Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0142(COD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0307/2010

Rozpravy :

PV 18/01/2011 - 13
CRE 18/01/2011 - 13

Hlasování :

PV 19/01/2011 - 6.1
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0007

Rozpravy
Středa, 19. ledna 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

7. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Nyní přejdeme k vysvětlení hlasování.

 
  
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Doporučení pro druhé čtení: Françoise Grossetête (A7-0307/2010)

 
  
MPphoto
 

  Jens Rohde (ALDE).(DA) Vážená paní předsedající, dnes jsme díky této směrnici o právech pacientů dosáhli historického kompromisu. Domnívám se, že jde o historicky nejvýznamnější dohodu, které jsme docílili za dobu, co jsem v Parlamentu. Jde o historický kompromis, který byl zpečetěn dvěma stranami, které byly příliš dlouhou dobu na opačných stranách barikády, konkrétně Parlament na jedné straně a Rada na straně druhé. Po usilovné práci se nám nyní podařilo dosáhnout kompromisu, jenž přinese výhody pacientům, kteří budou nyní chráněni před nesmyslně dlouhými čekacími lhůtami, a zároveň jsme nalezli rovnováhu, která zajistí, že členské státy budou nyní moci monitorovat, co se děje, jak z lékařského, tak i finančního hlediska.

Výsledek, jehož se nám dnes podařilo dosáhnout, je výjimečně dobrý a budou z něj těžit pacienti i členské státy. Věřím, že máme důvod poblahopřát nejprve vyjednavačům a poté, což je nejdůležitější, pogratulovat i evropským občanům k tomuto výsledku, o němž jsme zde dnes hlasovali.

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, až doposud panovalo u otázky přístupu k léčbě a úhrady nákladů za přeshraniční zdravotní péči příliš mnoho pochybností a nejistot. Směrnice, kterou jsme dnes schválili, konečně umožní všem pacientům, aby mohli využívat svá práva a zdravotní střediska po celé Evropě.

Cílem rozhodně není podněcovat přeshraniční zdravotní péči jako takovou, nýbrž zajistit její dostupnost, bezpečnost a kvalitu, když je to nutné. Potřebujeme více informací a jednoznačnější právní pravidla, která se vztahují na zdravotní péči poskytovanou v jiném členském státě než v tom, v němž je pacient pojištěn.

Současná situace je neuspokojivá. Tato směrnice nabídne pacientům důležitou možnost volby, která je založena na jejich potřebách, nikoli jejich prostředcích, a která je informovaná, nikoli vykonaná pod nátlakem.

 
  
MPphoto
 

  Andres Perello Rodriguez (S&D).(ES) Vážená paní předsedající, španělská delegace ze skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu hlasovala pro tuto směrnici, stejně jako zbytek naší skupiny, ale já bych odtud nerad odešel, aniž bych vysvětlil své znepokojení týkající se otázky zahrnutí transplantace orgánů do této směrnice. Byly zahrnuty navzdory stanovisku Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin následkem tvrdošíjného odhodlání Rady tyto transplantace do směrnice začlenit.

Doufám, že jejich zahrnutí do směrnice neohrozí účinnost řádných platných předpisů, které jsme zde ve sněmovně přijali, jinými slovy platnost směrnice o transplantacích i akční plán, který jsme zde před nedávnem jednohlasně přijali. Chtěl bych také říci, že budeme ostražitě sledovat, zda zahrnutí transplantací do směrnice neohrozí vynikající práci, kterou odvedly tak úspěšné organizace jako je Španělská národní organizace pro transplantace, a neoslabí naši ambici zachránit 20 000 lidských životů, kterou jsme si stanovili jak ve směrnici o transplantacích, tak i v akčním plánu, který jsme zde, opakuji, jednomyslně přijali.

Chtěl bych proto toto stanovisko objasnit a říci, že budeme i nadále dbát na to, aby tato směrnice byla v souladu s výše uvedenými předpisy.

 
  
MPphoto
 

  Morten Messerschmidt (EFD).(DA) Vážená paní předsedající, opět se zde dnes setkáváme s něčím, co prosadili lidé, kteří nebyli zvoleni, konkrétně mám na mysli Evropský soudní dvůr, který prostřednictvím série rozsudků vyvinul tlak na skutečně zvolené zástupce v institucích, aby sepsali tuto směrnici, kterou jsme zde dnes odhlasovali.

Domnívám se, že na představě zlepšení dostupnosti řádné zdravotní péče pro Evropany je něco zásadně přitažlivého. Nicméně problémy, které s sebou tato směrnice přinese, jasně zastiňují výhody, které obnáší. Co budeme například dělat, pokud nastane tak velký tlak na zdravotní systém některé členské země, že čekací listiny se stanou nezvladatelné? Co budeme dělat, pokud lékaři začnou posílat pacienty en masse do některé konkrétné země – sice po předchozí autorizaci, ale stejně? Tou zemí může být Dánsko, odkud pocházím, nebo Německo, Nizozemí nebo jiná země v Evropské unii, o níž se ví, že má zdravotní péči na vysoké úrovni. To bude znamenat, že se občané příslušné země ocitnou na konci této fronty, a v žádném případě nesmí dojít k tomu, že budou znevýhodněni vzhledem k tomu, že to jsou právě oni, kteří prostřednictvím svých daní zaplatili za to, aby měli dobře fungující systém zdravotní péče.

Rád bych proto zdůraznil, že nevýhody a potenciální katastrofy, které by tato směrnice mohla způsobit ve vnitrostátních systémech zdravotní péče, dalece a jasně převyšují výhody, které zde zmiňovali moji kolegové poslanci.

 
  
MPphoto
 

  Jim Higgins (PPE). – Paní předsedající, pan Messerschmidt má pravdu. Tuto směrnici na nás skutečně vnutil Evropský soudní dvůr, ale já ji vítám a chtěl bych poblahopřát paní Grossetêteové za vytvoření tak vynikající zprávy, protože díky této směrnici budou mít pacienti přístup k úplným a transparentním informacím, pokud se rozhodnou pro léčbu v zahraničí. Je jasné, o co zde jde.

Pacienti s vzácnými onemocněními budou moci těžit z přeshraniční expertízy a diagnostiky, pokud je v jejich státě tato léčba nedostupná. Tato směrnice si klade za cíl nabídnout pacientům možnost volby, která je založena na jejich potřebách, nikoli prostředcích, a která je informovaná, nikoli vykonaná pod nátlakem. A konečně, umožňuje spolupráci mezi členskými zeměmi.

Vítám skutečnost, že staví mimo zákon něco, co by mohlo být zneužíváno, a tím myslím celou oblast zdravotní turistiky. Pro mě je to tedy další krok správným směrem, je to další krok, jenž posílí spolupráci mezi členskými státy a přinese větší soudržnost v rámci Evropské unie. Myslím si, že dnešek je dobrým dnem pro evropské pacienty.

 
  
MPphoto
 

  Constance Le Grip (PPE).(FR) Vážená paní předsedající, také jsem hlasovala pro tuto zprávu své kolegyně, paní Grossetêteové, věnovanou směrnici o přeshraniční zdravotní péči.

Skutečně vítám pokrok v mobilitě pacientů v celé Evropě, který s sebou tento text přináší. Po mnoha letech nejistoty, především pak v oblasti právní, a usilovné práce na straně Evropského parlamentu nabízí tento text zjednodušení, vyjasnění a kodifikaci podmínek, za nichž mohou evropští občané využívat zdravotní péči v evropském státě, v němž nejsou pojištěni, a to jak co se týče přístupu k péči, tak i případné úhrady nákladů. Mám na mysli konkrétně všechny ty pacienty trpící vzácnými chorobami, kteří budou mít konečně přístup k vhodné léčbě, jež bude vyhovovat jejich potřebám a požadavkům.

Ráda bych zdůraznila, že tato směrnice je konkrétním evropským opatřením, které směřuje vstříc Evropě občanů a které přináší Evropanům nová práva. Proto je směrnice absolutně nezbytná pro mobilitu občanů v rámci Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Vážená paní předsedající, hlasoval jsem pro směrnici, kterou představila paní Grossetêteová, aby mohla být zásada přeshraniční zdravotní péče v Evropské unii po mnoha letech vyjednávání konečně uplatňována v praxi. Považuji tuto směrnici v její současné podobě za dobrý kompromis, založený především na právech pacientů, ale také na ochraně zájmů vnitrostátních zdravotních fondů členských států.

Pro občany zemí, jako je Polsko, znamená možnost získat zdravotní péči v zahraničí rovné příležitosti, pokud jde o využívání výhod moderní zdravotní péče. Pacientům je často upírán přístup k rychlé a vhodné zdravotní péči z důvodů přeplněných nemocnic, dlouhých front a čekacích listin na určité klíčové procedury. V některých případech je čas tím nejzásadnějším faktorem. Tato směrnice umožní občanům rozhodnout se sami za sebe, zda chtějí čekat mnoho měsíců na to, až jim bude proveden zákrok v jejich vlastní zemi, nebo zda si zvolí jiné místo, kde budou ošetřeni a kde získají zdravotní péči. Rozhodnutí jak a kde se nechat ošetřit pro ně bude mnohem jednodušší, když budou obeznámeni se skutečností, že náklady na zákrok budou také hrazeny – přinejmenším z větší části, v mnoha případech ale úplně –, pokud bude zákrok proveden v jiném členském státě Evropské unie.

Zjednodušení pravidel týkajících se léčby v zahraničí můžeme samozřejmě chápat i jako mobilizaci tržních sil ve smyslu všeobecného přístupu ke zdravotnickým službám. Proto tato opatření podle mého názoru pomohou zvýšit konkurenceschopnost zdravotnických služeb a v důsledku toho pak budou mít zásadní vliv také na rychlejší zdokonalení těchto služeb.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Vážená paní předsedající, vítám tuto směrnici o zdravotní péči, ale jsem velmi obezřetná, protože je třeba se soustředit na detaily.

Je velmi důležité, aby si naši občané uvědomili, že tato směrnice nabude platnosti až za 30 měsíců. Ale v tomto mezidobí mohou občané jezdit za zdravotní péčí za hranice do jiného členského státu a budou jim hrazeny náklady za péči, jaké se jim zde dostane. Proto nelze pochybovat o tom, že i dnes jezdí někteří občané za zdravotní péčí do zahraničí. To je velmi důležité.

Pro každého, koho zajímají detaily této složité směrnice, jsem si dala tu práci a sepsala stránku otázek a odpovědí, která je dostupná na mých webových stránkách. Vyzývám ty občany, kteří se dívají na přenos na internetu nebo někde jinde, aby se na tyto stránky podívali, a pokud jsem nepoložila ty správné otázky, ať mi dají vědět, protože o tomto velmi pozitivním kroku vstříc přeshraniční zdravotní péči je třeba mluvit.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Vážená paní předsedající, evropská společnost je čím dál mobilnější. Studujeme, pracujeme, relaxujeme i cestujeme za hranicemi naší vlastní země. Občané žijící v Evropské unii by měli mít právo čerpat výhody z bezplatné neodkladné zdravotní péče, kdekoli v Evropě se zrovna nacházejí. Je nabíledni, že bychom měli zavést nástroje, které zabrání tomu, co všichni známe pod názvem zdravotní turistika, ale současně bychom měli umožnit pacientům, kteří to nejvíce potřebují, aby mohli těžit z nových příležitostí. Mám na mysli především léčbu neobvyklých a vzácných onemocnění, kterou provádějí specializovaná centra, často za hranicemi země, v níž pacient žije. Avšak nemůžeme dovolit žádné zásahy do struktury zdravotních politik členských států. To spadá pod vnitřní kompetenci státu a členské státy mají v tomto ohledu zcela volnou ruku činit svá vlastní rozhodnutí. Tato směrnice činí některé kroky tímto směrem. Hlasoval jsem samozřejmě pro.

 
  
MPphoto
 

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE).(FI) Vážená paní předsedající, byl nejvyšší čas zavést společná evropská pravidla na ochranu našich občanů a pacientů. Bylo rovněž vynikající, že byla vytvořena zvláštní směrnice týkající se této otázky a že nebyla začleněna do směrnice o službách, protože během přípravy se ukázalo, kolik věcí jsme naprosto přehlédli nebo jsme o nich nerozhodli do doby, kdy byla přijata směrnice o službách.

Práva pacientů na přeshraniční péči donutí členské státy k tomu, aby zajistily, že v jejich vlastní zemi nebudou existovat dlouhé čekací listiny.

Systém předběžného schvalování je nezbytný – bez něj by mnoho členských zemí mohlo mít potíže s kontrolou nákladů na jejich vlastní systém zdravotní péče a s plánováním a hodnocením budoucnosti. Mohlo by se také stát, že bychom se dostali do situace, kdy je rozhodujícím faktorem bohatství, a nikoli neodkladná potřeba.

Nicméně tohle se většiny Evropanů ve skutečnosti týkat nebude. Většina z nich chce, aby jim byla poskytnuta zdravotní péče blízko domova a v jejich vlastním jazyce. Nicméně tento systém je potřeba a pokud existují čekací listiny, bude nyní možné se vypravit za zdravotní péčí do jiné země EU.

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). – Vážená paní předsedající, já jsem také velmi potěšena dohodou, které se nám dnes podařilo dosáhnout a která, jak se domnívám, zajistí pacientům přístup k přeshraniční zdravotní péči přiměřeným a spravedlivým způsobem.

Jak již několik mých kolegů uvedlo, současný návrh máme na stole z toho důvodu, že jedna občanka z vaší vlastní země, z jihu Anglie, zpochybnila současný systém a jelikož Evropský soudní dvůr jí dal za pravdu a potvrdil její práva.

Domnívám se, že čeho se dnes snažíme docílit a co jsme společně s Radou udělali, je zajistit, aby práva občanů byla potvrzena, a nyní propojujeme potřeby a práva občanů s právními předpisy, což by zcela jistě mělo být úkolem Parlamentu.

Stále je zde několik věcí, které je zapotřebí vylepšit. Domnívám se, že velmi důležité je vzájemné uznávání lékařských předpisů mezi členskými zeměmi, protože my zde nehovoříme jen o zdravotní péči, ale také o následné péči, avšak máme jen určitou dobu na to, abychom doladili detaily.

Mou poslední poznámkou, kterou bych ráda učinila, je, že v současné finanční krizi se mnoho občanů ptá: funguje vůbec Evropská unie? Plní své závazky vůči občanům? To je otevřená otázka, ale domnívám se, že dnes můžeme s určitou jistotou v hlase říci, že Evropa funguje.

 
  
MPphoto
 

  Gerard Batten (EFD). – Vážená paní předsedající, hlasoval jsem proti tomuto opatření o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči, protože to bude pouze znamenat další obrovské břemeno pro britské daňové poplatníky a pro Národní zdravotní službu.

Naše Národní zdravotní služba již dnes slouží jako mezinárodní centrum zdravotní péče a čelí tak širokému zneužívání od lidí, kteří nejsou občany Británie, což ji stojí ročně stovky milionů, neřku-li miliard liber. Toto břemeno nesou hlavně moji voliče v Londýně. Tento návrh uloží naší Národní zdravotní službě ještě větší závazek poskytovat zdravotní péči občanům EU, kteří nikdy v Británii na daních nezaplatili ani penny. Předpokládané prostředky zpětného získání platby od pacientova členského státu se ukážou jako nevymahatelné.

Považuji za správné, aby se příslušníkovi cizího státu v Británii v případě nutnosti dostalo neodkladné péče, ale žádní občané cizího státu by neměli být v Británii přijati, pokud si nejprve nezajistili příslušné cestovní a zdravotní pojištění. Takováto politika je spravedlivá a férová, avšak je samozřejmě nevymahatelná, dokud Británie bude členem Evropské unie. To je o důvod víc, pakliže je vůbec nějaký další důvod třeba, abychom Unii opustili.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Vážená paní předsedající, osobně považuji za skvělou zprávu, že se konečně podařilo dosáhnout historického kompromisu mezi Parlamentem a Radou. Řekl bych, že toto nařízení týkající se přeshraniční zdravotní péče by mohlo mít za následek, že čekací listiny, které vznikly v mnoha členských státech, budou zrušeny. Také by to byla příležitost vyměňovat si osvědčené postupy. V této souvislosti je také důležité zajistit, aby byla nastolena práva a zájmy pacientů. Navíc je stejně tak důležité mít na paměti, že pokud se zapojíme do přeshraniční spolupráce, nejdůležitější je bezpečnost pacienta, a také je třeba zajistit, aby byly všude řádné a srovnatelné normy pro zdravotní péči a léčbu.

Já jsem proto tuto zprávu paní Grossetêteové s nadšením přivítal a pevně věřím, že v Evropě podpoří veřejné zdraví a že v důsledku toho budeme moci zachránit mnoho lidí a urychlit jejich rekonvalescenci.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE).(DE) Vážená paní předsedající, domnívám se, že je velmi důležité, abychom nepoužili vlastní vnitrostátní daňové systémy proti vnitřnímu trhu. To je zásadní především v případě přeshraniční zdravotní péče, kde je zapotřebí rovnocenná léčba. V současnosti se nabízí špatný příklad Maďarska, kde se zpětné cenové limity používají jako forma krizové daně. To je nepřijatelné a bude to mít vážný dopad na finanční, pojišťovací a obchodní sektor a také na odvětví energetiky. Doufám, že se v oblasti služeb zdravotní péče v budoucnu nebude stejná věc opakovat.

Rád bych požádal pana Orbána, aby tato nařízení znovu zvážil, protože jsou v naprostém protikladu s konceptem vnitřního trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (ECR). – Vážená paní předsedající, přeji Vám šťastný nový rok. Je skvělé vás vidět v předsednickém křesle.

Jedna z věcí, na které jsme se shodli všichni jako celek v tomto Parlamentu – ačkoli vím, že jsou zde jisté výjimky –, je naše víra ve fungující jednotný trh.

Když mi moji voliči píšou a říkají „Podívejte se, ve mém okrsku se mi nedostává dobré zdravotní péče, tak bych rád vycestoval do zahraničí do jiného členského státu EU za lepší zdravotní péčí“, nejsou si jisti svým právním postavením. Proto jsme já i mnoho dalších uvítali dnešní hlasování o právech pacientů v souvislosti s přeshraniční zdravotní péčí. Doufám, že výsledkem této jurisdikce bude, že pacienti, kterým bude poskytnuta špatná zdravotní péče, to dají najevo svými kroky, v rámci svých pravomocí podle této směrnice, a odjedou za péčí do jiného členského státu, čímž přinutí systémy zdravotní péče, aby zlepšily své služby a začaly zohledňovat potřeby svých pacientů.

Nicméně musíme se postarat o to, aby se usnadnil postup, v rámci něhož mohou členské nárokovat výdaje kteréhokoli ze svých občanů, kteří cestovali do zahraničí nebo jim byla nabídnuta zdravotní péče jinde. Jakmile veškeré tyto problémy vyřešíme, budeme moci být na tuto směrnici skutečně pyšní.

 
  
  

Doporučení: Yannick Jadot (A7-0371/2010), (A7-0370/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Joe Higgins (GUE/NGL).(GA) Vážená paní předsedající, hlasoval jsem pro usnesení o dohodě mezi Evropskou unií a Kamerunem a mezi Evropskou unií a Republikou Kongo, jež se týká práva v oblasti lesnictví a obchodu s dřevařskými výrobky pocházejícími z těchto zemí. Je nezbytně nutné chránit tropické pralesy, aby byla zachována rovnováha našich ekosystémů. Je stejně tak nezbytné, abychom chránili původní obyvatele těchto pralesů, kteří jsou pod neskutečným tlakem, jejž způsobují velké nadnárodní společnosti svou těžbou a kácením lesů, na nichž jsou tito domorodci existenčně závislí, kvůli vlastnímu zisku.

Z tohoto důvodu jsem předložil pozměňovací návrh, ve kterém se uvádí, že lesy a dřevařský průmysl by měly být ve veřejném vlastnictví a pod demokratickou správou pracovních sil v těchto odvětvích a také původních obyvatel, kteří tyto lesy obývají.

 
  
  

Doporučení: David Martin (A7-0365/2010)

 
  
MPphoto
 

  Morten Messerschmidt (EFD).(DA) Vážená paní předsedající, volný obchod je ve skutečnosti jediným způsobem, jak dosáhnout prosperity. Mohli jsme toho být svědky v případě vnitřního trhu mezi členskými státy EU a není pochyb o tom, že se to bude týkat i rozvíjejících se zemí. Je to jediná skutečná rozvojová iniciativa, kterou můžeme a vlastně bychom měli prosazovat.

Pokud se podíváme okolo sebe, jak fungují jiné velké regiony ve světě, jak uzavírají dohody a jak nahlížejí na své partnery ze strategického hlediska, jasně vidíme, že všichni více a více prosperují. Existuje rozsáhlá oblast volného obchodu mezi Severní a Jižní Amerikou, v zemích ASEAN, mezi Asií a zeměmi Mercosur apod. Jediná oblast, která v tomto ohledu zaostává a je téměř paralyzována problémy globalizace, je EU.

Ačkoli podporuji zprávu, o níž jsme zde dnes hlasovali, rád bych řekl, že iniciativa týkající se volného obchodu s Fidži a Papuou Novou Guineou je stěží tím nejpůsobivějším výsledkem, který jsme mohli očekávat po tolika letech vyjednávání. A co taková Čína? A co Spojené státy americké? A co Indie? A co všichni ti, kteří nám momentálně berou veškerá naše pracovní místa? Nechává Evropská unie evropské pracovníky také v tomto ohledu na holičkách?

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Je pouhou otřepanou frází, že ty nejvíce prosperující země jsou ty nejsvobodnější a ty nejsvobodnější společnosti nejvíce prosperují a že v tom bychom měli vidět roli volného obchodu. Bohužel pokud jde o mezinárodní multilaterální diskuse o volném obchodu, kolo jednání Světové obchodní organizace z Dohá je zastaveno a z toho důvodu EU nyní následuje příklad Spojených států a ostatních a podepisuje čím dál více bilaterálních dohod.

Mnoha občanům chudších zemí můžeme poskytnout výhody volného obchodu a brát ohled na některé jejich přechodné problémy, kterým budou čelit ve snaze přizpůsobit se rostoucí konkurenci. Avšak na sklonku dne budeme muset přenést svou pozornost ze zájmů výrobců na zájmy spotřebitelů. Mnoho spotřebitelů v mnoha rozvojových zemích se nás ptá, proč nemají stejnou možnost volby v přístupu ke zboží a službám, kterou máme my na Západě. Nuže, jedním ze způsobů, jak jim můžeme pomoci, je větší volný obchod, který našim spotřebitelům zprostředkuje větší výběr. Kéž by to pokračovalo co nejdéle.

 
  
MPphoto
 
 

  Nirj Deva (ECR). – Vážená paní předsedající, po dlouhou dobu byl Pacifik Popelkou mezi zámořskými rozvojovými iniciativami Evropské unie. Jsem velmi potěšen, že iniciativy Fidži a Papuy Nové Guiney týkající se vytvoření dohody o hospodářském partnerství pomohou nejen nám, abychom s nimi obchodovali svobodněji, ale také umožní jim samotným podílet se na vnitrostátních obchodech mezi sebou.

Jednou z nejlepších věcí, které doposud vyplynuly z této dohody, je skutečnost, že pravidla týkající se původu ryb by konečně měla přinést lidem z pacifické oblasti přidanou hodnotu jejich rybaření. Některé z těchto zemí v Pacifiku ryby dováží, ačkoli se jejich moře rybami jen hemží! Nyní jsme dosáhli toho, že budou moci skutečně zpracovat ryby, které uloví, a poté využít jejich přidanou hodnotu a vyvážet je do Evropské unie. To je cesta vstříc rozvoji a to je cesta ke snížení chudoby.

 
  
  

Návrh usnesení: (B7-0029/2011)

 
  
MPphoto
 

  Barbara Matera (PPE).(IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dnes jsem hlasovala ve prospěch ústní otázky týkající se mezinárodní adopce v Evropské unii.

Mezinárodní adopce se ukázala jako nejpravděpodobnější a nejvhodnější postup, jak poskytnout šanci na trvanou rodinu těm dětem, jimž se nepodaří vhodnou rodinu najít v zemi jejich původu. Spolupráce mezi orgány členských států, jež jsou odpovědné za mezinárodní adopce, je velmi důležitá, abychom zajistili, že adopce je prováděna v nejlepším zájmu dítěte a s ohledem na jeho či její základní práva, a také abychom zabránili prodeji dětí nebo obchodu s dětmi.

Postup pro mezinárodní adopci je také třeba zjednodušit, protože je až příliš často zatěžován nadměrnou byrokracií, která odrazuje rodiny od toho, aby se o adopci pokusily. Konečně, Rumunsko je pro nás důvodem k znepokojení, jelikož je to jediná země Evropské unie, v níž platí zákon zakazující mezinárodní adopce. V současnosti přitom v zemi žije 70 000 sirotků, z nichž 40 000 žije v sirotčincích a 30 000 v pěstounské péči.

Komise by se měla snažit případ Rumunska co nejrychleji vyřešit, aby se tyto opuštěné děti díky mezinárodní adopci dočkaly vřelého přijetí v rodině.

 
  
MPphoto
 

  Andrea Češková (ECR). - (CS) Vážená paní předsedající, vzhledem k tomu, že jsem se sama kvůli svým dětem nemohla zúčastnit určitě zajímavé pondělní debaty na toto téma, chci alespoň nyní vyjádřit svou plnou podporu, kterou jsem vyjádřila i hlasováním, tomuto usnesení. Doufám pevně, že následné kroky po tomto usnesení povedou na jednu stranu ke snížení byrokracie při mezinárodní adopci dětí, ale zároveň umožní i lepší dohled nad jejich následným osudem a zároveň pomohou i v boji proti obchodování s dětmi.

 
  
MPphoto
 

  Mairead McGuinness (PPE). – Vážená paní předsedající, mnoho poslanců tohoto Parlamentu si možná nevšimlo té velmi zákeřné války slov, která se rozpoutala na téma adopce a která je velmi nevítaná a zbytečná. Pokud skutečně chceme v této rozpravě klást práva dítěte na první místo, o což jsme se v Parlamentu snažili a o co se snaží i naše usnesení, potom uděláme, co je zapotřebí, pro všechny děti nehledě na to, v jakém členském státě se narodily.

Je důležité nezaměřovat se na nějaký konkrétní členský stát, ale uvědomit si, že ve všech zemích žijí děti, které jsou opuštěné, o něž se nemá kdo starat v nejužším kruhu rodiny, jak ji známe my, a které potřebují jiné formy péče. Ano, existuje mnoho rodin, které by chtěly těmto dětem poskytnout milující domov. I když je bezesporu třeba zaměřit se na byrokracii, neměli bychom polevit v pečlivém dohledu.

Závěrem bych ráda řekla, že do jisté míry ti, kteří děti adoptovali a úspěšně je vychovávají, musejí vynakládat mnohem větší úsilí než ti, kterým se dítě jednoduše narodilo.

 
  
MPphoto
 

  Licia Ronzulli (PPE).(IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v této chvíli myslím na ty tisíce párů po celém světě, kteří každý den čelí nutným obtížím spojeným s adopcí dítěte.

Adopce je hodnota, je to opravdový projev lásky, který otevírá dveře k nové rodině dítěti, které se bohužel už nemůže spoléhat na lásku svých milovaných. Ti, kteří v srdci nosí bolest z toho, že byli opuštěni, mají právo na to, aby vyrostli ve šťastném prostředí s lidmi, kteří jim mohou nabídnout nový život.

Je proto naší povinností pomáhat sirotkům, aby pro ně zářivá budoucnost nebyla jen nedosažitelným snem. Přijetí tohoto společného usnesené by dnes mělo vyslat silný a naléhavý signál. Musíme podporovat politiky Unie vytvořené na překonávání složitých rodinných situací. Byrokratická letargie a legislativní odklady nemohou a nesmí ničit sny a naděje dětí na opravdovou rodinu a šťastnou budoucnost.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – Vítám tento návrh usnesení týkající se mezinárodní adopce, o němž jsme zde dnes hlasovali. Vím o několika lidech v mém vlastním volebním okrsku, kteří podstoupili nebo podstupují tento proces, a je úžasné vidět radost v očích dětí i rodičů, když je proces adopce u konce. Dopracovat se ke konci však znamená ujít dlouhou cestu, v mnoha případech trvá i roky. Může to být, jak stojí v návrhu, příliš byrokratický proces a my jako Parlament děláme dobře, že hledáme způsoby, jak by tato byrokracie mohla být omezena na zjednodušený postup.

Prvořadé v celém tomto procesu jsou však potřeby a bezpečnost dětí, z nichž některá jsou ve velmi naléhavé situaci. Je správné, že fungují jisté pojistky, které chrání dítě před tím, aby nebylo umístěno do rodiny, kde by mohlo být zranitelné. Ale bohužel se často stává, že na potenciální milující a pečující rodiče je vyvíjen příliš velký byrokratický tlak a oni jednoduše proces opustí. V takovém případě prohrávají nejen rodiče, ale i dítě.

 
  
MPphoto
 

  Cristiana Muscardini (PPE).(IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, problému mezinárodní adopce v Evropě čelíme již po mnoho let a dnešní usnesení se konečně pokouší přinést paprsek naděje do situace, která je čím dál složitější a obtížnější.

Namísto oživení mezinárodní adopce došlo po přistoupení nových zemí k tomu, že pro mnoho párů je ještě obtížnější nabídnout nový domov a rodinu dětem, které zažily velké utrpení a strádání v zemích, kde se narodily.

Zatímco na jedné straně adopci dětí často brání narůstající byrokracie, na druhé straně je na vzestupu obchod s orgány a dětská prostituce. Proto jsme tento návrh usnesení podpořili. Domníváme se, že postupy pro mezinárodní adopci je třeba zjednodušit, a že musíme zajistit, aby bylo konečně vytvořeno evropské schéma pro adopci, které by všem opuštěným dětem dalo naději na budoucnost.

 
  
MPphoto
 

  Julie Girling (ECR). – Vážená paní předsedající, nejprve bych vám ráda za váš klub fanoušků v této části sněmovny poděkovala za zdatné předsednictví.

Jedná se zde o velmi důležitou otázku. Mezinárodní adopce je samozřejmě nesmírně důležitá. Je velmi důležité, abychom to udělali správně. Velice vítám toto usnesení, které obsahuje, podobně jako mnoho dalších usnesení, které zde ve sněmovně přijímáme, mnoho uvážlivých, chytrých a dobře zvolených slov. Já bych zde však chtěla především říci – a naučila jsem se toho dost, když jsem pomáhala a v současnosti pomáhám jednomu ze svých voličů –, že všechno plánování v usnesení nestačí.

My v Evropském parlamentu nejsme zářným příkladem, pokud jde o zjednodušování záležitostí a o zajištění toho, aby organizace skutečně pracovaly pro naše občany. Chtěla bych proto vyzvat k tomu, abychom se všemi těmi rozumnými slovy v tomto usnesení řídili, abychom se skutečně snažili tuto záležitost zjednodušit, abychom se zbavili oné byrokracie a provedli zlepšení. Jinak se budeme v přeneseném slova smyslu opět snažit vynalézt kolo a skončí to tak, že celý proces bude ještě složitější.

 
  
MPphoto
 
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Vážená paní předsedající, také bych rád řekl, jak jsem potěšen tímto usnesením o mezinárodní adopci. Měl jsem příležitost několik takových případů bezprostředně sledovat. Vím, že adopce v současné době zahrnuje mnoho byrokracie a je bezpochyby dobře, že tuto byrokracii lze tímto způsobem odlehčit. V důsledku toho mohou být tyto postupy urychleny a mohou být transparentnější.

Je v zájmu každého, aby adopce nezahrnovala nic, co je neetické nebo spjaté s obchodem s lidmi nebo obchodováním s dětmi. Je velmi důležité zajistit, aby dítě nepředstavovalo prostředek k dosažení cíle, ale někoho, kdo prostřednictvím adopce najde milující domov a s kým bude zacházeno jako s jedinečným, drahým jedincem. Je rovněž důležité, aby dítě mělo šanci mít otce a matku, aby mělo dobrou rodinu, a proto je nezbytné, pokud dojde k adopci, vzít v potaz celkovou situaci v dané rodině.

To jsou velmi citlivé otázky. Víme, že některé studie ukazují, že v naší DNA v sobě nosíme zakódovaný kulturní genotyp, ale musíme zajistit, aby dítě mohlo těžit z dobrého, milujícího a kulturního prostředí, kde on či ona může vyrůstat a rozvíjet se a stát se vyrovnaným člověkem i občanem.

 
  
  

Návrh usnesení: (B7-0021/2011)

 
  
MPphoto
 

  Morten Messerschmidt (EFD).(DA) Vážená paní předsedající, Srbsko bylo v posledních tisíci letech zřejmě nejdobývanější evropskou zemí. Obléhali ho nejprve Turci, pak Němci a nakonec i Rusové. Nyní máme šanci změnit situaci, která je z dlouhodobého hlediska i z hlediska nedávné historie velmi špatná, ve světlou budoucnost.

Není pochyb o tom, že z pohledu Bělehradu ani NATO, které hlavní město zpustošilo, ani Evropská unie, která barbarsky podporovala odtržení klíčové součástí Srbska, tedy Kosova, nejsou těmi nejlepšími spojenci. Jsou jsou to přesto nicméně spojenci. Jsou to přátelé a všichni si to velice dobře uvědomují. Proto je důležité, abychom vstoupili do racionálního vztahu a minulost zanechali za sebou a hleděli do budoucnosti. Z tohoto důvodu moje strana podporuje pokračování rozhovorů.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi evropskými společenstvími vytvoří základ pro úzké a trvalé vztahy založené na reciprocitě a společných zájmech a přispěje k politické, hospodářské a institucionální stabilizaci v Srbsku i na celém Balkáně.

Pro Srbsko je taktéž novou příležitostí transformovat se a prosperovat díky celkové restrukturalizaci a modernizaci hospodářství. Jsem však pevně přesvědčen o tom, že Srbsko musí pokračovat v upevňování demokracie a právního státu, vynaložit více úsilí při reformování soudnictví a veřejné správy, uplatňování zásad spravedlnosti a celkově musí posílit administrativu a soudní struktury.

Za základní podmínku integrace Srbska do Unie považuji dořešení závažných případů porušování lidských práv a s ním související úzkou spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Vážená paní předsedající, děkuji veškerému vašemu personálu i všem tlumočníkům a tlumočnicím za jejich trpělivost při tomto nezvykle dlouhém zasedání.

Pokud se Evropská unie ocitne tváří v tvář volbě mezi demokracií a supranacionalizmem, téměř vždy si zvolí druhou možnost. Tato skutečnost je nejpatrnější v její politice na západním Balkánu. Prakticky udržujeme protektoráty v Bosně, v Kosovu a dokonce i v Makedonii, a to jen proto, abychom zabránili vytvoření etnografických oblastí podél hranic, které by si stanovili místní obyvatelé.

Je velice těžké mít fungující demokracii, pokud lidé necítí, že toho mají spolu navzájem natolik společného, aby přijali vládu z rukou druhých. Chcete-li vládu lidí a pro lidi, musíte mít nejprve národ, jehož identitu všichni obyvatelé uznávají a jsou mu oddáni.

Jinými slovy, demokracie potřebuje „demos“, entitu, kterou identifikujeme, když používáme slovo „my“. Netvrdím, že to je prosté. Lidé mohou být sebevíc loajální, celé populace se mohou rozprchnout, ale my bychom měli stranit národnímu sebeurčení, s tím, že musíme být nestranní ve všech ostatních ohledech. Pokud z demokracie vyškrtnete „demos“, zbude vám jen „kratos“, moc systému, který musí zákonem vymáhat to, co se ve jménu občanského patriotismu neopováží zpochybňovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Nirj Deva (ECR). – Vážená paní předsedající, to jsou skutečně dobré zprávy. Když si uvědomíme, jak velký kus cesty Srbsko ušlo, co se týče právního státu a mezinárodního práva, a vzhledem k tomu, jak to v Srbsku před dvaceti lety vypadalo, řekl bych, že musíme srbskou vládu chválit a velebit za kroky, které podnikla, aby ze Srbska udělala zem , kde vládne právní stát. I co se týče vztahu s Kosovem, zdá se, že je zde v současné době právní stát na vynikající úrovni. Právní stát je na vynikající úrovni, i co se týče vztahu s Mezinárodním trestním dvorem.

Reformy soudnictví se zakládají na mezinárodních precedentech a osvědčených postupech. Dokonce i státní správa, kterou vytvářejí, je na vynikající úrovni a také se od ní proto očekává, že bude vysoce výkonná. Také kodaňská kritéria se dodržují. Takže ve všech těchto odlišných aspektech ze země, která zažila velice těžkou válku, vystoupil národ, který může být vhodným partnerem pro ostatní členské státy Evropské unie. K tomu jim gratuluji.

 
  
  

Doporučení: Jelko Kacin (A7-0362/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Vážená paní předsedající, také bych rád k otázce Srbska pronesl pár slov. Dohoda mezi Evropskou unií a Srbskem, o které jsme dnes hlasovali, je milníkem na cestě k přidružení této země k evropským strukturám. Již dvanáct členských států podepsalo tuto úmluvu, jejímž cílem je umožnit Srbsku, aby se stalo členem Evropské unie. Tuto dohodu plně schvaluji a chtěl bych vyzvat i zbývající členské státy, aby ji ratifikovaly co nejrychleji. Integrace Srbska do evropských struktur pochopitelně vyžaduje, aby Srbsko plně spolupracovalo s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii ohledně zodpovědnosti za válečné zločiny, aby pokračovalo v dialogu o Kosovu a podniklo všechna nezbytná opatření, s jejichž pomocí zabrání diskriminaci Romů. Mám však radost ze všech opatření, která šíří demokracii a zlepšují ochranu lidských práv v Srbsku, jinými slovy z opatření, která vedou k politické, hospodářské a sociální stabilizaci této země. Všechna taková opatření plně podporuji.

 
  
  

Zpráva: Marisa Matias (A7-0366/2010)

 
  
MPphoto
 

  Clemente Mastella (PPE).(IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen o tom, že sdělení Komise o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence je nezbytným krokem k tomu, aby se různé stávající zdravotní politiky v Evropě propojily a aby bylo možné s touto chorobou bojovat. Hovořím ze zkušenosti, protože Alzheimerovou chorobou trpěl můj otec i moje babička, a já doufám, že tuto genetickou linii ukončím.

Proto se chystáme obnovit svůj závazek k boji proti fragmentovanému postupu a nevyváženým reakcím, které v Evropě panují, a převážně proti nerovným podmínkám, co se týče léčby a přístupu k léčbě této choroby. Chceme proto podporovat včasnou diagnózu a kvalitu života, zlepšit epidemiologické znalosti této choroby a zkoordinovat stávající výzkum, a přitom podporovat solidaritu mezi členskými státy prostřednictvím sdílení osvědčených praktik.

V této zprávě vybízíme k lepší koordinaci mezi členskými státy a účinnějším reakcím založeným na solidaritě, které budou zaměřeny na prevenci a na léčbu lidí žijících s některou formou demence, zejména Alzheimerovou chorobou, i na lidi v jejich okolí, ať už to jsou odborní zdravotníci, poskytovatelé služeb či příbuzní.

Na závěr bych chtěl říci, že k tomu, aby evropské strategie v této oblasti fungovaly, je nezbytně nutné, aby různé země ze sestavování vnitrostátních akčních plánů učinily prioritu.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE)(GA) Vážená paní předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu a těší mě, že byla přijata téměř jednomyslně. Musím říci, že jsem se účastnil celé rozpravy, avšak šanci promluvit jsem nedostal. Proto chci využít tohoto času a říci několik poznámek.

Nejdůležitější fakt je, že je zapotřebí urychleně prozkoumat a objevit příčinu tohoto onemocnění. Jakou roli v tomto onemocnění hrají potraviny, které jíme? Jakou roli v tomto onemocnění hraje životní stres? Jakou roli mají v této chorobě geny? Proč se tato choroba vyskytuje u žen dvakrát častěji než u mužů?

Tyto otázky jsou nesmírně důležité. Nelze na ně však odpovědět bez výzkumu a já vybízím Komisi k tomu, aby vybrala renomované lékařské středisko, které tento výzkum bude provádět a dané otázky zodpoví.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Vážená paní předsedající, Alzheimerova choroba je utrpením, na které lidstvo dosud nenalezlo lék. Údaje lékařských služeb ukazují alarmující nárůst počtu diagnostikovaných případů a trend stárnutí Evropy bude mít v blízké budoucnosti drastické následky. Problém demence neovlivňuje pouze lidi postižené touto chorobou, ale i jejich nejbližší příbuzné a přátele, kteří jsou často nuceni zasvětit celý život péči o své milované. Zoufale potřebujeme takovéto zprávy, ve kterých je zdůrazněn určitý problém a které přicházejí s návrhy iniciativ, jejichž cílem je zlepšit kvalitu našeho zdraví a života. Rozumí se samo sebou, že společné úsilí členských států Evropské unie, vytváření preventivních programů a poskytování sociální podpory pro celé rodiny jsou projekty, které si zaslouží naši všestrannou podporu. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom trpícím pomohli a abychom snížili počet těch, kteří by se v budoucnu mohli stát obětí této choroby.

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Higgins (PPE). – Vážená paní předsedající, na této zprávě se mi líbí, že se mnohostranně zabývá znepokojivou výzvou Alzheimerovy choroby. Hovoří se zde o prevenci, diagnóze, péči a léčbě. Realita je taková, že největší hrozby pro lidské zdraví jsou rakovina a Alzheimerova choroba. Udělali jsme toho spoustu, co se týče zaprvé diagnózy příčin rakoviny, zadruhé prevence rakoviny a zatřetí její léčby. Ušli jsme opravdu dlouhou cestu.

Ačkoli byl Alzheimer objeven už v roce 1906, celou oblast demence postihuje podivný problém: stále neznáme její příčinu a stále nemáme žádný lék. Tuto zprávu však velice vítáme. Stejně tak jsou tu velké výzvy – co uděláme v oblasti diagnózy příčin této choroby, abychom zavedli prevenci a následně přišli s nějakou definitivní léčbou?

 
  
  

Návrh usnesení: (B7-0023/2011)

 
  
MPphoto
 

  Syed Kamall (ECR). – Vážená paní předsedající, ti z nás, kteří navštívili Haiti nebo viděli strašnou zkázu, ke které tu před časem došlo, a zajímali se o to, co se stalo, se shodnou na tom, že bylo zcela správné, aby nevládní organizace a humanitární společenství spojily síly a vypořádaly se s tímto problémem přímo na místě, zejména co se týče přístřeší, potravin, přikrývek a dalších podobných otázek.

Nyní se však podívejme, jak vypadá situace o rok později. Podívejme se na problémy, které jsou zdůrazněny v tomto usnesení: na skutečnost, že Haiťané mají na úklid pouze lopaty, krumpáče a kolečka, a nikoli těžkou techniku, kterou by potřebovali. Usnesení dále odsuzuje vážnou krizi bydlení a hovoří o tom, že je zapotřebí vytvořit katastr nemovitostí a vlastnictví půdy, ale také ve společném duchu vyzývá Komisi k tomu, aby zajistila, že budou ve spolupráci s vládou podniknuty významné kroky, které povedou k vyřešení tohoto problému.

Jediné téma, které  se zde zdá být opomenuto, je úloha soukromého sektoru. Pokud budeme bojovat s dlouhodobými problémy, kterým čelíme, z krátkodobého hlediska je zcela v pořádku spolupracovat s nevládními organizacemi a organizacemi poskytujícími pomoc, avšak z dlouhodobého hlediska je zapotřebí zapojit i soukromý průmysl.

 
  
MPphoto
 

  Nirj Deva (ECR). – Vážená paní předsedající, rok po zemětřesení na Haiti bylo odstraněno jen 5 % sutin, milión lidí je bez domova, 230 000 lidí zahynulo, 300 000 je jich zraněno a znovuosídlení obyvatelných oblastí dosahuje pouze 15 %.

Proč? Proč bylo odklizeno pouze 5 % sutin? Když dojde k zemětřesení, zřítí se obrovské kusy zdiva. Kdo je sebere? Nevládní organizace vybavené lopatami? Evropští komisaři s kbelíky? Ne! Tyto věci je možné odklidit pouze s pomocí těžké techniky a tu má k dispozici jedna jediná skupina lidí, totiž vojsko – letectva, námořnictva a armády. Jenže co se stalo? Když letectva a námořnictva a armády přijely na pomoc, levice v tomto Parlamentu i po celém světě začaly křičet, aby z Haiti odjely. A tak odjely! A teď je tato země už celý rok ve stejném stavu, v jakém byla.

Že nikdo nepřevzal za tuto situaci zodpovědnost, je politicky šokující, avšak já kladu tuto katastrofu za vinu levici tohoto Parlamentu a mezinárodnímu společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Hannu Takkula (ALDE).(DE) Pane předsedající, rád bych řekl pár slov o situaci na Haiti. Teď, když získáváme nové údaje o situaci, bychom si měli uvědomit, že úrovně spolupráce nejsou dostačující. Potřebujeme lepší koordinaci, což dokazuje skutečnost, že věci postupují pomalu.

Je pravda, jak řekl před chvílí pan Deva, že situace se částečně zpolitizovala. To však není v ničím zájmu. Haiti potřebuje pomoc a základní zboží denní potřeby mnohem rychleji, než jak tomu bylo loni. Pomoc musí dorazit tam, kde je jí zapotřebí.

Když se podíváme na práci na nejnižší úrovni, různé organizace poskytující podporu si vedly dobře. Když se podíváme na evropský příspěvek Haiti, odvedli některé křesťanské organizace na této úrovni vynikající práci, to jest pomohly lidem přežít. Toto úsilí bychom měli uznat a podpořit je, ale v haitské krizi je zapotřebí rozsáhlejších a lépe koordinovaných kroků na evropské úrovni a pochopitelně i na úrovni OSN.

 
  
  

Návrh usnesení: (B7-0031/2011)

 
  
MPphoto
 

  Peter van Dalen (ECR).(NL) Vážený pane předsedající, Litva je suverénním členským státem. Litevský parlament diskutuje o nových návrzích, které se týkají vyjadřování sexuality v médiích a na veřejnosti. Demokracie zde má hodně napilno. Litevský prezident již podobné návrhy dvakrát zablokoval. Již byla zahájena politická diskuze o nových návrzích, ale jak bude znít konečný výsledek, zatím není možné odhadnout.

Většina Evropského parlamentu se však této záležitosti chopila. Člověk by si myslel, že většina této sněmovny má osvícený morální kompas, díky kterému velice dobře ví, co je a co není morálně přípustné. Ještě předtím, než se rozhodne, zda tento nový zákon bude přijat a jak bude případně vypadat, se vševidoucí oko veleknězů našeho Parlamentu pevně upřelo na Litvu. Takovou aroganci nemůžu v žádném případě podporovat.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Vážená paní předsedající, právo přijímat vnitrostátní právní předpisy přináleží zákonodárnému orgánu příslušného státu. A do tohoto práva suverénního státu nelze zvenku nijak zasahovat. I Litva má své suverénní právo.

V kontextu Evropské unie je taktéž nutné připomenout, že definice manželství a rodiny patří výhradně do rodinného práva jednotlivých členských států a Evropská unie do této oblasti nesmí zasahovat. Ochrana rodiny, která vychovává děti a připravuje je na život, proto nesmí být vnímána negativně ani jako druh diskriminace.

Co se týká ochrany neplnoletých dětí před škodlivými účinky veřejných informací, i Evropský parlament se nedávno shodl na tom, že různé druhy reklamy, které se v posledních letech rozmáhají prostřednictvím nových komunikačních médií, se staly společenským fenoménem. Fenoménem, který s sebou přináší úmyslné matení, překrucování informací a riziko zneužití důvěry, na což musí stát adekvátně reagovat.

Výzkumy dokazují, že neplnoleté děti vyžadují zvláštní ochranu před určitými druhy informací, které mohou mít pro zdravý vývoj jedince dalekosáhlé důsledky. A to říkám jako lékař.

 
  
MPphoto
 

  Vytautas Landsbergis (PPE). – Vážená paní předsedající, zde jsou mé poznámky k usnesení, které odsuzuje Litvu, protože se nic nestalo. V přijatém znění chybí to nejdůležitější hledisko. Neúspěšně jsem se snažil navrhnout jako pozměňovací návrh k bodu odůvodnění toto: „vzhledem k tomu, že zásah Evropského parlamentu do jednání vnitrostátních parlamentů již v počáteční fázi práce na jakýchkoli navrhovaných právních předpisech je v rozporu se základní zásadou suverenity a subsidiarity členských států, a tudíž přibližuje chování Evropského parlamentu někdejším sovětským praktikám“ a tak dále v již přijatém znění.

Záminkou tohoto usnesení byl jeden jediný pozměňovací návrh jednoho jediného poslance vnitrostátního parlamentu. Opakuji, jeden jediný pozměňovací návrh. V parlamentním znění, které bylo právě přijato, je tato skutečnost trvale a tvrdohlavě prezentována v množném čísle. Dokonce se v něm šestkrát píše o celé řadě špatných pozměňovacích návrhů.

Název tohoto usnesení je rovněž absurdní. Stojí v něm „porušování“. K žádnému porušování nedošlo, pouze se objevil návrh jednoho poslance. Parlament neučinil žádné rozhodnutí, které by šlo označit za porušování. Takováto prohlášení poukazují na extrémně nekvalitní práci na návrzích, nemluvě o nulové zodpovědnosti těch, kteří tento návrh sestavovali a předkládali k hlasování, k čemuž bylo zapotřebí přinejmenším mnohem inteligentnější rozpracování, pokud to celé nemělo skončit v koši. Proto jsem hlasoval proti celé této záležitosti.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Vážená paní předsedající, již celá desetiletí členské státy Evropské unie směřují mírumilovně a jednotně k zásadám rovnosti před zákonem, soukromí a osobní svobody, takže doufám, že v žádném členském státě se neudělá ani jeden krok nazpátek v oblasti rovnoprávnosti na základě sexuální orientace Nemyslím si, že by k tomu došlo. V této rozpravě se zapomnělo na jednu věc, jak nám pan Landsbergis připomněl před chvilkou a pan van Dalen ještě o něco dříve: jedná se o návrh. Nejde o legislativní usnesení.

Jak si jistě pamatujete, i my v Británii jsme měli mnoho rozprav na toto téma. O oddílu 28 jsme se také diskutovali. V mé straně bylo tehdy velmi neobvyklé být proti. Já jsem byl proti už v dávných dobách, kdy to byl ještě oddíl 27. Připadalo mi naprosto nefér používat zákon jako mechanismus, kterým se dává najevo souhlas či nesouhlas. Když jsme to udělali, dali jsme do rukou státu nesmírně mocnou zbraň, která byla později využita k zákazu pistolí a lovu a tak dále.

Podstatné však je, že nejsem litevským zákonodárcem. My v této sněmovně možná máme určité silné názory na zákon o potratech v Polsku či na zákon o eutanázii v Nizozemí. Pro naše voliče jde o citlivá témata, která by měla být náležitě zpracovávána vnitrostátními mechanismy každého členského státu. Měli bychom být dostatečně pokorní a uznat právo na demokracii a nejvyšší moc parlamentu ve všech 27 členských státech.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Doporučení pro druhé čtení: Françoise Grossetête (A7-0307/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tento dokument, jehož cílem je posílit práva pacientů v rámci přeshraniční zdravotní péče. Je zapotřebí říci, že ve vztahu k přeshraniční péči dnes panuje příliš velká nejistota v otázkách přístupu k péči, hrazení a zodpovědnosti za klinické kontroly. Cílem této směrnice je umožnit všem pacientům – nejen těm nejlépe informovaným či nejbohatším –, aby požívali soubor práv v oblasti zdravotní péče, které byly již uznány Soudním dvorem Evropské unie. Je třeba zdůraznit, že cílem rozhodně není podněcovat přeshraniční zdravotní péči jako takovou, nýbrž zajistit její případnou dostupnost, bezpečnost a kvalitu, když je to potřebné či nutné. Občané Evropské unie musí být lépe a jasněji informováni o právních předpisech, které se vztahují na cestování do jiného členského státu, v němž nejsou pojištěni, kvůli poskytnutí zdravotní péče. Souhlasím s tím, že se zdravotní turistikou musíme bojovat, ale abychom ochránili práva pacientů, musíme zavést zjednodušený systém předběžného schvalování, s jehož pomocí zajistíme, že správci zdravotní péče budou včas upozorněni na jakékoli výjimečné náklady spojené s cestováním do lékařských institucí v jiných členských státech Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Antonello Antinoro (PPE), písemně. (IT) Toto doporučení Radě bylo nezbytně nutné k tomu, aby pacienti získali co největší možnou právní jistotu, a mohli tak v praxi uplatňovat svá práva, jak zdůraznil Evropský soudní dvůr.

Tento přístup však není v rozporu s výlučnými pravomocemi členských států v oblasti správy jejich zdravotnických systémů ani s vnitrostátními rozhodnutími v rámci zdravotní politiky, jak je stanoveno Smlouvou. Hlavní obsažená témata jsou: vzácné choroby, jakostní a bezpečností normy, hrazení a procesy předběžného schvalování a platby předem, úloha kontaktních míst a jednotných správních míst, výlučné pravomoci členských států v rámci „zdravotnických spotřebitelských košů“ a etické volby v oblasti zdravotnictví, e-zdravotnictví a spolupráce členských států.

Usnesení dále objasňuje práva pacientů, specifikované Evropským soudním dvorem, a celkové zlepšení právní jistoty v oblasti přeshraniční zdravotní péče. Cílem je zjednodušit přístup k přeshraniční zdravotní péči, která je bezpečná, špičková a hrazená, a podpořit spolupráci členských států v oblasti zdravotní péče.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože je pravda, že v současné době panuje obzvláštní nejistota ohledně přístupu k péči, lékařství a hrazení v oblasti přeshraniční zdravotní péče.

I když je nezbytně nutné, aby se tlak na vnitrostátní zdravotní systémy nezvyšoval a ani aby v nich nenarůstala nerovnost, pacienti musí mít právo svobodně vyhledat přeshraniční zdravotní péči a musí být o těchto právech informováni. Musí být odstraněna právní nejistota, která panuje v oblasti dostupnosti přeshraniční péče a jejího hrazení, a pacientům musí být umožněn přístup k jasným informací o tom, kde a jak je v ostatních členských státech ošetřena lékařská péče.

Vítám ty části zprávy, které se věnují zřizování kontaktních míst ve všech členských státech, s jejichž pomocí budou pacienti získávat informace o dostupné lékařské péči, o tom, jak žádat o přeshraniční zdravotní péči a jak podat stížnost či odvolání.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento důležitý dokument. Občané Evropské unie od svých členských států očekávají, že budou poskytovat bezpečné, špičkové a účinné služby v oblasti zdravotní péče. Samy členské státy mají pravomoci v oblasti svých vlastních systémů zdravotnictví, a úroveň přístupnosti a kvality tudíž poněkud kolísá. Pacienti si ve svých členských státech, kde jsou pojištěni, ne vždy dokáží obstarat náležitou péči, což je v podstatě v rozporu se svobodami, které zaručuje Smlouva Evropské unie. Otázka uznávání lékařských předpisů v Unii také dosud není vyřešena, což způsobuje velké problémy cestujícím. Nemyslím si, že by volný pohyb pacientů a právo zvolit si léčbu v jiném členském státě podporoval zdravotní turistiku. Jsem přesvědčen o tom, že tak můžeme členským státům vyslat pozitivní signál, aby udělaly náležité reformy v oblasti zdravotnických služeb a zajistily, že tyto poskytované služby budou co nejrozmanitější a nejkvalitnější, aby si pacienti, bude-li to nezbytné, mohli opatřit péči v jiném členském státě.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Směrnice o uplatňování pravidel pacientů v přeshraniční zdravotní péči je zásadním krokem směrem k mobilitě pacientů v rámci Evropské unie. Jejím cílem je objasňovat a umožňovat přístup ke kvalitní přeshraniční zdravotní péči i právo pacientů na hrazení ze strany členského státu, v němž má pacient pojištění, a tím i podporovat spolupráci členských států. Navíc z toho plynou jasné výhody pro pacienty, zejména pro ty, kteří trpí vzácnými a složitými chorobami, jelikož bude možné je diagnostikovat a léčit v tom nejvhodnějším členském státě. Tato mobilita rovněž pacientům umožní legálně se vyhnout vnitrostátním čekacím listinám a využívat výhod lékařských služeb, které nabízejí ostatní země Evropské unie. Tato směrnice umožní všem pacientům těžit z jistého počtu práv, které již uznal Soudní dvůr Evropské unie. Nepochybně se jedná o krok vpřed v procesu evropské integrace, v posilování solidarity a ve vytváření Evropy, která se zajímá o své občany. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu a rád bych poděkoval paní zpravodajce za práci, kterou odvedla, a za návrhy. Podporuji myšlenku, že pacienti by se měli rozhodovat podle svých potřeb a nikoli podle svých peněženek. Měli by být plně informováni a neměl by na ně být vyvíjen nátlak. Mobilita pacientů namísto vnitrostátních čekacích listů je naléhavou záležitosti pro všechny evropské občany, zejména pak pro občany nových členských států, mezi něž patří i Rumunsko. Rovněž jsem hlasoval pro nápad založit pro pacienty zjednodušený systém předběžného schvalování.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Čím dál tím více Evropanů vyhledává zdravotní péči v jiném než domovském členském státě, ale často tak činí, aniž by měli sebemenší tušení, jaká práva v té které oblasti mají. Lidé musí skákat jak úředníci pískají, aby jim bylo uhrazeno zahraniční ošetření, a jen velice těžko shánějí potřebné informace.

Během tohoto prvního dílčího zasedání v roce 2011 jsme přijali směrnici, která objasňuje práva evropských pacientů, kteří se rozhodnou vyhledat ošetření v zahraničí. Znění, které bylo velkou většinou přijato, zavádí pro pacienty úhradu ošetření, kterého se jim dostalo v jiném členském státě. To je dobrá zpráva pro všechny pacienty, kteří jsou na dlouhých čekacích listinách a snaží se domoci ošetření ve svém vlastním členském státě.

Podpořit mobilitu, a tím zlepšit zdravotní péči v zájmu evropských pacientů: to je náš cíl! Rovněž bude zahájena užší spolupráce v oblasti vzácných chorob, která umožní zlepšit léčbu pacientů, jejichž stav vyžaduje vysoce specializovanou zdravotní péči.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože daný návrh směrnice chce dát všem pacientům právo a možnost se co nejrychleji domoci základních zdravotních služeb v ostatních členských státech. Kromě toho jednoznačně stanoví, ve kterých případech mohou být tyto služby využity, protože v současné době nejsou pravidla v oblasti hrazení péče při využívání těchto služeb vždy jasná a srozumitelná. Chtěl bych zdůraznit, že tato směrnice musí platit pro všechny pacienty, nejen pro ty nejinformovanější či nejbohatší, a že by měla zajistit bezpečnost všech pacientů. Již při prvním čtení se Parlament vyjádřil ve prospěch této směrnice, avšak Rada bohužel nevzala všechny pozměňovací návrhy Parlamentu v potaz. Rada například opoměla velice důležité téma léčby vzácných chorob. Vzácnými chorobami však trpí zhruba 25 miliónů Evropanů a my bychom jim měli dát příležitost získat zdravotní péči i v dalších členských státech. Kromě toho souhlasím se stanoviskem Parlamentu, že chceme-li předcházet diskriminaci osob s nízkými příjmy, musí členský stát původu zaplatit nemocnici v druhém členském státě, který léčbu poskytuje, přímo, aniž by občané byli nuceni si zde předem zakládat účet. Nebo by všechny náklady měly být alespoň bez odkladů uhrazeny. Je rovněž velice důležité, aby všechny členské státy udržovaly kontaktní místa, jejichž prostřednictvím budou poskytovat pacientům všechny potřebné informace, tedy informace o dostupnosti zdravotní péče, postupech a vyžadované dokumentaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně. (CS) Hlasoval jsem pro zprávu paní Grossetêteová, protože po mnoha letech odstraňuje nejistotu v otázce náhrady nákladů a od ní se odvíjejícího přístupu k přeshraniční zdravotní péči. Zatímco dosud výhod přeshraniční zdravotní péče využívali převážně lépe informovaní nebo movitější pacienti, nyní se tato možnost otevře i všem ostatním. Souhlasím s podmíněním úhrady nákladů předchozím povolením v odůvodněných a přesně stanovených případech, kdy přeshraniční zdravotní péče zahrnuje pobyt pacienta v nemocnici alespoň přes jednu noc, kdy vyžaduje vysoce specializované a nákladné lékařské vybavení nebo představuje zvláštní riziko pro pacienta nebo obyvatelstvo. V těchto případech předchozí povolení považuji za jeden z nástrojů předcházení nadměrné zdravotní turistice.

Vzrůstající zdravotní turistika není dobrou vizitkou mnoha evropských zdravotnických systémů. Jestliže je však pacient ve svém domovském státě vystaven nepřiměřeně dlouhým čekacím lhůtám, nelze se mu divit, že touží vycestovat tam, kde se mu péče dostane rychleji a navíc třeba i ve vyšší kvalitě. Ve státech, kam budou ve větší míře jezdit cizinci za lékařskými zákroky a operacemi, však hrozí, že domácí pacienti budou přicházet na řadu až poté, co bude uspokojena poptávka těch zahraničních.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Tato směrnice stanoví pravidla pro zjednodušení přístupu k přeshraniční zdravotní péči, která je bezpečná a kvalitní a která prosazuje spolupráci v oblasti zdravotní péče mezi členskými státy, a přitom plně respektuje vnitrostátní soudní pravomoci. To zahrnuje i základní společné hodnoty univerzálnosti, přístupu ke kvalitní zdravotní péči, rovnosti a solidarity. Z toho plynou značné výhody pro pacienty, zejména pro ty, kteří trpí vzácnými či chronickými chorobami. Ti budou totiž moci získat přístup k odborným střediskům specializujícím se na choroby, kterými trpí. Tato směrnice je dalším příkladem Evropy, která slouží Evropanům, jelikož jim umožňuje zvolit si instituci, která jim poskytne vhodnou zdravotní péči, nehledě na to, ve které evropské zemi je umístěna.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Členské státy jsou zodpovědné za poskytování bezpečné, špičkové a účinné zdravotní péče podle potřeb svých občanů. Tato směrnice proto nesmí ohrozit svobodu členského státu rozhodovat, který druh zdravotní péče je nejvhodnější. Žijeme ve svobodné, bezpečné a spravedlivé oblasti, kde evropští občané požívají práva na svobodu pohybu. To znamená, že vytvoření jasných pravidel týkajících se poskytování přeshraniční zdravotní péče je nezbytně nutné, zejména co se týče nákladů na zdravotní péči, které vzniknou v jiném členském státě. Tato směrnice poskytuje v souladu s judikaturou Soudního dvoru Evropské unie větší bezpečnost evropské veřejnosti v tom smyslu, že jí umožňuje těžit z té zdravotní péče, kterou potřebují, v jiném členském státě a nechat si ji uhradit do výše stanovené jejich vnitrostátním systémem. Je důležité vytvořit systém předběžného schvalování pro nemocniční péči, který je zjednodušený a nehází klacky pod nohy pacientům, kteří potřebují bezpečnou a kvalitní lékařskou péči. Tato směrnice je klíčovým prvním krokem k vytvoření mobility pacientů v rámci Evropské unie, jelikož existence normalizovaných minimálních pravidel je výhodnější než postup případ od případu formou soudních rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně.(IT) Vítám přijetí směrnice, jejímž cílem je zavést nová pravidla týkající se přeshraniční zdravotní péče. S těmito novými právními předpisy činí Evropská unie důležitý krok. Nejenže zejména v příhraničních regionech usnadní poskytování zdravotní péče a zlepší možnosti léčby pro občany Evropské unie, ale také přinese všeobecné zlepšení v oblasti zdravotní péče díky výzkumných pobídkám, vyplývajícím ze spolupráce členských států. Zejména pak vítám zavedení právních předpisů, jejichž prostřednictvím bude vylepšena spolupráce v případech vzácných chorob. To umožní pacientům, kteří jimi trpí, aby využívali výhod užší spolupráce členských států v oblasti zdravotní péče. Požadavky, aby hrazení péče záviselo na léčbě a nákladech krytých zdravotním systémem ve vlastní zemi pacienta a aby bylo předběžné schválení léčby podmíněno hospitalizací, jsou zárukami, které pomohou zajistit stabilitu vnitrostátních zdravotních služeb. Tato směrnice tudíž umožňuje, aby došlo ke značnému pokroku ve zlepšování zdravotních služeb, tím, že dosáhne dokonalé rovnováhy mezi potřebami členských států, které jsou za poskytování zdravotních služeb zodpovědné, a potřebami občanů, kteří jsou nejdůležitějšími příjemci těchto služeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Návrh legislativního usnesení ke stanovisku Rady v prvním čtení za účelem přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče je důležitým dokumentem a jeho přijetí by bylo ze sociálního hlediska významným krokem vpřed. Možnost pro občany Evropské unie, aby mohli být léčeni kdekoli v Evropské unii, přinutí státy, jejichž zdravotní systémy nejsou příliš kvalitní, aby změnily své priority a věnovaly této oblasti náležitou pozornost.

Tato možnost také odstartuje vzájemný konkurenční boj mezi různými systémy, a přinutí je tak, aby vyvíjely a věnovaly patřičnou pozornost očekáváním a potřebám pacientů.

Zároveň podpoří vznik přeshraničních špičkových lékařských pracovišť, která budou sloužit i jako střediska pro poskytování pokynů a odborného výcviku pro studenty a lékaře.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Ve směrnici týkající se plateb za služby zdravotní péče poskytované v zahraničí považuji za užitečné zavedení požadavku, aby vnitrostátní úřad sestavil seznam konkrétních kritérií a podmínek, které poslouží jako zdůvodnění toho, proč odmítl poskytnout péči pacientovi v zahraničí. Tyto podmínky musí také zohlednit možné riziko pro pacienta nebo všeobecnou veřejnost v situaci, kdy je takových žádostí více. Doufám, že Rada dá této směrnici zelenou, a pevně věřím, že v zájmu pacientů vstoupí tato směrnice v platnost co nejdříve.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Tento návrh týkající se přeshraniční zdravotní péče podporuji. Zdravotní péče by nikdy neměla fungovat jako komerční tržní služba. Cílem této iniciativy je zajistit, aby pacientům, kteří vyhledají zdravotní péči v jiném členském státě EU, než je jejich domovský stát, nestály v cestě žádné zbytečné překážky. Snaží se realizovat to, co Evropský soudní dvůr stanovil v mnoha svých rozsudcích. Navíc hodlá stanovit jasná pravidla pro právo pacienta na zpětnou úhradu od svého domovského státu. Je třeba zajistit vysoce kvalitní, bezpečnou a účinnou přeshraniční zdravotní péči, kromě toho je však stejně tak důležité nastolit řádnou rovnováhu mezi právem pacientů EU na vyhledání zdravotní péče v zahraničí, kapacitou vnitrostátních zdravotních systémů a vnitrostátními prioritami v oblasti zdravotní péče. Tato směrnice objasní zpětnou úhradu nákladů na léčbu, kterou pacienti podstoupili v jiném členském státě, a zajistí správné fungování vnitrostátních systémů zdravotní péče a jejich finanční rovnováhu. Je důležité, aby členské státy mohly rozhodnout o zavedení dobře definovaného systému předchozího schvalování pro zpětnou úhradu nákladů na nemocniční nebo specializovanou péči.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně.(FR) Tím, že navrhujeme systém, v němž budou mít nejvyšší prioritu potřeby pacientů, vysíláme jasný signál našim spoluobčanům. Evropský parlament ukázal, že, co se týče tohoto opravdového uznání potřeb pacientů v Evropě, zastává jednotné a pevné stanovisko, které představuje první krok vstříc posílení jejich práva na přístup k bezpečné a vysoce kvalitní zdravotní péči v Evropě. Podle nových pravidel budou evropští občané moci získat zpětnou úhradu za léčbu podstoupenou v jiném členském státě za stejných podmínek, jako by u tohoto typu ošetření a jejich nákladů za normálních okolností platily v jejich vlastním státě. Příslušné orgány budou mít pravomoc žádat pacienty o předchozí schválení ošetření, u nichž se předpokládá jednodenní pobyt v nemocnici nebo specializovaná zdravotní péče, přičemž případné zamítnutí bude třeba jednoznačně podložit. Vyhledání péče v zahraničí by mohlo především pomoci těm pacientům, kteří jsou na dlouhých čekacích listinách nebo nemohou nalézt specializovanou zdravotní péči. Nyní musíme zajistit, aby realizace této směrnice byla pečlivě kontrolována a aby pacientům v Evropě přinesla skutečné výsledky v oblasti zdravotní péče.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Otázka přeshraniční zdravotní péče je již dlouhou dobu předmětem vyjednávání a bouřlivý rozruch způsobilo možné riziko, které se objevilo v předchozím návrhu, totiž že by mohlo dojít k vytvoření dvourychlostní zdravotní péče, jež by u zámožnějších pacientů podporovala zdravotní turistiku a znevýhodňovala ty členské státy, které si nemohly naplánovat poskytování zdravotní péče na základě poptávky, jelikož ta by vycházela z nabízené kvality … Znění, které jsme přijali ve středu, je více konsenzuální. Umožňuje evropským občanům využívat služeb zdravotní péče, které nejsou dostupné v jejich domovských státech nebo u nichž jsou dlouhé čekací lhůty. Náklady na léčby podstoupenou v jiném členském státě jsou zpětně uhrazeny státem, v němž je pacient registrován, ale tato úhrada je omezena na částku, která by byla zaplacena za podobné léčebné zákroky … Pacienti budou muset u některých specializovaných zákroků nebo u léčby, jež vyžaduje pobyt v nemocnici, žádat o předchozí schválení. Nicméně bude-li schválení zákroku zamítnuto, bude třeba toto rozhodnutí zdůvodnit. Tohle je další krůček vstříc konkrétnější vizi zdravé Evropy. Můžeme z něj mít skutečně radost.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně.(CS) V přístupu ke zdravotní péči v přeshraničním režimu panuje všeobecná neinformovanost a a priori zamítavý přístup. V rámci svobod EU by mělo být principiálně umožněno každému občanu využít služeb zdravotní péče v jiném členském státě, pokud se zde dočká kvalitnější nebo rychlejší léčby či ošetření v případě, že si toto ošetření či léčbu uhradí sám. Umožnění využití zdravotní péče v jiném členském státě je tedy prioritní otázkou. Tato debata je probírána již roky, ale k žádnému významnému pokroku jsme dosud nedospěli. V jiném členském státě vás ošetří pouze v krizové situaci. Plánovat si zdravotní péči, případně lékařský zákrok v jiném členském státě tedy není možné.

Vždy je zde vyžadováno zdravotní pojištění daného státu, které ovšem může získat pouze občan EU s trvalým bydlištěm v daném státě. Je to naprostý nonsens, neboť žádný občan tak nemůže mít sjednané zdravotní pojištění ve dvou či více státech EU, poněvadž má jen jednu hlavní trvalou adresu, a to ve státě, ve kterém trvale žije. Legislativně tak bráníme občanům EU, aby do svého zdraví a léčby investovali ve větší míře, pokud o to usilují. Doporučení je alespoň mírný posun vpřed, a proto budu pro jeho přijetí hlasovat.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Tento návrh objasňuje a usnadňuje přístup pacientů k přeshraniční zdravotní péči a uplatňování práva na hrazenou péči členským státem, v němž jsou pojištěni, což všem pacientům v Evropské unii umožňuje využívat výhod zdravotní péče v jiných členských státech. Tato práva byla již navíc uznána Soudním dvorem Evropské unie. Jedná se o pokrok v procesu evropské integrace a v posilování solidarity. Zkrátí se čekací listiny, zlepší se kvalita zdravotní péče a podnítí se vědecký výzkum. Prioritou jsou vzácné choroby jsou a diagnóza a léčba může být nyní prováděna v členském státě, který je k tomu účelu vybaven nejlépe. Tato směrnice je určena všem Evropanům, kteří potřebují zdravotní péči. Portugalská ministryně zdravotnictví se tudíž zcela mýlí, když tvrdí, že tato možnost pomůže vzdělanějším a movitějším lidem: takový je však současný stav, kdy tato směrnice ještě neplatí. Portugalsko se pyšní vynikající zdravotní péčí a v tomto důležitém projektu nemůže zůstat stranou: musí této směrnice využít k ještě větší modernizaci a k získání lepšího konkurenčního postavení, aby bylo schopné v této oblasti poskytovat služby všem Evropanům, kteří je potřebují.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Fidanza (PPE), písemně.(IT) Vítám nový právní předpis vztahující se k právům pacientů na lékařské ošetření v jiném členském státě Evropské unie. Práce skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) v úzké spolupráci s ostatními politickými stranami sehrála opět klíčovou úlohu. Schválení zprávy naší francouzské kolegyně, paní Grossetêteové, přišlo po dlouhých jednáních s Radou a díky němu bude možné dosáhnout pokroku v oblasti, jejíž současné právní předpisy nebyly dostačující. Nové právní předpisy se týkají pouze těch, kteří se nechají ošetřit v zahraničí, a stanoví, že občanům Evropské unie budou zpětně hrazeny náklady na zdravotní vyšetření podstoupené v jiném členském státě, za předpokladu, že systém zdravotní péče v členském státě, v němž jsou pojištěni, léčbu a s ní spojené výlohy hradí. To všechno je obzvláště důležité, pokud vezmeme v potaz, že vyhledání lékařské péče v zahraničí by mohlo být nejvíce přínosné pro pacienty, kteří jsou zapsáni na dlouhých čekacích listinách nebo jež nemohou najít specializovanou péči.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti směrnici o uplatnění práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, ačkoli došlo k některým úpravám oproti původnímu znění. Konečné znění je výsledkem kompromisu, na němž se Parlament shodl s většinou v Radě a který dává členským státům třicet měsíců, aby přichystaly jeho řádné provádění.

Důvodem našeho hlasování je uplatňování zásady volného pohybu na zdravotnické služby, aniž by byla zohledněna jejich specifika či nutnost existence veřejného vnitrostátního systému zdravotní péče, jehož primárním účelem v každé zemi by mělo být řešit problémy a uspokojovat potřeby obyvatel daného státu.

Měli bychom mít na paměti, že tento návrh Komise předložila poté, co Parlament v roce 2007 odmítl návrh zahrnout zdravotnické služby do směrnice o službách v rámci vnitřního trhu kvůli usilovné snaze pracujících a veřejnosti, kteří onu část nechvalně známého Bolkesteinova návrhu směrnice přehlasovali.

Nicméně konečné rozhodnutí Parlamentu, proti němuž jsme vždy bojovali, zahrnuje několik ústupků, které umožňují kterémukoli členskému státu z vlastního rozhodnutí využít určité mechanismy na ochranu svých veřejných služeb.

Z toho důvodu budou praktické důsledky realizace této směrnice, ačkoli možná znesnadní některým lidem přístup k zdravotní péči, především pak pacientům, kteří si nemohou dovolit využívat soukromé kliniky nebo nemají prostředky na cesty do zahraničí, stále záviset na rozhodnutí portugalského parlamentu a vlády.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně.(IT) Je nezbytně nutné zlepšit situaci týkající se práva pacientů na vyhledání zdravotní péče, když se nacházejí v jiném členském státě. Doufám, že se nesplní obavy z toho, že evropské právní předpisy budou výrazně zasahovat do právních předpisů členských států. Dle mého názoru je však pro pacienty dobrá zpráva, že budou moci využívat svého práva na lékařské ošetření v jiném členském státě a získat zpět náklady až do výše, kterou by hradil jejich vlastní systém zdravotní péče. Z toho důvodu jsem se rozhodl doporučení paní Grossetêteové podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Jsem zastáncem práva pacienta vyhledat nutné lékařské ošetření v evropském státě, který není domovským státem pacienta. Každý irský občan a samozřejmě každý Evropan má právo cestovat do jiné členské země Evropské unie, aby zde byl lékařsky ošetřen. Nebyl bych zastáncem „zdravotní turistiky“, avšak podporuji systém, který by pomohl  důchodcům žijícím v zahraničí, nebo těm, kteří trpí vzácnými nebo neobvyklými chorobami.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně.(IT) Během předchozích rozprav mezi parlamentními výbory bylo často opakováno, že cílem této směrnice není podporovat „zdravotní turistiku“, nýbrž pouze zavést jasná pravidla pro přeshraniční zdravotní péči.

Je důležité zajistit, aby se lékařské ošetření, jehož se pacientovi dostane v jiném členském státě, než je stát, v němž je pacient pojištěn, zakládalo na prokázané, objektivní potřebě, čímž se vyhneme zatěžování systémů zdravotní péče přílišnými náklady, které by nutně ohrozily jejich účinnost. Pokročili jsme v oblasti vzácných onemocnění: pro pacienty bude snazší vyhledat vysoce specializovanou péči a budou mít možnost konzultovat své onemocnění se specialistou v jiném členském státě.

Domnívám se proto, že je velmi důležité, aby byla zavedena kontaktní místa, která zajistí, že pacienti budou v úplné míře informováni o léčbě dostupné v jiných zemích a o tom, jak využít přeshraniční zdravotní péče a jakým způsobem požadovat zpětnou úhradu nákladů. Konečně, ráda bych zdůraznila, že by za žádných okolností neměla být zpochybněna výhradní pravomoc členských států týkající se dostupné léčby a etických pravidel v oblasti zdraví.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně.(PL) Směrnice o uplatňování práva pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče je naprosto zásadním novým právním nástrojem, který může přinést výrazné zlepšení situace pacientů v Evropské unii. Pacienti, kteří dnes chtějí využít zdravotní péče v jiné zemi než své vlastní, čelí mnoha administrativním a finančním překážkám. V důsledku toho si pouze ti nejbohatší mohou dovolit ten luxus cestovat za péčí do zahraničí. Návrh směrnice na tyto problémy reaguje a umožňuje co největší zjednodušení administrativních postupů, například tím, že omezuje povinnost předchozího schválení léčby ze strany vnitrostátního orgánu zdravotní péče a že pomocí vnitrostátních kontaktních míst zajišťuje lepší výměnu informací o zdravotnických službách v jiných zemích. To neznamená podporu „zdravotní turistiky“, jak mnozí tvrdí, nýbrž zajištění práva na spolehlivou, vysoce kvalitní zdravotní péči, když je jí třeba. Také jsem toho názoru, že tato směrnice může v dlouhodobém horizontu pomoci odhadnout úroveň zdravotnických služeb poskytovaných v členských státech EU.

Až budeme jednat o tomto návrhu směrnice, měli bychom mít na paměti především dobro pacientů. Úlohou zákonodárců je přijímat zákony, které minimalizují formality související s dostupností lékařské péče, a umožnit občanům, kteří jsou nemocní, vybírat ze široké palety zdravotnických služeb. Jsem proto bezvýhradně pro tento návrh směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a doufám, že jednání, která probíhala už sedm let, vyústí v dohodu s Radou.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Goebbels (S&D), písemně.(FR) Nakonec jsem hlasoval pro směrnici o přeshraniční zdravotní péči. Kompromis mezi Parlamentem a Radou je přijatelný, především proto, že uznává práva členských států na přijímání opatření v zájmu finanční rovnováhy svých systémů sociálního zabezpečení, v neposlední řadě prostřednictvím systému předchozího schvalování finančních úhrad za ošetření v nemocnici, které pacient podstoupí v jiném členském státě. To zabrání jakékoli formě zdravotní turistiky.

Předchozí Komise se mylně domnívala, že zdravotní péče je jen další komerční služba. Někteří poslanci EP se mýlí, když prohlašují, že „zdravá Evropa se nyní stala skutečností“. Ta nejlepší ošetření nikdy nebudou běžným občanům dostupná, ale budou záviset na známostech a především na nadité peněžence. To je bohužel realita, kterou nelze zamést pod koberec touto směrnicí.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. – Vítám zprávu paní Grossetêteové týkající se přijetí směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Dnešní hlasování nás posunulo o krok blíže kodifikaci práv pacientů v evropských právních předpisech. Je zcela nezbytné, aby ve chvíli, kdy tato směrnice vstoupí v platnost, pacienti nemuseli nést ekonomické břemeno přeshraniční zdravotní péče na svých bedrech a aby byla zpětná úhrada prováděna včas, vhodně a hladce. Během období uplatňování a provádění této směrnice v různých členských státech musí hlavními zásadami zůstat vysoká kvalita, rovnoprávnost, solidarita a universálnost ve zdravotní péči. Vlády musí dále vytvořit veřejné časové harmonogramy a akční plány týkající se toho, jak nejlépe monitorovat a zajistit tento druh realizace směrnice.

Konečně, aby byla tato směrnice skutečně efektivní, musí Komise monitorovat a dohlížet na koordinaci mezi členským státem, v němž je pacient pojištěn, a státem, kde je ošetřen, a musí zajistit, aby se předešlo jakýmkoli nerovnostem a rozdílům v přístupu pacientů k přeshraniční zdravotní péči a léčbě.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně.(FR) Pocházím z jediného regionu ve Francii, který sousedí se třemi dalšími členskými státy EU a jež je jako volební obvod přeshraničními záležitostmi značně zasažen, a tudíž jsem k těmto problémům velmi vnímavá.. Hranice jsou bezpochyby příliš často překážkou v oblasti každodenního přeshraničního života. Evropa je založena na principu volného pohybu osob, přičemž tato svoboda, tato mobilita občanů se musí vztahovat také na pacienty. Otázka přeshraniční zdravotní péče je tedy zcela jistě zásadní. Proto jsem hlasovala jednoznačně pro zprávu o uplatňování pravidel pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Tato směrnice pacientům umožní mnohem jednodušeji vyhledat ošetření v jiném členském státě. Hlavně a především zprůhledňuje pravidla, která budou uplatňována a pacienti budou moci získat informace (především prostřednictvím kontaktních míst) o svých právech týkajících se úhrady. Proto se jedná o rozhodující a velmi konkrétní krok, který přinese skutečnou přidanou hodnotu při vytváření sociální a skutečně zdravé Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. (DE) Směrnici o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči vítám. Poskytování služeb zdravotní péče v co nejkratší možné době a s jasným zaměřením na pacienty, které lze využít i v jiných členských státech, je nezbytným předpokladem pro to, aby se Evropa více sjednotila. Přeshraniční zdravotní péče je každodenní skutečností v příhraničních oblastech, jako je ta, z níž pocházím. V této souvislosti jsem velmi potěšen, že bude nyní snazší dostat se k vysoce kvalitní, spolehlivé přeshraniční zdravotní péči a že budou náklady na ošetření zpětně hrazeny. Jsem velkým zastáncem toho poskytování přidané hodnoty pacientům, kteří jsou na čekacích listinách. Tyto nové předpisy jim umožní, že budou moci být ošetřeni rychleji v jiném členském státě a nebudou muset trávit drahocenný čas čekáním na ošetření v jejich vlastní zemi. Je pravda, že zavedení pravidel pro odmítnutí předchozího schválení je rozumné a situace bude díky nim přehlednější. Nicméně některé problémy přeshraniční zdravotní péče zůstávají nevyřešeny, především pro ty, kteří dlouhodobě dojíždějí za hranice a s odchodem do penze nebudou mít žádný nebo jen omezený přístup k důležitým službám v zemi, v níž předtím pracovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Hlasoval jsem pro tento návrh, kterému se nakonec podařilo nepojmout zdravotní péči jednoduše jako další komoditu. Velmi rád bych za to poděkoval španělskému předsednictví a také za to, že podpořilo znovuzavedení systému předchozího schvalování u přeshraniční a specializované péče.

Ano, Evropská unie podporuje mobilitu svých občanů a má povinnost legislativně upravovat služby související se zdravotní péčí. Nicméně musíme zajistit, aby zdraví zůstalo veřejným dobrem, jež je dostupné všem a za těch nejlepších podmínek, a nebylo pouhým zdrojem růstu, který staví vnitrostátní systémy zdravotní péče a sociálního zabezpečení proti sobě.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně.(PL) Směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči je klíčovým krokem vedoucím ke zrušení překážek, kterým dodnes museli čelit pacienti v členských státech Evropské unie. Jejím hlavním cílem je ulehčit Evropanům přístup ke zdravotní péči v jiných členských státech EU a především ke službám, které nejsou okamžitě k dispozici v jejich vlastní zemi. To je obzvláště dobrá zpráva pro ty, kteří žijí v příhraničních oblastech a především pro jednotlivce, kteří trpí vzácným onemocněním a potřebují speciální léčbu, která v jejich zemi není dostupná. Jsem rovněž potěšena celou řadou ustanovení, která zajišťují určité výhody pro pacienty, jako je vzájemné uznávání lékařských předpisů, odstranění nutnosti dodatečného pojištění v zahraničí a přístup k lékařským záznamům. Klíčová je rovněž myšlenka vytvoření vnitrostátních kontaktních míst s úkolem informovat pacienty o jejich právech.

Pacienti by měli být důkladně informováni o postupech, které jsou nutné pro přístup k péči v zahraničí. Měli by být rovněž informováni o postupech vztahujících se k úhradě nákladů za takové ošetření, které bude uhrazeno podle současných výdajů v zemi, v níž je pacient pojištěn. Věřím, že řešení, ke kterým jsme dospěli, ulehčí pacientům přístup k bezpečné, vysoce kvalitní zdravotní péči v celé Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro odstranění zdravotní péče z rozsahu směrnice o službách před několika lety a také jsem v prvním čtení hlasoval proti směrnici o přeshraniční zdravotní péči. V té době bylo zjevné, že někteří lidé v Komisi mají tendenci brát zdravotní péči jako obchodovatelnou komoditu. To se neslučuje s tím, jak já chápu zdravotní péči – s pacienty by nemělo být zacházeno jako s platícími spotřebiteli. Avšak Rada výrazně vylepšila legislativní návrh a přestala jeho právní základ chápat čistě jako otázku týkající se vnitřního trhu. Z toho důvodu jsem hlasoval pro tuto zprávu a jsem si jist, že zlepší práva pacientů v celé Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, jehož cílem je posílit práva pacientů v rámci přeshraniční zdravotní péče. Je politováníhodné, že, co se týče přeshraniční péče, panuje v otázkách přístupu k péči, jejího hrazení a zodpovědnosti za klinické kontroly příliš velká nejistota. Cílem této směrnice je umožnit všem pacientům – nejen těm nejlépe informovaným či nejbohatším –, aby požívali soubor práv v oblasti zdravotní péče, které byly již uznány Soudním dvorem Evropské unie. Cílem rozhodně není podněcovat přeshraniční zdravotní péči jako takovou, nýbrž zajistit její případnou dostupnost, bezpečnost a kvalitu, je-li to potřebné nebo nezbytné. Tato směrnice nabídne pacientům důležitou možnost volby, která je založena na jejich potřebách, nikoli prostředcích, a jež je informovaná, nikoli vykonaná pod nátlakem. Kromě toho souhlasím se stanoviskem Parlamentu, že chceme-li předcházet diskriminaci lidí s nízkými příjmy, musí členský stát původu zaplatit nemocnici v druhém členském státě, který léčbu poskytuje, přímo, aniž by nutila občany, aby si předem zakládali účet. Nebo by všechny náklady měly být alespoň bez odkladů uhrazeny. Je rovněž velice důležité, aby všechny členské státy udržovaly kontaktní místa, jejichž prostřednictvím budou poskytovat pacientům všechny potřebné informace, tedy informace o dostupnosti zdravotní péče, postupech a vyžadované dokumentaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Filip Kaczmarek (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Grossetêteové z několika zásadních důvodů. Směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči má mnoho pozitivních rysů. Odstraňuje překážky v léčbě, zajišťuje rovnocenný přístup ke zdravotní péči pro všechny v celé Evropě, představuje konec diskriminace pacientů, zavádí vzájemné uznávání lékařských předpisů, snižuje čekací lhůty na vyšetření u lékaře a odstraňuje nutnost dodatečného pojištění v zahraničí. Dále zavádí široký přístup k lékařské péči pro jednotlivce trpící vzácnými onemocněními a stanoví vyšší sazbu úhrady pro postižené lidi, což této směrnici přidává body navíc.

Směrnice funguje jako prevence zdravotní turistiky, jelikož stanoví, že náklady na léčbu budou uhrazeny maximálně do takové výše, kterou hradí země, v níž je pacient pojištěn, a pokud jsou způsobené náklady nižší, budou uhrazeny v plné výši.

Otázka schvalování vzbudila velkou diskusi. Předchozí schválení vnitrostátním zdravotním fondem bude vyžadováno pouze v případě nemocničního ošetření nebo nákladných lékařských procedur a nebude nutné pro žádný jiný typ ošetření za předpokladu, že se na něj vztahuje takzvaný balík garantovaných služeb. Pokud členský stát pacientovi neschválí specializovanou léčbu na vnitrostátní úrovni, směrnice nezaručuje pacientovi jakékoli nové právo na toto ošetření v zahraničí nebo na úhradu nákladů za tuto léčbu. Klíčovou výjimkou jsou případy jednotlivců se vzácnými onemocněními.

 
  
MPphoto
 
 

  Sandra Kalniete (PPE), písemně. (LV) Směrnice o právu občanů Evropské unie podstoupit lékařské ošetření ve všech 27 členských státech je významným krokem směrem k lepší zdravotní péči v Evropské unii. Vzhledem ke všeobecně rozšířené mobilitě v rámci Evropské unie přichází právě včas. Jakmile tato směrnice vstoupí v platnost, pacienti získají rozsáhlé informace o nových pravidlech, aby se mohli dozvědět, jaké možnosti se jim nabízejí a jak je co nejlépe využít. Občané budou moci podstoupit vstupní vyšetření ve všech členských státech a lékaři jim nebudou moci léčbu odepřít. Tato směrnice stanoví, že v budoucnu si budou občané moci vybrat, ve kterém členském státě podstoupí plánované lékařské ošetření.

Budou však muset obdržet předběžné schválení od svého domovského státu, jelikož za léčbu se bude platit v cenách platných ve státě, kde pacient žije. Jde však nicméně o krok správným směrem, neboť zvýší dostupnost lékařských služeb. Měli bychom si uvědomit, že pacienti mají právo podstupovat lékařská ošetření v některém z členských států, pokud není možné je podstoupit tam, kde žijí. To je obzvláště důležité v případech komplikovaných či vzácných zdravotních problémů. Z tohoto důvodu jsme já i má skupina tuto směrnici podpořili, protože představuje důležitý krok ze strany Parlamentu – krok, který bude mít pozitivní vliv na životy evropských občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Podpořil jsem doporučení paní Grossetêteové, protože tento návrh směrnice bude pro evropské občany prospěšný. Tyto nové předpisy v oblasti lékařské péče v podstatě stanoví, že evropským občanům mohou být uhrazeny náklady na ošetření, které podstoupili v jiném členském státě, za předpokladu, že dané ošetření je v jejich vlastní zemi hrazeno. To v důsledku prospěje pacientům a zkrátí čekací listiny, které občas bývají nadměrně dlouhé. Naše společnost je čím dál tím mobilnější a já se domnívám, že nyní je více než kdy dříve zapotřebí zjednodušit mobilitu občanů Evropské unie i v tak životně důležité oblasti, jako je zdravotní péče. Rovněž jsem toho názoru, že je důležité věnovat pozornost novým právním předpisům o boji proti vzácným chorobám, jelikož jejich cílem je posílit spolupráci členských států, a zajistit tak, aby evropští pacienti mohli plně využívat svého práva na podstoupení léčby.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně.(PL) Tuto směrnici o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči považuji za úspěšnou, a proto jsem hlasovala pro přijetí jejích ustanovení. Zdraví je to nejcennější, co máme. Chtěla bych, aby Evropané měli přístup k co nejvyšší úrovni lékařské péče. Tato směrnice je zdrojem možností a naděje pro pacienty a nutí zdravotní systémy k tomu, aby podnikaly další reformy. Tato směrnice dále otevírá nemocnice a kliniky mj. i polským pacientům. Funguje jako potvrzení toho, že Evropa je v procesu výstavby a že naší prioritou je zlepšovat a prosazovat spolupráci mezi členskými státy Evropské unie v oblasti ochrany zdraví.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože díky ní je jasné, že britští pacienti mohou v zahraničí podstupovat pouze státem placenou zdravotní péči, na níž by měli právo v rámci Národní zdravotní služby. Vítám skutečnost, že byly zamítnuty všechny pozměňovací návrhy, které se snažily rozšířit nároky tím, že by umožnily přístup ke „všem léčebným metodám, které jsou dostatečně otestovány mezinárodní lékařskou vědou“ nebo k „stejnoměrně efektivní zdravotní péči“. Zátěž nekontrolovaného využívání přeshraniční zdravotní péče na Národní zdravotní systém by mohla byla neúnosná.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. (CS) Překládaný dokument navazuje na debatu, kterou absolvoval Evropský parlament v minulém volebním období. Samotný návrh Komise obsahoval určité nedostatky a rizika, které by mohly mít negativní dopad na spotřebitele péče, tedy občany. Vítám dosažený kompromis obsažený v pozměňovacím návrhu 107, a to zejména proto, že zvyšuje garance pro pacienty v poskytování přeshraniční péče a zdůrazňuje pozitivní trend ke zvyšování informovanosti pacientů. V neposlední době považuji za pozitivní, že pozměňovací návrh zdůrazňuje odpovědnost členských států za poskytování bezpečné, vysoce kvalitní, účinné a dostupné péče na jejich území. Za důležité také považuji vymezení podmínek, za kterých může členský stát odmítnout udělit předchozí povolení. Pozměňovací návrh také obsahuje pozitivní kroky v interoperabilitě a podporuje spolupráci v oblasti prevence i v oblasti diagnostiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique Mathieu (PPE), písemně.(FR) Jak můžeme všem evropským občanům zaručit základní právo na svobodu pohybu v rámci našeho společného území, aniž bychom jim zároveň poskytli příležitost být ošetřeni v jiném členském státě, než v tom, v němž mají trvalý pobyt? Přijetí tohoto návrhu směrnice konečně umožní, aby byla mobilita pacientů, jako legitimní součást občanské mobility, upravena právními předpisy. Ráda bych poblahopřála naší zpravodajce za to, že se jí podařilo dosáhnout dohody s Radou ohledně tohoto důležitého textu, jehož přijetí se táhlo po tak dlouhou dobu. Pevně věřím, že uplatňování tohoto právního předpisu našimi členskými státy umožní občanům, aby z dlouhodobého hlediska získali skutečný přístup ke kvalitní přeshraniční zdravotní péči.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Otázky přístupu k zdravotní péči, úhrady nákladů a odpovědnosti za klinické kontroly v oblasti přeshraniční zdravotní péče jsou v současné době pro většinu Evropanů nejasné. Cílem této směrnice je, aby všichni pacienti – nejen ti nejlépe informovaní – mohli těžit z určitého počtu práv na zdravotní péči, která však již uznal Soudní dvůr Evropské unie. Nicméně tato směrnice nepřebírá odpovědnost za členské státy týkající se zdravotní péče o jejich vlastní občany. Vztahuje se pouze na občany a jejich mobilitu v rámci Evropské unie, nikoli na volný pohyb poskytovatelů služeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Záruka, že náklady na léčbu v zahraničí budou, v případě, že čekací listiny na operace v pacientově domovském státě jsou plné, uhrazeny jeho zdravotní pojišťovnou, je pro pacienta obrovskou úlevou. Tyto předpisy umožní mobilitu v rámci Evropské unie i těm, co mají chronická onemocnění. Nicméně tyto předpisy budou užitečné pouze tehdy, pokud zároveň zaručí, že nebude docházet ke zdravotní turistice, která by představovala ještě větší tlak na již tak dost zatížené zdravotní pojišťovny. Hrozí, že některé oblasti medicíny v zemích se špičkovou úrovní zdravotnictví by mohly být velmi rychle zahlceny, a rovněž existuje riziko, že chudší členské země Evropské unie, které do zdravotní péče investovaly méně, budou nuceny hradit obrovské náklady. V této souvislosti také nesmíme přehlížet skutečnost, že systém, který měl zaručit vzájemné úhrady systémů sociálního zabezpečení v Evropské unii, nefunguje a že za těch několik let narostly dluhy ve výši milionů EUR. Členské státy sice teoreticky mohou vyloučit určité druhy ošetření, pokud se obávají, že příval pacientů ze zahraničí by jejich systém zdravotní péče ohrozil, avšak v praxi to nebude tak jednoduché. Ještě se nám nepodařilo vyřešit stávající problémy s úhradou a je také nepravděpodobné, že opatření proti zdravotní turistice budou účinná. Hlasoval jsem proti návrhu usnesení, abych zabránil tomu, že náklady na sociální zabezpečení prudce porostou.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu paní Grossetêteové, protože poskytování přeshraniční zdravotní péče je rozhodně úspěchem, z něhož budou těžit evropští občané. Mnoho našich občanů nemá přístup k ošetření onemocnění, jimiž trpí, v členském státě, kde žijí. Proto jim musíme dát příležitost vyhledat zdravotní péči jinde v Evropské unii a také šanci na úhradu nákladů spojených s léčbou v zahraničí.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně.(PL) Dne 19. ledna 2011 přijal Evropský parlament směrnici o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, jejímž cílem je zjednodušit pravidla pro léčbu v zahraničí. S potěšením jsem zaznamenal, že Evropský parlament hrál jakožto spolutvůrce právních předpisů klíčovou roli při vytváření jasných ustanovení, které pacientům přinášejí kromě jiného hrazené náklady na lékařskou péči v jiných zemích. Ustanovení týkající se přeshraniční péče jsou o to důležitější, že se týkají všech občanů Evropské unie. Nová směrnice zaručuje vzájemné uznávání lékařských předpisů a snazší přístup k informacím o léčbě v zahraničí, rozšiřuje škálu léčby pro osoby trpící vzácnými chorobami a přináší více možností postiženým lidem co se týče hrazení většího množství nákladů na lékařskou péči. Evropský parlament má rovněž hrát roli při zakládání vnitrostátních kontaktních míst, které budou přítomny v každém členském státě a budou poskytovat informace o všech aspektech léčby v zahraničí. Tato kontaktní místa spolu budou úzce spolupracovat. Nakonec bych chtěl říci, že směrnice, kterou jsme přijali, je naléhavě zapotřebí, jelikož právní předpisy týkající se léčby v zahraničí, které jsou v současné době v platnosti, jsou nejasné a příliš složité. Pro dobro všech členských států je nezbytně nutné je zjednodušit.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně.(IT) Hlasoval jsem pro doporučení s cílem přijmout směrnici Evropského parlamentu a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, protože se domnívám, že je zásadně důležitá pro zajištění náležité zdravotní péče, která bude splňovat normy kvality a bezpečnosti pacientů v celé Evropské unii. Jakmile bude směrnice přijata, pacienti budou muset žádat o předběžné schválení, aby mohli vyhledat zdravotní péči v jiném členském státě. To zaručí kvalitu a bezpečnost zdravotní péče a léčby. Pacienti budou poté moci zažádat o uhrazení nákladů na svou léčbu, což se bude odvíjet od výše nákladů, které by odpovídaly nákladům na tutéž léčbu v členském státě, ve němž jsou pojištěni. Dočkají se také ochrany, léčby a hrazení nákladů v případě, že onemocní vzácnou chorobou, jejíž léčba bude výsledkem spolupráce členských států v oblasti výzkumu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Každý členský stát je zodpovědný za poskytování zdravotní péče svým občanům. Tato směrnice stanoví pravidla pro zjednodušení přístupu k přeshraniční zdravotní péči, která je bezpečná a kvalitní a prosazuje spolupráci v oblasti zdravotní péče mezi členskými státy, a přitom plně respektuje vnitrostátní soudní pravomoci.

Vysoce specializovaná zdravotní péče se vyvíjí nesouměrně, přičemž v některých zemích vznikají centra, která jsou na vynikající úrovni a zaměřují se na chronické choroby, jež pro danou oblast nejsou typické, avšak vyžadují specializaci. To je nepochybně jeden z předpokladů prosazování svobodného pohybu v dané oblasti.

Tato směrnice je dalším příkladem situace, kdy Evropa slouží Evropanům, podporuje mezilidskou solidaritu a přináší výhody pacientům, zejména těm, kteří trpí vzácnými či chronickými chorobami a jež by mohli těžit z přístupu k centrům na vynikající úrovni zaměřeným na nemoc, jíž trpí.

Ze všech těchto důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Tato směrnice umožní všem pacientům, aby těžili z práv, které již uznal Evropský soudní dvůr, a přitom ponechává systémy sociálního zabezpečení plně v kompetenci členských států, jelikož se zabývá pacienty a jejich mobilitou uvnitř Evropské unie, a nikoli volným pohybem poskytovatelů služeb.

Jsem pro reorganizaci současné neuspokojivé situace v oblasti zdravotní péče, která je poznamenána rozdíly mezi precedenčním právem vycházejícím z jednotlivých rozsudků a vnitrostátními systémy. Chtěl bych poznamenat, že tato sněmovna zaujala totéž stanovisko při prvním i druhém čtení, když kodifikovala judikaturu Soudního dvora pro přeshraniční léčbu (evropští občané mají právo na léčbu v jiné zemi, jako by byla jejich vlastní), a sdílí odhodlání Rady bojovat se zdravotní turistikou.

Tento návrh obsahuje ochrannou složku a systém předběžného schvalování, který je flexibilní pro pacienty a zároveň umožňuje předchozí označení potenciálně výjimečných nákladů. Cílem je tudíž posílit práva pacientů díky zajištění informací a spolupráci členských států.

Státním příslušníkům musí členský stát, ve kterém jsou pojištěni, zajistit přístup k informacím. Doporučení pro druhé čtení jde ještě dál a důkladně se zabývá potenciálem e-zdravotnictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu na podporu evropských občanů, jelikož stanoví jasnější pravidla v oblasti práv pacientů na vyhledání léčby v zahraničí a možnost vybírat si podle svých potřeb, nikoli prostředků, a to s dostatkem informací a bez nátlaku. Směrnice stanoví tyto zásady: pacientům bude v každém členském státě zpřístupněna mimonemocniční zdravotní péče, na kterou mají nárok ve svých vlastních členských státech, a to bez předchozího schválení, a budou jim uhrazeny náklady na léčbu do výše, která odpovídá výši nákladů v rámci jejich vlastního systému zdravotní péče. Klíčovou otázkou jsou také informace. Proto bude každý členský stát povinen spravovat vnitrostátní kontaktní místa, aby informoval pacienty o dostupnosti zdravotní péče, úředních postupech, stížnostech, odvoláních a tak dále.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Po sérii případů u Soudního dvora Evropské unie se tato směrnice snaží vyjasnit a posílit práva uživatelů na přístup k bezpečné a kvalitní přeshraniční zdravotní péči prosazováním mobility pacientů v rámci Evropské unie a posilováním spolupráce členských států v této oblasti. Je tudíž velkým pokrokem v oblasti evropské integrace, a proto jsem pro tuto zprávu hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Právní předpisy, které jsme dnes přijali, jsou důležitým pokrokem v oblasti práv pacientů v Evropské unii. Zelení jsou přesvědčeni o tom, že závěrečný kompromis, kterého jsme dnes dosáhli, nachází správnou rovnováhu mezi zárukou práv pacientů na přeshraniční péči a ochranou ustanovení kvalitních služeb v oblasti zdravotní péče na vnitrostátní úrovni. Pacienti budou mít stejné právo na úhradu nákladů a na nemocniční léčbu v jiných členských státech, jaké by měli u léčby ve svém vlastním státě. Toto právo by však nemělo být na úkor životnosti vnitrostátních zdravotních systémů. Zelení se domnívají, že závěrečný kompromis umožní členským státům založit rozumný systém předběžného schvalování pro úhradu nákladů na léčbu, za předpokladu, že se poslancům podaří omezit seznam důvodů, které mohou vést k odmítnutí přeshraniční léčby. Členské státy již nebudou moci po předběžném schválení odmítnout hradit náklady na léčbu, což byla klíčová otázka.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně.(FR) Směrnice o přeshraniční zdravotní péči, která má být dnes předložena k hlasování, je revoluční, což vítám. Pravomoc Evropské unie v oblasti zdravotní péče je velice citlivým tématem a je naprosto správné, aby si každý členský stát založil svůj systém sociální ochrany a zdravotního pojištění podle svého vlastního uvážení. Proč však budovat Evropu a poskytovat svobodu pohybu, pokud nebude umožněn přístup ke zdravotní péči v celé Evropské unii? Již tři roky se Parlament snaží ustanovit právní jistotu pro přeshraniční zdravotní péči a objasnit podmínky jejího hrazení. Co nevidět bude učiněn zásadní krok a já bych chtěla poděkovat své kolegyni, paní Grossetêteové, za práci, kterou odvedla. Tato chvíle vejde do dějin: vzniká evropské zdravotnictví, v jehož rámci již přeshraniční péče není hrozbou, ale příležitostí. Postarejme se o to, abychom tuto skutečnost převedli do praxe a umožnili všem občanům těžit z kvalitní zdravotní péče. Taková je cena zdraví.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Hlasovala jsem dnes pro podporu zlepšení právní jistoty a mobility pacientů v případech, kdy lidé potřebují vycestovat do zahraničí kvůli zdravotní péči. V ideálním případě by pacienti nemuseli opouštět svou zemi kvůli lékařskému ošetření, ale v případech, kdy to je nezbytné, by měli být seznámeni s tím, na co mají nárok v oblasti ošetření a jeho úhrady. Je také důležité, aby členské státy znaly své povinnosti a neztratily právo vybírat, spravovat a poskytovat služby v oblasti zdravotní péče tak, jak uznají za vhodné.

Zpráva se zabývá těmito dvěma klíčovými i dalšími důležitými otázkami včetně léčby vzácných chorob a evropských referenčních sítí na podporu výměny osvědčených postupů. Otázka přeshraniční zdravotní péče nikdy nebyla jednoduchá a já bych chtěla poděkovat paní zpravodajce i stínovým zpravodajům za práci, kterou všichni odvedli.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (S&D), písemně. – Jsem pro tuto zprávu, protože se zabývá některými současnými problémy, na které vnitrostátní vlády nereagovaly. Nejde o směrnici, která by členským státům nakazovala, jak mají spravovat své zdravotnické systémy, jak někteří naznačují. Jde o zprávu, kterou bude Spojené království zřejmě ochotno široce podpořit, protože odstraňuje mnoho problémů, které se vyskytovaly v předchozích zprávách. Dopad směrnice na práva pacientů spočívá v tom, že posiluje již uznaná práva; a především, pacienti, jimž se ve Spojeném království nedostane přiměřené léčby, nyní mohou vycestovat kamkoli do Evropské unie v souladu s již platnými ustanoveními. I přesto této možnosti využije pouze omezený počet osob, jelikož přirozenou podporu nemocným poskytuje rodinné zázemí, v němž hraje nejdůležitější roli blízkost

Náklady by mělo pokrýt Spojené království, pokud budou existovat rozumné důvody pro léčbu v zahraničí. Tím nedáváme volnou ruku zdravotní turistice. Jde o založení současných práv Spojeného království pro jeho občany.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Směrnice o přeshraniční zdravotní péči, kterou podporuji, uděluje pacientům jasná práva na vyhledání léčby v zahraničí a na její uhrazení podle sazeb, které platí v jejich vlastních zemích. To přinese větší právní jistotu pacientům z příhraničních oblastí, lidem, kteří cestují do jiné země, pacientům trpícím vzácnými chorobami a pacientům zapsaným na dlouhých čekacích listinách. V zájmu ochrany kvality péče a spravedlivějšího přístupu k ní však členské státy mohou požadovat, aby pacienti získali k této léčbě předběžné povolení. To bude podmínka v případě hospitalizace nebo v případě velmi drahé či vysoce rizikové léčby.

Za jistých velmi omezených podmínek, např. bude-li srovnatelná léčba dostupná i v zemi, odkud pacient pochází, může být úhrada nákladů na léčbu odmítnuta a členské státy budou oprávněny zasáhnout, pokud se prokáže, že dochází ke zneužívání. Tato směrnice tudíž zachovává rovnováhu mezi právy pacientů na kvalitní zdravotní péči a právy členských států na financování svého vlastního sociálního zabezpečení a organizaci vlastní zdravotní péče. Kromě toho doufám, že přání pacientů vyhledat léčbu v cizí zemi nevyvine zbytečný tlak na vysoce kvalitní služby, jimž dává přednost velká většina pacientů v zemi, kde jsou nabízeny.

 
  
MPphoto
 
 

  Michèle Striffler (PPE), písemně.(FR) I pacienti mají právo využívat svobodu pohybu. Proto jsem hlasovala pro zprávu o uplatňování práv pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče. V Alsasku a vůbec ve všech příhraničních regionech je otázka přeshraniční péče klíčová, protože zahraniční zdravotní péče je blíže domovu než ta domácí.

Tato zpráva umožní všem evropským občanům informovat se o přeshraniční zdravotní péči a dozvědět se o svých právech v této oblasti prostřednictvím nových kontaktních míst, která budou vytvořena ve všech členských státech. Přijetí tohoto textu je výchozím bodem pro vznik skutečného evropského zdravotnictví, které bude využívat 500 miliónů občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Chceme-li splnit cíl vybudovat vnitřní trh, který se zakládá na svobodném pohybu v rámci členských států, je zapotřebí jistých opatření. Volný pohyb osob i služeb upozorňuje obzvláště na zdravotní péči, kterou mohou občané jednoho členského státu získat v jiném členském státě. Soudní dvůr uznal práva pacientů, zejména ta, která se týkají přístupu ke zdravotní péči a mají zaručit kvalitní a bezpečnou zdravotní péči a její hrazení. V této oblasti je nutná větší právní jistota, co vyžaduje, aby se členské státy zavázaly ke vzájemné spolupráci, zejména co se týče uznávání lékařských předpisů vydaných v jiných členských státech, a aby na svém území zaručily kvalitu poskytovaných služeb.. Chtěl bych zdůraznit skutečnost, že Komise je povinna podnikat opatření, jejichž cílem je zajistit srozumitelnější informace na lékařských předpisech a pokyny pro užívání léků, k čemuž patří např. udávání účinné látky a dávkování, což bude pro pacienty jednoznačným přínosem. Vzhledem ke specifické povaze tohoto problému musí vzniknout směrnice odlišná od té, která se týká služeb. Hlasoval jsem pro zprávu své kolegyně ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), paní Grossetêteové, jelikož se domnívám, že potvrzení práva pacientů na přeshraniční péči je relevantní.

 
  
MPphoto
 
 

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE), písemně. – (PL) Směrnice o uplatňování práv pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče je pro občany Evropské unie nesmírně důležitým dokumentem, takže jsem toto téma sledovala velice pozorně. Těší mě, že tato směrnice dává pacientům právo vybrat si zemi, ve které mu bude poskytnuta zdravotní péče, neboť tím bude posílen společný trh, což je hlavní úkol mé práce zde v Evropském parlamentu. To také znamená, že zavádí úpravy, které počítají se svobodou pacientů cestovat do jakéhokoli členského státu v Evropské unii a pracovat tam. Tato směrnice, která by se mohla jmenovat zdravotní Schengen, se zabývá otázkami vzájemného uznávání lékařských předpisů, ukončení diskriminace pacientů na základě země původu a odstranění nutnosti sjednávat si doplňkové pojištění v zahraničí.

Z hlediska společného trhu je dalším důležitým tématem také otázka padělaných léků a léčivých prostředků. Tato směrnice zdůrazňuje, že se jedná o vážný problém, zejména v kontextu přeshraniční zdravotní péče, což platí i pro zdravotní turistiku. Směrnice řeší tento problém tím, že nařizuje, aby náklady na léčbu byly hrazeny do výše, kterou zaručuje země původu, nebo je-li daná léčba či procedura levnější, aby byla uhrazena skutečná výše vzniklých nákladů. Zavedená řešení pomohou zlepšit situaci pacientů v Evropské unii a posílí společný trh, takže jsem hlasovala pro přijetí této směrnice.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. (DE) Potěšilo mě, že jsem mohl hlasovat pro tuto zprávu, která po dohodě s Radou při druhém čtení vnese znatelné zlepšení do oblasti volného pohybu pacientů v rámci Evropské unie. Ambulantní léčba nyní pro občany Evropské unie nepředstavuje žádný problém a léčba hospitalizovaných pacientů se výrazně zjednodušila. Právě do těchto oblastí může Evropa přinést skutečnou přidanou hodnotu. Ve výsledku se pak celé odvětví zdravotnictví přeměňuje z mozaiky jednotlivých služeb v jednotný celek.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Pro naše občany je velice důležité, aby měli možnost získat potřebné a kvalitní služby v oblasti zdravotní péče, ať už jsou doma nebo v zahraničí. Těší mě, že se tato zpráva rovněž zmiňuje o mobilitě pacientů v rámci Evropské unie. Litevcům, kteří žijí a pracují v zahraničí, musí být zaručena možnost, že budou moci v případě nutnosti získat potřebnou léčbu, aniž by museli platit nesmyslné částky nebo čekat dlouhé měsíce v nejistotě. Klíčové jsou informace. Podporuji návrh paní zpravodajky, aby všechny členské státy zřídily vnitrostátní kontaktní místa, která by informovala pacienty o dostupnosti zdravotní péče a o úředních postupech. Někdy však není v zemi léčba veškerých nemocí dostupná a v takových případech by měla léčbu poskytnout jiná země. Musíme se snažit o to, aby služby v oblasti přeshraniční zdravotní péče neboli „zdravotní turistika“ (jak ji paní zpravodajka v tomto případě nazývá) neoslabily naše vnitrostátní systémy zdravotní péče. Musíme najít dokonalou rovnováhu. Díky nízkým cenám a snadné dostupnosti je Litva obzvláště atraktivní pro ostatní obyvatele Evropské unie, kteří by se poohlíželi po levnější léčbě a méně nákladných operacích. Pokud nebude „zdravotní turistika“ přísně kontrolována, mohla by přinést nadbytek služeb či zbytečné náklady na logistiku, zejména pro nové členské státy Evropské unie, jako je Litva.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Struktury zdravotních služeb se po celé Evropské unii výrazně liší a já podporuji tuto směrnici, která vymezuje soudržný přístup k financování přeshraniční zdravotní péče.

Přeshraniční zdravotní péče se sice týká jen malého procenta občanů Evropské unie, avšak vyjasnění stávajících práv pacientů v jediném právním předpisu zajistí, že občané, kteří chtějí vycestovat do jiného členského státu kvůli léčbě, budou finančně chráněni. Je důležité, aby byla pacientům žijícím poblíž vnitrostátních hranic i obyvatelům menších členských států, kteří trpí vzácnými chorobami, poskytnuta finanční podpora, jestliže vyhledají léčbu v jiné části Evropské unie.

Tato dohoda umožní, aby byla pacientům hrazena léčba do výše nákladů, která odpovídá odhadované výši nákladů na obdobnou léčbu v rámci jejich vlastního vnitrostátního systému zdravotní péče. Tato směrnice o přeshraniční zdravotní péči rovněž ukládá členským státům zřídit kontaktní místa, jež budou poskytovat občanům, kteří vycestují kvůli léčbě do zahraničí, dostatek informací.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Dne 19. ledna přijal Evropský parlament evropské právní předpisy o právech pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče.

Přístup ke zdravotní péči pro všechny občany Evropské unie bez ohledu na to, ve kterém členském státě sídlí, mohu jen podpořit. To však není hlavním cílem tohoto textu, který se v první řadě snaží posílit vnitřní trh, a nikoli podpořit všeobecný přístup ke zdravotní péči.

Text stanoví, že vycestování do zahraničí kvůli léčbě může konkrétně pomoci pacientům, kteří jsou zařazeni na dlouhých čekacích listinách nebo nemohou najít specializovanou zdravotní péči.

Pacienti mají především právo na okamžitou a náležitou léčbu bez jakýchkoli překážek v místě svého bydliště. Je neslýchané tvrdit, že je-li nemocný člověk nucen vycestovat a platit si cestu do zahraničí, aby se mu dostalo náležité léčby, je to jeho „právo“.

Namísto toho, abychom podporovali veřejné systémy zdravotní péče, které by zaručily přístup ke kvalitní zdravotní péči, jsou pacienti podporováni v tom, aby si hledali léčbu po celé Evropě, jako by šlo o jakékoli zboží, které je dáno v rámci Evropské unie do oběhu.

Takovýto koncept zdravotní péče podpořit nemohu.

 
  
  

Návrh usnesení: (B7-0028/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Souhlasila jsem s usnesením o dobrovolných dohodách o partnerství FLEGT s Kamerunskou republikou a Konžskou republikou. Je zapotřebí zdůraznit, že tyto dobrovolné dohody o obchodování s dřevem nesmí oslabit celkový cíl Evropské unie, kterým je boj se změnou klimatu, a musí zaručit udržitelné využívání lesních zdrojů. Doufám, že tyto dobrovolné dohody napomohou společnému úsilí o zastavení obchodu s nelegálně vytěženým dřevem a podpoří snahy o to, aby bylo zastaveno odlesňování a znehodnocování lesů, aby se snížily emise uhlíku a zastavila se celosvětová ztráta biologické rozmanitosti.

Podporuji tedy žádosti o to, aby Komise zajistila ucelenost politiky EU, aby s nejvyšším nasazením zaručila, že dobrovolné dohody o partnerství nepodnítí rozmach průmyslové těžby v nedotčených lesních krajinách, aby spolupracovala se všemi vládami, které v budoucnu dobrovolné dohody o partnerství uzavřou, a spolu s nimi sledovala situaci a předcházela přímým i nepřímým negativním dopadům komerční těžby na zvěř..

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám dobrovolné dohody o partnerství kvůli tomu, že jejich cílem je  potírat obchod s nelegálně vytěženým dřevem v Evropské unii. Chtěla bych zdůraznit, že jsou důležité v boji s odlesňováním a znehodnocováním lesů i s výslednými emisemi uhlíku a celosvětovou ztrátou biologické rozmanitosti. Výše zmíněné zprávy rovněž podporují růst, lidský rozvoj a udržitelné zdroje potravy. Vyzývám Komisi, aby zajistila, že politika Evropské unie bude soudržná, díky čemuž bude moci účinně přispět k mezinárodním závazkům všech účastníků dobrovolných dohod o partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně.(FR) Podle OSN činí ilegální těžba v celkovém objemu světové produkce dřeva 20–40 %. A co víc, každý rok se odlesňování zvýší o 13 miliónů hektarů a způsobuje odhadem 20 % celosvětových emisí CO2. Dobrovolné dohody o partnerství, které Parlament právě přijal, pomohou bojovat s nelegálně vytěženým dřevem tím, že díky nezávislým kontrolním postupům a dobrým politikám v oblasti správy lesů zlepší vysledovatelnost dřeva vytěženého v Konžské republice a v Kamerunu. Obecněji řečeno, tyto dohody obnovují odpovědnosti Evropské unie při sjednávání obchodních dohod. Evropská komise musí provádět soudržnou obchodní politiku a zajistit, že obchodní dohody nepovedou, v zájmu dodržení podmínek volného obchodu ve výrobě dřeva a biopaliv, k rozsáhlému odlesňování. Z toho důvodu trvá Parlament na tom, aby Evropská komise předkládala o provádění těchto dohod pravidelné zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o dobrovolných partnerských dohodách při prosazování práva a správě v oblasti lesnictví, jelikož uzavření těchto dobrovolných dohod o partnerství nám umožní definovat osvědčené postupy pro budoucí vyjednávání se zeměmi, které dodávají dřevo, s jejichž pomocí budeme moci vymýtit nelegální těžbu a zajistit zachování a udržitelné využívání lesních zdrojů na celosvětové úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Nelegální těžba není nic jiného než drancování přírodních zdrojů zemí, které dodávají dřevo, nejčastěji rozvojových zemí, a představuje jednoznačný útok na biologickou rozmanitost, kvalitu životů lidí a na jejich vyhlídky do budoucna. Ukáže-li se, že dohody, jako je ta, kterou jsme uzavřeli s Konžskou republikou a Kamerunskou republikou, jsou v boji s touto pohromou účinné, mohly by vytvořit pevný základ pro budoucí dohody tohoto druhu. Vítám zájem Evropy o ochranu přírodních zdrojů ostatních zemí, ale musím zdůraznit, že navzdory regulačnímu rámci, obsaženému v dohodách, závisí vítězství v boji s nelegální těžbou do značné míry na vládách a orgánech zemí produkujících dřevo. Bez jejich účasti a účinného závazku budou veškeré nástroje, na kterých se dohodnou, k ničemu. Daný model je tudíž apelem na evropské protějšky těchto zemí, aby přijaly zodpovědnost a pochopily nutnost chránit zájmy budoucích generací, jednat ve všeobecném zájmu a odolat pokušení okamžitého zisku.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Evropská unie se snaží bojovat s nelegální těžbou, uchovávat lesní zdroje a podporovat jejich celosvětové udržitelné využívání.

Proto vítám podepsání dobrovolných dohod o partnerství s Kamerunskou republikou a Konžskou republikou, jejichž cílem je zlepšit správu lesů, a v případě nutnosti reformovat stávající právní předpisy, jejichž pomocí bude možné zajistit, aby byly aktivity v odvětví lesnictví transparentní, respektovaly práva domorodých obyvatel a nepřispívaly k nepříznivým dopadům na životní prostředí.

Tyto dohody jsou klíčové k tomu, aby byla vymýcena nelegální těžba, a tím také zastaveno nelegální odlesňování a znehodnocování lesů i výsledné emise uhlíku a celosvětová ztráta biologické rozmanitosti. Za tímto účelem bych chtěl zdůraznit důležitost toho, že Komise byla vyzvána, aby pravidelně vydávala zprávy o pokroku v oblasti provádění různých ustanovení všech stávajících i budoucích dohod a předkládala je Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Toto usnesení správně konstatuje, že rozsáhlé průmyslové využívání tropických lesů je neudržitelné, neboť vede ke znehodnocování a ničení ekosystémů, které jsou nesmírně důležité z funkčního hlediska i z hlediska přírodního bohatství, které ochraňují. Rovněž se domníváme, že usnesení správně a včas upozorňuje na omezení a rozpory dobrovolných partnerských dohod o vymahatelnosti práva, správě a obchodu v lesnictví. Stejně však neobsahuje to, co je zapotřebí k boji s příčinami problémů nelegální a neudržitelné těžby. Je zejména důležité zmínit, že tento problém nelze oddělit od skutečnosti, že hospodářství těchto zemí jsou extrémně slabá, úroveň chudoby jejich obyvatel je extrémně vysoká a tato činnost je v mnoha případech jediným zdrojem příjmů pro celou řadu rodin. To nevyhnutelně vede k závěrům, které jsme zahrnuli do námi navrženého a bohužel zamítnutého pozměňovacího návrhu, totiž že vymýtit nelegální a neudržitelnou těžbu bude možné pouze tehdy, bude-li vyřešena otřesná sociální a hospodářská situace v těchto zemích a zrušen hospodářský model založený na silné závislosti na využívání a vyvážení surovin do industrializovaných zemí, což podporuje neokoloniální vztahy závislosti a drancování zdrojů rozvojových zemí a jejich zotročování.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Opět bych rád využil fóra Evropského parlamentu, abych všem připomněl, jak důležité jsou lesy pro klima, vodohospodářství, zemědělství a kulturu daného státu či regionu, a to zejména ve venkovských oblastech. Tržní hodnota zboží vyráběných ze dřeva je rovněž značná. Proto si musíme být naprosto jistí, že dřevo z Kamerunu, Konžské republiky nebo z kterékoli jiné třetí země bylo získáno, převezeno a umístěno na trh legálně a že přitom byly respektovány potřeby místních komunit a právní předpisy týkající se správy lesů. Navázání partnerství s těmito zeměmi přinese vyvážejícím zemí zlepšení v oblasti správy lesů a vyšší důvěryhodnost i konkurenceschopnost na mezinárodní scéně.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám toto usnesení, které doplňuje schvalovací postupy pro dobrovolné partnerské dohody o právu v oblasti lesnictví a obchodu s dřevem s Kamerunem a Kongem. Toto usnesení správně zdůrazňuje, že mají-li dobrovolné dohody o partnerství dosáhnout svých cílů, klíčovou roli bude hrát dostatečné financování, monitorování a zapojení nevládních organizací a občanské společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) V boji proti drancování biologické rozmanitosti je téma ničení lesů naprosto klíčové. Jde v první řadě o důsledek moderní globalizace orientované na výrobu, a tudíž je stále zcela legální. Provádění bilaterálních dobrovolných dohod o partnerství, s jejichž pomocí lze bojovat proti nelegálnímu využíváním lesů, je jen nepatrným krůčkem k zavedení nezbytného mechanismu pro sankcionování všech ekologických zločinů. Tyto dohody, které jsou stále ještě velice provizorní, je však přesto třeba podpořit, ale hlavně a především vylepšit.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) V afrických zemích se těžba často provádí nelegálně, což má silný dopad na ochranu přírodních zdrojů vyrábějících zemí a zároveň představuje i útok na biologickou rozmanitost a na kvalitu životů lidí a jejich výhledů do budoucna.

Podepsání této dohody s Konžskou republikou a s Kamerunem by mohlo napomoci ke zvrácení tohoto trendu, pokud bude dohoda účinná a podaří-li se jí v těchto afrických zemích zastavit nelegální těžbu. To, jak Evropská unie využívá tento druh dohod k ochraně přírodních zdrojů ostatních, je pozoruhodné. Mají-li však tyto iniciativy být úspěšné, je velice důležité, aby se do tohoto boje zapojily i vlády a orgány vyrábějících států.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Od partnerských dohod o celosvětovém udržitelném využívání lesních zdrojů nemůžeme čekat zázraky. S nelegální těžbou bude možné účinně bojovat jen tehdy, zvýší-li se odolnost místních systémů vůči korupci, budou-li zabouchnuta zadní vrátka, jimiž se v současné době obcházejí stávající předpisy, a konečně budou-li uplatňovány těžké postihy a sankce v případě, že tyto předpisy nebudou dodržovány. Co se týče ekologických škod způsobených činností v odvětví lesnictví, je důležité nezapomínat na škody napáchané přepravou. Ačkoli od této dohody nemůžeme čekat zázraky, jde o krok správným směrem, pročež jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o dobrovolných dohodách o partnerství při prosazování práva a správě v oblasti lesnictví a o obchodu s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie. Jsem totiž toho názoru, že nám sjednání těchto dobrovolných dohod o partnerství umožní získat pokyny ohledně osvědčených postupů, které by mohly posloužit jako precedent v probíhajících vyjednáváních o dalších dobrovolných dohodách o partnerství se zeměmi produkujícími dřevo.

V této souvislosti vítám skutečnost, že Evropská unie přijala svůj díl zodpovědnosti za vymýcení nelegální těžby i souvisejícího obchodování a za posílení snah spojených s celosvětovým uchováváním a udržitelným využíváním lesních zdrojů. Vítám skutečnost, že závazky zúčastněných stran zlepšit správu lesů jsou transparentní a že respektují domorodé obyvatele, a přitom zajišťují biologickou rozmanitost lesů, klima a udržitelný lidský rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení o dobrovolných dohodách o partnerství s Kamerunskou republikou a Konžskou republikou. Pro vyjednávání budoucích dohod bych chtěl zdůraznit, že je zapotřebí učinit opatření, která zajistí splnění cílů, k nimž patří vymýcení nelegální těžby, uchovávání a udržitelné využívání lesních zdrojů a respektování práv místních obyvatel.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Spolu s několika nevládními organizacemi jsme tuto záležitost podrobně prozkoumali a rozhodli jsme se podepsání dvou dobrovolných dohod o partnerství podpořit. Doporučení Zelených byla ve výboru jednohlasně přijata. V naší důvodové zprávě jsme však požadovali, aby Komise vysvětlila některé detaily podrobněji. S cílem vznést další připomínky byla tedy předložena otázka k ústnímu zodpovězení s rozpravou s podporou všech politických skupin, která zdůraznila, že Komise musí zajistit dodržení některých kritérií, a to nejen ve fázi podepisování, ale také během nejdůležitější fáze provádění dohod. Žádáme například Komisi, aby během šesti měsíců od vstoupení kterékoli dobrovolné dohody o partnerství v platnost představila zprávu o opatřeních, která podnikla, aby zajistila pokračování dialogu mezi zúčastněnými stranami a občanskou společností včetně místní a domorodé populace a že bude udržován i během fáze provádění. V textu jsou zdůrazněny hrozby rozsáhlého využívání lesů a jak přímý, tak i nepřímý dopad komerční těžby na zvěř, biologickou rozmanitost, odlesňování, znehodnocování lesů, místní obyvatele a domorodce. Rovněž jsme se pokusili připomenout klíčovou nutnost zajistit svobodu projevu a úctu k lidským právům, aby všechny stížnosti ve všech zemích, účastnících se dobrovolných dohod o partnerství, byly vyslyšeny.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Dobrovolné dohody o partnerství při prosazování práva a správě v oblasti lesnictví a o obchodu s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie představují evropský model pro boj s nelegálním mezinárodním obchodem s dřevem, který je v současné době ve fázi navrhování.

Schválená partnerství s Kamerunskou republikou a Konžskou republikou zahrnují pokyny pro osvědčené postupy, které mohou tvořit důležitý precedent pro další probíhající vyjednávání se zeměmi produkujícími dřevo. Nejdůležitější myšlenkou tohoto textu je snaha společně vymýtit obchod s nelegálně vytěženým dřevem a výrobky z něj a přispět k úsilí o zastavení odlesňování a znehodnocování lesů, z toho vyplývajících emisí uhlíku a celosvětové ztráty biologické rozmanitosti. To by zároveň podpořilo udržitelný hospodářský růst, udržitelný lidský rozvoj a úctu k domorodým a místním obyvatelům.

Zatímco lesy jsou suverénním vlastnictvím států, na jejichž území se nacházejí, lesní prostředí je společným dědictvím celého lidstva a je zapotřebí ho chránit, uchovávat a podle možností obnovovat s konečným cílem udržet celosvětovou biologickou rozmanitost i funkce ekosystémů a chránit světové klima před změnami, ke kterým v současné době dochází.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) V rámci FLEGT začaly země vyvážející tropické dřevo sestavovat dobrovolné dohody o partnerství s Evropskou unií, aby zaručily vysledovatelnost a zákonnost dřeva. Tyto dohody ošetřují i nezávislé ověřovací postupy. To jim umožňuje stanovit normu pro správu a využívání lesů. Nemohu než uvítat skutečnost, že Komise uzavřela dohody s Kamerunem a Konžskou republikou. Tyto dohody tvoří dobrý základ pro budoucí dobrovolné dohody o partnerství: například s jistými asijskými zeměmi či s Demokratickou republikou Kongo.

Dalším důležitým bodem pro skupinu Zelených / Evropské svobodné aliance je závazek Komise k tomu, že během šesti měsíců od zahájení dobrovolné dohody o partnerství předloží zprávu o opatřeních, která podnikla, aby umožnila a udržovala probíhající dialog mezi zúčastněnými stranami a občanskými komunitami včetně místních a domorodých populací. Nadměrné využívání lesů ohrožuje nejen místní populaci, ale také faunu, flóru i biologickou rozmanitost. Masové odlesňování, které zhoršuje globální oteplování, bude těmito dohodami omezeno.

 
  
  

Doporučení: Yannick Jadot (A7-0371/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně.(PT) Souhlasím s cílem sestavit legislativní rámec pro vymezení a zajištění vysledovatelnosti dřevařských výrobků, jehož součástí je zavedení nezávislých vládních postupů ověřování, které zaručí, že veškeré dřevařské výrobky vyvážené Kamerunskou republikou na evropské trhy budou získány, vytěženy, převezeny i vyvezeny legálně, s cílem vybudovat základy právní správy a využívání dřevařského odvětví v Kamerunu a posílit vymáhání právních předpisů a správy v oblasti dřevařství. Rovněž se domnívám, že tato dohoda je nanejvýš důležitá, neboť Kamerun je hlavním africkým vývozcem dřeva do Evropy a potýká se se závažnými problémy na několika úrovních zdejší správy, jako je např. znehodnocování životního prostředí či korupce. Je rovněž nezbytné zajistit, aby byly dodrženy závazky Evropské unie a Kamerunu, které spočívají v ochraně životní prostředí, přijetí dohledu občanské společnosti a ve větším zapojení místních a domorodých komunit, jejichž základní práva musí být dodržována.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto doporučení. Kamerun, jehož území pokrývají ze 40 % lesní plochy, je největším africkým vývozcem tvrdých dřev do Evropy. 80 % řeziva prodává Evropské unii. Zdejší dřevařský průmysl je však stižen závažnými problémy v oblasti správy, které vedou ke znehodnocování životního prostředí, nerovnostem, chudobě a korupci. Dosavadní průzkumy nevládních organizací ukazují, že 20 % konžského dřeva, které je dováženo na evropský trh, je nelegálního původu, ať už to platí o výrobě, prodeji, zpracování či o vývozu. Dobrovolná dohoda o partnerství mezi Evropskou unií a Kamerunem je dobrým příkladem toho, že budeme-li nakupovat zodpovědně, můžeme mít pozitivní vliv na životní prostředí ve třetích zemích či dokonce na celém světě, snížit znečištění a bojovat se změnami klimatu, chudobou a korupcí. Domnívám se, že zásada zodpovědného nakupování může značně přispět ke snížení objemu nespravedlivého a nezákonného obchodu a přispět k ochraně lesů a biologické rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám závazky učiněné Kamerunskou republikou a Konžskou republikou, jejichž cílem je zlepšit správu lesů a v případě potřeby reformovat stávající právní předpisy, s jejichž pomocí bude možné zajistit, aby byly aktivity v odvětví lesnictví transparentní, respektovaly práva domorodých obyvatel a nepřispívaly k nepříznivým dopadům na životní prostředí.

Lesní prostředí je společným dědictvím celého světa a je zapotřebí ho chránit, uchovávat a tam, kde to je možné, obnovovat s konečným cílem udržet celosvětovou biologickou rozmanitost i funkce ekosystémů a chránit světové klima. Ke splnění těchto cílů je nezbytně nutné, aby partnerské vlády v Africe a ve třetích zemích sestavily plány na řízení zdrojů a využívání půdy. Zároveň s tím musíme vymezit podporu, které bude ze strany zahraničních partnerů a mezinárodních organizací zapotřebí, abychom se splnění těchto cílů přiblížili.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro uzavření Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Kamerunskou republikou při prosazování práva, neboť poskytne právní rámec pro zákonné řízení a využívání dřeva v Kamerunu a jeho vyvážení do Evropské unie. Cílem je vymýtit korupci, z níž pramení nelegální obchod s dřevem, a sestavit soubor osvědčených postupů v oblasti správy.

Zapojení členů občanské společnosti do sjednání této dohody je pozitivní snahou, která musí pokračovat, aby byla zajištěna vnější kontrola nad postupem tohoto procesu odstraňování podvodů a rozvíjení udržitelného obchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro doporučení dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Kamerunskou republikou, jelikož počítá s politickými a legislativními reformami, které kamerunskému odvětví lesnictví umožní prosazovat dobrou správu a transparentnost za účelem boje s podvodnou činností a obchodem s nelegálním dřevem.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Uzavření Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Kamerunskou republikou o provádění právních předpisů, správy a obchodu v oblasti lesnictví s dřevařskými výrobky, dováženými v souladu s programem Evropské unie pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví, je nanejvýš důležité vzhledem k nevyhnutelnému negativnímu dopadu obchodu s nelegálním dřevem. Tato dohoda by měla umožnit identifikaci původu dřeva a podpořit provádění nezávislých ověřovacích postupů, které ho mohou prokázat. Doufám, že zapojení Kamerunu do programu vymahatelnosti práva, správy a obchodu v lesnictví účinně sníží zdroje dostupné překupníkům, a tudíž umožní zavést účinný a transparentní systém pro kontrolu legálnosti dřeva.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. (PT) Evropská unie se snaží bojovat s nelegální těžbou, uchovávat lesní zdroje a podporovat jejich celosvětové udržitelné využívání.

Proto vítám podepsání dobrovolných dohod o partnerství s Kamerunskou republikou a Konžskou republikou, jejichž cílem je zlepšit správu lesů, a v případě nutnosti reformovat stávající právní předpisy, s jejichž pomocí bude možné zajistit, aby byly aktivity v odvětví lesnictví transparentní, respektovaly práva domorodých obyvatel a nepřispívaly k nepříznivým dopadům na životní prostředí.

Tyto dohody jsou klíčové k tomu, aby byla vymýcena nelegální těžba, a tím také zastaveno nelegální odlesňování a znehodnocování lesů i výsledné emise uhlíku a celosvětová ztráta biologické rozmanitosti. Za tímto účelem bych chtěl zdůraznit důležitost toho, že Komise byla vyzvána, aby pravidelně vydávala zprávy o pokroku v oblasti provádění různých ustanovení všech stávajících i budoucích dohod a předkládala je Parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Ačkoli jsou cíle stanovené v této dohodě, k nimž patří vysledovatelnost a certifikace dřevařských výrobků pocházejících z Kamerunské republiky, nepochybně chvályhodné, nereagují v míře, kterou považujeme za nezbytnou, na problém ničení lesů, a tím ani na problém integrity zdrojů, které jsou z hlediska ekologie a uchovávání nesmírně cenné a jež jsou nezbytně nutné pro zachování způsobu života místních komunit a domorodých obyvatel. Sám pan zpravodaj si uvědomuje, jak slabá tato dohoda je, a vyjmenovává seznam oblastí, kterým se výslovně nevěnuje. Tato dohoda například nevylučuje možnost, že rozsáhlá průmyslová těžba může zhoršit znehodnocování lesa a odlesňování, a to i pralesů, kde je vysoká úroveň biologické rozmanitosti. Pan zpravodaj přiznává, že tato dohoda usnadní dovoz dřeva pocházejícího z Kamerunu do Evropské unie a že tato skutečnost může být v rozporu s cílem Evropské unie bojovat se změnami klimatu. Panuje obecná shoda, že místní komunity a domorodí obyvatelé nebyli do diskuze o této dohodě přímo zapojeni. O nedostatku cíleného financování se také ví, i o nedostatku technické podpory a lidských zdrojů, kterých je k provádění této smlouvy zapotřebí. To jsou některé z důvodů, kvůli nimž jsme se rozhodli zdržet hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně.(IT) Kamerun je hlavním africkým vývozcem tvrdého dřeva do Evropy, a tudíž je nezbytné regulovat tok zboží prostřednictvím partnerské dohody, o které dnes hlasujeme. Korupce a nelegálnost postihující obchod v Kamerunu musí být nevyhnutelně vyřešeny rozvíjením systému kontroly legálnosti a nezávislými kontrolami celého systému. Ačkoli přetrvávají pochyby o skutečné účinnosti této dohody, domnívám se, že doporučení pana Jadota je správné podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Souhlasil jsem si tímto dokumentem, protože cílem dobrovolné dohody o partnerství mezi Kamerunem a Evropskou unií je poskytnout legislativní rámec a jeho prostřednictvím nalézt a zajistit vysledovatelnost dřeva, uvést do praxe vládní a nezávislé ověřovací postupy k potvrzení toho, že veškeré dřevo dovezené z Kamerunu na evropské trhy bylo obstaráno, poraženo, převezeno a vyvezeno legálně. Cílem je vytvořit základ pro právní řízení a využívání kamerunských lesů a posílit uplatňování nařízení a správy v oblasti lesnictví. Podle mého názoru musíme zastavit nelegální obchodování se dřevem a korupci a vybudovat efektivní a transparentní systém pro sledování legálnosti dřeva a dřevařských výrobků. Dobrovolná dohoda o partnerství mezi Kamerunem a Evropskou unií, která byla uzavřena v souladu s pravidly Světové obchodní organizace, předjímá řadu politických a regulačních reforem, které umožní kamerunskému dřevařskému průmyslu dosáhnout dobré správy a vyšší míry transparentnosti. Dobrovolná dohoda o partnerství představuje novátorský přístup k boji s podvodnými a nezákonnými praktikami v obchodu se dřevem. Jeho součástí je i definice toho, co je legální obchod se dřevem, systém pro kontrolu legálnosti a nezávislé prověrky kontroly celého systému, navržené tak, aby bylo dosaženo udržitelnějšího obchodu se dřevem. Je nutné zdůraznit, že tyto dobrovolné dohody o obchodu se dřevem nesmí být v rozporu s celkovým cílem Evropské unie, jímž je boj se změnami klimatu, a musí zaručit udržitelné využívání lesů a zastavit odlesňování a znehodnocování lesů a z toho vyplývající emise uhlíku a celosvětovou ztrátu biologické rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Dotčený návrh usnesení se zabývá důležitou dohodou o partnerství mezi Evropskou unií a Kamerunem. Hlavním cílem tohoto partnerství je poskytnout legislativní rámec, který pomůže zajistit vysledovatelnost dřeva, uvést do praxe postupy pro ověřování objemů dřeva vyváženého z Kamerunu do evropských zemí a kontrolovat dodržování právních a zejména ekologických podmínek tohoto obchodu. Kamerun je největším africkým vývozcem tvrdých dřev do Evropy, která vykupuje 80 % jeho produkce. Musíme tudíž zvážit nutnost zavést systémy a postupy monitorování v této oblasti trhu, abychom se vyhnuli tržním aktivitám, které zahrnují nelegální postupy. Rozhodl jsem se toto doporučení podpořit, protože jsem přesvědčen o tom, že je zapotřebí rozvíjet dohody s mimoevropskými zeměmi. Chtěl bych však zdůraznit, že tato partnerství musí splňovat pravidla pro ochranu životního prostředí a musí podléhat přísným kontrolám, aby bylo zajištěno, že se tyto aktivity stanou skutečnými příležitostmi pro rozvoj a růst.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) V boji proti drancování biologické rozmanitosti je téma ničení lesů naprosto klíčové. Jde v první řadě o důsledek moderní globalizace orientované na výrobu, a tudíž je stále zcela legální. Provádění bilaterálních dobrovolných dohod o partnerství EU-Kamerun, jejichž pomocí lze bojovat s nelegálním využíváním lesů, je jen nepatrným krůčkem k zavedení nezbytného mechanismu pro sankcionování všech ekologických zločinů.

Veřejné služby by měly zaručit nezávislost rozhodnutí týkajících se udělování a ověřování vývozních licencí, a dále je třeba omezit podporu obchodu s dřevem i rozvoj lesního průmyslu na míru, která je ekologicky udržitelná. Absence takovýchto opatření je obzvláště politováníhodná. Kromě toho by měly být vyjádřeny výhrady ke spolehlivosti kontrolního systému, a to  z důvodu zanedbání povinností ze strany kamerunských orgánů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) V afrických zemích se těžba často provádí nelegálně, což má silný dopad na ochranu přírodních zdrojů vyrábějících zemí a zároveň představuje i útok na biologickou rozmanitost a na kvalitu životů lidí a jejich výhledů do budoucna.

Doufám, že dohoda uzavřená s Kamerunem bude účinně potírat nelegální těžbu v této zemi, a tím přispívat ke zlepšení podmínek obyvatel, která je na příjmech z tohoto odvětví závislá, a že bude rovněž přispívat ke zlepšování biologické rozmanitosti a ochraně přírodních zdrojů v Kamerunu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Dohoda o partnerství s Kamerunem v odvětví lesnictví je sice chvályhodný počin, navíc je nám předložena v průběhu mezinárodního roku lesů, a tudíž velice pohodlným způsobem vylepšuje image Evropské unie, existují však pochyby o tom, zda má vůbec cenu papíru, na němž je napsána. Korupce je v Kamerunu běžnou věcí. Ve světovém hodnocení, které vydala organizace Transparency International v roce 2010, se tato země umístila na 146. místě. Ekologické organizace tvrdí, že kamerunská vláda si je vědoma toho, že se v lesnickém průmyslu páchají zločiny na životním prostředí, ale korupce znemožňuje monitorování a trestní stíhání dotčených společností. Zahraniční společnosti údajně ovládají více než 60 % produkce a zpracování dřeva a tři čtvrtiny jeho vývozu. Ačkoli od této dohody nemůžeme čekat zázraky, jde o krok správným směrem, a proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně.(DE) Čtyřicet procent plochy Kamerunu pokrývá les, alespoň prozatím, protože Kamerun je největším vývozcem tropického dřeva v Africe. V žádné jiné zemi nejsou lesy mýceny v takovém rozsahu, jako je tomu zde. Odborníci odhadují, že za deset až patnáct let zmizí z povodí Konga ekologicky nejdůležitější druhy stromů, pokud bude těžba pokračovat tak jako dosud, totiž v co nejvyšší možné míře. To ve finále představuje hrozbu pro zelené plíce Afriky, které jsou životně důležité pro globální klima, a pro jedinečnou kamerunskou flóru a faunu. Pro ochranu kamerunských tropických lesů je zásadně důležité bojovat s korupcí a úplatkářstvím (na úrovni úředníků, ale také na úrovni komunitních nájemců státních lesů), prosazovat účinné trestní stíhání, udržitelné lesnictví, v němž se kácí jen tolik stromů, kolik jich může znovu dorůst, a lepší výcvik těžařů, který umožní předcházet škodám na půdě během těžby. A především musí přijmout odpovědnost evropské společnosti, neboť zhruba 80 % výnosu je směřováno do Evropy. V souladu s tím musí jednat i EU a přijmout přímá a rozhodná opatření. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu, jelikož jde o krok správným směrem.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasuji pro podepsání dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Kamerunskou republikou, k jejímž cílům patří posílení správy lesů, podpora kamerunských dřevařských výrobků a dosažení vyšší konkurenceschopnosti této země na mezinárodním trhu.

Tyto cíle musí respektovat úkoly a závazky dohody o vymahatelnosti práva, správě a obchodu v lesnictví: posilování komunitní držby půdy a přístupových práv, zajišťování účinné účasti občanské společnosti – se zvláštním ohledem na domorodé obyvatele – ve vytváření politik v oblasti témat spojených se správou lesů, zvyšování transparentnosti a snižování korupce. Bez skutečného a účinného zapojení orgánů Kamerunské republiky nepřinesou zmíněné cíle žádný výsledek.

Souhlasím s panem zpravodajem v tom, že zdůrazňuje nutnost toho, aby Evropský parlament, vzhledem k novým pravomocím uděleným Lisabonskou smlouvou, monitoroval různé stupně sjednávání a provádění dobrovolných dohod o partnerství, a že vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla studie o sociálním hospodářském a ekologickém dopadu této dohody a další dokumenty potřebné pro posouzení jejího provádění.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) K cílům dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Kamerunskou republikou (dobrovolná dohoda o partnerství EU-Kamerun, uzavřená dne 6. května 2010) patří vytvořit legislativní rámec, který pomůže vyhledat a zajistit vysledovatelnost dřeva, uvést do praxe vládní nezávislé ověřovací postupy k potvrzení toho, že veškeré dřevo vyvážené z Kamerunu na evropské trhy dodrželo právní požadavky, a posílit uplatňování nařízení v oblasti lesnictví a jeho správy.

Většina kritérií, stanovených v dobrovolné dohodě o partnerství, byla splněna. Kamerun je ze 40 % pokryt lesními plochami a je největším evropským vývozcem tvrdých dřev do Evropy: 80 % řeziva prodává Evropské unii. Vyskytují se však závažné problémy v oblasti správy, jmenovitě korupce, které ústí ve znehodnocování životního prostředí.

Je proto zapotřebí urychleně stanovit postupy pro boj proti nelegálnímu obchodu se dřevem prostřednictvím efektivnější analýzy obchodních systémů a dohledu nad nimi. Dobrovolná dohoda o partnerství EU-Kamerun předjímá politické a regulační reformy a vstoupí v platnost, jakmile budou provedeny slíbené legislativní změny a vstoupí v platnost systém ověřování legálnosti.

Ze všech těchto důvodu hlasuji pro návrh, který Parlamentu umožní řídit se postojem Rady.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Dobrovolná dohoda o partnerství mezi Kamerunem a Evropskou unií předjímá řadu politických a legislativních reforem, které umožní kamerunskému dřevařskému průmyslu, aby využíval osvědčené praktiky v oblasti správy a dosáhl vyšší míry transparentnosti. Je důležité zaručit, aby veškeré dřevo a všechny výrobky z něj, které pocházejí z Kamerunu, vstupovaly na Evropský trh zcela legálně a také aby všechny prováděné reformy zaručovaly úctu k právům místních a domorodých komunit a měly skutečný vliv na úroveň boje s korupcí a posilování role občanské společnosti. Proto jsem hlasoval pro podepsání této dohody a doufám, že v průběhu jejího provádění , budou beze zbytku dodržovány závazky a cíle vymahatelnosti práva, správy a obchodu v lesnictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Csanád Szegedi (NI), písemně. (HU) Dospěl jsem k názoru, že zpráva, která souhlasí s uzavřením dobrovolné dohody o partnerství mezi Kamerunem a Evropskou unií, si v hlasování zaslouží podporu. Domnívám se, že je velice důležité, aby Kamerun, největší africký vývozce tvrdého dřeva do Evropy, při svých aktivitách v této oblasti uplatňoval přísné předpisy. Nesmíme dovolit, aby zneužívání a ničení životního prostředí pokračovalo. Je zapotřebí založit účinný a transparentní systém monitorování. Jsem přesvědčen o tom, že evropští politici musí ochraně životního prostředí věnovat zvláštní pozornost a musí podpořit veškeré snahy o ochranu našeho životního prostředí, nejen v Evropě, ale i v celosvětovém měřítku.

 
  
  

Doporučení: Yannick Jadot (A7-0370/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Souhlasím s cílem vytvořit legislativní rámec s cílem zachytit a zajistit zpětnou sledovatelnost dřeva, jehož součástí je zavedení nezávislých postupů ověřování na vládní úrovni, které zaručí, že veškeré dřevařské výrobky vyvážené Konžskou republikou na evropské trhy byly získány, vytěženy, dopraveny i vyvezeny legálně. Cílem je položit základy legální správy a využívání dřevařského odvětví v Kongu a posílit uplatňování právních předpisů a správy v oblasti lesnictví. Zmíněná dohoda je klíčová, neboť tato země vyváží dřevo a dřevařské výrobky v hodnotě více než 250 milionů EUR ročně, přičemž více než polovina směřuje do Evropské unie. Rovněž souhlasím s tím, že je nutné zajistit dodržování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv a práv v oblasti životního prostředí, které Konžská republika učinila.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám závazky učiněné v rámci Dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Konžskou republikou, jejichž cílem je zlepšit správu lesů a reformovat stávající právní předpisy v této oblasti. Je nezbytné zajistit, aby aktivity v odvětví lesnictví byly transparentní, dodržovaly lidská práva a nepřispívaly ke zhoršování dopadů na životní prostředí. Chtěla bych zdůraznit úlohu nezávislých organizací občanské společnosti a nezávislých vnějších pozorovatelů pro řádné provádění dobrovolných dohod o partnerství všemi zúčastněnými stranami.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro doporučení uzavřít dobrovolnou dohodu o partnerství mezi Evropskou unií a Konžskou republikou, jelikož počítá s politickými a legislativními reformami, které konžskému dřevařskému odvětví umožní prosazovat řádnou správu a transparentnost za účelem boje s podvody a obchodem s nelegálním dřevem.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Obchod s nelegálním dřevem je problém, který má vážný dopad na produkující země, mezi něž patří i Konžská republika, a ohrožuje ekosystémy rozvojových zemí, způsob života jejich obyvatel i samotná jejich hospodářství. Evropská unie nelegální dřevo bohužel i nadále přijímá, takže opatření, která mají zabránit tomu, aby se do Evropské unie dostávalo, je třeba uvítat. V tomto smyslu je partnerská dohoda, jejímž cílem je určit původ a legálnost dřeva, které se dostává do Evropské unie, jednoznačně pozitivním opatřením. Spotřebitel by měl mít možnost vysledovat zdroj dřeva a ujistit se, že splňuje právní požadavky, které se k němu vztahují, jako je tomu i v případě ostatního spotřebního zboží.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Evropská unie se snaží bojovat s nelegální těžbou, zachovávat lesní zdroje a podporovat jejich celosvětové udržitelné využívání.

Proto vítám podepsání dobrovolné dohody o partnerství s Konžskou republikou, jejímž cílem je zlepšit správu lesů, a v případě potřeby reformovat stávající právní předpisy, aby bylo možné zajistit, že aktivity v odvětví lesnictví jsou transparentní, respektují práva domorodých obyvatel a nemají nepříznivý vliv na životní prostředí.

Tyto dohody jsou nezbytné k tomu, aby byla odstraněna nelegální těžba, a tím i nelegální odlesňování a znehodnocování lesů a jejich následek v podobě emisí uhlíku a celosvětové ztráty biologické rozmanitosti. Proto bych chtěl zdůraznit, že je důležité vyzvat Komisi, aby pravidelně vydávala a předkládala Parlamentu zprávy o pokroku v oblasti provádění různých ustanovení všech stávajících i budoucích dohod.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato dohoda má za cíl zajistit zpětnou sledovatelnost a certifikaci dřevařských výrobků z Konžské republiky. Ačkoli jsou cíle stanovené v této dohodě, mezi něž patří zpětná sledovatelnost a certifikace dřevařských výrobků pocházejících z Konžské republiky na první pohled chvályhodné, nereagují v míře, kterou považujeme za nezbytnou, na problém ničení lesů, a tedy ani na problém integrity zdrojů, které jsou z hlediska ekologie a uchovávání nesmírně cenné a jsou nezbytně nutné pro zachování existence a způsobu života místních společenství a domorodých obyvatel. Již obavy, které vyjádřil sám zpravodaj, dokazují, jak slabá tato dohoda je, což ospravedlňuje naše rozhodnutí zdržet se hlasování. Konkrétně tato dohoda sama o sobě nezaručuje boj s odlesňováním a rozsáhlým znehodnocováním nedotčených lesů a může je dokonce podporovat, jelikož neobsahuje dodatečná ani doplňková opatření. Jejím cílem je totiž podpora dovozu dřevařských výrobků z Konžské republiky do Evropské unie. To může způsobit zřejmé rozpory s proklamovanými cíli Evropské unie, kterými jsou boj se změnou klimatu a ochrana biologické rozmanitosti. Rovněž stojí za to zdůraznit, což zpravodaj činí, že nemáme cílené financování, technickou podporu ani lidské zdroje, kterých je k provádění této dohody zapotřebí.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně.(IT) Jako v případě ustanovení týkajících se Kamerunu – a přestože lituji, že Lisabonská smlouva nedává Evropskému parlamentu pravomoc předkládat pozměňovací návrhy, ale vyžaduje pouze jeho souhlas – jsem se rozhodl podpořit doporučení pana Jadota. Kongo každý rok vyváží dřevo a dřevařské výrobky, jejichž hodnota přesahuje 250 milionů EUR a z nichž polovina se dostává do Evropské unie. Navzdory skutečnosti, že stejně jako v případě Kamerunu i zde stále panují pochybnosti o skutečné účinnosti této dohody, jsem se rozhodl ji podpořit, jelikož je prvním krokem k boji s podvodnými a nezákonnými praktikami v obchodu se dřevem.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) S tímto dokumentem jsem souhlasil, protože cílem dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Kongem je poskytnout právní rámec, s jehož pomocí bude možné zachytit a zajistit zpětnou sledovatelnost dřeva a zavést nezávislé postupy pro ověřování na vládní úrovni. Ty pomohou doložit, že veškeré dřevo dovážené z Konga na evropské trhy bylo obstaráno, pokáceno, dopraveno a vyvezeno legálně. Podle mého názoru musíme zastavit nelegální obchodování se dřevem a korupci a vybudovat efektivní a transparentní systém pro monitorování legálnosti dřeva a dřevařských výrobků. Kongo každý rok vyváží dřevo a dřevařské výrobky, jejichž hodnota přesahuje 250 milionů EUR, přičemž polovina se dostává do Evropské unie. Dosavadní průzkumy nevládních organizací ukazují, že 20 % konžského dřeva, které je dováženo na evropský trh, je nelegálního původu, ať už to platí o produkci, prodeji, zpracování či o vývozu. Války v období let 1993 až 1999 ke zlepšení situace rozhodně nepřispěly a navíc otevřely stavidla otřesné korupci. Je proto zapotřebí urychleně ustanovit postupy pro boj s nelegálním obchodem se dřevem prostřednictvím efektivnější analýzy a dohledu nad obchodními systémy, jež jsou často složité. Je nutné zdůraznit, že tyto dobrovolné dohody o obchodu se dřevem nesmí být v rozporu s celkovým cílem Evropské unie, kterým je boj se změnou klimatu, a musí zaručit udržitelné využívání lesů a zastavit odlesňování a znehodnocování lesů a související emise uhlíku a celosvětovou ztrátu biologické rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně.(IT) Jak jsme si všichni velice dobře vědomi, velká část dřeva využívaného v Evropské unii pochází z Konžské republiky. Průzkumy nevládních organizací, které se touto oblastí zabývají, prokázaly, že přinejmenším 20 % konžského dřeva je nelegálního původu. Cílem tohoto doporučení, které se týká návrhu rozhodnutí o prosazování práva v oblasti lesnictví, je zajistit, aby i v Kongu dosáhla Evropská unie toho, co si vyžádala od Kamerunu, tedy aby Kongo podniklo potřebné kroky k zajištění, že trh se dřevem nebude sužován nelegálními, a tudíž nepřijatelnými zásahy. Jak toto doporučení navrhuje, lze toho dosáhnout přijetím opatření, která Evropské unii umožní zajistit, aby politické reformy zahájené partnerskými dohodami skutečně přispěly k rozvoji hospodářství, které bude čisté jak z hlediska právního, tak i z hlediska ekologického, a tím chránily tuto zemi před trestnou činností a zneužíváním jejích zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Kongo každý rok vyváží dřevo a dřevařské výrobky, jejichž hodnota přesahuje 250 milionů EUR, přičemž polovina se dostává do Evropské unie. Dosavadní průzkumy nevládních organizací ukazují, že 20 % konžského dřeva, které je dováženo na evropský trh, je nelegálního původu, ať už to platí o výrobě, prodeji, zpracování či o vývozu. Války v období let 1993 až 1999 ke zlepšení situace rozhodně nepřispěly a navíc otevřely stavidla otřesné korupci. Je proto zapotřebí urychleně ustanovit postupy pro boj s nelegálním obchodem se dřevem prostřednictvím efektivnější analýzy a dohledu nad obchodními systémy, jež jsou často složité. Tato dobrovolná dohoda o partnerství by měla přispět k boji s korupcí a značně omezit obchod s nelegálním dřevem.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) V boji proti drancování biologické rozmanitosti je téma ničení lesů naprosto klíčové. Jde v první řadě o důsledek moderní globalizace orientované na výrobu, a tudíž je stále zcela legální. Provádění dvoustranné dobrovolné dohody o partnerství EU-Kongo, s jejíž pomocí lze bojovat s nelegálním využíváním lesů, je jen nepatrným krůčkem k zavedení nezbytného mechanismu pro trestání všech ekologických zločinů. Nezávislost rozhodnutí, týkajících se udělování a ověřování vývozních licencí, by měly zaručovat orgány veřejné správy a měla by být poskytnuta podpora pro boj s nevhodným legálním využíváním lesů. Absence takovýchto opatření je obzvláště politováníhodná.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) V afrických zemích se těžba často provádí nelegálně, což má závažný dopad na ochranu přírodních zdrojů produkujících zemí a zároveň představuje i útok na biologickou rozmanitost a na kvalitu životů lidí a jejich výhledy do budoucna. Doufám, že dohoda uzavřená s Kongem bude účinně potírat nelegální těžbu v této zemi, a tím i přispívat ke zlepšení podmínek obyvatelstva žijícího z příjmů z tohoto odvětví, a že bude rovněž přispívat ke zlepšování biologické rozmanitosti a ochraně přírodních zdrojů v Konžské republice.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Takováto dohoda bude mít význam jen tehdy, pokud budeme moci zajistit, že zahraniční společnosti již nebudou zneužívat společnosti místní, které nemají žádné odborné znalosti v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí, a pokud Konžská republika ostře zasáhne proti korupci. Cílem musí být takové odvětví lesnictví, které jedná zodpovědně a vytváří plány pro budoucí generace. Dokud o těchto věcech nebudou vědět místní lidé, celá záležitost bude i nadále jeden velký podvod.

Dokud se nedočkáme toho, že za nedodržování nařízení o kácení budou udělovány těžké postihy a sankce, bude tato dohoda Evropské unie naprosto zbytečná. Dokonce i v případě „selektivního kácení“ je důležité mít na paměti, že spousta stromů bude zničena kvůli dopravě, například při budování cest z lesů. Ačkoli od této dohody nemůžeme čekat zázraky, jde o krok správným směrem, což je důvod, proč jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) I já jsem hlasovala pro dobrovolnou dohodu o partnerství mezi Evropskou unií a Konžskou republikou při prosazování práva a správě v oblasti lesnictví a o obchodu s dřevařskými výrobky vstupujícími na území Evropské unie. Souhlasím s cílem vytvořit legislativní rámec pro – mimo jiné – vymezení a zajištění zpětné sledovatelnosti dřevařských výrobků; zavedení postupů nezávislého ověřování na vládní úrovni, které zaručí, že veškeré dřevařské výrobky vyvážené Konžskou republikou na evropské trhy budou získány, vytěženy, dopraveny i vyvezeny legálně, s cílem položit základy legální správy a těžby v konžském odvětví lesnictví; a posílení vymáhání právních předpisů a správy v oblasti lesnictví.

Z dobrovolné dohody o partnerství mezi Kongem a Evropskou unií, uzavřené dne 9. května 2009, bych chtěla vyzdvihnout splnění kritérií vyplývajících z definic dobrovolných dohod o partnerství včetně těch, které se vztahují na průběh vyjednávání, který vyvrcholil inovativní dohodou. Jejím cílem je účinně bojovat proti špatným praktikám v oblasti správy, z nichž pramení nelegální obchod se dřevem a korupce, a založit efektivní a transparentní systém monitorování legálnosti dřeva a dřevařských výrobků.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Mezi cíle dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Konžskou republikou (dobrovolná dohoda o partnerství EU-Kongo) patří vytvořit legislativní rámec, který pomůže zachytit a zajistit zpětnou sledovatelnost dřeva, zavést nezávislé postupy ověřování na vládní úrovni, které doloží, že veškeré dřevo vyvážené z Konga na evropské trhy dodrželo právní postupy, a posílit uplatňování nařízení v oblasti lesnictví a jeho správu.

Dosavadní průzkumy nevládních organizací ukazují, že 20 % konžského dřeva, které je dováženo na evropský trh, je nelegálního původu, nehledě na to, pro kterou fázi daného procesu tato skutečnost platí. Proto, dámy a pánové, je zapotřebí urychleně ustanovit postupy pro boj s nelegálním obchodem se dřevem.

Dobrovolná dohoda mezi Evropskou unií a Kongem upravuje řadu politických a regulačních reforem, které konžskému dřevařskému průmyslu umožní zavést řádnou správu a vyšší míru transparentnosti. Je důležité zajistit, aby uskutečněné politické a legislativní reformy přispěly ke snížení chudoby a znatelně zkvalitnily životní podmínky lidí.

Dobrovolná dohoda o partnerství vstoupí v platnost, jakmile budou provedeny slíbené legislativní změny a jakmile bude zaveden do praxe systém na ověřování legálnosti. Z výše uvedených důvodů podporuji návrh zpravodaje řídit se postojem Rady.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Dobrovolná dohoda o partnerství mezi Kongem a Evropskou unií předjímá řadu politických a legislativních reforem, které umožní konžskému dřevařskému průmyslu zavést postupy řádné správy a vyšší míru transparentnosti. Je důležité zaručit, aby veškeré dřevo a dřevařské výrobky, které pocházejí z Konžské republiky, vstupovaly na evropské trhy zcela legálně a také aby všechny prováděné reformy zaručovaly úctu k právům místních a domorodých společenství a měly skutečný vliv na úroveň boje s korupcí a posilování kapacit místní občanské společnosti.

Proto jsem hlasoval pro podepsání této dohody a doufám, že až bude prováděna, závazky a cíle vymahatelnosti práva, správy a obchodu v lesnictví budou beze zbytku dodržovány.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Jsem pro toto usnesení, protože se domnívám, že se musíme pokusit vyřešit závažný problém odlesňování a znehodnocování lesů. Zachování integrity lesů zůstává i nadále prioritou.

Komise a Rada musí zvýšit své úsilí o to, aby zajistily, že lidská práva budou v Konžské republice dodržována. Dalším problémem, který si vyžaduje preventivní opatření, je korupce, jejíž úroveň je zapotřebí podstatně snížit. Abychom zajistili snížení úrovně korupce, je důležité podpořit opatření, které mají zaručit nezávislost místního soudního systému a vytvoření nových soudních postupů.

Je rovněž nezbytně nutné aktualizovat právní texty, jejichž cílem je zlepšit sociální spravedlnost a dodržování práv místních a domorodých společenství. Nakonec bych chtěla zdůraznit, že je zapotřebí získat další technické a finanční zdroje na podporu založení systému na ověřování legálnosti dřeva.

 
  
  

Doporučení: Yannick Jadot (A7-0371/2010), (A7-0370/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně.(DE) Souhlas Evropského parlamentu s dobrovolnými dohodami mezi Evropskou unií Kamerunskou republikou a Konžskou republikou vyústily v důležitý krok v boji proti nelegální těžbě a nelegálnímu obchodu se dřevem. Systém certifikace, který zajišťuje jasnou zpětnou sledovatelnost, prospěje nejen evropskému hospodářství a evropskému dřevařskému průmyslu, ale také hospodářství a dřevařskému průmyslu v Kamerunu a v Kongu. Jsem rozhodně pro obě tyto dohody.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V rámci prosazování práva a správy v oblasti lesnictví a obchodu s dřevařskými výrobky (FLEGT) začaly země vyvážející tropická tvrdá dřeva podepisovat dobrovolné dohody o partnerství s Evropskou unií, aby zajistily zpětnou sledovatelnost a legálnost dřeva a postupů ověřování. Cílem obou dobrovolných dohod o partnerství v rámci FLEGT – s Kamerunskou republikou a Konžskou republikou – je vytvořit legislativní rámec, jehož cílem je: (i) zachytit a zajistit zpětnou sledovatelnost dřeva, (ii) zavést postupy nezávislého ověřování na vládní úrovni k certifikaci veškerého dřeva dovezeného z partnerské země na evropské trhy, jejichž cílem je vytvořit základ pro legální správu a využívání konžských a kamerunských lesů, a (iii) posílit uplatňování nařízení a správy v oblasti lesnictví. Jedna dobrovolná dohoda již byla podepsána v roce 2009 – mezi Evropskou unií a Ghanou. Lisabonskou smlouvou získal Parlament právo na spolurozhodování a musí poskytnout formální souhlas s těmito dvěma dobrovolnými dohodami s Kamerunem a Konžskou republikou. V blízké budoucnosti se dočkáme dalších dobrovolných dohod o partnerství, zejména s asijskými zeměmi a také s Konžskou demokratickou republikou.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro tato usnesení, jelikož jsem toho názoru, že je důležité chránit přirozené lesy, jejichž zneužívání může vést k jejich znehodnocování a k odlesňování i k ničení celosvětového životního prostředí.

Je tudíž nezbytné reformovat právní rámec v odvětví lesnictví, abychom se dočkali dobrovolné dohody o partnerství, která je v souladu s cíli akčního plánu pro prosazování práva, správu a obchod v lesnictví (FLEGT), a zajistili, že budou splněna sociální kritéria a kritéria v oblasti životního prostředí. Právní texty, jejichž cílem je zvýšit sociální spravedlnost, musí být aktualizovány, tak aby dodržovaly práva místních a domorodých společenství, a tím těmto skupinám zaručily zásadu přímé účasti při navrhování nových regulačních textů a v prováděcí fázi dohody o transparentnosti.

Komise musí zajistit, aby byla dodržována práva místních komunit, které jsou často prvními oběťmi zhoršování stavu klimatu a životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Evropský parlament hlasoval pro dohody o boji proti nelegálnímu obchodu se dřevem, které mají být uzavřeny mezi Evropskou unií a Kongem a Evropskou unií a Kamerunem.

Tyto mezinárodní dohody mají zajistit zpětnou sledovatelnost dřeva vyváženého do Evropské unie a bojovat tak proti odlesňování a za ochranu biologické rozmanitosti i práv domorodých obyvatel.

Pan zpravodaj Jadot ze skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance sem začlenil celou řadu pozměňovacích návrhů, které předložila skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice.

Tyto zprávy budou teprve prováděny a my se musíme ujistit, že Komise skutečně vezme názory Evropského parlamentu v potaz.

Tyto zprávy mohou být nicméně zdrojem podpory pro všechny, kteří bojují za odlišný vztah se zeměmi z jihu světa, a zejména se zeměmi ze subsaharské Afriky.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro podepsání dobrovolné dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Kamerunskou republikou a Evropskou unií a Konžskou republikou. Letošní rok 2011 je Mezinárodním rokem lesů. Zdravé lesy jsou nezbytné pro zachování místní biologické rozmanitosti a významně přispívají k plnění klimatických cílů, které jsme si stanovili, protože fungují jako přirozené lapače oxidu uhličitého. Vegetace a zalesněné oblasti podléhají zkáze po celém světě a střední Afrika není výjimkou. Satelitní snímky ukazují, že za posledních 30 let zmizelo zhruba 25 000 km² afrických lesů a další vegetace. Nové dohody o partnerství budou v těchto dvou zemích, za něž Evropská unie nepřímo zodpovídá, podporovat zodpovědnou správu odvětví lesnictví. Evropská unie tuto zodpovědnost nyní přijímá. Zavedení systémů pro zpětnou sledovatelnost a ověřování legálnosti dřevařských výrobků přinese také nezbytnou transparentnost.

 
  
  

Návrh usnesení: (B7-0022/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  John Attard-Montalto (S&D), písemně. – Ačkoli se toto usnesení zmiňuje o pracovních vízech, je vysoce nepravděpodobné, že si občané tichomořských států zvolí v konkurenci ostatních zemí Evropské unie Maltu jako místo, ve kterém si budou chtít hledat zaměstnání. Proto jsem hlasoval pro původní navrhované znění.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně.(FR) Toto usnesení vysvětluje pochybnosti Parlamentu o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství. Poukazuje na cíle dohody (rozvoj, posilování obchodních vazeb mezi Evropskou unií a Tichomořím) a vyzdvihuje problémy způsobené odchýlením se od pravidel původu pro zpracované rybolovné produkty. Ve shodě s tím, že odmítám přijmout tuto dohodu, jsem hlasoval proti dotyčnému usnesení, jelikož se mi zdá, že se dostatečně nezabývá problémy způsobenými odchýlením se od pravidel původu pro zpracované rybolovné produkty, zejména tuňáka.

Těším se, až nám Evropská komise poskytne posouzení dopadu, které tato dohoda předpokládá. Analyzuje důsledky této dohody pro zaměstnanost v Evropské unii i v Tichomoří i pro evropské odvětví rybolovu a zpracovatelské odvětví. Původ zpracovaného tuňáka, který vstoupí na evropský trh, není možné ověřit. Budu se řídit vyjednáváním o závěrečné dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a tichomořskými státy a postarám se o to, aby se tato dohoda neodchylovala od pravidel původu pro zpracované rybolovné produkty z Papuy Nové Guiney.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám úsilí o prohloubení obchodních vztahů mezi Tichomořím a Evropskou unií, jehož cílem je podpora regionální integrace a prosazování postupné integrace hospodářství zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) do celosvětového hospodářství.

Evropská unie hraje důležitou úlohu při podporování udržitelného sociálního i hospodářského rozvoje v zemích AKT a přispívání k všeobecnému úsilí o vymýcení chudoby v těchto zemích. Obchodní vztahy mezi tímto regionem a Evropskou unií musí tudíž podpořit a povzbudit obchod, udržitelný rozvoj a regionální integraci, a zároveň s tím přispívat k hospodářské diverzifikaci a snižování úrovně chudoby.

Obchodní politika je nyní pro rozvojový svět kvůli současné hospodářské a finanční krizi důležitější než kdy jindy a já vyzývám k jednáním se všemi 14 tichomořskými zeměmi AKT ve věci komplexní dohody o hospodářském partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (S&D), písemně. (DA) Co se týče pozměňovacího návrhu č. 6 k bodu 23 podbodu 3, domníváme se, že by vždy mělo záležet na jednotlivém členském státě, aby rozhodnul, zda má být občanovi třetí země vydáno vízum. Jde-li o pracovní víza, pro práci by měly platit tytéž podmínky, za kterých by ji odváděli občané Evropské unie v dotčených členských státech. Rovněž bychom chtěli požádat o přesnější definice fráze „pečovatelé či v jiných profesích“.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Obchodní politika je nyní v rozvojových zemích kvůli současné hospodářské a finanční krizi důležitější než kdy jindy. Specifická povaha tohoto regionu, kterou určuje rybolov a příbuzné činnosti a průmyslová odvětí, má vynikající potenciál k růstu vývozu v budoucnu, za předpokladu, že činnosti spojené s rybolovem budou prováděny ekologicky udržitelným způsobem.

Co se týče podpory pro obchod, jejím cílem je zlepšit schopnost rozvojových zemí využít nových obchodních příležitostí.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro usnesení o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a tichomořskými státy, protože se jedná jen o jeden krok směrem k vyjednání nové, rozsáhlejší partnerské dohody.

Evropská komise musí mít zároveň na paměti, že budoucí dohoda bude muset být sjednána s velkým množstvím států v daném regionu, aby se nestala zdrojem jeho vnitřních neshod. Tato dohoda by dále neměla umožnit společnostem ze třetích zemí, aby požívaly výhod výjimky z celní povinnosti Evropské unie na úkor místních průmyslových odvětví, pracovníků a příjmů.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože se domnívám, že partnerská dohoda podpoří regionální integraci a postupnou integraci hospodářství zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) do celosvětového hospodářství a zároveň podpoří jejich udržitelný sociální a hospodářský rozvoj, čímž přispěje k vymýcení chudoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Ačkoli prozatímní dohodu o hospodářském partnerství podepsala pouze Papua-Nová Guinea a Fidžijské ostrovy, domnívám se, že si naši podporu zasluhuje, protože umožňuje evropským trhům, aby se otevřely místním výrobkům, a také postupné otevírání trhů těchto zemí výrobkům evropským. Doufám, že obchodní vztahy mezi tichomořskými státy a Evropskou unií porostou a budou sílit a že přitom budou respektována specifika této oblasti a že bude brán zřetel na specifické potřeby těch nejchudších. Je zapotřebí mít na paměti rozvojové potřeby zemí, které dohodu podepsaly. Tento obchodní mechanismus by tudíž měl být využíván a uplatňován jako nástroj k jejich prosazování. Komplexní dohoda, jež by měla být uzavřena, by neměla přehlížet klíčová témata uvedená v usnesení: 1) jednání o právech duševního vlastnictví, 2) transparentnost zadávání veřejných zakázek a 3) vydávání pracovních víz.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Mé usnesení, které doprovází souhlas s prozatímní dohodou o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a tichomořskými státy, dává jasně najevo, že Parlament sice vítá tuto prozatímní dohodu o hospodářském partnerství, jíž se účastní pouze Fidži a Papua-Nová Guinea, ale je toho názoru, že jakýkoli posun k úplné dohodě o hospodářském partnerství musí zahrnovat všech 14 tichomořských ostrovních států. Je to důležité kvůli regionální solidaritě, soudržnosti a integraci.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Cílem dohod o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a tichomořskými státy musí být podporovat a posilovat obchod, udržitelný rozvoj a regionální integraci a zároveň podporovat diverzifikaci hospodářství a snižování chudoby. Ačkoli prozatímní dohodu o hospodářském partnerství podepsala pouze Papua-Nová Guinea a Republika Fidžijské ostrovy, jde o důležitý krok k budoucímu hospodářskému rozvoji tohoto regionu, který je tvořen 14 státy a je klíčový pro rozvoj mezinárodního obchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Široce zastávaný názor, že podpora obchodních vztahů mezi tímto regionem a Evropskou unií by měla podporovat a posilovat obchod, udržitelný rozvoj a regionální integraci a zároveň podporovat diverzifikaci hospodářství a snižování chudoby, je obzvláště důležitým rysem tohoto usnesení Evropského parlamentu o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a tichomořskými státy. Rozvojové cíle tisíciletí budou plněny prostřednictvím této prozatímní dohody.

Tento bod představuje spolu s vytvořením skutečného regionálního trhu klíčový základ pro úspěšné provádění prozatímní dohody o hospodářském partnerství. Totéž platí i o potenciální budoucí komplexní dohodě o hospodářském partnerství. Regionální integrace a spolupráce jsou pro sociální a hospodářský rozvoj tichomořských států nezbytné.

Hlasovala jsem pro tuto dohodu o hospodářském partnerství, protože jsem přesvědčena o tom, že přispěje k hospodářskému rozvoji těchto regionů. Sdílím také názor zmíněný v tomto usnesení, že tento rozvoj by měl být doprovázen politikami v oblasti udržitelnosti životního prostředí a začleňování. Je na Parlamentu, aby v rámci pravomocí udělených Lisabonskou smlouvou provádění této dohody monitoroval.

 
  
MPphoto
 
 

  Maurice Ponga (PPE), písemně.(FR) Vítám rozhodnutí Evropského parlamentu schválit prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a tichomořskými státy. Tato dohoda odráží závazek Evropské unie vůči tomuto regionu a vysílá silný politický signál státům v něm. To mě těší. Politické usnesení, které doprovází toto rozhodnutí schválit dohodu, poskytuje příležitost poukázat na naše požadavky. S tichomořskými státy chceme navázat vyvážený a spravedlivý vztah, takový, který umožní rozvoj těchto ostrovních států a přitom bude chránit zájmy našich vlastních občanů. Protože prozatímní dohoda obsahuje konkrétní usnesení o pravidlech původu pro rybolovné produkty, bylo důležité se s touto odchylkou vypořádat. Abychom zajistili, že tato odchylka, která by měla umožnit vznik pracovních míst a blahobytu, místním obyvatelům skutečně prospěje a nepoškodí evropské odvětví zpracovávání rybolovných produktů a evropský konzervárenský průmysl, je nezbytně nutné co nejrychleji vytvořit posouzení jejího dopadu a v případě potřeby umožnit její pozastavení. Existují záruky, že tato dohoda je spravedlivá, a pokud bude zapotřebí, budou podniknuta opatření na ochranu našich zájmů.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a tichomořskými státy v naději, že tato dohoda, které se v současné době účastní pouze dvě země, Papua-Nová Guinea a Republika Fidžijské ostrovy, by mohla připravit půdu pro dalekosáhlejší dohodu. Taková dohoda by byla nástrojem k prosazování udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje tichomořské oblasti, ke snižování úrovně chudoby a pro posilování regionální integrace a spolupráce v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Prozatímní dohoda o partnerství mezi Papuou-Novou Guineou, Republikou Fidžijské ostrovy a Evropským společenstvím byla podepsána dne 14. prosince 2007.

Šlo o jediné země z tichomořské oblasti, které se této dohody účastnily, jelikož byly nejaktivnější v udržování obchodních vztahů s Evropskou unií a hlavně proto, že chtěly ochránit svá odvětví v oblasti produkce cukru a lovu tuňáka. Dohoda by také měla přinést těmto zemím další výhody díky novému nařízení o přístupu na trhy bez cel a bez kvót.

Díky lepšímu přístupu na evropský trh budou tyto země moci dále těžit z nových investičních možností, které budou mít také pozitivní vliv na zaměstnanost. Dohoda o hospodářském partnerství předvídá vytvoření ad hoc výboru pro monitorování jejího provádění a pravidelné kontrolování jejích dopadů na místní společnost a hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Tokia Saïfi (PPE) , písemně. – (FR) Toto usnesení vysvětluje pochybnosti Parlamentu o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství. Poukazuje na cíle dohody (rozvoj, posilování obchodních vazeb mezi Evropskou unií a Tichomořím) a vyzdvihuje problémy způsobené odchýlením se od pravidel původu pro zpracované rybolovné produkty. Proto jsem hlasovala pro toto usnesení a podpořila pozměňovací návrhy, které předložila skupina Zelených a které plně odpovídají našim obavám. Těším se, až nám Evropská komise poskytne posouzení dopadu, které tato dohoda předpokládá, a budu pečlivě sledovat vyjednávání o závěrečné dohodě o partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. Podpořil jsem prozatímní dohodu o hospodářském partnerství s Papuou-Novou Guineou a Fidži, jelikož je důležité vytvořit silné vazby s vyvážejícími zeměmi z tichomořské oblasti. Navzdory obavám některých poslanců se domnívám, že bychom s těmito zeměmi měli rozvíjet užší spolupráci, která umožní Evropské unii monitorovat lov tuňáků a dalších ryb, které jsou na Papui-Nové Guineji konzervovány. Tento průmysl dal také vzniknout tisícům pracovních míst pro místní obyvatele této zbídačené země.

 
  
  

Doporučení: David Martin (A7-0365/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, jelikož se domnívám, že pomůže k uzavření nových obchodních dohod s Republikou Fidžijské ostrovy a Papuou-Novou Guineou, které budou v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Prozatímní dohody o hospodářském partnerství jsou dohody o obchodu se zbožím, které mají předcházet zhroucení obchodu mezi Evropou a zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří. Ačkoli lze prozatímní dohody vnímat jako první krok v tomto procesu, z právního hlediska jde o zcela nezávislé mezinárodní dohody, které nemusí nutně vyústit v úplnou dohodu o hospodářském partnerství. Vítám doporučení týkající se podepsání konečných dohod, vznik fondů Evropské unie určených k jejich financování, které by neměl obstarávat Evropský rozvojový fond, nutnost toho, aby parlamentní výbor monitoroval provádění této dohody, a doložku o přezkumu předjímající posouzení celosvětového dopadu v horizontu tří až pěti let.

 
  
MPphoto
 
 

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. (NL) Dohody o hospodářském partnerství by měly podporovat obchod mezi Evropskou unií a Papuou-Novou Guineou a Fidži a také přispět k obchodu, rozvoji, udržitelném růstu a snížení úrovně chudoby. Regionální integrace je pro rozvoj těchto zemí klíčová. Proto by Komise měla vysvětlit, jakým způsobem k tomu zmíněné prozatímní dohody přispějí. Je důležité, abychom se zeměmi v tomto regionu podepsali konečnou dohodu. Uvolnění pravidel původu otevírá pro Papuu-Novou Guineu skvělé možnosti, jak podpořit místní hospodářství.

Je však důležité, abychom zajistili, že ty nejchudší státy nebudou využívány pouze jako tranzitní země pro výrobky z ostatních zemí, které pravidla tohoto programu pro mimořádný přístup nesplňují. Prvořadé jsou zde zájmy místního hospodářství. Komise by měla monitorovat provádění, a objeví-li její studie o dopadu závažné narušení trhu, měla by podniknout náležité kroky.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně.(FR) Jedná se o dohodu, která poskytuje zboží z tichomořského regionu preferenční podmínky pro přístup na evropský trh. Jsem pro rozvoj tohoto regionu, ale výjimku z pravidel původu pro zpracované rybolovné výrobky považuji za nepřijatelnou. Tato výjimka totiž vytváří situaci, kdy je evropský konzervárenský průmysl nespravedlivě znevýhodňován v hospodářské soutěži, a ve skutečnosti místním obyvatelům neprospívá.

Kromě toho se dovoz tuňáka z Papuy-Nové Guiney za poslední dva roky zdvojnásobil a máme důvod k obavám, že tento trend v budoucnu ještě zesílí. Jako místopředseda Výboru pro rybolov jsem se rozhodl hlasovat proti této dohodě, protože nebere v potaz stanovisko, které tento výbor přijal a které navrhovalo zrušit výjimku z pravidel původu pro zpracované rybolovné výrobky v závěru jednání o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Navzdory tomu, že prozatímní dohoda o hospodářském partnerství byla přijata jen hrstkou zemí, zůstává i tak důkazem závazku Evropy vůči podporování rozvoje tichomořských zemí prostřednictvím mechanismu, který překračuje pouhé postupy pro poskytování pomoci a snaží se mobilizovat místní hospodářství, což snad povede k vytváření podniků a pracovních míst a přinese větší pohyb lidí i zboží. Ačkoli s takovýmto nástrojem v zásadě souhlasím, nemohu nepochybovat o dopadech, které dohoda o hospodářském partnerství může mít na rybolovný průmysl. Proto bych chtěl, aby Komise prozkoumala tento problém s obzvláštní pozorností, a domnívám se, že je oprávněné, aby Komise, jak navrhuje pan zpravodaj, představila Parlamentu zprávu o rybolovu v Tichomoří a správě rybích populací v tomto regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně (PT) Souhlasím s návrhem usnesení Rady o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a dvěma tichomořskými státy, Papuou-Novou Guineou a Republikou Fidžijské ostrovy, a to z těchto důvodů: 1. tyto země jsou největšími ekonomikami v daném regionu a v minulosti již s Evropskou unií prozatímní dohody o hospodářském partnerství podepisovaly, 2. ačkoli by mohlo být prospěšné rozšířit toto partnerství i na další země daného regionu, nebylo to možné, 3. jde o prozatímní dohodu, kterou bude tato sněmovna muset znovu zhodnotit, pokud budeme chtít, aby byla komplexní, 4. Republika Fidžijské ostrovy poskytla Evropské unii závazky v oblasti lidských práv, demokratických zásad a právního státu, 5. navzdory kritice členů občanské společnosti a politiků dotčeného regionu by toto partnerství mohlo přispět ke strategickému rozvoji zmíněných zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Již dlouho kritizujeme podepsání těchto dohod o hospodářském partnerství se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT). Nehledě na jejich účel a na rétoriku, s níž jsou prezentovány, mají tyto dohody v podstatě za cíl volný obchod, z čehož plynou všemožné extrémně negativní důsledky. Nedávno, na posledním Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU, které se konalo v prosinci roku 2010, vyjádřila Rada zemí AKT své znepokojení nad skutečností, že Evropská komise nedodržuje své cíle v záležitostech týkajících se ochrany jejich hospodářství. Rovněž panuje rozpor mezi halasně vytrubovanou flexibilitou Komise a neflexibilním postojem, který zaujala v technických vyjednáváních. V souvislosti s touto prozatímní dohodou o partnerství s Papuou-Novou Guineou a Republikou Fidžijské ostrovy je Evropská unie také tvrdě kritizována sociálními a politickými organizacemi v tichomořském regionu kvůli tlaku, který kvůli podepsání této dohody na tyto dvě země vyvíjí pod hrozbou toho, že přijdou o svůj přednostní přístup na evropské trhy. Kritici dále tvrdí, že mezi tichomořskými státy od podepsání této dohody značně poklesla solidarita a vzniká ovzduší sváru, což vedlo k rozpadu jistých regionálních skupin z důvodu tlaku, který na ně byl kvůli podepsání prozatímních dohod vyvíjen.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Není nic důležitějšího než zdraví dětí a ochrana jejich práv a dobrých životních podmínek. I děti musí mít právo na rodinný život a je nutné zajistit, aby netrávily dlouhá časová období v sirotčincích.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Tato dohoda mezi Evropskou unií a tichomořskými státy uděluje Papui-Nové Guineji obecnou výjimku z pravidel původu rybolovných produktů, zejména tuňáka. Tato doložka znamená, že zboží z této země lze považovat za papuánské, a tudíž osvobozené od celních povinností i kvót, i v případě, že rybáři, rybářské oblasti nebo továrny, které rybí konzervy vyrábějí, papuánské nejsou.

Na tom vydělávají čínské, australské, thajské a další rybolovné flotily, které své úlovky vykládají v papuánských přístavech. Konzervárenské továrny z těchto zemí se usídlily v Papui-Nové Guineji a v pochybných podmínkách zde zaměstnávají občany cizích národností. Plný dopad této nespravedlivé a nezákonné soutěže samozřejmě pociťuje evropský, zejména francouzský rybolovný průmysl.

Dovoz tuňáka z Papuy-Nové Guineje do Evropské unie se v letech 2008 až 2009 zvýšil o 76 %. Ve Francii samotné se za tutéž dobu zvýšil dokonce o 1 500 %. Neblahé hospodářské a sociální dopady této výjimky jsou dobře známy a obavy o rybí populaci tohoto regionu jsou zcela opodstatněné. Proto jsem hlasoval proti této dohodě.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně.(PL) Tichomořské státy tvoří jedinečnou oblast, sestávající zejména z ostrovů, které jsou do značné míry národnostně rozmanité, a jejich kultura se od té evropské podstatně liší. Potřebují odlišné politické a hospodářské priority. Tím, že s těmito státy uzavíráme dohodu, chceme usnadnit volný tok zboží a služeb, který by měl být výhodný pro obě strany. Musí se však také postarat o to, abychom při snaze o liberalizaci trhu nebyli vnímáni jako vetřelci, kteří si chtějí pouze zajistit přístup ke zdrojům a přitom oslabit regionální solidaritu, o čemž nás kritici této dohody přesvědčují. Uzavřeme dohody, otevřeme trhy a podporujme konkurenceschopnost, nechť jsou však naše kroky vedeny zdravým rozumem a úsilím o vzájemnou prospěšnost ve všech ohledech, zejména při pomoci regionům, jako jsou tichomořské státy, jež jsou často sužovány přírodními katastrofami.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně.(DE) Prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a dvěma zeměmi AKT na straně druhé, kterými jsou Papua-Nová Guinea a Fidži, by měla být považována za krok směrem ke komplexní dohodě. Pozatímní dohoda o hospodářském partnerství se vztahuje na všechny důležité oblasti obchodní dohody, ale mohla by ošetřovat i práva duševního vlastnictví a vývoj v oblasti zadávání veřejných zakázek. Tuto dohodu sice podporuji, ale zároveň jsem si plně vědoma možného dopadu, který by mohla mít na evropské odvětví rybolovu. V tomto ohledu očekávám, že Komise zahájí šetření tohoto dopadu, jak požaduje bod 15 usnesení přijatého Parlamentem.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně.(IT) Iniciativa, která dnes byla Parlamentem schválena, dala vzniknout dohodě, jež bezpochyby posílí obchod mezi Evropskou unií a některými tichomořskými státy. Jmenovitě byla uzavřena prozatímní dohoda o partnerství s Papuou-Novou Guineou a Republikou Fidžijské ostrovy, která usiluje o ochranu jejich odvětví v oblasti produkce cukru a lovu tuňáka. Podle mého názoru jde o krok vpřed směrem k rozvoji a prosperitě. I díky pravidlům původu poskytne skutečnou přidanou hodnotu rybolovu a vývozu z těchto regionů. Musím dále zdůraznit, že tato dohoda by mohla mít významné důsledky pro vztahy s dalšími tichomořskými státy včetně Austrálie a Nového Zélandu.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Těší mě, že Parlament drtivou většinou podpořil moje doporučení, abychom udělili souhlas k uzavření prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a Tichomořím. Prozatímní dohoda o partnerství mezi Papuou-Novou Guineou, Republikou Fidžijské ostrovy a Evropským společenstvím byla podepsána dne 14. prosince 2007. Tyto dvě země byly jedinými státy z tichomořského regionu, které tuto smlouvu podepsaly, jelikož ostatní členové tichomořského regionálního uskupení se rozhodli ji nepodepsat, protože s Evropskou unií se zbožím příliš neobchodují. Fidži a Papua-Nová Guinea se této dohody účastní zejména kvůli tomu, že chtějí ochránit svá odvětví v oblasti produkce cukru a lovu tuňáka, která by v rámci systému všeobecných preferencí značně utrpěla. Prozatímní dohoda se týká pravidel původu a otázek týkajících se přístupu k trhu. Co se týče pravidel původu, zabývá se odvětvím rybolovu, textilu a zemědělství, a tím otevírá možnosti pro investice a zaměstnanost. Co se týče přístupu k trhu, zaručuje přístup bez cel a bez kvót, což by přineslo investiční a pracovní příležitosti. Otázkami týkajícími se obchodu a vývoje se bude zabývat širší regionální rámec.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a Papuou-Novou Guineou a Fidžijskými ostrovy je důsledkem hanebného nátlaku. Tato dohoda počítá s postupným rušením celních povinností v míře, která je pro tyto státy neudržitelná, se zákazem všech kvantitativních omezení vývozu a dovozu a se zrušením všech dotací pro vývoz zemědělských produktů do tichomořských států, které postihnou Papuu-Novou Guineu a Fidžijské ostrovy. Obsahuje ustanovení o setkávání za účelem „úspěšného uzavření právě probíhajících jednání o komplexní dohodě o hospodářském partnerství (EPA)“. Tyto dohody jsou dalším důkazem o neokolonialismu Evropské unie. Hlasoval jsem proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Cílem dohod o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a tichomořskými státy musí být podporovat a posilovat obchod, udržitelný rozvoj a regionální integraci a zároveň podporovat diverzifikaci hospodářství a snižování chudoby. Ačkoli prozatímní dohodu o hospodářském partnerství podepsala pouze Papua-Nová Guinea a Republika Fidžijské ostrovy, jde o důležitý krok k budoucímu hospodářskému rozvoji tohoto regionu, který je tvořen 14 státy a je klíčový pro rozvoj mezinárodního obchodu. Jde o první krok směrem k rozšíření této dohody i o další země daného regionu a ke značnému posílení jejich hospodářství a zlepšení životních podmínek jejich obyvatel.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně.(IT) Hlasoval jsem pro prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a tichomořskými státy, protože se domnívám, že je důležité, aby Evropa měla k dispozici partnerské dohody se třetími zeměmi, které jsou schopny vyvážet produkty, k nimž evropské země získávají přístup jen těžko. Rozvoj mezinárodního obchodu logicky doprovázejí dohody, které obchod usnadňují a čím dál tím více zpřístupňují obchodní síť. Jednání o nových dohodách o hospodářském partnerství začala v roce 2002 a jejich cílem bylo navázat na procesy regionální integrace v zemích AKT a posílit je. Dotčená dohoda se zabývá pravidly původu ve vztahu k odvětví rybolovu, textilu a zemědělství, což přináší investiční a pracovní příležitosti a bezcelní přístup k trhu bez kvót. Tato prozatímní dohoda také omezila prostor pro vládní politiky prostřednictvím regulační pravomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Z níže uvedených důvodů jsem hlasovala pro doporučení o uzavření prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a tichomořskými státy. Fidžijské ostrovy a Papua Nová Guinea se rozhodly tuto dohodu uzavřít především proto, aby ochránily svá odvětví v oblasti produkce cukru a lovu tuňáka. Prozatímní dohoda se zabývá pravidly původy ve vztahu k odvětvím rybolovu, textilu a zemědělství a vytváří při tom výjimky, které by mohly ohrozit konkurenceschopnost některých průmyslových odvětví Evropské unie. Co se týče odvětví pro konzervování tuňáka, udělená výjimka umožňuje zemím, jako je Papua-Nová Guinea, aby fungovaly jako skutečné centrum pro zpracovávání obrovského množství tuňáka z celé řady různých zdrojů: z Filipín, Thajska, Číny, Spojených států, Austrálie atd. Tento tuňák je vykládán v přístavech Papuy-Nové Guineje a zpracováván v továrnách, které byly narychlo založeny podnikateli z výše jmenovaných zemí s jediným účelem, totiž vydělat na celkové výjimce z celní povinnosti, kterou Evropská unie v rámci této prozatímní dohody udělila. To poškozuje evropský konzervárenský průmysl a jeho zástupci si stěžují na nespravedlivou hospodářskou soutěž.

Proto s panem zpravodajem vyzývám k tomu, aby byla zpráva o konkrétních aspektech rybolovu v tichomořských státech přeložena Parlamentu, který provede zhodnocení skutečného dopadu, který by tato opatření potenciálně mohla mít na trh Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Jednání o nových prozatímních dohodách o hospodářském partnerství mezi skupinou afrických, karibských a tichomořských států (AKT) a Evropskou unií začala v roce 2002. Tyto dohody měly nahradit stávající jednostranný režim obchodních preferencí ve prospěch zemí AKT.

Jelikož konkrétní důležité otázky byly předmětem samostatných jednání na vnitrostátní úrovni a jelikož nebylo pravděpodobné, že dohody o partnerství budou podepsány okamžitě, bylo rozhodnuto o tom, že do roku 2007 budou uzavřeny prozatímní dohody o hospodářském partnerství, které se budou týkat obchodu se zbožím. Jejich cílem bylo vyhnout se narušení trhu a není nutné, aby vyústily v komplexní dohody o hospodářském partnerství.

V tichomořském regionu tuto smlouvu uzavřely Fidži a Papua-Nová Guinea. Co se týče pravidel původu, zabývá se odvětvím rybolovu, textilu a zemědělství, a tím vytváří investiční a pracovní příležitosti. Evropská komise chce se skupinou tichomořského regionu uzavřít komplexní hospodářskou dohodu. V současné době se o tom vedou rozhovory.

Podle mého názoru je vhodné podpořit souhlasný postoj Rady k prozatímní dohodě o partnerství, protože považuji za prioritu zajistit dodávky zdrojů, zejména vzhledem k jejich nedostatku a k poškozování životního prostředí. Je rovněž nezbytně nutné udržet při životě deset let staré dohody se zeměmi AKT, i za cenu toho, že by se jejich podoba měla změnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Maurice Ponga (PPE), písemně.(FR) Vítám rozhodnutí Evropského parlamentu schválit prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a tichomořskými státy. Tato dohoda odráží závazek Evropské unie vůči tomuto regionu a vysílá silný politický signál státům v něm. To mě těší. Politické usnesení, které doprovází toto rozhodnutí schválit dohodu, poskytuje příležitost poukázat na naše požadavky. S tichomořskými státy chceme navázat vyvážený a spravedlivý vztah, takový, který umožňuje rozvoj těchto ostrovních států a přitom bude chránit zájmy našich vlastních občanů. Protože prozatímní dohoda obsahuje konkrétní usnesení o pravidlech původu pro rybolovné produkty, bylo důležité se s touto odchylkou vypořádat.

Abychom zajistili, že tato odchylka, která by měla umožnit vznik pracovních míst a blahobytu, místním obyvatelům skutečně prospěje a nepoškodí evropské odvětví zpracovávání rybolovných produktů ani evropský konzervárenský průmysl, je nezbytně nutné co nejrychleji sestavit posouzení jejího dopadu a v případě potřeby umožnit její pozastavení. Existují záruky, že tato dohoda je spravedlivá, a pokud bude zapotřebí, budou podniknuta opatření na ochranu našich zájmů.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že podpora obchodních vztahů mezi tichomořskými státy a Evropskou unií by mohla v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí podpořit udržitelný sociální a hospodářský rozvoj a přispět ke snížení úrovně chudoby a k posílení regionální integrace a spolupráce. Sdílím však obavy, které vyjádřil zpravodaj ohledně výjimek z pravidel původu a jejich negativního dopadu na zpracovatelský a konzervárenský průmysl, který musí Komise náležitě posoudit.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – Zelení trvají na svém dlouhodobém nesouhlasu s dohodami o hospodářském partnerství se všemi regiony zemí AKT, a tudíž nevidí přidanou hodnotu, kterou mají přinést prozatímní dohody o hospodářském partnerství s oběma tichomořskými státy.

V tomto konkrétním případě se Zelení obávají toho, že v důsledku preferenčních obchodních dohod v rámci prozatímních dohod o hospodářském partnerství s Evropskou unií se dezintegrace tohoto regionu rozšíří po celém Tichém oceánu. Dále je předvídatelný, neomezovaný nárůst tradičního vývozu soustředěného na suroviny, jako je měď, cukr, kopra, ryby a palmový olej (agropaliva!), zcela v rozporu s potřebami udržitelného rozvoje. Zelení proto podpořili (neúspěšný) požadavek ministrů obchodu tichomořských států na přezkoumání klíčových prvků prozatímních dohod o hospodářském partnerství, zejména definice „v zásadě veškerého obchodu“, zákazu využívání vývozních daní a slabých záruk v oblasti výroby potřeb pro děti a také doložky nejvyšších výhod.

Co se týče globálního zajišťování zdrojů, alternativním řešením by mohlo být omezení opatření na rybolov v rámci výlučné hospodářské zóny o rozloze 200 mil, nikoli ve všech vodách. V neposlední řadě nemá Fidži demokratický režim. Náš stínový zpravodaj José Bové předložil v této souvislosti 11 pozměňovacích návrhů.

 
  
MPphoto
 
 

  Tokia Saïfi (PPE) , písemně. – (FR) Jedná se o dohodu, která poskytuje potravinám z tichomořského regionu preferenční podmínky pro přístup na evropský trh. Jsem pro rozvoj tohoto regionu, ale domnívám se, že výjimka z pravidel původu pro zpracované rybolovné výrobky je nepřijatelná, jelikož umožňuje, aby byly zbaveny celních povinností produkty vyrobené v nějaké zemi ze surovin, jež byly dodány z jiné země. Ukazuje se, že tato výjimka funguje jako stimul pro rybolov v tropických oblastech bez ohledu na řízení rybích populací. Vzhledem k tomu, že obchodní preference neovlivňují pouze rybolovné zóny v Papui-Nové Guineji, je obtížné sledovat původ úlovků, což je v rozporu se závazky Evropské unie k zastavení nelegálního, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Rovněž mám obavy ohledně zpětné sledovatelnosti výrobků, které budou z této oblasti dováženy do Evropy. Tím, že jsem hlasovala proti, jsem chtěla projevit svůj nesouhlas s takovouto doložkou, která by podle mého názoru již nikdy v budoucnu neměla figurovat v žádných obchodních dohodách.

 
  
  

Návrhy usnesení: (RC-B7-0029/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o mezinárodní adopci v Evropské unii, které usiluje o dobré životní podmínky všech dětí a uznává právo sirotků a opuštěných dětí na rodinu a ochranu. Souhlasím s výzvami k tomu, aby se prozkoumaly možnosti koordinovat strategii s opatřeními, které se vztahují k mezinárodní adopci, a aby se přitom braly v potaz mezinárodní úmluvy. Je však zapotřebí zdůraznit, že je-li více možností, v zájmu dětí by měla být upřednostněna adopce v zemi původu dítěte.

Je velice důležité vytvořit určitý rámec a s jeho pomocí zajistit transparentnost a koordinovat kroky, abychom zabránili obchodování s dětmi za účelem nelegální adopce. Zároveň musíme zkvalitnit, zefektivnit a zjednodušit mezinárodní adopci, odstranit zbytečnou byrokracii a přitom zajistit ochranu práv dětí ze třetích zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Ochrana práv dětí, která je zakotvena v Lisabonské smlouvě, patří mezi cíle Evropské unie, jimž bude muset být věnována ještě větší pozornost, až vstoupí v platnost Listina základních práv Evropské unie. Politika Evropské unie proto musí zaručit a uplatňovat práva dětí na ochranu a péči, která je pro jejich dobré životní podmínky nezbytná. Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože jsem toho názoru, že je zapotřebí zkvalitnit politiku pro ochranu práv dětí. Důvodem ke znepokojení je počet opuštěných dětí a dětí umístěných do ústavní péče, neboť ten je v některých členských státech velice vysoký. Kromě toho patří násilí na dětech, porušování jejich práv, obchodování s nimi, nucení k prostituci, nelegální práce a další nezákonná činnost k hlavním problémům, kterým Evropská unie čelí. Souhlasím s tím, že je nezbytně nutné posoudit fungování vnitrostátních systémů na evropské úrovni, aby bylo možné objasnit záležitosti týkající se ochrany práv dětí, a bude-li to zapotřebí, podniknout opatření, která zajistí účinnější ochranu dětí bez domova a dá jim možnost mít rodinu a být v bezpečí.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro toto usnesení, jelikož problém opuštěných dětí v Evropské unii je čím dál tím větší. Je důležité, abychom ochránili právo na provádění mezinárodních adopcí a zabránili tak tomu, aby byly děti nuceny žít v sirotčincích. Komise nás musí informovat o tom, jaká byla nebo budou na úrovni Evropské unie přijata opatření, s jejichž pomocí bude možné ochránit nezletilé, kteří by měli být adoptováni občany Evropské unie. Podle mého názoru musí být adopce sjednána v souladu s vnitrostátními právními předpisy i mezinárodními úmluvami. Komise nám musí vysvětlit, jak tyto postupy zajistí, že budou ve všech případech chráněny zájmy dětí.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně.(IT) Hlasovala jsem pro společné usnesení o mezinárodní adopci, protože jsem pevně přesvědčena o tom, že evropská koordinace strategií a nástrojů pro adopci nejen zlepší tento postup jako takový, ale také zajistí lepší ochranu sirotků a opuštěných dětí i jejich právo na rodinu. Součinnost mezinárodních organizací, orgánů Evropské unie a členských států bude mít pozitivní dynamiku, přičemž ústřední cíl, kterým jsou potřeby dětí, bude plnit záruka poskytování informací, přípravu a podpůrné služby pro adoptivní rodiny. A konečně se domnívám, že lepší koordinace může přinést větší jistotu pro adoptované děti, co se týče správných postupů při adopci a vzájemného uznávání dokumentů, a tím se také zabrání v obchodování s dětmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro usnesení o mezinárodní adopci v Evropské unii. Ochrana práv dětí je jedním z nejdůležitějších cílů Evropské unie. Musíme chránit dobré životní podmínky všech dětí a hájit jejich zájmy. V současné době je v platnosti mnoho úmluv o ochraně dětí a rodičovských povinnostech. Cílem Evropské úmluvy o adopci nezletilých z roku 1967 je koordinovat zákony členských států vztahující se k adopci. Všechny členské státy jsou signatáři Úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, tzv. Haagské úmluvy, z roku 1993. Ačkoli oblast adopcí spadá do pravomoci členských států, domnívám se, že je zapotřebí zabývat se možností koordinovat na evropské úrovni strategii s opatřeními vztahujícími se k mezinárodní adopci. Klíčové je zaručit, aby při sestavování takovéto strategie byly brány v potaz mezinárodní úmluvy. Musíme usilovat o to, abychom zlepšili informační služby, přípravu na mezistátní adopci, zpracovávání žádostí o mezinárodní adopci a postadopční služby. Přitom musíme mít na paměti, že veškeré mezinárodní úmluvy vztahující se k ochraně práv dětí uznávají právo osiřelých či opuštěných dětí na rodinu a ochranu. Orgány Evropské unie a členské státy musí např. aktivně bojovat proti obchodování s dětmi a nelegální adopci.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Rumunsko v devadesátých letech dvacátého století, těsně po pádu komunismu, umožnilo zřejmě ty nejhorší případy porušování pravidel mezinárodní adopce ze všech evropských států. Bylo to způsobeno nedostatkem zkušeností ve státě, který prožil téměř půlstoletí trvající dobu temna, stejně jako těmi, kteří byli připraveni tyto nedostatky zneužít. To mělo za následek, že jsme ztratili stopu téměř tisícovky dětí, které byly zapojeny do mezinárodních adopcí. Rumunsko s podporou Evropské unie, ke které jsme se v té době chystali přistoupit, provedlo dalekosáhlé změny ve svých právních předpisech týkajících se adopce, a to navzdory obrovskému mezinárodnímu nátlaku na to, abychom nepodnikali tak drastický krok, jako je zrušení mezinárodních adopcí. Za těchto podmínek a vzhledem ke špatné zkušenosti Rumunska s mezinárodními adopcemi je neochota podpořit vznik orgánu, jako je Evropský úřad pro adopce, který de facto povede ke vzniku evropského adopčního trhu, pochopitelná.

Jakékoli usnesení o mezinárodních adopcích může mít za cíl jedině bezpečnost nezletilých, bez ohledu na zájmy států nebo adoptivních rodičů. Kromě toho musí mít podle mého osobního názoru ve všech stávajících i budoucích právních systémech přednost domácí adopce, nehledě na všechna usnesení a rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o mezinárodní adopci v Evropské unii na základě zkušeností, které má Rumunsko v této oblasti. Skutečně je zapotřebí provést analýzu všech vnitrostátních systémů adopce, abychom zjistili, jaké jsou jejich slabiny i přednosti, a doporučili členským státům k přijetí osvědčené postupy. Skutečného pokroku bychom dosáhli, kdyby nastala situace, v níž by byly koordinovány politiky a strategie pro nástroj mezinárodní adopce s cílem zkvalitnit pomoc poskytovanou v oblastech, jako jsou informační služby, příprava na mezistátní adopci, zpracovávání žádostí o mezinárodní adopci a postadopční služby, protože právo sirotků i opuštěných dětí na rodinu a ochranu se musí stát skutečností.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro usnesení o mezinárodní adopci v Evropské unii. Ačkoli se jedná o záležitost pro členské státy, domnívám se, ochrana práv dětí by měla být jedním z cílů Evropské unie. V této souvislosti obhajuji nutnost toho, abychom zvážit možnost koordinovat strategie pro nástroj mezinárodní adopce a postadopční služby na evropské úrovni. Přitom musíme mít na paměti, že veškeré mezinárodní úmluvy vztahující se k ochraně práv dětí uznávají právo osiřelých či opuštěných dětí na rodinu a ochranu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Adopce dětí je mimořádně citlivé téma. Liská důstojnost a v tomto případě i mimořádná péče, která je v nejlepším zájmu nezletilých vyžadována, si žádají dodržování a respektování mezinárodních úmluv v dotčené oblasti a také zkoumání osvědčených postupů a výměnu zkušeností mezi členskými státy. Evropská unie bude moci toto úsilí monitorovat a přispět k boji proti obchodování s dětmi, který postihuje především ty nejchudší země a lidi, kteří jsou na tom finančně nejhůře.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Evropská unie vždy bojovala za ochranu práv dětí a za hájení jejich nejlepších zájmů. Záměrem tohoto usnesení je zvážit možnost koordinace strategií týkajících se nástroje pro mezinárodní adopci na evropské úrovni, a to v souladu s mezinárodními úmluvami, aby se zlepšila pomoc v oblasti informačních služeb, přípravy na mezistátní adopci, zpracovávání žádostí o mezinárodní adopci a postadopčních služeb. Přitom musíme mít na paměti, že veškeré mezinárodní úmluvy vztahující se k ochraně práv dětí uznávají právo osiřelých či opuštěných dětí na rodinu a ochranu. Hlasoval jsem pro, neboť se domnívám, že ačkoli otázka adopce spadá do příslušnosti členských států, je zapotřebí alespoň minimální evropské konvergence, za předpokladu, že zájmy dětí budou ve všech případech respektovány.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Všichni souhlasíme s tím, že je třeba chránit dobré životní podmínky dětí a zajistit dodržování jejich práv, jak se píše v tomto usnesení Parlamentu. Pronášet všeobecná prohlášení však nestačí: je také zapotřebí vzít v úvahu případy, které vedly ke zneužívání dětí v důsledku mezinárodní adopce.

Mezi hlavní příčiny toho, že rodiče opouštějí své děti, patří chudoba, nefunkční systémy sociálního zabezpečení, neexistence dostatečné infrastruktury sociálních sítí nebo vhodných veřejných služeb a také války a vojenské zásahy.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. – Evropské orgány a členské státy, chtějí-li se vypořádat se zhoršujícím se problémem opuštěných dětí, musí hrát aktivnější úlohu ve zlepšování nástrojů mezinárodní adopce. Toho dosáhnou tak, že zjednoduší a zkoordinují mezinárodní adopční postupy na evropské úrovni, aniž by přitom ohrozily bezpečnost dětí a jejich práva, a dodržováním všech mezinárodních úmluv, které chrání práva dětí. Unie i členské státy musí zajistit lepší kontrolu v případech mezinárodní adopce, aby zabránily zneužívání, týrání a únosům dětí a obchodování s nimi. Členské státy by měly nalézt rovnováhu mezi přísnými mezinárodními zárukami a normami, aby zaručily práva dětí, omezily byrokracii a zjednodušily mezinárodní adopční postupy. Kromě toho by členské státy měly mít transparentnější pravidla týkající se postupů mezinárodní adopce a měly by si neustále vyměňovat informace o podmínkách a stavu adoptovaného dítěte v novém prostředí. Závěrem, primárním cílem při postupech mezinárodní adopce by měly být vždy nejlepší zájmy dítěte, zejména v případě dětí se zvláštními potřebami, aby byla zaručena práva dětí i rodin.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro toto společné usnesení, které nám umožňuje zároveň bránit práva rodičů na adopci dítěte z jiného členského státu Evropské unie a současně zajistit ochranu nezletilých jak v době, kdy jsou adoptováni, tak i v období poté. Mezinárodní adopce by zcela jistě měla obsahovat rámec konkrétních pravidel, aby se zabránilo jejímu zneužívání, jako je například obchodování s dětmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Všechny naše vnitrostátní právní systémy mají své vlastní způsoby, jak řešit adopci a ostatní otázky péče o dítě. Avšak vzhledem k tomu, že problémy, jako je obchodování s lidmi a sexuální zneužívání dětí, mají určitou mezinárodní dimenzi, společná iniciativa na úrovni Evropské unie by byla žádoucí. Nesmíme ztratit ze zřetele skutečnost, že jde v první řadě o nejlepší zájmy dětí, a podle tohoto motta jsem hlasoval pro toto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto důležité usnesení o mezinárodní adopci v Evropské unii, protože ochrana práv dětí je jedním z klíčových cílů Evropské unie. V současné době je v platnosti mnoho úmluv o ochraně dětí a rodičovských povinnostech. Domnívám se, že je potřeba prozkoumat možnost koordinace strategií týkajících se nástroje pro mezinárodní adopci na evropské úrovni, aby se zlepšila pomoc v oblasti informačních služeb, přípravy na mezistátní adopci, zpracovávání žádostí o mezinárodní adopci a postadopčních služeb. Je velmi důležité, aby byl zaveden systém, který zajistí transparentnost a který zamezí obchodování s dětmi za účelem adopce. Rád bych také zdůraznil, že bychom primárně měli podporovat adopce v zemi původu dítěte, kdykoli je to možné a je to v nejlepším zájmu dítěte.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Velmi vítám toto usnesení, které vyzývá ke zvážení možnosti koordinace strategií týkajících se nástroje pro mezinárodní adopci na evropské úrovni v souladu s mezinárodními úmluvami, aby se zlepšila pomoc v oblasti informačních služeb, přípravy na mezistátní adopci, zpracovávání žádostí o mezinárodní adopci a postadopčních služeb. Přitom musíme mít na paměti, že veškeré mezinárodní úmluvy vztahující se k ochraně práv dětí uznávají právo osiřelých či opuštěných dětí na rodinu a ochranu.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique Mathieu (PPE), písemně.(FR) Počet opuštěných dětí za posledních několik let významně vzrostl a tuto tendenci lze nyní sledovat ve všech našich členských státech. Tyto děti, které jsou oběťmi konfliktů a sociálního vyloučení a které jsou zneužívány zločineckými sítěmi pro všechny druhy obchodování s lidmi, jsou především oběťmi selhávajícího mechanismu mezinárodní adopce. Navíc bychom měli mít na paměti, že většina těchto dětí jsou dívky, jež jsou snadnou kořistí pro sítě prostituce a další formy moderního otroctví. Jednou z možností, jak můžeme reagovat na tuto smutnou situaci, je usnadnit postupy mezinárodní adopce. Měli bychom mezinárodní adopci zaštítit skutečným právním předpisem. Všem dětem by mělo být poskytnuto právo na to, být adoptován či adoptována.

Ačkoli jsou pro tuto záležitost dnes stále ještě příslušné členské státy, měli bychom v každém případě poukázat na to, že ochrana nejlepších zájmů dítěte je základní zásadou Evropské unie a je zakotvena v Listině základních práv. Vzhledem k tomu, že v této oblasti neexistuje příslušná evropská legislativa, by Evropská unie měla udělat všechno, co je v jejích silách, aby tyto adopce usnadnila, především pak tím, že umožní v nadcházejících měsících vzájemné uznávání dokladů o rodinném stavu a rozhodnutí o adopci.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Adopce dětí představuje problém, který byl vždy v centru zájmu Evropské unie a který musí být vyřešen s největší opatrností. Děti jsou budoucností každé společnosti, a proto je nutno s nimi zacházet s maximální úctou. Musí být zohledněny jejich nejlepší zájmy, což znamená, že je vyžadováno i doporučováno, aby se postupovalo v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami. Evropská unie má proto povinnost vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby se postavila problému obchodování s dětmi, které se povětšinou týká dětí z nejchudších zemí a těch, které jsou na tom finančně nejhůře.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Děti představují nejslabší článek v naší společnosti. Ochrana jejich práv a následné zajištění toho, aby tato práva byla respektována, musí být jednou z hlavních priorit v celé Evropské unii. Nicméně v Evropské unii stále dochází k tomu, že se děti stávají oběťmi obchodování s lidmi a jsou zneužívány k nejrůznějším účelům, k čemuž často dochází v důsledku neregulované adopce. Ačkoli adopce představuje efektivní způsob, jak zajistit, aby děti nestrávily svůj život v dětském domově, je nezbytné, aby docházelo k přísným kontrolám, především ze strany mezinárodních organizací, aby se zabránilo zneužívání. Zdržuji se tedy hlasování, protože toto usnesení neobsahuje potřebná opatření, která by zaručila, že děti budou patřičně chráněny proti zneužívání, které by vyplynulo z adopce.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně.(IT) Adopce je vždy velmi citlivou otázkou a jako taková si zasluhuje zvláštní pozornost, jelikož se při ní rozhoduje o budoucnosti dětí. Adopce je často užitečným způsobem, jak zajistit, aby opuštěné děti a sirotci neměli nešťastné dětství strávené v dětském domově, bez lásky a péče, na které má právo každé dítě. Odpírat nevinným dětem příležitost být milován a provázen životem milujícími rodiči, kteří pro dítě dělají všechno, by bylo kruté a nespravedlivé. Proto jsem hlasovala pro toto usnesení, jelikož pevně věřím v sílu adopce jako způsobu, jak poskytnout lepší život dětem, které představují budoucnost tohoto světa. Na evropské úrovni musíme vytvořit koordinovanou strukturu podporovanou transparentními a efektivními postupy, postadopční podporou a kontrolním mechanismem, který by dohlížel na činnost jednotlivých členských států. Adoptovat dítě znamená zajistit, že jeho budoucnost bude lepší, zajištěná a plná naděje. Proto se domnívám, že je nezbytné zavést konkrétní právní předpisy týkající se této otázky, abychom se vypořádali s mezinárodními odlišnostmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem dnes pro toto společné usnesení o mezinárodní adopci v Evropské unii, jejímž cílem je zlepšit systém adopcí mezi členskými státy a zavést záruky, které zajistí, aby byly adopce prováděny s ohledem na nejlepší zájmy dítěte a s naprostou úctou k jeho základním právům. V usnesení zdůrazňujeme následující nezbytné kroky: aby byla vytvořena evropská strategie pro adopce, která zavede adopční pravidla pro všechny země od nejchudších až po ty nejvyspělejší a umožní, aby byl vývoj každého dítěte, které bylo mezinárodně adoptováno, pečlivě monitorován prostřednictvím pravidelných zpráv, které budou mít na starosti vnitrostátní orgány ve státě původu; dále aby byly zefektivněny postupy adopce a odstraněna byrokracie, aby se snížila doba, po kterou děti zůstávají v ústavní péči nebo v dětském domově, aby prioritu dostaly adopce vnitrostátní a aby se zabránilo nevypočitatelné činnosti gangů, které zneužívají děti a obchodují s nimi za účelem adopce.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Parlamentu o mezinárodní adopci v Evropské unii. Tato iniciativa je naplněním cíle Evropské unie vytyčeného v článku 3 Lisabonské smlouvy o „ochraně práv dítěte“.

Hospodářský vývoj zemí Evropské unie bohužel nezamezil tomu, aby zde stále nedocházelo k selháním v oblasti práv dětí: konkrétně jde o problém ohrožených dětí, a především pak o opuštěné děti a děti v ústavní péči a také o násilí, které je na nich pácháno. Další selhání v této oblasti souvisí s obchodováním s dětmi kvůli adopci, prostituci, nelegální práci, vynucenému sňatku a žebrání na ulici nebo k jiným nelegálním účelům, které stále v Evropské unii představují závažný problém.

Je to právě tato skutečnost, která určuje význam této iniciativy, jež vyzývá Komisi, aby zvážila možnost koordinace strategií týkajících se nástroje pro mezinárodní adopci na evropské úrovni. Je potřeba vypracovat strategii, která by byla v souladu s mezinárodními úmluvami, s cílem zlepšit pomoc v oblastech informačních služeb, přípravy a vyřizování žádostí a postadopčních služeb. Komise musí zohlednit ochranu práv dětí a uznat právo opuštěných či osiřelých dětí na rodinu a na ochranu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Zastavení mezinárodních adopcí bylo jednou z podmínek přistoupení Rumunska k Evropské unii. Rumunsko se v roce 2001 rozhodlo vyhlásit moratorium na mezinárodní adopce poté, co zpravodajka Evropského parlamentu za Rumunsko, baronka Emma Nicholsonová, odsoudila činnosti související s obchodováním s dětmi a zkritizovala rumunský stát za to, že zanedbává své děti. Myslím si, že prioritu musí dostat adopce v zemi původu dítěte, kdykoli to bude možné a bude to v zájmu dítěte, přičemž k případným alternativním řešením bude patřit nalezení pěstounské rodiny, osobní či ústavní péče nebo nalezení rodiny prostřednictvím postupu pro mezinárodní adopci, to vše v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními úmluvami. Umístění dítěte do dětského domova by samozřejmě mělo být bráno pouze jako dočasné řešení. Stejně tak je velmi důležité, aby byl na úrovni Evropské unie zaveden metodologický rámec, jehož úkolem by bylo provádět hodnocení vývoje adoptovaných dětí v nových rodinách s využitím pravidelných postadopčních zpráv sestavovaných sociálními službami té země, kam bylo adoptované dítě převezeno, a posílaných orgánům té země, z které adoptované dítě pochází. Tento mechanismus by měl být zaveden pomocí koordinované činnosti mezi členskými státy a Evropskou komisí ve spolupráci s Haagskou konferencí, Radou Evropy a organizacemi na ochranu dětí, které usilují o to, aby kvůli adopci nedocházelo k obchodování s dětmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Adopce představuje obzvláště citlivou otázku, která si zasluhuje plnou pozornost všech členských států Evropské unie. Ačkoli se podařilo dosáhnout významného pokroku od přijetí Haagské úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, zůstává v Evropské unii i nadále problémem existence ohrožených dětí, porušování práv dětí, násilí páchané na dětech, obchodování s dětmi za účelem adopce, prostituce, nelegální práce, vynuceného sňatku, žebrání na ulicích či z jiných nelegálních důvodů.

Musíme tedy vynaložit veškeré úsilí, abychom chránili právo dítěte na rodinný život. Abychom toho dosáhli, je důležité zvážit možnost koordinace strategií týkajících se nástroje pro mezinárodní adopci na evropské úrovni, v souladu s mezinárodními úmluvami, s cílem zlepšit pomoc v oblasti informačních služeb, přípravy a vyřizování žádostí o adopci a postadopční péče.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. My ve skupině Zelených/Evropské svobodné aliance jsme se zdrželi hlasování. Ve společném návrhu usnesení byly negativní body usnesení skupiny PPE po jednáních mezi politickými skupinami nahrazeny. Nicméně usnesení iniciovali Italové s ohledem na velmi specifickou vnitrostátní potřebu a ve vztahu k záležitosti, která nespadá do příslušnosti Evropské unie. Podařilo se nám uspět v tom, že se z usnesení stala pouhá „výzva ke zvážení možnosti koordinace strategií týkajících se nástroje pro mezinárodní adopci na evropské úrovni“, jež neobsahuje žádné odkazy na konkrétní vnitrostátní problémy. Vzhledem k tomu, že na této záležitosti už spolupracujeme s Výborem pro právní záležitosti a Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, nebylo takové usnesení zapotřebí.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Právo dítěte vyrůstat ve zdravém rodinném prostředí, které je přínosné pro jeho harmonický vývoj, je klíčovým konceptem tohoto usnesení. Rostoucí počet dětí žijících v dětských domovech a porušování jejich práv – především obchodování s lidmi, nelegální adopce, nelegální práce a prostituce –, ke kterým v Evropské unii neustále dochází, vedli k postoji, který se snaží tuto situaci zvrátit. Stejně tak je potřeba si uvědomit narůstající počet nelegálních mezinárodních adopcí, které se týkají i třetích zemí a rozhodně nejsou v souladu s podmínkami zavedenými Haagskou úmluvou. Institucionalizace práv dětí v rámci Evropské unie podle článku 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, což je jeden z cílů Evropské unie, a podle článku 24 Listiny základních práv Evropské unie, dláždí cestu vstříc koordinaci politik a strategií mezi členskými státy, a to v souladu s mezinárodními nástroji, které jsou již k dispozici. Domnívám se, že je nezbytně nutné vytvořit mechanismus na evropské úrovni, který ukáže fungování různých vnitrostátních systémů v této oblasti. Transparentní a efektivní mechanismus monitorující adopce dětí jak před adopcí, tak i po adopci a zapojení mezinárodních organizací bude nejen podporovat práva dětí, ale také umožní jejich harmonickou výchovu.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) S novou migrační vlnou představuje otázka opuštěných dětí, kterou postupně řešíme, stále závažnější a větší problém.

Je nezbytně nutné nalézt právní rámec, který by pokryl ochranu dítěte a odpovědnost rodičů, odstranil přebytečnou byrokracii z praktických postupů a harmonizoval zákony členských států v souladu s Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení z roku 1993 a s Lisabonskou smlouvou.

Chtěl bych zmínit německou úpravu adopcí jako příklad nehodný následování především proto, že děti jsou umisťovány do rodin, kde jen partner je německé národnosti a druhý pochází z jiného státu Evropské unie. Hlavním cílem zákonodárce musí samozřejmě být zaručit dětem právo na ochranu a péči, kterou potřebují, aby mohly žít v dobrých životních podmínkách, a přitom se pokusit vyhnout krajní možnosti umístění dítěte do dětského domova.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně.(PL) Mezinárodní adopce by měly být povoleny pro dobro dětí, ale pouze tehdy, pokud budou vyčerpány všechny možnosti adopce v daném členském státě. Obvykle by dítě mělo vyrůstat v zemi, v níž je občanem či občankou.

V mé zemi, v Polsku, také dochází k zahraničním adopcím. Obvykle jde o děti, které mají kvůli nejrůznějším nemocem malou naději, že by byly adoptovány v Polsku. Například v roce 2006 se 202 zahraničních rodin rozhodlo vzít si do péče 311 našich malých spoluobčanů – 214 polských dětí našlo nové rodiče v Itálii, 25 ve Francii, 22 našlo nové americké rodiče, 20 dětí si osvojily rodiny z Nizozemska, 15 dětí našlo švédské rodiče, sedm německé, šest švýcarské a po jednom dítěti si osvojili rodiče z Belgie a z Kanady. Problém osiřelých dětí v západní Evropě prakticky neexistuje, z čehož vyplývá vysoký zájem párů z těchto zemí o možnost adoptovat dítě ze zemí střední a východní Evropy.

Domnívám se, že Evropská komise by měla v první řadě: 1) informovat Parlament o tom, jaká opatření byla nebo budou podniknuta na evropské úrovni, aby se zamezilo tomu, že se z mezinárodních adopcí stane zástěrka pro obchodování s dětmi, 2) poskytnout odpověď na otázku, jak Komise plánuje zabránit tomu, aby k adopcím nedocházelo jen kvůli tomu, že je to nyní moderní. Evropané jsou čím dál více nakloněni tomu, adoptovat děti z Afriky, protože se tato móda rozmohla mezi populárními filmovými hvězdami. To však není vhodný ani dostatečně vážný základ pro adoptivní rodičovství.

 
  
  

- Návrh usnesení: (B7-0021/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Souhlasila jsem s tímto usnesením o evropském integračním procesu v případě Srbska, které potvrzuje, že budoucnost Srbska je spojena s Evropskou unií, a podporuje zemi, aby vytrvala ve svých snahách na cestě za tímto cílem. Srbsko dělá velké pokroky při realizování reforem, ale je stále zapotřebí dalšího pokroku, aby tato země splnila všechna kritéria z Kodaně. Otázka Kosova je velmi důležitá. Podporuji proto výzvu srbskému parlamentu, která je uvedena v usnesení, aby zrušil srbské paralelní struktury v Kosovu, které narušují decentralizační proces a brání plné integraci srbského společenství do institucí Kosova.

Evropská unie musí vyslat srbské vládě jasný signál vyjadřující naše očekávání, že Srbsko zaujme konstruktivní postoj vůči nadcházejícím všeobecným volbám v Kosovu. Souhlasím s názorem, který je uveden v usnesení, že účast kosovských Srbů ve volebním procesu je naprosto nezbytným předpokladem pro to, aby komunita kosovských Srbů nebyla odsouvána na okraj zájmu.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Proces rozšíření Evropské unie je založen na politickém, právním a technickém dodržení náročných standardů a norem Evropské unie. Již v roce 2003 bylo zemím západního Balkánu přislíbeno, že budou moci přistoupit k Evropské unii za předpokladu, že splní určitá daná kritéria. Cílem Evropské unie je zajistit dlouhodobou stabilitu a trvale udržitelný rozvoj na západním Balkánu. Vzhledem k tomu, že rychlost integrace zemí v tomto regionu se liší, každá země musí vyvinout maximální úsilí, provést všechny požadované reformy a podniknout nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a stability nejen své země, ale také celého regionu. Srbsku se podařilo dosáhnout značného pokroku v mnoha oblastech a zahájit úspěšnou a konstruktivní spolupráci s Evropskou unií. Zrušení víz EU od roku 2009 ukázalo srbským občanům, že Evropská unie s uspokojením pohlíží na reformy, které byly v zemi uskutečněny. Souhlasím s pozorováními, jež jsou vyjádřena v usnesení, že reformy týkající se ochrany práv občanů a menšin, plurality sdělovacích prostředků, nezávislosti moci soudní, vězení a mnoha dalších oblastí musí i nadále pokračovat. Snahy prosazovat právní stát, který by zajistil demokratické fungování vládních institucí a efektivní ochranu lidských práv a svobod, musí i nadále zůstat jednou z klíčových priorit srbských orgánů.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Srbsko získalo podporu a povzbuzení prostřednictvím hlasování o dohodě o stabilizaci a přidružení. Doufám, že ratifikační proces bude ještě více urychlen souhlasným hlasováním, které dnes proběhlo v Evropském parlamentu. Rád bych poznamenal, že jedna otázka zdůrazněná ve zprávě o dohodě o stabilizaci a přidružení je úzce spojena s odmítnutím srbských orgánů uznat orgány Kosova a s udržováním paralelních srbských struktur. Pokud jde o nás, Rumunsko neuznalo nezávislost Kosova, která byla vyhlášena jednostranně a která představuje porušení mezinárodního práva. Srbsko je vynikajícím sousedem Rumunska, s nímž nás spojují staletí společné historie. Rumunsko pochopitelně chápe a podporuje své přátele. Budoucnost Srbska je samozřejmě v Evropské unii a jeho spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii by měla dát najevo, že se Bělehrad zavazuje k dodržování evropských hodnot, demokracie a lidských práv.

Srbsko bude samozřejmě muset jít stejnou cestou přistoupení k EU, jakou musely jít všechny členské státy. Nicméně musí s ním také být s ohledem na tuto cestu zacházeno stejně. Nedávný vývoj ukázal, že Srbsko porozumělo očekáváním, které do něj vložilo Evropské společenství. Došlo k zřetelným pokrokům, ale Evropská unie se musí taktně vypořádat s určitými aspekty nedávné historie Bělehradu, které těžce spočívají na bedrech srbského lidu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Evropská unie je založena na principech, jako je usmíření a mírové soužití, které mají stejný cíl – zlepšit vztahy mezi lidmi v této oblasti. V této souvislosti se domnívám, že budoucnost Srbska je po boku zemí Evropské unie, a rovněž si myslím, že tato země musí zintenzivnit své snahy o dosažení tohoto cíle.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, jelikož se domnívám, že Srbsko je nyní v postavení, že by se mohlo stát důležitým hráčem při zajišťování bezpečnosti a stability na Balkáně. Budoucností Srbska je nade vši pochybnost Evropská unie. Myslím si proto, že by tato země měla i nadále usilovat o dosažení tohoto cíle. Pokrok, kterého se jí v reformním procesu podařilo doposud dosáhnout, je chvályhodný.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Každý, kdo se podívá na mapu Evropské unie, si musí velmi rychle uvědomit, že osudem západního Balkánu je stát se její součástí. Věřím tomu, že se nakonec podaří dosáhnout členství těchto zemí. Cesta Srbska za tímto cílem byla od rozpadu bývalé Jugoslávie, k němuž došlo po zhroucení sovětské moci, obzvláště obtížná. Skutečnost, že se zapojilo jako agresor do bratrovražedných válek, a tvrdý dopad, jaký tyto války měly na sousední země i na mezinárodní společenství jako celek, měly závažné následky pro celou zemi a její obyvatele. Odtržení Kosova, které i nadále zůstává velmi kontroverzní otázkou, zvýšilo napětí v celé oblasti a představuje i nadále obrovské potenciální riziko vyvolání nestability. Doufám, že Srbsko vytrvá ve svém směřování do Evropské unie, a musím poblahopřát jeho obyvatelům i vedoucím představitelům k pokroku, kterého se jim v tomto ohledu podařilo dosáhnout.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Budoucnost Srbska je v Evropské unii. Proto vítám žádost Srbska o členství v Evropské unii, podanou dne 22. prosince 2009, a skutečnost, že se Rada ministrů rozhodla dne 25. října 2010 požádat Komisi, aby žádost Srbska přezkoumala.

Chtěl bych poblahopřát Srbsku k pokrokům, kterých se mu podařilo dosáhnout v reformním procesu. Chtěl bych zdůraznit, že klíčovou prioritou pro Evropskou unii zůstává i nadále rozvoj regionální spolupráce a je považován za katalyzátor harmonizace, dobrých sousedských vztahů a lepších mezilidských vztahů na západním Balkáně. Proto vyzývám Srbsko, aby zaujalo konstruktivní postoj vůči otevřenější regionální spolupráci.

Zdůraznil bych, že plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii je základní podmínkou pro další pokrok Srbska na cestě ke členství v Evropské unii. Měli bychom mít na paměti, že Srbsko vždy žádostem Mezinárodního trestního tribunálu o pomoc patřičně vyhoví. Vyzývám srbskou vládu, aby i nadále úzce spolupracovala s tribunálem, k čemuž patří i rychlé poskytnutí všech požadovaných dokumentů a včasné uzavření případů vrácených tribunálem.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti tomuto usnesení především kvůli požadavkům, které jsou kladeny na Srbsko, a kvůli nepřijatelnému postoji Evropské unie vůči Kosovu. Parlament například vyzývá srbskou vládu, aby rozpustila paralelní struktury v rámci Kosova, o kterých prohlašuje, že „narušují decentralizační proces a brání plné integraci srbského společenství do institucí Kosova“, a také požaduje, aby srbská vláda i nadále úzce spolupracovala s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Tento tlak vyvíjený na Srbsko je nepřijatelný a je o to více komplikovaný, protože nebyla podniknuta srovnatelná opatření vůči Kosovu, navzdory stížnostem veřejnosti na to, že se současní vůdci Kosova podílejí na obchodování s lidskými orgány.

Je rovněž nepřijatelné, aby Parlament vyvíjel tlak na Srbsko, aby „vstoupilo do dialogu s Kosovem“, aniž by se zmínil o nových vyjednáváních o statusu či rozdělení.

„Evropský integrační proces Srbska“ zdůrazňuje něco, na co již dlouhou dobu poukazujeme. Nyní je již jasné, že válka vedená severoatlantickou aliancí NATO a hlavními silami EU v čele s Německem měla za cíl rozpustit Jugoslávii a rozdělit území na země, které budou moci chránit ekonomické zájmy velkého obchodu v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Nehlasoval jsem pro usnesení o evropském integračním procesu v případě Srbska. Není to kvůli procesu jako takovému, ale především kvůli nejednoznačnosti textu věnovaného otázce Kosova.

Zmiňuje se v něm společné usnesení Evropské unie a Srbska, přijaté Valným shromážděním Organizace spojených národů, ale v žádném bodě se neuvádí, že toto usnesení nemůže být v žádném případě považováno za oficiální uznání nezávislosti Kosova Srbskem nebo těmi členskými státy EU, které tuto nezávislost neuznaly.

Rovněž zde není ani zmínka o velmi znepokojivé zprávě Rady Evropy o obchodování s lidskými orgány srbských vězňů, kterého se měla dopustit Kosovská osvobozenecká armáda. Tato zpráva vyzývá k odpovědnosti současného předsedu vlády Kosova, zatímco požadavek, aby se dva poslední srbští uprchlíci vzdali Mezinárodnímu trestnímu soudu, je nezbytnou podmínkou pro přistoupení Srbska k Unii.

Stejně jako tomu bylo v případě různých válek, které poznamenaly rozpad bývalé republiky Jugoslávie, je i nyní veškeré zlo připisováno jen jedné straně a pokání požadováno pouze od jednoho z táborů. Z dlouhodobého hlediska bude situace čím dál obtížnější, ačkoli to vypadá, že srbská vláda, zaslepena lákadly Evropské unie, přijímá tyto požadavky v naději na přistoupení.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Velmi vítáme usilování Srbska o členství v Evropské unii a doufáme, že se tím posílí mír a prosperita v dané oblasti. Usnesení Parlamentu požaduje plné uznání kultury a jazyků menšin – což jsou otázky, které leží skupině Evropské svobodné aliance velmi na srdci.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně.(IT) Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Srbskem vstoupila v platnost dne 1. února 2010. Navzdory skutečnosti, že od té doby uplynulo již 11 měsíců, zdaleka ne všechny členské země Evropské unie tento dokument ratifikovaly. Tímto návrhem usnesení chtěl Evropský parlament v první řadě zdůraznit význam úlohy Srbska v rámci Evropské unie a zadruhé chtěl schválit sociální a politické změny, které srbská vláda za poslední roky zavedla. Cílem tohoto usnesení také bylo upozornit na kroky, které tato země stále musí udělat, aby splnila požadavky Evropské unie na demokratizaci, svobodu a přijetí spravedlivých a udržitelných politik. Jelikož se domnívám, že vstup Srbska do Evropské unie je významným krokem vpřed jak pro Evropskou unii, tak pro Srbsko samotné, hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože věřím tomu, že se této zemi podaří v brzké době překonat všechna omezení, která tak dlouho vytvářela tuto širokou propast mezi EU a Srbskem.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, které poukazuje na pokrok Srbska v oblasti reforem a na nedávnou žádost Rady, aby Komise připravila své stanovisko týkající se žádosti Srbska o členství v EU. Nicméně usnesení správně zdůrazňuje, že „plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii“, včetně postavení dvou posledních uprchlíků před soud v Haagu, „je základní podmínkou na cestě k členství v EU“.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně.(FR) Hlasuji proti tomuto dokumentu ze solidarity se srbskými obyvateli. Přidávat nutnost splnit kodaňská ekonomická kritéria k tvrdým sociálním škrtům, které vyplynuly z úsporných programů nařízených Mezinárodním měnovým fondem (MMF) od ledna roku 2009, je sociální zločin, který odmítám podporovat. V tomto dokumentu došlo nade vši pochybnost k několikanásobnému porušení svrchovaného práva srbského státu odmítnout jednání se zástupci separatistické provincie Kosovo.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Všichni se shodneme na tom, že země z oblasti západního Balkánu jsou předurčeny k tomu, aby se staly součástí Evropské unie. K tomu v blízké budoucnosti dojde.

Srbsko je součástí této skupiny a je zemí, která prošla velmi obtížným vývojem od chvíle, kdy po rozpadu Sovětského svazu zanikla bývalá Jugoslávie. Navíc bratrovražedné války, do nichž se Srbsko zapojilo, a jejich brutální dopad na sousední země i na mezinárodní společenství jako celek přinesly nešťastné důsledky pro celou zemi a její obyvatele. Ona takzvaná „válka“ v Kosovu, která zůstává nevyřešena a představuje velmi kontroverzní téma napříč mezinárodním společenstvím, také přispěla ke skutečnosti, že mír v této oblasti stále není samozřejmostí.

Proto by bylo žádoucí, aby Srbsko i nadále postupovalo směrem k členství v Evropské unii. Rád bych využil této příležitosti a poblahopřál vedoucím představitelům Srbska k jejich úsilí a k pokroku, kterého se jim podařilo dosáhnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení o evropském integračním procesu v případě Srbska, protože rozvoj regionální spolupráce zůstává klíčovou prioritou Evropské unie a je považován za katalyzátor pro zavedení politik usmíření a pro udržení dobrých sousedských vztahů na západním Balkáně. Budoucnost Srbska jakožto důležitého hráče při zajištění bezpečnosti a stability v dané oblasti je velmi úzce spjata s Evropskou unií, a tudíž musí Srbsko vyvinout maximální úsilí, aby se stalo plnoprávným členem Evropské unie. Aby mohlo Srbsko dosáhnout postavení kandidátské země Evropské unie a aby mohla začít jednání s EU, musí zahájit dialog s Kosovem, zaujmout konstruktivní postoj vůči nadcházejícím všeobecným volbám v Kosovu a vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby nebyla komunita kosovských Srbů marginalizována. Souhlasím s návrhem, aby byl Srbsku udělen statut kandidátské země, teprve až začne plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Kromě toho musí Srbsko pokračovat s reformami, které právě probíhají, a rovněž zahájit nové. Srbské orgány musí podniknout veškeré kroky k tomu, aby zajistily, že jsou v zemi správně uplatňovány zásady právního státu a demokracie, a také se musí důsledně postarat o to, aby v Srbsku neustále klesala míra korupce a aby byly těm, kteří ve svých úřadech zneužívají pravomoci, uloženy tvrdé tresty.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Tento návrh usnesení o procesu integrace Srbska do Evropské unie si zasluhuje moji podporu, a to z následujících důvodů.

V červnu roku 2003 jsme na zasedání Evropské rady v Soluni přijali závazek vůči všem státům západního Balkánu, že budou moci přistoupit k Evropské unii, jakmile splní vstupní kritéria. Rychlost integrace zemí západního Balkánu je individuální a záleží na zásluhách každého jednotlivého státu, především s ohledem na jejich odhodlání uspokojit všechny požadavky, splnit veškeré závazky, provést všechny reformy a přijmout nezbytná opatření, která členství v Evropské unii vyžaduje.

Postavení Srbska jako garanta bezpečnosti a stability v regionu je klíčové. Proto toto usnesení potvrzuje, že budoucnost Srbska je v Evropské unii, a podporuje tuto zemi, aby vytrvala ve svých snahách vedoucích k dosažení tohoto cíle. Chválí Srbsko za pokrok, kterého se mu podařilo dosáhnout v reformním procesu, a vítá rozhodnutí zahájit proces ratifikace dohody o stabilizaci a přidružení Srbska, které Rada učinila dne 14. června 2010, a skutečnost, že deset členských států již tuto dohodu ratifikovalo.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, které potvrzuje, že budoucnost Srbska je v Evropské unii, přičemž zdůrazňuje pokrok týkající se realizovaných reforem a vyzývá zemi, aby pokračovala ve svých snahách o dosažení souladu s požadavky a kritérii, které členství v Evropské unii vyžaduje.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Naše skupina hlasovala pro toto usnesení, protože 16 ze 17 předložených pozměňovacích návrhů bylo přijato nebo zahrnuto do kompromisních pozměňovacích návrhů připravených zpravodajem, včetně toho, který požadoval, aby status kandidátské země závisel na úzké spolupráci Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Další pozměňovací návrhy se týkaly Kosova, rovnosti žen a mužů, práv menšin, občanské společnosti, veřejné dopravy, životního prostředí a vztahů s Bosnou.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Tato zpráva snižuje překážky obchodu mezi Evropskou unií a Srbskem a je krokem vstříc potenciálnímu přistoupení této balkánské země k Evropské unii.

Dohoda o stabilizaci a přidružení byla podepsána už v roce 2008, ale od té doby ji ratifikovalo pouze 12 členských států EU, včetně Itálie. Onen důležitý cíl, kterého jsme dnes dosáhli, musí být v každém případě novým startovním bodem pro Srbsko, které předložilo svou žádost v prosinci 2009. Musí samozřejmě i nadále plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, což bylo vždy klíčovou podmínkou pro přistoupení.

 
  
MPphoto
 
 

  Csanád Szegedi (NI), písemně. (HU) Srbsko vykazuje závažná pochybení v oblasti respektování lidských práv. Obyvatelé Srbska, kteří jsou maďarské národnosti, jsou považováni za druhořadé občany a jsou časté i případy policejní brutality. Případ chlapců z města Temerin stále nebyl patřičně prošetřen. Dokud neuvidím zjevný pokrok ve výše zmíněných oblastech, nemohu podpořit proces evropské integrace Srbska. Navíc se domnívám, že je naprosto zásadní, aby byla poskytnuta úplná územní autonomie původnímu maďarskému obyvatelstvu ve Vojvodině.

 
  
  

Doporučení: Jelko Kacin (A7-0362/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) S ohledem na prozatímní rozhodnutí Rady a Komise (15191/2007) a Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Srbskem souhlasím s uzavřením dohody.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu a není to poprvé, kdy zde zmiňuji, že mezi důvody, proč tak činím, patří i ty osobní. Západní Balkán a Srbsko jsou víc než jen oblastí strategických zájmů Evropské unie, a nejen že občané této oblasti potřebují nás, ale i my všichni potřebujeme je. Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Srbska, což vypovídá o mnohém. Srbsko má v Evropě výjimečné postavení, neboť je zemí s největším množstvím uprchlíků a vystěhovalců. Pevně věřím, že urychlení integračního procesu Srbska bude přínosem pro celou oblast západního Balkánu.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro usnesení o integraci Srbska. Významným důvodem pro to je, že se Srbsko může stát důležitým hráčem v oblasti zajištění bezpečnosti a stability v regionu. Konstruktivní strategie k regionální spolupráci a dobré sousedské vztahy jsou zároveň klíčovými prvky procesu stabilizace a přidružení. Všechna tato hlediska jsou klíčovými faktory v procesu proměny západního Balkánu v oblast dlouhodobé stability a udržitelného rozvoje.

Proces integrace Srbska do EU je navíc podpořen pokrokem při přijímání reforem. Je třeba ocenit úsilí, které vynaložilo Srbsko v oblasti ochrany menšin, ačkoli přístup k informacím a ke vzdělání v menšinových jazycích je ještě nutné zlepšit, zejména pokud jde o rumunskou menšinu, jež byla po celé minulé století silně diskriminována.

Bylo dosaženo i mimořádného pokroku při prosazování rovnosti pohlaví, zejména byl přijat zákon o rovnosti žen a mužů a národní akční plán pro zlepšení postavení žen a podporu rovnosti žen a mužů.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Ústřední role Srbska na západním Balkáně je zřejmá: nebude-li Srbsko stabilní, jen velmi těžko pak bude možné dosáhnout stability v tomto regionu. Reformy, které byly v této zemi provedeny, si zaslouží pochvalu, neboť byly zaměřeny na posílení demokracie, transparentnosti a mechanismy právního státu. Zároveň bylo vynaloženo úsilí směřující ke znovuobnovení vztahů a partnerství se sousedními zeměmi, bývalými nepřáteli Srbska. Tento krok oceňuji, neboť je těžký z lidského hlediska. Dohody, které Srbsko uzavřelo s EU, a nedávné vzájemné otevření hranic naznačuje, že politika postupného vytváření faktické solidarity není opomíjena. Doufám, že Evropská unie zváží žádost Srbska o členství s náležitou přísností, ale snad přitom bude mít na paměti důležitou skutečnost, že přistoupení Srbska, společně s přistoupením Chorvatska, které pokročilo ještě dále, bude znamenat mnoho pro srbský lid, pro celý region i pro samotnou EU.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Budoucnost Srbska je v EU. Proto vítám žádost Srbska o členství v Evropské unii podanou 22. prosince 2009 a rozhodnutí Rady ministrů z 25. října 2010, kterým Rada žádá Komisi, aby posoudila žádost Srbska.

Chtěl bych poblahopřát Srbsku k pokroku, jehož dosáhlo v reformním procesu. Chtěl bych zdůraznit, že rozvoj regionální spolupráce nadále zůstává klíčovou prioritou EU a jeho účelem je urychlit usmíření, dobré sousedské vztahy a zlepšení mezilidských kontaktů na západním Balkáně.

Proto vyzývám Srbsko, aby zaujalo konstruktivní přístup směřující k regionální spolupráci, která bude více podporovat začlenění. Souhlasím s tímto návrhem rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Fidanza (PPE), písemně.(IT) Vítám stabilizační dohodu mezi EU a Srbskem. Dohoda o stabilizaci a přidružení zmenšuje překážky obchodu mezi Evropskou unií a Srbskem a je krokem k případnému přistoupení této balkánské země k EU. Dohoda byla podepsána již v roce 2008, ale od té doby ji ratifikovalo pouze 12 členských států včetně Itálie. Dnešním hlasováním Parlament vyslovil souhlas s touto dohodou, čímž vyslal signál zbývajícím 15 členským státům, aby ji rovněž ratifikovaly. Navzdory skutečnosti, že Srbsko bylo těžce zkoušeno událostmi ze své nedávné historie, začíná se zvolna zotavovat a posilovat své demokratické uspořádání. Geografická poloha Srbska a jeho strategická role ho bezpochyby staví do centra procesu integrace balkánských zemí do EU. Srbsko je i důležitým obchodním partnerem; hraje klíčovou roli mimo jiné i v železářském a ocelářském průmyslu. Dnešní hlasování navazuje na jiný důležitý krok kupředu, který byl uskutečněn v prosinci 2009, kdy byla zrušena vízová povinnost v celé oblasti Schengenu a Srbové tak dostali možnost cítit se více jako Evropané.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Dnes byla uzavřena nová dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Srbskem, která zavádí zónu volného obchodu a nabízí vyhlídky na přistoupení země k EU. Vzhledem k našim názorům na rozšíření jsme se zdrželi hlasování o této zprávě.

Nesouhlasíme však s některými jejími body, konkrétně s podmínkami uloženými Evropskou unií a především s požadavkem na plnou spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, který zůstává i nadále nezbytným předpokladem pro budoucí vstup Srbska do EU. Tyto věci nebyly požadovány od jiných zemí v podobném postavení. Měli bychom pamatovat i na to, že dohodu musí schválit 27 členských států, aby mohla vstoupit v platnost.

Dohoda o stabilizaci a přidružení, jež byla podepsána v roce 2008, vytváří zónu volného obchodu mezi EU a Srbskem a nabízí vyhlídky na přistoupení země k EU. Srbsko podalo svoji žádost o členství v EU v prosinci 2009. Loni v říjnu požádala Rada Komisi o vypracování stanoviska k žádosti této země o přistoupení, jež bude zveřejněno na podzim tohoto roku.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně.(IT) Situace na západním Balkáně v souvislosti s procesem rozšíření si zasluhuje zvláštní pozornost. Země jako Srbsko bezpochyby představuje problémy, ale situace v Bělehradě se zdá mnohem lepší než v ostatních zemích v oblasti. Proto v naději, že dojde ke konečnému urychlení procesu spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, podporuji tento text a doufám, že jej Srbové a srbské orgány budou chápat jako pobídku.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro Dohodu o stabilizaci a přidružení se Srbskem, ale připomínám, že ji dosud ratifikovalo pouze 11 členských států. Vyzývám zbývajících 16, aby tak co nejdříve učinily.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně.(FR) Stejně jako všechny dohody tohoto druhu, i Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem odsuzuje lid k extrémní chudobě výměnou za rychlý přechod k tržnímu hospodářství a vytvoření zóny volného obchodu v příštích pěti letech. Evropská unie není hodna svých vlastních občanů a občanů zemí, které se k ní chtějí připojit. Hlasuji proti této zprávě ze solidarity s lidem Republiky Srbsko.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Všichni se shodneme na tom, že země západního Balkánu se mají stát členy EU; to se v blízké budoucnosti stane skutečností.

Srbsko patří k této skupině. Tato země si od rozpadu bývalé Jugoslávie, ke kterému došlo po zhroucení sovětského impéria, prošla trnitou cestou. Kromě toho měly pro zemi a její obyvatele neblahé důsledky bratrovražedné boje, jichž se Srbsko účastnilo, a jejich brutální dopad na sousední země a na celé mezinárodní společenství. Takzvaná „válka“ v Kosovu, která zůstává nevyřešena a je i nadále velmi kontroverzní otázkou napříč celým mezinárodním společenstvím, rovněž přispěla k tomu, že v této oblasti mír stále není realitou.

Proto by bylo žádoucí, aby Srbsko pokračovalo po evropské cestě. Rád bych využil této příležitosti a poblahopřál čelným představitelům Srbska a srbskému lidu k jejich úsilí a pokroku, kterého dosáhli. Chtěl bych vyzdvihnout roli, kterou Srbsko hraje v otázce stabilizace západního Balkánu jako celku a především v udržování stability a soudržnosti Bosny a Hercegoviny.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, jelikož kladně hodnotím pokrok, jehož Srbsko dosáhlo při provádění reforem v oblastech veřejné správy, právního řádu a boje proti korupci a organizovanému zločinu. Souhlasím s výzvou zpravodaje všem členským státům EU, aby zahájily proces ratifikace Dohody o stabilizaci a přidružení se Srbskem. Základní podmínkou pokroku na cestě k členství v EU, na níž je založena tato zpráva, je plná spolupráce s haagským tribunálem. Dále bych chtěl vyzvat Srbsko, aby učinilo pevnější závazek v politice zaměstnanosti a sociální soudržnosti.

Chtěl bych rovněž vyzvat tuto zemi, aby pokračovala ve vytváření prostředí směřujícího k rozvoji demokracie, právního státu, svobodného tržního hospodářství a dodržování lidských práv. Země by však měla zvýšit úsilí v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti. Stále je třeba provést základní prvky acquis v oblasti obnovitelné energie. Země musí přijmout legislativní rámec v oblasti energetické účinnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně.(IT) Hlasoval jsem pro usnesení o srbském integračním procesu a o Dohodě o stabilizaci a přidružení s Evropskou unií, neboť se domnívám, že konstruktivní přístup k regionální spolupráci a dobré sousedské vztahy jsou klíčovými prvky procesu stabilizace a přidružení a budou hrát rozhodující úlohu v procesu přeměny západního Balkánu v oblast dlouhodobé stability a udržitelného rozvoje. Srbsko hraje důležitou roli i v oblasti bezpečnosti, stability a usmíření národů žijících v regionu. Evropská unie odsuzuje všechny válečné zločiny, které zničily bývalou Jugoslávii, a podporuje práci ICTY (Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii). Zdůrazňuje také, že budoucnost Srbska je v EU, a vyzývá tuto zemi, aby pokračovala ve svém úsilí o dosažení tohoto cíle.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Neexistují žádné překážky pro to, aby Evropský parlament vyjádřil svůj souhlas s návrhem rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé.

Na základě nynějších pravomocí Evropského parlamentu týkajících se mezinárodních smluv Rada předložila žádost o schválení této dohody a Výbor pro zahraniční věci vydal své stanovisko formou doporučení, aby dohoda byla uzavřena.

Hlasovala jsem pro, neboť se domnívám, že tato dohoda velmi významně přispěje k posílení a zefektivnění politiky sousedství, v níž Srbsko hraje roli významnou pro geopolitickou rovnováhu na Balkánu.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) S ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise, Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a Srbskem, žádost o souhlas, kterou Rada předložila v souladu s články 217 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, články 81 a 90 jednacího řádu Parlamentu a doporučení Výboru pro zahraniční věci považuji za nanejvýš logické a potřebné podpořit postoj Parlamentu.

Proto vyjadřuji souhlas s dotčeným návrhem rozhodnutí Rady a Komise, aby byla podpořena zaprvé užší spolupráce se Srbskem a zadruhé činnosti v oblasti stabilizace a spolupráce v rámci Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Reformy, které Srbsko provedlo, mu umožní významně pokročit na cestě k budoucímu členství v Evropské unii. Proto věřím, že je třeba podpořit uzavření této Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (S&D), písemně. (ES) Souhlas Parlamentu s Dohodou o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Srbskem v návaznosti na rozhodnutí Rady o zahájení procesu ratifikace je důležitým krokem na cestě k integraci západního Balkánu do EU. Hlasovala jsem pro na základě své představy Evropské unie jako lídra, který má povinnost podpořit plnou stabilizaci západního Balkánu. Mezinárodní důvěryhodnost EU je úzce spojena s její schopností jednat ve svém okolí. V případě západního Balkánu, do něhož patří i Srbsko, se zdá, že zřejmě jedinou možnou cestou je přistoupení k EU. Toto přistoupení je však limitováno řadou podmínek. Srbsko prokazuje mimořádné předpoklady pro to, aby pokročilo na své cestě stát se částí EU.

Navzdory souhlasu, jejž dnes Parlament udělil, však bylo přijato i usnesení, které i přes velmi pozitivní hodnocení Srbska připomíná, že spolupráce Bělehradu s Mezinárodním trestním tribunálem a plný závazek k demokracii a právnímu státu nadále zůstávají nutnou podmínkou na jeho cestě do EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podpořili jsme tento text, neboť byla přijata většina našich pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy se týkaly Kosova, rovnosti pohlaví, práv menšin, občanské společnosti, veřejné dopravy, životního prostředí a vztahů s Bosnou. Jediný návrh, který nebyl přijat, neboť při hlasování došlo k rovnosti hlasů (27 ku 27), bude podán znovu. Je velmi důležitý, poněvadž vyzývá Srbsko, aby zahájilo dialog s Kosovem, aniž by zmiňoval nová jednání o statusu či rozdělení.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Hlasovala jsem pro uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Republikou Srbsko. Srbsko je zemí významnou pro stabilitu celé oblasti Balkánu, a proto je pro nás důležité, abychom s ním vedli průběžný dialog na institucionální úrovni. Srbsko za poslední roky dosáhlo ve svém směřování do Evropy velkého pokroku. Evropa musí s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora o tom, že jednostranné prohlášení nezávislosti Kosova není porušením mezinárodního práva, hrát aktivní roli mírotvorce. Rovněž musíme všemi možnými způsoby podpořit Srbsko v jeho úsilí o spolupráci s Mezinárodním trestním soudem.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně.(PL) Výsledek dnešního hlasování o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Republikou Srbsko mne velmi potěšil. Srbsko učinilo od roku 2007 viditelný pokrok ve spolupráci s Evropskou unií, což umožnilo pokračování jednání s EU. Ta byla ukončena 10. září 2007 a po konzultacích s členskými státy EU byla 7. listopadu 2007 v Bruselu parafována Dohoda o stabilizaci a přidružení. Musíme však pamatovat na to, že nezbytnou podmínkou plné spolupráce je, že Srbsko musí dodržet politickou podmínku stanovenou Radou při přijímání směrnic pro vyjednávání. Konkrétně jde o plnou spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

 
  
  

Zpráva: Marisa Matias (A7-0366/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu, jež se zaměřuje na vytvoření další řady opatření týkajících se především podpory včasného stanovení diagnózy, kvality života, zlepšení znalostí v oblasti epidemiologie tohoto onemocnění a koordinace stávajícího výzkumu, podpory výměny osvědčených postupů a dodržování práv osob žijících s demencí. V současnosti se každý rok u 14 milionů občanů žijících v Evropě objeví nějaký druh demence a Alzheimerova choroba je zodpovědná za více než polovinu těchto případů.

Je nutné propojit různé stávající politiky tak, aby řešily tuto situaci koordinovaně, objektivně a účinněji a podporovaly pečovatele a rodiny v oblastech, jako je posílení různých zdravotních systémů, vzdělávání a poradenství. Domnívám se, že je důležité, aby evropská strategie pro demenci kladla větší důraz na sociální aspekty osob postižených demencí a zaměřovala se čím dál více na výzkum, prevenci a včasnou diagnostiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence, jejímž základním přístupem je lepší koordinace mezi členskými státy a efektivnější a na solidaritě založená reakce, která je zaměřena na prevenci a léčbu lidí s demencí, zejména Alzheimerovou chorobou, a také na lidi v jejich okolí, ať už se jedná o zdravotnické pracovníky, poskytovatele služeb nebo příbuzné. Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence je zásadním krokem na cestě ke konkrétním návrhům na propojení různých stávajících politik a způsobů boje proti tomuto druhu onemocnění. Roztříštěnost akcí, existence rozdílných reakcí v rámci Evropy a výskyt nerovných podmínek, pokud jde o přístup k této chorobě a její léčbě, poskytují více než dostatečný důvod pro tuto iniciativu.

Proto je důležité zaměřit se na včasnou diagnostiku a prevenci a přijmout opatření ke zvýšení informovanosti veřejnosti o tom, co to znamená žít s demencí. Evropská strategie také musí usilovat o zajištění existence služeb, které zaručují maximální možné pokrytí a rovné podmínky, pokud jde o přístup a zacházení, pro pacienty bez ohledu na jejich věk, pohlaví, finanční situaci nebo místo bydliště.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento důležitý dokument. Každých 24 hodin je diagnostikován nový případ neurodegenerativní choroby (onemocnění nervového systému). V současnosti představují tyto choroby jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti u starších osob a Alzheimerova choroba je zodpovědná za více než polovinu těchto případů. Očekává se, že počet postižených lidí výrazně vzroste. Tato skutečnost vyvolává obavy vzhledem ke zvyšování průměrné délky života a klesajícímu poměru mezi počtem lidí, kteří pracují, a počtem lidí, kteří jsou v důchodu. Podporuji návrh Evropské komise na vytvoření evropské strategie, na reakci založenou na solidaritě, která je zaměřena na prevenci a léčbu lidí s demencí (postupné zhoršování duševních schopností) a na lidi v jejich okolí. Evropská strategie musí také usilovat o zajištění existence služeb, které zaručují maximální možné pokrytí a rovné podmínky, pokud jde o přístup a zacházení, pro pacienty bez ohledu na jejich věk, pohlaví, finanční situaci nebo místo bydliště.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Demence je onemocnění, které se vyznačuje pomalou a postupnou ztrátou paměti, soustředění a schopnosti učit se a obvykle postihuje osoby starší 65 let. Demence je skupina neurodegenerativních chorob, které by neměly být považovány za normální součást stárnutí. Odhaduje se, že více než 8 milionů Evropanů ve věku mezi 30 a 99 lety trpí neurodegenerativními chorobami, což je 12,5 případů na každých 1 000 osob, přičemž ženy jsou postiženy více než muži. Vědci připouštějí, že tento počet by se mohl v příštích 20 letech zdvojnásobit. Nejrozšířenější formou demence v Evropě je Alzheimerova choroba, jež představuje 50 % až 70 % všech případů. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, jež se zaměřuje na zvýšení kvality života a spokojenosti pacientů, nabádá k výzkumu a prevenci a zlepšuje komunikaci mezi členskými státy, aby bylo možné reagovat efektivněji a komplexněji se zaměřením na prevenci a léčbu osob, které žijí s nemocemi spojenými s demencí, zejména Alzheimerovou chorobou a na osoby v jejich okolí. Důležitý je i návrh na vyhlášení Evropského roku duševního zdraví.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Podporuji zpravodajku a hlasoval jsem pro její návrh. Alzheimerova choroba se stále více rozšiřuje a postihuje stále větší počet osob, zejména proto, že poměr mezi počtem lidí, kteří pracují a počtem lidí, kteří jsou v důchodu, stále klesá. Změny v chování a změny v osobnosti vedou k tomu, že se pacienti stávají závislými na lidech ve svém okolí. Návrh, který nám předkládá zpravodajka, má zlepšit koordinaci mezi členskými státy, prosazovat solidaritu a podpořit nejen ty, kteří jsou postiženi, nýbrž i ostatní, kterých se tato choroba jakkoli dotýká.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Alzheimerova choroba postihuje v Evropě a ve zbytku světa čím dál více lidí a v posledních několika desetiletích klesá průměrný věk osob, které touto nemocí trpí. Ačkoli tato choroba byla sociálním a zdravotním problémem již v minulosti, dnes je naléhavou prioritou zdravotních politik členských států. Proto je třeba závazek ke koordinaci politik na evropské úrovni, který Evropská unie hodlá splnit v následujících letech, hodnotit kladně. Jeho součástí bude výzkum a výměna osvědčených postupů při léčbě Alzheimerovy choroby, včasném diagnostikování a podporování rodin pacientů. V mnoha členských státech jsou totiž rodiny pod velkým finančním a psychickým tlakem, jelikož pečují o osoby, jež vyžadují neustálou péči a léčbu. Hlasuji pro zprávu paní Matiasové v naději, že se udělá hodně práce – více než dosud – v boji proti nemoci, která se sice stává stále běžnější, ale má významné sociální dopady, které však nejsou tolik známy.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Jsem pro evropskou iniciativu pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence, neboť každým rokem vzrůstá počet osob, u kterých se objeví nějaký druh demence. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo Evropy stárne a že sociální a hospodářské důsledky rovněž významně ovlivňují zdravotní systémy členských států, je naléhavě potřeba podniknout kroky a zahájit konkrétní iniciativy pro boj s touto vážnou nemocí. Nedávné evropské průzkumy ukazují, že Alzheimerova choroba je v EU stále nedostatečně diagnostikována a že mezi členskými státy existuje řada rozdílů v oblasti prevence, přístupu k léčbě a poskytování příslušných služeb. Je třeba se zaměřit na včasnou diagnostiku a prevenci Alzheimerovy choroby. Jedním z významných faktorů, které způsobují Alzheimerovu chorobu, jsou stravovací návyky, a proto by měla být prioritou prevence demence na základě opatření, která lze upravit na míru jednotlivým pacientům. Zvláštní pozornost by se měla věnovat preventivním faktorům, jako je zdravé stravování, podpora tělesné a duševní aktivity a regulace kardiovaskulárních rizikových faktorů, např. diabetu, vysoké hladiny cholesterolu, hypertenze a kouření. Dále je nezbytné zvýšit důstojnost všech pacientů v průběhu jejich onemocnění a snížit stávající nerovnosti, jinými slovy zajistit existenci služeb, které zaručují maximální možné pokrytí a rovné podmínky, pokud jde o přístup a zacházení, pro pacienty bez ohledu na jejich věk, pohlaví, finanční situaci nebo místo bydliště.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Alzheimerova choroba působí všude stejně. Skutečnost, že vědecký pokrok ji dosud nedokázal diagnostikovat před jejím propuknutím ani najít lék, nás o to více zavazuje najít způsob, jak zlepšit životy těch, kteří jí trpí. S neurodegenerativním onemocněním se potýká více než 8 milionů Evropanů a vyhlídky nejsou vůbec příznivé – počet pacientů se za 30 let zdvojnásobí. Z tohoto důvodu je třeba zlepšit koordinaci mezi členskými státy a zároveň uskutečnit efektivnější a na solidaritě založenou reakci, která bude zaměřena na prevenci a léčbu lidí s demencí, zejména Alzheimerovou chorobou, a také na lidi v jejich okolí. Aby mohla jakákoli evropská strategie fungovat, je důležité, aby si všechny země stanovily jako prioritu vypracování národních akčních plánů. Musíme se zaměřit i na včasnou diagnostiku a prevenci a na sběr epidemiologických údajů o nemoci a jejich zpracování.

Jakmile budou tyto základní kroky učiněny, bude nutné přijmout integrovaná opatření sahající od výzkumu až po poskytování zdravotní péče. Je důležité zaplnit mezery, které stále existují v oblastech, jako je odborné vzdělávání či podpora rodin, a přijmout opatření ke zvýšení informovanosti veřejnosti o tom, co to znamená žít s demencí.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro zprávu o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu, neboť Evropská komise a vlády členských států se zavázaly vypracovat evropské a národní akční plány na následující: podporu výzkumu, který se zabývá příčinami, prevencí a léčbou Alzheimerovy choroby na evropské úrovni, a na zvýšení jeho financování; zlepšení prevence a včasné diagnostiky; organizování informačních kampaní pro širokou veřejnost, aby byla schopna lépe rozpoznat příznaky choroby; uznání nesmírné zátěže těch, kteří pečují o pacienty s demencí; a poskytnutí psychologické podpory pacientům a jejich rodinám. Nejdůležitější je však zajistit a podpořit správný celkový veřejný přístup k nemoci. Výzkum financovaný z veřejných prostředků, prevence, léčba a podpora pacientů a jejich rodin a příbuzných jsou důležité, a to nejen z principu.

Tento veřejný přístup je nutný, aby se předešlo spekulacím farmaceutických společností a jiným soukromým zájmům. Členské státy musí poskytnout nezbytné státem financované služby a infrastrukturu, aby se mohly vypořádat se zdravotními a sociálními důsledky na pacienty a jejich okolí.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Odhaduje se, že 7,3 milionů Evropanů trpí různými formami demence, z nichž většinu případů tvoří Alzheimerova choroba. Jedná se o zdravotní problém velkého rozsahu, neboť musíme pamatovat na to, že demence postihuje nejen ty, kteří jí trpí, nýbrž i ty, kteří o ně pečují. Pokud by v této oblasti existovala evropská strategie, umožnilo by to integrovanější přístup a efektivnější reakci v souvislosti s léčbou a informovaností o duševních chorobách. Evropskou veřejnost by to učinilo vnímavější vůči mozkovým onemocněním spojeným se stárnutím.

Zaprvé jsem přesvědčen, že je důležité zlepšit koordinaci mezi členskými státy vytvořením národních strategií a plánů pro boj s Alzheimerovou chorobou. Zadruhé se domnívám, že je důležité zajistit větší podporu a více služeb pacientům a jejich rodinám. Nakonec si myslím, že je důležité podpořit výzkum a léčbu této nemoci a její prevenci. Chtěl bych poblahopřát paní Matiasové ke zprávě, kterou předložila, a podporuji doporučení Komisi, Radě i členským státům.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Odhaduje se, že demencí trpí 9,9 milionu Evropanů, přičemž valné většině z nich – více než 7 milionům – byla diagnostikována Alzheimerova choroba. Vědecké studie naznačují, že by se tento počet mohl každých 20 let zdvojnásobit. Tato situace si žádá nový přístup k prevenci a léčbě této nemoci ze strany Evropské unie a členských států.

Zpráva, o níž jsme dnes hlasovali a jejíž obsah podporuji, navrhuje lepší koordinaci zdravotních a sociálních služeb členských států a lidí v okolí pacientů postižených Alzheimerovou chorobou, jako jsou například zdravotničtí pracovníci, příbuzní nebo soukromé charitativní organizace. Chtěl bych zdůraznit i to, že zpráva klade důraz na včasnou diagnostiku, na existenci propojené sítě referenčních center, na multidisciplinární přístup k nemoci, na význam odborného vzdělávání zaměřeného na tento druh onemocnění a na podpůrnou síť pro rodiny. Důležitá je i navržená podpora kampaní zaměřených na širokou veřejnost, které mají informovat o degenerativních onemocněních. Souhlasím i s myšlenkou vyjádřenou ve zprávě, že evropská strategie pro tato onemocnění musí zajišťovat existenci služeb, které umožňují všeobecný a zeměpisně rozšířený přístup k systému.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Téměř 10 milionů Evropanů trpí duševními poruchami, především Alzheimerovou chorobou. Reakce Evropy je stále slabá a situace pacientů, jejich rodin a jejich pečovatelů je napříč Evropou velmi nevyrovnaná: v současné době má národní strategie jen sedm členských států. Proto Evropský parlament naléhavě žádá členské státy, aby vypracovaly konkrétní programy a strategie na vnitrostátní úrovni pro boj s touto chorobou a jejími dopady. Tyto strategie se musí zabývat sociálními a zdravotními důsledky nemoci, ale i službami a nezbytnou podporou poskytovanou postiženým a jejich rodinám. Na evropské úrovni se prioritou v oblasti zdraví musí stát i snaha o podporu včasné diagnostiky a zdravotních služeb, které se zaměřují na prevenci a výzkum. Proto musí být na evropské úrovni podpořeno zavedení výzkumu založeného na partnerství veřejného a soukromého sektoru a spuštění rozvojových a výzkumných programů. Rychlost, se kterou zpomalíme postup Alzheimerovy choroby, možná až do stavu, kdy bude vymýcena, povede k podstatnému snížení počtu závislých lidí a pomůže starším osobám užívat života co nejdéle.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro evropskou iniciativu pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence, neboť zavádí opatření pro zachování důstojnosti lidí trpících demencí, zmenšuje nerovnosti a předchází sociálnímu vyloučení a podporuje včasnou diagnostiku a výzkum prevence těchto onemocnění.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Zhruba 9,9 milionů osob v Evropě trpí nějakým druhem demence, což znamená, že se Evropa řadí na druhé místo v žebříčku výskytu tohoto druhu chorob. Odhaduje se, že jen v Portugalsku žije 153 000 pacientů s demencí, z nichž více než 90 000 trpí Alzheimerovou chorobou, a očekává se, že se tato čísla do roku 2020 zdvojnásobí. S ohledem na stárnutí obyvatelstva představuje reakce společností a vlád na tento druh onemocnění, jež je úzce spjato se stárnutím, na začátku tohoto tisíciletí velkou výzvu. Z tohoto důvodu nemohu jinak než vyjádřit svoji rozhodnou podporu iniciativě, jež navrhuje prohlásit demenci za zdravotní prioritu EU a vyzývá členské státy, aby vytvořily konkrétní národní strategie a plány pro boj s Alzheimerovou chorobou. Demokratický a sociální střed hájil tento přístup v Portugalsku, neboť je v popředí a plně ve shodě se zdravotními politikami a prioritami EU. Požadoval totiž, aby vláda připravila národní plán pro demenci, který by zajistil důstojnou, lidskou a odbornou podporu a péči pro osoby, které trpí Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Každý rok se u 1,4 milionu občanů žijících v Evropě objeví nějaký druh demence, což znamená, že každých 24 sekund je diagnostikován nový případ. Odhaduje se, že v Portugalsku žije 153 000 lidí, kteří trpí demencí, z nichž 90 000 je postiženo Alzheimerovou chorobou. Odborníci předpovídají, že vzhledem ke stárnutí obyvatelstva EU se do roku 2040 tyto hodnoty zdvojnásobí.

S ohledem na to, že populace stárne a klesá podíl pracujících lidí vůči lidem v důchodu, se očekává, že se demence stane jednou z hlavních výzev udržitelnosti národních sociálních a zdravotních systémů. Proto je nezbytné, aby vlády vytvořily konkrétní národní strategie a plány pro Alzheimerovu chorobu, které by se zabývaly sociálními a zdravotními důsledky demence, a to nejen pomocí zajišťování služeb, nýbrž i podporou lidí trpících demencí a jejich rodin.

Vítám návrh na vyhlášení Evropského roku duševního zdraví, jenž by zvýšil informovanost o mozkových onemocněních spojených se stárnutím a o způsobech odhalování a diagnostiky jejich prvních symptomů, a na zahájení kampaní, které by informovaly o prevenci a léčbě těchto onemocnění.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Alzheimerova choroba a jiné formy demence jsou onemocnění, která vzbuzují zaslouženou pozornost a znepokojení. Podle zprávy mezinárodní asociace Alzheimer’s Disease International z roku 2010 jimi v Evropě trpí zhruba 9,9 milionů osob a očekává se, že do roku 2020 toto číslo výrazně vzroste. Nedostatek kvalifikovaných pečovatelů o lidi s Alzheimerovou chorobou je důvodem k velkému znepokojení, jelikož tato situace se bude v budoucnu zhoršovat, nebudou-li přijata opatření. Mezi tato opatření musí patřit vyškolení dostatečného počtu odborných zdravotnických a sociální pracovníků a záruky poskytnutí náležité péče prostřednictvím veřejných služeb, respektování přání pacientů zůstat ve svém domácím prostředí, je-li to možné, a podpora základních zásad zachování důstojnosti pacientů, jejich zapojení do společnosti, samostatnosti a svobodného rozhodování. Jelikož se jedná o chorobu, jejíž léčba je velmi nákladná a většina pacientů si ji nemůže dovolit, je třeba zvýšit dotace těchto léků. Je zcela nezbytné podpořit a rozvinout výzkum v této oblasti, zejména v souvislosti s prevencí, diagnostikou a léčbou. Hlavní zásadou při tom musí být, že veřejný sektor přebírá část těchto závazků, aniž by tím utrpěly podmínky či dostupnost péče u jediného pacienta.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Plně podporuji tento projekt týkající se Alzheimerovy choroby a jiných forem demence. Alzheimerova choroba je hlavní příčinou demence a v Irsku jí trpí přes 44 000 lidí; v celé Evropě je to přibližně 10 milionů osob.

Alzheimerova choroba je progresivní onemocnění, což znamená, že postupem času čím dál více poškozuje mozek a příznaky nemoci se zároveň neustále zhoršují. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo Evropy stárne, je bohužel nanejvýš pravděpodobné, že počet lidí trpících touto chorobou vzroste. Je nutná lepší koordinace mezi členskými státy, pokud jde o výzkum základních příčin demence a osvědčených postupů.

Břemeno péče často dopadá na příbuzné. V Irsku žije 50 000 lidí, kteří se každodenně starají o pacienty s demencí. Rád bych vzdal hold Irské společnosti pro Alzheimerovu chorobu, která poskytuje mimořádnou podporu těm, kteří trpí touto chorobou.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) Odhaduje se, že téměř 10 milionů Evropanů trpí demencí a většina z nich Alzheimerovou chorobou. Toto číslo se má každých 20 let prakticky zdvojnásobit. V roce 2020 jí může trpět každý čtvrtý starší 65 let. Ve Francii se každoročně objeví 160 000 nových pacientů. Lze proto říci, že všichni Evropané budou, ať už přímo či nepřímo, jednou konfrontováni s problémy spojenými s Alzheimerovou chorobou či jinými demencemi. Proto plně podporuji tuto zprávu z vlastního podnětu, jež vyzývá Evropskou komisi, aby učinila z boje proti Alzheimerově chorobě jednu z evropských priorit v oblasti zdraví. Je nezbytné zajistit, aby pacienti s Alzheimerovou chorobou měli přístup k náležité zdravotní péči, a především potřebujeme užší evropskou spolupráci v oblasti výzkumu (v souvislosti s příštími rámcovými výzkumnými programy), prevence, diagnostiky (se společnými kritérii, společnými protokoly atd.) a léčby. Vyzýváme též k vyhlášení Evropského roku duševního zdraví, který by doplnil Světový den Alzheimerovy choroby a – jak doufám – poskytl příležitost k dalšímu zvýšení informovanosti v této věci.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně.(FR) Jako předsedkyně Evropské aliance pro boj proti Alzheimerově chorobě mohu jen přivítat opatření, která doporučuje tato evropská iniciativa a která mají zlepšit znalosti v oblasti epidemiologie tohoto onemocnění a koordinovat stávající výzkum. Díky evropské podpoře již byly spuštěny společné výzkumné programy a doufám, že přinesou ovoce. Prozatím je nezbytné, aby základem každé strategie byla prevence a aby se naše úsilí zaměřovalo na co nejrychlejší stanovení diagnózy, jak je zdůrazněno ve zprávě. Členské státy by měly co nejdříve podniknout kroky, mezi něž patří i preventivní kampaně založené na ambiciózním evropském plánu pro boj s touto chorobou. Změny v chování či změny osobnosti v důsledku nemoci vedou k tomu, že nemocní jsou stále více závislí na ostatních. Pacienti nejsou jediní, kteří jsou postiženi touto chorobou; trpí i jejich rodiny a pečovatelé. Chtěla bych dále vzdát hold Evropské společnosti pro Alzheimerovu chorobu, která společně s národními společnostmi bojuje proti tomuto onemocnění a hraje klíčovou roli v podpoře pacientů a jejich rodin.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Vyjádřila jsem svoji plnou podporu této zprávě z vlastního podnětu, jejímž cílem je vybídnout Evropskou komisi k tomu, aby Alzheimerovu chorobu označila za hlavní prioritu v oblasti zdraví. Nejen že musíme podpořit metody včasné diagnostiky, vyvinout prostředky co nejvčasnějšího odhalení příznaků této nemoci a soustředit naše úsilí v oblasti výzkumu na neurodegenerativní onemocnění, ale především musíme usilovat o zlepšení každodenního života pacientů a jejich rodin, neboť tento aspekt je ve veřejných politikách stále velmi často přehlížen. Nakonec je také třeba věnovat zvláštní pozornost ženám, které jsou touto těžkou chorobou postihovány dvakrát častěji než muži.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Zpráva paní Matiasové se zabývá otázkou, která je v naší stárnoucí populaci stále významnější. V mé zemi skotská vláda učinila z demence národní prioritu a skotské znalosti jsou využívány ve výzkumech mezinárodního významu. Tuto evropskou iniciativu je třeba uvítat jako prostředek lepší koordinace práce Evropské unie zaměřené proti demenci.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence, neboť jejím základním přístupem je lepší koordinace mezi členskými státy a efektivnější a na solidaritě založená reakce, která je zaměřena na prevenci a léčbu lidí s demencí, zejména Alzheimerovou chorobou, a také na lidi v jejich okolí, ať už se jedná o zdravotnické pracovníky, poskytovatele služeb nebo příbuzné. Je důležité a nezbytné podporovat včasnou diagnostiku, dobrou kvalitu života a spolupráci mezi členskými státy prostřednictvím výměny osvědčených postupů a klinických studií v této oblasti, dodržovat práva osob, které žijí s touto těžkou chorobou, a naplnit jejich očekávání. Jde o zásadní krok na cestě ke konkrétním návrhům na propojení různých stávajících politik a způsobů boje proti tomuto druhu onemocnění a k zajištění maximálního možného pokrytí a rovných podmínek, pokud jde o přístup a zacházení, pro pacienty bez ohledu na finanční situaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Evropský parlament dnešním hlasováním o zprávě paní Matiasové chtěl zdůraznit, že boj proti Alzheimerově chorobě je prioritou EU v oblasti zdraví. Podle zprávy o Alzheimerově chorobě ve světě z roku 2009 trpí tímto druhem onemocnění zhruba 28 % občanů Evropské unie a vzhledem ke stárnutí obyvatelstva Evropy toto číslo zřejmě poroste. Proto se domnívám, že orgány mají povinnost nepodceňovat tuto chorobu a podniknout konkrétní kroky na podporu pacientů a jejich rodin. Vzhledem k tomu musí Evropský parlament podporovat politiku zvyšování informovanosti o tomto problému a vyzývat Radu a Komisi, aby při přípravě budoucích činností v oblasti zdravotní prevence měly toto onemocnění na paměti. Z činností, které tato zpráva navrhuje, bych rád vyzdvihl vypracování pokynů pro vytvoření a provádění společné včasné diagnostiky a stanovení nástrojů pro usnadnění přístupu k financování.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Přijetí této zprávy o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu je významným krokem v boji proti tomuto onemocnění v době, kdy v Evropě trpí demencí 9,9 milionu osob, přičemž většinu z nich tvoří pacienti s Alzheimerovou chorobou. Přijetí této zprávy umožní členským státům podniknout koordinovaná opatření v Evropské unii pro boj s touto chorobou. Domnívám se, že jediným možným řešením je využití zdrojů stěžejní iniciativy „Inovace v Unii“, která byla vypracována v rámci strategie Evropa 2020, a pilotního „evropského partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“, které bude zahájeno letos na jaře.

Vzhledem k předpokládanému prudkému zvýšení počtu pacientů s Alzheimerovou chorobou do roku 2020 bude do budoucna potřeba rozvinout při procesu realizace výzkumných projektů partnerství jak na úrovni veřejných institucí, tak i mezi veřejnými a soukromými subjekty. Umožní to využívat zařízení, zdroje a zkušenosti soukromého i veřejného sektoru k boji proti dopadům Alzheimerovy choroby a jiných druhů demence.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně.(PL) Jedním z nejúčinnějších způsobů zvyšování informovanosti společnosti o výskytu demence u lidí pokročilého věku je upozornit na problém a vést aktivní informační kampaň. Měli bychom věnovat zvláštní pozornost Alzheimerově chorobě, neboť ta se stává stále vážnějším problémem nejen v Evropské unii, nýbrž v celosvětovém měřítku, a podle odborníků počet pacientů neustále roste. Naše společnost stárne a o tomto problému musíme otevřeně hovořit a hledat řešení. Především musíme zdůraznit význam prevence této nemoci. Proto jsem hlasovala pro zprávu paní Matiasové o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu, jež je reakcí Parlamentu na sdělení Komise o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence.

Jejími hlavními cíli jsou: podpora včasného stanovení diagnózy a kvality života; zlepšení znalostí v oblasti epidemiologie tohoto onemocnění a koordinace stávajícího výzkumu; podpora solidarity mezi členskými státy prostřednictvím výměny osvědčených postupů; a nakonec dodržování práv osob žijících s demencí.

Všechny tyto návrhy vítám, neboť se domnívám, že evropská strategie pro demenci by měla klást větší důraz na sociální rozměr osob žijících s demencí a jejich pečovatelů a zároveň nadále podporovat výzkum prevence a včasnou diagnostiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Barbara Matera (PPE), písemně. (IT) Zpráva o Alzheimerově chorobě z roku 2009 přináší znepokojující údaje: odhaduje se, že demencí ve všech jejích formách trpí na světě 35,6 milionu lidí. Tento odhad je v Evropě, kde prudce vzrůstá průměrná délka života, trvale upravován směrem vzhůru.

Je proto důležité vytvořit napříč členskými státy síť pro sdílení statistických údajů a platformu pro koordinaci výzkumu, který se zabývá příčinami, prevencí a léčbou Alzheimerovy choroby. Vzhledem ke skutečnosti, že včasné stanovení diagnózy může pomoci snížit náklady na zdravotní péči po celé Evropě, je nezbytné srovnat úroveň financování a vypracovat politiky na evropské úrovni, které budou podporovat cílenou prevenci.

Musím zdůraznit, že je důležité zohlednit specifické potřeby žen, kterých je mezi pacienty dvojnásobek a které zaujímají nepoměrně větší podíl mezi pečovateli a v oblastech zdravotního a sociálního výzkumu a zdravotních a sociálních politik. Alzheimerova choroba je velkou výzvou pro evropskou společnost. Jen společným úsilím se budeme schopni vypořádat se sociálními a zdravotními důsledky demence a poskytnout služby a podporu osobám postiženým neurodegenerativními chorobami a jejich rodinám.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Má strana v Portugalsku, Demokratický a sociální střed – Lidová strana, se vždy silně zasazovala o národní plán pro demenci, aby lidé, kteří trpí tímto druhem onemocnění, mohli být sledováni kvalifikovanými lidmi, důstojně a lidsky. Proto nemohu nepodpořit tuto iniciativu EU, jejímž cílem je označit boj proti demenci za jednu z priorit Evropské unie. Počet Evropanů, kteří jsou postiženi Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence, je tak vysoký, že toto upřednostnění je nezbytné. Pro úspěšnou léčbu tohoto druhu onemocnění a poskytnutí nejlepší možné kvality života je velmi důležité jednat již v raných stádiích.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Alzheimerova choroba je zákeřné onemocnění, na něž navzdory rozsáhlému výzkumu neexistují účinné léky. Je nepravděpodobné, že v blízké budoucnosti nalezneme lék na tuto nemoc a její příznaky, jako například zhoršující se ztrátu paměti či jiných mozkových funkcí, což vede k naprosté závislosti na ostatních. Proto je ještě důležitější zahájit léčbu již v raných stádiích. Jedno důležité opatření se týká osvěty veřejnosti ohledně prevence, ale i včasného rozpoznání a oddálení propuknutí choroby. Mnoho obvodních lékařů začíná předepisovat léky proti demenci zjevně příliš pozdě, aby nepřekročili své rozpočty, což je kontraproduktivní. Podle zdravotnických expertů může použití správných léků při léčbě osoby trpící tímto onemocněním oddálit přesun do nákladné léčebny až o rok.

S ohledem na to je důležité, abychom nezapomněli na těžkou tělesnou i duševní zátěž pro příbuzné, kteří se o tyto pacienty starají. Tyto stresy vedou k depresím, vyhoření a podobným poruchám u přibližně jedné třetiny těchto osob. Na evropské úrovni se snažíme zmírnit utrpení lidí s Alzheimerovou chorobou. Proto jsem hlasoval pro zprávu paní Matiasové.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. (IT) Jsem pro zprávu paní Matiasové týkající se toho, že je třeba zajistit užší spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, které jsou schopny efektivně reagovat v oblasti prevence a léčby Alzheimerovy choroby. Touto nemocí dnes trpí 6 milionů Evropanů.

Bez evropské podpory vnitrostátního úsilí nejen v oblasti prevence a léčby, nýbrž i v oblasti koordinace financování výzkumu, rozšiřování osvědčených postupů a vhodného financování farmaceutického průmyslu, jenž pracuje na nalezení účinného léku, bychom nebyli schopni podporovat nezávislost a důstojnost osob, které těmito nemocemi trpí a které jsou silně znevýhodněny mimo jiné i z hlediska emocionálních a společenských vztahů.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně.(IT) Mé rozhodnutí hlasovat pro zprávu o Alzheimerově chorobě vychází z touhy po zlepšení současné evropské strategie pro boj s touto chorobou. Pokračující stárnutí evropského obyvatelstva doprovází podstatný nárůst počtu lidí, kteří trpí neurodegenerativními onemocněními, z nichž 50 % tvoří Alzheimerova choroba. Tato zpráva je proto krokem kupředu v boji proti této těžké nemoci. Domnívám se, že v této otázce je nezbytně důležité zaměřit se na prevenci, a to jak v souvislosti s včasným stanovením diagnózy, tak sběrem epidemiologických údajů. Rovněž je důležité zaplnit mezery, které doposud existují v oblastech jako odborné vzdělávání a podpora rodin, zvyšováním informovanosti veřejnosti o tom, co to znamená žít s demencí.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro zprávu o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu, neboť ta pomůže zlepšit kvalitu života pacientů a jejich příbuzných a sníží nerovnosti mezi členskými státy, pokud jde o prevenci, dostupnost péče a poskytnutí vhodných služeb pacientům, kteří trpí demencí. V Evropě žije 1,4 milionu občanů, kteří trpí nějakým druhem demence, a více než 8 milionů Evropanů ve věku mezi 30 a 99 trpí neurodegenerativními chorobami. Polovina těchto lidí je postižena Alzheimerovou chorobou a očekává se, že by se tento počet mohl každých 20 let zdvojnásobit. Cílem této zprávy je zlepšit současnou situaci; jejími hlavními body jsou podpora včasného stanovení diagnózy a prevence, zvýšení kvality života pacientů, jednotná a na solidaritě založená reakce různých států sahající od výzkumu až po léčbu a zvýšení důstojnosti pacientů v průběhu jejich léčby.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení Evropského parlamentu o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence. Sdílím některé obavy, které se objevují ve zprávě paní Matiasové, a podporuji výzvu Radě, aby označila demenci za prioritu EU v oblasti zdraví.

Je důležité jednat globálně. Míra mezinárodní koordinace je v Evropské unii ve skutečnosti poměrně slabá, což vede k roztříštěnosti a omezené výměně informací a osvědčených postupů mezi členskými státy; evropský výzkum Alzheimerovy choroby zaostává za výzkumem zaměřeným na jiná závažná onemocnění.

Na základě těchto skutečností, o nichž tento dokument velmi dobře informuje, je nutné vytvořit nejen konkrétní národní plány a strategie pro Alzheimerovu chorobu, které jsou nezbytné, nýbrž i nástroje na evropské úrovni na podporu účinné koordinace evropského výzkumu v této oblasti. Věřím, že to je správný způsob, jak zajistit, aby zdravotní péče byla poskytována v té nejlepší kvalitě ve všech evropských zemích. Tímto způsobem budeme schopni předejít rozdílným reakcím a výskytu nerovných podmínek, pokud jde o přístup k této chorobě a její léčbě.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Statistiky Alzheimerovy choroby a jiných forem demence jsou velmi znepokojivé, například skutečnost, že se každý rok u 1,4 milionu občanů žijících v Evropě objeví nějaký druh demence a že nový případ je diagnostikován každých 24 sekund.

Téměř každý dvacátý člověk starší 65 let trpí demencí a odhaduje se, že onemocněními tohoto druhu trpí více než 8 milionů Evropanů. Vzhledem k tomu je nutná koordinace různých vnitrostátních politik napříč Evropou. Roztříštěnost akcí, existence rozdílných reakcí v rámci Evropy a výskyt nerovných podmínek, pokud jde o přístup k této chorobě a její léčbě, poskytují více než dostatečný důvod pro tuto iniciativu. Ta je založena na čtyřech základních bodech: podpora včasného stanovení diagnózy, zlepšení znalostí v oblasti epidemiologie tohoto onemocnění, podpora solidarity mezi členskými státy a dodržování práv osob žijících s různými druhy demence.

Dosud nebyl nalezen lék na Alzheimerovu chorobu. Je proto nezbytné zlepšit nejen farmakologickou léčbu, ale také podpořit zákroky, které zlepší stav nemocných. S ohledem na výše uvedené plně podporuji lepší koordinaci mezi členskými státy a efektivnější reakci se zaměřením na předcházení demenci.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. (RO) Tato zpráva je zásadním krokem k vytvoření evropské strategie v této oblasti založené na čtyřech hlavních bodech: podpora včasného stanovení diagnózy a kvality života; zlepšení znalostí v oblasti epidemiologie tohoto onemocnění a koordinace stávajícího výzkumu; podpora solidarity mezi členskými státy prostřednictvím výměny osvědčených postupů; a dodržování práv osob žijících s demencí a těch, kteří o ně pečují. Každý rok se u 1,4 milionu občanů žijících v Evropě objeví nějaký druh demence. Nový případ je diagnostikován každých 24 sekund. Přibližně každý dvacátý člověk starší 65 let a každý pátý starší 80 let trpí demencí. Odhaduje se, že více než 8 milionů Evropanů ve věku mezi 30 a 99 trpí neurodegenerativními chorobami (přičemž Alzheimerova choroba tvoří polovinu případů) a vědci očekávají, že se tento počet každých 20 let zdvojnásobí. Jelikož existují rozdíly, pokud jde o dostupnost diagnostiky a léčby, nejen mezi jednotlivými zeměmi, nýbrž i v jejich rámci, je potřeba vypracovat národní akční plány, jež umožní efektivnější a na solidaritě založenou reakci zaměřenou na prevenci a léčbu lidí s demencí, zejména Alzheimerovou chorobou, a také na podporu lidí v jejich okolí (zdravotnické pracovníky, poskytovatele služeb nebo příbuzné).

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Odhaduje se, že v Evropě trpí demencí 9,9 milionu osob a Alzheimerova choroba je zodpovědná za valnou většinu těchto případů. Neurodegenerativní choroby představují jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti a závislosti u starších osob a předpokládá se, že by se počet osob trpících demencí mohl do roku 2020 zdvojnásobit.

Vzhledem k tomu je třeba zdůraznit důležitost této zprávy: upozorňuje na to, že členské státy a EU musí významně posílit spolupráci a koordinaci inovativního a multidisciplinárního klinického výzkumu, který se zabývá příčinami, prevencí a léčbou Alzheimerovy choroby, podpořit výměnu informací a zvýšit objem financování v této oblasti. Chtěl bych poukázat na to, že se klade důraz na včasnou diagnostiku, školení zdravotnických pracovníků, podporu rodin a veřejné informační kampaně, aby bylo možné zaručit těmto pacientům zdravotní péči v souladu s osvědčenými postupy.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Nový případ neurodegenerativní choroby je v EU diagnostikován každých 24 sekund. Téměř každý dvacátý člověk starší 65 let a každý pátý starší 80 let trpí demencí. Alzheimerova choroba je zodpovědná za více než polovinu těchto případů. Celkem je postiženo více než 8 milionů Evropanů ve věku mezi 30 a 99 a vědci odhadují, že by se v budoucnu tento počet mohl každých 20 let zdvojnásobit. Evropská unie musí přijmout iniciativy, aby v příštích desetiletích bylo možné řešit rostoucí počet osob, které jsou postiženy těmito chorobami. Podpořil jsem usnesení Evropského parlamentu, jež mimo jiné vyzývá členské státy k podniknutí kroků, které by napomohly zpomalit postup tohoto onemocnění u pacientů – jako je například podpora zdravého životního stylu a zajištění dostupnosti léčby pro všechny pacienty –, k vytvoření specializovaných center, poskytnutí vyhovujícího lékařského vybavení na celém území státu a vypracování strategických akčních plánů pro výzkum v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Podpořili jsme tento návrh, protože mimo jiné vyzývá Radu, aby označila demenci za prioritu EU v oblasti zdraví, a naléhavě vybízí členské státy, aby vypracovaly národní plány a strategie pro Alzheimerovu chorobu. Tyto plány by se měly zabývat sociálními a zdravotními důsledky demence a poskytováním služeb a podpory lidem trpícím demencí a jejich rodinám, jak je tomu v některých členských státech, v nichž byl v roce 2008 zahájen plán pro Alzheimerovu chorobu a podobná onemocnění, který umožnil koordinaci zdravotnické a sociální péče a klinického a základního výzkumu tohoto onemocnění na vnitrostátní úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Průměrná délka života obyvatelstva Evropy neustále roste, a proto se problémy související se stárnutím, zejména demence, stávají stále významnější.

Odhaduje se, že na celém světě trpí demencí přes 35 milionů lidí a tento počet by se měl každých 20 let zdvojnásobit. V Evropě trpí demencí 9,9 milionů lidí a mnoho z nich má Alzheimerovu chorobu.

Podle studie asociace Alzheimer’s Disease International stojí státy EU každý pacient s Alzheimerovou chorobou 24 000 EUR ročně, což činí celkem 161 miliard EUR. V příštích desetiletích se demence zřejmě stane jednou z hlavních výzev udržitelnosti našich vnitrostátních zdravotních systémů.

Statistiky týkající se dotčených osob vypovídají o tom, že je nutné poskytnout služby a podporu lidem s demencí a zejména jejich rodinám, které tvoří hlavní zdroje podpory jejich péče. K tomu již došlo v některých členských státech, které realizovaly plán pro Alzheimerovu chorobu a podobná onemocnění. Společným cílem musí být podpora větší informovanosti veřejnosti o nemocech spojených se stárnutím a doplnění Světového dne Alzheimerovy choroby připadajícího na 21. září o informační kampaně, v jejichž rámci se bude informovat o prevenci těchto onemocnění a o léčbě cévních mozkových příhod.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Hlasovala jsem pro zprávu o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence. Parlament nedávno vedl rozpravu o otázkách týkajících se starších osob v souvislosti s hospodářskou krizí, požadavky pracovního trhu a rostoucí úrovní zaměstnanosti. Statistiky osob, jimž byla diagnostikována demence, odhalují, o jak velký problém se jedná. Každý rok se u 1,4 milionu občanů žijících v Evropě objeví nějaký druh demence a celkový počet pacientů se odhaduje na 10 milionů. V Polsku trpí Alzheimerovou chorobou přes 200 000 lidí. Neurodegenerativní onemocnění patří k hlavním příčinám pracovní neschopnosti u starších lidí a tento problém se v důsledku zvyšování průměrné délky života zhoršuje.

Alzheimerova choroba je velkou hospodářskou výzvou pro všechny společnosti. Zpráva o Alzheimerově chorobě ve světě zveřejněná v roce 2010 uvádí, že celosvětové roční náklady na Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence činí 600 miliard USD. Potřebujeme společnou evropskou strategii k boji proti demenci. Musíme vytvořit a prosazovat preventivní opatření proti Alzheimerově chorobě, jinými slovy podpořit zdravý životní styl, což znamená zůstat tělesně, duševně i společensky aktivní a mít zdravé stravovací návyky. Těm, kteří o pacienty pečují, by měla být zajištěna příslušná finanční a psychologická podpora. Evropská strategie pro boj proti Alzheimerově chorobě by měla věnovat zvláštní pozornost ženám, u nichž je dvojnásobná pravděpodobnost výskytu demence a které tvoří většinu pečovatelů o osoby, které trpí touto nemocí.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. (NL) Hlasoval jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu o Alzheimerově chorobě. Obsahuje velmi dobrý přehled opatření, jež je potřeba v této oblasti přijmout. K textu, který přijal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, nebyly přijaty žádné pozměňovací návrhy, což ukazuje, že se tato doporučení těší široké podpoře. Kromě toho bych vás chtěl požádat, abychom věnovali pozornost rostoucímu počtu komunit pro osoby s demencí, které jsou zakládány v zemích, jako je Německo, Belgie nebo Skotsko. Musíme vzít v potaz i vliv očekávání na vývoj této nemoci. Příliš negativní očekávání jej mohou často nepříznivě ovlivnit. To ostatně bylo závěrem konference organizované belgickým předsednictvím na konci loňského roku. Politika by měla obsahovat i tyto poznámky.

 
  
MPphoto
 
 

  Csanád Szegedi (NI), písemně. (HU) Souhlasím se zprávou, že je důležité propojit různé způsoby léčby této nemoci. V Evropě demence každoročně skolí 1,4 milionů lidí, a proto jsou včasná diagnostika a prevence mimořádně důležité. Zásadní je i lepší koordinace mezi členskými státy. Podporuji i skutečnost, že se musíme snažit o dosažení maximálního možného pokrytí, pokud jde o dostupnost léčby, a rovných podmínek pro pacienty bez ohledu na jejich věk, pohlaví, finanční situaci nebo místo bydliště.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. (DE) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jež obsahuje působivý a podrobný popis problémů, přání a obav pacientů s Alzheimerovou chorobou a osob, které o ně pečují, a která nás vyzývá, abychom podnikli společnou akci. V tuto chvíli trpí demencí jen jeden z patnácti Evropanů starších 65 let, toto číslo však v příštích desetiletích výrazně poroste, v důsledku čehož budeme stát před velkou výzvou.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Plně podporuji tuto novou iniciativu pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence. Očekává se, že se v příštích letech demence stane jednou z hlavních výzev v oblasti zdraví, a proto je důležitá spolupráce mezi zeměmi za účelem zlepšení prevence, diagnostiky a péče. Zpráva volá po zvýšení informovanosti o tomto problému a o potřebě včasného rozpoznání příznaků Alzheimerovy choroby. To napomůže včasnému stanovení diagnózy v případě onemocnění a pomůže zvýšit dostupnost léčby. Je třeba chránit dobré podmínky osob trpících demencí a rovněž tak je důležité zvyšovat informovanost pečovatelů, kteří se často musí potýkat s emocionálními a finančními problémy; vytvoření akčních plánů na zlepšení každodenní situace pečovatelů je dalším krokem ke zkvalitnění životů těch, jichž se týká Alzheimerova choroba a demence.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně.(PL) Během tohoto plenárního zasedání jsme hlasovali o usnesení Evropského parlamentu o evropské iniciativě pro Alzheimerovu chorobu a jiné formy demence. Hlasoval jsem pro toto usnesení, neboť se jedná o velmi důležitý krok na cestě ke konkrétním návrhům na propojení různých stávajících politik a způsobů boje proti tomuto druhu onemocnění. V současné době představují neurodegenerativní choroby jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti u starších osob a je velmi pravděpodobné, že počet lidí postižených těmito nemocemi výrazně vzroste. Tato skutečnost se stává ještě důležitější s ohledem na zvyšování průměrné délky života a klesající poměr mezi počtem lidí, kteří pracují, a počtem lidí, kteří jsou v důchodu. Vzhledem k tomu je zcela zásadní, aby základem každé strategie byla prevence a aby se úsilí zaměřovalo na co nejrychlejší stanovení diagnózy. Jako zástupce občanů se cítím spoluodpovědný za zajištění toho, aby Evropská unie využila svých pravomocí při řešení výše uvedeného problému.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) V důsledku prudkého nárůstu počtu lidí postižených Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence je nutné, aby Evropská unie rychle podnikla kroky, mezi něž patří zajištění většího důrazu na včasné stanovení diagnózy a prevenci. To znamená například to, že lidé, kteří jsou ohroženi, by měli být testováni již v raném stádiu a že by měly být využity vzdělávací kampaně, které by pomohly příbuzným starších osob rozlišit mezi běžnými známkami stárnutí a prvními symptomy demence. Členské státy musí sdílet své poznatky a zapojit do procesu jak vědce, tak zdravotnické pracovníky. Znepokojivé počty osob trpících touto chorobou a z toho vyplývající náklady jednotlivých členských států si naléhavě žádají prevenci. Ta musí přijít ve formě zdravých stravovacích návyků a opatření k oddálení propuknutí choroby. Zpráva zmiňuje i poskytnutí praktické a psychologické podpory příbuzným. Bylo prokázáno, že pacient, o něhož je pečováno v domácím prostředí, vyžaduje tři pečovatele, kteří zpravidla musí opustit svá zaměstnání. Zpráva nakonec zmiňuje i význam zachování důstojnosti osob postižených Alzheimerovou chorobou. Toho lze dosáhnout pomocí vzdělávacího programu, jenž by měl začít již ve školách.

 
  
  

Návrh usnesení: (B7-0026/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, jež se týká petice týkající se nečinnosti Komise ohledně soudního sporu v oblasti hospodářské soutěže a nepříznivého dopadu této nečinnosti na dotčenou společnost. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že Komise ve své odpovědi Petičnímu výboru nereagovala dostatečně na otázky předkladatele petice a členů tohoto výboru ani na obavy, které ve svém stanovisku vyjádřil Výbor pro právní záležitosti. Proto je třeba vyzvat Komisi, aby neprodleně podnikla kroky, kterými by ukončila proces, který již od roku 1997 probíhá na základě ochranné doložky definované v článku 8 směrnice 93/42/EHS. Komise dále musí okamžitě reagovat na legitimní stížnosti předkladatele petice, který této neúnosné situaci čelí již 13 let a jenž v jejím důsledku přišel o značné výdělky, a přijmout nezbytná opatření, která by předkladateli petice umožnila uplatňovat jeho práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Za deset let, co tento spor probíhá, způsobil společnosti značné finanční ztráty, jelikož dosud neobdržela konečnou odpověď od Komise ohledně jejího nedorozumění s německými orgány. Je nezbytné, aby všechny zdravotnické prostředky prodávané v EU byly v souladu s právem EU a aby kvůli ochraně jejích spotřebitelů splňovaly bezpečnostní standardy. Je však na Komisi, aby učinila nezbytná opatření k uzavření této věci, neboť spory se mají řešit ve správném čase.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Otázka, kterou projednáváme, se týká inhalátoru pro astmatiky, který je na trhu od roku 1996. Německé orgány vyjádřily obavy ohledně tohoto výrobku a informovaly Komisi o tom, že má zahájit řízení o ochranné doložce a vydat v něm rozhodnutí. Komise se však na výrobce neobrátila a žádné rozhodnutí nikdy nevydala, a výsledkem je tak situace, kdy se rozhodnutí stále očekává a předkladatel petice nemá k dispozici žádné prostředky právní nápravy, které by mohl použít. Výrobce uvedl v roce 2003 tento prostředek na trh pod novým názvem a v roce 2005 nařídily správní orgány Horního Bavorska stažení prostředku z trhu na základě německého zákona o zdravotnických prostředcích, ovšem neuvědomily o tom náležitě Komisi. Výrobce informoval Komisi o tomto druhém zákazu prodeje s cílem zahájit proti Německu řízení o nesplnění povinnosti, avšak Komise tvrdí, že nebylo dostatečně prokázáno, že inhalátor splňuje základní požadavky zakotvené ve směrnici, a konstatovala, že ověření bezpečnosti nového produktu nebylo zapotřebí.

Hlasoval jsem pro toto usnesení, jelikož se domnívám, že je naprosto nezbytné, aby Komise okamžitě reagovala na legitimní stížnosti poškozeného a umožnila mu tím uplatňovat svá práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Jahr (PPE), písemně. (DE) Těší mne, že Parlament dnes přijal usnesení o petici pana Kleina. Petiční výbor na tomto případu dlouho pracoval. V devadesátých letech pan Klein vynalezl inhalátor pro astmatiky a prodej tohoto výrobku byl dvakrát zakázán. Nechci jít do podrobností, ale jsem přesvědčen, že původní zákaz inhalátoru z roku 1996 nebyl zcela v souladu se zákonem. Přinejmenším je nutné kriticky zhodnotit okolnosti, které k zákazu vedly. Komise byla povinna v řízení o ochranné doložce rozhodnout, aby se dotčená osoba mohla odvolat. Řízení stále není uzavřeno. Právní základ a zákonnost druhého zákazu jsou rozhodně pochybné. Zdá se však, že došlo i k porušení práva Evropské unie, v důsledku čehož se pan Klein stal obětí flagrantního odepření spravedlnosti, a tato situace musí být napravena. Je důležité, aby Komise rychle našla řešení, které by vyřešilo tento problém jednou a provždy.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení, protože si myslím, že je nutné dát najevo, že Evropa, a především Evropský parlament jako demokraticky zvolený orgán, stojí vždy na straně svých občanů. Dnes přijaté usnesení vychází z petice 0473/2008 předložené Christophem Kleinem, německým občanem, která se týká nečinnosti Komise ohledně soudního sporu v oblasti hospodářské soutěže, v němž šlo o stažení přístroje pro astmatiky z trhu. V podobných případech musíme zaprvé jako evropští občané a zadruhé jako poslanci Evropského parlamentu zaručit skutečnou možnost použití ochranných mechanismů v případě, kdy evropské orgány jednají v rozporu se Smlouvami. To je ve zkratce důvod mého hlasování. Chtěl bych ještě dodat, že doufám, že Komise napraví své chování a přinejmenším poskytne jasnou odpověď na otázku stažení přístroje pro astmatiky z trhu, aby bylo jasné, k čemu došlo.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Tato zpráva ukazuje, jak cenná je práce Petičního výboru Parlamentu. Zde odpovídáme na oprávněnou stížnost občana Německa ohledně inhalátoru pro astmatiky. Usnesení vyzývá Komisi, aby okamžitě reagovala na legitimní stížnosti předkladatele petice, který této neúnosné situaci čelí již 13 let a jenž v jejím důsledku přišel o značné výdělky; současně ji vyzývá, aby přijala nezbytná opatření, která by předkladateli petice umožnila uplatňovat jeho práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Tento druh sporu poškozuje všechny zúčastněné strany: jak předmětnou společnost kvůli vznikajícím finančním nákladům, tak i evropské orgány, na něž odkládání uzavření tohoto řízení vrhá mimořádně negativní světlo. Zdá se mi, že 10 let je příliš dlouhá doba na rozhodnutí sporu a že Komise je povinna najít rychlé řešení, které bude v zájmu všech zúčastněných stran. Musím však zdůraznit, že je důležité, aby všechny zdravotnické prostředky uvedené na trh EU splňovaly všechny bezpečnostní standardy Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Směrnice Rady 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích jasně stanoví, jaké požadavky musí zdravotnické prostředky splňovat, aby mohly být zaprvé připuštěny na trh a zadruhé aby na něm mohly zůstat. Má-li výrobek označení CE, pak tyto požadavky splňuje. Je na členských státech, aby prováděly kontroly a zamezily tak neoprávněnému užívání označení CE a případně stáhly výrobky z trhu. Příslušný orgán musí neprodleně informovat Komisi o přijetí jakýchkoli opatření tohoto druhu. Zdržel jsem se hlasování, neboť se domnívám, že není nutné, aby Komise v této věci konala.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, které na základě petice, kterou předložil občan Německa ve věci uvedení inhalátoru pro astmatiky na trh, vyzývá Komisi, aby podnikla potřebná opatření a ukončila řízení, které se táhne již 13 let a působí dotčené společnosti značné finanční ztráty.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Přijetím tohoto usnesení Evropský parlament:

1. domnívá se, že ve své odpovědi Petičnímu výboru Komise nereagovala dostatečně na otázky předkladatele petice a členů tohoto výboru, ani na obavy, které ve svém stanovisku vyjádřil Výbor pro právní záležitosti;

2. vyzývá Komisi, aby neprodleně podnikla kroky, kterými by ukončila proces, který již od roku 1997 probíhá na základě ochranné doložky definované v článku 8 směrnice 93/42/EHS; a

3. vyzývá Komisi, aby okamžitě reagovala na legitimní stížnosti předkladatele petice, který této neúnosné situaci čelí již 13 let a jenž v jejím důsledku přišel o značné výdělky; současně ji vyzývá, aby přijala nezbytná opatření, která by předkladateli petice umožnila uplatňovat jeho práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Astmatické záchvaty způsobují náhlé dýchací potíže, které mohou trvat i celé hodiny.

Německo zavedlo zákaz prodeje konkrétního druhu inhalátorů pro astmatiky nejprve v roce 1997 a poté znovu v roce 2005. Komise byla vyzvána, aby se vyjádřila k zákonnosti těchto zákazů, ale nikdy nevydala rozhodnutí, čímž porušila ochrannou doložku stanovenou směrnicí 93/42/EHS, podle níž je k tomu povinna.

Tato nečinnost je o to vážnější, že podle hodnověrných odhadů mohly inhalátory stažené z trhu zlepšit kvalitu života přibližně 30 milionů pacientů s astmatem.

Otázka, kterou položila paní Mazzoniová, vyzývá Komisi, aby reagovala ve věci porušení ochranné doložky stanovené v článku 8 směrnice 93/42/EHS. Je-li podle tohoto článku Komise vyzvána, aby rozhodla o vnitrostátním legislativním opatření v oblasti zdraví, je povinna co nejdříve zahájit konzultace s dotyčnými stranami a informovat je o zákonnosti či nezákonnosti tohoto vnitrostátního opatření. Jak již rozhodl Soudní dvůr, v této fázi řízení je nutné vytvořit vyšetřovací komisi, která rozhodne o případné odpovědnosti Komise.

 
  
  

Návrhy usnesení: RC (B7-0023/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o situaci na Haiti rok po zemětřesení, v němž Evropský parlament znovu vyjadřuje solidaritu s obyvateli Haiti, kteří se stali oběťmi zemětřesení a cholery. Souhlasím s velmi důležitou výzvou, aby mezinárodní společenství, jehož je Evropská unie součástí, přijalo pevný a dlouhodobý závazek splnit veškeré sliby přijaté na mezinárodní konferenci dárců v New Yorku. Je důležité neprodleně podniknout kroky a koordinovat poskytování humanitární pomoci obyvatelům Haiti, z nichž více než milion dodnes obývá záchranné tábory, jež měly být dočasné. Sdružení na ochranu lidských práv označují životní podmínky v těchto neorganizovaných táborech jako „otřesné“, zejména kvůli „znásilňování a sexuálnímu násilí“, kterému zde čelí ženy.

Z dlouhodobého hlediska je však zřejmé, že aktéři humanitární pomoci nesmějí a nemohou trvale řešit slabé stránky haitského státu či jej nahrazovat a že je naléhavé konečně jednat s cílem zajištění dlouhodobého rozvoje, zejména pokud jde o dostupnost zdravotní péče a pitné vody a obnovu měst. Na politické úrovni je nezbytné neprodleně vytvořit kapacity haitského státu na zajištění fungování demokracie a řádné správy země, což je nezbytné pro obnovu země, a dbát na zapojení haitské občanské společnosti a obyvatelstva.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podpořil jsem toto usnesení, jež hodnotí situaci na Haiti rok po zemětřesení. Situace v zemi zůstává i nadále velmi komplikovaná a chaotická, úsilí o obnovu se sotva rozbíhají, miliony lidí hladoví a zemětřesení plně zasáhlo více než 800 000 dětí, jež byly vystaveny nebezpečí násilí, sexuálního zneužívání, obchodování s lidmi a vykořisťování. Situace v zemi se ještě zhoršila vinou politické krize, která nastala po prezidentských a parlamentních volbách. Ačkoli mezinárodní společenství reagovalo na tragédii v Haiti účinně, do dnešního dne byla vyplacena jen malá část ze slíbených 10 miliard dolarů. Epidemie cholery, jež postihla zemi, projevila neschopnost haitského státu vhodně reagovat na vzniklou situaci a poukázala na limity systému mezinárodní pomoci. Pokračující politické nepokoje brání snahám o zahájení obnovy a pomoci obětem a zhoršují už tak špatnou situaci. Evropská unie jakožto hlavní poskytovatel finanční pomoci musí hrát vedoucí politickou úlohu při koordinaci úsilí o obnovu a zajišťování toho, aby se pomoc dostala k těm, kdo ji nejvíce potřebují.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Situace na Haiti se stala mimořádně závažnou, když ani veškeré úsilí mezinárodního společenství nepomohlo zlepšit situaci v tomto státě, který byl zpustošen občanskou válkou a přírodními pohromami a teď i zasažen epidemií cholery. Loňské ničivé zemětřesení upoutalo pozornost světové veřejnosti na Haiti. Navzdory společnému úsilí vynaloženému na vlně silných emocí se však situace nelepší. Proto zřejmě nejdůležitější částí usnesení, které přijal Evropský parlament, je výzva OSN, aby znovu přezkoumala mandát mise Minustah na Haiti vzhledem k epidemii a napětí způsobenému nedávnými volbami, jež měly divoký průběh a jejichž legitimita je v mezinárodním společenství vážně zpochybňována. Vinou všech těchto problémů ve skutečnosti tratí chudé obyvatelstvo tohoto malého státu.

Je nezbytně důležité, aby OSN byla a zůstala odpovědná za koordinaci všech civilních a vojenských operací s ohledem na obnovení bezpečnosti a zajištění humanitární pomoci a rovněž s ohledem na obnovu a rozvoj. Prioritou celého mezinárodního společenství a především Evropské unie se musí stát obnova Haiti, než bude pro jeho obyvatelstvo příliš pozdě.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám silnou reakci mezinárodního společenství na ničivé zemětřesení na Haiti a jeho nefalšovanou politickou vůli podpořit obnovu země. Zejména vítám závazek, který společně přijaly Komise a členské státy, poskytnout částku 1,2 miliardy EUR, z čehož 460 milionů připadá na jinou než humanitární pomoc Komise.

Rozsah haitského neštěstí je však politováníhodný a jeho dopady jsou i rok po zemětřesení stále zřetelné. V politováníhodném stavu jsou i bezpečnost, zdraví, veřejné zdraví a podmínky bydlení, a tak je životně důležité obnovit kapacity haitského státu na zajištění fungování demokracie a řádné správy země, což je nezbytné pro obnovu země, a dbát na zapojení haitské občanské společnosti a obyvatelstva. I nadále je stěžejní pomoci této zemi, aby se zotavila ze zemětřesení, ale důležité je i to, aby mezinárodní společenství využilo této příležitosti a přispělo k odstranění hospodářských, sociálních a politických nerovností na Haiti.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Následky zemětřesení na Haiti jsou i po roce stále bolestné a situace je z lidského, hospodářského i společenského hlediska i nadále chaotická. S politováním musím říci, že obnova prakticky neprobíhá, množství odklizené suti je zanedbatelné, úroveň chudoby je extrémní a násilí je zničující. Zároveň se šíří epidemie cholery a v uprchlických táborech jsou znásilňovány ženy.

Tento status quo se musí změnit! Mezinárodní společenství musí společně s haitskou vládou přijmout pevný a dlouhodobý závazek, dodržet, co slíbilo, a udělat vše pro to, aby obyvatelé Haiti byli v bezpečí. Naléhavě vyzývám Evropskou komisi, aby neprodleně vyvinula úsilí na ochranu více než 800 000 dětí, které jsou vystaveny násilí, sexuálnímu zneužívání, dětské práci a obchodování s lidmi.

Dále považuji za zásadní, aby do úsilí o obnovu byla zahrnuta místní produkce potravin a zabezpečení dodávek potravin, a to prostřednictvím rozvoje venkovských infrastruktur a pomoci drobným zemědělcům. Vítám úsilí a práci, které na místě odvedly humanitární organizace, ale musím odsoudit neschopnost Dočasné komise pro obnovu Haiti koordinovat tisíce aktérů humanitární pomoci a dárců finančních prostředků na obnovu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Pro obyvatele Haiti je důležité, aby jim po pohromě, jež je zasáhla a způsobila značné lidské i hmotné ztráty, Evropská unie projevila solidaritu. Proto vítám rozhodnutí Evropy zavázat se k poskytnutí finanční pomoci na proces obnovy této země, jež dosahuje zhruba 1,2 miliardy EUR, a vítám i návrh vysoké představitelky EU pro zahraniční vztahy, Catherine Ashtonové, na přijetí hospodářského plánu pro příštích 10 let, jenž by se zaměřoval na rozvoj a růst v regionu a na obnovu země. Jedná se o důležité rozhodnutí, zejména proto, že Evropská unie patří k největším dárcům této země v Karibiku. Domnívám se však, že finanční prostředky EU by se měly rozdělovat podle kritérií podobných těm, která se užívají v členských státech, či na základě konkrétních programů, tedy nejen na znovuvybudování domů, škol, silnic a jiných částí infrastruktury, nýbrž i na poskytnutí mikroúvěrů, které by podpořily rozvoj, a na zahájení mikroprojektů pro hospodářské zotavení, založených na modelu, který se v současnosti používá pro mikropodniky v EU. Po druhé světové válce uskutečnily Spojené státy Marshallův plán, který klíčovým způsobem přispěl k obnově západní Evropy. Evropa by tentokrát mohla zahájit podobný program pro Haiti.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Strašná pohroma, která před rokem zasáhla Haiti, nás všechny šokovala a spustila celosvětovou vlnu soucitu, což okamžitě uvolnilo velké množství logistických, lidských, finančních i humanitárních zdrojů.

Po roce nastal čas znovu zhodnotit situaci na místě, v neposlední řadě proto, že Haiti se již neobjevuje na titulcích hromadných sdělovacích prostředků. Předložené usnesení hodnotí tuto situaci a poukazuje na cesty a řešení obrovských a vážných problémů, se kterými se obyvatelé Haiti každodenně potýkají. Pokud jde o mne, považuji hodnocení za správné: jediné, co chybí, je větší sklon k zapojení místních společenství a sdružení do distribuce a do hledání řešení pro budoucnost.

Zdůraznil bych však, že se klade velký důraz na „dlouhodobý závazek“ a na hledání řešení, která „jednou provždy odstraní hluboké příčiny chudoby na Haiti“, a vyzdvihl výzvu Evropské unii a členským státům, aby zahrnuly „místní produkci potravin a zabezpečení dodávek potravin do úsilí o obnovu Haiti, a to prostřednictvím rozvoje venkovských infrastruktur a pomoci drobným zemědělcům“.

Rovněž doufám, že se v brzké době podaří nalézt konečné řešení otázky záchranných uprchlických táborů, v nichž bezmála milion osob žije v téměř nelidských podmínkách.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Před více než rokem svět zděsily následky zemětřesení, které zpustošilo Haiti, zabilo více než 200 000 lidí a zanechalo po sobě děsivou zkázu. Mezinárodní společenství se tehdy zmobilizovalo, aby pomohlo obětem, a mezinárodní instituce, světová veřejnost a média opakovaly tento závazek. Bohužel se zdá, že se zájem mezinárodního společenství přesunul jinam, a tak je povinností Evropského parlamentu připomínat, k čemu došlo, a podávat zprávy o současné situaci. Po roce je třeba uznat, že nedošlo k žádné podstatnější změně a že se země, která už tehdy byla v potížích a zhroutila se vinou zásahu vyšší moci, dosud nevzpamatovala. Po zpracování dostupných údajů naznačují všechny ukazatele jediné: zdá se, že nic nepostupuje rychle a chybí efektivita a náležité prostředky. Více než milion lidí stále zůstává bez domova. Mezinárodní společenství nemůže opustit tuto zemi a dopustit, aby se z ní stal další zkrachovalý stát.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Rok po zemětřesení zůstává situace na Haiti i nadále chaotická, země je doposud ve stavu nouze a obnova teprve s obtížemi začíná. Vítám práci humanitárních organizací na místě spočívající v poskytování péče zraněným, dodávání pitné vody a distribuci potravin. Chtěl bych však zdůraznit, že hlavní úlohu při obnově má haitská vláda, a že tedy obnově země napomůže především politická stabilita. Proto soudím, že haitská vláda by měla pomoci a splnit to, k čemu se zavázala v národním plánu obnovy, posílit autoritu státu, zefektivnit místní správu a zvýšit kapacity místních i státních orgánů.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Realita na místě odhaluje to, co se usnesení zřejmě snaží skrýt, a sice to, že hlavním zájmem Spojených států, který sdílela i Evropská unie, bylo zajistit a zachovat si svůj politický vliv a zabezpečit si tak svoji hospodářskou a geostrategickou převahu nad Haiti, aniž by se zajímaly o těžkou situaci Haiťanů, ve které se nacházejí již celá desetiletí. Poté, co bylo zemi prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu a Světové banky uloženo provádět politiky strukturálních změn, které zničily její hospodářství a způsobily katastrofální sociální situaci, Spojené státy reagovaly na loňské zemětřesení vojenskou invazí. To vše ještě zhoršila epidemie cholery, o níž už dnes víme, že ji přinesli vojáci mise OSN, stabilizační mise Organizace spojených národů na Haiti (Minustah) (ačkoli ta odmítá jakoukoli odpovědnost). Většina Parlamentu o těchto skutečnostech pomlčela. Nezmínila se ani o těch, kdo Haiti projevili skutečnou solidaritu: o Kubě a Bolívarovském svazu pro lid naší Ameriky (ALBA). Kuba poslala lékaře a odborný personál, kteří dodneška vyléčili více než 50 000 lidí z cholery. S pomocí haitských orgánů je již možné dostat se k nejizolovanějším komunitám, což je zárukou toho, že žádný občan této země nezůstane sám napospas v boji proti choleře. Může to zachránit tisíce lidských životů.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Zemětřesení a následná epidemie cholery byly pro haitský lid učiněnou pohromou. Naléhavě vyzývám mezinárodní společenství, jehož je Evropská unie součástí, aby splnilo všechny své závazky, které učinilo na mezinárodní konferenci dárců pro obnovu Haiti, která se konala loni v New Yorku, a aby byly peníze neprodleně předány obyvatelům Haiti a zúčastněným nevládním organizacím.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Situace na Haiti je stále důvodem velkého znepokojení. Úsilí, které vynakládá mnoho humanitárních pracovníků, před jejichž odvážným působením je třeba se poklonit, naráží na neschopnost vládnoucího režimu zmenšit hrozbu propuknutí občanské války na ostrově. Musíme požadovat plné uplatnění Evropského konsensu o humanitární pomoci (pro společnou a koordinovanou činnost, která má zlepšit společnou reakci na humanitární krize) a zdůraznit skutečnost, že závazky přijaté 31. března na mezinárodní konferenci dárců, zejména v souvislosti s rekonstrukcí Haiti, by se měly stát skutečností a neměly zůstat jen pouhými slovy.

 
  
MPphoto
 
 

  Elie Hoarau (GUE/NGL), písemně.(FR) Zdržel jsem se hlasování o kompromisním usnesení mezi politickými skupinami Evropského parlamentu o Haiti. Učinil jsem tak, neboť toto usnesení (ačkoli je ve své podstatě správné) nenabízí žádné trvalé řešení, jež by zaručilo, že se Haiti skutečně dostane z krize, ani neklade dost otázek ohledně skutečného vyplacení pomoci, kterou přislíbila Evropská unie.

Obyvatelé Haiti potřebují skutečnou rozvojovou pomoc, která by měla být poskytnuta především rozmístěním mezinárodních týmů určených ke stavebním pracím a příslušného vybavení, aby se mohly aktivně účastnit naléhavé obnovy veřejných i soukromých budov v zemi, počínaje nejchudšími čtvrtěmi, městy a vesnicemi. Lidé na Haiti rovněž potřebují skutečnou zdravotní péči; pro začátek je nutné co nejdříve zastavit epidemii cholery a následně ji zcela vymýtit. Je nutné bezodkladně a ve velkém množství přivést lékaře a léky a poskytnout zdravotnické služby.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení o situaci na Haiti, neboť Evropský parlament znovu vyjadřuje solidaritu s obyvateli Haiti, kteří se stali oběťmi zemětřesení a cholery. Souhlasím s velmi důležitou výzvou mezinárodnímu společenství a EU, aby přijaly pevný a dlouhodobý závazek splnit veškeré sliby, protože více než milion lidí dodnes obývá záchranné tábory, jež měly být dočasné, a sdružení na ochranu lidských práv označují životní podmínky v těchto táborech bez sociálního zařízení jako otřesné a ženy „čelí nebezpečí znásilňování a sexuálního násilí“. V současnosti lidé trpí nedostatkem potravin a 80 % z nich žije v naprosté chudobě. Je zásadní poskytnout lidem přístup ke zdravotní péči, pitné vodě a hygienickým zařízením. Je třeba podniknout kroky k zajištění dlouhodobého rozvoje na Haiti. Proto souhlasím s tím, že EU a členské státy by měly zařadit zotavení a obnovu Haiti mezi své nejdůležitější priority a že nadešel čas, abychom pomohli Haiti, aby se stalo hospodářsky a politicky silnou a nezávislou zemí. Mezinárodní společenství musí využít této příležitosti a odstranit hluboké příčiny chudoby na Haiti jednou provždy.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Zemětřesení, které 12. ledna 2010 zasáhlo Haiti, způsobilo přibližně 222 750 a připravilo téměř 2 miliony lidí o domov. Deset měsíců po této tragédii vypukla na ostrově epidemie cholery a do dnešního dne si vyžádala 3 333 životů. Jak jasně ukazují tato tragická čísla, situace není vůbec jednoduchá. Země je navíc stále bez vlády, přestože se v listopadu konaly volby, přičemž vznikala podezření ohledně jejich manipulace. Dnešním hlasováním jsme vyzvali Evropskou unii, aby spolupracovala s haitskými orgány na vytvoření pravidel a předpisů, které pomohou zemi lépe využít finanční pomoci, kterou za poslední rok obdržela, a především tak činit v souladu se zásadami demokracie a zákonnosti. Zdůraznění významu spojení mezi naléhavou pomocí, obnovou a rozvojem a podpory úzké spolupráce s místní správou je ve zkratce tím, čeho bychom chtěli přijetím tohoto usnesení dosáhnout.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, které vítá úsilí humanitárních organizací (Červeného kříže, nevládních organizací, Organizace spojených národů) a členských států a činnost, kterou již realizovaly, a zdůrazňuje, že je nezbytné informovat o účincích humanitárních zásahů, které nejsou patrné, a že situaci bylo možné zvládnout zejména díky zajištění péče o zraněné, zásobování pitnou vodou a potravinami a zajištění provizorních přístřeší.

Toto usnesení však dále konstatuje, že epidemie cholery prokázala téměř naprostou bezmoc haitského státu vůči nemoci, které lze snadno předcházet a kterou lze snadno léčit, a limity systému mezinárodní pomoci v zemi, která využívá rozsáhlé humanitární činnosti (12 000 nevládních organizací); zdůrazňuje, že aktéři humanitární pomoci nesmějí a nemohou trvale řešit slabé stránky haitského státu či jej nahrazovat a že je naléhavě nutné konečně jednat v zájmu zajištění dlouhodobého rozvoje, zejména pokud jde o dostupnost zdravotní péče a pitné vody a obnovu měst.

Usnesení rovněž vítá závazek, který společně přijaly Komise a členské státy na Mezinárodní konferenci dárců pro obnovu Haiti, poskytnout částku 1,2 miliardy EUR, z čehož 460 milionů připadá na jinou než humanitární pomoc Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Uplynulo jen něco málo přes rok od tragédie na Haiti, která připravila více než 200 000 lidí o jejich životy a postihla více než 3 miliony Haiťanů. Humanitární organizace ještě dnes sdělují, že 1 milion vysídlených osob stále žije v nelidských podmínkách v záchranných uprchlických táborech. Před rokem mezinárodní společenství včetně Evropské unie vynaložilo nesmírné úsilí na pomoc Haiti, aby zabránilo následkům přírodní pohromy, které nyní pozorujeme. Proto nastal čas, abychom si tyto lidi znovu připomněli: nesmírně trpí, zejména ti nejzranitelnější z nich, jako jsou ženy a děti. Je na čase, abychom spojili své síly a vrátili tuto zemi do normálních kolejí, ze kterých byla tímto přírodním jevem vytržena.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Rok po pustošivém zemětřesení se situace na Haiti vůbec nelepší. Ve skutečnosti ji vypuknutí cholery podstatně zhoršilo, navzdory veškeré humanitární a hospodářské pomoci této zemi. Hlavní město Port-au-Prince stále leží pohřbeno pod tunami suti a místní obyvatelé mají jen lopaty a kolečka na jejich odklízení. Zatímco tisíce lidí stále nemá přístřeší a kvete obchod s dětmi, diktátorem spravovaná země je i po volbách ve stavu politického chaosu. Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, neboť obyvatelé Haiti potřebují naši pomoc a západní svět musí dostát svým závazkům.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Dne 12. ledna jsme si připomněli první výročí zemětřesení na Haiti, které mělo tak tragické následky. Vyžádalo si životy 222 750 lidí a donutilo okolo 1,7 milionu lidí opustit své domovy. V souvislosti s těmito tragickými událostmi přijal 19. ledna Evropský parlament usnesení, které líčí situaci na ostrově rok po neštěstí. Navzdory úsilí, které vynaložilo mnoho mezinárodních organizací, a mezinárodní pomoci určené na obnovu země je situace na Haiti stále neklidná a země je zmítána krizí. Po 10 měsících po zemětřesení se ostrov potýkal s epidemií cholery a rovněž byla ze strany mezinárodních pozorovatelů zpochybňována legitimita prezidentských a parlamentních voleb. S ohledem na současnou situaci v zemi vyzývá Evropský parlament Evropskou unii a mezinárodní společenství jako celek, aby prokázaly solidaritu s ostrovem a úžeji spolupracovaly s haitskými orgány, a konstatuje, že jakékoli kroky na obnovu země mají být podniknuty jen po konzultaci s místními obyvateli. Je důležitá i skutečnost, že Parlament upozorňuje i na způsob, jakým má být poskytována Haiti pomoc; mělo by jít o dar, nikoli o půjčku, která zemi zadluží. Na závěr bych chtěl vyjádřit solidaritu s Haiti a doufám, že se práce na obnově země urychlí.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně.(IT) Rok po strašném zemětřesení na Haiti, jedné z nejničivějších přírodních pohrom v historii lidstva, jsou stopy tohoto neštěstí stále velmi hluboké. Je neuvěřitelné, že po několika měsících po tomto děsivém zemětřesení přinesl s sebou hurikán epidemii cholery, která už tak složitou politickou situaci ještě zkomplikovala. Mé rozhodnutí hlasovat pro toto usnesení je založeno v prvé řadě na potřebě jednat a podniknout kroky, které zajistí, že se zemi dostane veškeré pomoci, kterou potřebuje přinejmenším k obnovení přijatelných životních podmínek. Současné občanské a politické napětí jen zvyšuje obavy, neboť brání dodávkám humanitární pomoci EU, čímž zpomaluje tempo obnovy. Proto se domnívám, že je klíčovou záležitostí a povinností evropských orgánů poskytnout co největší podporu, přinejmenším se postarat o to, aby lidé, kteří přišli o všechno, měli střechu nad hlavou, lékařskou péči, potraviny a základní sociální služby. Jen s naší pomocí se haitský lid bude moci pozvolna vrátit do normálního života.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro společné usnesení o situaci na Haiti rok po zemětřesení: humanitární pomoc a obnova. Usnesení klade důraz na otázky, jako jsou ochrana lidských práv a důstojnost. Připomíná nám, že v současnosti existuje na Haiti kromě převažující chudoby a pocitu nejistoty (60 % obyvatelstva žije ve venkovských oblastech a 80 % v naprosté chudobě) i znepokojení ohledně situace nejzranitelnějších osob, které jsou vystaveny násilí, sexuálnímu zneužívání, obchodování s lidmi, vykořisťování a opuštění. V tomto usnesení Evropský parlament vyzývá Komisi, aby tyto případy nejen odhalovala, ale šla i o krok dále a skutečně podpořila proces zřizování systému sociální ochrany na Haiti.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Rok po zemětřesení zůstává situace na Haiti i nadále chaotická, země je doposud ve stavu nouze a většina obyvatelstva žije v mimořádně tísnivých podmínkách. Proto musí mezinárodní společenství, jehož je Evropská unie součástí, přijmout pevný a dlouhodobý závazek splnit veškeré sliby týkající se podpory obnovy Haiti a zlepšení životních podmínek Haiťanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Haiti je opět naléhavou záležitostí. Tímto usnesením jsme znovu vyjádřili solidaritu s obyvateli Haiti, kteří se stali oběťmi zemětřesení a cholery, a zdůraznili, že úsilí o obnovu musí být vedeno po konzultaci haitského lidu a haitské občanské společnosti a s jejich zapojením. Zároveň trváme na tom, aby mezinárodní společenství, jehož je Evropská unie součástí, přijalo pevný a dlouhodobý závazek splnit veškeré sliby přijaté na mezinárodní konferenci dárců v New Yorku, a aby začalo bezodkladně jednat. Rovněž zdůrazňujeme, že veškerá humanitární pomoc a podpora obnovy ze strany Unie musí být poskytnuta formou darů, a nikoli půjček, které by musely být splaceny.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Ze všech pohrom, které zasáhly naši planetu v roce 2010, zanechalo zemětřesení na Haiti ránu, která se nejhůře hojí.

Dnes, rok po druhém nejničivějším otřesu v historii lidstva, jsou stopy neštěstí stále bolestně patrné. Více než milion lidí, z nichž polovinu tvoří děti, dosud žijí v záchranných táborech a epidemie cholery způsobila loni v říjnu přes 4 000 úmrtí. Stále je nedostatek potravin, nedostatečný přístup k pitné vodě, hygienickým zařízením nebo školám. Ze slíbených 500 miliard dolarů, které přislíbily vlády a soukromé organizace, dosud přišlo jen velmi málo – jen 6 miliard dolarů – zatímco zbytek vůbec nedorazil.

Dnešní přijetí tohoto společného usnesení je důležitým krokem ke společnému řešení budoucích výzev. Co příroda zničí, to lidí znovu postaví. Tato slova nás musí nabádat k ještě větší angažovanost.

 
  
  

Návrhy usnesení: RC (B7-0031/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. - (LT) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu, protože doufám, že parlament Litevské republiky najde politickou vůli zamítnout navrhovaný zákon, který by porušoval lidská práva a svobody. Doufám, že se učiní přítrž veškeré diskriminaci, a to včetně diskriminace na základě sexuální orientace. Parlament Litevské republiky ještě tento zákon neschválil, takže tímto usnesením chce Evropský parlament vyslat varování, že Evropskou unii znepokojují legislativní návrhy porušující lidská práva a diskriminující občany. Tyto návrhy dodatků k přestupkovému zákonu jsou navíc v rozporu s článkem 25 ústavy Litevské republiky, který stanovuje, že „lidským bytostem nesmí být bráněno ve vyhledání, získávání a sdílení informací a myšlenek“, a článkem 29, který stanoví, že „všechny osoby jsou si rovny před zákonem i ostatními státními orgány a úředníky.“ Litevská vláda předložila negativní stanovisko k návrhu, který je projednáván v parlamentu, protože je v rozporu s mezinárodní, evropskou i národní legislativou. Své závěry týkající se navrhovaných dodatků ještě nepředložil výbor pro lidská práva litevského parlamentu. Proto doufám, že litevský parlament mezinárodní a unijní kritiku, toto usnesení a negativní závěr litevské vlády vezme do úvahy.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. - (PT) Vezmeme-li v úvahu mezinárodní a evropské závazky v oblasti lidských práv, kterým EU podléhá, a to zejména co se týče oblasti práv veškerých menšin a boje proti všem formám diskriminace, je nepřijatelné, aby jeden z členských států Unie přijímal zákony, které zcela jasně zpochybňují hodnoty a zásady, na nichž je EU založena. Respektuji právo každého státu na diskuzi o národních zákonech, jejich novelizaci a schvalování bez jakýchkoli vnějších zásahů, pokud přitom ovšem plně respektují lidská práva a neporušují základní zásady, v tomto případě zásadu nediskriminace, ať už jsou tyto zásady zakotvené ve Smlouvách nebo v Listině základních práv. Doufám, že Litva či kterýkoli další členský stát, který se ocitne v podobné situaci, se vyvaruje schválení národních zákonů, jež jsou v rozporu s pravidly, zásadami nebo hodnotami jakýmkoli způsobem stanovenými v evropské legislativě, případně s co největší rychlostí a úsilím přistoupí k revizi a změně takových zákonů.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. Podporuji toto usnesení, které litevský parlament vyzývá k zamítnutí legislativního návrhu, jenž má za cíl pokutování „veřejného propagování homosexuálních vztahů.“ Usnesení Evropského parlamentu přichází po sérii znepokojujících událostí, jako bylo přijetí zákona o ochraně nezletilých před škodlivými vlivy veřejných informací, pokus místních orgánů o zákaz pořádání pochodů za rovnoprávnost a práva homosexuálů nebo používání pobuřujícího jazyka, vyhrožování a nenávistných projevů ze strany vrcholných politiků a členů parlamentu. Nedávná zpráva Agentury pro základní práva EU dospívá k závěru, že „tyto úpravy by potenciálně mohly kriminalizovat téměř jakékoli veřejné vyjádření homosexuality, její zobrazení či informace o ní“. Navrhované úpravy se rozhodně zdají odporovat litevským závazkům podle litevské ústavy, Listiny základních práv Evropské unie, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Zaznamenal jsem pevný postoj, který při několika příležitostech zaujala prezidentka Litevské republiky Dalia Grybauskaitėová, která odmítla návrhy homofóbní legislativy jako škodlivé pro litevské občany a obraz Litvy, a vyzývám ji, aby přestupkový zákon vetovala, pokud dojde k jeho schválení.

 
  
MPphoto
 
 

  Harlem Désir (S&D), písemně. - (FR) Během několika uplynulých měsíců schválil litevský parlament řadu zákonů, které zakazují nebo trestají jakoukoli veřejnou zmínku o homosexualitě nebo bisexualitě. Zákon, o němž se v současné době v parlamentu jedná, má novelizovat přestupkový zákon tak, aby trestal „veřejnou propagaci homosexuálních vztahů“ pokutami do výše 2 900 EUR.

Tato legislativa je jasným porušením Listiny základních práv Evropské unie a Smluv o Evropské unii, které EU a její členské státy zavazují k dodržování svobody projevu, základních svobod a k poskytnutí evropského nástroje k boji proti diskriminaci a porušování lidských práv.

Přijetím tohoto usnesení vyzýváme, aby byl tento návrh zákona stažen, aby bylo respektování sexuální orientace začleněno do seznamu zásad chráněných na základě zákona o vzdělání, aby nezletilí měli právo svobodného přístupu k informacím o sexuální orientaci a aby došlo k objasnění zákazu stanoveného v zákoně o reklamě.

Nejedná se o první případ, kdy členský stát omezoval práva a svobody evropských občanů v oblasti sexuální orientace pod zástěrkou nevměšování, přičemž tím v důsledku podporoval diskriminaci. Tato homofóbní hysterie musí skončit.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. - (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože zdůrazňuje skutečnost, že orgány Evropské unie a členských států mají povinnost zajišťovat dodržování, ochranu a prosazování lidských práv v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, Listinou základních práv Evropské unie a článkem 6 Smlouvy o Evropské unii bez ohledu na sexuální orientaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. - (PT) 12. listopadu 2010 se litevský parlament rozhodl zahájit proces posuzování změny litevského správního zákona, podle níž by veřejná propagace homosexuálních vztahů byla postižitelná pokutou. Litevské orgány tyto změny právě zvažují. Tato skutečnost se našich úvah dotýká v tom smyslu, že ještě nebyla přijata žádná legislativa, která by porušovala jakákoli pravidla EU. Z tohoto důvodu se zdržím hodnocení politických, legislativních a jurisdikčních kroků, které spadají jednoznačně do kompetence litevských zákonodárných, výkonných a soudních orgánů. Vyzývám však litevské orgány, aby pokračovaly v respektování svobody a zásady rovnosti a nediskriminování na základě sexuální orientace.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. - (PT) Evropská unie a její orgány mají povinnost a zodpovědnost zajišťovat dodržování lidských práv, včetně práv všech menšin. Musí proto bojovat proti jakékoli formě diskriminace a odmítat ji, konkrétně v oblasti sexuální orientace.

V tomto kontextu podporuji usnesení Parlamentu jako iniciativu, která potvrzuje hodnoty a zásady, na nichž je založena identita Evropské unie, aniž by ohrožovala základní princip subsidiarity. Rád bych zdůraznil uznání a respektování práva členských států, jako například Litvy, svobodně diskutovat o nejrůznějších myšlenkách a konceptech a porovnávat je v průběhu procesu novelizace a schvalování národní legislativy. Rád bych rovněž zdůraznil, že litevské orgány potvrdily své odhodlání respektovat evropský právní rámec, neporušovat ho a rovněž podporovat dodržování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. - (FR) Litva se snaží kontrolovat kázání určitých menšinových sexuálních orientací, bezpochyby s oprávněným záměrem propagovat namísto toho rodinu skládající se z otce, matky a jejich dětí, která tvoří základní jednotku jakékoli společnosti. Někteří lidé to považují za nepřijatelný útok na lidská práva a otevřenou diskriminaci. Jak však usnesení předložené Skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) správně podotýká, legislativní proces probíhající v Litvě zdaleka neskončil a v současné době je podrobován zkoumání ze strany příslušných kontrolních orgánů, zda je v souladu s ústavními a mezinárodními závazky země.

Usnesení rovněž zdůrazňuje „právo kterékoli demokracie [...] na změny a přijímání národních zákonů a opatření bez vměšování do debat národních parlamentů.“ Nicméně samotná skutečnost, že zde dnes o této otázce diskutujeme a předkládáme texty, představuje vměšování a je porušením práv Litvy a práv jejích občanů. To je nepřijatelné. Protože se jedná o související témata, rád bych rovněž využil této příležitosti a jako francouzský občan vyjádřil své hluboké obavy ohledně případu, který byl předložen francouzskému ústavnímu soudu a který ve jménu nediskriminace napadá články občanského zákoníku, které zcela přirozeně zakotvují princip manželství jako svazku mezi mužem a ženou.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. - (FR) Vítám skutečnost, že Evropský parlament zaujal postoj a vyzval Litvu k odmítnutí návrhu zákona, který zavádí pokuty za „veřejné propagování homosexuálních vztahů“. Připomeňme si, že v Evropě není místo pro homofobii a že článek 21 Listiny základních práv jasně zakazuje jakoukoli diskriminaci na nejrůznějších základech, včetně sexuální orientace. Rada stále blokuje zavedení průřezové směrnice o potlačování diskriminace, která je zaměřená na zaručení stejné ochrany před všemi formami diskriminace. Nyní je však nejvyšší čas jednat, abychom předešli tomu, že se po celé Evropě začnou objevovat podobné zákony, které jsou na hony vzdálené hodnotám, jež zde prosazujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. - Jedním z prvních úkolů, který stál před znovu ustaveným skotským parlamentem, bylo odstranění zákona zakazujícího „propagaci“ homosexuality ve skotských školách ze sbírky zákonů. Tento zákon byl schválen pravicovou unionistickou vládou Margaret Thatcherové – vládou, která neměla mezi obyvateli Skotska žádnou legitimitu. Skotský parlament měl na věc odlišný názor a zákon změnil, aby lépe zapadal do 21. století. Lze jen doufat, že obyvatelé Litvy dospějí ke stejnému názoru.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. - (IT) Heslo Evropského parlamentu „Jednota v rozmanitosti“ představuje zásadu, kterou se musíme řídit při veškeré práci uvnitř i vně Evropské unie. Právě v souladu s touto zásadou jsem hlasoval pro schválení tohoto usnesení, protože se domnívám, že Evropský parlament by se sice neměl vměšovat do vnitřních záležitostí států, ale měl by vždy dokázat vyjádřit svůj názor a fungovat jako ozvučná deska, která vyjádří potřeby evropské veřejnosti jako celku. Usnesení, jež bylo dnes schváleno, zdůrazňuje jednotný postoj našeho Parlamentu ohledně litevského Seimas. Obsahuje požadavek, aby došlo k úpravě navrhované legislativy, která má novelizovat přestupkový zákon tak, aby trestal „veřejné propagování homosexuálních vztahů“, což by, jak text usnesení jednoznačně zdůrazňuje, mohlo potenciálně kriminalizovat veškeré veřejné vyjádření homosexuality, její zobrazení či informace o ní. Jsem proto přesvědčený, že je dnes naší povinností jako poslanců Evropského parlamentu, ale především jako občanů, požádat litevský parlament o odmítnutí této nové legislativy ve jménu klíčového principu ochrany základních lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – V Evropské unii nesmí existovat žádná tolerance vůči diskriminaci na základě sexuální orientace (ani vůči diskriminaci na jakémkoli jiném základě). Proto vítám toto usnesení, které zaujímá tvrdý postoj vůči známkám intolerance v Litvě a dává jasně najevo, že orgány EU nebudou nečinně přihlížet, jak Litva přijímá zákony, jež diskriminují část společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. - (FR) V první řadě chci zdůraznit, že potlačování veškerých forem diskriminace, zejména diskriminace založené na sexuální orientaci, je jednou ze základních zásad Evropské unie. V současnosti už máme v této oblasti značné množství evropské legislativy, což znamená, že tuto zásadu lze plně uplatňovat ve všech členských státech. V Evropském parlamentu i v národních parlamentech bychom se měli vrhnout do boje proti homofobii. Je však rovněž třeba podotknout, že text, o kterém tu dnes diskutujeme, je v současné fázi pouze návrhem zákona, který byl předložen několika poslanci litevského parlamentu.

Navíc navrhovanou novelu, která činí z veřejné propagace homosexuálních vztahů přestupek, otevřeně kritizovala litevská prezidentka a litevská vláda. Neodsuzujme proto šmahem stát a jeho vládu. Místo toho bych chtěla vyzvat naše litevské kolegy poslance, aby zajistili, že budou jednat v souladu s legislativou Společenství, konkrétně s článkem 21 Listiny základních práv, který zakazuje veškeré formy diskriminace.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. - (FR) Zásada rovnosti všech občanů je oblast, kde Evropa dělá kompromisy příliš často. Rádi bychom sledovali, jak reaguje vždy, když dojde k porušení tohoto principu. Usnesení odmítá institucionalizaci zákona, který by odstranil zásadu rovnosti mezi Litevci na základě jejich sexuální orientace a dokonce by je za ni trestal. Proto usnesení vítám a rozhodně mu dávám svůj hlas.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. - (PT) Jednou z funkcí orgánů a členských států Evropské unie je zajišťovat dodržování lidských práv, jejich ochranu a prosazování v rámci Evropské unie v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, Listinou základních práv Evropské unie a článkem 6 Smlouvy o Evropské unii bez jakékoli diskriminace na základě sexuální orientace. Návrh usnesení se tímto řídí: vydává varování, že Litva porušuje svobodu a zásadu rovnosti a nediskriminování na základě sexuální orientace.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. - (DE) Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod zaručuje, že lidé s odlišnou sexuální orientací nebudou vystaveni diskriminaci. Když Litva podepsala Lisabonskou smlouvu, stala se zároveň signatářem této úmluvy. Evropský parlament zastává názor, že přijetí zákona o ochraně nezletilých před škodlivými následky veřejných informací litevským parlamentem představuje jasné porušení této smlouvy. Vyzývá rovněž litevskou vládu, aby se zdržela dalších zákonných úprav v této oblasti a zahrnula sexuální orientaci do seznamu oblastí chráněných před diskriminací. Zdržel jsem se hlasování, protože podle mého názoru není zřejmé, v jakém rozsahu se EU vměšuje do vnitřních záležitostí státu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. - (PT) Orgány a členské státy Evropské unie mají povinnost zajišťovat dodržování lidských práv, jejich ochranu a prosazování v rámci Evropské unie v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, Listinou základních práv Evropské unie a článkem 6 Smlouvy o Evropské unii bez jakékoli diskriminace na základě sexuální orientace. Proto je velmi důležité vyzvat litevské orgány, aby nepřijímaly žádnou legislativu, která je v rozporu se zásadou rovnosti a nediskriminování na základě sexuální orientace.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. - Již opět musíme vyzývat Seimas, aby zamítl návrh novely přestupkového zákona, zařadil sexuální orientaci mezi chráněné oblasti v zákoně o vzdělání, umožnil nezletilým volný přístup k informacím o sexuální orientaci a objasnil význam zákazu, jenž je součástí zákona o reklamě, přičemž však současně uznáváme pevný postoj, který při několika příležitostech zaujala prezidentka Litevské republiky Dalia Grybauskaitėová, která odmítla navrhovanou homofóbní legislativu jako škodlivou pro litevské občany a obraz Litvy. Parlament prezidentku vyzývá, aby v případě přijetí novely přestupkového zákona zákon vetovala.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. - (IT) V roce 2010 schválil litevský parlament novelu správního zákoníku a uvedl do praxe zákon o ochraně nezletilých před škodlivými vlivy veřejných informací, který byl schválen v roce 2009.

Tato novelizace by masmédiím zabránila propagovat sexuální vztahy či jiné formy homosexuálního chování, které nejsou zakotvené v ústavě nebo v občanském zákoníku, přičemž jedním z důvodů byl vliv masových médií na citový a duševní rozvoj dětí.

Článek 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod stanoví, že každý má právo na svobodu projevu. Uplatňování těchto svobod však s sebou nese povinnosti a zodpovědnost a může podléhat trestům, které jsou stanoveny v zákonech a které jsou nezbytné pro ochranu veřejné morálky.

Ve snaze reagovat na vývoj trhu masová média zdá se neberou ohledy na to, že dětská osobnost snadno podléhá citovým vlivům. Naším společným cílem by mělo být věnovat větší pozornost záležitostem, které se týkají dětí a adolescentů, což znamená spolupracovat se všemi druhy mediálních odborníků, abychom vytvořili pevný pocit společné zodpovědnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Michèle Striffler (PPE), písemně. - (FR) Hlasovala jsem pro usnesení o porušení svobody projevu a diskriminaci na základě sexuální orientace v Litvě. Meziparlamentní dialog (mezi Evropským parlamentem a národními parlamenty) se stal zásadním znakem Evropské unie od doby, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Navíc je Evropská unie založená na nezpochybnitelných hodnotách, mezi něž patří potlačování veškerých forem diskriminace, a já budu během svého funkčního období pracovat na udržování této hodnoty.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí