Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 23. března 2011 - Brusel

24. Vztahy Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu (krátké přednesení)

  Předsedající. Dalším bodem je zpráva (A7-0042/2011) pana Baudise, předložená jménem Výboru pro zahraniční věci, o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu (2010/2233(INI)).

  Dominique Baudis, zpravodaj. − (FR) Pane předsedající, nejprve bych chtěl zdůraznit, že tato zpráva je výsledkem velmi konstruktivní práce s politickými skupinami, a chci osobně poděkovat panu Howittovi, paní Brepoelsové a paní Brantnerové a také paní Jäätteenmäkiové za jejich spolupráci.

Jak víte, tato zpráva se týká celkové strategie ve vztazích mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Perském zálivu.

Naše práce začala před několika měsíci, čili před událostmi, které se nyní odehrávají v arabském světě. Od té doby jsme všude – a to i v Perském zálivu – zaznamenali mohutné demonstrace, jejichž cílem je požadovat větší úctu k lidským právům, základním svobodám a demokracii.

Avšak na samém začátku naší práce, ještě než tyto události začaly, tato zpráva – a pozměňovací návrhy přijaté ve výboru – nastolily všechny otázky, které jsou v pozadí tohoto povstání. Odsuzujeme diskriminaci ve všech formách, včetně diskriminace založené na pohlaví nebo náboženském vyznání, poukazujeme na otázky související s pracovním právem, sociálními právy a právem sdružovat se v odborových organizacích, svobodou přesvědčení, svobodou projevu a názoru, právy žen, potřebou reformovat soudnictví, zrušením trestu smrti a rozsudků spojených s mrzačením a politickými právy

S tím, jak se rozvíjely události v Bahrajnu, a v reakci na represe proti demonstracím a také na vojenský zásah sousedních zemí, členských států Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), jsme se stínovými zpravodaji připravili řadu ústních pozměňovacích návrhů, které vyjadřují podporu demonstrantům bojujícím za svobodu.

Zdůraznili jsme legitimitu jejich požadavků a odsoudili násilnou reakci bahrajnských orgánů, jakož i vojenský zásah zemí GCC, které tam přišly, aby se na represích podílely, a vyjádřili jsme hluboké znepokojení v souvislosti s násilnou reakcí těch, kdo jsou u moci. A konečně, vyjádřili jsme plnou podporu procesu demokratické přeměny.

Tato zpráva očividně také vytyčuje dlouhodobé strategické perspektivy. Dotýká se potenciálu partnerství v mnoha oblastech (geopolitice, energetice, vzdělávání a vědě a v oblasti regionální integrace).

Z geopolitického pohledu nesporně představuje reálnou hrozbu Írán. Státy Perského zálivu by nevyhnutelně byly vedlejšími oběťmi konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Tyto země od nás očekávají mnoho ve snaze zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní. Země GCC, které tvoří čtvrtinu členských států Ligy arabských zemí, hrají velmi důležitou úlohu v mírovém procesu. Připomeňme si, že jsou za arabskou mírovou iniciativou.

Pokud jde o energetiku, je GCC nejvýznamnějším dodavatelem ropy do Evropské unie, takže EU je na těchto zemích silně závislá, ale jejich zásoby ropy ubývají a připravují se na přechod díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie. V této oblasti jim můžeme nabídnout své zkušenosti.

V oblasti vzdělávání a vědy tyto země považují vzdělání za jednu ze svých priorit. V důsledku omezeného počtu univerzit a lektorů dochází k zakládání poboček prestižních amerických univerzit. Evropská unie, i když se také zapojuje, bohužel za Spojenými státy velmi silně zaostává. Například v rámci programu Erasmus Mundus přijelo v loňském roce ze zemí GCC do Evropy pouze osm studentů.

A konečně v oblasti regionální integrace je pokrok GCC pomalý. Evropská unie, která s tím má větší zkušenosti, může nabídnout svou pomoc, poradenství a zkušenosti; a na závěr, vyzýváme k podepsání dohody o volném obchodu, o které se vedou jednání již více než 20 let.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Pane předsedající, státy Perského zálivu představují významný hospodářský potenciál, který nabízí široké možnosti rozšíření spolupráce s EU. Rada pro spolupráci v Perském zálivu, stejně jako Evropská unie, má vážný zájem o zlepšení hospodářské spolupráce, a proto záleží na naší schopnosti komunikovat s představiteli států Perského zálivu o našich prioritách spolupráce.

V mnohých otázkách hospodářského řízení mezinárodní bezpečnosti nebo boje proti terorismu máme blízké názory, a bylo by proto na škodu zužovat potenciál spolupráce jen na obchodní a hospodářskou oblast. Je nám všem jistě zřejmé, že naše současná spolupráce se státy Perského zálivu má ještě značné rezervy, a vypracování nové, ambicióznější koncepce politiky EU v Radě pro spolupráci v Perském zálivu a jejích členských státech by spolu se zlepšením obchodní výměny v rámci hospodářské spolupráce mohlo přinést i užší partnerství s představiteli umírněného islámského světa, což by ve složité situaci mohlo být zajímavým politickým bonusem této aktivity.

  Csanád Szegedi (NI). – (HU) Pane předsedající, osobně jsem také pro to, aby vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Perském zálivu. Tento region by se mohl stát pro Evropskou unii důležitým strategickým partnerem z obchodního hlediska, včetně zvýšení dodávek ropy. Domnívám se, že je nutné, abychom posílili hospodářské vztahy. K tomu, abychom zajistili konkurenceschopnost Evropské unie, musíme nalézt další nové trhy a nové partnery, zatímco v oblastech, kde Evropské unie již hraje významnou úlohu, je naší prioritou oficiální upevňování vztahů. Úspěšné dokončení procesu jednání, který probíhá dvacet let, vyžaduje od obou stran konstruktivní, ale zároveň pružný přístup, který umožní přiblížení současných dosti ustrnulých postojů. Pokud se vážně domníváme, že Evropská unie musí být schopná soutěžit se Spojenými státy, Čínou a Indií, je nezbytné, abychom pronikali také do různých hospodářských oblastí a segmentů trhu, kde možná již získaly převahu jiné velmoci, a abychom se zaměřili na své stávající obchodní priority a posílili jejich význam.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, nejprve bych ráda poblahopřála panu Baudisovi k této zprávě. V kritické době Parlament tedy podporuje obnovení jednání mezi EU a Radou pro spolupráci v Perském zálivu.

Události v Bahrajnu naznačují, že musí být zintenzívněn politický dialog mezi oběma mezinárodními organizacemi. Myslím si ovšem, že těchto šest arabských států může dát podnět k mírové změně ve společnosti prostřednictvím zlepšování situace v oblasti lidských práv.

Na druhé straně jsou dodávky ropy do EU postiženy událostmi v oblasti Středomoří. Za této situace je spolupráce mezi Unií a Radou životně důležitá pro zajištění energetických potřeb a zamezení růstu cen ropy na světovém trhu.

Myslím si také, že je načase uzavřít 20 let jednání podepsáním dohody o volném obchodu, která by byla tolik prospěšná oběma stranám.

  Karel De Gucht, člen Komise. − Pane předsedající, jsme dnes večer zde, abychom diskutovali o zprávě tohoto parlamentu týkající se Rady pro spolupráci v Perském zálivu. Chápu, že některé politické skupiny by daly přednost tomu, aby byla tato diskuse odložena, a abychom tak mohli tak lépe reagovat na strategické období, kterým arabský svět prochází.

Skutečně, v době, kdy jste začali na této zprávě pracovat, nikdo nemohl tušit, jak bude svět vypadat dnes, ani to, jakým výzvám budou čelit země a obyvatelstvo celého arabského regionu. V souladu s naším přesvědčením, že každá země se liší od ostatních, reaguje Evropská unie na různé situace diferencovaně. Slyšeli jste, co k tomu všemu řekla včera paní Ashtonová: ať se jedná o Tunisko, Egypt, Libyi, Jemen nebo Bahrajn, stojí Evropská unie před mnoha složitými volbami a rozhodnutími.

Zpráva, kterou dnes večer projednáváme, se zaměřuje na Radu pro spolupráci v Perském zálivu a její země, z nichž některé také pociťují výzvy ze strany jejich obyvatelstva, aby lépe zohlednily jejich politické, sociální a hospodářské zájmy. Vlády v Perském zálivu reagují různě: štědrými finančními balíčky ke zmírnění nejnaléhavějších a sociálních potřeb, prohlášeními o politických reformách, převedením některých legislativních pravomocí na volené orgány nebo otevřeností vůči komplexnímu vnitrostátnímu dialogu podporujícímu začlenění.

Avšak setkáváme se i s násilím. V mezích naší dnešní večerní diskuse to platí zejména o Bahrajnu. Pozorně to sledujeme; paní Ashtonová opakovaně vyjádřila své znepokojení nad zprávami o závažných případech násilí na ulicích a nad známkami zvýšeného sektářského napětí. Vyzvala také bezpečnostní síly přítomné v této zemi k dodržování lidských práv a základních svobod. Mnohokrát pozvedla svůj hlas a vyzývala k dialogu jako jediné cestě vpřed. To vše se děje prostřednictvím různých veřejných prohlášení, což jste viděli, a přímých kontaktů s příslušnými orgány.

Otázka pro nás zní: kam to všechno spěje? Co by měla Evropská unie dělat? Jak bychom měli číst vaši zprávu na pozadí těchto událostí? Paní Ashtonová včera poznamenala, že dává přednost angažovanosti před izolací, a já tento názor sdílím. Vaše zpráva vyzývá k více, a nikoli méně kontaktům, a já souhlasím. Jako komisař pro obchod bych uvítal lepší příležitosti k výměnám mezi podnikateli. Je načase, abychom my, Evropané, byli připraveni navazovat více kontaktů s obyvateli zemí Perského zálivu. Je také načase, abychom my, Evropané, byli připraveni pozitivně reagovat na každou případnou žádost o to, aby Evropa usnadnila bezprecedentní dialog, který povede k reformám.

Neměli bychom se vyhýbat obraně lidských práv a základních svobod, ale neměli bychom ani diktovat nebo vnucovat jiným své modely demokracie. Evropa je přesvědčena, že reformy musejí přijít zevnitř. Domnívám se, že to platí i o zemích Rady pro spolupráci v Perském zálivu. Není mým úkolem říkat tomuto parlamentu, jak má naložit se zprávou, kterou má před sebou. Domnívám se však, že musíme myslet strategicky, a k tomu jsou nezbytné dialogy a angažovanost.

EU by měla být připravena všemožně podporovat dialog a reformní procesy v tomto regionu. Jsme připraveni poskytnout politickou podporu reformě a také zkušenosti a odborné znalosti pro řešení konkrétnějších otázek. Každou takovou možnost vítáme, ale může k tomu dojít jen tehdy, jestliže a když země tohoto regionu o naši pomoc požádají.

Ještě slovo nakonec o zóně volného obchodu s Perským zálivem, za kterou jsem přímo odpovědný. Věřím, že až pro to vzniknou vhodné podmínky, budeme moci pokračovat na základě společného odhodlání EU přispět k cílům rozvoje obchodních vztahů s Radou pro spolupráci v Perském zálivu.

Je třeba říci, že nezbytnou podmínkou pro to, aby mohly být posíleny politické kontakty mezi vládami a občany a efektivně řízeny obchodní toky a podnikání, je stabilita. Děkuji vám za pozornost, a zvlášť bych poděkoval zpravodaji panu Baudisovi.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra v 11:30.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Domnívám se, že pro EU je zcela nezbytné zformulovat ambicióznější politiku vůči Radě pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) a jejím členským státům, zvlášť v době, kdy se Evropská unie dostává z hospodářské krize, a s ohledem na pohromy – zemětřesení spolu s tsunami, které postihly Japonsko. Jsem potěšen, že zpráva se dotýká takových otázek, jako je energie v nejširším smyslu, průmysl, vědecký výzkum a rozvoj vzdělávání. Evropská služba pro vnější činnost by proto měla vyčlenit více pracovníků a zvýšit počet diplomatických misí působících v zemích GCC, abychom vyvolali užší spolupráci.

Domnívám se také, že bychom měli přivítat veškeré úsilí vyvíjené v rámci jednání o volném obchodě, aby byly zajištěny stabilní a bezpečné dodávky surovin. Spolupráce mezi EU a GCC by měla více podporovat výměnné programy pro studenty, akademické pracovníky a zástupce jednotlivých oborů. Evropský parlament ve své zprávě zdůrazňuje, že uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a GCC má prvořadý význam pro další spolupráci s našimi partnery ve Středomoří. Evropská unie by proto měla vypracovat vhodnou strategii na podporu procesu regionální spolupráce.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Zdá se, že lid šesti států v Radě pro spolupráci v Perském zálivu, které jsou shodou okolností nejdůležitějšími obchodními partnery EU v arabském světě, nepovažuje reformy, které tam probíhají v posledních letech, za dostatečné. Není zatím jasné, do jaké míry by plány poskytnout obrovské finanční injekce na podporu hospodářství a zlepšení sociálních podmínek ve dvou nejchudších z šesti členských států mohly přispět k ukončení probíhajících demonstrací. Ačkoli Rada pro spolupráci v Perském zálivu zpochybňuje legitimitu plukovníka Kaddáfího a podporuje myšlenku bezletové zóny, v Saúdské Arábii, která je také jedním z členských států, se střílelo do demonstrantů a také v Bahrajnu bylo vůči demonstrantům použito násilí. I vyslání zvláštních jednotek Radou pro spolupráci v Perském zálivu na ochranu zařízení infrastruktury v Bahrajnu je rozporné, protože šíitská opozice vyzývá mezinárodní společenství, aby ochránilo lid před vojenským zásahem. Zdá se, jako by vyhlášení bezletové zóny otevřelo Pandořinu skříňku. EU si nemůže dovolit nechat se vtáhnout do vnitřních záležitostí států na Blízkém východě, a přesně to hrozí, protože poměr sil v Bahrajnu by se mohl velmi rychle změnit. V případě dohod o zpětném přebírání osob jsme viděli, zač stojí dohody po státním převratu. Měli bychom proto vyčkat, jak se vyvine situace, místo abychom nyní vyvíjeli tlak.

  Cristian Dan Preda (PPE), písemně. – (RO) Přijetí Baudisovy zprávy vítám, neboť dnes víc než kdy předtím musí mít Evropská unie ucelenou strategii ve vztazích s Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC). Za prvé mají členské státy této organizace rostoucí vliv na arabsko-muslimský svět a mohou sehrát významnou úlohu v mezikulturním dialogu. Dále se domnívám, že musí být přijata konkrétní opatření ke zvýšení profilu Unie v tomto regionu a na podporu vzájemného porozumění. Cesty, jak toho dosáhnout, zahrnují navázání spolupráce v oblasti tisku a audiovizuálních sdělovacích prostředků, aby se tak napravil nedostatek informací o Evropě. A konečně se domnívám, že nedávné události v Bahrajnu nás nutí založit vztahy Unie s GCC více na dodržování lidských práv a základních svobod. V tuto chvíli musíme zajistit, aby výzvy demonstrantů k demokratickým reformám byly slyšeny jako součást skutečného politického dialogu. Cestou k řešení nedávných konfliktů v Bahrajnu, například, je zapojení občanské společnosti, a nikoli použití násilných represí.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Dohoda o volném obchodu znamená méně překážek bránících vzájemné spolupráci a obchodu. Proto takovou dohodu v zásadě podporuji. Státy sdružené v Radě pro spolupráci v Perském zálivu jsou nepochybně významnými obchodními partnery, především proto, že disponují základní surovinou dnešní doby – ropou. Uvítala jsem také, že zpráva kromě obchodu připomíná také nedostatky v oblasti lidských práv u našich obchodních partnerů. Přesto jsem dlouho váhala, zda zprávu při hlasování podpořím. Některé ze států zastoupených v Radě pro spolupráci v Perském zálivu mají dvojí tvář. Jedna tvář se na nás přátelsky usmívá a říká, že je naším spojencem v boji proti islámskému terorismu. Ale ta druhá, méně viditelná, věnuje každoročně miliardy dolarů na šíření náboženského „vzdělávání”, které vyzývá k násilí vůči křesťanům, židům a všem nemuslimům. Nakonec jsem však zprávu přece podpořila, protože očekávám, že když Komise začne podrobně monitorovat projevy násilí vůči křesťanům v islámských státech, bude nás informovat také o tom, kdo tuto nenávist finančně podporuje.