Zpráva: Elmar Brok, Roberto Gualtieri (A7-0052/2011)
Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože návrhem Evropské rady na vytvoření stálého mechanismu stability by byl vytvořen mezivládní postup mimo oblast působnosti EU, což by byl nebezpečný precedens. Evropské orgány, konkrétně Evropská komise a Parlament, musí být nedílnou součástí rady tohoto mechanismu, přičemž Komise musí být jejím členem, nikoliv jen pozorovatelem. Parlament je důležitým orgánem demokratického dohledu a Rada by měla zvážit návrh možného kompromisu ve věci zapojení Parlamentu do provozních prvků tohoto mechanismu, který předkládá skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Tu bych ze zprávy zvláště zdůraznil myšlenku, že „mechanismus by neměl představovat nový model evropské správy, který zaostává za dosaženou úrovní demokratických norem v Unii“. Navíc musí být mechanismus stability považován pouze za součást rámce řešení evropské správy ekonomických záležitostí a Komise by například měla prozkoumat potenciál budoucího systému evropských dluhopisů.
Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Evropská rada, na níž se scházejí evropské hlavy států nebo předsedové vlád, v současnosti projednává zavedení mechanismu stability pro členské státy náležející do eurozóny. Cílem je společně zajistit finanční stabilitu Unie, která je v současnosti ohrožena. V tomto usnesení, jež považuji za vyvážené, Parlament vítá tuto iniciativu, ale vznáší požadavek, aby nezůstalo jen u dočasných opatření ke stabilizaci eurozóny. Sdílím toto stanovisko a domnívám se, že EU musí nadále posilovat svoji správu ekonomických záležitostí, samozřejmě aby se stabilizovala, ale také podpořila udržitelný růst.
Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Dnes jsme hlasovali pro změnu článku 136 Lisabonské smlouvy, což EU umožní vytvořit mechanismus stability, jenž je určen pouze pro členy eurozóny. Evropský mechanismus stability má zlepšit rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářské a finanční politiky členských států náležejících do eurozóny, jejíž součástí je také podpora společné evropské reakce na problémy v oblasti růstu, a zároveň odstranit hospodářské a sociální nerovnosti a zlepšit konkurenceschopnost. Domnívám se, že tento mechanismus zajistí větší finanční stabilitu eurozóny a urychlí hospodářské oživení členských států náležejících do eurozóny. Nicméně krizí nejhůře postižené země, které nenáležejí mezi členy eurozóny, zůstávají na vedlejší koleji, a tím se uzavírá cesta k rychlejšímu a trvalejšímu hospodářskému oživení. Mám za to, že EU musí projevovat větší míru solidarity a poskytnout členským státům veškerou pomoc, aby jim umnožila vstoupit do klubu zemí eurozóny a stát se plnohodnotnými členskými státy EU.
Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Jakožto zástupce Bulharska v Evropském parlamentu jsem hlasoval proti návrhu rozhodnutí, protože se domnívám, že zavádí dvojí metr, což je věc, s níž zásadně nesouhlasím. Takový dvojí metr jsme již viděli v případě Řecka, jež bylo místo trestu odměněno 120 miliardami EUR, zatímco Bulharsko se obává, že jeho budoucnost v eurozóně se oddaluje.
Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Zavedení stabilizačního mechanismu pro státy platící eurem je prvním případem využití možnosti zjednodušené změny Lisabonské smlouvy. Jedná se o změnu, kterou by měly podpořit i země neplatící eurem, protože stabilita eura je nepochybně i v jejich bytostném zájmu. Domnívám se však, že tento mechanismus by neměl být nadužíván, a tak jsem rád, že se podařilo prosadit, aby byl tento mechanismus aktivován jen v případech, kdy je to skutečně nezbytně nutné. Jedná se o významný signál směrem k odpovědnosti států i věřitelů, neboť nevzniká žádná „transferová unie“, v níž by rozpočtově neodpovědné státy hospodařily na úkor bonity zemí s konsolidovanými veřejnými financemi. Naproti tomu se neobávám, že by navrhovaná změna vytvářela podmínky pro zavedení mechanismu stability zcela mimo působnost Unie. Výklad a aplikace příslušného ustanovení Lisabonské smlouvy bude každopádně pod kontrolou Evropského soudního dvora. Ochotu či neochotu států zapojit do tohoto mechanismu ostatní orgány Unie je třeba respektovat, a případná mezivládní povaha mechanismu jistě nemusí být a priori na úkor jeho kvality nebo demokratické legitimity. Pokud bude mechanismus stability po finanční stránce navázán na národní rozpočty, byla by jeho mezivládní povaha naprosto pochopitelná a logická.
Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Zpráva obsahuje návrh na evropský mechanismus stability, který představuje nedílnou součást celkového balíčku opatření, která byla navržena s cílem vytvořit nový rámec a zároveň zlepšit rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářské a finanční politiky členských států, jejíž součástí by měla být i podpora společné evropské reakce na problémy v oblasti růstu, což by současně vedlo k odstranění hospodářských a sociálních nerovností a ke zlepšení konkurenceschopnosti. Za velmi správnou považuji výzvu Komisi, aby se zabývala také ostatními mechanismy pro zajištění finanční stability a hospodářského růstu v eurozóně. Myslím, že je zcela správná výzva Komisi k předložení legislativních návrhů, které by zahrnovaly mechanismus stability a opatření ke snížení rizik pro finanční, ekonomickou a sociální stabilitu v Evropské unii včetně účinné regulace finančních trhů. Je zcela namístě přezkoumat pakt stability a růstu. Zpráva také podporuje zavedení nástrojů pro snížení makroekonomické nerovnováhy v eurozóně a opatření zaměřených na ekologickou obnovu. Nejen z výše uvedených důvodů jsem se rozhodla zprávu podpořit.
Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro usnesení Parlamentu, protože souhlasím s tím, že evropský mechanismus stability představuje nedílnou součást celkového balíčku opatření, která byla navržena s cílem vytvořit nový rámec a zároveň zlepšit rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářské a finanční politiky členských států. Její součástí by měla být i podpora společné reakce Evropské unie na problémy v oblasti růstu, což by současně vedlo k odstranění hospodářských a sociálních nerovností a ke zlepšení konkurenceschopnosti.
Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti zprávě o změně Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Hlavy států a předsedové vlád Evropské unie odpověděli na hospodářskou krizi úspornými opatřeními a škrty ve veřejných výdajích. Tato opatření a politiky uvrhly pracující ve většině evropských zemí do ponižujícího postavení, protože měly podobu snížení mezd, snížení důchodů, omezení sociálních práv a vedly k prudkému zvýšení nezaměstnanosti. V zásadě ti, kdo zavinili hospodářskou krizi, přinutili pracující, aby zaplatili její následky. Tato změna Smlouvy připravuje cestu pro posílení úsporných opatření a dovršuje balíček opatření pro dohled, mezi něž patří balíček správy ekonomických záležitostí a evropský semestr. „Pakt pro euro“ v podstatě potlačuje vnitrostátní hospodářskou politiku a téměř násilím proměňuje instituci eurozóny v nástroj provádění německé hospodářské politiky. Nesouhlasím také s tím, aby v tomto případě byl použit zjednodušený postup pro přijímání změn Smlouvy. Domnívám se, že nejvhodnější postupem pro změnu Smluv je uspořádat ve všech členských státech referendum.
Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro zprávu poslanců Broka a Gualtieriho, kteří uznávají, že je zapotřebí v ústavním rámci Unie učinit realizovatelným vytvoření mechanismu stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. V praxi se ukázalo, že EU potřebuje rozsáhlejší správu ekonomických záležitostí, která bude mít dopad na hospodářskou a finanční politiku a umožní větší rozpočtovou kázeň.
Zpráva právem zdůrazňuje, že dočasná opatření nejsou dostačující a že jakýkoliv pokus vytvořit systém mimo institucionální rámec EU ohrožuje projekt Unie; proto rovněž oprávněně požaduje, aby úloha Evropské komise byla důležitější.
Souhlasím také s požadavkem, aby Komise předložila nezbytná legislativní opatření, bude-li to zapotřebí, k posílení finanční stability a udržitelného hospodářského růstu.
George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o mechanismu stability pro členské státy náležející do eurozóny, protože tento mechanismus znamená krok směrem ke zlepšení koordinace hospodářských politik na úrovni EU. Zároveň je zapotřebí celkového balíčku opatření, jejichž cílem bude dosáhnout hospodářské stability a zvýšit konkurenceschopnost EU.
Cornelis de Jong (GUE/NGL), písemně. − Odmítl jsem celý návrh, protože si nemyslím, že řeší problémy. Souhlasím s Evropskou konfederací odborových svazů, že navrhované změny „připravují cestu k narušení sociálního dialogu a zásahům do systémů kolektivního vyjednávání v celé Evropě“.
Dále nesouhlasím s tím, že byl zvolen zjednodušený postup pro přijímání změn Smlouvy. Domnívám se, že by měl být použit řádný postup pro přijímání změn Smlouvy, aby mohla proběhnout náležitá a důkladná diskuse o návrhu mechanismu stability a o dalších možných změnách smluv, například doložce o sociálním pokroku.
Závěrem vyzývám členské státy, aby ve všech členských státech umožnily konání referend o návrzích změny Smlouvy.
Proinsias De Rossa (S&D), písemně. − Vítám dnešní hlasování Evropského parlamentu o návrhu změny Smlouvy. Je však nanejvýš důležité, aby na summitu hlav států tento víkend političtí představitelé respektovali dohodu s Evropským parlamentem. Pro většinu poslanců Evropského parlamentu je postup, jímž Rada dospěla ke svému návrhu rozhodnutí, velmi nevyhovující. Kdyby nebylo toho, že tento návrh je pro eurozónu nesmírně důležitý a že stálého evropského mechanismu je naléhavě zapotřebí, zvláště pro malé členské státy jako Irsko, pokud jde o mne, hlasoval bych proti původnímu návrhu. Text, na němž se shodl Evropský parlament, formuluje minimální podmínky, které zajistí legitimitu zavedení mechanismu a jeho fungování. Tato shoda však neznamená, že by skupina Socialistů a demokratů souhlasila s velice přísnými úspornými programy, jež se očekávají od některých členských států bez ohledu na jejich hospodářskou udržitelnost.
Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Parlament podporuje malou změnu Smlouvy o Evropské unii, která má umožnit zavedení stálého mechanismu stability pro eurozónu, jenž by měl být oficiálně zřízen na zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. března změnou článku 136 Smlouvy. Toto rozhodnutí pomůže mechanismus stability, jenž od loňského května, kdy byl vytvořen, prokázal svoji účinnost, transformovat ve stálejší mechanimus. Budeme tak mít solidní mechanismus se 700 miliardami EUR, jenž bude za přísných podmínek poskytovat půjčky s nejlepšími úroky zemím eurozóny, které se dostanou do potíží. Bylo však zcela nepřijatelné, aby byl změnou Smluv stvrzen mechanismus založený výhradně na mezivládních závazcích. Metoda Společenství, kterou upřednostňujeme, je zárukou rovného zacházení s členskými státy náležejícími do eurozóny, pokud jde o přístup k prostředkům z tohoto záchranného fondu, jenž bude podléhat přísným podmínkám. Zůstaneme však velmi ostražití, pokud jde o podmínky účasti Mezinárodního měnového fondu.
Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o změně Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, neboť dlouhodobá stabilizace eurozóny je nezbytná, aby se omezily spekulace proti evropským zemím a byla chráněna veřejnost.
I přes mezivládní povahu tohoto mechanismu se domnívám, že je dobré posílit metodu Společenství i úlohu evropských orgánů ve správě ekonomických záležitostí EU, zejména roli Komise a Evropského parlamentu.
Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. − (SV) My, švédští sociální demokraté, podporujeme tuto zprávu jako celek. Zároveň se však domníváme, že formulace textu o konsolidovaném trhu s evropskými dluhopisy zachází příliš daleko. Vytvoření systému evropských dluhopisů považujeme za zajímavý a slibný nápad, ale jsme toho názoru, že celou věc je nejprve zapotřebí řádně prozkoumat, než lze pokládat za vhodné přistoupit skutečně k její realizaci. V současnosti toho víme příliš málo na to, aby bylo možné v této fázi přijmout konečná rozhodnutí.
Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Procházejí-li státy a organizace ve svých dějinách tak výjimečným obdobím jako nyní my, je naší společnou povinností najít vhodné a ambiciózní odpovědi na výzvy, kterým čelíme. Dluhová krize, s kterou Evropa bojuje, vyžaduje mimořádná opatření a nezbytnou zralost, abychom v rámci naší institucionální struktury nalezli cestu k mechanismu, který euru zajistí potřebnou stabilitu a odolnost. Opatření, jejichž pevným základem je rozpočtová kázeň, koordinace makroekonomických politik a existence politik udržitelného růstu.
Přestože jsem zastáncem legislativní stability, tak právě z důvodu, že se nacházíme ve výjimečné době, podporuji tento návrh změny článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, jenž umožní vytvořit stálý mechanismus na ochranu stability eurozóny, v rozsahu navrhovaném ve zprávě A7-0282/2010, kterou přijala tato sněmovně dne 20. října 2010.
José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Evropská unie musí posílit svoji správu ekonomických záležitostí, a toho lze dosáhnout spíše než mezivládní metodou jedině prostřednictvím metody Společenství a pod vedením Komise.
Doufám, že posílení Paktu o stabilitě a růstu, evropský semestr, strategie Evropa 2020 a změna článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability, povede k udržitelnému hospodářskému růstu. Fungování tohoto mechanismu musí respektovat základní zásady demokratického rozhodování jako například transparentnost, parlamentní dohled a demokratická odpovědnost. Tento mechanismus představuje nedílnou součást celkového balíčku opatření, které byly navrženy s cílem vytvořit nový rámec a zároveň zlepšit rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářské a finanční politiky členských států, jejíž součástí by měla být i podpora společné evropské reakce na problémy v oblasti růstu, což by současně vedlo k odstranění hospodářských a sociálních nerovností a ke zlepšení konkurenceschopnosti.
Hlasoval jsem pro vytvoření tohoto mechanismu s nadějí, že bude představovat cenný příspěvek k zajištění větší stability na finančních trzích a udržitelného hospodářského růstu.
João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Záměr použít zjednodušený postup pro přijímání změn Smlouvy velice jasně ukazuje, jak prázdná byla prohlášení o tom, že Lisabonská smlouva přisoudí vnitrostátním parlamentům – i Evropskému parlamentu – důležitou roli, a jak falešné byly veškeré řeči o prohlubování demokracie. Uplynulo něco málo přes rok a Smlouva, která měla vydržet alespoň po dobu jedné generace, se již mění, a to kvapným a zjednodušeným postupem, na základě přání a tlaku hlavního štábu mocných vedeného Německem, jež si přeje za každou cenu udržet hospodářskou a politickou dominanci, kterou mu zaručují nástroje EU včetně jednotné měny. Diskuse, součinnost a demokracie jdou stranou.
Jestliže se při přijímání Lisabonské smlouvy vyhýbali vnitrostátním referendům – a nerespektovali těch několik málo, jež proběhla –, nyní se dokonce neváhají vyvléci z hlasování ve vnitrostátních parlamentech. To je pochopitelné, uvážíme-li, že u tohoto mechanismu, který chtějí zahrnout do Smlouvy, a u takzvané „správy ekonomických záležitostí“ hrozí, že tato slova ztratí veškerý význam. Není již pochyb o tom, že hodlají členským státům ušít nefalšovanou svěrací kazajku, aby mohli realizovat strategii prohlubování…
(Vysvětlení hlasování bylo v souladu s článkem 170 jednacího řádu zkráceno)
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Jsme proti celému procesu ohlášené změny Lisabonské smlouvy, a to nejen proti obsahu této změny, ale také proti její formě.
Přísné podmínky pro poskytnutí finanční pomoci v rámci evropského mechanismu stability jsou nepřijatelné z řady důvodů, k nejdůležitějším patří eventuální možnost odejmout pravomoci členskému státu Evropské unie, jehož měnou je euro, a zasahovat do jeho řízení, přičemž zvláště závažné je zasahování do rozpočtové a sociální oblasti a oblasti pracovní politiky.
Jedná se o změnu, jež využívá mechanismus samotné Smlouvy k tomu, aby všechny odstavila na vedlejší kolej, což umožní nejen provést změnu bez jakékoliv demokratické účasti, ale navíc pokračovat v tom, co začalo odmítnutím vnitrostátních referend při přijímání Smlouvy. Tato změna vytváří mechanismus umožňující trvale kontrolovat hospodářství členských států.
Tato zpráva nijak nemění tento směr, když k návrhu změn Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, vypracovanému Komisí, předkládá určité pozměňovací návrhy. Cílem nicméně stále je upevnit požadované posílení moci, které bude součástí zmíněné správy ekonomických záležitostí, a to vytvořením „evropského semestru“, zpřísněním trestů…
(Vysvětlení hlasování bylo v souladu s článkem 170 jednacího řádu zkráceno)
Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – (GA) Podle právního stanoviska je k zajištění toho, aby evropský mechanismus stability fungoval uvnitř institucionálního rámce Evropské unie, zapotřebí provést malou změnu Smlouvy.
Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Vzhledem k tomu, že Rada nenavrhla žádná jiná možná řešení, bylo nutné hlasovat pro to, aby se evropský mechanismus stability změnil ve stálý mechanismus, aby bylo možno poskytnout pomoc našim řeckým, portugalským a irským spoluobčanům. Diskuse však zatím zdaleka neskončila. Tento ústupek ze strany francouzských socialistů není předzvěstí toho, jaký bude výsledek ohlášených jednání o otázce správy ekonomických záležitostí. Když už bude zaveden tento mezivládní mechanismus, je důležité postoupit dále a zavést nástroje, které podpoří oživení růstu a podnikání. Mimo jiné právě kvůli tomu, abychom zajistili, že budeme moci financovat takové nástroje, se zasazuji se svými kolegy ze skupiny socialistů o to, aby byly navýšeny vlastní zdroje Evropské unie. Společně s evropským mechanismem stability bychom mohli také strukturální fondy použít k tomu, abychom u zemí s deficity posílili hospodářské sbližování. Vyjít z krize nám umožní ambiciózní rozpočty a podpora evropského sociálního modelu.
Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zavedení mechanismu stability pro členské země náležející do eurozóny, abychom pomohli sousedním státům, které mají potíže. Tento mechanismus je zárodečnou formou toho, co by v budoucnu mohly plnit evropské dluhopisy, pokud jde o financování rozpočtu Unie a vyproštění státních dluhů členských států ze smrtícího sevření finančními trhy. Jsem nicméně zklamána zvoleným postupem schvalování evropského mechanismu stability, v němž je Evropský parlament pouze konzultován, protože mezivládní přístup převážil nad metodou Společenství. Tím je ohrožena kvalita demokratické diskuse, které je nicméně zapotřebí, má-li být zavedena účinná hospodářská politika. Tento mechanismus představuje jen částečnou odpověď, která nedostačuje k povzbuzení růstu a snížení nezaměstnanosti.
Gerald Häfner (Verts/ALE), písemně. – (DE) Jakožto poslanec Parlamentu jsem považoval za svoji povinnost dosáhnout v jednáních maximální možné míry demokratické kontroly a začlenění evropského mechanismu stability. Výsledkem je tedy značné zlepšení původního návrhu. Proto hlasuji pro něj. Chtěl bych nicméně předložit své základní námitky vůči cestě, kterou jsme se vydali. Evropský mechanismus stability měl být přijat řádným postupem pro přijímání změn Smlouvy. Tím by bylo umožněno vytvořit jej v rámci Společenství s demokratickou účastí a kontrolou. Návrat k mezivládní metodě je zhoubný. Privatizujeme (spekulativní) zisky a socializujeme ztráty. To je špatná cesta. Necháváme pykat daňové poplatníky, ale chráníme banky, správce aktiv a spekulanty. Veřejný sektor zde půjčuje peníze bankám. Veřejný sektor je tím, kdo nese náklady – nikoliv soukromý sektor. Bez zásadně nového pojmu peněz a jasných právních předpisů pro bankovní a finanční sektor budeme nadále vždy jen léčit symptomy, aniž bychom vyléčili vlastní příčiny.
Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Zcela jsem se zdržel hlasování o této zprávě. Skotsko není v eurozóně, a proto nepovažuji za vhodné uplatnit svůj hlas v této otázce. Dále bych rád poznamenal, že odstavec 6 se zmiňuje o menších evropských státech, „jejichž hospodářství nesmí být vnímána jako „zbytečná“, pokud jde o ochranu eurozóny jako celku“. Mám dojem, že v tomto odstavci zaznívá nebezpečná povýšenost, EU je souhrnem jednotlivých částí a všechna hospodářství jsou bez ohledu na velikost stejně důležitá. Z dějin je známo, že svazky založené na dominantním postavení větších členů jsou odsouzeny k neúspěchu.
Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože přijetí změny Lisabonské smlouvy usnadní zřízení stálého evropského mechanismu stability. Současný stav ukazuje, že se nacházíme v obtížné hospodářské a finanční situaci a že musíme přijmout velmi konkrétní opatření v oblasti hospodářské koordinace a dohledu. Tento mechanismus a garanční fond má však být určen pouze pro členy eurozóny a nebude se vztahovat na země, které do ní nenáležejí, což povede k většímu rozdrobení EU. Jsem toho názoru, že EU musí projevovat více solidarity projevující se tím, že bude poskytovat finanční pomoc jak zemím, které jsou členy eurozóny, tak těm, které jejími členy nejsou, aby se tyto země co nejdříve staly plnými a rovnoprávnými členskými státy EU. Odstranili bychom tím dočasné nerovnosti v dohodě o přistoupení k EU a přispěli k vytvoření soudržnější EU.
Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Usnesení o návrhu změny Smlouvy o fungování Evropské unie v souvislosti se zřízením evropského mechanismu stability pro eurozónu, které Parlament schválil, má důležitý cíl posílit soudržnost a konkurenceschopnost hospodářství a stabilizovat finanční systém. Vzhledem k významu, jaký má euro pro evropský politický a hospodářský projekt z hlediska udržitelného růstu, hlasoval jsem pro tuto změnu. Stabilizace eurozóny má strategický význam a jsem přesvědčen, že při posilování správy ekonomických záležitostí s ohledem na cíle, jichž má být dosaženo v rámci strategie Evropa 2020, musí Evropa počítat s opatřeními k posílení stability eurozóny. Poslední věc, jsem přesvědčen, že je třeba, aby stálý mechanismus stability umožňoval zapojení orgánů Společenství jednak proto, aby nevznikaly zdvojené struktury, a jednak proto, že vytvoření mechanismu mimo institucionální rámec EU by představovalo riziko pro integritu stávajícího systému založeného na Smlouvách.
Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL), písemně. − Tento návrh jsem jako celek odmítla, protože si nemyslím, že řeší problémy. Souhlasím s Evropskou odborovou konfederací v tom, že navrhované změny „připravují cestu k narušení sociálního dialogu a zásahům do systémů kolektivního vyjednávání v celé Evropě“. Dále nesouhlasím s tím, že byl zvolen zjednodušený postup pro přijímání změn Smlouvy. Domnívám se, že by měl být použit řádný postup pro přijímání změn Smlouvy, aby mohla proběhnout náležitá a důkladná diskuse o návrhu mechanismu stability a o dalších možných změnách Smluv, například doložce o sociálním pokroku. Závěrem vyzývám členské státy, aby ve všech členských státech umožnily konání referend o návrzích změny Smlouvy.
Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Mechanismus stability se mi jeví pro členské státy, jejichž měnou je euro, velmi důležitý a nezbytný, protože posílí jednotnou měnu a podpoří evropský politický a hospodářský projekt. Posílení a zajištění stability jednotné měny poskytne trhu jistotu a učiní přijetí eura pro nové členské státy přitažlivějším. To je velmi důležité pro evropský růst a rozvoj – hodnoty, které v každém ohledu podporuji. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.
David Martin (S&D), písemně. − Mám radost z výsledků, které Parlament vyjednal s Radou, a proto jsem podpořil příslušnou změnu Smlouvy. Okamžitá i dlouhodobá stabilita eurozóny vyžadují, aby mechanismus stability dostal právní základ. Rada nás ujistila, že v budoucnosti budou mít v tomto mechanismu významnou roli Parlament i Komise, což považuji za velmi důležité. I když schvaluji tuto změnu Smlouvy, zároveň mně velmi znepokojují současné návrhy správy ekonomických záležitostí, takže hlasuji-li pro tuto zprávu, neznamená to, že podporuji současný balíček týkající se správy ekonomických záležitostí.
Clemente Mastella (PPE), písemně. − (IT) Nový evropský mechanismus stability vyžaduje změnu Lisabonské smlouvy, aby bylo možné jej právně platným způsobem začlenit do institucionálního rámce Evropské unie. Jsme přesvědčeni, že tento krok by měl být doprovázen posílením preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu a opatřeními, která se vztahují na konkurenceschopnost ze střednědobého a z dlouhodobého hlediska. Jinak řečeno opatřeními, jež podpoří společnou evropskou reakci, aby bylo možno lépe řešit makroekonomické nerovnováhy mezi členskými státy a zajistit jejich udržitelný růst. Evropský mechanismus stability je tudíž nedílnou součástí celkového balíčku nových opatření (spolu s evropskými semestry a strategií Evropa 2020), která byla navržena s cílem vytvořit nový rámec pro posílení a koordinaci hospodářské a finanční politiky a zlepšení rozpočtové kázně. Aby bylo zajištěno, že budou plně respektovány základní zásady demokratického rozhodování, jako je transparentnost, parlamentní dohled a demokratická odpovědnost, musí být Parlament náležitě informován a zapojen. Dále podporujeme požadavek zapojit v souladu s jejich rozpočtovými a kontrolními právy jednotlivé vnitrostátní parlamenty, aby se zvýšila transparentnost, závazek a odpovědnost ve vztahu k jakémukoli přijatému rozhodnutí, a to včetně těch, jež se přijímají na evropské úrovni.
Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva podporuje institucionalizaci kontroly, kterou budou vykonávat Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodního měnový fond nad rozpočty a politickými reformami členských států náležejících do eurozóny. Mlčí o sociálních nespravedlnostech, které občané pocítí, když bude moci být využita finanční pomoc poskytovaná evropským mechanismem stability. Nehovoří o příčinách krize, která nutí členské státy ždímat občany, aby uklidnily trhy. A co hůře, podporuje zneužití pravomoci spočívající v tom, že se využije zjednodušený postup přijímání změn Lisabonské smlouvy, aby se případně nemusela konat referenda. Pouze moje skupina se od tohoto přístupu distancuje, když požaduje, aby ve všech členských státech proběhla referenda. Evropská oligarchie se bojí demokracie. A právem, protože evropští občané po vzoru obyvatel severní Afriky chtějí říci: odejděte!
Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) V boji s krizí státních dluhů, která zasáhla některé země eurozóny, nesmíme postupovat váhavě. Pokud by situace nebyla tak vážná, nesouhlasil bych s návrhem změny Lisabonské smlouvy, jež vstoupila v platnost před tak krátkou dobou.
Stabilizace eurozóny nyní vyžaduje, abychom nezůstali pouze u krátkodobých opatření, a není sporu o tom, že EU musí posílit prostředky boje s krizí státních dluhů. Změna článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie je sama o sobě nezbytná, aby mohl být vytvořen stálý evropský mechanismus stability, který účinně pomůže členským státům čelícím potížím.
Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. − (ES) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože vůbec nepřináší řešení krize, kterou procházíme. Navrhované změny připravují cestu k tomu, aby mohl být zmařen sociální dialog. Kromě toho nesouhlasím s volbou zjednodušeného postupu přijímání změn Smlouvy. Jsem toho názoru, že zjednodušený postup přijímání změn Smlouvy má být využit k tomu, aby se vytvořila příznivá atmosféra pro důkladnou diskusi o návrhu mechanismu stability a dalších eventuálních mechanismů, například doložky o sociálním pokroku. Poslední věc: vyzýváme všechny členské státy, aby připravily půdu pro referenda o případných změnách Smlouvy.
Alajos Mészáros (PPE), písemně. − (HU) Zastupuji zemi eurozóny, která v době, kdy to bylo aktuální, nepodpořila půjčku Řecku. Jednalo se o rozhodnutí, z něhož pochopitelně nikdo neměl radost. Upřímně doufám, že podobná rozhodnutí nebudou muset být přijímána často. Krize neušetřila ani eurozónu ani Evropskou unii, ale naše společná měna již několikrát obstála ve zkoušce. Svým uživatelům poskytuje určitou jednotu a ochranu, které můžeme hrdě považovat za úspěch EU. Právě z tohoto důvodu musíme naši měnu před budoucími hospodářskými výkyvy chránit vhodným legislativním rámcem. Díky této změně Smlouvy bude dočasný nástroj stability nahrazen evropským mechanismem stability. Reforma mechanismu je podanou rukou zemím, které čelí potížím, proto bych byl raději, kdyby se užívala jen výjimečně. Jedná se o jednu z posledních příležitostí, kdy můžeme zkoordinovat naše hospodářské a finanční systémy. Podpořil jsem toto velmi realistické a konstruktivní řešení svým hlasem. Jak již Parlament řekl dříve, je zapotřebí odstranit strukturální příčiny krize. Musíme zabránit tomu, aby se opakovala podobná situace, jakou jsme zažili v nedávné minulosti.
Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Dluhová krize v eurozóně ukázala, že je zapotřebí co nejdříve vytvořit hospodářskou unii a správu ekonomických záležitostí. Evropský mechanismus stability je nedílnou součástí opatření majících zlepšit rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářské a finanční politiky členských států. Je prvním krokem z řady změn potřebných k tomu, aby byla vytvořena důvěryhodná správa ekonomických záležitostí.
Stálý mechanismus stability podléhá mezivládní dohodě, což bohužel znamená, že bude uplatňována zásada jednomyslné shody. Tento přístup je nebezpečný, protože by mohl nahrávat euroskeptikům. Ideální by bylo, kdyby byl tento mechanismus začleněn do systému Společenství.
Komise by však měla moci, po dohodě s členskými státy, spravovat cíle stálého mechanismu stability, nikoliv na něj jen po technické stránce dohlížet. Konečně, i když se mohlo zdát nezbytné použít v tomto případě zjednodušený postup, jsem přesvědčen, že to musí zůstat výjimkou.
Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože při zotavování z hluboké hospodářské krize se jedná o důležitou věc pro celou Evropskou unii. Proto je velmi důležité vytvořit takovýto mechanismus, jenž by stabilizoval eurozónu a zajistil její efektivní a účinné fungování a rozvoj. Evropský mechanismu stability je stálým fondem pro poskytování finanční pomoci členským státům náležejícím do eurozóny, které postihla krize. Nicméně aby tento mechanismus účinně fungoval, musí být plně začleněn do institucionálního rámce Unie. Především je nutné zajistit, aby byl od počátku otevřen všem členským státům, a to také včetně těch, jejichž měnou není euro. Domnívám se, že je vhodné stanovit finanční opatření, která by umožňovala koupit dluhopisy těch zemí, které čelí obrovským problémům s dluhy. Tím by se jim uvolnila cesta k přístupu na finanční trhy a zároveň by se tím podpořilo rychlejší hospodářské oživení. Souhlasím s návrhem, že další orgány EU by také měly být zapojeny do procesu řízení tohoto mechanismu a že Komise by měla mít více pravomocí, aby mohla účinněji plnit rozšířené funkce Unie v této oblasti.
Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro změnu Smlouvy, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Doufám, že členské státy rychle dospějí k rozhodnutí o podrobnostech a jeho konkrétních vlastnostech. Nemyslím si však, že tím bude diskuse skončena. Jsem dokonce přesvědčen, že v budoucích měsících a letech bude otázkou, která se bude řešit, to, zda se mají příspěvky do mechanismu využít a jakým způsobem. Mám na mysli například otázku evropských dluhopisů. V podobné situaci, v jaké se nacházíme dnes, kdy se na členských státech na jedné straně požaduje, aby uplatňovaly přísné rozpočtové politiky ke snížení schodků a dluhů, a na druhé straně, aby platily příspěvky do stabilizačního fondu, hrozí skutečné nebezpečí krachu a riziko, že státy nebudou schopny nadále financovat svůj chod. Evropské hospodářství není možné oživit, pokud zároveň nevyužijeme sílu eura na mezinárodních trzích a z toho plynoucí lepší úvěrový rating pro jeho oživení. Shromáždění peněz na evropské úrovni umožní členským státům omezit výdaje, vyhnout se jejich zdvojování a dosáhnout lepší návratnosti investic.
Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Prioritou se stalo, zvláště v současné mezinárodní hospodářské situaci, posílit správu ekonomických záležitostí EU. Když dne 1. prosince 2009 vstupovala v platnost Lisabonská smlouva, pochopitelně nikdo neočekával, že by v blízké budoucnosti musela být měněna. Avšak rozhodujícím popudem k této změně, která má většinovou politickou podporu, byly všeobecně známé mimořádné finanční, hospodářské a sociální okolnosti.
Přesto si nemohu odpustit zdůraznit, že tento zjednodušený postup přijímání změn nesmí vytvořit precedens pro budoucí změny smluv, když to nebudou vyžadovat vskutku mimořádné okolnosti jako ty, ve kterých se v současnosti nacházíme. Souhlasím, že je zapotřebí, aby hospodářská a finanční politika členských států náležejících do eurozóny byla koordinovaná a soudržná, protože tím by mohla být zabezpečena soudržnost a stabilita eurozóny, a proto jsem hlasovala pro tuto zprávu, jež si klade za cíl změnu článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie a institucionalizaci stálého evropské mechanismu finanční stability s cílem zajistit stabilitu a finanční pomoc, jejíž poskytování bude podléhat určitým podmínkám, konkrétně důkladné analýze a uplatňování programu hospodářského a finančního oživení.
Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. − (IT) Dnes jsme během krátkého dílčího zasedání Evropského parlamentu v Bruselu hlasovali o zprávě o rozhodnutí, „kterým se mění Smlouva o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro“.
Dne 16. prosince 2010 se Evropská rada rozhodla, že v rámci zjednodušeného postupu podle čl. 48 odst. 6 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie bude konzultovat Evropský parlament ve věci návrhu změny článku 136 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Cílem návrhu připraveného našimi kolegy, panem poslancem Brokem a panem poslancem Gualtierim, je doplnit do rozhodnutí odstavec, jenž zajistí, aby členské státy, jejichž měnou je euro, mohly zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku, přičemž poskytnutí jakékoliv potřebné finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Podle zprávy, o níž jsme dnes hlasovali, Evropský parlament:
1. zdůrazňuje, že měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro, je ve výlučné pravomoci Unie a je politikou Společenství již od Maastrichtské smlouvy;
2. poukazuje na význam eura z hlediska evropského politického a hospodářského projektu a zdůrazňuje význam závazku všech členských států ve prospěch stability eurozóny, jejich smyslu pro odpovědnost a solidaritu.
Zároveň se domnívá, že je nezbytné postoupit dále než pouze k dočasným opatřením zaměřeným na stabilizaci eurozóny a že by v rámci Unie měla být vytvořena řádná správa ekonomických záležitostí, mj. prostřednictvím politik a nástrojů na podporu udržitelného růstu v členských státech, a zastává názor, že posílení Paktu o stabilitě a růstu, evropský semestr, strategie Evropa 2020 a změna článku 136 SFEU týkající se mechanismu stability jsou v tomto směru pouze prvními kroky.
Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Podporuji znění tohoto usnesení, protože jsem toho názoru, že měnová politika eurozóny by měla zůstat ve výlučné pravomoci evropských institucí, aby nevznikaly zdvojené struktury, které by byly na škodu evropské integraci.
Všechny členské státy v současnosti koordinují svoji hospodářskou politiku v souladu s opatřeními, která v zájmu stability celé eurozóny vyžadují evropské instituce. Současný návrh rozhodnutí Rady by mohl vytvořit mechanismus rozhodování o stabilitě eura, jenž by byl mimo působnost Parlamentu a Komise. Proto je mechanismus stability společnou reakcí na problémy v oblasti hospodářského a sociálního růstu a má povzbudit zbývající členské státy k zavedení eura. Doufám, že na vytvoření a fungování stálého mechanismu stability se bude podílet celý evropský institucionální rámec, přičemž bude-li třeba, tak prostřednictvím postupu posílené spolupráce, aby byla zajištěna transparentnost všech rozhodnutí.
Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL), písemně. − Tento návrh jsem jako celek odmítl, protože si nemyslím, že řeší problémy. Souhlasím s Evropskou odborovou konfederací v tom, že navrhované změny „připravují cestu k narušení sociálního dialogu a zásahům do systémů kolektivního vyjednávání v celé Evropě“. Dále nesouhlasím s tím, že byl zvolen zjednodušený postup pro přijímání změn Smlouvy. Domnívám se, že by měl být použit řádný postup pro přijímání změn Smlouvy, aby mohla proběhnout náležitá a důkladná diskuse o návrhu mechanismu stability a o dalších možných změnách Smluv, například doložce o sociálním pokroku. Závěrem vyzývám členské státy, aby ve všech členských státech umožnily konání referenda o návrzích změny Smlouvy.
Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), písemně. − Tento návrh jsme jako celek odmítli, protože si nemyslíme, že řeší problémy. Souhlasíme s Evropskou odborovou konfederací v tom, že navrhované změny „připravují cestu k narušení sociálního dialogu a zásahům do systémů kolektivního vyjednávání v celé Evropě“. Dále nesouhlasíme s tím, že byl zvolen zjednodušený postup pro přijímání změn Smlouvy. Domníváme se, že by měl být použit řádný postup pro přijímání změn Smlouvy, aby mohla proběhnout náležitá a důkladná diskuse o návrhu mechanismu stability a o dalších možných změnách Smluv, například doložce o sociálním pokroku. Závěrem vyzýváme členské státy, aby ve všech členských státech umožnily konání referenda o návrzích změny Smlouvy.
Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Státní krize, které zasahují členské státy, nutí Evropskou unii nově přehodnotit svoji hospodářskou strategii. Správa ekonomických záležitostí Unie se postupně stává skutečností. Je zapotřebí, aby hospodářská a finanční politika členských států náležejících do eurozóny byla koordinovaná a soudržná: tedy skutečný „pakt pro euro“. Z toho důvodu, a aby byla zajištěna stabilita eurozóny, si tato zpráva klade za cíl změnu článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie a institucionalizaci stálého evropského mechanismu finanční stability s cílem zajistit stabilitu a finanční pomoc, jejíž poskytování bude podléhat určitým podmínkám, konkrétně důkladné analýze a uplatňování programu hospodářského a finančního oživení.
Hlasuji pro tuto změnu, protože si myslím, že je nezbytné institucionalizovat evropský mechanismus stability a současně jej učinit pružnějším. Nicméně nemohu opomenout zdůraznit, že musí zohledňovat pravomoci evropských orgánů a že tedy nesmí vzniknout samostatný institucionální rámec nezávislý na těchto orgánech. Současné události vyžadují, aby členské státy, zejména členské státy náležející do eurozóny, na své úrovni zaujaly vážná a věcná stanoviska. Nemohu však opomenout zdůraznit, že tento zjednodušený postup pro přijímání změn nesmí vytvořit precedens pro budoucí změny Smluv.
Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem pro tento doplněk Smlouvy o fungování Evropské unie, protože má z hlediska správy ekonomických záležitostí rozumné důsledky a podporuje větší soudržnost eurozóny v oblasti společné finanční politiky. Navíc je správné, že žádná země nedostává úlevy a že se nerozlišuje mezi dobrými a špatnými dluhy. V důsledku mezigenerační smlouvy přechází dluhová zátěž na další generace, čímž se omezují jejich možnosti volby a budoucí příležitosti.
Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Pouštění žilou evropským veřejným financím, k němuž vedl kritický závazek členských států získat kontrolu nad poklesem růstu způsobeným finanční krizí, vytvořilo značné schodky veřejných rozpočtů, které jsou vystaveny zuřivým spekulacím. Tato situace si vyžádala, aby evropský mechanismus stability byl změněn na stálý mechanismus. Vítám institucionalizaci tohoto nástroje, jež je jasným projevem solidarity v rámci eurozóny a jež na oplátku vyžaduje po jejích členech zodpovědnější přístup. Zaprvé, aktivací tohoto mechanismu bude zajištěna finanční pomoc členským státům, které se ocitnou v závažných finančních problémech, a za druhé, zmíněný mechanismus za to od těchto států vyžaduje, aby snížily své schodky. Jelikož tento mechanismus zavádí společný přístup ke správě části veřejného dluhu členských států a přispívá ke sbližování jejich hospodářství, představuje vlastně součást rozsáhlejší strategie, kterou podporuje má politická skupina, totiž správy ekonomických záležitostí eurozóny. To není plané teoretizování ani evropská lest, hovoříme tu o neoddiskutovatelné potřebě a o tom, co Evropě přinese skutečný pokrok. Na této strategii závisí síla naší měny, naše schopnost dovážet za nízké ceny a přitáhnout do Evropy investice.
Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Zpráva poslanců Broka a Gaultieriho přímo konstatuje, že Rada – a tedy členské státy – neuplatňovala plně Pakt o stabilitě a růstu a že nebyly využity všechny možnosti ke stabilizaci tohoto paktu, které poskytují Smlouvy. Navíc se touto zprávou Parlament staví za Evropskou komisi a otevřeně podporuje její „záměr zajistit soudržnost budoucího mechanismu a správy ekonomických záležitostí Unie“, aby v budoucnosti již nenastala žádná podobná krize jako ta, kterou procházíme v současnosti. Již ve třetím odstavci zprávy se píše, že Evropský parlament považuje mechanismus stability za „nedílnou součást celkového balíčku opatření, která byla navržena s cílem vytvořit nový rámec a zároveň zlepšit rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářské a finanční politiky členských států“. Ztotožňuji se s tímto názorem, který zastávají mnozí kolegové poslanci.
Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Jednotná měna přinesla Evropě více svobody. Avšak ruku v ruce se svobodou musí vždy jít také odpovědnost. A právě zde je problém. Ukázalo se, že některé členské státy nebraly svůj díl odpovědnosti za společnou měnu skutečně vážně. Na postupné splácení svých dluhů si dnes potřebují půjčit další peníze, ale banky jim už nevěří. Země, které se chovaly zodpovědně, si mohly vybrat: buď připustit bankrot dlužníků, nebo projevit solidaritu. Jakožto přesvědčená Evropanka jsem ráda, že zvítězila zásada solidarity. Zároveň však očekávám, že nových mechanismus bude uplatňován s rozvahou, aby nedocházelo k tomu, co vidíme dnes, že po prvotní finanční pomoci požadují Irsko a Řecko zase další pomoc. Očekávám rovněž, že solidaritu nezneužijí ani ti, kdo ji potřebují, ani ti, kdo hledají vhodnou záminku pro harmonizaci daní a další oklešťování suverenity členských států.