Seznam 
Rozpravy
PDF 4144k
Úterý, 18. ledna 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.
1. Zahájení zasedání
 2. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis
 3. Dohoda o stabilizaci a přidružení ES-Srbsko – Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Srbskem (rozprava)
 4. Přivítání
 5. Dohoda o stabilizaci a přidružení ES-Srbsko – Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Srbskem (pokračování rozpravy)
 6. Hodnocení belgického předsednictví Rady (rozprava)
 7. Hlasování
  7.1. Fúze akciových společností (kodifikované znění) (A7-0363/2010, Jiří Maštálka) (hlasování)
  7.2. Protokol k evropsko-středomořské dohodě mezi ES a Jordánskem, s ohledem na přistoupení Bulharska a Rumunska k EU (A7-0373/2010, Gabriele Albertini) (hlasování)
  7.3. Dohoda mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o leteckých službách (A7-0361/2010, Dieter-Lebrecht Koch) (hlasování)
  7.4. Harmonizované podmínky pro uvádění ststavebních výrobků na trh (A7-0343/2010, Catherine Stihler) (hlasování)
  7.5. Provádění evropského konsenzu o humanitární pomoci (A7-0375/2010, Michèle Striffler) (hlasování)
  7.6. Zemědělství jako strategické odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin (A7-0376/2010, Daciana Octavia Sârbu) (hlasování)
 8. Vysvětlení hlasování
 9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
 11. Předložení dokumentů: viz zápis
 12. Doba vyhrazená pro otázky předsedovi Komise
 13. Práva pacientů v přeshraniční zdravotní péči (rozprava)
 14. Evropská iniciativa pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence – Astmatické inhalátory (rozprava)
 15. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Komisi)
 16. Situace na Haiti rok po zemětřesení: humanitární pomoc a obnova (rozprava)
 17. Kritická situace v souvislosti s odpadem v Kampánii (rozprava)
 18. Porušování svobody projevu a diskriminace na základě sexuální orientace v Litvě (rozprava)
 19. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis
 20. Ukončení zasedání


PŘEDSEDNICTVÍ: PANÍ SILVANA KOCH-MEHRIN
místopředsedkyně

1. Zahájení zasedání
Videozáznamy vystoupení
 

(Zasedání bylo zahájeno v 09:00)

 

2. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis

3. Dohoda o stabilizaci a přidružení ES-Srbsko – Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Srbskem (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Prvním bodem pořadu jednání je společná rozprava o dohodě ES-Srbsko

– Dohoda o stabilizaci a přidružení ES-Srbsko. Doporučení pana Jelka Kacina jménem Výboru pro zahraniční věci (A7-0362/2010). Doporučení k návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé [15619/1/2007 - C7-0341/2010 - 2007/0255(NLE)]

– Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Srbskem. Prohlášení Rady a Komise [2010/2980(RSP)]

 
  
MPphoto
 

  Jelko Kacin, zpravodaj.(SL) Paní předsedající, Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Srbskem byla podepsána v dubnu 2008 a přechodná, prozatímní dohoda o obchodu se Srbskem se úspěšně provádí od února 2010.

Proces ratifikace začal v září 2008, kdy tuto dohodu poprvé ratifikoval srbský parlament.

Dohoda poskytuje politický, právní a hospodářský rámec pro spolupráci mezi Evropskou unií a Srbskem; Srbsko nebylo schopno se nadále ubírat po cestě evropské integrace bez toho, aby byl proces ratifikace zahájen.

V roce 2009 nebyly na pořadu jednání Evropského parlamentu o Srbsku žádné zprávy, protože se ratifikační proces v členských státech zastavil poté, co Srbsko plně nespolupracovalo s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Doposud tuto dohodu ratifikovalo jedenáct členských států, a já právě proto dnes vyzývám zbývající členské státy, aby co možná nejdříve učinily totéž.

Pokud dnes v rámci tohoto zasedání na vysoké úrovni dohodu ratifikujeme, vyšleme tím silný a zřetelný signál podpory proevropskému úsilí Srbska. To však samo o sobě nezajistí úspěšné dokončení procesu ratifikace.

Usnesení o Srbsku, o němž budeme hlasovat zítra, přináší přesně takové poselství podpory. Je zapotřebí, abychom Srbsko podpořili na jeho dlouhé a obtížné cestě k členství v Evropské unii.

Jako země, jež byla dlouho v izolaci a zůstala mimo moderní proudy evropské politiky a ekonomiky, čelí nyní Srbsko mnoha výzvám.

Během posledních dvou let jsme byli svědky proevropského vývoje srbské politické scény. Čelní představitelé Srbska nám poskytnou ty nejlepší důkazy své upřímné oddanosti evropským hodnotám a způsobu života, pokud úspěšně vyřeší problémy a provedou všechny nezbytné reformy.

Určité projevy pozitivního vývoje jsme již zaznamenali. Upřímně jsme uvítali ochotu Srbska ke kompromisu a přijetí společné rezoluce o Kosovu Valným shromážděním OSN v září 2010.

K 1. lednu 2011 zrušilo Srbsko povinnou vojenskou službu a generace mladých občanů Srbska dostaly další příležitost k učení, studiu a rozvoji. Byl také posílen civilní dohled nad ozbrojenými silami.

Na druhou stranu postup Srbska směrem k EU velmi komplikuje skutečnost, že dvě osoby obžalované Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii z válečných zločinů zůstávají na svobodě.

Ratko Mladić je na útěku již více než 15 let od genocidy v Srebrenici, největšího ze zločinů spáchaných na evropské půdě od 2. světové války.

Vítáme prohlášení srbské vlády, že považuje dotažení své spolupráce s haagským tribunálem za prioritu. Vyzýváme však srbské orgány, jak řekl hlavní žalobce ICTY, aby přesvědčivě zmenšily mezeru mezi politickou vůlí, kterou projevily, a konkrétními výsledky.

Nastal čas, aby Srbsko uzavřelo tuto bolestivou kapitolu a učinilo nový krok směrem ke smíru v této oblasti.

Jak se uvádí v závěrech Rady z 25. října 2010, Srbsko si nebude schopno zajistit status kandidátské země, dokud neprokáže, že plně spolupracuje s haagským tribunálem.

Nejpřesvědčivějším důkazem by byla zatčení a vydání obžalovaných. Dosavadní snahy Srbska v tomto směru zatím nepřinesly výsledky a jsou stále nepostačující.

Podařilo se již dosáhnout významných posunů v regionálních vztazích na západním Balkáně, což nejvýrazněji dokazuje vztah mezi Srbskem a Chorvatskem. Vítáme postoj srbského prezidenta, jehož nový přístup dal silný impuls k trvalému smíru v této oblasti.

Navzdory tomu jsou zde stále další výzvy. Bělehrad musí projevit konstruktivní vztah v nadcházejícím dialogu s Prištinou a, bez ohledu na otázku statutu Kosova, se vztah mezi Bělehradem a Prištinou musí stát partnerstvím, aby se usnadnil postup celé této oblasti směrem k Evropě.

Totéž platí i pro vztahy Srbska s Bosnou a Hercegovinou. Bělehrad musí podporovat reformy, jež umožní Bosně a Hercegovině jakožto zemi se svými vlastními orgány vyjednávat o svém členství v Evropské unii. V současné době tomu tak stále není.

 
  
MPphoto
 

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – Paní předsedající, je pro mě obrovskou výsadou a ctí, že se mohu vrátit do Evropského parlamentu ve své nové funkci představitelky maďarského rotujícího předsednictví Rady Evropské unie. Doufám, vážení poslanci, že mě budete považovat za někdejší členku této Sněmovny a za záruku toho, že maďarské předsednictví bude předsednictvím příznivě nakloněným Parlamentu.

Těším se na spolupráci s vámi všemi během nadcházejících pěti a půl měsíců tohoto předsednictví s velkým očekáváním. Použiji nyní svůj mateřský jazyk.

úřadující předsedkyně Rady. (HU) Paní předsedající, dámy a pánové, je mi velkou ctí a potěšením, že se mohu účastnit této rozpravy, po níž bude Parlament hlasovat o schválení Dohody o stabilizaci a přidružení podepsané s Republikou Srbsko. Ráda bych také využila této příležitosti a vyjádřila svůj vděk zpravodaji Evropského parlamentu, panu Jelku Kacinovi, který na toto téma vypracoval vynikající zprávu, a také vřele uvítala usnesení o Srbsku a jeho procesu evropské integrace. Podobně jako dalším zemím prospěla vyhlídka na členství v EU i Srbsku a tato země během posledních let dosáhla v tomto směru pozoruhodného pokroku. V tomto kontextu je Dohoda o stabilizaci a přidružení pro Srbsko významným krokem vpřed na cestě do Evropské unie.

Tato dohoda upevňuje již tak úzké vazby mezi Evropskou unií a Srbskem a vytváří mezi těmito dvěma stranami smluvní vztah. Zakládá nový rámec pro politický dialog. Vytváří zónu volného obchodu a posiluje vzájemné hospodářské vztahy, jejichž prostřednictvím má Srbsku zajistit významné hospodářské přínosy. Tato dohoda podněcuje reformní procesy, které přispějí k růstu srbské ekonomiky a pomohou Srbsku rozvinout plně fungující tržní hospodářství. Dohoda dále pokládá základy pro budoucí rozvoj intenzivnější spolupráce v řadě oblastí mezi Evropskou unií a Srbskem, v neposlední řadě v boji proti organizovanému zločinu a nelegálnímu přeshraničnímu obchodu a rovněž ve směru zlepšení stávajících předpisů v oblasti ochrany životního prostředí.

Rada zahájila ratifikační proces pro tuto dohodu 14. června 2010. Doposud dohodu prostřednictvím svých parlamentů schválilo jedenáct členských států, samozřejmě včetně Maďarska. Jsme pevně přesvědčeni o tom, že ji během krátké doby ratifikují všechny členské státy. Rada by uvítala, kdyby Dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila v platnost do konce roku 2011, nejpozději do začátku roku 2012. To by znamenalo, že by Srbsko uzavřelo ambiciózní smluvní vztah s Evropskou unií přesně v době, kdy se začíná intenzivněji připravovat na přistoupení. Vaše hlasy udělají ještě více pro zvýraznění a podporu tohoto procesu, a to díky jednomyslné podpoře vyjádřené všemi politickými silami na schůzi Výboru pro zahraniční věci 1. prosince. Srbsko vyjádřilo svůj závazek k Evropské unii svou žádostí o přistoupení předloženou v prosinci 2009. Loni v říjnu požádala Rada Komisi, aby předložila své stanovisko; to můžeme očekávat v druhé polovině roku 2011.

Všichni jsme si vědomi toho, že evropský integrační proces má pro Srbsko mnohé výhody. Zároveň však Srbsko ještě musí provést velké reformy. Patří k nim další snahy v oblastech veřejné správy a právního státu, reformy soudnictví, boje proti korupci a organizovanému zločinu a spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Jak uvádí také zpráva předložená panem Kacinem, postupuje tento integrační proces vpřed na základě pokroku dosaženého v této oblasti. Vítám skutečnost, že mnoha výsledků již bylo dosaženo. Současně bych ráda využila této příležitosti a zdůraznila, že loni Srbsko učinilo historické kroky směrem k míru se svými sousedy v regionu. Vítám také blízkou spolupráci Srbska s Evropskou unií v létě roku 2010 a výslednou rezoluci OSN, která otevřela cestu k dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Rada plně podporuje vysokou představitelku Ashtonovou v práci, kterou v této oblasti odvedla a odvádí. Jde o velmi náročný úkol, avšak možnost vytvoření dialogu nabízí Kosovu i Srbsku šanci přiblížit se Evropské unii.

Nakonec mi dovolte podělit se s vámi o závěrečnou myšlenku. Jsem přesvědčena, že Evropská unie musí zachovat důvěryhodnost procesu rozšíření. Prostředky, jimž toho lze dosáhnout, jsou v našich rukou. Věřím, že pokud jednání o přistoupení s Chorvatskem budou moci být úspěšně uzavřena během maďarského předsednictví, bude to velmi pozitivním signálem také pro Srbsko, že tento proces skutečně probíhá a že balkánské země mají své místo v rodině národů Evropské unie.

Paní předsedající, dámy a pánové, rok 2011 bude pro Srbsko důležitým rokem, který přinese jak výzvy, tak příležitosti. Vítám příležitost, kterou tato nová dohoda dává Srbsku, abychom mohli dohromady budovat společnou budoucnost v mírové Evropě.

 
  
MPphoto
 

  Štefan Füle, člen Komise. – Paní předsedající, je pro mě velkým potěšením a velkou ctí vystoupit dnes před Evropským parlamentem při příležitosti hlasování o schválení Dohody o stabilizaci a přidružení s Republikou Srbsko. Rád bych také vyjádřil svůj vřelý vděk zpravodaji pro Srbsko, Jelku Kacinovi, za jeho zprávu o evropském integračním procesu Srbska.

Dohoda o stabilizaci a přidružení je pro Srbsko významným krokem vpřed na jeho cestě k Evropské unii. Stěžejním cílem této dohody je připravit cestu pro další evropskou integraci a reformy a připravit Srbsko na členství v Evropské unii. Tento důležitý milník bude sloužit jako povzbuzení pro Srbsko, neboť obnovilo své úsilí o prosazování smíru v tomto regionu.

Dohoda o stabilizaci a přidružení zřizuje komplexní institucionální rámec skrze Radu pro stabilizaci a přidružení a Výbor pro stabilizaci a přidružení, obnovený rámec pro politický dialog a síť podvýborů široce pokrývající většinu oblastí politik Evropské unie. Přirozeně také zřizuje zvláštní orgán mezi touto Sněmovnou a srbským parlamentem, Smíšený parlamentní výbor.

Z ekonomického hlediska předpokládá Dohoda o stabilizaci a přidružení postupné zavedení zóny volného obchodu a postupnou integraci Srbska do vnitřního trhu Evropské unie, což přinese hospodářské výhody Evropské unii i Srbsku. Jako tomu bylo ve střední Evropě v 90. letech 20. století, podpoří tato dohoda investice, a to především oblast investic nepřímých. Klíčovým způsobem přispěje k růstu srbské ekonomiky a pomůže Srbsku posunout se směrem k fungujícímu tržnímu hospodářství.

Prospěch, který tato dohoda přinese Evropské unii, je rovněž významný. Srbský trh je již nyní otevřen vývozcům z Evropské unie. Dříve poměrně vysoké sazby budou do několika let zcela odstraněny, s výjimkou malého množství velmi citlivých zemědělských výrobků.

Dále, postupným začleněním Srbska do vnitřního trhu se podmínky pro investory stanou stabilnějšími a předvídatelnějšími. Pravidla pro hospodářskou soutěž a státní podporu jsou sladěna s pravidly Evropské unie. Ke standardům Evropské unie se také daří postupně pozvedávat ochranu práv duševního vlastnictví. Značně veliký srbský trh veřejných zakázek se také nyní postupně otevírá pro Evropské dodavatele.

Utváření užších vazeb se Srbskem přináší i řadu dalších výhod především pro Evropskou unii, neboť usnadní spolupráci v oblastech spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, životního prostředí, dopravy a cel, mám-li zmínit pouze několik z nich. Pomáhá to tedy zvýšit důvěryhodnost a účinnost politiky Evropské unie v jihovýchodní Evropě.

Konečně, je obzvláště pozoruhodné, že Srbsko urychlilo provádění prozatímní dohody. Ta oficiálně vstoupila v platnost v únoru 2010, avšak Srbsko se ji rozhodlo uplatňovat krátce poté, co byla v dubnu 2008 podepsána. Srbsko tak prokázalo své odhodlání k hospodářské integraci s Evropskou unií a v tomto směru již dosáhlo pozitivních výsledků.

Od 14. června 2010, kdy se Rada rozhodla spustit ratifikační proces pro tuto dohodu, oznámilo ratifikaci již devět členských států a další dva zajistily schválení svých parlamentů. Dnešní hlasování Evropského parlamentu by tedy mělo poskytnout další impuls pro tento proces díky jednomyslné podpoře napříč politickými skupinami. Doufám, že ratifikace ostatními členskými státy bude brzy následovat.

Rád bych se na závěr zaměřil na návrh usnesení o evropském integračním procesu Srbska jako na dobře připravený příspěvek k dnešní politické diskusi. Jsem proto vděčný zpravodaji Jelku Kacinovi. Toto usnesení adresuje Srbsku jak poselství podpory pro posílení vztahů EU-Srbsko, tak poselství očekávání s ohledem na klíčové výzvy na cestě Srbska k členství v Evropské unii. To je obzvláště příhodné v kontextu příprav stanoviska o žádosti Srbska o členství v EU.

Loni v listopadu jsem navštívil Bělehrad, abych předsedovi vlády a místopředsedovi vlády pro evropskou integraci předal podrobný dotazník. Srbské orgány momentálně intenzivně pracují na odpovědích, které očekáváme do konce měsíce. Jsem povzbuzen tím, že srbská vláda přijala 30. prosince akční plán, a to v návaznosti na zprávu o pokroku vypracovanou Komisí. Komise v nadcházejících měsících důkladně zanalyzuje odpovědi na tento dotazník a kroky učiněné srbskými orgány, aby dokončila své hodnocení za účelem vydání stanoviska v druhé polovině roku 2011.

Jak již řekla moje maďarská kolegyně, rok 2011 je pro Srbsko důležitým rokem: rokem náročných výzev i rokem příležitostí. Směr cesty již byl určen a cíle jsou dobře známé, je však na Srbsku, aby se tou cestou vydalo, splnilo požadovaná kritéria a jakmile bude připraveno, zapojilo se do procesu vyjednávání s Evropskou unií. Jsem přesvědčen o tom, že s naší společnou podporou se bude Srbsko nadále správně evropsky rozhodovat a postupovat vpřed ve svém integračním úsilí. To bude pozitivní zprávou pro celý region v době, kdy potřebujeme znovu potvrdit jeho evropskou perspektivu s cílem upevnit mír a podporovat hospodářskou prosperitu na západním Balkáně.

 
  
MPphoto
 

  György Schöpflin, jménem skupiny PPE. – Paní předsedající, dle mého názoru je zpráva o Srbsku vynikající. Gratuluji zpravodaji Jelku Kacinovi.

Mám dojem, že Srbsko se konečně rozhodlo, že pro sebe skutečně a vážně chce evropskou budoucnost. Většina politické elity je přesvědčena, že je to ta nejlepší možnost. Toto rozhodnutí je třeba vidět ve světle turbulencí minulých dvou desetiletí. Srbsko zakusilo konec komunismu, pád Jugoslávie, války, jež následovaly, vládu Slobodana Miloševiće, bombardování z roku 1999, rozpínající se mafie a kriminalitu, násilí, uprchlíky – dost deprimující a traumatická historie. Rozhodnutí pro Evropu je tudíž významným úspěchem a signálem toho, že se Srbsko stalo faktorem stability v tomto regionu

Zůstávají dva hlavní politické problémy: zatčení Ratka Mladiće a jeho předání haagskému tribunálu a smíření se s nezávislostí Kosova. Z obou lze vyčíst psychologické bariéry. Mladić má své ochránce a ztráta Kosova je bolestivá pro značnou část srbské společnosti; jakákoli ztráta území je bolestivá. K těmto problémům lze přičíst několik dalších oblastí zasluhujících pozornost, zejména zlepšení veřejné správy a výkonu spravedlnosti, stanovení tržních podmínek a plná otevřenost vůči srbské minulosti, včetně otevření archivů.

Předzvěsti pro cestu Srbska směrem k Evropě jsou docela dobré. Odhodlání v tomto směru je zjevné. Úkoly, jež stojí před elitou a společností, jsou uznány a formální přípravy postupují. Pokud všechno půjde dobře, Srbsko by mělo obdržet stanovisko tento podzim a status kandidátské země poté. Cesta do Evropy nebude snadná, avšak Evropa jako celek má prospěch ze stabilního, demokratického Srbska.

 

4. Přivítání
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Než budeme pokračovat dále podle seznamu řečníků, chtěla bych jen využít této příležitosti a přivítat hosta, který dnes sleduje naši rozpravu, a sice místopředsedu srbské vlády, pana Božidara Đjeliće. Velmi srdečně vás vítám, pane Đjelići. Jsme rádi, že jste zde s námi.

 

5. Dohoda o stabilizaci a přidružení ES-Srbsko – Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Srbskem (pokračování rozpravy)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem pořadu jednání je pokračování společné rozpravy o Dohodě mezi ES a Srbskem.

 
  
MPphoto
 

  Maria Eleni Koppa, jménem skupiny S&D.(EL) Paní předsedající, i já bych chtěla panu Kacinovi pogratulovat k vyváženému a podrobnému textu, který předložil. Skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu upřímně podporuje vyhlídky na přistoupení Srbska, země, která za poslední roky dosáhla obrovských pokroků a která představuje základní kámen pro upevnění míru a stability na západním Balkáně. Dnešní schválení Dohody o stabilizaci a přidružení Parlamentem je tudíž historickým momentem a my jej vítáme. V usnesení Evropského parlamentu rovněž vítáme žádost o přistoupení, kterou tato země podala, zdůrazňujeme však, že je stále zapotřebí učinit další kroky.

Musí být zřetelné, že rozvoj regionální spolupráce je stále nejvyšší prioritou Unie na západním Balkáně. Vzhledem k tomu je spolupráce mezi Srbskem a Mezinárodním trestním soudem absolutním mezinárodním závazkem a musí postupovat rychlým tempem, nikoli proto, že to Evropa chce, ale proto, že výkon spravedlnosti vyžaduje usmíření s minulostí a umožňuje zlepšení vztahů mezi všemi národy bývalé Jugoslávie.

Nesmíme však zapomínat, že oběťmi této války byli srbští lidé. Srbsko je nyní zemí s nejvyšším počtem uprchlíků a vnitřně vysídlených osob v Evropě; lidí, kteří potřebují péči a bydlení a potřebují se začlenit do trhu práce. Unie musí poskytnout praktickou podporu pro veškeré úsilí v tomto směru, obzvláště vzhledem k úvěrové krizi. Vítáme proto nedávný závazek ze strany prezidentů Srbska a Chorvatska k nalezení společných řešení problému s uprchlíky.

Rozhodnutí navázat dialog s orgány v Kosovu je pro stabilitu v této oblasti obzvláště důležité. My tento dialog podporujeme; ku prospěchu všech, kdo v Kosovu žijí, musí být zahájen co možná nejdříve, a my doufáme, že přispěje ke společné evropské budoucnosti národů v tomto regionu. Na závěr bych ráda pogratulovala místopředsedovi srbské vlády, panu Đjelićovi, k jeho včerejšímu prohlášení k Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu, že Srbsko se snaží nalézt historický kompromis ve věci Kosova. Tento kompromis skutečně je nezbytný a my musíme všichni pomoci jej dosáhnout.

 
  
MPphoto
 

  Norica Nicolai, jménem skupiny ALDE.(RO) Paní předsedající, jako liberálka musím zdůraznit, že skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu je skupinou, která vždy podporovala proces rozšíření, neboť věříme v Evropu sestávající ze všech svých členů, tedy silnou sjednocenou Evropu. Jako Rumunka nemohu než přivítat tuto evropskou cestu, na niž se Srbsko vydalo, zároveň však zdůrazním, že Srbsko je evropskou zemí a jeho cesta směřující do Evropy nebude dokončena, aniž by z jeho neklidné minulosti vyplynuly obtíže. Srbsko se však musí dívat dopředu a pokusit se na minulost zapomenout, protože srovnání se s minulostí nesmí stát v cestě budoucímu osudu v Evropě.

Ráda bych zdůraznila, že je zcela zásadní, aby kodaňská kritéria byla plněna náležitě, důkladně a pečlivě pro celou oblast, což znamená i Srbsko, protože pouze ona garantují dodržování evropských hodnot, právní stát a životaschopné demokracie. Jsem přesvědčena, že tyto poslední dva roky, od učinění historického rozhodnutí vydat se evropskou cestou, prokazují, že vláda v Bělehradě i srbští občané jsou motivováni a odhodláni. Z celého srdce věří v tento evropský projekt, protože co může být důležitějšího než evropská rozhodnutí přijímaná vládou, která nebyla donucena činit tato rozhodnutí zákonnými požadavky nebo požadavky stanovenými pravidly této politické hry.

Je také mimořádně důležité, aby Srbsko stabilizovalo svou ekonomiku. Signály, které momentálně v srbském hospodářství vidíme, jsou vskutku vynikající. Prvořadé je, aby stabilizovalo svou demokracii. Značná pozornost se však musí věnovat multikulturalismu na Balkáně, což byla a je citlivá otázka. Problém menšin v tomto regionu nesmí být problémem, z nějž vznikne konflikt. Jsem přesvědčena o tom, že model prosazující pomoc a podporu pro menšiny a kulturní smír je absolutní nezbytností.

 
  
MPphoto
 

  Marije Cornelissen, jménem skupiny Verts/ALE.(NL) Paní předsedající, skupina Zelených/Evropské svobodné aliance je zapřisáhlým zastáncem přistoupení Srbska k EU. Proto nás těší jednoznačně proevropská orientace současné vlády. Podle mého názoru však ani jedna strana zrovna nezíská vyznamenání za způsob, jakým si počíná v rámci procesu přistoupení. EU jednoduše nechává druhé, aby si s ní zahrávali.

S cílem podpořit proevropskou politiku Srbska byla pro tuto zemi zrušena vízová povinnost, ještě než kompletně plnilo kritéria. Srbsko obdrželo hodnotící posouzení Komise, tzv. avis, v říjnu, a to výměnou za zaujetí umírněného postoje ke Kosovu. EU vysílá ven signál, že jsou to politické hry, nikoli plnění kritérií, které budou určovat proces přistoupení. Neměli bychom mít povinnost odměňovat Srbsko za to, když se chová jako vyzrálá evropská demokracie. Skutečně bychom měli moci od Srbska očekávat, že se ujme odpovědné role jako regionální lídr vzhledem ke Kosovu a Bosně s naprostou samozřejmostí, aniž bychom ho museli odměňovat, stejně jako když dáme malému dítěti bonbón za to, že bylo hodné.

Jedna věc, kterou bychom alespoň měli udělat, je přestat ustupovat pokaždé, když jde o hon na Mladiće a Hadžiće. Mluvíme zde o pachatelích hrůzných válečných zločinů a genocidy. Vraždění by jim nemělo projít. Srbsko pro jejich zatčení může a musí udělat mnohem víc. Nemůžeme dovolit, aby se z plné spolupráce s ICTY stala maličkost, kterou lze v zájmu diplomacie přehlédnout. Verdikt v této věci musí záviset na těch, kdo mohou ze své pozice posoudit, zda Srbsko spolupracuje v plné míře, a to je hlavní žalobce Brammertz. Z toho důvodu vás žádám, abyste hlasovali ve prospěch našeho pozměňovacího návrhu.

 
  
MPphoto
 

  Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, postup Srbska směrem k členství v EU nabírá na rychlosti, a to po zásluze, jak je patrné z vynikající Kacinovy zprávy.

Když jsem loni v říjnu byl v Srbsku, velmi na mě zapůsobila odhodlanost a úsilí srbské dynamické, západně orientované, demokratické vlády. Srbsko má před sebou zajisté ještě mnoho práce týkající se reformy soudnictví a boje proti organizovanému zločinu. My ve skupině ECR také doufáme, že Ratko Mladić bude chycen a poslán před haagský soud, byť není vůbec jisté, že se zdržuje na srbském území. Je však mimořádně důležité, aby byl pokrok Srbska opětován a odměněn EU a jejími členskými státy, nyní například ratifikací Dohody o stabilizaci a přidružení; v neposlední řadě proto, že někteří sousedé Srbska, například Chorvatsko, již na cestě k přistoupení k EU pokročily daleko více.

Vztah Srbska s Kosovem je problematický, avšak ne neřešitelný. Osobně jsem přesvědčen, že spravedlivé a úplné narovnání založené na rozdělení a zásadách „území za mír“, s nimiž se setkáváme na Středním východě, by bylo nejlepší cestou vpřed. Dle mého názoru by měla EU tuto možnost důkladně vyhodnotit v průběhu nadcházejícího dialogu zprostředkovaného vysokou představitelkou. Zavrhnout ji okamžitě by bylo nebezpečně krátkozraké a pouze by se tím zakonzervoval prázdný stav Kosova, pokud jde o mezinárodní uznání na úrovni EU, NATO a OSN.

 
  
MPphoto
 

  Miloslav Ransdorf, jménem skupiny GUE/NGL. (CS) Největší osobnost srbských dějin svatý Sáva řekl, že Srbové jsou jak lidé Východu, tak lidé Západu. A z toho plyne problém, že jim nevěří lidé Západu, protože si myslí, že jsou to lidé Východu, a lidé Východu proto, že si myslí, že jsou to lidé Západu. Ve skutečnosti je Srbsko most mezi východem a západem Evropy, je klíčovou zemí pro jednotu Evropy a koneckonců i román velkého srbského spisovatele Dobrici Ćosiće „Vreme smrti“ (Čas smrti) ukazuje, že tam, kde vlastně jde o Srbsko, tak je klíčová hra o jednotu nebo rozlomení Evropy.

Já si myslím, že časy by se měly změnit v tom smyslu, abychom si uvědomili zásadní význam Srbska pro jednotu Evropy. Je to klíčová ekonomika Balkánu a bez Balkánu prostě Evropa jednotná nebude. Chtěl bych zdůraznit, že máme společné úkoly, které se dají poměrně rychle řešit, jako jsou problémy uprchlíků v Srbsku – Srbsko má na svém území zhruba 750 tisíc uprchlíků –, jako jsou ekologické problémy, některé zděděné vlastně ještě z let devadesátých minulého století, jako je zprovoznění dunajské plavební cesty, máme např. v Evropském parlamentu pracovní meziskupinu, která je věnovaná Dunaji, a také bychom se mohli zaměřit i na to, abychom Srbsku pomohli s odvážnou soudní reformou a bojem proti organizovanému zločinu.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Salavrakos, jménem skupiny EFD.(EL) Paní předsedající, jsem přesvědčen, že zpráva pana Kacina je dokonale vyvážená, za což mu gratuluji. Pokrok Srbska, pokud jde o potřebné reformy, tato zpráva odráží realistickým způsobem. Právě včera místopředseda srbské vlády uspokojivě prezentoval vývoj v tomto směru Výboru pro zahraniční věci.

Jednou významnou nevyřešenou otázkou je nicméně spolupráce s Mezinárodním trestním soudem, včetně předání oněch posledních osob na útěku haagskému tribunálu; to je základní podmínka pro pokrok Srbska směrem k přistoupení.

Jedním z nejvýznamnějších problémů, které srbská vláda musí vyřešit, je svoboda tisku; neměl by existovat žádný politický tlak ani jiné vlivy bránící nezávislosti srbských novinářů.

Dalším problémem sužujícím Srbsko je velký počet uprchlíků a vnitřně vysídlených osob čelících problémům s bydlením a chudobě, zatímco nezaměstnanost se blíží 19 %. Myslím si, že bychom měli Srbsku pomoci, a nesmíme zapomínat na to, že tato země teprve nedávno vyšla z války.

 
  
MPphoto
 

  Barry Madlener (NI).(NL) Paní předsedající, neměli bychom se zaměřovat pouze na zatčení a souzení válečného zločince Mladiće. Srbsko má obrovské problémy s organizovaným zločinem. Řada řečníků se o tom již zmínila a my tyto problémy nesmíme podceňovat. Zajisté již bylo dosaženo pokroku, avšak ne dostatečného na to, aby se dosáhlo přijatelného standardu; nikoli z dlouhodobého hlediska.

Další věc je samozřejmě to, že Srbsko je chudá země, jako všechny tyto kandidátské země. Jde o chudé země a jejich přistoupení bude pro evropské občany velmi nákladné. Srbsko je ještě více zkorumpované než Rumunsko a Bulharsko. Rumunsku a Bulharsku nemělo být nikdy umožněno k Unii přistoupit. Povede to k velkému množství problémů s korupcí a Srbsko je ještě zkorumpovanější. Považuji to za obzvláště naléhavý problém, který nelze vyřešit jen tak. Vyzývám vás proto, abyste jej nepodceňovali.

Navíc potenciální přistoupení Srbska, stejně jako zrušení vízové povinnosti, povede k ještě silnější emigraci do západní Evropy, emigraci, jež nám nepřinese žádný prospěch.

 
  
MPphoto
 

  Adrian Severin (S&D). – Paní předsedající, Dohoda o stabilizaci a přidružení a evropská integrace Srbska jsou důležité pro Srbsko i pro Evropskou unii.

Rád bych učinil dvě poznámky. S cílem tuto dohodu řádně vyjednat a náležitě zvládnout integrační proces by Evropská unie měla začít označením a uznáním svých vlastních zájmů. Evropa má nevyřešený albánský problém, nedostatek geopolitické soudržnosti v jižní části území a černou díru organizovaného zločinu a korupce v balkánské oblasti. To znamená, že ve středu Unie existuje potřeba rozšířeného funkčního a soudržného trhu a lepších dopravních koridorů v této oblasti. Žádný z těchto problémů nelze vyřešit bez přispění Srbska.

Zadruhé se musíme vyvarovat toho, abychom se Srbskem jednali jako s druhořadou evropskou zemí a při každé příležitosti mu dělali kázání. Srbsko skutečně spáchalo mnoho hříchů, avšak euroatlantické přispění k těmto spáchaným hříchům bylo rovněž významné. 2011 je skutečně rokem náročných příležitostí jak pro Srbsko, tak pro Evropskou unii. Nebudeme schopni se s těmito příležitostmi vyrovnat, pokud nenecháme stranou všechen narcismus a nebudeme se Srbskem jednat jako s rovnocenným partnerem.

Pouze důstojné Srbsko může být spolehlivým partnerem pro historický smír na Balkáně a historické znovusjednocení v rámci Evropské unie. Zpráva pana Kacina je v tomto směru mimořádným přispěním.

 
  
MPphoto
 

  Sarah Ludford (ALDE). – Paní předsedající, připojuji se k těm, kdo chválili a přivítali zprávu předloženou mým kolegou, Jelkem Kacinem, a zcela souhlasím s jeho poznámkami o tom, že budoucnost Srbska spočívá v Evropské unii a že se Srbsko stane důležitým hráčem, pokud jde o garanci bezpečnosti a stability v oblasti západního Balkánu.

Během posledního desetiletí jsem cíl členství v EU pro země západního Balkánu podporovala, včetně doby, kdy jsem byla místopředsedkyní delegace pro Balkán. Úzce jsem spolupracovala s naším zpravodajem na podpoře bezvízové cestování a byla jsem potěšena, když bylo pro Srbsko před rokem mimo jiné zabezpečeno. Dle mého názoru jde o skutečně zásadní přispění k osobním kontaktům a rozšíření obzorů a v konečném výsledku k zaručení bezpečnosti v širším smyslu.

Některé výzvy, jimž Srbsko čelí, zde již byly zmíněny. Ráda bych dodala něco k výzvě reformy soudnictví. Ve zprávě o pokroku z loňského podzimu vypracované Komisí zaznělo znepokojení ohledně opětovných jmenování prováděných netransparentním způsobem, což ohrožuje zásadu nezávislosti soudnictví a vytváří vysoké riziko politického vlivu. To je jednoznačně klíčovou otázkou, pokud jde o právní stát.

Co se týče spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu, řekl pan Kacin včera večer Výboru pro zahraniční věci, že Srbsko nyní dělá naprosto vše, co je v jeho silách, aby vypátralo a zatklo zbývající dvě obviněné osoby a předalo je haagskému tribunálu; Serge Brammertz, hlavní žalobce, však ve svém projevu k Radě bezpečnosti OSN v září řekl, že Srbsko potřebuje překlenout mezeru mezi svým deklarovaným odhodláním k provedení těchto zatčení a účinností jeho skutečných operací v terénu. Nevidíme výsledky. Srbsko musí zaujmout aktivnější přístup k zatýkání jmenovaných osob na útěku, a tak se obávám, že mezera mezi rétorikou a realitou skutečně existuje a je nezbytně nutné ji uzavřít.

 
  
MPphoto
 

  Franziska Katharina Brantner (Verts/ALE).(DE) Paní předsedající, i my jsme zastánci přistoupení západního Balkánu k Evropské unii a samozřejmě také přistoupení Srbska. Každá země je individuální, samozřejmě, avšak celá oblast je vnitřně propojená a jednání každé země v tomto regionu má zásadní vliv na úspěšnost procesu samotného.

V této souvislosti bych ráda ještě jednou podotkla, že pro nás proces přistoupení Srbska nemůže dále pokračovat bez definitivního signálu o ukončení od Mezinárodního trestního soudu a, jak právě řekla moje kolegyně, bez aktivnější a především efektivnější praktické spolupráce s příslušným soudem.

Vývoj se však ubírá i pozitivním směrem. Jedním příkladem bylo přijetí zákona o rovnosti žen a mužů, což nás velice potěšilo. Nyní chceme vidět to, že rychle dojde k jeho provádění, a vyzýváme Komisi, aby poskytla peníze na podporu tohoto procesu. Chce-li se tento region vnitřně sbližovat, potřebujeme také více možností veřejné dopravy uvnitř této oblasti. I v tomto ohledu vyzývám Komisi, aby poskytla více podpory a finančních prostředků v tomto regionu prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci; jsme totiž přesvědčeni o tom, že zapotřebí je kontaktů mezi lidmi a nikoli pouze mezi vedoucími představiteli. Ty se velmi podpoří, pokud se usnadní mobilita lidí tohoto regionu.

Mobilita je také otázkou, kterou bych chtěla pouze rychle zmínit, než skončím, konkrétně ohledně poznávacích značek pro vozidla, které Bělehrad nadále vydává pro sedm regionů v severní části Kosova. Vyzýváme Bělehrad, aby konečně upustil od vydávání těchto poznávacích značek pro Kosovo.

 
  
MPphoto
 

  Ryszard Czarnecki (ECR).(PL) Paní předsedající, Srbsko je evropská země. Srbsko je součástí evropských dějin. Srbsko je součástí evropské kultury. Srbsko není pouze součástí geografie Evropy. Srbsko proto musí být součástí politické mapy Evropy, a tak nehledejme záminky k prodloužení cesty Srbska do Evropské unie. Mám dojem, že EU tuto zemi někdy odbývala a existovala nerovnost mezi zacházením s určitými zeměmi na Balkáně a Srbskem. Musíme s touto nerovností skoncovat jednou provždy. Nehledejme záminky – a zdůrazňuji to ještě jednou – k prodloužení cesty Srbska do Evropské unie. Srbský národ již udělal dost pro to, aby mu bylo uděleno místo mezi národy Evropy co nejdříve.

 
  
MPphoto
 

  Bastiaan Belder (EFD).(NL) Paní předsedající, v současné době hospodářská krize v Srbsku a na západním Balkáně vrcholí. Tato nejistá situace s sebou nese nebezpečí obnoveného vzestupu populistických a nacionalistických nálad. Pane komisaři Füle, není na čase, abychom zřídili rozvojový fond pro západní Balkán po vzoru poválečného Marshallova plánu?

Pane komisaři, mám pro vás ještě další otázku. Včera jsem byl zasvěcenou osobou informován o potenciálním novém ohnisku napětí v Srbsku. Jde o aktivity radikálních islámských sil v Sandžaku. Jedno ze jmen, která v této souvislosti kolují, je jméno regionálního muftího, pana Zukorliće. Jaké konkrétní informace má Evropská komise o této záležitosti a jaká protiopatření Komise zvažuje?

 
  
MPphoto
 

  Dimitar Stoyanov (NI). (BG) Paní předsedající, desetitisíce Bulharů žijí na východě Srbska, v oblastech okolo Bosilegradu a Caribrodu. Jsou etnickou menšinou, která v Srbsku zůstala po skončení první světové války.

Nebylo by příliš daleko od pravdy říci, že patří k nejchudším lidem v Evropě. Nejenže s tím srbská vláda vůbec nic neudělala – jako například investice, alespoň malé oživení ekonomiky tohoto regionu, ale loni v listopadu, bez jakéhokoli vysvětlení a v rozporu se svými mezinárodními závazky, zastavila skupinu bulharských občanů, kteří chtěli pomoci dětem tohoto regionu přijíždějícím se do Bulharska učit.

Připomněl bych představitelům srbské vlády, že volný pohyb osob a otevřené hranice jsou základní hodnotou Evropské unie. A dokud se o ní nepoučíte a nebudete ji používat, není zde pro vás místo.

 
  
MPphoto
 

  Elmar Brok (PPE).(DE) Paní předsedající, paní Győriová, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych poděkoval panu Kacinovi za to, co předložil. Jeho zpráva je ukázkovým případem k hlasování „pro“.

Myslím si, že, pokud jde o všechny otázky, v nichž Srbsko nadále kritizujeme, pokud jde o všechny příkazy k vnitřním reformním procesům, veškerou nutnost spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), otázky související s bojem proti korupci, jež je právě v Srbsku obzvláště rozsáhlá, s aktivitami mafie, které ovlivňují hospodářský život, boj týkající se tohoto všeho je zapotřebí v průběhu let vybojovat; to je podmínka pro Srbsko a jeho pokračování pozitivním proevropským směrem k členství v Evropské unii, jak bylo závazně slíbeno v Soluni, a my tento slib musíme dodržet.

Chtěl bych však říci i to, že je nezbytné se Srbskem spolupracovat. Stačí pouze nahlédnout do dějin tohoto regionu, abychom zjistili, že trvalý mírový vývoj je možný pouze tehdy, bude-li na palubě i Srbsko, a že proto na Srbsko musíme pohlížet nejen jako na žadatele o budoucí členství v Evropské unii, ale také jako na nezbytného strategického partnera v rozumném vývoji celého regionu a že bychom z tohoto důvodu měli být zdrojem povzbuzení a že bychom se Srbskem neměli jednat hůře než se státy, jež jsou členskými státy Evropské unie nebo které již za sebou mají dlouhý úsek cesty k přistoupení, z jakýchkoli historických důvodů, ať již jsou dlouhodobé či krátkodobé. Vzhledem k odvaze, s níž prezident Tadić bojoval a bojuje za evropský směr a k tomu, jak je v Srbsku angažovaný, je naprosto nutné, abychom tyto politické síly podporovali a dodávali jim odvahu, aby byly schopny ukázat svým obyvatelům, že cesta do Evropy, nikoli cesta nacionalistická, je tou správnou cestou i pro lidi.

Z tohoto důvodu bych rád vyzval všechny, a především členské státy, aby s ratifikačním procesem rychle hnuly kupředu a tímto způsobem vyslaly signál, že kroky, které Srbsko činí směrem k Evropě, je nutné podporovat, abychom mohli dosáhnout bezpečnosti v tomto regionu z dlouhodobého hlediska.

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda (S&D).(DE) Paní předsedající, před několika dny jsem byl v Chorvatsku a nikdy se tam tolik nemluvilo o Srbsku jako v posledních dnech, a výslovně ve velmi pozitivním smyslu, přesně kvůli tomu, co říkal pan Brok – ty statečné kroky, které pan Tadić učinil společně s prezidentem Josipovićem – a jsem si rovněž vědom toho, že místopředseda vlády Đjelić se v tomto ohledu intenzivně angažuje – jsou významnými kroky směrem k Evropě. Toto jsou prvky regionální spolupráce, avšak regionální spolupráce s velkým politickým i humanitárním významem. Je tudíž velmi důležité – a v tomto ohledu plně podporuji, co pan Brok a další poslanci řekli – abychom podporovali Srbsko v tom, aby takové kroky nadále činilo.

Toto se samozřejmě vztahuje i na vztahy s Bosnou a Hercegovinou. Všichni víme, jak důležité je, aby se Srbsko pozitivně angažovalo – a totéž platí i pro Chorvatsko – aby tato země držela pospolu a rovněž provedla náležité reformy. V tomto ohledu je zde Srbsko skutečně velmi odvážné a to je naprosto zásadní pro regionální spolupráci.

Jedním rozhodujícím prvkem, který si přesto přeji nadnést, je spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Samozřejmě jsem pozval pana Brammertze, aby se zúčastnil pracovní skupiny Výboru pro zahraniční věci, které předsedám. V této oblasti nejsme zcela spokojeni – lze udělat více. Naše výzvy v tomto ohledu nebyly skutečně splněny. Rád bych proto požádal všechny, aby nadále vyvíjeli tlak, aby k tomu došlo.

Jak již řekla paní Koppová, toto není pouze otázka pro Evropu. Srbsko musí na těchto otázkách pracovat také pro Srbsko samotné. Stejně jako proběhla omluva ve Vukovaru, která bezpochyby vstoupí do dějin této země, musí rovněž pokračovat i boj proti těm, kdo spáchali závažné zločiny.

 
  
MPphoto
 

  Anna Ibrisagic (PPE).(SV) Paní předsedající, nemůžeme si nevšimnout, že Srbsko v poslední době udělalo obrovský pokrok. Dovolte mi uvést několik příkladů: úspěšné dokončení procesu vízové liberalizace, regionální spolupráce v oblastech dopravy i energetiky, politická vůle přispívat k procesu usmiřování v tomto regionu a nové politické vedení, což bylo nejzjevnější při návštěvě prezidenta Tadiće v Srebrenici a Vukovaru.

Všechny tyto věci demonstrují nejen dobré vedení konkrétních jedinců a obrovskou touhu Srbska přiblížit se členství v EU, ale také rozhodnutí ze strany Srbů vybrat si právě takovéto vedení.

Těší nás tudíž, že Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem je nyní na světě a že Srbsku vysíláme jasné signály s cílem ukázat, že vidíme výsledky jeho úsilí a že Srbsko má v rodině EU své místo.

Nepochybně zůstávají mnohé výzvy: boj proti organizovanému zločinu, pokračující právní reformy a nalezení řešení otázky menšin. Většina těchto problémů se však netýká jen a pouze Srbska, ale sdílí je také ostatní balkánské země.

Je zde však jedna otázka, která je dosti jedinečná a kterou je v tomto kontextu zapotřebí zmínit, a sice spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Politická vůle v srbské vládě existuje. Existuje také vědomí skutečnosti, že je nutné s tribunálem spolupracovat. Doufejme tedy nyní, že Ratko Mladić bude brzy zpět v Haagu.

 
  
MPphoto
 

  María Muñiz De Urquiza (S&D).(ES) Paní předsedající, mám jednu minutu, abych zdůraznila, jak důležité je, abychom dokončili skladbu Evropské unie členstvím Srbska, které, jak doufám, může být potvrzeno letos na základě významného pokroku, jehož tato země dosáhla. Tento pokrok byl oceněn Radou v jejím rozhodnutí pokročit s procesem přistoupení a Parlamentem ve zprávě pana Kacina, jemuž blahopřeji.

V této jedné minutě rovněž musím zdůraznit, že odlišné postoje ke Kosovu v rámci Evropské unie podnítily Srbsko k tomu, aby přijalo jasný závazek k Evropě, což je zásadní pro upevňování míru a demokracie na Balkáně a pro dosažení konstruktivního přístupu k regionální integraci, jak prokázalo zasedání na vysoké úrovni konané v Sarajevu 2. června za španělského předsednictví.

Doufám, že Srbsko má plnou podporu EU pro provedení reforem, které potřebuje v oblastech soudnictví, boje proti korupci a vnitroregionálního dialogu.

 
  
MPphoto
 

  Eduard Kukan (PPE). – Paní předsedající, velice rád vidím, že Srbsko prokázalo silné odhodlání a dosáhlo podstatného pokroku v integračním procesu. Uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení a její provádění jsou dalšími důležitými kroky na této cestě.

Srbská vláda by měla být pochválena za opatření, jež byla přijata, aby se dospělo do této fáze. Jsem si jist, že Dohoda o stabilizaci a přidružení přinese této zemi konkrétní hospodářské a obchodní výhody v oblastech, jako jsou životní prostředí, energetika, doprava a mnohé další. Dohodu doposud ratifikovalo třináct zemí. Doufám, že její ratifikace Evropským parlamentem povzbudí i zbytek k brzkému uzavření tohoto procesu.

Jak Srbsko, tak EU však stále ještě čekají další výzvy. Je zapotřebí, aby se Srbsko zavázalo k plné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii s cílem postavit zbývající válečné zločince před soud. Je zde také naléhavá potřeba pokročit v boji proti korupci a organizovanému zločinu a potřeba dalších reforem v odvětvích spravedlnosti a veřejné správy. Srbský parlament rovněž musí opustit praktiky prázdných mandátů a svévolného přidělování parlamentních křesel.

Konečně, dialog mezi Srbskem a Kosovem, alespoň doufám, se dostane do těch správných kolejí a zaručí obyčejným lidem lepší vyhlídky na budoucnost. Evropský parlament byl vždy silným zastáncem integrace západního Balkánu. Srbsko je její klíčovou součástí s tímto závazkem ...

(Předsedající řečníka přerušila)

 
  
MPphoto
 

  Emine Bozkurt (S&D).(NL) Paní předsedající, toto je důležitý moment pro stabilitu na Balkáně. Srbsko jasně ukázalo, že se rozhodlo ve své práci směřovat k evropské budoucnosti. Bude však muset pracovat velmi tvrdě, aby toho dosáhlo. Na cestě k možnému členství v EU však leží řada kamenů úrazu. Navíc poslední dva podezřelí ICTY, Goran Hadžić a Ratko Mladić, stále ještě nebyli zatčeni. Bohužel, jak zjevně vyplývá ze zprávy hlavního žalobce Brammertze, Srbsku se nepodařilo přesvědčit mezinárodní společenství, že vyvíjí při pátrání po těchto zločincích maximální možné úsilí.

Podle názoru pana Brammertze namísto toho, aby udělala pro zatčení těchto podezřelých naprosté maximum, srbská vláda ve skutečnosti zatím neudělala více než holé minimum, jež se od ní vyžaduje. My však od srbské vlády potřebujeme jednoznačné a sjednocené poselství. Podobně je důležité, aby Evropská komise byla připravena vyvinout mnohem větší tlak. Je také důležité, aby práva žen a homosexuálů zůstala na předním místě srbské agendy. Očekávám od Srbska, že nasadí všechny páky, aby umožnilo otevřený proces.

 
  
MPphoto
 

  Kinga Gál (PPE). (HU) Paní předsedající, paní Győriová, pane komisaři, nejprve bych ráda pogratulovala zpravodaji i stínovému zpravodaji za to, že v tomto textu dosáhli přiměřených kompromisů a vypracovali dobrou zprávu. Loni Srbsko učinilo významné kroky směrem k integraci v mnoha ohledech, k nimž tato zpráva také přihlíží, a tak bych ráda zmínila pouze několik bodů.

Jedním z nich je otázka bezvízového cestování, kterou by srbské orgány měly brát velmi vážně, a v budoucnu by měly udělat vše, co je v jejich silách a doporučit občanům, aby této příležitosti nezneužívali, neboť jinak by byl přístup k evropským vyhlídkám pro mladé lidi v budoucnu zhoršen, neboť toto bezvízové cestování – které jsme vždy podporovali – je přesně o tom, že mladé generace se připojí a uzavřou mezeru mezi jejich zemí a Evropou; s tímto si nelze zahrávat. Současně musí Srbsko učinit okamžitý pokrok ve spolupráci s mezinárodním tribunálem a musí předvést výsledky v jednáních s Kosovem.

Co bych však ráda zdůraznila, je otázka práv menšin uvedená v kodaňských kritériích. Těší mě, že zpráva věnuje těmto záležitostem pozornost ve správnou dobu, neboť Srbsko musí pokračovat ve svých činnostech v této oblasti: zákony o statutu Vojvodiny a o národních radách musí být uvedeny do praxe způsobem, který umožní ve skutečnosti uplatňovat jejich účinek. Evropská unie se však musí poučit z přistoupení z let 2004 a 2007, která tyto ...

(Předsedající řečnici přerušila)

 
  
MPphoto
 

  Elena Băsescu (PPE).(RO) Paní předsedající, rozhodnutí Rady zahájit postup pro ratifikaci Dohody o stabilizaci a přidružení povzbudí Srbsko, aby pokračovalo ve svých reformách s cílem splnit kodaňská kritéria. Vstup této dohody v platnost otevře obchod mezi EU a Srbskem a nabídne reálné vyhlídky na přistoupení.

Podařilo se již dosáhnout významného pokroku, zejména ve spolupráci s misí EULEX, v oblastech reformy soudního systému a boje proti korupci. Zároveň jsem přesvědčena, že odmítnutí uznat nezávislost Kosova nesmí stát v cestě euroatlantických snah Srbska. Nejdůležitější je, že srbská vláda ukázala svou připravenost vést nový dialog s Kosovem pod záštitou EU.

Ráda bych se také zmínila o klíčové roli, kterou Srbsko hraje v zajišťování míru na Balkáně. V tomto ohledu si myslím, že je výsostně důležité pokračovat v politice otevřených dveří vůči všem zemím na západním Balkáně. Rumunsko upřímně podpořilo rozšíření tohoto regionu směrem k EU a NATO, se zvláštní zmínkou o Srbsku.

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že úsilí a aspirace této země musí být evropskými státy uznány a současně podpořeny. Je naší povinností podpořit naše partnery na Balkáně v pokračování po euroatlantické cestě, kterou si již zvolili.

 
  
MPphoto
 

  Andrey Kovatchev (PPE). (BG) Paní předsedající, paní Győriová, pane komisaři, nejprve bych rád poděkoval zpravodaji, panu Kacinovi, k znamenité práci, kterou na této zprávě odvedl. Budoucnost Srbska a západního Balkánu je v Evropské unii. Jsem přesvědčen o tom, že historické chyby a křivdy, které Balkán postihly v posledním století, lze překonat pouze cestou evropské integrace.

Naším společným cílem je změnit současné hranice z linií oddělujících na linie sjednocující. Nemělo by záležet na tom, na které straně hranice občané žijí, bez ohledu na jejich etnickou příslušnost: ať už jsou v Niši nebo v Kalotině, v Caribrodu nebo v Sofii, v Prištině nebo v Leskovaci, evropská integrace je jedinou cestou ke stabilitě, bezpečnosti a prosperitě pro srbské občany i jejich sousedy.

Zpráva pana Kacina zahrnuje aspekty toho, čeho bylo v Srbsku již dosaženo a co ještě zbývá udělat. Srbsko má na své cestě k integraci naši podporu a bude ji mít i nadále. Avšak ti z nás z východní Evropy mohou dát našim srbským přátelům nějaké užitečné rady, abychom jim zabránili v opakování našich chyb.

Jednou takovou radou by bylo otevřít spisy represivního komunistického systému v Jugoslávii. V Bulharsku máme hořkou zkušenost s tím, co odkládání otevření těchto spisů způsobuje. Bývalé tajné služby jsou úzce spojeny s korupcí a organizovaným zločinem v regionu. Gratuluji Srbsku k jeho pokusům omezit vliv komunistických struktur ve své vládě. Budoucnost demokratické země by neměla být ovládána její totalitní minulostí.

My ve východní Evropě jsme si zcela vědomi manipulace ze strany bývalých komunistů, kteří dělají vše, co je v jejich silách, aby prezentovali své činnosti tak, že jsou na obranu národního zájmu. Nenechte se zmást. Jediné, co je zajímá, jsou jejich vlastní zájmy.

Kdokoli má ve své moci minulost, má v moci také budoucnost. Otevření spisů komunistických tajných služeb bude jasným signálem Evropě, že Srbsko se chce rozloučit s režimem, který je po desetiletí odřízl od Evropy. Občané bývalé Jugoslávie mají právo znát své nejnovější dějiny.

Přeji Srbsku úspěch na jeho cestě k evropské integraci, v níž má naši podporu. Těšíme se, že ho uvidíme v evropské demokratické rodině.

 
  
MPphoto
 

  Georgios Koumoutsakos (PPE).(EL) Paní předsedající, rád bych na úvod poděkoval zpravodaji za jeho vynikající práci a za text o Srbsku, který předložil. Podpis Dohody o stabilizaci a přidružení EU-Srbsko je klíčově důležitou událostí jak pro Srbsko, tak pro Evropskou unii. Nyní je další fází, dalším důležitým krokem získat status kandidátské země. Jsem přesvědčen, že bychom o tomto měli rozhodnout příští rok v prosinci. Nezapomínejme, že rok 2011 je pro Srbsko rokem předvolebním – parlamentní i místní volby se mají konat v březnu 2012.

Ti z nás, kteří měli včera možnost poslouchat místopředsedu vlády Đjeliće ve Výboru pro zahraniční věci, byli svědky horlivosti a odhodlanosti Srbska vynaložit maximální úsilí s cílem splnit evropská kritéria a předběžné podmínky. Byli jsme také svědky pozitivního a konstruktivního postoje Srbska a srbské vlády k nezbytnému dialogu s Prištinou. Musíme Srbsko podporovat.

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Paní předsedající, vzhledem k závěrům Rady ohledně pokroku dosaženého Srbskem v oblastech reforem bychom této zemi měli pogratulovat, některé věci nám však bohužel dělají starosti. Zatímco Srbsko činí kroky směrem k Evropské unii, v určitých oblastech je třeba vyvinout obrovské úsilí, zejména ve zlepšení obchodního prostředí v Srbsku. Zkušenost litevských investorů vznáší důvodné otázky týkající se obchodního prostředí a ochrany investic v Srbsku. Srbská vláda obvinila litevské společnosti, které investovaly 34 milionů EUR, z neplnění závazku a v rozporu s dohodou mezi Srbskem a Litvou stanovící podporu investic a vzájemnou ochranu ukončilo privatizační smlouvu. Srbsko musí nalézt prostředky pro zajištění transparentnosti a předvídatelného prostředí pro podnikání a zabývat se byrokratickými omezeními, právní nejistotou a podobnými otázkami. Je samo sebou, že podporujeme srbské cíle integrace do Evropské unie a doufáme, že Srbsko bude tyto problematické otázky řešit.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). (HU) Paní předsedající, paní Győriová pane komisaři Füle, neukončujeme pouze určitý proces, ale doufám, že budeme schopni i letos zahájit přístupová jednání, vzhledem k tomu, že Srbsko v poslední době dosáhlo mnohého. Rád bych se zmínil o skutečnosti, že sám hlavní žalobce Brammertz považuje spolupráci s mezinárodním tribunálem v Haagu za dokonalou. Dlouhou dobu to bylo citlivou otázkou. To samé platí pro partnerství s NATO, a co považuji za obzvláště důležité v případě západního Balkánu, je, že Srbsko má chvályhodnou politiku týkající se menšin, z níž by si mohly vzít příklad mnohé členské státy EU, neboť širokosáhlá kulturní autonomie, která je zjevná ze skutečného fungování rad různých národních menšin, garantuje pokračující existenci těchto menšin. Dále je mimořádně důležitý pokrok v otázce Kosova, což je emočně vysoce komplikovaná a složitá otázka, avšak Srbsko se ubírá po velmi dobré cestě ...

(Předsedající řečníka přerušila)

 
  
MPphoto
 

  Ivo Vajgl (ALDE).(SL) Paní předsedající, zpráva mého kolegy, pana Kacina, je rovnou měrou realistická i povzbudivá.

Plná integrace Srbska do Evropské unie je v zájmu stability a bezpečnosti. Jeho integrace bude rovněž znamenat odstranění – nebo učinění důležitého kroku k odstranění –– šedé zóny v jihovýchodní Evropě.

Podporuji Srbsko a jeho strategické síly, o nichž nás místopředseda vlády Đjelić informoval.

Klíče jsou v rukách Srbska a Srbsko musí splnit podmínky. Mohla by to být také příležitost předat srbské veřejnosti poselství, že generál Mladić by měl být pro srbský národ zdrojem hanby, nikoli hrdosti.

Rád bych zdůraznil, že vítám všechny kroky přijaté srbskou vládou a srbskou veřejností směřující k vybudování dobrého sousedství. Současně však musím podotknout, že hranice je jednou z klíčových otázek, když jde o sousedské vztahy.

 
  
MPphoto
 

  Ulrike Lunacek (Verts/ALE).(DE) Paní předsedající, i já bych ráda vyjádřila svou podporu přistoupení Srbska k Evropské unii a myšlence, že srbští lidé mají budoucnost ve společné Evropě, stejně jako západní Balkán jakožto celek. Osobně také dám zelenou Dohodě o stabilizaci a přidružení, ačkoli musím současně zdůraznit, že spolupráce Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) stále není taková, jaká by být měla. Doufám také, že na tomto plenárním zasedání bude většina pro náš pozměňovací návrh a že slova pana Brammertze budou dál platit i v budoucnu.

Ráda bych poděkovala panu Kacinovi za jeho zprávu a za jeho místy velmi pozitivní referování o pokroku, jehož sev Srbsku dosáhlo, a současně o těch prvcích, kde stále přetrvávají problémy.

Nyní se zaměřím na vztahy s Republikou Kosovo. Jako zpravodajka tohoto Parlamentu pro Kosovo apeluji na srbskou administrativu. Velmi pozorně jsem sledovala, co včera říkal místopředseda vlády Đjelić, když uvedl, že ochota uzavřít tuto historickou dohodu zde je, ale že je také nutné jasně prohlásit, že dialog mezi Republikou Srbsko a Republikou Kosovo ...

(Předsedající řečnici přerušila)

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Paní předsedající, na úvod bych rád vyslovil podporu podepsání asociační dohody se Srbskem.

Srbsko bylo a stále je vlivnou balkánskou zemí. Občané této země však již dlouhá léta doplácí na chyby svých politických lídrů, kteří svými hazardními rozhodnutími zemi dostali zemi do složité politické situace. Pokud však chceme politické poměry na Balkáně dlouhodobě stabilizovat, musíme mít otevřené a korektní vztahy se všemi zeměmi tohoto regionu.

Srbsko pro nás proto musí být stejně váženým partnerem jako další stabilní země tohoto regionu, abychom prostřednictvím otevřeného dialogu a dobré spolupráce pomohli obyvatelům této země co nejdříve a co nejlépe se integrovat do společenství svobodných, demokratických evropských zemí.

 
  
MPphoto
 

  Krisztina Morvai (NI). (HU) Paní předsedající, jako pro Maďarku je pro mě maďarské předsednictví velkým potěšením a přeji Radě co nejvíce úspěchů; přesto ve mně tyto projevy o přistoupení Srbska k EU vyvolaly mírný pocit smutku a pocit, že zde něco chybí. Důvodem je absence jakékoli zmínky o mimořádně hrubém porušení lidských práv spáchaném na našich maďarských spoluobčanech ve Vojvodině, a chtěla bych se zeptat, zda maďarské předsednictví nebo Komise mají povědomí o zprávách lidskoprávních organizací a zprávách pozorovatelů, zaprvé v případě mladých mužů z obce Temerin. Případ mladých mužů z obce Temerin je ukázkou flagrantního porušení lidských práv spáchaného uložením přehnaně tvrdého trestu ve výši celkem 61 let za mřížemi pro pět mladých mužů za hospodskou rvačku, který musí vykonat v podmínkách třetího světa, mučeni a vystaveni nelidskému, krutému zacházení. K tomu se přidává skutečnost, že současně ty nejbrutálnější zločiny spáchané proti Maďarům nejsou vyšetřovány. Víte ...

(Předsedající řečnici přerušila)

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Paní předsedající, narozdíl od názoru těch zastánců EU, kteří mají na očích růžové brýle, podle mě přistoupení k Unii samo o sobě nestačí k vyřešení všech konfliktů jen tak. Zejména co se týče žadatelského státu Turecka, je vidět, že EU používá dvojí metr. Srbsko je konec konců připraveno zahájit jednání s Kosovem, přestože postoj EU je evidentně rozporuplný: v Bosně mají být mnohočetné etnické skupiny nuceny k multikulturnímu státu, zatímco v Kosovu se považuje za legitimní, aby se jediná etnická skupina od státu osamostatnila.

Nejenže Srbsko vyslovilo ochotu jednat s Kosovem, ale také se omluvilo za genocidu v Srebrenici. Přesto, navzdory tomu, je Bělehrad nadále viněn z toho, že náležitě nespolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Porušování lidských práv v Turecku, kde pouhá diskuse o arménské genocidě stačí k potrestání, je však zjevně něčím, co lze přehlížet.

Obvinění vznesená proti kosovskému premiérovi Thaçimu z obchodování s lidskými orgány rovněž ukazují, že na válečné zločiny nelze pohlížet jednostranně. Tato obvinění se musí plně vyřešit. Pro přistoupení k EU je velmi důležité, aby Srbsko a Kosovo nejprve vyřešily vlastní spory.

 
  
MPphoto
 

  Victor Boştinaru (S&D). – Paní předsedající, Dohoda o stabilizaci a přidružení se Srbskem představuje další významný krok v procesu integrace směrem k EU učiněný Srbskem. Hovoříme o zemi, která v posledních letech již dosáhla působivého pokroku, a já si myslím, že další politická a hospodářská integrace na základě Dohody o stabilizaci a přidružení udělí konečný impuls, který Srbsko potřebuje na své cestě směrem k EU.

Vzhledem k důležité roli, kterou Srbsko hraje na západním Balkáně, bude mít Dohoda o stabilizaci a přidružení pozitivní vliv nejen na EU a na Srbsko, ale také na tento region jako celek posílením jeho bezpečnosti, stability a rozvoje, stejně jako položením pevných základů pro proces rozšíření na západním Balkáně.

Doufám, že poté, co dostane zelenou od Evropského parlamentu, bude moci být proces s Dohodou o stabilizaci a přidružení uzavřen co nejdříve. Požádal bych proto členské státy, aby zajistily, že proces ratifikace proběhne tak hladce a rychle, jak jen to bude možné.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Paní předsedající, spolupráce s našimi evropskými sousedy je základním prvkem politiky EU. Srbsko, podobně jako všechny země na Balkánském poloostrově, je velmi specifickým případem. V důsledku rozpadu Jugoslávie v 90. letech 20. století a válek, které se tam vedly, tyto země dodnes zápolí s hospodářskými a politickými problémy. Úlohou evropské unie je tyto země podporovat a pomáhat jim. Historie nás naučila, že politická situace v daném regionu má vliv na celý kontinent a že všichni pociťujeme její důsledky ještě dlouho.

Evropa do určité míry nese částečnou odpovědnost za události, jež se odehrály. Z tohoto důvodu máme vůči těmto zemím ještě větší morální závazek a dohody, o nichž dnes hovoříme – spolupráce ve všech oblastech a opatření k usnadnění života pro občany těchto zemí –, jsou zásadní, nejen proto, abychom zajistili, aby se tato historie neopakovala.

 
  
MPphoto
 

  Zoran Thaler (S&D).(SL) Paní předsedající, dnešek opět ukázal, že demokratické a evropské Srbsko má v Evropské unii mnoho spojenců.

Je fakt, že pouze demokratické a proevropské Srbsko má šanci dohnat dvacetileté zpoždění v rozvoji demokracie, hospodářství a kvality života svých občanů.

Srbská demokratická vláda a prezident Tadić si zaslouží naši podporu. Srbsko je klíčové pro stabilitu na Balkáně. Moderní, evropské Srbsko zde má významnou odpovědnost.

Má především odpovědnost zajistit stabilní, evropskou, mírovou a lepší budoucnost pro svého souseda, Bosnu a Hercegovinu, a zadruhé dospět k historickému kompromisu se sousedním albánským národem.

Současná srbská vláda k oběma těmto cílům směřuje, a tak s ní spolupracujme a podpořme její cíle.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE).(PL) Paní předsedající, pan komisař Füle řekl, že je plně v rukou Srbska, zda si správně vybere. Nepochybně tomu tak je, avšak zároveň si musíme být vědomi toho, že – a my jako nové členské státy to víme – tento proces by měl být posílen. Srbsko učinilo správnou volbu podpisem Dohody o stabilizaci a přidružení. Zavázalo se k provedení řady nepochybně náročných reforem. Jako Evropský parlament musíme tyto reformy posílit, neboť nejen vláda, ale především společnost musí učinit tuto správnou evropskou volbu. Když jsem pozoroval ústavní referendum, říkal jsem Srbům a říkal jsem svým evropským kolegům: „Podívejte se na Bělehrad a tyto lidi, Srby – jsou to Evropané, a my bychom jim měli pomoci na cestě k reformám.“. Jsem přesvědčen o tom, že vše, co se děje v procesu směřujícímu k ratifikaci Dohody o stabilizaci a přidružení, stejně jako usnesení Evropského parlamentu, může Srbsku na jeho cestě do značné míry pomoci.

 
  
MPphoto
 

  Štefan Füle, člen Komise. – Paní předsedající, rád bych poděkoval váženým poslancům za tuto bohatou rozpravu, která prokázala konstruktivní podporu této Sněmovny vůči procesu evropské integrace Srbska. Podpora poskytnutá Parlamentem ratifikačnímu procesu Dohody o stabilizaci a přidružení je pro Srbsko důležitým signálem a přispěje k zintenzivnění jeho úsilí na cestě směřující k Evropské unii.

Dovolte mi stručně se zaměřit na některé otázky, jež byly během rozpravy vzneseny. Nejprve k panu Belderovi, pokud jde o Sandžak, mluvil bych spíše o politizaci otázky muslimského zastoupení než o nárůstu radikálního islamismu. V tomto kontextu se těšíme na další volby do Bosňácké národní rady letos v dubnu, které by měly být mírumilovné a inkluzivní a pomohou podpořit dialog a zabránit radikalizaci.

K otázce týkající se rozvojového fondu, vedeme úzký dialog se Srbskem a dalšími zeměmi v oblasti západního Balkánu o tom, jak nástroj předvstupní pomoci nejlépe využít a jak ještě zvýšit jeho účinnost. Probíhají úvahy ohledně podpory pro technologický rozvoj.

Pokud jde o otázku paní Morvaiové, rád bych řekl, že lidským právům a také ochraně práv menšin věnujeme zvláštní pozornost. Napíšu jí ohledně jednoho konkrétního případu, o němž se ve svém projevu zmínila.

Osobně jsem velmi povzbuzen seriózním a konstruktivním přístupem Srbska k současné fázi procesu rozšíření. Tam, kde jsme včera mluvili o obavách, mluvíme dnes o tom, že Srbsko je na správné cestě, pokud jde například o řešení důležité otázky soudní reformy. To je dobrý základ pro to, aby Srbsko plně využilo integrační potenciál, který rok 2011 nabízí.

 
  
MPphoto
 

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. (HU) Paní předsedající, pane Deliæ, pane komisaři, dámy a pánové, mnohokrát vám děkuji za tuto skvělou rozpravu. Zazněly zde vynikající postřehy o vynikající zprávě a skutečnost, že většina zde vznesených otázek byla v této zprávě obsažena, mi dokázala vynikající kvalitu této zprávy; jsem proto přesvědčena, že toto byl vynikající základ pro diskusi.

Vy všichni jste potvrdili, že zde nejde o dokončený proces, ale spíše o jeden začátek. Po tomto začátku jsem přesvědčena, že všechny otázky, které jste i vy vznesli v této rozpravě, budou diskutovány. Podařilo se dosáhnout výrazného pokroku, a díky tomu jsme dospěli do bodu, v němž se v rámci tohoto procesu nacházíme; stále je však zapotřebí hodně udělat. Vy sami jste vznesli velké množství otázek, například prohloubení demokracie, uprchlíci, rozvoj podnikatelského prostředí, problémy související s bezvízovým cestováním nebo situace menšin.

Slyšeli jsme, že v politice pro menšiny v Srbsku byl učiněn významný krok vpřed, jak rovněž uvedl pan Tabajdi, avšak zároveň platí kodaňská kritéria a Komise k tomu obrátila pozornost. Toto je pro nás důležitý ukazatel a budeme jej pozorně sledovat v každém kroku a každém hodnocení, jež učiníme.

Zaznělo rovněž, že situace je křehká. S tím naprosto souhlasím a je to také důvodem, proč je obzvláště důležité, abychom Srbsko povzbuzovali k pokračování v této cestě. Zdůraznili to i pan Brok a pan Swoboda. Dle mého názoru je nejpodstatnější, jak také zmínila paní Nicolaiová, že jde o rozhodnutí učiněné Srbskem o jeho vlastní vůli; že Srbsko je zavázáno Evropské unii a členství v EU, a my tomuto procesu budeme pomáhat všemi možnými prostředky. Považuji skutečnost, že se pro tuto cestu rozhodli ze své vlastní vůle, za záruku toho, že Srbsko přijme všechna nezbytná opatření. Jsem pevně přesvědčena, paní předsedající, že po této bohaté rozpravě bude Parlament s Dohodou o stabilizaci a přidružení souhlasit.

 
  
MPphoto
 

  Jelko Kacin, zpravodaj.(SL) Paní předsedající, dnešní plodná rozprava nejlépe ilustruje živý zájem o Srbsko a podporu této zemi zde v Evropském parlamentu a v ostatních evropských orgánech.

Mezi všemi těmi problémy, které zdědilo z válek 90. let 20. století, je nyní Srbsko především v procesu pokládání základů pro právní stát.

Reforma soudnictví, která začala v roce 2009, zůstává v mnoha ohledech nekompletní, avšak to vyžaduje systematickou nápravu.

Právní stát je klíčovým kodaňským kritériem. Je zapotřebí, aby Srbsko zajistilo nezávislost, kompetentnost a účinnost svých soudních orgánů, aby zabezpečilo právní jistotu a hospodářský rozvoj.

Vítáme nedávné snahy Bělehradu o pochopení těchto výzev. Restituce, tedy navrácení zkonfiskovaného majetku, a ochrana soukromého vlastnictví, je jedním prvkem.

Těším se na příjezd řečníka ze srbského Národního shromáždění, který navštíví Evropský parlament již tento měsíc. Potřebujeme posílit roli a odpovědnost srbského parlamentu a všech jeho členů.

Potřebujeme také být lepší v přilákání srbské opozice, která na sebe musí vzít větší odpovědnost za úspěch srbského integračního procesu.

Předložení odpovědí srbské vlády na dotazník Evropské komise, který premiér Cvetković odevzdá panu komisaři Fülemu tento měsíc, bude historickým krokem pro srbský stát a pro všechny jeho občany.

Jsem přesvědčen, že tento krok bude mimořádně významný a úspěšný, a proto také přeji maďarskému předsednictví co nejvíce úspěchů v podpoře proevropských sil v Srbsku.

Vím, že Úřad pro evropskou integraci při srbské vládě, který řídí paní Milica Delevićová, odvádí vynikající práci, a díky tomu spolupráce nebude obtížná.

Navíc dnešní přítomnost pana Boža Đjeliće, místopředsedy srbské vlády a ministra pro vědu, je důkazem živého zájmu srbské vlády o naši práci a o budoucnost Srbska v Evropské unii.

Na závěr bych vám rád předal jednu myšlenku.

Před méně než třemi lety bylo Srbsko na pokraji dobrovolně přijaté izolace. Dnes již toto nebezpečí pominulo a Srbsko je rozhodně na cestě směrem k Evropské unii. Jakým tempem bude postupovat, to záleží pouze na Srbsku samotném.

Tímto usnesením Srbsko povzbuzujeme na jeho historické cestě a vysíláme Srbsku jasné poselství, že oceňujeme jeho úspěchy a uznáváme všechny výzvy, jimž čelí.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Společná rozprava je ukončena.

Návrh usnesení o ukončení této rozpravy byl předložen Výborem pro zahraniční věci. Hlasování o něm se bude konat zítra ve 12:30.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. (CS) Vítám a podporuji všechny kroky, které směřují k rychlé integraci Srbska do EU, neboť většina Srbů si tuto integraci přeje. Zároveň však připomínám, že valná část z těch nedostatků, jež jsou Srbsku vytýkány v návrhu usnesení EP, lze označit za důsledky předchozí dlouholeté destruktivní angažovanosti některých členských států EU na Balkáně a přímé agrese NATO proti Srbsku. Srbsko by mělo mít usnadněnou cestu do EU, neboť jeho členství není pro tuto zemi odměnou, nýbrž šancí pro EU přispět k vyřešení mnoha problémů, které přímo či nepřímo sama způsobila. Dále chci naléhavě upozornit na nutnost velmi obezřetného a vyváženého postupu ohledně národnostních menšin v Srbsku. Návrh usnesení EP přiznává „další aspirace albánské menšiny“ v Srbsku a hovoří o respektování jejího „práva na provinční autonomii“. Budou-li problémy menšin „řešeny“ vytvářením kolektivního zákonodárství poskytujícího jim zvláštní práva, bude to „řešení“ v konečném důsledku katastrofální pro daný stát, to platí nejen pro Srbsko. Jedinou cestou k zajištění práv příslušníků menšin je důsledné prosazování a ochrana individuálních lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Csanád Szegedi (NI), písemně. (HU) Maďarsko ratifikovalo Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem 16. listopadu 2010. Maďarsko, které se v té době připravovalo na své funkční období v předsednictví EU, se nepoučilo ze své historické chyby, kdy mohlo podmínit přistoupení Rumunska oblastní autonomií pro domorodé maďarské menšiny Transylvánie. Následky této promarněné příležitosti jsou pociťovány dodnes: maďarské hřbitovy jsou odsvěcovány; v Transylvánii probíhá tichá genocida Maďarů. Prostřednictvím Dohody o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem musí Evropská unie a maďarské ministerstvo zahraničí posílit ochranu menšin. Na Evropskou unii je vyvíjen velký nátlak, aby se kandidátským zemím uzavíráním a urychlováním asociačních dohod ukázalo, že přistoupení k EU je dosažitelným cílem. Zatímco Jobbik podporuje například přistoupení Chorvatska jako země splňující kritéria, rozhodně se staví proti dalším, ukvapeným krokům směrem k Srbsku. Jako podmínka pro pokračování procesu přistoupení musí být stanovena daleko vyšší míra autonomie pro domorodou maďarskou menšinu žijící v Srbsku, včetně úplné regionální a kulturní autonomie. Nesmíme se také vzdát myšlenky umožnit lidem Vojvodiny vyjádřit svou vůli, pokud jde o jejich regionální status, prostřednictvím referenda, a určitou měrou tím zmírnit nesmazatelné škody způsobené Maďarům kvůli Trianonu.

 
  
  

(Zasedání bylo přerušeno v 10:25 a pokračovalo v 10:30)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Jerzy BUZEK
předseda

 

6. Hodnocení belgického předsednictví Rady (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předseda. – Vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte mi, abych přivítal předsedu vlády Yvese Letermeho. Před půl rokem jsme představovali belgické předsednictví. Nyní představujeme výsledky, kterých belgické předsednictví dosáhlo: jsou to právní předpisy, Evropská služba pro vnější činnost, finanční dohled, občanská iniciativa, rozpočet – o všech těchto bodech budeme jednat.

Vítám rovněž pana předsedu Barrosa, který je zde dnes s námi, a vás všechny.

– Další bodem jsou prohlášení Rady a Komise týkající se hodnocení belgického předsednictví Rady.

 
  
MPphoto
 

  Yves Leterme, úřadující předseda Rady. (FR) Pane předsedo, pane Barroso, vážené dámy, vážení pánové, i když se to zde, v jednacím sále Evropského parlamentu může zdát být nevhodné, chtěl bych nicméně zahájit své vystoupení slovy významného severoamerického myslitele Ralpha Waldo Emersona, který řekl, cituji:

úřadující předseda Rady. „Do not go where the path may lead. Go instead where there is no path and leave a trail.“

úřadující předseda Rady. – (FR) Jinými slovy: „Nechoďte vyšlapanými cestami. Vydejte se tam, kde ještě žádné nejsou, a zanechte za sebou stopu.“

Dámy a pánové, a přesně to jsme společně s vámi všemi v těchto posledních šesti měsících dělali. Belgie, moje země, byla vyzvána, aby převzala rotující předsednictví Evropské unie poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva.

Je pravda, že jsme se nepouštěli do zcela neznámých vod, ale i tak bylo třeba stanovit kritéria pro nové fungování Evropské unie podle nové smlouvy, s novými orgány, které Evropská unie zřídila. Proto jsme v souladu s belgickou tradicí, tradicí naší země, vynaložili veškeré úsilí, abychom umožnili optimální fungování všech orgánů, a vytvořili správné precedenty.

Dámy a pánové, myslím, že mohu říci, že Evropská unie, tak jak byla uspořádána v rámci Lisabonské smlouvy, dnes funguje a funguje dobře. Unie si vytvořila nový nástroj pro dohled nad finančním odvětvím, který by měl, doufejme, zabránit vzniku nových krizí, jako je ta, s níž se dosud potýkáme a snažíme se z ní vymanit. Došlo k pokroku v otázce správy ekonomických záležitostí. Bylo dosaženo dohody o rozpočtu na rok 2011, a co je nejdůležitější, za těchto šest měsíců bylo mezi Parlamentem a Radou uzavřeno celkem téměř čtyřicet dohod legislativní povahy.

Dámy a pánové, naše odhodlání respektovat literu i ducha Lisabonské smlouvy bylo volbou pro budoucnost Evropské unie, investicí do stále užší evropské spolupráce. Abychom tohoto cíle dosáhli během našeho

předsednictví, řídili jsme se dvěma hlavními zásadami.

Za prvé jsme nechtěli prosazovat vlastní zájmy. Svůj program, tedy belgický program s jeho pěti prioritami, jsme proto začlenili do evropské agendy, do programu Komise, do dynamického procesu vytvářeného hlavami států a předsedy vlád na úrovni Evropské rady, do programu trojky, kterou tvoříme se svými španělskými a maďarskými kolegy.

(NL) Za druhé, dámy a pánové, protože jsme stejně tak nechtěli vnucovat nějakou belgickou agendu, rozhodli jsme se pro to, co bych nazval integrovaným předsednictvím. Snažili jsme se účinným způsobem úzce spolupracovat se všemi evropskými orgány a současně respektovat literu a ducha Lisabonské smlouvy a plnit pouze úlohu prostředníka.

Spolupracovali jsme se všemi zúčastněnými stranami, samozřejmě s Parlamentem a Komisí, ale také s novým stálým předsedou Rady a vysokou představitelkou, a pochopitelně s členskými státy, domnívám se však, že mohu prohlásit, že po celou dobu našeho předsednictví jsme zvláště usilovali o konstruktivní a otevřenou spolupráci s Parlamentem, jehož pravomoci byly podle nových pravidel významně posíleny.

Dnes by nepochybně byla na místě určitá skromnost, ale musím říci, že společně s vámi se nám dařilo tuto metodu účinně uplatňovat. Kromě toho, dámy a pánové, Evropská unie dnes více než kdy předtím představuje vzájemnou souhru mezi orgány a členskými státy. Myslím si, že tento způsob fungoval a může fungovat i nadále, protože důraz byl a je kladen na výsledky, nikoli na budování si vlastního obrazu. To se týká našeho předsednictví, ale platí to ve skutečnosti také pro Evropský parlament, i když to musíte posoudit sami.

Pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych vám nicméně jménem belgické vlády a jménem svých kolegů, kteří převzali rotující předsednictví, vyjádřit své uznání a poděkování za spolupráci. Myslím, že mohu říci, že většina dohod, kterých jsme dosáhli, byla nakonec přijata velmi velkou většinou. To svědčí o kvalitě vašich rozprav a o tom – což by mělo evropské občany uklidnit – že jste si za svou prioritu zvolili to, co je dobré pro Evropu, a stavíte ji vysoko nad své vnitrostátní zájmy.

Nicméně, dámy a pánové, těchto šest měsíců uplynulo. Nemůžeme se samozřejmě stále ohlížet do minulosti. V příštích měsících a letech nás skutečně čeká více práce než kdy dříve, protože naše unie, naše společnost čelí mimořádně významným výzvám. Nyní bych je chtěl ve stručnosti zmínit.

První výzvou je nepochybně navázat na to, s čím jsme začali v uplynulých šesti měsících, a to je správa ekonomických záležitostí. Hned od začátku půlročního funkčního období jsme společně usilovali o přijetí nezbytných opatření k odvrácení krize v eurozóně. Nicméně potírat příznaky, které jsou doposud zřejmé, nestačí. Hrozby, kterým čelí řada zemí eurozóny, ukázaly, že měnová unie skutečně nemůže fungovat sama o sobě bez hospodářské unie, bez většího hospodářského sbližování. Musíme proto důrazně naléhat na větší hospodářskou soudržnost, větší soudržnost v oblasti fiskální, hospodářské a sociální politiky členských států.

Správa ekonomických záležitostí také vyžaduje přísnou kontrolu rozpočtových a strukturálních politik členských států unie. Musíme plně využít evropského semestru, při jehož zavedení bylo k tomuto účelu přihlédnuto. Návrat k rozpočtové kázni by neměl být pouze nezávazným cílem, musí být ověřitelný a v případě potřeby vynutitelný na evropské úrovni. Nejedná se zde samozřejmě o samoúčelnou kázeň, zdravé veřejné finance jsou naprosto nezbytné, pokud máme znovu zajistit udržitelný růst, důvěryhodný růst, který vytváří pracovní příležitosti pro naše občany. Tato pracovní místa jsou samozřejmě nezbytně nutná pro udržení našeho velmi specifického evropského sociálního modelu, který jde ruku v ruce s politickou a hospodářskou svobodou, sociální solidaritou a ekologickou odpovědností za životní prostředí.

úřadující předseda Rady.(DE) Evropská unie musí používat nové nástroje, které zavádí pro účinnou kontrolu finančních trhů. Tyto nástroje mají být připraveny k použití do konce tohoto roku. To je naprosto nezbytné, aby se zabránilo jakémukoli novému výkyvům na trzích.

Hospodářské sbližování, sledování možností vnitrostátní rozpočtové a strukturální politiky, nové nástroje pro kontrolu finančních trhů – to všechno může vyvolat dojmem, že aparát Evropské unie se brzy může stát dosti těžkopádným a složitým. Samozřejmě je také třeba očekávat, že důslednější kontrola vnitrostátních politických rozhodnutí členských států se neobejde bez diskusí a zdrojů napětí. To by nás však nemělo odradit, neboť to je součástí podstaty evropské integrace.

Druhou oblastí, kde toto musíme dělat – kde musíme udržet tempo – je úloha Evropské unie ve světě. V této oblasti jsme dosáhli pokroku. Díky našemu koordinovanému úsilí a jednotnému zastoupení jsme skutečně posílili svou váhu v rámci skupiny zemí G20. V posledních měsících začala Evropská unie budovat své vlastní diplomatické zastoupení po celém světě. Tyto kroky jsou dobré, ale je nutno je posílit.

Evropská unie, a to je pravda, se k většině problémů ve světě vyjadřuje jednohlasně, ale pouhá slova nestačí. Unie si musí jednoznačně získat větší vliv, musí být schopna jednat rozhodným způsobem a stát se skutečně vlivným a mocným prvkem v tomto multipolárním světě.

Za třetí se musíme zabývat finančním výhledem Evropské unie. Je pravda, že teď není doba, kdy vlády mohou uvažovat o mohutnějším navýšení svých příspěvků do rozpočtu Unie, ale zároveň se nemůžeme vyhýbat diskusi o dlouhodobém finančním výhledu.

Tento parlament vyslyšel sliby o budoucích konzultacích, o koncepci budoucího financování Evropské unie a o metodách a prostředcích. Unie nemůže existovat, aniž by měla předem zajištěno financování, musí se řídit dlouhodobým výhledem.

V neposlední řadě chci říci, že budeme schopni dostát těmto výzvám pouze tehdy, pokud více než kdy dříve budeme věřit sami v sebe. Rád bych citoval slova francouzského myslitele a spisovatele Andrého Frossarda o této výzvě pro příští roky. Nejprve uvedu citaci ve francouzštině a potom její překlad.

úřadující předseda Rady. – (FR) „L'Europe cherche, avec raison, à se donner une politique et une monnaie communes mais elle a surtout besoin d'une âme“.

Evropa se zcela správně chce vybavit společnou politikou a měnou, ale ze všeho nejvíce potřebuje duši“.

Opravdu potřebujeme duši, vážené kolegyně a kolegové. Musíme věřit sami sobě a tomu, co jsme dosáhli, a nikoli se omlouvat za to, kdo a co jsme. Nesmíme zapomínat, že dříve, než byl trh, než byla měna, než byla řada orgánů, byla Evropská unie – naše unie – vizí, vírou, snem. Byl to sen o míru na tomto kontinentě, který ničilo tolik válek.

Doslechl jsem se, že už je tak trochu passé mluvit v Evropě o míru s generacemi, které nikdy nepoznaly válku. Mohu jen říci: „Rozhlédněte se kolem sebe.“ Podívejte se například na všechny ty uprchlíky, kteří k nám prchají před válkou, před ozbrojenými konflikty, před tyranií. Tito uprchlíci určitě nebudou pohlížet svrchu na cíle projektu, který má šířit mír a bezpečnost téměř po celém kontinentu. A tito uprchlíci – tito lidé – touží, stejně jako mnoho lidí všude na světě, mít práva a svobody, které velmi mnoho našich občanů tak snadno považuje za samozřejmost.

Stejně tak jako jde v Evropské unii o mír, jde také o svobodu, demokracii, základní občanská práva a o právní stát pro naše občany i pro naše přistěhovalce. Věříme, že každý člověk má právo na lidskou důstojnost, což znamená právo žít plnohodnotný život, nikoli život kolenou porobě, a právo myslet a hovořit a vyznávat svou víru svobodně.

V hojně citovaném prohlášení Jean Monnet uvedl, že ničeho není možno dosáhnout bez lidí, ale nic nepřetrvá bez institucí. To platí dnes, stejně jako v době, kdy to řekl, ale na druhou stranu je také pravda, že instituce budou skomírat, pokud je nepovedou lidé se silným přesvědčením. Musíme mít na paměti, že občané nás budou následovat pouze tehdy, dáme-li jim nějakou vizi, dáme-li jim nějaký sen.

Na závěr přeji Maďarsku co nejvíce úspěchů nyní, když převzalo štafetu předsednictví. Jsem si jist, že pochodeň evropského snu o míru, evropského snu o svobodě a cíl stále silnější Unie bude držet vysoko.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. (FR) Pane předsedo, pane Leterme, dámy a pánové, díky účinnosti a soustředěnosti, pragmatismu a duchu pospolitosti dosáhla Evropská unie významného pokroku během belgického předsednictví, což si zaslouží náš obdiv a naše uznání.

Jménem Evropské komise bych chtěl vyjádřit své upřímné blahopřání ministerskému předsedovi panu Letermemu, celému jeho vládnímu týmu, státní správě a všem Belgičanům, kteří pro úspěch předsednictví udělali, co bylo v jejich silách.

Bylo to výborné a důležité předsednictví v tolik citlivé a podnětné době pro budoucnost Evropské unie. Jen zřídka bylo nutno čelit tak důležitým výzvám a tak zásadním problémům. Celé ty dlouhé měsíce hluku a zběsilosti – prominete-li ten výraz – belgické předsednictví pevně udržovalo kurz evropských politik. Jeho kroky vždy vycházely ze základního smyslu existence Evropské unie, solidarity všech ve společném evropském zájmu. Jeho činnost nám rovněž umožnila nalézt tu nejlepší cestu vpřed k dosažení našich hlavních cílů, a sice stability a oživení růstu vytvářejícího pracovní příležitosti.

Byly to měsíce, kdy Evropa stále ještě žila v rytmu bouřlivého vývoje finanční krize a státního dluhu. Všechny zraky byly upřeny na budoucnost eurozóny a na naše odhodlání bránit ji. Když říkáme, že pro obranu stability eurozóny jako celku podnikneme vše, co je v našich silách, určitě nejde o prázdná slova. Není to nic více a nic méně než vyjádření pevné politické vůle k obraně našeho společného osudu. Budoucnost eurozóny a budoucnost Evropské unie jsou dvě strany jedné mince. Chceme, aby tato budoucnost byla pro nás a pro budoucí generace stabilní a prosperující. To vždy bylo a nadále zůstává smyslem evropské integrace a duchem Společenství.

Základní reformy, k nimž jsme se zavázali, ukazují, že si plně uvědomujeme výzvu, před kterou Evropská unie stojí. Musíme se přizpůsobit novým politickým, hospodářským a strategickým skutečnostem rychle se měnícího globalizovaného světa. Musíme se dokázat přizpůsobit a zároveň zdůrazňovat naše hodnoty, hájit naše zájmy a posílit naši důvěryhodnost a vliv na mezinárodní scéně.

Základní rozhodnutí, která jsme přijali na posílení evropské správy ekonomických záležitostí společně s řešením naší makroekonomické nerovnováhy, jsou jádrem tohoto pokroku. Nejsou volbou, nýbrž nutností. Doufám, že během tohoto půlročního období přijme Evropský parlament a Rada návrhy na správu ekonomických záležitostí.

V zásadě není otázkou, kdo mezi různými politickými subjekty bude vítězem nebo poraženým, ale zda každý z nás je ochoten spolupracovat a zároveň plně respektovat naše vzájemné výsady. Otázkou v podstatě je, zda Evropská unie jako celek vyjde jako vítěz nebo poražený. Odpověď je jasná, pokud neposílíme svou správu ekonomických záležitostí, tratit budeme všichni, eurozóna i celá Evropská unie.

Pokud neposílíme svou správu ekonomických záležitostí, prohrajeme zápas o stabilitu, růst a zaměstnanost v Evropě. Pokud neposílíme svou správu ekonomických záležitostí, dnešní silné vazby se mohou zítra stát slabým článkem. A pokud neposílíme svou správu ekonomických záležitostí, ztratíme svou důvěryhodnost na mezinárodní scéně.

I když otázky správy ekonomických záležitostí a makroekonomické nerovnováhy jsou rovněž otázkami globálními a diskutuje se o nich, zejména v rámci skupiny zemí G20, jak bychom si mohli zachovat důvěryhodnost a vliv u našich zahraničních partnerů, kdybychom nebyli schopni nenaleznout pro ně řešení ani na úrovni EU? Říkám to po důkladném zvážení všech svých slov: jde totiž o existenční otázku Evropské unie. Jednáme a prosazujeme se jako Unie, nebo trpně vyčkáváme a necháváme se odsouvat na okraj. V sázce je skutečně náš společný osud.

Naštěstí kráčíme na cestě prosazení se kupředu. Chci proto co nejupřímněji poblahopřát belgickému předsednictví. Dohoda dosažená na zasedání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) dne 17. září vyústila v zavedení nových cyklů správy ekonomických záležitostí pod názvem evropský semestr. První krok byl učiněn minulý týden předložením ročního přezkumu o růstu vypracovaného Evropskou komisí, kde jednoznačně uvádíme tři priority, na které musíme zaměřit své úsilí, a to posílení makroekonomické stability – především prostřednictvím důsledné fiskální konsolidace – strukturální reforma a nárůst počtu pracovních míst.

Také jsme dosáhli významných úspěchů v oblasti finančního dohledu, zejména přijetím nové evropské architektury finančního dohledu, která se začala uplatňovat od 1. ledna 2011 na základě zřízení Evropské rady pro systémová rizika a tří nových orgánů finančního dohledu určených pro trhy, banky a pojišťovny.

Během těchto šest měsíců se nám podařilo zajistit dohody o správě spekulativních fondů a jiných alternativních investičních fondů a rovněž o ratingových agenturách. Pro naše občany nejsou úsporná opatření nějakým mlhavým pojmem, nýbrž tvrdou každodenní realitou jejich života. Nad celou Evropou se rozprostírá mnoho starostí a obav, ale zároveň i velká očekávání, že příliš dlouho odkládané reformy budou konečně dokončeny, že se evropský rozměr stane nedílnou součástí řešení a že Evropa bude hájit své projekty, své hodnoty a své zájmy ve světě.

Je proto důležité co nejvíce informovat o tom, co Unie dělá pro oživení udržitelného růstu vytvářejícího pracovní příležitosti a pro budování spravedlivější a k životnímu prostředí ohleduplnější evropské společnosti.

Chtěl bych rovněž upozornit na některé další úspěchy, zejména v oblasti zahraniční politiky a vnějších vztahů. Jedním z takových úspěchů je dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou podepsaná dne 6. října, což je jednoduše ta nejambicióznější obchodní dohoda, kterou kdy Evropská unie uzavřela a která musí zůstat měřítkem pro naše budoucí dvoustranné obchodní dohody.

Na rozdíl od očekávání některých pesimistů se v Cancúnu podařilo dosáhnout určitého pokroku směrem k vytvoření mnohostranného systému v boji proti změně klimatu. Cancún rovněž poukázal na důležitost spolupráce mezi předsednictvím a Komisí, která dává hlasu Evropy na mezinárodní scéně na jednotnosti a slyšitelnosti.

Pokud jde o praktické výsledky, chtěl bych také pochválit dohodu, které bylo během belgického předsednictví nakonec dosaženo v oblasti dopravy a která se týká otázky euroznámky. To je pro naše občany velmi důležité.

Chtěl bych také vzdát hold belgickému předsednictví za to, jak příkladně zajistilo respektování a provádění hlavních inovací Lisabonské smlouvy. Využilo všech svých vyjednávacích schopností k dosažení skvělého výsledku při obtížném jednání o rozpočtu Evropské unie pro rok 2011 podle nových rozpočtových pravidel Smlouvy. Byla to ta nejlepší názorná ukázka evropského ducha a jeho kultury kompromisu. Komise je hrdá na to, že k tomuto výsledku přispěla.

Zítra v rámci plnění svých závazků vůči Parlamentu budu mít první schůzku s předsedou Evropského parlamentu, panem Buzkem, a s předsedou vlády Orbánem, který převzal rotující předsednictví v Radě, abychom jednali o přijetí dalších kroků v otázce rozpočtu.

Rok 2010 byl náročným rokem a někdy velmi náročným. Nakonec však byl velmi produktivní. Právě za předsednictví dvou zemí, Belgie, ale také Španělska, pokročila evropská integrace výrazně kupředu. Vidím v tom sílu naší Unie a řádné fungování našich orgánů. Je nyní na třetí zemi trojky, Maďarsku, aby tuto dynamiku udrželo.

Důležitá rozhodnutí, která jsme přijali v uplynulém roce, jsou důkazem toho, že my všichni, Parlament, Rada, Komise, členské státy, víme, co musíme udělat, abychom zajistili stabilní a prosperující evropskou budoucnost. Pokud jsme si vědomi toho, co musíme udělat, musíme to udělat nyní. Vůli k tomu, jak jsme řekli, máme, nyní musíme ukázat, že jsme skutečně schopni dostát svým politickým závazkům, aniž bychom je zmírňovali, oslabovali a aniž bychom se nechali zlákat náznaky oživení.

Musíme sjednotit své postupy, ukázat, že nejsou reakcí na tlak krize na trzích, nýbrž důrazným potvrzením naší vůle žít společně v této Unii míru, solidarity a svobody.

 
  
MPphoto
 

  Jean-Luc Dehaene, jménem skupiny PPE.(NL) Pane předsedo, belgickému předsednictví se právem dostalo chvály ze všech stran. Vy a vaši kolegové, pane premiére, se můžete postavit za pozoruhodnou řadu úspěchů. Nebudu se vyjadřovat ke konkrétním úspěchům, ale spíše bych zdůraznil zlatý standard, který jste stanovili pro předsednictví. Konec konců belgické předsednictví v Radě bylo první, které zastávalo úřad plně v novém institucionálním rámci Lisabonské smlouvy. To samo o sobě byla výzva.

Smlouva zásadním způsobem změnila institucionální rámec, jak jsem již uvedl ve své zprávě o předchozím období. Z Evropské rady a Rady se nyní zjevně staly dva samostatné orgány, z nichž každý má vlastní předsednictví. Další novinkou je to, že Smlouva používá naprosto stejné formulace pro popis mandátu Rady jako pro popis mandátu Parlamentu. Nelze se zbavit dojmu, že některým členům Rady dělalo určité potíže přizpůsobit se novému vztahu mezi Parlamentem a Radou. Jasně to vyplynulo na povrch během rozpravy o rozpočtu.

Toto však nelze tvrdit o belgickém předsednictví. Po konzultaci s Komisí a Parlamentem vynaložilo úsilí hlavně na provádění evropského legislativního programu. Na prvním místě vždy stály evropské priority. To také částečně vysvětluje úspěch belgického předsednictví. V minulosti se jednotlivá předsednictví až příliš často snažila proti evropským agenturám prosazovat své národní priority. V tomto případě tomu tak není, a proto Evropa v průběhu tohoto předsednictví skutečně pokročila kupředu. Náročná debata o rozpočtu vedená za belgického předsednictví nastavila směr pro jeden z nejobtížnějších úkolů, které bude Unie v příštích letech řešit, a to vytvoření nového finančního rámce. Belgie obdržela slib od předchozích předsednictví, že do debaty o tomto víceletém finančním rámci se zapojí Parlament. Pokud jde o Komisi, zavázala se, že v rámci svého návrhu víceletého plánu vypracuje návrhy na vlastní finanční zdroje Unie, a to je podstatné. Parlament proto zajistí, aby Komise i každé další předsednictví tyto závazky dodržovaly.

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda, jménem skupiny S&D.(DE) Pane předsedo, pane premiére Leterme, členové úřadujícího předsednictví, pane Barroso, tento týden máme možnost porovnat dvě předsednictví, jedno právě ukončené a jedno, které právě začalo. Pokud jde o belgické předsednictví, musím říci, že odvedlo skvělou práci – za to upřímné díky. Dokázali to i navzdory složitým podmínkám – domácí politická situace není úplně jednoduchá, nově je zde Lisabonská smlouva, a ani vztah k Evropské radě se nehledá snadno. Belgické předsednictví se však jasně zacílilo na Evropu. Chtěli posunout Evropu kupředu.

Na rozdíl od toho jsme v případě maďarského předsednictví – zcela jistě až doposud – byli svědky předsednictví, které věnuje více pozornosti domácím záležitostem, jinými slovy udržení se u moci doma, konkrétně v souvislosti s velmi kontroverzním zákonem o sdělovacích prostředcích, o kterém budeme později také jednat. Doufám, že se pan Orbán se velmi důkladně ohlédne za průběhem belgického předsednictví, a možná si z něj vezme trochu příklad.

Pane Leterme, hovořil jste o správě ekonomických záležitostí. V tomto ohledu nemohu než potvrdit to, co řekl pan Barroso. Je to jen buď anebo. Buď půjde o další ke krizi směřující vývoj v Evropě – a to nejen v eurozóně – nebo o pokus vytvořit účinnou ekonomickou správu založenou na spolupráci všech členských států, ale také na vysoké účasti Komise. Pane Barroso, víte, že v tomto směru máte naši plnou podporu. V této oblasti jste toho dosáhli hodně, pane Leterme, ale nyní musíme jít dále a musíme učinit další kroky.

Řekl jste, že se jedná v první řadě o spolupráci v oblasti daňové, fiskální a sociální politiky. Tím se dostávám ke druhému bodu, kde si toto belgické předsednictví vedlo znamenitě, a to k sociálnímu rozměru. Domnívám se, že všichni máme zájem – i když možná v různé míře – aby se tento sociální rozměr odpovídajícím způsobem rozvíjel. Sociální Evropa neznamená, že v oblasti sociální politiky Evropy se bude řešit úplně všechno, spíše to například znamená to, o čem jste hovořil a co jste udělal v boji s chudobou. Člověku je stydno, když vidí, že chudoba v Evropě vlastně do jisté míry narůstá. To platí i pro to, co jste řekl o narůstající nerovnosti v rozdělení příjmů. Během svého předsednictví jste dali jasně najevo, že to není jen otázka sociální, ale také ekonomická. Větší chudoba a větší sociální nerovnost znamená rovněž ztrátu konkurenceschopnosti. To bylo prokázáno hospodářsky, ekonomicky a empiricky. To, co jste řekl, je velmi důležité.

Neméně důležité je to, co jste řekl o Evropě občanů. Jako konkrétní příspěvek jste spolu s panem Šefčovičem a poslanci této sněmovny předložili evropskou občanskou iniciativu. Bude to významný krok vpřed, pokud ji proevropské síly zároveň vhodně využijí k tomu, aby přiblížili Evropu občanům.

Belgii samozřejmě přejeme i do budoucna všechno nejlepší. Není zanedbatelné, jak se subjekty na politické scéně chovají. Doufám, že všechny politické síly v Belgii se vynasnaží najít skutečný konsenzus. Je těžké říkat lidem v regionu postiženém krizí, že by se přece měli dohodnout, že by přece měli společně pracovat na důležitých úkolech, když se to nedaří v Belgii – v jednom ze srdcí Evropské unie.

V tomto smyslu vám přeji všechno nejlepší. Byli jste v

mnoha ohledech příkladným předsednictvím. Doufám, že další, následující předsednictví si z vás vezmou příklad.

(Potlesk)

(Řečník souhlasil s přijetím otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8)

 
  
MPphoto
 

  Krisztina Morvai (NI). – Pane předsedo, chtěla bych se zeptat pana Swobody, jak se odvažuje kritizovat maďarské předsednictví, které sotva začalo. Ani o něm nic neví. Proč místo toho nekritizuje své soudruhy ve skupině socialistů, kteří stříleli na vlastní občany v den 50. výročí revoluce v roce 1956 a kteří svévolně uvěznili stovky lidí? Měl by se jich zeptat a zkritizovat je.

 
  
MPphoto
 

  Hannes Swoboda (S&D). – Pane předsedo, znám tento druh argumentu, kdy se prohlašuje, že pokud kritizujete vládu, kritizujete její občany. Tak tomu bývalo v dřívějších dobách i u nás.

Pojďme si udělat jasno. My jsme tu debatu nezačali. Byla to maďarská vláda s tímto – jak jsem zde řekl – sporným zákonem. Je to zákon velmi zpochybňovaný mnoha maďarskými občany, kteří trpěli v době komunismu a za nacistického režimu. Bojí se, že jejich svoboda projevu je ohrožena. Touto věcí je třeba se zabývat.

 
  
MPphoto
 

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE.(NL) Pane předsedo, navrhuji, abychom o maďarském předsednictví diskutovali zítra. Neměli bychom všechny věci míchat dohromady, nebo jinak se ministerský předseda Leterme bude muset vyjádřit k novému zákonu o sdělovacích prostředcích a to, domnívám se, není jeho úkolem.

Úlohou Parlamentu, dámy a pánové, je schvalovat a sledovat právní předpisy, což také znamená zaujmout kritické stanovisko, když se něco pokazí, když se věci nacházejí ve špatném stavu, ale také učinit pochvalu, když se něco skutečně podaří. Dá se říci, že belgické předsednictví bylo dobré, velmi dobré, a že to byl úspěch díky úsilí mnoha lidí, jak z belgické vlády, tak z řad diplomatů, stálého představitele, zástupce stálého představitele a všech těch, kteří na dosažení úspěchu každý den pracovali.

Byl to úspěch, který nikdo nepředpokládal, protože jsme my všichni, pane premiére, museli neustále čelit otázce našich voličů, kteří se ptali, jak může úřednická vláda zajistit úspěšné předsednictví? Podle mého názoru to bylo vůbec poprvé, kdy jsme měli skutečně evropskou vládu, protože to byla vláda, která se starala pouze o evropské záležitosti a evropské otázky a která nebyla rozptylována vnitrostátními záležitostmi.

To téměř zní jako výzva jiným vládám, aby byly vládami úřednickými, když přebírají předsednictví Evropské unie, aby se tak šest měsíců mohly soustředit na Evropu, namísto toho, aby ji občas vtěsnaly mezi jiné otázky.

Myslím si, že belgické předsednictví bylo úspěšné hlavně z jednoho důvodu (podívejte se na finanční dohled, zajišťovací fondy, ratingové agentury), toto předsednictví totiž pochopilo, že podle nové Smlouvy musíme usilovat o „více Evropy“, a snažilo prosadit „více Evropy“ v Radě. To nelze říci o každém předsednictví. Jean-Luc Dehaene má pravdu, když říká, že skutečně existuje řada členských států, které stále ještě nechápou, že se základní pravidla se změnila.

Základní pravidla se změnila a belgické předsednictví je první, které to pochopilo. Pokud jsme dokončili uspořádání evropského dohledu, čímž bylo cílů Evropského parlamentu konečně dosaženo, pak je to proto, že belgické předsednictví sdělilo našim kolegům v Radě: „To nebude fungovat, je nutné řešení v evropském duchu“, na rozdíl od řešení, které vypracovali ministři financí v prosinci 2009.

Totéž bych řekl o evropském patentu. Byl to důležitý průlom, pane předsedo. Chtěl bych vás a všechny ostatní poslance, vyzvat k tomu, abyste velmi rychle dali tomuto patentu zelenou do Evropského parlamentu, aby se tak po více než 20 letech mohl stát konečně skutečností.

 
  
MPphoto
 

  Isabelle Durant, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Pane předsedo, jak již přede mnou řekli jiní, je nepochybně pravda, že belgičtí političtí inženýři byli až dosud lepší za hranicemi než doma. V každém případě to vítám a blahopřeji vám. Belgický tým odvedl dobrou práci a to je velmi dobré.

Navíc jsem toho názoru, že odpor, na který jste narazili v různých radách, se vlastně podobá tomu, s nímž se setkáváme při belgické debatě: solidarita, převody, všechny tyto otázky týkající se odebrání nebo příspěvků jsou věci, které v Belgii velmi dobře známe a s nimiž jste se setkali v Radě.

Kromě toho, pane Barroso, protože jste vyjádřil svůj obdiv a uznání, možná by Evropská unie mohla někdy v budoucnu postrčit Belgii tím správným směrem nebo jí podat pomocnou ruku. Vzhledem k tomu, že Belgie pomohla Evropské unii, snad by Evropská unie mohla pomoci Belgii odblokovat její federální patovou situaci.

Co se týče dalších věcí, abychom se vrátili zpět k některým konkrétním otázkám, pane premiére, zejména k otázce rozpočtu, pociťujeme větší odpovědnost, když teď předsednictví opouštíme, než když jsme ho na začátku přebírali. Co se týče rozpočtu, jsem toho názoru, že k tomu, abychom přijali návrh úmluvy o finančních prostředcích, kterou jsme mohli uzavřít, nám nepochybně chyběla odvaha, avšak otázka vlastních zdrojů bude ústředním tématem příštích měsíců, a velmi spoléhám na Belgii – která obnoví, mohu-li to tak říci, svou svobodu projevu, neboť již nezastupuje všechny členské státy, ale mluví sama za sebe – že tuto záležitost posune kupředu.

Druhou důležitou otázkou je evropský volební obvod. To je něco, co bude předloženo Radě někdy v budoucnu. Vím, že v Belgii někteří lidé federální volební obvod nechtějí, ale já se domnívám, že je potřebný. A možná právě proto, že ho v Belgii nechtějí, chce ho Belgie na evropské úrovni. Evropský volební obvod by byl velmi užitečný, neboť by byl zárukou existence tzv. „duše“ Evropské unie, kdy jde o to, že evropští občané se tak mohou jednoduše považovat za občany, kteří mohou hlasovat nejen pro zástupce národních států. Myslím si, že je to velmi důležitá věc.

A třetí otázkou, o které zde již byla zmínka, je občanská iniciativa. Také zde se velmi spoléhám na Belgii, na to, že urychlí proces jejího provádění. Vedle všech reforem správy ekonomických záležitostí je to důležitý nástroj a doufám, že Belgie možná také přispěje k rychlejšímu a důraznějšímu průběhu celého procesu.

 
  
MPphoto
 

  Derk Jan Eppink, jménem skupiny ECR.(NL) Pane předsedo, během uplynulých šesti měsíců Belgie prokázala, že je důstojným držitelem předsednictví. Ani by vás nenapadlo, že úřadující belgická vláda odstupuje. Když se ohlédnu za záležitostmi, které jsem schopen posoudit, je jejich bilance pozitivní. Dohoda o regulaci rizikového kapitálu, regulaci finančních trhů a dohledu nad nimi a rozpočet pro rok 2011. Znám velmi dobře Belgii i Evropu. Evropská politika je jakoby rozšířením belgické politiky, s vyššími cíli. Představuje hledání kompromisů prostřednictvím diskusí a dlouhých obědů, a pokud je to nutné, i trochy mírného vlichocení se v zájmu dosažení výsledku.

Někteří proto říkají, že Belgie je miniaturní Evropa. Právě v tom nyní spočívá pro Evropu nebezpečí, protože belgický systém již není sám o sobě schopen dál fungovat na základě kompromisů. Dokonce se nejedná ani o nástupce pana Letermeho. Pokud je Belgie budoucností Evropy, pak si musíme klást otázku, proč belgický systém spěje ke konci? Proč se nachází ve stavu rozpadu?

Je to dáno podle mého názoru tím, že Belgie vytvořila transferovou ekonomiku, která už není udržitelná. Ve jménu solidarity jsme vytvořili peněžní tok z Flander do Valonska a Bruselu, ale pokud je, pane Barroso, solidarita namířena pouze jedním směrem, pak se lidé navzájem odcizují, jak jsme toho nyní v Belgii svědkem.

V tuto chvíli v Evropě transferovou ekonomiku právě horlivě zavádíme. Provádíte to a v důsledku toho již bylo zneužito euro. Nyní se potýkáme s výzvou k vydání eurobondů, kterou pan Verhofstadt dennodenně opakuje. Podívejte se také na evropský fond pro mimořádné události, který začíná připomínat Ponziho schéma. Nejprve byl dočasný, poté trvalý a nyní do něj musíme neustále nalívat více a více peněz. Jednou z obětí bude konkurenceschopnost, neboť zahraniční investice v Evropě budou klesat. Ti, kdo chtějí vidět Evropu zítřka, by se měli podívat na dnešní Belgii! Potom si můžeme představit Německo v roli Flander, jak prohlašuje, že „Už nechceme pořád za všechny platit“. Někteří z vás se tomu budou smát, ale nebezpečí je blíže, než si myslíte. Toto ať je pro nás všechny varovným signálem.

Pane Leterme, vždy jsem si vás velmi vážil. Přeji vám hodně úspěchů ve všem, čemu se budete dále věnovat, ale obávám se, že Belgie si vás ve vaší současné funkci ještě chvíli ponechá.

 
  
MPphoto
 

  Patrick Le Hyaric, jménem skupiny GUE/NGL.(FR) Pane předsedo, pane Leterme, i když plně uznávám, že jste převzali předsednictví Evropské unie za velmi složitých okolností v době krize, nicméně jste oznámili, že si jako jednu z priorit stanovíte sociální otázky, a ohlásili jste zákon na ochranu veřejných služeb.

Nic z toho jste neudělali. Nejenže nevznikla žádná iniciativa na ochranu služeb obecného zájmu, ale dnes, v rámci posíleného Paktu stability, vstupujeme do znepokojivé spirály, kde dravci finančních trhů a jejich ratingové agentury kvůli snížení státního dluhu tlačí členské státy k tomu, aby prodávali své veřejné statky, které však jsou zárukou udržení sociální spravedlnosti a rovnosti.

Pokud jde o sociální otázky, bylo zapotřebí veškeré ostražitosti Parlamentu, aby bylo odvráceno prodloužení pracovní doby pro řidiče kamionů nebo tzv. projekt „jednoho povolení“, rozšířená verze Bolkesteinovy směrnice.

Měli jsme Evropský rok boje proti chudobě. V Evropské unii však není ani o jediného chudého člověka méně, a stále jich přibývá! A je nutno si uvědomit, že protikrizová opatření jsou neúčinná, protože ukrajují ze sociálních práv.

Přijatá strategie znamená neustálé uklidňování věřitelů členských států, které jsou těžce zadlužené vzhledem ke snížení daní z kapitálu a snížení růstu v důsledku poklesu kupní síly a v důsledku úsporných opatření – výraz, který jsem poprvé zaslechl od pana Barrosa. A proto nyní chcete kontrolovat rozpočty členských států, a priori namísto vnitrostátních parlamentů.

Tajně jste zahájili přezkum evropských smluv, o nichž jste nám včera tvrdili, že jsou nedotknutelné. Naopak jste vytrvale odmítali zahájit diskusi o zřízení sociálního a environmentálního rozvojového fondu financovaného z daně z pohybu kapitálu a vzestupné harmonizace kapitálové daně, o tvorbě peněz Evropskou centrální bankou pro vykoupení dluhu členských států a o rozvoji veřejných služeb, které jsou klíčové pro spravedlnost a sociální pokrok.

Na začátku vašeho předsednictví jste, pane premiére, prohlásil, že chcete umírněné předsednictví, a to hovořilo velmi ve váš prospěch. Je však nutno uznat, že v průběhu vašeho předsednictví byly uspokojeny finanční trhy a velcí akcionáři. A lidé samotní stále setrvávají v chudobě.

 
  
MPphoto
 

  Niki Tzavela, jménem skupiny EFD.(EL) Pane předsedo, na začátku bych chtěl všem popřát, zejména Komisi, předsednictvu a všem poslancům a poslankyním šťastný nový rok, v roce, který podle všeho bude rokem velmi náročným. Rád bych mimochodem reagoval na rukavici hozenou předsedou Komise panem Barrosem, který řekl, že mu prostřednictvím globální správy ekonomických záležitostí musíme pomoci dokázat, co je Evropa. Je to jednotná hospodářská, kulturní a možná i politická síla. Proto musíme všichni podporovat Komisi, aby Evropa zůstala hlavní silou i nadále.

Co se týče belgického předsednictví, je obecně považováno za velmi úspěšné předsednictví. Rád bych k tomu, co již bylo řečeno, doplnil dva body, které zde nezazněly a které podtrhují úspěch belgického předsednictví. Belgie především fungovala zcela evropským způsobem, jinými slovy, postupovala v souladu s agendou Komise a Evropského parlamentu. Předsednictví zpravidla přidávají své vnitrostátní záležitosti. Belgie šla příkladem a ukázala, že my jsme Evropa a řídíme se agendou stanovenou Komisí. Neměla ambice přidávat svou vlastní agendu. Druhou chvályhodnou věcí belgického předsednictví byl model, který použila, a to model trojstranných jednání a trojstranné spolupráce mezi Radou, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Blahopřeji svým kolegům.

 
  
MPphoto
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedo, pane Leterme, dostalo se vám mnoho chvály za to, jak si belgické předsednictví vedlo, a to je pochopitelné. Evropská komise a Evropský parlament pociťují úlevu, že belgické předsednictví skončilo a že se obešlo bez závažných incidentů. Uměle vytvořenou zemi bez vlády, zemi, která není schopna spravovat ani sama sebe, lze opravdu jen stěží vnímat jako vhodného kandidáta na převzetí předsednictví celé EU.

Mohli bychom samozřejmě říci, že vy a ministři jste měli dost času na to, abyste se zabývali předsednictvím, neboť jste spravovali pouze úřadující vládu úředníků. Mohli bychom říci, že vaší výhodou byli diplomaté, kteří odvedli velmi dobrou práci a že význam rotujícího předsednictví po přijetí Lisabonské smlouvy klesl.

To všechno může být pravda, ale myslím si, že vaším nejlepším rozhodnutím bylo, že jste dali na radu vlámské strany Vlaams Belang, a především to, že jste zaujali zdrženlivý postoj. Mohli jste se dopustit stejných chyb jako předchozí belgické předsednictví v roce 2001. Jen si vzpomeňte na neúspěšný „pralinkový summit“ v Bruselu, hromadění hrubých diplomatických chyb a takzvanou Laekenskou deklaraci, která nakonec vedla k naprostému krachu evropské ústavy.

Není to samozřejmě tak, že belgické předsednictví proběhlo úplně hladce. Za prvé, došlo k incidentu, kdy socialistický ministr pro penze Daerden předsedal Radě ministrů ve stavu opilosti – tvář komisaře Andora je toho výmluvným důkazem. Vlámský daňový poplatník čistý plátce se tomu už nedokážou ani smát, když vědí, že tento člověk je nyní zodpovědný za jejich důchody.

Kromě toho se nám nabídly zoufalé pokusy ministra zahraničí pana Vanackere otevřít novou kapitolu v přístupových jednáních s Tureckem, a to za každou cenu a proti vůli občanů, zatímco o vyjednávání s Tureckem by se nemělo dokonce ani uvažovat.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel García-Margallo y Marfil (PPE).(ES) Pane předsedo, nebudu opakovat to, co již bylo řečeno. Belgické předsednictví bylo velkolepé. Chtěl bych se zmínit o dvou nejvýznamnějších úspěších, a to je finanční dohled a evropský semestr. Chci zdůraznit, co se v tomto směru vykonalo, a hlavně co je třeba udělat.

Co se týče finančního dohledu, panu ministru Reyndersovi se během 48 hodin podařilo odblokovat dokumenty, které uvízly na mrtvém bodě, a my jsme mohli dát Radě a Komisi to, o co nás Komise požádala, tedy evropské orgány, které by mohly začít fungovat ode dne l. ledna 2011, silné, skutečně evropské, vlivné orgány.

To, co nastalo dále, není příliš uklidňující. Pro tyto orgány stále nemáme předsedy, náš rozpočet je mimořádně nízký a byl jsem informován, že platy těch, kteří budou zastávat funkce ve zmíněných orgánech, nejsou nijak oslnivé. Jsou zajisté mnohem méně oslnivé než odměny, které pobírají bankéři v Londýně.

Nevyřešeny stále zůstávají dvě otázky, a to regulace systémových subjektů a příspěvky a bankovní daně.

Při regulaci systémových institucí požadujeme, aby byl za dohled nad nimi zodpovědný evropský orgán prostřednictvím vnitrostátních orgánů, které by v tomto případě působily jako „agenti“ a podléhaly by pokynům evropského orgánu. Jiná možnost nemá smysl.

Pokud jde o zdanění, poslední návrh komisaře Šemety představuje všechny možné bankovní daně. Parlament již odhlasoval dva příspěvky, a to příspěvek do koordinovaných garančních fondů a příspěvek do fondů pro bankovní stabilitu. To je skutečnost a dále budeme moci diskutovat o bankovní dani nebo daních z bankovních operací, protože, zdůrazňuji, a to co zbývá, je skutečnost.

Pokud jde o evropský semestr, jediné, co požadujeme, je úplná koordinace, a to se vším: s eurobondy, s projektovými dluhopisy, s mechanismem atd. …

(Předseda řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Kathleen Van Brempt (S&D).(NL) Pane předsedo, budu se opakovat. Abych k vám byla upřímná, tato rozprava byla poněkud jednotvárná, ale zároveň na ni můžeme být hrdi, a tak se ráda připojuji ke svým kolegům, kteří belgické předsednictví chválili. Yvesi, váš tým, vaši ministři, a také váš politický a diplomatický team odvedli skvělou práci. Měla jsem možnost být u toho. Měla jsem tu radost a potěšení zúčastnit se dvou třístranných rozhovorů týkající se životního prostředí a – ne, nesmí vám to stoupnout do hlavy, i když tentokrát budete trochu pochváleni – chci vám zde složit poklonu za to, jak inteligentním způsobem jste vedli předsednictví.

Nicméně k těmto slovům chvály chci přidat větší či menší „ale“. Moje první „ale“ souvisí se sociální politikou. Podle mého názoru jsme v řadě sociálních otázek dosáhli pokroku. Nicméně musíme upřímně přiznat – a nedávám za to vinu belgickému předsednictví, ale Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení – že evropský zájem o tuto problematiku není velký. V oblasti právních předpisů jsme nijak nepokročili, například v otázce evropského minimálního příjmu, a tak stále ještě zbývá hodně práce.

Moje druhé „ale“ se týká úlohy belgického předsednictví v polisabonském období. Dostalo se mi blahopřání od pánů Verhofstadta a Dehaeneho, dvou bývalých předsedů vlády, kteří jsou mimořádně dobře obeznámeni s institucionálními záležitostmi. Přesto belgické předsednictví trpělo ve své roli zejména nedostatkem politického vedení v některých skutečně závažných případech. Projevovala se určitá pasivita a nečinnost a pan Van Rompuy se měl v této věci chopit iniciativy.

Mám na mysli diskusi o správě ekonomických záležitostí a diskusi o dluhové krizi v Evropské unii. Jiní vládní představitelé – nemluvě o premiérce Merkelové a prezidentu Sarkozym – se těmito otázkami skutečně zabývali. Podle mého názoru to vedlo k omezeným výsledkům na posledním zasedání Rady, mimo jiné vzhledem k dluhové krizi. V minulosti belgické předsednictví politické vedení přijalo a doufám, že příští vláda toto vedení Evropské unie převezme.

 
  
MPphoto
 

  Chris Davies (ALDE). – Pane předsedo, tvoříme společně právní předpisy, ale velmi často nevíme, jak členské státy tyto předpisy uplatňují. Chopil jste se iniciativy, abyste dal jasně najevo, že tento Parlament podporuje Komisi v jejím požadavku zahrnout do budoucích právních předpisů srovnávací tabulky.

Belgické předsednictví bylo velmi nápomocno při předložení dokumentu Radě, ve kterém podporuje využití srovnávacích tabulek a zdůrazňuje, že přispívají k větší přehlednosti a transparentnosti a zajistí rychlejší a účinnější uplatňování právních předpisů EU. Myslím, že fáze reflexe o této věci byla otevřena.

Pane premiére, zajímalo by mě, zda byste nám při svých závěrečných poznámkách mohl sdělit, jak jste na tento dokument reagoval a zda belgická vláda jako součást trojky a v rámci Rady bude i nadále prosazovat zařazení srovnávacích tabulek.

 
  
MPphoto
 

  Bart Staes (Verts/ALE).(NL) Pane předsedo, dámy a pánové, mám jednu minutu na to, abych zatleskal belgickému předsednictví. Bilance je obecně spíše pozitivní, ale myslím, že bych po zádech poplácal všechny stejně. Na hlavní konferenci o biologické rozmanitosti v Nagoji a na konferenci o změně klimatu v Cancúnu se naštěstí podle mého názoru po obsahové stránce výrazně prezentovali komisaři Potočnik a Hedegaard.

Bylo řečeno – a někdy to bylo myšleno žertem – že belgické předsednictví si vedlo dobře, neboť mělo spoustu času a veškerou svou energii mohlo soustředit na předsednictví. Například pan Verhofstadt prohlásil, že to je poprvé, kdy Evropa měla vládu na plný úvazek. S tím bych souhlasil. Nicméně nemůžeme přehlížet skutečnost, že za těmito týmy stálo hodně lidí, že za nimi stála dobře připravená a dobře informovaná diplomatická služba, která využívala svých neuvěřitelně talentovaných vyjednávačů, aby zajistila úspěch tohoto předsednictví.

Pane Leterme, zítra bude v Belgii uděleno ocenění Zlatá kopačka. Kdybych měl předat Zlatou kopačku belgickému předsednictví, nejlepšímu aktérovi v belgickém předsednictví, pak by to bez pochyby byl belgický diplomatický team, lidé, kteří jsou v pozadí za vámi a kteří zajistili, že jste vy, váš tým a regionální samospráva podali úžasný výkon.

 
  
MPphoto
 

  Paweł Robert Kowal (ECR).(PL) Pane předsedo, je samozřejmé, že se připojuji k blahopřání a slovům chvály v souvislosti s průběhem belgického předsednictví. Nicméně při poslechu této rozpravy mi vyvstávají dvě dosti důležité otázky. Je to opravdu tak, že v době belgického předsednictví zapomněli všichni v Evropě na národní zájmy a soustředili se pouze na zájmy zastupované orgány v Bruselu a podporované belgickou vládou? Tak tomu zajisté nebylo. Sledovali jsme události v Evropě po dobu uplynulých šesti měsíců a je jasné, že jenom to, že se předsednictví nezmiňuje o národních zájmech, neznamená, že neexistují.

Nejzávažnější a největší pochyby při celé této rozpravě vzbuzuje spíše druhá věc, a sice že by nebylo dobré, kdybychom proti cílům, které nazýváme evropskými, stavěli takzvané cíle národní. Konec konců národní cíle, o nichž hovoříme, jsou ideje, které pramení z jednotlivých zemí. Je to forma určitého konkrétního přínosu, bez něhož by na tom Evropa byla mnohem hůř. Nemůžeme zavádět takový standard, v jehož rámci by cíle vytyčené v jednotlivých členských státech pro Evropu byly považovány za problém, nikoli za přínos.

 
  
MPphoto
 

  Rui Tavares (GUE/NGL). – Pane předsedo, dovolím si požádat pana premiéra, aby mi věnoval pozornost. Jsem tady, po vaší levé straně, pane premiére. Musím si s vámi otevřeně promluvit. Mám text v portugalštině, ale budu improvizovat v angličtině, protože tento jazyk jste použil, podle mého názoru, v nejdůležitější části svého projevu, když jste prohlásil: „Podívejte se na uprchlíky, pokud si myslíte, že válka a mír nejsou pro Evropu důležité.“ Oslovil jste nové generace.

Musím připustit, že ve mně hrklo, když jste to řekl, protože jsem zpravodajem Evropského parlamentu pro uprchlíky. Během svého předsednictví jste mohli udělat více než se jen na uprchlíky dívat. Mohli jste nějak pomoci, to nebylo nijak těžké. Rada mohla dokončit postup spolurozhodování o přesídlování uprchlíků, který zahájil Parlament. V naší části spolurozhodování jsme navýšili finanční prostředky, které poskytujeme členským státům na přesídlení uprchlíků, stanovili jsme kategorie priorit pro osoby, které byly znásilněny, které byly mučeny a lidi, kteří trpí nemocemi, a kteří čekají v táborech na přesídlení. Rada postup spolurozhodování nedokončila. Zdá se, že vzhledem k článku 290 a aktům v přenesené pravomoci – něčemu, co je v Lisabonské smlouvě.

Říkáte, abychom se „podívali na uprchlíky“. Já vás ale vyzývám, udělejte to, co my, jeďte do tábora al-Hol camp v Sýrii. Pak řekněte uprchlíkům, ať se podívají na článek 290, ať se podívají na akty v přenesené pravomoci. Odpovědí vám, „O čem to mluvíte? Moje děti nechodí do školy, nemám pas, uvízli jsme v uprchlickém táboře, proč mluvíte o nepodstatném institucionálním problému, když jste mohl udělat něco, co by nám v našem problému pomohlo? Belgické předsednictví tím bude poznamenáno. Omlouvám se, že to říkám, říkám to s lítostí.

 
  
MPphoto
 

  Corien Wortmann-Kool (PPE).(NL) Pane předsedo, chtěla bych se připojit ke svým kolegům a také vzdát hold belgickému předsednictví a vám, pane premiére, protože v době, kdy způsob, jakým u vás vznikala vláda, vyvolával hluboké zděšení v řadě podniků, se vám skutečně podařilo navázat na evropského ducha a zajistit plně funkční předsednictví.

Podle mého názoru se podceňujete, když se nazýváte „prostředníkem“, neboť jste byl hnací silou a podařilo se vám tvůrčím a přitažlivým způsobem překlenout spory včetně těch, které jste měl s tímto Parlamentem. Díky vám máme nyní pevný evropský dohled, směrnici upravující fungování alternativních investičních fondů a také euroznámku, další trumf těžkého kalibru, který skončil s jasným závěrem Rady.

Nicméně z evropského ducha, kterým byl váš projev zde v Parlamentu prodchnut, soudím, že rovněž hledíte kupředu. Chtěla bych ve vašem projevu zdůraznit zejména jedno. Správně říkáte, že správa ekonomických záležitostí by neměla vést k situaci, kdy pouze léčíme příznaky, a nic neděláme s rizikem, které stále hrozí, protože i když by se pevný Pakt stability a růstu mohl docela dobře stát realitou, je to pouze jeden základ této ekonomické správy.

To, co chceme pro naše občany, je, abychom dokázali úplně překonat tuto hospodářskou krizi a opět byli schopni vytvářet pracovní příležitosti pro naše občany a mladé lidi, a k tomu potřebujeme pevný evropský makroekonomický dohled a dobře propracovanou strategii Evropa 2020. Dokáže to evropský semestr skutečně zajistit? Zaváží se členské státy také k realizaci správy ekonomických záležitostí v této oblasti? Za tím účelem bychom jako Parlament měli plně využít své úlohy spolutvůrce zákonů v legislativním balíčku, a to v balíčku správy.

 
  
MPphoto
 

  Marc Tarabella (S&D). (FR) Pane předsedo, pane Leterme, když jste loni v červenci představil program belgického předsednictví, řekl jsem vám na uvítanou a v žertu, že tam možná budete ještě v lednu, abyste nás seznámil s výsledky. Musím říci, že jsem doufal, že se budu mýlit, a aniž bych vás chtěl urazit, pane premiére, stejně jako všechny Belgičany, přál bych si, abych měl dnes před sebou předsedu vlády řádně zvoleného u volebních uren ze dne 13. června. Nicméně vy jste byl ten, který na sebe musel vzít toto předsednictví, a já vám a všem ministrům současné vlády blahopřeji.

Ponechme nyní stranou vnitřní politickou situaci a pojďme se zaměřit na výsledek belgického předsednictví.

I já bych chtěl citovat jednoho slavného Američana, který nebyl filosof, nýbrž tenista. Arthur Ashe prohlásil, že „jedním z důležitých klíčů k úspěchu je sebedůvěra. Důležitým klíčem k sebedůvěře je příprava.“ Je nutno jednoznačně konstatovat, že se tím belgické předsednictví inspirovalo.

Pokud jde o problematiku, kterou se sám zabývám, zaznamenal jsem velký pokrok. Užší spolupráce ve věcech rozvodu, evropský příkaz k ochraně obětí násilí, budoucí posílená spolupráce v oblasti patentů a dohoda o směrnici o opožděných platbách a označování potravin, to všechno jsou úspěchy, jimiž se belgické předsednictví může pochlubit.

Totéž platí o společné zemědělské politice (SZP) po roce 2013. Ačkoliv dosud neexistuje žádná dohoda, byla již přijata zásada silné SZP s dvěma pilíři a zásada zjednodušení. Co zemědělství potřebuje v budoucnu nejvíce, je však regulace, která dokáže udržet kolísavost trhů v určitých mezích. Přesto v tomto ohledu stále neexistuje žádná dohoda a mám vážné obavy, pokud jde o budoucí předsednictví, zejména Maďarsko a Polsko, neboť regulace, jak se zdá, není jejich prioritou.

Kromě dobré přípravy, plného zapojení ministrů, efektivity práce diplomatů a bruselských úředníků, nebylo tajemstvím předsednictví, což jste zdůraznil, prosadit svou vlastní agendu, ale zabývat se tématy, která jsou na evropské úrovni aktuálně prioritou, a vynaložit veškeré úsilí a s využitím tolik charakteristického pragmatického přístupu a kultury je posunout kupředu.

Doufám, že budoucí předsednictví se z tohoto příkladu poučí.

 
  
MPphoto
 

  Anne E. Jensen (ALDE).(DA) Pane předsedo, chtěla bych poděkovat belgickému předsednictví za jeho příspěvek, zejména ve dvou oblastech, s nimiž jsem nejvíce obeznámena, a to je rozpočet a doprava. To, že se jednání o rozpočtu zhroutila v prvním kole, nebylo z důvodu předsednictví, a pro rozpočet na rok 2011 jsme samozřejmě našli řešení. Doufejme tedy, že brzy bude úspěšně vyřešena i otázka flexibility a financování projektu energie z jaderné syntézy ITER.

V odvětví dopravy nalezlo belgické předsednictví řešení složitého problému euroznámky. Chtěla bych belgickému předsednictví zvlášť poděkovat za podporu projektu, na kterém jsem mnoho let pracovala, a to je vytvoření sítě bezpečných odpočívadel v Evropě, aby řidiči kamionů, kteří doslova drží Evropu pohromadě a vytvářejí vnitřní trh, měli pro svou práci zajištěny dobré a bezpečné podmínky. Přála bych si, aby se vlády všech ostatních zemí nechaly inspirovat pozitivním přístupem belgického předsednictví k této otázce, abychom se konečně dočkali toho, že se už něco skutečně stane.

 
  
MPphoto
 

  Mirosław Piotrowski (ECR). (PL) Pane předsedo, Belgie, která je jedním ze šesti zakládajících států Evropské unie, nedávno ukončila své půlroční předsednictví. I přes domácí politické problémy v souvislosti s neschopností sestavit vládu jsou Belgičané oficiálně chváleni za své účinné vedení a úspěšné dosažení téměř všech priorit, které si předtím stanovili. Z tohoto důvodu bych se chtěl rovněž připojit k blahopřání, protože v tak krátkém časovém období v rámci stanovených priorit čelili hospodářské krizi v Evropě, chránili její životní prostředí, vytvořili otevřenou a bezpečnou Evropskou unii, vybudovali v Evropské unii soudržný sociální model a položili základy pro společnou zahraniční politiku EU. Málokdy v historii toho tak malá země v tak krátkém čase udělala pro Evropu tolik.

 
  
MPphoto
 

  Mathieu Grosch (PPE).(DE) Pane předsedo, pane premiére Leterme, když před šesti měsíci padalo v této sněmovně množství otázek týkajících se belgického předsednictví a když jsme si přečetli program, mnozí poslanci byli stále plni pochybností.

Dnes kdy vám, ale také stálému zastoupení, vyjadřujeme své poděkování za vaši skvělou práci a přípravu, je proto naše radost o to větší. Je zřejmé, že váš úspěch nebyl snadný. O domácích politických problémech v Belgii již byla řeč a pan Verhofstadt musel také zaznamenat, že na vnitrostátní úrovni v Belgii nebo na evropské úrovni se účinnost nutně nemusí vyskytovat. Možná toto je také klíčem k zítřejšímu úspěchu – jinými slovy, že zdejším schopným politikům se snad dostane zaslouženého uznání i v Belgii.

Váš úspěch nebyl snadný, neboť vnější podmínky rovněž nebyly nejlepší. V neposlední řadě to bylo proto – a jménem svých kolegů ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) pro úsek dopravy to mohu říci – že jste si k řešení také nevybrali ta nejjednodušší témata. To již zaznělo a bylo pro nás více než zadostiučiněním, že mimo jiné byla vyřešena otázka euroznámky. V tomto případě nejde jen o princip. Jde zde podle mého názoru o nové zdroje financování a bezpečnou, čistou ale také účelnou mobilitu na evropské úrovni. Jedná se o to, abychom věděli, zda budeme zítra schopni tuto oblast – mobilitu – výrazně přizpůsobit na evropské úrovni.

Jako obyvatele pohraničí mě přirozené těší, že se prosazuje dodržování pravidel bezpečnosti silničního provozu. Pro nás a v každé pohraniční oblasti je nepřijatelné, aby o závažnosti trestného činu rozhodovala státní poznávací značka. Uchopili jste toto ožehavé téma a udělali první krok.

Práva cestujících v autobusové dopravě představují významný krok a Evropa tím poskytla svým občanům práva cestujících pro všechny formy dopravy. Během sopečné krize jsme pozorovali, jak důležité je pro podniky, ale i pro cestující, aby byl takový evropský rámec vytvořen. Doufám, že v této cestě můžeme pokračovat.

Na závěr přeji vám a Belgii už jen jedno, a to abychom se na spolkové úrovni v Belgii konečně dočkali zdatnosti, kterou jste prokázali na úrovni evropské, a to v tom smyslu, že ten, kdo musí klást požadavky – jako jste to dělali vy – musí také přicházet s řešením.

 
  
MPphoto
 

  Alejandro Cercas (S&D).(ES) Pane předsedo, pane Leterme, jménem těch, kdo jsou ve skupině Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu odpovědni za zaměstnanost a sociální otázky, bych se chtěl připojit ke svým kolegům a poblahopřát belgickému předsednictví k uplynulému půl roku.

Jak je možné, že se připojuji k tomuto blahopřání i přes to, že jste téměř opominuli sociální rozměr a že se hodnocení sociální situace za belgické předsednictví příliš nikam neposunulo?

Je to jednoduché, pane Leterme, protože jsem měl tu čest pracovat s vašimi ministryněmi, paní Onkelinxovou a paní Milquetovou, a jsem si vědom toho, jaké úsilí ony a jejich týmy vynaložily, aby v rámci sociální agendy za těchto obtížných podmínek a v Radě necitlivé vůči sociální Evropě, jakou dnes bohužel máme, dosáhly pokroku. Navzdory tomu pracovaly statečně, odpovědně a velmi proevropsky s cílem zajistit, aby v této velmi vážné době, kdy je budoucnost Evropy v sázce, bylo slyšet Parlament a bylo slyšet Evropany.

A proto i já se připojuji k blahopřání, pane Leterme, a doufám, že v budoucnu, když se objeví problémy, bude pravdou to, co jste řekl, a sice že Evropa najde svou duši. A musí to být duše politická a sociální, nejen ekonomická.

Chtěl bych se zmínit o některých otázkách, které nebyly během vašeho předsednictví vyřešeny a v nichž, jak doufám, se váš proevropský humanistický duch přenese na maďarské předsednictví, protože pro budoucnost Evropy je toho v sázce hodně. Mám na mysli otázky týkající se přistěhovalecké politiky Evropy, jednotného povolení, dvě směrnice o dočasných pracovnících a přemisťování v rámci jedné společnosti.

Pane úřadující předsedo Rady, vyřiďte prosím svým kolegům, aby se na to podívali z dlouhodobého hlediska. Není možné zacházet s pracovníky, kteří přicházejí do Evropy, nerovným způsobem. Je nutné uplatňovat rovný přístup, jinak prohloubíme propast, která bude mít pro budoucnost Evropské unie nedozírné následky. Není možné, aby tito pracovníci přijížděli do Evropy za prací za nerovných podmínek, protože takovým jednáním budeme ničit Evropu.

Doufám, že v příštích šesti měsících vám maďarské předsednictví bude naslouchat a vy budete moci znovu nabýt svobody projevu v Radě a že Rada se zaměří na duši Evropy, která může být pouze duší humanistickou a duší pokroku.

 
  
MPphoto
 

  Raffaele Baldassarre (PPE).(IT) Pane předsedo, pane Leterme, dámy a pánové, musím říci, že mám radost z toho, že jsme měli předsednictví, které dokázalo řídit evropskou agendu pragmatickým a účelným způsobem, a to navzdory náročnému období

Od chvíle, kdy byla v prvním čtení přijata přepracovaná směrnice o postupu proti opožděným platbám ve veřejné správě, která má zásadní význam pro budoucnost systému závazků, až po přijetí balíčku týkajícího se finančního dohledu se belgické předsednictví osvědčilo jako praktické a dynamické.

Mohl bych uvést další příklady, ale raději vyvodím závěry, jak se lze poučit z předsednictví, které pozitivním způsobem ukončilo své funkční období. Za prvé je podmínkou reálný pracovní program, za druhé je nutná schopnost dynamicky vyjednávat a dělat kompromisy, a konečně je třeba plně zapojit evropské orgány, počínaje Parlamentem, a k nevyřešeným otázkám zaujmout postoj nezatížený omezeními a národními zájmy.

Doufám, že toto předsednictví bude sloužit jako příklad pro ta další, která budou následovat. Pro tuto chvíli mu vyjadřuji své nejupřímnější blahopřání.

 
  
MPphoto
 

  Pervenche Berès (S&D). (FR) Pane předsedo, pane premiére, spolupracovali jsme velmi dobře s vašimi ministryněmi Joëlle Milquetovou a Laurette Onkelinxovou, aby byl slyšet hlas Evropského parlamentu, když byly v Radě přijaty hlavní směry politiky zaměstnanosti, které zohlednily naše stanoviska. Pracovali jsme také na problematice veřejných služeb, neboť jejich stěžejní úloha v rámci evropského sociálního modelu se během vašeho předsednictví znovu potvrdila. Doufám, že dynamika interinstitucionálního dialogu může pokračovat i nadále jak v činnosti Komise, tak v práci nového předsednictví.

Je ještě další aspekt, na kterém jsme společně ve velké míře pracovali, a to jak zajistit, aby vámi zmíněná správa ekonomických záležitostí mohla stát na svých dvou vlastních nohách, protože pokud otázkou zaměstnanosti pokládá za vyváženou, vede nás tím ke katastrofě. A znepokojuje mě, když vidím, jak Komise v balíčku pro evropský semestr řeší tuto otázku tak, že navrhuje členským státům, aby chtě-nechtě snížily platy nebo zvýšily, prakticky naslepo, důchodový věk a snížily výši důchodů. V takovém duchu nemůže správa ekonomických záležitostí zajistit úspěch evropské otázky, a ten právě naši zaměstnanci a naši občané od nás očekávají.

 
  
MPphoto
 

  Morten Messerschmidt (EFD).(DA) Pane předsedo, chtěl bych říci, že belgické předsednictví bylo skvělým a bezkonkurenčním příkladem, jak Evropská unie funguje. Navzdory tomu, že ta země neměla vládu, sklízí předsednictví nicméně chválu ze všech stran této sněmovny. Možná je to obrázek toho, jak EU vlastně funguje nejlépe – bez volených zástupců a ve skutečnosti úplně bez lidí. V každém případě právě během belgického předsednictví byl spáchán dosud největší podvod a největší zrada na evropských občanech od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, a sice zavedení nového trvalého krizového mechanismu.

Když jsme museli přesvědčovat evropské občany, aby přijali Lisabonskou smlouvu, což znamenalo převedení nebývalého množství pravomocí cizincům v Bruselu, dostalo se nám slibu, že přinejmenším jedna věc nemůže nastat, a sice ta, že nikdy nebudeme vzájemně odpovědni za své dluhy. Právě za belgického předsednictví byl tento slib porušen. Nyní máme, s účinností od roku 2013, ustanovený akt v tom smyslu, že máme nést stále větší vzájemnou odpovědnost za své dluhy. To je dědictví belgického předsednictví, a to je politováníhodné.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Belet (PPE).(NL) Pane předsedo, pane Leterme, paní Győriová, vy i vaše diplomatická služba jste dokázali, že můžeme dosáhnout úspěchu i za velmi složité hospodářské situace a že se můžeme s touto situací vypořádat způsobem, který Evropu posiluje. To je velmi důležité. Samozřejmě, že si taková věc vyžaduje kompromisy, nelehké kompromisy, kterými se vždy vystavujeme kritice. Domnívám se však, že za této situace platí více než kdy dříve zlaté pravidlo „dokonalé je nepřítelem dobrého“. Takový kompromis je vždy ospravedlnitelný, pokud vám umožňuje dosáhnout pokroku, a pokud napomáhá prosperitě a blahobytu našich občanů.

Pane Leterme, jelikož mám pouze jednu minutu, vyjádřím se jen stručně k příštímu belgickému předsednictví, které bude tuto funkci případně zastávat v roce 2025 nebo tak nějak. Tou dobou Vám pravděpodobně bude 65 let a já budu ještě o rok starší. Předpokládám, že Evropa v té době stále ještě bude silným hráčem na světové scéně, ale aby tomu tak bylo, musíme skutečně udržet tempo uplynulého půl roku. V každém případě vám přeju hodně úspěchů, zde i v Bruselu.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, belgičtí kolegové a kolegyně, blahopřeji! Smekám před vámi! Jako Maďar budu velmi rád, pokud maďarské předsednictví bude stejně úspěšné.

(HU) Nyní bych rád pokračoval maďarsky. Za belgického předsednictví se podařilo zabránit prohloubení krize eurozóny. V rekordním čase byl sestaven irský záchranný balíček. Byl vypracován systém koordinace nové hospodářské politiky a na maďarské předsednictví nyní čeká přijetí šesti právních předpisů upravujících správu ekonomických záležitostí. Byl zřízen finanční dohled a činnost zahájila Evropská služba pro vnější činnost a také Evropská občanská iniciativa. Mohu jen vyjádřit svůj nejvyšší obdiv nad průběhem praktického provádění Lisabonské smlouvy, i když před námi zůstává ještě nespočet otevřených otázek.

(FR) Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – Ještě jednou blahopřeji svým belgickým kolegům a kolegyním. Doufám, že během maďarského předsednictví dosáhneme také tolika úspěchů.

 
  
MPphoto
 

  Petru Constantin Luhan (PPE).(RO) Pane předsedo, i když panovaly obavy, že by vývoj v belgické domácí politice mohl ovlivnit výkon rotujícího předsednictví, jsem rád, že Belgie pragmatickým a účinným řízením evropské agendy dokázala, že se předpovědi mýlily. Klíčová agenda belgického předsednictví skutečně nabídla řadu evropských témat v pravém slova smyslu, např. spuštění Evropské služby pro vnější činnost, hospodářský růst a fiskální konsolidaci, přijetí regulace Evropské občanské iniciativy a zahájení strategie Evropa 2020.

Co se týče zájmů Rumunska, belgické předsednictví přijalo spravedlivý a vyvážený přístup. Ve dvou pro Rumunsko citlivých dokumentech zvolilo belgické předsednictví možnosti, které nejlépe odrážely postoj zastávaný Rumunskem, a to diskusi o romské problematice z hlediska sociálního začlenění a postup předání návrhu rozhodnutí o přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru Evropskému parlamentu.

 
  
MPphoto
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D). (SK) Pane předsedo, v první řadě bych chtěla zdůraznit, že Belgie převzala rotující předsednictví v situaci, která byla těžká nejen na domácí politické scéně, ale samozřejmě i v celém světě.

A proto jí není možné přičítat všechny případné neúspěchy Unie. Naopak, dovolím si tvrdit, že úlohu prostředníka v trojstranných rozhovorech mezi Komisí, Radou a Parlamentem se Belgii dařilo zvládat skvěle.

Pod belgickým kormidlem se podařilo dosáhnout pokroku ve významné oblasti dohledu nad bankovním odvětvím a jeho regulace – alespoň částečně. V říjnu se podařilo uzavřít jednání o regulaci zajišťovacích fondů, podílových firem a ratingových agentur.

Dokázala bych si představit i ambicióznější opatření právě v této oblasti, ale myslím si, že Belgii se podařilo zkoordinovat alespoň ty věci, které se daly, a dosáhnout alespoň nějakého pokroku

Mimořádně důležitá byla také oblast mezinárodních vztahů. Unii se podařilo vytvořit svou diplomatickou službu a rovněž zde se Belgie projevila jako šikovný prostředník.

Takže na závěr mi dovolte poblahopřát Belgii a poděkovat za její předsednictví a vyjádřit i určitou naději, že příklad z vašeho předsednictví si vezme i Maďarsko.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedo, mohla bych zde vznést širší téma? O Vánocích bývalý vůdce Irska a někdejší předseda Rady John Bruton prohlásil, že vzhledem k rozsahu krize, které Evropa čelí, je Evropská rada se svým charakterem instituce na zkrácený úvazek pro daný účel skutečně nevhodná. Navrhoval, aby čas věnovaný těmto závažným tématům byl poněkud delší, než je doba, kterou vedoucí představitelé stráví letem do Bruselu.

Říká, že čelíme finanční krizi – krizi sociálního státu ve stárnoucí společnosti, krizi globalizace národních států a možná i krizi účinnosti evropské demokracie. Říká, že vedoucí představitelé musí spolu jednat, dokud nedosáhnou plné vzájemné shody ve všem, co je nutno udělat, a to v plném rozsahu, nejen zčásti. Jen něco takového poskytne trhům trvalou důvěru. Chtěl bych požádat občany, aby o tom diskutovali, protože John Bruton má možná pravdu.

 
  
MPphoto
 

  Oreste Rossi (EFD).(IT) Pane předsedo, dámy a pánové, váš projev, pane Leterme, obsahoval některé důležité citace, je škoda, že ve skutečnosti budete připomínán hlavně jako ministerský předseda země, která 219 dní po volbách nebyla schopná sestavit vládu.

Víte, měl jsem o vás špatné mínění – i když to se bezesporu během doby změnilo –, protože v den vašeho uvedení do úřadu jsem se vás zeptal, ve vaší zvláštní funkci úřadujícího předsedy, jaká opatření budou přijata v reakci na činy spáchané proti katolické církvi ve vaší zemi, jak bude reagováno na vyšetřování, které bylo prohlášeno za neplatné, což jsem považoval za velmi závažné a což následně odsoudili i samotní soudci.

Neodpověděl jste mi. Nelíbilo se mi to, protože si myslím, že předseda by měl být zástupcem všech. Když je mu položena otázka, předseda by se měl pokusit na ni nějak odpovědět a nebát se říci „jsem pro“ nebo „jsem proti“ a vysvětlit proč. To jste neudělal.

Dnes mohu říci, že vy a vaše předsednictví jste odvedli dobrou práci. Možná kdybyste byl trochu více na naší „úrovni“ od začátku, náš vztah by mohl být lepší.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedo, Belgie převzala předsednictví v Radě rozhodně ve velmi obtížném přechodném období, neboť jednak hospodářská krize ještě neskončila, a jednak Lisabonská smlouva nebyla samozřejmě ještě plně provedena, i když zároveň se ukázalo, že pro daný účel se hodí jen v omezené míře.

V celé rozpravě o záchranném balíčku pro euro je však jeden významný aspekt, na který nesmíme zapomínat, a to, že jak záchranný balíček pro země eurozóny, tak půjčky Řecku jsou v rozporu s Lisabonskou smlouvou. Obě opatření tak postrádají potřebný právní základ. To znamená, že jde o jasný případ, kdy EU překračuje své pravomoci, což v konečném důsledku vyvolává nutnost řádného legislativního procesu s možností pozměňovacích návrhů ke Smlouvě.

Po dalších kandidátech na záchranný balíček – jako je Irsko a Portugalsko – je pro eurozónu problémovým dítětem rovněž Španělsko. Na druhé straně se čistí přispěvatelé, jako je Německo a Rakousko, postupně stávají dojnými kravami Evropské unie, které poskytují peněžní hotovost. Je zřejmé, že tímto způsobem to nemůže dál pokračovat. Belgie nebyla prakticky schopna zvládnout ani jeden z těchto dvou – připouštím, že těžkých – úkolů, tedy překonat hospodářskou krizi a provést Lisabonskou smlouvu.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE).(PL) Pane předsedo, zaznělo zde mnoho chvály na belgické předsednictví, zejména na jeho schopnosti vyjednávat a zachovat klid v těžkém období krize, na summitu skupiny zemí G20, na konferenci v Cankúnu a v debatě o rozpočtu. Hlavní otázkou bylo obnovení stability finančních trhů a také hospodářská stabilita, ale je třeba říci, že se naplno projevil nespoutaný národní egoismus, zejména v otázce rozpočtu. K účinnému vyjednávání lze Belgičanům blahopřát, ale konec konců to bylo už dvanácté předsednictví Belgie. Ministerský předseda Leterme řekl, že program předsednictví byl programem Rady a Komise a nebylo cílem prosadit nějakou národní prioritu. Nicméně musíme umožnit budoucím předsednictvím, aby si sama zvolila své vlastní priority. Zdá se mi, že to je podstatou a duchem integrace, o které mluvil ministerský předseda Leterme. Co mě znepokojuje při přijímání rozpočtu pro rok 2011, je krize, zejména její souvislosti a předpověď, že v budoucnu nebude snadné vyjednat nový finanční výhled.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE).(ES) Pane předsedo, je tu přinejmenším jedna oblast, která je důležitá pro Evropu a pro region, do kterého patřím – a to Euskadi, neboli Baskicko –, kde jste neudělali naprosto nic.

Lisabonská smlouva dává Parlamentu pravomoci týkající se rybolovu. Rada zablokovala některé plány pro lov ančoviček. Na začátku vašeho předsednictví jsem osobně vyjádřil názor, že jsem ochoten pokračovat v jednáních, aby se důležité plány opět rozběhly, a vy jste v této věci nevynaložili sebemenší úsilí. Nemohu vám proto blahopřát, protože Rada v podstatě neuznává pravomoci, které této sněmovně dává Lisabonská smlouva.

Domnívám se, že jste propásli příležitost vyřešit problém, který se táhne už od španělského předsednictví. Neudělali jste jediný krok, proto doufám, že příští předsednictví bude schopno něco udělat.

Chtěla bych vám také poděkovat za pozornost, kterou jste věnovali mému vystoupení.

 
  
MPphoto
 

  Edite Estrela (S&D).(PT) Pane předsedo, také já bych chtěla blahopřát belgické vládě k úspěchu jejího předsednictví, i přes obtížné podmínky, za kterých probíhalo a o nichž se zde již mluvilo. Kromě toho bych v oblasti, kterou jsem sledovala nejpozorněji, chtěla poblahopřát paní Milquetové a poděkovat jí za její nasazení a odhodlání při přípravě zprávy o směrnici týkající se mateřské dovolené, i přesto, že nedošlo k dohodě s Radou. Doufáme, že maďarské předsednictví bude této věci přikládat náležitý význam. Pan Leterme nám připomněl sen, který kromě myšlenky jednotného trhu sledovali zakladatelé evropského projektu, a pan Barroso zdůraznil význam evropského ducha. Myslím si, že v aktuálních souvislostech jde o dobré věci, jen potřebujeme větší jednotu a solidaritu, máme-li zvládnout výzvy, které jsou před námi.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Pane předsedo, belgické předsednictví, tedy přesněji poslední dvě předsednictví, připadla na období provádění Lisabonské smlouvy a vytváření nového pořádku v Evropské unii. Obě tato předsednictví omezila svůj národní přístup v zájmu prohloubení spolupráce a koordinace v rámci EU. To je dobrá cesta vedoucí k posílení společenství, nikoli národnostního přístupu. Na druhou stranu je třeba přistupovat s opatrností k omezování úlohy národních předsednictví, která si stanovují své priority. Zde musí fungovat specifická rovnováha. Nepochybným úspěchem belgického předsednictví je posílení správy ekonomických záležitostí. Začaly pracovat agentury pro dohled nad finančními institucemi. Velký kus práce se udělal pro přísnější dodržování rozpočtové kázně. Hlavním nástrojem rozvoje se stala činnost zaměřená na strukturální reformy. A konečně byla vyřešena patová situace, která se vytvořila kolem schvalování rozpočtu Evropské unie pro rok 2011. Chceme vám poděkovat.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedo, musím říci, že je velmi povzbuzující slyšet, jak tolik poslanců ze všech stran sněmovny chválí belgické předsednictví, a právem. Bál jsem se, že nastane opak. Myslím, že jedním z důvodů úspěchu belgického předsednictví je to, že vzalo na vědomí realitu Lisabonské smlouvy. Nyní musí dojít k hladkému přechodu z jednoho předsednictví na druhé. Je to jako štafetový závod, čím účinnější je předávka – a čím je nenápadnější –, tím pravděpodobně lépe. Belgičané to udělali výjimečně dobře a dali příklad dalším zemím, jak to dělat v budoucnu.

Chtěl bych jim především poděkovat za jejich práci v otázce rozpočtu a zřízení bankovních a jiných orgánů. Pokud budou tak úspěšné, jak doufáme, pak při zpětném ohlédnutí na tato velmi důležitá rozhodnutí význam belgického předsednictví v příštích letech vzroste.

 
  
MPphoto
 

  Frédéric Daerden (S&D). (FR) Pane předsedo, rád bych se připojil k téměř jednomyslným vzkazům, které dnes dopoledne zazněly. Pane premiére, belgické předsednictví bylo dobré předsednictví, protože posunulo evropský projekt kupředu ve složité vnitrostátní situaci, což mu nezabránilo v řešení výzev, kterým Evropa čelí. Mám na mysli přijetí rozpočtu na rok 2011, jehož některé aspekty zanechávají trpkou příchuť. Vyhnuli jste se však škodlivé institucionální konfrontaci.

Pokud jde o sociální rozměr, od samého počátku čelilo belgické předsednictví nadměrné opatrnosti některých členů Rady. Mám na mysli především myšlenku rámcové směrnice o minimálním příjmu. Navzdory těmto okolnostem lze Belgii přičíst určitý hmatatelný pokrok díky bojovnému duchu vašich i našich ministrů, a tím je zpráva Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele EPSCO před každým zasedáním Evropské rady, kde působí jako nezbytná protiváha Rady pro hospodářské a finanční záležitosti ECOFIN; závěry o sociálních službách obecného zájmu; důchody, zejména konference o důchodech v Lutychu, která zdůraznila nutnost společného řešení otázky přiměřenosti a udržitelnosti důchodů, což cítím za povinnost zdůraznit, a prohlášení Rady EPSCO o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Ještě jednou blahopřeji. Doufejme, že nová předsednictví na tento pokrok naváží.

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell (PPE). – Pane předsedo, pokud jde o nový pořádek, chtěl bych vás požádat, abyste prověřil, kdo může dostat slovo při postupu zvednutím ruky, a kdo nikoli. Zdá se mi, že převádění z jednoho dílčího zasedání do druhého není spravedlivé. Chtěl bych vás o to požádat, protože někteří z nás, kdo mají další povinnosti, nemohou den co den zasedat ve sněmovně, zatímco jiní tu možnost mají.

Domnívám se, že poslanci musí mít stejnou příležitost zasáhnout do rozpravy. Velmi se omlouvám za zdržení sněmovny, ale žádám vás, abyste toto prověření provedl.

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Pane Mitchelli, chci pouze podotknout, že mám k dispozici seznam a vy si ten seznam můžete zkontrolovat. Téměř 20 lidí na seznamu má možnost hovořit. Pokud chcete, můžete za mnou přijít do kanceláře, seznam vám ukážu a můžeme si to vyjasnit.

 
  
MPphoto
 

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedo, dnes dopoledne ve sněmovně zaznělo mnoho slov chvály a kladného hodnocení. Jménem Komise bych chtěl říci, že to je velmi zasloužené. Belgické předsednictví se svým evropským duchem jasně prokázalo ohromující účinnost a velmi kooperativní přístup. Když se belgické předsednictví chopilo nějakého tématu, všichni jsme věděli, že bude sledovat evropský cíl – a pouze evropský cíl – a že tak bude činit v duchu loajální spolupráce mezi orgány. Velmi dobrá spolupráce belgického předsednictví s Evropským parlamentem a velmi úzké kontakty s Komisí vyústily v jednoznačně velmi působivý seznam úspěchů.

Dnes můžeme říci, že Lisabonská smlouva je už plně funkční. Podařilo se nám dát našim občanům nový hlas prostřednictvím Evropské občanské iniciativy a podařilo se nám dosáhnout dohody o transparentnějších a účinnějších pravidlech pro projednávání ve výborech. Pracoval jsem na obou těchto otázkách se státním tajemníkem pro evropské záležitosti Olivierem Chastelem a musím říci, že mě vždy ohromoval svým duchem spolupráce a vysokou profesionalitou.

Pro uzavření rozpravy o rozpočtu pro rok 2011 a pro zahájení nové správy ekonomických záležitostí v Evropě bylo zapotřebí klidného a konstruktivního přístupu. Dokonce i ve složitých, vleklých diskusích o otázkách, jako je rozvod, finanční dohled a dokonce i patenty, se belgickému předsednictví podařilo dosáhnout zřetelného pokroku.

Je zcela jasné, že musíme navázat na pozitivního ducha a účinnost belgického předsednictví. Samozřejmě, že hospodářství zotavující se z krize a fiskální konsolidace zůstávají pro nás všechny hlavními prioritami. Minulý týden jsme obdrželi dobrou zprávu o úspěšném prodeji portugalských, španělských a italských dluhopisů a byli jsme svědky snížení rozpětí pro Belgii a jiné země. Ale je rovněž zcela jasné, že musíme dál prosazovat strukturální reformy a pracovat ještě usilovněji. Pokud nechceme mít oživení bez vzniku nových pracovních příležitostí, musíme prozkoumat možnosti, jak reformovat pravidla našeho trhu práce a odstranit překážky vyšší zaměstnanosti v Evropě. Současně musíme chránit zranitelné členy naší společnosti a snižovat chudobu. To je jediný způsob, jak můžeme v Evropě rozvíjet naše sociálně tržní hospodářství.

Hodně bude záležet na tom, jak začneme evropský semestr a do jaké míry budeme společně schopni klást si náročné cíle v našich národních programech reforem, v našem konsolidačním úsilí a při provádění strategie EU 2020. Belgické předsednictví významně přispělo k zahájení tohoto nového procesu správy ekonomických záležitostí a nyní musíme navázat na skvělou práci, kterou začalo.

Pane premiére, pane státní tajemníku pro evropské záležitosti, chtěl bych vám velmi poděkovat za vaši prvotřídní práci. Chtěl bych také poděkovat všem vašim diplomatům za vytvoření pozitivní atmosféry, v níž může příští předsednictví dál pokračovat v práci, kterou jste tak úspěšně před šesti měsíci začali.

 
  
MPphoto
 

  Yves Leterme, úřadující předseda Rady.(FR) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, toto jsou moje závěrečná slova jménem belgického předsednictví, takže budu stručný. Jsem velmi rád, že zde vidím tolik přítomných, ale vím, že to souvisí s dalšími body vašeho programu.

(NL) Dámy a pánové, chci samozřejmě poděkovat vám všem, kdo jste poskytli velmi konstruktivní zpětnou vazbu, což bude neocenitelným přínosem ve vaší i naší práci v budoucnu. Dovolte mi, abych v první řadě prohlásil, že s ohledem na velmi pozitivní hodnocení našeho předsednictví ze strany Evropského parlamentu se snažím pevně dodržovat zásadu zachovat klid při negativním hodnocení a být velmi zdrženlivý při kladném ohlasu, dokonce i tehdy, když se chvála ukáže jako přehnaná.

Na závěr bych chtěl zdůraznit tři prvky. Za prvé – a to nepochybně překračuje pravomoci našeho belgického předsednictví – považuji za opravdu důležité, abychom při provádění Lisabonské smlouvy zaváděli osvědčené postupy. Pro každý národní stát, který na sebe bere půlroční rotující předsednictví Evropské unie, by měla být Evropa zvlášť vysoko  na seznamu jeho priorit.

Za druhé, účelem řízení rotujícího předsednictví je působit snad nejen jako prostředník, ale také jako hnací síla, jak někdo z vás řekl, aby naše orgány mohly konat svou práci. Všichni jsme sváděli tuhý boj o ratifikaci Lisabonské smlouvy. Bylo by samozřejmě absurdní, kdybychom řídili rotujících předsednictví takovým způsobem, že by nedostálo duchu a liteře Lisabonské smlouvy. Navíc si myslím, že je to jediný způsob, jak bude rotující předsednictví dávat smysl i v budoucnu a jak mohou přežít případné budoucí pozměňovací návrhy ke Smlouvě či nové dohody. Za třetí, ne všechno je dokonalé a někteří poslanci správně poukázali na určité nedostatky. Chtěl bych především znovu zdůraznit, že Evropa by si měla klást v oblasti sociální politiky vyšší cíle.

úřadující předseda Rady. (FR) To, co bylo řečeno, je skutečně pravda. Na úrovni sociální politiky musí být Unie v budoucnu náročnější, ale nicméně jsem přesvědčen, že Belgie sehrála svou roli. Belgické předsednictví posílilo úlohu politik zaměstnanosti ve strategii Evropa 2020, zajistilo těmto politikám prostor v nové správě ekonomických záležitostí Evropy a domnívám se, že také položilo základy pro sociální rozměr strategie Evropa 2020, a nejde jen o boj proti chudobě, ale také o sociální soudržnost. V reakci na některé projevy mi připadá, že jsme nicméně otázku služeb obecného zájmu do evropské agendy zahrnuli. Platí však, že musíme dělat více a pokročit kupředu, zejména na legislativní úrovni.

Jak jsem již řekl dříve, naše předsednictví není dokonalé a domnívám se, jak správně podotkl pan Tavares, že v oblasti uprchlické politiky můžeme dělat více, než dnes děláme.

(NL) Na závěr učiním dvě poslední poznámky, neboť na pořadu jednání zbývají ještě další body. Chtěl bych se důrazně obrátit na belgické poslance Evropského parlamentu obecně, ale obzvlášť na některé z nich, zejména na dva ze svých předchůdců.

Jménem belgické vlády bych chtěl říci, že úsilí, které jsme vynaložili během belgického předsednictví, považujeme za jakousi poctu vaší práci zde. Udělali jsme všechno, co jsme mohli, dámy a pánové, abychom Lisabonskou smlouvu uplatňovali správným způsobem, což je rovněž určitý hold iniciativám vzniklým v době od jedenáctého předsednictví, které dohlíželo na vznik Laekenské smlouvy, a později, v rámci důležitých zpravodajství, s cílem vnést do Lisabonské smlouvy ducha Laekenu.

Bylo správně poukázáno na to, že rotující předsednictví v první řadě závisí na odhodlání a výkonu velkého počtu lidí kolem politiků, kteří musí převzít odpovědnost a stát v první linii. Mluvím o poradcích, diplomatech, o velkém počtu lidí, kteří jsou nakonec těmi, kdo dělají tu nejdůležitější práci.

Chtěl bych říci panu Staesovi, že zatímco cena Zlaté kopačky, která bude udělena zítra v Belgii, vždy připadla lidem, jako je Lukaku a Boussoufa, tak pokud by byla udělována belgickému předsednictví, mohla by Zlatou kopačku docela dobře obdržet jeho diplomatická služba, někteří z těch pracovníků, kteří sedí zde za mnou.

Na závěr mi dovolte, abych řekl několik slov panu Tabajdimu, a pokusím se použít svou nejlepší maďarštinu:

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Pane předsedo, díky vám jsme v uplynulém půlroce vypracovali nové způsoby spolupráce na různých úrovních mezi dvěma zákonodárnými sbory Evropské unie, a to mezi Radou a Evropským parlamentem. Vaše předsednictví bylo velkým úspěchem. Všechno nejlepší vaší zemi a všechno nejlepší vám osobně.

(Potlesk)

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Dnem 31. prosince 2010 skončilo poněkud nudné předsednictví, které někteří označovali jako nevýrazné a slabé. To bylo všechno, co jsme mohli čekat od belgické vlády, která ve skutečnosti už osm měsíců neexistovala. Belgická politika selhala při stanovení politického plánu pro vlastní zemi, která je obětí dosud nevídané institucionální krize. Nechápu, jak vůbec mohlo vést tak složitý útvar, jako je Evropská unie – dnes sama velmi křehká a nestabilní – s předvídavostí a vizí do budoucna. Belgické předsednictví mělo zavést Evropu na cestu k zotavení z hospodářské a finanční krize. Jenomže se znovu ocitáme v situaci, kdy řešíme spekulace, které ohrožují samotnou existenci jednotné měny, a to i dnes. Právě belgické předsednictví stálo za významným urychlením při dalším rozšíření hranic EU. Jak jsme viděli v posledních letech, přistoupení hospodářsky slabých zemí zkomplikovalo činnost evropských orgánů a oslabilo celou Evropu, která je nyní méně schopná než dříve vyrovnat se s domácími problémy nových členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Belgie zastávala předsednictví Evropské unie v uplynulých šesti měsících a zdá se, že si toho sotva kdo povšiml. Země byla zaměstnaná – a co víc, neúspěšně – hlavně sestavováním nové vlády a zároveň zemi v oblasti přijímání politických rozhodnutí zcela politicky ochromily spory mezi Vlámy a Valony. Nebylo proto divu, že politický establishment EU měl snadnou cestu ke své touze prosadit v Evropské unii centralizaci. Krize eura byla použita jako záminka k vytvoření plánů pro evropskou správu ekonomických záležitostí. A tzv. „trvalý záchranný balíček“ pro euro není ničím jiným než útokem na čisté přispěvatele, kteří v budoucnu budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. Belgie by měla být vlastně považována za odstrašující příklad toho, co se může stát, když národy s rozdílnou ekonomickou výkonností jsou připoutány k sobě. Belgie, kde rozdíly mezi Vlámy a Valony jsou zjevně nesmiřitelné a kde spolkový aparát představuje přerozdělovací mechanismus od Vlámů k Valonům, ukazuje, k čemu může v Evropské unii a v eurozóně dojít, pokud dál půjdou stávajícím scestným směrem.

 
  
MPphoto
 
 

  Sławomir Witold Nitras (PPE), písemně. (PL) Shrneme-li belgické předsednictví, měli bychom v první řadě ocenit jeho velmi aktivní úlohu při vytváření evropského systému stability. Všichni, kteří celý proces sledovali, vědí, že šlo o obtížnou operaci a že probíhala pod časovým tlakem. Z tohoto důvodu vyjadřuji srdečně blahopřání všem, kdo se na uskutečnění tohoto projektu podíleli. V tomto směru belgické předsednictví zanechává maďarskému předsednictví dobře odvedenou práci. Je třeba také zdůraznit, že Belgičané vytyčili budoucím předsednictvím cestu v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. Chtěl bych vyjádřit naději, že budoucí předsednictví, včetně toho polského, se budou snažit stanovit si ve větší míře své vlastní jasné priority, ale zároveň je zasazovat do kontextu našich společných evropských cílů. Tento způsob práce umožňuje ve větším rozsahu plánování a provádění politik evropských orgánů.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně.(PL) Na začátku bych chtěl poblahopřát belgickému předsednictví, které během uplynulého půlroku při vedení Evropské rady projevilo znamenité schopnosti. Úspěch belgického týmu ještě podtrhují okolnosti, za kterých země předsednictví přebírala. Za prvé toto bylo první předsednictví, které fungovalo podle pravidel zavedených Lisabonskou smlouvou, a za druhé Evropská unie a její jednotlivé členské státy se nacházely v mimořádně obtížné finanční situaci. Kromě toho Belgie musela v průběhu svého předsednictví řešit své vnitřní problémy. I přes velmi složité a náročné období dokázalo toto předsednictví fungovat efektivně a všechny své kroky provádělo v pravém evropském stylu. Ponechalo své domácí problémy a záležitosti stranou a soustředilo se na postup v duchu cílů Evropského parlamentu, Evropské komise a Evropské rady a na podporu těchto orgánů. Předsednictví převzalo úlohu prostředníka. Pokud jde o dosažené priority předsednictví, uznání zasluhují opatření zaměřená na boj s hospodářskou krizí. Mám zde na mysli především práce na přípravě příštího víceletého finančního rámce. Dalším významným úspěchem belgického předsednictví je Eurovignette. Závěrem bych chtěl říci, že z belgického předsednictví si mohou vzít užitečné ponaučení i další země, které budou předsednictví v Evropské radě zastávat. Stejný úspěch bych chtěl popřát také předsednictví maďarskému a rovněž polskému, které začne v polovině roku 2011.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. (PL) Chtěl bych vyjádřit poděkování belgickému předsednictví, které právě končí a které může být vzorem pro předsednické země Evropské rady v budoucnu. Toto téma je mi zvlášť blízké vzhledem k nadcházejícímu polskému předsednictví, které půjde, jak doufám, všemi cestami tak úspěšně vytyčenými za belgického předsednictví. Nestává se tak často, aby předsednická země stavěla opatření Společenství nad domácí zájmy. Podle mého názoru klíčem k úspěchu předsednictví, o kterém hovoříme, bylo jeho důsledné provádění ustanovení Lisabonské smlouvy, zejména na úrovni Evropské rady, která se stala plnoprávným orgánem se stálým předsedou, a na úrovni Rady pro zahraniční věci, v jejímž čele v současnosti stojí vysoká představitelka. Ukázalo se také, že nemalý význam má i boj s hospodářskou krizí, a systematickou kontrolou a zkrocením finančního sektoru se časem může napravit i jeho pošramocená pověst. To je zvlášť důležité v době, kdy je tak velký tlak na rozšíření eurozóny. Abych to shrnul, upřímně doufám, že cesta vyznačená během belgického předsednictví bude sloužit jako měřítko kvality pro budoucí předsednické země. Ať je vždy naší prioritou prospěch Společenství. Děkuji vám.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: ALEJO VIDAL-QUADRAS
Místopředseda

 

7. Hlasování
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Nyní přistoupíme k hlasování.

(Výsledky a další informace o hlasování: viz zápis z jednání)

 

7.1. Fúze akciových společností (kodifikované znění) (A7-0363/2010, Jiří Maštálka) (hlasování)

7.2. Protokol k evropsko-středomořské dohodě mezi ES a Jordánskem, s ohledem na přistoupení Bulharska a Rumunska k EU (A7-0373/2010, Gabriele Albertini) (hlasování)

7.3. Dohoda mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o leteckých službách (A7-0361/2010, Dieter-Lebrecht Koch) (hlasování)
  

Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Dieter-Lebrecht Koch (PPE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, přijetím mé zprávy potvrzujeme souhlas se sbližováním právních předpisů v rámci 47 stávajících dvoustranných dohod o leteckých službách uzavřených mezi jednotlivými členskými státy EU a jednotlivými zeměmi Západoafrické hospodářské a měnové unie. Tím zajišťujeme použití platných právních předpisů EU, bráníme diskriminaci a překážkám v přístup na trh a snižujeme byrokracii. Hlasujte prosím „Ano“!

 

7.4. Harmonizované podmínky pro uvádění ststavebních výrobků na trh (A7-0343/2010, Catherine Stihler) (hlasování)

7.5. Provádění evropského konsenzu o humanitární pomoci (A7-0375/2010, Michèle Striffler) (hlasování)

7.6. Zemědělství jako strategické odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin (A7-0376/2010, Daciana Octavia Sârbu) (hlasování)
MPphoto
 

  Předsedající. – Tím je hlasování ukončeno.

 

8. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Nyní přejdeme k vysvětlení hlasování.

 
  
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Doporučení pro druhé čtení: Catherine Stihler (A7-0343/2010)

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Pane předsedající, stavební průmysl představuje velmi důležité odvětví v hospodářství každé země. Ve snaze o hospodářský růst a zvýšení životní úrovně není možné tak zásadní součást trhu pominout. Každý si je vědom, jaký význam pro bezpečnost a pohodlí má správně postavená či zmodernizovaná stavba. Zároveň se snažíme snížit náklady na bytovou výstavbu a průmyslová a veřejně prospěšná zařízení. Tato zpráva má za cíl odstranit překážky na trhu, umožnit efektivní prodej stavebních materiálů a zajistit v tomto odvětví konkurenční ceny. Z této iniciativy bude mít užitek celá Evropa. Také plně podporuji návrhy autorky týkající se bezpečnosti zaměstnanců v průmyslu.

 
  
MPphoto
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, s ohledem na zprávu paní Stihlerové je jasné, jak důležitou úlohu hraje v Evropě odvětví stavebnictví. Problémy, které se dotýkají 12 milionů občanů přímo zaměstnaných v tomto odvětví, jsme prostě museli řešit.

Zpráva paní Stihlerové je cenným nástrojem k odstranění vnitrostátních administrativních a technických překážek, které brání uvádění stavebních výrobků na trh v rámci Evropské unie, a k dalšímu budování jednotného trhu v tomto odvětví.

Podporuji uznávání malých a středních podniků ve stavebnictví a rovněž podporuji zvláštní pozornost věnovanou problému recyklace stavebních výrobků, což je otázka klíčového významu v boji proti změně klimatu. Chtěl bych však využít příležitosti a upozornit na problematiku zdraví a bezpečnosti zaměstnanců pracujících v odvětví stavebnictví. Obecné směry, které zpravodajka k této věci uvedla, jsou užitečné, ale nikoli dostatečné.

Je naší povinností, abychom o těchto návrzích v brzké době dále diskutovali a rozvíjeli je, a zajistili tak zaměstnancům pracujícím v odvětví stavebnictví vysoký stupeň ochrany. Tragická úmrtí na pracovišti jsou problémem, který se týká celé Evropy. Doufám, že svou činností jim budeme schopni zabránit.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat paní Stihlerové za tuto skvělou zprávu. Je velmi důležité, aby se pozornost zaměřila na harmonizaci uvádění stavebních výrobků na trh, protože v budoucnu budeme potřebovat lepší a kvalitnější stavby.

Musíme si uvědomit, že i když se jedná o vysoce konkurenceschopné odvětví, to nejdůležitější není samotné soutěžení, nýbrž konečný výsledek. Je důležité, aby stavby, které se v Evropě staví, byly pro své uživatele bezpečné a aby byly bezpečné také pro stavbaře a jiné zaměstnance podílející se na průběhu stavby.

Je velmi důležité, abychom měli harmonizaci i v oblasti uvádění stavebních výrobků na trh, a mohli si tak předávat osvědčené postupy. Je pravda, že v současné době se v mnoha zemích Evropy stále ještě používají materiály, které jsou pro obyvatele zdravotně závadné. V mnoha členských státech Evropské unie máme například obrovský problém s plísní, a proto je důležité používat osvědčené postupy a inovace a snažit se, aby na trh byly uváděny takové stavební výrobky, které jsou z hlediska jejich uživatelů zdravotně nezávadné a mají vyhovující kvalitu.

Chci proto poděkovat paní Stihlerové za tuto vynikající zprávu. Evropa potřebuje dobré stavební výrobky a takový systém uvádění na trh, který výslovně zohledňuje bezpečnostní předpisy.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, minulý týden přijel do Londýna francouzský premiér a prohlásil, že se musíme zapojit do projektu na pomoc euru. Ponechme na chvíli stranou otázku, zda bychom měli být opět zataženi do problému někoho jiného, a soustřeďme se raději na základní nelogičnost. On říká, že „evropská integrace nefunguje, a proto jen více evropské integrace!“ Jsem si jist, že v jeho výroku shledáváte rozpor. „Moje loďka se neustále převrací, dejte mi proto zaoceánský parník“. „Moje motokára havarovala, posaďte mě proto laskavě za volant kamionu“. Zdá se, že odpovědí na jakýkoli problém je vždy těsnější evropská integrace.

EU je řešením při zkoumání problému, ale nepochybně se blíží den, kdy už se nebudeme moci vnucovat na trzích a do veřejného mínění. Kouzlo se láme a šamanská zaklínadla ztrácejí na síle.

 
  
  

Zpráva: Michèle Striffler (A7-0375/2010)

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropská unie je největším světovým poskytovatelem humanitární pomoci, když uvážíte, že její příspěvek představuje více než 40 % veškeré mezinárodní humanitární pomoci. Svou humanitární politikou Unie prakticky projevila své odhodlání podporovat obyvatele ve třetích zemích, kteří potřebují pomoc a ocitli se v mimořádně zranitelném postavení.

Evropský konsenzus o humanitární pomoci, který byl dne 18. prosince podepsán předsedou Rady Evropské unie, předsedou Evropského parlamentu a předsedou Evropské komise, představuje významný krok vpřed. Zde musím zdůraznit, že závazky vyplývající z tohoto konsenzu se týkají členských států i Evropské komise.

V posledních letech jsme svědky toho, jak se do řešení humanitárních krizí stále více zapojují nehumanitární organizace. Je velmi důležité, aby se politické orgány a vojenské a humanitární organizace působící ve stejném prostředí vzájemně lépe poznaly, navázaly spolu dialog a zároveň bez výjimky respektovaly své příslušné úlohy a pravomoci. Je zřejmé, že případné použití prostředků civilní ochrany musí být v souladu s mezinárodními směrnicemi, tak jak je stanoveno v Evropském konsenzu.

 
  
MPphoto
 

  Antonello Antinoro (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že dnes přijatá zpráva – za kterou děkuji a blahopřeji zpravodajce paní Strifflerové – je dokumentem, který přispěje k účinnější a důslednější humanitární pomoci.

Evropský parlament dnes vyzývá Evropskou unii, aby se usilovně snažila dosáhnout konsenzu zaměřeného na posílení kolektivní reakce na humanitární krize a zejména aby pevně podporovala důsledné dodržování mezinárodního humanitárního práva.

Musíme proto zajistit, aby humanitární pomoc a humanitární pracovníci měli lepší přístup k lidem v nouzi, a protože v současné době těchto lidí přibývá, musíme toho za pomoci Komise a prostřednictvím dvoustranných programů zvládnout udělat více než dosud. I když potřeby jsou obrovské, rozdělování pomoci je stále obtížnější a také riskantní a nebezpečné vzhledem ke stále složitější mezinárodní situaci.

Proto vzhledem k těmto požadavkům tato dohoda podporuje Evropský konsenzus, kde se potvrzuje, že pomoc Evropské unie jednoznačně vychází z humanitárních zásad neutrality, nezávislosti a nestrannosti a obětem krize musí být poskytnuta rychle a účinně na základě zjištěných potřeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, prudký nárůst počtu přírodních katastrof a jejich intenzity a zároveň stoupající výskyt složitých krizí znamená, že jsme konfrontováni se stále závažnějším porušováním mezinárodního humanitárního práva a zmenšujícím se „humanitárním prostorem“.

Nedávné tragédie na Haiti a v Pákistánu znovu ukazují, že nástroje, které má Evropská unie pro řešení přírodních katastrof k dispozici, je třeba posílit. Souhlasím s celkovým zaměřením zprávy, a konkrétně s prohlášením, že Evropská unie musí vytrvale podporovat humanitární zásady. Vnější činnost Evropské unie je zakotvena v Lisabonské smlouvě a měla by odrážet politickou váhu a vliv Unie jako hlavního mezinárodního dárce.

Hlasoval jsem pro zprávu paní Strifflerové, protože souhlasím s tím, že je nutné posílit provádění Evropského konsenzu a příslušného akčního plánu, stejně jako celosvětovou koordinaci a rozložení zátěže s přihlédnutím k regionální odpovědnosti zemí, které jsou schopné významným způsobem přispět k humanitární pomoci.

 
  
  

Zpráva: Daciana Octavia Sârbu (A7-0376/2010)

 
  
MPphoto
 

  Jim Higgins (PPE). – Pane předsedající, s velkou radostí jsem hlasoval pro tuto výjimečnou zprávu, protože tato zpráva potvrzuje, že potravinová bezpečnost je základním lidským právem. Odvětví zemědělství musí uspokojovat potřeby rostoucí populace a zajistit dostatečné množství nezávadných potravin i přes překážky, jako jsou omezené přírodní zdroje, vysoké ceny energie a změna klimatu. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství musí produkce potravin vzrůst minimálně o 70 %, aby byly uspokojeny rostoucí nároky světové populace, která má do roku 2050 podle předpokladů překročit 9 miliard.

Kromě toho na celém světě v důsledku extrémní chudoby chronicky hladoví zhruba 900 milionů lidí, přičemž až 2 miliardy lidí postrádají skutečné dlouhodobé zajištění potravin vzhledem k různé míře chudoby. V Evropě stále ještě žije 16 % občanů pod hranicí chudoby. V podstatě tvrdím, že musíme řešit tuto otázku přímo. Je nutné, aby financování nové společné zemědělské politiky po roce 2013 toto uznávalo, a přinejmenším potřebujeme, aby rozpočet byl udržen alespoň na současné úrovni.

 
  
MPphoto
 

  Jens Rohde (ALDE).(DA) Pane předsedající, Parlament se dnes rozhodl formálně uznat zemědělství jako strategické odvětví v souvislosti s potravinovou bezpečností. To je věc, kterou my ve skupině Aliance liberálů a demokratů pro Evropu uznáváme již mnoho let. Stejně tak uznáváme skutečnost, že zemědělství je strategickým odvětvím, pokud jde o kvalitu potravin, veřejné zdraví a udržitelný hospodářský růst. To však není důvodem pro zavádění programů ovoce a mléko do škol. O nic víc to neodůvodňuje ani dotační programy na podporu trhu s mlékem. Chceme upozornit, že jsme hlasovali proti těmto návrhům a mrzí nás, že byly odhlasovány.

Nicméně toto nesmí zničit celkový obraz a tím je skutečnost, že pro zemědělství musíme zajistit dobré podmínky. Hory másla, jezera vína a školní programy však cestou vpřed nejsou. Příjmy zemědělcům nezajistí žádné zásahy a narušení trhu. Místo toho musíme investovat do výzkumu a umožnit zemědělcům využívat nové technologie pro jiné formy příjmu. Obecně hodnotíme zprávu jako dobrou, a proto jsme pro ni jako pro celek hlasovali.

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, potravinová bezpečnosti je základním lidským právem a je ho dosaženo pouze tehdy, když každý má fyzický, sociální a ekonomický přístup k dostatečné výživě, a to stále.

Nová společná zemědělská politika Evropské unie musí tyto nové požadavky odrážet, a proto je třeba, aby jasně a jednoznačně reagovala na problém potravinové bezpečnosti a na jiné výzvy, především na změnu klimatu, hospodářskou krizi a udržení územní rovnováhy v rámci EU.

Musíme podporovat nejen konkurenceschopnost našich výrobků, ale také tradiční zemědělství, malé farmy, ekologické hospodaření a místní distribuci. Tyto formy zemědělství vždy významně přispívaly a nadále přispívají k zajišťování potravin, protože často představují ten nejúčinnější způsob využití půdy v rozdílných zeměpisných oblastech Unie pomocí metod, které se konkrétně vyvíjely v různých oblastech po dlouhou dobu.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Pane předsedající, naším úkolem jako poslanců Evropského parlamentu je přispět svou činností ke zlepšení života občanů EU. Zajistit jim přístup k nezávadným vysoce kvalitním potravinám by mělo být tou nejvyšší prioritou. Nedostatek potravin a vysoké ceny jsou obvykle doprovázeny sociálními nepokoji a nemůžeme připustit, aby taková situace nastala na našem kontinentu. Vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel, změně klimatu a přírodním katastrofám je potravinová bezpečnost na celém světě ohrožena. Mnoho lidí hladoví již nyní, a máme-li to nějak napravit, je potřebná rozumná a spravedlivá společná zemědělská politika, stejně jako finanční podpora tohoto odvětví. Zemědělství by mělo získat zvláštní postavení, což umožní přijmout zvláštní opatření a uplatnit odpovídající nástroje v případě, že nastane potravinová krize.

 
  
MPphoto
 

  Mario Pirillo (S&D).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, potravinová bezpečnost a jistota zásobování obyvatelstva potravinami zůstávají i nadále hlavní výzvou zemědělství, a to nejen v Evropě, ale na celém světě.

Jsem velmi spokojen s obsahem této zprávy, zejména proto, že uznává potravinovou bezpečnost jako základní lidské právo. Zajištění potravin je cílem, kterého lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se budeme se vší vážností zabývat dvěma důležitými otázkami: kolísáním trhů a cen a ubývajícími potravinovými zdroji. Evropa musí být schopna zasáhnout přijetím společných a účinných opatření, má-li zajistit zásobování potravinami a zabránit výrazné asymetrii, která doposud existuje v oblasti bezpečnostních norem mezi výrobky pocházejícími ze zemí EU a mimo EU.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Pane předsedající, chtěl bych říci, že jsem mě velmi potěšila zpráva o uznání zemědělství jako strategického odvětví pro zajišťování potravin, neboť tím se význam zemědělského hospodaření vrací zpět do centra pozornosti. První závěr, který z toho pro mě vyplývá, je ten, že budeme i nadále potřebovat silnou evropskou společnou zemědělskou politiku. Rád bych také poděkoval zpravodajce.

V jednom bodě jsem však se zprávou nehlasoval, což se týkalo vytvoření evropského programu potravinové pomoci v rámci Evropské unie. Domnívám se, že poskytování pomoci na místě, jinými slovy pomoci, která má zajistit, aby nikdo v Evropské unii netrpěl hlady, musí zůstat v pravomoci členských států, a to jednoduše proto, že tyto problémy je třeba řešit tam, kde vzniknou, tedy v členských státech.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedo, tato zpráva zdůrazňuje nutnost potravinové bezpečnosti pro občany, které zastupujeme. Zdůrazňuje také význam veřejných statků, které zemědělci vytvářejí, často s malým či žádným uznáním. Nicméně tuším, že zde bude problém.

Nedávno jsem vyslechla závažné projevy, které naznačují, že skutečně může dojít k posunu společné zemědělské politiky k politice ekologické. To podle mě nakonec povede k tomu, že začneme mít mylný dojem, že se bez evropských zemědělců můžeme obejít a možná i ten, že potraviny přece můžeme dovážet ze zemí mimo EU.

Tak by tomu ovšem být nemělo. Naše zemědělce je třeba podporovat, aby produkovali potraviny způsobem, který nepoškozuje životní prostředí, a pokud jde o dovoz potravin, světové trhy jsou jednoduše velmi kolísavé – z hlediska ceny i z hlediska plynulosti dodávek.

Je celá řada věcí, které musíme udělat. Musíme mít silný rozpočet pro společnou zemědělskou politiku. Musíme podporovat mladé zemědělce v odvětví, abychom zajistili jeho budoucnost. Musíme mít více výzkumu a inovací, máme-li zajistit účinnější metody produkce, a musíme mít méně byrokracie – a určitě nesvazovat naše zemědělce „zelenou“ byrokracií.

 
  
MPphoto
 

  Giommaria Uggias (ALDE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v posledních týdnech různé parlamentní výbory, které se zabývají problematikou společné zemědělské politiky, zkoumají otázku reformy po roce 2013.

Je jasné, že potravinová bezpečnost je jedním ze základních prvků zemědělské politiky. Tento aspekt je proto třeba posuzovat z hlediska zprávy předkládané dnes k hlasování, ve které je potravinová bezpečnost definována jako základní právo, a jako taková proto musí být chráněna všemožným způsobem.

Tato pozornost je nutná, pane předsedající, kdykoli nastane mimořádná situace, jako v souvislosti s dioxinovým skandálem, kterého jsme právě svědky, kdy bylo zjištěno, že dioxin je přidáván do krmiva pro hospodářská zvířata, ale také, a to především, máme-li zajistit běžný výrobní proces, který respektuje výrobní sektor jako celek, který respektuje práci zemědělců, životní prostředí a uvádění na trh, a který tudíž respektuje spotřebitele.

Tato zpráva je součástí souboru opatření, který sněmovna vypracovala na podporu zemědělství, a mohu proto říci, že jsem spokojen.

 
  
MPphoto
 

  Alajos Mészáros (PPE).(HU) Pane předsedající, světová produkce potravin se v současnosti ve stále větší míře potýká s různými problémy. Jedním z těchto problémů je změna klimatu, která bohužel může vyvolat nepředvídatelný nedostatek potravin, a tedy ohrozit uspokojování rostoucích požadavků světové populace, která podle odhadů vzroste do roku 2050 na více než 9 miliard. Společná zemědělská politika musí reagovat jednoznačně na výzvy, které představuje potravinová bezpečnost, změna klimatu a hospodářská krize. Je třeba podpořit nejen konkurenceschopnost, ale také tradiční zemědělství, malé farmy, ekologické hospodaření a místní hodnoty. V důsledku změn klimatu stále častěji dochází k přírodním katastrofám, což povede k omezeným možnostem využití rozsáhlých ploch zemědělské půdy, takže bude ohrožena potravinová bezpečnost. K tomu, aby bylo výše uvedených cílů dosaženo a v zájmu rozumných cen potravin a spravedlivých příjmů pro zemědělské producenty, musí být rozpočet SZP zachován minimálně na své současné úrovni. Z tohoto důvodu je důležité přistupovat k zemědělství z hlediska potravinové bezpečnosti jako ke strategickému odvětví. Proto jsem i já tuto zprávu podpořil.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Pane předsedo, nejprve bych chtěl říci, že velmi dobré je, že Evropský parlament uznává zemědělství jako strategické odvětví z hlediska potravinové bezpečnosti.

Považujeme za velmi důležité zajistit, aby potraviny, které v Evropské unii produkujeme, byly především bezpečné a neobsahovaly žádné škodliviny. Jsem poněkud znepokojen, že máme sklon věnovat větší pozornost kvantitě než kvalitě. Při důrazu na efektivitu se tyto požadavky na zdravotní nezávadnost nějak vytratily. Když mluvíme o potravinové bezpečnosti, je velmi důležité, aby potraviny, které se dostávají k evropským spotřebitelům, byly nezávadné, kvalitní a výživné.

Zásadní význam má také to, aby si různé členské státy Evropské unie uchovaly své vlastní zemědělské zvyklosti. Máme-li čelit přírodním katastrofám, je důležité, abychom byli zemědělsky soběstační. Tímto způsobem můžeme uplatnit zásadu využívání místních potravin v reakci na problémy, které mohou vyvstat, když udeří katastrofa.

Chci zdůraznit především důležitost těch zásad, které souvisejí s otázkami zdraví. Doufám, že budeme svědky výraznější orientace na místní potraviny. Je důležité, aby všude v Evropě bylo zemědělství plně životaschopné a aby každý členský stát Evropské unie byl schopen provádět zemědělskou činnost. Je to životně důležitý a pevný základ pro budoucnost, což potřebujeme zejména v potravinářském odvětví.

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Tatarella (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, s přesvědčením jsem hlasoval pro tuto důležitou zprávu a chtěl bych zvlášť zdůraznit bod 35 dobře strukturovaného stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnosti potravin, který s přihlédnutím k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) hraje hlavní roli při posuzování rizik v souvislosti s potravinovým řetězcem jako součásti souboru opatření navržených na ochranu zdraví a v zájmu veřejnosti, doufá, že všechny členské státy zřídí příslušný vnitrostátní orgán, který bude s EFSA spolupracovat.

Jak ukazují nedávné vážné události v Německu, ve všech členských státech je nutno zřídit vnitrostátní orgány pro bezpečnost potravin. Je překvapující, že italská vláda po vytvoření agentury změnila svůj názor kvůli rozpočtu. Podle mého názoru by bezpečnost potravin neměla být odsouvána stranou kvůli rozpočtovým omezením.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Jiři Maštálka (A7-0363/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise obsahuje daný návrh kodifikaci stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, souhlasím s jejich přijetím v prvním čtení.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Souhlasila jsem s touto zprávou a s návrhem Evropské komise, protože se domnívám, že je velmi důležité zjednodušit a zpřehlednit právní předpisy Společenství, aby byly pro všechny občany srozumitelnější a přístupnější. Tohoto cíle nelze dosáhnout, pokud četná ustanovení, která byla několikrát pozměněna, často dosti podstatně, zůstanou rozptýlena, a je proto zapotřebí rozsáhlého průzkumu a porovnáváni mnoha různých nástrojů, aby bylo možno určit stávající pravidla. Kodifikace právních předpisů je zvlášť důležitá v oblasti podnikání, které v zájmu hladkého a plynulého volného pohybu osob, zboží a služeb je upraveno velkým množstvím právních předpisů Společenství. Konsolidace právních předpisů týkajících se fúzí akciových společností je vítaným krokem ke zlepšení právních předpisů Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) V Evropě působí velmi mnoho společností, mají mnoho nejrůznějších forem a platí pro ně velmi mnoho pravidel. Od roku 1978 však byl zaveden evropský právní předpis upravující fúze akciových společností v rámci jednoho členského státu. Právní úprava těchto fúzí je důležitá, protože mohou významně ovlivnit zájmy zaměstnanců, akcionářů a věřitelů těchto společností. Mohou je poškodit, například když sloučený podnik je následně zrušen. V této věci, stejně jako v jiných evropských otázkách, potřebujeme přehlednost a právní jistotu. To je cíl, kterého se kodifikací této směrnice snažíme dosáhnout. Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože jsem přesvědčena, že důvěra je silnou hnací silou růstu.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť v návrhu kodifikace třetí směrnice Rady 78/855/EHS ze dne 9. října 1978 o fúzích akciových společností vzala Komise v úvahu redakční a formální změny navržené poradní pracovní skupinou právních služeb, které se ukázaly jako oprávněné. Poradní pracovní skupina například uvádí, že je zvlášť důležité, aby akcionáři fúzujících společností byli přiměřeným způsobem a pokud možno nestranně informováni a aby jejich práva byla dostatečně chráněna. Není však nutné, aby analýzu navrhovaných podmínek prováděl nezávislý odborník. Kromě toho správní a řídicí orgány jednotlivých zúčastněných společností informují valnou hromadu své příslušné společnosti a správní a řídicí orgány ostatních zúčastněných společností o každé věcné změně, k níž došlo mezi dnem přípravy projektu fúze a dnem konání valných hromad, která mají o projektu fúze rozhodnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Maštálky, protože dotyčný návrh pečlivě posoudila poradní pracovní skupina složená ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, kteří ji společně považovali za kodifikaci, což znamená, že se jedná pouze o zjednodušenou verzi stávajícího znění.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Právě včera byla v Itálii předložena studie, která ukázala, že v tuto chvíli krizi nejlépe přestály ty podniky, kterým se podařilo navýšit svá aktiva. Studie provedená uznávanou italskou univerzitou jménem nejaktivnějšího podnikatelského sdružení v zemi především konstatuje, že fúze byly hlavním prostředkem konsolidace. Není náhodou, že hlavní finanční operace včetně fúzí jdou ruku v ruce s restrukturalizací a hledáním účinnosti ve všech odvětvích hospodářství. Je proto povinností evropských orgánů, aby v rámci jednotného trhu stanovily pravidla, která poskytnou záruky všem zúčastněným stranám a umožní eticky odpovědnějším podnikům lépe konkurovat bez právní nejistoty, byrokracie a povinností plynoucích z pouhého nedorozumění. Moderní, liberální a efektivní hospodářství – jaká podle mého názoru ta naše musí být – vyžadují zvláštní právní úpravu fúzí, ale pouze v případě, že stejně jako dnes navrhovaná směrnice bude moderní, nebude narušovat soutěž a bude chránit svobody a práva lidí, kteří by mohli být těmito kroky poškozeni.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Po předložení pozměněného návrhu Parlamentu a Rady přijal na tomto zasedání Evropský parlament návrh předložený Komisí a provedl rozbor navrhovaného legislativního řešení otázky fúzí akciových společností (kodifikované znění). Vzhledem k tomu, že návrh je jednoduše zaměřen na „prostou kodifikaci“ legislativních znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, spolu se zlepšením pracovních metod a přihlédnutím k tomu, že zahrnuje formy navrhované a odůvodněné poradní pracovní skupinou právních služeb, hlasuji pro tento návrh, neboť uznávám, že se odrazí v podstatně lepším fungování akciových společností, a zejména v jejich modernizaci a organizaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise obsahuje daný návrh prostou kodifikaci stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu, a proto by v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti měla být stávající znění kodifikována.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise obsahuje daný návrh prostou kodifikaci současných znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Pokud se po přijetí určitého počtu změn provede kodifikace, je to nepochybně usnadnění a zůstává tak zachována srozumitelnost. Obecně však platí, že je třeba zvážit, zda je takové množství pravidel a nařízení vůbec nutné. V některých oblastech je to přehnané a se zdravým rozumem spotřebitelů se už téměř nepočítá, zatímco v jiných oblastech předpisy zahrnují zálibu měnit názvy potravin. Mají-li být ochráněny zájmy akcionářů a třetích stran, vhodným způsobem jak zajistit dodržování práv na informace je koordinace právních předpisů členských států o fúzích akciových společností. Pro některé změny nemohu hlasovat, a proto jsem hlasoval proti zprávě jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu vzhledem k tomu, že se omezuje výhradně na kodifikaci stávajících znění o fúzích akciových společností. Dne 21. září 2010 poradní pracovní skupina složená ze zástupců právních služeb Parlamentu, Rady a Komise po prozkoumání návrhu kodifikace třetí směrnice 78/855/EHS ze dne 9. října 1978 vycházející z čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o fúzích akciových společností dospěla k jednotnému závěru, že návrh je skutečně prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny v jejich věcném obsahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Při posuzování návrhu legislativního usnesení o fúzích akciových společností jsem bral v úvahu tyto právní akty: návrh Komise určený Evropskému parlamentu a Radě, společný postoj přijatý v prvním čtení dne 17. června 2008, články 294 a 50 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila návrh Evropskému parlamentu, interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů, články 86 a 55 jednacího řádu Evropského parlamentu a nakonec zprávu Výboru pro právní záležitosti.

Na základě toho jsem se rozhodl řídit postojem Parlamentu v prvním čtení, neboť je v souladu s doporučeními poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, a to především s ohledem na skutečnost, že se jedná o prostou kodifikaci stávajících předpisů bez jakýchkoli podstatných změn.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise se pozměněný návrh směrnice o fúzích akciových společností omezuje na kodifikaci stávajících znění, aniž by došlo k jakékoli změně po věcné stránce. Proto jsem pro tuto zprávu hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Poté co jsem vyhledal právní radu, služby uvedly, že s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů, a zejména na bod 4 této dohody se dne 21. září 2010 sešla poradní pracovní skupina složená ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby mimo jiné prozkoumala návrh předložený Komisí.

Na tomto zasedání poradní pracovní skupina po prozkoumání pozměněného návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se kodifikuje třetí směrnice Rady 78/855/EHS ze dne 9. října 1978 vycházející z čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o fúzích akciových společností dospěla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících předpisů bez jakékoli změny věcného obsahu. Vzhledem k uvedeným skutečnostem jsme se rozhodli návrh podpořit.

 
  
  

Doporučení: Gabriele Albertini (A7-0373/010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Souhlasím s podpisem Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii dne l. ledna 2007.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu stejně jako moji kolegové. Kromě formální stránky je důležitá z hlediska globální úlohy sjednocené Evropy v různých regionech, a to nejen její úlohy hospodářské, ale také politické. Oblast Středomoří byla a nadále zůstává regionem strategického zájmu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám přijetí tohoto usnesení. Podporuji uzavření protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Znění legislativního usnesení, o kterém jsme hlasovali, prošlo zjednodušeným postupem stanoveným v článku 46 jednacího řádu. Domnívám se, že to bylo odůvodněné vzhledem k nerozporné povaze dané věci. Evropsko-středomořská dohoda mezi Evropskými společenstvími a Jordánskem musí zahrnovat Bulharsko a Rumunsko, a je tedy důvod, aby navrhovaný protokol platil a dostalo se mu jednomyslné podpory Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Evropsko-středomořská dohoda zakládá přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé a protokol má za cíl aktualizovat dohodu, s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, která byla prozatímně uplatňována od 1. ledna 2007. V tomto legislativním usnesení předkládá Rada Evropskému parlamentu žádost o schválení protokolu. Vzhledem k tomu, že nemám proti tomuto schválení žádné námitky, hlasoval jsem pro.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která je jednoduchým interním nástrojem aktualizujícím stávající dohodu s ohledem na přistoupení Bulharska a Rumunska. Návrh nemá žádný dopad na rozpočet EU a není sporný.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tento protokol pouze uvádí do souladu Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou unií a Jordánskem s tím, co je ve skutečnosti uplatňováno od 1. ledna 2007. Je to naprostý podvod. Nedočkavost u zavedení Evropsko-středomořské zóny volného obchodu do roku 2015 odůvodňuje veškerá porušení demokratických zásad. Tyto zaslepené metody právě prokázaly svá omezení v Tunisku. Budu hlasovat proti tomuto znění.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Hlasoval jsem pro usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, neboť všechny předpoklady byly splněny a jednalo se především o formální akt.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Toto doporučení týkající se návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii si zaslouží můj hlas. Je samozřejmě velmi důležité, abychom usilovali o pevnou, soudržnou a účinnou politiku sousedství. Vzhledem k tomu, že Rada v souladu s podmínkami právně zakotvenými ve smlouvách předložila Evropskému parlamentu žádost o schválení tohoto protokolu, nestojí jeho přijetí nic v cestě.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Evropsko-středomořské dohody stále více nabývají na významu v procesu přidružování k Evropě. V tomto případě mám proto v úmyslu podpořit návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu o uzavření protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, který Parlament již schválil, aby mohl být protokol uzavřen.

Moje podpora je také podepřena řadou aktů, a to návrhem rozhodnutí Rady, návrhem protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, žádostí o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6, druhý pododstavec, písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, článkem 81, čl. 90 odst. 8 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu, a doporučením Výboru pro zahraniční záležitosti.

Vzhledem ke všem těmto skutečnostem podporuji přístup Evropské unie založený na spolupráci.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro uzavření tohoto protokolu, což je plně opodstatněné vzhledem k nutnosti zahrnout Bulharskou republiku a Rumunsko jako smluvní strany do Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé, která byla uzavřena v Bruselu dne 24. listopadu 1997 a vstoupila v platnost dne 1. května 2002.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Vzhledem k návrhu rozhodnutí Rady (06903/2010), vzhledem k návrhu protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii (09373/2008), vzhledem k žádosti o souhlas předložené Radou v souladu s článkem 217 a článkem 218 odst. 6, druhý pododstavec, písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0384/2010), vzhledem k článku 81, čl. 90 odst. 8 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu, vzhledem k doporučením Výboru pro zahraniční záležitosti (A7-0373/2010), se skupina Verts/ALE dohodla na tom, že Evropský parlament by měl vyjádřit svůj souhlas s uzavřením uvedeného protokolu.

 
  
  

Zpráva: Dieter-Lebrecht Koch (A7-0361/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Jedná se o doporučení týkající se uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o některých aspektech leteckých služeb. Hlasovala jsem pro usnesení týkající se návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o některých aspektech leteckých služeb. V současné době má Společenství výlučnou pravomoc v otázce různých aspektů externího letectví. Rada proto zmocnila Komisi k zahájení jednání s třetími zeměmi s cílem nahradit některá ustanovení ve stávajících dvoustranných dohodách dohodami Společenství. Se Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií vyjednala Komise dohodu, která brání diskriminaci mezi leteckými přepravci EU, umožňuje zdanění leteckých pohonných hmot pro provoz na území Evropské unie a uvádí do souladu s právními předpisy Evropské unie zjevně antikonkurenční ustanovení dvoustranných dohod o hospodářské soutěži, tj. závazných obchodních dohod mezi leteckými společnostmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Převedení pravomocí členských států na Evropskou unii opravňuje k nahrazení dvoustranných dohod o leteckých službách novými, jejichž smluvní stranou je Evropská unie.

Usnesení, o kterém se hlasovalo, se týká právě těchto specifických otázek a jeho cílem je harmonizace aktuálně platných nástrojů mezinárodního práva a rovněž jejich přizpůsobení dodatečným požadavkům vyplývajícím z práva Evropské unie. Dané téma je vysoce odborné a zahrnuje nahrazení dříve platných dohod jinými a zároveň neobsahuje nic problematického ani žádné zásadní ideové změny. Skutečnost, že výbor hlasoval jednomyslně pro, tento výklad podporuje. Na plenárním zasedání bylo proto třeba už pouze ratifikovat dosaženou shodu. Hlasoval jsem pro.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Zpráva předložená panem Kochem navrhuje uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o některých aspektech leteckých služeb. Duch Evropské unie ve smlouvách má sjednotit postupy v celé Evropské unii. Proto nemá smysl, jak rozhodl Soudní dvůr Evropských společenství, aby mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie existovaly dvoustranné dohody o leteckých službách. Vítám proto přijetí této dohody, která posílí vazby územní soudržnosti v rámci Evropy a navodí soulad se soutěžním právem EU.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) V souvislosti se situací, s níž se v současné době potýká civilní letectví, se domníváme, že návrh této dohody vzbuzuje vážné pochybnosti o jejím rozsahu a možných důsledcích. V této oblasti, která je z hlediska ochrany národních zájmů z řady důvodů strategická, členské státy až dosud rozhodovaly svrchovaným způsobem o tom, jak by měly být organizovány smlouvy, které mají jasný dopad na letecké společnosti, a jaký by měl být jejich rozsah. Nicméně záměrem je, aby i zde napříště vládl trh. Zejména nemůžeme podceňovat skutečnost, že předpokládané vytvoření rovných podmínek pro různé evropské podniky by mohlo napomoci vzniku monopolu v tomto odvětví – k němuž již dochází – a mohlo by omezit schopnosti členských států bránit své vlajkové letecké společnosti.

Všudypřítomná a nedotknutelná „volná hospodářská soutěž“ je bráněna za každou cenu a opět je pilířem, který tuto iniciativu podepírá. Důsledky pro toto odvětví se podstatně neliší od situace v jiných odvětvích, v těchto případech to nakonec vždy skončí vznikem monopolu. Z uvedených důvodů jsme pro tuto zprávu nehlasovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože Společenství má výlučnou pravomoc, pokud jde o různé aspekty externího letectví, které byly tradičně upravovány dvoustrannými dohodami o leteckých službách mezi členskými státy a třetími zeměmi, a proto musí být některá ustanovení ve stávajících 47 dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie nahrazena dohodami Společenství. Abychom zabránili diskriminaci mezi leteckými dopravci EU, jsou tradiční doložky o určení týkající se leteckých dopravců členských států, které jsou smluvní stranou dvoustranné dohody, nahrazeny doložkou o určení zahrnující všechny dopravce EU. Ačkoliv tradiční dvoustranné dohody často udělují daňovou výjimku pro letecké pohonné hmoty obecně, směrnice Rady 2003/96/ES, která mění strukturu daňového rámce Společenství pro energetické výrobky a elektřinu, umožňuje takto zdanit letecký provoz na území Evropské unie. Kromě toho jsou zjevně antikonkurenční ustanovení ve dvoustranných dohodách (závazné obchodní dohody mezi leteckými společnostmi) uvedena do souladu se soutěžním právem EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. (PL) Africké země, které se nacházejí v mimořádně nepříznivých zeměpisných a klimatických podmínkách, vyžadují zvláštní přístup. Ale lidé, kteří tam žijí, nepotřebují pouze potraviny a vodu, potřebují také vzdělání a chtějí důstojně pracovat a cestovat. Dohoda mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií, která nahrazuje některá ustanovení dřívějších dohod, značně zjednodušuje postupy v letecké dopravě a zajišťuje spravedlivější postavení smluvních stran dohody na trhu. Brání nekalým monopolním praktikám a usnadňuje cestování běžným občanům. Objevují se také nové možnosti pro turisty z celého světa a s tím spojený rozvoj tohoto odvětví hospodářství v Africe.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro doporučení uzavřít dohodu mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o některých aspektech leteckých služeb. Dohoda, která byla vyjednána Komisí, má nahradit některá ustanovení ve stávajících dvoustranných dohodách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie. Mezi nejdůležitějšími změnami v souvislosti s touto dohodou, o které jsme dnes hlasovali, je podle mého názoru třeba uvést ustanovení, která mají zabránit diskriminaci mezi leteckými dopravci Evropské unie. A právě s tímto cílem jsou tradiční doložky o určení týkající se leteckých dopravců členských států, které jsou smluvní stranou dvoustranné dohody, nahrazeny doložkou EU o určení týkající se všech dopravců EU.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro schválení této dohody. Dohoda je jednou z horizontálních dohod o leteckých službách, jejímž cílem je uvést stávající dvoustranné dohody o leteckých službách v soulad s právem Evropské unie. Je to výsledek rozhodnutí ESD z roku 2003, které poskytlo Společenství výlučnou pravomoc, pokud jde o různé aspekty externího letectví, které se tradičně řídily dvoustrannými dohodami o leteckých službách. Stejně jako u dalších horizontálních dohod o letectví stanoví tato dohoda doložku EU o určení, které umožňuje všem dopravcům EU využít právo na usazování, zabývá se otázkami bezpečnosti a zdaněním leteckých pohonných hmot a řeší případné rozpory s pravidly hospodářské soutěže v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Nespokojená se zákulisním rozdělením afrických regionálních celků jako na jiných místech ve světě Evropská unie nyní zavádí svůj neoliberální diktát na africkém nebi. Pobídky stanovené Komisí to ani neskrývají.

Cožpak není cílem této dohody „zvýšit celkový objem letecké dopravy“? Ale jakákoli kontrola tohoto nárůstu dopravy zcela chybí!

Tato dohoda „nebrání členskému státu zavádět daně, odvody, cla a různé poplatky na pohonné hmoty“. Ekologická účinnost je však vzhledem k uloženým omezením nulová.

Tam, kde si vlastně členské státy dříve samy nezávisle organizovaly své dohody o přístupu s podniky, bude nyní rozhodovat pouze trh.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Je zřejmé, že 47 dvoustranných dohod mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie nestačí pokrýt různé aspekty leteckých služeb. Tato dohoda je proto vítána, neboť nahradí některá ustanovení ve stávajících dvoustranných dohodách dohodami Společenství. Je třeba zdůraznit, že dohoda klade zřetel na zamezení diskriminace mezi leteckými dopravci EU a na zdanění leteckých pohonných hmot v souladu se směrnicí o zdanění energetických produktů a elektřiny. Rovněž je třeba zdůraznit, že ustanovení obsažená v těchto dohodách jsou v souladu se soutěžním právem EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Tato dohoda má nahradit některá ustanovení ve stávajících 47 dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie (ZAHMU). Vskutku je na místě harmonizovat různá ustanovení stávajících dohod prostřednictvím horizontální dohody Společenství. Tato dohoda obnoví právní jistotu dvoustranných dohod o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy ZAHMU a členskými státy EU a také zajistí, aby členské státy EU, které nepodepsaly dvoustrannou dohodu s některým z členských států ZAHMU, nebyly poškozeny. Zabrání diskriminaci mezi dopravci, pokud jde o označení nebo zdanění leteckých pohonných hmot.

Antikonkurenční ustanovení dvoustranných dohod jsou uvedena do souladu se soutěžním právem EU. Dohoda upevní vztahy mezi Evropskou unií a Afrikou v oblasti letectví a posílí spolupráci mezi EU a ZAHMU v řadě důležitých aspektů, jako je bezpečnost a ochrana letecké dopravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Máme-li vytvořit jednotný základ pro lety do zemí mimo Evropskou unii, a následně zaručit právní jistotu, je nutno přezkoumat všechny dvoustranné dohody. Komise se zmocněním Rady vyjednala dohodu se Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií, která nahrazuje stávajících 47 dvoustranných dohod o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie. Hlasuji pro zprávu, protože obecně platná dohoda má v této souvislosti skutečně smysl.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Tato dohoda jednoduše nahrazuje 47 dvoustranných dohod uzavřených s různými členskými státy, a Evropská unie v důsledku toho získá větší pravomoci v oblasti zahraniční politiky. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva se týká návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií o některých aspektech leteckých služeb. Vzhledem k tomu, že v současnosti má Evropská unie v této oblasti výlučnou pravomoc, Rada zmocnila Komisi, aby zahájila vyjednávání se třetími zeměmi s cílem nahradit tradiční dvoustranné dohody o leteckých službách mezi členskými státy a třetími zeměmi. Návrh dohody byl přezkoumán Výborem pro dopravu a cestovní ruch, který vydal příznivé stanovisko. Na základě toho bych chtěla kromě jiného zdůraznit, že byla zavedena doložka Společenství o určení, která má zabránit diskriminaci mezi leteckými dopravci EU a umožnit zdanění pohonných hmot pro letecký provoz na území Evropské unie. Chtěla bych zdůraznit tyto dva body v kladném stanovisku Výboru pro dopravu a cestovní ruch, neboť ty mě přiměly hlasovat ve prospěch této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Evropská unie má výlučné pravomoci v oblasti externího letectví, které se tradičně řídilo dvoustrannými dohodami o leteckých službách uzavíranými mezi členskými státy a třetími zeměmi.

V červnu 2003 Komise zahájila jednání s třetími zeměmi s cílem nahradit některá ustanovení v dosavadních dvoustranných dohodách dohodami Evropské unie. Ty zahrnují dohodu, která nahrazuje 47 stávajících dvoustranných dohod o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy EU a Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií. Tato dohoda se týká především doložky o určení, která nahrazuje dvoustrannou dohodu a zabraňuje diskriminaci mezi leteckými dopravci Evropské unie, dále zdanění leteckých pohonných hmot obecně na území Evropské unie a článku 6, který uvádí obchodní dohody mezi jednotlivými leteckými společnostmi do souladu se soutěžním právem EU.

Dohoda vyjednaná Komisí byla prozatímně schválena dne 30. listopadu 2009. S oporou v rozhodnutích Soudního dvora v otázce výlučné pravomoci Společenství musím říci, že se velmi přikláním k opětovnému projednání těchto dohod, neboť jednak odporují evropské svrchovanosti stále nabývající na významu, a jednak je tento návrh rozhodnutí v souladu se soutěžním a rozpočtovým právem EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro uzavření této dohody, která má v rámci výlučné pravomoci udělené Evropské unii pro různé aspekty externího letectví nahradit některá ustanovení ve 47 stávajících dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie, aby byla zajištěna jejich slučitelnost s právem Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Evropský soudní dvůr rozhodl, že Evropské společenství má výlučnou pravomoc, pokud jde o různé aspekty externího letectví, které byly tradičně upravovány dvoustrannými dohodami o leteckých službách mezi členskými státy a třetími zeměmi. V důsledku toho zmocnila Rada v červnu 2003 Komisi, aby zahájila jednání s třetími zeměmi s cílem nahradit některá ustanovení ve stávajících dvoustranných dohodách dohodami Společenství. Komise tak vyjednala dohodu se Západoafrickou hospodářskou a měnovou unií, která nahrazuje některá ustanovení ve stávajících 47 dvoustranných dohodách uzavřených mezi členskými státy EU a členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie.

Parlament je oprávněn udělit svůj souhlas k uzavření této dohody v souladu s článkem 81 jednacího řádu. Parlament přijme rozhodnutí na základě jednotného hlasování a k dohodě samotné není možno předložit žádné pozměňovací návrhy. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem zpravodaj navrhl, aby nejprve Výbor pro dopravu a cestovní ruch a poté Parlament jako celek vydal kladné stanovisko k uzavření této dohody. Skupina Verts/ALE tak učinila.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Výlučná pravomoc v otázce některých aspektů externího letectví zavedená rozhodnutím o otevřeném nebi z roku 2003 umožňuje Evropské komisi vyjednávat dohody s třetími zeměmi s cílem přizpůsobit evropský letecký trh pravidlům EU a zároveň zajistit jeho konkurenceschopnost a transparentnost. Vítám přijetí této dohody s členskými státy Západoafrické hospodářské a měnové unie, neboť považuji za nezbytné, aby Evropská unie předložila politiku soudržnosti v odvětví externího letectví a postupně omezovala různá ustanovení stávajících dvoustranných dohod o leteckých službách mezi oběma stranami.

Z dohody bych zdůraznil doložku o nediskriminaci mezi leteckými dopravci EU, doložku o zdanění leteckých pohonných hmot na základě směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny a skutečnost, že ustanovení dvoustranných dohod jsou uvedena do souladu se soutěžním právem EU a kontrolována. Tato opatření umožní otevření trhů a následné vytvoření investičních příležitostí pro obě strany. Tyto dohody bude nutno chápat jako prostředky k posílení strategické spolupráce mezi oběma organizacemi.

 
  
  

Doporučení pro druhé čtení: Catherine Stihler (A7-0343/010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Souhlasím s tím, že je zapotřebí přijmout opatření týkající se stavebnictví, neboť toto odvětví je pro evropské hospodářství velmi důležité, jeho podíl na hrubém domácím produktu činí 10 % a je zastoupen téměř 65 000 malými a středními podniky s méně než 250 zaměstnanci. Tento návrh se zaměřuje za prvé na zajištění vysoké úrovně bezpečnosti stavebních výrobků, a za druhé na zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek pro pracovníky v odvětví. V současnosti je obchod na vnitřním trhu poškozován vnitrostátními technickými předpisy, které upravují volný oběh zboží a služeb v rámci odvětví, a proto je třeba přezkoumat směrnici 89/106/EHS o stavebních výrobcích.

Vzhledem k novým okolnostem kontroly trhu, včetně nového legislativního rámce, by se návrh na regulaci a harmonizaci podmínek mohl stát významným mezníkem na cestě k aktualizaci, zjednodušení a nahrazení směrnice.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Souhlasila jsem s tímto dokumentem, protože vzhledem k rozsahu uvádění stavebních výrobků na trh v EU a vzhledem k překážkám při obchodování v rámci odvětví stavebnictví je důležité podniknout okamžité kroky. Stavebnictví je jedním z největších průmyslových odvětví Evropy, které se podílí 10 % na tvorbě HDP a přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU, odpovídající regulace je proto nezbytná. Domnívám se, že tento návrh právní úpravy harmonizovaných podmínek pro uvádění stavebních výrobků na trh usnadní modernizaci, zjednodušení a nahrazení směrnice o stavebních výrobcích s ohledem na změnu podmínek týkajících se například dohledu nad trhem včetně nového legislativního rámce.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) I když se pracovní podmínky ve stavebnictví v posledních desetiletích zlepšily, Evropská unie si musí vytvořit prostředky, aby i nadále v této oblasti nastavovala vysokou laťku kvality. Proto jsem hlasovala pro toto nařízení, kterým se stanovují harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. K tomu, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků a jiných uživatelů stavebních výrobků, je nutné, aby nové právní předpisy o uvádění stavebních výrobků na trh zahrnovaly označování nebezpečných látek. Toto nařízení aktualizuje a nahrazuje současná pravidla za účelem snížení byrokracie a zvýšení transparentnosti, mimo jiné zejména prostřednictvím nových zjednodušených postupů pro hodnocení výkonu malých podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu. Stavebnictví patří k největším průmyslovým odvětvím v Evropě, vytvářejícím 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu. V tomto odvětví je přímo zaměstnáno 12 milionů občanů EU a závisí na něm dalších 26 milionů pracovních míst v jiných odvětvích. Stavební průmysl byl těžce zasažen hospodářskou recesí, kdy v celé Evropě krachovaly podniky a pracovníci přicházeli o zdroj obživy. Ve stavebnictví v Evropské unii stále ještě existují překážky obchodu, protože členské státy dosud používají vnitrostátní technické předpisy, které brání volnému pohybu zboží a služeb ve stavebnictví. V této souvislosti je velmi potřebné přezkoumat směrnici o stavebních výrobcích, což by v tomto odvětví mělo pomoci odstranit obchodní překážky pro výrobce, a pomoci tak firmám udržet své podnikání a zachovat pracovní místa. Při odstraňování administrativních překážek je nutno zajistit nezávislost a transparentnost orgánů, které provádějí technické posouzení, proto podporuji návrh na stanovení norem pro transparentnost a zastoupení všech zúčastněných stran v technických výborech evropských orgánů pro standardizaci s cílem zabránit střetu zájmů.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Jak jsem již zdůraznil ve svém včerejším projevu, hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Musíme pokročit ve svém úsilí o harmonizaci světového trhu stavebních prací. Mám na mysli otázky týkající se nejen bezpečnosti pracovníků a jejich migrace, ale také bezpečnosti stavebních materiálů ve vztahu k našemu zdraví. Pokud jde o budoucí kontaktní místa stavebních výrobků, velmi bych si přál, aby poskytovaly nestranné informace, aby byly zřízeny a co nejdříve začaly fungovat v členských státech a aby získaly finanční podporu, a mohly tak být prospěšné občanům a příslušným podnikům. Doufám, že nové nařízení se projeví co nejdříve a že my běžní občané zaznamenáme, že jsme pokročili kupředu a že stavebnictví jako celek už není jedním z nejnebezpečnějších odvětví činnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Označování a poskytování informací o nebezpečných látkách obsažených v nejrůznějších výrobcích, ať se jedná o chemické nebo stavební výrobky, je jedním z úspěchů Evropské unie.

Od té doby, co nařízení REACH vstoupilo v platnost, Evropská unie ukázala, jakou přidanou hodnotu přináší, pokud jde o bezpečnost a transparentnost nebezpečných látek. Ve Štrasburku jsme opět přijali nařízení, které harmonizuje podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, a dosáhli toho, že „prohlášení o vlastnostech“ jednotlivých výrobků obsahuje informace o nebezpečných látkách.

Zdraví a bezpečnost jsou priority a měli bychom ocenit skutečnost, že evropské normy umožňují tuto vysokou míru transparentnosti a bezpečnosti. Nicméně i když je náš trh nyní chráněný, je možno říci totéž o globalizovaném trhu, na němž se pohybujeme? Musíme nyní použít svého vlivu u našich partnerů mimo EU, kteří nemají stejnou úroveň norem.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) V otázce uvádění stavebních výrobků na trh v EU je vzhledem k rozsahu tohoto odvětví nezbytně nutné jednat. Stavebnictví je jedním z největších odvětví Evropy vytvářejícím 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu. Toto odvětví přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU a dalších 26 milionů pracovníků je na něm závislých. Stavební průmysl EU byl těžce zasažen hospodářskou recesí, kdy řada firem v EU zkrachovala a mnozí pracovníci ztratili zdroj obživy. To platí také pro Rumunsko, které se po hospodářském rozmachu stavebního trhu potýká se zoufalým nedostatkem zakázek. Podle odborníků v roce 2011 k žádnému oživení stavebního trhu nedojde. Ve skutečnosti dokonce předpokládají, že by mohl klesnout na dosud nejnižší úroveň ve srovnání s uplynulým desetiletím.

Za této situace je každé opatření, které je možno na podporu stavebnictví přijmout, vítaným oživením. Přezkoumání směrnice o stavebních výrobcích v této souvislosti by mělo odvětví pomoci při odstraňování obchodních překážek, kterým čelí výrobci, a umožnit tak podnikům další fungování a udržení pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. (CS) Stavebnictví představuje z hlediska tvorby HDP 10 % ekonomického výkonu Evropské unie. Trh se stavebnictvím stále ještě vykazuje celou řadu překážek, které brání plnému rozvoji jednotného trhu. Cílem předloženého nařízení je novelizovat stávající směrnici a dosáhnout tak zjednodušení v podmínkách uvádění stavebních výrobků na trh. Jde především o oblast dozoru nad trhem a o společný rámec pro uvádění stavebních výrobků na trh. Cílem novelizace směrnice je v době hospodářského poklesu pomoci odvětví stavebnictví při odstraňování obchodních překážek, čímž dojde k zachování pracovních míst a udržení celé řady stavebních podniků, které by jinak ekonomicky hospodářský pokles nevydržely. Rada ve svém postoji v prvním čtení vypustila pozměňovací návrhy Parlamentu, které směřovaly k povinnosti uvádět nebezpečné látky obsažené ve stavebních výrobcích (např. azbest). Toto považuji za velmi nebezpečné, a proto také podporuji předloženou zprávu, neboť znovu předkládá povinnost stavebních firem uvádět nebezpečné látky obsažené ve stavebních výrobcích. Je třeba chránit zdraví občanů. V neposlední řadě oceňuji snahu, aby členské státy zajistily nezávislost zástupců ve Stálém výboru pro stavebnictví, který posuzuje a ověřuje stálost vlastností stavebních výrobků. Zpráva dále mimo jiné obsahuje pozměňovací návrhy zvyšující bezpečnost a ochranu zdraví nejen zaměstnanců ve stavebnictví, ale i uživatelů staveb samotných. Nejen z výše uvedených důvodů jsem se rozhodla zprávu podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh nařízení, neboť stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a má za cíl aktualizovat, zjednodušit a nahradit směrnici o stavebních výrobcích vzhledem ke změněné situaci, zejména pokud jde o dohled nad trhy včetně nového legislativního rámce. Vzhledem k velikosti stavebního odvětví je nezbytně nutné přijmout opatření pro uvádění stavebních výrobků na trh v EU. Rovněž uznávám, že je třeba zavést vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků v tomto odvětví. Tento návrh odstraní obchodní překážky pro výrobce a také pomůže podnikům dál pokračovat v činnosti a přispět k udržení pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Nařízení o harmonizaci uvádění stavebních výrobků na trh představuje krok vpřed směrem k lepšímu fungování vnitřního trhu v této oblasti a k volnému pohybu stavebních výrobků. Důležité také je, že uplatňování nařízení pomůže udržet co nejnižší výskyt případů nechtěného nesouladu stavebních výrobků s jejich prohlášením o vlastnostech, což sníží materiální ztráty na minimum. Je nutno zabránit riziku nesouladu, aby na trh nebyly uvedeny výrobky určené k prodeji, které nesplňují požadavky tohoto nařízení, což zaručí, že stavební výrobky budou řádně plnit svou funkci a budou dodrženy základní požadavky platné pro stavební práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně. (CS) Návrh doporučení o stanovení harmonizovaných podmínek pro uvádění stavebních výrobků na trh požaduje nejvyšší možnou míru ochrany pracovníků i osob, které stavby využívají. Souhlasím s postojem navrhovatelky, že je bezpodmínečně nutné moci vysledovat možné nebezpečné látky ve stavebních výrobcích, a podporuji pozměňovací návrhy o nutnosti uvádět na stavebních výrobcích údaje o nebezpečných látkách. Nechápu postoj Rady, která toto z původního návrhu zcela vypustila. Pro lepší informovanost o nových i stávajících stavebních výrobcích by měla být zřízena tzv. kontaktní místa, která musí být nestranná, tzn. personálně i finančně nezávislá na orgánech zapojených do procesu získávání označení CE. Výjimek z nutnosti nést označení CE předložila Rada příliš mnoho, tyto výjimky je nezbytné revidovat a maximálně omezit, jinak by celý systém označování CE ztrácel na významu. Návrh nařízení v upravené podobě podporuji a budu pro jeho přijetí hlasovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože hájí potřebné odstranění překážek, které ovlivňují obchod ve stavebním průmyslu. Současná hospodářská recese toto odvětví vážným způsobem poškodila. Navrhované nařízení, které nahradí dosavadní směrnici, pomůže tuto situaci zvrátit. Odstraňování obchodních překážek pro výrobce za prvé pomůže podnikům dál pokračovat v činnosti, a za druhé pomůže pracovníkům udržet si pracovní místo.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Podle údajů uvedených ve zprávě, cituji: „stavebnictví [je] jedno z největších průmyslových odvětví, které tvoří 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu. Stavebnictví zaměstnává přímo 12 milionů občanů EU a dalších 26 milionů pracovníků na něm závisí nepřímo. Kromě toho tvoří 92 % výrobců stavebních materiálů, což je 65 000 podniků, malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci.“ Tato čísla dávají pravdivou představu o významu stavebnictví pro evropské hospodářství. Právě proto je nutno mít společná pravidla, jimiž se toto odvětví řídí a která umožňují řádné fungování vnitřního trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento návrh nařízení má za cíl harmonizovat uvádění stavebních výrobků na trh, aktualizovat a zjednodušit stávající směrnici a zároveň zohlednit nový legislativní rámec (nařízení č. 765/2008/ES a rozhodnutí 768/2008/ES). Zaměřuje se na různé aspekty, jako je prohlášení o vlastnostech a označení CE, přeprava nebezpečných látek, národní kontaktní místa pro získávání informací o stavebních výrobcích, nezávislost a transparentnost všech subjektů zapojených do této oblasti, recyklace stavebních výrobků, větší důraz na otázky ochrany zdraví a bezpečnosti práce, zlepšení elektronické komunikace a zavádění nových metod informačních technologií. Hlasoval jsem pro toto nařízení, které bezesporu zvýší bezpečnost při přepravě těchto výrobků, ochrání zdraví a zlepší bezpečnostní podmínky všech pracovníků v tomto odvětví. Přispěje zároveň k odstranění praktik, byť postupnému, které poškozují životní prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) I přes některé kladné aspekty ve druhém čtení této zprávy a v konečném znění dohody s Radou nesmíme zapomínat, že důraz je kladen na zásadu upevnění jednotného trhu.

V této souvislosti jde o přijetí nařízení, jehož cílem je vytvořit harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. To znamená, že jsou stanovena pravidla, která musí členské státy dodržovat, aby se jejich výrobky dostaly na trh v Evropské unii.

Domnívám se, že na některých věcech se všichni shodneme, zejména v otázce ochrany zdraví a bezpečnosti, a nejen pokud jde o pracovníky, ale také v souvislosti s používáním výrobku v průběhu jeho životního cyklu, a to hlavně v případě nebezpečných látek.

Nemůžeme nicméně souhlasit s rozhodnutími, která by nakonec mohla vést k ohrožení výroby těchto produktů v zemích se slabší ekonomikou nebo k problémům malých a středních podniků, které se obtížně přizpůsobují, pokud jim není předem poskytnuta určitá podpora a pokud jsou hájeny pouze zájmy evropských ekonomických skupin, které ve skutečnosti usilují o ovládnutí trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Tento krok k liberalizaci stavebních výrobků ve stavebnictví představuje jeden z požadavků na větší citlivost ze strany malých a středních podniků. Vzhledem k celkovému významu stavebnictví ve všech členských státech mám za to, že další liberalizace je nezbytným krokem kupředu. Oceňuji především zrušení některých byrokratických omezení a nezbytné dohledání výrobků obsahujících látky, které mohou být pro člověka škodlivé. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl podpořit doporučení paní Stihlerové.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně. (PL) Fungování vnitřního trhu je stále omezováno četnými překážkami. S radostí proto vítám přijetí nařízení o harmonizovaných podmínkách pro uvádění stavebních výrobků na trh. Nařízení by mělo usnadnit pohyb stavebního zboží mezi členskými státy.

Nařízení rovněž zavádí důležitá pravidla, která firmám usnadňují podnikání. Za prvé požaduje, aby členské státy zřídily kontaktní místa, kde podniky získají informace o stavebních výrobcích. K dispozici budou také informace o předpisech, které pomohou i těm nejmenším podnikům splnit nové požadavky související s přípravou vlastností uživatele a s označením CE. Nicméně bychom neměli zapomínat, že nařízení obsahuje řadu nových požadavků týkajících se označení známkou CE a přípravy prohlášení o vlastnostech uživatele, které musí obsahovat také informace o nebezpečných látkách obsažených ve stavebních výrobcích.

Doufám, že Evropská komise i členské státy vynaloží veškeré úsilí, aby výrobci obdrželi informace o nových předpisech co nejdříve, a mohli se tak co nejdříve začít připravovat na ustanovení nového nařízení a přizpůsobovat se jim.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Souhlasil jsem s tímto návrhem, protože stavebnictví je jedním z největších průmyslových odvětví Evropy, které vytváří 10 % HDP, přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU a dalších 26 milionů pracovníků je na něm závislých. Kromě toho přibližně 92 % podniků vyrábějících stavební materiály jsou malé a střední podniky (SME). Vzhledem k tomu, že SME jsou páteří našeho hospodářství, je nutné, aby tento návrh uznával jejich úlohu a potřeby. V této souvislosti je velmi zapotřebí přezkoumat směrnici o stavebních výrobcích (89/106/EHS), což by v tomto odvětví mělo pomoci odstranit obchodní překážky pro výrobce, a pomoci tak firmám udržet si své podnikání a zachovat pracovní místa. Návrh nařízení o harmonizovaných podmínkách uvádění stavebních výrobků na trh (KOM(2008)311) má za cíl aktualizovat, zjednodušit a nahradit směrnici o stavebních výrobcích vzhledem ke změněné situaci. Jsem rád, že se upozornilo na nebezpečné látky v těchto výrobcích, velmi důležité je umět tyto nebezpečné látky ve výrobcích zpětně vysledovat. Kdybychom věděli, kde v budově se nachází azbest, dělníci pracující na stavbě budov, stejně jako jejich obyvatelé, by netrpěli chorobami jako je mezoteliom. Opětné předložení pozměňovacích návrhů (pozměňovací návrhy 7, 17, 49) týkající se nebezpečných látek je důležité pro budoucí zdraví, bezpečnost a transparentnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola (PPE), písemně. (FI) Je nejvyšší čas obnovit a nahradit směrnici o stavebních výrobcích lépe fungujícím nařízením, které by nám umožnilo zajistit volný pohyb stavebních výrobků na vnitřním trhu. Komise správně zaměřuje svou iniciativu na usnadnění praktického provádění stávající směrnice a dosažení větší účinnosti tohoto procesu. Stavební výrobky se zřetelně odlišují od jiných výrobků, jejichž pohyb na vnitřním trhu je řízen směrnicemi. Zatímco požadavky na bezpečnost výrobků jsou obecně upraveny prostřednictvím směrnic, stavební výrobky jsou meziprodukty určené pro stavební projekty a díky této zvláštní povaze se cílů směrnice o stavebních výrobcích dosáhne stanovením harmonizovaných přístupů, které zajistí přesnost a spolehlivost prohlášení o vlastnostech výrobků. V tomto ohledu přinese nové nařízení výrazné zlepšení.

Důležité také je, abychom si uvědomili, jaké různé okolnosti v Evropě převládají, a zajistili přežití mikropodniků působících v určitém místě. Členské státy přirozeně stanovují na stavební práce rozdílné požadavky s ohledem na klimatické podmínky. Nicméně je důležité zaměřit se na nesmyslné zkušební požadavky a zrušit je, abychom snížili administrativní zátěž. Domnívám se, že toto nařízení zlepší fungování vnitřního trhu i proces standardizace pro stavební výrobky v Evropě. Z tohoto důvodu jsem hlasovala ve prospěch uvedeného nařízení.

 
  
MPphoto
 
 

  Edvard Kožušník (ECR), písemně. (CS) Podporuji tento nový přístup, kdy není cílem právní úpravy vymezování bezpečnosti výrobků, ale vytvoření transparentního prostředí, v němž budou podávány spolehlivé informace o vlastnostech výrobků. Oceňuji také skutečnost, že Evropský parlament se rozhodl preferovat elektronickou podobu dokumentů, konkrétně se jedná o prohlášení o vlastnostech připojovaná k výrobkům uváděným na trh. Ve věci pozměňovacího návrhu č. 45 týkajícího se článku 17 mám však určité pochybnosti o legislativní systematičnosti. Sice podporuji navržený princip spravedlivého a vyváženého zastoupení různých druhů zúčastněných stran v procesu vytváření harmonizovaných norem, avšak jsem toho názoru, že tato problematika by měla být řešena komplexně v rámci revize systému evropské standardizace, a nikoliv nesystémově v jednotlivých právních aktech. Takto zvolený postup dle mého povede k nepřehlednosti právního řádu.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Podpořil jsem zprávu paní Stihlerové s ohledem na přijetí nařízení, které stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, protože stavebnictví považuji za velmi důležité pro evropské hospodářství. V této souvislosti je dosažení vysoké úrovně harmonizace předpisů pro stavební výrobky cílem, který si Evropa musí vytknout a co nejdříve ho dosáhnout. V dnešní době, kdy potřebujeme povzbudit hospodářský růst, nemůžeme opomíjet strategickou úlohu tohoto odvětví. Cílem návrhu je zajistit přesné a spolehlivé informace o vlastnostech stavebních výrobků, abychom se mohli spolehnout na bezpečnost budov postavených z materiálů, které nemají negativní vliv na lidské zdraví. Kromě toho považuji kroky přijaté v oblasti bezpečnosti práce pro ochranu milionů evropských občanů pracujících v tomto odvětví za zásadní, zaručují jim odpovídající úroveň ochrany.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Chci blahopřát své skotské kolegyni Catherine Stihlerové k její dobré práci na tomto vysoce odborném tématu. Hlasoval jsem pro zprávu, která by měla zaručit větší transparentnost pro orgány vytvářejících normy ve stavebnictví, která klade důraz na recyklaci a nabízí malým a středním podnikům snadnější cestu na jednotný trh pomocí zjednodušených postupů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Skutečnost, že stavebnictví se velkou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie, což podle zpravodaje představuje asi 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu, opravňuje k harmonizaci podmínek, které zde byly přijaty. Nedávný hospodářský propad způsobil tomuto odvětví závažné problémy, kdy docházelo k bankrotu podniků a mizela pracovní místa. Proto každé opatření přijaté na pomoc tomuto odvětví má mimořádný význam. Přezkoumání směrnice o stavebních výrobcích (89/106/EHS) je v této souvislosti velmi potřebnou vzpruhou, která by měla tomuto odvětví pomoci, a to zejména odstraněním obchodních překážek pro výrobce na jedné straně, a pomocí firmám udržet se a zachovat pracovní místa na straně druhé.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Stavebnictví je vůbec jedním z nejvýznamnějších ekonomických činitelů v celé Evropě. Toto odvětví však bylo tvrdě zasaženo krizí. Silně utrpěly zejména malé a střední podniky, které často fungují jako dodavatelé, a mnohé musely dokonce ukončit činnost. Máme-li zajistit přežití podniků, a tudíž zachování pracovních míst, je třeba odstranit obchodní překážky. Tak mohou být vytvořeny spravedlivější podmínky, které přinesou prospěch všem zúčastněným. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti těmto návrhům předloženým příslušným výborem ve druhém čtení.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. (IT) Stavebnictví je jedním z klíčových odvětví v Evropě, a to z hlediska zaměstnanosti i z hlediska rozvoje našich malých a středních podniků.

Je proto nezbytné podporovat nařízení, které stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a zajišťuje bezpečnost použitých materiálů a ochranu zdraví pracovníků. I nadále zaznamenáváme případy fyzického zranění a poškození zdraví, a to u těch občanů, kteří přicházejí denně do styku s nebezpečnými látkami, jako je azbest používaný při stavbě městských budov.

Podporuji proto zprávu paní Stihlerové, která byla dnes ve druhém čtení přijata, neboť zdůrazňuje důležitost zavedení společných pravidel pro označování použitých látek a výrobků v globalizovaném světě, aby byla zaručena bezpečnost a spolehlivost a současně sníženy náklady výrobců, především s ohledem na malé a střední podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Zpráva ve svých harmonizačních opatřeních zachází příliš daleko. Stavebnictví je citlivá oblast, která má klíčový význam pro rozvoj infrastruktury, a tedy i pro jednotlivé členské státy z hlediska umístění firem. Pracovní, sociální a ekologické normy pro ochranu lidí a životního prostředí jsou v tomto odvětví často důležité. Každý členský stát by měl v tomto smyslu do značné míry rozhodovat sám za sebe. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Návrh nařízení Parlamentu a Rady stanovující harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh je zaměřen na zajištění volného pohybu stavebních výrobků na vnitřním trhu. Hlasoval jsem pro návrh nařízení právě proto, že zaručuje jasné a spolehlivé informace pomocí označení CE na stavebních produktech uváděných na trh a představuje další krok k volnému konkurenčnímu trhu, který je schopen ochránit malé a středně velké podniky. Vzhledem k tomu, že stavební výrobky jsou meziprodukty pro konečnou stavbu, harmonizace nových evropských pravidel zajišťuje bezpečnost a kvalitu této stavby, poskytuje rovné podmínky všem stavebním firmám, zlepšuje kontroly materiálů, které jsou již na trhu, a konečně vede k větší transparentnosti při obchodování se stavebními výrobky.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť považuji za nutné omezit překážky, které brání plynulejšímu obchodování ve stavebním průmyslu. Stavebnictví bylo zvlášť silně postiženo současnou hospodářskou situací a navrhované nařízení má podpořit volný, účelný a transparentní pohyb zboží a služeb v rámci stavebního průmyslu. Odstranění překážek pro přeshraniční činnost a zrušení vnitrostátních administrativních a technických omezení představuje ve stavebnictví klíčovou otázku. Ve skutečnosti se v odvětví stavebnictví členské státy skrývají za vnitrostátní technické normy s úmyslem blokovat volný oběh zboží a služeb. Vzhledem k tomu, že odvětví stavebnictví se podílí 10 % na tvorbě hrubého domácího produktu v EU a aktuálně prochází obdobím vážné útlumu, jsou vítána všechna opatření přijímaná s cílem pomoci povzbudit stavební výrobu, dostanou proto můj hlas. Tato opatření vlastně umožní fungování podniků a zachování pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) V odvětví stavebnictví existuje v celé Evropské unii stále ještě velmi mnoho obchodních překážek, jimiž členské státy odůvodňují zavedení technických pravidel omezujících volný pohyb zboží a služeb.

Toto rychle rostoucí odvětví vytváří 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu. Poskytuje pracovní místa pro 12 milionů občanů EU, v 92 % se jedná o malé a střední podniky – páteř našeho hospodářství.

Proto považuji za nezbytné zavést opatření pro harmonizaci trhu s těmito výrobky, stejně jako zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků v tomto odvětví. Vzhledem k hospodářské recesi, která v tomto odvětví způsobila závažné problémy včetně bankrotů firem, potřebujeme liberální opatření, která zajistí ekonomické přežití firem a zachová pracovní místa.

Tento návrh nařízení má za cíl aktualizovat, zjednodušit a nahradit směrnici o stavebních výrobcích vzhledem ke změněné situaci týkající se např. dohledu nad trhem. Jeho cílem je také poskytnout větší ochranu, pokud jde o označení CE, nebezpečné látky, národní kontaktní místa pro stavební výrobky, nezávislost a transparentnost, ochranu zdraví a bezpečnost práce a elektronickou komunikaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) V otázce uvádění stavebních výrobků na trh EU je vzhledem k rozsahu tohoto odvětví nezbytně nutné jednat. Podle Evropského výboru pro standardizaci je stavebnictví jedním z největších odvětví Evropy, které vytváří 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu. Toto odvětví přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU a dalších 26 milionů pracovníků je na něm závislých. Kromě toho přibližně 92 % výrobců stavebních materiálů, celkem 65 000 podniků, představují malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou páteří našeho hospodářství, tento návrh vyzývá k uznání jejich úlohy a potřeb a rovněž k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti pro ty, kdo v tomto odvětví pracují. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť návrh přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví, a to zjednodušením stávajících právních předpisů, zvýšením transparentnosti a snížením administrativního zatížení, které musí podniky nést, a rovněž k podpoře zájmu Rumunska na zavádění povinného hodnocení vlastností výrobků, na které se vztahují harmonizované normy, na vydávání prohlášení o vlastnostech a připojení označení CE.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k významu, které má stavebnictví pro evropské hospodářství, je nutné odstranit technické překážky bránící obchodu se stavebními výrobky v zájmu zlepšení jejich volného pohybu na vnitřním trhu. Důležité proto je podpořit zavedení harmonizovaných technických norem, které vzhledem k nezbytnému důrazu na ochranu zdraví a bezpečnost práce také umožňují upevnit jednotný trh.

 
  
MPphoto
 
 

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. (IT) Dnes jsme hlasovali v plénu o doporučení k otázce harmonizovaných podmínek pro uvádění stavebních výrobků na trh.

Vzhledem k důležitosti tohoto odvětví je nezbytné vypracovat opatření pro uvádění stavebních výrobků na trh v rámci Evropské unie. Podle Evropského výboru pro standardizaci (CEN) je stavebnictví jedním z největších průmyslových odvětví Evropy, které vytváří 10 % HDP a 50,5 % hrubého fixního kapitálu.

Tento návrh nařízení stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, a to zavedením společných pravidel pro označování zaměřených na posílení záruk, které se týkají bezpečnosti a spolehlivosti výrobků, a současně snížením nákladů výrobců, s důrazem zejména na malé a střední podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Toto nařízení se dostává do Parlamentu ke druhému čtení se zřetelem na jeho konečné přijetí. První čtení v Parlamentu proběhlo v předcházejícím funkčním období. Rada přijala svůj postoj v roce 2010 a následovala intenzivní neformální trojstranná jednání během belgického předsednictví s cílem dosáhnout kompromisního řešení. Toto nařízení je velice odborně zaměřené, ale politicky je pro Zelené vysoce důležité, protože jeho hlavním cílem je harmonizace požadavků na uvádění stavebních výrobků na trh.

Skupina Verts/ALE se soustředí hlavně na to, aby se mimo jiné ujistila, že a) postupy jsou transparentní (na orgány pro standardizaci nemohou mít monopol zejména zástupci velkých průmyslových odvětví a je třeba přihlížet k obavám malých a středních podniků a dalších zúčastněných stran; b) požadavky a postupy v souvislosti se stavbami podporují novátorské a ekologičtější modely, c) zvláštní postupy pro mikropodniky dokážou zabránit obcházení požadavků a postupů v rámci tohoto odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení, neboť se domnívám, že ve stavebnictví v rámci Evropy stále ještě existuje příliš mnoho „překážek“, které brání obchodu. Přezkoumání této směrnice by mělo pomoci obchodní překážky odstranit, a ochránit tak pracovní místa ve stavebních firmách, kde se stále ještě projevuje dopad světové hospodářské krize. Existují plány na zavedení nových speciálních opatření, která mají ověřit, zda jsou stavební výrobky recyklovány, a podpořit jejich opětovné použití jako způsob plnění cílů EU v souvislosti se změnou klimatu.

Jsou zapotřebí také nová opatření na ochranu zdraví a zajištění bezpečnosti pracovníků v tomto odvětví, kde bohužel stále zaznamenáváme vysoký počet úmrtí v souvislosti s pracovní činností. A nakonec je zde požadavek na postupné nahrazení papírových dokumentů elektronickou verzí, což má vést k ještě větší harmonizaci trhu stavebních výrobků.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) I přesto, že zavedené nařízení obsahuje některá nepřijatelná obecná prohlášení, zejména pokud jde o zcela volný pohyb služeb v odvětví stavebnictví – která nemůžeme podpořit, protože zde bude hrozit riziko nekalé soutěže, dokud nebudou harmonizovány náklady na pracovní sílu mezi jednotlivými členskými státy – budeme hlasovat pro.

Vede nás k tomu skutečnost, že nařízení se zabývá výhradně právními předpisy o uvádění produktů na trh pro odvětví stavebnictví, které v tomto období hospodářské recese pocítilo důsledky v podobě uzavření mnoha firem a ztráty pracovních míst. Návrh stanoví harmonizaci a označování výrobků s obsahem nebezpečných látek a také zjednodušuje, aktualizuje a nahrazuje dosavadní pravidla s cílem odstranit některé regulační překážky ve prospěch pracujících a ve prospěch malých a středních podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Mám velkou radost, že zprávu týkající se stavebnictví, pro kterou jsem byla zpravodajkou, moji kolegové podpořili a odhlasovali její převedení do legislativní podoby. Výsledkem zprávy bude uvádění nebezpečných látek na štítcích stavebních výrobků a vypracování dalších studií, jimiž na toto téma Komise naváže. Zpráva obsahuje také ustanovení, které usnadní malým a středním podnikům umístění jejich výrobků na vnitřním trhu. Pozornost byla věnována potřebě větší transparentnosti při schvalování výrobků s označením CE a já se těším na opatření, která budou zavedena v červenci 2013.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro návrh nařízení, které stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se ruší směrnice Rady 89/106/EHS. Stavebnictví je v Evropě velké průmyslové odvětí, které přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU a dalších 26 milionů pracovníků je na něm závislých. Stavebnictví EU tvrdě zasáhla hospodářská recese a mnoho pracovníků přišlo o místo. To vedlo v letech 2008 a 2009 k poklesu stavební činnosti až o 14,2 %. Přezkum směrnice o stavebních výrobcích (89/106/EHS) v této souvislosti nabízí opatření na podporu stavebnictví odstraněním obchodních překážek, kterým čelí výrobci, což podnikům umožní dál fungovat a udržet pracovní místa. Stavby jako celek i jejich jednotlivé části musí splňovat zamýšlený účel, zejména s ohledem na zdraví a bezpečnosti osob zapojených v průběhu životního cyklu budov. Stavby musí být také energeticky úsporné a po celou dobu své životnosti musí využívat co nejméně energie, což znamená nižší náklady pro uživatele.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Domnívám se, že stavebnictví široce odráží hospodářskou situaci. Ve druhém čtvrtletí roku 2010 litevská stavební výroba zaznamenala pokles až o 42,9 %, jeden z nejstrmějších propadů v Evropě. Od té doby se situace mírně zlepšila, ale nedělejme si iluze – litevský stavební průmysl bude na zotavení potřebovat dlouhou dobu. Proto je poněkud předčasné hovořit o trvalém oživení. Stále ještě je prostor pro zlepšení. Například stavebnictví u nás doma by se zotavilo rychleji, kdyby se zlepšilo čerpání pomoci z Evropské unie. Stavebnictví je jedním z největších odvětví litevského a evropského průmyslu. Ve stavebnictví je přímo zaměstnáno 12 milionů obyvatel EU a 26 milionů pracovníků je na něm závislých. Stavební průmysl je pro Litvu velmi důležitý, protože vytváří velké množství pracovních míst, posiluje domácí poptávku a přináší peníze do rozpočtu. Toto odvětví je důležité také pro malé a střední podniky, základní kámen našeho hospodářství. Přibližně 92 % podniků, které vyrábějí stavební materiály, představují malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci. Souhlasím také s návrhem zpravodajky používat elektronickou komunikaci a metody informačních technologií v zájmu zlepšení jednotného trhu stavebních výrobků. To je důležité, neboť tak hledíme do budoucna.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Stavební průmysl má v Evropské unii klíčový význam v nejrůznějších oblastech, počínaje jeho významným přínosem pro hospodářství až po bezpečnost občanů EU v domovech a na pracovištích. Můj hlas pro nařízení o stavebních výrobcích odráží potřebu modernizované, bezpečné a transparentní směrnice o stavebních výrobcích. Návrh vyzývá k lepšímu zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti práce v rámci celého odvětví a k jasným prohlášením o nebezpečných látkách. Kromě toho ustanovení o známce důvěry CE na výrobcích poskytne těm, kdo řídí své vlastní projekty, jistotu, že materiály, které používají, jsou bezpečné. Evropské hospodářství se z velké části opírá o odvětví stavebnictví, které tvoří 10 % HDP EU a přímo zaměstnává 12 milionů občanů EU. Většina z nich jsou zaměstnanci malých a středních podniků, které tvoří velmi důležitou součást evropského hospodářství. Stavebnictví však zůstává jedním z nejnebezpečnějších oblastí pracovní činnosti. Podporuji proto toto nařízení, které má zvýšit bezpečnost evropských občanů na pracovištích a doma, ať už své projekty provádějí svépomocí nebo profesionálně.

 
  
  

Zpráva: Michèle Striffler (A7-0375/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, usilující o zvýšení účinnosti humanitární pomoci EU. Evropský konsensus o humanitární pomoci je významným krokem vpřed. Revize akčního plánu však musí být ucelenější a musí vycházet z měřitelnějších cílů a spolehlivějších ukazatelů. Jedině tak budeme schopni poskytovat pomoc účinnějším způsobem. Vzhledem k navýšení počtu a intenzity přírodních katastrof způsobených klimatickými změnami souhlasím s předloženým stanoviskem, že je důležité poskytovat nejen jednorázovou pomoc, ale také podporovat kapacity místních komunit v oblasti přípravy na katastrofy: akční plán z Hyogo je třeba posílit.

Zároveň je třeba zaměřit úsilí na problémy v oblasti lidských práv zapříčiněné vnitřními konflikty a složitými krizemi a zlepšit dotčeným subjektům možnosti přístupu k obyvatelstvu; to bude možné jedině tehdy, budeme-li jasně rozlišovat mezi vojenskými, politickými a humanitárními rolemi. Rovněž souhlasím s účinným rozvojem schopnosti rychlého zásahu na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto dokumentu, neboť je zásadní pro účinnější poskytování humanitární pomoci. Evropský konsensus o humanitární pomoci je prvním společným dokumentem týkající se politiky humanitární pomoci od roku 1996, kdy bylo přijato nařízení o humanitární pomoci. Humanitární konsensus je základním nástrojem, který si uchovává svůj význam především v humanitárním prostředí, kde dochází k neustálým změnám, jako je například vysoká četnost přírodních katastrof a ozbrojených konfliktů, které vedou k masovým přesunům obyvatel, atd. Doufám, že Evropský konsensus o humanitární pomoci se stane významným krokem k dosažení co nejúčinnější činnosti EU na poli humanitární pomoci a přispěje k prosazování humanitárních zásad a mezinárodního humanitárního práva, ke koordinaci a soudržnosti poskytování humanitární pomoci EU, k objasnění využívání vojenských prostředků a schopností a civilní ochrany, ke snižování rizika katastrof a k posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Tato zpráva zavazuje Evropskou unii k úzké spolupráci a ke sdílení společné vize humanitární pomoci. Domnívám se, že intenzita přírodních katastrof, jejichž příčinou jsou především dopady změn klimatu, je způsobena lidskou činností. Rovněž vyzývám členské státy, aby se zapojily do uvádění Evropského konsensu o humanitární pomoci do praxe. Podporuji kroky prosazované v této oblasti: prosazování humanitárních zásad a mezinárodního humanitárního práva; zlepšení týkající se koordinace a soudržnosti poskytování humanitární pomoci EU; objasnění využívání vojenských prostředků a schopností a civilní ochrany v souladu s humanitárním konsensem a s pokyny OSN; snižování rizika katastrof a posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem. Proto jsem hlasovala pro přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Evropská unie je celosvětovým hráčem. Právě s tímto hlubokým přesvědčením posílili autoři Lisabonské smlouvy ambice Evropy na mezinárodním poli. Humanitární rozměr zaujímá v tomto rozsáhlém projektu důležité místo. Unie je už nyní největším světovým dárcem, poskytujícím 40 % veškeré podpory. Toto společné prohlášení „je založeno na společných zásadách a přístupech, jejichž cílem je podporovat soustředěnou a koordinovanou činnost jak v rámci EU, tak společně s dalšími aktéry, díky níž bude možné zlepšit společnou reakci na humanitární krize“. Proto jsem hlasovala pro přijetí tohoto rozhodnutí, které připomíná, že humanitární pomoc musí být poskytována přiměřeným a účinným způsobem; zdůrazňuje význam koordinace; zdůrazňuje druhotnou povahu pomoci poskytované prostřednictvím kapacit vojenské a civilní ochrany a zásadní význam snížení rizik způsobených přírodními katastrofami; a konečně vyzývá Unii k posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci, poskytuje více než 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci. Na celém světě dochází k výraznému nárůstu přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, což je především způsobeno dopady změn klimatu. V uplynulých letech došlo v humanitárním prostředí k výrazným, proto je potřeba zlepšit schopnost reagovat na katastrofy na evropské úrovni. Jsem přesvědčen, že Evropská unie musí posílit snahy v oblasti snižování rizika katastrof a poskytovat – kromě jednorázové pomoci – podporu kapacitám místních komunit v oblasti přípravy na katastrofy. Je znepokojující, že porušování mezinárodního humanitárního práva je stále častější a že se situace v této oblasti prudce zhoršuje. Souhlasím s tím, že Evropská unie musí přikročit ke zlepšení koordinace humanitární pomoci a zabránit jakémukoli jejímu zneužívání.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně.(FR) V roce 2010 došlo k řadě humanitárních krizí: Haiti, Pákistán, a tak bych mohl pokračovat. Tragédie, které zasahují některé obyvatele – často právě ty nejvíce znevýhodněné – vyžadují rychlou a účinnou reakci jak ze strany mezinárodních organizací, tak ze strany Evropské unie, která je v oblasti rozvojové pomoci a řízení krizí významným hráčem.

Proto jsme dnes, v úterý 18. ledna, přijali zprávu paní Strifflerové s cílem navýšit financování humanitární pomoci. Pro případ všech těchto krizí bychom měli rovněž vytvořit jednotku rychlé reakce. Evropská komise tuto myšlenku přijímá a měla by předložit návrh ohledně optimalizace stávajícího systému civilní ochrany.

Budeme samozřejmě muset využívat zdroje, které jsou již nyní ve členských státech dostupné, ale zároveň budeme muset své síly mnohem účinněji a praktičtěji koordinovat. Pomalé reakce, zdvojování pomoci a nedůslednost jsou jen některé z věcí, které potřebujeme omezit. Existuje zde velký prostor pro zlepšení a rozhodnutí přijaté tímto Parlamentem by v tomto směru mělo přinést první odpovědi.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy Parlamentu o provádění Evropského konsensu o humanitární pomoci: hodnocení akčního plánu v polovině období a další postup. Evropský konsensus o humanitární pomoci zavazuje Unii k úzké spolupráci v této oblasti a ke sdílení společné vize humanitární pomoci. Cílem konsensu je dosáhnout optimální účinnosti Evropské unie, hájit a prosazovat základní humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti a působit ve prospěch dodržování mezinárodního humanitárního práva. Při hodnocení v polovině období se ukázalo, že existuje nedostatek konkrétních informací o tom, které činnosti již byly uskutečněny a které ne, a že s humanitárním konsensem nejsou kromě humanitárních subjektů ostatní příliš seznámeni. Je tudíž nutné vyvinout značné úsilí o větší zviditelnění konsensu a lépe s ním obeznámit členské státy, další orgány a vojenské subjekty. V uplynulých letech došlo v humanitárním prostředí k výrazným změnám, což ještě více poukazuje na význam důsledného a zesíleného uplatňování Evropského konsensu o humanitární pomoci.

Ráda bych zdůraznila, že Evropská unie musí posílit snahy v oblasti snižování rizika katastrof a poskytovat – kromě jednorázové pomoci – podporu kapacitám místních komunit v oblasti přípravy na katastrofy. Značné úsilí by se rovněž mělo zaměřit na začlenění aspektu pohlaví a ochrany proti sexuálnímu násilí, které je stále častěji používáno jako válečná zbraň, do humanitárních souvislostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci, poskytuje 40 % z celosvětově poskytnuté pomoci. Přes 100 milionů osob ve více než 70 zemích získalo od Evropské unie v roce 2009 pomoc v hodnotě téměř 1 miliardy EUR. Často ale bohužel prosazujeme příspěvky pro státy, které se později rozhodnou přijmout přímé zahraniční investice ze strany Číny. Dary a investice by možná bylo lepší alespoň koordinovat, místo abychom pouze litovali té skutečnosti, že se Čína stala druhou největší ekonomikou na světě. V uplynulých letech došlo v humanitárním prostředí k výrazným změnám, což ještě více poukazuje na význam důsledného a zesíleného uplatňování Evropského konsensu o humanitární pomoci.

V této proměnlivé situaci lze na prvním místě zmínit značný nárůst přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, což je především způsobeno dopady změn klimatu. Z toho vyplývá, že je nezbytné kromě jednorázové pomoci poskytovat podporu kapacitám místních komunit v oblasti přípravy na katastrofy. Máme sice politické závazky – strategii EU a akční plán z Hyogo – stále však přetrvávají nedostatky v jejich provádění.

 
  
MPphoto
 
 

  David Campbell Bannerman (EFD), písemně. – Strana UKIP (Strana za nezávislost Spojeného království) je přesvědčena, že nejlepší reakcí na humanitární katastrofu je, když nezávislé státy koordinují svoji pomoc dobrovolně, aniž by ji musela centrálně řídit nedemokratická EU. Víme, jakým debaklem skončilo pomalé a příliš malé úsilí EU na Haiti, a proto se domníváme, že na EU se v případě dalších humanitárních krizí nelze spoléhat.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. - (PT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, neboť Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci a poskytuje více než 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci. V roce 2009 poskytla humanitární pomoc přibližně 115 milionům osob ve více než 70 zemích, jejíž celková výše dosahovala 950 milionů EUR. Humanitární politika Evropské unie je názornou ukázkou závazku EU ve prospěch obyvatel třetích zemí, kteří potřebují pomoc a nacházejí se v situacích, kdy jsou mimořádně zranitelní. Souhlasím s hodnocením humanitárního konsensu v polovině období, neboť jsem přesvědčena, že je nutné vyvinout úsilí o jeho větší zviditelnění mezi členskými státy, dalšími orgány a vojenskými subjekty. Ráda bych vyzvala Komisi, aby zdvojnásobila své úsilí o snížení rizika katastrof a aby věnovala větší pozornost stále častějšímu porušování mezinárodního humanitárního práva a nejzranitelnějším skupinám, jako jsou ženy, děti a násilně vysídlené osoby. Zároveň je důležité podporovat dialog mezi politickými, vojenskými či humanitárními subjekty, které působí na stejném území, stejně jako vyvinout schopnost rychlé reakce na evropské úrovni, konkrétně evropskou jednotku civilní ochrany.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti přijetí zprávy o humanitární pomoci, a to ze dvou důvodů. Zaprvé proto, že trvá na propojení civilní ochrany a humanitární pomoci s Evropskou službou pro vnější činnost a její zahraniční politikou, ačkoli by kritéria pro zásah měla být zcela čistě a jedině humanitární. Zadruhé proto, že propojení civilních a vojenských prostředků s cílem řešit situace humanitární krize nepovažuji za krok správným směrem. Specifické znalosti a použití speciálního vybavení, které měla armáda vždy k dispozici a využívala je, jsou za určitých okolností samozřejmě potřeba. S cílem zachovat a zabezpečit čistě civilní povahu humanitárních misí by měla být civilní ochrana financována tak, aby mohla takové speciální vybavení využívat a aby bylo možné vyškolit její pracovníky, místo toho, abychom pokračovali ve všech těch vojenských výdajích. Je to jediný způsob, jak v krizových situacích poskytovat skutečnou a účinnou pomoc a zároveň se vyhnout nebezpečím, která s sebou nese vojenská přítomnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Při hodnocení Evropského konsensu o humanitární pomoci v polovině období nemohu neupozornit na politováníhodnou skutečnost, že povědomí veřejnosti o tomto konsensu není dostatečné a že členské státy hrají při jeho provádění pouze malou roli. Místo hledání chyb bychom však měli prosazovat a ukazovat směr, jímž bychom se měli ubírat, pokud jde o humanitární pomoc. V posledních letech došlo v humanitárním prostředí ke značným změnám, ať už jde o přírodní katastrofy, vysídlené osoby, nárůst počtu nejrůznějších vnitřních konfliktů, potravinové krize atd. Víc než kdy dříve je naléhavě zapotřebí vyvážená a účinná reakce na celosvětové úrovni, která bude vycházet z konkrétních potřeb, bude zaměřená na výsledky a bude se řídit zásadou, že záchrana možností obživy znamená záchranu životů, a zároveň bude brát ohled na potřeby rozvoje dotčených oblastí a jejich soběstačnost. Abychom toho dosáhli, musí konsensus prosazovat humanitární hodnoty a různí hráči musí optimalizovat své zdroje.

Ještě jednou bych rád zdůraznil, že vytvoření evropské jednotky civilní ochrany na základě Barnierovy zprávy z května roku 2006 je naprosto nezbytné. Chtěl bych poblahopřát své kolegyni, paní Strifflerové, k pozitivnímu obsahu návrhů, které předložila, a zároveň bych chtěl zopakovat své stanovisko, že konsensus je klíčovým a v současné situaci velice potřebným nástrojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Humanitární konsensus je klíčovým nástrojem, což se ukazuje zejména během současné značně proměnlivé humanitární situace. Jsme svědky značného nárůstu přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, což je především způsobeno dopady změn klimatu, rostoucího počtu složitých krizí, zejména vnitřních konfliktů, stejně jako měnící se povahy konfliktů, které jsou často doprovázeny masovými přesuny obyvatel.

Stále častěji dochází k porušování mezinárodního humanitárního práva. Obzvláště šokujícím způsobem takového porušování je skutečnost, že sexuální násilí je stále častěji používáno jako válečná zbraň. Podporuji stanovisko zpravodajky a domnívám se, že pro zvýšení ochrany proti sexuálnímu násilí v humanitárních situacích jsou zapotřebí důsledná opatření. Souhlasím s názorem autorky zprávy, že nedávné humanitární katastrofy na Haiti a v Pákistánu znovu prokázaly, že je nezbytné posílit schopnost EU reagovat na katastrofy účinným, rychlým, koordinovaným a přehledným způsobem.

Rovněž podporuji rozvinutí schopnosti pohotově reagovat na evropské úrovni (evropské jednotky civilní ochrany).

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Evropský konsensus o humanitární pomoci, jehož Parlament, Rada a Komise dosáhly dne 18. prosince 2007, představuje významný krok kupředu, pokud jde o vymezení, rozsah a šíři evropské humanitární pomoci. S touto zprávou, jejíž závěry jednoznačně podporuji, jsme dosáhli hodnocení v polovině období, jak se předpokládalo v akčním plánu z května roku 2008. V tuto chvíli bych rád poblahopřál paní Strifflerové k vynikající práci, kterou odvedla. Co se týče myšlenek vyjádřených v této zprávě, rád bych podtrhl důraz kladený na „skutečné a trvalé… zapojení… příjemců do správy podpory“. Osobně prosazuji tuto zásadu, která by měla vést k tomu, že činnost EU bude ve stále větší míře zaměřena na občanskou společnost a místní orgány. Tím se zmenší důraz na vztahy mezi EU a členskými státy, jež by sice měly hrát i nadále svoji roli, nemělo by však jít o výlučný vztah, jako tomu doposud často bylo. Rovněž bych chtěl zdůraznit potřebu předložit návrhy, jejichž cílem bude „vytvoření evropské jednotky civilní ochrany, která bude založena na optimalizaci stávajícího mechanismu civilní ochrany Společenství a na sloučení nynějších vnitrostátních prostředků“, což by znamenalo, že se zvýší mezní náklady na dosažení součinnosti, a to prostřednictvím kapacity, která již byla ve členských státech vytvořena.

 
  
MPphoto
 
 

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně.(IT) Humanitární pomoc dnes hraje větší a významnější úlohu než v minulosti. Odlišná míra rozvoje a prohlubující se nerovnost příležitostí a rozdělení zdrojů ze zeměpisného, sociálního i generačního hlediska, stupňující se změny klimatu (které mají částečně na svědomí lidé) a s tím související nárůst počtu přírodních katastrof, stále větší znečištění životního prostředí, nevyvážený lidský tlak soustředěný ve velkých městských oblastech a nestejnoměrný nárůst počtu obyvatel v některých oblastech planety jsou příčinami zvyšujícího se počtu humanitárních katastrof, v nichž při obnovování základních životních podmínek a lidské důstojnosti hraje pomoc zásadní roli. Vzhledem k té skutečnosti, že pokud humanitární pomoc potřebují lidé zasažení katastrofami, tak nesmí jakékoli zásahy, které budou výsledkem zahraniční politiky EU — která musí být stále nově definována – vycházet z oblasti zájmů vlivu, jednotlivých členských států, ale měly by mít evropský rozměr.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu o provádění Evropského konsensu o humanitární pomoci. Humanitární politika EU je názornou ukázkou jejího závazku ve prospěch obyvatel v nouzi a nacházejí se v situacích, kdy jsou mimořádně zranitelní. Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci. Poskytuje více než 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci. V roce 2009 jsme poskytli celkem 950 milionů EUR přibližně 115 milionům osob ve více než 70 zemích. Evropský konsensus o humanitární pomoci, podepsaný dne 18. prosince 2007, podtrhuje ochotu EU k úzké spolupráci v této oblasti s cílem dosáhnout její optimální účinnosti, hájit a prosazovat základní humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti a důsledně působit ve prospěch dodržování mezinárodního humanitárního práva. Čeká nás ještě mnoho výzev. Nedávné humanitární katastrofy na Haiti a v Pákistánu znovu prokázaly, že je nezbytné výrazně posílit schopnost reagovat na katastrofy na evropské úrovni. Snížení rizika katastrof by mělo být plně začleněno do politik rozvojové a humanitární pomoci. Rovněž potřebujeme objasnit využívání vojenských prostředků a schopností a civilní ochrany v souladu s humanitárním konsensem a s pokyny OSN.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. - (FR) Nedávné humanitární katastrofy na Haiti a v Pákistánu znovu prokázaly, že je nezbytné posílit na evropské úrovni schopnost reagovat na katastrofy účinným, rychlým, koordinovaným a přehledným způsobem.

Proto jsem hlasovala pro přijetí této zprávy, která prosazuje vyvinutí schopnosti pohotově reagovat na evropské úrovni (evropské jednotky civilní ochrany), což je myšlenka, kterou původně předložil komisař Barnier poté, co Asii zasáhla vlna tsunami, a již Evropský parlament následně převzal a mnohokrát zmiňoval.

Tato schopnost by měla umožnit optimalizaci dostupných nástrojů, jejichž efektivita a viditelnost by narostla, přičemž cílem je dosáhnout okamžité mobilizace všech nezbytných prostředků prostřednictvím lepší koordinace.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, neboť jsem přesvědčena, že akční plán evropského konsensu je třeba zhodnotit. V uplynulých letech došlo v humanitárním prostředí k výrazným změnám, zejména v souvislosti se značným nárůstem přírodních katastrof co do počtu i jejich síly, což je mimo jiné způsobeno dopady změn klimatu. Úplné začlenění snižování rizika katastrof do politik rozvojové a humanitární pomoci je zcela zásadní, což ještě více poukazuje na význam důsledného a zesíleného uplatňování humanitárního konsensu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Je zřejmé, že počet katastrof a naléhavých humanitárních situací v dnešním světě narůstá. Evropská unie hraje při boji s těmito útrapami významnou roli a já doufám, že tomu tak bude i nadále a že svoji roli snad dokonce ještě posílí, nakolik to jen bude možné. Nestačí však dát hladovému rybu: musíte jej naučit rybařit.

Domnívám se, že poskytnout méně bohatým zemím lidské a materiální zdroje, se kterými bude možné čelit budoucím krizím, je téměř stejně důležité jako vypořádat se s naléhavými situacemi. Evropský konsensus o humanitární pomoci si zaslouží moji podporu a já doufám, že prostřednictvím kompromisu dosaženého evropskými institucemi se podaří čím dál tím lépe využívat Unii dostupné zdroje, přičemž vždy dostanou přednost ti, kdo mají nejméně a nejvíce trpí, a zároveň bude dodržována absolutní neutralita, pokud jde o politické či ideologické záležitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) V posledních letech došlo na světě k značnému nárůstu katastrof, ať už jde o rozlohu zasažených zeměpisných oblastí nebo o počet obětí. Ačkoli se jedná o věc zásadního významu, nejsou dopady změn klimatu na tyto katastrofy tématem této diskuze. Dne 18. prosince 2007 podepsali předsedové Rady Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise Evropský konsensus o humanitární pomoci, který v oblasti humanitární pomoci představuje zásadní pokrok, zejména s ohledem na to, že byl připraven akční plán na období pěti let, který zároveň ukládá provedení přezkumu v polovině období. Ta je cílem této zprávy. Celý svět si uvědomuje a uznává klíčovou roli EU v oblasti humanitární pomoci. Parlament se touto záležitostí zabýval na řadě zasedání, především prostřednictvím našich projevů. Nedávné události v Brazílii, na Haiti, v Pákistánu, na Madeiře a dalších místech nás nutí zabývat se účinností podpory poskytované civilní ochraně a humanitární pomoci. Jak tato zpráva ukázala, navzdory omezenému množství dostupných informací dochází na evropské úrovni k pozitivnímu vývoji, jak dokazuje pracovní skupina pro humanitární a potravinovou pomoc v rámci Rady. Bude však zapotřebí ještě mnoho vykonat.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Takzvaná „humanitární pomoc“ EU hraje nikoli nevýznamnou roli v tom, co se stále častěji označuje jako její zahraniční politika. Často zneužívá opravdové potřeby pomoci a spolupráce, na niž je třeba reagovat, zejména v naléhavých situacích, zatímco ve skutečnosti sleduje řadu vlastních cílů. Za podniknutými kroky a zvolenými metodami, mezi něž patří vojenské zásahy a okupace, se skrývá úsilí o rozšíření a prohloubení politické a hospodářské nadvlády a snaha o ovládnutí trhů a přírodních zdrojů rozvojových zemí. Na pozadí současné prohlubující se krize kapitalismu tyto úmysly znamenají rovněž potlačování boje občanů za větší spravedlnost a sociální pokrok, který na sebe po celém světě bere nejrůznější podoby a formy.

Řada nevládních organizací, logistických společností a dalších subjektů se maskuje předstíranými „humanitárními“ zájmy, ve skutečnosti však z této politiky těží výhody a jsou tak jejími spoluviníky, prosazujícími jen své vlastní zájmy a zájmy svých stoupenců; tyto zájmy mohou být veřejné či soukromé a mohou být motivovány politicky, finančně nebo nábožensky, případně i jinak. V zásadě podporujeme konkrétní vyjádření solidarity s oběťmi jakéhokoli druhu katastrofy či konfliktu. Ta však musí vycházet ze zájmů těchto lidí, z úcty k mezinárodnímu právu a z nezávislosti a suverenity těchto zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Jsem přesvědčena, že musíme zlepšit nástroje, které má Evropská unie k dispozici pro reakci na katastrofy takového druhu, jakou zažilo Haiti, kde loňské zemětřesení následovala nedávná epidemie cholery. Moje skupina i já jsme přesvědčeni, že musíme prosazovat zvýšené financování humanitární pomoci, abychom umožnili větší počet zásahů, a to především ve prospěch těch nejvíce zranitelných osob. Při tom však musíme zároveň zajistit, že budeme jasně rozlišovat mezi pravomocemi vojenských a humanitárních subjektů, neboť vojenské prostředky by měly být využívány pouze ve velmi omezené míře a jako poslední možnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – EU jako celek je nejvýznamnějším dárcem humanitární pomoci na světě. Nedávné katastrofy však nicméně zdůraznily určité nedostatky, pokud jde o schopnost reagovat rychlým, účinným a koordinovaným způsobem na evropské úrovni. Zpráva kolegyně Strifflerové na některé z těchto nedostatků ukazuje a lze doufat, že výsledkem dnešního hlasování budou pozitivní kroky.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Souhlasím s touto zprávou, protože není jen formalitou, ale i příležitostí ke zhodnocení současného stavu humanitární pomoci. V uplynulých letech došlo v humanitárním prostředí k výrazným změnám. V této proměnlivé situaci lze na prvním místě zmínit značný nárůst přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, což je především způsobeno dopady změn klimatu. Je tudíž nezbytné posílit snahy v oblasti snižování rizika katastrof a poskytovat – kromě jednorázové pomoci – podporu kapacitám místních komunit v oblasti přípravy na katastrofy. K tomu je třeba dodat, že narůstá počet složitých krizí, zejména vnitřních konfliktů, a že se mění povaha konfliktů, které jsou často doprovázeny masovými přesuny obyvatel (uprchlíci, vnitřně přesídlené osoby) a rostoucím násilím, jež je na nich pácháno. Stále častěji dochází k porušování mezinárodního humanitárního práva a situace na postižených územích je stále vážnější. Obzvláště šokujícím způsobem takového porušování je skutečnost, že sexuální násilí je stále častěji používáno jako válečná zbraň. Značné úsilí by se mělo vyvinout na začlenění ochrany proti sexuálnímu násilí do humanitárních souvislostí. Zvláštní pozornost by proto měla být věnována nejzranitelnějším skupinám, jako jsou ženy, děti a násilně vysídlené osoby (vnitřně přesídlené osoby a uprchlíci). Nedávné humanitární katastrofy na Haiti a v Pákistánu znovu prokázaly, že je nezbytné posílit schopnost reagovat na katastrofy účinným, rychlým, koordinovaným a přehledným způsobem na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Rok po zemětřesení na Haiti vidíme, že ani kroky, které jsme podnikli, ani způsob, jakým pomáháme, nejsou dokonalé. Z toho důvodu nesmíme Evropský konsensus, jehož cílem je poskytování humanitární pomoci zlepšit, promrhat. EU jakožto jedna z nejbohatších a nejrozvinutějších oblastí na světě má morální povinnost pomáhat slabým a potřebným. Musíme především dodržovat solidaritu s oběťmi přírodních pohrom a katastrof, jež nejsou na takové události připraveny.

Proto bychom měli usilovat o posílení spolupráce mezi členskými státy v této oblasti a zlepšit vzájemné sdílení zkušeností. Měli bychom udělat všechno pro to, aby byl systém pomoci účinný a efektivní a aby nebyl promarněn ani jediný cent. Je proto nezbytné spolupracovat s ostatními mezinárodními, nevládními subjekty a organizacemi, které pomoc rovněž poskytují s cílem zefektivnit tuto záležitost.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy kolegyně Strifflerové, neboť je stále potřeba zdůrazňovat význam a tím pádem i citlivost této problematiky.

Cílem Parlamentu a jeho hlasování bylo zdůraznit, jak potřebný je cíl Evropské unie prosazovat zásady neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Co se solidarity týče, nikdy nejsme dokonale připraveni či vybaveni vynikajícími plány. Musíme stále více vyzývat všechny evropské hráče, včetně Komise a jednotlivých členských států, aby podporovali prosazování všeobecné úcty k lidským právům. Pokud jde o mě, hodlám i nadále podporovat tento modus vivendi, a to i v rámci Rozpočtového výboru, jehož jsem členem, stejně jako veškerá opatření s cílem navýšit finanční podporu poskytovanou těm aktivitám, jež se cíleně soustředí na ochranu těchto důležitých práv, aby tak Evropská unie mohla i nadále zajišťovat pomoc a podporu těm skupinám obyvatel, které to nejvíce potřebují.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) V poslední době došlo ke značnému nárůstu přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, ať už byly způsobeny člověkem či nikoli, společně s nárůstem nepříznivých dopadů porušování mezinárodního humanitárního práva a špatné správy věcí veřejných. Jak je dobře známo, Evropská unie je předním světovým dárcem humanitární pomoci, a poskytuje zhruba 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci. Ta směřuje k 115 milionům příjemců pomoci z přibližně 70 zemí, kteří mohli využít celkového příspěvku ve výši téměř 1 miliardy EUR. Hlasoval jsem ve prospěch tohoto konsensu, neboť se domnívám, že EU prostřednictvím své činnosti v oblasti humanitární politiky dává najevo svůj závazek pomáhat lidem, kteří pomoc skutečně potřebují. V této souvislosti potřebujeme dostatečné lidské a materiální zdroje a musíme podporovat lepší koordinaci mezi institucemi a organizacemi, které jsou do tohoto procesu zapojeny.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Rozhodně vítám tuto zprávu, která navrhuje, jakým způsobem by bylo možné posílit konsensus o humanitární pomoci. Zdůrazňuje řadu oblastí vyžadujících větší pozornost, včetně prosazování humanitárních zásad a mezinárodního humanitárního práva; zlepšení týkající se kvality, koordinace a soudržnosti poskytování humanitární pomoci EU; objasnění využívání vojenských prostředků a schopností a civilní ochrany v souladu s konsensem a s pokyny OSN a také posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. (CS) Předložená zpráva je velmi aktuální reakcí na mnoho přírodních katastrof, které jsme prožili v uplynulých letech. Zkušenosti z možnosti poskytnutí účinné pomoci po předchozích katastrofách např. v Austrálii, na Haiti, v Rusku ukazují, že je nezbytné, aby ES mělo zcela jasné postupy a prostředky pro poskytnutí účinné humanitární pomoci. Zatím se tyto katastrofy vyhýbaly – co do rozsahu – evropskému kontinentu, což ale neznamená, že účinný komplex struktur a prostředků by neměl být připraven. Zkušenosti z posledních let ukazují, že zajištění dopravy do postižených oblastí není možné bez technické a organizační podpory vojenských složek. Nevládní humanitární organizace nemají tyto možnosti.

Je evidentní, že velmi často zůstávají obyvatelé postižených oblastí odříznuti od možnosti dopravy po zemi a kapacita civilních leteckých prostředků je omezená. Je-li využití vojenských sil v nějakém případě odůvodnitelné a přijatelné, pak je to právě případ humanitárních, resp. přírodních katastrof.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Přírodní katastrofy jsou v poslední době zajisté stále závažnější a z důvodu toho, že EU je jedním z předních celosvětových hráčů na poli humanitární pomoci, je důležité, aby si tuto roli - i navzdory krizím, jimiž procházíme - nadále udržela. Nicméně jsem přesvědčen, že kromě pomoci těm nejvíce znevýhodněným a všem, kteří byli těmito katastrofami zastiženi, musíme také nejchudší země, jež se tím pádem v podobných situacích stávají těmi nejzranitelnějšími, vybavit lidskými zdroji a financemi, aby nebyla pomoc zvnějšku tak kriticky nezbytná. Toho lze dosáhnout jedině prostřednictvím rozvojové politiky a pomoci poskytované těmto zemím ve střednědobém a dlouhodobém měřítku.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Humanitární prostředí je čím dál tím složitější a obtížnější: dochází k častému porušování humanitárního práva; zmatky ohledně úloh znamenají, že humanitární pracovníci jsou často cílem útoků; přírodní katastrofy narůstají co do počtu i své intenzity. V roce 2010 jsme zažili tři největší humanitární katastrofy posledních let: zemětřesení na Haiti, sucha v oblasti Sahelu a záplavy v Pákistánu. Jak však řekla komisařka Kristalina Georgievová, „kvalita naší humanitární pomoci je naprosto zásadní“. Tato pomoc „každoročně zachraňuje okolo 140 milionů lidí“.

S ohledem na tyto skutečnosti souhlasím s paní zpravodajkou, když vyzývá k výraznému navýšení částky přidělované na humanitární pomoc a když poznamenává, že konsensus o humanitární pomoci není dostatečně znám. Musíme usilovat o jeho zviditelnění a prosazovat humanitární zásady a zásady mezinárodního práva. Musíme usilovat o rozvoj schopnosti pohotově reagovat na evropské úrovni, a já jsem již tak měl příležitost učinit. Musíme se více soustředit na předcházení riziku katastrof.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zpráva o provádění Evropského konsensu o humanitární pomoci obsahuje některé významné návrhy, které by měly být v budoucnu využity. Jedním příkladem je rozvoj schopností a zdrojů civilní ochrany, kde je klíčovou myšlenkou vytvoření evropské jednotky civilní ochrany. Významné je rovněž zlepšení koordinace, a to nejen mezi členskými státy, ale i na mezinárodní úrovni, spolu s OSN. Přístup k dodávkám potravin a podobných potřeb v krizových situacích, jehož prostřednictvím by se mělo podporovat místní hospodářství, je také rozumný. V některých oblastech však zpráva není dostatečně konkrétní nebo ambiciózní, a proto jsem se hlasování zdržel.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť jakožto nevýznamnější světový dárce humanitární pomoci musí Evropská unie věnovat větší pozornost humanitární pomoci v těch oblastech, kde je naléhavě zapotřebí, a to zejména v době dramatického nárůstu přírodních katastrof a vnitřních konfliktů. Členské státy by měly účinněji přispívat k uvádění tohoto konsensu do praxe, a to tím, že jej zahrnou do vlastních humanitárních strategií. S ohledem na nezbytnost humanitární pomoci je třeba, abychom na ni vyčlenili více finančních prostředků a umožnili tak pohotovější a účinnější financování operací.

Souhlasím s návrhem, že musíme jasně rozlišovat mezi mandáty vojenských a humanitárních subjektů, aby byly vojenské prostředky a kapacity k podpoře operací humanitární pomoci využívány pouze ve velmi omezené míře a jako poslední možnost, zejména v oblastech, které trpí ozbrojenými konflikty. Aby byla zajištěna přiměřená a účinná koordinace humanitární pomoci, musí být vytvořena evropská jednotka civilní ochrany a vyvinuta schopnost pohotově reagovat na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. - (IT) Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci. Poskytuje více než 40 % veškeré oficiální mezinárodní humanitární pomoci. Humanitární politika EU je názornou ukázkou jejího závazku ve prospěch obyvatel, kteří potřebují pomoc. Od podpisu Evropského konsensu o humanitární pomoci byly učiněny mnohé kroky pro navázání úzké spolupráce v této oblasti s cílem dosáhnout její optimální účinnosti, hájit a prosazovat základní humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti při pomoci těm nejvíce potřebným. Bez ohledu na to by se však mohlo zdát, že o konsensu neexistuje dostatečné povědomí. Musíme tudíž vyvinout značné úsilí o jeho větší zviditelnění. Jsem přesvědčen, že v prostředí tak křehkém, jako je humanitární pomoc, je důležité si uvědomovat, jak se okolnosti během let změnily, a brát v úvahu značný nárůst počtu i závažnosti přírodních katastrof. Proto se domnívám, že bychom měli posílit snahy v oblasti snižování rizika katastrof a poskytovat v tomto ohledu podporu kapacitám místních komunit. Aby mohla humanitární pomoc pokračovat v cestě ke svému plnému nasazení, musíme bez ustání usilovat o obhajobu a ochranu „humanitárního prostoru“. Doufám, že díky hlasování ve prospěch zprávy kolegyně Strifflerové budeme moci přikročit k přijetí praktického akčního plánu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie, skládající se z Evropské komise a členských států, je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci. Poskytuje více než 40 % veškeré oficiální mezinárodní humanitární pomoci. Důkladné zhodnocení provádění Evropského konsensu o humanitární pomoci v polovině období může dojít jedině k závěru, že je nezbytné usilovat o větší zviditelnění tohoto mechanismu a o lepší účinnost a koordinaci mezi všemi zúčastněnými stranami. Příspěvky do oblasti hospodářství nemusí přinést žádné ovoce, pokud je nedoprovází úzká a účinná koordinace na všech úrovních a mezi všemi formami evropské podpory. Žijeme v kritickém období: V humanitárním prostředí došlo v uplynulých letech k výrazným změnám, což ještě více poukazuje na význam důsledného a zesíleného uplatňování humanitárního konsensu. Hlasuji pro přijetí této zprávy a ráda bych vyzvala k politice systematického dialogu, větší spolupráci v terénu, lepšímu řízení a závazku k předcházení katastrofám. Podporuji vytvoření evropské jednotky civilní ochrany na základě Barnierovy zprávy z května roku 2006.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. - (IT) Evropská unie je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci, poskytuje více než 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci.

Evropský konsensus o humanitární pomoci, který dne 18. prosince 2007 podepsali předsedové Rady Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise, vycházející z akčního plánu na období pěti let, zavazuje EU a její členské státy k úzké spolupráci v této oblasti. Bod č. 33 akčního plánu ukládá vyhotovení přezkumu akčního plánu v polovině období, jehož cílem je zabývat se nedostatečnou obeznámeností humanitárního sektoru, závažnými změnami klimatu, stoupajícím počtem složitých krizí a rostoucím násilím.

Proto prosazujeme vyvinutí schopnosti pohotově reagovat na evropské úrovni (evropské jednotky civilní ochrany), což je myšlenka, kterou původně předložil pan Barnier za účelem optimalizace dostupných nástrojů, jejímž cílem je dosáhnout okamžité mobilizace všech nezbytných prostředků prostřednictvím lepší koordinace.

S ohledem na uvedená čísla a zavedení řádné politiky humanitární pomoci EU díky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost naprosto souhlasím s tím, že potřebujeme hodnocení v polovině období zaměřené na posílení akčního plánu, co se týče prosazování humanitárních zásad, poskytování humanitární pomoci, objasnění využívání vojenských prostředků a civilní ochrany a snižování rizika katastrof a posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, která přináší přehled provádění Evropského konsensu o humanitární pomoci a předkládá návrhy s cílem jeho většího zviditelnění a větší účinnosti při naplňování jeho cílů. Tento nástroj nabyl ještě na větším významu v současném humanitárním prostředí, které se vyznačuje značným nárůstem přírodních katastrof co do počtu i jejich intenzity, a je klíčové, abychom usilovali o úplné dodržování závazků, jež z toho vyplývají, a aby se členské státy do provádění konsensu zapojily ve větší míře.

 
  
MPphoto
 
 

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně.(IT) Dnes jsme na plenárním zasedání hlasovali o zprávě týkající se Evropského konsensu o humanitární pomoci.

Evropská unie, skládající se z Evropské komise a členských států, je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci. Poskytuje více než 40 % veškeré oficiální mezinárodní humanitární pomoci. Humanitární politika EU je názornou ukázkou jejího závazku ve prospěch obyvatel třetích zemí, kteří potřebují pomoc a nacházejí se v situacích, kdy jsou mimořádně zranitelní.

Je důležité zdůraznit, že poskytování pomoci musí vycházet výhradně ze zjištěných potřeb a ze stupně ohrožení a že kvalita a kvantita pomoci jsou stanoveny především ve fázi počátečního vyhodnocení, které je ještě třeba zdokonalit, zejména co se týče uplatnění kritérií ohrožení především žen, dětí a osob s postižením.

Dále je třeba říci, že skutečné a trvalé začlenění – a, je-li to možné, i zapojení – příjemců do správy podpory představuje jeden ze základních předpokladů k zajištění kvality humanitární reakce, zejména v případě dlouhodobých krizí.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ode dne 1. prosince 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, se humanitární činnost Unie řídí článkem 214 Smlouvy o fungování EU, který zavádí samostatnou politiku humanitární pomoci EU jakožto pravomoci, kterou sdílejí členské státy a Evropská unie. Nařízení o humanitární pomoci (ES) č. 1257/96, které vstoupilo v platnost dne 20. června 1996, bude mít svůj vlastní právní základ poté, co bude v rámci postupu spolurozhodování přezkoumáno. Lisabonská smlouva taktéž zavedla Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ). Výbor pro rozvoj (DEVE) se zasazoval o to, aby se humanitární pomoc nestala součástí Evropské služby pro vnější činnost, a obhajoval nezávislost generálního ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO). Rovněž vyzval k objasnění rozdělení úkolů komisařek Ashtonové a Georgievové.

Jelikož je hodnocení akčního plánu v polovině období jedinečnou příležitostí k posílení činností v řadě oblastí, zpráva upozorňuje mimo jiné na následující záležitosti: prosazování humanitárních zásad a mezinárodního humanitárního práva; otázky týkající se povahy poskytování humanitární pomoci EU, její koordinace a soudržnosti; objasnění využívání vojenských prostředků a schopností a civilní ochrany v souladu s konsensem a s pokyny OSN; snižování rizika katastrof a posílení vazby mezi humanitární pomocí, obnovou a rozvojem.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně.(IT) Evropská unie, skládající se z Evropské komise a členských států, je nejvýznamnějším světovým dárcem humanitární pomoci; poskytuje více než 40 % oficiální mezinárodní humanitární pomoci.

Pouze v roce 2009 poskytla Komise celkem 950 milionů EUR přibližně 115 milionům osob ve více než 70 zemích. Humanitární politika EU je názornou ukázkou jejího závazku ve prospěch těch obyvatel, kteří potřebují pomoc a nacházejí se v situacích, kdy jsou mimořádně zranitelní. Naším cílem je schopnost plánovat lépe koordinované civilní a vojenské reakce, aby naše zásahy získávaly v případě přírodních katastrof čím dál tím na účinnosti. K těmto tragickým událostem dochází stále častěji a v posledních letech způsobily na celém světě úmrtí stovek tisíc osob.

Zvláštní pozornost by měla být věnována ženám a dětem, uprchlíkům a násilně vysídleným osobám, neboť porušování mezinárodního humanitárního práva v souvislosti s těmito skupinami je stále častější. Je potřeba zajistit účinnější zásahy, zároveň je však nutné vykonat mnoho práce v oblasti aktivní i pasivní prevence. Nejvíce ohrožené komunity musí být na podobné události lépe připraveny, a to prostřednictvím prosazování politiky udržitelného rozvoje, jejímž cílem je minimalizace škod.

 
  
  

Zpráva: Daciana Octavia Sârbu (A7-0376/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  John Stuart Agnew a David Campbell Bannerman (EFD), písemně. – 14/1: Hlasoval jsem pro přijetí tohoto návrhu, protože jej vnímám jako oslabení právních předpisů EU, které povede ke zjednodušení dovozu geneticky nemodifikovaných sójových bobů do Spojeného království. Pro naše odvětví drůbeže jde o věc zásadního významu.

14/2: Hlasoval jsem pro, neboť se tak sníží negativní dopad právních předpisů EU na náklady geneticky nemodifikovaných sójových bobů mířících do Spojeného království.

14/3: Zdržel jsem se hlasování, protože ačkoli se možná jedná o žádoucí cíl (pro britskou vládu osvobozenou od kontroly EU), nejde zatím podle mého názoru o kritickou záležitost, a já si nepřeji rozšiřování pravomocí EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) EU by se měla zaměřit na inovativní iniciativy, které zaprvé využívají přebytky a zadruhé umožňují zajistit potraviny pro osoby trpící nedostatkem: na to bychom měli pamatovat při provádění přezkumu společné zemědělské politiky. K téměř 50 % nedávného nárůstu cen došlo v důsledku spekulací, a proto by společná strategie v rámci G20 měla podpořit vznik nástrojů pro stabilizaci cen v rámci mezinárodních fór. EU musí stanout v čele celosvětového hnutí, jehož cílem bude uzavření dohody s Organizací spojených národů za účelem stálého a efektivního zásobování potravinami pro země trpící nedostatkem.

Rovněž bych chtěl zdůraznit význam posílení důvěryhodnosti zemědělského odvětví, zejména prostřednictvím jeho propagace mezi vzdělanými a podnikavými mladými lidmi, jakožto činnosti, která může být spojena s inovacemi a výzkumem.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí tohoto rozhodnutí, které právo na zajištění potravin uznává jako jedno ze základních lidských práv. To je naplněno tehdy, když jsou všem lidem kdykoli fyzicky, sociálně a ekonomicky dostupné vhodné, zdravotně nezávadné a výživné potraviny, které uspokojí jejich potřeby a preference v oblasti stravování a umožní jim vést aktivní a zdravý život. Je třeba upozornit na skutečnost, že celosvětové zásoby potravin jsou mnohem omezenější než dříve, neboť v době potravinové krize v roce 2007 se jejich množství dostalo na rekordně nízkou úroveň čítající 12 týdnů celosvětových potravinových zásob. Světová produkce potravin je zároveň stále více ohrožena extrémním počasím spojeným se změnou klimatu, což může mít za následek náhlý a nepředvídatelný nedostatek potravin. EU by proto měla zajistit, aby do tohoto systému celosvětových zásob potravin přispívala.

Jsem přesvědčena, že je důležité podporovat nejenom konkurenceschopnost v odvětví zemědělství, ale také tradiční zemědělství, drobné zemědělce, ekologické farmy a místní distribuci. V souvislosti se stárnutím venkovské populace se dále domnívám, že je velmi důležité zajistit pro mladé zemědělce přístup k půdě a k půjčkám.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Volatilita cen potravin a základních potravinových komodit, která se před nedávnem objevila, vyvolává velké obavy ohledně fungování evropských a celosvětových potravinových dodavatelských řetězců. Růst cen potravin měl nejsilnější dopad na nejzranitelnější skupiny obyvatelstva. Tato zpráva podporuje poskytování zdravých a kvalitních potravin spotřebitelům za rozumné ceny a zabezpečení příjmů zemědělských podniků, což jsou dva z klíčových cílů Evropské unie. Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy. Evropa může k zajišťování potravin ve světě přispět svou větší konkurenceschopností.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Jakožto první realizovaná politika a donedávna také hlavní položka výdajů zaujímá politika zemědělství v evropském projektu ústřední místo. V posledních několika desetiletích tato oblast poněkud pozbyla na významu ve prospěch jiných důležitých oblastí, nesmíme však zapomínat na skutečnost, že zemědělská nezávislost Evropy je zásadní strategickou výzvou. Jak předseda skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), Joseph Daul, zdůraznil na začátku tohoto nového roku, zajišťování potravin bude v roce 2011 klíčovou záležitostí. Nedostatek potravin ve světě a následné krize nás důrazně upozorňují na vážnost situace: prudký nárůst cen a omezené dodávky základních zdrojů. Evropa musí na tuto novou výzvu reagovat. Ke složitosti a rozsahu celého problému přispívají rovněž otázky životního prostředí. Proto jsem hlasovala ve prospěch tohoto rozhodnutí, usilujícího o uznání strategické povahy této problematiky. Poukazuje na roli, kterou může Unie hrát při spravování celosvětových zásob, a na vhodnost SZP v souvislosti s těmito výzvami, a upozorňuje na škodlivý vliv spekulací na ceny komodit.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) V současnosti asi 900 milionů lidí na celém světě trpí kvůli extrémní chudobě hladem a až 2 miliardy nemají jistotu zajištění dodávek potravin, neboť žijí pod tlakem hrozby chudoby.

Pokrytí potřeb narůstající světové populace si vyžádá nárůst přinejmenším o 70 %, a proto je nezbytné posílit odvětví zemědělství posílit. Z toho důvodu podporuji tuto důležitou zprávu o zemědělství a dodávkách potravin. Aby bylo možné poskytovat vysoce kvalitní potraviny za rozumné ceny v situaci, kdy se musíme vyrovnat s poptávkou po potravinách v EU i ve světě, je nutné rozvíjet silnou, dostatečně financovanou SZP.

Musíme posílit programy Ovoce do škol a Mléko do škol a podporovat program pro nejchudší osoby. Občané EU musí mít přístup k dostatku zdravých potravin, a to navzdory hospodářským problémům.

Je znepokojující, že celosvětové zásoby potravin už nejsou tak hojné jako dříve, vzhledem k hrozbám, které představují změny klimatu a přírodní katastrofy, a proto podporuji, co zpráva uvádí ohledně vytvoření celosvětového systému potravinových zásob.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto dokumentu. Vzhledem k rychlému růstu světové populace se musí odvětví zemědělství vypořádat s narůstající potřebou bezpečných a dostatečných potravin, a to navzdory překážkám, které představují omezené přírodní zdroje, vysoké ceny energií a změny klimatu. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se musí produkce potravin zvýšit minimálně o 70 %, aby byla uspokojena rostoucí poptávka celosvětové populace, která by měla do roku 2050 překročit počet 9 miliard lidí. Kromě toho je vystaveno na celém světě asi 900 milionů lidí kvůli extrémní chudobě neustálému hladu a až 2 miliardy lidí nemají přístup k opravdovému dlouhodobému zajištění dodávek potravin z důvodu různého stupně chudoby. Proto zůstává dostupnost potravin klíčovým problémem, který je třeba řešit. Souhlasím s tím, že nová SZP, jež se začne uplatňovat po roce 2013, musí podporovat nejen konkurenceschopnost, ale také tradiční zemědělství, drobné zemědělce, ekologické farmy a místní distribuci, které přispívají k zajišťování dodávek potravin. V souvislosti se stárnutím venkovské populace se dále domnívám, že je velmi důležité zajistit pro mladé zemědělce přístup k půdě a k půjčkám.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť chudoba a hlad v Evropské unii stále přetrvávají. 79 milionů lidí v EU pořád ještě žije pod hranicí chudoby. Moje pozměňovací návrhy zdůrazňují skutečnost, že právo na výživu je základním lidským právem, které je naplněno tehdy, když jsou všem lidem kdykoli fyzicky, sociálně a ekonomicky dostupné vhodné, zdravotně nezávadné a výživné potraviny, které uspokojí jejich potřeby a preference v oblasti stravování a umožní jim vést aktivní a zdravý život. Chtěl bych zdůraznit především význam rozmanitosti evropského zemědělství a zajištění koexistence odlišných zemědělských modelů, stejně jako význam rozmanitosti a kvality potravin a stravování v celé Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. (NL) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto rozhodnutí. Ve svém programu moje strana, delegace nizozemské Reformované politické strany (SGP), jasně zdůraznila strategický význam odvětví zemědělství a zemědělství dokonce označila jako základ pro zajištění dodávek potravin. Jakkoli však mohou být tyto myšlenky samy o sobě vznešené, musím k textu učinit dvě okrajové poznámky. EU by neměla zasahovat do programů ovoce či mléka do škol. Nechte to na členských státech, pokud si to budou přát. Hlasoval jsem rovněž proti přijetí odstavce týkajícího se liberalizace a prosazování geneticky modifikovaných dovozů. Moje strana zastává názor, že geneticky modifikované potraviny nejsou pro zajištění celosvětových dodávek potravin řešením. Dosud nebyla prokázána žádná souvislost mezi genetickou modifikací a vyššími výnosy. Podle mého názoru se musíme v souvislosti s genetickou modifikací zabývat i etickými otázkami.

Přesto jsem však spokojen s celkovým tónem rozhodnutí, které znovu ukázalo, jak je důležité zajistit pro SZP po roce 2013 silné a dostatečné financování. Dále se domnívám, že výzva rozvojovým zemím, aby využívaly svoji půdu pro zajištění dodávek potravin především pro své vlastní obyvatelstvo, je nanejvýš významná a zároveň nesmírně naléhavá.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Na pozadí rostoucí celosvětové poptávky a nedostatku potravin pro několik miliard lidí na celém světě je zajištění přístupu k potravinám pro všechny velkou a zásadní výzvou. Jen v samotné Evropské unii žije 16 % lidí pod hranicí chudoby a bojuje o zajištění svých nejzákladnějších potřeb – bydlení, zdraví a samozřejmě potravin.

S ohledem na tuto skutečnost, a abychom podnítili další diskuzi, hlasovali jsme pro přijetí usnesení o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin. V době, kdy uvažujeme o budoucnosti SZP, se jeví jako nezbytné, abychom nepřehlíželi tuto potřebu a toto právo – které by mělo být všeobecné – na potraviny pro všechny.

Jedním z našich cílů je bojovat proti spekulacím v zemědělství: žádáme o přezkoumání stávajících právních předpisů o finančních nástrojích. Potřebujeme menší cenovou volatilitu a větší transparentnost. Zároveň prosazujeme myšlenku „cíleného celosvětového systému potravinových zásob“ za účelem účinnějšího řízení krizí a vyzýváme Komisi, aby se možností tohoto druhu opatření zabývala.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Je povinností Evropské unie postavit se výzvám spojeným se zajišťováním potravin, poskytováním vysoce kvalitních potravin, ochranou životního prostředí, rozmanitostí zemědělských oblastí a udržením územní rovnováhy prostřednictvím zlepšování životních podmínek v zemědělských oblastech. Společná zemědělská politika nabízí odpovědi a řešení těchto budoucích výzev. Je důležité, aby cíle a nástroje této politiky v co největší možné míře naplnily potřebu začlenit do struktury společné zemědělské politiky specifický vnitrostátní rozměr. Zemědělci značnou přímou podporu zjevně potřebují a bude tomu tak i v budoucnu. Rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o přímé platby, jsou však dále neudržitelné, neboť mají přímý dopad na konkurenceschopnost zemědělských výrobků na jednotném trhu.

SZP musí převzít zodpovědnost za to, jak se nakládá s penězi EU, a to tak, že se platby cíleně zaměří pouze na obdělávanou půdu a v případě odvětví živočišné výroby pouze na zvířata, jež se v daném roce v zemědělském podniku nachází. První pilíř SZP by měl pokrývat kompenzace pro zemědělsky méně příznivé oblasti a agroenvironmentální platby, což by pomohlo zabránit opouštění zemědělské půdy a odměnilo přínosy pro ochranu životního prostředí vyplývající z postupů extenzivního zemědělství.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože právo na potravinové zajištění je základním lidským právem, které je naplněno tehdy, když mají všichni lidé přístup k vhodným, zdravotně nezávadným a výživným potravinám, které jim umožní vést aktivní a zdravý život. V Evropě žije stále 16 % občanů pod hranicí chudoby a dostupnost potravin zůstává klíčovým problémem, jejž je třeba řešit. Zajištění dodávek potravin proto nadále vyžaduje silnou společnou zemědělskou politiku (SZP). Nová SZP, jež by měla být zavedena po roce 2013, musí reagovat na zajištění dodávek potravin a na další problémy, především na změnu klimatu, hospodářskou krizi a udržení územní rovnováhy v rámci EU. Ambiciózní energetické cíle EU vedou k masivnímu pěstování biopaliv, avšak produkce biopaliv soupeří s produkcí potravin o půdu, což může negativně ovlivnit zajišťování dodávek potravin.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti přijetí této zprávy, a to navzdory skutečnosti, že obsahuje skutečně pozitivní body a uznává roli zemědělství při zabezpečování přiměřených dodávek potravin. Zpráva však má jeden velmi závažný nedostatek, který nelze přehlédnout. Byl přijat jeden konkrétní bod, jímž Evropský parlament „žádá Komisi, aby navrhla zrychlení procesu schvalování dovozu nových geneticky modifikovaných variant krmiv v EU, jakmile se prokáže jejich bezpečnost“. Naše stanovisko proti dovozu a využívání jakéhokoli modifikovaného materiálu, potravin či krmiv, zůstává pevné, a já bych za žádných okolností nemohl v hlasování podpořit zprávu, jež vůbec poprvé vyjadřuje kladný postoj ze strany Evropského parlamentu vůči modifikovaným organismům, které se pan Barroso tak usilovně snaží přivést do Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Zabezpečení dodávek potravin je základním lidským právem. V dnešní době se odhaduje, že 900 milionů lidí na celém světě trpí neustálým hladem, zatímco jiným se z důvodu různého stupně chudoby nedostává zdravých potravin. Zajištění dodávek potravin je naplněno tehdy, když je všem lidem kdykoli fyzicky i ekonomicky dostupné dostatečné množství potravin, které jsou bezpečné a uspokojí jejich potřeby v oblasti stravování. Zajištění dodávek potravin vyžaduje silnou společnou zemědělskou politiku, ta však musí být konzistentní a zaměřit se na sociální hlediska. Musí být konzistentní v tom smyslu, že nedovolí nadprodukci, která narušuje trh a způsobuje ekologické problémy, a musí být sociálně angažovaná, aby se zajistilo, že ke kvalitním potravinám budou mít přístup lidé ze všech sociálních vrstev.

Na druhou stranu vítám způsob, jakým se zpráva zabývá otázkou rozmanitosti evropského zemědělství: konkurenceschopnost a inovace mohou a měly by jít ruku v ruce s tradičním zemědělstvím, drobnými zemědělci, ekologickými farmami a místní distribucí. Finanční investice do těchto odvětví budou zásadní pro efektivní využívání půdy v různých regionech, společně s investicemi v oblasti energií, které snižují vzájemnou závislost zajišťování potravin a bezpečnosti zásobování energií.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Návrh usnesení o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin je velice potřebným a včas přicházejícím dokumentem, neboť se objevilo právě v době, kdy dochází ke stále rychlejšímu růstu cen velkého množství potravin. Doporučení obsažená ve zprávě jsou realistická a relevantní a zabývají se skutečnými problémy v této oblasti. Ráda bych zmínila význam přikládaný vzdělávání a podpoře nových generací zemědělců v EU, jež jsou v souvislosti se stárnutím obyvatelstva životně důležité. Rovněž bych chtěla zmínit záměr udržet rozmanitost zemědělství v rámci Unie, aby tak dostaly další příležitost i tradiční zemědělské postupy.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Vzhledem k tomu, že právo na potravinové zajištění je základním lidským právem, domnívám se, že Evropská unie musí vytvořit lepší podmínky pro realizaci programů týkajících se výživy ve členských státech, stejně jako programy ovoce a mléka do škol.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Jedná se o zprávu z vlastního podnětu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova obsahující myšlenky a návrhy všech politických skupin. S ohledem na dosažení funkčních kompromisů se nám podařilo vytvořit velmi komplexní text, spojený společným jmenovatelem, s nímž v zásadě souhlasím. Kromě přesvědčení, že právo na zajištění dodávek potravin je základním lidským právem, zemědělství rovněž považuji za strategické odvětví, které je pro budoucnost našeho kontinentu naprosto zásadní. Jinými slovy jej vnímám jako neoddělitelnou součást naší suverenity jakožto společenství obyvatel a zemí. Tím bych chtěl potvrdit, že právo na zajištění dodávek potravin, kromě toho, že je základním lidským právem, by měla zaručovat naše vnitřní produkce. Společná zemědělská politika (SZP) je tak pro dosažení tohoto cíle klíčová. Rád bych proto ještě jednou zopakoval, že základním cílem SZP by mělo být udržení konkurenceschopnosti evropského zemědělství a podpora zemědělství v rámci EU s cílem zajistit produkci potravin, zejména na místní úrovni, a vyrovnaný územní rozvoj. Rovněž se domnívám, že by v zemědělství měla být zajištěna spravedlivá návratnost, neboť podporovat udržitelné a etické výrobní systémy je možné jedině tehdy, když se zemědělcům za vynaložené investice a závazky dostane řádných kompenzací.

 
  
MPphoto
 
 

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Zemědělství hraje v rozvoji společenství klíčovou úlohu. Definice jeho produktů jakožto primárního odvětví z hospodářského hlediska souvisí nejen s historickými tendencemi jeho vývoje, ale také, a to především, s jeho rolí při stabilizaci společností a jejich ekonomik. Vyvážená zemědělská výroba musí věnovat pozornost nejen produkovanému množství, ale zejména kvalitě svých produktů, aby tak přispěla ke zdravému rozvoji obyvatelstva. Z tohoto pohledu proto hrají dodávky potravin klíčovou roli a jejich zajištění – především pokud jde o tradiční a místní produkci – rozšiřuje možnosti rozvoje na celém území. Pozitivní korelace mezi zabezpečením dodávek potravin a kvalitními a zdravými zemědělskými výrobky zahrnuje také zvyšování jejich šetrnosti k životnímu prostředí, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost dominovému efektu způsobenému neřízeným zaváděním geneticky modifikovaných organismů, a to s cílem poskytnout v první řadě nezbytné jistoty, co se týče středně- a dlouhodobých dopadů, které by tyto výrobky mohly mít na zdraví a místní ekonomiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Při definování toho, jaká musí být budoucí reforma společné zemědělské politiky, stojíme na křižovatce. Jde o záležitost, která se přirozeně týká Evropanů, ale také občanů celého světa. Tato nová politika by proto měla být součástí globální vize. S jednou velkou výzvou: abychom byli schopni reagovat na zdvojnásobení poptávky po zemědělských výrobcích a dodávkách, k němuž ode dneška do roku 2050 dojde, a to v kontextu, který se vyznačuje nedostatkem pitné vody, úbytkem orné půdy a novou energetickou situací určenou bojem proti změně klimatu. Celosvětovou organizaci zemědělských trhů je třeba znovu promyslet a brát přitom v potaz dvě hlavní inspirace společné zemědělské politiky: zajištění bezpečnosti potravin a ušetření životů drobných zemědělců a jejich rodin, a to jak u nás, tak v nejchudších zemích světa. To závisí i na vytvoření cíleného celosvětového systému potravinových zásob, sestávajícího z nouzových zásob na omezení hladu a zásob určených k regulaci cen komodit. Tento systém by měl být spravován OSN prostřednictvím Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Asi 900 milionů lidí na celém světě trpí kvůli extrémní chudobě neustálým hladem. Přestože se zdá, že potravinových zásob je dostatek, významná část celosvětové populace si nemůže dovolit základní potraviny, které potřebuje; dostupnost potravin zůstává klíčovým problémem, jejž je třeba řešit.

Cíle potravinového zajištění nemůže být dosaženo, aniž bychom vyřešili dvě z aktuálně nejvýznamnějších otázek: nestabilitu na trzích a kolísání cen a ubývání zásob potravin. V této souvislosti bychom měli podpořit přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích, kterým by měla být zajištěna větší transparentnost obchodů a minimální limity pro subjekty, jež mohou na těchto trzích obchodovat.

Ba co víc, celosvětové zásoby základních potravin jsou mnohem omezenější než dříve a jejich množství se dostalo na rekordně nízkou úroveň. Nová SZP musí jasně a jednoznačně reagovat na zajištění dodávek potravin a na další problémy, především na změnu klimatu, hospodářskou krizi v rámci EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin, protože předkládá významné návrhy toho, jak by měla společná zemědělská politika po roce 2013 reagovat na výzvy související mimo jiné se zajištěním dodávek potravin, změnami klimatu, hospodářskou krizí a udržením územní rovnováhy v rámci EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v nedávné době varovala před možným zvýšením cen potravin v roce 2011, a to poté, co v roce 2010 v důsledku potravinové krize z června roku 2008 dosáhly historické výše. Index cen 55 základních potravin podle FAO již šestý měsíc v řadě vystoupal na 214,7 bodu, což je více než předcházející historicky nejvyšší hodnota 213,5 bodu z června roku 2008.

Ceny cukru a masa dosahují nových historických rekordů, a jestliže se alespoň o 2 % nezvýší produkce obilovin, cena těchto komodit bude stoupat i nadále. Tuto iniciativu bychom proto měli vítat, a jak jsem minulý týden zdůraznil ve své otázce Evropské komisi, vzhledem k tomu, že volatilita cen se dotýká všech na trhu, domnívám se, že je třeba v souvislosti se společnou zemědělskou politikou přijmout konkrétní opatření za účelem zvýšení produkce, lepšího zásobování trhů a větší stability cen, stejně jako záruky toho, že produkce bude odpovídat evropským potřebám. Jak jsem již dokazoval, zemědělství bychom měli vnímat jako strategické odvětví, zejména v dobách krize.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Jelikož je zajištění dodávek potravin lidským právem, měly by mu orgány Evropské unie věnovat zvláštní pozornost. Kromě toho, že zemědělství musí zajistit bezpečné dodávky potravin, musí být tyto dodávky zároveň dostatečné. Z toho důvodu nesmíme zapomínat na doporučení Organizace OSN pro výživu a zemědělství ohledně naléhavé nutnosti zvýšení produkce potravin přinejmenším o 70 %, aby se uživila celosvětová populace, která by měla do roku 2050 dosáhnout 9 miliard. Jsem rád, že bylo toto usnesení přijato, neboť uznává roli Evropského úřadu pro bezpečnost potravin jakožto orgánu zodpovědného za sledování rizik spojených s potravinovým řetězcem a upozorňování na ně a povzbuzuje členské státy ke zřizování orgánů, které budou s úřadem EFSA spolupracovat. Rovněž bych rád zdůraznil uznání tradičních zemědělských postupů, zejména ekologického a drobného zemědělství, které existují ve znevýhodněných regionech a které představují nejen hodnotu ekonomickou, ale především ekologickou, neboť mají zásadní význam pro udržení biologické rozmanitosti. Doufám, že nová společná zemědělská politika účinně zareaguje na problémy, jimž toto odvětví čelí a kterými jsou: změna klimatu, udržení stabilních cen pro spotřebitele a zajištění příjmů pro zemědělce.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpravodajka se zabývá ožehavým tématem, když ukazuje na problémy ohrožující zabezpečení dodávek potravin, jako je kolísání cen v důsledku finančních spekulací, zabírání půdy v rozvojových zemích nebo nedostatečné strategické zásoby. Přístup ke každému z těchto problémů, stejně jako ke všem ostatním problémům souvisejícím se zajištěním dodávek potravin, je nicméně značně nedostatečný, občas vykazuje protichůdné tendence a někdy je přímo špatný. Následky současné zemědělské politiky – zejména společné zemědělské politiky a jejích následných reforem - jsou zcela opomíjeny, jako je tomu v případě liberalizace trhů a rozbití regulačních nástrojů, vedoucí k úpadku tisíců malých a středních výrobců, kteří musí čelit takovým cenám svých produktů, jež často nepokryjí ani náklady na výrobu.

Stále více se zdůrazňuje názor, že „k nasycení Evropy a třetích zemí bude třeba využívat všech forem zemědělství“: to je skrytý argument pro neudržitelné výrobní modely, které produkují intenzivně a za účelem vývozu, stejně jako pro geneticky modifikované plodiny; zpráva zároveň vyzývá k tomu, aby se schvalování dovozu těchto geneticky modifikovaných plodin zjednodušilo a zrychlilo. A konečně, zpravodajka „vítá návrh Evropské komise ohledně nařízení o OTC derivátech“, což je návrh, který zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny zavrhl, protože nedokáže zabránit spekulacím.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Fidanza (PPE), písemně.(IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Sârbuové. V tuto chvíli, kdy se připravujeme na reformu společné zemědělské politiky po roce 2013, dnešní hlasování ukazuje směr, jímž se Parlament hodlá ubírat. Aby zajistila bezpečné dodávky cenově dostupných potravin, musí se EU vybavit silnou společnou zemědělskou politikou (SZP), která bude odrazovat od spekulací s potravinami a usnadní mladým lidem vstup do zemědělského odvětví. Považuji za důležité zdůraznit, že budoucí SZP musí občanům zabezpečit přístup k přiměřeným dodávkám potravin, umožnit šíření informací o výživě a vytvořit lepší podmínky pro realizaci programů, jako jsou programy Ovoce do škol a Mléko do škol. Dnešní hlasování ukazuje Komisi, jakým způsobem uvést do praxe „cílený celosvětový systém potravinových zásob“ s nouzovými zásobami na omezení hladu a zásobami určenými k regulaci cen komodit. Zvláštní pozornost je třeba věnovat problematice geneticky modifikovaných organismů. Jelikož se jedná o citlivou záležitost, bude nezbytná jistá míra opatrnosti, abychom zabránili jejich bezohlednému a neomezenému zavádění.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně.(IT) Dosažení potravinového zajištění a nezávislosti Evropy je naprosto zásadní, a proto jsem hlasoval pro přijetí zprávy. Vítám skutečnost, že se odkazuje na ambiciózní vize společné zemědělské politiky (SZP). Musíme pamatovat na to, že SZP je zásadní pro podporu zemědělců, kteří kromě toho, že produkují komodity a poskytují veřejnou službu společnosti, také udržují naši půdu a starají se o ni. Abychom se dokázali vypořádat s výzvami, které nás v budoucnu čekají, musíme zajistit, že se staneme soběstačnými producenty a budeme dovážet stále méně zemědělských výrobků ze třetích zemí, neboť tyto země nerespektují nejen právní předpisy ohledně ekologie a zdraví, ale ani práva pracovníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. (IT) Zajištění dodávek potravin je jedním z problémů, na něž musí reagovat reforma společné zemědělské politiky (SZP), jež by měla být zavedena po roce 2013.

Schopnost zaručit občanům EU dostatečné zásoby potravin musí počítat s předpovídaným prudkým vzestupem světové poptávky po potravinách do roku 2050. S ohledem na to je prioritou EU nadále pokračovat v zajišťování tohoto základního lidského práva jak uvnitř vlastních hranic, tak vně, usilovat o zvýšení zemědělské produktivity a zároveň zajistit bezpečné dodávky cenově dostupných potravin, a to vedle v současné době zásadní potřeby chránit venkovské prostředí Evropy.

Nesmíme dovolit, aby finanční spekulace nadále způsobovaly nekontrolované zvyšování cen a kolísání celosvětového trhu s potravinami. Abychom ochránili evropskou produkci, musíme navrátit rovnováhu do smluvních vztahů mezi výrobci a moderním systémem distribuce.

Nesmíme podceňovat skutečnost, že nerovná vyjednávací síla, antikonkurenční praktiky a nedostatečná transparentnost jsou často příčinami narušení trhu, což má závažné důsledky pro konkurenceschopnost celého potravinového řetězce.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) Ano, zemědělství je strategické odvětví a zajištění dodávek potravin je nutností. Evropě trvalo desetiletí, než si to uvědomila. Název zprávy je však zavádějící. V žádném ze svých bodů neodsuzuje ničivé následky celosvětového volného obchodu a tržní logiky.

Nadále budeme jíst jahody v zimě, ať už budou pocházet z jižní polokoule nebo ze skleníků doslova hltajících energii a vodu. Nadále budeme prosazovat dovoz afrických fazolí na úkor místních plodin a jako konkurenci našim vlastním výrobcům.

Nadále budeme žádat regulaci trhů se zemědělskými výrobky a výrobky z nich odvozenými, ačkoli je tento druhý pojem zcela absurdní a ačkoli bychom měli prosazovat kvalitní zemědělství a krátké potravinové řetězce a zároveň nelítostně pronásledovat zneužívání ze strany zprostředkovatelů a velkých prodejců.

Budeme bezmocně přihlížet, jak cizí země, které vyplýtvaly vlastní možnosti, zabírají úrodnou půdu těch nejzranitelnějších zemí, což nám bude dělat čím dál tím větší starosti, ale tváří v tvář potenciálně výbušné situaci nebudeme schopní nic podniknout.

Udělali jste pokrok, ale zbývá ještě kus cesty. Jestliže se odmítnete vypořádat se samotným systémem, který nám tyto problémy způsobil, jste odsouzeni k neúspěchu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Zabezpečení dodávek potravin je klíčovým problémem, na nějž musí Evropská unie účinně reagovat. Proto jsem podpořila zprávu své sociálnědemokratické kolegyně, která prosazuje silnou, odpovědnou SZP zaměřenou na mladé zemědělce; navrhuje bojovat se spekulacemi na zemědělských trzích a kolísáním cen, jež způsobují; a potvrzuje, že boj proti chudobě v EU i na celém světě se musí stát prioritou, a to tím, že zabezpečení dodávek potravin a přístupu k potravinám učiní základním lidským právem. EU musí vyřešit dnešní potravinové problémy a předvídat budoucí obtíže v této oblasti. Proto je myšlenka cíleného celosvětového systému potravinových zásob podle mého názoru naprosto relevantní, ačkoli ji nebude snadné uvést do praxe.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem proti přijetí zprávy paní Sârbuové, ačkoli obsahuje řadu dobrých bodů. Potraviny jsou záležitostí zásadního významu a jejich důležitost dále poroste. Je klíčové, aby EU zaujala koordinovaný postoj vůči svému zemědělství, jestliže chce čelit výzvám, které máme před sebou. Nedomnívám se však, že by geneticky modifikované organismy měly hrát roli při dosažení zabezpečení dodávek potravin, a nemohu podpořit zprávu, která chce dát zelenou genetické modifikaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s touto zprávou, neboť zajištění dodávek potravin je lidským právem, zaručujícím aktivní a zdravý život. Velké množství lidí na celém světě trpí neustálým hladem nebo jim chybí opravdové dlouhodobé zajištění dodávek potravin. Přestože se zdá, že potravinových zásob je dostatek, významná část celosvětové populace si nemůže dovolit základní potraviny, které potřebuje a dostupnost potravin zůstává klíčovým problémem, jejž je třeba naléhavě řešit. Je důležité zajistit, aby byly potraviny dostupné všem sociálním vrstvám. Cíle potravinového zajištění nemůže být dosaženo, aniž bychom vyřešili dvě z aktuálně nejvýznamnějších otázek: nestabilitu na trzích a kolísání cen (které jsou značně ovlivněné spekulacemi na komoditních trzích) a ubývání zásob potravin. Spekulace s cenami potravin nesmíme za žádných okolností dovolit. Musíme podporovat nejen konkurenceschopnost, ale také tradiční zemědělství, drobné zemědělce, ekologické farmy a místní distribuci, čímž zajistíme zachování rozmanitosti zemědělství v celé Evropě. V souvislosti se stárnutím venkovské populace se dále domnívám, že je velmi důležité zajistit pro mladé zemědělce přístup k půdě a k půjčkám. Naším cílem je udržet rozumné ceny potravin a důstojný příjem pro zemědělce. Za žádných okolností však nemohu souhlasit s využíváním geneticky modifikovaných látek, s jejich dovozem spotřebitelům a s jinými činnostmi, ani se schvalováním výrobních metod zavedených ve třetích zemích, protože neexistují žádná data, na základě kterých bychom se mohli odůvodněně domnívat, že tyto látky a postupy neškodí lidskému zdraví nebo životnímu prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Karin Kadenbach (S&D), písemně. (DE) Naneštěstí, na základě hlasů konzervativních poslanců, bylo do textu tohoto návrhu zahrnuto ustanovení o zrychlení procesu schvalování dovozu nových geneticky modifikovaných variant krmiv v EU, jakmile se prokáže jejich bezpečnost. Poptávku po potravinách však za žádných okolností není možné řešit prostřednictvím metod genetického inženýrství. Nadále jsem zásadně proti geneticky modifikovaným potravinám a ráda bych Evropské komisi připomněla zásadu předběžné opatrnosti: ačkoli existují vědecké studie, které geneticky modifikované potraviny považují za bezpečné pro zdraví, možná jsme ještě nepřišli na ty správné zkušební metody, které by to prokázaly. Proto musíme respektovat přání spotřebitelů, kteří takové potraviny odmítají.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Zemědělství je pro zajištění celosvětových dodávek potravin nesmírně důležité, a proto musíme začít jednat. Zabezpečení příjmů pro zemědělce a přiměřené dodávky kvalitních potravin tak musí být klíčovými cíli společné zemědělské politiky. Kolísající tržní ceny v zemědělském odvětví rovněž představují faktory nejistoty, s nimiž se musíme vypořádat. Podporuji tuto zprávu, která jasně ukazuje, že zajištění dodávek potravin je jedním z ústředních zájmů Evropské unie, vyžadujícím koordinaci jednotlivých oblastí politiky. Zlepšení lze dosáhnout jedině tehdy, pokud budou oblasti zemědělské politiky, rozvojové politiky, obchodní politiky, finanční politiky a energetické politiky vzájemně spolupracovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Sârbuové, protože zajištění stálých a zároveň bezpečných dodávek potravin je hlavní rolí, kterou společnost přisuzuje zemědělství. Zabezpečení dodávek potravin je lidským právem, což znamená, že všem lidem by mělo být kdykoli fyzicky, ekonomicky i sociálně dostupné dostatečné množství bezpečných a výživných potravin, které jim umožní vést aktivní život. V některých částech světa je toto právo často samozřejmé, zatímco v jiných je sotva zaručeno, a to kvůli řadě důvodů a faktorů, které společně znamenají vážné ohrožení zdraví spotřebitelů. V době, jako je tato, již charakterizují diskuze o společné zemědělské politice po roce 2013, nám tato zpráva umožňuje nastínit některá pravidla v souvislosti s etickou, sociální a hospodářskou úlohou, kterou zemědělství musí hrát, a to i v krátkodobém horizontu, neboť upozorňuje na rizikové faktory, které zemědělství ohrožují, a využívá příležitosti proměnit jej v pevnost celosvětového boje proti hladu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně.(PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Sârbuové o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin. Z historického pohledu bylo zajištěná dodávek potravin po celá staletí jednou z nejvyšších priorit všech vlád. Finanční a hospodářská kritéria proto nemohou být rozhodujícími faktory.

Výroba levných, avšak kvalitních potravin je velice významná z pohledu trhu a kupní síly obyvatel, zejména pro ty s nízkými příjmy. Ještě důležitější však je samotná schopnost potraviny produkovat. Nesmíme připustit, aby nastala situace, kdy budeme potraviny dovážet jen proto, že nám je někdo může v danou chvíli prodat levněji. Můžeme dovážet, ale musíme si udržet schopnost vyrobit takové množství potravin, jaké potřebujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) V současné situaci, kdy ceny potraviny vytrvale rostou a stále více se hovoří o budoucí potravinové krizi, velká část obyvatel Evropské unie žije pod hranicí chudoby, a pro nás je zásadní zajistit, že potraviny budou dostupné všem společenským vrstvám. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože se domnívám, že Evropská unie potřebuje silnou zemědělskou politiku založenou na inovacích a zaměřenou především na stabilizaci trhů a povzbuzení a podporu zemědělců. Evropští spotřebitelé mají zároveň nárok na zdravé, vysoce kvalitní potraviny za rozumné ceny, což jsou hlavní cíle společné zemědělské politiky (SZP) a klíčové cíle Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, avšak zdržel jsem se hlasování v případě tří částí pozměňovacího návrhu č. 14 týkajících se geneticky modifikovaných organismů. Nejsem v zásadě proti geneticky modifikovaným potravinám, ale tento pokus urychlit dovoz geneticky modifikovaných látek a využívání výrobních metod ze třetích zemí mě poněkud znepokojil. Vědecké důkazy bezpečnosti genetické modifikace musí být nezvratné a veřejnost musí mít plnou důvěru v to, že zodpovědné orgány učinily všechna nezbytná bezpečnostní opatření a provedly přísné zkoušky. To nelze uspěchat.

 
  
MPphoto
 
 

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva znovu potvrzuje, že zabezpečení dodávek potravin je základním lidským právem. V této souvislosti existují dvě základní otázky, jež by toto právo mělo řešit, a to kolísání cen na trzích, které do značné míry ovlivňují spekulace, a pokles potravinových zásob. Zpráva poznamenává, že spekulativní chování má za následek 50 % případů nárůstu cen v poslední době, a proto v zájmu transparentnosti prosazuje přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích, aby sloužily hospodářství a zemědělské produkci a aby se zabránilo tomu, že spekulace budou ohrožovat jinak výkonné zemědělské podniky. V situaci, kdy je cena potravin ve velké míře ovlivňována spekulanty, kteří o zemědělství nemají žádný zájem, zpráva podporuje omezení přístupu na zemědělské trhy.

Zpráva se však nicméně dominancí finančního aspektu na zemědělských trzích nezabývá ze strukturálního hlediska. Zpráva také navrhuje vytvoření celosvětového systému potravinových zásob, spravovaného OSN. Dále naléhavě žádá Komisi, aby urychlila schvalování dovozu geneticky modifikovaných potravin, s čímž naprosto nesouhlasím. Z těchto důvodů a zároveň proto, abych podpořila dobré úmysly a návrhy, které zpráva obsahuje, jsem se hlasování zdržela.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Poznámka, že zabezpečení dodávek potravin je základním lidským právem, jež je nezbytné zaručit, výzva, aby byli zemědělci odměňováni za své úsilí, a návrh systému potravinových zásob pod správou OSN, to jsou všechno ústupky vůči našim názorům. Vítám je. Uvědomění si odlišnosti komoditních derivátů od ostatních finančních produktů a omezení přístupu na zemědělské finanční trhy pouze na osoby, které jsou přímo spojeny se zemědělskou výrobou, rovněž naznačují změnu postojů.

Přemístění a konec produktivismu, jež jsou pro potravinovou soběstačnost a zachování biologické rozmanitosti nezbytné, jsou však ještě daleko. Dominance finančního aspektu na zemědělských trzích v podstatě není zpochybněna. Ba co hůř, objevuje se schvalování geneticky modifikovaných odrůd. Abych podpořil dobré úmysly, zdržel jsem se hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. - (PT) Představa o zabezpečení dodávek potravin je velice jasná; je ho dosaženo tehdy, když jsou všem lidem kdykoli fyzicky, sociálně a ekonomicky dostupné vhodné, zdravotně nezávadné a výživné potraviny, které uspokojí jejich potřeby a preference v oblasti stravování a umožní jim vést aktivní a zdravý život. Proto není pochyb o tom, že neustálý růst cen potravin v důsledku zvýšených cen surovin je pro EU stále naléhavějším problémem. Na druhou stranu musí zemědělství pokrýt potřeby na výživu stále rostoucího množství lidí, ačkoli se potýká s ubývajícími přírodními zdroji a vysokými výrobními náklady. S ohledem na naše budoucí potřeby nelze pochybovat o tom, že se zemědělství musí stát strategickým odvětvím, skutečně zásadním odvětvím pro hospodářský rozvoj EU a celého světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Co se zabezpečení dodávek potravin týče, existuje zde především ten problém, že členské státy EU stále více přicházejí o svoji soběstačnost. Doposud se nepodařilo zastavit znepokojující trend, kdy zemědělci přechází od zemědělství jakožto hlavní činnosti k zemědělství jakožto vedlejšímu podnikání a kdy zemědělci opouští půdu. Hovoříme-li tedy o zabezpečení dodávek potravin, musíme přijít s plány, jak tento znepokojující trend zastavit a také jak zvýšit obeznámenost spotřebitelů s regionálními výrobky. V této souvislosti je především zapotřebí podrobit podpory ze strany EU přísnému přezkoumání s ohledem na to, jak by bylo možné omezit přepravování potravin z jednoho konce Unie na druhý. Nejen že by to prospělo životnímu prostředí, čímž bychom se přiblížili Kjótským cílům ohledně snížení emisí, ale zároveň by se snížila hluková zátěž, a to zejména těch obyvatel, kteří žijí nebo pracují podél přepravních tras.

V neposlední řadě bychom rovněž měli zvážit, do jaké míry bychom mohli lépe propagovat alternativní pohonné systémy, neboť výroba biopaliv začíná ohrožovat běžné zemědělství a podílí se na nedostatku potravin a vyšších cenách. Zpráva tato hlediska nezohledňuje, a proto jsem se rozhodl zdržet se hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Morganti (EFD), písemně.(IT) Paní zpravodajka zdůrazňuje význam zemědělství ve vztahu k novým potravinovým výzvám.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se musí produkce potravin zvýšit minimálně o 70 %, neboť celosvětová populace by měla do roku 2050 překročit počet 9 miliard. Zajištění dodávek potravin proto nadále vyžaduje silnou společnou zemědělskou politiku.

Hlavními cíli SZP jsou: zvýšení zemědělské produktivity; pomoc zemědělcům, aby dosáhli důstojné životní úrovně; stabilizace trhu a zajištění bezpečných dodávek potravin za dostupné ceny. Úspěch této politiky však vyústil v jednostrannou nadprodukci a přebytky, což narušovalo trh a způsobilo ekologické problémy. Nová SZP by proto měla zlepšit zabezpečení dodávek potravin zvýšením produktivity a zároveň by měla podporovat ekologicky udržitelnou produkci potravin. Zpráva zdůrazňuje, že je nezbytné, aby financování SZP odráželo její ambiciózní vize a politické cíle.

Aby bylo možné udržet rozumné ceny potravin a především důstojný příjem pro zemědělce a aby byly zajištěny dodávky potravin, měl by rozpočet SZP zůstat na stávající úrovni. Zlepšení a rozšíření kontrol bezpečnosti potravin v Unii a ve třetích zemích je zásadní, a proto toto usnesení podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně.(IT) Zabezpečení dodávek potravin je lidským právem a jedním z cílů společné zemědělské politiky musí být zajištění snadného přístupu k potravinám pro všechny, s přihlédnutím k nárůstu počtu obyvatel, změnám klimatu, vysokým energetickým nákladům a omezenosti přírodních zdrojů.

Souhlasím s paní zpravodajkou Sârbuovou a podporuji její plán zajistit, že nová SZP po roce 2013 bude schopná reagovat na požadavky a problémy spojené se zabezpečením dodávek potravin. Je proto důležité podporovat rozmanitost zemědělské produkce, zahrnující velké prodejní řetězce, tradiční zemědělské postupy a drobné zemědělce, zajistit pro mladé zemědělce přístup k půjčkám a podporovat rozvoj programů na spravování potravinových zásob s cílem usnadnit světový obchod a snížit ceny na světovém trhu.

Jsem však proti rozvoji geneticky modifikovaných organismů a jejich využívání jako krmiv, dokud nebude s jistotou prokázána jejich nezávadnost pro hospodářská zvířata i evropské spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. - (RO) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Lituji však, že několik významných ustanovení bylo před hlasováním vypuštěno, například to, které se týkalo prozkoumání možnosti schválení realizace výrobních metod používaných ve třetích zemích, pokud jde o geneticky modifikované organismy. Některé státy v této oblasti učinily obrovské pokroky, zatímco Evropská unie zůstala pozadu a nevyužívá veškeré dostupné možnosti. Rovněž lituji, že byl vypuštěn bod týkající se problému rozsáhlých oblastí neobdělávané zemědělské půdy v některých členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Zpráva obsahuje některé velice dobré návrhy, například pobídky pro tradiční a ekologické zemědělství, zejména pak podporu drobných zemědělců, a ochranu domácích zemědělců před konkurenčním tlakem třetích zemí s podstatně nižšími nároky na kvalitu. Zpravodajka však na druhou stranu obhajuje používání geneticky modifikovaných organismů. Proto jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Zabezpečení dodávek potravin je pro zemědělství klíčovou výzvou, nejenom v Evropské unii, ale na celém světě, především v rozvojových zemích. Podle organizace FAO by se celosvětová poptávka po potravinách měla do roku 2050 zdvojnásobit a počet lidí na světě by měl z dnešních 7 miliard vystoupat na 9 miliard. Celosvětová produkce potravin bude proto muset vzrůst odpovídajícím způsobem, a to na pozadí tlaku na přírodní zdroje. Celosvětová produkce potravin bude muset růst v době, kdy se zároveň omezuje využívání vody, energie, hnojiv, pesticidů a půdy. Je znepokojující dozvědět se, že celkově hladoví více než 1 miliarda lidí, zatímco v Evropské unii trpí kvůli chudobě hladem více než 40 milionů lidí. I proto se domnívám, že bychom měli plně využívat vědeckého pokroku, jestliže může přinést odpovídající řešení s cílem zmírnit hlad ve světě, a to především prostřednictvím účinnějšího využívání zdrojů. EU musí nadále zajišťovat dodávky potravin pro své obyvatele a podílet se na dodávání potravin do celého světa, přičemž spolupráce se zbytkem světa, zejména s rozvojovými zeměmi, musí být užší a soudržnější, aby přispěla k dlouhodobě udržitelnému rozvoji zemědělských odvětví. Mimo jiné z těchto důvodů jsem hlasoval pro přijetí zprávy o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto návrhu usnesení Evropského parlamentu o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin, protože kvůli rostoucímu počtu spotřebitelů, velkému množství lidí trpících hladem, situaci, v níž se nachází zemědělci, kolísajícím cenám potravin a spekulacemi s akciemi je obzvlášť důležité využívat určitá opatření s cílem regulovat zemědělství. Především je třeba vyvinout veškeré možné úsilí, abychom prostřednictvím finančních pobídek podporovali tradiční, drobné či ekologické zemědělství, a tak trvale zajistili dodávky potravin. Vzhledem k nebezpečí, které geneticky modifikované látky představují pro zdraví veřejnosti, nesouhlasím s návrhem povolit dovoz geneticky nemodifikovaných výrobků s nízkým obsahem geneticky modifikovaných látek.

Musíme přijmout všechna nezbytná opatření, abychom zajistili, aby dovoz nových geneticky modifikovaných druhů krmiv ani možnost využívání výrobních metod zavedených ve třetích zemích nezískaly souhlas. Problémy spojené s dostupností potravin nesmíme řešit porušováním požadavků na bezpečnost potravin a ohrožováním zdraví lidí. Vzhledem k tomu, že počet stárnoucích obyvatel venkova roste, a abychom podpořili vstup mladých lidí do zemědělství, musí mít mladí zemědělci výhodnější podmínky pro získání půjček.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zabezpečení dodávek potravin je lidským právem, které je naplněno tehdy, když je všem lidem kdykoli fyzicky, ekonomicky i sociálně dostupné dostatečné množství potravin. Přestože se zdá, že potravinových zásob je dostatek, poměrně významná část celosvětové populace si nemůže dovolit základní potraviny, které potřebuje, a okolo 900 milionů lidí na celém světě trpí kvůli extrémní chudobě hladem. Dostupnost potravin proto zůstává klíčovým problémem, který je třeba řešit. Zajištění dodávek potravin vyžaduje silnou společnou zemědělskou politiku, jež bude schopna zvýšit zemědělskou produktivitu, stabilizovat trh a zajistit bezpečné dodávek potravin za rozumné ceny. Tohoto cíle však nemůže být dosaženo, aniž bychom vyřešili nestabilitu na trzích a kolísání cen. Protože je potravinová problematika velice významná, hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Sârbuové, která obsahuje také zrychlení procesu schvalování dovozu nových geneticky modifikovaných variant krmiv v EU za současného prozkoumání možnosti povolení výrobních metod zavedených ve třetích zemích. Svým hlasem rovněž chci podpořit přítomnost malého množství geneticky modifikovaných organismů ve výrobcích vstupujících do EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy paní Sârbuové, protože zemědělství je významným a rostoucím odvětvím, které by se na základě své strategické role v souvislosti se zajišťováním dodávek potravin mělo stát politickou prioritou. Návrhy v tomto ohledu by měla přinést revize společné zemědělské politiky pro rok 2013. Kolísání cen potravin a základních výrobků v poslední době vyvolalo v Evropě i na celém světě značné obavy. K nesmírné nestabilitě přispěla také hospodářská krize a stále závažnější klimatické jevy, jako ty, které se objevily v roce 2010, včetně dlouhodobého sucha a požárů v Rusku či rozsáhlých povodní v Pákistánu. EU nemůže zůstat závislá na protekcionistických rozhodnutích zemí, jako jsou Rusko a Ukrajina, jejichž export pšenice se na světovém vývozu podílí 30%, nebo Argentina, velký světový výrobce masa. Jsem přesvědčena, že EU má povinnost uživit evropskou veřejnost a obyvatelstvo celého světa, jehož počet má podle očekávání vzrůst o 2 miliardy, což bude do roku 2050 znamenat 70% zvýšení dodávek potravin. Zvýšená produkce by měla splňovat kritéria v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat a práce. Distribuce se přesunula do nejméně rozvinutých zemí, zdá se však, že tyto země zmíněná kritéria nebudou schopny splnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE) , písemně. – (IT) Zabezpečení dodávek potravin je základní právo, jehož naplnění brání omezené přírodní zdroje, vysoké ceny energie a změny klimatu.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství se produkce bude muset do roku 2050 zvýšit o 70 %, neboť přibližně 900 milionů lidí na celém světě trpí hladem a jenom v Evropě žije 16 % obyvatel pod hranicí chudoby. Silná společná zemědělská politika (SZP) je zásadní a SZP tuto charakteristiku skutečně splňuje, potřebuje však reformu, která ji promění v udržitelnou a zlepší zajištění dodávek potravin. Tohoto cíle můžeme dosáhnout jedině tehdy, pokud vyřešíme otázku kolísání cen (způsobeného spekulacemi) a ubývání zásob potravin

V této souvislosti zpráva podporuje přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích a vytvoření celosvětového systému potravinových zásob, který by ulehčil světovému obchodu v případech vysokých cen a protekcionismu. Nová SZP po roce 2013 musí být na tohle všechno připravena, a právě proto podporuji tuto zprávu prosazující konkurenceschopnost, tradiční zemědělské postupy, přístup k půdě a k půjčkám pro mladé zemědělce a lepší integraci produkce potravin a energie.

 
  
MPphoto
 
 

  Marit Paulsen, Olle Schmidt and Cecilia Wikström (ALDE), písemně. (SV) Na planetě, která bude zanedlouho mít 9 miliard obyvatel, jsou budoucí dodávky potravin klíčovou záležitostí. Tato zpráva se zaměřuje právě na tuto ohromnou výzvu a pokládá několik významných otázek, například v souvislosti s problémem zabírání půdy, což samozřejmě podporujeme. Zpráva však zároveň obsahuje požadavky na několik společných opatření – jako jsou například evropské programy pro výživu, mléko a ovoce do škol a také zvýšení rozpočtu pro tyto programy – což považujeme za věc, o níž by si každý členský stát měl rozhodovat sám. Proto jsme se rozhodli zdržet se konečného hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Podle organizace FAO se musí produkce potravin zvýšit minimálně o 70 %, aby byla uspokojena rostoucí poptávka celosvětové populace, jež by měla do roku 2050 překročit počet 9 miliard lidí. Kromě toho je na celém světě asi 900 milionů lidí trpících kvůli extrémní chudobě neustálým hladem a až 2 miliardy lidí nemají přístup k opravdovému dlouhodobému zajištění dodávek potravin z důvodu různého stupně chudoby. Vzhledem k tomu, že poptávka po potravinách stále roste a v Evropě žije 16 % občanů pod hranicí chudoby, právo na výživu a přístup k potravinám se stávají prioritou. Abychom tedy dosáhli potravinového zajištění, budeme nadále potřebovat společnou zemědělskou politiku (SZP), která bude silná, orientovaná na trh, s oddělenými platbami od produkce a s ohledem na životní prostředí, jejíž součástí bude významný prvek rozvoje venkova a jež se vypořádá i s dalšími výzvami, jako jsou především změna klimatu, hospodářská krize a udržení územní rovnováhy v rámci EU. Cíl potravinového zajištění nemůže být dosažen, aniž bychom vyřešili dvě z aktuálně nejvýznamnějších otázek: nestabilitu na trzích a kolísání cen a ubývání zásob potravin.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Zásadní povahu problematiky zajištění dodávek potravin jsem zdůrazňoval při mnoha příležitostech. Za současné situace by členské státy neměly vnímat zemědělství jako čistě ekonomickou záležitost, ale spíše jako otázku strategie a obrany. Z toho důvodu je klíčové, jak paní zpravodajka zdůrazňuje, zajistit, aby nová společná zemědělská politika byla po roce 2013 schopná přiměřeně reagovat na závažné problémy, jimž toto odvětví v současnosti čelí zejména v souvislosti se stabilitou cen, a aby dokázala chránit zájmy zemědělců a posilovat potravinové zásoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Blahopřeji paní Sârbuové. Aby EU zajistila bezpečné dodávky cenově dostupných potravin, musí se vybavit silnou společnou zemědělskou politikou (SZP), která bude odrazovat od spekulací s potravinami a usnadní mladým lidem vstup do zemědělského odvětví.

Budoucí SZP zkrátka a dobře musí udělat víc pro mladé zemědělce. Pouze 7 % zemědělců v EU je mladších 35 let, zatímco EU bude v příštích 10 letech potřebovat 4,5 milionu zemědělců. Proto žádám, aby byla posílena existující opatření za účelem přilákání mladých lidí k zemědělství, jako jsou prémie při zakládání zemědělského podniku či dotované úrokové sazby na půjčky.

Abychom zajistili, že stávající finanční nástroje pomohou zemědělcům překonat krizi, místo aby jen pomáhaly spekulantům při způsobování extrémního kolísání cen, žádám o přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích, kterým by měla být zajištěna větší transparentnost jednání. Zároveň vyzývám Evropskou komisi, aby bezodkladně podnikla důrazné a trvalé kroky za účelem jasného omezení spekulací a vyřešení nestability trhů s potravinovými komoditami.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva byla přijata bez podpory skupiny Verts/ALE, která hlasovala proti. Důvodem tohoto odmítnutí bylo to, že ve znění byl ponechán bod 14 , ve kterém Evropský parlament „žádá Komisi, aby navrhla technické řešení problému nízkého zastoupení geneticky modifikovaných látek v geneticky nemodifikovaných dovozech a aby navrhla zrychlení procesu schvalování dovozu nových geneticky modifikovaných variant krmiv v EU, jakmile se prokáže jejich bezpečnost“.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Zabezpečení dodávek potravin je základním lidským právem, a to je naplněno jedině tehdy, když jsou uspokojeny potřeby lidí v oblasti stravování, které jim umožní vést aktivní a zdravý život.

Pokud jde o reformu společné zemědělské politiky plánovanou na rok 2013, podpora pro evropské zemědělce jim musí za každých okolností umožnit splnění kritéria bezpečnosti potravin a ekologických standardů. Navzdory efektivitě evropské výroby v dnešní době okolo 80 milionů lidí stále žije pod hranicí chudoby a mnoho z nich získává pomoc z programů potravinové pomoci. Silná SZP zachová hospodářskou roli zemědělců jakožto producentů potravin, zároveň však zajistí živobytí a zaměstnání více než 28 milionům občanů zaměstnaných ve venkovských oblastech Evropy.

Jestliže zohledníme i hospodářskou krizi, bude nezbytné udržet přímé platby zemědělcům i po roce 2013, aby bylo možné stabilizovat jejich příjmy a abychom jim pomohli překonat nestabilitu trhu. Budou také přijata konkrétní opatření s cílem povzbudit vstup mladých lidí do zemědělství, jako například zajištění snazšího přístupu k půjčkám, podpora odborné přípravy a specializovaného technického vzdělávání, přičemž se v Evropě bude rozšiřovat „osvědčené postupy v oblasti zemědělství“.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně.(IT) Ponecháme-li stranou pochybné odkazy na informace ohledně růstu světové populace, které neodráží nedávný pokles míry porodnosti v různých mimoevropských zemích, zabezpečení dodávek potravin s dobrým využíváním zemědělství nepochybně souvisí.

Společná zemědělská politika zaměřená na stále vyšší kvalitu, ekologicky šetrné zemědělství a pomoc zemědělcům při dosažení důstojné životní úrovně je proto zcela jasně žádoucí. Jestliže zohledníme také energetickou politiku, jež se zemědělstvím souvisí prostřednictvím využívání biopaliv, jde o argument, jemuž by bylo vhodné se věnovat podrobněji, neboť produkce biopaliv soupeří s produkcí potravin. Závěr zprávy je rovněž rozumný: o omezení rozpočtu SZP nemůžeme uvažovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Všeobecně vzato je tato zpráva poměrně zásadním příspěvkem do diskuze o úloze zemědělství v dodávkách potravin. Parlament správně označil problémy, s nimiž se zemědělci musí vyrovnat v době extrémní nestability trhu a kolísání cen, a upozornil na potíže, jimiž zemědělci v tomto ohledu v současné době procházejí. Komise musí přinést silná a trvalá opatření s cílem vyřešit nestabilitu na zemědělských trzích. To je pro udržení produkce v EU zásadní. Obrovské nárůsty cen na finančních trzích se zemědělskými komoditami byly z velké míry způsobeny spekulacemi. Spekulativní chování má za následek více než 50 % případů nárůstu cen.

Je dobře, že Evropský parlament podpořil závěry zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny, pokud jde o úlohu, kterou sehráli významní institucionální investoři, jako jsou hedgeové fondy, penzijní fondy a investiční banky, při ovlivňování cenových indexů surovin svými aktivitami na trzích s deriváty Parlament předložil všeobecný a důkladný rozbor situace, zcela však minul cíl, pokud jde o formulaci postřehů ohledně role geneticky modifikovaných organismů v zemědělství, jež tato zpráva neobsahuje. Tato diskuze se vede jinde a sem nepatří, proto jsem se nakonec rozhodl hlasovat proti přijetí zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Csanád Szegedi (NI), písemně. (HU) Nemohu podpořit zprávu, která usnadňuje nebo urychluje dovoz jakýchkoli geneticky modifikovaných rostlin. Vynikající vlastnosti zemědělské půdy v Evropské unii umožňují řadě zemí, včetně Maďarska, Polska, Itálie a Francie, aby produkovaly kvalitní krmiva. Geneticky modifikované varianty krmiv nepotřebujeme. Stejně tak nepodporuji ani dovoz geneticky modifikovaných výrobků do Evropské unie, a to kvůli jejich dlouhodobě nepříznivému účinku na zdraví.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Termín „zabezpečení dodávek potravin“ zdůrazňuje potřebu konkrétních opatření za účelem zvýšení celosvětových zásob potravin: jedná se o lidské právo zahrnující fyzický a ekonomický přístup k dostatečnému množství zdravých a výživných potravin. Přijetí této zprávy zdůrazňující význam zemědělství považuji za nesmírně důležité. Předpovídaný růst počtu obyvatel a přetrvávající chudoba znamenají, že se produkce potravin musí zvýšit minimálně o 70 %, aby byly potřeby obyvatel uspokojeny. Klimatické jevy, spekulace a kolísání cen mají negativní dopad na možnosti zemědělců.

Po roce 2013 bude zapotřebí nová společná zemědělská politika, která bude schopná zaručit právo na zajištění dodávek potravin, a to tak, že významnou měrou přispěje ke konkurenceschopnosti a inovacím a ke zvýšení počtu mladých zemědělců, kteří dokáží reagovat na nové celosvětové problémy. Zemědělskou politiku je nutné přizpůsobit přinejmenším prostřednictvím podpory tradičních zemědělských postupů a místního zemědělství a také ekologických potravin z místních zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Evropský parlament přijal zprávu o uznání zemědělství, v jejímž případě jsem se musela zdržet hlasování. Tato zpráva zohledňuje mnohé obavy, které mají pro zemědělce zásadní význam, jako je například podpora drobné produkce a mladých zemědělců a boj s cenovými spekulacemi. Tato zpráva rovněž zdůrazňuje potřebu značné finanční podpory budoucí společné zemědělské politiky.

Ačkoli je zpráva celkově pozitivní, obsahuje i jedno nepřijatelné opatření: zrychlení procesu schvalování geneticky modifikovaných organismů Komisí.

Toto opatření odmítá zvážit řádné zhodnocení těchto výrobků před tím, než se dostanou na trh, a vůbec nezmiňuje tolikrát popíraná nebezpečí obchodování s geneticky modifikovanými organismy.

Toto opatření nebere ani nejmenší ohled na bezpečnost potravin a zásadu předběžné opatrnosti. Jde o nebezpečné opatření a je skandální, že bylo zahrnuto do zprávy, jejímž cílem je zohlednit strategický význam zemědělství.

Problematika geneticky modifikovaných organismů by měla být předmětem samostatné diskuze, kterou evropské orgány odmítají vést.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně.(FR) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto usnesení, které zdůrazňuje, že evropská politika musí zemědělství vnímat jako prioritu. Evropští občané mají čím dál tím vyšší nároky v souvislosti s bezpečností potravin, jež musí být zaručena v průběhu celého procesu výroby, zpracování a distribuce. Abychom dosáhli udržitelného, bezpečného a spravedlivého zemědělství, budeme muset vyřešit řadu problémů: přizpůsobení se změnám klimatu, řízení dopadů globalizace, zachování biologické rozmanitosti, udržení životní úrovně zemědělců a zajištění naší potravinové soběstačnosti na celosvětovém trhu, který čelí značnému tlaku. Zemědělství je nedílnou součástí našeho dědictví a vždy utvářelo naši identitu, náš způsob života i naše krajiny. Vítám úsilí EU v oblasti zemědělství, v souvislosti s reformou SZP však bude třeba vykonat ještě mnoho důležité práce. Proto vyzývám EU, aby své úsilí soustředila na drobné zemědělce, kteří jsou sice největší, ale zároveň také nejzranitelnější skupinou. Uznání zemědělství jako strategického odvětví by mělo být příležitostí k posílení jeho sociálního rozměru, jemuž byla doposud věnována nedostatečná pozornost. I zemědělci potřebují jistoty.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Jsem si zcela jist, že uznání zemědělství jako strategického odvětví umožní vytvoření lepších podmínek pro realizaci programů pomoci a informačních programů. Nelze pochybovat o tom, že programy potravinové pomoci by měli být dány k dispozici nejchudším členům společnosti. Často zapomínáme, že téměř 80 milionů lidí v Evropské unii žije pod hranicí chudoby.

Kromě programů pomoci bychom měli rozvíjet také programy na podporu zdravého stravování, především mezi dětmi a žáky základních škol. Jaké důsledky může přinést zanedbávání těchto otázek, je zcela jasně vidět ve Spojených státech, kde se počet mladistvých trpících obezitou v posledních letech ztrojnásobil. Obzvlášť důležité je, aby byly programy na podporu ovoce a mléka realizovány ve vzdělávacích institucích, neboť získání správných stravovacích návyků bude mít na zdraví mladých Evropanů pozitivní vliv, čímž se zároveň sníží budoucí náklady na zdravotní a sociální péči. Do provádění tohoto druhu programů by se mělo zapojit co nejvíce místních výrobců a distributorů potravin, protože to pomůže posílit postavení malých a středních zemědělských podniků.

 

9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 

(Denní zasedání, které bylo přerušeno v 12:55, pokračovalo v 15:05.)

 
  
  

PŘEDSEDA: JERZY BUZEK
Předseda

 

10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

11. Předložení dokumentů: viz zápis

12. Doba vyhrazená pro otázky předsedovi Komise
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předseda. – Dalším bodem je doba vyhrazená pro otázky předsedovi Komise. Jedná se o obvyklý postup, čili na otázky je vyhrazena jedna minuta a na odpovědi rovněž. V případě doplňující otázky je povoleno třicet vteřin, stejně jako třicet vteřin na odpověď. První otázky budou předsedovi Komise pokládat předsedové nebo zástupci politických skupin.

 
  
MPphoto
 

  Corien Wortmann-Kool, jménem skupiny PPE.(NL) Vážený pane předsedo, vážený pane Barroso, ráda bych vám zde položila otázku ohledně evropského záchranného fondu. Zároveň bych chtěla zdůraznit skutečnost, že jste se do diskuzí o záchranném fondu zapojil proto, že se týkaly evropského záchranného fondu. Moje otázka zní: co soudíte o rozšíření tohoto fondu? Už jste se k této záležitosti vyjádřil, avšak zejména v souvislosti s tím, jak by mělo být zajištěno financování tohoto fondu a na jak dlouhou dobu. V současné době je situace na trhu vládních dluhopisů poměrně klidná, může se však každým okamžikem změnit. Proto tedy moje otázka zní: jaký je váš názor na rozšíření záchranného fondu?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane předsedo, nejprve bych chtěl paní Wortmann-Koolové poděkovat.

Ve skutečnosti nejde jen o mé stanovisko, ale o jednomyslné stanovisko celé Komise. V dokumentu obsahujícím roční analýzu růstu je uveden názor Komise, že pokud jde o evropský nástroj finanční stability (EFSF), musí být posílena jeho účinná finanční kapacita a rozšířena jeho oblast působnosti, ve které může být použit. To považujeme za součást ucelené odpovědi, nikoli samozřejmě za celou odpověď. Celý dokument obsahuje pouze jednu větu týkající se EFSF. Věnuje se rovněž strukturálním reformám, konsolidaci veřejných financí a opatřením na podporu růstu.

Pro stabilitu eurozóny je však ve skutečnosti mnohem důležitější zvýšit úvěrovou kapacitu, protože jak víte, EFSF má v současnosti k dispozici 440 miliard EUR. Nežádám nyní o zvýšení této horní hranice, ale víme, že EFSF těchto 440 miliard EUR nemůže v případě potřeby půjčit, a to kvůli nutnosti udržet si rating AAA. To nejmenší, co můžeme učinit a co bychom i učinit měli, je navýšit kapacitu fondu. Domnívám se, že jde o velice přínosný návrh, který by měl být přijat raději dříve než později.

 
  
MPphoto
 

  Corien Wortmann-Kool, jménem skupiny PPE.(NL) Pane předsedo, mám ještě doplňující otázku: říkáte „raději dříve než později“. Co přesně pod tím máte na mysli, neboť podle mého názoru je zajištění stability finančních trhů v nadcházejících měsících nanejvýš naléhavé. Rozhodnost by v tuto chvíli byla ku prospěchu věci. Jsme však spíše svědky diskuzí mezi představiteli vlád a ministry financí, jaký časový horizont tedy máte na mysli, když říkáte „raději dříve než později“? Mohl byste prosím být konkrétnější?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane předsedo, slova „raději dříve než později“ znamenají přesně tohle: že bychom neměli nic odkládat. V minulosti jsme viděli, že mnoho analytiků na trhu se domnívá, že Evropská unie a eurozóna spíše reagují, než konají. Musíme získat náskok, nikoli zůstávat pozadu, a proto tedy co nejdříve to bude možné!

Zdá se, že na včerejším zasedání eurozóny a na dnešním zasedání rady ECOFIN bylo dosaženo určitého pokroku. Jsme v kontaktu s našimi členskými státy. To považuji za důležité. Domnívám se, že je to zároveň moudré, neboť 4. února se sejde Evropská rada, kde se těmito otázkami budeme zabývat. Jsme na to připraveni. Komise je připravena tyto otázky 4. února řešit.

 
  
MPphoto
 

  Stephen Hughes, jménem skupiny S&D. – Pane předsedo Barroso, vím, že Evropská konfederace odborových svazů vznesla velmi důrazné námitky proti rozsáhlému zasahování Komise do pracovních trhů Řecka a Irska, při němž pošlapala úsilí o kolektivní vyjednávání a sociální dialog. Vaše roční analýza růstu slibuje ještě více téhož. Vaši představitelé vyzývají k revizi valorizačních doložek a platebních dohod, prosazování flexibilní organizace práce, přezkoumání dávek v nezaměstnanosti a omezení nadměrné ochrany pracovníků.

Nesouhlasíte s tím, že by Komise měla usilovat o podporu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, spíše než aby je podkopávala? Jelikož je otázka platů ze sociální kapitoly Smlouvy výslovně vyloučena, jaký právní základ Komise pro své zásahy do národních systémů kolektivního vyjednávání využívá? Zdvojené úsilí o konsolidaci veřejných financí, k němuž analýza vyzývá, zadusí jakoukoli možnost dosažení cílů procesu 2020. Jak odpovíte na toto?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Dovolte mi říci, že sociální dialog naprosto a zcela jasně podporujeme. Činíme tak na evropské úrovni, ale posléze tomu musí být stejně i na úrovni vnitrostátní; to už je odpovědností členských států. Aktivně podporuji sociální dialog jak s ETUC, tak s konfederací BusinessEurope a dalšími příslušnými partnery. Jsme však spíše toho názoru, že bychom nyní měli vytvářet více pracovních pobídek; musíme vyřešit situaci na našich pracovních trzích. Považuji to za součást strukturálních reforem, které jsou zapotřebí k posílení konkurenceschopnosti Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Stephen Hughes, jménem skupiny S&D. – Pane předsedo Barroso, proč se zdá, že se veškerý zájem soustředí na pracovní trhy? Co ostatní trhy, jimiž se zde musíme zabývat – finanční trh, vnitřní trh, komoditní trhy? Zdá se, že se veškerý zájem soustředí na pracovní trhy. Proč by ti nejméně bohatí, pracovníci, měli nést náklady této recese a nutnost se s ní vypořádat?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Zájem se nesoustředí jen na pracovní trh. Provádíme reformu finančních trhů za aktivní podpory a účasti tohoto Parlamentu. V roční analýze růstu se rovněž podrobně věnujeme nutnosti prohloubení vnitřního trhu. V současnosti se konkrétně zabýváme trhy s energií, pracovní trh je však také součástí strukturálních reforem potřebných k posílení konkurenceschopnosti Evropy, zejména v těch zemích, jež jsou nyní nejzranitelnější. Jak víte, některé z nich s prováděním důležitých reforem pracovního trhu již začaly.

 
  
MPphoto
 

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedo, vím, že jste při soukromém rozhovoru s prezidentem Medveděvem vyjádřil své obavy ohledně případu Chodorkovského. Jestliže měl být Chodorkovského případ zkouškou právního státu v Rusku, pak přirozeně musíme říci, že to byla zkouška neúspěšná. Kromě toho byl 31. prosince zatčen Boris Němcov. 31. článek ruské ústavy však zaručuje svobodu shromažďování.

Jak víte, opozice každý 31. den v měsíci organizuje protestní setkání. Pokud vím, tak v roce 2011 bude sedm měsíců, které mají 31 dní. To znamená, že pokud bude vše pokračovat stejně, existuje možnost, že v roce 2011 dojde k událostem podobným zatčení pana Němcova. Jaké společné kroky mohou orgány EU v této záležitosti podniknout? Rusko je členem Rady Evropy, OECD, skupiny G8 a potenciálně také členem WTO. Domnívám se, že je ze strany evropských orgánů potřebná bezprostřední akce.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Jak jste řekl, pane Verhofstadte, záležitost jsme probírali s našimi ruskými partnery a skutečnost je dokonce taková, že Evropská unie již na řízení proti Michailu Chodorkovskému a Platonu Lebeděvovi veřejně reagovala, a to prostřednictvím prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové.

Jsme přesvědčeni, že nezávislost soudů a právo každého občana na spravedlivý soud - jak jsou zakotveny v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, kterou podepsalo i Rusko – mají pro strategické partnerství mezi Evropskou unií a Ruskou federací klíčový význam. Právní stát je rovněž základním kamenem „Partnerství pro modernizaci“, které nyní s Ruskem rozvíjíme.

Budeme tuto záležitost nadále pozorně sledovat a různými cestami se jí zabývat při jednáních s Ruskem, jak bylo zdůrazněno na posledním summitu EU-Rusko dne 7. prosince v Bruselu. Evropská unie od Ruska očekává, že bude plnit své mezinárodní závazky na poli lidských práv a zároveň bude ctít právní stát.

 
  
MPphoto
 

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – Tohle není otázka, jenom komentář. Domnívám se, že tento Parlament by se tímto problémem měl zabývat co nejnaléhavěji. Situace v Ruské federaci nemůže dál pokračovat tak, jak nyní je. Nemyslím se, že bychom měli v této záležitosti mlčet jen proto, že máme mnoho důležitých obchodních styků - právě naopak.

 
  
MPphoto
 

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) V Rusku je svoboda tisku a médií skutečně velkým problémem. Jestli chcete z této rozpravy vyjít dobře, pane Barroso, nemůžete tolerovat to, co se právě děje v Maďarsku. Chtěla bych se vás zeptat, proč je Komise tak ledabylá, pokud jde o maďarský mediální zákon, který v každé oblasti porušuje zásady, jež platí v Evropě i mimo její hranice.

Vyhledali jsme odbornou právní pomoc. Její výsledky lze shrnout tak, že daný zákon porušuje kodaňská kritéria, helsinský závěrečný akt, směrnici o audiovizuálních mediálních službách, Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, úmluvu UNESCO, která se týká i médií, Lisabonskou smlouvu a Listinu základních práv Evropské unie. Mohla bych pokračovat, ale zde skončím. Ráda bych se vás proto zeptala, kdy v Maďarsku patřičným způsobem zasáhnete? Jaký je časový plán? Proč ještě nebylo zahájeno řízení pro porušení práva? Moje kritika je rovněž podepřena stávající judikaturou v této oblasti.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – V případě Maďarska, stejně jako kteréhokoli jiného členského státu, musíme evropské právo prosazovat objektivním, nestranným způsobem. Musím se na věc velice opatrně podívat z právního hlediska, a proto je třeba dodržovat jasně stanovené postupy.

To je to, co – v osobě místopředsedkyně Kroesové – děláme: místopředsedkyně Kroesová včera podala rozsáhlé zprávy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání. Maďarským mediálním zákonem jsme poněkud znepokojeni. Koncem tohoto týdne hodláme zaslat maďarské vládě první dopis, na nějž by představitelé Maďarska měli reagovat.

Opakuji: musíme dodržovat jasné, nestranné, na právu založené postupy, protože Maďarsko, stejně jako každý jiný členský stát, má právo na nestrannost ze strany Komise. Mohu vás nicméně ujistit, že tuto záležitost velice pozorně sledujeme.

 
  
MPphoto
 

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE.(DE) Chtěla bych vás požádat, zda by všechny dokumenty, které Maďarsko Komisi poskytlo, mohly být zpřístupněny k přezkoumání. Velmi rádi bychom využili možnosti posoudit věc sami; domníváme se, že nastal čas, aby byla tato záležitost posouzena. Máme však podezření, že Maďarsko možná neposkytlo plné znění zákona a že hraje o čas. Dejte nám ty dokumenty, prosím!

Ještě chci říci, že považuji za skutečně náročné vést politické hry, například v případě jednání o přistoupení s Tureckem, a neustále básnit o kodaňských kritériích, a pak na ně úplně zapomenout, jen co se země stane členským státem evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Samozřejmě, že Parlament neustále o všem informujeme. Jak už jsem řekl před chvílí, místopředsedkyně Komise paní Kroesová se včera setkala s příslušnými výbory tohoto Parlamentu.

Zároveň jistě pochopíte, že tyto záležitosti mají právní rozměr a že musíme velice jasným, objektivním způsobem dodržovat stanovené postupy. Komise má v těchto věcech velmi dobré jméno a velkou míru důvěryhodnosti, které rozhodně nechceme ohrozit. Mohu vás ujistit, že celou věc skutečně pozorně sledujeme a že už jsme své znepokojení dali najevo. Osobně jsem tuto otázku nadnesl předsedovi vlády Orbánovi. Ten má zítra přijít sem do Parlamentu. Můžeme se o této věci bavit na politické úrovni, musíme však dodržovat jasné dané postupy.

 
  
MPphoto
 

  Michał Tomasz Kamiński, jménem skupiny ECR. (PL) Pane předsedo, Mezinárodní letecká komise, která vede vyšetřování v Moskvě, před několika dny zveřejnila svoji zprávu o příčinách neštěstí, jež se 10. dubna loňského roku odehrálo u Smolenska. Polská veřejnost je nálezy zprávy překvapena a vnímá ji jako dokument, který je cokoli, jen ne objektivní. Během posledních dní se již podařilo prokázat, že některé pro Rusko nepohodlné skutečnosti byly skryty, a celá zpráva je zaměřena tak, aby Polsko za tragické události u Smolenska neslo veškerou odpovědnost. V Polsku nikdo rozumný nezpochybňuje, že během celého procesu příprav a při uskutečňování návštěvy bývalého prezidenta jsme udělali několik chyb. Ruská zpráva však nese všechny známky toho, že jde o politickou hru s cílem zbavit Rusko veškeré viny.

V souvislosti s tím bych chtěl položit následující otázku: jak Komise vnímá tuto zprávu, a má skutečně v úmyslu udělat něco pro objasnění příčin tragédie u Smolenska, při níž zahynula hlava státu společně s řadou představitelů politické elity mé země?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane předsedo, chtěl bych panu Kamińskému říci, že na tuto strašlivou tragédii nikdy nikdo nezapomene, v Polsku ani jinde. Úmrtí prezidenta Kaczyńského a všech, kdo byli v onen nešťastný den s ním, jsme hluboce pocítili. Samozřejmě vím o ruské zprávě zveřejněné minulý týden a vím také o polských reakcích, pro něž mám s ohledem na rozsah této tragédie velké porozumění.

Komise však může v těchto situacích podnikat kroky pouze tehdy, jestliže má náležitý právní základ pro to, aby tak učinila. Mimochodem, nikdy jsme se neobrátili na polské orgány, abychom do této záležitosti zasahovali, ačkoli jsme připraveni učinit cokoli, co bude v rámci našich pravomocí, jestliže budeme o něco takového požádáni.

 
  
MPphoto
 

  Michał Tomasz Kamiński, jménem skupiny ECR. (PL) Pane předsedo, chtěl bych se jen ujistit, že jsem vám rozuměl správně. Polská vláda doposud nepožádala Komisi, aby vyšetřila příčiny neštěstí u Smolenska. Kdyby však polská vláda Evropskou komisi požádala, dostalo by se jí této pomoci?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Jak už jsem řekl, musíme pro něco takového mít právní základ. Podle mých informací šlo o vojenský let a státní návštěvu a dané nařízení vstoupilo v platnost až po oné strašlivé nehodě. Z právního pohledu se tedy zdá, že neexistuje mnoho důvodů, na jejichž základě by Komise mohla zasáhnout. Záležitost však samozřejmě můžeme probrat neformálně s představiteli Polska nebo s kterýmikoli jinými představiteli, kteří by nás o něco takového požádali.

 
  
MPphoto
 

  Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Pane Barroso, všichni si uvědomujeme, jak je stabilita eura důležitá. S ohledem na to je zde jedna událost, kterou tak docela nedokážu pochopit. Jedná se o diskuzi o navýšení záchranného balíčku, kterému jste vy dal zelenou, ale kancléřka Merkelová červenou. Moje otázka proto zní, zda své kroky nějak vzájemně koordinujete nebo ne. Uvědomuji si, že k něčemu takovému občas dojde, tohle však není poprvé, kdy jsem na něco podobného narazil nebo se o tom doslechl. Média to mezitím velice zaujalo. Zde se nejedná o pouhou domácí hádku mezi vámi a kancléřkou Merkelovou. Je to důležité politické téma. Dokážu to pochopit – věřte mi, že já s paní kancléřkou také vždy ve všem nesouhlasím –, ale v celé věci jde o to, zda takto veřejně projevené rozdílné názory nepomáhají finančním spekulantům.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – V Evropské unii má každý orgán a každá vláda svoji vlastní odpovědnost. Komise má určitou povinnost představovat to, co považuje za správné, v eurozóně a Unii, a proto jsme svůj názor vyjádřili ve velmi obsáhlém dokumentu týkajícím se roční analýzy růstu. Domnívám se, že jsme měli nejen právo, ale i povinnost tak učinit.

Proto jsme to udělali a myslím si, že to bylo ze strany trhů přijato obzvlášť dobře, jak jsme viděli v posledních dnech, protože pochopily, že nyní existuje opravdová vůle rozhodujícím způsobem řešit všechna hlediska společné reakce, a to včetně EFSF.

Analýza trhu jednoznačně říká, že je potřeba v této záležitosti vykonat více. Není to jen názor Komise; je to také názor Evropské centrální banky, který byl vyjádřen naprosto jasně. Doufám, že členské státy na základě stanoviska Komise dosáhnou dohody.

 
  
MPphoto
 

  Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL.(DE) Pane Barroso, zcela a naprosto přijímám vámi vyjádřený názor i dotyčnou zprávu. Moje otázka však zůstává – v takto důležité záležitosti, kdy se spekuluje s eurem, v tak důležité chvíli, jako je tato, jak je možné, že je váš názor v takovém nesouladu s názory kancléřky Merkelové, prezidenta Sarkozyho nebo jiných představitelů vlád? Tak to v každém případě vnímá veřejnost.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Komise nepotřebuje svolení členských států, aby mohla vyjádřit svůj názor. Náš návrh byl vznesen v souladu se závěry poslední Evropské rady, kde členské státy uvedly, že jsou připraveny učinit cokoli, co bude nezbytné pro ochranu finanční stability eurozóny. Konkrétně zmínily EFSF a řekly, že jsou připraveny jej posílit. Proto zde vlastně k žádnému rozporu nedošlo.

Nemohu komentovat prohlášení ostatních, mohu vám však říci, jaké je stanovisko Komise: jde o jednomyslné stanovisko, které sdílí i prezident Evropské centrální banky; jde o stanovisko ostatních příslušných institucí, které velmi pozorně dohlížejí na stabilitu eurozóny. Domnívám se, že bychom měli zdůrazňovat to, co nás spojuje, spíše než se zabývat některými konkrétními otázkami ohledně toho, jak spolu komunikujeme.

 
  
MPphoto
 

  Marta Andreasen, jménem skupiny EFD. – Minulý týden jeden ze členů Evropského účetního dvora, který po 15 letech služby odešel do penze, pronesl v médiích vážná obvinění. Tato obvinění, která mě osobně nijak nepřekvapila, byla v zásadě namířena proti nedostatečné nezávislosti účetního dvora, což má vliv na transparentnost při podávání zpráv o nejasnostech.

Upřesňující dopis, zveřejněný včera panem Engwirdou, v podstatě pouze potvrzuje vliv Komise na členy účetního dvora a zpochybňuje to, na jakém základě tento Parlament posledních 15 let uděluje absolutoria.

Nastal čas, aby tento Parlament začal požadovat kontrolu rozpočtu a účtů EU ze strany skutečně nezávislého orgánu stojícího mimo orgány EU. Bez takového nezávislého auditu nejsou Rada a Parlament v takovém postavení, aby mohly nadále zbavovat Komisi její finanční odpovědnosti.

Pane Barroso, umožníte externí audit, který prověří účty a odhalí nám pravdu o tom, jak se zachází s penězi evropských daňových poplatníků?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane předsedo, rád bych zdůraznil to, že Evropský účetní dvůr je naprosto nezávislým orgánem. Komise nemá naprosto žádný vliv na jeho postupy nebo priority při prošetřování a o nic takového ani neusilujeme. Je ve vlastním zájmu Komise, stejně jako v zájmu Evropy, ctít nezávislost vlastního účetního dvora.

Nikdy jsem nijak nezpochybňoval rozhodnutí soudů, ať už těch ústavních, Evropského soudního dvora či Evropského účetního dvora. To je základní zásada demokracie: ctít právní stát a uznávat nezávislé instituce.

Mezi Komisí jakožto prověřovaným a dvorem jakožto prověřujícím orgánem je samozřejmě veden dialog, který je součástí kontrolního procesu. To je obvyklé a nezbytné pro to, aby proces kontroly probíhal hladce a aby měla veškerá jeho zjištění pevný základ. Takový dialog je plně v souladu se všemi mezinárodními zvyklostmi. Měl bych také zdůraznit, že v minulých letech čelila Komise ze strany Evropského účetního dvora velmi důrazné kritice. Domnívám se, že bychom měli ctít naše orgány, zejména ty nezávislé.

 
  
MPphoto
 

  Marta Andreasen, jménem skupiny EFD. – Pane Barroso, já s vaší odpovědí nesouhlasím. V reakci na kritiku ze strany Evropského účetního dvora během posledních deseti let se Komise obrátila na jeho členy – což bylo zachyceno médii – a požádala je o změnu jejich pracovních postupů, aby zprávy o výdajích EU ukazovaly lepší čísla.

Za svých 30 let profesionálních zkušeností v oblasti účetnictví a auditů jsem nikdy nezažila, aby prověřovaný auditorovi říkal, jak má dělat svoji práci. Jak teď můžeme vědět, zda je snížení chybovosti důsledkem změny postupů, kterou požadovala Komise, nebo zlepšení kontroly?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Komise, stejně jako Evropský parlament, má právo během procesu prověřování vyjádřit svůj názor. Vy teď vyjadřujete svůj názor a máte plné právo tak učinit. Komise je také politický orgán. Byli jsme tímto Parlamentem zvoleni, a proto máme právo vyjadřovat své názory. V žádném případě to nelze vnímat jako formu nátlaku, pokud nebudeme jako nesnesitelný nátlak vnímat i vaše slova.

Ve skutečnosti se jedná o zkoušku transparentnosti. Ještě jednou a naposled opakuji, že Evropský účetní dvůr plně respektujeme, nevyvíjíme na něj nátlak a snažíme se udělat všechno, co můžeme, abychom doporučení této nezávislého kontrolního orgánu uvedli do praxe.

 
  
MPphoto
 

  Daniël van der Stoep (NI).(NL) Pane předsedo, Jeruzalém je jediným, věčným a nerozdělitelným hlavním městem židovského státu Izrael. Jeruzalém, od svého nejvýchodnějšího bodu až po ten nejzápadnější, je a navždy zůstane izraelským územím.

Evropská unie může být na Izrael po právu hrdá. Jedná se o jedinou demokracii na Středním východě, obklopenou mořem diktátorských režimů.

Ve svém boji proti islámskému džihádu brání nejenom sebe, ale i všechno to, co Evropa se svými židovsko-křesťanskými hodnotami představuje. V tom se mnou Komise bude souhlasit.

Podporu židovskému státu Izrael ze strany Evropské unie bychom proto neměli zpochybňovat. Evropská unie musí mezinárodnímu společenství vyslat jasný signál, že diplomatické zastoupení EU do Jeruzaléma jednoduše a prostě patří. Proto bych se pana Barrosa velmi rád zeptal, zda se mnou souhlasí v tom, že by EU měla neprodleně přemístit své diplomatické zastoupení z města Ramat Gan do izraelského hlavního města Jeruzaléma? Pokud ne, proč?

Totéž by samozřejmě mělo platit i pro budoucí velvyslanectví EU v Jeruzalémě. Jsme zcela proti existenci takového velvyslanectví, jestliže však musí existovat, to izraelské by mělo vzniknout v Jeruzalémě.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Zaprvé, stanovisko Evropské komise ohledně Izraele jistě znáte. Existence Izraele plně podporujeme. Jak jste řekl, jedná se o demokratický stát ve velmi obtížném prostředí, a my právo Izraele na existenci zcela uznáváme. Zároveň bychom však chtěli, aby Izrael respektoval právo palestinského lidu na sebeurčení, a jsme přesvědčeni, že nejlepším řešením by byla existence dvou států – izraelského a palestinského – které by uznávaly sebe navzájem a respektovaly mezinárodní právo.

Co se týče změny hlavního města nebo našeho zastoupení v Izraeli, nevidíme žádný důvod, proč něco měnit.

 
  
MPphoto
 

  Daniël van der Stoep (NI).(NL) Pane předsedo, vaše odpověď mě samozřejmě neuspokojila, hovoříte však o východním Jeruzalémě a o skutečnosti, že Komise tento týden odsoudila začátek výstavby 1400 izraelských domovů ve městě Gilo. Zajímalo by mě, jak my místní jeruzalémská správa měla na toto odsouzení reagovat, když dostává žádosti o povolení jak ve východním, tak v západním Jeruzalémě.

V obou částech města vydávají povolení jak Arabům, tak Izraelcům, Komise však nyní říká, stejně jako řekla minulý týden: Izraelce ve východním Jeruzalémě je třeba diskriminovat, protože město je tak jako tak jeden celek a s tím nelze nic dělat, město řídí jedna místní správa. Co tedy chcete po zástupcích jeruzalémské místní správy? Jak mají reagovat na Izraelce, kteří si naprosto oprávněně podávají žádosti o stavbu v oblasti, v níž mají plné právo žít?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Domnívám se, že stanovisko Evropské unie ohledně osad je plně v souladu se stanoviskem mezinárodního společenství, včetně nejbližších spojenců Izraele. Jsme přesvědčeni, že způsob, jakým problém osad řeší současná vláda, nebyl vždy úplně přínosný, pokud jde o současné úsilí o dosažení míru v daném regionu.

Vaše slova přesně ukazují, proč bychom neměli mít své zastoupení v Jeruzalémě, a to v důsledku složité situace v tomto městě, nesmírně významném pro Izrael i pro všechny z nás.

Držme se tedy svého závazku míru. Podporujme Izrael. Zároveň však nezapomínejme na práva palestinského lidu. Domnívám se, že i on si zaslouží naši pozornost a podporu.

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Nyní se dostáváme k druhé části doby vyhrazené pro otázky, jejímž konkrétním tématem jsou inovace a energie.

 
  
MPphoto
 

  Alejo Vidal-Quadras (PPE).(ES) Pane předsedo, pane Barroso, Komise podporuje inovace v nejrůznějších oblastech našeho energetického systému. Patří mezi ně biopaliva druhé generace, fúze, štěpení čtvrté generace, inteligentní sítě, obnovitelné zdroje energie všeobecně, celková energetická účinnost, využití vodíku v palivových článcích, zachycování, přeprava a skladování CO2, vozidla na elektrický pohon; výčet by mohl pokračovat.

Zdrojů je málo, pane předsedo, a nelze zvládnout všechno. Mnoho Evropanu přemýšlí, na kterou z těchto věcí se Komise v současné obtížné situaci zaměří, a já dnes hovořím jejich jménem. Která nebo které z těchto oblastí jsou pro Komisi prioritou?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – To je velice složitá otázka, neboť všechny priority spolu souvisí, a proto potřebujeme dokončit trh s energií - potřebujeme integrovaný trh s energií. To je zároveň způsob, jak dosáhnout obnovitelnosti a energetické účinnosti. Energetická účinnost je zajisté prioritou, musíme však investovat také do nízkouhlíkových technologií, protože věc má i vnější rozměr a my musíme sledovat své vnější cíle – hovořit, jak jen to bude možné, jedním hlasem spolu s našimi partnery na poli energií.

Existují 4 priority, jimž by se podle mého názoru Evropská rada 4. února měla věnovat: dokončení trhu s energií a uvedení do praxe všech pravidel vnitřního trhu; energetická účinnost; nízkouhlíkové technologie; přijetí společného úsilí, pokud jde o vnější rozměr.

 
  
MPphoto
 

  Romana Jordan Cizelj (PPE).(SL) Pane předsedo, současná situace je taková, že Evropská unie musí do roku 2020 o 20 % snížit své emise skleníkových plynů. Na politické úrovni se však diskutuje i o ambicióznějším cíli a my víme, že v této souvislosti by odvětví, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), zejména energetika, nesla největší zátěž.

Proto bych si ráda poslechla váš osobní názor na to, kdy nastanou ty správné podmínky pro to, aby se náš cíl mohl stát ještě ambicióznějším.

Jaká dodatečná opatření by Evropská unie musela v energetickém odvětví zavést, a zahrnují tato opatření také podmínky, které jste zmínil v odpovědi na otázku mého kolegy?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Jedná se i o celosvětový proces, nejenom o proces evropský. Cancún byl v jednáních o klimatu významným krokem vpřed. Přinejmenším byl schopen udržet při životě mnohostranný proces, a to bylo dobře, z našeho pohledu to však nebylo dost.

Abychom mohli postupovat kupředu a přijímat závazné cíle, měli bychom po ostatních, jmenovitě po největších znečišťovatelích, rozvojových a rozvíjejících se ekonomikách, aby vyvíjely srovnatelné úsilí. K tomu se však dosud nezavázaly.

Proto musíme najít správný způsob, jak je přinutit jednat. Zároveň ty země, které jsou připraveny postupovat kupředu a přijímat další závazky, tak mohou a měly by učinit, a konkrétní způsob, který chci 1. února navrhnout Evropské radě, je dosáhnout více, pokud jde o energetickou účinnost, což je oblast, v níž zaostáváme za tím, kde bychom se měli nacházet.

Co se týče obnovitelných zdrojů, domnívám se, že jsme na cestě k dosažení našeho cíle pro rok 2020, nikoli však v oblasti energetické účinnosti, a proto bychom v této oblasti měli učinit větší pokrok.

 
  
MPphoto
 

  Derek Vaughan (S&D). – Aby do budoucna zajistila energetickou bezpečnost a nízké ceny pro spotřebitele, Evropa musí využívat všechny druhy nízkouhlíkové energie. To zahrnuje i čisté uhelné technologie – což je oblast, v níž byl vývoj doposud velice pomalý. Může tedy pan předseda Komise poskytnout ujištění, že výzkum zachycování a skladování uhlíku bude i v budoucnu nadále podporován?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Mohu vás ujistit, že se o to budeme snažit. Jak ale víte, o financování výzkumu v konečném důsledku rozhodují členské státy. Jde o záležitost, jíž se chceme věnovat při představování víceletého finančního rámce.

Rozhodně však doufám, že členské státy dají přednost investicím do obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových technologií a zaměří se na priority obsažené v Evropském strategickém plánu pro energetické technologie.

To jsme navrhli i pro další zasedání Evropské rady.

 
  
MPphoto
 

  Fiona Hall (ALDE). – Pane předsedo Barroso, právě jste řekl, že členské státy nejsou ani z poloviny úspěšné při plnění cíle 20% snížení spotřeby energie do roku 2020, proč tedy Komise nevyvíjí větší tlak na to, aby byl tento cíl pro členské státy závazný?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – My tlak vyvíjíme. Snažíme se tuto záležitost prosadit na příští zasedání Evropské rady. V energetické účinnosti stále zaostáváme, jak jste říkala. Nejsem s touto situací spokojen a Komise má v úmyslu ji zvrátit.

Energetická účinnost je nyní nedílnou součástí cílů strategie EU 2020. V současnosti se členskými státy diskutujeme o stanovení vnitrostátních cílů na podporu tohoto cíle. Podle našich dosavadních odhadů za stávajících opatření úspora do roku 2020 nepřesáhne 10 %.

Kombinované národní orientační cíle vzniklé na základě diskuzí o Evropě 2020 však přinášejí mnohem ambicióznější výsledek, který se ale stále pohybuje hluboko pod hranicí 20 %. Proto jsme se rozhodli zvolit přístup ve dvou krocích, kdy budeme pozorně sledovat pokrok při provádění národních cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 a tento pokrok přezkoumáme v roce 2013. Jestliže toto přezkoumání ukáže, že splnění cíle 20 % není dosažitelné, Komise zváží navržení právně závazných vnitrostátních cílů pro rok 2020.

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Bütikofer (Verts/ALE).(DE) Pane předsedo, pane předsedo Barroso, rád bych vám položil otázku ohledně harmonizace výkupních tarifů v rámci Unie. Komisař pro energetiku Oettinger uplatňuje strategii, která by podle našeho názoru, stejně jako podle názoru německého ministra pro životní prostředí, mohla vést ke zničení nejúspěšnějšího programu inovací, jaký Německo v oblasti obnovitelných energií má.

Co hodláte udělat pro to, abyste zabránili likvidaci německých výkupních tarifů ve jménu harmonizace, což by zabránilo inovacím v oblasti obnovitelných energií? Co zároveň uděláte pro to, abyste zajistili, že komisař Oettinger tímto způsobem nebude jenom získávat čas, pokud jde o energetickou účinnost? Do roku 2012 nemá v úmyslu učinit vůbec nic, ačkoli vy sám jste právě řekl, že už teď je jasné, že nezávazné cíle nejsou dostačující. Jak hodláte tyto věci urychlit?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane předsedo, dovolte mi nejprve říci, že to je pan komisař, kdo navrhuje tento doplňkový přístup k energetické účinnosti, a já plně věřím tomu, že pro dosažení tohoto cíle dělá maximum. Zároveň se snažíme tuto energetickou problematiku propojit s ostatními politickými cíli, jako je například boj proti změně klimatu.

Jsme přesvědčeni, že se nejedná jen o otázku stanovení cílů, ale i o práci v členských státech, a proto považujeme za lepší, když si členské státy stanoví své národní cíle samy a my potom vidíme výsledek. Pokud budou na dobré cestě, skvěle. Pokud ne, přinejmenším navrhneme závazné právní předpisy.

Pro úspěch je však někdy lepší začít s nějakým druhem dobrovolného cíle. Tak jsme to alespoň dělali v minulosti a ukázalo se to jako správný přístup. Nevylučujeme – právě naopak – možnou potřebu závazných cílů pro každou zemi, ale přenechejme členským státům rozhodování o této politice a sledujme, jak budou rozvíjet svoje strategie.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE).(DE) Pane předsedo, 4 února se bude konat energetický summit. V tuto chvíli existují dvě směrnice, o nichž se bude diskutovat: jednak rámcová směrnice o vodách, jednak směrnice EIA – směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí. V obou případech musíme uvažovat o tom, jak obě tyto varianty v dlouhodobém horizontu navzájem sladit. Jde tady o životní prostředí a získávání energie. Můj názor je takový, že by schvalovací postupy v této oblasti neměly trvat déle než jeden rok. Komise navrhla období pěti let. Za současné situace se domnívám, že si pět let nemůžeme dovolit – vždyť je to koneckonců celé volební období!

Je Komise připravena tuto dobu přiměřeně zkrátit? Je možné přijmout rámcovou směrnici o vodách, aby přečerpávací vodní elektrárny mohly v budoucnu zajišťovat rovnováhu mezi solární energií na jedné straně a větrnou energií na straně druhé?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Všeobecně vzato chce Komise dobu pro přijetí a provádění co nejvíce omezit. Věc se má tak, že členské státy obvykle žádají o rozumné prodloužení termínu, aby provádění mohlo pokračovat co nejsoudržnějším způsobem, bez narušení vnitřního trhu nebo přinejmenším tam, kde by vnitřní trh měl podle našeho názoru být. Jedním z problémů energetického odvětví je právě skutečnost, že stále máme velice různá nařízení.

Určitého pokroku už bylo dosaženo a nezačínáme úplně od nuly. 4. února to bude sdělení, které jsme nedávno představili, a je tu samozřejmě také onen historický (myslím, že nyní už jej mohu nazvat historický) klimaticko-energetický balíček, jejž před několika lety představila moje předchozí Komise.

Jsme otevřeni snížení časového odstupu, je však důležité dosáhnout dohody se členskými státy, aby jednaly víceméně současně, abychom zabránili problémům s narušením konkurence na vnitřním trhu.

 
  
MPphoto
 

  Vicky Ford (ECR). – Výzkum a inovace jsou pro zajištění konkurenceschopnosti našich ekonomik zásadní. V minulém roce jedna z evropských univerzit sestavila celosvětové tabulky úspěchů ve vědeckém výzkumu. Byla to univerzita v Cambridge, v regionu, který zastupuji.

Na této univerzitě, stejně jako v mnoha méně známých malých i velkých institucích a podnicích, je špičkový výzkum financován ze strany EU prostřednictvím rámcového programu v hodnotě 50 miliard EUR. Tento rámcový program je však bohužel známý také jako ten nejsložitější a nejbyrokratičtější na světě. Minulý podzim tento Parlament jednomyslně odhlasoval řadu doporučení s cílem tuto administrativu zjednodušit. Co dělá Komise pro to, aby tyto reformy uvedla do praxe?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Nejprve bych chtěl poblahopřát cambridgeské univerzitě a vašemu regionu.

Zadruhé věřím v podporu vaší skupiny při diskuzích o víceletém rámci pro odpovídající rozpočtové závazky na podporu výzkumu, technologií a inovací na evropské úrovni. Cambridge je jednou z nejrozvinutějších univerzit na světě, jinde v nejchudších regionech Evropy však existují další univerzity, které takové možnosti nemají.

Zatřetí, zjednodušení je skutečně jednou z našich priorit v oblasti energie a inovací a v tomto případě i výzkumu. O inovacích budeme hovořit v další části zasedání Evropské rady. Rozhodně jde o jednu z našich priorit a my jsme velice rádi, že máme v této věci podporu Evropského parlamentu. Doufáme rovněž v podporu Evropského účetního dvora a dalších. Je důležité uvědomit si, jak je pro vědce důležité neztrácet tolik času kancelářskou prací, aby měli více času na to, co jim jde nejlépe, čili na výzkum.

 
  
MPphoto
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL).(PT) Pane Barroso, ve jménu finanční konsolidace takzvané úsporné programy zhoršují rozdíly v Evropské unii, podporují antisociální politiku, ohrožují práva pracovníků a škrtají veřejné investice, zejména v oblasti inovací a energie.

To znamená, že pokud budou v Portugalsku a jiných zemích se slabšími ekonomikami nadále uplatňována stejná pravidla, stejná politika a stejné tlaky, rozdíly se prohloubí a ocitneme se v situaci, jež bude čím dál tím vážnější, a to kvůli nedostatku solidarity v rámci Evropské unie.

Otázka proto zní: jaká opatření budou přijata, aby se tato situace změnila, aby byla účinně zajištěna podpora inovací v zemích, jako je Portugalsko a další, kde neexistuje dostatek prostředků na veřejné investice do těchto oblastí, a jaká opatření budou přijata s ohledem na vysoké ceny a potíže pociťované na mnoha místech, aby měli lidé a podniky zajištěný přístup k energii?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise.(PT) Paní Figueiredová, naše stanovisko ohledně rozpočtové konsolidace znáte. Je obzvlášť nezbytná pro zemi, jako je Portugalsko, čelící určitým problémům v souvislosti se státním dluhem, je však potřebná v Evropské unii všeobecně. V našich doporučeních obsažených v právě zveřejněném dokumentu však žádáme členské státy, aby tam, kde to bude možné, neomezovaly investice do vzdělání či výzkumu, především ne v oblasti energetiky. Některým členským státům se to s velkými úspěchy daří: jsou to členské státy, které provádějí opatření za účelem rozpočtové konsolidace, zároveň však financování výzkumu a vzdělávání dokonce navyšují.

Ve vztahu k zemím s většími finančními potížemi si musíme udržet solidaritu a soudržnost. Proto mě obhajování hospodářské, sociální a územní soudržnosti na evropské úrovni nikdy neunaví. Solidarita je důležitá. Solidarita nemůže být jen prázdný pojem. Musíme ji, pokud mi prominete to spojení, uvést do provozu.

 
  
MPphoto
 

  Judith A. Merkies (S&D).(NL) Pane předsedo, inovace změní naši ekonomiku a společnost a měly by také vytvořit pracovní místa; to dělá z inovací jednu z nejvýznamnějších iniciativ Evropské unie. Proto bych chtěla požádat všechna generální ředitelství vaší Komise, aby společně přijala ucelenější přístup. V současnosti například existují partnerství pro inovace, která spadají do působnosti jediného generálního ředitelství. Přístup by však měl být ucelenější. Zároveň se domnívám, že finanční prostředky by měly být ve větší míře sloučeny a že bychom měli předcházet jejich roztříštění. V ideálním případě bychom měli mít jediný fond, jenž by měl zahrnovat i fondy strukturální. Žádám vás, abyste se na to zaměřili a ve spolupráci s členskými státy vytvořili jediný a silný impuls pro inovace.

Ještě jedna věc k energii. Nejvíce nás vždy zajímá velká vize. Ta musí být velká i v případě inovací, ale odpověď se někdy lépe hledá v detailech. Zdá se mi, že příliš málo pozornosti věnujeme lokálně vyráběné energii, ačkoli právě ta je klíčem k zplnomocnění našich občanů. Můžeme vás já i moji kolegové poprosit, abyste stanovili závazné cíle?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Problém s nedostatkem součinnosti na evropské úrovni vás znepokojuje zcela oprávněně. Právě proto od Evropské rady očekávám, že bude tuto záležitost řešit komplexním způsobem.

Evropská partnerství pro inovace jsou ve skutečnosti nástrojem pro vytváření součinnosti mezi stávajícími programy na evropské, státní a regionální úrovni. Jsem přesvědčen, že tím, že je přivedeme dohromady, dokážeme lépe využít jejich inovační potenciál s cílem nalézt celoevropská řešení pro sociální problémy.

Jedním z cílů proto je zrychlení postupu od výzkumu na trh, od inovací orientovaných na trh k tržně orientovaným produktům a službám.

Tak vznikne nezbytná pobídka k účasti. Usilujeme tedy – v rámci Komise a nyní spolu se členskými státy – o komplexní přístup k inovacím, přesahující hranice působnosti generálních ředitelství a dokonce i zemí původu.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Salavrakos (EFD).(EL) Pane předsedo, podle vědeckých výzkumů zveřejněných v mezinárodním tisku a v poslední době čím dál častěji také v řeckém, izraelské a kyperském tisku, v Egejském moři jižně od ostrova Kréta se nacházejí velké zásoby zemního plynu a ropy. Na území Evropské unie, v rámci jejích územních hranic, tedy existují zdroje energie.

Je-li tomu tak, jak hodlá Evropská komise podpořit a usnadnit výzkum za účelem lokalizace a využití těchto zdrojů energie, které lze v každém případě do Evropské unie dopravit mnohem snáz a lépe, než by umožňoval jakýkoli jiný plánovaný ropovod či plynovod?

Rád bych využil této příležitosti, pane předsedo a pane předsedo Komise, abych vám řekl, že vás považuji za šťastlivce, vzhledem k tomu, co vám osud připravil. Vy, pane předsedo, po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost předsedáte Parlamentu, který se těší ještě širším pravomocem, a vy, pane předsedo Komise, řešíte velkou hospodářskou krizi v Evropě. Podporuji veškeré kroky, které v tomto směru učinil pan Barroso, rád bych ale něco dodal: existuje také americká metoda, metoda kvantitativního uvolňování. Prosím, věnujte se…

(Předseda řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane předsedo, přerušil jste pana poslance zrovna ve chvíli, kdy o mně říkal něco pěkného, za což mu děkuji.

Co se týče první části jeho dotazu, nemáme prostředky – a není to nyní naší prioritou – zkoumat nebo podporovat zkoumání dalších zdrojů energie v Evropě. Naší prioritou v oblasti infrastruktury je vytváření propojení, protože to má kritický evropský rozměr.

V této souvislosti chceme předložit návrhy Evropské radě. Něčeho už se podařilo dosáhnout – příkladem je BEMIP, plán propojení baltského trhu s energií, pro pobaltské země. Spolupracujeme nyní rovněž se středoevropskými a východoevropskými zeměmi na vytvoření severojižního propojení, pokud to bude možné, a práce se daří. Právě jsem navštívil Ázerbájdžán a Turkmenistán v souvislosti s pracemi na jižním koridoru pro přepravu plynu, nové možnosti přivedení energie – v tomto případě zemního plynu – do Evropy. Jsem přesvědčen, že tady může Evropská unie investovat do energetické infrastruktury.

 
  
MPphoto
 

  Arturs Krišjānis Kariņš (PPE).(LV) Pane předsedo, pane Barroso, Komise přišla s návrhem na podle mého názoru nanejvýš vítanou iniciativu s cílem zlepšit energetickou infrastruktury v celé Evropské unii – a to jak elektrických sítí, tak propojení plynárenských sítí. Vaše zpráva odhaduje, že náklady budou činit přibližně 200 miliard EUR. Zlepšení těchto sítí budou provedena do roku 2020. Zpráva rovněž uvádí, že přibližně jedna polovina, tedy 100 miliard EUR, bude pocházet ze soukromého sektoru. Moje otázka pro vás zní: těch zbývajících 100 miliard EUR potřebných na provedení zlepšení energetických sítí do roku 2020 – odkud budou tyto finanční prostředky pocházet? Bude se jednat o unijní fondy, o dluhopisy vydané zvlášť pro tento projekt, nebo o nějaký jiný zdroj financí? Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Jak jste správně uvedl, investice do plynárenské infrastruktury a elektrických sítí si do roku 2020 vyžádají 200 miliard EUR. Odhaduje se, že 100 miliard z této celkové potřeby investic včas dodá samotný trh, zatímco dalších 100 miliard EUR bude vyžadovat účast veřejnosti při schvalování a převádění nezbytného soukromého kapitálu.

Proto nyní navrhujeme například rozdělování. Navrhujeme řadu opatření, díky nimž budou tyto soukromé investice racionálnější a užitečnější. Rovněž se podrobněji zaměříme na praktiky regulace sazeb, abychom uvolnili zásady odpovídajícího přidělování nákladů.

Abychom vyplnili zbývající mezery, Komise pro nový finanční výhled po roce 2013 navrhla nový finanční nástroj na podporu projektů evropského zájmu. Vedle grantů mohou být navržena i řešení založená na trhu, jako je majetková účast, záruky a úvěry v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Jak víte, už jsem hovořil o evropských fondech prostřednictvím projektových dluhopisů navržených speciálně pro tento druh projektu.

 
  
MPphoto
 

  Sonia Alfano (ALDE).(IT) Pane předsedo, pane Barroso, dámy a pánové, směrnice 2001/77/ES obsahuje definici obnovitelných zdrojů energie s cílem označit ty, pro něž mohou být poskytnuty veřejné pobídky.

Mezi obnovitelné zdroje energie nepatří spalování biologicky nerozložitelného odpadu. Itálie od roku 1992 poskytuje pobídky tak, že občanům zvýšila účty za energie a buduje spalovny, které podle vědeckých výzkumů škodí lidskému zdraví i životnímu prostředí a které proto Evropská unie označila jako způsob integrovaného nakládání se zbytkovým odpadem. V souvislosti s těmito pobídkami byla spuštěna dvě řízení pro porušení práva a navzdory formálnímu legislativnímu zásahu je v Itálii spalování nadále podporováno jakožto zdroj obnovitelné energie, přičemž případ Acerry je jen jedním z mnoha.

Uvědomuji si, že pro vás může být obtížné pamatovat si všechny podrobnosti situace ohledně CIP 6, a proto jsem položila písemný dotaz. Byla bych však ráda, kdybyste potvrdil, že pobídky pro spalování biologicky nerozložitelného odpadu jakožto zdroje obnovitelné energie není možné poskytovat a že v této věci neexistují žádné odchylky.

Rovněž bych ráda věděla, zda není považováno za nekonzistentní, aby směrnice o odpadech označovala spalování za způsob nakládání se zbytkovým odpadem, zatímco směrnice 2001/77/ES jej podporuje jakožto druh obnovitelné energie. Má Komise v úmyslu tuto záležitost přezkoumat?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Jak paní Alfanová správně uvedla, jde o velice podrobnou otázku. Nemohu znát podrobnosti všech řízení pro porušení práva. Dovolte mi říci – považuji to za důležité –, že jen v souvislosti s energií a vnitřním energetickým trhem je v současné době vedeno 77 řízení pro porušení práva se členskými státy všeobecně a 55 na vnitřním trhu. Budu-li mít tuto otázku k dispozici v písemné podobě, velice rád vám zašlu písemnou odpověď.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedo, inovace, ochrana klimatu, obnovitelná energie – při čtení strategie EU 2020 by si jeden mohl skutečně myslet, že EU bere opatření environmentální a energetické politiky vážně. Při pohledu za fasádu ochrany životního prostředí se však velice rychle objeví odlišná energetická strategie: jaderná energie jakožto takzvaný méně znečišťující zdroj energie. Ve své odpovědi na moji otázku dal komisař Oettinger své stanovisko zcela jasně najevo, když řekl, že jaderná energie v současné době významně přispívá k nízkouhlíkové výrobě elektřiny v EU a bude tomu tak i v blízké budoucnosti. Evropská komise nemá v plánu žádnou směrnici o maximální životnosti jaderných elektráren. A to všechno 25 let po Černobylu – ano, 26. dubna si připomeneme smutné výročí.

Moje otázka, pane předsedo Barroso, zní: jste i vy přesvědčen, že skutečně můžeme – s čistým svědomím – prodávat občanům Evropy jadernou energii jakožto čistý druh energie, který tolik neškodí klimatu?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Stanovisko Komise ohledně jaderné energie znáte. Při plném respektování zásady subsidiarity ji některé členské státy využívají a některé ne. Nikdo není nucen jadernou energii využívat, je však pravda, že pokud jde o změnu klimatu, tato energie znečisťuje méně než jiné zdroje.

Zároveň má Komise podle Smlouvy o Euratomu určité povinnosti. Na počátku Evropské unie bylo společenství Euratom a Komise má nejenom právo, ale i povinnost poskytovat podporu členským státům, které o ni v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného výzkumu požádají. To máme rozhodně v úmyslu.

 
  
MPphoto
 

  Jacek Saryusz-Wolski (PPE). – Pane předsedo, z Ázerbájdžánu a Turkmenistánu přinášíte optimistické zprávy. Jediným nedostatkem jsou čísla. Chápu, že v tuto chvíli nemůžete s Ázerbájdžánem a Turkmenistánem stanovit přesná čísla v milionech kubických metrů plynu, má však Komise nějaké vlastní odhady či očekávání, samozřejmě nezávazná, která by naznačila, zda bude možné naplnit Jižní koridor jako celek nebo konkrétně plynovod Nabucco, jenž má dodávat 31 milionů kubických metrů?

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Z návštěvy v Ázerbájdžánu a Turkmenistánu jsem přivezl jasný závazek obou zemí plně podporovat Evropskou unii, pokud jde o jižní koridor. Ve skutečnosti jsem podepsal společné prohlášení s prezidentem Ázerbájdžánu panem Alijevem, a prezident Turkmenistánu pan Berdymuhamedov veřejně řekl, že je připraven dodávat zemní plyn pro Evropu – dokonce ještě více, než v současnosti potřebujeme.

Stále však existují problémy, jež bude třeba řešit. V některých případech půjde o obchodní rozhodnutí ze strany zúčastněných společností. Jde ale i o způsob, jakým lze jednotlivé plynovody stavět a rozvíjet. V této oblasti se však nachází dostatek plynu pro Evropskou unii, jestliže budou členské státy Unie připraveny s těmito a dalšími zeměmi spolupracovat na uskutečnění tohoto projektu – ať už jde o Nabucco nebo o jiné projekty v rámci Jižního koridoru.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D).(RO) Vzhledem k tomu, že stále vyšší počet rodin v Evropě, a to zejména v souvislosti s hospodářskou krizí a rostoucí mírou nezaměstnanosti, vynakládá přes 10 % svého měsíčního příjmu za platby za energie, ráda bych se vás zeptala, jaká konkrétní opatření hodlá Evropská komise přijmout ke snížení energetické chudoby.

Rovněž bych se vás chtěla zeptat, zda máte v úmyslu významně zvýšit podíl prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj, které lze využít na zlepšení energetické účinnosti bydlení, a to počínaje budoucími finanční výhledy.

 
  
MPphoto
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Právní předpisy pro vnitřní energetický trh stanoví vysokou úroveň ochrany spotřebitelů s ohledem na poskytování minimálních služeb, transparentnosti vyúčtování, efektivního vyřizování stížností a tak dále, a poskytuje spotřebitelům možnost výběru. Mohl bych zmínit mnoho dalších oblastí, v nichž navrhujeme opatření, která se přímo týkají práv spotřebitelů.

Pokud jde o nižší účty za energie, domníváme se, že přinejmenším ve střednědobém horizontu a na skutečně integrovaném energetickém trhu může opravdová konkurence lépe vyřešit současnou situaci, v níž existuje řada dysfunkcí a příkladů dominantního postavení na trhu.

Co se týče financování projektů energetické bezpečnosti, jak už jsem řekl, máme rozhodně v úmyslu jej v dalším finančním výhledu navrhnout. Jedna jeho část bude pocházet z tržních řešení, část však musí pocházet ze soukromých investic. Evropská komise připravuje další návrhy, které budou v dalším finančním výhledu pokračovat tímto směrem.

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Vážení kolegové, děkuji vám za diskuzi o inovacích a energii, což je, jak dobře víme, velice důležité téma. Děkujeme vám, pane předsedo Komise. Je to dnes podruhé, co jste se v Evropském parlamentu účastnil náročné diskuze.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
Místopředseda

 

13. Práva pacientů v přeshraniční zdravotní péči (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (11038/2/2010 - C7-0266/2010 - 2008/0142(COD))

(Zpravodajka: Françoise Grossetête) (A7-0307/2010).

 
  
MPphoto
 

  Françoise Grossetête, zpravodajka.(FR) Pane předsedající, budu hovořit čtyři minuty a zbývající dvě minuty si ponechám na konec rozpravy.

Pane předsedající, paní Győriová, pane komisaři, pokud jde o toto téma, které je pro pacienty mimořádně důležité, konečně vidíme světlo na konci tunelu.

Už jsme nemohli déle setrvávat v nejasné situaci, kdy o právních předpisech rozhoduje Soudní dvůr Evropské unie. Směrnice nyní stanoví jasná pravidla pro mobilitu pacientů v Evropě. Jaký druh zdravotní péče je možné využít v zahraničí? Jak a na základě jakých kritérií bude vyplácena náhrada nákladů na zdravotní péči? Jak sdílí své povinnosti členský stát, v němž je pacient pojištěn, a členský stát, v němž je poskytována zdravotní péče? Všechny odpovědi na tyto otázky se nyní objevují v návrhu směrnice.

Dovolte mi, abych v první řadě poděkovala belgickému předsednictví za jeho vynikající práci v celém průběhu jednání. Jeho přesvědčovací schopnosti hrály rozhodující roli, protože je třeba zdůraznit, že několik členských států s touto směrnicí nesouhlasilo. Domnívám se, že to bylo nezodpovědné.

Ráda bych rovněž vzdala hold mému příteli a bývalému poslanci, panu Bowisovi, který se nachází v galerii pro hosty. Jako zpravodaj v prvním čtení se na vytváření této směrnice také podílel a vždy bojoval za práva pacientů. Ráda bych samozřejmě poděkovala také panu komisaři Dallimu a mým kolegům stínovým zpravodajům, z nichž všichni velmi aktivně přispěli k uzavření jednání a bez nich by nebylo možné dosáhnout jakéhokoli pokroku.

Co je zde pro pacienty v sázce? Lékařský pokrok znamená, že lékařskou péči již nelze poskytovat na místní úrovni pro všechna onemocnění a že někdy je nutné poskytovat ji přeshraničně. To se týká pacientů, kteří žijí v příhraničních oblastech, kde je zdravotní péče poskytovaná za hranicemi někdy bližší než zdravotní péče poskytovaná v jejich zemi. Může to být způsobeno rovněž skutečností, že v jiném členském státě je dostupných více zdrojů a odborných zkušeností např. v souvislosti s některými vysoce specializovanými druhy léčby.

Pro některé Evropany je jednoduše praktičtější využít zdravotní péči mimo jejich zemi, v níž jsou pojištěni, protože jejich rodina žije v jiném členském státě. Spotřebitelé, zaměstnanci, studenti a nyní i pacienti budou moci v Unii využívat práva spojená s mobilitou díky jasným právním předpisům.

Cílem samozřejmě není podporovat všechny druhy léčebné turistiky, protože za systémy sociálního zabezpečení, jejich organizaci a jejich správu nadále plně odpovídají členské státy. Pacienti nyní z obecného hlediska mohou v jiném členském státě využívat veškerou zdravotní péči, na niž mají nárok v domovském státě, a vzniklé náklady jim mohou být nahrazeny až do výše nákladů, jež hradí jejich systém.

Pokud jde o nemocniční péči, která zahrnuje pobyt po dobu jedné noci nebo vysoce specializovanou či nákladnou technologii na léčbu, členské státy mohou zřídit systém předchozího povolení. To znamená, že bude možné zohlednit potřeby plánování a investic členských států do jejich struktury zdravotní péče. Parlament úspěšně zajistil, aby byly podmínky pro odepření předchozího povolení omezeny a uvedeny ve vyčerpávajícím seznamu s cílem zaručit pacientům právní jistotu.

Parlament učinil pokrok také v dalších bodech: každý členský stát bude muset zřídit vnitrostátní kontaktní místa, která pacientům na základě jejich potřeb poskytnou nejlepší dostupné informace a rady. Každé vnitrostátní kontaktní místo bude fungovat jako ústřední správní místo a musí spolupracovat s ostatními vnitrostátními kontaktními místy. To znamená, že pacienti získají jasné a přesné informace.

V otázce náhrady nákladů, která je skutečně zásadní překážkou, došlo ke značnému zlepšení a lze využít buď mechanismus vyrovnání, k čemuž v současnosti dochází na základě nařízení (ES) č. 883/2004 o sociálním zabezpečení, nebo pacient musí zaplatit předem a vzniklé náklady mu budou co nejrychleji nahrazeny.

Také se nám nakonec podařilo zajistit, aby pacienti, kteří trpí vzácnými onemocněními, nebyli v takové míře odkázáni sami na sebe a měli přístup k externímu odborníkovi, který onemocnění diagnostikuje a napomůže zajistit udělení předchozího povolení k zdravotní péči.

Na závěr chci říct, že díky evropské spolupráci v oblastech jako jsou evropské referenční sítě, budou mít pacienti přístup k vysoce specializované péči, přičemž cílem je podporovat sdílení zkušeností za účelem zlepšení výkonnosti, určení diagnózy a léčby v zájmu pacientů.

Proto dnes můžeme říci, že jsme dosáhli našeho cíle a znovu bych chtěla poděkovat všem mým kolegům poslancům. To, co se prostřednictvím této směrnice vytváří, je zdravá Evropa.

 
  
MPphoto
 

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – Pane předsedající, paní Grossetêtová, vážení poslanci, dovolte, abych pokračovala v mém mateřském jazyce, maďarštině.

(HU) Velmi mě těší, že mám příležitost účastnit se rozpravy týkající se směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Toto je velmi významný moment, protože nyní, po dvou a půl letech, se naše jednání o tomto legislativním aktu blíží ke konci. Nejprve mi dovolte vyjádřit díky každému, kdo nám umožnil dosáhnout této velmi významné dohody. Zaprvé děkuji předchozím členům předsednické trojky, Belgii, a jejímu předchůdci, Španělsku, za vynikající práci, jíž přispěly k dosažení tohoto kompromisu v rámci Rady. Dále bych jménem Rady chtěla poděkovat Evropskému parlamentu za jeho vynikající spolupráci a jeho ochotu dosáhnout kompromisu, který vedl k této dohodě. Jsem přesvědčena, že tato dohoda zajistí pacientům z Evropské unie mnoho přínosů a že představuje další významný krok směrem k zaručení práv evropských pacientů.

Jak si všichni vzpomínáme, jednání mezi třemi orgány nebyla jednoduchá, ale po celou dobu až do samého konce byla konstruktivní, zaměřená na výsledky a doprovázela je snaha o kompromis. Uznávám, že ani rozpravy v Evropském parlamentu nebyly snadné, a že zpráva, o níž budete zítra hlasovat, odráží také kompromis mezi politickými skupinami v Parlamentu. Ráda bych proto vyjádřila mé uznání všem, jejichž práce přispěla k vytvoření jednotného postoje zde v Parlamentu, a zejména paní Françoise Grossetêtové, vedle níž jsem téměř bok po boku zasedala celý rok v této sněmovně a všem spoluzpravodajům, bez jejichž spolupráce by tento legislativní proces nebyl úspěšný.

Jsem přesvědčena, že přijaté znění vytvoří přiměřenou rovnováhu mezi právy pacientů týkajícími se přeshraniční zdravotní péče a povinností členských států organizovat a poskytovat služby zdravotní péče a lékařské služby. Během konzultací, které probíhaly mezi orgány, se podařilo nalézt řešení v několika politických otázkách, jež byla přijatelná pro všechny. Především jsme se shodli na otázkách ohledně kvality a bezpečnosti služeb zdravotní péče. Stanovili jsme kritéria pro předchozí povolení a určili obecné podmínky pro náhradu nákladů na přeshraniční péči.

Dále jsme se shodli na otázkách ohledně léčby pacientů, u nichž jsou diagnostikována vzácná onemocnění a také na hlubší spolupráci mezi členskými státy ve spojitosti se systémy elektronického zdravotnictví. Rada se domnívá, že jsme dosáhli nejvýznamnějšího cíle – upevnění judikatury Evropského soudního dvora týkající se volného pohybu zboží a služeb v oblasti zdravotní péče. Existují zde však další významné faktory, které by mohly v budoucnosti přispět k snadnějšímu přístupu pacientů k přeshraniční zdravotní péči. Mezi nejdůležitější patří vnitrostátní kontaktní místa, jež mají zřídit členské státy a jež budou pacientům poskytovat informace.

Vzájemné uznávání lékařských předpisů mezi členskými státy a stejně tak vzájemná pomoc a spolupráce navíc také představují podstatné kroky. V neposlední řadě objasní směrnice vztah k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, čímž zajistí větší právní jistotu pro pacienty. Při provádění směrnice se členské státy budou řídit zásadami, jež Evropský parlament, Rada a Komise potvrdily již při několika příležitostech. Jedná se o zásady všeobecnosti, přístupu ke kvalitní péči, spravedlnosti a solidarity. Ráda bych rovněž dodala, že tentokrát budeme moci rozhodnout také o opatřeních, která jsou účinná a zároveň zlepšují konkurenceschopnost.

Pane předsedající, dámy a pánové, maďarské předsednictví je zavázáno myšlence, aby Rada tento právní předpis přijala co nejrychleji. V souladu s právním postupem Rada přijme dané znění po provedení obvyklé právní a jazykové redakce, poté může být směrnice zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie v co nejkratší lhůtě. Velice vám děkuji a dovolte mi, abych ještě jednou poblahopřála každému, jehož práce přispěla k vypracování této směrnice.

 
  
MPphoto
 

  John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, dovolte mi, abych poblahopřál Parlamentu k velkému úspěchu, jakým je dosažení dohody ohledně této směrnice. Obzvláště jsem vděčný zpravodajce, paní Grossetêtové, a stínovým zpravodajům za velký kus práce, který odvedli, a jejich závazek vůči právům pacientů. Rád bych rovněž poděkoval předchozím dvěma předsednictvím – Španělsku a Belgii – za velký kus práce, již odvedly v souvislosti s tímto dokumentem.

Domnívám se, že nová směrnice zajistí soudržný a jednotný soubor pravidel pro pacienty po celé Evropě. Zahájí také novou fázi spolupráce mezi 27 vnitrostátními systémy zdravotní péče.

Cesta k dnešnímu úspěšnému zakončení zdaleka nebyla jednoduchá. Pamatuji si, že když jsem se minulý rok ujal své funkce, všichni mi říkali, že jednání o této směrnici jsou na mrtvém bodě. Tato směrnice je dobrým příkladem toho, že politické vedení je potřebné: ukazuje, že s odvahou a odhodláním je možné přijímat rozhodnutí, která jsou pro naše občany významná. Domnívám se, že tvůrci právních předpisů nemohou dopustit, aby za ně rozhodoval Evropský soudní dvůr, ani nemohou dopustit, aby občané neměli pro účely uznání jejich práv jiné prostředky, než je oslovení soudu.

Soudní dvůr uznal právo pacientů na mobilitu na základě Smlouvy. Úlohou tvůrce právních předpisů je rozhodovat o tom, jak mají být taková práva zajišťována.

Dovolte mi, abych se s vámi podělil o některé názory ohledně směrnice. Zaprvé směrnice objasňuje, že všechny členské státy jsou povinny investovat na vnitrostátní úrovni a poskytovat svým občanům zdravotní péči, již potřebují, a to bez nepřiměřené čekací doby.

Směrnice tak přispěje ke snížení nerovností v přístupu k péči a napomůže k minimalizaci čekací doby v celé EU. Pacienti si budou moci vybrat poskytovatele primární péče v rámci celé Evropy. Co se týče nemocniční péče, směrnice stanoví, že je-li čekací doba – tedy doba čekání na léčbu – příliš dlouhá, pacient si bude moci vybrat poskytovatele v jiném členském státě a vzniklé náklady mu budou nahrazeny. Co přesně je přijatelnou čekací dobou, však musí být pečlivě uváženo a vymezeno.

Hlavním pokrokem, jehož tato směrnice dosáhla ve srovnání se stávajícími právními předpisy, je to, že pacienti si budou moci vybrat svého poskytovatele zdravotní péče a budou mít přístup k informacím o kvalitě a bezpečnosti péče, které se jim bude dostávat. Mohu vás ujistit, že Komise bude pečlivě sledovat, jak členské státy v tomto ohledu směrnici uplatňují.

Zadruhé směrnice pacientům umožní přístup k informacím o jejich právech a o přeshraniční zdravotní péči – informace budou ověřovány vnitrostátními kontaktními místy a nebudou předmětem soukromých iniciativ prezentovaných na internetu nebo prostřednictvím jiných médií.

Zatřetí, pokud jde o kvalitu péče, směrnice nabízí transparentnost a odpovědnost s ohledem na vnitrostátní standardy. To by postupně mělo vést k určitému sbližování kvality a bezpečnosti péče v celé Evropě.

Směrnice nakonec pokládá základy pro evropskou spolupráci v oblasti zdravotnictví. Ačkoli jsou sítě pro spolupráci, které směrnice zavádí, dobrovolné, jsem přesvědčen, že všechny členské státy dospějí k závěru, že vzájemná spolupráce pro ně bude velmi přínosná. Je to otázkou evropské solidarity. Spoléhám proto na členské státy, že zahájí iniciativy zaměřené na spolupráci v klíčových oblastech jako je elektronické zdravotnictví a hodnocení zdravotnických technologií.

Směrnice rovněž zavádí evropská referenční centra, která usnadní shromažďování odborných znalostí a jejich šíření po celé Evropě. Věřím, že taková centra mohou vést k zajištění lepší zdravotní péče pro naše občany.

Pane předsedající, paní ministryně, vážení poslanci, konečný kompromis, o němž dnes jednáme, odráží zásadní myšlenku a základní účel této směrnice: posílit práva pacientů na přeshraniční zdravotní péči, přičemž je zohledňována udržitelnost systémů zdravotnictví. Toto je správný den pro budování „Evropy pro zdraví“.

Rád bych skončil následujícím prohlášením o institucionálním hledisku daného znění:

„Komise má určité obavy, že některé budoucí akty, na které se na základě legislativního aktu vztahuje pravomoc Komise přijímat je, by mohly být prováděcími akty. Při výkonu svých prováděcích pravomocí Komise nebude přijímat na základě udělených pravomocí akty, které považuje za akty v přenesené pravomoci ve smyslu článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie.“

 
  
MPphoto
 

  Peter Liese , jménem skupiny PPE.(DE) Pane předsedající, paní Győriová, pane Dalli, dámy a pánové, toto je pro pacienty po celé Evropě skutečně významný den. Bylo naprosto nepřijatelné, že Soudní dvůr Evropské unie (ESD) sice přiznal pacientům právo vycestovat do jiného členského státu, ale mnoho členských států tento rozsudek neaplikovalo v praxi.

Jedinou možností každého jednotlivého pacienta bylo zahájit soudní řízení a dokonce zacházet až tak daleko, že museli předkládat své jednotlivé případy ESD. Myslím, že to je cynický přístup, protože tito lidé nejsou silní. Jsou nemocní, jinak by nepotřebovali léčbu, a v nejhorším případě by mohli zemřít ještě před tím, než ESD o jejich případech rozhodne. Proto je nejvyšší čas, abychom tuto právní situaci vyjasnili.

Paní Grossetêtová a ostatní, kteří se podíleli na této záležitosti, učinili také mnoho pro ty pacienty v zemích, kde byl rozsudek v menší či větší míře uplatňován, včetně zřízení vnitrostátních kontaktních míst a evropských referenčních sítí. Výsledkem je lepší situace v těch zemích, kde byl rozsudek ESD v podstatě uplatňován, byl tak učiněn krok směrem k Evropě pro pacienty a směrem ke zdravé Evropě, jak právě uvedl pan Dalli.

Nemám moc času, proto bych chtěl mých posledních 15 vteřin využít, abych poděkoval zpravodajce, stínovým zpravodajům, panu Dallimu – komisaři, který se skutečně o tuto věc zasadil – a především panu Bowisovi, který sedí v galerii pro hosty a je autorem této směrnice. Mé upřímné díky a gratulace náleží všem zúčastněným.

 
  
MPphoto
 

  Dagmar Roth-Behrendt, jménem skupiny S&D.(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, tento právní předpis je ve skutečnosti zbytečný. Doufám, že bude zbytečný i nadále, protože pacienti ho nebudou potřebovat. V ideálním světě by pacienti získávali nejlepší zdravotní péči v co nejkratší lhůtě ve své mateřské zemi nebo zemi, v níž žijí.

Skutečnost, že o tom dnes diskutujeme a zítra budeme tento právní předpis přijímat, představuje, jak správně uvedl pan Liese, cynický přístup členských států. Znamená to, že členské státy si nejsou vědomy, co dluží svým občanům, jinými slovy rychlou, účinnou a vysoce kvalitní zdravotní péči. Ukazuje to také, že by raději investovaly do jiných věcí, než jsou tyto oblasti, které poskytují služby jejich občanům, a to je ostudné. Mimoto jednání, která probíhala na toto téma v Radě, nejsou něčím, na co bychom měli být hrdí. Pokud by však měl být tento právní předpis opravdu někdy uplatňován, protože by ho pacienti potřebovali, a to není správné, budu velmi spokojená s tím, čeho jsme dosáhli. Paní Grossetêtové a mým kolegům poslancům jsem vděčná za jejich spolupráci.

Odvedli jsme velký kus práce. Nakonec jsme se úspěšně zaměřili na vzácná onemocnění. Lidé s těmito onemocněními byli vždy zatlačováni do ústraní a bylo pro ně obtížné obdržet vůbec nějakou léčbu. Nakonec jsme dokázali zavést v členských státech informační místa, které budou občany informovat o jejich právech. V minulosti nic takového neexistovalo. Budou-li v budoucnu zřízeny referenční sítě, bude konečně možné, aby členské státy sdílely osvědčené postupy, informace o zlatém a platinovém standardu a vědeckém pokroku. To dosud nebylo koordinováno. Je zde známka samostatného pokroku, ale žádná koordinace.

Všechny tyto věci představují velký úspěch, a to společně s ambulantní péčí a ostatními oblastmi, kterými se nyní nebudu zabývat. Jsou zde samozřejmě věci, které mě rozesmutňují. Upřednostnila bych, kdyby nedošlo k povyku a tahanicím v souvislosti s předchozím povolením, které jasně ukazují, že členské státy si neuvědomují věci, které jsou skutečně důležité. Naštěstí je zde však několik členských států, s nimiž lze dobře spolupracovat, a právě to jsme dnes dokázaly. Naším cílem musí být zajištění toho, aby systém zdravotní péče byl v každé zemi tak dobrý, že nikdo nebude chtít cestovat do jiné země, jejímž jazykem nehovoří. Pokud to, co děláme dnes a budeme dělat zítra, představuje malý krok směrem k tomuto cíli, protože bude jasnější, které země poskytují dobré služby a které špatné, které pro své občany něco dělají a které nikoli, pak jsme odvedli velký kus práce.

Doufám, že jedním z menších vedlejších účinků bude transparentnost. Musíme vědět, které členské státy mají vysoké standardy a které jsou na nízké úrovni. Pocházím ze země, kde se mohu cítit poměrně klidně. Jsem si však vědoma problémů lidí v mnoha jiných členských státech a za to se stydím, protože v Evropské unii by tomu tak nemělo být.

Ráda bych poděkovala zpravodajce za její usilovnou práci, a zejména Komisi, panu Dallimu a jeho týmu, kteří poskytli Evropskému parlamentu a autorovi tohoto právního předpisu v předchozím funkčním období Parlamentu, panu Bowisovi, takovou podporu, jakou jsme si přáli. Ráda bych rovněž poděkovala zejména belgickému předsednictví, které zde dnes není, ale učinilo vše pro zajištění toho, aby byl tento proces úspěšný. Ačkoli belgické předsednictví učinilo vše, co bylo v jeho silách, stále nemohlo dosáhnout velkého pokroku, a to kvůli občas neústupným a předpotopním postojům ostatních členských států. Určitého pokroku však bylo dosaženo a věřím, že zítra budeme moci hlasovat ve prospěch tohoto právního předpisu s čistým svědomím.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Antonyia Parvanova, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, vrátíme-li se o čtyři roky zpět k zahájení kampaně skupiny ALDE nazvané „Evropa pro pacienty“, mám dobré důvody pro to, abych uvítala dohodu, jíž bylo v prosinci dosaženo s Radou. Nejprve bych ráda poblahopřála naší zpravodajce, paní Grossetêtové, a také ostatním stínovým zpravodajům za jejich dobrou spolupráci a velký kus práce, kterou odvedli, a také autorovi této iniciativy, našemu kolegovi, panu Bowisovi.

Parlament byl jednotný a pevně zastával své stanovisko během jednání s Radou. Zastupovali jsme pacienty a v EU bude poprvé zaveden jasný legislativní rámec pro pacienty, kteří usilují o léčbu v jiném členském státě. Dosaženou dohodu musíme považovat za malý krok, ale pro pacienty v Evropě je skutečným úspěchem, který posílí jejich práva a zaměří se na jejich potřeby, na informace, jež jsou jim dostupné, a na kvalitu a bezpečnost péče.

Jsem si však jistá, že Parlament by podpořil ambicióznější výsledek. Ačkoli uznávám potřebu členských států moci zavést předchozí povolení, aby zachovaly udržitelnost svých zdravotnických systémů, lituji, že – včetně belgického předsednictví – někdy kladly organizační úvahy před zájmy a potřeby pacientů. Zastupujeme ale naše občany a naším úkolem je reprezentovat je zde v Parlamentu.

Dovolte, abych zmínila pouze jeden příklad: kvalitu a bezpečnost. Zatímco členské státy horlivě stanovovaly rizika spojená s kvalitou a bezpečností jakožto kritérium pro odepření předchozího povolení, zdráhaly se přijmout – a oponovaly tomu – jakýkoli systém pro sdílení informací a aktualizaci požadavků v této oblasti na úrovni EU.

Skupina ALDE vítá budoucí směrnici, ale budeme přísní, pokud jde o její provádění, a zajistíme, aby bylo zavedeno řádné podávání zpráv a monitorování s cílem zajistit správné provádění směrnice a aby se ustanovení o předchozím povolení a náhradě nákladů nestala pro pacienty neopodstatněnou překážkou.

Na závěr mi dovolte zdůraznit jedno z mých zklamání: jedná se o nedostatečně ambiciózní ustanovení, která byla dohodnuta pro spolupráci v oblasti elektronického zdravotnictví, důvodem je opět silná opozice členských států, které jsou v této oblasti nejvyspělejší. Původní návrh Komise byl podstatně oslaben. Ráda bych proto položila panu Dallimu následující otázku. Zvážila by Komise vypracování samostatného návrhu o elektronickém zdravotnictví, čímž by se podpořila spolupráce a umožnila interoperabilita údajů a zajistila bezpečnost pro pacienty a elektronické zdravotnictví by se tak v Evropě stalo realitou?

 
  
MPphoto
 

  Jean Lambert, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, mnozí v této sněmovně si jistě vzpomenou, že při prvním čtení bylo toto téma mimořádně ožehavé, a myslím, že jsme zde slyšeli jen některé rozdíly, které nás dělí. Panovaly zde obavy ohledně toho, zda tržní síly nevyhrají nad službami obecného zájmu, a ohledně toho, že lidé, kteří se zabývají právy pacientů rozhodnout se a vycestovat, stojí proti těm, kteří se ptají, kteří pacienti by ve skutečnosti uskutečnili tuto volbu.

Domnívám se, že to, k čemu jsme nakonec dospěli, je přiměřeným kompromisem. Jak někteří zdůraznili, v případech, kdy jsou určitá opatření z lékařského hlediska nezbytná, již disponujeme systémem v rámci sociálního zabezpečení. Tato směrnice se více zabývá tržním systémem, možností volby a schopností občanů vybrat si místo, kam se obrátit, a otázkou finančních prostředků. Nyní tedy máme jistotu, že členské státy mohou zavádět systémy, které jim umožní zajistit, aby byly dané potřeby pokryty.

Tato směrnice by měla být vítaná také proto, že se zabývá otázkami právního rozměru a právní jistoty: kdo nese odpovědnost za následnou péči, zabývá se otázkou nápravy, nastanou-li problémy, a otázkami ohledně zajištění toho, aby postupy prováděli kvalifikovaní odborníci z oboru lékařství.

Pokud jde o otázku vzácných onemocnění, také zde jsme dosáhli kompromisu, který je lepší než to, co jsme prosazovali v prvním kole.

Jak někteří uvedli, pro mnoho pacientů to bude fungovat dobře, ale o naše pacienty se musíme starat také v našich členských státech.

 
  
MPphoto
 

  Milan Cabrnoch, jménem skupiny ECR.(CS) Já bych úvodem chtěl poděkovat oběma zpravodajům, paní Grossetêtové i panu Bowisovi. Dnes jsou tomu přesně 2 roky 6 měsíců a 16 dnů, co Evropská komise předložila dlouho očekávaný návrh směrnice o právech pacientů v přeshraniční péči, ale její historie se píše už dávno předtím, kdy byla tato problematika původně součástí návrhu směrnice o službách. I dnes se potvrzuje, jak velkou chybou bylo zdravotní služby ze směrnice o službách vyčlenit. Nesmíme zapomínat, že projednávaná směrnice řeší pouze práva pacientů a otázka volného pohybu zdravotních služeb v Evropské unii zatím zůstává neřešena. Zdravotní systémy v členských státech jsou sice založeny na stejných obecných hodnotách, ale ve skutečnosti je organizace poskytování zdravotní péče v jednotlivých členských státech velice rozdílná.

Text, o kterém budeme zítra hlasovat a který podpořím, je velkým kompromisem mezi právy občanů, pacientů a obavami vlád členských zemí. I přes mnoho ústupků a protivenství je předložený návrh malým, ale důležitým krokem vpřed. Navrhovaná směrnice vyjasňuje, byť ne dokonale, práva pacientů, zajišťuje jim přístup k informacím, v souladu s principem subsidiarity plně potvrzuje výhradní odpovědnost vlád členských zemí za organizaci a financování zdravotnictví, za kvalitu, bezpečnost a dostupnost péče na jejich území a dává jim možnost určit pravidla, podle kterých musí občan případně žádat ještě před čerpáním péče v zahraničí o souhlas.

Doufám, dámy a pánové, že v práci na směrnici budeme v tomto parlamentu pokračovat i v dalších letech a zlepšíme práva pacientů v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 

  Kartika Tamara Liotard, jménem skupiny GUE/NGL.(NL) Pane předsedající, zítra je významný den, kdy se zdravotní péče stane produktem vnitřního trhu. Nová směrnice zachází se zdravotní péčí jako s komerčním zbožím. Ti, kdo mají nejvíce peněz, budou mít jako první přístup k místům s nejširší a nejlevnější nabídkou péče. Tento návrh však zachová stávající dvouúrovňový systém zdravotní péče. Zajímalo by mě, kolik mých kolegů poslanců se může ztotožnit s tím, co říkám. Zdravotní péče je základní potřebou a jednou z potřeb, k níž by měli mít všichni rovný přístup. Ti z vás, kteří budou zítra hlasovat ve prospěch návrhu, si pravděpodobně myslí, že pacientům prokážete službu, ale rozhodně tomu tak nebude. Souhlasím se vším, co podporuje práva pacientů, ale přijmeme-li tuto směrnici, můžeme ve skutečnosti čekat četné problémy v oblasti práv pacientů; dám vám několik příkladů.

Pojistitelé budou s radostí posílat pacienty do zahraničí, pokud tam bude levnější léčba. To sníží nabídku péče v zemích původu pacientů. Jakékoli druhy léčby, které již nebudou výnosné, již nebudou v dražších regionech nabízeny. Pacienti zdaleka nezískají více práv, již nebudou mít na výběr a budou muset vycestovat za hranice. Kromě toho pacienti z regionů, v nichž je péče levnější, nebudou moci cestovat do jiných regionů, protože jim nebudou automaticky nahrazeny spojené dodatečné náklady. Zdravotní turistika, která je zamýšleným cílem této směrnice, tedy bude omezena pouze na bohaté.

Nyní se zdravotní turistika soustředí do regionů, kde je zdravotní péče levná a kde jsou čekací lhůty krátké. Může se stát, že do nich bude přicházet tolik zdravotních turistů, že místní pacienti budou vytlačeni. Doklad takového případu jsme si mohli přečíst v pondělním vydání belgických novin De Standaard a mohu vás ujistit, že více takových příkladů bude následovat. Domnívám se, že každý pacient má právo na kvalitní péči a péči, která je poskytována v jeho jazyce, v blízkosti místa, kde žije, v blízkosti jeho rodiny. Evropa namísto toho podporuje pacienty, aby hledali péči v zahraničí, a pak nechá působit trh. Ti z vás, kteří s tímto souhlasí, budete zítra hlasovat ve prospěch návrhu; ti, kteří souhlasí se mnou, by rozhodně měli hlasovat proti.

 
  
MPphoto
 

  Oreste Rossi, jménem skupiny EFD.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, směrnice původně obsahovala několik složitých oblastí. Během diskusí ve výboru a při trialogu jsme dosáhli dohody o znění, které je celkově vyvážené a zohledňuje potřeby kvality a bezpečnosti zdravotní péče, obecné zásady náhrady nákladů, předchozí povolení, přeshraniční spolupráci při léčbě vzácných onemocnění a služby elektronického zdravotnictví.

Rozhodli jsme se dosáhnout cíle uznání práva všech pacientů na přeshraniční zdravotní péči, čímž chceme předcházet léčebné turistice. Náklady, které vznikají zdravotnickému zařízení na léčbu státního příslušníka jiného členského státy, by správně měl nést členský stát původu pacienta.

Rovněž jsme chtěli členské státy zavázat k tomu, aby zajišťovaly základní úrovně zdravotní péče, ale nebylo to možné. S ohledem na zlepšení v daném znění, jichž bylo dosaženo prostřednictvím mediace, budeme hlasovat ve prospěch návrhu. To se vztahuje také na jiný text, o němž se diskutuje a který se týká Evropské iniciativy pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence a je předběžným krokem k předložení legislativního návrhu, jehož cílem je dosáhnout integrace mezi různými současnými politikami.

Společným cílem obou opatření je zdůraznit potřebu lepší koordinace mezi členskými státy, a to výhradně v zájmu občanů.

 
  
MPphoto
 

  Csanád Szegedi (NI).(HU) Pane předsedající, paní Győriová, dámy a pánové, já osobně zprávu o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči podporuji. Četné příklady ukázaly, že velké počty pacientů hledají vhodné služby zdravotní péče v jiných členských státech. Všichni jsme obeznámeni s věcí Kohl z Lucemburska, která je důkazem tohoto jevu. Vnější a vnitřní rozdíly v rámci EU, čímž myslím rozdíly mezi západoevropskými a východoevropskými regiony, bohužel nejsou omezeny na hospodářské rozdíly a odlišnosti v sociálních službách. Také s ohledem na zdravotní péči je zde široká mezera a úkolem Evropského parlamentu je omezit tyto rozdíly, to znamená rozdíly mezi západní a východní Evropou, protože stejně vysoký standard kvality zdravotní péče může přispět ke snížení počtu lidí z jednoho členského státu, kteří využívají služby zdravotní péče v jiném členském státě. Navíc je zásadní standardizovat roli zdravotních pojišťoven, protože tím můžeme zajistit, že nebude dotčena obecná evropská zásada svobody pohybu.

Kromě toho se domnívám, že je důležité koordinovat doporučení odborného kolegia, aby se zajistilo, že jednotlivé členské státy uplatňují stejné druhy léčby na tytéž kategorie onemocnění. Zdraví nesmí být privilegiem a stejná onemocnění nelze léčit odlišně v Maďarsku a ve Švédsku jen proto, že Maďarsko se nachází ve východní Evropě a lidé zde žijí v méně příznivých finančních podmínkách, zatímco druhá země patří k západní Evropě a lidé jsou zde bohatší.

 
  
MPphoto
 

  Christofer Fjellner (PPE).(SV) Pane předsedající, domnívám se, že zítřejší hlasování bude jedním z nejdůležitějších hlasování, jichž jsem se během posledních šesti let v Evropském parlamentu zúčastnil. Není to kvůli tomu, že tato otázka má dopad na mnoho lidí – většina lidí samozřejmě chce a má právo využívat dobrou a včasnou péči v místě, kde žije. Je to kvůli tomu, že pro ty, kterých se to týká, může být tato otázka neuvěřitelně významná. Může být dokonce otázkou života a smrti. Týká se rovněž základní myšlenky evropské spolupráce – svobody pohybu. Je skutečně ostudné, že až nyní rozšiřujeme svobodu pohybu na ty, kteří ji nejvíce potřebují, na nemocné, na pacienty.

Jedná se o kompromis a vím, že já i moji kolegové z Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) bychom v mnoha aspektech zašli dále, ale musíme si nyní vzpomenout, jak se věci měly ještě celkem nedávno, kdy se hovořilo o zdravotní turistice, hrozícím zhroucení vnitrostátních systémů zdravotní péče, požadavku předchozího oznámení, nebo když jsme jednoduše řečeno byli nuceni požádat o povolení před výkonem těchto práv Evropský soudní dvůr. Tak se věci měly dříve a s ohledem na to skuteč