Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 5. dubna 2011 - Štrasburk

9. Doba vyhrazená pro otázky předsedovi Komise

  Předseda. − Dalším bodem je doba vyhrazená pro otázky předsedovi Komise.

  Martin Schulz, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedo, vidím, že naši kolegové poslanci ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) jsou stále na obědě. Pane předsedo, jsem rád, že se na mne usmíváte – předtím jste se na mou adresu vyjadřoval až moc ostře, ale evidentně jste se během přestávky na oběd trochu uklidnil.

Komisař Oettinger, kterého, myslím, dobře znáte, řekl, že budou zátěžové testy – aha, tady je – nevšiml jsem si ho. Pane Oettingere, rád vás vidím. Pan Oettinger, dobře vyškolený následovník paní Merkelové, je nyní také proti jaderné energii. Byl zastánce jaderné energie, ale výbuch elektrárny ve Fukušimě byl pro něj zlomovým okamžikem a on, jakožto novodobý Saul, spolu s několika dalšími, spatřil na obloze jasné světlo. Alespoň nám prozradil, že podle jeho názoru by několik jaderných elektráren zátěžovými testy neprošlo. To je podle mne velmi zajímavé.

Máte-li, pane Oettingere, podezření, že zátěžové testy nepřinesou požadovaný výsledek, protože systémy, které budou testovány, nemusí test vydržet, proč tedy Komise nezasáhne přímo a tyto elektrárny nezavře? Pokud jsou zátěžové testy podobné, jako byly v případě bank, tedy že si po provedení testů uvědomíme, že – zaprvé – zátěžové testy nebyly dostatečně jasné a – zadruhé – výsledky neodrážely skutečnou situaci, pak to bude v případě jaderné energie daleko nebezpečnější, než tomu bylo u bank.

Můj konkrétní dotaz tedy zní: jak je možné, že víte, že některé systémy zátěžové testy nevydrží, a přesto s tím nic neděláte?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Za prvé, chceme-li znát výsledek testu, musíme test nejprve provést. Pokud některé zařízení v testu neuspěje, zůstává otevřená otázka nápravných opatření. Pokud zařízení nelze z technických nebo ekonomických důvodů modernizovat, pak musí být reaktory vypnuty a vyřazeny z provozu. Můžeme však počítat s tím, že v některých případech bude bezpečnostní modernizace ekonomicky smysluplná a technicky proveditelná, a k tomu se můžeme v této fázi zavázat.

Pane Schulzi, domnívám se, že bylo důležité, aby se Evropská rada po intenzivních jednáních dohodla na úloze Komise. Mohu vám říci, že na začátku jednání se mluvilo jen o koordinaci vnitrostátních regulačních orgánů a až po mém naléhání byla Komise vyzvána, aby přišla s rozsahem a podmínkami testů a dostala také úkol předložit do konce tohoto roku úplnou zprávu o výsledcích.

Takto budeme postupovat u všech jaderných zařízení v Evropě. Budeme to dělat zcela transparentně. Je důležité si tuto skutečnost uvědomit. Věřím, že to je v oblasti jaderné bezpečnosti pokrok.

  Martin Schulz, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane Barroso, jste velmi chytrý člověk, ale neodpověděl jste na mou otázku. Zeptám se vás proto ještě jednou: když pan Oettinger říká – „Máme podezření, že některé jaderné elektrárny, které jsou nyní připojeny k síti, nevydrží zátěžové testy“, vykládám si to tak, že to znamená, že jste si vědomi toho, že bezpečnost těchto zařízení je tak špatná, že nesplní kritéria. Proč tedy rovnou nezasáhnout? Domnívám se, že se jedná o skutečné a aktuální nebezpečí.

  José Manuel Barroso, předseda Evropské komise. − Komisař Oettinger poskytl velmi preventivní a velmi opatrné prohlášení. Mohlo by se to sice stát, ale abychom zjistili, zda je to možné nebo ne, musíme provést důležité, spolehlivé testy. Právě to uděláme, zcela transparentně a na základě nejlepších odborných znalostí, které máme k dispozici.

Jak víte, není v pravomoci Komise testy zastavit. Je to v pravomoci členských států. My – a na rozdíl od minulosti, před minulou Evropskou radou, k tomu máme jasný mandát – uděláme to, že budeme ve spolupráci s vnitrostátními nezávislými orgány provádět velmi důležité, spolehlivé státní zátěžové testy. Nyní stanovujeme podmínky a rozsah těchto zátěžových testů.

Chtěl bych panu Schulzovi říct, že v těchto různých citlivých záležitostech musíme být mimořádně zodpovědní a nesmíme vytvářet paniku. Musíme postupovat odborným způsobem, na základě nejlepších vědeckých poznatků.

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – Všichni souhlasíme s tím, že Evropská unie je více než jen společný trh, že je to také politický projekt, který má zajistit, aby byla na kontinentu demokracie a aby byl dodržován, podporován a upevňován právní stát a lidská práva.

Kdyby to tak nebylo, nemyslím si, že by byl mezi námi a Čínou velký rozdíl. Stejné to je i ve všech členských státech, včetně Maďarska. Tamní vláda nyní vydala nový návrh ústavy, která má být přijata v polovině dubna. Obsahuje některé – podle mého názoru – znepokojivé pasáže o hlasovacích právech nezletilých, zákazu potratů, zákazu sňatků osob stejného pohlaví, iredentismu a ovládání institucí tak, aby vykonávaly vládní vůli.

Pane předsedo Barroso, co Komise udělá pro to, aby hájila společné evropské ústavní principy demokracie, právního státu a základních práv, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy, když jsou tyto principy v členských státech ohroženy, jak je tomu dnes v Maďarsku?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Určitě se shodneme na tom, že Evropská unie nepředstavuje jen společný trh: představuje hodnoty a podmínkou každého členského státu, který se chce stát členem Evropské unie, je tyto hodnoty respektovat. Jednou z hodnot je právní stát a naše právo musíme respektovat. Jak víte, přijetí národní ústavy je klíčovým krokem pro každý členský stát, klíčovým procesem, který náleží výhradně národu a institucím tohoto členského státu.

Je na maďarských institucích, aby rozhodly o obsahu a postupu přijetí nové ústavy, v souladu s jejich vlastními vnitrostátními předpisy a případně s mezinárodním a unijním právem. Budeme sledovat vývoj této záležitosti z hlediska práva EU, ale samozřejmě doufáme, že maďarské orgány zajistí, aby nová ústava, která bude s konečnou platností přijata, odrážela hodnoty, na nichž je založena Evropská unie.

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedo Komise, rozumím vaší odpovědi, ale víte, že všech 27 členských států musí změnit svou ústavu tak, aby byla v souladu s evropskými hodnotami. Maďarsko to před vstupem do Evropské unie provedlo. Jsou dokonce země, které tak učinily až po přistoupení. Polsko to provádí právě teď, stejně jako Francie, protože některé články francouzské ústavy jsou v rozporu s Lisabonskou smlouvou.

Je důležité, abyste také uložil Maďarsku, a to i po přijetí nové ústavy, aby tyto zásady také uplatňovalo. Je důležité, aby se tím Komise zabývala.

  José Manuel Barroso, předseda Evropské komise. − Ústava kterékoli země musí odrážet a dodržovat evropské hodnoty: základní evropské hodnoty demokracie, právního státu, lidské důstojnosti a dodržování základních práv. Je to záležitost, o které bychom ani neměli diskutovat. Ještě jsem neviděl ústavu členského státu Evropské unie, která by byla proti těmto hodnotám, ale pokud by se tak – teoreticky – stalo, pak bychom museli zakročit.

Jak víte, pane Verhofstadte, máme v této záležitosti velmi dobré výsledky. Nedávno jsme zakročili v případě několika velmi citlivých otázek týkajících se například maďarského mediálního zákona. Maďarská vláda na začátku řekla, že pokud Komise zjistí jakékoli nesrovnalosti, pak tento zákon změní, a skutečně tak učinila.

V jiných členských státech, kde byly problémy týkající se nediskriminace, Komise rovněž vyjádřila velmi důrazný postoj. Z tohoto pohledu si můžete být jistý, že Komise bude tyto záležitosti velmi pečlivě sledovat.

  Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE. – Zavedení evropského semestru, počínaje letošním rokem, přispěje k posílení rozpočtové kázně, makroekonomické stability a růstu a uloží členským státům povinnost změnit jejich hospodářské a rozpočtové politiky. V krátkodobém horizontu by tyto nové politiky mohly mít významný vliv na životy evropských občanů ve většině členských států.

Zjistila Komise důsledky – nebo má Komise v plánu provést hodnocení důsledků, které budou mít nezbytné vnitrostátní postupy v budoucnu na evropskou hospodářskou, sociální i politickou situaci?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Tuto záležitost bereme velmi vážně. Bylo velmi důležité, abychom se dohodli na tom, co jsme nazvali evropským semestrem, protože členské státy se nyní jednomyslně shodly na tom, že otázky hospodářské politiky jednoho státu mohou mít také vliv na ostatní státy a že tyto hospodářské politiky ostatních mají vliv na jejich vlastní politiky. Vydáme v této věci doporučení, v závislosti také na programech, které nám členské státy předložily. Ale děláme to proto, abychom zlepšili život našich občanů.

Dáváme jasně najevo, že veškeré úsilí fiskální konsolidace, veškeré úsilí strukturální reformy je ve skutečnosti pro růst – pro udržitelný růst, pro růst podporující začlenění –, což je cílem Evropské unie. Bylo to obecnou dohodou o tom, co jsme nazvali strategií Evropa 2020. Právě ve světle těchto priorit budeme posuzovat vnitrostátní programy, které budou nyní předloženy a na kterých budeme spolupracovat s našimi členskými státy.

  Marian-Jean Marinescu, jménem skupiny PPE. – Nejdůležitějším aspektem této politiky je disciplína. Pokud členské státy všechny tyto požadavky uplatní, budou výsledky pozitivní. Budou-li mezi členskými státy rozdíly, nebudou výsledky takové, jaké všichni očekáváme.

  José Manuel Barroso, předseda Evropské komise. − Plně s vámi, pane Marinescu, souhlasím. Právě proto je potřeba, aby byly instituce nezávislé a aby svou práci vykonávaly zcela nezávisle a ve skutečném duchu Společenství, protože jsme v minulosti viděli, že se někdy dostanou do pokušení nepřijmout rozhodnutí nebo je neuplatňovat jednotným, koherentním a důvěryhodným způsobem.

Komise se proto bude snažit udělat maximum pro to, aby zajistila rovné podmínky a principy spravedlnosti. Disciplína ve smyslu dodržování dosažených dohod je pro úspěch Evropské unie opravdu zásadní.

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane Barroso, Komise během minulého týdne stanovila limity na základě nařízení, které je uplatněno vždy, když se objeví problémy s radioaktivitou, které ovlivňují dovoz potravin, v tomto případě z Japonska. Překvapivé je, že limity, které jste uvalili na výrobky z Japonska, jsou v tomto případě mnohem vyšší, než jsou platné pro stejné produkty v samotném Japonsku. Jsou také vyšší než limity stanovené pro potraviny v takových případech například ve Spojených státech, tedy v zemi, kde je jaderná energie široce používaná. Tyto limity jsou také vyšší než limity, které jsou platné pro Evropskou unii a pro země, z nichž jsme dováželi zboží po černobylské katastrofě, a které i nadále v některých případech platí pro cesium. Proč by to tak mělo být? Proč jsme nastavili tak vysoké limity?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Pane předsedo, s radostí samozřejmě odpovím na otázku paní Harmsové, ačkoli jsem si myslel, že jsme se dohodli, že dnešní rozpravu rozdělíme na dvě části – obecnou část a pak část o Japonsku.

Paní Harmsová, vznesla jste velmi důležitou záležitost. Zaprvé, mimořádná opatření přijatá 25. března, která se týkají dovozu krmiv a potravin z Japonska, zajišťují bezpečnost spotřebitelů v EU a harmonizovaný postup prosazování předpisů v celé Evropské unii. Domníváme se, že tato opatření jsou úměrná riziku a mají širší působnost než opatření uplatňovaná v jiných velkých částech světa, jako jsou Spojené státy a Kanada. Podle mého nejlepšího vědomí, na základě odborných znalostí, které jsou mi k dispozici, se domníváme, že tyto záležitosti a tento přístup jsou bezpečné.

Celní úřad zajistí, aby se na trh Evropské unie dostaly potraviny a krmivo pouze v případě, je-li záruka, že jsou z hlediska spotřeby bezpečné. V rámci nynějšího ujednání uplatňují i samotné japonské úřady – a slova paní Harmsové jsou pravdivá – ještě přísnější požadavky na potravinářské výrobky pro domácí spotřebu a vývoz.

Vzhledem k přísnějším limitům, které jsou stanoveny v Japonsku, jsme se my, Komise, rozhodli, že bude správné změnit současné limity platné od 25. března jakožto dodatečná ochranná opatření do doby, než bude provedena další vědecká analýza limitů stanovených v nařízení o Euratomu č. 3954/87. Tuto analýzu provede Komise společně s příslušnými vědeckými odborníky do 30. června tak, aby se dospělo k normám, které lze jednotně uplatňovat na dovoz.

Rád bych zde zdůraznil, že všechny kontroly potravin dovážených z Japonska dosud provedené členskými státy ukazují zanedbatelné množství radioaktivity, které je výrazně nižší než současné evropské a japonské normy. Rád bych vás informoval, že příští pátek Komise navrhne Stálému výboru pro potravinový řetězec revizi našich norem tak, aby byly v souladu s japonskými normami. Tyto pak vstoupí v platnost příští týden. Chtěl bych znovu zdůraznit, že jde čistě o preventivní opatření, které umožňuje zahájit potřebná vědecká posouzení současných povolených úrovní po celém světě, tak aby Evropská unie mohla prokázat, že opět používá nejvyšší standardy.

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane Barroso, jestli vám dobře rozumím, znamenalo by to, že ryby postižené radioaktivním spadem z Černobylu a dovezené z Norska musí splňovat přísnější limity než dovážené radioaktivní ryby ulovené ve vodách kolem Japonska? To je podle mého názoru špatné a nezodpovědné a chtěla bych vědět, zda jste připraveni tyto limity, které jsou podle mezinárodních norem velmi vysoké, upravit.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Paní Harmsová, o těchto věcech musíme rozhodovat na základě vědeckých důkazů. Nemohu rozhodovat pouze na základě osobních názorů. Máme nařízení, které bylo stanoveno po Černobylu. Vycházelo z nejlepších vědeckých důkazů. Japonsko je ve velmi delikátní situaci, co se týče bezpečnosti potravin, a existuje pro to mnoho důvodů. Má jiný práh, než máme v Evropě. Takže právě kvůli těmto rozdílným standardům mezi Evropou a Japonskem jsme se rozhodli, že na přechodnou dobu budeme používat standardy Japonska.

Povolené jsou hodnoty nižší, což znamená, že jejich standardy jsou vyšší. To se chystáme uplatňovat pro Japonsko. Mezitím budeme konzultovat Výbor expertů na národní úrovni a na evropské úrovni, abychom mohli případně zavést společná jednotná pravidla pro veškerý dovoz. Domnívám se, že je to nejlepší, nejpřiměřenější přístup založený na vědeckých důkazech. Nemyslím si, že v této době by byl vhodný jiný přístup.

  Jan Zahradil, jménem skupiny ECR. – Na rozdíl od některých mých kolegů stále věřím, že Evropská unie je především ekonomickým projektem a že jádrem toho všeho je jednotný trh. V posledních dnech a týdnech jsme vyslechli mnoho slov o správě hospodářských záležitostí, na můj vkus možná až příliš mnoho, ale velmi málo o růstu a konkurenceschopnosti.

Jak víte, pane Barroso, nejpodstatnější část mé skupiny tvoří britská Konzervativní strana, a britský premiér pan Cameron a osm dalších hlavy států a vlád EU vám a prezidentu panu Van Rompuyovi poslalo dopis, ve kterém uvádějí velmi jasné způsoby, jak Evropu vrátit po finanční krizi do růstu. Minulý týden pan Cameron publikoval také brožuru s názvem „Zvolme růst“ (Let us choose growth) a všechny poslance této sněmovny můžu jedině vyzvat, aby si ji přečetli.

Takže jaké jsou konkrétní záměry v blízké budoucnosti k dosažení růstu, konkurenceschopnosti a dokončení jednotného trhu v Evropské unii? Jaká konkrétní opatření hodláte k dosažení těchto cílů přijmout?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Je těžké správně vystihnout význam vnitřního trhu během jediné minuty. Dovolte mi však ujistit pana Zahradila, že tento měsíc předložíme Akt o jednotném trhu, což je velmi ambiciózní soubor návrhů na zavedení jednotného trhu, jeho prohloubení a odstranění řady překážek týkajících se služeb a celého rozsahu administrativní zátěže, především pro malé a střední podniky.

Toto jsou konkrétní body, které mohu dnes oznámit: konkrétní opatření týkající se přístupu malých a středních podniků k financím a snížení administrativní zátěže, která ovlivňuje naše podniky, zejména malé a střední podniky.

Dovolte mi také uvést, že dopis, který mi napsalo devět evropských premiérů a hlav států, byl velmi důležitým dokumentem. Je důležité právě v tomto okamžiku, kdy jsou v tak obrovském rozsahu omezovány naše rozpočty, uvolnit plný potenciál jednotného trhu. Je to nepochybně zdroj růstu v Evropské unii.

  Jan Zahradil, jménem skupiny ECR. – Pane Barroso, nechci se dostat do nějaké kontroverzní debaty a věřím ve vaše dobré úmysly. Nicméně znáte instituci, kterou řídíte. Evropská komise je někdy trochu obtížně zvladatelné zvíře. Takže mohl byste nám prosím také sdělit, jak chcete zajistit, že se Evropská komise pod vaším předsednictvím vyhne tendenci – která je někdy až příliš viditelná – nadměrné regulace, namísto uplatnění deregulace nebo lepší regulace?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Nebuďme prosím vůči Komisi zaujatí. Komise má v této záležitosti dobré výsledky. Podařila se nám již řada věcí: 31% snížení administrativní zátěže Komise, přičemž 22 % již schválila Rada a Evropský parlament. Některým opatřením ke snížení zátěže vlastně brání Rada.

Věřím, že budete souhlasit, pane Zahradile, že mít 27 různých byrokratických aparátů je horší než mít jeden. Takže Komise usilovně pracuje na tom, aby zavedením vnitřního trhu usnadnila život podnikům na celém kontinentu. Odpor ve skutečnosti pochází z některých vnitrostátních správ, například tzv. „pozlacováním“ směrnic atd. Provádění tohoto programu pro lepší regulaci, na které se, myslím, shodneme, budeme brát vážně.

  Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Mám podobnou otázku jako pan Schulz. Proto se chci zaměřit na jeden konkrétní aspekt. Samozřejmě pochopíte, že s ohledem na naše zkušenosti se zátěžovými testy bank jsme teď mnohem citlivější na všechny zátěžové testy, včetně testů týkajících se jaderné energie. Můj dotaz se týká Euratomu.

Nechci posuzovat, jak obrovské sumy Euratom polyká v oblasti výzkumu. Podle mého osobního názoru je toto financování výzkumu vynakládáno na technologie plné rizik. Nevěřím, že tato rizika jsou předmětem adekvátních běžných kontrol, a nevěřím ani, že existuje dostatečný prostor pro společné rozhodování o této otázce. Jaderná energie konec konců nerespektuje státní hranice. A právě v tom je problém. Nejde o to, že rozhodnutí o jaderné energii by měla být přijata na společném základě, protože radiace nezná hranic?

  José Manuel Barroso, předseda Evropské komise. − Jak Lisabonská smlouva jasně uznává, pane Bisky, energetický mix je záležitost, která je v pravomoci jednotlivých členských států. Není úkolem evropských institucí rozhodovat o tom, které zdroje energie by měly jednotlivé země mít.

Avšak závěry posledního zasedání Evropské rady byly krokem vpřed, protože bylo dohodnuto provést testy všech jaderných elektráren v Evropské unii. Tato akce bude probíhat pod vedením Skupiny evropských regulačních orgánů pro jadernou bezpečnost a Komise. Komise rovněž předloží zprávu, která bude zveřejněna.

Nyní jsme v situaci, kdy zastánci jaderné energie a její odpůrci – protože v Evropě existují členské státy s různými postoji – se alespoň shodují na tom, že musíme aktualizovat všechny podmínky pro jadernou bezpečnost. Je pravděpodobnější, že se tak stane spíše na základě evropského přístupu než na vnitrostátní úrovni.

  Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane Barroso, jak by se vám líbila myšlenka vytvořit v rámci Smlouvy o EU evropskou instituci na podporu obnovitelných zdrojů energie pro zajišťování energie, které budou šetrné k životnímu prostředí, a energetické úspory? Myslíte si, že by byl tento návrh hoden vaší podpory, protože by nás mohl rychleji zbavit rizik jaderné energie?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Předložili jsme již několik návrhů k této záležitosti, a sice tzv. program 20-20-20, kde se například členské státy jednomyslně dohodly – protože jednomyslnost je v této věci nutná – na 20% cílech pro obnovitelné energie do roku 2020. Dovolte mi říci, že postupujeme podle plánu směrem k dosažení tohoto cíle. Takže právní předpisy Evropské unie, které k tomu členské státy zavazují, již existují.

Jsou členské státy připraveny pokročit dál? Můžeme o tom diskutovat, ale mohu vám říct, že podle mého názoru, na základě mých jednání se nyní domnívají, že by se měly zavázat nejprve k dosažení tohoto cíle. Proto zřejmě není potřeba vytvářet nový právní – nový institucionální – rámec Společenství, ale je nutné se rozhodně zavázat k dosažení cílů, na kterých jsme se dohodli, a dokonce, bude-li to odsouhlaseno, stanovit cíle ambicióznější.

  Nigel Farage, jménem skupiny EFD. – Pane Barroso, mám v tom zmatek. Pomozte mi. Jaká je politika EU ohledně Libye? Dostal jsem dne 1. dubna od urozené baronky Ashtonové dopis, v němž mi sděluje, že EU poskytla více než 75 milionů EUR na humanitární pomoc, a i když je situace i nadále nejistá, EU nabídla pomoc při podpoře dialogu. Nicméně to napsala mnoho dní poté, co začalo bombardování. To jsou její slova.

Na druhou stranu máme nesmlouvavého muže Hermana Van Rompuye, který dal jasně najevo, že cílem této libyjské operace je změna režimu. Řekl také, že k zákroku v Libyi by nemohlo dojít bez Evropské unie a že Francie a Německo by nemohly provést vojenskou akci, aniž by nejprve získaly podporu Evropské rady. Takže v rámci Evropské unie máme dva velké šéfy, kteří si přímo protiřečí. Mohl byste prosím tuto záležitost trochu osvětlit a říct nám, jaká je politika Evropské unie vůči Kaddáfímu a Libyi?

  José Manuel Barroso, předseda Evropské komise. − Členské státy jednomyslně odsouhlasily, že Kaddáfí by měl jít. Není žádný rozpor v tom vést dialog s lidmi, s nimiž bychom podle našeho názoru měli mluvit. To měla zřejmě na mysli baronka Ashtonová. Přijali jsme zde například zástupce opozice plukovníka Kaddáfího.

Z uvedeného vyplývá, že vojenská akce nebyla rozhodnutím Evropské unie jako takové. Některé členské státy v Radě bezpečnosti OSN na základě konsenzu v Evropské radě rozhodly o uplatnění bezletové zóny. Nebylo to ale rozhodnutí Evropské unie jako takové, protože v přístupu k situaci existovaly rozdíly. Musíme si toho být vědomi. Skutečnost je taková, že existovaly rozdílné názory na způsob, jak bychom měli libyjský problém řešit.

Souhlasím však také s tím, co řekl prezident Van Rompuy: bez tohoto postoje Evropské rady by nemohla být učiněna rozhodnutí Rady bezpečnosti. Jednalo se o historická rozhodnutí v tom smyslu, že uplatňují odpovědnost za ochranu.

  Nigel Farage, jménem skupiny EFD. – Určitě tady máme široké spektrum názorů. Zajímalo by mě, zda by se mnou pan Barroso souhlasil v tom, že jmenovat hlavou nového ministerstva zahraničí a osobou zodpovědnou za vnější bezpečnost ženu, která je extrémně levicová, celoživotní pacifistka, bývalá strážkyně pokladny organizace Kampaň za jaderné odzbrojení, která se ukázala jako neschopná zastávat svou pozici, není ve skutečnosti jedním z nejlepších rozhodnutí v Evropské unii. Mohu jen říct bohudíky za baronku Ashtonovou, obávám se, že bez ní bychom byli všichni do Libye daleko více zataženi.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Rozhodnutí členských států, s mou podporou, navrhnout Catherine Ashtonovou do funkce místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, bylo podle mého názoru dobré.

Je velmi oddanou Evropankou. Určitě nesdílí vaše názory, ale nemyslím si, že by to byl opravdu problém. Podle mého názoru velmi čestně a odhodlaně přispívá k našim cílům, ale buďme v tomto ohledu upřímní. Má velmi obtížnou a náročnou funkci. Vykonává práci, kterou předtím zastávali nejméně tři nebo čtyři lidé. Kromě toho má zavést novou Evropskou službu pro vnější činnost.

Domnívám se, že ti z vás, kteří zřejmě nesympatizují s jejími myšlenkami, by měli vůči ní dodržovat princip presumpce neviny. Domnívám se, že fakt, že nyní máme vysokou představitelku, která je zároveň místopředsedkyní Komise, je zlepšení. Mohu potvrdit její nadšení, její odhodlání a velmi evropský pohled, s nímž přistupuje ke všem těmto záležitostem.

  Andrew Henry William Brons (NI). - Pane předsedo, může předseda Komise předvídat jakékoliv okolnosti, za kterých jsou všechny členské státy, včetně Spojeného království, nuceny přijmout euro proti vůli svých občanů – vyjádřené případně v referendu – a dokonce i proti údajnému přání jejich vlády? Preambule Lisabonské smlouvy zavazuje členské státy vytvořit hospodářskou a měnovou unii: jedinou, stabilní měnu. Slovo „jediný“ znamená, že nebude koexistovat s jinými měnami.

Existuje samozřejmě protokol ke Smlouvě, který stanoví, že pokud Spojené království Radě neoznámí svůj úmysl přijmout euro, není povinno jej přijmout. Otázkou ale je, zda bude protokol chránit Spojené království vůči ustanovením Smlouvy. Jiné země mimo eurozónu se zdají být v méně příznivé pozici. Článek 140 Smlouvy stanoví, že u členských států, na které se vztahuje výjimka, bude každé dva roky posuzován pokrok dosažený ve směřování k hospodářské a měnové unii.

  José Manuel Barroso, předseda Evropské komise. − Nepochopil jsem otázku, ale pokud se ptáte na to, zda Spojené království bude nuceno vstoupit do eurozóny, odpověď zní ne.

  Andrew Henry William Brons (NI). - Pane předsedo, víme, že Spojené království je chráněno protokolem, ale platnost protokolů je otázkou, která přesahuje rámec tématu jednotné měny.

Existuje protokol poskytující Spojenému království a dalším dvěma zemím výjimku (opt-out) z Listiny základních práv, ale právní útvar Komise navrhl, aby výjimka měla přinejlepším omezené použití. Může se stát, že by měl omezenou hodnotu i protokol poskytující Spojenému království výjimku z jednotné měny?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Pokud chcete úplnou právní analýzu, rád vám pošlu analýzu právního útvaru Komise. Mohu vám ale říci – a je mi líto, pokud vás zklamu –, že Spojené království nebude nuceno vstoupit do eurozóny.

  Předseda. − Dalším tématem je evropská reakce na tragédii v Japonsku. Na seznamu je mnoho kolegů. Žádám vás, abyste nepoužívali postup modré karty, pokud chcete být na seznamu přihlášených zvednutím ruky, protože to je něco úplně jiného. Použijte prosím postup bílé karty – nebo kterékoli jiné. Modrá karta je úplně jiný postup.

  Alejo Vidal-Quadras (PPE). – (ES) Pane předsedo, pane předsedo Evropské komise, reakce Evropské komise na vážnou nehodu v elektrárně Fukušima byla dosud – s výjimkou podivného nešťastného nedopatření – provázena náležitou vážností, opatrností a pečlivostí.

Tato bolestná událost nicméně navodila ovzduší rozjitřených emocí, nepřátelství vůči tomuto zdroji energie. Některé vlády, aby snížily případné negativní důsledky u volebních uren, náhle změnily postoj a rozhodly se zrušit své plány na výstavbu nových elektráren nebo na prodloužení životnosti stávajících elektráren.

Pane Barroso, vzhledem k tomu, že jaderná energie představuje 14 % naší spotřeby energie, vzhledem k stálému a předvídatelnému nárůstu poptávky po elektřině a vzhledem k našemu cíli 85% snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2050 by se vás mnozí z nás, včetně mě, chtěli zeptat, v této nově nastalé situaci, zda Komise plánuje nějaké legislativní či politické kroky, které zabrání tomu, aby toto ovzduší v dlouhodobém horizontu ohrozilo naší energetickou strategii.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Jak jsem již řekl v odpovědi jinému kolegovi, rozhodování o energetickém mixu je záležitost, která je v kompetenci jednotlivých států. Jak víte, v Evropské unii jsou členské státy, které mají jadernou energii, například vaše země, Španělsko, a jiné, které jadernou energii nemají, například moje země, Portugalsko. Takže není na Komisi, aby řekla, zda by členské státy měly mít jadernou energii. Musíme jednat v rámci naší odpovědnosti.

Nyní jsme v oblasti jaderné bezpečnosti vlastně dostali nové mandáty. Myslím si, že můžeme a měli bychom splnit již schválené cíle snížení emisí skleníkových plynů. Myslím si, že 20% cíl, který byl jednomyslně schválen, je dosažitelný, pokud budou členské státy jednat opravdu odhodlaně při realizaci všech opatření, která mohou přijmout, aby bylo dosaženo tohoto cíle, který je velmi důležitý pro Evropskou unii a bezpochyby i pro celý svět.

  Sandra Kalniete (PPE). - (LV) Pane předsedo, svět nyní již několik týdnů sleduje soucitně a se zájmem události v Japonsku. Chtěla bych ještě jednou vyjádřit Japoncům úctu. V myšlenkách jsme s lidmi, kteří pracují ve dne v noci na jaderných reaktorech ve Fukušimě, aby zabránili jaderné katastrofě. Jsou to hrdinové, kteří obětují své zdraví a svůj život pro Japonsko a pro lidstvo. Japonsko se potýká s náročným úkolem obnovy svého zdevastovaného území, což bude vyžadovat značné prostředky, včetně zahraničních investic. Evropská unie proto musí zahájit jednání s Japonskem o dohodě o volném obchodu. Protože vím, že je japonskou zásadou zahájit jednání pouze tehdy, když existuje velké odhodlání je úspěšně uzavřít a dosáhnout výsledku, jsem přesvědčena, že stávající šedé oblasti budou v průběhu jednání vyřešeny a že můžeme dosáhnout dohody o volném obchodu, která bude přijatelná pro obě strany.

Rád bych slyšel názor pana Barrosa na to, zda Komise podporuje zahájení jednání o dohodě o volném obchodu během nadcházejícího summitu EU-Japonsko dne 25. května, a pokud ne, tak proč ne a kdy by jednání mohla být zahájena?

  José Manuel Barroso, předseda Evropské komise. − Na úvod bych chtěl jménem Komise také vyjádřit náš plný obdiv, respekt a solidaritu s Japonci. Poslal jsem premiéru Kanovi bezprostředně po této katastrofické události osobní vzkaz. Včera jsem s ním znovu mluvil po telefonu, abych se informoval, jaká je aktuální situaci. Premiér Kan mi řekl, jak je za solidaritu Evropské unie vděčný.

Pokud jde o záležitost týkající se obchodu, na loňském summitu Evropské unie a Japonska bylo dohodnuto prozkoumat možnosti, jak co nejlépe zlepšit naše vztahy. Jednou z možností z ekonomického pohledu je dohoda o volném obchodu Evropské unie a Japonska. Tato možnost bude vyžadovat značnou míru úsilí na obou stranách a ochotu řešit mimo jiné netarifní opatření a odstranění překážek, které brání společnostem Evropské unie vstoupit na japonský trh pro zadávání veřejných zakázek. V diskusích s Japonskem jsou v tomto smyslu neustále vznášeny požadavky ze strany Evropské unie. Jsem rád, že Evropská rada nyní vyjasnila svou pozici. Včera jsem znovu ujistil předsedu vlády Japonska, že jsme připraveni s Japonskem spolupracovat za předpokladu, že se k těmto záležitostem postaví konstruktivně. Slíbil mi, že se k nim postaví konstruktivně a že se bude zabývat i záležitostmi, které jsou předmětem zájmu evropské strany.

  Edit Herczog (S&D). - Pane předsedo, když se podíváme na zprávy o nehodě elektrárny Fukušima a na debaty o jejích důsledcích, nevidíme tam akcionáře. Nevidíme ani finanční investory, ani členy politické třídy, ale vidíme zaměstnance: pracovníci bojují s touto nehodou. Plně podporuji posílení standardů jaderné bezpečnosti. Jste ale připraveni pozvat zástupce zaměstnanců, tedy odbory, k mnohostrannému dialogu zúčastněných stran s cílem posílit a dosáhnout standardů a jste globálně připraveni podporovat dosažené standardy jaderné bezpečnosti? Pokud ano, jak by se podle vás mělo postupovat?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Evropská rada se rozhodla pokusit podpořit nejvyšší možné standardy, a to nejen v Evropě, ale i s našimi partnery. Například komisař Oettinger je již v kontaktu s ruskými partnery. Rusko a Ukrajina uvedly, že mají zájem na této věci s námi spolupracovat. Snažíme se také zjistit, zda můžeme dosáhnout stejné úrovně spolupráce se Švýcarskem a také, i když ne tolik pokročilé, s Tureckem a Arménií.

Včera mi předseda vlády Japonska po telefonu řekl, že chce s námi také spolupracovat, a to i v mezinárodním úsilí, které má být vyvinuto v rámci skupiny G8 a G20, s cílem dosáhnout vyšších úrovní jaderné bezpečnosti na světě. Nyní máme podmínky pro to, abychom se skutečně pokusili, a to nejen na evropské úrovni – to je dnes garantováno – ale i na celém světě, spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a dalšími příslušnými mezinárodními orgány.

  Sarah Ludford (ALDE). - Pane předsedo, před rokem mělo Haiti pocit, že EU nebyla v poskytování humanitární pomoci po katastrofě příliš pohotová. Jste spokojeni s mírou operativní koordinace mezi EU a členskými státy při posledních mimořádných událostech, zejména v Japonsku?

Co se událo od doby, kdy Komise před třemi lety vydala sdělení o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy, ve kterém bylo uvedeno, že potřebujeme větší soudržnost a účinnost, aby EU dokázala reagovat na katastrofy jednotněji?

Přispěly nedávné zkušenosti z Japonska a poněkud odlišné ze severní Afriky k tomu, aby Komise urychlila své úvahy nad tím, zda potřebujeme mechanismus rychlé reakce EU na humanitární katastrofy a pomoc při obnově?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Co se týče reakce na krizi, jsem hrdý na to, že Komise zastoupená Kristalinou Georgievovou, která je tu s námi, jako první poslala do Japonska po těch strašlivých událostech delegaci na vysoké úrovni.

Mohu vás ujistit, že Japonsko toto gesto velmi ocenilo. Poskytli jsme Japonsku politickou i morální podporu: náš systém pracuje efektivním způsobem. Japonské úřady nás vlastně jako první požádaly, abychom koordinovali kroky členských států, protože spíše než bilaterální podporu upřednostňovali koordinovanou podporu ze strany jednotlivých členských států.

Ačkoli je Japonsko velmi bohatá země, která je velmi schopna čelit tomuto typu krize, v rámci solidarity poskytujeme humanitární pomoc ve výši 15 milionů EUR. Z toho 10 milionů EUR pochází z rozpočtu Evropské unie, zajištěných Komisí, zbývajících přibližně 5 milionů EUR pochází z členských států.

Jsme v podstatě spokojeni s koordinačním úsilím z humanitárního hlediska, ale je jisté, že se můžeme kdykoli zlepšit, pokud budou členské státy připraveny přijmout koordinovaný a soudržný přístup v oblasti civilní ochrany a reakce na krizi.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). - Pane předsedo, na březnovém zasedání Evropské rady byla potvrzena role EU jakožto podporovatele nejvyšších standardů jaderné bezpečnosti na světě a v sousedství EU.

Nejméně dva nové jaderné projekty na vnějších hranicích EU vzbuzují vážné obavy, vzhledem k nedostatku transparentnosti a konzultací s dotčenými zeměmi. Nové jaderné elektrárny obsahující experimentální reaktory budou umístěny v kaliningradské oblasti mezi dvěma členskými státy, pouhých 23 kilometrů od východní hranice EU s Běloruskem. EU ve spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi by měla zajistit, aby vývojáři dodržovali nejvyšší standardy jaderné bezpečnosti a ochrany životního prostředí od samého počátku vývojové fáze, a měla by umožnit mezinárodním odborníkům na jadernou energetiku posoudit oba projekty, zejména kritéria výběru lokality.

EU by mohla účinně bránit nebezpečnému vývoji v oblasti jaderné energetiky tím, že odmítne uzavírat smlouvy na energii, která bude vyráběna v nečistých jaderných elektrárnách. Co je podle Komise úkolem prevence nebezpečného jaderného vývoje na vnějších hranicích EU? Jaká opatření by Komise mohla přijmout?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Dobrým příkladem, který mohu uvést, jsou naše pracovní vztahy s Ukrajinou. Budu účastníkem summitu o jaderné bezpečnosti v Kyjevě dne 19. dubna 2011, který pořádá ukrajinská vláda, a budu tam společně s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem. Byli jsme vlastně jedním z nejdůležitějších – ne-li nejdůležitějším – dárcem financí na Černobyl, aby mohl být zcela opraven.

Jak uvedla ve svých závěrech Evropská rada, priorita zajištění bezpečnosti jaderných elektráren samozřejmě nemůže končit na našich hranicích. Evropská unie bude požadovat, aby byly podobné zátěžové testy prováděny v sousedních zemích a po celém světě, na stávajících i plánovaných jaderných elektrárnách, a v této souvislosti by mělo být plně využito příslušných mezinárodních organizací.

Takže v našich vztazích s třetími zeměmi, včetně některých, které jste zmínil, určitě přiřadíme jaderné bezpečnosti vysokou prioritu.

  Elisa Ferreira (S&D). – (PT) Pane předsedo, krize v Japonsku dala hlubší smysl našemu společnému odhodlání vytvořit strategii 202020. Nicméně i nadále čekáme, ať už v případě strategie 202020 nebo strategie 2020, na vytvoření užitečných a pevných nástrojů, které Evropu vymaní ze situace, v níž se nacházíme, z recesivních opatření, z nezaměstnanosti a nedostatečného růstu a z nekontrolovaného problému státního dluhu. Není načase, aby Evropa pokročila v oblasti nových evropských zdrojů financování a zavedla efektivní opatření pro růst a soudržnost, která budou založena na jiném přístupu k energetickému problému a k problému trvale udržitelného růstu? Tak zní můj dotaz.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − (PT) S velkým potěšením vám odpovím, paní Ferreirová, ačkoli se to netýká přímo tématu „katastrofa v Japonsku“. Co se týče otázky, jak najít zdroje financování, zrovna dnes dopoledne jsem během rozpravy řekl, že my, Evropská komise, se chystáme předložit v příštích finančních výhledech návrhy na financování, které nazýváme „projektové dluhopisy EU“: jsou to dluhopisy na investice do určitých projektů, strukturálních projektů, jako jsou projekty evropských sítí, které budou nepochybně zahrnovat energetiku. Doufám, paní Ferreirová, že tyto návrhy podpoříte, a budu také rád za podporu od jednotlivých vlád. Jedná se o problematiku, kterou chceme všichni vyřešit. Samotný nedostatek zdrojů v mnoha členských státech způsobený snížením investičních rozpočtů znamená, že Evropská unie nesmí přestat v této míře investovat do růstu v Evropě. Je mnoho oblastí, ve kterých podle mého názoru jedno euro investované na evropské úrovni přinese více než jedno euro investované na národní úrovni, například v oblasti energetiky.

  Michèle Rivasi (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo, nejprve něco pozitivního, pane Barroso. Vítám skutečnost, že upravíte evropské maximální limity tak, aby byly v souladu s japonskými, protože v době prováděcího nařízení Komise (EU) č. 297/2011 jsme si uvědomili, že limity navržené Komisí jsou příliš vysoké. Tento krok proto vítám a byla bych ráda, aby to bylo začleněno do tohoto nařízení.

Můj druhý bod se týká dovozu potravin z Japonska. Tady je zásadní problém. Budeme povinni mít kontaminované potraviny, i když je kontaminace nižší než maximální limity, abychom podpořili japonské hospodářství? Určitě máte děti. Říkám si, mám dávat svým dětem mléko obsahující 500 Bq jódu, když mohou mít mléko s 0 Bq jódu? Říkám si, jestli by Komise možná neměla zvážit možnost blokovat potraviny a krmivo dovážené z Japonska, protože mohou být kontaminované, a pomáhat raději samotným Japoncům a podporovat je finančně nebo dodávkou nekontaminovaných potravin.

Nakonec vás chci k něčemu vyzvat, pane Barroso. Obrátili se na mne zástupci organizace Areva, kteří jeli do Japonska, kde jim bylo jejich vybavení odebráno a uloženo do skladu na letišti. Je velmi důležité, abyste pokud možno požádal japonskou vládu o vydání tohoto vybavení: jedná se o celý systém, včetně masek, robotů a tak dále, který jim byl odebráno na letišti.

  Předseda. − Paní kolegyně, zabíráte čas jiných poslanců. Mám tady dlouhý seznam kolegů, kteří chtějí hovořit.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Pokud jde o tento poslední bod, o této situaci jsem nevěděl. Budu-li mít k dispozici nějaké informace, určitě rád zasáhnu.

Co se týče problematiky mléka, máte pravdu, paní Rivasiová. Nejenže mám tři děti, ale mám také vnuka, který v současné době pije jen mléko. Je to jediná potravina, kterou může mít, a proto mne zajištění bezpečnosti potravin a mléka, které dovážíme do Evropy, zajímá stejně jako vás.

Máme informace, na základě všech odborných posudků, které jsme měli k dispozici, že opatření, která jsme přijali, dostatečným způsobem reagují na rizika, která se v současné době vyskytují. Dosud jsme nedostali žádné zprávy o kontaminovaných potravinách obsahujících takové množství kontaminace, které by mohlo představovat pro spotřebitele zdravotní riziko, a v této oblasti budeme i nadále uplatňovat nejvyšší standardy.

  Niki Tzavela (EFD). – (EL) Pane předsedo, chtěla bych požádat předsedu Komise a předsedu Rady, aby nějakým způsobem vzdali hold více než 50 anonymním japonským pracovníkům, kteří pracují s vědomím, že zemřou. V tomto Parlamentu vzdáváme hold aktivistům bojujícím například za záchranu medvěda hnědého v Himálajích. Při vší úctě k nim, cožpak tady nikoho nenapadlo, že bychom se měli zmínit také o těchto lidech, kteří vědí, že zemřou, a přesto tam celé dny bez přestávky pracují?

Chtěla bych přečíst slova, která řekl jeden japonský dělník, který byl schopen poskytnout krátký rozhovor. Řekl: „Mám velmi silný pocit, že kromě nás není nikdo, kdo by tuto práci dělal, a že nemůžeme jít domů, dokud ji nedokončíme.“ Zásoba protiradiačních obleků TEPCO velmi rychle došla. On a jeho kolegové byli nuceni vymyslet náhradní řešení.

(Předseda řečníka přerušil.)

  President. − Paní Tzavelová, vše, o čem jste mluvila, je pro nás sice velmi důležité, ale mluvíte již téměř dvě minuty, a měla jste přitom k dispozici pouze minutu.

  José Manuel Barroso, předseda Evropské komise. − Chtěl bych podpořit vaše slova, paní poslankyně. Myslím, že to, co jste řekla, je velmi důležité. Myslím, že ti muži jsou hrdinové, za svou odvahu a velkorysost mají náš největší respekt a obdiv. A dovolte mi, abych se zmínil i o Japoncích. Nedávno tam byla komisařka Georgievová, nedaleko od oblasti, kde se stala ta nehoda, a jedna z věcí, které na Kristalinu velmi zapůsobily, byla nezdolnost, důstojný postoj a duch Japonců. Takže si myslím, že je více než vhodné, abychom zde, ze Štrasburku, z Evropského parlamentu, vyjádřili náš respekt a obdiv k japonskému lidu a zvláště k hrdinům, kteří pro dobro všech Japonců obětují své životy.

  Předseda. − Paní poslankyně, také souhlasím s předsedou Evropské komise.

  Georgios Papanikolaou (PPE). – (EL) Pane předsedo, oblast severovýchodního Japonska bude kontaminovaná dalších 300 až 400 let a život tam už nikdy nebude mít přirozený rytmus. To nám říkají vědci.

Plány na výstavbu jaderné elektrárny ve velmi aktivní zóně zemětřesení mezitím probíhají jako obvykle. To nám říká Turecko, a pokud by došlo k podobné katastrofě v Turecku, pokud v tom bude pokračovat, přežití celé Evropy by viselo na vlásku. To nám říká selský rozum.

Co k tomu všemu řekne Komise? Jak vysoké jsou environmentální standardy pro využívání jaderné energie stanovené v programu spolupráce s kandidátskými zeměmi (zmínil jste tři země, mám na mysli kandidátské země)?

  José Manuel Barroso, předseda Evropské komise. − Pane předsedo, moje odpověď je ano, ale platí to i pro kandidátské země. Některé ze zemí, které jsou nyní členy Evropské unie a které byly před nějakým časem kandidátskými zeměmi, byly – na základě jednání – povinny revidovat své bezpečnostní standardy a v některých případech ukončit provoz některých jaderných energetických zařízení. Tuto záležitost bereme vážně.

Zeptáme se na to určitě našich tureckých partnerů – už jsem se o tom zmínil v předchozím příspěvku – a nejen tureckých, ale i všech partnerů, kteří jsou blízko našich hranic. Domnívám se, že by tomu měla být věnována zvláštní pozornost. Zároveň se s nimi podělíme o informace, které máme o našich vlastních jaderných zařízeních. To je správný přístup, jak se pokusit vyřešit tento problém konstruktivně.

  Franz Obermayr (NI). – (DE) Jak všichni víme, demokracie znamená vládu lidu, princip, který jsme v Rakousku v roce 1978 vzali velmi vážně. Uspořádali jsme referendum o jaderné energii a jasným výsledkem bylo, že země by měla zůstat bezjadernou zónou. Na základě toho jsme přijali zákon o nejaderném Rakousku, který je nyní zakotven v naší ústavě.

Co se ale děje na úrovni EU? Existují plány provést zátěžové testy jaderných elektráren a zveřejnit výsledky. Tyto plány však nejsou závazné a neobsahují žádnou konkrétní povinnost zabývat se nedostatky. Z tohoto důvodu jednoznačně podporuji rakouskou kampaň za ukončení využívání jaderné energie. Chtěl bych také, aby se tato kampaň rozšířila do zbytku Evropy. Všichni jsme si dobře vědomi, že to není snadná záležitost, protože jaderná energie zůstane v zásadě odpovědností členských států.

Proto bych vám chtěl, pane předsedo Barroso, položit následující otázku: budete prosazovat jednotné, povinné evropské standardy a zajistíte konečně, že environmentální standardy EU, zejména posouzení dopadů na životní prostředí, jsou prováděny správně a že na ty, kteří porušují pravidla, jsou uvaleny sankce?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Uděláme vše, co podle stávajících smluv můžeme. Jak víte, smlouvy poskytují členským státům v oblasti energetiky určité vnitrostátní pravomoci, ale využíváme i pravomoci, které máme k dispozici my. Závěry dohodnuté Evropskou radou, které – co se týče úsilí o jadernou bezpečnost – dávají Evropské komisi, spolu s nezávislými národními regulačními orgány, velmi výraznou roli a představují pokrok. Budeme postupovat veřejně, s plnou transparentností. Určitě to ale samozřejmě znáte z jiných záležitostí, kde máme občas problémy při uplatňování závazných právních předpisů a závazných pravidel na evropské úrovni. Proto si myslím, že kroky odsouhlasené členskými státy a evropskými partnery budou důležité.

  Linda McAvan (S&D). - Pane Barroso, částečně jste již odpověděl na tuto otázku, která se týká bezpečnosti potravin v souvislosti s dovozem z Japonska. Mohl byste nám říct, kolik potravin z Japonska dovážíme, abychom mohli některé obavy veřejnosti v tomto ohledu rozptýlit?

Jednou ze záležitostí, ke které mi začínají přicházet dopisy, je skutečnost, že vaše útvary vycházejí při určování doporučených limitů radiace ze dvou různých nařízení: z nařízení o Černobylu a z jiného – obecného nařízení. To vnáší do věci zmatek. Četla jsem příslušnou otázku a odpověď na internetových stránkách Komise, ale musím říct, že je velmi složitá. Možná byste nám to mohl trochu osvětlit. Proč existují dva různé předpisy?

Pokud to nemůžete osvětlit dnes, mohl byste to alespoň objasnit na internetových stránkách Komise, aby moji voliči rozuměli tomu, jaké jsou přesné hodnoty, proč byly stanoveny a proč je rozdíl mezi limity pro Černobyl a ostatními limity?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. − Pokusím se, ale tyto záležitosti jsou velmi odborné, sám jsem si musel udělat rychlokurz, abych pochopil alespoň některé výrazy. Nejprve ale co se týče množství dovážených potravin a krmiv – toto množství je opravdu marginální. Evropská unie dováží z Japonska krmiva a potraviny v celkové hodnotě 216 milionů EUR, což představuje zhruba 0,4 % hodnoty a méně než 0,1 % celkového objemu krmiv a potravin dovážených do Evropské unie. Je to velmi malá část i pro japonskou ekonomiku. Mohl bych uvést seznam dovážených výrobků, ale mám pouze jednu minutu, takže v tuto chvíli to nejde.

K druhé otázce týkající se toho, proč existují různé hodnoty: tyto hodnoty byly stanoveny po Černobylu. Byly založeny na vědeckých důkazech, a proto si myslíme, že jsou správné. Teď však máme další tragédii, v dalekém Japonsku. Jak jsem již uvedl, Japonsko má velmi vysoké standardy bezpečnosti potravin. Aby nedošlo k rozporu mezi jejich a našimi standardy, rozhodli jsme – jak jsem dnes oznámil – o jakési harmonizaci, alespoň s Japonskem, a mezitím provedeme vědeckou revizi globálních standardů, které můžeme uplatnit na dovoz jakéhokoli zboží do Evropské unie. To vysvětluje, proč existují rozdíly. Jsou to ale podle mého názoru přechodné rozdíly.

  Předseda. − Pane předsedo Barroso, děkuji vám, že jste nás dnes na plenárním zasedání navštívil, děkuji za všechny vaše odpovědi, za velmi živou rozpravu a především za vaše slova k velmi důležité reakci EU na tragédii v Japonsku.

Tím je tento bod uzavřen.

PŘEDSEDAJÍCÍ: ROBERTA ANGELILLI
Místopředsedkyně