Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 3. února 2011 - Brusel

9. Vysvětlení hlasování

  Předsedající. − Nyní přistoupíme k vysvětlení hlasování.

Ústní vysvětlení hlasování

Doporučení pro druhé čtení: Charles Goerens (A7-0009/2011)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, zdržela jsem se hlasování, protože Evropská rada dne 14. ledna prodloužila s ohledem na závažnost situace  po konání prezidentských voleb koncem loňského roku opatření proti Pobřeží slonoviny. Musím říci, že tato opatření byla přijata kvůli osobám a subjektům, které se postavily proti demokraticky zvolenému prezidentovi nebo se nepodřídily jeho autoritě; mezi těmito subjekty jsou nezávislé přístavy Abidjan a San Pedro, stejně jako řada bank.

Tato iniciativa si klade za cíl rozvoj a podporu mezinárodního obchodu s cílem napomoci rozvoji. Program je zaměřen na fyzické a právnické osoby. Příloha I této iniciativy zahrnuje Pobřeží slonoviny, ale neobsahuje žádnou zmínku o rozhodnutí, o němž jsem se zmínila, což je důvod, proč jsem se zdržela hlasování.

Pane předsedající, chtěla bych vás, který řídíte toto zasedání, požádat, abychom zlepšili image tohoto Parlamentu, protože se domnívám, že takovéto situace, jako je tu dnes a k jakým dochází na všech plenárních zasedáních, absolutně nepřispívají k dobrému image a prestiži, které se snažíme dávat najevo. Považuji za nepřijatelné, že když některý poslanec hovoří, jsou tu skupiny, které se smějí a vůbec nedávají pozor: to by klidně mohly dělat venku. Když mám dnes tu příležitost, chtěla bych požádat všechny, kdo těmto zasedáním předsedají, aby zlepšili obraz Parlamentu, který má negativní dopad na evropskou politiku.

  Předsedající. − Jak víte, pan Swoboda má pracovní skupinu, která se zabývá našimi postupy na plenárním zasedání; na vaši připomínku ho upozorním. Chtěl bych také zdůraznit, že vždy můžete podat vysvětlení hlasování písemně, pokud si přejete.

  Csanád Szegedi (NI). - (HU) Pane předsedající, rád bych vznesl procesní námitku. Asi deset minut se hlásím do rozpravy. Chtěl bych, aby bylo uvedeno v zápisu, že rumunský poslanec za mnou, pan Becali, nebyl při posledním hlasování přítomen, ale to bude na videozáznamech. Hlasoval za něj s jeho kartou jeho asistent nebo tajemník. Chtěl bych se vás zeptat, pane předsedající, zda je to v souladu s pravidly, a pokud tomu tak není, jaký trest může tento extravagantní rumunský politik očekávat za hlasování v zastoupení.

  Předsedající. − Toto je velmi vážná připomínka a předsednictvo se tím bude zabývat.

Doporučení pro druhé čtení: Barbara Lochbihler, Kinga Gál (A7-0014/2011)

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, abychom mohli pokračovat v cestě, na kterou jsme se vydali v roce 2006, jejímž cílem je účinnější a transparentnější vnější pomoc Evropské unie, museli jsme odstranit nesrovnalosti, které vyšly najevo v souvislosti s výjimkami  ze zásady nezpůsobilosti nákladů, jež souvisejí s daněmi, cly a dalšími poplatky, pro financování Unie.

Novela nařízení je v tom smyslu potřebná a aktuální. Komise by měla být zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o strategické dokumenty, neboť tyto strategické dokumenty doplňují nařízení (ES) č. 1889/2006 a jsou obecně platné.

Doufám, že nejenže proběhnou během přípravných prací příslušné konzultace, ale především, že přijaté pozměňovací návrhy poskytnou Parlamentu vhodné nástroje, aby mohl sledovat a ovlivňovat opatření přijatá Komisí. Pouze tak můžeme zajistit legitimní a demokratické fungování vnější pomoci EU.

Doporučení pro druhé čtení: Helmut Scholz (A7-0005/2011)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, chtěla bych říct, že si myslím, že je v zájmu Evropské unie uzavírat dohody tohoto druhu využívající finanční nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi. Také si myslím, že je třeba zdůraznit, kolik zemí je zahrnuto v příloze. Proto bych chtěla, aby se dostalo do záznamu, jak důležitá je tato iniciativa.

Doporučení: Francesca Balzani (A7-0002/2011)

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Vítám dosažení dohody v zdlouhavém a ostrém právním sporu týkajícím se obchodu s banány, kterou se ukončil dlouhodobý stav nejistoty a destabilizace v  zemích, jež produkují banány a obchodují s nimi  .

Dohoda o obchodu s banány bude mít významný vliv i na ostatní rozvojové země zaměřující se na vývoz banánů, kterým bude nutné pomoci s přizpůsobením se značným změnám v konkurenčním prostředí na světovém trhu.

Program doprovodných opatření proto musí řešit i palčivé otázky spojené se sociálními následky přizpůsobení. Souhlasím tedy s návrhem na přezkoumání vlivu této dohody na dotčené regiony za účelem stanovení vhodných opatření na zmírnění nežádoucích dopadů.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) (začátek vystoupení chybí) Banánová válka trvá již velice dlouho a je výborné, že se chýlí ke konci. Je nepochybně pravda, že nemůžeme dovolit, aby se porušovala celosvětová pravidla v oblasti obchodu. Je naprosto správné, že WTO zasáhla a že i my v Evropském parlamentu a Evropské unii jsme správně zareagovali. V důsledku toho upustíme od systému zvláštního zacházení, který využívaly některé země AKT.

Je samozřejmě pravda, že je důležité zajistit, aby se na trzích dodržovala pravidla poctivé hry, ale musíme dodržovat zásadu, podle níž se zachází se všemi producenty stejným způsobem. Na druhou stranu měly země, na které se vztahoval dovozní režim, od roku 1993 obrovské výhody, a měly současně možnost dát se samy do pořádku a rozvíjet svou vlastní produkci banánů. To znamená, že jsou také lépe schopny zvládnout hospodářskou soutěž a nejsou jen odkázány na zvláštní podporu.

Proto jsem hlasoval ve prospěch této změny a blahopřeji Komisi a Evropské unii k tomu, že dovedly banánovou válku do konce.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, obchodní spor týkající se banánů byl jedním z nejdéle trvajících a možná nejtěžších sporů v historii WTO a Evropská unie se v tomto sporu zcela a jednoznačně mýlila. Její politika podporovala producenty v některých bývalých koloniích na úkor zásad volného obchodu, které jsou samozřejmě teoreticky zakotveny i v Římské smlouvě.

Tato politika byla špatná pro všechny. Byla špatná pro spotřebitele v Evropě, kteří museli platit mnohem vyšší ceny, byla špatná pro vývozce, byla špatná pro mezinárodní harmonii a společenství národů a byla špatná pro lidi, které to teoreticky mělo chránit. Bývalá britská a francouzská závislá území se nyní stala závislými v plném slova smyslu, protože byla připoutána k umělému a neproduktivnímu vývozu, místo aby diverzifikovala svá hospodářství a ve větší míře se zapojila do světové ekonomiky.

Chci říci ještě jednu věc, která se v rozpravách vůbec neobjevila. Evropská unie hanebně vyvíjela nátlak na producenty banánů, aby vytvářeli politické a hospodářské svazy podle modelu EU, do čehož nám opravdu nic není. Celý smysl volného obchodu je vyměňovat si zboží na základě rozdílů, a ne prodávat si navzájem banány a vytvářet umělé celní unie mezi průmyslově vyspělými ekonomikami Evropy.

Zpráva: Karl-Heinz Florenz (A7-0229/2010)

  Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Pane předsedající, v rámci projednávání směrnice o elektrickém a elektronickém odpadu na půdě Evropského parlamentu bylo do této směrnice zapracováno několik změn, které ji vylepšují. Upravené znění této důležité směrnice jsem podpořil. Směrnice umožní výrobcům elektrických zařízení poskytovat kupujícím při nákupu výrobků informace týkající se nákladů na sběr, zpracování a likvidaci odpadu způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Zvýší se transparentnost trhu při poskytování informací příslušným orgánům, distributorům, vývozcům nebo spotřebitelům. Vzroste úroveň informovanosti a akceptování recyklace a náhrady nákladů. Je důležité, aby se finanční povinnosti průmyslu soustředily na rozvoj efektivního systému sběru elektrického odpadu, a ne na placení sankcí v případě, že nebude dosaženo stanovených cílů sběru, pokud v dané oblasti není dostatečně rozvinutá infrastruktura pro sběr odpadu.

  Adam Bielan (ECR). – (PL) Pane předsedající, dynamický rozvoj a technologický pokrok zemí Evropy s sebou bohužel nese i méně žádoucí důsledky. Nejviditelnějším příkladem je obrovský nárůst elektronického odpadu. Všichni neustále používáme všechny možné druhy elektronických zařízení a stále rychleji je nahrazujeme novými, a nijak se netrápíme tím, co se stane s těmi starými. Nevyhnutelně to má  dopad na životní prostředí.

Doufám, že revize právních předpisů o sběru a zpracování e-odpadu umožní zvýšit míru využití cenných materiálů, takže to bude znamenat přínos jak pro životní prostředí, tak pro ekonomiku. Vysoká míra odděleného sběru, kterou doporučil Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, by měla vést k zachování těchto materiálů a jejich přípravě na další využití.

Souhlasím s tím, že je nutné omezit nelegální vývoz e-odpadu mimo Evropskou unii. Očekávám také omezení ukládání odpadů z jednoho členského státu na území jiného, což není vždy v souladu s předpisy.

  Předsedající. − Myslím, že jste přišel s něčím novým. Poprvé jsem viděl někoho číst vystoupení z iPadu.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, odpad nerespektuje hranice, což se týká zejména elektrického a elektronického odpadu. Je proto nesmírně důležité předpisy pro nakládání s odpady a recyklaci napříč členskými státy i v rámci členských států Evropské unie harmonizovat, a co je nejdůležitější, zakázat vývoz odpadů, aniž by byla přijata opatření týkající se certifikovaného a ekologicky šetrného odstraňování.

Moje poslední přání se týká toho, abychom přezkoumali účinnost našich rozhodnutí, abychom zajistili, že se naše záměry opravdu uskuteční.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Množství odpadu z elektrických a elektronických zařízení v Evropské unii rychle narůstá a jeho neefektivní likvidace a neodborný sběr představují závažný problém pro životní prostředí a lidské zdraví, ale i plýtvání s materiály a zdroji, které nejsou neomezené.

Ve světle nových poznatků získaných během uplatňování směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních se jeví potřebné vhodně upravit některé části této právní úpravy, které doposud způsobovaly značné problémy při provádění v praxi. Souhlasím proto s ustanoveními, která vedou výrobce a spotřebitele k větší odpovědnosti za řádné odstraňování takovýchto zařízení.

 Pokud však jde o dosavadní vytčený cíl, rád bych připomněl, že tento cíl nebere v úvahu velmi odlišné hospodářské podmínky v jednotlivých členských státech. Procentní podíl z množství uvedeného na trh v určitém časovém úseku podle mého názoru lépe zohlední specifika členských států a jejich zvláštní situaci na trhu s  elektrickými zařízeními.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, hlasovali jsme – včetně mě – ve prospěch této iniciativy o elektronickém odpadu. Hovořili jsme zde o sběru, zpracování, zákazech a protiprávním jednání, ale já bych chtěla dát do zápisu, že bychom se měli možná více zamyslet nad něčím, co je již po nějakou dobu předmětem zkoumání: proč se materiály, které by mohly zůstat užitečné a efektivní po delší dobu, po určité době plánovaně ničí?

Tento velmi týden jsem si připravila několik otázek pro Radu a Komisi, aby posoudily, zda to některé společnosti skutečně dělají promyšleně a zda by se tedy nemohl objem elektronického odpadu na evropské i globální úrovni snížit, kdybychom proti těmto praktikám bojovali.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, nejprve chci poblahopřát svému příteli a kolegovi Karlu-Heinzovi k této zprávě. Všechno, co dělá, je důkladné a účelné, a tak je tomu i v případě této zprávy.

Jak již bylo řečeno, žijeme v elektronickém věku a na trh se téměř denně dostávají nové a nové přístroje a životnost mnoha těchto elektrických zařízení a přístrojů je velmi krátká, takže je třeba je modernizovat nebo zlikvidovat. Návrhy jsou v tomto ohledu velmi dobře načasované.

Také výroky o vnitřním trhu jsou velmi důležité. Rádi o něm mluvíme, ale ještě zdaleka není dokončen.

– (GA) Proto si myslím, že tato zpráva představuje významný pokrok směrem k řešení těchto problémů, vítám to a s radostí jsem hlasoval pro.

  Giommaria Uggias (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes jsme přijali usnesení o odpadech v Kampánii, které by mělo být poučením pro nás všechny, aby se zabránilo ekologickým katastrofám, jako je tato.

Můžeme být se sebou dnes spokojeni, protože jsme v plénu přijali toto opatření, podle něhož je nutné v době globalizace všemožně podporovat a povzbuzovat kulturu recyklace a opětovného využití. Zajistí se tak, že si evropští občané uvědomí skutečnou hodnotu zboží, na jehož výrobu již nemusí vyvíjet žádné úsilí a které je nyní dostupné všem.

Zpráva pana Florenze o opětovném použití elektrických a elektronických zařízení, o které jsme dnes hlasovali, je důležitá nejen pro budoucnost udržitelnosti životního prostředí v Evropě, ale také z jiného hlediska, kterým je ztráta surovin. Efektivní a inovativní využívání materiálů a zdrojů je v globalizované ekonomice velmi zásadní. Domnívám se proto, že je dobře, že jsme si stanovili ambiciózní cíle, a také si myslím, že je nutné uvádět skutečné náklady na výrobek, aby si spotřebitelé byli vědomi toho, kolik stojí.

  Marian Harkin (ALDE). - Pane předsedající, velmi ráda jsem podpořila ambiciózní zprávu Parlamentu, která vysílá silný signál vládám v celé Evropské unii. Zpráva prosazuje princip „znečišťovatel platí“ a dělá to přiměřeným způsobem.

Jsem spokojená s pozměňovacím návrhem skupiny ALDE, který osvobozuje mikropodniky, což jsou podniky zaměstnávající méně než 10 lidí a s obratem nižším než dva miliony, od požadavku odebírat zpět veškeré malé objemy odpadu. Tím je zajištěno, že malé obchody, které mají potíže s prostorem, nejsou zatíženy nepřiměřenými požadavky.

Nakonec, pro ty, kteří si stěžují na náklady tohoto návrhu, což tu zaznělo, bych chtěla říct, že nemáme právo nadále používat ubývající zdroje této planety. Máme povinnost aktivně podporovat opětovné používání a recyklaci a vynakládat veškeré možné úsilí ke zmírnění ztrát našich stále vzácnějších surovin.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, při cestách po krásné pahorkatině mého volebního obvodu  South East jsem si všiml malých silničních mohyl z bílého zboží a dalších vyřazených elektrických spotřebičů. Tyto malé mohyly jsou viditelným pomníkem zákona s nezamýšlenými důsledky. Směrnice, která má podporovat recyklaci, nakonec podporuje vznik černých skládek.

V důsledku toho se oslabil tradiční pojem vlastnictví. Naše běžné chápání vlastnictví je, že když mi něco prodáte a já to od vás koupím, je to pak moje odpovědnost. Nejste již povinen zajistit recyklaci. Volný trh obvykle věci bude recyklovat a existují skvělí lidé, kteří to budou dělat sami od sebe, jimž se říká obchodníci se šrotem. Někdy vám dokonce za to i zaplatí. Nic z toho však neznamená útěchu pro ty z mých voličů, kteří by chtěli vědět, jak se zbavit svého bílého zboží.

Minulý týden mě kontaktoval jeden občan z mého volebního obvodu a ptal se mě, jak se má zbavit své lednice. Musel jsem mu poradit, aby ji věnoval své tchýni.

Návrh usnesení (RC-B7-0078/2011)

  Lena Ek (ALDE). – (SV) Pane předsedající, jsem velmi zklamaná tím, jak měla hlavní představitelka společné zahraniční politiky baronka Ashtonová při jednáních o krizi na Blízkém východě svázané ruce. Měli bychom rozhodně stát po boku těch, kdo bojují za demokracii a svobodu. Náš společný Parlament a naše společná Unie jsou výsledkem našeho úsilí již nikdy znovu nezažít hrůzy totalitních systémů. S tímto návrhem usnesení chceme přijmout svůj díl odpovědnosti a ukázat, že jsme ochotni podporovat boj za demokracii a svobodu na Blízkém východě. Je tedy ještě více politováníhodné, že Komise a Rada nebyly schopny svůj díl odpovědnosti přijmout. Jsme svědky bouře změn, která se žene přes Blízký východ. Lidé tam volají o pomoc a naší povinností je tuto pomoc jim poskytnout. Musíme přijmout konkrétní opatření ve formě dodávek potravin, léků a vyslání humanitárních pracovníků. To je nyní potřeba. Současně samozřejmě musíme pomáhat budovat v Tunisku i Evropě demokratické společnosti, které mají právní jistotu. Polovina členských států Unie přešla od diktatury k demokracii a svobodě. Proč je tak těžké říct, že by totéž mělo platit pro lidi na Blízkém východě?

  Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, není pochyb o tom, že vzpoura mladší generace, která otřásá Tuniskem, může mít významný dopad i na samotnou Evropskou unii. Existuje pro to mnoho dobrých důvodů, včetně vypracování nového akčního plánu mezi Evropskou unií a Tuniskem na období let 2011–2016, a ze všeho nejvíce je to kvůli regulaci migračních toků.

Právě před měsícem přijal Parlament důležité opatření o obchodování s lidmi – šlo o první legislativní dokument podle Lisabonské smlouvy. Musíme se rozhodně bránit jakémukoli zesílení toku nelegálních přistěhovalců. K  tomuto účelu potřebujeme evropskou dohodu týkající se jižního pobřeží Středozemního moře, včetně Tuniska a také Egypta. Abychom toho dosáhli, musí tam odjet delegace a sledovat tento proces plné demokratizace – jak se již dnes v případě Tuniska stalo –, ale zároveň musíme dát Tunisku reálnou příležitost pomocí trvalé a nepřetržité podpory úplné demokracie.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych zde ještě jednou vystoupit v rámci vysvětlení hlasování, protože včera jsem bohužel neměl příležitost promluvit.

Chci vyjádřit svůj obdiv k občanům Tuniska, kteří smetli diktaturu mírovými prostředky, a doufám, že prozatímní vláda v Tunisku uvidí v našem usnesení šanci posunout se směrem k demokracii.

Současně bych se chtěl ještě jednou občanům Tuniska omluvit, protože Evropská unie a její politici nebyli zjevně na tuto náhlou změnu směru připraveni. Podcenili jsme sílu lidu, pokud to tak mohu vyjádřit, a měli bychom využít této příležitosti k zajištění lepší analýzy situací v budoucnu, abychom v případě potřeby dokázali na události tohoto druhu vhodně reagovat.

  Adam Bielan (ECR). – (PL) Pane předsedající, nedávné události v Tunisku a nyní v Egyptě přitáhly pozornost celého světa. Demonstrace občanů těchto zemí proti zkostnatělým režimům u moci přinesly naději na trvalé politické změny.

Aby transformace, která v  Tunisku začala, pokračovala pokojně, potřebuje plnou podporu demokratické Evropy. Připojuji se k výzvě předsedy Evropského parlamentu pana Buzka, a také vyzývám, aby byly přijaty veškeré nutné kroky k zajištění plně demokratických voleb v Tunisku a k vytvoření vlády národní jednoty.

Podporuji rovněž výzvu parlamentní delegace pro vztahy se zeměmi Maghrebu na provedení nezávislého vyšetřování, které určí, jak dalece jsou ti, kdo vládnou Tunisku, odpovědní za použití násilí a za krveprolití. Spolupráce a rozvoj vzájemných rovnoprávných vztahů s Tuniskem jsou v zájmu jak občanů Evropy, tak Tunisanů. Dnes jsem proto hlasoval pro usnesení, které uvádí podrobnosti této vyhlídky na spolupráci.

  Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, nebyl jen přítelem pana bin Alího ani pana Mubaraka. Nevítal jsem je s objetím a laskavým poplácáním po rameni, jak to dělával pan prezident Sarkozy. Nepřijímal jsem jejich strany do politické federace, k níž se svými kolegy patřím, na rozdíl od socialistů – protože strana pana Gbagba v Pobřeží slonoviny, strana pana bin Alího a strana pana Mubaraka byly všechny součástí Socialistické internacionály.

Proto mám dnes o to větší právo říci, jak jsem zhnusen – chybí mi lepší slovo – chováním vůči těmto lidem, aniž bych se chtěl jakkoliv osobně vměšovat do politické situace v těchto zemích. Na to příliš dobře respektuji zásadu nevměšování se. Nebyl jsem ten, kdo pozval pana bin Alího do Evropského parlamentu. Pokud máte k panu bin Alímu jakékoliv kritické připomínky, měli jste je vznést tehdy. Je příliš snadné kritizovat tyto lidi poté, co padli.

Všichni na celém Blízkém východě i ve světě jsou si dnes vědomi, že Západ nepodporuje své přátele, a buďte ujištěni, že již nebude mnoho kandidátů na naše přátelství.

  Předsedající. − Nemyslíme si, že by pan bin Alí byl někdy pozván do Evropského parlamentu. Ale tak či onak, nyní bohudík nepřijede.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, domnívám se, že situace v Tunisku Evropskou unii zaskočila. Musíme se jen podívat, jak se s panem bin Alím v posledních měsících jednalo. Domnívám se, že jsme opět dorazili příliš pozdě, protože Evropská unie nevystoupila jasně ve prospěch občanů Tuniska, kteří chtěli skoncovat s diktaturou, jež tam vládne již tolik let, a vybojovat si svobodu a demokracii.

Chtěl bych proto požádat paní baronku Ashtonovou, aby se zde Evropská unie více angažovala, aby vytvořila pracovní skupinu, o které se hovoří v tomto usnesení, do níž by měl být zapojen Evropský parlament, aby si Tunisané mohli uspořádat demokratické volby, institucionalizovat svou zemi a mohli získat zpět svobodu.

Chtěla bych však říct, že toto je podle mého budoucnost politiky: budoucností politiky ve 21. století musí být dialog a vyjednávání, abychom dokázali přihlédnout k touhám všech občanů po demokratických procesech. Navíc si myslím, že bychom se měli sami zamyslet nad otázkou, zda v Evropské unii skutečně jednáme se všemi zeměmi stejně a vždy zahrnujeme do jednání otázky týkající se dodržování lidských práv.

  Předsedající. − Jak víte, Evropský parlament dnes vysílá do Tuniska delegaci, kterou vede pan Salafranca a která nám příští týden podá zprávu.

  Ashley Fox (ECR). - Pane předsedající, události v Tunisku slouží jako varování pro všechny nedemokratické vlády – a to nejen v arabském světě, ale po celém světě. Pokud neposkytnou v ústavě mechanismus, aby mohli občané vyjádřit svou nespokojenost, pak musí čelit revoluci a násilí, které  jsou toho následkem.

Není na Evropské unii, aby diktovala, jak má vypadat ústava jakéhokoli národa. Měli bychom nicméně podporovat přechod k ústavní demokracii a podporovat otevřenou ekonomiku, investice a hospodářský růst, protože hospodářský růst – obchodování se zbytkem světa – přinese pracovní místa a sníží chudobu, které jsou hlavní příčinou mnoha nespokojeností v arabském světě.

Návrh usnesení (RC-B7-0075/2011)

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, samozřejmě že jsem hlasovala ve prospěch tohoto usnesení, protože si myslím, že všechny členské státy musí vyvinout zvýšené úsilí v boji proti endemickým chorobám.

Organizace spojených národů v New Yorku zahrnula v roce 2000 tento cíl do svého prohlášení o rozvojových cílech tisíciletí. Evropská unie financuje prostřednictvím svého Rámcového programu pro výzkum a inovace vývoj očkovacích látek proti tuberkulóze, aby se do roku 2050 tato choroba zcela vymýtila. Za tímto účelem navíc podpořila partnerství s více než 40 výzkumnými centry po celé Evropě, která se specializují na vývoj a výrobu očkovací látky.

Po přijetí tohoto textu musí členské státy nyní vynaložit úsilí, aby splnily své vlastní finanční závazky, zejména vůči rozvojovým zemím, aby právo na zdraví znamenalo také právo na preventivní péči.

Návrh rozhodnutí (B7-0090/2011)

  Lucas Hartong (NI). - (NL) Pane předsedající, loni v září Parlament odmítl uzavřít účty Evropské policejní akademie z důvodu závažných nedostatků v řízení a strukturálních problémů. Náprava se neočekávala dříve než v roce 2014. Nemám dojem, že se v CEPOL mezitím cokoli zlepšilo. Proč tu i přesto máme návrh na uzavření účtů za rok 2008?

Delegace holandské Strany pro svobodu (PVV) proto hlasovala proti tomuto návrhu a chce, aby náklady na všechny zbytečné ztráty nesly odpovědné osoby. Kromě toho zpochybňujeme samotnou existenci CEPOL. V Evropě již máme vynikající policejní spolupráci a CEPOL nepotřebujeme. Pokud jde o nás, mohla by být akademie co nejdřív zcela zrušena. Vlastně by to pro daňového poplatníka znamenalo obrovské úspory.

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, rád bych si myslel, že jsem byl svými voliči na jihovýchodě vždy oblíben. Jedním ze způsobů, jimiž se o to snažím a skrze něž prosazuji jejich zájmy (jakožto daňových poplatníků), je prevence vyhazování jimi vydělaných peněz na zbytečné, neefektivní nebo zkorumpované agentury EU.

Tento argument nijak neztrácí na síle, jestliže se nepotřebná agentura náhodou nachází v mém volebním obvodě, jak je tomu v případě Evropské policejní akademie. Nemyslím si, že existují jakékoli pochyby o jejím nesprávném finančním řízení. Nemyslím si, že by kdokoli v této sněmovně tvrdil, že jde o cennou nebo efektivní organizaci.

Existuje obecnější otázka, zda vůbec evropskou policejní agenturu potřebujeme. Monopol na právo donucovací síly je patrně definitivním atributem státní suverenity a státy na celém světě dosáhly mimořádně propracovaných, nesmírně účinných dohod o policejní spolupráci, aniž by potřebovaly, aby jim podobné agentury EU říkaly, co mají dělat.

V hrabství Hampshire, kde Evropská policejní akademie sídlí, jsme se bez EU celkem dobře obešli. Hrabství je starší než většina členských států a bude se mu dařit bez ohledu na to, zda na jeho území tato agentura EU bude či nebude sídlit.

  Ashley Fox (ECR). - Pane předsedající, hlasoval jsem proti uzavření účtů Evropské policejní akademie. Byla to forma malého protestu proti způsobu, jímž EU zachází s penězi daňových poplatníků.

Příliš s nimi plýtváme a utrácíme příliš mnoho na zbytečné instituce, jako je Evropská policejní akademie. Nepotřebujeme ji. Měli bychom daňovým poplatníkům nějaké peníze ušetřit a zrušit ji.

Návrh usnesení (B7-0091/2011, B7-0092/2011, B7-0093/2011)

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, mnohokrát jste mě v této sněmovně viděl bojovat osamělou a velmi namáhavou válku proti zřizování nových agentur EU pro dohled v oblasti finančních služeb.

Stále tvrdím, že jsou řešením pro neexistující problém. Do jejich oblasti působnosti nespadá nikdo z lidí, jimž lze přičítat vinu za finanční krizi. To podle mého názoru není úměrná a uvážená reakce na zjištěný problém, ale ideologický krok k tomu, abychom měli více evropské integrace kvůli integraci samé.

Veškeré pochyby o tom, kdo měl pravdu, rozhodně odstranila fraška, kterou jsme viděli před několika chvilkami, kdy se předsedající otázal sněmovny, kdo byli právě schválení kandidáti, a ani jeden poslanec Evropského parlamentu nebyl schopen odpovědět.

Proč jsme tedy takovou většinou hlasovali pro tyto nominované? Mám podezření, že to bylo kvůli tomu, co řekl komisař Barnier, když je doporučoval – byli vybráni „kvůli své oddanosti Evropě“. O to tedy jde. Nemá to nic společného se zlepšováním finančních služeb, jde v úplné míře o rozšiřování kontroly ze strany Bruselu.

Skončím výzvou lorda Dartmoutha: pokud – jak bylo dnes naznačováno – musíme mít na některé tyto úlohy jako kandidátky ženy, myslím, že není nikdo lepší než žena, která upozornila na nesrovnalosti a způsobila pád předešlé Komise, moje kolegyně z jihovýchodní Anglie, paní Andreasenová.

  Ashley Fox (ECR). - Pane předsedající, chtěl bych, abychom žádný Evropský orgán dohledu neměli, ale máme jej. Vzhledem k tomu, že ho máme, měli bychom do jeho vedení jmenovat ty nejlepší. To, co jsme již dnes viděli, byla skutečně fraška, kdy kolegové, kteří vedli pohovory s jednotlivými osobami a považovali je za kompetentní, přesto chtěli ukázat svaly a protestovat, že nebyli dostatečně konzultováni. Proto jsme dnes hlasovali. Bylo to přetvařování ve své nejlepší podobě a tomuto Parlamentu nebylo vůbec ku prospěchu.

  Seán Kelly (PPE). - Pane předsedající, velmi bystře jste si dnes povšiml, že jsme zde poprvé měli poslance, který četl svůj projev z iPadu. Pak jsme zde měli – doufám, že poprvé a naposledy – poslance, který údajně hlasoval v době své nepřítomnosti. Pak jsme hlasovali o předsedech orgánů dohledu. Hlasováním proti jsme vlastně hlasovali pro. To je mi záhadou. Neznali jsme, jak již bylo zmíněno, jména kandidátů a neměli jsme kandidátku – ženu, ačkoli, abych byl ke komisaři Barnierovi spravedlivý, toto komisař dostatečně vysvětlil.

Zřejmě není překvapení, že se zde dnes jedná o banánech, protože když to vše uvážíme, mnoho lidí z nás má trochu dojem banánové republiky. S tím na mysli odcházím na oběd, při němž budou banány důležitou součástí menu. Děkuji za shovívavost, pane předsedající.

Návrh usnesení (RC-B7-0073/2011)

  Luigi de Magistris (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, usnesení o kritické situaci v souvislosti s odpadem v Kampánii, které bylo dnes přijato většinou, je velmi důležitým znamením. Mimořádná situace v Kampánii se stala mimořádnou situací s evropským rozměrem a toto je rozhodnutí ve prospěch obyvatel Kampánie.

Říkáme „ne“ výplatám finančních prostředků, které jsou používány jen k posílení zkorumpovaných politiků, bezohledných podnikatelů a organizované trestné činnosti; „ano“ evropským penězům, jestliže bude předložen důvěryhodný, životní prostředí nepoškozující plán nakládání s odpady; „ne“ nekontrolovanému skládkování v národních parcích; „ne“ spalovnám produkujícím dioxiny; „ano“ recyklaci a metodám, které nejsou škodlivé pro životní prostředí. Říkáme také „ne“ kriminalizaci odporu místních komunit, a tím i „ano“ zákonnosti.

Je to důležitý obrat a varování pro Berlusconiho vládu a regionální vládu, již vede Stefano Caldoro, který dosud jen mluvil a upevňoval jejich kliku a struktury mafie.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, doufám, že občané Kampánie budou usnesení, které jsme dnes přijali, považovat za povzbuzení. Naším cílem nebylo diskreditovat nebo poškodit tento region. Také jsme se nechtěli pouštět do žádných vnitrostátních politických bitev. Čestná nabídka Evropské unie Kampánii je následující. Pokud vypracujete úplnou koncepci nakládání s odpady, která bude logická, ohleduplná vůči životnímu prostředí, bude účinná a nebude spojena s korupcí, poskytne vám Evropské unie finanční podporu. Bude-li toto sdělení přijato, doufám, že někdy budeme moci jednat i o trvalém a konečném vyřešení krize v Kampánii.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva Enrico Speroni (A7-0015/2011)

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Jednomyslné hlasování o žádosti, aby byl maďarský poslanec Evropského parlamentu Tamás Deutsch zbaven imunity, upozorňuje na přínos ochrany zaručené na úrovni Evropské unie všem členům zákonodárného orgánu. Důvodem, který vyplynul při podrobném šetření žádosti, kterou předložily maďarské soudní orgány, je skutečnost, že před sebou zjevně máme mimořádně jasný případ imunity týkající se politických názorů. Cílem zajištění imunity členům zákonodárného orgánu, což je nástroj, který byl nesčetněkrát zpochybněn, je poskytnout jim svobodu k vyjadřování jejich názorů. Případ Tamáse Deutsche skutečně prokazuje svou přímou prospěšnost. Chci vám připomenout, že Evropský parlament nikdy nechránil žádného ze svých poslanců v případech vyšetřování korupce nebo přestupků proti zvykovému právu. V demokratické společnosti je nepřijatelné snažit se na základě trestního řízení umlčet poslance Parlamentu, aby nemohli vyjádřit své názory na záležitosti veřejného zájmu. Nemluvě o tom, že je to v rozporu s článkem 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské Unie, jehož cílem je chránit svobodu projevu poslanců Evropského parlamentu při přímém výkonu jejich funkce.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Vzhledem k tomu, že jde o poslance Evropského parlamentu při výkonu jeho politické činnosti, jak se uznává v žádosti podané příslušným maďarským soudním orgánům, hlasoval jsem pro závěry této zprávy, která doporučuje zamítnout zbavení Tamáse Deutsche imunity. Jedná se o případ zajištění souladu s evropskými právními předpisy a obhajoby činnosti poslance Evropského parlamentu, protože se zabýváme údajným trestným činem spočívajícím v názoru na veřejně známé skutečnosti. Rovněž je potvrzeno, že pan Deutsch se nijak nepodílel na zveřejnění těchto skutečností ani na jejich vzniku, nemá tedy žádnou vazbu na proces rozhodování o jejich pravdivosti či nepravdivosti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Obhajoba nezávislosti mandátu poslanců této sněmovny je povinností Parlamentu a tato nezávislost nesmí být ohrožena. Poslanec Evropského parlamentu je obviněn z trestného činu pomluvy, jehož se údajně dopustil tvrzením, které se týkalo žalující strany, maďarského občana, v rámci rozhlasového pořadu vysílaného dne 25. března 2010, kam byl pozván jako politik a poslanec Evropského parlamentu. To prokazuje, že uvedené názory pan Deutsch vyslovil při výkonu své funkce poslance Evropského parlamentu, a tudíž jsem proti tomu, aby byl zbaven imunity.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Celý povyk kolem imunity poslance Evropského parlamentu Tamáse Deutsche je jen metodou politického boje. Jsem kategoricky proti takovým metodám a jejich využívání k vyřizování účtů s politickými protivníky. V této věci jsem hlasoval proti zbavení Tamáse Deutsche imunity. Myslím, že zbavení imunity by mělo platit pouze pro poslance Evropského parlamentu, který spáchal vraždu. My (tedy všichni poslanci Evropského parlamentu) bychom měli pochopit, že pokud politická soutěž překročí všechny hranice logiky, stáváme se spolupachateli nezákonnosti.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) V loňském roce Tamás Deutsch v rozhlasovém pořadu vyslovil několik poznámek, které vedly k tomu, že proti němu byla podle maďarských právních předpisů vznesena obvinění. On se pouze vyjádřil k obecně známým skutečnostem, které již byly zveřejněny v novinách. Toto vyjádření zcela jasně učinil v rámci výkonu své funkce poslance Evropského parlamentu, což znamená, že podle pravidel EU je kryt parlamentní imunitou. Účelem této imunity je chránit integritu Evropského parlamentu jako demokratického zákonodárného shromáždění a zajistit nezávislost jeho poslanců při plnění jejich povinností. Využití trestního řízení ve snaze zabránit poslancům této sněmovny, aby vyjadřovali své názory na záležitosti legitimního veřejného zájmu, není slučitelné s demokracií. Musíme chránit právo na svobodu projevu. Z tohoto důvodu plně podporuji tuto zprávu, která zamítá žádost, aby byl Tamás Deutsch zbaven imunity.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Zbavení poslance Evropského parlamentu imunity je vždy citlivá otázka, v některých případech by však žádosti o zbavení imunity měly být posuzovány v kontextu povinností poslance Evropského parlamentu. Nevěřím, že jediná žaloba, kdy je osoba obviněna z činů posuzovaných jako pomlouvačné prohlášení na veřejnosti, je dostatečným důvodem k žádosti o zbavení parlamentní imunity. Předpisy pro imunitu rovněž ukazují, že obvinění vůči Tamási Deutschovi se týkají názorů vyjádřených v průběhu výkonu funkce poslance Evropského parlamentu. Tím, že svým voličům dal najevo svůj názor ohledně záležitosti veřejného zájmu, pan Deutsch konal povinnosti vyplývající z jeho funkce poslance Evropského parlamentu. Neměli bychom se pokoušet bránit poslancům Evropského parlamentu ve vyjadřování svých názorů na záležitosti legitimního veřejného zájmu, a proto jsem hlasoval pro zprávu pana Speroniho proti zbavení Tamáse Deutsche imunity.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Evropský parlament byl požádán, aby zbavil parlamentní imunity našeho kolegu poslance pana Deutsche v důsledku trestního řízení, v němž je obviněn z pomluvy maďarského trestního zákona. Výbor pro právní záležitosti vydal v této věci své stanovisko a zpráva o rozhodnutí Evropského parlamentu, že Tamás Deutsch nebude zbaven imunity, byla jednomyslně přijata. Parlament se domníval, že pan Deutsch pronesl prohlášení, která se stala podnětem k jeho trestnímu stíhání, při výkonu funkce poslance Evropského parlamentu. V demokratické společnosti je nepřijatelné snažit se zahájením trestního řízení umlčet poslance Evropského parlamentu, aby nemohli vyjádřit své názory na záležitosti veřejného zájmu.

Hlasovala jsem pro, neboť hájím svobodu projevu poslanců Evropského parlamentu při výkonu jejich funkce, a s cílem hájit zájmy Evropského parlamentu jako instituce. Nicméně se chci zmínit o svém přesvědčení, že osoby s politickou odpovědností, včetně poslanců této sněmovny, musí jednat vždy pravdomluvně a s úctou k ostatním zúčastněným stranám, což se neděje vždy.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Na zasedání dne 8. července 2010 předseda podle čl. 6 odst. 2 jednacího řádu oznámil, že dne 9. června 2010 obdržel dopis zaslaný maďarskými soudními orgány se žádostí, aby byl Tamás Deutsch zbaven poslanecké imunity. V souladu s čl. 6 odst. 2 jednacího řádu postoupil předseda žádost Výboru pro právní záležitosti. Soud II. a III. budapešťského obvodu požádal Evropský parlament, aby zbavil imunity svého poslance Tamáse Deutsche, proti němuž u tohoto soudu probíhá trestní řízení. Tamás Deutsch je v rámci soudního řízení probíhajícího u budapešťského soudu obviněn z trestného činu pomluvy na základě § 179 odst. 2 písm. b)–c) maďarského trestního zákona. Podle zmíněného obvinění Tamás Deutsch v průběhu pořadu „Megbeszéljük“ („Pohovořme si o tom“) na rozhlasové stanici Klubrádió uvedl dne 25. března 2010 řadu údajně nepravdivých tvrzení, která se týkají minulosti žalující strany, jež je považuje za urážku na cti. Žalující strana proto zahájila proti Tamási Deutschovi trestní řízení.

Doporučení pro druhé čtení: Charles Goerens (A7-0009/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Souhlasím s tím, že postoj ohledně aktů v přenesené pravomoci je třeba schvalovat a opakovat ve druhém čtení. Jelikož spolutvůrce právních předpisů nepředložil žádný alternativní návrh, přičemž je v zájmu příjemců nutné jednat rychle, myslím, že by Parlament měl potvrdit svůj postoj z prvního čtení ohledně vhodného postupu pro demokratickou kontrolu a uplatňování aktů v přenesené pravomoci, aniž by v této fázi vstupoval do nové diskuse o jednotlivých změnách. Současně souhlasím s tím, že Rada musí na postoj Parlamentu ve druhém čtení reagovat co nejrychleji, abychom mohli co nejdříve nalézt řešení a mohly být uvolněny všechny finanční prostředky.

  Marta Andreasen, David Campbell Bannerman, Derek Roland Clark a William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. − Britská Strana nezávislosti má za to, že nejlepším způsobem podpory ekonomik rozvojových zemí je obchod a nikoli podpora.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro nařízení, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci. Cílem politiky Unie v oblasti rozvoje je snížení a posléze vymýcení chudoby. Unie podporuje snahy afrických, karibských a tichomořských (AKT) států o snížení chudoby a zajištění udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje. Evropská unie je odhodlána podporovat hladké a postupné zapojení rozvojových zemí do světového hospodářství s ohledem na udržitelný rozvoj. Nejvýznamnější země AKT vyvážející banány mohou čelit problémům v souvislosti se změnami obchodních dohod, zejména v důsledku liberalizace celních sazeb podle doložky nejvyšších výhod v rámci WTO a bilaterálních nebo regionálních dohod, které již byly či mají být uzavřeny mezi Unií a zeměmi Latinské Ameriky. Opatření finanční pomoci, která by měla být v rámci tohoto programu přijata, by měla mít za cíl zlepšit životní úroveň a životní podmínky obyvatelstva v pěstitelských oblastech a hodnotových řetězcích trhu s banány, zejména drobných zemědělců a malých subjektů, a také zajistit dodržování zdravotních a bezpečnostních norem práce a norem v oblasti životního prostředí, především norem týkajících se používání pesticidů a expozice těmto látkám. Opatření by proto měla podpořit úpravu a případně zahrnovat restrukturalizaci oblastí závislých na vývozu banánů prostřednictvím odvětvově specifické rozpočtové podpory nebo odvětvově specifických intervencí.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Vítám snahu EU podpořit úsilí skupiny afrických, karibských a tichomořských (AKT) států o dosažení udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje. Začleněním aspektu obchodu do rozvojových strategií a podporou mezinárodního obchodu EU významně přispěla ke snižování a odstraňování chudoby v těchto zemích. Je důležité prosazovat hospodářskou diverzifikaci těchto regionů a zvyšovat jejich konkurenceschopnost a současně zohledňovat politiky a adaptační strategie těchto zemí i jejich regionální životní prostředí. Je nezbytné podpořit přizpůsobování zemí AKT liberalizaci trhu Unie v rámci Světové obchodní organizace. Požaduji, aby ústředními prvky podpory EU bylo zlepšování životní úrovně a životních podmínek lidí a případně malých subjektů, přinejmenším dodržováním zdravotních a bezpečnostních norem práce a norem v oblasti životního prostředí.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Podporou tohoto legislativního doporučení pro druhé čtení chci zaručit, aby legislativní úloha, kterou Lisabonská smlouva dala Evropskému parlamentu, nebyla znehodnocena neústupností Rady. To, že Rada odmítla umožnit Parlamentu jeho řádnou úlohu při provádění finančních nástrojů podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, se mi nezdá legitimní. Železná ruka, na které Rada trvá tím, že neuplatňuje řešení aktů v přenesené pravomoci, blokuje důležité procesy. Parlament musí být odpovědným způsobem informován, aby mohl také odpovědně rozhodovat. V případě aktů v přenesené pravomoci musí zachovat své oprávnění toto přenesení pravomoci zrušit. Dávat bianco šek jiným orgánům a vylučovat přitom Parlament znamená odepírat tomuto orgánu dohled nad rozdělováním zdrojů a odvětvových priorit v souvislosti s rozvojovou spoluprací.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Žádám, aby Rada rychleji reagovala na návrh doporučení Evropského parlamentu, kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci. Jeden rok po zahájení interinstitucionálních jednání o horizontální otázce aktů v přenesené pravomoci u nástrojů financování vnější činnosti Rada oficiálně odmítla přiznat Parlamentu jeho náležitou úlohu při uplatňování finančních nástrojů, včetně nástrojů rozvojové spolupráce, která mu připadne podle článku 290 Lisabonské smlouvy. Poté, co odmítla všechny pozměňovací návrhy z prvního čtení, které usilují o začlenění aktů v přenesené pravomoci do těchto nástrojů, aniž by navrhla alternativní postup, vyzvala Rada Parlament, aby přijal společný postoj, aniž by ponechala jakýkoli prostor pro jednání. Tato jednání mají především zajistit dodržování Lisabonské smlouvy všemi orgány a nejen účinnou parlamentní, a tedy demokratickou kontrolu nad prováděním právních předpisů EU. Výsledek jednání bude skutečně významným precedentem pro budoucí legislativní jednání o všech finančních nástrojích. Chci vyzvat Radu, aby nám svůj postoj sdělila co nejdříve, abychom mohli dosáhnout dohody o uvolnění finančních prostředků.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o zřízení finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci. Myslím, že takový finanční nástroj je v situaci, kdy se rozvojové země stávají strategickými partnery EU, nezbytností. Tento nástroj usnadní hospodářskou, technikou, akademickou, finanční a kulturní spolupráci, a tím přinese prospěch Evropské unii i jejím partnerům.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie sice prochází krizí a potýká se s vnitřními problémy, které mají dopad na její obyvatele, přesto však nesmí zanedbávat podporu, již poskytuje rozvojovým zemím, a dopustit, aby tyto země upadly do tragické situace extrémního hladu a nouze. Některé z těchto zemí jsou z velké míry závislé na produkci jednoho nebo několika málo produktů, velmi často zemědělských produktů, a proto jsou mimořádně zranitelné výkyvy trhu.

Platí to i pro banány, které pro mnoho zemí představují jeden z hlavních zdrojů příjmů. Doufám, že finanční nástroj je schopen podpořit nutné úpravy vyplývající ze snížení preferenčních cel pro produkční země.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh legislativního usnesení, který konsoliduje změnu nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci a jehož cílem je podpora zemí vyvážejících banány, způsobil formální problémy mezi spolutvůrci právních předpisů ve věci strategických programových dokumentů na podporu tohoto odvětví. Podle návrhů předložených v prvním čtení je třeba postupy pro akty v přenesené pravomoci začlenit do nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci, jak stanoví Lisabonská smlouva. Je nezbytné, aby byly zachovány kontrolní pravomoci Parlamentu ohledně použitelnosti strategických rozhodnutí a rozvojové pomoci. Ve světle Lisabonské smlouvy skutečně souhlasím s tím, že toto sledování by mělo být prováděno za rovných podmínek s Radou, což by přispělo ke zvýšenému sdílení odpovědností mezi evropskými orgány a ke zmírňování nedostatečné demokracie v rozhodovacím procesu v Evropské unii.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Otázka aktů v přenesené pravomoci převládala v jednáních o finančním nástroji rozvojové spolupráce, stejně jako tomu bylo u jiných finančních nástrojů. V tomto případě zde byly vyjádřeny odůvodněné obavy, které sdílíme, ohledně možného zpoždění převodu finančních prostředků předpokládaných v doprovodných opatřeních týkajících se banánů v důsledku nynějšího sporu mezi Parlamentem a Radou. Aniž bychom zlehčovali význam této diskuse, bylo by přesto dobré zkoumat i související otázky vyplývající z dohody o liberalizaci obchodu s banány, kterou Evropská unie podepsala.

Musíme mít na paměti, že africké, karibské a tichomořské (AKT) země, které budou touto dohodou významně ovlivněny a neúčastnily se řádně jejího projednávání, odhadují částku pomoci nutnou k zachování jejich odvětví pěstování banánů na 500 milionů EUR. Proto je částka, kterou navrhuje Komise, 190 milionů EUR, hluboce pod odhadovaným dopadem této dohody. Jen na samotném africkém kontinentu je na odvětví pěstování banánů závislé živobytí zhruba 500 000 lidí. Toto odvětví je považováno za ústřední prvek udržitelného rozvoje, který umožnil budování zdravotnické infrastruktury, rozvodu vody, energie a bytové infrastruktury. Volný obchod, kterému tato dohoda otevírá bránu, to vše nyní ohrozí.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Parlament dnes schválil znění doporučení, které předložil pan Goerens, protože se zdálo vhodné pozměnit nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci. Ke klíčovým cílům Unie nepochybně patří prosazování míru, hodnot Unie a ústavních tradic společných členským státům, jakož i zajišťování blahobytu lidí. V tomto ohledu je dobře známé úsilí vynakládané na podporu rozvojových zemí, zvláště včetně zemí Afriky, karibské oblasti a Tichomoří. Cíle této pomoci je zlepšit životní podmínky obyvatel, kteří jsou příjemci pomoci, prostřednictvím doporučení a zajištění všech nástrojů, které zabezpečí, aby se tyto země vydaly cestou směřující k růstu a individuální odpovědnosti. A v neposlední řadě bych chtěl zmínit, že pozměňovací návrhy, které jsme přijali, navazují na přezkum programu v polovině období a že jejich cílem je účinnější intervence a lepší sledování ze strany Evropské unie.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) EU se vždy zaměřovala na pomoc rozvojovým zemím, zejména africkým, karibským a tichomořským (AKT) zemím. Tento návrh legislativního usnesení má zřídit finanční nástroj, který pomůže chránit země AKT postižené snížením celních preferencí. Pomocí pro odvětví pěstování banánů v těchto zemích pomáháme rozvíjet ekonomiky uvedených zemí, vytvářet pracovní místa a bojovat proti chudobě.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro doporučení pro druhé čtení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci. Kromě toho bych chtěl zdůraznit, že Evropský parlament byl vždy příznivcem zajišťování finančních opatření v odvětví pěstování banánů 10 zemí AKT, v nichž se banány pěstují. Jediným problematickým prvkem v této věci je horizontální otázka aktů v přenesené pravomoci. Doufám, že v tomto posledním bodě budeme schopni rychle dosáhnout dohody na institucionální úrovni. Lze skutečně obtížně akceptovat, že země, kterým jsou tyto finanční prostředky poskytnuty, je nemohou využívat. Toto prodlení narušuje důvěryhodnost našich závazků a ovlivňuje uzavírání dohod o hospodářském partnerství.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Stejně jako v případě ostatních zpráv týkajících se finančních nástrojů rozvojové spolupráce, i tato zpráva posiluje práva Evropského parlamentu ve vztahu k aktům v přenesené pravomoci přijímaným Komisí, a proto jsem pro ni hlasoval.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Zpráva dává Evropskému parlamentu větší pravomoci v oblasti svěřených pravomocí. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Ve věci rozvojové spolupráce jsem hlasoval pro zřízení finančního nástroje na podporu tohoto procesu, protože cílem rozvojové politiky Evropské unie je v dlouhodobém výhledu snížit chudobu. Z toho plyne, že integrace rozvojových strategií a podpora mezinárodního obchodu jsou pro snížení chudoby důležitými činiteli. Jsem přesvědčen, že cílem opatření finanční pomoci, která mají být v této souvislosti přijata, by mělo být zlepšení životních podmínek nejohroženějších skupin, a proto by tato opatření měla usnadňovat přizpůsobení a začlenění prostřednictvím odvětvové podpory a konkrétních akcí.

Rovněž jsem toho názoru, že politika EU by se měla více zaměřit na důležitou integraci rozvojových zemí skrze zřízení zvláštního vhodného finančního nástroje. Rozvoj a hospodářský růst v současné době podporují řádné fungování země. Proto je nutné prosazovat cílená opatření v tomto smyslu pro dosažení stabilní úrovně spolupráce s ohroženými zeměmi.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro změny nařízení č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, ve druhém čtení. Cílem těchto změn je podpořit nejvýznamnější země Afriky, karibské oblasti a Tichomoří vyvážející banány, a to prostřednictvím doprovodných opatření na trhu s banány, která jsou stanovena na 4 roky (2010–2013).

Podle zprávy Výboru pro rozvoj Parlament vyjádřil řadu obav ohledně návrhu Komise v počáteční fázi, což znamenalo, že jeho obavy, především to, aby doprovodná opatření na trhu s banány byla přizpůsobena hlavním cílům rozvoje a vymýcení chudoby, byly zohledněny. Tyto a další obavy, na něž závěrečný text zprávy upozornil, například environmentální, zdravotní a pracovní normy spojené s plněním konkrétních kritérií, byly důvodem, proč jsem hlasovala pro.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Nejvýznamnější africké, karibské a tichomořské (AKT) země dodávající banány se mohou po liberalizaci celních sazeb doložky nejvyšších výhod v rámci Světové obchodní organizace a bilaterálních a regionálních dohod, které již byly či mají být uzavřeny mezi Unií a zeměmi Latinské Ameriky, potýkat s problémy. Podle podmínek tohoto návrhu nařízení, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006, budou nejvýznamnější země AKT dodávající banány využívat doprovodných opatření na trhu s banány, jejichž cílem je pomoci jejich procesu přizpůsobování tomuto novému dovoznímu režimu. Pokud jde konkrétně o toto pro druhé čtení, v sázce je otázka provádění finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci v rámci postupu platného pro akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, což by se týkalo strategických programových dokumentů a doprovodných opatření na trhu s banány. Hlasoval jsem pro zprávu, protože souhlasím s tím, že jako spolutvůrce právních předpisů by měl mít Parlament možnost sledovat ve stejné míře jako Rada přijímání strategických rozhodnutí o tom, kde a jakým způsobem je rozvojová pomoc vynakládána.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Pod vlivem právní služby Evropského parlamentu výbory DEVE, AFET (DROI) a INTA zahájily boj za získání práv spolurozhodování o strategické úrovni programování finančních nástrojů ve vnějších vztazích. Parlament se rozhodl zvýšit úroveň vyjednávání tím, že všechny nástroje zahrnul do balíčku. Kromě tohoto základního konfliktu u ostatních úprav v polovině období panuje shoda mezi všemi třemi orgány (s výjimkou ICI+). Jak se ukázalo po prvním čtení v říjnu 2010, jednání o „aktech v přenesené pravomoci“ jsou zcela zablokovaná. Proto se Parlament rozhodl: (1) zachovat společnou linii, tedy udržet balíček nástrojů vnější finanční pomoci pohromadě (také včetně IfS – dosud neformálně); (2) pomocí pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu ve druhém čtení obnovit stanoviska přijatá Evropským parlamentem v prvním čtení, tedy přijmout u všech nástrojů finanční pomoci tytéž pozměňovací návrhy, které Rada zamítla; a (3) přikročit k rychlému druhému čtení.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Návrh nařízení, kterým se mění finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, má podpořit nejvýznamnější země Afriky, karibské oblasti a Tichomoří (AKT) vyvážející banány, a to prostřednictvím doprovodných opatření na trhu s banány. Tato iniciativa přichází v návaznosti na preferenční cla pro vývoz banánů ze zemí AKT, která poskytuje Evropská unie.

Potřeba snížit celní sazby na produkty dovážené Evropskou unií vyplývá z klasifikace Světové obchodní organizace. Jedná se o čtyřletý plán od roku 2010 do roku 2013 a podle dokumentu je třeba přizpůsobit opatření cílům rozvoje a vymýcení chudoby, zohlednit přitom environmentální, zdravotní a pracovní normy a formulovat konkrétní kritéria pro přidělování finančních prostředků.

Podporuji tuto iniciativu, která je založena na snaze přispět a spolupracovat v rámci rozvoje zemí AKT, protože doplňuje program doprovodných opatření pro obchod s banány. Těším se, až se stanu svědkem změny situace v nejvzdálenějších oblastech, které se zabývají produkcí v uvedeném odvětví, a jejího následného zohlednění po úpravách obchodu obou stran.

Doporučení pro druhé čtení: Barbara Lochbihler, Kinga Gál (A7-0014/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) S ohledem na to, že nový rámec, kterým se řídí plánování a poskytování pomoci, zřízený v roce 2006 za účelem zlepšení účinnosti a transparentnosti vnější pomoci Společenství, odhalil určité nedostatky ve svém provádění, zejména pokud jde o výjimky ze zásady nezpůsobilosti nákladů, jež souvisejí s daněmi, cly a dalšími poplatky, pro financování Unie, schvaluji přijetí nařízení (ES) č. 1889/2006 ve druhém čtení, které propůjčuje větší legitimitu ostatním orgánům (Parlamentu a Radě) při přijímání strategických dokumentů Komise v rámci aktů v přenesené pravomoci.

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. − Britská Strana nezávislosti plně podporuje věc skutečných lidských práv. Upozorňujeme však, že výklad lidských práv ze strany Evropské unie je chybný. Různými kroky, od hlasování ve prospěch vězňů až po odmítání vyhostit teroristy hlásající nenávist, vše ve jménu „lidských práv“, poškozuje Evropská unie Británii a nyní chce tento přístup šířit v celém světě pomocí peněz našich daňových poplatníků. Proto nemůžeme toto opatření podpořit.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Demokracie a lidská práva jsou pro Evropskou unii základní hodnoty, které by měly být důrazně prosazovány na celém světě jako nedílná součást probíhajících opatření na zmírnění chudoby a řešení konfliktů a současně by měly být cenným východiskem v boji proti terorismu. Proto vítám konkrétní záměr Evropské unie začlenit prosazování demokracie a lidských práv do jejích vnějších politik. Nástroj pro financování podpory lidských práv na celém světě zvyšuje účinnost a transparentnost vnější pomoci EU a zlepšuje dodržování lidských práv a základních svobod v zemích a regionech, které jsou nejvíce ohroženy. Jsem pro opatření ke zvýšení úlohy občanské společnosti při prosazování lidských práv a demokratické reformy, jelikož podporují mírová řešení skupinových zájmů a posilují politickou účast a zastoupení. Kromě toho podporuji činnosti prováděné v oblastech, které spadají pod hlavní směry Evropské unie a jež se týkají konkrétně prosazování demokracie a lidských práv, dále trestu smrti, mučení, práv dětí, násilí na ženách a ozbrojených konfliktů. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která podporuje a posiluje mezinárodní a regionální rámec ochrany lidských práv, spravedlnosti, právního státu a podpory demokracie.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) EU financuje v rozvojových zemích mnoho projektů, jejichž cílem je podpora rozvoje spolupráce, demokracie a lidských práv. Je nezbytné, aby Parlament měl právo kontrolovat financování EU na tyto projekty. Jako spolutvůrce právních předpisů by měl mít Parlament možnost sledovat přijímání strategických rozhodnutí o tom, kde a jakým způsobem je rozvojová pomoc vynakládána, aby zajistil zohlednění rozvoje a lidských práv.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Plně podporuji rozhodnutí znovu předložit stejné pozměňovací návrhy, které byly přijaty v prvním čtení, jež však Rada zamítla.

Cílem návrhu, který zapadá do širšího kontextu interinstitucionálních jednání o využívání aktů v přenesené pravomoci u uplatňování finančních nástrojů v oblasti vnějších vztahů Unie, je vlastně ochrana výsad Parlamentu stanovených v Lisabonské smlouvě, při zajištění účinné kontroly nad prováděním právních předpisů EU.

Rada projevila neochotu akceptovat, že pro dotčené nástroje platí postup podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. To nejen prokazuje, že Rada neodůvodnitelně odmítá přiznat Parlamentu jeho řádnou úlohu spolutvůrce právních předpisů při přijímání strategických rozhodnutí o řízení finančních nástrojů, ale vede to i k legitimizaci nepřijatelného demokratického deficitu při provádění právních předpisů EU. Toto odmítnutí ze strany Rady jde proti obsahu a duchu Lisabonské smlouvy.

Proto jsem přesvědčena, že je zásadní trvat na přijetí předložených pozměňovacích návrhů z důvodů právních i z důvodů politického zájmu s cílem posílit úlohu Parlamentu a zajistit jeho rovné postavení s Radou z hlediska vzájemného respektování pravomocí a legislativních změn zavedených Smlouvou.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože si myslím, že je nezbytné, aby Evropská unie potvrdila svou úlohu celosvětového vůdce v boji za demokracii a lidská práva. V tomto ohledu je zvláště nutné učinit evropský finanční nástroj přizpůsobivějším, aby mohla Unie a příjemci evropské finanční pomoci využívat určité míry flexibility při řízení projektů, které uskutečňují. Na druhé straně jsem přesvědčen, že je nutná přiměřená kontrola nad využíváním těchto finančních prostředků. Kromě výjimky, která by měla nadále platit pro schvalování financování nákladů týkajících se daní, cel a jiných poplatků, prováděné pro jednotlivé případy, musí mít Evropský parlament právo sledovat činnosti, které Komise provádí, a strategické dokumenty, které přijímá.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Komise a Rada stojí proti sobě ve věci uplatňování článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie na finanční nástroj pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě a na všechny strategické dokumenty a víceleté orientační programy. Stejně jako usnesení vzešlé ze zprávy pana Mitchella, o níž se dnes hlasovalo, i toto usnesení akceptuje nutnost přistoupit především k technickému vyjasnění stejné věci ve snaze zaručit postavení Evropského parlamentu v legislativním procesu a kontrole a sledování aktů Komise.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Protože hájím dodržování a respektování Lisabonské smlouvy, hlasuji pro Parlament, který má jasný postoj k prosazování svých pravomocí a odpovědností a hraje aktivní úlohu v prosazování politik, které jsou schopny zajistit účinnou podporu pro demokracii, svobodu a dodržování lidských práv na celém světě. S ohledem na to je zásadní, aby měl Parlament skutečnou možnost tento nástroj vyhodnotit a zajistit jeho správné používání při podpoře lidí a institucí, kteří se ve svých zemích za velmi nepříznivých podmínek staví na odpor vůči utlačovatelským režimům či trendům. Tito lidé prosazují rozvoj demokratických struktur, svobody tisku a projevu a boj proti korupci a jiným problémům, které narušují plné dodržování lidských práv a jež jsou kořeny krizí, jako jsou současné krize v zemích severní Afriky.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Dosáhli jsme druhého čtení se změnami, které neznamenají nic jiného než přetahovanou mezi Parlamentem, Komisí a Radou, boj o moc vyplývající ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Cílem je kontrola nástroje, jehož účelem je údajně „podpora demokracie a lidských práv ve světě“, který však v praxi sám znamená útok na demokracii. Podívejme se na příklad Hondurasu, kde EU tento nástroj využila k legitimizaci moci vzešlé z převratu, který svrhl legitimně zvolené vedení, a k legitimizaci porušování ústavy této země. Nástroj legitimizuje moc spojenou s brutálním nárůstem počtu vražd, zejména členů hnutí odporu vůči převratu, novinářů a jejich rodin a s okupací a vyháněním zemědělců z jejich půdy.

Podívejme se na rozpor spočívající v tom, že tzv. „dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Střední Amerikou“, která obsahuje doložku požadující dodržování lidských práv a demokracie, podepsaly orgány, které jsou de facto výsledkem převratu v Hondurasu.

Stále zjevnější je pokrytecký způsob, jímž EU využívá svůj zájem o lidská práva: vměšováním, jehož cílem je podpora agentů, kteří chtějí hájit zájmy velkého kapitálu v EU.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Souhlasil jsem s tímto dokumentem, protože ve světě stále dochází k příliš častému porušování lidských práv. Finanční a hospodářská krize, změna klimatu, zavádění nových informačních technologií a válka s terorem ještě více zostřují otázky lidských práv a objevují se nové formy porušování lidských práv. Celosvětová hospodářská a finanční krize má především nepříznivý dopad na práva těch nejchudších. Negativní důsledky změny klimatu pravděpodobně pocítí hlavně nejzranitelnější skupiny v rozvojových zemích. Rozvojová spolupráce představuje velmi důležitou součást vnějších vztahů EU. Je to nejdůležitější nástroj ke snižování chudoby v rozvojových zemích a k rozvoji ekonomik nejchudších národů i sociálních politik, demokracie, právního státu a dodržování lidských práv. Prosazování demokracie a lidských práv by mělo být nejdůležitější prioritou důsledné zahraniční politiky EU.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) V prosinci 2006 Evropský parlament a Rada přijaly nařízení (ES) č. 1889/2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě. O čtyři roky později oba orgány považují za vhodné pozměnit některé články uvedeného nařízení s cílem zlepšit pomoc, kterou nařízení zajišťuje, z hlediska jasnosti i účinnosti. Můj hlas pro doporučení lze vysvětlit snadno: zkušenosti z nedávné minulosti nás naučily, že nikdy nemůžeme být dost opatrní v oblasti poskytování humanitární pomoci, máme-li zajistit, aby se dostala do správných rukou. Právě z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že díky svému hlasování dnes Parlament zajistil ten správný další prvek, který zajistí, aby jeho finanční pomoc sloužila k ochraně demokracie a základních lidských práv, protože dosažení těchto věcí je tím, k čemu byla tato pomoc určena.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu o evropském nástroji podpory demokracie a lidských práv ve světě. Tento nástroj lze využít způsoby, které budou ku prospěchu lidí. Můj hlas jistě neznamená, že akceptuji ostudné dvojí normy, které Evropská unie prokazuje v oblasti demokracie a lidských práv. Neudělení Sacharovovy ceny severoafrickým oponentům v letech vlády režimů, které mají nyní potíže, svědčí o slepé ideologické povaze antikomunistických eurokratů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Problémy, které vznikly kvůli provádění těchto nařízení, vedly ke vzniku nesrovnalostí ohledně výjimek ze zásady nezpůsobilosti nákladů, jež souvisejí s daněmi, cly a dalšími poplatky, pro financování Unie. Proto je navrhována změna příslušných ustanovení nařízení (ES) č. 1889/2006, aby bylo uvedeno do souladu s ostatními nástroji a aby tyto nástroje mohly hrát svou úlohu v boji za lidská práva na celém světě.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − (LV) Hlasuji proti. V současné době se financování projektů v oblasti lidských práv mění v osobní podnik některých výše postavených úředníků Evropské unie. Dokladem toho je například Sacharovova cena. Podle mě byla tato cena v posledních dvou letech udělena kandidátům, kteří nebyli nejlepší. V práci Evropského parlamentu v rámci obrany lidských práv se objevily jasné známky politické předpojatosti. Na ceny spojené s finanční částkou jsou často nominováni lidé, kteří nemají právo být nazýváni obhájci lidských práv. Jsou potřebná jasná a přísná pravidla, jinak bude možné využívat finanční prostředky Evropské unie nevhodným způsobem.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) V tomto návrhu jde především o to, aby byla Komisi dána pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci. Pozměňovací návrhy, které předložil Parlament, ukládají Komisi rozsáhlé povinnosti poskytovat Parlamentu informace. Tato skutečnost a možnost vyslovovat proti aktům v přenesené pravomoci námitky nebo je dokonce zcela rušit, spolu s navrhovanými opatřeními pro zvýšení účinnosti, mě vedly k tomu, abych hlasoval pro zprávu.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Zpráva uděluje Evropskému parlamentu více pravomocí v rámci těch, které jsou mu svěřeny. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − (LT) Evropská unie je největším světovým dárcem rozvojové pomoci. Zajišťujeme více než 50 % celkové světové pomoci, a tím dáváme příklad ostatním regionům a zemím. Rozvojová spolupráce představuje velmi důležitou součást vnějších vztahů Evropské unie. Je to nejdůležitější nástroj, který snižuje chudobu v rozvojových zemích a rozvíjí ekonomiky nejchudších národů, stejně jako sociální politiky, demokracii, právní stát a dodržování lidských práv. Bude-li prováděna ještě účinněji, nabízí rozvojová pomoc naději, že bychom mohli překonat rozdělení světa na „bohaté“ a „chudé“ země. Hlasoval jsem pro toto doporučení, protože jsem pro výzvu Evropské komisi, aby vypracovala kompromisní návrh na začlenění Evropského parlamentu do kontroly nástroje rozvojové spolupráce po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Evropský parlament by měl získat stejné pravomoci jako Evropská rada při rozhodování o tom, kdy, kde a v jaké výši by měl být tento nástroj využit.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) V souladu s politikou Evropské unie pro lidská práva a podporu demokracie jsem hlasoval pro nařízení, protože jsem přesvědčen , že hodnoty a zásady, na nichž je naše Unie založena, je třeba prosazovat a šířit na celém světě.

Stále však existují země, v nichž lidská práva nejsou dodržována, demokracie nehraje významnou úlohu a kde lidé žijí v otroctví a porobě bez svobody projevu. V této souvislosti věřím, že vnější pomoc Unie je třeba učinit účinnější a transparentnější, aby bylo zajištěno, že demokracii a lidským právům bude přikládán význam, jaký v celém světě zasluhují. Proto by bylo vhodné zřídit finanční nástroj k usnadnění a podpoře prosazování lidských práv a demokracie.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Za účelem zlepšení účinnosti a transparentnosti vnější pomoci Společenství byl v roce 2006 zřízen nový rámec pro plánování a poskytování pomoci. Podle zpráv předložených Parlamentu provádění těchto nařízení tohoto rámce odhalilo hluboké nesrovnalosti, pokud jde o výjimky ze zásady nezpůsobilosti nákladů, jež souvisejí s daněmi, cly a dalšími poplatky, pro financování Unie. S ohledem na to je důležité pozměnit některá ustanovení nařízení (ES) č. 1889/2006 za účelem jejich sladění s ustanoveními ostatních nástrojů, které přísluší k výše uvedenému regulačnímu rámci. Tyto pozměňovací návrhy nepřekračují cíle stanovené ve Smlouvě o Evropské unii a přispívají k nutnosti vyjasnění tohoto nařízení; kvůli těmto prvkům jsem hlasovala pro.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) V případě konkrétně tohoto doporučení pro druhé čtení jde o otázku uplatňování postupu pro akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie na nástroj pro financování podpory demokracie a lidských práv. Hlasoval jsem pro, protože souhlasím s tím, že jako spolutvůrce právních předpisů musí mít Parlament možnost ve stejné míře jako Rada kontrolovat přijímání strategických rozhodnutí o provádění tohoto nástroje.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Pod vlivem právní služby Evropského parlamentu výbory DEVE, AFET (DROI) a INTA zahájily boj za získání práv spolurozhodování o strategické úrovni programování finančních nástrojů ve vnějších vztazích. Parlament se rozhodl zvýšit úroveň vyjednávání tím, že všechny nástroje zahrnul do balíčku. Kromě tohoto základního konfliktu u ostatních úprav v polovině období panuje shoda mezi všemi třemi orgány (s výjimkou ICI+). Jak se ukázalo po prvním čtení v říjnu 2010, jednání o „aktech v přenesené pravomoci“ jsou zcela zablokovaná. Proto se Parlament rozhodl: (1) zachovat společnou linii, tedy udržet balíček nástrojů vnější finanční pomoci pohromadě (také včetně IfS – dosud neformálně); (2) pomocí pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu ve druhém čtení obnovit stanoviska přijatá Evropským parlamentem v prvním čtení, tedy přijmout u všech nástrojů finanční pomoci tytéž pozměňovací návrhy, které Rada zamítla; a (3) přikročit k rychlému druhému čtení.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Podpořila jsem tento text, protože si myslím, že může pomoci učinit postupy vnější pomoci Evropské unie účinnější a transparentnější. Při provádění některých nařízení se objevil nesoulad, pokud jde o výjimku ze zásady nezpůsobilosti nákladů, jež souvisejí s daněmi, cly a dalšími poplatky, pro financování Unie. Nyní, když byla tato otázka vyjasněna, musíme rozhodně pokračovat touto cestou.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Demokracie nejsou jen svobodné a spravedlivé volby. Existence demokratické společnosti vyžaduje podporu a obranu lidských práv. EU často spěchala, aby byla první, kdo odsoudí porušování lidských práv mimo EU, například když v pondělí schválila uplatnění sankcí proti režimu prezidenta Lukašenka nebo kritizovala porušování lidských práv v Egyptě a Tunisku. Když však dojde na porušování lidských práv v rámci Evropské unie, reagujeme pomalu. To jen oslabuje postavení EU. Finanční nástroje vnější pomoci EU, jako je nástroj rozvojové spolupráce, evropský nástroj sousedství a partnerství a nástroj stability mají velký potenciál. EU by však měla svou pozornost zaměřit na posilování právního státu v rámci svých hranic i na zvyšování transparentnosti a individuální odpovědnosti ve veřejných službách. Jsem přesvědčen, že i demokratizace a volební proces jsou důležité pro snižování chudoby, udržitelný rozvoj, mír a stabilitu. Pokud se nám nepodaří zajistit lidská práva a demokracii, riskujeme daleku větší ztrátu. Je důležité, aby EU měla dobrou pověst v oblasti lidských práv, chce-li plně využívat svých finančních nástrojů pro vnější činnost.

Doporučení pro druhé čtení: Gay Mitchell (A7-0006/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Parlament musí potvrdit svůj postoj z prvního čtení, aniž by v této fázi zasahoval do jednotlivých změn. S ohledem na to, že nebyl navržen žádný alternativní postup, že bylo přijato pouze několik málo technických pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu a že Rada žádá Evropský parlament, aby přijal společný postoj Rady do konce roku 2010 bez jakéhokoli vyjednávání o určení nejvhodnější chvíle pro předání jejího postoje, jak měla učinit v souladu s článkem 20 dohody o řádné interinstitucionální spolupráci v oblasti spolurozhodování, schvaluji tuto zprávu, aby bylo možné co nejrychleji přijmout a znovu zopakovat postoj Parlamentu ve věci aktů v přenesené pravomoci ve druhém čtení.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Za účelem zlepšení účinnosti a transparentnosti vnější pomoci Společenství byl v roce 2006 zřízen nový rámec, jímž se řídí plánování a poskytování pomoci. Tento rámec zahrnuje nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství, nařízení Rady (ES) č. 1934/2006 ze dne 21. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability, nařízení Rady (Euratom) č. 300/2007 ze dne 19. února 2007, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, nařízení (ES) č. 1889/2006 a nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci. Z provádění uvedených nařízení vyplynul nesoulad, pokud jde o výjimku ze zásady nezpůsobilosti nákladů, jež souvisejí s daněmi, cly a dalšími poplatky, pro financování Unie. Z tohoto důvodu je nutné pozměnit příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 1889/2006 s cílem sladit je s ostatními nástroji.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Podporou tohoto legislativního doporučení pro druhé čtení chci zaručit, aby legislativní úloha, kterou Lisabonská smlouva dala Evropskému parlamentu, nebyla znehodnocena neústupností Rady. To, že Rada odmítla umožnit Parlamentu jeho řádnou úlohu při provádění finančních nástrojů podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, se mi nezdá legitimní. Železná ruka, na které Rada trvá tím, že neuplatňuje řešení aktů v přenesené pravomoci, blokuje důležité procesy. Parlament musí být odpovědným způsobem informován, aby mohl také odpovědně rozhodovat. V případě aktů v přenesené pravomoci musí zachovat své oprávnění toto přenesení pravomoci zrušit. Dávat bianco šek jiným orgánům a vylučovat přitom Parlament znamená odepírat tomuto orgánu dohled nad rozdělováním zdrojů a odvětvových priorit v souvislosti s rozvojovou spoluprací.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Plně podporuji rozhodnutí znovu předložit stejné pozměňovací návrhy, které byly přijaty v prvním čtení, jež však Rada zamítla.

Cílem návrhu, který zapadá do širšího kontextu interinstitucionálních jednání o využívání aktů v přenesené pravomoci u uplatňování finančních nástrojů v oblasti vnějších vztahů Unie, je vlastně ochrana výsad Parlamentu stanovených v Lisabonské smlouvě, při zajištění účinné kontroly nad prováděním právních předpisů EU.

Rada projevila neochotu akceptovat, že pro dotčené nástroje platí postup podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. To nejen prokazuje, že Rada neodůvodnitelně odmítá přiznat Parlamentu jeho řádnou úlohu spolutvůrce právních předpisů při přijímání strategických rozhodnutí o řízení finančních nástrojů, ale vede to i k legitimizaci nepřijatelného demokratického deficitu při provádění právních předpisů EU. Toto odmítnutí ze strany Rady jde proti obsahu a duchu Lisabonské smlouvy.

Proto jsem přesvědčena, že je zásadní trvat na přijetí předložených pozměňovacích návrhů z důvodů právních i z důvodů politického zájmu s cílem posílit úlohu Parlamentu a zajistit jeho rovné postavení s Radou z hlediska vzájemného respektování pravomocí a legislativních změn zavedených Smlouvou.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Opatření, která Evropská unie předpokládá v rámci využití finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, považuji za prospěšná, zvláště ta určená na podporu drobných zemědělců a malých zemědělských subjektů. Jedná se o opatření, jejichž cílem není jen zajistit politiky sociální stabilizace, ale i hospodářskou diverzifikaci v cílových oblastech nebo investice do zlepšování konkurenceschopnosti.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože jsem přesvědčena, že Evropský parlament jako spolutvůrce právních předpisů musí mít možnost ve stejné míře jako Rada sledovat přijímání strategických rozhodnutí o tom, kde a jakým způsobem je rozvojová pomoc vynakládána, jak stanoví Lisabonská smlouva.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dotčená změna je zjevně technické povahy a vyplývá z rozdílného výkladu Rady a Komise na jedné straně a Evropského parlamentu na straně druhé ve věci použitelnosti článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie na víceleté orientační programy. Akty v přenesené pravomoci (článek 290 SFEU) dávají oběma složkám legislativního orgánu pravomoc blokovat návrhy předložené Komisí či přenesení pravomoci zrušit.

Přes svou zdánlivě technickou povahu je změna založena na rozdílných výkladech rozsahu pravomoci Parlamentu kontrolovat kroky Komise podle podmínek nové Smlouvy. Jednomyslné hlasování ve výboru potvrzuje, že se jedná o výklad, který je v nejvyšší shodě s potřebou chránit demokratické výsady Parlamentu ve věci kontroly strategických rozhodnutí o přidělování rozvojové pomoci.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že byla přijata doporučení Parlamentu pro druhé čtení ve věci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci, souhlasím s tím, že je třeba urychleně přistoupit ke změně nařízení (ES) č. 1905/2006, aby se předešlo interinstitucionálním konfliktům, které nijak nezlepšují obraz evropských orgánů a jen zdržují přidělování finančních prostředků v příslušných procesech rozvojové spolupráce.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Při tomto druhém čtení se diskutovalo převážně o možnosti přenést na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty, které doplňují nebo pozměňují určité vedlejší prvky legislativního aktu, jinými slovy „akty v přenesené pravomoci“. Urychlení určitého druhu postupů, které zaručují, že nezbytně potřebná pomoc pro rozvojové země se dostane na místo svého určení včas, je jistě otázkou, kterou je třeba zvážit. Další otázkou je záruka toho, aby Komise jednala ve svých přesných mezích přenesení pravomoci (které lze podle stanovených podmínek zrušit), aniž by překračovala svá oprávnění, a záruka toho, že oprávnění Parlamentu a Rady tak budou řádně chráněna.

V diskusi o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci však jde o více než jen o otázku aktů v přenesené pravomoci. Konkrétně toto téma vyžaduje, abychom zvážili zásadní otázku: směr určovaný politice spolupráce EU. Proto musíme odsoudit způsob, jakým se Komise snaží rozvojovým zemím i přes jejich značný odpor vnucovat dohody o volném obchodu, protože část pomoci explicitně či implicitně těmito dohodami podmiňuje, což je zavrženíhodné vydírání.

  Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) V interinstitucionálních jednáních o finančních nástrojích v oblasti vnějších vztahů jde o nutnost zajistit demokratickou kontrolu Parlamentu nad prováděním právních předpisů EU. Článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie udílí Parlamentu pravomoc vyslovovat námitky proti určitým rozhodnutím o určení a způsobu vynakládání finančních prostředků, která navrhuje Komise, nebo tato rozhodnutí rušit. Dotčené finanční prostředky budou sloužit účelům, jako je organizování občanské společnosti v Bělorusku nebo podpora lidských práv v Tunisku. Podle mého názoru musí Rada jednat rychle, aby zajistila, že bude nalezeno řešení a bude možné tyto finanční prostředky uvolnit co nejrychleji.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Rozdílné způsoby, jimiž Parlament a Rada vykládají článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, mě vedly k podpoře tohoto legislativního doporučení. Nemůžeme zapomínat na legislativní úlohu Parlamentu zakotvenou v Lisabonské smlouvě, zdá se však, že ji Rada přehlíží. Tato nesmiřitelnost blokuje sérii legislativních procesů a není nijak ku prospěchu EU. Rozvojová spolupráce se zeměmi, které mají tzv. „nové ekonomiky“, je pro EU velice důležitá. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Hlasuji pro, jelikož jsem přesvědčen, že je třeba zajistit dodatečné bonusy a dodatečné pobídky na podporu rozvoje průmyslu, vědy, dopravy a energetiky. Na základě nejvýraznějších příkladů v historii (Marshallův plán) se musíme pokusit zvýšit míru poptávky průmyslu a spotřebitelů tím, že podpoříme nové technologie a vědu a financování technologických „průkopníků“.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Stejně jako v případě zprávy poslankyň Gálové a Lochbihlerové se i tato navrhovaná změna nařízení, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, týká zlepšení účinnosti prostřednictvím Komisí přijímaných aktů v přenesené pravomoci. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože změny by rozšířily kontrolní pravomoci Evropského parlamentu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro změnu nařízení, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, protože věřím, že spolupráce je důležitým aspektem politiky vnějších činností a vztahů EU. Domnívám se, že politika EU by se měla více zaměřovat na významnou integraci rozvojových zemí skrze zřízení zvláštního a vhodného finančního nástroje. Rozvoj a hospodářský růst nyní podporují řádné fungování země. Proto je nutné v tomto směru prosazovat úzce zaměřená opatření s cílem dosáhnout stabilní úrovně spolupráce s ohroženými zeměmi. Finanční pomoc, která má být přidělena a věnována těmto zemím, by měla být určena k vážné a praktické podpoře, aby se tyto země stály finančně nezávislými na mezinárodní pomoci.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, A7-0006/2011, z podobných důvodů, jaké jsem měla u předcházející zprávy, A7-0014/2011. Oba tato případy se týkají sporu o plné provádění Lisabonské smlouvy. V této době právního přechodu Parlament skutečně nemůže a nesmí opomenout pravomoci, které mu přisoudila Lisabonská smlouva. Ústřední aspekt legislativního doporučení zpravodaje v tomto procesu se vlastně netýká podstaty nařízení o finančním nástroji pro rozvojovou spolupráci. Jeho hlavním cílem je ochrana demokratických výsad Parlamentu, které stanoví Smlouva.

Jako spolutvůrce právních předpisů by měl mít Parlament možnost ve stejné míře jako Rada sledovat přijímání strategických rozhodnutí o tom, kde a jakým způsobem je rozvojová pomoc vynakládána. Proto se zpravodaj domnívá, že z technického hlediska splňuje řada rozhodnutí, jež Komise obvykle přijímá pro provádění základního aktu, kritéria „aktů v přenesené pravomoci“ podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. To by oběma účastníkům legislativního procesu dávalo skutečnou možnost určité návrhy rozhodnutí předložené Komisí napadat, či dokonce přenesení pravomoci zrušit.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Cílem politiky Unie v oblasti rozvoje je snížení a posléze vymýcení chudoby. Dle mého názoru je na tomto místě nutné zdůraznit, že opatření finanční pomoci, která by měla být v rámci tohoto programu přijata, by měla mít za cíl zlepšit životní úroveň a životní podmínky obyvatelstva v pěstitelských oblastech a v hodnotových řetězcích trhu s banány, zejména drobných zemědělců a malých subjektů, a také zajistit dodržování zdravotních a bezpečnostních norem práce a norem v oblasti životního prostředí, zejména norem týkajících se používání pesticidů a expozice těmto látkám. Opatření by proto měla podpořit úpravu a zahrnovat případně restrukturalizaci oblastí závislých na vývozu banánů prostřednictvím odvětvově specifické rozpočtové podpory nebo odvětvově specifických intervencí.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) V konkrétním případě tohoto doporučení pro druhé čtení jde o otázku provádění finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci postupem pro akty v přenesené pravomoci, který stanovuje článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Hlasoval jsem pro, neboť souhlasím s tím, že jako spolutvůrce právních předpisů by měl mít Parlament možnost ve stejné míře jako Rada sledovat přijímání strategických rozhodnutí o tom, kde a jakým způsobem je rozvojová pomoc vynakládána.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Zlepšení demokratické kontroly nad finančními prostředky určenými k podpoře lidských práv je konkrétní cíl, kterého musíme dosáhnout. Lze to však učinit pouze s naší přímou účastí: jako spolutvůrce právních předpisů by měl mít Parlament možnost přímo kontrolovat rozhodnutí o výdajích v rámci vnějších rozvojových vztahů. Poskytnout této sněmovně pravomoc ve věci tzv. „aktů v přenesené pravomoci“ by znamenalo zmenšení demokratického deficitu v rozhodovacím procesu Evropské unie. V říjnu loňského roku velká většina v této sněmovně podpořila zásadu využívání aktů v přenesené pravomoci i u rozhodnutí o financování v rámci vnějších vztahů, abychom měli pravomoc je vetovat. Výsledek jednání o využívání těchto nástrojů bude významným precedentem. Pokud tuto bitvu prohrajeme, budeme možná muset čekat na novou smlouvu, abychom konečně získali pravomoci, jež nám již nyní svěřuje Lisabonská smlouva.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Evropská komise navrhla technický přezkum evropského nástroje pro demokracii a lidská práva s cílem zvýšit flexibilitu, účinnost provádění a koordinaci s ostatními finančními mechanismy. Nepokoje, které postihly mnoho arabských zemí, zvláště Tunisko a Egypt, dokládají, že je třeba podpořit projekty, které mají dopad na úsilí o dodržování demokratických hodnot a lidských práv.

Proto se domnívám, že je mimořádně důležité, aby tento finanční nástroj podporoval občanské organizace, státy a jednotlivce, aniž by byl nutný předchozí souhlas vnitrostátních vlád. Rozpočet na evropský nástroj pro demokracii a lidská práva je omezený, a tudíž je třeba jej využívat pouze pro iniciativy, které lidská práva a demokracii skutečně prosazují. Bohužel však musím poukázat na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (TFEU), který přenáší na Komisi „pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné“. Zavedení regulativního postupu s kontrolou pro strategické dokumenty a víceleté programy spolupráce v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva by Evropskému parlamentu dalo v tomto ohledu větší pravomoci, jak stanoví SFEU.

Doporučení pro druhé čtení: Helmut Scholz (A7-0005/2011)

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. − Návrh Komise obsahuje čtyři samostatné finanční nástroje. Jsou zaměřeny na různé sektory trhu. U každého z nich jsou uvedena zdůvodnění, která zní důvěryhodně. Celkově však je cíl všech nástrojů stejný. Záměrem je prosadit a podpořit politický a zahraničně-politický program Evropské komise. I komisař pro obchod pan De Gucht v rozpravě připouští „...podporují plnou škálu cílů politiky EU včetně obchodu a umožňují nám udržet si svou důležitost jakožto subjektů zahraniční politiky“. A my již víme, kdo to všechno platí. Těžce zkoušený daňový poplatník a samozřejmě a jako obvykle britský daňový poplatník – v neúměrné míře. Přes veškerou naši snahu není cena toho všeho známa. Komise opět rozhazovačně a neodpovědně nakládá s penězi cizích lidí. Proto jsme nepodpořili žádný návrh a zdrželi jsme se hlasování.

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Protože Parlament a Rada přijímají rozhodnutí společně, pokud jde o cíle a obsah, a s ohledem na to, že Rada přijala svůj postoj dne 10. prosince 2010, aniž by ovšem vzala v úvahu pozměňovací návrhy Parlamentu týkající se postupů uplatnitelných na přijímání programových dokumentů a postupů týkajících se fungování, souhlasím s tím, že postoj přijatý Parlamentem v prvním čtení by měl být obnoven, aby se zaručilo, že Parlament bude v rovnocenném postavení s Radou a členskými státy a že programová struktura nástroje pro průmyslové země bude odrážet změny zavedené Lisabonskou smlouvou.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro doporučení, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy. Hlavním cílem nařízení (ES) č. 1905/2006 je vymýcení chudoby prostřednictvím plnění rozvojových cílů tisíciletí. Oblast působnosti spolupráce s rozvojovými zeměmi a regiony stanovenými v tomto nařízení na geografických programech je mimoto věcně omezena na finanční opatření splňující kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Je v zájmu Evropské unie dále prohlubovat vztahy s dotyčnými rozvojovými zeměmi, jež jsou důležitými partnery ve dvoustranných vztazích i významnými činiteli na mnohostranných fórech a v rámci globálního řízení. Unie má strategický zájem na rozšiřování různorodých vazeb s těmito zeměmi, zejména v oblasti hospodářských, obchodních, akademických a vědeckých výměn. Proto Unie potřebuje finanční nástroj umožňující financování takových opatření, která podle kritérií pro oficiální rozvojovou pomoc v podstatě nesplňují její podmínky, jež však mají zásadní význam pro upevnění vztahů a významnou měrou přispívají k pokroku a rozvoji dotčených rozvojových zemí. Spolupráce Unie by měla brát v úvahu úsilí, které přijímající země vynaložily na dodržení mezinárodní dohody Mezinárodní organizace práce a na zapojení do globálních cílů snižování emisí skleníkových plynů.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Plně podporuji rozhodnutí znovu předložit stejné pozměňovací návrhy, které byly přijaty v prvním čtení, jež však Rada zamítla.

Cílem návrhu, který zapadá do širšího kontextu interinstitucionálních jednání o využívání aktů v přenesené pravomoci u uplatňování finančních nástrojů v oblasti vnějších vztahů Unie, je vlastně ochrana výsad Parlamentu stanovených v Lisabonské smlouvě, při zajištění účinné kontroly nad prováděním právních předpisů EU.

Rada projevila neochotu akceptovat, že pro dotčené nástroje platí postup podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. To nejen prokazuje, že Rada neodůvodnitelně odmítá přiznat Parlamentu jeho řádnou úlohu spolutvůrce právních předpisů při přijímání strategických rozhodnutí o řízení finančních nástrojů, ale vede to i k legitimizaci nepřijatelného demokratického deficitu při provádění právních předpisů EU. Toto odmítnutí ze strany Rady jde proti obsahu a duchu Lisabonské smlouvy.

Proto jsem přesvědčena, že je zásadní trvat na přijetí předložených pozměňovacích návrhů z důvodů právních i z důvodů politického zájmu s cílem posílit úlohu Parlamentu a zajistit jeho rovné postavení s Radou z hlediska vzájemného respektování pravomocí a legislativních změn zavedených Smlouvou.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dle mého názoru je zcela zásadní, aby Evropa navázala pevné vztahy s určitými regionálními a globálními aktéry tím, že je bude podporovat a bude s nimi navazovat úzké politické a ekonomické vztahy. Zmínil bych zejména dvě země, k nimž má Portugalsko silné historické a citové vazby, jmenovitě Brazílii a Angolu, dva důležité celosvětové aktéry z Jižní Ameriky a Afriky, které musí EU ve stále větší míře považovat za partnery.

Základním obecným cílem nařízení (ES) č. 1905/2006 je odstranit chudobu prostřednictvím plnění rozvojových cílů tisíciletí, přičemž je spolupráce v podstatě omezena na financování opatření za zaměřených na plnění stanovených kritérií použitelných pro veřejnou rozvojovou pomoc. Velmi často to vylučuje jiné druhy opatření, které nejsou zařazeny do rámce veřejné rozvojové pomoci, které jsou přesto nepostradatelné jako součást politiky vnějších vztahů EU.

Právě pro úpravu takových postupů – které zahrnují hospodářské, obchodní, akademické, podnikové a vědecké dohody a výměny – s rozvojovými zeměmi je navrhováno schválení tohoto nařízení, s řádným zohledněním návrhů Parlamentu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Parlament má povinnost a závazek hájit podmínky nutné k výkonu jeho pravomocí a povinností podle Lisabonské smlouvy. Kromě významu tohoto nástroje při podpoře nových zemí – zejména v Africe a Latinské Americe – při uplatňování úlohy EU jako subjektu prosazujícího sociální rozvoj a mír v celosvětovém měřítku, bych chtěl zdůraznit, že je nutné, aby Parlament získával lepší informace, čímž bude zajištěno řádné uplatnění takových zdrojů za účelem podpory rozvojové spolupráce ve třetích zemích. Také bych chtěl poukázat na uznání strategií na úrovni energie z obnovitelných zdrojů, politiky ochrany životního prostředí, kultury a malých a středních podniků, jakož i na význam přijetí opatření k prevenci krizí v oblasti potravin a surovin.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zřízení finančního nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi, který má doplnit evropskou rozvojovou pomoc. Financování má podpořit hospodářskou, finanční, technickou, kulturní a akademickou spolupráci s partnerskými zeměmi a posílit vazby a dvoustranné dohody s těmito zeměmi. V tomto textu rovněž žádáme, abychom byli lépe informováni o financovaných opatřeních, ale také abychom byli zapojováni ve směru zdola do přípravy programů i shora do jejich hodnocení, v některých případech po několika letech jejich provádění.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Rozdílné způsoby, jimiž Parlament a Rada vykládají článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, mě vedly k podpoře tohoto legislativního doporučení. Nemůžeme zapomínat na legislativní úlohu Parlamentu zakotvenou v Lisabonské smlouvě, zdá se však, že ji Rada přehlíží. Tato nesmiřitelnost blokuje sérii legislativních procesů a není nijak ku prospěchu EU. Spolupráce s průmyslovými zeměmi je pro ekonomiku EU velice důležitá. Proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Stávající závazek nepřinesl téměř žádná zlepšení. Naopak, vlády se staly závislými na pomoci, a co je ještě horší, miliony EUR rozvojové pomoci často mizí z důvodu korupce nebo odčerpání na bankovní účty diktátorů třetího světa. V důsledku toho je rozvojová pomoc nejen neefektivní, ale někdy dokonce škodlivá, protože neřeší konkrétní problémy dotčené země a navíc v ní nefunguje dostatečná koordinace a kontrola. Podle mého názoru je vysoce pochybné, že tato situace může díky finančnímu nástroji celé EU pro rozvoj a lidská práva doznat nějakého zlepšení. Na jedné straně dáváme peníze drobným africkým zemědělcům a na druhé straně je přivádíme na pokraj krachu svými dotovanými zemědělskými produkty, což tedy znamená, že vyhazujeme peníze evropských daňových poplatníků oknem. Z důvodu svých pochybností ohledně životaschopnosti plánovaného finančního nástroje jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Mé rozhodnutí hlasovat pro zřízení finančního nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi, který přijala naprostá většina v této sněmovně, plně podporuje obecnou linii uplatňování článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nemohou být kritéria článku 290 věcí politických jednání nebo zvláštních režimů.

Jsem přesvědčen, že spolupráce s průmyslovými zeměmi je krok, jejž musí Evropská unie učinit, aby všechny členské státy mohly využívat finančního nástroje, který slouží k posílení růstu a rozvoje Unie. Ve stávající situaci musí EU pokročit k budoucnosti založené na změnách, hospodářském rozvoji a prosperitě, a díky spolupráci s průmyslovými zeměmi bude tento proces snadnější a rozšířenější.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Od roku 2007 EU racionalizuje svou geografickou spolupráci s rozvojovými zeměmi v Asii, Střední Asii a Latinské Americe a s Irákem, Íránem, Jemenem a Jižní Afrikou v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci. Hlavním a rámcovým cílem nařízení (ES) č. 1905/2006 je vymýcení chudoby prostřednictvím plnění rozvojových cílů tisíciletí. S ohledem na nové pravomoci, které Parlamentu propůjčuje Lisabonská smlouva, zpravodaj vysvětluje nutnost pozměnit nařízení (ES) č. 1905/2006 rozšířením jeho zeměpisné působnosti a začleněním Parlamentu jako ústředního prvku v rozhodovacím procesu vedle Rady. Navrhované změny byly provedeny s přihlédnutím k této skutečnosti. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že Komisi byly přiděleny pravomoci pro přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato změna umožní větší zohlednění názorů Parlamentu ve všech fázích procesu od projednávání po přijímání, což zvýší demokratičnost a legitimitu Evropské unie.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Pokud jde konkrétně o toto doporučení pro druhé čtení, jeho podstatou je uplatnění postupu týkajícího se aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie na finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi. Hlasoval jsem pro, neboť si myslím, že je nezbytné zajistit, aby Parlament měl rovné postavení s Radou a aby byla programová struktura finančního nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi sladěna se změnami, které zavedla Lisabonská smlouva.

Návrh usnesení (B7-0074/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení, protože jsem přesvědčen, že obsahuje doporučení Komisi a Radě, která jsou zásadní pro spravedlivé vyrovnání nepříznivých účinků uzavřených dohod, jmenovitě jejich účinků na regiony Evropy.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o uzavření dohody o obchodu s banány. Vítám ukončení jednoho z technicky nejsložitějších, politicky nejcitlivějších a obchodně nejvýznamnějších právních sporů, jaký byl kdy projednáván ve WTO. Jsem přesvědčena, že dosažená dohoda přináší určité řešení, ale nemůže plně sladit legitimní zájmy všech stran, a proto vyzývám Komisi, aby co nejdříve předložila posouzení dopadů, které dohody o obchodu s banány budou mít na rozvojové země a na nejvzdálenější evropské pěstitelské regiony, a to až do roku 2020. Vítám skutečnost, že se dohody o obchodu s banány stanou finálními závazky EU v oblasti přístupu na trh s banány a že budou součástí závěrečných výsledků příštích mnohostranných jednání o přístupu na trh se zemědělskými produkty, která mají být úspěšně dokončena ve WTO (jednací kolo z Dohá).

Chtěla bych zdůraznit, že dosažená dohoda představuje krok kupředu v jednacím kole z Dohá, ale pouze do určité míry, jelikož problémy, se kterými se tato jednání potýkají, jsou mnohem širšího rázu než jen produkce banánů.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí této dohody o obchodu s banány, chtěla bych však zdůraznit, že musíme chránit zájmy všech stran. Producenti z afrických, karibských a tichomořských (AKT) zemí a EU a jejích nejvzdálenějších regionů mohou být výrazně ovlivněni. Je nezbytné, aby Komise předložila posouzení dopadů ve věci této dohody. Také je důležité, aby EU zvýšila podporu hlavních zemí AKT dodávajících banány prostřednictvím pomoci zaměřené na zlepšení konkurenceschopnosti a ekonomické rozmanitosti a na zmírnění sociálních důsledků úpravy.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o dohodě o obchodu s banány, protože tato dohoda ukončuje vleklý spor, který trval téměř dvě desetiletí, a znamená i krok správným směrem k uzavření kola jednání z Dohá.

V této dohodě bylo přijato rozhodnutí snížit jihoamerickým vývozcům banánů celní sazby pro a současně zaručit finanční pomoc zaměřenou na posílení konkurenceschopnosti producentů banánů ze skupiny afrických, karibských a tichomořských států.

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. − (SV) Je důležité ukončit tento vleklý spor o dovozních clech na banány v rámci Světové obchodní organizace (WTO), a proto byla nutná ratifikace Ženevské dohody o clech a obchodu z roku 2009. Je též důležité upozornit na to, že v důsledku předešlé dohody byly země AKT často závislé na úzké produkci banánů namísto na komplexnějším druhu produkce, a byly proto zranitelnější. V rámci tohoto útlumového období, o němž jsme nyní rozhodli, budou tyto země získávat podporu na zkoumání jiných možností produkce. Je to důležitá podpora a my chápeme, že přizpůsobení si může vyžádat určitou dobu. Toto přizpůsobení je však nutné, protože jinak budou země AKT ohroženy rizikem zachování úzké produkce banánů, jíž se i přes preferenční režim nepodařilo dosáhnout konkurenceschopnosti na vnitřním trhu EU.

Zvláště bychom chtěli zdůraznit, že pokud skutečně chceme pomoci zemím AKT se přizpůsobit, bylo by efektivnější zajistit koordinaci zemědělských, obchodních a rozvojových politik EU s cílem dosáhnout svobodného a spravedlivého obchodu namísto požadování zvýšených náhrad z rozpočtu EU na dobu přizpůsobování.

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, podporujeme uzavření Ženevské dohody o obchodu s banány mezi EU, Spojenými státy americkými a několika latinskoamerickými zeměmi a skutečnost, že zemím AKT bude zaručena podpora prostřednictvím programu doprovodných opatření týkajících se banánů. Nepodporujeme však části textu týkající se zvýšení zemědělské podpory prostřednictvím programu POSEI pro producenty v EU postižené dohodou. Jsme přesvědčeni, že zemědělská podpora EU by měla být ukončena.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dohoda, které dne 15. prosince 2009 dosáhly EU, skupina latinskoamerických zemí a Spojené státy o celních sazbách na dovoz banánů do EU, má zřejmě své výhody, ale nedosahuje plného sladění legitimních zájmů všech stran. Proto je zřejmě důležité přikročit ke zvláštním opatřením, jejichž cílem je zlepšit uplatňování dohod na různých úrovních, zvláště prostřednictvím posouzení dopadů na rozvojové země a nejvzdálenější evropské regiony, které jsou producenty banánů, zhodnocením doprovodných opatření týkajících se banánů 18 měsíců před ukončením programu, navržením opatření spolu se skupinou afrických, karibských a tichomořských států na pomoc zemím zcela závislým na pěstování banánů k diverzifikaci jejich ekonomik, a také prostřednictvím přezkumu a úprav balíčku na podporu producentů v EU předpokládaného v rozpočtu programu možností určeném pro nejvzdálenější a ostrovní regiony
(POSEI), zvláště francouzské zámořské departementy Guadeloupe a Martinik, Azory, Madeiru a Kanárské ostrovy. Na tato a jiná opatření stejného významu stávající návrh usnesení upozorňuje.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Ženevská dohoda podepsaná dne 15. prosince 2009 mezi EU a latinskoamerickými zeměmi dodávajícími banány zažehla dlouhodobý spor ve Světové obchodní organizaci (WTO). Tato jednání, která byla vedena v rámci kola jednání z Dohá, zahrnují nejen latinskoamerické země, ale i skupinu afrických, karibských a tichomořských států (AKT) a Spojené státy americké, které se zavázaly ukončit spory ve WTO ohledně režimu EU pro dovoz banánů a s nimiž EU udržuje obchodní vztahy. Cílem této dohody je zavést postupné snižování celních sazeb EU během sedmi let.

Proto vítám jednání, která zahájila Komise, a doufám, že tyto dohody o obchodu s banány – Ženevská dohoda a dohoda EU a Spojených států amerických – budou uzavřeny co nejdříve. A v neposlední řadě doufám, že tyto dohody přispějí ke zlepšení konkurenceschopnosti a prosazování politik ekonomické diverzifikace, jakož i politik zvyšujících sociální, ekonomickou a environmentální úroveň těchto zemí v rozvojovém světě, aniž bychom samozřejmě zapomínali na opatření pomoci v rámci programu možností určeného pro nejvzdálenější a ostrovní regiony na podporu producentů banánů v nejvzdálenějších regionech EU.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Pozměňovací návrhy, které jsme předložili a jež většina Parlamentu zamítla, shrnují důvody našeho konečného hlasování proti tomuto usnesení. Konec sporu, v tomto případě obchodního, sám o sobě není důvodem k radosti. Vše samozřejmě závisí na způsobu, jakým byl tento spor vyřešen, kdo při konečném řešení vyhrál a kdo prohrál a zda to je spravedlivé či ne spravedlivé. To zřejmě většina v tomto Parlamentu přehlédla. Konec tohoto sporu přinese prospěch nadnárodním společnostem Spojených států amerických v tomto odvětví, ale potrestá evropské producenty a producenty ze zemí AKT, zejména ty malé a střední.

Návrh usnesení to uznává, nikoli bez jistého pokrytectví, protože ti, kdo ho předkládají, jsou ti samí lidé, kteří schválili dohodu, jež uvedené nepříznivé účinky způsobuje; ti samí lidé, kteří nyní vyslovují farizejské obavy z těchto účinků, ale kteří je svým hlasováním umožnili; ti samí lidé, kteří požadují posouzení dopadů dohody, ale před jejím potvrzením nečekají na výsledky tohoto posouzení; ti samí lidé, kteří nyní požadují dodržování agendy Mezinárodní organizace práce (MOP) týkající se důstojné práce, ale kteří se slepě podřizují Světové obchodní organizaci (WTO) a zavírají oči před zprávami o porušování lidských práv nadnárodními společnostmi ze Spojených států amerických v zemích s Latinské Ameriky.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Brusel opět ustoupil neevropským zájmům a uprostřed ničeho opustil zásady, které údajně hájí v oblasti rozvojových, sociálních a environmentálních ustanovení, podpory pro svá zámořská území atd. Tváří v tvář vůli uplatnit na všechny národy zákony trhu a volného obchodu není hájena žádná zásada či hodnota, bez ohledu na hospodářské a sociální důsledky.

Ženevská dohoda neukončí obchodní válku, která nás vlastně staví proti Spojeným státům americkým, protože současně s prodejem odvětví pěstování banánů v Evropě a v zemích AKT výměnou za ukončení právních sporů ve WTO Komise jednala o ještě výhodnějších dohodách s hrstkou středoamerických a jihoamerických zemí. Kdo vlastně věří tomu, že signatáři Ženevské dohody na velmi dlouhou dobu upustí od druhořadého zacházení?

Musíme používat preference Společenství a uplatňovat své sociální, environmentální a bezpečnostní normy na ty, kdo k nám chtějí vyvážet. Musíme požadovat vzájemnost a přístup na zahraniční trhy pro své vlastní produkty. Musíme ukončit tento střemhlavý let za globalizovaným volným obchodem, který není ku prospěchu nikomu, snad s výjimkou Číny.

  Marine Le Pen (NI), písemně. – (FR) Poslanci Evropského parlamentu hlasovali pro návrh usnesení na podporu „Ženevské dohody“, která má ukončit „banánovou válku“. Ve skutečnosti tato dohoda přímo ohrožuje všechny evropské producenty, zvláště pak francouzské zámořské producenty, když navíc různé latinskoamerické země již znovu jednaly s cílem získat další snížení nebo i nulové kvóty. Tento skandál ukazuje, že namísto aby tuto záležitost urovnaly, otevřely novou plechovku s červy, a díky tomu budeme o něco víc přemoženi z hlediska obchodních podmínek nejen v oblasti banánů, ale i jiných zemědělských produktů. Jako oslíčci otřes se pro celý svět jsou Evropa a Francie stále spojeny a ponechány na milost a nemilost úplné liberalizaci našich trhů s nezákonným souhlasem našich politických vůdců, kteří poslouchají globalistické a ultraliberální zastánce Evropy. Namísto snížení dovozních cel bychom měli zavést rozumnou politiku protekcionismu na svých ekonomických hranicích. To je v rámci mezinárodní obchodní války jedno z řešení, která ochrání francouzské zemědělce a pracovní místa v zemědělství, zejména v zámořských územích, kde je hospodářská a sociální již dostatečně katastrofální.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení a pro pozměňovací návrhy 7 a 11. Pozměňovací návrh 7 upozorňuje na skutečnost, že některé latinskoamerické země získaly dodatečné výhody po dohodě v rámci WTO díky sjednání dohod o volném obchodu a že tyto dohody dále oslabují postavení zemí AKT. Pozměňovací návrh 11 upozorňuje na otázky lidských práv v Kolumbii a Hondurasu.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento návrh usnesení představuje jen jalové řeči určené k tomu, aby lidé zapomněli na to, že Parlament může jen přijímat nebo zamítat. Usnesení činí něco jiného: přikrášluje podrobení Spojeným státům americkým a jejich nadnárodním společnostem, které patří k vůbec nejkrutějším a nejbrutálnějším. Neříká nic o části týkající se Hondurasu, ačkoli v zemi vládne režim pučistů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Musím uvítat ukončení jednoho z technicky nejsložitějších, politicky nejcitlivějších a obchodně nejvýznamnějších právních sporů, jaký byl kdy projednáván ve Světové obchodní organizaci. Jsem však přesvědčen, že tato dohoda není dokonalá a může v budoucnosti způsobovat určité problémy. Proto naléhavě vyzývám Komisi, aby co nejdříve předložila posouzení dopadů, které budou dohody o obchodu s banány mít na rozvojové země a nejvzdálenější evropské pěstitelské regiony, které jsou producenty banánů, a to až do roku 2020, abychom mohli vyhodnotit obtíže těchto zemí a odpovídajícím způsobem jednat a v případě potřeby upravit a posílit program možností určený pro nejvzdálenější a ostrovní regiony.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. − (ES) Souhlasím s návrhem usnesení v části, kde zmiňuje význam pěstování banánů pro nejvzdálenější regiony EU, jako jsou Kanárské ostrovy, Azory či Madeira, v nichž má odvětví zemědělství klíčové postavení. Rovněž věřím, že zvýšení podpory pro producenty banánů v těchto regionech je pozitivní. Přesto jsem však nehlasoval pro, jelikož dohoda, stejně jako další dohody o volném obchodu, které EU uzavřela, nebere v úvahu svízelnou situaci pracovníků v zemědělství v rozvojových zemích nebo nepříznivý vliv na obyvatelstvo. Rovněž nezmiňuje zpětnou dohledatelnost produktů ani nutnost žádat, aby dovozy byly v souladu s právy pracovníků a zdravotními normami podobnými těm, které platí v Evropské unii, což by mělo rozhodující vliv na zlepšení politováníhodných životních podmínek zemědělců v rozvojových zemích. Kromě toho oproti bodu 10 usnesení, které uvádí, že je politováníhodné, že Ekvádor odmítl uzavřít mnohostrannou dohodu uzavřenou mezi EU a Peru a Kolumbií, vítám postoj, který v této věci zastává vláda prezidenta Correy a podporuji jeho alternativu známou jako úmluva pro rozvoj.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Bylo dosaženo dohody o dovozech banánů do EU, která již nebude znevýhodňovat latinskoamerické dodavatelské země oproti skupině afrických, karibských a tichomořských států (AKT). Tím budou pravidla dovozu banánů sladěna s předpisy Světové obchodní organizace. Podle této dohody EU postupně do roku 2017 sníží svá dovozní cla na banány z Latinské Ameriky ze 176 EUR/tunu na 114 EUR/tunu. Zdržel jsem se hlasování, protože je možné, že tato dohoda přinese relativní zhoršení konkurenceschopnosti některých zemí.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) S ohledem na situaci v oblasti obchodu s banány a vzhledem k tomu, že banány jsou čtvrtým největším zemědělským vývozním artiklem na světě, že jejich produkce má výrazný dopad na místní komunity a že systém celních kvót EU vytvořil podmínky, které africkým, karibským a tichomořským zemím umožňují vyvážet značný objem banánů do EU, a zachránil vysoký počet pracovních míst spojených s produkcí banánů, můj kladný postoj k této věci podtrhuje skutečnost, že dosažené dohody ukončují různé spory, k nimž dosud docházelo.

Přitom chci zdůraznit, že EU bude postupně snižovat své dovozní clo na banány z Latinské Ameriky, a proto země AKT vyvážející banány získají dodatečnou podporu prostřednictvím nového programu – doprovodných opatření týkajících se banánů.

Rovněž jsem přesvědčen, že je třeba vzít řádně v úvahu socioekonomický význam odvětví pěstování banánů jako prostředku dosahování hospodářské a sociální soudržnosti díky příjmům a pracovním místům, která vytváří.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, protože jsem přesvědčena, že obsahuje důležitá doporučení pro Komisi a Radu z hlediska spravedlivé kompenzace za nepříznivé vedlejší důsledky dohod, které byly uzavřeny, zejména pokud jde o nejvzdálenější regiony Evropy. Dohoda, které bylo dosaženo, v plné míře neslaďuje legitimní zájmy všech stran, je tedy důležité provést určitá opatření s cílem dosáhnout lepšího provádění dohod na různých úrovních, zvláště skrze posouzení dopadů na rozvojové země a nejvzdálenější regiony Evropy, které jsou producenty banánů. Proto by bylo důležité přezkoumat a upravit balíček podpory v rámci rozpočtu programu možností určeného pro nejvzdálenější a ostrovní regiony, zvláště francouzské zámořské departementy Guadeloupe a Martinik, Azory, Madeiru a Kanárské ostrovy.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení po dohodě uzavřené dne 15. prosince 2009 mezi EU, skupinou latinskoamerických zemí a Spojenými státy americkými o clech na dovoz banánů, které upozorňuje na nutnost provést posouzení dopadů dohody na rozvojové země a nejvzdálenější pěstitelské regiony Evropy, a zajistit přiměřenou podporu pro země produkující banány v rámci skupiny afrických, karibských a tichomořských států a v EU, aby se tyto země mohly přizpůsobit nové realitě mezinárodního trhu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (FR) Tyto dohody posílily dominantní postavení nadnárodních společností ze Spojených států amerických, které již ovládají více než 80 % světového trhu, a tím působí zejména proti zájmům zemí AKT, nejvzdálenějších regionů a Ekvádoru. Znovu budou drobní producenti těmi, kdo budou trpět. Musí dojít k neprodlenému a radikálnímu přepracování pravidel mezinárodního obchodu, aby bylo zajištěno, že produkce poháněná exportem již nebude prioritou. Nezbytně musíme změnit svůj model zajišťování potravinové nezávislosti a rozvoje místní produkce pro všechny. Finanční opatření, která Evropská komise navrhuje na pomoc producentům ze zemí AKT (doprovodná opatření týkající se banánů) a nejvzdálenějších regionů Evropské unie (program možností určený pro nejvzdálenější a ostrovní regiony, POSEI)), jsou nedostačující. Bylo by nepřijatelné, pokud by tyto země měly zaplatit za špatnou politiku mezinárodního obchodu. Evropská unie musí zajistit, aby bylo provedeno posouzení dopadů těchto dohod, ale především musí odpovídajícím způsobem změnit své právní předpisy, a podpořit tak udržitelnou produkci.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Podle dohody bude EU postupně snižovat své celní sazby na dovoz banánů z Latinské Ameriky ze současné hodnoty 176 EUR/tunu na konečnou hodnotu 114 EUR/tunu do roku 2017. Cílem je dosáhnout předvídatelnějšího a stabilnějšího světového trhu s banány za účelem větších investic a růstu v tomto odvětví a ukončení desetiletí trvajícího sporu vycházejícího ze stížností na EU, která v roce 2006 zavedla změny celních sazeb pro banány.

Otázka vztahů EU se třetími zeměmi v odvětví pěstování banánů zahrnuje i režim vůči africkým, karibským a tichomořským zemím pomocí nových doprovodných opatření. Zbývá zjistit, jaká opatření budou přijata s cílem zohlednit zájmy producentů v nejvzdálenějších regionech, které jsou již údajně odškodněny v rozpočtu programu možností určeného pro nejvzdálenější a ostrovní regiony (POSEI). S ohledem na to, že program POSEI byl naposledy revidován v roce 2006, není přijatelné tvrdit, že tyto změny již byly v rámci obchodních vztahů v odvětví zohledněny.

Je naléhavé i nutné, aby byla při nadcházející revizi nařízení přijata vyrovnávací opatření, která zaručí finanční prostředky pro producenty banánů z evropských nejvzdálenějších regionů pro minimalizaci dopadu vyplývajícího z liberalizace odvětví.

Doporučení: Francesca Balzani (A7-0002/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Ačkoli souhlasím se stanoviskem zpravodajky ohledně toho, že je nutné, aby se Komise a Rada konkrétně zavázaly k provedení posouzení dopadů dohod na regiony a rozvojové země, nesouhlasím se způsobem, jímž se postup vyvíjel bez posouzení dopadů, když bylo známo, že šlo o plodiny důležité pro některé regiony Evropské unie, jako jsou regiony. V tomto ohledu vyjadřuji svou námitku a zdržuji se tohoto hlasování.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti této dohodě o mezinárodním obchodu. Historie mezinárodního obchodu prokazuje, že trend k monokultuře nepředstavuje životaschopný ani udržitelný model hospodářského rozvoje. Dohody o volném obchodu uzavřené v této souvislosti jsou podle mého názoru neuvážené. A co víc, Evropská unie má podle mě povinnost dodržovat své závazky a zajistit přiměřenou finanční podporu pro nejvzdálenější regiony.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro návrh rozhodnutí o uzavření dohody o obchodu s banány. Banány jsou po rýži, pšenici a kukuřici čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě a zásadním způsobem přispívají k zajištění potravin. Ve většině pěstitelských zemí je však produkce určena výhradně pro domácí a příležitostně pro regionální trhy a pouze 20 % celosvětové produkce je předmětem mezinárodního obchodu. Kontrola nad obchodem s banány je soustředěna v rukách omezeného počtu společností, přičemž více než 80 % mezinárodního obchodu s banány ovládá pět hlavních nadnárodních společností. Dne 15. prosince 2009 dosáhly EU, skupina latinskoamerických zemí a Spojené státy dohody o celních sazbách na dovoz banánů do EU, čímž ukončily jeden z nejvleklejších a nejtrpčích sporů v moderní historii mnohostranného obchodního systému. Dohoda se skládá ze tří základních složek: z dohodnutého harmonogramu snižování celních sazeb pro vývozce banánů požívající doložky nejvyšších výhod; z dohody na tom, jak v rámci širších jednání WTO řešit otázku tropických produktů a produktů, u nichž bude docházet k rušení preferencí; z finančního balíčku ve výši 190 milionů EUR na pomoc vývozcům banánů ze zemí AKT nazvaného program doprovodných opatření týkajících se banánů. Spory o banány v dotyčných zemích destabilizovaly výrobní a obchodní prostředí. Díky dosažené dohodě bude celosvětový trh s banány předvídatelnější a stabilnější, čímž se podpoří investice a růst a bude věnována větší pozornost širším otázkám podmínek produkce v dodavatelských řetězcích banánů.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu a blahopřeji zpravodajce k její práci. Souhlasím s procesem liberalizace obchodu s banány po dohodách dosažených v rámci Světové obchodní organizace a dvoustranných dohodách uzavřených se středoamerickými a jihoamerickými zeměmi. Myslím si však, že je také třeba chránit evropské producenty, kteří se vždy věnovali produkci a zpracování banánů a hrají zásadní sociální úlohu v některých regionech EU, jako jsou Guadeloupe, Martinik, Madeira a Azory.

Proto se domnívám, že Rada a Komise by měly tuto situaci řešit vypracováním posouzení dlouhodobých ekonomických dopadů a zajištěním finanční podpory těchto oblastí, aby bylo zajištěno, že evropští producenti budou i při postupné liberalizaci trhu s banány nadále konkurenceschopní.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Hlasoval jsem pro dohodu o obchodu s banány, která definitivně ukončuje šestnáctiletý obchodní spor o dovoz banánů mezi EU a americkými státy. Vážnost problému dokumentují rozsudky Evropského soudního dvora, před který se diskriminační režim dovozu banánů do EU dostal. Oceňuji, že dovoz banánů se konečně zrovnoprávní a skončí neodůvodněné zvýhodňování bývalých evropských kolonií deformující světový obchod s banány. I po zrovnoprávnění obchodních podmínek však Evropa dosud zvýhodňovaným farmářům z Afriky, Karibiku a Tichomoří nepřestává být příznivě nakloněna. Jako kompenzační opatření pro ně připravila podporu ve výši 200 milionů EUR, která jim má pomoct připravit se na tvrdší konkurenční boj. Obávám se však, že dříve nebo později budeme muset přijmout fakt, že africké banány kvůli své nižší kvalitě a dražší produkci v konkurenci s těmi latinskoamerickými zkrátka neobstojí. Vyslovuji rovněž naději, že po úspěšném završení jednání o banánech přijde na řadu snížení cla i u dalšího tropického ovoce, což by mělo snížit jeho ceny, a být tak ku prospěchu všem občanům EU.

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (S&D), písemně. − (DA) Podporujeme uzavření Ženevské dohody o obchodu s banány mezi Evropskou unií, několika latinskoamerickými zeměmi a Spojenými státy americkými. V této souvislosti podporujeme skutečnost, že kromě standardní pomoci EU dostanou hlavní země AKT vyvážející banány dodatečnou podporu, která bude známa jako program doprovodných opatření týkajících se banánů. Jsme proti zvyšování pomoci EU pro producenty v Evropské unie ovlivněné touto dohodou (body 19 a 20 návrhu) a obecně jsme přesvědčeni, že zemědělská podpora EU by měla být postupně ukončena.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro doporučení týkající se dohod o obchodu s banány, protože jsem přesvědčena, že podpis těchto dohod ukončí spory v rámci WTO a přispěje ke stabilitě celosvětového trhu s banány. Věřím však, že je nutné zaručit respektování zájmů a zvláštních potřeb producentů banánů z nejvzdálenějších regionů, jmenovitě navýšením finančních prostředků dostupných v rámci programu možností určeného pro nejvzdálenější a ostrovní regiony (POSEI).

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Pěstování banánů představuje čtvrtý největší trh na světě, na němž se podílí pouze omezený počet producentských zemí. Z celkové produkce je pouze 20 % určeno pro mezinárodní obchod. Dne 15. prosince 2009 dosáhly EU, skupina latinskoamerických zemí a Spojené státy dohody o celních sazbách na dovoz banánů. Dohoda ukončila spor v rámci Světové obchodní organizace týkající se evropské diskriminace latinskoamerických producentů banánů oproti producentům z afrických, karibských a tichomořských států (AKT), uložila přezkum politik EU a postupné snižování cel ze současných 176 EUR/tunu na konečnou hodnotu 114 EUR/tunu do roku 2017. Proto země AKT ztratí konkurenceschopnost, což i přes osvobození od cel, kterému se těší, může mít nepříznivé ekonomické a sociální dopady. Dohoda má zřejmě určité výhody, je však důležité mít k dispozici posouzení dopadů týkající se schopnosti zemí AKT reagovat na tyto změny na trhu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Toto usnesení se zabývá uzavřením Ženevské dohody o obchodu s banány mezi EU a některými latinskoamerickými zeměmi a další dohodou o obchodu s banány mezi EU a Spojenými státy americkými. Hlasoval jsem pro toto usnesení nejen proto, že žádá Komisi, aby objasnila, zda dohoda o financování zajišťuje zvýšení současné částky na rozvoj, ale zejména proto, že věnuje zvláštní pozornost evropským producentům, kteří jsou v tomto odvětví zemědělství činní a nachází se v nejvzdálenějších regionech Evropy. Je tomu tak v případě Madeiry, kde jsou vysoké míry nezaměstnanosti a usnesení tak přispívá ke zvýšené sociální a hospodářské soudržnosti. Proto doufám, že částky vyčleněné na program možností určený pro nejvzdálenější a ostrovní regiony budou navýšeny, aby evropští producenti banánů mohli odolat konkurenci, kterou vytváří rostoucí liberalizace tohoto odvětví v důsledku nových dohod.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem, abych vyjádřil souhlas s dohodou o obchodu s banány s 11 latinskoamerickými zeměmi a Spojenými státy americkými. Díky našemu souhlasu dnes Evropský parlament ukončil dlouhotrvající „banánovou válku“. Vítám skutečnost, že za účelem snížení dopadu dohody na nejchudší země AKT, jejichž hospodářství je založeno na pěstování banánů, dohoda předpokládá finanční nástroj, který jim pomůže modernizovat a diverzifikovat produkci.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) S ohledem na vznesené návrhy, stanoviska GUE/NGL k předloženým materiálům ohledně úprav pravidel možného přístupu této zemědělské komodity na trhy EU, dotčená pravidla mezinárodního obchodu (dovozu/vývozu) uvádím svoji pozici, která se shoduje s názorem České republiky k dané oblasti. Česká republika podporuje změnu dovozních režimů s úpravou snižující celní zatížení pro dovozy ze třetích zemí u této zemědělské komodity, vítá dosaženou Ženevskou dohodu upravující obchodování s touto komoditou. Samotná zemědělská produkce a mezinárodní obchod s touto komoditou, zejména přístup na trh EU, je pro řadu dotčených zemí klíčovým odvětvím. Tento fakt by měl být vždy brán v úvahu při utváření společné zemědělské politiky EU. V souladu s vyjednanými podmínkami by tedy, jak vyplývá z textů, mohlo dojít k nastavení určité stability v tomto odvětví. Základem by však mělo zůstat vyhodnocování dopadů na dotčené země spojené s odhadem možného vývoje v delším časovém horizontu. I přes prioritu úprav pravidel mezinárodního obchodu nelze opomenout vztah této významné zemědělské komodity a konečných spotřebitelů. Důležité je zachování patřičných nutričních hodnot této potraviny a její prvotní produkční fáze s využitím prvků ekologie. Odpovídající kvalita by neměla být v konečném důsledku opomenuta, ale spíše upřednostněna před kvantitou.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tyto dohody jsou prostě výsledkem tlaku, který vyvíjejí hlavní nadnárodní společnosti produkující banány pod laskavým dozorem WTO. Uměle vytváří rovné podmínky mezi zeměmi vyvážejícími banány. V podstatě schvaluje otřesné mzdové podmínky a ničení demokracie, které nadnárodní společnosti jako Chiquita a Dole přinášejí do zemí Latinské Ameriky. Nezmiňuje se o jejich zločinech na životním prostředí. Rovnost by měla být budována v kontextu dohod o hospodářském partnerství, jinak žádná rovnost nemůže existovat. Evropská komise dosud na celém světě sjednávala pravý opak rovnosti. Tato dohoda je proto iluzí a součástí škodlivé politiky.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Banány jsou po rýži, pšenici a kukuřici čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě, a proto musím přivítat ukončení jednoho z technicky nejsložitějších, politicky nejcitlivějších a obchodně nejvýznamnějších právních sporů, jaký byl kdy projednáván ve Světové obchodní organizaci. Jsem však také přesvědčen, že tato dohoda není dokonalá a může v budoucnosti způsobovat problémy. Proto naléhavě vyzývám Komisi, aby co nejdříve předložila posouzení dopadů, které budou dohody o obchodu s banány mít na rozvojové země a nejvzdálenější evropské pěstitelské regiony a to až do roku 2020, abychom mohli vyhodnotit obtíže těchto zemí a odpovídajícím způsobem jednat a v případě potřeby upravit a posílit program možností určený pro nejvzdálenější a ostrovní regiony (POSEI).

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Tyto dohody ukončily spor, jejž po více než 15 let vedla Evropa s latinskoamerickými zeměmi produkujícími banány a se Spojenými státy americkými, které odsuzovaly preferenční zacházení Evropy vůči vývozům ze skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT).

Od nynějška bude Evropská unie postupně snižovat své celní sazby na dovoz banánů z Latinské Ameriky. Banány ze zemí AKT však budou mít nadále bezcelní přístup v rámci Evropské unie. Kromě toho budou hlavní země AKT produkující banány dostávat podporu z rozpočtu EU (až do výše 200 milionů EUR), která jim má pomoci přizpůsobit se náročnější konkurenci z Latinské Ameriky.

Musíme se však mimořádně pečlivě snažit zajistit, aby tato dohoda nepoškodila drobné producenty tím, že posílí monopolní postavení velkých nadnárodních společností ze Spojených států amerických, které ovládají trh s banány v zemích Latinské Ameriky. Bude třeba posoudit dopad těchto dohod na producenty v rozvojových zemích a v nejvzdálenějších regionech Evropské unie.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) V prosinci 2009 bylo dosaženo dohody, která ukončila dlouhodobý spor týkající se banánů mezi EU a Světovou obchodní organizací. Dohoda obsahuje tři hlavní požadavky, které musí splnit africké, karibské a tichomořské státy (AKT) a latinskoamerické země dodávající banány. Cílem je zacelit určité údajné mezery. Kromě toho se EU zavazuje uplatňovat na dovoz banánů přísně kontrolovaná cla. Zdržel jsem se hlasování, protože některé z bodů ve zprávě, zejména ty, které se týkají dohod o clech, nelze zcela vyřešit.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Ženevská dohoda má ukončit tzv. „banánovou válku“. Je však třeba očekávat další konflikty, protože latinskoamerické země požadovaly značně větší snížení cel. Kromě toho se mnoho třetích zemí pokouší dostat svou produkci banánů na evropský trh bezcelně pod rouškou „individuálního režimu pro zákazníka“. To by mohlo vést ze značným škodám. EU opět učinila určité neodůvodněné ústupky, z nichž budou mít nakonec prospěch jen nadnárodní společnosti. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti této zprávě.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Návrh rozhodnutí Rady o uzavření Ženevské dohody o obchodu s banány mezi Evropskou unií a zeměmi Severní, Střední a Latinské Ameriky je důležitý, protože usnadňuje obchod s jednou z nejdůležitějších plodin na světě po rýži, pšenici a kukuřici. Hlasoval jsem pro text paní Balzaniové, protože dohody, jako je tato, umožňují rozsáhlejší marketing a větší rozlišení distribuce produktu, vzhledem k tomu, že na obchodu s banány se podílí pouze malý počet producentských zemí a že se tento obchod omezuje na vybranou skupinu nadnárodních společností, které ovládají více než 80 % mezinárodního obchodu s banány.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro doporučení o dohodách o obchodu s banány, protože tyto dohody ukončí spory ve Světové obchodní organizaci a přispějí ke stabilitě světového trhu s banány. Jsem však přesvědčena, že je nutné zajistit respektování zájmů a zvláštních potřeb producentů banánů z nejvzdálenějších regionů, jmenovitě navýšením finančních prostředků dostupných v rámci programu možností určeného pro nejvzdálenější a ostrovní regiony (POSEI). Situace v Evropské unii je velmi zvláštní, protože banány jsou čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě a existuje pouze omezený počet zemí produkujících banány. Pouze 20 % celosvětové produkce je předmětem mezinárodního obchodu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Dne 15. prosince 2009 dosáhly EU, skupina latinskoamerických zemí a Spojené státy dohody o celních sazbách na dovoz banánů do EU, čímž ukončily vleklý spor ohledně preferenčního režimu EU pro dovozy banánů z afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT) na úkor banánů z Latinské Ameriky. Podle dohody bude EU postupně snižovat své celní sazby na dovoz banánů z Latinské Ameriky ze současné hodnoty 176 EUR/tunu na 114 EUR/tunu do roku 2017, což bude mít přirozeně nepříznivý dopad na země AKT a nejvzdálenější regiony EU produkující banány. Proto je důležité pečlivě posoudit důsledky dohody a přijmout vhodná opatření na podporu producentů v zemích AKT a nejvzdálenějších regionech EU. V této souvislosti je kromě plánované dodatečné podpory pro nejvýznamnější země AKT vyvážející banány – známé jako program doprovodných opatření týkajících se banánů – nutné provést změny podpůrného balíčku pro domácí producenty v Evropské unii v rámci rozpočtu programu možností určeného pro nejvzdálenější a ostrovní regiony (POSEI), a tím jim pomoci přizpůsobit se účinkům změn na světový trh s banány.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Banány jsou čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě a zásadním způsobem přispívají k celosvětovému zajištění potravin. Pouze 20 % celosvětové produkce je však předmětem mezinárodního obchodu. Obchod je soustředěn v rukách pouhých pěti nadnárodních společností, které samy ovládají více než 80 % veškerého mezinárodního obchodu s banány.

Dne 15. prosince 2009 dosáhla EU se Spojenými státy a skupinou latinskoamerických zemí a Spojené státy dohody o novém režimu celních sazeb, čímž ukončila vleklý spor ohledně toho, že africké, karibské a tichomořské (AKT) země mohly vyvážet banány do Evropy za příznivějších celních podmínek, což narušovalo trh v neprospěch jihoamerických producentů. Díky dosažené dohodě bude celosvětový trh s banány předvídatelnější a stabilnější, a tím se podpoří investice a růst v tomto odvětví.

Parlament by měl nyní zajistit, aby Komise a Rada předložily konkrétní iniciativy k posílení obchodního postavení pěstitelů banánů; měly by Parlamentu co nejdříve předložit posouzení dopadů, které bude dohoda mít na rozvojové země a nejvzdálenější pěstitelské regiony Evropské unie. A v neposlední řadě bychom se za žádných okolností neměli pokoušet financovat země AKT produkující banány přerozdělováním finančních prostředků určených na rozvojovou spolupráci.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. − Hlasovala jsem pro návrh, protože EU byla obviněna z porušování pravidel obchodu dovozem banánů z afrických, karibských a tichomořských zemí bez účtování odvodů a ze současného velkého odvodového zatížení jiných zemí. Proto vítám ukončení této obchodní války.

  Patrice Tirolien (S&D), písemně. – (FR) Není možné oddělovat Ženevskou dohodu od ostatních dohod, které Komise sjednala následně. Krátce poté, co byla podepsána Ženevská dohoda, získaly Kolumbie a Peru větší snížení celních sazeb, což prokázalo, že uvedená dohoda neposkytuje žádnou právní jistotu a neukončila spor o banány, jak tvrdí. Tento odlišný režim vedl Ekvádor a Guatemalu k tomu, že požadují rovné zacházení a hrozí tím, že podají u WTO další odvolání. Kromě toho tato dohoda závažným způsobem poškozuje nesčetná pracovní místa nejen v naších partnerských zemích AKT, ale i v nejvzdálenějších regionech. Pomoc, kterou EU poskytuje na podporu producentů v nejvzdálenějších regionech, byla vypočtena podle právních předpisů schválených ve WTO v roce 2006. Program POSEI však nepředpokládal ani dohodu z prosince 2009 ani dohodu s andskými zeměmi. Co se týče pomoci vyhrazené pro producenty z AKT, nebude stačit k tomu, aby jim umožnila přizpůsobit se nové situaci v oblasti celních sazeb. Dát souhlas k této dohodě znamená podpořit Komisi ve strategii, která není v souladu se snahami EU ve vztahu k nejvzdálenějším regionům a zemím AKT.

Zpráva: Francesca Balzani (A7-0003/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) S ohledem na stanoviska, která jsem vyjádřil ve svých předchozích vysvětleních hlasování, a proto, že nesouhlasím se způsobem, jakým se celý proces vyvíjel, bez prvotního posouzení dopadů, a to i když bylo známo, že se jedná o plodiny důležité pro některé regiony Evropské unie, jako jsou například nejvzdálenější regiony, rozhodl jsem se zdržet hlasování, abych tak dal najevo své výhrady.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Banány jsou po rýži, pšenici a kukuřici čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě a zásadním způsobem přispívají k zajištění potravin.

V prosinci roku 2009 dosáhly EU, skupina latinskoamerických zemí a Spojené státy dohody o celních sazbách na dovoz banánů do EU. Uzavřením této dohody ukončily jeden z nejvleklejších sporů v moderní historii mnohostranného obchodního systému. Politika EU v oblasti dovozu banánů byla po desetiletí předmětem sporu ve WTO, v němž proti sobě stály EU a několik latinskoamerických producentů banánů a USA.

Nemůžeme však opomíjet možnost, že by změny celních sazeb v důsledku uskutečnění dohody mohly mít negativní dopad na živobytí producentů banánů v samotné Unii. Proto žádám Komisi, aby během nadcházejících měsíců zajistila provedení důsledného, nezávislého posouzení dopadů, které by zachytilo jakékoli negativní dopady a důsledky, jež by vstup dohody v platnost mohl znamenat pro producenty banánů v EU. Komise by také možná měla směrem nahoru přezkoumat podpůrná opatření v rámci programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI).

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o návrhu na zrušení nařízení Rady o celních sazbách pro banány. Režim EU pro dovoz banánů umožňoval, aby bylo do EU každoročně bezcelně dovezeno 775 000 tun banánů ze zemí AKT, zatímco všichni ostatní vývozci (dodavatelé požívající doložky nejvyšších výhod) museli platit clo ve výši 176 EUR/tunu. Řada latinskoamerických zemí dlouho tvrdila, že tento dovozní režim je nezákonně diskriminuje, upřednostňuje dovoz banánů ze zemí AKT a porušuje pravidla WTO o kvantitativních omezeních. Podle dohody bude EU postupně snižovat celní sazby na dovoz banánů z Latinské Ameriky až do doby, kdy tyto sazby dosáhnou konečné hodnoty 114 EUR/tunu. Dohoda rovněž obsahuje doložku, v níž latinskoameričtí vývozci banánů uvedli, že zruší veškeré žaloby proti EU ve WTO, „jakmile WTO potvrdí nový harmonogram celních sazeb EU, latinskoamerické země dodávající banány upustí od veškerých sporů o banánech s EU ve WTO a vzdají se veškerých požadavků, které vznesly proti EU po vstupu nových členských států do Unie nebo poté, co EU v roce 2006 změnila své celní sazby na banány“, a nebudou v rámci jednacího kola z Dohá usilovat o další snížení celních sazeb na banány.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o celních sazbách pro banány, která si klade za cíl uplatnit nové sazby stanovené v rámci ženevské dohody, jejíž podepsání by mělo přispět ke stabilitě a předvídatelnosti světového trhu s banány.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Dne 15. prosince 2009 dosáhly EU, skupina latinskoamerických zemí a Spojené státy dohody o celních sazbách na dovoz banánů do EU. Díky tomu byl ukončen spor ve WTO týkající se diskriminace latinskoamerických producentů ze strany Evropy ve prospěch afrických, karibských a tichomořských států, neboť bylo rozhodnuto o přezkoumání politik EU a postupném snižování ze stávajících 176 EUR/tunu na konečnou hodnotu 114 EUR/tunu v roce 2017. Po uzavření ženevské dohody o obchodu s banány bude nezbytné provést potřebné změny a úpravy právních předpisů, které zaručí její účinné provádění. V této souvislosti je nutné zrušit nařízení Rady (ES) č. 1964/2005 o celních sazbách pro banány, v němž se stanoví sazba 176 EUR/tunu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Celní sazby pro obchod s banány byly stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 1964/2005. Na základě nedávných jednání mezi Evropskou unií a zeměmi produkujícími banány, z nichž vzešly nové dohody – jmenovitě ženevská dohoda – a které ukončily vleklé spory ve WTO, je nezbytné výše uvedené nařízení zrušit. Ačkoli nebylo možné dosáhnout zcela jednomyslné shody, vítám tento další krok směrem ke konečnému závazku EU zahrnout tuto záležitost do dalšího kola jednání a vyjadřuji plnou podporu zrušení celní sazby stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1964/2005 ze dne 29. listopadu 2005.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato dohoda je dobrým příkladem toho, jakou moc mají nadnárodní společnosti a jaká je úloha WTO jakožto fóra, které hájí jejich zájmy. Zároveň nám znovu ukazuje, jak Evropská unie sebe sama vnímá jako nástroj sloužící zájmům nadnárodních monopolů. Díky této dohodě se podíl nadnárodních společností z USA na trhu ještě zvětší, ačkoli tyto společnosti už dnes ovládají víc než 80 % světového obchodu s banány – což jsou zájmy, jež se Komise podle svých vlastních slov snaží prostřednictvím této dohody „utišit“.

Právě tyto nadnárodní společnosti jsou obviňovány a odsuzovány za porušování lidských práv, zabírání půdy původním obyvatelům a pracovní podmínky blížící se otroctví, čímž jsou podporovány ekologicky neudržitelné, intenzivní způsoby produkce. Na druhou stranu – jak zpravodajka sama přiznává – tato dohoda ohrozí přežití tisíců malých a středních producentů, a to jak v afrických, karibských a tichomořských zemích, tak v Evropě.

Malí a střední producenti, sociální a pracovní právo a ochrana životního prostředí jsou nadále obětovávány na oltář volného obchodu, v oficiálních diskuzích se mění v pouhá prázdná slova a v praxi jsou dennodenně pošlapávány, čehož jsme nyní opět svědky.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro přijetí tohoto usnesení o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1964/2005 o celních sazbách pro banány. To je nezbytné v důsledku hlasování, jímž byla podpořena dohoda o obchodu s banány uzavřená ve WTO.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Podlehnout vydírání nadnárodních společností a refundovat clo není normální. Evropská unie by mohla mít tolik slušnosti, aby miliony, jež v této záležitosti utápí, použila na zmírnění utrpení zámořských obyvatel, kteří se stanou oběťmi těchto dohod, uzavřených právě v době, kdy je zasáhla krize.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Musím přivítat ukončení jednoho z technicky nejsložitějších, politicky nejcitlivějších a obchodně nejvýznamnějších právních sporů, jaký byl kdy projednáván ve Světové obchodní organizaci (WTO). Po přijetí této nové dohody musíme uvést do souladu nařízení Rady (ES) č. 1964/2005. To je potřeba zrušit, abychom dosáhli souladu s dohodou o snížení celních sazeb, která vyžaduje jejich snížení ze stávajících 176 EUR/tunu na 114 EUR/tunu do konce roku 2017.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Soudě podle výbuchu „nadšení“, s nímž členové tohoto Parlamentu hlasovali o snížení celních sazeb pro banány dovážené z Latinské Ameriky, je jasné, že mnoho kolegů nechápe, jak velký význam má tato věc pro Evropskou unii. Každoročně schvalujeme rozpočet včetně finančních prostředků na pomoc, a to i na pomoc pro země Latinské Ameriky. Jestliže dnes snížíme celní sazby pro dovoz banánů z Latinské Ameriky, dosáhne tato produkce vyšší konkurenceschopnosti. To znamená, že množství pěstovaných banánů vzroste, a vzniknou tak nová pracovní místa, což umožní snížit finanční podporu pro země Latinské Ameriky. To zase znamená, že Evropská unie výrazně ušetří na finančních prostředích vyčleněných na vztahy s rozvojovými zeměmi. To však bude až další krok. Tuto iniciativu jsem podpořil vědomě, bez úsměšku na tváři.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Po rýži, pšenici a kukuřici jsou banány čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě. Jen v samotné EU bylo v roce 2008 prodáno 5,4 milionu tun banánů. EU však čelí problému. 80 % mezinárodního obchodu s banány ovládá pět nadnárodních společností. Dohoda dosažená v prosinci roku 2009 ukončila desetiletí trvající spor mezi EU a WTO, který se týkal toho, že EU upřednostňovala dovoz banánů z afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT) před dovozem ze zemí Latinské Ameriky. Zdržel jsem se hlasování, neboť není možné zaručit, že jsme řádně zohlednili právoplatné nároky všech zúčastněných stran.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Balzaniové o zrušení nařízení Rady z roku 2005 o celních sazbách pro banány ze zemí Latinské Ameriky. Tato záležitost byla projednávána i ve WTO, neboť země Latinské Ameriky odsoudily diskriminační a protiprávní povahu dovozního režimu EU, který obsahoval celní sazby pro země Jižní Ameriky a úlevy pro africké, karibské a tichomořské země. Považuji za svou povinnost hlasovat ve prospěch zrušení nařízení, jež přineslo pouze spory na mezinárodní úrovni a destabilizovalo produkci a obchodní prostředí v zemích, jichž se týkalo. Díky nové dohodě bude celosvětový trh s banány předvídatelnější a stabilnější.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy A7-0003/2011, zároveň však podporuji myšlenku, že je nezbytné předložit posouzení dopadů na nejvzdálenější regiony, neboť pěstování banánů má pro místní ekonomiky mnoha z těchto regionů zásadní význam. Jelikož nařízení o vytvoření programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI) se v současné době reviduje, Komise by se měla věnovat možnosti ochrany proti negativním vnějším vlivům působícím v těchto regionech na základě zmíněné dohody. Ženevská dohoda o obchodu s banány mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky, jako je například Brazílie, Kolumbie, Kostarika, Ekvádor, Guatemala, Honduras, Mexiko, Nikaragua, Panama, Peru a Venezuela, přinesla snížení celních sazeb pro dovoz banánů do roku 2017. Vnitřní předpisy EU bude třeba přizpůsobit zrušením nařízení Rady (ES) č. 1964/2005 o celních sazbách pro banány. Konečný výsledek dohody, konkrétně postupné uvolnění celého odvětví a otevření evropského trhu dovozu banánů, bude nevyhnutelně mít negativní důsledky pro evropskou domácí produkci banánů, což bude třeba vyřešit.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Banány jsou po rýži, pšenici a kukuřici čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě a zásadním způsobem přispívají k zajištění potravin. Ve většině zemí produkujících banány je však produkce určena výhradně pro domácí a příležitostně pro regionální trhy a pouze 20 % celosvětové produkce je předmětem mezinárodního obchodu. Podle informací uvedených ve zprávě si spotřebitelé v EU v roce 2008 koupili více než 5,4 milionů tun banánů. EU dovezla téměř 90 % své spotřeby banánů (72,5 % z Latinské Ameriky, 17 % z afrických, karibských a tichomořských států (AKT)). Proto jsem přesvědčen o důležitosti této dohody a potvrzuji, že jí dávám svůj hlas.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Dne 31. května 2010 byla podepsána ženevská dohoda o obchodu s banány mezi Evropskou unií a Brazílií, Kolumbií, Kostarikou, Ekvádorem, Guatemalou, Hondurasem, Mexikem, Nikaraguou, Panamou, Peru a Venezuelou, která přinesla postupné snížení celních sazeb pro dovoz banánů z těchto zemí. Po prvním snížení, které bylo uplatněno se zpětnou platností od 15. prosince 2009, kdy byla dohoda parafována, celní sazba dosahovala výše 148 EUR/tunu. Sazba se pak bude snižovat o určitou část po dobu následujících sedmi let, přičemž bude možné zmrazit tato snížení až na dva roky, pokud nedojde včas k dohodě ohledně režimu pro zemědělské produkty v rámci jednacího kola v Dohá. Konečné celní sazby ve výši 114 EUR/tunu by mělo být dosaženo nejpozději 1. ledna 2019. V návaznosti na uzavření této dohody je proto nezbytné zrušit nařízení Rady (ES) č. 1964/2005 ze dne 29. listopadu 2005, v němž byla stanovena nyní uplatňovaná sazba pro dodavatele požívající doložky nejvyšších výhod ve výši 176 EUR/tunu.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Cílem ženevské dohody o obchodu s banány mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky, jako je například Brazílie, Kolumbie, Kostarika, Ekvádor, Guatemala, Honduras, Mexiko, Nikaragua, Panama, Peru a Venezuela, je postupné snížení celních sazeb pro dovoz banánů do roku 2017.

Podmínkám této dohody proto bude třeba přizpůsobit vnitřní právní předpisy EU. To bude znamenat zrušení nařízení Rady (ES) č. 1964/2005 o celních sazbách pro banány, o němž dnes hlasujeme. Podmínky této dohody, jmenovitě postupné uvolnění odvětví a otevření evropského trhu dovozu banánů, bude nevyhnutelně mít důsledky pro vnitřní evropskou produkci v tomto odvětví.

Je proto naléhavě zapotřebí, aby Evropská komise předložila posouzení dopadů na nejvzdálenější regiony, jako je například Madeira, odkud pocházím. Produkce banánů je zásadní pro ekonomiky různých nejvzdálenějších regionů, jejichž postavení, zakotvené v Lisabonské smlouvě, podle mého názoru vyžaduje budoucí úpravy programu možností určeného pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI).

Zpráva: Karl-Heinz Florenz (A7-0229/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Tuto zprávu schvaluji, neboť bere v úvahu současnou potřebu integrace a zlepšení fungování a účinnosti odstraňování odpadních elektrických a elektronických zařízení. Máme pozitivní údaje, podle nichž se sbírá přibližně 85 % tohoto druhu odpadu. Srovnáme-li sebrané množství s počtem zařízení, která byla uvedena na trh, vidíme, že 65 % prodaných zařízení bylo nakonec opět sebráno. Nicméně tato čísla nejsou z větší části předávána na oficiální místa a náležitě zpracovávána.

Rovněž souhlasím s myšlenkou, že po uvedení této směrnice do praxe by se mohlo zvýšit množství zpracovaného a hlášeného odpadu, zejména v souvislosti s úrovní sběru, zodpovědností za dosažení cílové úrovně sběru a zodpovědností spotřebitelů. Uplatnění této směrnice přinese jasnější pravidla pro sběr, zpracování a recyklaci a zároveň přehlednější informace o výsledných nákladech na sběr a zpracování.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Zpracování odpadů se v naší konzumní společnosti stalo významným tématem, ať už z hospodářského či z ekologického hlediska. Recyklaci odpadu v Evropě bylo v tomto dílčím zasedání přisouzeno důležité místo: prostřednictvím směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních a usnesení o nakládání s odpady v Kampánii jsme vyjádřili svůj názor na záležitost, která je zároveň technická i politická. Nikoho nepřekvapí, že každý rok produkujeme víc elektrického a elektronického odpadu. Týká se to v podstatě všech produktů, které každodenně v běžném životě používáme (telefony, televizory, počítače atd.) Odhaduje se, že z celkového každoročního objemu 9 milionů tun elektrického a elektronického odpadu se v současné době recykluje pouze jedna třetina. Cílem této směrnice je zvýšit tuto úroveň a zastavit plýtvání, jde však zároveň o otázku větší zodpovědnosti výrobců. Vyzýváme členské státy, aby zajistily, že účty za sběr a zpracování produktů určených k recyklaci zaplatí výrobci. Spotřebitele, kteří k nakládání s odpady již nyní významnou měrou přispívají, musíme podporovat a zajistit jim při plnění tohoto úkolu pomoc ze strany obchodníků a prodejců.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Jsem přesvědčen, že účinné a inovativní využití energie, surovin a zdrojů je pro globalizované hospodářství klíčovou záležitostí.

Jak zmíněná zpráva upozorňuje, odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ) představují nejrychleji se zvětšující tok odpadů v EU. V současné době platná směrnice o OEEZ vyžaduje, aby členské státy prováděly oddělený sběr elektrických a elektronických výrobků, a stanoví cíle pro sběr a recyklaci.

V průběhu revize této směrnice vyšla na světlo řada problémů souvisejících s jejím prováděním. Především se objevil problém s rozšířením oblasti působnosti směrnice. Zkušenost se směrnicí odhalila obrovské rozdíly mezi členskými státy při její interpretaci a jejím uplatňování. Vytvoření konečného seznamu výrobků není reálné, neboť trh s elektrickými a elektronickými výrobky se velice rychle proměňuje, a proto by směrnice musela být průběžně revidována a nikdy by nebyla zcela aktuální.

Proto se domnívám, že je důležité jednak pracovat na lepším sladění směrnice o OEEZ a zároveň omezit administrativní náklady pro malé a střední podniky v tomto odvětví, aniž bychom porušili úroveň ochrany životního prostředí.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro přijetí směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Odpadní elektrická a elektronická zařízení představují nejrychleji se zvětšující tok odpadů, což nás staví před rozličné výzvy. Podle posouzení dopadu vypracovaného Komisí se nyní sbírá již 85 % odpadních elektronických zařízení. Srovnáme-li sebrané množství s počtem zařízení, která byla uvedena na trh, vidíme, že 65 % prodaných zařízení bylo nakonec opět sebráno. Tato čísla však nejsou předávána na oficiální místa a z větší části není ani odpad náležitě zpracováván: pouze 33 % odpadních zařízení je oficiálně hlášeno, sbíráno a zpracováno podle požadavků směrnice. Výzvou v současném procesu přepracování je tudíž tato množství zvýšit. Je třeba, aby členské státy podstatným způsobem usilovaly o zamezení nelegální přepravy. Je jejich odpovědností zajistit provedení směrnice a zejména vymáhání a kontrolu jejího provádění. Nelegální přeprava odpadu do zemí mimo EU doposud probíhá ve velkém množství. Příliš často jsou odpadní zařízení nepravdivě deklarována jako použité, ale funkční výrobky, a jako takové jsou přepravovány z EU. Pomocí této směrnice je proto třeba zavést jednoduché rozlišení odpadních a použitých zařízení.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Hlasoval jsem pro zprávu o odpadech z elektrických a elektronických zařízení, která řeší velmi aktuální problém. Na jednu stranu platí, že pokud by s těmito zařízeními nebylo řádně nakládáno, mělo by to nevyhnutelné environmentální a zdravotní důsledky. Na druhou stranu čelíme v této souvislosti problému ztráty surovin, což je jedno z klíčových témat v globalizované ekonomice. Podle dostupných údajů je dnes recyklováno 85 % elektronického odpadu, ovšem pouze 33 % tohoto odpadu je oficiálně evidováno a je s ním nakládáno v souladu s ustanoveními směrnice EU. Nemohu se bezvýhradně ztotožnit se stanoviskem výboru ENVI, podle kterého by náklady spojené se sběrem, zpracováním, využitím a environmentálně šetrným odstraňováním odpadů z elektronických zařízení měly být hrazeny podle principu „znečišťovatel platí“. Naopak jsem toho názoru, že výrobci, maloobchodníci a spotřebitelé by neměli platit za sběr a odvoz odpadu od domovních dveří na sběrné místo, ale že by tato odpovědnost měla jako nyní ležet primárně na obcích. Zároveň nevidím problém v tom, aby výrobci měli možnost při prodeji nového výrobku spotřebiteli ukázat náklady na sběr a recyklaci výrobku. Považuji za prospěšné, aby spotřebitelé byli o těchto nákladech informováni a tím vedeni k odpovědnému chování v souladu s životním prostředím.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Předcházení vzniku odpadu z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) a opětovné využití a recyklace tohoto odpadu jsou pro udržitelnou výrobu a spotřebu zásadní. Klíčové je snížit množství odpadu určeného k likvidaci a přispívat k účinnému využití zdrojů. Vyzývám ke zlepšení účinnosti ochrany životního prostředí ze strany všech subjektů zapojených do životního cyklu elektrických a elektronických zařízení, tj. výrobců, distributorů a spotřebitelů a zejména subjektů přímo zapojených do sběru a zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení. Třídění odpadu je předpokladem pro zajištění specifického zpracování a pro recyklaci OEEZ a je nezbytný pro dosažení zvolené úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Žádám spotřebitele, aby aktivně přispívali k úspěšnému provádění tohoto sběru. K tomuto účelu by měla být zřízena vhodná zařízení pro vracení OEEZ, včetně veřejných sběrných míst, kde by domácí uživatelé mohli vracet tento odpad přinejmenším bezplatně.

  Jorgo Chatzimarkakis (ALDE), písemně. − (DE) Celkově vzato německá Svobodná demokratická strana (FDP) v Evropském parlamentu směrnici o nakládání s odpadem podporuje. Otázka fotovoltaických modulů však zůstává problémem. Neexistuje žádný pochopitelný důvod, proč by mělo být celé toto odvětví ze směrnice vyňato. Máme celou řadu právních předpisů týkajících se toků odpadů. Proto není jasné, proč by mělo být ze směrnice vyňato celé průmyslové odvětví produkující značné toky odpadů. Z tohoto důvodu se někteří členové FDP v Evropském parlamentu hlasování o zprávě zdrželi.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Naprosto souhlasím s cílem této směrnice a jsem přesvědčena o nezbytnosti třídění odpadu za účelem omezení jeho dopadů na životní prostředí a zvýšení recyklovaného množství. Abychom toho dosáhli, jsou zapotřebí dvě změny: použité domácí spotřebiče je nutné likvidovat náležitým způsobem a je nezbytné zlepšit zacházení s nimi. Směrnice se věnuje oběma těmto otázkám, a to z důvodů, s nimiž se plně ztotožňuji.

Musím však upozornit na několik zásadních nedostatků. Zaprvé, stanovené cíle jsou příliš ambiciózní a mohly by být kontraproduktivní. Rovněž si myslím, že náklady na likvidaci odpadu by měly být součástí širšího systému pobídek a pokut a pro dotčené osoby a subjekty by měly být také transparentní. Vedle toho vyvstává ještě několik velice důležitých bodů. Jsem například přesvědčena, že informace pro spotřebitele by měly být poskytovány co nejúčinnějším způsobem, abychom zabránili tomu, že si lidé kvůli nedostatku informací osvojí špatné návyky. S ohledem na cíle a celkovou strukturu směrnice podporuji její přijetí.

Jsem si však jistá, že zbývá prostor pro úpravu detailů, které by podle mého názoru bylo možné zlepšit; mám tím na mysli zejména další zatížení, jež bude sběr drobných spotřebičů k likvidaci představovat pro prodejce. Takovéto změny znamenají kompromis mezi zdravým životním prostředím a udržitelností našeho způsobu života.

  Jürgen Creutzmann (ALDE), písemně. − (DE) Celkově vzato německá Svobodná demokratická strana (FDP) v Evropském parlamentu směrnici o nakládání s odpadem podporuje. Otázka fotovoltaických modulů však zůstává problémem. Neexistuje žádný pochopitelný důvod, proč by mělo být celé toto odvětví ze směrnice vyňato. Máme celou řadu právních předpisů týkajících se toků odpadů. Proto není jasné, proč by mělo být ze směrnice vyňato celé průmyslové odvětví produkující značné toky odpadů. Z tohoto důvodu jsem se hlasování o zprávě zdržel.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Jsem přesvědčena, že v procesu opětovného využívání odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) na úrovni EU musí hrát významnou roli také výrobci. Měli bychom pamatovat na to, že využití OEEZ představuje důležitý zdroj druhotných surovin, což je důvod, proč by výrobci měli podporovat spotřebitele v tom, aby se na tomto procesu podíleli v co největší možné míře. Odpovědný přístup ze strany výrobců podporuje inovace a přispívá k zajištění jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti, přičemž oba dva tyto cíle jsou v souladu se strategií EU 2020.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť se domnívám, že nakládání s odpadem z elektrických a elektronických zařízení by mělo být účinnější, a to s ohledem na současnou nerovnováhu v této oblasti a stále rychleji rostoucí objem tohoto odpadu. Změna této směrnice přispěje ke zlepšení úrovně sběru a zkvalitnění právních předpisů o nelegálním vývozu a zároveň zajistí lepší rozdělení odpovědnosti spojené s nakládáním s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními. Ve srovnání s ekologickými výhodami bude mít tato změna také pozitivní socioekonomický dopad, pokud jde o vytváření pracovních míst v odvětví sběru, zpracování a recyklace použitých elektrických a elektronických zařízení.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, neboť předkládá návrhy, které by měly přispět ke snížení administrativních nákladů a posílení ochrany životního prostředí a lidského zdraví tím, že se zabrání nepříznivým vlivům vzniku nakládání s odpady z elektrických a elektronických zařízení nebo že se tyto vlivy sníží, což přinese výhody pro společnost.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Množství odpadu z elektrických a elektronických zařízení se v celé EU exponenciálně zvyšuje a jeho zpracování a recyklace dnes v evropském kontextu představuje obzvlášť významný problém. Nejsou-li suroviny opětovně využívány, způsobuje to nejen problémy v oblasti životního prostředí a lidského zdraví, což jsou samy o sobě závažné záležitosti, ale vede to i k neefektivnosti a vyšší nákladovosti výrobního systému, což by bylo možné vyřešit lepším využíváním materiálů, které jsou součástí těchto zařízení.

Jelikož je nyní jasnější, kterých výrobků se směrnice týká, přál bych si, aby EU zefektivnila využívání elektrických a elektronických zařízení a výrobků a opětovně je využívala ekologicky šetrným a společensky odpovědným způsobem.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Je naprosto zásadní, aby byla stanovena jasná pravidla a cíle pro nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními (OEEZ), aby bylo možné udržitelným způsobem konsolidovat vnitřní trh a zlepšit kvalitu životního prostředí v Evropské unii a také opětovně využívat strategické suroviny. Skutečně potřebujeme vědět, jak lépe využívat dostupné zdroje, zejména s ohledem na známý nedostatek surovin, a jak si cenit bohatství či přidané hodnoty, kterou odpad pro naše hospodářství představuje. Vzhledem k rozdílům ve sběru OEEZ v rámci EU – od 16 kg na osobu a rok po pouhý 1 kg – bych rád zdůraznil potřebu většího úsilí o harmonizaci, přičemž minimum 4 kg na osobu do roku 2012 považuji za zcela rozumný cíl. V rozvinuté Evropě je důležité dosáhnout cílové úrovně sběru 85 % elektrických a elektronických zařízení do roku 2016 (podle pozměňovacího návrhu, který jsem předložil ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a který byl přijat) a recyklaci mezi 50 % a 75 % tohoto množství. Rovněž bych rád zdůraznil svůj návrh, který byl ve výboru přijat, aby členské státy každoročně informovaly o množství vznikajícího odpadu z elektrických a elektronických zařízení.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Toky odpadních elektrických a elektronických zařízení se v Evropské unii zvětšují. S ohledem na tuto skutečnost byl předložen návrh na změnu doposud platné směrnice z roku 2002. Sběr a zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení jsou důležité a nezbytné, nejenom vzhledem k možným dopadům tohoto odpadu na životní prostředí a lidské zdraví, ale i vzhledem ke ztrátě druhotných surovin v případě, že tyto postupy nejsou využívány, což představuje závažný problém. Již nyní se v EU sbírá přibližně 85 % odpadních elektrických a elektronických zařízení. Dochází však k nelegální přepravě tohoto odpadu mimo území EU, což posiluje významnost úlohy členských států při dohledu nad sběrem a zpracováním a jejich kontrole.

Navrhovaná směrnice umožňuje členským státům uplatnění nejrůznějších přístupů: od omezení počtu společností oprávněných ke sběru odpadních zařízení přes zvýšení počtu sběrných míst až po zavázání výrobců k tomu, aby zavedli pobídky pro spotřebitele k vracení odpadních zařízení. V každém případě je cílem větší míra recyklace a opětovného využití. Proto jsem hlasoval pro přijetí této zprávy.

  Adam Gierek (S&D), písemně. – (PL) Odpadní elektrická a elektronická zařízení jsou recyklována naprosto odlišným způsobem. Elektrický odpad je rozebrán a poté recyklován, zatímco elektronický odpad po počátečním rozebrání obvykle prochází chemickým zpracováním. Tyto dvě skupiny se významně liší svojí váhou, což znamená, že elektrický odpad zvyšuje úroveň sběru, zatímco elektronický odpad, který je bohatý na zlato, stříbro a kovy vzácných zemin, často končí na smetištích. Pokrok v oblasti elektrických a elektronických zařízení znamená delší dobu použitelnosti, snížení hmotnosti jednotlivých spotřebičů v důsledku miniaturizace a snížení spotřeby energie. Na tyto cíle bychom se měli soustředit v rámci naší činnosti v oblasti inovací, což znamená také vytvářet takový design výrobků, který usnadní jejich opětovné využití.

Ustanovení této směrnice však inovativnost bohužel nepodporují a toky odpadů se zvětšují děsivou rychlostí. Abychom dosáhli naplnění tohoto návrhu, měli by výrobci či dovozci v okamžiku uvedení výrobku na trh podléhat přiměřené dani. Takto získané finanční zdroje by mohly využívat inovativní malé a střední podniky, které využívají druhotné suroviny získané z odpadních elektrických a elektronických zařízení na základě tržních principů.

Tato směrnice přenáší na členské státy administrativní odpovědnost za organizaci sběru a následného zpracování velmi různorodých a složitých technických zařízení, která je zároveň velice obtížné recyklovat. Tyto produkty vstupují na trhy těchto zemí a měly by podléhat zákonům tamních trhů. Skutečnost, že tržní mechanismy nejsou při recyklaci odpadních výrobků náležitě využívány, však bohužel znamená, že navrhované usnesení vyžaduje další přepracování. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí této směrnice, protože vracení a recyklace odpadních elektrických a elektronických zařízení jsou rozhodně zapotřebí.

Evropský parlament však uplatňuje dvojí metr, když stanoví, že do oblasti působnosti směrnice by měla spadat veškerá elektrická a elektronická zařízení včetně svítidel a drobných spotřebičů pro péči o tělo, jako jsou holicí strojky nebo zubní kartáčky, zatímco fotovoltaické moduly jsou z její působnosti vyňaty.

Solární energii bychom sice měli podporovat, ale fotovoltaické moduly obsahují materiály, které jsou přinejmenším stejně škodlivé pro životní prostředí jako elektrický zubní kartáček.

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Veřejnost má právo vědět, zda cena za nový výrobek zahrnuje náklady na jeho sběr, zpracování a likvidaci, a to prostřednictvím vhodného označení. Lituji, že toto opatření dnes nebylo v Parlamentu přijato, a během dalších jednání se hodlám zasazovat o to, aby bylo toto viditelné přispění k ochraně životního prostředí zachováno v těch členských státech, které jej využívají.

Z 9 milionů tun odpadu z elektrických a elektronických zařízení, který každoročně vzniká v Evropě, je náležitým způsobem sbírána a zpracována pouze jedna třetina. Je nanejvýš naléhavé, abychom podporovali opětovné využívání a recyklaci celého tohoto objemu odpadu.

Členské státy musí rovněž zajistit, aby distributoři zavedli vhodné systémy sběru a informačních kampaní pro určité běžné druhy odpadu, jako jsou použité mobilní telefony, které v současnosti nejsou dostatečně opětovně využívány.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Musíme vytvořit ambiciózní systém nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními, který bude zároveň zahrnovat orgány veřejné správy, výrobce i spotřebitele, přičemž všechny tyto subjekty si musí být vědomy vlastní odpovědnosti. Aby bylo možné dosáhnout nejlepších možných podmínek, bude samozřejmě nutné omezit administrativní zatížení všech zúčastněných. Podporuji zejména přísná pravidla, která byla zavedena s cílem zabránit nelegální přepravě potenciálně nebezpečného odpadu do rozvojových zemí. Na řadě je nyní Rada, jež má, jak se zdá, problém ztotožnit se s námi stanovenými cíli.

  Nadja Hirsch (ALDE), písemně. − (DE) Celkově vzato německá Svobodná demokratická strana (FDP) v Evropském parlamentu směrnici o nakládání s odpadem podporuje. Otázka fotovoltaických modulů však zůstává problémem. Neexistuje žádný pochopitelný důvod, proč by mělo být celé toto odvětví ze směrnice vyňato. Máme celou řadu právních předpisů týkajících se toků odpadů. Proto není jasné, proč by mělo být ze směrnice vyňato celé průmyslové odvětví produkující značné toky odpadů. Z tohoto důvodu se někteří členové FDP v Evropském parlamentu hlasování o zprávě zdrželi.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Podpořil jsem tento návrh, neboť odpadní elektrická a elektronická zařízení představují nejrychleji se zvětšující tok odpadů. Na jedné straně musíme řešit důsledky vyplývající pro životní prostředí a zdraví, není-li s těmito zařízeními správně zacházeno nebo nejsou-li správně likvidována, a na straně druhé vyvstává závažný problém ztráty surovin. V globalizovaném hospodářství je účinné a inovativní nakládání s energií, materiály a zdroji klíčovou otázkou. Rostoucí sběr a náležité zpracování tohoto odpadu v souladu se směrnicí proto znamená velkou výzvu a nezbytnost. Musíme podporovat vhodný sběr a zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení, neboť rozhodná opatření přispívají k vyrovnanému hospodářskému růstu bez poškozování životního prostředí a k čistému a zdravému prostředí pro naše občany. Souhlasím s názorem, že nejenom výrobci a členské státy, ale i my spotřebitelé musíme přispívat k vytváření čistého a zdravého prostředí a musíme nést významný díl odpovědnosti za zajištění toho, že odpadní zařízení budou náležitě likvidována. Příliš mnoho spotřebičů leží zapomenutých a nevyužitých v zásuvkách či skříňkách nebo – nelegálně – končí v odpadkovém koši. Členské státy musí využít všech dostupných prostředků, aby dosáhly ambiciózních úrovní sběru, ačkoli naznačené cíle nebude snadné splnit. Že je tento úkol možný, jasně ukazují úrovně dosažené v některých zemích. Jestliže si chceme i v budoucnu udržet vysokou úroveň spotřeby, musíme se zbývajícím přírodním kapitálem zacházet odpovědným způsobem a neplýtvat jím.

  Holger Krahmer (ALDE), písemně. − (DE) Celkově vzato německá Svobodná demokratická strana (FDP) v Evropském parlamentu směrnici o nakládání s odpadem podporuje. Otázka fotovoltaických modulů však zůstává problémem. Neexistuje žádný pochopitelný důvod, proč by mělo být celé toto odvětví ze směrnice vyňato. Máme celou řadu právních předpisů týkajících se toků odpadů. Proto není jasné, proč by mělo být ze směrnice vyňato celé průmyslové odvětví produkující značné toky odpadů. Z tohoto důvodu se někteří členové FDP v Evropském parlamentu hlasování o zprávě zdrželi.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Návrh směrnice, o němž jsme dnes hlasovali, se týká změny směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, která po členských státech vyžaduje, aby prováděly oddělený sběr elektrických a elektronických zařízení, a stanoví cílové úrovně využití a recyklace, včetně 65% úrovně sběru OEEZ, jíž by mělo být dosaženo do roku 2016. Jak všichni víme, v globalizovaném hospodářství je účinné a inovativní nakládání s energií, materiály a zdroji klíčovou otázkou. Navíc se jedná o odpovědnost, která se týká všech subjektů na trhu, od orgánů veřejné správy po spotřebitele a výrobce. Výrobci nepochybně hrají klíčovou úlohu, v souladu se zásadou odpovědnosti výrobců, ale odpovědnost musí převzít i spotřebitelé a musí zajistit náležité nakládání s odpadními zařízeními. Vedle závazku řídit se pokyny Komise považuji rovněž za zásadní nezavádět náročné administrativní požadavky nebo příliš zatěžující povinnosti pro výrobce, distributory a prodejce.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Domnívám se, že bychom měli požadovat přísnější pravidla recyklace elektrických a elektronických zařízení. V současné době nejen v Evropské unii, ale i na celém světě existuje problém s organizací recyklace odpadních zařízení. Sběr a přeprava odpadních elektrických a elektronických zařízení by měly být prováděny odděleně, aby bylo zajištěno co nejlepší možné opětovné využití, recyklace a omezení nebezpečných látek, což je z pohledu občanů obzvlášť důležité. Je dobře, že se touto problematikou zabýváme, neboť již mnohokrát vyvstala v našich regionech a na úrovni místní správy. Je důležité hovořit o sledování tohoto problému, a proto jsem zprávu pana Florenze podpořila.

  Johannes Cornelis van Baalen, Toine Manders a Jan Mulder (ALDE), písemně. – (NL) Delegace holandské Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) v Evropském parlamentu dnes hlasovala proti přijetí řady pozměňovacích návrhů zprávy o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Jsme proti opatřením, která malým obchodům ukládají povinnost sbírat, a to bez omezení, drobné spotřebiče, aniž by si spotřebitel musel zároveň zakoupit nový, podobný spotřebič. VVD je toho názoru, že současný potenciál sběru by mohl a měl být lépe využíván, namísto zavádění nových nesplnitelných a nerealistických povinností.

  David Martin (S&D), písemně. − Vítám tuto zprávu, která zavádí nové cíle za tím účelem, aby již nebyly do životního prostředí uvolňovány toxické chemické látky z vyhozených elektrických spotřebičů.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, jejímž cílem je vylepšit aktuálně platný text. Vzhledem k rostoucímu počtu vyráběných spotřebičů a jejich dopadům na zdraví a životní prostředí v případě, že nejsou na konci své životnosti náležitě zpracovány, je důležité, aby byla stanovena co nejúčinnější kritéria. Žádáme stanovení nových cílových úrovní sběru, recyklace a opětovného využití odpadů, jejichž určitá část je zajímavá díky obsahu surovin, které lze dále využít. V důsledku toho je třeba tento odpad zpracovávat, nikoli vyvážet do rozvojových zemí, a to často za nebezpečných podmínek. Doufáme, že s větším počtem kontrol budeme schopni zmenšit objem elektronického odpadu, který je nepravdivě deklarován jako „opětovně použitelný“.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Hospodářský růst a neustálé technologické pokroky v oblasti elektrických a elektronických zařízení zapříčinily závažný problém: jak se vypořádat se vznikajícím odpadem. Tato situace zahrnuje nejrůznější problémy, které se týkají zejména životního prostředí, zdraví veřejnosti či ekonomiky a nyní se kvůli celosvětové krizi ještě zhoršily, což se odráží v nákladech na zpracování tohoto odpadu. Proto musíme nalézt způsoby, jakým tento odpad zpracovávat, aniž by to mělo dopad na potřebný udržitelný růst evropských ekonomik.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. − (ES) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto legislativního usnesení o návrhu směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (přepracování), protože podporuji provádění opatření s cílem učinit pokrok v oblasti udržitelnosti výroby a spotřeby elektrických a elektronických zařízení. Ačkoli se toto opatření do jisté míry pouze snaží zamaskovat problémy způsobené neúměrnou mírou spotřeby udržující při životě destruktivní kapitalistický výrobní model a nepřetržitou výrobou založenou na vytváření falešných potřeb, domnívám se, že podpora opětovného využívání a recyklace tohoto odpadu je pozitivní věc. Rovněž souhlasím s dokumentem v tom, že je zapotřebí zabránit vznikání odpadu a zpětně získávat strategické suroviny. Hlasoval jsem sice pro přijetí tohoto usnesení, ale myslím si, že bychom měli trvat na regulaci kvality elektrických a elektronických zařízení: výrobní technologie založené na plánovaném opotřebení by měly být zakázány a měly by být podporovány opravy tohoto druhu výrobků.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Množství odpadních elektrických a elektronických zařízení se každým rokem trvale zvyšuje. Pokud je s tímto odpadem špatně nakládáno či je nevhodně opětovně zpracován, vyvolává mnoho zdravotních a ekologických problémů. Všechny tyto spotřebiče – počítače, televizory, mobilní telefony a domácí spotřebiče – zároveň představují plýtvání často vzácnými surovinami. V současnosti je sebrána a náležitě zpracována pouze jedna třetina tohoto odpadu. Toto množství je proto třeba zvýšit.

Navrhovaný text nám umožňuje vyřešit řadu hledisek s cílem zajistit náležitou likvidaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, ať už ve smyslu úrovně sběru (85 % sebraného odpadu), cílové úrovně sběru, přenesení odpovědnosti na spotřebitele, druhu zařízení nebo pravidel pro sběr, zpracování a recyklaci. Stejně tak důležité je zabránit nelegální přepravě mimo Evropskou unii, zejména do rozvojových zemí. Zvýšení počtu sběrných míst by mělo občanům umožnit jednodušší likvidaci odpadu. Jedná se o další krok směrem k ochraně životního prostředí a lidského zdraví.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Skupina S&D a já jsme hlasovali pro přijetí zprávy, neboť je zřejmé, že množství odpadu z elektrických a elektronických zařízení se neustále zvyšuje. Abychom zbytečně nerozhazovali peníze EU, musíme zemím, které do EU dodávají elektrická a elektronická zařízení, nabídnout možnost platit zvláštní poplatek za využití v okamžiku prodeje výrobku nebo přijmout závazek zpětně přebírat stará zařízení určená k opětovnému využití či recyklaci. To by mohlo významně zjednodušit proces opětovného využití/recyklace a dodávek zařízení, a tak bychom se k této otázce už v budoucnu nemuseli vracet.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Množství odpadních elektrických a elektronických zařízení neustále roste. S ohledem na životní prostředí je klíčové, aby byl tento odpadem řádně likvidován, neboť často obsahuje velké množství toxických látek, a to včetně těžkých kovů, jako jsou rtuť, olovo či kadmium, a chlor-fluorovaných uhlovodíků. EU chce zvýšit povědomí o těchto věcech v členských státech, v podnikatelské sféře a mezi jednotlivými spotřebiteli, a proto stanovila cílové úrovně sběru, které mají být novou směrnicí změněny. Nehlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože podle mého názoru představuje nadměrné zasahování do pravomocí jednotlivých zemí.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Cílem zprávy o revizi směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních bylo podpořit třídění, využívání a recyklaci tohoto druhu odpadu. Teoreticky bych tedy tento přístup rád podpořil. Ke zprávě však byla připojena řada pozměňovacích návrhů, které velmi zatěžují drobné obchodníky, jež jsou nuceni nést další administrativní náklady a plnit náročné požadavky. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl hlasovat proti přijetí návrhu.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro přijetí této směrnice, neboť jsem přesvědčena, že nakládání s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními je další výzvou, s níž se musíme vypořádat. Moje země, Litva, v současnosti bohužel zaostává za evropským průměrem, pokud jde o nakládání s OEEZ. Odpadní elektrická a elektronická zařízení jsou vynikajícím zdrojem vzácných kovů a dalších zdrojů dovážených do EU. Kdybychom s tímto odpadem náležitě nakládali, opětovně jej využívali a recyklovali, ušetřili bychom spoustu peněz za suroviny. Vstup nové směrnice v platnost, který by měl přinést lepší systém sběru, opětovného využití a recyklace, je ještě poměrně daleko, doufám však, že podnikům přinese nové možnosti a koncovým spotřebitelům ubere starostí.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Elektrická a elektronická zařízení v současnosti představují obrovskou kategorii spotřebního zboží, a proto znamenají stejně tak obrovské množství odpadu a kvůli charakteru tohoto odpadu také riziko vážného poškození životního prostředí a lidského zdraví. Cílem návrhu směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních je regulovat na úrovni EU sběr, zpracování a recyklaci tohoto druhu odpadních zařízení a stanovit množství a procenta. Proto jsem podpořil zprávu pana Florenze, která žádá členské státy, aby prováděly oddělený sběr alespoň 4 kg elektrického odpadu na obyvatele ročně a aby do roku 2016 dosáhly cílové úrovně 65 % tříděného sběru a přinejmenším 5% úrovně opětovného využití materiálů, s hlavním cílem bránit plýtvání surovinami.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Sdílím obavy některých členských států, pokud jde o tento návrh Komise. Zájmy malých a středních podniků jsou z větší části opomenuty. Tyto podniky by měly s prováděním těchto opatření nesmírné problémy.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) V současnosti představují odpadní elektrická a elektronická zařízení nejrychleji se zvětšující tok odpadů v Evropské unii. Tato skutečnost má za následek řadu dalších problémů, které vyžadují účinné řešení. Především si musíme uvědomit dopady těchto zařízení na ochranu zdraví a životního prostředí, jestliže nejsou řádně recyklována. Další výzvou je omezení ztrát materiálů – jejich opětovné využití znamená, že průmysl získá cenné druhotné suroviny – a nezbytné zintenzivnění sběru a náležitého zpracování odpadu.

Podle informací shromážděných Evropskou komisí se v současnosti sbírá 85 % elektronického odpadu. Navzdory skutečnosti, že 65 % prodaných zařízení je následně opět sebráno, jen něco málo přes 30 % použitých elektrických a elektronických zařízení je zpracováváno podle požadavků směrnice. Proto je těžké nesouhlasit se zpravodajem, že to jsou členské státy, kdo je odpovědný za řádné provádění směrnice a vytvoření účinných kontrolních postupů pro skladování a zpracování odpadních zařízení. Je zřejmou povinností členských států, výrobců nových zařízení i spotřebitelů, aby všemi myslitelnými prostředky usilovali o dosažení vyšší úrovně sběru.

Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, jejímž cílem je zvýšit podíl sebraného tříděného odpadu, omezit ztráty odpadních zařízení a zabránit nelegální přepravě a zároveň zajistit přiměřené, vysoce kvalitní zpracování tohoto druhu odpadu.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − (LT) Odpadní elektrická a elektronická zařízení jsou jedním z nejrychleji rostoucích druhů odpadu. To lze přičíst na vrub zrychlujícímu se životnímu tempu, stále rychleji se vyvíjejícím technologiím a touze po těch nejnovějších a nejmodernějších zařízeních. V tomto rychlém koloběhu před sebou máme dva velké problémy – zdroje a odpad. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, neboť souhlasím s cílem sbírat co největší možné procento použitých zařízení, recyklovat je a opětovně využívat. Pouze tehdy budeme schopni snížit spotřebu zdrojů a množství věcí, které skončí na skládkách. Jsem přesvědčen, že naznačené cíle jsou dosažitelné, nebude to však snadné. Nové členské státy EU budou muset vyvinout zvláštní úsilí. Bohužel nemáme náhradní planetu. Jestliže si chceme i v budoucnu udržet vysokou úroveň spotřeby, musíme se zbývajícím přírodním kapitálem zacházet odpovědným způsobem a neplýtvat jím.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Dnes jsem hlasoval pro přijetí zprávy Evropského parlamentu o nakládání s elektronickým odpadem, která je pro Řecko nesmírně důležitá, neboť zde bylo v roce 2010 identifikováno 150 000 tun elektronického odpadu. Naším hlavním cílem je vysoká úroveň legálního zpracování (vzhledem k tomu, že v současnosti je v EU legálně sebrána a zpracována pouze jedna třetina elektronického odpadu), řádný sběr, recyklace a opětovné využití cenných materiálů obsažených v odpadu a kroky s cílem zabránit nelegální přepravě odpadu, což je povinnost především členských států. Zvýšení povědomí mezi všemi zúčastněnými hráči (výrobci, spotřebiteli a orgány státní správy) a pobídky k tomu, aby se všichni tohoto odpadu zbavovali náležitým způsobem, to jsou klíčové body celkového úsilí.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí, neboť Poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a komise ve svém stanovisku uvedla, že uvedený návrh neobsahuje žádné věcné změny, kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a že, pokud jde o kodifikaci těchto změn v nezměněných ustanoveních dřívějších aktů, obsahuje návrh přímou kodifikaci stávajících textů beze změny jejich podstaty. Připojuji se k Parlamentu a vyzývám Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Rád bych poblahopřál panu zpravodaji k dosažení tohoto významného cíle. Odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ) představují nejrychleji se zvětšující tok odpadů, což nás staví před rozličné výzvy.

Na jedné straně musíme řešit důsledky vyplývající pro životní prostředí a zdraví, není-li s těmito zařízeními správně zacházeno nebo nejsou-li správně likvidována, a na straně druhé vyvstává závažný problém ztráty surovin. V globalizovaném hospodářství je účinné a inovativní nakládání s energií, materiály a zdroji klíčovou otázkou. Rostoucí sběr a náležité zpracování tohoto odpadu v souladu se směrnicí proto znamená velkou výzvu.

Cílem navržených pozměňovacích návrhů je dosažení vyšší úrovně tříděného sběru, snížení ztrát odpadních zařízení v rámci „systému OEEZ“, stejně jako zamezení nelegální přepravy a také odpovídající zpracování OEEZ na vysoké úrovni. Kromě toho by měly být odbourány dosavadní vnitrostátní administrativní požadavky, a tím odstraněny i překážky vnitřního trhu.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – Odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ) představují nejrychleji se zvětšující tok odpadů, což nás staví před rozličné výzvy. 9 milionů tun nyní a až 12,3 milionu do roku 2020. S ohledem na tato množství existují pro sběr většího množství OEEZ dobré obchodní důvody: větší zisky a pracovní místa v odvětví nakládání s odpady; příspěvek k zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných a znevýhodněných; hodnota získaného materiálu se odhaduje na 2 miliardy EUR ročně. OEEZ obsahují vzácné suroviny, které bychom z nich měli získávat, abychom omezili potřebu jejich dovážení. Přepracování bylo naléhavě nezbytné proto, abychom čelili změnám klimatu, zabránili škodám na životním prostředí způsobeným špatným nakládáním s odpadem a udrželi si hodnotné zdroje ukryté v elektrických a elektronických zařízeních. Budeme potřebovat vysokou úroveň sběru a recyklace a odpovídající pravidla pro recyklaci, důrazné právní předpisy proti nelegální přepravě, dalekosáhlou odpovědnost výrobců, lépe navrhovaná zařízení a spravedlivé rozdělení odpovědnosti a nákladů mezi výrobci, spotřebiteli a orgány veřejné správy.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o návrhu přepracování směrnice 2002/96/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). OEEZ představují nejrychleji se zvětšující tok odpadů v EU, a proto má rostoucí sběr a náležité zpracování tohoto odpadu zásadní význam. Skutečně musíme zabránit závažným následkům nevhodného nakládání s OEEZ v souvislosti se škodami na životním prostředí a lidském zdraví a ztrátou surovin. Navrhované změny jsou tedy vítané, neboť jejich cílem je dosažení vyšší úrovně tříděného sběru, snížení ztrát odpadních zařízení v rámci „systému OEEZ“, stejně jako zamezení nelegální přepravy a také odpovídající zpracování OEEZ na vysoké úrovni.

  Britta Reimers (ALDE), písemně. − (DE) Všeobecně vzato směrnici o nakládání s odpadem podporuji. Otázka fotovoltaických modulů však zůstává problémem. Neexistuje žádný pochopitelný důvod, proč by mělo být celé toto odvětví ze směrnice vyňato. Máme celou řadu právních předpisů týkajících se toků odpadů. Proto není jasné, proč by mělo být ze směrnice vyňato celé průmyslové odvětví produkující značné toky odpadů. Z tohoto důvodu jsem se hlasování o zprávě zdržela.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Osm let po přijetí směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních Evropský parlament znovu představuje své stanovisko k významné otázce recyklace odpadu ze špičkových technologických zařízení. Navzdory nepopiratelnému zlepšení v oblasti zpracování, využívání a likvidace tohoto druhu odpadu (5,8 tun odpadu vyprodukovaného v Evropě na osobu a rok průměrně odpovídá pouhým 20 kilogramům na osobu) stále zbývá učinit další pokrok. Proto vítám dnešní přijetí zprávy pana Florenze, která podporuje cíl Evropské komise dosáhnout 85% úrovně sběru a 50-75% úrovně recyklace, v závislosti na druhu odpadu, v celé Unii do roku 2016. Jak bychom například mohli přehlížet význam získávání vzácných materiálů obsažených v celé řadě výrobků: jedna tuna mobilních telefonů obsahuje přibližně 280 gramů zlata a 140 gramů platiny a palladia! Rozumné ekonomické uvažování je zde využito k ochraně životního prostředí. Ve stejném duchu jsem podpořil také pětileté vynětí solárních panelů z působnosti směrnice. Domnívám se, že jde o vynikající způsob, jak tuto čistou technologii podpořit.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Dnešní hlasování je vítaným krokem ke zpřísnění pravidel EU ohledně elektrického odpadu, zejména pokud jde o účinnější sběr a zpracování OEEZ. EP hlasoval ve prospěch zvýšení nízké úrovně sběru, náležitého zpracování a proti nelegálnímu vývozu OEEZ do třetích zemí. Do roku 2016 by mělo být sebráno přinejmenším 85 % ročního objemu odpadu a všechen tento odpad by měl být náležitě zpracován. Jedná se o významný krok vpřed. Dalším významným zlepšením je ustanovení o tom, že prodejci budou povinni odebírat drobná odpadní zařízení, jako jsou žárovky nebo mobilní telefony, bez ohledu na to, zda bude zároveň prodán nový výrobek. To se týká všech prodejců včetně prodeje na dálku (s výjimkou mikropodniků). Zvýšení sběru těchto spotřebičů a zvýšení povědomí spotřebitelů by mělo snížit množství těchto drobných spotřebičů, které skončí v komunálním odpadu, čímž uniknou náležitému zpracování.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Díky tomuto hlasování by měla být aktualizována směrnice z roku 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, zejména pokud jde o jednotné uplatňování daných ustanovení, zjednodušení pravidel a snížení administrativních nákladů. Konečným cílem, jak už poukázal Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, je do roku 2016 dosáhnout sběru 85 % OEEZ a recyklace mezi 50 a 75 % v závislosti na druhu zařízení.

Cílem přijatého dokumentu není jenom využití vzácných surovin, ale také zastavení nelegální přepravy elektronického odpadu mimo EU, což s sebou nese rizika pro zdraví i životní prostředí, pokud je odpad zpracován nesprávným způsobem. Nyní bude klíčové dosáhnout dohody s Radou, která slíbila, že po dnešním hlasování znovu zváží své stanovisko.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. − Elektrická a elektronická zařízení jsou druhem odpadu, jehož objem narůstá nejrychleji. V současnosti je sebrána jedna třetina tohoto objemu. Proto jsem hlasovala pro revizi této směrnice, neboť vítám nový cíl do roku 2016 sbírat a zpracovávat 85 % tohoto odpadu.

  Alexandra Thein (ALDE), písemně. − (DE) Celkově vzato německá Svobodná demokratická strana (FDP) v Evropském parlamentu směrnici o nakládání s odpadem podporuje. Otázka fotovoltaických modulů však zůstává problémem. Neexistuje žádný pochopitelný důvod, proč by mělo být celé odvětví solárního průmyslu ze směrnice vyňato. Máme celou řadu právních předpisů týkajících se toků odpadů. Proto není jasné, proč by celé odvětví, u nějž se očekává produkce značného toku odpadů, mělo být vyňato, zejména s ohledem na to, že solární průmysl bude v blízké budoucnosti nejspíše zodpovědný za velké množství odpadu, až bude nutné vyměnit první solární články umístěné na velkém počtu evropských střech. Solární články mohou obsahovat toxické látky, které lze opětovně využít. Z tohoto důvodu jsem se hlasování o zprávě zdržela.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. − Plně podporuji rozhodnutí aktualizovat směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Nebezpečné látky často obsažené v odpadních elektrických a elektronických zařízeních mohou způsobovat obrovská zdravotní a ekologická rizika. Zajištěním recyklace a opětovného využití odpadu tato směrnice zlepší účinnost ochrany životního prostředí ze strany výrobců i distributorů. Mezi nové cíle v oblasti recyklace, opětovného využití a sběru odpadu patří 85% úroveň sběru v členských státech. Aktualizovaná směrnice zároveň umožní sladit opatření členských států ohledně hlášení a regulace, a to za účelem zjednodušení administrativních postupů a snížení nákladů pro společnosti. Jsem si jist, že schválení pozměňovacích návrhů této směrnice může přinést výhody pro zdraví a životní prostředí a že přispěje k cílům EU v oblasti účinného využívání zdrojů. Avšak vzhledem ke škrtům, které čekají místní úřady, je důležité, aby městské správy, které chtějí zavést pouliční sběr, byly finančně podporovány ze strany výrobců.

  Hermann Winkler (PPE), písemně. − (DE) Myšlenku zvýšení úrovně sběru elektrických zařízení v Evropě přirozeně podporuji, hlavně proto, že nám umožní účinnějším způsobem opětovně využívat vzácné suroviny. Rád by zdůraznil skutečnost, že obzvlášť dobře je na tom v této oblasti moje země, Německo, které zavedlo vyvážená řešení recyklace pro podniky i spotřebitele. Tento systém není třeba měnit, abychom mohli zlepšit způsob, jakým opětovně využíváme suroviny. Ani Komise nechtěla zavádět žádné změny. Zpráva, o níž jsme právě hlasovali, však naneštěstí přináší řadu dalších zatížení, která by mohla mít příliš velký dopad na podniky a živnostníky, včetně elektrikářů, přičemž nejhůře by byly zasaženy malé a střední podniky. Z tohoto důvodu jsem nehlasoval pro přijetí této zprávy. Povinnost sbírat i ta zařízení, které daná společnost neprodává, což za některých okolností znamená sbírat odděleně výrobky obsahující toxické a netoxické látky, rozbité a znovu použitelné výrobky, vyvolá další náklady a obrovskou administrativní zátěž. To nesmíme dopustit, zejména s ohledem na malé a střední podniky. Výjimka pro ty nejmenší společnosti s velice malými prostory nestačí. Zvolený přístup je sice obdivuhodný, neřeší však problém jako celek a neřídí se zásadou „mysli nejdříve v malém“, stanovenou v politice EU pro střední podniky.

Návrh usnesení (RC-B7-0078/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení o situaci v Tunisku a chci vyjádřit svou naprostou solidaritu s tuniským lidem, který, veden oprávněnou touhou po demokracii, zlepšení sociálních podmínek a přístupu k zaměstnání, dovedl svou zem k historickému politickému obratu; usnesení v tomto ohledu obdivuje odvahu a odhodlání, které tuniský národ prokázal, a vyjadřuje soustrast rodinám obětí a solidaritu zraněným. Domnívám se také, že konec autoritářského režimu v Tunisku může přispět ke stabilní demokracii a rovněž k potvrzení stejných tužeb u jiných národů. V tomto ohledu podporuji demokratický proces a zdůrazňuji, že je důležité vytvořit náležité podmínky k uspořádání voleb do nového parlamentního shromáždění pověřeného vypracováním demokratické ústavy respektující rovnováhu mezi výkonnou a zákonodárnou mocí a nezávislost soudnictví, a to tak, aby bylo všem opozičním silám a všem sdělovacím prostředkům umožněno se v celostátním měřítku zorganizovat.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Poslední události v Tunisku znova vyvolaly diskusi o účinnosti evropské politiky sousedství ve Středomoří. Usnesení Evropského parlamentu vysílá v tomto ohledu silný signál. Boji občanů za respektování jejich práv se bohužel nedostalo evropské podpory, protože v dohodě o přidružení chybí specifický mechanismus. V důsledku toho byly nepokoje násilně potlačeny a došlo ke ztrátám na lidských životech. Vítám proto iniciativu ke zřízení vyšetřovacího výboru. Kromě toho se domnívám, že sledování uplatňování doložky o lidských právech zabrání opakování takových incidentů. Tuniský lid potřebuje podporu při vytváření řádně fungujících státních institucí. Na úrovni Evropské unie si případ Tuniska naléhavě žádá změnu priorit ve vztahu k třetím zemím. Východiskem politického dialogu by mělo být dodržování lidských práv. Evropská unie musí být důsledná v tom, co sděluje, jinak ztratí důvěryhodnost.

  Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Tento návrh usnesení potvrzuje závazek Evropanů k provedení důkladných reforem, o které usiluje tuniský lid. Evropa s tuniskými občany již dlouho udržuje zvláštní partnerství. Byla jedinou mezinárodní organizací, která do svých vztahů s Tuniskem začlenila doložky týkající se dodržování lidských práv a demokratických hodnot. Evropská hospodářská pomoc poskytovaná v rámci politiky sousedství napomohla zlepšit průměrnou životní úroveň, vytvořit zaměstnanost, odborně připravovat mladé lidi a zpřístupnit ženám odpovědné pozice. Evropa dnes usiluje o to, aby podpořila tuniský lid při počínajícím přechodu k demokracii.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Tuniský lid otevřel novou kapitolu. Evropský parlament tímto usnesením poskytuje příspěvek k nezbytnému evropskému postoji. Evropský parlament v prvé řadě vítá odvahu tuniského lidu, který dovedl svou zem k historickému politickému obratu. Evropská unie nyní musí naplnit jeho legitimní očekávání. Evropa musí upřednostnit své vztahy s těmi subjekty, které respektují základní svobody. A konečně, protože byly spáchány trestné činy, oprávněně požadujeme, aby Evropská unie okamžitě uskutečnila rozhodnutí o zablokování neoprávněně získaného majetku rodiny bin Alího a jeho blízkých.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, protože je důležité, aby byly v prozatímní vládě zastoupeny všechny politické, sociální, občanské a demokratické síly. Je to totiž jediný způsob, jak vládě zajistit důvěru občanů a nezbytnou legitimitu k přípravě voleb a přechodu k demokracii. Evropská unie a Tunisko právě pracovaly na stanovení akčního plánu na období 2011–2016 a tento proces bude vyžadovat, aby oba partneři vyvinuli zvýšené úsilí ve všech dotčených otázkách, zejména v oblasti lidských práv a základních svobod. Evropský parlament odsuzuje represe a nepřiměřené použití síly bezpečnostními silami, ale rozhodně podporuje demokratický proces v této zemi. Proto je velmi důležité vytvořit nezbytné podmínky k uspořádání voleb do nového parlamentního shromáždění pověřeného vypracováním demokratické ústavy respektující rovnováhu mezi výkonnou a zákonodárnou mocí a nezávislost soudnictví, a to v přiměřené lhůtě, která všem opozičním silám a všem sdělovacím prostředkům umožní se v celostátním měřítku zorganizovat. Parlament doufá, že se těchto voleb budou moci zúčastnit všechny demokratické síly, které respektují svobodu svědomí, demokratické předání moci a svobodu projevu.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Egyptský lid v tyto dny vyšel do ulic, aby nechal zaznít svůj hlas. Podobná scéna se jen před několika týdny odehrála v Tunisku. Analytikové srovnávají situaci v arabských zemích se situací ve střední a východní Evropě v devadesátých letech. Historie se po dvaceti letech opakuje a do ulic se vydávají statisíce lidí. Evropská unie musí vyjádřit svou solidaritu s těmito občany v arabských zemích, kteří jsou nyní v ulicích, nebo kteří do nich již vyšli dříve. Je však důležité, aby při tom byli vedeni oprávněnou touhou po demokracii a zlepšení sociálních a životních podmínek. Evropská unie, jež má demokratickou tradici, musí odsoudit represe a nepřiměřené použití síly bezpečnostními silami, které si vyžádalo lidské životy. Demokratický proces v těchto zemích, kde je situace stále ještě nejistá, je třeba přesvědčivě podpořit. Evropská unie má v tomto ohledu opravdu velký úkol. Je třeba vytvořit nezbytné podmínky k uspořádání voleb a přijmout demokratickou ústavu, která zaručí svobodu projevu, politickou pluralitu a zásadu zvolení ve volbách. Vysoká představitelka Evropské unie musí hrát aktivní úlohu při posuzování potřeb těchto zemí podstupujících radikální transformaci, protože nemají s demokracií praktické zkušenosti.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Chtěla bych vyjádřit svou solidaritu s tuniským lidem, který, veden oprávněnou touhou po demokracii, zlepšení sociálních podmínek a přístupu k zaměstnání, dovedl svou zem k historickému politickému obratu. Obdivuji odvahu a odhodlání, které tento lid prokázal během demonstrací, a odsuzuji násilné potlačení pokojného protestního hnutí, které si vyžádalo více než 100 životů. Vyjadřuji soustrast rodinám obětí a solidaritu zraněným.

  Corina Creţu (S&D), písemně. – (RO) Arabský svět od Tuniska až po Jemen se měsíc a půl otřásal, když se jím přehnala rázová vlna či poryv svobody. Zatím nemůžeme s jistotou říci, co to bylo, vzhledem ke složitosti důsledků protestů, které poslaly bin Alího do exilu a nyní otřásají Mubarakovým trůnem, zatímco jordánská vláda – jako preventivní opatření – odstupuje. Odchod tuniského prezidenta neznamená také zánik jeho režimu, který je i nadále zdrojem napětí. Sdílím obavy Tunisanů ohledně toho, že zůstávají u moci ministři předchozího režimu, z nichž někteří se podíleli na potlačování demonstrací. Domnívám se, že Evropská unie má povinnost podpořit proces nastolení demokracie na zdravých základech a snažit se zabránit situaci, kdy by byla jedna forma totality nahrazena jinou. Tunisko nyní není jenom vzorem pro ty, kteří si přejí pád arabských autokratů, ale je i nadále precedentem, který nám může pomoci pochopit další vývoj složité východní rovnováhy.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Evropa podle mého názoru nemůže zůstat lhostejná k intenzitě rozhořčeného lidového protestního hnutí, které se převalilo některými zeměmi v severní Africe a na Blízkém východě. Jak jsem v této sněmovně řekl v rozpravě o tomto návrhu usnesení, skutečně se domnívám, že nyní zažíváme mimořádný historický okamžik: jeden z těch, jež mění směřování dějin a vytvářejí novou realitu. Namísto toho, aby jednalo jen několik vedoucích představitelů společně či odděleně, se vedoucí úlohy při podporování těchto reforem musí ujmout Evropa; musí nalézt pro Blízký východ nový model, který se vyvaruje radikalismu, bude respektovat lidská práva a bude v něm panovat bezpečí, demokracie, důstojnost a tolerance. Vím, že nic již nikdy nebude stejné. Vyjadřuji svou solidaritu s lidmi, kteří bojují v severní Africe a na Blízkém východě za svá práva, tak jako za ně bojovali v nedávné minulosti občané východní Evropy. Uvědomuji si, že se islámský extremismus objevil jako politická – nikoli náboženská – reakce na problémy; je živen sociálním vyloučením a je reakcí na něj. Proto doufám, že tito lidé brzy dokážou, že v tomto regionu mohou žít všichni společně v míru a vzájemné úctě bez ohledu na náboženské vyznání, politické přesvědčení či etnickou příslušnost.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože vyjadřuje solidaritu s tuniským lidem, který, veden oprávněnou touhou po demokracii, zlepšení sociálních podmínek a přístupu k zaměstnání, dovedl svou zem k historickému politickému obratu. Evropská unie se nemůže vyhýbat své odpovědnosti. Proto musí vysoká představitelka podpořit zřízení pracovní skupiny, do jejíž činnosti se zapojí i poslanci Evropského parlamentu a která umožní posoudit potřeby související s procesem přechodu k demokracii, zejména s ohledem na přípravu svobodných a demokratických voleb.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Stávající situace na Blízkém východě ukázala, jak málo toho víme o obyčejných Arabech: o tom, co si demonstranti v Tunisu a Káhiře myslí a co skutečně cítí a chtějí. Televizní společnosti s celosvětovou působností, jako jsou CNN a Al-Džazíra, a sociální sítě poukazují na první kroky celosvětové občanské společnosti, která je schopna sledovat takové události, jaké se dějí v Tunisku a Egyptě, v reálném čase.

Západ dával po dlouhou dobu přednost provádění politiky z pozice síly, protože měl strach z islámského extremismu, místo aby se snažil získat partnery, kteří mají stejné ideály a zasazují se za společnost uspořádanou v duchu demokracie, svobody a právního státu. Dělal to tak z toho důvodu, že takoví partneři údajně neexistují. Vychází najevo, že to není tak úplně pravda. O jejich skutečném významu a schopnosti uvést své země do pohybu tímto směrem se ještě musíme přesvědčit. Doporučuje se tedy opatrnost, pečlivé sledování událostí a evropská pomoc demokratům, kteří odmítají jak sekulární militarismus, tak náboženský fundamentalismus.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Demokratické hodnoty svobody a práva na sebeurčení musí respektovat všechny národy. Proto musím přivítat přijetí tohoto návrhu usnesení o politické situaci v Tunisku, v němž Parlament vyjadřuje svou solidaritu s tuniským lidem. Navzdory represím a použití síly ze strany bezpečnostních sil Tunisané se svými demonstracemi uspěli a podařilo se jim skoncovat s diktátorským režimem prezidenta bin Alího. Jsem však zklamán tím, že Evropská unie neprovádí vůči některým svým partnerům jednotnější a účinnější vnější politiku, s níž by mohla přispět k ukončení přetrvávajících totalitních režimů podobných tomu, jaký byl u moci v Tunisku.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Podepsali jsme návrh usnesení naší skupiny o situaci v Tunisku, v němž obdivujeme odhodlání tuniského lidu získat znovu svobodu a skoncovat se stávajícím režimem a vyjadřujeme solidaritu se všemi tuniskými zastánci pokroku a s tuniskými občany.

V usnesení rovněž zdůrazňujeme, že pokud by o to tuniský lid požádal, bylo by třeba poskytnout nezbytnou finanční pomoc jak na dokončení probíhajících reforem, tak na uspokojení hospodářských a sociálních potřeb tuniských občanů.

Je nám však jasné, že se musíme vyvarovat vměšování do vnitřních záležitostí Tuniska. Není na Evropské unii, aby říkala, kdo musí nebo nesmí v těchto zemích vládnout. Občané těchto zemí procitají k samostatnosti a sami si musí vybrat, koho chtějí, aby jim vládnul. Nesmíme jim nic nařizovat.

  Louis Grech (S&D), písemně. − Je smutné, že Evropské unii trvala reakce na politické a sociální nepokoje na Blízkém východě – v Tunisku a nedávno v Egyptě – tak dlouho. Bylo naší povinností, nás jako Unie, nasměrovat tam naše politická tykadla a zjistit, že probíhá krize, a – což je ještě důležitější – být v souvislosti s tím aktivnější. Místo toho jsme stáli stranou, pasivně a spokojeni sami se sebou. Odmítali jsme vnímat jednoznačné známky politických a sociálních zmatků, které nakonec vyhnaly lidi protestovat do ulic. Musíme najít způsob, jak být s občany těchto zemí opravdu ve spojení a aktivně je podporovat. Nesmíme to dělat tak, že jim budeme něco nařizovat, ale tak, že je ujistíme, že Evropa bude aktivně podporovat sociální stabilitu, hospodářskou prosperitu a svobodu v rámci jejich regionů. To nic nemění na tom, že čistě s ohledem na palestinsko-izraelský konflikt se Evropská unie rozhodla, že potřebné kroky neučiní. Ani jedna osoba či orgán nehovoří za Evropu jedním hlasem. Tuto záležitost je nutné konečně vyřešit, jestliže chceme mít nějaký významný vliv a váhu v mezinárodních vztazích, zejména v souvislosti s regionem, který je nám tak blízko, jako je tento.

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. − (DE) Podporuji tento návrh usnesení, přestože se domnívám, že demokratické síly v těchto zemích potřebují stálejší podporu v ranější fázi. Mnoha členským státům Evropské unie je zatěžko to dělat, často proto, že jsou ohroženy jejich ekonomické zájmy. Egypt, Rusko a Čína jsou dobrými příklady „politické uvážlivosti“ či „mlčení“. Doufám, že vývoj událostí v severní Africe podnítí Evropskou unii, aby zaujala odvážnější přístup.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení o situaci v Tunisku a jednoznačně tím vyjadřuji svou plnou podporu tuniskému lidu a historické demokratické revoluci, kterou tento lid započal. Lituji toho, že Evropská unie reagovala tak pomalu, což vyvolalo velice špatný dojem o našich diplomatických službách. Neodpovídá to její odpovědnosti a brání jí to hovořit na mezinárodní scéně jedním hlasem. Evropská unie nyní musí poskytnout veškerou technickou, právní a finanční pomoc nezbytnou pro bezproblémové uspořádání svobodných voleb v Tunisku. Rovněž musíme naléhavě přezkoumat svou politiku sousedství vůči třetím zemím a učinit nezbytnou podmínkou pro uzavření jakékoli obchodní dohody začlenění doložky o lidských právech.

  Tunne Kelam (PPE), písemně. − Hlasoval jsem pro usnesení o situaci v Tunisku, abych vyjádřil svou solidaritu s přáním tuniského lidu dosáhnout svobody projevu a znovu zavést svobodné volby. Je znepokojivé, že Evropskou unii propuknutí masových lidových demonstrací proti minulému autoritativnímu režimu překvapilo. Tyto události nám snad připomenou, že stabilita hospodářských a politických vztahů s našimi partnery může být založena jedině na opravdové demokracii a plném výkonu občanských práv. Vyzývám vysokou představitelku, aby prosazovala zřízení pracovní skupiny, která by Tunisku pomohla pokročit směrem k demokracii.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Evropská unie v posledních měsících přezkoumala svou politiku sousedství a položila důraz na rozlišování mezi politickými cíli členských států ve Středomoří a států ve střední, východní a severní Evropě. Nic z toho však nevyústilo v analýzu, která by dokázala předejít tomu, co se stalo a co se dosud děje v různých afrických zemích. Plně podporuji cíle uvedené v návrhu usnesení, který byl dnes v této sněmovně předložen. Jsou to cíle, které si Evropská unie přeje jako celek sledovat v souvislosti se situací v Tunisku. Odsouzení represí a nepřiměřeného použití síly, požadování zablokování neoprávněně získaného majetku rodiny bin Alího a podpora vytvoření tří výborů, jejich cílem bude bojovat proti korupci, jež byla typická pro systém tuniského vládnutí v posledních 23 letech: to jsou požadavky, které dnes Evropský parlament vznesl. A konečně vyzýváme vysokou představitelku, aby přijala rozhodnutí zasáhnout a podpořit občany prostřednictvím pracovní skupiny, do jejíž činnosti by se měl zapojit i Parlament. Domnívám se, že je nyní nezbytné, aby Evropská unie dala tuniským občanům pocítit svou přítomnost a vrátila je zpět na cestu ke skutečné demokracii.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Evropský parlament rychle zaujal stanovisko k situaci v Tunisku s ohledem na stav celého regionu. Sympatizujeme s vůlí národů, které chtějí lepší život, účast na moci a lepší zítřky. Jsme svědky nuceného odchodu autoritářských vládců. Tunisko potřebuje, abychom mu byli rozvážnými partnery. Musíme soustavně posilovat uznávání hodnot, které vyznáváme. Máme novou Evropskou službu pro vnější činnost, jež by nám měla tuto práci usnadnit. Stejně jako na Tunisko musíme myslet na vývoj situace v Egyptě a ostatních zemích v tomto regionu. Vítám, že jsme přijali společný návrh usnesení, který předložilo pět politických skupin.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro usnesení o situaci v Tunisku. Domnívám se, že je zásadní, aby dal Parlament jednoznačně najevo, že stojí na straně demokracie, právního státu a ochrany lidských práv v Tunisku a kdekoli jinde na Blízkém východě.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Vítám demonstrace v Tunisku, díky nimž získal tuniský lid znovu svobodu a skoncoval s režimem, který zavedl roku 1987 nyní sesazený prezident Zín Abidín bin Alí. Teď musí být řádně zastoupeny všechny politické, sociální, občanské a demokratické síly v Tunisku, protože to je jediný způsob, jak zajistit prozatímní vládě důvěru občanů a nezbytnou legitimitu k přípravě voleb a přechodu k demokracii. Rovněž se domnívám, že musíme prověřit způsoby pomoci Tunisku, včetně finanční pomoci, a také podporu a pomoc, kterou může evropská občanská společnost poskytnout tuniské občanské společnosti, zejména sdružením pro lidská práva a sociálním partnerům.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Podporuji postoj schválený v rámci návrhu usnesení o situaci v Tunisku. Tunisko se nachází v historickém bodě obratu: máme povinnost podpořit tuniské občany, pomoci jim vybudovat stabilní demokracii a podpořit a posílit občanskou společnost, která vzhledem ke svému oprávnění se v těchto záležitostech zasazovat odvádí velký kus práce v zájmu posílení demokracie. Plně podporuji přechod Tuniska k demokracii a jeho proces rozvoje. Proto povzbuzuji prozatímní vládu v jejím úsilí o uspořádání demokratických voleb, jichž se zúčastní všechny politické strany.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. − (ES) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o situaci v Tunisku, protože souhlasím s tím, že musíme vyjádřit tuniskému lidu svou solidaritu a musíme jej a jeho touhu po demokracii a zlepšení sociální situace podpořit. Domnívám se, že je mimořádně důležité, aby Parlament důrazně podporoval odvahu a odhodlání utlačovaného lidu, v tomto případě lidu Tuniska, kde proběhly masové demonstrace a boj za ukončení tyranie, kterou zavedl – nyní bývalý – prezident bin Alí. Považuji za zvláště významné, že je v usnesení vyjádřena myšlenka, že je třeba přezkoumat politiku sousedství, protože je – a já jsem ji za to mnohokrát odsoudil – zaměřená více na uzavírání nečestných obchodních smluv než na rozvoj v zájmu občanů, na lidská práva či skoncování s autokraciemi a sociálními nespravedlnostmi. Hlasoval jsem pro toto usnesení také proto, že souhlasím s odsouzením represí, které prováděla tuniská vláda během lidových demonstrací, a protože souhlasím s požadavkem na nezávislé vyšetřování jak těchto represí, tak rozšířených korupčních praktik vlády bin Alího.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Je obvyklé, že po změně ústavy a vytvoření nové formy vlády následují nezbytné demokratické a spravedlivé volby. O finanční či jiné podpoře můžeme začít diskutovat, teprve až Tunis provede všechna doporučení OBSE, Evropského parlamentu, Evropské unie a Evropské rady. Historie nás bohužel učí, že země, které usilují o demokracii, se stávají centry korupce a zneužívání. Tento proces je spojen s vysokou mírou trestné činnosti a porušováním práva a sociálních norem. Hlasoval jsem pro to, abychom uvážili, že bychom měli Tunis podpořit finančně teprve poté, co proběhnou svobodné volby, a za přísné kontroly institucí odpovědných za tuto finanční podporu.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení o situaci v Tunisku, protože vyjadřuje postoj Evropského parlamentu k událostem k Tunisku srozumitelně a vyváženě. Je nezbytné, aby prozatímní vláda uspořádala co nejdříve volby a země mohla přejít od autoritářského zřízení ke stabilnímu demokratickému vládnímu systému. Usnesení rovněž vyzývá paní baronku Ashtonovou, aby rychle jednala a poskytla Tunisku potřebnou podporu Evropské unie.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Návrh usnesení Evropského parlamentu o situaci v Tunisku podporuje snahu tuniského lidu o přechod k demokracii. Zdůrazňuje také to, že je třeba vytvořit nezbytné podmínky ke zvolení parlamentního shromáždění. Toto shromáždění by pak mělo vypracovat demokratickou ústavu, jež zajistí oddělení mocí. Represe a nepřiměřené použití síly bezpečnostními silami jsou odsouzeny. Z těchto důvodů návrh usnesení o situaci v Tunisku podporuji.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně. – (PL) S ohledem na poslední události, k nimž došlo v Tunisku, bych chtěl vyjádřit svou solidaritu s lidem této země. Jako Evropská unie musíme podpořit tuniské občany, jimž protesty a demonstrace umožnily se osvobodit a znovu získat nezávislost vůči režimu, který trval řadu let. Rovněž bych chtěl odsoudit represe a násilí, které bezpečnostní síly použily proti demonstrantům. Plně podporuji výzvu Evropské unie. Události v Tunisku bohužel už zase odhalily slabost zahraniční politiky Unie. Evropská služba pro vnější činnost a Evropská komise by měly být vyzvány, aby přijaly konkrétnější opatření. Unie by v rámci své společné zahraniční činnosti měla záležitostem souvisejícím s ochranou lidských práv a demokracie věnovat větší pozornost. Při hlasování o návrhu usnesení Evropského parlamentu, které popisuje situaci v Tunisku, jsem hlasoval kladně, protože si myslím, že máme jako Evropská unie vynikající příležitost pomoci budovat občanskou společnost v Tunisku.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − Vyjadřuji svou solidaritu s tuniským lidem, který, veden touhou po zlepšení sociálních podmínek a přístupu k zaměstnání, dovedl svou zem k historickému politickému obratu. Události v Tunisku také otřásly základy nedemokratických režimů v jiných zemích. Ještě není jasné, kam změna vlády povede. Doufám, že všechny demokratické síly, které se zavážou k tomu, že budou respektovat pluralitu, svobodu svědomí a demokratické předání moci, se budou moci zúčastnit voleb do nového parlamentního shromáždění. Hlasoval jsem proto toto usnesení, protože jsem pro to, aby Evropská unie podpořila tuniské hospodářství formou půjček a dotací, které by Tunisanům poskytly perspektivu kvalifikovaných pracovních míst, a to v rámci skutečné smlouvy o rozvoji upřednostňující produktivní investice místní a zahraniční povahy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o situaci v Tunisku, abych společně se svými kolegy vyjádřil postoj Evropského parlamentu k „jasmínové revoluci“. Je třeba dostat do popředí partnerství mezi Tuniskem a Evropskou unií, vztahy se severoafrickými zeměmi v rámci Unie pro Středomoří a všechny sousedské vztahy, aby tuniští občané, jimž stojíme bok po boku, mohli docílit řádného a pokojného přechodu k efektivnímu demokratickému systému. Evropská pomoc musí sloužit jako varování, aby byl zajištěn řádný volební proces a aby bylo zaručeno dodržování lidských práv, s cílem poskytnout tuniskému lidu podporu a radu a předejít tak jakémukoli posunu k fundamentalismu. Evropská unie rozhodně nesmí selhat a musí dostát svému závazku vůči demokracii a lidským právům.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem – stejně jako všechny politické skupiny – pro návrh usnesení o situaci v Tunisku, s úmyslem této zemi vzkázat, že ji podporujeme. Stabilita v této oblasti je základním a stálým evropským cílem. Vytváření přístavu prosperity, v němž panují demokratické režimy a respekt vůči lidským právům, by v budoucnosti mohlo tvořit základní pilíř evropské politiky sousedství ve Středomoří. Nesmíme zapomínat, že příčiny nestability v evropském sousedství by mohly spustit řetězovou reakci a vyvolat ještě větší vlny uprchlíků a přistěhovalců, než jaké způsobily v minulosti konflikty ve Střední Asii.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení o současné situaci v Tunisku. Připojuji se k Parlamentu, který vyjadřuje solidaritu s tuniským lidem, který, veden oprávněnou touhou po demokracii, zlepšení sociálních podmínek a přístupu k zaměstnání, dovedl svou zem k historickému politickému obratu. V této souvislosti obdivuji odvahu a odhodlání, které Tunisané projevili při demonstracích, a připojuji se k odsouzení represí a nepřiměřeného použití síly bezpečnostními silami. Rozhodně podporuji nezbytný demokratický proces v Tunisku a zdůrazňuji, že je důležité vytvořit vhodné podmínky k uspořádání voleb, a to v přiměřené lhůtě, která všem opozičním silám a všem sdělovacím prostředkům umožní se v celostátním měřítku zorganizovat a vytvořit demokratické základy nové společnosti. Vítám žádost Parlamentu, aby Komise a Evropská investiční banka podpořily Tunisko prostřednictvím půjček se zvýhodněným úrokem, jež by umožnily diverzifikovat tuniské hospodářství a dát tuniské mládeži perspektivu kvalifikovaných pracovních míst, a to v rámci skutečné smlouvy o rozvoji upřednostňující produktivní investice místní a zahraniční povahy.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Podpořil jsem tento návrh usnesení. Také já vyjadřuji solidaritu s tuniským lidem, který, veden oprávněnou touhou po demokracii, zlepšení sociálních podmínek a přístupu k zaměstnání, dovedl svou zem k historickému politickému obratu. Upřímně doufám, že se Tunisku dostane veškeré podpory, aby mohlo pokročit s reformami potřebnými pro vybudování spolehlivé, tolerantní demokracie respektující menšiny, a že k tomu nyní budou vytvořeny podmínky.

  Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o situaci v Tunisku. Chci tím především vyjádřit svou solidaritu s tuniským lidem, který, veden oprávněnou touhou po demokracii, zlepšení sociálních podmínek a přístupu k zaměstnání, dovedl svou zem k historickému politickému obratu. Vyzývám evropské orgány, aby znovu zacílily – a navýšily – finanční prostředky na různé nástroje k financování spolupráce mezi Evropskou unií a Tuniskem. Je potřeba to udělat rychle. Také naléhavě vyzývám Evropskou unii, aby se z těchto událostí poučila a přezkoumala svou politiku podporování demokracie a lidských práv, a to tak, že jejich přísné dodržování stanoví jako nezbytnou podmínku spolupráce Evropské unie s třetími zeměmi.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. − Evropský parlament v tomto usnesení vyjadřuje svou solidaritu s tuniským lidem, který, veden oprávněnou touhou po demokracii, zlepšení sociálních podmínek a přístupu k zaměstnání, dovedl svou zem k historickému politickému obratu. V tomto ohledu Parlament obdivuje odvahu a odhodlání, které tuniský národ prokázal při demonstracích, a vyjadřuje soustrast rodinám obětí a solidaritu zraněným. Parlament rovněž odsuzuje represe a nepřiměřené použití síly bezpečnostními silami; vítá naopak postoj ozbrojených sil, které odmítly střílet do demonstrantů. Vyzývá k nezávislému vyšetřování v souvislosti se zásahy, které si v uplynulých týdnech vyžádaly lidské životy a při nichž byla použita nepřiměřená síla, a rovněž v souvislosti s korupcí, a aby viníci byli postaveni před soud.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Nepokoje, k nimž v posledních dnech došlo v Tunisku, již způsobily přinejmenším 35 potvrzených případů úmrtí. Delegace Parlamentu pro vztahy se zeměmi Maghrebu již vyzvala k nezávislému vyšetřování, zda je vláda zodpovědná za použití násilí při střetech na ulicích. Výjimečný stav, který nyní panuje v této zemi, jež je tradičně sekulární, pokroková a demokratická, musí být okamžitě zrušen, aby tuniské orgány mohly obnovit normální demokratické procesy. Všechny vlády v Evropě, včetně švýcarské, se musí dohodnout na spolupráci ohledně vrácení peněz a majetku získaného rodinou prezidenta bin Alího. A konečně, při jakémkoli náznaku, že hnutí salafíja posiluje a šíří se, je třeba zakročit a toto směřování potlačit, protože by to podporovalo radikální pojetí islámu v Tunisku.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Bylo načase, aby Evropská unie ukončila své mlčení o tuniském povstání. Jak někdo může zůstat hluchý k naléhavým prosbám, jak jej může nechat klidným tento nedostatek demokracie, jak může zůstat chladný, když vidí ženy a muže, bohaté i chudé, mladé i staré, kteří chtějí být osvobozeni od režimu vlády strachu?

Tunisko mělo mlčky akceptovaný autokratický model vlády; v tomto scénáři si ti nejchudší, a dokonce ani střední třída, neuměli představit, že se jednoho stanou pány vlastního osudu. Tento jeden jediný přístup se nyní obrátil v prach. Tyto kroky ke svobodě pokládají základy nové společnosti a vytvářejí naděje na novou rovnováhu. Dny diktátorského a technokratického východu jsou minulostí. Nyní je ještě třeba vytvořit jiný východ.

Doufejme, že evropské orgány budou vnímavější než kdy dříve k jakýmkoli prosbám o spolupráci, které zaznějí z těchto nových států.

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. − (PL) Jsem pro tento návrh usnesení, zejména pro ustanovení týkající se velice specifických nástrojů, jež máme k dispozici pro ovlivňování systémových změn probíhajících v této zemi. Mám na mysli především politickou podporu co největší angažovanosti vysoké představitelky, probíhající přezkum evropské politiky sousedství, vyjednání nového akčního plánu pro Tunisko na období let 2011–2016 a vyslání pozorovatelské mise EU, což by nepochybně poskytlo podporu ohlášeným volbám.

Návrh usnesení (RC-B7-0075/2011)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Celosvětové šíření tuberkulózy nepřestává vzbuzovat obavy, jelikož toto onemocnění i nadále patří k hlavním příčinám úmrtí ve světě – v jeho důsledku zemřou 2 miliony lidí ročně. I přes určité úspěchy jsme v uplynulých letech byli svědky dramatického nárůstu výskytu této bakteriální infekce, jejíž příčinou je sociální a hospodářský úpadek v zemích bývalého sovětského bloku, nedostatečná infrastruktura systému veřejného zdravotnictví a nerovný přístup k léčbě. Společný návrh usnesení o nadaci TuBerculosis Vaccine Initiative (TBVI) vítám, jelikož za klíčovou zbraň v boji proti této chorobě považuji vakcíny, nejúčinnější testy, jimiž lze infekci odhalit, a nejlepší možnou léčbu. Dále se domnívám, že velký význam pro zlepšení životních podmínek a boj proti chudobě a tuberkulóze má přístup k pitné vodě a vyvážené stravě, a stejně tak dostupnost zdravotnických služeb. Z výše zmíněných důvodů jsem hlasovala pro společný návrh usnesení o vakcíně proti tuberkulóze.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Podle nadace TuBerculosis Vaccine Initiative se každý rok objeví přibližně 9 milionů nových případů tuberkulózy a za rok v důsledku tohoto onemocnění zemřou 2 milióny lidí: tedy každých 18 sekund jeden. Do doby, kdy má být splněn rozvojový cíl tisíciletí týkající se šíření závažných onemocnění, zbývají pouze čtyři roky, a tuberkulóza je i nadále jednou z hlavních příčin úmrtí ve světě, přičemž nejvíc ohrožuje osoby nakažené virem HIV/AIDS. EU musí dostát své povinnosti splnit cíl tisíciletí OSN do roku 2015 zastavit a zvrátit výskyt tuberkulózy. Hlasoval jsem pro tento důležitý návrh usnesení a souhlasím se začleněním boje s tuberkulózou do strategie EU 2020. Jak je uvedeno v usnesení, Komise a členské státy musí vynaložit veškeré úsilí, jímž zajistí, že se patřičná část peněz vyčleněná na zdravotní péči dostane k chudým lidem v rozvojových zemích, a rovněž zaručí podporu a zlepšení zdravotní péče v chudých oblastech.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch návrhu usnesení o nadaci TuBerculosis Vaccine Initiative (TBVI), jelikož toto onemocnění i nadále patří k hlavním příčinám úmrtí ve světě – v jejím důsledku zemřou téměř 2 miliony lidí ročně. Tato iniciativa má sloužit osobám trpícím tuberkulózou po celém světě, zejména v nejméně rozvinutých zemích. Dále má rovněž přispět k provádění cílů strategie Evropa 2020 a ke splnění rozvojových cílů tisíciletí OSN do roku 2015. Kromě toho by očkovací program mohl posílit strategickou nezávislost EU v boji proti tuberkulóze a dalším přenosným onemocněním. Je třeba poukázat na skutečnost, že v boji proti tuberkulóze jsou základním nástrojem vakcíny a rovněž lepší testy ke zjištění infekce. Ty musí být spolehlivé, levné, dostupné všem pacientům a spojené s efektivnější diagnostikou a účinnějšími způsoby léčby. K tomu bude nutné zásadním způsobem změnit zaměření výzkumu a rovněž navýšit trvalé financování balíčku vakcín. Z toho důvodu by Evropská komise a členské státy měly dodržovat své finanční závazky a podniknout veškeré nezbytné kroky, aby se finanční prostředky určené na zdravotní péči dostaly i těm nejchudším a nejzranitelnějším v rozvojových zemích.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Jediným způsobem, jímž lze do roku 2050 vymýtit tuberkulózu, je očkování a investice do výzkumu zaměřeného na vývoj nových léků. Co se týče šíření tuberkulózy, Rumunsko má bohužel špatnou pověst, v tabulkách počtu osob trpících tímto onemocněním v Evropské unii jednoznačně vede a podle odborníků se to v dohledné době nezmění. V této situaci jsou programy EU a finanční prostředky určené na léčbu tuberkulózy zvláště vítány a investice do zdraví evropských občanů jsou důležité. Podle údajů rumunských orgánů se v Rumunsku každým rokem objeví 30 tisíc nových případů tuberkulózy. Jedním z možných vysvětlení skutečnosti, že je každým rokem odhalen tak vysoký počet případů, je právě stále větší pokrok dosažený zásluhou nových preventivních programů, které jsou z většiny financovány z prostředků EU. V Rumunsku je stále nejvyšší výskyt tuberkulózy v Evropě, nicméně hodnota tohoto ukazatele se však v uplynulých pěti letech výrazně snížila. Stejně tak v Rumunsku klesá počet zaznamenaných úmrtí na tuberkulózu, a to z 10,7 % v roce 2002 na 7,6 % v roce 2008. Především jsou vítány finanční prostředky poskytnuté na programy vedoucí k vymýcení tuberkulózy, jelikož za posledních 35 let nebyly objeveny žádné nové diagnostické postupy ani léčebné prostředky.

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Usnesení ve věci boje proti tuberkulóze jsem podpořila z celé řady důvodů. Předně bych chtěla zdůraznit, že je třeba hledět na humanitární aspekt této choroby, neboť se jedná o chorobu, které lze předcházet pouhým očkováním, a proto úmrtí více než 2 milionů osob ročně je číslo nejen extrémně vysoké, ale především zbytečné. Plně souhlasím s tím, že tuberkulóza je křiklavým příkladem nerovnosti mezi národy, neboť v průmyslově rozvinutých zemích byla téměř vymýcena. Nadace TBVI slouží osobám trpícím tuberkulózou po celém světě, zejména pak v nejméně rozvinutých zemích. Osobně považuji tento způsob boje proti tuberkulóze za výraz solidarity evropských občanů a snahu o omezení naprosto zbytečných úmrtí, která jsou důsledkem pouze nedostatku finančních prostředků na očkování v méně rozvinutých zemích.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítáme iniciativy, které chce Evropská unie prostřednictvím tohoto návrhu usnesení vyvíjet v nejchudších zemích s cílem vymýtit tuberkulózu, avšak vyzýváme k rozsáhlejším vědeckým výzkumům v oblasti vývoje nových léků a nových vakcín na léčbu této choroby. Vakcíny jsou nejlevnějším a nejefektivnějším opatřením v oblasti ochrany veřejného zdraví občanů Evropy před nakažlivými onemocněními, nicméně stejně tak je důležité, aby se zdravotní péče dostala do rozvojových zemí, a přispěla tak ke zvýšení průměrné délky života a k boji proti chudobě.

Jak jsem již uvedla, jsme na správné cestě a jistého pokroku jsme již dosáhli, EU však musí zdvojnásobit své úsilí a vyzvat ke koordinovanějším snahám o začlenění evropského výzkumu do boje proti nemocem spjatým s chudobou. Jedině tímto způsobem se nám podaří zmírnit tragickou zdravotní situaci, která v některých rozvojových zemích panuje. Ráda bych se Komise zeptala, jak hodlá navázat na vědecký výzkum v této oblasti, zintenzívnit toto úsilí a proměnit výsledky výzkumu v přínos pro Evropany v návaznosti na strategii EU 2020.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o iniciativě v oblasti očkování proti tuberkulóze, neboť jedině rozsáhlá očkovací kampaň může přispět ke splnění rozvojového cíle tisíciletí, jímž je do roku 2015 zastavit šíření tuberkulózy, zvrátit trend jejího výskytu a do roku 2050 ji zcela vymýtit. Je třeba se bezodkladně zabývat inovativními iniciativami v oblasti financování, které by pomohly k upevnění systémů zdravotní péče a v boji proti nerovnosti, zejména s ohledem na zdraví matek a úmrtnost kojenců.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tuberkulóza sice patří k onemocněním, jimiž se vyspělé země prakticky již neznepokojují, pravdou však zůstává, že toto onemocnění je stále jednou z hlavních příčin úmrtí ve světě a vyžádá si 2 milióny životů ročně. Zejména v rozvojových zemích má toto onemocnění stále v mnoha případech smrtelné následky, obzvláště v kombinaci s virem HIV/AIDS.

Tuberkulóza je tudíž dokladem skutečnosti, že mezi průmyslově vyspělým světem a rozvojovými zeměmi panují nerovnosti v oblasti zdraví. Kromě toho se prostě z obchodních důvodů upouští od výzkumu, přestože tuberkulóza má i nadále smrtelné důsledky. Z toho důvodu je důležité, aby Evropa podporovala vědecký výzkum a nadaci TBVI, a tím umožnila pozitivní vliv rozsáhlého očkování na vymýcení tuberkulózy do roku 2050.

Jak víme, v tomto ohledu jsou vakcíny základním nástrojem, zejména jsou-li spojeny s lepšími, levnějšími a spolehlivějšími testy ke zjištění infekce a účinnější diagnostikou a léčbou. Znamená to, že je třeba přeorganizovat výzkum a zajistit vyšší a trvalé financování, v čemž dle mého názoru může EU sehrát zásadní roli.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto společného návrhu usnesení, který nahrazuje návrhy předložené skupinami Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, Zelených/Evropské svobodné aliance a skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, je podpořit nadaci TBVI (TuBerculosis Vaccine Initiative) s cílem splnit rozvojové cíle tisíciletí stanovené Organizací spojených národů. K nim patří do roku 2015 zvrátit trend rostoucího počtu osob trpících tuberkulózou a do roku 2050 tuto chorobu zcela vymýtit. Zlepšení zdravotního stavu světové populace je jedním z hlavních zájmů Evropské unie. Ačkoli lze tvrdit, že tuberkulóza je v Evropě pod kontrolou, stále přináší smrt milionům lidí v rozvojových zemích, v kombinaci s dalšími přenosnými onemocněními. Je nezbytné spojit politické a finanční úsilí a tuto hrozbu urychleně odstranit. Proto vítám schválení iniciativy směřující k vymýcení této přenosné nemoci, která je ještě v 21. století příčinou mnoha úmrtí, zejména v rozvojových zemích.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je nutné podpořit úsilí v oblasti výzkumu a vývoje nových léků a vakcín účinných proti nemocem, jako je tuberkulóza, která stále každým rokem maří miliony životů po celém světě, a s nadšením vítat pozitivní výsledky. Jakmile budeme mít konkrétní výsledky, je třeba tento pokrok v oblasti vědy a techniky bez výjimky zpřístupnit těm, kteří je potřebují.

Jediným kritériem pro získání léčiv musí být potřeba. Ve třetím světě jsou největší prostředky vynakládány na splácení zahraničních dluhů a s nimi spojených úroků bohatým zemím, a nezbývá tudíž peněz na rozpočty pro zdravotnictví a vzdělávání, jejichž výše jsou téměř zanedbatelné. K tomu přispívají i tzv. programy strukturálního přizpůsobení zaváděné zvenčí.

Proto k boji proti nemocem, které se stejně jako tuberkulóza šíří v chudobě, patří boj proti těmto mechanismům, jimiž vzniká dlouhodobá závislost a chudoba. V této souvislosti je politováníhodné, že úsilí o dostupnost nové vakcíny proti tuberkulóze v méně rozvinutých zemích – o kterou se samozřejmě zasazujeme – lze prosazovat ve jménu posílení vedoucí úlohy EU v těchto zemích, jak tomu bylo v případě otázky, která byla výchozím bodem pro vznik tohoto návrhu usnesení.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Jak můžeme nepodpořit iniciativu, jejímž cílem je vymýcení tuberkulózy do roku 2050, když toto onemocnění přinese smrt 2 milionům lidí ročně na celém světě?

Pro mě je však velmi překvapivé, že text, který hořekuje nad nedostatečnými zdravotnickými službami v rozvojových zemích, přehlíží jeden z největších skandálů naší doby: skutečnost, že bohatší země, které se přestaly snažit o zlepšování kvalifikací vlastních lékařů v přesvědčení, že tím mohou snížit výdaje na sociální ochranu, těmto zemím přebírají lékaře. Proto vzniká situace, kdy se numerus clausus, neboli počet studentů, kteří mohou pokračovat do druhého ročníku studia, ve Francii pohybuje kolem 7 tisíc, přičemž každým rokem tato země přijme téměř 3 tisíce lékařů, kteří získali tituly mimo Evropu. A to nezmiňuji zahraniční studenty, kteří u nás studují, získají francouzské tituly a v naší zemi již zůstanou. To vše v době, kdy podle odhadů Světové zdravotnické organizace v chudých zemích chybí až 4,5 milionu zdravotnických pracovníků.

Stejně tak je podivné, že text přehlíží 5 500 až 6 000 případů tuberkulózy ve Francii. Nemoc již zde byla vymýcena a její návrat lze přímo spojit s masovou imigrací. A rovněž se domnívám, že v tomto ohledu nejsme v Evropě ojedinělý případ.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Výskyt tuberkulózy ve světě je i nadále znepokojující. Zdá se však, že hrozbu, kterou tato nemoc představuje pro zdraví lidí žijících v rozvojových zemích, lze odvrátit pouze rozsáhlým očkováním. Toto usnesení jsem tedy podpořila, a skrze něj vyzvala členské státy a Evropskou komisi k vyšším dlouhodobým investicím, aby měly k boji proti tuberkulóze prostředky, zejména v oblasti výzkumu a inovací. Nicméně prostředky by měly putovat i jinam: podpora by měla směřovat i do celkového stavu zdravotnictví a zdravotnických služeb, což je tedy další oblast, na níž je třeba pracovat a již nelze přehlížet.

  Jim Higgins, Seán Kelly, Mairead McGuinness a Gay Mitchell (PPE), písemně. − Zdrželi jsme se závěrečného hlasování o usnesení o nadaci TuBerculosis Vaccine Initiative (RC-B7-0075/2011). Cíl nadace TBVI zcela podporujeme, nemohli jsme však podpořit bod, jež odkazuje na jiné hlasování v Parlamentu, v němž byla vyjádřena podpora mimo jiné potratům a které tak odporuje předchozímu vysvětlení hlasování zaznamenanému v Parlamentu.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s tímto dokumentem, jelikož tuberkulóza každým rokem zabíjí téměř 2 milióny lidí na celém světě a přibližně jedna třetina světové populace jí je nakažena, a tudíž je třeba proti ní bojovat. Tato nemoc představuje vážné nebezpečí pro lidi a mezi nakažlivými chorobami je druhou největší příčinou úmrtí ve světě. Tuberkulóza je úzce spojena se sociálními a hospodářskými problémy, jako je chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus, drogová závislost a HIV/AIDS a stejně tak nedostačující a špatný stav zdravotnických systémů v chudých zemích a opožděné diagnózy. Jsem rád, že byl vyvinut model iniciativy v oblasti očkování proti tuberkulóze, protože všechny osoby trpící tímto onemocněním budou moci na celém světě využívat výsledky výzkumných a pracovních činností. Rád bych rovněž zdůraznil, že na boj proti tuberkulóze stále nejsou vynakládány dostatečné finanční prostředky, že je třeba vytvořit konkrétní finanční mechanismy, které podpoří povolení vakcíny proti tuberkulóze v Evropě, její dostupnost, klinické výzkumy v této oblasti a efektivnější diagnostiku a léčbu, a že prostředky vyčleněné na zdravotní péči se musí dostat k nejchudším a nejzranitelnějším obyvatelům.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Tuberkulóza je bohužel jednou z hlavních příčin úmrtí ve světě. V důsledku tohoto onemocnění zemřou ročně téměř 2 milióny lidí. Parlament tento návrh usnesení předkládá s cílem vyzvat Evropskou Unii, aby splnila rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů, které chtějí zastavit šíření tuberkulózy do roku 2015. Uvedené údaje v nás vzbuzují obavy a závažnost situace je skutečně znepokojující, zejména v nejchudších zemích, v nichž jsou úmrtí v důsledku tuberkulózy stále častější. Návrh společného usnesení o nadaci TBVI (TuBerculosis Vaccine Initiative) má tudíž moji úplnou podporu, jelikož poukazuje na stav zdravotní péče v rozvojových zemích a rovněž se snaží problém řešit u jeho kořene tím, že poskytne další finanční prostředky na vědecký výzkum a jeho podporu.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Očkování proti tuberkulóze je ve většině evropských zemí povinné, avšak světové statistiky vyvolávají obavy. Počet lidí, kteří se touto nemocí nakazí, nám připomíná, že dnes, ve 21. století, je nejen potřeba zahájit komplexní informační kampaň a zajistit řádnou prevenci, ale především navýšit finanční prostředky na ochranné očkování. Jen tak se nám podaří snížit výskyt tohoto onemocnění. A z toho důvodu jsem návrh usnesení podpořila. Děkuji.

  David Martin (S&D), písemně. − Výzvy k navýšení finančních prostředků a alternativních způsobů financování programů v této oblasti zcela podporuji. Z pozice předsedy pracovní skupiny Parlamentu pro inovaci, přístup k lékům a nemoci spjaté s chudobou se domnívám, že máme-li dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí, je třeba zaměřit naše úsilí na výzkum a inovace. Z celosvětového hlediska je míra výskytu tuberkulózy stále nepřijatelně vysoká a já vítám nové způsoby financování nadace TBVI (TuBerculosis Vaccine Initiative) na rozsáhlou očkovací kampaň.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) V rozvinutých zemích se tuberkulóza již prakticky nevyskytuje, avšak v chudých a rozvojových zemích, zejména v Africe, nadále zůstává hrozbou a každý rok zabíjí miliony lidí. Pouze očkovací plán na celosvětové úrovni může tuto hrozbu ukončit a zajistit, že se nám podaří splnit jeden z rozvojových cílů tisíciletí, tedy do roku 2050 tuto chorobu zcela vymýtit.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. − (ES) V mnohém s návrhem usnesení souhlasím – s jeho cílem a s názorem, že přístup ke zdravotní péči je právo každého člověka, které musí zaručit vlády, jelikož ty „musí plnit svou povinnost poskytovat veřejné zdravotní služby všem obyvatelům“. Nicméně návrh jsem nemohl podpořit, neboť většinu návrhů a cílů, které jsou v něm stanoveny, považuji za málo ctižádostivou a zcela nedostatečnou. Dle mého názoru nestačí navrhnout, abychom onemocnění, které postihuje nejchudší, je jednou z hlavních příčin úmrtí ve světě a způsobuje více než 2 miliony úmrtí ročně, vymýtili do roku 2050. Řada studií nevládních organizací totiž poukazuje na to, že toto období lze zkrátit až o polovinu, bude-li zavedena jednoznačná a rázná politika, která přinese nárůst prostředků určených pro boj proti tomuto onemocnění. Dále sice souhlasím s odstavcem 2, že je důležité zlepšit testy ke zjištění infekce, očkovací postupy a zavést účinnější stanovení diagnózy a léčbu, ale nesouhlasím s tím, že nikde není výslovně uvedeno, aby toto vše zajišťovaly veřejné zdravotnické služby. Právě tyto služby je totiž nutné prostřednictvím evropské pomoci a spolupráce posílit.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) S velkou radostí jsem vyslovil podporu panevropskému projektu, který přináší přidanou hodnotu nejen Evropě, ale i světu, jelikož jeho cílem je vymýcení tuberkulózy.

V roce 2009 tuberkulóza způsobila smrt 1,7 milionu lidí, což je 4 700 lidí za den. Z odhadů Světové banky vyplývá, že každoroční ekonomické ztráty v důsledku tohoto onemocnění v Africe dosahují 52 miliard USD. Případy, které se v létě roku 2010 objevily ve Spojeném království a v Irsku, nám rovněž připomínají, že tato choroba i nadále pro Evropskou unii představuje vážný problém. Zásluhou nadace TBVI (TuBerculosis Vaccine Initiative) bude možné vyvinout účinné očkovací látky, které budou cenově dostupné pro rozvojové země a upravené pro rozvíjející se země a Evropu.

Evropská komise je největším dárcem oficiální rozvojové pomoci a poskytuje celkem 49 miliard EUR ročně. To však nestačí. Musíme najít další zdroje financování, jako například zavedení finanční záruky ze strany členských států a/nebo Evropské unie, která umožní získání finančních prostředků z Evropské investiční banky. Nadace TBVI představuje praktické provádění strategie EU 2020. Bude-li Evropa atraktivnější, lépe připraví nové hospodářství pro budoucí generace.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Program očkování proti tuberkulóze je velmi důležitý, ale co bude Evropský parlament dělat do roku 2015? Například v Lotyšsku postup léčení tuberkulózy v současné době spočívá ve stanovení diagnózy a následné karanténě. Všechny finanční prostředky, které měly být použity na nákup lékařského vybavení a na výstavbu specializovaných nemocnic, tedy byly ve skutečnosti vynaloženy bezvýsledně. Například v městečku s názvem Olaine byla v prostorách věznice postavena nemocnice k léčbě osob postižených tuberkulózou. Částka vynaložená na vybavení nemocnice dosáhla 2 milionů EUR. Nemocnice však dosud není v provozu, protože chybí lékařský personál! Rád bych tedy své kolegy upozornil na skutečnost, že nestačí pouze vyvinout a vyrobit vakcínu, ale že je stejně tak nutné připravit odborníky s úzkou specializací a vysoce kvalifikovaný zdravotnický personál a ten pak nasadit do boje proti tuberkulóze. V opačném případě bude dopad dnešního hlasování pouze emocionální. Je nesmírně důležité zajistit zcela transparentní kontrolu finančních prostředků vyčleněných na boj proti tuberkulóze, aby nedošlo k tomu, co se stalo v Lotyšsku.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Každý rok se na léčbu osob trpících tuberkulózou v Evropské unii vynaloží 2 miliardy EUR. Tuberkulóza je společně s HIV a malárií jedním z nejrozšířenějších epidemiologických onemocnění ve světě. Je jí nakažena přibližně jedna třetina světové populace. Je jasné, že k vymýcení tuberkulózy máme ještě daleko. Stejně jako u ostatních chorob je i v tomto případě pro moderní medicínu velkou výzvou rostoucí odolnost v podobě multirezistentních nebo dokonce vysoce rezistentních bakterií a z ní plynoucí nedostatek možností léčby. Standardní léčiva, která se používají od 60. let minulého století, nemají na mutované bakterie žádný dopad. V důsledku toho se předepisují jiné léky, které jsou dražší a mají silnější nežádoucí účinky. Následné náklady na léčbu mohou být až stokrát vyšší než u běžné tuberkulózy. Přestane-li pacient užívat standardní léčiva proti běžné formě tuberkulózy před ukončením šestiměsíčního období, způsobí to nejen závažné vedlejší účinky, ale právě i odolnost bakterií vůči těmto lékům. Kromě toho lze šíření choroby zastavit pouze tehdy, budou-li prověřeny všechny osoby, s nimiž byl pacient ve styku. Některé země tyto požadavky nedodržují. V případě nedodržení těchto dobře známých základních pravidel není pravděpodobné, že výzkumné projekty v hodnotě miliard EUR přinesou zásadní změny, a kromě toho vzniknou nové typy rezistentních bakterií. Z toho důvodu jsem se hlasování zdržel.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro usnesení o nadaci TuBerculosis Vaccine Initiative (TBVI). V mnoha případech je tuberkulóza a její prevence i nadále výzvou nejen pro rozvojový svět, ale i pro rozvinuté země. Měli bychom sdílet osvědčené postupy, vyčlenit finanční prostředky na vakcínu proti tuberkulóze a uplatňovat různá opatření zaměřená na snížení děsivých statistických údajů, které hovoří téměř o 2 milionech úmrtí v důsledku tuberkulózy ve světě každý rok. Na druhou stranu, k hlavním rizikovým faktorům, které zvyšují pravděpodobnost onemocnění, patří alkoholismus, užívání drog a velká chudoba. Je tedy nezbytné, abychom se zabývali nejen očkováním, ale i dlouhodobými programy, které tyto faktory omezí. Opět tuto iniciativu EU vítám, jelikož přispívá k aktivní podpoře EU očkovacím programům, jimž se v praxi podařilo významně snížit výskyt tuberkulózy, což dokládají statistiky členských států EU.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Tuberkulóza je stále jednou z hlavních příčin úmrtí ve světě a ročně si vyžádá miliony životů, a přesto v současné době neprobíhá dostatečný výzkum nejvíce opomíjených nemocí, které postihují pouze obyvatele rozvojových zemí. Jsem proto jednoznačně pro nadaci TuBerculosis Vaccine Initiative. V tomto ohledu by pozitivní dopad ve smyslu splnění cíle mohl mít jen program očkování, jehož součástí by byla rozsáhlá očkovací kampaň. Jsem přesvědčen, že vakcíny, spolu s lepším testováním, jsou základním prostředkem v boji proti tuberkulóze, a to tedy znamená, že je potřeba zásadním způsobem změnit zaměření výzkumu a zvýšit udržitelné financování. Domnívám se proto, že očkování proti tuberkulóze by mělo být prováděno přednostně na klinikách v rozvojových zemích a že pomoc EU by měla podporovat vnitřní úsilí rozvojových zemí vytvářet lidské kapacity.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro usnesení o nadaci TBVI (TuBerculosis Vaccine Initiative). Tento návrh usnesení, jejž podpořily všechny politické skupiny, se zabývá nárůstem výskytu tohoto onemocnění v Evropě a Spojených státech amerických v uplynulých deseti letech. Avšak nejzákladnější příčinou opětovného výskytu tohoto onemocnění je masové přistěhovalectví, zejména přistěhovalectví nelegální, kde často nelze dodržovat základní hygienické návyky. Řecko, země s relativně vysokou mírou výskytu tuberkulózy v rozvinutém světě, se v současné době snaží vypořádat s nelegálním přistěhovalectvím, a tudíž myšlenky obsažené v tomto návrhu usnesení, jako je např. rozsáhlá očkovací kampaň v členských státech, financování z prostředků Evropské investiční banky k tomuto účelu a výzva k zaručení veřejných zdravotních služeb v nejodlehlejších oblastech, jsou pro naši zemi důležité.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Tuberkulóza je v současné době jedním z příkladů toho, do jaké míry mají nerovnosti mezi lidmi dopad na oblast zdraví, neboť tato nemoc je v průmyslově vyspělých zemích téměř vymýcena a v jiných částech světa se stále šíří. V současné době je také důležité si uvědomit, že tuberkulóza je jedním z infekčních onemocnění zneužívajících stavu těch, kteří jsou séropozitivní nebo nakažení virem HIV/AIDS, což je v těchto případech zvláště závažné. Zmíněné problémy vedly k vytvoření tohoto návrhu usnesení, které se zasazuje o zahájení rozsáhlé očkovací kampaně s cílem do roku 2015 dosáhnout šestého rozvojového cíle tisíciletí a především tuberkulózu do roku 2050 zcela vymýtit.

Tyto cíle byly rovněž důvodem mé podpory usnesení v hlasování. Základním nástrojem umožňujícím rázně s tuberkulózou bojovat jsou vakcíny, spolu s lepšími testy ke zjištění infekce, které budou spolehlivé a levné, efektivnější diagnostikou a s účinnějšími způsoby léčby. Znamená to zásadní přeorientování výzkumu a zvýšené a trvalé financování. EU by měla prostřednictvím Evropské komise prozkoumat inovativní způsoby financování, jako je použití finančních záruk členských států a/nebo Unie, které umožní získat finanční prostředky pro nadaci TBVI (TuBerculosis Vaccine Initiative) od Evropské investiční banky s cílem zajistit v této oblasti finanční prostředky a výzkum.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Navzdory jistému pokroku vyvolává výskyt tuberkulózy na celosvětové úrovni stále velké obavy, neboť tato choroba i nadále patří k hlavním příčinám úmrtí ve světě, především v rozvojových zemích. Je tedy nutné v této oblasti rozšířit výzkum a navýšit financování. Je důležité vyčlenit pro nadaci TuBerculosis Vaccine Initiative prostředky, jelikož pouze rozsáhlá očkovací kampaň může přispět k zastavení šíření tuberkulózy do roku 2015, zvrácení současného trendu a vymýcení této choroby do roku 2050, jak to stanovují rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů a iniciativa Světové zdravotnické organizace (WHO) „Stop TB“.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Tuberkulóza zabíjí téměř 2 miliony lidí každý rok, a to především v subsaharské Africe a v Asii. Tato hrozba je dokladem nerovností mezi severní a jižní polokoulí a upozorňuje na nedostatek zdrojů, léčby a výzkumu, skrze něž bychom mohli její šíření zastavit.

Náš návrh usnesení poukazuje na to, že je třeba vyvinout úsilí o rychlejší a účinnější odhalování a diagnostiku onemocnění. Především však zdůrazňuje, že je třeba zavést rozsáhlý očkovací program, což je jediný způsob, jímž lze dosáhnout jednoho z rozvojových cílů tisíciletí (MDG 6) a do roku 2050 tuto chorobu vymýtit.

Zároveň je nezbytné, aby se farmaceutický výzkum ve svém úsilí zaměřil se tyto opomíjené a „nerentabilní“ nemoci. Je třeba zaručit finanční prostředky na tento výzkum, například z prostředků Evropské investiční banky. Jak víme, na iniciativu Světové zdravotnické organizace (WHO) „Stop TB“ je třeba vynaložit 3 miliardy USD. Chceme-li dosáhnout pokroku v oblasti výzkumu a inovací, a tím přispět ke zvýšení podpory nejchudším obyvatelům, pak se jedná o zásadní investici.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tímto usnesením Parlament za prvé zdůrazňuje skutečnost, že pouze očkovací program, jehož součástí bude rozsáhlá očkovací kampaň, by mohl pozitivně ovlivnit splnění šestého rozvojového cíle tisíciletí po roce 2015, a především vymýcení tuberkulózy do roku 2050. Za druhé Parlament považuje vakcíny za základní nástroj v boji s tuberkulózou, spolu s lepšími testy ke zjištění infekce, které budou spolehlivé, levné a řádně zakotvené, s efektivnější diagnostikou a způsoby léčby, což znamená zásadní přeorientování výzkumu a zvýšené a trvalé financování. Za třetí Parlament vyzývá Komisi, aby prozkoumala inovativní způsoby financování, jako je použití finančních záruk členských států a/nebo Unie, které umožní získat finanční prostředky pro nadaci TBVI (TuBerculosis Vaccine Initiative) od Evropské investiční banky s cílem v rozvojových zemích zajistit financování málo rentabilního výzkumu opomíjených nemocí.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o nadaci TuBerculosis Vaccine Initiative (TBVI). Tropickým nemocem, jako je malárie, tuberkulóza a spavá nemoc, každoročně podlehnou miliony lidí. Je to především proto, že tyto nemoci jsou stále odolnější vůči léčivům a že se nedostává možností léčby, protože byl pozastaven výzkum z jednoho prostého důvodu: nebyl výnosný. Počet nových případů tuberkulózy na celém světě stále vzbuzuje obavy, přitom do konce lhůty pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí (MDG) zbývají čtyři roky. Proto bychom s opatřeními neměli otálet. Zdravotnické služby ve většině rozvojových zemí ani zdaleka neodpovídají potřebám místních obyvatel. Kvůli programům strukturálního přizpůsobení z roku 1990, které přinesly významné škrty v sociálních rozpočtech, se problémy jen prohloubily. Domnívám se, že očkování proti tuberkulóze by se mělo provádět především na klinikách a v nemocnicích rozvojových zemí a že by za tímto účelem měl být obnoven systém zdravotní péče. Vlády musí plnit svou povinnost poskytovat veřejné zdravotní služby všem obyvatelům, jelikož právo na přístup ke zdravotní péči je základním právem zaručeným Všeobecnou deklarací lidských práv.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Podporuji nadaci TuBerculosis Vaccine Initiative. Považuji za morální povinnost nás Evropanů, abychom převzali část zodpovědnosti nejen za výzkum a hledání nových léků, ale i za pomoc chudým zemím při vzdělávání zdravotnického personálu a budování alespoň základního systému zdravotní péče. Solidarita mezi lidmi musí přesahovat hranice států a kontinentů. Přestaneme-li tuto solidaritu cítit, přestaneme být lidmi. A právě ve jménu zachování lidskosti jsem schválený text usnesení nemohla podpořit. Dokument se zmiňuje i o zabíjení nenarozených dětí, což většina v tomto Parlamentu chápe jako součást reprodukčního zdraví. Zdržela jsem se hlasování, neboť nemohu souhlasit s tím, že boj proti pandemii tuberkulózy v nejchudších částech světa je jakkoli propojen s nelidskou praxí přisvojit si právo na rozhodování o životě a smrti nenarozeného dítěte.

Návrh rozhodnutí (B7-0090/2011)

  Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasovala jsem pro uzavření účtů Evropské policejní akademie, přestože jsem v uplynulém roce zamítla udělení absolutoria, jelikož to je běžný postup, který by měl proběhnout každý rok bez prodlení. Zpráva Evropského účetního zprávy jednoznačně popírá nutnost provádět další úpravy, a to bez ohledu na skutečnost, zda absolutorium bylo nebo nebylo uděleno. Vzhledem ke zjištěným nesrovnalostem by Evropská policejní akademie být zrušena.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Znepokojení nad modelem správy Evropské policejní akademie dovedlo Parlament k tomu, že odmítl udělit řediteli Evropské policejní akademie absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2008. To se tady ještě nestalo a je to zneklidňující, jelikož to byl první případ odepření tohoto postupu evropské agentuře. Cílem předloženého usnesení je tedy pouze uzavření daných účtů v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. b) přílohy VI jednacího řádu Evropského parlamentu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Připomínám, že dne 7. října 2010 přijal Parlament rozhodnutí, v němž odmítl udělit řediteli Evropské policejní akademie absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2008, a to 618 hlasy pro, 0 proti a 7 se zdrželo hlasování. Rozhodnutí uzavřít účty za rozpočtový rok 2008 není totéž jako udělení absolutoria. Je pouhým technickým opatřením vyplývajícím z jednacího řádu Parlamentu, který stanoví, že není-li uděleno absolutorium, musí na následujícím zasedání proběhnout formální hlasování o tom, zda je třeba uzavřít účty. Hlasoval jsem tedy ve prospěch tohoto rozhodnutí.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Dne 7. října 2010 Parlament přijal rozhodnutí (618 hlasů pro, 0 proti, 7 se zdrželo hlasování), v němž odmítl udělit řediteli Evropské policejní akademie absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2008. V souladu s jednacím řádem Parlamentu je třeba v případě neudělení absolutoria na následujícím dílčím zasedání předložit formální návrh na uzavření účtů. Rozhodnutí, pro něž jsem hlasovala, je technickým opatřením, jehož cílem je uzavřít účty za daný rozpočtový rok, nikoli udělení absolutoria. Toto rozhodnutí bylo na tomto dílčím zasedání učiněno, jelikož já a mí kolegové z Výboru pro rozpočtovou kontrolu jsme chtěli uspořádat jednání s ředitelem Evropské policejní akademie, předsedou správní rady a předsedou Evropské komise, na němž bychom získali více informací a objasnili jisté záležitosti, především opravy v účetnictví za rok 2008 provedené v červenci roku 2010 a schopnost reakce správní rady.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Je politováníhodné, že evropský orgán financovaný z veřejných prostředků nemá transparentní model správy, který by orgánu dohledu umožnil udělit absolutorium za plnění rozpočtu. Tato situace je natolik vzácná, že je nutné provést analýzu příčin a nalézt řešení, které zabrání jejímu opakování. Cílem předloženého usnesení je tedy pouze uzavření těchto účtů v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. b) přílohy VI jednacího řádu Evropského parlamentu.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Neefektivní využívání finančních prostředků přidělených policejní akademii již vedlo k tomu, že byla přerušena finanční podpora malým agenturám. Dochází k případům nepatřičného využití finančních prostředků, které hraničí s finanční trestnou činností. Všechny tyto přestupky se objevují, neprovádí-li Komise dostatečnou kontrolu. Rozhodnutí Parlamentu v této otázce je jasným signálem všem ostatním agenturám a orgánům, že je třeba dodržovat finanční disciplínu a ve větší míře se chopit zodpovědnosti za své povinnosti. Stejně tak by nebylo marné zbavit funkce úředníky Komise, kteří dlouho přihlíželi a nebyli schopni rázně a účinně zakročit. Vím o řadě případů, kdy úředníci Komise – kvůli svému nekonstruktivnímu postoji nebo někdy i své lenosti – zavírali oči nad vážným porušováním finančních projektů Evropské unie. Toto usnesení považuji za velmi užitečné a aktuální.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Evropská Policejní akademie (CEPOL) vznikla v roce 2000. Jejím cílem je podporovat úzkou spolupráci mezi jednotlivými policejními silami v rámci Evropské unie. Evropská Policejní akademie umožňuje vnitrostátním orgánům spolupracovat na prevenci trestné činnosti a na jejím potírání. Kromě toho úzce spolupracuje s policejními složkami třetích zemí. Domnívám se, že Evropská policejní akademie je užitečný orgán, a z toho důvodu jsem hlasoval pro návrh usnesení.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Evropská policejní akademie (CEPOL) sdružuje vyšší policejní důstojníky z celé Evropy s cílem podporovat mezinárodní spolupráci v boji proti trestné činnosti a při zajišťování veřejné bezpečnosti a pořádku. Evropská policejní akademie byla založena v roce 2005 jako agentura Evropské unie a funguje jako síť, v jejímž rámci jsou organizovány akce – například kurzy, semináře, konference a setkání – na území členských států, především ve vnitrostátních vzdělávacích zařízeních, a rovněž s podílem členských států na organizaci. Ročně akademie pořádá 60 až 100 kurzů, seminářů a konferencí, které pokrývají širokou škálu témat aktuálních pro policii v současné Evropě. Činnost Evropské policejní akademie má zásadní význam pro součinnost mezi policejními složkami jednotlivých členských států. V současné době je vlastně hlavním zdrojem výuky a rozvoje v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v zájmu lepší spolupráce a policejní činnosti v Evropě. Z výše uvedených důvodů, a především s ohledem na kladné stanovisko Účetního dvora a Rady, jsem hlasovala pro uzavření účtů Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2008.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) V návaznosti na rozhodnutí ze dne 7. října 2010, jímž Parlament odmítl udělit řediteli Evropské policejní akademie absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2008 kvůli problémům odhaleným ve správě akademie, jsme nyní přistoupili k uzavření účtů, a to v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. b) přílohy VI jednacího řádu Evropského parlamentu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Je zcela zásadní, aby nové orgány a jejich předsedové své funkce zastávali v zájmu evropských občanů. Skupina Zelených proto usilovala o větší transparentnost ve vztazích mezi zástupci průmyslu a orgány a jejich předsedy, a tudíž uvítala, že právě k tomu se všichni tři kandidáti písemně zavázali. Nejasné vztahy založené na lobbování podkopávají důvěryhodnost a efektivitu těchto orgánů, a proto je důležité, aby tyto orgány vykonávaly svou činnost s co největší transparentností. Nyní musíme postoupit dále a zajistit, aby tyto orgány mohly efektivně plnit svou klíčovou úlohu, která spočívá v dohledu nad finančními trhy v EU.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Hlasování ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu potvrdilo skutečnost, že řada lidí nebyla spokojena se způsobem, jímž Evropská policejní akademie spravovala své finance v roce 2008 a předchozích letech. Tato situace je mimořádná – u žádné evropské agentury ještě nikdy nedošlo k tomu, že by jí bylo udělení absolutoria odmítnuto. Nyní je však důležité hledět do budoucnosti. Generál Ferenc Bánfi, nový ředitel Evropské policejní akademie, ji převzal v obtížné situaci a nyní musí opět získat důvěru Parlamentu a daňových poplatníků. Dále se domnívám, že probíhající diskuse o neefektivní správě rozpočtu a lidských zdrojů v akademii pouze odvádějí naši pozornost od většího problému, jímž je nedostatek bezúhonnosti a profesionality v policejních a bezpečnostních orgánech v celé Evropě, Litvu nevyjímaje. Musíme věnovat více pozornosti úsilí o zlepšení základních funkcí policejní akademie – musíme přijmout rázná opatření, která přispějí k boji proti trestné činnosti, a to skrze vzdělávání a speciální školení. Jak jsem již uvedl v průběhu dílčího zasedání v říjnu loňského roku, Evropská policejní akademie má ušlechtilé cíle – podporovat společné evropské policejní normy a posilovat právní stát a právní předpisy. Co se stane s Evropskou policejní akademií v budoucnu, není důležité, avšak všechny členské státy musí zajistit, aby těchto cílů bylo dosaženo.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro uzavření účtů Evropské policejní akademie, jelikož dle mého názoru je důležité uzavřít kapitolu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2008. Parlament rozhodl o neudělení absolutoria, a tím poslanci správám všech agentur EU vyslali jasný signál, že Parlament nehodlá tolerovat odbyté účetnictví nebo nepodložené výdaje. Poslanci nyní musí zaměřit svou pozornost na udělení absolutoria za rok 2009, jímž se nyní zabývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, a na zavedení změn, jimiž zajistí přesvědčivější účetní postupy. Nedostatky, na něž poukázal Účetní dvůr ve své zprávě o účetní závěrce za rozpočtový rok 2008, se nesmí opakovat. Vítám pozitivní kroky ze strany nového ředitele Evropské policejní akademie, Ference Bánfiho, a doufám, že spolupráce mezi Výborem pro rozpočtovou kontrolu a akademií bude dále pokračovat a že učiníme velké kroky k zajištění efektivního fungování akademie, které bude v souladu se všemi finančními předpisy.

Návrh usnesení (B7-0091/2011)

  Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasovala jsem pro návrh usnesení, v němž se Parlament vyslovuje proti jmenování předsedy Evropského orgánu pro bankovnictví, ne z toho důvodu, že bych u jmenované osoby shledala nějaké nedostatky, ale proto, že z principu nesouhlasím s vytvořením tohoto nového orgánu. Slýcháme, že je to nutné, aby se předešlo dalším hospodářským a finančním krizím v budoucnosti. Ve skutečnosti se jedná o další úroveň byrokracie v systému stávajícího dohledu. Nastanou zmatky ohledně toho, kdo je za co zodpovědný. Kodex, který dají dohromady, zcela jistě nebude vyhovovat londýnské City a přispěje ke ztrátě pracovních míst ve Velké Británii. Mimoto tento postup není transparentní, jelikož Parlamentu byl představen pouze jeden kandidát, a ještě ke všemu proběhlo závěrečné hlasování tajně.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Plyne-li z nedávné krize nějaké poučení, pak to, že je třeba provést reformu institucionální struktury dohledu vytvářením evropských agentur, a současně přepracovat celý koncept makroekonomického a mikroekonomického dohledu. A právě to vede k vytvoření Evropského orgánu dohledu. Vlivem celosvětové krize utrpěla důvěra v bankovní orgány těžkou ránu, a proto je důležité, aby trhy a Evropané obecně opět začali věřit v pevnost a odolnost bankovních institucí, a především aby orgánům dohledu začali znovu důvěřovat. Proto je pro budoucnost tolik zásadní role, kterou má tento nový Evropský orgán pro bankovnictví zastávat. Z toho důvodu hlasuji pro to, aby byl pan Andrea Enria jmenován prvním předsedou Evropského orgánu pro bankovnictví, v naději, že to bude aktivní, všímavý a úspěšný mandát.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Současná finanční krize upozornila na hlavní nedostatky ve finančním dohledu, a to jak v jednotlivých případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Modely dohledu měly pouze vnitrostátní rozměr a nepřizpůsobily se globalizaci, k níž ve finančním systému došlo a díky níž různé finanční skupiny prováděly přeshraniční operace, což přineslo systémová rizika. V uplatňování právních předpisů EU tedy neexistovala žádná spolupráce, koordinace nebo soudržnost. Domnívám se, že vytvoření Evropského orgánu pro bankovnictví je nezbytné, chceme-li mít efektivní model dohledu. Je však třeba podniknout řadu dalších kroků, abychom předešli opakování skutečně nemorálních situací, které se odehrály v nedávné minulosti a jež měly zhoubný dopad na hospodářství, akcionáře, vkladatele, daňové poplatníky a na důvěryhodnost systému. Z toho důvodu jsem hlasoval pro to, aby byl pan Andrea Enria jmenován prvním předsedou Evropského orgánu pro bankovnictví, a přeji mu, aby jeho funkční období bylo ve všech ohledech co nejkvalitnější.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) V novém centrálním Evropském orgánu dohledu jsou národní zájmy zastoupeny vnitrostátními orgány, které dohlíží na finanční trhy, například v případě Rakouska jsou to Finanzmarktaufsichtsbehörde (FMA). Ty se stanou členy nového orgánu a budou mít hlasovací právo. Zasedání orgánu se účastní i národní banky, ty však hlasovací právo nemají. Nesouhlasím se jmenováním daného kandidáta na post předsedy Evropského orgánu pro bankovnictví. Proto podporuji zprávu, jelikož důsledkem vytvoření tohoto orgánu budou dle mého názoru nákladné duplicitní systémy, což dokládá mimo jiné i to, že jednotlivé kontrolní orgány mají sídla v různých městech. Orgány finančního dohledu jsou navíc pouze částečným řešením. Rovněž je nutné zpřísnit mechanismy pro udělování sankcí členským státům s vysokým rozpočtovým deficitem.

Návrh usnesení (B7-0092/2011)

  Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasovala jsem pro usnesení, v němž se Parlament vyslovuje proti jmenování předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, ne z toho důvodu, že bych u jmenované osoby shledala nějaké nedostatky, ale proto, že z principu nesouhlasím s vytvořením tohoto nového orgánu. Slýcháme, že je to nutné, aby se předešlo dalším hospodářským a finančním krizím v budoucnosti. Ve skutečnosti se jedná o další úroveň byrokracie v rámci stávajícího dohledu. Nastanou zmatky ohledně toho, kdo je za co zodpovědný. Kodex, který dají dohromady, zcela jistě nebude vyhovovat londýnské City a přispěje ke ztrátě pracovních míst ve Velké Británii. Mimoto tento postup není transparentní, jelikož Parlamentu byl představen pouze jeden kandidát, a ještě ke všemu proběhlo závěrečné hlasování tajně.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jedním z důsledků krize je potřeba vytvořit nezávislé evropské agentury, které by dohlížely na banky a na pojištění finančních trhů. Tyto agentury nebudou náhradou za vnitrostátní orgány dohledu, naopak, budou s nimi spolupracovat na uplatňování svého pověření k obezřetnosti a provádění analýz systémových rizik, a jejich prostřednictvím předcházet opětovnému vzniku další krize stejných rozměrů, jako byla ta, s níž se Evropa nyní vyrovnává.

Dnes jsem s hrdostí hlasoval pro to, aby byl portugalský občan, Gabriel Rodrigo Ribeiro Tavares Bernardino, jmenován na post prvního předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Jeho pověst, bezúhonnost a odborné kvality, které byly v náročném výběrovém řízení doloženy, jsou příslibem pozorného a aktivního mandátu v orgánu dohledu, jemuž bude nyní předsedat. Rád bych této příležitosti využil a popřál mu mnoho úspěchů v jeho novém zaměstnání.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Současná finanční krize upozornila na hlavní nedostatky ve finančním dohledu, a to jak v jednotlivých případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Modely dohledu měly pouze vnitrostátní rozměr a nepřizpůsobily se globalizaci, k níž ve finančním systému došlo a díky níž různé finanční skupiny prováděly přeshraniční operace, což přineslo systémová rizika. V uplatňování právních předpisů EU tedy neexistovala žádná spolupráce, koordinace nebo soudržnost. Vytvoření Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění je klíčové, chceme-li mít k dispozici efektivní model dohledu a řadu dalších mechanismů, o nichž je třeba bezodkladně rozhodnout a které musíme urychleně uvést do praxe. Samozřejmě jsem potěšen, že na post prvního předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění byl jmenován Portugalec Gabriel Rodrigo Ribeiro Tavares Bernardino. Přeji mu hodně štěstí při plnění jeho povinností.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Jsem velmi potěšen výsledkem hlasování, které proběhlo dnes ráno a v němž Parlament odsouhlasil jmenování pana Bernardina z Portugalska do čela Evropského orgánu dohledu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Je to vítězství Evropské unie a Parlamentu, jež za vytvoření tohoto orgánu tvrdě bojoval, ale především je to vítězství pro občany Evropy, kteří nyní budou dle mého názoru lépe chráněni.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) V listopadu roku 2010 přijal Evropský parlament a Rada v prvním čtení soubor ambiciózních legislativních návrhů, jejichž cílem bylo posílit dohled nad finančními trhy v Evropě. Tyto návrhy umožnily vytvoření tří nových evropských orgánů dohledu v oblasti cenných papírů, pojišťovnictví a bankovnictví. Evropský parlament má ve jmenování předsedů těchto orgánů významnou úlohu: má pravomoc uspořádat slyšení s potencionálními předsedy, kteří jsou na základě užšího seznamu sestaveného Komisí navrženy ze strany vnitrostátních orgánů dohledu, a mohou jejich jmenování zabránit. Kandidáti měli slyšení v Hospodářském a měnovém výboru, který se jmenováním vyslovil souhlas. Na základě toho jsem hlasovala pro jmenování portugalského kandidáta na post předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, který dle ustanovení podléhá přísným pravidlům nezávislosti.

Návrh usnesení (B7-0093/2011)

  Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasovala jsem pro usnesení, v němž se Parlament vyslovuje proti jmenování předsedy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, ne z toho důvodu, že bych u jmenované osoby shledala nějaké nedostatky, ale proto, že z principu nesouhlasím s vytvořením tohoto nového orgánu. Slýcháme, že je to nutné, aby se předešlo dalším hospodářským a finančním krizím v budoucnosti. Ve skutečnosti se jedná o další úroveň byrokracie v systému stávajícího dohledu. Nastanou zmatky ohledně toho, kdo je za co zodpovědný. Kodex, který dají dohromady, zcela jistě nebude vyhovovat londýnské City a přispěje ke ztrátě pracovních míst ve Velké Británii. Mimoto tento postup není transparentní, jelikož Parlamentu byl představen pouze jeden kandidát, a ještě ke všemu proběhlo závěrečné hlasování tajně.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Finanční trhy byly tvrdě zasaženy krizí, a tudíž je třeba obnovit důvěru, což se již do značné míry děje díky roli orgánů dohledu, které mají vykonávat svůj mandát s odbornou způsobilostí a účinností, a vyslat tak signál podporující obnovení nezbytné důvěry ze strany investorů a společnosti. V těchto souvislostech byl zřízen Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, který se nijak nesnaží nahradit vnitrostátní orgány dohledu, nýbrž bude mít v novém evropském rámci dohledu důležitou roli. Proto je důležité, aby agentura začala brzy fungovat. Hlasoval jsem pro jmenování pana Stevena J. Maijoora na post prvního předsedy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy v naději, že to bude aktivní, všímavý a úspěšný mandát.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Současná finanční krize upozornila na hlavní nedostatky ve finančním dohledu, a to jak v jednotlivých případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Modely dohledu měly pouze vnitrostátní rozměr a nepřizpůsobily se globalizaci, k níž ve finančním systému došlo a díky níž různé finanční skupiny prováděly přeshraniční operace, což přineslo systémová rizika. V uplatňování právních předpisů EU tedy neexistovala žádná spolupráce, koordinace nebo soudržnost. Vytvoření Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy je klíčové, chceme-li mít efektivní model dohledu. Je však třeba podniknout řadu dalších kroků, abychom předešli opakování skutečně nemorálních situací, které se odehrály v nedávné minulosti. Z toho důvodu jsem hlasoval pro jmenování pana Stevena J. Maijoora na post prvního předsedy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, a přeji mu, aby jeho funkční období bylo ve všech ohledech co nejkvalitnější.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Orgány finančního dohledu mohou být mnohem užitečnější než řada jiných orgánů EU. Nicméně postačil by jeden orgán se sídlem na jednom místě, namísto tří orgánů ve třech různých městech, které s sebou nesou nákladné duplicitní systémy. Součástí dohledu na evropské úrovni by měla být mimo jiné koordinace vnitrostátních orgánů dohledu. Se stávajícím rozdělením zodpovědností to nebude lehké. Dále je nutné mít k dispozici účinný systém včasného varování, vhodnou podporu ze strany spekulantů a diskuzi, která se nebude vyhýbat žádným tématům. Domnívám se, že zřízení tří evropských orgánů finančního dohledu je plýtvání penězi, a tudíž podporuji zprávu v tom, že se jednoznačně staví proti jmenování daného kandidáta na post předsedy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti, a tudíž jsem velmi spokojen s výsledkem hlasování, které proběhlo dnes ráno a v němž Parlament odsouhlasil jmenování předsedy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Současná finanční krize ukázala, do jaké míry potřebujeme důkladnou a podrobnou kontrolu v odvětvích, jimž se v minulosti dařilo vyhýbat se regulaci. Řada legislativních návrhů, o nichž jednáme v Hospodářském a měnovém výboru, od derivátů po „short selling“ (nekryté spekulace na pokles cen), dávají orgánu ESMA značné pravomoci v oblasti dohledu a kontroly, a je tudíž velmi důležité, aby se jeho činnost mohla co nejrychleji rozběhnout.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) V listopadu roku 2010 přijal Evropský parlament a Rada v prvním čtení soubor ambiciózních legislativních návrhů, jejichž cílem bylo posílit dohled nad finančními trhy v Evropě. Tyto návrhy umožnily vytvoření tří nových evropských orgánů dohledu v oblasti cenných papírů, pojišťovnictví a bankovnictví. Evropský parlament má ve jmenování předsedů těchto orgánů významnou úlohu: má pravomoc uspořádat slyšení s potencionálními předsedy, kteří jsou na základě užšího seznamu sestaveného Komisí navrženy ze strany vnitrostátních orgánů dohledu, a mohou jejich jmenování zabránit. Kandidáti měli slyšení v Hospodářském a měnovém výboru, který se jmenováním vyslovil souhlas. Na základě toho jsem hlasovala pro jmenování irského kandidáta na post předsedy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, který dle ustanovení podléhá přísným pravidlům nezávislosti.

Návrhy usnesení (B7-0091/2011, B7-0092/2011, B7-0093/2011)

  Catherine Grèze (Verts/ALE), písemně. – (FR) Během hlasování na plenárním zasedání, které se uskutečnilo dnes, ve čtvrtek 3. února 2011, a týkalo se jmenování předsedů evropských orgánů dohledu, panoval naprostý zmatek. Ať se jednalo o Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (návrh usnesení B7-0093/2011), Evropský orgán pro bankovnictví (návrh usnesení B7-0091/2011) nebo Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (návrh usnesení B7-0092/2011), ani jedna z navrhovaných osob nebyla žena. Ve jménu rovnosti, jež je zásadní hodnotou skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance, nemohu pro taková jmenování hlasovat.

  Arlene McCarthy (S&D), písemně. − Finanční krize z roku 2008 jasně ukázala, že je nutné, aby evropské orgány dohledu koordinovaly regulaci a dohled nad finančním odvětvím v Evropské unii. Na základě dnešního hlasování o schválení tří předsedů těchto nových orgánů dáváme těmto orgánům zelenou pro jejich činnost. Během posledních dvou let jsme rovněž viděli, že některé části odvětví finančních služeb jsou odhodlány vzdorovat nezbytným novým pravidlům a předpisům. Během slyšení jsem proto požádala kandidáty, aby usilovali o nejvyšší standardy transparentnosti a otevřené správy. Aby bylo možné zachovat důvěru veřejnosti v tyto nové orgány, musí být schopné pracovat nezávisle, spravedlivě a objektivně. Je zásadní zajistit, aby tyto nově vznikající orgány nebyly donuceny k oslabování či podrývání klíčových pravidel, jejichž účelem je reforma finančního odvětví. Vítám proto závazek kandidátů pracovat v souladu s nejvyššími zásadami transparentnosti, včetně zveřejňování výsledků regulačních schůzek s lobbisty a zástupci daného odvětví.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – (LV) Hlasoval jsem proti z jediného důvodu, a tím je skutečnost, že jsem neznal jméno tohoto kandidáta pro uvedenou vysokou funkci. Co se mi zejména „líbilo“, bylo to, že zástupce Evropské komise nechtěl prozradit příjmení kandidáta. Možná se v našem světě něco změnilo, když poslanci Evropského parlamentu nemají právo znát jméno a životopis osoby, která chce vykonávat funkci v Evropské unii.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Mají-li být zřízeny tři nové agentury EU se sídlem v Londýně, Paříži a Frankfurtu společně s poradním výborem pro rizika při Evropské centrální bance (ECB), výsledkem pravděpodobně bude zmatek ohledně pravomocí těchto orgánů. Orgány finančního dohledu budou možná užitečnější než mnoho jiných institucí EU, jako je např. tzv. Agentura Evropské unie pro základní práva. Jeden orgán by ale byl dostačující. Tyto tři nové orgány finančního dohledu představují pouze část celkového řešení. Další částí řešení problému je to, že členské státy musí změnit svůj přístup. Současné heslo „pokud neublížíš mně, neublížím tobě“, které členským států umožňuje navzájem se ušetřit finančních sankcí v rámci postupu při schodku, vedlo ke katastrofě. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro zprávu a proti jmenování kandidáta na post předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) V listopadu 2010 Evropský parlament a Rada přijaly v prvním čtení řadu ambiciózních legislativních návrhů na posílení dohledu nad finančními trhy v Evropě. Tyto návrhy stanovily zřízení tří nových evropských orgánů dohledu v oblasti pojišťovnictví, cenných papírů a bankovnictví. Evropský parlament má významnou roli při jmenování předsedů těchto institucí: tento Parlament je oprávněn vést slyšení s předsedy, které navrhují vnitrostátní orgány dohledu na základě užšího výběru provedeného Komisí, a může se vyslovit proti jejich jmenování. Kandidáti byli vyslechnuti v Hospodářském a měnovém výboru, který vyjádřil svůj souhlas. Na základě těchto předpokladů jsem hlasovala pro nizozemského kandidáta na post předsedy Evropského orgánu pro bankovnictví, který, jak je stanoveno, podléhá přísným pravidlům nezávislosti.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Celé toto výběrové řízení probíhalo v politováníhodném zmatku a pro nové orgány finančního dohledu značí nešťastný začátek. Komise a Rada jsou společně odpovědné za tuto situaci a je důležité, abychom se z toho pro další kola jmenování poučili. Tyto nové orgány musí zajišťovat důsledný a účinný dohled nad finančním odvětvím, aby se zabránilo chybám z minulosti, a je politováníhodné, že úroveň kandidátů nebyla vyšší. Skupinu Zelených zklamal především kandidát na předsednictví nového orgánu pro pojišťovnictví a penzijní pojištění, Gabriel Bernardino. Panují zde skutečné obavy, že pan Bernardino není oddán myšlence smysluplného evropského dohledu a že bude služebníkem vnitrostátních orgánů. Zdá se také, že zlehčuje případná rizika, jaká odvětví pojišťovnictví představuje pro finanční stabilitu. Z tohoto důvodu Zelení hlasovali pro zamítnutí jeho kandidatury. Je zásadní, aby nové orgány a jejich předsedové vykonávali své funkce v zájmu evropských občanů. Za tímto účelem Zelení usilovali o větší transparentnost, pokud jde o vztahy mezi zástupci odvětví a orgány a jejich předsedy, a těší nás, že se všichni tři kandidáti písemně zavázali k zajištění tohoto cíle.

  Peter Skinner (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro jmenování předsedů orgánů EBA, EIOPA a ESMA, protože během slyšení prokázali, že jsou kompetentní a dobře informovaní o otázkách souvisejících s úkoly, které budou řešit. Domnívám se rovněž, že je nešťastné, že na post na této úrovni nekandidovala žádná žena, a doufám, že kandidáti na pozici výkonného ředitele budou vybráni lépe. Je také nešťastné, že dvě politické skupiny, Zeleným a ALDE (některým členům, nikoli všem), nesouhlasili s těmito předsedy kvůli otázkám, které nesouvisí s úkoly, jež budou jako předsedové řešit. V důsledku toho je možné si představit, že za jejich rozhodnutím stojí jiné důvody, což odráží jejich nedostatečnou vnímavost vůči tomuto evropskému projektu. Konec konců požadujeme nezávislost činností, které mají provádět evropské orgány dohledu, a oni tuto nezávislost přesto popírají tím, že znehodnocují výsledky tohoto nezávislého výběru bezdůvodným zamítavým hlasováním.

Návrh usnesení (RC-B7-0073/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro společný návrh usnesení o kritické situaci v souvislosti s odpady v oblasti Kampánie, protože se domnívám, že ve spojitosti s krizí v nakládání s odpady je zásadní uplatnit výjimky z nařízení a kontrol, což zahrnuje např. výjimky z hodnocení dopadu na životní prostředí a z právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek. Za zásadní považuji také to, že dodržování právních předpisů EU o odpadech v Kampánii a ostatních regionech Evropy vyžaduje, aby bylo vyvinuto značné úsilí s cílem snížit objem odpadu a soustředit se spíše na prevenci, snížení, opětovné využití a recyklaci odpadů pomocí odpovídající infrastruktury, a dále že zejména v tomto převážně zemědělském regionu je třeba klást větší důraz na využití organického odpadu.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Chápeme důvody Komise, ale kritickou situaci v souvislosti s odpady v Kampánii nelze vyřešit ukládáním finančních sankcí a nelze ji vyřešit ani pozastavením vyplácení 135 milionů EUR z finančního období 2006–2013 a dalších 10,5 milionu EUR z období 2000–2006, které byly určeny na financování projektů souvisejících s odpady.

Řešení této kritické situace namísto toho spočívá ve zdravé obnově politické a akceschopné situace. Nová regionální správa, která byla ustavena teprve v červnu minulého roku, bohužel zdědila výsledky patnáctiletého zanedbávání a odkladů. Nicméně již zahájila integrovaný plán pro sběr a odstraňování odpadu, který zahrnuje rovněž zřízení nezbytných zařízení a uzavření dohod s pěti italskými regiony týkajících se dočasného odvozu odpadu, dokud nebude plán plně funkční. Další kroky, které je třeba přijmout, se musí zaměřovat na transparentnost a dialog mezi občany a místními orgány ohledně toho, aby občané přijali odpovědnost za odstraňování domácího odpadu, a ohledně lepšího využívání organického odpadu.

Doufám, že Komise ocení ochotu a závazek nové regionální správy a brzy bude připravena uvolnit evropské finanční prostředky určené pro tento region, aby podpořila jeho růst, a to samozřejmě za podmínky řádných a důsledných kontrol a dodržování právních předpisů EU.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Zatímco hlasování o směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních bylo spíše technickou záležitostí, hlasování o návrhu ustanovení o kritické situaci v souvislosti s odpady v Kampánii je naprosto politickou záležitostí. Parlament zamítl pozměňovací návrhy Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), které by dané znění zkreslily, a zároveň většinou hlasů podpořil žádost, aby Itálie dodržovala evropské předpisy o zpracování odpadů. V tomto společném návrhu usnesení, který předložila skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, skupina Zelených/Evropské svobodné aliance a skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, vyzýváme Itálii, aby přijala okamžité kroky pro to, aby jednala v souladu s předpisy, což znamená boj proti zapojení organizovaných zločineckých skupin v oblasti, která je považována za velmi výnosný trh. Zdravotní situace a stav životního prostředí v tomto regionu je již nyní velmi alarmující. Proto se domníváme, že evropské fondy by neměly být uvolněny, dokud nebudou podniknuty kroky ke zlepšení této situace. Je nemyslitelné pozorovat jednak rozvoj Evropy s ještě přísnějšími předpisy v oblasti zdraví a životního prostředí, a jednak Evropy, kde jsou určité oblasti osvobozeny od všech právních předpisů.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Při posledním dílčím zasedání ve Štrasburku Komise vystoupila během rozpravy, aby odpověděla na otázku k ústnímu zodpovězení, kterou položil Parlament na téma kritické situace v souvislosti s odpady v Kampánii. Potěšila mě výměna názorů s evropským komisařem pro životní prostředí, panem Potočnikem, který v případě Kampánie projevil zvláštní vnímavost.

Dopad kritické situace v souvislosti s odpady na odvětví cestovního ruchu je mimořádně závažný, jak ukazují alarmující čísla, která nedávno zveřejnily organizace cestovního ruchu. Tato situace poškodila nejen dopravní společnosti, ale také malé a střední podniky a hotelová a stravovací zařízení v regionu. Dopad na zaměstnanost v tomto odvětví se může ještě zhoršit, nebudou-li naléhavě přijaty odpovídající kroky. Italské orgány již předložily Komisi plán na opětovné zajištění souladu s právními předpisy. Cílem politik, které jsou v současnosti uplatňovány, není pouze vyčistit hlavní město daného regionu, ale především zorganizovat integrovaný systém zpracování odpadu, včetně odděleného sběru, snížení množství vyprodukovaného odpadu, výstavby moderních zařízení a zotavení území bývalých skládek. Těším se na rychlé a konečné řešení problémů týkající se nakládání s odpady, aby byla chráněna jak image Itálie, tak ekonomika cestovního ruchu.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro společný návrh usnesení o kritické situaci v souvislosti s odpady v Kampánii. Dodržování právních předpisů EU o odpadech v Kampánii volá po velmi energickém úsilí s cílem snížit objem odpadu a soustředit se spíše na prevenci, snížení, opětovné využití a recyklaci odpadů. V tomto převážně zemědělském regionu je třeba klást větší důraz na využití organického odpadu. Dále se doporučuje ověřovat údaje a vytvořit systém pro výměnu osvědčených postupů. Evropský parlament se domnívá, že výjimečná opatření dlouhodobě využívaná italskými orgány, mimo jiné jmenování zvláštních komisařů či označení skládek za místa „strategického zájmu“ s vojenským dozorem, jsou kontraproduktivní. Žádá proto, aby jednotlivé příslušné orgány postupovaly mnohem transparentněji. Dále je důležité obnovit důvěru pomocí strukturovaného dialogu mezi veřejností a různými zúčastněnými orgány a mezi jednotlivými úrovněmi správních orgánů.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Nakládání s odpady v poslední době představuje problematickou otázku v mnoha italských regionech, zejména v Kampánii. Je zásadní zajistit, aby byly odpady využívány nebo odstraňovány, aniž by při tom bylo ohroženo lidské zdraví a aniž by byly používány procesy a metody, které by mohly být škodlivé pro životní prostředí. Je naléhavě nutné nalézt udržitelné řešení, a to zavedením plánu pro nakládání s odpady. Je důležité snížit objem odpadů a soustředit se spíše na prevenci, snížení, opětovné využití a recyklaci odpadů. Vyzývám k tomu, aby byl v tomto převážně zemědělském regionu kladen větší důraz na využití organického odpadu a aby byly ověřovány údaje a vytvořen systém pro výměnu osvědčených postupů.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o kritické situaci v souvislosti s odpady v Kampánii, protože zdůrazňuje význam této otázky z hlediska životního prostředí, zejména s ohledem na ochranu lokalit Natura 2000.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Je nezbytné nalézt udržitelné řešení kritické situace v souvislosti s odpady v oblasti Kampánie, která je nejsložitější situací v dějinách problematického nakládání s odpady v italských regionech. Je nutné, aby byla splněna kritéria EU, zejména zavedení plánu pro nakládání s odpady v souladu se směrnicí č. 2008/98/ES. Je naléhavě nutné usilovat o snížení objemu odpadů a soustředit se spíše na prevenci, snížení, opětovné využití a recyklaci odpadů pomocí odpovídající infrastruktury. Je zásadní, aby byly na všech úrovních ze strany italských orgánů dodržovány acquis communautaire a aby byla respektována poslední dvě rozhodnutí Soudního dvora.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Evropská unie se rozhodla jít příkladem v boji proti změně klimatu a v prosazování kvality životního prostředí. Je dobře známo, že je třeba zdvojnásobit úsilí v oblasti řádného sběru a zpracování odpadů pro zlepšení kvality života a hospodářského rozvoje, a to lepším nakládáním a odstraňováním odpadů. Právě v této souvislosti podporuji opatření, která budou podněcovat k využívání osvědčených postupů z oblasti životního prostředí v problematickém regionu Itálie – v Kampánii. Chtěl bych zdůraznit, že místní rizika, tedy škodlivé účinky, vyplývající z nevhodného zpracování a ukládání budou mít nepochybně dopady na kvalitu života veřejnosti. Je nutné zvýšit a mobilizovat veřejné povědomí o řádném nakládání s odpady jakožto rozhodujícím faktoru v ochraně životního prostředí a podpoře kvality života jak současných, tak budoucích generací. Je však třeba ocenit úsilí a schopnosti místních orgánů: během poslední krize v souvislosti s komunálním odpadem na podzim roku 2010 tyto orgány přijaly mimořádná opatření s cílem vyhovět rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. března 2010.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) V rámci naléhavé potřeby nalézt řešení problému kritické situace v souvislosti s odpady v Kampánii (Itálie) schválený dokument odkazuje na nutnost „soustředit se spíše na prevenci, snížení, opětovné využití a recyklaci odpadů“. Kritická situace v souvislosti s odpady v Kampánii ukazuje na nebezpečí, které vzniká, když je environmentální management – v mnoha svých aspektech – podřízen jednoduché logice zisku.

Vzhledem povaze problematiky odpadů a rizikům, jejím zjevným úzkým vazbám na naléhavé otázky týkající se veřejného zdraví a životního prostředí, je tato problematika příkladem toho, že nakládání s odpadem musí být zajištěno prostřednictvím účinných, vysoce kvalitních veřejných služeb, protože je nepřijatelné ponechat tuto věc dynamice trhu. Rozhořčení, které dali občané jednoznačně najevo, je v tomto případě naprosto pochopitelné. Musíme vyjádřit vážné obavy ohledně obvinění občanů, kteří pokojně demonstrovali, a také ohledně násilí, jež na nich spáchaly bezpečnostní síly.

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. – (IT) Jsem skutečně konsternován chováním členů italské levice. Dnešní hlasování je další ukázkou, jak se italská levice, ačkoli už je nyní pouze svým stínem, pokouší očernit Itálii v Evropě, aby mohla zaútočit na Berlusconiho vládu.

Cílem našich 17 pozměňovacích návrhů bylo v podstatě zmírnit některé body tohoto návrhu usnesení, které byly pro Itálii příliš tvrdé, aniž by mimo jiné zohledňovaly celou řadu určujících faktorů, pokud jde o vývoj kritické situace nebo úsilí vyvinuté v posledních měsících vnitrostátními či regionálními správními orgány s cílem jednou provždy tuto krizi vyřešit. Usnesení výslovně uvádí a kritizuje opatření zavedená současným správním orgánem, ale opomíjí, že současná starostka Neapole, paní Iervolinová, je středolevou představitelkou, a co hůř, opomíjí dlouhou vládu pana Bassolina, který byl starostou Neapole od roku 1993 do roku 2000, guvernérem Kampánie od roku 2000 do roku 2010 a po mnoho let také zvláštním komisařem pro kritickou situaci v souvislosti s odpady.

Lituji také skutečnosti, že někteří středopraví poslanci z jiných zemí nepochopili skrytý úmysl tohoto usnesení a nechali se jím vést. Vzpomeneme si na to, až budeme vyzváni, abychom ukázali společnou solidaritu k otázkám, jež jsou v jejich zájmu a k nimž je jejich postoj mnohem hůře obhajitelný, než v tomto případě, který se týká Itálie.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. − (IT) Cílem návrhu usnesení předloženého skupinou Evropa svobody a demokracie je zajištění toho, aby orgány z regionu Kampánie nesly odpovědnost za své kroky. Za cyklus nakládání s odpady a s ním spojené problémy zodpovídají v souladu s platnými právními předpisy místní orgány. Tento dokument má moji plnou podporu, protože se staví proti těm, kteří se pokouší svalovat vinu za vlastní nedbalost na jiné.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Obraz Neapole zaplavené odpadky obletěl celý svět. Každý tedy zná rozsah tohoto problému. Tón používaný v usnesení je ale nepřijatelný a pošlapává zásadu subsidiarity, zejména protože komisař Potočnik uvedl, že není důvod uvalovat Itálii další sankce.

Italská levice se znovu dopustila téže chyby a hlasovala proti Itálii, přičemž zmanipulovala Parlament pro své vlastní politické cíle. To je nepřijatelné. Pro Itálii to představuje skutečnou potupu. Tento jejich přístup ošálil mnoho poslanců z jiných zemí, kteří si ani nedokáží představit, že by se někdo postavil proti jejich zemi. Je paradoxní, že tatáž levice, která Kampánii vedla po několik desetiletí a stále stojí ve vedení města Neapole s naprostým pohrdáním vůči celé kampánské komunitě, by měla poučovat a napadat ty, kteří se snaží nalézt řešení této hrozné situace. Proto jsme s podporou našich kolegů ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) hlasovali proti tomuto vzpurnému, zpolitizovanému a agresivnímu usnesení.

  Louis Grech (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro společné usnesení o Kampánii, které vyzývá italskou vládu, aby se zabývala kritickou situací v souvislosti s odpady v daném regionu, a to s naléhavostí a vážností, jakou si tato věc zaslouží. Komise bohužel neměla jinou možnost než pozastavit vyplácení částek ze strukturálních fondů EU určených pro Kampánii. Tyto prostředky budou uvolněny pouze tehdy, až bude plán nakládání s odpady pro Kampánii v souladu s právními předpisy EU. Parlament rovněž vyzval italské orgány, aby přešetřily 7 milionů tun „ekobalíků“, které se nahromadily na skládkách, a odstranily je a aby se vypořádaly s „nedovoleným ukládáním smíšených a neznámých odpadů“ v tomto regionu. Nyní je naléhavé, abychom nepodceňovali oprávněné obavy a stížnosti obyvatel z daného regionu.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Dnešní hlasování se setkalo s velkým odporem ze strany Itálie a většiny zástupců skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), kteří podporovali boj proti společnému návrhu usnesení o kritické situaci v souvislosti s odpady v Kampánii předloženému levicovými skupinami. Byli jsme nuceni přihlížet zneužívaní této kritické situace na základě zaujatého dokumentu, který obsahuje nepravdivé informace a jehož hlavním účelem je zakrýt úsilí vyvinuté vnitrostátními a místními orgány, které musely čelit nepříjemné situaci kvůli tomu, jak špatným způsobem byl region řízen v předchozích letech. Dokument předložený na plenárním zasedání opomíjí mimořádně důležité informace, například probíhající jednání mezi veřejnými orgány a Evropskou komisí, které byly v průběhu několika měsíců předloženy minimálně tři návrhy plánů pro úpravy a zásahy. Byl již odveden velký kus práce a nadále bude vyvíjeno velké úsilí, aby se zajistilo, že občané Neapole a celé Kampánie budou opět moci využít práva na zdravé životní prostředí a patřičnou kvalitu života.

  David Martin (S&D), písemně. − Vítám toto usnesení, které zdůrazňuje nejen důsledky pro životní prostředí, ale také význam boje proti korupci. Připojuji se k těm, kdo vyzývají italské orgány, aby plně uplatňovaly právní předpisy EU.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Kritická situace v souvislosti s odpady v Kampánii a dalších italských regionech jasně ukazuje nebezpečí, jež vzniká, je-li environmentální management svěřen soukromým společnostem, jejichž jediným cílem je zisk. Je rovněž příkladem situace, kdy vláda hájila soukromé zájmy, a nikoli společné blaho. Evropské instituce byly tichými komplici tohoto útoku na lidi a na ekosystém. Proto jsem hlasovala pro tento návrh usnesení, v naději, že tentokrát italská vláda pod vedením pana Berlusconiho bude respektovat evropské právní předpisy v této oblasti, a bude tak pečovat o veřejný zájem.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Kritická situace v souvislosti s odpady, která sužuje Kampánii a další italské regiony, ukazuje nebezpečí, jež vzniká, pokud je správa životního prostředí svěřena společnostem, které motivuje jedině zisk. Ještě patrnější to je v případě, kdy těmto společnostem pomáhají vlády, které hájí jejich zájmy. Zavrženíhodné podsvětí těží z nedostatků tohoto systému, aniž by mu někdo stál v cestě. Za tichou spoluúčast eurokratů na této záležitosti přitom platí lidé a celý náš ekosystém.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Kritická situace v souvislosti s odpady v Kampánii je po několik let neudržitelná a odporuje předpisům, které přijaly všechny členské státy EU. Je proto nezbytné rychle zavést plán pro nakládání s odpady, jenž musí v souladu se směrnicí č. 2008/98/ES respektovat hierarchii cyklu nakládání s odpady. Evropský parlament musí být informován o vývoji situace, zejména s ohledem na provádění plánu pro nakládání s odpady v souladu s rozhodnutím Evropského soudního dvora ze dne 4. března 2010 a právními předpisy EU.

  Alajos Mészáros (PPE), písemně.− (HU) Kritická situace v souvislosti s odpady v oblasti Kampánie způsobila nedávno v Itálii vážné problémy. Proto musí být v tomto regionu důsledně vyžadováno dodržování právních předpisů EU o nakládání s odpady. Považuji za politováníhodné, že orgány přistoupily k násilným krokům proti občanům, kteří poklidně demonstrovali proti otvírání nových skládek. Italské orgány musí zajistit, aby byly přijaty všechny kroky nezbytné k zajištění toho, že je odpad řádně sbírán, tříděn a zpracováván. Podle mého názoru by za vyčištění znečištěných oblastí neměli platit daňoví poplatníci, ale použije-li se zásada „znečišťovatel platí“, pak by měli platit ti, kdo znečištění způsobili. Udržitelné řešení tohoto problému však lze nalézt pouze aktivním zapojením občanů do celého procesu. Nesouhlasím ale s politizací této záležitosti a s jejím využíváním jakožto záminky pro útoky na italskou vládu.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. − (ES) Hlasoval jsem pro návrh usnesení, protože souhlasím s tím, aby bylo neodkladně nalezeno udržitelné řešení, které bude respektovat předpisy EU a spočívat v zavedení plánu pro nakládání s odpady, jehož základní podmínkou bude dodržování hierarchie cyklu nakládání s odpady. Jako člen Petičního výboru jsem se zabýval mnoha peticemi, které se týkají kritické situace v souvislosti s odpady a kontraproduktivních opatření, jež využívají italské orgány. Těší mě, že Parlament přijal toto usnesení, které kromě toho, že je významným krokem k vyřešení specifického problému v Itálii, také představuje mechanismus pro posílení evropských právních předpisů a předcházení podobným sporným otázkám v budoucnosti. Vítám skutečnost, že usnesení vyjadřuje politování nad způsobem, jakým italské orgány zacházely se svými občany, kteří využili svého práva na poklidnou demonstraci, přičemž tyto orgány v některých případech dokonce použily násilí. Domnívám se, že je velmi přínosná také výzva Komisi, aby změnila nezbytné směrnice s cílem zakázat umisťování skládek v chráněných přírodních oblastech, přírodních parcích, lokalitách Natura 2000 a v oblastech světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu či rozšiřování stávajících skládek do takových oblastí.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Zdržel jsem se hlasování o usnesení. Rád bych dodal, že se nejedná o politickou, ale o technickou záležitost. Je zvláštní, že poslanci Evropského parlamentu musí vyzývat k řešení otázek, které mají čistě vnitrostátní povahu. Pokud bude tento trend pokračovat, je možné, že EU bude vyzývat veřejnost, aby přestala klít, kouřit, pít, opalovat se, jíst nezdravá jídla a dlouho spát. Po hasičích bude požadováno, aby ohně hasili rychleji; po zdravotnických pracovnících bude požadováno, aby léčbě věnovali více pozornosti; po policistech bude požadováno, aby účinněji zatýkali zločince, a po učitelích, aby děti učili lépe. Budeme-li pokračovat v takových výzvách, občané EU se budou ptát, k čemu potřebují Evropský parlament – aby po občanech požadoval další věci? Nebo jsou zde skutečné problémy, jež je třeba řešit?

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Kritická situace v souvislosti s odpady v Itálii, zejména v oblasti Kampánie, trvá již několik let. Za účelem snížení objemu produkovaného odpadu a zajištění řádného odstranění či dokonce recyklace tohoto odpadu není vyvíjeno žádné úsilí. Byly vytvořeny obrovské hory odpadu, které se nelegálně odstraňují, např. se vyváží do moře, což pak odrážejí negativní novinové titulky. Vyšetřovatelé nedávno zjistili, že nezpracovaný odpad z domácností se vyhazuje do Středozemního moře v celém okolí Neapole. Nehlasoval jsem pro návrh usnesení, protože podle mého názoru představuje hlavně vyjádření opozice vůči pravicové vládě a nezaujímá k problému objektivní přístup.

  Tiziano Motti (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o kritické situaci v souvislosti s odpady v Kampánii, což je dlouhodobý problém, protože si nemyslím, že odpovědnost za současnou situaci lze přisuzovat pouze jedné vládě. Je ostudné, že se nepodařilo nalézt konečné řešení této záležitosti. Vyzývám, aby bylo skoncováno s politickými rozpory a nepřátelstvím, které lidem z Kampánie brání v tom, aby mohli dýchat čistý vzduch a jíst zdravé potraviny, aniž by byli neustále vystaveni zdravotnímu riziku. Daný problém je nutné vyřešit a využívání této věci pro mediální a politické účely tuto již dlouho neúnosnou situaci ještě zhorší. Prioritou občanů, malých a středních podniků z oblasti cestovního ruchu a spotřebitelů kampánských produktů není zjistit, kdo je za tuto situaci zodpovědný, ale mít jistotu, že byla vyřešena. Proto podporuji usnesení o kritické situaci v souvislosti s odpady v Kampánii, které předložila skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a podporuji žádost učiněnou vůči Komisi, aby byly uvolněny evropské finanční prostředky vyčleněné na pomoc při nakládání s odpady a jejich odstraňování, které byly zmrazeny poté, co bylo zahájeno řízení o nesplnění povinnosti proti Itálii. Zároveň doufám, že Itálie bude konečně schopná přijmout dlouhodobá strategická opatření v souladu s evropskými právními předpisy, hlavně pro dobro lidu, ale také pro dobrou pověst této země po celém světě.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Evropský parlament byl bohužel opět využit jako diskusní fórum pro vnitrostátní otázky. Profesionální manipulátoři, italská a evropská levice, zahájili útok na Itálii prostřednictvím návrhu usnesení plného lží a propagandy ohledně situace v souvislosti s odpady v Kampánii. Současná závažná situace v Kampánii způsobená problémem s odpady je spojena se třemi konkrétními jmény: Bassolino, Prodi a Iervolinová. Zde v Evropě se dnes italská levice snaží zakrýt 15 let naprosto špatné správy, která vedla ke katastrofě, již jsme svědky, a to manipulací evropských institucí tak, aby přesunula svou odpovědnost na středopravé vnitrostátní a regionální správy, které tvrdě pracují na nápravě jejich chyb a prohřešků.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Dne 4. března 2010 byl vydán rozsudek Soudního dvora Evropské unie (ESD) ve věci C-297/08, který uvádí, že Itálie porušila právní předpisy EU, protože v Kampánii nevytvořila integrovanou a odpovídající síť zařízení pro odstraňování odpadu, aby tak zajistila využití a odstranění odpadu, aniž by při tom bylo ohroženo lidské zdraví a aniž by bylo poškozeno životní prostředí. Tento návrh usnesení je motivován skutečností, že Itálie dosud nepřijala opatření nezbytná pro to, aby vyhověla rozsudku ESD, a já jsem pro něj hlasovala, protože souhlasím s argumenty skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů).

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože pokrok, jehož bylo doposud dosaženo v otázce nakládání s odpady, je minimální. Proto vyzývám italskou vládu, aby jednala v souladu s nařízeními EU a dodržela lhůty stanovené Komisí. Komise by měla důkladně monitorovat tuto činnost a případně ukládat sankce, aby zajistila, že místní orgány v Kampánii dodrží ustanovení EU o nakládání s odpady. Jakmile bude předložena regionální strategie, která bude v souladu s právními předpisy EU, a dále seriózní plán nakládání s odpady, musí být uvolněny strukturální fondy, které Komise v současnosti blokuje. Je třeba přísnější kontrolovat umístění nových sběrných míst/skládek odpadu, aby nebyly umísťovány v chráněných oblastech, jako tomu bylo v případě skládek zřízených ve Vesuvském národním parku (skládka v Terzignu). Chci zdůraznit nutnost obnovit důvěru občanů prostřednictvím dialogu s místním obyvatelstvem, protože italské orgány neberou vážně veřejné protesty, které v místech mnoha skládek dosud proběhly.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) V posledních letech se italský region Kampánie potýká s vážnými problémy, pokud jde o sběr a odstraňování odpadu, a tyto problémy mají závažný dopad na kvalitu života místního obyvatelstva a vedou k vážným rizikům pro životní prostředí a veřejné zdraví. Na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. května 2010 je proto zásadní, aby italské orgány přijaly opatření nezbytná pro konečné a uspokojivé vyřešení kritické situace v souvislosti s odpady v tomto regionu a zároveň zajistily plné dodržování právních předpisů EU.

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Navzdory protestům občanů nedošlo v nešťastné situaci související s nakládáním s odpady v Kampánii k žádné změně – podle mého názoru vlastně nedošlo téměř k žádnému pokroku. Vzhledem k rozsahu stávající krize naléhavě vyzývám italské orgány, aby usilovaly o nalezení skutečného řešení této situace, a to v souladu s platnými evropskými předpisy. Co se týče rozhodnutí zřídit skládky v oblastech chráněných území, souhlasím s tím, že za těchto podmínek by evropské regionální prostředky neměly být uvolněny. Má-li být tato nebývalá krize vyřešena, zásadní je rovněž větší transparentnost s cílem bojovat proti zapojení organizovaných zločineckých skupin a obnovit důvěru místního obyvatelstva. Není času nazbyt, musíme jednat rychle. Proto podporuji návrh usnesení Evropského parlamentu o kritické situaci v souvislosti s odpady v Kampánii.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Velká většina Evropského parlamentu se dohodla na tom, že 1) vyzve k okamžitému nalezení udržitelného řešení, které bude splňovat kritéria EU a které bude konkrétně spočívat v zavedení plánu pro nakládání s odpady, jenž musí v souladu se směrnicí č. 2008/98/ES respektovat hierarchii cyklu nakládání s odpady. Parlament požádal Komisi, aby ho informovala o aktuálním stavu, včetně provádění plánu pro nakládání s odpady, a o tom, zda je dodržováno rozhodnutí Soudního dvora ze dne 4. března 2010 a zda jsou dodržovány předpisy EU. Parlament rovněž zdůraznil, že 2) mají-li být v Kampánii dodržovány právní předpisy EU o odpadech, je nutné velmi energicky usilovat o snížení objemu odpadů a soustředit se spíše na prevenci, snížení, opětovné využití a recyklaci odpadů pomocí odpovídající infrastruktury. Konstatoval, že je zejména v tomto převážně zemědělském regionu třeba klást větší důraz na využití organického odpadu. Doporučil ověřovat údaje a vytvořit systém pro výměnu osvědčených postupů.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Městská oblast Neapole po celé roky zažívá trvale kritickou situaci v souvislosti s odpady, která je do velké míry výsledkem 20leté správy vykonávané levicí.

Vyšetřování nesrovnalostí v nakládání s odpady z roku 2003 vedlo k tomu, že proti bývalé regionální správě bylo zjištěno nejméně osm žalobních bodů, včetně podvodů v zadávání veřejných zakázek, napomáhání a spoluúčasti na porušování právních předpisů z oblasti životního prostředí a zneužívání úřední moci. V roce 2008 se Berlusconiho vláda, která musela řešit problém 35 000 tun odpadu poházeného u silnic, úspěšně vypořádala s kritickou fází tohoto stavu nouze v pouhých 58 dnech. Od té doby orgány úspěšně zvýšily míru tříděného sběru odpadu z 15 % na 22 %, zřídily pět skládek podle standardů EU a zprovoznily sedm zařízení pro třídění a zpracování odpadů. Od roku 2010 se vedení regionu konečně ujal středopravý představitel a zanedlouho bude předložen nový plán pro odstraňování odpadu schválený regionálním komisařem pro životní prostředí. Od celé oblasti se v dohledné době očekává silná odezva: přesně taková místní iniciativa, která chyběla po celá desetiletí špatné vlády levice, což bylo napraveno až iniciativami, jež provedla vláda Silvia Berlusconiho.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Při dnešním hlasování jsem podpořila společný návrh usnesení, které čtyři skupiny předložily k tématu kritické situace v souvislosti s odpady v Kampánii. Důvody, proč jsem tak učinila, jsou následující. Zaprvé je nepřijatelné, že došlo k takové situaci a také že italské vnitrostátní a místní orgány nedokázaly tuto situaci vyřešit. Takové množství odpadu se nemůže nahromadit za pár dní, trvá to podstatně déle. Zadruhé, ačkoli jsem podpořila dnešní usnesení, myslím, že Evropský parlament by neměl být orgánem, který má uklízet nepořádek členských států. Zatřetí, směrnice Evropské unie o odpadech, nebezpečných odpadech a skládkách musí být uplatňovány v celé Evropě nezávisle na tom, o jaký členský stát se jedná. Očekávám rychlé a účinné řešení tohoto problému, zejména pak ze strany italských orgánů, ale také ze strany orgánů Evropské unie. Děkuji.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Dámy a pánové, kritická situace v souvislosti s odpady v Kampánii představuje pro politiky již po několik desetiletí závažný problém. Tato situace narušuje každodenní životy mnoha Italů. Je důležité, abychom jasně stanovili priority; nemá smysl hledat viníky. Nyní je nejdůležitější zavést integrovaný plán nakládání s odpady a soustředit se spíše na snížení množství, opětovné využití a recyklaci odpadů. V tomto případě si myslím, že krize v Kampánii je významným poučením ohledně nakládání s odpady pro všechny Evropany, včetně Litevců. Domnívám se, že snížení množství odpadů a inteligentní nakládání s těmito odpady představují pro Litvu významné environmentální priority. Zpráva, kterou v prosinci 2010 zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí, uvádí, že celkové množství odpadů v Litvě ve srovnání s rokem 2004 vzrostlo a že zejména množství komunálního odpadu trvale exponenciálně roste. Jak v Kampánii, tak v Litvě je tento problém způsoben také naprostou neexistencí spolupráce mezi občany a orgány. Je zásadní oživit tento dialog. Musíme uvažovat realisticky a přijímat kreativní rozhodnutí. U skládky v Kariotiškės blízko Vilniusu byla např. v prosinci otevřena elektrárna, která vyrábí elektřinu z metanu. Taková zařízení již zahájila svůj provoz ve městech Utena, Marijampolė a Panevėžys. Je to dobrý příklad, ale potřebujeme další takové příklady. Ještě nikdy nebylo tak nutné jako nyní zabývat se výstavbou a financováním závodů na recyklaci odpadu (spolufinancováním z rozpočtu členského státu, prostředků EU a soukromých prostředků), protože jedině tak lze citelně omezit škody, jež jsou nyní páchány na životním prostředí a zájmech společnosti.