Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 18. ledna 2011 - Štrasburk

8. Vysvětlení hlasování

  Předsedající. – Nyní přejdeme k vysvětlení hlasování.

Ústní vysvětlení hlasování

Doporučení pro druhé čtení: Catherine Stihler (A7-0343/2010)

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, stavební průmysl představuje velmi důležité odvětví v hospodářství každé země. Ve snaze o hospodářský růst a zvýšení životní úrovně není možné tak zásadní součást trhu pominout. Každý si je vědom, jaký význam pro bezpečnost a pohodlí má správně postavená či zmodernizovaná stavba. Zároveň se snažíme snížit náklady na bytovou výstavbu a průmyslová a veřejně prospěšná zařízení. Tato zpráva má za cíl odstranit překážky na trhu, umožnit efektivní prodej stavebních materiálů a zajistit v tomto odvětví konkurenční ceny. Z této iniciativy bude mít užitek celá Evropa. Také plně podporuji návrhy autorky týkající se bezpečnosti zaměstnanců v průmyslu.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, s ohledem na zprávu paní Stihlerové je jasné, jak důležitou úlohu hraje v Evropě odvětví stavebnictví. Problémy, které se dotýkají 12 milionů občanů přímo zaměstnaných v tomto odvětví, jsme prostě museli řešit.

Zpráva paní Stihlerové je cenným nástrojem k odstranění vnitrostátních administrativních a technických překážek, které brání uvádění stavebních výrobků na trh v rámci Evropské unie, a k dalšímu budování jednotného trhu v tomto odvětví.

Podporuji uznávání malých a středních podniků ve stavebnictví a rovněž podporuji zvláštní pozornost věnovanou problému recyklace stavebních výrobků, což je otázka klíčového významu v boji proti změně klimatu. Chtěl bych však využít příležitosti a upozornit na problematiku zdraví a bezpečnosti zaměstnanců pracujících v odvětví stavebnictví. Obecné směry, které zpravodajka k této věci uvedla, jsou užitečné, ale nikoli dostatečné.

Je naší povinností, abychom o těchto návrzích v brzké době dále diskutovali a rozvíjeli je, a zajistili tak zaměstnancům pracujícím v odvětví stavebnictví vysoký stupeň ochrany. Tragická úmrtí na pracovišti jsou problémem, který se týká celé Evropy. Doufám, že svou činností jim budeme schopni zabránit.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat paní Stihlerové za tuto skvělou zprávu. Je velmi důležité, aby se pozornost zaměřila na harmonizaci uvádění stavebních výrobků na trh, protože v budoucnu budeme potřebovat lepší a kvalitnější stavby.

Musíme si uvědomit, že i když se jedná o vysoce konkurenceschopné odvětví, to nejdůležitější není samotné soutěžení, nýbrž konečný výsledek. Je důležité, aby stavby, které se v Evropě staví, byly pro své uživatele bezpečné a aby byly bezpečné také pro stavbaře a jiné zaměstnance podílející se na průběhu stavby.

Je velmi důležité, abychom měli harmonizaci i v oblasti uvádění stavebních výrobků na trh, a mohli si tak předávat osvědčené postupy. Je pravda, že v současné době se v mnoha zemích Evropy stále ještě používají materiály, které jsou pro obyvatele zdravotně závadné. V mnoha členských státech Evropské unie máme například obrovský problém s plísní, a proto je důležité používat osvědčené postupy a inovace a snažit se, aby na trh byly uváděny takové stavební výrobky, které jsou z hlediska jejich uživatelů zdravotně nezávadné a mají vyhovující kvalitu.

Chci proto poděkovat paní Stihlerové za tuto vynikající zprávu. Evropa potřebuje dobré stavební výrobky a takový systém uvádění na trh, který výslovně zohledňuje bezpečnostní předpisy.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, minulý týden přijel do Londýna francouzský premiér a prohlásil, že se musíme zapojit do projektu na pomoc euru. Ponechme na chvíli stranou otázku, zda bychom měli být opět zataženi do problému někoho jiného, a soustřeďme se raději na základní nelogičnost. On říká, že „evropská integrace nefunguje, a proto jen více evropské integrace!“ Jsem si jist, že v jeho výroku shledáváte rozpor. „Moje loďka se neustále převrací, dejte mi proto zaoceánský parník“. „Moje motokára havarovala, posaďte mě proto laskavě za volant kamionu“. Zdá se, že odpovědí na jakýkoli problém je vždy těsnější evropská integrace.

EU je řešením při zkoumání problému, ale nepochybně se blíží den, kdy už se nebudeme moci vnucovat na trzích a do veřejného mínění. Kouzlo se láme a šamanská zaklínadla ztrácejí na síle.

Zpráva: Michèle Striffler (A7-0375/2010)

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropská unie je největším světovým poskytovatelem humanitární pomoci, když uvážíte, že její příspěvek představuje více než 40 % veškeré mezinárodní humanitární pomoci. Svou humanitární politikou Unie prakticky projevila své odhodlání podporovat obyvatele ve třetích zemích, kteří potřebují pomoc a ocitli se v mimořádně zranitelném postavení.

Evropský konsenzus o humanitární pomoci, který byl dne 18. prosince podepsán předsedou Rady Evropské unie, předsedou Evropského parlamentu a předsedou Evropské komise, představuje významný krok vpřed. Zde musím zdůraznit, že závazky vyplývající z tohoto konsenzu se týkají členských států i Evropské komise.

V posledních letech jsme svědky toho, jak se do řešení humanitárních krizí stále více zapojují nehumanitární organizace. Je velmi důležité, aby se politické orgány a vojenské a humanitární organizace působící ve stejném prostředí vzájemně lépe poznaly, navázaly spolu dialog a zároveň bez výjimky respektovaly své příslušné úlohy a pravomoci. Je zřejmé, že případné použití prostředků civilní ochrany musí být v souladu s mezinárodními směrnicemi, tak jak je stanoveno v Evropském konsenzu.

  Antonello Antinoro (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že dnes přijatá zpráva – za kterou děkuji a blahopřeji zpravodajce paní Strifflerové – je dokumentem, který přispěje k účinnější a důslednější humanitární pomoci.

Evropský parlament dnes vyzývá Evropskou unii, aby se usilovně snažila dosáhnout konsenzu zaměřeného na posílení kolektivní reakce na humanitární krize a zejména aby pevně podporovala důsledné dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Musíme proto zajistit, aby humanitární pomoc a humanitární pracovníci měli lepší přístup k lidem v nouzi, a protože v současné době těchto lidí přibývá, musíme toho za pomoci Komise a prostřednictvím dvoustranných programů zvládnout udělat více než dosud. I když potřeby jsou obrovské, rozdělování pomoci je stále obtížnější a také riskantní a nebezpečné vzhledem ke stále složitější mezinárodní situaci.

Proto vzhledem k těmto požadavkům tato dohoda podporuje Evropský konsenzus, kde se potvrzuje, že pomoc Evropské unie jednoznačně vychází z humanitárních zásad neutrality, nezávislosti a nestrannosti a obětem krize musí být poskytnuta rychle a účinně na základě zjištěných potřeb.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, prudký nárůst počtu přírodních katastrof a jejich intenzity a zároveň stoupající výskyt složitých krizí znamená, že jsme konfrontováni se stále závažnějším porušováním mezinárodního humanitárního práva a zmenšujícím se „humanitárním prostorem“.

Nedávné tragédie na Haiti a v Pákistánu znovu ukazují, že nástroje, které má Evropská unie pro řešení přírodních katastrof k dispozici, je třeba posílit. Souhlasím s celkovým zaměřením zprávy, a konkrétně s prohlášením, že Evropská unie musí vytrvale podporovat humanitární zásady. Vnější činnost Evropské unie je zakotvena v Lisabonské smlouvě a měla by odrážet politickou váhu a vliv Unie jako hlavního mezinárodního dárce.

Hlasoval jsem pro zprávu paní Strifflerové, protože souhlasím s tím, že je nutné posílit provádění Evropského konsenzu a příslušného akčního plánu, stejně jako celosvětovou koordinaci a rozložení zátěže s přihlédnutím k regionální odpovědnosti zemí, které jsou schopné významným způsobem přispět k humanitární pomoci.

Zpráva: Daciana Octavia Sârbu (A7-0376/2010)

  Jim Higgins (PPE). – Pane předsedající, s velkou radostí jsem hlasoval pro tuto výjimečnou zprávu, protože tato zpráva potvrzuje, že potravinová bezpečnost je základním lidským právem. Odvětví zemědělství musí uspokojovat potřeby rostoucí populace a zajistit dostatečné množství nezávadných potravin i přes překážky, jako jsou omezené přírodní zdroje, vysoké ceny energie a změna klimatu. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství musí produkce potravin vzrůst minimálně o 70 %, aby byly uspokojeny rostoucí nároky světové populace, která má do roku 2050 podle předpokladů překročit 9 miliard.

Kromě toho na celém světě v důsledku extrémní chudoby chronicky hladoví zhruba 900 milionů lidí, přičemž až 2 miliardy lidí postrádají skutečné dlouhodobé zajištění potravin vzhledem k různé míře chudoby. V Evropě stále ještě žije 16 % občanů pod hranicí chudoby. V podstatě tvrdím, že musíme řešit tuto otázku přímo. Je nutné, aby financování nové společné zemědělské politiky po roce 2013 toto uznávalo, a přinejmenším potřebujeme, aby rozpočet byl udržen alespoň na současné úrovni.

  Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, Parlament se dnes rozhodl formálně uznat zemědělství jako strategické odvětví v souvislosti s potravinovou bezpečností. To je věc, kterou my ve skupině Aliance liberálů a demokratů pro Evropu uznáváme již mnoho let. Stejně tak uznáváme skutečnost, že zemědělství je strategickým odvětvím, pokud jde o kvalitu potravin, veřejné zdraví a udržitelný hospodářský růst. To však není důvodem pro zavádění programů ovoce a mléko do škol. O nic víc to neodůvodňuje ani dotační programy na podporu trhu s mlékem. Chceme upozornit, že jsme hlasovali proti těmto návrhům a mrzí nás, že byly odhlasovány.

Nicméně toto nesmí zničit celkový obraz a tím je skutečnost, že pro zemědělství musíme zajistit dobré podmínky. Hory másla, jezera vína a školní programy však cestou vpřed nejsou. Příjmy zemědělcům nezajistí žádné zásahy a narušení trhu. Místo toho musíme investovat do výzkumu a umožnit zemědělcům využívat nové technologie pro jiné formy příjmu. Obecně hodnotíme zprávu jako dobrou, a proto jsme pro ni jako pro celek hlasovali.

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, potravinová bezpečnosti je základním lidským právem a je ho dosaženo pouze tehdy, když každý má fyzický, sociální a ekonomický přístup k dostatečné výživě, a to stále.

Nová společná zemědělská politika Evropské unie musí tyto nové požadavky odrážet, a proto je třeba, aby jasně a jednoznačně reagovala na problém potravinové bezpečnosti a na jiné výzvy, především na změnu klimatu, hospodářskou krizi a udržení územní rovnováhy v rámci EU.

Musíme podporovat nejen konkurenceschopnost našich výrobků, ale také tradiční zemědělství, malé farmy, ekologické hospodaření a místní distribuci. Tyto formy zemědělství vždy významně přispívaly a nadále přispívají k zajišťování potravin, protože často představují ten nejúčinnější způsob využití půdy v rozdílných zeměpisných oblastech Unie pomocí metod, které se konkrétně vyvíjely v různých oblastech po dlouhou dobu.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, naším úkolem jako poslanců Evropského parlamentu je přispět svou činností ke zlepšení života občanů EU. Zajistit jim přístup k nezávadným vysoce kvalitním potravinám by mělo být tou nejvyšší prioritou. Nedostatek potravin a vysoké ceny jsou obvykle doprovázeny sociálními nepokoji a nemůžeme připustit, aby taková situace nastala na našem kontinentu. Vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel, změně klimatu a přírodním katastrofám je potravinová bezpečnost na celém světě ohrožena. Mnoho lidí hladoví již nyní, a máme-li to nějak napravit, je potřebná rozumná a spravedlivá společná zemědělská politika, stejně jako finanční podpora tohoto odvětví. Zemědělství by mělo získat zvláštní postavení, což umožní přijmout zvláštní opatření a uplatnit odpovídající nástroje v případě, že nastane potravinová krize.

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, potravinová bezpečnost a jistota zásobování obyvatelstva potravinami zůstávají i nadále hlavní výzvou zemědělství, a to nejen v Evropě, ale na celém světě.

Jsem velmi spokojen s obsahem této zprávy, zejména proto, že uznává potravinovou bezpečnost jako základní lidské právo. Zajištění potravin je cílem, kterého lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se budeme se vší vážností zabývat dvěma důležitými otázkami: kolísáním trhů a cen a ubývajícími potravinovými zdroji. Evropa musí být schopna zasáhnout přijetím společných a účinných opatření, má-li zajistit zásobování potravinami a zabránit výrazné asymetrii, která doposud existuje v oblasti bezpečnostních norem mezi výrobky pocházejícími ze zemí EU a mimo EU.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych říci, že jsem mě velmi potěšila zpráva o uznání zemědělství jako strategického odvětví pro zajišťování potravin, neboť tím se význam zemědělského hospodaření vrací zpět do centra pozornosti. První závěr, který z toho pro mě vyplývá, je ten, že budeme i nadále potřebovat silnou evropskou společnou zemědělskou politiku. Rád bych také poděkoval zpravodajce.

V jednom bodě jsem však se zprávou nehlasoval, což se týkalo vytvoření evropského programu potravinové pomoci v rámci Evropské unie. Domnívám se, že poskytování pomoci na místě, jinými slovy pomoci, která má zajistit, aby nikdo v Evropské unii netrpěl hlady, musí zůstat v pravomoci členských států, a to jednoduše proto, že tyto problémy je třeba řešit tam, kde vzniknou, tedy v členských státech.

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedo, tato zpráva zdůrazňuje nutnost potravinové bezpečnosti pro občany, které zastupujeme. Zdůrazňuje také význam veřejných statků, které zemědělci vytvářejí, často s malým či žádným uznáním. Nicméně tuším, že zde bude problém.

Nedávno jsem vyslechla závažné projevy, které naznačují, že skutečně může dojít k posunu společné zemědělské politiky k politice ekologické. To podle mě nakonec povede k tomu, že začneme mít mylný dojem, že se bez evropských zemědělců můžeme obejít a možná i ten, že potraviny přece můžeme dovážet ze zemí mimo EU.

Tak by tomu ovšem být nemělo. Naše zemědělce je třeba podporovat, aby produkovali potraviny způsobem, který nepoškozuje životní prostředí, a pokud jde o dovoz potravin, světové trhy jsou jednoduše velmi kolísavé – z hlediska ceny i z hlediska plynulosti dodávek.

Je celá řada věcí, které musíme udělat. Musíme mít silný rozpočet pro společnou zemědělskou politiku. Musíme podporovat mladé zemědělce v odvětví, abychom zajistili jeho budoucnost. Musíme mít více výzkumu a inovací, máme-li zajistit účinnější metody produkce, a musíme mít méně byrokracie – a určitě nesvazovat naše zemědělce „zelenou“ byrokracií.

  Giommaria Uggias (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v posledních týdnech různé parlamentní výbory, které se zabývají problematikou společné zemědělské politiky, zkoumají otázku reformy po roce 2013.

Je jasné, že potravinová bezpečnost je jedním ze základních prvků zemědělské politiky. Tento aspekt je proto třeba posuzovat z hlediska zprávy předkládané dnes k hlasování, ve které je potravinová bezpečnost definována jako základní právo, a jako taková proto musí být chráněna všemožným způsobem.

Tato pozornost je nutná, pane předsedající, kdykoli nastane mimořádná situace, jako v souvislosti s dioxinovým skandálem, kterého jsme právě svědky, kdy bylo zjištěno, že dioxin je přidáván do krmiva pro hospodářská zvířata, ale také, a to především, máme-li zajistit běžný výrobní proces, který respektuje výrobní sektor jako celek, který respektuje práci zemědělců, životní prostředí a uvádění na trh, a který tudíž respektuje spotřebitele.

Tato zpráva je součástí souboru opatření, který sněmovna vypracovala na podporu zemědělství, a mohu proto říci, že jsem spokojen.

  Alajos Mészáros (PPE). – (HU) Pane předsedající, světová produkce potravin se v současnosti ve stále větší míře potýká s různými problémy. Jedním z těchto problémů je změna klimatu, která bohužel může vyvolat nepředvídatelný nedostatek potravin, a tedy ohrozit uspokojování rostoucích požadavků světové populace, která podle odhadů vzroste do roku 2050 na více než 9 miliard. Společná zemědělská politika musí reagovat jednoznačně na výzvy, které představuje potravinová bezpečnost, změna klimatu a hospodářská krize. Je třeba podpořit nejen konkurenceschopnost, ale také tradiční zemědělství, malé farmy, ekologické hospodaření a místní hodnoty. V důsledku změn klimatu stále častěji dochází k přírodním katastrofám, což povede k omezeným možnostem využití rozsáhlých ploch zemědělské půdy, takže bude ohrožena potravinová bezpečnost. K tomu, aby bylo výše uvedených cílů dosaženo a v zájmu rozumných cen potravin a spravedlivých příjmů pro zemědělské producenty, musí být rozpočet SZP zachován minimálně na své současné úrovni. Z tohoto důvodu je důležité přistupovat k zemědělství z hlediska potravinové bezpečnosti jako ke strategickému odvětví. Proto jsem i já tuto zprávu podpořil.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedo, nejprve bych chtěl říci, že velmi dobré je, že Evropský parlament uznává zemědělství jako strategické odvětví z hlediska potravinové bezpečnosti.

Považujeme za velmi důležité zajistit, aby potraviny, které v Evropské unii produkujeme, byly především bezpečné a neobsahovaly žádné škodliviny. Jsem poněkud znepokojen, že máme sklon věnovat větší pozornost kvantitě než kvalitě. Při důrazu na efektivitu se tyto požadavky na zdravotní nezávadnost nějak vytratily. Když mluvíme o potravinové bezpečnosti, je velmi důležité, aby potraviny, které se dostávají k evropským spotřebitelům, byly nezávadné, kvalitní a výživné.

Zásadní význam má také to, aby si různé členské státy Evropské unie uchovaly své vlastní zemědělské zvyklosti. Máme-li čelit přírodním katastrofám, je důležité, abychom byli zemědělsky soběstační. Tímto způsobem můžeme uplatnit zásadu využívání místních potravin v reakci na problémy, které mohou vyvstat, když udeří katastrofa.

Chci zdůraznit především důležitost těch zásad, které souvisejí s otázkami zdraví. Doufám, že budeme svědky výraznější orientace na místní potraviny. Je důležité, aby všude v Evropě bylo zemědělství plně životaschopné a aby každý členský stát Evropské unie byl schopen provádět zemědělskou činnost. Je to životně důležitý a pevný základ pro budoucnost, což potřebujeme zejména v potravinářském odvětví.

  Salvatore Tatarella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, s přesvědčením jsem hlasoval pro tuto důležitou zprávu a chtěl bych zvlášť zdůraznit bod 35 dobře strukturovaného stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnosti potravin, který s přihlédnutím k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) hraje hlavní roli při posuzování rizik v souvislosti s potravinovým řetězcem jako součásti souboru opatření navržených na ochranu zdraví a v zájmu veřejnosti, doufá, že všechny členské státy zřídí příslušný vnitrostátní orgán, který bude s EFSA spolupracovat.

Jak ukazují nedávné vážné události v Německu, ve všech členských státech je nutno zřídit vnitrostátní orgány pro bezpečnost potravin. Je překvapující, že italská vláda po vytvoření agentury změnila svůj názor kvůli rozpočtu. Podle mého názoru by bezpečnost potravin neměla být odsouvána stranou kvůli rozpočtovým omezením.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Jiři Maštálka (A7-0363/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise obsahuje daný návrh kodifikaci stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, souhlasím s jejich přijetím v prvním čtení.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Souhlasila jsem s touto zprávou a s návrhem Evropské komise, protože se domnívám, že je velmi důležité zjednodušit a zpřehlednit právní předpisy Společenství, aby byly pro všechny občany srozumitelnější a přístupnější. Tohoto cíle nelze dosáhnout, pokud četná ustanovení, která byla několikrát pozměněna, často dosti podstatně, zůstanou rozptýlena, a je proto zapotřebí rozsáhlého průzkumu a porovnáváni mnoha různých nástrojů, aby bylo možno určit stávající pravidla. Kodifikace právních předpisů je zvlášť důležitá v oblasti podnikání, které v zájmu hladkého a plynulého volného pohybu osob, zboží a služeb je upraveno velkým množstvím právních předpisů Společenství. Konsolidace právních předpisů týkajících se fúzí akciových společností je vítaným krokem ke zlepšení právních předpisů Společenství.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V Evropě působí velmi mnoho společností, mají mnoho nejrůznějších forem a platí pro ně velmi mnoho pravidel. Od roku 1978 však byl zaveden evropský právní předpis upravující fúze akciových společností v rámci jednoho členského státu. Právní úprava těchto fúzí je důležitá, protože mohou významně ovlivnit zájmy zaměstnanců, akcionářů a věřitelů těchto společností. Mohou je poškodit, například když sloučený podnik je následně zrušen. V této věci, stejně jako v jiných evropských otázkách, potřebujeme přehlednost a právní jistotu. To je cíl, kterého se kodifikací této směrnice snažíme dosáhnout. Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože jsem přesvědčena, že důvěra je silnou hnací silou růstu.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť v návrhu kodifikace třetí směrnice Rady 78/855/EHS ze dne 9. října 1978 o fúzích akciových společností vzala Komise v úvahu redakční a formální změny navržené poradní pracovní skupinou právních služeb, které se ukázaly jako oprávněné. Poradní pracovní skupina například uvádí, že je zvlášť důležité, aby akcionáři fúzujících společností byli přiměřeným způsobem a pokud možno nestranně informováni a aby jejich práva byla dostatečně chráněna. Není však nutné, aby analýzu navrhovaných podmínek prováděl nezávislý odborník. Kromě toho správní a řídicí orgány jednotlivých zúčastněných společností informují valnou hromadu své příslušné společnosti a správní a řídicí orgány ostatních zúčastněných společností o každé věcné změně, k níž došlo mezi dnem přípravy projektu fúze a dnem konání valných hromad, která mají o projektu fúze rozhodnout.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Maštálky, protože dotyčný návrh pečlivě posoudila poradní pracovní skupina složená ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, kteří ji společně považovali za kodifikaci, což znamená, že se jedná pouze o zjednodušenou verzi stávajícího znění.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Právě včera byla v Itálii předložena studie, která ukázala, že v tuto chvíli krizi nejlépe přestály ty podniky, kterým se podařilo navýšit svá aktiva. Studie provedená uznávanou italskou univerzitou jménem nejaktivnějšího podnikatelského sdružení v zemi především konstatuje, že fúze byly hlavním prostředkem konsolidace. Není náhodou, že hlavní finanční operace včetně fúzí jdou ruku v ruce s restrukturalizací a hledáním účinnosti ve všech odvětvích hospodářství. Je proto povinností evropských orgánů, aby v rámci jednotného trhu stanovily pravidla, která poskytnou záruky všem zúčastněným stranám a umožní eticky odpovědnějším podnikům lépe konkurovat bez právní nejistoty, byrokracie a povinností plynoucích z pouhého nedorozumění. Moderní, liberální a efektivní hospodářství – jaká podle mého názoru ta naše musí být – vyžadují zvláštní právní úpravu fúzí, ale pouze v případě, že stejně jako dnes navrhovaná směrnice bude moderní, nebude narušovat soutěž a bude chránit svobody a práva lidí, kteří by mohli být těmito kroky poškozeni.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Po předložení pozměněného návrhu Parlamentu a Rady přijal na tomto zasedání Evropský parlament návrh předložený Komisí a provedl rozbor navrhovaného legislativního řešení otázky fúzí akciových společností (kodifikované znění). Vzhledem k tomu, že návrh je jednoduše zaměřen na „prostou kodifikaci“ legislativních znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, spolu se zlepšením pracovních metod a přihlédnutím k tomu, že zahrnuje formy navrhované a odůvodněné poradní pracovní skupinou právních služeb, hlasuji pro tento návrh, neboť uznávám, že se odrazí v podstatně lepším fungování akciových společností, a zejména v jejich modernizaci a organizaci.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise obsahuje daný návrh prostou kodifikaci stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, a proto by v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti měla být stávající znění kodifikována.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise obsahuje daný návrh prostou kodifikaci současných znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Pokud se po přijetí určitého počtu změn provede kodifikace, je to nepochybně usnadnění a zůstává tak zachována srozumitelnost. Obecně však platí, že je třeba zvážit, zda je takové množství pravidel a nařízení vůbec nutné. V některých oblastech je to přehnané a se zdravým rozumem spotřebitelů se už téměř nepočítá, zatímco v jiných oblastech předpisy zahrnují zálibu měnit názvy potravin. Mají-li být ochráněny zájmy akcionářů a třetích stran, vhodným způsobem jak zajistit dodržování práv na informace je koordinace právních předpisů členských států o fúzích akciových společností. Pro některé změny nemohu hlasovat, a proto jsem hlasoval proti zprávě jako celku.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu vzhledem k tomu, že se omezuje výhradně na kodifikaci stávajících znění o fúzích akciových společností. Dne 21. září 2010 poradní pracovní skupina složená ze zástupců právních služeb Parlamentu, Rady a Komise po prozkoumání návrhu kodifikace třetí směrnice 78/855/EHS ze dne 9. října 1978 vycházející z čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o fúzích akciových společností dospěla k jednotnému závěru, že návrh je skutečně prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny v jejich věcném obsahu.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Při posuzování návrhu legislativního usnesení o fúzích akciových společností jsem bral v úvahu tyto právní akty: návrh Komise určený Evropskému parlamentu a Radě, společný postoj přijatý v prvním čtení dne 17. června 2008, články 294 a 50 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila návrh Evropskému parlamentu, interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů, články 86 a 55 jednacího řádu Evropského parlamentu a nakonec zprávu Výboru pro právní záležitosti.

Na základě toho jsem se rozhodl řídit postojem Parlamentu v prvním čtení, neboť je v souladu s doporučeními poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, a to především s ohledem na skutečnost, že se jedná o prostou kodifikaci stávajících předpisů bez jakýchkoli podstatných změn.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise se pozměněný návrh směrnice o fúzích akciových společností omezuje na kodifikaci stávajících znění, aniž by došlo k jakékoli změně po věcné stránce. Proto jsem pro tuto zprávu hlasoval.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Poté co jsem vyhledal právní radu, služby uvedly, že s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů, a zejména na bod 4 této dohody se dne 21. září 2010 sešla poradní pracovní skupina složená ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby mimo jiné prozkoumala návrh předložený Komisí.

Na tomto zasedání poradní pracovní skupina po prozkoumání pozměněného návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se kodifikuje třetí směrnice Rady 78/855/EHS ze dne 9. října 1978 vycházející z čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o fúzích akciových společností dospěla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících předpisů bez jakékoli změny věcného obsahu. Vzhledem k uvedeným skutečnostem jsme se rozhodli návrh podpořit.

Doporučení: Gabriele Albertini (A7-0373/010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Souhlasím s podpisem Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii dne l. ledna 2007.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu stejně jako moji kolegové. Kromě formální stránky je důležitá z hlediska globální úlohy sjednocené Evropy v různých regionech, a to nejen její úlohy hospodářské, ale také politické. Oblast Středomoří byla a nadále zůstává regionem strategického zájmu.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí tohoto usnesení. Podporuji uzavření protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Znění legislativního usnesení, o kterém jsme hlasovali, prošlo zjednodušeným postupem stanoveným v článku 46 jednacího řádu. Domnívám se, že to bylo odůvodněné vzhledem k nerozporné povaze dané věci. Evropsko-středomořská dohoda mezi Evropskými společenstvími a Jordánskem musí zahrnovat Bulharsko a Rumunsko, a je tedy důvod, aby navrhovaný protokol platil a dostalo se mu jednomyslné podpory Evropského parlamentu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropsko-středomořská dohoda zakládá přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé a protokol má za cíl aktualizovat dohodu, s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, která byla prozatímně uplatňována od 1. ledna 2007. V tomto legislativním usnesení předkládá Rada Evropskému parlamentu žádost o schválení protokolu. Vzhledem k tomu, že nemám proti tomuto schválení žádné námitky, hlasoval jsem pro.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která je jednoduchým interním nástrojem aktualizujícím stávající dohodu s ohledem na přistoupení Bulharska a Rumunska. Návrh nemá žádný dopad na rozpočet EU a není sporný.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento protokol pouze uvádí do souladu Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou unií a Jordánskem s tím, co je ve skutečnosti uplatňováno od 1. ledna 2007. Je to naprostý podvod. Nedočkavost u zavedení Evropsko-středomořské zóny volného obchodu do roku 2015 odůvodňuje veškerá porušení demokratických zásad. Tyto zaslepené metody právě prokázaly svá omezení v Tunisku. Budu hlasovat proti tomuto znění.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, neboť všechny předpoklady byly splněny a jednalo se především o formální akt.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Toto doporučení týkající se návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii si zaslouží můj hlas. Je samozřejmě velmi důležité, abychom usilovali o pevnou, soudržnou a účinnou politiku sousedství. Vzhledem k tomu, že Rada v souladu s podmínkami právně zakotvenými ve smlouvách předložila Evropskému parlamentu žádost o schválení tohoto protokolu, nestojí jeho přijetí nic v cestě.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Evropsko-středomořské dohody stále více nabývají na významu v procesu přidružování k Evropě. V tomto případě mám proto v úmyslu podpořit návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu o uzavření protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, který Parlament již schválil, aby mohl být protokol uzavřen.

Moje podpora je také podepřena řadou aktů, a to návrhem rozhodnutí Rady, návrhem protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, žádostí o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6, druhý pododstavec, písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, článkem 81, čl. 90 odst. 8 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu, a doporučením Výboru pro zahraniční záležitosti.

Vzhledem ke všem těmto skutečnostem podporuji přístup Evropské unie založený na spolupráci.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro uzavření tohoto protokolu, což je plně opodstatněné vzhledem k nutnosti zahrnout Bulharskou republiku a Rumunsko jako smluvní strany do Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé, která byla uzavřena v Bruselu dne 24. listopadu 1997 a vstoupila v platnost dne 1. května 2002.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Vzhledem k návrhu rozhodnutí Rady (06903/2010), vzhledem k návrhu protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (09373/2008), vzhledem k žádosti o souhlas předložené Radou v souladu s článkem 217 a článkem 218 odst. 6, druhý pododstavec, písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0384/2010), vzhledem k článku 81, čl. 90 odst. 8 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu, vzhledem k doporučením Výboru pro zahraniční záležitosti (A7-0373/2010), se skupina Verts/ALE dohodla na tom, že Evropský parlament by měl vyjádřit svůj souhlas s uzavřením uvedeného protokolu.

Zpráva: Dieter-Lebrecht Koch (A7-0361/2010)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Jedná se o doporučení týkající se uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o některých aspektech leteckých služeb. Hlasovala jsem pro usnesení týkající se návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o některých aspektech leteckých služeb. V současné době má Společenství výlučnou pravomoc v otázce různých aspektů externího letectví. Rada proto zmocnila Komisi k zahájení jednání s třetími zeměmi s cílem nahradit některá ustanovení ve stávajících dvoustranných dohodách dohodami Společenství. Se Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií vyjednala Komise dohodu, která brání diskriminaci mezi leteckými přepravci EU, umožňuje zdanění leteckých pohonných hmot pro provoz na území Evropské unie a uvádí do souladu s právními předpisy Evropské unie zjevně antikonkurenční ustanovení dvoustranných dohod o hospodářské soutěži, tj. závazných obchodních dohod mezi leteckými společnostmi.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Převedení pravomocí členských států na Evropskou unii opravňuje k nahrazení dvoustranných dohod o leteckých službách novými, jejichž smluvní stranou je Evropská unie.

Usnesení, o kterém se hlasovalo, se týká právě těchto specifických otázek a jeho cílem je harmonizace aktuálně platných nástrojů mezinárodního práva a rovněž jejich přizpůsobení dodatečným požadavkům vyplývajícím z práva Evropské unie. Dané téma je vysoce odborné a zahrnuje nahrazení dříve platných dohod jinými a zároveň neobsahuje nic problematického ani žádné zásadní ideové změny. Skutečnost, že výbor hlasoval jednomyslně pro, tento výklad podporuje. Na plenárním zasedání bylo proto třeba už pouze ratifikovat dosaženou shodu. Hlasoval jsem pro.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva předložená panem Kochem navrhuje uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o některých aspektech leteckých služeb. Duch Evropské unie ve smlouvách má sjednotit postupy v celé Evropské unii. Proto nemá smysl, jak rozhodl Soudní dvůr Evropských společenství, aby mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie existovaly dvoustranné dohody o leteckých službách. Vítám proto přijetí této dohody, která posílí vazby územní soudržnosti v rámci Evropy a navodí soulad se soutěžním právem EU.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) V souvislosti se situací, s níž se v současné době potýká civilní letectví, se domníváme, že návrh této dohody vzbuzuje vážné pochybnosti o jejím rozsahu a možných důsledcích. V této oblasti, která je z hlediska ochrany národních zájmů z řady důvodů strategická, členské státy až dosud rozhodovaly svrchovaným způsobem o tom, jak by měly být organizovány smlouvy, které mají jasný dopad na letecké společnosti, a jaký by měl být jejich rozsah. Nicméně záměrem je, aby i zde napříště vládl trh. Zejména nemůžeme podceňovat skutečnost, že předpokládané vytvoření rovných podmínek pro různé evropské podniky by mohlo napomoci vzniku monopolu v tomto odvětví – k němuž již dochází – a mohlo by omezit schopnosti členských států bránit své vlajkové letecké společnosti.

Všudypřítomná a nedotknutelná „volná hospodářská soutěž“ je bráněna za každou cenu a opět je pilířem, který tuto iniciativu podepírá. Důsledky pro toto odvětví se podstatně neliší od situace v jiných odvětvích, v těchto případech to nakonec vždy skončí vznikem monopolu. Z uvedených důvodů jsme pro tuto zprávu nehlasovali.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože Společenství má výlučnou pravomoc, pokud jde o různé aspekty externího letectví, které byly tradičně upravovány dvoustrannými dohodami o leteckých službách mezi členskými státy a třetími zeměmi, a proto musí být některá ustanovení ve stávajících 47 dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie nahrazena dohodami Společenství. Abychom zabránili diskriminaci mezi leteckými dopravci EU, jsou tradiční doložky o určení týkající se leteckých dopravců členských států, které jsou smluvní stranou dvoustranné dohody, nahrazeny doložkou o určení zahrnující všechny dopravce EU. Ačkoliv tradiční dvoustranné dohody často udělují daňovou výjimku pro letecké pohonné hmoty obecně, směrnice Rady 2003/96/ES, která mění strukturu daňového rámce Společenství pro energetické výrobky a elektřinu, umožňuje takto zdanit letecký provoz na území Evropské unie. Kromě toho jsou zjevně antikonkurenční ustanovení ve dvoustranných dohodách (závazné obchodní dohody mezi leteckými společnostmi) uvedena do souladu se soutěžním právem EU.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Africké země, které se nacházejí v mimořádně nepříznivých zeměpisných a klimatických podmínkách, vyžadují zvláštní přístup. Ale lidé, kteří tam žijí, nepotřebují pouze potraviny a vodu, potřebují také vzdělání a chtějí důstojně pracovat a cestovat. Dohoda mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií, která nahrazuje některá ustanovení dřívějších dohod, značně zjednodušuje postupy v letecké dopravě a zajišťuje spravedlivější postavení smluvních stran dohody na trhu. Brání nekalým monopolním praktikám a usnadňuje cestování běžným občanům. Objevují se také nové možnosti pro turisty z celého světa a s tím spojený rozvoj tohoto odvětví hospodářství v Africe.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro doporučení uzavřít dohodu mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o některých aspektech leteckých služeb. Dohoda, která byla vyjednána Komisí, má nahradit některá ustanovení ve stávajících dvoustranných dohodách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie. Mezi nejdůležitějšími změnami v souvislosti s touto dohodou, o které jsme dnes hlasovali, je podle mého názoru třeba uvést ustanovení, která mají zabránit diskriminaci mezi leteckými dopravci Evropské unie. A právě s tímto cílem jsou tradiční doložky o určení týkající se leteckých dopravců členských států, které jsou smluvní stranou dvoustranné dohody, nahrazeny doložkou EU o určení týkající se všech dopravců EU.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro schválení této dohody. Dohoda je jednou z horizontálních dohod o leteckých službách, jejímž cílem je uvést stávající dvoustranné dohody o leteckých službách v soulad s právem Evropské unie. Je to výsledek rozhodnutí ESD z roku 2003, které poskytlo Společenství výlučnou pravomoc, pokud jde o různé aspekty externího letectví, které se tradičně řídily dvoustrannými dohodami o leteckých službách. Stejně jako u dalších horizontálních dohod o letectví stanoví tato dohoda doložku EU o určení, které umožňuje všem dopravcům EU využít právo na usazování, zabývá se otázkami bezpečnosti a zdaněním leteckých pohonných hmot a řeší případné rozpory s pravidly hospodářské soutěže v EU.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Nespokojená se zákulisním rozdělením afrických regionálních celků jako na jiných místech ve světě Evropská unie nyní zavádí svůj neoliberální diktát na africkém nebi. Pobídky stanovené Komisí to ani neskrývají.

Cožpak není cílem této dohody „zvýšit celkový objem letecké dopravy“? Ale jakákoli kontrola tohoto nárůstu dopravy zcela chybí!

Tato dohoda „nebrání členskému státu zavádět daně, odvody, cla a různé poplatky na pohonné hmoty“. Ekologická účinnost je však vzhledem k uloženým omezením nulová.

Tam, kde si vlastně členské státy dříve samy nezávisle organizovaly své dohody o přístupu s podniky, bude nyní rozhodovat pouze trh.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Je zřejmé, že 47 dvoustranných dohod mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie nestačí pokrýt různé aspekty leteckých služeb. Tato dohoda je proto vítána, neboť nahradí některá ustanovení ve stávajících dvoustranných dohodách dohodami Společenství. Je třeba zdůraznit, že dohoda klade zřetel na zamezení diskriminace mezi leteckými dopravci EU a na zdanění leteckých pohonných hmot v souladu se směrnicí o zdanění energetických produktů a elektřiny. Rovněž je třeba zdůraznit, že ustanovení obsažená v těchto dohodách jsou v souladu se soutěžním právem EU.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Tato dohoda má nahradit některá ustanovení ve stávajících 47 dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie (ZAHMU). Vskutku je na místě harmonizovat různá ustanovení stávajících dohod prostřednictvím horizontální dohody Společenství. Tato dohoda obnoví právní jistotu dvoustranných dohod o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy ZAHMU a členskými státy EU a také zajistí, aby členské státy EU, které nepodepsaly dvoustrannou dohodu s některým z členských států ZAHMU, nebyly poškozeny. Zabrání diskriminaci mezi dopravci, pokud jde o označení nebo zdanění leteckých pohonných hmot.

Antikonkurenční ustanovení dvoustranných dohod jsou uvedena do souladu se soutěžním právem EU. Dohoda upevní vztahy mezi Evropskou unií a Afrikou v oblasti letectví a posílí spolupráci mezi EU a ZAHMU v řadě důležitých aspektů, jako je bezpečnost a ochrana letecké dopravy.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Máme-li vytvořit jednotný základ pro lety do zemí mimo Evropskou unii, a následně zaručit právní jistotu, je nutno přezkoumat všechny dvoustranné dohody. Komise se zmocněním Rady vyjednala dohodu se Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií, která nahrazuje stávajících 47 dvoustranných dohod o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie. Hlasuji pro zprávu, protože obecně platná dohoda má v této souvislosti skutečně smysl.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Tato dohoda jednoduše nahrazuje 47 dvoustranných dohod uzavřených s různými členskými státy, a Evropská unie v důsledku toho získá větší pravomoci v oblasti zahraniční politiky. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o některých aspektech leteckých služeb. Vzhledem k tomu, že v současnosti má Evropská unie v této oblasti výlučnou pravomoc, Rada zmocnila Komisi, aby zahájila vyjednávání se třetími zeměmi s cílem nahradit tradiční dvoustranné dohody o leteckých službách mezi členskými státy a třetími zeměmi. Návrh dohody byl přezkoumán Výborem pro dopravu a cestovní ruch, který vydal příznivé stanovisko. Na základě toho bych chtěla kromě jiného zdůraznit, že byla zavedena doložka Společenství o určení, která má zabránit diskriminaci mezi leteckými dopravci EU a umožnit zdanění pohonných hmot pro letecký provoz na území Evropské unie. Chtěla bych zdůraznit tyto dva body v kladném stanovisku Výboru pro dopravu a cestovní ruch, neboť ty mě přiměly hlasovat ve prospěch této zprávy.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Evropská unie má výlučné pravomoci v oblasti externího letectví, které se tradičně řídilo dvoustrannými dohodami o leteckých službách uzavíranými mezi členskými státy a třetími zeměmi.

V červnu 2003 Komise zahájila jednání s třetími zeměmi s cílem nahradit některá ustanovení v dosavadních dvoustranných dohodách dohodami Evropské unie. Ty zahrnují dohodu, která nahrazuje 47 stávajících dvoustranných dohod o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy EU a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií. Tato dohoda se týká především doložky o určení, která nahrazuje dvoustrannou dohodu a zabraňuje diskriminaci mezi leteckými dopravci Evropské unie, dále zdanění leteckých pohonných hmot obecně na území Evropské unie a článku 6, který uvádí obchodní dohody mezi jednotlivými leteckými společnostmi do souladu se soutěžním právem EU.

Dohoda vyjednaná Komisí byla prozatímně schválena dne 30. listopadu 2009. S oporou v rozhodnutích Soudního dvora v otázce výlučné pravomoci Společenství musím říci, že se velmi přikláním k opětovnému projednání těchto dohod, neboť jednak odporují evropské svrchovanosti stále nabývající na významu, a jednak je tento návrh rozhodnutí v souladu se soutěžním a rozpočtovým právem EU.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro uzavření této dohody, která má v rámci výlučné pravomoci udělené Evropské unii pro různé aspekty externího letectví nahradit některá ustanovení ve 47 stávajících dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie, aby byla zajištěna jejich slučitelnost s právem Evropské unie.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Evropský soudní dvůr rozhodl, že Evropské společenství má výlučnou pravomoc, pokud jde o různé aspekty externího letectví, které byly tradičně upravovány dvoustrannými dohodami o leteckých službách mezi členskými státy a třetími zeměmi. V důsledku toho zmocnila Rada v červnu 2003 Komisi, aby zahájila jednání s třetími zeměmi s cílem nahradit některá ustanovení ve stávajících dvoustranných dohodách dohodami Společenství. Komise tak vyjednala dohodu se Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií, která nahrazuje některá ustanovení ve stávajících 47 dvoustranných dohodách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie.

Parlament je oprávněn udělit svůj souhlas k uzavření této dohody v souladu s článkem 81 jednacího řádu. Parlament přijme rozhodnutí na základě jednotného hlasování a k dohodě samotné není možno předložit žádné pozměňovací návrhy. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem zpravodaj navrhl, aby nejprve Výbor pro dopravu a cestovní ruch a poté Parlament jako celek vydal kladné stanovisko k uzavření této dohody. Skupina Verts/ALE tak učinila.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Výlučná pravomoc v otázce některých aspektů externího letectví zavedená rozhodnutím o otevřeném nebi z roku 2003 umožňuje Evropské komisi vyjednávat dohody s třetími zeměmi s cílem přizpůsobit evropský letecký trh pravidlům EU a zároveň zajistit jeho konkurenceschopnost a transparentnost. Vítám přijetí této dohody s členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie, neboť považuji za nezbytné, aby Evropská unie předložila politiku soudržnosti v odvětví externího letectví a postupně omezovala různá ustanovení stávajících dvoustranných dohod o leteckých službách mezi oběma stranami.

Z dohody bych zdůraznil doložku o nediskriminaci mezi leteckými dopravci EU, doložku o zdanění leteckých pohonných hmot na základě směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny a skutečnost, že ustanovení dvoustranných dohod jsou uvedena do souladu se soutěžním právem EU a kontrolována. Tato opatření umožní otevření trhů a následné vytvoření investičních příležitostí pro obě strany. Tyto dohody bude nutno chápat jako prostředky k posílení strategické spolupráce mezi oběma organizacemi.

Doporučení pro druhé čtení: Catherine Stihler (A7-0343/010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Souhlasím s tím, že je zapotřebí přijmout opatření týkající se stavebnictví, neboť toto odvětví je pro evropské hospodářství velmi důležité, jeho podíl na hrubém domácím produktu činí 10 % a je zastoupen téměř 65 000 malými a středními podniky s méně než 250 zaměstnanci. Tento návrh se zaměřuje za prvé na zajištění vysoké úrovně bezpečnosti stavebních výrobků, a za druhé na zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek pro pracovníky v odvětví. V současnosti je obchod na vnitřním trhu poškozován vnitrostátními technickými předpisy, které upravují volný oběh zboží a služeb v rámci odvětví, a proto je třeba přezkoumat směrnici 89/106/EHS o stavebních výrobcích.

Vzhledem k novým okolnostem kontroly trhu, včetně nového legislativního rámce, by se návrh na regulaci a harmonizaci podmínek mohl stát významným mezníkem na cestě k aktualizaci, zjednodušení a nahrazení směrnice.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Souhlasila jsem s tímto dokumentem, protože vzhledem k rozsahu uvádění stavebních výrobků na trh v EU a vzhledem k překážkám při obchodování v rámci odvětví stavebnictví je důležité podniknout okamžité kroky. Stavebnictví je jedním z největších průmyslových odvětví Evropy, které se podílí 10 % na tvorbě HDP a přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU, odpovídající regulace je proto nezbytná. Domnívám se, že tento návrh právní úpravy harmonizovaných podmínek pro uvádění stavebních výrobků na trh usnadní modernizaci, zjednodušení a nahrazení směrnice o stavebních výrobcích s ohledem na změnu podmínek týkajících se například dohledu nad trhem včetně nového legislativního rámce.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) I když se pracovní podmínky ve stavebnictví v posledních desetiletích zlepšily, Evropská unie si musí vytvořit prostředky, aby i nadále v této oblasti nastavovala vysokou laťku kvality. Proto jsem hlasovala pro toto nařízení, kterým se stanovují harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. K tomu, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků a jiných uživatelů stavebních výrobků, je nutné, aby nové právní předpisy o uvádění stavebních výrobků na trh zahrnovaly označování nebezpečných látek. Toto nařízení aktualizuje a nahrazuje současná pravidla za účelem snížení byrokracie a zvýšení transparentnosti, mimo jiné zejména prostřednictvím nových zjednodušených postupů pro hodnocení výkonu malých podniků.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu. Stavebnictví patří k největším průmyslovým odvětvím v Evropě, vytvářejícím 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu. V tomto odvětví je přímo zaměstnáno 12 milionů občanů EU a závisí na něm dalších 26 milionů pracovních míst v jiných odvětvích. Stavební průmysl byl těžce zasažen hospodářskou recesí, kdy v celé Evropě krachovaly podniky a pracovníci přicházeli o zdroj obživy. Ve stavebnictví v Evropské unii stále ještě existují překážky obchodu, protože členské státy dosud používají vnitrostátní technické předpisy, které brání volnému pohybu zboží a služeb ve stavebnictví. V této souvislosti je velmi potřebné přezkoumat směrnici o stavebních výrobcích, což by v tomto odvětví mělo pomoci odstranit obchodní překážky pro výrobce, a pomoci tak firmám udržet své podnikání a zachovat pracovní místa. Při odstraňování administrativních překážek je nutno zajistit nezávislost a transparentnost orgánů, které provádějí technické posouzení, proto podporuji návrh na stanovení norem pro transparentnost a zastoupení všech zúčastněných stran v technických výborech evropských orgánů pro standardizaci s cílem zabránit střetu zájmů.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Jak jsem již zdůraznil ve svém včerejším projevu, hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Musíme pokročit ve svém úsilí o harmonizaci světového trhu stavebních prací. Mám na mysli otázky týkající se nejen bezpečnosti pracovníků a jejich migrace, ale také bezpečnosti stavebních materiálů ve vztahu k našemu zdraví. Pokud jde o budoucí kontaktní místa stavebních výrobků, velmi bych si přál, aby poskytovaly nestranné informace, aby byly zřízeny a co nejdříve začaly fungovat v členských státech a aby získaly finanční podporu, a mohly tak být prospěšné občanům a příslušným podnikům. Doufám, že nové nařízení se projeví co nejdříve a že my běžní občané zaznamenáme, že jsme pokročili kupředu a že stavebnictví jako celek už není jedním z nejnebezpečnějších odvětví činnosti.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Označování a poskytování informací o nebezpečných látkách obsažených v nejrůznějších výrobcích, ať se jedná o chemické nebo stavební výrobky, je jedním z úspěchů Evropské unie.

Od té doby, co nařízení REACH vstoupilo v platnost, Evropská unie ukázala, jakou přidanou hodnotu přináší, pokud jde o bezpečnost a transparentnost nebezpečných látek. Ve Štrasburku jsme opět přijali nařízení, které harmonizuje podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, a dosáhli toho, že „prohlášení o vlastnostech“ jednotlivých výrobků obsahuje informace o nebezpečných látkách.

Zdraví a bezpečnost jsou priority a měli bychom ocenit skutečnost, že evropské normy umožňují tuto vysokou míru transparentnosti a bezpečnosti. Nicméně i když je náš trh nyní chráněný, je možno říci totéž o globalizovaném trhu, na němž se pohybujeme? Musíme nyní použít svého vlivu u našich partnerů mimo EU, kteří nemají stejnou úroveň norem.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) V otázce uvádění stavebních výrobků na trh v EU je vzhledem k rozsahu tohoto odvětví nezbytně nutné jednat. Stavebnictví je jedním z největších odvětví Evropy vytvářejícím 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu. Toto odvětví přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU a dalších 26 milionů pracovníků je na něm závislých. Stavební průmysl EU byl těžce zasažen hospodářskou recesí, kdy řada firem v EU zkrachovala a mnozí pracovníci ztratili zdroj obživy. To platí také pro Rumunsko, které se po hospodářském rozmachu stavebního trhu potýká se zoufalým nedostatkem zakázek. Podle odborníků v roce 2011 k žádnému oživení stavebního trhu nedojde. Ve skutečnosti dokonce předpokládají, že by mohl klesnout na dosud nejnižší úroveň ve srovnání s uplynulým desetiletím.

Za této situace je každé opatření, které je možno na podporu stavebnictví přijmout, vítaným oživením. Přezkoumání směrnice o stavebních výrobcích v této souvislosti by mělo odvětví pomoci při odstraňování obchodních překážek, kterým čelí výrobci, a umožnit tak podnikům další fungování a udržení pracovních míst.

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Stavebnictví představuje z hlediska tvorby HDP 10 % ekonomického výkonu Evropské unie. Trh se stavebnictvím stále ještě vykazuje celou řadu překážek, které brání plnému rozvoji jednotného trhu. Cílem předloženého nařízení je novelizovat stávající směrnici a dosáhnout tak zjednodušení v podmínkách uvádění stavebních výrobků na trh. Jde především o oblast dozoru nad trhem a o společný rámec pro uvádění stavebních výrobků na trh. Cílem novelizace směrnice je v době hospodářského poklesu pomoci odvětví stavebnictví při odstraňování obchodních překážek, čímž dojde k zachování pracovních míst a udržení celé řady stavebních podniků, které by jinak ekonomicky hospodářský pokles nevydržely. Rada ve svém postoji v prvním čtení vypustila pozměňovací návrhy Parlamentu, které směřovaly k povinnosti uvádět nebezpečné látky obsažené ve stavebních výrobcích (např. azbest). Toto považuji za velmi nebezpečné, a proto také podporuji předloženou zprávu, neboť znovu předkládá povinnost stavebních firem uvádět nebezpečné látky obsažené ve stavebních výrobcích. Je třeba chránit zdraví občanů. V neposlední řadě oceňuji snahu, aby členské státy zajistily nezávislost zástupců ve Stálém výboru pro stavebnictví, který posuzuje a ověřuje stálost vlastností stavebních výrobků. Zpráva dále mimo jiné obsahuje pozměňovací návrhy zvyšující bezpečnost a ochranu zdraví nejen zaměstnanců ve stavebnictví, ale i uživatelů staveb samotných. Nejen z výše uvedených důvodů jsem se rozhodla zprávu podpořit.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh nařízení, neboť stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a má za cíl aktualizovat, zjednodušit a nahradit směrnici o stavebních výrobcích vzhledem ke změněné situaci, zejména pokud jde o dohled nad trhy včetně nového legislativního rámce. Vzhledem k velikosti stavebního odvětví je nezbytně nutné přijmout opatření pro uvádění stavebních výrobků na trh v EU. Rovněž uznávám, že je třeba zavést vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků v tomto odvětví. Tento návrh odstraní obchodní překážky pro výrobce a také pomůže podnikům dál pokračovat v činnosti a přispět k udržení pracovních míst.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Nařízení o harmonizaci uvádění stavebních výrobků na trh představuje krok vpřed směrem k lepšímu fungování vnitřního trhu v této oblasti a k volnému pohybu stavebních výrobků. Důležité také je, že uplatňování nařízení pomůže udržet co nejnižší výskyt případů nechtěného nesouladu stavebních výrobků s jejich prohlášením o vlastnostech, což sníží materiální ztráty na minimum. Je nutno zabránit riziku nesouladu, aby na trh nebyly uvedeny výrobky určené k prodeji, které nesplňují požadavky tohoto nařízení, což zaručí, že stavební výrobky budou řádně plnit svou funkci a budou dodrženy základní požadavky platné pro stavební práce.

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Návrh doporučení o stanovení harmonizovaných podmínek pro uvádění stavebních výrobků na trh požaduje nejvyšší možnou míru ochrany pracovníků i osob, které stavby využívají. Souhlasím s postojem navrhovatelky, že je bezpodmínečně nutné moci vysledovat možné nebezpečné látky ve stavebních výrobcích, a podporuji pozměňovací návrhy o nutnosti uvádět na stavebních výrobcích údaje o nebezpečných látkách. Nechápu postoj Rady, která toto z původního návrhu zcela vypustila. Pro lepší informovanost o nových i stávajících stavebních výrobcích by měla být zřízena tzv. kontaktní místa, která musí být nestranná, tzn. personálně i finančně nezávislá na orgánech zapojených do procesu získávání označení CE. Výjimek z nutnosti nést označení CE předložila Rada příliš mnoho, tyto výjimky je nezbytné revidovat a maximálně omezit, jinak by celý systém označování CE ztrácel na významu. Návrh nařízení v upravené podobě podporuji a budu pro jeho přijetí hlasovat.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože hájí potřebné odstranění překážek, které ovlivňují obchod ve stavebním průmyslu. Současná hospodářská recese toto odvětví vážným způsobem poškodila. Navrhované nařízení, které nahradí dosavadní směrnici, pomůže tuto situaci zvrátit. Odstraňování obchodních překážek pro výrobce za prvé pomůže podnikům dál pokračovat v činnosti, a za druhé pomůže pracovníkům udržet si pracovní místo.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Podle údajů uvedených ve zprávě, cituji: „stavebnictví [je] jedno z největších průmyslových odvětví, které tvoří 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu. Stavebnictví zaměstnává přímo 12 milionů občanů EU a dalších 26 milionů pracovníků na něm závisí nepřímo. Kromě toho tvoří 92 % výrobců stavebních materiálů, což je 65 000 podniků, malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci.“ Tato čísla dávají pravdivou představu o významu stavebnictví pro evropské hospodářství. Právě proto je nutno mít společná pravidla, jimiž se toto odvětví řídí a která umožňují řádné fungování vnitřního trhu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh nařízení má za cíl harmonizovat uvádění stavebních výrobků na trh, aktualizovat a zjednodušit stávající směrnici a zároveň zohlednit nový legislativní rámec (nařízení č. 765/2008/ES a rozhodnutí 768/2008/ES). Zaměřuje se na různé aspekty, jako je prohlášení o vlastnostech a označení CE, přeprava nebezpečných látek, národní kontaktní místa pro získávání informací o stavebních výrobcích, nezávislost a transparentnost všech subjektů zapojených do této oblasti, recyklace stavebních výrobků, větší důraz na otázky ochrany zdraví a bezpečnosti práce, zlepšení elektronické komunikace a zavádění nových metod informačních technologií. Hlasoval jsem pro toto nařízení, které bezesporu zvýší bezpečnost při přepravě těchto výrobků, ochrání zdraví a zlepší bezpečnostní podmínky všech pracovníků v tomto odvětví. Přispěje zároveň k odstranění praktik, byť postupnému, které poškozují životní prostředí.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) I přes některé kladné aspekty ve druhém čtení této zprávy a v konečném znění dohody s Radou nesmíme zapomínat, že důraz je kladen na zásadu upevnění jednotného trhu.

V této souvislosti jde o přijetí nařízení, jehož cílem je vytvořit harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. To znamená, že jsou stanovena pravidla, která musí členské státy dodržovat, aby se jejich výrobky dostaly na trh v Evropské unii.

Domnívám se, že na některých věcech se všichni shodneme, zejména v otázce ochrany zdraví a bezpečnosti, a nejen pokud jde o pracovníky, ale také v souvislosti s používáním výrobku v průběhu jeho životního cyklu, a to hlavně v případě nebezpečných látek.

Nemůžeme nicméně souhlasit s rozhodnutími, která by nakonec mohla vést k ohrožení výroby těchto produktů v zemích se slabší ekonomikou nebo k problémům malých a středních podniků, které se obtížně přizpůsobují, pokud jim není předem poskytnuta určitá podpora a pokud jsou hájeny pouze zájmy evropských ekonomických skupin, které ve skutečnosti usilují o ovládnutí trhu.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Tento krok k liberalizaci stavebních výrobků ve stavebnictví představuje jeden z požadavků na větší citlivost ze strany malých a středních podniků. Vzhledem k celkovému významu stavebnictví ve všech členských státech mám za to, že další liberalizace je nezbytným krokem kupředu. Oceňuji především zrušení některých byrokratických omezení a nezbytné dohledání výrobků obsahujících látky, které mohou být pro člověka škodlivé. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl podpořit doporučení paní Stihlerové.

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně. – (PL) Fungování vnitřního trhu je stále omezováno četnými překážkami. S radostí proto vítám přijetí nařízení o harmonizovaných podmínkách pro uvádění stavebních výrobků na trh. Nařízení by mělo usnadnit pohyb stavebního zboží mezi členskými státy.

Nařízení rovněž zavádí důležitá pravidla, která firmám usnadňují podnikání. Za prvé požaduje, aby členské státy zřídily kontaktní místa, kde podniky získají informace o stavebních výrobcích. K dispozici budou také informace o předpisech, které pomohou i těm nejmenším podnikům splnit nové požadavky související s přípravou vlastností uživatele a s označením CE. Nicméně bychom neměli zapomínat, že nařízení obsahuje řadu nových požadavků týkajících se označení známkou CE a přípravy prohlášení o vlastnostech uživatele, které musí obsahovat také informace o nebezpečných látkách obsažených ve stavebních výrobcích.

Doufám, že Evropská komise i členské státy vynaloží veškeré úsilí, aby výrobci obdrželi informace o nových předpisech co nejdříve, a mohli se tak co nejdříve začít připravovat na ustanovení nového nařízení a přizpůsobovat se jim.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s tímto návrhem, protože stavebnictví je jedním z největších průmyslových odvětví Evropy, které vytváří 10 % HDP, přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU a dalších 26 milionů pracovníků je na něm závislých. Kromě toho přibližně 92 % podniků vyrábějících stavební materiály jsou malé a střední podniky (SME). Vzhledem k tomu, že SME jsou páteří našeho hospodářství, je nutné, aby tento návrh uznával jejich úlohu a potřeby. V této souvislosti je velmi zapotřebí přezkoumat směrnici o stavebních výrobcích (89/106/EHS), což by v tomto odvětví mělo pomoci odstranit obchodní překážky pro výrobce, a pomoci tak firmám udržet si své podnikání a zachovat pracovní místa. Návrh nařízení o harmonizovaných podmínkách uvádění stavebních výrobků na trh (KOM(2008)311) má za cíl aktualizovat, zjednodušit a nahradit směrnici o stavebních výrobcích vzhledem ke změněné situaci. Jsem rád, že se upozornilo na nebezpečné látky v těchto výrobcích, velmi důležité je umět tyto nebezpečné látky ve výrobcích zpětně vysledovat. Kdybychom věděli, kde v budově se nachází azbest, dělníci pracující na stavbě budov, stejně jako jejich obyvatelé, by netrpěli chorobami jako je mezoteliom. Opětné předložení pozměňovacích návrhů (pozměňovací návrhy 7, 17, 49) týkající se nebezpečných látek je důležité pro budoucí zdraví, bezpečnost a transparentnost.

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. – (FI) Je nejvyšší čas obnovit a nahradit směrnici o stavebních výrobcích lépe fungujícím nařízením, které by nám umožnilo zajistit volný pohyb stavebních výrobků na vnitřním trhu. Komise správně zaměřuje svou iniciativu na usnadnění praktického provádění stávající směrnice a dosažení větší účinnosti tohoto procesu. Stavební výrobky se zřetelně odlišují od jiných výrobků, jejichž pohyb na vnitřním trhu je řízen směrnicemi. Zatímco požadavky na bezpečnost výrobků jsou obecně upraveny prostřednictvím směrnic, stavební výrobky jsou meziprodukty určené pro stavební projekty a díky této zvláštní povaze se cílů směrnice o stavebních výrobcích dosáhne stanovením harmonizovaných přístupů, které zajistí přesnost a spolehlivost prohlášení o vlastnostech výrobků. V tomto ohledu přinese nové nařízení výrazné zlepšení.

Důležité také je, abychom si uvědomili, jaké různé okolnosti v Evropě převládají, a zajistili přežití mikropodniků působících v určitém místě. Členské státy přirozeně stanovují na stavební práce rozdílné požadavky s ohledem na klimatické podmínky. Nicméně je důležité zaměřit se na nesmyslné zkušební požadavky a zrušit je, abychom snížili administrativní zátěž. Domnívám se, že toto nařízení zlepší fungování vnitřního trhu i proces standardizace pro stavební výrobky v Evropě. Z tohoto důvodu jsem hlasovala ve prospěch uvedeného nařízení.

  Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Podporuji tento nový přístup, kdy není cílem právní úpravy vymezování bezpečnosti výrobků, ale vytvoření transparentního prostředí, v němž budou podávány spolehlivé informace o vlastnostech výrobků. Oceňuji také skutečnost, že Evropský parlament se rozhodl preferovat elektronickou podobu dokumentů, konkrétně se jedná o prohlášení o vlastnostech připojovaná k výrobkům uváděným na trh. Ve věci pozměňovacího návrhu č. 45 týkajícího se článku 17 mám však určité pochybnosti o legislativní systematičnosti. Sice podporuji navržený princip spravedlivého a vyváženého zastoupení různých druhů zúčastněných stran v procesu vytváření harmonizovaných norem, avšak jsem toho názoru, že tato problematika by měla být řešena komplexně v rámci revize systému evropské standardizace, a nikoliv nesystémově v jednotlivých právních aktech. Takto zvolený postup dle mého povede k nepřehlednosti právního řádu.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Podpořil jsem zprávu paní Stihlerové s ohledem na přijetí nařízení, které stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, protože stavebnictví považuji za velmi důležité pro evropské hospodářství. V této souvislosti je dosažení vysoké úrovně harmonizace předpisů pro stavební výrobky cílem, který si Evropa musí vytknout a co nejdříve ho dosáhnout. V dnešní době, kdy potřebujeme povzbudit hospodářský růst, nemůžeme opomíjet strategickou úlohu tohoto odvětví. Cílem návrhu je zajistit přesné a spolehlivé informace o vlastnostech stavebních výrobků, abychom se mohli spolehnout na bezpečnost budov postavených z materiálů, které nemají negativní vliv na lidské zdraví. Kromě toho považuji kroky přijaté v oblasti bezpečnosti práce pro ochranu milionů evropských občanů pracujících v tomto odvětví za zásadní, zaručují jim odpovídající úroveň ochrany.

  David Martin (S&D), písemně. – Chci blahopřát své skotské kolegyni Catherine Stihlerové k její dobré práci na tomto vysoce odborném tématu. Hlasoval jsem pro zprávu, která by měla zaručit větší transparentnost pro orgány vytvářejících normy ve stavebnictví, která klade důraz na recyklaci a nabízí malým a středním podnikům snadnější cestu na jednotný trh pomocí zjednodušených postupů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Skutečnost, že stavebnictví se velkou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie, což podle zpravodaje představuje asi 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu, opravňuje k harmonizaci podmínek, které zde byly přijaty. Nedávný hospodářský propad způsobil tomuto odvětví závažné problémy, kdy docházelo k bankrotu podniků a mizela pracovní místa. Proto každé opatření přijaté na pomoc tomuto odvětví má mimořádný význam. Přezkoumání směrnice o stavebních výrobcích (89/106/EHS) je v této souvislosti velmi potřebnou vzpruhou, která by měla tomuto odvětví pomoci, a to zejména odstraněním obchodních překážek pro výrobce na jedné straně, a pomocí firmám udržet se a zachovat pracovní místa na straně druhé.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Stavebnictví je vůbec jedním z nejvýznamnějších ekonomických činitelů v celé Evropě. Toto odvětví však bylo tvrdě zasaženo krizí. Silně utrpěly zejména malé a střední podniky, které často fungují jako dodavatelé, a mnohé musely dokonce ukončit činnost. Máme-li zajistit přežití podniků, a tudíž zachování pracovních míst, je třeba odstranit obchodní překážky. Tak mohou být vytvořeny spravedlivější podmínky, které přinesou prospěch všem zúčastněným. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti těmto návrhům předloženým příslušným výborem ve druhém čtení.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Stavebnictví je jedním z klíčových odvětví v Evropě, a to z hlediska zaměstnanosti i z hlediska rozvoje našich malých a středních podniků.

Je proto nezbytné podporovat nařízení, které stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a zajišťuje bezpečnost použitých materiálů a ochranu zdraví pracovníků. I nadále zaznamenáváme případy fyzického zranění a poškození zdraví, a to u těch občanů, kteří přicházejí denně do styku s nebezpečnými látkami, jako je azbest používaný při stavbě městských budov.

Podporuji proto zprávu paní Stihlerové, která byla dnes ve druhém čtení přijata, neboť zdůrazňuje důležitost zavedení společných pravidel pro označování použitých látek a výrobků v globalizovaném světě, aby byla zaručena bezpečnost a spolehlivost a současně sníženy náklady výrobců, především s ohledem na malé a střední podniky.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Zpráva ve svých harmonizačních opatřeních zachází příliš daleko. Stavebnictví je citlivá oblast, která má klíčový význam pro rozvoj infrastruktury, a tedy i pro jednotlivé členské státy z hlediska umístění firem. Pracovní, sociální a ekologické normy pro ochranu lidí a životního prostředí jsou v tomto odvětví často důležité. Každý členský stát by měl v tomto smyslu do značné míry rozhodovat sám za sebe. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Návrh nařízení Parlamentu a Rady stanovující harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh je zaměřen na zajištění volného pohybu stavebních výrobků na vnitřním trhu. Hlasoval jsem pro návrh nařízení právě proto, že zaručuje jasné a spolehlivé informace pomocí označení CE na stavebních produktech uváděných na trh a představuje další krok k volnému konkurenčnímu trhu, který je schopen ochránit malé a středně velké podniky. Vzhledem k tomu, že stavební výrobky jsou meziprodukty pro konečnou stavbu, harmonizace nových evropských pravidel zajišťuje bezpečnost a kvalitu této stavby, poskytuje rovné podmínky všem stavebním firmám, zlepšuje kontroly materiálů, které jsou již na trhu, a konečně vede k větší transparentnosti při obchodování se stavebními výrobky.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť považuji za nutné omezit překážky, které brání plynulejšímu obchodování ve stavebním průmyslu. Stavebnictví bylo zvlášť silně postiženo současnou hospodářskou situací a navrhované nařízení má podpořit volný, účelný a transparentní pohyb zboží a služeb v rámci stavebního průmyslu. Odstranění překážek pro přeshraniční činnost a zrušení vnitrostátních administrativních a technických omezení představuje ve stavebnictví klíčovou otázku. Ve skutečnosti se v odvětví stavebnictví členské státy skrývají za vnitrostátní technické normy s úmyslem blokovat volný oběh zboží a služeb. Vzhledem k tomu, že odvětví stavebnictví se podílí 10 % na tvorbě hrubého domácího produktu v EU a aktuálně prochází obdobím vážné útlumu, jsou vítána všechna opatření přijímaná s cílem pomoci povzbudit stavební výrobu, dostanou proto můj hlas. Tato opatření vlastně umožní fungování podniků a zachování pracovních míst.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) V odvětví stavebnictví existuje v celé Evropské unii stále ještě velmi mnoho obchodních překážek, jimiž členské státy odůvodňují zavedení technických pravidel omezujících volný pohyb zboží a služeb.

Toto rychle rostoucí odvětví vytváří 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu. Poskytuje pracovní místa pro 12 milionů občanů EU, v 92 % se jedná o malé a střední podniky – páteř našeho hospodářství.

Proto považuji za nezbytné zavést opatření pro harmonizaci trhu s těmito výrobky, stejně jako zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků v tomto odvětví. Vzhledem k hospodářské recesi, která v tomto odvětví způsobila závažné problémy včetně bankrotů firem, potřebujeme liberální opatření, která zajistí ekonomické přežití firem a zachová pracovní místa.

Tento návrh nařízení má za cíl aktualizovat, zjednodušit a nahradit směrnici o stavebních výrobcích vzhledem ke změněné situaci týkající se např. dohledu nad trhem. Jeho cílem je také poskytnout větší ochranu, pokud jde o označení CE, nebezpečné látky, národní kontaktní místa pro stavební výrobky, nezávislost a transparentnost, ochranu zdraví a bezpečnost práce a elektronickou komunikaci.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) V otázce uvádění stavebních výrobků na trh EU je vzhledem k rozsahu tohoto odvětví nezbytně nutné jednat. Podle Evropského výboru pro standardizaci je stavebnictví jedním z největších odvětví Evropy, které vytváří 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu. Toto odvětví přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU a dalších 26 milionů pracovníků je na něm závislých. Kromě toho přibližně 92 % výrobců stavebních materiálů, celkem 65 000 podniků, představují malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou páteří našeho hospodářství, tento návrh vyzývá k uznání jejich úlohy a potřeb a rovněž k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti pro ty, kdo v tomto odvětví pracují. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť návrh přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví, a to zjednodušením stávajících právních předpisů, zvýšením transparentnosti a snížením administrativního zatížení, které musí podniky nést, a rovněž k podpoře zájmu Rumunska na zavádění povinného hodnocení vlastností výrobků, na které se vztahují harmonizované normy, na vydávání prohlášení o vlastnostech a připojení označení CE.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k významu, které má stavebnictví pro evropské hospodářství, je nutné odstranit technické překážky bránící obchodu se stavebními výrobky v zájmu zlepšení jejich volného pohybu na vnitřním trhu. Důležité proto je podpořit zavedení harmonizovaných technických norem, které vzhledem k nezbytnému důrazu na ochranu zdraví a bezpečnost práce také umožňují upevnit jednotný trh.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Dnes jsme hlasovali v plénu o doporučení k otázce harmonizovaných podmínek pro uvádění stavebních výrobků na trh.

Vzhledem k důležitosti tohoto odvětví je nezbytné vypracovat opatření pro uvádění stavebních výrobků na trh v rámci Evropské unie. Podle Evropského výboru pro standardizaci (CEN) je stavebnictví jedním z největších průmyslových odvětví Evropy, které vytváří 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu.

Tento návrh nařízení stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, a to zavedením společných pravidel pro označování zaměřených na posílení záruk, které se týkají bezpečnosti a spolehlivosti výrobků, a současně snížením nákladů výrobců, s důrazem zejména na malé a střední podniky.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Toto nařízení se dostává do Parlamentu ke druhému čtení se zřetelem na jeho konečné přijetí. První čtení v Parlamentu proběhlo v předcházejícím funkčním období. Rada přijala svůj postoj v roce 2010 a následovala intenzivní neformální trojstranná jednání během belgického předsednictví s cílem dosáhnout kompromisního řešení. Toto nařízení je velice odborně zaměřené, ale politicky je pro Zelené vysoce důležité, protože jeho hlavním cílem je harmonizace požadavků na uvádění stavebních výrobků na trh.

Skupina Verts/ALE se soustředí hlavně na to, aby se mimo jiné ujistila, že a) postupy jsou transparentní (na orgány pro standardizaci nemohou mít monopol zejména zástupci velkých průmyslových odvětví a je třeba přihlížet k obavám malých a středních podniků a dalších zúčastněných stran; b) požadavky a postupy v souvislosti se stavbami podporují novátorské a ekologičtější modely, c) zvláštní postupy pro mikropodniky dokážou zabránit obcházení požadavků a postupů v rámci tohoto odvětví.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení, neboť se domnívám, že ve stavebnictví v rámci Evropy stále ještě existuje příliš mnoho „překážek“, které brání obchodu. Přezkoumání této směrnice by mělo pomoci obchodní překážky odstranit, a ochránit tak pracovní místa ve stavebních firmách, kde se stále ještě projevuje dopad světové hospodářské krize. Existují plány na zavedení nových speciálních opatření, která mají ověřit, zda jsou stavební výrobky recyklovány, a podpořit jejich opětovné použití jako způsob plnění cílů EU v souvislosti se změnou klimatu.

Jsou zapotřebí také nová opatření na ochranu zdraví a zajištění bezpečnosti pracovníků v tomto odvětví, kde bohužel stále zaznamenáváme vysoký počet úmrtí v souvislosti s pracovní činností. A nakonec je zde požadavek na postupné nahrazení papírových dokumentů elektronickou verzí, což má vést k ještě větší harmonizaci trhu stavebních výrobků.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) I přesto, že zavedené nařízení obsahuje některá nepřijatelná obecná prohlášení, zejména pokud jde o zcela volný pohyb služeb v odvětví stavebnictví – která nemůžeme podpořit, protože zde bude hrozit riziko nekalé soutěže, dokud nebudou harmonizovány náklady na pracovní sílu mezi jednotlivými členskými státy – budeme hlasovat pro.

Vede nás k tomu skutečnost, že nařízení se zabývá výhradně právními předpisy o uvádění produktů na trh pro odvětví stavebnictví, které v tomto období hospodářské recese pocítilo důsledky v podobě uzavření mnoha firem a ztráty pracovních míst. Návrh stanoví harmonizaci a označování výrobků s obsahem nebezpečných látek a také zjednodušuje, aktualizuje a nahrazuje dosavadní pravidla s cílem odstranit některé regulační překážky ve prospěch pracujících a ve prospěch malých a středních podniků.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Mám velkou radost, že zprávu týkající se stavebnictví, pro kterou jsem byla zpravodajkou, moji kolegové podpořili a odhlasovali její převedení do legislativní podoby. Výsledkem zprávy bude uvádění nebezpečných látek na štítcích stavebních výrobků a vypracování dalších studií, jimiž na toto téma Komise naváže. Zpráva obsahuje také ustanovení, které usnadní malým a středním podnikům umístění jejich výrobků na vnitřním trhu. Pozornost byla věnována potřebě větší transparentnosti při schvalování výrobků s označením CE a já se těším na opatření, která budou zavedena v červenci 2013.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro návrh nařízení, které stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se ruší směrnice Rady 89/106/EHS. Stavebnictví je v Evropě velké průmyslové odvětí, které přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU a dalších 26 milionů pracovníků je na něm závislých. Stavebnictví EU tvrdě zasáhla hospodářská recese a mnoho pracovníků přišlo o místo. To vedlo v letech 2008 a 2009 k poklesu stavební činnosti až o 14,2 %. Přezkum směrnice o stavebních výrobcích (89/106/EHS) v této souvislosti nabízí opatření na podporu stavebnictví odstraněním obchodních překážek, kterým čelí výrobci, což podnikům umožní dál fungovat a udržet pracovní místa. Stavby jako celek i jejich jednotlivé části musí splňovat zamýšlený účel, zejména s ohledem na zdraví a bezpečnosti osob zapojených v průběhu životního cyklu budov. Stavby musí být také energeticky úsporné a po celou dobu své životnosti musí využívat co nejméně energie, což znamená nižší náklady pro uživatele.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Domnívám se, že stavebnictví široce odráží hospodářskou situaci. Ve druhém čtvrtletí roku 2010 litevská stavební výroba zaznamenala pokles až o 42,9 %, jeden z nejstrmějších propadů v Evropě. Od té doby se situace mírně zlepšila, ale nedělejme si iluze – litevský stavební průmysl bude na zotavení potřebovat dlouhou dobu. Proto je poněkud předčasné hovořit o trvalém oživení. Stále ještě je prostor pro zlepšení. Například stavebnictví u nás doma by se zotavilo rychleji, kdyby se zlepšilo čerpání pomoci z Evropské unie. Stavebnictví je jedním z největších odvětví litevského a evropského průmyslu. Ve stavebnictví je přímo zaměstnáno 12 milionů obyvatel EU a 26 milionů pracovníků je na něm závislých. Stavební průmysl je pro Litvu velmi důležitý, protože vytváří velké množství pracovních míst, posiluje domácí poptávku a přináší peníze do rozpočtu. Toto odvětví je důležité také pro malé a střední podniky, základní kámen našeho hospodářství. Přibližně 92 % podniků, které vyrábějí stavební materiály, představují malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci. Souhlasím také s návrhem zpravodajky používat elektronickou komunikaci a metody informačních technologií v zájmu zlepšení jednotného trhu stavebních výrobků. To je důležité, neboť tak hledíme do budoucna.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Stavební průmysl má v Evropské unii klíčový význam v nejrůznějších oblastech, počínaje jeho významným přínosem pro hospodářství až po bezpečnost občanů EU v domovech a na pracovištích. Můj hlas pro nařízení o stavebních výrobcích odráží potřebu modernizované, bezpečné a transparentní směrnice o stavebních výrobcích. Návrh vyzývá k lepšímu zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti práce v rámci celého odvětví a k jasným prohlášením o nebezpečných látkách. Kromě toho ustanovení o známce důvěry CE na výrobcích poskytne těm, kdo řídí své vlastní projekty, jistotu, že materiály, které používají, jsou bezpečné. Evropské hospodářství se z velké části opírá o odvětví stavebnictví, které tvoří 10 % HDP EU a přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU. Většina z nich jsou zaměstnanci malých a středních podniků, které tvoří velmi důležitou součást evropského hospodářství. Stavebnictví však zůstává jedním z nejnebezpečnějších oblastí pracovní činnosti. Podporuji proto toto nařízení, které má zvýšit bezpečnost evropských občanů na pracovištích a doma, ať už své projekty provádějí svépomocí nebo profesionálně.

Zpráva: Michèle Striffler (A7-0375/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, usilující o zvýšení účinnosti humanitární pomoci EU. Evropský konsensus o humanitární pomoci je významným krokem vpřed. Revize akčního plánu však musí být ucelenější a musí vycházet z měřitelnějších cílů a spolehlivějších ukazatelů. Jedině tak budeme schopni poskytovat pomoc účinnějším způsobem. Vzhledem k navýšení počtu a intenzity přírodních katastrof způsobených klimatickými změnami souhlasím s předloženým stanoviskem, že je důležité poskytovat nejen jednorázovou pomoc, ale také podporovat kapacity místních komunit v oblasti přípravy na katastrofy: akční plán z Hyogo je třeba posílit.

Zároveň je třeba zaměřit úsilí na problémy v oblasti lidských práv zapříčiněné vnitřními konflikty a složitými krizemi a zlepšit dotčeným subjektům možnosti přístupu k obyvatelstvu; to bude možné jedině tehdy, budeme-li jasně rozlišovat mezi vojenskými, politickými a humanitárními rolemi. Rovněž souhlasím s účinným rozvojem schopnosti rychlého zásahu na evropské úrovni.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto dokumentu, neboť je zásadní pro účinnější poskytování humanitární pomoci. Evropský konsensus o humanitární pomoci je prvním společným dokumentem týkající se politiky humanitární pomoci od roku 1996, kdy bylo přijato nařízení o humanitární pomoci. Humanitární konsensus je základním nástrojem, který si uchovává svůj význam především v humanitárním prostředí, kde dochází k neustálým změnám, jako je například vysoká četnost přírodních katastrof a ozbrojených konfliktů, které vedou k masovým přesunům obyvatel, atd. Doufám, že Evropský konsensus o humanitární pomoci se stane významným krokem k dosažení co nejúčinnější činnosti EU na poli humanitární pomoci a přispěje k prosazování humanitárních zásad a mezinárodního humanitárního práva, ke koordinaci a soudržnosti poskytování humanitární pomoci EU, k objasnění využívání vojenských prostředků a schopností a civilní ochrany, ke snižování rizika katastrof a k posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Tato zpráva zavazuje Evropskou unii k úzké spolupráci a ke sdílení společné vize humanitární pomoci. Domnívám se, že intenzita přírodních katastrof, jejichž příčinou jsou především dopady změn klimatu, je způsobena lidskou činností. Rovněž vyzývám členské státy, aby se zapojily do uvádění Evropského konsensu o humanitární pomoci do praxe. Podporuji kroky prosazované v této oblasti: prosazování humanitárních zásad a mezinárodního humanitárního práva; zlepšení týkající se koordinace a soudržnosti poskytování humanitární pomoci EU; objasnění využívání vojenských prostředků a schopností a civilní ochrany v souladu s humanitárním konsensem a s pokyny OSN; snižování rizika katastrof a posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem. Proto jsem hlasovala pro přijetí této zprávy.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Evropská unie je celosvětovým hráčem. Právě s tímto hlubokým přesvědčením posílili autoři Lisabonské smlouvy ambice Evropy na mezinárodním poli. Humanitární rozměr zaujímá v tomto rozsáhlém projektu důležité místo. Unie je už nyní největším světovým dárcem, poskytujícím 40 % veškeré podpory. Toto společné prohlášení „je založeno na společných zásadách a přístupech, jejichž cílem je podporovat soustředěnou a koordinovanou činnost jak v rámci EU, tak společně s dalšími aktéry, díky níž bude možné zlepšit společnou reakci na humanitární krize“. Proto jsem hlasovala pro přijetí tohoto rozhodnutí, které připomíná, že humanitární pomoc musí být poskytována přiměřeným a účinným způsobem; zdůrazňuje význam koordinace; zdůrazňuje druhotnou povahu pomoci poskytované prostřednictvím kapacit vojenské a civilní ochrany a zásadní význam snížení rizik způsobených přírodními katastrofami; a konečně vyzývá Unii k posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci, poskytuje více než 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci. Na celém světě dochází k výraznému nárůstu přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, což je především způsobeno dopady změn klimatu. V uplynulých letech došlo v humanitárním prostředí k výrazným, proto je potřeba zlepšit schopnost reagovat na katastrofy na evropské úrovni. Jsem přesvědčen, že Evropská unie musí posílit snahy v oblasti snižování rizika katastrof a poskytovat – kromě jednorázové pomoci – podporu kapacitám místních komunit v oblasti přípravy na katastrofy. Je znepokojující, že porušování mezinárodního humanitárního práva je stále častější a že se situace v této oblasti prudce zhoršuje. Souhlasím s tím, že Evropská unie musí přikročit ke zlepšení koordinace humanitární pomoci a zabránit jakémukoli jejímu zneužívání.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) V roce 2010 došlo k řadě humanitárních krizí: Haiti, Pákistán, a tak bych mohl pokračovat. Tragédie, které zasahují některé obyvatele – často právě ty nejvíce znevýhodněné – vyžadují rychlou a účinnou reakci jak ze strany mezinárodních organizací, tak ze strany Evropské unie, která je v oblasti rozvojové pomoci a řízení krizí významným hráčem.

Proto jsme dnes, v úterý 18. ledna, přijali zprávu paní Strifflerové s cílem navýšit financování humanitární pomoci. Pro případ všech těchto krizí bychom měli rovněž vytvořit jednotku rychlé reakce. Evropská komise tuto myšlenku přijímá a měla by předložit návrh ohledně optimalizace stávajícího systému civilní ochrany.

Budeme samozřejmě muset využívat zdroje, které jsou již nyní ve členských státech dostupné, ale zároveň budeme muset své síly mnohem účinněji a praktičtěji koordinovat. Pomalé reakce, zdvojování pomoci a nedůslednost jsou jen některé z věcí, které potřebujeme omezit. Existuje zde velký prostor pro zlepšení a rozhodnutí přijaté tímto Parlamentem by v tomto směru mělo přinést první odpovědi.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy Parlamentu o provádění Evropského konsensu o humanitární pomoci: hodnocení akčního plánu v polovině období a další postup. Evropský konsensus o humanitární pomoci zavazuje Unii k úzké spolupráci v této oblasti a ke sdílení společné vize humanitární pomoci. Cílem konsensu je dosáhnout optimální účinnosti Evropské unie, hájit a prosazovat základní humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti a působit ve prospěch dodržování mezinárodního humanitárního práva. Při hodnocení v polovině období se ukázalo, že existuje nedostatek konkrétních informací o tom, které činnosti již byly uskutečněny a které ne, a že s humanitárním konsensem nejsou kromě humanitárních subjektů ostatní příliš seznámeni. Je tudíž nutné vyvinout značné úsilí o větší zviditelnění konsensu a lépe s ním obeznámit členské státy, další orgány a vojenské subjekty. V uplynulých letech došlo v humanitárním prostředí k výrazným změnám, což ještě více poukazuje na význam důsledného a zesíleného uplatňování Evropského konsensu o humanitární pomoci.

Ráda bych zdůraznila, že Evropská unie musí posílit snahy v oblasti snižování rizika katastrof a poskytovat – kromě jednorázové pomoci – podporu kapacitám místních komunit v oblasti přípravy na katastrofy. Značné úsilí by se rovněž mělo zaměřit na začlenění aspektu pohlaví a ochrany proti sexuálnímu násilí, které je stále častěji používáno jako válečná zbraň, do humanitárních souvislostí.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci, poskytuje 40 % z celosvětově poskytnuté pomoci. Přes 100 milionů osob ve více než 70 zemích získalo od Evropské unie v roce 2009 pomoc v hodnotě téměř 1 miliardy EUR. Často ale bohužel prosazujeme příspěvky pro státy, které se později rozhodnou přijmout přímé zahraniční investice ze strany Číny. Dary a investice by možná bylo lepší alespoň koordinovat, místo abychom pouze litovali té skutečnosti, že se Čína stala druhou největší ekonomikou na světě. V uplynulých letech došlo v humanitárním prostředí k výrazným změnám, což ještě více poukazuje na význam důsledného a zesíleného uplatňování Evropského konsensu o humanitární pomoci.

V této proměnlivé situaci lze na prvním místě zmínit značný nárůst přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, což je především způsobeno dopady změn klimatu. Z toho vyplývá, že je nezbytné kromě jednorázové pomoci poskytovat podporu kapacitám místních komunit v oblasti přípravy na katastrofy. Máme sice politické závazky – strategii EU a akční plán z Hyogo – stále však přetrvávají nedostatky v jejich provádění.

  David Campbell Bannerman (EFD), písemně. – Strana UKIP (Strana za nezávislost Spojeného království) je přesvědčena, že nejlepší reakcí na humanitární katastrofu je, když nezávislé státy koordinují svoji pomoc dobrovolně, aniž by ji musela centrálně řídit nedemokratická EU. Víme, jakým debaklem skončilo pomalé a příliš malé úsilí EU na Haiti, a proto se domníváme, že na EU se v případě dalších humanitárních krizí nelze spoléhat.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. - (PT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, neboť Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci a poskytuje více než 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci. V roce 2009 poskytla humanitární pomoc přibližně 115 milionům osob ve více než 70 zemích, jejíž celková výše dosahovala 950 milionů EUR. Humanitární politika Evropské unie je názornou ukázkou závazku EU ve prospěch obyvatel třetích zemí, kteří potřebují pomoc a nacházejí se v situacích, kdy jsou mimořádně zranitelní. Souhlasím s hodnocením humanitárního konsensu v polovině období, neboť jsem přesvědčena, že je nutné vyvinout úsilí o jeho větší zviditelnění mezi členskými státy, dalšími orgány a vojenskými subjekty. Ráda bych vyzvala Komisi, aby zdvojnásobila své úsilí o snížení rizika katastrof a aby věnovala větší pozornost stále častějšímu porušování mezinárodního humanitárního práva a nejzranitelnějším skupinám, jako jsou ženy, děti a násilně vysídlené osoby. Zároveň je důležité podporovat dialog mezi politickými, vojenskými či humanitárními subjekty, které působí na stejném území, stejně jako vyvinout schopnost rychlé reakce na evropské úrovni, konkrétně evropskou jednotku civilní ochrany.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti přijetí zprávy o humanitární pomoci, a to ze dvou důvodů. Zaprvé proto, že trvá na propojení civilní ochrany a humanitární pomoci s Evropskou službou pro vnější činnost a její zahraniční politikou, ačkoli by kritéria pro zásah měla být zcela čistě a jedině humanitární. Zadruhé proto, že propojení civilních a vojenských prostředků s cílem řešit situace humanitární krize nepovažuji za krok správným směrem. Specifické znalosti a použití speciálního vybavení, které měla armáda vždy k dispozici a využívala je, jsou za určitých okolností samozřejmě potřeba. S cílem zachovat a zabezpečit čistě civilní povahu humanitárních misí by měla být civilní ochrana financována tak, aby mohla takové speciální vybavení využívat a aby bylo možné vyškolit její pracovníky, místo toho, abychom pokračovali ve všech těch vojenských výdajích. Je to jediný způsob, jak v krizových situacích poskytovat skutečnou a účinnou pomoc a zároveň se vyhnout nebezpečím, která s sebou nese vojenská přítomnost.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Při hodnocení Evropského konsensu o humanitární pomoci v polovině období nemohu neupozornit na politováníhodnou skutečnost, že povědomí veřejnosti o tomto konsensu není dostatečné a že členské státy hrají při jeho provádění pouze malou roli. Místo hledání chyb bychom však měli prosazovat a ukazovat směr, jímž bychom se měli ubírat, pokud jde o humanitární pomoc. V posledních letech došlo v humanitárním prostředí ke značným změnám, ať už jde o přírodní katastrofy, vysídlené osoby, nárůst počtu nejrůznějších vnitřních konfliktů, potravinové krize atd. Víc než kdy dříve je naléhavě zapotřebí vyvážená a účinná reakce na celosvětové úrovni, která bude vycházet z konkrétních potřeb, bude zaměřená na výsledky a bude se řídit zásadou, že záchrana možností obživy znamená záchranu životů, a zároveň bude brát ohled na potřeby rozvoje dotčených oblastí a jejich soběstačnost. Abychom toho dosáhli, musí konsensus prosazovat humanitární hodnoty a různí hráči musí optimalizovat své zdroje.

Ještě jednou bych rád zdůraznil, že vytvoření evropské jednotky civilní ochrany na základě Barnierovy zprávy z května roku 2006 je naprosto nezbytné. Chtěl bych poblahopřát své kolegyni, paní Strifflerové, k pozitivnímu obsahu návrhů, které předložila, a zároveň bych chtěl zopakovat své stanovisko, že konsensus je klíčovým a v současné situaci velice potřebným nástrojem.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Humanitární konsensus je klíčovým nástrojem, což se ukazuje zejména během současné značně proměnlivé humanitární situace. Jsme svědky značného nárůstu přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, což je především způsobeno dopady změn klimatu, rostoucího počtu složitých krizí, zejména vnitřních konfliktů, stejně jako měnící se povahy konfliktů, které jsou často doprovázeny masovými přesuny obyvatel.

Stále častěji dochází k porušování mezinárodního humanitárního práva. Obzvláště šokujícím způsobem takového porušování je skutečnost, že sexuální násilí je stále častěji používáno jako válečná zbraň. Podporuji stanovisko zpravodajky a domnívám se, že pro zvýšení ochrany proti sexuálnímu násilí v humanitárních situacích jsou zapotřebí důsledná opatření. Souhlasím s názorem autorky zprávy, že nedávné humanitární katastrofy na Haiti a v Pákistánu znovu prokázaly, že je nezbytné posílit schopnost EU reagovat na katastrofy účinným, rychlým, koordinovaným a přehledným způsobem.

Rovněž podporuji rozvinutí schopnosti pohotově reagovat na evropské úrovni (evropské jednotky civilní ochrany).

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Evropský konsensus o humanitární pomoci, jehož Parlament, Rada a Komise dosáhly dne 18. prosince 2007, představuje významný krok kupředu, pokud jde o vymezení, rozsah a šíři evropské humanitární pomoci. S touto zprávou, jejíž závěry jednoznačně podporuji, jsme dosáhli hodnocení v polovině období, jak se předpokládalo v akčním plánu z května roku 2008. V tuto chvíli bych rád poblahopřál paní Strifflerové k vynikající práci, kterou odvedla. Co se týče myšlenek vyjádřených v této zprávě, rád bych podtrhl důraz kladený na „skutečné a trvalé… zapojení… příjemců do správy podpory“. Osobně prosazuji tuto zásadu, která by měla vést k tomu, že činnost EU bude ve stále větší míře zaměřena na občanskou společnost a místní orgány. Tím se zmenší důraz na vztahy mezi EU a členskými státy, jež by sice měly hrát i nadále svoji roli, nemělo by však jít o výlučný vztah, jako tomu doposud často bylo. Rovněž bych chtěl zdůraznit potřebu předložit návrhy, jejichž cílem bude „vytvoření evropské jednotky civilní ochrany, která bude založena na optimalizaci stávajícího mechanismu civilní ochrany Společenství a na sloučení nynějších vnitrostátních prostředků“, což by znamenalo, že se zvýší mezní náklady na dosažení součinnosti, a to prostřednictvím kapacity, která již byla ve členských státech vytvořena.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Humanitární pomoc dnes hraje větší a významnější úlohu než v minulosti. Odlišná míra rozvoje a prohlubující se nerovnost příležitostí a rozdělení zdrojů ze zeměpisného, sociálního i generačního hlediska, stupňující se změny klimatu (které mají částečně na svědomí lidé) a s tím související nárůst počtu přírodních katastrof, stále větší znečištění životního prostředí, nevyvážený lidský tlak soustředěný ve velkých městských oblastech a nestejnoměrný nárůst počtu obyvatel v některých oblastech planety jsou příčinami zvyšujícího se počtu humanitárních katastrof, v nichž při obnovování základních životních podmínek a lidské důstojnosti hraje pomoc zásadní roli. Vzhledem k té skutečnosti, že pokud humanitární pomoc potřebují lidé zasažení katastrofami, tak nesmí jakékoli zásahy, které budou výsledkem zahraniční politiky EU — která musí být stále nově definována – vycházet z oblasti zájmů vlivu, jednotlivých členských států, ale měly by mít evropský rozměr.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu o provádění Evropského konsensu o humanitární pomoci. Humanitární politika EU je názornou ukázkou jejího závazku ve prospěch obyvatel v nouzi a nacházejí se v situacích, kdy jsou mimořádně zranitelní. Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci. Poskytuje více než 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci. V roce 2009 jsme poskytli celkem 950 milionů EUR přibližně 115 milionům osob ve více než 70 zemích. Evropský konsensus o humanitární pomoci, podepsaný dne 18. prosince 2007, podtrhuje ochotu EU k úzké spolupráci v této oblasti s cílem dosáhnout její optimální účinnosti, hájit a prosazovat základní humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti a důsledně působit ve prospěch dodržování mezinárodního humanitárního práva. Čeká nás ještě mnoho výzev. Nedávné humanitární katastrofy na Haiti a v Pákistánu znovu prokázaly, že je nezbytné výrazně posílit schopnost reagovat na katastrofy na evropské úrovni. Snížení rizika katastrof by mělo být plně začleněno do politik rozvojové a humanitární pomoci. Rovněž potřebujeme objasnit využívání vojenských prostředků a schopností a civilní ochrany v souladu s humanitárním konsensem a s pokyny OSN.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. - (FR) Nedávné humanitární katastrofy na Haiti a v Pákistánu znovu prokázaly, že je nezbytné posílit na evropské úrovni schopnost reagovat na katastrofy účinným, rychlým, koordinovaným a přehledným způsobem.

Proto jsem hlasovala pro přijetí této zprávy, která prosazuje vyvinutí schopnosti pohotově reagovat na evropské úrovni (evropské jednotky civilní ochrany), což je myšlenka, kterou původně předložil komisař Barnier poté, co Asii zasáhla vlna tsunami, a již Evropský parlament následně převzal a mnohokrát zmiňoval.

Tato schopnost by měla umožnit optimalizaci dostupných nástrojů, jejichž efektivita a viditelnost by narostla, přičemž cílem je dosáhnout okamžité mobilizace všech nezbytných prostředků prostřednictvím lepší koordinace.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, neboť jsem přesvědčena, že akční plán evropského konsensu je třeba zhodnotit. V uplynulých letech došlo v humanitárním prostředí k výrazným změnám, zejména v souvislosti se značným nárůstem přírodních katastrof co do počtu i jejich síly, což je mimo jiné způsobeno dopady změn klimatu. Úplné začlenění snižování rizika katastrof do politik rozvojové a humanitární pomoci je zcela zásadní, což ještě více poukazuje na význam důsledného a zesíleného uplatňování humanitárního konsensu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Je zřejmé, že počet katastrof a naléhavých humanitárních situací v dnešním světě narůstá. Evropská unie hraje při boji s těmito útrapami významnou roli a já doufám, že tomu tak bude i nadále a že svoji roli snad dokonce ještě posílí, nakolik to jen bude možné. Nestačí však dát hladovému rybu: musíte jej naučit rybařit.

Domnívám se, že poskytnout méně bohatým zemím lidské a materiální zdroje, se kterými bude možné čelit budoucím krizím, je téměř stejně důležité jako vypořádat se s naléhavými situacemi. Evropský konsensus o humanitární pomoci si zaslouží moji podporu a já doufám, že prostřednictvím kompromisu dosaženého evropskými institucemi se podaří čím dál tím lépe využívat Unii dostupné zdroje, přičemž vždy dostanou přednost ti, kdo mají nejméně a nejvíce trpí, a zároveň bude dodržována absolutní neutralita, pokud jde o politické či ideologické záležitosti.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V posledních letech došlo na světě k značnému nárůstu katastrof, ať už jde o rozlohu zasažených zeměpisných oblastí nebo o počet obětí. Ačkoli se jedná o věc zásadního významu, nejsou dopady změn klimatu na tyto katastrofy tématem této diskuze. Dne 18. prosince 2007 podepsali předsedové Rady Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise Evropský konsensus o humanitární pomoci, který v oblasti humanitární pomoci představuje zásadní pokrok, zejména s ohledem na to, že byl připraven akční plán na období pěti let, který zároveň ukládá provedení přezkumu v polovině období. Ta je cílem této zprávy. Celý svět si uvědomuje a uznává klíčovou roli EU v oblasti humanitární pomoci. Parlament se touto záležitostí zabýval na řadě zasedání, především prostřednictvím našich projevů. Nedávné události v Brazílii, na Haiti, v Pákistánu, na Madeiře a dalších místech nás nutí zabývat se účinností podpory poskytované civilní ochraně a humanitární pomoci. Jak tato zpráva ukázala, navzdory omezenému množství dostupných informací dochází na evropské úrovni k pozitivnímu vývoji, jak dokazuje pracovní skupina pro humanitární a potravinovou pomoc v rámci Rady. Bude však zapotřebí ještě mnoho vykonat.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Takzvaná „humanitární pomoc“ EU hraje nikoli nevýznamnou roli v tom, co se stále častěji označuje jako její zahraniční politika. Často zneužívá opravdové potřeby pomoci a spolupráce, na niž je třeba reagovat, zejména v naléhavých situacích, zatímco ve skutečnosti sleduje řadu vlastních cílů. Za podniknutými kroky a zvolenými metodami, mezi něž patří vojenské zásahy a okupace, se skrývá úsilí o rozšíření a prohloubení politické a hospodářské nadvlády a snaha o ovládnutí trhů a přírodních zdrojů rozvojových zemí. Na pozadí současné prohlubující se krize kapitalismu tyto úmysly znamenají rovněž potlačování boje občanů za větší spravedlnost a sociální pokrok, který na sebe po celém světě bere nejrůznější podoby a formy.

Řada nevládních organizací, logistických společností a dalších subjektů se maskuje předstíranými „humanitárními“ zájmy, ve skutečnosti však z této politiky těží výhody a jsou tak jejími spoluviníky, prosazujícími jen své vlastní zájmy a zájmy svých stoupenců; tyto zájmy mohou být veřejné či soukromé a mohou být motivovány politicky, finančně nebo nábožensky, případně i jinak. V zásadě podporujeme konkrétní vyjádření solidarity s oběťmi jakéhokoli druhu katastrofy či konfliktu. Ta však musí vycházet ze zájmů těchto lidí, z úcty k mezinárodnímu právu a z nezávislosti a suverenity těchto zemí.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Jsem přesvědčena, že musíme zlepšit nástroje, které má Evropská unie k dispozici pro reakci na katastrofy takového druhu, jakou zažilo Haiti, kde loňské zemětřesení následovala nedávná epidemie cholery. Moje skupina i já jsme přesvědčeni, že musíme prosazovat zvýšené financování humanitární pomoci, abychom umožnili větší počet zásahů, a to především ve prospěch těch nejvíce zranitelných osob. Při tom však musíme zároveň zajistit, že budeme jasně rozlišovat mezi pravomocemi vojenských a humanitárních subjektů, neboť vojenské prostředky by měly být využívány pouze ve velmi omezené míře a jako poslední možnost.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – EU jako celek je nejvýznamnějším dárcem humanitární pomoci na světě. Nedávné katastrofy však nicméně zdůraznily určité nedostatky, pokud jde o schopnost reagovat rychlým, účinným a koordinovaným způsobem na evropské úrovni. Zpráva kolegyně Strifflerové na některé z těchto nedostatků ukazuje a lze doufat, že výsledkem dnešního hlasování budou pozitivní kroky.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasím s touto zprávou, protože není jen formalitou, ale i příležitostí ke zhodnocení současného stavu humanitární pomoci. V uplynulých letech došlo v humanitárním prostředí k výrazným změnám. V této proměnlivé situaci lze na prvním místě zmínit značný nárůst přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, což je především způsobeno dopady změn klimatu. Je tudíž nezbytné posílit snahy v oblasti snižování rizika katastrof a poskytovat – kromě jednorázové pomoci – podporu kapacitám místních komunit v oblasti přípravy na katastrofy. K tomu je třeba dodat, že narůstá počet složitých krizí, zejména vnitřních konfliktů, a že se mění povaha konfliktů, které jsou často doprovázeny masovými přesuny obyvatel (uprchlíci, vnitřně přesídlené osoby) a rostoucím násilím, jež je na nich pácháno. Stále častěji dochází k porušování mezinárodního humanitárního práva a situace na postižených územích je stále vážnější. Obzvláště šokujícím způsobem takového porušování je skutečnost, že sexuální násilí je stále častěji používáno jako válečná zbraň. Značné úsilí by se mělo vyvinout na začlenění ochrany proti sexuálnímu násilí do humanitárních souvislostí. Zvláštní pozornost by proto měla být věnována nejzranitelnějším skupinám, jako jsou ženy, děti a násilně vysídlené osoby (vnitřně přesídlené osoby a uprchlíci). Nedávné humanitární katastrofy na Haiti a v Pákistánu znovu prokázaly, že je nezbytné posílit schopnost reagovat na katastrofy účinným, rychlým, koordinovaným a přehledným způsobem na evropské úrovni.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Rok po zemětřesení na Haiti vidíme, že ani kroky, které jsme podnikli, ani způsob, jakým pomáháme, nejsou dokonalé. Z toho důvodu nesmíme Evropský konsensus, jehož cílem je poskytování humanitární pomoci zlepšit, promrhat. EU jakožto jedna z nejbohatších a nejrozvinutějších oblastí na světě má morální povinnost pomáhat slabým a potřebným. Musíme především dodržovat solidaritu s oběťmi přírodních pohrom a katastrof, jež nejsou na takové události připraveny.

Proto bychom měli usilovat o posílení spolupráce mezi členskými státy v této oblasti a zlepšit vzájemné sdílení zkušeností. Měli bychom udělat všechno pro to, aby byl systém pomoci účinný a efektivní a aby nebyl promarněn ani jediný cent. Je proto nezbytné spolupracovat s ostatními mezinárodními, nevládními subjekty a organizacemi, které pomoc rovněž poskytují s cílem zefektivnit tuto záležitost.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy kolegyně Strifflerové, neboť je stále potřeba zdůrazňovat význam a tím pádem i citlivost této problematiky.

Cílem Parlamentu a jeho hlasování bylo zdůraznit, jak potřebný je cíl Evropské unie prosazovat zásady neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Co se solidarity týče, nikdy nejsme dokonale připraveni či vybaveni vynikajícími plány. Musíme stále více vyzývat všechny evropské hráče, včetně Komise a jednotlivých členských států, aby podporovali prosazování všeobecné úcty k lidským právům. Pokud jde o mě, hodlám i nadále podporovat tento modus vivendi, a to i v rámci Rozpočtového výboru, jehož jsem členem, stejně jako veškerá opatření s cílem navýšit finanční podporu poskytovanou těm aktivitám, jež se cíleně soustředí na ochranu těchto důležitých práv, aby tak Evropská unie mohla i nadále zajišťovat pomoc a podporu těm skupinám obyvatel, které to nejvíce potřebují.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) V poslední době došlo ke značnému nárůstu přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, ať už byly způsobeny člověkem či nikoli, společně s nárůstem nepříznivých dopadů porušování mezinárodního humanitárního práva a špatné správy věcí veřejných. Jak je dobře známo, Evropská unie je předním světovým dárcem humanitární pomoci, a poskytuje zhruba 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci. Ta směřuje k 115 milionům příjemců pomoci z přibližně 70 zemí, kteří mohli využít celkového příspěvku ve výši téměř 1 miliardy EUR. Hlasoval jsem ve prospěch tohoto konsensu, neboť se domnívám, že EU prostřednictvím své činnosti v oblasti humanitární politiky dává najevo svůj závazek pomáhat lidem, kteří pomoc skutečně potřebují. V této souvislosti potřebujeme dostatečné lidské a materiální zdroje a musíme podporovat lepší koordinaci mezi institucemi a organizacemi, které jsou do tohoto procesu zapojeny.

  David Martin (S&D), písemně. – Rozhodně vítám tuto zprávu, která navrhuje, jakým způsobem by bylo možné posílit konsensus o humanitární pomoci. Zdůrazňuje řadu oblastí vyžadujících větší pozornost, včetně prosazování humanitárních zásad a mezinárodního humanitárního práva; zlepšení týkající se kvality, koordinace a soudržnosti poskytování humanitární pomoci EU; objasnění využívání vojenských prostředků a schopností a civilní ochrany v souladu s konsensem a s pokyny OSN a také posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Předložená zpráva je velmi aktuální reakcí na mnoho přírodních katastrof, které jsme prožili v uplynulých letech. Zkušenosti z možnosti poskytnutí účinné pomoci po předchozích katastrofách např. v Austrálii, na Haiti, v Rusku ukazují, že je nezbytné, aby ES mělo zcela jasné postupy a prostředky pro poskytnutí účinné humanitární pomoci. Zatím se tyto katastrofy vyhýbaly – co do rozsahu – evropskému kontinentu, což ale neznamená, že účinný komplex struktur a prostředků by neměl být připraven. Zkušenosti z posledních let ukazují, že zajištění dopravy do postižených oblastí není možné bez technické a organizační podpory vojenských složek. Nevládní humanitární organizace nemají tyto možnosti.

Je evidentní, že velmi často zůstávají obyvatelé postižených oblastí odříznuti od možnosti dopravy po zemi a kapacita civilních leteckých prostředků je omezená. Je-li využití vojenských sil v nějakém případě odůvodnitelné a přijatelné, pak je to právě případ humanitárních, resp. přírodních katastrof.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Přírodní katastrofy jsou v poslední době zajisté stále závažnější a z důvodu toho, že EU je jedním z předních celosvětových hráčů na poli humanitární pomoci, je důležité, aby si tuto roli - i navzdory krizím, jimiž procházíme - nadále udržela. Nicméně jsem přesvědčen, že kromě pomoci těm nejvíce znevýhodněným a všem, kteří byli těmito katastrofami zastiženi, musíme také nejchudší země, jež se tím pádem v podobných situacích stávají těmi nejzranitelnějšími, vybavit lidskými zdroji a financemi, aby nebyla pomoc zvnějšku tak kriticky nezbytná. Toho lze dosáhnout jedině prostřednictvím rozvojové politiky a pomoci poskytované těmto zemím ve střednědobém a dlouhodobém měřítku.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Humanitární prostředí je čím dál tím složitější a obtížnější: dochází k častému porušování humanitárního práva; zmatky ohledně úloh znamenají, že humanitární pracovníci jsou často cílem útoků; přírodní katastrofy narůstají co do počtu i své intenzity. V roce 2010 jsme zažili tři největší humanitární katastrofy posledních let: zemětřesení na Haiti, sucha v oblasti Sahelu a záplavy v Pákistánu. Jak však řekla komisařka Kristalina Georgievová, „kvalita naší humanitární pomoci je naprosto zásadní“. Tato pomoc „každoročně zachraňuje okolo 140 milionů lidí“.

S ohledem na tyto skutečnosti souhlasím s paní zpravodajkou, když vyzývá k výraznému navýšení částky přidělované na humanitární pomoc a když poznamenává, že konsensus o humanitární pomoci není dostatečně znám. Musíme usilovat o jeho zviditelnění a prosazovat humanitární zásady a zásady mezinárodního práva. Musíme usilovat o rozvoj schopnosti pohotově reagovat na evropské úrovni, a já jsem již tak měl příležitost učinit. Musíme se více soustředit na předcházení riziku katastrof.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zpráva o provádění Evropského konsensu o humanitární pomoci obsahuje některé významné návrhy, které by měly být v budoucnu využity. Jedním příkladem je rozvoj schopností a zdrojů civilní ochrany, kde je klíčovou myšlenkou vytvoření evropské jednotky civilní ochrany. Významné je rovněž zlepšení koordinace, a to nejen mezi členskými státy, ale i na mezinárodní úrovni, spolu s OSN. Přístup k dodávkám potravin a podobných potřeb v krizových situacích, jehož prostřednictvím by se mělo podporovat místní hospodářství, je také rozumný. V některých oblastech však zpráva není dostatečně konkrétní nebo ambiciózní, a proto jsem se hlasování zdržel.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť jakožto nevýznamnější světový dárce humanitární pomoci musí Evropská unie věnovat větší pozornost humanitární pomoci v těch oblastech, kde je naléhavě zapotřebí, a to zejména v době dramatického nárůstu přírodních katastrof a vnitřních konfliktů. Členské státy by měly účinněji přispívat k uvádění tohoto konsensu do praxe, a to tím, že jej zahrnou do vlastních humanitárních strategií. S ohledem na nezbytnost humanitární pomoci je třeba, abychom na ni vyčlenili více finančních prostředků a umožnili tak pohotovější a účinnější financování operací.

Souhlasím s návrhem, že musíme jasně rozlišovat mezi mandáty vojenských a humanitárních subjektů, aby byly vojenské prostředky a kapacity k podpoře operací humanitární pomoci využívány pouze ve velmi omezené míře a jako poslední možnost, zejména v oblastech, které trpí ozbrojenými konflikty. Aby byla zajištěna přiměřená a účinná koordinace humanitární pomoci, musí být vytvořena evropská jednotka civilní ochrany a vyvinuta schopnost pohotově reagovat na evropské úrovni.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. - (IT) Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci. Poskytuje více než 40 % veškeré oficiální mezinárodní humanitární pomoci. Humanitární politika EU je názornou ukázkou jejího závazku ve prospěch obyvatel, kteří potřebují pomoc. Od podpisu Evropského konsensu o humanitární pomoci byly učiněny mnohé kroky pro navázání úzké spolupráce v této oblasti s cílem dosáhnout její optimální účinnosti, hájit a prosazovat základní humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti při pomoci těm nejvíce potřebným. Bez ohledu na to by se však mohlo zdát, že o konsensu neexistuje dostatečné povědomí. Musíme tudíž vyvinout značné úsilí o jeho větší zviditelnění. Jsem přesvědčen, že v prostředí tak křehkém, jako je humanitární pomoc, je důležité si uvědomovat, jak se okolnosti během let změnily, a brát v úvahu značný nárůst počtu i závažnosti přírodních katastrof. Proto se domnívám, že bychom měli posílit snahy v oblasti snižování rizika katastrof a poskytovat v tomto ohledu podporu kapacitám místních komunit. Aby mohla humanitární pomoc pokračovat v cestě ke svému plnému nasazení, musíme bez ustání usilovat o obhajobu a ochranu „humanitárního prostoru“. Doufám, že díky hlasování ve prospěch zprávy kolegyně Strifflerové budeme moci přikročit k přijetí praktického akčního plánu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie, skládající se z Evropské komise a členských států, je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci. Poskytuje více než 40 % veškeré oficiální mezinárodní humanitární pomoci. Důkladné zhodnocení provádění Evropského konsensu o humanitární pomoci v polovině období může dojít jedině k závěru, že je nezbytné usilovat o větší zviditelnění tohoto mechanismu a o lepší účinnost a koordinaci mezi všemi zúčastněnými stranami. Příspěvky do oblasti hospodářství nemusí přinést žádné ovoce, pokud je nedoprovází úzká a účinná koordinace na všech úrovních a mezi všemi formami evropské podpory. Žijeme v kritickém období: V humanitárním prostředí došlo v uplynulých letech k výrazným změnám, což ještě více poukazuje na význam důsledného a zesíleného uplatňování humanitárního konsensu. Hlasuji pro přijetí této zprávy a ráda bych vyzvala k politice systematického dialogu, větší spolupráci v terénu, lepšímu řízení a závazku k předcházení katastrofám. Podporuji vytvoření evropské jednotky civilní ochrany na základě Barnierovy zprávy z května roku 2006.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. - (IT) Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci, poskytuje více než 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci.

Evropský konsensus o humanitární pomoci, který dne 18. prosince 2007 podepsali předsedové Rady Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise, vycházející z akčního plánu na období pěti let, zavazuje EU a její členské státy k úzké spolupráci v této oblasti. Bod č. 33 akčního plánu ukládá vyhotovení přezkumu akčního plánu v polovině období, jehož cílem je zabývat se nedostatečnou obeznámeností humanitárního sektoru, závažnými změnami klimatu, stoupajícím počtem složitých krizí a rostoucím násilím.

Proto prosazujeme vyvinutí schopnosti pohotově reagovat na evropské úrovni (evropské jednotky civilní ochrany), což je myšlenka, kterou původně předložil pan Barnier za účelem optimalizace dostupných nástrojů, jejímž cílem je dosáhnout okamžité mobilizace všech nezbytných prostředků prostřednictvím lepší koordinace.

S ohledem na uvedená čísla a zavedení řádné politiky humanitární pomoci EU díky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost naprosto souhlasím s tím, že potřebujeme hodnocení v polovině období zaměřené na posílení akčního plánu, co se týče prosazování humanitárních zásad, poskytování humanitární pomoci, objasnění využívání vojenských prostředků a civilní ochrany a snižování rizika katastrof a posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, která přináší přehled provádění Evropského konsensu o humanitární pomoci a předkládá návrhy s cílem jeho většího zviditelnění a větší účinnosti při naplňování jeho cílů. Tento nástroj nabyl ještě na větším významu v současném humanitárním prostředí, které se vyznačuje značným nárůstem přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, a je klíčové, abychom usilovali o úplné dodržování závazků, jež z toho vyplývají, a aby se členské státy do provádění konsensu zapojily ve větší míře.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Dnes jsme na plenárním zasedání hlasovali o zprávě týkající se Evropského konsensu o humanitární pomoci.

Evropská unie, skládající se z Evropské komise a členských států, je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci. Poskytuje více než 40 % veškeré oficiální mezinárodní humanitární pomoci. Humanitární politika EU je názornou ukázkou jejího závazku ve prospěch obyvatel třetích zemí, kteří potřebují pomoc a nacházejí se v situacích, kdy jsou mimořádně zranitelní.

Je důležité zdůraznit, že poskytování pomoci musí vycházet výhradně ze zjištěných potřeb a ze stupně ohrožení a že kvalita a kvantita pomoci jsou stanoveny především ve fázi počátečního vyhodnocení, které je ještě třeba zdokonalit, zejména co se týče uplatnění kritérií ohrožení především žen, dětí a osob s postižením.

Dále je třeba říci, že skutečné a trvalé začlenění – a, je-li to možné, i zapojení – příjemců do správy podpory představuje jeden ze základních předpokladů k zajištění kvality humanitární reakce, zejména v případě dlouhodobých krizí.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ode dne 1. prosince 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, se humanitární činnost Unie řídí článkem 214 Smlouvy o fungování EU, který zavádí samostatnou politiku humanitární pomoci EU jakožto pravomoci, kterou sdílejí členské státy a Evropská unie. Nařízení o humanitární pomoci (ES) č. 1257/96, které vstoupilo v platnost dne 20. června 1996, bude mít svůj vlastní právní základ poté, co bude v rámci postupu spolurozhodování přezkoumáno. Lisabonská smlouva taktéž zavedla Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ). Výbor pro rozvoj (DEVE) se zasazoval o to, aby se humanitární pomoc nestala součástí Evropské služby pro vnější činnost, a obhajoval nezávislost generálního ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO). Rovněž vyzval k objasnění rozdělení úkolů komisařek Ashtonové a Georgievové.

Jelikož je hodnocení akčního plánu v polovině období jedinečnou příležitostí k posílení činností v řadě oblastí, zpráva upozorňuje mimo jiné na následující záležitosti: prosazování humanitárních zásad a mezinárodního humanitárního práva; otázky týkající se povahy poskytování humanitární pomoci EU, její koordinace a soudržnosti; objasnění využívání vojenských prostředků a schopností a civilní ochrany v souladu s konsensem a s pokyny OSN; snižování rizika katastrof a posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Evropská unie, skládající se z Evropské komise a členských států, je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci; poskytuje více než 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci.

Pouze v roce 2009 poskytla Komise celkem 950 milionů EUR přibližně 115 milionům osob ve více než 70 zemích. Humanitární politika EU je názornou ukázkou jejího závazku ve prospěch těch obyvatel, kteří potřebují pomoc a nacházejí se v situacích, kdy jsou mimořádně zranitelní. Naším cílem je schopnost plánovat lépe koordinované civilní a vojenské reakce, aby naše zásahy získávaly v případě přírodních katastrof čím dál tím na účinnosti. K těmto tragickým událostem dochází stále častěji a v posledních letech způsobily na celém světě úmrtí stovek tisíc osob.

Zvláštní pozornost by měla být věnována ženám a dětem, uprchlíkům a násilně vysídleným osobám, neboť porušování mezinárodního humanitárního práva v souvislosti s těmito skupinami je stále častější. Je potřeba zajistit účinnější zásahy, zároveň je však nutné vykonat mnoho práce v oblasti aktivní i pasivní prevence. Nejvíce ohrožené komunity musí být na podobné události lépe připraveny, a to prostřednictvím prosazování politiky udržitelného rozvoje, jejímž cílem je minimalizace škod.

Zpráva: Daciana Octavia Sârbu (A7-0376/2010)

  John Stuart Agnew a David Campbell Bannerman (EFD), písemně. – 14/1: Hlasoval jsem pro přijetí tohoto návrhu, protože jej vnímám jako oslabení právních předpisů EU, které povede ke zjednodušení dovozu geneticky nemodifikovaných sójových bobů do Spojeného království. Pro naše odvětví drůbeže jde o věc zásadního významu.

14/2: Hlasoval jsem pro, neboť se tak sníží negativní dopad právních předpisů EU na náklady geneticky nemodifikovaných sójových bobů mířících do Spojeného království.

14/3: Zdržel jsem se hlasování, protože ačkoli se možná jedná o žádoucí cíl (pro britskou vládu osvobozenou od kontroly EU), nejde zatím podle mého názoru o kritickou záležitost, a já si nepřeji rozšiřování pravomocí EU.

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) EU by se měla zaměřit na inovativní iniciativy, které zaprvé využívají přebytky a zadruhé umožňují zajistit potraviny pro osoby trpící nedostatkem: na to bychom měli pamatovat při provádění přezkumu společné zemědělské politiky. K téměř 50 % nedávného nárůstu cen došlo v důsledku spekulací, a proto by společná strategie v rámci G20 měla podpořit vznik nástrojů pro stabilizaci cen v rámci mezinárodních fór. EU musí stanout v čele celosvětového hnutí, jehož cílem bude uzavření dohody s Organizací spojených národů za účelem stálého a efektivního zásobování potravinami pro země trpící nedostatkem.

Rovněž bych chtěl zdůraznit význam posílení důvěryhodnosti zemědělského odvětví, zejména prostřednictvím jeho propagace mezi vzdělanými a podnikavými mladými lidmi, jakožto činnosti, která může být spojena s inovacemi a výzkumem.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto rozhodnutí, které právo na zajištění potravin uznává jako jedno ze základních lidských práv. To je naplněno tehdy, když jsou všem lidem kdykoli fyzicky, sociálně a ekonomicky dostupné vhodné, zdravotně nezávadné a výživné potraviny, které uspokojí jejich potřeby a preference v oblasti stravování a umožní jim vést aktivní a zdravý život. Je třeba upozornit na skutečnost, že celosvětové zásoby potravin jsou mnohem omezenější než dříve, neboť v době potravinové krize v roce 2007 se jejich množství dostalo na rekordně nízkou úroveň čítající 12 týdnů celosvětových potravinových zásob. Světová produkce potravin je zároveň stále více ohrožena extrémním počasím spojeným se změnou klimatu, což může mít za následek náhlý a nepředvídatelný nedostatek potravin. EU by proto měla zajistit, aby do tohoto systému celosvětových zásob potravin přispívala.

Jsem přesvědčena, že je důležité podporovat nejenom konkurenceschopnost v odvětví zemědělství, ale také tradiční zemědělství, drobné zemědělce, ekologické farmy a místní distribuci. V souvislosti se stárnutím venkovské populace se dále domnívám, že je velmi důležité zajistit pro mladé zemědělce přístup k půdě a k půjčkám.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Volatilita cen potravin a základních potravinových komodit, která se před nedávnem objevila, vyvolává velké obavy ohledně fungování evropských a celosvětových potravinových dodavatelských řetězců. Růst cen potravin měl nejsilnější dopad na nejzranitelnější skupiny obyvatelstva. Tato zpráva podporuje poskytování zdravých a kvalitních potravin spotřebitelům za rozumné ceny a zabezpečení příjmů zemědělských podniků, což jsou dva z klíčových cílů Evropské unie. Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy. Evropa může k zajišťování potravin ve světě přispět svou větší konkurenceschopností.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Jakožto první realizovaná politika a donedávna také hlavní položka výdajů zaujímá politika zemědělství v evropském projektu ústřední místo. V posledních několika desetiletích tato oblast poněkud pozbyla na významu ve prospěch jiných důležitých oblastí, nesmíme však zapomínat na skutečnost, že zemědělská nezávislost Evropy je zásadní strategickou výzvou. Jak předseda skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), Joseph Daul, zdůraznil na začátku tohoto nového roku, zajišťování potravin bude v roce 2011 klíčovou záležitostí. Nedostatek potravin ve světě a následné krize nás důrazně upozorňují na vážnost situace: prudký nárůst cen a omezené dodávky základních zdrojů. Evropa musí na tuto novou výzvu reagovat. Ke složitosti a rozsahu celého problému přispívají rovněž otázky životního prostředí. Proto jsem hlasovala ve prospěch tohoto rozhodnutí, usilujícího o uznání strategické povahy této problematiky. Poukazuje na roli, kterou může Unie hrát při spravování celosvětových zásob, a na vhodnost SZP v souvislosti s těmito výzvami, a upozorňuje na škodlivý vliv spekulací na ceny komodit.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) V současnosti asi 900 milionů lidí na celém světě trpí kvůli extrémní chudobě hladem a až 2 miliardy nemají jistotu zajištění dodávek potravin, neboť žijí pod tlakem hrozby chudoby.

Pokrytí potřeb narůstající světové populace si vyžádá nárůst přinejmenším o 70 %, a proto je nezbytné posílit odvětví zemědělství posílit. Z toho důvodu podporuji tuto důležitou zprávu o zemědělství a dodávkách potravin. Aby bylo možné poskytovat vysoce kvalitní potraviny za rozumné ceny v situaci, kdy se musíme vyrovnat s poptávkou po potravinách v EU i ve světě, je nutné rozvíjet silnou, dostatečně financovanou SZP.

Musíme posílit programy Ovoce do škol a Mléko do škol a podporovat program pro nejchudší osoby. Občané EU musí mít přístup k dostatku zdravých potravin, a to navzdory hospodářským problémům.

Je znepokojující, že celosvětové zásoby potravin už nejsou tak hojné jako dříve, vzhledem k hrozbám, které představují změny klimatu a přírodní katastrofy, a proto podporuji, co zpráva uvádí ohledně vytvoření celosvětového systému potravinových zásob.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto dokumentu. Vzhledem k rychlému růstu světové populace se musí odvětví zemědělství vypořádat s narůstající potřebou bezpečných a dostatečných potravin, a to navzdory překážkám, které představují omezené přírodní zdroje, vysoké ceny energií a změny klimatu. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se musí produkce potravin zvýšit minimálně o 70 %, aby byla uspokojena rostoucí poptávka celosvětové populace, která by měla do roku 2050 překročit počet 9 miliard lidí. Kromě toho je vystaveno na celém světě asi 900 milionů lidí kvůli extrémní chudobě neustálému hladu a až 2 miliardy lidí nemají přístup k opravdovému dlouhodobému zajištění dodávek potravin z důvodu různého stupně chudoby. Proto zůstává dostupnost potravin klíčovým problémem, který je třeba řešit. Souhlasím s tím, že nová SZP, jež se začne uplatňovat po roce 2013, musí podporovat nejen konkurenceschopnost, ale také tradiční zemědělství, drobné zemědělce, ekologické farmy a místní distribuci, které přispívají k zajišťování dodávek potravin. V souvislosti se stárnutím venkovské populace se dále domnívám, že je velmi důležité zajistit pro mladé zemědělce přístup k půdě a k půjčkám.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť chudoba a hlad v Evropské unii stále přetrvávají. 79 milionů lidí v EU pořád ještě žije pod hranicí chudoby. Moje pozměňovací návrhy zdůrazňují skutečnost, že právo na výživu je základním lidským právem, které je naplněno tehdy, když jsou všem lidem kdykoli fyzicky, sociálně a ekonomicky dostupné vhodné, zdravotně nezávadné a výživné potraviny, které uspokojí jejich potřeby a preference v oblasti stravování a umožní jim vést aktivní a zdravý život. Chtěl bych zdůraznit především význam rozmanitosti evropského zemědělství a zajištění koexistence odlišných zemědělských modelů, stejně jako význam rozmanitosti a kvality potravin a stravování v celé Evropě.

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. – (NL) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto rozhodnutí. Ve svém programu moje strana, delegace nizozemské Reformované politické strany (SGP), jasně zdůraznila strategický význam odvětví zemědělství a zemědělství dokonce označila jako základ pro zajištění dodávek potravin. Jakkoli však mohou být tyto myšlenky samy o sobě vznešené, musím k textu učinit dvě okrajové poznámky. EU by neměla zasahovat do programů ovoce či mléka do škol. Nechte to na členských státech, pokud si to budou přát. Hlasoval jsem rovněž proti přijetí odstavce týkajícího se liberalizace a prosazování geneticky modifikovaných dovozů. Moje strana zastává názor, že geneticky modifikované potraviny nejsou pro zajištění celosvětových dodávek potravin řešením. Dosud nebyla prokázána žádná souvislost mezi genetickou modifikací a vyššími výnosy. Podle mého názoru se musíme v souvislosti s genetickou modifikací zabývat i etickými otázkami.

Přesto jsem však spokojen s celkovým tónem rozhodnutí, které znovu ukázalo, jak je důležité zajistit pro SZP po roce 2013 silné a dostatečné financování. Dále se domnívám, že výzva rozvojovým zemím, aby využívaly svoji půdu pro zajištění dodávek potravin především pro své vlastní obyvatelstvo, je nanejvýš významná a zároveň nesmírně naléhavá.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Na pozadí rostoucí celosvětové poptávky a nedostatku potravin pro několik miliard lidí na celém světě je zajištění přístupu k potravinám pro všechny velkou a zásadní výzvou. Jen v samotné Evropské unii žije 16 % lidí pod hranicí chudoby a bojuje o zajištění svých nejzákladnějších potřeb – bydlení, zdraví a samozřejmě potravin.

S ohledem na tuto skutečnost, a abychom podnítili další diskuzi, hlasovali jsme pro přijetí usnesení o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin. V době, kdy uvažujeme o budoucnosti SZP, se jeví jako nezbytné, abychom nepřehlíželi tuto potřebu a toto právo – které by mělo být všeobecné – na potraviny pro všechny.

Jedním z našich cílů je bojovat proti spekulacím v zemědělství: žádáme o přezkoumání stávajících právních předpisů o finančních nástrojích. Potřebujeme menší cenovou volatilitu a větší transparentnost. Zároveň prosazujeme myšlenku „cíleného celosvětového systému potravinových zásob“ za účelem účinnějšího řízení krizí a vyzýváme Komisi, aby se možností tohoto druhu opatření zabývala.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Je povinností Evropské unie postavit se výzvám spojeným se zajišťováním potravin, poskytováním vysoce kvalitních potravin, ochranou životního prostředí, rozmanitostí zemědělských oblastí a udržením územní rovnováhy prostřednictvím zlepšování životních podmínek v zemědělských oblastech. Společná zemědělská politika nabízí odpovědi a řešení těchto budoucích výzev. Je důležité, aby cíle a nástroje této politiky v co největší možné míře naplnily potřebu začlenit do struktury společné zemědělské politiky specifický vnitrostátní rozměr. Zemědělci značnou přímou podporu zjevně potřebují a bude tomu tak i v budoucnu. Rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o přímé platby, jsou však dále neudržitelné, neboť mají přímý dopad na konkurenceschopnost zemědělských výrobků na jednotném trhu.

SZP musí převzít zodpovědnost za to, jak se nakládá s penězi EU, a to tak, že se platby cíleně zaměří pouze na obdělávanou půdu a v případě odvětví živočišné výroby pouze na zvířata, jež se v daném roce v zemědělském podniku nachází. První pilíř SZP by měl pokrývat kompenzace pro zemědělsky méně příznivé oblasti a agroenvironmentální platby, což by pomohlo zabránit opouštění zemědělské půdy a odměnilo přínosy pro ochranu životního prostředí vyplývající z postupů extenzivního zemědělství.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože právo na potravinové zajištění je základním lidským právem, které je naplněno tehdy, když mají všichni lidé přístup k vhodným, zdravotně nezávadným a výživným potravinám, které jim umožní vést aktivní a zdravý život. V Evropě žije stále 16 % občanů pod hranicí chudoby a dostupnost potravin zůstává klíčovým problémem, jejž je třeba řešit. Zajištění dodávek potravin proto nadále vyžaduje silnou společnou zemědělskou politiku (SZP). Nová SZP, jež by měla být zavedena po roce 2013, musí reagovat na zajištění dodávek potravin a na další problémy, především na změnu klimatu, hospodářskou krizi a udržení územní rovnováhy v rámci EU. Ambiciózní energetické cíle EU vedou k masivnímu pěstování biopaliv, avšak produkce biopaliv soupeří s produkcí potravin o půdu, což může negativně ovlivnit zajišťování dodávek potravin.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti přijetí této zprávy, a to navzdory skutečnosti, že obsahuje skutečně pozitivní body a uznává roli zemědělství při zabezpečování přiměřených dodávek potravin. Zpráva však má jeden velmi závažný nedostatek, který nelze přehlédnout. Byl přijat jeden konkrétní bod, jímž Evropský parlament „žádá Komisi, aby navrhla zrychlení procesu schvalování dovozu nových geneticky modifikovaných variant krmiv v EU, jakmile se prokáže jejich bezpečnost“. Naše stanovisko proti dovozu a využívání jakéhokoli modifikovaného materiálu, potravin či krmiv, zůstává pevné, a já bych za žádných okolností nemohl v hlasování podpořit zprávu, jež vůbec poprvé vyjadřuje kladný postoj ze strany Evropského parlamentu vůči modifikovaným organismům, které se pan Barroso tak usilovně snaží přivést do Evropy.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Zabezpečení dodávek potravin je základním lidským právem. V dnešní době se odhaduje, že 900 milionů lidí na celém světě trpí neustálým hladem, zatímco jiným se z důvodu různého stupně chudoby nedostává zdravých potravin. Zajištění dodávek potravin je naplněno tehdy, když je všem lidem kdykoli fyzicky i ekonomicky dostupné dostatečné množství potravin, které jsou bezpečné a uspokojí jejich potřeby v oblasti stravování. Zajištění dodávek potravin vyžaduje silnou společnou zemědělskou politiku, ta však musí být konzistentní a zaměřit se na sociální hlediska. Musí být konzistentní v tom smyslu, že nedovolí nadprodukci, která narušuje trh a způsobuje ekologické problémy, a musí být sociálně angažovaná, aby se zajistilo, že ke kvalitním potravinám budou mít přístup lidé ze všech sociálních vrstev.

Na druhou stranu vítám způsob, jakým se zpráva zabývá otázkou rozmanitosti evropského zemědělství: konkurenceschopnost a inovace mohou a měly by jít ruku v ruce s tradičním zemědělstvím, drobnými zemědělci, ekologickými farmami a místní distribucí. Finanční investice do těchto odvětví budou zásadní pro efektivní využívání půdy v různých regionech, společně s investicemi v oblasti energií, které snižují vzájemnou závislost zajišťování potravin a bezpečnosti zásobování energií.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Návrh usnesení o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin je velice potřebným a včas přicházejícím dokumentem, neboť se objevilo právě v době, kdy dochází ke stále rychlejšímu růstu cen velkého množství potravin. Doporučení obsažená ve zprávě jsou realistická a relevantní a zabývají se skutečnými problémy v této oblasti. Ráda bych zmínila význam přikládaný vzdělávání a podpoře nových generací zemědělců v EU, jež jsou v souvislosti se stárnutím obyvatelstva životně důležité. Rovněž bych chtěla zmínit záměr udržet rozmanitost zemědělství v rámci Unie, aby tak dostaly další příležitost i tradiční zemědělské postupy.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Vzhledem k tomu, že právo na potravinové zajištění je základním lidským právem, domnívám se, že Evropská unie musí vytvořit lepší podmínky pro realizaci programů týkajících se výživy ve členských státech, stejně jako programy ovoce a mléka do škol.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Jedná se o zprávu z vlastního podnětu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova obsahující myšlenky a návrhy všech politických skupin. S ohledem na dosažení funkčních kompromisů se nám podařilo vytvořit velmi komplexní text, spojený společným jmenovatelem, s nímž v zásadě souhlasím. Kromě přesvědčení, že právo na zajištění dodávek potravin je základním lidským právem, zemědělství rovněž považuji za strategické odvětví, které je pro budoucnost našeho kontinentu naprosto zásadní. Jinými slovy jej vnímám jako neoddělitelnou součást naší suverenity jakožto společenství obyvatel a zemí. Tím bych chtěl potvrdit, že právo na zajištění dodávek potravin, kromě toho, že je základním lidským právem, by měla zaručovat naše vnitřní produkce. Společná zemědělská politika (SZP) je tak pro dosažení tohoto cíle klíčová. Rád bych proto ještě jednou zopakoval, že základním cílem SZP by mělo být udržení konkurenceschopnosti evropského zemědělství a podpora zemědělství v rámci EU s cílem zajistit produkci potravin, zejména na místní úrovni, a vyrovnaný územní rozvoj. Rovněž se domnívám, že by v zemědělství měla být zajištěna spravedlivá návratnost, neboť podporovat udržitelné a etické výrobní systémy je možné jedině tehdy, když se zemědělcům za vynaložené investice a závazky dostane řádných kompenzací.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Zemědělství hraje v rozvoji společenství klíčovou úlohu. Definice jeho produktů jakožto primárního odvětví z hospodářského hlediska souvisí nejen s historickými tendencemi jeho vývoje, ale také, a to především, s jeho rolí při stabilizaci společností a jejich ekonomik. Vyvážená zemědělská výroba musí věnovat pozornost nejen produkovanému množství, ale zejména kvalitě svých produktů, aby tak přispěla ke zdravému rozvoji obyvatelstva. Z tohoto pohledu proto hrají dodávky potravin klíčovou roli a jejich zajištění – především pokud jde o tradiční a místní produkci – rozšiřuje možnosti rozvoje na celém území. Pozitivní korelace mezi zabezpečením dodávek potravin a kvalitními a zdravými zemědělskými výrobky zahrnuje také zvyšování jejich šetrnosti k životnímu prostředí, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost dominovému efektu způsobenému neřízeným zaváděním geneticky modifikovaných organismů, a to s cílem poskytnout v první řadě nezbytné jistoty, co se týče středně- a dlouhodobých dopadů, které by tyto výrobky mohly mít na zdraví a místní ekonomiky.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Při definování toho, jaká musí být budoucí reforma společné zemědělské politiky, stojíme na křižovatce. Jde o záležitost, která se přirozeně týká Evropanů, ale také občanů celého světa. Tato nová politika by proto měla být součástí globální vize. S jednou velkou výzvou: abychom byli schopni reagovat na zdvojnásobení poptávky po zemědělských výrobcích a dodávkách, k němuž ode dneška do roku 2050 dojde, a to v kontextu, který se vyznačuje nedostatkem pitné vody, úbytkem orné půdy a novou energetickou situací určenou bojem proti změně klimatu. Celosvětovou organizaci zemědělských trhů je třeba znovu promyslet a brát přitom v potaz dvě hlavní inspirace společné zemědělské politiky: zajištění bezpečnosti potravin a ušetření životů drobných zemědělců a jejich rodin, a to jak u nás, tak v nejchudších zemích světa. To závisí i na vytvoření cíleného celosvětového systému potravinových zásob, sestávajícího z nouzových zásob na omezení hladu a zásob určených k regulaci cen komodit. Tento systém by měl být spravován OSN prostřednictvím Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Asi 900 milionů lidí na celém světě trpí kvůli extrémní chudobě neustálým hladem. Přestože se zdá, že potravinových zásob je dostatek, významná část celosvětové populace si nemůže dovolit základní potraviny, které potřebuje; dostupnost potravin zůstává klíčovým problémem, jejž je třeba řešit.

Cíle potravinového zajištění nemůže být dosaženo, aniž bychom vyřešili dvě z aktuálně nejvýznamnějších otázek: nestabilitu na trzích a kolísání cen a ubývání zásob potravin. V této souvislosti bychom měli podpořit přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích, kterým by měla být zajištěna větší transparentnost obchodů a minimální limity pro subjekty, jež mohou na těchto trzích obchodovat.

Ba co víc, celosvětové zásoby základních potravin jsou mnohem omezenější než dříve a jejich množství se dostalo na rekordně nízkou úroveň. Nová SZP musí jasně a jednoznačně reagovat na zajištění dodávek potravin a na další problémy, především na změnu klimatu, hospodářskou krizi v rámci EU.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin, protože předkládá významné návrhy toho, jak by měla společná zemědělská politika po roce 2013 reagovat na výzvy související mimo jiné se zajištěním dodávek potravin, změnami klimatu, hospodářskou krizí a udržením územní rovnováhy v rámci EU.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v nedávné době varovala před možným zvýšením cen potravin v roce 2011, a to poté, co v roce 2010 v důsledku potravinové krize z června roku 2008 dosáhly historické výše. Index cen 55 základních potravin podle FAO již šestý měsíc v řadě vystoupal na 214,7 bodu, což je více než předcházející historicky nejvyšší hodnota 213,5 bodu z června roku 2008.

Ceny cukru a masa dosahují nových historických rekordů, a jestliže se alespoň o 2 % nezvýší produkce obilovin, cena těchto komodit bude stoupat i nadále. Tuto iniciativu bychom proto měli vítat, a jak jsem minulý týden zdůraznil ve své otázce Evropské komisi, vzhledem k tomu, že volatilita cen se dotýká všech na trhu, domnívám se, že je třeba v souvislosti se společnou zemědělskou politikou přijmout konkrétní opatření za účelem zvýšení produkce, lepšího zásobování trhů a větší stability cen, stejně jako záruky toho, že produkce bude odpovídat evropským potřebám. Jak jsem již dokazoval, zemědělství bychom měli vnímat jako strategické odvětví, zejména v dobách krize.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Jelikož je zajištění dodávek potravin lidským právem, měly by mu orgány Evropské unie věnovat zvláštní pozornost. Kromě toho, že zemědělství musí zajistit bezpečné dodávky potravin, musí být tyto dodávky zároveň dostatečné. Z toho důvodu nesmíme zapomínat na doporučení Organizace OSN pro výživu a zemědělství ohledně naléhavé nutnosti zvýšení produkce potravin přinejmenším o 70 %, aby se uživila celosvětová populace, která by měla do roku 2050 dosáhnout 9 miliard. Jsem rád, že bylo toto usnesení přijato, neboť uznává roli Evropského úřadu pro bezpečnost potravin jakožto orgánu zodpovědného za sledování rizik spojených s potravinovým řetězcem a upozorňování na ně a povzbuzuje členské státy ke zřizování orgánů, které budou s úřadem EFSA spolupracovat. Rovněž bych rád zdůraznil uznání tradičních zemědělských postupů, zejména ekologického a drobného zemědělství, které existují ve znevýhodněných regionech a které představují nejen hodnotu ekonomickou, ale především ekologickou, neboť mají zásadní význam pro udržení biologické rozmanitosti. Doufám, že nová společná zemědělská politika účinně zareaguje na problémy, jimž toto odvětví čelí a kterými jsou: změna klimatu, udržení stabilních cen pro spotřebitele a zajištění příjmů pro zemědělce.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpravodajka se zabývá ožehavým tématem, když ukazuje na problémy ohrožující zabezpečení dodávek potravin, jako je kolísání cen v důsledku finančních spekulací, zabírání půdy v rozvojových zemích nebo nedostatečné strategické zásoby. Přístup ke každému z těchto problémů, stejně jako ke všem ostatním problémům souvisejícím se zajištěním dodávek potravin, je nicméně značně nedostatečný, občas vykazuje protichůdné tendence a někdy je přímo špatný. Následky současné zemědělské politiky – zejména společné zemědělské politiky a jejích následných reforem - jsou zcela opomíjeny, jako je tomu v případě liberalizace trhů a rozbití regulačních nástrojů, vedoucí k úpadku tisíců malých a středních výrobců, kteří musí čelit takovým cenám svých produktů, jež často nepokryjí ani náklady na výrobu.

Stále více se zdůrazňuje názor, že „k nasycení Evropy a třetích zemí bude třeba využívat všech forem zemědělství“: to je skrytý argument pro neudržitelné výrobní modely, které produkují intenzivně a za účelem vývozu, stejně jako pro geneticky modifikované plodiny; zpráva zároveň vyzývá k tomu, aby se schvalování dovozu těchto geneticky modifikovaných plodin zjednodušilo a zrychlilo. A konečně, zpravodajka „vítá návrh Evropské komise ohledně nařízení o OTC derivátech“, což je návrh, který zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny zavrhl, protože nedokáže zabránit spekulacím.

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Sârbuové. V tuto chvíli, kdy se připravujeme na reformu společné zemědělské politiky po roce 2013, dnešní hlasování ukazuje směr, jímž se Parlament hodlá ubírat. Aby zajistila bezpečné dodávky cenově dostupných potravin, musí se EU vybavit silnou společnou zemědělskou politikou (SZP), která bude odrazovat od spekulací s potravinami a usnadní mladým lidem vstup do zemědělského odvětví. Považuji za důležité zdůraznit, že budoucí SZP musí občanům zabezpečit přístup k přiměřeným dodávkám potravin, umožnit šíření informací o výživě a vytvořit lepší podmínky pro realizaci programů, jako jsou programy Ovoce do škol a Mléko do škol. Dnešní hlasování ukazuje Komisi, jakým způsobem uvést do praxe „cílený celosvětový systém potravinových zásob“ s nouzovými zásobami na omezení hladu a zásobami určenými k regulaci cen komodit. Zvláštní pozornost je třeba věnovat problematice geneticky modifikovaných organismů. Jelikož se jedná o citlivou záležitost, bude nezbytná jistá míra opatrnosti, abychom zabránili jejich bezohlednému a neomezenému zavádění.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Dosažení potravinového zajištění a nezávislosti Evropy je naprosto zásadní, a proto jsem hlasoval pro přijetí zprávy. Vítám skutečnost, že se odkazuje na ambiciózní vize společné zemědělské politiky (SZP). Musíme pamatovat na to, že SZP je zásadní pro podporu zemědělců, kteří kromě toho, že produkují komodity a poskytují veřejnou službu společnosti, také udržují naši půdu a starají se o ni. Abychom se dokázali vypořádat s výzvami, které nás v budoucnu čekají, musíme zajistit, že se staneme soběstačnými producenty a budeme dovážet stále méně zemědělských výrobků ze třetích zemí, neboť tyto země nerespektují nejen právní předpisy ohledně ekologie a zdraví, ale ani práva pracovníků.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Zajištění dodávek potravin je jedním z problémů, na něž musí reagovat reforma společné zemědělské politiky (SZP), jež by měla být zavedena po roce 2013.

Schopnost zaručit občanům EU dostatečné zásoby potravin musí počítat s předpovídaným prudkým vzestupem světové poptávky po potravinách do roku 2050. S ohledem na to je prioritou EU nadále pokračovat v zajišťování tohoto základního lidského práva jak uvnitř vlastních hranic, tak vně, usilovat o zvýšení zemědělské produktivity a zároveň zajistit bezpečné dodávky cenově dostupných potravin, a to vedle v současné době zásadní potřeby chránit venkovské prostředí Evropy.

Nesmíme dovolit, aby finanční spekulace nadále způsobovaly nekontrolované zvyšování cen a kolísání celosvětového trhu s potravinami. Abychom ochránili evropskou produkci, musíme navrátit rovnováhu do smluvních vztahů mezi výrobci a moderním systémem distribuce.

Nesmíme podceňovat skutečnost, že nerovná vyjednávací síla, antikonkurenční praktiky a nedostatečná transparentnost jsou často příčinami narušení trhu, což má závažné důsledky pro konkurenceschopnost celého potravinového řetězce.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Ano, zemědělství je strategické odvětví a zajištění dodávek potravin je nutností. Evropě trvalo desetiletí, než si to uvědomila. Název zprávy je však zavádějící. V žádném ze svých bodů neodsuzuje ničivé následky celosvětového volného obchodu a tržní logiky.

Nadále budeme jíst jahody v zimě, ať už budou pocházet z jižní polokoule nebo ze skleníků doslova hltajících energii a vodu. Nadále budeme prosazovat dovoz afrických fazolí na úkor místních plodin a jako konkurenci našim vlastním výrobcům.

Nadále budeme žádat regulaci trhů se zemědělskými výrobky a výrobky z nich odvozenými, ačkoli je tento druhý pojem zcela absurdní a ačkoli bychom měli prosazovat kvalitní zemědělství a krátké potravinové řetězce a zároveň nelítostně pronásledovat zneužívání ze strany zprostředkovatelů a velkých prodejců.

Budeme bezmocně přihlížet, jak cizí země, které vyplýtvaly vlastní možnosti, zabírají úrodnou půdu těch nejzranitelnějších zemí, což nám bude dělat čím dál tím větší starosti, ale tváří v tvář potenciálně výbušné situaci nebudeme schopní nic podniknout.

Udělali jste pokrok, ale zbývá ještě kus cesty. Jestliže se odmítnete vypořádat se samotným systémem, který nám tyto problémy způsobil, jste odsouzeni k neúspěchu.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Zabezpečení dodávek potravin je klíčovým problémem, na nějž musí Evropská unie účinně reagovat. Proto jsem podpořila zprávu své sociálnědemokratické kolegyně, která prosazuje silnou, odpovědnou SZP zaměřenou na mladé zemědělce; navrhuje bojovat se spekulacemi na zemědělských trzích a kolísáním cen, jež způsobují; a potvrzuje, že boj proti chudobě v EU i na celém světě se musí stát prioritou, a to tím, že zabezpečení dodávek potravin a přístupu k potravinám učiní základním lidským právem. EU musí vyřešit dnešní potravinové problémy a předvídat budoucí obtíže v této oblasti. Proto je myšlenka cíleného celosvětového systému potravinových zásob podle mého názoru naprosto relevantní, ačkoli ji nebude snadné uvést do praxe.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem proti přijetí zprávy paní Sârbuové, ačkoli obsahuje řadu dobrých bodů. Potraviny jsou záležitostí zásadního významu a jejich důležitost dále poroste. Je klíčové, aby EU zaujala koordinovaný postoj vůči svému zemědělství, jestliže chce čelit výzvám, které máme před sebou. Nedomnívám se však, že by geneticky modifikované organismy měly hrát roli při dosažení zabezpečení dodávek potravin, a nemohu podpořit zprávu, která chce dát zelenou genetické modifikaci.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s touto zprávou, neboť zajištění dodávek potravin je lidským právem, zaručujícím aktivní a zdravý život. Velké množství lidí na celém světě trpí neustálým hladem nebo jim chybí opravdové dlouhodobé zajištění dodávek potravin. Přestože se zdá, že potravinových zásob je dostatek, významná část celosvětové populace si nemůže dovolit základní potraviny, které potřebuje a dostupnost potravin zůstává klíčovým problémem, jejž je třeba naléhavě řešit. Je důležité zajistit, aby byly potraviny dostupné všem sociálním vrstvám. Cíle potravinového zajištění nemůže být dosaženo, aniž bychom vyřešili dvě z aktuálně nejvýznamnějších otázek: nestabilitu na trzích a kolísání cen (které jsou značně ovlivněné spekulacemi na komoditních trzích) a ubývání zásob potravin. Spekulace s cenami potravin nesmíme za žádných okolností dovolit. Musíme podporovat nejen konkurenceschopnost, ale také tradiční zemědělství, drobné zemědělce, ekologické farmy a místní distribuci, čímž zajistíme zachování rozmanitosti zemědělství v celé Evropě. V souvislosti se stárnutím venkovské populace se dále domnívám, že je velmi důležité zajistit pro mladé zemědělce přístup k půdě a k půjčkám. Naším cílem je udržet rozumné ceny potravin a důstojný příjem pro zemědělce. Za žádných okolností však nemohu souhlasit s využíváním geneticky modifikovaných látek, s jejich dovozem spotřebitelům a s jinými činnostmi, ani se schvalováním výrobních metod zavedených ve třetích zemích, protože neexistují žádná data, na základě kterých bychom se mohli odůvodněně domnívat, že tyto látky a postupy neškodí lidskému zdraví nebo životnímu prostředí.

  Karin Kadenbach (S&D), písemně. – (DE) Naneštěstí, na základě hlasů konzervativních poslanců, bylo do textu tohoto návrhu zahrnuto ustanovení o zrychlení procesu schvalování dovozu nových geneticky modifikovaných variant krmiv v EU, jakmile se prokáže jejich bezpečnost. Poptávku po potravinách však za žádných okolností není možné řešit prostřednictvím metod genetického inženýrství. Nadále jsem zásadně proti geneticky modifikovaným potravinám a ráda bych Evropské komisi připomněla zásadu předběžné opatrnosti: ačkoli existují vědecké studie, které geneticky modifikované potraviny považují za bezpečné pro zdraví, možná jsme ještě nepřišli na ty správné zkušební metody, které by to prokázaly. Proto musíme respektovat přání spotřebitelů, kteří takové potraviny odmítají.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Zemědělství je pro zajištění celosvětových dodávek potravin nesmírně důležité, a proto musíme začít jednat. Zabezpečení příjmů pro zemědělce a přiměřené dodávky kvalitních potravin tak musí být klíčovými cíli společné zemědělské politiky. Kolísající tržní ceny v zemědělském odvětví rovněž představují faktory nejistoty, s nimiž se musíme vypořádat. Podporuji tuto zprávu, která jasně ukazuje, že zajištění dodávek potravin je jedním z ústředních zájmů Evropské unie, vyžadujícím koordinaci jednotlivých oblastí politiky. Zlepšení lze dosáhnout jedině tehdy, pokud budou oblasti zemědělské politiky, rozvojové politiky, obchodní politiky, finanční politiky a energetické politiky vzájemně spolupracovat.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Sârbuové, protože zajištění stálých a zároveň bezpečných dodávek potravin je hlavní rolí, kterou společnost přisuzuje zemědělství. Zabezpečení dodávek potravin je lidským právem, což znamená, že všem lidem by mělo být kdykoli fyzicky, ekonomicky i sociálně dostupné dostatečné množství bezpečných a výživných potravin, které jim umožní vést aktivní život. V některých částech světa je toto právo často samozřejmé, zatímco v jiných je sotva zaručeno, a to kvůli řadě důvodů a faktorů, které společně znamenají vážné ohrožení zdraví spotřebitelů. V době, jako je tato, již charakterizují diskuze o společné zemědělské politice po roce 2013, nám tato zpráva umožňuje nastínit některá pravidla v souvislosti s etickou, sociální a hospodářskou úlohou, kterou zemědělství musí hrát, a to i v krátkodobém horizontu, neboť upozorňuje na rizikové faktory, které zemědělství ohrožují, a využívá příležitosti proměnit jej v pevnost celosvětového boje proti hladu.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Sârbuové o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin. Z historického pohledu bylo zajištěná dodávek potravin po celá staletí jednou z nejvyšších priorit všech vlád. Finanční a hospodářská kritéria proto nemohou být rozhodujícími faktory.

Výroba levných, avšak kvalitních potravin je velice významná z pohledu trhu a kupní síly obyvatel, zejména pro ty s nízkými příjmy. Ještě důležitější však je samotná schopnost potraviny produkovat. Nesmíme připustit, aby nastala situace, kdy budeme potraviny dovážet jen proto, že nám je někdo může v danou chvíli prodat levněji. Můžeme dovážet, ale musíme si udržet schopnost vyrobit takové množství potravin, jaké potřebujeme.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) V současné situaci, kdy ceny potraviny vytrvale rostou a stále více se hovoří o budoucí potravinové krizi, velká část obyvatel Evropské unie žije pod hranicí chudoby, a pro nás je zásadní zajistit, že potraviny budou dostupné všem společenským vrstvám. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože se domnívám, že Evropská unie potřebuje silnou zemědělskou politiku založenou na inovacích a zaměřenou především na stabilizaci trhů a povzbuzení a podporu zemědělců. Evropští spotřebitelé mají zároveň nárok na zdravé, vysoce kvalitní potraviny za rozumné ceny, což jsou hlavní cíle společné zemědělské politiky (SZP) a klíčové cíle Evropské unie.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, avšak zdržel jsem se hlasování v případě tří částí pozměňovacího návrhu č. 14 týkajících se geneticky modifikovaných organismů. Nejsem v zásadě proti geneticky modifikovaným potravinám, ale tento pokus urychlit dovoz geneticky modifikovaných látek a využívání výrobních metod ze třetích zemí mě poněkud znepokojil. Vědecké důkazy bezpečnosti genetické modifikace musí být nezvratné a veřejnost musí mít plnou důvěru v to, že zodpovědné orgány učinily všechna nezbytná bezpečnostní opatření a provedly přísné zkoušky. To nelze uspěchat.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva znovu potvrzuje, že zabezpečení dodávek potravin je základním lidským právem. V této souvislosti existují dvě základní otázky, jež by toto právo mělo řešit, a to kolísání cen na trzích, které do značné míry ovlivňují spekulace, a pokles potravinových zásob. Zpráva poznamenává, že spekulativní chování má za následek 50 % případů nárůstu cen v poslední době, a proto v zájmu transparentnosti prosazuje přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích, aby sloužily hospodářství a zemědělské produkci a aby se zabránilo tomu, že spekulace budou ohrožovat jinak výkonné zemědělské podniky. V situaci, kdy je cena potravin ve velké míře ovlivňována spekulanty, kteří o zemědělství nemají žádný zájem, zpráva podporuje omezení přístupu na zemědělské trhy.

Zpráva se však nicméně dominancí finančního aspektu na zemědělských trzích nezabývá ze strukturálního hlediska. Zpráva také navrhuje vytvoření celosvětového systému potravinových zásob, spravovaného OSN. Dále naléhavě žádá Komisi, aby urychlila schvalování dovozu geneticky modifikovaných potravin, s čímž naprosto nesouhlasím. Z těchto důvodů a zároveň proto, abych podpořila dobré úmysly a návrhy, které zpráva obsahuje, jsem se hlasování zdržela.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Poznámka, že zabezpečení dodávek potravin je základním lidským právem, jež je nezbytné zaručit, výzva, aby byli zemědělci odměňováni za své úsilí, a návrh systému potravinových zásob pod správou OSN, to jsou všechno ústupky vůči našim názorům. Vítám je. Uvědomění si odlišnosti komoditních derivátů od ostatních finančních produktů a omezení přístupu na zemědělské finanční trhy pouze na osoby, které jsou přímo spojeny se zemědělskou výrobou, rovněž naznačují změnu postojů.

Přemístění a konec produktivismu, jež jsou pro potravinovou soběstačnost a zachování biologické rozmanitosti nezbytné, jsou však ještě daleko. Dominance finančního aspektu na zemědělských trzích v podstatě není zpochybněna. Ba co hůř, objevuje se schvalování geneticky modifikovaných odrůd. Abych podpořil dobré úmysly, zdržel jsem se hlasování.

  Nuno Melo (PPE), písemně. - (PT) Představa o zabezpečení dodávek potravin je velice jasná; je ho dosaženo tehdy, když jsou všem lidem kdykoli fyzicky, sociálně a ekonomicky dostupné vhodné, zdravotně nezávadné a výživné potraviny, které uspokojí jejich potřeby a preference v oblasti stravování a umožní jim vést aktivní a zdravý život. Proto není pochyb o tom, že neustálý růst cen potravin v důsledku zvýšených cen surovin je pro EU stále naléhavějším problémem. Na druhou stranu musí zemědělství pokrýt potřeby na výživu stále rostoucího množství lidí, ačkoli se potýká s ubývajícími přírodními zdroji a vysokými výrobními náklady. S ohledem na naše budoucí potřeby nelze pochybovat o tom, že se zemědělství musí stát strategickým odvětvím, skutečně zásadním odvětvím pro hospodářský rozvoj EU a celého světa.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Co se zabezpečení dodávek potravin týče, existuje zde především ten problém, že členské státy EU stále více přicházejí o svoji soběstačnost. Doposud se nepodařilo zastavit znepokojující trend, kdy zemědělci přechází od zemědělství jakožto hlavní činnosti k zemědělství jakožto vedlejšímu podnikání a kdy zemědělci opouští půdu. Hovoříme-li tedy o zabezpečení dodávek potravin, musíme přijít s plány, jak tento znepokojující trend zastavit a také jak zvýšit obeznámenost spotřebitelů s regionálními výrobky. V této souvislosti je především zapotřebí podrobit podpory ze strany EU přísnému přezkoumání s ohledem na to, jak by bylo možné omezit přepravování potravin z jednoho konce Unie na druhý. Nejen že by to prospělo životnímu prostředí, čímž bychom se přiblížili Kjótským cílům ohledně snížení emisí, ale zároveň by se snížila hluková zátěž, a to zejména těch obyvatel, kteří žijí nebo pracují podél přepravních tras.

V neposlední řadě bychom rovněž měli zvážit, do jaké míry bychom mohli lépe propagovat alternativní pohonné systémy, neboť výroba biopaliv začíná ohrožovat běžné zemědělství a podílí se na nedostatku potravin a vyšších cenách. Zpráva tato hlediska nezohledňuje, a proto jsem se rozhodl zdržet se hlasování.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Paní zpravodajka zdůrazňuje význam zemědělství ve vztahu k novým potravinovým výzvám.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se musí produkce potravin zvýšit minimálně o 70 %, neboť celosvětová populace by měla do roku 2050 překročit počet 9 miliard. Zajištění dodávek potravin proto nadále vyžaduje silnou společnou zemědělskou politiku.

Hlavními cíli SZP jsou: zvýšení zemědělské produktivity; pomoc zemědělcům, aby dosáhli důstojné životní úrovně; stabilizace trhu a zajištění bezpečných dodávek potravin za dostupné ceny. Úspěch této politiky však vyústil v jednostrannou nadprodukci a přebytky, což narušovalo trh a způsobilo ekologické problémy. Nová SZP by proto měla zlepšit zabezpečení dodávek potravin zvýšením produktivity a zároveň by měla podporovat ekologicky udržitelnou produkci potravin. Zpráva zdůrazňuje, že je nezbytné, aby financování SZP odráželo její ambiciózní vize a politické cíle.

Aby bylo možné udržet rozumné ceny potravin a především důstojný příjem pro zemědělce a aby byly zajištěny dodávky potravin, měl by rozpočet SZP zůstat na stávající úrovni. Zlepšení a rozšíření kontrol bezpečnosti potravin v Unii a ve třetích zemích je zásadní, a proto toto usnesení podporuji.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Zabezpečení dodávek potravin je lidským právem a jedním z cílů společné zemědělské politiky musí být zajištění snadného přístupu k potravinám pro všechny, s přihlédnutím k nárůstu počtu obyvatel, změnám klimatu, vysokým energetickým nákladům a omezenosti přírodních zdrojů.

Souhlasím s paní zpravodajkou Sârbuovou a podporuji její plán zajistit, že nová SZP po roce 2013 bude schopná reagovat na požadavky a problémy spojené se zabezpečením dodávek potravin. Je proto důležité podporovat rozmanitost zemědělské produkce, zahrnující velké prodejní řetězce, tradiční zemědělské postupy a drobné zemědělce, zajistit pro mladé zemědělce přístup k půjčkám a podporovat rozvoj programů na spravování potravinových zásob s cílem usnadnit světový obchod a snížit ceny na světovém trhu.

Jsem však proti rozvoji geneticky modifikovaných organismů a jejich využívání jako krmiv, dokud nebude s jistotou prokázána jejich nezávadnost pro hospodářská zvířata i evropské spotřebitele.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. - (RO) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Lituji však, že několik významných ustanovení bylo před hlasováním vypuštěno, například to, které se týkalo prozkoumání možnosti schválení realizace výrobních metod používaných ve třetích zemích, pokud jde o geneticky modifikované organismy. Některé státy v této oblasti učinily obrovské pokroky, zatímco Evropská unie zůstala pozadu a nevyužívá veškeré dostupné možnosti. Rovněž lituji, že byl vypuštěn bod týkající se problému rozsáhlých oblastí neobdělávané zemědělské půdy v některých členských státech.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Zpráva obsahuje některé velice dobré návrhy, například pobídky pro tradiční a ekologické zemědělství, zejména pak podporu drobných zemědělců, a ochranu domácích zemědělců před konkurenčním tlakem třetích zemí s podstatně nižšími nároky na kvalitu. Zpravodajka však na druhou stranu obhajuje používání geneticky modifikovaných organismů. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Zabezpečení dodávek potravin je pro zemědělství klíčovou výzvou, nejenom v Evropské unii, ale na celém světě, především v rozvojových zemích. Podle organizace FAO by se celosvětová poptávka po potravinách měla do roku 2050 zdvojnásobit a počet lidí na světě by měl z dnešních 7 miliard vystoupat na 9 miliard. Celosvětová produkce potravin bude proto muset vzrůst odpovídajícím způsobem, a to na pozadí tlaku na přírodní zdroje. Celosvětová produkce potravin bude muset růst v době, kdy se zároveň omezuje využívání vody, energie, hnojiv, pesticidů a půdy. Je znepokojující dozvědět se, že celkově hladoví více než 1 miliarda lidí, zatímco v Evropské unii trpí kvůli chudobě hladem více než 40 milionů lidí. I proto se domnívám, že bychom měli plně využívat vědeckého pokroku, jestliže může přinést odpovídající řešení s cílem zmírnit hlad ve světě, a to především prostřednictvím účinnějšího využívání zdrojů. EU musí nadále zajišťovat dodávky potravin pro své obyvatele a podílet se na dodávání potravin do celého světa, přičemž spolupráce se zbytkem světa, zejména s rozvojovými zeměmi, musí být užší a soudržnější, aby přispěla k dlouhodobě udržitelnému rozvoji zemědělských odvětví. Mimo jiné z těchto důvodů jsem hlasoval pro přijetí zprávy o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto návrhu usnesení Evropského parlamentu o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin, protože kvůli rostoucímu počtu spotřebitelů, velkému množství lidí trpících hladem, situaci, v níž se nachází zemědělci, kolísajícím cenám potravin a spekulacemi s akciemi je obzvlášť důležité využívat určitá opatření s cílem regulovat zemědělství. Především je třeba vyvinout veškeré možné úsilí, abychom prostřednictvím finančních pobídek podporovali tradiční, drobné či ekologické zemědělství, a tak trvale zajistili dodávky potravin. Vzhledem k nebezpečí, které geneticky modifikované látky představují pro zdraví veřejnosti, nesouhlasím s návrhem povolit dovoz geneticky nemodifikovaných výrobků s nízkým obsahem geneticky modifikovaných látek.

Musíme přijmout všechna nezbytná opatření, abychom zajistili, aby dovoz nových geneticky modifikovaných druhů krmiv ani možnost využívání výrobních metod zavedených ve třetích zemích nezískaly souhlas. Problémy spojené s dostupností potravin nesmíme řešit porušováním požadavků na bezpečnost potravin a ohrožováním zdraví lidí. Vzhledem k tomu, že počet stárnoucích obyvatel venkova roste, a abychom podpořili vstup mladých lidí do zemědělství, musí mít mladí zemědělci výhodnější podmínky pro získání půjček.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zabezpečení dodávek potravin je lidským právem, které je naplněno tehdy, když je všem lidem kdykoli fyzicky, ekonomicky i sociálně dostupné dostatečné množství potravin. Přestože se zdá, že potravinových zásob je dostatek, poměrně významná část celosvětové populace si nemůže dovolit základní potraviny, které potřebuje, a okolo 900 milionů lidí na celém světě trpí kvůli extrémní chudobě hladem. Dostupnost potravin proto zůstává klíčovým problémem, který je třeba řešit. Zajištění dodávek potravin vyžaduje silnou společnou zemědělskou politiku, jež bude schopna zvýšit zemědělskou produktivitu, stabilizovat trh a zajistit bezpečné dodávek potravin za rozumné ceny. Tohoto cíle však nemůže být dosaženo, aniž bychom vyřešili nestabilitu na trzích a kolísání cen. Protože je potravinová problematika velice významná, hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Sârbuové, která obsahuje také zrychlení procesu schvalování dovozu nových geneticky modifikovaných variant krmiv v EU za současného prozkoumání možnosti povolení výrobních metod zavedených ve třetích zemích. Svým hlasem rovněž chci podpořit přítomnost malého množství geneticky modifikovaných organismů ve výrobcích vstupujících do EU.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy paní Sârbuové, protože zemědělství je významným a rostoucím odvětvím, které by se na základě své strategické role v souvislosti se zajišťováním dodávek potravin mělo stát politickou prioritou. Návrhy v tomto ohledu by měla přinést revize společné zemědělské politiky pro rok 2013. Kolísání cen potravin a základních výrobků v poslední době vyvolalo v Evropě i na celém světě značné obavy. K nesmírné nestabilitě přispěla také hospodářská krize a stále závažnější klimatické jevy, jako ty, které se objevily v roce 2010, včetně dlouhodobého sucha a požárů v Rusku či rozsáhlých povodní v Pákistánu. EU nemůže zůstat závislá na protekcionistických rozhodnutích zemí, jako jsou Rusko a Ukrajina, jejichž export pšenice se na světovém vývozu podílí 30%, nebo Argentina, velký světový výrobce masa. Jsem přesvědčena, že EU má povinnost uživit evropskou veřejnost a obyvatelstvo celého světa, jehož počet má podle očekávání vzrůst o 2 miliardy, což bude do roku 2050 znamenat 70% zvýšení dodávek potravin. Zvýšená produkce by měla splňovat kritéria v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat a práce. Distribuce se přesunula do nejméně rozvinutých zemí, zdá se však, že tyto země zmíněná kritéria nebudou schopny splnit.

  Aldo Patriciello (PPE) , písemně. – (IT) Zabezpečení dodávek potravin je základní právo, jehož naplnění brání omezené přírodní zdroje, vysoké ceny energie a změny klimatu.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství se produkce bude muset do roku 2050 zvýšit o 70 %, neboť přibližně 900 milionů lidí na celém světě trpí hladem a jenom v Evropě žije 16 % obyvatel pod hranicí chudoby. Silná společná zemědělská politika (SZP) je zásadní a SZP tuto charakteristiku skutečně splňuje, potřebuje však reformu, která ji promění v udržitelnou a zlepší zajištění dodávek potravin. Tohoto cíle můžeme dosáhnout jedině tehdy, pokud vyřešíme otázku kolísání cen (způsobeného spekulacemi) a ubývání zásob potravin

V této souvislosti zpráva podporuje přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích a vytvoření celosvětového systému potravinových zásob, který by ulehčil světovému obchodu v případech vysokých cen a protekcionismu. Nová SZP po roce 2013 musí být na tohle všechno připravena, a právě proto podporuji tuto zprávu prosazující konkurenceschopnost, tradiční zemědělské postupy, přístup k půdě a k půjčkám pro mladé zemědělce a lepší integraci produkce potravin a energie.

  Marit Paulsen, Olle Schmidt and Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Na planetě, která bude zanedlouho mít 9 miliard obyvatel, jsou budoucí dodávky potravin klíčovou záležitostí. Tato zpráva se zaměřuje právě na tuto ohromnou výzvu a pokládá několik významných otázek, například v souvislosti s problémem zabírání půdy, což samozřejmě podporujeme. Zpráva však zároveň obsahuje požadavky na několik společných opatření – jako jsou například evropské programy pro výživu, mléko a ovoce do škol a také zvýšení rozpočtu pro tyto programy – což považujeme za věc, o níž by si každý členský stát měl rozhodovat sám. Proto jsme se rozhodli zdržet se konečného hlasování.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Podle organizace FAO se musí produkce potravin zvýšit minimálně o 70 %, aby byla uspokojena rostoucí poptávka celosvětové populace, jež by měla do roku 2050 překročit počet 9 miliard lidí. Kromě toho je na celém světě asi 900 milionů lidí trpících kvůli extrémní chudobě neustálým hladem a až 2 miliardy lidí nemají přístup k opravdovému dlouhodobému zajištění dodávek potravin z důvodu různého stupně chudoby. Vzhledem k tomu, že poptávka po potravinách stále roste a v Evropě žije 16 % občanů pod hranicí chudoby, právo na výživu a přístup k potravinám se stávají prioritou. Abychom tedy dosáhli potravinového zajištění, budeme nadále potřebovat společnou zemědělskou politiku (SZP), která bude silná, orientovaná na trh, s oddělenými platbami od produkce a s ohledem na životní prostředí, jejíž součástí bude významný prvek rozvoje venkova a jež se vypořádá i s dalšími výzvami, jako jsou především změna klimatu, hospodářská krize a udržení územní rovnováhy v rámci EU. Cíl potravinového zajištění nemůže být dosažen, aniž bychom vyřešili dvě z aktuálně nejvýznamnějších otázek: nestabilitu na trzích a kolísání cen a ubývání zásob potravin.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Zásadní povahu problematiky zajištění dodávek potravin jsem zdůrazňoval při mnoha příležitostech. Za současné situace by členské státy neměly vnímat zemědělství jako čistě ekonomickou záležitost, ale spíše jako otázku strategie a obrany. Z toho důvodu je klíčové, jak paní zpravodajka zdůrazňuje, zajistit, aby nová společná zemědělská politika byla po roce 2013 schopná přiměřeně reagovat na závažné problémy, jimž toto odvětví v současnosti čelí zejména v souvislosti se stabilitou cen, a aby dokázala chránit zájmy zemědělců a posilovat potravinové zásoby.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji paní Sârbuové. Aby EU zajistila bezpečné dodávky cenově dostupných potravin, musí se vybavit silnou společnou zemědělskou politikou (SZP), která bude odrazovat od spekulací s potravinami a usnadní mladým lidem vstup do zemědělského odvětví.

Budoucí SZP zkrátka a dobře musí udělat víc pro mladé zemědělce. Pouze 7 % zemědělců v EU je mladších 35 let, zatímco EU bude v příštích 10 letech potřebovat 4,5 milionu zemědělců. Proto žádám, aby byla posílena existující opatření za účelem přilákání mladých lidí k zemědělství, jako jsou prémie při zakládání zemědělského podniku či dotované úrokové sazby na půjčky.

Abychom zajistili, že stávající finanční nástroje pomohou zemědělcům překonat krizi, místo aby jen pomáhaly spekulantům při způsobování extrémního kolísání cen, žádám o přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích, kterým by měla být zajištěna větší transparentnost jednání. Zároveň vyzývám Evropskou komisi, aby bezodkladně podnikla důrazné a trvalé kroky za účelem jasného omezení spekulací a vyřešení nestability trhů s potravinovými komoditami.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva byla přijata bez podpory skupiny Verts/ALE, která hlasovala proti. Důvodem tohoto odmítnutí bylo to, že ve znění byl ponechán bod 14 , ve kterém Evropský parlament „žádá Komisi, aby navrhla technické řešení problému nízkého zastoupení geneticky modifikovaných látek v geneticky nemodifikovaných dovozech a aby navrhla zrychlení procesu schvalování dovozu nových geneticky modifikovaných variant krmiv v EU, jakmile se prokáže jejich bezpečnost“.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Zabezpečení dodávek potravin je základním lidským právem, a to je naplněno jedině tehdy, když jsou uspokojeny potřeby lidí v oblasti stravování, které jim umožní vést aktivní a zdravý život.

Pokud jde o reformu společné zemědělské politiky plánovanou na rok 2013, podpora pro evropské zemědělce jim musí za každých okolností umožnit splnění kritéria bezpečnosti potravin a ekologických standardů. Navzdory efektivitě evropské výroby v dnešní době okolo 80 milionů lidí stále žije pod hranicí chudoby a mnoho z nich získává pomoc z programů potravinové pomoci. Silná SZP zachová hospodářskou roli zemědělců jakožto producentů potravin, zároveň však zajistí živobytí a zaměstnání více než 28 milionům občanů zaměstnaných ve venkovských oblastech Evropy.

Jestliže zohledníme i hospodářskou krizi, bude nezbytné udržet přímé platby zemědělcům i po roce 2013, aby bylo možné stabilizovat jejich příjmy a abychom jim pomohli překonat nestabilitu trhu. Budou také přijata konkrétní opatření s cílem povzbudit vstup mladých lidí do zemědělství, jako například zajištění snazšího přístupu k půjčkám, podpora odborné přípravy a specializovaného technického vzdělávání, přičemž se v Evropě bude rozšiřovat „osvědčené postupy v oblasti zemědělství“.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Ponecháme-li stranou pochybné odkazy na informace ohledně růstu světové populace, které neodráží nedávný pokles míry porodnosti v různých mimoevropských zemích, zabezpečení dodávek potravin s dobrým využíváním zemědělství nepochybně souvisí.

Společná zemědělská politika zaměřená na stále vyšší kvalitu, ekologicky šetrné zemědělství a pomoc zemědělcům při dosažení důstojné životní úrovně je proto zcela jasně žádoucí. Jestliže zohledníme také energetickou politiku, jež se zemědělstvím souvisí prostřednictvím využívání biopaliv, jde o argument, jemuž by bylo vhodné se věnovat podrobněji, neboť produkce biopaliv soupeří s produkcí potravin. Závěr zprávy je rovněž rozumný: o omezení rozpočtu SZP nemůžeme uvažovat.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Všeobecně vzato je tato zpráva poměrně zásadním příspěvkem do diskuze o úloze zemědělství v dodávkách potravin. Parlament správně označil problémy, s nimiž se zemědělci musí vyrovnat v době extrémní nestability trhu a kolísání cen, a upozornil na potíže, jimiž zemědělci v tomto ohledu v současné době procházejí. Komise musí přinést silná a trvalá opatření s cílem vyřešit nestabilitu na zemědělských trzích. To je pro udržení produkce v EU zásadní. Obrovské nárůsty cen na finančních trzích se zemědělskými komoditami byly z velké míry způsobeny spekulacemi. Spekulativní chování má za následek více než 50 % případů nárůstu cen.

Je dobře, že Evropský parlament podpořil závěry zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny, pokud jde o úlohu, kterou sehráli významní institucionální investoři, jako jsou hedgeové fondy, penzijní fondy a investiční banky, při ovlivňování cenových indexů surovin svými aktivitami na trzích s deriváty Parlament předložil všeobecný a důkladný rozbor situace, zcela však minul cíl, pokud jde o formulaci postřehů ohledně role geneticky modifikovaných organismů v zemědělství, jež tato zpráva neobsahuje. Tato diskuze se vede jinde a sem nepatří, proto jsem se nakonec rozhodl hlasovat proti přijetí zprávy.

  Csanád Szegedi (NI), písemně. – (HU) Nemohu podpořit zprávu, která usnadňuje nebo urychluje dovoz jakýchkoli geneticky modifikovaných rostlin. Vynikající vlastnosti zemědělské půdy v Evropské unii umožňují řadě zemí, včetně Maďarska, Polska, Itálie a Francie, aby produkovaly kvalitní krmiva. Geneticky modifikované varianty krmiv nepotřebujeme. Stejně tak nepodporuji ani dovoz geneticky modifikovaných výrobků do Evropské unie, a to kvůli jejich dlouhodobě nepříznivému účinku na zdraví.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Termín „zabezpečení dodávek potravin“ zdůrazňuje potřebu konkrétních opatření za účelem zvýšení celosvětových zásob potravin: jedná se o lidské právo zahrnující fyzický a ekonomický přístup k dostatečnému množství zdravých a výživných potravin. Přijetí této zprávy zdůrazňující význam zemědělství považuji za nesmírně důležité. Předpovídaný růst počtu obyvatel a přetrvávající chudoba znamenají, že se produkce potravin musí zvýšit minimálně o 70 %, aby byly potřeby obyvatel uspokojeny. Klimatické jevy, spekulace a kolísání cen mají negativní dopad na možnosti zemědělců.

Po roce 2013 bude zapotřebí nová společná zemědělská politika, která bude schopná zaručit právo na zajištění dodávek potravin, a to tak, že významnou měrou přispěje ke konkurenceschopnosti a inovacím a ke zvýšení počtu mladých zemědělců, kteří dokáží reagovat na nové celosvětové problémy. Zemědělskou politiku je nutné přizpůsobit přinejmenším prostřednictvím podpory tradičních zemědělských postupů a místního zemědělství a také ekologických potravin z místních zdrojů.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Evropský parlament přijal zprávu o uznání zemědělství, v jejímž případě jsem se musela zdržet hlasování. Tato zpráva zohledňuje mnohé obavy, které mají pro zemědělce zásadní význam, jako je například podpora drobné produkce a mladých zemědělců a boj s cenovými spekulacemi. Tato zpráva rovněž zdůrazňuje potřebu značné finanční podpory budoucí společné zemědělské politiky.

Ačkoli je zpráva celkově pozitivní, obsahuje i jedno nepřijatelné opatření: zrychlení procesu schvalování geneticky modifikovaných organismů Komisí.

Toto opatření odmítá zvážit řádné zhodnocení těchto výrobků před tím, než se dostanou na trh, a vůbec nezmiňuje tolikrát popíraná nebezpečí obchodování s geneticky modifikovanými organismy.

Toto opatření nebere ani nejmenší ohled na bezpečnost potravin a zásadu předběžné opatrnosti. Jde o nebezpečné opatření a je skandální, že bylo zahrnuto do zprávy, jejímž cílem je zohlednit strategický význam zemědělství.

Problematika geneticky modifikovaných organismů by měla být předmětem samostatné diskuze, kterou evropské orgány odmítají vést.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto usnesení, které zdůrazňuje, že evropská politika musí zemědělství vnímat jako prioritu. Evropští občané mají čím dál tím vyšší nároky v souvislosti s bezpečností potravin, jež musí být zaručena v průběhu celého procesu výroby, zpracování a distribuce. Abychom dosáhli udržitelného, bezpečného a spravedlivého zemědělství, budeme muset vyřešit řadu problémů: přizpůsobení se změnám klimatu, řízení dopadů globalizace, zachování biologické rozmanitosti, udržení životní úrovně zemědělců a zajištění naší potravinové soběstačnosti na celosvětovém trhu, který čelí značnému tlaku. Zemědělství je nedílnou součástí našeho dědictví a vždy utvářelo naši identitu, náš způsob života i naše krajiny. Vítám úsilí EU v oblasti zemědělství, v souvislosti s reformou SZP však bude třeba vykonat ještě mnoho důležité práce. Proto vyzývám EU, aby své úsilí soustředila na drobné zemědělce, kteří jsou sice největší, ale zároveň také nejzranitelnější skupinou. Uznání zemědělství jako strategického odvětví by mělo být příležitostí k posílení jeho sociálního rozměru, jemuž byla doposud věnována nedostatečná pozornost. I zemědělci potřebují jistoty.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Jsem si zcela jist, že uznání zemědělství jako strategického odvětví umožní vytvoření lepších podmínek pro realizaci programů pomoci a informačních programů. Nelze pochybovat o tom, že programy potravinové pomoci by měli být dány k dispozici nejchudším členům společnosti. Často zapomínáme, že téměř 80 milionů lidí v Evropské unii žije pod hranicí chudoby.

Kromě programů pomoci bychom měli rozvíjet také programy na podporu zdravého stravování, především mezi dětmi a žáky základních škol. Jaké důsledky může přinést zanedbávání těchto otázek, je zcela jasně vidět ve Spojených státech, kde se počet mladistvých trpících obezitou v posledních letech ztrojnásobil. Obzvlášť důležité je, aby byly programy na podporu ovoce a mléka realizovány ve vzdělávacích institucích, neboť získání správných stravovacích návyků bude mít na zdraví mladých Evropanů pozitivní vliv, čímž se zároveň sníží budoucí náklady na zdravotní a sociální péči. Do provádění tohoto druhu programů by se mělo zapojit co nejvíce místních výrobců a distributorů potravin, protože to pomůže posílit postavení malých a středních zemědělských podniků.