Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 8. března 2011 - Štrasburk

10. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

Zpráva: Christel Schaldemose (A7-0033/2011)

  Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat paní Schaldemoseové za její zprávu, kterou je především třeba vyzdvihnout za to, že navrhuje konkrétní opatření pro posílení systémů dohledu nad pohybem výrobků bezpečných pro evropské spotřebitele v rámci jednotného evropského trhu.

Je to zpráva z vlastního podnětu, ale jejím kladem je to, že jde správným směrem k dokončení jednotného trhu a ochrany evropských spotřebitelů. Zajištění bezpečnosti znamená zajištění systémů sledovatelnosti, které jsou spolehlivé v celém životním cyklu výrobku. V tomto ohledu zpráva předkládá účinné návrhy: vytvoření informační databáze týkající se bezpečnosti výrobků; posílení systému Společenství pro rychlou výměnu informací (RAPEX) ohledně nebezpečných výrobků ze třetích zemí a větší zdroje, které by orgánům dohledu umožnily stahovat z trhu výrobky se závažnými riziky.

Skončím zdůrazněním toho, že naším úkolem je zajistit, aby výrobky na evropském trhu byly bezpečné pro většinu zranitelných spotřebitelů, zvláště pro děti, seniory a zdravotně postižené osoby.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Paní předsedající, proběhla velká diskuse o bezpečnosti spotřebitelů, pokud jde o potraviny, přesto však někdy zapomínáme, že běžné věci denní potřeby mohou představovat stejně závažné riziko pro zdraví a někdy i život, zvláště v případě malých dětí. Základní nástroj používaný ke sledování zboží uváděného na trh je trvalý dohled nad trhem a přiměřené právní předpisy jsou nezbytné, zejména v oblasti sledování elektronického obchodu.

Je samozřejmé, že je naprosto nezbytná přiměřená spolupráce mezi organizacemi spotřebitelů, vnitrostátními orgány, výrobci a prodejci. Nebuďme ale přespříliš horliví a namísto toho klidně zauvažujme o definování nebezpečného výrobku. Nezapomínejme, že není důležité jen to, aby byly vhodně navrženy funkční prvky a aby při výrobě byly použity bezpečné materiály; stejně tak je důležité při užívání výrobků používat zdravý rozum a zajistit řádný dohled nad dětmi, které k nim mají přístup. Velice vám děkuji.

  Lara Comi (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, Parlament dnes přijal zprávu na téma o obecné bezpečnosti výrobků, což je další důležitý krok k posílení ochrany evropských spotřebitelů.

Zpráva vlastně zdůrazňuje význam sledovatelnosti po celou dobu životního cyklu výrobku a žádá Komisi, aby prováděla posuzování a hodnocení nových technologií a zajišťovala bezpečnost spotřebitelů při optimalizovaných nákladech. Tím, že evropským spotřebitelům poskytuje možnost znát všechny aspekty výrobku, zvyšuje informovanost a posiluje jejich ochranu. Jsem přesvědčena, že nové technologie mohou pomoci v boji s paděláním, zvláště v textilním odvětví.

Cílem této zprávy je chránit spotřebitele, ale také chránit všechny společnosti činné v Evropě, které se dosud nerozhodly zajišťovat své podnikání z jiných zemí. Prostřednictvím této zprávy můžeme jistě nalézt vynikající řešení stálého sporu ohledně plné sledovatelnosti označení neevropského původu.

Zpráva: Michèle Rivasi (A7-0035/2011)

  Paolo Bartolozzi (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, přijetí zprávy paní Rivasiové je výsledkem hodnocení zvládnutí chřipky typu H1N1 v období 2009-2010 a jejím cílem je stanovit obecné normy chování, které by platily v jakékoli příští celosvětové mimořádné situaci v oblasti zdraví.

Po dlouhé a úspěšné fázi revizí zpráva uvádí jako své klíčové zásady spolupráci, nezávislost a transparentnost. Požaduje větší a zlepšenou spolupráci mezi orgány ochrany veřejného zdraví členských států a evropskými orgány s cílem věnovat se harmonizovanému a úměrnému řízení rizik.

Cíle zprávy představují změnu strategie členských států ve věci jejich národních plánů zvládání chřipky, včetně zásob očkovacích látek, zveřejňování jmen odborníků kteří pracují jako poradci evropských zdravotnických orgánů a účinného vztahu důvěry se sdělovacími prostředky odpovědnými za šíření informací v oblasti veřejného zdraví. Proto jsme hlasovali pro zprávu.

  Marisa Matias (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, velmi dobře víme, co se stalo v případě chřipky typu A, což by nám všem mělo být poučením. Nevím, zda si vzpomínáte, jak to vše začalo, ale pravda je, že to začalo určitým způsobem a následná reakce byla naprosto nepřiměřená rozsahu problému.

Proto je zpráva, o které jsme dnes hlasovali, tak důležitá: protože se musíme poučit, aby se to již neopakovalo. Máme právo vědět, kdo přijímal rozhodnutí, jak se to všechno stalo a kdo rozhodl, že se to bude dít tímto způsobem. Máme také právo vědět, které země reagovaly určitým způsobem, a proč odpověděly netransparentně, aniž by vyvrátily i naše nejmenší pochyby, protože stále pochybujeme o tom, zda se jednalo o nějaké obchody. Potřebujeme záruku, že nezůstane žádná stopa, ať byl s touto chřipkou spojen nějaký obchod či ne.

Proto jsem přesvědčena, paní předsedající, že je třeba řešit veškerá rizika pro veřejné zdraví, ale nikoli bez ohledu na to, jak se to provádí nebo kdo to platí.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Paní předsedající, jedním z klíčových závěrů námi odhlasované zprávy o vyhodnocení řízení chřipky typu H1N1 je to, že neexistovalo nezávislé hodnocení provedené vnitrostátními a evropskými zdravotnickými orgány. Vede to ke špatně informovaným rozhodnutím v oblasti veřejného zdraví. Je alarmující, že podle názoru bývalé ředitelky agentury ECDC Zsuzsanny Jakabové nikdy předtím nebyla žádná očkovací látka schválena pro uvedení na trh na základě tak malého množství údajů ohledně jejích účinků. Uvedla to v odpovědi na otázku týkající se bezpečnosti adjuvantů očkovací látky proti pandemii chřipky typu H1N1. U rozhodnutí ovlivňujících lidské zdraví je potřeba větší transparentnosti. V Polsku ministr zdravotnictví rozhodl nenakupovat očkovací látky ani neprovádět očkovací program, i přes nátlak sdělovacích prostředků a mnoha dalších skupin. Nelze nikomu zazlívat úvahy o tom, jak stresující to bylo pro občany každodenně bombardované informacemi o tom, že by měli být očkováni. Nelze se ani divit úvahám, zda je etické zaměřovat se pouze na zisk a nehledět na zdraví občanů, a v důsledku tak narušovat důvěru v oficiální doporučení ohledně očkování, která nás mají chránit před epidemií. Velice vám děkuji.

Zpráva: Crescenzio Rivellini (A7-0023/2011)

  Antonello Antinoro (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, dosud byla doporučení, která přijala Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), prováděna v právních předpisech Evropské unie prozatímně, prostřednictvím každoročních nařízení o rybolovných právech. Ta se týkají opatření pro zachování, řízení, využívání, sledování a uvádění na trh produktů rybolovu a akvakultury v oblasti Středozemního moře.

Stálá povaha těchto doporučení však vyžaduje stabilnější právní nástroj jejich provádění do právních předpisů EU. Proto je vhodné provádět dotčená doporučení jednoho legislativního aktu, do něhož by bylo možné doplňovat budoucí další doporučení. To jsme dnes udělali a tento krok zajišťuje větší právní jistotu a současně se jedná o důležitý krok směrem ke zjednodušení.

V tomto okamžiku jsou všichni členové GFCM povinni zajistit plné provádění dohodnutých opatření počínaje stanoveným datem. Včasné provedení bylo tudíž nutné k tomu, aby byla tato mezinárodní opatření přímo platná pro fyzické či právnické osoby v celé EU a aby byla v této věci zajištěna právní jistota.

  Marek Józef Gróbarczyk (ECR). – (PL) Paní předsedající, naše skupina tuto zprávu podpořila, protože je naprosto nepostradatelným prvkem plánů budoucí společné rybářské politiky. Vzhledem ke změnám, které nás čekají, je regionalizace mimořádně důležitá, stejně jako zajištění toho, aby byla tato politika budována na základě právě této regionalizace.

Čeká nás rozprava na téma výmětů, ostudná rozprava o špatně připraveném právním předpisu. Právní předpisy by měly být založeny na opatřeních tohoto druhu, nebo, jinými slovy, na regionalizaci, a my bychom měli tvořit společnou rybářskou politiku, která tyto skutečnosti bere v úvahu. Velice vám děkuji.

  Syed Kamall (ECR). – Paní předsedající, podíváme-li se na historii našich společných dohod, společné rybářské politiky, společné zemědělské politiky, výsledek je pro občany jasně viditelný.

Zatímco v některých oblastech to vedlo ke zvýšení produkce za umělé ceny, byli jsme také svědky vyčerpávání populací ryb a viděli jsme problémy s výměty. Je celkem jasné, že tento systém selhal. Je čas, abychom uznali, že nejlepší cestou vpřed je systém založený na vlastnických právech a převoditelných vlastnických právech pro příští generace, které mají zájem na zajištění zdrojů pro svou generaci a generace budoucí.

Kdybychom se dokázali poučit z právního státu a byli schopni uplatnit majetková práva na politiky rybolovu, měli bychom politiku udržitelného rybolovu nejen pro společnou rybářskou politiku EU, ale i celosvětově, a tyto dohody bychom nepotřebovali.

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, každý den jsou tisíce tun mrtvých ryb vyhazovány z lodí do moře. Potápějí se, šupiny a kosti dusí mořské dno, a – jak říká britský národní básník – moře se mění na něco bohatého a zvláštního. Pro jednou je tato metafora zcela výstižná. Nyní se Evropská komise opožděně probudila, roky poté, co tento problém s výměty nastal poprvé, a pokusila se s tím něco udělat.

Ale každé řešení navržené Komisí by přineslo své vlastní zvrácené pobídky – můžeme omezit počet dnů lodě na moři, můžeme omezit velikost ok sítě, můžeme kapitány nutit, aby přivezli na pevninu i toho posledního šprota, kterého uloví. To vše vychází z existenciálního problému společné rybářské politiky, kterým je právě to, že je to společná politika: definuje rybolov jako společný zdroj, k němuž mají národy rovný přístup. Nikdo nic nevlastní, a proto nikdo nemá důchod chovat se k rybolovu jako k obnovitelnému zdroji.

Musíme okopírovat to, co provedl Island, Nový Zéland a Falklandy a jiná místa, které daly kapitánům pobídky k ochraně a poskytly jim majetková práva. Jediným způsobem, jak to udělat, je obnovit národní kontrolu nad teritoriálními vodami.

PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS
Místopředseda

Zpráva: Anni Podimata (A7-0036/2011)

  Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, velká většina v Parlamentu znovu rozhodla, že v této sněmovně podpoříme daň z finančních transakcí. Ze všech daní, které bychom mohli přijmout, je tzv. Tobinova daň ta ze všech nejhloupější. Jediné pozitivní, co o této dani lze říci, je to, že nikdy k ničemu nedošla, protože pokud by tohle byla ta apokalyptická stvůra, proč nebyla zavedena před mnoha lety?

Poprvé se o ní začalo uvažovat už na počátku 70. let 20. století. Ale vždy, když vznikne krize, je tato ohraná věc znovu oprášena a po malé chvíli dojdeme k závěru, že to není dobrý nápad. Prostě není dobrý nápad zavádět daň jen v Evropě samotné, protože máme bezpečné ráje a kapitál se tedy může v Evropě přesunout jinam. Je to daň z obchodu spíše než ze zisku. Tobinova daň neřeší vůbec nic a pan Tobin sám to před několika lety přiznal.

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, současná hospodářská a finanční krize odhalila závažné nedostatky regulačního a dohledového rámce celosvětového finančního systému.

V Evropské unii po finanční krizi následovala významná krize fiskální, jejímž důležitým faktorem byl nadměrný a někdy i neodůvodněný tlak trhů vůči státním dluhopisům. Ústředním bodem této krize byly opět krátkodobé a vysoce spekulativní transakce, které zdůraznily jasné spojení mezi neúčinnou finanční regulací na jedné straně a dohledem a udržitelností veřejných financí na straně druhé.

Hospodářské náklady krize je teprve třeba plně vyhodnotit. Už teď je však jasné, že svět a EU si nemohou a neměly by si dovolit další krizi podobného rozsahu.

Pro komplexní a integrované reakce na krizi potřebujeme nové a inovativní mechanismy financování schopné omezit spekulace a obnovit hlavní úlohu finančního sektoru. Proto je nutná změna, a to mimořádně pozitivním způsobem.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, jsem pro zavedení celosvětové daně z transakcí. Komise by neměla otálet s provedením posouzení dopadů ohledně toho, zda by taková daň mohla být v první fázi iniciována na evropské úrovni a po takové studii by měla EU přijmout rozhodnutí.

Každoročně se v Londýně vyberou daňové výnosy v hodnotě 7 miliard EUR prostřednictvím dodatečné burzovní daně. Není to přesně totéž, co daň z transakcí, o které tu jednáme, ale výsledky z Londýna a jejich dopad jsou povzbuzující, Komise by tedy měla provést posouzení dopadů neprodleně a pak bychom měli rozhodnout na úrovni EU.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hospodářská a finanční krize, která v posledních letech ovládla Evropu, odhalila závažné nedostatky regulačního rámce.

Potřebujeme vypracovat nové nástroje, jež budou schopny omezit spekulace a obnovit hlavní úlohu finančního sektoru. Musíme naplnit potřeby reálné ekonomiky a podporovat dlouhodobé investice a současně zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi hlavní aktéry ve finančním sektoru. Tak se nám podaří vytvořit nové dodatečné zdroje pro řešení celosvětových i evropských problémů, jako je změna klimatu a cíle stanovené ve strategii Evropa 2020.

Doufám však, že bude věnována větší pozornost opatřením pro transparentnost inovativních finančních systémů a veřejný dohled nad nimi, protože ty jsou nutnou podmínkou jejich zavedení.

  Salvatore Caronna (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že přijetí zprávy paní Podimataové představuje významný krok směrem k vyváženější, pokrokovější a silnější hospodářské a fiskální politice v Evropě.

Nyní je každému jasné, že se Evropa jako koordinující orgán 27 zemí naléhavě potřebuje vybavit hospodářskými a finančními nástroji schopnými kontrolovat ekonomiku a ne pouze se jí podřizovat. Z tohoto důvodu vyvolalo navrhované zdanění finančních transakcí značný rozruch a přitáhlo velkou pozornost a diskuse. Skutečnost, že většina tohoto Parlamentu hlasovala pro toto nařízení, je důležitá a významná, protože poprvé nebyly věci ponechány svému osudu a namísto toho jsme učinili krok vpřed.

Skutečně doufám, že Komise a Rada budou v této cestě pokračovat.

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, současná ekonomická krize odhalila závažné nedostatky rámce pro sledování finančního sektoru a potřebu reagovat novými nástroji a novými fiskálními politikami.

Finanční systém začal generovat zisky z finančních transakcí a je absurdní, aby tento sektor nepodléhal žádnému zdanění. Potřebujeme lék, daň z finančních transakcí, a proto jsem hlasoval pro.

U jiných politik, například v oblasti energetiky nebo životního prostředí, se Evropě podařilo stát se světovým vůdcem, být příkladem a impulsem pro jiné země mimo Evropskou unii. Jsem přesvědčen, že totéž bychom měli učinit, pokud jde o finanční systém. Doufám, že Komise bude reagovat rychle a předloží legislativní návrh, který bude schopen naplnit očekávání občanů, na které břemeno krize dopadlo.

  Lara Comi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zavedení nové daně je vždy opatřením, které je třeba pečlivě zvažovat. Pokud na jedné straně umožní zavedení systému pobídek, který sníží riziko a negativní externality, na druhé straně jistě vytvoří nerovnováhu, která by mohla potrestat evropské finanční trhy.

Jsem přesvědčena, že příjem ze spekulativních činností a finančních transakcí by měl být zdaněn, stejně jako si také myslím, že je vhodné pečlivě zvážit pro a proti a že daň tohoto druhu by měla být důkladně prošetřena, aby přinesla požadované účinky, aniž by se přerušila tvorba bohatství.

Musím však upozornit, že pokud by Unie měla jednat izolovaně, mohla by logicky ztratit konkurenceschopnost a neměla by žádné praktické prostředky, kterými by mohla vybídnout ostatní světové ekonomické aktéry, aby se přidali. Právě proto dávám přednost zdanění, pokud bude zavedeno celosvětově a po projednání v rámci skupiny G20.

  Giommaria Uggias (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, s potěšením jsme přijali návrhy, které předložila paní Podimataová. Pro nás z italské delegace strany Italia dei Valori v rámci skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu to byl okamžik velkého uspokojení, protože to ukazuje, že Parlament ví, jak dodržovat svá zásadní prohlášení.

Vlastně už při rozpravě o zprávě paní Berèsové o finanční, hospodářské a sociální krizi jsme argumentovali ve prospěch daně z finančních transakcí. Dnes se tak stalo, a my proto s potěšením prohlašujeme, že jsme hlasovali pro zprávu, protože tato daň přesune finanční zdroje z finanční ekonomiky – a proto od finančních spekulací – do ekonomiky reálné. Daň bude také odpovídat rozvojovým cílům tisíciletí a přispěje k velkým evropským projektům v oblasti infrastruktury, výzkumu, ekologické restrukturalizace a našeho výrobního systému.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, podíváme.–li se zpět na tuto finanční krizi, musíme se ujistit, že jsme se něco naučili. Například si musíme vzít ponaučení, že nevhodná regulace může někdy způsobit problém, jak se stalo v případě zákona o komunitních investicích ve Spojených státech amerických. Ten povzbudil banky, aby půjčovaly zákazníkům, kteří nebyli úvěruschopní. Když každý desátý zákazník nesplácel, začala krize rizikových hypoték a důsledky vidíme dosud.

Musíme pochopit důsledky příliš levného tisku peněz a udržování nízkých úrokových sazeb, kdy lidé prováděli investice na základě špatných rozhodnutí a nebrali na vědomí, že peníze samy mají hodnotu. Jak řekl rakouský ekonom Ludwig von Mises, pokud učiníte taková špatná rozhodnutí a nesprávné investice, když se trh sám koriguje, každý utrpí ztrátu a úvěrový cyklus se přetrhne. Právě to jsme viděli. Musíme se poučit, že bankám by nikdy nemělo být znovu dovoleno být příliš velkými na pád.

Zavedeme-li tuto daň pro získání peněz, jaký signál to vyšle bankám? Banky si řeknou, že mohou nadále fungovat jako dřív, bez řádné péče, a že se mohou zhroutit a daňový poplatník je zachrání.

Je čas, abychom se z finanční krize poučili.

Zpráva: Edite Estrela (A7-0032/2011)

  Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jasný důkaz toho, že právo na evropské občanství stále není zaručeno, spočívá v závažných nerovnostech, které stále existují mezi členskými státy. V porovnání s jinými místy neexistuje žádné právo na zdraví, které by bylo možné ve stejném rozsahu uplatnit v Bulharsku či Rumunsku, je tedy zjevné, že toto usnesení se všemi svými problémy může být užitečným výchozím bodem.

Dnes slavíme Mezinárodní den žen a není pochyb, že přístup k léčbě a podpoře je pro ženy stále mnohem komplikovanější. Potřebujeme proto více informací, více prevence, léčby a rehabilitace a zdravější životní styly.

Tím, co je potřeba, jsou přiměřené volby životního stylu, musíme tedy říci ne závislostem, obezitě, alkoholu, kouření a infekčním nemocem. K tomu potřebujeme skutečnou politiku soudržnosti, která na otázku práva na zdraví pohlíží jako na skutečně evropský cíl.

  Christa Klaß (PPE). – (DE) Pane předsedající, naším prvořadým zájmem musí být vždy zachování zdraví a za druhé také navrácení zdraví. Ve všech členských státech je klíčem vzdělávání. Zvlášť důležitá je zdravá strava a tělesný pohyb a správná úroveň obecného vzdělání. V podstatě to je věcí členských států. Evropa by měla podporovat sdílení zkušeností v oblasti zdravotního vzdělávání v jednotlivých oblastech. Hlasovala jsem proti této zprávě i přes její četné správné myšlenky. Jsem zcela proti bodům 25, 26 a 29. Důležitá etická a morální rozhodnutí členských států, jako jsou reprodukční technologie a umělé ukončení těhotenství, zde nemají žádné místo. Zmiňovat umělé ukončení těhotenství ve stejné větě jako antikoncepci a přitom ani nevzpomenout na právo na život, to neodráží vůli křesťanské Evropy.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, je celkem pravda, že nerovnosti v oblasti zdraví se v Evropské unii značně liší. Členské státy jsou velmi odlišné, stejně jako jejich zvyklosti a tradice. Je zjevné, že pokud pohlédneme kupředu a budeme chtít zúžit tento rozdíl mezi zdravotnickými službami na úrovni Evropské unie, budeme potřebovat více odborné přípravy, vzdělávání a povědomí o tom, co má na zdraví vliv.

V této zprávě se zjevně dostalo velké pozornosti socio-ekonomickému postavení, ale podle mě je důležité zaměřit se na ty nejzákladnější věci, včetně přístupu ke zdravotnickým službám, cvičení, správné stravování a podobně. Na tyto záležitosti musíme upozornit a zdůraznit jejich význam, hledíme-li kupředu a chceme vybudovat lepší a zdravější Evropu. Podle mého názoru potřebujeme výměnu osvědčených postupů.

Sám jsem se zdržel hlasování o této zprávě, protože jsem přesvědčen, že obsahuje mnoho nepodstatných věcí. Doufám, že se budeme moci soustředit na odstraňování nerovností v oblasti zdraví všude v Evropské unii.

Zpráva: Eva Joly (A7-0027/2011)

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, myslím, že jedním z mých hlavních problémů v posledních několika letech, když jsme jednali o myšlence zdanění na mezinárodní úrovni, byl útok na země, jako jsou Kajmanské ostrovy, když v rozvojové oblasti učinily jen to, co jsme jim poradili. Po mnoho let jsme ostrovům v Karibské oblasti a jiným rozvojovým zemím říkali, že by měly diversifikovat a odklonit se od cukru a banánů, vydat se vzhůru po hodnotovém řetězci a začít získávat odborné zkušenosti v oblasti služeb.

Kajmanské ostrovy to učinily a nyní tvoří 40 až 50 % jejich ekonomiky finanční služby, díky jejich systému daňové neutrality. Nikoli daňových úniků, ale daňové neutrality. Nezdvojnásobují ani neztrojnásobují fondy, které se tam rozhodnou usadit. Ale co dělají pokrytečtí imperialisté z Evropské unie, když se Kajmanské ostrovy rozhodnou s nimi soutěžit ve zdanění? Rozhodnou se jednat jako imperialisté starých časů a pokusí se napadnout Kajmanské ostrovy za to, že chtějí soutěžit s EU. Hanba tomuto imperialismu EU!

  Nirj Deva (ECR). – Pane předsedající, bylo pro mě velmi obtížné podpořit zprávu mé přítelkyně paní Jolyové, protože začala mluvit o evropské celosvětové dani.

Finanční prostředky v hodnotě 880 miliard USD opouštějí rozvojové země prostřednictvím různých legálních a nelegálních cest a jsou ukládány v evropských a západních bankách. My naopak vkládáme 60 až 70 miliard z prostředků evropských daňových poplatníků do rozvojových zemí na programy odstraňování chudoby. Kdyby ty peníze – těch 880 miliard USD, které uniknou z rozvojových zemí a jsou uloženy v našich bankách, – byly ponechány v oněch rozvojových zemích na jejich rozvoj, o kolik lepší by bylo, kdyby rostly rychleji, uměly tvořit kapitál, měly majetková práva a obchodní postupy?

Zpráva: Georgios Papastamkos (A7-0030/2011)

  Clemente Mastella (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v době, kdy je Evropská unie vyzývána k reformě své společné zemědělské politiky, je zajištění soudržnosti zemědělské a zahraniční obchodní politiky stále zásadnější.

Zemědělství a obchod jsou dva politické programy, které se navzájem prolínají. Jejich dynamika ovlivňuje regulační nastavení na mnohostranné, meziregionální a dvoustranné úrovni, a rovněž je jím ve značné míře ovlivňována. Tato regulační nastavení nejsou neměnná; naopak vytváří hierarchie a vyvíjí se v průběhu jednání.

Regulační rozmanitost, odlišné obchodní zájmy a obchodní napětí a spory odráží složitost tuzemské zemědělské politiky a mezinárodního obchodu. Protože zemědělství není pouhá hospodářská činnost, zemědělská a potravinářská politika slouží zásadním cílům, jako je bezpečnost potravin a jistota jejich dodávek, spočívá nyní hlavní úkol v efektivním sladění obchodních a neobchodních zájmů.

Naše obchodní politika bude mít tedy zásadní význam při rozhodování o tom, zda bude zemědělství i nadále v plné míře k plnění těchto cílů pozitivně přispívat, aniž by byla narušena jeho dynamika.

  Jarosław Kalinowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, zabezpečení dodávek potravin je prioritou společné zemědělské politiky. Aby bylo dosaženo skutečného zabezpečení dodávek potravin, měli bychom udržovat správné poměry v mezinárodním obchodu. Spravedlivá hospodářská soutěž by měla být v tomto ohledu uznána za klíčového činitele. Evropští zemědělci a producenti potravin musí dodržovat přemrštěné normy EU a vynakládat velké částky na přizpůsobování svých výrobků restriktivním normám a předpisům.

Evropská unie však v praxi nemůže nijak ovlivnit producenty a zemědělce ze třetích zemí, odkud dovážíme obrovská množství potravin. Za prvé, tyto dohody jsou nespravedlivé vůči našim domácím producentům, a za druhé je tato politika také nebezpečná pro zdraví evropských spotřebitelů, protože EU nemá žádnou kontrolu nad kvalitou těchto produktů, což je třeba okamžitě změnit.

  James Nicholson (ECR). – Pane předsedající, především bych chtěl říci, že jsem hlasoval pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že velmi jasně vymezuje problémy, kterým čelí zemědělský sektor a zemědělci Evropské unie, zvláště z hlediska obchodní politiky.

Dovolte mi velmi jasně říci, že zemědělství Evropské unie by nemělo být žádným způsobem obětováno pro zajištění obchodních dohod, jako je dohoda s uskupením Mercosur. Bohužel však mám dojem, že právě tímto směrem věci směřují. Zdá se, že existuje pocit, že evropské zemědělství lze použít jako snadný nástroj vyjednávání. Pokud tomu tak skutečně je, předpokládám velké problémy v mnoha sektorech zemědělství, zvláště živočišné výrobě. Pokud jde o rovnocenné normy, nikdo by neměl být zastrašen naším požadavkem, aby dovozy do EU splňovaly stejné normy, jaké jsou vyžadovány od našich vlastních producentů. Nepochybně máme vůči našim spotřebitelům povinnost to zajistit.

Velmi mě roztrpčuje postoj Komise k Parlamentu v této věci. Je nepřijatelné, aby se pokoušela nás držet v nevědomosti. V rámci dalších jednání chci, aby byl zohledněn názor Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, zpráva pana Papastamkose uvádí několik velmi dobrých návrhů. EU se účastní četných mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání s různými skupinami, jako je Světová obchodní organizace. Obchod zemědělskými produkty hraje v této oblasti klíčovou úlohu, zvláště pokud jde o přístup na trhy Evropské unie.

EU je čistý dovozce zemědělských produktů. Za čtyři roky od reformy trhu s cukrem jsme se z čistého vývozce stali čistým dovozcem. Dovážíme 70 % zemědělských produktů; produktů, které vyvážejí rozvojové země. Máme obchodní schodek se zeměmi uskupení Mercosur. Jak řekl pan Kalinowski, na trhy v EU se dovážejí zemědělské produkty vyrobené podle jiných norem, zatímco evropským zemědělcům vznikají obrovské náklady spojené se zajišťováním dobrých životních podmínek zvířat nebo ochranou životního prostředí.

Nemůžeme zničit výdobytky společné zemědělské politiky, která je financována z rozpočtu EU, prostřednictvím rozhodnutí, která omezují účinnost této politiky. Musíme si být jisti, že existuje potřebná součinnost mezi společnou zemědělskou politikou a obchodní politikou Evropské unie.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, Také chci říci několik slov o této zprávě pana Papastamkose, která je velice důkladná. Mohl bych také říci, že podává dobrý a široký obraz vzájemného vztahu zemědělské a obchodní politiky Evropské unie a funkcí zemědělské politiky jako určitého nástroje tvorby politik v Evropské unii.

Je samozřejmě pravda, že když pohlédneme i na náš rozpočet, je zemědělství jeho důležitou součástí. Proto se téma zemědělství objevuje vždy, když je řeč o politice Evropské unie. V této souvislosti je třeba mít na paměti, že do Evropské unie také mnoho potravin dovážíme z různých míst, zvláště ze třetích zemí, a musíme tyto etické normy dodržovat. Čistota je v tomto ohledu velmi důležitá.

Je také důležité nezapomínat, že musíme věnovat pozornost otázce zemědělské produkce na našem vlastním kontinentu, v různých částech včetně okrajových zemí, i Finska, kde existuje velmi vysoká úroveň odborných zkušeností, čisté produkty atd. Když hovoříme o zemědělské politice a budeme-li do ní chtít v budoucnosti dále investovat, musíme tyto vysoké etické standardy dodržovat.

  Janusz Wojciechowski (ECR). – (PL) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Papastamkose. Chtěl bych vyjádřit svůj obdiv této zprávě a jsem rád, že Evropský parlament se důrazně vyslovil pro ochranu zajišťování potravin Evropy, které je ohroženo v důsledku nadměrných ústupků v mezinárodním obchodu potravinami.

V Evropské unii existuje silná lobby, která se snaží omezit produkci potravin v Evropě a zvýšit dovozy potravin ze třetích zemí, protože na příslušných vývozech vydělává. To bylo zjevné například při reformě trhu s cukrem. Evropská unie by neměla této nátlakové skupině ustupovat, ale měla by se jí postavit v zájmu svého vlastního zajišťování potravin. Politika ústupků této nátlakové skupině v době zvýšené poptávky po potravinách je z dlouhodobého hlediska sebevražedná.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Pane předsedající, spravedlivý obchod zemědělskými produkty je jednou z nejdůležitějších hnacích sil hospodářského rozvoje rozvojových zemí. Je také nezbytný jako pomoc při snižování chudoby a prevenci potravinových krizí. Na zemědělství závisí mnoho regionů a zemí v Evropě, zvláště nejnovější členské státy, v nichž zemědělství dostává významně nižší přímé platby než představitelé starších členských států. A co víc, tyto regiony musí také soutěžit s producenty z Latinské Ameriky, kteří nemusí dodržovat stejně přísné normy kvality a mají výhodu nižších celních sazeb. Taková situace značně snižuje konkurenceschopnost a zisky našich zemědělců. Proto jsem tuto zprávu podpořila, protože požaduje přezkum obchodní politiky Evropské unie, pravidelné vyhodnocování, používání jednotných norem na zemědělské produkty ze třetích zemí a otevření trhu zemědělské produkci ze třetích zemí pouze v případě, že naši zemědělci získají odškodnění za ztráty, které by utrpěli v důsledku zvýšeného objemu dovozu zemědělských produktů ze třetích zemí. Děkuji vám.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, Když hovořím se svými přáteli v mnoha chudších zemích a ptám se jich, jak bychom jim mohli nejlépe pomoci zmírnit a řešit chudobu v jejich zemi, často říkají, že podpora není odpověď. Pomohlo by jim, kdybychom podnikatelům v jejich zemi pomohli vytvářet bohatství na místě a kdyby mohli obchodovat v námi v Evropské unii. Můžeme pomoci otevřením našich trhů.

Jedním z velkých problémů tohoto tvrzení je, že máme společnou zemědělskou politiku. Spojené státy americké mají také nejrůznější druhy dotací. Když voláme po otevřeném obchodu, jsme pokrytci, pokud uzavíráme naše trhy před velmi dobrými produkty z rozvojových zemí. A k tomu uplatňujeme ještě něco, čemu říkáme hygienické a rostlinolékařské normy. Samozřejmě že všichni chceme bezpečnější potraviny, ale dosti často jsou tyto potraviny používány jako necelní překážka obchodu vůči dovozům z rozvojových zemí.

Je čas důvěřovat spotřebitelům. Pokud budou potraviny bezpečné, nechme spotřebitele rozhodovat, zda chtějí potraviny vypěstované v Evropě nebo jinde. Zastavme nerentabilní a neživotaschopná odvětví v Evropě.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, společné zemědělské politice se nic nevyrovná, co do jejího plýtvání, její korupce, zkostnatělé byrokracie, sobeckosti, jejího pokrytectví a její nemorálnosti.

Na konci 50. let 20. století byl argentinský vyslanec při Evropské unii jmenován mluvčím rozvojových zemí. Řekl, že pokud musí Evropa své zemědělce dotovat, chápou to, a že se jim nelíbí, že se uzavíráme jejich produktům, ale rozumí tomu; žádal nás ale, abychom jim neuštědřovali dvojitý úder tím, že vyvážíme své přebytky na jejich trhy za dumpingové ceny. EU neposlouchala tehdy a neposlouchá ani teď.

Poslední jednání ve Světové obchodní organizaci nesla optimistický titul „vše kromě zbraní“. Samozřejmě, se to rychle změnilo na vše kromě zemědělských podniků, protože EU je rozhodnuta udržet si toto chráněné a dotované postavení pro tento specializovaný trh.

Vyjděte z minulých událostí. Společné zemědělská politika existuje od roku 1960. Tu provádí EU nejdéle. Pokud to přineslo tento stav – ekologickou kalamitu, chudobu, inflační důsledky vyšších cen potravin –,y co si myslíme, když chceme stejným institucím dát další pravomoci?

  Nirj Deva (ECR). – Pane předsedající, obvykle stoprocentně souhlasím se svým přítelem panem Kamallem, ale dnes si dovolím nesouhlasit. Po dlouhých a důkladných úvahách jsem došel k názoru, že zajištění potravin je velmi důležitým aspektem našeho globálního růstu počtu obyvatel. Evropská unie by měla být zabezpečena, pokud jde o vlastní dodávky potravin. Znamená to soběstačnost. Nikoli nadprodukci, kdy prodáváme do rozvojových zemí za dumpingové ceny, nebo nedostatečnou produkci, kdy bereme potraviny hladovějícím od úst.

Měli bychom se tedy snažit o soběstačnost v Evropě, soběstačnost v Asii a soběstačnost v Africe a Spojených státech amerických. Budeme-li mít soběstačnost jako cíl ve svých programech, může v mezinárodním obchodu do hry vstoupit vše ostatní. Potraviny jsou něco, s čím si hrát nesmíme.

Zpráva: Martin Häusling (A7-0026/2011)

  Christa Klaß (PPE). – (DE) Pane předsedající, hlasovala jsem pro Häuslingovu zprávu. Bílkoviny jsou nutné pro zdravou výživu zvířat. Evropa musí přijmou opatření s cílem zajistit spolehlivou dodávku bílkovin. Musíme k tomu využít všechny cesty od podpory výzkumu a pěstování po informování a vzdělávání zemědělců o výhodách zavedených postupů a střídání plodin. Neztraťme ze zřetele osvědčenou zásadu cyklické ekonomiky. Komise musí přezkoumat zákaz používání zpracovaných živočišných bílkovin v krmivu pro nepřežvýkavce, přičemž musí stále respektovat zákaz kanibalismu. Konkrétně musí zvážit možné používání živočišných bílkovin v masokostní moučce pro prasata a drůbež. Tyto materiály musí být připravovány podle stávajících přísných předpisů na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Cenné zdroje bílkovin jsou zde nyní ničeny jen proto, že nejsme schopni zajistit řádné nakládání s těmito produkty.

  Janusz Wojciechowski (ECR). – (PL) Pane předsedající, lituji toho, že Häuslingova zpráva, která je dobrou zprávou nemohla získat podporu svého vlastního autora kvůli neuváženým pozměňovacím návrhům. I já jsem hlasoval proti jejímu přijetí. Jsem přesvědčen neexistují důvody pro využití pozměňovacích návrhů k této zprávě ve věci geneticky modifikovaných organismů v Evropské unii, a že bychom geneticky modifikované organismy neměli podporovat. Evropa by měla hájit tradiční a přirozené zemědělství. Geneticky modifikované plodiny představují pro zemědělství v Evropě a zajištění potravin hrozbu a z těchto důvodů souhlasím se zpravodajem. Následoval jsem jeho příkladu v této záležitosti. Velice vám děkuji.

Zpráva: Mariya Nedelcheva (A7-0029/2011)

  Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěl poděkovat zpravodajce, paní Nedelchevové, za její příspěvek. Hovořit o rovnosti mezi muži a ženy v dnešním světě práce není a nesmí být jen řečnickým cvičením.

Naopak, zaměstnanost žen je pro Evropu strategickou otázkou z kulturního i ekonomického hlediska. Jak je z dostupných údajů zjevné, pokud by se míry zaměstnanosti žen podobaly mírám zaměstnanosti mužů, vzrostl by hrubý domácí produkt o 30 %. Současná krize nás proto nesmí donutit ke krokům zpět, ale naopak nás musí posunout směrem k aktivním politikám v oblasti zaměstnanosti žen. Proto potřebujeme cílené politiky zaměstnanosti, které umožní zhodnotit dopad krize na ženy a posoudit proticyklická řešení.

Dalším přínosem zprávy je její zaměření na pozitivní politiky podpory zaměstnanosti žen, odborné přípravy a podnikání žen. Skončím tím, že ještě existuje další jev, kterému musíme čelit: závažný problém násilí na ženách. Evropa nyní potřebuje souhrnnou směrnici o opatřeních pro prevenci a potírání všech forem násilí páchaného na ženách.

  Jens Rohde (ALDE). – (DA) Pane předsedající, když nasloucháme rozpravě o kvótách pro ženy která zaručí lepší zastoupení žen ve správních radách společností kótovaných na burze, je jasné, že v této sněmovně je novu a znovu vedena zákopová válka, což je skutečně hanba. Nebudu se tajit tím, že jsem důrazně proti zákonným kvótám. Částečně protože si myslím, že to je špatné pro společnosti, ale také protože to je špatné pro kvalifikované ženy, které budou automaticky ve správních radách marginalizovány. Proto říkám kvótám ne. Mohli bychom však zaujmout pragmatický přístup a jednat o tom, zda by nebylo možné požadovat, aby společnosti kótované na burze samy vypracovaly politiku rovnosti a určité vlastní cíle a mohly se samy rozhodnout, které cíle to budou. To by bylo dobré pro ženy, kterým se díky tomuto přístupu podaří dostat se do správní rady, ale i pro podniky, protože budou mít svůj vlastní vztah k cílům, které musí uskutečňovat. Jsem přesvědčen, že bychom se v zájmu dotčených společností i žen měli pokusit o trochu pragmatismu.

  Debora Serracchiani (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasovala jsem pro zprávu o rovnosti žen a mužů a chudobě žen v Evropě a jsem potěšena, že tato zpráva byla projednána v den, kdy slavíme sté výročí Mezinárodního dne žen.

Nehledě na směrnici 002/73/ES o rovném zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, je k dosažení řádného provádění stále nutné další úsilí. Stačí říci, že ačkoli úroveň vzdělání žen v posledních letech výrazně stoupla a počet absolventek vysokých škol je dnes vyšší než počet absolventů, jsou ženy nadále soustředěny v tradičně ženských odvětvích a často mají nižší mzdu a zastávají méně odpovědných pozic ve všech sférách společnosti.

Chybějící přístup k podpůrným službám pro jejich závislé osoby, jako jsou děti, zdravotně postižené osoby a senioři, k vhodným programům dovolené a pružnému pracovnímu režimu, to vše brání ženám v práci.

Chtěla bych skončit tím, že vzpomenu ženy na celém světě, které bojují za nejzákladnější ze všech práv, a chtěla bych, aby tato sněmovna vyjádřila svou solidaritu s íránskými feministickými sdruženími, která dnes vycházejí do ulic a vyzývají ženy, aby demonstrovaly bez hidžábu.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, dovolte mi stručně vysvětlit, proč jsem nepodpořila usnesení, které hodnotí rok 2010 z pohledu rovnosti.

Text usnesení ve vícerých oblastech podporuje rovnoprávnost mezi ženami a muži, ale zároveň podporuje umělé ukončení těhotenství – ukončení započatého života. Tento text je v rozporu s rezolucemi Organizace spojených národů, které uvádějí, že umělé ukončení těhotenství nesmí být nikdy používáno jako prostředek regulace porodnosti.

Přijetím tohoto usnesení Evropský parlament nejen zasahuje do vnitrostátních pravomoci členských států, ale zejména ignoruje právo na život zakotvené v listině základních práv.

Lituji, že většina Parlamentu se přiklonila k tomuto textu. Je to alarmující signál a já vyzývám vnitrostátní organizace a sdružení, aby protestovaly u svých poslanců, kteří je zastupují v Evropském parlamentu.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, myslím, že je velmi důležité, abychom hovořili o rovnosti žen a mužů v Evropském parlamentu, a nikoli jen dnes, při této zvláštní příležitosti: musíme o tom hovořit neustále. Opravdu je důležité mít na paměti, že jsme byli stvořeni jako muži a ženy. Je to zdroj bohatství, ale neznamená to, že jste-li muž nebo žena, jste o něco horší nebo slabší: byli jsme také stvořeni jako rovní. Proto je velice důležité zajistit, abychom si nyní, alespoň po roce 2010 mohli být v Evropě rovni, což by znamenalo, že s muži a ženami by bylo na trhu práce zacházeno stejně. Samozřejmě, situace je nyní taková, že ženy mají trvale horší postavení co do mezd a podpbně, a to se nemůže v civilizované společnosti dít. Namísto toho musíme zajistit, aby bylo možné rovnost realizovat v pravém smyslu tohoto slova.

Pokud jde o kvóty, budou potřeba do té doby, než přijmeme myšlenku, že jsou si všichni rovni, a pak bude rozhodujícím činitelem kvalifikace na trhu práce.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, dnes jsme přijali další iniciativu, ale jak řekla paní komisařka, musíme přejít od slov k činům.

I přes opatření nerovnost přetrvává. Vzdělání žen je dobré. Podle posledních údajů z univerzit dosahují ženy lepších výsledků, přesto však jsme stále diskriminovány. Zvláště to platí o zdravotně postižených ženách, seniorkách a přistěhovalkyních, které trpí dvojí diskriminací.

Dnes jsme vedle této iniciativy slyšeli mnoho prohlášení, nejsme však připraveni jít příkladem. Stačí se podívat, jakého pohlaví je předseda Komise nebo se zamyslet nad členy Rady, rotujících předsednictví, předsedou Rady, předsedou Parlamentu a předsedou Účetního dvora; členy Evropské centrální banky, mezi nimiž poprvé nebudou žádné ženy; nad předsedy parlamentních skupin tohoto orgánu nebo nad nedostatkem žen v delegacích některých zemí.

Obraz evropské politiky je nadále mužský. Máme před sebou velmi dlouhou cestu. Proto jsem hlasovala pro tuto iniciativu. Věřím v kvóty jako prostředek k dosažení pokroku na této obtížné cestě a především v motto, kterým jsem začala: od slov k činům.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Pane předsedající, ačkoli se situace v oblasti práv žen zlepšila, chtěla bych přesto upozornit alespoň na tři aspekty. Za prvé, rozdíly ve výši odměn jsou stále významné a během krize tyto rozdíly vzrostly, protože jsme se rozhodli podporovat banky a nikoli školy a školky, které převážně zaměstnávají ženy. Za druhé, podpora pro ženy, budoucí a čerstvé matky je nedostatečná, zvláště v nových členských státech. Existuje tu i diskriminace na trhu práce. Za třetí, v politice, kde by ideální poměr mužů a žen byl 50:50, je účast žen stále o mnoho nižší. Stejný jev můžeme vidět ve vedoucích funkcích. Jsem přesvědčena, že tato naše zpráva nebude schopna zajistit nový impuls pro řešení těchto problémů.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, hlasovala jsem pro zprávu i pro kvóty. V tomto ohledu chci poděkovat paní komisařce Redingové za to, že navrhla –nebo bych snad měla říci, že vydala ultimátum –, že bude přijímat opatření, dokud ode dneška do jednoho roku nebude ve společnostech kótovaných na burze více žen. Přitom vlastně paní komisařka nedělá nic jiného, než že uskutečňuje smlouvy a směrnice EU, které říkají, že muži a ženy jsou si rovni.

Vím, že kvóty vyvolávají rozporuplné pocity a že nepředstavují správnou demokracii, ale tu nepředstavuje ani naše nynější situace. Ve Finsku byly na úrovni místní správy kvóty zavedeny před 10 až 15 lety. Byly proti nim protesty, protože byly považovány za něco, co sníží hodnotu žen, a mělo se za to, že není dost žen k obsazení těchto pozic. Ženy se však našly a praxe ukázala, že alespoň ve Finsku tyto kvóty na úrovni místní správy fungují velmi dobře.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, děkuji vám za vaši účast a za to, že předsedáte tomuto zasedání a rád bych poděkoval i vašim pracovníkům a tlumočníkům. Nedávný rozsudek, podle něhož pojišťovny nesmí rozlišovat podle pohlaví při zohledňování rozdílů v řidičských schopnostech nebo rozdílů v délce života, je chabý na tak mnoha úrovních, že je těžké rozhodnout, kde začít. Vezměte si nejprve náklady. Bude to stát další miliardu liber. Pojistné se zvýší a pojišťovat se bude méně lidí.

Za druhé, vezměte si nedostatečnou judikaturu, způsob, jakým Evropský soudní dvůr rozhoduje na základě precedentu Evropského soudu pro lidská práva. Za třetí si vezměte ten špatný úmysl. Když byly přijaty směrnice o rovnosti a zákazu diskriminace, jasně se mělo za to, že pojistnou matematikou odůvodněné rozlišování je stále odůvodnitelné.

Za čtvrté si vezměte soudní aktivismus, způsob, jakým naši soudci nebrali v úvahu to, co říkají právní předpisy, oproti tomu, co by podle nich měly právní předpisy vlastně říkat. Za páté si vezměte útok na svobodu smlouvy. Chcete-li mě pojistit a já hodlám přijmout podmínky, které mi nabízíte, není na státu, aby mezi nás vstupoval a prohlašoval naši transakci za nezákonnou.

Pak si za šesté vezměte zásadní argument: co má cokoli z toho společného s Evropskou unií? Každá země by jistě mohla vypracovat vlastní pravidla pro rovnost mezi ženami a muži v souladu se svými vlastními řádnými demokratickými mechanismy a postupy. Pane předsedající, soud s určitým úkolem je hrozba. Nejvyšší soud s určitým úkolem je tyranie.

Zpráva: Rovana Plumb (A7-0031/2011)

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chudoba žen je dlouhodobý problém, který má historické příčiny a jistě není produktem hospodářské krize.

Proto jsem hlasoval pro zprávu paní Plumbové, protože jsem přesvědčen o nutnosti udržet v Evropě i na vnitrostátní úrovni velké úsilí o podporu dalšího pokroku na cestě k rovnosti žen a mužů. Věřím, že opatření obsažená v této zprávě zajistí užitečnou podporu – možná ne vyčerpávající, ale je to krok vpřed – ke strategiím pro provádění Evropského paktu pro rovnost žen a mužů přijatého Radou Evropy a rámce opatření v oblasti rovného postavení žen a mužů.

Prosazování zvláštních programů na podporu aktivního začleňování nebo opětovného začlenění žen na trh práce ze strany členských států je v tomto ohledu nejlepším rozhodnutím. Je však nutné, aby tyto programy byly koordinovány nejen na místní, vnitrostátní a evropské úrovni, ale aby byly nalezeny i způsoby koordinace s partnery mimo Evropskou unii.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, ženy vždy vykonávaly neviditelnou práci: pracovaly v domácnosti a zajišťovaly citovou podporu; což jsou věci, které si nemůžete koupit a nemůžete si na ně nikoho najmout. My jsme tomu však nepřikládali hodnotu.

Nyní ženy vstupují na trh práce. Stále jsme však ohroženy rizikem chudoby, a tato situace se v kontextu hospodářské krize zhoršuje. Hlasovala jsem pro tuto iniciativu, protože je naší povinností vymýtit chudobu žen. Lze toho dosáhnout posílením legislativních nástrojů a opatření, aby bylo možné snížit rozdíly v odměnách mužů a žen.

Musíme provádět aktivní politiky zaměstnanosti ve prospěch žen a revidovat systémy sociální ochrany se zvláštním přihlédnutím ke starším a zdravotně postiženým ženám.

Prosazujme vstup žen na trh práce, protože ženy přinášejí vyšší zisky, a snižujme rozdíly v odměnách mužů a žen, protože tím zvýšíme hrubý domácí produkt o 13 %, jak ukazuje řada studií.

Je to otázka spravedlnosti, ale především je to příležitost pro konkurenceschopnost v Evropě.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Francesco Enrico Speroni (A7-0047/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Podle německého trestního zákoníku a daňového zákoníku lze trestný čin daňového úniku trestat pouze v případě, že plátce daně si je vědom toho, že jde o daňový únik a činí tak záměrně. V tomto případě se zjevně nejednalo o úmysl způsobit daňový únik, protože předmětná částka byla transparentně vyplacena na poslancův běžný účet poté, co ji poté, co ji vyfakturoval společnosti Speakers’Agency. Kromě toho je celkem běžné, že náhodné opomenutí přiznat malé částky, jak tomu bylo v tomto případě, se obvykle řeší výhradně ve správním řízení.

Skutečnost, že toto opomenutí bylo takto vyřešeno, přičemž pan Brok nebyl ani přímo informován o vzneseném obvinění, je zcela výjimečná. To, že státní zástupce ani nesdělil přesnou částku dlužné daně – také cestou neplacení úroku – ještě posiluje charakter fumus persecutionis tohoto případu. Za těchto okolností není vhodné zbavovat tohoto poslance poslanecké imunity.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím se zprávou, která shledává nevhodným zbavovat tohoto poslance poslanecké imunity. Pravda je, že trestní obvinění bylo vzneseno proti známé politické osobnosti kvůli částce a za okolností, které by v případě řadového občana vedly k zahájení pouhého správního řízení. Jedná se o případ fumus persecutionis, jelikož se zdá, že bylo řízení zahájeno s výlučným cílem poškodit pověst dotyčného poslance.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem proti zbavení Elmara Broka poslanecké imunity, protože bylo vzneseno trestní obvinění proti známé politické osobnosti kvůli částce a za okolností, které by v případě řadového občana vedly k zahájení pouhého správního řízení. Kromě toho se státní zástupce nejen bezdůvodně pokusil zatajit obvinění před panem Brokem z nepodložených a vysoce urážlivých důvodů, ale také se postaral o to, že se případ stal středem značné pozornosti sdělovacích prostředků, čímž způsobil nejvyšší možné poškození osoby dotyčného poslance. Jedná se o případ fumus persecutionis, jelikož se zdá, že bylo řízení zahájeno s výlučným cílem poškodit pověst dotyčného poslance, a proto by za těchto okolností bylo zcela nepatřičné zbavit tohoto poslance imunity.

  David Martin (S&D), písemně. – Zdržel jsem se hlasování o této zprávě. Ačkoli na jedné straně chovám nejvyšší obdiv k práci, kterou pan Brok vykonal, na druhé straně mám vážné pochyby o využívání poslanecké imunity k tomu, aby se zabránilo řádnému soudnímu procesu z důvodu vyhýbání se platbě daní.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Placení daní je povinnost, které by se žádný občan neměl mít možnost vyhnout. To bylo panu Brokovi zdůrazněno. Účelem imunity není nabízet ochranu před trestnými činy, ale chránit svobodu projevu. Proto jsem rád, že svou chybu napravil.

Zpráva je nicméně nepříjemná z více důvodů. Pane Speroni, 5 000 EUR není zanedbatelná částka a nikdo pana Broka do této situace nedostal násilím. Proto jsou obvinění z pronásledování na základě „náhodného opomenutí přiznat malou částku“ podle mě zcela nežádoucí. Budu hlasovat proti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Hájit nezávislost mandátu poslanců v této sněmovně je povinností Parlamentu a tuto nezávislost nelze ohrozit. Pokud jde o obvinění, poslanec je terčem fumus persecutionis, jinými slovy, řízení bylo zahájeno s jediným cílem poškodit pověst dotčeného poslance. Proto nejsem pro zbavení tohoto poslance jeho imunity.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Přestože osobně nemám Elmara Broka rád kvůli jeho nevhodnému chování a protiukrajinské rétorice, myslím si, že pro zbavení imunity by měly existovat přesvědčivé důvody. Je dobře známo, že žádost o zbavení imunity byla uvedena v dopise od státního zastupitelství v Bielefeldu, ve kterém se uvádí, že poslanec Brok do svého daňového přiznání za rok 2005 nezahrnul odměnu ve výši 5 000 EUR, jež podléhala dani ve výši 2 900 EUR, za projev, který přednesl dne 28. října 2005 na Evropském fóru v Mnichově pořádaném společností Hypo Vereinsbank Group. Je též známo, že pan Brok tuto částku nezaplatil a byl přistižen při chybě. Dnes je imunita používána jako svého druhu „klacek“ k vyřizování účtů nebo jako „příhodný prostředek“ k manipulaci s poslanci Evropského parlamentu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Německý státní zástupce požádal, aby byl poslanec Evropského parlamentu pan Brok zbaven poslanecké imunity. Toto řízení se týkalo toho, že poslanec do svého daňového přiznání nezahrnul odměnu za projev, který přednesl v Mnichově, jež podléhala dani ve výši 2 900 EUR, kterou však již nyní zaplatil. Jde však o právní názor, podle něhož by dotčené řízení neprobíhalo stejně, kdyby se jednalo o běžného občana, a existují zde silné známky politického pronásledování. Za těchto konkrétních okolností a protože se jedná o fumus persecutionis, jsem hlasovala pro to, aby pan Brok nebyl zbaven poslanecké imunity.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Touto zprávou se EP rozhodl nezbavit Elmara Broka imunity.

Zpráva: Christel Schaldemose (A7-0033/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji ve prospěch této zprávy. Pro řádné fungování vnitřního trhu je nezbytné mít bezpečné výrobky a získat důvěru spotřebitelů. Ústředním zájmem je učinit vnitřní trh bezpečnějším, to by však nemělo bránit jeho rozšiřování. Po přijetí společného přístupu k vymezení specifikace výrobků a poté, co se tento pokrok projevil posílením obecné bezpečnosti výrobků na vnitřním trhu, je zde stále prostor pro zlepšení, protože v této oblasti stále dochází k příliš velkému počtu nehod, jež mají tragické následky, zejména pak u dětí.

Směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků, která upravuje obecné požadavky týkající se bezpečnosti výrobků, byla přijata přibližně před deseti lety, a její přezkum je tudíž prioritou, chceme-li zamezit stávající existenci dvou rozcházejících se úrovní pravidel pro dohled nad trhem, která se vztahují a uplatňují na harmonizované zboží v závislosti na tom, zda patří ke spotřebním výrobkům či nikoliv. Příslušný legislativní rámec sestává ze tří prvků: nového legislativního rámce, směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a odvětvových harmonizačních směrnic. Je proto důležité tuto komplikovanou situaci sladit.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Obyvatelé EU musí mít důvěru v bezpečnost veškerého zboží, které se prodává na trzích EU a vždy je nutné uplatňovat vysoké zdravotní a bezpečnostní normy.

Tato zpráva je správně načasovaná a důležitá a vítám její obsah, co se týče zejména sdílení informací o studiích souvisejících s bezpečností výrobků s cílem omezit duplicitu služeb, a ušetřit tak čas a finanční prostředky.

Evropští spotřebitelé si musí být jisti, že výrobky dovážené do EU splňují tytéž normy jako výrobky vyrobené v EU, a že rozšíření obchodu nebude mít dopad na bezpečnost výrobků. Podporuji žádost, kterou zpráva předkládá Komisi, aby prohloubila spolupráci v rámci mezinárodní platformy pro bezpečnost spotřebních výrobků s cílem zajistit, že na jednotný trh nebudou dováženy nebezpečné materiály. Je zásadní, aby byl jednotný trh schopný přizpůsobit se prodeji na internetu a vyrovnat se s jeho důsledky pro bezpečnost výrobků a dohled nad trhem.

Uvádí se, že dochází k nárůstu v počtu výrobků, které jsou nakupovány on-line ze třetích zemí a které porušují normy EU a uvádí spotřebitele z EU v nebezpečí.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto významného dokumentu. Směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků, která upravuje obecné požadavky na bezpečnost výrobků, byla přijata téměř před deseti lety a ještě nebyla přepracována, ačkoli z celosvětového hlediska a v rámci EU došlo v průběhu posledního desetiletí k mnoha změnám. V této oblasti je stále mnoho otázek, jimiž je třeba se zabývat, aby se spotřebitelé z EU mohli cítit bezpečně. Výrobky určené pro děti vyžadují obzvláště důkladnou právní úpravu. Každý rok dochází v EU k nehodám, když děti používají nebezpečné výrobky, a někdy to dokonce vede ke smrtelným následkům. Posilování dohledu nad trhem musí být klíčovým rysem přezkumu směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, a zároveň musí být zajištěna sledovatelnost výrobků a výrobců a musí být stanoveny zásady standardizace, což by umožnilo lepší ochranu našich spotřebitelů a poskytovalo by jim to jasnější a přesnější informace o výrobcích, které koupili.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Cílem přezkumu směrnice 2001/95/ES je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost nejohroženějším spotřebitelům, konkrétně dětem a starším osobám. Usiluje o transparentnost, aktivnější dohled nad trhy a o pohotovější prostředky pro zásahy, které umožní stáhnout z trhu u výrobky, jež jsou považovány za nebezpečné. Řádné fungování vnitřního trhu je podmíněno bezpečnými výrobky a informovanými spotřebiteli, kteří mají možnost výběru. Z těchto důvodů jsem tuto zprávu podpořila.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Podle mého názoru zahrnuje správné fungování jednotného evropského trhu také bezpečnost výrobků a důvěru spotřebitelů.

Snaha o volný pohyb zboží a další rozšiřování sortimentu ve skutečnosti nesmí odvádět pozornost od ochrany spotřebitelů. V souvislosti s globalizací trhů, kdy stále více výrobků pochází ze zahraniční – a zejména z Číny – se prioritou stává mezinárodní spolupráce související s bezpečností výrobků.

Směrnice 2001/95/ES upravuje obecné požadavky na bezpečnost, které se uplatňují na zboží. K provedení této směrnice do vnitrostátního práva členskými státy však nedošlo jednotně a vznikla tak řada otázek jak ohledně její oblasti působnosti, tak ohledně současných nebezpečí, která jsou spojena s výrobky. Proto se domnívám, že je zásadní ji přepracovat, abychom mohli odhalit a zablokovat výrobky, které nejsou bezpečné, čímž zajistíme úplnou ochranu zájmů evropských občanů.

Závěrem plně podporuji návrh paní Schaldemoseové, aby byla přijata konkrétní opatření v oblasti sledovatelnosti výrobků. Věřím, že tato opatření umožní orgánům, podnikům a spotřebitelům identifikovat výrobky, které se po vstupu na evropský trh neprokáží jako bezpečné.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Dnes, více než kdy jindy evropský jednotný trh potřebuje regulační nástroje, které zavedou jednotné kontroly bezpečnosti zboží prodávaného v našich zemích.

Naléhavě to potřebujeme, protože musíme chránit naše spotřebitele před vlnou výrobků, zejména výrobků z Číny, které jsou často navrženy a zabaleny bez sebemenšího ohledu na bezpečnost koncového uživatele. Musíme monitorovat zboží, které vstupuje na naše trhy, z hlediska kvality a slučitelnosti s našimi normami v oblasti bezpečnosti spotřebitelů, a především musíme sloučit vnitrostátní postupy v oblasti dohledu nad trhem – které se navzájem velmi liší – do jednoho nástroje.

Chceme-li tedy zavést návrhy této zprávy do praxe, budeme muset co nejrychleji dospět k textu, jehož účelem bude řešení stávajících problémů evropských právních předpisů, v rámci nichž se několik směrnic překrývá, aniž by se v některých případech vztahovaly na všechny oblasti působnosti a zohledňovaly všechny možné případové studie o bezpečnosti zboží, které je uváděno na trh. Dobré výsledky lze rovněž očekávat od výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, což je ve zprávě důrazně doporučováno v rámci závěrečného přehledu návrhů paní Schaldemoseové. Z těchto důvodů budu hlasovat ve prospěch zprávy paní poslankyně Schaldemoseové.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Za posledních deset let se počet výrobků dostupných na vnitřním trhu neustále zvětšoval a násobil. Přibližně v průběhu tohoto období vstoupila v platnost směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, která upravuje obecné požadavky zajišťující, aby výrobky neohrožovaly bezpečnost osob. Proto je návrh na přezkum této směrnice více než příhodný. V současnosti máme směrnici, která se pouze částečně překrývá s novým legislativním rámcem, jenž byl přijat v polovině roku 2008. Sladění těchto předpisů by nám poskytlo větší šanci, jak dosáhnout cíle soudržného vnitřního trhu pro harmonizované i neharmonizované výrobky a stejně tak nabízet komplexní ochranu zájmů spotřebitele. Tyto předpisy zároveň musí být naprosto transparentní, aby byly přístupné pro výrobce. V důsledku toho je pro nás důležité zbavit se v oblasti dohledu nad trhem vztahujícího se na harmonizované zboží dvou rozcházejících se úrovní pravidel v závislosti na tom, zda toto zboží patří mezi spotřební výrobky, či nikoliv.

Dohled nad trhem s bezpečností výrobků úzce souvisí, neboť představuje klíčový prvek zajištění toho, aby výrobky splňovaly požadavky stanovené v příslušných harmonizovaných právních předpisech EU a aby nebyly nebezpečné.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, která navrhuje přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků. Jsem totiž pevně přesvědčen, že jednotný trh může dobře fungovat pouze tehdy, pokud posiluje důvěru spotřebitelů a poskytuje jim bezpečné výrobky. Evropská směrnice 2001/95/ES, která upravuje obecné bezpečnostní normy vztahující se na zboží, byla schválena před deseti lety: nyní je načase ji aktualizovat s ohledem na to, že na trh přichází nové výrobky. Bezpečnost a ochrana spotřebitelů byly vždy prioritami naší politické činnosti, a proto je zásadní přezkoumat tuto směrnici, aktualizovat pravidla pro požadavky na bezpečnost výrobků a přizpůsobit právní předpisy nového regulačního rámce.

Souhlasím, že je nutné uplatňovat některá opatření. Mám na mysli například nutnost posílit dohled nad trhem, podniknout konkrétní kroky v oblasti sledovatelnosti výrobků, včetně využívání moderních technologických nástrojů pro vytvoření databáze informací o bezpečnosti spotřebních výrobků, a věnovat více pozornosti výrobkům určeným pro děti. Zkrátka, budou-li tato opatření brzo uplatňována, zvýší důvěru spotřebitelů při jejich nákupech na evropském trhu.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Podporuji iniciativu zaměřenou na zlepšení a posílení evropských opatření, která zajišťují bezpečnost výrobků na vnitřním trhu, kdy hlavní obavou je blaho a ochrana spotřebitelů. Domnívám se, že opatření navrhovaná na místní úrovni (výrobci a společnosti), zejména pak ta, která se týkají sledovatelnosti, bezpečnosti výrobků a transparentnosti elektronického obchodu, jsou důležitými a zásadními body s ohledem na vyloučení nedostatků v evropském přístupu k této záležitosti, a tedy také s ohledem na řádné fungování vnitřního trhu. Ráda bych rovněž zdůraznila význam spolupráce mezi členskými státy, která přispěje k harmonizaci úrovní bezpečnosti a posílení dohledu nad trhem.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože se domnívám, že je zásadní pro zajištění toho, aby byly všechny výrobky uváděné na jednotný trh bezpečné a aby přitom byla zaručena vysoká úroveň ochrany spotřebitelů. Ve spolupráci s Evropskou komisí musí členské státy koordinovaným způsobem zavést sankce, včetně vysokých peněžitých pokut, pro hospodářské subjekty, které na jednotný trh záměrně uvádějí nebezpečné výrobky či výrobky, jež nevyhovují stanoveným normám.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Aby bylo možné zajistit důvěru spotřebitelů, je zásadní disponovat přísnými pravidly pro kvalitu výrobků, které jsou uváděny na trh, a pravidla EU k tomuto cíli do určité míry úspěšně směřovala. Podle mého názoru však musí tato pravidla nutně podléhat dvěma podmínkám, které nejsou ničím jiným než dvěma stranami téže mince: i) jednak nemohou být pro evropské výrobce více restriktivní než pro jejich mezinárodní konkurenty, kteří uvádějí své výrobky na tentýž trh, aniž by museli dodržovat stejná pravidla a ii) nemohou být natolik přísná, aby ohrožovala hospodářskou konkurenceschopnost. S ohledem na tato dvě omezení tedy Komise musí přezkoumat směrnici o obecné bezpečnosti výrobků a dohled nad trhem a věnovat zvláštní pozornost nejohroženějším spotřebitelům, a zejména dětem. Víme, že většina nehod, k nimž dojde, protože výrobky uvedené na trh nejsou bezpečné, zahrnuje děti, a je tedy nutné přijmout konkrétní opatření, jež se budou vztahovat nejen na bezpečnost konečného výrobku, ale také na to, zda je vhodný pro veřejnost, jíž je určen.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá nutností přezkoumat směrnici o obecné bezpečnosti výrobků, která byla přijata téměř před deseti lety, a dále přezkoumat dohled nad trhem. V průběhu celého posledního desetiletí bylo v Evropské unii v této otázce dosaženo výrazného pokroku, takže se všeobecně uznává, že je možné a žádoucí provést zlepšení v legislativním rámci, který zajišťuje bezpečnost výrobků, a přitom přinést prospěch spotřebitelům i společnostem. Nejprve je třeba sladit směrnici s novým legislativním rámcem. Poté je nutné odstranit překrývání právních předpisů, k němuž dochází v některých oblastech, a mezery v dalších oblastech, pokud jde o směrnici o obecné bezpečnosti výrobků a nový legislativní rámec.

Souhlasím s postojem zpravodajky, že pravidla bezpečnosti výrobků by měla být aktualizována a sladěna s novým legislativním rámcem, aby bylo možné optimalizovat ochranu spotřebitelů – zajištěním kvalitních výrobků – a výrobcům zaručit úplnou transparentnost.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva obsahuje soubor pokynů pro budoucí přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem. Důraz se klade na cíl dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti výrobků, přičemž chceme-li dosáhnout pokroku tímto směrem je nutné zavést větší dohled a orgánům dohledu na to vyčlenit dostatečné finanční prostředky, aby se mimo jiné zajistila sledovatelnost v rámci celého dodavatelského řetězce. Řeší se rovněž významná otázka týkající se země původu a odpovědného výrobce. Kromě toho, že je hájeno právo spotřebitelů na informace, to také chrání jednotlivá odvětví v zemích EU. Kritizovali jsme důsledky rozvoje a prohlubování jednotného trhu kvůli hospodářským a sociálním rozdílům v EU. Konkrétní návrhy předložené v této zprávě – která se zaměřuje na zájmy spotřebitelů – si ale zaslouží náš souhlas.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) I přes náš nesouhlas s rozvojem evropského vnitřního trhu, který je základním předpokladem této zprávy, konkrétní opatření, jež zpráva stanoví, a ústřední otázka, již analyzuje, zahrnují zlepšení podmínek a bezpečnosti pro spotřebitele.

Konkrétním cílem zprávy je stanovit pokyny pro budoucí přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem.

Zpravodajka kladla velký důraz na potřebu intenzivnějšího dohledu, a to s cílem dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti výrobků. Zdůrazňuje se rovněž, že orgánům dohledu musí být přidělen dostatek zdrojů za účelem zajištění sledovatelnosti v rámci celého dodavatelského řetězce vzhledem k jeho důležitosti pro určení země původu výrobku a odpovědného výrobce, což v případě dovážených výrobků chrání také odvětví Evropské unie.

Proto jsme hlasovali ve prospěch zprávy.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Vzhledem k tomu, že moje dánská kolegyně, paní Schaldemoseová, odvedla dobrou práci, hlasuji ve prospěch zprávy o směrnici o obecné bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem. Tato zpráva získala moji podporu, protože obsahuje opatření v oblasti sledovatelnosti, která jsou užitečná pro zamezení pohybu výrobků potencionálně škodlivých pro spotřebitele, a také protože zdůrazňuje přísné kontroly výrobků ze třetích zemí, a zejména z Číny.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Veškeré druhy zboží a výrobky prodávané na trhu EU musí být v souladu s vysokými normami bezpečnosti, aby tak byli chráněni spotřebitelé z Evropské unie.

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně. – (PL) Bezpečnost výrobků je jednou z hlavních obav spotřebitelů, neboť nechtějí, aby zboží, jež kupují, představovalo hrozbu pro jejich zdraví. Není nutné zmiňovat, že bezpečnost výrobků závisí hlavně na výrobcích a na dovozcích, kteří výrobky uvádí na trh. Dohled nad trhem rovněž hraje velkou roli při zajištění toho, aby se na trh dostaly pouze výrobky, které splňují požadované normy. Evropský parlament touto zprávou, jež byla odhlasována, vysílá jasný signál, jímž žádá, aby byla směrnice o bezpečnosti výrobků v souladu s ostatními legislativními akty, což zaručí lepší fungování systému dohledu nad trhem a jasné a transparentní předpisy pro podnikatele a spotřebitelům poskytuje záruku, že výrobek, který si pořídili, splňuje právní požadavky.

Prostřednictvím systému Společenství pro rychlou výměnu informací RAPEX však byl podán alarmující počet hlášení, z nichž převážná většina se týkala výrobků pocházejících z Číny. Ve stanovisku, které jsem navrhla k této zprávě za Výbor pro mezinárodní obchod, jeden z mých požadavků zní, aby byla posílena spolupráce v oblasti bezpečnosti výrobků s našimi hlavními obchodními partnery a aby se nadále pracovalo na lepším fungování systému RAPEX-Čína. Doufám, že posílení spolupráce s Čínou povede k lepší kvalitě výrobků dovážených na trhy EU z Číny.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků, kterou se na úrovni Společenství zavádějí obecné požadavky na bezpečnost spotřebních výrobků, musí být přezkoumána, harmonizována a sjednocena s novým legislativním rámcem přijatým v roce 2008, zvláště s nařízením o dozoru nad trhem. Legislativní rámec týkající se bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem je založen na třech rovinách právních aktů (směrnici o obecné bezpečnosti výrobků, novém legislativním rámci a odvětvových harmonizačních směrnicích), což vede k nejasnostem a nedorozuměním na vnitřním trhu. Úroveň dohledu nad trhem se mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší a řada z nich nevyhrazuje prostředky nezbytné pro účinný dohled nad trhem a vykládá si označení „výrobky představující vážné riziko“ odlišně, což může vytvářet překážky pro volný pohyb zboží, narušovat hospodářskou soutěž a ohrožovat bezpečnost spotřebitelů v rámci vnitřního trhu. Stávající legislativní rámec pro dohled nad trhem není dostatečně provázaný, a proto by měl být přezkoumán a dále koordinován. Nehlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu, protože se domnívám, že pokud budeme brát v úvahu pouze bezpečnost spotřebitelů, omezíme volný oběh a široký sortiment výrobků. Přijatá opatření musí být přiměřená, ale zároveň musíme vzít v úvahu bezpečnost spotřebitelů a stejně tak volný oběh a široký sortiment výrobků. Je rovněž jasné, že dohled nad trhem je činností, která pro řadu členských států představuje problémy, protože nejsou schopné vyhradit prostředky nezbytné pro účinné provádění dohledu nad trhem.

  Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Podporuji výslednou podobu zprávy týkající se přezkumu směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem. Oceňuji, že v konečném znění se již nevyskytují návrhy na zřizování dalších agentur a že tím nedojde k dalšímu zatěžování rozpočtu. Na zprávě bych chtěl vyzdvihnout, jaký klade důraz na problematiku standardizace jako regulačního nástroje, který je ze své podstaty příkladem „smart regulation“, tedy regulace, která není direktivně navržená shora, ale vychází zespodu od zainteresovaných subjektů. Právě proto bych si dovolil apelovat na větší zapojení orgánů dohledu nad trhem do procesu vytváření bezpečnostních norem, neboť to je příležitost, jak adekvátním způsobem zajistit, aby byly v rámci procesu standardizace zohledněny jejich vědomosti. V souvislosti s větší akceschopností v oblasti vytváření standardů pro bezpečnost výrobku vidím jako nezbytné zaměřit se na stabilitu systému evropské standardizace, zjednodušit evropské normy a zkrátit dobu, která je nutná k jejich vytvoření.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Nejprve bych rád poblahopřál paní Schaldemoseové k práci, již odvedla. Zpráva, kterou Parlament dnes přijal, se týká významné otázky bezpečnosti výrobků, a tedy ochrany občanů. Již významný evropský závazek pro ochranu spotřebitelů před vadnými a nebezpečnými výrobky znamená, že je dosaženo dobré úrovně norem, ale myslím si, že je zde stále prostor ke zlepšení, zejména ve vztahu k tzv. ohroženým spotřebitelům, jako jsou děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením. Domnívám se, že v této oblasti je zásadní posilování systému dohledu nad trhem prostřednictvím opatření na zlepšení účinnosti kontrol na hranicích společně s úplnou sledovatelností výrobků v rámci celého dodavatelského řetězce. Na závěr chci zopakovat, že je nutné přezkoumat regulační rámec, který je v současnosti platný a jejž představuje směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, a to na základě hlavních směrů, které dnes svým hlasováním stanovil Parlament.

  David Martin (S&D), písemně. – Na trhu se stále vyskytuje příliš mnoho nebezpečných výrobků. Vítám tuto zprávu, která uvádí, že systém RAPEX (systém rychlého varování pro nebezpečné spotřební výrobky) musí projít dalšími zlepšeními. Konkrétně musí členské státy zlepšit účinnost a viditelnost celních pravidel a orgánů v boji proti nedostatečné bezpečnosti výrobků.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Ačkoli bylo za posledních deset let nesporně dosaženo pokroku, pokud jde o požadavky na výrobky na vnitřním trhu Evropské unie – částečně díky společnému přístupu – stále je třeba na této otázce intenzivně pracovat. Je totiž důležité přezkoumat stávající evropské právní předpisy týkající se tohoto tématu. Je jasné, že směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, která byla schválena před více než deseti lety, nyní musí být přezkoumána. Umožnilo by to rovněž, aby byly respektovány výsady nového legislativního rámce pro výrobky, který byl schválen v roce 2008. Je tedy třeba provádět podrobnější monitorování trhu, které jde ruku v ruce s bezpečností výrobků. Skutečným problémem, který je třeba řešit – a opravdovou prioritou zprávy – je potřeba věnovat pozornost výrobkům určeným pro děti a výrobkům, které jsou pro ně lákavé. Bylo by rovněž vhodné, aby Komise navrhla vhodné nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem. Mělo by to zahrnovat zásadní prvky, jako je přijetí konkrétních opatření v oblasti sledovatelnosti, povinnost výrobců zajistit během fáze navrhování výrobků podrobnou analýzu rizik nebo opět přísné předpisy pro prodej výrobků na internetu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Upevnění vnitřního trhu je zásadní pro uspokojivý hospodářský rozvoj EU. Toto úsilí je však možné pouze tehdy, pokud jsou výrobky na trhu bezpečné a pokud se trh těší důvěře spotřebitelů. Náš stávající cíl zajistit volný oběh a širší sortiment výrobků dostupných na trhu nelze oddělit od s tím souvisejícího bezpečí spotřebitelů. V posledních několika letech bylo dosaženo velkého pokroku s ohledem na bezpečnost výrobků. Je však nutné ve zlepšování pokračovat, zejména pak ve spojitosti s výrobky určenými pro děti, které mohou být s větší pravděpodobností zasaženy v případě, že bezpečnostní pravidla nejsou dodržována.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Tato zpráva, která byla ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jednomyslně přijata, je určitým přispěním Parlamentu k přezkumu směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků. Důležité je, že zpráva zdůrazňuje význam přezkumu stávajících evropských právních předpisů, aby výrobky, které nejsou bezpečné, byly vyhledány a jejich výroba zastavena. Cílem tohoto a dalších opatření je poskytnout obyvatelům EU ochranu před přítomností nebezpečných výrobků na trhu, a z toho důvodu jsem hlasoval „pro“.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Přibližně 60 % výrobků nahlášených v systému RAPEX pochází z Číny. Většina nebezpečných výrobků tedy pochází z trhu, který je pro EU téměř nemožné kontrolovat. Doufám, že nový systém RAPEX-Čína pomůže tuto situaci napravit. EU musí zaujmout pevné postavení, aby chránila spotřebitele a jejich zdraví. Odstranění nebezpečných výrobků musí probíhat rychleji a účinněji a je třeba zlepšit sledovatelnost v rámci celého výrobního řetězce. Tato zpráva se vydává tímto směrem, a proto jsem hlasoval v její prospěch.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Aby bylo možné zajistit bezpečnost spotřebních výrobků, velká část evropského trhu musí podléhat účinným a zvláštním předpisům, a proto si myslím, že EU musí aktualizovat své předpisy s cílem zajistit dohled nad trhem. Zpráva paní Schaldemoseové – v jejíž prospěch jsem hlasoval – potvrzuje nutnost přezkoumat směrnici z roku 2001 vzhledem k obtížím, kterým členské státy čelily při jejím provádění do vnitrostátního práva. Tím, že neuplatňovaly směrnici od roku 2004, členské státy způsobily problémy v oblasti dohledu nad výrobky a nezajistily certifikaci v takové míře, v jaké to bylo možné. Souhlasím s důrazem, jejž zpráva klade na boj proti padělání, a to prostřednictvím lepší identifikace výrobků s ohledem na bezpečnost spotřebitelů využitím nových technologií.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká přezkumu směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem. V souvislosti s volným pohybem výrobků na trhu a jejich stále se rozšiřujícím sortimentem je zásadní, abychom nepřestali sledovat bezpečnost spotřebitelů. Jak vlády, tak společnosti mají povinnost zajistit větší bezpečnost výrobků. Právní předpisy na evropské úrovni již dosáhly úspěchu a posílily obecnou bezpečnost výrobků na vnitřním trhu. Stále je však možné dosáhnout zlepšení, protože se v této oblasti vyskytují mezery, které ohrožují bezpečnost spotřebitelů a jež by mohly mít škodlivé důsledky. Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože jsem musela souhlasit s návrhy zpravodajky, které zdůrazňovaly význam přezkumu stávajících evropských právních předpisů v oblasti bezpečnosti výrobků, aby bylo možné identifikovat nebezpečné výrobky a stáhnout je z trhu, a to ve prospěch koncového spotřebitele. Chtěla bych upozornit zejména na pozměňovací návrhy k bezpečnostním pravidlům pro výrobky určené nejohroženějším spotřebitelům na jednotném trhu, konkrétně se jedná o děti, starší lidi a osoby se zdravotním postižením.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Rád bych poblahopřál paní Schaldemoseové k vynikající práci, již odvedla.

Spotřebitelům musí být zaručena větší ochrana před vadnými a potenciálně nebezpečnými výrobky. Prostřednictvím této zprávy sdělujeme Komisi, že je třeba přezkoumat danou směrnici a že musíme posílit systém dohledu nad trhem a zajistit jeho soudržnost v rámci celého jednotného trhu.

Domnívám se, že pro účinný boj proti výskytu vadných výrobků na společném trhu je zásadní zlepšit kontroly na hranicích, zejména v přístavech. Žádám Komisi a naše vnitrostátní vlády, aby zavedly přísnější sankce na dovozy ze třetích zemí, které porušují bezpečnostní normy.

Úplná sledovatelnost výrobků v rámci celého dodavatelského řetězce je dalším klíčovým bodem pro zajištění schopnosti stáhnout vadné výrobky z trhu, přestože se takové výrobky vyrábí. Za tímto účelem musíme zajistit, aby měly pohraniční orgány dostatek prostředků. Chtěl bych požádat, aby byla věnována větší pozornost on-line prodejům, které jsou na vzestupu, zejména pak prodejů těch výrobků, které mohou spotřebitelům způsobit přímou újmu, např. se jedná o farmaceutické výrobky a potraviny.

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o přezkumu směrnice o obecné bezpečnosti výrobků. Souhlasím totiž s objasněním stávajícího legislativního rámce pro bezpečnost výrobků, který je založen na třech rovinách právních aktů. S cílem zajistit, aby orgány dohledu nad trhem nečelily jakýmkoli nejasnostem, bychom měli zřídit společný evropský rámec, který by se vztahoval na všechny výrobky, které se nachází na vnitřním trhu nebo na něj vstupují. Nezapomínejme navíc, že pro odrazení hospodářských subjektů od nezákonného jednání je důležité přijmout opatření jak v oblasti sankcí namířených proti těm, kdo na trh záměrně uvádějí nebezpečné výrobky či výrobky, jež nevyhovují stanoveným normám, tak v oblasti transparentnosti: veškeré zákazy týkající se výrobků by měly být zveřejňovány. Tato zpráva se zabývá dalším zásadním prvkem: bezpečností výrobků z globálního hlediska. V této souvislosti si Evropská unie musí stanovit cíl zlepšit výměnu informací o nebezpečných výrobcích ze třetích zemí, jako je Čína a Indie, aby se vypořádala s otázkou bezpečnosti výrobků a sledovatelnosti před tím, než výrobky vstoupí na evropský trh.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Dobře fungující jednotný trh by se měl rovněž vyznačovat bezpečnými výrobky a důvěrou spotřebitelů. Vzhledem ke směřování k volnému oběhu výrobků na trhu a jejich stále se rozšiřujícímu sortimentu bychom neměli přestat sledovat bezpečnost spotřebitelů. Obecný pohled na oblast bezpečnosti výrobků ukazuje, že jsme v oblasti bezpečnosti výrobků v EU během posledního desetiletí zaznamenali pokrok. Vlády i podniky přijímají zodpovědnost za zajištění větší bezpečnosti výrobků a výsledkem právních předpisů na úrovni EU je společný přístup k požadavkům na výrobky, které zlepšily obecnou bezpečnost výrobků na vnitřním trhu. I přes zjevný pokrok je tu stále prostor ke zlepšení. Je třeba se na to zaměřit, protože by v této oblasti mohla být ohrožována bezpečnost spotřebitelů, a to dokonce i se smrtelnými následky.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Přijetím tohoto usnesení Evropský parlament zdůrazňuje, jak důležité je zlepšit kontrolu na hranicích, zejména v přístavech, aby bylo možné účinně bojovat proti přítomnosti vadných výrobků na společném trhu.

Přijatý text žádá Komisi a naše vnitrostátní vlády, aby zavedly přísnější sankce na dovozy ze třetích zemí, které porušují bezpečnostní normy. Větší pozornost by se měla věnovat také prodejům na internetu, jevu, jehož význam stále narůstá, a zejména pak prodejům výrobků, jež mohou spotřebiteli způsobit přímou újmu, jako jsou farmaceutické výrobky a potraviny.

Úplná sledovatelnost výrobků v rámci celého dodavatelského řetězce je dalším klíčovým bodem pro zajištění schopnosti stáhnout vadné výrobky z trhu, a to ihned poté, co jsou vyrobeny. Za tímto účelem musíme zajistit, aby měly pohraniční orgány dostatek prostředků pro provádění kontrol.

Je důležité podtrhnout požadavek, aby výrobní společnosti ověřovaly možnost rizika pro bezpečnost a zdraví již ve fázi navrhování výrobků, a požadavek ohledně vytvoření veřejné databáze týkající se bezpečnost výrobků.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Cílem přezkumu směrnice je sjednotit a harmonizovat normy, které se uplatňují na spotřební zboží a které se v současnosti překrývají a liší se v otázce dohledu nad trhem.

V globalizovaném světě, kde jsme svědky pohybu zboží a lidí, vzniká rostoucí potřeba provádět systematické kontroly prodejných výrobků.

Pozornost je třeba věnovat zejména výrobkům, které přichází ze třetích zemí, v jejichž případě hrozí, že hygienické a zdravotní normy, výrobní procesy a použití materiálů, jež v Evropě nejsou povoleny, způsobí kontaminaci předmětů, které skončí na našich stolech či v našich rukou.

Musíme testovat zejména to, zda dětské hračky neobsahují toxické látky, protože děti si je často vkládají do úst; je to tím více důležité, protože prakticky ve všech případech se hračky vyrábí v Číně, zemi, která je bohužel proslulá pro své nízké výrobní náklady a špatnou kvalitu kontrol. Obzvláště důležitá je sledovatelnost, která je užitečná pro zastavení pohybu výrobků, které mohou být pro spotřebitele nebezpečné.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, která navrhuje další zlepšení v systému rychlého varování pro nebezpečné spotřební výrobky v EU. Zlepšení účinnosti a jednoznačnosti celních pravidel napomůže v boji proti nízké úrovni bezpečnosti výrobků, což nakonec bude prospěšné pro spotřebitele.

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE), písemně. – Bezpečný vnitřní trh je pro naše občany prioritou a tato zpráva zdůrazňuje nedostatky v právních předpisech pro bezpečnost výrobků a dohled nad trhem, a ve způsobu, jakým se tyto předpisy uplatňují jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. Stávající nedostatek právní jistoty, kdy se různé právní nástroje vztahují na rozdílné kategorie výrobků, zatímco v jiných oblastech existují mezery, je překážkou bezpečnosti trhu a řádného fungování jednotného trhu. Směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a pravidla, jimiž se řídí dohled nad trhem, by měly být nahrazeny jediným nařízením, které by představovalo právní nástroj zaručující co největší možnou jasnost a jednotnost.

Z toho důvodu to považuji za jednu z klíčových priorit, která by měla být začleněna do zprávy poslance Correia De Campose o Aktu o jednotném trhu pro Evropany, v jejímž případě vystupuji jako stínová zpravodajka. S ohledem na skutečnost, že stále více lidí nakupuje na internetu, je navíc nutné aktualizovat právní předpisy ohledně bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem tak, aby zahrnovaly opatření vztahující se na prodej na internetu, aby se tak v této oblasti posílila důvěra spotřebitelů.

  Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Hlasovala jsem ve prospěch návrhu usnesení paní Schaldemoseové, protože se jedná o vážnou a aktuální otázku. Stávající mechanismy pro obecnou bezpečnost výrobků musí být zlepšeny, protože to napomůže k zajištění vysokých norem v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů.

Jelikož pocházím ze země, která je geografickou křižovatkou, považuji tento návrh za obzvláště konstruktivní, protože mnoho výrobků dovážených ze třetích zemí nesplňuje zdravotní a kvalitativní normy, jež jasně stanoví právní předpisy EU. Pouze pokud budou tyto výrobky podléhat takovým preventivním a kontrolním mechanismům, pak dokážeme být skutečně účinní, napomůžeme k vyčištění trhu a opravdu prospějeme spotřebitelům.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o přezkumu směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem, protože obecně podporuji posilování dohledu nad trhem v zájmu účinné ochrany spotřebitelů. Domnívám se, že je významné chránit děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením, protože Společenství nese za tyto skupiny zvláštní odpovědnost. Po desetileté pauze je načase, aby byla směrnice důkladně přezkoumána s cílem zohlednit nové obchodní kanály, jako je prodej na internetu.

Zpráva: Michèle Rivasi (A7-0035/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji ve prospěch této zprávy, protože souhlasím, že při řešení pandemií je nutná lepší spolupráce, a souhlasím, že revize plánů prevence sestavených EU a jejími členskými státy je nezbytná. Je naléhavé, aby Světová zdravotnická organizace přehodnotila definici pojmu pandemie a zohlednila v ní nejen geografické rozšíření, ale i závažnost pandemie. Domnívám se, že tato otázka by měla být lépe řízena prostřednictvím vyhodnocení doporučovaných strategií očkování a že toho lze dosáhnout pouze tehdy, pokud Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí bude vykonávat své pravomoci jako nezávislá agentura a bude za tímto účelem disponovat náležitými prostředky.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Vítám tuto iniciativu, která se snaží zajistit větší obezřetnost a naprostou transparentnost, pokud jde o posuzování léčivých přípravků doporučených v případě ohrožení veřejného zdraví, a zdokonalit strategie pro očkování a komunikaci s cílem připravit se na pandemii a předcházet jí. Domnívám se, že Evropská unie musí vyčlenit více prostředků na výzkum a vývoj preventivních opatření v oblasti veřejného zdraví, aby se tak dosáhlo navýšení investic do lepšího hodnocení a předvídání dopadů chřipkového viru v období mezi pandemiemi i na jejich počátku. Proto jsem hlasovala ve prospěch této zprávy.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Evropská unie se musela poučit z kontroverzního řízení chřipky H1N1 v Evropě v období 2009–2010 a přijmout opatření nezbytná pro předcházení dalším nepřiměřeným reakcím. Proto jsem hlasovala ve prospěch tohoto textu, který zajišťuje intenzivnější spolupráci, větší nezávislost a větší transparentnost s cílem účinně se vypořádat s jakoukoli budoucí pandemií. Jedná se o větší spolupráci v tom smyslu, že tento text předpokládá přezkum preventivních plánů zavedených Evropskou unií, přezkum úloh a povinností klíčových činitelů a zavedení postupu, který členským státům umožní dobrovolný skupinový nákup očkovacích látek a léčivých přípravků. Tento text rovněž vyzývá Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby do své definice pandemie začlenila i kritérium závažnosti. Jedná se o větší nezávislost v tom smyslu, že tento text stanoví, že Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí by mělo své pravomoci vykonávat jako nezávislá agentura, díky čemuž bude moci získávat vědecké studie, jež nejsou ovlivněny farmaceutickými společnostmi. Na závěr se jedná o větší transparentnost v tom smyslu, že daný text žádá, aby byla vyhodnocena účinnost strategií očkování. V důsledku toho tento text umožní, aby mezi sebou členské státy důsledněji komunikovaly.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. Podle číselných údajů poskytnutých na konci dubna 2010 Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) způsobila chřipka typu A (H1N1) v roce 2009 v Evropě 2 900 úmrtí. Tyto údaje jsou nízké v porovnání s oficiálními odhady Komise pro úmrtí způsobená sezónní chřipkou, která se v případě mírného roku pohybují okolo 40 000 úmrtí za rok a v období mimořádné epidemie okolo 220 000 úmrtí. Tyto počty jsou také mnohem nižší než nejoptimističtější prognózy vypracované zdravotnickými orgány členských států EU. V souvislosti s tímto virem byl vyhlášen maximální stupeň pohotovosti, což v některých členských státech spustilo přijímání celé řady velmi nákladných opatření (např. ve Velké Británii jsou náklady vyčísleny na 1,3 miliardy EUR a ve Francii na 990 milionů EUR v porovnání s 90 miliony EUR určenými na boj proti sezónní chřipce), která byla v daných případech nepřiměřená vzhledem ke skutečnému stupni nebezpečí, jejž daný virus představoval. Souhlasím s tím, že Světová zdravotnická organizace by měla přehodnotit definici pojmu pandemie a neměla by ji zakládat pouze na rozšíření viru, ale i na případné závažnosti onemocnění, aby bylo možné přiměřeně reagovat a chránit občany EU před skutečným nebezpečím. Domnívám se, že v této oblasti je nutná lepší spolupráce mezi členskými státy a odpovědnými institucemi a organizacemi a stejně tak větší transparentnost v rozdělování odpovědnosti mezi klíčové činitele.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Chřipka typu A (H1N1) způsobená chřipkovým virem typu A (H1N1) byla původně odhalena v Mexiku na konci března 2009 a poté se rozšířila do různých zemí. V květnu 2009 Světová zdravotnická organizace (WHO) označila závažnost chřipky typu A (H1N1) jako mírnou a v červnu téhož roku vyhlásila šestý stupeň pohotovosti, který odpovídá fázi pandemie. Tento maximální stupeň pohotovosti, který vyhlásila WHO, v Evropě spustil přijímání řady opatření. V některých případech se jednalo o velmi nákladná opatření (např. ve Velké Británii jsou náklady vyčísleny na 1,3 miliardy EUR a ve Francii na 990 milionů EUR v porovnání s 87 miliony EUR určenými na boj proti sezónní chřipce). Reakce byla nepřiměřená. Každý členský stát reagoval podle sebe, aniž by docházelo k velké soudržnosti či solidaritě. Tato zpráva, kterou jsem podpořila, dospívá ke správným závěrům a doporučuje větší koordinaci mezi členskými státy a evropskými zdravotnickými institucemi, taktéž doporučuje objasnění a revizi úkolů a povinností klíčových aktérů a struktur řízení a zdravotních hrozeb na evropské úrovni. Na závěr uznává, že je potřebné mít studie o očkovacích látkách a antivirových léčivech, včetně sledování proočkovanosti, jež by byly vypracovány nezávisle na farmaceutických společnostech.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na odezvu několika zemí Evropské unie, pokud jde o boj proti případné pandemii viru H1N1, souhlasím, že je nutné zlepšit formulaci reakcí založených na vědeckých informacích dostupných při tomto typu situace. Podporuji proto revizi plánů reakce a prevence používaných v případě, že hrozí pandemie. Cílem veškerých revizí musí být intenzivnější spolupráce a koordinace mezi orgány zdravotní péče členských států a evropskými institucemi. Dalším hlediskem, které považuji za mimořádně významné, je nepostradatelná transparentnost jak s ohledem na použité léčivé přípravky, tak na vědecké zprávy poskytnuté orgány zdravotní péče, aby se tak zabránilo střetům zájmů a zajistila se bezpečnost občanů a poskytování informací veřejnosti.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) EU byla nejlépe připraveným regionem na světě a měla nejlepší schopnost reagovat na propuknutí této nákazy, i když to bylo oslabeno značnými rozdíly mezi připraveností jednotlivých členských států a tím, že mezi nimi nedocházelo k žádné skutečné spolupráci. Za přípravu a reakci na zdravotní rizika v EU nesou odpovědnost členské státy, a proto je zásadní, aby se zlepšila spolupráce a koordinace mezi nimi, institucemi a mezinárodními a regionálními organizacemi, zejména během počátečních fází virové nákazy s cílem posoudit její závažnost, přistoupit k příslušným rozhodnutím v oblasti řízení a zaujmout ucelený přístup. Odlišná doporučení vydávaná v EU a členských státech ohledně prioritních cílových skupin pro očkování značí značnou nejistotu a názorovou rozdílnost, které přetrvávají v souvislosti s vhodnou reakcí. Prostřednictvím intenzivnější spolupráce mezi členskými státy a členskými státy a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí mohly být také sníženy náklady, které byly velmi vysoké. Podporuji nutnost vypracovat evropský kodex chování pro výkon úlohy vědeckého odborníka v kterékoli evropské instituci odpovědné za bezpečnost a za řízení rizik a jejich předpovídání, aby se tak zabránilo dalším případům korupce.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Řízení epidemie chřipky H1N1, na niž bylo předem upozorněno, bylo neúspěchem. Z této krize bychom se tedy měli poučit, abychom se s jakoukoli budoucí pandemií mohli vypořádat s větší účinností. Je jasné, že členské státy budou muset navzájem intenzivněji spolupracovat, ale také budou muset spolupracovat s evropskými institucemi s cílem zajistit účinnější reakci v případě pandemie. Obdobně musíme ujasnit roli struktur na úrovni EU, které jsou zřízené pro zvládání zdravotních hrozeb, a zajistit, aby WHO přepracovala vymezení kritérií pro vyhlášení globálního varování před pandemií. Na závěr, členské státy by měly navrhnout systém společných veřejných zakázek na očkovací látky. V neposlední řadě zde musí být úplná transparentnost ve vztahu k odborníkům, kteří pracují jako poradci v evropských orgánech ochrany veřejného zdraví, aby se tak ukončily případné střety zájmů.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Vítám hlasování o této zprávě, v jejímž případě jsem byla jmenována stínovou zpravodajkou za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). V zájmu přibližně 500 milionů občanů, které zastupujeme, se musíme z této krize poučit, abychom se s jakýmikoli novými pandemickými hrozbami mohli vypořádat s větší účinností. Text, který byl včera přijat, je velmi dobrým kompromisem, pokud jde o spolupráci v oblasti zdraví, nezávislost a transparentnost.

Vzhledem k tomu, že skutečná spolupráce mezi členskými státy v oblasti zdraví selhala, bylo nezbytné zaujmout konstruktivní a praktický přístup, který zahrnuje následující opatření:

Posílenou spolupráci mezi členskými státy a lepší koordinaci mezi členskými státy a evropskými institucemi, aby se tak zajistila účinnější reakce v případě budoucí pandemie;

Objasnění úloh struktur ustavených na úrovni EU pro zvládání zdravotních hrozeb;

Výzvu WHO, aby přepracovala vymezení kritérií pro vyhlášení globálního varování před pandemií;

Posouzení strategií pro očkování a komunikaci uplatňovaných v členských státech, a to s cílem znovu získat důvěru občanů;

Členské státy mají vytvořit systém společných veřejných zakázek na očkovací látky, aby se zabránilo odlišnostem;

Odborníci, kteří pracují jako poradci pro evropské orgány ochrany veřejného zdraví, mají zveřejňovat prohlášení o zájmech, aby se tak zabránilo jakýmkoli střetům zájmů.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože si myslím, že na úrovni EU je nutné dosáhnout lepší koordinace, pokud jde o reakci na epidemiologická rizika. Případ chřipky H1N1 zdůraznil špatné řízení rizik na globální úrovni, a to hlavně kvůli nepřiměřenému vzájemnému vztahu mezi stupni varování a skutečným nebezpečím, v důsledku čehož došlo k velkému plýtvání finančními prostředky. V této souvislosti si myslím, že Evropská unie musí zavést nezávislý systém pro posuzování pandemických rizik a také lepší koordinaci řízení těchto rizik. V této souvislosti musí být Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí vybaveno nezbytnými schopnostmi, aby v této oblasti mohlo hrát co nejaktivnější roli.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1), protože zdůrazňuje význam posilování spolupráce, nezávislosti a transparentnosti při řízení budoucích pandemických krizí, a to konkrétně lepším uplatňováním pravomocí Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí jakožto nezávislé agentury.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V roce 2009 byl svět zachvácen strachem z viru, který mohl způsobit velkou pandemii a případně vést k úmrtím: jednalo se o chřipkový vir typu A. Nejhorší obavy ohledně chorobnosti a úmrtnosti spojené s virem H1N1 se naštěstí nepotvrdily. V Evropě tento virus způsobil 2 900 úmrtí, což je velmi malý počet v porovnání s počty úmrtí způsobenými sezónní chřipkou. Avšak v důsledku varování a obav Světové zdravotnické organizace členské státy přijaly mimořádná opatření, jako byla hromadná očkování, která představovala podstatné náklady pro zdravotnické systémy. Spíše než abychom zdůrazňovali chyby, je důležité vyvodit z řízení onemocnění chřipkovým virem typu A, k němuž došlo, závěry. Podle mého názoru je nejvýraznějším z nich to, že je stále lepší pochybit v důsledku přemíry opatření než v důsledku nedostatečných opatření. Zadruhé bychom se z toho měli poučit pro řízení budoucích pandemií, které mohou být ještě agresivnější, a měli bychom pochopit jak a kdy jednat a jaká opatření přijmout.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Podle údajů poskytnutých Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) chřipkový vir H1N1 naštěstí způsobil méně úmrtí, než se původně očekávalo, a v současnosti se tato chřipka v EU považuje za méně závažné onemocnění. Na počátku jeho rozšíření vznikl určitý neklid, který některé členské státy přiměl k podstatným investicím do očkovacích programů, které se ukázaly jako přehnané, protože v zemích, jako je Polsko, které nepřijaly žádná mimořádná opatření, zůstala úmrtnost na úrovni zemí, které zahájily národní očkovací kampaně, jejichž náklady se odhadují na mnoho milionů eur.

Podle této zprávy „byly politiky nákupu očkovacích látek již předem určeny kupními smlouvami, které byly s farmaceutickými společnostmi podepsány v roce 2007“. To odhaluje nedostatečnou transparentnost tohoto postupu, protože členské státy jsou nepřijatelným způsobem závislé na farmaceutických společnostech. Musím tedy souhlasit se zpravodajkou a doufám, že Komise a všechny členské státy zohlední její doporučení, zejména ohledně spolehlivosti informací a zásady předběžné opatrnosti, která musí být prospěšná spíše pro pacienty než pro společnosti.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) S ohledem na problematický proces řízení vyhlášené pandemie chřipky typu A (H1N1) a na potvrzené počty úmrtí (2 900 úmrtí v důsledku chřipky H1N1, zatímco sezónní chřipka v témže roce způsobila 40 000 úmrtí) zpráva vyzývá k transparentnosti, což se nám jeví jako chvályhodné. Týká se to, jak minulého případu – včetně úplného objasnění přijatých postupů a povinností – tak přístupu k budoucím situacím. Zmíněny jsou zejména následující otázky: otázka nákupu očkovacích látek a antivirových léčiv, informací o zaznamenaných případech a jejich závažnosti, zpřístupnění dokumentů týkajících se klinických testů, výzkumných protokolů a nežádoucích účinků léčiv (Evropské agentury pro léčivé přípravky) a střetu zájmů mezi odborníky, kteří pracují jako poradci v evropských orgánech ochrany veřejného zdraví. Zpráva „žádá, aby byly přezkoumány plány prevence budoucí pandemie chřipky zavedené v EU a členských státech s cílem dosáhnout větší efektivity a soudržnosti, nezávislosti a flexibility“. Doporučuje rovněž, aby byla v této oblasti posílena spolupráce mezi členskými státy, a to jak s ohledem na vymezení závažnosti virové nákazy, tak s ohledem na rozhodování. Celkově zprávu považujeme za pozitivní a z toho důvodu jsme hlasovali v její prospěch.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) V této fázi posuzování toho, co se stalo během řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1), je nutné se ponaučit a uznat, že země musí disponovat systémy veřejného zdravotnictví a doplňujícími službami v oblasti veřejného zdravotnictví, které mohou působit v různých oblastech, konkrétně se jedná o:

– vypracování a posuzování vědeckých studií o účinnosti, bezpečnosti a poměru rizik a přínosů antivirových očkovacích látek a léčivých přípravků a o doporučovaných cílových skupinách, a to nezávisle na farmaceutickém průmyslu;

– posuzování informací o léčbě doporučované v případě mimořádné situace v oblasti zdraví, zejména v situacích pandemie;

– posilování kapacity, pokud jde o řízení a předpovídání rizik a ve vztahu k výzkumu a vývoji v těchto oblastech a stejně tak s ohledem na preventivní opatření v oblasti veřejného zdraví.

Je rovněž nutné zlepšit spolupráci mezi různými vnitrostátními službami a mezi těmito službami a příslušnými mezinárodními a regionálními institucemi a organizacemi.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Podporuji zprávu paní poslankyně Rivasiové o vyhodnocení opatření na řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1) v období 2009–2010 v EU, protože zdůrazňuje přehnaně ustrašený přístup Evropské unie při posuzování daného problému. Souhlasím s tím, aby se záležitostem, jež se týkají zdraví evropských občanů, věnovala značná úroveň pozornosti, ale nesouhlasím s tím, aby se zaujímaly přehnaně ustrašené postoje, které pak vedou k přemrštěným výdajům v oblasti veřejného zdraví. Proto jsem hlasoval ve prospěch zprávy.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Návrh usnesení, který jsme přijali, položil základy pro velmi potřebnou reflexi reakce Evropské unie na rozšíření prasečí chřipky.

Každý si jistě vzpomene, že členské státy v té době namísto hledání společných řešení přijímaly vlastní individuální postoje. Reakce různých vnitrostátních vlád se velmi lišily, dosahovaly rozmezí od rozsáhlého očkování po žádné očkování, jak tomu bylo např. v Polsku. Tato zkušenost by nás měla motivovat ke zdokonalení koordinace mezi vnitrostátními orgány zdravotní péče a evropskými institucemi, dále k revizi strategií prevence a očkování a předefinování kritérií pro varování před pandemií.

Ráda bych zdůraznila, že účinnější spolupráce nepovede pouze ke snížení nákladů na řízení takových krizí, a to v neposlední řadě prostřednictvím možnosti skupinového nákupu očkovacích látek členskými státy, ale především může občanům zajistit lepší ochranu, protože virus se samozřejmě nezastaví na hranicích.

Na závěr doufám, že Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí bude poskytnuta podpora, jakou si zaslouží, aby mohlo naprosto nezávisle pokračovat ve své práci, tedy v posuzování a kontrole mimořádných situací v oblasti zdraví.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o vyhodnocení opatření na řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1). Rád bych ale zdůraznil, že toto „řízení“ bylo ve skutečnosti pouze další kapitulací na zásadu předběžné opatrnosti, která vedla k přijetí opatření, aniž by před tím byla řádně uvážena. Skutečnost, že generální ředitelka WHO vyhlásila hrozivou pandemii, ale sama se rozhodla, že se nenechá očkovat, je přesvědčivou ukázkou rozporu mezi osobním úsudkem ohledně závažnosti nákazy a veřejnou diskusí odpovědných osob. Od aféry s kontaminovanou krví není žádný úředník z oblasti veřejného zdraví ochotný přijmout za cokoli odpovědnost.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Chřipka H1N1 byla mimořádně poučnou situací. Zaprvé nás naučila, jak lze zbytečně promarnit peníze. Náklady na tuto „prasečí“ chřipku (podle Účetního dvora se jedná o 900 milionů EUR!) nejsou způsobeny počtem obětí. Chřipka H1N1 měla desetkrát méně obětí než běžná sezónní chřipka. Přesto je pravda, že uvedený počet 2 000 každoročních obětí, z nichž většina jsou starší nebo již nemocné osoby, nikoho nezajímá. Je to mnohem méně exotický případ.

Dále nás naučila, jak naprosto zamaskovat nedostatečný úsudek panickými projevy a výraznou gestikulací. Zbytečně se objednaly desítky milionů dávek. Byl zaveden program hromadného očkování, aniž by se bral ohled na zdravý rozum. Poskytnuté informace byly tak přehnané a protichůdné, že se francouzští občané začali k příkazům, jež jim byly udělovány, stavět s podezřením, a měli v tom pravdu.

Objevilo se zde podezření, že ti, kdo činili politická rozhodnutí a ti, kdo z nich měli finanční prospěch, měli společný zájem. Na závěr nás chřipka H1N1 naučila, že ačkoli ministr ve Francii chybuje, je lhostejný či neschopný, nic to jej či ji nepřinutí k rezignaci. A každodenní události ve francouzské vládě jsou důkazem, že v této věci se nic, absolutně nic nezměnilo!

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. – (DE) V roce 2009 a 2010 byl způsob, jímž jsme se zabývali kmenem chřipky H1N1, kterou Světová zdravotnická organizace označila za pandemii, nedostatečně transparentní. Tím se zabývá „zpráva o vyhodnocení opatření na řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1) v období 2009–2010 v EU“. Tuto zprávu vítám zejména proto, že stanoví naprostou transparentnost ve vztahu k léčivům používaným v případě naléhavého zásahu v oblasti zdraví a v případě pandemie.

Členské státy jednaly při objednávání a používání očkovacích látek jednostranně. V této souvislosti je důležité vyhodnotit strategii uskladňování očkovacích látek a pracovat na tom, aby v budoucnu členské státy pořizovaly očkovací látky společně. Lepší koordinace mezi odpovědnými orgány v členských státech a evropskými agenturami je rovněž významná.

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Díky pozměňovacím návrhům, které předložila moje politická skupina (skupina Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté), tato zpráva obsahuje konstruktivní návrhy, jež nám pomohou vzít si ponaučení z této zdravotní krize způsobené virem H1N1, zejména prostřednictvím posílení evropské koordinace.

Původní zpráva totiž obsahovala několik nepřesností a mohla občany odrazovat od toho, aby se nechali očkovat. Avšak v podobě, v níž dnes byla zpráva přijata, se snaží obnovit důvěru našich spoluobčanů v řízení zdravotní krize. Pracovníci ze zdravotnictví budou muset být více zapojováni do sestavování a uplatňování strategie prevence a boje proti pandemii. Již nemůžeme dovolit, aby imunizační kampaně obklopoval takový zmatek a nedůvěra.

Bude zásadní zlepšit komunikaci, přičemž je třeba zohlednit skutečnost, jak jednoduché rozšířit fámy bez jakéhokoli vědeckého základu prostřednictvím nových médií a internetu. Tato chřipka byla naštěstí méně závažná, než se očekávalo, ale bylo by nebezpečné podceňovat stupeň nepředvídatelnosti a případné závažnosti budoucích pandemií.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože Světová zdravotnická organizace by měla naléhavě přehodnotit svoji definici stádia pandemie tak, aby do ní zahrnula závažnost onemocnění, a umožnila tak přiměřenější reakce. V reakci na pandemie je nutné lépe spolupracovat. Je třeba revidovat plány prevence, vyjasnit a případně revidovat úlohy a kompetence klíčových činitelů a posílit spolupráci mezi členskými státy s cílem zajistit ucelené řešení rizik spojených s vypuknutím pandemie v souladu s Mezinárodním zdravotnickým řádem a stejně tak zajistit serióznější koordinaci mezi členskými státy a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí. Je nutné zavést postup umožňující členským státům provádět dobrovolný skupinový nákup. Výrobci musí plně zodpovídat za registrované indikace svých produktů a členské státy by měly tuto zásadu beze zbytku uplatňovat ve všech veřejných zakázkách na očkovací látky. Je nutné přezkoumat plány prevence budoucí pandemie chřipky zavedené v EU a členských státech s cílem dosáhnout větší efektivity, soudržnosti a dostatečné nezávislosti a flexibility tak, aby mohly být případ od případu co nejrychleji přizpůsobeny skutečnému riziku na základě aktuálních relevantních informací. Souhlasím s názorem, že mají-li být strategie očkování úspěšné, měly by být splněny tři podmínky: účinnost očkovací látky, u očkovací látky musí přínosy převažovat nad riziky a kampaň je třeba zaměřit na rizikové skupiny.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Domnívám se, že usnesení o vyhodnocení opatření na řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1) v období 2009–2010 v EU jasně odhaluje učiněné chyby a zároveň pokládá základy pro nové, účinné řízení chřipkových pandemií. Je dobře známo, že reakce na rozšíření chřipky H1N1 byla přehnané ve srovnání se skutečným rozsahem problému. Přesně z tohoto důvodu si myslím, že je nutné revidovat evropské plány prevence týkající se pandemie chřipky s cílem zajistit rychlé, důsledné a účinné reakce. V tomto ohledu je podle mě zásadní posílit spolupráci a koordinaci mezi členskými státy, aby bylo možné zaujmout k tomuto problému skutečně evropský strategický postoj. Navíc si myslím, že by bylo vhodné, jak je uvedeno ve znění usnesení, aby byli do tohoto procesu společně se subjekty z farmaceutického odvětví zapojeni nezávislí vědečtí odborníci, které s farmaceutickým průmyslem nespojuje žádný druh zájmu.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Uvědomuji si závažnost chřipky H1N1 a význam zdraví našich občanů, a tudíž si myslím, že tato zpráva je obzvláště významná, protože mimo jiné zdůrazňuje správný způsob, jak řídit tyto situace. Mírný průběh tohoto onemocnění Světová zdravotnická organizace potvrdila již v roce 2009 a různé přístupy, které přijaly členské státy, měly za následek obrovské náklady, prodej narychlo vytvořených očkovacích látek a přehodnocení definice pojmu pandemie, v níž bylo zohledněno nejen kritérium geografického rozšíření, ale i závažnosti pandemie. Tyto faktory zdůrazňují skutečnost, že je naprosto nezbytné zaujmout jiný přístup. Evropská unie potřebuje při řešení takových situací intenzivnější spolupráci, větší transparentnost a nezávislost.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Téma chřipky se každý rok objevuje nejen na programu Evropského parlamentu, ale také na programu mnoha vnitrostátních parlamentů. Domnívám se, že zpráva poslankyně Rivasiové přistupuje vůči problému chřipky H1N1 velmi zeširoka, pojednává o něm v rámci několika okruhů, jako je spolupráce, nezávislost a transparentnost, které budou naprosto zásadní v případě budoucí pandemie. Domnívám se, že Evropská unie musí přijmout účinná a urychlená opatření, a proto jsem hlasovala ve prospěch přijetí zprávy o řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1).

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože neobsahovala nic, proti čemuž bych měl námitky. Vzhledem k omezenému dopadu chřipky H1N1 si ale nejsem jistý, proč se Parlament rozhodl vyčlenit na tuto otázku čas a prostředky.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Chtěl bych poděkovat paní zpravodajce za velmi podrobnou a upřímnou zprávu, která obsahuje mnoho alarmujících sdělení. Je nepochybné, že společný postup EU v době pandemie prověřil schopnost společné akce, ale ukázal také na výrazné slabiny, zejména v oblasti prevence, objektivní statistiky a nákupu bezpečných a účinných léků. EU byla nedávno již dvakrát postavena před problém nebezpečné virové infekce. Zkušenosti nebyly dostatečně zúročeny. Vítám návrhy, které se týkají zpřísnění ověření účinnosti léků, tlak na objektivní sběr údajů a také zájem o ochranu všech občanů EU bez ohledu na systém zdravotní péče. Za zásadní považuji požadavek na finanční krytí pro výzkum a vývoj a také pravidlo, že farmaceutické firmy budou mít hlas konzultantů, nikoliv hlas rozhodující. Totéž se týká studií, testování očkovacích látek a dalších léčiv, které musí být vypracovány nezávisle na farmaceutických firmách. Podporuji i požadavek na přísnější pravidla pro odborníky a pro poradce pracující pro evropské instituce. Veřejnost musí být jasně a transparentně informována, avšak způsobem, který nebude vyvolávat paniku, ale bude poskytovat kvalifikované a srozumitelné informace. Jako kvestor spoluodpovědný za problematiku ochrany zdraví poslanců a zaměstnanců Evropského parlamentu konstatuji, že naše opatření v Evropském parlamentu byla efektivní, avšak nikoliv levná.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Na základě statistických údajů předložených v této zprávě byla reakce na rozšíření chřipky H1N1 skutečně nepřiměřená v porovnání s reálnou povahou tohoto jevu a ve skutečnosti vedla v mnoha členských státech k velmi nákladným očkovacím kampaním. Zpravodajka proto považovala za vhodné zabývat se mimořádně významnými otázkami, především pak otázkami, které se týkají ohromného vlivu farmaceutických společností. Naléhavě vyzývá, aby byly studie o antivirových léčivech vypracovávány nezávisle na farmaceutických společnostech. Zrychlené schvalovací postupy ukázaly svoje meze, protože nejsou dostupné žádné vědecké důkazy, a proto se stále používají údaje poskytované daným odvětvím. Je také nutné zlepšit spolupráci, vyžadovat revizi plánů prevence a úkolů klíčových činitelů a rovněž umožnit členským státům dobrovolný skupinový nákup přípravků. Světová zdravotnická organizace (WHO) by měla co nejrychleji přehodnotit definici pojmu pandemie a zohlednit ve své klasifikaci nakažlivost daného viru. V tomto ohledu je nezbytné, aby byly očkovací látky účinné, vyznačovaly se převahou přínosů nad jejich riziky a byly opravdu zaměřeny na rizikové skupiny. Na závěr se musíme vyvarovat jakýmkoli střetům zájmů, protože pokud jde o veřejné mínění, mohou okamžitě vzbudit podezření z nežádoucího tlaku.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Předností této zprávy je to, že odsuzuje nedostatečnou transparentnost Evropské agentury pro léčivé přípravky a také vazby mezi farmaceutickými společnostmi a odborníky z oblasti očkovacích látek a antivirových léčiv. Je proto škoda, že zpráva nevyzývá k tomu, aby byly činnosti dané agentury pozastaveny do doby, než bude provedena skutečná a komplexní reforma. Svým hlasováním podporuji zpravodajku, aby příště zašla ještě dále.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1) v EU odhalilo řadu potíží, zejména s ohledem na jeho skutečnou závažnost a rozsah; reakce členských států byla nepřiměřená svým rozsahem a byla mimořádně nákladná v porovnání s úmrtími, k nimž dochází každý den v důsledku běžné chřipky, a v porovnání s částkami, které na boj proti běžné chřipce členské státy vydávají. Analýza řízení chřipky H1N1 v Evropě zdůrazňuje základní problém: chybí nezávislé hodnocení ze strany vnitrostátních nebo unijních zdravotnických orgánů, takže není možné opatření v oblasti veřejného zdraví co nejlépe a v reálném čase přizpůsobit skutečným klinickým a epidemiologickým statistickým údajům, které jsou k dispozici. Proto je nutné provést změny v řízení budoucích případů pandemie s cílem vyhnout se všeobecné panice mezi lidmi a stejně tak zbytečným nákladům.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Tato zpráva vyhodnocuje opatření na řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1) v období 2009–2010 v EU a zdůrazňuje prvky, které je třeba zdokonalit, a to: spolupráci, nezávislost a transparentnost v řízení budoucích pandemických krizí, konkrétně pak lepším uplatňováním pravomocí střediska ECDC.

Jedno vyhodnocení však nestačí a nezaznamenal jsem, že by v oblasti rychlé a účinné reakce na vypuknutí onemocnění došlo k dalšímu vývoji, a nezaznamenal jsem ani jediné slovo o preventivních opatřeních. Jako vždy je zpráva nejasná a neurčitá. Hlasoval jsem v její prospěch, protože k této otázce neexistuje jiná zpráva.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Chřipka typu A (H1N1) způsobila v roce 2009 méně úmrtí než sezónní chřipka. Ačkoli WHO označila chřipku H1N1 jako méně závažné onemocnění, zároveň vyhlásila šestý stupeň pohotovosti, tedy nejvyšší možný stupeň označující pandemii. Členské státy EU ve snaze splnit své povinnosti vůči obyvatelstvu proto vydaly miliardy na boj proti této chřipce, jejíž případné riziko je mnohem menší než u běžné chřipky. K této panice přispěla rovněž média. Když je pandemie označena za nebezpečnou, ale stane se z ní bouře ve sklenici vody, pak se můžeme znepokojovat tím, že budoucí varování již nebudou brána vážně. Jasně to ukazuje, že WHO musí přehodnotit svá kritéria stanovená pro pandemii.

Dobrá spolupráce a společné pořizování očkovacích látek jsou v případě pandemie samozřejmě výhodné a pomáhají k dosažení nižších cen. Pokud se však schválení nových léčiv urychluje, aby bylo možné vypořádat se se zdánlivou pandemií, pak čelíme obrovskému problému. V souvislosti s šířením paniky zde nebyla zohledněna úloha médií a farmaceutických společností. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení, protože je obtížné předpovědět závažnost pandemie a to, jak se bude vyvíjet, a když se objeví pandemie, často se stává, že se přijímají rozhodnutí, která jsou nepřiměřená. Je proto nezbytné věnovat zvláštní pozornost zajištění spolupráce, nezávislosti a transparentnosti. Především musí být důsledně přezkoumány plány prevence budoucí pandemie chřipky zavedené v EU a členských státech, aby byly flexibilní a mohly být účinně přizpůsobeny pokaždé, když vznikne riziko chřipkové pandemie. Navíc musíme podporovat spolupráci a koordinaci činnosti na mezinárodní a regionální úrovni, abychom řádně zajistili řízení rizik a mohli rychle reagovat na riziko pandemie. Domnívám se, že na výzkum a vývoj je nutné vyčleňovat více finančních prostředků, a za tímto účelem musíme zvýšit investice do vyhodnocování a předpovídání dopadu chřipkového viru. Je důležité zajistit, aby předchozí uzavření kupní smlouvy a dodávky probíhaly transparentně a byla tak omezena korupce v této oblasti. Musíme omezit vliv farmaceutických společností nejen z hlediska distribuce, ale také z hlediska provádění studií týkajících se očkovacích látek a antivirových léčiv. Vědečtí odborníci by měli veřejně prohlásit, že nemají žádné finanční či jiné zájmy ve farmaceutickém průmyslu.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy o vyhodnocení opatření na řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1) v období 2009–2010 v EU. V početných případech, včetně Řecka, pozornost na straně institucí a státu klesala stejně, jako klesala publicita této záležitosti. Diskuse o této chřipce ustala, ale virus stále přetrvává; ukazuje se, že jeho účinky jsou dokonce ještě více smrtelné než dříve. Například v Řecku v nedávné době vzrostl jak počet nemocných, tak počet úmrtí způsobený tímto onemocněním a ztráty čítají více než 100 lidských životů. Hlavní udávanou příčinou je nedostatek informací: zranitelné skupiny, jako jsou chronicky nemocní, kteří měli požádat o očkování, tak neučinili, protože se domnívali, že riziko pominulo.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Zpráva o řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1) v období 2009–2010 v EU zdůrazňuje nízký stupeň závažnosti, který onemocnění mělo ze statistického hlediska na evropském území (z lidského hlediska je každá osoba, která zemřela, nenahraditelnou ztrátou). Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí oznámilo, že v Evropě došlo v průběhu roku 2009 v důsledku nákazy virem H1N1 ke 2 900 úmrtím. Tento počet je nižší než oficiální odhady Evropské komise týkající se počtu úmrtí výhradně v důsledku sezónní chřipky. Počet úmrtí je rovněž značně nižší než nejoptimističtější prognózy zdravotnických orgánů členských států EU. Skutečnost, že členské státy a evropské instituce akceptovaly maximální stupeň pohotovosti vyhlášený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) měla s ohledem na závažnost chřipky H1N1 za následek soubor nákladných a nepřiměřených opatření. Vzhledem k doporučení WHO se však nedomnívám, že by bylo možné zvolit jiný postup. Tento případ je ale ještě nutné uvážit a souhlasím s názorem zpravodajky, že EU potřebuje intenzivnější spolupráci mezi svými členskými státy, větší nezávislost a větší transparentnost, zejména s ohledem na posouzení nákladů a přínosů těchto opatření s velkým finančním dopadem.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – Zpráva má za to, že při řešení pandemií je nutná lepší spolupráce, a vyzývá k revizi plánů prevence zavedených v EU a jejích členských státech. Vyzývá také k posílené spolupráci mezi členskými státy a koordinaci členských států s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Rovněž naléhavě vyzývá WHO, aby přehodnotila definici pojmu pandemie a zohlednila v ní geografické rozšíření a závažnost pandemie. Středisko ECDC je vyzýváno, aby své pravomoci uplatňovalo jako nezávislá agentura, vyhodnocovalo stupně rizika infekce v EU, poskytovalo o nich informace a zároveň činilo doporučení ohledně osvědčených postupů v oblastech, jako jsou metody krizového řízení a očkovací a komunikační strategie. Zpráva navíc žádá, aby byly vyhodnoceny strategie očkování proti chřipce, které byly doporučeny v EU a používány v členských státech, a aby toto hodnocení zahrnovalo účinnost očkovacích látek, poměr rizik a přínosů a doporučené cílové skupiny s ohledem na bezpečné a účinné používání a aby členské státy poskytovaly Komisi příslušné informace (tj. počet zakoupených a skutečně použitých dávek očkovací látky, počet nakažených virem H1N1 a počet úmrtí v důsledku nákazy atd.). Při řízení budoucích pandemických krizí EU musí zlepšit spolupráci, nezávislost a transparentnost.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Rád bych poblahopřál paní Rivasiové k její vynikající práci. Tato zpráva je významným pokusem, jak zdůraznit pochybnosti, které vznikly ohledně nepřiměřené reakce na prasečí chřipku v Evropě, a stejně tak možný vliv farmaceutických společností na přijatá opatření.

Na reakci EU na „prasečí chřipku“, tedy nákazu virem H1N1, z období 2009–2010 pohlížím kriticky. Do budoucnosti navrhuji, aby docházelo ke skupinovému nákupu očkovacích látek, čímž se ušetří finanční prostředky, a aby se používala účinnější pravidla na předcházení střetům zájmů např. zveřejňováním prohlášení o zájmech odborníků, kteří pracují jako poradci pro evropské zdravotnické orgány. V tomto ohledu poznamenávám, že podle evropských právních předpisů zodpovídají za očkovací látky výrobci, a nikoli vnitrostátní vlády.

Vyzývám také Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby přehodnotila definici pojmu pandemie a zohlednila v ní rovněž nakažlivost onemocnění a nejen geografické rozšíření viru. Aby byla Unie sama schopná předcházet rizikům pandemie, Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí musí být zaručena podpora, již potřebuje pro naprosto nezávislý výkon svých úkolů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Evropský parlament se dnes zaměřil na nepřiměřenou reakci na vypuknutí prasečí chřipky v Evropě. Členské státy utratily miliony eur za očkovací látky, které byly narychlo schváleny i přes mírnou povahu viru. Rozpočty určené na zdravotnictví jsou přečerpané, což je obecně známo, a v porovnání s poskytováním podpory farmaceutickým firmám je zde mnohem více důležitějších otázek, které je třeba řešit. Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali k přezkoumání mechanismů reakce EU na zdravotní krize. Přípravné plány by měly být dostatečně nezávislé a flexibilní, aby mohly být co nejrychleji přizpůsobeny skutečnému riziku. Posuzování léčiv musí být plně transparentní a měla by být zveřejňována všechna prohlášení o zájmech, aby byla umožněna veřejná kontrola případných střetů zájmů. EU slepě následovala WHO v její reakci na vypuknutí prasečí chřipky a to se jasně musí změnit. Evropský parlament vyzval ke smysluplnému posuzování rizika ze strany EU a k tomu, aby byly Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí poskytnuty náležité prostředky, díky nimž bude moci vykonávat své úkoly, v neposlední řadě hodnotit stupeň rizika infekce.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Přestože nebyla nakažlivost chřipky H1N1 v Evropě obzvláště agresivní, způsobil tento virus doposud nejméně 4 700 úmrtí.

Ve zprávě Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je uvedeno, že při zvládání viru nebyla EU schopná rychle se přizpůsobit zdravotním opatřením nezbytným pro omezení infekce. To lze do velké míry přičítat strategiím prevence, které byly přijaty v různých členských státech a naplánovány na základě konzultace se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) před několika lety, aniž by byly důkladně aktualizovány.

Aby se takové situace neopakovaly, v budoucnosti musíme s ohledem na tvrdou kritiku vyjádřenou nad způsobem distribuce očkovacích látek soustředit naše úsilí právě tímto směrem a optimalizovat schvalovací postupy pro uvádění léčivých přípravků, které se používají při řešení zdravotních krizí, na trh.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Podporujeme zprávu z vlastní iniciativy, protože si všichni dobře uvědomujeme, že přehnaná panika související s pandemií tzv. ptačí chřipky stála EU přibližně desetkrát více než kampaň zaměřená proti běžné chřipce.

Skutečnost, že Světová zdravotnická organizace (WHO) přijala stav pohotovosti, aniž by jednala nezávisle prostřednictvím analýz nákladů a rizik, které vypracovaly evropské agentury, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), vedla k nákladným a zbytečným očkovacím kampaním, a zejména povzbudila obyvatele, aby kupovali nepřiměřená množství jednorázového sterilního materiálu a dezinfekčních prostředků. Konečný výsledek, pokud jde o úmrtí, což musí posoudit zákonodárce, dosáhl dokonce nižšího počtu, než jak tomu bývá u běžné sezónní chřipky.

Je proto zásadní, aby Komise do šesti měsíců předložila Parlamentu podrobnou analýzu nákladů a přínosů, ve které bude uvedeno, jakým způsobem hodlá reagovat na obdobné situace v budoucnosti. WHO by měla přehodnotit svoji definici pojmu pandemie, aby tak zohlednila nejen geografické rozšíření, ale i nakažlivost infekce.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podpořila jsem tuto zprávu, která vyhodnocuje opatření na řízení onemocnění chřipkovým virem typu A (H1N1) a vyzývá k zavedení mechanismu společného pořizování očkovacích látek. Je důležité, abychom se poučili z předchozích propuknutí nákazy, a dokázali se tedy v budoucnosti lépe ochránit.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy poté, co se výboru podařilo do určité míry odstranit obvinění a mylné úsudky. Zpráva je kritická a uvádí způsoby, jak se může EU v budoucnu prostřednictvím společných opatření lépe připravit na to, aby zabránila vypuknutí pandemie.

  Marina Yannakoudakis (ECR), písemně. – Skupina ECR souhlasí se zdokonalením komunikace a spolupráce mezi členskými státy, pokud jde o zdravotní hrozby, jako je pandemie, a zpráva o onemocnění virem H1N1 předkládá členským státům doporučení ohledně faktů, které souvisí s virem H1N1, a ohledně opatření, která by měly přijmout v případě další epidemie. Zpráva obsahuje několik sporných faktů a vysvětlující prohlášení, jež mohou vést ke špatnému pochopení problematiky viru H1N1, jeho dopadů na evropské společnosti a plány reakce, které navrhují vlády. Domníváme se, že doporučované kroky, jež má přijmout členský stát, pokud bude čelit pandemii v budoucnosti (od nákupu očkovacích látek po hlášení faktů orgánům EU), jsou nerozumné a nevyřešily by hlavní problémy spojené s virem H1N1 nebo budoucí pandemií.

Zpráva rovněž přisuzuje odpovědnost za očkovací látky výrobcům, což může bránit dodávkám očkovacích látek a zastírat hranice odpovědnosti. Dokument navíc usiluje o rozšíření mandátu střediska ECDC a jeho pracovního vztahu se členskými státy, což je nežádoucí, protože to může vést k navýšení jejich příspěvku z rozpočtu. Skupina ECR proto hlasovala proti této zprávě.

Zpráva: Inés Ayala Sender (A7-0048/2011)

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Podporuji příznivý výsledek hlasování ve výboru o jmenování Haralda Wögerbauera novým členem Účetního dvora na základě kladného hodnocení jeho životopisu a písemných odpovědí uvedených v dotazníku, který byl poskytnut všem zájemcům o uvedené místo.

  Catherine Grèze (Verts/ALE), písemně. – (FR) Dnes je sté výročí mezinárodního dne žen. Hlasovala jsem proti jmenování pana Haralda Wögerbauera, neboť v Evropském účetním dvoře není dostatečný počet žen.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s tímto návrhem, neboť pan Harald Wögerbauer splňuje podmínky stanovené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a ke jmenování pana Haralda Wögerbauera členem Účetního dvora bylo předloženo příznivé stanovisko.

  David Martin (S&D), písemně. – Zdržel jsem se hlasování o jmenování pana Haralda Wögerbauera členem Účetního dvora. Učinil jsem tak kvůli zprávám od svých kolegů o jeho nejasné činnosti, pokud jde o jeho zkušenosti z rakouského účetního dvora.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Účetní dvůr je orgán dohledu, který ověřuje legálnost a správnost příjmů a výdajů Evropské unie, dohlíží na její řádné finanční řízení a působí naprosto nezávisle. V tomto duchu musí být jmenování jeho členů vedeno kritériem způsobilosti a nezávislosti. Proto byl na podnět Rady předložen návrh na jmenování Haralda Wögerbauera členem Účetního dvora. Pan Harald Wögerbauer předložil životopis, vyplnil písemný dotazník a absolvoval pohovor s Výborem pro rozpočtovou kontrolu. Obhájil se dostatečně kvalitně, aby oprávnil své jmenování do Účetního dvora s tím, že své povinnosti bude vykonávat způsobile a nezávisle.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V souvislosti s ústavními reformami vyžadovanými Lisabonskou smlouvou v roce 2010 zavedly vládnoucí strany v Rakousku standardizovaný postup jmenování na některé funkce v EU. Zdálo by se, že na seznamu v článku 23c rakouské spolkové ústavy, podle něhož by se rozhodnutí o jmenování na vysoké funkce měla oznamovat přinejmenším rakouskému prezidentovi nebo by spolková vláda měla v otázkách jmenování hledat konsensus s národním shromážděním, chybí řada důležitých funkcí. Harald Wögerbauer, politický ředitel parlamentního klubu rakouské lidové strany se má stát novým členem výkonného výboru Evropského účetního dvora. Pan Wögerbauer zdánlivě splňuje všechna odborná kritéria. Nicméně se zdá, že rakouská lidová strana vyznává samostatnou linii, pokud jde o personální rozhodnutí, která mají být přijata na úrovni EU, což odporuje demokratickým zásadám a neustálému volání po větší transparentnosti při jmenování do funkcí EU, a tudíž jsem se tohoto hlasování zdržel.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o jmenování Haralda Wögerbauera do funkce člena Účetního dvora. Všechny předložené údaje, o něž se opírá mé rozhodnutí, naznačují, že kritéria stanovená čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména záruky nezávislosti, byla splněna, a proto vítám jmenování Haralda Wögerbauera do funkce člena Účetního dvora.

Zpráva: Crescenzio Rivellini (A7-0023/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, neboť některá doporučení Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), která se již provádí ve smluvních státech GFCM, je třeba provést do jednotného právního nástroje EU. Abychom se vyhnuli každoroční tvorbě nařízení aktualizujících právní předpis, jak tomu bylo v minulosti, je toto zjednodušení důležité.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument. Cílem společné rybářské politiky (SRP) je zajistit udržitelné využívání biologických mořských zdrojů a vysokou úroveň ochrany ekosystému. Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) byla založena roku 1949 a Evropské společenství je jejím členem. GFCM hraje důležitou úlohu v provádění základních cílů rybářské politiky, podporuje rozvoj, zachování a řízení biologických mořských zdrojů, definování a doporučování opatření zaměřených na zachování zdrojů a prosazování kooperativních projektů odborné přípravy. Vzhledem k tomu, že doporučení přijatá komisí GFCM jsou pro smluvní strany závazná, a Společenství je jednou ze smluvních stran, měla by být ustanovení smlouvy provedena do práva Společenství a zajištěna konzistentnost a uplatňování této politiky.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tento dokument, jehož cílem je sloučení některých opatření přijatých Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři do jediného právního dokumentu EU. Evropské společenství přijímalo do dnešního dne každoročně nařízení s cílem aktualizovat nařízení a tato zpráva znamená krok směrem k byrokratickému a správnímu zjednodušení, což je jeden z cílů Evropské unie.

Zásluha dokumentu tkví i ve skutečnosti, že vnáší jasno i do čistě technických aspektů. Stanoví například jasná opatření na omezení rybolovu ve Lvím zálivu a stanoví minimální velikost ok sítí ve Středozemním a v Černém moři, přičemž zakazuje používání tažených drapáků a vlečných sítí v hloubkách větších než 1 000 metrů. Podporuji i pozměňovací návrh 27, který stanoví požadavek na každoroční zpracování seznamu plavidel o celkové délce přesahující 15 metrů, jimž bylo vydáno oprávnění k rybolovu, které jim povoluje provádět rybolov v oblasti GFCM.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť si myslím, že je to pozitivní krok v hospodářském odvětví, jež je pro Evropu klíčové, tedy v rybolovu. Jsem přesvědčen, že každý zásah EU by měl vždy vycházet z analýzy potřeb, které má v závislosti na této činnosti místní obchodní prostředí, pro něž jsou často charakteristické malé a střední podniky, jež mají pro hospodářství a pro společnost zásadní význam.

Mnoho míst v oblasti Středozemí má právě tuto podobu, takže je velmi důležité, že legislativní návrhy, které se zabývají rybolovem v této oblasti, jsou jasně inspirovány zásadou subsidiarity, aby nevznikalo riziko ohrožení celého systému. Jsem také pevně přesvědčen, že je nanejvýš důležité nabídnout zvláštní ochranu malým a středním podnikům působícím v této oblasti, zapojit je do rozhodování a co nejvíce je podpořit, neboť jejich sanace je skutečně velmi obtížná. Nařízení, která neberou v úvahu tyto charakteristiky, mohou způsobit nenapravitelné škody na malých trzích, neboť je mohou nutit k přeměně na jiný typ oblasti, což by bylo velmi složité.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s návrhem legislativního usnesení o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři). Aby se zabránilo uzurpování pravomoci Parlamentu, mel by být z návrhu odstraněn článek 28. Ten stanoví, že ustanovení tohoto nařízení lze změnit postupem projednávání ve výborech, což omezuje úlohu Parlamentu, který by jen přijímal informace z Komise, které by se týkaly řídících postupů výborů.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), neboť přesouvá doporučení schválená GFCM, která jsou již v řadě členských zemí GFCM v platnosti, do jediného legislativního nástroje EU.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) schválila na svých výročních zasedáních řadu doporučení. Cílem tohoto návrhu nařízení je přesunout některá z těchto přijatých doporučení do jediného legislativního nástroje EU, do něhož mohou být přidávána další budoucí doporučení. Obsah doporučení přijatých GFCM a povinnosti s nimi související jsou často zcela nebo zčásti pokryty již dříve schválenými právními předpisy EU, takže je třeba provést pouze ty aspekty, které se liší. Nařízení, o kterém hlasujeme, se bude týkat veškerého komerčního rybolovu a akvakultury prováděné rybářskými plavidly EU a občany členských států v rámci území GFCM. Netýká se rybolovu prováděného výhradně za účelem vědeckého výzkumu, který probíhá s povolením a pod pravomocí členského státu. V tomto případě musí být předem informována jen Komise a členský stát, v jehož vodách se rybolov provádí. Myslím si, že návrh Komise může být v této věci namířen proti pravomocem Parlamentu, zejména článek 28, který je třeba nahradit tak, aby byla v budoucích pozměňovacích návrzích k tomuto nařízení zajištěna jak efektivní účast této sněmovny, tak dodržování jejích výsad.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady je provedení některých doporučení schválených Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM). Konverze této dohody na jediný legislativní nástroj EU představuje významný pokrok, který umožňuje kontrolu odlovu rybích druhů v dotčených vodách a spolupráci, informování a komunikaci mezi Evropskou komisí, členskými státy a výkonným sekretariátem GFCM. Vzhledem k tomu, že to představuje zjednodušení postupů – konec každoročním nařízením – a že tato doporučení jsou již platná v zemích, jež jsou členy GFCM, tleskám této iniciativě, s níž se plně ztotožňuji, a těším se na uspokojivé provádění tohoto nařízení.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Uznáváme a potvrzujeme význam mnohostranné spolupráce na podporu řádného zachování a řízení mořských biologických zdrojů, což je předmětem této dohody. Návrh nařízení, který byl schválen, však obsahuje ustanovení, jež považujeme za nepřijatelné a jež se snažíme změnit tím, že navrhujeme odstranění článku 28. Vzhledem k tomu, že to bylo většinou zamítnuto, hlasovali jsme proti konečnému návrhu nařízení. Cílem tohoto článku je svěřit Komisi pravomoc schvalovat akty v přenesené pravomoci, což by mohlo ovlivnit oblast, jež je součástí výlučné ekonomické zóny členského státu. Tato oblast je známa jako podmořská hora Eratosthenes a je součástí výlučné ekonomické zóny Kyperské republiky. Tato možnost naráží na svrchovanost Kyperské republiky, zejména proto, že jde o oblast, která je z politického hlediska velmi citlivá, neboť dotyčná oblast je neoprávněně předmětem sporu vyvolaného třetí zemí, jež je kandidátem na členství v EU.

Mořské dno v této oblasti skrývá přírodní zdroje, které může legitimně využívat Kyperská republika v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu. V této souvislosti by pravomoc EU neměla zasahovat dále, než k otázkám spojeným se společnou rybářskou politikou.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Mezinárodní spolupráci na úrovni podpory řádného zachování a řízení mořských biologických zdrojů, což je předmětem této zprávy, jsme vždy přikládali vrcholný význam.

Návrh nařízení, který byl schválen, však obsahuje ustanovení, jež považujeme za nepřijatelné a jež se snažíme změnit tím, že navrhujeme odstranění článku 28. Vzhledem k tomu, že to bylo většinou zamítnuto, hlasovali jsme proti konečnému návrhu nařízení.

Je zpochybňována svrchovanost Kyperské republiky, tím spíše, že jde o oblast, která je z politického hlediska velmi citlivá, neboť dotyčná oblast je neoprávněně předmětem sporu vyvolaného třetí zemí, jež je kandidátem na členství v EU. Mořské dno v této oblasti skrývá přírodní zdroje, které může legitimně využívat Kyperská republika v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu. V této souvislosti by pravomoc EU neměla zasahovat dále, než k otázkám spojeným se společnou rybářskou politikou.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s tímto dokumentem, neboť hlavními úkoly Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) je podporovat rozvoj, zachování a racionální řízení živých vodních zdrojů, formulovat a doporučovat ochranná opatření a podporovat kooperační projekty v oblasti vzdělávání. Tento návrh nařízení má jednoduše provést různá doporučení schválená GFCM, která jsou již v platnosti ve státech, jež jsou smluvními stranami GFCM, do jediného legislativního aktu Společenství. To by znamenalo významný krok ke zjednodušení, neboť doposud Evropské společenství přijímalo každoroční nařízení s cílem přizpůsobit a aktualizovat stávající předpisy. Návrh přináší řadu chytrých řešení. Například pokud jde o rybolovná zařízení, návrh nařízení podrobně stanoví minimální velikost ok sítí, které lze používat ve Středozemním moři (článek 15) a v Černém moři (článek 16) a zakazuje používání vlečených drapáků a vlečných sítí v hloubkách větších než 1 000 metrů (článek 17). Zabývá se i záležitostí plavidel zapojených do nelegálního, neregulovaného a nehlášeného rybolovu atd.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu o oblasti dohody Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM). Záměrem tohoto návrhu nařízení je jednoduše včlenit některá doporučení přijatá GFCM a již uplatňovaná v jejích členských zemích do jednoho legislativního aktu Společenství, který by bylo možné pozměnit, a doplňovat tak do něj další doporučení. Představovalo by to důležitý krok na cestě ke zjednodušení, jelikož za účelem sladění právních předpisů dosud Evropské společenství přijímalo pouze každoroční nařízení.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Pro členství Evropské unie v Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) znamená návrh nařízení velký obrat. Ukázalo se, že je velmi zajímavý, neboť umožní provedení některých doporučení přijatých GFCM do jednoho legislativního aktu EU. Takový akt představuje právní nástroj, který je zajisté stabilnější, než nástroj nynější, a umožňuje doplňovat do něj budoucí doporučení formou pouhé změny předpisu samého. Představuje velký krok směrem k právní jistotě a přispívá i ke zjednodušení nařízení. Kromě významu ustanovení o minimální velikosti ok rybářských sítí však článek 28 tohoto navrhovaného nařízení zpochybňuje pravomoci Parlamentu. Uvádí totiž, že ustanovení tohoto nařízení lze měnit „postupem projednávání ve výborech“, přičemž Komisi budou nápomocny řídící výbory, jimž budou předsedat zástupci Komise a budou složeny ze zástupců členských států. To by jednoznačně zbavilo Parlament jeho pravomocí, a proto je žádoucí, aby Komise pracovala prostřednictvím aktů v delegované pravomoci s tím, že jí Parlament nebo Rada budou moci odejmout tyto delegované pravomoci.

  Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Souhlasím se zpravodajem v tom, že je třeba zjednodušit pravidla rybolovu nařízením, které může provádět doporučení přijatá Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři v jednom legislativním aktu.

Souhlasím také s cíli a zásadami uplatňovanými ve společné rybářské politice, ale myslím si, že všechny pobřežní členské státy musí zaručit správnou rovnováhu mezi ochranou a společensko-hospodářskou hodnotou ekosystémů. Jinak řečeno, myslím si, že bychom měli požadovat ochranu zájmů místních komunit v souladu s obecnou zásadou.

Nařízení č. 1967/2006 pečlivě stanoví zařízení schválené k rybolovu ve vodách v oblasti GFCM, v našem konkrétním případě ve Středozemním moři. Vyzývám tuto sněmovnu, aby si povšimla, že za cílem, jímž je ochrana našich přírodních stanovišť, se někdy skrývají, jako momentálně v případě tohoto nařízení, vážné důsledky pro některé rybářské komunity.

V tomto ohledu Itálie očekává, že Komise nařídí výjimku ze zákazu rybolovu dvou konkrétních druhů, které jsou hlavním produktem extenzivního rybolovného průmyslu. Chtěla bych proto upozornit zástupce všech 27 členských států, a jejich prostřednictvím i Komisi, na potřebu zvážit větší flexibilitu těchto nástrojů, aby poskytly místnímu rybolovnému průmyslu to, co potřebuje k přežití.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) byla založena roku 1949 mezinárodní dohodou. Její oblast působnosti zahrnuje Středozemní moře, Černé moře a přilehlé vodní oblasti, podporu rozvoje, zachování a řízení biologických mořských zdrojů, definování a doporučování opatření zaměřených na zachování zdrojů a prosazování kooperativních projektů odborné přípravy. Záměrem tohoto návrhu nařízení je jednoduše včlenit některá doporučení přijatá GFCM a již uplatňovaná v členských zemích GFCM do jednoho legislativního aktu Společenství, který by bylo možné pozměnit, a doplňovat tak do něj další doporučení.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Cílem zprávy je provést různá doporučení přijatá GFCM. Tato doporučení se zabývají technickými opatřeními. Jedno z nich je důvodem ke znepokojení Výboru pro rybolov. Článek 28 (provádění změn) návrhu považuje za velmi pochybné ustanovení, neboť by mohl ohrozit výsady Parlamentu a stávající institucionální rovnováhu tím, že by natolik posílil prováděcí pravomoci Komise, že všechny budoucí změny nařízení by byly v pravomoci Komise. Výbor pro rybolov proto navrhuje, aby byl článek 28 vypuštěn. Zdá se, že se Komise neseznámila dokonale s Lisabonskou smlouvou, a vypadá to, jako by se někteří její představitelé rozhodli přijímat rozhodnutí, která má ve skutečnosti přijímat Parlament. To nelze v žádném případě dovolit. Hlasoval jsem pro, neboť si myslím, že tato nestydatost ze strany Komise zachází prostě příliš daleko.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, neboť rybolov, zejména ve Středozemním moři, je více než jen pouhá hospodářská činnost. Je to součást kultury a je to způsob života. Rybolov tvoří základnu celých oblastí. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost rybolovu v této oblasti, neboť rybolov ve Středozemí má více specifických rysů, než kdekoli jinde, a měla by se na něj vztahovat specifická opatření. Podle mého názoru lze doporučit, aby byla různá doporučení přijatá Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři provedena do jednoho legislativního aktu Společenství, vzhledem k tomu, že uvedená doporučení jsou již v platnosti. Dále by bylo vhodné stanovit technická opatření, posílit omezení v oblasti rybolovu ve Lvím zálivu a zpřísnit požadavky týkající se sítí a vydávání oprávnění k rybolovu.

Souhlasím s tím, aby rybářská plavidla oprávněná k účasti na lovu zlaka nachového podléhala přísnějším předpisům a aby nesměla používat vlečené drapáky a vlečné sítě v hloubkách větších než 1 000 metrů. Dále by bylo vhodné regulovat kontrolní opatření a umožnit kontrolu vykládky a překládky rybářských plavidel třetích zemí. Členské státy by měly být oprávněny neumožnit plavidlu třetích zemí, aby použilo jejich přístavy. Potěšily mne návrhy na aktivní spolupráci a na výměnu informací s GFCM.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Rivelliniho, neboť plně souhlasím s tím, že je důležité zjednodušit předpisy Unie. Zpráva nabízí možnost provést všechna doporučení Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři do jednoho evropského legislativního aktu, což veřejnosti zjednoduší přístup k dokumentům a příslušným orgánům pomůže provádět všechny další úpravy. Jsem přesvědčen, že zjednodušování právních předpisů pro občany a zúčastněné strany je povinnost, kterou my, jako zákonodárci, musíme splnit rychle a pečlivě, abychom jim umožnili pochopit příležitosti, které EU nabízí, a abychom především odstranili správní břemeno, které přináší tolik dodatečných nákladů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) byla založena roku 1949 mezinárodní dohodou. Její oblast působnosti zahrnuje Středozemní moře, Černé moře a přilehlé vodní oblasti. Hlavní funkce GFCM spočívají v podpoře rozvoje, zachování a řízení biologických mořských zdrojů, definování a doporučování opatření zaměřených na zachování zdrojů a v prosazování kooperativních projektů odborné přípravy. Záměrem tohoto návrhu nařízení je jednoduše včlenit některá doporučení přijatá GFCM a již uplatňovaná v členských zemích GFCM do jednoho legislativního aktu Společenství, který by bylo možné pozměnit, a doplňovat tak do něj další doporučení. Ustanovení nařízení se týkají obvyklých záležitostí, které takové organizace regulují. Hlava II se zabývá omezením rybolovných zařízení a činností („technická opatření“). Hlava III zahrnuje „kontrolní opatření“, jako jsou požadavky na podávání zpráv, kontroly atd. Hlava IV se zabývá spoluprací, informacemi a požadavky na podávání zpráv v rámci spolupráce mezi Komisí a členskými státy a výměnou informací s výkonným sekretariátem GFCM.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, neboť jsem přesvědčena, že regulační činnost Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři je zásadní a jejím cílem je dosáhnout udržitelné úrovně rybolovu ve Středozemním moři.

Nejnovější statistiky o populacích ryb ve Středozemním moři odhalily, že více než 54 procent zkoumaných populací ryb trpí přílišným rybolovem. Proto je prioritou legislativní krok na ochranu mořského prostředí a obnovení využívání populací ryb udržitelným způsobem. Důležitá nyní bude úplná spolupráce mezi členskými státy, neboť ty musí co nejdříve začlenit nové normy a ukládat příslušné sankce těm, kdo tyto normy nesplní.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro zprávu, jejímž cílem je zjednodušení stávající úpravy rybolovné praxe v oblasti dohody Středozemního moře.

  Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Evropské společenství a Řecko jsou smluvními stranami oblasti dohody Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři. Návrh nařízení týkající se některých opatření, jimiž se řídí rybolov v oblasti dohody GFCM má provést některé návrhy přijaté GFCM, které jsou již v platnosti v zemích, jež jsou smluvními stranami GFCM, do jednoho právního aktu Společenství. Hlasovala jsem pro tento konkrétní návrh usnesení, neboť se domnívám, že navrhovaná kontrolní opatření budou chránit přírodní prostředí a budou proto pro smluvní strany GFCM přínosem.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM. Spojení domluvených doporučení do jednoho budoucího právního aktu Společenství zjednoduší administrativu a zvýší účinnost, což je třeba uvítat. Jednotlivé navrhované technické úpravy odráží moderní požadavky na zodpovědnou rybářskou politiku.

Report: Anni Podimata (A7-0036/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Zcela souhlasím s touto zprávou, neboť jejím cílem je podnítit novou formu zdanění finančního sektoru, což je samo o sobě naléhavé opatření, a je i doplňkem k nedávno schváleným regulačním nástrojům a nástrojům dohledu. V tomto ohledu bych rád zdůraznil, že „zavedení daně z finančních transakcí by mělo být co nejširší“, jak navrhuje dokument, a to tak, aby zahrnovalo všechny typy transakcí. Kromě jiných výhod je trh díky dani z finančních transakcí spravedlivější a transparentnější, daň omezuje spekulace, omezuje rozsah daňových podvodů a rozděluje břemeno krize na různé finanční operátory. Tyto dodatečné zdroje vyplývající z tohoto opatření by měly pomoci v boji proti chudobě, podpořit tvorbu pracovních míst, financovat sociální zabezpečení ze strany státu, dosáhnout cílů v oblasti klimatu a životního prostředí a financovat další záležitosti vyplývající ze strategie Evropa 2020. Dále souhlasím s tím, že je potřeba, aby Komise prostudovala budoucí systém eurobondů a plánované vydávání jednotných evropských projektových dluhopisů jako opatření ke stimulaci investic. Podporuji také zásadu „znečišťovatel platí“. A nakonec nemůžeme přehlédnout podporu rozvoje, neboť je to důležité k udržení závazku vyčleňovat 0,7 % hrubého národního důchodu každého členského státu na rozvojové země.

  Marta Andreasen (EFD), písemně. – Hlasovala jsem proti zprávě paní Podimatové o inovativním financování, neboť cílem zprávy je zavést daň z finančních transakcí, která, přestože se tvrdí, že je nezbytná k ochraně hospodářství před rizikovými obchody a že vytvoří fond, který se použije v případě další krize, a postihne jen velkoobchod a profesionální průmysl, bude nevyhnutelně přesunuta na spotřebitele a občany, kteří jsou daňovými poplatníky a kteří již nyní v této krizi svádějí boj. Daň bude mít hrozivý dopad na City of London, průmysl finančních služeb, který je nejrozsáhlejším a největším přispěvatelem do státní pokladny v Británii. Donutí společnosti, aby opustily Spojené království, způsobí ztrátu pracovních míst a ztrátu daňových příjmů.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V aktuálním kontextu rozpočtových škrtů je diskuse o inovativním financování nejen nezbytná, je životně důležitá. Já osobně podporuji zejména zavedení daně z finančních transakcí, ideálně na mezinárodní úrovni, nebo, nebude-li to možné, na evropské úrovni. Jsem ráda, že většina mých kolegů toto opatření schválila.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Celosvětová hospodářská a finanční krize odhalila vážné slabiny v regulačním a dohledovém rámci globálního finančního systému. Dnes je jasné, že potřebujeme nové nástroje, které mohou omezit spekulace a obnovit hlavní úlohu finančního sektoru a zaručit spravedlivé a poměrné rozdělení břemene mezi klíčové hráče na finančním trhu. Musíme zahájit diskusi o zdanění finančního sektoru, který je na rozdíl od ostatních sektorů doposud z velké části nezdaněný. Na většinu základních finančních činností se také vztahuje výjimka z DPH. Souhlasím se zavedením daně z finančních transakcí, která by mohla pomoci vyřešit vysoce škodlivé způsoby obchodování na finančních trzích, zlepšit účinnost trhu samotného, omezit kolísání cen a vytvořit pobídky k tomu, aby ve finančním sektoru docházelo k dlouhodobým investicím s přidanou hodnotou pro reálnou ekonomiku.

  Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Tímto hlasováním Parlament dosáhl dalšího milníku na cestě ke globální finanční regulaci. Vyslali jsme jasnou zprávu ve prospěch plánů francouzského předsednictví G20. Až se v hospodářství projeví první známky zotavení, budeme muset společně pracovat na podpoře dobře promyšleného vyváženého modelu liberalismu. Evropská levice se pokusila přivlastnit si myšlenku zdanění finančních transakcí. Šla ovšem po špatné cestě. Evropané vědí, kdy mají být pragmatičtí. Dnešní hlasování ukazuje, že tento pojem přesahuje všechny politické rozdíly.

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. – (NL) Nemohu podpořit zprávu paní Podimatové, neboť za daňovou politiku zodpovídají jednotlivé členské státy. Cílem zprávy je předepsat řadu daní na úrovni EU, včetně daně z finančních transakcí a energetické daně. Je-li daň z finančních transakcí nezbytná, měly by výnosy, které díky ní vzniknou, připadnout státním pokladnám jednotlivých členských států. Jsou to ostatně členské státy, které musely pomáhat bankám z nesnází. Členské státy by dobře využily tyto příjmy na snížení veřejného dluhu, který v průběhu krize vzrostl. Zpráva ovšem automaticky předpokládá, že tyto příjmy by šly na cíle globální politiky a politiky EU. To by pak zahrnovalo i změnu klimatu a rozvojovou pomoc.

Zpráva dále zahrnuje argument pro solidární daň z letenek, abychom mohli bojovat proti zdravotním problémům veřejnosti a snižovat výdaje v dopravě. Souhlasím s tím, že bychom mohli sledovat tyto užitečné politické cíle a že by bylo vhodné zvážit k těmto účelům vyčlenění většího množství prostředků. Vzhledem k tomu, že by to ovšem mělo vliv na naše daňová opatření, měly by tyto iniciativy vyvíjet členské státy, nikoli Evropa, která by je nařídila shora dolů. Obávám se, že takový přístup by se mohl postavit do cesty plodné spolupráci s Radou.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Více než tři roky po krizi jsou prvky určené k regulaci finančních trhů velmi slabé. V tomto ohledu by nová daň umožnila uvolnění nových finančních zdrojů a regulaci nejproblematičtějších finančních postupů. Přiznejme si, že v současné době není možné říci, že to, co se stalo před třemi lety, se v budoucnosti již znovu nestane. To je dosti beznadějné. Proto je nutné vědět, zda je Evropa dostatečně silná na to, aby podnikla konkrétní kroky. Věřím, že je a že čím dříve v této záležitosti něco podnikne, tím lépe!

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Schválení této zprávy v plénu naznačuje cestu, jíž se Evropská unie chce patrně vydat. Přestože se zdá, že myšlenka na zavedení daně z finančních transakcí podporuje širokou veřejnost, přestože vedoucí představitelé G20 nesouhlasili se zavedením tohoto příspěvku na celosvětové úrovni, musím se zmínit o tom, že by to mohlo mít ve střednědobém a dlouhodobém výhledu negativní dopad. Dopad takové daně uvalené jen na kapitál se sídlem v EU zcela jistě způsobí, že se tento kapitál přestěhuje do rozvinutých nebo rozvíjejících se zemí mimo EU. Další scénář, alespoň v úvodní fázi, bude takový, že tato daň bude přesunuta ve formě nákladů na spotřebitele využívajícího úvěr nebo jiné finanční služby. Ať je situace jakákoli, zvráceným výsledkem bude, že EU se dostane ještě blíže nebezpečné situaci, kdy v porovnání s dalšími státy jako jsou USA, Japonsko nebo země BRIC, ztratí svou konkurenceschopnost. Zpomalí to hospodářský růst a způsobí to problémy, včetně problémů pro reálnou ekonomiku, která je závislá na co nejlevnějších zdrojích financování.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť souhlasím s tím, že Evropská unie musí vyhledávat nové inovativní finanční nástroje. Tyto nástroje by pak umožnily EU, aby se zabývala aktuálními problémy, neboť by hrály jak regulační úlohu, tak úlohu při vytváření příjmů.

Často se v této sněmovně poukazuje na to, že hospodářská krize zdůraznila nedostatečnou regulaci a dohled v globálním finančním systému. Víme také, že daňoví poplatníci jsou nyní těmi, kdo jako první nesou náklady krize, a to nejen prostřednictvím přímého zdanění, ale i tím, že roste nezaměstnanost, klesají příjmy, omezuje se přístup k sociálním službám a zvětšuje se nerovnost. Máme-li přijít s celostními a integrovanými reakcemi na krizi, potřebujeme nové nástroje.

Proto souhlasím se zavedením dlouho diskutovaných eurobondů, které může vést ke společnému řízení dluhu tím, že se sdruží část státního dluhu. Zpravodajka rovněž navrhuje další nástroje financování, které mají omezit spekulace: například soudržné a účinné zdanění energetiky a vypracování návrhů na daň z rozvoje, což povede ke zvýšení zdrojů určených k dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) V EU se stále potýkáme s následky finanční krize, která se v letech v letech 2009 až 2010 přelila do krize rozpočtové, jejímž významným aspektem bylo nadměrné vydávání státních dluhopisů. Na rozdíl od schválené zprávy v tom však nevidím tolik tlak trhu, jako spíše neodpovědnou rozpočtovou politiku mnoha národních vlád neochotných reformovat své penzijní, zdravotní i zaměstnanecké systémy. Obviňovat ze selhání trh vnímám jako alibismus a zavírání očí před chybějící odvahou k potřebným reformám. Pravidla posílené finanční regulace a dohledu nad finančním trhem jsme již schválili, nyní bychom měli pokročit dál, a to k impulsům na rozhýbání evropské ekonomiky, například ve formě financování společných infrastrukturních projektů a daňových pobídek pro podniky, aby investovaly do vědy a výzkumu. Varuji před zaváděním daně z finančních transakcí a různých forem bankovních daní, protože to by mělo za následek podvázání finančního trhu a narušení hospodářské soutěže. Řešením nejsou ani eurobondy, které by jen znamenaly přesunutí fiskální neodpovědnosti na evropskou úroveň, do míst vzdálenějších veřejné kontrole, kde by se pokušení nadměrného utrácení odolávalo ještě hůře než na národní úrovni. Nesdílím ani myšlenku celoevropské daně z uhlíku, která by neúměrně zatížila především energetický sektor, a v konečném důsledku tak snížila energetickou bezpečnost EU.

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Finanční transakce tvoří velkou část zdrojů ve finančním sektoru a přitom právě různé spekulativní operace na finančních trzích měly do značné míry podíl na celosvětové finanční krizi. Není jistě správné ponechat zátěž z finanční krize pouze na daňových poplatnících, ale je nutné část této zátěže přenést také na finanční sektor, aby se také na nákladech podílel. Zpráva se zaměřuje především na ty transakce, které jsou velmi rizikové a spekulativní, a tedy v důsledku budoucího zdanění finančních transakcí povede k větší míře odpovědnosti finančního sektoru, což paradoxně povede k větší míře stability světového finančního sektoru. Dalším důvodem pro zavedení daně z finančních transakcí je také ta skutečnost, že ve většině členských států finanční služby nejsou podrobeny DPH.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť si myslím, že je to pozitivní krok k budoucím inovativním nástrojům financování, které podpoří hospodářské ozdravění Evropy. Myslím si, že pro Evropu je velmi důležité, aby byly na trhu nalezeny zdroje na financování klíčových odvětví našeho hospodářství v souladu s cíli strategie Evropě 2020, zejména transevropských dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur nezbytných pro ukončení krize.

Důležité je pohánět evropské hospodářství. Úkolem EU

není ukládat a/nebo zvyšovat daně, ale mít odvahu čelit trhu. Řešením je schopnost nalézt nové formy financování, které mohou zajistit úplné dokončení projektů v co nejkratší lhůtě, a to tak, že se vytvoří ad hoc fondy opírající se o vydání cenných papírů přímo spojených s prováděním a hospodářským využitím práce, které jsou známy jako projektové dluhopisy.

Jakékoli zdanění finančních transakcí by mělo být v Evropě navrhováno jen v případě, že bude zavedeno celosvětově. Jsem přesvědčen, že Komise by měla prověřit možnost zavedení takové daně na úrovni EU a že by se měla pokusit předpovědět, zda to bude mít negativní dopady na konkurenceschopnost EU.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Parlamentu, neboť souhlasím s cílem Komise, jímž je zvýšení objemu rozpočtu EU prostřednictvím inovativních fiskálních nástrojů, a uznávám případný přínos zvýšeného financování soukromého sektoru za použití veřejných financí. Myslím si také, že taková opatření by měla být doprovázena transparentním zveřejňováním informací v kombinaci s příslušnými pokyny pro investování, řízením rizik, limity pro expozice, kontrolou a dohledem, a to vše demokraticky odpovědným způsobem.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Vítám podporu Evropského parlamentu při hlasování v plénu o zavedení zdanění finančních transakcí na evropské úrovni. Daň z finančních transakcí na evropské úrovni bude penalizovat vysoce spekulativní a společensky zbytečné finanční transakce a Evropské unii přinese ročně 200 miliard EUR. Toto hlasování se obrací proti paktu o konkurenceschopnosti. Místo, abychom penalizovali státy a občany, potřebujeme zdanit finanční trhy. Komise a Rada si to musí neprodleně uvědomit.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) S určitými výhradami podporuji zprávu paní Podimatové o inovativním financování. Sdílím obavu zpravodajky z hospodářské a finanční krize, kterou prožíváme, a následný nedostatek investic. Souhlasím také s tím, že pokud jde o investice, je vhodné dosáhnout většího pokroku a inovací a Evropa musí zvýšit svou schopnost inteligentně investovat. Celkově se však obávám, že zpráva příliš inklinuje ke zvyšování daní, přičemž v některých zemích (například v Portugalsku) již zažíváme přílišné zahlcení fiskálními břemeny. Ve své konečné verzi zpráva vyzývá k zavedení daně z finančních transakcí (na globální nebo alespoň na evropské úrovni) a připouští, že důsledky zavedení této daně je třeba prostudovat (předpokládá studii a posteriori). Schvaluji obranu vydání eurobondů, což by usnadnilo přístup na trh zranitelnějším zemím eurozóny, a názor, že to bude přínosem pro „všechny zúčastněné členské státy a pro eurozónu jako celek“.

  Frédéric Daerden (S&D) , písemně. – (FR) Někteří lidé nepodporují daň z finančních transakcí (DFT) na evropské úrovni, neboť by poškodila hospodářskou soutěž na finančních trzích ke škodě Evropy. Já si nemyslím, že daň ve výši 0,01 % z těchto transakcí by způsobila odchod investorů z největšího finančního trhu na světě.

Spolehneme-li se na to, že tuto iniciativu vyvine G20 na globální úrovni, budeme čekat donekonečna. Proto jsem rád, že pozměňovací návrh předložený Skupinou progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu ve prospěch této DFT na evropské úrovni byl přijat. Zajistilo by to odhadovaný příjem ve výši 200 miliard EUR ročně, což by Unii umožnilo řádně financovat svůj rozpočet v době, kdy členové Rady již zveřejnili svůj úmysl rozpočet snížit navzdory přidané hodnotě, která vyplývá z evropských výdajů.

Krizi způsobenou subjekty na finančním trhu používají naše pravicové vlády jako argument k požadavkům na rozpočtové škrty, zejména v sociálních výdajích. Evropští občané by tak platili za chyby, které nezpůsobili. DFT by znovu zavedla sociální spravedlnost do evropských rozhodnutí tím, že by konsolidovala veřejné finance na náklady těch, kdo je oslabili především. Nastala proto správná chvíle učinit tento krok.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Hospodářská a finanční krize zdůraznila naprostý nedostatek etiky v této oblasti. Vzorec nové sociální ekonomiky, kde je honba za individuálním blahobytem klíčem ke kolektivnímu prospěchu, který je souhrnem jednotlivých částí, je naprosto zjevně nedostatečný. Na základě tohoto přístupu si individuální zájem nestanoví žádné hranice vůči kolektivnímu zájmu, přičemž ponechme stranou obecný zájem. Avšak jelikož vláda věcí veřejných musí stanovit obecný zájem jako rámec, v němž bude působit, a poskytnout v něm volný prostor pro svobodu a individuální práva, musí to vše podpořit spravedlivým a progresivním daňovým systémem. V souladu s tímto přístupem, který musí na globální úrovni podpořit EU a všechny země G8 a G20, musí být příjem z finančních transakcí srovnatelný s jinými příjmy prostřednictvím konkrétního daňového systému, který společně s dalšími pravidly a novými vzorci upřednostňuje větší odpovědnost hospodářských subjektů. Zavedení eurobondů určených pro krizový fond a pro infrastrukturní projekty by mohlo posílit schopnost EU jednat, pokud by tvořily doplněk rozpočtu EU. Zdá se mi, že zpráva, kterou jsme schválili, se ubírá, byť pomalu, tímto směrem.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Nynější hospodářská krize zdůraznila nedostatky v oblasti dohledu nad finančnictvím. Proto potřebujeme nové nástroje a fiskální politiky. Finanční systém skutečně vytvořil značný zisk ze spekulativních transakcí a nemusí platit žádnou daň. Tím, že Evropský parlament hlasoval pro daň z finančních transakcí, z nichž mohou být příjmy užitečně převedeny na rozvojovou pomoc, naznačil, že má zájem skoncovat s touto nespravedlností. Tato daň by měla být samozřejmě uplatňována v mezinárodním měřítku, ale pokud se tak nestane, měli bychom požádat EU, aby na sebe vzala zodpovědnost a zavedla ji v Evropě. Tak by Evropa šla příkladem jak v inovativním financování, tak v projevu solidarity s rozvojovými zeměmi. Nyní je na Evropské komisi, aby nám předložila legislativní návrh, který bude splňovat očekávání vyjádřená velkou většinou v tomto Parlamentu.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Vítám toto hlasování o dani z finančních transakcí, neboť Evropský parlament vyzývá Unii, aby zavedla tento systém daní a nečekala na hypotetické rozhodnutí na globální úrovni. Evropská unie má nejrozsáhlejší finanční sektor na světě. Proto by měla stát v čele.

Podle různých studií by daň ve výši 0,05 % z transakcí přinesla ročně přibližně 200 miliard EUR, které by se použily na financování ozdravění a rozvojové spolupráce a na ochranu životního prostředí, a zároveň by odrazovala od finančních spekulací. Na základě toho jsem nadále přesvědčena, že takovou daň potřebujeme na mezinárodní úrovni. Unie musí podnítit své partnery, aby přijaly nařízení o finančních daních.

Říkám to proto, že bude-li tato daň uplatňována pouze v Evropské unii, nikoli v mezinárodním měřítku hlavními finančními konkurenty Evropy, velmi tím utrpí finance v Evropské unii. Doufám tedy hlavně, že během francouzského předsednictví G20 bude v této věci dosaženo kompromisu.

  Harlem Désir (S&D), písemně. – (FR) Evropští socialisté již více než 10 let bojují v Evropském parlamentu za daň z finančních transakcí. Tato daň by měla mnoho výhod: nejen, že by odrazovala od finančních spekulací, ale byla by z ní financována pomoc rozvojovým zemím a jejich přizpůsobení změně klimatu a přispívala by do rozpočtu Evropské unie.

Svět je nyní v odlišné situaci: recese vyvolala ještě naléhavější potřebu stabilizace finančních trhů a Evropská unie potřebuje nové prostředky na překonání recese – musí ji překonat ozdravěním, nikoli úsporami.

Zároveň sílí vlna popularity ve prospěch daně: další a další vlády podporují tuto myšlenku a Evropský parlament již opakovaně hlasoval pro zavedení daně z finančních transakcí. Toto nové hlasování pro daň je důležitým krokem. Parlament říká, že musíme jednat okamžitě na evropské úrovni, i když neexistuje globální dohoda. Požadavek Parlamentu je jasný a hlasování bylo naprosto ohromující. Nyní musíme přeměnit slova v činy a zavést daň z finančních transakcí.

  Lena Ek (ALDE), písemně. – (SV) Zpráva o inovativním financování se zabývá řadou důležitých aspektů. Obsahuje bohužel návrh, aby Evropa jednostranně zavedla daň z finančních transakcí. Myslím si, že bychom měli vzít v potaz švédský příklad jednostranného zavedení určitého druhu daně z finančních transakcí v osmdesátých letech, který skončil tím, že se většina obchodu s akciemi, dluhopisy a opcemi přestěhovala do Londýna, abychom neudělali stejnou chybu na evropské úrovni. Dle mého názoru zde existuje velké riziko, že se neprojeví stabilizující účinek finančního trhu, pokud EU zavede tuto daň nezávisle. Riziko, že se obchod s akciemi, dluhopisy a opcemi přestěhuje na méně transparentní a méně otevřené trhy mimo Evropu, je velké. To nevytvoří lepší podmínky pro kontrolu finančního trhu. Proto jsem hlasovala proti pozměňovacímu návrhu, který navrhuje evropskou Tobinovu daň, navzdory skutečnosti, že tento návrh prošel, a rozhodla jsem se, že v konečném hlasování budu hlasovat pro zprávu.

Tento postup jsem si zvolila na základě skutečnosti, že jako vyjednavačka strategie Evropa 2020 za skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu bych jinak riskovala, že ohrozím vyjednávací pozici skupiny v záležitostech, které jsou pro nás důležité, jako je nezbytnost vytvoření skutečného vnitřního trhu, umožnění financování infrastrukturních projektů prostřednictvím evropských projektových dluhopisů a možné řešení v oblasti evropské daně z uhlíku.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť zpráva obhajuje vytvoření konkrétních nástrojů, jako je zavedení daně z finančních transakcí, což by přispělo ke zlepšení účinnosti trhu, ke zvýšení transparentnosti, k omezení přílišné fluktuace cen a k vytvoření pobídek pro finanční sektor týkajících se dlouhodobých investic s přidanou hodnotou pro reálnou ekonomiku.

  Göran Färm, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. – (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme rozhodně pro daň z finančních transakcí na globální úrovni. EU by měla postupovat velmi aktivně a tento systém zavést. Ukáže-li se včas, že je mezinárodní dohoda politicky neproveditelná, měla by se pečlivě zvážit alternativní možnost zavedení daně z finančních transakcí pouze v EU. To by se mělo opírat o vyvážené posouzení dopadu. Komise v současné době připravuje analýzu, ale to nebrání jejím představitelům, aby při různých příležitostech nepředjímali události a nevyjadřovali jasná negativní stanoviska k dani na úrovni EU. To je podle našeho názoru nepřijatelné. Abychom tedy vyslali Komisi jasný signál, že je třeba brát tuto věc vážně a že celý proces musí být objektivní, rozhodli jsme se hlasovat pro pozměňovací návrh, který hovoří konkrétně o zavedení daně na úrovni EU. S ohledem na tuto záležitost je velmi důležité, aby byla stanovena objektivní a pečlivě promyšlená základna pro rozhodování.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá potřebou najít nové formy financování veřejného sektoru na celosvětové a na evropské úrovni. Stávající hospodářská a finanční krize ve skutečnosti vyžaduje, aby členské státy hledaly příjmy a zmírnily tak svou rozpočtovou krizi. Nové prostředky financování zahrnují zdanění finančního sektoru a emisí CO2.

Finanční sektor v nedávné době zkreslil své cíle financovat rozvoj hospodářství a pod záminkou, že potřebuje pokrýt rizika, zvýšil sazby, čímž okamžitě docílil obrovských zisků, které mají vážný dopad na veřejné finance a na občany. Daň z emisí CO2 by zajistila, že zásada „znečišťovatel platí“ bude spravedlivější a konzistentnější, a přispěje nejen k omezení změny klimatu, ale i k financování investičních projektů v této oblasti. Souhlasím s daní z finančních transakcí na globální úrovni. Myslím si, že jejímu zavedení na evropské úrovni by měla předcházet studie dopadu. Souhlasím také se zavedením eurobondů, neboť jsem přesvědčen, že jde o obecný nástroj pro řízení dluhu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá „inovativním financováním“. Ve skutečnosti však setrvává na únavných starých pozicích a odmítá tu nejzákladnější spravedlnost. Finanční trh měl být účinně kontrolován a řízen již dávno. Již dávno měly být zastaveny spekulace, ať se týkaly komodit, včetně potravin, majetku, benefitů a penzí nebo státního dluhu (abych uvedl jen několik příkladů). Evropská komise však umíněně odmítá pokročit v těchto návrzích dále. A to navzdory tomu, že ví, že finanční ztráty způsobené vyhýbáním se daňové povinnosti a podvody se v Evropě odhadují na 200 až 250 miliard EUR ročně, tedy na částku, která by stačila na snížení schodků veřejných financí, aniž by se musela zvyšovat zaměstnanecká daň – staré řešení. Tvrdohlavě také odmítá zavedení daně z finančních transakcí na úrovni EU a nezasazuje se o její zavedení na globální úrovni.

Totéž se týká nepřetržité existence daňových rájů. To by byly způsoby, jak získat příjem na boj proti chudobě a proti dalším přetrvávajícím hospodářským a společenským problémům. Aktuální odhady příjmu z daně z finančních transakcí, i při nízké sazbě, naznačují, že na úrovni EU by se vytvořila částka přibližně 200 miliard EUR.

  Carlo Fidanza (PPE), písemně. – (IT) Vítám usnesení o inovativních finančních nástrojích, které představuje příspěvek Parlamentu k rozpravě o tom, jak vytvořit nový příjem, jak zajistit spravedlivou daňovou politiku a jak maximalizovat schopnosti ozdravění příjmů. Podporuji zavedení daně z finančních transakcí (DFT). Poslední krize, kterou můžeme vinit z některých druhů spekulativních finančních operací, ukazuje, jak státy a občané nakonec osobně doplácí na škody způsobené někým jiným.

Daň z finančních transakcí by obohatila trezory EU každoročně o 200 miliard EUR a pomohla by omezit spekulativní činnosti, neboť by je zdražila, a nebyly by proto tak přitažlivé. Myslím si však, že tato daň by měla být zavedena v globálním měřítku, nikoli jen v Evropě, aby nedošlo k vytvoření konkurenčního znevýhodnění samotné Evropy, která, a na to nesmíme zapomenout, je velmi přitažlivá, neboť je největším trhem na světě. Všichni bychom měli také uvítat parlamentní podporu eurobondů a projektových dluhopisů, které podpoří ozdravění tím, že podnítí reálnou ekonomiku a podpoří tvorbu infrastruktur důležitých pro evropské hospodářství.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Již dlouho existuje potřeba kontrolovat a účinně řídit kapitálový trh, bránit spekulacím s širokou škálou produktů, včetně komodit, majetkových transakcí, benefitů, penzí a pojištění a celou řadou derivátů, včetně spekulací se státním dluhem.

Evropská komise s těmito návrhy bohužel nijak nepokročila, i když je známo, že finanční ztráty způsobené daňovými úniky a podvody se v Evropě odhadují na 200 až 250 miliard EUR ročně, což by samo stačilo snížit schodky veřejných financí, aniž by bylo potřeba zvyšovat zaměstnanecké daně.

Kdybychom však měli daně z finančních transakcí na celosvětové úrovni, a tím pádem i na úrovni Evropské unie, a kdybychom skoncovali i s daňovými ráji a se spekulativními finančními produkty, měli bychom dokonce vyšší částky, s nimiž bychom mohli řešit hospodářské a společenské problémy.

Aktuální odhady příjmů z daně z finančních transakcí naznačují, že by na úrovni Evropské unie bylo každoročně vytvořeno 200 miliard EUR.

V souvislosti s tím nemůžeme akceptovat, aby bylo jasné stanovisko k zavedení daně z finančních transakcí odkládáno pod záminkou dalších studií a hodnocení.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Je-li finanční systém, odpovědný za nebezpečné obchody a spekulace, považován za jednu z hlavních příčin finanční krize, pak je správné, aby ti, kdo jsou za to zodpovědní, zaplatili svůj díl tím, že nabídnou nejpodstatnější ekonomický příspěvek. Já se nicméně domnívám, že metoda navrhovaná v této zprávě, ohrozí vratkou rovnováhu hospodářské soutěže a podkope její základy, neboť se předpokládá, že bude uplatňována v celosvětovém měřítku. Z tohoto důvodu a proto, aby nedošlo ke vzniku nebezpečného precedentu, pokud jde o evropský daňový systém, nepodporuji zprávu paní Podimatové a hlasoval jsem proti ní.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro pozměňovací návrhy a pro ty části textu, které se týkají daně z finančních transakcí. Hlasoval jsem vlastně pro zásadu, aby finanční instituce pomáhaly nést náklady recese, za niž jsou zodpovědné, a konsolidovat naše veřejné finance.

Problém této zprávy, proti které jsem hlasoval, však spočívá v tom, že jejím hlavním cílem je vytvořit prostřednictvím inovací nové daně, pokud možno na evropské nebo globální úrovni, nebo přinejmenším tak, aby mezinárodní orgány rozhodovaly, kdo bude příjemcem a jak budou peníze použity. Navíc neexistuje žádná záruka, že daně z práce by byly výrazně sníženy. Podobně se mohu jen postavit proti dani z uhlíku na všech úrovních, neboť ta by trvale penalizovala nejméně majetné občany, jak je vidět z nespravedlivého a nepopulárního projektu pana Sarkozyho.

Jsem i proti vytvoření evropské agentury odpovědné za vydávání eurobondů s cílem sdružit státní dluhy – to je skutečný bonus pro blázny, za nějž zaplatí lidé, jež mají více rozumu. A nakonec lituji, že část věnovaná financování rozvoje sice oprávněně kritizuje vládní korupci a daňové ráje, avšak je příliš opatrná na to, aby jednoznačně odsoudila pobuřující praktiky nadnárodních firem, zejména to, že využívají vnitropodnikové ceny.

  Louis Grech (S&D), písemně. – Zpráva o „inovativním financování“ vysílá jasnou zprávu finančním institucím a především bankovnictví, že nadešel čas dále regulovat finanční sektor, a banky jsou podle ní administrativně i právně zodpovědné za nedbalé kroky a neúčinné způsoby řízení rizik. Jasně se ukázalo, že trh s finančními službami je často neschopen dostatečné samoregulace a že kvalita ochrany spotřebitelů a záruk v oblasti finančních služeb vyžaduje hmatatelné a zásadní zlepšení, zejména pokud jde o monitorování a dohled. Aktuální situaci lze použít jako příležitost k posílení sektoru finančních služeb a k obnovení důvěry občanů a spotřebitelů k tomuto sektoru, neboť oni jsou nyní těmi, kdo proplácejí směnku za hrubé chyby a kdo pomáhají velkým finančním institucím z nesnází.

Na základě toho by Komise měla nejdříve posoudit dopad, který bude mít daň z finančních transakcí na evropské hospodářství, neboť veškeré budoucí návrhy by se neměly opírat o impulzivně přijatá rozhodnutí řešící momentální situaci, ale měla by se zakládat na pragmatickém přístupu, který prokazatelně odolá náporu času a obnoví důvěru evropských občanů ve finanční trhy.

  Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Schválení zprávy paní Podimatové bylo příležitostí, aby Parlament ukázal jednoznačnou podporu zavedení daně z finančních transakcí na evropské úrovni. Evropská pravice doposud vždy jen mařila návrhy socialistů v této oblasti, a to jak v parlamentních výborech, tak na plenárních zasedáních. Dobrou zprávou je, že tento plán, po léta obhajovaný Skupinou progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, získal většinu poslanců, tedy i část pravice. Je důkazem toho, že společně si postupně uvědomujeme přednosti tohoto projektu. Toto hlasování znamená novou etapu v procesu zavádění finančního nástroje, který by sloužil především k tvorbě dodatečných vlastních zdrojů pro rozpočet EU, ale i k mezinárodní podpoře rozvojových aktivit. Boj však ještě neskončil. Momentálně se jedná jen o politické stanovisko. Bez ohledu na projevy evropských hlav států a vlád musíme být bdělí, pokud jde o jejich skutečnou vůli zavést tuto daň, neboť velká část z nich stojí napravo.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Po mnoho let jsme bojovali za zavedení daně z finančních transakcí. Navzdory mnoha výhradám, s nimiž se tato myšlenka setkala, je přijetí tohoto usnesení velkou většinou důležitým krokem. Tím, že Parlament podporuje mezinárodní zdanění finančních transakcí a každopádně tím, že doporučuje vytvoření této daně v rámci Evropské unie, klade základy nového globálního finančního pořádku. Navíc bychom měli zmínit nové finanční perspektivy, které by tato daň otevřela, neboť její zavedení by mohlo přinést přibližně 200 miliard EUR ročně. Toto hlasování je velkým vítězstvím. Nyní je třeba, aby mezinárodní orgány byly stejně odvážné, jako poslanci Evropského parlamentu.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Zdanění finančních transakcí je něčím, o co socialisté a levice v Evropě usilovali po dlouhá léta. To, že zpráva mé řecké kolegyně, Anni Podimatové, byla schválena velkou většinou, je důkazem o politickém pokroku Evropského parlamentu. Je to velké vítězství evropské levice, vítězství, na které může být hrdá. Přestože tento text nemá žádný přímý legislativní účinek, znamená rozhodný politický krok kupředu. Od nynějška evropská pravice v Evropském parlamentu již nebude moci zabránit zavedení této daně. Je to skutečný krok směrem k rozpočtovému federalismu, což je pro Evropskou unii jediná cesta k dosažení cílů v oblasti růstu, zaměstnanosti a překonání recese.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s touto zprávou, neboť jednou z hlavních výhod nástrojů inovativního financování je to, že mohou mít dvojí přínos, neboť mohou přispět k dosažení důležitých politických cílů, jako je stabilita a transparentnost finančního trhu, a mohou nabídnout značný příjmový potenciál, ale je třeba vzít v úvahu i účinky těchto nástrojů na negativní externality, které přináší finanční sektor. Souhlasím s ustanovením a s výzvou, aby opatření pro inovativní financování vycházela více z tohoto sektoru a přesouvala břemeno zdanění z pracujících lidí. To by mohlo zlepšit účinnost trhu, zvýšit transparentnost a omezit spekulace, dokonce i nadměrné kolísání cen, vytvořit pobídky k tomu, aby ve finančním sektoru docházelo k dlouhodobým investicím s přidanou hodnotou pro reálnou ekonomiku, a pomoci financovat globální veřejné statky a snižovat veřejné deficity. Podporuji myšlenku vydávat jednotné evropské projektové dluhopisy na financování významných potřeb v oblasti evropské infrastruktury a na strukturální projekty v rámci strategie EU 2020 a očekávám nové strategie EU, jako je např. nová strategie pro rozvoj energetické infrastruktury a další velké projekty. Projekt evropských projektových dluhopisů by zajistil požadované investice a vytvořil dostatečnou důvěru k tomu, aby velké investiční projekty získaly podporu, kterou potřebují, a staly se tak důležitým mechanismem pro maximální pákový efekt veřejné podpory. Tyto projekty musí rovněž přispět k ekologické transformaci našich ekonomik a připravit podmínky pro hospodářství s nulovými emisemi uhlíku.

  Arturs Krišjānis Kariņš (PPE), písemně. – (LV) Nová daň z finančních transakcí nevyřeší rozpočtové problémy členských států Evropské unie. Proto jsem nepodpořil zprávu o inovativním financování na globální a na evropské úrovni. Na rozdíl od toho, co si někteří lidé myslí, tuto daň nebudou platit banky, ale jejich zákazníci, tedy ti staří dobří známí daňoví poplatníci. V době hospodářského ozdravění bychom neměli zavádět nové daně. Musíme naopak snížit vládní výdaje. Nová daň by sloužila jen k zamaskování neschopnosti vlád snížit výdaje a neměla by požadovaný účinek.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Zpráva předložená k dnešnímu hlasování v Parlamentu se týká zavedení inovativních finančních nástrojů. Chtěl jsem svým hlasem podpořit usnesení, neboť hospodářská krize posledních let zdůraznila nedostatečnou regulaci a potřebu vytvořit nové finanční nástroje, které mohou vyřešit velké finanční spekulace. Tento krok EU bude proto moci jednoznačně obnovit nutnost reagovat na potřeby reálné ekonomiky podporou dlouhodobých investic a vytvořením nových dodatečných zdrojů na řešení a vyřešení velkých celosvětových a evropských problémů a na dosažení cílů růstu a rozvoje v rámci strategie EU 2020. Dramatický nárůst finančních transakcí odhalil zvětšující se propast mezi financemi a reálnou ekonomikou. Zavedení daně z finančních transakcí, vydávání jednotných evropských projektových dluhopisů a očekávání daně z uhlíku jsou některé z návrhů směřujících k zavedení nových procesů, které jsou pro naše hospodářství nezbytné, ale nesmí mít negativní dopad na nejzranitelnější spotřebitele.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Velmi vítám výsledek hlasování o zprávě o inovativním financování na globální a evropské úrovni. Tato zpráva se věnovala dvěma velmi důležitým záležitostem, tedy dani z finančních transakcí a eurobondům. To by mohly být významné zdroje financování, které by posílily finanční a hospodářské možnosti EU a umožnily by EU realizovat velké a strategicky významné projekty, včetně projektů v oblasti dopravy a energetiky, a případně by i usnadnily mobilizaci soukromého kapitálu. Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu již nějaký čas volala po podobném řešení. Jsem rád, že pro zavedení těchto inovativních řešení hlasovala jasná většina.

  Sabine Lösing a Sabine Wils (GUE/NGL), písemně. – (DE) Levice podporuje zavedení daně z finančních transakcí již mnoho let. Dnes byla tato myšlenka obecně přijata Evropským parlamentem. Zpráva z vlastního podnětu paní Podimatové schválená Parlamentem neznamená konečné ano nebo ne dani z finančních transakcí. Není jasné, zda můžeme očekávat odpovídající návrh od Komise, a pokud ano, tak kdy? Dříve, než bude uveden do pohybu legislativní proces, musíme ještě ujít dlouhou cestu. V současné době Komise jen připravuje studii proveditelnosti. Jednou z rámcových podmínek pro tuto studii proveditelnosti je, že konkurenceschopnost by neměla být daní z finančních transakcí narušena. Je velmi nereálné očekávat nyní celosvětové zavedení daně z finančních transakcí. Zpráva z vlastního podnětu se nezabývala jen záležitostí daně z finančních transakcí, ale i hladkým fungováním politiky hospodářské soutěže v EU a zavedením daně z uhlíku podle systému DPH, která by měla být vybírána z každého produktu na vnitřním trhu.

Tato daň z uhlíku je pro nás nepřijatelná. Je to požadavek ekologické politiky konzervativců, kteří usilují o energetický mix kombinující jadernou energii a energii z obnovitelných zdrojů. Jaderná energie zůstane touto daní nedotčena. Požadujeme zdanění energetických vstupů, vztahující se i na jadernou energii, a to pomocí kombinované daně z primární energie/uhlíku. Zdržela jsem se konečného hlasování, neboť jsem nemohla hlasovat pro zprávu, jež spojuje jednu dobrou myšlenku, daň z finančních transakcí, s opatřeními, která by na lidi v Evropě uvalila ještě větší břemeno.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) V posledních letech odhalila hospodářská a finanční krize velké slabiny v regulačním a dohledovém rámci globálního finančního systému. Pro finanční transakce je v dnešní době charakteristický mimořádný nárůst objemu a to, že tento objem zjevně neodráží skutečné potřeby v „reálném světě“. Krátkodobé investice, které převládají, vedly k nadměrnému kolísání a rizikům. Krátkodobé spekulativní transakce byly ústředním bodem krize a zdůraznily jasné propojení mezi neúčinnou finanční regulací a dohledem a udržitelností veřejných financí. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť problémy způsobené tímto tržním chováním měly velký dopad na veřejné finance, na evropské občany a ještě dále. Cílem zprávy je vytvoření nástrojů určených k omezení spekulací, zaručujících spravedlivé rozdělení břemene mezi hlavní finanční subjekty a vytvoření nových dodatečných zdrojů pro řešení nejvážnějších problémů.

Aktuálně se odhaduje, že daňové úniky a podvody stojí členské státy přibližně 250 miliard EUR ročně. Novým prvkem je daň z finančních transakcí, která by EU přinesla příjmy ve výši přibližně 200 miliard EUR ročně a odrazovala by od spekulativních transakcí.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasováním pro tuto zprávu reagují evropští poslanci na skutečnost, že veřejnost volá po spravedlivém zdanění finančního sektoru. Finanční sektor je do velké míry osvobozen od DPH a je příliš málo zdaněn, zatímco obyčejní občané čelí nákladům finanční krize, včetně příspěvku ve výši 9 500 EUR na podporu vlády od každého muže, ženy a dítěte v EU. Tímto hlasováním se poslanci EP postavili za stovky tisíc bojovníků, kteří aktivně pracují ve prospěch daně Robina Hooda – drobné daně z finančních transakcí, která může přinést miliardy na splnění domácích priorit a našich závazků v boji proti chudobě a změně klimatu v mezinárodním měřítku.

Globální dohoda by byla tím nejlepším způsobem, jak zavést tuto daň, ale kolkovné z akcií ve Spojeném království ukazuje, že je možné zavést úspěšnou a dobře vymyšlenou daň z finančních transakcí (DFT), aniž by byla ohrožena konkurenceschopnost. Koordinovaná DFT v celé EU by byla prvním krokem ke globální DFT. Je čas jednat a EU může vést tento boj za globální spravedlivější zdanění.

  Arlene McCarthy (S&D), písemně. – Labourističtí poslanci EP reagují na volání veřejnosti po spravedlivém zdanění finančního sektoru. Finanční sektor je do velké míry osvobozen od DPH a je příliš málo zdaněn, zatímco obyčejní občané čelí nákladům finanční krize, včetně příspěvku ve výši 9 500 EUR na podporu vlády od každého muže, ženy a dítěte v EU. Tímto hlasováním se labourističtí poslanci EP postavili za stovky tisíc bojovníků, kteří aktivně pracují ve prospěch daně Robina Hooda – drobné daně z finančních transakcí, která může přinést miliardy na splnění domácích priorit a našich závazků v boji proti chudobě a změně klimatu v mezinárodním měřítku. Globální dohoda by byla tím nejlepším způsobem, jak zavést tuto daň, ale kolkovné z akcií ve Spojeném království ukazuje, že je možné zavést úspěšnou a dobře vymyšlenou daň z finančních transakcí (DFT), aniž by byla ohrožena konkurenceschopnost. Koordinovaná DFT v celé EU by byla prvním krokem ke globální DFT. Je čas jednat a EU může vést tento boj za globální spravedlivější zdanění.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Levice obhajuje myšlenku daně z finančních transakcí již dlouhá léta. Tato myšlenka je dnes předmětem konsensu. Tento ústupek našim názorům je vítán. Daň z finančních transakcí by však měla být určena pouze na podporu obecného zájmu občanů, nikoli ke zjednodušení operací volného obchodu nebo obchodování s právy na znečišťování, které někdo – a dokonce i tento text – nazývá „trh s uhlíkem“. Budu hlasovat proti tomuto hrubému odcizení něčeho, co bylo dobrým nápadem.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Přestože souhlasím s velkou částí této zprávy, nemohl jsem pro ni hlasovat, neboť obhajuje zavedení daně z finančních transakcí (na celosvětové, nebo alespoň na evropské úrovni), i když připouští, že důsledky tohoto konání je třeba prostudovat (navrhuje studii a posteriori). Strana, kterou zastupuji, vždy bojovala proti zavedení takové daně z finančních transakcí v Portugalsku vzhledem ke zhoubnému účinku, který by mohla mít na finanční trhy. Portugalsko je vyčerpané a není schopno vypořádat se s dalšími daňovými břemeny, přičemž nakonec by tato daň dopadla na občany, neboť finanční instituce by ji přesunuly na své klienty. Zavedení této daně pouze na evropské úrovni by mohlo vést k tomu, že jiné trhy by oproti evropským finančním trhům získaly konkurenční výhody.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro zprávu paní Podimatové o inovativním financování na celosvětové a evropské úrovni, neboť zavádí myšlenku, která je jedním z pilířů levice na celém světě: zavedení daně z finančních transakcí. Text by jistě mohl být zdařilejší a nemusel by tuto daň podmiňovat vytvořením podobné daně na celosvětové úrovni.

Moje politická organizace vždy obhajovala potřebu vytvořit daň z celosvětových kapitálových toků, jako je takzvaná „Tobinova daň“. Přestože se mi návrh uvedený ve zprávě zdá nedostatečný, věřím, že z tohoto důvodu je to krok správným směrem.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Při celosvětové hospodářské a měnové krizi v roce 2007 jsme mohli pozorovat hlavní slabiny regulačního a dohledového rámce globálního finančního systému. Inicioval jsem v Evropském parlamentu boj za inovativní financování tím, že jsem zřídil pracovní skupinu k proveditelnosti daně z mezinárodních transakcí. Jsem přesvědčen, že tato daň by nejen umožnila lepší regulaci finančního sektoru tím, že by omezila čistě spekulativní činnost, ale pomohla by i nejchudším, zejména rozvojovým zemím, především těm nejméně rozvinutým z nich, dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a přijmout opatření nezbytná k přizpůsobení se změně klimatu.

Daň z finančních transakcí na evropské úrovni by mohla potenciálně přinést ročně přibližně 200 miliard EUR v Unii a 650 miliard USD celosvětově. Pokud bychom na evropské úrovni učinili konzistentní pokrok a zavedli daň z mezinárodních finančních transakcí, potvrdili bychom jasné poselství, které jsme vyslali v prosinci 2010, když jsme schválili doporučení nazvané „finanční, hospodářská a sociální krize: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám“.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Schválení této zprávy by bylo prvním důrazným signálem Parlamentu ve prospěch daně z finančních transakcí v době, kdy Komise projevuje nejednoznačný přístup a kdy oba orgány projevují vůli regulovat finanční subjekty jinak, než jejich vynětím ze zdanění. Je třeba poukázat na pokrytecké projevy některých představitelů pravice, kteří volají po zdanění finančního sektoru, ale jen na celosvětové úrovni, kde, jak všichni víme, je jeho zavedení vysoce nepravděpodobné. Komise by měla dát přesný a jasný signál týkající se skutečnosti, že daň z transakcí musí platit každý. Situace, kdy zemědělci platí daně a finančníci daně neplatí, je nepřijatelná. Ze sociální nespravedlnosti vzniká zášť a nedbalost mění vládní instituce v pískoviště, na němž si banky hrají. Hlasoval jsem pro.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zavedení daně z finančních transakcí je krok správným směrem a měl by se nejvíce dotknout investičních fondů a podobných produktů, které se jeví jako velmi málo přínosné pro reálnou ekonomiku. Pro Evropu je bezpochyby dobré postavit se do čela. Ostatně, kdybychom se měli pokoušet získat pro věc i Američany, museli bychom čekat donekonečna. Daň z finančních transakcí by se však neměla používat jako příležitost k zavedení daně v EU zadními dvířky. Zpráva paní Podimatové nás však bohužel vede právě tímto směrem. Členské státy si musí zachovat fiskální svrchovanost. Není-li Brusel schopen zvládnout peníze, které dostává, musí zpřísnit opatření. Existuje již řada pravomocí, které by mohly být regulovány lépe na vnitrostátní úrovni, než na úrovni EU. Další výzvy obsažené ve zprávě, zejména výzva k zavedení eurobondů a daně z uhlíku, by měly být zamítnuty. Eurobondy jsou na jedné straně produktem, který jde proti jakémukoli zdravému hospodářskému rozumu, a na druhé straně se po fiskálně obezřetných zemích eurozóny znovu nespravedlivě požaduje, aby platily. EU by se prostě stala transferovou unií. I daň z uhlíku se svými pochybnými cíli by poškodila evropské hospodářství, zničila by pracovní místa a měla by tak negativní dopad na většinu lidí. Z tohoto důvodu by zpráva měla být zamítnuta.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti zprávě, neboť i když se nápad s příspěvkem finančního systému, kterému se do velké míry dává vina za krizi uplynulých dvou let, zdá správná, způsob, jakým se uplatňuje, mne uvádí do rozpaků.

Musím říci, že vítám návrh na vytvoření eurobondů, což může být podle mého názoru užitečný nástroj, ale větší problém mám s hlavní částí zprávy, která se týká zavedení daně z finančních transakcí. Myslím si, že je příliš riskantní uplatňovat ji jen na úrovni Evropské unie, neboť by to mohlo způsobit ztrátu konkurenceschopnosti finančního systému celé EU, a finanční operátoři by ji mohli bez větších potíží obejít tím, že by se zaměřili na jiné trhy.

Také bych nechtěl, aby tato daň dláždila cestu k vytvoření mocného centralizovaného daňového systému EU, proti čemuž bych se rozhodně postavil.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Evropský daňový poplatník dosud finančně nesl hlavní tíhu hospodářské krize. Proto je důležité použít další nástroje a zajistit, aby hráči a spekulanti na finančních trzích nesli určitou zodpovědnost. To je jedině spravedlivé. Daň z finančních transakcí by však neměla být používána jako záminka pro zavedení přímého zdanění z Bruselu. To by rozleptalo fiskální i obecnou svrchovanost členských států. Tato zpráva jeví tyto tendence, a proto jsem hlasoval proti ní.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení o inovativním financování na celosvětové a evropské úrovni. Evropa se svým největším finančním trhem na světě se postupně snaží navázat na své kroky po krizi, jejíž účinky budeme pociťovat ještě mnoho následujících let. Proto je velmi důležité zavést inovativní finanční opatření, která by zajistila finanční stabilitu a transparentnost. V současné době je většina finančních služeb osvobozena od DPH. Proto se ve finančním sektoru ztrácí značný příjem a pracujícím lidem se zvyšuje daňové břemeno. Myslím si, že daň z finančních transakcí je účinným finančním opatřením, které by pomohlo omezit spekulace a veřejné schodky. Musíme řádně zhodnotit její možný negativní dopad na celosvětovou konkurenceschopnost EU a vynasnažit se, aby se uplatňovala i v globálním měřítku. Aby se zvýšil HDP všech zemí, bylo by dále vhodné zavést daň z bankovních aktiv, která by byla úměrná systémovému významu dotyčné úvěrové instituce a míře rizika při určité činnosti. Souhlasím s návrhem na vydávání evropských projektových dluhopisů, které by jako obecný nástroj na řízení dluhu pomohly přilákat do evropských infrastrukturních projektů větší investice. Abychom dále získali maximální prospěch z uplatňování daně z uhlíku, je nezbytné stanovit minimální povinné požadavky pro všechny členské státy, které zabrání tomu, aby na spotřebitele s nízkým příjmem bylo uvaleno přílišné břemeno.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu Evropského parlamentu z vlastního podnětu o inovativním financování na celosvětové a evropské úrovni. Finanční krize a dluhová krize odhalily mezery ve fungování a v kontrole dnešního finančního sektoru. Zavedení daně z globálních finančních transakcí není novým návrhem a ve všech rozvinutých zemích bez výjimky je jistě nepopulárním návrhem, zejména v těch, které uplatňují politiku nízkého zdanění. Jestliže se však ukáže, že celosvětová dohoda je neproveditelná, pomůže zavedení daně z finančních transakcí v EU, nepoškodí-li to její konkurenceschopnost, zlepšit fungování tohoto konkrétního sektoru a zároveň přinese důležitý veřejný příjem. To je předmětem pozměňovacího návrhu 2, pro který jsem hlasoval.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká inovativních prostředků financování na celosvětové a evropské úrovni. Popisuje opatření na řešení vážných nedostatků v regulačním a dohledovém rámci finančního systému, které odhalila hospodářská a finanční krize v letech 2007–2009. Pro finanční transakce je v dnešní době charakteristický mimořádný nárůst objemu a to, že tento objem zjevně neodráží skutečné potřeby v „reálném světě“. Ústřední úlohu v rámci globálních finančních trendů převzaly nové vzorce obchodování, jako jsou krátkodobé investice a využití rychlých automatických obchodů, které zároveň způsobují nadměrnou nestabilitu a přijímání příliš vysokých rizik a zaslouží si pozornost vládních činitelů. To jsou dostatečné důvody, aby Evropský parlament v rámci své pravomoci přispěl a poukázal na opatření, která jsou podle jeho názoru vhodná k řešení stávající situace.

  Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Zpráva o inovativním financování se zabývá řadou důležitých aspektů, například významem vytvoření skutečného vnitřního trhu jako základu evropského růstu, významu možnosti financování evropských infrastrukturních projektů prostřednictvím evropských projektových dluhopisů a možného řešení evropské daně z uhlíku tak, abychom v Evropě mohli přejít na udržitelnou výrobu. Zpráva zdůrazňuje, že členské státy EU musí splnit stanovené cíle pomoci, což je rovněž důležité.

My jsme se nicméně rozhodli zdržet se konečného hlasování, neboť nejsme přesvědčeni, že pro Evropu je dobrým nápadem zavést daň z finančních transakcí nezávisle, pokud ostatní země neudělají totéž. Myslíme si, že bychom měli vzít v potaz švédský příklad jednostranného zavedení určitého druhu daně z finančních transakcí v osmdesátých letech, který skončil tím, že se většina obchodu s akciemi, dluhopisy a opcemi přestěhovala do Londýna, abychom neudělali stejnou chybu na evropské úrovni.

Dle našeho názoru zde existuje velké riziko, že se neprojeví stabilizující účinek finančního trhu, pokud EU zavede tuto daň nezávisle. Riziko, že se obchod s akciemi, dluhopisy a opcemi přestěhuje na méně transparentní a méně otevřené trhy mimo Evropu, je velké. To nevytvoří lepší podmínky pro kontrolu finančního trhu a podlomilo by to i společný evropský dohled nad finančním trhem, který jsme zavedli

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Některé vlády zvýšily státní dluh na neudržitelnou úroveň s cílem zachránit finanční společnosti a stimulovat vlastní hospodářství, aby se vypořádaly s celosvětovou finanční krizí a s velkou recesí, která je jejím důsledkem. Banky zároveň hromadí zisky pomocí rozdílů mezi úvěry získanými od centrálních bank za téměř nulovou úrokovou sazbu a cenou, za niž poskytují úvěry klientům a státům. Proto je pro finanční společnosti morálním imperativem převzít zodpovědnost tváří v tvář krizi, kterou způsobily. Daň z finančních transakcí je to nejmenší, co můžeme požadovat.

Těm, kdo se snaží tuto zodpovědnost odložit na později pod záminkou, že takovou daň je možno zavést pouze na celosvětové úrovni, bych chtěl říci: 1) že postavení EU by jednostranným zavedení této daně bylo výrazně posíleno, 2) kdyby ten objem kapitálu, který se používá ve spekulativních transakcích, měl opustit EU, znamenalo by to omezení nestability finančních trhů, což by bylo prospěšné, 3) není-li celosvětová finanční regulace proveditelná nebo účelná, budou zapotřebí rozumná pravidla pro oběh kapitálu. Zpráva je krok tímto směrem.

  Evelyn Regner (S&D), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro zprávu, neboť je nejvyšší čas, aby se EU postavila do čela a zavedla daň z finančních transakcí na evropské úrovni. Myslím si, že pokud uděláme první krok, zvýší to pravděpodobnost dosažení cíle, jímž je celosvětové zavedení daně z finančních transakcí. Pozměňovací návrh předložený mou skupinou, který požaduje zavedení daně z finančních transakcí na úrovni EU bez dalšího odkladu (stejně jako vypracování dalších studií), byl přijat těsnou většinou. Nyní bych chtěla apelovat na příslušného komisaře, pana Šemetu, aby konečně podnikl kroky.

Usnesení bylo schváleno velkou většinou 529 hlasů pro, 127 hlasů proti a 18 poslanců se zdrželo hlasování. To je od Parlamentu jasný signál, který Komise nemůže přehlédnout nebo si jej na základě chabých důvodů špatně vykládat. Vyzývám předsedu Barrosa, aby podnikl kroky, aby použil právo Komise převzít iniciativu a aby nám, zákonodárcům, předložil návrh. Takto je možno shromáždit celkem 200 miliard EUR, tedy prostředky, které jsou velmi potřebné a na něž by mohli přispět ti, kdo způsobili krizi. Neměli bychom se obracet na daňové poplatníky, aby zarovnali schodky způsobené finanční krizí, ale měli bychom požadovat, aby soukromý sektor konečně platil. Tyto peníze by měly být použity jak na konsolidaci rozpočtu, tak jako samostatný zdroj příjmu do rozpočtu EU.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Evropský parlament dnes opětovně volal po zavedení daně z finančních transakcí na úrovni EU, a to v rámci zprávy o inovativním financování, kterou poslanci EP schválili. Zelení dlouho požadovali zavedení daně z finančních transakcí a hlasování přivítali komentářem poslance Philippa Lambertse za Zelené: „Evropský parlament vyvíjel tlak na zavedení daně z finančních transakcí na úrovni EU. I když konečným cílem je zavedení DFT na celosvětové úrovni, to, že si EU prosazuje svoje, přináší jasné výhody. Poslanci dnes naléhavě požádali Komisi, aby učinila kroky k tomuto cíli. Zelení dlouho bojovali za zavedení daně z finančních transakcí jako prostředku na omezení škodlivých spekulací a jako nového zdroje pro tvorbu veřejného příjmu. Daň z finančních transakcí je sociálně spravedlivá a je potenciálně významným zdrojem v době, kdy jsou státní pokladny pod tlakem. DFT by také jasně řešila systémové riziko vyplývající z rychlých obchodů, neboť by působila jako odrazující moment pro rizikové spekulace. Nastal čas, aby se Komise a členské státy daly do pohybu“.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Nedávná hospodářská krize jasně odhalila nedostatky v systému regulace globálního finančního systému a dohledu nad ním.

Objem těchto transakcí příliš často přesahuje potřeby reálného světa a vede ke spekulacím, díky nimž je použitý kapitál časem velmi kolísavý a hrozí platební neschopnost. První, kdo odnesli nápor, byli daňoví poplatníci, a to i vzhledem k tomu, že vzrostla nezaměstnanost, snížily se příjmy, omezil se přístup k sociálním službám a zvětšily se nerovnosti.

Abychom předešli budoucím krizím, musí EU nyní podpořit skutečné změny v regulaci a dohledu a musí vytvořit zdravější a solidnější finanční prostředí. Myšlenka vybrat daň z finančních transakcí má velké přednosti, zejména v souvislosti s důsledky nynější krize: stabilizace trhů, podněty k dlouhodobým investicím a zajištění vysledovatelnosti pro účely individuálního prověřování transakcí.

Omezení spekulací, podpora dlouhodobých investic a dosažení většího dlouhodobého růstu v rámci strategie EU 2020: důležité je toto vše doplnit o zavedení podobného systému financování i mimo Evropskou unii, abychom se nestali obětí konkurenčního znevýhodnění.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Při dnešním hlasování jsme byli svědky podpory zprávy týkající se inovativního financování na celosvětové a evropské úrovni. Jediná část, která nebyla podpořena, byl návrh požadující, aby Komise přezkoumala proveditelnost daně z uhlíku v EU, která bude stejně jako DPH zavedena na vnitřním trhu pro každý produkt. Jsem ráda, že jsem zaznamenala podporu hlavních bodů, které vyzývají Komisi, aby přezkoumala proveditelnost a praktickou stránku různých nových daní a důsledků, které z nich vyplývají. S bankovními daněmi, daněmi z finanční činnosti a daněmi z finančních transakcí má každý svůj ekonomický cíl a jejich schopnost přinášet zisk je různá, takže je důležité, aby byla před zavedením doplňkových daní provedena hloubková analýza.

Podpořena byla zvažovaná myšlenka, že bude-li daň z finančních transakcí zavedena, měla by být zavedena v co nejširším měřítku. Poslanci, včetně mne, zároveň žádali vyjasnění, kdo bude nakonec tuto daň platit, neboť daňové břemeno obvykle dopadne na klienta, což by v tomto případě byli drobní investoři a soukromé osoby. Děkuji.

  Edward Scicluna (S&D), písemně. – Podpořil jsem zprávu paní Podimatové, která obsahuje řadu dobrých nápadů týkajících se celosvětové daně z finančních transakcí. Pravdou je, že velká část finančního sektoru, zejména investiční banky, stále ještě musí projít reformou poté, co finanční krize odhalila jeho nedostatky. Dokonce i guvernér Bank of England, Mervyn King, minulý týden připustil, že náklady na úsporná opatření přijatá v Británii a po celé Evropě nesli „lidé, kteří byli naprosto nevinní“, zatímco finanční sektor znovu zaujal smýšlení „obchod jako obvykle“.

Je správné, že by soukromý sektor měl zaplatit svůj díl za následky finanční krize a postarat se o každou další pomoc v nesnázích, neboť stále ještě existuje mnoho bank, které jsou považovány za „příliš velké na to, aby padly“. Břemeno posouzení pozitiv a negativ celosvětové daně z finančních transakcí nyní spočívá na MMF a na Evropské komisi.

  Peter Skinner (S&D), písemně. – Během dnešního hlasování o zprávě paní Podimatové o inovativním financování se hlasovalo i o samostatném pozměňovacím návrhu, v němž byla Komise vyzvána, aby předložila návrhy na plán daně z finančních transakcí na úrovni EU v případě, že nevznikne žádná iniciativa na úrovni G20.

Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh z důvodu solidarity se skupinou a proto, že věřím, že jasná podpora koncepce DFT ze strany Evropy může urychlit další diskuse v rámci G20.

Chci však velmi jasně říci, že zavedení DFT na úrovni EU, nebude-li zavedena také celosvětově, vyvolává možná rizika pro konkurenční postavení Spojeného království jako finančního centra, což má jasný dopad na občany jihovýchodní Anglie. Byl bych velmi opatrný, pokud jde o zavedení DFT pouze na úrovni EU, a myslím si, že u každého návrhu musí být provedeno pečlivé posouzení dopadu, aby bylo zajištěno, že pro mé voliče pozitivní aspekty převáží stinné stránky. Dříve, než budou k dispozici výsledky tohoto posouzení dopadu, kategoricky odmítám návrhy na všeobecnou DFT ve výši 0,05 % ze všech finančních transakcí jako svévolné a špatně promyšlené.

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. – (DA) Hlasoval jsem proti zprávě, neboť nezaručuje, že by daň z finančních transakcí byla použita pro účely, na něž by měla být použita skutečná Tobinova daň, tedy pro rozvojové země a na investice do klimatu. Ze zprávy není jasné, zda daň přijde do rozpočtu EU, což otevírá možnosti pro další problémy. Zaprvé, jsem zásadně proti zvyšování vlastních prostředků EU. Zadruhé, bude-li EU mít právo nakládat s daní, ztratíme příležitost zavést skutečnou Tobinovu daň – viz návrh Komise, že by se z daně měly financovat projekty EU a mezery v rozpočtu EU. Moje hlasování by nemělo být vykládáno jako postoj proti dani z finančních transakcí v EU. Já plně podporuji skutečnou Tobinovu daň. Podporuji i pozitivní prvky zprávy, jako je boj proti daňovým podvodům, zásada „znečišťovatel platí“ a energetická účinnost.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Dnes jsem opět hlasoval pro zavedení daně z finančních transakcí (DFT) a souhlasil jsem s tím, že pokud se nám nepovede zavést DFT na celosvětové úrovni, měla by EU i tak učinit první krok. Musíme využít tohoto podnětu a omezit nenasytnost finančního a bankovního sektoru. Globální krize ostatně vyžaduje globální řešení a Evropa, jako největší finanční trh, může hrát v tomto směru průkopnickou úlohu. Daň z finančních transakcí může přinést členským státům dostatečný příjem, který vyrovná jejich rozpočty a udrží hospodářství v chodu.

Jelikož potenciál DFT ve výši 0,05 % představuje téměř 200 miliard EUR v EU a 650 miliard USD celosvětově, měla by být tato daň také důležitou součástí řešení při hledání nových a udržitelných zdrojů příjmu. DFT by mohla omezit spekulace a stabilizovat trhy, vytvořit pobídky pro dlouhodobé investice, a vzhledem k tomu, že každá transakce je vysledovatelná, mohla by zvýšit transparentnost a zajistit, že finanční aktéři přijmou svůj podíl na nákladech krize. Zpráva navíc požaduje podrobnější přezkoumání možnosti vydávat eurobondy a uvalit daň z uhlíku.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Na rozdíl od svých skotských konzervativních a skotských liberálních kolegů jsem podpořila tuto zprávu, která se zabývá různými možnými finančními zdroji, včetně daně z finančních transakcí. Požaduje také diskusi k využívání příjmu, který by DFT přinesla.

  Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Při hlasování o zprávě o inovativním financování na celosvětové a evropské úrovni jsem rozhodně podpořila zavedení daně z finančních transakcí na celosvětové úrovni. Možnost uplatňovat tuto daň na evropské úrovni by však měla být nejdříve předmětem studie proveditelnosti ze strany Evropské komise. Měli bychom rozhodně zjistit, zda lze tuto daň zavést na evropské úrovni, aniž by měla v mezinárodním měřítku negativní účinky na evropskou konkurenceschopnost.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Hospodářská a finanční krize odhalila nedostatky v regulačním rámci a v rámci dohledu nad globálním finančním systémem. Nové nástroje, které mohou zastavit spekulace, obnovit úlohu finančního sektoru, zajistit rovnoměrné rozložení břemene a vytvořit nové dodatečné zdroje na řešení celosvětových problémů, jako je změna klimatu, rozvojové cíle a inteligentní udržitelný inkluzívní růst v rámci strategie Evropa 2020, musí dát odpověď na krizi. Tato zpráva z vlastního podnětu je výsledkem touhy najít nové, inovativní zdroje financování. Daňové nástroje založené na příjmu výnosů jsou považovány za nedostatečné. Dokument zkoumá následující možnosti inovativního financování: zdanění finančního sektoru, eurobondy a zdanění energetiky. Podle mého názoru je důležité inovovat pomocí alternativních způsobů financování, které odpovídají dnešním problémům a modernímu světu, ale není vhodné dělat to bez předchozího prostudování jejich skutečného dopadu. Stejně důležité jako zvýšení příjmu je posílení regulační úlohy trhu, vytvoření mechanismů na posílení jeho transparentnosti, účinnosti a stability. Z těchto důvodů jsem na plenárním zasedání hlasoval pro tento dokument.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zpráva je útokem na inteligenci pracující třídy a řadových občanů, kteří trpí barbarskou válkou rozpoutanou proti nim kapitálem a jeho politickými představiteli. Od samého počátku je jasné, že zde není řeč o zdanění kapitálu: „zdůrazňuje, že zvyšováním sazeb a rozšiřováním oblasti působnosti stávajících daňových nástrojů … nelze dostatečně ani udržitelně řešit hlavní problémy”. Aby však zpráva zklamala pracující, vyzývá EU, aby přijala „daň z finančních transakcí“ ve výši 0,01 %, kterou prezentuje jako „spravedlivé rozložení zátěže“ krize mezi kapitálem a pracujícími a jako snahu o omezení kapitálových spekulací. Zároveň se přímé zdanění chudých řadových občanů a nepřímé zdanění, které doslova požírá příjmy pracujících a řadových občanů, zvýšilo na neúnosnou míru. Daň z finančních transakcí není zdaněním finančního sektoru. Je to další nepřímá daň. Společně s touto novou nepřímou daní se navrhuje celá řada takzvaných opatření pro „inovativní financování“, lépe řečeno nových daní uplatňovaných na příjmy řadových občanů, jako je „daň z uhlíku“, „solidární příspěvek na letenky“, a dokonce i „celosvětová loterie“ na boj proti hladu. Řecká komunistická strana hlasovala proti této konkrétní zprávě a zdůrazňuje, že jedinou možnou cestou z kapitalistické krize je zaměřit se na zisky monopolů.

  Niki Tzavela (EFD), písemně. – Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Podle mého názoru je zpráva paní Podimatové velmi vyvážená a dobře vysvětlená a já vítám všechny čtyři finanční nástroje, které zpráva představuje. Všechna čtyři opatření jsou inovativní a já bych chtěla zdůraznit, že zde nejde jen o daň z finančních transakcí. Při volbě nástrojů bychom měli být opatrní: podle mého názoru bychom měli vyloučit odvětvovou daň, například zdanění energetiky, která má dopad na zvýšení životních nákladů. V konečné fázi celé záležitosti by tak Komise měla provést vyhodnocení pomocí posouzení dopadu účinnosti a možných výsledků uplatňování těchto nástrojů.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Zpráva obsahuje některé dobré nápady, například daň z finančních transakcí ve výši pouhých 0,05 %, která by do rozpočtu EU přinesla čistých 200 miliard EUR. V současné době tyto peníze nemůžeme využívat. Jednoduše by to ztížilo, avšak neznemožnilo spekulace. Napínavé je, co s touto zprávou z vlastního podnětu udělá rada ministrů. Máme před sebou ještě dlouhou cestu.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Vzhledem k tomu, že občané po celé EU čelí narůstajícímu účtu za finanční krizi, mohla by opatření obsažená v této zprávě přinést miliardy eur a částečně odlehčit tlak na rodiny za těchto složitých finančních okolností.

Drobná daň z finančních transakcí bude moci být použita na boj proti chudobě ve Spojeném království a po celém světě a na zmírnění účinků změny klimatu. Bojovníci za tuto takzvanou daň Robina Hooda, včetně labouristických poslanců, musí nyní svůj úspěch šířit dále a musí nadále vyvíjet tlak na celosvětový finanční sektor, aby tento systém rozšířili a aby byla zavedena celosvětová daň z finančních transakcí.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro toto usnesení, jehož cílem je podpora inovativního financování prostřednictvím daně z finančních transakcí, posílení schopnosti obnovy hospodářství a podpora přechodu k zelenému růstu, přičemž má být zachována pomoc rozvojovým zemím. Hospodářská krize velmi silně odhalila zásadní význam nastolení celosvětové správy finančního sektoru, aby bylo zajištěno, že již nebudeme obětí rozmarů bezuzdného finančního kapitalismu. To je cílem francouzského předsednictví G20 a my musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom tohoto cíle dosáhli. Finanční spekulace podpořené nedostatečnými předpisy a slabým dohledem, zničily miliony pracovních míst, vážně zasáhly veřejné finance a značně snížily životní úroveň velké většiny obyvatel Evropy. Nyní nastal čas vymanit se z této krátkodobé ekonomické vize, kde jsou nejdůležitější peníze a kde vládne na všech stranách nezodpovědnost, vize, která nás přivedla na okraj propasti, aby finanční systém mohl převzít svou úlohu, tedy, sloužit reálné ekonomice a lidem. Evropská unie by měla být v tomto ohledu příkladem a usnesení přijaté touto sněmovnou vysílá jasný signál našim partnerům.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro zprávu paní Podimatové o inovativním financování na celosvětové a evropské úrovni. Doposud nesl břemeno finanční a hospodářské krize z roku 2007 a z následujících let jen evropský daňový poplatník. Toto je první zpráva, která uvažuje o řadě inovativních mechanismů určených k tomu, aby i aktéři na finančních trzích nesli některé náklady. Návrh na daň z finančních transakcí, podle možnosti na celosvětové úrovni, je třeba přivítat, a jako alternativa by měl být seriózně zvážen podobný systém na úrovni EU.

Velkou výhodou této daně je nejen případný příjem z oblasti, v níž se v minulosti nevybíraly žádné, nebo jen malé daně, ale zároveň i její regulační účinek. Je dobře známo, že finanční sektor, který často stojí na spekulacích, je naprosto vzdálen reálné ekonomice. Zdaněním finančního sektoru bychom mohli znovu vytvořit pobídky pro dlouhodobější investice a zvažovat tak potřeby skutečné ekonomiky.

Zpráva: Edite Estrela (A7-0032/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, neboť význam snížení nerovnosti v oblasti zdraví je vnitřně spjat se snížením sociální nerovnosti, jak na to poukazuje tato zpráva. Nerovnost v oblasti zdraví začíná v mladém věku a pokračuje po celý život, přičemž se opakuje i v dalších generacích. S ohledem na to musí členské státy přijmout zásadu „zdraví ve všech politikách“. Kromě toho rozhodně podporuji doporučení zpravodajky, která obhajují potřebu podporovat univerzální přístup ke zdraví, včetně nenahlášených migrantů, a přístup těhotných žen k sociální ochraně v souladu s právními předpisy v jejich vlastních zemích.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Zpráva paní Edite Estrelové slouží jako přehled nerovností v oblasti zdraví, které v Evropské unii existují, a opatření, jež je třeba přijmout za účelem jejich snížení. Je to tedy užitečná zpráva a já jsem pro ni hlasovala, v neposlední řadě proto, abych potvrdila nedotknutelnost práva na potrat a potřebu snadného přístupu k antikoncepčním metodám v době, kdy tato práva ještě nejsou účinná ve všech členských státech Evropské unie. Cesta směrem k rovnosti pokračuje.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Mezi jednotlivými zeměmi a regiony Evropské unie panuje velká nerovnost v oblasti zdraví. V důsledku hospodářské a finanční krize zavedly některé členské státy úsporná opatření vedoucí ke snížení úrovně financování veřejného zdravotnictví, prevence chorob a péče o dlouhodobě nemocné. Ne všichni občané EU mají přístup ke kvalitním zdravotnickým službám. To je skutečností zejména v chudších regionech EU, kde pacienti nemají přístup ke kvalitnímu zdravotnictví a pečovatelským službám. Velké rozdíly existují i v úhradě léků a v léčení jednotlivých komplikovaných nemocí, jako je Alzheimerova choroba, kdy pacienti z některých členských států nedostávají ve svých zemích hrazené léky a potřebnou léčbu. Myslím si, že Evropská komise musí přijmout opatření na snížení rozdílů a nerovnosti v přístupu ke kvalitním zdravotnickým službám, s nimiž se lidé v EU potýkají, a zavést mechanismus monitorování nerovnosti v oblasti zdraví. Komise by také měla předložit iniciativu zaměřenou na posílení a podporu rozvoje integrovaných vnitrostátních nebo regionálních strategií na omezení nerovnosti v oblasti zdraví v jednotlivých členských státech.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Evropští občané mají dnes delší a zdravější život. Navzdory tomu, že se průměrná úroveň zdraví v Evropské unii stále zlepšuje, mezi členskými státy a uvnitř členských států v Evropě stále existují nerovnosti. V důsledku nynější hospodářské, finanční a sociální krize mají tyto rozdíly tendenci se zvětšovat. Jako stínová zpravodajka ke stanovisku Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jsem poukázala na potřebu hledat řešení. To se bude nutně týkat všech účastníků: Evropské unie, národních vlád, regionálních a místních orgánů a subjektů sociálního hospodářství. Problémy, kterým čelí Evropská unie, následek demografických změn, vyžadují konkrétní plán boje proti nerovnosti v oblasti zdraví ve venkovských oblastech.

Posílení mechanismu uznávání kvalifikací usnadní pohyb kvalifikovaných sil v rámci EU a mobilitu odborníků. Pro snížení nerovnosti jsou důležité i kampaně propagující zdravý životní styl a preventivní a screeningové programy zaměřené na určité skupiny. Ze všech výše uvedených důvodů jsem tuto zprávu podpořila.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) V době, kdy ve svých evropských společnostech stále plně pociťujeme sociální dopady hospodářské a finanční krize, bylo dnes důležité hlasovat pro zprávu paní Estrelové o snížení nerovnosti v oblasti zdraví. Tato zpráva je skutečně připomínkou, že nerovnost postihuje i zdravotnické služby a že je důležité zabývat se základními příčinami této nerovnosti, aby všichni evropští občané mohli přinejmenším využívat svých základních sociálních práv. Občané nejsou stejní, pokud jde o délku života, chudobu nebo sociální vyloučení, a ne všichni jsou vystaveni zdravotním rizikům. Zpráva se zmiňuje i o nenahlášených migrantech, kteří mají často obrovské problémy s přístupem ke zdravotnickým službám v hostitelských zemích.

Vyzýváme proto členské státy, aby zlepšily přístup ke zdravotní péči všem, ať jsou jejich občany, či nikoli, a žádáme je, aby dále koordinovaly své vnitrostátní zdravotní politiky. Přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči je totiž jedním z nejzákladnějších práv, a měl by proto být prioritou pro Unii i pro členské státy, které mají stále v této oblasti pravomoc.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) V Evropské unii je velká nerovnost v oblasti zdraví a opatření k řešení této nerovnosti jsou také v každém členském státě jiná. Jelikož jsem přesvědčen, že tyto rozdíly v oblasti zdraví mohou mít na jednotlivce po dobu jejich života značný vliv, je obtížné řešit je s odhodláním a s inovativním politickým náhledem.

Tato zpráva obsahuje velmi zajímavá řešení, zejména pokud jde o přiznání konkrétních práv v oblasti zdraví, neboť se soustředí na vzdělávání občanů a na pokrytí zdravotnických služeb. Sociální dopady nedávné hospodářské a finanční krize jsou zjevné: od vypuknutí krize se počet lidí bez práce zvýšil o 5 milionů, mnoho domácností bylo zasaženo recesí a nyní jsou ve větší míře ohroženy chudobou nebo nadměrným zadlužením. Myslím si, že je důležité, aby snížení této nerovnosti bylo považováno za prioritu na všech úrovních rozhodování. Vyzývám také Komisi, aby mu ve strategii EU 2020 věnovala větší uznání a zajistila, že cíl snížení nerovnosti v oblasti zdraví bude v příštích iniciativách plně zohledněn.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť nerovnost v oblasti zdraví je problém, který je třeba neprodleně řešit. Začíná již v dětství a přetrvává nejen do stáří, ale i do dalších generací. Nerovnosti zažívané v raném věku, pokud jde o přístup ke vzdělání, zaměstnání a zdravotní péči, a rovněž nerovnosti založené na pohlaví a kulturním původu mohou mít zásadní vliv na zdravotní stav lidí během jejich života. Kromě toho chudoba a sociální vyloučení mají významný vliv na zdravotní stav. Důvody těchto rozdílů ve zdravotním stavu nejsou v mnoha případech nevyhnutelné a opodstatněné. K řešení nerovností v oblasti zdraví je třeba přijmout specifická opatření, zejména co se týče nejzranitelnějších skupin. Je zásadní, aby bylo snížení nerovnosti v oblasti zdraví považováno za základní prioritu a aby byla zajištěna efektivní posouzení dopadu v oblasti zdraví.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Krize zasáhla zdravotnické služby v několika členských státech EU, pokud jde o nabídku i o poptávku. Na straně nabídky bylo výsledkem hospodářské a finanční krize snížení objemu financí vyčleněných na veřejné zdravotnictví, a to i v dlouhodobém výhledu jako výsledek rozpočtových škrtů a nižších příjmů z výběru daní. Na druhé straně vzrostla poptávka po zdravotnických službách, a to i v dlouhodobé perspektivě, jako výsledek kombinace faktorů přispívajících ke zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva obecně. Některé členské státy zařadily do svých balíčků ozdravných opatření úlevu od dopadů hospodářské krize na zdravotnické služby prostřednictvím investic do infrastruktury zdravotnických služeb, optimálním využitím financí vyčleněných na zdravotnické služby a restrukturalizací a reorganizací zdravotnictví.

V členských státech jsou však velké rozdíly v opatřeních přijatých v rámci boje proti nerovnosti. V případě všech veřejných služeb je klíčem přístup. Shromažďování a výměna zkušeností o účinných strategiích, politikách a opatřeních napomůže podpoře na správní úrovni a v různých odvětvích.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s tvrzením zpravodajky, paní Estrelové, že jak mezi lidmi žijícími v různých oblastech EU, tak mezi zvýhodněnými a méně zvýhodněnými skupinami obyvatelstva panují obrovské rozdíly v oblasti zdraví. Tato nerovnost vzniká po narození a přetrvává do stáří, přičemž v průběhu života je ovlivňována přístupem ke vzdělání, zaměstnání a zdravotnictví, a může být zhoršována rozdíly založenými na pohlaví a rase. Důležité je omezit rozsah stávajících rozdílů, které ohrožují závazky EU, pokud jde o solidaritu, sociální a ekonomickou soudržnost, lidská práva a rovné příležitosti, na základě čehož jde o jeden z prioritních kroků v rámci strategie EU pro zdraví v letech 2008–2013. Je však důležité uznat, že za zdravotní politiku odpovídají členské státy, společně se zřizováním příslušných systémů přístupu občanů ke zdravotní péči. Zpráva popisuje několik zajímavých opatření, ale nezkoumá jejich finanční dopad. Vadí mi také uvedení problematiky potratů, což je součást národních pravomocí, nikoli evropských.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Zásady univerzálnosti, přístupu ke kvalitní zdravotní péči, rovnosti a solidarity se musí stát v rámci zdravotnických systémů Evropské unie realitou. Proto Evropský parlament schválil velkou většinou zprávu paní Estrelové. Ve zdravotnických systémech všech 27 členských států lze stále najít mnohé nerovnosti. Poslanci EP proto požadují zlepšení univerzálního přístupu k dostupné zdravotní péči. Základní péče musí být levnější a přístup k lékům musí být dostupnější. Musí se zmenšit nerovnost mezi různými sociálními a věkovými skupinami. Členské státy by měly zlepšit účinnost výdajů na zdravotnictví, soustředit se na prevenci a nejzranitelnějším skupinám nabídnout cílené programy. O to žádají poslanci EP Evropskou komisi a vlády členských států, aby tak byl v Evropě zajištěn zdravotní standard, který je vhodný pro evropský sociální model, o nějž usilujeme.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Měla jsem obavy podpořit zprávu Edite Estrelové o snížení nerovnosti mezi zeměmi Evropské unie, ale i v nich. A to proto, že zpráva uvádí velmi širokou škálu nerovností přetrvávajících v této oblasti v Unii. Tyto nerovnosti, které jsou nespravedlivé, jsou produktem řady ekonomických a ekologických faktorů a životního stylu, ale i obtíží v přístupu ke zdravotní péči, ať z ekonomických důvodů nebo z důvodů „špatného rozdělování zdravotnických zdrojů” v některých regionech Unie. Přestože zdravotní politika je (z velké části) nadále v národní kompetenci, my jako poslanci EP máme povinnost podpořit členské státy, aby pokračovaly ve své snaze snížit sociální a ekonomické nerovnosti a zmenšit tak i rozdíly ve zdravotní péči.

Členské státy musí zajistit, aby zranitelné skupiny (postižení a staří lidé, migranti … a ženy!) skutečně měly spravedlivý přístup ke zdravotní péči. Je třeba také věnovat zvláštní pozornost zdravotní prevenci a informovanosti v součinnosti s organizacemi občanské společnosti.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Navzdory skutečnosti, že zpráva obsahuje ustanovení, která považuji za velmi důležitá, pokud jde o rostoucí význam poskytování zdravotní péče starším osobám a potřebu zlepšit informovanost o chorobách postihujících zejména starší osoby, obecně nepřináší téměř nic nového. Tím, že se snaží hovořit o všem, se nakonec stala seznamem přání, do něhož zpravodajka pod záminkou snížení nerovnosti v oblasti zdraví přidala záležitosti, které jsou velmi různorodé a jež naprosto nesouvisejí s rovným přístupem ke zdravotní péči, jako je domácí násilí, vyšetřování farmaceutického odvětví a politiky členských států v oblasti dobrovolného přerušení těhotenství a přístupu homosexuálů k oplodnění. Nemyslím si, že toto je aréna, v níž bychom se měli zabývat podobnými věcmi. Víme, že přístup k potratům a asistovaná reprodukce pro homosexuální páry jsou v členských státech kontroverzními tématy, a jen členské státy k nim mohou přijmout svobodná rozhodnutí. I z tohoto důvodu nemohu hlasovat pro zprávu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zdraví a délka života jsou pevně spjaty se sociálními podmínkami. Důležité je, aby toto snížení nerovnosti bylo považováno za základní prioritu na všech úrovních politické činnosti při sledování strategie „zdraví ve všech politikách“ a při zajištění provedení účinných posouzení dopadu. Nerovnosti přetrvávají, jak doložila skutečnost, že v roce 2007 vykazovala délka života při narození rozdíl mezi členskými státy 14,2 roků u mužů a 8,3 roků u žen. Je potřeba zlepšit všeobecný přístup ke zdravotnickým systémům a ke zdravotní péči, která by byla finančně přístupná pro všechny. Důležité je zlepšit přístup k prevenci onemocnění a k podpoře zdraví i k primárním a odborným zdravotnickým službám a snížit nerovnost mezi různými sociálními skupinami.

Já jsem však nehlasoval pro zprávu, neboť nesouhlasím s odstavcem 29, který, cituji. „vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření s cílem odstranit diskriminaci žen s ohledem na přístup k lékařsky asistovaným reprodukčním technologiím na základě jejich rodinného stavu, věku a sexuální orientace, nebo jejich etnického či kulturního původu“.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva obsahuje řadu vodítek, která považujeme za platná a spravedlivá. Přesto však musíme některé věci komentovat.

Takzvané úsporné politiky, které jsou svou podstatou i svým obsahem hluboce protispolečenské a které provádějí škrty ve veřejných investicích a v sociálních funkcích státu, zejména pokud jde o zdraví, jsou mimo jiné mimořádně škodlivé z ekonomického a sociálního hlediska a prohlubují rovněž nerovnosti v oblasti zdraví.

Když se ve jménu potřeby snížit rozpočtový schodek zvýší náklady na přístup k veřejným zdravotnickým službám, zvýší se i ceny léků na chronická onemocnění v důsledku škrtů ve státních dotacích a v oblastech, kde neexistuje veřejná doprava, zmizí podpora dopravy pacientů na léčbu a do zdravotnických zařízení na vyšetření, zvětší se nerovnost v oblasti zdraví, jako je tomu nyní v Portugalsku. Důsledkem toho je, že lidé s nižšími příjmy mají větší problém s přístupem ke zdravotnickým službám.

Raději než pouhá slova je potřeba skutečná změna v obsahu politik. Je třeba se obejít bez neoliberálních politik a musí být zaručena skutečná rovnost příležitostí alespoň v oblasti přístupu ke zdravotní péči.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká řady důležitých otázek, ale nejde k podstatě problémů, které jsou v současné době způsobeny úspornými a protispolečenskými politikami, jež prohlubují nerovnost v oblasti zdraví.

Slova proto nestačí! Je třeba obejít se bez neoliberálních politik a hlavní prioritou se musí stát prevence a veřejné zdraví, aby byla zaručena skutečná rovnost příležitostí v oblasti přístupu ke zdravotní péči.

Je třeba vzdát se paktu o stabilitě, aby nedocházelo ke zvyšování nákladů na přístup k veřejným zdravotnickým službám, ke zvyšování cen léků, a to i léků na chronická onemocnění, a aby nezmizela podpora dopravy pacientů na léčbu a do zdravotnických zařízení na vyšetření ve jménu potřeby snížit rozpočtový schodek.

Víme, že výsledkem těchto politik je prohloubení nerovnosti v oblasti zdraví, jako je tomu v současné době v Portugalsku. Lidé s nižšími příjmy mají větší problém s přístupem ke zdravotnickým službám. Nejsou tedy potřeba krásná slova, ale změna politik, aby se prioritou stalo dodržování lidských práv a ekonomická a sociální soudržnost.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Musíme přiznat, že tato zpráva obsahuje řadu velmi zajímavých bodů, pokud jde o uznání práva na zdraví ve skutečném slova smyslu (přístup k péči, vzdělávání obyvatelstva, pokrytí službami atd.).

Musíme však vyjádřit některé výhrady plynoucí z vnitřních rozporů samotného dokumentu, které podnítily širokou rozpravu. Rovnost je třeba chápat ve vlastním smyslu slova, nikoli jako izolaci jednotlivců (zejména žen) od jejich vztahů s partnery, dětmi a od společenského kontextu, v nichž se odvíjí sexualita a reprodukční schopnost. Starosti mi dělá i prohlášení o „nových právech“, jako je „právo na bezpečný potrat“, neboť toto prohlášení omezuje nebo dokonce zcela potírá právo ostatních (očekávání otce na narození nenarozeného dítěte).

Podobně můžeme poukázat na některé nedostatky, jako je skutečnost, že dokument se vůbec nezmiňuje o odborných pracovnících. Neříká nic o jejich úloze a jejich povinnostech, jsou považováni za automaty, nikoli za odborníky s vlastními znalostmi, dovednostmi a především se svým vlastním osobním svědomím.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Tato zpráva obsahuje některé pobuřující návrhy. Jejím cílem je například „umožnit“ pracovníkům ve zdravotnictví „zaujmout mezikulturní přístup založený na respektování rozmanitosti“ při ošetřování pacientů z řad přistěhovalců. Dále je jejím cílem odstranit diskriminaci týkající se přístupu k asistovaným reprodukčním technologiím – zejména diskriminaci založenou na věku a sexuální orientaci, zatímco zároveň požaduje, abychom podporovali univerzální přístup k potratům. Převládajícím tématem je zde syntéza kultury smrti a převrácení hodnot. Nakonec je cílem zprávy přimět všechny členské státy, aby stanovily ekvivalent státní zdravotní péče, zejména přístup k bezplatné péči pro ilegální přistěhovalce.

Připomeňme si, že ve Francii je v současné době tato péče přístupná každému ilegálnímu přistěhovalci s jakoukoli chorobou, přičemž původní úmysl byl reagovat na mimořádné situace nebo na ohrožení epidemiemi, a podmínky tohoto přístupu jsou minimální a neověřitelné. Tento systém, v němž neexistuje žádná kontrola a žádné hranice, umožňuje paliativní léčbu, podporuje ilegální přistěhovalectví a podněcuje zdravotní turistiku, stejně jako všechny možné formy podvádění, a to s neustále se zvyšujícími náklady. V době, kdy jsou naše nemocnice a naše zdravotnictví v troskách a kdy se stále více našich spoluobčanů musí obejít bez péče, neboť si ji nemohou dovolit, je takový návrh pobuřující.

  Louis Grech (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu o snížení nerovnosti v oblasti zdraví, která se zabývá různými nedostatky ve zdravotnictví v celé EU-27. Zpravodajka zdůrazňuje skutečnost, že nerovnost ve zdraví občanů po celé Unii je v mnoha případech způsobena rozdílnými možnostmi, pokud jde o přístup ke službám a materiálním zdrojům, společenské prostředí, příjem a vzdělání. Zdůrazňuje i to, že tyto rozdíly byly dále prohloubeny v důsledku finanční krize. Souhlasím s různými věcmi uvedenými ve zprávě, například s návrhem, aby Komise spolupracovala s členskými státy na podpoře osvědčených postupů v tvorbě cen a náhrad nákladů na léky s cílem optimalizovat dostupnost a snížit nerovnost v přístupu k lékům. Další věcí je požadavek, aby EU a členské státy uznaly, že násilí, které muži páchají na ženách, je záležitostí veřejného zdravotnictví, a výzva členským státům, aby přizpůsobili své zdravotnické systémy potřebám nejzranitelnějších členů společnosti tím, že rozvinou metody stanovování honorářů zdravotníků, které všem pacientům zaručí přístup ke zdravotní péči. Nesouhlasím však s těmi odkazy ve zprávě, které podporují propagaci potratu.

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Bylo naprosto nezbytné, aby zpráva zohlednila nerovnost v oblasti zdraví založenou na věku, což také učinila.

Nerovnosti v oblasti zdraví založené na věku mají za následek omezený přístup k odpovídající zdravotní péči a inovativním způsobům léčby. Starší lidé by měli mít možnost užívat léky, které byly co do účinnosti a bezpečnosti vyzkoušeny na lidech téhož věku. Lidé z této věkové skupiny jsou stále příliš často vylučováni z klinických testů. Průměrný věk pacientů účastnících se klinických testů při léčbě vysokého krevního tlaku je 63 let, a přitom 44 % pacientů je při prvním diagnostikování tohoto problému starších než 70 let.

Unie a členské státy musí bez dalších okolků plánovat společenské a hospodářské důsledky stárnutí evropského obyvatelstva a zohledňovat tuto demografickou změnu.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Boj proti nerovnosti mezi zeměmi a regiony v EU, nerovnosti, která byla prohloubena hospodářskou krizí, se nakonec stal prioritou díky schválení zprávy paní Estrelové. Jako zpravodajka ke stanovisku Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví jsem hlasovala pro tuto zprávu, jejímž cílem je zlepšit přístup ke zdravotní péči všem, zejména zranitelným skupinám, a podpořit lékařský a farmaceutický výzkum. Uvádí také, že členské státy by měly požadovat zastavení rozpočtových škrtů ve zdravotních službách. Tato zpráva dále zohledňuje genderový aspekt nerovnosti v oblasti zdraví a zlepšuje přístup žen k reproduktivní péči. Tyto významné kroky kupředu jsou jen počátkem boje proti nerovnosti v oblasti zdraví v EU.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť navzdory zlepšení zdravotní péče jsou rozdíly ve zdraví mezi horním a dolním koncem společenské škály stále velké, a v některých oblastech se nadále zvětšují. Nerovnost v mládí, která se týká přístupu ke vzdělání, k zaměstnání a ke zdravotní péči, i nerovnost založená na genderových a kulturních podmínkách, mohou mít závažné důsledky pro zdravotní stav lidí po celý jejich život. Kombinace chudoby a dalších faktorů zranitelnosti, jako je dětství, stáří nebo postižení, dále zvyšuje zdravotní rizika, a naopak, špatné zdraví může vést k chudobě a/nebo sociálnímu vyloučení. Stále více je uznávána spojitost mezi sociálními determinanty a nerovností v oblasti zdraví. Znamená to, že v sociálních problémech se stále více spatřuje propojení se zdravotními problémy, což vyžaduje integrované řešení. Nacházíme se v situaci, kdy se plně projevily sociální důsledky současné hospodářské a finanční krize. Nezaměstnaných je o 5 milionů více než na začátku krize. Mnoha domácnostem klesly příjmy, značnému množství z nich ve větší míře hrozí chudoba a předlužení a některé přišly o střechu nad hlavou. Hospodářským poklesem byli jako první postiženi pracovníci s krátkodobými pracovními smlouvami. Krize zvláště těžce dopadla na migranty a mladé a starší pracovníky, kteří spíše mívají nejistá pracovní místa, ale nezaměstnanost postihla i ty kategorie pracovníků, kteří byli doposud poměrně dobře chráněni. K řešení nerovnosti v oblasti zdraví, zejména u lidí v nižších socioekonomických skupinách, je zapotřebí inovativního politického pohledu.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Odstraňování nerovnosti v oblasti zdraví nebyla dosud v Evropě věnována dostatečná pozornost. Je to problém, který je potřeba řešit. Nerovnost v oblasti zdraví mezi jednotlivými skupinami populace má různé důvody. Jsou spojeny například s životními podmínkami, výchovou a vzděláním, zaměstnáním, prevencí nemocí a službami na podporu zdraví. Je dobře, že lidé začali více chápat souvislost mezi zvláštními problémy a zdravotními problémy. Tyto problémy je třeba řešit komplexně.

Faktory, které vedou k nerovnosti v oblasti zdraví, je možné řešit sociálně-politickými kroky. Například konzumaci alkoholu lze řešit pomocí politik zaváděných na vnitrostátní úrovni (například cenových a daňových politik), regionálními politikami (zintenzivněním kontrol) a místními politikami (například rozvojem volnočasových aktivit pro mládež).

Na evropské úrovni si musíme mezi členskými státy vyměňovat informace o osvědčených postupech v oblasti zdraví. Důležité je zdůraznit nezbytnost snížení nerovnosti v oblasti zdraví na všech úrovních rozhodování. Ke snížení nerovnosti v oblasti zdraví je třeba zejména trvalé spolupráce mezi všemi aktéry.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Jsme si velmi dobře vědomi významu zdraví. Často je bohužel řádně oceníme, až když někdo z rodiny nebo z přátel onemocní, nebo když onemocníme sami. Přístup ke zdravotní péči je jen jedním z mnoha faktorů určujících zdraví občanů každé země nebo oblasti. Mezi další faktory, které mají stejně významný dopad na zdraví občanů, patří zaměstnání a z něj vyplývající materiální situace, přístup ke vzdělávání, pokročilý věk nebo postižení, příslušnost k menšinové skupině a mnoho dalších. „Sociální stratifikace“ a zastaralé rozdělení na „třídy“ vyúsťuje, pokud jde o zdraví, rovněž v neúměrné rozdíly mezi obyvateli Evropy. Naší prioritou, a prioritou Evropské unie, by mělo být, aby naprosto všichni obyvatelé našeho kontinentu měli stejný přístup ke zdravotní péči a aby došlo k odstranění sociálních rozdílů.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Zdraví a blaho občanů je prioritou, kterou tento Parlament musí zaručit a zajistit. A víc než to. Myslíme si, že je důležité, aby bylo toto právo zaručeno všem evropským zemím.

Sociálně-ekonomické, kulturní a strukturální nerovnosti často tvoří různorodý scénář, v němž ne všichni mají stejný přístup ke zdravotnickým zařízením a k lékařské péči. Stává se proto, že nejzranitelnější skupiny, migranti, staří lidé, děti a postižení lidé platí někdy svými životy, což je vysoká cena za to, že jim bylo odepřeno právo na zdraví. To by se nemělo stávat ani na evropské, ani na národní nebo regionální úrovni. Oběti špatného systému zdravotní péče, který je bohužel velmi rozšířen, jsou stejně nevinné, jako ti, kdo nemají rovný přístup ke zdravotnickým zařízením.

Hlasoval jsem pro usnesení, jehož cílem je odstranění nerovnosti mezi členskými státy, pokud jde o standardy veřejného zdravotnictví, a podporuje účinnější a dostupnější zdravotní politiky pro každého, nejen pro uživatele, ale i pro ty, kdo tím jako zaměstnanci a jako zdravotní personál získají lepší pracovní podmínky, které jim umožní účinně pracovat pro dobro všech.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Chtěla bych oznámit, že jsem hlasovala proti zprávě paní Estrelové o snížení nerovnosti v oblasti zdraví, a to kvůli jejímu odstavci 25, který mimo jiné zdůrazňuje, že by Evropská unie a členské státy měly ženám zaručit přístup k bezpečnému potratu.

Chtěla bych uvést, že výše uvedený dokument zmiňuje řadu důležitých otázek v oblasti zdraví a poskytuje nám zajímavý materiál, který můžeme použít jako základ pro další práci, ale já nemohu hlasovat pro jeho přijetí, vzhledem k odkazu na potrat. Já vždy zdůrazňuji, že na potrat nelze pohlížet odděleně od uvědomění si důsledků sexuální aktivity, neboť lidský život si zaslouží více.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Nerovnost v oblasti zdraví představuje problém, který je třeba řešit na evropské úrovni. Důvody mají často kořeny v rozdílných příležitostech, v různém přístupu ke službám a k materiálním zdrojům a v různé volbě způsobu života jednotlivých lidí. Abychom je mohli řešit, potřebujeme inovativní pohled.

Hospodářská a finanční krize uplynulých let vyústila v omezení financování zdravotnických služeb a dlouhodobé péče v důsledku rozpočtových škrtů a snížení daňových příjmů, zatímco poptávka po zdravotnických službách a dlouhodobé péči se zvýšila. Řada členských států začlenila do svých plánů obnovy opatření jako investice do restrukturalizace zdravotnictví a další financování systému zdravotnictví.

Řešení nerovnosti v oblasti zdraví se však v jednotlivých státech velmi liší. Shromažďování a sdílení údajů o strategiích, politikách a účinných zásazích nám pomůže získat pomoc od vlád.

Důležité je, aby snížení nerovnosti v oblasti zdraví bylo považováno za vysokou prioritu, aby se řídilo přístupem založeným na zásadě „zdraví ve všech politikách“ a aby bylo zajištěno účinné posouzení dopadu, které zohlední výsledky co se týče rovnosti v oblasti zdraví.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu a vítám skutečnost, že se soustředí na nerovnost v oblasti zdraví u nižších sociálně-ekonomických skupin. Jsem rád, že v souvislosti se zdravím věnuje pozornost významu takových faktorů, jako je bydlení a zaměstnání. Souhlasím také s tím, že zpráva upozorňuje na zvýšené riziko obezity, kouření a pití u nižších sociálně-ekonomických skupin.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Chci poblahopřát zpravodajce za výtečnou práci a poděkovat za akceptování mých pozměňovacích návrhů. Otázka rovnosti přístupu ke zdraví je jedním z pilířů naší společné politiky jak nyní, tak zejména do budoucna. Nerovnost výkonnosti ekonomik a současná krize nesmí být limitem pro zajištění rovných možností poskytování zdravotní péče občanům EU bez ohledu na různost zdravotních systémů. Za velmi významný považuji v textu důraz na zvyšování informovanosti pacientů, kvalitní právní poradenství, a to i pro imigranty, včetně nelegálních. Základním principem musí být, aby zdraví jednotlivých občanů bylo zajištěno teritoriální a finanční dostupností, a to nejen léčivých přípravků. Důležitým faktorem pro pokrok bude zajištění koordinace vzdělávání a odborné přípravy zdravotnických pracovníků i stanovení minimálních norem kvality a bezpečnosti péče. Zpravodajka správně klade důraz na prevenci jak kouření, ale i obezity a dalších onemocnění, která mají vliv na délku aktivního života. Podporuji důraznou žádost na Komisi, aby působila na členské státy tak, aby poskytovaly a proplácely léčbu pacientům u onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, diabet, roztroušená skleróza. Jsou to onemocnění, jejichž léčba v některých členských zemích není hrazena. Tyto nemoci zasahují jak seniory, tak zejména mladé lidi a vedou k sociálnímu vyloučení.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva upozorňuje na nerovnost v oblasti zdraví mezi občany EU, muži a ženami, mladými a starými, které jsou spojeny s velmi širokou škálou faktorů: s ekonomickými, sociálními, výchovnými a odbornými situacemi a životními podmínkami. Zdůrazňuje význam udržení a zlepšení univerzálnosti a přístupu všech občanů ke kvalitní zdravotní péči, včetně nenahlášených imigrantů a dalších zranitelných skupin. Upozorňuje na skutečnost, že hospodářská a finanční krize společně s úspornými opatřeními, která členské státy zavedly, měla závažný dopad na zdravotnictví, a to ještě prohloubilo nerovnosti. Tato zpráva doporučuje Komisi a členským státům, aby vypracovaly společný soubor ukazatelů, pomocí kterých by sledovaly nerovnosti v oblasti zdraví, a aby nadále rozvíjely strategii „zdraví ve všech politikách“. Zdůrazňuje rovněž význam preventivních kroků a přístup spočívající v místní péči. Ve světle výše uvedených skutečností a s cílem podpořit návrhy obsažené ve zprávě jsem hlasovala pro.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zajištění přístupu k péči pro všechny, občany i neobčany, s doklady nebo bez dokladů, je základní zásadou veřejné bezpečnosti. Nejlepším způsobem, jak chránit zdraví jednotlivce, je chránit zdraví všech jako celku. Vítám tuto zprávu, která připomíná, že tento argument pro veřejné zdraví je nezbytný pro obecné blaho.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Zpráva, o níž jsme zde hlasovali, se zabývá některými důležitými záležitostmi, zejména pokud jde o ochranu rovného přístupu ke zdravotní péči pro všechny, tedy o situaci, která bohužel ještě zdaleka není běžná všude v EU, zejména u silněji znevýhodněných skupin, jako jsou děti, starší osoby a v některých případech i ženy. Podle mého názoru se však zpráva věnuje i řadě dalších věcí, které nemají se zdravím nic společného. Nejvíce mne překvapuje přístup k politikám členských státům, pokud jde o dobrovolné přerušení těhotenství a přístup k léčbě neplodnosti u homosexuálů, kde by se, podle mého názoru, měla respektovat subsidiarity a tyto záležitosti by měly být řešeny otevřenějším způsobem. Proto jsem hlasoval proti zprávě.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro zprávu paní Estrelové o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU.

Přístup ke zdravotnickým službám pro všechny občany, bez ohledu na to, zda jsou z EU nebo přistěhovalci, s doklady nebo bez dokladů, je jedno ze základních lidských práv. A právě lidé nejohroženější vyloučením se musí přesvědčit, že toto základní právo je zaručeno. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Nerovnosti zažívané v raném věku, pokud jde o přístup ke vzdělání, zaměstnání a zdravotní péči, a rovněž nerovnosti založené na pohlaví a kulturním původu mohou mít zásadní vliv na zdravotní stav lidí během jejich života. Mělo by být zdůrazněno, že nikdo se tímto problémem nechce vážně zabývat. Zpráva Edite Estrelové tedy přichází právě včas. Budeme-li schopni zajistit stejnou zdravotní péči pro všechny vrstvy obyvatelstva, společnost bude v ekonomickém, finančním a politickém smyslu výkonnější. Hlasoval jsem pro zprávu.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Veřejné zdraví je nadále naším největším aktivem a mělo by být vládami považováno za absolutní prioritu. V různých státech EU jsou však ve zdraví obyvatelstva stále velké rozdíly. Dopady jsou jasné zejména zvážíme-li očekávanou délku života, která se ve 27 členských státech EU může v případě mužů lišit o 5,6 let a v případě žen o 6,6 let. Důvody lze částečně nalézt ve špatné úrovni vzdělání a ve vysoké míře chudoby a nezaměstnanosti. Proto není ani příliš překvapivé, že vlna snižování stavů v zaměstnání, která následovala po hospodářské krizi, měla negativní účinek na veřejné zdraví. Ostatně ztráta příjmu výrazně omezuje přístup ke zdravotnickým službám v mnoha zemích. Nehlasoval jsem pro zprávu, neboť nepřináší dostatečně konkrétní podrobnosti o strategiích, které by měly na tento problém reagovat.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Pokusy snížit nerovnost v oblasti zdraví v Evropské unii lze z hlediska konzistentního společenského a hospodářského vývoje jistě uvítat, a proto jsem hlasoval pro zprávu paní Estrelové. Návrhy na zlepšení zdravotní péče v Evropě prostřednictvím zdravotní výchovy, přístupu k péči, znalosti údajů a použití mechanismů měření, sledování, hodnocení a sdělování informací jsou významným příspěvkem k rozvoji politik, které účinně snižují nerovnost v oblasti zdraví. Současně si ovšem samozřejmě myslím, že stejně důležité je dodržovat zásadu subsidiarity a některé národní a charakteristické rysy, které musí být podle mého názoru ochráněny.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU uvádí řadu opatření, která jsou podle mého názoru užitečná a důležitá. Nicméně jsem se zdržela konečného hlasování, neboť nemohu souhlasit s tím, že by EU a členské státy měly zaručovat ženám naprosto volný přístup k potratům. Investovat by se mělo vždy na úrovni plánování rodiny a antikoncepce a potrat by měl být poslední instancí ve výjimečných situacích. Také si nemyslím, že by mel existovat volný přístup k asistovaným reprodukčním technologiím, na něž by se měla vztahovat zásada subsidiarity a které by nikdy neměly být používány jako nástroj k odstranění diskriminace žen vzhledem k jejich manželskému stavu, věku, sexuální orientaci nebo etnickému a kulturnímu původu.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Rozdíly v předpokládané délce života v EU se v jednotlivých státech liší od 14,2 let u mužů po 8,3 let u žen (11,86 u mužů a 7,38 let u žen v Rumunsku). I v jednotlivých zemích mají skupiny s různým vzděláním nebo sociální úrovní různé zdravotní perspektivy. Zvýšení míry nezaměstnanosti a úsporná opatření by mohla prohloubit zdravotní nerovnost, která již v EU existuje. Hlasovala jsem pro toto usnesení, které požaduje zlepšení sledování a preventivních opatření proti nemocem a zaměření pozornosti na zranitelné skupiny.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Vzhledem k tomu, že zpráva se již dotkla většiny relevantních témat, nebylo potřeba předkládat mnoho pozměňovacích návrhů. Přestože jsme se my, Verts/ALE, spolupodepsali na řadě pozměňovacích návrhů společně se zpravodajkou a se stínovými zpravodaji, byli jsme jediní, kdo se snažili o kritiku stávajícího modelu vývoje léčiv na základě patentů, což vede k vysokým cenám za inovace léků a k omezení přístupu k dostupným základním lékům. Požadovali jsme nové formy inovace léků a řešení nedostatečného přístupu k dostupným základním lékům. Požadovali jsme nové formy lékařského výzkumu (programy odměn za inovace, spravedlivé udělování licencí, sdružování patentů, partnerství veřejného a soukromého sektoru a sociální podmíněnost při povolování financování výzkumu z fondů EU), ale tyto pozměňovací návrhy nebyly přijaty.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Údaje Eurostatu za rok 2010 jsou jasné: v 27 členských státech je stále velká nerovnost v kvalitě poskytované zdravotní péče.

Takové parametry, jako očekávaná délka života v různých členských státech, stále vykazují v jednotlivých regionech příliš velkou variabilitu a svědčí o tom, že standardy kvality zdravotní péče jsou v EU ještě stále nesourodé. Přístup k základnímu a střednímu vzdělání, stabilní a uspokojivé zaměstnání, pohlaví, kulturní podmínky a přístup ke kvalitní zdravotní péči jsou faktory, které přispívají ke zvýšení kvality života občanů více, než některé jiné faktory.

Z tohoto důvodu by zpráva měla upřednostňovat práva těch nejslabších, zejména žen, a jejich specifické potřeby.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Přestože souhlasíme se základními zásadami zprávy, zejména se skutečností, že se průměrná úroveň zdraví v Evropské unii nadále zlepšuje, a to navzdory velkým rozdílům ve zdravotní péči v důsledku velkých systémových rozdílů mezi členskými státy, považujeme ji za nedostatečnou, pokud jde o migranty. Ti se řadí k nejzranitelnějším skupinám, jako jsou postižené osoby, starší osoby a děti, a to neberu v úvahu skutečnost, že mnoho migrantů je ilegálních a nedostali se proto do Evropy řádným způsobem.

Proto nemůžeme k migrantům přistupovat stejně jako k postiženým lidem, kteří jsou zranitelnou skupinou, jež potřebuje zvláštní péči a pomoc uzpůsobenou jejich potřebám. Zpráva rozděluje společnost na třídy – bohaté, chudé, etnické menšiny, muže, ženy a děti – a používá zastaralou metodiku, místo aby hovořila o občanech s právy, a požaduje poměřování těchto předpokládaných nerovností v oblasti zdraví pomocí příslušných právních předpisů.

Schválené pozměňovací návrhy text skutečně zhoršily tím, že do zprávy zařadily různá témata, jako je změna klimatu, násilí vůči ženám, asistovaná reprodukce a rovný přístup ilegálních migrantů ke zdravotní péči.

  Christel Schaldemose (S&D), písemně. – (DA) Jménem všech čtyř dánských sociálních demokratů v Evropském parlamentu (Dan Jørgensen, Christel Schaldemoseová, Britta Thomsenová a Ole Christensen). Hlasovali jsme pro zprávu o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU. Zpráva obsahuje řadu důležitých návrhů na snížení nerovnosti v oblasti zdraví. Navrhuje však také, aby nenahlášení migranti měli zaručený nárok na přístup ke zdravotnickým službám v členských státech. Toto stanovisko nesdílíme. Myslíme si však, že pohotovostní péče je lidským právem bez ohledu na postavení dané osoby ve společnosti.

  Peter Skinner (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, abych podpořil přístup zpravodajky, která vytyčila zásady, které by měly v otázkách ženského zdraví hrát důležitou roli. Mnoho žen v evropské společnosti nemá základní práva na zdravotní programy a přístup ke zdravotním zařízením kvůli jejich sociálnímu a ekonomickému postavení v rámci společnosti, což se týká především žen z národnostních menšin a migrantek, jež bývají nenahlášené. Jakkoliv je třeba bránit „zdravotní turistice“, jak se tomuto jevu nešťastně říká, je také zásadně důležité mít na paměti naši povinnost dodržovat základní lidská práva.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro tuto zprávu, jež se zabývá různými nerovnostmi v oblasti zdraví v jednotlivých členských státech, které nabádá, aby v průběhu finanční krize i oživení měly poskytování zdravotní péče jako svou prioritu. Je zásadně důležité, aby tyto nerovnosti v důsledku snah vlád o úspory nenarůstaly.

  Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU, protože se domnívám, že v současné době existují mezi jednotlivými členskými státy v oblasti zdraví veliké rozdíly. Všechny členské státy EU musejí ženám zajistit například snadný přístup k antikoncepčním metodám a právo na potrat.

  Niki Tzavela (EFD), písemně. – Hlasovala jsem proti této zprávě, neboť se domnívám, že nedokázala uchopit problematiku nerovností v oblasti zdraví a zaujala naprosto odlišný přístup. I když je ve zprávě mnoho částí, s nimiž nesouhlasím, chci se zaměřit na problematiku svobod přiznaných „nenahlášeným“ nebo „neevidovaným“ migrantkám, jak jsou ve zprávě označovány, což je v podstatě způsob, jak jinak pojmenovat ilegální přistěhovalce. Tato zpráva prosazuje přiznání mnoha občanských svobod a svobod spojených se zdravím osobám, jež vstoupily do mnoha zemí EU nelegálně.

Tato zpráva bude pro členské státy, které se jako např. Řecko nebo Itálie každodenně zabývají otázkou přistěhovalců, představovat mnoho nevýhod. Nejen že to dává nelegálním přistěhovalcům právo požadovat rovný přístup ke zdravotní péči, ale stane se také důvodem, pro který se bude chtít do Evropy dostat více tzv. „žadatelů o azyl“, protože budou chtít využívat bezplatnou zdravotní péči, která ve většině zemí třetího světa chybí.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože opět zadními dvířky prosazuje potraty. Lidské bytosti jsou stvoření Boží a my bychom se neměli povyšovat do role arbitrů v otázkách života a smrti. Zde není žádný prostor pro kompromis. Ačkoliv nejsem s tímto názorem ve většině, nezměním svůj postoj a odmítám obětovat byť jen jediný život jen pro zvyklosti současné doby. Stejně jsem se rozhodl i v otázce diagnózy embryí před implantací.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Zpráva paní Estrelové se zabývá problematikou zmenšení nerovností v oblasti zdraví v EU. Velmi tuto práci vítám, protože i když současná finanční a hospodářská krize působí, že musíme svou pozornost věnovat především řešení hospodářských a legislativních otázek, neměli bychom nikdy ztratit ze zřetele otázky zdraví, vzdělávání a sociálního zabezpečení. Vyšší cíle Společenství – jako je např. strategie Evropa 2020 – budeme moci zavádět jen tehdy, budeme-li mít udržitelné systémy v široké oblasti sociálního zabezpečení a rovných příležitostí. Z toho důvodu jsem hlasovala pro tuto zprávu.

Report: Eva Joly (A7-0027/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Schvaluji tuto zprávu, která zohledňuje pozměňovací návrhy předložené skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Máme povinnost přenášet naše zkušenosti s hospodářskou správou tak, aby rozvojové země mohly zavádět své vlastní daňové systémy. Jen tak bude možné vytvořit spravedlivější, vyrovnanější a udržitelnější daňový systém, bojovat s daňovými úniky a tím pádem i podporovat lepší daňové prostředí na mezinárodní úrovni. Chci také vyzdvihnout význam této zprávy pro zdůraznění naléhavé potřeby zákazu daňových rájů, což je základní opatření v oblasti transparentnosti, které umožní nezbytnou automatickou výměnu informací o daních.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Zatímco daně – díky systému progresivního zdanění, účinné fiskální správě a transparentnímu použití přijmu z daní – mohou představovat spolehlivý a udržitelný zdroj finančních prostředků, mnohé rozvojové země nedokáží vymoci ani minimální daňovou sazbu, aby mohly financovat své veřejné služby. Evropská unie proto musí s těmito zeměmi spolupracovat, aby podpořila řádnou správu v oblasti daní. Z toho důvodu jsem hlasovala pro tuto zprávu, jež umožní vytvořit daňový systém, který bude stabilní a účinnější, ale také spravedlivější, aby se v těchto zemích snížila chudoba. Tato zpráva také umožní vytvořit transparentní, kooperativní a spravedlivé mezinárodní daňové prostředí.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Rozvojové země čelí obtížím se zavedením daňových systémů (zavedení, výběr a správa daní). Boj s daňovými ráji je jednou z hlavních výzev vytyčených v rámci rozvojových cílů tisíciletí, protože tyto ráje oslabují orgány a politické systémy rozvojových zemí. Extrateritoriální finanční střediska a daňové ráje umožňují každoročně nezákonný únik kapitálu v objemu 1 bilionu dolarů, což představuje zhruba desetkrát více, než je objem finanční pomoci pro rozvojové země na zmírnění chudoby a hospodářský rozvoj. Souhlasím s návrhy uvedenými ve zprávě, že při poskytování finanční podpory by dárci měli podporovat snahu rozvojových zemí o zlepšení daňové správy a zajistit, aby byla pomoc využita transparentně a zodpovědně.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) V souhlasu s Komisí se tato zpráva zaměřuje na posílení synergií mezi fiskálními politikami a rozvojovými politikami. Za účelem dosažení tohoto cíle vydala Komise dvě studie a před rokem bylo zde v Parlamentu přijato rozhodnutí pojednávající o témže tématu. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí a správu daňových systémů, jsem pro závazek podpory daňových systémů rozvojových zemí, jsem pro dialog a mezinárodní spolupráci v oblasti daní.

Je ale třeba upozornit na stále nevyřešené nedostatky týkající se správy příjmů z cel, na stávající nedostatky v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a na úbytek příjmů z daní. Považuji za vhodné, aby Evropská unie vynakládala větší úsilí v boji s nízkou efektivitou, což zahrnuje i boj proti daňovým rájům, manipulacím s obchodními cenami a boj se slabými stránkami mezinárodní struktury. Je načase zmírnit manipulace s obchodními cenami, omezit tzv. „prokletí přírodních zdrojů“ a rozšířit daňový základ tím, že budeme podporovat větší koordinaci mezi plátci daní.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Sílící globalizace trhů a mobilita plátců daní jsou jevy, které se v dnešní době staly složitou záležitostí. Ještě složitější a obtížnější je napravit situaci v rozvojových zemích, a to díky vnitřním faktorům, jako jsou rozsáhlé neformální sektory, převaha zemědělství a omezené využívání nových technologií. Vítám iniciativu Komise týkající se spolupráce s těmito zeměmi v zájmu prosazení řádné správy v otázkách daní. Tuto iniciativu Komise realizuje prostřednictvím zprávy, jež pojmenovává hlavní problémy a řešení tím, že podporuje synergie mezi daňovou a rozvojovou politikou, čímž se obě stávají účinnějšími.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Existence účinných, transparentních a spravedlivých daňových systémů je zásadně důležitá pro pokrok v rozvojových zemích, protože tak přispívají k financování svých veřejných prostředků, udržitelnosti svých institucí, omezení vlastní závislosti na pomoci zvenčí a k dosažení rozvojových cílů tisíciletí. V této souvislosti se domnívám, že by se EU měla na jedné straně soustředit na podniknutí kroků proti daňovým rájům a daňovým únikům (které podkopávají politické a hospodářské systémy rozvojových zemí tím, že podněcují finanční kriminalitu a nerovnost v rámci redistribuce příjmů z daní), na druhé straně by měla zahájit proces spolupráce a dialogu s daňovými orgány těchto zemí.

Chci rovněž vyzdvihnout význam rozšíření daňového základu v těchto zemích. Je třeba poznamenat, že daňové systémy v rozvojových zemích charakterizuje to, že jsou založeny na nepřímém zdanění (přičemž většina příjmů pochází ze zdanění zboží a služeb), což snižuje příjmy z daní a působí neefektivnost těchto systémů. Je třeba soustředit úsilí na rozvoj přímého zdanění. Neméně důležitá je potřeba prosadit soulad mezi rozvojovou politikou Evropské unie a její obchodní politikou.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Jako důsledek liberalizace trhu zaznamenaly rozvojové země pokles objemu prostředků získaných z cel. Tyto ztráty na zdrojích lze kompenzovat lepší správou a spravedlivějším a účinnějším systémem zdanění. Proto bychom měli v těchto zemích rozvinout lepší technickou a právní podporu, aby došlo k zavedení spravedlivého, progresivního a transparentního systému danění. Například bychom měli zakázat všechny diskriminační daňové úlevy a upřednostňování nadnárodních firem a těžařských společností. Další cestou, jak můžeme pomoci těmto zemím, je zarazit daňové ráje, které závažně poškozují jejich rozvoj. Je také jasné, že spravedlivější daňový systém a větší právní jistota pobídne zahraniční investice, a tím případně i růst. Všechna tato opatření ale nesmějí vést k poklesu oficiální rozvojové pomoci. Musíme zde zůstat bdělí, protože členské státy vždy tíhnou ke snižování podílu ze svého HDP, který věnují na oficiální rozvojovou pomoc.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu z těchto důvodů: Zdůrazňuje potřebu vypořádat se s fenoménem fiskální soutěže a daňových úniků v zemích Jihu. Stanoví, že automatická výměna informací o daních by měla být univerzální. Zdůrazňuje důležitost zásady individuálního předkládání zpráv podle jednotlivých zemí pro všechny nadnárodní společnosti. Zasazuje se o boj proti fenoménu daňových rájů a jde nad rámec nedostatečných kroků OECD. A konečně zdůrazňuje nutnost většího souladu evropských politik na podporu rozvoje.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Základem této zprávy je dokument Komise, který uznává vazbu mezi dosažením rozvojových cílů tisíciletí a řádnou daňovou správou. Cílem této zprávy je podpora větší synergie mezi daňovými a rozvojovými politikami, aby byly obě skupiny politik účinnější. Za tím účelem definuje stávající potíže v rozvojových zemích s ohledem na mobilizaci příjmů z daní. Tato zpráva rovněž nabízí způsoby, jimiž by EU mohla zlepšit využívání stávajících finančních prostředků a nástrojů. Zdůrazňuje důležitost podpory účinných a udržitelných daňových systémů, zejména bojem proti zpronevěrám a únikům, aby se tak přispělo k transparentnosti a spravedlnosti mezinárodního daňového prostředí, především prostřednictvím pomoci v boji proti daňovým rájům. Právě díky řádné hospodářské správě se budou moci tyto země vymanit ze své závislosti na pomoci zvenčí a přispět k rozvoji veřejného a soukromého sektoru a k hospodářskému růstu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá zdaněním a rozvojem v rozvojových zemích. V zájmu dosažení cílů, které stanovila OSN v roce 2000 v deklaraci tisíciletí, musejí tyto země vědět, jak prosazovat řádnou správu v oblasti daní pomocí maximalizace podpory zvenčí. V roce 2009 vydala Evropská komise, která má o spolupráci s těmito zeměmi zájem, dokument nazvaný „Daně a rozvoj: spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti“ s cílem podpořit synergie mezi rozvojovou a fiskální politikou, aby se staly spravedlivějšími, transparentnějšími a účinnějšími. Stejné usnesení schválil v roce 2010 i Parlament.

EU se domnívá, že spravedlivější a konsistentnější daňové systémy přispějí ke zmírnění chudoby a nahradí ztráty některých příjmů. Proto podporuji tuto zprávu, která požaduje konec daňových rájů – skutečných „zbraní hromadného ničení“ pro rozvojové země –, vyzývá k boji s hospodářskou kriminalitou, požaduje podniknout kroky proti únikům a nespravedlivé soutěži a usiluje o rozvoj prostřednictvím řádné správy.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva identifikuje soubor velmi aktuálních a relevantních otázek, konkrétně: - „Boj s daňovými ráji a korupcí jako hlavní priorita v programu mezinárodních financí a rozvojových institucí“; - „Obtíže, s nimiž se střetávají rozvojové země při získávání domácích příjmů ..., kdy jsou poskytovány četné výjimky velkým domácím a zahraničním podnikům za účelem přilákání investic“; - „Daň z finančních operací“ na mezinárodní úrovni s tím, že bude zavedena „nejprve na úrovni EU“ - „Země s nízkým příjmem potřebují kapacity na účinné jednání s nadnárodními společnostmi“ v zájmu „prosazení kapitálových regulací“ a plného výkonu jejich svrchovanosti. Tato zpráva si ale na některých místech protiřečí, zvláště při identifikaci problémů, jež vyplynou ze zavedení smluv o hospodářském partnerství, konkrétně pokud jde o snížení příjmů z daní, ale nezaujímá jasný postoj ve smyslu odmítnutí takových smluv.

Tato zpráva také nezaujímá základní kritické stanovisko ohledně povinností Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Světové obchodní organizace v rámci prosazování politik, jež vedou k ničení výrobní infrastruktury a veřejných služeb, vytvářejí nezaměstnanost a podkopávají vnitřní trhy jednotlivých zemí, čímž dále narušují jejich příjmy z daní, rozpočty, svrchovanost a nezávislost.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zatímco uznáváme, že může být spolupráce na poli daní důležitá, nesmíme ignorovat skutečnost, že je daňová politika základním nástrojem hospodářské a sociální politiky, na jejíž stanovení mají dopad jasná politická kritéria a hodnocení.

Proto není úkolem Evropské unie vyvážet takzvanou „řádnou správu v oblasti daní“. Při patřičné pozornosti ke konkrétní situaci a podmínkám jednotlivých rozvojových zemí je třeba plně respektovat jejich svrchovanost, volbu a možnosti.

Ale takzvané „smlouvy o hospodářském partnerství“, které jsme zatím rozvojovým zemím přes jejich odpor vnutili, spolu s dalšími velkými škodami závažně omezují jejich daňové systémy díky podstatnému snížení příslušných příjmů z cel.

Pokračující existence daňových rájů navíc každoročně vede k velikým ztrátám na příjmech rozvojových zemí.

Evropská unie proto musí změnit své politiky a vyřešit tyto rozpory.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože identifikuje pozitivní aspekty, jako je jasné pochopení daní, což je zásadně důležité pro položení základu zodpovědného a citlivého demokratického systému. Dalším aspektem je to, že EU se zavazuje k zásadě vlastnictví rozvojových strategií a uznává primární povinnost rozvojových zemí podle jejich hospodářských a politických okolností a možností zlepšit jejich vlastní příjmové systémy. Komise hodlá využít nástrojů EU v rámci poskytování rozšířené podpory při tvorbě daňových systémů rozvojových zemí a při zavádění zásad řádné správy v oblasti daní, tj. tím, že bude více dbát na efektivní integraci zásad řádné správy v oblasti daní do plánování, zavádění a monitorování státních a regionálních strategických dokumentů. Komise podporuje standard individuálního předkládání zpráv podle jednotlivých zemí pro nadnárodní podniky jako nástroj pro zjišťování daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem na mezinárodní úrovni. Je rovněž důležité zdůraznit fakt, že sdělení o sociální odpovědnosti podniků zváží, jak rozvíjet systém povinného odkrývání správních informací v roční účetní závěrce. Komise hodlá posunout dále proces mezinárodního dialogu a spolupráce v oblasti daní, zejména posílením účasti rozvojových zemí na příslušných mezinárodních fórech. Komise také trvá na nutnosti uzavření a provedení dohod o výměně informací v daňové oblasti, a to i prostřednictvím vícestranného mechanismu, a upozorňuje na model směrnice EU o zdanění příjmů z úspor založený na automatické výměně informací.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Odpovídající daňové systémy tvoří základ pro udržitelný hospodářský růst a měnovou stabilitu. Rozvojové země, v nichž tyto systémy nefungují správně nebo vůbec, čelí závažným hospodářským a politickým problémům.

Mezinárodní právní standardy podporující správné fungování daňových systémů by měly mít pozitivní dopad na hospodářskou situaci těchto zemí. Mějme ale na paměti, že za žádných okolností nesmíme daňové politiky ostatním nutit, protože se každá země musí ve věci daňového systému rozhodovat sama za sebe s ohledem na své současné sociální, politické a hospodářské podmínky. Podporujme tedy dobré daňové politiky, ale nevnucujme je.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Úsilí o vytvoření udržitelnějších, spravedlivějších a transparentnějších daňových systémů také pomáhá prosazovat zavádění demokratických systémů. V důsledku globalizace se stalo obtížným mezinárodně danit mobilní kapitál. Rozvojové země je třeba podporovat a ponechat jim dostatečný manévrovací politický prostor, aby se předešlo spekulacím a aby byla zajištěna finanční stabilita. Vítám společné iniciativy pro boj s daňovými ráji i pokyny směřující ke zintenzivnění mezinárodního dialogu mezi příslušnými zeměmi. Zodpovědný přístup k daním nutně bude mít trvalý pozitivní účinek na rozvoj těchto zemí.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která se soustředí na potřebu posílit kapacity řádné daňové správy pro rozvoj a která zohledňuje potřebu regulačního rámce vytvořeného s ohledem na podporu mezinárodní spolupráce v oblasti daní, transparentnosti a rozvoje soukromého sektoru a hospodářského růstu; zdůrazňuje, že poměry daň-DPH se v rozvojových zemích pohybují mezi v rozmezí 10 až 20 % oproti 25 až 40 % v rozvinutých zemích; lituje, že dosud byla ze strany dárců vynaložena příliš malá podpora v oblasti daní; v této souvislosti vítá návrh Komise na poskytnutí posílené podpory na pomoc rozvojovým zemím v oblasti daňových reforem a posilování daňových správních orgánů s ohledem na ERF pro státy AKT, na využití nástroje pro rozvojovou spolupráci, evropské politiky sousedství, nástroje partnerství a na poskytnutí podpory vnitrostátním dohlédacím institucím, parlamentům a nestátním činitelům. Tato zpráva zaznamenává, že je třeba klást větší důraz na úsilí směřující k budování kapacit v rozvojových zemích, aby se jim dostalo pomoci s efektivním využitím výměny informací a účinným bojem s daňovými úniky v rámci jejich vlastních vnitřních právních předpisů.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Komise odvádí na poli prosazování zásad a kritérií pro rozvoj řádné daňové správy ve spolupráci se zeměmi v rozvojovém světě dobrou práci. Kritéria transparentnosti, výměny informací a spravedlivé fiskální soutěže jsou zásadní. Komise usiluje o zavedení tohoto procesu pomocí posílení synergií mezi fiskální a rozvojovou politikou, aby uměla identifikovat obtíže, s nimiž se tyto země při mobilizaci příjmů z daní setkávají. Na druhou stranu Komise stále přehlíží několik záležitostí, jež vyžadují hbitou reakci. Považujeme za nezbytné vést rozhodný boj proti daňovým rájům, abychom dosáhli rozvojových cílů tisíciletí, ale zároveň nijak neomezovat další přijatá opatření, zejména prostřednictvím zásahů do daňových smluv. Proto je žádoucí, aby měla většina mezinárodních organizací zvláštní mandát pro boj s daňovými ráji. Nakonec je zásadně důležité rozšířit daňový základ, což by vedlo k úpravám daňových reforem směrem k rozvoji přímého zdanění, aby se vyřešily potíže s výběrem, které pramení z regresivního systému DPH.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Boj proti extrateritoriálním společnostem a dalším daňovým únikům je nezbytnost. Zajišťovací fondy dostaly od většiny v tomto Parlamentu téměř úplnou volnost pro svou činnost. Jaký mají v takovém případě smysl čistě deklaratorní restrikce obsažené v této zprávě? Smlouvy o hospodářském partnerství hanebně vyjednané za použití nátlaku ovládají státy AKT, aniž by jim v dlouhodobém horizontu ponechávaly možnost oživení. V této zprávě není ani zmínka o těchto věcech. Ještě hůř, pracuje s argumentem, že je třeba opustit jakýkoliv druh zestátnění nebo opětovného zestátnění. Hlasuji proti této zprávě.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Je fakt, že špatná daňová správa znemožňuje uspokojivou hospodářskou výkonnost členských států. Komise nyní uznává, že existuje spojitost mezi dosažením rozvojových cílů tisíciletí a řádnou daňovou správou. Je proto nezbytné bojovat proti daňovým únikům a podniknout konkrétní kroky k harmonizaci těchto opatření v rámci celé EU. Je totiž dobře známo, že některé země proti defraudacím a daňovým únikům bojují účinněji než jiné.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Měli bychom pomoci rozvojovým zemím vypracovat takové politiky a zavést takové mechanismy, které by zabránily daňovým únikům; to znamená větší transparentnost. Také bychom měli jednotlivým zemím předat své zkušenosti s hospodářskou správou a pomoci jim tak zavést jejich vlastní daňové systémy. Snížení úrovně korupce a zvýšení příjmů v rozvojových zemích přinese stabilitu a vyváženost. Tím se odstraní napětí a minimalizuje se objem finanční pomoci EU rozvojovým zemím. Je to velmi významná zpráva a přichází v pravý čas, proto jsem hlasoval „pro“.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Domnívám se, že rozvojové země naléhavě potřebují účinný daňový systém. Myšlenky obsažené v této zprávě se k danému účelu přesně hodí. Zvláště když se s podporou EU zavádějí nové daňové systémy, je třeba zajistit, aby smlouvy o hospodářském partnerství mezi EU a rozvojovými zeměmi tento cíl podporovaly a nešly naopak proti jeho smyslu. Je také třeba, aby investiční politika v EU vytvořila příznivé obchodní prostředí pro domácí i zahraniční investory. Všechna opatření by měla vést k podstatnému zlepšení životních podmínek většiny obyvatel, kteří jsou momentálně odříznuti od příjmů z prodeje surovin a kteří jsou často nuceni migrovat. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože uceleným způsobem zohledňuje mnoho souvisejících aspektů.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Je třeba zvláštních opatření pro lepší prosazování zásad zodpovědného chování v oblasti daní, například s ohledem na transparentnost, výměnu informací a spravedlivou fiskální soutěž. Je důležité vylepšit synergické efekty mezi daňovou a rozvojovou politikou. Tato zpráva míří tímto směrem, pročež jsem hlasoval pro.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Vzhledem k tomu, že rozvojové země ztratily značné příjmy z obchodních daní, je následně velmi důležité zajistit účinnou spolupráci v oblastech daní a rozvoje. Je třeba, aby všechny země zavedly účinný a účelný daňový systém a příslušné politiky pro jeho zavedení, protože to představuje páteř jejich veřejných financí a způsob přilákání investic. Proto musíme rozvojovým zemím v této oblasti ponechat určité pravomoci. Spolupráce musí být založena na vzájemné pomoci, aniž by z toho kterékoliv straně vznikly dodatečné překážky nebo zátěže. Souhlasím s návrhem, že musíme pomoci kvantitativně i kvalitativně zlepšit mobilizaci příjmů v rozvojových zemích. Pomoc poskytnutá rozvojovým zemím by měla být cílená, účinná a poskytovaná jen pokud to bude skutečně třeba; samy tyto země by pak neměly mít pravomoc rozhodnout, zda je žádoucí.

Nemyslím, že je vhodné vkládat na bedra EU další břemeno a nahrazovat rozvojovým státům pokles celních příjmů. Podle mého názoru bychom měli zavést daň z finančních transakcí, která by omezila spekulace a díky níž by trh fungoval efektivněji. Navíc musíme vyvinout veškeré úsilí aby byla tato daň zavedena nejen v EU, ale také na celosvětové úrovni.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Jolyové o spolupráci s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti, protože se v souhlasu se strategií Evropa 2020 domnívám, že je zásadně důležité vytvořit globální správu, která by podpořila globální dialog a mezinárodní spolupráci v oblasti daní. Souhlasím s tím, co se v této zprávě píše o potřebě zvýšení synergií mezi fiskální politikou a rozvojem. To je třeba uskutečňovat prostřednictvím výměny informací v oblasti daní a prostřednictvím mnohostranných mechanismů, které se váží k směrnici EU o zdanění příjmů z úspor a jejichž účelem je boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Zvláštním cílem spolupráce s rozvojovými zeměmi v oblasti daní je zabránit, aby se z nich staly daňové ráje pro nadnárodní společnosti. To totiž vede k narušení hospodářské soutěže a má to – vzhledem k provázanosti globálního hospodářského systému – negativní dopady na rozvoj ekonomických procesů.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu „Daně a rozvoj – Spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti“, protože se se zpravodajkou shoduji na významu tohoto dokumentu pro rozvoj účinného daňového systému v rozvojových zemích. Daňový systém musí být skutečnou páteří veřejných financí v rozvojových zemích. Nová politika EU pro investice v rozvojových zemích musí přispět k nastolení prostředí, jež bude příznivější pro domácí i zahraniční soukromé investice a pro utváření podmínek pro účinnější mezinárodní pomoc. V zájmu podpory růstu se musí investiční politika EU zaměřit na rozvoj malých a středních podniků, na poskytování mikroúvěrů, na efektivitu veřejných služeb, na partnerství mezi subjekty z veřejného a soukromého sektoru a na předávání znalostí. Pracovní dokument Evropské komise vydaný v dubnu 2009 nazvaný „Daně a rozvoj – Spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti“ poskytuje vodítka a metodologii pro podporu synergií mezi daňovou a rozvojovou politikou s cílem učinit obě tyto politiky účinnějšími.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť jasně rozpoznává vazbu mezi dosažením rozvojových cílů tisíciletí a fiskální správou. Také uznává, že progresivní systém zdanění má zásadní význam pro demokracii. Uznává, že extrateritoriální finanční střediska a daňové ráje stojí za nezákonným únikem kapitálu, který v kombinaci se systémy „nulové daně“, jež mají přitáhnout finanční zdroje a investice, vede k přenesení zátěže na bedra pracovníků a nízkopříjmových rodin tím, že omezuje kvalitu a rozsah veřejných služeb v chudých zemích, stejně jako i jejich schopnost bojovat proti chudobě. Prostřednictvím pomoci právním a protikorupčním službám v rozvojových zemích v jejich úsilí o zavedení progresivních daňových systémů by EU prokázala výtečnou službu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Parlament dnes vyzdvihl význam vypořádání se se ztrátami v příjmech z daní v rozvojových zemích, a to hlavně větším úsilím v boji proti daňovým rájům. Aby byla EU v této oblasti věrohodná, musí nejprve rozhodně zakročit proti svým vlastním daňovým rájům a jít nad rámec OECD. Zpráva rovněž vyzývá k přijetí mezinárodní úmluvy o daňových záležitostech, která by zahrnovala sankce jak pro nespolupracující jurisdikce, tak pro finanční instituce, které s daňovými ráji spolupracují. Poslanci také zdůraznili potřebu větší transparentnosti ze strany nadnárodních společností – zvláště těch podnikajících v těžebním průmyslu – ohledně jejich daňové morálky v rozvojových zemích, což zajistí systém individuálního předkládání zpráv podle jednotlivých zemí. Daňová podpora EU by měla v rozvojových zemích prosazovat rozvoj režimů progresivního zdanění, a to zejména zajištěním spravedlivého podílu výnosů společností. Řádná daňová správa je pro rozvoj zásadně důležitá a EU by měla v tomto smyslu rozvojové země podporovat, což je zřejmé zejména ve světle poklesu objemu obchodních daní, jenž pramení z globální liberalizace obchodu. Vítám podporu poslanců této zprávě, která v dané záležitosti předkládá jasné návrhy.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s názorem, že větší synergie mezi daňovou a rozvojovou politikou může pomoci rozvojovým zemím.

Podle nejnovějších zpráv Komise o daních a rozvoji, mohou být daně, zejména pokud jsou správně rozvržené, zdrojem financí pro politiky rozvoje. Není náhodou, že mnoho rozvojových zemí ve skutečnosti nedosahuje ani minimální úrovně příjmů potřebných pro financování základních veřejných služeb.

Základem těchto procesů musí být spolupráce pro posílení vlastního daňového systému a boj proti daňovým rájům, které umožňují nezákonné úniky kapitálu. Tento proces musí v zájmu boje proti chudobě podporovat zavádění povinnosti individuálního předkládání zpráv podle jednotlivých zemí.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Základní podmínkou pro efektivní fungování státu je pořádek v oblasti daní. Pakliže rozvojové země chtějí působit na poli globální ekonomiky, musejí integrovat a reformovat své daňové systémy. Daně hrají v demokratických zemích hospodářskou, politickou a sociální úlohu. Nepředstavují jen největší zdroj státního příjmu, ale také umožňují realizovat sociální cíle nejvyšší důležitosti. Financují se z nich základní služby jako je zdravotnictví, vzdělávání, sociální péče a důchody.

Díky příjmům z daní lze v rozvojových zemích trvale financovat jejich rozvoj a zlepšovat kvalitu života jejich obyvatel. V současné době ale tyto příjmy často nestačí na pokrytí nákladů na základní veřejné služby nebo na boj s chudobou. V éře globalizace se stává kapitál podléhající zdanění stále mobilnějším a jsou odstraňovány obchodní překážky, což snižuje příjem z daní a to představuje, nejen pro chudší země, problém. Nehledě na zjevné výhody přináší postupující liberalizace obchodu i snižování celních příjmů. Je velmi důležité nahradit zahraniční daně daněmi vybíranými vnitrostátně. Zatímco v bohatých zemích je jednou z hlavních forem zdanění daň z příjmu, v rozvojových zemích je její podíl minimální. Většina lidí je zaměstnána načerno v zemědělství a tito lidé mají nepravidelný příjem, což ztěžuje účinné prosazení daně z příjmu.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podpořila jsem tuto zprávu, která se zaměřuje na význam zdanění ve vztahu ke splnění cílů rozvojových politik a která nabízí způsoby, jak může EU v tomto zájmu účelněji využít stávající finanční prostředky a nástroje.

  Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Přijetí zprávy „Daně a rozvoj – Spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti“ je mimořádně důležité s ohledem na účinnost rozvojové pomoci, kterou členské státy Evropské unie a Evropská komise rozdělují rozvojovým zemím. Dodržování zásad řádné správy v oblasti daní (transparentnost, výměna informací a spravedlivá fiskální soutěž) a boj proti daňovým rájům, jež brání rozvoji těch nejméně rozvinutých zemí, je naprostou nutností a po dobu mého mandátu to bude představovat mou prioritu.

  Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, protože se domnívám, že změna daňových systémů rozvojových zemí představuje nejlepší způsob, jak zabránit nezákonnému úniku kapitálu a jak bojovat proti daňovým únikům. Skutečnost, že tento kapitál často končí v daňových rájích, má přímý dopad na hospodářství těchto zemí, zejména v tomto období hospodářské krize. Vylepšení daňových systémů nám umožní pozitivně zapůsobit na růst v rozvojových zemích, uplatnit rámec řádné hospodářské správy, podpořit transparentnost a získat důvěru občanů.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro zprávu paní Jolyové. Zavedení plně funkčního daňového systému je základem každé zodpovědné demokracie. Tato zpráva vyzývá k podpoře rozvojových zemí při budování těchto struktur, aby se tak na trvalém základě podporovala zodpovědnost dotyčných států. Samotná rozvojová pomoc ostatně nebude stačit pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Zpráva se také stručně dotýká problematiky tzv. „supích fondů“, které by podle mě měly být zcela zakázány. Nesmíme dopouštět, aby se mezinárodní rozvojová pomoc stala kopanou pro globální finanční hráče.

Zpráva: Georgios Papastamkos (A7-0030/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Souhlasím s touto zprávou a zdůrazňuji význam doporučení vzešlých ze zprávy poslance Papastamkose, která uvádí, že neobchodní zájmy by měly být lépe začleněny do jednání v rámci Světové obchodní organizace. Potřeba jistého souladu mezi společnou zemědělskou politikou a vnější obchodní politikou EU je rovněž zřejmá – je nezbytné zajistit rovné podmínky pro výrobce z EU na světovém trhu, aniž by došlo k podpoře nekalé hospodářské soutěže. Pokud toto vyjednáno nebude, evropští zemědělci budou i nadále čelit nekalé hospodářské soutěži, utrpí ztráty a budou v porovnání s konkurenty vně Evropské unie diskriminováni.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Podporuji zásadní úlohu, kterou zemědělské odvětví hraje při poskytování pracovních příležitostí a udržování evropského zemědělsko-potravinářského modelu, jenž je strategickou součástí evropského hospodářství. Vzhledem k tomu, že Evropská unie je největším světovým dovozcem zemědělských produktů, výrobní postupy používané ve třetích zemích vyvážejících do EU musí evropským spotřebitelům poskytovat ty samé záruky, pokud jde o zdraví, bezpečnost potravin, udržitelný rozvoj a minimální sociální standardy, jako ty, které jsou uloženy evropským producentům. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože věřím, že zemědělské a potravinářské politiky musí splnit některé základní cíle, jako jsou zaručení bezpečnosti potravin a jistoty jejich dodávek.

  Richard Ashworth (ECR), písemně. – Britská delegace konzervativců rozhodně podporuje zásadu volného obchodu. Volný obchod přináší blahobyt a významným způsobem přispěje k obnově evropských hospodářství. Jsme přesvědčeni, že tato zpráva klade přílišný důraz na ochranu zemědělských trhů EU před konkurencí zvenku a dostatečně se nevěnuje vývozním výrobním normám. Zemědělci v EU musí splňovat přísné normy ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, za což je jim zčásti kompenzováno prostřednictvím systému dotací. Výrobky dovážené do EU ze třetích zemí nicméně velmi často nesplňují ty samé vysoké standardy. Uzavření hranic EU pro zemědělské produkty ze třetích zemí není řešení.

EU by měla aktivně usilovat o rozšíření svých přísných norem na dobré životní podmínky zvířat a ochranu životního prostředí do celého světa, zejména skrze otevřenější mezinárodní trhy spíše než se zaměřovat na obranná ochranářská řešení. Z tohoto důvodu britská delegace konzervativců hlasovala proti této zprávě.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V této zprávě Evropský parlament výslovně žádá Radu a Evropskou komisi, aby lépe zohlednily zemědělské zájmy v jednáních o mezinárodním obchodě, zejména v diskusích s Jižní Amerikou, rozsáhlým regionem živočišné výroby a produkce obilovin, který ne vždy splňuje evropské normy kvality. Dle mého názoru jde o zásadní zprávu, proto jsem hlasovala pro.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Zemědělské odvětví EU přináší evropskému hospodářství významnou přidanou hodnotu a má strategickou úlohu při řešení hospodářských a sociálních výzev a výzev týkajících se životního prostředí, kterým EU čelí. Proto vnější obchodní politika a dohody se zahraničními dovozci nesmí ohrozit schopnost EU uchovat si silné a dynamické odvětví. Komise musí ve Světové obchodní organizaci zaujmout jasný postoj a provést konkrétní posouzení dopadů a jednat s dalšími stranami, pokud jde o dovoz některých výrobků na trh EU. Musíme zajistit dodržování zásady, že výrobní metody, které třetí země používají při výrobě produktů určených pro vývoz do EU, musí evropským spotřebitelům poskytovat stejné záruky, pokud jde o zdraví, bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat, udržitelný rozvoj a minimální sociální standardy, jaké jsou vyžadovány od producentů z EU. Je to jediný způsob, jak zajistit, že výrobci z EU budou konkurovat třetím zemím za rovných podmínek a že zájmy našich zemědělců budou ochráněny.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu poslance Papastamkose. Mezinárodní obchod hraje v rámci EU klíčovou úlohu, zejména s ohledem na situaci, kdy jsou evropští zemědělci znevýhodněni dovozy ze třetích zemí a neuplatněním zásady reciprocity, což poskytuje zahraničním zemědělcům nepatřičnou výhodu, kdy často nemusí dodržovat, zejména z hygienického a rostlinolékařského hlediska, ta samá přísná a nákladná nařízení, která jsou uložena evropským zemědělcům, aby mohli působit na vnitřním trhu. Hodlám pokračovat v boji za udržení vysoké míry souladu mezi společnou zemědělskou politikou a vnější obchodní politikou EU. Tento soulad musí evropskému zemědělskému modelu zaručit rovné podmínky pro výrobce z EU na světovém trhu.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Považuji za důležité zdůraznění vazby zemědělské výroby v EU a mezinárodního obchodu, která se odráží ve skutečnosti, že EU je největším světovým dovozcem zemědělského zboží a zároveň největším světovým vývozcem zpracovaných potravinářských produktů. Jsem v tomto kontextu přesvědčen, že co nejhladší obchodní toky přispívají k větší flexibilitě producentů a ke snižování nákladů na výměnu zboží, což má příznivý dopad jak na příjmy producentů, tak na výdaje spotřebitelů. Nemohu proto souhlasit s konstatováním obsaženým ve schváleném usnesení, že liberalizace obchodu neumožnila vymýtit hrozbu hladu ve světě. Takový úkol totiž obchodu nenáleží a náležet nemůže. Chválím Komisi, že v rámci jednání WTO i bilaterálních či biregionálních jednáních jako nabídku v oblasti zemědělství použila kroky, které vyplývaly z dlouhodobě probíhající reformy, přičemž vždy uznávala parametry SZP jako nepřekročitelnou hranici. v tomto ohledu mi přijde schválený text usnesení bohužel jako poměrně jednostranně zaměřený a zpochybňující kroky Komise v dosavadních obchodně politických jednáních. Případnou další flexibilitu v nadcházejících negociacích vnímám jako jednoznačnou příležitost a přínos. Ke kritice některých kroků, jako je snížení dovozních celních sazeb na dovoz banánů či reforma cukerného režimu, potom dodávám, že primárně vycházely ze závěrů urovnání sporů ve WTO, což ovlivnilo i parametry následných opatření na straně EU.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s potřebou většího souladu mezi společnou zemědělskou politikou a politikou vnějšího obchodu s cílem zajistit evropský zemědělský model a na jeho základě rovné podmínky pro výrobce z EU na světovém trhu. Sladění obchodních a neobchodních zájmů a potřebné sbližování nařízení je nezbytné.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Zemědělství pro Evropskou unii představuje strategické odvětví. Zatímco jeho dopad ve smyslu zaměstnanosti a HDP nemusí být srovnatelný s jinými odvětvími, zaujímá větší význam s ohledem na charakteristiky našich příslušných regionů a tradic potravin, jelikož zaručuje, že jsme soběstační v mnoha složkách, které jsou z tradičního či jiného hlediska podstatné pro naši zemědělskou výrobu. Toto odvětví má navíc zásadní úlohu při zachování a ochraně životního prostředí a zajištění udržitelného rozvoje našich regionů. Je jasné, že je třeba uzavírat obchodní dohody, zvláště v rámci obchodních jednání Světové obchodní organizace. Aby k tomu však docházelo, Evropská unie musí více dbát na zachování kvalitních, tradičních a certifikovaných výrobků, aby ty mohly být chráněny na mezinárodní úrovni, a zabránilo se tak podvodům na zahraničních trzích, kde se vyskytuje zboží, jež je nesprávně označováno jako naše. Hlavní myšlenka schválené zprávy, zdá se, jde správným směrem.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Špatný přístup k evropskému zemědělství v obchodních jednáních se třetími zeměmi nemůže pokračovat. To je předmětem zprávy, kterou jsme právě přijali, která odkazuje na mnoho zásad a žádá, aby neobchodní hlediska byla lépe začleněna do jednání. Celkem správně vyzývá evropské živočišné výrobce, aby dodržovali závazné normy v oblasti životního prostřední a zdravotní normy týkající se hygieny výrobků, ačkoli někteří jejich konkurenti uvádí na evropský trh výrobky, které ne vždy tyto normy splní. Naši zemědělci skutečně příliš často doplácejí na nekalou hospodářskou soutěž, v důsledku jejího narušení, když jsou zapojeny třetí země. Komise musí vzít v úvahu varování Parlamentu a zemědělců, zejména pokud jde o jednání se zeměmi Mercosur, které mohou ohrozit evropskou živočišnou výrobu, stejně jako pěstitele ovoce a zeleniny v nejvzdálenějších regionech.

  Philippe de Villiers (EFD), písemně. – (FR) Zpráva o vztahu mezi zemědělstvím v EU a mezinárodním obchodem poukazuje na katastrofální ztrátu moci, kterou evropské zemědělství utrpělo, a pokouší se zalarmovat evropské orgány, které jsou za tento neúspěch odpovědné.

V současnosti je obtížné Evropu nakrmit, Komise způsobila, že společná zemědělská politika nyní pohřbívá zemědělské odvětví. Omezení tíží zemědělce každým dnem stále více.

Všechny pravomoci, kterými dříve evropské zemědělství disponovalo, stejně jako jeho vývozní kapacita byly razantně omezeny tím, že se Evropa otevírá zahraničnímu zemědělskému zboží vyrobenému prostřednictvím metod, které nerespektují normy, jež Evropané sami sobě stanovili.

Budoucnost zemědělství je v sázce a jistě již nesmí zůstat na pospas Unie a jejích orgánů. Členské státy musí být schopny pomoci svým zemědělcům pro dobro všech.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o zemědělství EU a světovém obchodě, jelikož vyzdvihuje důležitost neobchodních zájmů začleňujících se do vývoje agendy z Dohá, jako například sociální úvahy a úvahy týkající se životního prostředí a lidského zdraví, stejně jako úvahy spojené se zdravím a dobrými životními podmínkami zvířat s cílem splnit nejpřísnější sociální standardy a normy týkající se životního prostředí a mezi evropskými zemědělci zabránit ztrátě konkurenceschopnosti v kontextu světové zemědělské výroby.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Zemědělství přísluší sociální úlohy, které překračují prosté vymezení výroby potravin, například osídlení a využívání půdy, ochrana životního prostředí a zachování kulturních tradic. Věřím, že tyto úlohy si ze strany členských států a evropských orgánů plně zaslouží ochranu a podporu. Přes můj postoj ve prospěch v zásadě větší otevřenosti trhů jsem přesvědčen, že, pokud jde o zemědělské odvětví, je potřeba zastávat obzvláště pevnou pozici s ohledem na požadavky na reciprocitu a potřebu zajistit dodávky potravin pro evropské spotřebitele. Evropská unie by měla mít zejména během stávající hospodářské a finanční krize na paměti, že je potřeba vyvažovat konfliktní hodnoty a zohlednit dopad, které mají obchodní dohody, které podepisuje, na životy evropských zemědělců a jejich hospodářství.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Jedním z odvětví, které bylo nejvíce zasaženo volným pohybem lidí a zboží, je zemědělství. Přes neustále změny společné zemědělské politiky – která je považována za symbol evropské integrace – je situace v tomto odvětví stále velmi kritická vzhledem k tomu, že toto odvětví musí splňovat náročné normy na ochranu životního prostředí a bezpečnost výrobku, a tato situace je prohloubena stávající finanční krizí. Jedná se o odvětví, jehož záběr překrývá s jinými oblastmi, například s obchodem, životním prostředím, průmyslem, dopravou atd., což znesnadňuje přijetí regulačního rámce, který by uspokojil všechny zúčastněné strany. Přes pokroky například hygienických a rostlinolékařských opatření a Dohodu o technických překážkách obchodu (TBT) je třeba vykonat ještě mnoho práce.

Podporuji tuto zprávu, jelikož uznává zásadní úlohu zemědělsko-potravinářského odvětví v EU, velmi citlivého odvětví, které se nemůže postavit agresivní konkurenci; to je třeba při podepisování nových dohod vzít v úvahu. Nicméně věřím, že nový hospodářský rámec společné zemědělské politiky zlepší koordinaci mezi produktivitou a mezinárodním trhem.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva je plná rozporů. Vyzdvihuje negativní důsledky liberalizace obchodu, ale nestaví se proti směřování politik, které jsou zdroji hlavních problémů zemědělství v zemích EU (a rovněž v rozvojových zemích). Neposkytuje žádný návod, jak toto směřování změnit. Správně kriticky hodnotí přístup Komise, která staví zemědělské zájmy za zájmy průmyslového odvětví a odvětví služeb a která v oblasti zemědělství ustupuje s cílem získat lepší přístup na trh (v jiných oblastech) ve třetích zemích. Uvádí příklady neblahých důsledků této politiky – případ cukru je ukázkovým příkladem. Uznává, že větší liberalizace světového obchodu se zemědělskými produkty, ke které došlo prostřednictvím dohod Světové obchodní organizace (WTO) dosud neumožnila úspěšně čelit hrozbě hladu ve světě. Nicméně neodsuzuje a nestaví se proti tomuto kroku směrem k prohloubené liberalizaci a deregulaci světového obchodu, které jsou podporovány ze strany EU, ať již v rámci WTO nebo prostřednictvím bezpočtu dvoustranných dohod.

Naopak, tento krok brání. Již dlouho kritizujeme neúspěch neoliberálních politik. Tato zpráva činí totéž, ačkoli velice nešťastným a někdy nejednoznačným způsobem, aby poté podpořila onu nešťastnou politiku. Jsme toho názoru, že to je nepřípustné.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Viděli jsme mnoho příkladů neblahých důsledků, které zemědělskému odvětví přinesla liberalizace světového obchodu. Tato zpráva upozorňuje na mnoho případů a neodvrací se od skutečnosti, že zemědělství je během jednání ve Světové obchodní organizaci využíváno k vyjednávání o jiných zájmech, jmenovitě o zájmech velkých společností v oblasti služeb a mezinárodního obchodu a některých špičkových odvětví.

Jsme proto pro jiná řešení, jelikož tato zpráva není konzistentní.

Chceme, aby mezinárodní obchod byl orientován komplementárním způsobem, spíše než, aby byl postaven na soutěži mezi zeměmi, výrobci a druhy výroby. Přejeme si, aby se zemědělství zaměřilo na ochranu potravinové soběstačnosti a jistoty dodávek každé země na rozdíl od nebezpečné anarchie výroby pro liberalizovaný trh.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Rád bych poblahopřál panu Papastamkosovi k této zprávě a výborné spolupráci, kterou podporuji. Rád bych zdůraznil zásadní důležitost mezinárodního obchodu v EU a každého upozornil na to, že evropští zemědělci jsou znevýhodňováni dovozy ze třetích zemí; zásada reciprocity není uplatňována a dovážené zemědělské výrobky často nesplňují ta samá nařízení, která jsou uložená evropským zemědělcům, zejména z hygienického a rostlinolékařského hlediska. Tento problém se nedotýká pouze zdravotní nezávadnosti výrobků, ale rovněž jejich kvality. Proto zde musí existovat soudržnost zemědělské a zahraniční obchodní politiky EU. Tato soudržnost musí zaručit zachování evropského zemědělského modelu, jakož i rovné podmínky pro evropské výrobce na světovém trhu.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Podporuji hlavní doporučení, která tato zpráva předkládá. Jednou z velmi důležitých myšlenek této zprávy je, že Evropská komise často ustupuje v otázkách obchodu s cílem získat pro průmyslové zboží a služby lepší přístup na trhy ve třetích zemích.

Ve zprávě se rovněž uvádí, že na výrobní postupy zboží, které je dováženo ze třetích zemí, by se měly vztahovat stejné zdravotní normy, normy na bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat, udržitelný rozvoj a minimální sociální standardy, jaké se vztahují na samotné evropské výrobce.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Ačkoli jsem samozřejmě hlasovala ve prospěch tohoto usnesení, chtěla jsem využít svého hlasu (zejména, pokud šlo o některé pozměňovací návrhy), abych dokázala svůj závazek k několika zásadám. Chtěla jsem vyzdvihnout tu skutečnost, že v rámci mnoha jednání o obchodních dohodách s několika partnery EU, která v současnosti probíhají, je nezbytné dosáhnout vyvážených dohod, které budou založené na zásadě reciprocity. V tomto ohledu by měly dovážené výrobky pocházející ze třetích zemí splňovat zdravotní a sociální pravidla, jakož i pravidla na ochranu spotřebitelů, životního prostředí a zvířat, podobná těm, která jsou platná v EU. Navíc se v odvětví zemědělství příliš často ustupuje s cílem získat pro průmyslové výrobky a služby lepší přístup na trhy ve třetích zemích. Tento postoj již není přijatelný a já jsem chtěla využít svého hlasu, abych ještě jednou uvedla, že evropské zemědělství nesmí být vnímáno jako nástroj, který má sloužit obchodní politice EU. A konečně, obrana režimu EU pro schvalování geneticky modifikovaných organismů a jejich uvádění na trh je oblastí, které přikládám mimořádný význam. V době, kdy je tento režim ve Světové obchodní organizaci stále více kritizován, je nezbytné, aby jej Evropská komise hájila.

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. – (DE) Souvislost mezi našimi politikami v oblasti mezinárodního obchodu, rozvoje a zemědělství nelze popřít. Evropské zemědělství zažívá stále více problémů, pokud jde o vývoz výrobků na světový trh, protože tamní cenové úrovně jsou nízké a výrobní náklady v EU jsou vyšší. Tento pokračující trend bude mít i nadále negativní dopad, nebudou-li zavedeny podpůrné programy pro zemědělství. To je důvodem, proč jsem uvítal tuto zprávu z vlastního podnětu, která, mimo jiné, poskytne zemědělcům odškodnění v případě, že další otevření vnitřního trhu vůči dovozům způsobí zemědělcům deficit.

Dohody se třetími zeměmi vyjednané ze strany EU samy o sobě nezpůsobují problémy. Nicméně celková snaha uzavírat tyto dohody způsobuje, že je v EU obtížné udržet vysoké standardy. Jedním z požadavků této zprávy z vlastního podnětu je proto větší soudržnost zemědělské politiky a smíšené obchodní politiky v EU. V této souvislosti podporuji výzvu, aby Komise vypracovala studii zaměřenou na posouzení dopadů na obchodní dohody a zveřejnila ji před zahájením jednání.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu, jelikož v době, kdy EU přemítá o budoucnosti své společné zemědělské politiky (SZP), se zajištění soudržnosti mezi zemědělskou politikou a vnější obchodní politikou stává ještě zásadnějším. Soudržnost mezi společnou zemědělskou politikou a vnější obchodní politikou EU zaručí zachování evropského zemědělského modelu, jakož i rovné podmínky pro výrobce z EU na světovém trhu. Za nejdůležitější bychom měli považovat zabezpečení dodávek potravin a kvality za dostupnou cenu. Na celém světě stoupá poptávka po potravinách a zároveň rostou výrobní náklady, na zemědělských trzích panuje závažná nestabilita, k dispozici je méně půdy a omezené množství vody a snižují se energetické vstupy. Silná společná zemědělská politika má rovněž zásadní význam pro zachování, ekologickou udržitelnost a hospodářský rozvoj venkovských oblastí EU a pro ochranu před hrozbou opouštění půdy a vylidňování venkova. Zemědělské odvětví EU má zcela jednoznačně přidanou hodnotu pro strategii EU 2020, jejímž cílem je vyřešit hospodářské, sociální a environmentální problémy, s nimiž se EU v současné době potýká, a sehraje v ní strategickou roli na domácím poli i v postavení vedoucího celosvětového hráče. Evropská obchodní politika rozhodne o tom, zda zemědělství bude i nadále v plné míře k plnění těchto cílů pozitivně přispívat. Obchodní politika by neměla narušit dynamiku evropského odvětví zemědělství. Naopak, obchodní a zemědělská politika se mohou a musí vzájemně podporovat.

  Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) Světové zemědělské postupy a zejména evropská zemědělská politika jsou pro potravinářskou politiku a rozvojovou politiku klíčové. Proto je tak důležité, aby mezinárodní obchod byl v této oblasti posílen a rozvíjen. Nicméně toho nelze dosáhnout tím, že se bude postupovat proti evropské zemědělské politice, ale pouze tím, že se bude postupovat v úzké koordinaci s takovouto politikou. Je rovněž nezbytné, aby byly přísné evropské normy uplatňovány taktéž na dovážené výrobky.

Cokoli jiného by ohrozilo přísnou kvalitu a bezpečnostní požadavky evropského zemědělského odvětví, a mělo by proto negativní dopad na evropské výrobce a spotřebitele. Potřebujeme a žádáme volný obchod se zbožím. Nicméně toho nelze dosáhnout bez spravedlivých soutěžních podmínek jako základního požadavku.

  Sandra Kalniete (PPE) , písemně. – (LV) Evropští zemědělci mají důležitou úlohu vzhledem k tomu, že zásobují více než 500 milionů Evropanů a zajišťují dodávky potravin ve světě jako celku. Bohužel postoj vůči zemědělcům nebyl vždy spravedlivý. Plně podporuji dohody o volném obchodu s dalšími zeměmi nebo uskupeními zemí, ale při uzavírání těchto dohod nesmíme našim zemědělcům způsobit konkurenční nevýhodu. Ti, kteří skutečně prodělají na této nespravedlivé soutěži, budou obyvatelé Evropské unie, kterým musíme zajistit každodenní přístup k vysokohodnotým potravinám prvotřídní jakosti za rozumné ceny. Velmi často je to považováno za samozřejmost, aniž bychom si uvědomili, že to jsou naši zemědělci, kteří poskytují tuto jistotu; zemědělci, jejichž příjmy jsou často značně pod průměrným příjmem v jejich zemích. Nemusíme ani činit nic neobvyklého – musíme jednoduše stanovit, že na zemědělské výrobky dovezené do Evropské unie by se měly vztahovat tytéž normy v oblasti životního prostředí, sociální normy, normy na dobré životní podmínky zvířat a bezpečnostní normy, jaké se vztahují na evropské výrobce. To by bylo spravedlivé a postavilo by to ty zemědělce, kteří si přejí prodávat své výrobky v Evropské unii, před stejné podmínky hospodářské soutěže.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) V této zprávě Evropský parlament vyzývá Komisi, aby přijala rozhodnější úlohu při zastupování zájmů evropských zemědělských a spotřebitelských odvětví v rámci mezinárodních obchodních jednání. Neměli bychom se lehce vzdávat standardů, které jsou pro evropské zemědělské odvětví typické – nejvyšší kvalita a sociální normy zemědělské výroby – tím, že podepíšeme velké množství hospodářských dohod. Podporuji otevření trhu vůči zemědělským dovozům, pouze bude-li zaručeno, že konkurenceschopnost evropského zemědělství bude zachována. Jsem přesvědčena, že by během kola jednání z Dohá nemělo docházet k dalším ústupkům v oblasti zemědělství. Vítám jasné požadavky, které jsou stanovené v této zprávě.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Dnešním hlasováním vysíláme jasný signál Komisi: Evropská unie nemůže nadále ustupovat na úkor zemědělského odvětví, aby získala přístup na trhy třetích zemí! V době, kdy Evropská unie přemítá novou společnou zemědělskou politiku, se nalezení mechanismů, které mohou zajistit soudržnost mezi společnou zemědělskou politikou a vnější obchodní politikou, se stává prvořadým cílem. Evropské zemědělské odvětví zaručuje mnoho veřejných výhod, včetně potravinové bezpečnosti a kvality.

Proto se ochrana zájmů evropských zemědělců musí stát prioritou a já jsem v tomto ohledu rád, že tento dokument zahrnuje některé odstavce, které pro evropské zemědělce zaručují reciprocitu prostřednictvím požadavku na tytéž podmínky, které se vztahují na vývozce masa do Evropy s cílem zaručit bezpečnost spotřebitelů a spravedlivou hospodářskou soutěž. V tomto okamžiku jednání o dohodách se zeměmi Mercosuru a s Marokem je myslím nezbytné jasně vyjádřit Komisi naše obavy a rovněž náš pevný postoj, pokud jde o ochranu zájmů evropských a italských zemědělců.

  Constance Le Grip (PPE) , písemně. – (FR) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy poslance Papastamkose o zemědělství v EU a mezinárodním obchodě. Chtěla jsem zejména podpořit přání Evropského parlamentu zřetelně zdůraznit nebezpečí, která pro zemědělství v Evropské unii představuje obchodní strategie Evropské komise.

Zatímco pokračuje několik jednání o obchodních dohodách mezi Unií a některými z jejích partnerů (Mercosur, Kanada, Ukrajina atd.), je na nás, abychom připomněli Evropské komisi potřebu vytvořit obchodní partnerství – realisticky, a bez naivity – která budou, samozřejmě, postavena na zásadách volného obchodu, ale rovněž na zásadě reciprocity – jak ve vztahu k dodržování zdravotních a sociálních pravidel, tak ve vztahu k dodržování pravidel na ochranu spotřebitelů, životního prostředí a zvířat – a která neohrozí některé evropské oblasti činnosti. Mám na mysli zejména zemědělské odvětví, které je při obchodních jednáních příliš často „obětováno“ ve prospěch průmyslových výrobků a služeb.

Evropská unie musí zajistit soudržnost mezi svou zemědělskou politikou, která v současnosti podléhá přezkumu, a svou obchodní politikou, aby docílila silného zemědělského odvětví, a zabezpečila tak dodávky potravin v situaci zvýšené nestability trhů.

  Astrid Lulling (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu mého kolegy poslance Papastamkose, jelikož představuje velmi realistický pohled na obchodní vztahy mezi Evropskou unií a třetími zeměmi v zemědělském odvětví.

Náš deficit obchodní bilance se zeměmi Mercosur je v tomto odvětví alarmující. Mezera mezi naším vývozem do těchto pěti zemí a dovozem z nich se zdvojnásobila za dobu kratší, než je jedno desetiletí, a naše dovozy dnes dosahují 19 miliard EUR, zatímco vývozy pouze 1 miliardy EUR.

Evropská komise příliš často činí nepřípustné ústupky ve věci zemědělských výrobků a pod záminkou zajištění lepšího přístupu na trh ve třetích zemích pro naše průmyslové výrobky a služby ohrožuje životaschopnost evropských hospodářství.

Vnější obchodní politika EU by neměla obětovat naše zemědělské odvětví, které zabezpečuje dodávky potravin pro naše spoluobčany, zejména v souvislosti se zvýšenou nestabilitou trhu. Aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže, země Mercosur musí uplatňovat ta samá pravidla – s ohledem na zdraví, bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat a udržitelný rozvoj – která se požadují po našich zemědělcích, kteří navíc čelí vyšším sociálním nákladům.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem proti této zprávě, která vysílá silný ochranářský vzkaz, pokud jde o postoj Parlamentu vůči obchodu. Vezmeme-li jí doslova, tato zpráva by EU znemožnila vyjednávat o jakýchkoli smysluplných zónách volného obchodu nebo by jí ze stejného důvodu znemožnila dokončit kolo jednání z Dohá.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva podtrhuje skutečnost, že EU by měla přispívat ke světové potravinové bezpečnosti, a já jí k tomu blahopřeji. Nicméně přestože zmiňuje několik zničujících důsledků, které měla liberalizace trhu na zemědělství, řešení, která navrhuje, jsou opět v souladu s posilováním volného obchodu a podřizují zemědělskou politiku zájmům Světové obchodní organizace (WTO). Tato zpráva výslovně vyhrožuje Argentině za to, že se nepodřídila organizaci WTO a omezuje dovozy potravinových výrobků, které přímo soutěží s domácími výrobci. Zároveň však vyzývá k zavedení většího počtu omezení dovozu a aktivní podpoře zájmů EU v zemědělské oblasti. V textu se rovněž nevyskytuje žádná konkrétní zmínka o situaci v Brazílii. Proto jsem vzhledem k tomu, že tato zpráva upřednostňuje liberalizaci a soutěž na zemědělských trzích, hlasovala proti.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu poslance Papastamkose, která vysílá jasný signál o tom, jakou váhu musí mít evropské zemědělství v mezinárodních jednáních. V době, kdy Evropa potřebuje posílit svou zemědělskou výrobu s cílem zabezpečit dodávky potravin, jsou jednání o mezinárodních dohodách často v neprospěch zemědělského odvětví. Abychom mohli být včas varování před důsledky těchto dohod pro evropské zemědělství, přejeme si, aby Evropská komise před tím, než zahájí jednání, vypracovala a zveřejnila hloubkové posouzení dopadu, které s sebou nesou obchodní dohody. Vysoké standardy EU týkající se zdraví, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat se navíc musí vztahovat na výrobky, které vstupují na evropské území. Hraniční kontroly prováděné členskými státy musí zajistit, že evropské právní předpisy budou v této oblasti prováděny správně.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) V souvislosti s budoucí společnou zemědělskou politikou EU musíme vzít do úvahy rovnováhu mezi domácí výrobou a dovozy. Naše úsilí se bude muset zaměřit na větší soulad liberalizace trhu a ochrany domácího hospodářského odvětví. Zabezpečení dodávek potravin na úrovni členských států je dosaženo prostřednictvím zachování stabilního zemědělského odvětví, který nebude ohrožen vnější obchodní politikou v situaci zvýšené nestability trhů. Malí zemědělci významnou měrou přispívají k zabezpečení dodávek potravin v regionech, kde působí. Jsem přesvědčen, že obchodní dohody s třetími zeměmi o dovozu zemědělských výrobků je třeba uzavírat na základě odškodnění pro zemědělce, ke kterým by došlo v případě, že dojde ke ztrátám. Zároveň podporuji zemědělskou politiku, která je do nejvyšší možné míry zaměřená na zajištění přístupu pro zemědělské výrobky EU na trhy třetích zemích. Účelem podpory výrobků s regionálním označením EU je zviditelnit tyto výrobky mimo EU, což by navíc podpořilo jejich spotřebu. Podle současných studií světová populace roste daleko rychleji než světová produkce obilovin. EU má mnoho regionů, které mají požadovanou kapacitu k účelnějšímu využití svého potenciálu produkce obilovin a jsou schopny účinně přispět k zúžení mezery mezi poptávkou a nabídkou.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Ke cti této zprávy slouží její přínos v tom, že projevuje zájem o zahraniční občany a podporuje zajištění dodávek potravin. Jsem si toho vědom. Nicméně tato zpráva podporuje aktivní prosazování zájmů Evropské unie v oblasti zemědělství, zón volného obchodu a obchodních dohod mezi EU a společností Chiquita či Dole. A co je horší, otevřeně vyhrožuje Argentině sankcemi za její rozhodnutí, která bych doporučil své vlastní zemi. Hlasuji proti této zprávě.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Zemědělské výrobky jsou podstatnou součástí mezinárodního obchodu, a je tudíž zapotřebí k nim tak i přistupovat. Není proto pochyb, že neustálý růst cen potravin v důsledku zvýšených cen komodit je pro EU stále naléhavějším problémem. Na druhou stranu také zemědělské odvětví musí uspokojit poptávku po potravinách zvyšujícího se počtu osob, ačkoli čelí omezenému množství přírodních zdrojů a vysokým cenám výrobních vstupů; k tomu lze připočíst obavy o životní prostředí a zachování přírodních zdrojů, což může vést k pokřivením hospodářské soutěže, zejména v rozvinutých zemích. S ohledem na budoucí potřeby není pochyb, že zemědělství se stane strategickým odvětvím – řekl bych, že dokonce klíčovým odvětvím – pro hospodářský rozvoj EU a celého světa.

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Jelikož zemědělství není pouhou hospodářskou činností a jelikož zemědělská politika a potravinářská politika musí sloužit základním cílům, jako je například zabezpečení dodávek potravin, hlavní výzvou je účinně uvést v soulad komerční a nekomerční zájmy. EU je největším dovozcem zemědělské výroby z rozvojových zemí a dováží více než USA, Japonsko, Kanada, Austrálie a Nový Zéland dohromady. Dovolíme-li těmto zemím získat větší přístup na trh, mohlo by to mít zničující účinky nejen pro evropské zemědělce, ale také pro ty rozvojové země, které pomoc nejvíce potřebují. Z toho důvodu by EU měla v rámci obchodních jednání zaujmout vyváženější postoj vůči různým odvětvím a měla by prosazovat jak své defensivní, tak ofenzivní zájmy v oblasti zemědělství. Zemědělské odvětví EU má zvláštní úlohu ve strategii EU 2020 s ohledem na rozličné socioekonomické výzvy. Obchodní politika EU má důležitou a rozhodující úlohu v tom, že zajišťuje, aby zemědělství i nadále přispívalo k naplňování našich cílů. Souhlasím s tím, že obchodní politika nesmí narušit dynamiku odvětví zemědělství v EU, a proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Nehlasoval jsem pro tuto zprávu o zemědělství a mezinárodním obchodě, jelikož stojí a padá na ústředním prvku obchodní politiky EU: dohodách o volném obchodě.

Je pravda, že zpráva obsahuje pozitivní body, které si zaslouží zvláštní pozornost, jako například vyčlenění nejvzdálenějších regionů s cílem zajistit jejich potravinovou soběstačnost. Přesto tato zpráva podporuje aktivní prosazování zájmů EU v oblasti zemědělství bez toho, aby vzala v potaz nevyváženosti s jejími obchodními partnery, a závazek k zónám volného obchodu bez uvážení škodlivého dopadu na obyvatele těchto oblastí. Tato zpráva navíc otevřeně hrozí Argentině sankcemi za ochranářská opatření, která zavedla. Z těchto důvodů jsem se zdržel hlasování.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Přestože ceny potravin již nějaký čas neustále rostou – a zdá se, že ceny některých zemědělských výrobků vyletí vzhůru následkem nevyzpytatelnosti počasí, zvyšování cen pohonných hmot a spekulacím na trhu se zemědělskými výrobky – ceny v obchodech nemají žádnou souvislost s tím, co vydělají malí zemědělci za svou tvrdou práci. Producenti v EU navíc málokdy mohou soutěžit cenou na světovém trhu, protože naše sociální a kvalitativní standardy a normy v oblasti ochrany zvířat a životního prostředí jsou tak vysoké – ty samé standardy, které nejsme schopni či ochotni kontrolovat při dovozu zboží. Pokud nechceme, aby naše venkovské oblasti i nadále upadaly a počet zemědělců se nadále snižoval, což by vážně ohrozilo soběstačnost členských států EU, pak je nevyšší čas, abychom zastavili vyplácení zemědělských dotací velkým zemědělským koncernům a namísto toho dali tyto finanční prostředky těm, kteří je opravdu potřebují k tomu, aby přežili – jinými slovy, malým zemědělcům.

Není-li to možné v centralizované EU, pak je znovuznárodnění zemědělských dotací jedinou cestou vpřed. Zpráva nečiní jasný závazek vůči malým a středně velkým zemědělcům, z nichž mnozí dřou bídu s nouzí. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Vital Moreira (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem proti usnesení Evropského parlamentu o zemědělství a mezinárodním obchodě, protože věřím, že zcela podřizuje komunitární obchodní politiku zemědělské politice, ačkoli je dobře známo, že pouze naše obchodní politika může zajistit náš průmysl, naše služby a i náš přístup na vnější zemědělské trhy; tento přístup je klíčový pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst v Unii. Pokud bude v budoucnu i nadále v tomto usnesení přítomno toto politické směřování, uzavírání obchodních dohod se zeměmi nebo regiony s důležitými zemědělskými odvětvími, jako například Brazílií nebo Indií, se stane prakticky nemožné. Společná obchodní politika – která se dotýká celé Unie a všech členských států – nemůže být vydána zcela napospas zájmům zemědělského odvětví, které se ve skutečnosti týká omezeného počtu členských států. Rovněž soudím, že je politováníhodné, že obvinění vůči Brazílii, které toto usnesení obsahuje, jsou zcela nepodložená, jak brazilská strana dostatečně prokázala.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Existuje zde úzké spojení mezi budoucností společné zemědělské politiky a vnější obchodní politikou EU. Jsou to dvě skutečnosti, o kterých nelze uvažovat samostatně a kterým Evropská unie musí věnovat zvláštní pozornost.

Nemůžeme oddělit diskuse o obchodu od jejich dopadu na zemědělskou výrobu ve členských státech. Jsem proto pro liberalizovaný trh, který bere rovněž v potaz požadavky hospodářských a obchodních partnerů EU. Současně jsem však přesvědčena, že zemědělská politika by měla být součástí jednání o dohodách, aby mohla být sledována kvalita vyvážených výrobků či výrobků dovážených na naše trhy a aby byli ochráněni evropští producenti a naše dodávky potravin.

Jsem tudíž pro zprávu poslance Papastamkose. Nicméně v některých oblastech obchodu se vyvinula nerovnováha vzhledem k rozdělení odpovědností mezi výbor pro zemědělství a výbor pro obchod tohoto parlamentu, které by měly postupovat v součinnosti, aby vymezily smluvní vyváženost, která by se vztahovala na různé obchodní smlouvy v rámci evropského odvětví zemědělství.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro články 49, 53 a 54 z následujících důvodů. S ohledem na první článek je absurdní, aby se jednání se zeměmi Mercosuru odehrávala na základě 12 let starého mandátu. S ohledem na články 53 a 54 bych vám rád připomněl, že evropští zemědělci musí dodržovat nejvyšší normy kvality, bezpečnosti potravin, normy na ochranu životního prostředí a dobré životní podmínky zvířat. Myslím, že bychom měli požadovat totéž po našich obchodních partnerech nejen pro dobro evropských zemědělců, ale rovněž pro dobro spotřebitelů, které je zapotřebí chránit.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. – (PL) Na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku Evropský parlament přijal usnesení o zemědělství v EU a mezinárodním obchodě. V posledních letech došlo k mnoha událostem, které ukazují na zhoršující se stav zemědělství v EU; mimo jiné došlo k významnému poklesu podílu EU na světovém vývozu zemědělských výrobků. Obchodní deficit v zemědělských výrobcích rovněž narůstá a mnohé ústupky EU nebyly opětovány.

S ohledem na výše zmíněné skutečnosti je nezbytné, aby se zemědělská politika EU a její společná obchodní politika dohodly na společném směřování v oblastech zemědělství, obchodu a rozvoje. Dokument, který jsme přijali, vysílá důležitý signál na obranu potravinářského odvětví v EU. Odsuzuje přílišnou ochotu ke kompromisům za strany Evropské komise a zdůrazňuje, že rozhodnutí otevřít se novým trhům nesmí mít negativní dopad na zemědělce v EU.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení o zemědělství v EU a mezinárodním obchodě. EU je největším světovým dovozcem zemědělských produktů, ale její podíl na světovém zemědělském vývozu klesá v důsledku posilování ostatních klíčových obchodních partnerů v oblasti zemědělství a světových tržních cen, které jsou nízké, zatímco Unie má vysoké výrobní náklady. EU je největší světový dovozce zemědělských produktů z rozvojových zemí, a proto je nezbytné chránit zájmy zemědělců v EU a zajistit mechanismus pro odškodnění jejich ztrát. Zemědělci v EU musí být chráněni před nespravedlivou hospodářskou soutěží, a proto se také na výrobky vyvážené ze třetích zemí musí vztahovat ty samé standardy, které se vztahují na zemědělské odvětví v EU. Tyto podmínky musí být zahrnuty v dvoustranných obchodních dohodách. Musí zde navíc existovat komplexní podpora toho, aby výrobky z EU získaly přístup na trh ve třetích zemích. Jsem přesvědčen, že návrh Komise udělit Pákistánu roční bezcelní kvótu na vývoz ve výši 100 000 tun etanolu po dobu tří let nebude přímou a okamžitou pomocí a bude mít negativní dopad na odvětví obnovitelné energie EU. S ohledem na skutečnost, že ukrajinská produkce obilovin je vysoce konkurenceschopná a požívá snížených cel, Komise musí být obezřetnější, když během jednání s Ukrajinou činí ústupky.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zpráva o zemědělství a mezinárodním obchodě se zaměřuje na obchodní dohody mezi EU a třetími zeměmi s ohledem na zemědělské produkty. Evropský parlament v této zprávě Evropskou komisi, která byla několikrát kvůli zemědělské politice kritizována, odsuzuje za to, že příliš často dochází k závěrům, které jsou pro evropskou zemědělskou politiku neudržitelné. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože považuji politickou úlohu Parlamentu, se kterým Komise nekonzultuje během diskusí o obchodních vztazích se třetími zeměmi, za nepostradatelnou. Souhlasím s požadavkem, aby Komise odložila dohodu se zeměmi Mercosur, dokud s dotčenými zeměmi nebude vytvořena dohoda nová tak, aby na zahraničních trzích byla zaručena vysoká kvalita, bezpečné výrobky pro evropské spotřebitele a kvalita za rozumnou cenu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, jelikož jasně brání zájmy evropských zemědělců v kontextu mezinárodního obchodu. Jsem přesvědčena, že vnější obchodní politika by neměla oslabit schopnost EU zachovat silné zemědělské odvětví a zajistit dodávky potravin v situaci zvýšené nestability trhů. Není však neobvyklé, že Komise obětuje zájmy zemědělství, aby pro průmyslové výrobky a služby získala lepší přístup na trhy třetích zemí. Kromě výše zmíněného je rovněž důležité mít na paměti, že evropské zemědělské odvětví musí splňovat nejvyšší standardy, pokud jde o kvalitu, hygienu výrobků, udržitelné výrobní metody, zdraví rostlin a zvířat a jejich dobré životní podmínky, zpětnou vysledovatelnost, kontrolu reziduí pesticidů, veterinární lékařství a přísady; tato hlediska zvyšují výrobní náklady a měla by být brána v potaz během mnohostranných a dvoustranných jednání. Obecně řečeno, jsem přesvědčena, že, dokud nebude provedena analýza dopadu a dokud nebudou přijaty záruky, že zemědělci v EU budou odškodněni za své ztráty, rozhodnutí, která dále otevírají trh EU vůči dovozům zemědělských výrobků, by neměla být přijímána.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Společná zemědělská politika je symbolem evropské integrace a představuje jednu z nejpokročilejších forem nadnárodního rozhodovacího procesu v EU. Tlak uvnitř EU k tomu, aby byla společná zemědělská politika orientovaná tržně, a větší důraz na ostatní evropské politiky se stejnou měrou odráží ve vnější obchodní politice EU, která si klade za cíl otevřít zemědělský trh výměnou za lepší přístup na trhy třetích zemí pro průmyslové výrobky a služby. To rovněž zahrnuje zachování evropského zemědělského modelu, jakož i rovné podmínky pro producenty EU na světovém trhu. Mnohostranná úloha evropského zemědělského odvětví může posloužit jako urychlovač vzniku nových paradigmat: zabezpečení dodávek potravin, bezpečnost a kvalita za přijatelnou cenu pro občany EU.

Na celém světě stoupá poptávka po potravinách a zároveň rostou výrobní náklady, zvyšuje se nestabilita na zemědělských trzích, k dispozici je méně půdy a omezené množství vody a snižují se energetické vstupy. Silná společná zemědělská politika má rovněž zásadní význam pro zachování, ekologickou udržitelnost a hospodářský rozvoj venkovských oblastí EU a pro ochranu před hrozbou opouštění půdy a vylidňováním venkova.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Dnes jsme na plenárním zasedání hlasovali o zprávě o zemědělství a mezinárodním obchodě.

Zpráva poslance Papastamkose uvádí, že politika mezinárodního obchodu nesmí ohrozit schopnost EU zajistit dodávky potravin v situaci zvýšené nestability trhů nebo zachovat silné zemědělské odvětví.

Zpráva odsuzuje postoj Komise, která příliš často ustupuje na úkor zemědělství s cílem získat lepší přístup na trh s průmyslovými výrobky a službami ve třetích zemích. Zpráva rozvíjí několik oblastí, včetně posouzení dopadů, finanční odškodnění, WTO/ Dohá, ale zejména problematické dvoustranné obchodní dohody, jako například ty s Marokem, Pákistánem, Ukrajinou a zejména zeměmi Mercosur. Rovněž považuje za nepřípustné, aby Evropská komise obnovila jednání bez toho, aby zveřejnila posouzení dopadů a zahájila náležitou politickou diskusi s Radou a Evropským parlamentem.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Vzhledem k patové situaci, která nastala v mnohostranných obchodních jednáních, EU usiluje o jednání o dvoustranných a meziregionálních obchodních dohodách, jako o alternativu mnohostranného rámce. Tak jako v případě Maroka je zde v současnosti silná konkurence mezi USA a EU v tom, kdo vstoupí jako první – a za jakých podmínek – na nové klíčové trhy. Můj kolega, José Bové, dokázal jasně zpochybnit přístup těchto dvoustranných dohod v případě Maroka ve své zprávě ve výboru INTA, což může vést k odmítnutí dohody tak, jak jej navrhla Komise. Hlasovali jsme pro.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčena, že posiluje postavení zemědělského odvětví, základního kamene evropské hospodářské a sociální soudržnosti, a to i ve světle výzev, které představila strategie EU 2020.

Dosud byla Evropská unie největším světovým dovozcem zemědělských výrobků, zejména těch, které pocházely z rozvojových zemí. Za posledních 10 let se hodnota dovozů téměř zdvojnásobila; tyto dovozy samy o sobě představují 20 % světových dovozů.

V souvislosti s touto situací potřebujeme vybudovat evropskou obchodní politiku, která bude silná a která provede článek 208 SFEU, který stanoví, že Evropa musí spolupracovat při provádění rozvojových politik v rozvojových zemích. Současnou prioritou je zajistit, aby obchodní politika a evropská zemědělská politika spolupracovaly v globálním kontextu, usnadnily tímto způsobem přístup na trhy rozvojových zemí a zároveň umožnily podporu hospodářského rozvoje.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – (RO) Chtěla bych zdůraznit, jak je tato zpráva důležitá, zejména v souvislosti s reformou společné zemědělské politiky. Domnívám se, že je zapotřebí provázanosti mezi společnou zemědělskou politikou a obchodními politikami. Bohužel mnohokrát se stalo, že obchodní dohody s mnoha třetími zeměmi evropskému zemědělskému odvětví a jejím zemědělcům způsobily velkou škodu. Nicméně doufám, že tato situace v budoucnosti znovu nenastane. Rovněž bych chtěla zdůraznit, že naši zemědělci musí splňovat velmi vysoké standardy, pokud jde o kvalitu, ochranu životního prostředí a dobré životní podmínky zvířat. Producenti ze třetích zemí, kteří vyvážejí do EU, by měli rovněž splňovat ty samé standardy, aby byla zaručena spravedlivá hospodářská soutěž.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Při dnešním hlasování jsme byli svědky podpory zprávy o zemědělství a mezinárodním obchodě, která do velké míry pojednává o dovozech geneticky modifikovaných potravin a krmiv do Evropy. Jsem velmi ráda, že byla rovněž podpořena výzva, aby Komise rozhodně bránila režim EU pro schvalování geneticky modifikovaných organismů a jejich uvádění na trh vůči námitkám organizace WTO. To v zásadě znamená, že používání geneticky modifikovaných organismů zůstane přísně regulováno, a to zlepší bezpečnost potravin stejně jako situaci našich zemědělců. Zpráva rovněž podpořila několik bodů týkajících se daní na dovoz různých skupin zemědělských produktů, jakož i požadavky na kvalitu těchto produktů.

Kromě otázek týkajících se geneticky modifikovaných organismů zpráva rovněž rozebírá obecné otázky bezpečnosti potravin. Například Brazílie dosud důsledně nesplňuje normy z hlediska výrobce, spotřebitele, bezpečnosti potravin, identifikace a zpětné vysledovatelnosti zvířat, zdraví zvířat a sledování nemocí. Dalším problémem je rozsáhlé využívání pesticidů v Brazílii, které jsou v Evropě zakázané, a dovoz takto ošetřených výrobků do Evropy. Děkuji vám.

  Brian Simpson (S&D), písemně. – Jménem strany EPLP nepodporuji zprávu o zemědělství a mezinárodním obchodě. I když zpráva uvádí několik hodnotných argumentů o ochraně zájmů našeho zemědělského odvětví, např. potřebu chránit zeměpisná označení v rámci dvoustranných a mnohostranných dohod, jsem toho názoru, že zpráva obsahuje úseky, které jsou příliš ochranářsky zaměřené a které představují nereálné podmínky pro stávající a budoucí jednání EU o obchodních dohodách.

Udržování ochranářských opatření v EU jako způsobu ochrany zemědělských producentů v EU před vnější konkurencí navíc není v souladu s postojem strany EPLP k reformě společné zemědělské politiky. Vždy jsme obhajovali odstranění překážek obchodu s cílem podpořit účinnější a konkurenceschopnější zemědělské odvětví, poskytnout spotřebiteli lepší nabídky a poskytnout hospodářsky méně rozvinutým zemím příležitosti ke vstupu na trh.

  Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro odstavce 53 a 54 zprávy o zemědělství v EU a mezinárodním obchodě, jelikož se domnívám, že je povinností poslanců Evropského parlamentu bránit evropské zemědělce a spotřebitele před nebezpečími, které by představoval obrovský vývoz zemědělských produktů nízké kvality z některých latinskoamerických zemí. Nesmíme obětovat kvalitu našich zemědělských výrobků na základě čistě obchodních kritérií.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Vítám přijetí zprávy mého kolegy poslance Papastamkose obsahující základní principy, které by měly nasměrovat vyjednavače Evropské unie, a zdůrazňující neobchodní hlediska, která by měla být do vyjednávání začleněna.

Stejně tak již nemůžeme akceptovat situaci, kdy naši živočišní výrobci, kteří jsou omezeni velmi přísnými normami v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví (zejména týkajících se hygieny výrobků, udržitelné výroby a dobrých životních podmínek zvířat), jsou obětováni na svatostánku mezinárodního obchodu, jsou oběťmi nespravedlivé hospodářské soutěže a ostudných narušení hospodářské soutěže ve vztahu ke třetím zemím, které na evropský trh dodávají výrobky, jež nesplňují výrobní podmínky stanovené Unií a jež za to nečelí žádným důsledkům. Vyzývám taktéž Komisi a Evropský parlament, aby prokázaly co největší obezřetnost, zejména pokud jde o dohody se zeměmi Mercosur, které zřetelně ohrožují naši živočišnou produkci.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Vyváženost mezi zemědělskou politikou, rozvojovou politikou a společnou obchodní politikou je pro Evropskou unii zásadní. Evropské zemědělské odvětví si zasluhuje zvláštní pozornost. Společná zemědělská politika je nejstarší společnou politikou a musí zůstat silná. Připomněl bych vám, že toto odvětví plní mnoho úloh a je třeba jej brát do souvislosti s dalšími sociálními a politickými cíli, jako například strategií EU 2020. Nicméně evropské zemědělské odvětví není od evropských vnějších vztahů izolované, konkrétně pokud jde o mezinárodní obchod a rozvojovou pomoc. Důležitost mezinárodních vztahů, zejména prostřednictvím dohod jako například mezi EU a zeměmi Mercosuru, se odráží na hospodářské a politické úrovni a na úrovni strategických partnerství. Proto je nezbytné podporovat soulad ve standardech, zejména co se týká otázek v oblasti zemědělství. Proto jsem hlasoval proti odstavcům 53 a 54 této zprávy. Mimoto dohody o volném obchodě staví toto odvětví před nové výzvy a nové skutečnosti. Uvedl bych situaci nejvzdálenějších regionů, které mají křehká hospodářství založená v podstatě na pěstování výrobků podobných těm našich partnerů z Latinské Ameriky. Jako poslanec z jednoho z těchto nejvzdálenějších regionů bych zdůraznil, že je důležité brát v potaz specifické charakteristiky těchto regionů a se během budoucích jednání pokusit vyhýbat se zkompromitování jejich rozvoje.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o zemědělství v EU a mezinárodním obchodě, jelikož mezi politikami EU v oblastech zemědělství, obchodu a rozvoje je třeba nastolit jistou rovnováhu. Zemědělství v EU má nepostradatelnou úlohu při vytváření pracovních míst a zachovávání životaschopnosti venkovských oblastí, zatímco evropský zemědělsko-potravinářský model je strategickou součástí evropského hospodářství. Světová poptávka po potravinách vzrostla v důsledku dopadu změny klimatu, vyšších výrobních nákladů a snížení rozlohy dostupné zemědělské půdy a zdrojů pitné vody. Ráda bych zdůraznila důležitost obchodu se zemědělskými produkty pro hospodářský rozvoj a vymýcení chudoby. Vyzývám EU, aby přijala opatření, která podpoří země, které byly nejvíce dotčeny potravinovou krizí. Podíl EU na světových zemědělských vývozech klesá. V této souvislosti jsem přesvědčena, že dohoda o přidružení mezi EU a zeměmi Merocsur má mimořádnou důležitost. To je důvodem, proč by se Evropský parlament měl plně účastnit všech těchto jednání. Vyzýváme k tomu, aby dovoz zemědělských produktů do EU evropským spotřebitelům poskytoval ty samé záruky, pokud jde o ochranu spotřebitelů, dobré životní podmínky zvířat, ochranu životního prostředí a minimální sociální standardy, jako ty, které poskytují evropské výrobní metody.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Chtěl jsem využít svého hlasu, aby zopakoval svůj pevný postoj: nesmíme obětovat náš zemědělský model ve prospěch obchodních zájmů. Cíl otevření přístupu na trh a liberalizace obchodu mezi Evropskou unií a jejími partnery nás nesmí dovést k přehodnocení kvality potravin a požadavků na bezpečnost, které na ochranu spotřebitelů zde máme. Z tohoto důvodu jsem chtěl objasnit svoje přání dočkat se toho, že během našich jednání o zemědělství se třetími zeměmi bude uplatňována reciprocita v oblasti obchodu a zdravotní a sociální oblasti a že bez záruk nebudou přijímány další ústupky. Z toho samého důvodu odmítám myšlenku, že bychom měli polevit v obezřetnosti, pokud jde o ochranu zájmů evropských zemědělců. Dokázala-li Evropa vytvořit úzké propojení mezi zemědělstvím a svým územím a dosáhnout vynikající úrovně své zemědělské výroby, je to díky práci zemědělců. Je proto naší povinností zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž v obchodních vztazích mezi Evropskou unií a jejími partnery. Proto žádám o zavedení ochranářského mechanismu pro zemědělce na evropské úrovni, abychom jim pomohli čelit jakýmkoli možným pokřivením hospodářské soutěže.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro zprávu poslance Papastamkose o zemědělství v EU a mezinárodním obchodě. Jako Rakušanka jsem z vlastní zkušenosti dobře obeznámena s problémy, kterým čelí naši zemědělci. Evropské zemědělství tvoří jeden z nejdůležitějších základů Evropské unie, naší společné kultury a životního prostoru. Zpravodaj vyzývá Komisi, aby rozhodněji a aktivněji zastupovala zájmy EU v oblasti zemědělství. EU je vedoucím světovým dovozcem zemědělských produktů. Je zcela nezbytné, abychom zajistili, že dovážené výrobky budou splňovat ty samé vysoké standardy kvality jako zemědělské produkty původem z EU.

Zpráva: Martin Häusling (A7-0026/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože souhlasím s tím, že je nezbytné, aby do reformy společné zemědělské politiky (SZP) začlenila Komise vhodná a konkrétní opatření, jež podpoří zemědělce ve zlepšování cyklického pěstování plodin. Snižování deficitu bílkovinných plodin v EU by mělo být nezbytným prvkem reformy SZP ve prospěch evropských zemědělců a vnitřního trhu. Taková opatření jsou mimořádně důležitá, neboť bílkovinné plodiny v současnosti zaujímají pouze 3 % orné půdy a EU dováží 40 milionů tun bílkovinných plodin, což představuje 80 % vnitřní spotřeby.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Množství dovážených bílkovinných plodin představuje 20 milionů hektarů pěstební plochy mimo území EU neboli více než 10 % orné půdy Evropské unie, avšak na tyto plodiny se nevztahují stejné požadavky v oblasti zdraví a životního prostředí jako na evropské plodiny. Nedostatečný objem dovozu představuje pro odvětví živočišné výroby a krmiv další nákladové zatížení a vystavuje riziku hospodářskou životaschopnost domácí výroby masa. Vyrovnání nabídky a poptávky obilovin, bílkovinných plodin a olejnin v Evropské unii by přineslo zemědělcům, potravinářskému průmyslu a odvětví krmných směsí řadu hospodářských výhod a podpořilo by různorodost zdravých a vysoce kvalitních potravin pro spotřebitele. V kontextu změny klimatu mohou bílkovinné plodiny dále přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, a to prostřednictvím asimilace a vázání dusíku v půdě, s následným snížením používání syntetických dusíkatých hnojiv. Tyto plodiny také přispívají ke snížení acidifikace půdy, zlepšení její struktury, omezení spotřeby herbicidů a větší biologické rozmanitosti a napomáhají opylování. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože podporuji zlepšení rovnováhy mezi produkcí rostlinných a živočišných bílkovin a také využívání původních bílkovinných plodin.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Sedmdesát procent bílkovinných plodin a olejnin, které se v Evropské unii v současnosti spotřebují, je dováženo, a to hlavně z Brazílie, Argentiny a Spojených států. Vzhledem k tomu, že na příslušné produkty se ne vždy vztahují stejná regulační omezení v oblasti životního prostředí, zdraví a geneticky modifikovaných organismů jako na evropské produkty, rozhodla se Evropská unie přezkoumat svou politiku v oblasti bílkovin a zvýšit vnitřní produkci bílkovinných plodin. To by přineslo evropským spotřebitelům prospěch v podobě zdravějších a rozmanitějších potravin. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto důležité usnesení. Produkce bílkovinných plodin v Evropské unii v posledních deseti letech poklesla, zatímco náš trh se do značné míry stal závislým na dovozech. Tato situace byla způsobena dříve uzavřenými mezinárodními obchodními dohodami, podle nichž EU sice směla chránit vlastní produkci obilovin, ale výměnou za to souhlasila s bezcelními dovozy olejnin a bílkovinných plodin. To vytvořilo podmínky pro levný dovoz potřebné produkce a pro zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, zejména odvětví živočišné výroby. Avšak v EU samotné se zemědělští výrobci a zpracovatelské podniky o toto odvětví přestali zajímat. Počet výzkumných programů v oblasti rostlinných bílkovin poklesl, vývoj odrůd odolných proti chorobám a odrůd s vysokým výnosem se zastavil a praktické zkušenosti s pěstováním bílkovinných plodin v celé Evropě se ztrácejí. Nynější situace s neustále kolísajícími cenami na trzích a vysokou cenou bílkovinných krmiv může mít negativní dopad na odvětví živočišné výroby EU, která je vysoce závislá na dovozech. Komise by měla neprodleně zvážit přijetí opatření na podporu produkce a skladování bílkovinných plodin v EU a poskytnout podporu zemědělcům, kteří takové plodiny pěstují, což by se mělo odrazit v reformě společné zemědělské politiky. To by usnadnilo obnovu tohoto odvětví, zajistilo zemědělcům příjmy a přispělo k udržitelnému zemědělství v EU.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Závislost některých evropských odvětví na trzích mimo EU je problém, který se týká nejen surovin, ale také krmiv.

Zpráva pana Häuslinga zejména poukazuje na to, že ročně se dováží více než 40 milionů tun bílkovinných plodin, převážně sójových bobů a krmiv na bázi kukuřičného lepku, což představuje 80 % spotřeby bílkovinných plodin v EU.

S ohledem na tento stav věcí mohu jen hlasovat pro požadavky vznesené panem Häuslingem, který doufá, že v rámci budoucí SZP bude Evropa podporovat zemědělské politiky zaměřené na ukončení této závislosti na dovozu, což očividně bude mít pozitivní dopad na kontrolu kvality a udržitelnost dodavatelského řetězce.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k poklesu výroby bílkovinných plodin v EU za posledních deset let musíme urychleně začít bojovat proti rizikům závislosti na mezinárodních trzích a proti nestálosti jejich cen. Proto podporuji reformy zmíněné společné zemědělské politiky a zavedení nových ustanovení, která podpoří zemědělce ve zlepšování cyklického pěstování plodin a současně podpoří vědeckou práci v oblasti bílkovinných plodin a olejnin. Chtěla bych se také zmínit o důležitosti decentralizovaného přístupu k výzkumným programům, který by zohlednil místní znalosti zemědělců a udržitelné zemědělské systémy. Proto podporuji návrh Komise zvážit opětovné založení zemědělského výzkumného oddělení na generálním ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Podle údajů uvedených v této zprávě poklesla produkce bílkovinných plodin v Evropské unii za posledních 10 let o 30 %. Zpravodaj však uvádí, že „celková produkce bílkovinných plodin v EU v současnosti zabírá pouhá 3 % orné půdy... Ačkoli tento sektor získává ... podporu z veřejných zdrojů, výroba sušených luštěnin... opět klesla na přibližně jeden milion hektarů v roce 2008. Ročně se dováží více než 40 milionů tun bílkovinných plodin ..., což představuje 80 % spotřeby bílkovinných plodin v EU”. Tyto údaje by měly stačit k tomu, aby upoutaly pozornost politického vedení a opravňovaly ke změně v politice. V době, kdy ceny potravin dosahují historických rekordů a ohrožují zajišťování potravin, Evropská unie, která přezkoumává svou společnou zemědělskou politiku, nemůže ignorovat problém produkce bílkovinných plodin a musí se pokusit nalézt řešení. Bude muset věnovat těmto plodinám zvýšenou pozornost, což kromě snížení dovozu zvýší příspěvek zemědělství k ochraně životního prostředí, neboť bílkovinné plodiny mohou významně snížit emise skleníkových plynů.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Evropská komise nedávno zveřejnila údaje, podle nichž produkce bílkovinných plodin v Evropské unii velmi prudce klesá, řádově o 30 %, což ukazuje, že se společnou zemědělskou politikou (SZP) není něco v pořádku. Tato situace nutí EU více než 40 milionů tun bílkovinných plodin dovážet a je výsledkem dlouhodobých dohod, jako je Všeobecná dohoda o clech a obchodu a dohoda z Blair House, jež povolují bezcelní dovozy olejnin a bílkovinných plodin. V důsledku probíhající změny klimatu se toto téma stalo aktuálním a považuji ho za důležitý prvek reformy SZP, která je brzy očekávána. Pěstování bílkovinných plodin spolu s rozšířeným střídáním s jinými plodinami je velmi výhodné nejen z hlediska životního prostředí, ale i proto, že snižuje náklady tím, že obohacuje půdu dusíkem.

Hlasuji pro tuto zprávu, která se zaměřuje na snížení deficitu bílkovinných plodin v EU, a doufám, že její doporučení, jako je podpora zemědělců, kteří se chtějí rozhodnout pro pěstování bílkovinných plodin a pro střídání plodin, budou vzata v úvahu při vypracování nové SZP.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Deficit bílkovinných plodin v Evropě a nerovnováha mezi výrobou živočišných a rostlinných bílkovin představují problém, který se zhoršuje, ovlivňuje změny v návycích lidské spotřeby, snižuje kvalitu a bezpečnost potravin a prohlubuje krizi, které čelí odvětví živočišné výroby. Zpravodaj předkládá údaje, které jsou poučné a znepokojivé. Vyplývá z nich, že je třeba tomuto problému věnovat pozornost a přijmout opatření k jeho řešení. Kořeny tohoto nevyváženého stavu spočívají v platných zemědělských a obchodních politikách, a bez hlubokých změn v obou těchto politikách nebude nalezeno řešení; o tom se zpráva nezmiňuje. Překonání současných deficitů a nerovnováhy musí být založeno na podpoře zvyšování a diverzifikace výroby bílkovinných plodin a na politice postupného nahrazování dovozů. Zpráva uznává tuto potřebu a doporučuje některá důležitá opatření, která považujeme za pozitivní, jako je vytvoření tržních podmínek podporujících místní výrobu, prodej a spotřebu a podporu modelů pro krátké dodavatelské řetězce bez geneticky modifikovaných organismů (GMO).

Zároveň však otvírá dveře řešením, která nás znepokojují a jež nemůžeme akceptovat, jako je zrušení nulové tolerance vůči geneticky modifikovaným organismům v dovážených krmivech, což vystavuje riziku striktní uplatňování zásady předběžné opatrnosti.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Cílem této zprávy je reagovat na problém deficitu bílkovinných plodin v Evropě a na nerovnováhu mezi výrobou živočišných a rostlinných bílkovin. Jak víme, jedná se o zhoršující se problém, který ovlivňuje změny v návycích lidské spotřeby, snižuje kvalitu a bezpečnost potravin a prohlubuje krizi, které čelí odvětví živočišné výroby.

Kořeny této nerovnováhy spočívají v platných zemědělských a obchodních politikách, a bez hlubokých změn v obou těchto politikách nebude nalezeno řešení; o tom se zpráva bohužel nezmiňuje.

O tom, že překonání současných deficitů a nevyváženosti musí být založeno na podpoře zvyšování a diverzifikace výroby bílkovinných plodin a na politice postupného nahrazování dovozů, by se dalo diskutovat. Zpráva tuto potřebu uznává a navrhuje některá důležitá opatření, která považujeme za pozitivní, nicméně otvírá dveře řešením, která nás znepokojují a jež nemůžeme akceptovat, jako je zrušení nulové tolerance vůči geneticky modifikovaným organismům v dovážených krmivech, což vystavuje riziku striktní uplatňování zásady předběžné opatrnosti.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Dovozy bílkovin ze třetích zemí jsou velkým problémem, neboť u dovážených luštěnin nejsou zaručeny rovné požadavky. Tyto bílkovinné plodiny se využívají hlavně v živočišné výrobě, což ohrožuje systém cen, neboť nestálost těchto cen na mezinárodních trzích se exponenciálně zvyšuje. Proto souhlasím s panem Häuslingem v tom, že je třeba pokračovat ve snižování závislosti EU na dovozech.

  Martin Häusling (Verts/ALE), písemně. – (DE) Zpráva Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova „Deficit bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém?“ přichází s některými výbornými řešeními, jak se vyrovnat s deficitem bílkovinných plodin v EU, jako je revize dohody z Blair House s USA, která umožňuje bezcelní dovoz bílkovinných plodin ze Spojených států. Jiná řešení zahrnují zavedení bílkovinných plodin do systému střídání plodin nebo posílení výzkumu a konzultací a také rozšíření oběhu semen a infrastruktury pro výrobu bílkovinných plodin. Většina poslanců ze tří skupin, skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), Evropští konzervativci a reformisté a skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu bohužel předložila pozměňovací návrhy, které směřují proti tomuto jasnému postoji Parlamentu. Vyzývají k usnadnění dovozu bílkovinných plodin, zvláště sóji, obsahujících geneticky modifikované organismy (GMO), které jsou v EU zakázány. Tyto pozměňovací návrhy byly bohužel při hlasování v plénu v Parlamentu těsnou většinou přijaty. Jsem však přesvědčen, že vyzývat ke zvýšení dovozu geneticky upravené sóji je kontraproduktivní a odporuje našim skutečným cílům posilování soběstačnosti EU. Tento postoj nevyjadřuje přání podstatné většiny obyvatel Evropy, kteří využití GMO v zemědělství odmítají. Tento volební výsledek jsem přijal s politováním a jako zpravodaj jsem se rozhodl svoji zprávu vrátit.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože reforma SZP musí zahrnovat nová přiměřená a spolehlivá opatření a nástroje, které podpoří zemědělce ve zlepšování systémů střídání plodin tak, aby se podstatně snížil současný deficit bílkovinných plodin a nestálost cen. Deficit bílkovinných plodin v EU se postupně zvyšuje, a EU pěstuje pouze 30 % bílkovinných plodin využívaných v živočišné výrobě. Bílkovinné plodiny v současnosti zabírají pouze 3 % orné půdy v EU, a EU je nucena 70 % těchto plodin pro živočišnou výrobu dovážet. Rozsáhlejší využívání bílkovinných plodin v systému střídání plodin nabízí značné výhody z agroenvironmentálního hlediska i z hlediska zmírňování změny klimatu. Pokud jde o změnu klimatu, různé odrůdy luštěnin výrazně snižují emise, neboť vstřebávají dusík a poutají jej v půdě, a tím snižují použití dusíkatých hnojiv. Díky vyššímu podílu bílkovinných plodin v systému střídání plodin se zlepšuje úrodnost a struktura půdy i zdraví plodin, které po nich následují. Stálé využívání jetelotravních směsí nebo směsí obilovin a bílkovinných plodin při výrobě krmiv umožňuje lepší využití půdy, snižuje odplavování živin do podzemních vod a poskytuje lepší podmínky pro včely a jiný opylující hmyz. Rozšířené střídání plodin snižuje nutnost zásahů na ochranu plodin a přispívá k zachování rozmanitosti planě rostoucích i pěstovaných druhů a odrůd.

  Peter Jahr (PPE), písemně. – (DE) V posledních letech v Evropské unii prudce poklesla výroba bílkovinných plodin. V důsledku toho jsme nyní znepokojivě do značné míry závislí na dovozech. Proto bych chtěl poděkovat zpravodaji za to, že vyzývá Komisi k přijetí střednědobých až dlouhodobých opatření zaměřených na řešení tohoto problému. Dokud však Evropská unie nebude schopna v dostatečné míře zajistit své vlastní potřeby, měli bychom také zvážit provedení změn v našich dovozních předpisech. Technické řešení v oblasti stopových množství GMO v dovážených bílkovinných produktech by mohlo zajistit, aby byly na evropském trhu k dispozici dostatečné dodávky sóji.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. Jak to vypadá, politika v oblasti plodin s vysokým obsahem bílkovin v Evropě funguje v neprospěch zemědělců a výrobců, kteří jsou nuceni platit za kvóty, jejichž výše je závislá na výkyvech na světovém trhu. Funguje také v neprospěch spotřebitelů, kteří nakupují maso a mléko produkované zvířaty krmených krmivy s vysokým obsahem bílkovin. Geografické a klimatické podmínky umožnily, aby výroba plodin s vysokým obsahem bílkovin v EU prodělala strukturální změny, a takové změny lze dokonce považovat za žádoucí v souvislosti s biologickou rozmanitostí a opatřeními, jež mají působit proti změně klimatu. Na krmiva dovážená ze třetích zemí se nevztahují tak přísné kontroly jako na evropská krmiva, a nemůžeme si tedy být stoprocentně jisti jejich kvalitou nebo znát přesný původ surovin, ze kterých byla vyrobena. Proto bychom měli urychleně přijmout opatření zaměřená na změnu této situace, neboť jsme dali záruky, že evropské potraviny budou bezpečné, zdravé a vysoce kvalitní, a ty se jinak promění v prázdná slova. Příštím krokem, který přijmeme pro vyřešení deficitu bílkovinných plodin v EU, by mělo být uvolnění regulačních předpisů zakazujících krmení zvířat masem a masokostní moučkou. V případě drůbežího a vepřového masa nebylo shledáno, že by existovalo nějaké riziko nemocí šířících se v důsledku této krmné metody, a ostatně zákaz masa a masokostní moučky byl původně zaveden v souvislostí s BSE. Povolení k použití masokostní moučky v živočišné výrobě sníží výrobní náklady, což je mimořádně důležité s ohledem na pokles ziskovosti výroby masa. Umožnilo by nám také snížit dovoz plodin s vysokým obsahem bílkovin z Ameriky.

  Sandra Kalniete (PPE), písemně. – (LV) Četné studie ukazují, že v posledních deseti letech výrazně vzrostl deficit bílkovinných plodin. Proto vzrostla závislost Evropské unie na dovážených bílkovinách. Mnohým odvětvím hrozí, že v důsledku kolísajících cen na mezinárodním trhu nebudou moci získat dodávky bílkovinných plodin za přijatelné ceny. Když byly před několika lety uzavírány obchodní dohody s jinými zeměmi, byly pro pěstování bílkovinných plodin v EU vytvořeny nevýhodné konkurenční podmínky. Dnes pociťujeme důsledky těchto nedomyšlených rozhodnutí. V současnosti se aktivně zabýváme reformou společné zemědělské politiky (SZP). Hlavní pozornost je v ní zaměřena na podporu aktivních zemědělců, ochranu životního prostředí a rozvoj života na venkově. Avšak pokud jde o reformu SZP, neměli bychom zapomínat ani na jiné záležitosti. V tomto usnesení se zdůrazňuje, že větší využívání bílkovinných plodin v systému střídání plodin významně zlepší zemědělské prostředí a přispěje ke zmírnění změny klimatu. Mám za to, že tyto argumenty jsou dostatečně přesvědčivé, abychom v rámci reformy SZP řešili také otázky spojené s deficitem bílkovinných plodin.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) EU je silně závislá na dovozu krmiv v odvětví živočišné výroby, protože sama nevyrábí krmiva, která potřebuje. Sedmdesát procent plodin bohatých na bílkoviny potřebných jako krmivo se dováží z Brazílie, Argentiny a USA. Tento problém deficitu bílkovinných plodin je ve zprávě jasně vymezen spolu s výzvou k přijetí přísných norem souvisejících s krmivy. Dovážené výrobky musí také vyhovovat normám v oblasti kvality, životního prostředí a v sociální oblasti. Kromě toho musí být efektivněji využívány suroviny vhodné pro výrobu krmiva. Je důležité snížit naši přílišnou závislost na třetích zemích, neboť je příčinou nestálosti cen a nedostatečné transparentnosti výrobních podmínek. To se podaří jen tehdy, vezme-li EU výrobu bílkovinných plodin znovu do svých vlastních rukou, jak tato zpráva navrhuje. Jsem však rozhodně proti pěstování geneticky upravených plodin na evropských polích.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Řekneme-li, že produkce bílkovinných plodin v EU zaujímá pouze 3 % orné půdy v Unii a poskytuje pouze 30 % bílkovinných plodin spotřebovaných jako krmivo, popisujeme realitu, kterou většina lidí dokáže jen velmi obtížně pochopit.

Snižování dodávek bílkovinných plodin je paradoxní v době, kdy výroba bílkovinných plodin přináší některé pozitivní důsledky, které jsou důležité pro náš zemědělský ekosystém, prospěšné z hlediska kvality konečných živočišných produktů a důležité pro udržení tržních cen pod kontrolou. Diskuse, která začala již ve výboru, má zásadní význam pro nové definování úlohy, kterou bude hrát výroba bílkovinných plodin v kontextu budoucích výzev pro evropské zemědělství. Mám na mysli boj proti změně klimatu a racionální využívání přírodních zdrojů, kterým je věnována náležitá pozornost v této fázi vypracování rámce pro budoucí SZP.

Podpořil jsem tuto zprávu, jelikož, jak se domnívám, symbolizuje novou fázi, která, má-li být snížen deficit bílkovinných plodin, musí nyní začít. Považuji za prioritní vytvoření konkrétního rámcového programu pro decentralizovaný zemědělský výzkum, který umožní zlepšit spolupráci, sdílet osvědčené postupy a urychlit proces zlepšování šlechtění bílkovinných plodin přizpůsobených místním podmínkám, aby se tato oblast stala v jednotlivých členských státech inovativním odvětvím.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) V posledním desetiletí došlo v EU k poklesu výroby rostlinných bílkovin. Bílkovinné plodiny v současnosti zabírají pouze 3 % orné půdy v EU a poskytují pouze 30 % bílkovin, které se používají jako krmiva. Podporuji zpravodajův názor, že tato situace se musí změnit, neboť to bude prospěšné z hlediska lidského zdraví i z hlediska životního prostření a biologické rozmanitosti. Evropská komise by měla vypracovat zprávu o možnostech zvýšení domácí produkce bílkovinných plodin v EU prostřednictvím nových politických nástrojů. Je také užitečné vytvořit mechanismus ke sledování původu bílkovinných plodin dovážených do EU.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám zprávu, která upozorňuje na deficit bílkovinných plodin v EU a na potřebu obnovení rovnováhy a snižování tohoto deficitu, ale jsem proti opatřením, která by znamenala zvyšování subvencí zemědělcům k zajištění výroby bílkovin v EU. Můj názor je takový, že podpora domácí výroby bílkovinných plodin musí probíhat v souladu s reformovanou SZP, která předpokládá přechod EU k udržitelnému zemědělství a větší orientaci na trh a, což je důležité, odklon od subvencí deformujících trh.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Útlum v pěstování proteinově bohatých plodin a nahrazení domácí produkce masivním levným dovozem může mít v konečném důsledku negativní dopad v podobě ztráty zkušeností, pokud jde o samotné postupy pěstování. Do značné míry může dojít k potlačení oblasti výzkumu pěstování těchto plodin v domácích podmínkách. Pokládám také za důležité zachování dostatečné pestrosti ve výběru nebo nabídce této produkce. Stejně jako v mnoha zprávách či návrzích projednávaných Parlamentem je i zde zmiňována potřeba kvalitní produkce. Ve vztahu k výše zmíněné produkci je nutná kontrola jejích samotných vzorků, která by byla nedílně spojená s prověřováním místně používaných zemědělských postupů a prostředků. Prověřování kvality s využitím moderních laboratorních metod a jednoznačné určování původu zboží při dovozu by mělo být velmi pečlivé a důsledné. Pro většinu zemí EU existuje nějaká typická plodina z této produkce. V České republice to je např. hrách, který má zde svou letitou tradici. Jeho pěstování má však nyní klesající tendenci. Stanovisko České republiky v obecné rovině podporuje předloženou zprávu.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. – (IT) Produkce bílkovinných plodin v Evropské unii zaznamenává stále výraznější pokles a tato situace se stává znepokojivou. Deficit bílkovinných plodin způsobuje nerovnováhu nejen v zemědělské výrobě, ale i ve výzkumu a vývoji zemědělských technologií. Zemědělci fakticky postupně ztrácejí o bílkovinné plodiny zájem, což vede ke ztrátě praktických zkušeností souvisejících s těmito plodinami v evropském měřítku. Je proto nutné na naléhavou situaci, kterou tato zpráva popisuje, reagovat a zformulovat plně integrovanou evropskou strategii. Na nové výzvy, jako je změna klimatu nebo ztráta biologické rozmanitosti v zemědělství, je možné reagovat jen tehdy, budeme-li mít vyváženější nabídku a spotřebu bílkovinných plodin v EU. Doufáme proto, že Evropská komise posoudí možnosti překonání současné krizové situace spojené s deficitem bílkovinných krmiv prostřednictvím zásadní reformy společné zemědělské politiky, která v důsledku toho bude moci čelit novým výzvám. Bylo by také vhodné zavést dodatečné platby zemědělcům, pokud budou používat povinné střídání alespoň čtyř různých plodin včetně alespoň jedné bílkovinné plodiny. A konečně bylo by nezbytné vytvořit oddělení zemědělského výzkumu na generálním ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova a usilovat o to, aby spotřebitelé a cateringové služby byli motivováni k výběru ekologičtější stravy.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu o deficitu bílkovinných plodin v EU. Evropa je ve vysoké míře závislá na dovozu bílkovinných plodin, které se používají hlavně jako krmivo. Spolu s touto závislostí přicházejí některá zvýšená rizika související s nestálostí cen na mezinárodních trzích. K vyřešení těchto problémů navrhujeme, aby reforma společné zemědělské politiky zahrnovala nová ustanovení na pomoc zemědělcům ve zlepšování systémů střídání plodin, investice do výzkumu v oblasti semen bílkovinných plodin a lepší odbornou přípravu zemědělců v oblasti střídání plodin a smíšeného hospodářství.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zpráva pana Häuslinga je dobrá. Zvyšování nezávislosti Unie v oblasti bílkovin, podpora kratších zásobovacích tras a pomoc zemědělcům, kteří přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů, všechna tato opatření podporuji.

Avšak lobby prosazující GMO a jejím zástupcům se podařilo přeměnit tuto zprávu ve výzvu, aby byl kontaminovaným potravinám umožněn přístup do Evropy. Zpráva se také vyslovuje pro návrat k masokostní moučce se všemi riziky, která jsou s tím spojena. Je načase přemístit pěstování bílkovinných plodin. Ve své nové podobě nám to tato zpráva neumožňuje. Budu hlasovat proti této zprávě, pokud budou tímto parlamentem schváleny GMO a masokostní moučka.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Je nezbytné zvýšit produkci bílkovinných plodin – rostlin bohatých na bílkoviny – s cílem snížit závislost na dovozu sóji, zachovat bezpečnost potravin a jednat v zájmu životního prostředí. Jsou k dispozici vědecké studie poukazující na výhodnost bílkovinných plodin pro životní prostředí z hlediska emisí skleníkových plynů a také z hlediska biologické rozmanitosti a zlepšování kvality půdy. Je velmi znepokojivé, že na bílkovinné plodiny připadají pouze 3 % evropské zemědělské výroby. Nelze připustit, abychom 80 % své spotřeby dováželi. Proto je velmi důležité, aby byla přijata opatření zaměřená na změnu tohoto stavu v rámci pomoci, která bude součástí společné zemědělské politiky v období po roce 2013.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Zpráva pana Häuslinga o deficitu bílkovinných plodin v Evropě a hledání řešení přináší některé pozitivní prvky, jako je pomoc zemědělcům, která přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů.

Přesto jsem hlasoval proti této zprávě, neboť její znění zjevně argumentuje ve prospěch geneticky modifikovaných organismů a zcela otvírá dveře Evropy kontaminovaným potravinám a krmivům živočišného původu na evropském území.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva vyzývá Komisi, aby zahrnula do reformy SZP přiměřená a spolehlivá opatření a nástroje na podporu zemědělců ve zlepšování systému střídání plodin. Požaduje předložení legislativního návrhu s povolením využívat zpracované živočišné bílkoviny z jatečních odpadů na výrobu krmiva pro monogastrická zvířata (prasata a drůbež). Pokud takové povolení bude uděleno, co se změní? Zákaz není možné kontrolovat. Proč ztrácet čas se zprávou, která je zbytečná a nesnadno pochopitelná, jen proto, abychom si u zpravodaje zaškrtli její splnění? Zdržel jsem se hlasování, neboť nehlasuji pro nejasné, „vykonstruované” iniciativy.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Bílkovinné plodiny jsou důležitou součástí odvětví živočišných krmiv, a jsou proto významným hospodářským faktorem. Pěstování bílkovinných plodin je však otázkou, která vyvolává v Evropě malý pozitivní zájem. Za posledních 10 let se produkce takových plodin snížila až o 30 %, přičemž jedinou výjimkou je sója, u které pokles činil pouze 12 %. K pěstování bílkovinných plodin se v EU využívají jen 3 % orné půdy. Jak ukazují studie, vede to nejen k významnému hospodářskému znevýhodnění, protože důsledkem toho je 80% dovozní kvóta, ale přináší to také nevýhody v oblasti zemědělství. Pěstování bílkovinných plodin totiž obohacuje půdu dusíkem, což následně zvyšuje úrodnost. Také odvětví výzkumu trpí v důsledku nízké poptávky po semenech plodin produkujících bílkoviny. Pokles po spirále již začal. Hlasoval jsem proti této zprávě, protože se obávám, že může poškodit zkvalitňování tradičních semen.

  James Nicholson (ECR), písemně. – Svým obecným zaměřením tato zpráva podporuje myšlenku, že místo dovážení bílkovin ze třetích zemí bychom měli podpořit zemědělce, aby je produkovali zde, v Evropě. Tento názor ignoruje tu skutečnost, že vzhledem k přírodním omezením Evropa prostě není schopna vyprodukovat množství sóji a kukuřice nezbytné pro uspokojení poptávky našich zemědělců za přijatelnou cenu. Cenově dostupné dovozy bílkovin ze třetích zemí jako USA jsou nezbytné, chceme-li zabezpečit dostatek potravin a vytvořit podmínky, ve kterých si výrobci mohou vydělat zemědělskou výrobou na slušné živobytí. Zpráva dále poukazuje na to, že bychom měli prozkoumat možnost využití živočišných bílkovin jako zdroje krmiv. Po našich zkušenostech s BSE se nedomnívám, že bychom se měli vydat touto cestou, a nedomnívám se ani, že je to nezbytné, budou-li mít zemědělci k dispozici přiměřené dodávky sóji a kukuřice. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti této zprávě.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která poukazuje na řadu významných problémů spojených s tím, jak funguje evropské zemědělství. Myslím si však, že bychom se měli více zaměřit na řešení. V této souvislosti musíme být více otevřeni využívání nejnovějších, nejmodernějších vědeckých řešení z oblasti biotechnologie.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Zpráva podporuje využití geneticky modifikovaných organismů a kostní moučky. Obecně by použití živočišných bílkovin v krmivech mělo být povoleno jen tehdy, jsou-li k dispozici veškeré vědecké důkazy a kontrolní opatření, jež zabrání nepříznivým dopadům (připomněl bych vám skandál s BSE). Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Deficit bílkovinných plodin v EU je relevantní a důležitá otázka. Tento problém má v EU hluboké kořeny a nedostatek bílkovin se neustále zvyšuje, pročež musíme vyvinout veškeré úsilí, abychom zajistili, že tento problém bude co nejdříve řešen a že se pěstování místních bílkovinných plodin zvýší. Domnívám se, že toto usnesení představuje důležitý krok k vyřešení tohoto problému. Pěstování bílkovinných plodin nejen zmírňuje dopad změny klimatu, ale také pozitivně ovlivňuje příjmy zemědělců. Je to také důležitý faktor pro posílení odvětví živočišné výroby EU, neboť by snížil závislost tohoto odvětví na dovozu bílkovinných plodin a zvýšil konkurenceschopnost. Domnívám se, že Komise musí neprodleně přijmout opatření, aby zabránila přístupu plodin i se stopovým množstvím GMO na evropský trh. Nesmíme připustit ani stopové množství GMO v bílkovinných plodinách dovážených do EU jako potraviny a krmiva. Souhlasím s návrhy na podporu výzkumu krmiv a zásobování semeny bílkovinných plodin a na vytvoření rámce opatření pro rozvoj venkova, kterými by se zavedla zdokonalená, decentralizovaná střediska pro výrobu krmiv. Domnívám se, že v EU musí být aktivně podporováno střídání plodin prostřednictvím poskytování pomoci zemědělcům, což by snížilo současný deficit bílkovinných plodin a nestálost cen.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Häuslinga (A7-0026/2011), protože se zasazuje o zásobování bílkovinnými plodinami jako krmivy, což po dlouhou dobu přispívalo k nízké konkurenceschopnosti evropského zemědělství. V posledních 10 letech existoval znepokojivý deficit v pěstování bílkovinných plodin v Evropské unii a dnešní stav vykazuje značný pokles. Výroba hlavních sušených luštěnin poklesla v průměru o 30 % a produkce sójových bobů o 12 %. Tento trend zvyšuje již nyní znepokojivou závislost Unie na dovozu bílkovinných plodin, které se používají převážně jako krmiva, a představuje vážné riziko zejména pro odvětví živočišné výroby EU. Tento problém ještě zhoršuje výrazné zesílení nestability cen na mezinárodních trzích. Pro Komisi je prvořadým úkolem zajistit nenarušené zásobování trhu EU sójou, neboť se nabízí technické řešení ve vztahu ke stopovému množství geneticky modifikovaných organismů v bílkovinných plodinách pro potraviny a krmiva, které se do EU dovážejí. Nedostatečný objem dovozu sóji představuje pro odvětví živočišné výroby a krmiv další nákladové zatížení a ohrožuje hospodářskou životaschopnost domácí výroby masa.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Bílkovinné plodiny v současnosti zabírají pouze 3 % orné půdy v EU (vyjma ovoce a zeleniny). Výroba sušených luštěnin v roce 2008 klesla na přibližně jeden milion hektarů. Ročně se dováží více než 40 milionů tun bílkovinných plodin, převážně sójových bobů a krmiv na bázi kukuřičného lepku, což představuje 80 % spotřeby bílkovinných plodin v EU. Orná půda využívaná mimo EU pro produkci bílkovinných plodin dovážených do EU představuje 10 % orné půdy v EU, tj. 20 milionů hektarů. EU se zavázala aktivně přispívat k zabezpečení dostatku potravin v celosvětovém měřítku a hodlá důrazně bojovat proti změně klimatu. Proto budoucí politika v oblasti zemědělství a rozvoje venkova musí usilovat o vyváženější poměr mezi výrobou živočišných a rostlinných bílkovin v zájmu snižování emisí skleníkových plynů a unikání živin do vody a také vytvářet motivace k tomu, aby spotřebitelé, zadavatelé veřejných zakázek a cateringové služby dávali přednost vyváženější, ekologičtější a rozmanitější stravě.

Komise musí předložit legislativní návrhy k omezení množství potravinářských odpadů v potravinovém řetězci, včetně vnitřností a pomyjí při porážkách, což dosud není adekvátním způsobem legislativně upraveno.

  Evelyn Regner (S&D), písemně. – (DE) Včera jsem hlasovala proti zprávě o deficitu bílkovinných plodin v EU, protože se domnívám, že tento problém není možné vyřešit povolením dovozu geneticky modifikovaných produktů do EU. Skutečnost je taková, že již 80 % naší spotřeby bílkovinných plodin musí být dováženo. Původním záměr zprávy – povzbudit přijetí opatření ke zvýšení místní produkce bílkovinných plodin, a bojovat tak proti poklesu výroby bílkovin v EU – byl překroucen.

Lobby genetického inženýrství se zjevně podařilo prosadit pozitivní přístup k dovozu geneticky modifikovaných bílkovinných plodin, což proniklo do zprávy prostřednictvím pozměňovacích návrhů, které bohužel byly při hlasování v plénu většinou hlasů přijaty. Dokonce i zpravodaj byl nucen hlasovat proti své vlastní zprávě. Jako členka Sociálně demokratické strany Rakouska spolu se svými stranickými kolegy v Parlamentu zastávám politiku nulové tolerance ke geneticky modifikovaným organismům.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Na dnešním dílčím zasedání byla hlasováním přijata zpráva o deficitu bílkovinných plodin v EU vypracovaná panem Häuslingem.

Evropa je těžce závislá na dovozu bílkovinných plodin, které se používají hlavně jako krmivo. S tím jsou spojena značná rizika, zejména pro evropské odvětví živočišné výroby. Řada kompromisních pozměňovacích návrhů původní zprávu značně vylepšila.

Zpráva, která byla přijata, vyzývá Komisi, aby se ve své politice v oblasti bílkovinných plodin řídila střednědobými a dlouhodobými hledisky a požaduje, aby v rámci reformy společné zemědělské politiky byla zavedena nová ustanovení, která podpoří zemědělce ve zlepšování cyklického pěstování plodin, sníží deficit rostlinných bílkovin a omezí nestálost cen. Zpráva také vyzývá k vypracování výzkumných studií v oblasti semen a jejich přínosu pro kontrolu chorob.

Zpráva žádá Komisi, aby zajistila nenarušené zásobování trhu EU sójou a nabídla technické řešení ve vztahu ke stopovému množství geneticky modifikovaných organismů v potravinách a krmivech, která se do EU dovážejí.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlavními body v této zprávě jsou: vytvořit rámec pro pěstování a využívání bílkovinných plodin v EU, aby bylo možné nahradit dovoz bílkovinných plodin ze třetích zemí; zrušit dohodu z Blair House a zlepšit střídání plodin v rámci reformy SZP; vypracovat nový vědecký přístup a zlepšit odbornou přípravu a zařízení pro zemědělce. Výsledek hlasování ve výboru AGRI byl uspokojivý až na předložení některých pozměňovacích návrhů ze strany ALDE a PPE, které „kontaminovaly“ zprávu pozměňovacími návrhy podporujícími GMO. Zainteresované odvětví genetických modifikací lobbovalo za zmírnění politiky nulové tolerance EU, která nepovoluje vstup nepovolených geneticky modifikovaných krmiv do EU. Na plenárním zasedání jsme bohužel nedokázali zprávu o deficitu bílkovinných krmiv dekontaminovat a zastavit útok proti nulové toleranci vůči GMO. Při hlasování v plénu však byly většiny mnohem bližší našemu postoji než ve výboru AGRI. Proto stojí za to usilovat o zvrat většinového poměru hlasů v plénu k otázkám GMO. Pan Häusling (Zelení) z pozice zpravodaje odstoupil.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Poslední odhady týkající se odvětví bílkovinných plodin odhalují znepokojivý trend snižování produkce bílkovinných plodin v Evropské unii za poslední desetiletí. Výroba luštěnin poklesla o 30 % a výroba sójových bobů o 12 %, z čehož plyne potřeba dovážet každoročně do Evropy 40 milionů tun rostlinných bílkovin.

Obsah této zprávy ukazuje, že evropské odvětví živočišné výroby, které je zranitelné nestálostí cen, je příliš závislé na schopnosti získat přístup k rostlinným bílkovinám z dovozu. Tato závislost ohrožuje hospodářskou ziskovost domácí výroby masa, která je stále více oslabována dodatečnými náklady na dovoz krmiv, nehledě na to, že – kromě hospodářského problému a s ohledem na cíle v oblasti klimatu – by pěstování bílkovinných plodin významně přispělo ke snižování emisí skleníkových plynů,

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) V posledních letech pěstování luštěnin zaznamenalo pokles výroby, což má za následek těžkou závislost na dovozech ze třetích zemí, neboť jsou používány jako potravina i jako krmivo.

Tyto plodiny nejen snižují bílkovinový deficit Evropské unie, ale rovněž je lze, poté co jejich produkce byla sklizena, výborně asimilovat v půdě, která pak nepotřebuje tolik chemických hnojiv. Dobrá zemědělská praxe by měla zahrnovat střídání plodin, díky němuž lze omezit zásahy ve formě hnojiv, a zachovávání rozmanitosti druhů planě rostoucích i pěstovaných odrůd.

Podporujeme požadavek, aby budoucí společná zemědělská politika zavedla opatření zaměřená na překonání deficitu bílkovinných plodin v EU pomocí trvalého snižování dovozu bílkovin.

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože zdůrazňuje význam omezování závislosti na dovozu bílkovinných plodin, zvláště když tato závislost představuje velká rizika pro odvětví živočišné výroby Evropské unie. Chci však podotknout, že GMO nejsou jediným řešením při snižování závislosti na bílkovinách dovážených ze třetích zemí. K dispozici jsou plodiny, které mohou nahradit geneticky modifikovanou sóju a pomoci zajistit potřeby v oblasti bílkovin, jako je hrách krmný, fazole velké a polní, vlčí bob, čočka, cizrna, nemluvě o vojtěšce a jeteli, které mohou zároveň významně snížit emise skleníkových plynů. Neměl by být ignorován ani potenciál pěstování bílkovinných plodin, jako je sója, v nových členských státech, v Rumunsku a Bulharsku.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Původní zpravodajova zpráva byla lepší než text, který byl nyní přijat. Proto jsem hlasoval proti konečnému znění. Žádat v tuto dobu Komisi, aby zajistila nenarušené zásobování trhu EU sójou tím, že nalezne technické řešení pro stopové množství geneticky modifikovaných organismů v bílkovinných plodinách používaných jako krmiva, je v každém případě velkým vítězstvím intenzivní zemědělské lobby. Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance vystupuje za maximální rozvoj vlastní produkce bílkovinných krmiv v EU. Taková politika by byla dobrá z hlediska příjmů zemědělců a významně by přispěla k boji proti změně klimatu, zachování biologické rozmanitosti a úrodnosti půdy.

Je důležité zavést mechanismus pro sledování původu dovážených bílkovinných plodin, a tak kontrolovat udržitelnost zemědělských postupů používaných v zemi původu. Pravidelné kontroly na místě jsou zcela nezbytné. Diskuse o opětovném povolení využívání zpracované živočišné bílkoviny z jatečních odpadů na výrobu krmiva pro prasata a drůbež může být vedena pouze při zachování hledisek bezpečnosti (potravin) a veřejného zdraví. Zákaz vnitrodruhové recyklace a nuceného kanibalismu je důležitý, stejně jako spolehlivé kontroly v odvětví živočišných krmiv a správné uplatňování existujících právních předpisů EU.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. – (FR) Děkuji kolegovi poslanci panu Häuslingovi za jeho důležitou zprávu, i když konečnou verzí jsem zklamán, a proto jsem stejně jako zpravodaj nakonec hlasoval proti této zprávě. Na jedné straně lituji toho, že zpráva byla pokažena začleněním otázky nulové tolerance. Výzva k uvolnění podmínek pro nepovolený dovoz geneticky modifikovaných organismů (GMO) neřeší problém deficitu bílkovinných plodin v Evropské unii, a neměla by proto být diskutována. Na druhé straně musíme bezpodmínečně zmírnit značný pokles pěstování bílkovinných plodin v Unii, a snížit tak svou závislost na dovozu rostlinných bílkovin, která je již alarmující.

Chtěl bych dosáhnout jednoznačného odstoupení od dohod z Blair House, jejichž tržně orientované cíle přispěly k mimořádně velké nestálosti cen. Tyto dohody dále zcela odporují Kjótskému protokolu a jeho cílům v oblasti globálního oteplování. V souvislosti s racionálním a zodpovědným půdním hospodařením musíme do budoucna začlenit bílkovinné plodiny do cyklu střídání plodin.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí Häuslingovy zprávy. Jsem rád, že pan Häusling otevřel otázku deficitu bílkovinných krmiv v Evropě a poskytl nám k tomuto tématu důležité informace. Je evidentní, že tato záležitost vyžaduje okamžitá opatření.

Bílkoviny tvoří jednu z nejdůležitějších složek naší každodenní stravy a nedostatek bílkovin může vést k vážným zdravotním problémům. Z výzkumů citovaných ve zprávě je navíc zřejmé, že pěstování plodin s vysokým obsahem bílkovin a rozsáhlé využívání zásady střídání plodin by snížilo výrobní náklady a emise skleníkových plynů.

Vzhledem ke špatným stravovacím návykům občanů členských států Evropské unie i k nedostatečným zkušenostem evropských zemědělců s pěstováním plodin s vysokým obsahem bílkovin se domnívám, že bychom se měli zaměřit především na vzdělávání a osvětu. Mám zde na mysli především to, abychom mezi lidmi posílili povědomí o pozitivním dopadu bílkovin na lidské zdraví (příkladem programu s podobným cílem, který se v současnosti v Evropské unii realizuje, je program Ovoce do škol) a také o systému pobídek pro zemědělce pěstující plodiny s vysokým obsahem bílkovin.

Zpráva: Mariya Nedelcheva (A7-0029/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto výroční zprávu o rovnosti žen a mužů v EU za rok 2010 a pro doporučení, která obsahuje. Současná krize měla na ženy negativní dopady, dokonce i přesto, že nejvíce byla zasažena profesní odvětví, kde dominují muži. Zdůraznil bych také, že rozdíly v platech mužů a žen stále dosahují přibližně 18 %, a to i přesto, že počet absolventek vysokých škol je vyšší než počet absolventů. Z navrhovaných nezbytných opatření bych zdůraznil rozvoj plánů na zrovnoprávnění mužů a žen a boj proti domácímu násilí vyhlášením Evropského roku věnovaného této otázce.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Dnes slavíme sté výročí Mezinárodního dne žen, symbolu zápasu za dosažení sociální rovnosti a osvobození od diskriminačního a utiskujícího chování, kterému ženy byly a stále ještě jsou vystaveny.

V každé zemi na světě existuje rozdílné vnímání ženy, mnoho se hovoří o islámských zemích a způsobu, jímž je na ženy pohlíženo, jak je s nimi zacházeno a který je dále ovlivněn náboženstvím. I když my na Západě naštěstí považujeme muže a ženy za rovnoprávné, fakta popisují zneklidňující situaci. V Evropě dosud přetrvává mnoho nerovností znevýhodňujících dívky a ženy z hlediska zaměstnání, jejich soukromého života, zdraví, a jejich práva na přístup ke vzdělání a odborné přípravě a při obsazování pozic v netradičních odvětvích a s vysokou mírou odpovědnosti. To však není všechno: ženy nejen čelí mnoha formám diskriminace, ale jsou také oběťmi násilí všeho druhu, psychologického i fyzického.

Je proto nutné ženy chránit a zajistit jim takové postavení, aby mohly vést stejně kvalitní život jako muži. Rovnost žen a mužů není jen otázkou sociální spravedlnosti, ale je jednou z nezbytných podmínek pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti stanovených ve strategii Evropa 2020.

  Charalampos Angourakis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Ženy z pracující třídy a nejnižších vrstev, mladí lidé, přistěhovalci a uprchlíci nemají co získat z představení, které je pro ně pořádáno, nebo ze seznamů přání a lží, které plutokracie omílá kolem dokola, aby udržela systém kapitalistického vykořisťování a levné práce pod kontrolou a zvýšila zisky kapitálu. Lživé a urážlivé tvrzení plutokracie, že v rámci kapitalistického barbarství a politiky EU je prý podporována rovnost mužů a žen, popírá samotný život. Protilidová politika EU, buržoazních vlád, MMF a dalších imperialistických institucí tvrdě útočí na práva, která si ženy vybojovaly. Masová nezaměstnanost, drastické snižování mezd a škrty v sociálních dávkách, flexibilní formy zaměstnání, zvyšování penzijního věku, flexibilní pracovní smlouvy a komercializace sociálních služeb ve zdravotnictví, sociální péči a vzdělávání, to vše zhoršuje životní podmínky žen a rodin pracujících a prostých lidí vůbec. Strategie EU 2020, správa hospodářských záležitostí a rozpočtová kázeň MMF a ECB mají pro ženy připravena nová opatření směřující proti prostému lidu a lidem práce. Tato politika musí být svržena. Vyzýváme ženy, aby vystupňovaly svůj boj, připojily se k odborovému hnutí pracující třídy a semkly se kolem cílů vlády lidu a lidového hospodářství.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Souhlasím s některými body tohoto usnesení, které jsem při hlasování podpořila. Například analýza, která uvádí, že země, na jejichž trhu práce je uplatňován rovný přístup k mužům a ženám, jsou zvýhodněny z hlediska jejich sociálně ekonomického rozvoje, se mi zdá být plně oprávněná. Podle mého názoru je prosazování rovnosti mezi ženami a muži očividným požadavkem ze sociálního, ale i hospodářského hlediska.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (RO) Rovnost mezi muži a ženami je jednou za základních zásad právního systému EU. Cílem Evropské unie je za prvé zajištění rovných příležitostí a rovného zacházení s oběma pohlavími a za druhé boj proti diskriminaci na základě pohlaví. Nehledě na veškeré úsilí vyvíjené k dosažení rovnosti mezi muži a ženami, ještě dnes v Evropské unii přetrvávají v této oblasti rozdíly. Míra zaměstnanosti žen (58,6 %) je stále nižší než u mužů (70,7 %), a to i přesto, že ženy tvoří většinu studentů a absolventů vysokých škol. Ženy zaujímají jen desetinu míst ve správních radách podniků EU a pouze 3 % výkonných ředitelů jsou ženy.

Rozdíl ve výdělcích mužů a žen v EU i nadále činí v průměru 18 %. K tomu, aby Evropa dosáhla cílů udržitelného růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti, musí pokračovat v boji proti nerovnostem, které mezi muži a ženami dosud existují, a to je důvod, proč jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Výroční zpráva o rovnosti žen a mužů je příležitostí poukázat na výzvy, kterým v této době hospodářské a sociální krize čelíme. Tato zpráva, která byla přijata v Mezinárodní den žen, by měla být posuzována společně se zprávou paní Plumbové o chudobě žen v Evropské unii. Ovšem, ženy patří do kategorie lidí, o nichž se říká, že jsou zranitelné, a na které dopadla krize s plnou silou. Ženy častěji než muži pracují na částečný pracovní úvazek, vykonávají spíše příležitostné práce v terciární sféře, mají přerušované profesní kariéry, dokonce i dnes jsou při výkonu některých prací hůře placeny než muži a v důsledku toho mají nižší důchody, a proto musíme zajistit, aby byly ženy trvale ve středu naší pozornosti.

Nejcitlivější otázka v této zprávě se týká kvót pro ženy ve správních radách velkých společností, soukromých i veřejných. Kvóty samozřejmě nejsou všelék a v ideální společnosti bychom se bez nich obešli. K tomu, abychom změnili mentalitu lidí, jsou však kvóty bezpochyby nezbytné.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Ve své výroční zprávě za rok 2010 Evropská komise poukázala na výzvy, kterým čelí Evropa v důsledku nedávné hospodářské a finanční krize v oblasti rovnosti mužů a žen. Jeden ze závažných důsledků, které tato krize ženám přinesla, se týká zaměstnanosti: ženy byly zasaženy později než muži, protože většina z nich pracovala v odvětvích, které déle odolávaly dopadům krize (zdravotnictví, školství atd.). Nyní však tyto dopady hrozí i těmto odvětvím, což pracujícím ženám přináší v porovnání s muži dlouhodobou nejistotu.

Mimo jiné z tohoto důvodu se domnívám, že rovnost žen a mužů v zaměstnání by již neměla být pouze cílem, o který je třeba usilovat, ale musí se stát skutečností. Úsilí členských států a Komise je tedy nezbytné nejen proto, aby mohla pokračovat politika zaměřená na dosažení rovnosti mužů a žen, ale především proto, aby rozpočtové výdaje vyčleňované na tuto politiku nebyly snižovány. A konečně protože se domnívám, že k prosazování rovnosti je nutné vzdělávání a odborné vzdělávání občanů a zejména mladých lidí, upozornil bych Komisi na možnost včasného obnovení osvětových kampaní věnovaných této otázce.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rovnost žen a mužů je jedním ze základních pilířů rozvoje efektivní sociální a tržní ekonomiky, jak Evropa sama sebe odjakživa ráda nazývá. Jsem proto přesvědčena, že musíme všemi dostupnými prostředky zajistit, aby se ženám dostávalo stejného zacházení a byly jim nabízeny stejné profesní příležitosti, jako jsou ty, které mají zaručeny muži. Nemohu však podpořit nebo hlasovat pro strategii, kterou navrhuje paní Nedelcheva, protože se domnívám, že vycházet ze stěžejního významu problémů, které se týkají jedné jediné etnické skupiny, a nikoli ze systémové analýzy všech možností, není vhodný a přesvědčivý metodologický přístup.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu a jsem potěšena, že Evropský parlament věnuje zvláštní pozornost otázkám rovnosti žen a mužů. Musíme si uvědomit, že nás čeká ještě mnoho práce, abychom zlepšili postavení žen v oblasti genderové rovnosti, na trhu práce a v politice. Otázky práv žen musí být začleněny do všech oblastí politiky Evropské unie a dobré myšlenky a iniciativy nesmí zůstat jen na papíře, ale musí být realizovány ve všech členských státech Evropské unie. Ve zprávě Evropského parlamentu o rovnosti mužů a žen v Evropské unii jsme proto stanovili, že je klíčové odstranit rozdíl v odměňování žen a mužů, skoncovat s násilím páchaným na ženách a s obchodem se ženami, zaručit mateřskou dovolenou a vytvořit příznivé podmínky pro využívání výhod plynoucích ze služeb jeslí a středisek péče o dítě a snižovat ženskou chudobu. Pokud jde o rovnost mužů a žen v oblasti podnikání, je nutné upozornit na to, že ženy řídí pouze 3 % společností, protože musí čelit diskriminaci a překážkám, které jim brání v kariérním růstu a ve výkonu řídících funkcí. Stále více poslanců Evropského parlamentu souhlasí se zavedením systému kvót, protože pokud společnosti samotné nezavádějí změny zaměřené na zlepšení rovnosti mužů a žen v oblasti podnikání, existují plány na zakotvení kvót v právních předpisech. Doufám, že v budoucnu najdeme řešení a opatření, které rovnost žen a mužů posílí, a rovné příležitosti pro ženy v rodině i ve společnosti.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem proti zprávě na toto téma, protože sice souhlasím s některými body, které byly přijaty, ale existují aspekty, které by podle mého mínění měly být vypuštěny. V důsledku krize, kterou procházíme, se ženám ztížily podmínky práce a přístup k pracovním místům. Souhlasím proto s tím, čím se zabývá zpráva Evropské komise, totiž že je nutné, aby byla rovnost žen a mužů začleněna do všech politik a také do vzdělávání evropských dětí od samého počátku. Je třeba pokračovat v boji proti násilí páchanému na ženách a předcházet mu prostřednictvím veřejných informačních kampaní a výuky ve školách. Nicméně nesouhlasím s kvótami v soukromém sektoru, s vytvářením seznamů zranitelných žen nebo se zaručenou minimální mzdou, neboť to považuji za neproveditelné.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Dne 8. března, v Mezinárodní den žen, chci poblahopřát paní Nedelchevové k její zprávě o rovnosti mezi ženami a muži. Souhlasím s jejím hodnocením, že ženy byly obzvláště postiženy hospodářskou a finanční krizí, kterou zažíváme. Vše naznačuje, že pokud jde mimo jiné o zaměstnanost, zdravotnictví, vzdělávání a sociální podporu, budou ženy pociťovat důsledky ve větší míře a déle než muži.

Co se týče příjmů, pracovních podmínek a podmínek při nástupu do zaměstnání a přístupu k zaměstnání, zdá se, že situace žen se zhoršuje rychleji než u mužů. Je důležité vytvářet nové příležitosti a posilovat rovnocennou spolupráci mezi muži a ženami, což přispěje k podpoře obnovy a k ekonomickému růstu jako takovému. Vzhledem k tomu, že rok 2010 byl Evropským rokem boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, vítám zmínku o boji proti chudobě, přičemž má být zvláštní pozornost věnována nejzranitelnějším ženám. Považuji za politováníhodné, že levice v Parlamentu i sem vnesla spor o umělé přerušení těhotenství bez ohledu na to, jaké jsou pravomoci Unie.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu o rovnosti mužů a žen, v níž Evropský parlament znovu vyzývá k vyhlášení Evropského roku boje proti násilí páchanému na ženách, jímž je během svého života podle odhadů postiženo 20–25 % všech žen, a vyzývá k přijetí směrnice o násilí páchaném na ženách. Hospodářská krize má vážné důsledky pro ženy, které jsou vystaveny většímu riziku chudoby než muži. Vždyť v EU za stejnou práci vydělávají v průměru o 18 % méně než muži, přičemž v některých členských státech toto číslo přesahuje 25 %, a častěji pracují v nejistých zaměstnáních nebo na částečný úvazek. Navíc je u žen menší pravděpodobnost, že poté, co ztratily práci, najdou nové zaměstnání. V důsledku v pozdějším věku dostávají menší důchody. Řešit stereotypy spojené s rolí mužů a žen je nezbytné, ale nestačí to. Úsilí o odstranění takových znevýhodnění očividně vyžaduje rozsáhlé veřejné investice do zařízení péče o děti. Avšak cíle, které v oblasti péče o děti přijala Rada v Barceloně, dosud nebyly dosaženy, což nejvíce pociťují rodiny s nízkým příjmem. Musíme ženám zajistit větší zastoupení na všech úrovních politického zastoupení v Evropě. Rovnost mezi ženami a muži není jen otázkou spravedlnosti, ale také imperativem v zájmu sociálního a hospodářského rozvoje.

  Karima Delli (Verts/ALE), písemně. – (FR) Hlasování o této zprávě o rovnosti mužů a žen vítám. Z hlediska odměny za práci, například, nehledě na trvalé legislativní úsilí, které je tomuto tématu věnováno na evropské úrovni, ženy v Evropské unii za stejnou práci stále vydělávají v průměru o 18 % méně než muži. Chtěla bych také zdůraznit, že jsme v tomto parlamentu musely dlouho bojovat jen proto, abychom zajistily, že bude zmíněno takové základní právo, jako je přístup k antikoncepci. Takováto zpátečnická diskuse příliš nepřispěje k reputaci evropské pravice.

Naštěstí konečná verze zprávy je dobrá. Stanoví cíl snížit do roku 2020 rozdíl v platech na méně než 5 %, a zejména vyzývá členské státy, aby v maximální možné míře usilovaly o prosazení zásady stejné odměny za stejnou práci se sankcemi vůči státům, které to nedodrží. Vyzývá ke stanovení závazných cílů k zajištění rovnosti při obsazování odpovědných pozic v podnicích, ve státní správě a v politických orgánech.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Dnes, 8. března 2011, v den stého výročí Mezinárodního dne žen, je Parlament povinen přijmout velkou většinou tuto zprávu o rovnosti žen a mužů v unii za rok 2011. Ačkoli zásada rovnosti mužů a žen je zakotvena ve Smlouvě a v Listině základních práv, musíme, ač neradi, konstatovat, že tento cíl zůstává nesplněný. Ať již z hlediska pracovních míst, kde mnohem více žen než mužů vykonává příležitostné práce, z hlediska odměn, kde ženy vydělávají v průměru o 18 % méně než muži na pracovních místech se stejnou odpovědností, nebo z hlediska kariérního růstu ženy stále ještě zadržuje pověstný skleněný strop. Ženy jsou takto trestány za to, že mají děti.

Seznam důvodů ke stížnostem je stále dlouhý. Zpráva, o které se dnes hlasuje, obsahuje konkrétní odpovědi, jako je stanovení závazných cílů pro členské státy a sankce za nedodržení a také zavedení kvót (nutné zlo), aby se poněkud zvýšily naše naděje na dosažení rovnosti. Doufáme, že jednou již nebude nutné věnovat každým rokem jeden určitý den více než polovině světové populace.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jak jsem v této sněmovně již řekl, „s muži a ženami se musí zacházet spravedlivě, dát jim stejná práva, ale brát v úvahu jejich specifické potřeby. U žen to obzvláště platí v oblastech, jako je podpora v mateřství, sladění pracovního a rodinného života.“ Jsem proto potěšen, že zde mimo jiné nacházím zmínku o ochraně práv v mateřství a o podpoře starých lidí v rodině, což jsou úkoly, které v rámci rodiny často připadají ženám a komplikují jim nalezení práce. Uznávám, že některé ze zpravodajčiných vizí jsou velmi prozíravé, avšak nesouhlasím s ní v tom, že rovnosti mezi ženami a muži lze dosáhnout pomocí systému kvót. Kvóty ponižují ženy, které dopadnou tak, že nedosáhnou určitých pozic na základě svých dovedností, schopností nebo svého talentu, ale pouze kvůli příslušnosti ke svému pohlaví. Je proto nepřijatelné chtít to uplatňovat v soukromých společnostech. A konečně, jsem neochvějným zastáncem zásady subsidiarity a domnívám se, že mnohá z témat analyzovaných v této zprávě, jakkoli jsou důležitá a relevantní, musí zůstat v pravomoci členských států. Také proto jsem hlasoval proti.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Záměrem této zprávy je přispět k urychlení procesu vytváření podmínek pro dosažení rovnosti mezi muži a ženami v Evropské unii. V tento den, kdy slavíme sté výročí Mezinárodního dne žen, bych chtěl vzdát čest všem ženám, které v uplynulých 100 letech bojovaly za uznání práv žen a za rovnost žen a mužů. Chtěl bych také vyjádřit svou solidaritu všem ženám, které se staly oběťmi násilí a všem těm, které nedávno bojovaly na Blízkém východě a v severní Africe za sebeurčení svých národů. EU vždy stála v prvních řadách obrany práv žen, proto vítám přijetí této zprávy, jejímž cílem je odstranit mnohé z nerovností, které dosud přežívají, jako jsou mzdové rozdíly, přístup ke vzdělání a zaměstnání, potíže ve slaďování osobního a profesního života a obtížný přístup k pozicím s rozhodovacími pravomocemi. Doufám proto, že EU přejde od teorie k praxi a umožní ženám ukázat svou hodnotu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je zvlášť významné, že rozprava a hlasování o této zprávě, která se snaží upozornit na přetrvávající nerovnosti a diskriminaci, se konají v Mezinárodní den žen, jehož sté výročí si v roce 2011 připomínáme. Za těch sto let byly vybojovány mnohé boje. Bylo také dosaženo mnoha vítězství. Nebylo jich však dost na to, aby odstranila existující nerovnosti a diskriminaci, která přetrvává v přístupu k pracovním místům s právy, mzdové rozdíly, které se odráží na důchodech, potíže s kariérním postupem a profesními výsledky a překážky v přístupu k řídícím pozicím a pozicím s rozhodovacími pravomocemi v hospodářské, sociální a politické oblasti; tendence je taková, že v dobách hospodářské a sociální krize se tato situace zhoršuje.

Ženy jsou i nadále diskriminovány kvůli tomu, že jsou matky a pracovnice, což je dnes, řadu let po vstupu do 21. století, skandální. Ze všech těchto důvodů je důležité i nadále požadovat konec nerovností a diskriminace, což bude mimo jiné znamenat ústup od neoliberálních politik a seriózní přechod k alternativním politikám, které otázku lidských práv a rovnosti postaví do středu procesu rozhodování a politiky EU.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) V tento den spojený s bojem žen za uznání a vykonávání svých práv je šokující zhoršující se situace v nezaměstnanosti a počet nestabilních pracovních míst, spolu s nízkými mzdami a mzdovou diskriminací a diskriminací z důvodu mateřství, která postihuje pracující ženy. To vše nabývá podoby, která je obzvláště šokující a nepřijatelná pro mladší generace, jak se to děje v Portugalsku.

Důsledkem je větší chudoba mezi ženami. Zvlášť kritická je situace žen se zdravotním postižením, přistěhovalkyň, žen v důchodu, žen vykonávajících špatně placené práce a také žen ve venkovských společenstvích, které žijí samy s dětmi.

Většinu z 85 milionů osob, které žijí v Evropské unii v chudobě, tvoří ženy. Míra chudoby u žen překročila 18 %. Proto je velmi důležité zamezit přijímání opatření, která pod záminkou krize ohrožují právo žen na rovnost a na nezbytnou hospodářskou a sociální soudržnost.

Je načase upřednostnit ženy a jejich práva, rovnost a hospodářskou a sociální soudržnost, tak abychom mohli mít lepší společnost a abychom mohli skutečně respektovat lidská práva a upevnit pokrok, který ženy pomohly vybudovat pro naši civilizaci.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Rovnost příležitostí a nediskriminace neznamenají zrušení a popření rozdílů a vzájemného doplňování mezi muži a ženami v jejich povaze, aspiracích a způsobu nazírání na svět a život. Poukazovat na to není šířením stereotypů. Vaše filosofie nerozlišování mezi pohlavími, je-li dovedena až do krajnosti, vede pouze k absurditě. Vede k takovým absurdnostem, jako je toto „právo”, v uvozovkách, žen pracovat po nocích – nebo muset tak pracovat. Ze sociálního hlediska se jedná o krok zpět. Je to vaše právo. Vede k absurdnostem, jako je francouzské rozhodnutí zaručit mužům odchod do předčasného důchodu, právo, které až dosud bylo vyhrazeno ženám a jež jim – poněkud – kompenzovalo kariérní problémy způsobené mateřstvím a dobou věnovanou výchově svých dětí.

To je absurdní, protože to ohrožuje samotnou existenci této výhody pro ženy. Absurdní je také nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora, které stanoví, že zaznamenané statistické rozdíly mezi muži a ženami nesmí být brány v úvahu při výpočtu pojistných prémií, a to bez ohledu na to, že tvoří základ pro výpočet rizik. Dámy, znamená to konec malého finančního zvýhodnění, které máte za to, že jste opatrnějšími řidičkami a že žijete déle. Kde skončí toto talibánské pojetí „rovnosti mezi muži a ženami”?

  Louis Grech (S&D), písemně. – Budu hlasovat pro tuto zprávu, zejména proto, že podporuje – velmi rozhodně a konkrétně – základní zásadu rovnosti mezi ženami a muži. Je neuspokojivé, že přes řadu snah a studií vypracovaných na toto téma někteří vnitrostátní zákonodárci stále opomíjejí destruktivní účinky diskriminace, dále prohlubují nerovnosti a ohrožují naplnění cílů Lisabonské smlouvy. S ohledem na přetrvávající značné rozdíly mezi muži a ženami z hlediska míry zaměstnanosti, pracovní doby, mzdy a přístupu k řídícím pozicím vyzývám členské státy, aby účinněji bojovaly proti diskriminaci a obtěžování žen. Je nezbytné zapojit zainteresované osoby na místní úrovni prostřednictvím informačních kampaní, využívat nevládní organizace i formálnější nástroje včetně speciálních ustanovení v kolektivních smlouvách a ve vnitrostátních právních předpisech, které se týkají rovného zacházení pro muže a ženy.

Souhlasím s různými otázkami, na které se ve zprávě poukazuje, jako jsou opatření zaměřená na větší začleňování žen a zajištění jejich působení v odpovědných pozicích, na podporu zaměstnanosti a spravedlivého rozdělování příjmů, vytváření kvalitnějších pracovních míst, zajištění přístupu ke kvalitním veřejným službám a zlepšování sociální péče. Avšak nemohu podpořit odstavce, které se zmiňují o podpoře umělého přerušení těhotenství.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Jsem velmi potěšena přijetím tohoto usnesení v den 100. výročí Mezinárodního dne žen. Ačkoli je ve Smlouvách EU zakotvena zásada rovného odměňování mužů a žen, situace je dnes taková, že ženy vydělávají o 17,8 % méně než muži. Tyto rozdíly se projevují ve všech oblastech společnosti: například pouze 3 % velkých společností má v čele ženu a ženy jsou nejvíce postiženy nezaměstnaností a příležitostným zaměstnáním. Z toho pramení alarmující zjištění, že v roce 2008 bylo 17 % žen ve 27 zemích považováno za osoby žijící v chudobě. Stále nezbytná jsou další opatření, jako je lepší rozdělení rodinných povinností a lepší ochrana žen před domácím násilím. Všechny tyto údaje potvrzují, že je nyní nezbytné zavést závazná opatření. Proto jsem se rozhodla hlasovat pro zavedení kvót, i když jsem v zásadě byla proti této myšlence, a pro provádění politik pozitivní diskriminace v hospodářské a politické oblasti. Dnes si musíme přiznat, že skutečné rovnosti nedosáhneme bez politik založených na skutečné vůli tuto situaci změnit.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Mezinárodní den žen nám každoročně poskytuje příležitost k provedení inventury v oblasti práv žen a rovnosti mužů a žen v Evropské unii. Došlo jistě k významným zlepšením, ale je jasné, že jsme této rovnosti ještě plně nedosáhli ani ve skutečnosti, ani v myšlení lidí. Rovnost je však nezbytnou podmínkou pro uskutečňování cílů růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti v EU. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu, která zdůrazňuje potřebu zaměřit se na důsledky krize pro ženy a odstraňovat je. Zpráva zdůrazňuje také úlohu vzdělávání a vyzývá Evropskou unii k boji proti ženské chudobě a proti všem formám násilí páchaného na ženách. Myslím si, že další zásadní moment v této zprávě lze nalézt v odstavci 66, který potvrzuje právo žen na snadný přístup k antikoncepci a umělému přerušení těhotenství. Připomeňme si, že v 11 zemích Unie dosud není umělé přerušení těhotenství v plném rozsahu povoleno.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Ztotožnil jsem se s touto zprávou, protože současná hospodářská, finanční a sociální krize má velmi nepříznivé dopady na zaměstnanost, životní podmínky a na naše společenství vůbec. Ženy byly krizí těžce postiženy, zejména z hlediska pracovních podmínek, přístupu k zaměstnání, místa ve společnosti obecně a rovnosti žen a mužů. Ať už se jedná o správní rady velkých společností kótovaných na burze nebo o zastoupení v politice, ženy musí mít přístup na pozice odpovídající jejich schopnostem. Někdy ženy přístup na odpovědné pozice nemají, což vytváří nesoulad mezi dosaženou úrovní vzdělání a postavením. Rok 2010 je Evropským rokem boje proti chudobě, a proto je nutné věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším ženám. Je třeba přijmout konkrétní opatření, která zabrání tomu, aby ženy, které jsou zranitelné v důsledku zdravotního postižení nebo statusu přistěhovalce, uvízly v obtížné situaci, a podpořit jejich sociální začlenění. Podporovat rovnost je možné také bojem proti násilí páchanému na ženách. Jakékoli násilí – fyzické i psychické – v jakémkoli stupni závažnosti musí být odsouzeno a musí se proti němu bojovat. Vzhledem k tomu, že si připomínáme 100. výročí Mezinárodního dne žen, chtěl bych předat své pozdravy všem ženám.

  Tunne Kelam (PPE), písemně. – Hlasoval jsem proti výzvě k usnadnění přístupu k umělému přerušení těhotenství v článku 66 původního textu. Jakkoli uznávám právo každého jedince rozhodovat o svém vlastním těle, zdůrazňuji, že každé rozhodnutí podstoupit umělé přerušení těhotenství znamená také rozhodnout o ukončení života jiné lidské bytosti. A dále, je-li toto rozhodnutí učiněno, měl by vždy být vyžadován souhlas obou rodičů (vyjma případů vážné nemoci nebo znásilnění). Vyzývat k snadnému přístupu k umělému přerušení těhotenství je proto scestné a dává společnosti najevo, že umělé přerušení těhotenství by mohlo být používáno jako antikoncepce a není třeba brát přitom v úvahu žádné morální a etické hodnoty.

V dnešní evropské společnosti, kde jsou lidé lépe informováni a mají snadnější přístup ke zdravotní péči než kdykoli v minulosti, musíme podporovat zodpovědné chování, což zahrnuje i převzetí odpovědnosti za své činy. Výzvy k usnadnění přístupu k umělému přerušení těhotenství převzetí takové odpovědnosti odporují. Umělé přerušení těhotenství je až příliš často používáno jako snadné východisko z obtížné situace. EU by neměla takové chování podporovat, ale měla by na základě subsidiarity ponechat tuto otázku na zvážení členských států.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která konstatuje, že je nutné posílit dimenzi vztahu mužů a žen v rámci boje proti chudobě. Rok 2010 je Evropským rokem boje proti chudobě, a proto je nutné věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším skupinám žen. Je třeba přijmout konkrétní opatření, která zabrání tomu, aby ženy zranitelné v důsledku zdravotního postižení, statusu přistěhovalce nebo příslušnosti k menšině uvízly v obtížné situaci, a podporovat jejich sociální začlenění.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Jako poslanec Evropského parlamentu, ale i jako lékař se ztotožňuji se závěry zprávy. Škody, které přináší asociální politika většiny vlád členských zemí EU, se totiž dříve nebo později projeví na zdraví mnohých sociálně slabších skupin občanů, a zejména pak žen. Právě obavy o zdravý vývoj dnešní a budoucí populace Evropy, který je přímo úměrný kvalitě zdraví a plnohodnotnému, společensky rovnému postavení žen ve společnosti, mě vedly k tomu, že jsem hlasoval pro výše uvedenou zprávu. Není-li nám lhostejný osud Evropy, životaschopnost a rozvoj EU, nemůžeme její problémy řešit bez zajištění rovnocenného postavení žen. Podcenit tuto otázku znamená, že nerespektujeme práva 50 % občanů EU. Což v konečném důsledku může znamenat odcizení mnoha občanek vůči EU, a to i přesto, že strategie Evropa 2020 na řešení těchto problémů nezapomíná. EU, to jsou její muži a ženy. Oni zosobňují její potenciál a tvořivý rozvoj. Pokud se chudoba a sociální vyloučení, jak vykazují statistická šetření v EU, týkají skoro jednoho občana ze šesti, je na nás, poslancích, abychom nejen vyzývali Evropskou komisi a členské státy, ale abychom vyvinuli účinný tlak na realizaci přijatých konkrétních opatření v boji proti chudobě, antisociálním úsporným opatřením a zamezili dalším propadům v sociální oblasti, zejména u žen.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. – (IT) Finanční krize, kterou v současné době zažíváme, má velmi nepříznivé dopady na míru nezaměstnanosti, životní podmínky našich spoluobčanů obecně, a žen obzvláště. Pomyslete jen na jejich pracovní podmínky, přístup k zaměstnání a místo ve společnosti.

Ve své zprávě za rok 2010 Evropská komise oprávněně poukázala na výzvy, které nás očekávají v oblasti rovnosti mužů a žen, a zdůraznila, že tuto krizi nutno chápat jako příležitost k tomu, abychom přezkoumali roli mužů a žen v naší společnosti, zejména prostřednictvím strategie pro jejich plnou integraci do všech politik. Tohoto ideálu rovnosti by se mělo dosáhnout pomocí konkrétních a trvalých opatření.

Zdůrazňujeme význam působení žen v pozicích s rozhodovacími pravomocemi, které jsou tradičně vyhrazeny mužům. Podporovat rovnost je možné také bojem proti násilí páchanému na ženách. Jakékoli násilí – fyzické i psychické – v jakémkoli stupni závažnosti musí být odsouzeno a musí se proti němu bojovat. K boji proti násilí páchanému na základě pohlaví je třeba zahájit osvětové kampaně a informovat děti a mladé lidi o nebezpečích spojených s tímto násilím.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože zdůrazňuje nutnost věnovat přednostně pozornost boji proti rozdílům v platech mezi muži a ženami a podporuje zásadu stejné odměny za stejnou práci. Hlasovala jsem pro ni také proto, že vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby v záležitostech týkajících se rovnosti žen a mužů upřednostňovaly závazná opatření před nezávaznými strategiemi a aby zvláštní pozornost věnovaly zranitelným skupinám žen: zdravotně postiženým či starším ženám, přistěhovalkyním, lesbickým, bisexuálním a transsexuálním ženám, příslušnicím menšin, ženám s nízkou nebo žádnou kvalifikací, těm, které pečují o závislé osoby a matkám samoživitelkám.

Uznává také, že je nutné, aby ženy měly kontrolu nad svými sexuálními a reprodukčními právy, zejména prostřednictvím snadného přístupu k antikoncepci a umělému přerušení těhotenství.. Odsuzuji také veškeré násilí páchané na ženách. To, že tato zpráva je dnes, 8. března 2011, nezbytná, je politováníhodné.

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. – (IT) Výroční zpráva o rovnosti žen a mužů se letos zaměřuje na dopady hospodářské krize na ženskou část populace a upozorňuje na momenty, kdy se dotýká existujících kritických oblastí.

Paní Nedelcheva se rozhodla jít cestou návrhu, nikoli pouhých požadavků a výčtu oblastí, v nichž dochází k diskriminaci. Východiskem pro přijetí cílených opatření je analýza hospodářských údajů o ženách na trhu práce, přičemž všechny tyto údaje jsou nepříznivé. Výsledky předchozích průzkumů ukazují, že větší sociálně ekonomická zranitelnost žen má dopad na celkové hospodářství a vede k měřitelným ztrátám pro celý systém. Z toho pak vyplývá potřeba zavést určitá opatření, jejichž cílem sice je snižovat nerovnosti, avšak která jsou zaměřena na celou veřejnost, protože obsahují systémová opatření.

Nesouhlasím s tou částí zprávy, která se týká podpory sexuálních práv žen, zejména tam, kde potvrzuje záměr „usnadnit” umělé přerušení těhotenství – zvláště s ohledem na to, že tato sněmovna zamítla ústní pozměňovací návrh pane Silvestrise, jehož cílem bylo prosadit do textu zmínku o ochraně nenarozeného dítěte. Jedná se o citlivou otázku, která nemůže být navrhována se slogany pochybného výkladu. Nepřijímám myšlenku, že by svobody žen a sociálního pokroku mělo být dosahováno prostřednictvím umělého přerušení těhotenství.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zpráva paní Nedelchevové podává tristní přehled o pokroku dosaženém Unií v oblasti rovnosti žen a mužů. Je smutné, že jsme museli čekat do 8. března, abychom si připomněli, že 50 % evropských občanů jsou ženy a že jejich právo na rovné zacházení je po celé Evropě ignorováno.

Vítám tuto zprávu z hlediska jejího deklarovaného cíle zavést závazná opatření k prosazení rovných práv. Mrzí mne však, že se chlubí strategií Evropa 2020 a odchodem do důchodu v 64 letech a že říká, že „rodina je základem naší společnosti”. Základem naší společnosti je občanství a právo. Tento postup, který se nás snaží přimět spolknout asociální a kulturně zpátečnické pilulky máčené v impotentních dobrých úmyslech, musím odsoudit.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Dnes, v úterý 8. března 2011, jsem hlasoval pro zprávu paní Nedelchevové o rovnosti mužů a žen v Evropské unii. Tato zpráva poukazuje na znepokojení nad nedostatečným pokrokem, kterého dosáhly členské státy v úsilí o dosažení rovnosti mužů a žen. Zpráva proto vyzývá členské státy, aby vytvořily mechanismy, jimiž by bylo možné proti této nerovnosti bojovat.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Rovnost mezi ženami a muži je jednou ze základních zásad Evropské unie. I dnes však bohužel přetrvávají mezi ženami a muži mnohé nerovnosti. Finanční, hospodářská a sociální krize, kterou zažíváme, navíc hluboce zasáhla ženy, pokud jde o jejich pracovní podmínky, přístup z zaměstnání, místo ve společnosti a odměňování.

Rovnost mužů a žen v zaměstnání se skutečně musí stát skutečností. Politiky rovnosti musejí být bezpodmínečně zachovány, a hlavně jejich rozpočty nesmí být sníženy. Rovnost mužů a žen také musí být začleněna do všech politik v podobě konkrétních a udržitelných opatření, zejména v oblasti vzdělávání, odborného vzdělávání a profesní přípravy.

Ženám musí patřit významné místo na pozicích s rozhodovacími pravomocemi, ať už ve správních radách nebo v politických funkcích. A konečně nemohu nepřipomenout hroznou metlu fyzického, psychického a sexuálního násilí páchaného na ženách. Všechny tyto odporné zločiny musí být potírány se vší naší energií bez ohledu na jejich stupeň závažnosti.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) V tento den stého výročí Mezinárodního dne žen a u příležitosti hlasování o této zprávě o rovnosti žen a mužů se sama sebe ptám, jaký druh společnosti by se mohl zbavit 50 % své inteligence a 50 % své energie.

A přece je to svět, ve kterém žijeme, avšak nechceme, aby tomu tak bylo i nadále. Chtěla bych, aby byla vyhlášena všeobecná kampaň za rovnost. Podíváme-li se na částky investované do odborného vzdělávání mladých žen, vidíme, že rozdíly v pracovním životě lidí dále narůstají.

To je nepřijatelné, a proto také při hlasování tuto zprávu podpořím: poukazuje na všechny potíže, kterým ženy čelí. Bitva, kterou musíme vybojovat, není bitvou pravice nebo levice, ale společnou bitvou, ve které všichni, muži i ženy, musí spolupracovat.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro články, které se týkají práva žen na reprodukční zdraví a svobody umělého přerušení těhotenství. Jako poslanec Evropského parlamentu ze země, kde ukončení těhotenství bylo po více než 25 let zakázáno, jsem si plně vědom toho, o jak důležité právo se jedná, a vážných důsledků toho, je-li jakkoli zpochybňováno.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Co ženy opravdu potřebují, je skutečná svoboda životní volby. Musejí mít jistotu, že žádné jejich rozhodnutí nesníží jejich hodnotu. Důležitým krokem v tomto směru by bylo zavedení společného zdanění rodiny v členských státech, aby se založení rodiny nestávalo pastí chudoby. Avšak stanovení ženských kvót je špatným krokem. Musíme začít od oblastí, kde se ženy potýkají se skutečnou nerovností: musíme se podívat na postavení neplacených pečovatelek, na zaměstnávání na částečný úvazek a na neutěšenou situaci mnohých žen, které musí těžce pracovat, aby se vyrovnaly s požadavky rodiny a profesní kariéry. Tato zpráva se žádnou z těchto otázek nezabývá, a proto jsem hlasoval proti ní.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Výroční zpráva o rovnosti žen a mužů za rok 2010 zdůrazňuje povinnost Evropy zajistit rovnost mužů a žen v době hospodářské krize, která hrozí podkopat úsilí, jež bylo až dosud vyvíjeno na podporu práv žen. Riziko nezaměstnanosti a hospodářské recese rozšiřuje rozdíly mezi muži a ženami na pracovišti. Zpráva paní Nedelchevové se proto zaměřuje na ty aspekty, kde lze diskriminaci zamezit: všem občanům zajistit finanční a ekonomickou spravedlnost, tedy v souvislosti s platy, příjmy a důchody; usilovat o vyšší kvóty pro ženy v zájmu jejich většího zastoupení a zajištění osobních práv. Domnívám se však, že přitom je nutné respektovat zásadu subsidiarity a některé typické národní rysy, které by podle mého názoru měly být zachovány a chráněny.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Nynější situace všeobecné krize, kterou zažíváme, zasahuje většinu Evropanů, ale nejvíce ženy. V souvislosti s tím je nutno se obávat toho, že velká, ale pomalá a bolestná vítězství, kterých ženy v EU dosáhly, by se zvrátila zpět, což by přímo a nespravedlivě postihlo nejen je, ale postihlo by i naše společnosti, které jsou stále zdravější a mají solidní vyhlídky na rozvoj, když zajistí rovnost mužů a žen. Proto je důležité i nadále investovat do politik rovnosti nejen posilováním rovnosti mužů a žen z hlediska pracovních podmínek, úrovně příjmů, přístupu k práci a obecně jejich místa ve společnosti. Pokud jde o politiky rovnosti, měla by opatření přicházet ze dvou různých směrů, které se musí navzájem trvale doplňovat: jeden, ve kterém jsou podmínky pro dosažení rovnosti mužů a žen vytvářeny směrem zvenku dovnitř, a druhý, ve kterém jsou podmínky pro emancipaci žen od toho, co je udržovalo v podřízeném postavení, vytvářeny směrem zevnitř navenek. Proto, a přestože souhlasím s mnoha výroky této zprávy, jsem se zdržela konečného hlasování, neboť neakceptuji všeobecný volný přístup k umělému přerušení těhotenství ani domněnku, že umělé těhotenství je jednou z metod antikoncepce, čímž zjevně není.

  Miguel Portas (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože zdůrazňuje nutnost věnovat přednostně pozornost boji proti rozdílům v platech mezi muži a ženami a podporuje zásadu stejné odměny za stejnou práci. Vyzývá také Komisi, Radu a členské státy, aby v záležitostech týkajících se rovnosti žen a mužů upřednostňovaly závazná opatření před nezávaznými strategiemi a aby zvláštní pozornost věnovaly zranitelným skupinám žen: zdravotně postiženým či starším ženám, přistěhovalkyním, lesbickým, bisexuálním a transsexuálním ženám, příslušnicím etnických menšin a ženám s nízkou nebo žádnou kvalifikací, těm které pečují o závislé osoby a matkám samoživitelkám. Uznává také, že je nutné, aby ženy měly kontrolu nad svými sexuálními a reprodukčními právy, zejména prostřednictvím snadného přístupu k antikoncepci a umělému přerušení těhotenství. Odsuzuje také veškeré násilí páchané na ženách. Taková je bohužel zpráva, kterou je nutné přijmout 8. března 2011.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Zpráva paní Nedelchevové z výboru FEMM byla přijata v poměru 366 : 200 : 32. Návrh zprávy a konečný výsledek jsou z našeho pohledu v pořádku. Je pozitivní, protože bylo přijato následující: do roku 2020 snížit rozdíl v platech na 0,5 %; členské státy mají řádně uplatňovat zásadu stejné odměny za stejnou práci (odst. 27); uplatnění sankcí proti členským státům, které to nedodrží (odst. 27, původně pozměňovací návrh Verts/ALE ve Výboru FEMM); závazné cíle v oblasti dohledu nad zastoupením žen a mužů (odst. 53); kvóty, jimiž bude zajištěna parita ve správních radách podniků, podle příkladu Španělska a Francie (odst. 53); závazné cíle k zaručení rovného zastoupení mužů a žen v odpovědných funkcích v podnicích, veřejné správě a politických orgánech (odst. 56); právo na reprodukční zdraví, snadný přístup k antikoncepci a umělému přerušení těhotenství (odst. 67).

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva je sice založena na tvrzeních, která si zaslouží podporu, má však také sklony ke snaze vyčleňovat specifické kategorie občanů, v tomto případě romské ženy, které jsou považovány za zvlášť znevýhodněné z důvodu diskriminace. Jsme proti tomu, aby byly legitimní požadavky žen na pozornost a uznání v práci v kontextu rovné účasti na trhu práce, rovných mezd a rovného přístupu na odpovědné pozice převáděny do oblasti rasové diskriminace.

Nepřijímáme myšlenku, že by členské státy v rámci evropské strategie pro začlenění Romů měly věnovat zvláštní pozornost ženám: za prvé proto, že opatření, která se týkají rovnosti žen a mužů, nemají s Romy nic společného; a za druhé proto, že podle našeho názoru, hovoříme-li o lidech, kteří trpí v důsledku diskriminace, pak jsou to ti občané, kteří trpí v důsledku často nelegální přítomnosti Romů.

Proto, a také kvůli požadavku na usnadnění umělého přerušení těhotenství a zavedení kvót pro ženy, hlasujeme proti této zprávě.

  Birgit Schnieber-Jastram (PPE), písemně. – (DE) V souvislosti s odstavcem 66: výraz „snadný přístup” podle mého mínění zachází příliš daleko. Na druhé straně však možnost volby umělého přerušení těhotenství musí být ponechána otevřená.

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE), písemně. – (NL) Paní předsedající, dnes projednáváme zprávu o pokroku v oblasti rovnosti mužů a žen v Evropské unii. Chtěla bych upozornit na otázku rovného zastoupení v podnicích.

Jedná se o důležitý krok, který má zajistit rovné postavení žen a mužů na úrovni řízení společností. Naším cílem není, aby se příslušnost k pohlaví stala jediným kritériem, který má být zohledněn při jmenování lidí do správní rady. Máme však zájem na tom, aby bylo zajištěno, že na pozice běžně obsazované muži budou vybírány ambiciózní ženy se stejnou kvalifikací, jako mají jejich mužští konkurenti, protože, jak ukazuje výzkum, to může přispět k lepšímu a udržitelnějšímu řízení podniků, a v důsledku toho i k lepším finančním výsledkům.

  Bogusław Sonik (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení navrženého ve zprávě paní Nedelchevové, protože otázka rovnosti mužů a žen je podle mého názoru jednou z priorit. Souhlasím se závěry předloženými zpravodajkou, která se domnívá, že je třeba na evropské úrovni posílit opatření v rámci boje proti tomuto problému například vytvořením vhodných strategií a nástrojů jejich financování. Domnívám se, že zvlášť cenná jsou navrhovaná řešení v oblasti vzdělávání a komunikace, stejně tak jako řešení, která se zaměřují na odstranění platových rozdílů a zajištění přístupu na řídící pozice.

Hlavní úsilí v této oblasti však musí i nadále vyvíjet členské státy. Úlohou Evropského parlamentu jako zástupce občanů EU je vyvíjet tlak na vlády i na Evropskou komisi a Radu EU, aby v rámci dialogu s organizacemi zapojenými do boje za rovnost žen a mužů byla přijímána konzistentní a účinná opatření.

V Polsku je otázka rovných práv stále šířeji diskutována, ale nehledě na zavedení rovnosti na voličských seznamech zbývá ještě mnoho práce, například v sociální oblasti. Podnět ze strany EU by podle mého názoru byl pro mou zemi zvlášť cenný.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která se zaměřuje na řešení otázky rovnosti mužů a žen v členských státech. Je zklamáním, musíme-li konstatovat, že v den 100. výročí Mezinárodního dne žen se moji britští konzervativní kolegové rozhodli tuto zprávu nepodpořit.

  Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Zpráva o „rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010” má zvláštní význam, protože dnes slavíme sté výročí Mezinárodního dne žen. Je zcela jasné, že v Evropě dosud existují značné nerovnosti mezi muži a ženami. Je nutné vyzvat ke stanovení závazných cílů, aby se zajistilo rovné zastoupení mužů a žen v odpovědných politických funkcích i v podnicích. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Alf Svensson (PPE) , písemně. – (SV) Při dnešním hlasování o otázce rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2010 jsem hlasoval proti, a dnes je navíc Mezinárodní den žen, a to velmi významný! Někteří mí kolegové ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a z jiných skupin také hlasovali proti této zprávě z vlastního podnětu – přičemž každý k tomu měl své vlastní důvody. Dovolte abych stručně uvedl ty své. Nejproblematičtější z mého pohledu jsou odstavce, které se vyslovují pro stanovení závazných cílů pro členské státy v otázce kvót na základě příslušnosti k pohlaví. Kromě toho, že to ze strany EU představuje porušení zásady sebeurčení členských států, jsem i proti samotné myšlence kvót. Jako by ženy nezasluhovaly, aby byly stejně jako muži posuzovány podle svých vlastních schopností. V textu jsou obsaženy i pasáže týkající se minimálního příjmu, ovšem touto otázkou se musí zabývat sociální partneři, a ne politici, ať už na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Všechny tyto výše uvedené momenty vedly k mému rozhodnutí hlasovat proti zprávě, která byla nicméně Evropským parlamentem přijata.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu o rovnosti mužů a žen v EU. Přestože 59 % absolventů vysokých škol v EU jsou ženy, v politickém a hospodářském životě se tento poměr neprojevuje. Ženy tvoří jen 35 % poslanců Evropského parlamentu, pouze 15 % poslanců vnitrostátních parlamentů, a pouze 3 % správních rad velkých evropských společností je řízeno ženami. Míra zastoupení žen je důležitá, protože pomáhá ženám rozhodnout se pro kariéru v politickém životě a ucházet se o odpovědné pozice v politické, administrativní nebo finanční oblasti. V EU existuje 17% rozdíl v platech mužů a žen a není k dispozici dostatek zařízení péče o děti ve věku do tří let. To znamená, že mladé matky musí častěji uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou a jsou více vystaveny riziku nezaměstnanosti. Vyzývám k přijetí opatření na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, jimiž bude podpořena podnikatelská činnost žen a také usnadněn přístup k veřejnému i soukromému financování. Vyzýváme Komisi, aby podněcovala členské státy k prosazování takového obrazu žen – ve sdělovacích prostředcích obecně a v propagačních materiálech zvláště –, který respektuje jejich důstojnost, odlišnou úlohu a identitu.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože se znovu snaží zavést zadními vrátky umělé přerušení těhotenství. Jinak je to pouze řada otřepaných frází.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro zprávu paní Nedelchevové o rovnosti žen a mužů v Evropské unii. Pro EU je rovnost a rovné zacházení s muži a ženami jednou ze základních zásad. Dlouhotrvající veřejná diskuse o počtech žen v obchodní sféře, ustavičné výrazné rozdíly ve výši platů a četná znevýhodnění, kterým jsou ženy vystaveny na pracovištích, jasně ukazují, že bude ještě dlouho trvat, než bude mezi muži a ženami dosažena rovnost. Členské státy jsou vyzývány, aby považovaly krizi za příležitost pohlédnout na své politiky z jiné perspektivy a aby zintenzívnily své úsilí v této důležité oblasti.

  Marina Yannakoudakis (ECR), písemně. – Skupina ECR bere na vědomí, že základní zásada rovnosti mužů a žen je zakotvena v Evropských smlouvách a je něčím, co respektuje a dodržuje každý členský stát EU. Nicméně nemůžeme pro tuto zprávu hlasovat, a to z několika konkrétních důvodů. Za prvé jsme zásadně proti tomu, aby na evropské úrovni byly zaváděny cíle a kvóty pro ženy v určitých profesích; domníváme se, že něco takového přísluší členským státům. Za druhé odmítáme akceptovat v politických zprávách otázky svědomí a domníváme se, že právní předpisy k otázkám týkajícím se umělého přerušení těhotenství a antikoncepce by měly přijímat členské státy. Za třetí by se o otázkách v oblasti zaměstnanosti, jako jsou důchody, penzijní věk a odměňování, mělo rozhodovat na vnitrostátní úrovni, a i když jsme plně pro odstranění platových rozdílů mezi muži a ženami, není věcí EU, aby stanovovala normativní cíle.

Zpráva: Rovana Plumb (A7-0031/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, která zdůrazňuje těžkou situaci 17 % evropských žen, které žijí v chudobě, zejména matek a starších žen. Zdůrazňuje také, že v 16 členských státech jsou ženy mnohem více vystaveny riziku extrémní chudoby, a také, že jejich příspěvek k hospodářství je obvykle nedoceňován a špatně zaplacen. Nutno připomenout, že jedním z cílů strategie Evropa 2020 je odstranění chudoby a že toho může být dosaženo jen prostřednictvím politik sociální ochrany a zaměstnanosti, sladěním rodinného a profesního života a zajištěním toho, aby všechny ženy měly prostředky nezbytné pro důstojný život.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Ženy jsou rostoucí měrou ohroženy chudobou, zejména kategorie žen se zvláštními potřebami, jako jsou matky samoživitelky, ženy se zdravotním postižením a starší ženy, jejichž výše mzdy a důchodu jen nepatrně přesahuje úroveň životního minima. Netřeba opakovat, že k předcházení vzniku chudoby a snižování jejího výskytu musí být zaručena rovná účast žen a mužů na trhu práce. U evropských žen je bohužel čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že pracují na částečný pracovní úvazek, než u mužů, že mají pracovní smlouvu na dobu určitou a často jsou zapojeny do stínové ekonomiky vyznačující se neexistencí pracovních smluv. Otázky spojené s feminizací chudoby však nezahrnují pouze práci, ale také chybějící péči o děti a péči o seniory.

Členské státy jsou odpovědné za provádění konkrétních programů, které by podpořily aktivní začleňování nebo opětovné začlenění žen na trh práce a jež by poskytovaly konkrétní příležitosti pro celoživotní vzdělávání zaměřené na poskytování potřebných dovedností a odborné kvalifikace. Zároveň ženy ze znevýhodněného prostředí musí mít zaručen rovný přístup k veřejnému zdravotnictví, ale také ke gynekologické a porodnické péči, k důstojnému bydlení, justici, sportu a kultuře.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Toto usnesení nabízí analýzu ženské chudoby, se kterou se ztotožňuji. Není pochyb, že tato nezaměstnanost je vyvolána nedávnou hospodářskou krizí, ale je také způsobena různými faktory, jako jsou stereotypy, platové rozdíly mezi muži a ženami, nedostatečná vyváženost mezi rodinným a profesním životem, delší střední délkou života atd. V souvislosti s tím jsem stejně jako naše zpravodajka potěšena tím, že byl vytvořen evropský nástroj mikrofinancování. Jeho cílem je zajistit lepší dostupnost mikrofinancování pro ženy, které mají obtíže se vstupem na trh práce, chtějí se stát samostatně výdělečně činnými osobami nebo chtějí založit vlastní malé podniky.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Z historického hlediska jsou nejvíce ohroženy chudobou ženy – zejména matky samoživitelky a ženy starší 65 let. Odhaduje se, že chudoba žen se pohybuje na úrovni 36 %, zatímco u mužů je to 11 %. Nejvíce jsou v EU ohroženy starší ženy – míra rizika chudoby u nich představuje 22 % oproti 16 % u mužů – v důsledku obtížného přístupu k systémům sociálního zabezpečení a k penzijním systémům.

Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Zpravodajka má pravdu, když uvádí, že chudoba žen je skrytá, protože ženy představují dvě třetiny „neaktivního” obyvatelstva. Zpráva uvádí, že je nutné zajistit, aby ženy, které se starají o děti, rodiče, staré nebo zdravotně postižené osoby, nebyly z důvodu této péče, která je tak důležitá pro rodinu i pro společnost, znevýhodněny, což jsem uvítal.

Pro tyto ženy, když zestárnou, musí být zajištěna odpovídající sociální péče. Souhlasím, že strategie EU 2020 musí zlepšit rovné zastoupení a účast na trhu práce, a plně podporuji reformy politik práce a sociální péče, jimiž bude ženám zajištěna hospodářská a sociální rovnost.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podpořil jsem tuto zprávu. Chudoba v EU zůstává obrovským problémem a boj proti chudobě je jedním z pěti měřitelných cílů navržených Komisí v rámci strategie Evropa 2020. Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 (podporovat sociální začlenění a boj proti chudobě) jsou zaměřeny na ochranu lidí před rizikem chudoby, a to se dotýká zvláště žen, neúplných rodin a starších lidí, kteří jsou chudobou ohroženi více než celková populace. Velmi důležité místo při snižování chudoby, kterou lidé trpí, patří politikám sociální péče a zaměstnanosti. Členské státy a Evropská komise se musí dohodnout na efektivnějších opatřeních, aby byla zaručena práva nejzranitelnějších skupin ve společnosti na odpovídající vzdělání včetně odborného a vysokoškolského studia, což by jim umožnilo lépe se začlenit na aktivním trhu práce a odvrátit riziko chudoby.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tento text. Tato zpráva navrhuje některá opatření boje proti chudobě žen v Evropské unii. Mnohá z nich podporuji, například povzbuzovat k zavádění pružné pracovní doby pro ženy nebo snižovat rozdíly v odměňování žen a mužů za stejnou práci. Ženy se ocitají ve složité situaci. Musí se starat o dům, o děti a manžela, a přitom ještě pracovat. Velmi často se ženy stávají oběťmi diskriminace na pracovišti nebo oběťmi násilí, což jsou závažné problémy, které jsou dosud velmi rozšířené v celé EU. Skutečnost je skutečně děsivá, zvláště na venkově a u romských žen. Za těchto okolností musí být použity strukturální fondy pro vytvoření programů, které zvýší naděje žen při vstupu na trh práce. Toto opatření musí být podpořeno lepším přístupem k mikrofinancování a také podporou a rozvíjením podnikatelských schopností u žen.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Přes úsilí vyvinuté v boji za rovnost žen a mužů jsou dnes ženy stále více ohroženy chudobou (17 %) než muži (15 %); u starších lidí je tento rozdíl větší (22 % u žen oproti 17 % u mužů). To, že jsou ženy více ohroženy chudobou, je částečně důsledkem mzdových rozdílů mezi ženami a muži. Tento rozdíl v platech v Evropské unii i nadále činí přibližně 18 %, což má dopady na celoživotní příjmy, na sociální ochranu a na důchody.

Tato zpráva, která si zasloužila mou podporu, vyzývá členské státy, aby v rámci svých plánů na zotavení z hospodářského poklesu zohlednily rovnost žen a mužů tím, že budou podporovat a zvyšovat zaměstnanost žen, přijímat opatření v oblasti cíleného začleňování na trh práce, pružné úpravy pracovní doby, stejné odměny za stejnou práci a revize daňových a penzijních systémů.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Nedávná hospodářská a finanční krize měla řadu negativních důsledků, které postihly životní úroveň a pracovní život občanů, a zejména žen. Situace žen jasně vyplývá ze statistik: skoro 17 % evropských žen žije v chudobě.

Rok 2010 byl vyhlášen „Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení”, a proto se domnívám, že činnosti prováděné během tohoto roku by měly zohlednit také riziko sociálního vyloučení, které je u žen větší než u mužů. Domnívám se také, že klíčovým prvkem boje proti chudobě žen a snižování rizik, kterými jsou ženy ohroženy, by mělo být posilování rovnováhy mezi rodinným a profesním životem, aby se ženy, které si to přejí, mohly věnovat svému povolání nebo pracovat na plný úvazek.

Důležitým nástrojem pro pomoc členským státům v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení jsou Strukturální fondy a Evropský sociální fond. Upozorňuji proto Komisi na možnost spolufinancování konkrétních programů, které by podpořily aktivní začleňování nebo opětovné začlenění žen na trh práce nebo přípravných kurzů zaměřených na získání konkrétní profesní kvalifikace.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Nehodlám hlasovat pro tuto zprávu, nikoli kvůli jejím cílům, ale kvůli metodám popsaným mojí kolegyní. Pro Evropu v roce 2011 je chudoba systémovou nákazou. Světovou hospodářskou krizí jsou některé skupiny jistě zasaženy více než jiné. Nejsem však přesvědčena o tom, že přístup založený na pohlaví nebo na jednotlivých skupinách představuje ideální řešení. Naopak, problém tohoto rozsahu musí být řešen vytvářením pozitivních cyklů, které nebudou zvýhodňovat nemnohé, ale budou zahrnovat všechny zainteresované subjekty.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se musíme vypořádat s ženskou chudobou, která se v důsledku krize prohloubila. I když hospodářská a finanční krize měla významný dopad na úroveň nezaměstnanosti obou pohlaví, nejvíce krize postihla ženy. Během krize dramaticky poklesly platy v odvětvích, kde převažují ženy, nebo ženy ztratily práci vůbec. Kvůli nižším platům dále ženy, když zestárnou, dostávají menší důchody a pak jim hrozí chudoba. Ženská chudoba, která se rozšířila zejména během hospodářské recese, zejména chudoba u matek samoživitelek, má přímý dopad na dětskou chudobu, protože přibližně 20 milionů dětí v Evropě nyní žije v chudobě. Nebudou-li přijata konkrétní opatření, která by pomohla snížit chudobu žen, nebude možné dětskou chudobu snížit. Chtěla bych zdůraznit, že otázku rovnosti mužů a žen musíme zohledňovat při přijímání právních předpisů na evropské i na vnitrostátní úrovni. Členské státy Evropské unie by měly vypracovat zvláštní programy, které by umožnily začleňování žen a pomáhaly by jim v návratu na trh práce. Všem ženám musí být také zaručena mateřská dovolená. V současné době jsou bohužel mateřství a domácí práce, pečování o děti a staré nebo zdravotně postižené osoby zcela znevažovány. Doufám, že do budoucna přijmou členské státy odpovídající opatření, jež umožní překonat ženskou chudobou a docení příspěvek žen k rozvoji rodiny, společnosti a hospodářství.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která byla v naší sněmovně schválena v den, kdy slavíme sté výročí dne věnovaného ženám. Podle nedávno zveřejněných údajů ještě dnes žije 17 % evropských žen v chudobě, a co je ještě horší, jsou znevýhodněny na trhu práce a v oblasti sociální ochrany. Zároveň je příspěvek žen k rozvoji rodiny, společnosti a hospodářství obvykle nedoceňován a nedostatečně zaplacen.

Podle výroční zprávy Komise jsou ženy více ohroženy chudobou, a v důsledku toho sociálním vyloučením, zejména starší ženy, z nichž bylo v roce 2008 ohroženo chudobou 22 % oproti 16 % starších mužů a 35 % neúplných rodin a dalších kategorií žen, jako jsou ženy se zdravotním postižením nebo ženy z etnických menšin. Zejména souhlasím s požadavkem vzneseným zpravodajkou paní Nedelchevovou na posílení rovnováhy mezi rodinným a pracovním životem a na přijetí dalších opatření, která by podpořila matky samoživitelky.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení přijaté k boji proti ženské chudobě prostřednictvím politik práce a sociální ochrany. Poukázala bych však na některá opakování v textu a také na svůj nesouhlas s body týkajícími se společného zdanění a příspěvků na péči o závislé osoby, které odporují postoji skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů).

  Andrea Češková (ECR), písemně. – Skupina ECR uznává, že některé body v této zprávě jsou nezbytné, aby povzbudily ženy ke vstupu na trh práce, například pružná pracovní doba, ustanovení o dětské péči a ustanovení o mateřské dovolené, a vítáme výzvy k odstranění platových rozdílů mezi muži a ženami. Skupina ECR se však domnívá, že existují oblasti politiky, které by měly být řešeny na vnitrostátní úrovni, a nikoli na úrovni EU. Skupina ECR je proti zbytečné a byrokratické Evropské listině práv žen a proti jakýmkoli krokům směřujícím k harmonizaci systémů sociální péče v celé EU. Proto jsme se rozhodli zdržet se konečného hlasování o této zprávě a hlasovali jsme pro konkrétní odstavce, které považujeme za důležité, například odstavce 34, 58, 60, 65 a 69.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že orgány musí věnovat větší pozornost zranitelným sociálním skupinám, které zahrnují také ženy. Hospodářská a finanční krize zasáhla celou populaci. Některé z jejích nejhorších dopadů však pocítily starší ženy, ženy na venkově a matky samoživitelky. Evropská unie a členské státy musí tyto faktory brát v úvahu a napomáhat zlepšení sociálních podmínek těchto zranitelných skupin. Z tohoto hlediska je cíl snižovat nespravedlivé rozdíly v platech mužů a žen každoročně o 1 % oprávněný a musí být prováděn efektivně s použitím různých nástrojů na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jedním z pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020 je boj proti chudobě, a proto bylo nezbytné analyzovat ženskou chudobu v EU. Tato zpráva poukazuje na příčiny a důsledky chudoby žen a zdůrazňuje význam, který má dosažení rovnosti žen a mužů pro udržitelný růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost a sociální soudržnost. V současnosti žije 17 % žen v Unii v chudobě, a toto číslo oproti chudobě u mužů v poslední době prudce vzrostlo. Proto, podle toho, co uvádí zpráva, došlo k feminizaci chudoby. Unie a členské státy v souladu se zásadou subsidiarity musí urychleně najít způsoby boje proti chudobě obecně, a proti ženské chudobě zvláště. Je třeba vyvinout úsilí v oblasti politik práce a sociální ochrany, které bude vycházet z rovnosti mužů a žen, a snažit se o sladění rodinného a profesního života. Je nutné vést dialog se sociálními partnery a občanskou společností a napomáhat vytváření stále jednotnější společnosti.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) V roce 2008 Evropský parlament a Rada Evropské unie, vědomy si potřeby zvýšit informovanost veřejnosti a členských států o problému boje s chudobou, přijaly rozhodnutí vyhlásit rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V době krize, války a genocidy jsou to ženy a děti, kdo trpí nejvíce, takže zasluhují zvláštní pozornost ze strany celé společnosti, a ze strany institucí zvláště. Evropské instituce a členské státy jsou povinny bojovat za zlepšení životních podmínek žen a zvyšovat povědomí ve společnostech tak, aby byly ženám nabízeny lepší příležitosti, neboť ženy jsou jedním ze základních prvků trhu práce. Vítám přijetí této zprávy, jež potvrdilo, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je i nadále politickou prioritou EU, a doufám, že budou posíleny strukturální fondy, zejména Evropský sociální fond, aby bylo možné bojovat proti chudobě a vyloučení, v souladu s cíli strategie Evropa 2020.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Připomínáme-li si historické datum spojené se zápasem žen za jejich práva, nelze přehlížet řadu sociálních problémů, s nimiž se ženy, a zejména pracující ženy, potýkají: zhoršující se nezaměstnanost a nejistá zaměstnání spojená s nízkou mzdou, rozdíly v platech mužů a žen a diskriminace z důvodu mateřství. Stále častější jsou případy ztráty zaměstnání a ženy se stávají stále chudšími. Zvlášť kritická je situace zdravotně postižených žen, přistěhovalkyň, nezaměstnaných žen, žen v důchodu a žen vykonávajících špatně placené práce.

Dopad úsporných opatření v některých zemích, jako je Portugalsko, Řecko a Irsko, nepříznivě ovlivňuje životy žen jako zaměstnankyň, občanek a matek. Totéž platí o snižování mezd, zmrazování stavů studentů přijímaných k vysokoškolskému studiu a blokování kolektivního vyjednávání; a o snižování výdajů na zdravotní péči, vzdělávání, sociální péči a na různé formy sociální podpory. Podrobný popis a deklarace dobrých záměrů v souvislosti s dnem, který si dnes připomínáme, nestačí. Potřebujeme skutečnou změnu v obsahu politik, ze kterých tato situace pramení.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Myslím si, že rozprava, diskuse a hledání společných řešení problémů světa žen se vždy vyplácí. Avšak zpráva mé kolegyně poslankyně paní Plumbové ze skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu neustále poukazuje na romskou komunitu. Nepovažuji tento tón za vhodný, a evropským pracujícím ženám určitě neprospěje, budeme-li se zabývat pouze romskými ženami. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se musíme vypořádat s ženskou chudobou, která se během finanční a hospodářské krize prohloubila. Téměř 17 % evropských žen je řazeno do kategorie osob žijících v chudobě; podle ukazatelů na trhu práce a v oblasti sociální ochrany mají strukturální příčiny chudoby nepoměrně větší dopad na ženy. Během recese prudce poklesly platy v odvětvích, kde dominují ženy, nebo ženy ztratily práci vůbec. Kvůli nižším platům dále ženy, když zestárnou, dostávají menší důchody, a často jim proto hrozí chudoba. Chudoba žen, která se rozšířila zejména během hospodářské recese, zejména chudoba matek samoživitelek, má přímý dopad na dětskou chudobu, protože přibližně 20 milionů dětí v Evropě nyní žije v chudobě. Vzhledem k tomu, že příspěvek žen k rozvoji rodiny, společnosti a hospodářství je obvykle nedoceňován a nedostatečně zaplacen, je důležité přijmout opatření k odstranění ženské chudoby.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) I přes všudypřítomné úsilí a informační kampaně jsou ženy i nadále chudší a jsou vystaveny diskriminaci častěji než muži. K takovým situacím dochází dokonce v naší demokratické Evropské unii, která prosazuje lidská práva. Ženy za stejnou práci vydělávají méně než muži a navíc je u nich pravděpodobnější, že budou obtěžovány. Jsou to častěji ony, kdo se starají o děti, a v důsledku toho nemají samostatný zdroj příjmů nebo peníze, které by mohly používat na svůj vlastní rozvoj nebo aby si něčeho dopřály odměnou za perný den. Ti, kdo vychovávají budoucí generace a vzdělávají mladé lidi, kteří nám v budoucnu budou vládnout, poskytovat nám lékařské ošetření, stavět mosty a starat se o nás v nemocnicích, nejsou dostatečně zaplaceni. Především by se měly změnit právní předpisy, aby byl zajištěn volný přístup k jeslím, mateřským školám a ke vzdělávacím příležitostem pro mladé ženy a aby se znemožnilo propouštění žen bezprostředně po porodu nebo po návratu z mateřské dovolené. V nejhorší situaci jsou ženy na venkově. Žijí v oblastech, kde jsou příjmy mnohem nižší, než je průměr EU, nebo dokonce nižší, než je průměrný příjem v zemi, ve které žijí. Vykonávají těžké práce, a ne vždy mají například možnost vzít si dovolenou. Hrozivé spektrum demografické krize by nás mělo zmobilizovat k bezodkladnému přijetí opatření, abychom zlepšili situaci žen na našem kontinentě.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) V tak důležitý den, který nám připomíná, jak významná je úloha žen v moderní společnosti, je podpora této zprávy naší jednoznačnou morální povinností vůči tisícům žen, které žijí v chudobě.

Úroveň chudoby, nejistota, neodpovídající odměňování, sexuální diskriminace na pracovišti: to jsou bohužel stále se opakující výrazy, které bychom nejraději neslyšeli a neviděli ve spojení se ženami nejen dnes, ale ani nikdy jindy. Bohužel skutečnost je odlišná a počty hovoří samy za sebe. Ve všech profesních oblastech, v kterékoli hospodářské činnosti se člověk setká s událostmi, které i nadále vedou k marginalizaci žen v důsledku nízkých platů, sociálního vyloučení a zjevně obtížného přístupu k normálnímu společenskému životu.

Starší ženy, ženy se zdravotně postiženými dětmi, zdravotně postižené ženy, ženy, které nemohou najít práci: mají mou podporu a podporu mých kolegů poslanců, kteří hlasovali pro tuto zprávu, abychom se v budoucnu v médiích a evropských statistikách již nesetkávali s výrazem „feminizace chudoby”.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Domnívám se, že zpráva paní Plumbové o ženské chudobě je obrovským krokem ke zlepšení situace žen v moderním světě. Proto jsem hlasovala pro přijetí tohoto dokumentu. Otázky nastolené ve zprávě nezahrnují jen feminizaci chudoby, spojení rodinného života s profesním růstem, boj proti chudobě u starších žen a dopad násilí na situaci žen, ale také, a to považuji za mimořádně důležité, využití záruk financování, politik zaměstnanosti a sociální ochrany jako způsobů boje proti chudobě.

  David Martin (S&D), písemně. – Ačkoliv je chudoba žen dlouhotrvající skutečností, tento problém začal být systematicky řešen teprve poměrně nedávno. Současná hospodářská, finanční a sociální krize, kterou je zasažena Evropská unie i zbytek světa, přináší řadu konkrétních negativních důsledků a přímo ovlivňuje životní a pracovní podmínky žen i obecně jejich místo ve společnosti. Tato situace vedla k tomu, že prostřednictvím zprávy o podobě ženské chudoby se velmi důležitým bodem na pořadu jednání Evropského parlamentu stává nutnost genderově zaměřeného přístupu k chudobě. Celosvětově jsou ženy ve srovnání s muži chudší. Platí to také úplně ve všech členských státech EU, i když v každém z nich lze podle toho, o jakou zemi se jedná, pozorovat určité rozdíly. Téměř 17 % evropských žen spadá do kategorie osob žijících v chudobě. Se zřetelem na ukazatele týkající se trhu práce a sociální ochrany mají strukturální příčiny chudoby na ženy neúměrně vysoký dopad. Zároveň lze říci, že příspěvek žen k rozvoji rodiny, společnosti a hospodářství je obvykle nedoceňován a nedostatečně zaplacen.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. – (IT) Současná finanční krize přináší konkrétní negativní důsledky, jež přímo zasahují život žen, jejich práci a místo ve společnosti.

Téměř 17 % evropských žen žije dnes v chudobě. Před přijetím jakékoli politické strategie by měla být provedena komplexní analýza, která zohlední všechny genderové aspekty: domníváme se, že jejich začlenění na trh práce je rozhodující pro boj proti chudobě a proti jejich sociálnímu vyloučení.

Podpora rovnováhy mezi profesním a rodinným životem, aby se ženy, které si to přejí, mohly věnovat svému povolání nebo pracovat na plný úvazek, je jedním z nejdůležitějších aspektů snižování výskytu ženské chudoby a rizik, jež ženám hrozí.

Žádáme o přijetí dalších opatření, která by podpořila pracující matky tím, že by jim usnadnila nalezení flexibilních forem práce z hlediska pracovní doby, umožnila jim plnit své širší rodinné povinnosti, nebo zajistila odpovídající služby pro děti, starší lidi a další závislé členy rodiny.

Jsme přesvědčeni, že se do strategie Evropa 2020 podaří začlenit hledisko rovnosti žen a mužů s cílem zlepšit zastoupení a rovnocennou účast na trhu práce, odstranit model rozdělení trhu práce a zajistit ženám přístup k vyšším pracovním pozicím.

  Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) V den, kdy slavíme 100. výročí Mezinárodního dne žen, hlasujeme o dvou zprávách, které se zabývají otázkami, kdy ženy jsou stále ještě příliš často odsouvány na okraj společnosti nebo z ní vyloučeny.

Ženy jsou tradičně více ohroženy chudobou, zejména matky samoživitelky a ženy starší 65 let. Boj proti chudobě je jedním z pěti měřitelných cílů navržených Komisí v rámci strategie Evropa 2020, díky čemuž je tato zpráva mimořádně aktuální, zejména z hlediska genderových politik v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí, jež Evropu sužuje.

Skutečná zranitelnost každé jednotlivé ženy ji vystavuje většímu riziku chudoby a sociálního vyloučení a tedy izolace, a proto je povinností orgánu, jejž zastupujeme, zavést konkrétní strategie a programy zmíněné ve zprávě paní Plumbové.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Všechny ukazatele ukazují, že celosvětově jsou ženy v průměru chudší než muži. V době hospodářské recese se lidé, kterým hrozí chudoba, stávají ještě zranitelnějšími, a většinu z nich tvoří ženy. Zpráva uznává, že úsporná opatření, která se nyní zavádějí v celé EU, mají obzvlášť škodlivé účinky na ženy, zejména na ty, které jsou již znevýhodněny v mnoha jiných oblastech. Důchody značné části evropských žen starších 65 let jsou pouhou almužnou.

Chudoba mezi ženami není pouze výsledkem nedávné hospodářské krize, ale je také důsledkem jiných faktorů vyplývajících z diskriminujících genderových stereotypů, z platových rozdílů mezi muži a ženami a z překážek, jež brání optimálnímu sladění rodinného a profesního života, což je zvlášť závažné v případě neúplných rodin. To vede k „feminizaci chudoby”, proti které je nutné urychleně začít bojovat.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože je pro mne velmi obtížné akceptovat, že 17 % žen v Evropě dosud žije pod hranicí chudoby. Bezprecedentní hospodářská krize, která právě zasáhla Evropskou unii, jen napomohla tomu, že se tato nešťastná situace ještě zhoršila. Proto nastal čas zdůraznit důležitost tohoto problému a přijmout balíček opatření k boji proti této pohromě. Evropská unie a její členské státy musí zastavit chudobu a sociální vyloučení žen v Evropě zejména tím, že jim zajistí přístup ke kvalitnímu vzdělání a kvalitním pracovním místům, pomohou jim najít rovnováhu mezi jejich rodinným a profesním životem a pomohou jim bojovat proti násilí, jehož oběťmi se bohužel dosud tak často stávají. Proto podporuji tuto zprávu z vlastního podnětu, která upozorňuje na jedno ze selhání našich moderních demokracií: diskriminaci žen.

  Erminia Mazzoni (PPE), písemně. – (IT) Chudoba a rovnost jsou dvě přímo úměrné proměnné v každé hospodářské projekci. Činnosti zaměřené na úplnou aktivizaci žen vedou také ke snižování celkové chudoby.

V Evropě více než 17 % ženské populace žije v chudobě. Tyto údaje, které jsou již nyní šokující, ovlivnila – a může dále ovlivňovat – hospodářská a finanční krize. Boj proti chudobě nebývá vždy považován za součást genderových politik, a to jeho význam oslabuje. Práce příslušných výborů zdůrazňuje význam zohledňování těchto vazeb, a na základě toho analyzuje možné postupy. Jsou příhodně zahrnuty ve strategii EU 2020, která označuje chudobu za jeden ze svých měřitelných cílů.

Na základě tří rozměrů chudoby – genderového, generačního a geografického – zpráva paní Plumbové ukazuje svou mimořádnou solidnost a zejména inovativnost při plánování postupu, který bude předjímat přijetí úsporných opatření v boji proti dopadům krize. Sedm zájmových oblastí, jež by usnadnily požadovaný systémový přístup nastíněný ve zprávě, jsou v tomto ohledu dobře koncipovány.

Pozitivní povaha tohoto návrhu nemůže ponechat Komisi, Radu ani členské státy v klidu, a očekávám od nich dobře koordinovanou odpověď.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Chudoba mezi ženami je skutečně závažný problém, který musí EU řešit. Krizová situace, které čelíme, nenapomáhá řešení tohoto závažného problému, ale musíme vyvinout větší úsilí, abychom ho vyřešili. Vzhledem k tomu, že boj proti chudobě je jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020, je nutné učinit vše, co můžeme, pro jeho dosažení, zejména pokud jde o ženy, zvláště pak o znevýhodněné a starší ženy. Proto jsou nezbytné politiky práce a sociální ochrany zaměřené na nalezení řešení, které umožní ženám sladit rodinný a profesní život. Je nutné také vést dialog se sociálními partnery a občanskou společností, s cílem dospět ke spravedlivější společnosti bez rozdílů.

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Dnes, 8. března 2011, je Mezinárodní den žen. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože předcházení chudobě žen a snižování jejího výskytu je důležitým prvkem základní zásady sociální solidarity, k níž se Evropská unie hlásí.

Chudoba žen není jen výsledkem nedávné hospodářské krize, ale důsledkem různých faktorů, jako je stereotypizace, platové rozdíly mezi muži a ženami, překážek způsobených nedostatečným sladěním rodinného a profesního života, delší střední délka života u žen a obecněji různé formy diskriminace na základě pohlaví, jež postihuje hlavně ženy.

Zpráva vyzývá členské státy EU k zavádění mechanismů pro boj proti chudobě, která má ženskou podobu, a proto jsem pro tento text hlasoval.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Chudoba žen je dlouhotrvající skutečností, avšak hospodářská, finanční a sociální krize tuto situaci velmi ztížila a nyní jsme svědky feminizace chudoby. Chudoba je jednou z oblastí, kde přetrvávají rozdíly mezi muži a ženami. Jedním z prostředků boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení je účast žen na trhu práce. Dále je nutné poznamenat, že musíme zároveň podporovat rovné platy, rovný přístup k odpovědným pozicím a také poskytnout osobní práva na důchod a sociální péči. Závažným problémem, který musí být vyřešen všemi prostředky, které máme k dispozici, je násilí páchané na ženách.

Tento typ násilí je až příliš často jednou z příčin ženské chudoby, hned po zdravotních problémech a ztrátě zaměstnání. Musíme na evropské i na vnitrostátní úrovni pokračovat v důrazném prosazování rovnosti žen a mužů a bojovat proti sociálnímu vyloučení pomocí konkrétních a trvalých opatření, jež budou podpořena odpovídajícími finančními zdroji.

  Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. – (SK) Problém chudoby v Evropě je přetrvávající negativní jev, který dopadá na mnohé Evropany, a především na ženy.

Stále více žen se ocitá v nouzi a podle posledních průzkumů žije až 17 % žen pod hranicí chudoby. Postavení žen v Evropě zůstává neuspokojivé a jeho stav se zhoršil i v důsledku hospodářské krize a restrukturalizace veřejného sektoru, který před krizí zaměstnával právě nejvíce žen.

V rámci strategie EU 2020, která je principiálně zaměřena na snížení chudoby o 25 %, by se podle mého názoru měla intenzivněji hledat a rozvíjet specifická řešení související s otázkou ženské chudoby. Rád bych vyzdvihl neocenitelný podíl žen na zdravém rozvoji rodiny a na výchově dětí, který nesmí být nepříznivě ovlivňován diskriminací žen, protože takovéto nežádoucí jevy mají těžké dopady i na společnost jako takovou.

Proto podporuji iniciativy vedoucí ke snížení neopodstatněných rozdílů a ke zlepšení postavení ženy ve společnosti – nejen v legislativním rámci, ale i v každodenním životě.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Důkladně jsem zprávu prostudoval. Chtěl bych zdůraznit hlavní směry v boji proti chudobě mezi ženami: boj proti ženské chudobě prostřednictvím politiky zaměstnanosti a sociální ochrany; význam sociálního dialogu a občanské společnosti v boji proti chudobě žen; význam finanční pomoci v boji proti chudobě. Je velmi důležité, že Parlament dne 8. března přijal tato důležitá usnesení, která přinášejí světélko naděje v překonání nespravedlnosti. Hlasoval jsem pro.

  Elisabeth Morin-Chartier (PPE), písemně. – (FR) Podporuji zprávu o podobě ženské chudoby v Evropské unii, neboť ukazuje, v jak velké míře jsou ženy prvními oběťmi chudoby. Vyzývám Evropu, aby přijala praktická opatření ke snížení rozdílu v platech mužů a žen.

Jak dlouho ještě budeme muset tolerovat, že ženy by měly mít nižší platy než muži? Proč by měla být žena nucena pracovat pět let, aby si vydělala to, co si muž vydělá za čtyři roky, a především proč by měla skončit chudší pod záminkou, že vychovávala své děti?

To není společnost, jakou bych chtěla zanechat svým dětem a vnukům. Nejistoty profesního života žen na ně doléhají příliš silně, zejména když dosáhnou důchodového věku. Evropa musí dbát na to, aby ženy dále nezbídačovala, a musí podporovat politiku skutečně rovných platů.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Zvláště mne ohromila chudoba mezi osaměle žijícími staršími ženami. Po celý život pracovaly, přispívaly k výchově rodiny; pokud pracovaly, dostávají nepřiměřeně nízké důchody; pokud závisejí pouze na státním důchodu, je to ještě horší.

Důchodové systémy k nim nejsou přívětivé. Možná přerušily svou profesní kariéru, aby vychovávaly děti, a práce na částečný úvazek snížila jejich příjem v průběhu celého jejich pracovního života. Možná musely podporovat členy rodiny, kteří byli nemocní, staří nebo zdravotně postižení, a jejich životní úroveň neodpovídala významu této povinnosti. To je skutečně nezáviděníhodná situace.

S pomocí Evropského sociálního fondu musíme vytvořit programy, které poskytnou pomoc a podporu. Místní vlády by měly – ať přímo či prostřednictvím nevládních organizací – převzít za tyto otázky odpovědnost a spolupracovat s regiony na lepším nasměrování svých kvót ze strukturálních fondů. Boj proti chudobě by neměl uvíznout na stolech statistických úřadů, ale měl by se dostat dolů, na úroveň veřejné správy nejbližší těm ženám, které to potřebují.

V Evropě je ještě příliš mnoho žen, které mají nižší plat než muži a hledají práci a služby, jež jim mohou pomoci vychovávat děti, příliš mnoho žen se stává oběťmi násilí, příliš mnoho dívek z přistěhovaleckých kruhů trpí zmrzačením genitálií a existuje velmi, velmi mnoho žen, které jsou osamělé, staré a zapomenuté.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Chudoba mezi ženami je tragický problém, zejména v rozvojových zemích. Avšak nepřímý přístup uplatněný v této zprávě by neměl být používán jako cesta k uvolňování migračních politik členských států. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Evropská unie musí zaujmout jasné stanovisko a mít plány, které lze realizovat v boji proti hospodářské krizi. V tomto případě se jedná o ochranu žen před ohrožením chudobou a před tím, aby byly ve společnosti zranitelnější než muži, a tudíž měly omezenější možnosti reagovat na krizi zaměstnanosti. K tomu, abychom splnili cíl strategie Evropa 2020 v oblasti boje proti chudobě, musíme zajistit, aby byl ženám umožněn lepší přístup ke zdrojům, ke zdokonaleným politikám práce, zvýšenému financování z Evropského sociálního fondu a k možnosti dosažení rovnováhy mezi rodinným a profesním životem, aniž by se musely vzdát své úlohy matek. Jak jsem již uvedl v souvislosti s jinými zprávami, o kterých se dnes hlasovalo, domnívám se však, že při realizaci těchto doporučení je žádoucí respektovat zásadu subsidiarity a určité charakteristické vnitrostátní rysy, jež musí být zachovány a chráněny.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu o ženské chudobě v EU. V současném období hospodářské krize na ženy nepříznivě doléhají i přijímaná úsporná opatření a znevýhodňují je na trhu práce. V Řecku je riziko chudoby u žen v zaměstnání 10 %, což je mnohem vyšší než u mužů, zatímco v Evropě činí ženská chudoba 36 % oproti 11 % u mužů. Základním cílem je odstranit rozdíl v platech mezi oběma pohlavími a nerovnosti, jež způsobuje, a přijmout opatření, která by podpořila pracující matky samoživitelky tím, že budou mít možnost pružnější pracovní doby. Členské státy jsou nyní vyzývány, aby tam, kde je to možné, vytvářely nová pracovní místa pro ženy a aby usnadnily jejich přístup k lepšímu vzdělání, tak aby mohly získat dovednosti a kvalifikaci a mohly se ucházet o kvalitnější pracovní místa.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Byl proveden dostatečný výzkum a máme dostatečně podložené údaje, abychom mohli kategoricky prohlásit, že z obecného hlediska chudoba dopadá nejdříve a nejsilněji na ženy ve všech společnostech, od nejbohatších – a žádná z nich se dosud nedokázala sama úspěšně vypořádat s chudobou – až po nejchudší, v nichž se chudoba šíří jako nakažlivá nemoc, která ukrajuje ze střední délky života a zbavuje život naděje. Potřebujeme však hlubší a konkrétnější pochopení této reality v různých členských státech Evropské unie, abychom mohli jednat adresněji a efektivněji, s ohledem na společný cíl předcházení chudobě žen a snižování jejího výskytu. Nutno zdůraznit chudobu mezi ženami, o které také máme konkrétní všeobecné ukazatele, jež ukazují na její vážný dopad na sociální strukturu společnosti: vzhledem k zásadní a trvalé úloze žen v rodině bylo prokázáno, že čím více se investuje do jejich vzdělávání a postupu na společenském žebříčku, tím více se společnost sociálně a ekonomicky rozvíjí. Boj proti chudobě mezi ženami je morální povinností, ale také sociální investicí. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu o podobě ženské chudoby v Evropské unii.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – EU čelí rozsáhlé hospodářské, finanční a sociální krizí, která zasahuje nás všechny, muže i ženy. Zvláště však poškozuje ženy na trhu práce i v jejich osobním životě, neboť ženy mají častěji nejistá zaměstnání, více jim hrozí, že budou propuštěny, a častěji nemají sociální pojištění. Úsporná opatření, která se nyní zavádějí v celé EU, mají obzvlášť negativní dopad na ženy, které převažují ve veřejném sektoru jako zaměstnankyně i jako příjemkyně služeb. Předcházení chudobě žen a snižování jejího výskytu je v souladu s článkem 3 Smlouvy o EU důležitým prvkem základní zásady sociální solidarity, k níž se Evropská unie hlásí. To předpokládá rovnost žen a mužů, sociální spravedlnost a ochranu a boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci. Komise a členské státy by v rámci strategie Evropa 2020 měly učinit nezbytná opatření k odstranění nerovností mezi ženami a muži v oblasti zaměstnanosti. Rozhodně vybízím k tomu, aby byl stanoven cíl snížit každoročně rozdíl v odměňování žen a mužů o 1 % s cílem snížit tento rozdíl o 10 % do roku 2020. Dále bych zdůraznila potřebu pozitivních opatření ke zvýšení zastoupení žen v politických, hospodářských a podnikových orgánech s rozhodovací pravomocí.

  Miguel Portas (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Všechny ukazatele dokládají, že celosvětově jsou ženy v průměru chudší než muži. V době hospodářské recese se lidé, kterým hrozí chudoba, stávají ještě zranitelnějšími, a většinu z nich tvoří ženy. Zpráva uznává, že úsporná opatření, která se nyní zavádějí v celé EU, mají obzvlášť škodlivé účinky na ženy, zejména na ty, které jsou již znevýhodněny v mnoha jiných oblastech. Důchody značné části evropských žen starších 65 let jsou pouhou almužnou. Chudoba mezi ženami není pouze výsledkem nedávné hospodářské krize, ale je také důsledkem jiných faktorů vyplývajících z diskriminujících genderových stereotypů, z platových rozdílů mezi muži a ženami a z překážek, jež brání optimálnímu sladění rodinného a profesního života, což je zvlášť závažné v případě neúplných rodin. To vede k „feminizaci chudoby”, proti které je naléhavě nutné bojovat.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zpráva paní Plumbové z výboru FEMM byla přijata většinou. Podpořili jsme mnohé odstavce, o kterých skupiny S&D/PPE/ALDE požadovaly hlasovat odděleně. Tyto odstavce byly hlavně opakováními. Konečný výsledek je tedy v pořádku. Je pozitivní, protože bylo přijato: v rámci strategie Evropa 2020 odstranit nerovnosti mezi ženami a muži (odst. 38); úplný plat po dobu mateřské dovolené, jak to bylo přijato ve zprávě paní Estrelové dne 20. října 2010 (odst. 39); zvýšit zastoupení žen v politických, hospodářských a podnikových orgánech s rozhodovací pravomocí. Kvalitní veřejné služby (odst. 43) by měly být také kompatibilní s prací na plný úvazek. Ale je i negativní, protože nebylo přijato zohlednění rovnosti žen a mužů v rámci plánů na zotavení z hospodářského poklesu (odst. 15).

  Joanna Senyszyn (S&D) , písemně. – (PL) Zprávu o ženské chudobě v Evropské unii jsem podpořila. V posledních 10 letech se počet žen žijících v chudobě zvýšil neúměrně vůči počtu mužů. Více než 84 miliony občanů EU žijí v chudobě, a ženy se na tomto počtu podílejí více než z poloviny. Je to výsledek hospodářské krize a rozdílů, které existují v platech žen a mužů, obtíží při slaďování rodinného života s profesním růstem, delší průměrné délky života a různých typů diskriminace na základě pohlaví, jejímiž oběťmi jsou hlavně ženy. Chtěla bych vyzvat bych k přijetí rozhodných opatření na úrovni EU a všech členských států k boji proti platové diskriminaci a k zajištění přístupu k atraktivním nabídkám pracovních míst. Chtěla bych zdůraznit potřebu posílit právní nástroje zaměřené na odstranění rozdílů v platech žen a mužů. V této oblasti stále existuje mnoho nesrovnalostí, kdy muži vydělávají v průměru o 20 % až o 25 % více než ženy, a to vede k vysokému výskytu chudoby mezi osamělými ženami, ženami na odpočinku a vdovami. Je nezbytné, aby v rámci strategie Evropa 2020 byly přijaty programy EU v oblasti celoživotního vzdělávání a odborného vzdělávání pro ženy s cílem zvýšit úroveň zaměstnanosti žen. Tyto programy by se měly do značné míry zaměřit na povolání, která budou důležitá v budoucnu, a na odbourávání stereotypů, které existují, pokud jde o oblasti vzdělání, ve kterých převažují ženy nebo muži, i na překonání tradičních modelů ve výukových programech.

  Bogusław Sonik (PPE), písemně. – (PL) Feminizace chudoby je jev, který v Evropě i za jejími hranicemi pozorujeme, na nějž narážíme stále častěji a k němuž dochází v důsledku stárnutí, rodinných povinností, etnického původu, násilí páchaného na ženách a dalších faktorů. Vysoký podíl žen pracujících ve špatně placených zaměstnáních nebo na částečný úvazek znamená, že na hranici chudoby žije více žen než mužů.

Měl by být posílen výzkum tohoto jevu na evropské úrovni, neboť výzkum umožní stanovit přesné a účinné metody boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení žen. Základní metodou, jejíž použití může ženám pomoci vymanit se z chudoby, by mělo být přizpůsobit odpovídajícím způsobem politiku zaměstnanosti (flexibilní formy zaměstnání, pomoc při profesním postupu, zajištění odborné přípravy ke zvýšení kvalifikace a opatření zaměřená na ženy žijící na venkově).

V boji proti tomuto problému má velký význam i vzdělávání. Pro tyto účely by mělo být využito finančního potenciálu EU, a zvláštní důraz by měl být kladen na spojení otázek rovnosti žen a mužů s plány na překonání hospodářské krize a na efektivní provádění strategie Evropa 2020. Opatření EU v této oblasti by měla být výrazem sociální solidarity.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podpořila jsem tuto zprávu, která uznává, že po celé EU jsou ženy více postiženy chudobou a že musíme společně usilovat, abychom to vyřešili. Byla jsem zklamána tím, že britští konzervativci byli v den 100. výročí Mezinárodního dne žen znovu proti této zprávě.

  Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Boj proti chudobě je jedním z cílů navržených Evropou v rámci strategie Evropa v roce 2020. Ženská chudoba do značné míry pramení z diskriminace žen. Nedávná hospodářská recese zhoršila jejich postavení ve společnosti, zvýšila diskriminaci žen a posunula je blíže k chudobě. Ve své zprávě o ženské chudobě v Evropské unii se paní Plumbová pokusila nalézt účinná řešení ke zlepšení celkového postavení žen ve společnosti, a proto jsem pro ni hlasovala.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Ženy v Evropě vydělávají v průměru o 17,5 % méně než muži, a tento poměr zůstával v posledních patnácti letech víceméně stálý – a je načase přijmout opatření ke snížení tohoto platového rozdílu. V členských státech musí být náležitě uplatňována zásada stejného platu za stejnou práci, abychom ženám zajistili spravedlivé postavení. Je důležité, abychom se zabývali dopadem, který má rozdíl v platech na důchody žen; v mnoha případech právo ženy na důchod vyplývá z jejího rodinného stavu. Musí být zaručeny rovné důchodu pro ženy, a proto jsem podpořil návrh zajistit ženám stejná práva v oblasti důchodů a sociální péče. Přibližně 17 % žen v EU žije pod hranicí chudoby a je nezbytné upravit sociální politiky a politiky na trhu práce, abychom ženám zajistili minimální příjem a sociální spravedlnost. Souhlasím s výzvami, aby EU poskytla více financí prostřednictvím ESF, a pomohla tak bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení; je důležité, aby ženy byly plně začleněny na trhu práce.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem pro zprávu o podobě ženské chudoby v Evropské unii. Výroční zpráva Komise za rok 2010 o rovnosti žen a mužů ukazuje, že chudoba je jednou z oblastí, kde jsou očividné konkrétní rozdíly založené na příslušnosti k pohlaví. Hospodářská, finanční a sociální krize vedla k „feminizaci chudoby”. Následné rozpočtové škrty a restrukturalizace státního sektoru ohrozily zvláště pracovní místa, na kterých pracují hlavně ženy. Zároveň jsou opatření podporovaná vládami v rámci boje proti krizi přednostně směrována do oblasti hospodářství, kde pracují převážně muži. Analýza jevu „feminizace chudoby”, ke které zpravodajka vyzvala, je proto naléhavě potřebná, aby mohla být přijata vhodná protiopatření.

Zprávy: Mariya Nedelcheva (A7-0029/2011) a Rovana Plumb (A7-0031/2011)

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Dvě usnesení, která předložil Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví a jež byla předmětem rozpravy v den stého výročí zavedení Mezinárodního dne žen, naznačují, že Parlament podněcuje a podporuje rovné zacházení s ženami a muži. Předseda tohoto legislativního shromáždění dokonce poznamenal, že ve vnitrostátních parlamentech je příliš málo žen, ačkoliv se situace mění, pokud jde o Evropský parlament. Mohu potvrdit, že toto je také případ Rumunska, které vyslalo do evropského legislativního orgánu více žen, než představuje jejich podíl ve vnitrostátním parlamentu. Kromě nápravy tohoto stavu, který lze považovat toliko za špičku ledovce, je nutné, aby za použití dynamických a realistických politik byly odstraněny rozdíly v odměňování mužů a žen, aby bylo více žen jmenováno na rozhodovací pozice a aby se zvýšila úroveň zaměstnanosti žen, protože ženy více postihuje nezaměstnanost. Analýzy ukazují, že nejde pouze o potřebu rovného zacházení s muži a ženami, ale že by tyto politiky měly i významný vliv na ekonomiky a zvýšily by HDP o 30 %. V EU je průměrný rozdíl v odměňování mužů a žen stále 18 %. Vítám tedy výzvu členským státům, aby zavedly právní předpisy ve věci rovného odměňování.