Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2510(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

B7-0191/2011

Rozpravy :

Hlasování :

PV 10/03/2011 - 9.1
CRE 10/03/2011 - 9.1
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0094

Rozpravy
Čtvrtek, 10. března 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

10. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Nyní přicházíme k vysvětlení hlasování.

 
  
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Návrh usnesení B7-0191/2011

 
  
MPphoto
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D). (SK) Paní předsedající, hlasovala jsem pro usnesení, které předkládala společně frakce evropských socialistů zejména z toho důvodu, že mezi přípravou usnesení a dnešním hlasováním se sice jisté změny v Maďarsku udály, to však změnilo opravdu jen málo na důležitosti a aktuálnosti tohoto usnesení.

Především bych chtěla zdůraznit naše zklamání z toho, že se Komise v případě kontroverzního maďarského tiskového zákona už od počátku rozhodla zaměřit pouze na tři oblasti. Trváme na tom, že i po tom, co se maďarská vláda a parlament těmito třemi oblastmi relativně přijatelným způsobem zabývaly, Komise by měla nadále pozorně sledovat soulad maďarského tiskového zákona s evropskou legislativou – konkrétně zejména s Listinou základních práv.

Dále bychom chtěli vyzvat maďarské orgány, aby při dalších úpravách zákona zapojily více zúčastněných stran, včetně občanské společnosti, protože pouze tak se dá připravit zákon v opravdu demokratické společnosti. A v tomto směru budou jistě podnětné i vstupy a doporučení, ať už nás – Evropského parlamentu, Komise, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, či komisaře Rady Evropy pro lidská práva.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, jistě si všichni v této sněmovně, kdo podporují principy Evropské unie, myslí, že svoboda sdělovacích prostředků je velmi důležitá. Tato svoboda samozřejmě s sebou nese odpovědnost. Přesto jsem hlasoval proti tomuto návrhu.

Informace, kterou jsem obdržel v této věci a která tudy prošla, ukazuje, že Komise se na Maďarsko obrátila s požadavky a Maďarsko na ně reagovalo a změnilo podle toho svůj mediální zákon. Podle mého názoru to mělo stačit. V tomto ohledu zastávám názor, že z toho neměla být takováto politická otázka, kdy levice je zdánlivě proti pravici, nebo ať už je situace jakákoliv: stejné normy musí se vztahovat na všechny. V případě, že Komise přijala tento maďarský pozměňovací návrh, pak s ním souhlasím i já. Jsem toho názoru, že se jedná o věc základních principů, a tak musím přiznat, že jsem hlasoval proti této zprávě předložené mou vlastní skupinou, nebo proti její myšlence, protože věřím, že to, co Maďarsko udělalo, je přesně to, co po něm Komise žádala.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, než se budeme vyslovovat ke svobodě sdělovacích prostředků v Maďarsku, měli bychom se podívat na to, co děláme jako Parlament.

Mohli bychom přemýšlet o stovkách tisíc eur veřejných dotací, které dáváme do Evropské unie novinářů; mohli bychom přemýšlet o desítkách tisíc eur, které utratíme každý týden za to, že letadly dopravujeme místní novináře, zejména do Bruselu a Štrasburku, abychom je zabavili, a mohli bychom přemýšlet o tom, jak desítky akreditovaných korespondentů v Bruselu pobírají druhý příjem jako poradci v otázkách sdělovacích prostředků nebo jako redaktoři či autoři textů bezplatných letáků hrazených z fondů EU.

Kdybych byl Maďar, měl bych závažné otázky nejen k zákonu o sdělovacích prostředcích, ale k plíživým autokratickým tendencím vlády; ale nejsem Maďar a není to moje věc.

Jsem však členem této sněmovny, a myslím si, že to, jak používáme peníze daňových poplatníků nepokrytě propagandistickým způsobem je něco, co by mělo urážet naše základní principy slušnosti, spravedlnosti a demokracie. Měli bychom se starat o odstranění kmene stromu z vlastního oka, než se začneme starat o smítko v oku Maďarska.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0169/2011

 
  
MPphoto
 

  Lara Comi (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasovala jsem pro toto důležité usnesení. Je nezbytné, aby Evropská unie vynaložila veškeré úsilí v rámci svých pravomocí na co nejrychlejší ukončení nouzového stavu, a to koordinovaně s Radou bezpečnosti OSN.

Vyjádření jasného odsouzení, navržení bezletové zóny, zavedení zbrojního embarga a dalších sankcí, poskytování humanitární pomoci, evakuace evropských občanů, zajištění pomoci pro postižené civilní obyvatelstvo jsou však všechno opatření ex post, která se jen snaží katastrofu zastavit.

Evropská unie však musí hrát na mezinárodní scéně významnější politickou roli a musí být schopna řešit velké výzvy. Myslím si, že poté, co jsme se potýkali s mimořádnou událostí, bychom se měli zastavit a přemýšlet, jak může EU fungovat v budoucnu, aby se příště zabránilo situacím, kdy se slabé demokracie rozkládají a stávají se humanitární katastrofou.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE). – Paní předsedající, samozřejmě jsem pro toto usnesení hlasoval. Myslím si ale, že je naléhavé, aby Evropská rada, která se zítra schází, jednala co nejdříve a co možná nejrozhodněji, aby se zaprvé vytvořila bezletová zóna nad Libyi a zabránilo se tak její vládě v dalším zabíjení vlastních občanů, a zadruhé, aby se navázaly vztahy s Prozatímní národní radou. Do našeho usnesení jsme tuto výzvu přidali.

Celkově si ale myslím, že v usnesení potřebuje zdůraznění odstavec: že revoluční změny v severní Africe jasně ukázaly, že pozitivní dopad EU a její dlouhodobá důvěryhodnost v této oblasti bude záviset na její schopnosti vést soudržnou společnou zahraniční politiku, která je založená na hodnotách a bude jasně stranit novým demokratickým silám.

 
  
MPphoto
 

  Pino Arlacchi (S&D). – Paní předsedající, hlasoval jsem ve prospěch usnesení. Chtěl bych zdůraznit, že partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím, které nedávno Komise spustila, je významným prvním krokem správným směrem.

EU na počátku krize v severní Africe a jejím přechodu k demokracii do značné míry chyběla, ale nyní se zdá, že začala být v této oblasti aktivnější a efektivnější.

 
  
MPphoto
 

  Mitro Repo (S&D).(FI) Paní předsedající, Libyjci musejí mít právo se ještě dříve než kdokoliv jiný rozhodovat o budoucnosti své vlastní země. Vzhledem k tomu, že představy o skutečné demokracii a svobodě pocházejí od lidí, nemohou být vnuceny z vnějšku.

Zítřejší mimořádný summit Evropské rady musí dospět k dohodě o úloze EU v tomto regionu. EU by měla učinit vše pro to, aby podpořila vlnu demokracie v arabském světě. Neměli bychom ztrácet čas: musíme přejít od slov k činům. EU musí být ve své politice konsistentní a uznat svou odpovědnost v této oblasti nyní i v dlouhodobém horizontu. V případě, že útoky na civilní obyvatelstvo budou trvat i nadále, a zdá se, že tomu tak bude, musí EU jednat o mandátu OSN a o vytvoření bezletové zóny nad Libyí, aby nedošlo k humanitární katastrofě. Také je v této situaci třeba zachovat možnost vojenské intervence.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Paní předsedající, jsme svědky konce jednoho z posledních dlouholetých režimů v poválečné historii. Muammar al-Kaddáfí ale nebyl schopen se přimět k čestné rezignaci, a aby zachoval svou diktátorskou vládu, vyhlásil válku svým vlastním lidem. Tím, že obrátil zbraně proti svým občanům, zpochybnil základy, na nichž je založena moderní civilizace. Dopustil se zločinu proti lidskosti. Stojíme tedy před povinností podpořit Libyjce v jejich boji za svobodu, demokracii a základní lidská práva.

Musíme jednat v součinnosti s OSN o obnovení stability v Libyi a potrestání pachatelů zločinů, včetně plukovníka Kaddáfího. Zvláště naléhavá je potřeba zajistit humanitární pomoc pro civilisty a poskytnout přístřeší libyjským uprchlíkům. Již před 25 lety se administrativa prezidenta Reagana pokusila ukončit vládu Kaddáfího. Dnes musíme přijmout veškerá přípustná opatření podle mezinárodního práva a odstranit jej z funkce, takže jsem usnesení Parlamentu podpořil.

 
  
MPphoto
 

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE).(FI) Paní předsedající, hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení, ale myslím, že obsahuje některé znepokojivé rysy. Zaprvé chci říci, že moje skupina se v tomto týdnu setkala se zástupci libyjských opozičních sil a ti řekli, že nechtějí žádné ozbrojené intervence Západu. To vyjádřili zcela jasně. Myslím si, že by EU v této záležitosti neměla být vlajkonošem, ale měla by jednat společně s OSN a arabskými zeměmi.

Kromě toho toto usnesení hovoří o humanitární intervenci, která ale naneštěstí až příliš často znamená ozbrojenou intervenci. Parlament ve skutečnosti zaujal postoj ve prospěch intervence, byť s použitím jemné rétoriky.

Má další obava se týká bezletové zóny, která, jak se obávám, bude mít za následek bombardování Libye. Myslím si, že by mělo jít o misi vedenou OSN společně s celým arabským světem, kdy Afrika a EU budou jednat společně.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, ti, kdo volají po vojenské intervenci – a bezletová zóna je samozřejmě formou vojenské intervence, která ze své podstaty vyžaduje ochotu zaútočit na zařízení na zemi – by si měli uvědomit tři body. Zaprvé, jak jsme slyšeli, libyjská opozice nechce cizí zásah. Všude po Benghází jsou plakáty, které to tvrdí. Zadruhé, režim Kaddáfího si přeje zahraniční intervenci: to by zdůvodňovalo diktátorův argument, že brání svou zemi proti cizím vetřelcům. Zatřetí, nemůžeme si to dovolit. První lodí, která byla v oblasti na začátku humanitární krize, byla loď HMS Cumberland z naší vlastní země, protože byla na cestě, aby byla sešrotována! A to má naše námořnictvo pořád větší dosah, než většina ostatních členských států.

Důvod pro nějaký přímý zásah proti režimu Kaddáfího mohl existovat v 80. letech, kdy se jasně angažoval v mezinárodním terorismu. Je zarážející, že ti, kteří nyní požadují některou z forem intervence, pro ni nebyli v době, kdy by bývala byla ospravedlnitelná na základě norem mezinárodního práva. Na přehlídce všech těchto evropských představitelů, servilních a slintajících nad tímto otřesným režimem, je něco nechutného. Sami jsme si svými zásahy do dnešního dne nadělali dost problémů. Myslím, že jsme udělali už dost.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE). (SK) Paní předsedající, usnesení vítám, a proto jsem ho podpořila. Přijmout usnesení však nestačí.

Minulý týden napadlo v Egyptě čtyři tisíce muslimů koptskou vesnici nedaleko Káhiry. Zapálili dva kostely a hasičům zabránily ve vstupu do vesnice. Armáda nejprve nechtěla zasáhnout. Když konečně zasáhla, muslimští představení je poslali pryč s tím, že je vše v pořádku. Na 12 000 křesťanů žijících ve vesnici byl uvalen zákaz vycházení.

Byly doby, kdy Evropa věděla, kdo je dobrý, kdo zlý, a proč. Díky podpoře těch dobrých byli na pád komunismu připraveni lídři jako Havel, Walesa či Čarnogurský. Dnes si však politici Evropské unie podávají ruce s diktátory a zavírají oči před pronásledováním křesťanů. Nepřemýšlejí v kategoriích dobra a zla, neboť pragmatismus takové kategorie nezná. Dokud to nezmění, můžeme severní Africe více uškodit, než pomoci.

 
  
  

Zpráva: Bastiaan Belder (A7-0037/2011)

 
  
MPphoto
 

  Pino Arlacchi (S&D). – Paní předsedající, hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože jasně rozlišuje mezi dvěma hlavními materiály zabývajícími se Íránem: porušováním lidských práv ze strany současné vlády a íránským jaderným programem.

Tato zpráva podporuje dvojí přístup Rady k jaderné otázce: sankce na jedné straně, ale nabídka dialogu na straně druhé.

Je nezbytné odsoudit velmi vážná porušování lidských práv, k nimž dnes v Íránu dochází. Pachatelé, kteří pocházejí především ze státních institucí, jednají beztrestně.

Zároveň bychom se měli vyhnout nezodpovědným výzvám k mezinárodním ozbrojeným intervencím proti současné tyranii. Ozbrojený útok proti Íránu ve jménu lidských práv by byl všemi Íránci bez ohledu na jejich politické pozice považován za útok proti jejich zemi a za další porušení jejich základních práv.

Jediným vítězem v takovém případě by byl pan Ahmadinežád.

 
  
MPphoto
 

  Tunne Kelam (PPE). – Paní předsedající, hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení a myslím, že je nyní čas zaujmout stejný přístup k teheránskému režimu, jako jsme zaujali k Libyi a plukovníku Kaddáfímu. Jinými slovy, chovat naději na vybudování vzájemné důvěry již nepředstavuje realistickou možnost. Měli bychom v Íránu více podporovat opozici. Mám hlavně obavy o opoziční tábor Ashraf, který je v obležení a pod tlakem od července 2009. Tamní humanitární situace je nepřijatelná. Evropský parlament přijal na téma tohoto tábora usnesení v dubnu 2009 a písemné prohlášení v listopadu loňského roku, a já bych baronce Ashtonové poradil, aby toto závažné poselství vzala zítra s sebou do Evropské rady.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Paní předsedající, Írán pod vládou Mahmúda Ahmadínežáda, je důvodem k vážnému znepokojení, a to kvůli jaderným ambicím jeho vládců. Pokračující odmítání spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a s tím související absence kontroly íránského jaderného programu si vynucuje zvážení přijetí důrazných kroků vůči Íránu.

Vzhledem k tomu, že se jedná o autoritářský režim, musíme počítat s možností, že bude představovat hrozbu pro jiné země, zejména ty sousedící. Zvláštní obavy vzbuzuje protiizraelská rétorika, kterou prezident Íránu už nějakou dobu používá. Považuji postoj íránských úřadů k této věci za nepřijatelný a kategoricky jej odsuzuji. Při hlasování o usnesení jsem vyjádřil svůj nesouhlas s agresivní íránskou zahraniční politikou a také jsem požadoval propuštění politických vězňů, zastavení pronásledování obránců lidských práv a zahájení spolupráce s mezinárodními organizacemi, včetně orgánů OSN. Také podporuji diplomatické úsilí Turecka a Brazílie o řešení jaderné otázky.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, íránská revoluce v roce 1979 bude jednou považována za epochální událost na stejné úrovni, jako byla francouzská revoluce z roku 1789 nebo ruská revoluce v roce 1917. Jako tyto revoluce i ona se okamžitě rozlila za své hranice a snažila se replikovat sama sebe na celém světě; jako ony nebrala v úvahu zavedené normy mezinárodního práva, suverenity, územní příslušnosti.

Co bylo podpisem této revoluce? Bylo to obležení velvyslanectví USA. Zastavte se ale na chvíli a přemýšlejte o tom, jak mimořádné to bylo vzhledem k předchozím vztahům mezi oběma zeměmi. I v druhé světové válce, kdy proti sobě bojovaly opoziční ideologie, aby se navzájem vyhubily, byli diplomaté v klidu evakuováni přes neutrální země. Pokud by Spojené státy měly zítra napadnout Kubu, člověk předpokládá, že proběhne mírumilovná výměna diplomatických pracovníků. To, co Íránci signalizovali, bylo, že jejich pravidla neodpovídají těm našim; již se nestarali o myšlenku státní suverenity, a pokračují tak, jak začali, sponzorují své milice od Hedvábné stezky Chanátu po Balkán a dokonce až po Buenos Aires.

Byli bychom v silnější pozici takový režim odsuzovat, pokud bychom v Evropské unii trochu více brali ohled na zásadu národní suverenity a princip národního sebeurčení. |

 
  
MPphoto
 
 

  Gianni Vattimo (ALDE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl jsem vysvětlit, proč jsem se zdržel při závěrečném hlasování o zprávě o Íránu, protože i když souhlasím s veškerou kritikou zaměřenou proti nedodržování lidských práv v Íránu, zejména pokud jde o trest smrti, pronásledování sexuálních menšin a nedostatek respektu ke svobodě výuky ve školách a univerzitách, jsem přesvědčen o tom, že většina zpráv a informací v této zprávě pochází přímo z mlýnice propagandy USA a nemohu ji věřit.

Konečně, jako liberální demokrat jsem samozřejmě přesvědčen o tom, že Írán má plné právo usilovat o rozvoj jaderného výzkumu pro mírové účely a ani nezpochybňuji jeho právo na jaderné zbraně v oblasti, kde jediná síla, která je má a smí je mít, je rasistický, kolonialistický stát jako Izrael.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0158/2011

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, co se týče tohoto usnesení OSN o lidských právech, chci říci, že je velmi důležité, abychom se my v Evropské unii postavili za lidská práva až do konce. Naneštěstí nebylo toto usnesení o lidských právech příliš vyvážené. Když ho čtete, a to zejména bod 19, máte pocit, že jediný stát, Izrael, je až příliš odsuzován a že se lidé snaží svalit veškerou vinu na tuto zemi.

Všichni jsme si vědomi současné situace na Blízkém východě. Země jsou svědky povstání, v nichž tisíce nevinných lidí přišlo o život. V tomto ohledu by to mělo být usnesení o lidských právech, nikoliv o Blízkém východě. Pokud by bylo cílem nalézt rovnováhu, namísto snahy svalovat takto tendenčně vinu na Izrael, mohla možná padnout zmínka o Gilatu Šalitovi, izraelském vojákovi, jenž byl zbaven svých lidských práv na 1 720 dnů, kdy byl vězněm palestinských Arabů nebo Hamásu.

Když vytváříme tyto deklarace lidských práv, musíme usilovat o vyvážený, spravedlivý přístup. To je jediný způsob, aby mohly trvale pokračovat a aby nám to umožnilo si nadále udržet věrohodnost strážců lidských práv v Evropě i mimo ni.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Paní předsedající, jsem rád, že návrhy usnesení týkající se lidských práv byly přijaty a je správné, že to Evropská unie udělala. Ale musím učinit krátké vysvětlení.

– Paní předsedající, pokud jde o pozměňovací návrh č. 2, odst. 8, hlasovali jsme s mými irskými kolegy v naší skupině pro návrh, protože považujeme hygienická zařízení a především čistou vodu za základní lidské právo a ze své vlastní zkušenosti z dobrovolnické práce v Africe jsem viděl, jaký rozdíl v životech lidí udělá přístup k čisté vodě. Cítím tedy, že tím, že to přijmeme jako základní lidské právo, může to vytvořit nutnost zajistit, aby všichni občané na světě měli přístup především k čisté čerstvé vodě.

(GA) Proto mě těší, že bylo přijato – to je vše, co jsem chtěl říci.

 
  
  

Písemné vysvětlení hlasování

 
  
  

Návrh usnesení B7-0191/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Tento návrh usnesení byl přijat vzhledem ke znepokojujícímu stavu mediálního zákona v Maďarsku, kde je zpochybněn požadavek vyváženého zpravodajství pro všechny poskytovatele audiovizuálních médií, dodržování proporcionality a základního práva projevu a informací. Znamená to, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Evropský parlament sdílí oprávněné obavy týkající se toho, zda není tento právní předpis v rozporu s mezinárodními standardy v oblasti svobody projevu, s politickou a finanční nezávislostí veřejných mediálních služeb nebo působností nařízení. Tyto obavy jsou ještě více znepokojující vzhledem k varování, které vydal komisař Rady Evropy pro lidská práva. Na základě těchto poznatků by se doporučení tohoto návrhu měla přijmout, neboť se týkají revize právních předpisů o médiích na základě pozorování Komise, OBSE a Rady Evropy, a měla by se vyzvat Komise, aby do konce roku vypracovala návrh směrnice o svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků s cílem řešit nedostatečný právní rámec Evropské unie, abychom se v budoucnu podobným situacím vyhnuli.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Pluralita sdělovacích prostředků a svoboda je jedním ze základních principů Evropské unie, která zaručuje svobodu vyjádřit své názory a přijímat a sdělovat informace bez kontroly, zasahování nebo tlaku ze strany veřejných orgánů. Mezinárodní organizace vyjádřily znepokojení nad maďarským mediálním zákonem a Evropská komise na základě šetření došla k závěru, že je neslučitelný se směrnicí o audiovizuálních mediálních službách a acquis communautaire obecně. Souhlasím s návrhem usnesení, aby maďarské orgány ještě mediální zákon přezkoumaly na základě připomínek ze strany Evropské komise, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a komisaře Rady Evropy pro lidská práva, Výboru ministrů a parlamentního shromáždění Rady Evropy, tak, aby byl tento zákon v souladu s právem EU a evropskými hodnotami, jakož i s normami týkajícími se svobody médií, plurality a nezávislosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Ivo Belet (PPE), písemně. (NL) Maďarská vláda odvedla dobrou práci, neboť se zabývala vším povykem, který tento kontroverzní zákon provázel, a dala tak jasně najevo, že svoboda tisku a pluralita médií byly a jsou v Maďarsku velmi důležité. Kvalitní práci zde odvedla také Evropská komise. Komise bude kromě toho nadále sledovat tuto otázku, a to nejen v Maďarsku, ale ve všech členských státech Evropské unie.

Iniciativa, kterou oznámila paní komisařka Kroesová, spočívající ve spojení různých zainteresovaných stran a vytvoření skupiny expertů, kteří budou mít za úkol řešit situaci plurality médií v Evropě, je důležitým krokem vpřed. Tato skupina bude pomáhat Komisi při koncipování dalších kroků v mediální oblasti. Naším úkolem bylo zaručit pluralitu sdělovacích prostředků a svobodu tisku v Evropě. I proto předpokládám, že Evropský parlament k tomuto aktivně přispěje.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Demokracie není v žádném případě samozřejmostí. Vyvíjí se, postupuje vpřed a někdy bohužel také v průběhu času ustupuje vzad. Z tohoto hlediska jsou maďarská mediální opatření závažným krokem dozadu. Díky shodě zástupců všech evropských progresivních stran se tato otázka dostala již na počátku do popředí evropské politické agendy, což je dobře. Nyní musíme být přesní a důslední v bodech, které stále představují problém. O nezávislosti řízení médií a svobodě projevu nelze smlouvat.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Podpořila jsem tento návrh usnesení, protože maďarský mediální zákon by se měl pozastavit a přezkoumat na základě připomínek a návrhů ze strany Komise, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rady Evropy, aby se zajistilo, že je plně v souladu s právem EU a evropskými hodnotami a normami týkajícími se svobody sdělovacích prostředků, plurality a nezávislého řízení médií. Evropský parlament mimoto připomíná, že kodaňská kritéria pro členství v EU, která byla stanovena v roce 1993 na kodaňském zasedání Evropské rady a která se týkají svobody tisku a svobody projevu, by měly dodržovat všechny členské státy EU a měly by je prosazovat příslušné právní předpisy EU. Evropský parlament tudíž vyzývá maďarské orgány, aby obnovily nezávislost řízení médií a zastavily státní zasahování do svobody projevu a vyváženého zpravodajství. Krom toho se domnívám, že nadměrná regulace médií je kontraproduktivní a ohrožuje efektivní pluralismus ve veřejné sféře. Parlament dále vyzývá Komisi, aby předložila legislativní iniciativu o svobodě sdělovacích prostředků, pluralismu a nezávislém řízení ještě před koncem tohoto roku s cílem stanovit alespoň minimální základní standardy, aby byla v členských státech Evropské unie zajištěna, zaručena a prosazena odpovídající úroveň plurality sdělovacích prostředků a nezávislého řízení médií.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně. (CS) Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků je jistě jedním z pilířů demokratického právního státu. Maďarský mediální zákon si jistě zasluhoval kritiku, nikoli však štvanici a ukvapené a neopodstatněné útoky na maďarskou vládu načasované zejména na začátek maďarského předsednictví Evropské unie, kterých jsme byli svědky. O to více mě těší, že maďarský parlament čerstvě odsouhlasil změny kontroverzního mediálního zákona v bodech navržených Evropskou unií, a ideologickým vyvolavačům napětí tak sebral vítr z plachet. Byl tedy splněn klíčový požadavek, aby se „vyváženost zpravodajství“ nevztahovala na internetové servery, blogy a debaty, ani na zahraniční zpravodaje. Evropská komise by nyní měla uplatňování zákona trvale sledovat. Je třeba ocenit konstruktivní dialog mezi Maďarskem a EU, který vyústil ve schválené legislativní změny.

Zahraničním médiím a novinářům působícím v zemi tak už nehrozí vysoké peněžní pokuty za porušování maďarského mediálního zákona, pouze „jiné právní důsledky“. Pro maďarské vlastníky médií ale pokuty zůstávají v platnosti, včetně těch, kteří „přenesli své sídlo formálně do jiné země EU, aby se vyhnuli působení maďarského mediálního zákona“. Tato úprava, byť s ní můžeme nesouhlasit, je však v plné kompetenci maďarského parlamentu a představitelé EU by ji měli respektovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Svoboda projevu každého jednotlivce, volný pohyb informací a svoboda a pluralita médií jsou základními kameny evropské integrace a jejími nejdůležitějšími hodnotami. Vývoj a provádění předpisového rámce pro média by měly respektovat demokratické normy organizace a řízení komunikačních systémů. Vyzývám maďarské úřady, aby obnovily samostatné řízení médií a ukončily zasahování státu do svobody projevu. Nadměrná regulace médií je kontraproduktivní, protože škodí skutečné pluralitě ve veřejné oblasti. Vyzývám maďarské orgány, aby zapojily veškeré zúčastněné strany včetně opozičních stran a občanské společnosti do reformy mediálního práva, aby se mohly smysluplně podílet na reformě tohoto právního předpisu, který upravuje takto základní stránku fungování demokratické společnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Svoboda a pluralita médií jsou základní práva, která zajišťují svobodu vyjadřování názorů a přijímání a sdělování informací bez jakéhokoliv zasahování nebo tlaku ze strany orgánů veřejné správy. Evropská komise jako strážkyně smluv vyjádřila své znepokojení a požádala Maďarsko o informace o možném porušení tohoto práva, konkrétně jde o to, že maďarský mediální zákon není pravděpodobně v souladu se směrnicí o audiovizuálních mediálních službách.

Byl jsem potěšen tím, že maďarský parlament přijal 7. března pozměňovací návrhy, které maďarská vláda dohodla s Komisí, ale nechápu, proč socialisté a maďarská strana zelených hlasovali proti. Z prohlášení paní komisařky Kroesové se zdá, že již není pochyb, že Maďarsko se doporučením Komise řídilo a že pozměněná verze příslušného zákona respektuje evropskou legislativu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Svoboda tisku nesnese žádné ústupky. To je sdělení, které chtěl Parlament vyslat nejen do Budapešti, ale také do Evropské komise. Evropský parlament přijal usnesení vyzývající maďarskou vládu, aby pozastavila a „urgentně přezkoumala“ kontroverzní maďarský mediální zákon, i když tento byl v poslední době pod tlakem evropských partnerů přepracován. Stále však přetrvávají obavy, zejména pokud jde o mediální radu, což je orgán odpovědný za dohled nad médii, který je složen výhradně z osob z okolí strany pana Orbána. Ve skutečnosti jde o kontrolní orgán, který je perfektním nástrojem pro cenzuru médií. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, která je garantem svobody projevu občanů v EU a ve světě, proto vyzvala k zastavení zásahů státu, s cílem obnovit nezávislost médií.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože si myslím, že Evropská unie musí okamžitě zasáhnout v oblasti prevence a boje proti případným útokům vůči základním hodnotám demokracie, mezi něž patří svoboda projevu. Domnívám se, že je nezbytné, aby Maďarsko a další členské státy, jako je Rumunsko, přehodnotily svůj postoj k tisku v souladu s demokratickými zásadami stanovenými v Listině základních práv Evropské unie a v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem ve prospěch usnesení o mediálním právu v Maďarsku, protože svoboda tisku je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Domnívám se, že Komise by měla pokračovat v podrobném zkoumání toho, zda je maďarské mediální právo v souladu s evropskou legislativou, zejména s Listinou základních práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Myslím, že nemá žádný smysl, aby Parlament zaujímal k této otázce stanovisko v době, kdy jsme dostali veškeré záruky svobody projevu, a to i od maďarského premiéra pana Orbána. Navíc je to otázka principu, takže se hodlám zdržet posuzování politických, legislativních a jurisdikčních zákonů, které jsou zcela v kompetenci zákonodárných, výkonných a soudních orgánů jiného členského státu, než je můj vlastní.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Svoboda projevu a informací, včetně svobody vyjadřovat názory a svobody přijímat a sdělovat informace bez zasahování a nátlaku jsou společenské hodnoty, za které mnoho lidí léta bojovalo, a to i v Portugalsku. Komunisté byli a i dnes jsou v přední linii tohoto boje. Bohužel stále existují důvody pro to, aby v různých zemích Evropské unie tento boj pokračoval. Pluralismus a svoboda sdělovacích prostředků nadále vyvolává v některých členských státech obavy. Často se zapomíná, že mezi faktory, které k tomuto přispívají, patří to, že vlastnictví orgánů médií je soustředěno v rukou několika velkých podnikatelských skupin, dále je to útok na práva pracovníků médií a existence stále více nejistých pracovních vztahů. K tomu se přidává zasahování politických sil, které v mnoha zemích pořád funguje a je důvodem ke znepokojení.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Svobody projevu a informací a z toho plynoucí plurality médií, včetně svobody vyjadřovat názory a přijímat a sdělovat informace bez jakéhokoliv zasahování nebo nátlaku ze strany orgánů veřejné moci, bylo dosaženo civilizačním procesem.

V různých zemích EU se však bohužel často setkáváme s útoky na tato základní práva. Pluralita a svoboda sdělovacích prostředků i nadále vyvolávají obavy v různých členských státech, zejména v Maďarsku, Itálii, Bulharsku, Rumunsku, Estonsku a dalších zemích. I v Portugalsku bylo ohlášeno několik případů útoků na pluralitu sdělovacích prostředků, které nijak nedodávají demokracii na vážnosti.

Nesouhlasíme nicméně s politikou trvalého politického vměšování EU do řízení jednotlivých zemí, jak je uvedeno v některých bodech. Tyto souvislosti jsme při hlasování o usnesení o mediálním zákonu v Maďarsku zohlednili, přičemž jsme brali v úvahu jeho pozitivní i negativní hlediska.

 
  
MPphoto
 
 

  Mathieu Grosch (PPE), písemně.(DE) Jsem přesvědčen, že valná většina poslanců Evropského parlamentu bude prosazovat základní práva médií. Tato práva nyní Parlament požaduje ve svém usnesení, aniž by vzal v úvahu úpravy tohoto zákona, které byly přijaty v tomto týdnu v maďarském parlamentu. Proto bych byl rád, kdyby byla stažena všechna usnesení, která byla vypracována ještě před tímto hlasováním v Budapešti, kdyby byla nejdříve aktualizována a teprve potom se o nich diskutovalo a hlasovalo. V důsledku toho nemělo hlasování v Evropském parlamentu už nic společného se svobodou tisku, která by měla být zcela prioritní, ale pouze se tak testovala síla jednotlivých skupin.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Plně podporuji přijetí tohoto usnesení evropské levice, které kritizuje nedostatečnost změn, které Maďarsko vneslo do svého zákona o sdělovacích prostředcích, zatímco pravice je vítá. I když paní Krosová je také zřejmě s těmito změnami spokojená, Evropský parlament se domnívá, že se Komise zaměřila pouze na několik technických aspektů na úkor Listiny základních práv. Rovněž naše usnesení není určeno jen Maďarsku, ale připomíná, že svoboda a pluralita médií může být bohužel v zemích s konzervativními vládami narušena. V tomto smyslu ukázali poslanci Evropského parlamentu, že jsou si vědomi faktu, že základní práva a svobody, která jsou samotnými principy demokracie a Evropské unie, musí být respektována.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu, protože maďarské orgány musí obnovit nezávislost řízení médií a zastavit zásahy státu do svobody projevu a vyváženého zpravodajství. Nadměrná regulace médií je kontraproduktivní a ohrožuje efektivní pluralitu ve veřejné sféře.

 
  
MPphoto
 
 

  Timothy Kirkhope (ECR), písemně. – ECR plně podporuje svobodná a pluralitní média v celé Evropské unii a zdůrazňuje význam svobody informací pro všechny evropské občany. S ohledem na stále se měnící situaci kolem maďarského mediálního práva a nemožnost vyhovět Komisi v návaznosti na nové úpravy tohoto zákona, které byly přijaty v tomto týdnu, však máme pocit, že teď není vhodný čas na další usnesení o této otázce. Z tohoto důvodu se skupina ECR zdržela hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože se domnívám, že by měl být maďarský mediální zákon okamžitě pozastaven a přezkoumán na základě poznámek a návrhů Evropské komise, OBSE a Rady Evropy, aby bylo zajištěno, že je plně v souladu s právem EU a evropskými hodnotami a normami týkajícími se svobody sdělovacích prostředků, plurality a nezávislého řízení sdělovacích prostředků.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. (RO) Podporuji změnu ustanovení maďarského mediálního zákona, který Evropská komise považuje za méně demokratický, a vítám změny právního aktu ze strany vlády v Budapešti. Avšak nehlasoval jsem pro usnesení podepsané skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, skupinou Zelených/Evropské svobodné aliance a skupina Konfederace Evropské sjednocené levice – Severské zelené levice, protože mám pocit, že navrhovaná opatření jsou přehnaná, pokud vezmeme v úvahu podobné zákony v jiných členských státech, které nebyly schváleny veřejně. Svobodný tisk je jednoznačně mírou demokracie ve společnosti. V Evropské unii je dobře známo, že svoboda projevu je prakticky neomezená. Nesmíme si však toto základní právo plést se svobodou vyslovit informace bez následků a odpovědnosti a bez nezvratného důkazu. Právě proto jsou potřeba jasné právní předpisy, které budou určovat hranice, v jejichž rámci se musí pohybovat každá novinářská aktivita. V tomto kontextu byl navržen maďarský mediální zákon, v návaznosti na evropské směrnice v této oblasti. Domnívám se také, že je třeba diskutovat o tématu maďarského mediálního zákona na základě plné informovanosti, protože bychom mohli být uvedeni v omyl předpojatými zájmy a politickými spory.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Tento návrh usnesení je nevhodný jak z hlediska načasování, tak formy, neboť každý ví, že maďarská vláda po počáteční kritice mediálního zákona v Maďarsku a na doporučení Komise přehodnotila svůj postoj a změnila vše, co bylo v zákonu terčem kritiky ze strany Komise. Zákon, o kterém maďarský parlament hlasoval dne 7. března, byl proto verzí, která dokonale vyhovuje evropské legislativě. Proto nechápu, proč levice trvá na hlasování o tomto návrhu, a hlasoval jsem proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Hlasoval jsem ve prospěch usnesení B7-0191/2011, protože se domnívám, že nový mediální zákon v Maďarsku neposkytuje dostatečné záruky svobody projevu a plurality, a proto je kontraproduktivní pro zřízení skutečného pluralismu ve veřejné sféře.


Maďarská vláda by měla poskytnout účinnou záruku svobody a plurality sdělovacích prostředků a tento zákon zrušit nebo podstatně upravit na základě připomínek a návrhů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), komisaře pro lidská práva Rady Evropy, Rady Evropské unie a judikatury Evropského soudu pro lidská práva a pomocí otevřené, transparentní diskuse, na níž se budou moci podílet všechny zúčastněné strany, nevládní organizace a občané.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Svoboda projevu a tudíž svoboda tisku jsou jedny z nejdůležitějších základních práv. Musíme neúnavně pracovat na jejich uchování, i když je nám projev některých názorů nepříjemný. Tato svoboda je i naší svobodou a je zárukou svobodného výkonu našeho mandátu. Transparentnost není možná bez svobodných médií. Pokušení snažit se kontrolovat informace a novináře je i v našich západních demokraciích silné. Svobodné a profesionální informace jsou vždy lepší než "fámy", které často tisk, kterému se nasadí náhubek, nahradí.

Moderní prostředky masové komunikace hrají v demokratickém životě naprosto zásadní roli a jsou základem pro zajištění všeobecného přístupu k informacím, zábavě a společenskému životu. Proto to, čemu říkám „spravedlivý stát“ musí nést odpovědnost za podporu rozvoje svobodných sdělovacích prostředků v tuzemsku i v zahraničí, podporovat pluralitu informací a bohatství kulturní tvorby a usnadnit k nim přístup všech občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Je známo, že mediální zákon v Maďarsku by měl být na základě komentářů a návrhů Evropské komise, OBSE a Evropské rady co nejdříve revidován, aby se zajistil jeho soulad s právními předpisy Evropksé unie a evropskými hodnotami a normami, které se týkají svobody mediálních informací, plurality a nezávislosti sdělovacích prostředků.

Nový zákon je napadán za to, že předpokládá, že za řízení národních médií a telekomunikací by měla být odpovědná jen jedna určená osoba. Nová právní úprava oslabuje pluralismus a svobodu sdělovacích prostředků a ruší jejich politickou a finanční nezávislost. Měly by se přezkoumat všechny příčiny, které vedly k takovému negativnímu výsledku.

Možná shovívavost vlád některých členských států EU vyvolala ve vládě Maďarska iluzi, že obecně přijatá pravidla lze cynicky porušovat. Například lotyšská vláda dosud neprovedla usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2004. A co se stalo? Doposud nic. Možná, že lotyšská „nezávislost“ maďarskou vládu inspirovala. Usnesení jsem podpořil v naději, že ledy byly prolomeny.

 
  
MPphoto
 
 

  Tiziano Motti (PPE), písemně. (IT) Útoky evropské levice vůči zákonu o svobodě tisku, který byl nedávno přijat v Maďarsku, je nutné chápat v kontextu divadelního kusu, v němž se nástroje, které naše instituce poskytly, často používají nesprávným a instrumentálním způsobem na podporu mezinárodních a domácích politických a mediálních dezinformačních kampaní. V tomto případě jsou takové útoky zcela nemístné, neboť debata byla otevřena a také ukončena: maďarská vláda okamžitě akceptovala připomínky Evropské komise a předseda vlády Orbán na počátku ledna 2011 řekl, že mediální zákon bude podle uvedených připomínek změněn. Útok na zemi, která předsedá Evropské unii v době, kdy by měla dostat při výkonu svých povinností podporu, má za následek oslabení Unie jako celku a snížení její autority. Neustálé opakování toho, že chybí svoboda tisku, je obehraná písnička, stejně jako opakované anachronické odkazy na situaci v Itálii, kde jsou paradoxně hlavní noviny řízeny levicově orientovanými mediálními skupinami a informace se volně, někdy až příliš volně, dostávají na web.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) V návaznosti na změny přijaté v maďarském parlamentu minulý týden je maďarské právo nyní zcela v souladu s právními předpisy EU a předpisy týkajícími se základních práv, jak rovněž potvrdila Evropská komise. Jako takový je společný návrh usnesení nadbytečný, a proto jsem hlasoval proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Jak jsem již řekl při diskusi o prioritách maďarského předsednictví, existují určité aspekty vnitřních záležitostí Maďarska, které se mohou jako dříve regulovat v rámci zdravého a normálního vztahu mezi Komisí a maďarskou vládou a parlamentem. Jako obhájce svobody, zejména svobody projevu a tisku, mohu být s výsledky jen spokojen.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tento zákon byl navržen s úmyslem omezit mediální aktivity v Maďarsku a zásadní kontrolu ze strany vlády, jako součást širšího omezení plurality v Maďarsku. To je v přímém rozporu se základními principy EU, uvedenými ve smlouvách a Listině základních práv. Komise a Rada musí i nadále na tomto základě usilovat o úplné přepracování nebo zrušení zákona.

Parlament dal jasně najevo, že by Komise neměla jen změnit názor a přidat se v této zásadní otázce k maďarské vládě. Na maďarský mediální zákon se musí také pohlížet jako na poslední pokus o omezení svobody sdělovacích prostředků v Evropě. Je naléhavě nutné, aby Komise předložila rázné legislativní návrhy na dodržování této základní hodnoty Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem proti tomuto usnesení, protože se domnívám, že politické skupiny levice v Parlamentu využily vnitrostátní politické téma, které je tak či onak již vyřešeno, o čemž svědčí nedávná dohoda mezi maďarskou vládou a Evropskou komisí.

Domnívám se, že podobné vnitrostátní problémy by se neměly v tomto Parlamentu projednávat, protože spadají do přímé odpovědnosti jednotlivých členských států. Pokud jde o podstatu otázky, je správné a příhodné chránit svobodu a pluralitu informací jako základní hodnotu všech zemí Evropské unie, ale svoboda médií nesmí být v rozporu s veřejnou morálkou a především nesmí narušovat ničí soukromí.

Zpravodajské odvětví by si mělo být více vědomo důsledků, jaké může mít nevyvážené využívání jeho moci a vlivu na život a svobodu občanů. Je to proto, že osobní svoboda byla až příliš často ve jménu svobody tisku potlačována.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Jsem velmi ráda, že bylo toto usnesení, které poukázalo na odhodlání Evropského parlamentu bránit svobodu projevu a nezávislost médií v jednotlivých členských státech, přijato.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně.(DE) Hlasovala jsem ve prospěch společného návrhu usnesení. I když Maďarsko a Evropská komise dosáhly dohody v bodech, které Komise předložila, podporuji výzvu svých kolegů poslanců k důkladnému posouzení textu zákona. Zlepšení, kterých Komise dosáhla, jsou značně selektivní a obavy, které vyjádřil Evropský parlament a různé mezinárodní organizace jako například OBSE a Rada Evropy, byly z velké části ignorovány. Obavy týkající se zejména jmenování, složení a pravomocí úřadu pro sdělovací prostředky, jsou zcela pochopitelné. Svoboda tisku je příliš důležitá součást naší demokracie, než aby mohla být vystavena právně restriktivnímu výkladu.

 
  
MPphoto
 
 

  Joachim Zeller (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, které předložila skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice, skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, skupina Zelených / Evropské svobodné aliance a skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Autorům návrhu nejde až tak o svobodu sdělovacích prostředků v Evropě, jako spíš o bagatelizování občanské vlády, která byla zvolena drtivou většinou obyvatel země a která má před sebou obtížný úkol obnovy země, jež trpěla v důsledku špatného vládnutí předchozí socialistické vlády. Dokonce i Evropská komise nebyla schopná nalézt v maďarském zákoně, který byl mimochodem již změněn, jakýkoliv příklad závažného porušování svobody médií. Evropská levice honem upozorňuje na třísky v očích nesocialistických vlád, ale hloupě nevěnuje pozornost trámům v očích vlád socialistických.


Je těžké pochopit postoj německých liberálů, kteří v tomto usnesení volají po regulaci mediálního prostředí na evropské úrovni, přičemž zástupci německých a evropských médií považují tento návrh za omezení svobody médií a porušení subsidiarity.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0169/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Návrh usnesení podporuji, protože se domnívám, že Kaddáfího režim by měl být okamžitě zničen, vzhledem ke způsobu, jakým potlačuje libyjské občany projevující politické protesty, a aby se zabránilo dalším úmrtím. Připomínám, že mezinárodní společenství prokázalo v Radě bezpečnosti OSN naprostou shodu v otázce uvalení sankcí na tento režim. Důrazně podporuji rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970 (2011) a opatření, která mají být přijata v Radě bezpečnosti, jež se sestávají z embarga, zákazu vybavení, které se používá pro domácí represi, a zmrazení finančních prostředků osob, které se podílejí na porušování lidských práv. Upozorňuji na nutnost provedení rezoluce EU-Afrika, která umožní zmrazení nezákonně získaného zboží. Podobné gesto musí učinit i evropské finanční instituce a členské státy v rámci zákazu námezdní žoldácké činnosti. Evropská unie a OSN musí zajistit rychlou a efektivní humanitární činnost. Na závěr bych chtěl uvést, že události v Libyi, Egyptě a Tunisku vyžadují změnu paradigmatu evropské zahraniční politiky, pokud jde o země jižního Středomoří, a chtěl bych ukázat svou solidaritu s Libyjci.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení. Masivní protesty v mnoha arabských zemích ukázaly, že nedemokratické a autoritářské režimy nemohou zaručit spolehlivou stabilitu a že demokratické hodnoty jsou pro ekonomické a politické partnerství nejdůležitější. Evropská unie má bytostný zájem na demokratické, stabilní, prosperující a mírové severní Africe, ale nedávné události v Libyi, Egyptě a Tunisku zdůraznily naléhavou potřebu revize vnější politiky EU vůči oblasti Středomoří. Evropská unie musí přehodnotit svou politiku podpory demokracie a lidských práv tak, aby se vytvořil mechanismus provádění doložky o lidských právech do všech dohod se třetími zeměmi. Souhlasím s tím, že přezkoumání evropské politiky sousedství musí upřednostnit kritéria týkající se nezávislosti soudní moci, dodržování základních svobod, plurality, svobody tisku a boje proti korupci.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Baudis (PPE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro toto usnesení, které je krokem správným směrem, pokud jde o reakci Evropské unie na revoluci v Libyi, jež přerůstá v občanskou válku. Revoluce jsou sen, který se stává realitou, ale občanská válka je noční můra. V době, kdy soupeři ztrácí půdu pod nohama pod palbou Kaddáfího vojáků a žoldáků a plukovník zasílá vyslance do evropských hlavních měst v pokusu zachránit svůj režim, je třeba ukázat občanům Libye, že stojíme za nimi.

Vyslechli jsme výzvu prozatímní Přechodné národní rady z 5. března. Je naší povinností podporovat tuto alternativu a chránit libyjské občany před vojsky režimu. Bez přímé vojenské přítomnosti na libyjské půdě by se měla zvážit bezletová zóna. Rozhodnutí však zůstává na OSN. O této možnosti lze však uvažovat pouze s výslovným souhlasem Ligy arabských států. Na politické a diplomatické úrovni musíme zajistit izolaci plukovníka Kaddáfího a pomoc libyjským občanům, aby konečně získali svobodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Dramatický vývoj v Libyi a Severní Africe zasahuje do hranic Evropy: humanitární krize v Libyi by se totiž mohla změnit ve vlnu migrace, jaká nemá v dějinách obdoby.


Podle posledních odhadů by politické zmatky v severní Africe mohly vést k tomu, že na jižním pobřeží Unie skončí zhruba 300 000 uprchlíků. Souhlasím proto se žádostí šesti jihoevropských členských států na vytvoření Fondu solidarity na pomoc zmírnění následků imigrace a tuto žádost podporuji. Podporuji vytvoření společného evropského azylového systému a spravedlivého rozdělení nákladů spojených s přistěhovalectvím mezi členské státy. Dále za účelem omezení masové imigrace do Evropy žádám, aby bylo zváženo zaslání humanitární pomoci postiženým obyvatelům, a to jak na podporu procesu demokratizace, tak hospodářského růstu v regionu.

Vyzývám proto Komisi, aby vypracovala krizový plán, který bude rovněž zaměřen na to, jak můžeme řešit i ten nejhorší možný scénář, podle něhož se obrovský počet přistěhovalců rozhodne namířit na sever k pobřeží Evropy. Podle mého názoru musí dostat takový nouzový plán podporu už z principu solidarity mezi členskými státy Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Nedávné protesty v několika arabských zemích ukazují, že režimy, které jsou nedemokratické a autoritářské, nemohou zajistit věrohodnou stabilitu a že demokratické hodnoty mají klíčovou roli v ekonomickém a politickém partnerství. Chtěla bych vyzvat k těsnému zapojení do činnosti pracovní skupiny vytvořené za účelem koordinace reakce EU na krizi v Libyi a zbývající oblasti kolem Středozemního moře. Unie pro Středomoří se musí přizpůsobit nové době a situaci a musí reagovat a jednat na základě nedávných událostí, s cílem předložit návrhy na lepší způsob podpory demokracie a lidských práv ve svých členských státech a v regionu, který zahrnuje Libyi, a na možné reformy, aby byla její vlastní role silnější, soudržnější a efektivnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem ve prospěch usnesení o „jižním sousedství, a zejména Libyi, včetně humanitárních aspektů“, protože se domnívám, že plukovník Kaddáfí by se měl okamžitě vzdát moci, aby umožnil mírový politický přechod a zabránil prolévání další krve. Důrazně odsuzují porušování lidských práv v Libyi a zejména násilné potlačování prodemokratických demonstrací, represe proti novinářům a obhájcům lidských práv a chtěla bych vyjádřit svou solidaritu s libyjským lidem.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Ani v den hlasování o tomto usnesení stále není jasné, jak se budou revoluce, které byly pokusem o svržení autoritativních režimů, které jsou již dlouho u moci v celé oblasti Středozemního moře, vyvíjet. V případě Libye jsou zprávy o úspěších a neúspěších rebelů a armády, která stále podporuje Kaddáfího diktátorský režim, rozporuplné a zdá se, že tam došlo ke skutečné občanské válce. Mnoho zdrojů však hlásí bezprecedentní brutální násilí a represe ze strany libyjského režimu a velký počet obětí, které údajně způsobil. Samotná Organizace spojených národů správně odsoudila spáchaná zvěrstva. Dnes je jasné, že povstalci nechtějí žít v režimech, které nerespektují jejich práva a které nezajišťují ani trochu respektu k pravidlům demokracie a právního státu. Ani Evropská unie se nemůže distancovat od toho, co se děje. Za prvé by měla požadovat ukončení násilí, vytrvat ve svém odsudku a sankcích uvalených na odpovědné osoby a měla by podporovat ty, kdo bojují za naše společné hodnoty a snažit se prokázat solidaritu, ale i podrobněji sledovat a lépe chápat ambice, přání a tendence hnutí, která touží po změně.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto usnesení je znepokojivé a nepřijatelné. Platí to zejména v kontextu posledních událostí v Libyi, které ukazují naléhavost mírového a politického řešení jako nikdy předtím, a to bez vnějšího zasahování. V kontextu hromadění nebezpečných a závažných akcí, které místo toho, aby se snažily pomoci snížit napětí, jsou zaměřeny na přípravu aktů agrese ze strany USA a NATO vůči Libyi, podporuje většina v Parlamentu zasahování, napadání a okupování Libye. Jakákoli agrese vůči této zemi, bez ohledu na záminku a mandát, by měla vážné důsledky pro lidi, kteří už tak žijí v situaci hlubokého napětí a nejistoty. Byla by velmi škodlivá pro všechny ty, kdo v Libyi nadále bojují za svá práva, demokracii, suverenitu a mír, a regionu by přinesla faktory nestability a konfliktů. Ozbrojený útok na Libyi, neoddělitelný od cílů kontroly přírodních zdrojů Libye, bude směřovat nejen proti libyjským lidem, ale proti všem lidem v regionu, kteří povstali a dál bojují za svá sociální a politická práva, svobodu, demokracii a skutečnou suverenitu a nezávislost svých zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Chtěli bychom vyjádřit naše hluboké znepokojení nad posledními událostmi v Libyi, ale podporujeme mírové a politické řešení bez vnějšího zásahu. Usnesení Parlamentu bohužel nyní obhajuje vojenský zásah, protože bezletové zóny nemůžete mít bez vojenského zásahu.

Toto usnesení tedy místo aby přispělo k mírovému řešení, se zdá zaměřeno na přípravu aktů agrese ze strany USA, NATO a možná i EU vůči Libyi. Rádi bychom proto vyjádřili výrazný odpor vůči jakékoli vnější vojenské intervenci v této zemi.

Jakákoli agrese vůči této zemi, bez ohledu na záminku a mandát, by měla vážné důsledky pro lidi, kteří už tak žijí v situaci hlubokého napětí a nejistoty; byla by velmi škodlivá pro všechny ty, kdo v Libyi nadále bojují za svá práva, demokracii, suverenitu a mír, a regionu by přinesla nestabilitu a konflikty.

Ozbrojený útok na Libyi, neoddělitelný od cílů kontroly přírodních zdrojů Libye, by směřoval nejen proti libyjským lidem, ale proti všem lidem v regionu, kteří povstali a pokračují v boji za svá sociální a politická práva, svobodu, demokracii a skutečnou suverenitu a nezávislost svých zemí. My tyto snahy podporujeme. Proto jsme hlasovali proti tomuto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Toto usnesení, které bylo přijato velkou většinou, k níž jsem přispěla, ukazuje, že Evropský parlament nezůstává k situaci v Libyi němý. Právě naopak, svým postojem vyzývá Evropskou unii, členské státy a paní baronku Ashtonovou k podpoře svých návrhů. Zavazuje se k podpoře libyjskému lidu a podporuje mimo jiné uznání prozatímní Přechodné národní rady Libye a vytvoření bezletové zóny v souladu s mandátem Spojených národů a ve spolupráci s Ligou arabských států a Africkou unií. Odsuzuje také co nejdůrazněji porušování lidských práv v Libyi libyjským režimem a vyzývá plukovníka Kaddáfího, aby se okamžitě vzdal moci. Lituji pouze toho, že otázka uprchlíků a imigrantů nebyla dostatečně zohledněna a prezentována jako společná výzva pro tyto země a pro Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu, protože se Evropská unie musí angažovat a podporovat jižní sousedství, se zvláštním zřetelem na rozvoj právního státu, řádnou správu věcí veřejných a ústavních a volebních předpokladů pro stabilní, pluralitní a mírovou demokracii v regionu. Unie pro Středomoří se musí přizpůsobit nové době a okolnostem a reflektovat a reagovat na nedávné události, s cílem předložit návrhy, jak nejlépe prosazovat demokracii a dodržování lidských práv ve svých členských státech a v regionu včetně Libye, a návrhy možných reforem, aby byla její role silnější, soudržnější a účinnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Filip Kaczmarek (PPE), písemně.(PL) Podpořil jsem usnesení o jižním sousedství, které věnuje zvláštní pozornost situaci v Libyi. V Libyi umírají lidé, kteří bojují za svobodu své země. Měli bychom jim pomoci. Naše usnesení jim pomůže, protože jednoznačně odsuzuje diktátora a podporuje ty, kteří chtějí v Libyi provést zásadní změny.

Nevíme, kdy a jak skončí občanská válka. Rádi bychom, aby skončila rychle a vítězstvím prodemokratických sil. Evropská unie by měla neprodleně navázat kontakt s prozatímní Přechodnou národní radou a zahájit proces jejího oficiálního uznání. Zároveň by měla podporovat Libyjce v provádění změn a přechodu k demokracii. Velice vám děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám úsilí o dosažení demokracie v Libyi a v sousedních zemích. Vyzývám k plnému respektování lidských práv v této oblasti. Zdržel jsem se však hlasování o tomto usnesení, protože požaduje vytvoření bezletové zóny. K prosazení bezletové zóny bychom museli bombardovat protiletadlové raketové základny a ohrozit tak civilní život. Umožnili bychom tak režimu, aby začal tvrdit, že Západ napadl Libyi, spíše než bychom se pokusili bránit lid Libye.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. (CS) Jednání, která si vynutila nastalá situace, by měla být vedena velmi citlivě a korektně. Na základě důsledně zpracované analýzy situace by pak mohla být přijata další adekvátní opatření, která by v sobě obsahovala možnost přímého řešení a podpory v oblasti sociální i dalších oblastech. Snahou by mělo být nalezení takového řešení, které bude mít jasný a podložený dlouhodobý výhled, přispěje k zachování suverenity této země a bude patřičně tolerantní k jejím tradicím. Uvažované a tolik probírané vytvoření bezletové zóny je jedním z kroků, který, jak je deklarováno, by měl ochránit především civilní obyvatelstvo. V této souvislosti pokládám za prvotní jasné potvrzení mandátu co nejširší mezinárodní základnou, a zejména podmínění mandátem Rady bezpečnosti OSN. Připravované návrhy usnesení by neměly být ve svém základu ovlivněny pouze vidinou dosáhnutí na množství surovinových zdrojů v této zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro text a navrhovaná opatření týkající se vzdušného prostoru, abychom pomohli lidem v boji proti tyranovi, který je bombarduje. Můj hlas se týkal následujícího přesně vymezeného rámce: o všech válečných činech jako je vytvoření bezletové zóny může rozhodnout pouze a jen OSN. Této akci musí vojensky velet pouze a jen OSN. Všechna rozhodnutí se musí přijímat po konzultaci s organizacemi Africké unie a Ligy arabských států. Jsem zcela proti americké myšlence preventivního bombardování a proti zásahu NATO. Jakékoliv další vývoj by vyžadoval jiný text a jiné podmínky.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) To, co se děje v Libyi, je zcela nepřijatelné, a mezinárodní společenství musí přijmout konkrétnější opatření, která budou znamenat automatické zastavení všech typů útoků na civilisty. V Libyi velmi nepříjemně bezprostředně hrozí občanská válka, které je třeba se za každou cenu vyhnout. Evropská unie musí v tomto procesu převzít vedoucí úlohu a musí pomoci najít řešení, aby nedošlo ke zhoršení konfliktu, který v současné době v této zemi probíhá.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Hlasoval jsem proti společnému usnesení Evropského parlamentu o Libyi, protože žádá vytvoření bezletové zóny po celé zemi, což představuje první krok k vojenské intervenci. Nemůžeme v žádném případě podpořit vojenské řešení libyjské ani jakékoliv jiné krize. Byli jsme velmi kritičtí k vojenským intervencím v Iráku a Afghánistánu a nyní nesmíme udělat stejnou chybu. Příklady těchto dvou zemí by nás měly naučit, že násilí plodí jen další násilí, které má v konečném důsledku zničující následky pro civilisty.

V případě Libye odsuzuji násilí, které Kaddáfí použil proti svým lidem, a sympatizuji s lidovým protestním hnutím. Domnívám se však, že v Libyi musí být nejprve ukončeno násilí a řešení musí přijít prostřednictvím diplomatických kanálů.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Libyjskou revoluci zahájili ve jménu svobody, důstojnosti a demokracii mladí lidé, které poháněl smysl pro státnost. Tyto skvělé, strhující ambice můžeme jen podpořit a jednoznačně odsoudit ty, kdo se je pokouší potlačit silou a neváhají tisíce civilistů zabíjet a zraňovat.

Pevně doufám, že OSN dá ve spolupráci s Ligou arabských států a Africkou unií mandát k vytvoření bezletové zóny nad Libyi s cílem chránit obyvatelstvo proti případným útokům. Doufám také, že vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, paní baronka Ashtonová, naváže co nejdříve vztahy s prozatímní Přechodnou národní radou, aby mohla být uznána jako legitimní partner, než proběhnou demokratické volby.

Za posledních několik týdnů jsme svědky velkolepého a slibného zvratu geopolitického rámce této extrémně citlivé oblasti. Jsem přesvědčen, že se otevírá nebývalý pohled, který vytváří nezbytné podmínky pro mírové řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Musíme využít této příležitosti, abychom zbavili Blízký východ konfliktu, který již způsobil příliš mnoho bolesti, tragédie, zášti a nepochopení.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Jsem „přešťastný“ z počtu hlasitých prohlášení a vyjádření odsouzení! Kde jste byli doteď? Narodil se Kaddáfí včera? V Libyi nebyl žádný teror? Cynismus některých lídrů Evropské unie dnes vyvolává pocit znechucení! Do nedávné doby se všichni představitelé největších členských států EU tulili k libyjskému vůdci a podlézali mu. A dnes jsou Kaddáfího připraveni ukřižovat! Je lepší se neplést do vnitřních záležitostí jiné země, že? Nechte Libyjce, aby si vyřešili své problémy sami, jinak bychom se mohli v arabských zemích dočkat rozsáhlého povstání! Zdržel jsem se hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně.(DE) V boji o udržení moci Kaddáfí používá těžší a těžší dělostřelectvo (například povstalce bombarduje) a nebojí se vysokého počtu obětí. Tato opatření okolní svět co nejostřeji odsoudil a Evropský parlament požaduje bezletovou zónu, aby zastavil útoky Kaddáfího bombardérů na civilisty, uznání prozatímní Přechodné národní rady a prodemokratických hnutí jako legitimních zástupců Libyjců a přerušení veškerých vztahů s Kaddáfím. Teprve se uvidí, zda hlavy států a vlád této výzvě vyhoví. Kvůli možnému vystěhování a usazování migrantů po Evropě jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Morganti (EFD), písemně. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem ve prospěch tohoto společného usnesení týkající se současné situace v Libyi.


Kaddáfího režim se dopustil příliš mnoha případů týrání a vážného porušování zákonů vůči obyvatelstvu a myslím, že je naší povinností přijmout důrazný společný evropský postoj. Opatření navržená v přijatém usnesení jsou krokem správným směrem, a to počínaje požadovaným uzavřením vzdušného prostoru nad Libyí, tedy vytvoření bezletové zóny, aby se zabránilo útokům režimu na civilní obyvatelstvo z nebe.


Mám pocit, že by mělo být povinností mezinárodního společenství a Evropské unie v první řadě navázat vztahy s prozatímní Přechodnou národní radou povstalců s cílem pomoci zahájit proces demokratizace v této zemi. Nadešel čas, aby Evropa důrazně uplatnila svůj hlas a ukončila tuto dramatickou situaci, která by mohla mít vážné následky v celé Evropské unii, počínaje masivní vlnou migrace především do Itálie a obecně do celé Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Závažnost situace, které v současné době čelí obyvatelé Libye, jež jsou oběťmi násilné represe ze strany Kaddáfího režimu, který za sebou zanechává bezpočet mrtvých, zraněných a mnoho uprchlíků, vyžaduje odhodlanou společnou akci ze strany mezinárodního společenství a Evropská unie by měla převzít vedoucí úlohu, přijmout pevný postoj a odsoudit osoby odpovědné za spáchaná zvěrstva, přijmout a uplatňovat sankce a vhodná opatření a také podporovat legitimní demokratické úsilí těchto obyvatel.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Body 10 a 11 (ve znění pozdějších předpisů) v tomto textu považuji za zvláště důležité:

„10. Zdůrazňuje, že Evropská unie a její členské státy musí dostát své odpovědnosti chránit, a chránit tedy libyjské civilisty před rozsáhlými ozbrojenými útoky; žádnou variantu uvedenou v Chartě OSN proto není možné vyloučit; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby byly připraveny na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o dalších opatřeních, včetně možnosti zřízení bezletové zóny, která by režimu zabránila v útocích na obyvatelstvo; zdůrazňuje, že všechna opatření, která EU a její členské státy uplatní, by měla být v souladu s mandátem OSN, měla by být koordinována s Ligou arabských států a Africkou unií a měla by obě tyto organizace podněcovat, aby se chopily řízení mezinárodního úsilí;

11. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby navázala vztahy s libyjskou prozatímní Přechodnou národní radou a zahájila proces jejich oficiálního uznání a aby podpořila přechod k demokracii, zajistit účast širokého spektra zástupců libyjské společnosti a posílit úlohu žen a menšin v transformačním procesu a aby podpořila prozatímní Přechodnou radu v osvobozenecké oblasti s cílem zmírnit tlak, kterému je místní obyvatelstvo vystavené, a zabezpečit jeho základní humanitární potřeby včetně lékařské pomoci.“

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Evropský parlament tímto usnesením vyzývá vlády členských států EU, aby uznaly prozatímní Přechodnou národní radou jako oficiální orgán libyjské opozice.


Schválené usnesení vyzývá Evropskou unii, aby se připravila na případné vytvoření bezletové zóny, jež plukovníkovi Kaddáfímu zabrání útočit na obyvatelstvo, a aby pomohla repatriaci těch, kdo prchají před násilím. Domnívám se také, že je strategicky důležité, aby vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, paní baronka Ashtonová, navázala kontakt s představiteli povstalecké prozatímní Přechodné národní rady, aby se urychlil proces oficiálního uznání tohoto orgánu. Je na čase, aby se plukovník Kaddáfí vzdal moci a ukončil neustálé porušování lidských práv ve své zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Ernst Strasser (PPE), písemně.(DE) K odstavci 15: s ohledem na článek 80 Smlouvy o fungování Evropské unie je třeba poznamenat, že stejně jako rakouská vláda podporuji solidaritu na základě dobrovolnosti. Mělo by být na členských státech – podle schopností každého z nich – se rozhodnout, kam až se tato solidarita může rozšířit.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro usnesení Evropského parlamentu o Libyi, které je jasným signálem politické podpory libyjské revoluce. Evropský parlament za prvé a především vyjádřil svou solidaritu s libyjským lidem a odsoudil porušování lidských práv a násilné represe, které páchá Kaddáfího režim.

V odstavci 10 usnesení se počítá s bezletovou zónou, a to v rámci OSN v koordinaci s Ligou arabských států a Africké unie, aby se zabránilo režimu brát si za cíl civilní obyvatelstvo. Tento odstavec však lze interpretovat různě. Podle některých lidí jde jen o to, aby se letadlům Muammara Kaddáfího zabránilo střílet na civilní obyvatelstvo. Podle tohoto výkladu může jít o preventivní roli, která nakonec může zabránit těmto letadlům vraždit libyjské civilní obyvatelstvo. Pro jiné je to prvním krokem k případné vojenské intervenci.

Hlasování o tomto dvojznačném bodu jsem se zdržela.

Vítám proto přijetí tohoto usnesení, i když lituji, že neuznává chyby, kterých se Unie ve vztazích s Libyí dopustila, včetně otázky imigrace.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně.(DE) Hlasovala jsem ve prospěch společného návrhu usnesení. Jako bezprostřední sousedé, kteří mají povinnost jednat v souladu se zásadami mezinárodního práva, které zahrnují také právo národů na sebeurčení, musíme lidem v severní Africe poskytnout pomoc. Měl by však být pečlivě zvážen postup: je nutné respektovat žádost prozatímní Přechodné národní rady, aby se upustilo od přímé vojenské intervence, která by humanitární situaci civilistů ještě zhoršila.

 
  
  

Zpráva: Bastiaan Belder (A7-0037/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Tuto zprávu jsem podpořil, protože jsem přesvědčen, že by íránská vláda měla respektovat oprávněné požadavky svého lidu týkající se základních svobod a zlepšení hospodářských a sociálních podmínek, stejně jako snahu o spolupráci Íránu s mezinárodním společenstvím. Přístup Evropské unie by měl na jedné straně brát otázku lidských práv jako základní faktor a na straně druhé by měl uznat stabilizační roli Íránu v regionu, za podmínky, že normalizuje vztahy se svými sousedy a ostatními mezinárodními subjekty, vzdá se svého jaderného programu a zlepší lidské a demokratické podmínky. Souhlasím také s postojem Rady ohledně dvojího přístupu k jaderné otázce: sankce na jedné straně, ale nabídka dialogu na straně druhé. Nakonec bych chtěl podotknout, že by Evropská unie neměla věc zjednodušovat tím, že otázku Íránu bude vztahovat pouze k jadernému programu, ale měla by brát v úvahu také otázky lidských práv a stabilizační potenciál země v regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Pane předsedající, mezi bolestné body íránské otázky patří masivní porušování lidských práv, zejména používání trestu smrti jako metody trestu.

I když Evropská unie 12. května 2010 opětovně vyzvala Írán, aby v souladu s rezolucemi Valného shromáždění OSN 62/149 a 63/168 zavedl moratorium na trest smrti, tento nadále drží světový rekord v popravách dětí a žen a na základě sexuální orientace.

Závažné obavy vyvolává také kontroverzní jaderný program, vzhledem k nedostatku transparentnosti a nedostatečné spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a kvůli nesplnění závazků vyplývajících ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.


Další problém se týká telekomunikací a internetu, které jsou neustále přerušovány na úkor mezinárodní povinnosti bránit svobodu informací. Proto podporuji tuto zprávu a doufám, že se velmi brzy dočkáme zlepšení situace.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Před Íránskou islámskou republikou (dále jen Íránem) stojí řada výzev spojených s řízením země, od boje o moc mezi frakcemi soupeřícími v zemi v rámci vládnoucí elity přes paralyzující sociální a ekonomické potíže, problematické regionální bezpečnostní prostředí po rostoucí nespokojenost obyvatel. Politika, kterou vede íránský režim, nereaguje na oprávněné požadavky íránských občanů. Nespokojenost obyvatel s íránskou vládou v důsledku závažné sociálně-ekonomické situace v kombinaci s nedostatkem svobody a základní úcty k lidské důstojnosti v zemi představují hlavní výzvy pro přežití režimu. Kromě toho dochází v zemi nadále k vysokému počtu případů porušování lidských práv. Podle výroční zprávy o trestu smrti v Íránu byl počet poprav v roce 2009 nejvyšší za posledních 10 let, čímž se Írán stal zemí s nejvyšším počtem poprav na obyvatele na světě. Souhlasím s výzvou ve zprávě, aby Írán definitivně zrušil trest smrti za zločiny spáchané před dovršením věku 18 let a upravil své právní předpisy, které porušují mezinárodní úmluvy o lidských právech, jež Írán ratifikoval, včetně Úmluvy o právech dítěte a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, a s výzvou, aby Írán vydal oficiální statistiky o uplatňování trestu smrti.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože si myslím, že by měl Írán ukončit všechny formy diskriminace, což je situace, která postihuje zejména ženy. Lidská práva a základní práva jsou i nadále v Íránu beztrestně porušována. Íránské orgány by měly jednou pro vždy ukončit veškeré formy mučení a jiné druhy krutého a nehumánního zacházení, a to jak v právních předpisech, tak v praxi.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Írán má dlouhou a bohatou historii a zvláštní identitu, která by se v době, kdy rostou obavy týkající se nedávného politického a společenského vývoje v zemi, měla vzít v úvahu. Nechci se vzdávat evropských hodnot a beru ohled na to, že upřednostňujeme demokracii a lidská práva, ale jsem přesvědčen, že by se kanály dialogu s Teheránem neměly uzavírat a že bychom se měli pokusit motivovat změny, které tato země tak zoufale potřebuje. Se znepokojením beru na vědomí nedávné útoky proti členům opozice a doufám, že íránský režim chápe, jak je tento přístup kontraproduktivní a jak je pravděpodobné, že dojde k jeho izolaci na mezinárodní úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Chtěli bychom opět uvést, že nesdílíme, ale spíše odsuzujeme restriktivní a instrumentální pohled na lidská práva. Evropská unie s nimi často zachází pokrytecky ve snaze skrýt velmi odlišné cíle. Kdyby tomu tak nebylo, mnohé úvahy a kritiky zde uvedené by se rozšířily do dalších zemí v regionu jako je Izrael nebo Saúdská Arábie a platila by pro ně stejná kritéria, jaká jsou nyní uplatňována v Íránu.

Je důležité si uvědomit, že existence míru a bezpečnosti v regionu je neslučitelná s pokračující okupací palestinských území Izraelem a politikou podpory, kterou vůči němu uplatňují Spojené státy a NATO se spoluúčastí Evropské unie. O této věci se usnesení opomenulo zmínit.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Porušování lidských práv, je trestuhodné jak v Íránu, tak v jakékoli jiné zemi na světě. Většina Parlamentu se v této zprávě uchyluje ke svému obvyklému pokrytectví, používá údajnou obhajobu lidských práv k zamaskování skutečnosti, že cílem je chránit strategické ekonomické zájmy velmocí, především pokud jde o ropu, spíše než že by je zajímala svoboda obyvatel Íránu. Dovolávání se této svobody je jen záminka. Pokud by bylo opravdu cílem účinné dodržování lidských práv a bezpečnost v regionu, bylo by nutné poukázat na tuto situaci i v dalších zemích této oblasti jako je Izrael a Saúdská Arábie a uplatňovat stejná kritéria i v těchto zemích.


Zpráva navíc tají, jakou hrozbu pro mír a bezpečnost v regionu znamená pokračující okupace palestinských území Izraelem a politika podpory ze strany USA a NATO.


Jsme proti zasahování do domácích záležitostí ve všech zemích, ať už jde o národní suverenitu či mezinárodní právo. Jsme proto proti manipulaci nebo využívání určitých sil nebo íránských opozičních stran a proti kampani, která se snaží chránit zájmy Evropské unie a jejích spojenců spíše než zájmy íránského lidu.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) | Zpráva pana Beldera pragmaticky zdůrazňuje všechny věci, kvůli kterým by se měla Evropská unie v případě Íránu znepokojovat. Nekontrolované jaderné testy, nedostatek základních svobod, klima nepřátelské k zahraničním investicím, nekalé praktiky vlády a propast mezi vládnoucí třídou a občanskou společností. Myslím, že se jedná o dostatečné důvody proto, abychom hlasovali ve prospěch pragmatického postoje Evropské unie vůči významnému hráči na regionální úrovni Blízkého východu a abychom zprávu pana Beldera podpořili.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu, protože demokratické změny nelze vnutit zvenčí nebo dokonce vojenskými prostředky, ale musí se k nim dojít prostřednictvím mírového demokratického procesu. Jak víte, Evropská unie a mezinárodní společenství jsou stále velice znepokojeny otázkou šíření rizika v souvislosti s íránským jaderným programem, jak bylo vyjádřeno velmi jasně v mnoha rezolucích Rady bezpečnosti OSN. Stabilizující vliv, který by Írán mohl potenciálně získat, by byl prospěšný pro celý region, za předpokladu, že normalizuje své mezinárodní vztahy zejména se svými sousedy, rozptýlí jednou provždy obavy týkající se skutečných cílů svého jaderného programu a zaručí respektování lidských práv a demokracie.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která odsuzuje stav lidských práv v Íránu a vyzývá k přijetí opatření, jež by zabránila tomu, aby se z Íránu stala jaderná velmoc. Jsem znepokojený tím, že usnesení uznává „právo Íránu obohacovat uran“, což je samozřejmě správné podle pravidel Mezinárodní agentury pro atomovou energii, ale s ohledem na pokračující patovou situaci v jednáních je to v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně. (IT) Režim prezidenta Ahmadínežáda stále beztrestně pošlapává základní práva íránského lidu a samotnou vládou otřásá řada nejistot. Na jedné straně doufá obyvatelstvo v demokratické změny, zatímco na druhé straně íránskou vládu a parlament znepokojují frakce uvnitř elit soupeřících o moc. Demokratické změny však nepochybně nelze uložit zvenčí, ale měly by být výsledkem demokratického a mírového procesu, který bude nakonec reagovat na výzvy k blahobytu a svobodě, jež nedávno zazněly z okruhu masových íránských hnutí. Jednat se rovněž musí o jaderné otázce. Z naší strany by měla Evropská unie usilovat o diplomatické řešení, založené na přístupu, který zkombinuje tlak s obyčejným dialogem. Bylo by například vhodné, aby Evropská rada přispěla k zmrazení majetku osob spojených s íránskými programy jaderného ozrojování. V budoucnu by se však vztahy mezi EU a Íránem měly zaměřit na analýzu četných případů porušování lidských práv. Unie by měla zkrátka využít všech dostupných prostředků k tomu, aby vypracovala jednoznačné stanovisko Evropské unie a dala Íráncům najevo, že přemýšlíme o jejich budoucnosti. Jejich lidská práva jsou i našimi právy.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Když mluvíme o současném politickém a sociálním rozvoji Íránu, musíme vzít v úvahu i jeho minulost a kulturní historii. Neustálé porušování lidských práv v Íránu je důvodem ke znepokojení, ale nemůže zabránit dialogu, jehož cílem bude ukončení podobných incidentů; musíme být aktivnější v hledání řešení, která toto ukončení zajistí. Nedávné útoky na členy opozice jsou znepokojující a je třeba, aby íránský režim viděl, že toto chování povede pouze k větší mezinárodní izolaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. (HU) Íránská vláda čelila v poslední době závažným výzvám, což vedlo ke stále větší nespokojenosti veřejnosti. Bezpečnostní síly odpověděly s hrubou silou, pokojní demonstranti byli okamžitě zatčeni, soud zahájil monstrprocesy proti studentům, vědcům, aktivistům za práva žen, právníkům, novinářům a členům duchovenstva. Mnoho Íránců bylo popraveno z politických důvodů, nespočet dalších zůstává ve vězení. Írán je jednou ze tří zemí světa s největším počtem poprav. Musíme udělat vše, co je v našich silách, aby se v Íránu podařilo co nejrychleji odstranit negativní diskriminaci a sociální útlak, čímž se zajistí, aby mohla země přijmout první kroky směrem k demokratickým změnám. Tohoto však nemůže být dosaženo z vnějšku, nebo dokonce vojenskými prostředky, ale musí jít o mírový a demokratický proces, a proto tento návrh podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Navzdory skutečnosti, že se tuto zprávu podařilo řadou pozměňovacích návrhů mírně zlepšit, hlasoval jsem proti, protože prosazuje politiku sankcí, které podle mého názoru situaci íránského lidu nezlepší, ve skutečnosti bude výsledek právě opačný. Podle mého názoru by měl Evropský parlament napětí rozptýlit, a ne ho zvyšovat, protože pokud dojde k vyčerpání diplomatických kanálů, zhorší to již tak složitou situaci obyvatel Íránu. Podle mého názoru nejsou hrozby vyslané do Íránu ze strany mezinárodního společenství nejlepším způsobem, jak najít rozumný kompromis ve sporu o jaderný program. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Toto usnesení jsem podpořil, protože kromě jaderné otázky se zpravodaj nevyhýbal otázkám interní situace v zemi, touhy lidí po větší demokracii a stavu lidských práv.

Máme povinnost nezklamat mladé lidi, kteří touží žít v demokracii respektující různé názory. Musíme podporovat národ, který se snaží vytvořit právní stát a nabídnout budoucím generacím osud založený na toleranci, svobodě, spravedlnosti a prosperitě. Musíme odsoudit znásilňování, vraždy, hromadné popravy, svévolné zatýkání a pronásledování.

Jakékoliv porušování lidských práv je nepřijatelné. Přesto jsme od znovuzvolení prezidenta Ahmadínežáda v červnu 2009 zaznamenali nárůst počtu případů takovýchto porušování. Írán má nejvyšší míru poprav na obyvatele na světě. Země je na druhém místě po Číně, pokud jde o uplatňování trestu smrti ukamenováním v rámci poprav a první na počet obyvatel. Je načase, aby Írán plnil své povinnosti vyplývající z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který z vlastní svobodné vůle ratifikoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. (SK) Írán jako smluvní strana Smlouvy o nešíření jaderných zbraní dlouhodobě a arogantně nerespektuje své závazky, a to především tím, že tají své jaderné aktivity. Pokud chce Írán udržovat dobré vztahy s EU a ostatními demokratickými státy, musí jednoznačně odstranit všechny pochybnosti o účelu jaderného programu.

Za znepokojující pro EU rovněž považuji prohloubení vztahů Íránu s Tureckem, které ubezpečuje Unii o uznávaní společných hodnot ve snaze získat členství v EU a zároveň projevuje otevřené sympatie s íránským režimem.

Připomínám, že Írán drží rekord v počtu popravených mladistvých a v počtu poprav na počet obyvatele na světě. Zinscenované soudní procesy s politickými odpůrci, obzvlášť krutý trest ukamenování, který se v Íránu i dnes legálně používá, jakožto i jiné formy krutého a nelidského mučení, zacházení a trestání jsou charakteristikami režimu, který si zasluhuje stejně rázné morální odsouzení.

Kromě už uvedeného musí mezi priority EU patřit i vytrvalé vyžadování vyhlášení moratoria na vykonávání poprav, dokud nebude trest smrti zrušený, výzva k ukončení beztrestného porušování lidských práv a samozřejme zabránění destabilizaci regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Je k popukání a zároveň velmi smutné hovořit o dodržování práv a svobod v zemi, která je ovládána osobou, jež vyhrožuje masakrem ve Spojených státech, Evropě a Izraeli. S tímto člověkem nemá smysl jednat o lidských právech, hodnotách a svobodách. Takoví lidé rozumí jen moci. Je třeba přestat jednat formálně a přejít od slov k činům. Naprostá izolace, přísné sankce a jasný a soudržný postoj přinese výsledek. Mahmúd Ahmadínežád je nebezpečím pro celou společnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. (IT) Nedostatek transparentnosti ze strany íránské vlády a nevalná spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii v otázce jaderného programu nás nepochybně nijak neuklidňují.


Zhoršování stavu dodržování základních lidských práv a schopnost Íránu destabilizovat region prostřednictvím Hizballáhu a Hamásu také přispívají k obavám, že se Írán šíří po celém světě. Volební podvod, násilné potlačování demonstrací a popravy, kterých bylo v roce 2010 celkem 680 (dvakrát více než v předchozím roce), a zatýkání opozičních vůdců nedávají pochybnosti o tom, že je režim připraven používat sílu a násilí. Sankce, které Evropská unie vyhlásila v souladu s cíli OSN 26. července 2010, byly správné a nezbytné. Unie musí věnovat větší pozornost jaderné politice Íránu a sledovat tak vývoj v oblasti konfliktu.


Evropská unie by měla podporovat mezinárodní diplomacii usilující o ochranu lidských práv. Dvojí přístup nechává otevřené dveře pro dialog, ale pro vedení dialogu jsou nutné alespoň dvě strany a bez dobré vůle ze strany Íránu by se měly sankce posílit a měly by být cílenější. Nemůžeme akceptovat, aby popravy nadále tímto způsobem narůstaly a aby byla íránská jaderná politika mimo kontrolu mezinárodního společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariya Nedelcheva (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy pana Beldera. Již příliš dlouho požadujeme změnu režimu v Íránu. Duchovní vůdci současného režimu neustále porušují lidská práva, ať už mluvíme o ostudných podmínkách, v nichž žijí obyvatelé opozičního tábora Ašraf, o neustálém porušování práv žen, diskriminaci homosexuálů, cenzuře umělců, atd.


Na evropské úrovni můžeme použít účinné sankce proti vůdcům režimu. Uplatňování sankcí však nestačí. Je také nutno podporovat lidi, kteří se v zemi snaží hájit svá lidská práva. Neměla by Evropská unie podporovat všechny obránce lidských práv v Íránu? Současné severoafrické úsilí o dosažení demokracie by se mělo rozšířit i na Írán.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, popisující těžkou situaci, kterou Írán prochází, odsuzující útlak a systematické porušování lidských práv, jehož se dopouštějí íránské orgány, a zdůrazňující, že je třeba naléhavě usilovat o diplomatické řešení jaderné otázky. Zejména bych chtěl vyjádřit solidaritu s íránským lidem, který po prezidentských volbách v roce 2009 oprávněně volal po demokratických změnách v zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Toto je první zpráva o Íránu, která se v Parlamentu objevila od zprávy pana Gahlera v roce 2001. Vzhledem k jednáním o dohodách mezi EU a Íránem, která probíhají již roky, jsou jediným způsobem, jakým může Parlament vyjádřit hlubší postoj k otázce této země, zprávy z vlastního podnětu. Tato zpráva byla iniciována na návrh Zelených. Frakce EFD zadala úkol. 4 politické skupiny (Strana zelených, S&D, ALDE a GUE) formulovaly společné pozměňovací návrhy ke konceptu zprávy, který byl do značné míry přijat, byť nepatrnou většinou.


Důležitými body jsou: kontakty EU s Íránem (odstavec 32), kde, pokud jde o pozadí sporu o tom, zda by měla mít íránská delegace Evropského parlamentu povoleno cestovat do Íránu, text požaduje – v rozporu s přáním zpravodaje – kontakty s celou řadou subjektů, aniž by se přímo zmiňoval o delegaci; sankce (odstavec 42), kde text žádá cílené sankce pro hlavní provinilce, kteří nedodržují lidská práva – zatím fungují pouze sankce pro osoby spojené s otázkou jaderných zařízení; a otevření velvyslanectví EU v Teheránu – paralelně s téměř všemi členskými státy, které mají v zemi zastoupení.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Podporuji text této zprávy, protože upozorňuje na hlavní aspekty, kvůli nimž je Írán jednou z nejnebezpečnějších zemí na mezinárodní scéně, a to jak z hlediska humanitárních, tak politických podmínek.


Zemi nyní devastuje svévolné používání násilí ze strany bezpečnostních složek, které reagovaly s bezohlednou krutostí proti pokojným demonstracím, na nichž zatkly tisíce demonstrantů. Toto bezdůvodné používání násilí způsobilo postupné zhoršení stavu základních lidských práv íránských občanů, kteří jsou nepřetržitě vystaveni represivnímu systému, v rozporu s úmluvou o občanských a politických právech člověka.

Jako by to nestačilo, uplatňuje se v této zemi stále trest smrti ukamenováním, stále zde roste počet poprav, nemluvě o skutečnosti, že stále nemáme žádný důkaz o tom, že se jaderná zařízení v zemi používají výlučně k mírovým účelům.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Zprávu podporujeme, protože se zabývá íránskou otázkou s nezbytnou tvrdostí a přísností, zdůrazňuje kontrasty v zemi a nepřijatelnost toho, že by tato situace měla pokračovat. Íránský režim se neustále chová represivně proti komukoliv, kdo se odváží bouřit proti absolutismu, obvykle uplatněním trestu smrti.


Je to totiž země, která drží rekord v nejvyšším počtu poprav dětí a poprav na jednoho obyvatele na světě. Registrujeme také, že trest smrti ukamenováním je často uplatňován za nepříliš vážné zločiny jako je nařčení z cizoložství a odpadlictví od víry. Zpráva také poukazuje na represe křesťanů a společenství Bahá'í.


Írán nadále ztrácí mezinárodní důvěryhodnost kvůli své politické rétorice a agresivní podpoře islámského fundamentalismu. Chci také zdůraznit soustavné případy psychického a fyzického násilí, kterému íránská vláda neustále vystavuje disidentské uprchlíky v táboře Ašraf.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (S&D), písemně. – Jsem rád, že pan Belder tuto zprávu Parlamentu předložil a prosadil do ní části týkající se lidských práv v Íránu, zejména důrazné odsouzení zadržení íránských opozičních vůdců Mir Hosejna Músávího a Mehdi Karoubiho spolu s jejich manželkami.

Nesouhlasím však s tím, že má Írán „právo na obohacování uranu“, které je povoleno podle pravidel Mezinárodní agentury pro atomovou energii, ale s ohledem na to, že jednání jsou stále ve slepé uličce, je v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podpořila jsem tuto zprávu, protože jsem pevně přesvědčena, že íránská vláda by měla pozitivně reagovat na požadavky íránského lidu týkající se základních svobod a zlepšení sociálních a ekonomických podmínek. Evropský parlament prostřednictvím této zprávy odsuzuje používání trestu smrti, stejně jako řadu dalších případů porušování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy pana Beldera o přístupu Evropské unie k Íránu. Sdílím obavy většiny Evropanů, pokud jde o íránský jaderný program a ujišťování íránského režimu, že bude používán pouze pro civilní účely. Přesto jsem toho názoru, že Evropská unie by v rámci spolupráce s třetími zeměmi v oblasti energetiky měla využívat pouze udržitelné, zelené a bezpečné zdroje energie – v souladu se svými cíli na ochranu klimatu. Podporuji také názor svých kolegů, že by EU měla vytvořit širší strategii vůči Íránu, která půjde nad rámec jaderné otázky a také se zaměří na stav lidských práv a další důležité otázky.

 
  
MPphoto
 
 

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Beldera, protože i přes četné problémy týkající se domácí a zahraniční politiky Íránu, jako je například možné použití jaderných zbraní, nedostatek transparentnosti u některých rozhodnutí vlády a v některých případech nedodržování základních lidských práv, jsem přesvědčena, že politika založená výhradně na sankcích nemůže přinést velký užitek.


Proto jsem přesvědčena, že je důležité, aby Evropská unie zachovala a pokud možno udržovala formy dialogu s teheránskou vládou.

 
  
  

Návrh usnesení RC-B7-0158/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Bezvýhradně souhlasím se společným usnesením, v němž se zdůrazňuje důležitost diskutovaných problémů, které se týkají práv příslušníků menšin a ​​podpory ochrany lidských práv a základních svobod, dále práv dítěte a boje proti terorismu. Chtěl bych upozornit na závěrečné shrnutí a souhlasím s tím, že Evropská unie se musí výrazněji prosazovat jednomyslně, protože tím se zvýší její viditelnost a vliv v celosvětovém měřítku, a delegace v Ženevě a New Yorku musí zvýšit soudržnost, viditelnost a důvěryhodnost činnosti EU v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Souhlasím s usnesením, které uvádí, že by členské státy měly podporovat UNHRC, aby věnovala stejnou pozornost diskriminaci na základě všech zásad, zahrnující pohlaví, rasu, věk, sexuální orientaci, náboženství a víru. Souhlasím rovněž s reformou, která zdůrazňuje, že se UNHRC musí aktivněji prosazovat jako mechanismus včasného varování a prevence, musí dodržovat zvláštní postupy, zajistit nezávislost postu vysokého komisaře pro lidská práva a zajistit financování potřebné k zachování svých regionálních kanceláří.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Evropská unie a její členské státy jsou odhodlány zajistit dodržování lidských práv ve svých vlastních politických programech. Pro Evropskou unii je proto velmi důležité, aby byla schopna převzít silné a vlivné postavení v mezinárodních organizacích, zejména v rámci Organizace spojených národů pro lidská práva, a zajistit účinné a důsledné uplatňování politiky lidských práv v mezinárodním měřítku. Souhlasím s tím, že je nutné přezkoumat práci a mandát Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), zhodnotit a zlepšit metody práce Rady tak, aby bylo možné co nejefektivněji a nejsystematičtěji reagovat na porušování lidských práv. UNHRC nebyla při několika příležitostech schopna naléhavě a včas řešit důležité situace v oblasti lidských práv z důvodu absence vhodných nástrojů. UNHCR by proto měla být lépe připravena řešit chronické i mimořádné situace, a to prostřednictvím rozšíření souhrnu nástrojů týkajících se lidských práv a použitím panelů nejen během zasedání, ale i mezi nimi. Evropská unie musí na druhé straně na UNHRC hledět jako na prioritu a musí zajistit lepší koordinaci mezi členskými státy, aby mohla lépe využít svůj vliv v rámci širšího systému OSN s cílem usnadnit koordinaci a rozhodování v oblasti lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto návrhu usnesení, protože Evropská unie a její členské státy by měly zajistit dodržování lidských práv ve svých vlastních politických programech a postoj Evropské unie v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) by měl být silnější a efektivnější. Je nutné upřednostnit jednání Rady OSN pro lidská práva a provedení hodnocení v roce 2011, protože jedině pak můžeme posoudit, jak Rada pro lidská práva provádí svůj mandát, a určit, které metody práce je nutné posílit, aby byla UNHRC efektivnější a mohla okamžitě reagovat na porušování lidských práv. Evropský parlament vyjadřuje politování nad skutečností, že Rada OSN pro lidská práva nebyla při několika příležitostech schopna naléhavě a včas řešit vážné situace v oblasti lidských práv z důvodu absence vhodných nástrojů, a aktivně usiluje o vytvoření specializovaných mechanismů UNHRC, které jí umožní pohotově reagovat na krize v oblasti lidských práv například na Blízkém východě, v Íránu a Bělorusku. Dále je velmi důležité, aby byla UNHRC lépe připravena na řešení chronických i mimořádných situací, třeba i díky rozšíření souhrnu nástrojů týkajících se lidských práv, použitím panelů nejen během zasedání, ale i mezi nimi. Parlament rovněž vyzývá členské státy EU, aby se aktivně zapojily do hodnocení Rady OSN pro lidská práva, které proběhne v roce 2011, aby se posílil soulad s jejím mandátem.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení, neboť jsem přesvědčena, že na programu 16. řádného zasedání Rady pro lidská práva je řada důležitých otázek, které jsou velmi aktuální. Chtěla bych upozornit na význam programu, který zahrnuje zprávy o „právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin“ a k „podpoře a ochraně lidských práv a základních svobod při potlačování terorismu“ a dále také řadu jednání věnovaných právům dítěte.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) 16. zasedání Rady Organizace spojených národů pro lidská práva se bude konat v obzvláště bouřlivém historickém období, oslabujícím samotné její složení, vzhledem k tomu, že někteří její členové zdaleka nedodržují ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv OSN a neprosazují a nechrání lidská práva, jak by v souladu se svým posláním měli. Evropská unie se musí na tomto zasedání aktivně podílet a udělat vše pro to, aby zajistila, že se její univerzalistický pohled na lidská práva založený na lidské důstojnosti více rozšíří a bude účinně uplatňován ve všech zemích světa. Jmenování evropského vysokého představitele pro lidská práva může přispět k většímu zviditelnění postoje Unie a toho, že členské státy Rady požadují uplatnění strategie „jednoho sdělení, ale s mnoha hlasy“, a má potenciál ke zvýšení podpory pro evropské postoje.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Evropský parlament v oblasti lidských práv dlouho uplatňoval politiku dvojího metru. Je také dobře známo, že prosazuje úzkou a instrumentální koncepci deklarace, kterou Valné shromáždění OSN přijalo v roce 1948, tedy Všeobecné deklarace lidských práv. V této zprávě je opět vidět selektivní způsob, jakým jsou uváděny různé země. Země, s nimiž Evropská unie udržuje ekonomické a diplomatické vztahy a kterým přisuzuje strategický význam, jsou opomíjeny vzhledem ke strategickým zájmům, a to navzdory tomu, že vážně porušují lidská práva. Příklady těchto zemí jsou Izrael, Kolumbie a Maroko, abychom jmenovali jen tři na různých kontinentech. Z naší strany nemáme na lidská práva restriktivní pohled.


Bereme vážně celý obsah prohlášení, které je podle nás inspirované především naší intervenční politikou. A konečně máme námitky k myšlence Evropské unie na trvalé místo ve Valném shromáždění OSN z toho prostého důvodu, že by to bylo proti smyslu ducha a principů této organizace, obsažených v Chartě Organizace spojených národů. OSN je a musí být i nadále organizace nezávislých a suverénních států.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Selektivnost krtitiky zemí v této zprávě a instrumentální povaha této diskuse je jasně vidět. Pokrytecké používání této zprávy je zřejmé, neboť země, s nimiž má Evropská unie dobré ekonomické a diplomatické vztahy, a strategicky významné země nejsou kritizovány, přestože porušují lidská práva, což je případ například Kolumbie a Hondurasu. Neobjevuje se zde požadavek na ukončení marocké okupace Západní Sahary a izraelské okupace Palestiny.

Navíc nemůžeme podpořit myšlenku, aby měla Evropská unie trvalé místo ve Valném shromáždění OSN, protože OSN je organizace tvořená suverénními a nezávislými státy a Evropská unie není státem v souladu s Chartou OSN.

Ochrana lidských práv, včetně skutečnosti, že jsou nedělitelná, nelze je řadit podle priority a jsou předpokladem pro respektování práv lidí a skutečné sociální spravedlnosti, míru, svobody a demokracie, tvoří rámec naší politické akce. Můžete se na nás spolehnout při obraně lidských práv, ale nepočítejte s námi při uplatňování pokrytectví.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu, protože Rada OSN pro lidská práva je jedinečnou platformou specializující se na univerzální lidská práva a zvláštním fórem zabývajícím se lidskými právy v rámci systému OSN a je také pověřena důležitým úkolem a odpovědností posilování podpory, ochrany a dodržování lidských práv po celém světě. Chtěl bych zdůraznit význam 16. zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), a to zejména význam procesu hodnocení UNHRC, který dává jedinečnou příležitost posoudit, jak Rada provádí svůj mandát, a pro Radu představuje příležitost ke zlepšení metod práce, aby byla schopná účinněji a systematičtěji reagovat na případy porušování lidských práv. Vítám skutečnost, že na pořadu jednání 16. řádného zasedání jsou mimo jiné zprávy o právech příslušníků národnostních nebo etnických, náboženských a jazykových menšin a o podpoře a ochraně lidských práv a základních svobod při potlačování terorismu, stejně jako rozsáhlá jednání o právech dítěte.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) 16. zasedání Rady OSN pro lidská práva nabízí jedinečnou příležitost zhodnotit způsob, jakým Rada plní svůj mandát a zároveň šanci na zlepšení pracovních metod Rady s cílem zajistit účinnější a systematičtější reakce na situace týkající se porušování lidských práv. Myslím, že je nezbytné zřídit v rámci Rady EU pracovní skupinu pro lidská práva, která bude složena z odborníků v oblasti lidských práv ze všech 27 členských států EU a bude mít sídlo v Bruselu.

Dále by bylo velmi užitečné jmenovat zvláštního vysokého představitele EU pro lidská práva. Doufám, že Služba pro vnější činnost, zejména delegace EU v Ženevě a New Yorku zlepší v budoucnu soudržnost, zviditelnění a důvěryhodnost činnosti EU v rámci Rady OSN pro lidská práva rozvíjením schopnosti EU komunikovat a spolupracovat na meziregionální úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Mann (PPE), písemně.(DE) Právě jsem hlasoval pro usnesení Evropského parlamentu o prioritách 16. zasedání Rady OSN pro lidská práva. Naše usnesení je velmi významné, protože jsme si dnes připomenuli potlačení pokojných protestů proti násilné okupaci Tibetu před 52 roky. Dalajláma včera oznámil své stažení z politického života – což představuje historickou ztrátu. Existuje jen málo lidí, kteří požívají tak velké úcty svého vlastního lidu a celého světa a kteří jsou zároveň tak moudří jako Jeho Svatost. Tím, že se dalajláma stáhne z politického života, se nijak nezříká své odpovědnosti. Uvedl, že je nadále odhodlán vykonávat svou duchovní úlohu ve vztahu k zájmům Tibeťanů. Jeho Svatost převede politické pravomoci stanovené v tibetské ústavě na svobodně zvolenou exilovou vládu. Tímto způsobem opět posílí demokracii exilového tibetského lidu, který je rozeset po všech kontinentech světa. 20. března bude zvolen nový předseda vlády a nový parlament. Budu svědkem voleb ve Švýcarsku jako pozorovatel. My Evropané musíme přispět k dalšímu posílení demokracie a lidských práv pro tibetský lid.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám toto usnesení, které zdůrazňuje vzájemnou provázanost občanských, politických, ekonomických, sociálních a kulturních práv a zdůrazňuje, že přístup k vodě je lidské právo. Především vítám přijetí pozměňovacího návrhu 19 vyzývajícího k navázání na Goldstoneovu zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Uprostřed těchto obtížných dob, kterým čelíme zejména v regionech severní Afriky, má 16. zasedání Rady OSN pro lidská práva prvořadý význam. Evropská unie bude proto muset na tomto zasedání sehrát skutečně aktivní roli a učinit vše pro to, aby byl ve všech zemích světa zajištěn její univerzalistický pohled na lidská práva založený na respektování lidské důstojnosti. Pro Evropskou unii je také důležité, aby byl jmenován evropský vysoký představitel pro lidská práva, jenž zajistí stále větší rozšiřování jejího pohledu na ochranu lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Bohužel jsem nemohl hlasovat ve prospěch tohoto usnesení Evropského parlamentu o prioritách 16. zasedání Rady OSN pro lidská práva, protože je v něm řada bodů, s nimiž nesouhlasím.


Usnesení vyzývá ke koordinaci se Spojenými státy v oblasti lidských práv, vítá jmenování Maroka jako spoluprostředníka v Radě pro lidská práva Organizace spojených národů a vyzývá EU, aby zachovala „společné postoje“ vůči některým zemím. Trvá také na výhodách finančních nástrojů EU, což je pouze příkladem toho, jak Evropská unie manipuluje s důležitým problémem v oblasti lidských práv, kdy financuje skupiny, které zaručují evropské zájmy ve třetích zemích.


Podle mého názoru se jedná o dost důvodů, abychom pro toto usnesení nehlasovali, a proto jsem se zdržel.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně.(DE) Nepokoje v Maghrebu nám zcela jasně připomínají, že obrana lidských práv není snadná a často je v rozporu s ekonomickými a/nebo vojenskými zájmy. Stejně tak se přijímají opatření ve jménu boje proti terorismu, které nejsou v souladu s lidskými právy. V tomto ohledu musí EU také zhodnotit své vlastní chování – například v případě nelegálních přeletů CIA. I přes tyto nedostatky je nadále důležité, aby se EU věnovala zejména ochraně lidských práv. Evropská unie musí věnovat zvláštní pozornost ochraně práv menšin, zejména zlepšení situace křesťanů a dalších náboženských menšin v muslimských zemích, kdy jsou zejména křesťané vystaveni krutému pronásledování a jsou hlavními oběťmi náboženského násilí. Proto jsem usnesení podpořil.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení, protože Rada OSN pro lidská práva hraje velmi důležitou roli v celém světě při řešení otázek týkajících se lidských práv. Proces přezkumu je vynikající příležitostí k posouzení, jak Rada svůj mandát provádí. Souhlasím s návrhem, že Evropská unie musí ve vztahu k záležitostem, které řeší, vystupovat jednomyslně. Kromě toho se členské státy musí aktivně zapojit do přezkumu práce Rady. Vítám skutečnost, že se na pořad jednání 16. řádného zasedání dostaly zprávy o právech příslušníků národnostních nebo etnických, náboženských a jazykových menšin, o právech dítěte a o boji proti terorismu. Aby se však zlepšily životní podmínky lidí, je nutné se na zasedání věnovat otázkám týkajícím se práva na vodu a kanalizaci. Musíme zajistit účinný mechanismus pro provádění a ochranu toho, co je základním lidským právem. Musí se udělat vše proto, aby se na mezinárodní úrovni realizovaly závazky v této oblasti a aby měl každý člověk přístup k nezávadné pitné vodě a hygienickým zařízením.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Respektování, prosazování a ochrana univerzality lidských práv je součástí právních, etických a kulturních acquis EU a jedním ze základních kamenů evropské jednoty a celistvosti. Musí se udělat vše pro zvýšení viditelnosti a účinnosti opatření ze strany Evropské unie a jejích členských států a je důležité zajistit, aby byla Evropská unie odhodlána se aktivně zúčastnit jak tohoto důležitého 16. zasedání Rady pro lidská práva Rady (UNHRC), tak procesu hodnocení práce UNHRC, které proběhne v roce 2011.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jde o dobrou zprávu, v níž Parlament mimo jiné vítá skutečnost, že program 16. řádného zasedání zahrnuje zprávu k „právům příslušníků národnostních nebo etnických, náboženských a jazykových menšin“ a k „podpoře a ochraně lidských práv a základních svobod při potlačování terorismu“, stejně jako rozsáhlá jednání o právech dítěte, vítá i letošní nominace zvláštních zpravodajů k těmto klíčovým tématům a bere na vědomí zprávy, které se mají předložit zvláštním zpravodajům a které se týkají mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, svobody náboženského vyznání či přesvědčení, a situace v oblasti lidských práv; zpráva vyzývá členské státy EU, aby k těmto debatám aktivně přispěly.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem ve prospěch tohoto usnesení, protože zdůrazňuje významnou úlohu, kterou hraje Evropská unie při spolupráci s Radou pro lidská práva. Vzhledem k nedávným událostem v Libyi je zásadně důležité, abychom pokračovali v kampani za obranu lidských práv a tato práva na mezinárodní úrovni chránili.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Zdržela jsem závěrečného hlasování o tomto usnesení, a to z věcných i procesních důvodů.

Text usnesení podporuje myšlenku politiky dvojího metru ve vztahu k lidským právům, a to zejména v otázce porušování lidských práv na okupovaných palestinských územích. Těch několik málo pozměňovacích návrhů k této otázce, které jsem podpořila, nemůže zakrýt skutečnost, že Evropská unie odmítá provádět pokyny Goldstoneovy zprávy.

Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice předložila své vlastní usnesení podporující univerzalitu lidských práv ve všech sociálních, hospodářských a kulturních oblastech.

Na druhou stranu bylo cílem tohoto usnesení hlasovat o mandátu delegace Evropské unie při Radě Organizace spojených národů pro lidská práva na jejím 16. zasedání, ačkoli toto zasedání už 28. února začalo a baronka Ashtonová na něm několikrát vystoupila.

Hlasovat o tomto usnesení, když zasedání Rady pro lidská práva už začalo, nemá příliš velký smysl; Evropský parlament měl přejmout stanovisko předtím.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Hlasovala jsem ve prospěch usnesení o prioritách 16. zasedání Rady OSN pro lidská práva. Sdílím názor, že Rada pro lidská práva by mohla být velmi cenná jako jakýsi „systém včasného varování“ a preventivní mechanismus, a očekávám, že se Služba pro vnější činnost do tohoto orgánu odpovídajícím způsobem zapojí. Pokud jde o hodnocení práce Rady pro lidská práva, samozřejmě také podporuji výzvu k všezahrnujícímu a především transparentnímu postupu.

 
  
MPphoto
 

  President. – Tímto končí vysvětlení hlasování.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí