Předsedající. – Dalším bodem na programu jsou jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám.
Rareş-Lucian Niculescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, v tomto parlamentu se nedávno dlouze diskutovalo o nedostatečném fungování potravinového řetězce v Evropě a byla schválena zpráva k tomuto tématu. Uvedu vám několik příkladů cen výrobků dovážených v rámci Společenství deklarovaných na hranici ve srovnání s cenou na prodejně, které byly dnes zveřejněny v Rumunsku.
Brambory se dovážejí za průměrnou cenu 15 eurocentů za kilogram a v obchodech se prodávají za 80 centů za kilogram. Cukr se nakupuje za 50 eurocentů a v obchodech se prodává za 1,15 EUR. Drůbeží maso se nakupuje za 1,25 EUR a v obchodech se prodává v průměru za 2,10 EUR za kilogram.
Tytéž noviny, které zveřejnily tyto statistické údaje, uvedly, že cena brambor se vzrostla v loňském roce o 45 %, zatímco cena zlata se zvýšila pouze o 40 %. Tato absurdní situace musí být zastavena a domnívám se, že Evropská komise a Evropský parlament musí pro to hledat řešení.
Vasilica Viorica Dăncilă (S&D). – (RO) Pane předsedající, ve světě neustále roste počet oblastí postižených změnou klimatu nebo přírodními pohromami. Posledním případem je tragická situace v Japonsku.
Společná zemědělská politika Evropské unie musí na tyto výzvy reagovat, ani nemluvě o zajišťování potravin jako globálním strategickém problému.
Růst počtu obyvatel vytváří potřebu většího množství potravin, ale těch máme stále větší nedostatek, vycházeje z dodávek, které jsou k dispozici. Vzhledem k tomu, že právo na potraviny je jedním ze základních práv, zajišťování potravin patří a i nadále musí patřit mezi priority Evropské unie. Strategie uskutečňované v rámci společné zemědělské politiky musí být podpořeny přiměřeným rozpočtem, který bude schopen těmto výzvám čelit.
Myslím si, že rozpočet vyčleněný na společnou zemědělskou politiku musí zůstat přinejmenším ve stávající výši nebo být dokonce upraven tak, aby byl přizpůsoben novým zvýšeným potřebám vyplývajícím z těchto přírodních pohrom, které nerespektují hranice ani státní příslušnost, ale snad jen geografickou oblast.
Cristian Silviu Buşoi (ALDE). – Pane předsedající, chtěl bych využít této příležitosti a zdůraznit význam předcházení kardiovaskulárním onemocněním, neboť ročně způsobují téměř 2 milionů úmrtí ve všech 27 členských státech. V některých zemích, jako je moje země, Rumunsko, na ně připadá až 50 % všech úmrtí. Pro systém zdravotní péče představuje léčení takových chronických chorob značnou finanční zátěž, která se odhaduje na přibližně 92 miliard EUR ročně za celou EU.
Musíme vyvinout další úsilí na podporu zdravého životního stylu a zlepšovat informovanost o kardiovaskulárních chorobách. My jako poslanci Evropského parlamentu, bychom měli lépe komunikovat s občany o nebezpečích nadužívání alkoholu, nezdravého jídelníčku a nedostatečné fyzické aktivity. To je jediná cesta, jak můžeme snížit výskyt kardiovaskulárních chorob u občanů EU, a tedy negativní dopad na vnitrostátní rozpočty v oblasti zdravotnictví.
Rozsáhlá mediální kampaň se po léta pokoušela prosazovat přesvědčení, že jaderná energie je jediným řešením problémů zásobování energií a změny klimatu ohrožujících naši budoucnost. Nic není dále od pravdy.
Čtyři zásadní problémy jaderné energetiky – vysoké náklady, bezpečnost, odpad a riziko šíření jaderných zbraní, které vedly k jejímu neúspěchu již v 80. letech minulého století, dosud nebyly uspokojivě vyřešeny.
Ze všech výše uvedených důvodů je nezbytné zahájit fázi postupného uzavírání a demontáže jaderných zařízení, počínaje těmi, ve kterých již došlo k vážným nehodám, jako je elektrárna Vandellós II v Katalánsku, a těmi, které se blíží ke konci své životnosti. Zároveň musíme zvyšovat energetickou účinnost, zodpovědnou spotřebu energie a investice do obnovitelných zdrojů energie.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, politiky Evropské unie ohrožují sociální a pracovní práva, vedou k protestům a konfliktům. Právě to se stalo o minulém víkendu v Portugalsku. Přibližně 300 000 pracujících se zúčastnilo demonstrace zorganizované Všeobecnou konfederací portugalských pracujících (CGTP). Bylo to moře lidí, rozhořčení a revolty, které zaplavilo ulice Lisabonu, přicházejících ze všech koutů Portugalska. Byla to národní odpověď organizovaného boje demonstrující, že pracující, ženy, mladí lidé i lidé na odpočinku jsou unaveni z toho být oběťmi politik diktovaných zájmy velkých, vnitrostátních a evropských hospodářských a finančních skupin.
Jsou odhodláni bojovat za jinou politiku, ve které krize není záminkou pro větší nezaměstnanost, horší jistota zaměstnání, více zmrazených platů a důchodů, další škrty zaměřené na snížení platů a výhod a pro zvyšování cen a daní těm, kdo nemohou sklízet plody své práce.
Bylo to „ne” Paktu pro stabilitu a růst a kapitalistickým politikám, jež Evropská unie a vlády prosazují, aniž by vůbec cokoli braly kapitálu, zatímco napomáhají růstu jeho příjmů a zisků. Je to zápas, ve kterém se cítíme být spolubojovníky a jsme zavázáni solidaritou.
Oreste Rossi (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že nikdo z nás nemá žádné pochybnosti, už toho máme dost: pokud jde o Turecko, musí Evropská unie přestat hovořit a musí přijmout opatření.
Zatčení patriarchy pravoslavných křesťanů, ke kterému došlo na Štědrý den, protože celebroval mši v kostele v okupované části Kypru, nestačilo; a ani zatčení devíti novinářů dne 3. března nestačilo k tomu, aby přimělo baronku Ashtonovou přijmout ve shodě s prezidentem Van Rompuyem opatření vůči Turecku. Nyní si však nemyslím, že by mohli mít ještě nějakou pochybnost po zatčení čtyř poslanců Evropského parlamentu a biskupa reprezentujícího pravoslavné křesťany v Evropské unii tureckými bezpečnostními silami v okupované části Kypru. Není přece možné, abychom se dál nechali od Turecka fackovat; pouhé zastavení postupů pro členství v EU není dostatečným protiopatřením.
Musíme mít odvahu a sílu, abychom této vládě jasně a jednou provždy ukázali, že musí dodržovat smlouvy, lidská a občanská práva a svobody, anebo Evropská unie musí mít odvahu a přerušit veškeré diplomatické a obchodní styky.
Csanád Szegedi (NI). – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, před necelými dvěma týdny, ve dnech 11. a 12. března, předsednictvo Hnutí za lepší Maďarsko, Jobbik, uspořádalo výjezdní zasedání v Transylvánii, Sikulsku a Târgu Mureş. Spolu s vyjádřením svého přesvědčení o významu územní autonomie Sikulska jsme vyhlásili středoevropskou, evropskou platformu, což by představovalo velký krok k rumunsko-maďarskému usmíření. Po zasedání předsednictva jsem osobně navštívil oblast Érmellék v Partiu. Vystoupil jsem s přednáškou ve Valea lui Mihai, kde se s elementární silou projevilo přání přibližně 300 až 400 000 Maďarů žijících v Partiu zachovat si svou maďarskou identitu a mít děti vzdělávané v maďarském jazyce. Chtějí autonomii. Týká se to tak velkého počtu lidí, že bych chtěl požádat Parlament, aby našel možnost, kdy bychom mohli svolat zasedání, bod na pořadu jednání, kdy bychom mohli projednat záležitost autonomie jak Sikulska, tak Émelléku.
László Tőkés (PPE). – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, dne 15. března Maďaři po celém světě slavili svůj národní svátek na památku revoluce a války za nezávislost v letech 1848–1849. V roce 1849 položil svůj život za svobodu náš světově proslulý básník Sándor Petőfi. 20. března, v den výročí jeho smrti, jsme si připomněli jinou velkou osobnost války za nezávislost, regenta Lajose Kossutha, otce maďarské parlamentní demokracie, který polovinu svého života strávil v zahraničním exilu. Je symbolickým důkazem lásky našeho lidu ke svobodě, že dvě naše celostátní rozhlasové stanice nesou právě jména Lajose Kossutha a Sándora Petőfiho. V jedné ze svých vynikajících poém náš bojovník za svobodu a básník opěvuje památku oněch hrdinů „kdo zemřeli pro tebe, posvátná svobodo světa!” Byl to tento revoluční duch světové svobody, který naplňoval mladé Maďary tenkrát, a je to tento duch, ve kterém svobodymilovná Evropa dnes stojí za revoluční arabskou mládeží a za všemi národy světa, které bojují za svobodu.
Daciana Octavia Sârbu (S&D). – (RO) Pane předsedající, rumunská vláda ve vlastní odpovědnosti přijala nový pracovní zákoník, který porušuje právo Rumunů na sociální ochranu. Přijetí tohoto nového zákoníku bylo zdůvodněno potřebou zvýšit flexibilitu trhu a vytvořit nová pracovní místa. O provedení této změny ve starém zákoníku však nikdo nežádal, ani odbory, ani zaměstnavatelé. Ti dokonce vyjádřili nesouhlas s novými opatřeními.
Skutečnost je taková, že zákoník práce prosazovaný vládou není zaměřen na zavedení flexibility, ale na silné zpolitizování veřejného sektoru a zasazení tvrdé rány zaměstnancům prostřednictvím takových ustanovení, jako je odbourávání kolektivních pracovních smluv a práv odborů a také hromadných propouštění bez vyplacení jakékoli náhrady. To znamená, že vláda obětuje právě ty lidi, kteří pracují a svou prací podporují zoufalé úsilí o překonání krize.
Stanimir Ilchev (ALDE). – (BG) Pane předsedající, byl to dobrý nápad diskutovat před několika dny ve Výboru pro občanská práva, spravedlnost a vnitřní věci o zlepšování mechanismu pro posuzování zemí Schengenského prostoru z hlediska toho, jak provádějí schengenské acquis, a také pokroku dosaženého zeměmi ucházejícími se o připojení k Schengenskému prostoru.
Musí však být jasná kritéria a musí platit pro všechny, a ne si plést hlavu abstraktními, moralistickými kritérii nebo se nechat zpolitizovat. Například u kandidátských zemí musí být monitorována míra korupce.
Odhalovat a odsuzovat korupci je velmi důležité, ale objektivní uskutečňování tohoto procesu v každé jednotlivé zemi může být obtížné. Jinými slovy, pokoušíme-li se zlepšit nás mechanismus hodnocení, neměli bychom připustit žádnou subjektivnost. Proto se předpokládají také sankce. Některé z nich mohou být finanční povahy. Vyžaduje to velkou preciznost.
Kandidátské země se proto musí důkladně připravit, jinak jim hrozí odklad. Země, které jsou v Schengenském prostoru, ale hodnocení mají neuspokojivé, si musí být vědomy toho, že jejich členství může být na základě sankcí zmrazeno.
Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Pane předsedající, od 2. světové války již uplynulo mnoho času, ale jistě ne tolik, abychom zapomněli na všechny hrůzy té doby.
Proto nemohu pochopit, že se dnes v Evropě najdou lidé, kteří staví památníky fašistickým zločincům. Dne 14. března odhalil jakýsi občanský klub v Košicích bustu Jánose Esterházyho – válečného zločince odsouzeného v roce 1947 za kolaboraci s fašismem k trestu smrti. Odhalili bustu zločince, který vítal fašistická vojska při obsazování Košic. Otevřeně se hlásil ke spolupráci s nacisty a prohlašoval o sobě, cituji: „Od velmi útlého věku jsem byl protižidovské orientace a tu si podržím až do smrti.”
Dámy a pánové, tato nehorázná provokace je podle mého názoru o to smutnější, že na oslavě vojenského válečného zločince přednesl projev i konzul Maďarské republiky – diplomat té země, která nám dnes předsedá a na mnohých fórech vystupuje jménem nás všech a také jménem celé Evropské unie.
Slavi Binev (NI). – (BG) Pane předsedající, dámy a pánové, beru si slovo proto, abych mohl obrátit vaši pozornost na složitý problém, který se bohužel dotýká každého jednotlivého bulharského občana, totiž každodenní vyděračství, kterého se banky dopouštějí vůči spotřebitelům.
Je směšné, že některé banky v Bulharsku zpoplatňují jak vklad, tak výběr peněžních prostředků. Nedávno jsem se stal obětí šíleného nátlaku vyvíjeného bankami a mé prostředky na účtu byly nezákonně zmrazeny. Při tomto incidentu se stalo, že jsem neměl žádný právní důvod si stěžovat.
Právní předpisy nejsou přísně regulovány. V důsledku těžkého lobbování ze strany bankovního odvětví nebo slabého projevu politické vůle dochází k tomu, že vláda nevstupuje do dvoustranné smlouvy mezi zákazníkem a bankou. Každému je také zcela zřejmá nerovnost mezi partnery v takové smlouvě.
Problém, jak ho vidím já, spočívá v tom, že hospodářská soutěž nevytvořila přijatelné podmínky na trhu a myslím si, že vláda do toho musí vstupovat. Vyzývám k rychlému zavedení jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) a vytvoření jasného rámce pro výkon kontroly nad bankami. Doufám, že banky pak budou věnovat větší pozornost svým zákazníkům a budou se o ně lépe starat, protože v tuto chvíli jsou prostě každodenním cílem vyděračství.
Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, předtím jsme diskutovali o právech spotřebitelů. Jedním z práv, která mají spotřebitelé EU, je právo na zajištění potravin a na bezpečnost potravin. Očekávají, že potraviny, které přicházejí do Evropské unie, jsou vyráběny podle stejně vysokých norem jako potraviny vyráběné v Unii. Bohužel to není možné zaručit. Nemenší autorita než Evropský účetní dvůr nedávno prohlásil, že „určité normy, hlavně ty, které se týkají dobrého stavu zvířat, vyžadované od farmářů EU nelze vyžadovat od výrobců dováženého masa”. To je pádné odsouzení, zejména proto, že zároveň také poukazuje na to, že skutečně mohou být testována pouhá 2 % příchozích potravin, v ostrém kontrastu se situací v Evropě, kde každé zvíře je dohledatelné od chovné farmy až po konečnou spotřebu.
Vzhledem k tomu se zdá být pošetilé usilovat o dohodu se skupinou Mercosur, zejména když švédsky Institut pro potraviny a technologii uvedl, že uhlíková stopa brazilského hovězího masa může být 35krát vyšší než uhlíková stopa irského hovězího.
Sergio Gutiérrez Prieto (S&D). – (ES) Pane předsedající, mnozí odborníci říkají, že příští krize by mohla být energetickou krizí a že navíc neděláme to, co je nezbytné, abychom jí zabránili, nebo že to neděláme dost rychle, abychom jí zabránili.
Světový fond na ochranu přírody nás všechny vyzývá, abychom tuto sobotu nějakým malým gestem podpořili udržitelnost. Mnozí Evropané zhasnou na hodinu světla a mnohé veřejné správy učiní totéž. To však nestačí.
Evropa nesmí zůstat závislá na zdrojích energie, které jí nepatří a jsou vzdálené, nebo na nejistých zdrojích energie. Musíme členským státům pomoci vybudovat energetický model, ve kterém jádrem nového systému budou obnovitelné zdroje energie.
Musíme také zvyšovat informovanost o nových modelech spotřeby, protože obnovitelná energie a energetická účinnost jsou klíčem k budoucí udržitelnosti.
A konečně bych chtěl vyzvat všechny členské státy Unie, aby se připojily k výzvě, přání pěti členských států – včetně Španělska – snížit emise CO2 o dalších 30 %. Tím bychom ukázali, že Evropa, která zaujímá vedoucí postavení z hlediska svobody a práv, zaujímá stejně tak vedoucí pozici z hlediska svého odhodlání usilovat o udržitelnost této planety.
Kristiina Ojuland (ALDE). - Pane předsedající, bohužel vás musím v tuto pozdní hodinu informovat o tom, že dnes odpoledne byla ozbrojenci v údolí Bikáa ve východním Libanonu unesena skupina estonských cyklistů. Tito Estonci dnes předtím překročili syrsko-libanonskou hranici a přibližně v 17:30 hod. byli přepadeni ozbrojenci ve třech vozidlech bez poznávací značky. V tuto chvíli nejsou informace ohledně toho, kdo cyklisty unesl nebo zda tento incident byl politicky motivovaný. Údolí Bikáa však je základnou islámského hnutí Hizballáh.
Chtěla bych požádat paní baronku Ashtonovou, aby nehledě na svou trvalou a nezbytnou angažovanost v Libyi pomohla tuto situaci vyřešit. Je to výzva pro vytvořenou Evropskou službu pro vnější činnost, aby poskytovala menším členským státům pomoc pro občany EU v obtížných situacích jako je tato.
Ádám Kósa (PPE). – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, v současnosti žije v Evropě 30 milionů nevidomých a zrakově postižených osob. Zamysleli jste se někdy, jakým neřešitelným situacím musí čelit třeba při obstarávání obyčejného nákupu? V mnoha případech nejsou schopni určit povahu výrobku, když drží v ruce pouhou krabičku nebo láhev. Když je vyjmou z police, nevědí, co drží v ruce, ačkoli i oni bez jakékoli pochyby mají právo vést nezávislý a bezpečný život.
Proto bych vás společně s pěti svými kolegy ze čtyř skupin chtěl vyzvat, abyste výrobce průmyslových výrobků vyzvali k tomu, aby dobrovolně opatřovali obaly etiketami s Braillovým písmem. Chtěl bych také požádat kolegy poslance, aby svými podpisy podpořili deklaraci 14/2011, která se touto otázkou zabývá.
Csaba Sógor (PPE). – (HU) Pane předsedající, při soubojích zúčastněné strany vždy našly někoho, na koho svalily vinu, koho učinily odpovědným za utržené rány. Chtěl bych obrátit vaši pozornost na jeden takový případ. Hrabě János Esterházy byl internován ke konci 2. světové války nejprve nacisty a poté za komunistické okupace také Sověty. V České republice a na Slovensku je stále ještě považován za válečného zločince, zatímco, pane Paško, ruský Nejvyšší soud rozsudek nad ním v roce 1993 již zrušil, a polská hlava státu mu před dvěma lety právě v tento den udělila prestižní řád Polonia Restituta.
Esterházy pomáhal při záchraně stovek židů, Čechů, Slováků a Poláků a byl, pane Paško, jediným poslancem slovenského parlamentu, který v roce 1942 hlasoval a pozvedl svůj hlas proti protižidovským zákonům. Společné budování sjednocené Evropy mohlo začít poté, co byly odklizeny rozvaliny z 2. světové války, což zahrnovalo rehabilitaci osobností jako Esterházy. Je na nás, abychom odklidili zbylé rozvaliny.
Zbigniew Ziobro (ECR). – (PL) Pane předsedající, k tomu, aby bylo možné říci, že daná země splňuje požadavky kladené na vyzrálou demokracii, nestačí konstatovat, že se tam konají všeobecné, tajné, rovné a spravedlivé volby do zastupitelských orgánů, a zejména do Parlamentu. Je nezbytné, abychom mohli také říci, že v této zemi jsou dodržována práva menšin. Myslím si, že sněmovna, ve které dnes vedeme své diskuse, je tím nejvhodnějším místem pro připomenutí poslancům, že dne 17. března parlament Litevské republiky přijal novelu zákona o vzdělávání. Ve své změněné podobě tento zákon, jak se zdá, s použitím administrativních metod bohužel porušuje práva menšin, mimo jiné i polské menšiny, když jakoby pod státním donucením usiluje o asimilaci osob, které patří k polské menšině.
Postačuje uvést, že zákon o vzdělávání znamená, že na všech školách budou zavedeny stejné programy výuky, včetně těch škol, kde všichni žáci pocházejí z národnostních menšin. Zvyšuje počet povinných předmětů vyučovaných v litevštině. Pod záminkou optimalizace školské sítě mají být školy národnostních menšin včetně polských škol v malých městech uzavírány a mají tam zůstat pouze litevské školy. Tento zákon porušuje mezinárodní úmluvy, které Litva ratifikovala.
Je záhodno připomenout, že o této záležitosti mnohokrát hovořily různé osoby. Myslím si, že Evropský parlament je tím místem, kde se má o takových záležitostech hovořit nahlas a požadovat, aby byla dodržována základních práv národnostních menšin.