Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o otázce k ústnímu zodpovězení o Iniciativě pro očkovací látky proti tuberkulóze, kterou Komisi položili Louis Michel, Charles Goerens, Antonyia Parvanová, Frédérique Riesová, Olle Schmidt, Maria Da Graça Carvalhová, Nessa Childersová, Marc Tarabella, Bart Staes a Marina Yannakoudakisová jménem Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (O-0203/2010 -B7-0006/2011).
Charles Goerens, autor. – (FR) Paní předsedající, jsem rád, že mohu podpořit celoevropský projekt, který je velmi ambiciózní jak pro Evropskou unii, tak pro rozvojové země a jehož cílem je vymýcení tuberkulózy prostřednictvím programu očkování.
Připomeňme, že v roce 2009 zemřelo na tuberkulózu více než 1,7 milionu lidí. Cena v přepočtu na lidské životy je asi 4 700 lidí denně. Přidejme k tomu roční hospodářské ztráty, které se odhadují na více než 50 miliard USD jenom v Africe. Pokud bychom na základě toho chtěli tvrdit, že tuberkulóza je typickým problémem pouze v rozvojových zemích, velmi bychom klamali sami sebe.
Případy zjištěné v létě 2010 ve Spojeném království a v Irsku nám připomínají, že nemoc se vyskytuje i v našich zemích, a to nehovořím o zkáze, kterou ta samá nemoc způsobuje na východě našeho kontinentu, zejména v Rusku a Moldavsku. Cílem Iniciativy pro očkovací látky proti tuberkulóze (TBVI) je vytvořit účinné vakcíny pro ochranu rozvojových zemí za dostupnou cenu. V tomto ohledu si dovolím učinit následující poznámky.
Zaprvé, zdraví něco stojí, avšak jeho hodnotu nelze vyčíslit. Přístup ke zdravotní péči musí být zajištěn na celém světě, nicméně schopnost platit zůstává omezena na industrializované země. Je tedy důležité výdaje dobře rozdělit. Pacienti ze Severu, tedy z industrializovaných zemí, musí samozřejmě platit plnou cenu, jinak se zdroje financování výzkumu velmi rychle vyčerpají. Nicméně finanční příspěvky zemí Jihu jsou, pokud ne neexistující, pak alespoň zcela symbolické, a tudíž je k vyřešení tohoto nedostatku nutná naše solidarita .
Zadruhé, iniciativa TBVI hraje také svou roli ve strategii 2020 Evropské unie. Je vynikající ukázkou toho, čeho můžeme dosáhnout, pokud priority v oblasti zdraví stanovíme včas.
Má třetí a závěrečná poznámka je následující: toto nijak nevylučuje dodatečné a doplňkové financování ze strany velkých institučních investorů, zahrnujících zejména Světovou banku. Jiné země, jako Spojené státy, Kanada nebo řada nově se rozvíjejících zemí, kterých se týká problém tuberkulózy, ať už přímo z hlediska dopadu na jejich obyvatelstvo, nebo nepřímo v rámci mezinárodní solidarity, by měly zcela logicky také přispět vlastními prostředky na tuto iniciativu. Jedná se zde o formu partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.
Tento nový přístup může být přínosný pod podmínkou, že se solidarita omezí na ty, kteří mají jak zdravotní, tak finanční potřeby. Alternativa by spočívala v ochraně pouze solventních populací.
Dacian Cioloş, člen Komise. – (FR) V roce 2008 byla ustanovena Iniciativa pro očkovací látky proti tuberkulóze (TBVI) ve formě partnerství veřejného a soukromého sektoru s podporou programu spolupráce v oblasti zdraví v rámci 7. rámcového programu pro mobilizaci dodatečných prostředků pro tuto důležitou oblast.
V současnosti je většina nově vyvinutých kandidátských vakcín stále v předklinické fázi vývoje nebo na počátku klinického vývoje. Je třeba zdůraznit zásadní fakt, a sice že nemáme k dispozici klinické údaje, které by podpořily myšlenku, že jedna z vyvíjených vakcín by se mohla ukázat jako účinnější než v současnosti používaná vakcína Bacillus Calmette-Guérin (BCG).
Aby se nové kandidátské vakcíny dostaly na trh, musí být účinnější než vakcína BCG nebo ji nahradit jako lepší vakcíny. Je skutečností, že tyto důležité údaje stále nemáme k dispozici. Iniciativa TBVI by se neměla posuzovat odděleně od ostatních iniciativ pro podporu klinických testů.
Abychom čelili potížím v oblasti klinického vývoje, bylo založeno Partnerství mezi evropskými a rozvojovými zeměmi v oblasti klinických testů (EDCTP) jakožto první iniciativa uskutečněná na základě článku 185, v jejímž rámci 14 členských států, 2 přidružené státy a Komise společně uvolnily 400 milionů EUR, přičemž 200 milionů EUR pochází z Evropské unie, s cílem podpořit výzkum ve 2. nebo 3. fázi klinických testů například v oblasti AIDS, malárie a tuberkulózy v subsaharské Africe. Program předpokládá dokončení všech v současnosti prováděných testů, včetně osmi testů vakcíny proti tuberkulóze do roku 2015. Tato alternativa tedy již funguje. Komise také s velkým zájmem sleduje takzvaný „business model“, tedy podnikový model, rozvíjený v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně modelu, který představuje iniciativa TBVI.
Iniciativa TBVI navíc nabídla model, který se může v budoucnu stát potenciálně užitečným nástrojem. Nicméně to si vyžaduje hloubkovou analýzu obchodního projektu i posouzení rizik. I když se tedy iniciativa TBVI těší důležité finanční podpoře, není její úspěch zaručen právě vzhledem k nedostatku informací týkajících se potenciálních výsledků testovaných látek.
Přesto bude Komise pokračovat v těchto interních diskusích a prozkoumá model s finančními institucemi, čímž přispěje k rozvoji konceptu tak, aby mohl být součástí praktického provádění strategie EU 2020. V tomto ohledu by tedy tato možnost mohla být zvážena.
Maria Da Graça Carvalho, jménem Skupiny PPE. – (PT) Paní předsedající, pane komisaři, přes určitý pokrok vyvolává celosvětový výskyt tuberkulózy i nadále velké obavy. Kvůli narůstající odolnosti této choroby a nedostatečnému vědeckému výzkumu na ni v současné době umírají každoročně téměř 2 miliony lidí.
Tímto usnesením vítáme iniciativy EU pro boj proti tuberkulóze, ale požadujeme, aby se ve větší míře prováděl vědecký výzkum pro vývoj nových forem vakcíny proti této chorobě. Očkování je opatřením, které spadá do oblasti veřejného zdraví a jež je nejúčinnějším způsobem ochrany Evropanů před infekčními chorobami, stejně tak je však důležité, aby zdravotní péče byla dostupná i v rozvojových zemích a přispívala tak k delší průměrné délce života a k boji s chudobou.
Jak jsem řekla, byl učiněn jistý pokrok a jsme na správné cestě, ale EU musí zdvojnásobit své úsilí a požadovat koordinovanější činnost a integraci evropského výzkumu v boji proti chorobám spojeným s chudobou. Pouze tímto způsobem dokážeme zmírnit tragickou situaci, ve které se nacházejí některé rozvojové země.
Chtěla bych se zeptat Komise, jak zamýšlí pokračovat v úsilí spojeném s vědeckým výzkumem v této oblasti, jak tyto snahy hodlá posílit a dosáhnout takových výzkumných výsledků, aby z nich měli užitek obyvatelé z hlediska strategie Evropa 2020.
Michael Cashman, jménem Skupiny S&D. – Paní předsedající, vždycky je dobré, předsedáte-li rozpravám o nepříjemné situaci ostatních. Vím, že sdílíte naše obavy.
Chci vyjádřit souhlas se slovy pana Goerense a samozřejmě si přeji, aby Komise postoupila dál. Je zcela pravdivé, že tuberkulóza představuje významný celosvětový zdravotní problém a, jak víme, jde o druhou nejčastější příčinu úmrtí na základě infekčních chorob na světě. Jak jsme slyšeli, 1,6 milionu až 2 miliony lidí každoročně na tuto nemoc zemřou. Financování ze strany EU pomohlo vyvinout obrovské množství inovativních kandidátských vakcín proti tuberkulóze a umožnilo, jak uvedla Komise, jejich počáteční vývoj ve formě fáze 1 a 2A klinických testů.
Bohužel – a to je problém – současné mechanismy financování, zahrnující Partnerství mezi evropskými a rozvojovými zeměmi v oblasti klinických testů (EDCTP), uvolňují velmi omezené finanční prostředky na velice nákladnou pokročilou fázi klinických testů – fáze 2B a fáze 3 –, jež jsou pro prokázání bezpečnosti vakcíny zásadní. Máme vakcíny, ale je velmi důležité prokázat jejich bezpečnost a účinnost, které jsou nezbytné pro obdržení licence.
Nyní vítám to, co Komise uvedla, a sice že uvolní dodatečné prostředky; ale umožní pravidla pro nová rozpočtová ustanovení v rámci EDCTP, aby byly prostředky směrovány k vývoji a výstavbě prostor pro uskutečňování klinických testů, včetně epidemiologických studií? Uvažuje Komise o zavedení konkurenceschopných mechanismů financování pro pokročilou fázi klinického vývoje nových inovativních vakcín, zaměřených na zanedbané choroby, jako je tuberkulóza?
Angelika Werthmann (NI). – (DE) Paní předsedající, tuberkulóza je dnes stále ještě velmi rozšířená, především v chudších zemích. Třetina světové populace je tuberkulózu infikována a umírá na ni každý rok 2,5 milionu lidí. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se jen v Evropě objeví 49 nových případů a nastane sedm úmrtí za hodinu. V industrializovaných zemích nabírá tuberkulóza opět na síle, zejména jakožto sekundární nemoc u pacientů s HIV a AIDS, ale také jako následek migrace a turistiky.
Prevence, diagnóza a léčba jistě mohou šíření této nemoci udržet pod kontrolou. Lidé jsou jedinými přenašeči mikrobakterií tuberkulózy a její vymýcení by bylo jistě možné. Přesto existují obavy z narůstajícího počtu odolných bakterií. Existují nové vakcíny a podle jedné studie zkracuje podávání vitamínu D dobu léčby tuberkulózy. V jaké míře již Komise vyvíjí činnost v této oblasti?
Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Paní předsedající, čtyři roky před lhůtou pro dosažení Rozvojových cílů tisíciletí je počet nových případů diagnostikované tuberkulózy po celém světě stále znepokojující. Tuberkulóza je léčitelná nemoc. V rozvojových zemích, a zejména v Asii a subsaharské Africe, bohužel tuberkulóza stále představuje velmi vážný problém. Podle nedávných odhadů jsou přibližně 2 miliardy lidí, jinými slovy třetina světové populace, nakaženy tuberkulózním bacilem. Statisticky vzato, u jednoho z deseti těchto jedinců se tuberkulóza dále rozvine. Nárůst nových případů tuberkulózy hrozí zejména v nejchudších oblastech světa, jelikož nedostatečná výživa a životní podmínky a stres vytvářejí příznivé prostředí pro rozvoj této choroby. Přístup k účinné léčbě choroby je v mnoha zemích omezený a neexistuje koordinace mezi léčbou AIDS a léčbou tuberkulózy. To je výsledek toho, že vlády rozvojových zemí nevynakládají dostatečné prostředky na zdraví. Systémy zdravotní péče v oblastech venkova navíc trpí nedostatkem zaměstnanců a prostředků k léčbě takovýchto nemocí. V zemích s omezenými finančními možnostmi lze tedy následky výrazněji cítit v oblastech venkova. Rozvinuté země vynakládají přibližně 5 % HDP na veřejnou zdravotní péči, zatímco rozvojové země uvolňují polovinu této sumy. Chudší země tedy nemohou zvýšit finanční prostředky uvolněné na oblast zdraví bez vnější pomoci, jak také poznamenal pan Goerens. Nadto představuje tuberkulóza nejenom lékařský problém, ale také sociální a hospodářský problém, jelikož snižuje produktivitu a má dopad na hospodářství. To vše znamená, že by naše odpověď měla být rozhodná a skutečně bychom měli vynaložit veškeré úsilí k zajištění toho, aby vakcíny byly lépe dostupné.
Ricardo Cortés Lastra (S&D). – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zdraví je jednou z otázek, kterou musíme v boji proti chudobě ještě vyřešit. V Deklaraci tisíciletí jsme se zavázali především snížit dětskou úmrtnost; zadruhé, zlepšit zdraví matek a zatřetí, bojovat proti AIDS, malárii a mnoha ostatním nemocem, včetně tuberkulózy.
Nicméně všichni z nás přítomných dnes víme, že naplnění právě těchto cílů se nejvíce vzdaluje původnímu plánu. Musíme přijmout opatření: musíme navýšit finanční prostředky pro programy v oblasti zdraví v rozvojových zemích. Základním cílem Evropské unie v této oblasti by měl být přístup k systémům zdravotní péče.
Věřím, že bychom měli podpořit celosvětové iniciativy, jako jsou vertikální fondy na pomoc v boji proti AIDS, malárii a tuberkulóze. Nicméně, pane komisaři, je také nutné podpořit země politicky a ekonomicky, aby mohly vyvinout účinné systémy zdravotní péče. Jsem přesvědčen, že by to byl nejlepší způsob, jak zajistit dodržování zásady osvojení a jak umožnit nejzranitelnějším částem populace přístup ke zdravotní péči.
Anna Záborská (PPE). – (SK) Paní předsedající, tuberkulóza je, jako malárie a AIDS, jednou z velkých epidemií, které decimují obyvatele rozvojových zemí, zejména v Africe a Asii. Přímým důsledkem v těchto zemích je zhoršení jejich sociálně-hospodářské situace.
Nicméně ani evropské země se s vysokým výskytem tuberkulózy nevyrovnaly. Tuto chorobu nelze jednoduše považovat za lékařsko-farmaceutický problém nebo za problém lidského chování. Jde taky o otázky rozvoje a integrity člověka a spravedlnosti, a ty vyžadují globální přístup. Ti, kteří trpí tuberkulózou v rozvojových zemích, jsou také oběťmi nespravedlnosti, jelikož jejich léčba není dostatečná a nedosahuje stejné kvality jako v rozvinutém světě.
Potřebný je další výzkum, stále nové léky a vakcíny, které dokážou reagovat na nové komplikace a odolné kmeny různých patogenů. Ráda bych však upoutala vaši pozornost k těm prostým hrdinům, kteří s tuberkulózou bojují, abychom mohli pokračovat v léčbě nemocných, překonat obtíže, které vytvářejí kombinované infekce tuberkulózy a AIDS, a pomoci všem zemím naplnit výzvy tisíciletí. Musíme podpořit zdravotnický personál v rozvojových zemích. Zdravotničtí pracovníci odcházejí do bohatších zemí i proto, že se v jejich zemích snižují rozpočty pro zdravotnictví.
Iniciativu pro očkovací látky proti tuberkulóze podporuji, ale náš přístup ke zvládnutí tohoto onemocnění musí být globální. Nestačí pouze podporovat výzkum a farmaceutický průmysl, i vzhledem k tomu, že tento výzkum bude ještě trvat dlouho.
Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Paní předsedající, chtěl bych zdůraznit, že tuberkulóza zdaleka není vymýcenou chorobou, a vidíme zde, že téměř dva miliony lidí ročně této vážné nemoci podlehne.
Chci říci, že je dobře, že jsme si to uvědomili, a vítám iniciativu Komise v tom smyslu, že nehovoříme už jen o AIDS jako o epidemii, ale hovoříme také o tuberkulóze, která připravuje o život miliony lidí.
Souhlasím s tím, že je třeba uvolňovat více prostředků na vývoj nových vakcín. Jak právě uvedla Komise, tyto nové vakcíny stále ještě nemáme, samozřejmě, jsme totiž v předklinické fázi a jejich účinnost při jejich podání člověku se zatím jen testuje. Rád bych vyzval – už končím, paní předsedající – k novému financování a k dalším zdrojům.
Claudiu Ciprian Tănăsescu (S&D). – (RO) Paní předsedající, tuberkulóza je s roční úmrtností pohybující se mezi 1,6 a 2 miliony lidí jedna ze dvou nejčastějších příčin úmrtí na infekční onemocnění na světě. To vysvětluje narůstající obavy ze strany veřejných zdravotnických organizací po celém světě.
V době, kdy medicína zažívá ohromující pokrok, musíme uznat, že nadešel čas, aby byla tradiční vakcína BCG proti tuberkulóze nahrazena vakcínou novou, modernější a mnohem účinnější. Toho ovšem nedosáhneme, aniž bychom na jedné straně zajistili více finančních prostředků EU pro dokončení výzkumu v této oblasti a, na straně druhé, našli jiné zdroje financování přehodnocením modelu navrženého iniciativou TBVI pro alternativní inovativní metody financování.
Poskytnutím finančních záruk může se tento model může stát atraktivnějším pro evropské podniky, čímž bude zajištěno jejich zapojení a nutná finanční podpora.
Seán Kelly (PPE). - Paní předsedající, tuberkulóza, neboli TB, jak je označována v naší zemi, bujila v Irsku něco málo před půl stoletím, kdy zabila mnoho lidí, mladé i staré.
Když země zbohatla, tuberkulóza se vytratila a očkování bylo na 36 let zastaveno. Nicméně, jak zdůraznil autor, TB se v minulých letech navrátila. Jen minulý rok v mém vlastním volebním obvodu se touto chorobou nakazilo dítě ve škole a miminko v jeslích.
V celosvětovém měřítku jde o větší problém s miliardami lidí nakažených bakteriemi a jedním úmrtím za každých 20 sekund. Máme tedy před sebou obrovský úkol, pokud máme dosáhnout cíle vymýcení této choroby do roku 2050.
Klíčový je výzkum a v této oblasti si Evropská unie zaslouží velké uznání, protože jsme sice za Spojenými státy a Japonskem z hlediska výzkumu obecně, ale v této oblasti jsme na prvním místě – 60 % výzkumu probíhá v EU a především dánské orgány a vědci vyvinuli vakcínu.
João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, čtyři roky před lhůtou pro dosažení Rozvojových cílů desetiletí připravuje tuberkulóza každoročně o život 2 miliony lidí. Tuberkulóza je jasným příkladem nerovností šířících se v našem světě. Nezapomeňme, že tato choroba není v industrializovaných zemích vůbec rozšířena.
Problém tuberkulózy a jiných chorob nebude vyřešen bez vysoce kvalitních služeb veřejného zdravotnictví, dostupných celé populaci, včetně základní zdravotní péče. Politika rozvojové spolupráce a pomoci zde hraje klíčovou roli, která musí přirozeně zahrnovat pomoc při programech očkování; nicméně je potřeba činit víc. Musíme se jednou provždy vzdát mechanismů, jako jsou dluhy a obsluha dluhu, které z rozvojového světa odčerpávají zdroje a umožňují, aby tyto země zůstaly pozadu, závislé, podrobené a chudé.
Csanád Szegedi (NI). – (HU) Paní předsedající, dámy a pánové, v posledních letech obávanou měrou vzrostl počet případů tuberkulózy a následných úmrtí v Maďarsku. Je to mimo jiné výsledek liberálního myšlení, které má zhoubný dopad na národ. Tady mám na mysli ostudný maďarský zákon o zdravotní péči z roku 2006, založený na uzavření nemocnic a na zdravotnických službách orientovaných na zisk. Významným faktorem v rozvoji nemoci je chudoba, k čemuž patří větší počet bezdomovců a čím dál méně dostupný systém zdravotní péče. Domnívám se, že je důležité posílit léčebnou a preventivní roli zdravotní péče, rozšířit vyšetření, a nejen vylepšit očkování, ale také ho zpřístupnit všem. Tyto kroky by mohly vést k zdravějšímu národu a zdravější Evropě a společnosti v dlouhodobém horizontu.
Dacian Cioloş, člen Komise. − (FR) Paní předsedající, pokusím se zodpovědět na některé zmíněné body.
Především, musíme zintenzívnit výzkum, jak jsem již v úvodu řekl. Komise zvažuje způsoby, jak navýšit financování pro své programy spojené s tuberkulózou, a jedním řešením by mohlo být dovršení programu EDCTP, o kterém jsem hovořil. Program v současnosti využívá 400 milionů EUR, z nichž Komise poskytuje 200 milionů. Komise také zvažuje možnost například vytvoření programu EDCTP č. 2. Musím také zdůraznit, jak jsem již řekl panu Tănăsescovi, že Komise již věnuje významné finanční zdroje na výzkumný program týkající se tuberkulózy. Dokonce Vám mohu sdělit číslo: na tento program bylo již uvolněno 65 milionů EUR. Nicméně je jasné, že to nestačí, a je třeba zvážit i partnerství veřejného a soukromého sektoru.
S tím vědomím je třeba uvést, že, co se týče financování kandidátských vakcín v klinické fázi, bude třeba zvážit otázku účinnosti. Jak jsem Vám řekl, informace, které nyní máme k dispozici, nás neujišťují o tom, že by významné financování mohlo vést k pozitivnímu výsledku. V současnosti se zkoumá i jiná strategie na základě vitamínů, ale musíme se vyhnout nárůstu odolnosti bakterie TBC. Možná jde o směr, který je třeba prozkoumat, ale musíme mít na paměti, že toto riziko existuje.
Dovolte mi nyní, abych promluvil obecněji o zdravotních systémech v Evropské unii i v rozvojových zemích. V Evropské unii je zdraví mimo jiné jedním z cílů, které se Komise snaží podporovat ve členských státech prostřednictvím různých programů, včetně programu Evropa 2020. Jinými slovy, podporuje investice do zdraví. V oblasti výzkumu, v jedné z iniciativ v oblasti výzkumu a inovací, Komise – a zejména skupina komisařů – na tomto tématu pracuje, aby zajistila podporu inovací v členských státech a zintenzívnění výzkumu spojeného se zdravím, paralelně s otázkami týkajícími se stárnutí populace.
Pokud jde o rozvojové země, Evropská unie má již rozsáhlé výsledky v oblasti zdraví díky rozvojovému fondu, a tomuto tématu bude Komise nadále v budoucnu věnovat plnou pozornost.
Doufám, že jsem jménem Komise zodpověděl některé Vaše dotazy. Mohu Vás jen ujistit, že výzkum zůstává pro Komisi jednou z hlavních otázek.
Předsedající. − Na závěr rozpravy byly předloženy čtyři návrhy usnesení podle pravidla č. 115(5) jednacího řádu(1).
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat zítra v 11:30.
Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)
Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Jako členka delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU jsem pro to, aby byly výsledky výzkumu EU týkajícího se vyvíjení vakcín proti tuberkulóze zpřístupněny rozvojovým zemím a abychom těmto zemím pomohli financovat léčbu lidí postižených touto chorobou. Tuberkulóza je jedním ze tří nejčastějších infekčních onemocnění, společně s HIV a malárií. Třetina světové populace je nakažena bacilem tuberkulózy; každý rok je osmi milionům lidí tato nemoc diagnostikována a připraví o život mezi 2,6 miliony a 2,9 miliony lidí. Přes 95 % případů se vyskytuje v rozvojových zemích. Každou sekundu se jedna osoba stane obětí bacilu tuberkulózy. Přibližně u 10 % těchto nakažených osob dojde k rozvoji nemoci, jež může být smrtelná, pokud není léčena. Nejvíce případů je diagnostikováno v Indii, Číně, Indonésii, Jižní Africe, Nigérii, Bangladéši a Etiopii. V Asii a Africe se výskyt pohybuje mezi 100 až 120 lidmi na 100 000 obyvatel. Přístup k účinné léčbě je v mnoha zemích omezený. Tuberkulóza představuje vážný hospodářský problém. Celosvětové snížení produktivity způsobené tuberkulózou lze vyčíslit na 13 miliard USD každý rok. Vymýcení tuberkulózy je jedním z Rozvojových cílů tisíciletí, kterých chce EU dosáhnout do roku 2015. Zbývají nám již jen čtyři roky. Tuberkulóza je v současnosti zcela léčitelná nemoc. Potřebujeme komplexní programy zaměřené jak na prevenci, tak na léčbu tuberkulózy. Co nejdříve by měla být spuštěna informační kampaň o tuberkulóze a způsobech, jak se jí vyhnout a jak ji léčit, a zahájen program očkování.
Lívia Járóka (PPE), písemně. – V dějinách lidstva zabila tuberkulóza více lidí než jakákoliv jiná nemoc. Tato vysoce nakažlivá bakterie přenášená vzduchem může infikovat deset až patnáct osob před tím, než se projeví symptomy.
Přelidněná obydlí, zvětšování chudých městských čtvrtí a nedostatečná hygiena byly pro tuberkulózu vždy vážnými rizikovými faktory, a proto je TB nejvíce spojená s chudobou a částečně i chudobou způsobená.
Přes úsilí Světové zdravotnické organizace (WHO) a vnitrostátních orgánů počet lidí, kteří každý rok zemřou na tuberkulózu, činí 1,5 milionu a stále se zvyšuje. Plně podporuji Iniciativu pro očkovací látky proti tuberkulóze a upřímně věřím, že může poskytnout více vakcín pro osoby postižené touto nemocí v Evropě a po celém světě.
Je třeba ovšem zdůraznit, že boj proti TB musí jít ruku v ruce s bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Je nutné identifikovat rizikové skupiny a rozpoznat a odstranit překážky, které brání těmto skupinám k přístupu ke komplexní škále prevence, diagnózy a léčby TB.
Rovněž by bylo prospěšné změnit programu center TB tak, aby lépe odpovídal místním potřebám a zabýval se rozšířenými diskriminačními praktikami ve zdravotnických systémech..
Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Musíme s tuberkulózou bojovat, protože tato choroba zabíjí ročně bezmála dva miliony lidí po celém světě a téměř třetina světové populace je jí nakažena. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že tuberkulóza je citelný světový zdravotní problém a druhá nejčastější příčina úmrtí mezi infekčními chorobami na celém světě. Tuberkulóza je úzce spjata se sociálními a hospodářskými problémy, jako jsou chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus, závislost na drogách a HIV/AIDS i nepřiměřený a špatný stav systémů zdravotní péče v chudých zemích a opožděná diagnóza. Jsem tedy ráda, že byl navržen model Iniciativy pro očkovací látky proti tuberkulóze, protože všem pacientům trpícím na tuberkulózou na celém světě tak přinesou užitek výsledky výzkumu a pracovních aktivit. Dále tento projekt přispěje k provádění cílů strategie Evropa 2020 a k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015. Chtěla bych zdůraznit, že boj proti tuberkulóze není dostatečně financován a že financování ze strany Evropské unie je velmi důležité pro vytvoření významného balíku nových potenciálních vakcín proti tuberkulóze. Doufám, že co nejrychleji dojde k pokroku směrem k udělení licencí současným potenciálním evropským vakcínám proti tuberkulóze a že budou dostupné těm, kteří je nejvíce potřebují. Dále je důležité nalézt příležitosti k provádění konkurenceschopných mechanismů financování pro uskutečnění konečných fází klinického výzkumu nových vakcín proti tuberkulóze.
Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) V rámci naší rozpravy bych chtěla poznamenat, že na začátku 21. století zabíjí tuberkulóza přibližně tři miliony lidí každý rok na celém světě. Dle statistik je třetina lidské populace nakažena bacilem tuberkulózy. Tento problém je důvodem k obavám. Musíme zajistit, že jako základní nástroje v boji proti této chorobě budou používány pouze nejlepší a nejvíce inovativní vakcíny. Musíme se pokusit zlepšit mezinárodní opatření a zvážit financování vakcín, zejména pro rozvojové země. Navíc je třeba uskutečnit aktivní mediální kampaň, jejímž cílem bude společnost informovat o tomto problému a o způsobech nákazy a prevence této nemoci, jelikož mnoho lidí se domnívá, že tuberkulóza je nemoc, která se nás v moderním světě nedotýká. Děkuji.
Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Závěry kolegů, kteří položili otázku k ústnímu zodpovězení, ve mně vyvolávají obavy; pět let před lhůtou pro dosažení Rozvojových cílů tisíciletí došlo k lehkému poklesu v celosvětovém výskytu tuberkulózy. Podle informací, které mám k dispozici, přes 73 % lékařů ve střední a východní Evropě připouští, že se necítí přiměřeně vyškoleni k diagnostikování a léčbě tuberkulózy. Obecně rozšířený pocit mezi lékaři je takový, že situace je o mnoho horší; 75 % lékařů se domnívá, že počet nových případů tuberkulózy narůstá. Co může být důvodem takové odchylky mezi oficiálními statistikami a postřehy lékařských odborníků? Systém sběru dat o nových případech tuberkulózy je zastaralý a instituce zdravotní péče často zanedbávají své povinnosti v tomto ohledu. Je třeba zdůraznit, že klíčovými zbraněmi v boji proti této nemoci jsou stále prevence, vzdělání a dodržování pravidel hygieny, díky nimž se lze vyhnout nakažení bacilem tuberkulózy. Souhlasím s autory otázky, že jedním z řešení tohoto problému může být zavedení programu očkování spojeného s rozsáhlou informační kampaní.
Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Přestože byl učiněn jistý pokrok, tuberkulóza je i nadále jednou z hlavních příčin úmrtnosti na celém světě, zejména v rozvojových zemích, s přibližně 2 miliony úmrtí za rok. Je také třeba zmínit situaci v Rumunsku, kde je zaznamenáno 110 případů na 100 000 obyvatel, oproti evropskému průměru 39 případů na 100 000 obyvatel.
Přístup ke zdraví je celosvětovým právem a neměli bychom se obávat nákladů s ním spojených. Přetrvává nerovnováha mezi industrializovanými a rozvojovými zeměmi. Musíme ukázat solidaritu a podpořit každou dostupnou metodu v rámci programu „Stop tuberkulóze“ Světové zdravotní organizace (WHO).
Je povinností Evropy, aby hledala životaschopné, inovativní metody pro zajištění financování výzkumu pro boj s tuberkulózou a jinými přenosnými nemocemi. Iniciativa pro očkovací látky proti tuberkulóze (TBVI), organizace podporovaná Evropskou unií, nabízí řešení současné situace vytvořením přístupných vakcín za dostupné ceny, které lze poskytnout obyvatelstvu na základě strukturovaných programů očkování. Zařazení iniciativy TBVI do strategie EU 2020 může být řešením, které Evropě umožní posílit její strategickou nezávislost v boji proti tuberkulóze a její vedoucí pozici v oblasti inovací.