Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2104(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0054/2011

Rozpravy :

PV 04/04/2011 - 22
CRE 04/04/2011 - 22

Hlasování :

PV 05/04/2011 - 4.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0123

Rozpravy
Úterý, 5. dubna 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

5. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
 

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Fiorello Provera (A7-0075/2011)

 
  
MPphoto
 

  Jens Rohde (ALDE).(DA) Pane předsedající, nejnovější vnitřní napětí a nepokoje v Tunisku, Egyptě, Libyi a jiných arabských zemích vedly k masivní migraci a s ní spojeným problémům v Evropě. Je jasné, že musíme být připraveni na to, jak tyto situace a tento příliv lidí zvládat. Musíme najít způsob jak postupovat společně na základě vzájemné solidarity, abychom se vyrovnali s problémy, které vyvstávají, když se náš společný systém ocitá pod tlakem vnějšího světa.

Proto jsem rád, že Parlament dnes přijal strategii pro řešení migračních proudů vyvolaných nestabilitou. A obzvlášť mě těší, že usnesení Parlamentu klade důraz na posílení úlohy pohraniční agentury FRONTEX. Právě o to naše dánská liberální strana bojuje již dlouhou dobu. Během současné krize v severní Africe agentura FRONTEX prokázala, že je velmi důležitým nástrojem pro zvládání migračních proudů v tomto regionu. Nyní už jen potřebujeme, aby agentura FRONTEX, byla schopna reagovat rychleji, když to se nakonec počítá.

 
  
MPphoto
 

  Pino Arlacchi (S&D). - Pane předsedající, hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože představuje první krok k politice EU v oblasti migračních proudů vyvolaných nestabilitou. V tomto ohledu je důležité, aby se tento parlament postavil proti hysterické představě, že hrozí invaze přistěhovalců a žadatelů o azyl přicházejících z jihu.

Nezaplaví nás miliony lidí prchajících před politickým útlakem a tyranií. Mnoho lidí má obavy z toho, že žadatelé o azyl přijíždějí ve větším počtu a zatěžují naše namáhané systémy sociálního zabezpečení. Toto tvrzení je dobré pro získávání hlasů a vytvoření podpory tvrdé přistěhovalecké politiky, ale neodpovídá skutečnosti. Podle údajů, které právě zveřejnila Organizace spojených národů, poklesl celkový počet osob žádajících o azyl na Západě za posledních deset let o více než 40 %.

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Iacolino (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, také jsem podpořil zprávu pana Provery a hlasoval v její prospěch, neboť se domnívám, že představuje konkrétní a rozhodný krok směrem k dosažení cíle, tedy solidarity, který je navíc uveden v článku 80, hovořícím o solidaritě mezi členskými státy Evropské unie. Zpráva se zároveň jasně a výslovně zaměřuje na ty, kdo se nacházejí v těžké situaci, a to je v současné době zejména severní Afrika.

Dodržování lidských práv, mezinárodní spolupráce a dvoustranné vztahy jsou nezbytné, stejně jako regionální organizace, jako je Arabská liga a Africká unie, které ve stabilním a trvalém mírovém procesu mohou vytvářet přidanou hodnotu. Věříme, že tyto kroky vpřed budou také zahrnovat aktivity v podobných oblastech, které ekonomicky podporují subjekty, jež na cestě k udržitelnému a trvalému růstu podporu a pomoc potřebují.

 
  
MPphoto
 

  Mitro Repo (S&D). - (FI) Pane předsedající, chtěl bych říci, že migrační proudy vyvolané nestabilitou představují pro Evropskou unii skutečný problém. Jedná se o jednotlivé lidské osudy, kdy co člověk, to jiný příběh. Lidé se dávají do pohybu ze zoufalství, ale všichni společně doufají v lepší život.

Evropa musí projevit pochopení a ochotu pomoci. Evropská integrace je úspěšný společný projekt, který nám pomohl vytvořit prosperitu, stabilitu a bezpečnost – jakousi kolébku blahobytu. Bude obtížné a nákladné reagovat na tuto přistěhovaleckou vlnu, až začne bušit na bránu Evropy.

Příklad ostrova Lampedusa ukazuje, jak se bezpečnostní otázky zahraniční politiky mohou v jednom okamžiku změnit na záležitosti vnitřní, a proto pouhá rozvojová spolupráce už nestačí. Evropa potřebuje komplexní preventivní plán, který obsáhne bezpečnostní hlediska, regionální spolupráci, obchodní politiku, změnu klimatu, ochranu lidských práv a rozvoj demokracie. A právě tím se musíme zabývat.

 
  
MPphoto
 

  Carlo Fidanza (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v evropské diskusi o migraci často slyšíme: „Jaké problémy může způsobit zemi s téměř 60 miliony obyvatel, jako je Itálie, přijetí několika desítek tisíc přistěhovalců?

Tato otázka nezohledňuje dvě věci, a to často ze skrytých pohnutek. Za prvé, mnozí z těchto přistěhovalců se chtějí dostat do jiných zemí Unie. Za druhé, v posledních dvou letech díky dvoustranným dohodám s Libyí a Tuniskem dorazilo k italským břehům méně než 4 000 osob. V posledních dvou měsících, po vypuknutí politické krize, přibylo již 22 000 lidí.

Dnes je Itálie jako tlakový hrnec. Na jedné straně neustává příliv přistěhovalců ze severní Afriky, zejména ekonomických přistěhovalců z Tuniska. Na straně druhé Francie odmítá přistěhovalce v městě Ventimiglia, protože nemají povolení k pobytu.

Pokud existuje evropská solidarita, nyní je čas ji projevit a společně na úrovni Evropské unie rozhodnout, jak se s tímto přílivem vypořádat, a to nejen v současné mimořádné situaci, ale i dlouhodobě, a také jaké nástroje použít při zacházení s těmi, kdo přijíždějí do Evropy, a jaká opatření přijmout v zemích původu. Tento text je v tomto směru prvním krokem, a proto jsem pro něj hlasoval.

 
  
MPphoto
 

  Nicole Sinclaire (NI). - Pane předsedající, pokud jde o faktickou poznámku, jsme ve sněmovně, která je určena k diskusím, a samozřejmě se všichni musíme vzájemně respektovat. Když se dva předsedové skupin spolu soukromě vybavují, zatímco jiní vystupují s projevy, jaký signál to vysílá jejich kolegům?

 
  
MPphoto
 

  Předseda. − Pane Daule a pane Schulzi, byl jsem požádán, zda byste mohli jít sněmovně příkladem.

 
  
MPphoto
 

  Giommaria Uggias (ALDE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, opatření, o němž jsme dnes hlasovali, určitým způsobem pomáhá objasnit jev migrace a podtrhuje činnost agentury Frontex. Myslím, že je třeba vnímat to pozitivně, stejně jako výsledek hlasování.

Jsem pevně přesvědčen, že tomuto postoji by měl odpovídat stejně jasný přístup ze strany členských států, protože tento problém se dotýká nejen evropských orgánů, ale také politiky členských států.

Musím nicméně konstatovat, že zatím ne všechny členské státy tento jasný přístup uplatňují v praxi, počínaje politikou italské vlády, která řešila situaci na Lampeduse nanejvýš problematickým a sporným způsobem. Tisíce migrantů byly v podstatě ponechány svému osudu, zatímco lidská solidarita, pomineme-li právní hledisko, by vedla k poskytnutí okamžité pomoci a nepochybně k většímu respektu, bez ohledu na to, že poté by bylo nutno zabývat se právním problémem, jak jsme to udělali v této sněmovně.

 
  
MPphoto
 

  Cristiana Muscardini (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, i když je pravda, že mnohé migrační proudy jsou vyvolány nestabilitou, dost se zdráháme tento mylný termín používat, protože nestabilita ve skutečnosti znamená válku, genocidu, nekontrolované násilí, revoluce a strádání, k nimž byli tito lidé odsouzeni, zatímco Evropská unie mlčí. Je tady také touha po svobodě. Usnesení, o kterém jsme hlasovali, požaduje politiku Unie pro východ a její nejvhodnější nástroje k řešení různých faktorů, které tuto nestabilitu způsobují.

Zajímalo by mě, jakou věrohodnost může mít tato zahraniční politika, vzhledem k tomu, že události v Libyi a severní Africe prokázaly naprostou absenci zahraniční politiky Evropské unie. Vlády jednotlivých členských států jednaly samy za sebe a předváděly světu a lidem, kterým bychom měli pomáhat, žalostnou podívanou. Jediná politika v oblasti přijímání uprchlíků, kterou Unie mohla nabídnout, zdaleka nesplňovala požadavky. Ostrov Lampedusa a Itálie byly ponechány zcela bez odezvy. Pro toto opatření tedy samozřejmě hlasujeme, ale naléhavě vyzýváme Unii, aby už konečně předložila zahraniční politiku hodnou tohoto jména.

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI).(NL) Pane předsedající, zdržel jsem se hlasování o Proverově zprávě, a to především proto, že z mého pohledu hovoří velmi nejasně. Tato zpráva uvádí a navrhuje všechno možné – některé myšlenky jsou dokonce rozumné, což v tomto parlamentu nebývá zvykem. Přesto k velké škodě zůstává v první řadě zprávou, která nabízí dokonalou politickou korektnost a která se nikde – ani na jediném místě, ani v jediném odstavci nebo v jediném bodě – neodvažuje zpochybnit nový masový příliv přistěhovalců na již přelidněný evropský kontinent, neboť se to týká převážně zemí bývalé západní Evropy, ale zároveň jde o zásadní otázku.

Flandry, odkud pocházím, je země s největší hustotou obyvatel v celé Evropské unii. Naprostá většina Vlámů žádné další přistěhovalce nechce, a už vůbec ne ze zemí, jejichž kultura a náboženství představují hodnoty, které jsou s našimi vlastními zcela neslučitelné. Je nejvyšší čas, aby Evropský parlament už pro jednou začal naslouchat svým vlastním evropským občanům.

 
  
MPphoto
 

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE). - Pane předsedající, souhlasím s tím, že bychom měli v krátké době přijmout opatření na řešení humanitární krize v oblasti Středozemního moře a zajistit důstojnost dotčených osob pomocí nástrojů, jako je Frontex. Potřebujeme také dlouhodobou vizi jak řešit problémy v souvislosti s přílivem přistěhovalců a podpořit vytváření pracovních míst v zemích původu těchto osob.

Jedním z klíčových nástrojů Evropské unie je obchodní politika. Je načase, abychom více otevřeli své trhy, počínaje zeměmi, jako je Egypt a Tunisko. Zároveň musíme navázat dialog s cílem posílit regionální obchodní vztahy.

Máme příklad Turecka a jeho úspěch s celní unií i při účinném provádění potřebných demokratických reforem. Musíme se přestat bát hovořit o celních uniích a dohodách o volném obchodu se zeměmi z oblasti Středomoří, které směřují k demokracii a reformám.

Chtěla bych na závěr vyzvat Radu, aby bez dalších průtahů přijala regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, tato zpráva vychází z nesprávného předpokladu. Představa, že emigrace je produktem chudoby a zoufalství, i když to tak zdánlivě vypadá, se ukazuje jako mylná. Emigrace, jak víme z historie, je častěji výsledkem rostoucího bohatství a rostoucích nároků. Nedávno jsme byli svědky toho, že k velkým migračním proudům z Tuniska došlo po obnovení demokracie a ukončení diktatury.

Pravou příčinou, která lidi vykořeňuje a nutí je přesouvat se stovky kilometrů ve snaze zajistit si lepší život, je příležitost. Skutečností je, že jsme v Evropské unii vytvořili situaci, kdy máme rozsáhlou strukturální nezaměstnanost, a přesto stále musíme dovážet pracovní sílu. U nás ve Spojeném království je více než 4 miliony lidí, kteří jsou buď nezaměstnaní, nebo pobírají dávku při nezpůsobilosti k práci, a přesto každý měsíc přivážíme osoby z celého světa, aby dělaly práce, které lidé narození ve Spojeném království dělat odmítají. V pasti závislosti uvízly miliony lidí. Dostali jsme je do situace, kde práce už není součástí jejich duševního obzoru. Pokud chceme lidi vymanit z tohoto neblahého stavu, odpověď nespočívá v zahraniční politice, nýbrž v reformě sociálního zabezpečení, jen tak obnovíme důstojnost a nezávislost svých vlastních občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (ECR). - Pane předsedající, jedním z často přehlížených aspektů v jakékoli diskusi o přistěhovalectví je skutečnost, že pro lidi, kteří migrují z jedné země do druhé, a to za těch nejobtížnějších podmínek, je to dosti často velmi těžké. Představte si, jaké to musí být nechat doma rodinu, opustit svou vesnici, město, všechny své sociální vazby, své přátele, když přitom nikdy ani nevíte, zda je ještě někdy uvidíte nebo kdy je zase uvidíte. Co je nutí opouštět tyto země a hledat příležitost, jak řekl předchozí řečník, na Západě? Velmi často je to proto, že utíkají z podmínek a před vládami, které už nejsou schopny získat si jejich důvěru.

Určitým způsobem můžeme pomoci. Jen se podívejme na některé z našich politik, na naši rybářskou politiku podporující velké rybářské lodě, které drancují moře chudých afrických států, a zoufalí místní rybáři tak přicházejí o práci. Co potom dělají? Snaží se odejít. Máme svou politiku podpory, která udržuje u moci zkorumpované vlády, a lidé tak mají méně důvodů zůstávat doma. Nutí je to, aby se snažili odejít do jiných zemí, a přicházejí sem.

To je třeba napravit. Musíme si uvědomit, že pro lidi není snadné opustit vlastní zemi. Měli bychom mít jistotu, že naše politiky pomáhají lidem, aby své země neopouštěli.

 
  
  

Zpráva: Elisabeth Jeggle (A7-0016/2011)

 
  
MPphoto
 

  Jens Rohde (ALDE).(DA) Pane předsedající, pro skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu je naprosto zásadní, abychom nejen ženám, ale také mužům z venkovských oblastí zajistili stejná práva a příležitosti, jaké mají lidé žijící ve městech. Chceme-li udržet silné evropské zemědělství schopné zásobovat kvalitními potravinami celou Evropu, musíme zajistit, aby toto odvětví bylo pro pracovníky i jejich rodiny přitažlivé. K tomu je zapotřebí, abychom zemědělským oblastem umožnili růst, inovace, vznik pracovních míst a rozvoj. Není nutné zavádět v tomto odvětví kvóty a nepřirozené rozdělení podle pohlaví. Proto také je dobře, že Parlament dnes přijal zprávu o úloze žen v zemědělství a venkovských oblastech, a vyslal tím velmi jasný signál, že i zde hrají ženy důležitou úlohu.

 
  
MPphoto
 

  Mario Pirillo (S&D).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ženy odjakživa hrají v zemědělství a na venkově důležitou úlohu. Ostatně ženy představují 42 % z celkového počtu asi 27 milionů pracovníků.

I přes toto vysoké procento nemají ženy dostatečné zastoupení v odvětvových organizacích a v procesu rozhodování jsou diskriminovány. Je mnoho oblastí, kde by bylo možno zlepšit podmínky pro ženy, včetně zajištění odpovídajícího sociálního zabezpečení.

Evropské orgány by proto měly usilovat o nápravu této nerovnosti, například monitorováním situace v tomto odvětví prostřednictvím střediska pro sledování podnikání žen v zemědělství, jaké již funguje v Kalábrii a dalších regionech Itálie.

Zpráva, o které jsme dnes hlasovali – a kterou jsem podpořil – se důkladně zabývá také problémem vylidňování venkova. Chceme-li pomoci udržet stabilní úroveň zaměstnanosti, potřebujeme podpůrné politiky a strategie určené pro budování infrastruktury a vytváření služeb odpovídajících požadavkům moderního života, které mohou být uplatněny ve venkovských oblastech.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Pane předsedající, život a práce ve venkovských oblastech se od základu změnily v důsledku přeměny společnosti, změn ve složení společnosti a hlubokých demografických změn.

Pokud chceme udržet ženy všech generací v zemědělství nebo přesvědčit další, aby se rozhodly pro život na venkově, musíme více zohlednit jejich potřeby a požadavky v rozvojové politice. Měli bychom mít na paměti, že podmínky na venkově se pro ženy v posledních letech změnily a jsou velmi různorodé. Na spuštění této změny a jejím utváření se podílely samy ženy, a to jednotlivě i v rámci ženských politických skupin.

Domnívám se, že naše zpravodajka, paní Jeggleová, tuto skutečnost správně zdůraznila, a proto považuji tuto zprávu za mimořádně důležitou. Neboť chceme-li rozvíjet venkovské oblasti, nemůžeme se soustředit pouze na budování infrastruktury a vytváření podmínek pro turistiku, ale jde také o to, aby se zde rodiny opět usazovaly, a to se týká stejnou měrou žen i mužů.

 
  
MPphoto
 

  Janusz Wojciechowski (ECR).(PL) Pane předsedající, podpořil jsem zprávu paní Jeggleové v neposlední řadě proto, že doporučuje poskytnout odpovídající finanční prostředky na zemědělskou politiku Evropské unie. Není možné, aby se úsporné nakládání s rozpočtovými prostředky Unie, které je jinak zcela na místě, dělo na úkor společné zemědělské politiky. Jestliže se venkovu a zemědělství v Evropské unii nedostane odpovídající podpory, bude těžké zlepšit úlohu žen ve venkovských oblastech, bude těžké přesvědčit ženy, aby žily na venkově za tak obtížných podmínek, a bude těžké dosáhnout cílů této klíčové politiky, jako jsou potravinová bezpečnost, ochrana životního prostředí a územní rovnováha. Na to bychom neměli zapomínat a při příležitosti, kterou poskytuje rozprava o této důležité zprávě paní Jeggleové, ještě jednou vyzývám k tomu, aby úspor v Evropské unii nebylo dosahováno na úkor společné zemědělské politiky.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE).(ES) Pane předsedající, hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože pomáhá v boji proti dosavadnímu přehlížení práce a přínosu žen ve venkovských oblastech.

Bez toho by nebylo možné ani dříve ani nyní udržet obyvatelstvo a zaměstnanost mimo městské oblasti. Toto zviditelnění by se mělo odrazit nejen ve společenském uznání, ale také v zajištění. Společná zemědělská politika musí ve svých podpůrných programech zahrnovat také problematiku rovného postavení žen a mužů a speciální iniciativy zaměřené na podnikání žen. Musí zároveň pomáhat při financování služeb a podporovat takové věci, jako je např. digitalizace venkova, které podporují rovné životní podmínky ve městech a na venkově.

Co se týče systémů sociálního zabezpečení členských států, musí uznávat práci žen v této oblasti, a to jak ve výrobě, tak v případě domácí péče, a to zejména o závislé osoby a děti.

 
  
MPphoto
 

  Cristiana Muscardini (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, přestože ženy tvoří 42 % z 26 až 27 milionů pracovníků a 29 % zemědělských podniků řídí ženy, jejich zastoupení na úrovni daného odvětví je téměř nulové a neodpovídá jejich důležitosti.

To není správné ani normální, a proto Unie musí dát ženám v oblasti zemědělství větší prostor a nalézt vhodná řešení pro všechny ekonomické činnosti, které vykonávají. Nezbytná je rovnost žen a mužů, rovné zacházení, sociální ochrana matek a uznání zvláštní úlohy žen v zemědělství.

Podpora neustálého odborného vzdělávání je proto jedním z hlavních bodů, na kterém nekompromisně trváme. Podporujeme návrhy zpravodajky, paní Jeggleové, na větší zastoupení žen ve všech politických, hospodářských a sociálních orgánech v odvětví zemědělství a na podporu iniciativ v oblasti sociální ochrany žen, které pracují jako drobné podnikatelky v zemědělství, zemědělské dělnice a sezónní chovatelky zvířat.

Ženám se musí dostat výslovného uznání v rámci společné zemědělské politiky, jinak nebude mít tato reforma smysl, a je naprosto jisté, že s novými škrty v zemědělství si žádnou klidnou budoucnost představit nedokážeme.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). - Pane předsedající, nevím, zda si pamatujete na oblíbený televizní seriál „Život na Marsu“, který u nás dávali a kde šlo o to, že hlavní postava, policista, je katapultován do minulosti, podle všeho na začátek 70. let minulého století.

Cítil jsem se tak trochu jako on, když jsem dnes pročítal volební seznam. Unie zde přichází s politikami, které se týkají žen v zemědělství, vývozních úvěrů pro zvýhodněné společnosti, speciálních dotací pro Unilever v České republice a pro výrobce obráběcích strojů v Polsku.

70. léta minulého století byla pro Evropu jako celek, a zejména pro Spojené království, hrozným obdobím, dobou hluboké hospodářské stagnace, nezaměstnanosti, státního bankrotu. Ale tyto věci nezpůsobily nějaké tektonické síly mimo naši kontrolu. Došlo k nim v důsledku špatně směřované politiky, a zejména představy, že by vlády mohly vybrat vítěze a že by vlády měly řídit hospodářství a ovládat situaci prostřednictvím přerozdělování prostředků.

27 členských států se posunulo kupředu, ale Evropská unie nikoli. Stále jsme v tomto světě, kde vybíráme peníze od našich daňových poplatníků a dáváme je zvýhodněným skupinám klientů.

Proč? Protože pokud bychom to nedělali, k čemu by pak Evropská unie byla? Jak kdysi poznamenal Upton Sinclair, je velmi obtížné přimět člověka, aby něco viděl, když jeho práce závisí na tom, že to nevidí.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, je správné, že předložená zpráva chce zlepšit postavení žen na venkově. Ženu však, bohužel, vnímá jen jak pracovnici nebo podnikatelku. Nevidí ženu v úloze matky, ani hodnotu neformální, a tedy neplacené práce žen. K blahobytu společnosti však významně přispívá i práce žen-matek v domácnosti a při péči o závislé členy rodiny.

Tato práce tvoří v evropských státech až třetinu HDP, ale my se stále tváříme, že neexistuje. Místo toho, abychom tento přínos uznali, jednostranně tlačíme na ženy, aby se zaměstnaly a začaly podnikat. Přitom právě v zemědělství a na venkově by ocenění neformální práce žen vedlo k vyšší kvalitě života rodin a komunit.

 
  
  

Zpráva: Marian-Jean Marinescu (A7-0054/2011)

 
  
MPphoto
 

  Jens Rohde (ALDE).(DA) Pane předsedající, vždy by mělo být na každém členském státu, aby si sám zvolil svůj vlastní energetický mix. V této souvislosti platí pochopitelně rovněž to, že každý členský stát by měl hradit náklady, pokud chce vyřadit jeden z prvků tohoto mixu. Nicméně zejména v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku zůstala řada jaderných elektráren ze sovětské éry, které ani zdaleka nesplňovaly naše bezpečnostní požadavky. Bylo proto také nutné a rozumné podpořit vyřazení těchto zařízení z provozu.

Problémem je, že plánování, které tam bylo provedeno, nebo přesněji nedostatečné plánování, se jednoduše nesmí opakovat. Vidíme, že do konce roku 2013 utratíme celkem 3 miliardy EUR, a stále ještě se nám nepodařilo provoz těchto zařízení ukončit. To je známkou špatného plánování. Komise musí vypracovat podrobnou analýzu finanční účinnosti projektů, protože jakákoli budoucí podpora musí být podmíněna tím, že jednotlivé země budou schopné prokázat, že se jim podařilo své dosavadní prostředky řádně vynaložit.

 
  
MPphoto
 

  Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Pane předsedající, předložená zpráva o stavu financování vyřazování jaderných elektráren z provozu poskytuje dobrý obraz o dosavadním stavu. Plně souhlasím i s jedním z klíčových závěrů zprávy, že vyřazování těchto zařízení v dotčených zemích bude vyžadovat i po roce 2013 finanční podporu z evropských zdrojů. Financování výhradně z vlastních zdrojů nebude v silách dotčených zemí.

Například Slovensko pod tlakem Evropské unie odstavilo v letech 2006 a 2008 dva plně zrekonstruované bloky jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Podle závěrů Mezinárodní agentury pro atomovou energii splňovaly tyto bloky všechna bezpečnostní kritéria. Hospodářské dopady tohoto kroku jsou značné a budou se ještě dále násobit dlouhodobými vysokými náklady na úplné odstavení těchto zařízení. Evropská unie bude muset počítat s podpůrnými zdroji pro odstavení jaderných elektráren i v rámci finančního výhledu na období 2013–2020.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Pane předsedající, vzhledem k nedávným událostem v Japonsku je energetická politika, a hlavně široce chápaná energetická bezpečnost, tématem vyvolávajícím bouřlivé diskuse ve všech částech světa. Katastrofa v jaderné elektrárně ve Fukušimě ukázala, kolik úsilí musíme vynaložit, abychom vytvořili účinnou, k životnímu prostředí šetrnou, ale především bezpečnou energetickou síť. Tento problém se týká nejen Asie, ale všech zemí ve všech světadílech. V případě, že existují jaderné elektrárny, které by měly být z bezpečnostních důvodů uzavřeny, udělejme vše, co je v našich silách, aby se tak stalo rychle a účinně. Podporujme všechna opatření, která povedou ke vzniku nových a bezpečných zdrojů energie, a při rozhodování ať je vždy naším prvořadým kritériem bezpečnost obyvatel. Velmi vám děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Iacolino (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, není pochyb o tom, že zpráva, kterou předložil pan Marinescu, se nemohla setkat s ničím jiným než s podporou a souhlasem, a to i v situaci ještě poznamenané vlnami emocí po událostech ve Fukušimě. Naprosto vyvážený a střízlivý přístup pana Marinesca k dokumentu mě přesvědčil, abych ho v každém případě podpořil.

Kromě toho není pochyb o tom, že závazek Litvě, Slovensku a Bulharsku musí být trvalý a důsledný, a zároveň řada dalších činností – např. ony tzv. „zátěžové testy“ a také všechny zkoušky navržené se zřetelem na bezpečnost – by měla v oblasti jaderné energetiky zaručovat bezpečnost. Z důvodů, které všichni velmi dobře známe, zde nesmí dojít k chybě.

Programy financování byly již nějakou dobu plánovány a jsou zajištěny. Věříme v konkrétní a pozitivní výsledek celé akce, která signalizuje krok kupředu směrem, který jsme si všichni přáli.

 
  
MPphoto
 

  Paolo Bartolozzi (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, otázku uvolnění dostatečných finančních prostředků na zajištění procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu již řeší právní předpisy Evropské unie o bezpečnosti jaderné energetiky. Dnes s ohledem na nedávné mezinárodní události a následná rozhodnutí vlád členských států v tomto směru je toto téma velice aktuální.

Práce pana Marinesca, které jsme vyjádřili svou podporu, se zabývá konkrétními případy řady zemí, které při přistoupení přijaly určité závazky na úplné odstavení jaderných zařízení a obdržely pro tento účel z Evropské unie zvláštní podporu.

Vedle konkrétních případů jsme v tomto směru povinni zřídit účinný kontrolní systém pro prověřování a testování jaderných elektráren na území Evropské unie. Počet reaktorů na území Unie, které bude nutno podle odhadů vyřadit z provozu, je skutečně dosti vysoký.

Proto bude nezbytné – nejen a především v těchto případech – zajistit záruční mechanismy pro vyčlenění dostatečných finančních prostředků potřebných pro řešených běžných i mimořádných požadavků.

 
  
MPphoto
 

  Giommaria Uggias (ALDE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jako přesvědčený zastánce bezjaderné energetiky jsem tuto zprávu podpořil, a to nejen proto, že považuji úplné odstavení těchto zařízení za přínos pro všechny, ale také proto, že si přeji, aby se už nemohla budovat další.

Dnes jsme v celé Evropě konfrontováni s tikající časovanou bombou. Provoz jaderných elektráren pro civilní účely je založen na technických postupech, které jsou již zastaralé a překonané. Lze říci, že jejich bezpečnost je stále více jen teoretická, a to znamená, že všechno bude v pořádku za předpokladu, že se nic nestane. Vlastně máme co do činění s 50 let starými protokoly, které ve skutečnosti již nechrání proti stále hůře předvídatelným událostem. Teroristické útoky nebylo možno předvídat, a ani přírodní a ničivé události – nejen zemětřesení – které jsou bohužel v našem katastrofami postihovaném světě stále častější.

 
  
MPphoto
 

  Alajos Mészáros (PPE).(HU) Pane předsedající, podpořil jsem zprávu, která se přímo dotýká i mojí země, Slovenska. V roce 2004 se vlády Litvy, Slovenska a Bulharska ve svých smlouvách o přistoupení zavázaly k postupnému uzavírání některých svých jaderných reaktorů. Uzavření znamenalo mimořádnou finanční zátěž, a proto se Evropská unie zaručila, že na tento účel poskytne do konce roku 2013 finanční pomoc. Zkušenosti Unie s vyřazováním jaderných zařízení z provozu jsou omezené. Ukončení provozu může mít přímý dopad na dodávky energie pro danou zemi a sousední členské státy.

Je třeba podporovat rozvoj alternativních, nízkouhlíkových a konkurenceschopných zdrojů energie, abychom se vypořádali s negativními důsledky. Zároveň musíme zajistit dostatečné finanční prostředky k tomu, aby vyřazování z provozu probíhalo v souladu s bezpečnostními předpisy. Evropská unie bude moci využít zkušeností získaných z procesu uzavírání jaderných elektráren, kterým pomalu končí jejich ekonomická životnost. Na základě těchto výsledků, s výhledem na rok 2013, lze předpokládat, že některé investiční projekty budou téměř dokončeny a k dispozici již budeme mít nové struktury pro řízení a vyřazování elektráren z provozu. Velice vám děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Michail Tremopoulos (Verts/ALE).(EL) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Marinesca právě proto, že v jihovýchodní a východní Evropě je tíživé dědictví mimořádně nebezpečných jaderných reaktorů, např. v Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku. Za všechna ta léta však byly z peněz evropských daňových poplatníků vynaloženy miliardy eur na jejich modernizaci a prodloužení jejich životnosti. V podstatě dotujeme jadernou lobby, která usilovala o rekonstrukce. Fukušima nám však znovu ukázala, že tyto reaktory by měly být vyřazeny z provozu, nicméně s žádným takovým finančním krytím se v nákladech na provoz reaktorů nepočítá, a to je obrovská a skandální dotace nebezpečného, nákladného a znečišťujícího způsobu výroby energie. Nyní však můžeme politickou vůli změnit. Převést dotace určené na rekonstrukce nebezpečných reaktorů a použít je na financování jejich uzavření. Zmrazit všechny navrhované nové reaktory. Převést prostředky z financování Euratomu a štědře dotovaného Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru ITER. Do roku 2050 přesměrovat finanční prostředky určené na projektování a budování nových reaktorů do ekonomiky založené plně na obnovitelných zdrojích energie. Jsme ve stavu nouze a musíme na to reagovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Pane předsedající, chtěla bych poblahopřát zpravodaji ke zprávě, která je tvrdá, ale na mnoha místech velice pravdivá. Chci zdůraznit a upozornit své kolegy na to, že Litva spolu se Slovenskem a Bulharskem splnila své závazky vyplývající ze smlouvy o přistoupení a ve stanovené lhůtě uzavřela své staré sovětské jaderné reaktory. Projekty týkající se uzavření jaderné elektrárny Ignalina byly většinou již realizovány nebo jejich realizace probíhá. Je pochopitelné, že se vyskytují jisté problémy. Po nástupu nové litevské vlády a představenstva jaderné elektrárny Ignalina se očekává, že bude možno stíhat ty osoby, které řádně nezajišťovaly provoz, a také že bude přezkoumána dohoda o výstavbě úložišť pro vyhořelé jaderné palivo, kde se podařilo získat výhodné podmínky. Plně podporuji úplnou transparentnost při správě a využívání finančních prostředků pro zajištění jaderné bezpečnosti. Nicméně když jednáme o nových jaderných elektrárnách, chtěla bych využít příležitosti a upozornit své kolegy na to, že existují plány na výstavbu elektráren s experimentálními reaktory na hranicích Evropské unie s Ruskem a Běloruskem. Na toto musíme zaměřit svou pozornost.

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0060/2011)

 
  
MPphoto
 

  Jens Rohde (ALDE).(DA) Pane předsedající, vůbec jsem si neuvědomil, že budeme mít ve skutečnosti možnost podat vysvětlení hlasování v souvislosti s tímto usnesením, ale budu velmi stručný. Dánská liberální strana je zásadně proti fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Ale jakmile bylo přijato rozhodnutí o zřízení takového fondu a jakmile byly odeslány žádosti a dotčené země splňují požadavky stanovené v souvislosti s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci, musíme samozřejmě také poskytnout požadované finanční prostředky. Proto jsme hlasovali pro.

 
  
MPphoto
 

  Nicole Sinclaire (NI). - Pane předsedající, hlasoval jsem proti oběma zprávám paní Materové o využití Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro Českou republiku a pro Polsko, a ne proto, že bych proti těmto zemím něco měl – to v žádném případě. Jenom dbám o své vlastní voliče v hrabství West Midlands, a samozřejmě jejich podíl na 48 milionech liber, které Spojené království platí Evropské unii, a to každý den.

Dovolte mi, abych vám řekl pár věcí o West Midlands. Máme nejvyšší nezaměstnanost mladých lidí a náš automobilový průmysl byl zdecimován, částečně i proto, že Evropská unie finančně dotuje pracovní místa na Slovensku, které přebralo podstatnou část pracovních míst z továrny Ryton.

V roce 2004 právě Spojené království neslo hlavní tíhu rozšíření Evropské unie, protože bylo jediné, které nepostavilo žádné bariéry. Tím větší byly výdaje ve veřejných službách. Dalším příkladem výdajů, které musí moji voliči platit, je příspěvek na přídavek na dítě pro obyvatele východní Evropy. Lidé přicházejí do Spojeného království, pracují ve Spojeném království a nárokují přídavky na děti, které žijí v zemích východní Evropy.

Čeho bychom chtěli dosáhnout a čeho bych se chtěl dočkat, je to, aby 48 milionů liber denně zůstávalo ve Spojeném království a bylo vynakládáno na základní veřejné služby, a nikoli odevzdáváno, když audit účetnictví Unie neproběhl již 14 let.

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Pane předsedající, rád jsem podpořil tyto návrhy Bairbre de Brúnové a pracovníkům v České republice a v Polsku přeji hodně úspěchů. Bojím se však, že budou nakonec znechuceni a zklamáni, neboť jsem to zažil ve svém volebním obvodu, zejména ve výrobním závodě společnosti Dell v Limericku a v závodě Waterford Crystal ve Waterfordu.

Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond je skvělý koncept, ale bohužel není příliš pružný. Následkem toho se mnoho finančních prostředků Evropské unii vrací. Navrhuji, aby tam, kde bylo financování odloženo, příslušný členský stát Komisi navrhl jak tyto prostředky nejlépe využít ve prospěch pracovníků.

(GA) Pokud k tomu dojde, velmi to pomůže nezaměstnaným pracovníkům a značně to vylepší obraz Evropské unie.

 
  
  

Zpráva: Eva-Britt Svensson (A7-0065/2011)

 
  
MPphoto
 

  Jens Rohde (ALDE).(DA) Pane předsedající, násilí páchané na ženách je problém, který existuje na celém světě, a je samozřejmě důležité zaujmout k této věci stanovisko – osobní i politické. Je tedy zřejmé, že musíme k této otázce zaujmout stanovisko také na evropské úrovni. Když diskutujeme o těchto problémech, byl bych jen rád, kdyby Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví místo vytváření vánočního stromku zdobeného nejrůznějšími iniciativami věnoval trochu více pozornosti těm iniciativám, na které by se podle něj měla Evropská unie skutečně zaměřit. Za jinak stejných podmínek mám za to, že by to našim krokům dodalo větší váhu a zvýšilo jejich účinnost, a tak by to více prospělo dotčeným ženám a v tomto směru také důvěryhodnosti iniciativ, které navrhujeme zde ve sněmovně.

 
  
MPphoto
 

  Anna Maria Corazza Bildt (PPE). - Pane předsedající, násilí páchané na ženách není soukromá věc. Je to zločin, který je třeba potrestat. Musíme prolomit mlčení. Respektování kultury a náboženství je důležité, ale nikdy by to nemělo být omluvou pro vraždu ze cti, mrzačení pohlavních orgánů, obchodování se ženami, domácí násilí a nucené sňatky. Stockholmský program poskytuje nový rámec politiky na podporu boje proti násilí páchanému na ženách a požaduje konkrétní opatření. Vyzývám Komisi, aby předložila strategii, která bude obsahovat konkrétní návrhy.

Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože považuji za nutné spojit síly napříč politickými stranami a bojovat proti všem formám násilí páchaného na ženách. Princip a většinu návrhů podporuji, ale opatření soudního a trestního práva by měla být přijata na vnitrostátní úrovni. A to my ve Švédsku děláme. Boj proti násilí je ve středu pozornosti organizace žen mojí strany, která zajišťuje praktickou činnost a zvyšuje povědomí nejen na ochranu žen, ale také pro posílení žen a rozvoj kultury respektování ženské důstojnosti. Zahájila jsem na toto téma sociální mediální kampaň, v níž je každý vítán.

 
  
MPphoto
 

  Silvia Costa (S&D).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jak již uvedli někteří moji kolegové, domnívám se, že hlasováním ve prospěch této zprávy paní Svenssonové se zavazujeme k tomu, že zajistíme, aby Komise dostála svému závazku a do konce roku 2011 přijala sdělení pro provádění strategie a Evropského akčního plánu pro boj proti násilí páchanému na ženách, kde bude uplatněn komplexní přístup, a proto bude zahrnovat všechny jednotlivé případy od sexuálního násilí až po domácí násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů a – doufejme – všechny nové formy násilí. Mám na mysli skutečné podněty k násilí, které často vycházejí z reklamy a sdělovacích prostředků, a rovněž formy vydírání a porušování lidských práv žen, k němuž dochází na pracovišti, když se ženy rozhodnou, že se chtějí stát matkami nebo se již jedná o pracující matky.

Po provedení a přijetí směrnice o prevenci obchodování s lidmi – pro kterou se Parlament velmi angažoval – a směrnice o evropském ochranném příkazu považuji za důležité, abychom měli řádnou směrnici k této problematice v mezích nového právního rámce vytvořeného Lisabonskou smlouvou a Stockholmským programem.

 
  
MPphoto
 

  Licia Ronzulli (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dokud nebudou všechny formy násilí páchaného na ženách zcela vymýceny, nikdy nebudeme moci říci, že konečně máme moderní demokratickou společnost. Parlament se znovu zabývá tímto brutálním jevem, který bohužel zůstává i nadále hrozivě aktuální.

Statistická čísla hovoří naprosto jasně, nejméně jedna žena z pěti zažije během svého života fyzické násilí nebo sexuální zneužívání a násilí je vlastně hlavní příčinou úmrtí a invalidity u žen ve věku od 15 do 44 let – dokonce ještě častěji než rakovina nebo dopravní nehody.

Proto je nutná skutečná trvalá mobilizace vedoucí k vytvoření globálního právního nástroje pro boj proti všem formám násilí páchaného na ženách. Dnes musíme vyslat jasný signál. Je pouze jeden konečný cíl, a to aby tento smrtelný virus už nenašel úrodnou půdu.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE).(ES) Pane předsedající, násilí páchané na ženách je přímým důsledkem diskriminace. Potřebujeme proto komplexní politiku se zvláštním zřetelem na děti týraných žen.

Musí mít právo na bezplatnou právní a psychologickou pomoc, azylové domy a ekonomickou pomoc, která jim umožní nezávislost, na specializované soudy, prováděcí protokoly a speciální odbornou přípravu zdravotnického a policejního personálu a personálu soudů a na vypracování statistiky a shromažďování dat, abychom získali skutečnou představu o tomto problému a mohli uplatnit nejvhodnější politiky na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 

  Frank Vanhecke (NI).(NL) Pane předsedající, zdržel jsem se závěrečného hlasování o zprávě paní Svenssonové, a proto využívám vysvětlení svého hlasování a prohlašuji, že násilí vůči ženám také považuji za šokující a naprosto nepřijatelné.

Nicméně jsem se zdržel závěrečného hlasování, protože se domnívám, že tato zpráva naprosto nerespektuje zásadu subsidiarity, kterou ctím, a nedomnívám se, že je žádoucí vytvářet další evropskou byrokracii, střediska pro sledování a jiné orgány – právě naopak. Navíc odmítám politickou korektnost, která v této zprávě ani jedinkrát nedopouští výskyt slova „islám“, přestože toto náboženství se svými zastaralými normami a zásadami hraje při diskriminaci žen a při násilí vůči ženám nepochybně hlavní roli. Samozřejmě, že to platí v islámském světě, ale bohužel stejně tak zde. Nazývejme věci pravými jmény a islám, ve své skutečné současné podobě, je zaostalý a vůči ženám nepřátelský.

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, vítám zprávu paní Svenssonové, protože posouvá diskusi o právech žen kupředu. Při odsuzování násilí vůči těhotným ženám zpráva uvádí, cituji: „pachatel jím ubližuje více než jedné osobě“. Léta se snažím o to, aby práva žen nestála v opozici proti právu nenarozených dětí. Bohužel zpráva paní Svenssonové tento konflikt ještě nepřekonala.

Omezování reprodukčních práv žen, pod kterými se dnes v první řadě rozumí právo na potrat, se stále ještě považuje za druh násilí vůči ženám. Pokud však mezi lidské osoby konečně započítáme i nenarozené děti, potom uměle vyvolaný potrat je aktem násilí vůči nenarozenému dítěti.

Při přípravě strategie a boje proti všem formám násilí by Komise měla nalézt soulad mezi právy žen a právy nenarozených dětí. Nová strategie by měla chránit ženy, ale zároveň obsahovat i mechanismy na ochranu nenarozených dětí. Vyplývá to také z předložené zprávy, jen je třeba pozorně číst.

 
  
MPphoto
 

  Nicole Sinclaire (NI). - Pane předsedající, hlasovala jsem proti zprávě paní Svenssonové. Samozřejmě že plně odsuzuji násilí, zejména násilí páchané na ženách, a proč jsem tedy hlasovala proti této zprávě? Hlasovala jsem proti ní proto, jak již před chvílí prohlásil jeden můj kolega, že nás vrací zpátky v čase. Zavádí nás do 70. let dvacátého století a do doby politické korektnosti a v tom je velmi naivní. Chce pouze znovu opakovat boje z počátku 70. let.

Zároveň jsem trochu znepokojena kriminalizací, kterou chce zavést. Copak právě to Evropská unie nedělá? Vloží se do nějaké otázky, na které se všichni shodnou – jak hrozné je násilí vůči ženám – a potom si připraví půdu a zavádí trestní právo. A než se nadějete, zachvacuje to stále větší počet oblastí.

Hanba Evropské unii, že vybrala takové téma, i když jde o zprávu z vlastního podnětu, protože právě tady to začíná. Právě tady začíná uchopení moci a je to hanba. To, co potřebujeme, jsou konkrétní opatření. Důležité je zasáhnout proti násilí páchanému na ženách na úrovni členských států. Nechte to být a přestaňte toto téma využívat.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0059/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) byl založen v roce 2006 a jeho cílem je poskytovat dodatečnou pomoc pracovníkům postiženým důsledky významných změn ve struktuře mezinárodního obchodu a pomáhat při jejich začlenění na trh práce. Od 1. května 2009 se pravomoc EGF rozšířila a zahrnula podporu pro pracovníky propuštěné v přímém důsledku hospodářské, finanční a sociální krize.

V době, kdy čelíme této vážné krizi, mezi jejíž hlavní důsledky patří nárůst nezaměstnanosti, by Evropská unie měla využít všech dostupných prostředků, aby na tuto situaci reagovala, zejména pokud jde o poskytování podpory těm, kteří se potýkají s každodenní realitou nezaměstnanosti. Právě z tohoto důvodu jsem hlasovala pro tuto zprávu týkající se využívání EGF ve prospěch České republiky, s cílem podporovat pracovníky propuštěné ve třech podnicích zařazených ve statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství v oddílu 28 (NACE) Rev. 2, výroba strojů a zařízení.

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan (ECR), písemně. − (PL) Světová hospodářská krize způsobila zhoršení finanční situace polských podniků. Problémy spojené s nižším objemem výroby mají největší dopad na obyčejné lidi, kteří v těchto podnicích pracují. Pro zajištění podpory pro pracovníky propuštěné v důsledku změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, byl zřízen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Jeho hlavním cílem je pomáhat těmto lidem vrátit se na trh práce. Současná žádost o uvolnění prostředků z fondu ve prospěch zaměstnanců polských firem v oblasti Podkarpackie je první žádostí v tomto roce. Jako zástupce polských zájmů v Evropském parlamentu souhlasím s rozhodnutím Evropské komise o převedení prostředků z fondu na plnění cílů uvedených v žádosti. Na základě tohoto rozhodnutí obdrží propuštění zaměstnanci tří strojírenských podniků v oblasti Podkarpackie finanční podporu ve výši téměř 500 000 EUR. Hlasoval jsem pro toto usnesení, abych tím zároveň vyjádřil naději, že i napříště Komise podobné žádosti odsouhlasí.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Žádost je v souladu s požadavky Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a týká se 200 z 594 pracovníků propuštěných v průběhu devíti měsíců ve třech polských podnicích, které se zabývají výrobou strojů a zařízení a které snížily svůj vývoz o 58 %. Dvacet procent postižených bylo ve věku nad 54 let a 10 % z nich bylo starších než 64 let. Tato pomoc pomůže zlepšit odbornou přípravu propuštěných pracovníků potřebnou pro jejich budoucí zařazení na nová pracovní místa.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Mám radost z výsledků fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), konkrétně z podpory pracovníků postižených změnami ve světovém obchodu. I já podporuji rozhodnutí využít EGF ve prospěch Polska, na podporu pracovníků z odvětví výroby strojů a zařízení propuštěných v důsledku světové hospodářské a finanční krize. Je to opatření v pravý čas vzhledem k výraznému poklesu vývozů, k němuž v tomto odvětví došlo a který byl následně doprovázen stejně znepokojující mírou nezaměstnanosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Žádost se týká 594 pracovníků propuštěných ve třech podnicích působících v Polsku v oblasti Podkarpackie v odvětví výroby strojů a zařízení. Jedná se o první žádost přezkoumávanou v rámci rozpočtu pro rok 2011. Vychází se z intervenčního kritéria v čl. 2 písm. b nařízení o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), které požaduje nejméně 500 propuštěných zaměstnanců během devíti měsíců v podnicích působících v jednom regionu nebo ve dvou sousedních regionech na úrovni NUTS II.

Výbor pro zaměstnanost a sociální záležitosti posoudil příslušné podmínky způsobilosti příznivě. EGF byl zřízen v roce 2006 s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni a trpí důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu, a pomoci jim v opětovném začlenění na trh práce. V důsledku revize nařízení o EGF v roce 2009 byla oblast působnosti fondu rozšířena o podporu pracovníků, kteří byli propuštěni v přímém důsledku hospodářské a finanční krize. Roční rozpočet, kterým EGF disponuje, činí 500 milionů EUR. Domnívám se, že by bylo výhodné vynaložit potřebné úsilí k rychlejšímu uvolnění prostředků z tohoto nástroje, a umožnit tak rychleji poskytnout pomoc pracovníkům, kteří ji potřebují.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá návrhem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění 453 570 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) na podporu opětovného začlenění polských pracovníků propuštěných v důsledku současné hospodářské a finanční krize. Tuto žádost, první, která má být schválena v rámci rozpočtu pro rok 2011, předložilo Polsko dne 27. dubna a týká se 594 pracovníků z oblasti Podkarpackie, kteří pracovali v podniku na výrobu strojů a zřízení. Vzhledem k tomu, že se jedná o použití specifického rozpočtového nástroje a že požadovaná částka je právně přípustná a je v souladu s ustanoveními mezinárodní dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí, konkrétně s bodem 28, hlasuji pro tento návrh a doufám, že pomůže zmírnit ekonomické potíže obyvatel této oblasti a oživit místní ekonomiku.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Zemědělská situace a problémy, s nimiž se potýká svět venkova, není možné oddělit od hluboké krize systému a od současné politiky, např. společné zemědělské politiky (SZP), která nese největší část odpovědnosti za pokračující úpadek zemědělství v některých členských státech, neboť vše je zaměřeno na zájmy velkozemědělců a zemědělského průmyslu severní Evropy, což ničí rodinné zemědělství a ohrožuje životaschopnost malých a středních farem.

Úloha žen v zemědělství a v rozvoji venkovských oblastí je mimořádně důležitá, neboť ženy tvoří asi 42 % pracovníků v zemědělství, jsou nepostradatelné pro chod farem a účinně bojují proti vzniku pouští v zemědělských oblastech.

Přestože přijatá zpráva postrádá jakoukoli realistickou kritiku SZP, je celkově pozitivní ve svém přístupu i v uznání úlohy žen. Uvádí, že „podpora rovnosti žen a mužů je hlavním cílem Unie a jejích členských států“ spolu s vytvořením lepších životních podmínek ve venkovských oblastech a bojem proti rozšiřování pouští, což vyžaduje obranu „kvalitní dopravní infrastruktury“ a zlepšení „přístupu k dopravě pro všechny“ s cílem bojovat proti „sociálnímu vyloučení a nerovnosti ve společnosti postihující převážně ženy“.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva umožňuje použít Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) pro strojírenství v polské oblasti Podkarpackie. Musíme si uvědomit, že Polsko požádalo o pomoc pro 594 zaměstnanců propuštěných ve třech podnicích v úseku výroby strojů a zařízení v regionu NUTS II Podkarpackie.

Propouštění souvisí s dopadem hospodářské a finanční krize, která ve společnostech Huta Stalowa Wola SA, HSW – ZZN a DEZAMET SA vedla k poklesu vývozu o 47 %, 34 % a 58 %, což znamená, že společnosti splňují kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EGF. Evropská komise proto navrhuje uvolnit částku 453 570 EUR. Výsledkem byl podle nich značný pokles výroby strojů a zařízení, což svědčí o dopadech krize na dotčené společnosti v zemi.

Propuštění 594 zaměstnanců má vážné dopady na životní podmínky, zaměstnanost a místní ekonomiku, takže využití prostředků z EGF má pro podporu postižených zaměstnanců zásadní význam. Proto jsme hlasovali pro, ačkoliv se domníváme, že nejdůležitější by bylo zabránit krachování těchto společností a ztrátě pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen s cílem poskytovat dodatečnou pomoc pracovníkům, na které dopadají důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu. Žádost, případ EGF/2010/013 PL/Podkarpackie machinery z Polska, byla předložena Komisi dne 27. dubna 2010 a doplňována dalšími informacemi až do 4. srpna 2010. Vycházela z intervenčního kritéria čl. 2 písm. b nařízení o EGF, které požaduje nejméně 500 propuštěných zaměstnanců v průběhu devíti měsíců v podnicích, jejichž činnost spadá do téhož oddílu NACE Revize 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedních regionech na úrovni NUTS II v některém z členských států, a byla předložena ve stanovené lhůtě 10 týdnů (článek 5 nařízení). Ve svém posouzení Komise uvádí, že žádost splňuje kritérium způsobilosti stanovené v nařízení o EGF, a doporučuje, aby rozpočtový orgán tuto žádost schválil. Proto jsem hlasoval pro tento dokument, který podle mého názoru pomůže zabránit negativním sociálním dopadům. Zároveň se domnívám, že další členské státy EU by měly více využívat možností, které nabízejí fondy Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro použití Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve prospěch Polska, protože považuji tento nástroj za cenný zdroj pro podporu pracovníků, kteří jsou v důsledku hospodářské krize v obtížné situaci. Jak již bylo několikrát řečeno, od roku 2006 poskytuje EGF konkrétní podporu evropským pracovníkům propuštěným v souvislosti s přesunutím jejich podniků nebo, po přijetí novely v roce 2009, z důvodu hospodářské krize, což jim má pomoci při jejich opětovném začlenění na trh práce. Dnes proběhlo hlasování o žádosti o pomoc týkající se propuštění 594 pracovníků (pomoc je určena 200 z nich) ve třech podnicích, jejichž činnost spadá do oddílu 28 NACE Revize 2 v regionu NUTS II Podkarpackie. Celková výše finančních prostředků poskytnutých tímto fondem dosahuje 453 750 EUR. Na závěr vítám přijetí zprávy, která ukazuje, že EGF je užitečným a účinným zdrojem pro boj s nezaměstnaností v důsledku globalizace a hospodářské krize.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. − (PL) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen pro poskytování dodatečné podpory pracovníkům postiženým důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu. Evropský parlament dnes hlasoval o žádosti o uvolnění více než 450 000 EUR pro pracovníky propuštěné ze tří společností působících v regionu Podkarpackie. Chtěla bych zdůraznit, že pro region, který zastupuji, je podpora EU velkou vzpruhou, neboť umožňuje propuštěným pracovníkům znovu vstoupit na trh práce, a finanční prostředky budou vyčleněny na odborné vzdělávání, rekvalifikaci, nové vybavení a pomoc při zahájení podnikání. Region Podkarpackie je jedním z nejchudších v Polsku, a tak jsem velmi ráda, že obdrží podporu EU. Chtěla bych poděkovat všem, kdo hlasovali pro udělení finanční podpory.

 
  
MPphoto
 
 

  Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Jsem ráda, že bylo schváleno vyčlenění 453 000 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve prospěch polských pracovníků propuštěných v odvětví strojírenství. V návaznosti na doporučení Rozpočtového výboru převedla Evropská komise v platbách přibližně 50 milionů EUR do rozpočtové linie pro EGF v rámci rozpočtu na rok 2011. To nám umožňuje schválit přidělení potřebných prostředků, aniž by byly dotčeny ostatní rozpočtové linie vyhrazené na financování důležitých kroků v cílech a programech Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která prostřednictvím Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci poskytuje podporu 594 propuštěným pracovníkům v Polsku. 0,45 milionu EUR bude použito na rekvalifikaci a podporu pracovníků při náročném přechodu na nová místa.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Opět jsme odsouzeni k hlasování pro směšnou almužnu Unie určenou obětem jejích politik přesouvání výroby. Logiku existence Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci nelze přijmout. Zdržuji se hlasování pouze z ohledu na polské pracovníky, jejichž těžkou situaci je možno touto pokryteckou pomocí trochu ulehčit.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie je prostorem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) je jeho součástí. Tato podpora má zásadní význam pro pomoc nezaměstnaným a obětem přesouvání podniků, k němuž v globalizovaném světě dochází. Stále větší počet podniků se přemisťuje a využívá levné ceny práce v řadě zemí, zejména v Číně a Indii, což má nepříznivý dopad na země, které dodržují práva zaměstnanců. Účelem EGF je pomoci pracovníkům, kteří se stanou oběťmi přesouvání výroby, a usnadnit jim cestu k novému zaměstnání. EGF byl v minulosti použit v jiných zemích Unie, a tak je nyní na místě poskytnout tuto pomoc Polsku, které o ni požádalo s ohledem na 594 propuštěných pracovníků – 200 z nich jsou potenciálními příjemci pomoci – ve třech podnicích v oddílu 28, výroba strojů a zařízení, NACE Rev. 2 v regionu NUTS II Podkarpackie v Polsku.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. – (ES) Ačkoliv jsem podpořil tento návrh na poskytnutí pomoci pracovníkům strojírenských podniků v oblasti polského Podkarpackie, domnívám se, že je to opatření, které jen tlumí a zmírňuje důsledky kapitalistického modelu, a že v boji proti hlavním příčinám krize nepředstavuje žádný pokrok. Souhlasím s použitím finančních prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) pro osoby propuštěné v důsledku změn ve struktuře obchodu nebo v přímém důsledku současné hospodářské a finanční krize. Domnívám se, že EGF může přispět k dosažení konečného cíle a usnadnit opětovné začlenění těchto pracovníků na trh práce. Pro návrh jsem hlasoval také proto, že tuto pomoc považuji za doplnění pomoci poskytované při propuštění a stanovené ve všech vnitrostátních právních předpisech a v kolektivních smlouvách. Toto použití prostředků z EGF v žádném případě nesnímá z vlád a podniků právní odpovědnost vůči propuštěným zaměstnancům, ani ji nenahrazuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Vzhledem k tomu, že Polsko požádalo o pomoc v případě propouštění 594 pracovníků v období od 1. června 2009 do l. března 2010 (pomoc je určena 200 z nich) ve třech podnicích na výrobu strojů a zařízení v regionu Podkarpackie v Polsku, plně schvaluji a podporuji tento aktivní postoj polské vlády a stanovisko mých kolegů ze skupiny socialistů a demokratů. Bohužel vláda mojí země – Lotyšska – nereaguje na moje žádosti a dopisy, a nevyužívá tak podporu ze stabilizačního fondu na překonání finanční krize.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl vytvořen na ochranu pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku světové finanční a hospodářské krize. Polsko požádalo o podporu pro 594 propuštěných zaměstnanců v regionu Podkarpackie. Je jen správné a vhodné, abychom nabídli osobní pomoc těm, pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a hospodářské krize, a pomohli jim opět se vrátit na trh práce. Proto jsem pro to hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) byl zřízen pro poskytování dodatečné podpory pracovníkům postiženým důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu. Dne 15. února 2011 přijala Evropská komise nový návrh rozhodnutí o využití EGF ve prospěch Polska s cílem podpořit opětovné začlenění pracovníků propuštěných v důsledku světové hospodářské a finanční krize. V tomto případě se jednalo o propuštění 594 zaměstnanců – 200 z nich jsou potenciálními příjemci podpory – ve třech podnicích na výrobu strojů a zařízení v regionu Podkarpackie v Polsku během referenčního období devíti měsíců, a to od l. června 2009 až do 1. března 2010. Je to první žádost, která je posuzována v rámci rozpočtu pro rok 2011 a týká se uvolnění částky v celkové výši 453 570 EUR. Na základě posouzení došla Evropská komise k závěru, že existuje souvislost mezi propouštěním a zásadními změnami ve struktuře světového obchodu nebo finanční a hospodářskou krizí a že toto propouštění nebylo možno předvídat. Žádost splňuje všechna kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EGF, a proto jsem hlasovala pro uvolnění těchto prostředků.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. − (PT) Žádost Polska o zásah Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) se týká 594 propuštěných pracovníků – 200 z nich jsou potenciální příjemci podpory – ve třech podnicích zařazených do oddílu 28 NACE Rev. 2, výroba strojů a zařízení, v regionu NUTS II Podkarpackie. Podle hodnocení Evropské komise splňuje tato žádost všechna zákonem stanovená kritéria. V rámci nařízení (ES) č. 546/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, byla oblast působnosti EGF dočasně rozšířena, tak aby bylo možno pokrýt jeho zásahy v situacích, jako je tato, kdy je v přímém důsledku světové hospodářské a finanční krize „v průběhu devíti měsíců propuštěno nejméně 500 zaměstnanců, zejména v malých a středních podnicích, v oddílu NACE 2 v jednom regionu anebo ve dvou sousedních regionech na úrovni NUTS II“. Proto jsem hlasoval pro toto usnesení a doufám, že využití EGF přispěje k účinnému opětovnému začlenění těchto pracovníků na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Požádali jsme zúčastněné orgány, aby jako obvykle v těchto případech vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EGF.

Kromě toho Parlament oceňuje v tomto smyslu vylepšený postup, který zavedla Komise na základě žádosti Parlamentu o urychlené uvolnění příspěvků, jehož cílem je předložit rozpočtovému orgánu hodnocení Komise z hlediska oprávněnosti žádosti o podporu z EGF, spolu s návrhem na uvolnění prostředků z fondu, a doufá, že k dalšímu vylepšení postupu dojde v rámci nadcházejících přezkumů fondu.

Připomíná však také závazek těchto orgánů zajistit hladký a rychlý proces rozhodování o uvolnění prostředků z EGF na poskytnutí jednorázové časově omezené individuální podpory určené pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize, poukazuje na úlohu, kterou může plnit EGF při opětovném začlenění propuštěných pracovníků na trh práce, avšak vyzývá k dlouhodobému hodnocení začleňování těchto pracovníků na trh práce jako přímého důsledku financování z EGF.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Dne 15. února 2011 přijala Komise návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) ve prospěch Polska s cílem podpořit opětovné začlenění pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku světové finanční a hospodářské krize, na trh práce. Žádost se týká 594 propuštěných pracovníků (pomoc je určena 200 z nich) ve třech podnicích spadajících do oddílu 28 NACE Revize 2 (výroba oděvů) v regionu NUTS II Podkarpackie během referenčního období devíti měsíců, a to od 1. června 2009 do l. března 2010. Můj hlas ve prospěch dnešního usnesení znovu potvrzuje kladné vyjádření, které Evropská komise již uvedla ve Výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (S&D), písemně. I když hlasuji pro tuto zprávu, existenci daného fondu považuji za ironii, když jej nevyužívají všechny země Unie. To, co z těchto prostředků na konci roku zbývá, se vrací zpět členským státům jako součást jejich „slevy“. Nicméně skutečnost, že některé země, jako např. Spojené království, tento fond nevyužívají, na což mají bezesporu právo, vzbuzuje v případech, jako je uzavření továrny Twining Tea v Andoveru, určité pochybnosti. Ti, kdo předstírají, že chápou výhody/nevýhody slevy, si kladou otázku, zda je či není správnější a účelnější, aby země využily finanční prostředky z EGAF přímo na místní úrovni.

Druhou ironií je politická a hospodářská účast – zapojení na všech úrovních přidané hodnoty EU. Využití práva nezapojit se do fondů spravovaných na úrovni Unie z důvodu možných pozdějších výhod je v tomto případě pro Spojené království nejisté a možná dokonce i vyloženě chybné.

Spojené království se vzdává přístupu k financování v duchu zásady nežádat o tyto finanční prostředky s cílem získat nějakou slevu. Pro ty, kdo hledají pomoc při návratu do práce – v Sandwichi, v Kentu a Andoveru, v Hampshiru – je vyslovené „ne“ těžko ospravedlnitelné, a to je další zklamání ze strany vlády Spojeného království.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která poskytne finanční prostředky pro individualizovaná opatření na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v Polsku.

 
  
  

Zpráva: Fiorello Provera (A7-0075/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch tohoto důležitého usnesení o migračních proudech vyvolaných nestabilitou: působnost a úloha zahraniční politiky Evropské unie. Hlavní hnací silou migrace je politická, sociální a hospodářská nestabilita, nedostatečná bezpečnost, politické pronásledování a autoritářské režimy, což zbavuje postižené společnosti životaschopných místních vyhlídek a příjmů, a tím i práva zvolit si, zda odejít či setrvat, a neustále ohrožuje jejich život a ponechává jim jako jedinou možnost migraci. Nedávné dramatické události v Egyptě a dalších zemích v severní Africe a na Blízkém východě nepochybně zvýšily příliv legálních i nelegálních přistěhovalců do Evropy. Evropská unie musí být proto připravena tento přistěhovalecký proud zvládnout. To může dokázat pouze za pomoci účinné a rozumné přistěhovalecké politiky, podobné té, jakou uplatňují v Kanadě, Austrálii nebo na Novém Zélandu. Souhlasím se stanoviskem zpravodaje, že Komise musí zajistit, aby každá dohoda o zpětném přebírání osob podepsaná Unií a jejími členskými státy plně respektovala lidská práva a zásadu nenavracení a aby žádná osoba, která potřebuje mezinárodní ochranu, nebyla vystavena ohrožení. Evropská unie tak chce znovu dokázat, že její hodnoty a dodržování lidských práv je nejdůležitější a nezpochybnitelné, a žadatelé o azyl budou mít pocit bezpečí a respektu.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Politická, sociální a hospodářská nestabilita, nedostatečná bezpečnost a politický útlak ze strany autoritářských režimů jsou hlavními faktory migračních tlaků a přistěhovaleckých vln nepřetržitě se valících do některých zemí středomořské pánve, které nejsou schopny zvládat četné problémy vyvolané humanitární krizí.

V posledních týdnech nelze přehlížet tisíce přistěhovalců, kteří dorazili na Lampedusu poté, co v zemích severní Afriky vypukly nepokoje. Devadesát procent z nich jsou mladí lidé ve věku od 15 do 35 let, kteří riskují život v naději na nalezení lepších příležitostí. I přes mimořádné úsilí italské vlády, místních samospráv a italského Červeného kříže je situace na ostrově kritická. Nic nenaznačuje tomu, že se příval zastaví, a je zřejmé, že Unie váhá a její byrokratické lhůty neodpovídají situaci.

V současné době má Evropská unie povinnost vypracovat účinnou globální politiku v oblasti přistěhovalectví, která zajistí vytvoření evropského azylového systému, zavedení povinného programu přesídlování, který spravedlivě rozdělí odpovědnost, a dohody s členskými státy na podporu rozvoje.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně.(IT) Nedávné a stále probíhající události na opačném břehu Středozemního moře ukazují, jak nestabilita v této oblasti a následné proudy přistěhovalců představují pro Evropskou unii problém, který musí řešit.

Fenomén přistěhovalectví je znepokojující z hlediska dalšího vývoje a vzhledem k napětí, které může vyvolat ve vztazích mezi zeměmi původu přistěhovalců a cílovými zeměmi jejich migrace, ale také mezi zeměmi původu a tranzitními zeměmi. Je třeba posílit politiku prevence, optimalizovat finanční zdroje a zlepšit stávající institucionální struktury. Musíme mít pod kontrolou nelegální přistěhovalectví a v tomto smyslu se domnívám, že rozšíření dohod týkajících se přistěhovalectví je účinným prostředkem k dosažení krátkodobých výsledků a snížení nestability migračních proudů.

Souhlasím s rozborem uvedeným ve zprávě, a to zejména s tím, že do přípravy nástrojů vnější akce pro období po roce 2013 je třeba zahrnout dvoustranný mechanismus, který umožňuje aktivní sledování stavu ochrany menšin – nebo jiných skupin, kterým hrozí zneužití nebo by mohly trpět v důsledku nestability. Proto jsem hlasoval ve prospěch této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Nedávné události v Egyptě a dalších zemích v severní Africe a na Blízkém východě zvýšily příliv legálních i nelegálních přistěhovalců do Evropy. Členské státy Evropské unie se potýkají s nucenou migrací, která je výsledkem krachujících ekonomik, ožebračování, porušování lidských práv, ničení životního prostředí, rozvírající se propasti mezi bohatými a chudými zeměmi, občanské války a politického pronásledování. Řízení migračních proudů je velkou výzvou pro Evropskou unii, která musí podniknout kroky a vytvořit jednotnou přistěhovaleckou politiku schopnou přispět k omezení nelegálního přistěhovalectví. Souhlasím s tím, že je třeba přijmout preventivní opatření ve všech dvoustranných obchodních dohodách Unie, včetně doložek o lidských právech, a je třeba zvážit uplatnění příslušných sankcí u zemí, které tyto podmínky nedodržují.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Evropa se potýká se zvýšeným přílivem přistěhovalců v důsledku nestability, kterou trpí mnoho zemí, a pro Evropskou unii je to výzva. Tyto jevy migrace mohou být zdrojem napětí mezi zeměmi původu a cílovými zeměmi, a rovněž mezi zeměmi původu a tranzitními zeměmi.

Strategie Evropské unie by měla spojovat opatření pro rozvojovou spolupráci a širší politickou vizi zahrnující bezpečnost, regionální spolupráci a dvoustranné dohody. Tato zpráva vymezuje následující možné oblasti činnosti: podpora tranzitních zemí a zemí původu za účelem dosažení větší hospodářské a institucionální stability, zvýšení vlastního úsilí EU o zprostředkování a předcházení konfliktům ve spolupráci s regionálními organizacemi, vyjednávání dvoustranných dohod o přistěhovalectví s tranzitními zeměmi a vypracování hospodářského programu, který zahrnuje konkrétní opatření pro zvýšení zaměstnanosti v partnerských zemích Unie. Evropská komise by měla usilovat o posílení součinnosti mezi rozvojovým pilířem a pilířem stability a bezpečnosti, a to vytvořením nových nástrojů pro vnější činnost na období po roce 2013. Z výše uvedených důvodů jsem tuto zprávu podpořila.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Baudis (PPE), písemně.(FR) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu o migračních proudech. Události, k nimž v současnosti dochází u našich jižních sousedů, mají samozřejmě za následek vysokou úroveň migrace k evropským břehům. Nyní je více než kdy jindy nezbytné koordinovat naši zahraniční a přistěhovaleckou politiku. Jedná se o ryze evropské téma a není čas na sobecké národní zájmy. S velkým přílivem nelegálních přistěhovalců by se středomořské země Evropské unie neměly vyrovnávat samy, na tomto úsilí by se měly podílet všechny země Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože stanovením střednědobých a dlouhodobých cílů realisticky přistupuje k problému, který vzniká v důsledku nerovnováhy mezi rozvinutými a nerozvinutými zeměmi, a také vzhledem k porušování lidských práv v mnoha částech světa.

Zpráva navrhuje postupy, které mají zabránit nelegálnímu přistěhovalectví a přesvědčit rozvojové země, aby k danému problému zaujaly komplexní přístup, spolu se všemi zúčastněnými zeměmi, tj. zeměmi původu, zeměmi tranzitními a zeměmi cílovými. Obzvlášť příznivě vnímám důraz na uplatňování politiky spolupráce podmíněné dodržováním lidských práv, a rovněž poukazy na ochranu nejvíce znevýhodněných skupin, jako jsou ženy nebo nezletilé osoby bez doprovodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Slavi Binev (NI), písemně.(BG) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože migrační proudy vyvolané nestabilitou v jedné zemi jsou problémem pro celou Evropskou unii. Usnesení představuje první krok k vytvoření společné evropské politiky řízení přistěhovalectví. Tato politika musí mít zároveň odstrašující účinek. K tomu je zapotřebí, aby spojovala všemožné nástroje spolupráce v rámci Evropské unie v oblasti sociálně-ekonomického rozvoje, a měla tak přímý vliv na příčiny nestability v zemích, odkud migrační proudy vycházejí.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy. Migrace je zvlášť závažná otázka, která nedávno vystoupila do popředí, neboť v důsledku událostí v severní Africe byla Evropská unie jako sousedící region nucena přijmout masivní vlnu uprchlíků. Zpráva upozorňuje na řadu migračních faktorů, např. politické a sociální aspekty, hospodářskou nestabilitu a změnu klimatu, která se při zkoumání příčiny masové migrace stále ještě nebere v potaz. Vzhledem ke všem těmto důvodům se zdůrazňuje, že Evropská unie potřebuje účinnější přistěhovaleckou politiku, která by doplnila nástroje zahraniční politiky. Tyto nástroje by mohly pomoci řešit příčiny nestability v zemích původu, které nutí lidi hromadně emigrovat do stabilnějších sousedních zemí. Zpráva také vyzývá Komisi k vypracování návrhů o legálním přistěhovalectví, které by pak bylo lépe zvládnutelné a mohlo by podpořit hospodářský a sociální pokrok v přijímacích a tranzitních zemích a v zemích původu. Uvádí se, že ty nejhorší případy porušování lidských práv, včetně trestné činnosti, která se pro její organizátory často stává obchodem, jsou spojeny právě s nelegálním přistěhovalectvím. A konečně zdůrazňuje nutnost posoudit demografickou situaci v samotné Unii, aby bylo možno přesně spočítat, kolik lidí může Evropa přijmout.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně.(RO) Evropská unie musí řešit migrační proudy vyvolané válkami, ozbrojenými konflikty, etnickým napětím, porušováním lidských práv a přírodními katastrofami v třetích zemích. Unie musí tento úkol splnit účinným způsobem, a to zavedením preventivních opatření a použitím nejvhodnějších nástrojů zahraniční politiky s cílem odstranit přímo příčiny nestability, aby emigrace nebyla zoufalou nutností, ale aby se stala příležitostí. Evropská politika řízeného přistěhovalectví by měla spojovat opatření zaměřená na rozvojovou spolupráci s širší politickou vizí zahrnující dvoustranné dohody o bezpečnosti a regionální spolupráci uzavřené se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi, ochranu lidských práv a demokratizaci.

Evropská zahraniční politika by měla doplňovat přistěhovaleckou politiku, působit s ní ve vzájemné součinnosti a zároveň se zaměřit na příčiny nestability a strukturální problémy v zemích původu. Je třeba také usilovat o trvalý dialog s tranzitními zeměmi s cílem řídit migrační proudy a jednotně uplatňovat mezinárodní standardy lidských práv v oblasti přistěhovalectví.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně.(IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu pana Provery, neboť se domnívám, že je krokem směřujícím k cíli solidarity mezi členskými státy.

Zejména v posledních týdnech se Itálie stala cílem pro tisíce migrantů prchajících ze zemí severní Afriky. V této těžké situaci nesmí Unie moji zemi opustit, nýbrž musí vynaložit veškeré úsilí, aby zajistila dodržování smluv, zejména článku 80 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Současně je třeba optimalizovat finanční prostředky a stávající struktury. Například je nutno posílit úlohu pohraniční agentury Frontex a zlepšit rovněž její financování. Ochrana lidských práv, navýšení finančních prostředků, rozvoj demokracií, právní stát a dvoustranné dohody, to jsou nástroje, které při správném používání mohou bezesporu přispět k odvrácení masové migrace.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Souhlasím s tím, že je třeba přijít s ucelenou, dlouhodobou strategií EU pro nestabilní státy, jež bude řešit základní příčiny migračních proudů. Nesdílím však přesvědčení, že by Rada měla předložit akční plán sdílení zátěže vycházející ze zásady solidarity uvedené v článku 80 SFEU. Přesídlování uprchlíků z tohoto regionu by mělo být odpovědností těch států, do kterých tito uprchlíci míří, a v případě, že se jejich příliv stává neúnosným, mělo by být reakcí zpřísnění azylové a imigrační politiky EU. Výzvy směřující k vytvoření společného azylového systému EU a společného programu EU pro přesídlování považuji v tomto kontextu za znepokojivé. Vytvoření komplexního přístupu Komise k legální migraci je dobrá myšlenka, ale neměly by na ni navazovat úvahy o zohlednění potřeby pracovní síly pro evropský trh práce a kapacity každého členského státu pro přijímání a integraci migrantů. Řízení migračních proudů by mělo zůstat primárně v kompetenci členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám snahu Evropské unie reagovat na výzvy vyvstávající v důsledku nestability a migračních proudů, které dopadají nejen na země původu, ale také na země tranzitu, a to v nejrůznějších aspektech, jako je násilí, porušování lidských práv atd. Proto podporuji aktivní politiku v této oblasti, která se snaží řešit prvotní faktory nestability v zemích původu, např. chybějící ekonomické a demokratické struktury. Jedině tak vyloučíme negativní dopady migrace, která by měla být pozitivní a produktivní změnou, nikoli útěkem. Tato politika by se měla promítnout do spolupráce mezi zeměmi původu a tranzitu založené na dialogu, jehož cílem je dosažení výrazných, účinných a trvalých výsledků.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně.(EL) Hlasoval jsem proti zprávě o migračních proudech, protože i když obsahuje poměrně přesnou a vyváženou analýzu základních příčin, které nutí lidi opouštět své domovy, postrádá potřebné závěry a návrhy. Na jedné straně zpráva důsledně uplatňuje přístup rozlišující mezi legálními a nelegálními přistěhovalci, účelově vnímá jejich „užitečnost“ či „neužitečnost“ a jejich práva váže na různé „kvóty“ uplatňované Unií a členskými státy. Na druhé straně dává fenomén přistěhovalectví do souvislosti s otázkami bezpečnosti, čímž vytváří matoucí dojem, klade tím rovnítko mezi přistěhovalce a různou trestnou činnost či teroristické akce a posiluje praktiky a ideologie, které je kriminalizují.

V této souvislosti zpráva ještě více upevňuje „paternalistickou“ úlohu Unie, a to až do té míry, že navrhuje propojení pilíře rozvojové pomoci EU třetím zemím s pilířem bezpečnosti, a zcela tak mění charakter a účel této pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (S&D), písemně.(RO) Po předchozích konferencích orientovaných na principy doufám, že čtvrtá konference OSN v Istanbulu bude zaměřena na dosažení výsledků a stanovení jasných ukazatelů s cílem snížit počet méně rozvinutých zemí do roku 2020 na polovinu. Z 51 rozvojových zemí, kde 78 % obyvatelstva žije z méně než 1,25 USD na den, se z této kategorie v posledních letech vymanily pouze tři. Situace je znepokojivá, neboť vůči tvrdým zkouškám, jako je finanční a potravinová krize a změna klimatu, jsou tyto země nejzranitelnější a zároveň se potýkají s extrémní chudobou, chybějící infrastrukturou a rostoucí nezaměstnaností. Tato situace podtrhuje skutečnost, že mezinárodní společenství bohužel nesplnilo závazky uvedené v bruselském akčním programu. Doufám, že na konferenci, kde budu zastupovat skupinu Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, se zaměříme na dosažení souladu rozvojových politik a způsobů zavádění inovativních finančních mechanismů, s cílem poskytnout těmto zemím účinnější pomoc při provádění příslušných politik.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Toto je docela důležitá otázka a při její analýze je třeba vzít v úvahu její složitost. Tato zpráva zkoumá důležitou návaznost na smlouvy o spolupráci, které se týkají evropské politiky sousedství (EPS). Fenomén emigrace živený krizemi a nestabilitou má negativní důsledky pro zemi původu, zemi cílovou i pro samotné vysídlené obyvatele. Tuto situaci je třeba zvrátit, aby emigrace za těchto podmínek přestala být posledním útočištěm, únikem z prostředí nejistoty a před slabým hospodářským vývojem, nestabilitou a strachem. V tomto vysvětlení hlasování znovu opakuji, že je třeba přijmout opatření, která zajišťují a podporují stabilitu a bezpečnost v zemích původu. Šancí na omezení těchto migračních proudů podněcovaných nestabilitou a krizí by měla být prevence. Domnívám se, že evropská zahraniční politika, a to zcela konkrétně evropská politika sousedství, by v těchto částech světa měla poskytovat pomoc a podporovat bezpečnost, stabilitu a ochranu lidských práv jako součást rozšířeného procesu rozvoje, jak jsem uvedl ve své zprávě o revizi evropské politiky sousedství-jih, o které se tento týden bude rovněž hlasovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně.(FR) Některé členské státy se potýkají s hromadným přílivem uprchlíků z jižního Středomoří, kteří hledají ochranu. S těmito mimořádnými humanitárními situacemi a přistěhovalectvím se nemohou vypořádat samy. Lidské a materiální zdroje a také finanční prostředky agentury Frontex je nutno navýšit, aby bylo možno poskytovat větší podporu operacím, jako je Hermes a Poseidon. Europoslanci vyzývají Evropskou radu, aby vypracovala akční plán pro přesídlování uprchlíků na základě doložky solidarity členských států. Článek 80 Smlouvy o fungování Evropské unie skutečně hovoří o principu solidarity a spravedlivém rozdělení odpovědnosti mezi všemi členskými státy, pokud jde o správu hranic a azylovou a přistěhovaleckou politiku. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu musíme navázat spolupráci  se zeměmi původu budoucích přistěhovalců a uzavřít partnerství v oblasti mobility, aby jejich státní příslušníci mohli legálně přijít a pracovat, studovat a cestovat mezi oběma břehy Středozemního moře.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně.(PT) Hlasovala jsem pro zprávu o migračních proudech vyvolaných nestabilitou, tedy pro rozsah a úlohu zahraniční politiky Evropské unie. Politická, sociální a hospodářská nestabilita, nedostatečná bezpečnost, politický útlak i změna klimatu tlačí společenství k migraci, a proto je zapotřebí, aby Unie vypracovala společnou přistěhovaleckou politiku, která konkrétně podpoří hospodářský a sociální pokrok v přijímacích a tranzitních zemích a v zemích původu a lepším začleňováním přistěhovalců posílí sociální soudržnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. (SV) My, švédští sociální demokraté, se shodujeme v tom, že migrační proudy vyvolané nestabilitou představují pro Evropskou unii výzvu a že je třeba se zvýšeným úsilím řešit příčiny nestability a strukturálních problémů v zemích původu. Nicméně jsme přesvědčeni, že je důležité, aby Unie převzala skutečnou odpovědnost za uprchlíky, kteří sem přicházejí, a nenechala odpovědnost na našich sousedech, jak je navrhováno v odstavci 9. Podporujeme požadavek, aby se v činnosti agentury FRONTEX jasně odrážel lidskoprávní rozměr, zejména právo osoby opustit svoji zemi, zákaz vyhoštění a právo žádat o azyl. Vidíme problémy s některými dosavadními činnostmi agentury FRONTEX a nepodporujeme znění, které uvádí, že Evropský parlament vítá úspěchy v působení agentury FRONTEX.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vztah mezi jednotlivými ohnisky nestability – sociální, hospodářské či politické – a migračními proudy směřujícími do Evropské unie je jasný. Unie jednoduše nemůže ve své zahraniční politice tento jev opomíjet, musí se ho naopak snažit pochopit a v co největší možné míře ho sledovat. Popravdě musí Unie přijmout opatření na optimalizaci využívání svých finančních zdrojů a institucionálních struktur a účinným způsobem řídit migrační proudy vyvolané nestabilitou, která v některých částech světa v současné době existuje.

Politika prevence, která k řešení příčin nestability využívá těch nejvhodnějších nástrojů zahraniční politiky, může napomoci přeměně současné emigrace „ze zoufalé nutnosti“ na emigraci „za příležitostí“. Je třeba podporovat právní stát, chránit lidská práva a posílit rozvoj demokracie a hospodářství. Bez tohoto společného úsilí o rozvoj v zúčastněných zemích a spolupráce s jejich obyvateli a sociálními strukturami nebude možno účinně přispět ke snížení nestability.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva se zaměřuje na migrační proudy vyvolané politickou nestabilitou, se kterou se potýkají některé části světa, zejména v severní Africe a jižním Středomoří. Tato situace, která ovlivňuje země v jižní Evropě, především Itálii, – všichni sledujeme situaci na ostrově Lampedusa, kde se vylodilo více než 20 000 uprchlíků, a na ostrově Malta – přivedla do Evropy více než 400 000 uprchlíků. S cílem minimalizovat dopady této situace, je nezbytné, aby Unie kromě využití Evropského fondu pro uprchlíky v co nejkratší době uplatnila trvalejší plán humanitární pomoci a zajistila základní potřeby těchto osob. Je třeba vypracovat také regionální program zaměřený na uprchlíky z Egypta, Tuniska a Libye, který se bude týkat problematiky azylu i ochrany uprchlíků, ve snaze zabránit obchodování s lidmi a připravit jejich návrat do zemí původu. Vítám přijetí této zprávy, protože naznačuje, že Evropská unie má v úmyslu řešit strukturální příčiny problémů způsobených migračními proudy prostřednictvím své zahraniční politiky spolupráce, a to bez jakékoli předpojatosti.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Migrační proudy mají své příčiny. Nejzávažnější z nich jsou války a ozbrojené konflikty, soustavné porušování lidských práv, etnické a náboženské konflikty a útlak. Nicméně k nejčastějším příčinám migrace patří přírodní katastrofy a chudoba zaviněná nedostatkem odpovídajících ekonomických a demokratických struktur.

Dopady krize světového kapitalismu a důsledky jeho nepravidelného a nerovnoměrného vývoje ještě zhoršují hospodářskou a sociální situaci v mnoha zemích. Povstání v arabském světě jsou také výrazem tohoto jevu, který má rovněž tendenci zvyšovat migrační proudy. Diskuse na toto téma v rámci Evropské unie je často pokrytecká a řídí se politikou dvojího metru. Na jedné straně tvrdí, že hájí lidská práva v třetích zemích, ale když dojde na napadení některé z těchto zemí, zaujímá k nim vypočítavý postoj. Na druhé straně nese vinu za to, že vážná situace, např. na italském ostrově Lampedusa, stále přetrvává.

K tomu, abychom této migraci zabránili, je třeba přijmout opatření vycházející ze skutečné politiky rozvojové spolupráce a pomoci, ze solidarity a podpory míru, včetně mírového řešení konfliktu, což se v současné době neděje.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Víme, že války a ozbrojené konflikty, etnické napětí, soustavné porušování lidských práv, např. lidem není dovoleno praktikovat své náboženské vyznání, dále přírodní katastrofy a chudoba vyvolaná nedostatkem odpovídajících ekonomických a demokratických struktur jsou hlavními příčinami migračních proudů.

V současné době se situace spíše zhoršuje s tím, jak kapitalismus prochází krizí s jejími sociálními důsledky, včetně povstání v arabských zemích.

Následkem toho nemůže Evropská unie nadále uplatňovat svoji pokryteckou politiku dvojího metru, kdy tvrdí, že hájí lidská práva v třetích zemích, ale zároveň dopouští, aby přetrvávala tak vážná situace, jako na ostrově Lampedusa.

Je třeba mít politiku prevence a opatření pro rozvojovou spolupráci spolu s širší politickou vizí, která zahrnuje především solidaritu a ochranu lidských práv, což se v tomto případě neděje.

Obecně platí, že Evropská komise i samotný Evropský parlament upřednostňují své hospodářské a geostrategické zájmy a zapomínají na solidaritu a rozvojové cíle tisíciletí a přijímají ostudné směrnice, jako je směrnice o navracení.

Proto jsem hlasovala proti této zprávě, i přesto, že obsahuje jeden nebo dva kladné body.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně.(FR) Chtěl bych vyjádřit podporu obyvatelům Lampedusy, kteří čelí přelidnění, nejistotě, problémům zásobování a možným zdravotním rizikům, ale kteří v očích tohoto Parlamentu jsou až druzí ve srovnání s desítkami tisíc nelegálních přistěhovalců, kteří se vyloďují na jejich březích. Chtěl bych také říci italským orgánům, že lodi, které najímají, by měly tyto nelegální přistěhovalce vracet do Afriky, nikoli do Evropy. Většina těchto lidí pochází z Tuniska, země, v níž se zřejmě odehrává úžasné demokratické dobrodružství, jehož mají povinnost se účastnit. Nemůžeme nadále přijímat všechny, kteří se necítí dobře ve své vlastní zemi, protože tam prší… nebo ne; protože je tam diktatura… nebo protože tam už není; protože je málo rozvinutá nebo protože je rozvojová. Hlavní motivace těchto vystěhovalců je čistě ekonomická.

Naše politiky rozvojové pomoci by měly podporovat lidi, aby zůstávali ve své vlastní zemi, a dokonce by tím měla být podmíněna, stejně jako tím, že se její občané vracejí. Na rozdíl od toho, co říká zpravodaj, neexistuje žádná taková věc, jako je „právo“ emigrovat. Naopak evropské národy, které by měly být vaší prioritou, mají absolutní právo říci „STOP“ a být vyslyšeny.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro tuto parlamentní zprávu o „migračních tocích plynoucích z nestability: rozsah a úloha zahraniční politiky EU“ a chci se zaměřit na řadu aspektů obsažených v této zprávě. Od pádu prezidenta Ben Aliho dorazilo na ostrov Lampedusa a na italské pobřeží téměř 24 000 Tunisanů a od února uprchly ze své válkou zmítané země rovněž tisíce Libyjců. Tváří v tvář tomuto rozvíjejícímu se lidskému dramatu potřebujeme nutně evropskou odpověď a evropskou solidaritu. Naše zpráva požaduje systém solidarity pro znovuusídlování uprchlíků ze severní Afriky. Naše zpráva požaduje uplatnění „zásady solidarity“ mezi členskými státy týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví. Naše zpráva také požaduje, aby rozpočet po roce 2013 obsahoval prostředky na mimořádné situace pro rychlou reakci na přistěhovalectví a azyl v Evropě. Všechny tyto aspekty jsou nezbytné pro skutečnou evropskou azylovou politiku, po které již dlouho voláme a která musí být založena na zásadách soudržnosti, odpovědnosti, solidarity a dodržování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu, protože objasňuje skutečné příčiny migračních toků, totiž politickou, sociální a ekonomickou nestabilitu, nedostatečnou bezpečnost, politickou represi, porušování lidských práv a změnu klimatu. Tato zpráva také zdůrazňuje, jak důležité je poskytovat zemím původu udržitelné strategie v rámci evropské politiky sousedství (EPS) a politiky rozvojové spolupráce EU. Zpráva tak zpochybňuje mýtus nulového přistěhovalectví, protože nám připomíná, že migraci nelze zastavit a že EU potřebuje významné, ale kontrolované přistěhovalectví, které by podporovalo stárnoucí populaci a řešilo další sociální a ekonomické problémy.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. Proverova zpráva se zabývá řadou důležitých otázek týkajících se migrace a zdůrazňuje význam lidských práv. Lidská práva byla hlavním tématem kampaní ve Skotsku a ve Spojeném království pro ukončení zadržování dětí žádajících o azyl. Vláda Spojeného království přislíbila, že ukončí tato nemravná opatření – ale dosud se jí to nepodařilo.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Souhlasím s tímto dokumentem, protože migrační toky zapříčiněné nestabilitou jsou pro Evropskou unii výzvou. Hlavními důvody tohoto typu migračních toků jsou války a ozbrojené konflikty, napětí mezi etniky a systematické porušování lidských práv – jako například nemožnost vyznávat vlastní náboženství –, přírodní katastrofy a neexistence životaschopných demokratických a hospodářských struktur. Tento jev je zvláště znepokojující, protože může vytvářet nebo zesilovat napětí nejen mezi zeměmi původu a určení, ale také mezi zeměmi původu a zeměmi tranzitu migrantů. Má-li Evropská unie na tuto výzvu účinně reagovat, musí provádět politiku prevence, zavádět vhodnější nástroje zahraniční politiky, které přímo zasáhnou proti příčinám nestability, takže se emigrace stane příležitostí, nikoli dramatickou nutností. Je tedy zapotřebí urychleně zahájit diskusi s cílem lépe pochopit každý aspekt jevů migrace a jejich strukturální příčiny. To by umožnilo Evropské unii nastínit konzistentní a efektivní politiku k řešení migračních toků, které do ní směřují ze zemí původu a tranzitu, a rozhodnout o tom, kolik a jak je třeba v těchto zemích investovat, aby se jejich demografické a sociální napětí dostalo do rovnovážné polohy, s cílem napomáhat vytvoření podmínek pro stabilitu.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Návrh usnesení, o němž dnes v tomto plénu hlasujeme, klade důležitou otázku: jak definovat úlohu zahraniční politiky EU, která stojí před tragickým a zároveň choulostivým problémem migračních toků? Příčinou výzvy, které musí Evropská unie čelit, je zjevná nestabilita, v níž se zmítá severní Afrika a Blízký Východ. Má-li se Evropa vyhnout negativním důsledkům, musí být schopna čelit této výzvě přijetím a prováděním politiky prevence, která působí proti příčinám ekonomické a politické nestability v těchto zemích a která navrhuje společná řešení, jež mohou tomuto jevu zabránit nebo alespoň omezit jeho rozsah. Prostředky potřebné k tomuto účelu jsou však značné, a proto bude nutné přizvat ostatní světové velmoci a spolupracovat s nimi. To vše ovšem nelze provést bez důsledného dodržování zásady subsidiarity. Z tohoto hlediska je Evropa povinna reagovat rázně a soudržně, aby projevila odhodlání upřednostnit tuto politiku před ostatními. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro uvedené usnesení, protože jsem přesvědčen, že Evropa má morální povinnost vyslat důležitý politický signál a neponechat tyto státy bez pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Agnès Le Brun (PPE), písemně.(FR) Od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost má EU velmi rozsáhlé pravomoci v oblasti kontroly migračních toků. Tyto pravomoci jsou nyní připomínány v souvislosti s řízením aktuálního přílivu uprchlíků, kteří prchají před problémy v severní Africe, zejména v Libyi. „Arabské jaro“ je mocným symbolem svobody, ale zároveň zakrývá tragičtější realitu, která vyhání velké množství občanů na silnici (nebo v tomto případě na moře), aby hledali azyl. Toto usnesení proto vyzývá orgány EU i mezinárodní instituce, aby zvážily důsledky plynoucí z tak velkého pohybu populace. Podpořila jsem je, protože jednotlivé členské státy se s touto situací nemohou vyrovnat samostatně: můžeme ji zvládnout pouze ve spolupráci a součinnosti. Nová architektura zahraniční politiky Unie zavedená Lisabonskou smlouvou a konkrétně vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) by měly umožnit účinnější koordinaci akcí členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která vítá nedávné návrhy Komise ohledně legální migrace osob, které nežádají o azyl, a naléhavě ji vyzývá, aby připravila další nástroje k zavedení společné přistěhovalecké politiky a usměrňování ekonomické migrace za účelem podpory ekonomického a sociálního pokroku v přijímajících a tranzitních zemích a zemích původu a aby zlepšením integrace migrantů posílila sociální soudržnost. Zdůrazňuje, že v zájmu předcházení nelegální migraci je nutné náležitě informovat o možnostech legálního přistěhovalectví do EU, lépe využívat systémy EU pro legální přistěhovalectví, objasňovat, jaké jsou v EU současné vyhlídky a příležitosti, vyvracet falešné sliby obchodníků s lidmi, a snižovat tak zisky plynoucí z organizovaného zločinu a obchodování s lidmi a založené na potřebě lidí opustit domov. Vyzývá Komisi, aby podporovala opatření na ochranu zranitelných skupin a osob (zejména žen a dětí), které se často stávají obětí obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování, a naléhavě ji vyzývá, aby ve třetích zemích zřizovala střediska informující o možnostech migrace do EU. Vyzývá však k přístupu založenému na rovnováze mezi podporou legálního přistěhovalectví do EU a zajišťováním dostatečné schopnosti EU migranty přijímat a úspěšně integrovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně.(FR) Tato zpráva nedokáže navzdory výlevům ušlechtilých citů zakrýt pravdu. EU je znepokojena pádem diktátorů, které podporovala výměnou za řízení „migračních toků“ na svých hranicích. Myšlenka hromadného přílivu uprchlíků, obětí těchto diktátorských systémů, ji neznepokojovala, a to z dobrého důvodu. Je znepokojena něčím jiným – příchodem demokracie.

Od nynějška do roku 2030 však bude Evropa potřebovat 230 milionů přistěhovalců: sama Evropská komise to prohlásila. Tento text navíc doporučuje použití sankcí proti zemím, které nedodrží zásady obsažené v dohodách o volném obchodu a zásady obhajované Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Arabské revoluce sotva setřásly jho svých vlastních despotů a již jim zahraniční tyrani posílají své pozdravy. Tato zpráva je arogantní a brutální. Hlasuji proti ní.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Migrační toky zapříčiněné nestabilitou jsou pro Evropskou unii výzvou. Hlavními důvody tohoto typu migračních toků jsou války a ozbrojené konflikty, napětí mezi etniky a systematické porušování lidských práv – jako například nemožnost vyznávat vlastní náboženství –, přírodní katastrofy a neexistence životaschopných demokratických a hospodářských struktur. Tento jev je zvláště znepokojující, protože může vytvářet nebo zesilovat napětí nejen mezi zeměmi původu a určení, ale také mezi zeměmi původu a zeměmi tranzitu migrantů. Má-li Evropská unie na tuto výzvu účinně reagovat, musí provádět politiku prevence, zavádět vhodnější nástroje zahraniční politiky, které přímo zasáhnou proti příčinám nestability, takže se emigrace stane příležitostí, nikoli dramatickou nutností.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Hlasoval jsem proti Proverově zprávě o migračních tocích plynoucích z nestability: rozsah a úloha zahraniční politiky EU, protože odmítám migrační politiku Evropské unie; politiku „pevnosti Evropa“, jejíž hranice jsou obrněny železem pro muže a ženy, které se však vypaří, pokud jde o kapitál. Tato zpráva obhajuje evropskou migrační politiku, která není založena na pochopení, že emigrace je právem, nikoli zločinem, a nezaručuje nedotknutelnou zásadu žádosti o azyl. Pokrytectví EU je hanebné: kriminalizuje migranty bez dokladů. Ilegální přistěhovalci jsou využíváni pro práci kvůli rychlé akumulaci kapitálu za přímého znásilnění univerzální povahy lidských práv. EU, která může existovat pouze díky ekonomickému přistěhovalectví, projevuje velký cynismus. Co se děje v severní Africe je dokladem „pevnosti Evropa“. Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) nemá nic společného se solidaritou nebo spoluprací na pomoc lidem bojujícím proti diktaturám, které ztělesňují např. Ben Alí, Mubarak či Kaddáfí: když tisíce Afričanů prchají před represí a válkou, EU je uvězní.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Migrační toky zapříčiněné nestabilitou jsou pro EU výzvou. Mezi důvody tohoto typu migračních toků patří války a ozbrojené konflikty, napětí mezi etniky a systematické porušování lidských práv – jako například nemožnost vyznávat vlastní náboženství –, přírodní katastrofy a neexistence demokratických a hospodářských struktur. Tento jev je zvláště znepokojující, protože může vytvářet nebo zesilovat napětí nejen mezi zeměmi původu a určení, ale také mezi zeměmi původu a zeměmi tranzitu migrantů. Má-li EU na tuto výzvu účinně reagovat, musí provádět politiku prevence všemi vhodnými nástroji zahraniční politiky, které mohou zasáhnout proti příčinám nestability, takže se emigrace stane příležitostí, nikoli nutností. V dlouhodobém časovém horizontu může EU účinně jednat, a to optimálním využíváním svých finančních nástrojů a stávajících institucionálních struktur. Opatření navržená ve zprávě nejsou dostatečná a jsou příliš deklarativní. Potřebujeme přesný a specifický finanční ekonomický plán. Jinak se Evropa udusí v důsledku vlny ilegálního přistěhovalectví. Zpráva je velmi užitečná jako první krok na cestě k řešení tohoto problému.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Vzhledem k pokračujícímu přílivu migrantů do Evropy bylo by zřejmě tím důležitější zaujmout stanovisko proti legalizaci ekonomických migrantů. Je důležité, aby rozvojové země přijímaly naši podporu, aby byli tito lidé motivováni zůstat ve svých zemích. Nedává smysl umožňovat lidem z rozvojových zemí vstup na pracovní trh, zejména je-li v současnosti míra nezaměstnanosti v eurozóně na 9,9 %. Původní zpráva pana Provery byla velmi dobrá a vyvážená. Nejrůznější pozměňovací návrhy ji však bohužel posunuly špatným směrem. Z tohoto důvodu jsem hlasoval „proti“.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože po nepokojích v arabských zemích, kdy migrační toky velmi zesílily, je důležité, aby společná migrační politika fungovala v celé EU. Vzhledem k tomu, že migraci nelze zastavit, musí v této oblasti hrát zvláštní úlohu zahraniční politika. Země na vnějších hranicích EU jsou nejhůře postiženy zvýšením migračních toků. Musíme proto vynaložit všechno úsilí, abychom zajistili, že společná migrační politika EU je prováděna na úrovni EU, aby bylo možné optimálně řídit a kontrolovat migrační toky. Pouze společné úsilí ochrání hospodářský růst, udržitelnost pracovního trhu a prostor pro překonání negativních důsledků v těch zemích, které čelí největšímu přílivu přistěhovalců. Bude to účinný nástroj pro zastavení ilegálního přistěhovalectví, organizovaného zločinu a obchodování s lidmi. EU musí udělat vše pro to, aby zajistila podporu legální migrace a účinný boj s nepravidelnou migrací. Je velmi důležité, abychom vytvořili systém pro legální migraci, který zohledňuje potřeby evropského trhu práce a kapacitu každého členského státu pro přijímání a integraci přistěhovalců.

Legální přistěhovalci v členských státech Evropské unie musí požívat stejných práv a povinností jako ostatní pracovníci. Kromě toho je velmi důležité, aby všechny země omezily odliv mozků a odchod kvalifikovaných odborníků. Proto musíme zavádět programy asistovaného návratu, podporovat cirkulační migraci, regulovat náborové praktiky a podporovat budování kapacit.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Provery o jednom ze základních principů Unie: solidaritě mezi lidmi. Vzhledem k politické krizi v severní Africe a pomalé či vůbec žádné reakci evropské politiky na migrační toky je současná situace tak závažná a problematická, že podle mého názoru vyžaduje bezodkladné řešení. Přijetím tohoto textu byla Rada vyzvána, a tuto výzvu nemůže a nesmí ignorovat, aby plně uplatňovala zásadu solidarity prostřednictvím praktického akčního plánu a společného rozdělení problému mezi členské státy. Text zejména předpokládá minimální normy pro poskytování dočasné ochrany přistěhovalcům a opatření pro sdílení odpovědnosti a úsilí mezi členskými státy, které, jako např. Itálie, přijímají odpovědně přistěhovalce a nesou důsledky osamoceně.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Je důležité, že na evropské úrovni spojujeme zvýšený tlak migračních toků se zahraniční politikou EU. Evropské iniciativy mohou pomoci politicky nestabilním zemím v severní Africe, z nichž pochází velká část ilegálních přistěhovalců. Můžeme a musíme plně využívat nástrojů, jako jsou programy rozvojové pomoci a spolupráce a readmisní dohody. Tyto otázky budou mít nepochybně zásadní význam v blízké budoucnosti, a to jak pro Řecko, tak pro zbytek EU, a proto jsem hlasoval pro tuto konkrétní zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Migrační toky plynoucí z nestability jsou v současnosti pro EU velkou výzvou. Jejich příčinou jsou války, ozbrojené konflikty, napětí mezi etniky, porušování lidských práv – jako například nemožnost vyznávat vlastní náboženství –, přírodní katastrofy a neexistence demokratických a hospodářských struktur. Jde o stále výraznější jev, který vytváří napětí nejen mezi zeměmi původu a určení, ale také mezi zeměmi původu a zeměmi tranzitu migrantů. Tato zpráva předkládá soubor doporučení, která by EU umožnila účinně reagovat na tuto výzvu. Mezi jinými opatřeními bych zdůraznila přijetí politiky prevence, která přímo zasáhne proti příčinám nestability, takže se emigrace stane příležitostí, nikoli dramatickou nutností, a rozvojové spolupráce s obsáhlejší politickou vizí, která zahrnuje bezpečnost, regionální spolupráci a dvoustranné dohody se zeměmi původu a zeměmi tranzitu. Tyto cíle by měly být naplňovány společně s rozvojovými cíli tisíciletí, které úzce souvisejí s politickou stabilitou, a měly by být rámcem celého procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Migrační toky plynoucí z nestability jsou přímým důsledkem porušování lidských práv, ekologických katastrof a neexistence hospodářských a sociálních struktur, které by mohly zajistit blahobyt širokých částí společnosti. Tyto věci jsou pro Evropskou unii výzvou, protože vyžadují vynaložení úsilí jak v oblasti rozvojové spolupráce, tak v oblasti předcházení sociálnímu napětí, které často vzniká nejen mezi zeměmi původu a určení, ale také mezi zeměmi původu a zeměmi tranzitu migrantů. Tato výzva vyžaduje praktickou reakci EU, která by řešila nejen rozvojovou spolupráci, ale i zahraniční politiku a prováděla preventivní opatření na regionální i globální úrovni, což jsou opatření, která využívají všech dostupných nástrojů zahraniční politiky a soustředí se na bezpečnost, regionální spolupráci, dvoustranné dohody se zeměmi původu a zeměmi tranzitu a ochranu lidských práv a demokratizaci. Jsem silně přesvědčen, že je důležité, aby EU postupovala přímo proti příčinám nestability, zejména lepším využíváním dostupných nástrojů, a proto nemám jinou možnost než hlasovat pro návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Migrační toky zapříčiněné nestabilitou jsou pro Evropskou unii výzvou. Hlavními důvody tohoto typu migračních toků jsou války a ozbrojené konflikty, napětí mezi etniky a systematické porušování lidských práv – jako například nemožnost vyznávat vlastní náboženství –, přírodní katastrofy a neexistence životaschopných demokratických a hospodářských struktur.

Tento jev je zvláště znepokojující, protože může vytvářet nebo zesilovat napětí nejen mezi zeměmi původu a určení, ale také mezi zeměmi původu a zeměmi tranzitu migrantů. Má-li Evropská unie na tuto výzvu účinně reagovat, musí provádět politiku prevence, zavádět vhodnější nástroje zahraniční politiky, které přímo zasáhnou proti příčinám nestability, takže se emigrace stane příležitostí, nikoli dramatickou nutností.

Evropská politika zaměřená na zvládání migračních jevů by měla být určitým doplňkem dimenze rozvojové spolupráce, globálnější vizí a politikou, která se zabývá hledisky bezpečnosti, regionální spolupráce, dvoustranných dohod se zeměmi původu a zeměmi tranzitu, ochranou lidských práv a demokratizací.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Zvládání migračních toků zapříčiněných politickou nestabilitou je pro Evropskou unii zásadní výzvou. Hlavními důvody těchto toků jsou války a ozbrojené konflikty, napětí mezi etniky, systematické porušování lidských práv, přírodní katastrofy a neexistence životaschopných demokratických a hospodářských struktur.

Domnívám se, že nyní je důležité provádět politiku prevence, která uplatňuje nejvhodnější nástroje, které zasáhnou proti příčinám nestability. Evropská zahraniční politika by se měla zaměřit na kořeny nestability a na strukturální problémy v zemích původu. Domnívám se, že tento text představuje další nástroj, který může EU použít, protože navrhuje ucelenou a účinnou politiku v oblasti migračních toků, která směřuje své kroky na nejpříhodnější cestu k obnově podmínek politické, hospodářské a sociální stability.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Jsem co nejrozhodněji proti této zprávě. Heslo „jednotná v rozmanitosti“ umožňuje všem, aby byli pány na vlastním dvoře, a Evropská unie nás nemůže a nesmí nutit přijímat nezvané hosty. Odmítání práva vracet ilegální migranty do jejich zemí původu je v rozporu s vládou selského rozumu. Není-li respektována zákonnost, riskujeme invazi milionů zoufalých lidí na palubu. Lidem, kteří trpí, je třeba pomoci, ale v jejich vlastních zemích tím, že budeme bránit obchodování s lidmi.

Zásadně odmítám obvinění z evropského rasismu a xenofobie, protože jsem znechucen sledováním ilegálních tuniských migrantů, kteří stávkují, protože nedostávají peníze, aby si mohli koupit cigarety, odmítají jíst jídlo, které obsahuje maso tuňáků, protože je cítit rybinou, a jakmile jsou v Itálii, požadují ubytování a práci (zadarmo samozřejmě) v době, kdy sami máme své vlastní nezaměstnané a chudé lidi.

Komplimenty vysoké představitelce pro zahraniční věci, baronce Ashtonové, jsou nepochybně zbytečné, protože ve skutečnosti naprosto netuší, jak řešit současnou krizi v Maghrebu. Hitem současnosti je považovat za utlačované nebo zbavené práv, a proto hodné zvláštní pozornosti lesbičky, gaye, bisexuální, transsexuální a transgenderové osoby.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Provery, protože se domnívám, že jeho zpráva zaujímá k problému realistický postoj a jím navrhované sdílení problému přistěhovalectví je velice potřebné. Přistěhovalectví je závažným problémem; můžeme jej však zvládnout, přijmeme-li správná opatření. Tíhu problému na sebe nemohou brát pouze Řecko, Itálie a Španělsko. Od ledna vstoupilo do Itálie 23 000 přistěhovalců. Zejména s ohledem na vývoj v severní Africe a arabském světě se musíme pokusit nalézt evropskou strategii pro řešení problému přistěhovalectví, abychom neponechali členské státy svému osudu a současně zaručili, že nešťastní lidé, kteří jsou nuceni se vystěhovat, a občané Evropy, kteří nesou tuto zátěž, nejsou zneužíváni.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Toto usnesení může nastartovat diskusi o migrační politice Unie, ačkoli text by mohl být konkrétnější a přímočařejší. V současné době, kdy je situace v severní Africe důvodem velkého přílivu migrantů, EU ztrácí krok, protože nedokáže převzít jasnou odpovědnost. Agentura Frontex nemůže být jediným nástrojem pro řešení uprchlické krize. Evropa rovněž nutně potřebuje vytvořit akční plán pro sdílení zátěže, který by usnadnil znovuusídlování uprchlíků z regionu a nabídl podporu bezdomovcům. Za daných okolností považuji za politováníhodné, že odklad dohody o spolupráci mezi EU a Libyí byl zřejmě jedinou možnou volbou. V těchto dohodách by nemělo být hlavním zájmem zpřísnění hraničních kontrol při vstupu do Unie, ale dohled na ratifikaci a dodržování Ženevské úmluvy. Doufám, že toto usnesení je prvním krokem ke komplexnějšímu přístupu k problému uprchlíků, aby se s lidmi zacházelo humánněji.

 
  
MPphoto
 
 

  Michèle Striffler (PPE), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Provery o „migračních tocích plynoucích z nestability: rozsah a úloha zahraniční politiky EU“. Koordinace zahraniční a přistěhovalecké politiky má zásadní význam. Musíme se zaměřit na hluboké příčiny nestability v některých regionech světa a účinně zvládat migrační toky. Politika řízení migrace by měla být skutečně účinně kombinována s evropskou politikou rozvojové spolupráce a měla by zohledňovat aspekty týkající se bezpečnosti, regionální spolupráce v jižních zemích a dohod o spolupráci se zeměmi původu a tranzitu. Vzhledem k ústřední roli některých třetích zemí v této politice jsem přesvědčen, že je pro EU naprosto zásadní, aby s těmito zeměmi podepsala dohody o spolupráci, které by bojovaly proti ilegálnímu přistěhovalectví. Z tohoto hlediska je třeba obnovit dohodu o spolupráci mezi Libyí a Evropskou unií, která je v současnosti pozastavena.

 
  
MPphoto
 
 

  Niki Tzavela (EFD), písemně. (EL) Hospodářský pokles a politická nestabilita v některých zemích podpořily migrační toky a to pro EU představuje výzvu. Opatření navrhovaná v této konkrétní zprávě pomohou řešit tento problém, který přímo ohrožuje země na hranicích EU a nepřímo celou EU. Jedním z těchto opatření je vytvoření stálého monitorovacího systému pro činnosti a operace agentury Frontex související s řízením migračních toků, které musí být stálé a stabilní. Proto jsem hlasovala pro zprávu pana Provery.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně.(FR) Vítám přijetí tohoto vyváženého usnesení, které navrhuje způsoby, jak reagovat na výzvy migračních tlaků, jimž je Evropa vystavena. Domnívám se, že je důležité, aby migrační politika EU a její politika rozvojové pomoci do sebe zapadaly. Za migračními jevy jsou neviditelná lidská dramata a součástí řešení je politika pomoci třetím zemím, která přispěje k jejich rozvoji a stabilitě. Je to otázka, kterou evropská politika sousedství (EPS) rovněž musí zohlednit. Domnívám se, že naléhavě potřebujeme reakci na úrovni celé Unie, a vyzývám členské státy a Komisi, aby mobilizovaly potřebné nástroje a prostředky. Dosáhneme toho posílením prostředků a úlohy Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX). Dosáhneme toho i tím, že poskytneme přiměřenou pomoc regionům a městům středomořského pobřeží, jež budou muset řešit humanitární krizi, kterou způsobí příliv přistěhovalců, a jež budou muset zajistit dodržování pořádku a podporovat začleňování legálních migrantů. Podle mého názoru musí plně přijít ke slovu evropská solidarita mezi členskými státy a třetími zeměmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Jak zpráva upozorňuje, současný příliv migrantů vyvolává velké napětí mezi zeměmi původu, přijímajícími zeměmi a zeměmi tranzitu i napětí v samotných přijímajících zemích. Jako preventivní řešení pan Provera navrhuje, abychom se v evropské zahraniční politice soustředili na hlavní příčinu migrace a zaměřili se na nedostatek demokratické a hospodářské stability v přijímajících zemích. Evropský parlament předložil různé zprávy v oblasti rozvojové politiky, které vyzývaly Komisi a zejména baronku Ashtonovou, aby do všech svých jednání zařadily stav lidských práv a v této souvislosti nabízely pomoc a usnadňovaly obchod. Ráda bych využila této příležitosti, abych zopakovala tento požadavek.

 
  
  

Zpráva: Elisabeth Jeggle (A7-0016/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o úloze žen v zemědělství a ve venkovských oblastech, protože ženy v moderní společnosti v souvislosti se svým osobním rodinným a profesním zázemím zastávají multifunkční úlohu a právě v této různorodé roli dokážou také podstatně přispívat k pokroku a inovacím na všech hospodářských úrovních a ke zvýšení kvality života, zejména ve venkovských oblastech. Počet žen ve venkovských oblastech bohužel klesá. Abychom tedy zajistili stabilní stav obyvatelstva pracujícího v zemědělství, měla by se subvenční politika pro venkovské oblasti více zaměřit na inovační a udržitelné životní a pracovní podmínky na venkově. Souhlasím se zpravodajčiným názorem, že bychom měli podporovat podnikatelského ducha a iniciativy žen, zejména podporou vlastnictví žen, sítí podnikatelek a zavedením takových podmínek ve finančním odvětví, aby měly venkovské podnikatelky možnost přístupu k investicím a půjčkám, aby se jim tak zajistilo lepší postavení na trhu a umožnilo se jim budovat stabilní hospodářskou podnikatelskou činnost. Rovněž je důležité podporovat politické snahy posilující úlohu žen v zemědělství tím, že jim bude usnadněno vykonávání podnikatelské zemědělské činnosti. Ženám je třeba zajistit lepší přístup k půdě a půjčkám s cílem podpořit usídlení žen ve venkovských oblastech a jejich zapojení do zemědělského odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Jsem ráda, že mohu vyjádřit podporu zprávě paní Jeggleové, protože se soustředí na 42 % žen, které žijí ve venkovských oblastech a vykonávají důležitou práci na jejich rozvoji, stabilizaci a modernizaci, protože přicházejí s novými formami podnikání. Tyto ženy svou těžkou prací prokazují, že mohou přispět k vývoji tradičních způsobů života a výroby na venkově, budovat podniky, které mohou poskytovat pracovní místa a které umožňují sloučit rodinné povinnosti s prací.

Plán zajištění rovnocenných životních podmínek ve všech regionech a zabránění jednostrannému rozvoji městských oblastí znamená, že je třeba vybavit venkovské oblasti nejmodernější IT-infrastrukturou, především odpovídajícím širokopásmovým připojením, a zajistit rozvoj elektronických forem podnikání, jako je e-business, které lidem umožňují podnikat bez ohledu na vzdálenost od městských center.

Dále musíme zlepšit vzdělání žen a poskytnout jim snadnější přístup k půjčkám, abychom podpořili podnikání žen. Přijatá politiky sociální ochrany nesmí rovněž zapomínat na životní podmínky migrujících žen zaměstnaných jako sezónní pracovnice v zemědělských podnicích, zejména pokud jde o zaručení vhodného ubytování, zdravotního pojištění a přiměřených hygienických zařízení pro tyto ženy.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Dodržování principu rovnosti žen a mužů je základním požadavkem strategie Evropa 2020 a měl by být podporován, aby se zvýšilo aktivní zapojení žen do ekonomických a sociálních činností a byla podporována rovnost práv žen a mužů, zejména v zemědělském odvětví. Domnívám se, že je důležité zdůrazňovat úlohu žen v zemědělských podnicích a venkovských oblastech. Proto musí podpůrná opatření více, než tomu bylo dosud, odrážet významnou úlohu, potřeby a postavení žen na venkově. Vyzývám členské státy, aby ve venkovských oblastech vytvářely pobídky pro podporu žen jako výrobců nebo podnikatelů a pro napomáhání jejich začlenění do politického procesu, včetně funkcí zástupců ve správních radách institucí, s cílem podpořit rovné úlohy žen a mužů.

Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která napomáhá boji proti sociálnímu vyloučení ve venkovských oblastech. Hlavním cílem politik rozvoje venkova je zajištění rovných práv pro muže a ženy a rovnocenných životních podmínek ve všech regionech, čímž se zabrání jednostrannému rozvoji hustě zalidněných městských oblastí a hromadnému vylidňování vesnic.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Protože ženy představují 42 % pracovníků v zemědělském odvětví, je zřejmé, že hrají významnou úlohu ve venkovských oblastech a zemědělském podnikání. Je třeba oceňovat a podporovat ženy a jejich příspěvek zemědělství a životu na venkově, a proto podporuji tuto důležitou zprávu. Úloha žen musí být v budoucí zemědělské politice EU náležitě uznána. Souhlasím s tím, co zpráva říká o skvělé práci ženských sítí v posilování venkovských společenství a podpoře rovnosti a sociálního začleňování na venkově. Musí získat větší politickou podporu na místní, národní i evropské úrovni. V Irsku např. je ICA významnou a vlivnou organizací ve venkovských oblastech, která nedávno oslavila 100 let existence, má přibližně 11 000 členů a již dlouhou dobu podporuje ženy na venkově. Tyto místní organizace musí získat náležitou podporu a musí být zohledněny v budoucí zemědělské politice EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Ženy hrají v zemědělském odvětví a venkovských oblastech stále významnější úlohu. Za posledních několik let podpora poskytovaná ženám na jejich vlastní projekty umožnila významný pokrok, jehož důsledkem byl větší rozvoj společnosti na venkově jako celku.

Ženy přispěly k rozvoji tradičních hospodářských modelů a způsobů života ve venkovských oblastech a také ke stabilizaci a modernizaci příslušných podnikatelských modelů a v důsledku i k udržitelnému rozvoji venkovských oblastí. Ve venkovských oblastech ženy také očekávají, že budou moci realizovat své vlastní životní plány, být ekonomicky nezávislé a naplňovat rodinné výzvy.

Tato zpráva, pro niž jsem hlasovala, jako taková obhajuje větší zohlednění širokého spektra profesních schopností, zájmů a úspěchů žen, aby pracovní místa v zemědělství pro ně zůstala atraktivní volbou. Zaručení možného úspěchu mužů a žen a dobrých životních vyhlídek ve venkovských oblastech by mělo být hlavním cílem evropské politiky pro venkovské oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Situace žen ve venkovských oblastech je pro Evropskou unii velice reálnou a aktuální otázkou. Je však velmi závažnou a naléhavou záležitostí pro některé nové členské státy, jako např. Rumunsko, kde je velmi vysoký podíl venkovských oblastí s mimořádně nízkou mírou zaměstnanosti. Musíme přijmout vhodný postup, takový, který získá finanční podporu budoucí SZP, abychom dokázali uspět ve vytváření životních podmínek, které jsou atraktivní pro ženy a muže v těchto oblastech. Souhlasím s myšlenkou, kterou vyjádřila paní Jeggleová, o evropské síti žen ve venkovských oblastech podporované rovněž na základě opatření v rámci druhého pilíře SZP. Souhlasím rovněž s názorem, že jednou z priorit reformy SZP by mělo být zajištění přístupu žen ve venkovských oblastech ke službám a podpoře podle potřeb jednotlivých členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Zpráva, o níž dnes jednáme, je obzvlášť důležitá, protože se soustředí na hlavní body, které je třeba realizovat, abychom ženám umožnili účinně přispět k rozvoji venkovských oblastí, a zároveň se zaměřuje na zlepšení pracovních vyhlídek v kontextu nové společné zemědělské politiky (SZP).

Domnívám se, že úloha žen v zemědělském podnikání a venkovském prostředí představuje významný aspekt politik územního rozvoje. Jedním z hlavních cílů evropské politiky pro venkovské oblasti je zajištění rovnocenných životních podmínek ve všech regionech, aby i na venkově měli muži a ženy šanci chopit se příležitosti něco vybudovat.

V současné fázi vývoje SZP má zohlednění potřeb žen, které žijí ve venkovských oblastech, zásadní význam, stejně jako uvolnění jejich potenciálu. Domnívám se, že prozíravá politika bude muset více usilovat o udržitelné využití venkovských oblastí, které musí být účinné z hlediska energie i kvality. Většího úsilí bude třeba i od těch, kteří se účastní procesu zemědělské reformy.

 
  
MPphoto
 
 

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Cílem společné zemědělské politiky je podpora vysoce kvalitního, udržitelného rozvoje venkovských oblastí. Hlasoval jsem pro tento text, protože si myslím, že ženy hrají v moderní společnosti mimořádně důležitou úlohu. V posledních letech je zřejmé, že velká část projektů realizovaných v zemědělských oblastech by byla nemyslitelná bez aktivní účasti žen. Domnívám se rovněž, že ve venkovských oblastech je třeba zlepšit životní podmínky. Lze tohoto dosáhnout větším přístupem k infrastruktuře, zařízením a službám pro každodenní život. Ženy musí mít příležitost dosáhnout rovnováhy v soukromém a pracovním životě a vesnická společenství musí být zachována. Ženy musí mít přístup k podpůrným službám, zařízením a strukturám. Rovněž je třeba posílit jejich úlohu v rozhodovacím procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Vzhledem k tomu, že sociální vyloučení ve venkovských oblastech je větší u žen než u mužů, a vzhledem k tomu, že jde o závažný jev, důrazně podporuji toto usnesení, které upozorňuje na úlohu žen v zemědělství a nejen požaduje, aby zemědělské i nezemědělské odborné schopnosti žen získaly větší váhu ve strategiích pro podnikání a regionální rozvoj, ale také podporuje pobídky pro větší začlenění žen na trh odstraňováním všech druhů diskriminace, zlepšováním dostupného vzdělání a přístupu k postgraduálním a specializovaným kurzům.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že regionální rozvoj se dnes stává zvláště důležitou otázkou, protože venkovské oblasti jsou stále řidčeji osídleny kvůli sociálním změnám i změnám v sociálních strukturách a hodnotách a stále většímu zaměření na individualizaci. Zcela souhlasím s tím, že jedním z důležitých opatření, která mohou změnit tuto novou tendenci k urbanizaci, je vytvoření vhodných životních a pracovních podmínek ve venkovských oblastech. Zkušenost ukazuje, že kvalita života a ekonomická síla ve venkovských oblastech úzce souvisejí se ženami a úlohou, kterou hrají v zemědělství. Proto je obzvlášť důležité, aby opatření navrhovaná ve zprávě umožnila ženám realizovat jejich vlastní životní plány, být ekonomicky nezávislými a naplňovat rodinné výzvy stejně úspěšně jako dnešní ženy v městských oblastech. Mezi opatření uvedená ve zprávě patří udržování a rozvoj vzdělání a poskytování poradenství pro ženy se specifickým zaměřením na venkovské oblasti, pokračování podpory EU pro zemědělství a podnikání ve venkovských oblastech, rozvoj nejdůležitější infrastruktury a IT infrastruktury a možnost využití předčasného odchodu do důchodu a mnohá další opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Chtěl bych blahopřát kolegyni a zpravodajce paní Jeggleové za práci, jež vykonala, která umožňuje Parlamentu veřejně ocenit multifunkční úlohu žen v zemědělském odvětví. Nehledě na to, že 42 % z přibližně 27 milionů pracovníků v odvětví jsou ženy a téměř 29 % zemědělských podniků řídí ženy, nebyla úloha žen dosud řádně doceněna.

Hlasoval jsem pro tento dokument, protože souhlasím s tím, že je třeba ocenit jedinečnou úlohu, kterou hrají ženy v zemědělství. Dále se domnívám, že musíme určit specifické potřeby žen ve venkovských oblastech a zajistit, aby budoucí strategie počínajíce příští reformou společné zemědělské politiky (SZP) přiměřeně reagovaly na tyto požadavky. Evropská unie nesmí přehlížet odborné, rodinné a sociální cíle žen, které žijí ve venkovských oblastech. Má-li k tomu dojít, měly by evropské orgány garantovat potřebné podpůrné služby a inovační balíček, který se neřídí výhradně potřebami trhu.

A konečně souhlasím s návrhy zpravodajky, paní Jeggleové, které se týkají zejména potřeby většího zastoupení žen v politických, hospodářských a sociálních organizacích v zemědělském světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Těší mě, že Komise považuje úlohu žen v rozvoji venkovských oblastí za významnou. Multifunkční úloha žen v posledních letech jak v hospodářském, tak společenském ohledu je skutečností, k níž bychom neměli být lhostejní. Platí to zejména o zemědělství, odvětví, k němuž ženy v posledních letech významně přispěly, nejen pokud jde o podnikatelskou různorodost a přizpůsobení se trhu. Z tohoto důvodu a v souladu s cíli společné zemědělské politiky podporujícími udržitelnější využívání venkovských oblastí je třeba přijmout opatření pro uspokojení potřeb a cílů žen v těchto oblastech. Přitom musíme zvlášť dbát na zachování a rozvoj potřebné podpůrné infrastruktury a nesmíme zapomínat na mimořádný význam vzdělání.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. Vítám současný počin Evropského parlamentu na podporu a posílení příspěvku žen k životaschopnému zemědělskému odvětví v Evropě. Zprávu „Ženy v zemědělství“ podpořila významná většina poslanců a je to příhodné opatření. Nemnoho lidí si uvědomuje, že 42 % pravidelných pracovníků v zemědělském odvětví jsou ženy. Tuto zprávu vítám.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů je podporována evropskou legislativou a je jedním ze základních požadavků strategie Evropa 2020, považuji za vhodné zařadit tuto otázku do budoucí společné zemědělské politiky, včetně použití nových nástrojů, které podpoří tento princip. Domnívám se, že budoucí společná zemědělská politika musí být spravedlivou politikou, i pro ženy.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože prohlašuje, že podpora rovnosti žen a mužů je základním cílem EU, a předpokládá, že by tato zásada měla být začleněna do společné zemědělské politiky (SZP). Snazší přístup žen k zemědělství a zemědělským půjčkám má zásadní význam. Tato zpráva rovněž přispívá k podpoře udržitelného hospodářského růstu a rozvoje venkova.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. (SV) Hlasovali jsme pro zprávu o úloze žen v zemědělství a ve venkovských oblastech, protože se domníváme, že je třeba bojovat proti nedostatku rovnosti ve společnosti. Zpráva rovněž ilustruje význam existence dobře fungující infrastruktury a základního zajištění některých služeb, např. širokopásmového připojení a péče o děti, nejen ve městech, ale i ve venkovských oblastech. Chtěli bychom však zdůraznit, že si nemyslíme, že by zemědělství mělo mít stejný podíl v rozpočtu v příštím víceletém finančním rámci, nýbrž že by celkový podíl zemědělství měl být výrazně snížen.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Obhajujeme-li opravdovou odpovědnost za zemědělské odvětví – a já s tím souhlasím – a možnost pracovat ve venkovském světě jakožto reálnou volbu způsobu života pro rodiny, musíme zajistit, aby všichni, kteří se k tomu rozhodnou, měli přístup k podobným podmínkám jako ti, kteří žijí ve městech, pokud jde o infrastrukturu zdravotnictví, vzdělání a rodinné podpory.

Rozvoj a sociální soudržnost zahrnují harmonii mezi venkovskými a městskými oblastmi, aniž je první z nich opomíjena či systematicky považována za méně atraktivní. Tento posun tradičního vnímání může přirozeně zahrnovat aktivní úlohu žen v zemědělských společenstvích. Nemám romantickou a bukolickou vizi „úniku na venkov“: právě naopak, jsem si vědom, že volba tohoto způsobu života má své náklady a často znamená opuštění snadného přístupu k infrastruktuře, která je nezbytná pro moderní život. Proto považuji zájmy vyjádřené v této zprávě za pozitivní, protože také umožňují věnovat se posilování kvalitní infrastruktury na podporu rodin, vzdělání, zdravotnictví a dopravy ve venkovském světě.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Podpora rovnosti mezi pohlavími je základním cílem EU a jejích členských států. Tato zásada by měla být zahrnuta do společné zemědělské politiky (SZP), aby podporovala udržitelný hospodářský růst a rozvoj venkova: zemědělské podniky, venkovská turistika, přímý prodej a sociální služby jsou úhelnými kameny struktury zásobení venkova a měly by být udržitelně podporovány prostřednictvím SZP. SZP by měla být používána na podporu těchto služeb, aby poskytly ženám nové perspektivy a příležitosti k placené práci a také ve významném rozsahu usnadnily sloučení rodinného života s pracovním životem. Je třeba přijmout opatření proti stárnutí populace ve venkovských oblastech a k tomuto účelu je třeba vytvořit podmínky pro usazování lidí, protože by měl být zdůrazňován význam živoucích a dynamických venkovských oblastí s různorodou populací. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit význam rozvíjení příležitostí a plnohodnotných výzev pro mladé ženy. Potřebujeme podpořit a oživit venkovský svět jako různorodou a rozsáhlou oblast pro život a podnikání, kde lze navíc využít odborných znalostí a schopností žen.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto usnesení je zaměřeno proti přijetí návrhu nařízení předloženého Komisí „o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin týkajících se vývoje a zdraví dětí“, protože není slučitelné s cíli a obsahem nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Kyselina dokosahexaenová (DHA) je obsažena v mateřském mléce, kde přispívá k normálnímu viditelnému vývoji dětí ve věku do 12 měsíců. Za situace, kdy neexistuje jasná vědecká shoda v otázce vlivu přípravků obohacených DHA na kojence v biologickém prostředí jiném než mateřské mléko, ať se jedná o umělé mléko nebo jiné potraviny pro kojence, se domníváme, že je třeba zaujmout preventivní a bezpečnostní stanovisko.

Znepokojuje nás možnost přijetí dotyčného návrhu nařízení, protože neodpovídá požadavkům nařízení (ES) č. 1924/2006, které mj. stanoví, že „tvrzení by měla být vědecky zdůvodněna s přihlédnutím ke všem dostupným vědeckým údajům“.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Všechny politiky Evropské unie a členských států by měly vzít v úvahu podporu rovnosti a práv žen a současně bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví. Proto musíme za zvlášť důležitou považovat situaci žen v zemědělství a venkovských oblastech, jejichž život trpí hlubokou krizí, do níž venkovský svět uvrhla současná opatření, jako např. společná zemědělská politika (SZP) a jiné.

Ženy, které představují zhruba 42 % z 26,7 milionů lidí pracujících v zemědělství, jsou obzvlášť postiženy skutečností, že statisíce malých a středních zemědělských podniků bankrotují, a destrukcí rodinného zemědělství, které byly důsledkem postupných reforem SZP. Jako v jiných oblastech činnosti i zde jsou oběti nezaměstnanosti, nejistých pracovních míst, nízkých mezd a chudoby, které zhoršila antisociální politika přijatá pod záminkou krize.

Místo prázdných slov proto potřebujeme skoncovat s politikou, která vytvořila současnou situaci. Je třeba přiznat hodnotu úloze žen, jejich právům, rovnosti a veřejným službám ve venkovských oblastech, které se týkají zajištění zdravotnictví, vzdělání, kultury a volného času, sociální infrastruktury…

(Vysvětlení hlasování zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. (DE) Tato zpráva si zaslouží podporu z celého srdce, protože upozorňuje na zvláštní úlohu žen v zemědělském podnikání a ve venkovských oblastech a současně navrhuje řešení současných výzev. Tato řešení pomohou zatraktivnit pracovní život a každodenní situaci žen ve venkovských oblastech. Jedním prvkem tohoto řešení je podpora cenově dostupného, snadného přístupu k podpůrným službám a zařízením, jako jsou mateřské školy, ambulantní kliniky atd., a také potřebné infrastruktury. Byl také předložen návrh použít prostředky EU na zlepšení kvality života ve venkovských společenstvích.

Dalším důležitým prvkem je větší přístup ke školám, vyššímu odbornému a akademickému vzdělání a zlepšení sociálních podmínek žen ve venkovských oblastech. Toto opatření bude nejen prospěšné pro ženy ve venkovských oblastech, ale rovněž tyto oblasti obohatí a bude je udržitelně rozvíjet jako integrované místo pro práci i život.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože je velmi důležité zdůrazňovat úlohu, kterou hrají ženy v zemědělském podnikání a ve venkovských oblastech, a zvlášť upozorňovat na jejich multifunkční povahu. Zásadním úkolem evropské politiky pro oblast venkova zůstává dosažení rovnocenných životních podmínek ve všech regionech, zabránění jednostrannému rozvoji hustě osídlených městských oblastí, aby se i ve venkovských oblastech mohly ženy a muži těšit na budoucnost a úspěšný život. Chceme-li udržet ženy všech generací na venkově nebo je podpořit, aby se tam přestěhovaly, musí podpůrná politika odrážet jejich potřeby a okolnosti důsledněji, než tomu bylo v minulosti. V moderní společnosti je jediným způsobem, jak toho dosáhnout, využití podpůrných služeb, zařízení a struktur, které musí být cenově dostupné a přístupné na regionální úrovni. Jednou z hlavních evropských podpůrných strategií musí být zachování této podpůrné struktury a její rozvoj způsobem, který je nakloněn ženám. Již v plánovací fázi je nezbytné – např. při výstavbě mateřských škol, budování zařízení denní péče nebo rozvoji veřejné dopravy – nalézt nové přístupy a přizvat ženy všech generací do rozhodovacího procesu. Školství, odborné a akademické vzdělání a další školení zůstávají základním předpokladem kvality života a kvality práce ve venkovských oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. − (FI) Zhruba za posledních 50 let se život žen ve venkovských oblastech změnil a stal se různorodější. Snížil se počet tradičních pracovních míst v těchto oblastech. Současně se na jejich místo dostaly nové způsoby života. Vykazují značné rozdíly, pokud jde o zázemí, vzdělání a postavení žen na pracovním trhu. I tyto změny musí být více zohledněny v podpůrné politice Unie pro větší sblížení pracovního a rodinného života žen na venkově.

V posledních letech využily ženy svého vzdělání a odborných schopností k podpoře rozvoje tradičního venkovského hospodářství. Inovativní venkovské podnikání všeho druhu, které se soustředí např. na služby a zemědělskou turistiku, významně oživilo hospodářskou strukturu venkovských oblastí. I v budoucnu budeme muset podporovat tvorbu a rozvoj inovativních venkovských podniků.

A konečně bych chtěla zdůraznit, že podpora rovnosti žen a mužů je jedním z hlavních cílů EU a členských států. Společná zemědělská politika Unie by tedy měla obsahovat zásadu podpory rovnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Tato zpráva je krokem Evropského parlamentu ke zlepšení životních a pracovních podmínek žen ve venkovských oblastech a vytvoření příležitostí k jejich rozvoji. Těžištěm návrhů zprávy je další rozšíření venkovské infrastruktury, které by ženám nabídlo nové perspektivy a zaměstnanecké příležitosti. Otázka slučitelnosti práce a rodiny rovněž ovlivňuje lidi v zemědělském podnikání. Stejně jako zpravodajka jsem přesvědčena, že kampaň za aktivní podporu venkovských oblastí je jedinou cestou, jak zabránit ženám, aby se stěhovaly do měst. Tato opatření rovněž vyžadují zařízení pro péči o děti odpovídající potřebám a infrastrukturu vytvořenou na míru rodinám v zemědělském odvětví stejně jako přístup k internetu a dalším komunikačním technologiím. Abychom byli schopni zavést v budoucnosti důležitá opatření ve venkovských oblastech, budeme potřebovat dostatek finančních prostředků pro zemědělství a pro rozvoj venkovských oblastí. Podporuji výzvu obsaženou ve zprávě, která zdůrazňuje, že je důležité, abychom nesnižovali podíl zemědělství v rozpočtu EU v rámci nadcházejících rozhovorů o budoucím finančním rámci EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Důrazně jsem podpořil zprávu vypracovanou mou kolegyní, paní Jeggleovou, protože se domnívám, že obsahuje důležité zásady, které je třeba zdůraznit a zachovat v budoucnosti. Z celkového počtu přibližně 27 milionů lidí pravidelně zaměstnaných v zemědělství v EU tvoří zhruba 42 % ženy, zatímco podle oficiálních statistik je jeden z pěti zemědělských podniků (asi 29 %) přímo řízen ženou. Vyzývám vás, abyste vzali tato čísla v úvahu, až budete posuzovat ohromný přínos žen k rozvoji v mnoha místních společenstvích, často i navzdory nepoměrně nízké účasti v rozhodovacích procesech. Tuto překážku musíme překonat politikou služeb, které prostřednictvím nové společné zemědělské politiky (SZP) usnadní procesy rozvoje a činnosti v mnoha oblastech venkovského života. Mám na mysli především vzdělání, poradenství a podnikatelské iniciativy, které lze v rámci druhého pilíře SZP dále rozvíjet a které by představovaly bod obratu k výraznému zlepšení životních podmínek pro ženy i muže ve venkovských oblastech. Považuji to za doslova strategický požadavek, v neposlední řadě i z hlediska dosažení cílů strategie EU 2020, se zvláštním důrazem na iniciativy zaměřené na podporu inovace, výzkumu a vývoje.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. − (PL) Dnes jsme ve Štrasburku hlasovali o zprávě o úloze žen v zemědělství a ve venkovských oblastech. Sama pocházím z venkovské oblasti, žiji ve venkovské oblasti a jistou dobu jsem tvrdě pracovala na farmě svých rodičů. S naprostým přesvědčením mohu říci, že ženy ve venkovských oblastech ovlivňují nejen rozvoj a modernizaci zemědělských podniků, ale díky své tvrdé práci a odhodlání často podněcují i celé venkovské společenství. Jejich činnost ve venkovských spolcích žen v domácnosti, jejich úsilí o zachování tradic a rodinných zvyků a rovněž jejich úspěšné prosazování nových řešení v oblasti řízení zemědělských podniků znamenají, že jsou skupinou, kterou je třeba podporovat a povzbuzovat a jejíž hodnotu je třeba zdůrazňovat. Chtěla bych poděkovat všem ženám ve venkovských oblastech jak v Polsku, tak v celé Evropské unii za jejich těžkou práci a jejich přínos k regionálnímu rozvoji a chtěla bych oznámit, že jsem hlasovala pro zprávu paní Jeggleové. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. Vítám tuto zprávu a její uznání důležité úlohy, kterou hrají ženy v zemědělské výrobě, a potřeby přizpůsobit některé politiky a podmínky v jejich prospěch. Nedomnívám se však, že by to mělo být ospravedlněním toho, že nasypeme ještě více peněz do SZP.

 
  
MPphoto
 
 

  Barbara Matera (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro, protože se zásadně domnívám, že musíme uznat ústřední úlohu žen na místech, kde má jejich práce stěžejní význam pro výkonnost nebo zotavení příslušného místního hospodářství, což samo o sobě přispívá k obecnému růstu našich zemí.

V posledních desetiletích se úloha žen v zemědělském odvětví významně změnila a stávala se stále více multifunkční. Evropské orgány by proto měly přijmout opatření, která zabrání odlivu žen z venkova či v každém případě která podpoří návrat žen k venkovskému životu. Podpora žen a jejich plánů povede k rozvoji venkovských společenství jako celku.

Ženám, které pracují v zemědělském odvětví, musíme nabídnout šanci, že uskuteční své individuální životní plány, stanou se ekonomicky nezávislými a schopnými plnit rodinné povinnosti. Pracovní místa v zemědělství musí být pro ženy nadále atraktivní, aby mohly uplatňovat své rozmanité odborné kompetence. V tomto období finanční a hospodářské krize je důležité, abychom vytvořili rovnocenné pracovní podmínky na venkově a ve městech, abychom znovu osídlili území, která mohou napomoci odstartovat hospodářské oživení v daném evropském regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique Mathieu (PPE), písemně.(FR) Všechny radikální změny v evropských venkovských oblastech představují výzvy, ať se již jedná o osídlení, pracovní místa, služby či životní prostředí. Musíme zdůrazňovat významný dopad přítomnosti a začlenění žen na kvalitu života a venkovské hospodářství. Ženy budou představovat velký potenciál pro EU, bude-li chtít rozvíjet a budovat venkovské hospodářství v Evropě. Finanční prostředky EU mohou tedy pomoci zlepšit kvalitu života a práce ve venkovských oblastech posílením příjmů a prostřednictvím školství, odborného i akademického vzdělání a dalšího výcviku.

Budoucnost zemědělského odvětví závisí na jeho schopnosti diverzifikace. Potenciál služeb poskytovaných zemědělskými podniky kromě jejich vlastní produkce potravin závisí na tvořivosti dotyčných lidí, přičemž ženy k tomuto procesu již značně přispěly. Existuje mnoho příležitostí pro vytváření místních služeb a začlenění žen do nich je nejlepším způsobem, jak zaručit úspěch těchto projektů.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k rostoucímu významu žen v zemědělství a venkovských oblastech musí nová společná zemědělská politika (SZP) vzít tento trend v úvahu, aby podpořila rovnost žen a mužů. Je to jediný způsob, který nám přinese úspěch v podpoře udržitelného hospodářského růstu a rozvoje venkova. Podobně jako v městských oblastech musíme vytvořit dobré životní podmínky i ve venkovských oblastech, aby ženy a jejich rodiny měly důvod tam zůstat.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Hlasoval jsem pro zprávu o úloze žen v zemědělství a ve venkovských oblastech, protože se domnívám, že jejich úloha je zásadní v tomto odvětví, které zaměstnává 14,6 milionu lidí či 41 % žen. Ačkoli si uvědomuji, že druhý pilíř společné zemědělské politiky poskytuje podporu pro projekty týkající se životních podmínek žen ve venkovských oblastech, domnívám se, že musíme analyzovat probíhající projekty, abychom určili vhodné praktiky a přispěli ke zlepšení situace žen, která je obzvlášť postižena důsledky současné strukturální krize kapitalistického systému ve venkovských oblastech. Platí to zejména, vezmeme-li v úvahu vysokou míru nezaměstnanosti žen, k čemuž musíme přidat skutečnost, že mnohé ženy ani nevstupují na pracovní trh, což znamená, že nejsou registrovány jako nezaměstnané a nefigurují ve statistikách nezaměstnanosti. Také si myslím, že sociální ochrana pracujících žen v zemědělském odvětví je nepostradatelná pro rozvoj venkovských oblastí, a proto jsem hlasoval pro tuto zprávu, která je krokem tím směrem.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Jak bylo řečeno, cílem zprávy je upozornit na potřebu uplatňování zásady rovnosti žen a mužů ve společné zemědělské politice jakožto způsobu podpory udržitelného hospodářského růstu a rozvoje venkova. EU proto musí změnit zaměření svých podpůrných strategií, aby rozvíjela venkovské oblasti způsobem, který je nakloněn ženám. Podpora podnikatelského přístupu a schopností žen v zemědělství, zlepšování přístupu a specifického vzdělání pro ženy, vybavení venkovských oblastí nejmodernější IT infrastrukturou, větší uznání a větší podpora pro ženské sítě, podpora kvality a přístupnosti zařízení a služeb infrastruktury, přiměřené výhody sociálního zabezpečení pro ženy pracující v zemědělství, společné vlastnictví zemědělských podniků, zvláštní pozornost přistěhovalkyním patří k nejdůležitějším bodům, na nichž se shodly různé politické skupiny. Kdo by proti tomu hlasoval? Jak je to nekonkrétní a populistické! Zdá se, že zpravodajka projevila laskavost k ženám pracujícím v zemědělství. Neříká se nic konkrétního o dětech a zdravotní péči. Nedostatek účinné zdravotní péče! Nedostatek účinné zdravotní péče a předškolního vzdělání ve venkovských oblastech je přesně to, co se týká žen v Lotyšsku, Estonsku a Litvě. Hlasoval jsem „pro“; nicméně tato zpráva je nedodělaná a neprofesionální.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Úloha žen v zemědělském odvětví je stále druhořadá. Podle této zprávy se musíme více zaměřit na potřeby žen, zejména v mimoměstských oblastech. Měli bychom zajistit příležitosti pro další vzdělávání a výcvik i lepší přístup k péči o děti. Zemědělkyně stále více přispívají k diverzifikaci a přizpůsobení podnikání, což vede ke značnému nárůstu multifunkcionalismu v zemědělském odvětví. Abychom byli schopni udržet atraktivitu zemědělství jakožto zdroje zaměstnanosti a způsobu života, měli bychom dát ženám šanci ovlivňovat rozhodování ve výborech a sdruženích. Stejně tak je důležité, abychom zajistili větší bezpečnost postavení žen v zemědělství, abychom jim nabídli důvod, proč v odvětví zůstat. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože musíme zastavit pokles v zemědělství všemi prostředky, které máme k dispozici.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu paní Jeggleové, kterou vítám, protože jsem poslancem EP zvoleným v Rumunsku, zemi, kde žije velký počet lidí zabývajících se zemědělskou činností. Rád bych však zdůraznil, že zpráva podle mého názoru měla být důkladnější v otázce životních podmínek na venkově. Potřebujeme dobře financovaný Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, abychom mohli vyrovnat nesoulad mezi venkovskými a městskými oblastmi. Investice do modernizace základní fyzické infrastruktury musí zůstat základním aspektem tohoto fondu. Užitečné by byly také další zmínky o stárnutí venkovského obyvatelstva a o významu programů zaměřených na předčasný odchod zemědělců do důchodu a pomoc mladým zemědělcům.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Ženy jsou v mnoha ohledech páteří našeho zemědělského odvětví. Úloha žen je stále významnější, čím více se snažíme vytvořit správné podmínky pro udržitelné, ekologicky odpovědné zemědělské odvětví založené na malých podnicích. Proto je důležité, aby společnost více uznávala a respektovala práci žen v zemědělském odvětví. Kromě toho bude třeba udělat více v budoucnu, abychom vyhověli zvláštním potřebám žen v zemědělském odvětví, abychom do něj přilákali mladší generace. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D), písemně. − (PL) Návrh usnesení Evropského parlamentu o úloze žen v zemědělství a ve venkovských oblastech byl dnes přijat. Naše zkušenost v posledních desetiletích ukázala, že stále větší zapojení žen a jejich znalostí, zkušeností a odbornosti je klíčovým faktorem v rozvoji všech odvětví hospodářství. Z tohoto i jiných důvodů se domnívám, že jedním ze základních cílů společné zemědělské politiky by mělo být zatraktivnění venkovských oblastí a zvláštní zdůraznění potřeb a úlohy žen. Měli bychom udělat vše pro to, abychom pomohli ženám v dosažení jejich cílů a rovněž ve spojení jejich kariéry s rodinným životem. Abychom toho dosáhli, musíme ve venkovských oblastech zaručit přístup ke službám v širším slova smyslu i k infrastruktuře a rovněž k možnostem vzdělání a osobního rozvoje. Je třeba přijmout opatření pro podporu podnikatelského ducha mezi ženami a pro boj se všemi projevy diskriminace na základě pohlaví. Rovněž bychom se měli zaměřit na zajištění větší politické a finanční podpory, např. prostřednictvím snadnějšího přístupu k investicím a půjčkám. Jsem si jist, že všechna tato opatření zajistí lepší využití potenciálu žen pro rozvoj zemědělství a místních společenství i celých regionů.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení zaměřené na posílení úlohy žen v zemědělském odvětví a zlepšení jejich situace ve venkovských oblastech, poskytnutí více sociálních záruk a napomáhání zaměstnanosti a podnikání. Kromě toho musíme udělat vše pro to, abychom zajistili vytvoření účinně fungujícího systému sociální ochrany, který by umožnil předčasný odchod do důchodu a pobírání mateřských dávek. Abychom vytvořili příznivé prostředí podporující podnikání, musí být všechny venkovské oblasti vybaveny nejmodernější IT infrastrukturou. Dostatečný širokopásmový přístup je jedním z hlavních předpokladů růstu v činnosti malých a středních podniků ve venkovských oblastech. Dále musíme za každou cenu zajistit zachování venkovských společenství a vytvořit příležitosti pro dosažení souladu rodinného a pracovního života. Proto musíme zajistit, aby lidé žijící ve venkovských oblastech měli přístup k vysokému standardu lékařské péče, vzdělání, péče o děti a dalších služeb, které by uspokojovaly každodenní potřeby a které by vytvořily příznivější životní podmínky a omezily by sociální vyloučení.

Členské státy využívající peníze se strukturálních fondů musí vytvářet a uplatňovat pobídky, které by podpořily účast žen na pracovním trhu, snížily sociální nerovnost a řešily otázky související s dopravní infrastrukturou. Více pozornosti je třeba věnovat organizacím zemědělců a měla by být vytvořena evropská síť žen ve venkovských oblastech, aby byly důsledně realizovány rozvojové programy na venkově.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Nová společná zemědělská politika (SZP) rovněž zohledňuje sociální otázky, jako je úloha žen ve venkovských oblastech. Společným cílem je zabránit situaci, kdy se budou rozvíjet výhradně populační centra, čímž by se zabránilo diskriminaci na základě pohlaví anebo zeměpisného původu občanů, kteří žijí na venkově. Protože jsem s těmito zásadami souhlasil, hlasoval jsem pro tuto zprávu, jež zdůrazňuje význam úlohy, kterou hrají ženy v zemědělském podnikání a ve venkovských prostředích, a jež upozorňuje na význam této úlohy pro politiku územního rozvoje. Zpráva vyzdvihuje oblasti, na kterých je třeba pracovat, abychom zajistili lepší integraci žen a co nejlepší využití jejich odborného potenciálu, které povede k lepším životním vyhlídkám díky větší ekologické a energetické efektivitě ve venkovských oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s většinou návrhů, které předkládá, zejména s podporou multifunkčnosti ve venkovských oblastech, jež jsou oblastmi pro život a podnikání, kde by měla společenství zůstat a měla by být dynamická. Je třeba uznat, že venkovské oblasti jsou obzvláště postiženy stárnutím obyvatelstva, nízkou hustotou osídlení a vysídlováním některých oblastí, a proto by se společná zemědělská politika (SZP) měla orientovat na řešení těchto výzev. Skutečností je, že historicky byla práce žen v zemědělství systematicky podhodnocována a často neplacena nebo placena za nižší sazby než rovnocenná práce odváděná muži. Proto je třeba tuto skutečnost vzít v úvahu jako součást tohoto tématu a především vytvořit rovnocenné pracovní podmínky pro rovnocennou práci. V každém případě se domnívám, že klíčovou věcí pro tuto otázku, má-li konečně ztratit význam, je nastolení rovnosti pro ženy a muže v zemědělské činnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE) , písemně. (IT) Ženy jsou páteří zemědělského odvětví ve venkovských oblastech. Je proto důležité, abychom se zaměřili na úlohu, kterou hrají v zemědělském podnikání a ve venkovských oblastech. Proto musíme vzít v úvahu jejich potřeby a využít jejich potenciál, protože otázky jako kvalita života a hospodářská výkonnost závisejí, zejména ve venkovských oblastech, na přítomnosti žen a jejich práci na mnoha frontách. Evropské podpůrné politiky se tedy musí více než kdy dříve snažit o uspokojení jejich potřeb a podmínek, abychom zabránili odlivu žen všech generací z venkova nebo v každém případě abychom je podpořili k návratu k venkovskému životu. Za těchto okolností může pomoc EU přispět ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech pro ženy, které řídí podniky nebo dodavatelské služby, i pro spotřebitele zboží a služeb. Protože ženy hrají významnou úlohu z hlediska udržitelného rozvoje ve venkovských oblastech, hlasuji pro, abych zaručil konkrétní podporu pro ženy v tomto odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. Ženy jsou velmi důležité pro zemědělské odvětví a venkovský svět a jejich přítomnost v něm je stále zřetelnější. Je tedy třeba zdůraznit úlohu, kterou ženy hrají v zemědělských podnicích a ve venkovských oblastech, a především vzít v úvahu její multifunkční povahu. Chceme-li udržet ženy všech generací na venkově nebo je podpořit, aby se tam přestěhovaly, musí podpůrné politiky odrážet jejich potřeby a podmínky důsledněji, než tomu bylo v minulosti. Ve venkovských oblastech jako kdekoli jinde ženy očekávají, že budou moci uskutečnit své vlastní životní plány, být ekonomicky nezávislé a plnit rodinné výzvy.

Evropská komise by měla zvýšit rozpočtové příspěvky pro ESF, aby poskytla přiměřené prostředky na opatření ke zdokonalení vzdělání a výcviku pro zlepšení přístupu na trh práce a pro boj s nezaměstnaností a opatření a činnosti v rámci strategie sociálního začleňování a vlajkové iniciativy EU 2020 pro boj s chudobou a sociálním vyloučením ve prospěch znevýhodněných a zranitelných osob, zejména žen, včetně těch, které uzavřely pochybné a nejisté smlouvy. Členské státy by měly přispět zejména k rozhodnému zlepšení sociální situace žen v zemědělství v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně.(FR) Je možné, že zemědělkyně budou budoucností společné zemědělské politiky? Je to poněkud kontroverzní tvrzení, ale z velké části je dobře zdůvodněné, vezmeme-li v úvahu význam žen ve venkovském životě a v zemědělských podnicích. Podle statistik představují zemědělkyně v Evropské unii 43 % zemědělských pracovníků a 20 % zemědělských manažerů a tato čísla nezahrnují manželky zemědělců, jejichž práce často není zohledněna.

V době, kdy se zemědělské podniky specializují, je tvořivá povaha žen nezpochybnitelnou výhodou, která ve spojení s jejich větším zájmem o udržitelnost a kvalitu životního prostředí zasluhuje uznání a podporu na evropské úrovni. To byla volba, pro niž se dnes Evropský parlament rozhodl, když přijetím zprávy paní Jeggleové zdůraznil významnou úlohu, kterou budou ženy hrát v budoucím rozvoji venkovských oblastí. Jak zpravodajka velmi příhodně napsala ve svém vysvětlujícím prohlášení: „Zkušenost totiž ukazuje, že kvalita života a hospodářská kapacita zejména ve venkovských regionech souvisí s přítomností žen a jejich mnohostrannou činností.“ Je to jednoduchý a moderní způsob přehodnocení pohledu na zemědělskou profesi.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Ženy jsou osou odvětví zemědělství a venkovských oblastí a jejich přítomnost stále nabývá na významu. Je proto důležité zdůrazňovat úlohu, již ženy zaujímají v zemědělských podnicích a ve venkovských oblastech, a to se zvláštním zřetelem na jejich multifunkční úlohu. Možnosti zde existují v konkrétní podpoře žen v zemědělství. Je třeba výrazněji zohledňovat jejich mnohostranné profesní dovednosti, zájmy a uplatnění, aby zemědělství zůstalo pro ženy atraktivním pracovním místem. K tomu je třeba, aby se ženy plně podílely na zdrojích pro různé podoby života a hospodaření v zemědělství. Ženy pracující v zemědělství se musí v souladu se svou profesní spoluodpovědností podílet na právech a povinnostech. K tomu patří zastoupení v zemědělských grémiích a podíl na podnikových příjmech.

Pro moderní a udržitelné zemědělství nelze opomenout ani odpovídající sociální zabezpečení všech žen činných v zemědělství. Je třeba zohlednit dostupné zkušenosti s agrárně-sociálními systémy zabezpečení evropských členských států, které by měly ve střednědobém horizontu přispět k jednoznačnému zlepšení sociální situace žen v evropském zemědělství.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Udržitelný rozvoj ve venkovských oblastech byl v Evropě vždy považován za prioritu, aby bylo možné zaručit co nejlepší životní podmínky pro muže a ženy, kteří se rozhodnou pracovat v tomto odvětví.

V Evropské unii je v současnosti v zemědělském odvětví zaměstnáno 26,7 milionu lidí. Čtyřicet dva procent z nich jsou ženy a nejméně jeden zemědělský podnik z pěti řídí žena. Tato čísla jsou dokladem reálné pozice žen ve venkovských oblastech, která se zásadně liší od předešlých desetiletí, v nichž byly ženy představitelkami změny a pocházely z velice různých sociálních a hospodářských prostředí členských států.

Podporuji znění této zprávy, protože upozorňuje na potřebu plánovat evropské podpůrné strategie pro venkovské oblasti, které jsou nastaveny podle potřeb žen, abychom ve střednědobém horizontu zlepšili sociální a pracovní podmínky žen.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Nemáme jinou možnost než hlasovat pro zprávu o úloze žen v zemědělství a ve venkovských oblastech, protože stále věříme v profesionálního zemědělce, který žije ze svého příjmu získaného z vlastního podniku.

Ženy jsou v zemědělském kontextu bezpochyby znevýhodněny, protože se zpravidla věnují mateřským povinnostem a své obvyklé úloze podpory ostatních členů rodiny. Zemědělská praxe není určována pevně stanovenými hodinami, ale musí se přizpůsobit sezónním požadavkům, vegetačním obdobím a případně potřebám chovaného dobytka. Jsou období, kdy mají pracovní dny 12 až 13 hodin, sedm dnů v týdnu, a jiná, která jsou klidnější. Je zřejmé, že zemědělkyně např. během těhotenství nemůže přestat pracovat na své půdě, když to potřebuje, protože kdyby tak učinila, přišla by o příjem za celý rok.

Potřeby zemědělkyň jsou tedy jiné než ostatních pracovnic, a proto je důležité, aby měly zaručenu dostatečnou a specializovanou podporu, která zohledňuje skutečnost, že zemědělské podniky jsou téměř vždy umístěny daleko od veřejných služeb, jako je veřejná doprava, služby či sociální podpora.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro tento návrh usnesení, protože se domnívám, že ženy hrají zásadní úlohu a jsou velkým přínosem pro rozvoj venkovských oblastí a zemědělského odvětví. Podpora žen a jejich podnikatelských plánů na venkově pomůže celému venkovskému společenství k výraznému pokroku. Uprostřed hospodářské krize a pokračující nezaměstnanosti musíme vytvořit pobídky, které udrží ženy všech věkových skupin na venkově, abychom podpořili ženské podnikání a investovali do jejich vzdělání, čímž zajistíme rozvoj a inovaci zemědělského odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. (RO) Nejprve bych chtěla poděkovat paní Jeggleové za tuto skvělou zprávu, která vyzdvihuje mimořádně důležitou úlohu žen v zemědělství. Uvědomuji si, že mnozí z nás by chtěli udržet ženy všech věkových skupin na venkově nebo si myslíme, že bychom je měli podpořit, aby se tam přestěhovaly a zajistily budoucnost venkovských oblastí a zemědělství v Evropě. Chceme-li jim to však usnadnit, musíme zlepšit přístup žen ke vzdělání a výcviku v zemědělském odvětví a umožnit jim lepší přístup k přímým platbám. Na druhé straně musíme zajistit, že budou mít přístup ke slušným důchodům a sociálnímu pojištění.

V Rumunsku např. nemají některé ženy žijící na venkově nárok na zemědělské důchody a je pro ně velice obtížné začít podnikat v zemědělském odvětví. Proto je důležité, abychom se více zaměřili na ženy pracující v rodinných nebo soběstačných zemědělských podnicích a zaručili jim slušné živobytí i dostatečné důchody.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. − (PL) Podpořila jsem zprávu o úloze žen v zemědělství a ve venkovských oblastech. Zejména jsem pro řešení zaměřená na zvýšení úrovně zaměstnanosti mezi ženami ve venkovských oblastech. V Polsku je více nezaměstnaných žen než mužů, zejména ve venkovských oblastech. Velké procento lidí bez práce ve venkovských oblastech jsou ženy ve věku pod 34 let. Ve většině případů to jsou vzdělané ženy, které nemohou najít práci odpovídající jejich kvalifikaci. To je obzvlášť nebezpečný trend, protože právě mladí lidé by měli dostávat větší příležitosti, aby se uchytili na trhu práce. Z dlouhodobého hlediska tak dochází k feminizaci nezaměstnanosti ve venkovských oblastech, a tedy k vysoké míře chudoby mezi mladými ženami. Mnohé z nich se rozhodnou odejít do měst, aby si hledaly práci, což zase vede ke stárnutí venkovské populace, poklesu míry přirozeného růstu a obecnému zhoršení životních podmínek pro obyvatele venkovských oblastí.

Z těchto důvodů podporuji tento návrh, přičemž by součástí nového nařízení EZFRV mělo být ustanovení pro speciální fond zaměřený na podporu žen v budoucím programovém období 2014–2020. Může to mít pozitivní vliv na úroveň zaměstnanosti žen ve venkovských oblastech. Rovněž podporuji poskytování dostatečných příspěvků pro ženy žijící ve venkovských oblastech v rámci systémů sociálního zabezpečení. Tyto příspěvky musí zohledňovat skutečnost, že ženy mají omezenější možnosti výdělku a že to ovlivňuje jejich nárok na důchod.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. − (PL) V důsledku sociálního a demografického vývoje, změn hodnotových systémů a širší nabídky možností se mění struktura venkovských oblastí. Mění se i úloha žen ve venkovských oblastech. Abychom zajistili, že ženy zůstanou ve venkovských oblastech, nebo abychom je podpořili, aby si zvolily život na venkově, musíme nyní více zohlednit jejich potřeby a zajistit, že se tyto potřeby odrazí v naší podpůrné politice. Měli bychom zajistit, aby byly ženy ve venkovských oblastech více vidět, zejména v hospodářských a finančních oborech, a měli bychom zpřístupnit nástroje pro dosažení těchto úkolů.

Vzhledem k tomu, že se ženy stále starají o malé děti a nemocné a staré lidi, a musí se proto vzdát své práce, měli bychom jim umožnit, aby dosáhly rovnováhy mezi rodinným a profesionálním životem. Lze toho dosáhnout rozvojem infrastruktury, např. budováním jeslí a rozvojem různých vzdělávacích a kulturních možností. Klíčem k dosažení těchto cílů bude začlenění žen všech generací do rozhodovacího procesu.

Nesmírně důležité je také zlepšení přístupu žen k lékařským službám a programům screeningu nádorových onemocnění. Také je třeba podporovat a rozvíjet agroturistiku jako nízkorizikovou formu ekonomické činnosti, která podporuje tvorbu pracovních míst a rovnováhu práce a života, a prosazovat elektronické formy podnikání, jako např. e-commerce, které umožňují ekonomickou aktivitu bez ohledu na vzdálenost od městských center.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (S&D), písemně. EPLP podporuje cíl zprávy Elisabeth Jeggleové „Úloha žen v zemědělství a ve venkovských oblastech“ upozornit na specifické problémy odvětví, kterým čelí ženy pracující v zemědělství, a mnohá z opatření navržených na posílení jejich postavení. Zpráva se věnuje specifickým potřebám žen pracujících v zemědělství a navrhuje řadu doporučení, která zohledňují jejich životní podmínky a jejich úlohu a přínos pro rozvoj venkovského hospodářství. EPLP však nesouhlasí s odstavcem 4, který hovoří proti dalšímu snižování podílu na celkovém rozpočtu určeného na zemědělské výdaje. Rádi bychom dosáhli významné změny priorit ve víceletém finančním rámci, abychom plně podpořili priority Evropa 2020, které mají největší vliv na zvýšení úrovně zaměstnanosti a růstu.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. Podpořila jsem tuto zprávu, která zdůrazňuje význam rovnosti žen a mužů v podpoře udržitelného hospodářského růstu a rozvoje venkova. Domnívám se, že musíme podpořit zastoupení žen ve všech politických, sociálních a hospodářských orgánech zemědělského odvětví, abychom ženám zajistili účast na principu rovnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Tarabella (S&D), písemně.(FR) Těší mě, že zpráva paní Jeggleové, k níž jsem sám přispěl, byla přijata. Společná zemědělská politika má skutečně sociální hodnotu, protože uznává základní úlohu žen v zachování budoucích perspektiv venkovského života a prosperity ve venkovských oblastech (vzhledem k tomu, že 41 % ze 14,6 milionu osob zaměstnaných v zemědělství v EU jsou ženy).

Cílem je především podpora podnikatelského ducha a zemědělských schopností žen, vybavení venkovských oblastí moderní infrastrukturou, která ženám umožní dosáhnout rovnováhy v práci a životě (např. budováním denních jeslí), úsilí o větší zastoupení žen v politických, hospodářských a sociálních orgánech v zemědělském odvětví (přičemž cílem bude absolutní rovnost) a zavedení dostatečného sociálního zabezpečení pro ženy pracující v zemědělství i společného vlastnictví zemědělských podniků. Je-li opravdová rovnost spravedlivá, má uznání úlohy žen v zemědělství skutečně význam.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Venkovské oblasti mají trvalou potřebu aktivní podpůrné politiky zaměřené na lepší vyhlídky a lepší pracovní příležitosti žen. Kvalifikované zemědělkyně potřebují široce založené vzdělání a musí být schopny pracovat a přemýšlet podnikatelsky. To vyžaduje optimální infrastrukturu ve venkovských oblastech, pokud jde o vzdělávání, další školení, školy a dětskou péči i neomezený přístup k moderní informační technologii. Kromě toho je třeba rozšiřovat ženské sítě a přístup podnikatelek k půjčkám a investicím.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která vyzývá ke zlepšení situace a uznání žen pracujících v zemědělství a k dalšímu poskytování venkovské podpory.

Zpráva vyzdvihuje zásadní potřebu zajistit sociální zabezpečení pro manželky zemědělců, kteří jsou výdělečně činní, a také pro dočasné a migrující pracovníky. To by měl být samozřejmý krok, nejen pro zemědělskou práci, ale i v širším kontextu všech samostatně výdělečně činných profesí, chceme-li dosáhnout skutečné rovnosti žen a mužů v těchto oblastech se zvlášť špatným přístupem k ženám.

Proto říkám, ano, podpora rovnosti žen a mužů musí být začleněna do společné zemědělské politiky a Unie musí své proklamované cíle a činy uvést v soulad. Nedělám si však iluze o obecné shodě cílů Unie a využívání evropských fondů, zejména pokud jde o lidská práva, jichž jsou práva žen nedílnou součástí.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Hlasovala jsem pro zprávu paní Jeggleové. Zpráva poukazuje na obrovský přínos žen v posledních letech k udržitelnému rozvoji venkovských oblastí a k diverzifikaci a přizpůsobení zemědělství změnám na trhu. Chceme-li však ženám nabídnout reálné vyhlídky v zemědělském odvětví, musí společná zemědělská politika zahrnovat aspekty více orientované na ženy, včetně (jak tato zpráva objasňuje) zajištění zvláštních forem vzdělání a poradenství i infrastrukturní podpory.

 
  
MPphoto
 
 

  Artur Zasada (PPE), písemně. − (PL) Chtěl bych blahopřát paní Jeggleové k dokumentu, který je významným příspěvkem k diskusi o podobě společné zemědělské politiky. Klíčovým faktorem ovlivňujícím zvyšování hospodářského potenciálu venkovských oblastí je začlenění žen – jak do politických orgánů, tak do zemědělských organizací i prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti. Klíčovou otázkou, pokud jde o tvorbu pracovních míst, je podpora žen ve formách elektronického podnikání, jako např. e-commerce, což umožňuje ekonomickou aktivitu i v nepřístupných oblastech. Také bychom měli lépe využívat příležitostí k rozvoji života společenství ve venkovských oblastech navrhováním a prováděním programů na podporu systémů vzdělání pro organizace žen.

Další věcí klíčového významu, pokud jde o rovné příležitosti, je podpora budování dostatečné infrastruktury péče o děti ve venkovských oblastech, protože řádně fungující dětská péče umožňuje ženám rychlejší návrat do práce a zvyšuje jejich konkurenceschopnost na pracovním trhu. Ještě jednou bych chtěl poděkovat paní Jeggleové za přijetí mých návrhů při práci na zprávě. Do dokumentu byly zařazeny věci, které požadovaly ženy při veřejných konzultacích, jež jsem zorganizoval v regionu Ziemia Lubuska.

 
  
  

Zpráva: Marian-Jean Marinescu (A7-0054/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o účinnosti financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech. Je to velmi důležitý dokument pro Litvu, Bulharsko a Slovensko, protože vyřazují jaderné elektrárny z provozu. Existuje obava, že v případě klíčových projektů řízení infrastruktury pro nakládání s odpady došlo v Litvě k významným zpožděním a že jí to zabrání včas a účinně využít fondy EU. Uvádí se, že je stále zapotřebí velkého množství finančních prostředků pro vyřazení zařízení elektrárny z provozu a vnitrostátní prostředky na pokrytí těchto nákladů nestačí – ve státním fondu pro vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu se dosud nashromáždilo pouze něco přes 100 milionů EUR (přitom jen technické náklady na vyřazení elektrárny z provozu se pohybují od 987 milionů EUR do 1 300 milionů EUR). Evropský parlament proto vyzývá členské státy EU, aby v tomto směru přijaly potřebná opatření. Vyřazování jaderných elektráren z provozu je velice složitý proces. Země nemají dostatek zkušeností, aby byly schopny předvídat veškerou související práci a účinně ji provádět. Evropský parlament přijímá toto usnesení v pravý čas, a podporuje tak Litvu, Bulharsko, Slovensko a všechny členské státy EU, aby vyřazovaly jaderné elektrárny z provozu co nejúčinněji. Je to velmi důležitá práce, kterou bude Evropský parlament nadále pozorně sledovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento důležitý dokument. Když se Litva, Slovensko a Bulharsko připojily k Evropské unii, přijaly politicky a hospodářsky komplexní závazky, že vyřadí z provozu jaderné elektrárny, a Evropská unie se zavázala poskytnout finanční pomoc potřebnou pro vyřazení jaderných elektráren z provozu, vybudování úložišť jaderného odpadu, uložení tohoto odpadu a rozvoj energetických projektů. Domnívám se, že koncept solidarity Evropské unie může účinně přispět ke zmírnění negativních hospodářských důsledků předčasného uzavření elektráren v energetickém odvětví, ale mnohé důležité otázky zůstávají nevyřešeny. Otázka přidělování není zcela jasná, protože je nyní známo, že současné finanční prostředky nebudou pro včasné a řádné vyřazení jaderných elektráren z provozu stačit. Je nebezpečí, že vyřazování jaderných elektráren z provozu bude zpožděno kvůli nedostatku finančních prostředků, a to může znamenat ohrožení životního prostředí a lidského zdraví. Podrobné plány na vyřazování jaderných elektráren z provozu je ještě třeba dokončit, a v důsledku toho existuje nedostatek informací o harmonogramech, nákladech jednotlivých projektů a zdrojích jejich financování. Souhlasím s tím, že Evropská komise musí více koordinovat postup s těmito třemi členskými státy, aby bylo dosaženo dohody o předložení podrobných plánů, dokončení prací na harmonogramu a objemu finančních prostředků. Komise musí také nalézt způsoby jak měnit postupy EU pro financování operací vyřazování jaderných elektráren z provozu s ohledem na strategie používané členskými státy a jejich vnitrostátními administrativními strukturami a jak zjednodušit pravidla řízení fondů takovým způsobem, aby neovlivnila bezpečnost operací vyřazování jaderných elektráren z provozu.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Marinesca, protože podle mého názoru nedostatek finančních prostředků na opatření pro vyřazování jaderných elektráren z provozu zpozdí proces poskytnutí finanční pomoci třem dotyčným členským státům: Litvě, Slovensku a Bulharsku. Zpoždění tohoto procesu by znamenalo ohrožení životního prostředí a lidského zdraví. Při budoucím posuzování prováděném Evropskou komisí a Účetním dvorem Evropské unie musí být vyjasněny tyto aspekty: poskytnutí a využití finančních prostředků EU pro zajištění bezpečného vyřazení jaderných elektráren z provozu, bezpečného uložení jaderného odpadu a koordinace tří stávajících programů. Za těchto okolností je třeba efektivně využít získaných zkušeností a použít model založený na dříve připravených a financovaných projektech, abychom dosáhli snížení nákladů.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu našeho kolegy o poskytnutí finanční pomoci požadované Litvou, Slovenskem a Bulharskem pro uzavření jaderných elektráren. Je naprosto zřejmé, že neposkytneme-li přiměřené prostředky, můžeme čelit mimořádně vážným důsledkům pro životní prostředí a lidské zdraví. Poskytnuté zdroje musí být samozřejmě spravovány řádným a průhledným způsobem. Vážným problémem je, že nemáme samostatný tým EU tvořený koordinátory a odborníky pro všechny tři projekty, který by dohlížel na návrh plánu a jasného harmonogramu i na řádné využívání již poskytnutých finančních prostředků a rozhodoval o tom, co je třeba provést pro bezpečné dokončení uzavření jaderných elektráren.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně.(FR) Klíčovým slovem v této zprávě je „odpovědnost“. Jaderný průmysl si musí uvědomit, že se již nemůže vyhýbat odpovědnosti za vyřazování jaderných elektráren z provozu, jak často dělal v minulosti. Právě k vyřazování jaderných elektráren z provozu, které mělo obecně nedostatečné bezpečnostní standardy, se zavázal v době různých přístupových procesů EU. Poskytnuté částky bohužel nebyly správně využity. Je tedy nejvyšší čas, abychom z toho vyvodili všechny nezbytné důsledky. Tato poznámka může platit pro jaderné elektrárny v nových členských státech, ale stále platí i pro všechny země EU, které se rozhodly pro tuto technologii.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Katastrofa v Japonsku nás všechny přiměla přemýšlet o jaderné bezpečnosti. Pomoc při uzavření jaderných elektráren v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku, které používaly zastaralou technologii, přispívá k minimalizaci důsledků mimořádných výdajů, které jejich uzavření do roku 2013 představuje. Pomoc je směrována do zlepšení životního prostředí a modernizace nových elektrických systémů a do zlepšení bezpečnosti dodávek. Hlasovala jsem pro tuto iniciativu, protože by také měla představovat budoucnost ostatních evropských jaderných elektráren se zastaralou technologií.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Touto zprávou Parlament vyvíjí správný tlak na Komisi, aby zaručil, že bude pokračovat v bedlivém sledování a kontrole způsobu, jak Slovensko, Bulharsko a Litva vynakládají a budou vynakládat značné finanční částky, které jim byly přiznány v rámci programu vyřazování jaderných elektráren ze sovětské éry z provozu, aby byla zaručena jejich bezpečnost. Katastrofická nehoda v Japonsku před několika týdny říká jasně těm, kteří si ještě neuvědomili, že s jadernou energií si nelze zahrávat: při jakémkoli nakládání s atomovou energií je třeba uplatňovat bezpečnostní kritéria s nejvyšší přísností, a Komise proto musí převzít odpovědnost za sledování postupu programů vyřazování starých jaderných elektráren ve třech bývalých komunistických zemích.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Marinesca, která upozorňuje na problém, který je v současnosti nanejvýš aktuální. Ve světle toho, k čemu došlo v Japonsku, vyvstává nyní otázka bezpečnosti stávajících a fungujících jaderných elektráren v Evropě.

Závazek přijatý Litvou, Bulharskem a Slovenskem během vyjednávání o přistoupení k EU, že vyřadí z provozu staré jaderné reaktory, které nebylo možné přizpůsobit požadovaným minimálním bezpečnostním normám, musí být trvalým a uceleným závazkem, pro který Evropská unie nyní na nějakou dobu připravila a poskytla balíčky podpory a finančních prostředků. Doufám, že práce na vyřazování jaderných elektráren z provozu proběhnou rychle a způsobem, který zaručí maximální bezpečnost občanů a životního prostředí. Rovněž doufám, že bude možné vyrovnat narůstající zpoždění a dokončit práci v dohodnuté lhůtě.

A konečně bych chtěl bez ohledu na konkrétní případy zdůraznit potřebu sledovat, jaké kontroly se provádějí na ostatních reaktorech v Evropě, aby byly instituce odpovědné za zajištění bezpečnosti nejen současných elektráren, ale i nových, které budou v budoucnu případně vybudovány.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. (RO) Dodržování norem jaderné bezpečnosti a ochrana obyvatelstva proti jadernému riziku jsou obzvlášť důležitými aspekty, které ospravedlňují finanční prostředky poskytnuté Evropskou unií třem členským státům na vyřazení z provozu jejich jaderných elektráren, které již nebylo možné modernizovat, aby splňovaly nejvyšší bezpečnostní normy. Nicméně plně podporuji stanovisko vyjádřené v tomto usnesení, protože se domnívám, že potřebujeme sledovat, jak jsou tyto finanční prostředky vynakládány, abychom zaručili, že jsou účinným příspěvkem k bezpečnosti procesu vyřazení jaderných elektráren z provozu. Strategie bohužel nebyly příliš srozumitelné, což mělo za následek, že nebyly stanoveny žádné stropy pro finanční prostředky Evropské unie na vyřazení jaderných elektráren z provozu. V budoucnu bychom se měli takové práce vyvarovat, protože potřebujeme vytvářet ucelené plány, které pokryjí všechny činnosti, jež budou způsobilé pro financování. Měla by být zajištěna průhlednost způsobu vynakládání peněz, abychom zaručili efektivitu financování a především zajistili, že peníze evropských daňových poplatníků jsou vynakládány odpovědně.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Je bezpodmínečně nutné, aby jaderné reaktory na Slovensku, v Bulharsku a Litvě byly vyřazeny z provozu, protože nemohou splňovat požadované minimální bezpečnostní normy za ekonomicky přijatelné náklady. Nebude to možné bez finanční pomoci EU, která by měla řešit důsledky jejich uzavření a vyřazení z provozu, což samozřejmě zahrnuje opatření pro zlepšení životního prostředí v souladu s acquis a opatření pro modernizaci konvenční výrobní kapacity, která nahradí vyřazenou výrobní kapacitu atd. Finanční pomoc Evropské unie byla poskytována ve formě příspěvků třem Mezinárodním fondům na podporu vyřazování elektráren z provozu, které jsou spravovány Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Evropská unie má obavy z možných bezpečnostních důsledků při vyřazování z provozu starých jaderných elektráren v nových členských státech a z možného nesprávného nakládání s radioaktivním odpadem, který produkují. Příslušné operace jsou obecně velice rozsáhlé. Proto je třeba, aby finanční zdroje poskytnuté EU byly spravovány řádně a co nejprůhledněji a byl poskytnut přiměřený vnější dohled, který by zajistil spravedlivou hospodářskou soutěž na energetickém trhu. Současně musí Unie neustále podporovat rozvoj alternativních energetických zdrojů, které mají nízké emise a jsou konkurenceschopné, abychom napravili nepříznivé hospodářské a sociální důsledky procesu vyřazování starých jaderných elektráren z provozu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně.(FR) Od roku 2007 jsou vyřazovány z provozu tři jaderné elektrárny v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku s výraznou finanční pomocí EU. Vzhledem ke zpožděním a obecnému špatnému řízení Parlament vyzývá Komisi, aby sestavila koordinační tým, který bude dohlížet na plánování, posoudí využívání dosud poskytnutých finančních prostředků a rozhodne, zda bude ještě třeba další pomoci EU po roce 2013. Parlament také požadoval, aby Evropský účetní dvůr do konce roku vypracoval zvláštní zprávu o těchto třech programech vyřazování elektráren z provozu, abychom zjistili, zda vynaložené peníze skutečně pomohly zlepšit bezpečnost. Vzhledem k rozpočtovým omezením, která se týkají všech zemí, bude Parlament souhlasit s navýšením jeho pomoci, pokud finanční prostředky EU skutečně posloužily zlepšení bezpečnosti energetického zásobování, modernizaci infrastruktury a rozvoji projektů udržitelné energie. Po jaderné havárii v Japonsku si EU uvědomuje rozsah své odpovědnosti a skutečnost, že si nemůže dovolit zanedbat bezpečnost svých jaderných zařízení.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Zpráva o účinnosti financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech předkládá souhrn provedeného financování ze strany EU pro odpojení a demontáž jaderných elektráren Ignalina v Litvě, Bohunice na Slovensku a Kozloduj v Bulharsku. Litva, Slovensko a Bulharsko se v rámci jednání o přistoupení do EU zavázaly uzavřít a následně vyřadit z provozu jmenované jaderné elektrárny, které dle jednání G7 nebylo možno v rámci přijatelných finančních nákladů modernizovat a ve kterých nebylo možno zajistit minimální normy bezpečnosti. EU se zavázala financovat toto uzavření a vyřazování z provozu a finanční rámec plní. Vítám, že EU může podobné aktivity podporovat. Vyřazování starých a málo bezpečných jaderných elektráren v Evropě je nezbytností pro udržitelný život a zdraví evropských občanů.

Doufám, že budou podobně uzavřeny a vyřazeny z provozu také nejstarší jaderné elektrárny ve Francii. Německo se k podobnému kroku po havárii v Japonsku ihned odhodlalo. Pro přijetí zprávy budu hlasovat, neboť je nutné dokončit proces uzavření a vyřazení z provozu jaderných elektráren Ignalina, Bohunice a Kozloduj za odpovídající finanční spoluúčasti EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech. Domnívám se, že EU by měla podporovat uzavírání těchto zařízení a investice do projektů alternativní energie, aby zaručila bezpečnost a chránila zdraví evropské veřejnosti, snížila energetickou závislost a minimalizovala potenciální sociální náklady.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Před přistoupením zemí střední a východní Evropy k EU byla jejich pravidla týkající se jaderné energetiky a radioaktivního odpadu méně přísná než pravidla platná v té době v EU. Některé z těchto zemí navíc nadále provozovaly staré sovětské reaktory, které nebylo možné přizpůsobit minimálním požadovaným bezpečnostním normám za ekonomicky přijatelné náklady. Z tohoto důvodu se Litva, Slovensko a Bulharsko při přistoupení zavázaly, že vyřadí z provozu reaktory, které nesplňují normy. Pro toto opatření bylo třeba zásahu a finanční pomoci EU, která má pokračovat do roku 2013. Po tragických událostech v Japonsku se domnívám, že naléhavě potřebujeme dokončit všechny programy uzavření a vyřazení jaderných elektráren ve střední a východní Evropě, jejichž provoz nevyhovuje evropským bezpečnostním normám.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Litva, Slovensko a Bulharsko splnily své závazky týkající se včasného uzavření příslušných bloků ve třech jaderných elektrárnách. Blok 1 jaderné elektrárny Ignalina byl odstaven dne 31. prosince 2004 a blok 2 dne 31. prosince 2009. Blok 1 jaderné elektrárny Bohunice V1 byl odstaven dne 31. prosince 2006 a blok 2 dne 31. prosince 2008. Bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj byly odstaveny dne 31. prosince 2002 a bloky 3 a 4 dne 31. prosince 2006. Existuje právní důvod pro poskytnutí finanční pomoci v částkách, které jsou každoročně stanoveny rozhodnutím Komise na základě jednotlivých výročních kombinovaných programových dokumentů, což umožňuje zajistit kontrolu nad vývojem a financováním schválených projektů. Cílem pomoci Společenství je podpořit tyto tři členské státy v tom, aby unesly finanční a hospodářskou zátěž způsobenou pevně stanovenými daty předčasného uzavření elektráren a pokrýt náklady na mnoho nezbytných činností spojených s jejich vyřazením z provozu, investovat do energetických projektů s cílem omezit energetickou závislost a napomoci ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s vyřazením těchto elektráren z provozu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Víme, že průměrný věk reaktorů v provozu v jaderných elektrárnách v téměř polovině členských států Evropské unie je relativně vysoký, čímž vznikla potřeba vyřadit některé z těchto reaktorů z provozu z důvodů bezpečnosti a ochrany veřejného zdraví a životního prostředí.

V případě nových členských států, před nimiž stojí požadavek vyřazení řady bloků, je zřejmě jen spravedlivé, že mohou očekávat pomoc EU pro řádné a bezpečné dokončení postupu vyřazení z provozu.

Tyto postupy by měly zahrnovat potřebnou údržbu a dohled po uzavření, zpracování odpadu, uskladnění odpadu a vyhořelého paliva a dekontaminaci, ekologičtější provoz stávajících zařízení a pomoc pro nahrazení výrobní kapacity uzavřených elektráren se zvláštním důrazem na udržitelnost životního prostředí a energetickou účinnost.

A konečně je třeba poznamenat, že je rovněž třeba vzít v úvahu sociální důsledky těchto postupů, čímž bude zaručeno – kromě všech bezpečnostních podmínek před, během a po vyřazení z provozu – že pracovní místa a ostatní práva budou zachována.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. Odstavec 7 Marinescovy zprávy říká, že vyřazení z provozu některých jaderných elektráren v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku „by měla být přisouzena nejvyšší důležitost v zájmu bezpečnosti a zdraví všech lidí v Evropě“. S tímto tvrzením zcela souhlasím, ale šel bych ještě dál: naprosté opuštění jaderné energie ve všech členských státech by bylo v zájmu bezpečnosti a zdraví našich lidí.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Jak víte, Litva, Slovensko a Bulharsko provozovaly staré sovětské jaderné reaktory, které podle závěrů mezinárodního společenství nebylo možné modernizovat, aby splňovaly minimální požadované bezpečnostní normy za ekonomicky přijatelné náklady. Vzhledem k tomu, že předčasné uzavření představuje mimořádnou finanční zátěž, a jako akt solidarity se Evropská unie zavázala poskytnout přiměřenou dodatečnou finanční pomoc pro vyřazení těchto reaktorových bloků z provozu do konce roku 2013. Existují však obavy, že v klíčových projektech řízení infrastruktury pro nakládání s odpady (sklad vyhořelého paliva a projekt na uskladnění odpadu) došlo k významným zpožděním. Časová rezerva v systému je téměř vyčerpána a zpoždění mohou mít dopad na kritická místa celého plánu na vyřazení elektrárny z provozu, což by mělo za následek odpovídající nárůst nákladů. Komise by měla podat zprávu o výsledcích přehodnocení harmonogramu projektu. Významná část finančních prostředků byla přidělena na energetické projekty, je však stále zapotřebí velkého množství finančních prostředků pro vyřazení zařízení elektrárny z provozu a vnitrostátní prostředky na pokrytí těchto nákladů nestačí: ve státním fondu pro vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu není shromážděno dostatek finančních prostředků. Samotné technické náklady na vyřazení elektrárny z provozu se pohybují od 987 milionů EUR do 1 300 milionů EUR. Členské státy EU musí přijmout v tomto ohledu příslušná opatření. Navíc, pokud jde o jadernou bezpečnost, musíme jednat o nových jaderných elektrárnách s jadernými reaktory, které se plánují na hranicích EU v Rusku a Bělorusku. Ty mohou představovat novou výzvu pro EU, která může v budoucnu znamenat reálné ohrožení zdraví našich lidí a našeho životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Jaderné reaktory v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku nemohou být modernizovány za ekonomicky přijatelné náklady tak, aby bylo zaručeno, že splňují požadované minimální bezpečnostní normy. Tyto tři země se při přístupových jednáních zavázaly uzavřít a vyřadit z provozu jaderné reaktory podle dohodnutého harmonogramu. Abychom pokračovali v účinném uzavírání, potřebujeme jasný finanční rámec a kontroly správného využívání poskytnutých finančních prostředků. Podporuji zprávu pana Marinesca, protože bezpečnost občanů Evropy musí být naší nejvyšší prioritou.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Téma účinnosti financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech je nyní důležitější než kdy jindy. Nedávné události v Japonsku způsobily, že bezpečnostní zájmy mají větší váhu než kdy dříve. Zpráva pana Marinesca konkrétněji zkoumá poskytnutí přiměřených finančních zdrojů pro zajištění vyřazení z provozu jaderných elektráren v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku. Při vstupu do evropské rodiny tyto státy přijaly odpovědnost za vyřazení z provozu jaderných elektráren na svém území. EU se zavázala poskytnout dostatečnou finanční pomoc pro splnění těchto závazků. Domnívám se, že Evropská unie musí navrhnout rozhodný postup v některých věcech, které leží jejím občanům na srdci, včetně bezpečnosti jaderných elektráren.

 
  
MPphoto
 
 

  Agnès Le Brun (PPE), písemně.(FR) Když se Litva, Slovensko a Bulharsko připojily k Evropské unii, byl pro řadu starých jaderných elektráren, které nesplňovaly evropské normy, vypracován plán uzavření a vyřazení z provozu. Díky uvolnění velmi značných prostředků, které do konce roku 2013 dosáhnou celkové částky 2 848 milionů EUR, bylo v těchto členských státech možné uzavřít všechny tyto elektrárny a zajistit částečný přechod k jiným zdrojům energie. Zdá se však, že řada přijatých závazků nebyla splněna, a někdo by se mohl zajímat, jak jsou poskytnuté finanční prostředky využívány. Proto jsem hlasovala pro toto usnesení Evropského parlamentu. Usnesení upozorňuje, že nedošlo k téměř žádnému pokroku ve vyřazování elektráren z provozu, ačkoli to byl hlavní cíl programu, a vyzývá Komisi, aby prováděla tuto pomoc účinněji, např. tím, že bude předkládat výroční zprávu o činnosti. K tomuto účelu by Komise mohla využít auditu, který právě provádí Evropský účetní dvůr. Měla by také sestavit skupinu koordinátorů a odborníků pro všechny tři projekty, což – s podivem – dosud neudělala.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která se zabývá třemi zeměmi, Litvou, Slovenskem a Bulharskem, které provozovaly staré jaderné reaktory sovětské konstrukce, v jejichž případě dospělo mezinárodní společenství v souladu s mnohostranným akčním programem skupiny G7 přijatým na summitu v Mnichově v roce 1992 k závěru, že není možné je za ekonomicky přijatelné náklady modernizovat tak, aby splňovaly minimální normy bezpečnosti. V průběhu jednání o přistoupení do Evropské unie se tyto tři země zavázaly, že tyto jaderné reaktory do stanoveného data uzavřou a následně je vyřadí z provozu. Jelikož Evropská unie uznává, že předčasné uzavření elektráren představuje výjimečný finanční náklad, ze solidarity se zavázala, že na vyřazení těchto bloků reaktoru z provozu do konce roku 2013 poskytne přiměřenou dodatečnou finanční pomoc.

 
  
MPphoto
 
 

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva je o financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech. Tyto elektrárny ohrožují veřejné zdraví a ekosystém, nejen v zemi původu, ale i v celé Evropě a na celém světě. Pokud jde o téma zprávy, hlasovala jsem pro přispívání na vyřazení těchto starých elektráren. Domnívám se však, že jaderná politika EU by měla jít dále. Vzhledem k vážným rizikům spojeným s jadernou energií, která jsou dlouho dobře známa, a k jaderné katastrofě, k níž nedávno došlo v Japonsku, vyzývám k okamžitému vytvoření evropského plánu pro opuštění tohoto druhu energie. Domnívám se také, že EU by měla okamžitě přerušit financování a podporu nových jaderných elektráren.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně.(FR) Tato zpráva se zabývá vyřazením z provozu jaderných elektráren, které jsou v havarijním stavu a představují bezprostřední riziko pro zdraví všech občanů EU. Pouze částečně zpochybňuje tzv. „energetickou“ složku finanční pomoci EU poskytnuté na tento program vyřazení z provozu.

Toto plénum musí jasně odsoudit toto financování nových jaderných elektráren. Zatím tak nečiní a ani nepožaduje opuštění jaderné energie, ačkoli je to nutné. Vzhledem ke katastrofě ve Fukushimě, k níž došlo pouze před několika málo dny, to je ostudně krátkozraké. Vyzývám k okamžitému přijetí evropského plánu pro ukončení využívání jaderné energie. Hlasoval jsem pro se zvláštním důrazem na financování vyřazení z provozu jaderných elektráren, na něž se tato zpráva vztahuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Jaderná bezpečnost se dotýká všech v Evropě. Nedávné neštěstí v Japonsku upozornilo na rizika jaderných elektráren. Východoevropské státy, které se chtějí stát součástí EU, mají jaderné elektrárny používající sovětskou technologii, která byla v provozu mnoho let a blíží se konci své životnosti. Vzhledem ke značným nákladům na vyřazení těchto zařízení z provozu je jen přirozené, že EU podporuje tyto země v jejich úsilí o toto vyřazení, aby na evropském území nedošlo k žádné jaderné havárii s důsledky, které bohužel všichni dobře známe.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Hlasoval jsem pro tuto zprávu o účinnosti financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech, protože uvádí, že vyřazení příslušných jaderných elektráren z provozu by měla být udělena nejvyšší priorita v zájmu bezpečnosti a zdraví všech lidí v Evropě, a protože vyjadřuje obavu, že nedostatek finančních zdrojů pro vyřazení elektráren z provozu zpozdí vyřazení jaderných elektráren a ohrozí životní prostředí a lidské zdraví. Havárie ve Fukushimě je důkazem, že jaderná energie je v případě katastrofy nekontrolovatelná a že její řízení nemůže být v soukromých rukou. Proto naléhavě požadujeme moratorium na stavbu dalších jaderných elektráren a musíme vytvořit harmonogram pro uzavření 143 elektráren, které v současnosti v Evropě existují. EU musí vykročit k budoucnosti bez jaderných elektráren a založené na obnovitelných zdrojích energie.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Usnesení hodnotí plány na vyřazení zastaralých jaderných elektráren z provozu ve třech zemích EU: Ignaliny v Litvě, Bohunic na Slovensku, Kozloduj v Bulharsku. Usnesení rovněž odhaduje výdaje a zpoždění možného financování energetických projektů, které nesouvisejí s vyřazením z provozu. „Možné financování“ je řečeno dobře. Je třeba jasně a konkrétně definovat, jak přesně budou výkonné energetické zdroje nahrazeny, kde a kdy budou vybudovány nové elektrárny z našich finančních prostředků. Hlasoval jsem „pro“, protože chápu riziko jaderných elektráren, ale jaký má smysl vyřadit z provozu Ignalinu, když v Evropské unii ještě nebyly vybudovány jiné jaderné elektrárny? Možná by byla lepší rekonstrukce?

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Modernizace některých jaderných reaktorů v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku, která by zajistila, že budou splňovat požadované minimální bezpečnostní normy, je buď nemožná, nebo by si vyžádala ekonomicky nepřijatelné náklady. Na základě podmínek z jednání o přistoupení k EU byly těmto zemím střední a východní Evropy poskytnuty finanční prostředky na pomoc s vyřazením zastaralých reaktorů z provozu. Do roku 2009 bylo Litvě (Ignalina), Slovensku (Bohunice V1) a Bulharsku (Kozloduj) vyplaceno zhruba 1 300 milionů EUR. EU se zavázala k dalším platbám do konce roku 2013. Během rusko-ukrajinské plynové krize Slovensko zvažovalo oživení vyřazené jaderné elektrárny Bohunice, aby nahradilo energetický schodek zapříčiněný nedostatkem dodávek plynu z Ruska. Japonsko nám ukázalo, jak snadno se může jaderná elektrárna vymknout kontrole. To vše je tím důležitější, že zastaralé reaktory by měly být uzavřeny a současně by měly být vybudovány alternativní zdroje energie, aby se zabránilo oživení zadními dveřmi. Hlasoval jsem proto pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Není sporu o tom, že v zájmu bezpečnosti a zdraví všech evropských občanů musí EU a členské státy považovat vyřazení z provozu příslušných jaderných elektráren v nových členských státech za opatření s nejvyšší prioritou. Stejnou pozornost je však třeba věnovat i eliminaci rizik v bezprostředním okolí Evropské unie. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit naléhavou potřebu vyčlenit a mobilizovat finanční prostředky potřebné pro vybudování nového sarkofágu na černobylském jaderném reaktoru, který vybuchl v roce 1986.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Souhlasil jsem s tímto usnesením o účinnosti financování EU v oblasti vyřazení z provozu jaderných elektráren v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku. Především se musíme snažit zajistit, aby se veškerá práce na vyřazování prováděla včas při současném řádném uplatňování všech nezbytných bezpečnostních opatření a eliminaci i minimálních rizik pro lidské zdraví a životní prostředí. Máme-li závazek vyřadit Ignalinu a další jaderné elektrárny, musíme všechny finanční zdroje poskytnuté na tento proces používat v souladu s plánem podle zásady průhlednosti a účinnosti. Vnitrostátní orgány musí považovat dokončení podrobných plánů vyřazení z provozu za naléhavou záležitost. Věřím, že výsledky auditu provedeného Evropským účetním dvorem odhalí cíle využívání finančních prostředků a jejich účinnost. Musíme udělat vše pro to, abychom zaručili, že práce na demontáži elektrárny i nakládání s odpady z vyřazených reaktorů budou zahájeny do roku 2013. Domnívám se, že je žádoucí, abychom požadovali, aby Komise předložila Evropskému parlamentu podrobný plán financování a určila odpovědnost za využití pomoci Evropské unie. Vzhledem k tomu, že státní finanční prostředky na vyřazení jaderných elektráren z provozu nedosáhly dostatečné výše, bylo by vhodné zařadit do vypracovaných strategií a plánů nové akce a poskytnout příslušné dodatečné finanční prostředky EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro text o financování EU v oblasti vyřazení z provozu jaderných elektráren v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku, protože vzhledem k nedávným událostem po zemětřesení a jaderné krizi v Japonsku se domnívám, že je důležité a zásadní, aby Evropská unie přijala politiku bezpečnostních kontrol jaderných reaktorů, které vyloučí jakékoli riziko. Na území těchto států byly činné staré jaderné reaktory sovětské konstrukce a ukázalo se, že je nemožné je technicky modernizovat, aby splňovaly požadované mezinárodní bezpečnostní normy. Finanční prostředky poskytnuté EU odpovídají ekonomické zátěži těchto zemí v důsledku uzavření jaderných elektráren.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Při jednáních o přistoupení k EU si Litva, Slovensko a Bulharsko vyjednaly pomoc pro vyřazení z provozu starých jaderných reaktorů sovětské konstrukce, které podle stanoviska mezinárodního společenství a v souladu se summitem G7 v Mnichově v roce 1992 nebylo možné přizpůsobit minimálním požadovaným bezpečnostním normám za ekonomicky přijatelné náklady. V rámci přístupových jednání se tyto tři země zavázaly ve stanovených lhůtách uzavřít a následně vyřadit tyto reaktory z provozu. Jelikož Evropská unie uznává, že předčasné uzavření elektráren představuje výjimečný finanční náklad, ze solidarity se zavázala, že na vyřazení těchto reaktorů z provozu do konce roku 2013 poskytne přiměřenou dodatečnou finanční pomoc. Program pomoci byl pravidelně auditován a hodnocen. Evropský účetní dvůr v současnosti provádí audity výsledků všech tří programů a zpráva EÚD se očekává na podzim 2011. Již nyní lze říci, že tyto tři projekty bylo možné koordinovat, aby bylo opatření EU účinnější. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, v níž bych chtěla zdůraznit doporučení Komise pro harmonizaci pravidel financování vyřazování jaderných reaktorů z provozu.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Návrh usnesení Evropského parlamentu o účinnosti financování EU pro vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech, který byl předložen 14. března 2011, chce zjistit, jaké fáze bylo dosaženo v demontáži zastaralých jaderných elektráren v Litvě, Bulharsku a na Slovensku, které od roku 1999 využívaly finanční pomoc EU na tento projekt. Bezpečnost dodávek energie je jednou ze základních priorit v energetické strategii EU. Podle nejnovějších předpovědí dosavadní zpoždění programů nezabrání zahájení postupů demontáže a nakládání s jaderným odpadem ani neovlivní práce, které mají pracovníci jaderných elektráren vykonat do roku 2013. Nicméně závažným požadavkem stále zůstává dokončení plánů vyřazení elektráren z provozu a vynaložení úsilí na zlepšení řízení finančních zdrojů a koordinaci mezi vnitrostátními orgány příslušných členských států. Z těchto důvodů hlasuji pro návrh usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Tři země – Litva, Slovensko a Bulharsko – provozovaly staré jaderné reaktory sovětské konstrukce, v jejichž případě dospělo mezinárodní společenství v souladu s mnohostranným akčním programem skupiny G7 přijatým na summitu v Mnichově v roce 1992 k závěru, že není možné je za ekonomicky přijatelné náklady modernizovat tak, aby splňovaly minimální normy bezpečnosti. V průběhu jednání o přistoupení do Evropské unie se tyto tři země zavázaly, že tyto jaderné reaktory do stanoveného data uzavřou a následně je vyřadí z provozu. Jelikož Evropská unie uznává, že předčasné uzavření elektráren představuje výjimečný finanční náklad, ze solidarity se zavázala, že na vyřazení těchto bloků reaktorů z provozu do konce roku 2013 poskytne přiměřenou dodatečnou finanční pomoc.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že má pro nás prvořadý význam, abychom nadále podrobně sledovali průběh vyřazení z provozu jaderných elektráren v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku, kde byly v okamžiku jejich vstupu do Evropské unie stále v provozu staré jaderné reaktory sovětské konstrukce, u nichž se ukázalo, že je nelze za přijatelné náklady modernizovat podle aktuálních bezpečnostních norem.

Po nedávné katastrofě v Japonsku již nelze v těchto postupech zaostávat kvůli bezpečnosti všech občanů v Evropě i jinde a navíc mimořádnou finanční zátěž spojenou s procesem vyřazení elektráren z provozu již nelze používat jako výmluvu pro potenciální zpoždění. Z tohoto důvodu se Evropská unie zavázala poskytnout přiměřenou finanční pomoc na vyřazení těchto reaktorů z provozu před koncem roku 2013. V zájmu celé Evropské unie nelze tolerovat žádné další zpoždění a při všech vhodných příležitostech by mělo být okamžitě odsouzeno.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Po jaderné katastrofě způsobené jadernou elektrárnou v Japonsku, která rovněž souvisela s nepřizpůsobením současným bezpečnostním normám, můžeme říci, že jsme se rozhodli správně, když jsme během přístupových jednání určili data pro konečné uzavření tří starých jaderných elektráren sovětské konstrukce v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku.

Datum konečného uzavření a následné bezpečné údržby bylo stanoveno na rok 2013, přičemž náklady Evropské unie na toto opatření dosahují téměř 3 miliard EUR. Po zpoždění a zvýšení nákladů, které souvisejí se zabezpečením těchto tří elektráren, zpráva vyzývá Komisi, aby prováděla intenzivnější dohled, zjistila aktuální stav procesu a předpokládaný časový rámec pro dokončení různých fází procesu vyřazení z provozu podle původního harmonogramu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Litva, Slovensko a Bulharsko měly staré jaderné elektrárny ze sovětské éry, které podle rozhodnutí mezinárodního společenství nebylo možné za ekonomicky přijatelné náklady modernizovat, aby splňovaly minimální bezpečnostní požadavky. Během přístupových jednání bylo rozhodnuto uzavřít tyto tři jaderné elektrárny do stanoveného termínu a následně je demontovat. Na toto období 1999-2013 bylo vyčleněno 2,7 miliardy EUR. Na konci roku 2009 bylo z této částky poskytnuto již 1,8 miliardy EUR. Přesto došlo k výraznému zpoždění v provádění programů demontáže. Evropský parlament se obává, že tato zpoždění povedou k ohrožení životního prostředí a lidského zdraví. S touto zprávou jsem spokojen, v neposlední řadě proto, že toto plénum podpořilo mé pozměňovací návrhy, které byly předloženy ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu a vyzývaly k absolutní průhlednosti řízení fondů a využívání jejich zdrojů.

Evropský parlament rovněž přijal můj návrh, aby Komise každoročně předkládala Parlamentu zprávu a informovala nás, zda se potvrdily její předpovědi, že vyčleněné zdroje budou spotřebovány během příštích tří let. Tato zpráva je základem velice podrobného sledování tohoto procesu a to je pozitivní věc z celé řady hledisek.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože podporuji postupné vyřazování jaderných elektráren z provozu.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Demontáž elektráren Ignalina, Bohunice a Kozloduj trvá příliš dlouho a vnitrostátní provozovatelé by měli prokázat větší nasazení. Je naléhavě nutné, aby všechny členské státy rovněž prosazovaly společné normy pro demontáž elektráren. Je třeba definovat jasné oblasti odpovědnosti. Při jednáních o přistoupení k EU tři země, totiž Litva, Slovensko a Bulharsko, projevily ochotu odstavit tyto tři nebezpečné jaderné elektrárny ze sítě.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Tragické události, k nimž došlo minulý měsíc v Japonsku, a obavy o bezpečnost elektrárny ve Fukushimě vedly k mnoha diskusím o jaderných elektrárnách. Je velmi důležité, že tyto diskuse probíhají – mnozí Litevci si příliš dobře pamatují černobylskou tragédii. Uzavření litevské jaderné elektrárny Ignalina bylo jednou z podmínek členství v EU, ale bylo velmi bolestivé. EU poskytla Litvě finanční pomoc ve výši 837 milionů EUR pro odstranění důsledků uzavření jaderné elektrárny v období 2007-2013. Ale nestačí prostě přijmout finanční prostředky EU určené pro uzavření reaktoru. Bezpečné vyřazení z provozu je dlouhým procesem a EU musí pomáhat Litvě v každém kroku této cesty. Mělo by to znamenat ucelenou pomoc – nakládání s radioaktivním a nebezpečným odpadem.

Jak zpravodaj uvádí, ucelená pomoc EU je důležitá pro zmírnění nepříznivých hospodářských a sociálních důsledků uzavření jaderné elektrárny Ignalina. Uzavření jaderné elektrárny znamenalo pro mnoho Litevců ztrátu pracovního místa a poškodilo naše hospodářství. EU musí poskytnout více pomoci pro projekty v energetickém odvětví, aby zmírnila hospodářské důsledky uzavření jaderné elektrárny Ignalina. Může to znamenat podporu oživení opatření pro zvýšení výroby energie a energetické účinnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Hlasovala jsem pro zprávu o vyřazení z provozu tří jaderných reaktorů v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku. Protože tyto jaderné reaktory nesplňují ani minimální bezpečnostní normy, byla jejich demontáž jednou z podmínek, na nichž se dohodly tyto tři země během přístupových jednání, a Evropská unie se zavázala uhradit část nákladů na demontáž. V této souvislosti je obzvlášť dobrou zprávou, že uzavření elektrárny Ignalina v Litvě znamená, že jediná jaderná elektrárna v zemi byla vyřazena z provozu.

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0060/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl vytvořen v roce 2006 za účelem poskytování dodatečné pomoci pracovníkům, kteří byli zasaženi důsledky značných změn ve struktuře mezinárodního obchodu a za účelem podpory při jejich opětovném začleňování do pracovního trhu. Od 1. května 2009 byla působnost EFG rozšířena tak, aby fond zahrnoval i podporu pro pracovníky, kteří byli propuštěni v přímém důsledku hospodářské, finanční a sociální krize.

V této době, kdy se ocitáme v této vážné krizi, mezi jejíž hlavní důsledky patří nárůst nezaměstnanosti, by měla EU využít všech dostupných prostředků k reakci, zejména pokud jde o poskytování podpory lidem, kteří čelí každodenní realitě nezaměstnanosti. Z toho důvodu jsem hlasovala pro tuto zprávu týkající se uvolnění prostředků z EFG ve prospěch České republiky, která má za cíl podporu pracovníků propuštěných ze společnosti Unilever ČR, spol. s r. o.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Tato pomoc zahrnuje 460 ze 664 pracovníků propuštěných ze společnosti Unilever ČR, kteří byli zaměstnáni v maloobchodním odvětví: 52,4 % z nich tvoří ženy, 13 % je starších 54 let a 9,1 % mladších 24 let. Je třeba zdůraznit, že opatření na pomoc propuštěným pracovníkům s jejich odbornou průpravou budou spolufinancována předmětnou společností, která se nevyhýbá svým povinnostem, a budou uskutečněna smluvními partnery nebo společnostmi jednajícími jejím jménem.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Je úspěchem EP, že rozpočet na rok 2011 poprvé vykazuje prostředky na platby ve výši 47 608 950 EUR v rozpočtové položce EGF. EGF byl totiž vytvořen jako oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto vlastní přidělené prostředky, čímž se zabrání převodům z jiných rozpočtových položek, k nimž docházelo v minulosti a jež by mohly bránit dosahování různých politických cílů. Domnívám se, že EGF prokázal svůj smysl, pouze mne mrzí, že dosud není ve větší míře využíván novými členskými zeměmi. V konečném důsledku tak může vznikat dojem, že účelem EGF je dostat do starých členských států EU prostředky z rozpočtu EU, na které byly dříve zvyklé například v rámci politiky soudržnosti. Věřím, že historicky první česká žádost o dotaci z EGF je onou pověstnou první vlaštovkou, po které budou následovat další, protože i český průmysl byl postižen globalizací a světovou finanční krizí a i čeští propuštění zaměstnanci si zaslouží evropskou pomoc při snaze o ztížené uplatnění na trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl v roce 2006 zřízen jako flexibilní nástroj pro rychlé poskytnutí jednorázové, časově omezené individuální podpory na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace či finanční a hospodářské krize. Po vypuknutí světové hospodářské a finanční krize jde o první případ uvolnění prostředků z tohoto fondu pro Českou republiku, a to konkrétně na zmírnění důsledků propuštění 634 zaměstnanců společnosti Unilever, která zavřela továrnu v obci Nelahozeves. S ohledem na skutečnost, že 52,4 % propuštěných jsou ženy a více než 13 % propuštěných pracovníků je starších 54 let, považuji schvální uvolnění prostředků pro Českou republiku za velmi správné, a také proto jsem zprávu podpořila při hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Z toho, jaká práce se dělá na základě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), mám radost; konkrétně se to týká podpory pracovníků, kterých se nepříznivě dotkly změny na světovém trhu. Zrovna tak podporuji rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG pro Českou republiku ve prospěch pracovníků společnosti Unilever, která musela v důsledku světové hospodářské a finanční krize nečekaně propustit přes 500 zaměstnanců. Toto rozhodnutí je proto velmi důležité nejen pro dotčené pracovníky a jejich rodiny, ale pro celý mělnický okres, kde se nacházejí zařízení společnosti Unilever, a jehož hospodářství je do značné míry závislé na potravinářském, chemickém a energetickém průmyslu.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu a pro pozměňovací návrh, který vyzývá k přezkumu Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). Důvodem je můj nesouhlas s tím, že EFG v současné době nevyžaduje průzkum finanční situace, zkoumání možnosti daňových úniků nebo situace v oblasti poskytování státní podpory nadnárodním společnostem, jejichž restrukturalizace ospravedlňuje zásah EFG. Domnívám se, že tato záležitost by měla být projednána při nadcházející revizi nařízení o EFG, aniž by byl zpochybněn přístup pracovníků ke zdrojům EFG.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. (SV) Opět jsme se při této příležitosti rozhodli pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci – tentokrát na pomoc celkem asi 1 200 lidí, kteří přišli o práci v Polsku a v České republice –, protože Evropa ještě stále trpí dopady hospodářské krize a tato mimořádná doba vyžaduje mimořádná opatření.

Domníváme se ale, že v budoucnu bychom místo toho měli využívat nástroje, které již existují – zejména Evropský sociální fond –, abychom zvýšili zaměstnatelnost těch, kteří jsou ve výpovědní lhůtě nebo byli propuštěni. V příštím rozpočtovém období pravděpodobně nebude Fondu pro přizpůsobení se globalizaci třeba.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Požadavek se týká 634 pracovníků propuštěných z firmy Unilever ČR, která působí v maloobchodním odvětví ve Středočeském kraji. Stejně jako v případě prvního požadavku v tomto roce pro Podkarpatské vojvodství v Polsku posoudil Výbor pro zaměstnanost a sociální věci splnění kritérií způsobilosti pro tento proces pozitivně. Nemohu s lítostí pominout otázku masového propouštění v celé Unii, které poukazuje na to, že je ještě třeba udělat velký kus práce, aby se obrátil krizový cyklus, v němž jsme uvízli. Podporuji návrh Komise uvolnit prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a doufám, že propuštění pracovníci co možná nejdříve najdou novou práci.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva pojednává o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady uvolnit 323 820 EUR z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) na podporu reintegrace českých pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku probíhající hospodářské a finanční krize. Tato žádost – druhá, která má být schválena v rámci rozpočtu EU na rok 2011 – byla Komisi předložena 24. března 2010 a týká se 634 pracovníků společnosti Unilever ČR ze Středočeského kraje, kteří pracovali v maloobchodním odvětví. Vzhledem k tomu, že se jedná o zvláštní rozpočtový nástroj a že požadovaná částka je právně přijatelná, a v souladu s ustanoveními interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 uzavřené mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí, konkrétně s bodem 28, hlasuji pro tento návrh a doufám, že přispěje ke zmírnění hospodářských obtíží obyvatel tohoto kraje a k oživení místního hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Další uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Tentokrát na podporu propuštěných pracovníků z nadnárodního závodu Unilever v České republice.

Jako v ostatních případech hlasujeme pro. Ale kromě výhrad, které v těchto situacích vždy vyjadřujeme, existují v tomto postupu určité aspekty, jež je záhodno zdůraznit: Evropská komise se omezila na tvrzení, že Unilever nedostal pro otevření závodu v České republice žádnou podporu od státu nebo z fondů EU, a to ani před vstupem do EU, ani po něm. S odůvodněním, že k tomu není v rámci EFG povinna, ale Komise neinformovala, jak měla a jak bylo požadováno, o tom, co se děje v ostatních závodech této skupiny.

Krom toho, co se přihodilo v konkrétním případě jednotky v České republice, by bylo zajímavé zjistit více o chování skupiny Unilever na Evropské úrovni a posoudit ho. Proto litujeme nedostatku informací o veřejné podpoře poskytnuté této skupině i nadnárodním společnostem vůbec, jejichž restrukturalizace je důvodem pro zásahy EFG.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto je další uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, které má v tomto případě za cíl podpořit pracovníky propuštěné z českého závodu nadnárodní společnosti Unilever. Stanovisko Evropské komise bylo v této oblasti velmi kontroverzní, neboť se omezilo na tvrzení, že společnost Unilever nedostala na otevření závodu v České republice žádnou podporu od státu nebo z fondů EU, a to ani před vstupem do EU, ani po něm. Komise ale neposkytla informace, jak měla a jak bylo požadováno, o tom, co se děje v ostatních závodech této skupiny, s odůvodněním, že k tomu není v rámci nařízení o EFG zavázána.

Proto jsem při rozpravě v rámci Výboru pro zaměstnanost a sociální věci upozornila na skutečnost, že nebyly k dispozici žádné informace o tom, co se děje se skupinou Unilever na evropské úrovni a navrhla jsem, aby byla tato záležitost zohledněna při přezkumu nařízení, aby bylo možno zjistit finanční situaci nadnárodních společností – včetně státní podpory –, jejichž restrukturalizace je důvodem pro zásahy EFG, aniž by přitom byl zpochybněn přístup pracovníků ke zdrojům tohoto fondu.

Proto jsme hlasovali pro tyto návrhy.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve prospěch zaměstnanců v potravinářském průmyslu (UNILEVER) v České republice. Chtěla bych ale zdůraznit, že je naléhavě třeba přezkoumat nařízení o tomto fondu, a to co možná nejdříve. Za tímto účelem jsem se v průběhu hlasování podílela na přijetí pozměňovacího návrhu, který stanoví, že toto nařízení poškozuje, pokud není vyžadováno šetření v otázkách finanční situace, možných daňových úniků nebo situace v oblasti státní podpory pro nadnárodní společnosti, jež mají prospěch ze zásahů EFG. V dobách, kdy se Evropská unie potýká s financováním svých cílů a kdy si musí vybrat mezi politikami se stejně vysokou prioritou, si nemůže rozpočet EU dovolit financovat vstup na trh a strategie přemístění velkých nadnárodních společností, jejichž jediným cílem je zvýšit vlastní zisky. To je třeba vzít v úvahu v rámci příštího nařízení, aniž by byli poškozeni propuštění pracovníci tím, že by byl ohrožen jejich přístup k prostředkům EFG.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Havel (S&D), písemně. (CS) Doporučuji hlasovat ve prospěch zprávy paní Barbary Materové o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), v jehož rámci je tentokrát podána vůbec první žádost o podporu z České republiky. Považuji za důležité zdůraznit význam tohoto fondu, u jehož kolébky stál právě český sociálnědemokratický komisař Vladimír Špidla. Finanční a následující hospodářské zemětřesení připravilo řadu lidí o zaměstnání v celé Evropě. Prostředky z EGF financují jedině ta opatření, která pomohou najít nové uplatnění na pracovním trhu lidem, jež byli propuštěni, přihlásili se do programů odborného vzdělávání a získali znalosti odpovídající potřebám trhu práce nebo se stali osobami samostatně výdělečně činnými. Dle zprávy paní Materové mohu shrnout, že všechna zmíněná kritéria společnost Unilever splnila. K uzavření výrobního závodu v Nelahozevsi byla společnost Unilever ČR nucena přistoupit pod vlivem ekonomické krize a propouštění postihlo většinu zaměstnanců.

Všem odcházejícím nabídl Unilever program komplexní podpory při hledání nového zaměstnání a při vedení programu firma těsně spolupracovala s místním úřadem práce. Proto mohu souhlasit s uvolněním prostředků dle údajů v této zprávě a s návrhem Komise vyplatit České republice částku 323 820 EUR z rezervy EGF.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory pro pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku velkých strukturálních změn ve světovém obchodě zapříčiněných globalizací, a za účelem pomoci těmto pracovníkům s jejich opětovným začleněním do pracovního trhu. Působnost EFG byla počínaje 1. květnem 2009 rozšířena na podporu pracovníků, kteří byli propuštěni v přímém důsledku globální finanční a hospodářské krize. Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků EFG až do výše 500 milionů EUR ročně. 24. března 2010 předložila Česká republika žádost o uvolnění prostředků EFG v souvislosti s 634 propuštěnými pracovníky (ve všech případech na podporu) podniku Unilever ČR, spol. s r. o., který působí v maloobchodním odvětví (potravinářské výrobky), a doplnila tuto žádost o dodatečné informace do 20. září 2010. Tato žádost splňuje požadavky na vyčlenění příslušných finančních příspěvků. Komise proto navrhuje uvolnit částku 323 820 EUR. Z toho důvodu jsem souhlasil s uvolněním prostředků EFG za účelem poskytnutí finančního příspěvku na základě žádosti, již Česká republika podala. Rovněž se domnívám, že i ostatní členské státy EU by měly více využívat příležitostí, jež fondy EU nabízejí.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve prospěch České republiky, protože považuji tento nástroj za cenný zdroj pro podporu pracovníků, kteří se setkávají s obtížemi způsobenými hospodářskou krizí. Dnešní hlasování se týká požadavku poskytnout podporu 634 pracovníkům podniku Unilever ČR, který působí v maloobchodním odvětví ve středočeském regionu NUTS II, ve výši 323 820 EUR ze zdrojů EFG. Závěrem bych chtěl vyzdvihnout význam EFG, který se ukázal jako užitečný a účinný zdroj pro boj s nezaměstnaností zapříčiněnou globalizací a hospodářskou krizí.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. Vítám tuto zprávu, která uvolňuje finance z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům v České republice. Žádost se týká 634 lidí propuštěných po uzavření výrobního závodu Unilever v Nelahozevsi, ke kterému došlo v posledním čtvrtletí roku 2009. Na čtyři sta šedesát propuštěných pracovníků bude těžit z individualizovaných opatření podporovaných financemi EFG v celkové výši 0,32 milionu EUR.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně.(FR) Zdržuji se hlasování z ohledu na české pracovníky, kteří byli obětováni na oltáři globalizace. Prekérní situace, do níž se dostali, je jednoduše důsledkem neoliberálních politik EU, jež tento fond podporuje a schvaluje. Hlasuji proti, protože almužna zaplacená obětem těchto politik je ubohá ve srovnání s výdělky získávanými jinde.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) EU je místem solidarity a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je jeho součástí. Tato podpora je zásadní pro pomoc nezaměstnaným a obětem relokací společností, ke kterým dochází v globalizovaném světě. Stále více společností se přemisťuje, aby využily levné pracovní síly v řadě zemí, zejména v Číně a Indii, což poškozuje země, které dodržují práva pracovníků. EFG má za cíl pomáhat pracovníkům, kteří se stali oběťmi relokací společností, a je zásadně důležitý pro usnadnění přístupu k novému zaměstnání. EFG byl v minulosti využit i jinými zeměmi EU, a tak je správné přiznat tuto pomoc i České republice, která požádala o pomoc v souvislosti s 634 propuštěnými – z nichž jsou všichni potenciálními příjemci této pomoci – ze společnosti Unilever ČR, spol. s r. o., která působí v maloobchodním odvětví ve středočeském regionu NUTS II.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) I když jsem hlasoval pro tento návrh na poskytnutí podpory pracovníkům společnosti Unilever v České republice, domnívám se, že se jedná o analgetické a paliativní opatření proti důsledkům kapitalistického modelu a že nepředstavuje žádný reálný pokrok v boji proti základním příčinám krize. Souhlasím s uvolněním prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve prospěch lidí propuštěných kvůli strukturálním změnám v obchodní struktuře nebo v přímém důsledku současné hospodářské a finanční krize. Domnívám se, že EFG může přispět ke konečnému cíli, kterým je usnadnění opětovného začlenění těchto pracovníků do pracovního trhu. Hlasoval jsem pro také proto, že jsem přesvědčen, že tato pomoc doplňuje podporu poskytovanou propuštěným lidem, která je zakotvena ve všech vnitrostátních legislativách a kolektivních smlouvách. Z toho důvodu nemůže uvolnění finančních prostředků z EFG za žádných okolností nahradit nebo anulovat zákonné povinnosti vlád a firem vůči propuštěným zaměstnancům.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen na ochranu pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku globální hospodářské a finanční krize. Česká republika požádala o podporu pro 634 propuštěných pracovníků. Je od nás jedině správné a vhodné poskytnout individuální podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a hospodářské krize, abychom jim pomohli opět se začlenit do pracovního trhu. Z toho důvodu jsem hlasoval pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je unijním fondem, který poskytuje v rámci členských států hospodářskou pomoc některým odvětvím, jež se dostala do obtíží, nebo těm odvětvím, jež se rozšiřují tak, aby dosáhly průměrných standardů Unie. Z toho důvodu jsem hlasoval pro zprávu paní Materové. Rozpočtová linie na platby z fondů tohoto druhu byla pro rok 2011 zvýšena o 50 milionů EUR, a proto je snazší poskytovat finance širší škále odvětví. Konkrétně tyto dva případy jsou v roce 2011 prvními požadavky na uvolnění finančních prostředků z oblasti strojírenství a výroby v České republice a v Polsku. Prostředky tohoto fondu (téměř milion eur) půjdou na podporu pracovníků specializovaných na obchod a strojírenskou výrobu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl vytvořen za účelem poskytování dodatečné podpory pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn ve světovém obchodě. 15. února 2011 přijala Komise nový návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků EFG ve prospěch České republiky s cílem podpořit opětovné začlenění do pracovního trhu těch pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku světové hospodářské a finanční krize. Jedná se o druhou žádost, která bude přezkoumána v rámci rozpočtu na rok 2011, a týká se uvolnění celkem 323 820 EUR. Celý postup se týká propuštění 634 pracovníků (z nichž všichni jsou potenciálními příjemci této pomoci) podniku Unilever ČR, spol. s r. o., který působí v maloobchodním odvětví ve Středočeském kraji, ke kterému došlo v průběhu čtyřměsíčního referenčního období mezi 16. zářím 2009 a 16. lednem 2010. Komise zhodnotila, že v tomto případě existuje spojitost mezi propouštěním a velkými strukturálními změnami světového obchodu, případně s finanční a hospodářskou krizí, a že propouštění se nedalo přirozeně předvídat. Žádost splňuje všechna kritéria způsobilosti stanovená nařízením o EFG, a proto jsem hlasovala pro uvolnění prostředků z fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Žádost České republiky o intervenci z prostředků Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) se týká 634 pracovníků, kteří byli mezi 16. zářím 2009 a 16. lednem 2010 včetně propuštěni společností Unilever ČR, spol. s r. o., která působí v maloobchodním odvětví ve středočeském regionu NUTS II, a splňuje veškerá zákonem stanovená kritéria způsobilosti. Podle nařízení (ES) č. 546/2009 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. prosince 2006, kterým se zřizuje Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, byl rozsah působnosti EFG dočasně rozšířen tak, aby zahrnoval zásahy v podobných situacích jako je tato, kdy v důsledku světové hospodářské a finanční krize dojde k „propuštění během období devíti měsíců nejméně 500 zaměstnanců, zejména z malých a středních podniků, v oddílu NACE 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II“. Proto jsem hlasoval pro toto usnesení v naději, že uvolnění prostředků z EFG přispěje k efektivní reintegraci těchto pracovníků do pracovního trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE) , písemně – (CS) Vážení kolegové, v případě zprávy o uvolnění finančních prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci ve prospěch České republiky, konkrétně bývalých zaměstnanců společnosti Unilever, jsem hlasovala pro a jsem ráda, že zpráva byla přijata. Je mi líto, že britští konzervativci hlasovali proti a že český předseda skupiny ECR nebyl schopen jejich rozhodnutí změnit, ačkoliv je to vůbec poprvé, co Česká republika využívá prostředků z tohoto fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Jako obvykle v tomto druhu zpráv EP:

1. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; v tomto směru oceňuje vylepšený postup zavedený Komisí v návaznosti na žádost EP o rychlejší uvolňování grantů, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti o prostředky z EGF spolu s návrhem na uvolnění prostředků z fondu; doufá, že v rámci nadcházejících přezkumů fondu dojde k dalšímu zkvalitnění postupů;

2. připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EGF, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou může EGF hrát při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce; vyzývá však k vyhodnocení dlouhodobé integrace těchto pracovníků na trhu práce, která je přímým důsledkem opatření financovaných z EGF.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) 15. února 2011 Komise přijala návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků EFG ve prospěch České republiky, aby podpořila opětovné začlenění do pracovního trhu těch pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku globální finanční a hospodářské krize. Tento případ se týká 634 pracovníků propuštěných z podniku Unilever (pomoc má být zaměřena na všechny z nich) působícího v maloobchodním odvětví ve středočeském regionu NUTS II, a to během čtyřměsíčního referenčního období od 16. září 2009 do 16. ledna 2010. Můj hlas pro dnešní usnesení potvrzuje mé pozitivní mínění, které jsem již vyjádřila na zasedání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

 
  
MPphoto
 
 

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Uvolnění prostředků z EGF podpoří opětovné začlenění 460 pracovníků postižených uzavřením podniku UNILEVER v obci Nelahozeves ve středních Čechách v České republice. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o významnou pomoc při řešení sociálních dopadů v souvislosti s hromadným propouštěním v této malé obci, hlasovala jsem pro přijetí zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která poskytne finance na individualizované prostředky pomoci pro propuštěné pracovníky v České republice.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně.(FR) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je kontroverzním mechanismem. Oficiálně tento fond umožňuje Evropské unii financovat konkrétní akce na vyrovnání důsledků krize. Ale ve skutečnosti je to asi tak užitečné jako mrtvému zimník.

Tento mechanismus je nicméně využíván ad hoc a jen v některých případech. Ve skutečnosti je využíván pro financování plánů na propouštění.

Dnes Evropský parlament tuto přetvářku přijal v ještě větší míře, když přiznal podíl z tohoto fondu společnosti Unilever, která právě uzavřela své výrobní závody v České republice a propustila přes 600 lidí, zatímco se její čisté zisky zvýšily o 26 % na 4,6 miliard EUR.

Z toho důvodu jsem hlasovala proti této zprávě, která se týká daleko obecnějších záležitostí, než je případ společnosti Unilever. Jak mohou vnitrostátní a evropské subjekty vzhledem ke krizi v oblasti zaměstnanosti, jíž čelíme, nadále využívat veřejných finančních prostředků na subvencování nadnárodních společností, které propouštějí zaměstnance, i když jsou v zisku, a které tak kladou zájmy svých podílníků nad zájmy svých zaměstnanců?

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Nemohu než podpořit změnu, kterou předložila skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, jež požaduje, aby byly společnosti při rozhodování o finančních prostředcích z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) posuzovány jako celek. Mnohokrát jsem k tomu vyzývala v Rozpočtovém výboru. Přesto pro tuto zprávu jako celek nemohu hlasovat. Česká společnost Unilever ČR, spol. s r. o., která působí v maloobchodním odvětví, propustila 634 zaměstnanců a požaduje podpůrná opatření pro všechny, kteří přišli o práci (individualizovaná opatření jsou obvykle třeba pro některé propuštěné pracovníky na pomoc k jejich opětovnému začlenění do pracovního trhu). Jak se zdůrazňuje ve všech zprávách, v nichž Evropský parlament schvaluje financování z EFG, nároky na strukturální fondy by neměly být uplatňovány jako náhrada za opatření, za něž v souladu s kolektivními smlouvami zodpovídají samy podniky.

 
  
  

Zpráva: Jörg Leichtfried (A7-0028/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o zboží a technologiích dvojího užití, tedy o zboží, které může být využito pro civilní i vojenské účely. Kontrola vývozu zboží a technologií dvojího užití je klíčem k nešíření zbraní včetně zbraní hromadného ničení. Je proto velmi důležité zajistit, aby se režim EU pro vývoz zboží dvojího užití stal demokratičtější a transparentnější a aby byl zároveň dostatečně striktní. V současné době se uplatňované požadavky pro vývoz zboží a technologií dvojího použití co do přísnosti liší. Domnívám se, že EU by měla směřovat k uplatňování těch nejpřísnějších vývozních režimů u všech druhů zboží a že by se měly vztahovat na všechny členské státy. Komise musí v této oblasti stanovit účinný systém, který usnadní shromažďování důvěryhodných údajů o koncovém použití zboží dvojího užití, které se vyváží z EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Kontrola vývozu zboží dvojího užití (pro civilní a vojenské účely) je klíčem k nešíření zbraní včetně zbraní hromadného ničení. Už 15 let EU zpřísňuje kontrolu vývozu zboží dvojího užití, spoléhá se zde na preventivní opatření, například na zavedení požadavků v oblasti vývozních licencí a celních registračních postupů. Ale vzhledem k neustálým technologickým změnám a novým hrozbám je důležité pravidelně aktualizovat seznamy kontrolovaného zboží dvojího užití a zohlednit obdobné seznamy hlavních mezinárodních režimů pro kontrolu vývozu. Hlavním úkolem těchto mezinárodních systémů kontroly vývozu je aktualizace seznamů zboží, které mají kontrole podléhat. Dosud byly tyto seznamy jakoby automaticky prováděny do právních předpisů EU bez jakékoliv účasti Evropského parlamentu, ale po vstupu v platnost Lisabonské smlouvy je nyní vyžadováno schválení Evropského parlamentu. Vyjádřil jsem souhlas s touto zprávou a s návrhy Evropského parlamentu, které chtějí zavést demokratičtější a transparentní režimy EU pro kontrolu zboží dvojího užití a posílit úlohu Komise v rámci hodnocení provádění tohoto nařízení v jednotlivých členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť kontrola vývozu zboží dvojího užití je klíčový faktor pro nešíření zbraní, včetně zbraní hromadného ničení. Vzhledem ke značnému objemu přeshraničního obchodu v Evropské unii je zavádění kontrol vývozu zboží dvojího užití z EU založeno na preventivních opatřeních, například zavedení požadavků v oblasti vývozních licencí a postupů celní registrace. Vývozní kontroly mají značný dopad na obchodní politiku EU, neboť se mohou týkat až 10 % veškerého vývozu EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Kontrola vývozu zboží dvojího užití, totiž zboží využitelného pro civilní i vojenské účely, je předmětem opatření na úrovni EU už asi 15 let.

Tato kontrola má značný dopad na evropskou obchodní politiku, protože se týká více než 10 % veškerého vývozu EU. Vstup v platnost Lisabonské smlouvy a související ujasnění kompetencí EU v oblasti mezinárodního obchodu podle mého názoru poskytuje neocenitelnou příležitost k potvrzení role Unie a povinností Evropského parlamentu v rámci institucionálního rámce EU pro přijímání rozhodnutí.

Hlavním nástrojem kontroly vývozu je nařízení (ES) č. 428/2009, které zavedlo řadu významných změn v rozsahu provádění kontrol vývozu zboží dvojího užití v Evropské unii. Domnívám se, že zvláště režim EU pro kontrolu zboží dvojího užití by měl být transparentnější.

Proto souhlasím s názorem zpravodaje, že je zásadně důležité plné zapojení Evropského parlamentu prostřednictvím uplatnění povinností daných Lisabonskou smlouvou a prostřednictvím její společné interpretace ze strany Parlamentu a Komise v rámci nové rámcové smlouvy.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Zpráva pana Leichtfrieda se pozitivním způsobem zabývá důležitou otázkou kontroly vývozu zboží dvojího užití z EU, tedy zboží, jež lze využít pro civilní i vojenské účely. Kontrola tohoto vývozu, která se týká více než 10 % veškerého vývozu EU, se ukázala být mimořádně důležitou pro nešíření zbraní. Hlasuji pro tuto zprávu, neboť se zaměřuje na zavedení transparentnějších kontrolních postupů u výše zmíněných vývozů.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tento návrh na změnu nařízení, neboť se domnívám, že nově zavedené body vyústí ve větší transparentnost a demokratizaci režimu EU pro zboží dvojího užití. Tím pádem se bude Evropský parlament moci zapojit do aktualizace seznamů zboží podléhajícímu kontrole v rámci mezinárodních režimů. Tyto seznamy se v současné době téměř automaticky provádějí do právních předpisů EU, aniž by k tomu mohl Parlament říci své. Dále je povinností Koordinační skupiny pro zboží dvojího užití předkládat Parlamentu výroční zprávu, aby byl plně informován o vývoji v oblasti kontroly výrobků, jež mohou mít jak civilní, tak vojenské využití.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně.(FR) Zboží dvojího užití jsou výrobky, jež mají civilní i vojenské využití, například chemikálie a konstrukční technický materiál nebo software a další nové technologie. Je často obtížné předpovědět skutečný účel, k němuž budou vyvezené výrobky použity. Proto musejí vývozci znát své povinnosti a musejí být povinni ověřovat skutečné využití různých výrobků, jež prodávají do zahraničí. Ačkoliv už existuje několik kontrolních a informačních mechanismů, vyzýváme ke zvýšení bezpečnosti v této oblasti. Z toho důvodu jsme hlasovali pro změny, které požadují předem podané oznámení vývozu, přísnější kontroly a větší transparentnost. To poskytne další záruku proti zneužívání a šíření zbraní hromadného ničení.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Výrobky, a to i software a technologie, jež mohou být využity jak pro civilní, tak pro vojenské účely, se považují za technologické výrobky dvojího užití. Toto dvojí užití znamená, že je třeba věnovat zvláštní pozornost při jejich vývozu, aby se zabránilo šíření zbraní, a to především zbraní hromadného ničení. Každému analytikovi je jasné, že pro mezinárodní bezpečnost je kontrola těchto produktů zásadně důležitá a že je v závislosti na technologickém vývoji třeba soustavně aktualizovat nařízení, která stanoví příslušné kontrolní mechanismy. Je rovněž jasné, že v právních státech musejí být tyto kontroly transparentní a demokratické, což je ostatně záměrem Komise.

Závěrem chci vyjádřit přesvědčení, že Komise musí přistupovat citlivě k tomu, že některé členské státy mají v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího užití restriktivnější a přísnější pravidla, jak se ostatně píše ve stanovisku Výboru pro zahraniční věci. Je to přirozené a podle mého názoru by to mělo zůstat zachováno.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva pojednává o nutnosti kontrol vývozu a pohybu takzvaného zboží dvojího užití, tedy zboží, jež nemá jen civilní, ale i vojenské využití. V posledních několika letech přijala Evropská unie řadu opatření, aby se předešlo využívání těchto materiálů pro výrobu zbraní, zejména zbraní hromadného ničení. Hlavním kontrolním nástrojem EU je nařízení (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května, které zahrnuje prodej a převoz těchto materiálů, ale které je třeba pozměnit, aby se předešlo existenci různých přístupů v různých členských státech. Proto souhlasím s návrhy obsaženými v této zprávě, neboť mají za cíl obnovit jistotu evropské veřejnosti ohledně výroby a pohybu zboží dvojího užití a učinit stávající opatření transparentnější a demokratičtější.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Kontrola vývozu výrobků dvojího užití je předmětem opatření na úrovni EU. Hlavním nástrojem pro kontrolu vývozu je nařízení (ES) č. 428/2009 z roku 2009. Působnost tohoto nařízení se rozšířila na kontrolu prodeje a přepravy. Ačkoliv se v této zprávě objevují pokusy o zavedení větší demokratické kontroly a transparentnosti, existují zde některé klíčové záležitosti, jež nám brání hlasovat pro.

Zodpovědnost za „seznam vývozců, zprostředkovatelů a zúčastněných stran, s nimiž konzultovala“ má po svém zřízení Koordinační skupina pro zboží dvojího užití, které předsedá zástupce Komise. Právě tato skupina bude rozhodovat o tom, se kterými zeměmi bude možno obchodovat, čímž odejme tuto pravomoc jednotlivým členským státům, a tím zpochybní jejich svrchovanost.

Dalším aspektem je zahrnutí Izraele do seznamu cílových zemí pro zboží dvojího užití. Vzpomeňme si například na společné výzkumné projekty financované ze sedmého rámcového programu pro výzkum, zvláště na programy s účastí společnosti Israel Aerospace Industries Ltd., výrobce bezpilotního letounu používaného při útocích v pásmu Gazy v letech 2008/2009, jež způsobily smrt desítek lidí.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Na základě legislativního návrhu se změnami, které předložil Parlament, jsme hlasovali pro navrácení této zprávy do příslušného parlamentního výboru, aby bylo možno pokračovat v jednáních s Radou.

Víme, že využití civilních výrobků a technologií pro vojenské účely potřebuje přístup, který se neomezuje jen na kontrolu vývozu toho, co je známo jako zboží dvojího užití, a souvisejících služeb.

Ačkoliv je tato kontrola vývozu důležitá a je třeba ji provádět uváženě, aniž by byl nepříznivě ovlivněn přístup rozvojových zemí ke zboží a technologiím potřebným pro jejich rozvoj, je třeba zvýšit transparentnost příslušných postupů a otevřít je demokratické kontrole.

Chceme zdůraznit, že v této oblasti rovněž musí být soulad mezi ostatními politikami EU a cíly tohoto nařízení. Společné výzkumné projekty financované ze sedmého rámcového programu ES pro výzkum, zejména programy s účastí společnosti Israel Aerospace Industries Ltd., výrobce bezpilotních letounů použitých při útoku na pásmo Gazy v roce 2008/2009, které způsobily smrt desítek lidí, jsou obecně známé.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Nové pravomoci EU v oblasti mezinárodního obchodu dané v Lisabonské smlouvě jsou dobrou příležitostí ke zvýšení transparentnosti trhu se zbožím dvojího užití. Změny tohoto nařízení, které se týkají zboží, jež může být využito pro vojenské i civilní účely, umožní podrobnější dohled nad tímto zbožím. To je zásadně důležité pro zamezení šíření zbraní. Navíc při zohlednění postupu ve Výboru potvrzuji svou podporu svému kolegovi poslanci.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Chemické a radioaktivní materiály, související technické vybavení, software a komponenty se nevyužívají jen pro civilní, ale i pro vojenské účely. Pokud toto zboží padne do nesprávných rukou, mohou se z něj stát nástroje pro týrání lidí nebo zbraně hromadného ničení. Hlasoval jsem pro tento dokument, protože navrhuje zlepšení režimu kontrol vývozu zboží a technologií dvojího užití, jinak řečeno zintenzivnění vývozních kontrol tohoto zboží. Tímto dokumentem se rovněž rozšiřuje seznam zboží, na něž je třeba dostat licenci a jehož vývozní pohyb musí být hlášen.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. (DE) Zboží a technologie s civilním a potenciálně i vojenským využitím by mělo podléhat stejným konkurenčním podmínkám ve všech členských státech. Znamená to nalézt společné a především spolehlivé rámcové podmínky, jež zaručí bezpečné využití těchto produktů. To by mělo zabránit umělému snižování prodejních cen evropských vývozů, což jednoznačně posílí evropské malé a střední podniky. Hlasovala jsem pro navrženou změnu nařízení, protože transparentnost a bezpečnost musejí být v otázce tohoto zboží a technologií nejvyšší prioritou.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. Vítám tuto zprávu. Vývozní kontroly zboží dvojího užití, tedy zboží, které může být využito k civilním i vojenským účelům, je předmětem kroků na úrovni EU už asi 15 let. Kontrola vývozu zboží dvojího je klíčem k nešíření zbraní, včetně zbraní hromadného ničení. Vzhledem k velkému objemu přeshraničního obchodu Evropské unie se prosazování vývozních kontrol EU vztahujících se na zboží dvojího užití spoléhá na preventivní opatření, jako je stanovení požadavků pro vývozní licence a celních registračních postupů.

Kontroly vývozu mají velký dopad na obchodní politiku EU, protože se mohou týkat více než 10 % veškerého vývozu EU. Hlavním nástrojem EU pro kontrolu vývozu je nařízení (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009 o zboží dvojího užití, které vstoupilo v platnost dne 27. srpna 2009. Toto nové nařízení zavedlo mnoho významných změn v rozsahu vývozních kontrol zboží dvojího užití prováděných v Evropské unii. Patří k nim zavedení kontrol zprostředkovatelských činností a kontrol tranzitu tohoto zboží. Nařízení o zboží dvojího užití zahrnuje pravidelně aktualizované seznamy zboží dvojího užití, jež podléhá kontrole, které reflektují seznamy hlavních mezinárodních režimů vývozní kontroly.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Kontrola obchodování se zbožím dvojího užití je významnou oblastí s bezpečnostními i obchodními aspekty, která by bez provázaného toku výměny informací či samotné pružné mezinárodní spolupráce nebyla dostatečně účinná a uskutečnitelná. V této souvislosti bych chtěl zároveň zdůraznit úlohu příslušných kontrolních orgánů, např. celních, které nesou značnou odpovědnost při přímé kontrole vývozu nebo tranzitu zboží dvojího užití. Domnívám se, že by se také nemělo zapomínat na pomoc těmto orgánům, např. v oblasti přístupů k využití moderních kontrolních technologií, získávání nových poznatků z provedených kontrolních postupů nebo v neposlední řadě prostřednictvím podpory odborných školení a výměnných stáží. Kvalitní nastavení režimu vývozu zboží dvojího užití s uplatněním všech mezinárodních závazků by mělo být vždy spojeno s propracovanou bezpečnostní politikou.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Vstup v platnost Lisabonské smlouvy a související ujasnění kompetencí EU na poli mezinárodního obchodu dává dobrou příležitost pro utvrzení role EU v této oblasti a role, pravomocí a povinností Evropského parlamentu v rozhodování v institucionálním rámci EU. Režim EU pro zboží dvojího užití by měl být veden transparentněji a demokratičtěji. Pro dosažení tohoto cíle je zásadně důležité plné zapojení Evropského parlamentu díky uplatnění závazků Lisabonské smlouvy a její společné interpretaci, na které se v nové rámcové smlouvě shodl Evropský parlament a Evropská komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Zboží dvojího užití jsou výrobky, jež mohou být využity jak pro mírové, tak pro vojenské účely. Dohled nad vývozem zboží dvojího užití je klíčovým prvkem pro nešíření zbraní. S ohledem na velký objem obchodu EU s ostatními zeměmi je provádění dohledu EU nad vývozem zboží dvojího užití založeno na preventivních opatřeních. Kontrola vývozu má veliký dopad na obchodní politiku EU. Bylo by hezké, kdyby se nástroje kontroly nestávaly prostředky v boji proti konkurentům v rámci podnikatelských struktur. Proto je nezbytné vytvořit obsáhlý seznam zboží dvojího užití. To je ovšem téma pro další zprávu. Hlasoval jsem pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Vývoz zboží a technologií dvojího užití je v rámci EU velmi pečlivě regulován. Tento pojem se vztahuje zejména na zboží a technologie, jež lze využít i pro vojenské účely. Pro předcházení nekalých praktik v odvětví vývozu existují čtyři druhy vývozních povolení: všeobecná vývozní povolení Společenství, národní všeobecná vývozní povolení, souhrnná vývozní povolení a individuální vývozní povolení. Všechny tyto druhy povolení platí v rámci EU.

Navíc existují i mezinárodní režimy kontroly vývozu, k nimž je EU zavázána a skrze něž se Komise snaží posílit pozici EU. Těmito režimy jsou: Australská skupina, jejímž je Komise plným členem a která zahrnuje všech 27 členských států a USA, Kanadu, Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii; Skupina jaderných dodavatelů, v níž má Komise status pozorovatele a která zahrnuje EU 27, USA a Rusko; Wassenaarské ujednání, v němž nemá Komise žádný status, ale které zahrnuje všechny členské státy EU kromě Kypru coby plnoprávné členy; a Režim kontroly raketových technologií, v němž Komise rovněž nemá přiznán žádný status a jehož plnoprávnými členy je jen 19 členských států.

Hlasoval jsem pro, abych neporušil zásadu subsidiarity.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Murphy (GUE/NGL), písemně. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože do určité míry činí krok směrem k vyřešení současné absence transparentnosti ve vztahu k vývozním úvěrům a k vyřešení problému ohromné propasti zející mezi vytčenými cíly EU a tím, jak se ve skutečnosti vývozní úvěry v EU používají. EU se ráda prezentuje jako síla působící ve prospěch lidských práv a ochrany životního prostředí. Úloha evropských vývozních úvěrových agentur ale ukazuje prázdnotu tohoto nároku. Tyto úvěry se běžně používají pro zpětné projekty a obchody, které poškozují životní prostředí a práva pracujících. Za účelem nastolení skutečné spravedlnosti v této oblasti musejí být tyto agentury, které podporují asi 10 % světového obchodu, převedeny do demokratického veřejného vlastnictví. Je třeba otevřít účetnictví, aby pracovníci a ti, kterých se tyto záznamy týkají, konečně viděli, kam jdou peníze. Je rovněž třeba provádět kontrolu těchto agentur za účasti pracovníků, aby byly veliké zdroje agentur využity ve prospěch pracujících, drobných zemědělců a životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Vstup v platnost Lisabonské smlouvy a související ujasnění kompetencí EU na poli mezinárodního obchodu dává dobrou příležitost k utvrzení role EU v této oblasti a role, pravomocí a povinností Evropského parlamentu v rozhodování v institucionálním rámci EU. Režim EU pro zboží dvojího užití by měl být veden transparentněji a demokratičtěji. Pro dosažení tohoto cíle je zásadně důležité plné zapojení Evropského parlamentu díky uplatnění závazků Lisabonské smlouvy a její společné interpretaci, na které se v nové rámcové smlouvě shodl Evropský parlament a Evropská komise. Jedná se o přepracování nařízení (ES) č. 1334/2000 ve světle současného mezinárodního rámce. Rozšíření oblasti působnosti kontrol vývozu zboží dvojího užití má skutečně zásadní důležitost, pokud mají tyto kontroly pokrýt tranzit a zprostředkovávání a uvalení sankcí za nedovolené prostředkování zboží dvojího užití, které souvisí například s programem pro zbraně hromadného ničení.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Návrh na nařízení Rady měnící nařízení (ES) č. 1334/2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolní mechanismus vývozu zboží a technologií dvojího užití, jak byl předložen 7. února 2011, má za cíl poskytnout Unii účinný režim preventivních opatření vytvořený v zájmu předcházení šíření zbraní, včetně zbraní hromadného ničení. Nařízení, které v současné době v této oblasti platí ((ES) č. 428/2009), zavádí systém kontrol, který Unii umožňuje zcela splňovat závazky, které na sebe vzala v souvislosti se čtyřmi mezinárodními režimy pro kontrolu vývozu, v nichž je EU zapojena. Ujasnění kompetencí EU v oblasti mezinárodního obchodu, které je formulováno v Lisabonské smlouvě, v každém případě poskytuje dobrou příležitost zhodnotit postavení a zlepšit obraz Unie na mezinárodním poli a roli, pravomoci a povinnosti Evropského parlamentu v rozhodování v institucionálním rámci EU v oblasti mezinárodního obchodu. Toto jsou důvody, proč považuji za vhodné provést nezbytné změny tohoto nařízení, abychom dosáhli těchto cílů, a proto hlasuji pro tento návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Ve Výboru pro zahraniční věci / podvýboru pro bezpečnost a obranu (AFET/SEDE) jsme byli s poslancem za zelené jako zpravodajem velmi úspěšní. AFET/SEDE ve svém stanovisku navrhl zrušit všeobecné vývozní povolení Společenství na zásilky nízké hodnoty, protože jsme dostali dobré údaje dokazující, že neexistuje žádná korelace mezi nízkou cenou a nízkým bezpečnostním rizikem, což je předpoklad, na něž celý systém všeobecných vývozních povolení Společenství spočívá. Určité velmi levné zboží dvojího užití může naopak představovat veliké riziko, pokud se dostane do nesprávných rukou. Také jsme mohli vymazat část o „bezpečnosti informací“ z EU007, protože mezi možnými destinacemi se objevily některé nedemokratické země. Také se nám v AFET/SEDE podařilo získat širokou podporu pro silné vyjádření nutnosti dodržování lidských práv v případě vývozu telekomunikačního vybavení, protože odposlouchávací technologie, zařízení s digitálním přenosem dat pro monitorování mobilních telefonů atd. spadají pod toto všeobecné vývozní povolení Společenství.

Co se týče možných destinací jednotlivých všeobecných vývozních povolení Společenství, podařilo se nám vyloučit Izrael i Indii pro jejich neochotu stát se smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Ale nejkontroverznější a nejdůležitější záležitostí byla otázka, zda je dostačující provádět kontrolu, oznámení a registraci po uskutečnění vývozu, nebo před ním.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Kontrola vývozu zboží dvojího užití, tedy zboží, jež lze využít k civilním i vojenským účelům, je předmětem opatření na úrovni EU už asi 15 let. Tento druh kontroly je zásadně důležitý v boji proti šíření zbraní včetně zbraní hromadného ničení. Vzhledem k velkému objemu obchodu se státy mimo Evropskou unii se musí prosazování dohledu nad vývozem zboží dvojího užití z EU spoléhat na preventivní opatření, například zavedení požadavků v oblasti vývozních licencí a celních registračních postupů.

Schválení tohoto usnesení představuje další krok tímto směrem. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože vstup v platnost Lisabonské smlouvy je dobrou příležitostí pro utvrzení role EU v této oblasti a role, pravomocí a povinností Evropského parlamentu v institucionálním rámci EU pro rozhodování tohoto druhu. Tento režim musí být reorganizován tak, aby byl transparentnější díky uplatňování závazků Smlouvy a její společné interpretaci, na které se v nové rámcové smlouvě shodl Evropský parlament a Evropská komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Kontrola vývozu zboží dvojího užití – jinak řečeno zboží, které lze použít pro civilní i vojenské účely – je velmi důležitá pro nešíření zbraní. Postoj Evropského parlamentu přenáší úspěchy Lisabonské smlouvy do právních předpisů EU, což je dobře. Parlament také posiluje demokratickou kontrolu a transparentnost a zlepšuje pozici EU ve vztahu k mezinárodním režimům kontroly vývozu. Je rovněž pozitivní, že je Komise povinna předkládat zprávy o fungování nařízení a také souhrnné posouzení dopadu.

Ale nejproblematičtějším sporným bodem mezi Radou, Parlamentem a Komisí přitom všem zůstává otázka, kdy se má provádět kontrola, oznámení a registrace: zda před, nebo po uskutečnění vývozu. Podle mě je zásadně důležité, aby tato kontrola proběhla před uskutečněním vývozu. To proto, že ex post kontrola bude vždy v praxi znamenat, že budeme muset fakta složitě shánět až poté, co předmětná událost proběhne. Parlament se právě rozhodl pro kontroly prováděné ex post. Proto nakonec hlasuji proti konečné verzi této zprávy.

 
  
  

Zpráva: Yannick Jadot (A7-0364/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o státem podporovaných vývozních úvěrech. Vývozní úvěry představují významný nástroj na podporu podniků v EU. Souhlasím s názorem, že podpora pro střednědobé a dlouhodobé vývozní úvěry je silným nástrojem, který dosud není ve všech členských státech plně využíván, a je třeba jej podporovat. Vývozní úvěry mohou pomoci vytvořit pracovní příležitosti tím, že zajistí finance pro projekty, které by jinak měly díky své neobchodní povaze omezenější přístup ke kapitálovým prostředkům. Je nicméně třeba si povšimnout, že v současné době je zde nedostatečná transparentnost u zjištění toho, co vývozní úvěrové agentury financují nebo v minulosti financovaly. Nedostatek transparentnosti vede k vysokým nákladům a nedodržování termínů a rovněž to usnadňuje úplatkářství a korupci. Proto souhlasím s návrhem pana zpravodaje zavést požadavek, aby členské státy EU podávaly každoročně hlášení o činnosti svých vývozních úvěrových agentur, pokud jde o výpočty rizik a stanovit poskytování informací o podrozvahových operacích a aby měly povinnost informovat o výpočtech sociálních a environmentálních rizik.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Průmyslově nejrozvinutější země včetně členských států EU mají každá nejméně jednu státem podporovanou vývozní úvěrovou agenturu, které společně tvoří celosvětově největší zdroj státem podporovaného financování projektů soukromého sektoru. Celková výše záruk na vývozní úvěry poskytované exportními úvěrovými agenturami v členských státech EU v období 2004–2009 představuje přibližně 468 miliard EUR. Exportní úvěrové agentury usnadňují zákonný obchod v případě, že soukromý kapitálový trh selže. Mají mnohem vyšší schopnost zvládat rizika než soukromé subjekty, protože nemusí platit daně a vytvářet zisk a mají proto v případě úročeného úvěru v porovnání se soukromými bankami mnohem větší manévrovací prostor, který jim umožní předejít ztrátám. Ze stejného důvodu však tyto agentury zároveň mohou znamenat velké narušení obchodu, pokud se jejich finanční operace neřídí společnými pravidly. I když jsou exportní úvěrové agentury důležitým nástrojem pro podporu obchodu a investic evropských společností, je nezbytné zajistit, aby byly jejich operace finančně zabezpečené a aby se nemusely obracet na daňové poplatníky v otázkách refinancování svých operací. Souhlasím s touto zprávou a s požadavkem předkládat výroční zprávy Evropské komisi a Evropskému parlamentu, protože v současnosti existuje příliš málo údajů o tom, co vývozní úvěrové agentury financují nebo v minulosti financovaly, a některé národní vývozní úvěrové agentury dokonce ani pravidelně nevykazují celkovou bilanci svých ročních operací, což porušuje zásady transparentnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Cílem návrhu Evropské komise je zavést „ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech“, jak bylo vyjednáno Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), do evropských právních předpisů, aby byly zajištěny společné standardy a transparentnost v oblasti operací národních exportních úvěrových agentur. Toto opatření – které je samo o sobě pozitivním krokem, neboť řeší korupci a nedostatek transparentnosti, která má za následek příliš vysoké náklady a nedodržování termínů – je dále vylepšeno zprávou pana Jadota, která usiluje o další zvýšení transparentnosti a spravedlnosti zavedením výše zmíněného ujednání, které bylo schváleno v rámci OECD, do právních předpisů EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Exportní úvěrové agentury představují celosvětově největší zdroj státem podporovaného financování projektů soukromého sektoru. Jedná se o vládní agentury nebo kvazi státní finanční instituce, které poskytují exportní úvěry, půjčky, pojištění a investiční záruky společnostem působícím v zahraničních oblastech s vysokým rizikem, včetně mnoha rozvojových zemí.

Je třeba zmínit, že financování těchto velkých projektů v rozvojových zemích občas znamená kombinované roční financování všech mezinárodních rozvojových bank. Exportní úvěrové agentury tedy představují nástroje, které se dobře hodí pro podporu zahraničněpolitických cílů EU, zejména zmírnění chudoby a změny klimatu. Považuji zlepšení předmětné smlouvy za pozitivní, zejména s ohledem na větší transparentnost. Považuji ho za zásadně důležité také v tom, že explicitně prohlašuje, že exportní úvěrové agentury by měly vzít v úvahu a dodržovat politiky a cíle EU a hodnoty spojené s upevňováním demokracie, dodržováním lidských práv a v souladu s rozvojovou politikou. Zatímco na jedné straně exportní úvěrové agentury usnadňují obchod, mohly by na straně druhé způsobit jeho narušení, pokud by chyběla jasná a transparentní pravidla a kritéria.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE) , písemně. (IT) Zahraniční obchod je jedním z nejsilnějších politických nástrojů, jež máme v jednání se třetími zeměmi k dispozici. Minimálně do doby, než bude nutné rozhodnout se jinak, rozhodla se EU, že nebude mít armádu a že jejím hlavním vyjednávacím nástrojem v rámci mezinárodních vztahů bude obchodní politika. V tomto ohledu není EU bez úspěchu. Přímé zahraniční investice do našich podniků navíc představují rozvojové zdroje pro třetí země, kam přináší práci, a je jistě smysluplné stimulovat je prostřednictvím exportních úvěrových agentur. To, co na mezinárodním trhu s jednotným celním systémem nesmíme dovolit je, aby mohly být investice řízeny jednotlivými členskými státy.

To neodpovídá směru, který si EU vytyčila a který se snaží prezentovat i zbytku světa. Převedení všech pravomocí týkajících se mezinárodního obchodu z úrovně jednotlivých států na úroveň Unie je dalším krokem směrem k zavedení jednotné průmyslové politiky s výhledem na společnou hospodářskou politiku a s výhledem na horizont dalších synergií mezi našimi státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně.(FR) Na činnost exportních úvěrových agentur bude třeba na evropské úrovni lépe dohlížet a vést je transparentnějším způsobem. Tyto agentury budou muset vydávat výroční zprávy o činnosti, aby se dalo ověřit, zda podporované projekty splňují environmentální, sociální a rozvojové cíle Evropské unie. Poslanci Evropského parlamentu vyzvali k postupnému zrušení dotací na fosilní paliva v souladu s evropskými závazky pro boj se změnou klimatu, aby se podpořil přechod na ekologičtější formy. Tímto hlasováním Parlament potvrzuje své přání, aby byla otázka systematického zavádění opatření pro finanční transparentnost a opatření zohledňující změnu klimatu zavedena do všech politik EU, včetně politik týkajících se obchodu a investic evropských podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o státem podporovaných vývozních úvěrech, protože se domnívám, že státem podporované vývozní agentury musejí být transparentnější a musejí podávat hlášení o své činnosti. Je rovněž důležité zajistit úplný soulad s cíli stanovenými v článku 208 Smlouvy, který stanoví snížení a vymýcení chudoby jako hlavní cíle politiky rozvojové spolupráce EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Komise a Rada v současné době přezkoumávají legislativní rámec nazvaný „ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech“, aby jej bylo možno provést do právních předpisů EU. Účelem je poskytnout vývozním úvěrovým agenturám členských států další právní jistotu. Vývozní úvěry jsou účinným nástrojem pro podporu podniků EU, neboť mohou pomoci s vytvářením pracovních příležitostí a s prováděním projektů, jež by bylo jinak obtížné financovat. Skutečnost, že se počet přijatých žádostí neustále zvyšuje, naznačuje, že členské státy musejí rychle zavést úmluvu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Souhlasím se stanoviskem Hospodářského a měnového výboru, protože se domnívám, že „dohled nad vývozními úvěry na evropské úrovni by měl být zaveden pouze výjimečně, dojde-li k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Musí být dodržena zásada subsidiarity.“

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tématem této zprávy je návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uplatňování některých pravidel pro získání vývozních úvěrů od státem podporovaných společností. Skutečnost je taková, že většina členských států má vývozní úvěrové agentury, které hrají zásadně důležitou úlohu v podpoře evropského obchodu a podnikových investic. Za období 2004–2009 představuje činnost těchto agentur celkový objem ve výši 468 miliard EUR. Tato podpora spadá pod Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM), zvanou též jednoduše Dohoda, která byla vyjednána v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Patří mezi veřejné finanční nástroje, do nichž je zapojena Evropská unie. Tyto agentury zásadně podporují průmyslovou činnost škodlivou pro životní prostředí – v neposlední řadě díky emisím oxidu uhličitého – a podle Světové banky mají jen zanedbatelný vliv na snižování chudoby. Proto souhlasím s postojem zpravodaje, že by vývozní úvěrové agentury měly přispívat k politikám a cílům EU, což znamená, že by nebyl nutný přezkum Dohody OECD.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Domníváme se, že je třeba většího dohledu a kontroly vývozních úvěrových agentur, a to jak v otázkách vývozu, tak investic a financí, protože nedostatek transparentnosti způsobuje veliké škody tím, že podporuje úplatkářství a korupci.

Vývozní úvěrové agentury jsou veřejnými nástroji, které jsou ze strany EU velmi využívány, aby přispívaly k financování jejích mezinárodních cílů a hospodářských a geostrategických zájmů, jež nelze oddělit od cílů dominujících a ovládajících regionů a zemí, což vede k vytváření skutečně neokoloniálních vztahů. Investice financované vývozními úvěrovými agenturami často konkrétním zemím a tamním předpokládaným příjemcům nepřinášejí žádný užitek.

Znění pokynů pro vývozní úvěry má za cíl obcházení vytyčeného cíle přímé pomoci v rámci dohod Světové obchodní organizace, které vyvíjí nátlak na rozvojové země, aby přijaly výsledky jednání z Dohá. Hlavním cílem přímé pomoci nebo úvěru je i nadále ovládání trhů a přírodních zdrojů, vykořisťování pracujících a využívání produktů nebo investic k omezení svrchovanosti cílových zemí, což umožňuje financování vývozních úvěrových agentur.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Je třeba většího dohledu a větší kontroly vývozních úvěrových agentur, a to jak v otázkách vývozu, tak investic a financí, protože nedostatek transparentnosti způsobuje veliké škody tím, že podporuje úplatkářství a korupci.

Vývozní úvěrové agentury jsou veřejnými nástroji, které jsou ze strany EU ve velké míře využívány k tomu, aby přispívaly k financování jejích mezinárodních cílů, zejména v oblasti změny klimatu a zmírnění chudoby. Někdy se využívají jako prostředek pro financování skutečného neokolonialismu v takzvaných rozvojových zemích.

Znění pokynů pro vývozní úvěry má za cíl obcházení vyhlášeného cíle přímé pomoci v rámci dohod Světové obchodní organizace, které byly vynuceny na rozvojových zemích, a vyvíjí na ně nátlak, aby přijaly výsledky jednání z Dohá.

Hlavním cílem přímé pomoci nebo úvěru je i nadále ovládání trhů a přírodních zdrojů, vykořisťování pracujících a využívání produktů nebo investic k omezení svrchovanosti cílových zemí, což umožňuje financování vývozních úvěrových agentur.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně.(FR) Byla by chyba, pokud by státem podporované vývozní úvěry nerespektovaly jisté zásady, zejména určitou sociální etiku, a kdyby nesplňovaly pokyny týkající se zahraniční a rozvojové politiky. Transparentnost je tedy, co se týče použití těchto finančních prostředků, nutností. Ale jako reference zde slouží zahraniční politika, kterou dělá Evropská unie. A o ní lze přinejmenším říci, nechceme-li použít horší slova, že zvláště v posledních měsících zcela chyběla, že byla nekonsistentní a roztříštěná. Samotná EU nedodržuje zásady, které vytváří: kdy jsme naposledy mohli vidět, že by Komise skutečně uplatňovala sociální, lidskoprávní a environmentální ustanovení, jimiž se ohání ve všech svých obchodních smlouvách?

Kdy podala námitku proti mimoevropským finančním projektům Evropské investiční banky, které vytvářejí nespravedlivou hospodářskou soutěž pro evropské podniky, nebo které jsou pochybné z hlediska sociálního nebo environmentálního? Cílem této zprávy je navíc provést do evropských právních předpisů dohodu vyjednanou s globalistickou a ultraliberální organizací OECD. Tato dohoda de facto umožňuje, aby byly evropské podniky znevýhodněny vůči svým konkurentům, zejména vůči konkurentům z Číny. Když jsme se měli rozhodnout, zda volit pro, či proti, zdrželi jsme se hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Jak známo, nelze zjistit, co vývozní úvěrové agentury v minulosti financovaly. Některé národní vývozní úvěrové agentury dokonce ani pravidelně nehlásí celkovou bilanci svých ročních operací. Mnoho dalších nehlásí podrobné údaje o svých sektorálních půjčkách nebo geografickém rozložení. To i navzdory požadavkům transparentnosti obsaženým v dohodě Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2005, ke které se připojily všechny členské státy EU a která by měla být nyní provedena do právního řádu EU. Dohoda OECD neobsahuje požadavky nutné pro zabezpečení spravedlivého stanovení pojistného, protože neukládá žádné podmínky pro transparentnost a minimální standardy pro odhady sociálních a environmentálních rizik. Jsou zde návrhy na zpřehlednění požadavků transparentnosti ohledně odhadů rizik, otevření mimobilančních nástrojů, ustanovení povinnosti nahlašovat odhady sociálních a environmentálních rizik, a zavedení požadavku, aby členské státy EU v těchto záležitostech podávaly výroční hlášení o činnosti svých vývozních úvěrových agentur. Hlasoval jsem pro tento dokument, protože zajistí více transparentnosti a standardy v otázce uplatnění odhadů sociálních a environmentálních rizik.

 
  
MPphoto
 
 

  Arturs Krišjānis Kariņš (PPE), písemně. – (LV) Podpořil jsem usnesení o nařízení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů, protože se domnívám, že je třeba mít jasná pravidla pro všechny členské státy Evropské unie v otázkách způsobu podpory vyvážejících podniků. Záruky na vývozní úvěry jsou důležitým prostředkem pro pomoc podnikům dostat se na nové trhy a vytvořit nové pracovní příležitosti. Nepodpořil jsem ale pozměňovací návrh 22, který klade na podnikatele další zátěž a snižuje konkurenceschopnost evropských podniků ve srovnání s ostatními členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V období krize musí jít Evropský parlament příkladem, a ne hledat nové důvody pro uložení další zátěže pro podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Spatřuji ve vývozních úvěrech důležitý nástroj pro podporu podniků v EU. Vzhledem ke zvýšené poptávce po státem podporovaných vývozních úvěrech je nanejvýš důležité, aby byla nejnovější směrnice OECD k tomuto nástroji co možná nejdříve zavedena v jednotlivých členských státech. Podpora střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů je mocným nástrojem, který dosud není ve všech členských státech plně využíván a který je třeba podporovat. Vývozní úvěry mohou pomoci vytvořit pracovní příležitosti, tím že zajišťují financování projektů, které by jinak měly díky své netržní povaze mnohem více omezený přístup ke kapitálu. Souhlasím s panem zpravodajem, když poznamenává, že veškeré nové právní předpisy přijaté v této oblasti nesmějí přinášet další nárůst byrokracie, která by zvýšila již existující náklady. Dohled nad vývozem na evropské úrovni by měl být zaveden jen jako výjimka pro případ porušení hospodářské soutěže v rámci vnitřního trhu. Musí být dodržena zásada subsidiarity.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně.(FR) Tato zpráva vyzývá k poskytování státem podporovaných úvěrů a zaručuje, že vývozy z oblasti soukromého sektoru budou doplněny o „posouzení sociálního a environmentálního dopadu“. Vyzývá také k tomu, aby cíle pro snížení emisí skleníkových plynů zůstaly těmito projekty nedotčeny. To je minimum.

Budu ale hlasovat proti této zprávě, abych vyjádřil svou hořkost nad tím, že Výbor pro mezinárodní obchod neusiluje o získání prostředků k dosažení sociálních a environmentálních cílů hodných tohoto názvu. Volná hospodářská soutěž, boj proti protekcionismu a odsuzování zemědělských vývozních dotací – to jsou některé z mnoha absurdit, jež tento text prosazuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Vývozní úvěrové agentury hrají v podpoře investic všeho druhu stále významnější úlohu a vytvářením pracovních příležitostí a podporou obchodních a investičních společností, které by jinak v soukromém sektoru úvěr nezískaly, přispívají ke zmírnění dopadů současné hospodářské a finanční krize. Vývozní úvěrové agentury se staly hlavním zdrojem veřejných financí pro rozvojové země. Značná část finanční pomoci vývozních agentur v rozvojových zemích se soustřeďuje na odvětví jako je doprava, ropný, plynárenský a těžařský průmysl a také na velké infrastrukturní projekty, například na velké přehrady. Je ale důležité na činnost vývozních úvěrových agentur pečlivě dohlížet, aby se do budoucna předešlo problémům.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. EU je smluvní stranou Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry uzavřeného v rámci OECD. Bude správné, pokud Evropský parlament přijme pozměňovací návrhy k návrhu Komise, které mají za cíl uplatnit další opatření podporující transparentnost a zodpovědnost zpráv v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Veřejné a státem podporované vývozní úvěrové agentury představují významnou podporu soukromým obchodním projektům v rozvojových zemích. V těchto dobách napjatých vnitrostátních rozpočtů nabývají na důležitosti coby zdroje investic pro evropské podniky tím, že je není třeba refinancovat z peněz daňových poplatníků. Jelikož pro veřejné vývozní úvěrové agentury platí dosti odlišná kritéria pro posouzení rizik, než je tomu v případě, kdy půjčka pochází ze soukromé banky, může docházet k narušení hospodářské soutěže na mezinárodním trhu, jak ukazuje příklad Číny. Proto existuje celá řada nařízení, jako jsou dohody OECD a WTO, jež stanovují termíny pro splacení a minimální pojistné sazby. Pro účely vyhodnocení a v zájmu předcházení zneužití peněz daňových poplatníků a zamezení refinancování z peněz daňových poplatníků jsou v zájmu větší transparentnosti vyžadováno výkaznictví, například prostřednictvím celounijní povinnosti vydávat výroční zprávy atd. Zda navrhovaná opatření přinesou větší transparentnost, zůstává otázkou. Proto jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s panem zpravodajem v tom, že vývozní úvěry jsou silným nástrojem pro podporu firem v EU. Vzhledem k rostoucímu počtu žádostí o vývozní úvěry se státní podporou je stále důležitější, aby byla poslední dohoda Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se tohoto nástroje v členských státech co možná nejdříve zavedena. Střednědobé a dlouhodobé vývozní úvěry jsou hodnotným nástrojem, který dosud není ve všech členských zemích plně využíván a který je třeba podporovat, a to zvláště v hospodářsky oslabených zemích, jako je Portugalsko. Vývozní úvěry jistě působí jako motor pro vytváření pracovních příležitostí, protože zajišťuje financování projektů, jež by jinak měly více omezený přístup ke kapitálovým prostředkům. Všechny právní předpisy v této oblasti musejí zabránit vytvoření jakékoliv nové byrokratické zátěže, která by mohla dále zvýšit stávající náklady. Dohled nad vývozními úvěry na evropské úrovni by měl být zaveden pouze výjimečně, dojde-li k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. V této oblasti musí být úzkostlivě dodržována zásada subsidiarity.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Vývozní úvěrové agentury představují celosvětově největší zdroj státem podporovaných finančních prostředků na projekty soukromého sektoru. Pokud se ale nebudou jejich finanční operace řídit společnými pravidly, mohou způsobit masivní narušení obchodu. Proto bychom měli zahájit revizi dohody Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) (Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry), abychom mohli pečlivěji monitorovat fungování evropských vývozních úvěrových agentur. Tam by bylo lze zajistit, aby byla jejich rozhodnutí v souladu s politikami a cíli EU. Rovněž je třeba vyjasnit závazek transparentnosti v otázkách odhadu rizik a otázky spojené se zveřejněním mimobilančních nástrojů. Je zkrátka životně důležité zavést pro členské státy EU požadavek podávat v tomto ohledu každoročně Komisi hlášení o činnosti jejich vývozních úvěrových agentur. Ve světle předchozích zjištění a vzhledem k tomu, že vývozní úvěrové agentury mohou představovat užitečný nástroj přispívající k dosažení vnějších cílů EU (zvláště v oblasti změny klimatu a zmírnění chudoby), hlasuji pro toto usnesení. Domnívám se totiž, že vývozní úvěry jsou důležitým nástrojem pro podporu obchodu a investic evropských firem.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně.(FR) Jak řekl pan zpravodaj Jadot, dnešní hlasování posiluje postoj Evropského parlamentu k této záležitosti a vysílá silný signál až příliš nesmělé Evropské radě. Vývozní úvěrové agentury jsou pro Evropskou unii významným nástrojem co do podpory obchodu a investic evropských podniků.

Bylo ale naléhavě třeba řešit nedostatek transparentnosti a dohledu EU – zvláště Parlamentu – kolem činnosti těchto agentur. Hlavně proto, že jimi každoročně proteče několik set milionů eur a ve vnitrostátních rozpočtech se tvrdě šetří.

I já mám radost, že poslanci Evropského parlamentu zase jednou vyjádřili svou podporu pro postupné ukončení subvencí pro fosilní paliva, čímž v souladu s evropskými i národními závazky v oblasti změny klimatu podporují přechod k ekologičtějším formám.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Většina průmyslově rozvinutých zemí má nějakou vývozní úvěrovou agenturu. Tyto agentury dohromady představují celosvětově největší zdroj státem podporovaného financování pro projekty soukromého sektoru. Finanční podpora velkých průmyslových a infrastrukturních projektů v rozvojových zemích ze strany vývozních úvěrových agentur je mnohem vyšší než finance poskytované každoročně všemi mezinárodními rozvojovými bankami dohromady. Exportní úvěrové agentury usnadňují zákonný obchod v případě, že soukromý kapitálový trh selže. Mají daleko vyšší kapacitu přijímání rizik než soukromé subjekty, neboť nemusejí platit daně a vytvářet zisk, čímž mají ve srovnání se soukromými bankami širší možnosti pokrýt náklady větších úvěrů.

Ze stejného důvodu ale mohou tyto agentury, pokud nebudou jejich finanční operace podléhat společným pravidlům, představovat značné narušení obchodu. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože by vývozní úvěry měly podléhat požadavkům ohledně splacení ve stanovené lhůtě a protože by se měla vybírat minimální pojistná sazba na pokrytí rizik nesplácení.

 
  
  

Zpráva: Eva-Britt Svensson (A7-0065/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto důležité usnesení o novém rámci politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách. Násilí páchané na ženách je mezinárodním i evropským problémem. Navzdory tomu, že se o násilí páchaném na ženách hovoří již několik desetiletí, světovému společenství se tuto mimořádně destruktivní formu trestné činnosti stále nepodařilo zastavit. Je proto velmi důležité vynaložit na úrovni EU veškeré úsilí vedoucí k co možná největšímu omezení násilí páchaného na ženách a vytvořit podmínky pro předcházení tomuto fenoménu, stíhat pachatele a chránit oběti. Pro dosažení těchto cílů je nezbytné harmonizovat trestní právo na úrovni EU a zavést právní rámec, který by umožnil účinnější trestání pachatelů a ochranu obětí. To je také velmi důležité pro boj proti obchodování s lidmi. Další formou násilí na základě pohlaví je nucený sňatek, který představuje vážné porušení práva jednotlivce na svobodu a sebeurčení. Je důležité, aby byly mladé ženy před takovýmito vynucenými vztahy chráněny. V zájmu zastavení všech forem násilí páchaného na ženách je nezbytné šířit informace o rovnosti pohlaví a aktivně informovat společnost, zvláště ty její vrstvy, v nichž jsou vztahy mezi muži a ženami založeny na tradicích a rituálech.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Jedna ze čtyř žen se v Evropě za svůj život stane obětí alespoň některé formy násilí. Roční náklady spojené s tímto násilím se v tomto regionu odhadují na 33 miliard EUR, což je hodnota, již nelze podceňovat.

Ve srovnání se širokou škálou forem porušování lidských práv dotýkajících se žen, jež vedou k újmám na jejich tělesném i duševním zdraví, právech a postavení ve společnosti, je dodržování zásady rovnosti pohlaví soustavně opomíjenou hodnotou. Nemnohé údaje, které máme v současné době k dispozici, neposkytují ucelený pohled na tento fenomén. Ale k tomu, abychom poznali, že jsme dosud nedokázali ženy před násilím ochránit, se stačí podívat na rodinné a pracovní poměry.

Oceňuji závazek Komise, že v období 2011–2012 předloží „sdělení o strategii boje proti násilí na ženách, domácímu násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů“, ze kterého bude vycházet akční plán EU, ale doufám také, že se dočkáme přijetí komplexního politického přístupu, který bude zahrnovat právní, justiční a exekutivní kroky, jakož i kroky v oblasti zdraví, které účinně omezí tento druh násilí a jeho následky, jež si s sebou bohužel nese 26 % dětí a mládeže, kteří uvedli, že v dětství zažili fyzické násilí.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Oficiální údaje o násilí páchaném na ženách jsou ve srovnání se smutnou realitou v jednotlivých členských státech nižší. V období 2004–2009 bylo zaznamenáno asi 60 000 případů domácího násilí, z nichž téměř 800 vedlo k úmrtí oběti. Z celkového počtu zneužívaných a týraných žen jich snáší násilné jednání v tichosti na 70 % a pouze 30 % se rozhodne podat oznámení na policii.

V této souvislosti podporuji poskytování bezplatné právní pomoci a snadný přístup k ní pro ty ženy, které se staly obětí násilí. Domnívám se, že vyhlášení Evropského roku boje proti násilí na ženách má potenciál zvýšit mezi evropskými občany povědomí o tomto problému, který je přítomen v každodenním životě nezanedbatelného množství žen v Evropské unii. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť podporuji názor, že Evropská listina stanovící minimální úroveň asistenčních služeb, jež mají být poskytnuty obětem násilí na ženách, je pro omezení tohoto fenoménu ve všech členských státech velmi důležitá.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně.(FR) Tato zpráva z vlastního podnětu byla sepsána v rámci různých návrhů týkajících se boje proti násilí páchanému na ženách, jež Evropská komise oznámí v roce 2011 a 2012. Je to pro mne mimořádně důležité téma, stejně jako pro sdružení Femmes au centre (Ženy v centru pozornosti), které o tomto tématu v Paříži před několika týdny pořádalo konferenci. Tato zpráva navrhuje nový komplexní politický přístup proti násilí na základě pohlaví, který zahrnuje především vyhlášení Evropské listiny stanovící minimální úroveň asistenčních služeb, jež mají být poskytnuty obětem násilí na ženách a celoevropský trestněprávní nástroj. Hlasovala jsem pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (ALDE), písemně. (GA) Mezinárodní společenství musí zavést v boji proti násilí páchanému na ženách přeshraniční přístup. Není pochyb o tom, že násilí páchané na ženách porušuje jejich základní práva a svobody, zvláště pak právo na bezpečnost a lidskou důstojnost. Členské státy musejí zavést Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), která má za cíl zajistit ženám jejich práva a svobody. Podle Lisabonské smlouvy může EU zavést trestněprávní opatření. Smlouva se zvláště věnuje obchodování s lidmi a sexuálnímu vykořisťování dětí a žen. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že nastal čas, aby se EU této záležitosti postavila a aby šla svými právními předpisy a potřebnou podporou pro zastavení násilí páchaného na ženách dobrým příkladem. V zájmu zajištění účinnosti přijatých politických, sociálních a právních opatření je třeba zaujmout mnohostranný přístup.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Násilí na ženách páchané v různých formách zůstává velkým mezinárodním i evropským problémem. Je důležité, aby byla v rámci EU zákonem ustanovená komplexní a konsistentní ochrana soukromí žen. Některé země dosud nemají právní předpisy trestně postihující domácí násilí na ženách. S domácím násilím se nesmí nakládat jako se soukromou záležitostí. Členské státy musejí zajistit, aby příslušné orgány učinily stíhání přečinů domácího násilí prioritou a aby byli pachatelé takovýchto přečinů postaveni před soud.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Baudis (PPE), písemně.(FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která vyjadřuje jasné stanovisko Evropského parlamentu. Nabádáme Komisi, aby bojovala s násilím na ženách. Ve všech členských státech pochopitelně existují preventivní i represivní právní mechanismy. Evropa je ovšem rovněž povinna zabývat se touto problematikou, jež spadá do její pravomoci. Je nepřijatelné, aby byly ženy každodenně předmětem ponižování a fyzického či psychického násilí.

 
  
MPphoto
 
 

  George Becali (NI), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože násilí páchané na ženách je celosvětový i evropský problém. Tato zpráva představuje balík naprosto nezbytných opatření pro zajištění důstojného života evropských žen. Je zásadně důležité, aby byla integrita žen komplexně a konsistentně chráněna zákonem. Je naprosto nezbytné, aby právní předpisy na úrovni EU zohledňovaly mimořádnou zranitelnost žen a dětí, jež jsou vystaveny násilí uvnitř domácnosti. Ale nestačí jen zavést či schválit množství právních předpisů na ochranu žen; je třeba zefektivnit trestní stíhání.

Klíčovou oblastí, v níž by se mohly navýšit zdroje, je příprava policejních orgánů v Evropě. Policie je prvním subjektem prosazujícím právo, se kterým ženy, jež se staly oběťmi násilí, přicházejí do styku. Jedním z praktických opatření, jež by mohlo být v členských státech zavedeno, je zřízení krizové linky pro případy násilí na základě pohlaví. Ženy, které se staly terčem násilí, by na tuto linku mohly zavolat a získat okamžitou pomoc.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Rovnost mezi pohlavími je jednou ze základních zásad Evropské unie. Navzdory tomu, že se o násilí páchaném na ženách mluví již několik desetiletí, světovému společenství se tuto mimořádně destruktivní formu trestné činnosti stále nepodařilo zastavit. Násilí na základě pohlaví vede k vážným újmám na tělesném i duševním zdraví člověka, z čehož pro společnost vyplývají vysoké náklady v podobě sociálních problémů a náklady na soudnictví a zdravotní péči. Odhaduje se, že celkové náklady ve všech členských státech EU související s násilím na základě pohlaví, které společnost nese v podobě útrat za zdravotní péči, právní systém a sociální služby, činí 2 miliony EUR za hodinu.

Důležitou oblastí, kde je třeba silné právní ochrany fyzické a duševní integrity žen, je podle mého názoru oblast související s mrzačením ženských pohlavních orgánů. Jsem přesvědčen, že činy vedoucí k vážnému poškození ženského zdraví nelze ospravedlnit kulturními důvody.

Dále jsou zásadně důležité hlubší znalosti v oblasti násilí na základě pohlaví, aby bylo možno zvýšit povědomí veřejnosti o tomto problému. Z toho důvodu jsem pro podniknutí kroků, které podnítí členské státy sestavit vnitrostátní akční plány pro boj s násilím na základě pohlaví.

 
  
MPphoto
 
 

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Tato zpráva o prioritách a nástinu nového politického rámce EU pro boj proti násilí páchanému na ženách předkládá mnoho zajímavých návrhů. A proto jsem ji podpořil. Podle mého názoru ale v žádném případě nesmí být přijata směrnice, již by byly všechny členské státy povinny zavést do svých vlastních právních předpisů. Mechanismy usnadňující přístup k právní pomoci, které umožňují obětem prosazovat svá práva kdekoliv v Evropské unii, nesmějí a nemohou být poskytovány zdarma. Jsem pro stanovení právního rámce, který dává přistěhovalkyním právo mít cestovní pas a povolení k pobytu a který umožňuje učinit osobu, která tyto dokumenty držitelce odebere, trestně odpovědnou.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) V dnešní době bych očekávala, že zpráva o násilí páchaném na ženách zdůrazní kritický stav, který představuje rostoucí násilí na ženách v muslimských komunitách v Evropě. Evropské organizace zabývající se právy žen a problematikou násilí na základě pohlaví uvádějí, že je tento fenomén neustále na vzestupu. Děje se to před očima nás všech, ale jako by zde byla neochota pojmenovat problém pravým jménem. Tato zpráva zmiňuje například nucené sňatky a mrzačení ženských pohlavních orgánů, ale s těmito fenomény, které se v našich městech exponenciálně šíří, se nakládá jako s problémy vycházejícími z kulturního základu. Pravda je taková, že tyto problémy souvisejí s masivní přítomností přistěhovalců, kteří do Evropy přivážejí fundamentalistické pojetí náboženství, islámu, a zatímco dnes za to platí ženy z těchto komunit, zítra to mohou být naše ženy a samotná podstata západní společnosti. EU by měla okamžitě zavést přiměřené politiky cílené právě tímto směrem – ne na násilí spojené s „kulturním“ zázemím, což je naprosto nic neříkající pojem –, abychom mohli s tímto silně se šířícím fenoménem bojovat ještě dnes, neboť zítra na to bude při současném tempu pozdě.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože je nezbytně a naléhavě nutné zastavit násilí na ženách. Chtěla bych upozornit na skutečnost, že každá desátá žena v Evropě zažila násilí a že se jedná o jednu z nejčastějších příčin násilné smrti žen. Přestože je násilí páchané na ženách tématem diskusí už několik desetiletí, s bolestí shledávám, že stále nejsme schopní ženy před násilím ochránit. Je proto velmi důležité, aby Evropská komise navrhla jednotné nařízení týkající se všech forem násilí páchaného na ženách – ať už fyzického, sexuálního nebo psychologického – a aby proti tomuto násilí bojovala. Násilí na základě pohlaví zahrnuje sexuální zneužívání, obchodování s lidmi, nucené sňatky, mrzačení ženských pohlavních orgánů a další formy ubližování. Tyto násilné trestné činy mají velký dopad na tělesné i duševní zdraví žen a způsobují nevratné újmy na něm. Proto by měly členské státy zabezpečit lepší zdravotní péči pro oběti násilí. Dále naléhavě žádám paní komisařku pro vnitřní věci paní Cecilii Malmströmovou, aby nesnižovala finanční pomoc vyčleněnou pro nevládní organizace bojující proti násilí páchanému na ženách. V průběhu hospodářské a finanční krize dochází k ještě většímu počtu násilných činů, proto za žádných okolností nemůžeme omezovat finanční prostředky pro tuto oblast.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Evropský parlament v minulosti přijal usnesení o násilí páchaném na ženách, které zdůrazňuje potřebu komplexního právního předpisu pro boj proti všem formám násilí na ženách. Komise učinila několik důležitých rozhodnutí, jež v zásadě směřují k dosažení tohoto cíle, zvláště tím, že vypracovala nový akční plán pro rovnost pohlaví, který zdůrazňuje, že násilí na základě pohlaví je jedním z klíčových problémů, jež je třeba řešit. Komise také oznámila, že v roce 2011 předloží návrh na strategický plán pro boj proti násilí na základě pohlaví. Násilí na základě pohlaví vede k vážným újmám na tělesném i duševním zdraví člověka. Z toho pro společnost plynou velké náklady v podobě sociálních problémů a náklady na právní a zdravotní systémy.

Náklady plynoucí z násilí na základě pohlaví, jež společnost nese, se odhadují z útrat za zdravotní péči, právní systém a sociální služby. Násilí na základě pohlaví je také vážný problém pro demokracii. Samotný fakt, že jsou ženy terčem násilí, omezuje jejich příležitosti účastnit se na společenském a pracovním životě.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. (RO) Jako liberální poslanec Evropského parlamentu nemohu než podpořit tuto zprávu, protože členské státy potřebují novou strategii pro boj proti násilí na ženách, jež představuje vážné narušení fyzické i psychické integrity žen, kterážto patří mezi základní práva. Násilí páchané na ženách má nepříznivý dopad jak na oběti, tak na děti, jež vyrůstají v takovémto prostředí, nevhodném pro jejich osobnostní rozvoj. Rovnost pohlaví je jednou ze základních hodnot EU, která má pro liberály obzvláštní důležitost. Moderní společnost založená na rovných právech a rovnosti před zákonem nemůže tyto fenomény tolerovat, a to ani pokud jsou motivovány kulturními či náboženskými důvody.

Mám za to, že EU a členské státy musejí využít veškerých dostupných nástrojů pro boj proti rodově podmíněnému násilí. Podporuji návrh směrnice, která stanoví trestní sankce pro pachatele násilí na ženách. Domnívám se, že je to třeba spojit s vytvořením dostatečného počtu středisek pro pomoc obětem a vhodnou přípravou lidí, kteří s nimi pracují, jako jsou policisté, soudci, lékaři atd.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Jsem potěšena, že je na úrovni EU věnována taková péče problematice násilí páchanému na ženách. Domnívám se, že je to rozhodující pro úspěch v boji proti tomuto evropskému a mezinárodnímu problému, za který členské státy přijímají zodpovědnost, což přirozeně znamená přijetí nezbytných právních předpisů. Hlasuji pro nový rámec politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách, neboť se domnívám, že přináší pokrok v boji s porušováním základních práv a svobod, jako je právo na bezpečnost a lidskou důstojnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože situace v Irsku odráží problém, který zakouší celá Evropa. Irský Národní úřad pro kriminalitu (National Crime Council) shledal, že každá sedmá žena v Irsku zažila ve svém životě od partnera kruté a ponižující zacházení fyzické, sexuální nebo citové povahy. Dopady domácího fyzického a/anebo sexuálního násilí by neměly být podceňovány, neboť vedou k vážným újmám na tělesném i duševním zdraví člověka, což zvyšuje výskyt těžkých depresí, a dokonce sebevražd. V parlamentní zprávě se ale také říká, že finanční náklady vyplývající pro společnost z násilí na základě pohlaví – v podobě útrat za zdravotní péči, soudnictví a sociální služby – činí ve všech členských státech EU 2 miliony EUR každou hodinu. V roce 2009 jsem měl tu čest být prvním vyslancem organizace Rape Crisis North East se sídlem v Dundalku. Tato podpůrná a konzultační služba je jednou z mnoha na východě Irska. Tyto nevládní organizace poskytují životně důležitou pomoc obětem sexuálního a domácího násilí a nyní se musejí potýkat s velmi složitými okolnostmi ohledně financování. Doufám, že tato zpráva pomůže bojovat proti domácímu násilí v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Důrazně odsuzuji veškeré formy násilí páchaného na mužích, ženách nebo dětech a podporuji každou iniciativu, která umožní předcházet této hrůze, bojovat s ní a chránit oběti tohoto násilí. Údaje, které vyšly najevo v některých studiích zabývajících se násilím v Evropě, jsou nepřijatelné: 26 % dětí a mládeže bylo terčem fyzického násilí; pětina až čtvrtina ženské populace se v dospělosti nejméně jednou stala obětí aktů fyzického násilí; a více než jedna desetina z nich byla obětí sexuálního útoku za použití násilí.

Počet žen, jež se staly oběťmi, je skutečně alarmující a ohromné rozdíly mezi politikami a právními předpisy jednotlivých členských států k tomu přispívají, protože ženy se v rámci Evropy netěší stejné míře ochrany. Je zásadně důležité, aby evropské právní předpisy zabezpečily komplexní a konsistentní ochranu všech žen. Toho lze docílit přijetím komplexní právní normy, která umožní bojovat proti všem formám násilí páchaného na ženách, která bude doplněna sadou opatření v řadě politických, sociálních a právních oblastí.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Maria Corazza Bildt, Christofer Fjellner a Gunnar Hökmark (PPE), písemně. (SV) My, švédští konzervativci, souhlasíme s tím, jakým způsobem tato zpráva daný problém pojednává. Boj proti násilí na ženách je prioritou Stockholmského programu, jehož jsme byli významnou hnací silou. V rámci akčního plánu, kterým se Stockholmský program provádí, se Komise zavázala navrhnout strategii pro boj proti násilí páchanému na ženách, domácímu násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů a předložit příslušný návrh v období 2011–2012. Článek 8 Smlouvy o fungování Evropská unie navíc stanoví, že EU vyvine úsilí pro boj proti všem druhům domácího násilí a že členské státy podniknou veškerá nezbytná opatření pro řádné potrestání těchto trestných činů a na ochranu jejich obětí. Jelikož trestní právo spadá do kompetencí jednotlivých členských států, hlasovali jsme proti odstavci týkajícímu se zavedení směrnice na úrovni EU. Hlasovali jsme pro tuto zprávu, neboť se domníváme, že členské státy musejí podniknout opatření pro zajištění bezpečnosti žen.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že by měly členské státy vyvinout další úsilí pro vypracování komplexnějších mezinárodních statistik, jež budou ve větším rozsahu mapovat násilí páchané na ženách, bez ohledu na podobu, ve které se odehrává – znásilnění, obchodování s lidmi za sexuálními účely, nucené sňatky, smrt, nucená prostituce, jakož i násilí v domácnosti nebo násilí ze strany bývalých partnerů. Cílem je ale i zlepšení sběru souvisejících údajů, aby bylo možno nalézt ta nejvhodnější řešení v otázce trestání pachatelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je důležitá pro společnost, která chce být vyváženější a spravedlivější. Tento fenomén se objevuje ve všech společnostech v různých formách v soukromé, veřejné nebo poloveřejné sféře a příslušné statistické údaje a informace o konkrétních podobách zůstávají často neznámé. Proto se v souhlasu s touto zprávou domnívám, že je třeba provést důkladnou analýzu a vytvořit lepší vyšetřovací postupy, aby bylo možno proti tomuto fenoménu lépe bojovat na mezinárodní úrovni. Tato zpráva navrhuje nový přístup k násilí podmíněnému příslušností k určitému pohlaví a posílení opatření mezi členskými státy v oblasti trestních postihů pachatelů a pomoci obětem. Také klade správné otázky ohledně dopadu fyzického, psychického a sexuálního násilí na ženách v různých sférách společnosti. Domnívám se, že pro vytvoření opatření pro boj s tímto fenoménem, který má následky pro mnoho lidí a generací, je zásadně důležitá aktivní role Komise, Parlamentu a členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. Násilí mužů proti ženám představuje porušení lidských práv žen, což odráží i posiluje nerovnost mezi muži a ženami. Studie o násilí na základě pohlaví odhadují, že 20–25 % všech žen v Evropě minimálně jednou v dospělosti zažilo násilné jednání. Násilí páchané na ženách nezná geografické hranice, věkové omezení ani rasové nebo kulturní odlišnosti, ale je stále neviditelné a oběti jsou umlčovány. Podporuji tuto zprávu, která navrhuje, aby se boj proti násilí na základě pohlaví zakládal na novém komplexním politickém přístupu, jehož součástí bude: trestněprávní nástroj v podobě směrnice proti násilí na základě pohlaví; odborná příprava úředníků, kteří pravděpodobně přijdou do kontaktu s případy násilí na ženách; požadavek, aby členské státy projevovaly náležitou péči a zachycovaly a vyšetřovaly všechny formy trestných činů násilí na základě pohlaví; žádá finanční podporu pro nevládní organizace, které pomáhají obětem násilí. Usiluje také o plány pro vývoj metodologických pokynů a pro nový sběr údajů o násilí na základě pohlaví, aby bylo možné stanovit rozsah tohoto problému a poskytnout základ pro změnu v činnosti v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně.(FR) Každá čtvrtá žena v Evropě zažije v průběhu svého života fyzické násilí a více než jedna desetina žen se stane obětí sexuálního útoku za použití násilí. Vzhledem k těmto číslům je naléhavě třeba jednat. Komise musí vytyčit nový rámec politiky EU pro boj s násilím na ženách. Všechny formy násilí páchaného na ženách – znásilnění, prostituce, sexuální násilí atd. – musejí podléhat trestněprávním řízením ve všech zemích Evropské unie. Každý členský stát má povinnost poskytovat těmto ženám-obětem přístup k bezplatné právní pomoci a do azylových zařízení, jež jim umožní vybudovat si nový a lepší život pro sebe i pro své děti. Uznání násilí páchaného na ženách jakožto trestného činu na úrovni EU je naprosto zásadně důležité.

 
  
MPphoto
 
 

  Karima Delli (Verts/ALE), písemně.(FR) Evropský parlament přijal toto úterý, 5. dubna 2011, zprávu o boji proti násilí na ženách. Tento text zdůrazňuje zvláštní povahu násilí páchaného muži na ženách a dívkách: jedná se o jednu z nejběžnějších a nejškodlivějších překážek pro rovnost pohlaví. Dnešní zpráva umožní zavést trestněprávní nástroj v podobě směrnice Evropské unie zaměřené na boj proti násilí na základě pohlaví. Ustavuje Evropskou listinu stanovící minimální úroveň asistenčních služeb a právo na bezplatnou právní pomoc a pohotovostní služby psychologické pomoci. Poslanci Evropského parlamentu dále vyzývají Komisi, aby zřídila evropskou observatoř pro záležitosti násilí páchaného na ženách. Díky pozměňovacímu návrhu skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance také přijatý text vyzývá členské státy, aby uznaly znásilnění a sexuální násilí v manželství nebo jiném intimním vztahu jako trestný čin.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně.(FR) Násilí páchané na ženách je jak celosvětový, tak evropský problém. Domácí násilí, prostituce, obchodování s lidmi – to vše je politováníhodným důkazem toho, že v naší společnosti stále nejsme s to ochránit ženy před násilím. Toto násilí na základě pohlaví představuje porušení základních práv a svobod i práva na bezpečnost a lidskou důstojnost. Do této problematiky patří i zachování soukromí obětí a starost o základní zájmy celé společnosti, jako je svoboda a demokracie. Evropská unie se musí ujmout svých povinností a zavést právní předpis, který tomuto násilí učiní přítrž.

Proto jsem hlasovala pro zavedení opatření, mezi něž patří mechanismus pro usnadnění přístupu k bezplatné právní pomoci, zajištění finanční pomoci zacílené na podporu nezávislosti obětí a usnadnění jejich návratu do normálního života a do světa práce. Dodržování lidských práv je základní hodnotou obsaženou ve Smlouvě o Evropské unii. Respektujme tedy také práva žen.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. (SV) Evropský parlament se v hlasování vyslovil pro rámec politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách. Vítáme toto rozhodnutí a hlasovali jsme pro tento návrh jako celek. Toto rozhodnutí bylo obzvláště důležité, protože zpráva vyzývá Komisi, aby splnila své předchozí sliby a předložila zvláštní legislativní návrh s ohledem na boj proti násilí na ženách.

Předmětný návrh ale obsahuje některé formulace týkající se náhradní rodinné péče, jež považujeme za příliš zjednodušující co do jejich negativního postoje vůči tomuto fenoménu a mezinárodním adopcím. Nejsme naivní, pokud jde o problémy kolem náhradní rodinné péče, ale nechceme kvůli těmto problémům smést se stolu něco, co může v určitých případech představovat pozitivní zkušenost pro všechny zúčastněné strany. Z toho důvodu jsme hlasovali proti těmto konkrétním formulacím, což je stanovisko, které naše skupina, skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, také zaujala při původním hlasování ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Násilí páchané na ženách zahrnuje celou řadu případů porušení základních práv, jako je sexuální zneužívání, útoky na fyzickou integritu jednotlivce a domácí násilí, psychické násilí, obtěžování nebo nátlak a obchodování se ženami a jejich vykořisťování za účelem prostituce, a je drahně dalších forem agrese, proti nimž musejí členské státy rozhodně bojovat. Odsuzuji veškeré násilí, ale zvláště násilí páchané na osobách, které jsou fyzicky, společensky, ekonomicky nebo citově zranitelnější, jako jsou děti a ženy. A právě proto musejí členské státy usilovat o potření všech forem násilí páchaného na ženách, zejména obchodování se ženami za účelem sexuálního vykořisťování, porušování jejich práva na sexuální sebeurčení a útoků na jejich fyzickou integritu.

Respekt k lidskému životu a důstojnosti, na jehož základě stavíme pevné politiky zaměřené na předcházení násilí a na trestání agresorů, se neslučuje s těmito zločiny, jejichž oběťmi se v Evropě stává mnoho žen.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Mezinárodní společenství už o situaci kolem násilí páchaného na ženách diskutuje řadu let. Zůstává ale zřejmé, že se ženy stávají oběťmi násilí i nadále: pětina evropských žen nejméně jednou zažila násilný útok. Je proto důležité, aby Evropská unie přijala právní předpis, který by této hrůze učinil přítrž. Ačkoliv Evropská komise přišla s několika iniciativami za účelem ukončení tohoto zlořádu postihujícího miliony žen po celém světě (zejména sestavení nového akčního plánu pro rovnost pohlaví na období 2010–2015), skutečnost je taková, že EU nemůže nečinně přihlížet tomu, že akty porušování základních práv žen zůstávají nepotrestány, a to zvláště v oblastech sexuálního zneužívání, mrzačení ženských pohlavních orgánů a nucených sňatků, obchodu s lidmi a prostituce, nedostatečné právní ochrany atd. Souhlasím s tím, že je v této oblasti třeba provést další výzkumy, abychom měli k dispozici co nejpodrobnější vědecké údaje. Ale nemůžeme zůstat nečinní. Proto vítám návrhy paní zpravodajky, zejména zřízení azylových zařízení pro oběti, krizovou telefonní linku a vyhlášení Evropského roku boje proti násilí na ženách.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Násilí páchané na ženách v různých podobách – domácí násilí, sexuální násilí, obchodování se ženami, sexuální obtěžování, psychický nátlak a násilí na ženách na pracovišti – představuje závažné porušení lidských práv a svobod na individuální i kolektivní úrovni, které má velmi negativní společenské důsledky. Předcházení a vymýcení násilí na ženách vyžaduje stanovení základních strategických cílů, jejichž sledování nelze oddělit od pokroku, o který se naše civilizace snaží.

V některých studiích o násilí na základě pohlaví se odhaduje, že pětina až čtvrtina evropské ženské populace se alespoň jednou ve své dospělosti stala obětí fyzického násilí a asi jedna desetina z nich se stala terčem sexuálního násilí. Odhaduje se rovněž, že 26 % dětí a mládeže se v dětství nebo v období dospívání stalo oběťmi fyzického násilí, což je obzvláště alarmující, vezmeme-li v úvahu předpoklady vycházející ze sociálních zkušeností, že dnešní oběť se může zítra stát útočníkem.

Nyní je důležité, abychom splnili pokyny obsažené v této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Vítáme přijetí této zprávy poslankyně naší skupiny paní Svenssonové, která je také předsedkyní parlamentního Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví.

Víme, že násilí páchané na ženách představuje vážné porušení lidských práv a svobod na individuální i kolektivní úrovni, které s sebou nese enormní sociální následky vzhledem k tomu, že násilí na ženách zahrnuje širokou škálu forem porušení lidských práv včetně domácího násilí, sexuálního násilí, prostituce, obchodování se ženami, sexuálního obtěžování a psychologického nátlaku a násilí na ženách na pracovišti.

Prevence a vymýcení násilí páchaného na ženách je základním strategickým cílem důležitým pro pokrok, o který naše civilizace usiluje.

V některých studiích o násilí na základě pohlaví se odhaduje, že pětina až čtvrtina evropské ženské populace se alespoň jednou ve své dospělosti stala obětí fyzického násilí a asi jedna desetina z nich se stala terčem sexuálního násilí. Odhaduje se rovněž, že asi 26 % dětí a mládeže se v dětství nebo v období dospívání stalo oběťmi fyzického násilí, což je obzvláště alarmující vezmeme-li v úvahu předpoklady vycházející ze sociálních zkušeností …

(Vysvětlení hlasování bylo v souladu s článkem 170 jednacího řádu zkráceno.)

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Násilí páchané na ženách představuje v naší společnosti zlo, s nímž je třeba za každou cenu bojovat. Nemohu ale podpořit toto usnesení vzhledem k příliš velké pozornosti, která se zde podle mého názoru věnuje přistěhovalkyním. Tato pozornost by měla být ze strany EU a jejích vlád zvláště v tomto období skutečně viditelná a neměla by se omezovat na krásná slova o podpoře v evropských projektech.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Grèze (Verts/ALE), písemně.(FR) Má skupina je v této otázce rozdělená. Já jsem hlasovala pro pozměňovací návrh 19 a odůvodnění J týkající se „prostituce“, protože jsem toho názoru, že prostituce skutečně představuje násilí na ženách.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně.(FR) Násilí páchané na ženách je až příliš často opomíjená realita: předpokládá se, že 20–25 % evropských žen se ve své dospělosti stalo terčem fyzického násilí. Minulý týden Parlament přijal zprávu o této záležitosti a o nutnosti stanovit v této oblasti politický rámec, což sám za sebe vítám. Naše zpráva chce pobídnout členské státy EU, aby na násilí páchané na ženách pohlížely jako na zločin, a ustavit k tomu trestněprávní nástroj pro boj s tímto násilím. Dále a zejména jsem hlasovala pro zavedení mechanismu pro usnadnění přístupu k bezplatné právní pomoci a pro to, aby byla obětem poskytována pohotovostní psychologická péče. Rovněž jsem podpořila pozměňovací návrhy, které pojmenovávají „vážný problém prostituce“ a které říkají, že prostituci provází „násilí páchané na ženách“. Konečně, hlasovala jsem pro to, aby bylo znásilnění a sexuální násilí považováno za trestný čin, a to i v rámci manželského svazku a v rámci ostatních druhů intimních svazků.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberto Gualtieri (S&D), písemně. (IT) Evropský předpisový rámec pro boj s násilím páchaným na ženách představuje zásadní krok vpřed v rámci komplexní strategie. Jedině kombinace právních, sociálních, hospodářských a preventivních kroků může pomoci vyřešit tento problém, který je blízko našich domovů. Vždyť více než čtvrtina žen v Evropské unii zažila ve svém životě násilí. Násilí páchané na ženách nečiní rozdílu ve věku nebo etnickém a kulturním zázemí a zůstává neviditelným problémem, který s sebou nicméně nese vysokou lidskou cenu a sociální a hospodářské náklady.

Evropská unie musí potvrdit svou aktivní úlohu v boji proti diskriminaci žen a z toho důvodu zpráva paní Svenssonové vyjadřuje podporu Evropské komisi v jejím úsilí vytvořit v souvislosti se Stockholmským programem jasný a homogenní předpisový rámec.

Vítám proto požadavek zavedení trestněprávního nástroje, který by prostřednictvím vypracování směrnice proti násilí na základě pohlaví definoval násilí páchané na ženách jako skutečný trestný čin, a který by byl v souladu s množstvím iniciativ pro odbornou přípravu, prevenci a osvětu, aby bylo možno bojovat se všemi formami špatného zacházení se ženami.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně.(FR) Dala jsem této zprávě svůj hlas, protože je zásadně důležité, abychom v 21. století považovali znásilnění za trestný čin po celé Evropě a aby byli pachatelé těchto zločinů trestně stíháni a soudně trestáni. Podle toho, ve které zemi žijí, se v současné době ne všechny oběti těchto odporných zločinů těší stejné příležitosti dovolat se spravedlnosti a náhrady za násilí, které na nich bylo spácháno, což je nepřijatelné. Míč je nyní na straně hřiště Rady a Komise, kteréžto orgány jistě nezabrání tomuto zásadně důležitému kroku, který ženám, jež se staly oběťmi takovéhoto násilí, pomůže domoci se náhrady za jejich utrpení.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože je naší povinností zastavit veškeré porušování práv žen a násilí páchané na ženách. Mám za to, že v souladu s akčním plánem zavádějícím minulý rok přijatý Stockholmský program by měla Komise co nejdříve navrhnout strategii pro boj s násilím páchaným na ženách. Zároveň musejí členské státy zajistit, aby poskytovatelé zdravotní péče, sociální pracovníci, policie, soudy a další instituce prováděli zlepšení, která jim umožní včasně a profesionálně reagovat na všechny případy násilí na ženách.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. − (PL) Je bez diskusí, že lidská důstojnost a právo na bezpečnost jsou základními hodnotami života, jež musejí být chráněny. Samo slovo „násilí“ je natolik prodchnuto negativními emocemi, že když přijde řeč na násilí na základě pohlaví, mnoho lidí uhýbá od tématu. Je ale naší povinností čelit obtížným záležitostem a zasahovat tam, kde společnost potřebuje v právních a politických otázkách ukázat správný směr. Nezapomínejme, že násilí páchané na ženách, které zahrnuje útok na lidskou důstojnost, sexuální zneužívání, nucené sňatky a mrzačení, není jen problémem ženské části lidstva. Je to problém celé společnosti, který přispívá k jejímu celkovému rozkladu. Celková cena, kterou v tomto ohledu platíme, je podhodnocována.

Neneseme snad všichni náklady na zdravotní péči, psychologickou léčbu, soudní řízení a sociální péči, které plynou z tohoto násilí? Oběti často nejsou schopné udržet si práci. Členské státy by měly zvážit sestavení plánu pro boj proti násilí na základě pohlaví.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Evropský parlament schválil návrh usnesení o stanovení nového rámce politiky EU ve věci boje proti násilí páchanému na ženách. Silně a se zápalem jsem toto usnesení podpořil, protože se domnívám, že na tento společenský zlořád musí EU reagovat na jednotném celounijním základě tím, že bude podněcovat podniknutí společné a účinné akce. Násilí páchané na ženách – ať už fyzické, psychické nebo sexuální – je výrazem necivilizovanosti, kterou musí Evropa jednoznačně zavrhnout. Tento nešvar vede k traumatům, jež mají nedozírné následky na životy mnoha žen. Statistiky, které máme v současné době k dispozici, předestírají smutnou a skličující realitu. Jedna ze čtyř evropských žen se stala minimálně jednou za život obětí násilí. Domnívám se proto, že pro činnost EU by mělo být prioritou stanovení právních nástrojů na úrovni EU, umožnění využít bezplatné pomoci, vytvoření azylových zařízení schopných poskytnout psychologickou a morální pomoc a vytvoření jednotné krizové linky pro celou Evropu.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Násilí na základě pohlaví je vždy především trestněprávní záležitost. Společnost proto musí reagovat pomocí trestů přiměřených závažnosti trestného činu. Při stanovování priorit v otázkách rozdělování zdrojů společnosti je důležité mít jasnou vizi, jak pracovat s oběťmi, protože právě tato skupina lidí v současné době potřebuje zvláštní ochranná opatření. To nevylučuje věnování prostředků na jednotlivé pachatele, například na konverzační terapii a další metody vedoucí k potlačení násilného chování. Tyto formy alternativní léčby mužů, kteří se dopustili závažných útoků na ženy, by ale nikdy neměly nahradit tresty uložené na základě trestního práva. Konverzační terapie a další formy léčby mohou toliko doplnit jiné formy trestů, například trest odnětí svobody.

Násilí je do značné míry důsledkem nerovného rozdělení síly mezi muže a ženy a je výrazem vztahu dominance/subordinace mezi pachatelem a obětí. Konverzační terapii, na níž se účastní oběť i útočník, je proto třeba považovat v tomto případě za vyloučenou, protože se jedná o zločin takové povahy, že oba dotčení nikdy nemohou být rovnocennými a vyrovnanými jednajícími stranami.

 
  
MPphoto
 
 

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro toto usnesení, protože násilí páchané na ženách je pro Evropu a celý svět stále velkým problémem, a to i navzdory kampaním, které mezinárodní společenství v posledních desetiletích vedlo. Tento fenomén postihuje v první linii přímé oběti, ale dotýká se také svobody a demokracie jako takové. Hlasovala jsem pro tuto zprávu i proto, že definuje řadu bezprostředních opatření, která jsou třeba pro zajištění spořádaného života žen, a také proto, že je zřejmé, že je zapotřebí dlouhodobých politických, sociálních a zákonných opatření na odstranění násilí na základě pohlaví.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Násilí vůbec je třeba odsoudit, ale násilí proti těm, kteří mají sníženou schopnost se bránit – zvláště proti dětem, starým lidem a ženám – je třeba odsoudit ještě více. V tomto konkrétním případě je na Parlamentu, aby spojil dohromady infrastrukturní, zákonné, soudní, výkonné, vzdělávací, zdravotní a další kroky, které významně omezí násilí páchané na ženách a jeho následky.

 
  
MPphoto
 
 

  Willy Meyer (GUE/NGL), písemně. (ES) Hlasoval jsem pro zprávu paní Svenssonové o novém rámci politiky EU pro boj s násilím páchaným na ženách, protože chovám ohledně tohoto druhu násilí velké obavy. Odhaduje se, že 20–25 % evropských žen ve své dospělosti minimálně jednou utrpělo fyzické násilí a přes 10 % žen bylo sexuálně zneužito. Proto se domnívám, že nastal čas, abychom učinili přítrž mužskému násilí, a to bude možné jen tehdy, když vybudujeme skutečnou rovnost mezi muži a ženami. Dále jsem přesvědčen, že znásilnění by mělo být uznáno jako trestný čin v celé Evropské unii a že je třeba postavit pachatele těchto trestných činů před soud. Tato zpráva také navrhuje novou vizi pro boj s touto zhoubou společnosti, a to nejen v trestním řízení, ale také prostřednictvím ochrany před pochybným zaměstnáním a jeho předcházením, bojem proti nezaměstnanosti a chudobě. Díky tomu se totiž ženy často dostávají do stavu závislosti, což jim znemožňuje svobodnou volbu pro jejich budoucnost. Evropská směrnice namířená proti násilí podmíněnému příslušností k určitému pohlaví se tak stává zásadně důležitou. Členské státy za tímto účelem musejí při nejbližší příležitosti přijmout příslušná opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Násilí páchané muži na ženách představuje zásadní porušení lidských práv žen. Počítaje všechny formy násilí, které muži na ženách páchají, se 45 % všech žen v Evropě někdy stalo terčem a obětí násilí ze strany muže. Odhadované celkové náklady spojené s domácím násilím ve všech 27 členských státech činí 16 miliard EUR. Ale násilí páchané muži na ženách nezná zeměpisné hranice, věkové omezení, třídní, rasové či kulturní odlišnosti a zůstává stále neviditelné a oběti jsou umlčovány. V roce 2008 jsem předložil pozměňovací návrhy k trestnímu právu Lotyšské republiky týkající se domácího násilí. Tyto byly bohužel v lotyšském parlamentu odmítnuty. Hlasoval jsem pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Navzdory skutečnosti, že jsme v posledních desetiletích zaznamenali v boji proti násilí páchanému na ženách a dětech pokrok, stále před námi zůstává mnoho práce. Apatie a pseudomorálka v naší společnosti stojí za zamyšlení. Prvotní stádia toho, co se později stává skutečným násilím, například dotěrnost, obscénní poznámky a každodenní obtěžování ze strany mnohých přistěhovalců vůči ženám ze Západu je stále častěji považováno za normální. Lhostejnost k ženám dosáhla svého vrcholu, když se německá soudkyně odvolala na právo manžela na tělesné trestání zakotvené v Koránu jako na rozhodující faktor rozsudku ve věci rozvodu muslimů.

Umožněním migrace importovala EU problémy všeho myslitelného druhu, včetně vražd ze cti, nucených sňatků a domácího násilí v patriarchálně uspořádaných rodinách. Kultura, náboženství ani tradice by neměly být ospravedlněním pro násilné činy. Navrhovaná iniciativa obsahuje mnoho dobrých nápadů, ale klouže jen po povrchu, a proto jsem se rozhodl zdržet se hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Tato zpráva upozorňuje na řadu vážných případů násilí páchaného na ženách. Mám na mysli sexuální zneužívání, fyzické násilí v domácnosti, nucenou prostituci, nucené sňatky a ženskou obřízku. Všechny tyto hrůzné věci se mohou bohužel dít i v naší společnosti tady v EU. Předmětná zpráva také na tuto skutečnost poukazuje, ale bohužel nejde ke kořeni problému, který často spočívá v paralelních společnostech, v archaických islámských strukturách nebo v organizovaných ganzích překupníků. Musíme na této záležitosti ještě pracovat. Proto jsem se zdržel hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro zprávu o násilí páchaném na ženách, což je iniciativa, která pomůže ženám v Evropě žít důstojným životem. Podle statistik se obětí násilí stala asi pětina žen žijících v Evropě a 20 % žen zažilo násilí od blízkých osob. Opatření v této zprávě, zaměřená na boj proti násilí páchanému na ženách, jsou důležitá, neboť zpráva: vyzývá členské státy, aby trestaly pachatele podle závažnosti spáchaného trestného činu (sexuální zneužívání, obchodování s lidmi, nucené sňatky, ženská obřízka); zajišťuje zdroje potřebné na pomoc obětem násilí, například právní pomoc, a na vytvoření azylových domů pro oběti; poskytuje právní pomoc obětem a požaduje, aby byly všechny formy násilí na základě pohlaví veřejně stíhány; prostřednictvím vhodného vzdělávání zajišťuje větší informovanost mladých žen o rizicích, jimž jsou vystaveny. Hlasoval jsem ale proti návrhu na zvýšení počtu soudů s pravomocí projednávat případy násilí na základě pohlaví, protože jakýkoliv podobný návrh zavádí nepřijatelnou diskriminaci a rozpor se zásadou rovnosti pohlaví.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Je zásadně důležité prolomit mlčení okolo všech forem zločinu, v tomto případě zločinu založeného na pohlaví. Přečiny v podobě domácího násilí, sexuálního zneužívání, obchodování s lidmi, mrzačení pohlavních orgánů a další formy narušení lidské integrity, jež postihují zejména ženy a dívky, musejí vejít v obecnou známost, aby s nimi bylo možno účinně bojovat. Větší znalost problematiky násilí na základě pohlaví by jistě umožnila zvýšit citlivost společnosti vůči tomuto problému. Tato zpráva Evropského parlamentu z vlastního podnětu chce dát dohromady množství opatření, jichž je třeba pro zajištění důstojného života evropských žen. Navzdory tomu, že se o násilí páchaném na ženách hovoří již několik desetiletí, světovému společenství se tuto velmi destruktivní formu trestné činnosti stále nepodařilo zastavit. Domnívám se tedy, že Evropská unie musí přijmout nezbytné právní předpisy, aby toto násilí zastavila, a členské státy musejí vytvořit národní akční plány pro boj s násilím na základě pohlaví. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Násilí páchané na ženách je problémem na mezinárodní i evropské úrovni. Násilí na základě pohlaví se týká porušování práv ve formě domácího násilí, sexuálního zneužívání, obchodování s lidmi, nucených sňatků a mrzačení ženských pohlavních orgánů, ale i dalších forem porušování lidské integrity, které ohrožují zejména ženy a mladé dívky. Proto nutně musíme přijmout řadu politických, sociálních a právních politik, abychom byli s to evropským ženám zaručit důstojný život. V této zprávě z vlastní iniciativy Evropský parlament zdůrazňuje, že tento druh násilí lze zastavit především prostřednictvím zavedení komplexní a koherentní právní ochrany soukromí žen. Je rovněž nezbytné zaznamenávat rozsah tohoto druhu kriminality, obeznámit soudy s tím, co vše sexuální napadení zahrnuje, odhalovat tento druh násilí díky proaktivním a preventivním opatřením již v počátečních stadiích, zabezpečit právní jistotu v průběhu vyšetřování a soudních řízení, zřídit nové azylové domy a krizovou telefonní linku pro oběti a financovat v této oblasti výzkum. Na základě výše zmíněných připomínek hlasuji pro konkrétní uzákonění všech potřebných opatření pro boj s tímto druhem násilí a pro vytvoření účinných akčních plánů pro boj proti tomu, aby k němu docházelo.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. Navzdory tomu, že se o násilí páchaném na ženách hovoří již několik desetiletí, světovému společenství se tuto velmi destruktivní formu trestné činnosti stále nepodařilo zastavit. Jedná se o složitý problém, který se týká ochrany soukromí jednotlivých obětí trestných činů, ale rovněž ochrany důležitých sociálních zájmů, jako je svoboda či demokracie.

Je třeba poskytovat ženám na národní úrovni azylová zařízení, aby mohly ženy a děti žít svůj život podle sebe, bez násilí a chudoby. Tato azylová zařízení by měla nabízet specializované služby, lékařskou péči, právní pomoc, psychologické a terapeutické poradenství, právní podporu v průběhu soudního řízení, pomoc dětem stiženým násilím a tak dále. Členské státy by měly zajistit dostatečné finanční prostředky, aby azylové domy pro ženy splňovaly mezinárodní standardy pro práci se ženami, které zažily násilí, a s jejich dětmi.

Členské státy by měly ženským organizacím a nevládním organizacím přiznat potřebné prostředky, aby mohly tyto chránit ženy a jejich děti před násilím a chudobou a předcházet těmto fenoménům. Dále musejí členské státy ženám zaručit sociální a ekonomická práva, aby tyto nemusely být finančně závislé na svém partnerovi či manželovi, a podporovat a rozvíjet začleňování žen do pracovního trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože násilí páchané na ženách i nadále představuje metlu, která sužuje Evropu a celý svět, a to navzdory kampaním, jež mezinárodní společenství už po několik desetiletí vede. V první řadě se tento fenomén dotýká přímých obětí, ale dotýká se i samotné svobody a demokracie. Pro tuto zprávu jsem hlasoval také proto, že předkládá řadu bezprostředních opatření, jichž je třeba v zájmu zabezpečení důstojného života žen. Je rovněž jasné, že pro odstranění násilí na základě pohlaví je třeba dlouhodobých politických, sociálních a právních opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně.(FR) Každá čtvrtá žena v Evropě zažila vůči své osobě v dospělosti akt fyzického násilí a jedna desetina žen se stala obětí sexuálního napadení za použití násilí. Ve světle těchto čísel musíme naléhavě jednat a bojovat proti násilí na ženách v Evropské unii. Proto podporuji zprávu paní Svenssonové. Znásilnění, které dosud není v některých členských státech považováno za trestný čin, a další formy sexuálního násilí na ženách musejí být uznány jako trestné činy ve všech zemích Unie a pachatelé těchto činů musejí být automaticky stíháni. V zájmu ochrany migrujících žen a žadatelů o azyl jsem také vyzval k ustanovení právního rámce, který přizná přistěhovalkyním právo držet vlastní cestovní pas a povolení k pobytu a který umožní zavedení „trestní odpovědnosti“ pro ty, kteří tyto dokumenty ženě svévolně odeberou. Dále jsem vyzval k snazšímu přístupu k právní pomoci, aby bylo obětem umožněno prosazovat svá práva. Domnívám se, že je zásadně důležité, aby byla tato pomoc poskytována bezplatně a byl bych rád, kdyby byl tento bod ve zprávě jasně zmíněn.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE) , písemně – (CS) Vážení kolegové, je důležité bojovat proti násilí páchanému na ženách, které má mnoho podob a forem a zanechává následky na těle i duši, přičemž v některých případech dovede oběti násilí až k sebevraždě. Jsem ráda, že vytváříme nový rámec boje EU proti tomuto nepřípustnému jevu, a proto jsem zprávu ráda podpořila. Nemohla jsem však hlasovat pro některé části zprávy vedoucí k podpoře umělého ukončení těhotenství, s nímž nesouhlasím, protože i dosud nenarozená lidská bytost má právo na život.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. Násilí páchané na ženách je problémem na mezinárodní i evropské úrovni. Navzdory tomu, že se o násilí páchaném na ženách hovoří již několik desetiletí, světovému společenství se tuto velmi destruktivní formu trestné činnosti stále nepodařilo zastavit. Je bolestivé sledovat, jak se nám stále nedaří ochránit ženy před násilím. Jedná se o složitou problematiku, která se týká ochrany soukromí jednotlivých obětí zločinu, ale i ochrany důležitých společných zájmů celé společnosti, jako je svoboda a demokracie.

Evropská unie proto musí přijmout svou odpovědnost a zavést právní předpisy, které jsou pro zastavení násilí nezbytné. Oceňuji toto shrnutí celé řady naprosto nezbytných opatření pro zabezpečení důstojného života žen v Evropě, které v této strategicky významné zprávě paní zpravodajka vypracovala. Ale vzhledem k tomu, že bod odůvodnění J stanoví, že prostituce jako taková představuje porušení lidských práv a vzhledem k úsilí, jež vynakládáme na regulaci těchto praktik, zdrželi se někteří členové naší skupiny nakonec hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Byl bych rád hlasoval pro tuto zprávu o boji proti násilí páchanému na ženách, protože je jejím cílem zavést komplexní opatření na ochranu žen, které se staly oběťmi násilí. Jasným způsobem řeší problematiku sexuálního zneužívání, prostituce, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nebezpečného pronásledování, obchodování s lidmi a domácího násilí, zkrátka problematiku celé řady porušení práv žen.

Jak tomu často v Evropském parlamentu bývá, problémem je, že se každý text dobře hodí k tomu, aby do něj byly zahrnuty záležitosti, které by se ale měly řešit odděleně v samostatných textech. V tomto případě se řeší práva migrantek a uprchlic, čímž se v podstatě zavádí kategorie žen, které mají větší práva než ostatní evropské občanky. Z tohoto prostého důvodu se zdržuji hlasování, protože nemohu tolerovat tuto politickou manipulaci, i když s cíli dokumentu souhlasím.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože zavádí rámec nové evropské politiky pro boj s násilím páchaným na ženách. Navrhuje řadu jasně formulovaných politických opatření pro boj s násilím na základě pohlaví včetně opatření pro potírání obchodování s lidmi, což považuji vzhledem k znepokojujícímu nárůstu obchodování s lidmi v EU – zejména se ženami a s dětmi – za zvláště důležité. Tyto gangy by bylo možné potírat díky mezistátní spolupráci mezi EU, která je cílovou oblastí, a zeměmi, jež pro tyto gangy představují východiště. Vyzývám Komisi, aby v tomto směru jednala.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (S&D), písemně. Podpořím zprávu paní Svenssonové, protože upozorňuje na existující problém násilí páchaného na ženách. Není to nic nového, ale je to záležitost, která byla opomíjena, zametána pod koberec, držena pod pokličkou jen v rámci domácnosti. Nyní je třeba učinit této praxi přítrž a udělat vše, co je v našich silách, tedy nejen na tento problém poukazovat, ale také zavádět příslušná opatření, řešit jej a zajistit ženám před násilím ochranu, na niž mají právo.

Souhlasím, že musíme zajistit, aby měly ženy zakoušející násilí přístup k právní pomoci. Pokud ale budou členské státy pokračovat v krácení rozpočtů na právní pomoc, pak k tomuto zpřístupnění nedojde. Souhlasím, že je třeba připravovat soudce pro obzvláště komplikované případy, které vyvstávají v souvislosti s násilím páchaným na ženách. Ale jak toho dosáhnout, když se tak drasticky osekávají rozpočty?

Je třeba, aby členské státy z této záležitosti učinily politickou prioritu a stanovily minimální požadavky a závazky, jež by mohly oběti špatného zacházení očekávat. Tato zpráva nám dává jistý rámec a zaslouží naši plnou podporu, ale spolu s tímto rámcem je třeba také v této důležité oblasti jednat, což znamená podniknutí příslušných kroků ze strany členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Laurence J.A.J. Stassen (NI), písemně. (NL) Násilí páchané na ženách je trestuhodné a je třeba se s ním tvrdě vypořádat. Holandská Strana pro svobodu (PVV) v této souvislosti s předmětnou zprávou naprosto souhlasí. Tato zpráva se ale vůbec nezmiňuje o úloze islámu. Zmiňuje se o „tradičních či náboženských praktikách“ pouze jednou a velmi obecně v článku 3, ačkoliv je velmi dobře známo, že právě v rámci islámu je násilí na ženách na denním pořádku. Útlak žen je ostatně pevnou součástí islámu.

PVV chce, aby byl problém násilí páchaného na ženách řešen, ale hlasuje proti této zprávě, protože v ní nejsou zmíněny motivy a zázemí pachatelů těchto činů. Tím, že tato zpráva neuvádí výslovně islám jako příčinu násilí, promarňujeme velkou příležitost vypořádat se s touto specifickou formou násilí páchaného na ženách.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. Podpořila jsem tuto zprávu, která přednáší návrhy na řešení problému násilí páchaného na ženách v Evropě a vyzývá všechny členské státy, aby tuto záležitost upřednostňovaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Problém násilí obecně a násilí na ženách konkrétně, je globální záležitostí dotýkající se všech zemí světa. Jelikož neexistuje mezinárodní definice násilí páchaného na ženách, jsou dostupné údaje dosti nesourodé a nevyjadřují reálný rozsah daného problému. Některé studie odhadují, že pětina až čtvrtina ženské populace v Evropě se stala ve své dospělosti nejméně jednou obětí fyzického násilí. Forem a metod páchání násilí na ženách je mnoho. Historický a strukturní rozměr násilí na ženách znamená, že opatření je třeba přijmout na Evropské a mezinárodní úrovni. V zájmu zvýšení informovanosti a povědomí je proto třeba zasáhnout ve všech oblastech veřejného života pomocí těchto pěti pilířů: politiky, prevence, ochrany, trestního stíhání, zabezpečení a partnerství. Hlasoval jsem pro tuto zprávu z vlastního podnětu, neboť se domnívám, že jakýkoliv druh násilí musí zakládat na společenské a právní sankce.

Evropský právní předpis v podobě směrnice založený na vzdělávání, účinné ochraně obětí, spolupráci s nevládními organizacemi a vyhlášení Evropského roku boje proti násilí na ženách je příkladem opatření pro boj s touto společenskou metlou, jež má škodlivé následky pro evropskou společnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. Plně podporuji výzvu, aby bylo sexuální a domácí násilí páchané na ženách trestným činem ve všech členských státech EU. Naléhavě žádám Komisi, aby předložila návrhy na zavedení silných opatření pro potírání násilí na základě pohlaví a ochranu obětí v celé EU. Je třeba řešit stávající nesoulad mezi jednotlivými členskými státy zavedením koherentních zákonů na vnitrostátní úrovni. Doufám, že toto usnesení bude krokem směrem k evropské směrnici pro boj s násilím na základě pohlaví.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro toto usnesení vypracované paní Svenssonovou, švédskou poslankyní ze skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice a předsedkyně Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Znásilnění a další formy sexuálního násilí je třeba považovat za trestný čin ve všech zemích EU a jejich pachatelé musejí být automaticky stíháni.

Souhlasím se svou přítelkyní a kolegyní paní Svenssonovou když tvrdí, že ženy jsou oběťmi násilí na základě pohlaví; ale nesmíme na ženy, včetně těch, jež se staly oběťmi tohoto druhu násilí, pohlížet prostě jen jako na oběti. Úlohou orgánů je pomoci ženám obnovit jejich sebevědomí a vybudovat nový a lepší život pro sebe i pro své děti. Také bychom se měli zaměřovat na příčiny tohoto druhu násilí počínaje zkoumáním genderových stereotypů, jejichž oběťmi jsou ženy i muži, a to již od velmi raného věku.

Toto usnesení rovněž umožňuje zavedení právního rámce, který poskytne přistěhovalkyním právo mít vlastní cestovní pas a povolení k pobytu a který umožní pohlížet na osobu, která tyto dokumenty odebere, jako na trestně odpovědnou.

Proto nyní od Komise očekáváme návrhy strategie a akčního plánu: očekáváme akci.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, poněvadž násilí páchané na ženách představuje celosvětově rozšířený problém, který dosud světové společenství nebylo s to vyřešit. Násilí páchané na ženách se vyskytuje na všech společenských úrovních a je neodvislé od určité kultury, úrovně vzdělání, věku nebo příjmů. Ženy jsou nejvíce ohroženy ve svých vlastních domovech – domácí násilí je nejčastější příčinou újmy na zdraví žen, častější než dopravní nehody a rakovina dohromady. Oběti trpí mimořádně negativním dopadem na zdraví, sebevědomí a bezpečnost a nemohou pak mít podíl na veřejném životě a pracovním trhu do té míry, jak by si přály. Pachatelé takového násilí působí těmto ženám a jejich dětem doživotní utrpení a celé společnosti sociální problémy, protože následné náklady v oblasti zdravotní péče a justice se počítají v miliardách eur. Proto je třeba, aby byli pachatelé za své činy odpovědní a aby byli veřejně stíháni. Je třeba se násilím páchaným na ženách konečně otevřeně zabývat a zastavit ho.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí