Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 4. dubna 2011 - Štrasburk

22. Financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech (krátké přednesení)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva pana Marinescu jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu o účinnosti financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech (2010/2054(INI)) (A7-0054/2011).

  Marian-Jean Marinescu, zpravodaj. – (RO) Paní předsedající, přístupové smlouvy tří členských států - Slovenska, Bulharska a Litvy - obsahovaly požadavek na vyřazení řady jaderných reaktorů, které již nesplňují bezpečnostní podmínky a nebylo by možné je hospodárně modernizovat. Cílem finanční pomoci poskytované Evropskou unií nebylo pokrýt veškeré náklady vyřazení. Pomoc byla určena na opatření, týkající se vyřazování reaktorů, jejich údržby a dohledu nad nimi po jejich uzavření, zpracování odpadu, uskladnění odpadu a vyhořelého paliva a jejich dekontaminace, plus demontáže reaktorů, dále směřovala do oblasti energetiky (nahrazení výrobní kapacity odstavených bloků, zlepšení zabezpečení dodávek energie a zvýšení energetické účinnosti a další opatření přispívající k nezbytné restrukturalizaci a modernizaci energetické infrastruktury) a na zvládnutí sociálních dopadů (podpora zaměstnanců elektrárny při udržování vysoké úrovně bezpečnosti po uzavření elektrárny a před její demontáží a přeškolení zaměstnanců na nové úkoly při vyřazování elektrárny z provozu).

Vzhledem ke skutečnosti, že o finanční pomoci bylo rozhodnuto, aniž by byl stanoven jakýkoli strop, a to ani poté, co byly připraveny plány a strategie pro vyřazení elektráren z provozu, bylo možno poskytnout dodatečnou pomoc. Evropská unie poskytla na financování této činnosti značné částky, které od roku 1999 do dnešního dne dosáhly zhruba 2,8 miliard EUR.

Zpráva vyzývá k vyjasnění následujících aspektů při budoucích hodnoceních prováděných Evropskou komisí a Účetním dvorem Evropské unie, zda byly finanční prostředky přidělené Evropskou unií použity k zajištění bezpečného vyřazení, zda vyřazení zaručuje bezpečné skladování jaderného odpadu, zda byly všechny tři existující programy dostatečně koordinovány tak, aby nabytá zkušenost byla efektivně využita podle vzoru na základě dříve vypracovaných a financovaných projektů s cílem dosáhnout snížení nákladů, zda jsou stávající plány a strategie úplné, nebo zda je stále možné rozšíření o další činnosti a pozdější poskytnutí dalšího financování, zda je třeba vyčlenit další finanční částky na energetické projekty nebo zda je třeba věnovat pozornost projektům vyřazování a zda je stále nezbytné, aby byly finanční prostředky na tyto činnosti poskytovány z fondů EU.

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Předčasné odstavení jaderných reaktorů ve třech kandidátských zemích Evropské unie, v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku, zabránilo vytvoření příslušných vnitrostátních fondů, určených na pokrytí všech nákladů spojených s vyřazením elektráren z provozu, a proto byla pomoc Společenství nevyhnutelná, aby se státy vyrovnaly s výraznou finanční a hospodářskou zátěží.

Provedené expertízy však ukazují, že náklady na vyřazení elektráren z provozu do této doby překročily výšku plánované pomoci EU a pravděpodobně překročí i původní odhady, přestože samo vyřazování z provozu je nadále v počáteční fázi. Vyřazování z provozu tedy bude muset pokračovat, dámy a pánové, i po skončení finančního výhledu na období do roku 2013, a proto považujeme za potřebné zvážit vyčlenění dalších finančních prostředků na projekty vyřazování těchto tří jaderných elektráren z provozu.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Paní předsedající, Evropská unie má 143 bloků jaderných elektráren a podle údajů zveřejněných GŘ pro energetiku v březnu 2010 představuje jaderná energie zhruba 28 % energetického mixu Evropské unie.

Události v Japonsku rozezněly poplašný zvonek, pokud jde o rizika spojená s jadernými elektrárnami. Rychlé odstavení bloků jaderných elektráren a jejich vyřazení z provozu představuje finanční a ekonomickou zátěž. Proto Evropská unie může poskytnout finanční pomoc členským státům, jichž se to týká, čímž myslím Litvu, Slovensko a Bulharsko. Nedostatek finančních prostředků na opatření pro vyřazování z provozu tento proces zpomalí, což ohrozí životní prostředí a lidské zdraví.

Naléhavě žádáme příslušné vnitrostátní orgány, aby dokončily své podrobné plány na vyřazování z provozu, a Komisi, aby o tomto procesu podala zprávu, jasně popsala rozsah financování těchto případů ze strany EU a předložila dlouhodobý finanční plán projektů na vyřazování elektráren z provozu.

  Zigmantas Balčytis (S&D). – (LT) Paní předsedající, chtěl bych poblahopřát své kolegyni a poděkovat jí za spolupráci při přípravě této důležité zprávy. Když se tyto tři členské státy připojily k Evropské unii, přijaly hospodářsky i společensky komplexní závazky: zavřít své jaderné elektrárny, aniž by měly požadované finanční možnosti nebo zkušenosti. Evropská unie skutečně projevila solidaritu a zavázala se poskytnout požadovanou finanční pomoc, nikoli, aby financovala jen vyřazování z provozu, ale aby přispěla i na vývoj projektů alternativní energie a na zmírnění negativního sociálního dopadu vyřazování z provozu. Souhlasím s tím, že některým věcem je ještě třeba se věnovat, například přidělení peněz na konkrétní vyřazovací práce a komplexním správním strukturám členských států, které zřejmě brání efektivnímu využití přidělených finančních prostředků. Jsem přesvědčen, že Evropská komise by měla hrát větší koordinační úlohu, aby zajistila včasné a bezpečné uzavření těchto jaderných reaktorů, aby zaručila transparentní využití finančních prostředků a aby podnítila tyto země, aby rozvíjely alternativní zdroje energie a vytvářely nová pracovní místa.

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, téměř polovina členských států má na svém území jaderné elektrárny. Mnoho činných reaktorů je relativně starých, díky čemuž je naléhavě potřeba, aby byly z bezpečnostních důvodů demontovány, a je třeba bránit a chránit veřejné zdraví a životní prostředí. V případě nových členských států, které jsou postaveny před požadavek na vyřazení řady elektráren z provozu, se nám zdá jedině správné, aby očekávaly podporu ze strany EU, aby mohly adekvátně a bezpečně dokončit procesy vyřazování elektráren z provozu. Tyto procesy by měly zahrnovat nezbytnou údržbu a dohled po jejich uzavření, zpracování odpadu, uskladnění odpadu a vyhořelého paliva a dekontaminace, ekologickou modernizaci zařízení a podporu při náhradě energetických kapacit vyřazených elektráren se zvláštní pozorností věnovanou ekologické udržitelnosti a energetické účinnosti.

Jak zpráva správně uvádí, je třeba plně zohlednit sociální dopady tohoto procesu, zajistit zachování pracovních míst zaměstnanců a dodržení všech bezpečnostních podmínek před vyřazením, při něm a po něm.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Zpráva pana poslance Marinesca hovoří o efektivnosti a účinnosti vynaložení finančních prostředků Evropské unie použitých na vyřazení jaderných reaktorů sovětského typu z provozu. Slovenská republika svou jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích po havárii v Černobylu důkladně zrekonstruovala a vybavila nejmodernějšími bezpečnostními technologiemi od francouzských a německých specializovaných firem.

Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii po ukončení rozsáhlé modernizace zkonstatovali připravenost jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích na více než třicetiletý bezpečný provoz. Přesto Slovenská republika v zájmu pokoje a jistoty občanů sousedního Rakouska v době jednání o vstupu do Evropské unie souhlasila s předčasným odstavením v té době již špičkově vybavených reaktorů V1 a V2 v Jaslovských Bohunicích.

Symbolický příspěvek Evropské unie na náklady vyřazování těchto reaktorů z provozu proto vnímáme jen jako snahu alespoň částečně kompenzovat ztrátu Slovenské republiky, která tak přišla o silný a výkonný zdroj čisté elektrické energie, nikoli jako reálný podíl na likvidaci této elektrárny.

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, Komise vítá zprávu Parlamentu z vlastního podnětu o účinnosti financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech. Jaderná bezpečnost je a zůstane nadále pro EU naprostou prioritou, a proto Komise přikládá velký význam úsilí o usnadnění bezpečného vyřazování bloků jaderných reaktorů, které jsou považovány za nemodernizovatelné tak, aby splňovaly bezpečnostní normy, z provozu.

Úvodem bych ráda řekla, že máme s Parlamentem mnoho společných stanovisek vyjádřených v této zprávě. Souhlasíme s tím, že členské státy musí předložit podrobné plány vyřazování a plány přiměřeného dlouhodobého financování. Považujeme také za důležité, aby finanční prostředky byly z největší části přidělovány na činnosti spojené s vyřazováním. Komise by měla hrát významnou úlohu při zajišťování přísného sledování využití finančních prostředků.

Komise věří v přísné uplatňování zásady „znečišťovatel platí“, takže sdílíme názor Parlamentu, že provozovatelé jaderných elektráren musí zajistit, aby finančních prostředky na vyřazování byly vyčleněny již v době životnosti elektráren. Vyřazování musí probíhat co nejbezpečněji a k tomu je velmi důležité řádné a transparentní řízení s dohledem nad finančními prostředky určenými k vyřazování.

Lze si také ovšem povšimnout, že zpráva se soustředí na účinnost financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu. Komise je ráda, že v různých částech zprávy vidí plné uznání skutečnosti, že hlavním cílem financování EU je především zajistit uzavření reaktorových bloků, které zůstanou zavřené z důvodů jaderné bezpečnosti. Jsme přesvědčeni, že splnění tohoto cíle je zásadním prvkem, který je třeba zohlednit při posuzování účinnosti financování EU.

Komise považuje za důležité vysvětlit, že podpora EU nebyla nikdy určena na krytí plných nákladů vyřazování, ani na náhrady za všechny ekonomické důsledky. Podpora EU byla určena jen na příspěvek na náhradu za první fáze zavírání.

Komise také zdůrazňuje, že plnou zodpovědnost za vyřazování vlastních jaderných zařízení nese členský stát. Za předkládání podrobných dlouhodobých plánů zodpovídají členské státy, které jsou zodpovědné i za vypracování přesných harmonogramů a odhadů nákladů na dokončení vyřazování.

Chtěla bych poděkovat zpravodaji a Parlamentu za tuto dobře načasovanou rozpravu o problematice, která je nyní v souvislosti s Fukušimou relevantní. Bezpečné a úplné vyřazení je klíčovým prvkem jaderné bezpečnosti, které chceme dosáhnout na nejvyšší úrovni. Zpráva Parlamentu představuje cenný příspěvek do diskuse, kterou Komise povede se všemi třemi dotyčnými členskými státy s ohledem na posuzování možné finanční podpory EU po roce 2013.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 5. dubna 2011.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Georgios Stavrakakis (S&D) , písemně. – (EL) V důsledku jaderné hrozby jako jednoho z důsledků strašného zemětřesení v Japonsku a tsunami, která následovala, je rozprava o zprávě Výboru pro rozpočtovou kontrolu mimořádně aktuální. Zároveň ovšem upozorňuje na skutečnost, že EU sleduje a poskytuje praktickou podporu ve formě finanční pomoci na nezbytné snahy o vyřazení jaderných elektráren. Cílem těchto snah je zajistit, aby jaderné elektrárny fungovaly řádně a bezpečně, aby se tak nemohl opakovat Černobyl a Fukušima, a zároveň se zabývat dopadem uzavření a vyřazení tak, aby byly splněny energetické požadavky zemí, kde elektrárny pracují. Toto úsilí, doprovázené značnou finanční podporou, v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku ilustruje, jak vážně EU bere otázku jaderné bezpečnosti. Je to pečlivě připravený program, který byl zahájen v roce 1999. Cílem této finanční podpory je také pomoci zlepšit životní prostředí a modernizovat výrobu, přenos a distribuci energie a posílit bezpečné dodávky energie. Hodnocení návratnosti poskytnutých zdrojů a dodržování jejích řádného a transparentního řízení jsou faktory, které zaručí, že cíle bude dosaženo.

  Csanád Szegedi (NI), písemně. – (HU) Přírodní katastrofa v Japonsku a jaderné neštěstí, které následovalo, upozornilo na význam této problematiky. Následky této katastrofy by stejně jako u Černobylu mohly trvat desetiletí a pro následující generace by mohly představovat nechtěné dědictví. Tento případ také poukázal na to, že je třeba omezit plýtvání energií a klást postupně důraz na obnovitelnou energii. Dnešní zpráva v několika bodech kritizuje financování uzavírání jaderných elektráren v nových členských státech, pokud jde o transparentnost i vlastní provádění. Kromě uzavírání elektráren uvedených ve zprávě si myslím, že je velmi důležité provést kontroly všech evropských jaderných elektráren a v případě potřeby zvýšit jejich bezpečnost, aby v budoucnosti nedošlo k podobnému neštěstí. I z tohoto důvodu žádám své kolegy, aby projednali návrh usnesení, který jsem nedávno předložil spolu s rakouským kolegou v zájmu jaderné bezpečnosti v Podunají, jako součást společné evropské spolupráce.