Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 18. ledna 2011 - Štrasburk

14. Evropská iniciativa pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence – Astmatické inhalátory (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je, musím říct, neobvyklá společná rozprava k následujícím záležitostem:

– zpráva, kterou předkládá paní Matiasová jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence (2010/2084(INI)) (A7-0366/2010) a

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou pokládá paní Mazzoniová jménem Petičního výboru, o astmatických inhalátorech (O-0182/2010 – B7-0666/2010).

  Marisa Matias, zpravodajka. – (PT) Pane předsedající, ráda bych začala tím, co se mi zdá být jasným příkladem naléhavosti této iniciativy. Práci v Parlamentu jsme zahájili přesně před šesti měsíci: mezi začátkem práce na zprávě a hlasováním uplynulo šest měsíců, během této doby se u více než 700 000 lidí objevila Alzheimerova choroba nebo jiná forma demence. Toto číslo samo o sobě ukazuje, jak důležité a naléhavé je přijmout opatření v této oblasti. Proto sdělení Komise přichází v příhodnou dobu.

Se všemi lidmi trpícími Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence v Evropě se musí zacházet stejně. Více než 7 milionů lidí trpí Alzheimerovou chorobou a celkově je téměř 10 milionů lidí postiženo demencí.

Kdybychom uváděli čísla, hovořili bychom o velikosti středně velké země. Nemůžeme diskriminovat určité onemocnění, stejně jako nemůžeme diskriminovat určitou zemi. Se všemi musíme zacházet stejně. Právě z tohoto důvodu je naléhavě nutné přijímat opatření v několika oblastech. Z oblasti výzkumu víme, že počet lidí trpících touto chorobou se zdvojnásobuje každých 20 let.

Víme, že přesahuje-li uvažovaný věk 65 let, tento počet se zdvojnásobuje každé čtyři roky, a právě proto se musíme zabývat příčinami a odhalovat tyto příčiny, protože nemáme jinou možnost, jak proti tomuto problému bojovat, jestliže o něm nemáme dobré znalosti. Abychom je získali, potřebujeme intenzivnější výzkum, intenzivnější spolupráci a více epidemiologických dat.

Musíme mít více poznatků o tom, jak postupovat při prevenci a kontrole rizikových faktorů. Potřebujeme včasné diagnózy, potřebujeme specializovanou péči a musíme školit pečovatele. Musíme podporovat rodiny a nesmíme stigmatizovat pacienty: je třeba jim zaručit práva a důstojnost. Potřebujeme, aby všechny země disponovaly národními akčními plány, abychom pak mohli spolupracovat na evropské úrovni. Musíme bojovat proti nerovnostem mezi členskými státy i v rámci členských států. Nemůžeme připustit, aby zde byli pacienti první a druhé třídy: všichni si musí být rovni, a to bez ohledu na pohlaví, věk, bydliště nebo na jakékoli jiné kritérium.

Proto, pane předsedající, je pro naše zdravotnické služby velmi důležité, aby se vyznačovaly maximálním možným pokrytím. Nemůžeme se vyhnout projednání těchto naléhavých potřeb jen proto, že se nacházíme v krizi a vždy mluvíme o nákladech spojených s touto chorobou. Sociální a hospodářské náklady, které vznikají, jestliže se tento problém neléčí, jsou mnohem rozsáhlejší a mnohem větší než náklady na léčbu. Proto se musíme tomuto problému postavit a investovat: investovat do lidí, investovat, jak jsem řekla, do prevence a podporovat rodiny a pečovatele, kteří jsou tak často opomíjeni.

Víme, že na každou osobu postiženou Alzheimerovou chorobou připadají tři lidé, aby se o ni postarali. Osoba trpící Alzheimerovou chorobou nemůže zůstat ani hodinu o samotě. Musí to pro nás být ponaučením: nemůžeme pokračovat bez propojení reakcí členských států na tento problém, bez spolupráce, a navíc bez spolupráce založené na solidaritě.

Proto bych ráda uvedla následující: ve věci spolupráce všichni víme, že tyto činnosti nelze provádět izolovaně a také zde v Parlamentu byly prováděny ve spolupráci se všemi stínovými zpravodaji ze všech parlamentních skupin, a to s podporou tří žen, které mi pomáhaly ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, v mé parlamentní skupině a v mé delegaci.

Ráda bych tedy poděkovala všem těmto ženám a možná, že to není náhoda, že na této zprávě pracovaly pouze ženy: žen se totiž tato choroba nejvíce dotýká, protože se zabývají zprávami o Alzheimerově chorobě i pacienty, kteří Alzheimerovou chorobou trpí, včetně mužů. Chci proto rovněž upozornit na druhy diskriminace, které jsou skryty za nedostatečnou léčbou nebo reakcí na tyto otázky.

Na závěr chci říci, že bych se chtěla přímo zeptat pana komisaře Dalliho, které z návrhů obsažených v této zprávě je Komise připravena přijmout a kdy bude připravena přijmout a učinit kroky, pokud jde o naléhavou situaci, již v současnosti zažíváme.

  Erminia Mazzoni, autorka. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, musím říct, že jsem rovněž v rozpacích, proč byla tato otázka spojena s předchozí zprávou, ale pro mě je důležité, že se tento Parlament dnes soustředí na problém obsažený v otázce, kterou jsem předložila jménem Petičního výboru.

Tato otázka se týká případu, kdy byla malému evropskému podniku odepřena spravedlnost kvůli nečinnosti, již Komise bohužel demonstruje od roku 1997 až doposud. Toto zjištění podporuje i Výbor pro právní záležitosti, který byl výborem, jemuž předsedám, požádán o vydání stanoviska.

Tato otázka se týká zdravotnického prostředku – konkrétně astmatického inhalátoru – který byl patentován v roce 1990 a právoplatně umístěn na trh. Tento výrobek podléhá regulaci podle směrnice 93/42/EHS, která stanoví, že výrobci musí prokázat, že splňují požadavky, a vnitrostátním orgánům uděluje pravomoc prostřednictvím monitorování a namátkových kontrol ověřovat, zda je toto vlastní osvědčování platné.

Výrobek, který byl na trhu úspěšně distribuován šest let – tedy do roku 1996 – a na nějž se za více než 15 let nevztahovala ani jediná zvláštní stížnost či připomínka, byl podroben kontrole ze strany vlády Horního Bavorska, která požádala magdeburskou komisi, aby přešetřila povolení, jež bylo společnosti uděleno.

V prosinci téhož roku uvedená komise a ministr zdravotnictví v Sasku-Anhaltsku provedli tuto kontrolu a postup uzavřeli s tím, že výrobek je zcela v souladu s platnými legislativními požadavky. Na konci tohoto postupu rovněž položili otázku ohledně oprávněnosti žádosti, již předložila vláda Horního Bavorska, a v případě, že by měla další pochybnosti, ji vyzvali k zahájení postupu stanoveného ochrannou doložkou na základě výše zmíněné směrnice.

V následujícím roce došlo k řadě nezdokumentovaných činností, o nichž jsme byli informováni pouze nepřímo, a poté v roce 1997 spolkový ministr zdravotnictví náhle nařídil stažení výrobku z trhu, aniž by o tom byl výrobce informován.

Ministerstvo zahájilo tento postup – postup podle článku 8 výše uvedené směrnice – na konci roku 1997, ale skončilo ve slepé uličce, protože nemělo k dispozici žádné informace a konzultace s výrobcem nebyly zahájeny. Uprostřed všeobecného ticha, v polovině roku 2003, výrobce, který se domníval, že toto ticho znamená, že nevysvětlené připomínky německých orgánů byly zjevně vyvráceny, umístil výrobek zpět na trh.

V roce 2005 bohužel – a znovu bez jakéhokoli oznámení – německé orgány nařídily, aby byl výrobek z trhu opět stažen. Pro přesnost, navzdory opakovaným žádostem nebylo doposud vysvětleno, proč byl výrobek stažen.

Nedošlo tedy k žádnému oznámení, žádnému vyšetřování a výrobce neměl příležitost legitimně napadnout zjištění druhé strany. To mělo na výrobce závažný hospodářský dopad, protože na odpověď čeká více než 15 let a svůj výrobek nemůže umístit na trh.

Dodala bych rovněž, že během šesti let, kdy byl výrobek distribuován – a existují dokumenty, které to prokazují, včetně dokumentů, jež poskytla Komise – bylo zjištěno, že v důsledku nízké ceny výrobku došlo k výrazným úsporám ve veřejných výdajích na zdravotnictví a dále že výrobek působil na astmatiky příznivě.

V roce 2008 se výrobce, pan Klein, po neúspěšných pokusech dosáhnout pokroku u jiných orgánů obrátil na Petiční výbor. Výbor zahájil daný postup v tomto volebním období. Vzhledem k dlouhodobému průběhu věci, na niž petice odkazuje, navíc zahájil také neformální konzultaci s komisařem, aby požádal o poskytnutí odpovědi v kratším časovém rámci, protože předkladatel petice žádá o potvrzení, že je jeho výrobek v souladu s evropskými právními předpisy, v opačném případě chce alespoň disponovat rozhodnutím, které může napadnout před Soudním dvorem, a které mu tedy umožní dosáhnout spravedlnosti.

Nic z toho se nestalo a během rozpravy v Petičním výboru se Evropská komise opět vyhnula odpovědi na naše otázky. Výbor tedy přijal jednomyslné rozhodnutí předložit věc Parlamentu a požádat Komisi, aby Parlamentu poskytla jasné odpovědi, protože tato záležitost nepochybně vzbuzuje závažné pochybnosti s ohledem na porušování Listiny základních práv. Není to způsobeno pouze nečinností Komise, je to způsobeno rovněž a především neschopností předkladatele petice, pana Kleina, podat žalobu.

Daná záležitost vzbuzuje zjevné pochybnosti s ohledem na porušování tržních pravidel a ochrany poskytované malým podnikům, a proto zde trváme na zodpovězení bodů uvedených v naší otázce.

  Předsedající. – Paní Mazzoniová, nejprve bych vám chtěl poděkovat za to, že sdílíte moje rozpaky nad tím, co mají společného tato dvě témata. Z mé strany to samozřejmě neznamená jakékoli opovrhování touto významnou otázkou, navíc se této věci sama věnujete jako předsedkyně Petičního výboru, jehož jsem součástí, a proto mě mimořádně zajímá, čím se výbor zabývá.

Jak pro komisaře, tak pro řečníky bude velmi složité spojit tato dvě témata, jejichž povaha se tolik liší, a proto je vhodné položit si otázku, zda je rozumné plánovat rozpravu tak, jak byla naplánována v pořadu jednání.

  John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, vážení poslanci, nejprve dovolte, abych vzdal hold Parlamentu, zejména zpravodajce, paní Matiasové, za vaše odhodlání řešit otázky týkající se Alzheimerovy choroby a jiných forem demence.

Komise plně sdílí vaše obavy. Demence znamená pro miliony Evropanů a jejich rodiny velké utrpení. Vzhledem k rychle stárnoucí populací je nyní načase, aby Evropa jednala.

Komise proto předložila sdělení o Alzheimerově chorobě a jiných formách demence v roce 2009 s cílem zlepšit prevenci a diagnostiku, výzkum a výměnu osvědčených postupů.

Těší mě, že Parlament v této souvislosti podporuje probíhající činnost a předkládá ucelený soubor doporučení. Tato zpráva a její doporučení jsou velmi dobře načasované, Komise totiž právě v dubnu hodlá se členskými státy zahájit společnou akci týkající se Alzheimerovy choroby, tzv. ALCOVE (společné hodnocení Alzheimerovy choroby v Evropě).

Jsem přesvědčen, že tato společná akce bude reagovat na mnoho doporučení, která zde dnes přijímáte.

Společná akce se zaměří na prevenci – oblast, již Parlament v této zprávě zdůrazňuje – a také na zlepšování znalostí a údajů a sdílení osvědčených postupů. Bude se zabývat také další oblastí, v níž Parlament vyzývá k činnosti: právy lidí, kteří trpí demencí. Souhlasím s vámi, že potřebujeme naprosto koordinovaný výzkum, abychom lépe pochopili, jak předcházet nástupu demence a oddálit ho. Proto Komise zahájila iniciativu společného programování týkající se boje proti neurodegenerativním chorobám, zejména Alzheimerově chorobě.

Je to poprvé, kdy 23 zemí spolupracuje na řešení otázky Alzheimerovy choroby. V Evropě existují osvědčené postupy ohledně diagnostiky a léčby Alzheimerovy choroby a Komise podporuje výměnu poznatků a osvědčených postupů.

Mohu také potvrdit, že v souladu s tím, co doporučuje Parlament, iniciativa Unie inovací v rámci strategie Evropa 2020 stanoví za svou první pilotní oblast evropského partnerství pro inovace téma aktivního a zdravého stárnutí.

V tomto kontextu by mohla být rozvíjena i opatření na podporu lidí, kteří trpí demencí. Dobrým příkladem by mohla být probíhající iniciativa Parlamentu o pečovatelích. Doufáme, že budeme moci v této oblasti podporovat další inovační opatření, která se mohou rovněž zabývat otázkami Alzheimerovy choroby a jinými formami demence.

Na závěr, Komise příznivě pohlíží na několik dalších doporučení, včetně prohlášení roku 2014 za Evropský rok mozkové činnosti. Dovolte, abych vás ujistil, že Komise je odhodlána přispět k řešení otázek spojených s demencí.

Nyní mi dovolte, abych se zabýval druhým tématem této rozpravy: peticí, kterou předložil pan Klein, vynálezce a výrobce inhalátoru „Effecto“.

Umístění dotčeného prostředku na trh bylo v Německu původně zamítnuto v roce 1997. Komise, německé orgány ani výrobce se tímto rozhodnutím více nezabývali. Tehdejší distributor uvedl, že než výrobek opět uvede na trh, provede další studie.

Prostředek byl znovu uveden na trh v roce 2002, a to pod novým názvem. Když byl výrobek v roce 2005 německými orgány opět zakázán, Komise pečlivě analyzovala tento případ a v červenci 2007 postup uzavřela formálním dopisem adresovaným německým orgánům a výrobci.

Analýza Komise ukazovala, že zákaz ze strany německých orgánů byl oprávněný, protože klinické údaje poskytnuté výrobcem nedostačovaly k tomu, aby dokázaly bezpečnost prostředku.

Podle směrnice o zdravotnických prostředcích musí výrobce prokázat bezpečnost výrobku, aby mohl využívat označení CE. To znamenalo, že platným právním ustanovením byl článek 18 směrnice, který se zabývá případy, kdy je na trh umístěn výrobek s nesprávně připojeným označením CE. V tomto případě nedochází k žádnému formálnímu rozhodnutí Komise.

Vzhledem k tomu, že podle Komise se nejedná o případ, na nějž se vztahuje postup stanovený ochrannou doložkou, není důvod požadovat oznámení o zákazu, který v roce 2005 učinily německé orgány.

Překážka, která předkladateli petice brání v umístění výrobku na trh, je rozhodnutí německých orgánů (zákaz z roku 2005), a nikoli rozhodnutí Komise. Pro předkladatele petice existovaly jasné právní cesty, které mohl využít na vnitrostátní úrovni a skutečně těchto příležitostí i využil. Německé soudy ale jeho stížnosti zamítly.

Rád bych zdůraznil, že Komise od roku 2007 předkladatele petice vyzývala, aby poskytnutím chybějících klinických údajů zajistil soulad prostředku s danými požadavky, a za tímto účelem usnadnila kontakty mezi ním a německými orgány. Pokud je Komisi známo, předkladatel petice dosud neučinil žádné kroky.

  Elena Oana Antonescu, jménem skupiny PPE. – (RO) Pane předsedající, budu hovořit o Alzheimerově chorobě a jiných formách demence. Ráda bych poblahopřála zpravodajce paní Matiasové ke skvělé práci, již odvedla. Jako stínová zpravodajka k této záležitosti za Evropskou lidovou stranu (Křesťanské demokraty) chci poděkovat rovněž všem kolegům poslancům, kteří se na této věci podíleli. Pozornost, jaké se tato záležitost těšila, ukazuje, jak důležité téma to je, a zároveň ukazuje závažnost tohoto jevu.

Počet lidí, kteří trpí demencí, dosahuje výše 9,9 milionu, z toho většina pacientů je postižena Alzheimerovou chorobou. Očekáváme, že do roku 2020 se tento počet dramaticky zvýší, v Evropské unii je tato choroba stále nedostatečně diagnostikována. Mezi členskými státy existují nerovnosti s ohledem na prevenci, přístup k léčbě a péči. Opatření jsou roztříštěná a reakce se liší, pokud jde o výzkum této choroby a boj proti ní.

Zpráva představuje velký krok v boji proti této chorobě v Evropské unii a je zásadní pro zavedení nového způsobu spolupráce mezi členskými státy, umožňuje přijímání koordinovaných opatření s cílem bojovat proti určitým problémům, které mají dopad na celou Evropu. Zpráva podporuje solidaritu mezi státy a výměnu osvědčených postupů, aby se tak zabránilo zdvojování úsilí a plýtvání zdroji. Chtěla bych zdůraznit význam preventivní diagnostiky a včasného zásahu v počátečních fázích choroby. Domnívám se, že je to klíčové pro dosažení pokroku v boji proti tomuto onemocnění.

Dále bych ráda připomněla, že v této oblasti je důležité zaujmout multidisciplinární přístup k výzkumu. Rozdělení mezi jednotlivé disciplíny a tenká vazba mezi primárním a klinickým výzkumem, oblastí veřejného zdraví a sociálním výzkumem ovlivňují to, jak jsou vědecké objevy přenášeny do lékařské praxe a poskytování péče. Skutečnost, že všechny tyto činnosti se provádí na vnitrostátní úrovni, zvyšuje roztříštěnost. Proto se musíme zaměřit na multidisciplinární přístup a na přenos objevů a znalostí na úrovni EU.

  Nessa Childers, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, téměř 10 milionů Evropanů je v současnosti postiženo demencí, přičemž Alzheimerova choroba je nejčastější formou. Do těchto statistik patřila i moje matka, která zemřela v minulém roce. Proto velice vítám tuto evropskou iniciativu o demenci.

Mělo by nás velmi znepokojovat, že podle odhadů je diagnostikována pouze polovina případů. Mělo by nás velmi znepokojovat, že demencí trpí dvakrát více žen než mužů, a mělo by nás velmi znepokojovat, že s ohledem na stárnutí evropské populace se počet těchto pacientů v příštích 20 letech zdvojnásobí.

Vzhledem k tomu, že pětileté zpoždění v nástupu Alzheimerovy choroby znamená o 50 % menší míru prevalence, vítám, že se Komise zaměřuje na prevenci a včasné odhalení. Vítám zaměření na lepší výzkum v Evropě, protože zejména víme, že 85 % výzkumu v současnosti není na úrovni EU koordinováno. Vítám rovněž zaměření na sdílení osvědčených postupů a na práva pacientů a jejich rodin.

Já a moji sociálně-demokratičtí kolegové poslanci jsme se v našich pozměňovacích návrzích zaměřili na sociální aspekty demence a naléhavě vyzýváme k následujícímu:

Vyzýváme, aby v oblasti lékařského a sociálního výzkumu, zdravotnictví, zaměstnanosti a sociálních politik docházelo k důraznému zaměření na specifické potřeby žen, jichž je mezi postiženými osobami dvojnásobně více než mužů a které jsou nepoměrně více zastoupeny v pečovatelských profesích.

Znovu vyzýváme Komisi, aby vypracovala předpisy týkající se politik „duševního zdraví na pracovišti“ coby nezbytnou součást jejich odpovědnosti za bezpečnost a ochranu zdraví při práci s cílem co nejlépe zapojit osoby s duševními poruchami do pracovního trhu.

Doporučujeme, aby bylo přešetřeno využívání písemného vyjádření svobodné vůle v rámci EU, které je velmi naléhavě potřebné.

Závěrem zdůrazňujeme, že je důležité, aby všechny informační a vzdělávací kampaně kladly důraz na schopnost rozpoznat příznaky demence.

Nakonec bych chtěla poblahopřát zpravodajce Marii Matiasové a děkují jí a mým kolegům stínovým zpravodajům za jejich práci na této zprávě.

  Frédérique Ries, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, boj proti Alzheimerově chorobě se v posledních letech stal evropskou prioritou a bylo načase! Dovolte, abych dodala, že vítám všechny iniciativy, které právě oznámil pan komisař Dalli.

Tato forma stárnutí mozku v Evropě i ve světě prudce narůstá: je zasaženo více než 7 milionů lidí, tento počet se zvyšuje na 10 milionů, vezmeme-li v úvahu další druhy neurodegenerativních onemocnění. Můžeme a měli bychom uvítat současné financování, které EU vyčlenila na 32 výzkumných projektů, ale musíme si počínat ještě lépe, ještě mnohem lépe, zejména v případě koordinace výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci osmého rámcového programu pro výzkum, který bude zahájen v roce 2014. To je jasně stanoveno v bodě 21 našeho usnesení.

Je rovněž zásadní zaměřit se na multidisciplinární přístup zahrnující diagnostiku, prevenci, léčbu a podporu pro příjemce péče a jejich rodiny; na to se vztahují body 2 a 20, které jsou velmi významné. V tomto ohledu navíc nedávná studie, která byla právě zveřejněna ve Francii, odhaluje značné socioekonomické náklady, jež tato choroba přináší: více než 10 milionů EUR měsíčně padne pouze za lékařskou péči a dohled nad pacienty. A to nezahrnuje obrovskou obětavost blízkých a rodin pacientů, kteří péči a starosti o pacienta denně věnují více než šest hodin.

Pomáhat těmto pacientům znamená také nutnost určit diagnózu správně. Vědecký svět nám říká, že mezinárodní kritéria je nyní nutné změnit, protože striktním uplatňováním často zastaralých kritérií je sem zahrnováno příliš mnoho pacientů, kteří trpí jinými formami demence.

Na evropské úrovni, na což se vztahuje bod 64 našeho usnesení, je zásadní, aby Parlament konečně reagoval na výzvu ze strany vědeckých pracovníků. Pro klinické studie je třeba získat více dobrovolníků, jestliže chceme mít naději, že jednoho dne nalezneme lék. Blížící se revize směrnice o klinických hodnoceních je proto jedinečnou příležitostí, jak poskytnout konkrétní odpověď a dát postiženým rodinám naději.

  Gerald Häfner, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, ať kombinaci těchto rozprav zařídil kdokoli, Parlamentu tím neposkytl moc velkou službu – a dotčeným tématům poskytl službu ještě menší.

Náklady na léky a zdravotní pojištění v celé Evropě rostou a každý se pokouší najít způsoby, jak je snížit. Lékařský pokrok vede k neustálému zdražování léků. Případ, kterým se zde zabýváme, je odlišný. V Evropě je 30 milionů astmatiků a máme zde malého výrobce, který vyvinul prostředek, jenž zlepšuje, zrychluje inhalaci, činí ji účinnější a především levnější – inhalace může astmatikům zachránit život a je mimořádně významnou součástí jejich léčby. Tomuto výrobci byl po dobu 14 let odepřen přístup na trh. Výrobce se obrátil na Komisi v roce 1996 a Petiční výbor se touto záležitostí zabývá od roku 2006. Pane komisaři Dalli, úkolem Komise je napomáhat k prosazování právních předpisů a být na straně občanů. V tomto případě tomu tak není; Komise namísto toho odmítá učinit jasné rozhodnutí – rozhodnutí, které by pomohlo předkladateli petice.

Chtěl bych se na vás obrátit naprosto osobně, pane komisaři Dalli, protože si jistě vzpomenete, že jsme vás pozvali na setkání s Petičním výborem, abychom tuto záležitost prodiskutovali. Řekl jste nám, že na to nemáte čas, ale že byste si mohl najít čas pro osobní rozhovor. Přišli jsme za vámi, abychom si mohli promluvit osobně. Osobně jste mi slíbil, že se o tuto záležitost postaráte a velmi rychle naleznete řešení. Dodnes jsem o ničem neslyšel. Napsal jsem vám další dopis, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Také jste se pokoušel vyhnout se příští rozpravě. Takto by se Komise chovat neměla.

Rád bych velmi jasně uvedl, že Evropský parlament očekává, že Komise bude stát na straně práva a občanů – a o tomto usnesení budeme zítra společně hlasovat. Očekáváme od vás, že zaručíte, aby byli takoví malí výrobci chráněni před těmi, kdo jim chtějí odepřít přístup na trh. V sázce je zde mnoho peněz, ale zejména se zde jedná o zdraví občanů. Jsme si vědomi problémů. Nemůžeme pochopit vaše jednání, pane komisaři Dalli. Známe všechny vaše argumenty. Prošel jsem hory spisů, ale ještě jsem nenašel jasný argument, který by odůvodňoval váš postoj. Hovoříme o lékařském výrobku. Celých 30 000 se jich používá – lidé je k inhalaci použili milionkrát a s vynikajícími výsledky. Máme dopisy od pojišťovacích společností, které nás žádají o umožnění přístupu výrobku na trh, aby bylo možné ušetřit náklady. Očekávám, že Komise konečně odvede svou práci a učiní k této záležitosti pozitivní rozhodnutí.

(Řečník souhlasil s položením otázky „postupem modré karty“ podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD). – Pane předsedající, rád bych se zeptal pana Häfnera, zda souhlasí s tím, že poznámky pana komisaře k záležitosti BronchoAir, jež jsme vyslechli dříve, byly naprosto vyhýbavé, a především pro danou společnost a obecně pro astmatiky celkem zbytečné.

  Gerald Häfner (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, dovolte, aby vám předložil stručnou, ale osobní odpověď; mám dojem, že pan komisař ještě nevyužil příležitosti osobně se seznámit s danou záležitostí a vytvořit si vlastní nový názor. Máte ale dokonalou příležitost, pane komisaři, abyste se po všech letech odkládání na tuto záležitost podíval z nového úhlu a dospěl k novému závěru – a doporučuji vám, abyste využil jiné členy svého týmu než ty, kteří byli odpovědní za takto zdlouhavé řízení. Rád bych to s vámi prodiskutoval nebo ještě lépe, rád bych, abyste se spojil s předkladatelem petice a dospěl k řešení.

S mým váženým kolegou poslancem naprosto souhlasím.

  Marina Yannakoudakis, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, 750 000 lidí ze Spojeného království trpí demencí, více než 50 % z nich bude mít Alzheimerovu chorobu. Dopady jsou podobné, ale zkušenost každého jednotlivce je odlišná. Na tento stav, který si často bere za rukojmího jak pacienta, tak pečovatele bez ohledu na věk, neexistuje lék. Co je ale možné udělat v EU? Tam, kde je primárně nutná místní podpora, jsou právní předpisy jasně vedlejší.

Avšak zaprvé, předložením tohoto tématu v této sněmovně ho můžeme dostat do popředí, zahájit diskusi a zvýšit informovanost veřejnosti. Na základě toho se členské státy mohou rozhodnout o jeho upřednostnění a sdílení osvědčených postupů. Zadruhé, informovanost může vést k lepšímu chápání příznaků, a v důsledku toho k včasnému určení diagnózy. Na trhu jsou léky, které zde mohou být nápomocné, a pokud jsou užívány ve správný čas, mohou celý proces zpomalit. Významným bodem je toto: pacientům je třeba pomáhat, rodiny musí mít informace a podporu a nakonec, pacientům je třeba pomáhat, aby si v průběhu této závažné choroby zachovali svou důstojnost.

  William (The Earl of) Dartmouth, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, malá německá společnost BronchoAir zjevně vytvořila inhalátor, jenž skutečně může zlepšit život astmatiků, kteří jsou závislí na takových prostředcích, aby mohli dýchat. Tento výrobek byl po více než 14 let vyloučen z trhu a vysvětlení pana komisaře bylo velmi odlišné od vysvětlení předsedkyně Petičního výboru, která tuto rozpravu zahájila. Výbor pro právní záležitosti uvedl, cituji: „společnost byla obětí zjevného odepření spravedlnosti“ ze strany Komise.

Proč Komise upřednostňuje velké farmaceutické společnosti a jejich lobbisty? V tomto případě strana United Kingdom Independence Party, již mám tu čest zastupovat, důrazně podporuje, aby byla Komise neprodleně požádána o vyřešení této záležitosti.

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, jak dnes již bylo v této sněmovně uvedeno, ve Spojeném království v současnosti trpí některou formou demence téměř tři čtvrtě milionu lidí. Šestnáct tisíc z nich žije v mém volebním obvodu, v Severním Irsku.

Alzheimerova choroba je krutým onemocněním. Pacientům bere jejich osobnost, zbavuje je jejich nezávislosti a nakonec je okrádá o jejich vztahy s rodinou a přáteli. Je to ničivá choroba, která klade velkou zátěž na rodiny a pečovatele, kteří jsou kvůli zátěži, jíž čelí, často izolováni a jejich zdraví je oslabené. Jak již bylo v této sněmovně uvedeno, mezi pečovateli převládají ženy.

Odhaduje se, že počet osob postižených demencí ve Spojeném království do roku 2050 vystoupá na přibližně 1,7 milionu. Odhadované náklady na zdravotní a sociální péči dosáhnou do roku 2018 výše 27 miliard GBP. Jsou to ohromující čísla, která dokazují, že výzkum je absolutně zásadní a pečlivé zacílení zdrojů ve zdravotní a sociální péči je naprosto naléhavé. Domnívám se rovněž, že bychom v této oblasti měli uznat příspěvek dobrovolnictví a komunit.

Pane komisaři, odvedl jste mnoho práce v oblasti zdravého a aktivního stárnutí a jsem hrdá, že mohu zdůraznit činnost projektu Mullen Mews v Belfastu, který zvítězil v mezinárodní konkurenci a byl oceněn za sociální začleňování a zkvalitňování životů lidí, kteří trpí demencí, a jejich rodin a pečovatelů.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři Dalli, souhlasím, že je nepříjemné, že musíme přeskakovat mezi těmito dvěma tématy. Upřednostnil bych, kdybychom se jimi zabývali alespoň popořadě.

Vrátím se k petici pana Kleina. Těší mě, že máme příležitost o tom hovořit, protože Petiční výbor se touto peticí zabýval značnou dobu. Co se během této doby událo? Byl zde inovační výrobce, který vyvinul inhalátor pro astmatiky. Pro pacienty to bylo dobré, protože jeho používání bylo snadnější. Pro pojišťovny to bylo dobré, protože inhalátor byl levnější. Výrobce za něj zcela oprávněně získal ocenění. Náhle přišla rána: německé orgány inhalátor zakázaly, v důsledku čehož Evropská komise zahájila postup stanovený ochrannou doložkou.

Aniž bych znovu zacházel do všech podrobností, jsem přesvědčen, že původní zákaz z roku 1996 nebyl oprávněný. Komise měla uzavřít postup stanovený ochrannou doložkou a předložit svá zjištění, aby dala dotčené straně možnost se odvolat. Ve výsledku byl pan Klein – cituji zde postoj našeho Výboru pro právní záležitosti – obětí zjevného odepření spravedlnosti. Pane komisaři, není na mně, abych zde přiděloval vinu. Zde je důležité co nejrychleji nalézt řešení, které se s tímto problémem jednou provždy vypořádá. Pouze vás žádám, abyste respektoval jednomyslné hlasování našeho Petičního výboru. Věřím ve vaši spolupráci a pomoc a spoléhám na to – nejen v zájmu předkladatele petice, ale také v zájmu pacientů po celé Evropské unii.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D). – (RO) Pane předsedající, stále zde panuje velká nejistota a o Alzheimerově chorobě v současnosti ještě nevíme mnoho věcí. Situace se bohužel nyní, když evropská populace stárne, nadále zhoršuje. Samozřejmě se musíme věnovat výzkumu a dalším studiím příčin a léčby demence. Stejně jako v případě nepřenosných onemocnění je zde však důkaz, který potvrzuje, že mnoho jednoduchých opatření, pokud jde o volbu životního stylu, může předcházet mnoha poruchám. Proto jsem v rámci pozměňovacích návrhů, které byly předloženy, požádala o to, aby byl přikládán mnohem větší význam provádění výzkumu, pokud jde o dopad výživy na výskyt Alzheimerovy choroby.

Mnoho z nás jistě zná alespoň jednu osobu zasaženou touto chorobou nebo jinou formou demence. Víme, že ve skutečnosti jsou osobní náklady mnohem vyšší než sociální či finanční náklady. Všichni jsme velmi znepokojeni velmi rozšířenými a ničivými účinky demence, které postihují tak vysoké počty lidí. V důsledku toho byla vypracována velmi komplexní zpráva, která obsahuje všechny klíčové otázky. Pozitivní reakci bychom si přáli nejen ze strany Komise, ale také ze strany členských států.

  Antonyia Parvanova (ALDE). – Pane předsedající, také já lituji, že jsou zde spojeny dvě rozpravy: je to, jako bychom vedli společnou rozpravu o námořní dopravě a rybolovu, protože k oběma činnostem dochází na moři. Ráda bych však poblahopřála zpravodajce, Marise Matiasové, a skutečně je nanejvýše důležité, aby se Evropská unie konkrétním způsobem zabývala problémem, který představuje Alzheimerova choroba, a pokládala ho za jednu ze svých priorit v oblasti zdravotnictví.

Stávající zdravotní a sociální břemeno této choroby je vážnou hrozbou pro udržitelnost našeho systému zdravotní péče a sociálního systému. V nadcházejících letech podstatně vzroste význam několika dalších chronických onemocnění a je zásadní, abychom se také jimi komplexně zabývali na základě vhodného plánu připravenosti. Upřímně doufám, že Komise zaujme vedoucí postavení, bude vycházet z evropské iniciativy pro Alzheimerovu chorobu a podpoří členské státy při řešení problémů veřejného zdraví naší stárnoucí populace. Vítám zejména zaměření na multidisciplinární přístup.

Závěrem bych ráda zdůraznila nutnost zaměřit se na výzkum a na cílené investice do této oblasti, přičemž je třeba mít na paměti jednu prioritu: nesloužit obchodním zájmům, ale přinášet konkrétní výsledky v oblasti veřejného zdraví pacientům a občanům.

S ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení si myslím, že zde jsme svědky metody lobbování, která je zacílená na zvýšení tlaku na německé orgány a popírání bezpečnostních požadavků a nařízení EU. Nezáleží na tom, zda jsou dotčené společnosti velké, či malé: jediná otázka, která je pro nás významná, je bezpečnost pacientů.

  Satu Hassi (Verts/ALE). – (FI) Pane předsedající, dámy a pánové, paní Matiasové patří za její vynikající práci na zprávě o Alzheimerově chorobě mé upřímné díky. Alzheimerova choroba a formy demence jsou pro společnost závažnou otázkou. Lidské a finanční náklady jsou ohromné. Odhaduje se, že léčba Alzheimerovy choroby ročně vyjde na více než 100 miliard EUR. To je více, než Komise odhaduje, že by stálo zpřísnění našeho cíle snížit emise skleníkových plynů na 30 %. Předpokládá se, že počet pacientů s Alzheimerovou chorobou se každých 20 let zdvojnásobí.

Ráda bych zdůraznila význam včasné diagnostiky a prevence jakožto priority. Zejména doufám, že bude prováděn intenzivnější výzkum toho, jak chemikálie, které brání rozvoji nervového systému, mohou přispívat k výskytu Alzheimerovy choroby a riziku dalších onemocnění, která způsobují poškození nervového systému. V každém případě zásada předběžné opatrnosti nařizuje, že by mělo být omezeno používání těchto chemikálií, jako jsou pesticidy, v našich zahradách a na polích.

  Miroslav Ouzký (ECR). – (CS) Budu hovořit také k Alzheimerově chorobě. Víme, že je to zpráva, která nemá vlastní legislativní dopad a ani není příliš konfliktní. Doufám, že nerozdělí toto plénum. Víme ale, že se jedná o velmi závažné zdravotní postižení s velmi závažnými ekonomickými dopady a tím pádem i velmi závažný sociální problém. Ten velmi souvisí se stárnutím evropské populace a jeho nárůst začíná v Evropě připomínat jakousi neurologickou epidemii. Co můžeme udělat v této věci? Můžeme zdůraznit prevenci, která šetří prostředky a zlepšuje zdravotní stav, můžeme zlepšit dietní návyky evropské populace, můžeme sjednotit naši vědeckou základnu v Evropě a koordinovat práci jednotlivých členských států, můžeme podporovat občanská sdružení a sdružení rodinných příslušníků a můžeme napomoci vytváření specializovaných center v Evropě.

  Philippe Juvin (PPE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, Alzheimerova choroba je velmi široké téma.

Dovolte, abych se zaměřil na dvě hlediska. První je otázka domácí podpory pro pacienty, kteří jsou vážně nemocní. Víme, že z lékařských důvodů je důležité, aby pacienti netrpěli žádnými otřesy ve svém prostředí, které mohou tuto chorobu a její příznaky zhoršit a velmi ztížit celou situaci.

Jednou z našich priorit musí být to, aby bylo pacientům umožněno co nejdéle zůstat v jejich obvyklém prostředí. Aby to bylo možné, rodiny a rodinní příslušníci, kteří pomáhají pacientům, musí být na oplátku také podporováni. Jinými slovy, tyto rodiny nelze ponechat bez pomoci. To je můj první bod.

Můj druhý bod se týká výzkumu. Proč? Protože koneckonců co se týče Alzheimerovy choroby, nadějí je nalézt lék a pro nalezení tohoto léku je třeba provádět účinný výzkum. Někteří říkají, že na výzkum je nutné vyčlenit více prostředků. To je nepochybně pravda! Než však budeme hovořit o prostředcích, musíme především hovořit o využití těchto prostředků.

Výzkum byl doposud příliš roztříštěný a příliš řídce rozšířený. Nebyla vymezena žádná priorita. Lidé nespolupracují a nemluví spolu. V budoucnosti musí buněčný biolog mluvit s fyziologem, radiologem, neurologem. Musíme zajistit, aby lidé lépe spolupracovali. Proto vyzývám Komisi, aby soustředila veškeré své úsilí na společný výzkumný program, který byl zahájen během francouzského předsednictví.

Na závěr bych rád vzkázal pacientům a jejich rodinám, že věci se dávají do pohybu. Musí věřit, nejsou sami. Již nejsou sami!

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
místopředseda

  Glenis Willmott (S&D). – Pane předsedající, ráda bych poděkovala zpravodajce a stínovým zpravodajkám za jejich dobře odvedenou práci na této zprávě.

Ačkoli je tato zpráva o Alzheimerově chorobě velmi významná, víme, že pravomoc uplatňovat danou politiku záleží především na členských státech. Jednou z nejnaléhavějších výzev budoucnosti je ale stárnoucí populace a víme, že demence je jednou z hlavních příčin postižení u starších lidí, kteří jsou pak závislí na péči druhých.

Hlavní odpovědnost za péči v současnosti obvykle spočívá na manželovi/manželce či dítěti pacienta s demencí, což může být mimořádně náročná a emočně vyčerpávající práce. Proto jsou tak důležité naše pozměňovací návrhy, které Komisi vyzývají, aby zvážila možnosti vytvářet pracovní místa v odvětví lepší péče v rámci strategie EU 2020. Je rovněž důležité, abychom se soustředili nejen na zajišťování financování výzkumu zaměřeného na nové léky pro léčbu onemocnění, ale vzali v úvahu také jednoduchá preventivní opatření, kterými se může řídit každý, např. změnu stravovacích návyků a životního stylu. Stále více se ukazuje, že výživa je významným faktorem v rozvoji Alzheimerovy choroby a jiných forem demence a musíme věnovat určitou část našich prostředků na podrobnější prozkoumání tohoto poznatku.

V roce 2005 dosahovaly náklady související s demencí v EU výše 130 miliard EUR a bylo zasaženo 19 milionů lidí – tedy pacientů a pečovatelů. Takže jak z morálního, tak ekonomického hlediska je smysluplné zajistit, abychom na zkoumání této strašné choroby vyčlenili více finančních prostředků.

  Jorgo Chatzimarkakis (ALDE). – (DE) Pane předsedající, sdělení i zpráva jsou velmi dobré, a proto bych rád vyjádřil své díky komisaři Dallimu a paní Matiasové.

Alzheimerova choroba je morem naší doby a naším největším problémem je to, že o Alzheimerově chorobě jednoduše víme příliš málo. Proto potřebujeme výzkum, výzkum a zase výzkum. Musíme spojit naše síly, a proto vítám iniciativu Komise vytvořit inovační partnerství k tématu zdravého stárnutí; Alzheimerova choroba do něj perfektně zapadá.

Před mnoha lety vláda USA označila boj proti rakovině za stěžejní projekt. Rakovinu nepřemohla, ale ve výsledku bylo vyvinuto mnoho léků a mnoho terapií. Právě takovou věc potřebujeme zde, a proto vítám skutečnost, že se hodláme soustředit na Alzheimerovu chorobu. Musíme vědět, jak přijímat preventivní opatření. Co můžeme v budoucnosti dělat, abychom bojovali s Alzheimerovou chorobou? Proto v rámci evropské politiky výzkumu již nemůžeme zaujímat rozptýlený přístup. Musíme se soustředit na specifické oblasti. Alzheimerova choroba by mohla být jedním z hlavních témat, jimiž se musíme zabývat.

  Frieda Brepoels (Verts/ALE). – (NL) Pane předsedající, jako místopředsedkyně Evropské aliance pro Alzheimerovu chorobu v Evropském parlamentu vřele vítám zprávu paní Matiasové. Obsahuje nejvýznamnější otázky, jež je třeba prioritně řešit. V této krátké chvíli bych se chtěla dotknout dvou věcí.

Nejprve se jedná o význam prevence a včasné diagnostiky. Kampaně pro zvyšování informovanosti o prvních příznacích jsou zásadní, aby pacienti a jejich pečovatelé mohli v co nejranější fázi využít veškerou léčbu a podporu, která je již dostupná. Význam společného programování prostředků určených na výzkum však nelze přeceňovat. Mnoho z vás již uvedlo, že 85 % veřejných investic do výzkumu se v současnosti provádí bez jakékoli evropské koordinace a to nevyhnutelně vede k roztříštěnosti a zdvojování. Společný strategický výzkumný program by mohl zajistit účinnější využívání prostředků a lepší pochopení příčin, možností léčby a sociálního dopadu onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, sdělení Komise o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence zlepšuje současná rozdrobená opatření a stávající rozdíly, pokud jde o přístup k léčbě, a vede nás ke zlepšení zdravotních a sociálních podmínek stále většího počtu takových pacientů, jejichž podíl se zvyšuje také s ohledem na stárnoucí populaci Evropy.

Směrnice se věnuje také zdravotnickým pracovníkům v této oblasti a zajištuje odborné vzdělávání, což vřele vítám, a dále zajišťuje podporu pro rodinné příslušníky. Problémy máme již nyní, když každý rok přibude až 1,4 milionu nových pacientů s některou formou demence, a musíme přijímat energické kroky, pokud jde o včasnou diagnostiku, prevenci a další související otázky, jako je např. důstojnost pacienta.

Jsou zde také zasažené osoby, zejména rodinní příslušníci, které čelí značným sociálním stigmatům. Společnost by měla dokázat pomáhat a finančně podporovat ty, kteří se v domácích podmínkách starají o pacienta postiženého demencí.

  Justas Vincas Paleckis (S&D). – (LT) Pane předsedající, rád bych poblahopřál zpravodajkám, které odvedly vynikající práci. Je nutné uznat, že vzhledem ke stárnoucí evropské populaci se Alzheimerova choroba a jiné formy demence šíří v nebezpečné míře. Příznaky těchto onemocnění jsou často nesprávně diagnostikovány nebo odhaleny příliš pozdě a pacienti nedostávají vhodnou léčbu. Výzva prohlásit formy demence za jednu z prioritních oblastí zdravotní péče je správná. Pouze na základě co nejintenzivnějšího šíření informací a zvyšování povědomí společnosti o tomto onemocnění, jeho příznacích a včasných metodách diagnózy budeme schopni vypořádat se s rostoucí vlnou demence. Ve většině nových členských států Evropské unie, včetně Litvy, je péče o pacienty postižené demencí bohužel obzvláště neuspokojivá. Největší břemeno obvykle nesou příbuzní a rodinní příslušníci pacienta. Členské státy by měly ocenit jejich práci a v rámci toho, pokud možno, považovat čas strávený pečováním o příbuzné za období, kdy jsou zaměstnáni a poskytovat jim sociální záruky.

  Gay Mitchell (PPE). – Pane předsedající, chci pouze poznamenat, že hovoříme o Alzheimerově chorobě a starých lidech, přesto jsem v mém volebním obvodu zažil případ, kdy se o 48letého muže musel starat jeho ovdovělý otec pokročilejšího věku, protože mladý muž měl Alzheimerovu chorobu. Nebudu tuto příležitost zneužívat k tomu, abych zde hovořil, ale děkuji vám za to a chci říct, že podporuji inovace v souvislosti se stárnutím. Tato otázka se týká především stárnutí, ale nikoli výhradně.

  Wolfgang Kreissl-Dörfler (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, moje poznámky se týkají petice. Tímto případem jsem se zabýval od jara roku 2007. Na podzim roku 2007 jsem Komisi předložil otázku. Odpověď byla více než neuspokojivá.

Vedl jsem mnoho diskusí s německým ministerstvem zdravotnictví a dalšími orgány. Všechno bylo vždy velmi neurčité a beztvaré. Z vaší odpovědi, pane komisaři Dalli – z toho, co jste přečetl – odvozuji, že nemáte vůbec žádný zájem podrobněji se tímto případem zabývat. Nedošlo k tomu během vašeho funkčního období, ale existuje zde taková věc, jako je společná odpovědnost, a chtěl bych vás požádat – také jménem Výboru pro právní záležitosti a Petičního výboru – abyste nám zpřístupnil veškerou dokumentaci, na níž bylo založeno vaše rozhodnutí. Navíc, co se týče daného prostředku, zajímalo by mě – ačkoli si odpověď umím představit – proč některé společnosti nemají zájem, aby na trh přišel jiný výrobek. Instalace této plastové části do inhalátoru je poměrně levná, ale marže spočívá v celkovém odbytu.

Zohledníme-li působení zájmových skupin ve farmaceutickém průmyslu a podíváme-li se pečlivě na finanční zájmy, které mají některé strany, pokud jde o udržení malých společností mimo trh, odpovědi jsou někdy až příliš zjevné.

Naléhavě vás vyzývám, abyste zde a nyní objasnil váš postoj ohledně toho, zda nám zpřístupníte danou dokumentaci a zda jste připraven vést skutečnou diskusi s Petičním výborem a Výborem pro právní záležitosti, spíše než abyste jednoduše odsouval tuto otázku stranou. Naši občané mají právo na to, aby k nimž bylo náležitě přistupováno – a zahrnuje to i ty, kteří nemusí být obzvláště bohatí či velcí.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE). – (PL) Pane předsedající, populace Evropské unie stárne a podíl osob postižených onemocněními souvisejícími s věkem se zvyšuje. Statistiky ukazují, že jedna osoba z pěti ve věku nad 80 let trpí Alzheimerovou chorobou. Ne každý si uvědomuje, že se jedná o neléčitelnou chorobu, ale že na základě vhodných preventivních opatření a včasné diagnostiky mohou být její účinky oddáleny. Podle zprávy o Alzheimerově chorobě ve světě z roku 2009 žije 28 % z celkového počtu osob postižených demencí v Evropě, čímž Evropa zaujímá hned druhé místo za Asií. V Polsku, zemi, již zastupuji, je Alzheimerovou chorobou postiženo přibližně 250 000 lidí a odborníci odhadují, že do roku 2040 se tento počet ztrojnásobí. Jak můžete uznat, tato čísla jsou zneklidňující.

Demence nemá pouze sociální a ekonomické důsledky, ale postihuje rovněž pacienty a stejně tak jejich rodiny. Proto mě těší, že jsme dnes diskutovali o tomto významném problému. Jedině spolupráce, vysoce specializovaný výzkum a rozsáhlá informační kampaň umožní rychlé určení diagnózy a lepší prevenci.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D). – (LT) Pane předsedající, souhlasím s konkrétními opatřeními, která navrhuje iniciativa pro Alzheimerovu chorobu, která stanoví, že je zásadní podporovat včasnou diagnózu a kvalitu života, podporovat spolupráci mezi členskými státy sdílením osvědčených postupů a klinických studií a respektovat práva lidí, kteří žijí s touto závažnou chorobou. Jelikož Evropská unie v současnosti nemá k dispozici dostatečně přesné statistické údaje o Alzheimerově chorobě, měly by být prováděny studie, a to na základě společných a přesně vymezených ukazatelů. Navíc je nezbytné investovat do vědeckého výzkumu a účinných přístupů k systémům péče. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zdravotnickým pracovníkům, poskytovatelům zdravotní péče a vzdělávání a podpoře rodin, které se denně potýkají s Alzheimerovou chorobou. Ráda bych zdůraznila, že v boji proti této závažné chorobě je podstatné věnovat velkou pozornost prevenci a úsilí zaměřovat na co nejvčasnější stanovení diagnózy. Proto je nutné vypracovat strategii prevence pro Alzheimerovu chorobu, která bude spojena s podporou zdravějšího životního stylu, informováním občanů o této chorobě a výměnou lékařských postupů.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE). – (GA) Pane předsedající, chci vám poděkovat, že jste mi dal příležitost hovořit o Alzheimerově chorobě.

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence, v Irsku postihuje 44 000 lidí a v Evropě pak téměř deset milionů lidí. Jedná se o progresivní chorobu, což znamená, že v průběhu času jsou postupně poškozovány další a další části mozku a postupně se tak i zhoršují příznaky.

Kvůli stárnutí populace v Evropě bohužel roste pravděpodobnost, že bude touto chorobou v budoucnosti zasaženo stále více lidí. Lepší koordinace mezi členskými státy, pokud jde o výzkum příčin demence a osvědčené postupy v souvislosti se systémem péče, je proto zásadní. Břemeno péče často spočívá na bedrech blízkých rodinných příslušníků a v Irsku se o lidi s demencí denně stará 50 000 lidí.

Na závěr bych chtěl vzdát velký hold těmto pečovatelům a irské společnosti pro Alzheimerovu chorobu (Alzheimer’s society of Ireland), kteří poskytují neuvěřitelnou podporu lidem postiženým demencí.

  Margrete Auken (Verts/ALE). – (DA) Pane předsedající, ráda bych se obrátila na pana komisaře Dalliho. Zde vidíte plastovou pomůcku, o niž se v celé této záležitosti jedná. To velký nadnárodní farmaceutický průmysl v německém případě rozhodl, že tato plastová pomůcka a lék patří k sobě. Zde je lék. Toto musí být předmětem důkladného testování. Používání plastové pomůcky lze přirovnat k používání injekční stříkačky. Je však jasné, že farmaceutický průmysl vydělává spoustu peněz na tom, že tyto dva výrobky se musí vždy prodávat spolu. Společnost na druhé straně šetří spoustu peněz, protože tutéž věc lze používat opakovaně. Myslím, že je naprosto skandální, že Komise neustále tvrdí, že tento jednoduchý výrobek musí procházet stejným postupem důkladného testování – jako kdyby nutně patřil do téhož systému testování – jako lék – vím, že ne přesně stejným typem testování jako samotný lék, ale přesto jako prostředek, který k němu patří. Je prostě otřesné, že jsme v této záležitosti ještě neobdrželi jasnou odpověď. Tolik lidí, včetně mnoha společností a zdravotních pojišťoven trpí v důsledku toho, že tento jednoduchý plastový předmět nebyl již dávno schválen. Nikdy nevedl k žádným problémům kromě finančních…

(Předsedající řečníka přerušil)

  Paolo Bartolozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, neurodegenerativní onemocnění, a zejména Alzheimerova choroba, jsou prioritou EU v oblasti zdravotnictví.

Dotčená choroba má pro pacienty závažné důsledky, a to nejen pokud jde o zdraví. Vzniklé náklady na přímou a neformální péči jsou skutečně vysoké. Alzheimerova choroba totiž nepostihuje pouze pacienty, ale také ty, kteří o ně pečují.

Proto potřebujeme na tento problém přinést evropskou odpověď, koordinovanou odpověď ze strany všech členských států, potřebujeme součinnost společných opatření, která se týkají především oblasti vědy a výzkumu a která jsou významná pro posílení prevence a diagnostiky, aby se tak zlepšila dostupná léčba – včetně inovativní léčby – a také šíření informací mezi členskými státy ohledně výsledků dosažených na vnitrostátní úrovni, čímž se zvýší informovanost veřejnosti o této chorobě.

  John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, vážení poslanci, znovu děkuji Parlamentu a poslancům, kteří zde vystoupili za jejich angažovanost v této významné věci, která se týká Alzheimerovy choroby a jiných forem demence.

Komise vítá zprávu Parlamentu a jeho doporučení. Dovolte, abych využil této příležitosti ke zdůraznění, že Komise je odhodlána přispět k řešení problému Alzheimerovy choroby a jiných forem demence. Tato onemocnění jsou bohužel pro mnoho evropských občanů součástí procesu stárnutí.

Myslím, že je naší společnou odpovědností spolupracovat na tom, aby jejich břemeno bylo co nejmenší, a investovat do inovací určených pro prevenci, určení diagnózy, léčbu a zvládání těchto onemocnění.

S radostí podpoříme členské státy v jejich úsilí o úzkou spolupráci s Parlamentem, pokud jde o řešení problémů souvisejících s Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence.

Co se týče petice „Effecto“, již podal pan Klein, nejprve musím uvést – s odkazem na prohlášení paní Mazzoniové, že úkolem Komise je stát při občanech – že vás mohu ujistit, že mým úkolem stát při pacientech. Je pro mě jako komisaře odpovědného za oblast zdraví velmi důležité, aby nebyla ohrožena bezpečnost pacientů, aby nebyla akceptována žádná zjednodušení a zkracování procesů a postupů, které jsou zavedené pro zajištění toho, aby byl jakýkoli prostředek, jež má být používán jako zdravotní pomůcka, řádně testován a jeho bezpečnost byla zaručena.

Otázkou zde není, jak aplikovat lék prostřednictvím plastové pomůcky, jak bylo řečeno. Otázkou je, že potřebujeme klinický důkaz, že je výrobek bezpečný, a za tímto účelem byl předkladatel petice, v tomto případě pan Klein, požádán, aby provedl klinické studie na 24 pacientech. Právě takový rozsah klinických testů byl požadován.

Proč zde existuje odpor předložit tyto klinické testy? Co tento odpor způsobuje? Na to se ptám sám sebe. Musíme např. vědět, zda je použití tohoto výrobku univerzální, zda musí být používán s jedním konkrétním lékem, zda může být používán s různými druhy léků. Pokud ano, je třeba tyto léky podávat v různých dávkách? Lze tento prostředek nastavit tak, aby dávkování upravil? Kdybych měl jako laik používat takový prostředek, položil bych si tyto otázky. Právě takové otázky si kladly i orgány. Požadovaly důkaz, že by takový prostředek byl bezpečný, pokud by ho pacienti používali ve velkém.

Jak jsem řekl, existuje zde postup pro řádné zajištění bezpečnosti a nebudu ho zkracovat. Bylo zde uvedeno, že jsem slíbil, že se budu tímto případem zabývat. Slíbil jsem, že se budu tímto případem zabývat, a skutečně jsem se jím zabýval. Získal jsem o tomto případu mnoho podrobností. Jsou to samozřejmě podrobnosti, o nichž jsem se musel dovědět od ostatních, kteří byli zde v Komisi od roku 1987. Když pan Klein požádal, abych se s ním já nebo můj kabinet setkali, okamžitě jsem souhlasil. Můj vedoucí kabinetu ho informoval, že jsme připraveni, abychom se mohli setkat a danou věc objasnit. Odpověděl e-mailem, v němž stanovil spoustu podmínek, mimo jiné uvedl, že základem takové schůzky je, aby na sebe Komise EU vzala veškeré výdaje. Zahrnovalo to lety a noclehy v Bruselu pro něj a jeho pracovníky a tomu jsem nemohl vyhovět.

  Marisa Matias, zpravodajka. – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych ráda vyjádřila svůj vděk za všechno, co bylo vyřčeno o zprávě, kterou Parlament předložil k Alzheimerově chorobě a jiným formám demence. Všichni víme, že situace, již zažíváme, je velmi tragická a také že Alzheimerova choroba je velmi nedostatečně diagnostikována, což zde už bylo uvedeno.

Chci pouze zmínit jednu otázku, která protíná všechny projevy, které byly učiněny, ale která pravděpodobně nebyla dostatečně zdůrazněna a týká se otázky důstojnosti pacientů a jejich práv, avšak nejen práv pacientů: také jejich rodinných příslušníků, těch, kteří o pacienty pečují, ať se jedná o formální či neformální pečovatele, a odborníků, kteří působí v oblasti spojené s touto chorobou.

Jsem šťastná, skutečně šťastná za to, co jste řekl, pane komisaři, ohledně sdílení stejných obav s Evropským parlamentem a že Evropská komise považuje všechna doporučení předložená Parlamentem ve zprávě za pozitivní a učiní vše, co je v jejích silách, aby je uplatnila.

Víme, že vzhledem k naléhavosti toho, co je před námi, je v této oblasti škoda každého uběhlého dne. Proto také víme, že Parlament učiní k tomuto tématu zítra prohlášení. Počkáme na výsledek hlasování, pane komisaři, ale víme, že evropská veřejnost od nás očekává mnohem více než solidaritu a morální útěchu. Evropané očekávají konkrétní a vhodná opatření, pane komisaři, a skutečně doufám, že vy i Komise – která má právo má iniciativu, což tomuto Parlamentu bohužel chybí – učiníte z této otázky tak velkou prioritu, jak říkáte, a že ji přeměníte na legislativní iniciativu, aby tak byla respektována práva Evropanů a jejich rodin a ke všem z nich se přistupovalo s rovností a důstojností, již si zaslouží.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra (středa 19. ledna 2011).

Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Odhaduje se, že v Evropě je neurodegenerativním onemocněním, jako je Alzheimerova choroba, postiženo 9,9 milionu lidí. Vzhledem ke stárnutí evropské populace Eurostat odhaduje, že v roce 2050 bude neurodegenerativním onemocněním postiženo dvakrát více lidí než v roce 1995. Jelikož břemeno péče navíc připadá rodinným příslušníkům, odhaduje se, že takové onemocnění ovlivňuje tři členy pacientovy rodiny. V tomto ohledu je nutné zajistit, aby byly na úrovni EU podniknuty kroky, které napomohou členským státům v poskytování vhodné pomoci pacientům a jejich rodinám.

Naprosto souhlasím s tím, že zdravotní politika EU by měla demenci považovat za prioritní otázku. Organizacím pacientů a pečovatelů musí být vyjádřeno řádné uznání a tyto organizace musí být zapojeny do informačních kampaní a příprav výzkumných programů. EU vyčlenila značnou částku – 159 milionů EUR – na 34 výzkumných programů zaměřených na neurodegenerativní onemocnění, ale vzhledem k tomu, že v četnosti těchto onemocnění dojde k nárůstu, musí být výzkumné projekty v rámci osmého rámcového programu rozšířeny tak, aby zahrnovaly výzkum behaviorální, kognitivní a nefarmakologické léčby.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Údaje o výskytu Alzheimerovy choroby a jiných forem demence jsou v zemích Evropské unie k dispozici a byly shromážděny společností Alzheimer Europe. Alzheimerova choroba byla a je hlavní příčinou demence ve všech zemích. Představuje 74,5 % případů demence v Severní Americe, 61,4 % v Evropě a 46,5 % v Asii. V Evropské unii se však vyskytují případy Alzheimerovy choroby, které nejsou diagnostikovány. Podle posledních dostupných epidemiologických údajů je v současnosti identifikována pouze polovina osob, které jsou postiženy touto chorobou. V této souvislosti se domnívám, že členské státy musí vypracovat dlouhodobé politiky a akční plány pro urychlení přístupu k financování výzkumu souvisejícího s demencí a Alzheimerovou chorobou, včetně výzkumu ohledně prevence, a to na úrovni, která je úměrná ekonomickému dopadu těchto onemocnění na společnost. Musí také předvídat sociální a demografické trendy a předcházet jim a zaměřit se na podporu, která bude poskytována rodinám pacientů, které o ně pečují, čímž bude zajištěna sociální ochrana pro zranitelné osoby trpící demencí.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Předložené usnesení obnovuje náš závazek bojovat proti závažnému onemocnění, které má stále dopad na každou pátou osobu ve věku nad 85 let. Jsem toho názoru, že je nutné přijmout účinné, koordinované kroky na úrovni celé EU, aby se dosáhlo dalšího pokroku ve výzkumu a shromažďování epidemiologických údajů o tomto onemocnění. Řádná koordinace mezi členskými státy může přispět ke sdílení osvědčených postupů v léčbě pacientů a může napomoci k tomu, aby si občané lépe uvědomovali význam prevence a včasného zásahu. Investice a spolupráce jsou v této oblasti zásadní nejen pro snížení sociálních nákladů tohoto onemocnění, ale také a především k zajištění toho, aby měli pacienti naději, že budou moci vést stále důstojnější život. Obdobně bych ráda zdůraznila, že různé formy demence nemají samozřejmě dopad pouze na pacienty; mají rovněž dopad na lidi v jejich okolí, jako jsou rodinní příslušníci a zdravotní pracovníci. Cílem evropské strategie by proto mělo být zajištění účinnější a praktické podpory pro ty, kteří těmto lidem každodenně pomáhají, dále pak překlenutí nedostatků, které existuje v oblasti odborného vzdělávání, a zahájení kampaní na zvyšování informovanosti o tom, jaký je život s Alzheimerovou chorobou.

  Louis Grech (S&D), písemně. – EU dodnes nezná vhodnou odpověď na Alzheimerovu chorobu ani nedospěla k žádné politice pro její prevenci. Navíc je znepokojující, že země, jako je Malta, stále neposkytují žádné úhrady léků, které potřebují pacienti postižení demencí. Přestože Komise nemůže zasahovat do organizace vnitrostátních systémů zdravotního pojištění, Komise by měla zintenzivnit své úsilí a vyvíjet na členské státy nátlak, aby zajistily, že každé osobě postižené Alzheimerovou chorobou bude poskytnuta nezbytná péče. Vyzývám Komisi, aby skutečně učinila boj proti demenci evropskou prioritou a v přiměřeném časovém rámci vyjednala níže uvedené návrhy: 1) podporovat kardiovaskulární zdraví a investovat do zdravější pracovní síly; 2) podporovat iniciativy, které zajišťují sociální a intelektuální zapojení starších osob; 3) vybízet členské státy k provádění systematických a pravidelných screeningových testů, které umožňují včasnou diagnózu onemocnění, a zajištění snadného přístupu k lékům a léčbě, jakmile onemocnění vypukne; 4) zajistit, aby byly na evropské úrovni prováděny pravidelné epidemiologické studie; 5) pobízet členské státy, aby lépe využívaly asistivní technologie.

  Jim Higgins (PPE), písemně. – Vítám tuto zprávu jako významný krok v boji proti demenci. V současnosti trpí demencí každý dvacátý člověk nad 65 let a každý pátý člověk ve věku nad 80 let. Odhaduje se, že více než 8 milionů Evropanů ve věku od 30 do 99 let trpí neurodegenerativním onemocněním, a vědci předpokládají, že by se tento počet mohl zdvojnásobovat každých 20 let. Alzheimerova choroba představuje 50 % těchto případů. Téměř deset milionů Evropanů je v současnosti postiženo demencí, přičemž Alzheimerova choroba je nejčastější formou. V Irsku je 44 000 lidí, kteří trpí demencí. Je tam více než 50 000 pečovatelů, kteří se starají o pacienty s demencí, a odhaduje se, že demencí je přímo zasaženo 100 000 lidí. Vzhledem k tomu, že pětileté zpoždění v nástupu Alzheimerovy choroby znamená o 50 % nižší míru prevalence, vítám zaměření Evropské komise na prevenci a včasné odhalení. Vítám zaměření na zdokonalení výzkumu v Evropě, zejména protože víme, že 85 % výzkumu v současnosti není na úrovni EU koordinováno. Aby jakákoli evropská strategie v této oblasti fungovala, je zásadní, aby jednotlivé země považovaly za prioritu sestavení národních akčních plánů. Evropská strategie musí rovněž usilovat o zajištění existence služeb, které zaručují maximální možné pokrytí a rovné podmínky a zacházení pro všechny pacienty.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Onemocnění, která způsobují ztrátu paměti, jsou v Evropě společným problémem. V současnosti je jimi postiženo přibližně 10 milionů Evropanů. Většina z nich má Alzheimerovu chorobu. Schopnost člověka zapamatovat si určité věci a naučit se něco nového ovlivňují mnohé faktory. Zahrnují stres, deprese, smutek, nadměrnou konzumaci alkoholu, špatný nutriční stav a léky. Od doby, kdy lidé začínají dospívat, musí být věnována větší pozornost prevenci těchto onemocnění. Fyzická a duševní aktivita, zdravé stravování a vyhýbání se návykovým látkám ochrání lidi před onemocněními, která způsobují ztrátu paměti. Jestliže se budeme zabývat rizikovými faktory souvisejícími s těmito onemocněními, budeme se zároveň zabývat rizikovými faktory souvisejícími se srdečními chorobami a cévními onemocněními mozku. V budoucnu je nutné zdůrazňovat v boji proti onemocněním vedoucím ke ztrátě paměti význam informovanosti a nevládních organizací. Organizace odvádějí velmi cennou práci. Měly by být více podporovány, aby tak bylo pacientům, jež sužují tato onemocnění, umožněno uspokojivěji získávat pomoc. Větší pozornost musí být navíc v budoucnosti věnována léčebným centrům a jejich kvalitě. Ta, která nyní existují, bohužel neuspokojují poptávku. Např. ve Finsku existuje nedostatek vzájemné podpory a vhodných center, která by nabízela denní a dlouhodobou péči. Na závěr bych chtěla upozornit na význam podpory odborných pracovníků specializovaných na léčbu onemocnění, u nichž dochází ke ztrátě paměti, na jejich řádné vzdělávání a rozvoj jejich dovedností a schopností. Děkuji.

  Sirpa Pietikäinen (PPE), písemně. – (FI) Ráda bych poděkovala paní Matiasové za její chvályhodnou zprávu z vlastního podnětu o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence. Jeden z pěti Evropanů bude zasažen onemocněním, které způsobuje ztrátu paměti. Tato onemocnění kladou neustále větší tlak na systémy zdravotní péče, které se snaží vypořádat se se stárnoucí populací, tlak ale rovněž kladou na pacienty a jejich příbuzné, jestliže čelí situaci, která je pro ně nová. Na důvody vzniku těchto onemocnění existují různé názory, ale včasný zásah do jejich vývoje se považuje za zásadní. Tato zpráva napomůže k tomu, aby byla onemocnění vedoucí ke ztrátě paměti začleněna mezi prioritní cíle EU v oblasti zdraví. Výsledek hlasování bude jasným poselstvím, že výzkum těchto onemocnění a jejich léčba budou vyžadovat spolupráci na celoevropské úrovni. Ačkoli těmito onemocněními trpí hlavně starší lidé, lepší diagnostika umožní odhalovat prvotní příznaky těchto onemocnění stále častěji i mezi pracující populací. Pro upevnění spolupráce v Evropě potřebujeme také vnitrostátní programy zaměřené na paměť, které již byly v některých členských státech zahájeny. Vnitrostátní programy zaměřené na paměť hrají významnou roli v šíření znalostí a osvědčených postupů a ve snižování počtu činností, které se vzájemně překrývají.

  Richard Seeber (PPE), písemně. – (DE) V Evropě trpí demencí 10 milionů lidí; polovina z nich má Alzheimerovu chorobu. Tyto počty budou nadále narůstat v důsledku zvyšující se průměrné délky života. Zpráva z vlastního podnětu se vydává správným směrem, když vyzývá k účinnějšímu přístupu k léčbě demence, a zejména Alzheimerovy choroby. Zvláštní pozornost by zde měla být věnována prevenci. Včasná diagnóza, bezplatné screeningové testy pro ohrožené skupiny a především lepší informovanost obyvatel v této otázce hrají klíčovou roli, protože Alzheimerova choroba je v EU zpravidla odhalena v příliš pozdní fázi. Neustálé narůstání případů demence volá po evropské strategii, která pokud možno nabídne komplexní struktury, jež pacientům zajistí rovný přístup k informacím a možnostem léčby. Nemělo by se zapomínat, že součástí této otázky je také podpora příbuzných a pečovatelů. Významnými faktory v boji proti demenci je navíc provádění epidemiologických a klinických studií a také lepší výzkum demence a Alzheimerovy choroby.

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Demence a zejména Alzheimerova choroba jsou nejen závažným medicínským, ale i eticky a společensky nesmírně citlivým problémem, jehož význam bude v souvislosti se stárnutím evropské populace dále stoupat. V předloženém dokumentu je velmi správně věnována pozornost různým aspektům tohoto onemocnění, zejména podpoře časné diagnostiky, výzkumu i zlepšení samotné péče o pacienty. Za neméně důležitou však považuji i oblast podpory rodin osob postižených demencí, za zásadní pak důraz na nediskriminační dostupnost kvalitních zdravotních a sociálních služeb. V této souvislosti spatřuji rozhodující úlohu samospráv, ať již místních či regionálních i neziskových organizací, které mohou operativně reagovat na nárůst potřeby těchto služeb. Evropská iniciativa pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence je velmi důležitá i pro nastartování seriózní a otevřené společenské diskuze o tomto onemocnění v nejširším slova smyslu. Proto tuto iniciativu rozhodně vítám a podporuji.