Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 8. března 2011 - Štrasburk

16. Strategie EU pro začleňování Romů (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva o evropské strategii pro začleňování Romů, kterou vypracovala paní Járókaová jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (2010/2276(INI)) (A7-0043/2011).

  Lívia Járóka, zpravodajka. – Paní předsedající, chtěla bych poděkovat všem svým kolegům v Evropském parlamentu a rovněž ve všech občanských organizacích za jejich podporu a cenný příspěvek při přípravě této důležité zprávy.

Jestliže mi dovolíte osobní poznámku – musím na tomto místě a v tuto chvíli poděkovat svým kolegům v úřadu, svému politickému poradci ve výboru LIBE, který tuto strategii po celé roky podporoval, a vedoucímu mého kabinetu v několika posledních letech, který bojoval se mnou.

Rovněž dlužím poděkování své rodině, která mi dovolila stát v tomto boji v první linii. Byl to boj, který nakonec přinesl výsledek. Dosáhli jsme dohody, která spojuje šest politických skupin, 27 členských států a pět velmi důležitých parlamentních výborů. Domnívám se, že takto můžeme vyslat signál Komisi, Radě a členským státům, s kterými je nutno počítat. Učinili jsme tedy obrovský krok na cestě k úsilí na úrovni Evropské unie, k úsilí o zmírnění chudoby a sociálního vyloučení největší etnické menšiny našeho kontinentu.

dle textu zprávy nejde o ratification, ale rectifications; věta přeložena dle znění zprávy

Velká část evropských Romů se potýká s tak nevyhovujícími podmínkami (jsou téměř zcela odříznuti od hospodářství, a tím dochází k tomu, že jsou jim upírána jejich základní lidská práva), že posílení jejich sociálního začlenění nelze uskutečnit v rámci obecných úprav politiky, ale musí být pojato jako odstranění jednoho z největších nedostatků v provádění ústavních a lidských práv v Evropě.

Úsilí, které EU vynakládá za účelem zmírnění chudoby a sociálního vyloučení evropských Romů, tedy musí být přednostně zaměřeno na dodržování a prosazování základních práv na zaměstnanost, bydlení, zdravotní péči a vzdělání.

Dovolte mi, abych stručně nastínila nejdůležitější zásady a doporučení své zprávy. Tato strategie především musí být vnitřní strategií EU; obecný dohled nad prioritními oblastmi a cíli je tedy třeba provádět v rámci struktury Společenství, takže by strategie v žádném případě neměla Evropskou unii rozdělovat a vytvářet rozpory mezi členskými státy. Zřízení nového orgánu pro koordinaci a dohled nad strategií by naopak bylo zbytečné a přineslo by zbytečné náklady.

Dohled, koordinaci a monitorování tedy musí provádět Komise a za tímto účelem by stálo za to zvážit, zda by nebylo vhodné zachovat pracovní skupinu pro začlenění Romů jako stálý orgán.

Komise by měla každoročně podávat zprávu o pokroku strategie, posoudit výsledky a navrhnout Radě zlepšovací návrhy. V tomto smyslu by se mohla vytvořit hodnotící tabulka evropské strategie pro začleňování Romů – mechanismus podobný hodnotící tabulce jednotného trhu.

Jmenování správního orgánu nebo vládního úředníka, který by sloužil jako „vnitrostátní kontaktní místo“ pro realizaci cílů strategie a kromě toho působil jako zdroj doporučení a připomínek pro Komisi, která má dohled nad strategií, by také přineslo značné praktické výhody.

Strategie musí zohlednit rovněž územní aspekty vyloučení, protože zeměpisné rozložení sociálního znevýhodnění není v členských státech rovnoměrné, ale chudoba a sociální vyčlenění se soustřeďují do zaostalých mikroregionů, které jsou v mnoha nových členských státech obydleny převážně Romy.

Společné, srovnatelné a spolehlivé ukazatele jsou nezbytné k předložení realistické analýzy pokroku a ke splnění požadavku účinného monitorování. Doporučuji převzít ukazatele z Laekenu a doplnit je prvky pro měření sociálního a územního vyloučení a pro hodnocení pokroku.

Je třeba vytvořit celoevropskou krizovou mapu, na niž se budou zaznamenávat měření regionů a jejich určení podle jejich typických rysů.

Část prostředků z rozpočtu v rámci politiky soudržnosti by měla být v příštím víceletém finančním rámci vyčleněna na výkonnostní prémii pro tuto strategii. Poskytlo by to životně důležité zdroje a pobídky pro provádění strategie; finanční prostředky by byly přidělovány na základě soutěže, jejímž kritériem by byl způsob, jakým navrhovaný projekt nebo zásah podporuje a realizuje cíle strategie.

Tímto způsobem bychom na jedné straně ukončili běžnou praxi velkých přispěvatelů maximalizujících své výnosy z nevyužitých finančních prostředků a na druhé straně by byla vytvořena přímá spojitost mezi přidělením finančních prostředků a vytvářením výsledků.

Toto jsou zásady a priority, které evropská strategie pro začleňování Romů podle mého názoru musí zachovat. Těším se na vaše připomínky k mé zprávě.

(Potlesk)

  Zoltán Balog, úřadující předseda Rady. – (HU) Paní předsedající, paní komisařko, pane komisaři, dámy a pánové, maďarské předsednictví přisuzuje záležitosti romské integrace velký význam a děkuje Evropskému parlamentu za jeho aktivní podporu v této záležitosti.

Nezapomínejme, o co tu jde. Hovoříme o životní šanci milionů našich evropských spoluobčanů, kteří mají právo na stejné příležitosti jako kdokoli jiný. Naše společnosti si nemohou dovolit přehlížet jejich potenciál. Dovolte mi tedy, abych vám poblahopřál k vynikajícímu návrhu usnesení, jež se chystáte přijmout a které velice podporuji. Sdílíme s vámi vaše přání postarat se o to, aby po slibech následovaly činy.

Dne 8. dubna se na celém světě slaví Mezinárodní den Romů. Maďarské předsednictví bude v ten den v Budapešti pořádat páté zasedání integrované evropské platformy pro začleňování Romů. Jsem si jist, že se ho mnozí z vás zúčastní. Jako hlavní bod programu této události Komise uvede své strategické sdělení na toto téma a poprosíme paní Járókaovou, aby představila hlavní body usnesení.

Maďarské předsednictví poté připraví návrh závěrů Rady; doufáme, že jej Rada pro zaměstnanost, sociální věci, zdraví a ochranu spotřebitele schválí na svém zasedání dne 19. května. Závěry se budou zabývat výhradně otázkou integrace Romů a vynasnažíme se, abychom v oblasti jejich ekonomického a sociálního začleňování posílili spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy.

Kromě toho máme v plánu uspořádat výměny názorů ohledně myšlenek Komise také v jiných složeních Rady a koncem května povede Rada pro obecné záležitosti politickou diskusi v rámci přípravy na červnové zasedání Evropské rady.

Abychom mohli učinit pokroky, musíme odložit všechny stereotypy, generalizace a předsudky. Musíme si uvědomit, že životní podmínky Romů nejsou ani zdaleka stejnorodé. Kromě toho musíme mít na paměti historické důvody jejich sociálního vyloučení. Z politické přeměny a přechodu k tržnímu hospodářství ve střední a východní Evropě nemají prospěch všichni občané stejnou měrou. Právě v posledních dvaceti letech byl velký počet Romů odsunut na okraj společnosti.

Dnes je obzvláště důležité, abychom rázně odsoudili útoky podnícené rasistickými motivy, ať již je pachatelem kdokoli. Ve složité hospodářské situaci se zranitelní stávají ještě zranitelnějšími a často vzájemně jeden v druhém hledají důvody svého strádání. Nicméně máme společné hodnoty a prostředky k tomu, abychom je hájili, neboť Rada již před více než deseti lety přijala směrnici zakazující rasovou diskriminaci.

Vítám zejména to, že byl zvláštní důraz položen na odstranění segregace. Segregace představuje začarovaný kruh a vytváří dělicí čáru uprostřed společností. Také mě velmi těší, že se usnesení vztahuje rovněž na rovnost mužů a žen. Připomenu vám usnesení, které přijal Parlament roku 2006 a jež se zabývá situací romských žen. Všem ženám musí být umožněno dobře využívat svých schopností. Také potřebujeme více romských žen na pozicích s rozhodovací pravomocí. Dámy a pánové, zpravodajka pro toto téma, paní Lívia Járókaová, nás všechny může v tomto ohledu také inspirovat – zvláště ženy, ale i muže.

Ještě jednou bych rád poděkoval paní Járókaové i vám všem za vaši účast na tomto nesmírně důležitém procesu a chtěl bych vám znova připomenout, že maďarské předsednictví je odhodláno v této oblasti dosáhnout podstatných výsledků. Prosím vás všechny, abyste k jeho úsilí přispěli.

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, jak víte, Evropská unie spočívá na právech a hodnotách, mezi které patří ochrana menšin, zásada volného pohybu a zákaz diskriminace – to všechno plně platí pro Romy.

Sociální a ekonomická integrace Romů je podle mého názoru morální povinností, ale je rovněž v hospodářském zájmu všech evropských společností, jak správně upozornila zpráva Parlamentu. Je pro Evropskou unii prioritou a vyžaduje závazek a společné úsilí vnitrostátních a místních orgánů, občanské společnosti a orgánů Evropské unie.

Chtěla bych paní Lívii Járókaové poblahopřát k její znamenité práci. Pokusila se spojit celou sněmovnu a získat návrh dokumentu, který bude smysluplným příspěvkem poslanců ze všech politických stran. Domnívám se, že se jí to skutečně podařilo. Pomůže nám to, paní Járókaová, udržet otázku začleňování Romů na předním místě politického programu. Pomůže nám to učinit potřebné kroky v zájmu zlepšení situace romských obyvatel a jejich sociální a ekonomické integrace do společnosti.

Dovolte mi, abych vás informovala, jak na tom momentálně jsme. Jak si asi vzpomínáte, dne 7. dubna 2010 přijala Komise sdělení o sociální a ekonomické integraci Romů v Evropě; byl to dosud první politický dokument věnovaný konkrétně Romům.

Sdělení obsahuje konkrétní seznam opatření, který měl členským státům pomoci provádět své politiky pro integraci Romů účinněji a definovat hlavní výzvy: diskriminaci, chudobu, nízkou vzdělanost, překážky na trhu práce, bydlení, segregaci a tak dále. Poté přišlo hodnocení vnitřní pracovní skupiny Komise pro integraci Romů, jež byla vytvořena dne 7. září 2010. Velice jednoznačně ukázala, že nic nenasvědčuje tomu, že by byla v členských státech zavedena důrazná a přiměřená opatření pro boj se sociálními a ekonomickými problémy velké části romského obyvatelstva EU.

Tato situace již není přijatelná ani udržitelná, a proto Komise pracuje na rámci Evropské unie pro vnitrostátní strategie pro integrace Romů, který předloží začátkem dubna. Tato sněmovna volala po evropské strategii a Komise na tento požadavek reaguje. Myslím si, že všichni souhlasíme s tím, že potřebujeme efektivně plánovat a realizovat politiky, že potřebujeme strategický přístup. Myslím, že souhlasíme i s tím, že primární odpovědnost za romské obyvatele mají členské státy, v nichž se toto romské obyvatelstvo pohybuje, a proto Komise navrhuje rámec EU kombinovaný s vnitrostátními strategiemi pro integraci Romů. Potřebujeme totiž obojí: potřebujeme vědět, kam míříme všichni společně, a potřebujeme vědět, kam budou směřovat jednotlivé členské státy, aby přizpůsobily konkrétní politiky problémům Romů na svém území.

Rámec EU, který bude představen v dubnu, bude vycházet z vašeho usnesení, paní Járókaová, z práce pracovní skupiny Komise pro integraci Romů a samozřejmě ze širokého spektra příspěvků od členských států a občanské společnosti. Aby došlo k průlomu, je třeba učinit konkrétní opatření, přijmout jasné závazky a lépe využívat řadu právních a finančních nástrojů, jež jsou k dispozici. Nebudu o tom hovořit dlouho, protože pro toto téma je příslušný můj kolega pan Andor, nicméně strategie Evropa 2020 razí novou cestu trvalým ekonomickým a sociálním opatřením ve prospěch těch, kteří jsou marginalizováni, a uvědomujeme si, že chudoba je v největší evropské menšině velmi velkým problémem. Zde je tedy zapotřebí rozhodných kroků jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Evropské unie.

Komise se rovněž domnívá, že je velice důležité poučit se z minulosti a zajistit, že snahy všech zúčastněných stran na všech úrovních, od úrovně EU až po místní úroveň, budou velice dobře koordinovány. Pro tuto koordinaci máme evropskou platformu pro začleňování Romů, což je jedinečný mechanismus pro zapojení aktérů. Domnívám se, že je důležité v budoucnosti posílit úlohu této platformy.

Rovněž jsem s velkým zájmem vyslechla návrh Parlamentu na vytvoření vnitrostátního kontaktního místa; až budeme připravovat rámec EU, budeme o tom uvažovat. Chtěla bych vás také ujistit, že Komise bude při práci na tomto rámci věnovat zvláštní pozornost tomu, že je třeba sledovat vývoj, průběh a pokrok na místě, a zde se obracím na Parlament. Nesmí dojít k tomu, že budeme mít jen velmi dobrou zprávu Parlamentu a poté zajímavý rámec od Evropské unie; je třeba průběžně pracovat, pracovat promyšleně a pracovat pod kontrolou, abychom chápali, kam do budoucna směřujeme. V tomto ohledu budeme nadále úzce spolupracovat s členskými státy, s tímto Parlamentem a rovněž se všemi zúčastněnými stranami.

(Potlesk)

  László Andor, člen Komise. – Paní předsedající, i já bych chtěl poděkovat Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci za jeho vynikající práci na evropské strategii pro začleňování Romů a poblahopřát zpravodajce paní Lívii Járókaové k působivé podpoře, kterou tato zpráva od sněmovny získala.

Zpráva je užitečná i povzbudivá. Je užitečná, protože přispívá k probíhající diskusi o tom, jak podpořit integraci Romů do hospodářství a společnosti. Je povzbudivá, protože ukazuje, že Komise i Parlament vykročily stejným směrem a že se naše názory ohledně dalšího postupu do značné míry shodují.

Komise za prvé souhlasí s tím, že romská otázka patří k nejdůležitějším strategickým výzvám Evropy a že zároveň tomuto kontinentu přináší ty nejslibnější příležitosti. Když hovoříme o příležitostech, máme rovněž na mysli hospodářské příležitosti. Skutečně je zde s morálním příkazem spojena sociální a ekonomická nezbytnost.

Za druhé, zpráva Parlamentu přesvědčivě hovoří o potřebě zaujmout ke zvládnutí sociální a ekonomické situace Romů celostní přístup. Navrhuje zaměřit se na řadu prioritních oblastí, jako je vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdravotní péče. To jsou skutečně oblasti, jež jsou pro úspěšnou integraci Romů rozhodující.

Za třetí vítám, že se zpráva soustředí na význam využívání fondů Evropské unie tím nejvhodnějším způsobem. Je nezbytné podepřít politiky dostatečnými finančními zdroji. I když jsme v této oblasti učinili nějaké pokroky, je třeba udělat více.

Za čtvrté, souhlasím s Parlamentem, že potřebujeme zavést silný mechanismus ke sledování vnitrostátních strategií pro integraci Romů.

A konečně jsem zaznamenal, že zpráva obhajuje zaměření na územní rozměr chudoby a zejména na zaostalé mikroregiony. Komise bude tento zajímavý návrh bedlivě sledovat.

Je jasné, že řada členských států nebude s to dostatečně pokročit směrem k cílům strategie Evropa 2020, pokud neučiní konkrétní kroky k posílení integrace Romů. Proto je nejvyšší čas na odhodlanou akci jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Evropské unie. I když jsou za navrhování a provádění strategií pro integraci Romů v prvé řadě odpovědné členské státy, Evropská unie je může skutečně podpořit. Musíme zajistit, že snahy na všech úrovních budou součástí soudržného a konzistentního politického rámce.

Jsem si jist, že rámec Evropské unie pro vnitrostátní strategie pro integraci Romů – který Komise představí v dubnu, jak již řekla místopředsedkyně – poskytne orgánům EU i všem účastníkům příležitost, aby spojili síly a reálně změnili životy evropských Romů.

  Kinga Göncz, navrhovatelka stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci. – (HU) Paní předsedající, dovolte mi nejprve vylíčit příběh. József B. a jeho manželka byli roku 2009 odsouzeni maďarským soudem k 10 měsícům vězení za ohrožování vývoje nezletilých. Jejich zločin spočívá v tom, že jejich dvě děti nechodily do školy. Nicméně když dříve do školy chodily, byly pravidelně posílány domů, protože měly zablácené boty a byly špinavé. V cikánské kolonii, kde žily, nejsou dlážděné cesty, takže děti musely každý den přejít louku, a než došly do školy, jejich nohy se obalily blátem. Trpěly ponížení nadávek a posílání domů tak dlouho, jak mohly, a posléze se stále a stále častěji rozhodovaly, že se škole vyhnou, za což byli jejich rodiče odsouzeni k vězení.

Děti Józsefa B. a jeho manželky ve škole nechyběly proto, že se nechtěly učit. Byly to spíše okolnosti, které jim to nedovolily. Bez vhodného oblečení a obutí, bez vody a elektřiny doma, bez školních pomůcek neměly šanci dokončit ani základní školu. Pomoc komunitám s četnými nevýhodami, aby dohnaly ostatní, je složitý proces, kterého lze dosáhnout jedině krok za krokem, naplňováním místních potřeb a dlouhodobě.

Evropa s tím může pomoci tím, že stanoví cíle vycházející z reálných údajů, že poskytne nezbytné nástroje, vyzve členské státy k zodpovědnosti za splnění stanovených cílů a bude sledovat změny v situaci Romů. Rovněž navrhuje méně byrokratické, rychlejší a transparentnější metody než dříve, a podporuje tak dlouhodobě jednotlivé komunity, dokud si nebudou skutečně umět zajistit své potřeby samy.

Nestačí postavit školu pro děti Józsefa B. Romové musí také pracovat, aby si zajistili obživu; rodiče musí být schopni své děti nasytit a ošatit a zajistit jim vzdělání. Nezbytné je vhodné bydlení, kde se děti mohou připravovat na vyučování a kde je osvětlení a topení. Nezbytné jsou sjízdné silnice, které zajistí přístup do školy a do práce. A rovněž jsou nezbytná slova soucitu, která mohou zastínit ponížení.

Evropská strategie pro začleňování Romů nepřinese okamžitou změnu, ale poskytne příležitost ke změně. Doopravdy jde o to, zda dokážeme vytvořit pravidla a podmínky, jež pomohou těm, kteří nejsou s to soutěžit o zdroje a jsou jen stěží schopni hájit své vlastní zájmy. Musí být zaručena nediskriminace, a to nejen na trhu práce, ale i ve všech oblastech života ve společnosti. Je nutno odstranit segregaci ve městech a školách, vytvořit opravdové příležitosti a zapojit romské komunity na evropské úrovni, na úrovni členských států i na úrovni místní. A především je třeba, aby všichni, kdo mohou přispět ke zlepšení stávající situace na evropské úrovni, také přijali politický závazek.

Nestačí poskytnout rámec pro strategie členských států pro integraci Romů; je zapotřebí řádné evropské strategie v této oblasti, s odpovědností na evropské úrovni; zároveň tím samozřejmě nemá být zpochybněna odpovědnost členských států. Vyzývám Komisi a Radu, aby obsah usnesení Parlamentu plně začlenily do svých dokumentů a aby Parlamentu pravidelně podávaly zprávu o jakémkoli pokroku.

  Andrey Kovatchev, navrhovatel stanoviska Výboru pro regionální rozvoj. – (BG) Paní předsedající, blahopřeji paní Járókaové k její vynikající spolupráci. Integrace zhruba 12 milionů Romů v Evropské unii nemůže být dosaženo, aniž by si to přáli jak Romové, tak majoritní společnost v dotyčném členském státě.

Zodpovědnost za integraci romského obyvatelstva mají jak členské státy, tak Evropská unie. Evropské zdroje musí být využity ke zlepšení infrastruktury inženýrských sítí, postavení nových domů nebo opravě těch stávajících, zajištění lepšího vzdělání a ke zlepšení přístupu na trh práce.

Neexistuje univerzální řešení, které by bylo možné použít stejným způsobem kdekoliv. Dokonce i na území jednoho členského státu mohou být v různých regionech vyžadovány různé přístupy. Domnívám se, že příjemci evropských finančních prostředků by se měli podílet na budování svého vlastního domova či prostředí, aby cítili závazek s ohledem na solidaritu, která jim byla projevena. Pak se zajisté stanou dobrými hospodáři.

Politické vedení a podnikatelský sektor musí Romy znovu objevit a zajistit jim lepší přístup na pracovní trh, aby mohli přispívat k hospodářskému rozvoji a prosperitě Evropské unie. Opravdu doufám, že tato zpráva bude řádně prováděna a pomůže zlepšit sociální a ekonomickou integraci Romů na našem kontinentu.

  Hannu Takkula, navrhovatelka stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání. – (FI) Paní předsedající, je poněkud obtížné vše připravit za pouhou minutu. Nabízím však z pohledu Výboru pro kulturu a vzdělávání několik myšlenek k této romské problematice, v souvislosti s níž paní Járókaová odvedla vynikající práci. Když jsem já sama byla zpravodajkou tohoto výboru, ihned jsme se velmi rozhodně shodli na tom, že zde jde o záležitost týkající se lidských práv.

V EU žije 10 až 12 milionů Romů, kteří jsou jejími řádnými státními příslušníky. Tudíž musí mít plná práva: lidská práva v náležitém slova smyslu. Znamená to také to, že se mohou účastnit rozhodování ve společnosti i evropského procesu rozhodování.

Pohlédneme-li do budoucnosti, uvědomíme si, že ústřední otázkou je vzdělávání. Vzdělávání je rovněž správnou cestou k integraci romské menšiny do společnosti a pomáhá povzbuzovat Romy k tomu, aby byli aktivní. Stav věcí se musí urychleně zlepšit, například co se týče bydlení a infrastruktury. Především je nejdůležitější zdůraznit potřebu změny v postojích u nás ostatních Evropanů. Segregace a diskriminace musí být odstraněny. Musíme vytvářet vhodné příležitosti a pochopit, že všechny romské děti a všichni mladí Romové jsou jedinečnými bytostmi, jedinečnými občany Evropské unie, právě tak jako my všichni ostatní.

PŘEDSEDAJÍCÍ: DIANA WALLIS
Místopředsedkyně

  Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE. – (RO) Paní předsedající, dnes projednáváme evropskou strategii pro romskou menšinu. Tato strategie představuje důležitý krok k začlenění nejpočetnější menšiny v Evropské unii. Evropská unie se musí vypořádat s obtížnou situací Romů, která je obecně dána jejich ekonomickou situací, ale zejména určitými prvky jejich vlastní tradice: kočovným stylem života, nízkou úrovní vzdělání a z toho plynoucí nedostatečnou kvalifikací. Vzdělávání je příležitostí k získání kvalifikace, určité profese a pracovního místa, což je naprosto nezbytným krokem k sociálnímu začleňování Romů.

Odpovědnost za začleňování Romů nenesou jen vnitrostátní orgány. Je třeba, aby romská komunita pochopila, že bez ohledu na to, z jaké země pochází nebo v jaké zemi pobývá, musí vyvinout opravdové úsilí a musí skutečně stát o začlenění do společnosti. Mezi prioritní oblasti této strategie musí patřit zvýšení míry občanské vzdělanosti, přizpůsobení kultury a tradic romského obyvatelstva podmínkám moderní společnosti a podpora odborné přípravy a rekvalifikace. Dle mého názoru musí být tyto oblasti, vedle vzdělávání, hlavními cíli.

Členské státy původu musí k procesu začleňování nejvíce přispět, ale je třeba, aby přístup EU hrál rovněž velice důležitou úlohu. Budoucí strategie připravovaná Komisí musí navrhnout rámcové programy přizpůsobené kočovnému stylu života části romské komunity, jež budou všechny členské státy rozvíjet a realizovat podobným způsobem.

  Hannes Swoboda, jménem skupiny S&D. – (DE) Paní předsedající, moje skupina navštívila několik romských osad v Evropě a byla tam svědkem otřesných podmínek. Je nepředstavitelné, v jakých poměrech tito lidé v některých evropských hlavních městech žijí. Je to začarovaný kruh, z něhož lze jen těžkou uniknout.

Jsem vděčný paní komisařce i panu komisaři, že zmínili problematiku chudoby. Jsem toho názoru, že snaha pomoci Romům je především bojem proti chudobě, a to nejen mezi Romy. Musíme si dát pozor, abychom nezpůsobili nové rozbroje tam, kde chudí občané, kteří nejsou Romové, kriticky vnímají skutečnost, že Romové najednou dostávají hodně peněz nebo se jim věnuje více pozornosti. Je zapotřebí, aby se jednalo o komplexní úsilí, jež bude pochopitelně zaměřeno také na boj proti všem formám diskriminace.

Důležité je také úsilí na místní úrovni. Nebývá žádnou výjimkou, že obce nebo kraje toho hodně dělají, ale mnohdy bohužel bez podpory ze strany celostátní vlády. Je zapotřebí najít způsob, jak dostat evropské prostředky na místní úroveň. Proto jsme vypracovali alternativní usnesení, o němž krátce pohovořím. Zmíněné usnesení vzniklo zejména z podnětu pana poslance Enciu, jenž k němu ještě podá vysvětlení, s cílem upozornit na příslušný problém.

Doufám, že strategie pro Romy, kterou Komise předloží, bude dobrá. Paní komisařka i pan komisař správně poznamenali, že nyní je zapotřebí monitorovat situaci a poskytovat pomoc. Jejich slovy: jedná se o probíhající činnost. Musíme zjistit, co se s finančními prostředky skutečně děje, protože příliš dlouho jsme jen nečinně přihlíželi tomu, jak se toho velmi málo dělá. Netvrdím, že se nedělalo nic, ale určitě se toho dělalo málo a finanční prostředky nebyly využívány opravdu nejlépe.

Přejeme maďarskému předsednictví mnoho úspěchů. Budete mít v této záležitosti naši plnou podporu, aby mohla vzniknout nová strategie a mohli jste o ní říci, že patří k úspěchům vašeho předsednictví. Máte naši podporu.

Na závěr bych chtěl poděkovat paní poslankyni Járókové za vynikající zprávu. Jelikož chceme její zprávu podpořit, stáhneme své alternativní usnesení. Chtěli jsme pouze poukázat na problém místních orgánů a obcí. Zprávu poslankyně Járókové jakožto jasné prohlášení Evropského parlamentu, nicméně chceme také podpořit.

(Potlesk)

  Renate Weber, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, konečně jsme se dostali k tomu, že se o této zprávě bude muset hlasovat. Podle mého názoru není nutné, abychom nad tím jásali. Pro mě je to spíše okamžik, kdy je třeba počínat si moudře a podívat se na to, čeho jsme zatím dosáhli a čeho chceme ještě dosáhnout. Jelikož však vím, jaké enormní množství práce se skrývá za touto zprávou, dovolte mi prosím blahopřát nejen zpravodajce a dalším poslancům, kteří přiložili ruku k dílu, ale také pracovníkům Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a našim politickým poradcům.

Když jsme poprvé začali projednávat tuto otázku, všichni jsme doufali, že cílem Unie ve skutečnosti je vytvořit evropskou strategii pro začleňování Romů. Místo toho se bude jednat o rámec a členské státy se následně rozhodnou, jestli vypracují nebo nevypracují vlastní strategie. Na základě dosavadních zkušeností se obávám – a dovolte mi zaujmout pesimistický pohled –, že se jedná o proces, v němž jsou určujícím hlediskem asi především peníze, především financování. Podle mého soudu si obyvatelé vyspělých zemí „všimli“ Romů nikoliv hlavně proto, že si uvědomili, v jakých špatných podmínkách Romové žijí ve svých zemích původu, ale proto, že jim byla na obtíž přítomnost Romů v ulicích a okrajových oblastech měst.

Jenže zde jde o víc než jen o financování. Jde tu o základní lidská práva této skupiny obyvatel. Paní komisařka hovořila o probíhající činnosti. Doufám, že se dočkáme nejenom činnosti, ale i nějakého skutečného pokroku.

  Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, v tisku se bohužel každý den objevují zprávy o případech diskriminace Romů nebo projevů rasismu vůči nim. Z toho důvodu tedy toto sdělení Komise netrpělivě očekávali jak samotní Romové, tak samozřejmě i všichni jejich zastánci a každý, kdo považuje za důležité základní hodnoty Evropské unie.

Komise tedy bude muset vypracovat rámec, evropskou strategii pro národní akční plány. Její odpovědnost se však zdaleka neomezí jen na vypracování zmíněného evropského rámce pro národní akční plány, protože členské státy dosáhnou pokroku v této oblasti jen tehdy, pokud je Komise důrazně pobídne, aby se k tomuto pokroku zavázaly. To bude vyžadovat – jak je ve zprávě velmi dobře objasněno – velmi pečlivé zhodnocení dosažených výsledků pomocí hodnotících kritérii a ukazatelů. Bude to také vyžadovat zapojení všech zainteresovaných stran a především romských komunit. Domnívám se, že je velmi důležité vytvořit styčné body s programem Rady Evropy pro odbornou přípravu romských prostředníků. To je zásadní podmínkou toho, aby projekty začleňování na místní úrovni dosáhly úspěchu.

Dále se musí zapojit také Evropská komise prostřednictvím vlastních projektů, které bude sama řídit, pilotních projektů – právě to zpráva navrhuje –, které by se mohly realizovat například v mikroregionech, o nichž jsme hovořili, aby modelové, zajímavé projekty přesvědčily zainteresované strany, aby se zapojily do tohoto procesu začleňování.

Jsem tedy přesvědčena, že je třeba, aby s ohledem na rovný přístup ke všem právům, nediskriminaci a svobodu pohybu mohla Evropská komise také využít své právo oficiální stížnosti v případě, kdy hodnoty, evropské právní předpisy a národní akční plány nejsou v souladu s požadavky, které jsou na ně kladeny.

  Cornelia Ernst, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, abych šla přímo k jádru věci, to, oč tu jde, je zavést v členských státech jednotnou a závaznou strategii EU místo jednotlivých a rozdílných 27 strategií. Pouze pokud bude zavedena takováto jednotná strategie, budou se moci Romové a Sintiové žijící v EU dočkat toho, že s nimi bude zacházeno jako s rovnoprávnými občany EU.

Oč tu jde? Jde tu o to, aby byl všem zaručen volný pohyb. Jde o to, aby byly okamžitě zrušeny zvláštní školy pro Romy a v Evropě byl zrušen systém apartheidu pro Romy, mohu-li se takto vyjádřit. Jde tu o rovný přístup ke vzdělání, zdravotní péči a sociálním službám. Neprokazujeme tím těmto lidem milost. Udělujeme jim jejich zákonná práva.

My, poslanci skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice rázně odmítáme koncepci samostatné politiky pro Romy a Sintie. Potřebujeme politiku, která od samého začátku bude založena na začleňujícím přístupu a bude napravovat znevýhodnění Romů a Sintiů například v přístupu k práci, ve vztahu k právu usadit se na určitém místě nebo využívat finanční prostředky EU. Chtěla bych však dodat ještě jednu věc. To vše se bude míjet účinkem, dokud nebudeme řešit jeden problém, totiž dokud nebudeme bojovat proti celoevropskému rasismu vůči Romům a Sintiům a jejich stigmatizaci. Musíme v tom spatřovat jeden z ústředních úkolů Evropské unie a přijmout tvrdá opatření k boji proti diskriminaci. Nesmíme v členských státech ani v EU jako celku tolerovat obojaký přístup. Musíme mluvit jedním hlasem.

  Mario Borghezio, jménem skupiny EFD. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, nesouhlasím s tou částí zprávy, kde se říká, že Komise by měla členským státům určovat politiku vůči Romům. Tento přístup je v rozporu se zásadou subsidiarity, je-li pravdou – a skutečně tomu tak je –, že tato opatření musí být vytvářena a prováděna na místní, regionální a celostátní úrovni, protože následně mají dopad na regiony a jejich místní obyvatele.

Se začleňováním místo diskriminace naprosto souhlasím, ale komisařka Redingová mi dosud dluží odpověď, kdy konečně budou v její vlasti, Lucemburském velkovévodství, povolena romská tábořiště, neboť nemýlím-li se, dosud tam nejsou povolena. Projednávaná zpráva se mi jeví poněkud nevyvážená, protože mnoho odstavců požaduje, aby se Romům, ať mužům, ženám, dětem či starým lidem dostalo podpory (…). V žádném se však nepožadují například opatření pro přísné potrestání těch Romů, kteří se chovají asociálně. Kdo brání romským dětem ve školní docházce, ne-li určití romští rodičové?

Domnívám se, že to jsou témata, která musíme mít odvahu politické korektnosti navzdory jasně vyslovit. Nikoliv laskavým dobráctvím, nýbrž ráznými chirurgickými zákroky budeme moci odstranit vřed podvodů, vykořisťování dětí a obchodování s orgány.

  Andrew Henry William Brons (NI). – Paní předsedající, při projednávání jakéhokoliv tématu se vždy hovoří o Romech. Vznáším vůči panu Sarkozymu obvinění, že jejich vyhánění byla komedie.

Předpokládal jsem, že budou figurovat v rozpravě o dani z finančních transakcí. Kdykoliv by se romský koňský handlíř pokoušel přirazit si pár euro navíc za každé kopyto, objevil by se mizera, výběrčí daní v buřince, a požadoval by jednu z končetin toho nebohého zvířete jako daň pro předsedu Barrosa.

Když se měla konat rozprava o strategii EU pro Atlantský oceán, vůbec jsem nepochyboval o tom, že bude navrženo, aby souvislý pás tohoto oceánu byl vyhrazen námořní větvi tohoto šlechetného etnika. Mohli by prodávat projíždějícím lodím rybářské háčky a slíbit, že zalijí spoustou téru trupy lodí, které opustili.

Domnívám se, že bychom měli najít příslušníka romské komunity se speciálními vlastnostmi, nejlépe se zdravotním postižením a rozpornou sexuální identitou. Pak bychom z něj mohli udělat předsedu Komise. Funkce by se ujal tím, že by prodal toto místo, a nikdo by se neodvážil protestovat.

  Edit Bauer (PPE). – (HU) Paní předsedající, nejprve bych ráda blahopřála paní poslankyni Járókové. Její dlouholetá práce dnes dospěla do důležitého bodu. Po letech snah je již jasné, že romská otázka je evropskou záležitostí a na tom nic nemění ani fakt, že řešení je nutné hledat, jak zde zdůraznil kolega, pan poslanec Borghezio, na úrovni členských států. Nicméně jednotný evropský prostor vyžaduje také jednotnou strategii. Ke strategii pro Romy nemůžeme přistupovat výhradně z kulturního hlediska. Tento problém nemá jen menšinový rozměr. Stejně tak jej nelze řešit výhradně prostřednictvím sociální politiky. Je tudíž důležité, aby příslušná strategie zahrnovala komplexní a cílená opatření a vytyčovala konkrétní cíle. Pokud jde o klíčové oblasti strategie, důraz je nutno položit na vzdělávání a přístup ke vzdělání. To je dáno tím, že vzdělání je základním předpokladem zaměstnatelnosti. V některých z členských státech existují velké skupiny Romů, které se nemohou vymanit z chudoby, a nikdy pro ně nebude dostatek pracovních míst, protože bez kvalifikace jsou v podstatě nezaměstnatelní. Zvláštní pozornost je třeba věnovat odborné přípravě romských dívek, protože by se zřejmě ukázalo, že u nich častěji dochází k předčasnému ukončení školní docházky, a také proto, že jsou v mnohem větší míře využívány k domácím pracím.

  Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Paní předsedající, projednáváme další velmi citlivé téma a podle mého názoru musí tuto věc řešit Evropský parlament, musí ji řešit Komise a musí ji řešit Rada, protože začleňování Romů není již možné provádět jen na úrovni členských států EU.

Skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu se věnuje této otázce již velmi dlouhou dobu. Jen za posledních osm měsíců naše pracovní skupina navštívila téměř všechny členské státy, kde je situace Romů mnohdy opravdu velmi složitá. Měli jsme možnost navštívit nejen osady, v nichž Romové žijí ve velmi špatných podmínkách, nýbrž viděli jsme i některé dobré příklady. Mezi ně patří příklady velmi dobré spolupráce na úrovni místní samosprávy s Romy žijícími v těchto osadách, a viděli jsme i dobré příklady, kdy se místní politici snažili řešit tuto situaci ku prospěchu Romů.

Naším problémem je, že v našich společnostech narážíme – a mám teď na mysli ty členské státy, kde jsou problémy s Romy možná větší než v jiných členských státech – také na obrovskou míru předsudků. Jedná se o předsudky většinové části společnosti, a proto věřím, že součástí akčního plánu, který nám, paní komisařko, předložíte, bude také způsob, jak se vypořádat s touto obrovskou mírou předsudků většinové společnosti, jak vysvětlit většinové části společnosti, že pomoc Romům a jejich začleňování do společnosti nepřináší prospěch jen Romům, ale celé společnosti, a tedy také její většinové části.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – Paní předsedající, velmi vítám zprávu poslankyně Járókové, protože je pro nás příležitostí k tomu, abychom se dotkli určitých konkrétních bodů.

Určujícím prvkem strategie pro začleňování Romů musí být přístup založený na důvěrné znalosti dané problematiky, který pro Romy vymyslí Romové, což znamená dát Romům potřebné kompetence, začlenit je do rozhodovacího procesu, najmout romské pracovníky a prostředníky na klíčová místa na místní, celostátní a evropské úrovni. Nezákonné praktiky, k nimž nadále beztrestně dochází v členských státech EU, musí přestat: musí skončit násilí vůči Romům, porušování jejich práva na volný pohyb, nárůst aktivit extrémistických politických stran a politiků, systematická segregace romských dětí ve vzdělávání, rozšířená územní segregace Romů, obchodování s lidmi, znemožňování přístupu ke zdravotní péči a sociálním službám, vynucená sterilizace romských žen.

Pro tuto zprávu hovoří mnoho důvodů a ještě více důvodů hovoří pro tuto strategii, proto velice vítám zprávu i strategii, a jak říkáte, paní komisařko, pokračujme v práci.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, ačkoliv většinová společnost v EU rychle stárne, romská populace roste rychlým tempem. V Maďarsku, v němž Romové v současnosti tvoří zhruba 6 % až 8 % obyvatel, budou v roce 2050 tvořit více než 50 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. O to horší pochopitelně je, že pro život Romů je nyní stejně jako v minulosti typická nezaměstnanost, velmi podprůměrná úroveň vzdělání, organizovaná trestná činnost, prostituce a uzavírání se do své komunity.

Tato zpráva se dotýká některých problémů, ale velmi jednostranně. Začleňování není jednosměrný proces. Romové se na tom všem musí také podílet. Musí posílat své děti do škol a začlenit se na trh práce. Situace žen v romských komunitách, v nichž přežívají archaické formy uspořádání, bývá často obzvláště špatná.

Nedostatečné vzdělání Romů a jejich vyloučení z trhu práce, jež se bude ještě zhoršovat, pokud s tím něco neuděláme, ještě více zkomplikuje problémy se začleňováním v důsledku demografických změn.

  Marco Scurria (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, jsme velmi rádi a velmi hrdí, že dnes večer projednáváme tuto strategii: rádi, protože paní poslankyně Járóková odvedla vynikající práci, za niž jí děkuji, a hrdí, protože se jedná o iniciativu, kterou si skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) velice přála.

Jedná se o vynikající zprávu, protože – pochopitelně – odsuzuje veškeré formy diskriminace nebo rasismu vůči Romům, a líbí se nám, protože tím, že zvolila obdivuhodný kulturní přístup, podporuje skutečné začleňování. Líbí se nám, protože nevytyčuje pouze práva, ale poukazuje také na určité potřeby.

Touto věcí jsme se zabývali také ve stanovisku, které jsme předložili za Výbor pro kulturu a vzdělávání. Mám na mysli zejména celou část věnovanou vzdělávání romských dětí, v níž zdůrazňujeme, že vzdělávání je právo i povinnost a že do něj musí být zapojeny rovněž rodiny dětí.

Chtěl bych rovněž zdůraznit, že budoucí strategie pro romskou menšinu by se měla zaměřit na vzdělávání jako klíčový nástroj podpory sociálního začleňování. Vedle podpory romské kultury je také důležité uznat, že Romové by se měli snažit poznávat zvyky a kulturu národů, se kterými žijí, aby se usnadnilo jejich skutečné začleňování.

Možná jediná věc, která v této zprávě chybí, je odkaz na směrnici 2004/38/ES o volném pohybu občanů EU. V tomto ohledu již dlouho čekáme na to, až nám Komise poskytne výklad, jak tuto směrnici uvést do praxe, a nyní potřebujeme vědět, co je správné a na místě očekávat od členských států, že budou dělat. Co se týče ostatního, děkuji ještě jednou zpravodajce za vše, čeho se s úspěchem zhostila.

  Ioan Enciu (S&D). – (RO) Paní předsedající, oceňuji obzvláště vynikající práci paní poslankyně Járókové na přípravě návrhu této zprávy a upřímně ji za to blahopřeji. Chtěl bych však zdůraznit, že důvod, proč politiky pro začleňování Rómů dosud nebyly úspěšné, nebyl nedostatek strategií, zveřejněných plánů nebo snad dokonce finančních prostředků.

Náležitého začlenění lze dosáhnout tím, že se do něj zapojí romská komunita, samotní Romové, tedy jinak řečeno lidé, kteří společně s místními orgány mají předpoklady a zejména chuť realizovat příslušné programy. Kdo jiný zná lépe hluboce zakořeněné problémy této komunity než ona sama? A pochopitelně také místní samospráva, jež tyto problémy řeší dennodenně. Provádění budoucí strategie musí být založeno na strukturovaném dialogu a spolupráci mezi romskými komunitami, místní samosprávou a nevládními organizacemi. Romové musí přestat být diváky a aktivně se zapojit do realizace těchto opatření, která jsou pro ně určena. Nastal čas, abychom převedli slova ve skutky.

  Lambert van Nistelrooij (PPE). – (NL) Paní předsedající, pane komisaři a paní komisařko, paní poslankyně Járóková, velmi si cením vaší zprávy. Pracovala jste na ní velmi usilovně a vzala jste nás také na řadu návštěv do oblastí Maďarska, odkud pocházíte. Výbor pro regionální rozvoj pak ještě navštívil Rumunsko, aby se přímo na místě přesvědčil o tamní situaci. To člověku umožňuje skutečně poznat stav věcí. Dostane se vám vřelého přivítání, hudebníci vám zahrají, ale uvidíte také odvrácenou stránku: zaostalost a absenci začlenění. Z těchto důvodů jsem se začátkem minulého roku jakožto zpravodaj zaměřil na příslušnou změnu ve fondu pro regionální rozvoj.

V současnosti je možné přidělit 4 % prostředků fondu pro regionální rozvoj na bydlení pro zranitelné skupiny, v tomto případě Romy. Musíme přiznat, že finanční prostředky nedosahují potřebné výše a že příslušné programy nejsou orientovány v první řadě na uspokojení potřeb Romů v oblasti bydlení. Nad čím však rozum zůstává stát, je, že Evropa nabízí příležitosti, ale na druhou stranu je nikdo nevyužívá. To se týká také sociálního fondu. O tom bychom měli určitě společně hovořit.

Během nadcházejícího zasedání Výboru pro regionální rozvoj s námi přijde tuto otázku projednat rumunská ministryně Udreová. Rámec předložený Komisí umožní účinnější správu v případě, kdy jednotlivé země neposkytnou podporu regionům a místním samosprávám. Proto si od toho opravdu hodně slibuji. Někdy je dokonce zapotřebí použít donucování, pokud běžné argumenty nezabírají. Vaše pilotní projekty by byly velmi dobrým řešením.

  Corina Creţu (S&D). – (RO) Paní předsedající, rovněž se připojuji k těm, kdo si váží úsilí a práce osob, které připravily návrh zprávy, o níž dnes diskutujeme. Zároveň však musíme být realisty a uvědomit si, že ač se věnujeme situaci Romů v tolika dokumentech, ne vždy se tyto texty promítnou do konkrétních výsledků viditelných na místě.

Oficiálně v žádném členském státě implicitně ani explicitně neexistují právní překážky nebo diskriminační politiky, které postihují Romy. Nicméně z hlediska hodnot, které vyhlásila a přijala Evropská unie, formy diskriminace skutečně existují a v této sněmovně na ně bylo poukázáno. Musíme rovněž přiznat, že narážíme na kulturní rozdíly, které se někdy zdají nesmiřitelné. Domnívám se, že nejúčinnějším nástrojem ke zlepšení situace této komunity, účinnějším než všechny ostatní politiky zaměřené na sociální integraci, je vzdělávání.

Současně však musíme zohlednit určité charakteristické vlastnosti této etnické skupiny, které jsou v řadě případů příčinou jejich problémů. Rumunsko například zavedlo mechanismy pozitivní diskriminace, v jejichž rámci vyhradilo pro Romy speciální místa na středních školách a fakultách univerzit. Mnohá z těchto míst hrazená z veřejných peněz však k našemu zklamání nebyla využita.

Zpráva předkládá důležitá a nezbytná opatření. Doufám, že je provedou všechny členské státy. Zároveň se však požaduje spolupráce ze strany romské komunity, která musí přijmout odpovědnost a zlepšit svoji situaci.

  Sari Essayah (PPE). – (FI) Paní předsedající, paní komisařko a pane komisaři, úvodem chci poděkovat zvláště zpravodajce, paní poslankyni Járókové, a stínovým zpravodajům za vynikající zprávu, která předkládá podrobné pokyny Parlamentu pro budování společné strategie EU pro začleňování Romů. Komise by je měla zohlednit a vypracovat takovou strategii, která by doplňovala a podporovala vlastní kroky členských států, protože právě členské státy nesou a nadále v budoucnu ponesou hlavní odpovědnost za vlastní občany.

Jakákoliv budoucí strategie musí být vybudována na komplexním a konkrétním přístupu a na spolupráci mezi Komisí, členskými státy a zejména romskými organizacemi. Finsko, odkud pocházím, je připraveno poskytnout svoji vlastní vnitrostátní strategii týkající se Romů k dispozici, aby mohla být obecně využita. Je také nezbytné umožnit Romům, aby se mohli podílet na plánování opatření, která mají zlepšit jejich postavení, a aby je mohli skutečně ovlivnit. Nesmí se stát pasivními objekty politiky řízené shora.

Žádný krátkodobý projekt zaměřený na zlepšení sociálního a ekonomického postavení Romů nezpůsobí strukturální sociální změny, a proto musí být provádění politiky zaměřené na Romy úzce spojeno s vnitrostátním vývojem v jednotlivých oblastech života. Stejně tak mechanismy financování EU musí být úzce navázány na procesy vzájemné kontroly. Na závěr bych chtěla Komisi předložit ke zvážení, že monitorování záležitostí týkajících se Romů by mělo být prováděno stálým monitorovacím systémem. Je zapotřebí, abychom ke sledování provádění politik týkajících se Romů v členských státech vyvinuli monitorovací systém, který by měl stálou strukturu.

  Kinga Gál (PPE). – (HU) Paní předsedající, pane ministře, paní komisařko Redingová, pane komisaři Andore, dovolte mi, abych nejprve paní poslankyni Járókové poblahopřála k vynikající zprávě a k veškeré práci, kterou zde vytrvale od roku 2004 dělala pro ochranu evropských romských komunit.

Do dnešní rozpravy bych ráda vnesla hledisko dětí, protože v současnosti, a to i v praxi, by všechny děti v Evropě, ať náleží k většinové společnosti nebo k menšinám, měly mít zajištěn přístup k příležitostem a vzestupné mobilitě. To znamená, že všechny děti by měly dostat možnost tělesně i duševně se rozvíjet, k čemuž neméně než každodenní teplá strava patří také právo na vzdělávání.

Toto vše, nač by v současnosti samozřejmě děti měly mít právo, by zároveň mělo být povinností a úkolem pro stát a, zdůrazňuji, pro rodiče. Podíl vícenásobně znevýhodněných dětí žijících v extrémní chudobě v současnosti na úrovni EU dosahuje 19 % a značnou část těchto dětí tvoří romské děti. Strategie EU pro začleňování Romů, která se bude opírat o zprávu poslankyně Járókové, proto musí například prostřednictvím krizových map posílit solidaritu členských států a sociální solidaritu a musí také podpořit místní iniciativy. Je koneckonců v zájmu nás všech dokázat, že je možné změnit náš postoj ke svému prostředí. Vítám, že maďarské předsednictví považuje vytvoření této strategie pro začleňování Romů za jednu ze svých největších priorit a úzce v této věci spolupracuje s paní poslankyní Járókovou.

  Csaba Sógor (PPE). – (HU) Paní předsedající, problém sociálního vyloučení Romů a jejich ekonomická a sociální situace již od přistoupení zemí střední a východní Evropy podněcovaly diskuse. To však neznamená, že by se o tomto jevu dostatečně nevědělo již dříve. Já sám žiji v Rumunsku, členském státě, kde vedle Rumunů a Maďarů již desetiletí žije sama o sobě různorodá romská komunita. Ačkoliv tyto vztahy nikdy nebyly zcela bez napětí, za dvě desetiletí od pádu komunismu napětí zesílilo. V bývalých komunistických zemích to byly právě Romové, kdo byli přechodem k tržnímu hospodářství nejhůře zasaženi, protože ony různé druhy činností, které byly pro tyto komunity tradičním zdrojem obživy, zanikly nebo upadají. Máme sdílenou odpovědnost, každý z nás nese odpovědnost, ale za svůj vlastní osud zodpovídají také Romové a je za něj zodpovědná i Evropa, protože dosud tento problém neuznala. Hlavní sdělení zprávy poslankyně Járókové zní, že zákaz a úplné odstranění diskriminace zdaleka nevyřeší tento, opakuji, evropský problém.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (FR) Paní předsedající, chtěl bych pochválit velmi poctivý závazek maďarského předsednictví, pana komisaře Andora a paní komisařky Redingové. Nicméně, paní Redingová, musíme si ujasnit základní zásady ochrany národnostních menšin v Evropě.

Za prvé, postavení určité národnostní menšiny není čistě vnitrostátní otázkou, je otázkou evropskou. Za druhé, národnostní menšiny by bylo možné plně začlenit na základě sdílené, ale nestejné odpovědnosti většinové společnosti a dané menšiny. Většinová společnost má větší odpovědnost, ale daná menšina nese také odpovědnost. Začleňování národnostních menšin by se mělo dít bez nucené asimilace. Poslední bod, zákaz diskriminace není dostatečným opatřením. Pouze tím, že se přednostně využijí pozitivní opatření, lze přispět ke skutečnému začleňování národnostních menšin.

  Iosif Matula (PPE). – (RO) Paní předsedající, sociální a ekonomické začleňování Romů představuje ve většině členských států problém. Romové jsou různorodou a početnou skupinou obyvatel, kterou je však zapotřebí se zabývat jako celkem. Osud této komunity se stal nezřídka tématem předvolebních kampaní.

Chceme-li náležitě přispět ke zlepšení životních podmínek romských občanů, naší hlavní prioritou musí být využívání a řádné použití zdrojů ze strukturálních fondů. Výstavba nových domů a renovace těch stávajících, lepší přístup k technické infrastruktuře, ke vzdělávání, lékařské péči a pracovním místům – to jsou uskutečnitelná řešení, která nám umožní dosáhnout cíle. Současně je zapotřebí využít konkrétních kvalit romského obyvatelstva, jejich zvyky, kulturu a tradiční řemesla.

Vyhlášením Evropského roku začleňování Romů bychom pomohli zlepšit informovanost o problémech této komunity. Běžné a vrcholové sporty představují také konkrétní možnost, jak začleňovat romské obyvatelstvo.

  Rovana Plumb (S&D). – Paní předsedající, Rumunsko, v němž žije zhruba 1,5 milionu Romů, je zemí s nejpočetnější romskou komunitou v Evropě. Jejich sociální začleňování pokulhává a mnozí lidé ve státní správě i romské komunitě samotné si myslí, že je to nedosažitelný cíl. Rumunská vláda se však cele věnuje začleňování této menšiny. Potřebujeme tedy evropskou strategii, která poskytne rámec vnitrostátnímu úsilí zaměřenému na to dosáhnout sociálního a ekonomického začlenění Romů, poskytnout jim, a zvláště ženám, možnosti vzdělávání a odborné přípravy, pomoc při hledání pracovního místa.

Chceme-li zabránit sociálnímu vyloučení a chudobě Romů, je nezbytné podpořit snahy, jejichž cílem je pomoci připravit je na stálé zaměstnání. Plně podporuji požadavek, aby Komise každoročně předložila hodnocení strategie EU pro začleňování Romů. Ráda bych poblahopřála paní poslankyni Járókové a také paní poslankyni Gönczové a vítám závazek Rady a Komise.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Paní předsedající, to, že zde dnes projednáváme přípravu návrhu evropské strategie pro romské občany, znamená, že konečně bylo uznáno, že tento problém nespadá jen do vnitrostátní působnosti, ale také do působnosti EU. Podporuji záměr vytvořit evropskou agenturu pro Romy s cílem zajistit lepší provádění této strategie. To nám umožní úspěšně skoncovat s diskriminací z etnických důvodů včetně všech důsledků, které s sebou nese.

Vznikne-li systém pro monitorování provádění této strategie, musí být uplatňován vůči všem členským státům a nejen vůči těm, v nichž žije početná romská populace. Je zde jisté riziko, že finanční prostředky EU, s nimiž nakládají nevládní organizace, nepřinesou hmatatelné výsledky. Organizacemi, které budou příjemci evropských finančních prostředků pro jednotlivé projekty, by měly být veřejnoprávní orgány. Podporuji rovněž nápad, který zpráva předkládá, aby byla vytvořena evropská krizová mapa, která bude zaznamenávat ty mikroregiony EU, které jsou nejvíce postiženy chudobou, sociálním vyloučením a diskriminací.

  László Andor, člen Komise. – Paní předsedající, jsem Parlamentu vděčný za tuto diskusi. Jsem přesvědčen, že při přípravě evropského rámce bude pro Komisi velkým přínosem a velký význam má také pro mne osobně, pro naši práci na přípravě budoucí politiky soudržnosti, zejména co se týče budoucnosti Evropského sociálního fondu.

Z této diskuse jsem vyrozuměl, že musíme postoupit vpřed ve zjednodušování. Je zapotřebí, abychom postoupili vpřed a v Evropském sociálním fondu poskytli větší prostor oblasti sociálního začleňování. Musíme vypracovat územní přístup, který bude přizpůsoben konkrétním sociálním podmínkám regionů, v nichž většina Romů žije, a musíme udělat více pro to, abychom vytvořili pracovní místa pro nekvalifikované osoby nebo osoby s nízkou kvalifikací.

Chci však stručně objasnit dvě věci. Zaprvé, chudoba je důležitým faktorem, ale neměli bychom si myslet, že situace Romů jako takových je totožná se situací chudých lidí obecně, protože chudoba a nezaměstnanost je mezi Romy mnohem rozšířenější než ve většinové společnosti. Proto se domnívám, že strategie Evropa 2020 představuje dobrý rámec a pomůže nám při přípravě vhodných strategií, politik a finanční podpory.

Na závěr se dostávám k otázce, proč Komise vypracovává evropský rámec a nikoliv přímo evropskou strategii. Nemám čas zacházet do podrobností, ale jednoduše je to dáno tím, že situace v jednotlivých státech je velmi odlišná. Existuje společný evropský problém, ale jak se konkrétně projevuje v jednotlivých členských státech a jak by se to mělo promítnout do vnitrostátních strategií, v tom se země od Rumunska po Francii nebo od Portugalska po Slovensko liší, a toho si musíme být vědomi.

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, připojuji se ke slovům svého kolegy, že dnešní diskuse stejně jako většina toho, co bylo napsáno ve zprávě, byla velmi cenná. Zohledníme to při práci na dokumentu, jehož přípravě se Komise v současnosti věnuje.

Rámec EU pro vnitrostátní strategie začleňování Romů nejprve představíme evropské platformě pro začleňování Romů, protože je zapotřebí – jak řekli mnozí poslanci –, aby do naší práce byli zapojeni Romové a aby přijali svoji zodpovědnost. Je také velmi důležité – a zde se obracím na předsednictví –, aby na naši práci, kterou děláme, v následujících měsících navazovaly další kroky, abychom viděli, jak budou všechny projekty prakticky realizovány. Souhlasím s členskými státy, které si posteskly, že prostředky fondu pro regionální rozvoj se bohužel nevyužívají tak, jak by mohly, a souhlasím také s těmi, kdo říkají, že místní orgány jsou někdy tou instancí, která může nejlépe nalézt řešení. Musíme jim pomoci v tom pokročit.

Někteří poslanci se ptali na směrnici o volném pohybu. Analýza provádění této směrnice ve vnitrostátním právu všech členských států je hotova. V roce 2010 jsme navštívili 21 členských států a šest návštěv chystáme. Značná část členských států upravila své předpisy nebo jejich úpravu provádí, takže směrnice o volném pohybu bude uplatňována lépe, než tomu bylo dosud.

  Zoltán Balog, úřadující předseda Rady. – (HU) Paní předsedající, paní komisařko, pane komisaři, dnešní rozpravu vskutku nebylo možno načasovat lépe. Koná se v nejpříhodnějším čase, protože v dubnu Komise zveřejní své sdělení a to pak chceme zahrnout do práce Rady. To znamená, že po projednání Radou v příslušných složeních požádáme Evropskou radu, aby podpořila závěry a přijala je. To znamená, že Evropská unie se musí zavázat řešit romskou problematiku na nejvyšší úrovni – na úrovni hlav států nebo předsedů vlád.

Rád bych připojil několik myšlenek o otázce, o které se diskutovalo, totiž zda se zde jedná o záležitost etnickou nebo spíše o určitý problém sociální či ekonomický. Tento spor si netroufám ani nemohu rozhodnout. Jsem toho názoru, že jsou ve hře oba aspekty a že je důležité zachovat oba přístupy. Jak řekl pan komisař Andor, sociální a ekonomický problém je to proto, že extrémní chudoba dosud na mnoha místech v členských státech EU představuje obecný problém. Zároveň je v této extrémní chudobě patrná určitá etnická diskriminace, a proto musíme věnovat Romům při poskytování příležitostí zvláštní pozornost. Pokud však žádné příležitosti poskytovat nebudeme, není důvod, abychom se na základě lidských práv dožadovali přístupu k těmto mizivým příležitostem, protože pak není mít k čemu přístup. Pokud však budeme skutečně poskytovat příležitosti, pak během jejich vytváření musíme dbát na to, aby k nim měli přístup také Romové a aby nebyli vyloučeni ze hry.

Jsem přesvědčen, že musíme změnit přístup. Bylo by dobré, kdybychom dokázali rozpoznat, jaké možnosti jsou s tímto problémem spjaty, kdybychom dokázali změnit své vnímaní romské problematiky tak, abychom v ní místo problému spatřovali šanci. Jen si představte, podíváme-li se na to z hlediska vnitřní nabídky pracovní síly, jakou základnu pracovníků, jaké bohatství a potenciál pracovních sil tato skupina lidí, tento zástup, nabízí.

Jak bylo vícekrát řečeno, zlepšování vzdělání je nejlepší investicí. A skutečně, vzdělávání je investicí do budoucnosti, a to je klíčové si uvědomit, hovoříme-li o lidech, kteří jsou neteční, ale nikoliv proto, že nemají pracovní místa a možnost studovat, nýbrž jsou neteční v hlubším smyslu slova, protože přestali doufat. Jsou přesvědčeni, že stejně nemají šanci, a tak již od života nic neočekávají. Možná dospěli do bodu, kdy všechno, co od státu očekávají, je, aby jim poskytoval pomoc. Je velice důležité dát těmto lidem možnost, aby se z adresátů těchto opatření stali aktéry, a aby se na tomto procesu sami podíleli jako partneři.

O osvědčených postupech se tu dnes moc nehovořilo. Považuji za důležité, abychom měli přehled o osvědčených postupech, ale domnívám se, že stejně tak důležité je mít přehled o chybných postupech, protože se často můžeme více naučit z nedostatků chybných postupů než z osvědčených postupů. Domnívám se také, že kontrola finančních prostředků, kontrola využívání finančních prostředků, a zde mám na mysli finanční prostředky Evropské unie, svědčí o tom, že byly používány jak osvědčené, tak chybné postupy.

Poslední věc: naším asi nejdůležitějším úkolem je přesvědčit neromskou většinovou společnost v Evropě, že začleňování není výhradně jakýmsi dobročinným imperativem, ale že je také v jejich základním zájmu. Koneckonců Evropa patří nám všem a většina se může cítit dobře jen tehdy, pokud se cítí dobře také menšina. Mnohokrát vám děkuji za tuto diskusi a věřím, že můžeme nadále počítat s vaší podporou.

  Lívia Járóka, zpravodajka. – Paní předsedající, budu velmi stručná. Ráda bych vám velmi poděkovala za všechny cenné poznámky. Potvrzují můj názor i názor mých vynikajících stínových zpravodajů, že politické slogany se nikdy nepromění ve skutečnost bez řádného právního základu, finanční podpory a pobídek a bez mechanismu EU, který bude koordinovat kroky zainteresovaných stran od místních vlád až po Radu, a využívat tak výhody víceúrovňové správy. To vnese do celé situace nové světlo. Jsem pevně přesvědčena, že velmi účinná strategie pro začleňování Romů může vzniknout na základě úkolů, cílů, zásad a nástrojů stanovených všemi Smlouvami a Listinou základních práv Evropské unie a dále na základě sdílených pravomocí a podpůrných, koordinačních a doplňkových činností Unie.

Na závěr bych chtěla vyjádřit naději, kterou jsem si během uplynulých šesti let utvořila, že připravované sdělení Komise schválí tyto body a poskytne maďarskému předsednictví velmi dobrý základ, na kterém bude moci splnit svůj závazek uvést do chodu tuto evropskou strategii pro začleňování Romů. Jsem za to velice vděčná: uvědomuji si, že zmíněná evropská strategie tento problém nevyřeší, vím, že velmi hodně závisí na nás, Romech. Bez činů v členských státech a romských osadách slova a sliby nic neznamenají.

Vlády a Romové musí udělat to, k čemu se zavázali: podniknout rozhodné kroky, aby dosáhli hmatatelných výsledků. Naše odpovědnost zde je nám jasná a jsme plně pro naše společné partnerství. Tento proces je pro nás pro Romy, a věřím, že i pro celou Evropskou unii, otázkou něčeho více než jen vzájemné důvěry. Je také otázkou budování společenství hodnot, které můžeme všichni sdílet a z nichž můžeme mít všichni prospěch, abychom tak skutečně překonali obtíže, o kterých se tu během uplynulých šesti let hovořilo. Děkuji vám mnohokrát za podporu a ráda bych se připojila k Renatě Weberové a ostatním stínovým zpravodajům a k jejich poděkování sekretariátu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a všem poradcům, kteří se s námi společně vytrvale bijí za tuto věc.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Omlouvám se, že jsem musela být tak nekompromisní, pokud jde o řečnickou dobu, ale k dalšímu bodu na pořadu jednání, jímž je doba vyhrazená pro otázky, se dostáváme s mimořádným zpožděním, jak vidíte.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Loňské události, kdy byli Romové vyhošťováni ze země do země, diskriminace této etnické skupiny a její společenská segregace přiměly Evropskou unii k tomu, aby učinila konkrétní kroky. Mezi ně patří strategie Evropské unie pro začleňování Romů, kterou inicioval Evropský parlament. Začlenění této skupiny není pouze povinností z hlediska lidských práv, ale je rovněž ekonomickou nutností, a není to pouze morální povinnost, ale je také čistě ve finančním zájmu všech členských států. Navíc vzhledem k rozsahu vyloučení je celkové začlenění Romů v podstatě problémem lidských práv. Chtěla bych zdůraznit, že přijetím společné celoevropské strategie pro začleňování Romů v Evropském parlamentu dáváme najevo, že Evropská unie nenechává řešení problémů se začleňováním Romů pouze na samotných členských státech. Jak ukázaly poslední události, tyto problémy není možné vyřešit výhradně na vnitrostátní úrovni, a je tedy zapotřebí, aby Evropská unie a členské státy úzce spolupracovaly. Je také velmi důležité, aby Evropská komise a členské státy využívaly stávající strategie EU a opatření, koordinovaly své kroky a dohodly se na určitém společném základě s cílem zajistit sociální a hospodářské začlenění Romů. Aktivní provádění této strategie bude možné, až bude nalezen společný evropský přístup k otázkám začleňování evropských Romů. Do procesu přípravy politiky EU zaměřené na romskou problematiku je navíc zapotřebí co nejvíce zapojit zástupce romské komunity.

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Zpráva o evropské strategii pro začleňování Romů vyjmenovává problematiku a potíže romských komunit v EU. Povaha chudoby se za poslední dvě desítky let ve střední a jihovýchodní Evropě výrazně mění. Důsledkem politických a ekonomických změn došlo i k narušení tradičních komunit, Romové tím ztratili možnost mobility a stali se nejvyloučenější a nejméně vzdělanou podskupinou ve společnosti. Romské obyvatelstvo se navíc vyznačuje typickým rysem, a to demografickou dynamičností. Zatímco většinová společnost stárne, podíl Romů ve společnosti se vysokým populačním přírůstkem zvyšuje. Tímto vším je zřejmé, že pokud se nepodaří zvýšit zaměstnanost Romů a více je začlenit do většinové společnosti, budou nadále růst náklady na udržení situace v únosné míře, jako jsou náklady na sociální pomoc a dávky, zbytečné náklady na vzdělávání, dodatečné náklady na zajištění bezpečnosti, administrativní náklady na dohled nad sociálními výdaji a také vyšší náklady na zdravotní péči. Začlenění Romů není tedy pouze povinností z hlediska ochrany lidských práv a morální povinností, ale zejména také ekonomickou nutností. Většina dosud provedených opatření patří mezi tzv. právně nevynutitelné předpisy. Pokud však má dojít k posunu vpřed v této věci, je třeba, aby strategie EU pro začleňování Romů přesáhla toto tzv. soft law a stala se součástí nástrojů stanovených primárním právem.

  Katarína Neveďalová (S&D), písemně. – (SK) Domnívám se, že už všichni víme, že romská otázka není problémem, který se týká jen některých členských států nebo potenciálních kandidátských zemí. Jde o celoevropský problém, který je zapotřebí neprodleně řešit.

Největší překážkou bránící začlenění Romů do většinové společnosti je chudoba a nízká úroveň vzdělání. Právě vzdělávání je klíčem ke zvýšení životní úrovně k neustále požadovanému vytváření občanské společnosti. Vytváření pracovních míst je mimořádně obtížné a jako členka řady mládežnických organizací vím, jaká je současná situace mladých lidí na trhu práce. Mezi romskou populací je tato situace ještě mnohokrát horší, což vede k marginalizaci Romů a k nárůstu trestné činnosti, a to tuto situaci ještě více zhoršuje.

Není to tak dávno, co Francie vyhosťovala bulharské a rumunské Romy. Tyto kroky se staly předmětem zájmu nejen kvůli podezření z porušování základních lidských práv, ale také kvůli podezření z porušování předpisů EU. Proto zcela souhlasím s výrokem Komise, že je zapotřebí přispět k lepší spolupráci mezi zainteresovanými stranami na vnitrostátní, mezinárodní, ale zejména evropské úrovni.

  Algirdas Saudargas (PPE), písemně. – (LT) Přestože jsou Romové nejpočetnější etnickou menšinou, je tato komunita v členských státech Evropské unie dosud vystavena diskriminaci a segregaci. Souhlasím s mnohými poslanci, kteří řekli, že je velice důležité vytvořit strategii pro začleňování Romů na evropské úrovni. Ve všech členských státech najdeme ukázkové příklady toho, jak bychom měli snižovat vyloučení Romů v různých oblastech: v oblasti vzdělávání, kultury, zaměstnanosti, zdravotní péče nebo dokonce účasti Romů na politickém a občanském životě. Tyto iniciativy nicméně nejsou dostatečně vidět. Podle mého názoru by proto Evropská unie byla vhodnou platformou pro zlepšení spolupráce mezi členskými státy, shromažďování a šíření osvědčených postupů a zkušeností nebo pro financování. Přestože je úroveň EU velmi důležitá, domnívám se, že nejúčinnějších výsledků lze dosáhnout opatřeními na místní a regionální úrovni. Pouze na konkrétních místech nebo v konkrétních městech lépe pochopíme problémy, potřeby a sociální prostředí dané oblasti, a díky tomu budou mít realizované projekty těsnější vazbu na ty, pro něž jsou určeny.

  Monika Smolková (S&D), písemně. – (SK) Problémy Romů vnímám velmi intenzivně, protože žiji na východním Slovensku, kde je hodně Romů. Podporuji návrh usnesení o strategii pro začleňování Romů.

Dnes, 8. března, slavíme sté výročí boje za práva žen. Dnes hovoříme také o diskriminaci žen, a proto je při projednávání této strategie zapotřebí mluvit výslovně o diskriminaci žen z menšinových skupin. Romky patří v celé Evropě mezi nejvíce znevýhodňované skupiny obyvatel. Četla jsem výrok paní poslankyně Járokové: „Nová generace je ohrožena chudobou – nikoliv kvůli romskému původu, ale kvůli nezaměstnanosti svých rodičů.“ Chtěla bych k tomu dodat, že také kvůli sociálnímu vyloučení. Nezaměstnanost, zvláště u romského obyvatelstva, bude nadále trvat, ale se začleněním Romů do kulturních aktivit, do občanského života si umíme poradit okamžitě.

Problém rovnosti žen a mužů je v menšinových skupinách horší. Proto při začleňování Romů nesmíme zapomínat na dialog s Romkami, jež mají větší citový vliv na své děti a budoucí generaci.

  László Tőkés (PPE), písemně. – (HU) Nejprve bych chtěl vyjádřit upřímné uznání maďarskému předsednictví EU za to, že zahrnulo romskou otázku mezi své priority. Výmluvným důkazem odhodlání maďarské vlády v tomto směru je skutečnost, že paní Lívia Járóková, která je jedinou romskou poslankyní Evropského parlamentu, je jednou z maďarských delegátek Evropské lidové strany a že pan Zoltán Balog, pověřený touto záležitostí, jenž řídí nově zřízené ministerstvo pro začleňování, svojí činností podporuje zlepšování postavení Romů, kteří jsou vícenásobně znevýhodněni. Na základě těchto skutečností můžeme právem říci, že maďarské předsednictví EU jde Evropě dobrým příkladem v řešení problémů souvisejících s Romy. Pokud jde o strategii pro začleňování Romů, myslím si, že je důležité zdůraznit, že začlenění 12 milionů Romů žijících na území EU je společnou evropskou záležitostí, jejíž řešení bude vyžadovat příspěvek jednotlivých členských států i orgánů EU. Maďarský premiér Viktor Orbán výstižně podotknul, že pokud nechceme „vyvážet“ problémy Romů, kteří žijí v extrémní chudobě a trpí sociálním a etnickém vyloučení, tím, že s nimi „odkočují“, tj. emigrují do vyspělých zemí EU, pak musíme společnými kroky a spojeným úsilím najít řešení jejich současné neúnosné situace. Přeji Evropskému parlamentu, Evropské komisi, Evropské radě a v neposlední řadě maďarskému předsednictví EU, aby úspěšně vypracovali a do června tohoto roku zdárně dokončili tuto důležitou strategii pro začleňování Romů.