Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 2. února 2011 - Brusel

18. Dohody o obchodu s banány – Zrušení nařízení Rady (ES) č. 1964/2005 o celních sazbách pro banány – Dohody o obchodu s banány (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem programu je společná rozprava o:

– doporučení (A7-0002/2011), které předložila jménem Výboru pro mezinárodní obchod Francesca Balzaniová o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Ženevské dohody mezi Evropskou unií a Brazílií, Kolumbií, Kostarikou, Ekvádorem, Guatemalou, Hondurasem, Mexikem, Nikaraguou, Panamou, Peru a Venezuelou o obchodu s banány a Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o obchodu s banány [07782/2010 – C7-0148/2010 – 2010/0057(NLE)],

– zprávě (A7-0003/2011), kterou předložila jménem Výboru pro mezinárodní obchod Francesca Balzaniová o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1964/2005 o celních sazbách pro banány [KOM(2010)0096 – C7-0074/2010 – 2010/0056(COD)],

– otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Radě položili jménem Výboru pro mezinárodní obchod Vital Moreira a Francesca Balzaniová ohledně uzavření Ženevské dohody o obchodu s banány (O-000012/2011 – B7-0007/2011), a

– otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi položili jménem Výboru pro mezinárodní obchod Vital Moreira a Francesca Balzaniová ohledně uzavření Ženevské dohody o obchodu s banány (O-000013/2011 – B7-0008/2011).

  Francesca Balzani, zpravodajka. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, Parlament byl vyzván, aby vyjádřil své stanovisko ke dvěma dohodám, které byly uzavřeny se Spojenými státy a s jedenácti zeměmi Latinské Ameriky; udělají tlustou čáru za vleklou a složitou záležitostí. Kvůli této záležitosti Evropská unie vystupovala i na půdě WTO a co více, vystupovala jako strana prohrávající.

Jde o ožehavé téma, jelikož spor souvisí se zásadou nediskriminace uplatňovanou v rámci mezinárodního obchodu a Evropská unie byla obviněna, že při dovozu banánů směrem do Unie tuto zásadu porušuje. Důvodem je, že uplatňujeme dvojí režim – jeden režim pro země Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a ten druhý pro ostatní země. Díky tomuto systému mohou země AKT dovážet své produkty na evropský trh, aniž by platily dovozní clo, na rozdíl od jiných zemí, které platí clo ve výši 176 EUR za tunu.

Tato dohoda tedy vnáší do celého systému znovu rovnováhu, a co je nejdůležitější, umožňuje zemím AKT, jejichž postavení je velmi křehké, dovážet produkty do EU v bezcelním režimu. Zároveň jiné země, které tyto dohody podepsaly, budou moci do EU vyvážet banány zatížené dovozním clem, které se však bude v letech 2011 až 2017 postupně snižovat ze současných 176 na 114 EUR za tunu.

A tak EU dohodami opět postupuje v souladu se svými závazky člena Světové obchodní organizace, čímž svým způsobem obnovuje svou důvěryhodnost, především jako instituce. Nejdůležitějším aspektem těchto dohod však zůstává, že pomáhají zemím AKT v jejich zranitelné situaci rozvoje, neboť zajišťují nástroje pro jejich finanční podporu. Díky těmto nástrojům budou moci země AKT investovat do diverzifikace své výroby, čímž doufejme posílí své hospodářství. V současnosti se předpokládá poskytování těchto opatření v hodnotě 190 milionů EUR do roku 2013.

Jsem si jista, že tyto dohody jsou krokem správným směrem, a to nejen proto, že jsou tlustou čarou za spory, v nichž EU ztrácela, což mělo další následky jak z hlediska hospodářského i disciplinárního, tak i z pohledu mezinárodní důvěryhodnosti, jak jsem již zmínila, nýbrž i z toho důvodu, že přinášejí vyvážené řešení respektující potřeby zemí AKT i evropských producentů  ve vzdálených regionech, které rozhodně nelze vydat napospas dravé konkurenci.

Navrhuji tedy, aby Parlament uvedené dohody schválil, současně však požaduji, aby Rada a Komise přijaly rozhodné závazky. Zaprvé by měly co možná nejrychleji předložit posouzení dopadu těchto dohod na země AKT i evropské producenty ve vzdálenýchých regionech, jejichž ekonomiky jsou na banánech výrazně závislé, a to ode dneška do roku 2020 – tedy z poměrně dlouhodobého pohledu. Zadruhé by měl Parlament vyžadovat pevný závazek, že osmnáct měsíců před skončením platnosti doprovodných finančních opatření určených pro země AKT bude provedeno zhodnocení jejich účinků. Tím by se zajistilo, že by tyto země v případě nutnosti mohly obdržet další pomoc a podpůrná opatření, aby tak nebyly ponechány vlastnímu osudu, ale naopak aby obdržely pomoc při potírání, napravování a do určité míry zmírňování negativních důsledků, které vstup této dohody v platnost může v rámci Evropské unie vyvolat v souvislosti se změnou ceny, a tudíž změnou konkurenceschopnosti banánů z jiných zemí.

Proto jsem přesvědčena, že řešení této choulostivé otázky pomocí uvedené dohody konečně představuje řešení, jenž zohledňuje potřeby těchto slabších zemí, které vždy byly, jak jsem již řekla, mimo jiné během dlouhé diskuse na půdě Výboru pro mezinárodní obchod, naším hlavním zájmem. Doufám, že se jim dostane jednoznačné podpory a že budou též vhodně vyřešena doprovodná opatření, konkrétně v případě sledování a závazku, o jehož přijetí Parlament žádá Komisi a Radu, tedy aby byly posouzeny dopady dohody a účinky podpůrných opatření a aby popřípadě došlo k jejich rozšíření a navýšení, bude-li to v budoucnu zapotřebí.

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (IT) Paní předsedající, paní Balzaniová, dámy a pánové, chtěla bych vám mnohokrát poděkovat za to, že má úřadující předsednictví Rady a Rada možnost vyjádřit se k této problematice, jež je důležitá z hlediska mezinárodního obchodu i solidarity a rozvoje.

Věřím, že se mi podaří zodpovědět otázky pana Moreiry a rozptýlit pochyby a obavy, o nichž hovořila paní Balzaniová. Když dovolíte, budu nyní pokračovat v maďarštině.

(HU) Co se týče obživy producentů banánů v zemích EU a AKT, Rada si je vědoma toho, že produkce banánů má v regionech EU, v nichž se banány pěstují, zásadní sociální a hospodářský význam. Návrh nařízení stanoví, že program doprovodných opatření týkajících se banánů musí být posouzen 18 měsíců před tím, než skončí jeho platnost. Jak jste si ovšem, vážení kolegové, vědomi, příprava této hodnotící zprávy a další návrhy spadají do působnosti Komise, nikoli Rady, jsem si však jista, že komisař Cioloş si s tím poradí. Totéž platí pro posouzení dopadu, jehož se týká otázka k ústnímu zodpovězení.

Provádění programu doprovodných opatření týkajících se banánů pro země AKT vyžaduje změnu předpisů upravujících soubor nástojů EU pro zahraniční vztahy. V zájmu přijímajících zemí se Rada spoléhá na konstruktivní spolupráci s Evropským parlamentem při řešení institucionálních otázek, které jsou příčinou současného prodlení v přijímání potřebných ustanovení.

Pokud jde o rozdělení prostředků vyčleněných na doprovodná opatření týkající se banánů mezi přijímající země, Rada ve svém stanovisku přijatém v prvním čtení vyjádřila podporu návrhu nařízení o doprovodných opatřeních týkajících se banánů, které stanoví jasné ukazatele a kritéria, jimiž se bude přidělování prostředků řídit. Jedná se o následující ukazatele: objem obchodu s banány z EU, význam vývozu banánů pro ekonomiku dotčených zemí AKT, a úroveň rozvoje země.

Pokud jde o program POSEI, Komise předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. září 2010, jímž se stanoví jednotlivá opatření na podporu zemědělství pro vzdálenéé regiony EU. V současnosti se návrhem zabývají přípravné orgány Rady. Co se týče cel uvalených na banány v dohodách o volném obchodu, jež Komise hodlá uzavřít s Kolumbií, Peru a zeměmi Střední Ameriky, ráda bych zdůraznila, že si Rada dosud neutvořila ohledně této otázky názor, a proto vám v tomto okamžiku nemohu její oficiální stanovisko sdělit.

EU zahájila jednání s celým Andským společenstvím za účelem vytvoření meziregionální dohody o přidružení. Rozhovory byly pozastaveny v červnu 2008 v důsledku toho, že andské země s cíli a obsahem kapitoly o obchodu nesouhlasily. Nová jednání byla zahájena v lednu roku 2009 s těmi andskými zeměmi, které projevily zájem – konkrétně Kolumbií, Ekvádorem a Peru, s cílem dosáhnout mnohostranné dohody o volném obchodu. Poté, co Ekvádor v červnu 2009 svou účast na jednání pozastavil, pokračovala jednání s Peru a Kolumbií. Evropská komise svá jednání s Peru a Kolumbií završila dne 1. března 2010.

Mnohostranná dohoda sjednaná s těmito dvěma zeměmi je otevřená – další země Andského společenství, včetně Ekvádoru, se tedy mohou k ní připojit. Ekvádor rovněž v posledních měsících oficiálně uvedl, že je připraven jednání obnovit a připojit se k mnohostranné dohodě. Rada toto rozhodnutí vítá. Budou-li jednání s Ekvádorem pokračovat, závazky v oblasti otevření trhu musí být stejně tak ambiciózní jako závazky sjednané s Kolumbií a Peru.

Na závěr bych si proto dovolila vážené poslance požádat, aby této dohodě o banánech udělili svůj souhlas a současně zítra hlasovali o zrušení nařízení o celních sazbách pro banány. Spoléhám na vaši spolupráci. Děkuji vám za pozornost.

  Dacian Cioloş, člen Komise. − (FR) Paní předsedající, paní Győriová, paní Balzaniová, dámy a pánové, v prvé řadě mne těší, že mohu konstatovat, že zpravodajka hlavní aspekty a celkové zaměření návrhu Komise o obchodu s banány podporuje. Navíc nám paní Balzaniová na úvod velmi kvalitně představila souvislosti těchto jednání a okolnosti vzniku dohody.

Komise bezvýhradně podporuje závěry, které zpravodajka uvedla v návrhu doporučení a které jsou uvedeny v návrhu zprávy týkající se této otázky. Je pravda, že Ženevské dohody o banánech z roku 2009 jsou velmi důležité, přičemž paní Balzaniová zcela správně zdůraznila důvody, proč tomu tak je. Současně bych rád poukázal na to, že díky dohodám se tato ožehavá záležitost zklidní a usnadní se i proces z Dohá a nastanou podmínky nutné k vytvoření stabilního evropského trhu s banány, který bude v následujících letech předvídatelný.

Nyní bych se rád dotknul těch nejdůležitějších témat, která zpravodajka a poslanci Evropského parlamentu zmínili ve svých otázkách k ústnímu nebo písemnému zodpovězení, a chtěl bych se věnovat i nejdůležitějším tématům obsaženým v návrhu usnesení, který je součástí balíčku.

Pokud jde o podporu poskytovanou producentům v rámci Evropské unie, jsem si velmi dobře vědom toho, že produkce banánů má v dotčených regionech Evropské unie velký socioekonomický význam – zejména v regionech vzdálených –, a vyvstávají se i obavy ohledně ekonomické životaschopnosti produkce banánů v těchto oblastech.

V nové zprávě o programu POSEI, kterou Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě v září 2010, Komise popisuje, jaké jsou důsledky ženevských dohod, a uvádí skutečnost, že tyto důsledky se staly již v roce 2006 součástí reformy režimu pro obchod s banány.

V zájmu ochrany producentů v Evropské unii v podmínkách vzrůstající liberalizace se rozpočet pro odvětví pěstování banánů výrazně navýšil, přičemž posouzení dopadu, které bylo v té době vypracováno, zdůraznilo i to, že celní sazby poklesly více, než bylo dojednáno.

Komise nicméně dala najevo, že je připravena pečlivě sledovat vliv dohod na trh a případně přijmout potřebná opatření ke zmírnění jejich důsledků.

Co se týče otázky týkající se posilování pozice producentů banánů v rámci odvětví, rád bych především upozornil, že tento problém se netýká výlučně odvětví pěstování banánů, nýbrž platí pro celou oblast zemědělství a potravinářství. Problémy producentů – problémy vyjednávací síly a rozložení přidané hodnoty v celém potravinářském řetězci – jsou patrné i v jiných odvětvích zemědělství. V reakci na to Komise mimo jiné v rámci reformy společné zemědělské politiky předloží návrhy na posílení pozice organizací producentů, jejich úlohy v rámci odvětví a jejich vyjednávací síly.

Navíc Komise zřídila skupinu na vysoké úrovni pro zemědělsko-potravinářské odvětví, v níž je sdruženo několik komisařů, kteří mohou předkládat návrhy týkající se této problematiky – neboť odpovědnost a pravomoc komisaře pro zemědělství je sice omezená, jsou zde zastupeni další čtyři komisaři, kteří se na činnosti skupin na vysoké úrovni podílejí. Jedná se o skupinu na vysoké úrovni s jasně daným plánem kroků a s návrhy, které bude Komise v příštích několika měsících a letech předkládat, aby se pokusila reagovat na některé z věcí, jako je problém transparentnosti v potravinářském řetězci a vyjednávací síla. V tomto kontextu budou tudíž moci těžit z této situace i producenti banánů.

Co se týče finančních zdrojů vyčleněných na doprovodná opatření týkající se banánů a jejich rozdělení mezi země AKT, jak víte, Evropský parlament dne 21. října schválil návrh nařízení o doprovodných opatřeních týkajících se banánů, který stanoví i jasné podmínky pro rozdělování těchto zdrojů. Kritéria, která jste požadovali, se v současnosti již uplatňují, a co víc, máme výsledky a v praxi už existuje rozdělení tohoto balíčku.

Komise na této otázce úzce a plodně spolupracovala s Evropským parlamentem a dosáhli jsme v něm dobrého kompromisu ohledně obsahu tohoto bodu. Mimochodem byl-li návrh nařízení, jehož účelem je poskytování této podpory zemím AKT upravovat, Evropským parlamentem schválen, jsou jeho součástí i kritéria pro přidělování finančních prostředků jednotlivým přijímajícím zemím a ovšem navíc obsahuje i to, co požadujete zde – posouzení tržních podmínek v těchto zemích 18 měsíců před skončením platnosti programu. Díky takovému posouzení zjistíme, zda proces adaptace probíhá tak, jak má, nebo zda bychom měli zvážit další opatření.

Pokud jde o posouzení dopadu účinků dohod týkajících se banánů na producenty banánů v rozvojových zemích a vzdálených regionech Evropy do roku 2020, jsem samozřejmě připraven takovou analýzu provést, prokáže-li se její nezbytnost. Musíme však přistupovat realisticky k rozsahu studie, neboť se bude zaměřovat na velký počet zemí produkujících banány na celém světě – a rovněž velké množství zemí, pro něž jsou banány hlavní plodinou – a tudíž nebude snadné takovou studii provést a vyvodit z ní závěry. Jsem však připraven takovou studii provést nebo využívat jakékoli údaje z interních nebo externí studií, které již má Komise k dispozici. Jak jsem už řekl, posouzení dopadu doprovodných opatření týkajících se banánů na země AKT provedeme 18 měsíců před skončením programu.

A konečně, pokud jde o jednání o dohodě o volném obchodu se zeměmi Latinské Ameriky, zejména Ekvádorem, budete zajisté vědět, že jednání s Kolumbií a Peru a zeměmi Střední Ameriky byla na technické úrovni završena. Dohodu s Kolumbií a Peru lze uplatnit i na další země Andského společenství, včetně Ekvádoru, pokud projeví přání se k jednacímu stolu vrátit. Ekvádor mimochodem podal oficiální žádost o obnovení jednání o dohodě o obchodu a ekvádorská vláda a Komise v současnosti zkoumají, jak by bylo možné jednání obnovit, a tím také naleznout shody ohledně dalších kroků.

To je vše, co jsem chtěl k vaší zprávě a vašim otázkám podotknout. Hovořil jsem možná trochu obšírněji, chtěl jsem však zodpovědět otázky, na které jste zeptali v úvodu.

  Charles Goerens, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro rozvoj. − (FR) Paní předsedající, jednou ze zásad mezinárodního práva je zásada nediskriminace. To je zcela správně. Z teoretického hlediska proti tomu nelze nic namítat. Realita je poněkud jiná.

Země AKT neplatí pří vývozu banánů do Evropské unie dovozní clo. Toto je dohoda – acquis – a tato dohoda na tom nic nezmění. Na druhé straně pro země mimo AKT, které dosud platily 176 EUR za tunu, dovozní clo klesne na 141 EUR. Snížení dovozního cla o 35 EUR se promítne rovněž do změny konkurenčního postavení. Země AKT, jimž se dosud dostávalo větší ochrany, budou v budoucnosti chráněny o něco méně. Jménem Evropské unie tuto dohodu sjednala Komise. A já se jako zpravodaj pro stanovisko ptám, zda mohla postupovat nějak jinak. Odpověď zní jasně: nemohla. Pokud by jednala jinak, pokud by odmítla taková jednání zahájit, rozhodl by o této otázce orgán WTO pro řešení sporů. Je namístě říci, že výsledek by byl bezpochyby odlišný od toho, který vyplývá z jednání, jež jsou předmětem dnešní rozpravy. Lze tedy říci – konec dobrý, všechno dobré? To rozhodně ne.

Jsem zpravodaj pro stanovisko k této dohodě, současně jsem ale i zpravodajem pro doprovodná opatření týkající se banánů a tuto zprávu zítra předložím ve druhém čtení. K problematice bych chtěl říci následující.

Zaprvé byl podstatně navýšen rozpočet pro odvětví pěstování banánů. Jak uvedl již komisař, je to velmi dobrá zpráva – a s tím souhlasím. Je to i odpověď na otázku paní De Sarnezové, která je velmi znepokojena situací, v níž se nyní ocitli producenti banánů v zámořských départements a vzdálených regionech.

Další obava paní De Sarnezová a i mě samého, a koneckonců to zaznělo i na půdě Výboru pro rozvoj, vyvstává v souvislosti s tím, že se pokles cla na částce 114 EUR nezastaví, jelikož Komise v současnosti jedná o jiných dohodách, které toto číslo sníží výrazně pod 114 EUR. Hovoří se dokonce o částce 75 EUR. Proto budeme v souladu se zásadou nediskriminace muset sledovat i tento klesající trend, který je velmi znepokojivý.

Zatřetí, pokud jde o doprovodná opatření týkající se banánů, o nichž budu podrobněji hovořit zítra ráno – myslím si, že se Parlamentu podařilo zavést některé nové prvky, zejména posouzení dopadu, které proběhne 18 měsíců před koncem účinnosti programu. Děkuji panu komisaři, že se o tom zmínil. Díky tomu dokážeme nahlédnout i kousek za rok 2013, jelikož si nemyslím, že by se problém v odvětví pěstování banánů podařilo vyřešit do roku 2013.

  Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE. – Paní předsedající, jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) naléhavě vyzývám Evropský parlament, aby dal této mimořádně důležité dohodě zelenou. Jsme přesvědčeni, že skutečně usnadní jednání v rámci jednacího kola z Dohá a dodá impuls našim dvoustranným jednáním se zeměmi Mercosuru o dohodě o volném obchodu.

Vítáme celkový trend směřující k liberalizaci obchodu s banány, včetně aktuální dohody WTO, a stejně tak dvoustranné dohody se středoamerickými a andskými zeměmi a případně někdy v budoucnu i s Mercosurem.

Návrh usnesení – a za něj děkuji naší zpravodajce – je vyvážený, zejména vzhledem k tomu, že jsme přihlédli k zájmům našich partnerů ze třetích zemí i místních evropských producentů banánů.

Jsem hluboce přesvědčena, že jakmile přistoupíme k větší liberalizaci světového obchodu s banány, měli bychom dát pozor na to, abychom nezahubili odvětví, která v některých evropských regionech, jako jsou Kanárské ostrovy, Guadeloupe, Martinik, Madeira, Azory a další, tradičně hrála důležitou a hospodářskou a sociální roli.

A konečně doufáme, že Komise tyto obavy vezme v potaz a přistoupí k úpravě podpůrného balíčku, který je pro domácí producenty z EU vyčleněn v rámci balíčku POSEI, a případně přijme další opatření, aby zajistila, že i při liberalizaci světového obchodu s banány bude pro producenty z EU možné setrvat na trhu a provozovat své tradiční činnosti. Dobrou příležitost k tomu budeme mít při diskusi o příštím finančním výhledu EU.

  Kriton Arsenis, jménem skupiny S&D. – (EL) Paní předsedající, všichni víme, co znamená spojení „banánová republika“. Je to země, v níž vláda poslouchá velké společnosti produkující banány. Pokud se jim vláda postaví a pokusí se zachovat si svá minimální práva nebo zvýšit základní mzdu, jsou ochotny vyvolat i státní převrat.

Velké společnosti v těchto zemích produkují banány i nadále. Ničení lesů a pškozování životního prostředí, velmi špatné pracovní podmínky a používání pesticidů, které jsou v Evropské unii zakázány, jsou na denním pořádku. Zároveň nadnárodní firmy způsobily to, že 99 % banánů, které jíme, jsou jednoho druhu, přestože existuje několik druhů banánů, a tyto banány jsou tudíž, protože se jedná o zemědělství založené na jediné plodině, ohroženy specifickými chorobami.

Opatření na podporu afrických, karibských a tichomořských zemí byla velmi důležitá a jejich omezení by mělo pro producenty v těchto zemích závažné důsledky. Jsou to velmi chudé země, které potřebují naši pomoc. Evropská unie je celosvětově největším a nejvýnosnějším trhem s banány. V nadcházejících letech zajisté dojde k tomu, že se tyto nadnárodní firmy pokusí vytlačit menší producenty a zcela ovládnout trh EU, a upřímně si myslím, že právě tomuto faktu bychom měli věnovat pozornost. Komise musí být ve střehu a zajistit, aby byla dodržována litera evropských právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, a my tak dokázali předcházet tomu, že velké nadnárodní firmy zneužijí svého dominantního postavení na trhu tím způsobem, že na počátku uměle sníží ceny, tím vytlačí malé producenty, a pak vytvoří kartely a ceny zvýší, čímž se cena banánů pro evropské spotřebitele značně navýší.

  Catherine Grèze, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, skupina Zelených / Evropské svobodné aliance bude při hlasování o dohodách o obchodu v odvětví pěstování banánů hlasovat proti.

Cílem těchto dohod je otevření trhu s banány posílením dominantního postavení velkých nadnárodních firem ze Spojených států, které již nyní ovládají více než 80 % trhu. Pokud dohody takového druhu schválíme, budeme jednat v rozporu se zájmy především zemí AKT, vzdálených regionů a Ekvádoru. A ještě jednou – utrpí tím malí producenti. Musíme naléhavě a radikálně změnit pravidla mezinárodního obchodu tak, abychom zajistili potravinovou soběstačnost a rozvoj místní produkce pro všechny.

Finanční opatření, která na podporu těchto producentů navrhuje Evropská komise, nejsou dostačující. Nestačí, že Evropská unie zajistí, aby bylo v souvislosti s těmito dohodami provedeno posouzení dopadu – musí se zároveň odpovídajícím způsobem upravit právní předpisy s cílem podpořit udržitelnou výrobu a udržitelnou ekonomiku.

  Elie Hoarau, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Paní předsedající, podle mého názoru nejsou tyto dohody správné. Jsou ukázkou toho, jak se z malých producentů banánů v zemích AKT a vzdálených regionech stali rukojmí dohod uzavřených v roce 2009 v Ženevě i v rámci jednání z Dohá probíhajících v současné době, dohod a jednání, která si přeje a ukládá je Světová obchodní organizace.

Je pravda, že osud malých producentů v zemích AKT a vzdálených regionech má ve srovnání se zájmy mocných, které jsou ve hře, jen malou váhu – přičemž nejde jen o zájmy obřích latinskoamerických firem, nýbrž i Evropské unie.

Reforma trhu s banány a reforma trhu s cukrem jsou v podstatě projevy téhož neúprosného směřování k velkému světovému trhu, který bohužel převálcuje ty nejslabší a nejzranitelnější. Kromě toho, paní předsedající, předpokládaná kompenzační opatření nebudou stačit k tomu, aby definitivně zabránila zániku, k němuž jsou malí producenti odsouzeni, ani nepovedou země AKT, z nichž některé jsou ty nejchudší široko daleko, ke skutečnému rozvoji.

Ve skutečnosti jsme nuceni podepsat dohody z toho důvodu, že se tak zachrání jednání z Dohá. Kéž by naši představitelé byli nuceni projevit stejnou ochotu k záchraně světových dohod zaměřených na ochranu životního prostředí a na vzestup harmonizace práv pracovníků a životní úrovně. Kdyby tomu tak bylo, pak jsem si jist, že lidé by se mnohem méně bránili globalizaci, než je tomu dnes.

  David Campbell Bannerman, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, tento banán je spíš jablkem sváru – šestnáct let trvajícího sporu, jejž EU z vlastní iniciativy vede s Amerikou a nyní jej na celé čáře prohrála.

Světová obchodní organizace nyní EU udělila pokutu v hodnotě 200 milionů dolarů a přinutila ji vzdát se jejích nezákonných celních sazeb – a to vše kvůli protekcionismu, který je EU vlastní, v tomto případě ve vztahu k francouzským koloniím. Dovolím si říci, že banán, který jsem si dnes koupil v prodejně Evropského parlamentu, je nezákonný! Neodpovídá pravidlům EU pro délku, tloušťku a zakřivenost banánů. Co se to tu děje?

S tímto tupým protekcionismem a tak hloupými pravidly si člověk musí položit otázku: zbláznila se Evropská unie nebo má jen bláznivé banány?

  Laurence J.A.J. Stassen (NI) . – (NL) Pane předsedající, Evropská unie po desetiletí prosazovala protekcionistickou obchodní politiku, což platí mimo jiné i pro banány. Účelem dovozního cla je snaha udržet latinskoamerické banány mimo náš trh; současně ale rozdáváme podpory vývozním zemím, které nás konkurenčně neohrozí.

Většina z těchto podpor, tedy téměř 300 milionů EUR ročně, putuje do vzdálenýchých regionů Evropské unie – je to čirý protekcionismus, za nějž Evropskou unii mnohokrát klepla přes prsty WTO.

Evropská unie se s chutí prezentuje jako obhájce mezinárodního práva a volného obchodu, vždy připravena ukázat na ostatní zdviženým prstem morálky.

Jakmile však dojde na Evropskou unii, raději odvracíme zrak. Pokud jde o ochranu nevýnosné produkce banánů na ostrovech, jako je Francouzská Guyana, Azory a Kanárské ostrovy, je dovoleno vše. S chutí tolerujeme skutečnost, že evropský daňový poplatník musí každoročně zaplatit účet těchto nešetrných podpor čítající stovky milionů eur. Je nejvyšší čas učinit přítrž špatnému evropskému hospodaření a Evropská unie musí přestat podporovat takové ekonomické plýtvání.

  Gabriel Mato Adrover (PPE). – (ES) Paní předsedající, dovolil bych si pana Campbell Bannermana s úctou upozornit, že tento banán nepochází z Kanárských ostrovů.

Dámy a pánové, chystám se na tomto plenárním zasedání hovořit o banánech a musím říci, že považuji za správné, že tu o nich vedeme rozpravu. Je to dobře proto, že je důležité znovu říci, že je nutné chránit producenty banánů v EU, zejména ty z Kanárských ostrovů. Říkám to proto, že uzavření Ženevské dohody o obchodu s banány není dle mého mínění pro producenty z EU dobrou zprávou. Navíc usnesení, jež je předmětem dnešní rozpravy, obsahuje body, které nejsou z pohledu zemědělství a ochrany producentů banánů v EU příliš uspokojivé.

Jsem si však vědom toho, že návrh vzešel z Výboru pro mezinárodní obchod, jehož postoje se k některým otázkám velmi liší od těch mých. Proto budu hovořit jen o pozitivních bodech návrhu a nebudu se vyjadřovat k těm negativním.

Je dobře, že se tak chýlí k závěru letité spory se Světovou obchodní organizací a do odvětví, které potřebuje především jistotu a stabilitu, se navrací klid. Evropští producenti pocházejí ze vzdálených regionů, které mají s produkcí banánů – nebo alespoň těch v mimořádné kvalitě – obrovský problém, a jejich produkci banánů nelze v ničem srovnávat s produkcí třetích zemí, a to ani z hlediska nákladů, pracovní síly, životního prostředí nebo zajištění ochrany rostlin.

Z pohledu zemědělství je důležité zdůraznit, že tato dohoda poškozuje producenty z EU. Musíme se vyrovnat s drastickým snížením sazeb ze 176 na 114 EUR na tunu, resp. 75 EUR na tunu v případě dohod s Kolumbií a Peru.

Proto vám, pane komisaři, mohu se vší úctou říci, že není důvěryhodné sdělení, že ustanovení pro tento pokles sazeb existovala již ve finanční části programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI) z roku 2006. Komisař uvedl, že toto bylo stanoveno v souvislosti s Ženevskou dohodou; nezapomínejme ale, že sazba je 114 EUR. V roce 2006 nemohlo v žádném případě existovat ustanovení, aby se sazba snížila na 75 EUR na základě těchto dohod.

Proto se domnívám, že je nutné provést nezbytná hodnocení a potvrdí se, že je naprosto nutné modifikovat finanční stránku dohody, neboť Komise vnímala dokonce i samotnou sazbu ve výši 176 za tunu v době jejího zavedení jako příliš nízkou. Producenti z EU proto žádají jen to, na co mají plné právo, a my v Parlamentu jsme, stejně jako Komise, povinni je chránit.

  Catherine Stihler (S&D). – Paní předsedající, chtěla bych hovořit zejména o spravedlivém obchodu s banány. Podpora producentů banánů z nejchudších karibských zemí má zcela zásadní význam. Přestože bylo pro africké a karibské země vyvážející banány vyčleněno 200 milionů EUR, musíme se touto problematikou zabývat.

Každý, kdo ví, jak zejména nadnárodní korporace zachází s lidmi pracujícími v tomto odvětví, by byl jistě znechucen. Proto je tak důležitý spravedlivý obchod s banány – v prvé řadě pro malé producenty, ale i pro zajištění lepšího zacházení s pracovníky.

Ve Skotsku jsou banány oblíbeným ovocem a moji voliči by tudíž rádi věděli, zda to, co jedí, bylo vypěstováno podle nejpřísnějších norem a s maximální péčí. Chtěla bych kolegy vyzvat, aby se snažili kupovat jedině banány v rámci spravedlivého obchodu, a pokud takové v prodejně nenaleznou, měli by si stěžovat.

Jak jsme dnes slyšeli, politici nejsou v otázce obchodu s banány zajedno. Musíme pracovat na tom, abychom nejzranitelnějším pracovníkům a nezranitelnějším národům na světě pomohli.

  Giovanni La Via (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, dvoustranné dohody o obchodu a i liberalizace regulace dovozu mají často škodlivý dopad na evropské producenty.

Dohody, o nichž budeme zítra hlasovat, stanoví snížení dovozních cel uplatňovaných na banány dovážené z Latinské Ameriky. Na jedné straně tyto dohody pomohly k vyřešení desetiletého sporu, na straně druhé hrozí, že evropští producenti banánů se jejich vinou ocitnou ve vážných problémech. Je zřejmé, že snížení sazeb sjednané se zeměmi Latinské Ameriky ve spojení s podpůrným programem pro země Afriky, Karibiku a Tichomoří a programem doprovodných opatření týkajících se banánů závažným způsobem ohrožují konkurenceschopnost evropských výrobců.

Dosud byla finanční podpora pro producenty banánů poskytována prostřednictvím grantů programu POSEI (programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony), poslední reforma programu POSEI z roku 2006 však nijak nepočítá s těmito pozdějšími dohodami. Podle mého názoru je proto třeba vyzvat Radu, aby uvážila důležitost vhodných nástrojů a zdrojů, které by pokryly finanční potřeby evropských producentů a tím zlepšily jejich situaci a současně jim kompenzovaly případnou škodu, jíž mohou utrpět v důsledku snížení dovozních cel.

Domnívám se, že není reálné, abychom hledali zdroje pro pokrytí potřeb evropských producentů banánů každý rok. Myslím, že musíme nalézt stabilní dlouhodobé řešení, které napraví škody, jež utrpěli v důsledku expanze a otevření trhů.

  Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Paní předsedající, po letitých sporech mezi Evropskou unií na jedné straně a producenty banánů z Latinské Ameriky na straně druhé nastal nyní díky dohodě o obchodu s banány výrazný posun. Podporuji tuto dohodu, jelikož současně ukončuje spory se Světovou obchodní organizací.

Ovšem ústupek učiněný producenty banánů z EU a ze zemí Latinské Ameriky nesmí znamenat situaci, že se na země AKT obecně zapomene. Pomoc EU zemím AKT je nutné důkladně sledovat a v případě nutnosti navýšit. V této souvislosti je nutné posouzení dopadu, které Evropský parlament požaduje – a to je potřeba jednoznačně zdůraznit. Navzdory veškeré pomoci, která má bezpochyby obrovský význam, nesmí být prováděna žádná přerozdělení v rozpočtu EU. Přiliš často dochází ke stavu, kdy jsou peníze vyčleněné pro určité oblasti přesunuty a použity pro jiné účely. Takové praxi je třeba učinit přítrž, ať už se vztahuje k Evropskému rozvojovému fondu, jako je tomu v tomto případě, nebo jiným fondům, například zemědělskému fondu, o němž se v současnosti hodně mluví. Evropská unie nesmí zapomínat, jaké povinnosti má vůči zemím AKT a vzdáleným regionům, a musí být ve svých krocích soudržná.

Podíváme-li se na tuto povzbudivou dohodu z globálního pohledu, pak s ní úzce souvisí jednání z Dohá. Je zřejmé, že určitým impuls vyslalo Světové ekonomické fórum v Davosu. Skupina G-20 chtěla jednání na půdě Světové obchodní organizace ukončit do roku 2012. Jestli se slova promění v činy, to teprve uvidíme. Zdá se však, že dohoda o obchodu s banány je dalším dílkem velké skládačky z Dohá.

  Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, před několika týdny jsme se banány zabývali, a to v souvislosti se včelami. Dnes vedeme velmi rušnou rozpravu o banánech, a zejména o příslušné navrhované dohodě.

Jak si lze povšimnout – a není to překvapivé –, vyvolala smíšené reakce. Má určité výhody, zejména pro producenty, jichž se bude týkat, vyvolává však i znepokojení – znepokojení ohledně dopadu na životní prostředí a především na producenty v Evropské unii.

Podle mne je velmi důležité vzít tyto věci v potaz, neboť primární odpovědností každého orgánu, země či unie je starat se v prvé řadě o své producenty. Jedině tak lze totiž nabídnout ruku přátelství i dalším. Totéž platí pro navrhovanou dohodu s Mercosurem. Mnozí v Evropské unii se obávají, že bude diskriminační a likvidační pro odvětví chovu skotu v Evropské unii, zejména v mé zemi. Musíme proto být velmi obezřetní. Ano, nabízejme své přátelství, ovšem nikoli na úkor vlastních producentů.

  Nuno Teixeira (PPE). – (PT) Paní předsedající, již jsem to v tomto Parlamentu řekl a dnes to zopakuji znovu: vzdálené regiony a zejména má vlast Madeira nijak nebrání podpisu Ženevské dohody ani následných dvoustranných dohod. Všichni si uvědomujeme, jaký mají význam a hlavně to, že jsou nevyhnutelné. Současně ale víme, že tyto dohody mají své vítěze a poražené a že vzdálené regiony jsou v tomto případě jednoznačně poraženými a tyto dohody je poškozují.

Nemohou souhlasit s dokola omílaným argumentem, dnes jej uvedl i pan komisař, že revize programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI) v roce 2006 tuto situaci předvídala a proto již tehdy producenty za tuto újmu odškodnila, když víme, že se v roce 2006 uvažovalo o sazbě ve výši 176 EUR za tunu, a nyní hovoříme o 148, 114 či dokonce 75 EUR za tunu. Požadujeme kompenzační opatření.

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, tato dohoda bude mít závažné důsledky vyplývající z toho, že otevře – či spíše rozrazí – brány evropského trhu pro nadnárodní firmy se sídlem ve Spojených státech, jež nyní ovládají více než 80 % světového trhu s banány; to nezastírají ani ti, kdo jsou rozhodnuti hlasovat pro.

Evropští producenti v Portugalsku, Španělsku, Řecku, na Kypru a ve Francii, kteří v roce 2008 dodali na evropský trh více než 600 000 tun, budou tvrdě postiženi. Sama zpravodajka připouští, že dohoda ohrožuje jejich budoucí existenci. V této souvislosti je, nehledě na hlavní obsah zprávy, velmi důležité, aby Komise uznala dopady, nezaváděla nicméně žádná zvláštní opatření na podporu evropských producentů, zejména prostřednictvím změn právní úpravy a rozpočtu programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI) přijatého v roce 2006.

Producenti v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří, které nikdo při sjednávání této dohody nebral v úvahu a ani je k jednání nepřizval, budou jejími důsledky rovněž tvrdě zasaženi a zamýšlená zmírňující opatření těmto důsledkům nezabrání. Každý, kdo bude hlasovat pro tuto zprávu, musí přijmout odpovědnost za její následky, a nemá žádný smysl sem chodit a vyjadřovat v rámci otázek a žádostí adresovaných Radě a Komisi fanatické a nelogické obavy.

  Dacian Cioloş, člen Komise. − (FR) Paní předsedající, pokusím se přímo odpovědět na některé otázky a poznámky, které zde zazněly.

Především jsme zde hovořili o řešení konfliktu, což nám může pomoci k uzavření mnohostranné dohody. V případě dvoustranných dohod sjednaných se zeměmi Střední Ameriky a některými zeměmi Latinské Ameriky hovoříme o jiném kontextu, neboť v této oblasti má i Evropská unie své zájmy, které musí bránit, a za to, co nabídne, dostane protislužbu.

Dále padla zmínka o nadnárodních společnostech a o tom, že právě ony v zemích AKT profitují, a o tom, že finanční opatření pro země AKT nejsou dostačující. Evropská unie samozřejmě nemůže rozhodovat za vlády zemí AKT. Předpokládá se, že finanční balíček, který byl vyčleněn, může, za předpokladu, že budou peníze správně využity, velmi nápomocen. Navíc se domnívám, že totéž platí pro vzdálené regiony, přinejmenším pro ty regiony Evropské unie, které produkují banány.

Pane Mato Adrovere a pane Teixeiro, mohu vám předložit čísla. Když říkám, že v roce 2006 jsme kromě balíčku, který byl vyčleněn pro program POSEI, provedli výpočty – a ta čísla tu mám s sebou – myslím tím, že jsme zavedli snížení cla ze 176 na 137 EUR v roce 2009. Současně říkáme, že bylo možné, že v rámci jednání z Dohá, jejichž výsledek tehdy nebyl znám, cla poklesnou až na 79 EUR za tunu. Právě z toho důvodu jsme balíček 245 milionů EUR určený na program POSEI navýšili o 8,4 %. TJde tedy o dalších 22 milionů EUR ročně určených speciálně pro předcházení takovýmto možným dopadům. Z toho důvodu byl na základě posouzení dopadu rozpočet pro POSEI v roce 2006 stanoven mnohem vyšší, než by odpovídalo tehdejší situaci. Neříkám, že tím končíme, ani že nepřihlédneme k případné další nutnosti kompenzací. Řeknu to, když dovolíte, jasně – jsem připraven tuto analýzu provést. Navíc, prokáže-li se to jako nezbytné v souvislosti s právní úpravou programu POSEI, kterou nyní projednáváme s Radou i s vámi, je možné poskytnout další kompenzace. Velká část potřebné kompenzace však již byla poskytnuta. Mohu to zde dokázat čísly a výpočty převzatými z posouzení dopadu. S dotčenými členskými státy jsme tuto otázku mnohokrát projednávali a mohu vám říci, že když něco říkám, mám to podložené čísly.

A nyní – jak s těmi penězi? Hodně se zde mluvilo o malých producentech. Skutečně se domnívám, že v těchto regionech, zejména našich vzdálenýchlých regionech, bychom zřejmě měli malé producenty více chránit. Začněme tím, že peníze z programu POSEI budou v prvé řadě použity pro malé producenty. Není tomu tak vždy, a možná bychom v budoucnu, až budeme diskutovat o programu POSEI, měli zvážit jeho reformu, přizpůsobení, tak aby byly tyto peníze skutečně využity s cílem pomoci restrukturalizaci odvětví. Pokud ovšem tyto peníze, které již byly na program POSEI vyčleněny, byly společně s libovolnou kompenzací využity opravdu přímo na pomoc restrukturalizaci, pak bychom vedle této kompenzace možná také byli schopni pro malé producenty najít v řádu několika let i jiná řešení. Rád bych vás ubezpečil, že jsem velmi vstřícný novým řešením, případně i v rámci programu POSEI, aby byly tyto peníze využity ještě lépe.

Rád bych reagoval na slova pana Campbell Bannermana, který měl odlišný názor ohledně užitečnosti takové kompenzace. Jsem přesvědčen, že producenti ve vzdálenýchých oblastech jsou současně evropskými občany a daňovými poplatníky. Podle mne je jedině správné, že bychom je měli podporovat, je-li pro to důvod. Co se týče banánu, který jste tu ukázal – myslím, že kdyby neodpovídal pravidlům, která jste zmínil, nebylo by možné jej zde zakoupit. Jelikož jste ho zde zakoupit mohl, je to známkou toho, že jeho velikost a zakřivení odpovídají evropským normám.

Myslím tedy, že na všechny zásadní otázky jsem již odpověděl. Na závěr bych vás rád ujistil, že při diskusích o programu POSEI jsem vždy ochoten zabývat se, na základě předložených údajů, tím, jak stávající kompenzace, či případně jiná kompenzace, dokáže reagovat na tyto podněty. Vcelku si však myslím, že máme před sebou dohodu, která, jak řekla i zpravodajka, nám v mnoha ohledech pomůže urovnat historické spory.

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. − (HU) Paní předsedající, paní Balzaniová, dámy a pánové, pane komisaři, dovolte mi poděkovat panu komisaři za to, že se již k několika otázkám a obavám vyjádřil. Chtěla bych však uvést ještě některé další odpovědi. Mnozí se obávali, jaký dopad to bude mít na země AKT. Návrh doprovodných opatření týkajících se banánů byl vytvořen právě proto, aby jim pomohl a poskytl kompenzaci, a jak víme, poskytne těmto zemím kompenzaci v hodnotě zhruba 190 milionů EUR ročně jako odškodnění za zátěž, která jim vznikne v důsledku zrušení bezcelního režimu dovozu banánů. Dále padla zmínka o tom, co se stane, pokud cla snížíme ještě víc a budeme pokračovat v liberalizaci. Nezapomínejme, že nyní jednáme o uzavření a posílení Ženevské dohody o obchodu s banány, a Evropský parlament i Rada budou mít jinou příležitost diskutovat o tom, zda chtějí podpořit další dohody o volném obchodu s andskými a středoamerickými zeměmi; samozřejmě za předpokladu, že Komise předloží příslušný návrh.

Vážení kolegové, věřím, že uzavřením dohody o banánech skončí patnáct let trvající diskuse o obchodu, a to je nepochybně vítaný pokrok. Tento výsledek posílí vyjednávací pozici EU v mezinárodních rozhovorech o obchodu, zejména probíhajícím jednání z Dohá na půdě Světové obchodní organizace. Jsem přesvědčena, že je nutné, abychom všechny tyto otázky a obavy, které jste dnes vyjádřili ve vztahu k solidaritě – a které se týkají právě nejchudších zemí – měli průběžně na programu a hledali společná řešení, ale této dohodě o obchodu s banány a právnímu předpisu, jímž se ruší předcházející dohoda, bychom měli dát zelenou. Žádám proto Evropský parlament, aby zítra kladně rozhodl ve prospěch této dohody o obchodu s banány.

  Francesca Balzani, autorka. – (IT) Paní předsedající, vážení kolegové, tato rozprava byla podle mého názoru velmi zajímavá a částečně znovu nastolila některé obavy a otázky, jimiž jsme se zabývali už na půdě Výboru pro mezinárodní obchod.

Ráda bych znovu upozornila na důležitou věc – a to že si myslím, že občas nemáme na zřeteli úplně každého. Tyto dohody představují splnění konkrétního závazku Evropské unie daného jejím členstvím ve Světové obchodní organizaci. Na to nesmíme zapomínat. Prostřednictvím těchto dohod EU řeší závažný problém týkající se důležitých zemí, který je nutné odstranit, protože je v rozporu se zásadou nediskriminace. Jedná se tedy o dohody, které obnoví naši důvěryhodnost a řádné postavení jakožto členů WTO.

Dohoda tudíž následuje po sporech a napětí, po atmosféře, která nepochybně poškozuje další oblasti našich vztahů. Je to dohoda o definitivním uspořádání a jako taková se úspěšně snaží nastolit novou rovnováhu, přičemž, jak jsem řekla a jak je uvedeno i v usnesení, věnuje zvláštní pozornost státům, které se nacházejí v křehké fázi rozvoje.

Doporovodná opatření budou nyní samozřejmě sledována – a to je podle mne to nejdůležitější. Je důležité mít stanovená doprovodná opatření, mnohem důležitější však bude posouzení jejich dopadu a závazek Rady a Komise, a mne těší, že tu dnes takový závazek z úst obou zazněl, že budou dlouhodobě sledovat vývoj situace a především budou ochotny pomoci v případě nutnosti prostřednictvím dalších opatření.

Program POSEI (program možností určený pro vzdálené a ostrovní regiony) jako takový zanesl do usnesení citlivý bod, který je třeba sledovat, neboť je nutné přesně vyvážit finanční příspěvky v rámci programu POSEI a novou situaci nejvzdálenějších regionů. Takže i dopad dohod na nejvzdálenější regiony EU, které rovněž produkují banány, bude pozorně sledován a hlídán.

Rada dále zmínila, že je nutné pracovat na transparentnosti zemědělsko-potravinářského řetězce, což mne těší, neboť se jedná o důležitou věc. Celou dobu hovoříme o producentech, stejně tak významná je ale i problematika distribuce banánů v rámci EU.

Na cestě vpřed nás tedy čekají mnohé úkoly. Musíme sledovat dopady dohod, provádění doprovodných opatření a schopnost programu POSEI chránit evropské producenty. Současně musíme využít jiné nástroje, například transparentnost zemědělsko-potravinářského řetězce, a tedy rozšířit rozsah posuzování, aby zahrnoval i distribuční řetězec, který do velké míry ovlivňuje konečnou cenu ovoce. Musíme se zabývat ochranou spotřebitele, jež si zaslouží naši pozornost stejně jako další zájmy v této oblasti. Avšak všechno, nejen ochrana spotřebitele, musí vycházet ze současné situace a ukončení sporů, při kterých EU musela učinit ústupky Spojeným státům i zemím Latinské Ameriky.

Proto doufám, že tyto dohody budou přijaty, neboť jsem si jista, že jsou nezbytným základem pro to, aby nástroje pro citlivou rovnováhou na trhu s banány mohly fungovat a mohly zajistit transparentní postupy, které prospějí i dalším zájmům, jako je ochrana spotřebitele související s transparentností zemědělského a potravinářského řetězce. Na druhé straně se tím zlepší situace na trhu s banány i postavení evropských producentů, což bez pevného základu, jako je výsledek urovnání sporů v rámci WTO, jíž je Evropská unie členem, není možné.

  Předsedající. − V souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu byl předložen návrh usnesení na ukončení rozpravy⁽¹⁾.

Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v 11:30.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Uzavření těchto dohod umožnilo urovnání jednoho z nejsložitějších a nejdéle trvajících sporů mezi EU a Světovou obchodní organizací. Nutno podotknout, že v průběhu jednání jsme Komisi upozorňovali, že je třeba věnovat pozornost následujícímu: – zájmům a specifické situaci producentů banánů ve vzdálených regionech, zejména prostřednictvím navýšení rozpočtu programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI), neboť příjmy producentů a prodej jejich produkce by mohly pod tlakem způsobeným prohloubením postupné liberalizace světového obchodu s banány poklesnout; – zájmům a specifické situaci producentů banánů v zemích Afriky, Karibiku a Středomoří (AKT). Proto se domnívám, že závěry zpravodajky uvedené v rozhodnutí – podle nichž by mělo být přihlédnuto k zájmům vzdálených regionů – jsou velmi relevantní; Parlament by tudíž měl svůj souhlas udělit za předpokladu, že Komise a Rada: Parlamentu co nejdříve předloží posouzení dopadu dohod na produkci banánů v rozvojových zemích a vzdálených regionech; zavedou konkrétní opatření zaměřená na posílení obchodního postavení producentů banánů, a přijmou opatření k financování programu na pomoc zemím AKT produkujícím banány.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Dne 15. prosince 2009 Evropská unie, Spojené státy a skupina zemí Latinské Ameriky podepsaly dohodu o celních sazbách EU pro obchod s banány. Touto dohodou se uzavřel komplikovaný spor vlekoucí se téměř dvě desetiletí. Dohoda ukazuje závazek EU v této oblasti a bude zahrnuta do konečných výsledků kola jednání z Dohá. Bohužel si tento úspěch nemůžeme plně vychutnat. Schválené snížení sazeb pro dovoz banánů z Latinské Ameriky bude mít pravděpodobně nežádoucí hospodářský i sociální dopad na země Afriky, Karibiku a Tichomoří, jelikož producenti z těchto zemí nemají takové technické vybavení jako jejich konkurenti. Proto vítám program finanční pomoci, který je součástí dohody, jehož prostřednictvím obdrží země AKT do roku 2013 190 milionů EUR jako podporu k povzbuzení konkurenceschopnosti a diverzifikace své produkce. Evropská komise však musí předložit posouzení dopadu dohody do roku 2020 a stejně tak i programu pomoci, spolu s dalšími doporučeními na jejich rozšíření a poskytnutí další finanční pomoci.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Je skvělé, že EU dosáhla dohody se zeměmi Latinské Ameriky a Spojenými státy ve sporu o banány, který dlouhou dobu vzbuzoval emoce. Je lepší dojít k dohodě, než na sebe stále útočit na půdě Světové obchodní organizace. Bylo řečeno, že dohoda a snížení cel přinesou výhodu velkým zemím produkujícím banány a nadnárodním společnostem. Je však důležité si uvědomit, že v budoucnu budou zájmy chudých zemí AKT nadále lépe odpovídat zemím Latinské Ameriky. Navíc EU využívá velký balíček pomoci, jímž se snaží pomoci zemím AKT, aby diverzifikovaly své hospodářství a byly tak méně závislé na vývozu banánů. Teprve se uvidí, zda dohoda, již jsme nyní dosáhli, bude mít dopad na spotřebitelské ceny v Evropě. Ať už tomu bude jakkoli, tato dohoda je historickým mezníkem, neboť je důkazem toho, že EU dokážet projevit vnitřní soudržnost a přijmout rozhodnutí i v nepříjemné situaci a v tvrdém vyjednání. Budu hlasovat pro dohodu.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Ženevská dohoda o obchodu s banány je příležitostí pro nově se rozvíjející ekonomiky Latinské Ameriky, podněcuje ovšem i novou hospodářskou soutěž mezi producenty ze zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří, jejichž hospodářský rozvoj z velké míry záleží na využívání vlastních přírodních zdrojů. Musíme proto dávat pozor, aby tato hospodářská soutěž probíhala spravedlivě. Jsem znepokojena dvoustrannými dohodami mezi EU a Peru a Kolumbií, neboť těmto zemím umožňují využívat zvýhodněnou celní sazbu, která je nižší, než sazba stanovená Ženevskou dohodou. Za těchto okolností se domnívám, že je naléhavě nutné provést doprovodná opatření týkající se banánů zakotvená v této dohodě, což zemím AKT umožní modernizovat odvětví a obstát ve světové konkurenci. Proto vyzývám Radu, aby neprodleně oznámila své stanovisko k novému návrhu Parlamentu, tak aby země AKT mohly využívat opatření ohlášená pro rok 2010, a žádám Komisi, aby zajistila, že producenti a vývozci ze zemí mimo AKT budou na oplátku odpovídajícím způsobem dodržovat sociální a environmentální požadavky. Podle mého názoru je nezbytné, aby všem producentům bylo měřeno stejným metrem – v současnosti tomu zdaleka tak není.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Dohodu o banánech, kterou EU uzavřela na půdě WTO v prosinci 2009 a my ji dnes schvalujeme, musí doprovázet mechanismy podpory našich producentů. Snížení celních sazeb EU na dovoz banánů z Latinské Ameriky uvrhne několik evropských regionů, jako jsou francouzské zámořské oblasti Guadeloupe a Martinik, Řecko, Portugalsko a španělské Kanárské ostrovy, do nesnází, neboť se budou muset vyrovnat s otevřením trhu. Proto musíme sledovat skutečný doapd finanční pomoci, která má podnítit investice a politiky hospodářské diverzifikace a posílit dopad na sociální a environmentální oblasti. Posouzení dopadu nám musí ukázat, zda tato podpora dostačuje k vyvážení nové mezinárodní situace na trhu s banány.

(1) Viz zápis.