Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 24. března 2011 - Brusel

7. Vysvětlení hlasování

  Předsedající. – Dalším bodem jsou vysvětlení hlasování.

Zpráva: Elmar Brok, Roberto Gualtieri (A7-0052/2011)

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Pane předsedající, z myšlenky spolupracující Evropy vyplývá, že eurozóna se může v zásadě ubírat pouze dvěma směry: buď se stát silnější, nebo se rozpadnout. Za současné hospodářské situace je zapotřebí praktická a rozhodná politická reakce. Podporuji vznik mechanismu stability a stejně tak jsem podpořil i přijetí zprávy, která razí cestu právnímu rámci umožňujícímu jeho vytvoření.

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, včera jsme hlasovali o trvalém mechanismu stability a nechali jsme jej propadnout. Pozměňovací návrh č. 33, který by tomuto fondu umožnil nakupovat dluhopisy na sekundárním trhu, byl stažen. Parlament odmítl přijmout tvrdá rozhodnutí, stejně jako to doposud odmítala udělat i Evropská rada. Ano, jsou sice tvrdá, ale tato rozhodnutí budou určovat další vývoj či zánik eurozóny.

Schováváme hlavy do písku jako přísloveční pštrosi. Nezažíváme pouhou měnovou krizi; v krizi se nachází i bankovní systém a státní dluhy. Přesto trváme na tom, že budeme hluboké rány ošetřovat náplastí.

Moje země, Irsko, je zatížena neúnosnými dluhy, a to jen proto, že se německé, francouzské, irské, britské a další banky chovaly jako hazardní hráči – k čemuž se přidala nedbalá regulace a neexistující dohled. Nedobytné dluhy se proměnily v dluhy občanů. Záměrně neříkám státní dluhy, ale dluhy občanů. To všechno se odehrálo přímo pod nosem ECB, jejíž úrokové sazby byly zcela nepřiměřené. Od irských občanů se očekává, že se s tím vším vypořádají. Nikdo není připraven čelit skutečnosti. Takový dluh je neudržitelný. Snažíme se získat čas prostřednictvím záchranných balíčků. Spíš však potřebujeme rozsáhlou restrukturalizaci.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). - (FI) Pane předsedající, vytvoření stálého evropského krizového mechanismu ospravedlňují možné budoucí hospodářské a finanční krize. Krize si nikdo nepřeje, ale vždy k nim bude docházet a my se musíme připravit na nejhorší.

Tento krizový mechanismus má být podle plánu naneštěstí vytvořen mimo rámec orgánů EU. Měl by se jim však co nejvíce přiblížit. Je také důležité a vhodné, aby se na tomto mechanismu mohly podílet i země, jako je Spojené království nebo Švédsko, země mimo eurozónu.

Podporuji snahy o urychlení koordinace hospodářské politiky v Evropě a představu, že pokud mají být udíleny sankce, bude o nich rozhodovat Komise, budou uplatňovány automaticky a nebudou se stávat předmětem diskuzí nebo kupčení.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, domníval jsem se, že po 12 letech v tomto Parlamentu už mě nemůže nic vyvést z míry, ale včera mě šokoval tón, jakým pan Brok uvedl svoji zprávu. Co mě tak šokovalo, nebyla arogance nebo odtržení od reality, a dokonce ani pohrdání veřejným míněním, ale ta nápadnost. Tolika slovy řekl, že musíme obejít obvyklý postup přijímání změn Smlouvy, protože by to v některých členských státech mohlo vyvolat referendum! Tady vidíte zcela otevřené pohrdání voliči, které dnes evropské elity obvykle dávají najevo.

Veřejné mínění není vnímáno jako důvod pro změnu směru, ale jako překážka, již je třeba překonat. Nemohu si pomoci, abych si nevzpomněl na slova krajana pana Broka po povstání ve Východním Berlíně. Nebylo by tedy jednodušší rozpustit lid a zvolit na jeho místo jiný?

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, jedním z neodmyslitelných problémů jednotné měny platné v řadě různých členských států s různými fázemi hospodářských cyklů je to, že nemá smysl mít jedny úrokové sazby tam, kde se liší rozhodnutí o výdajích. K čemu to vede, to už se zřetelně projevilo, neboť vidíme, v jakých potížích se eurozóna ocitla. Vlády navíc musí pochopit, že nemohou utrácet víc peněz, než kolik činí jejich příjmy. Když to vlády dělají a falšují účetnictví, nebo když neplní svoji úlohu při správě ekonomických záležitostí a udržování hospodářské disciplíny, dostanou se ostatní do problémů.

Přejeme si samozřejmě silnou eurozónu, zejména pro ty členy, kteří se v ní nenachází. Chceme se zeměmi eurozóny i nadále obchodovat. Ze slabého eura nemáme žádný prospěch. Zároveň je však potřeba zcela otevřeně říci, že státy eurozóny by měly se svými problémy bojovat samy a nespoléhat se na jiné. Přeji eurozóně hodně štěstí, ale naučte se prosím neutrácet víc, než kolik dokážete vydělat.

  Ashley Fox (ECR). – Pane předsedající, rád bych jménem Evropské konzervativní a reformní skupiny řekl, že podporujeme vytvoření evropského mechanismu stability, ale hlasovali jsme proti přijetí zprávy pana Broka a pana Gualtieriho, protože toto stanovisko není v souladu se závěry Rady.

Tato zpráva požadovala, aby Evropský parlament a Komise účinně zasahovaly prostřednictvím mezivládního mechanismu. Je zcela nevhodné, aby byl tento mechanismus mezivládní, a to kvůli nesmírně vysokým částkám, které jsou na něj odváděny. Státní ministři odpovědní vlastním parlamentům: tak má správně vypadat odpovědnost. V pozadí celé krize eura samozřejmě není problém s eurem samotným, ale s vládami, které utrácí příliš mnoho peněz svých daňových poplatníků.

Zpráva: Artur Zasada (A7-0046/2011)

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, vítám uzavření druhé fáze dohody mezi EU a USA o otevřeném nebi. Považuji to za průlom, někteří z nás by si však samozřejmě přáli větší uvolnění a odklon od protekcionismu, které průmysl stále v mnoha ohledech brzdí. Přál bych si, aby USA odstranily překážky či omezení zahraničního vlastnictví, a domnívám se, že další dohody o otevřeném nebi by byly prospěšné pro cestující na celém světě.

Zároveň vzdávám hold stínové zpravodajce za skupinu ECR Jackie Fosterové, která je v této oblasti odbornicí a která v oblasti letecké dopravy pracovala i ve Výboru pro dopravu. Považuji ovšem za velice důležité, abychom nadále usilovali o další liberalizaci nejen v rámci dohody mezi EU a USA, ale i na vznikajících trzích v Asii, a proto vítám dnešní kroky ohledně dohody mezi EU a Vietnamem. Ať máme ještě dlouho lepší přístup na rostoucí světové trhy.

Zpráva: Francesca Balzani (A7-0058/2011)

  Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych rád poděkoval paní zpravodajce Balzaniové za vynikající práci, kterou odvedla. Půjdu-li k jádru věci, v této zprávě z vlastního podnětu považuji za zásadní čtyři body.

Za prvé, obecně vzato, je to výslovný odkaz na rozpočet Evropské unie a jeho přerozdělující charakter, jenž je základním kamenem evropské solidarity. Za druhé, konkrétněji, jde o opětovné zdůraznění zásady, že neuhrazené závazky – jež jsou obzvlášť vysoké v sektoru soudržnosti – by se měly plnit, a nikoli jednoduše vyškrtnout, jak navrhuje Rada. Za třetí se jedná o jisté pochybnosti – podle mého názoru zcela opodstatněné – ohledně efektivnosti kritérií založených na výkonech v předcházejícím roce. Za čtvrté je to naléhavá výzva Komisi, aby předložila návrhy pro získání nových finančních zdrojů, a zejména pak to, že nové zdroje musí být navrženy tak, aby přispěly k boji proti přetrvávajícím následkům krize za pomoci nezlomného a účinného odhodlání prosazovat politická opatření týkající se inovací, výzkumu a růstu v oblasti hospodářství, produkce i zaměstnanosti v celé Evropě.

  Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v této významné době je takový dokument, jaký byl dnes schválen, zajisté založen na kritériích rozumu a dobrého úsudku. Podpora strategie 2020 je nepochybně známkou nejen důvěryhodnosti, ale také konzistentní činnosti Parlamentu. Je však nezbytné řadu významných kritérií a pokynů dále posílit, a to prostřednictvím seznamu představujícího priority těchto zásahů.

V dnešní citlivé době, kdy potíže zejména v oblasti Středozemního moře, ale i v Japonsku, přímo souvisí s rychle se měnící situací, potřebujeme autoritativní a důvěryhodný Parlament a reakce, které podpoří růst, konkurenceschopnost a rozumnou udržitelnost ve všem, co je nutné vykonat.

  Mario Borghezio (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v tak citlivé době, pokud jde o finance členských států, jak bylo před okamžikem řečeno, bych rád upozornil na jednu oblast výdajů, o níž se v Rozpočtovém výboru diskutuje: na neuvěřitelný případ nesmírných výdajů vyčleněných na Dům evropských dějin. Jejich schválení bych považoval za ostudu.

Budova Eastman nám sice již patří, ale jen na náklady na renovaci bylo vyčleněno 26–31 milionů EUR, plus 3,3 milionu EUR za samotné plány. Fixní náklady překračují 3 miliony EUR, zatímco variabilní náklady činí 3,2 milionu EUR, k tomu 3,2 milionu EUR na padesátičlenný personál, 2 miliony EUR na zabezpečení a konečně 13,45 milionu EUR na samotný provoz. Domnívám se, že by naše orgány měly jít příkladem, pokud jde o rozumné výdaje. Tohle by však byla ostuda.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, jestliže mohu, rád bych v souvislosti s obecnými pokyny pro přípravu rozpočtu na rok 2012 učinil tři poznámky. Za prvé se domnívám, že je dobře, že o rozpočtu na rok 2012 hovoříme v rané fázi, protože – za druhé – si nepřejeme další katastrofu, jaká se mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí odehrála v případě rozpočtu na rok 2011. Za třetí jsem obzvlášť hrdý na skutečnost, že evropský rozpočet nemá zapotřebí si půjčovat. Jsem přesvědčen, že by tomu tak mělo být i nadále.

Zpráva: Véronique Mathieu (A7-0265/2011)

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Pane předsedající, legální přistěhovalectví hraje nepochybně významnou úlohu v podpoře evropského hospodářského rozvoje a posílení konkurenceschopnosti. Opakovaně se však vrací problém s neexistujícím pevným právním postavením přistěhovalců, což ve svém důsledku umožňuje jejich diskriminaci. Není normální, aby se v 21. století stále objevovaly případy, které v podstatě znamenají otroctví. Na pracovním trhu se musí se všemi zacházet stejně. Tato zpráva obsahuje opatření, jež v rámci našich stávajících norem chybí, a proto jsem podpořila vznik právního rámce v této oblasti; považuji jej totiž za velice důležitý.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zjednodušení administrativy a zpřístupnění relevantních informací jsou těmi správnými nástroji pro to, aby se evropský pracovní trh stal přitažlivějším pro pracovníky ze třetích zemí.

Ustanovení o sjednoceném postupu vyřizování žádostí vedoucím k jednomu kombinovanému dokumentu zahrnujícímu povolení k pobytu i výkonu práce v rámci jednoho administrativního aktu přispěje ke zjednodušení a sladění pravidel, která v současnosti v členských státech platí. To umožní přehlednější a efektivnější postup jak pro migranty, tak pro jejich zaměstnavatele, a zároveň i snazší kontrolu zákonnosti jejich pobytu a zaměstnání. Jednotný postup také znamená, že je možné zmenšit propast mezi právy občanů EU a občanů třetích zemí. Proto jsem hlasoval pro přijetí zprávy paní Mathieuové.

  Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Pane předsedající, hlasovala jsem proti schválenému návrhu směrnice. Považuji za důležité uplatňovat při vystavování pracovních povolení a povolení k pobytu jednotný postup. Stejně tak je nevyhnutelné snažit se o vytvoření jednotného souboru práv pro státní příslušníky třetích zemí legálně pobývající a pracující v některém z členských států Unie.

Bezpochyby je také nezbytná právní jistota a transparentnost při přijímání rozhodnutí kompetentních vnitrostátních orgánů ve věci vyřizování předmětných žádostí. Jelikož mají na životy těchto osob značný vliv, měly by být posuzovány co nejobjektivněji.

Rovné zacházení by mělo být zajištěno ve všech oblastech sociálního zabezpečení a práva migrantů musí být legislativně ošetřena. Jelikož tyto změny nebyly do směrnice upravující hospodářské přistěhovalectví zahrnuty, nepovažuji za správné, že pravicové strany směrnici schválily.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, nejprve chci říci, že skutečnost, že jediné povolení slibuje zahraničním pracovníkům stejná práva a stejné zacházení, je dobrým výchozím bodem. Musíme zajistit, aby byla lidská práva v Evropské unii uplatňována takovým způsobem, že pracovníkům, kteří sem přichází ze třetích zemí, se bude dostávat stejných platů a stejné míry sociálního zabezpečení a že pro ně budou platit stejné pracovní podmínky jako pro ostatní zaměstnance. To je zjevně základní úvaha.

Co se zprávy týče, jedna věc mě na ní poněkud mě znepokojuje, ačkoli jsem hlasovala pro její přijetí. Tou věcí je rozsah působnosti článku 3, do níž nespadají vyslaní či sezónní pracovníci ani pracovníci převedení v rámci společností ze třetích zemí. Je nutno doufat, že v tomto ohledu bude učiněn pokrok, aby se v tomto balíčku o jediném povolení přistupovalo ke všem stejně. Zásada jednorázového vyřizování je pozitivní: myšlenka, že kdokoli může o toto povolení požádat na jediném místě a že už nebude potřeba kvůli byrokratickým požadavkům běhat od čerta k ďáblu.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, naprosto souhlasím s těmi poslanci, kteří říkají, že musíme pracovníkům ze třetích zemí zaměstnaným v EU déle než rok zajistit rovné zacházení. Souhlasím rovněž s tím, že s pracovníky zaměstnanými v Evropské unii méně než šest měsíců nesmí být rovně zacházeno, pokud jde o rodinné přídavky a dávky v nezaměstnanosti. Rozhodně však podporuji – a to bych rád znovu zdůraznil –, aby byly tyto skupiny pojištěny pro případ nehody či onemocnění. Za třetí jsem přesvědčen, že dávky ve stáří jsou součástí výplaty, a proto by v souladu s nařízením (ES) č. 883/2004 mělo být možné je podle pravidel členských států převést, ovšem jen za podmínky, že je k tomu ochotná i třetí země a že je skutečně převede.

Zpráva: Francesca Balzani (A7-0058/2011)

  Ashley Fox (ECR). – Pane předsedající, vítám skutečnost, že s přípravami rozpočtu na rok 2012 začínáme tak brzy. Umožňuje nám to důkladné zvážení všech otázek. Jednou z věcí, o nichž se v Evropské unii a v tomto Parlamentu hodně mluví, je solidarita. Často velice rádi projevujeme solidaritu s nejrůznějšími skupinami lidí.

Chtěl bych tento Parlament požádat, aby dal najevo solidaritu s daňovými poplatníky v našich volebních obvodech, protože to se nám doposud nedaří. V době nedostatku se musíme uskromnit. Měli bychom jít příkladem. Měli bychom v roce 2012 zmrazit platy a příspěvky všech poslanců EP a úředníků a měli bychom zahodit plány na Dům evropských dějin, jehož vybudování bude stát miliony eur a jehož financování není v dlouhodobém horizontu nijak zajištěno. Není pochyb o tom, že dopadne i na daňové poplatníky.

Zpráva: Andreas Schwab (A7-0038/2011)

  Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nelze pochybovat o tom, že roztříštěnost pravidel pro práva spotřebitelů znamená velmi významnou překážku pro přeshraniční nákup a prodej a je problémem i pro účinné vytvoření skutečného vnitřního trhu. Jsem přesvědčen, že návrh směrnice, jenž byl dnes s významnými doplňky odeslán zpět do výboru, může přispět k vypracování jasného právního rámce pro práva spotřebitelů.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, tato zpráva má za cíl prostřednictvím přezkoumání čtyř stávajících směrnic ukončit roztříštěnost právního rámce, která doposud bránila dokončení vnitřního trhu. Cílem je zlepšit fungování trhu pro spotřebitele i podniky, posílit důvěru spotřebitelů a snížit neochotu podniků fungovat na přeshraniční úrovni.

Návrh je komplexní a obsahuje mnoho konkrétních aspektů, které zkoumáme a o nichž diskutujeme už od doby, kdy byla Francie naposledy předsednickou zemí. Díky práci paní Redingové v nové Komisi pod vedením pana Barrosa už není absolutní harmonizace vnímána jako dogma, a tak jsme se správně vydali na cestu k cílenější harmonizaci.

Navzdory tomu, že nejsem s dosaženým výsledkem úplně spokojen – považuji jej za průměrný a za plod špatného kompromisu –, věřím a doufám, že tento návrh se může stát výchozím bodem pro další vývoj. Proto jsem přijetí této zprávy podpořil.

  Giovanni La Via (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, text, o němž jsme dnes hlasovali, je výsledkem dlouhé a složité cesty, která začala v říjnu roku 2008 s cílem postavit spotřebitele do středu ochrany poskytované při nákupech v zahraničí.

Unie a orgány EU si musí stanovit za cíl zlepšit fungování vnitřního trhu, posilovat důvěru spotřebitelů a zároveň podporovat naše podniky.

Směrnice, o níž jsme dnes v tomto Parlamentu hlasovali, představuje spojení čtyř směrnic, které v této oblasti doposud platily. Dokládá naše úsilí o mnohem důslednější harmonizaci pravidel aktuálně platných v různých právních systémech, přičemž chceme zabránit právní roztříštěnosti, jež dosud bohužel velmi často znamenala překážku jak pro podniky – jejichž cílem je konkurenceschopnost na přeshraničním trhu – tak pro spotřebitele. Z těchto důvodů se zprávou souhlasím a podpořil jsem její přijetí.

  Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, proces reformy směrnice o právech spotřebitelů byl dlouhý a nesouvislý. Původní myšlenka Komise o harmonizaci v plném rozsahu hrozila omezením úrovně ochrany spotřebitelů, zejména v severských zemích. To by bylo v rozporu se Smlouvou o fungování Evropské unie, podle níž musí být právní předpisy o ochraně spotřebitelů založeny na nejvyšší možné míře ochrany. Proto bychom měli mít stále na paměti, že trhy existují pro spotřebitele, nikoli že spotřebitelé tu jsou pro trhy.

Právní předpisy týkající se spotřebitelů a drobných podnikatelů musí být vždy co nejpřehlednější a nejsrozumitelnější. Pečlivě a důkladně navržené právní předpisy jsou v zájmu všech stran. Proto je dobře, že byla směrnice poslána zpět výboru, jak dnes Parlament rozhodl.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). - (FI) Pane předsedající, rozvoj vnitřního trhu Evropské unie až dosud určovaly hlavně velké společnosti. Nyní je načase, abychom obrátili pozornost na malé a střední podniky a především na spotřebitele a zajistili důraznější ochranu jejich zájmů na vnitřním trhu. Tento návrh Komise na reformu ochrany spotřebitele se setkal s dosti rozporuplným přijetím. Například ve Finsku sbíralo sdružení spotřebitelů podpisy pod petici, podle níž by tento návrh, pokud by prošel, nevratně narušil ochranu spotřebitele ve Finsku.

Tento kompromis, o kterém jsme nyní hlasovali a o němž se bude dále jednat, je velmi nejasný. Velká část původních návrhů byla vypuštěna a výsledek v žádném případě není nijak ohromující. Největším problémem však je opravdu obtížná srozumitelnost. Chtěla bych, aby podmínkou bylo, že směrnici o právech spotřebitele musí spotřebitelé také rozumět, aby jim mohla poskytovat ochranu.

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Pane předsedající, moji finští kolegové, kteří hovořili přede mnou, pan Repo a paní Jäätteenmäkiová, vyjádřili některé dobré myšlenky týkající se směrnice o právech spotřebitele. My Finové a Seveřané se obáváme, že ochrana spotřebitele by mohla být oslabena. A právě to by způsobila úplná harmonizace, zvláště pokud jde o severské země. Navíc by to zbrzdilo opatření v těch zemích, kde situace v současné době není ani zdaleka ideální.

Je velmi dobré, že tento návrh se vrací zpátky do výboru, protože obsahuje některé poněkud problematické body, zejména z hlediska drobných podnikatelů. Byl bych rád, kdyby se výbor zaměřil na jeden menší problém. Pozměňovací návrhy 18 a 107 naznačují, že by to mělo velmi negativní dopad například na podnikatele v cestovním ruchu v severním Finsku. Často se totiž teprve až cestou lidé rozhodují, zda využijí firemní, hotelové nebo turistické ubytování, a pak zavolají a rezervují si místo. Podle této směrnice by to nestačilo a bylo by nutné poslat fax nebo něco podobného. V praxi to není vždycky možné. Tento problém by se měl řešit z pohledu občanů a je třeba znát situaci v různých členských státech.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, domnívám se, že přístup k harmonizaci našeho evropského spotřebitelského práva, jehož roztříštěnost brání obchodu, je dobrý a správný. Také je důležité, aby spotřebitelé mohli rozvíjet evropský smysl pro spravedlnost, tedy aby všude v Evropské unii měli jistotu, když uzavírají nějaký obchod, když něco kupují nebo něčeho nabývají. To přináší jistotu nejen spotřebitelům, ale také výrobcům.

Obzvlášť mě těší, že se zlepšila informovanost o prodeji s dodáním až do domu a o smlouvách uzavíraných na dálku. V budoucích diskusích – a proto jsem velmi rád, že tato zpráva byla vrácena zpět do výboru – když budeme hovořit o výrobcích, je třeba mít na mysli nejen velké společnosti, ale také malé rodinné podniky, a neměli bychom je příliš zatěžovat právními detaily.

  Ashley Fox (ECR). - Pane předsedající, když se mě moji voliči ptají, co je hlavním přínosem našeho členství v Evropské unii, vždy odpovídám, že je to volný obchod mezi zeměmi a vnitřní trh, který se snažíme dobudovat.

Tuto směrnici o právech spotřebitelů proto vítám. Vítám ji, neboť představuje krok – i když malý – směrem k dobudování jednotného trhu. Spotřebitelům a malým podnikům poskytne některé výhody. Pomůže při internetovém a přeshraničním obchodu. Musím však konstatovat, že trvalo dlouho, než se tato směrnice objevila, a pokrok je skromný.

Komisi bych chtěl oznámit, že to, co potřebujeme pro dobudování jednotného trhu, je nějaký rámec, ovšem místo toho v současné době máme jen značně nesouvislou řadu iniciativ.

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Pane předsedající, přijetí harmonizované evropské směrnice o právech spotřebitelů je nepochybně jedním ze způsobů jak zlepšit fungování vnitřního trhu. Tato harmonizovaná směrnice sdružující řadu směrnic, které se týkají práv spotřebitelů, značně zjednoduší právní rámec, nepochybně přispěje ke zvýšení důvěry spotřebitelů a samozřejmě také podpoří přeshraniční obchod. Je to krok ke snížení roztříštěnosti. Bohužel k úplné harmonizaci práv spotřebitelů v Evropské unii do dnešního dne stále ještě nedošlo. Nicméně je to významný krok směrem k lepší ochraně spotřebitelů a obchodu. Proto jsem přijetí tohoto dokumentu podpořila.

Návrh usnesení (B7-0224/2011)

  Francesco De Angelis (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zprávy o seizmickém roji, který od 11. března zasahoval Dálný východ a především Japonsko, nás všechny ohromily rozsahem odehrávající se lidské tragédie. Z těchto důvodů se domnívám, že toto usnesení znamená nezbytný první krok k tomu, jak obyvatelům Japonska zajistit veškerou humanitární, technickou a finanční pomoc, kterou budou v nadcházejících měsících a letech potřebovat.

Myslím, že to, k čemu došlo v jaderné elektrárně Fukušima, by nás všechny mělo přimět k důkladnému, pečlivému a nezaujatému zamyšlení nad riziky jaderné energie. Evropa musí investovat a také vést členské státy k tomu, aby se více a účinněji zaměřily na alternativní zdroje energie. Naše myšlenky dnes míří do Japonska a naším závazkem do budoucna musí být snaha vyvarovat se opakování podobných situací v Evropě a jinde ve světě.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Pane předsedající, jsem přesvědčen o tom, že všichni se můžeme ze situace v Japonsku poučit. Toto poučení se týká především jaderných elektráren. Vyzývám Radu, aby v tomto směru urychleně předložila své návrhy. To, co dosud předložila Komise, je pobídkou, aby se pracovní skupina Evropské rady pro jaderné otázky konečně začala zabývat požadavky Evropského parlamentu. O tomto tématu musíme vést intenzívní diskusi a myslím, že čas k tomu právě nazrál.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Vital Moreira (A7-0041/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Podporuji tuto zprávu, která znovu poukazuje na to, že bychom měli pomoci Moldavsku oživit hospodářství a zároveň vzít v úvahu, že zhruba 40 % jeho hospodářství je závislé na zemědělství. Plně souhlasím s opatřeními navrženými zpravodajem s cílem dosáhnout komplexnější dohody, důležité pro hospodářské oživení této země, která je partnerem Evropské unie.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Podpořil jsem tuto zprávu, která zvyšuje moldavské kvóty s nulovou celní sazbou pro víno. Moldavsko se potýká s problémy v souvislosti s vývozem vína, což ohrožuje jeho hospodářské oživení a zemědělství, zejména pokud jde o středně velké podniky a rodinné farmy. Odvětví zemědělství se podílí na moldavském hospodářství asi 40 %. Jen v odvětví vína pracuje přibližně 300 000 osob, z nichž většina žije ve venkovských oblastech. Moldavsko již plně vyčerpalo přidělenou kvótu, a zvýšení bezcelních kvót proto Moldavsku umožní zvýšit prodej jeho výrobků v Unii, aniž by to poškodilo vinařský průmyslu EU.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Pro moldavské vinaře je významným odbytištěm Rusko. Nicméně ruský trh v poslední době už nepředstavuje pro vývoz vinařských výrobků jistotou. Ve snaze najít k ruskému trhu alternativu navrhla Evropská komise zvýšení bezcelních kvót ze 100 000 hektolitrů (hl) na 150 000 hl v letošním roce, ze 120 000 hl na 180 000 hl v roce 2012 a od roku 2013 dále na 240 000 hl za rok. Hlasoval jsem pro tuto změnu v obchodních vztazích s Moldavskou republikou, která má zvýšit objem bezcelního dovozu vína. Tato změna nařízení (ES) č. 55/2008 může být pro výrobce vína řešením, neboť budou moci využívat spolehlivější odbytiště vzhledem k tomu, že Rusko v roce v roce 2006 a 2010 uvalilo na moldavská vína embargo a v důsledku toho mnoho vinařů zkrachovalo.

  Luis Manuel Capoulas Santos (S&D), písemně. – (PT) Zdržel jsem se hlasování o návrhu na zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku, protože mám za to, že jeho současné znění dostatečně neřeší ustanovení nezbytná pro ochranu zeměpisných označení EU (ZO), a to zejména ta ZO, která se týkají portských vín.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Chtěla bych vyjádřit podporu hospodářskému oživení Moldavska a poskytnout příznivou perspektivu těm, kdo v této zemi pracují v odvětví vína. Souhlasím se zvýšením bezcelních kvót pro víno ze 120 000 hl na 180 000 hl v roce 2011 a od roku 2013 dále na 240 000 hl ročně. Proto jsem hlasovala ve prospěch této zprávy, která v žádném případě neohrožuje vinařský průmysl Unie.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku vzhledem k tomu, že tím Unie vysílá kladný signál této zemi, která je členem Východního partnerství a která nedávno vyjádřila naději, že v roce 2011 bude moci podat žádost o vstup do Evropské unie. Moldavsko se zavázalo k přijetí ambiciózního souboru politických, hospodářských a sociálních reforem, jejichž kontinuitu je nutno podporovat. Současně s tím na Moldavskou republiku tvrdě dopadla hospodářská a finanční krize. V posledních čtyřech letech 40 % jejích výrobců vína ukončilo činnost nebo vstoupilo do likvidace, a ty společnosti, které v tomto klíčovém odvětví jejího hospodářství dosud fungují, nahromadily ztráty. Zvýšení kvót s nulovou celní sazbou pro víno a prodloužení platnosti nařízení Rady č. 55/2008 do konce roku 2015 by této zemi, kde počet pracovníků v odvětví vína stoupl na 300 000 a na odvětví zemědělství připadá 40 % HDP, pomohlo, aniž by to zároveň ovlivnilo hospodářství Unie. Tato opatření by zároveň ponechala dostatečný čas na přípravu jednání o vytvoření prohloubené, komplexní zóny volného obchodu, což je společným cílem Evropské unie a Moldavské republiky.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, neboť jsem přesvědčena, že návrh Komise, kterým se mění aktuálně platné nařízení, může sloužit k podpoře hospodářského oživení Moldavska a zajistit příznivou perspektivu pro ty, kdo v této zemi pracují v odvětví vína, aniž by byly poškozeny zájmy výrobců v EU.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vinařství Moldavska prochází obdobím krize vyvolané snížením vývozu, což zbrzdilo hospodářské oživení země a reformy, které by jí umožnily ucházet se více realisticky o členství v Evropské unii. Zvýšení bezcelních kvót, a to zejména pro moldavské víno, může přispět ke zmírnění tlaku na toto odvětví.

Musím zdůraznit, že i přes ochotu Evropské unie Moldavsku pomoci, by se Unie a její členské státy měly snažit o to, aby víno z jiných států nemělo nižší kvalitu, než jaká je požadována u vín pocházejících z EU.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu vychází z návrhu nařízení Parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku. Moldavská republika se navzdory úsilí svých obyvatel a přes reformy zaváděné její vládou nachází v těžké situaci vzhledem ke krizi, s níž se potýká odvětví vína, nejproduktivnější odvětví v zemi, které představuje 40 % hospodářství Moldavska a zaměstnává více než čtvrtinu pracujících obyvatel.

Je proto důležité podporovat hospodářské oživení Moldavska a vyslat kladný signál solidarity Unie s obyvatelstvem, které žije většinou ve venkovských oblastech. Vítám také návrh legislativního usnesení, kterým se prodlužuje platnost nařízení Rady (ES) č. 55/2008 až do 31. prosince 2015, hlasuji v jeho prospěch a věřím, že do té doby vznikne mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou prohloubená a komplexní zóna volného obchodu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva schvaluje návrh Komise povolit zvýšení kvóty s nulovou celní sazbou pro moldavská vína. Komise navrhuje zvýšení kvót ze 100 000 hl na 150 000 hl v roce 2011, ze 120 000 hl na 180 000 hl v roce 2012, a od roku 2013 dále na 240 000 hl za rok. Podle Komise vycházejí navrhovaná zvýšení ze skutečnosti, že Moldavsko systematicky vyčerpává stávající kvótu, a že dané odvětví má potenciál využít své úzce zaměřené trhy v EU.

Ačkoliv bylo konstatováno, že navrhované zvýšení neohrozí vinařský průmysl Unie, domníváme se, že i přesto existují určité pochybnosti, zda je tomu skutečně tak, a proto jsme se zdrželi hlasování. Tato úvaha zohledňuje současnou krizi, s níž se potýkají malí a střední výrobci v zemích, jako je např. Portugalsko, kde dochází k razantnímu poklesu výrobních cen a neustálému růstu vstupních nákladů. Tyto potíže se ještě zhoršují v důsledku změn zaváděných v rámci reformy společné organizace trhu (SOT) a plánovaného cíle limitujícího výrobní práva. Tato reforma nejvíce zvýhodnila velké vinařské podniky a rovněž některé vývozce …

(Vysvětlení hlasování zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Dnes byla přijata zpráva pana Moreiry, která podporuje návrh Komise povolit zvýšení bezcelních kvót pro moldavská vína. Ačkoliv evropská exekutiva tvrdí, že úroveň zvýšení vinařský průmysl Unie neohrozí, tak vzhledem k tomu, že o tom panují pochybnosti, a v zájmu portugalského zemědělství, jsme se zdrželi hlasování.

Moldavsko požádalo Komisi o zvýšení svých kvót s nulovou celní sazbou pro víno v rámci autonomních obchodních preferencí přiznaných zemi nařízením z roku 2008.

Ve snaze podpořit hospodářské oživení Moldavska a zajistit příznivou perspektivu pro osoby pracující v této zemi v odvětví vína (jedna čtvrtina pracovní síly) je navrženo zvýšení bezcelní kvóty na víno ze 100 000 hl na 150 000 hl v roce 2011, ze 120 000 hl na 180 000 hl v roce 2012 a od roku 2013 dále na 240 000 hl za rok.

Komise uvádí, že vzhledem k celkovému objemu dovozu z Moldavska, který představuje pouhé 0,04 % veškerého dovozu Unie, se nepředpokládá, že další otevření trhu bude mít na Unii negativní dopad. V současné době asi 90 % veškerého dovozu z Moldavska …“

(Vysvětlení hlasování zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Návrh Komise stanoví změnu nařízení pro vztahy s Moldavskou republikou. Cílem tohoto plánu vzhledem k současné krizi, s níž se daná země musí vyrovnávat, je zvýšení množství vína dováženého z Moldavska. Podle Komise by tento dovoz měl naše trhy jen minimální vliv, nicméně si myslím, že nyní v době, kdy na naše farmáře a vinaře již tvrdě dopadá hospodářská krize, nemohu tento návrh podpořit.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Podpořil jsem tento dokument, protože přispívá k hospodářskému oživení Moldavska a poskytuje příznivou perspektivu osobám pracujícím v odvětví vína v Moldavsku, a to navrhovaným zvýšením bezcelních kvót pro víno ze 100 000 hektolitrů (hl) na 150 000 hl v roce 2011, ze 120 000 hl na 180 000 hl v roce 2012 a od roku 2013 dále na 240 000 hl za rok. Úroveň navrhovaného zvýšení vychází ze skutečnosti, že stávající kvótu Moldavsko systematicky vyčerpává a že odvětví má potenciál využít své specializované trhy v Unii. Úroveň zvýšení zároveň nerozkolísá odvětví vína EU. Předpokládá se, že v rámci odvětví vína Moldavska se kvalita vína bude nadále zlepšovat. Vzhledem k tomu, že platnost nařízení Rady (ES) č. 55/2008 vyprší ke dni 31. prosince 2012, a vzhledem k tomu, že je důležité zajistit pro výrobce, vývozce a dovozce právní jistotu, je navrhováno prodloužit platnost nařízení Rady (ES) č. 55/2008 na další tři roky, tj. do 31. prosince 2015.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. − Vždy budu prohlašovat, že Moldavskou republiku je nutno na její proevropské cestě podpořit. Moldavsko zažívá potíže s vývozem vína na některé ze svých tradičních trhů, což ohrožuje jeho hospodářské zotavení a proces reforem, které důsledně provádí. Důvody uváděné ve zprávě pana Vitala Moreiry jsou přesvědčivé, Moldavsko potřebuje, aby nařízení Rady (ES) č. 55/2008 bylo prodlouženo na další tři roky, a to ke dni 31. prosince 2015. Žádost, kterou předložila Moldavská republika v červnu 2010, je oprávněná. Moldavsko musí mít v Evropské unii důvěryhodného partnera. Z těchto důvodů podporuji zprávu, kterou vypracoval pan Vital Moreiro o návrhu nařízení Evropského parlamentu.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Obchodní preference, které Moldavské republice udělila Unie, se ukázaly být přiměřené. Mimoto nebyly zaznamenány žádné škodlivé důsledky. Jako nejchudší země v Evropě potřebuje Moldavsko pomoc Evropské unie. Je to naše morální povinnost v zájmu evropské jednoty a harmonie. Návrh Komise na prodloužení platnosti proto vítám.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku. Tím se naše obchodní vztahy s Moldavskem dostávají do souladu s jinými sousedními zeměmi.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) V rámci politiky sousedství Evropské unie přijalo Moldavsko ambiciózní program pro politické přidružení a prohlubování hospodářské integrace s Unií, a dosahuje tím významného pokroku ve sbližování svých vlastních zákonů s právními předpisy a nařízeními EU v rámci přípravy na budoucí, rozsáhlejší jednání. Moldavsko prokázalo, že je připraveno prosazovat a vyrovnat se s důsledky tak náročného úkolu a navázat na již dosažený pokrok v oblasti volného trhu EU. Souhlasíme však se zpravodajem, panem Moreirou, když říká, že v současné době je Moldavská republika v obtížné situaci, pokud jde o vývoz některých výrobků, což následně působí problémy při její hospodářské obnově. Jsme proto přesvědčeni, že je nezbytné prodloužit platnost nařízení o některých autonomních obchodních preferencích o tři roky, aby Moldavsko mělo dostatek času na odpovídající přípravu na jednání o zóně volného obchodu. Zpráva, kterou jsme přijali a která vychází z těchto úvah, si klade za cíl podpořit hospodářské oživení Moldavska, a to zejména zvýšením kvót s nulovou celní sazbou u některých výrobků, na něž se vztahují stávající autonomní obchodní preference.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Moldavsko se v posledních letech snaží stále více se přiblížit evropským standardům svobody, demokracie a řádné správy. Toto úsilí je vytrvalé a dokazuje zájem Moldavska pokračovat v nastoupené cestě až k případnému rozšíření. Proto je na podporu hospodářského oživení Moldavska a ve snaze nabídnout lidem pracujícím v odvětví vína příznivou perspektivu (jedna čtvrtina pracovní síly) navrhováno zvýšení bezcelních kvót pro víno, a to ze 100 000 hl na 150 000 hl v roce 2011, ze 120 000 hl na 180 000 hl v roce 2012 a od roku 2013 dále na 240 000 hl ročně. V tomto smyslu dochází ke změnám tohoto nařízení a to pomůže moldavskému hospodářství a jeho rozvoji.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Vzhledem k tomu, že Moldavsko zažívá potíže s vývozem vína na některé ze svých tradičních trhů, což ohrožuje jeho hospodářské oživení a pokračování reforem, které tak důrazně provádí, je proto nutné na podporu jeho hospodářského rozvoje přijmout opatření na zvýšení vývozu moldavských vín, a to: za prvé, zvýšit bezcelní kvóty pro víno v rámci autonomních obchodních preferencí; za druhé, prodloužit platnost příslušného nařízení (která má vypršet ke dni 31. prosince 2012) na další tři roky, tedy do 31. prosince 2015; za třetí, zvýšit bezcelní kvóty pro pšenici, ječmen a kukuřici.

Proto jsem hlasoval „pro“.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Vítám hlasy ve prospěch této zprávy. V tomto kritickém období, kdy se Moldavská republika potýká s hospodářskými problémy jako většina zemí ve světě, ale také s problémy spojenými s politickou transformací, potřebuje podporu Evropské unie. V době, kdy Moldavsko čelí prakticky bojkotu svého vývozu vína na trh Ruské federace, je zvýšení bezcelních kvót pro víno vhodně načasovaným opatřením a doufám, že pro hospodářství této země bude přínosem.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Souhlasím s tímto usnesením, které navrhuje zvýšení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku v odvětví vína, které je pro tuto zemi životně důležité. Je třeba říci, že by to znamenalo ještě větší motivaci pro posílení vzájemných vztahů mezi Evropskou unií a Moldavskem a pro rozvíjení evropské politiky sousedství. Vzhledem k tomu, že až doposud Moldavsko vždy plně vyčerpalo stanovenou kvótu, souhlasím s navrhovaným zvýšením bezcelní kvóty pro víno. Je třeba upozornit, že toto nařízení nebude mít negativní dopad na vinařský průmysl v EU. Moldavsko je jednou z nejchudších zemí Evropy a čelí velkým hospodářským a politickým problémům. Unie by měla pro Moldavsko vytvořit příznivé podmínky, aby si zvolilo vhodné geopolitické směřování, které by mu pomohlo problémy země vyřešit. Kromě toho ustanovení tohoto usnesení vytvoří pro moldavské odvětví vína příznivé podmínky pro zlepšení kvality jeho výrobků. Myslím, že je na místě prodloužit platnost celého nařízení o další tři roky, aby byla zajištěna právní jasnost a jistota pro výrobce, vývozce a dovozce.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Moreira o autonomních obchodních preferencích pro Moldavskou republiku, protože je to v souladu s politikou sousedství Evropské unie a stávajícími hospodářskými dohodami s jinými sousedními zeměmi. Považuji opravdu za dobrou myšlenku, aby země sousedící s Unií získaly na základě vzájemnosti obchodní koncese, a to jak z hlediska hospodářského rozvoje, tak z hlediska sociálně politického. Volný pohyb zboží nebo snížené clo umožňují větší pohyb kapitálu a usnadňují uzavření dohod o spolupráci. To bude přínosem pro sousední země i pro vnitřní trh. Je zřejmé, že komerční účely jsou důležité, zároveň však nesmíme zapomínat na jiné aspekty, které je nutno mít na zřeteli.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Jak už jsem měla možnost říci dříve, je velmi důležité, aby Unie měla soudržnou a účinnou evropskou politiku sousedství. V rámci této politiky sousedství se nařízením (ES) č. 55/2008 zavádí zvláštní systém autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku, který umožňuje volný přístup na trh EU pro všechny výrobky pocházející z Moldavska, s výjimkou některých zemědělských výrobků uvedených v příloze, na které byly vydány omezující koncese, a to formou osvobození z celní povinnosti v mezích celních kvót, nebo v podobě nižších cel.

Jedna z výjimek z volného pohybu se zaměřuje na vinařský průmysl, kde stanovená celní kvóta byla podle dostupných údajů plně vyčerpána několik měsíců před koncem roku. Vzhledem k tomu, že na hospodářství Moldavska těžce dopadají negativní důsledky globální finanční a hospodářské krize a že v jeho odvětví vína je zaměstnáno asi 300 000 pracovníků, navrhuje tato zpráva, pro kterou jsem hlasovala, zvýšit stávající celní kvótu pro víno s cílem podpořit úsilí Moldavska a zajistit mu atraktivní a spolehlivý trh pro vývoz vín, která navíc nekonkurují portugalským výrobkům.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) S cílem podpořit úsilí Moldavska o oživení hospodářství a posílit zjevný trend sbližování s právními předpisy a normami Unie předložila Komise návrh na zvýšení celní kvóty pro moldavská vína. Podle Komise nebude mít toto opatření negativní dopad na evropský vinařský průmysl, a proto se domnívám, že poskytnutí této pomoci Moldavsku je třeba podpořit.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Text zprávy je krátký. Uvádí se v něm, že „Evropský parlament“ – vzhledem k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (KOM(2010)0649) – vzhledem k čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, na základě nichž Komise předložila návrh Parlamentu (C7-0364/2010) – vzhledem k čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie – vzhledem k článku 55 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu – vzhledem ke zprávě Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0041/2011), 1. přijímá svůj postoj v prvním čtení a zároveň přebírá návrh Komise; 2. vyzývá Komisi, aby záležitost znovu postoupila Parlamentu, pokud má v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo ho nahradit jiným textem; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal jeho postoj Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům“.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Moldavská republika nyní zažívá těžké období z hlediska svého vývozu vína, což se negativně odráží na procesu reforem a oživení hospodářství pod vedením její vlády. Odvětví vína poskytuje práci asi 300 000 pracovníků (čtvrtina ekonomicky aktivního obyvatelstva země), kteří většinou žijí ve venkovských oblastech a hospodaří na malých a středně velkých pozemcích. Domnívám se, že na základě těchto změn může nařízení (ES) č. 55/2008 přispět k hospodářskému oživení Moldavska a poskytnout pracovníkům v odvětví vína této země lepší vyhlídky na období 2011–2013. K tomu, abychom dosáhli nejlepší možné politiky sousedství, bude nyní důležité sledovat celní preference, s cílem zastavit úpadek hospodářství Moldavska a zároveň co nejvíce snížit finanční ztráty Unie.

Zpráva: Helmut Scholz (A7-0051/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Podporuji tuto zprávu vzhledem ke změnám, které byly zavedeny s cílem prodloužit platnost stávajícího systému – všeobecného systému preferencí (GSP) – a to do prosince 2013 s přihlédnutím k nejistotě, pokud jde o čas potřebný k dokončení probíhajícího legislativního procesu. Přijetí této zprávy tak zabraňuje diskontinuitě právní ochrany GSP a nerovnému zacházení s různými zeměmi.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. − Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, neboť všeobecný systém preferencí (GSP) představuje velmi důležitý mechanismus obchodní a rozvojové politiky, který má Unie k dispozici. Chtěla bych nicméně vyzvat Komisi, aby co nejdříve předložila důkladnější přezkum systému GSP. Také si myslím, že nastal čas, abychom se zaměřili na důkladnější přezkum seznamu příjemců GSP a GSP+. S Evropským parlamentem by měla být tato otázka konzultována hned od začátku. Zároveň očekávám, že se Parlament zapojí do procesu kontroly, zda příjemci GSP+ dodržují 27 úmluv MOP a OSN, což je nutno zkoumat důkladně, abychom udrželi spolehlivost mechanismu GSP+.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy. V roce 1968 doporučila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) vytvoření všeobecného systému preferencí (GSP), na jehož základě by průmyslové země poskytovaly obchodní preference na nerecipročním základě všem rozvojovým zemím, a to nejen svým bývalým koloniím. Evropské společenství jako první zavedlo v roce 1971 systém všeobecných celních preferencí, který se stal jedním z klíčových nástrojů obchodní a rozvojové politiky EU, jehož účelem je pomáhat rozvojovým zemím snižovat chudobu vytvářením zisku prostřednictvím mezinárodního obchodu. Systém GSP uplatňovaný Unií poskytuje nejvýhodnější zacházení a nejméně rozvinutým zemím umožňuje bezcelní a kvótami neomezený přístup na trh EU. Tento systém také podporuje udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných v rozvojových zemích, které ratifikovaly a provádějí mezinárodní úmluvy a protokoly o lidských právech, pracovním právu, ochraně životního prostředí, drogách a boji proti korupci.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) V roce 1968 doporučila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) vytvoření všeobecného systému preferencí (GSP), na jehož základě by průmyslové země poskytovaly obchodní preference na nerecipročním základě všem rozvojovým zemím. Evropské společenství zavedlo systém GSP jako první a od svého vzniku se GSP stal jedním z klíčových nástrojů obchodní a rozvojové politiky EU, jehož cílem je pomáhat rozvojovým zemím snižovat chudobu vytvářením zisku prostřednictvím mezinárodního obchodu. Ačkoliv se jedná o nejpoužívanější systém mezi systémy průmyslových zemí, souhlasím s tím, že dané nařízení je nutno přezkoumat a fungování celého systému zjednodušit.

Navíc se domnívám, že všeobecným přezkumem by se měl zabývat návrh nového nařízení, a doufám, že bude neprodleně předložen. Nový návrh musí být zaměřen na větší jasnost a transparentnost všeobecného systému preferencí. Chtěl bych zároveň vyzvat Komisi, aby prozkoumala možnost kontroly plnění závazků, a to pravidelným šetřením, kterého by se zúčastnil také Parlament a zástupci občanské společnosti v dané zemi.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je potřeba zvýšit účinek současného systému a zlepšit využívání všeobecného systému preferencí poskytnutím technické pomoci určené konkrétně pro vytvoření požadované institucionální a regulační kapacity umožňující těm nejpotřebnějším zemím využívat v co největší míře výhody mezinárodního obchodu a systém preferencí. Zároveň je třeba poskytnout jim pomoc při účinném provádění mezinárodních úmluv, které tento systém požaduje, a při plnění jejich závazků. Myslím, že je nutno podpořit rozvojové země v boji s chudobou, tedy dát jim možnost vytvářet zisk prostřednictvím mezinárodního obchodu. Mezi obdobnými systémy, které mají rozvojové země k dispozici, je tento systém nejpoužívanější. Domnívám se, že je nutno prodloužit jeho platnost, abychom dosáhli právní jistoty a ochránili zájmy Evropské unie i přijímajících zemí. Během této doby je však třeba urychleně vyřešit současnou neuspokojivou situaci a vytrvalým úsilím najít způsob jak pomoci slabším zemím, které to potřebují.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Rozhodl jsem se hlasovat pro zprávu o všeobecných celních preferencích, protože navrhuje okamžité úpravy „všeobecného systému preferencí“ podle ustanovení Lisabonské smlouvy a rovněž celkový přezkum systému v budoucnu. Tento celkový přezkum by se soustředil na větší zapojení přijímacích zemí do procesu reforem, které se jich týkají, poskytování technické pomoci při rozvoji jejich institucionální kapacity a také na přezkum a harmonizaci pravidel původu.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Parlament právě odsouhlasil prodloužení použitelnosti všeobecného systému preferencí (GSP) pro rozvojové země na období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013. Systém GSP má být přezkoumán v tomto roce a tento proces by měl zohlednit obavy vyjádřené ve Výboru pro mezinárodní obchod. Žádáme větší transparentnost a skutečnou spolupráci při jednání o GSP s jednotlivými zeměmi. Komisař De Gucht se zavázal úzce spolupracovat s Evropským parlamentem v procesu rozhodování. Nyní musí svůj slib dodržet.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Platnost stávajícího nařízení, kterým se zavádí všeobecný systém preferencí (GSP), vyprší koncem letošního roku. Protože však Komise stále ještě čeká na výsledek studie týkající se této problematiky, aby mohla předložit nový návrh na GSP, bylo rozhodnuto, ve snaze zabránit právnímu vakuu, o prodloužení dosavadního nařízení a jeho současné úpravy o další dva roky. Komise však musí velmi brzy předložit legislativní iniciativu na toto téma, protože stávající systém je nutno přezkoumat a naléhavě zajistit jeho účinnější fungování.

Souhlasím proto s hlavními body, které zdůraznil zpravodaj a které je třeba v tomto legislativním návrhu předloženém Komisí přezkoumat. Jedná se o účinný systém, který bude lépe reagovat na zájmy přijímajících zemí a hospodářských subjektů, a pravidla stanovená pro proces reforem, který zaručuje účast příjemců a který rovněž zajistí, aby Parlament mohl provádět demokratickou kontrolu, což je jeho úkol.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) V roce 1968 doporučila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) vytvoření všeobecného systému preferencí (GSP), na jehož základě by země, které byly považovány za rozvinutější, podporovaly rozvojové země udělováním obchodních preferencí. Evropské společenství zavedlo systém všeobecných celních preferencí jako první v roce 1971. To se ukázalo jako jeden z hlavních způsobů spolupráce na úrovni mezinárodního obchodu s rozvojovými zeměmi v boji proti chudobě. Stávající nařízení je nutno aktualizovat, neboť jeho platnost končí a nevztahuje se na něj Lisabonská smlouva. Zároveň je zapotřebí provést zásadní reformu. Ačkoliv tento návrh ještě nezakládá nové nařízení, jehož vypracování je nutností, chtěl bych vyjádřit svůj souhlas s projednávanou zprávou a doufám, že Komise předloží nový návrh co nejdříve, aby Unie mohla rozvojové země i nadále podporovat.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Všeobecný systém preferencí (GSP) je obchodní mechanismus, který umožňuje Unii poskytovat rozvojovým zemím preferenční nereciproční přístup na svůj trh prostřednictvím snížení cel. I když je tento mechanismus definován jako nástroj rozvojové pomoci, existují zde rozpory, zvláště mezi některými jeho stanovenými cíli a dosaženými výsledky.

V podstatě se mnoho rozvojových zemí stává hospodářsky stále závislejší a budují své ekonomiky podle modelu, který se vyznačuje sníženou rozmanitosti a je založen na omezeném souboru výrobků určených na vývoz, místo aby rozvíjely svůj vlastní vnitřní trh. Hluboce zakořenila mezinárodní dělba práce, která těmto zemím neprospívá, neboť z tohoto systému často nejvíce těží velké nadnárodní společnosti, a to i evropské.

Je třeba provést komplexní přezkum tohoto mechanismu a zároveň rozvinout důkladnou diskusi o jeho různých aspektech a složitostech a jejich dopadu na rozvojové země, ale také na členské státy Unie, zejména ty nejslabší. Vzhledem k tomu, že Komise předložila nový návrh nařízení se zpožděním, takže tento návrh nemůže vstoupit v platnost okamžitě po skončení platnosti stávajícího nařízení, je třeba prodloužit stávající …

(Vysvětlení hlasování zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Platnost stávajícího systému všeobecných celních preferencí vyprší na konci letošního roku, jde tedy pouze o to odhlasovat nezbytné prodloužení, aby byla zajištěna právní jistota a ochráněny vzájemné zájmy přibližně 150 zúčastněných zemí.

Nicméně vzhledem k závažnosti tohoto tématu pro rozvojové země i pro ekonomicky slabší členské státy EU, jejichž zájmy v oblasti průmyslu, zemědělství nebo v sociální sféře nejsou vždy v mezinárodních obchodních dohodách podporovaných Komisí respektovány, je nutno toto nové nařízení důkladně projednat. Komise by měla předložit návrh tohoto nařízení co nejdříve, aby bylo možno řádně posoudit nejrůznější aspekty a složitost všeobecného systému preferencí spolu s jeho dopadem na různé oblasti a země.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. − (IT) Všeobecný systém preferencí (GSP) je jedním z hlavních nástrojů obchodní a rozvojové politiky na pomoc rozvojovým zemím v boji proti chudobě. Toto opatření prodlužuje současný stav, neboť nové nařízení nebylo předloženo, což je poněkud politováníhodné. Přesto když vezmu v potaz význam tohoto diskutovaného nástroje, budu hlasovat v jeho prospěch.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Obchod je významným a účinným nástrojem v boji proti chudobě v rozvojových zemích. Přechodné nařízení o systému všeobecných celních preferencí právně zakotvuje preferenční přístup na trh Unie pro 176 rozvojových zemí. Podpořila jsem toto nařízení zajišťující právní kontinuitu, aby možnost obchodovat zůstala pro rozvojové země zachována. Navíc je morální povinností Evropské unie prostřednictvím spravedlivého obchodu podporovat v těchto zemích rozvoj demokracie a právního státu.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Usnesení o návrhu na změnu nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011 bylo v této sněmovně velkou většinou přijato. Pokud by platnost všeobecného systému preferencí (GSP) nebyla prodloužena, mnoho rozvojových zemí by se skutečně mohlo ocitnout ve velmi obtížné situaci. Už od roku 1971 se Evropa snaží podporovat rozvojové země a pomáhat jim s cílem snížit chudobu vytvářením zisku prostřednictvím mezinárodního obchodu. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba do řízení o změně GSP zapojit Radu a Parlament, které musí usilovat o vytvoření účinného systému citlivého k zájmům přijímajících zemí, ale zároveň od nich vyžadovat, aby ratifikovaly a prováděly 27 mezinárodních úmluv o ochraně lidských práv, udržitelném rozvoji, základních pracovních normách a řádné správě věcí veřejných. Přesto, že jsem tento návrh na prodloužení použitelnosti nařízení s platností do roku 2011 podpořil, považuji za nutné zdůraznit politování – které vyjádřila i moje skupina – nad liknavostí Komise při řešení tohoto návrhu zákona.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, která je technickým přechodem k nařízení o GSP. Prodlužuje trvání nařízení až do 31. prosince 2013, aby měla Komise dostatek času na vypracování nového nařízení a Parlament na uplatnění svých nových pravomocí v mezinárodní obchodní politice. Tato zpráva není proto určena k řešení obsahu nařízení a nevyjadřuje se k tomu, zda příjemci GSP+ skutečně mají i nadále nárok na tyto obchodní preference na základě řádné správy věcí veřejných, udržitelného rozvoje a ratifikace a provádění úmluv OSN v oblasti sociální, životního prostřední a lidských práv.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Všichni jsme přesvědčeni, že od svého vzniku je všeobecný systém preferencí (GSP) jedním z hlavních nástrojů obchodní a rozvojové politiky Evropské unie. Pro rozvojové země, které se již dlouho angažují v boji proti chudobě, představuje silnou motivaci k tomu, aby podporovaly volný přístup na svůj trh a dovoz svých výrobků preferovaných sníženou celní sazbou na trh EU. Souhlasíme však se zpravodajem panem Scholzem, který vyjádřil přesvědčení, že stávající nařízení o tomto tématu bude nutno rozšířit, protože to by zajistilo právní jistotu a ochránilo zájmy Evropské unie i přijímajících zemí a zároveň zabránilo protahování stávající situace (která je stále neuspokojivá). Zatím jsme svědky nedostatečného využívání obchodních preferencí v rámci GSP, a to především těch, které se týkají pravidel původu, což je způsobeno problémem v administrativních postupech, které je charakterizují. Bylo by proto žádoucí poskytovat přesně zaměřenou odbornou pomoc, například využíváním twinningových programů, jejímž základním cílem je podpora rozvoje regulační kapacity a zajištění řádného provedení mezinárodních úmluv. A konečně jsme toho názoru, že by Komise měla provádět neustálou kontrolu s větší účastí Parlamentu a příslušných sociálních partnerů.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Platnost stávajícího nařízení o všeobecných celních preferencích vyprší na konci letošního roku. Vzhledem k tomu, že nové nařízení nemůže vstoupit v platnost ve stanovené lhůtě z důvodu pozdního předložení studie požadované výborem, jsme nuceni prodloužit platnost stávajícího nařízení ještě o dva roky. Avšak vzhledem k významu, který má toto nařízení pro regulaci obchodu mezi rozvojovými zeměmi a Evropskou unií, musí Komise velmi brzy předložit nové, aktualizované znění.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Bez hospodářského růstu není možný rozvoj. Nicméně jak už jsem řekl dříve, chybí-li nestranný stát, hospodářský růst není žádnou zárukou rozvoje. Obchodní politika EU má hrát zásadní úlohu v boji s chudobou a při dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Všeobecný systém preferencí Unie (GSP) je jedním z nástrojů, který umožňuje rozvojovým zemím konkurovat na mezinárodních trzích vzhledem k tomu, že pro přístup na trh Unie mají pro své vývozy sníženou nebo nulovou celní sazbu. GSP rovněž zbavuje země závislosti na pomoci. Schválili jsme prodloužení stávajícího nařízení a zároveň očekáváme nový návrh nařízení, který byl vyžádán pro zajištění právní jistoty. Je však nutno vzít v úvahu nové pravomoci Evropského parlamentu v oblasti obchodu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Na základě této Smlouvy jsou opatření obsažená v nařízení o GSP považována za akty v přenesené pravomoci, což znamená, že Evropský parlament bude mít v budoucnu větší dohlížecí pravomoci.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Již v roce 1964 některé rozvojové země hlasitě volaly po obchodních preferencích, aby zlepšily svou hospodářskou situaci. V roce 1968, po dosažení dohody, došlo k zavedení všeobecného systému preferencí (GSP). V roce 1971 bylo GSP zavedeno v rámci Evropského hospodářského společenství a další země jako Spojené státy následovaly. Dočasným poskytováním obchodních preferencí byla sledována snaha dosáhnout následujících cílů: zvýšení příjmů rozvojových zemí z vývozu diverzifikací vyvážených výrobků, podpora industrializace a zrychlení hospodářského růstu v rozvojových zemích. GSP má být kromě toho zárukou, že podporované výrobky pocházejí z rozvojových zemí. K dnešnímu dni je GSP jedním z nejdůležitějších nástrojů EU v oblasti obchodu a je sledován Evropskou komisí. Jelikož použitelnost stávajícího systému končí dnem 31. prosince letošního roku, Komise již v květnu 2010 předložila nový návrh. K novému nařízení nejsou navrženy žádné změny, ačkoliv zpravodaj je pevně přesvědčen o tom, že systém je nutno přepracovat. Zdržuji se hlasování, protože podle všeho žádné nové konkrétní návrhy nového nařízení nejsou.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Aktuálně platné nařízení týkající se všeobecných celních preferencí, které umožňují volný obchod a nižší cla při obchodování s výrobky mezi členskými státy a třetími zeměmi, nařízení, které se obecně používá na podporu obchodování s chudými a/nebo rozvojovými zeměmi, je třeba změnit a zase vrátit zpět vzhledem k blížícímu se skončení doby jeho platnosti. Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu nového nařízení týkajícího se tohoto tématu, protože souhlasím s cíli, které mají tyto změny přinést. Novela má za cíl vytvořit účinný systém, citlivější vůči zájmům přijímajících zemí a hospodářských subjektů, vypracovat komplexnější pravidla a ochránit úlohu Parlamentu jako orgánu demokratické kontroly. Věřím, že toto je první krok k nalezení řešení na celosvětové úrovni a k všeobecné dohodě o clech a obchodu. Po neúspěšných jednáních v Dohá mohou být tato opatření skutečně jen dočasná, než bude nalezeno nějaké dlouhodobější řešení.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Nařízení (ES) č. 732/2008 zavedlo všeobecný systém preferencí (GSP), který platí do 31. prosince 2011. GSP je jedním z hlavních nástrojů obchodní a rozvojové politiky pro pomoc rozvojovým zemím při snižování chudoby, a to vytvářením příjmů z mezinárodního obchodu. Konzultace s Parlamentem, pokud jde o nejnovější GSP, probíhaly v nedostatečné míře a neumožňovaly rozsáhlé jednání. Parlament zdůraznil, že v budoucnu bude na plnění svých funkcí potřebovat více času.

Dne 26. května 2010 navrhla Komise s odvoláním na nedostatek času pouze prodloužení doby platnosti stávajícího nařízení. Tento návrh na prodloužení nezohlednil vstup Lisabonské smlouvy v platnost. Parlament tento nedostatek zaznamenal a navrhl změny k návrhu Komise ve snaze zajistit dodržování práv a pravomocí, které Lisabonskou smlouvou Parlament získal.

Proto jsem hlasovala ve prospěch této zprávy, která schvaluje prodloužení platnosti daného nařízení a mění prvky potřebné pro respektování nových pravomocí, které Parlament získal Lisabonskou smlouvou, zejména zajištění nových pravomocí s ohledem na akty v přenesené pravomoci.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) V rámci všeobecného systému preferencí (GSP) poskytují vyspělé průmyslové země obchodní preference pro všechny rozvojové země na nerecipročním základě. Je to jeden z klíčových nástrojů obchodní a rozvojové politiky EU na pomoc rozvojovým zemím při snižování chudoby, který vytváří zisk prostřednictvím mezinárodního obchodu. Stávající nařízení s platností do 31. prosince 2012 nerespektuje nové pravomoci přiznané Parlamentu Lisabonskou smlouvou. Nový návrh nařízení má za cíl vytvořit systém citlivější vůči zájmům přijímajících zemí a hospodářských subjektů, vypracovat pravidla, která umožní lépe regulovat proces reforem, a zajistit, aby nařízení kladlo náležitý důraz na demokratickou kontrolu, jejíž provádění je úkolem Parlamentu. Z těchto důvodu jsem hlasoval pro návrh nového nařízení, které se v rámci GSP snaží o větší jasnost a transparentnost.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Od roku 1971 uděluje Evropská unie obchodní preference rozvojovým zemím v rámci svého všeobecného systému preferencí (GSP). GSP je uplatňován prostřednictvím série předpisů zavádějících systém všeobecných celních preferencí, a to zpravidla na dobu tří let. Dosavadní systém byl zaveden nařízením (ES) č. 732/2008 s platností do 31. prosince 2011, kdy bude nahrazen novým nařízením, které je třeba teprve vypracovat. Nicméně zbývající doba použitelnosti nařízení (ES) č. 732/2008 není dostatečně dlouhá na to, aby Komise mohla vypracovat návrh a nové nařízení bylo přijato řádným legislativním postupem, a proto je podle všeho nutné prodloužit dobu platnosti stávajícího nařízení do 31. prosince 2013, aby byla zajištěna kontinuita fungování systému.

Hlasoval jsem pro s nadějí, že Komise urychleně předloží nový návrh, který představí GSP jako jasnější, transparentnější a účinnější systém.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Myšlenka všeobecného systému preferencí (GSP) sahá do roku 1968, kdy celní sazby byly obecně mnohem vyšší a byly ještě považovány za hlavní překážku obchodu mezi rozvojovými a vyspělými průmyslovými zeměmi. Koncept původně vznikl na Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) jako nástroj rozvoje. Podle něj mají průmyslové země poskytovat rozvojovým zemím nereciproční obchodní preference, a umožnit jim tak vytvářet příjmy nikoli na základě podpory, ale prostřednictvím mezinárodního preferenčního obchodu. Evropské společenství začalo uplatňovat tento systém v roce 1971. První tříletý projekt probíhal od roku 2006 do roku 2008. Druhý projekt skončí dne 31. prosince 2011. Stávající projekt byl přijat v roce 2008 v rámci postupu konzultací. V té době však byla věc postoupena Parlamentu na poslední chvíli. Nebylo tedy možné, aby se Parlament na nařízení nějak smysluplně podílel. To by se u připravovaného nařízení již nemělo opakovat, zejména vzhledem k novým pravomocem Parlamentu v rámci Lisabonské smlouvy.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro usnesení v tomto znění, protože všeobecný systém preferencí (GSP) Evropské unie považuji za jeden z klíčových nástrojů, jak rozvojovým zemím pomoci dosáhnout růstu. Z tohoto důvodu je nutné, aby byl neprodleně uveden do praxe.

Již v roce 1971 se Evropská unie mezi ostatními hospodářskými velmocemi vymykala, neboť jako první zavedla preferenční celní systém pro rozvojové země. Hlavním cílem je vymýtit chudobu všude tam, kde se trvale vyskytuje, a umožnit tak zemím, které jsou v obtížné situaci, mít co největší prospěch z mezinárodního obchodu. Touto dobou se blíží konec platnosti dohody o clech a Komise se rozhodla, že v následujících měsících předloží nový návrh, i když jeho platnost bude odložena do druhé poloviny roku 2012.

Tímto zpožděním vznikne více než šestiměsíční právní vakuum a dojde k přerušení programu, což dokonce může ohrozit mnohé z dosažených výsledků. Doufám, že toto ohlášené zpoždění nepovede k menšímu využívání všeobecného celního systému a že nová dohoda dodá impuls pro zavedení světového obchodního systému založeného na etice a demokracii.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Je velmi důležité, aby všeobecný systém preferencí EU byl transparentnější. Je důležité, aby celní preference EU pro dovoz z třetích zemí byly založeny na demokracii a etice, nikoli pouze na honbě za ziskem. Celní preference by měly přinášet užitek celé společnosti, nejen některým firmám. Zpravodaj správně poukázal na to, že návrh na prodloužení platnosti současného nařízení není dokonalý, ale vyhnuli bychom se tak více než šest měsíců trvajícímu právnímu vakuu. Podle dosavadní právní úpravy se Evropský parlament nemůže vyjadřovat ke kritériím způsobilosti ani k seznamu přijímajících zemí. To by se mělo změnit. Je na čase, aby Parlament začal ve sféře obchodu využívat své pravomoci nově nabyté po přijetí Lisabonské smlouvy. Unie by měla věnovat větší pozornost rozvoji spolupráce se sousedními zeměmi v oblasti obchodní politiky. To by pomohlo vytvořit stabilní a liberální podnikatelské prostředí a umožnilo by postupné rozšíření evropského jednotného trhu. Je v zájmu Unie, aby uzavřela dohodu o volném obchodu s Ukrajinou a zahájila jednání s dalšími zeměmi Východního partnerství, které jsou členy Světové obchodní organizace – s Gruzií, Moldavskem a Arménií.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Hlasovala jsem proti této zprávě. Jak uvádí sám zpravodaj, tento systém ve své nynější podobě je více než nedostatečný. Ačkoliv Komise byla vyzvána, aby předložila návrh nového nařízení, který by jednak řešil nedostatky právního rámce, jednak zohledňoval institucionální změny, k nimž došlo po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a které dávají Parlamentu mj. větší kontrolní pravomoci, než má v rámci doposud uplatňovaného postupu, předložený návrh znamená zbytečné protahování současné neuspokojivé situace. V parlamentní zprávě zpravodaj zároveň představuje některé své návrhy na zlepšení, které by mohly nebo měly být zahrnuty v budoucím návrhu nového nařízení. Komise by měla tyto návrhy přijmout a urychleně předložit nové vylepšené nařízení.

Zpráva: Artur Zasada (A7-0046/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tuto zprávu vzhledem k tomu, že vzdušný prostor Spojených států a Evropské unie dohromady představuje 60 % světové letecké dopravy a stávající dvoustranné dohody mezi členskými státy a USA neodrážejí skutečný stav. Otevření vzdušného prostoru mezi Spojenými státy a Unií bez diskriminace by mělo zajistit lepší služby pro přepravu cestujících a nákladů, ekonomické výhody a především pracovní příležitosti.

Řekl bych tedy, že to je výhodné, neboť sbližování právních předpisů by mohlo podpořit volnou hospodářskou soutěž, a to zejména v oblasti státních dotací, a sociální a ekologická kritéria.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Americké a evropské letecké trhy představují více než polovinu světové letecké dopravy. Proto tedy vzhledem ke globálnímu oteplování musí Evropská unie a Spojené státy společně usilovat o snížení dopadu mezinárodní letecké dopravy na životní prostředí. Z toho důvodu jsem hlasovala pro dohodu, kde se obě strany zavazují přijmout ekologické a sociální normy, které značně sníží hlučnost a zmírní účinky emisí z letecké dopravy na kvalitu ovzduší, a zároveň se zavazují rozvíjet udržitelná a alternativní paliva. Poprvé se také obě strany dohodly na zajištění sociálních práv zaměstnanců leteckých společností.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Podpořil jsem tento protokol, kterým se mění dohoda o letecké dopravě mezi EU a USA. Protokol obsahuje důležité body o pokroku ve spolupráci mezi EU a USA v otázkách letecké dopravy. Zároveň se tak vyhneme riziku, že v případě neexistence takové dohody někdo použije doložku o pozastavení obsaženou v dohodě pro první fázi. Pozastavení by mohlo vést k tomu, že by evropští cestující a letecké společnosti mohli přijít o důležité výhody, kterým se těšili od března 2008. Je třeba také upozornit na to, že tato nová dohoda otevřela možnosti dalších investic i přístup na trh a umožnila posílení spolupráce v oblastech upravených předpisy, jako je bezpečnost, ochrana a životní prostředí, kde se obě strany dohodly na společném prohlášení o životním prostředí.

  Adam Bielan (ECR), písemně. − (PL) Podíl členských států Unie a USA na světovém trhu letecké dopravy činí 60 %. Měli bychom proto usilovat o neustálé zlepšování kvality služeb v této oblasti. Svým souhlasem s uzavřením dohody o letecké dopravě mezi Evropskou unií a Spojenými státy umožňující růst investic na obou stranách Atlantiku přispíváme k rozvoji leteckého odvětví. Kromě toho tato dohoda přispěje k posílení ochrany práv zaměstnanců v tomto odvětví, k upevnění spolupráce v otázce bezpečnosti letecké dopravy a také, vzhledem k požadavkům na slučitelnost, k posílení spolupráce v otázkách životního prostředí. Důležité je rovněž posílení úlohy společného výboru EU a USA, a to poskytnutím možnosti podporovat nové iniciativy při uvádění dohody v platnost. Věřím, že nová dohoda přispěje k otevření přístupu na tento trh, což bude znamenat větší kvalitu služeb a přísnější požadavky na bezpečnost, a proto usnesení podporuji.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. − (ES) Hlasovala jsem pro tuto iniciativu, protože trhy letecké dopravy představují 60 % světové dopravy. Tato dohoda přinese změny amerických právních předpisů, nezbytné pro rychlejší sbližování pravidel na ochranu proti nekalé hospodářské soutěži. Budou otevřeny nové trasy a provozovatelům a cestujícím budou poskytnuty lepší služby a ceny, které zase podpoří hospodářský růst a následně vznik pracovních příležitostí na obou stranách Atlantiku.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) I když dohoda o letecké dopravě mezi Unií a Spojenými státy zdaleka není dokonalá, je krokem vpřed a otevírá cestu nejen pro budoucí příležitosti, pokud jde o další investice a přístup na trh, ale také pro opatření zajišťující větší bezpečnost a ochranu. Trh leteckých služeb se vzhledem ke znění vyjednané dohody ani z jedné strany plně neotevřel. Nicméně tato dohoda obsahuje dostatečné pobídky pro podporu reformy. Spojené státy musí změnit své vnitrostátní právní předpisy, aby investorům z Unie umožnily získat v amerických leteckých společnostech většinový podíl, a od toho se odvíjejí reciproční opatření ze strany Evropské unie. Smíšený výbor EU a USA získal větší pravomoci, což znamená, že bude moci posílit spolupráci podporou nových iniciativ. Nová pravidla sníží byrokracii, mj. i vzájemným uznáváním svých regulačních rozhodnutí, a zabrání nehospodárnému zdvojování zdrojů. Ve druhé fázi je v dohodě nově zahrnuto uznání důležitosti sociálního rozměru a odpovědnost společného výboru za sledování sociálních dopadů dohody a případně vypracování vhodných opatření.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Vítám skutečnost, že Evropská unie a Spojené státy oznámily svůj záměr spolupracovat na snížení dopadů mezinárodní letecké dopravy na životní prostředí. Oceňuji iniciativy zaměřené na omezení hlučnosti, snížení dopadu letecké dopravy na kvalitu ovzduší a světové klima, podporu rozvoje ekologicky šetrné letecké technologie, na inovace v oblasti řízení letového provozu a na udržitelný rozvoj alternativních leteckých paliv.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, neboť se domnívám, že posuzovaná dohoda může být důležitým krokem k otevření trhu pro evropské a americké letecké společnosti na nediskriminačním základě. Toto otevření trhu může přispět ke zlepšení služeb pro cestující, a to jak z hlediska rozmanitosti nabídky, tak z hlediska nákladů, a poskytnout značné hospodářské výhody.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) I když touto dohodou ještě nebylo dosaženo jednotného transatlantického trhu letecké dopravy, změna dohody o letecké dopravě mezi Spojenými státy a Evropskou unií obsahuje ve srovnání s předchozím zněním podstatná zlepšení, zejména v oblasti životního prostředí a bezpečnosti.

Doufám, že dosažený pokrok umožní pokračovat v úsilí o omezení překážek bránících vytvoření tohoto trhu, zejména s ohledem na vzájemnou součinnost a slučitelnost systémů a nevyváženost zákonů o hospodářské soutěži, které zvýhodňují americké firmy, pokud jde o vlastnictví a kontrolu leteckých společností, v neposlední řadě jde o zákon „Fly America Act“.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Tento návrh legislativního usnesení vychází z návrhu rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě o uzavření protokolu, kterým se mění dohoda o letecké dopravě mezi Spojenými státy americkými na jedné straně a Evropským společenstvím na straně druhé. V ideálním případě by dohoda navrhovala úplné otevření leteckého trhu bez jakýchkoli omezení na obou stranách. Tohoto cíle však nebylo dosaženo.

Proto s přihlédnutím k regulačním změnám na základě Lisabonské smlouvy, k podílu leteckých trhů v rámci EU a USA, který představuje 60 % objemu světového letového provozu, k nutnosti respektovat soukromí evropských a amerických občanů a k existenci pravidel, která zajišťují dodržování práv cestujících, tuto dohodu vítám. Představuje významný pokrok oproti současnému stavu. Nicméně je třeba zdůraznit nutnost vést dialog mezi Evropským parlamentem a Kongresem Spojených států o otázkách, které nejsou v této dohodě zahrnuty.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Cíle této dohody jasně stanovil zpravodaj, a to „otevření trhu“, jinými slovy prohloubení probíhající liberalizace v rámci tohoto odvětví, „vytvoření jednotného trhu s leteckou dopravou“. Je třeba zdůraznit, jak upozornil zpravodaj, že letecké trhy EU a USA dohromady představují přibližně 60 % objemu světového letového provozu.

Slibování výhod pro pracující a cestující, které tyto procesy liberalizace vždy provází, je stejně tak staré a otřepané jako falešné, jak se ukázalo v případech, kdy liberalizace v tom či onom odvětví pokročila kupředu. K těmto slibům nyní přistoupila propaganda týkající se „spolupráce v oblasti životního prostředí“, tedy otázka, kterou je nepochybně možno a nutno řešit, ale nikoli v těchto souvislostech. I zde je jasné, jaký je záměr, podpora slučitelnosti a vzájemné součinnosti režimů obchodování s povolenkami na emise.

Ve jménu volné hospodářské soutěže, která ospravedlňuje všechno a všechno na ní závisí, byly zásadním způsobem omezeny státní zásahy na ochranu zájmů vnitrostátních leteckých společností, a tedy na ochranu vnitrostátních strategických zájmů v řadě oblastí, jako jsou např. vazby na přistěhovalecké komunity.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tyto dohody jsou další součástí probíhajícího procesu liberalizace v odvětví letecké dopravy, která ztěžuje státní zásahy a regulaci tohoto strategického odvětví a otevírá dveře monopolizaci, která je vždy vyústěním posvátné a za každou cenu obhajované volné hospodářské soutěže.

Ve jménu usnadnění možnosti podnikat v mezinárodní letecké dopravě, která v rámci odvětví prosazuje zájmy nadnárodních společností na úkor vnitrostátních podniků a jejich příslušných strategických zájmů, včetně podniků, které jsou ve veřejném vlastnictví, jako TAP Portugal v případě Portugalska. Ve výsledku prohrávají pracovníci leteckých společností, prohrávají cestující a prohrávají i další pracovníci, neboť liberalizace usnadňuje dumpingové vývozy nadnárodních společností a snižováním úrovně pracovních podmínek vytváří nejistá pracovní místa.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, protože Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, rozšířila podmínky, kdy je k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Parlamentu. Do této kategorie spadají nyní i dohody o letecké dopravě, neboť se týkají oblasti, pro kterou platí řádný legislativní postup. Letecké trhy Unie a Spojených států představují asi 60 % objemu světového letového provozu. Otevření trhů pro letecké společnosti Unie a Spojených států na nediskriminačním základě by cestujícím a leteckým přepravcům zajistilo lepší služby jak z hlediska rozmanitosti nabídky, tak z hlediska nákladů, přineslo by značné hospodářské výhody a vytvořilo pracovní místa. Sbližování právních předpisů by mohlo velmi pomoci při prosazování spravedlivé hospodářské soutěže, zejména v oblasti státních dotací, a při podpoře sociálních a ekologických norem. I když druhá fáze dohody představuje významný krok vpřed, je důležité, aby nebyla považována za konec procesu budování transatlantického trhu letecké dopravy. Domnívám se, že Komise musí už dopředu plánovat jednání o další fázi této dohody týkající se otázek, jako je pokračování liberalizace přepravních práv, možnosti dalších zahraničních investic, vliv ekologických opatření a omezení infrastruktury na výkon přepravních práv a lepší koordinace politik v oblasti práv cestujících s cílem zajistit nejvyšší možnou úroveň ochrany cestujících. Obzvlášť důležité jsou jednotné standardy práv cestujících včetně práv osob se sníženou schopností pohybu a orientace, aby se tito lidé při cestování nesetkávali s odlišným přístupem. Všechny tyto letecké dohody jsou pro Evropskou unii, naše letecké společnosti a naše občany užitečné a potřebné.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto dohodu, která je do jisté míry správná. Nicméně i když podněty k dalšímu otevírání trhů jsou vítány, zklamáním je, že nedošlo k zásadnímu pokroku při odstraňování zastaralých regulačních omezení v oblasti zahraničních investic, takže stávající nevyvážená omezení zahraničního vlastnictví a kontroly ve Spojených státech tak zůstanou zachována. Kromě toho dopravci EU získají pouze omezený přístup k provozu financovanému americkou vládou. To opět znamená přetrvávání nerovnováhy, neboť vlády jednotlivých států Unie podobná omezení nekladou.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Tato změna dohody o letecké dopravě mezi Evropskou unií a Spojenými státy představuje skvělou příležitost rozvinout potenciál trhu, který představuje 60 % objemu světového letového provozu. Evropská komise doposud dosáhla významných úspěchů ve snaze vytvořit otevřený letecký prostor mezi Unií a Spojenými státy s možností volného pohybu investic, kde evropské i americké letecké společnosti mohou poskytovat své služby bez jakýchkoli omezení. Uznáváme, že nyní potřebujeme intenzivnější spolupráci, abychom dokázali čelit stále se měnícím výzvám v oblasti bezpečnosti a životního prostředí, a zároveň podpořili další investice s cílem zajistit volný přístup na tento trh. Klíčový význam má vytvoření společného výboru Unie a USA, jehož úkolem bude sledovat sociální dopad programu spolupráce v oblasti regulace, který má pomoci snížit stávající byrokracii. Připomínáme problematickou otázku výměny osobních údajů cestujících mezi EU a USA, a tedy vztah mezi mezinárodní bezpečností a soukromím občanů. Považujeme za nezbytné, aby byl Parlament plně informován o činnosti společného výboru, zahraničních investicích, vlivu omezení infrastruktury na výkon přepravních práv a koordinaci politik v oblasti práv cestujících.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Dohoda mezi Unií a Spojenými státy je velmi důležitá pro budoucnost vztahů mezi oběma stranami. Proto je po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost třeba Evropský parlament plně informovat a konzultovat s ním činnost smíšeného výboru i všech zúčastněných subjektů.

Bude třeba, aby každou uzavíranou dohodu schválil Parlament, který proto bude muset být obeznámen s aktuálním stavem všech jednání, a v budoucnu bude důležité pořádat pravidelné schůzky poslanců této sněmovny s poslanci amerického Kongresu, kde budou diskutovat o všech otázkách týkajících se politiky v oblasti letectví mezi Unií a Spojenými státy.

Tato dohoda je proto důležitým krokem k otevření trhu pro letecké společnosti z Evropské unie a Spojených států na nediskriminačním základě. Toto otevření trhu může přispět k zlepšení služeb poskytovaných cestujícím.

  Judith A. Merkies (S&D), písemně. – (NL) Delegace nizozemské labouristické strany v Evropském parlamentu zcela jistě nepovažuje tuto dohodu ve druhé fázi za dokonalou, ale je toho názoru, že v důležitých oblastech povede k pokroku. Kromě toho chce zabránit Spojeným státům použít doložku o pozastavení v případě, že by tato dohoda neexistovala. Pozastavení by mohlo vést k tomu, že by se evropští cestující a letecké společnosti už nemohli těšit podstatným výhodám, které díky tomuto protokolu měli od března 2008. Přínosy a pozitivní aspekty zahrnují zejména dohody o pracovních normách pro zaměstnance letecké dopravy, sdílení osvědčených postupů při snižováním hlučnosti, posílení spolupráce v oblasti životního prostředí atd. Delegace nizozemské labouristické strany v Evropském parlamentu uznává, že je zapotřebí vést důkladnou diskusi o bezpečnostních požadavcích (např. o používání skenerů) a dopadu těchto požadavků na soukromí a zdraví cestujících. Dále zdůrazňuje nutnost mít při výměně osobních údajů mezi EU a USA neustále na zřeteli soukromí evropských a amerických občanů a respektovat ho. Je velmi důležité, že Parlament je a nadále zůstane zapojen do těchto jednání a že evropské předpisy nejsou narušeny.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Dohoda není dokonalá, ale ohlašuje určitý významný pokrok. Pokud by nebyla uzavřena, někdo by mohl použít doložku o pozastavení, což by cestující EU a letecké společnosti připravilo o významné výhody, kterým se těšili od března 2008. Vzhledem k tomu, že Spojené státy jsou při jednání náročným partnerem, měli bychom usilovat o pokrok v dalších jednáních v tomto směru.

Proto jsem hlasoval „pro“.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Letecká doprava obecně vzrostla, a rostly proto i letecké trhy Unie a Spojených států. Dlouhou dobu jednaly členské státy se Spojenými státy samostatně a uzavíraly dvoustranné dohody. Posun na úroveň EU umožňuje evropským leteckým přepravcům létat do kteréhokoli místa ve Spojených státech z kteréhokoli místa v Unii. Podmínkou bylo provedení některých reforem jak ve Spojených státech, tak v Evropské unii. Nová dohoda má otevřít cestu k dalším investicím v budoucnu a k přístupu na trh a zlepšit spolupráci mezi regulačními orgány. Dohoda je však jednostranná, dokud budou ve Spojených státech přetrvávat omezení zahraničního vlastnictví a kontroly. Tato nová dohoda tedy umožňuje, aby Unie byla Spojenými státy opět oklamána, a to je něco, co nemohu podpořit.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Je zcela logické, aby dohody o letecké dopravě se Spojenými státy byly nyní uzavírány na evropské úrovni, nikoli samostatně s jednotlivými státy, jako tomu bylo dříve. Evropským leteckým společnostem to umožní létat do všech destinací na území Spojených států. To, co se mně nelíbí, je jednostranný charakter této dohody, ve které na jedné straně Unie dělá řadu ústupků, zatímco na druhé straně Spojené státy stále trvají např. na omezení zahraničního vlastnictví. EU musí vůči Spojeným státům zaujmout rozhodnější postoj.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Dohoda o otevřeném nebi uzavřená mezi Spojenými státy a Evropskou unií je zárukou pokroku a zrcadlem hospodářského rozvoje pro oba regiony. Úplné otevření transatlantického trhu by představovalo významný krok ke zlepšení situace v odvětví světové letecké dopravy. Pro obě strany by to znamenalo hospodářský přínos v hodnotě milionů a vzniklo by mnoho nových pracovních míst i příležitosti pro rozvoj podnikání. I když usilujeme o ekonomické výhody, nesmíme zapomínat na bezpečnostní požadavky. Normy letové bezpečnosti a ochrany jsou životně důležité pro cestující, posádku a celé letecké odvětví. Bezpečnostní normy je třeba harmonizovat ve vzestupném pořadí. Orgány Unie a Spojených států odpovědné za letovou bezpečnost musí spolupracovat na všech úrovních. Bezpečnostní normy EU musí splňovat požadavky stanovené Mezinárodní organizací pro civilní letectví. Je nutno vynaložit veškeré úsilí, aby k našim životům, stejně jako k životům našich dětí a blízkých bylo přistupováno se vší vážností. Nemůžeme dopustit, aby pro letovou službu, práci a odpočinek členů letových posádek v Evropské unii platily nižší bezpečnostní požadavky, což by mohlo ohrozit lidské životy.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch dohody o letecké dopravě mezi Evropskou unií a Spojenými státy, abych tím dal najevo naši politickou váhu, neboť dosažené dohody, ačkoliv je ani samotný pan Zasada nepovažuje za nejlepší, nabízejí způsob, jak řídit leteckou dopravu, která bude v každém případě přínosem pro občany obou kontinentů, a to z hlediska cestování i z hlediska obchodu. Vzhledem k další liberalizaci přepravních práv, k možnosti dalších zahraničních investic a lepší koordinaci politik v oblasti práv cestujících získala Evropská unie a Spojené státy důležité výhody.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tuto změnu dohody o letecké dopravě mezi EU a USA. Jakýmkoli pozastavením by cestující a letecké společnosti Unie přišli o významnou část výhod, kterým se těšili od března 2008. Souhlasím s hodnocením zpravodaje, že tato dohoda není dokonalá. Nicméně má tu zásluhu, že nastoluje důležitá témata, takže tento proces může pokročit kupředu a nehrozí použití doložky o pozastavení v případě neexistence takové dohody.

Ve skutečnosti tato dohoda – druhá fáze dohody – nenaplňuje konečný cíl, kterým je úplné otevření trhu bez jakýchkoli omezení na obou stranách, i když obsahuje řadu podnětů, které podporují reformu. Konkrétně to znamená, že když Spojené státy změní své právní předpisy, aby investorům z EU umožnili stát se většinovými akcionáři v amerických leteckých společnostech, Unie tento krok bude opětovat. V každém případě nebude tento proces jednoduchý a každé rozhodnutí, které s tím souvisí, bude záviset na kontrole a konečné podobě návrhu, za okolností, které jsou pro zajištění lepší letecké dopravy a úspěchu evropských společností rozhodující.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Letecké trhy Evropské unie a Spojených států dohromady představují přibližně 60 % objemu světového letového provozu. Protokol, kterým se mění dohoda o letecké dopravě, stanoví, že trh pro letecké společnosti Unie a Spojených států bude otevřen na nediskriminačním základě, a nabízí cestujícím a leteckým přepravcům lepší služby z hlediska rozmanitosti nabídky i nákladů, poskytuje značné hospodářské výhody a vytváří pracovní místa. Kromě toho další pokrok ve spolupráci a sbližování právních předpisů v této oblasti by mohl velmi přispět k podpoře spravedlivé hospodářské soutěže, a to zejména v oblasti státních dotací a sociálních a ekologických norem. Z výše uvedených důvodů proto hlasuji pro přijetí protokolu, kterým se mění dohoda o letecké dopravě mezi Unií a Spojenými státy.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Přestože nebylo dosaženo konečného cíle, tedy úplného otevření transatlantického trhu letecké dopravy, tato druhá fáze dohody mezi zástupci Evropské unie a Spojených států představuje v tomto směru významný pokrok a nabízí nové obchodní příležitosti pro evropské letecké společnosti a značné výhody pro cestující a letecké přepravce, ať už jde o zlepšení služeb nebo snížení nákladů.

Proto jsem hlasoval pro podepsání tohoto protokolu, kterým se mění dohoda o letecké dopravě mezi EU a USA, neboť doufám, že bude i nadále snaha jednat o větší liberalizaci přepravních práv, posílení spolupráce v různých oblastech a zrušení regulačních omezení platných ve Spojených státech ve vztahu k vlastnictví a kontrole amerických leteckých společností cizími státními příslušníky.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, rozšířila podmínky, kdy je pro uzavření mezinárodních dohod požadován souhlas Parlamentu. Do této kategorie nyní spadají i dohody o letecké dopravě, protože se týkají oblasti, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Dříve byly tyto dohody s Parlamentem pouze konzultovány. V důsledku toho je tento protokol, kterým se mění dohoda o letecké dopravě, podmíněn souhlasem Parlamentu, zatímco původní dohoda byla uzavřena pouze po konzultaci s Parlamentem. Letecké trhy Unie a Spojených států dohromady představují asi 60 % objemu světového letového provozu. Otevření trhu pro evropské a americké letecké společnosti na nediskriminačním základě by poskytlo cestujícím a leteckým přepravcům lepší služby z hlediska rozmanitosti nabídky i nákladů, přineslo by značné hospodářské výhody a vytvořilo pracovní místa. Kromě toho sbližování právních předpisů může velmi podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž, zejména v oblasti státních dotací, a sociální a ekologické normy.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Evropské a americké letecké společnosti dohromady tvoří asi 60 % objemu světového letového provozu, což v tomto odvětví představuje bezkonkurenční ekonomickou sílu. Otevření leteckého trhu EU a USA by ve skutečnosti umožnilo nabízet více služeb za nižší náklady, s příznivými účinky na hospodářství i zaměstnanost. Společné normy by nepochybně podpořily jednotnější integrovaný rozvoj, především ze sociálního a ekologického hlediska.

Proto vítám, že dosažená dohoda obsahuje řadu podnětů, které mají tyto změny podpořit. Možnost investovat vlastní kapitál do příslušné letecké společnosti, stejně jako více konzultací a spolupráce v oblasti bezpečnosti jsou některé příklady. Nyní doufám, že Parlament přijme protokol, kterým se mění dohoda o letecké dopravě mezi EU a USA, a zabrání tak použití doložky o pozastavení, což by mohlo vést ke ztrátě dosavadních výhod.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Evropský parlament dnes přijal protokol, kterým se mění dohoda o letecké dopravě uzavřená mezi Evropskou unií a Spojenými státy, pro kterou jsem hlasoval.

Návrh je důležitým krokem ke zlepšení transatlantických vztahů v oblasti letectví. Letecké trhy v Unii a Spojených státech dohromady představují asi 60 % objemu světového letového provozu. Otevření trhů pro letecké společnosti umožní poskytovat lepší služby cestujícím a leteckým přepravcům, přinese větší hospodářské výhody a vytvoří pracovní místa.

Tuto dohodu bychom však neměli považovat za konec procesu. Uvedená dohoda, označovaná jako druhá fáze, nedosahuje konečného cíle, tedy úplného otevření trhu bez jakýchkoli omezení na obou stranách. Velmi důležité také je mít soudržná pravidla, pokud jde o práva cestujících, a lepší koordinaci souvisejících politik. A konečně, je rovněž třeba zdůraznit, že otázky, jako je např. větší liberalizace přepravních práv, větší možnosti zahraničních investic a vliv ekologických opatření na přepravní práva, bude nutno vzít v úvahu v každé další fázi jednání.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. − (PL) Jsem pro přijetí návrhu usnesení o výše uvedené otázce. Lisabonská smlouva rozšířila podmínky, kdy je pro uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Parlamentu. Do této kategorie nyní spadají i dohody o letecké dopravě, neboť se týkají oblasti, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Dříve byly tyto dohody s Parlamentem pouze konzultovány. Letecké trhy EU a USA dohromady tvoří přibližně 60 % objemu světového letového provozu. Otevření trhu pro evropské a americké letecké společnosti na nediskriminačním základě by poskytlo cestujícím a leteckým přepravcům lepší služby z hlediska rozmanitosti nabídky i ceny, přineslo by značné hospodářské výhody a vytvořilo pracovní místa. Kromě toho sbližování právních předpisů může velmi podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž, zejména v oblasti státních dotací, a sociální a ekologické normy. Zároveň je třeba připustit, že řada otázek zůstává mimo rámec působnosti dohody ve znění nového protokolu. Z tohoto důvodu musí Komise už dopředu plánovat jednání o další fázi této dohody týkající se otázek, jako je další liberalizace přepravních práv, možnosti dalších zahraničních investic a vliv ekologických opatření a omezení infrastruktury na výkon přepravních práv.

Zpráva: Silvia-Adriana Ţicău (A7-0045/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, za prvé proto, že představuje podstatné vylepšení stávajících dvoustranných dohod mezi členskými státy a Kanadou, které jsou poměrně úzce vymezené, a za druhé vzhledem k výraznému zlepšení, poskytovaných služeb a leteckého spojení mezi oběma trhy, a z toho plynoucí ekonomické výhody, přínos pro životní prostředí, bezpečnost, osobní dopravu, hospodářskou soutěž, pro oblast právní atd.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie a Kanada se dohodly na spolupráci v letecké dopravě s cílem zmírnit dopad letecké dopravy na změnu klimatu. Pokud jde o bezpečnost a ochranu cestujících, dohoda předpokládá vzájemné uznávání norem a „jednorázovou“ bezpečnostní kontrolu. Všechny letecké společnosti Evropské unie budou moci provozovat týdenní lety mezi Kanadou a Unií. Tato dohoda podstatně zlepší spojení mezi trhy obou zemí i mezi lidmi a v rámci leteckého odvětví vytvoří nové příležitosti prostřednictvím postupné liberalizace pravidel pro zahraniční vlastnictví. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože obsahuje konkrétní ustanovení na podporu zájmů spotřebitelů.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Letecká doprava mezi členskými státy Unie a Kanadou byla doposud regulována pouze prostřednictvím dvoustranných dohod. Vzhledem k existujícím dlouhodobým hospodářským a politickým vazbám Evropské unie a Kanady bylo nezbytné, aby obě strany uzavřely dohodu o letecké dopravě. Hlasovala jsem proto ve prospěch této dohody, která počítá s postupným uvolňováním přepravních práv, s možnostmi investic a spoluprací v řadě oblastí (jako je letecká bezpečnost, především vytvoření společného bezpečnostního systému, ale také sociální otázky, zájmy spotřebitele a životní prostředí). Na základě této dohody budou zároveň zrušena veškerá dosavadní omezení týkající se tras, cen a počtu leteckých spojů mezi Evropskou unií a Kanadou. Tato dohoda má velké cíle a zároveň je nezbytná.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Podpořil jsem dohodu o letecké dopravě mezi EU a Kanadou. Dohoda zahrnuje postupné uvolňování přepravních práv, investiční příležitosti a také rozsáhlou spolupráci v různých oblastech, jako je bezpečnost, ochrana, sociální otázky, zájmy spotřebitele, životní prostředí, řízení letového provozu, státní dotace a hospodářská soutěž. Všechny letecké společnosti Unie budou moci provozovat přímé lety do Kanady z kteréhokoli místa v Evropě. Je třeba také přivítat, že tato dohoda odstraňuje veškerá omezení týkající se tras, cen či počtu týdenních letů mezi Kanadou a Evropskou unií. Letecké společnosti budou moci volně uzavírat obchodní dohody, např. smlouvy o sdílení kódu, které jsou důležité pro letecké společnosti zajišťující lety do velkého počtu destinací, a stanovovat sazby v souladu se zákony o ochraně hospodářské soutěže v příslušné zemi.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) V roce 2007 udělila Rada Komisi pověření k jednání o celosvětové dohodě o letecké dopravě. V tomto roce bylo mezi Spojenými státy a Kanadou přepraveno 9 milionů cestujících. Cílem dohody bylo vytvořit jednotný trh letecké dopravy a to vyžadovalo úpravu kanadských právních předpisů. K úplnému otevření trhu a provádění potřebných legislativních změn docházelo postupně. Nicméně pokrokem je, že byla zrušena omezení týkající se tras, byly zavedeny týdenní lety a letecké společnosti mohou nyní svobodně uzavírat obchodní dohody. I přes obtíže jsem přesvědčena, že musíme dál usilovat o dosažení jednotného trhu. Proto jsem hlasovala pro.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Je velmi dobře známo, že před uzavřením této dohody bylo létání předmětem dvoustranných dohod s 19 členskými státy EU. Tento návrh jsem podpořil, protože zjednoduší leteckou dopravu, ale především proto, že obsahuje postupné uvolňování přepravních práv, možnosti investic a také rozsáhlou spolupráci v řadě oblastí, jako je bezpečnost, ochrana, sociální otázky, zájmy spotřebitele, životní prostředí, řízení letového provozu, státní dotace a hospodářská soutěž. Takové dohody byla zapotřebí.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Dohoda o letecké dopravě mezi EU a Kanadou by za normálních okolností měla moji plnou podporu, neboť jsem jednoznačným příznivcem odstraňování překážek volného pohybu jak v rámci EU, tak mezi EU a třetími státy. V situaci, kdy Kanada stále uplatňuje jednostrannou vízovou povinnost ve vztahu k občanům ČR, však tuto dohodu vnímám jako nemístnou vstřícnost EU vůči státu, který si tuto vstřícnost nezaslouží. EU by měla mít odvahu obě tato témata – tedy zmíněnou vízovou povinnost a uzavíranou mezinárodní dohodu – spojit, protože se může jednat o jednu z mála možností, jak ve věci víz vyvinout na Kanadu účinný tlak. Je zarážející, že Kanada na jedné straně umožňuje leteckým společnostem EU provozovat přímé lety do Kanady z kteréhokoliv místa v EU a na druhé straně brání občanům jednoho členského státu volně cestovat do Kanady. Všeobecně se má za to, že vztah mezi EU a Kanadou se postupně vyvinul do podoby strategického partnerství a uzavíraná dohoda strategický charakter partnerství potvrzuje a zesiluje. Dokud však Kanada bude jednostranně uplatňovat vízovou povinnost ve vztahu k občanům ČR, bude mít toto partnerství značně nahořklou příchuť.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Tuto dohodu, která umožní evropským leteckým společnostem zavést přímé lety do Kanady z kteréhokoli místa v Evropě a také prozkoumat sdílení kódů na těchto trasách, lze označit za nejambicióznější dohodu o letecké dopravě uzavřené Evropskou unií. Jejím cílem je odstranit ustanovení obsažená v předchozích dvoustranných dohodách, které porušovaly právo Unie a nezaručovaly rovné zacházení se společnostmi ve vlastnictví příslušníků různých členských států.

Byl bych rád, aby se vztahy mezi Evropskou unií a Kanadou prohloubily a abychom se dokázali více posunout k vzdušnému prostoru, kde bude mezi státy méně překážek.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Toto doporučení se týká návrhu rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě o uzavření dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé.

Hospodářské a politické vztahy mezi Evropskou unií a Kanadou mají dlouholetou tradici a vyústily v uzavření dvoustranných dohod v této oblasti. Nicméně poté, co 1. prosince 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která požaduje, aby dohody týkající se leteckých služeb schválil Parlament, zahájila Komise proces vyjednávání, který se nyní nachýlil ke konci a jehož výsledkem je zavedení souboru přepravních práv, možnost investic a také spolupráce v některých oblastech, jako je bezpečnost, ochrana práv spotřebitele, životní prostředí, řízení letového provozu, sociální práva a spravedlivá hospodářská soutěž.

Vítám proto přijetí tohoto návrhu, který občanům Evropské unie a Kanady usnadní cestování, neboť dojde k odstranění různých omezení, umožnění sdílení kódu a nastavení spravedlivějších cen.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Podobnost cílů v případě této dohody a dohody se Spojenými státy je jasná: jde o to vytvořit mezi Evropskou unií a Kanadou jednotný trh letecké dopravy, trh, který v roce 2007 představoval 9 milionů přepravených cestujících.

Zpravodaj konstatoval, že tato dohoda je ještě „ambicióznější a specifičtější než dohoda mezi EU a USA“, ale zároveň připouští, že „ačkoliv je tato dohoda ambicióznější než dohoda s USA, pokud jde o přístup na trh, není zcela jasná, pokud jde o uznání důležitosti sociálního rozměru“. Jinými slovy, poukazy na dopad této dohody na pracovní místa, zaměstnance a pracovní podmínky nebyly v tomto případě brány v potaz. Pravdou je, že i v tomto případě zrušení všech omezení, které bylo požadováno ve vztahu k dodavatelům a poskytovaným službám – pro provoz mezi zeměmi, uvnitř jednotlivých zemí, a dokonce i mimo trh EU a Kanady, jak stanoví dohoda – a omezení státních zásahů v leteckých společnostech přispěje k dosažení cíle, tedy k otevření cesty monopolizaci v rámci daného odvětví…

(Vysvětlení hlasování zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cíle této zprávy jsou jasné: vytvoření jednotného trhu letecké dopravy mezi EU a Kanadou, trhu, který v roce 2007 představoval 9 milion přepravených cestujících. Zpravodaj uvedl, že dohoda je ještě „ambicióznější a specifičtější než dohoda mezi EU a USA“, ale zároveň připouští, že „ačkoliv je tato dohoda s USA ambicióznější, pokud jde o přístup na trh, není zcela jasná, pokud jde o uznání důležitosti sociálního rozměru.“

Jinými slovy, poukazy na dopad této dohody na pracovní místa, zaměstnance a pracovní podmínky nebyly v tomto případě brány v potaz. I nulová omezení, která byla požadována ve vztahu k dodavatelům a poskytovaným službám – pro provoz mezi zeměmi, uvnitř jednotlivých zemí, a dokonce i mimo trh EU a Kanady, jak stanoví dohoda – a omezení státních zásahů v leteckých společnostech přispěje k dosažení cíle, tedy k otevření cesty monopolizaci v daném odvětví, s negativními účinky pro pracovníky a cestující, v rozporu s tím, co bylo řečeno. Proto jsme hlasovali proti.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Podpořil jsem tento dokument, neboť dohoda zahrnuje postupné uvolňování přepravních práv, možnosti investic a rovněž rozsáhlou spolupráci v řadě oblastí, jako je bezpečnost, ochrana, sociální otázky, zájmy spotřebitele, životní prostředí, řízení letového provozu, státní dotace a hospodářská soutěž. Všechny letecké společnosti Unie budou moci provozovat přímé lety do Kanady z kteréhokoli místa v Evropě. Dohoda odstraňuje veškerá omezení týkající se tras, cen či počtu letů za týden mezi Kanadou a Evropskou unií. Letecké společnosti budou moci svobodně uzavírat dohody o sdílení kódu, např. smlouvy o společném provozu, které jsou důležité pro letecké společnosti zajišťující lety do velkého počtu destinací a nastavující sazby v souladu se zákony o ochraně hospodářské soutěže. Dohoda obsahuje ustanovení pro postupné otevírání trhu spojené s poskytováním větší investiční svobody oběma stranami. Náročný charakter této dohody je třeba velmi vítat. Měl by být cílem pro další probíhající vyjednávání. Domnívám se proto, že Parlament by měl s dohodou o letecké dopravě mezi EU a Kanadou vyslovit souhlas. Všechny tyto letecké dohody jsou pro Evropskou unii, naše letecké společnosti a naše občany užitečné a potřebné.

  David Martin (S&D), písemně. − Vítám tuto dohodu, kterou lze bez nadsázky označit jako nejambicióznější dohodu o letecké dopravě uzavřenou mezi Unií a hlavním světovým partnerem. Podstatně zlepší spojení mezi příslušnými trhy i mezi lidmi a postupnou liberalizací pravidel pro zahraniční vlastnictví zároveň vytvoří nové příležitosti v oblasti letecké dopravy. Především je ambicióznější a specifičtější než dohoda mezi EU a USA, pokud jde o přepravní práva, vlastnictví a kontrolu, i po prozatímním uplatňování pozměňovacího protokolu („druhá fáze“).

Podle studie zahájené Komisí by otevřená dohoda s Kanadou znamenala v prvním roce dalšího půl milionu cestujících a během několika let by bylo možno očekávat dalších 3,5 milionu cestujících využívajících příležitostí, které by tato dohoda mohla nabídnout. Dohoda by mohla přinést výhody pro spotřebitele ve výši nejméně 72 milionů EUR díky nižším cenám letenek a vytvořila by rovněž nová pracovní místa.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Ačkoliv Evropská unie a Kanada mají dlouholeté hospodářské a politické vazby, před uzavřením současné dohody bylo letectví v řadě členských států předmětem dvoustranných dohod. Je proto nutné sledovat cíl v podobě vytvoření otevřeného vzdušného prostoru, který připravuje cestu pro vznik jednotného trhu letecké dopravy s volným pohybem investic, kde letecké společnosti obou stran mohou poskytovat své letecké služby bez jakýchkoli omezení. Myslíme si, že stávající právní omezení vlastnictví kanadských leteckých společností by měla být zrušena a zároveň je třeba zavést nová přepravní práva a spolupracovat v řadě otázek – jako je ochrana cestujících, respekt k životnímu prostředí, řízení letového provozu a bezpečnost. Můžeme tedy bezpochyby říci, že dnes přijatá dohoda si klade opravdu vysoké cíle. Zásadním způsobem zlepší spojení mezi příslušnými trhy a pro dané odvětví vytvoří nové příležitosti. Velmi však doporučujeme intenzivnější konzultace a spolupráci v citlivé otázce bezpečnosti a vyzýváme Komisi, aby informovala Parlament o veškerém vývoji a dohlížela na činnost nového smíšeného výboru.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Dohoda o letecké dopravě mezi EU a Kanadou je pro budoucnost vztahů mezi oběma stranami velmi důležitá. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba plně informovat Evropský parlament a konzultovat s ním práci smíšeného výboru i všech zúčastněných subjektů. Parlament bude muset schválit každou uzavíranou dohodu, a proto bude nutné, aby byl informován o aktuálním stavu všech jednání.

Tato dohoda je proto důležitým krokem k otevření trhu pro letecké společnosti z Evropské unie a Kanady bez jakékoli diskriminace. Toto otevření může přispět ke zlepšení služeb poskytovaných cestujícím. Jedná se o nejambicióznější dohodu o letecké dopravě, kterou tyto dvě země mezi sebou podepsaly.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Plně souhlasím se Silvií-Adrianou Ţicăuovou, že tato dohoda je tou nejambicióznější dohodou o letecké dopravě mezi Unií a hlavním světovým partnerem. Podstatně zlepší spojení mezi příslušnými trhy i mezi lidmi a postupnou liberalizací pravidel pro zahraniční vlastnictví vytvoří nové příležitosti v oblasti letecké dopravy. Především je náročnější ambicióznější a lépe zacílená než dohoda mezi EU a USA, pokud jde o přepravní práva, vlastnictví a kontrolu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto dohodu o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé. Jedná se o velmi ambiciózní dohodu, která stanoví postupné uvolňování přepravních práv, možnosti investic a plnou spolupráci v některých oblastech, jako jsou otázky bezpečnosti, sociální otázky, ochrana zájmů spotřebitele, životní prostředí, řízení letového provozu, státní dotace a hospodářská soutěž. Všechny letecké společnosti Evropské unie budou moci provozovat přímé lety do Kanady z kteréhokoli evropského letiště. Dohoda ruší všechna stávající omezení týkající se tras, cen a počtu týdenních letů mezi Kanadou a Evropskou unií. S uspokojením hlasuji pro tuto dohodu vzhledem k jejímu ambicióznímu charakteru a možnostem, které otevírá pro ještě větší posílení historických vazeb mezi Azorskými ostrovy a Kanadou.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Dohoda o letecké dopravě mezi EU a Kanadou je jednou z nejambicióznějších dohod o letecké dopravě mezi Evropskou unií a hlavním světovým partnerem. Zahrnuje postupné uvolňování přepravních práv, možnosti investic a také rozsáhlou spolupráci v otázkách, jako je ochrana, bezpečnost, sociální otázky, zájmy spotřebitelů, životní prostředí, řízení letového provozu, státní dotace a hospodářská soutěž.

Dohoda zlepší spojení mezi příslušnými trhy i mezi lidmi a postupnou liberalizací pravidel pro zahraniční vlastnictví zároveň vytvoří nové příležitosti pro oblast letecké dopravy. Podle nedávných studií by otevřená dohoda s Kanadou přinesla v prvním roce dalšího půlmilionu cestujících a během několika let by bylo možno očekávat dalších 3,5 milionu cestujících využívajících příležitostí, které by tato dohoda mohla nabídnout. Dohoda by mohla přinést výhody pro spotřebitele ve výši nejméně 72 milionů EUR díky nižším cenám letenek a vytvořila by rovněž nová pracovní místa. Z výše uvedených důvodů hlasuji pro přijetí dohody o letecké dopravě mezi EU a Kanadou.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro uzavření dohody o letecké dopravě mezi EU a Kanadou, která umožní evropským leteckým společnostem provozovat přímé lety do Kanady z kteréhokoli místa v Evropě, a za prvé vytvoří nové příležitosti pro evropské společnosti – zejména díky možnosti uzavírat smlouvy o společném provozu (sdílení kódu) a postupné liberalizaci pravidel v oblasti zahraničních investic – a za druhé přinese významné ekonomické výhody pro spotřebitele a z hlediska vytváření pracovních míst.

  Zuzana Roithová (PPE) , písemně. – (CS) Smlouvu o letecké dopravě s Kanadou považuji za zásadní obchodní instrument, který přináší výhody oběma stranám, ale s ohledem na diskriminaci českých občanů a stanovisko poslanců Poslanecké sněmovny České republiky se zdržuji hlasování. Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny České republiky pozastavil jednání o souhlasu s ratifikací smlouvy do doby, kdy bude patrný pokrok za strany Komise při jednáních s Kanadou o zrušení jednostranně zavedené vízové povinnosti pro české občany. Téměř dva roky trvá stav dvojího občanství EU, kdy občané ČR nemohou volně cestovat jako ostatní do Kanady, zatímco Kanaďané mohou volně cestovat do ČR. ČR nemůže zavést reciprocitu s ohledem na společnou vízovou politiku EU, kterou však komisařka nehledí zajistit.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, prodloužila stav, kdy byl pro uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Parlamentu. Do této kategorie spadají nyní i dohody o letecké dopravě, neboť se týkají oblasti, pro niž platí řádný legislativní postup. Dříve byly tyto dohody s Parlamentem pouze konzultovány.

Ačkoliv Evropská unie a Kanada mají dlouholeté hospodářské a politické vazby, před uzavřením současné dohody bylo letectví předmětem dvoustranných dohod s 19 členskými státy EU. Mnohé z těchto dohod byly omezující a neumožňovaly plný přístup na dané trhy. V listopadu 2002 dospěl Evropský soudní dvůr k závěru, že některá ustanovení v těchto dvoustranných dohodách jsou neslučitelná s právem Společenství.

Rada proto v říjnu 2007 pověřila Komisi, aby namísto dosavadních dvoustranných dohod vyjednala komplexní dohodu o leteckých službách. V tomto roce se mezi EU a Kanadou přepravilo devět milionů osob. Dohoda o letecké dopravě mezi EU a Kanadou byla ratifikována dne 30. listopadu 2008, schválena na summitu EU a Kanady dne 6. května 2009 a podepsána ve dnech 17.–18.  prosince 2009. Evropská unie a Kanada také jednaly o dohodě o bezpečnosti letecké dopravy. To je předmětem samostatného doporučení. (A7-0298/2010).

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Ačkoliv Evropská unie a Kanada mají dlouholeté hospodářské a politické vazby, doposud jediná existující dohoda o letecké dopravě mezi EU a Kanadou vznikla spojením dvoustranných dohod mezi zeměmi. Tento protokol zahrnuje zavedení přepravních práv, možnosti investic a také spolupráci v řadě otázek, především v oblasti zvýšené záruky bezpečnosti a ochrany. Podporuji znění této dohody, protože zavádí opatření určené pro postupné otevírání kanadského leteckého trhu a umožňuje větší investiční svobodu oběma stranám. K tomu, aby řádně naplnila mandát, musí Kanada změnit své právní předpisy a odstranit tak stávající právní omezení, která se týkají vlastnictví a řízení kanadských leteckých společností a řady služeb poskytovaných jednotlivými leteckými společnostmi.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Tato dohoda, kterou lze označit za nejambicióznější dohodu v oblasti letecké dopravy uzavřenou Evropskou unií, umožní evropským leteckým společnostem provozovat přímé lety do Kanady z kteréhokoli evropského letiště a také zavést obchodní mechanismy, např. sdílení kódu. Dohoda stanoví postupné uvolňování přepravních práv, možnosti investic a rovněž plnou spolupráci v některých oblastech, jako jsou otázky bezpečnosti, sociální otázky, obrana zájmů spotřebitele, životní prostředí, řízení letového provozu, státní dotace a hospodářská soutěž.

V dokumentu přijatém na dnešním zasedání je Evropská komise vyzývána Výborem pro dopravu a cestovní ruch, v němž jsem náhradníkem, aby Parlament byl systematicky informován o práci zřízeného smíšeného výboru a byla s ním konzultována, aby mohl sledovat různé fáze otevírání trhu. Hlasoval jsem pro toto doporučení a uvedená dohoda by měla být příkladem pro další jednání, která právě probíhají.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Tato dohoda slouží jako model pro současná a budoucí jednání s jinými státy. Odstraní veškerá omezení týkající se tras, cen nebo počtu týdenních letů mezi oběma stranami dohody. Podle odhadů mohou případné úspory díky levnějším cenám letenek dosáhnout 72 milionů EUR, z čehož by měli přímý užitek spotřebitelé. Dalším přínosem dohody pro naše občany bude vytvoření nových pracovních míst. Hlasovala jsem proto ve prospěch této dohody.

Zpráva: Dominique Riquet (A7-0044/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože další pokračování dvoustranných dohod s Vietnamem by bylo v rozporu s evropským právem, a vzhledem k tomu, jaké případné možnosti by tato větší otevřenost mohla přinést.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Dvoustranné dohody o letecké dopravě doposud uzavírané mezi členskými státy EU a třetími zeměmi vytvářely potenciál pro diskriminaci některých dopravců Evropské unie. Nová dohoda proto obsahuje doložku o určení EU, která zahrnuje všechny dopravce Evropské unie a nahradí tradiční doložky o určení, které se týkaly leteckých dopravců z jednotlivých členských států. Dohoda má za cíl zabránit diskriminaci mezi dopravci Evropské unie a vyloučit praktiky narušující hospodářskou soutěž. Proto jsem hlasovala pro dohodu, která umožní všem leteckým dopravcům Evropské unie provozovat lety mezi kterýmkoli z členských států a Vietnamem.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Podpořil jsem uzavření této dohody. Cílem dohody je umožnit nediskriminační přístup k trasám mezi Evropskou unií a Vietnamem všem leteckým dopravcům EU. Tato dohoda také zajišťuje, aby bezpečnostní ustanovení v dvoustranných dohodách bylo možno uplatnit v situacích, kdy regulační kontrolu leteckého dopravce provádí jiný členský stát než ten, který leteckého dopravce určil. Kromě toho považuji za důležité, že dohoda zakazuje praktiky narušující hospodářskou soutěž.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Soudní dvůr rozhodl, že všechny dosud podepsané dvoustranné dohody jsou v rozporu s právem Evropské unie. Bylo proto nutné změnit tři články, aby se zabránilo diskriminaci mezi leteckými společnostmi, aby potenciálně protikonkurenční činnost byla postavena mimo zákon a také aby bezpečnostní ustanovení platila i tam, kde kontrolu nad dopravou vykonává jiný členský stát, než ten, který ji určil.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Rád bych vysvětlil své hlasování o dohodě o letecké dopravě mezi Evropskou unií a Vietnamem. Hlasoval jsem ve prospěch této dohody vzhledem ke skutečnosti, že dohoda uzavřená Komisí nahrazuje některá ustanovení ve stávajících 17 dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy EU a Vietnamem. Jak víme, podle jednacího řádu Parlamentu nelze provádět změny, ale myslím, že Komise vše potřebné dojednala a tuto dohodu podporuji.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Rada vyzvala Komisi, aby usilovala o náhradu některých ustanovení v dohodách o leteckých službách, poté co Soudní dvůr shledal, že nejsou v souladu s právem Unie.

Uvedené změny umožňují všem evropským leteckým společnostem přístup na trasy mezi Evropskou unií a Vietnamem a zakazují praktiky narušující hospodářskou soutěž. Tyto změny zajišťují soulad se zásadou svobody usazování a snahou je, aby zacházení na území hostitelského členského státu bylo stejné jako zacházení vůči příslušníkům daného členského státu.

Byl bych rád, aby při kontaktech a výměnách mezi Evropskou unií a Vietnamem byly využity vzájemné výhody poskytované leteckým společnostem a aby přispěly k lepšímu vzájemnému poznání obou národů.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vítám přijetí tohoto návrhu rozhodnutí Rady, který je zaměřen na uzavření dohody mezi Evropskou unií na jedné straně a vládou Vietnamské socialistické republiky na straně druhé o některých aspektech leteckých služeb. Mezinárodní vztahy v oblasti letecké dopravy mezi členskými státy a třetími zeměmi byly dříve regulovány prostřednictvím dvoustranných dohod. Avšak Soudní dvůr Evropské unie v roce 2002 rozhodl, že tato situace je nezákonná, neboť odporuje článku 49 Smlouvy o fungování Evropské unie. Komise proto iniciovala proces vyjednávání ve snaze nahradit 17 dvoustranných dohod o leteckých službách platně uzavřených mezi členskými státy a Vietnamem. Tento proces, který se nyní nachýlil ke konci a jehož cílem je zajistit všem dopravcům EU nediskriminační přístup na trasy mezi Evropskou unií a Vietnamem, vyžaduje soulad s bezpečnostními normami a zabraňuje praktikám narušujícím hospodářskou soutěž.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato dohoda, stejně jako ostatní, slouží cílům liberalizace v oblasti leteckých služeb, s odůvodněním, jako v jiných případech, že Soudní dvůr EU v roce 2002 vydal rozhodnutí, že stávající dvoustranné dohody jsou v rozporu s právem Unie. Stejně jako v jiných politováníhodných situacích výklad unijního práva opět podle všeho upřednostňuje svobodu hospodářské soutěže před všemi dalšími sociálními a ekonomickými pravidly.

Vyjadřujeme zde stejné výhrady, jaké máme k jiným dohodám, k jejich rozsahu a možným důsledkům. Za současné situace v oblasti fungování civilní letecké dopravy by vytvoření rovných podmínek pro různé evropské společnosti mohlo v tomto odvětví usnadnit proces monopolizace, který ostatně již probíhá, se všemi negativními dopady na zaměstnance leteckých společností a cestující. K tomu, aby byl trh v tomto odvětví určující, musí být schopnost členských států bránit své národní dopravce omezena.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Máme před sebou dohodu, která slouží cílům liberalizace v oblasti leteckých služeb, s odůvodněním, jako v ostatních případech, že Soudní dvůr vydal v roce 2002 rozhodnutí, že stávající dvoustranné dohody jsou v rozporu s právem Unie. Stejně jako v jiných politováníhodných situacích výklad unijního práva opět podle všeho upřednostňuje svobodu hospodářské soutěže před všemi dalšími sociálními a ekonomickými pravidly, dokonce i tam, kde existují dvoustranné dohody s členskými státy.

Vyjadřujeme proto stejné výhrady, jaké máme k jiným dohodám, k jejich rozsahu a možným důsledkům. Za současné situace v oblasti fungování civilní letecké dopravy by vytvoření rovných podmínek pro různé evropské společnosti mohlo v tomto odvětví usnadnit proces monopolizace, který ostatně již probíhá, se všemi negativními dopady na zaměstnance leteckých společností a cestující. Schopnost členských států bránit své národní dopravce by neměla být omezována.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. − (IT) Nové pravomoci, které Evropská unie získala, zahrnují také dohody o letecké dopravě. Příslušná dohoda s Vietnamem stanovuje postupy pro provádění řady právních předpisů, zejména z hlediska bezpečnosti. Doporučení je jasné a podporuji ho.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Podpořil jsem tuto zprávu, protože vztahy v oblasti mezinárodního letectví mezi členskými státy a třetími zeměmi se tradičně řídily dvoustrannými dohodami o leteckých službách. Pokud jde o dvoustranné dohody o leteckých službách mezi členskými státy EU a Vietnamem, jsem rád, že cílem je umožnit všem leteckým dopravcům Unie nediskriminační přístup na trasy mezi Evropskou unií a Vietnamem, že bezpečnostní ustanovení ve dvoustranných dohodách je použitelné pro situace, kdy regulační kontrolu nad leteckým dopravcem vykonává jiný členský stát než ten, který leteckého dopravce určil, a že jsou zakázány praktiky narušující hospodářskou soutěž. Všechny tyto letecké dohody jsou pro Evropskou unii, naše letecké společnosti a naše občany užitečné a potřebné.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Mezinárodní vztahy mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti letectví jsou obvykle upraveny dvoustrannými dohodami o leteckých službách. Podle rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2002 jsou tradiční doložky o určení ve dvoustranných dohodách členských států o leteckých službách v rozporu s právními předpisy EU. Umožňují třetí zemi zamítnout, zrušit či pozastavit povolení nebo oprávnění leteckého dopravce, který byl určen členským státem, není ale z větší části ve vlastnictví tohoto členského státu či jeho státních příslušníků a ani nepodléhá jejich faktické kontrole. To se považuje za diskriminaci vůči dopravcům EU, kteří mají sídlo na území některého členského státu, přitom je však vlastní a kontrolují státní příslušníci jiných členských států. Tato skutečnost je v rozporu s článkem 49 Smlouvy o fungování Evropské unie, jež státním příslušníkům členských států, kteří uplatnili svou svobodu usazování, zaručuje, že s nimi bude v hostitelském členském státě zacházeno stejným způsobem jako se státními příslušníky tohoto členského státu. Existují také další otázky, jako je hospodářská soutěž, u kterých by soulad s právními přepisy EU měly zajistit změny či doplnění stávajících ustanovení dvoustranných dohod o leteckých službách mezi členskými státy a třetími zeměmi. Proto Komise vyjednala tuto dohodu.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Dvoustranné dohody o mezinárodní letecké dopravě uzavřené mezi Evropskou unií a třetími zeměmi je nyní potřeba zásadním způsobem přepracovat. Soudní dvůr rozhodl, že tradiční doložky v těchto dohodách jsou zcela neslučitelné s právními předpisy EU, protože porušují svobodu usazování zahraničních společností a nezaručují jim, že s nimi bude hostitelský členský stát zacházet stejně jako se svými vlastními společnostmi. Vítáme proto uzavření této dohody, kterou předložila Komise a jejímž cílem je poskytnout všem leteckým dopravcům EU nediskriminační přístup k trasám do Vietnamu, aniž by to narušovalo pravidla hospodářské soutěže. Měly by být odstraněny doložky o případné dani z pohonných hmot leteckých služeb a bylo by žádoucí, aby tradiční doložky o určení týkající se leteckých dopravců třetích zemí byly nahrazeny doložkou Evropské unie o určení týkající se leteckých dopravců v EU. Tím by se zvýšila úroveň rovnováhy dvoustranných dohod. V neposlední řadě by stálo za to vytvořit zpřísněná bezpečnostní opatření, zejména v situacích, kdy regulační kontrolu nad leteckým dopravcem vykonává jiný členský stát než ten, který jej určil.

  Nuno Melo (PPE), písemně. − (PT) Dohoda EU s Vietnamem je pro budoucnost vztahů mezi oběma stranami velmi důležitá. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost musí být Evropský parlament plně informován o práci smíšeného výboru i všech zúčastněných subjektů a musí být v této souvislosti konzultován. Jakákoli dohoda, která má být uzavřena, bude muset být přijata Parlamentem, jenž proto bude muset být o všech jednáních průběžně informován. Tato dohoda je proto důležitým krokem k otevření trhu leteckým společnostem v EU a ve Vietnamu bez jakékoli diskriminace. Toto otevření trhu může přispět ke zlepšení služeb cestujícím.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Dvoustranné dohody o leteckých službách mezi Evropskou unií a třetími zeměmi obsahují doložky, které, jak se ukázalo, jsou v rozporu s právními předpisy EU, protože nejsou zárukou rovného zacházení s různými leteckými dopravci mimo EU. Proto potřebujeme zvláštní dohodu, která chrání cestující a letecké společnosti. Hlasoval jsem pro dohodu právě proto, aby bylo zajištěno, že všichni evropští letečtí dopravci mohou využívat vietnamské letecké trasy rovným způsobem, bez rizika zákazu činnosti. Cílem rozsahu dohody je navíc větší bezpečnost letů i cestujících. Pokud totiž z různých důvodů nemůžeme mít stejné standardy, které máme v rámci Evropské unie, pak je vhodné, aby byly stanoveny některé základní body a pravidla.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) V návaznosti na rozsudek Soudního dvora Evropské unie z roku 2002 o tom, že tradiční doložky o určení obsažené v dvoustranných dohodách o leteckých službách podepsaných členskými státy jsou v rozporu s právními předpisy Unie, bylo nutné vyjednat dohodu, která by nahradila některá ustanovení nynějších 17 dvoustranných dohod o leteckých službách mezi členskými státy a Vietnamem.

Zmíněná doložka je v rozporu s článkem 49 Smlouvy o fungování Evropské unie, který státním příslušníkům členských států uplatňujícím svobodu usazování zaručuje, že s nimi bude v hostitelském členském státě zacházeno stejným způsobem jako se státními příslušníky tohoto členského státu. Aby se proto zabránilo diskriminaci mezi leteckými dopravci EU, jsou tradiční doložky o určení týkající se leteckých dopravců členského státu, který je smluvní stranou dvoustranné dohody, nahrazeny doložkou určení EU vztahující se na všechny dopravce EU. Cílem je poskytnout všem leteckým dopravcům EU nediskriminační přístup k trasám mezi Evropskou unií a Vietnamem.

Vzhledem k výše uvedenému jsem hlasovala pro tuto zprávu, která také získala souhlasné stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Hlasoval jsem pro dohodu o letecké dopravě mezi EU a Vietnamem, jejímž cílem je nahradit některá ustanovení stávajících 17 dvoustranných dohod o leteckých službách podepsaných touto zemí a členskými státy, aby tak byl leteckým dopravcům EU zaručen nediskriminační přístup k trasám mezi Evropskou unií a Vietnamem v souladu s rozsudkem Soudního dvora v roce 2002 a s právními předpisy Společenství v oblasti hospodářské soutěže.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Mezinárodní vztahy v oblasti letecké dopravy mezi členskými státy a třetími zeměmi jsou obvykle upraveny dvoustrannými dohodami o leteckých službách. Evropský soudní dvůr v roce 2002 rozhodl, že tradiční doložky o určení v dvoustranných dohodách o leteckých službách členských států porušují právní předpisy EU. Tyto doložky umožňují třetí zemi zamítnout, zrušit nebo pozastavit povolení nebo schválení leteckého dopravce, který byl určen členským státem a který významnou měrou není ve vlastnictví nebo pod kontrolou tohoto členského státu nebo jeho státních příslušníků.

To se považuje za diskriminaci vůči dopravcům EU, kteří mají sídlo na území některého členského státu, přitom je však vlastní a kontrolují státní příslušníci jiných členských států. Tato skutečnost je v rozporu s článkem 49 Smlouvy o fungování Evropské unie, jenž státním příslušníkům členských států, kteří uplatnili svou svobodu usazování, zaručuje, že s nimi bude v hostitelském členském státě zacházeno stejným způsobem jako se státními příslušníky tohoto členského státu.

Existují také další otázky, jako je hospodářská soutěž, u kterých by soulad s právními přepisy EU měly zajistit změny či doplnění stávajících ustanovení dvoustranných dohod o leteckých službách mezi členskými státy a třetími zeměmi.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Myslím, že konečné znění, o kterém jsme dnes hlasovali, je potěšující, protože všem dopravcům Evropské unie umožňuje přístup k trasám mezi EU a Vietnamem, aniž by docházelo k diskriminaci jednotlivých leteckých dopravců. Kromě toho byly poskytnuty záruky v oblasti bezpečnosti a soutěže, které mají zásadní význam pro zlepšení letecké dopravy na této trase, což přinese prospěch provozovatelům leteckých služeb i cestujícím. Vzhledem k trvalému hospodářskému růstu této země, které se díky pružnosti svého podnikatelského systému podařilo vypořádat s mezinárodní krizí lépe než jiným, je tato země oblíbeným partnerem EU a dnešní hlasování může tuto významnou vývojovou linii jedině podpořit.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Komise vyjednala dohodu mezi EU a Vietnamskou republikou, která nahradí stávajících 17 dvoustranných dohod o leteckých službách uzavřených mezi touto zemí a členskými státy. Zmíněná dohoda neobsahuje obvyklá ustanovení o zdanění pohonných hmot v EU pro lety dopravců třetích zemí. Dohoda však také znamená významný přínos pro EU a svým hlasem podporuji doporučení Parlamentu.

Za tímto účelem bych chtěl zdůraznit doložku o určení uvedenou v dohodě, jejímž cílem je poskytnout všem leteckým dopravcům EU nediskriminační přístup na trasy mezi EU a Vietnamem, ale i ustanovení týkající se zabezpečení a shody s pravidly hospodářské soutěže.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Dohoda uvedla doložky o určení, které byly součástí předchozích dvoustranných dohod o leteckých službách, do souladu s právními předpisy EU, a to podle rozsudku Evropského soudního dvora v roce 2002. Hlasovala jsem pro uzavření dohody.

Zpráva: Dominique Baudis (A7-0042/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože je nutné uzavřít jednání o obchodu s tímto regionem, a podle mého názoru dochází ke kladným změnám vzhledem k tomu, že tento dokument zahrnuje taková odvětví, jako je například energetika, průmysl a suroviny a především výzkum, inovace a vzdělávání.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. − Hlasovala jsem pro tuto zprávu a chtěla bych vyzvat vedoucí představitele EU a GCC k posílení spolupráce zejména v oblasti obchodu, protože jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a GCC byla zahájena před 20 lety a dosud nebyla uzavřena. Státy GCC jsou pro EU a Západ jako celek nejen strategicky velmi důležitou oblastí, ale také významnými obchodními partnery. Náš obchod s tímto regionem neustále roste a v roce 2009 činil 79,7 miliard EUR. Se zeměmi GCC máme také kladné saldo obchodní bilance, protože vyvážíme zboží v hodnotě 57,8 miliard EUR a dovoz činí 21,8 miliard EUR. Evropská služba pro vnější činnost by měla této důležité oblasti věnovat větší pozornost a v členských státech GCC by měly být otevřeny nové evropské diplomatické mise. Tímto způsobem bychom mohli zvýšit informovanost o EU a mít v této části světa větší vliv. Vzhledem k výbušné a neklidné situaci v tomto regionu je nyní angažovanosti EU zapotřebí více než kdy jindy.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie a Rada pro spolupráci v Perském zálivu jednají o dohodě o volném obchodu již téměř 20 let. Obě strany by měly z užších vztahů větší prospěch zejména proto, že zde existuje mnoho příležitostí pro spolupráci v oblasti vzdělávání, vědeckého výzkumu a obnovitelných zdrojů energie. Pokud jde o domácí záležitosti, procházejí země GCC již několik let novým procesem politické a společenské modernizace, což je třeba podporovat a povzbuzovat. Myslím si, že potřebujeme trvalý dialog mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Perském zálivu s cílem dosáhnout pokroku v prosazování lidských práv a svobod, včetně práv menšin, a v boji proti všem formám diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví nebo náboženství. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Již asi 20 let se Evropská unie a Rada pro spolupráci v Perském zálivu snaží uzavřít dohodu o volném obchodu. Jednání nebyla dosud uzavřena. Během těch 20 let se toho hodně změnilo. Členové Rady pro spolupráci v Perském zálivu se stali hospodářským motorem oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Jsou také hlavními investory v sousedních zemích Evropské unie v jižním Středomoří. Možnosti spolupráce mezi Evropskou unií a členy Rady pro spolupráci v Perském zálivu proto přesahují rámec obchodu a dotýkají se takových oblastí, jako je věda a vzdělání. Proto jsem hlasovala pro zprávu z vlastního podnětu, která vyzývá Evropský parlament k vytvoření ambicióznějších politik týkajících se Rady pro spolupráci v Perském zálivu.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Evropská unie a Rada pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) jednají o dohodě o volném obchodu již přibližně 20 let. Jsou to pro EU nejdelší dosud neuzavřená obchodní jednání. Během této doby se situace v této oblasti zásadně změnila. Za více než dvě desítky let se členské státy GCC staly hlavním hospodářským motorem Blízkého východu a severní Afriky, přičemž tento nově se rozvíjející region má významný vliv na vývoj světové ekonomiky. Souhlasím s návrhy obsaženými ve zprávě, že je třeba s tímto – pro EU důležitým – regionem rychle uzavřít dohodu o volném obchodu. Potenciál pro spolupráci mezi EU a oblastí Perského zálivu se týká nejen obchodu, ale také dalších společných zájmů v oblasti mezinárodní bezpečnosti, boje proti terorismu, diplomatických zprostředkování v blízkovýchodních oblastech napětí, zvládání regionální krize a mezikulturního dialogu a správy ekonomických záležitostí na celosvětové úrovni.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Prostřednictvím této zprávy z vlastního podnětu chce Evropský parlament vyzvat k vytvoření ambicióznější politiky EU týkající se Rady pro spolupráci v Perském zálivu a jejích členských států. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože si myslím, že udává směr, kterým bychom se měli vydat, a to tím spíše, že Rada pro spolupráci v Perském zálivu nedávno prohlásila, že již nepovažuje režim Muammara Kaddáfího za legitimní. Tato politika nás velmi těší a povzbuzuje. Rada odsoudila zločiny spáchané režimem Kaddáfího vůči civilnímu obyvatelstvu a vyzvala Ligu arabských států a Radu bezpečnosti OSN k okamžitému zásahu. Integrační proces započatý před 30 lety v šesti členských státech této Rady je v arabském světě stále zatím jediným pokusem svého druhu. Musíme tyto státy podporovat.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Pro Evropskou unii je nyní než kdy jindy důležitější, aby měla dohodu o volném obchodu se státy Perského zálivu. Rekord týkající se trvání jednání o této dohodě je nešťastný. Situace se během 20 let od jejich zahájení samozřejmě několikrát změnila. Geopolitické klima oblasti Perského zálivu je nyní jiné, což přináší globální a regionální důsledky. Musíme se vypořádat s liberalizací a diverzifikací hospodářství v těchto státech. V současné době jsou státy Perského zálivu mnohem více než jen obchodními partnery, protože mají stále větší vliv na finanční sektor a diplomacii, nemluvě o dalších oblastech. A jejich vliv bude bezpochyby nadále růst, což znamená nové vyhlídky pro Evropskou unii, která chápe, že spolupráce mezi oběma regiony přesahuje oblast obchodu. Máme společné zájmy v oblasti mezinárodní bezpečnosti, boje proti terorismu, diplomatických zprostředkování v blízkovýchodních oblastech napětí, ve zvládání regionální krize, v mezikulturním dialogu a v správě ekonomických záležitostí na celosvětové úrovni. EU může mít určité výhody ve srovnání s novými hráči v oblasti Perského zálivu, ovšem za předpokladu, že bude projevena politická vůle na nejvyšší úrovni.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o obchodních, hospodářských a finančních vztazích mezi EU a zeměmi Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), konkrétně Saúdskou Arábií, Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty, Kuvajtem, Katarem a Ománem. Souhlasím s ustanoveními v textu týkajícími se vztahů mezi EU a arabskými zeměmi v oblasti Perského zálivu, zejména ve vztahu ke strategickým dohodám v oblasti energetiky, vědy a vzdělávání. Rovněž je důležité, aby bylo dosaženo dohody o volném obchodu.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Domnívám se, že je v zájmu EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) navázat užší vztahy na všech úrovních, včetně politické, kulturní, obchodní či finanční.

Co se týče této zprávy, pro kterou jsem byl zpravodajem za Výbor pro mezinárodní obchod, chtěl bych zdůraznit tři návrhy, které jsem od počátku zastával a které vřele uvítali i další poslanci: 1) větší diplomatická přítomnost v regionu zřízením delegací EU v každém z členských států GCC prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), 2) konání pravidelných summitů hlav států nebo předsedů vlád mezi EU a GCC, a konečně 3) výzva vysoké představitelce/místopředsedkyni a komisaři pro obchod, aby zvážili alternativní možnosti přístupu k budoucím obchodním vztahům se zeměmi GCC ve formě dvoustranných dohod mezi EU a státy Perského zálivu, které se cítí připraveny prohloubit své závazky s EU.

I když třetí uvedený návrh představuje nový přístup EU ke vztahům s třetími zeměmi, myslím si, že EU ani žádná ze zemí GCC ochotných navázat užší vztahy ve všech oblastech nemohou zůstat rukojmími jiných zemí GCC, které se na tento krok prozatím necítí.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože tvrdí, že možnosti spolupráce mezi EU a oblastí Perského zálivu přesahují oblast obchodu. Dobré vztahy mezi těmito regionálními bloky mohou významně přispět k ochraně společných zájmů, jako je mezinárodní bezpečnost, boj proti terorismu a správa ekonomických záležitostí na celosvětové úrovni.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Nedávné bouře a sociální, politické a vojenské nepokoje v různých zemích s muslimskou většinou zdůrazňují nutnost, aby EU vypracovala strategii pro oblast Perského zálivu a navázala kontakty a trvalé partnerství s přední vícestrannou institucí v regionu, tedy s Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC). Existují bezpochyby bezpečnostní, hospodářské a finanční otázky, které obě strany spojují, a EU by proto měla vyvinout větší úsilí a přidělovat zdroje s cílem lépe zvýšit informovanost a pokusit se dokončit návrh dohody o obchodu, která může podle mého názoru vést nejen ke zvýšení obchodu, ale také pomoci k navázání těsnějších kontaktů obyvatel těchto regionů.

Doufám, že reformy, které byly v některých z těchto zemí provedeny, budou konsolidovány, a Evropa může k tomuto procesu přispět pozitivním způsobem.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh usnesení Parlamentu se zabývá vztahy mezi EU a Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) s cílem vytvořit strategické partnerství týkající se jejích členských států. Přes nepokoje v některých arabských zemích, o kterých jsme byli v poslední době informováni, mají státy Perského zálivu velký ekonomický potenciál a představují vynikající příležitost pro spolupráci s EU. Tyto země jsou vynikající obchodní příležitostí nejen proto, že jsou producenty ropy, jejíž zásoby docházejí, ale hlavně proto, že začínají investovat do alternativních energií a Evropa je známá svými odbornými znalostmi v této oblasti. Jsem proto rád, že tato zpráva byla přijata, a doufám, že budeme moci brzy přijmout dohodu, která posílí partnerství EU s islámským společenstvím.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Existuje dostatek důvodů obav a oblastí nestability, kvůli nimž je geopolitická situace v regionu velmi složitá: situace v Palestině, válka v Iráku, situace v Íránu, nedávná lidová povstání v několika zemích, například v Jemenu, a situace v Dárfúru. Vzhledem k této situaci EU používá ve vztazích se státy v této oblasti dvojí standardy, což brání řešení konfliktů, jednání a mírovým procesům. Navíc často zasahuje do povstání a nerespektuje svrchovaná práva národů v regionu.

V této souvislosti jsou základem pro tuto zprávu jednání, která se konala před 20 lety s cílem dosáhnout dohody o volném obchodu mezi EU a Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), přičemž tato jednání jsou nejdelšími dosud neuzavřenými obchodními jednáními, která EU zahájila. Tyto skutečnosti by samy o sobě byly dostatečným důvodem pro to, abychom zprávu nepodpořili. Avšak vzhledem k některým ústním pozměňovacím návrhům předloženým během hlasování je tato zpráva ještě nepřípustnější, zejména vzhledem ke zmínce o postoji Rady bezpečnosti OSN k vytvoření bezletové vzdušné zóny v Libyi, což, jak víme, zastírá válku, která je proti této zemi vedena.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jsme si vědomi toho, že geopolitická situace v regionu Perského zálivu je velmi složitá a zahrnuje citlivé a závažné otázky týkající se bezpečnosti a míru. K důležitým otázkám kromě posledních událostí v severní Africe patří mírový proces na Blízkém východě, válka v Iráku, situace v Íránu, lidová povstání v Jemenu a nedávný vývoj v Dárfúru.

Zpráva však uvádí, že „více než třetinu státních investičních fondů drží státy GCC a že tyto fondy přispěly k záchraně světového a evropského finančního systému v reakci na krizi“. To byly okolnosti, za kterých proběhla jednání před 20 lety k dosažení dohody o volném obchodu mezi EU a Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), což byla nejdelší dosud neuzavřená obchodní jednání, která Evropská unie zahájila.

Faktem je, že EU zasahuje do situace a používá ve svých vztazích se státy v této oblasti dvojí standardy, což brání jednání a dokonce i mírovým procesům týkajícím se svrchovaných práv národů v regionu. Usnesení přijaté Parlamentem navíc obsahuje nové návrhy, které nepomáhají mírovému procesu v regionu…

(Vysvětlení hlasování zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Hlasováním pro tuto zprávu podporuji demonstrace za demokracii a lidská práva v Bahrajnu a odsuzuji násilnou reakci vlády. Země Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), Írán, Irák, Jemen, Omán, Spojené arabské emiráty, Katar, Saúdská Arábie a Kuvajt v současné době představují šestý největší vývozní trh pro EU a EU je nyní hlavním obchodním partnerem GCC. Bez ohledu na tuto již intenzívní obchodní vztahy stále existuje prostor pro jejich prohloubení i pro větší diverzifikaci výměn mezi oběma stranami, vzhledem k velikosti trhu EU a snahám ze strany členských států GCC diverzifikovat svůj vývoz. Dohoda o volném obchodu by také přinesla nové příležitosti pro technickou spolupráci a pomoc a uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a GCC by podpořilo užší vztahy a další diverzifikaci. Tento dokument připomíná, že se EU staví proti výkonu trestu smrti, a vyzývá, aby bylo na výkon trestu smrti vyhlášeno celosvětové moratorium; odsuzuje skutečnost, že je trest smrti stále v platnosti ve všech členských státech GCC; vyzývá tyto státy, aby přijaly moratorium na trest smrti; a vyzývá zejména ty státy, které používají takové metody, jako je poprava setnutím hlavy, kamenování, ukřižování, bičování a amputace, aby od těchto praktik upustily.

  Tunne Kelam (PPE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu o vztazích mezi EU a Radou pro spolupráci v Perském zálivu. Chtěl bych zdůraznit svou podporu ústním pozměňovacím návrhům předloženým zpravodajem panem Baudisem s cílem aktualizovat zprávu s ohledem na poslední vývoj.

Je důležité vyzvat všechny členské státy Rady pro spolupráci v Perském zálivu, aby uznaly pokračující lidové hnutí za demokratické reformy v rámci širšího regionu, a žádat, aby s nově vznikajícími skupinami občanské společnosti ve svých zemích podpořily proces skutečné pokojné demokratické přeměny.

  Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Oblast Perského zálivu má pro Evropskou unii z různých důvodů strategický význam, zejména pokud jde o dodávky energie. Evropská unie chce navázat užší spolupráci s Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) – organizací složenou ze šesti nejbohatších národů v regionu – a uzavřít dohodu o volném obchodu, která bude klíčovým prvkem tohoto procesu. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která připravuje půdu pro budoucí spolupráci mezi EU a GCC. Návrh předložený mým kolegou panem Baudisem, který pokrývá všechny otázky týkající se takového partnerství, jako jsou práva menšin, práva žen, svoboda svědomí a projevu, ale také podpora izraelsko-palestinského mírového procesu a oblastí strategického partnerství, jako je výzkum, vzdělávání a fosilní a obnovitelná paliva, dosáhl poměrně širokého konsensu politických skupin. Nicméně nedávné události v Bahrajnu vyvolaly obavy, zda je zpráva dostatečně aktuální. Díky dobré vůli všech stran bylo vyjednáno několik vynikajících kompromisních ústních pozměňovacích návrhů, takže zpráva je aktuální a zajišťuje, že měsíce tvrdé práce nepřišly vniveč.

  Krzysztof Lisek (PPE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy pana Baudise. Komplexní zpráva pana Baudise pokrývá všechny zajímavé otázky týkající se lidských práv, rovnoprávnosti žen, svobody tisku a demokratizace. Zpráva rovněž zohledňuje poslední změny na politické scéně v Bahrajnu. Podle mého názoru je naprosto nezbytné odsoudit násilí, kterého se v tomto konfliktu používá. Strategické partnerství v mnoha oblastech, což je zdůrazněno na mnoha místech této zprávy, by mělo umožnit předcházet krizím ve vztazích mezi EU a tímto regionem a zvýšit energetickou bezpečnost Evropy. Země Perského zálivu jsou velmi důležitými hráči v mírovém procesu. Proto bych chtěl říct, jak mne těší, že zpráva byla přijata, a doufám, že spolupráce mezi Evropskou unií a státy Perského zálivu bude v mnoha oblastech ještě produktivnější.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu a vítám zvláště ústní pozměňovací návrh doplňující nový odstavec 7a, který „vyzývá všechny členské státy v GCC států Perského zálivů, aby uznaly pokračující lidové hnutí za demokratické reformy v rámci širšího regionu, a žádá, aby se plně zavázaly s rozvíjejícími se skupinami občanské společnosti podporovat proces skutečné pokojné demokratické přeměny v jejich vlastních zemích s partnery v regionu a s podporou Evropské unie“.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Během 20 let obchodních jednání mezi Evropskou unií a zeměmi Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) se okolnosti jednání zásadně proměnily a tyto vztahy musí být schopny dosáhnout bodu obratu.

Uzavření dohody o volném obchodu zůstává politickou a obchodní prioritou. Pro geopolitické prostředí GCC je charakteristické, že zde vyvstává řada bezpečnostních problémů s celosvětovými i regionálními důsledky, což znamená, že je potřeba zahájit proces liberalizace a diverzifikace základní hospodářské struktury těchto zemí. Tyto země by měly být schopny pokračovat na cestě spolupráce a multilateralismu.

Úkolem Evropské unie je proto rozvoj nového strategického partnerství, které je schopno podporovat pokračující proces regionální integrace. Dále by bylo žádoucí, aby Evropská služba pro vnější činnost otevřela v těchto zemích nová diplomatická zastoupení. Bylo by proto dobré, aby Parlament podpořil ambicióznější politiky EU týkající se GCC. Měli bychom být schopni posílit vztahy v oblasti spolupráce, jako jsou oblasti vědeckého výzkumu a technologie, a zároveň pokračovat v projednávání otázek, jako je ochrana náboženských menšin, právo na práci a svobodu názoru.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Jednání mezi EU a Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) probíhají již více než dvě desítky let a jejich cílem je dojednat dohodu o volném obchodu. Jsou to tak nejdelší dosud neuzavřená obchodní jednání, která EU zahájila.

Během 20 let se okolnosti jednání zásadně změnily. Státy GCC mají podstatný finanční vliv v podobě státních investičních fondů, které v roce 2009 činily více než 1 380 miliardy USD, jinými slovy více než 35 % celosvětového objemu. Členské státy GCC se staly hospodářským motorem pro celý blízkovýchodní a severoafrický region, přičemž představují více než 40 % národního bohatství vytvořeného v této oblasti a drží 50 % jejích oficiálních měnových rezerv, jinými slovy 1 070 miliard USD.

Má-li v jednání dojít k úspěšnému konci, musíme vzhledem k obrovskému finančnímu a hospodářskému potenciálu těchto zemí nynější situace využít.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − EU a Rada pro spolupráci v Perském zálivu jednají o dohodě o volném obchodu již asi 20 let: jsou to nejdelší dosud neuzavřená obchodní jednání, která EU zahájila. Zpráva zdůrazňuje, že uzavření dohody o volném obchodu zůstává prioritou, nicméně přesahuje rámec obchodních vztahů a zahrnuje také problematiku energetiky, průmyslu a nerostných surovin, výzkumu a vývoje, inovací a vzdělávání.

Zdržel jsem se hlasování, protože dohoda by měla být vypracována v kontextu politické reakce na situaci v regionu. Pro každou zemi by měl být uplatněn odlišný přístup. Vezměme si například Írán. Bylo by chybou zahrnout do procesu vyjednávání Ahmadínežádův režim. Je potřeba přesnějšího zeměpisného nebo hospodářského vyjasnění.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Souhlasil jsem s tímto usnesením o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu, protože oblast Perského zálivu se dnes vnímá jako vznikající nové globální ekonomické centrum, jehož geopolitické prostředí činí z Perského zálivu ohnisko bezpečnostních problémů, které mají celosvětové i regionální důsledky. Kromě toho je GCC šestým největším vývozním trhem EU a EU je v současné době hlavním obchodním partnerem GCC a je nutné rozvíjet a rozšířit vzájemné vztahy. Musíme vynaložit veškeré úsilí, abychom zajistili rozšíření spolupráce v různých oblastech hospodářské a technické činnosti, což zahrnuje posílení procesu hospodářského rozvoje. Kromě toho by silná hospodářská interakce poskytla více příležitostí k posílení regionální integrace EU a vytvořila více možností pro EU s cílem přispět ke zvýšení stability v této strategicky významné oblasti. Musíme udělat vše pro to, aby byla jednání mezi těmito dvěma regiony konečně ukončena a aby byla uzavřena dohoda o volném obchodu, což by zaručilo nové možnosti technické spolupráce a pomoci.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − (LT) Evropský parlament až do přílivu vlny demokracie v arabských zemích neustále vyzýval země Rady pro spolupráci v Perském zálivu ke zlepšení situace v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv a svobod. Naše skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů zdůraznila zejména potřebu reformy v oblasti sociální politiky a zajištění větších svobod odborů. Jsme zásadně proti popravám a pošlapávání práv žen. Hlasováním pro tuto zprávu podporuji demonstrace za demokracii a lidská práva v Bahrajnu a odsuzuji násilnou reakci vlády. Podporuji výzvy zpravodaje, abychom se se zeměmi Perského zálivu podělili o zkušenosti členských států EU v zavádění technologií pro získávání obnovitelných zdrojů energie. Jsem také pro urychlení jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a zeměmi Perského zálivu. Spolupráce mezi těmito dvěma regiony nabízí jasný potenciál, nejen v oblasti hospodářství, ale také v oblasti mezinárodní bezpečnosti, boji proti terorismu, diplomatických zprostředkování v blízkovýchodních oblastech napětí, mezikulturního dialogu a správy ekonomických záležitostí na celosvětové úrovni.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zpráva pana Baudise o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) se týká jednání o volném obchodu mezi EU a zeměmi Perského zálivu. Myslím si, že dohoda, která usnadňuje obchod, čímž posiluje všechny společenské a politické vazby, které znovu začleňují tento region do celosvětového kontextu, je zásadní pro jeho další stabilitu po ukončení válek probíhajících v minulých letech a po nedávných událostech a také z hlediska obchodu. Proto jsem hlasoval pro zprávu v naději, že budou dále prohloubeny vzájemné vztahy, protože by to bylo vzájemně výhodné, mimo jiné s ohledem na novou správu na celosvětové úrovni.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu, která představuje výzvu Parlamentu formulovat ambicióznější politiku v oblasti strategického partnerství mezi EU a Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) a jejích členských států.

EU a GCC se snaží vyjednat dohodu o volném obchodu již asi 20 let. Jsou to nejdelší dosud neuzavřená obchodní jednání, která EU zahájila. Nicméně v průběhu 20 let se okolnosti těchto jednání velmi změnily. Potenciál pro spolupráci mezi těmito dvěma regiony ve skutečnosti přesahuje pouhou oblast obchodu. Tyto dva bloky mají společné zájmy, jako je mezinárodní bezpečnost, boj proti terorismu, diplomatická zprostředkování v blízkovýchodních oblastech napětí, zvládání regionální krize, mezikulturní dialog a správa ekonomických záležitostí na celosvětové úrovni.

Hlasovala jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu, protože jsem přesvědčena, že výzva Parlamentu k formulování ambicióznější politiky EU ve vztahu k GCC a jejím členským států je velmi aktuální. Doufám, že bude na nejvyšší úrovni projevena politická vůle, které je v této věci potřeba.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) je projednávána již asi 20 let. Během tohoto období se finanční a geopolitické okolnosti GCC zásadně změnily: v oblasti se objevily bezpečnostní problémy (například Irák, Írán, Jemen, islámský terorismus a pirátství) a noví obchodní hráči.

Zároveň se členské státy GCC staly hospodářským motorem celé oblasti Blízkého východu a severní Afriky a nyní jsou hlavními investory v sousedních zemích Evropské unie v jižním Středomoří. Oba regiony mají také společné zájmy v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu, zvládání regionální krize a správy ekonomických záležitostí na celosvětové úrovni. Proto je dnes Parlament vyzýván, aby formuloval ambicióznější politiku spolupráce se zeměmi GCC. EU může ve srovnání s novými hráči působícími v Perském zálivu využívat svých určitých výhod, především v oblasti vzdělávání, vědeckého výzkumu, energetiky a technologií. Nemůžeme připustit, aby možnosti, které přináší tento historický okamžik, kdy je definována správa ekonomických záležitostí na celosvětové úrovni a přetvářena rovnováha v regionu, zůstaly nevyužity.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Oblast Perského zálivu je pro EU velmi důležitá, a proto je nezbytné vytvořit strategii, která je zaměřena na posílení politických, finančních, hospodářských, sociálních a kulturních vazeb s Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC). Vzhledem k tomu je uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a GCC prioritou. Potenciál této spolupráce se vztahuje i na další oblasti, jako je vzdělávání, energetika a vědecký výzkum.

Podporuji proto dnešní výzvu v této sněmovně formulovat ambicióznější politiku EU ve vztahu k GCC a jejím členským státům a doufám, že posílení dialogu a spolupráce mezi EU a GCC pomůže podpořit a upevnit pokrok v oblasti dodržování demokratických zásad a základních práv.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Mezi důvody hlasování pro tento text by mělo být zmíněno přijetí (nového) pozměňovacího návrhu 7a, který uvádí následující: „vyzývá všechny členské státy v GCC států Perského zálivu, aby uznaly pokračující lidové hnutí za demokratické reformy v rámci širšího regionu, a žádá, aby se plně zavázaly s rozvíjejícími se skupinami občanské společnosti podporovat proces skutečné pokojné demokratické přeměny v jejich vlastních zemích s partnery v regionu a s podporou Evropské unie”.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a oblastí Perského zálivu je prioritou zájmů obou stran a bude klást důraz na význam jejich vzájemného uznání. Přítomnost Evropské unie v regionu posiluje obchodní politiku, čímž přispívá k rozvoji cílené a efektivní informovanosti o EU v zemích Perského zálivu.

Uzavření zmíněné dohody umožňuje podpořit větší viditelnost Unie prováděním strategie otevírání nových evropských diplomatických zastoupení v zemích Perského zálivu, které by podporovaly politický dialog a zefektivnily úsilí Evropy. To platí také pro potřeby EU v oblasti energetiky, které jsou stále do značné míry kryty fosilními palivy, i když budoucí poptávka po ropě je ovlivněna politikou v oblasti klimatu, jež se stále více zaměřuje na obnovitelné zdroje. Společenské a politické změny, k nimž došlo v posledních letech ve většině členských států Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), podporují prosazování lidských práv a boj proti všem formám diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví, sexuální orientace či náboženství. Proto je potřeba vybudovat spolehlivé partnerství mezi EU a GCC, které pomůže otevřít trhy pro zboží a odstranit necelní překážky.

  Charles Tannock (ECR), písemně. − Delegace britských konzervativců a skupina ECR hlasovaly pro zprávu pana Baudise o vztazích mezi EU a GCC, včetně četných ústních pozměňovacích návrhů předložených zpravodajem na dnešním plenárním zasedání, protože je důležité odsoudit jakékoliv nepřiměřené použití síly ze strany úřadů v Bahrajnu, zejména obvinění ze střelby do neozbrojených, pokojně protestujících lidí.

Bereme na vědomí, že většina demonstrantů zejména ze šíitské komunity se také do jisté míry uchýlila k nepřijatelnému násilí, a vyzýváme všechny strany, aby zachovávaly maximální zdrženlivost. Bahrajn je věrným západním spojencem a je zde základna amerického loďstva a my vítáme nabídku korunního prince Bahrajnu k dialogu. Bereme na vědomí, že podle pravidel GCC je vláda Bahrajnu oprávněna povolat pomoc ze Saúdské Arábie a Kuvajtu při prosazování práva a pořádku, ale zahraniční síly v Bahrajnu by měly respektovat základní lidská práva, včetně práva na pokojné demonstrace. Doufáme, že dohoda o volném obchodu EU může být uzavřena co nejdříve, protože hospodářský růst a vytváření pracovních míst, zejména pro znevýhodněnou komunitu šíitů, pomůže tento ostrovní stát stabilizovat a snížit sociální napětí.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem návrh usnesení, který vysílá našim partnerům na arabském poloostrově jasný signál. Na pozadí extrémního hospodářského, sociálního a geopolitického napětí je nezbytné, aby tato sněmovna zopakovala svou ochotu revidovat naše dohody o spolupráci ve světle událostí v arabském světě. Nenavrhujeme opustit historické vazby, ale upravit naše vztahy tak, aby odrážely skutečnou realitu a potřeby lidí, přičemž nezbytným předpokladem pro rozvoj hospodářských a politických vazeb bude úcta k hodnotám zastávaným Unií. Klíčovým a nepostradatelným prvkem každého partnerství bude rovněž dialog s občanskou společností. Je třeba uvítat pokrok a reformy, přesto je stále nutné hodně pracovat na tom, aby se tyto země vydaly jednoznačně na cestu k demokracii, dodržování lidských práv a občanských svobod. Část osudu Evropy se odehrává na Blízkém a Středním východě. V rámci dohod o přidružení uzavřených mezi EU a těmito zeměmi je nyní potřeba najít střední cestu, která je spravedlivá ke všem stranám a představuje rovnováhu mezi úsilím o hospodářské a obchodní vztahy a podporou základních hodnot.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Hlasovala jsem pro zprávu o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu. Jak je podrobně vysvětleno ve zprávě, vzhledem k mnoha výhodám pro obě smluvní strany a po 20 letech jednání, je na čase, abychom vyvinuli cílené úsilí a zasadili se o uzavření dohody o volném obchodu. Především však podporuji hlavní body zájmu pro tato jednání uvedená ve zprávě, která zohledňují vývoj v oblasti změny klimatu a povinnosti v oblasti lidských práv.

Zpráva: Sharon Bowles (A7-0064/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Jsem pro toto jmenování, protože byly provedeny všechny právní postupy včetně důkladného posouzení životopisu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Výkonná rada Evropské centrální banky požaduje nového člena. Hlasovala jsem pro jmenování belgického kandidáta pana Praeta vzhledem k jeho uznávané autoritě a profesním zkušenostem v oblasti měnových záležitostí a bankovnictví.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Podporuji příznivý výsledek hlasování Rady o jmenování pana Praeta členem výkonné rady Evropské centrální banky, a to na základě kladného posouzení jeho životopisu a jeho písemných odpovědí v dotazníku, který dostali uchazeči o toto místo.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V rozhodující okamžik v životě evropských orgánů, kdy Evropská centrální banka musí zejména pečlivě provádět intervenční úlohu při monitorování krize státního dluhu, stability eura a hospodářského oživení, přeji nově jmenovanému panu Praetovi v jeho funkci mnoho úspěchů a věřím, že bude plnit funkci, do které byl jmenován, s nasazením a kompetentně.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Souhlasil jsem s tímto dokumentem, protože v dopise ze dne 18. února 2011 Evropská rada konzultovala Evropský parlament ve věci jmenování Petera Praeta členem výkonné rady Evropské centrální banky na funkční období osmi let s účinností od 1. června 2011. Hospodářský a měnový výbor Parlamentu pak vyhodnotil profil kandidáta, a to na základě životopisu uchazeče i jeho odpovědí na písemný dotazník, který mu byl zaslán. Výbor následně dne 16. března 2011 uskutečnil jeden a půl hodiny trvající slyšení tohoto kandidáta, v němž kandidát přednesl úvodní slovo a pak odpovídal na otázky členů výboru. K doporučení Rady jmenovat Petera Praeta členem výkonné rady Evropské centrální banky bylo Evropské radě předáno kladné stanovisko.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která na základě doporučení Hospodářského a měnového výboru předala Evropské radě kladné stanovisko k doporučení Rady jmenovat Petera Praeta členem výkonné rady Evropské centrální banky.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) V Evropských orgánech musí pracovat ti nejlepší. V tomto případě přichází nově jmenovaný pan Praet s neposkvrněnou pověstí a na slyšení Hospodářského a měnového výboru Parlamentu byl přijat s mimořádným uznáním. V následujících osmi letech jeho funkčního období mu přeji hodně úspěchů.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Jsem rád, že byl do funkce člena výkonné rady Evropské centrální banky vybrán pan Praet. Jakožto odborník na finanční stabilitu a dohled nad finančními infrastrukturami a platebními systémy a jako člen řídícího výboru belgické bankovní, finanční a pojišťovací komise (CBFA) je pan Praet v hospodářských a akademických kruzích vysoce váženým člověkem. Má také bohaté zkušenosti, které mohou být nyní k službám Evropské unii.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro jmenování dr. Praeta členem výkonného výboru Evropské centrální banky (ECB), protože ukázal, že je vynikajícím kandidátem. Během slyšení s kandidáty v Hospodářském a měnovém výboru dr. Praet prokázal, že je zdaleka nejerudovanějším a nejkompetentnějším kandidátem. V posledních letech Evropská centrální banka ukázala, že je důležitým orgánem, který je schopen řídit krize a zabránit ještě větším škodám. Od kolapsu společnosti Lehman Brother ECB – samostatně a nezávisle na národních vládách – ve své roli zajistil, aby velice závažné důsledky krize nebyly zničující. ECB je a bude ochrannou záštitou měnové unie a eura. Proto je nezbytné, aby členové jejího výkonného výboru měli výjimečné vlastnosti a zkušenosti.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o jmenování pana Praeta členem výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) na dobu osmi let počínaje 1. červnem 2011. Ze všech informací předložených pro tuto volbu, které byly rovněž základem pro mé rozhodnutí, vyplývá, že byla splněna kritéria stanovená v čl. 283 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a že je třeba, aby ECB byla plně nezávislá, v souladu s článkem 130 této smlouvy, a proto jmenování pana Praeta vítám.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro toto rozhodnutí, kterým Parlament dává souhlas s doporučením Rady jmenovat pana Praeta do funkce člena výkonné rady Evropské centrální banky. Chtěl bych mu popřát mnoho úspěchů v plnění povinností, které mu jsou svěřeny.

Návrh usnesení (B7-0222/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Jsem pro toto jmenování, protože byly provedeny všechny právní postupy, včetně pečlivého posouzení životopisu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Cílem Evropského orgánu pro bankovnictví, který vznikl podle nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. listopadu 2010 k 1. lednu 2011, je zajistit stabilitu finančního systému, transparentnost finančních produktů a trhů a poskytovat střadatelům a investorům ochranu. Evropský orgán pro bankovnictví jmenoval výkonným ředitelem Adama Farkase, ekonoma Maďarské národní banky. Evropský parlament musí tuto volbu schválit, aby byla platná. Hlasovala jsem pro jmenování pana Farkase.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Podporuji jmenování pana Farkase na post výkonného ředitele Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), a to na základě odpovědí, které poskytl dozorčí radě tohoto úřadu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Pokud bychom si měli vzít z nedávné krize v něčem ponaučení, byla by to nutnost reformovat institucionální struktury dohledu vytvořením evropských agentur, a tím přeformulovat celý koncept makrohospodářské a mikrohospodářské kontroly. Výsledkem toho je Evropský orgán pro bankovnictví.

Protože důvěra v banky utrpěla těžkou ránu kvůli světové finanční krizi, je důležité, aby trhy a Evropané vůbec začali opět věřit v pevnost a odolnost bankovních institucí a zejména znovu našli důvěru v dozorčí orgány. Proto má role vyhrazená tomuto novému Evropskému orgánu pro bankovnictví klíčový význam pro budoucnost.

Když nyní Parlament schválil jmenování výkonného ředitele úřadu, doufám, že jeho funkční období bude aktivní, obezřetné a úspěšné.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Souhlasil jsem s tímto dokumentem, protože Hospodářský a měnový výbor vyslechl na svém zasedání dne 17. března 2011 kandidáta vybraného dozorčí radou Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), přičemž bylo rozhodnuto, že Adam Farkas splňuje kritéria stanovená v čl. 51 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1093/2010 a bylo schváleno jmenování Adama Farkase výkonným ředitelem Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví).

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, které schvaluje jmenování Adama Farkase výkonným ředitelem Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví).

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční krize poukázala na velké nedostatky ve finančním dohledu, a to jak v jednotlivých případech, tak i ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Modely dohledu vycházely z vnitrostátních hledisek a nepřizpůsobily se globalizaci, k níž došlo v rámci finančního systému, kde různé finanční skupiny prováděly transakce v zahraničí, což je provázeno systémovými riziky.

Domnívám se, že pro dosažení účinného modelu dohledu je vytvoření Evropského orgánu pro bankovnictví naprosto nezbytné. Je však potřeba provést i mnoho dalších kroků, abychom zabránili tomu, že se bude opakovat skutečně nemorální situace, jež se stala v nedávné minulosti a která poškodila hospodářství, akcionáře, vkladatele, daňové poplatníky i důvěryhodnost systému.

Proto jsem hlasoval pro zvolení pana Farkase výkonným ředitelem Evropského orgánu dohledu a přeji mu, aby jeho funkční období bylo ve všech ohledech vysoce kvalitní.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Jako člen Hospodářského a měnového výboru (ECON) jsem pozorně sledoval celý proces vedoucí k vytvoření Evropského orgánu dohledu. Proto jsem hlasoval pro jmenování pana Farkase výkonným ředitelem. Evropský orgán dohledu musí mít takovou pozici, aby mohl začít plnit úkoly, které mu před několika měsíci uložil Parlament. Upřímně doufám, že tomuto orgánu budou poskytnuty lidské a ekonomické zdroje, které potřebuje, aby mohl skutečně a přesně plnit svou úlohu dohledu. Během slyšení v Hospodářském a měnovém výboru mne i mé kolegy nový výkonný ředitel přesvědčil o svých kompetencích a profesionalitě, jak ukazuje i dnešní hlasování. Dalším pozitivním faktorem, který přispívá k procesu evropské integrace, je to, že nový výkonný ředitel pochází z členského státu, který přistoupil k Evropské unii teprve nedávno.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o jmenování pana Farkase výkonným ředitelem Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví). Pan Farkas byl kandidátem vybraným dozorčí radou Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) a v souladu se zavedenými postupy jej vyslechl Hospodářský a měnový výbor. Všechny informace předložené pro tuto volbu, na nichž se zakládá i mé rozhodnutí, ukazují, že byla splněna kritéria stanovená v čl. 51 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1093/2010, a proto jmenování pana Farkase vítám.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Na základě tohoto usnesení Parlament schválil jmenování pana Farkase výkonným ředitelem Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví). Chtěl bych mu popřát mnoho úspěchů v plnění povinností, které mu jsou svěřeny.

Návrh usnesení (B7-0221/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Jsem pro toto jmenování, protože byly provedeny všechny právní postupy, včetně pečlivého posouzení životopisu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, který vznikl dne 1. ledna 2011 na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. listopadu 2010, má za úkol podporovat sbližování dohledu a poradenství orgánů Evropské unie v otázkách týkajících se regulace a dohledu nad pojišťovnami, zajištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění. Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění vybral jako svého prvního ředitele Španěla Carlose Montalva, který pracoval jako úřadující generální tajemník instituce, jež byla předchůdkyní tohoto nového orgánu. Platnost této volby je podmíněna schválením Evropského parlamentu. Hlasovala jsem pro jmenování pana Montalva.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Podporuji jmenování pana Montalva na post výkonného ředitele Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), na základě toho, že byl vybrán dozorčí radou Evropského úřadu pro bankovnictví.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jedním z ponaučení z krize byla nutnost vytvořit nezávislé evropské agentury pro kontrolu bank a pojišťoven na finančních trzích. Tyto agentury nebudou nahrazovat vnitrostátní orgány dohledu, ale budou s nimi spolupracovat a vykonávat svůj mandát v oblasti obezřetnosti a analýzy systémových rizik, čímž bychom měli předejít tomu, aby evropské státy zasáhla nová krize podobných rozměrů, jakou nyní zažíváme.

Parlament schválil jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a já mu přeji v této důležité roli, do níž nastupuje, mnoho úspěchů.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Souhlasil jsem s tímto dokumentem, protože Hospodářský a měnový výbor na svém zasedání dne 17. března 2011 vyslechl kandidáta vybraného dozorčí radou Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), přičemž bylo rozhodnuto, že Carlos Montalvo splňuje kritéria stanovená v čl. 51 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1094/2010, a jmenování Carlose Montalva výkonným ředitelem Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) bylo schváleno.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, které schvaluje jmenování Carlose Montalva výkonným ředitelem Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění).

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční krize poukázala na velké nedostatky v oblasti finančního dohledu, jak v jednotlivých případech, tak i v rámci finančního systému jako celku. Modely dohledu byly založeny na vnitrostátním pohledu a nebyly přizpůsobeny globalizaci, k níž došlo ve finančním systému, kdy různé finanční skupiny prováděly transakce v zahraničí, což je provázeno systémovými riziky. Pro dosažení účinného modelu kontroly je tedy nezbytné vytvořit Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, společně s mnoha dalšími kontrolními mechanismy, o kterých je potřeba rozhodnout a uvést je co nejdříve do praxe. Proto hlasuji pro zvolení pana Montalva jako výkonného ředitele Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a přeji mu ve výkonu jeho funkce mnoho úspěchů.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Dnešním příznivým hlasováním doplňujeme další důležitý prvek do evropské struktury dohledu, kterou Evropský parlament od počátku tohoto volebního období považoval za důležité podporovat. Během slyšení minulý týden v Hospodářském a měnovém výboru nový výkonný ředitel prokázal své schopnosti a znalosti týkající se tohoto odvětví a problémů, kterými se bude muset zabývat. Kromě toho si nemyslím, že by mohla být problémem skutečnost, že dvě nejvyšší pozice v Evropském orgánu dohledu (Evropském orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zastávají lidé, kteří je zastávali i v předchozí organizaci. Opravdu jsem si jistý, že nové pravomoci svěřené tomuto orgánu zajistí, že jeho vedoucí pracovníci budou schopni plnit své úkoly co nejlépe.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o jmenování pana Montalva na pozici výkonného ředitele Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění).

Pan Montalvo je kandidát vybraný dozorčí radou Evropského orgánu pro bankovnictví (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a v souladu se zavedenými postupy se zúčastnil slyšení před Hospodářským a měnovým výborem. Všechny informace poskytnuté pro tuto volbu, na nichž se zakládá také mé rozhodnutí, ukazují, že byla splněna kritéria stanovená v čl. 51 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1094/2010, a proto jsem se jmenováním pana Montalva spokojená.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Na základě tohoto návrhu usnesení Parlament schválil jmenování pana Montalva na pozici výkonného ředitele Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění). Chtěl bych mu popřát mnoho úspěchů v plnění povinností, které jsou mu svěřeny.

Návrh usnesení (B7-0200/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Jsem pro toto jmenování, protože byly provedeny všechny právní postupy včetně důkladného posouzení životopisu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Cílem Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, který byl zřízen dne 1. ledna 2011 nařízením Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. listopadu 2010, je udržení stability finančního systému Evropské unie, a to zajištěním integrity, transparentnosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů a posílením ochrany investorů. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy jmenoval jako svou první výkonnou ředitelku paní Rossovou z Německa, která dříve působila jako ekonomka v Bank of England. Aby toto jmenování vstoupilo v platnost, měl by pro něj hlasovat Evropský parlament. Co se mne týče, hlasovala jsem pro jmenování paní Rossové.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že finanční trhy byly hluboce zasaženy krizí, je naprosto nezbytné obnovit jejich důvěru. Do značné míry to bude záviset na roli kontrolních orgánů, které budou muset plnit svůj mandát kompetentním a efektivním způsobem, a dát tak investorům a společnostem potřebnou důvěru.

Právě v této souvislosti byl vytvořen Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, který nenahrazuje vnitrostátní orgány dohledu, ale bude mít důležitou roli v novém evropském rámci dohledu. Proto je důležité, aby tato agentura začala brzy fungovat.

Když nyní Parlament schválil jmenování výkonného ředitele tohoto orgánu, přeji mu úspěšné funkční období.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Souhlasil jsem s tímto dokumentem, protože Hospodářský a měnový výbor na svém zasedání dne 17. března 2011 vyslechl kandidáta vybraného Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), přičemž bylo rozhodnuto, že Verena Rossová splňuje kritéria stanovená v čl. 51 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1095/2010, a bylo také schváleno jmenování Vereny Rossové výkonnou ředitelkou Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro toto usnesení, které schvaluje jmenování Vereny Rossové výkonnou ředitelkou Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Nedávná finanční krize poukázala na velké nedostatky v oblasti finančního dohledu, jak v jednotlivých případech, tak i v rámci finančního systému jako celku. Modely dohledu byly založeny na vnitrostátním pohledu a nebyly přizpůsobeny globalizaci, k níž došlo ve finančním systému, kdy různé finanční skupiny prováděly transakce v zahraničí, což je provázeno systémovými riziky.

Pro dosažení účinného modelu dohledu je nezbytné vytvořit Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Je však potřeba provést mnoho dalších kroků, aby se zabránilo opakování skutečně nemorální situace, k níž došlo v nedávné minulosti, která poškodila ekonomiky, akcionáře, vkladatele, daňové poplatníky a důvěryhodnost tohoto systému.

Proto jsem hlasoval pro volbu paní Rossové jako výkonné ředitelky Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a přeji jí, aby její funkční období bylo ve všech ohledech vysoce kvalitní.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro jmenování paní Rossové do funkce výkonné ředitelky z několika důvodů. Legislativní akty, které jsme nedávno přijali nebo které budeme muset přijmout, udělují široké spektrum pravomocí v oblasti dohledu, analýzy a hodnocení. Vezměte si například různé odborné standardy, které má tento orgán vyhodnotit a předat Komisi ke schválení. Proto je důležité, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy mohl zahájit svou činnost co nejdříve, a vykonávat tak svůj mandát, který mu byl v minulém roce udělen Parlamentem. Na závěr oceňuji, že do jedné z nejsledovanějších rolí byla jmenována žena, nejen z důvodů rovnosti mezi ženami a muži, ale na základě jejího vynikajícího životopisu. Stejně jako případě dalších dvou orgánů doufám, že i tento je z hlediska rozpočtu, struktur a lidského kapitálu postaven do takové pozice, aby fungoval co nejlépe.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o jmenování paní Rossové do funkce výkonné ředitelky Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). Paní Rossová byla kandidátkou vybranou dozorčí radou Evropského orgánu pro bankovnictví (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) a v souladu se zavedenými postupy se zúčastnila slyšení v Hospodářském a měnovém výboru. Všechny informace předložené pro tuto volbu, na nichž se zakládá i mé rozhodnutí, ukazují, že byla splněna kritéria stanovená v čl. 51 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1095/2010, a proto jsem se jmenováním paní Rossové spokojená.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) V rámci tohoto návrhu usnesení schválil Parlament jmenování paní Rossové do funkce výkonné ředitelky Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). Chtěl bych jí popřát hodně úspěchů při plnění úkolů, které jí byly svěřeny.

Zpráva: Francesca Balzani (A7-0058/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Vzhledem k současnému rozhodnějšímu projevu odhodlání jsem vyslovil svůj souhlas. Je však důležité zachovat důraz na provázanost s cíli strategie EU 2020, na přístup založený na „rozpočtové zodpovědnosti“, a nejen na „úspornosti“, jak navrhuje Rada, a na nové potřeby vyplývající z Lisabonské smlouvy, aniž by přitom byly ohroženy stávající úspěšné programy.

Rozpočet EU 2012 by měl především podporovat růst a tvorbu vysoce kvalitních pracovních míst a pomoci provádět strategii Evropa 2020.

  Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasovala jsem proti zprávě paní Balzaniové o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2012, protože podle ní strategie Evropa 2020 vyvede Evropu z hospodářského poklesu, avšak to, co evropské národy skutečně potřebují, je vymanit se z neblahého vlivu nadměrné regulace a zdanění EU. Tato strategie EU 2020 není lékem na problémy hospodářství.

Ve zprávě se dále uvádí, že evropská solidarita a hospodářský rozvoj budou ohroženy snížením rozpočtu. Evropský rozpočet se stal drahým luxusem, který si občané a daňoví poplatníci Evropy nemohou dovolit. Volání po malém zvýšení nebo zmrazení směšné – a proto jsem hlasovala proti zmrazení – protože to, co je opravdu potřeba, je ostré snížení rozpočtu, jenž by ulevilo daňovým poplatníkům.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) V současné finanční, hospodářské a sociální krizi jsou evropské orgány povinny následovat příkladu členských států v přijímání úsporných opatření. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu, která stanoví přísný rozpočet Evropského parlamentu na rok 2012. Tento rozpočet by měl i nadále Parlamentu umožnit, aby dosáhl cílů stanovených EU s využitím „co nejmenšího množství prostředků“. Tento rozpočet bude stanoven v rámci strategie Evropa 2020, která by měla Evropě pomoci vyjít z krize silnější.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Prioritní cíle stanovené ve strategii Evropa 2020 (podpora zaměstnanosti, zlepšení veřejných výdajů na inovace, výzkum a vývoj, plnění našich cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zlepšení úrovně vzdělávání a podpora sociálního začleňování) by měly Evropě pomoci vzpamatovat se z krize a vyjít z ní silnější díky inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Je třeba zajistit určitou konzistentnost mezi snahou dosáhnout těchto cílů a finančními prostředky poskytnutými k tomuto účelu na evropské i vnitrostátní úrovni. Musíme dát EU nezbytné finanční prostředky, aby byla schopna adekvátně reagovat na rostoucí globální výzvy a hájit a prosazovat společné zájmy a zajistit, aby se ekonomiky členských států rychle uzdravily.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu Francescy Balzaniové, protože ve shodě s tímto dokumentem si myslím, že rozpočet Evropské unie na rok 2012 musí být vypracován s cílem prosazovat cíle strategie Evropa 2020. I přes současnou hospodářskou a finanční krizi je nyní důležité, abychom položili základy pro budoucí stálý ekonomický růst, a to prostřednictvím investic do vzdělávání, výzkumu a vývoje, inovací a malých a středních podniků. Tyto oblasti jsou základem pro pokrok a konkurenceschopnost EU a musí být rozvíjeny s ohledem na vytváření pracovních míst a zvýšení územní a sociální soudržnosti. Chci zdůraznit, že v těchto oblastech nesmíme omezit financování a že je naprosto nezbytné, abychom neustále sledovali, zda jsou dostupné zdroje spravovány s nejvyšší účinností. Domnívám se také, že mezi prioritami vnitrostátních rozpočtů a rozpočtem EU existuje zásadní synergie. Chtěla bych využít této příležitosti a přivítat úsilí prezidenta Hermana Van Rompuye v rámci evropského semestru upevnit disciplínu členských států EU tím, že podporuje jasné cíle, které jsou pro všechny země měřitelné a realistické. Parlament je nejdemokratičtější evropskou institucí a přímo zastupuje zájmy občanů EU. Proto trvám na tom, že by měl Parlament být mnohem aktivněji zapojen do provádění evropského semestru.

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. – (NL) Zprávu paní Balzaniové nemohu podpořit. Prvním důvodem je požadavek na zavedení určitého typu unijní daně. Druhým důvodem je hospodářská krize a bolestné zásahy prováděné členskými státy. EU musí také usilovat o to, aby její rozpočet nesměřoval dále mimo kontrolu a aby provedla nezbytné škrty. S ohledem na výše uvedené jsem zastáncem dynamického přístupu k řešení neustále se zvětšující propasti mezi ročními prostředky a vyplácenými částkami. Omezení prostředků by vedlo k většímu vyrovnání plateb a prostředků. Uvědomuji si, že víceleté programy, které se vzhledem k víceletému rámci na období 2007–2013 blíží ke konci, budou znamenat zvýšení plateb. V této souvislosti navrhuji, aby určité zvýšení plateb – bude-li nevyhnutelné – bylo kompenzováno výrazně nižšími prostředky. To platí i pro rozpočtové položky, u nichž zaostává proces provádění. Tato opatření představují logický a přesvědčivý krok k realističtějšímu rozpočtu v ekonomicky obtížném období.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Chtěl bych zdůraznit, jak je tato zpráva důležitá, protože rozpočet Evropské unie na rok 2012 pomůže oživit evropskou ekonomiku. Rozpočet na příští rok musí být zároveň hlavním nástrojem k oživení evropské ekonomiky, přičemž velký význam je přikládán zaměstnanosti, správě hospodářských záležitostí a růstu. Myslím si, že rozpočet na rok 2012 musí přispět k provádění pěti cílů strategie EU 2020, kterými jsou: zaměstnanost, inovace, výzkum a vývoj, změna klimatu a energetika, vzdělávání a sociální začleňování. Rozpočet EU je rozpočtem pro investice a rok 2012 je šestým rokem nynějšího „finančního výhledu“ (2007–2013) s pravidelně spouštěnými projekty, takže s tím, jak jsou prováděny práce na těchto projektech, narůstají úrovně plateb. Podle mého názoru lze v roce 2012 předvídat zvýšení úrovní plateb.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro obecné pokyny pro přípravu rozpočtu na rok 2012. Domnívám se, že rozpočet Společenství na rok 2012 by měl být jedním z hlavních nástrojů umožňujících EU vzpamatovat se z krize a vyjít z ní silnější, se zaměřením na zaměstnanost, správu hospodářských záležitostí a růst.

Zaměstnanost, inovace, výzkum a vývoj, změna klimatu a energetika, odborná příprava a sociální začleňování představují pět cílů, které by měly být při přípravě rozpočtu EU 2012 zohledněny. Umožní to Evropě dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

  Derek Roland Clark (EFD), písemně. − Hlasoval jsem proti zprávě paní Balzaniové o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2012, protože podle této zprávy strategie Evropa 2020 vytáhne Evropu z ekonomického poklesu, přitom to, co evropské národy skutečně potřebují, je vymanit se z neblahého vlivu nadměrné regulace a zdanění EU. Tato strategie EU 2020 neléčí problémy ekonomiky. Zpráva navíc uvádí, že snížení rozpočtu ohrozí evropskou solidaritu a hospodářský rozvoj. Evropský rozpočet se stal drahým luxusem, který si občané a daňoví poplatníci Evropy nemohou dovolit. Volání po malém zvýšení nebo zmrazení je k smíchu – a proto jsem hlasoval proti zmrazení – protože to, co je opravdu potřeba, je ostré snížení rozpočtu, aby se mohli daňoví poplatníci zotavit.

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. − Hlasoval jsem proti zprávě paní Balzaniové o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2012, protože podle této zprávy strategie Evropa 2020 vytáhne Evropu z ekonomického poklesu, přitom to, co evropské národy skutečně potřebují, je vymanit se z neblahého vlivu nadměrné regulace a zdanění EU. Tato strategie EU 2020 neléčí problémy ekonomiky. Zpráva navíc uvádí, že snížení rozpočtu ohrozí evropskou solidaritu a hospodářský rozvoj. Evropský rozpočet se stal drahým luxusem, který si občané a daňoví poplatníci Evropy nemohou dovolit. Volání po malém zvýšení nebo zmrazení je k smíchu – a proto jsem hlasoval proti zmrazení – protože to, co je opravdu potřeba, je ostré snížení rozpočtu, aby se mohli daňoví poplatníci zotavit.

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. − (SV) Sdílíme názor výboru, že vzhledem k obtížné ekonomické situaci v celé Unii je dnes důležitější než kdy jindy zajistit řádné plnění rozpočtu EU, kvalitu výdajů a optimální využívání stávajících finančních prostředků Společenství. Vítáme požadavek, aby byly předloženy ambiciózní návrhy týkající se vlastních zdrojů EU, a domníváme se, že obecně bychom se měli zaměřit na ty položky rozpočtu, které jsou důležité pro dosažení výsledků v rámci strategie Evropa 2020. Podpořili jsme také pozměňovací návrh, který požaduje, aby každé zvýšení rozpočtové položky bylo doplněno snížením jiné rozpočtové položky. Protože však tento pozměňovací návrh nebyl přijat a přijatý text navíc obsahuje prohlášení, že snížení rozpočtu EU by mohlo „oslabit evropskou solidaritu“, rozhodli jsme se zdržet se závěrečného hlasování.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o přípravě rozpočtu na rok 2012, protože se domnívám, že vzhledem k obtížné hospodářské situaci v celé EU je nyní důležitější než kdy jindy zajistit řádné plnění a kvalitu rozpočtových výdajů a optimální využití stávajících finančních prostředků EU. Rozpočet Společenství by měl být jedním z hlavních nástrojů umožňujícím EU vzpamatovat se z krize a vyjít z ní silnější, se zaměřením na zaměstnanost, správu hospodářských záležitostí a růst.

  Nigel Farage (EFD), písemně. − Hlasoval jsem proti zprávě paní Balzaniové o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2012, protože podle této zprávy strategie Evropa 2020 vytáhne Evropu z ekonomického poklesu, přitom to, co evropské národy skutečně potřebují, je osvobodit se z neblahého vlivu nadměrné regulace a zdanění EU. Tato strategie EU 2020 neléčí problémy hospodářství.

Zpráva navíc uvádí, že snížení rozpočtu ohrozí evropskou solidaritu a hospodářský rozvoj. Evropský rozpočet se stal drahým luxusem, který si občané a daňoví poplatníci Evropy nemohou dovolit. Volání po malém zvýšení nebo zmrazení je k smíchu, protože to, co je opravdu potřeba, je ostré snížení rozpočtu, aby se daňoví poplatníci mohli zotavit.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva stanovuje priority, kterými by se měl Parlament při přípravě a projednávání rozpočtu na rok 2012 řídit, a zohledňuje přitom zahájení trialogu na konci tohoto měsíce.

Tato zpráva je vzhledem ke svému bezprostředně politickému obsahu průkopnická: snaží se zdůraznit a zintenzivnit důležité diskuse, které probíhají v evropských institucích a členských státech ohledně všech položek v balíčku hospodářské správy. Jejím cílem je také upozornit na možný vliv a význam rozpočtu na rok 2012 pro naplňování cílů strategie EU 2020 v oblasti růstu a vytváření udržitelných pracovních míst v celé EU.

Parlament vysílá evropským institucím a členským státům významný politický signál pevného odhodlání posilovat správu hospodářských záležitostí a plnění cílů stanovených v oblasti růstu a zaměstnanosti.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím se strategií EU 2020, protože požaduje pevnější správu hospodářských záležitostí a poskytování finančních prostředků potřebných k realizaci sedmi klíčových opatření. Cílů strategie EU 2020 bude dosaženo pouze v případě pevné správy a koordinace na evropské úrovni a také pokud členské státy vynaloží investice potřebné k provádění opaření. Této strategie může být plně dosaženo pouze tehdy, bude-li stanoven nový víceletý finanční rámec. Tato zpráva se vůbec nezmiňuje o významu politiky soudržnosti. Opomíjí také jakoukoliv zmínku o zemědělství. Nicméně asi 80 % rozpočtu je určeno na politiku soudržnosti a zemědělství. Zpráva se rovněž ani jednou nezmiňuje o mladých lidech, což je nepochopitelné. Jsou prioritou nynějšího rozpočtu navrhovaného skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) (PPE). Mladí lidé jsou navíc prvkem obsaženým v pěti cílech strategie Evropa 2020. Cíle snížení předčasného ukončení školní docházky pod úroveň 10 % a zajištění, aby 40 % mladých lidí ve věku mezi 30 a 34 lety mělo vysokoškolské vzdělání, se také týká pouze mladých lidí. Doufám však, že rozpočet na rok 2012 přispěje k trvale udržitelnému růstu v EU, zvýšení konkurenceschopnosti a podpoře zaměstnanosti.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Nyní nastává doba, kdy by vzhledem k cíli hospodářské a sociální soudržnosti měla být od rozpočtu pro rok 2012 požadována zcela jiná vize a obsah.

V době, kdy se prohlubují nerovnosti mezi členskými státy, by měl rozpočet Společenství sloužit skutečné konvergenci. Měl by podporovat hospodářský růst, vytváření pracovních míst s právy, pokrok a sociální péči, odstraňování chudoby a sociálního vyloučení a ochranu životního prostředí. To by vyžadovalo přinejmenším zdvojnásobení finančních prostředků, a to na základě většího příspěvku ze zemí s vyšším HDP na obyvatele. Následně by finanční prostředky měly být rozděleny spravedlivě a vyváženě se zaměřením na země s většími problémy.

Nesouhlasíme s rozpočtem, který je zaměřen na podporu obnovy monopolů a rostoucí militarizaci EU, na liberalizaci v mnoha odvětvích ekonomické činnosti a na nedostatečné zajištění pracovních míst, jak prosazuje strategie EU 2020. Tato cesta prohloubí stávající hospodářské, sociální, regionální a národní rozdíly a nevyřeší problémy nezaměstnanosti a chudoby. Proto jsme hlasovali proti.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. − (PL) Rozpočtový výbor pracuje na přípravě priorit Evropského parlamentu pro rozpočet EU 2012 od začátku roku. Na základě těchto priorit bude formulován postoj Parlamentu, který je nezbytný pro jednání s Radou EU. Zdá se, že letošní dohodovací řízení mezi Parlamentem a Radou bude ještě náročnější než v roce 2010. Rada, která je proti jakémukoli zvýšení rozpočtu EU, již oznámila svůj plán úspor, který je docela praktický, protože se týká rozpočtových položek, jež nebyly k dnešnímu dni plně využity. Parlament je zároveň pro zvýšení rozpočtu na rok 2012, ale pouze v souladu s mírou inflace podle Eurostatu. To je cílová míra, o které nemůžeme hlasovat, jak si zřejmě někteří lidé myslí. Jak může Evropský parlament navrhované zvýšení ospravedlnit?

Zaprvé prováděním strategie Evropa 2020, včetně dvojího cíle zvýšení úrovně vzdělání a zaměstnanosti. Bez dostatečných finančních prostředků zůstanou tyto cíle nefunkční a strategie Evropa 2020 půjde ve stopách slavné a neúčinné Lisabonské strategie.

Zadruhé tím, že rozpočet EU již praská ve švech: Evropská služba pro vnější činnost, systém Galileo, Fond solidarity a Fond pro globalizaci vyžadují výdaje, které nebylo možné předvídat před šesti lety, kdy byl dohodnut stávající finanční výhled.

Co se týče racionálních výdajů, chtěla bych také vyzvat poslance této sněmovny, aby se podívali kritickým pohledem na „politiku v oblasti nemovitostí“, kterou si nemůžeme dovolit. Příkladem by mohlo být rozšíření kancelářských prostor pro Brusel.

  Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Jsme na začátku obtížného vyjednávání mezi členskými státy o rozpočtu na rok 2012, přičemž debata o finančních perspektivách pro období po roce 2013 je již v plném proudu. V době nynější krize bude nutné potvrdit během rozpočtového procesu naše očekávání s ohledem na evropské politiky. Na rozdíl od některých členů Rady, kteří EU považují za příčinu dodatečných nákladů, které je potřeba snížit s rizikem vzájemné opozice současných a budoucích politik, Parlament prostřednictvím usnesení o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2012 zopakoval svou vizi Evropské unie jakožto nositele přidané hodnoty a spojence členských států při provádění ambiciózních politik. Hlasovala jsem pro usnesení předložené paní Balzaniovou vzhledem k jeho konzistentnosti a jasnému politickému poselství, protože volá po přijetí rozpočtu, který je v souladu s cíli strategie EU 2020 v oblasti zaměstnanosti a růstu. Závěrem jsem využila rozpravy v plénu a upozornila komisaře pro finanční plánování a rozpočet na naléhavou potřebu sdělení týkajícího se použití nových vlastních zdrojů, což, jak doufám, posune tuto rozpravu vpřed.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Souhlasil jsem s tímto dokumentem, protože pod záštitou posílené správy evropských hospodářských záležitostí, mechanismu evropského semestru a cílů strategie Evropa 2020 musí rozpočet na rok 2012 podpořit růst a zaměstnanost. Strategie Evropa 2020 by měla Evropě pomoci, aby se vzpamatovala z krize a vyšla z ní posílená, a to prostřednictvím inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a založeného na pěti hlavních cílech EU, tj. na podpoře zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj a jejich financování z veřejných prostředků, splnění našich cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zvýšení úrovně vzdělávání a na podpoře sociálního začleňování, zejména snižováním chudoby. Vzhledem k obtížné ekonomické situaci v celé Unii je dnes důležitější než kdy jindy zajistit řádné plnění rozpočtu EU, kvalitu výdajů a optimální využívání stávajících finančních prostředků Společenství. Rozpočet EU musí zásadním způsobem pomoci EU vymanit se ze současné hospodářské a finanční krize, protože dokáže působit jako katalyzátor zvyšování investic, růstu a vytváření pracovních míst v Evropě.

  David Martin (S&D), písemně. − Vítám tuto zprávu, která je toho názoru, že rozpočet EU přináší přidanou hodnotu vnitrostátním veřejným výdajům při zahájení, podpoře a doplňování investic v těch oblastech politiky, které jsou v centru strategie Evropa 2020. Evropský parlament je navíc přesvědčen, že rozpočet EU musí zásadním způsobem pomoci EU vymanit se ze současné hospodářské a finanční krize, neboť dokáže působit jako katalyzátor zvyšování investic, růstu a vytváření pracovních míst v Evropě; je toho názoru, že rozpočet EU by mohl přinejmenším zmírnit důsledky současné restriktivní rozpočtové politiky členských států a zároveň podpořit úsilí jejich vlád; dále zdůrazňuje, že snížení rozpočtu EU může s ohledem na jeho přerozdělovací povahu oslabit evropskou solidaritu a mít negativní dopad na tempo hospodářského rozvoje v mnoha členských státech; zastává názor, že přístup „čistý plátce/čistý příjemce“ nebere dostatečně v úvahu účinek vzájemného ovlivňování mezi zeměmi EU (tzv. „spill-over“), a podrývá tak společné cíle politiky EU.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Za účelem řešení současné hospodářské a finanční krize je nezbytné podporovat komplexní, udržitelný růst v Evropě a sladit rozpočet Evropské unie s jejími hlavními cíli. Tato zpráva definuje řadu pokynů, které pomohou podpořit zaměstnanost, zlepšit veřejné výdaje na inovace, výzkum a vývoj; splnit cíle v oblasti změny klimatu a energetiky; zlepšit úroveň vzdělání a podpořit sociální začleňování. Evropský semestr, nový mechanismus určený k posílení správy evropských hospodářských záležitostí, by měl umožnit určení nejlepšího způsobu, jak těchto cílů dosáhnout. Je nezbytné zajistit určitou úroveň provázanosti mezi dosahováním zmíněných výsledků a prostředky, které jsou jim přiděleny na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, a tím zlepšit součinnost mezi evropskými a domácími veřejnými investicemi. Evropský rozpočet představuje skutečnou přidanou hodnotu, neboť dokáže působit jako katalyzátor zvyšování investic, růstu a vytváření pracovních míst v Evropě. Prostředky, které již byly naplánovány, musí být udržovány ve vhodné a flexibilní výši výdajů. Jinak by jejich snížení vedlo k neúspěchu strategie Evropa 2020. Vyzýváme Komisi, aby vypracovala ambiciózní návrhy na poskytnutí nových vlastních zdrojů na základě komplexního posouzení dopadů, aby bylo možné posílit konkurenceschopnost a hospodářský růst.

  Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Jsem pro zprávu paní Balzaniové o pokynech pro rozpočet na rok 2012, který bude spolu s rozpočtem na rok 2013 konsolidačním rozpočtem zaměřeným na to, aby odrážel výdajové škrty členských států a stanovil kritérium pro částky, které budou stanoveny v dalším finančním rámci. Příspěvek skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) k pokynům pro rozpočet na rok 2012 byl založen na pojetí odpovědnosti, což znamená prosazování cílů hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti pomocí co nejmenšího množství dostupných zdrojů. Strategie EU 2020 je založena na důležitých prioritách – na výzkumu, inovacích, rozvoji a růstu, které nebyly ve zprávě paní Balzaniové původně obsaženy, ale byly ostře zdůrazněny skupinou PPE, a také na dosažení původně stanoveného cíle zaměstnanosti. Priority Unie v rozpočtu vyžadují odpovídající financování a důležité je také zajistit flexibilitu mezi výdajovými okruhy tak, aby bylo možné účinněji čelit problémům spojeným s hospodářskou krizí, a rovněž navrhnout rozpočtový rámec, který zahrnuje vlastní zdroje.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Rozpočet Společenství na rok 2012 je hlavním nástrojem EU, pomocí něhož se má EU vzpamatovat z krize a vyjít z ní silnější, se zaměřením na zaměstnanost, správu hospodářských záležitostí a růst. Přijetí těchto obecných pokynů je toho příkladem. Zaměstnanost, inovace, výzkum a vývoj, změna klimatu a energetika, vzdělávání a sociální začleňování představuje pět cílů, které by měly být při přípravě rozpočtu EU na rok 2012 v centru pozornosti.

Na základě těchto pěti cílů by měla strategie Evropa 2020 pomoci Evropě vzpamatovat se z krize a vyjít z ní silnější, a to díky „inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění“. Musíme se proto stavět proti jakýmkoli snahám o omezení rozpočtových prostředků pro dosažení vysokých cílů a stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Klíčovými požadavky pro návrh usnesení o rozpočtu EU na rok 2012 jsou zajištění dostatečných zdrojů pro provádění strategie EU 2020 a posílení spolupráce mezi evropskými a národními rozpočty. Rozpočet EU na rok 2012 by měl podpořit růst a kvalitní zaměstnání a zahájit provádění cílů strategie EU 2020. Mottem pro rozhodování o rozpočtu EU na rok 2012 by proto měla být „udržitelnost a zodpovědnost“, nikoli „úspornost“.

I když jsem hlasoval „pro“, chtěl bych zdůraznit, že rozpočet by měl být rozdělen tak, aby byly finanční prostředky použity ve prospěch občanů v členských státech, a nikoli ve prospěch finančních a politických skupin, jak je tomu v současnosti v Lotyšsku, kde úředníci rozdělují fondy EU mezi své známé a přátele!

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Zpráva o rozpočtu na rok 2012 odkazuje na strategii Evropa 2020, která opět obsahuje vznešené cíle, jejichž splnění nikdo neočekává. Faktem je, že nejistá rozpočtová situace některých členských států, jíž tyto státy v minulosti využívaly, se stala finanční zátěží na bedrech ostatních členských států v souvislosti se záchranným balíčkem. Pak už často stačí jen něco triviálního a oprátka se utáhne. Vzhledem k těmto základním požadavkům je o to důležitější nejen to, aby byl rozpočet pro rok 2012 proveden správně – přičemž nesmíme zapomínat na skutečnost, že rozpočtová kontrola má ještě velmi daleko k dokonalosti –, ale také abychom spravovali naše zdroje hospodárnějším způsobem. Zmínka o „náležitém financování“ strategie Evropa 2020, kdy stále záhadně mizí miliardy z rozpočtu EU a nejsou využívány příležitosti k potenciálním úsporám, například v souvislosti se spletitou sítí agentur EU nebo pracovišti Parlamentu, představuje plýtvání penězi evropských daňových poplatníků. Na základě tohoto přesvědčení jsem hlasoval proti zprávě.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Nynější krize eura zdůrazňuje zásadní význam správné a úsporné rozpočtové politiky. Odmítám, aby byly zvýšeny prostředky na základě toho, že je to nutné kvůli strategii Evropa 2020, protože jednak je strategie nesplnitelná a dále má nevhodné cíle: například masivní nárůst počtu akademiků, když ve skutečnosti máme nedostatek odborných pracovníků. Měli bychom spíše využít četných potenciálních příležitostí pro úspory, ať už v souvislosti s decentralizovanými agenturami, se dvěma pracovišti Evropského parlamentu nebo s předvstupní pomocí pro Turecko. Proto jsem hlasoval proti této zprávě o rozpočtu na rok 2012.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Jako každý rok se bude po nás i po dalších institucích chtít, abychom přijali rozpočet EU. Vzhledem k tomu jsem hlasoval pro zprávu o rozpočtu na rok 2012, protože souhlasím s hlavními definovanými pokyny, kterými jsou: vytvářet pobídky v rámci finančních prostředků na podporu růstu a překonání hospodářské krize plněním strategie Evropa 2020; věnovat větší pozornost Evropskému semestru jakožto ideálnímu nástroji pro koordinaci hospodářských politik; neponechávat prostor odlišné dostupnosti v různých oblastech, ale používat flexibilní mechanismy dostupných finančních prostředků vytvořením promyšlené a přísné správy dostupných zdrojů pro přidělování finančních prostředků.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Hlasoval jsem pro zprávu o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2012. Obecné pokyny a cíle uvedené v této zprávě míří správným směrem, když zdůrazňují, že budoucí rozpočty EU se musí zaměřit na politiky umožňující podpoření zaměstnanosti a národních ekonomik (celkový rozpočet EU na realizaci stěžejních iniciativ do roku 2020 se odhaduje na 1,8 bilionu eur). Nicméně je třeba při každé příležitosti zdůraznit, že podmínkou sine qua non k dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 je jejich schválení ze strany členských států. Podle zjištění Komise bohužel národní plány k dnešnímu dni nezajišťují základní priority této strategie, jako je zvýšení míry zaměstnanosti ze současných 69 % na 75 % v roce 2020.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2012. Jedná se o rozpočet na rok 2012 pod záštitou pevnější správy hospodářských záležitostí, mechanismu evropského semestru a cílů strategie Evropa 2020 na podporu zaměstnanosti.

Vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 by měla Evropě pomoci vzpamatovat se z krize a vyjít z ní silnější díky inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a založenému na pěti klíčových cílech EU, tj. na podpoře zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, splnění našich cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zvýšení úrovně vzdělávání a na podpoře sociálního začleňování, zejména snižováním chudoby – souhlasím s doporučeními uvedenými v této zprávě, tak aby bylo těchto pěti cílů plně dosaženo.

Souhlasím také se zpravodajkou, že musí existovat soulad mezi dosahováním těchto cílů a finančními prostředky, které jsou na ně vyhrazeny, a nový mechanismus pro lepší správu hospodářských záležitostí v EU by měl být příležitostí k prozkoumání toho, jak nejlépe těchto pěti cílů dosáhnout.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, kterou se stanoví obecné pokyny pro přípravu rozpočtu na rok 2012, s ohledem na trialog na toto téma, který je naplánován na 30. března 2011. V této souvislosti mi dovolte, abych zdůraznil, že je potřeba řádně posoudit dopad rozpočtu na plnění cílů EU a provádění strategie EU 2020 a také roli, kterou by měla hrát rozpočtová politika v oblasti investic, růstu a zaměstnanosti.

  Britta Reimers (ALDE), písemně. − (DE) Nebylo možné použít jmenovité hlasování k bodu 29, protože mi v tom aktivně bránil pracovník služby v jednacím sále.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Rozpočet 2012 pod záštitou posílené evropské správy hospodářských záležitostí, mechanismu evropského semestru a cílů strategie Evropa 2020 na podporu růstu a zaměstnanosti

1. zastává názor, že strategie Evropa 2020 by měla Evropě pomoci vzpamatovat se z krize a vyjít z ní silnější, a to díky inteligentnímu, dlouhodobému a inkluzivnímu růstu založenému na pěti klíčových cílech EU, tj. na podpoře zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj a jejich financování z veřejných prostředků, splnění našich cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zvýšení úrovně vzdělávání a na podpoře sociálního začleňování, zejména snižováním chudoby; připomíná, že s těmito pěti cíli se plně ztotožnily i samy členské státy;

2. upozorňuje, že je třeba zajistit určitou konzistentnost mezi snahou dosáhnout těchto cílů a finančními prostředky poskytnutými k tomuto účelu na evropské i vnitrostátní úrovni; trvá na tom, že rozpočtová politika EU musí být s tímto principem v souladu; zastává názor, že evropský semestr – jako nový mechanismus posílené evropské správy ekonomických záležitostí – by měl skýtat příležitost k zamyšlení, jak nejlépe postupovat, aby se výše uvedených pět klíčových cílů podařilo splnit.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Tato zpráva popisuje obecné pokyny Evropského parlamentu týkající se rozpočtu na rok 2012 a tento text podle mého názoru podporuje udržitelný růst, který by měl pomoci překonat hospodářskou krizi. Jeho přerozdělovací přístup zahrnuje přidanou hodnotu budoucím veřejným výdajům členských států. Podle finančního plánování Komise dosáhne objem přidělených prostředků částky 147,88 miliardy eur. V tomto ohledu je moje země pro přísné řízení zdrojů v rámci omezení výdajů, především administrativních nákladů, v souladu s politiku úspornosti, kterou uplatňuje ve svém národním rozpočtu. Doufám, že přerozdělení dostupných zdrojů s cílem optimalizovat jejich přidělování bude dovedeno až do konce, aby bylo možné čelit důsledkům mezinárodní krize, kterou všichni zažíváme ve svém každodenním životě.

  Peter Skinner (S&D), písemně. − V hlasování o rozpočtu na rok 2012 (obecné pokyny) jsem hlasoval pro zmrazení rozpočtu a proti jakýmkoli dodatečným výdajům kvůli vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Věřím, že stanovený rozpočet je přiměřený závazkům přijatým v rámci Smlouvy, které jsou v současné době plánovány.

Zpráva: Véronique Mathieu (A7-0265/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Nejsem pro tuto zprávu, protože konečné znění s hlasováním o pozměňovacích návrzích je zjevně nespravedlivé, jelikož umožňuje, aby migrující pracovníci byli nadále právně nechráněni v některých důležitých oblastech, jako je například sociální zabezpečení. EU by neměla takové zacházení dovolit. Jde-li o lidská práva, EU by měla být vzorem.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o jednotném postupu vyřizování žádostí o jediné povolení k pobytu a práci pro státní příslušníky třetích zemí. Tento dokument stanoví jednotný postup pro státní příslušníky třetích zemí, kteří chtějí být přijati na území členského státu, aby tam mohli pracovat, a nabízí jim bezpečné právní postavení. Nepochybně to zjednoduší často složité administrativní postupy pro přijímání ekonomických migrantů. Souhlasím se zpravodajkou, že jedním z nejlepších způsobů boje proti nedovolenému přistěhovalectví a nehlášené práci je vytvoření vyvážených legálních přistěhovaleckých cest, které vyhovují potřebám našich trhů práce. Ekonomické přistěhovalectví je realita, kterou musíme dát do pořádku, ale je také nutností vzhledem k demografickým a ekonomickým výzvám, kterým bude EU v blízké budoucnosti čelit. Je důležité si uvědomit, že tento návrh nestanoví podmínky pro přijímání státních příslušníků třetích zemí. Členské státy mají nadále pravomoc o těchto podmínkách rozhodovat a stanovit počet přistěhovalců, které chtějí na svá území za účelem zaměstnání přijmout. Je načase, aby Evropská unie přijala právní předpisy v oblasti ekonomického přistěhovalectví s cílem vytvořit společný přístup všech 27 členských států. Změny, které přinesla Lisabonská smlouva, tento pokrok umožnily a nyní je na nás, abychom jej převedli do reality.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Evropská unie, symbol lidských práv po celém světě, musí zajistit spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí pobývajících na jejím území a musí pro ně vytvořit politiky začleňování. Proto je nutné harmonizovat vnitrostátní právní předpisy členských států týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí. Proto jsem hlasovala pro tento text, který by měl přispět ke zjednodušení postupů pro přijímání těchto pracovníků, k boji proti nekalé konkurenci, která probíhá na úkor evropských pracovníků, a k zavedení lepší kontroly v rámci boje proti nelegálnímu přistěhovalectví a nehlášené práci.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro tento text, protože si myslím, že Evropská unie potřebuje jednotné administrativní postupy pro řešení případů přistěhovalců ze třetích zemí. Přijetí tohoto právního předpisu bude mít významný pozitivní dopad. Sníží se výdaje veřejného sektoru, odradí to nelegální přistěhovalectví a zajistí spravedlivá práva státním příslušníkům třetích zemí, kteří chtějí pracovat v Evropské unii. Ekonomické přistěhovalectví je nutnost, která musí být podporována kontrolovaným způsobem, s ohledem na demografické a ekonomické problémy, kterým bude muset Evropská unie čelit. Nezapomeňme, že pokrok, kterého dosáhly země jako Spojené státy, Kanada nebo Austrálie, byl možný právě díky přistěhovalcům. Přistěhovalci patří k velmi dynamické sociální skupině, která přináší další nadšení a nový pohled v přístupu ke svým adoptivním společnostem, které jsou díky nim konkurenceschopnější. V této souvislosti musíme zajistit podmínky, aby mohli bez zbytečných byrokratických překážek legálně pracovat a plnit si své sny. Chci také doufat, že ve velmi blízké budoucnosti bude jednou provždy vyřešena i otázka přístupu občanů z členských států Rumunska a Bulharska na trh práce celé Evropské unie.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Evropa se potýká s demografickým problémem stárnutí populace, a proto je třeba hledat pracovní síly, které významně přispívají k hospodářskému rozvoji, zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti evropského hospodářství. Evropa bude muset reagovat na své současné i budoucí potřeby pracovních sil a poskytnout prostředky k boji proti vykořisťování a diskriminaci, jimiž jsou pracovníci sužováni.

Tento návrh směrnice, jenž vytváří sjednocený postup vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí, kteří se snaží vstoupit na území členského státu, aby tam mohli pracovat, a nabízí jim bezpečné právní postavení, je reakcí na tyto potřeby a také zjednodušuje často složitý administrativní proces.

Pravomoc stanovit počet migrantů usilujících o přijetí na území členského státu za účelem placeného zaměstnání a podmínky tohoto přijetí jsou i nadále v kompetenci jednotlivých členských států. Ze všech výše uvedených důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Již roky hovoříme o vytvoření jediného povolení pro státní příslušníky třetích zemí, kteří chtějí žít a pracovat v členském státě EU. Zpočátku to byla chvályhodná iniciativa, ale text je v rozporu s uváděnými cíli: je diskriminační, protože není dodržena základní zásada rovného zacházení pro všechny, a je také omezující, protože jsou vyloučeny některé kategorie pracovníků. I přes zlepšení dosažené od prosince 2010 nadále existuje strach ze sociální nerovnosti mezi státními příslušníky třetích zemí. Navíc hlasováním pro návrh „jediného povolení“ pro státní příslušníky třetích zemí hlasuje evropské právo pro imigrační politiku, která je diskriminační a omezující. Text ve své současné podobě nenabízí rovné zacházení se všemi pracovníky v oblasti pracovních podmínek a sociálních práv. Vytváří různé kategorie pracovníků, podle národnosti a podle typu smlouvy, a to je prostě nepřijatelné. V oblasti rovného zacházení nemůžeme dělat ústupky. Měli bychom říci „ano“ společné přistěhovalecké politice i opravdovému jednotnému evropskému povolení, ale nechceme politiku, která je omezující, a tudíž diskriminační.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro návrh sjednoceného postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu EU, protože si myslím, že rostoucí vlna imigrace do EU vyžaduje odpovídající regulaci. Administrativní požadavky pro přijímání občanů třetích zemí za účelem práce v EU, jsou příliš složité a nejasné. Zavedení jednotného systému povolení pomůže celý postup zlepšit, aby byl účinnější a mnohem levnější. Neměli bychom zapomínat ani na to, že vytvoření jednotného dokumentu usnadní místním orgánům provádění kontrol občanů přijíždějících do EU. V neposlední řadě musím říct, jak mne těší, že text, o kterém jsme hlasovali, podpořili mí kolegové poslanci, protože je navržen tak, aby zajistil sociální a ekonomická práva pracovníků-přistěhovalců a vyhnul se přitom sociálnímu dumpingu a nekalé hospodářské soutěži v rámci EU.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože směrnice o jediném povolení k pobytu a práci státních příslušníků třetích zemí by měla být obecnou rámcovou směrnicí o právech pro pracovníky ze třetích zemí, protože jedině pak bude tento evropský legislativní akt moci přispět k cíli společné migrační politiky Evropské unie. Postoj, který dnes Evropský parlament ke směrnici o jediném povolení k pobytu a práci přijal, bohužel nezlepšil návrh této směrnice předložený Komisí. Nebylo přijato, aby migrující pracovníci ze třetích zemí, kteří přicházejí legálně a vykonávají stejnou práci jako zaměstnanci Evropské unie, měli stejná práva a stejné pracovní podmínky jako místní pracovníci. Mělo by být zřejmé, že legálně migrující pracovníci přispívají svou činností, daněmi a příspěvky na sociální zabezpečení, které platí, ekonomice EU, a proto jim musí být zaručena stejná minimální práva a na trhu práce s nimi musí být zacházeno stejným způsobem jako s místními pracovníky. Chtěla bych zdůraznit, že není možné vytvořit dvoustupňový trh práce, v rámci samotné Evropské unie nebo mimo ni. Nemůžeme dopustit, aby byla vytvořena podřadná vrstva pracovníků na trhu práce EU, kteří jsou diskriminování a nemají práva ani záruky, protože to by vedlo k narušení všech sociálních standardů, kterých bylo dosud dosaženo.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Přijetím směrnice o zavedení jednotného postupu, jehož prostřednictvím budou občané třetích zemí moci získat povolení pro práci v EU, bude značně zjednodušen systém, o němž v současné době rozhoduje každý členský stát. Dva samostatné postupy vyžadují delší časové období pro zpracování žádostí a větší administrativní náklady. Tento systém vyřízení žádostí na jednom místě zjednoduší, zlevní a zrychlí správní řízení. Vydáváním jediného dokumentu bude vlastně usnadněna také kontrola lidí přijatých do některého členského státu a oprávněných zde pracovat. Tento dokument bude mít formát povolení k pobytu společný pro všechny členské státy. Členské státy budou rovněž moci rozhodnout o zavedení dalšího dokumentu, který bude mít čistě informativní charakter. Budou tak moci být doplněny informace obsažené v jediném povolení, což usnadní sledování. Přináší to tak výhody všem zúčastněným stranám – přistěhovalcům, zaměstnavatelům i státní správě. Vytvoření jednotného postupu pro podávání žádostí zjednoduší mnohdy složité administrativní postupy pro přijímání ekonomických přistěhovalců. Umožní to adekvátně reagovat na výzvy v oblasti trhu práce, kterým EU čelí a bude čelit.

  Jan Březina (PPE), písemně. − (CS) Přínos schválené směrnice spočívá v tom, že vytváří jednotný postup pro vyřizování žádostí občanů třetích zemí o povolení k pobytu a výkonu práce v členském státě a poskytuje pracovníkům z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v Evropské unii, společný soubor minimálních práv. Horizontální a rámcový charakter směrnice bohužel narušují výjimky z oblasti působnosti a odchylky týkající se práv některých konkrétních skupin obyvatel. Dochází tak ke zpochybnění principu rovného zacházení pro všechny pracovníky pocházející z třetích zemí a oprávněně pracující v Unii ve vztahu k občanům Společenství. Tato rovnoprávnost by měla být výrazem uznání přínosu migrujících pracovníků pro hospodářství EU, který přinášejí svou prací a také placením daní a sociálních příspěvků. Jejím doprovodným účinkem by bylo omezení nekalé konkurence, znesnadnění praxe nezákonného zaměstnávání a zabránění tomu, aby se pracovníci pocházející z třetích zemí stali oběťmi vykořisťování a sociálního vyloučení. Na rozdíl od návrhu Komise je proto třeba dosáhnout toho, aby z oblasti působnosti nebyla vyloučena žádná konkrétní skupina, a zejména ne skupina dočasných pracovníků. Směrnice musí upřesňovat podmínky vstupu do Unie a případně konkrétní práva, nesmí však vytvářet překážku tomu, aby se všichni legální migrující pracovníci mohli těšit spravedlivému a rovnoprávnému zacházení, ale naopak by takové zacházení měla zajišťovat a garantovat.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Tato zpráva představuje pro právní předpisy Evropské unie v oblasti dovoleného přistěhovalectví velmi důležitý krok, protože vytváří sjednocený postup pro vyřizování žádostí občanů třetích zemí. Vítám, že se text, který byl dnes přijat, vůbec nezmiňuje o možnosti členských států zavést další dokumenty požadované státním příslušníkem třetí země pro získání pracovního povolení. Přistěhovalci se navíc nestanou zátěží pro národní systémy sociálního zabezpečení, protože členské státy budou moci rozhodnout, že občané třetích zemí budou mít přístup k systému sociální péče až po odpracování nejméně šesti měsíců, zatímco osoby, které přišly do země studovat, o tyto výhody žádat nemohou. Jeden bod v této zprávě, který je třeba uvítat, je definice souboru společných opatření týkajících se práv pracovníků z třetích zemí, což usnadní legální přistěhovalectví, a právě to Evropská unie potřebuje. Vítám výzvu členským státům, aby vytvořily odpovídající srovnávací tabulky, protože nám tak umožní ověřit správné provedení směrnice.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh zprávy, který umožňuje zavést jediné povolení k pobytu a pracovní povolení pro legální přistěhovalce, poskytuje „jediné povolení“ státním příslušníkům třetích zemí a dává jim obdobná práva, jako mají občané EU. Souhlasím s tímto návrhem, který se zaměřuje na zjednodušení administrativních postupů a zajištění rovného zacházení vůči pracovníkům z EU i z třetích zemí v oblasti celé řady sociálních práv, jako je přístup k sociálnímu zabezpečení. Toto opatření umožní legální přistěhovalectví, pokud je nezbytné pro uspokojení potřeb evropského trhu práce.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hlasoval jsem proti směrnici o „jediném povolení“, protože je inspirovaná Bolkesteinovou směrnicí, která vycházela z principu země původu, a umožňovala tak rozdílné zacházení s pracovníky v oblasti mezd, pracovních podmínek, pracovní doby, sociální ochrany aj. V nynější směrnici je používán stejný přístup pro pracovníky z „třetích zemí“ mimo Evropskou unii. Bylo přijato rozdílné zacházení s evropskými pracovníky oproti mimoevropským, čímž se zvýší konkurence mezi nimi a zahraničními pracovníky podle toho, zda to jsou pracovníci vysláni mateřskou firmou nebo sezónní pracovníci, studenti nebo obyvatelé dané země. Tyto rozdíly zvyšují využívání pracovníků a jejich nejistotu. I přes kroky evropských odborů a pokrokových sil v Parlamentu směřujících k zajištění úplné rovnosti práv všech pracovníků tento text odráží především kompromis mezi pravicí a socialisty. Budoucí směrnice se nebude vztahovat na pracovníky vyslané mateřskou firmou a na studenty, umožní diskriminaci na základě takových kritérií, jako je znalost jazyka, a odepře dávky na děti rodinám sezónních pracovníků. Ze směrnice byla také odstraněna výzva k Úmluvě OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Cílem tohoto návrhu je reagovat na obavy vyjádřené ve Stockholmském programu s cílem vytvořit pružné politiky v oblasti přistěhovalectví, které podpoří rozvoj a hospodářskou výkonnost EU.

Cílem tohoto návrhu je tedy zjednodušení a harmonizace stávajících standardů v členských státech vytvořením jednotného postupu pro podávání žádostí vedoucí k jednomu kombinovanému oprávnění zahrnujícímu povolení k pobytu i pracovní povolení. Mělo by to umožnit účinnější postup a přinést jednoznačné výhody zaměstnavatelům i státním příslušníkům třetích zemí, kteří se chtějí přistěhovat na území členských států. Návrh zajistí, že tito přistěhovalci budou mít práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi občanů EU v oblasti pracovních podmínek, odborné přípravy a vzdělávání, uznávání diplomů, sociálních dávek atd. Zároveň umožňuje legalizovat jejich pobyt a snadněji kontrolovat jejich zaměstnání.

Proto jsem hlasoval pro vynikající zprávu, kterou nám předložila paní Mathieuová.

  Karima Delli (Verts/ALE), písemně. – (FR) Evropský parlament hlasoval pro princip zavedení jednotného povolení k práci a pobytu v členském státě EU pro státní příslušníky třetích zemí. Tento postup ustavuje soubor společných práv pro tyto pracovníky zejména v oblasti pracovních podmínek, jako jsou pracovní doba a dovolené. Text rovněž stanoví princip vrácení příspěvků na důchodové zabezpečení, které uhradili pracovníci odcházející z EU, protože po odchodu do důchodu nebudou moci dostat důchod. Tento text je však problematický, protože u některých kategorií zaměstnanců posiluje princip země původu, princip, za který bojovala evropská levice v době slavné „Bolkesteinovy“ směrnice. Tento princip vytváří jakýsi dvoustupňový trh práce v závislosti na tom, odkud pracovník pochází, a přispívá k jisté formě sociálního dumpingu. Je tady rozpor: chceme opravdu chránit evropský sociální model a měl by tento model vyloučit mimoevropské pracovníky nebo by měl použít univerzalistický přístup a přestat diskriminovat zaměstnance tím, že jim dává různá práva? Tento text zatím tento zásadní problém neřeší, a proto jsem se rozhodla zdržet se hlasování.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. − Hlasoval jsem proti této zprávě, která se snaží vytvořit nekalou konkurenci mezi pracovníky z EU a migrujícími pracovníky, kteří přicházejí do Evropy. Směrnice o „jediném povolení“ ve znění upraveném dnes Parlamentem v prvním čtení bude platit pro státní příslušníky třetích zemí, kteří usilují o trvalý pobyt a práci v členském státě nebo kteří již legálně pobývají v některé ze zemí EU, s výjimkou vyslaných pracovníků, sezónních pracovníků, pracovníků s dlouhodobým pobytem a uprchlíků, na které se tedy antidiskriminační ustanovení směrnice nebudou vztahovat. Je nepřijatelné, aby legální přistěhovalci přicházející do Evropy za prací měli snášet horší pracovní podmínky než zaměstnanci z EU, kteří vykonávají stejnou práci. Jakmile přistěhovalec vstoupí do EU a začne zde pracovat, přestává být přistěhovalcem a stává se pracovníkem. Proto má právo, aby s ním bylo zacházeno adekvátním způsobem, jako s každým zaměstnancem v EU bez ohledu na zemi původu. Tady nelze připustit žádné výjimky. Právní předpisy EU musí platit pro všechny pracovníky v EU bez ohledu na zemi původu.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Již roky hovoříme o vytvoření jediného povolení pro státní příslušníky třetích zemí, kteří chtějí žít a pracovat v členském státě EU. Zpočátku to byla chvályhodná iniciativa, ale text je v rozporu s uváděnými cíli: je diskriminační, protože není dodržena základní zásada rovného zacházení pro všechny, a je také omezující, protože jsou vyloučeny některé kategorie pracovníků. V prosinci 2010 poslanci Evropského parlamentu text poprvé odmítli. I přes zlepšení, kterých bylo od té doby dosaženo, nadále existuje strach ze sociální nerovnosti státních příslušníků třetích zemí. Text ve své současné podobě nenabízí rovné zacházení pro všechny pracovníky v oblasti pracovních podmínek a sociálních práv. Vytváří různé kategorie pracovníků podle národnosti a typu smlouvy a to je prostě nepřijatelné. Proto jsme hlasovali proti návrhu v konečném znění. Jsme nadále pro jediné evropské povolení, ale nechceme politiku, která je omezující, a tudíž diskriminační.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Záležitostí, o kterou se v tomto návrhu jedná, je zavedení jednotného postupu pro udělování povolení k výkonu zaměstnání i pobytu a definice společného souboru práv pro všechny státní příslušníky třetích zemí, kteří legálně bydlí a pracují v EU. To předpokládá existenci pravidel, která jsou společná všem členským státům, což by ukončilo stávající rozdíly v přístupu jednotlivých zemí EU a přispělo ke zrychlení, větší jednotnosti a transparentnosti procesu udělování právního postavení pracovníkům v celé Unii.

Zatímco legální přistěhovalectví pracovních sil, a především kvalifikovaných pracovních sil, pomáhá v boji proti nehlášené práci a může zlepšit konkurenceschopnost ekonomiky a překonat stávající nedostatky, nesmíme zapomenout na to, že v období hospodářské krize a zranitelnosti, kdy nezaměstnanost roste, musí být politika týkající se migrujících pracovníků pružná, jak tvrdí Komise, ale také udržitelná a rozumná.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá problematikou, která musí být velmi urgentně projednána. Vzhledem k očekávanému poklesu počtu aktivně přispívajících Evropanů je nepochybně potřeba, aby EU otevřela své hranice státním příslušníkům třetích zemí, aby tady mohli žít a pracovat, jinak se stávající systém sociálního zabezpečení zhroutí.

V roce 2004 bylo v rámci Haagského programu, který se zaměřil na potřebu boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, uznáno, že legální přistěhovalectví bude hrát v hospodářském vývoji EU důležitou roli. Stockholmský program přijatý Radou dne 10. a 11. prosince 2009 uznal, že migrace pracovních sil může zvýšit konkurenceschopnost a ekonomickou životaschopnost.

Proto souhlasím se stanoviskem v této zprávě k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o regulační změně, který je zaměřen na zavedení jednotného postupu pro udělení povolení státním příslušníkům třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v některém z členských států, s ohledem na demografické výzvy, kterým Evropa začíná čelit. Navíc se jedná o zjednodušující postup, který je účinnější a úspornější.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Návrh směrnice o jednotném postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu EU, který naznačuje údajné zlepšení situace pracovníků z těchto zemí, může ve skutečnosti představovat útok na práva pracovníků obecně.

Nezapomínejme na to, že návrh původně vycházel z principu země původu stanoveného nechvalně známou Bolkesteinovou směrnicí, která podporovala zvyšování nerovností mezi pracovníky zejména v oblasti mezd a která nakonec poškozovala všechny zaměstnance z důvodu tlaku na snížení úrovně pracovních podmínek. Tento návrh směrnice, který se smaží vytvářet nerovnosti a rozdíly ve způsobu zacházení s evropskými pracovníky oproti pracovníkům ze třetích zemí, zvyšuje segregaci migrujících pracovníků a dále oslabuje situaci všech pracovníků, protože je tlačí do situace větší nestability. Můžeme tu mít v podstatě co do činění se snahou podporovat sociální dumping.

Podle našeho názoru je nutné posílit práva všech pracovníků, včetně přistěhovalců, sezónních a vyslaných pracovníků. Proto je nám líto, že po zamítnutí první verze této zprávy návrh trvá na omezujících opatřeních...

(Vysvětlení hlasování zkráceno podle článku 170 jednacího řádu)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přijetí zprávy o jednotném postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu EU může představovat útok na práva zaměstnanců obecně. Tento návrh vychází z Bolkesteinovy směrnice, která zavedla princip „země původu“, čímž podporovala zvyšování nerovností mezi pracovníky zejména v oblasti mezd a která poškozovala všechny zaměstnance. Návrh se pokouší vytvářet rozdíly mezi evropskými pracovníky a pracovníky ze třetích zemí, čímž zvyšuje segregaci zahraničních pracovníků, rozšiřuje rozdíly ve způsobu zacházení s nimi a dále snižuje jejich životní podmínky vzhledem k jejich zranitelnosti a nestabilitě pracovních podmínek.

Tento návrh směrnice může podporovat sociální dumping a narušovat stabilitu pracovních vztahů. Vzhledem k tomu je nutné posílit práva všech pracovníků, včetně přistěhovalců, sezónních a vyslaných pracovníků. Avšak boj pracujících v mnoha evropských zemích, zejména v Portugalsku, způsobil to, že návrh směrnice byl na posledním plenárním zasedání v roce 2010 zamítnut. Litujeme, že trvá na restriktivních opatřeních...

(Vysvětlení hlasování zkráceno podle článku 170 jednacího řádu)

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. − (DE) I když obecně by bylo dobré, kdyby povolení k pobytu a pracovní povolení mohla být vydávána společně, zůstávají zde následující nezodpovězené otázky a nezbytné připomínky:

1. Provádění směrnice o vysílání pracovníků musí mít přednost a princip používání předpisů sociálního zabezpečení platný v zemi zaměstnání musí být vždy považován za zásadní.

2. Žádný pracovník nesmí být v rámci tohoto opatření zaměstnán jako legální „levná“ pracovní síla, protože to poškozuje náš pracovní trh a je to sociálně nespravedlivé.

3. Země musí v těchto oblastech provádět více kontrol.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Když byla zpráva v plénu původně zamítnuta, evropské právo se dopustilo chyb v procedurálních postupech a nyní ostudně přispívá k uznání dvoustupňového trhu práce, který závisí na zemi původu pracovníka. To bude vytvářet sociální dumping, a tím vyvíjet tlak na snižování úrovně ochrany evropských pracovníků, což je nepřijatelné. Proto jsem hlasovala proti zprávě, která není nic jiného než útok na evropský sociální model. Tento text stanoví výjimky a nerovné zacházení v oblasti sociálního zabezpečení, důchodů a přístupu k zaměstnání a odborné přípravě legálně migrujících pracovníků, což odporuje mým hodnotám.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) V rámci Haagského programu bylo uznáno, že legální přistěhovalectví bude hrát v ekonomickém rozvoji důležitou roli. Právě vzhledem k této skutečnosti vyzvala Rada Komisi, aby předložila akční plán, který by umožnil, aby trh práce dokázal rychle reagovat na neustále se měnící poptávku po pracovní síle ze zahraničí. Stockholmský program přijatý Evropskou radou ve dnech 10. a 11. prosince 2009 vyjádřil názor, že přistěhovalectví pracovní sily může zvýšit konkurenceschopnost a ekonomickou životaschopnost. Vzhledem ke značným demografickým výzvám, kterým bude Evropská unie v budoucnosti čelit, a vzhledem k rostoucí poptávce po pracovní síle vyzývá tento nový víceletý program členské státy, aby přijaly pružné imigrační politiky za účelem podpory dlouhodobého hospodářského rozvoje a výkonnosti Evropské unie. Ustanovení v návrhu jsou prospěšná v tom, že poskytují pracovníkům ze třetích zemí lepší ochranu, než je jim dostupná v současné době na základě mezinárodních úmluv ratifikovaných pouze některými členskými státy. Zdržel jsem se hlasování, protože návrh neuvádí, kdo může podat žádost – zda zaměstnavatel nebo zaměstnanec – a z kterého státu může být žádost podána, přitom bylo nutné tuto důležité záležitost objasnit. Návrh také opomněl zdůraznit požadavky právní jistoty a transparentnosti rozhodování vnitrostátních orgánů. Tato rozhodnutí mají velký dopad na život dotčených osob a na členské státy, a proto musí být učiněna způsobem, který je zcela transparentní. Odmítavé rozhodnutí musí být řádně odůvodněné, transparentní a objektivní.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Návrh usnesení, o kterém dnes Parlament hlasoval a který se týkal ustanovení o jednotném postupu vyřizování žádostí o vydání povolení, které by umožnilo státním příslušníkům třetích zemí pobývat a pracovat na území Evropské unie, představuje další krok na cestě k harmonizaci vnitrostátních právních předpisů členských států. Zavedení stejných opatření pro legální přistěhovalectví ve všech zemích EU, která stanoví společné postupy pro osoby, jež mají v úmyslu požádat o přijetí na území členského státu za účelem zaměstnání, umožní EU splnit poptávku po pracovnících na domácím trhu práce, protože budou vytvořena rovná práva, čímž vznikne nástroj pro boj proti vykořisťování a diskriminaci. Domnívám se však, že členské státy by měly mít za určitých podmínek možnost stanovit limity pro přijímání občanů ze zemí mimo EU a nabídnout jim práci v oblasti jejich odbornosti. Cílem návrhu je samozřejmě boj proti nelegálnímu přistěhovalectví a nehlášenému zaměstnávání, ale návrh může a měl by být interpretován jako užitečný příspěvek k provádění strategie Evropa 2020, který navíc umožňuje jednodušší kontrolu na hranicích.

  Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Už je to asi 20 let, co Evropská unie vytvořila vnitřní trh, který předvídali její zakladatelé. Jeho existence vedla ke stále větší integraci rozsáhlé oblasti obchodu. V této oblasti se však stále vyskytuje nerovné zacházení se státními příslušníky členských států oproti občanům ze třetích zemí. Tento rozdíl představuje dvojí problém. Jednak znevýhodňuje migrující pracovníky, kteří mají vysoká očekávání obvykle z důvodu sociálních práv členských států, a poškozuje také evropské pracovníky, kteří se potýkají s nekalou soutěží, a musí proto snášet sociální dumping. Usnesení o „jediném povolení“, které předložila paní Mathieuová, je zaměřené konkrétně na práva migrujících pracovníků. Vytvořením jednotného povolení k pobytu a práci zjednodušuje postupy a dává zahraničním pracovníkům práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi evropských pracovníků. Plné zavedení vnitřního trhu je výkonným nástrojem, který umožňuje, aby se Evropa navrátila k růstu, a proto jsem tento text podpořila.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem proti této zprávě, protože byly zamítnuty klíčové odstavce týkající se vyslaných pracovníků, nároků na důchod a sociálního zabezpečení.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která se podruhé vrací do sněmovny, protože věřím, že představuje správnou reakci na značné demografické výzvy, kterým bude Evropská unie čelit v následujících letech, neboť zavádí jednotný postup pro státní příslušníky ze třetích zemí, kteří chtějí být přijati na území členského státu, aby tam mohli pracovat, a nabízí jim bezpečné právní postavení.

Ekonomické přistěhovalectví je realita, která musí být organizována, ale je také nutností vzhledem k demokratickým a ekonomickým výzvám, kterým bude Evropská unie v blízké budoucnosti čelit. Proto musí být imigrační politika považována za nástroj přizpůsobení v oblasti našich potřeb pracovní síly, čímž přispěje k provádění strategie Evropa 2020. Z právního hlediska je vyloučení sezónních pracovníků a pracovníků převedených v rámci firmy odůvodněno předložením návrhů konkrétních směrnic ze strany Komise pro tyto pracovníky. Avšak pokud jde o vyloučení žadatelů o azyl a osoby požívající mezinárodní ochrany, je nutno zdůraznit, že stávající nástroje v těchto oblastech poskytují větší ochranu než tento návrh.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Když byl nyní tento návrh směrnice přijat, budou mít migrující pracovníci stejná práva jako pracovníci, kteří jsou občany daného státu, alespoň pokud jde o odměňování a propouštění, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní dobu a dovolené. Cílem tohoto návrhu je zavést postup pro vydávání jediného povolení k pobytu a práci legálním přistěhovalcům a poskytnout jim společný soubor práv v celé EU.

Je tedy možné zjednodušit postupy tak, aby vnitrostátní orgány mohly udělit jediné povolení k pobytu a práci legálním přistěhovalcům, kteří tak budou moci využívat celé řady práv podobných, jako mají pracovníci v členském státě, v němž žijí. Avšak rozhodování o přijetí přistěhovalců za účelem práce a o počtu přijatých by mělo zůstat v pravomoci jednotlivých členských států.

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. − (HU) Proti nezákonnému a nedovolenému přistěhovalectví se nejlépe ochráníme, pokud se mu pokusíme předejít. Mohli bychom lidem poskytnout pomoc, aby našli živobytí a sociální zabezpečení v zemích svého původu, to znamená, že bychom mohli odstranit příčiny jejich emigrace. Pokud to není možné, měli bychom vytvořit legální imigrační cesty, které samozřejmě splňují také požadavky našeho trhu práce. Ekonomické přistěhovalectví je v těchto dnech skutečným fenoménem, který je na druhou stranu také nutností, protože s jeho pomocí můžeme snadněji bojovat s demografickými a ekonomickými problémy. Proto můžeme imigrační politiku považovat za nástroj regulace, pomocí něhož můžeme být schopni řídit své potřeby pracovních sil. Prostřednictvím tohoto nástroje dáváme příležitost přistěhovalcům ze třetích zemí, kteří mohou legálně vstoupit na území EU, aby zde hledali zaměstnání. Vytvořením společného postupu, v rámci něhož by bylo přiznáno právo pobytu a zároveň právo na práci, by se výrazně zjednodušil systém přijímacích postupů. Proto jsem také hlasoval pro to, aby byl tento horizontální právní rámec vytvořen co nejdříve.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Tento návrh směrnice, který zavádí sjednocený postup vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o povolení k pobytu a práci na území členského státu a který jim poskytuje bezpečný právní status, zjednoduší často složité administrativní kroky týkající se přijímání ekonomických migrantů.

Existence jednotného postupu pro vydávání jediného dokumentu, který opravňuje k pobytu a přístupu na pracovní trh, představuje významné zjednodušení přijímacího systému. Návrh dále stanoví, že se státními příslušníky třetích zemí má být zacházeno stejně jako s pracovníky, kteří jsou občany daného státu, a proto má tu výhodu, že poskytuje pracovníkům ze třetích zemí lepší ochranu, než mají v současnosti. Tento status také pomáhá v boji proti nekalé soutěži, která často vyplývá z absence ochranného právního postavení těchto pracovníků.

Text, který byl dnes přijat, obsahuje také dvě hlavní priority skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE): odstraní všechny zmínky o dalších dokumentech a vyzývá členské státy, aby vypracovaly „srovnávací tabulky“, které umožní Komisi ověřit provedení této směrnice. To je jasným znamením ochoty Evropského parlamentu směřovat k evropskému právnímu rámci pro legální přistěhovalectví.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Účelem této směrnice je umožnit potenciálním přistěhovalcům do členského státu EU získat povolení k práci a pobytu v rámci jediného postupu. Podle původního návrhu by bylo s pracovníky, kteří nepocházejí z EU, zacházeno stejně jako s občany EU, pokud jde o mzdy a výpovědi, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a právo vstoupit do odborů. Výbor pro zaměstnanost chce rozšířit tato práva o právo na stejnou pracovní dobu a dovolenou a vyjasnit práva zaměstnanců na sociální zabezpečení a daňové úlevy. Pracovníci ze zemí mimo EU by měli mít také možnost dostávat důchod v případě návratu do své domovské země za stejných podmínek jako státní příslušníci daného členského státu. Všechny členské státy EU budou navíc vydávat jediné standardizované povolení k pobytu a práci.

Nesouhlasím s tím, protože EU má stále problém s nezaměstnaností, a proto jsem hlasoval proti.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí na území EU jsou problémem, ale v minulosti byla příslušná práva stále více rozšiřována. Nyní se proto místní obyvatelé zcela oprávněně cítí stále více znevýhodněni v důsledku přístupu státních příslušníků třetích zemí k sociálním službám, zejména v oblasti sociálního bydlení. V rámci ekonomické migrace se do jiných států přesouvají zejména vzdělaní a velmi potřební pracovníci. Zatímco například ve Spojených státech nezatěžují sociální systém a v některých státech musí také odejít, jakmile jejich pracovní závazek skončí, kvůli zvyšující se úrovni rovnosti s místními občany, která jim je v posledních letech poskytována, představují stále větší břemeno pro státy s tradičně dobře vyvinutými sociálními systémy v případě, že zůstanou v zemi trvale po ztrátě zaměstnání a pokud musí být v důsledku toho, že si s sebou vzali rodinu, podporováni také všichni příbuzní. Tento návrh je v tomto směru dalším krokem, a je proto třeba jej co nejdůrazněji zamítnout.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. − (IT) Chtěl jsem vyjádřit svůj hlas proti zprávě týkající se jediného povolení k pobytu pro občany třetích zemí, protože dnes se ve sněmovně hlasovalo o některých pozměňovacích návrzích s cílem vyloučit, aby byl za nezbytný považován požadavek na zaměstnání, který by umožnil přístup k dávkám a sociálním službám. Podle mého názoru to je nebezpečné snížení minimálních požadovaných standardů a umožňuje občanům třetích zemí, samozřejmě s platným povolením k pobytu v EU, aby měli přístup ke stejným pracovním a sociálním podmínkám jako občané EU. Existuje-li Evropská unie, měla by také zajistit, aby obyvatelé členských států, kteří jsou jejími občany, měli větší práva a záruky, než je požadováno v této zprávě.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože si myslím, že pracovníci pocházející ze zemí mimo EU by měli mít stejná práva na pracovní podmínky jako občané EU, v souladu se směrnicí o „jediném povolení“. V tuto chvíli bych se chtěl zmínit zejména o pracovní době, dovolené a sociálním pojištění. Cílem tohoto návrhu směrnice je snížení byrokracie a zjednodušení postupů pro podávání žádostí o povolení k pobytu a práci v členském státě EU, a to pro přistěhovalce i jejich zaměstnavatele, prostřednictvím kombinovaného povolení k pobytu a pracovního povolení. Návrh nespecifikuje podmínky pro přijímání státních příslušníků třetích zemí. Členské státy si ponechávají pravomoc stanovit tato kritéria přijetí a počet přistěhovalců, které chtějí přijmout do své země za účelem zaměstnání. Nová pravidla se budou vztahovat na občany ze zemí mimo EU, kteří již legálně žijí nebo chtějí žít v členském státě EU.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro návrh směrnice o jednotném postupu vyřizování žádostí o povolení k pobytu a pracovní povolení pro státní příslušníky třetích zemí, který předložila paní Mathieuová. Učinil jsem tak proto, že je podle mého názoru důležité, aby měla Evropa k dispozici celounijní pravidla pro řízení přílivu pracovní síly ze třetích zemí, která přichází jak z ekonomických, tak i ze sociálních důvodů. Migrace pracovní síly může zvýšit konkurenceschopnost a životaschopnost ekonomiky a pomoci Evropě zvládnout budoucí demografické výzvy. Návrh směrnice žádá členské státy, aby přijaly pružné imigrační politiky na podporu dlouhodobého rozvoje Unie. Návrh navíc zjednoduší často složité administrativní postupy pro přijímání migrujících pracovníků a zároveň poskytuje nástroj k boji proti vykořisťování a diskriminaci, s nimiž se potýkají některé kategorie zaměstnanců.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto parlamentní legislativní usnesení o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o sjednoceném postupu vyřizování žádostí o jediné povolení pro státní příslušníky třetích zemí, kteří chtějí pobývat a pracovat na území členského státu EU, a o společném souboru práv pro pracovníky ze třetích zemí, kteří již legálně pobývají v některém členském státě. Vzhledem k nynější ekonomické a sociální situaci roste důležitost této záležitosti. Jedním z nejlepších způsobů boje proti nelegálnímu přistěhovalectví a nehlášené práci je bezpochyby vytvoření vyvážených cest legální migrace, které splňují požadavky našich trhů práce, společně se společenskými požadavky na úspěšnou integraci do hostitelské společnosti.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Stockholmský program přijatý Evropskou radou dne 10. a 11. prosince 2009 vyzývá členské státy, aby přijaly imigrační politiky, které budou obsahovat flexibilní opatření na podporu rozvoje a hospodářské výkonnosti Unie. Tímto návrhem chce Parlament přispět k realizaci tohoto programu.

Tento návrh zavádí zejména sjednocený postup vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí, kteří chtějí být přijati na území členského státu EU, aby tam mohli pracovat, a to prostřednictvím: (i) zjednodušení často složitých administrativních postupů pro přijímání přistěhovalců, (ii) definováním nástroje pro prevenci vykořisťování a diskriminace na pracovišti, (iii) zajištěním, aby byly trhy práce členských států nyní i v budoucnu rozhodně schopny reagovat na potřeby pracovní síly. Směrnice se vztahuje na všechny občany přijaté na dané území za účelem výkonu práce a na občany, kteří byli původně přijati z jiných důvodů a následně získali pracovní povolení v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva nebo práva EU. Tento návrh tedy přispívá k prosazování společného přístupu všech 27 členských států v oblasti ekonomické migrace, a proto jsem znovu hlasoval pro.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Ekonomické přistěhovalectví je realita, kterou musíme dát do pořádku, ale je také nutností vzhledem k demografickým a ekonomickým výzvám, kterým bude EU v blízké budoucnosti čelit. Imigrační politika může být považována za nástroj regulace našich potřeb pracovní síly, který přispívá k realizaci strategie Evropa 2020. Jediný postup, který umožní vydávat jediný dokument opravňující k pobytu a přístupu na trh práce, představuje značné zjednodušení přijímacího systému. Směrnice se bude vztahovat nejen na státní příslušníky ze třetích zemí přijaté na území členského státu EU za účelem hledání zaměstnání, ale i na všechny další, kteří byly původně přijati pro jiné účely, ale pak získali právo pracovat v dané zemi na základě vnitrostátního práva nebo práva Společenství. Každý členský stát musí stanovit podmínky, za kterých jsou poskytovány dávky sociálního zabezpečení, a také výši těchto dávek a období, za které jsou poskytovány. S politováním konstatuji, že z této směrnice jsou vyloučeni sezónní pracovníci a vyslaní pracovníci, nicméně vyzývám Komisi, aby brzy předložila návrh týkající se této problematiky.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k demografickým výzvám, kterým bude Evropa v budoucnosti čelit, je nezbytné, aby EU vytvořila vyváženou a pružnou imigrační politiku, která jí umožní plnit své potřeby pracovní síly a přispět ke konkurenceschopnosti a životaschopnosti ekonomiky.

Přijetí této směrnice, která stanoví jednotný postup pro státní příslušníky třetích zemí, kteří chtějí být přijati na území členského státu EU za účelem práce a pobytu, a poskytne jim společný soubor práv v oblastech souvisejících s pracovním trhem, tyto problémy přímo vyřeší, a proto si zaslouží můj hlas.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Dnešní hlasování pro směrnici o jediném povolení pro státní příslušníky třetích zemí usilující o trvalý pobyt a práci v členském státě EU je dalším krokem k dosažení harmonizované přistěhovalecké politiky na evropské úrovni. Sloučit povolení k pobytu a pracovní povolení je dobrá myšlenka. Ukazuje se, že Evropská unie je skutečně odhodlána podporovat legální migraci a není evropskou pevností, jak si někteří lidé myslí. Proto bylo důležité, aby Parlament podpořil myšlenku sjednoceného postupu vyřizování žádostí, který je jednodušší a rychlejší jak pro zaměstnavatele, tak i pro přistěhovalce. Evropský parlament také správně rozhodl vyloučit z působnosti směrnice čtyři kategorie pracovníků: sezónní pracovníky, vyslané pracovníky, osoby samostatně výdělečně činné a námořníky, protože ti všichni již jsou nebo brzy budou předmětem zvláštních směrnic. Dalším pozitivním bodem je flexibilita daná členským státům v oblasti účinných práv pracovníků ze třetích zemí. 27 hlavních měst bude mít konečné slovo při rozhodování, zda udělit nebo odepřít podporu v nezaměstnanosti a rodinné přídavky a zda přidělit byt po dobu prvních tří let pobytu. Jedná se o jednoduché opatření založené na zdravém rozumu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Tato směrnice ve své současné podobě vylučuje mnoho kategorií, jako jsou například sezónní pracovníci, pracovníci převedení v rámci podniku, uprchlíci, vyslaní pracovníci atd. Jsem jednoznačně proti dalšímu rozdělování do kategorií pracovníků a rozdílnému zacházení s některými pracovníky a jejich rodinnými příslušníky, kterým je uděleno méně práv než ostatním.

I když pro některé z těchto kategorií platí jiné směrnice, návrh Komise o sezónních pracovnících ukazuje, že tyto směrnice nejsou z hlediska práv dostačující. Měli bychom usilovat o společný rámec pro všechny pracovníky, protože by tak byly sjednoceny právní předpisy v oblasti pracovních míst a zabránilo by se fragmentaci situace pracovníků s rizikem ohrožení integrace přistěhovalců a soudržnosti v EU.

Ačkoli byly díky Jeanovi vyřešeny velmi důležité otázky, jako je přenositelnost důchodů do třetích zemí, které již nejsou závislé na existenci dvoustranných dohod, nemohu se zbavit dojmu, že bychom měli prosazovat rovné zacházení a zákaz diskriminace týkající se všech pracovníků v EU. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Dnešní hlasování je krokem k přijetí sjednoceného postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí, kteří chtějí vstoupit na evropské území a pracovat zde. Evropská unie si klade za cíl zjednodušit administrativní postupy a vydávat jediný doklad jakožto povolení k pobytu i pracovní povolení.

Chtěla bych zdůraznit, že dnešní hlasování se nezaměřuje na nahodilé získávání nových pracovníků na naše území a jeho cílem není ani bojovat proti nelegálnímu přistěhovalectví. Každý pracovník ze země mimo EU, který se chce usadit v Evropě, bude i nadále muset získat nejprve povolení k pobytu. Návrh, který byl dnes přijat, potvrzuje i plné dodržování zásady subsidiarity, protože stanovuje minimální standardy týkající se práv a povinností, ale ponechává členským státům flexibilitu a svobodu týkající se zavedení postupů ve svých vnitrostátních právních předpisech a jejich uplatňování v praxi. Evropská unie nemůže omezit pravomoci členských států v jejich systému sociálního zabezpečení a každý stát musí mít možnost stanovit v této oblasti vlastní pravidla.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Přestože má směrnice o sjednoceném postupu vyřizování žádostí o povolení k pobytu a pracovní povolení k dokonalosti či úplnosti daleko, hlasoval jsem pro ni. Lituji, že má nedostatky týkající se sezónních pracovníků, vyslaných pracovníků, práva na změnu zaměstnavatele a práva na první a opětovný vstup, protože tyto podskupiny budou chráněny jinými (budoucími) právními předpisy. Celkově vzato je tato směrnice nesmírně důležitá, protože je první svého druhu, která poskytuje společný soubor minimálních práv (včetně práv na plat, rovné zacházení v zaměstnání, nárok na důchod a přístup ke zdravotní péči) pracovníkům ze třetích zemí, kteří legálně pobývají v Evropě, a činí tak na základě rovného zacházení s pracovníky, kteří jsou státními příslušníky členských států. Směrnice dále stanoví systém s jedním zjednodušeným postupem pro podávání žádostí o povolení k pobytu a práci. Tento systém má k plně společné imigrační politice daleko, ale s ohledem na rostoucí příliv přistěhovalců, stále se měnící poptávku po zahraniční pracovní síle a prevenci zneužívání a diskriminaci v této oblasti je tato první forma ochrany nezbytná. Pracovníkům ze třetích zemí se nyní dostane větší ochrany, než tomu bylo doposud. Celkově vzato byla právě tato skutečnost rozhodujícím faktorem pro můj hlas „pro“.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. − Hlasovala jsem proti, neboť se domnívám, že schválením bychom otevřeli cestu nespravedlivé soutěži mezi pracovníky z EU a levnou pracovní silou přistěhovalců, kteří do EU přicházejí.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Předmětem této zprávy je zavedení jednotného povolení k pobytu a výkonu práce pro státní příslušníky třetích zemí na půdě členského státu, což by přineslo urychlení a sjednocení přístupového procesu a kromě toho se tím také sníží administrativní a finanční zátěž, jež tento proces představuje. Hospodářská migrace je nyní skutečnost, již je třeba analyzovat z hlediska rozvoje legálních a vyvážených migračních cest, aby se daly naplnit potřeby evropských trhů práce.

V důsledku hospodářských a demografických změn, s nimiž se Evropa potýká, je nutné vytvořit společnou přistěhovaleckou politiku pro 27 členských států. Poté, co vstoupila Lisabonská smlouva v platnost, máme pro tuto oblast definovaný právní rámec, postup spolurozhodování, a já se domnívám, že je nezbytné vytvořit společný a harmonizovaný přístup, který by umožnil rozdíly mezi vnitrostátními úpravami snížit.

Kromě toho, co již bylo uvedeno, stanoví návrh rovněž rovné zacházení s pracovníky v rámci jejich vlastního státu, přiznává jim jisté a chráněné právní postavení, protože přistěhovalci se podílejí na hospodářské činnosti hostitelského státu. Rozhodnutí, která byla zamítnuta, by měla být náležitě odůvodněná a transparentní a náklady by měly odpovídat skutečně poskytnutým službám.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Přijetí této zprávy je důležitým krokem vpřed k ochraně práv pracovníků ze třetích zemí v EU, jimž bude uděleno jednotné povolení k pobytu a výkonu práce. Je to důkaz snahy Evropské unie o zvýšení své přitažlivosti na mezinárodní scéně tím, že usnadní podmíněný přístup na evropský pracovní trh. Těší mne, že postup při získávání tohoto povolení bude díky systému jednoho správního místa zjednodušen, což ulehčí administrativní postupy zahraničním pracovníkům. Vytvoření jednotného pracovního dokumentu znamená značný pokrok směrem ke kontrole a regulaci migračních toků z členských států a umožní snáze sledovat legální migraci. Tímto dokumentem Parlament vyjadřuje, že kontrolované a regulované přistěhovalectví pracovníků je výhodné pro všechny zúčastněné. Nastolení jednotného právního rámce pro evropské i zahraniční pracovníky chrání naše občany před jakoukoli nekalou konkurencí na trhu práce.

Hlasovala jsem pro toto usnesení, jelikož podporuji myšlenku Evropy chránící své pracovníky, jež však zároveň zůstává věrná zásadě volného pohybu jednotlivců, která je klíčovým prvkem evropského projektu.

Zpráva: Andreas Schwab (A7-0038/2011)

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů, který spojuje čtyři stávající směrnice Společenství v jediný právní nástroj. Souhlasím s názorem zpravodaje, že stávající roztříštěná právní úprava odrazuje spotřebitele a podniky od zapojení do přeshraničního obchodu.

Musíme však být obezřetní, jelikož s ohledem na povahu této oblasti je poměrně obtížné právní předpisy v oblasti práv spotřebitelů plně harmonizovat, a co víc, úroveň ochrany práv spotřebitelů tak může v některých členských státech klesnout.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) EU by měla, s ohledem na nejnovější vývoj v digitální oblasti, úpravu práv spotřebitelů zmodernizovat. Cílem návrhu směrnice je zajistit lepší ochranu spotřebitelů ve všech členských státech Evropské unie tak, že budou moci především používat řádné právo na odstoupení od smlouvy. Každý občan a spotřebitel v Unii by měl mít zaručena stejná práva. Budeme se proto zasazovat o zvýšení úrovně ochrany spotřebitelů, což potěší naše občany, kteří díky tomu budou moci snáze nakupovat v jiném členském státě. Navíc se domnívám, že tato nová směrnice, jež v podstatných aspektech odpovídá francouzské právní úpravě, například co se týče záruky za skrytou vadu či skutečnosti, že veškeré způsoby úhrady jsou bezplatné, je krokem vpřed. Proto jsem ji podpořila.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jež bude ještě přehodnocena příslušným parlamentním výborem. Směrnice se snaží sladit právní úpravu práv spotřebitelů na úrovni EU, zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů ve všech členských státech EU a podnítit podniky k tomu, aby poskytovaly služby a prodávaly zboží v ostatních členských státech. V současné době stále existují překážky hladkého fungování trhu. Společnosti nejsou obchodu v jiných členských státech příliš nakloněny a ani spotřebitelé nemají chuť takové smlouvy uzavírat, jelikož jednotlivé členské státy uplatňují na spotřebitelské smlouvy různá pravidla. Platná právní úprava dosud na ochranu práv spotřebitelů stanovila jen minimální požadavky, přičemž členské státy mohly uplatnit úpravu přísnější – v důsledku toho vznikly v rámci Společenství odlišné právní režimy. Proto považuji za nezbytné, aby byla tato směrnice znovu přezkoumána a zpřísněna. Musíme zajistit, aby ve všech členských státech EU platily stejné standardy ochrany práv spotřebitelů, abychom tak odstranili nesoulad, který v současnosti na vnitřním trhu panuje, a povzbudili společnosti k obchodování v jiných členských státech.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. − (IT) Návrh směrnice o právech spotřebitelů, který Komise předložila, spojuje čtyři dosavadní směrnice do jediného legislativního nástroje. Jde o výsledek revize celého acquis v oblasti ochrany spotřebitelů, která započala v roce 2004 a jejím cílem bylo platný právní rámec ochrany spotřebitelů jednak zjednodušit, a také doplnit. Současný regulační rámec způsobuje evropským společnostem, které chtějí vyvíjet činnost ve více státech, značné náklady na dodržení odlišných právních předpisů. Roztříštěnost právní úpravy podle mého názoru společnosti i spotřebitele odrazuje od přeshraničního prodeje či koupě.

Zpráva, o níž dnes vedeme rozpravu, se snaží nalézt potřebnou rovnováhu mezi vysokou mírou ochrany spotřebitelů a konkurenceschopností společností na pojišťovacím trhu při současném dodržení zásady subsidiarity. Proto podporuji návrh zpravodaje, jehož účelem je cílená harmonizace, tedy harmonizace omezující se na specifické aspekty některých smluv, jako jsou například požadavky na informování či právo na odstoupení v případě smluv uzavřených na dálku či mimo obchodní prostory, a zároveň zachování vysoké míry ochrany evropských spotřebitelů.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. − (IT) Blahopřeji panu Schwabovi k práci, kterou dosud odvedl. Hlasoval jsem pro, jelikož Schwabova zpráva se zasazuje o ochranu spotřebitelů v přeshraničních vztazích. Dokument, o němž jsme dnes hlasovali, navrhuje pro spotřebitele ze všech 27 členských států vysokou úroveň ochrany. Současně usiluje o ochranu a podporu společností, a to bez ohledu na jejich velikost, které mohou spotřebitelům v Evropě prodávat zboží a poskytovat služby, aniž by se při tom potýkaly se zbytečnými právními překážkami. Spojením čtyř stávajících směrnic upravujících tuto oblast chceme výrazněji harmonizovat platnou úpravu, odstranit roztříštěnost právních předpisů, která často představuje pro spotřebitele i pro podniky překážku. V tomto smyslu by text mohl zvýšit důvěru spotřebitelů, a tím přispět k lepšímu fungování vnitřního trhu.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Schválená zpráva odstraňuje fragmentovanou povahu stávajících předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, která ve svém důsledku odrazuje spotřebitele a podnikatele od zapojení do přeshraničního obchodu. Zejména ze strany spotřebitelů často zaznívají stížnosti, že nemohou v plném rozsahu využívat výhod jednotného trhu, a to zvláště pokud jde o obchodování přes internet. Za správnou odpověď na tyto stížnosti považuji schválený soubor společných definic, jako je pojem spotřebitel, obchodník nebo smlouva uzavřená na dálku. Přínosem je rovněž vytvoření seznamu základních informací, které musí obchodník poskytnout před uzavřením všech druhů spotřebitelských smluv, a sjednocení lhůty pro odstoupení od smlouvy na 14 dnů v případě smluv uzavřených na dálku nebo mimo prodejnu včetně vytvoření jednotného formuláře odstoupení od smlouvy. Bohužel jsme v případě této zprávy byli svědky toho, že levice na poslední chvíli nepodpořila kompromis dohodnutý zpravodajem, a tak muselo dojít na silové hlasování. Nepovažuji to však za žádnou katastrofu, naopak se možná jedná o ukázku toho, že EP funguje jako politické těleso, v němž se odehrává neskrývaný a opravdový ideologický střet mezi evropskou pravicí a levicí. Bylo by k užitku, kdyby se EP tímto způsobem profiloval častěji.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) V říjnu 2008 Komise předložila návrh směrnice s cílem spojit do jednoho dokumentu stávající úpravu ochrany spotřebitelů obsaženou ve čtyřech směrnicích – o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, o prodeji spotřebního zboží a zárukách, o smlouvách uzavřených na dálku a o smlouvách uzavřených mimo obchodní prostory. Je na místě poznamenat, že směrnice, jichž se revize týkala, obsahují klauzule o harmonizaci v minimálním rozsahu, tudíž mnohé členské státy zachovaly nebo přijaly přísnější pravidla pro ochranu spotřebitelů a došlo k tomu, že na území Společenství vznikla roztříštěná právní úprava, což mělo důsledky z hlediska vnitřního trhu, zejména pro podniky a spotřebitele v přeshraničních transakcích.

Věřím, že legislativní text, o němž jsme dnes hlasovali, ochranu spotřebitelů posílí a současně zohlední specifika této oblasti, v níž není vždy možné provést úplnou harmonizaci. Vítám návrh na vytvoření systému vzájemného hodnocení, v němž musí členské státy zdůvodnit, proč je nutná odlišná vnitrostátní právní úprava a jak dodržely zásadu proporcionality a účinnosti.

  Lara Comi (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro zprávu. Její cíl je velmi ambiciózní: počítá s celkovou reformou právní ochrany spotřebitelů vztahující se bezvýhradně na celý předmět smluv a dotýkající se všech 27 odlišných vnitrostátních právních úprav, které skýtají odlišnou míru ochrany. Před rokem profesor Monti ve své zprávě předsedovi Barrosovi uvedl: „...zákonodárce musí bezodkladně dosáhnout dohody ohledně návrhu směrnice o právech spotřebitelů, aby byla zajištěna vysoká míra ochrany spotřebitelů na provázaném maloobchodním trhu.“ Plně s profesorem Montim souhlasím. Nedostatek jednotných pravidel v jednotlivých členských státech umožnil roztříštěnost právních rámců, což poškozuje spotřebitele i výrobce a fakticky brání realizaci jednotného trhu. V době krize, jako je ta, jíž nyní celý svět prochází, si Evropa nemůže dovolit, aby její výrobci zůstávali pozadu a její spotřebitelé nebyli dostatečně chráněni. Proto je naléhavé, abychom nalezli vhodného společného jmenovatele a právní úpravu v Evropě harmonizovali. Musíme učinit maximum pro to, abychom dosáhli shody s Radou, a to již v prvním čtení.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Práva spotřebitelů jsou jedním z hlavních pilířů vnitřního trhu. Jejich ochrana a bezpečnost jsou velmi důležité z pohledu větší bezpečnosti při každodenním získávání zboží v rámci přeshraničního obchodu a v důsledku tedy pro konkurenceschopnost podniků.

V tomto smyslu má velký význam rovnováha mezi právy spotřebitelů a náklady, které tak mohou vzniknout podnikům. Navíc je třeba mít na paměti odlišnou vnitrostátní povahu a poskytovanou ochranu a náležitě přitom respektovat zásadu subsidiarity.

Proto se domnívám, že se jedná o oblast, v níž může být na jedné straně velmi užitečné přikročit k maximální harmonizaci, na druhé straně však, s ohledem na typ smlouvy, může být vhodnější zvolit harmonizaci minimální.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně – (PT) Tento návrh směrnice o právech spotřebitelů spojuje čtyři platné směrnice Společenství do jediného legislativního nástroje. Na jedné straně je jeho cílem zaručit, že se spotřebitelé ve všech 27 členských státech budou moci spolehnout na vysokou míru ochrany spotřebitelů, a na druhé straně to, že podniky, ať už velké či malé, budou moci bez zbytečných právních překážek prodávat své zboží a poskytovat služby spotřebitelům ve 27 členských státech EU.

Co se týče spotřebitelů, je cílem návrhu zajistit, aby měli před uzavřením smlouvy přístup k jasným informacím o cenách a dalších poplatcích bez ohledu na to, kde v EU svůj nákup uskuteční. Posiluje ochranu spotřebitelů při opožděné či neuskutečněné dodávce a dává jim práva týkající se lhůt na rozmyšlenou, vrácení zboží, vrácení peněz, oprav, záruk a také práva v souvislosti s nepřiměřenými smluvními podmínkami. U všech uzavíraných smluv je poskytovatel povinen uvádět spotřebitelům přesné informace, které jim umožní informovaně vybírat.

Těší mne výjimka z požadavku poskytovat informace u smluv týkajících se každodenních transakcí a tehdy, kdy je obchodník povinen dodat zboží či poskytnout službu bezprostředně po uzavření smlouvy, čímž je odstraněna nepřiměřená administrativní zátěž.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Máme před sebou další návrh Komise, ve kterém je evidentně hlavním důvodem k legislativní iniciativě podpora přeshraničního obchodu. I v tomto případě, a také kvůli tomu, že se jedná o nepůvodní návrh v oblasti „ochrany zájmů spotřebitelů“, se vrací k tvrzení, že volný obchod je prvním a posledním zájmem spotřebitelů, a i tentokrát je tak hlásáním víry v přednosti volného trhu. Ve skutečnosti zde mnohem více než o práva a zájmy spotřebitelů jde o práva a zájmy podniků.

Komise obhajuje úplnou harmonizaci pravidel stanovených pro spotřebitele. Pokud taková harmonizace neproběhne postupně a s přihlédnutím k platné právní úpravě jednotlivých zemí, v praxi to v některých zemích, které mají rozvinutější úpravu této oblasti, může vést ke zhoršení postavení spotřebitele.

Vzhledem k tomu, že jsme v prvním čtení a že se v průběhu rozpravy ve výboru podařilo původní návrh Komise zdokonalit, doufáme, že se nám podaří v ochraně práv spotřebitelů jít ještě dále.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Nacházíme se ve fázi prvního čtení návrhu směrnice o právech spotřebitelů, který předložila Komise. Tento návrh se zaměřuje na podporu přeshraničního obchodu, kde zásadou je, že nejlépe slouží zájmům spotřebitelů svobodná hospodářská soutěž. Ve skutečnosti však věnuje mnohem větší pozornost právům společností než právům spotřebitelů.

Komise navíc obhajuje úplnou harmonizaci pravidel stanovených pro spotřebitele, aniž by přitom přihlédla k již platné právní úpravě v jednotlivých zemích. V některých členských státech by tak spotřebitelé mohli o svá práva přijít. Na půdě parlamentního výboru pro vnitřní trh proběhla intenzivní rozprava a podařilo se dospět k široké shodě, díky níž bylo možné původní návrh, který předložila Komise, výrazně změnit. Zdá se však, že existují podmínky pro to, abychom v ochraně práv spotřebitelů zašli ještě dále a pokusili se pozitivně ovlivnit jednání s Radou.

Proto souhlasíme s požadavkem zpravodaje, aby se tato zpráva do parlamentního výboru pro vnitřní trh vrátila.

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. − (DE) Usnadnění přeshraničního obchodu prostřednictvím jednotných pravidel a současně posílení práv spotřebitelů, především v souvislosti s nákupem zboží v jiném členském státě, jsou důvodem, proč já tuto „novou“ směrnici o ochraně spotřebitelů jednoznačně vítám. Nejistota, která v současnosti přetrvává ohledně uplatnitelných práv spotřebitelů, odrazuje společnosti od toho, aby své zboží nabízely v jiných členských státech, a odrazuje spotřebitele od objednávání takového zboží, neboť není jasné, co se stane v případě možného odstoupení od smlouvy. Evropský jednotný trh rozhodně vyžaduje, aby byly podobné překážky odstraněny.

Jednotné definice navržené ve zprávě, které mimo jiné harmonizují otázku práva na odstoupení od smlouvy a úpravu ohledně nepřiměřených smluvních podmínek ve smlouvách, navodí právní jistotu a zvýší tak přitažlivost přeshraničního obchodu z pohledu společností, což bude jednoznačně ku prospěchu spotřebitelů.

Kapitola V přijata nebyla a ochrana spotřebitelů bude tudíž v Evropě uplatňována dle nejpřísnějších kritérií.

Vrácení návrhu zpět do výboru je tedy nezbytné pro to, aby mohl být znovu projednán s Komisí.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Máme před sebou text, který byl od počátku více než sporný – proto mne těší, že evropská levice dosáhla poměrně výrazných změn. Bylo skutečně absurdní ukládat členským státům právní úpravu, která je v rozporu s právy spotřebitelů, a nutit je k eliminaci jejich vnitrostátních právních předpisů, které jsou, měřeno pohledem této směrnice, příliš ochranářské. Hlasovala jsem však pro odklad konečného hlasování, aby byla posílena ochrana spotřebitelů proti některým nekalým praktikám v oblastech, kde zvolená úroveň ochrany stále není dostačující. Nebudu v žádném případě hlasovat pro text, který porušuje ta nejzákladnější práva spotřebitelů.

  Carl Haglund (ALDE), písemně. − (SV) Pozměňovací návrhy, které předložil Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jsou bohužel, z čistě legislativního pohledu, velmi nekvalitní, kapitoly II, IV a V jsou pak zcela nadbytečné. Pozměňovací návrh 141 je ve vztahu k malým a středním podnikům nepřiměřený. Pokud jde o kompromisní návrhy (blok II), omezení prodeje na dálku a přímého prodeje je bezdůvodné a nepřijatelné.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Původní návrh směrnice na ochranu spotřebitelů preložený Komisí byl nevítaným a nepotřebným pokusem vynutit si maximální harmonizaci bez jediného zřejmého důvodu, kromě snahy zavděčit se těm, kdo jsou přesvědčeni, že kulturní a právní rozmanitost je v rozporu se zásadami EU. Návrh by přinesl zhoršení práv spotřebitelů v řadě evropských zemí, přičemž neexistuje důkaz, že by to bylo přínosem pro trh. Kompromisní balíček schválený na půdě Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů není ani zdaleka bez chyb, představuje však podstatné zlepšení a základ, z něhož lze při jednání s dalšími orgány vycházet.

  Morten Løkkegaard (ALDE), písemně. − (DA) Těší mne, že se nám po více než dvou letech jednání v Parlamentu podařilo dospět k dohodě ohledně stanoviska, které posiluje práva spotřebitelů v EU a usnadňuje činnost podniků na vnitřním trhu.

V souvislosti s rozhodnutím hlasovat o pozměňovacích návrzích v blocích jsou mnozí z nás rozladěni tím, že jsme nemohli hlasovat proti konkrétním pozměňovacím návrhům. Dovolte mi zdůraznit tyto případy.

Kapitoly 4 a 5: rád bych došel ke kompromisu, kdy by kapitoly 4 a 5 byly z návrhu zcela vypuštěny. Vím, že by především Rada, ale i Evropské sdružení spotřebitelských svazů (BEUC) a dánská rada pro ochranu spotřebitelů raději viděly toto řešení než kompromis, jehož jsme ohledně těchto dvou kapitol dosáhli. V této souvislosti se musím pousmát nad tím, že se skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu rozhodla nerespektovat doporučení spotřebitelských svazů.

Článek 22a: dále bych rád, kdyby byl vypuštěn tolik kritizovaný článek 22a. Nijak malým a středním podnikům situaci neulehčuje. Více než mí liberální kolegové z Německa jsem však přesvědčen, že se nám nakonec podaří toto ustanovení v průběhu jednání s Radou změnit. Jedním z námětů bylo uvedení tohoto článku do souladu s článkem 20 směrnice o službách, což by rovněž zmírnilo riziko protichůdné právní úpravy.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Podle strategie EU 2020 je vysoce kvalitní a environmentálně udržitelná výroba jednou z hlavních konkurenčních výhod EU. Vysoká úroveň ochrany spotřebitele zaručuje vysoce kvalitní výrobky a zlepšuje také důvěru spotřebitelů, což činí vnitřní trhy efektivnějšími. Vítám návrhy, které k nové směrnici o právech spotřebitelů předložil Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jelikož jejich cílem je zajistit společnostem transparentnost a uvolnit potenciál přeshraničního obchodu v EU. Nová úprava práv spotřebitelů zahrnuje prakticky všechny druhy realizace obchodu – v prodejnách, prostřednictvím telefonu či po internetu. Posiluje zejména úpravu mezinárodního prodeje, a to na základě návrhů uvedených ve zprávě, kterou vypracoval můj kolega Andreas Schwab. Domnívám se, že nová právní úprava, na rozdíl od stávající úpravy obsažené ve čtyřech směrnicích, nabízí přidanou hodnotu v tom, že stanoví, jaké informace musí kupující od prodejce dostat, dodací podmínky a pravidla uplatňovaná v případě, že riziko nese kupující, ani nemluvě o právu kupujícího na vypovězení nebo odstoupení od smlouvy či právu na opravu či výměnu zboží.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro vrácení zprávy do výboru, neboť reakce Komise na pozměňovací návrhy Parlamentu byla žalostně nedostatečná.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. − (IT) Cílem návrhu Komise je zlepšení fungování vnitřního trhu díky odstranění překážek přeshraničního obchodu, pro spotřebitele a výrobce je však problematickým řešením. Měl by podporovat veškerou snahu o zvýšení účinnosti vnitřního trhu a povzbuzovat přeshraniční obchod, článek 38 Listiny základních práv však vyžaduje, aby politiky EU zajistily vysokou míru ochrany spotřebitele.

Proto je nutné zvýšit současnou minimální úroveň harmonizace s využitím osvědčených postupů, které jsou k dispozici. Bylo by vhodné vytvořit evropský systém odpovědnosti v případě porušení povinnosti, aby se zlepšila ochrana spotřebitelů a důvěra v trhy. V souladu se strategií Evropa 2020 zaručuje vysoká úroveň ochrany kvalitní výrobky a současně zlepšuje výkon vnitřního trhu. Pokud jde o práva spotřebitelů, poskytuje stávající minimální regulace všem členským státům svobodu přizpůsobovat předpisy EU vnitrostátním zásadám – v tomto duchu bychom měli dál pokračovat. Bohužel si však uvědomujeme, že navrhovaná směrnice nebere v úvahu nové produkty na trhu vznikající v důsledku změn ve vývoji výrobků a inovací, např. digitální produkty.

  Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Schwaba o právech spotřebitelů, neboť se domnívám, že je nutné současný právní rámec ochrany spotřebitelů zjednodušit a doplnit.

Je důležité, aby se spotřebitelé v 27 členských státech mohli spolehnout na vysokou úroveň ochrany a výrobci mohli, bez ohledu na svou velikost, prodávat své zboží a poskytovat služby spotřebitelům v 27 členských státech, aniž by se při tom museli potýkat se zbytečnými právními překážkami. Aktivita ze strany Parlamentu je nezbytná jak k posílení důvěry spotřebitelů, tak k povzbuzení a podpoře výrobců, jež chtějí praktikovat přeshraniční obchod.

Rozdílná úprava práv spotřebitelů v Evropě představuje pro výrobce závažnou překážku i při jejich nákupech a prodejích zboží a služeb za hranicemi. Zejména elektronický obchod je oblastí, kde spotřebitelé nemohou využít výhod vnitřního trhu ani svých spotřebitelských práv, což je dáno tím, že výrobci v daném sektoru nejsou ochotni dodržovat při vstupu na nový trh odlišná pravidla a vystavují se tak riziku právních sporů v jiných členských státech.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o právech spotřebitelů. Tento dokument nahrazuje čtyři platné směrnice jedinou, s cílem zjednodušit a zdokonalit právní úpravu ochrany spotřebitelů. Přidaná hodnota Evropské unie se musí projevit jako jednoznačné zlepšení postavení spotřebitelů spojené zejména s usnadněním přeshraničních transakcí realizovaných prostřednictvím internetu. Návrh směrnice se proto snaží zabývat těmi oblastmi úpravy ochrany spotřebitelů, které se v jednotlivých zemích liší. Konkrétně tento dokument navrhuje modelový formulář pro odstoupení od smluv uzavíraných na dálku a mimo obchodní prostory, přičemž je harmonizována čtrnáctidenní délka lhůty pro odstoupení. Podobně by pravidla uvedená v textu měla umožnit posílení spotřebitelských práv v oblasti poskytování informací a dodávek.

  Gesine Meissner (ALDE), písemně. − (DE) V dnešním hlasování o textu směrnice o právech spotřebitelů se někteří zástupci německé Svobodné demokratické strany (FDP) v Evropském parlamentu zdrželi hlasování. Přijatý kompromis nepochybně obsahuje mnohé změny k lepšímu oproti původnímu návrhu Evropské komise. Například se nám podařilo zajistit, aby se většina nových pravidel nedotkla malých podniků a nezatížila je další byrokracií. Dokument, jenž jsme dnes přijali, však obsahuje i pravidla, která společnosti výrazně zatíží, aniž by došlo ke zvýšení ochrany spotřebitelů. Například článek 5 stanovuje společnostem povinnost poskytovat před uzavřením smlouvy velmi mnoho informací i v případě, kdy je zboží prodáváno v obchodních prostorách. Postavení spotřebitelů se tak jen sotva zlepší, jelikož mohou výrobek sami přímo v obchodě posoudit. Článek 22a ukládá společnostem povinnost v případě smluv uzavřených na dálku dodat zboží zákazníkům do kteréhokoli členského státu. Taková povinnost je v rozporu se smluvní volností a vystavuje malé a střední podniky mimořádně velkému právnímu a finančnímu riziku. FDP se navíc nepodařilo prosadit klíčový požadavek, kterým je úplné vypuštění kapitoly IV a V směrnice. FDP požaduje změnu těchto ustanovení v rámci třístranných jednání s Radou a Komisí.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh počítá s nahrazením čtyř platných směrnic o smlouvách uzavřených mimo obchodní prostory, o nepřiměřených smluvních podmínkách, o smlouvách uzavřených na dálku a o prodeji spotřebního zboží a zárukách jediným legislativním textem. Cílem tohoto návrhu směrnice je zvýšit důvěru a ochranu spotřebitelů při nákupu v obchodech či prostřednictvím internetu a zmírnit nechuť podniků prodávat do jiných zemí EU.

Cílem návrhu směrnice o právech spotřebitelů je zajistit, aby spotřebitelé měli před uzavřením smlouvy přístup k jasným informacím o cenách a dalších poplatcích bez ohledu na to, kde v EU svůj nákup uskuteční. V zásadě jsou pokryty veškeré typy smluv, bez ohledu na to, zda je smlouva uzavřena v obchodě, na dálku či mimo obchodní prostory. Tato směrnice posílí vnitřní trh.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Cílem je zvýšit důvěru kupujících a zajistit transparentnost podnikům a uvolnit tak potenciál pro růst přeshraničního obchodu v EU. Nová pravidla se budou vztahovat prakticky na všechny prodeje uskutečňované v obchodech, prostřednictvím telefonu či po internetu, v prvé řadě však dojde k posílení úpravy přeshraničních transakcí. Kupující budou vědět, jaké informace mají nárok od prodávajícího dostat, a dále budou výslovně stanovena dodací pravidla. Navíc bude jasně upraveno, v kterém konkrétním okamžiku přechází riziko na spotřebitele, a také právo zákazníka na odstoupení od smlouvy, změnu rozhodnutí nebo na opravu či výměnu výrobku.

Chtěl bych jen dodat, že úprava práv spotřebitelů by se měla vztahovat i na přepravní doklady veřejné a letecké dopravy. Zmínil bych například případ společnosti airBaltic, která práva cestujících nerespektuje a přitom odmítá přijmout odpovědnost za nízkou kvalitu služeb.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Skutečně je několik bodů, které hovoří ve prospěch směrnice o ochraně spotřebitelů, například zpřísnění povinnosti poskytovat informace, prodloužení lhůty pro odstoupení a rovněž posílená povinnost prodejců poskytovat ochranu v případě prodeje prostřednictvím internetu. Ochranu spotřebitelů je nutné dále zdokonalit i s ohledem na budování důvěry mezi prodejcem a spotřebitelem. Hlasování jsem se zdržel z několika důvodů – konkrétně jsou zde podle mého názoru zakotveny nepřiměřené sankce, není upraveno právo na odstoupení v případě internetových aukcí a především je zde velmi vágně vymezen podomní prodej.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Předmětem této zprávy je spojení čtyř samostatných směrnic o ochraně spotřebitelů, týká se tedy acquis communautaire od roku 2004. V některých oblastech dochází ke zjednodušení či k doplnění. Je důležité, aby bylo možné zachovat i veškeré vyšší standardy ochrany v členských státech. Na druhé straně sloučení směrnic povede k vyšší míře harmonizace. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Schwaba, neboť se domnívám, že je v této zprávě spravedlivě vyvážena ochrana spotřebitelů, jež je nutné chránit před podvody a nekalým jednáním výrobců a třetích stran na jedné straně a vyvarování se regulace, která by příliš přísně dopadala na výrobce a ukládala jim povinnosti, které by někdy, s ohledem na velikost a obrat podniku, nemohly splnit na straně druhé. Představte si příklad řemeslníka, který může teoreticky pracovat mimo své obchodní prostory: nemůže podléhat stejným požadavkům jako velká nadnárodní společnost, která denně sjedná a uzavře tisíce smluv. Cílená a vyvážená harmonizace zohledňující specifika evropské výroby při současném zachování ochrany spotřebitele, to je tedy cesta vpřed.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro, neboť se domnívám, že kodifikace práv spotřebitelů do jediného dokumentu je pozitivním krokem. Nutno zdůraznit odstranění překážek přeshraničního obchodu a ocenit snahu o zvýšení účinnosti vnitřního trhu a o podporu přeshraničního obchodu díky sloučení čtyř směrnic, které jsou nyní konsolidovány do jedné. Některé aspekty návrhu směrnice by sice mohly a měly být lepší, ale i tak jde o velmi pozitivní posun v této oblasti.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Cílem návrhu Komise ohledně práv spotřebitelů, který byl předložen 8. října 2008, je sjednocení čtyř předcházejících směrnic do jediného nástroje na základě zásady „plné harmonizace“. Roztříštěnost pravidel je vskutku pokládána za překážku pro spotřebitele i podniky, kteří nakupují a prodávají za hranicemi.

S ohledem na to, v jaké situaci se spotřebitelské acquis nachází, není přístup plné harmonizace, který návrh zaujímá, v současnosti proveditelný. Proto je nutné změnit rozsah jeho působnosti a provést strukturální změnu. V souladu s usnesením Parlamentu a prohlášením uvedeným v pracovním dokumentu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů v roce 2009 je preferován nový přístup založený na plné harmonizaci, tedy harmonizaci omezené na specifické aspekty některých smluv, při zachování vysoké míry ochrany spotřebitele. S ohledem na výše uvedené hlasuji tedy pro zajištění ještě vyšší ochrany práv spotřebitelů.

  Hella Ranner (PPE), písemně. − (DE) Těší mne dnešní rozhodnutí o ochraně spotřebitelů. Přijali jsme rozhodnutí, které bude důležité pro evropské občany, podniky i jednotný trh. Je povzbudivé, že se podařilo zvolit citlivé řešení spočívající v částečné standardizaci rozmanitých evropských právních systémů. Z pohledu Rakouska je zde ovšem několik problematických prvků, jimiž je třeba se neprodleně zabývat a upřesnit je v rámci třístranných jednání mezi Parlamentem, Radou a Komisí. (1) Do textu musí být v prvé řadě zahrnuta i oblast zadávání. Zadání znamená například to, že pokud někdo požádá kosmetičku, aby se dostavila k němu domů za účelem poskytnutí kosmetických služeb (jinak řečeno službu zadala samotná osoba), nelze v takové situaci již práva na odstoupení využít. (2) Musíme zajistit, aby v případě zajištění přiměřené ochrany spotřebitelů, nevznikla dodatečná zátěž to pro malé a střední podniky. Další finanční a administrativní zátěž malých a středních podniků by se nakonec přenášela na spotřebitele. (3) Kapitoly IV a V (odpovědnost a nepřiměřené smluvní podmínky) by měly být vypuštěny, neboť ani po dlouhých jednáních se nepodařilo dosáhnout požadované plné harmonizace. Jejich vypuštění by odstranilo slepou uličku a otevřelo nové možnosti pro třístranné jednání. (4) Pokud jde o předpis o internetových podvodech, který vítám, je nutné provést několik změn, aby byla zajištěna rovnováha mezi ochranou spotřebitelů a zátěží podniků.

  Evelyn Regner (S&D), písemně. − (DE) Hlasovala jsem pro kompromisní balíček o právech spotřebitelů, který mezi sebou skupiny sjednaly, jelikož se oproti původnímu návrhu Komise podařilo provést některé změny směrnice k lepšímu. Je důležité, že základem směrnice je opět minimální harmonizace a že jsou z působnosti směrnice vyňaty služby v oblasti zdraví a sociálních služeb. Dále došlo ke zlepšení u zásilkových prodejů, kde mohli dříve spotřebitelé od smlouvy odstoupit do jednoho týdne, nyní se však na základě pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu tato lhůta prodlužuje na dva týdny. Nákupy na prodejních trzích jsou nyní také klasifikovány jako přímý prodej. V Rakousku byly nákupy na prodejních trzích až dosud z právního hlediska vnímany stejně jako koupě v obchodě. Stále ještě je však potřeba zlepšit několik důležitých věcí. Největší prioritou je v tomto ohledu kapitola V směrnice, s níž skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu není vůbec spokojená. Musíme zabránit tomu, aby byl seznam nepřiměřených smluvních podmínek pojímán taxativně – členské státy by měly mít možnost ochranu spotřebitele na své úrovni rozšířit. V opačném případě by se zhoršilo postavení spotřebitelů v členských státech s dlouhou tradicí ochrany spotřebitele. Proto jsem také hlasovala pro vrácení návrhu výboru, aby tyto důležité body bylo možné rovněž projednat a zlepšit.

  Frédérique Ries (ALDE) , písemně. – (FR) Dobře chráněný spotřebitel je spotřebitel spokojený a je to známka vyspělosti moderních demokracií. A právě proto je dnes přijatá směrnice důležitá.

Neuplyne jediný den, kdy by se evropský spotřebitel při rozhodování o nákupu prostřednictvím internetu či při přijetí změny smlouvy po telefonu nepotýkal s otázkou, zda je smlouva, již podepsal či s ní souhlasil, v souladu se zákonem. V reakci na často nerovné vztahy mezi profesionály a spotřebiteli se Evropský parlament rozhodl prodloužit lhůtu pro odstoupení od smlouvy na 14 dnů. Je to jasný signál k uplatňování stejných práv na území celé Unie.

Je pravda, že přijetí Schwabovy zprávy nenaplňuje beze zbytku požadavky spotřebitelských svazů, které jsou proti plné harmonizaci, ani zástupců malých a středních podniků a hospodářských komor, které chtějí omezit právní úpravu na posílení elektronického obchodu. Evropský parlament zvolil kompromis a nepodlehl varovným hlasům těch, kteří bijí na poplach. V tomto rozhodnutí se může opřít o nedávný evropský průzkum, z nějž vyplynulo, že 79 % dotazovaných obchodníků se domnívá, že přijatá právní úprava bude mít na jejich prodej do zahraničí jen velmi malý vliv.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. − My, skupina Verts/ALE, jsme chtěli zajistit pro všechny spotřebitele v EU minimální harmonizaci. Členské státy by tak měly možnost zavést nebo si zachovat vyšší míru ochrany, než je „průměr“ EU. Kromě toho jsme chtěli všem spotřebitelům zajistit vysokou míru ochrany. Domnívali jsme se, že dobrý legislativní návrh by byl dobrou příležitostí, jak občanům EU dokázat, že pro EU jsou jejich zájmy důležité.

Po mnoha tvrdých jednáních a četných nedorozuměních jsme provedli prospěšné změny textu, zejména se jedná o zařazení digitálního obsahu, vynětí zdravotních a sociálních služeb, začlenění právnických i fyzických osob a vhodnou úpravu práva na odstoupení a přechodu rizika.

Přesto jsme na půdě výboru IMCO hlasovali proti návrhu, jelikož trhliny v něm byly stále ještě velké. Nemohli jsme přijmout text, který by znamenal zhoršení spotřebitelské ochrany byť pro jediného občana EU. Text nepodléhá minimální harmonizaci v celém svém obsahu, přičemž znění jednotlivých článků nebylo jednoznačné ani dostačující k zajištění toho, aby u žádného občana EU nedošlo k poklesu ochrany. Po dnešním hlasování v EP se text vrací ke Komisi.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Úkolem Evropy je chránit zájmy občanů a spotřebitelů a sněmovna dnes spravedlivou ochranu těchto práv konečně uznala. Spotřebitelé byli až dosud příliš často vystaveni riziku, že se stanou obětí tržního podvodu, a to zejména v důsledku neznalosti svých práv. S přijetím tohoto usnesení Evropa doufá, že všichni občané budou mít jasné a přesné informace, aby mohli činit informovaná a přesně mířená rozhodnutí.

Bude jim poskytnuta větší ochrana, zejména pokud jde o internetový obchod, přičemž každý spotřebitel, který si zakoupí výrobek, který nebude odpovídat jeho požadavkům, může žádat jeho výměnu, snížení ceny nebo rozvázání smlouvy. Veškeré smluvní podmínky, které jsou považovány za nepřiměřené, budou uvedeny na příslušné „černé listině“ a nebude možné je v žádném typu smlouvy použít. Historicky Evropa spatřuje své základy v jednotném evropském trhu. Pro naše orgány je nyní zjevně více než kdy v minulosti prioritou vytvoření společných pravidel – jedině tak můžete všem evropským občanům zajistit stále svobodnější obchod.

  Catherine Stihler (S&D) , písemně. − Vítám, že byl uplatněn článek 57 jednacího řádu a zpráva se vrací do Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, neboť tak bude zajištěna lepší ochrana spotřebitele.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Komise usiluje o zjednodušení a doplnění regulačního rámce pro oblast práv spotřebitelů, a z toho důvodu navrhuje spojení čtyř platných směrnic do jediného legislativního nástroje. Na jedné straně poskytuje tento návrh spotřebitelům ve 27 členských státech jistotu ochrany jejich práv, na druhé straně pak předpokládá odstranění právních a administrativních překážek přeshraničního obchodu pro subjekty poskytující zboží a služby.

Přijetí této zprávy je dalším krokem k úplnému dotvoření vnitřního trhu, neboť současná roztříštěnost právní úpravy odrazuje spotřebitele i podniky od přeshraničního obchodu. Návrh umožňuje plnou harmonizaci v oblasti smluv uzavřených mimo obchodní prostory a smluv uzavřených na dálku, zejména transakcí uskutečněných prostřednictvím internetu.

Současně zpravodaj zařazuje doložky flexibility, díky nimž si mohou členské státy zachovat vyšší úroveň ochrany spotřebitele. Díky uplatňování souboru práv a povinností spotřebitelů i podniků v rámci jednotné právní úpravy bude moci vzniknout zjednodušená síť pro růst transakcí na vnitřním trhu.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Nová pravidla, jejichž cílem je modernizovat platnou právní úpravu EU v oblasti práv spotřebitelů, musí pokrývat veškeré typy koupě, nehledě na to, zda byla koupě uskutečněna prostřednictvím telefonu, internetu, v obchodě či doma. Pozměňovací návrhy by měly posílit jistotu spotřebitelů při nákupu v jiné zemi a zajistit stejné podmínky pro společnosti – díky tomu bude plně využit potenciál společného trhu. Na druhé straně musí být nová pravidla vyvážená tak, aby nedošlo k neúnosnému zatížení malých a středních podniků. Ochrana spotřebitelů má velký význam. Jedině tam, kde nebude úroveň ochrany spotřebitelů brána na lehkou váhu, bude možné dosáhnout plné harmonizace. Současně je důležité, aby spotřebitelé znali svá práva. Tento problém se objevuje v celé Evropě, v mé zemi ovšem obzvláště. Podle údajů průzkumu Eurobarometer provedeného z podnětu Evropské komise by se drtivá většina Litevců ráda dozvěděla o svých spotřebitelských právech více. Podle těchto údajů se dvě třetiny (66 %) Litevců domnívají, že litevský právní systém neposkytuje dostatečnou ochranu tím, že by postihoval společnosti, které tyto občany podvedly či oklamaly. Vzkaz je jasný: nemůžeme tuto ochranu přehlížet. Statistiky dále ukázaly, že lidé mají jen malou důvěru ve vládu a v informační kanceláře EU – těmto institucím, které poskytují správné informace a poradenství v oblasti práv spotřebitelů, důvěřuje méně než 7 % Litevců. Nemůžeme věci nechat, jak jsou. EU musí nyní jednat.

Zpráva: Gilles Chichester (A7-0039/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Tuto zprávu podporuji, neboť komunikace, infrastruktura a elektronické služby mají pro dnešní společnost velký význam a Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací odvedla, a stále odvádí, důležitou práci, zejména v oblasti internetové bezpečnosti. Proto je na místě rozšíření jejích oprávnění a povinností.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací má specifické postavení – podporuje členské státy v jejich úsilí o spolupráci v této oblasti na úrovni EU. Informace a komunikační technologie se staly klíčovými prvky naší ekonomiky i společnosti jako celku. Jsou však ohroženy riziky, která překračují hranice států, což je důsledkem jejich provázanosti a vzájemné závislosti na dalších infrastrukturách a nemožnosti zajistit jejich bezpečnost a odolnost výhradně vnitrostátně. Zpráva se zaměřuje na ochranu Evropy před internetovými útoky a narušením informačních systémů zvyšováním úrovně prevence, bezpečnosti a odolnosti. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, jejímž cílem je rozvíjet informační sítě a kulturu ochrany údajů ve prospěch občanů, podniků i veřejnoprávních institucí v Evropské unii. Jsem přesvědčena, že mandát Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací je nezbytný k tomu, aby Evropská unie, členské státy a zúčastněné subjekty mohly rozvíjet úroveň prevence a schopnost odhalovat nedostatky bezpečnosti sítí a údajů a předcházet jim a účinněji na tyto nedostatky reagovat.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Třebaže mandát Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) skončí ke dni 13. března 2012, je v této oblasti nutné, aby Evropská unie ještě dál jednala. Z toho důvodu bylo nezbytné přijmout prodloužení mandátu agentury, které by zajistilo v otázkách bezpečnosti sítí a informací soudržnost a kontinuitu. Proto jsem hlasovala pro tento text.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro zprávu, kterou se prodlužuje mandát Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) až do okamžiku, než bude přijata nová právní úprava revidovaných ustanovení a zásad pro její činnost. ENISA byla založena v roce 2004, původně na pět let, přičemž jejím hlavním úkolem bylo zajistit vysokou míru a účinnost ochrany bezpečnosti stítí a informací v rámci Unie a přispět tak k hladkému fungování vnitřního trhu. Nejnovější internetové útoky v členských státech nás nutí znovu se zamyslet a nově vymezit mandát agentury tak, aby mohla reagovat pružněji a aby se zvýšila její výkonnost. Umožnit všem občanům EU použití digitálních technologií a zajistit důvěru v internet a jeho bezpečnost je jedním z hlavních cílů digitální agendy pro Evropu. Po modernizaci Agentury ENISA budou z evropských zemí shromažďovány nejnovější informace, podnítí se sdílení osvědčených postupů a Evropská unie i členské státy budou lépe připraveny účinněji předcházet nedostatkům v bezpečnosti síti a informací, tyto nedostatky účinně odhalovat a reagovat na ně.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podporuji zprávu Gilese Chichestera o vytvoření Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) týkající se období její činnosti, neboť se domnívám, že informační a komunikační technologie (ICT) se staly páteří evropského hospodářství i společnosti jako celku. Informační a komunikační technologie jsou ohroženy riziky, která přicházejí zvenčí z jiných zemí a mění se zároveň s vývojem technologií a trhu. Vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie jsou celosvětové, vzájemně provázané a závisí na další infrastruktuře, není možné jejich bezpečnost a odolnost zajistit prostřednictvím nekoordinovaného přístupu na úrovni členských států. Současně se prudce vyvíjejí výzvy, jež souvisejí se sítěmi a informačními systémy. Sítě a informační systémy musí být účinně chráněny před jakýmkoli zásahem či poruchou, včetně útoků provedených lidmi.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť souhlasím s tím, že musíme mandát Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací prodloužit. Působnost tohoto orgánu, který Evropská unie vytvořila v roce 2004 na dobu pěti let, je nyní nutné dále rozšířit tak, aby odpovídala dnešním potřebám a bezpečnostním rizikům. Stále častější využití počítačové komunikace skutečně usnadňuje práci mnoha lidem, často je však nebezpečné, především pro děti. V zájmu ochrany uživatelů jsou nezbytná přesná pravidla. Ke změnám v předpisech je však zapotřebí více času, a proto je nutné mandát agentury prodloužit.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE) , písemně. – (RO) Rozhodl jsme se hlasovat pro tuto zprávu, neboť považuji za nezbytné prodloužit mandát Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací do roku 2013. Tato agentura byla vytvořena v březnu 2004 na dobu pěti let, přičemž její mandát byl následně prodloužen do března 2012. Jejím hlavním cílem bylo zajištění účinné ochrany informačních sítí v EU. Žijeme ve světě, který je stále více závislý na internetu, a proto potřebujeme více informací o problému internetové bezpečnosti, jelikož internetová trestná činnost není jen virtuální, naopak má opravdový dopad i na náš běžný život. Touto problematikou se zabývá i NATO, proto byla vytvořena pracovní skupina EU-USA, aby řešila trestnou činnost a bezpečnost v oblasti informačních technologií. Z hlediska ochrany informační infrastruktury se jedná o velmi významný krok. Jsem pevně přesvědčen, že Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací stále potřebujeme.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. − Bylo mi potěšením hlasovat pro prodloužení mandátu Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) do září 2013. Tato agentura byla založena v roce 2002, původně na dobu pěti let. Mandát agentury ENISA má velký význam, jelikož EU tuto agenturu vytvořila k provádění velmi specifických technických a vědeckých úkolů v oblasti bezpečnosti informací. Takovou agenturu je důležité mít k zajištění hladkého fungování vnitřního trhu, který využívá širokopásmové připojení, internetové bankovnictví, elektronický obchod a mobilní telefony a který má konkrétní vliv na každodenní život občanů i podniků.

Vzhledem k tomu, že útoky na informační systémy jsou stále častější, je nejvyšší čas zavedením účinných bezpečnostních opatření integritu evropských informačních systémů ochránit. Při ochraně sektrou informační společnosti je nutný přístup EU shora dolů. Členské státy nemohou úkoly v této oblasti uspokojivě zvládnout samy. Podle odhadů je s prodloužením platného mandátu ENISA spojeno nezbytné financování ve výši 12 698 milionů EUR v závazcích.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Bezpečnost sítí a informací je stále více v popředí zájmu nejen politiků, ale i všech, kdo tyto prostředky stále častěji využívají ke komunikaci mezi sebou či se státními orgány.

Stejnou péči a pozornost, jako byla věnována snaze společnosti stíhat narušení listovního tajemství, je nyní namístě vyžadovat v případě bezpečnosti jiných forem komunikace. Tyto formy jsou sofistikovanější, a proto je nutné je trvale sledovat a nepřetržitě modernizovat.

Souhlasím s prodloužením mandátu Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací o osmnáct měsíců, jak navrhuje Komise a v hlasování schválil parlamentní výbor, neboť tím vznikne prostor pro bohatou a plodnou diskusi mezi evropskými orgány i lidmi o úkolech, prioritách a povinnostech agentury, a současně se tak předejde právnímu vakuu, které by v případě, že by mandát nebyl prodloužen, nastalo.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně – (PT) Předmětem této zprávy je návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění nařízení (ES) č. 460/2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). ENISA byla vytvořena v roce 2004, původně na dobu pěti let, přičemž jejím cílem bylo podpořit fungování vnitřního trhu prostřednictvím kontroly bezpečnosti sítí a zajištění toků informací v rámci EU. S rozšířením přístupu k počítačovým zařízením a zjednodušením a pružností sítí přišly první útoky takzvaných hackerů, které ohrožují bezpečnost sítí a informací.

Před nedávnem byl svět šokován odhaleními, které přinesla internetová stránka Wikileaks. V březnu 2009 Komise požádala agenturu ENISA, aby podpořila členské státy v jejich snaze chránit se před internetovými útoky a porušováním práv. V červenci téhož roku členské státy podpořily prodloužení mandátu agentury ENISA. Vzhledem k tomu, že otázky související s bezpečnostní sítí a tokem informací mají klíčovou roli v rámci Digitální agendy pro Evropu (Evropa 2020), bych rád vyjádřil svůj souhlas s prodloužením mandátu agentury ENISA o dalších 18 měsíců.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Uznáváme důležitost bezpečnosti sítí a informací v řadě oblastí činnosti, v nichž jsou dnes tyto záležitosti sociálně relevantní. Nicméně mechanismy, které tuto bezpečnost zajišťují, nelze oddělit od politického a sociálního rámce, v němž budou vyvíjeny a prováděny. V prvé řadě nemůžeme přehlížet skutečnost, že s přístupem k posílení bezpečnosti a sledování internetového prostoru není vždy nedílně spjata patřičná záruka, že budou respektována práva, svobody a záruky veřejnosti.

Domníváme se, že tu je obzvláště významné, že EU financuje výzkumné programy velkých nadnárodních společností, které mají dominantní postavení v oblasti technologií, díky nimž mohou vlády špehovat uživatele internetu, a vytváří agentury, jako je ENISA, která bude za použití týchž technologií platit. Vzhledem k tomu, že je internet vnímán jako jeden z nejdůležitějších veřejných prostorů 21. století, je důležité jej maximálně využít a nikoli umožňovat ovládnutí tohoto prostoru ekonomickými zájmy, tedy využívat jej ku prospěchu několika málo lidí na úkor velké většiny a jeho využívání ve prospěch společenského pokroku.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Prodloužení mandátu Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a posílení jejích zdrojů, údajně v zájmu vyšší bezpečnosti informačních sítí v EU, je součástí přístupu k posílení bezpečnosti, který ne vždy náležitě respektuje práva a svobody a záruky poskytované veřejnosti.

Musíme si uvědomit, že nástroj k utlačování a zastrašování lidí není vytvořen ve jménu lepší kontroly nad virtuálním prostorem. Internet a jeho jednotlivé nástroje nemají samy o sobě utiskující povahu. Vyvstává otázka, v jakém politickém a sociálním kontextu jsou využity. Proto je tu obzvláště významné, že EU financuje výzkumné programy velkých nadnárodních společností, které mají dominantní postavení v oblasti technologií, díky nimž mohou vlády špehovat uživatele internetu, a vytváří a rozvíjejí agentury, jako je ENISA, která bude za použití týchž technologií platit.

Internet je vnímán jako jeden z nejdůležitějších veřejných prostorů 21. století. Všechna ta péče ale nestačí k tomu, abychom zabránili, aby se tohoto prostoru, který vznikl díky lidským znalostem, zmocnily politiky podléhající ekonomickým zájmům a napomáhající jeho využívání soukromými osobami…

(Vysvětlení hlasování bylo zkráceno v souladu s bodem 170 jednacího řádu)

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Je příhodné, že o zprávě pana Chichestera hlasujeme v den, kdy jsme se dozvěděli, že se orgány EU staly terčem masivního útoku hackerů. Význam bezpečnosti informací pro naše občany stále stoupá, a proto jsem s velkou radostí hlasoval pro zprávu.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) S tímto dokumentem jsem souhlasil, neboť závěry konference předsedů Evropské unie z ministerské konference o ochraně kritické informační infrastruktury, která se konala v Talinu, zdůrazňují, že pro řešení nových a dlouhodobých problémů v budoucnosti potřebujeme mandát Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) přehodnotit a nově formulovat tak, aby mohla reagovat pružněji a aby se rozvinuly její dovednosti a kompetence, zvýšila její výkonnost a posílily celkové dopady agentury. ENISA by tak mohla být pro jednotlivé členské státy i pro Evropskou unii jako celek trvalým aktivem. Komise navrhuje nařízení, které by současný mandát agentury prodloužilo o 18 měsíců, aby byl zajištěn dostatečný čas pro diskusi o přezkoumání nových zásad fungování agentury. ENISA byla vytvořena v roce 2004 nařízením (ES) č. 460/2004[1], původně na dobu pěti let, přičemž jejím hlavním cílem bylo zajistit vysokou míru a účinnost ochrany bezpečnosti sítí a informací v rámci Unie a jejím účelem je také umožnění rozvoje kultury bezpečnosti sítí a informací ve prospěch občanů, spotřebitelů, podniků a organizací veřejného sektoru Evropské unie, čímž přispívá k hladkému fungování vnitřního trhu. Nařízením (ES) č. 1007/2008[2] byl mandát agentury ENISA prodloužen do března 2012.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Nemohu jinak, než bezvýhradně podpořit návrh změny nařízení (ES) č. 460/2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací a změny období její činnosti. Hlasoval jsem pro tento návrh, neboť jsem přesvědčen o důležitosti činnosti agentury v oblasti bezpečnosti komunikací, a také chci, aby měla tato agentura pravomoc v otázce boje proti počítačové kriminalitě, jak se o tom hovoří v navrhované změně. Tím, že prodloužíme mandát agentury, skutečně podle mne zabráníme tomu, aby vznikla v právní úpravě nebezpečná mezera. Uvědomujeme si, že práce, jež vykonává agentura ENISA, je významným zájmem Společenství, a proto doufám v navýšení jejích zdrojů.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění nařízení (ES) č. 460/2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), pokud jde o období její činnosti. Těší mne, že dohody bylo dosaženo v prvním čtení.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. – (IT) Informační a komunikační technologie tvoří v současnosti nedílnou součást hospodářství a společnosti Evropské unie. V důsledku neustálého vývoje medií a informačních systémů jsou informační a komunikační technologie stále častěji vystaveny hrozbám, kterým nelze účinně čelit na výhradně vnitrostátní úrovni.

Proto uvítejme návrh Komise na radikální reformu Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) na prodloužení jejího mandátu o dalších 18 měsíců, díky čemuž se nám podaří překonat riziko nebezpečného právního vakua. Není pochyb o tom, že zpřísnění bezpečnostních požadavků bude pro společnosti, které vyvíjejí činnost na území EU, obnášet náklady, které přinesou rozsáhlou fragmentaci a nedostatečnou konkurenceschopnost na vnitřním evropském trhu. Na druhé straně sice vzrůstá závislost na sítích a informačních systémech, ovšem schopnost reagovat na problémy je stále ještě nedostatečná.

ENISA proto musí dále naplňovat své závazky a přijímat strategie zaměřené na odhalení rizik a slabin v souvislosti s bezpečností sítí a informací – tak budeme moci definovat výzvy, jimž se budeme v blízké budoucnosti muset postavit, a vypořádat se s nimi.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Prodloužení mandátu Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací o 18 měsíců, jak navrhuje Komise, je zcela na místě, neboť se tak otevře prostor pro uskutečnění potřebných diskusí na půdě evropských orgánů, za účasti všech zúčastněných subjektů i zástupců veřejnosti, o úkolech, prioritách a povinnostech agentury, a tudíž nenastane právní vakuum, které by následovalo po vypršení mandátu bez prodloužení.

Pro všechny, kdo informační sítě využívají, je jejich bezpečnost prioritou. Pokud jde o zajištění bezpečnosti komunikací, musíme k němu přistupovat se stejnou pečlivostí, jaká byla komunikacím věnována v minulosti – dnes máme technologie rozvinutější, a tím větší péče je potřeba.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) byla založena v roce 2004. Jejím úkolem je zajišťovat bezpečnost sítí a informací v EU. Dalším jejím úkolem je rozvíjení kultury bezpečnosti sítí a informací mezi občany, spotřebiteli, podniky a veřejnými organizacemi v Evropské unii. V kontextu toho, jak se v poslední době postupovalo proti počítačové kriminalitě, musí být možné zajistit bezpečnost i v případě, že dojde ke krizové situaci. Podle mne však není vůbec jasné, do jaké míry je to proveditelné v praxi. Nehlasoval jsem pro zprávu, neboť je zde riziko, že občané budou zatíženi dalšími náklady, aniž by to pro ně mělo nějaký hmatatelný přínos.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Navzdory finanční krizi si EU dopřávala a nadále dopřává vytváření nových orgánů – pro každou oblast a každý problém je vytvářena nová agentura. Mezi lety 2005 a 2009 se rozpočet agentur EU téměř zdvojnásobil a počet jejich zaměstnanců vzrostl o 65 %. Přidaná hodnota, již nabízejí, je však pochybná. Výsledky poněkud zaostávají za očekáváními a jejich monitorování je nepřiměřené. Daňoví poplatníci platí na agentury EU v průměru 579 milionů EUR ročně. Jsem z celého srdce proti zřizování nových agentur. Je nepřijatelné, aby daňoví poplatníci financovali úředníky členských států na teplých místečkách ve zbytečných agenturách. Proto jsem hlasoval proti zprávě o vytvoření Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací. Komise má pro své úkoly více než dost kvalifikovaných úředníků.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Evropa potřebuje systém na ochranu počítačových a informačních sítí; takovou ochranu poskytuje ENISA, Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací.Zpráva pana Chichestera není nic jiného než kompromis mezi evropskými orgány, které chtějí rozšířit svůj mandát a navýšit počet pracovníků, mít větší zdroje a dát větší význam boji proti počítačové kriminalitě, aby tak lépe zajistily ochranu informačních systémů. A právě proto, že považuji za důležité, abychom v této oblasti zajistili bezpečnost, neboť se nacházíme v digitální éře, jsem hlasoval pro nařízení.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) S navrhovanou změnou mandátu Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) souhlasím. Probíhající proces legislativní reformy agentury je ještě nutné podrobně projednat, proto je třeba, aby byl mandát agentury, který skončí ke dni 13. března 2010, prodloužen.

Je vskutku nezbytné prodloužení schválit, aby Parlament a Rada měly čas diskutovat, tedy aby si agentura zachovala svou soudržnost a kontinuitu. Proto jsem hlasovala pro změnu, podle níž by měl být mandát agentury prodloužen do 13. září 2013.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Posílení sítí a informací má velký význam. Je tudíž nezbytné zajistit, aby byl dostatek času pro řádné uskutečnění diskusí, které jsou součástí procesu legislativní reformy Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), takže jsem hlasoval pro prodloužení mandátu agentury do 13. září 2013.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. − Na základě řádného legislativního procesu: (první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2010)0520),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0297/2010),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2010 (1),

– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0039/2011),

1. přijímá své stanovisko v prvním čtení a přejímá návrh Komise.

2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Zvyšující se objem soukromých informací, které denně kolují počítačovými sítěmi na celém světě, představuje potenciální hrozbu, bude-li systém narušen. Z toho důvodu se domnívám, že text, který jsme dnes přijali, pomůže zvýšit ochranu citlivých informací – a právě to potřebujeme, ENISA, Evropská agentura odpovědná za bezpečnost informací, musí mít v boji proti počítačové kriminalitě silnější postavení, a to musí jít ruku v ruce se zjednodušením administrativních postupů. Na závěr zopakuji, že takový postoj zastává i má země, která podporuje navýšení zdrojů vyčleněných pro agenturu.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací byla vytvořena v roce 2004 na dobu pěti let. Padesát sedm pracovníků této agentury se zabývá rozvojem bezpečnosti informací a sítí pro občany, spotřebitele a podniky, ale i pro veřejné organizace v Evropské unii. Jejím úkolem jsou analýzy rizik a preventivní opatření. S ohledem na stále rychlejší tempo rozvoje informačních a komunikačních technologií a jejich zásadní význam pro společnost a průmysl bylo shledáno, že existence této agentury je i nadále opodstatněná. Už jsem zde však požadovala, aby byly agentury EU revidovány na základě podnikatelských hledisek. Již existují iniciativy pro přezkum systému jako celku a já nebudu hlasovat pro prodloužení mandátu této agentury, dokud nebude takový přezkum dokončen.

Návrh usnesení (B7-0224/2011)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Jedenáctého března zasáhlo Japonsko jedno z nejhorších zemětřesení v jeho historii, které si vyžádalo tisíce mrtvých a nezvěstných, obrovské materiální škody a způsobilo mimořádně závažnou jadernou katastrofu, neboť postihlo jadernou elektrárnu Fukušima, která nyní sama o sobě představuje novou hrozbu. Evropská Unie proto musí přijmout kroky k poskytnutí veškeré humanitární, technické a finanční pomoci a podpory, kterou Japonsko a dotčené regiony potřebují. Proto jsem hlasovala pro tento návrh usnesení.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení. Japonsko bylo masivně zasaženo přírodní katastrofou, která zavinila rovněž velkou jadernou havárii, jejíž skutečný rozsah dosud nebylo možné posoudit a která bude mít dopad na lidské zdraví a životní prostředí po desítky let. Evropská unie okamžitě ke koordinaci humanitární, technické a finanční pomoci uvedla v činnost svůj mechanismus civilní ochrany. Tato katastrofa by měla být vnímána jako výchozí bod k důkladnému posouzení a přehodnocení otázek spjatých s bezpečností jaderné energie. S jadernou energií nesouvisí jen otázka samotného fungování jaderných elektráren, nýbrž i problematika ukládání vyhořelého jaderného paliva, které se bude rozkládat stovky let. Při japonském zemětřesení byly poškozeny podzemní prostory pro ukládání jaderného paliva, což náse vede k závěru, že dosud převládající názor, že uskladnění pod zem je nejbezpečnějším způsobem, jak odpad neutralizovat, není zcela oprávněný, a uložiště jadeného odpadu se mohou stát velkou hrozbou pro lidské zdraví i životní prostředí. Považuji za nutné začít na úrovni EU i na mezinárodní úrovni aktivně diskutovat o tom, jak při ukládání odpadu v jaderných elektrárnách, které jsou v provozu, zajistit nejvyšší možný standard, a důkladně zhodnotit výhody plánovaných jaderných elektráren a posoudit jejich případná rizika.

  Dominique Baudis (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, neboť je projevem solidarity evropských občanů s obyvateli Japonska. Parlament vyzdvihuje odvahu Japonců v krizové situaci, nejzávažnější od konce druhé světové války, která tak krutě postihla jejich zem. Evropané japonským přátelům okamžitě nabídli pomocnou ruku pro postižené lidi. Japonské souostroví se však potýká s jaderným problémem, který je mimořádně znepokojivý a žádá si naši plnou pozornost. Je na místě, aby Evropa poskytla japonským orgánům veškerou pomoc a odborné znalosti, aby nedošlo ke katastrofě, jejíž ničivé důsledky si bohužel všichni dokážeme příliš dobře představit.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Pocházím z Baskicka a ráda bych lidem v Japonsku vyjádřila svou podporu; řekla jim, že jejich přístup tváří v tvář katastrofě, způsob, jak se s nastalou situací vyrovnávají, a důstojnost, s níž pohlížejí do budoucnosti, jsou důkazem jejich síly. Chci vyjádřit svou soustrast rodinám těch, kdo zahynuli či jsou pohřešovaní. Evropa musí i nadále poskytovat veškerou potřebnou materiální pomoc i tehdy, až tato událost zmizí z titulních stran, aby jednou dokázalo získat zpět své tradiční postavení – být úžasnou zemí s úžasnými lidmi.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro návrh usnesení o Japonsku, neboť se domnívám, že je naší povinností projevit solidaritu s národem, který postihlo trojité neštěstí, při němž mnozí přišli o život. Bohužel dosud stále ještě nejsou známy důsledky této tragédie. Na druhé straně japonská katastrofa, zejména havárie ve Fukušimě a následná krizová situace, vnesla do agend opět otázku potřebnosti jaderné energie a důsledků jejího využívání. Současně jsem pevně přesvědčen, že bychom to, co se stalo, neměli příliš dramatizovat a jadernou energii v žáru emocí zatracovat. Podle mého názoru Evropa jadernou energii potřebuje a je nutné zaujmout k této otázce spíše pragmatický přístup, než unáhleně rozhodnout o odstavení jaderných elektráren.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, neboť bych chtěla v prvé řadě vyjádřit svou soustrast a solidaritu japonskému lidu v souvislosti s přírodní katastrofou, která Japonsko postihla a vyžádala si mnohé životy, a rovněž pokud jde o havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Zdevastované Japonsko a jeho regiony potřebují veškerou pomoc a podporu – humanitární, finanční i technickou. Vítám skutečnost, že Evropská unie neprodleně uvedla v činnost svůj mechanismus civilní ochrany s cílem koordinovat svou naléhavou pomoc. Ráda bych upozornila na to, že havárie v jaderné elektrárně Fukušima nás nutí zamyslet se nad současností i budoucností evropské jaderné energie. Na půdě Evropského parlamentu bychom měli rovněž diskutovat a posuzovat rizika, která představují jaderné elektrárny umístěné v blízkosti hranic Evropské unie. Veškeré členské státy Evropské unie by měly zvážit svou situaci ohledně jaderných elektráren na svém území a přijmout potřebná opatření, s ohledem na to, jakou hrozbu případná radiace představuje pro celou Evropu. Například Německo bezprostředně po japonských událostech odstavilo své jaderné reaktory vybudované před rokem 1980 a na základě odborného výzkumu a znalostí jedná o nových alternativách v oblasti jaderné energie.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Dovolte mi vyjádřit solidaritu japonskému lidu po zemětřesení a tsunami, které v březnu zasáhly severovýchodní Japonsko. Závažné nedostatky v provozu jaderných elektráren vyvolávají obavy z jaderné katastrofy a nutí nás přehodnotit standardy jaderné bezpečnosti v Evropě. Ráda bych vyzvala k seriózní diskusi o tom, že Evropa potřebuje bezpečnou jadernou energii, a také že Evropa potřebuje tento zdroj energie.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Japonsko je dnes na kolenou. Kromě přírodních katastrof přichází jedna jaderná havárie za druhou. Tato krize je tou nejzávažnější krizí, jakou Japonsko zažilo od konce druhé světové války. Oběti se počítají na desítky tisíc a obrovské materiální škody se dosud nepodařilo vyčíslit. Evropská unie musí nabídnout reakci odpovídající závažnosti krize. Japonsko naléhavě potřebuje pomoc. Naléhavě vyzýváme Komisi, aby iniciovala a koordinovala evropské solidární úsilí. Reakce Evropy musí být jasná, rychlá a účinná, a to jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého pohledu. Pokud jde o jadernou elektrárnu Fukušima, je na místě znepokojení Evropy. Evropská exekutiva musí reagovat požadavkem na nezávislé a transparentní provedení řady testů odolnosti celé evropské jaderné infrastruktury. A konečně, neobejdeme se bez společného přehodnocení naší energetické politiky. Pokud jde o úspory energie, obnovitelné zdroje energie, kritéria energetické účinnosti, očekáváme od Evropy ambiciózní a přesvědčivá rozhodnutí, stejně jako to očekáváme od evropského výzkumu, často hodně hluboko pod 3 % HDP.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, neboť se domnívám, že Evropský parlament a Evropská unie musí jako celek pojevit svou solidaritu v reakci na tragické události, k nimž došlo v Japonsku. EU a její členské státy musí neprodleně reagovat a poskytnout humanitární pomoc, která je třeba k tomu, aby se japonský lid dokázal vyrovnat s důsledky zemětřesení. Dále považuji za mimořádně důležité, aby byla náležitě prošetřena velmi závažná jaderná havárie způsobená touto živelnou katastrofou a zabránilo se tak tomu, že by se podobná událost mohla v budoucnu opakovat.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, který je projevem solidarity s oběťmi zemětřesení, tsunami a jaderné havárie, jež ničivě postihly Japonsko, a vyzývám EU a její členské státy, aby rozšířily veškerou potřebnou pomoc a podporu na humanitární, technické i finanční úrovni do všech dotčených regionů, a to co nejrychleji.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jedenáctého března bylo Japonsko zasaženo masivním zemětřesením a následným tsunami – to zavinilo největší jadernou krizi v historii země, jaderná elektrárna Fukušima utrpěla závažná strukturální poškození a od té doby bezprostředně hrozí, že propukne jaderná katastrofa obrovských rozměrů. Katastrofa si vyžádala tisíce mrtvých, přičemž se jedná o největší tragédii, která Japonsko postihla od konce druhé světové války.

V takové chvíli bych se rád připojil k této sněmovně a podpořil hlasování o naprosté solidaritě s japonským lidem a vyjádřil soustrast rodinám obětí a všem těm, kdo byli touto katastrofou nevídaných rozměrů postiženi.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně – (PT) Nedávná přírodní katastrofa v Japonsku, která nemá v historii obdoby, uvrhla mezinárodní společenství do hlubokého zármutku a přiměla evropské orgány nejen k projevům solidarity, ale i k nabíce technické a humanitární pomoci. Problémy jaderné elektrárny Fukušima vrátily problematiku energetiky opět na první místo v žebříčku aktuálních témat.

Ve skutečnosti je 30 % energie, kterou EU spotřebuje, jaderného původu – v některých zemích, například ve Francii, tvoří 80 % domácí produkce, naopak některé země jaderné elektrárny nemají, například Portugalsko a Rakousko. Parlament o této otázce mnohokrát diskutoval a došel k závěru, že s ohledem na environmentální souvislosti je nutné, aby EU a členské státy podněcovaly a podporovaly výrobu tzv. zelené energie.

Proto usnesení, jehož cílem je v prvé řadě vytvořit plán pro prověření bezpečnosti evropských jaderných elektráren a dále výrazně navýšit produkci energie z obnovitelných zdrojů tak, aby se stala hlavním zdrojem energie v EU, z celého srdce podporuji. Měli bychom také zdůraznit potřebu energetické účinnosti a naplnění cílů strategie EU 2020.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Předmětem návrhu usnesení je to, co v současnosti považuji za podstatné: vyjádření absolutní solidarity japonskému lidu, zejména obětem katastrofy, která zemi postihla, a jejich rodinám. EU by měla vyjádřit svou solidaritu v konkrétní podobě tak, že nabídne potřebnou pomoc v příslušných oblastech, přičemž přesné definování a realizace pomoci proběhne ve spolupráci s japonskými orgány. Proto jsme usnesení podpořili a hlasovali pro něj.

Mimo toto usnesení jsou zde otázky jaderné bezpečnosti a poučení, které je třeba si vzít z událostí v elektrárně Fukušima, – tímto tématem se máme možnost v průběhu rozpravy zabývat. Zejména je nutné přezkoumat a případně napravit nedostatky v systému zabezpečení ve stávajících elektrárnách v členských státech. Dále je nutné zahájit širokou diskusi celé společnosti o problematice energetiky, našich aktuálních i budoucích potřebách a o možných cestách k jejich naplnění. To vše je třeba činit transparentně, poskytovat informace o dopadu, potenciálu a slabinách jednotlivých druhů energie.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasovali jsme pro vyjádření solidarity japonské vládě poté, co zemi zasáhla trojnásobná katastrofa – zemětřesení, tsunami a jaderná havárie. Ve společném usnesení, které předložily společně všechny politické skupiny, Parlament vyzývá EU i její členské státy, aby na humanitární, technické i finanční úrovni šířily v Japonsku veškerou potřebnou pomoc.

Ničivé zemětřesení a tsunami, které Japonsko zasáhly 11. března, si vyžádaly tisíce mrtvých a nezvěstných i obrovské materiální škody. Zavinily i mimořádně závažnou jadernou havárii, která postihla jadernou elektrárnu Fukušima a představuje novou hrozbu.

Rádi bychom tedy vyjádřili naši bezmeznou solidaritu obětem této trojnásobné katastrofy v okamžiku, kdy stále nebyly zcela vyhodnoceny lidské ztráty ani materiální škody.

Současně bychom rádi vyzdvihli mobilizaci, odvahu a odhodlání japonského lidu tváří v tvář této katastrofě a vyzvali EU a její členské státy, aby co nejrychleji šířily v Japonsku a jeho regionech veškerou potřebnou pomoc a podporu na humanitární, technické i finanční úrovni.

  Salvatore Iacolino (PPE), písemně. − (IT) Soudržnost a ukázněnost obyvatel Japonska je v této apokalyptické vizi jediným povzbudivým jevem – díky médiím to spatřil celý svět. Jde o nesmírnou tragédii, v níž se zcela zřetelně a s překvapivou věcností ukazuje, jak je člověk bezmocný ve střetu s neúprosnou silou přírody. Odpovídající a povinnou reakcí mezinárodního společenství je světová solidarita a velkoryse poskytnutá konkrétní pomoc. Nikdo z nás nezapomene na hrdinství dobrovolníků – převážně hasičů v penzi – kteří obětovali své životy na pomoc při hašení požárů reaktorů ve Fukušimě. Jsou příkladem pro Japonsko i pro nás všechny a současně zdůrazňují, že je nutné, aby Evropa přijala strategii pro přírodní i lidmi zaviněné katastrofy. S ohledem na výše uvedené toto usnesení o Japonsku rozhodně podporuji.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Hlasoval jsem pro návrh usnesení, neboť ničivé zemětřesení, které postihlo Japonsko a oblast Tichomoří 11. března tohoto roku, přineslo tisíce mrtvých a pohřešovaných a způsobilo obrovské materiální škody. Zavinilo i mimořádně závažnou jadernou havárii, která postihla jadernou elektrárnu Fukušima a představuje novou hrozbu. Předseda japonské vlády Naoto Kan uvedl, že země se potýká s nejzávažnější krizí za 65 let, tedy od konce druhé světové války. Současně bych rád vyjádřil japonskému lidu v době této přírodní katastrofy, která si vyžádala tolik lidských životů, svou soustrast a podporu. Jsem rád, že i Evropský parlament vyjadřuje japonským občanům a vládě bezmeznou solidaritu a upřímnou soustrast obětem této trojnásobné katastrofy, maje při tom na paměti, že ztráty na životech ani materiální škody nebyly dosud plně posouzeny. Současně vítá mobilizaci, odvahu a odhodlání japonského lidu a orgánů v reakci na tuto katastrofu a vyzývá Unii a její členské státy, aby urychleně poskytly Japonsku a dalším postiženým regionům veškerou potřebnou humanitární, technickou a finanční pomoc a podporu. Je dobře, že Unie bez otálení uvedla v činnost svůj mechanismus civilní ochrany s cílem koordinovat svou naléhavou pomoc. Ukazuje se však, že japonská katastrofa nás nutí od základů přehodnotit otázku jaderné bezpečnosti a my musíme posílit svou jadernou bezpečnost na území celé Evropské unie.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Všechny politické strany dnes schválily návrh usnesení o podpoře Japonska. Chceme tak vyjádřit naši sounáležitost s Japonskem, které bylo 11. března 2011 dějištěm tragických událostí. Podpořil jsem toto usnesení, protože navzdory hospodářskému a finančnímu poklesu a nestabilní situaci v severoafrických zemích by se nemělo a nesmí stát, že by evropské orgány Japonsku neposkytly hospodářskou a humanitární pomoc. Tyto události jsou a budou zdrojem nevyhnutelných hospodářských a finančních potíží, což bude mít zákonité dopady na evropské i světové trhy. Setkání zástupců EU a Japonska, které se má uskutečnit v květnu zde v Bruselu, může být začátkem spolupráce a podpory, kterou EU musí zaručit tím, že se pasuje do role klíčového partnera pro obnovu a Japonsku pomůže, ať už půjde o technickou pomoc v odvětví energetiky nebo posílení obchodních vztahů zaměřených na urychlenou obnovu této významné světové velmoci. Navíc je podle mého názoru vhodné, že evropští ministři pro oblast energetiky rozhodli, že bezpečnost jaderných elektráren vytyčí jako prioritu, a zdůraznili přitom důležitost lepší evropské koordinace při modernizaci jaderných zařízení.

  Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Již dva týdny se v Japonsku odehrává jedna z nejzávažnějších jaderných havárií v historii. Je stále ještě příliš brzy na zhodnocení plného rozsahu katastrofy, ale je zřejmé, že žádné místo na světě, kromě Černobylu, nebylo dosud takovou civilní jadernou technologií postižené. Situace ve Fukušimě v nás všech vyvolává zděšení a soucit i nutnost klást si otázky ohledně našeho systému výroby jaderné energie. S ohledem na výše uvedené považuji za mimořádně skandální, že by legitimní obavy vyvolané tímto kritickým obdobím mohly být zneužity k fanatickým cílům. Nejde o to, že budeme zakazovat debatu o jaderné energii. Stejně jako v případě kterékoli jiné problematiky, zejména pokud jde o otázky strategického významu, musí demokratická diskuse umožnit přijetí moudrých řešení. Nemyslím si, že by emoce byly dobrým rádcem, proto podporuji toto mimořádné usnesení Evropského parlamentu. Je z něj zřejmá naše rozhodná pomoc našim japonským přátelům, aniž bychom se vměšovali do jejich vnitřních záležitostí a porušovali zásady slušnosti, a takový přístup je jak nutný, tak také nepostradatelný.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. − (PL) Situaci v Japonsku po strašlivé katastrofě bychom měli věnovat maximální pozornost a co nejrychleji na ni reagovat a nabídnout nejen morální, ale i hospodářskou, humanitární a politickou podporu. Měli bychom vyjádřit ocenění způsobu, jakým se samotní Japonci počínají, a jejich záchranným pracem a preventivním službám. Ostatní části světa, zejména Evropa, by se měly z této katastrofy poučit. I v Evropě jsou seismicky činné oblasti. Před několika sty lety byl vlnou tsunami masivně poškozen Lisabon, stejně jako později Messina a před padesáti lety po zemětřesení i Skopje. Roky pracujeme na systému včasného varování a přece dosud nemáme žádné zvláštní výsledky v této oblasti. Měli bychom práci na tomto projektu výrazně urychlit. Včasné varování může zabránit zbytečným úmrtím, někdy i mnoha tisícům takových úmrtí.

  David Martin (S&D), písemně. − Musím samozřejmě souhlasit se společným usnesením předloženým jménem politických skupin ohledně trojnásobné tragédie japonského zemětřesení, tsunami a jaderné havárie a připojit se k vyjádření soustrasti Evropanů s těmi, kdo při těchto smutných událostech přišli o život. Jsem si však jist, že Japonsko naši srdečnost spojenou s tímto rozhodnutím – pokud bude v zítřejším hlasování téměř jednomyslně přijato – bude vnímat rezervovaně, a to vinou opatření členských států, které v lepším případě reagovaly přehnaně a hrozily vyvoláním veřejné paniky, v horším případě pak tuto situaci zneužily k uvalení protekcionistických opatření. Španělská vláda požadovala, aby bylo zboží z Japonska pečlivě zkoumáno na přítomnost radioaktivity, Nizozemsko varovalo pracovníky doků, aby se všemi kontejnery z Japonska zacházeli obezřetně, Francie požaduje kontrolu veškerého zboží před vývozem z Japonska a německé celní úřady požadují náhodné kontroly radiace u veškerého zboží dováženého z Japonska, včetně automobilů. A většina těchto omezení byla uvalena na zboží, které bylo vyrobeno a opustilo japonské přístavy týdny či dokonce měsíce před zemětřesením! Tolik k solidaritě!

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. − (IT) Katastrofa, která Japonsko zasáhla v důsledku zemětřesení a tsunami překvapivých rozměrů, nás všechny uvrhla do hluboké lítosti nad ztrátou životů a velkými škodami na majetku. Vyjádřeme tedy jako poslanci Evropského parlamentu upřímnou soustrast japonskému lidu a vládě. My i všichni evropští občané jsme v myšlenkách s tisíci lidí, kteří nyní budou muset svůj život a svá společenství budovat od základu. Zároveň jsme byli ohromeni rychlou a rozhodnou reakcí místních orgánů a krizových služeb a příkladnou odvahou a odhodláním japonských občanů. Přestože již EU uvedla v činnost svůj mechanismus civilní ochrany a vyslala z Evropy odborníky, kteří budou koordinovat krizovou pomoc, naléháme i na členské státy, aby urychleně oblastem postiženým katastrofou nabídly veškerou humanitární, technickou a finanční pomoc a podpořily je v jejich potřebách. S ohledem na silné přátelství a úzké politické a hospodářské vztahy, které EU a Japonsko pojí, jsme odhodláni pomoci této zemi ve vítězném boji s výzvami, jimž čelí, včetně hrozby skutečné jaderné katastrofy.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro návrh usnesení, jímž poslanci Evropského parlamentu vyjdřují solidaritu japonskému lidu a jeho vládě po dramatických událostech posledních dní. Rádi bychom, aby Evropská unie a členské státy poskytly veškerou humanitární, technickou a finanční pomoc a podporu, kterou Japonsko a dotčené regiony potřebují.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Vyjádřit solidaritu japonské vládě poté, co zemi zasáhla trojnásobná katastrofa – zemětřesení, tsunami a jaderná havárie –, je povinností Parlamentu. Ve společném usnesení, které předložily společně všechny politické skupiny, vyzýváme EU i její členské státy, aby na humanitární, technické i finanční úrovni šířily v Japonsku veškerou potřebnou pomoc. Ničivé zemětřesení a tsunami, které Japonsko zasáhlo 11. března, si vyžádalo tisíce mrtvých a nezvěstných i obrovské materiální škody. Zavinilo i mimořádně závažnou jadernou havárii, která postihla jadernou elektrárnu Fukušima a sama o sobě představuje novou hrozbu. Je naší povinností vyjádřit i bezmeznou solidaritu japonskému lidu a jeho vládě a soustrast obětem této trojnásobné katastrofy.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Tváří v tvář masivnímu tsunami a rozsáhlému zemětřesení, k nimž došlo 11. března, musím vyjádřit svou bezmeznou solidaritu rodinám obětí i japonskému lidu a vládě. Dále bych rád vyjádřil svou plnou podporu a obrovský obdiv záchranářům a pracovníkům elektrárny Fukušima.

Evropská unie naštěsí byla připravena na japonskou žádost rychle zareagovat, v prvé řadě využitím svého mechanismu civilní ochrany, jehož úkolem je koordinovat opatření 27 členských států v krizové situaci na vnitrostátní, evropské i mezinárodní úrovni. Současně je Unie připravena nabídnout veškerou svou technickou odbornost v jaderné oblasti, a pomoci tak japonským i mezinárodním expertům převzít kontrolu nad situací v samotném centru elektrárny Fukušima a v jejím okolí.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Ničivé zemětřesení, které zasáhlo Japonsko a region Tichomoří 11. března 2011, si vyžádalo tisíce mrtvých či pohřešovaných i velké materiální škody a zničilo životy mnoha lidí. Následně došlo k mimořádně závažně jaderné havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Podle slov japonského předsedy vlády Naoto Kana se země nachází v nejhorší krizi za posledních 65 let, tedy od konce druhé světové války. Evropský parlament ve svém návrhu usnesení vyjadřuje japonskému lidu svou solidaritu a obětem katastrofy vyjadřuje nejhlubší soustrast. Proto jsem hlasoval pro tento návrh usnesení, neboť jsem pevně přesvědčen, že je možné situaci v Japonsku zvládnout a že zároveň dojde k celosvětovému přehodnocení oblasti jaderné energie.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − (LT) Byli jsme svědky toho, jak Japonsko postihla řada úděsných katastrof, jaké v takovém souběhu žádná jiná země dosud nezažila. Zemětřesení, tsunami, havárie jaderné elektrárny – každá z těchto katastrof by sama o sobě byla velkým problémem, všechny naráz však na bedra země a jejích občanů naložily neúnosnou zátěž. Jakmile uhasne oheň, který doutná nad fukušimskou jadernou elektrárnou, bude třeba hledat odpověď na mnohé otázky – je možné některým druhům katastrof předejít? A jaká bezpečnostní opatření by měly ostatní jaderné elektrárny přijmout, aby přírodní katastrofy nezpůsobovaly katastrofy jaderné? Všechny země, které jadernou energii využívají, by měly prověřit bezpečnost svých elektráren. Ty, které mají v úmyslu budovat elektrárny nové, by měly podrobněji prověřit, jaká rizika takové elektrárny obnášejí. V tomto okamžiku je však nejdůležitější, aby Evropská unie projevila solidaritu s obyčejnými japonskými lidmi. Usnesení o situaci v Japonsku má tudíž klíčový význam. Musíme poskytnout veškerou potřebnou humanitární, technickou a finanční podporu, abychom lidem pomohli přežít a co nejdříve obnovit postižené regiony.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Ničivé zemětřesení, které postihlo Japonsko v březnu, nemohlo pozornosti světa uniknout; musí nás přimět k tomu, abychom si uvědomili politické a socioekonomické aspekty ničivých důsledků tsunami. Stejně jako mí kolegové i já podporuji toto usnesení, čímž vyjadřuji nejhlubší soustrast obyvatelům Japonska, kteří mají velký smysl pro občanskou odpovědnost a na tuto katastrofu reagují nejlépe, jak jim jejich možnosti dovolují. Doufám, že EU přijme potřebná opatření a poskytne s využitím vlastních služeb civilní ochrany humanitární pomoc a navrhne též vhodné projekty pro řešení problému jaderné kontaminace, a to prostřednictvím společného projektu s japonskými orgány, s cílem v co nejvyšší možné míře obnovit normální situaci.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Dne 11. března byly Japonsko a region Tichomoří zasaženy ničivým zemětřesením a následně vlnou tsunami, které si vyžádaly stovky mrtvých a pohřešovaných a rovněž značné materiální škody.

Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení, který je projevem solidarity s oběťmi zemětřesení, tsunami a jaderné havárie, doufám, že Parlament vyzve EU a její členské státy, aby rozšířily veškerou potřebnou pomoc a podporu na humanitární, technické i finanční úrovni do všech dotčených regionů, a to co nejrychleji.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) V okamžiku, kdy se Japonsko, poté, co zemi 11. března zničily zemětřesení a tsunami, nachází v nejhorší krizi od druhé světové války, bych se rád připojil k vyjádření bezmezné solidarity obyvatelům Japonska a požadavku Parlamentu, aby EU a její členské státy rozšířily veškerou potřebnou pomoc a podporu na humanitární, technické i finanční úrovni do všech dotčených regionů, a to co nejrychleji.

  Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Zemětřesení a tsunami, které Japonsko zasáhly 11. března, způsobilo smrt mnoha tisíc lidí (v současnosti počet přesahuje 27 000 mrtvých a pohřešovaných) a značné materiální škody. Za těchto podmínek se nyní Japonsko musí vypořádat s mimořádně závažnou jadernou katastrofou. Vzhledem k tomu, že Japonsko takovou krizi nezažilo od konce druhé světové války, plně podporuji usnesení Evropského parlamentu k situaci v zemi. Dále vyzývám EU, aby Japonsku poskytla veškerou humanitární, technickou a finanční pomoc, zejména dodávky léčiv, matrace, stany, potraviny, odborníky a specialisty na radioaktivitu a jadernou energii. Do záznamu bych rád uvedl mou nejvyšší solidaritu s obyvateli Japonska. Blahopřeji jim k jejich mobilizaci, odvaze a odhodlání, s nímž takové katastrofě čelí. Navíc s ohledem na závažnost situace v elektrárně Fukušima vyzývám japonskou vládu, aby projevila maximální transparentnost, a ostatní členské státy EU, aby vyvolaly širokou veřejnou diskusi o otázkách energetiky, která by se neomezovala jen na energetiku jadernou.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. − Plně podporuji toto usnesení, které uvádí: „1. vyjadřuje japonskému lidu a jeho vládě svou naprostou solidaritu a vyjadřuje upřímnou soustrast obětem této trojnásobné katastrofy, po níž ještě nebyly zcela vyčísleny lidské ztráty a materiální škody; oceňuje mobilizaci, odvahu a odhodlání japonského lidu a institucí tváří v tvář této katastrofě; 2. žádá Unii a především její členské státy, aby Japonsku a postiženým oblastem poskytly veškerou nezbytnou pomoc a podporu na humanitární, technické a finanční úrovni, a s potěšením konstatuje, že Unie okamžitě uvedla v činnost svůj mechanismus civilní ochrany s cílem koordinovat svou naléhavou pomoc.“

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Dnešním hlasováním jsem chtěla vyjádřit solidaritu japonskému lidu a jeho vládě bezprostředně po ničivém zemětřesení, tsunami a jaderné havárii. Společně s mými kolegy jsme vyzvali členské státy, aby Japonsku a postiženým regionům poskytly veškerou potřebnou podporu, zejména humanitární, technickou a finanční, a současně oceňujeme okamžité rozhodnutí uvést v činnost mechanismus civilní ochrany s cílem koordinovat naléhavou pomoc. Příkladná odvaha a odhodlání Japonců a japonských orgánů při řešení situace by měly být pro všechny příkladem a rovněž dalším důvodem pro to, aby EU tuto zemi v náročném období kompletní obnovy neopustila.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. − Vítám toto usnesení, neboť se domnívám, že musíme japonské občany podpořit a rovněž se z této strašlivé události poučit.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Dne 11. března zasáhlo region Tichomoří a zejména Japonsko ničivé zemětřesení a tsunami. Jsem přesvědčen, že je důležité znovu připomenout, že počet přírodních katastrof i jejich intenzita stoupá, a je tudíž nezbytné přehodnotit preventivní a pokrizové scénáře na světové úrovni s cílem takové události předvídat a postiženým zemím poskytnout pomoc.

Přírodní katastrofa současně způsobila i mimořádně závažnou jadernou havárii, která postihla hlavně jadernou elektrárnu Fukušima. Tato událost ukázala, že je nezbytné zabývat se bezpečnostními podmínkami evropských jaderných elektráren.

Proto bychom rádi vyvolali diskusi založenou na předchozí důkladné analýze na téma, jak zmírnit ničivé dopady jaderné katastrofy na regiony a obyvatele místa, kde k ní dojde. Vítám ochotu EU urychleně šířit veškerou humanitární, technickou a finanční pomoc a neprodleně uvést v činnost evropský mechanismus civilní ochrany. Považuji však za nezbytné poskytnout tomuto mechanismu více zdrojů pro logistiku a plánování, aby se mohl stát skutečným mechanismem na ochranu dotčených zemí.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Ve svých myšlenkách jsem s rodinami obětí, se zraněnými a se všemi Japonci, kteří byli touto pohromou postiženi. Odvaha a důstojnost japonských občanů si zaslouží obdiv a já jsem ráda, že tato sněmovna prokázala svou podporu a solidaritu v podobě tohoto usnesení. Jde o největší katastrofu, jakou Japonsko zažilo od konce druhé světové války, a havárie ve Fukušimě zděsila nás všechny a nutí nás přehodnotit náš přístup k jaderné energii. Tato otázka však nemá, navzdory tomu, co si někteří mohli představovat pod politckými záchrannými opatřeními, žádnou spojitost s možností pokračovat ve výrobě jaderné energie, energie budoucnosti, která má svůj význam pro dekarbonizaci naší ekonomiky a zaručuje naši energetickou nezávislost. Drama ve Fukušimě si žádá, abychom zpřísnili naše požadavky v oblasti jaderné bezpečnosti. Podporuji návrhy skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) na stanovení jednotných bezpečnostních standardů a pro větší obezřetnost v jaderných elektrárnách i jejich okolí. V této záležitosti musí být příkladem odborná úroveň a výkon francouzského jaderného průmyslu. Od tohoto okamžiku leží odpovědnost na Evropské unii, která musí přijmout rozhodná opatření, aby zajistila, že v Evropě nikdy nedojde k jaderné havárii takového rozsahu.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Obrovské škody, které v Japonsku způsobilo nedávné zemětřesení a tsunami, nelze odstranit ze dne na den. Musíme být připraveni poskytovat Japonsku konkrétní praktickou pomoc i poté, až opadne zájem médií.

Solidarita je jedním ze základních pilířů, na nichž současná Evropa stojí. Je správné, že Evropský parlament dal nezávisle na vládách a parlamentech členských států našim přátelům v těžce zkoušeném Japonsku jasný signál, že stojíme při nich a že se mohou kdykoli spolehnout na naši pomoc.