1. lednu 2011 zrušilo Srbsko povinnou vojenskou službu a generace mladých občanů Srbska dostaly další příležitost k učení, studiu a rozvoji. Byl také posílen civilní dohled nad ozbrojenými silami.

Na druhou stranu postup Srbska směrem k EU velmi komplikuje skutečnost, že dvě osoby obžalované Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii z válečných zločinů zůstávají na svobodě.

Ratko Mladić je na útěku již více než 15 let od genocidy v Srebrenici, největšího ze zločinů spáchaných na evropské půdě od 2. světové války.

Vítáme prohlášení srbské vlády, že považuje dotažení své spolupráce s haagským tribunálem za prioritu. Vyzýváme však srbské orgány, jak řekl hlavní žalobce ICTY, aby přesvědčivě zmenšily mezeru mezi politickou vůlí, kterou projevily, a konkrétními výsledky.

Nastal čas, aby Srbsko uzavřelo tuto bolestivou kapitolu a učinilo nový krok směrem ke smíru v této oblasti.

Jak se uvádí v závěrech Rady z 25. října 2010, Srbsko si nebude schopno zajistit status kandidátské země, dokud neprokáže, že plně spolupracuje s haagským tribunálem.

Nejpřesvědčivějším důkazem by byla zatčení a vydání obžalovaných. Dosavadní snahy Srbska v tomto směru zatím nepřinesly výsledky a jsou stále nepostačující.

Podařilo se již dosáhnout významných posunů v regionálních vztazích na západním Balkáně, což nejvýrazněji dokazuje vztah mezi Srbskem a Chorvatskem. Vítáme postoj srbského prezidenta, jehož nový přístup dal silný impuls k trvalému smíru v této oblasti.

Navzdory tomu jsou zde stále další výzvy. Bělehrad musí projevit konstruktivní vztah v nadcházejícím dialogu s Prištinou a, bez ohledu na otázku statutu Kosova, se vztah mezi Bělehradem a Prištinou musí stát partnerstvím, aby se usnadnil postup celé této oblasti směrem k Evropě.

Totéž platí i pro vztahy Srbska s Bosnou a Hercegovinou. Bělehrad musí podporovat reformy, jež umožní Bosně a Hercegovině jakožto zemi se svými vlastními orgány vyjednávat o svém členství v Evropské unii. V současné době tomu tak stále není.

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – Paní předsedající, je pro mě obrovskou výsadou a ctí, že se mohu vrátit do Evropského parlamentu ve své nové funkci představitelky maďarského rotujícího předsednictví Rady Evropské unie. Doufám, vážení poslanci, že mě budete považovat za někdejší členku této Sněmovny a za záruku toho, že maďarské předsednictví bude předsednictvím příznivě nakloněným Parlamentu.

Těším se na spolupráci s vámi všemi během nadcházejících pěti a půl měsíců tohoto předsednictví s velkým očekáváním. Použiji nyní svůj mateřský jazyk.

úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Paní předsedající, dámy a pánové, je mi velkou ctí a potěšením, že se mohu účastnit této rozpravy, po níž bude Parlament hlasovat o schválení Dohody o stabilizaci a přidružení podepsané s Republikou Srbsko. Ráda bych také využila této příležitosti a vyjádřila svůj vděk zpravodaji Evropského parlamentu, panu Jelku Kacinovi, který na toto téma vypracoval vynikající zprávu, a také vřele uvítala usnesení o Srbsku a jeho procesu evropské integrace. Podobně jako dalším zemím prospěla vyhlídka na členství v EU i Srbsku a tato země během posledních let dosáhla v tomto směru pozoruhodného pokroku. V tomto kontextu je Dohoda o stabilizaci a přidružení pro Srbsko významným krokem vpřed na cestě do Evropské unie.

Tato dohoda upevňuje již tak úzké vazby mezi Evropskou unií a Srbskem a vytváří mezi těmito dvěma stranami smluvní vztah. Zakládá nový rámec pro politický dialog. Vytváří zónu volného obchodu a posiluje vzájemné hospodářské vztahy, jejichž prostřednictvím má Srbsku zajistit významné hospodářské přínosy. Tato dohoda podněcuje reformní procesy, které přispějí k růstu srbské ekonomiky a pomohou Srbsku rozvinout plně fungující tržní hospodářství. Dohoda dále pokládá základy pro budoucí rozvoj intenzivnější spolupráce v řadě oblastí mezi Evropskou unií a Srbskem, v neposlední řadě v boji proti organizovanému zločinu a nelegálnímu přeshraničnímu obchodu a rovněž ve směru zlepšení stávajících předpisů v oblasti ochrany životního prostředí.

Rada zahájila ratifikační proces pro tuto dohodu 14. června 2010. Doposud dohodu prostřednictvím svých parlamentů schválilo jedenáct členských států, samozřejmě včetně Maďarska. Jsme pevně přesvědčeni o tom, že ji během krátké doby ratifikují všechny členské státy. Rada by uvítala, kdyby Dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila v platnost do konce roku 2011, nejpozději do začátku roku 2012. To by znamenalo, že by Srbsko uzavřelo ambiciózní smluvní vztah s Evropskou unií přesně v době, kdy se začíná intenzivněji připravovat na přistoupení. Vaše hlasy udělají ještě více pro zvýraznění a podporu tohoto procesu, a to díky jednomyslné podpoře vyjádřené všemi politickými silami na schůzi Výboru pro zahraniční věci 1. prosince. Srbsko vyjádřilo svůj závazek k Evropské unii svou žádostí o přistoupení předloženou v prosinci 2009. Loni v říjnu požádala Rada Komisi, aby předložila své stanovisko; to můžeme očekávat v druhé polovině roku 2011.

Všichni jsme si vědomi toho, že evropský integrační proces má pro Srbsko mnohé výhody. Zároveň však Srbsko ještě musí provést velké reformy. Patří k nim další snahy v oblastech veřejné správy a právního státu, reformy soudnictví, boje proti korupci a organizovanému zločinu a spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Jak uvádí také zpráva předložená panem Kacinem, postupuje tento integrační proces vpřed na základě pokroku dosaženého v této oblasti. Vítám skutečnost, že mnoha výsledků již bylo dosaženo. Současně bych ráda využila této příležitosti a zdůraznila, že loni Srbsko učinilo historické kroky směrem k míru se svými sousedy v regionu. Vítám také blízkou spolupráci Srbska s Evropskou unií v létě roku 2010 a výslednou rezoluci OSN, která otevřela cestu k dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Rada plně podporuje vysokou představitelku Ashtonovou v práci, kterou v této oblasti odvedla a odvádí. Jde o velmi náročný úkol, avšak možnost vytvoření dialogu nabízí Kosovu i Srbsku šanci přiblížit se Evropské unii.

Nakonec mi dovolte podělit se s vámi o závěrečnou myšlenku. Jsem přesvědčena, že Evropská unie musí zachovat důvěryhodnost procesu rozšíření. Prostředky, jimž toho lze dosáhnout, jsou v našich rukou. Věřím, že pokud jednání o přistoupení s Chorvatskem budou moci být úspěšně uzavřena během maďarského předsednictví, bude to velmi pozitivním signálem také pro Srbsko, že tento proces skutečně probíhá a že balkánské země mají své místo v rodině národů Evropské unie.

Paní předsedající, dámy a pánové, rok 2011 bude pro Srbsko důležitým rokem, který přinese jak výzvy, tak příležitosti. Vítám příležitost, kterou tato nová dohoda dává Srbsku, abychom mohli dohromady budovat společnou budoucnost v mírové Evropě.

  Štefan Füle, člen Komise. – Paní předsedající, je pro mě velkým potěšením a velkou ctí vystoupit dnes před Evropským parlamentem při příležitosti hlasování o schválení Dohody o stabilizaci a přidružení s Republikou Srbsko. Rád bych také vyjádřil svůj vřelý vděk zpravodaji pro Srbsko, Jelku Kacinovi, za jeho zprávu o evropském integračním procesu Srbska.

Dohoda o stabilizaci a přidružení je pro Srbsko významným krokem vpřed na jeho cestě k Evropské unii. Stěžejním cílem této dohody je připravit cestu pro další evropskou integraci a reformy a připravit Srbsko na členství v Evropské unii. Tento důležitý milník bude sloužit jako povzbuzení pro Srbsko, neboť obnovilo své úsilí o prosazování smíru v tomto regionu.

Dohoda o stabilizaci a přidružení zřizuje komplexní institucionální rámec skrze Radu pro stabilizaci a přidružení a Výbor pro stabilizaci a přidružení, obnovený rámec pro politický dialog a síť podvýborů široce pokrývající většinu oblastí politik Evropské unie. Přirozeně také zřizuje zvláštní orgán mezi touto Sněmovnou a srbským parlamentem, Smíšený parlamentní výbor.

Z ekonomického hlediska předpokládá Dohoda o stabilizaci a přidružení postupné zavedení zóny volného obchodu a postupnou integraci Srbska do vnitřního trhu Evropské unie, což přinese hospodářské výhody Evropské unii i Srbsku. Jako tomu bylo ve střední Evropě v 90. letech 20. století, podpoří tato dohoda investice, a to především oblast investic nepřímých. Klíčovým způsobem přispěje k růstu srbské ekonomiky a pomůže Srbsku posunout se směrem k fungujícímu tržnímu hospodářství.

Prospěch, který tato dohoda přinese Evropské unii, je rovněž významný. Srbský trh je již nyní otevřen vývozcům z Evropské unie. Dříve poměrně vysoké sazby budou do několika let zcela odstraněny, s výjimkou malého množství velmi citlivých zemědělských výrobků.

Dále, postupným začleněním Srbska do vnitřního trhu se podmínky pro investory stanou stabilnějšími a předvídatelnějšími. Pravidla pro hospodářskou soutěž a státní podporu jsou sladěna s pravidly Evropské unie. Ke standardům Evropské unie se také daří postupně pozvedávat ochranu práv duševního vlastnictví. Značně veliký srbský trh veřejných zakázek se také nyní postupně otevírá pro Evropské dodavatele.

Utváření užších vazeb se Srbskem přináší i řadu dalších výhod především pro Evropskou unii, neboť usnadní spolupráci v oblastech spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, životního prostředí, dopravy a cel, mám-li zmínit pouze několik z nich. Pomáhá to tedy zvýšit důvěryhodnost a účinnost politiky Evropské unie v jihovýchodní Evropě.

Konečně, je obzvláště pozoruhodné, že Srbsko urychlilo provádění prozatímní dohody. Ta oficiálně vstoupila v platnost v únoru 2010, avšak Srbsko se ji rozhodlo uplatňovat krátce poté, co byla v dubnu 2008 podepsána. Srbsko tak prokázalo své odhodlání k hospodářské integraci s Evropskou unií a v tomto směru již dosáhlo pozitivních výsledků.

Od 14. června 2010, kdy se Rada rozhodla spustit ratifikační proces pro tuto dohodu, oznámilo ratifikaci již devět členských států a další dva zajistily schválení svých parlamentů. Dnešní hlasování Evropského parlamentu by tedy mělo poskytnout další impuls pro tento proces díky jednomyslné podpoře napříč politickými skupinami. Doufám, že ratifikace ostatními členskými státy bude brzy následovat.

Rád bych se na závěr zaměřil na návrh usnesení o evropském integračním procesu Srbska jako na dobře připravený příspěvek k dnešní politické diskusi. Jsem proto vděčný zpravodaji Jelku Kacinovi. Toto usnesení adresuje Srbsku jak poselství podpory pro posílení vztahů EU-Srbsko, tak poselství očekávání s ohledem na klíčové výzvy na cestě Srbska k členství v Evropské unii. To je obzvláště příhodné v kontextu příprav stanoviska o žádosti Srbska o členství v EU.

Loni v listopadu jsem navštívil Bělehrad, abych předsedovi vlády a místopředsedovi vlády pro evropskou integraci předal podrobný dotazník. Srbské orgány momentálně intenzivně pracují na odpovědích, které očekáváme do konce měsíce. Jsem povzbuzen tím, že srbská vláda přijala 30. prosince akční plán, a to v návaznosti na zprávu o pokroku vypracovanou Komisí. Komise v nadcházejících měsících důkladně zanalyzuje odpovědi na tento dotazník a kroky učiněné srbskými orgány, aby dokončila své hodnocení za účelem vydání stanoviska v druhé polovině roku 2011.

Jak již řekla moje maďarská kolegyně, rok 2011 je pro Srbsko důležitým rokem: rokem náročných výzev i rokem příležitostí. Směr cesty již byl určen a cíle jsou dobře známé, je však na Srbsku, aby se tou cestou vydalo, splnilo požadovaná kritéria a jakmile bude připraveno, zapojilo se do procesu vyjednávání s Evropskou unií. Jsem přesvědčen o tom, že s naší společnou podporou se bude Srbsko nadále správně evropsky rozhodovat a postupovat vpřed ve svém integračním úsilí. To bude pozitivní zprávou pro celý region v době, kdy potřebujeme znovu potvrdit jeho evropskou perspektivu s cílem upevnit mír a podporovat hospodářskou prosperitu na západním Balkáně.

  György Schöpflin, jménem skupiny PPE. – Paní předsedající, dle mého názoru je zpráva o Srbsku vynikající. Gratuluji zpravodaji Jelku Kacinovi.

Mám dojem, že Srbsko se konečně rozhodlo, že pro sebe skutečně a vážně chce evropskou budoucnost. Většina politické elity je přesvědčena, že je to ta nejlepší možnost. Toto rozhodnutí je třeba vidět ve světle turbulencí minulých dvou desetiletí. Srbsko zakusilo konec komunismu, pád Jugoslávie, války, jež následovaly, vládu Slobodana Miloševiće, bombardování z roku 1999, rozpínající se mafie a kriminalitu, násilí, uprchlíky – dost deprimující a traumatická historie. Rozhodnutí pro Evropu je tudíž významným úspěchem a signálem toho, že se Srbsko stalo faktorem stability v tomto regionu

Zůstávají dva hlavní politické problémy: zatčení Ratka Mladiće a jeho předání haagskému tribunálu a smíření se s nezávislostí Kosova. Z obou lze vyčíst psychologické bariéry. Mladić má své ochránce a ztráta Kosova je bolestivá pro značnou část srbské společnosti; jakákoli ztráta území je bolestivá. K těmto problémům lze přičíst několik dalších oblastí zasluhujících pozornost, zejména zlepšení veřejné správy a výkonu spravedlnosti, stanovení tržních podmínek a plná otevřenost vůči srbské minulosti, včetně otevření archivů.

Předzvěsti pro cestu Srbska směrem k Evropě jsou docela dobré. Odhodlání v tomto směru je zjevné. Úkoly, jež stojí před elitou a společností, jsou uznány a formální přípravy postupují. Pokud všechno půjde dobře, Srbsko by mělo obdržet stanovisko tento podzim a status kandidátské země poté. Cesta do Evropy nebude snadná, avšak Evropa jako celek má prospěch ze stabilního, demokratického Srbska.