Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 5. dubna 2011 - Štrasburk

14. Statut a financování politických stran na evropské úrovni (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva paní Giannakouové jménem Výboru pro ústavní záležitosti o uplatňování nařízení (ES) č. 2004/2003 o pravidlech, kterými se řídí politické strany na evropské úrovni, a pravidlech pro jejich financování (2010/2201(INI)) (A7-0062-2011).

  Marietta Giannakou, zpravodajka. – (EL) Pane předsedající, dnes byl Parlament svolán, aby diskutoval o zprávě, kterou jsem navrhla jménem Výboru pro ústavní záležitosti, o nařízeních, jimiž se řídí politické strany na evropské úrovni, a o pravidlech pro jejich financování Evropským parlamentem. Navzdory skutečnosti, že existuje podobné nařízení, evropské politické strany v minulosti neužívaly statut v souladu s Lisabonskou smlouvou a Evropskou unií, čímž mám na mysli statut, jak je definován v čl. 10, odst. 4 Lisabonské smlouvy, který hovoří o tom, že politické strany na evropské úrovni mají pomáhat tvořit evropskou politickou informovanost a vyjadřovat vůli občanů Unie. To samozřejmě neznamená, že evropské strany budou fungovat jako mezinárodní nevládní organizace na úrovni belgického státu. Proto, po přijetí zprávy generálního tajemníka o financování stran a jeho návrhu na vytvoření statutu a po přijetí návrhu Evropského parlamentu v předchozí zprávě z roku 2003 o potřebě takového statutu – s tím rozdílem, že v té době ještě nebyla přijata Lisabonská smlouva – a konečně po rozhodnutí Předsednictva z 10. ledna Výbor pro ústavní záležitosti, po řádném projednání se všemi politickými stranami, předsedy a tajemníky na evropské úrovni a uznávanými profesory ekonomického a ústavního práva a po projednání s Transparency International a Evropským účetním dvorem, schválil tuto zprávu, která nabádá Evropskou komisi k předložení odpovídajícího návrhu, abychom mohli zavést skutečný evropský statut pro politické strany.

Takový statut samozřejmě bude mít jistá kritéria, která zpráva definuje: členy musí být vnitrostátní strany alespoň v sedmi zemích nebo regionech, kde regionální autority těchto zemí mají zákonodárné pravomoci. Zároveň se bude rozlišovat mezi uznáním evropských stran a jejich financováním. Aby obdržely finance, musí mít zvoleného alespoň jednoho poslance EP. Připojit se samozřejmě budou moci i jednotlivci, prostí občané.

Návrhy nepokrývají jen evropské politické strany, ale také jejich financování. Volají po – a to je důležité – právním, politickém a fiskálním statutu pro evropské strany, samozřejmě v rámci a pod záštitou evropského právního statutu a evropských zákonů obecně.

Výbor pro ústavní záležitosti vedl o této otázce dlouhé diskuse a dospěl k tomuto návrhu, samozřejmě s drobnými odchylkami, které jsou zařazeny v pozměňovacích návrzích. V zásadě dospěl k závěru, že jde o otázku posílení demokracie a vytvořením takového statutu bude možné dosáhnout výraznějšího zapojení občanů v rámci evropských institucí a samozřejmě, pokud jde o otázku financování, výbor určuje, že 10 % by mělo pocházet z vlastních zdrojů a že sponzorům by mělo být umožněno dát 25 000 EUR místo současných 12 000 EUR. Děkuji vám, pane předsedající. Přirozeně doufám, že poslanci budou hlasovat ve prospěch této zprávy.

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. − Pane předsedající, rád bych vám poděkoval za příležitost diskutovat s vámi o zprávě o evropských politických stranách a jejich financování. Také bych rád poděkoval paní Giannakouové za vypracování zprávy z vlastního podnětu.

V Komisi tuto zprávu považujeme za velmi významnou. Víme, že evropské politické strany hrají v evropské integraci důležitou roli. Zejména pomáhají zajišťovat, aby politické problémy byly prezentovány a projednávány z evropské perspektivy včas, před volbami do Evropského parlamentu, čímž zabraňují tomu, aby tyto volby ovládly čistě vnitrostátní problémy, k čemuž, jak dobře víme, bývají často tendence. Proto vítám perspektivní tón zprávy a těším se na dnešní i budoucí diskuse o jejím obsahu.

Článek 12 nařízení (ES) 2004/2003 stanoví, že Evropský parlament do 15. února 2011 vydá zprávu o uplatňování tohoto nařízení a financovaných aktivit. Zpráva naznačí, ve vhodných případech, změny, které by bylo možné provést v systému financování. Jak jsem řekl, vítáme zprávu z vlastního podnětu paní Giannakouové a průvodní usnesení jako pozitivní krok, ale je třeba zdůraznit, že informace o skutečném provádění stávajícího nařízení a aktivit by mohly být přesnější a lepší.

V této souvislosti a podle výsledku zítřejšího hlasování Parlamentu může být Komise vyzvána jednat prostřednictvím dalšího přezkoumání nařízení (ES) 2004/2003 a finančního nařízení, nebo prostřednictvím nového právního předpisu. Pokud Parlament dospěje k závěru, že příslušné stávající právní předpisy vyžadují úpravy nebo že je třeba vypracovat nové právní předpisy, Komise tyto závěry pečlivě zváží, a pokud s nimi bude souhlasit, provede nezbytné kroky.

Komise se také zamyslí nad tím, jak by bylo možné dále, v dlouhodobém horizontu, zlepšit nařízení (ES) 2004/2003, aby podporovalo rozvoj silnějších a skutečně mezinárodních politických stran a nadací na evropské úrovni za účelem vybudování skutečného politického evropského veřejného prostoru.

Pokud jde konkrétně o otázku právního statutu pro evropské politické strany, jsem si vědom, že to není poprvé, co Parlament po takovém statutu volá. Tuto otázku celkem podrobně řeší studie, kterou zadal Výbor pro ústavní záležitosti, a já jsem přesvědčen, že sama studie jasně ukazuje, že pokud jde o zavedení tokového statutu, je v sázce řada komplikovaných ústavních, politických a praktických problémů. Proto je třeba tuto záležitost velmi pečlivě a podrobně analyzovat.

Totéž lze říci o některých dalších otázkách, které zpráva nastoluje. U návrhů, které by vyžadovaly změny ve finančním nařízení, Komise také vidí potřebu širšího zamyšlení nad legislativními řešeními a načasováním případných změn.

Závěrem shrnu, že zpráva paní Giannakouové a průvodní návrh usnesení nastolují otázky, které jsou podstatou evropské integrace a její demokratické povahy a které tudíž vyžadují naši plnou pozornost. Těším se na dnešní i budoucí diskuse o těchto otázkách.

  Carlo Casini, jménem skupiny PPE. – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych rád vyjádřil upřímné díky paní Giannakouové, protože odvedla řádnou a inteligentní práci.

Hovoříme-li o politických stranách, musíme vzít v úvahu dva problémy. Zaprvé, strany se v žádné zemi netěší příliš velké vážnosti. Zadruhé, když se konají evropské volby, předpokládá se, že politické strany budou sledovat zájmy vlastního státu a nikoli Evropy jako celku. Proto je zde na úrovni veřejného mínění nedostatek pozitivního ocenění, ať už stran samotných nebo jejich úlohy ve vztahu k budování Evropy.

Musíme proto jednat naléhavě. Nejen v Lisabonské smlouvě, jak již bylo poznamenáno, ale i v mnohých ústavách, téměř ve všech evropských ústavách, je funkce stran považována za funkci v národním zájmu, a tudíž je nezbytná při vytváření demokracie a dosahování společných zájmů. Je důležité zdůraznit, že hovořím o ústavách, nikoli o obyčejných zákonech, a tudíž hovořím o základních stavebních kamenech států a Evropské unie jako celku.

Proto je nezbytné, abychom definovali statut pro strany, které jsou skutečně orientované na Evropu, a nikoli pro pouhou množinu jednotlivých vnitrostátních formací, které nemají žádný pevný evropský základ. Potřebujeme strany, které myslí a jednají v evropském kontextu. Tato potřeba je mnohem naléhavější, pokud skutečně stojíme o jednotný evropský volební zákon, který by doufejme mohl vést k jednotnému evropskému volebnímu obvodu, jenž by měl místo vedle národních volebních obvodů. Tím se zvýší pocit náležitosti k Evropě u jednotlivých evropských občanů.

Nyní se dostávám k jádru své argumentace. Jak již bylo zdůrazněno – a já předem děkuji panu komisaři – můj výbor pilně pracoval, pořádal mnoho jednání a slyšení, ale potřebujeme návrh, iniciativu ze strany Evropské komise, která spojí evropské strany v rámci zákonů Unie s novou právní formou v rámci občanského práva, s právní subjektivitou, která má platnost také ve všech členských státech, a s jednotnou strukturou, která jim umožní jednat jako zástupci evropských veřejných zájmů. Děkuji paní Giannakouové a panu komisaři za jejich sliby.

  Enrique Guerrero Salom, jménem skupiny S&D. – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, paní Giannakouová, děkuji vám za vypracování této zprávy, která podle mého názoru velmi účinně pomůže Komisi při formování lepšího systému pro uznávání a ochranu evropských politických stran.

Evropská demokracie je skutečně zastupitelskou demokracií. Bašta zastupitelské demokracie zůstala stabilní od doby, kdy se v polovině 19. století rozšířilo volební právo a díky němu bylo možné realizovat příslib liberálních revolucí a dát lidem možnost zvolit si své zastupitele, aby tak mohli mít kontrolu nad vlastními osudy. Zastupitelská bašta má pevné základy, ale čas od času potřebuje reformy a nové, kvalitnější způsoby vlastního vyjadřování. Příkladem toho může být práce, kterou Parlament odvedl při přijímání občanské iniciativy.

Krátce řečeno, demokracie nikdy nepřežila bez svobodných zastupitelů a zastupitelé nikdy nebyli svobodní bez pluralitní soutěže. Toto pluralitní zastoupení umožňují politické strany. V demokracii strany vyjadřují pluralismus a jsou základními nástroji politické účasti: přispívají k formování veřejného mínění; poskytují alternativy a obecné a odvětvové programy vlád; koordinují a slaďují společenské zájmy; a přispívají ke komunikaci mezi požadavky lidí a těmi, kdo vládnou.

Jak správně poznamenal jeden teoretik politických stran, strany nevznikají proto, aby sdělovaly lidu potřeby vládnoucích, ale proto, aby sdělovaly touhy občanů těm, kteří vládnou.

Teď potřebujeme tento model, který funguje na vnitrostátní úrovni, přenést na evropskou úroveň. Proto je třeba ustanovit rámec a příležitosti pro evropské politické strany, aby mohly na evropské úrovni vykonávat funkce, které vykonávají na vnitrostátním poli. K dosažení toho je nejzásadnější, aby strany měly právní statut, a právě to navrhuje tato zpráva: strany, které jsou zastoupeny v jednotlivých oblastech a které jsou zároveň vedeny podle demokratických pravidel; a rozlišování mezi uznáním stran a jejich financováním, což vyžaduje všeobecnou podporu.

A konečně, očekáváme, že Komise uvede mechanismus do chodu, aby napravila nedokonalou situaci ve správě politických stran.

  Stanimir Ilchev, jménem skupiny ALDE. – (BG) Pane předsedající, zpráva paní Giannakouové odráží logický sled událostí v nedávných letech, který měl za cíl zvýšit zájem občanů o politiku v Evropské unii.

Spravování evropských stran dnes znamená vytváření občanského prostoru bez hranic. V tomto ohledu je zpráva paní Giannakouové výzvou pro reformám nakloněné politiky. Plány nastíněné v této zprávě jsou důležité. Pomohou změnit evropské strany v nástroj na posílení participativního řízení v Unii.

Není náhodou, že k této zprávě bylo předloženo téměř 100 pozměňovacích návrhů. Výsledkem společného úsilí bylo sedm verzí podporovaných všemi parlamentními skupinami. Domnívám se, že zájem o zprávu ve Výboru pro ústavní záležitosti vznikl z představy, že systém evropských stran by se měl stát ještě flexibilnějším, atraktivnějším a logičtějším, o větší vhodnosti pro procesy v Evropě nemluvě, a to tím, že se pro evropské strany stanoví základní politický, právní a fiskální statut.

Nejde zde o organizaci stran podle jednotné, standardizované struktury, ale o následování obecnějšího modelu. Také se stále uplatňuje základní rozlišování mezi stranami a nadacemi, ale jsou zde nové příležitosti k větší synergii mezi jejich činnostmi.

Zpráva a očekávané následné kroky musí změnit známý status quo, kdy současné strany jsou prostě organizace složené z vnitrostátních stran a nemají žádné přímé spojení s voliči v členských státech. Vzhledem k tomuto cíli se doporučuje začít zkoumat podmínky pro přímé členství jednotlivců a účast řadových občanů na vnitřním chodu strany, a dokonce na řízení strany.

Tato zpráva se zabývá několika citlivými otázkami. Například je řádně rozlišováno mezi kritérii pro založení politické strany a kritérii pro její financování. Zpráva by měla být podpořena, aby Komise mohla začít vytvářet nový odstavec do finančního nařízení věnovaný pouze financování evropských stran a nadací.

  Gerald Häfner, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, jasné právní předpisy pro politické strany v Evropě jsou důležitým faktorem při formování evropské společnosti, rozvíjení evropské politické diskuse a přispívají k tomu, aby se evropské volby staly skutečně evropskými, s evropskými kampaněmi a argumenty spíše než s vnitrostátními kampaněmi a argumenty, jak tomu v současnosti převážně je. Z toho důvodu bych rád upřímně poděkoval paní Giannakouové za její zprávu. Velmi úzce jsme na ní spolupracovali. Sice jsme se neshodli úplně ve všech bodech, ale s potěšením se podepisujeme pod konečný výsledek.

Rád bych upozornil na několik oblastí, které pro nás během diskusí byly obzvláště důležité. Jednou z nich je skutečnost, že věříme, že strany, které si přejí podílet se na demokratickém procesu, musí také být ve své podstatě demokratické. To platí zejména pro volby do stranických orgánů, pro výběr kandidátů a sestavování seznamů a nyní je tato podmínka začleněna do odstavce 5. Jsem přesvědčen, že to představuje ohromný pokrok. Totéž platí pro několik dalších bodů, které zde nemám v úmyslu zmiňovat.

Rád bych se stručně zmínil o nejvýznamnějším bodu: požadavek, že by strana již měla mít jednoho poslance v Evropském parlamentu. To bylo původně vyžadováno, aby strana mohla být uznána a financována. Tato podmínka se však nyní vztahuje pouze k otázce financování. To pro nás bylo velmi důležité, protože uznání a financování musí být jasně oddělováno. Uznání znamená, že musí probíhat volná soutěž, aby v Evropě mohly vznikat nové strany s novými tématy a novými tvářemi. Tato věc by neměla podléhat přílišným omezením. Když však přijde na otázku financování, ta samozřejmě může souviset s jistou minimální úrovní volebního úspěchu. Na tom se také shodneme, i když my bychom si přáli, aby tento bod byl vypracován jasněji, a proto hodláme předložit pozměňovací návrh.

  Daniel Hannan, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, demokracie není jen pravidelné právo udělat křížek na hlasovacím lístku. Demokracie závisí také na spojení mezi vládou a těmi, kterým vládne – na jejich blízkém vztahu. Aby demokracie fungovala, potřebujete „demos“, potřebujete celek, s nímž se identifikujeme, když používáme slovo „my“. Odejmete-li z demokracie „demos“, zůstane vám pouze „kratos“, s vládou systému, který si musí silou zákona vynucovat to, o co nemůže žádat ve jménu občanského patriotismu.

Nemůžete vytvořit instituce fungující zastupitelské vlády byrokratickým příkazem. V Evropské unii se o to pokoušíme. Vytvořili jsme všechny atributy a vnější znaky: Evropský parlament, politické strany, volby a tak dále, ale nemůžete přimět lidi, aby se cítili Evropany tak, jako se někdo cítí být Norem, Japoncem, Francouzem, Portugalcem nebo kýmkoli jiným.

Strana by měla vyrůst organicky, protože její členové vyznávají společné hodnoty a zájmy. To není věc, kterou bychom mohli zajistit veřejným financováním nebo zásahem byrokratova pera. Takže, jasně řečeno, skupina ECR je proti tomuto právnímu předpisu, jsme proti konceptu nadnárodních stran. Seskupujeme některé naše sdružené členy do aliance stran, ale jsme proti jednotnému statutu. Nesouhlasíme s navyšováním rozpočtu – což se mi v současném hospodářském klimatu jeví jako příliš velké přidělování zdrojů – a já nesouhlasím s nápadem svého krajana a přítele Andrewa Duffa, že těmto nadnárodním stranám by mělo být umožněno efektivně utrácet peníze EU ve vnitrostátních volebních kampaních.

Utrácením veřejných peněz nevytvoříte Evropany. Ani všechno zlato v našich státních pokladnách dohromady nemůže stačit k přesvědčení lidí o falešné myšlence.

  Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL . – (DE) Pane předsedající, pane Šefčoviči, dámy a pánové, já mohu jedině uvítat skutečnost, že Evropský parlament zaujímá vážný a praktický postoj k otázce demokratizace evropského procesu rozhodování. Jak ukazuje zpráva paní Giannakouové, tento přístup zahrnuje také rozvoj evropských stran, které, přestože jsou již řadu let v Evropě politickou realitou, nebyly dosud rovnocennými partnery a hráči, pokud jde o jejich demokratický vliv na politiku EU. Také potřebujeme politické strany na evropské úrovni, které jsou pevně zakotveny ve společnostech, jež reprezentují, a které mohou mít silnou úlohu ve volbách do Evropského parlamentu a v zavádění evropské otevřenosti založené na vnitřních demokratických strukturách a pravidlech.

Pokud jde konkrétně o tuto zprávu, musím říci, že bych byl rád, kdyby paní zpravodajka prokázala mnohem více odvahy využitím práva Parlamentu převzít iniciativu a udělat skutečně významný krok ve vývoji politického systému a systému stran v Evropské unii. To je krok, na který mnozí občané čekají a který je povzbudí k angažovanosti. Provázání procesů rozhodování na evropské a vnitrostátní úrovni a vztahů mezi politickými stranami mohlo být řešeno jasněji jako společný faktor, který je transparentní a otevřený vlivům.

Evropský parlament by měl nyní rozhodně vyzvat Komisi a Radu, aby v tomto ohledu převzaly iniciativu. Budu od Komise a Rady očekávat konstruktivní spolupráci.

  John Stuart Agnew, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, tento právní předpis umožní EU vyhazovat peníze za kampaně k referendu, aby jí zajistily, že pro změnu dostane správný výsledek napoprvé!

Spojené království bude v budoucnu pořádat referendum pokaždé, když EU navrhne, aby jeho voličům byl odebrán vliv. EU šílí strachy, že bychom mohli několikrát zvolit špatnou odpověď. Takže má v úmyslu ubrat peníze daňovým poplatníkům Spojeného království, aby jim vštípila svou verzi cesty skutečné spravedlnosti.

V čele tohoto právního předpisu je Andrew Duff, liberálně demokratický poslanec EP z mého regionu. Podpora jeho strany ve Spojeném království se nedávno zhroutila – strany, která samozřejmě zoufale touží, aby Spojenému království vládly instituce EU. Ještě nikdy se manipulování voleb v EU spolu s opovržením vůči voličům Spojeného království neprojevilo tak jasně. EU si zadělává na vlastní zničení, protože tento právní předpis nám umožní financovat kampaň k referendu, na které mnozí v mé zemi dlouho čekají – k referendu, které nám dá příležitost zcela se vymanit z jejího vlivu.

  Nicole Sinclaire (NI). - Pane předsedající, souhlasil by se mnou kolega Agnew v tom, že politická strana, která by přijala finanční prostředky v rámci tohoto právního předpisu, jako jednotná evropská strana, a která by zejména musela dodržovat program EU, její aktivity a základní zásady evropského práva a změny v evropském právu na všech úrovních regionálně, vnitrostátně a na evropské úrovni, by byla stranou, která ztratila své zásady? Souhlasil byste se mnou, pane Agnew?

  John Stuart Agnew (EFD). - Pane předsedající, odpovídám paní Sinclairové, že my hodláme z dané legislativy vytěžit maximum, protože používáme ďáblovy peníze, abychom konali boží dílo. Právě to děláme a vy to dobře víte.

  Nicole Sinclaire (NI). - Ale přijmete princip evropského práva?

  John Stuart Agnew (EFD). - Ne, samozřejmě nepřijmeme. Proto jsme zde.

  Rafał Trzaskowski (PPE). - Pane předsedající, dovolte mi nejprve poděkovat paní zpravodajce Giannakouové a Komisi za jejich skvělou spolupráci a za výtečnou zprávu.

Skutečně právě formujeme evropský demos, jak právě řekl pan kolega Hannan? Já nevím, tak daleko si netroufám zajít. Domnívám se, že v tuto chvíli chceme posílit vznikající evropský veřejný prostor a oživit diskusi o evropských záležitostech. Chci tím říct, že představa zde ve sněmovně je přiblížit evropským občanům to, o čem zde diskutujeme, a co by mohlo být snazší než prostě začít diskutovat o evropských záležitostech s nimi.

Mimochodem, mohu mluvit jen za sebe, ale já nejsem žádný byrokrat – jsem přímo zvolený poslanec tohoto Parlamentu.

Skutečným účelem diskuse je zviditelnit evropské politické strany, k nimž všichni patříme bez ohledu na to, zda sedíme v levé, střední nebo pravé části této sněmovny. Chceme strany vyvést ze stínu, protože v současné chvíli nikdo ve skutečnosti neví, co dělají, jaký je jejich statut, jestli produkují nějakou přidanou hodnotu – a my v ELS věříme, že ano. Je to příležitost prezentovat programy a v budoucnu, doufejme, bojovat v evropských volbách evropskými tématy a nezabředávat stále do národní rétoriky.

Tato zpráva je pozitivním přínosem ve třech bodech. Předně přináší jistou rovnováhu mezi provozními orgány v rámci parlamentních skupin a jasné spojení s tím, co děláme zde ve sněmovně, tím, že propojuje financování s přítomností zde ve sněmovně – v Evropském parlamentu. Zadruhé přináší organizační konvergenci mezi evropskými politickými stranami a evropskými nadacemi, což je chvályhodné, a zatřetí zpřísňuje a zpřehledňuje financování evropských politických stran, což by podle mého názoru měl být cíl nás všech.

  Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Pane předsedající, když se podíváme na dějiny evropské integrace i na současné uspořádání a fungování Evropské unie, dá se pozorovat, že Evropskou unii lze vnímat nejen jako seskupení států, ale stále více i jako politickou arénu s potenciálem pro vznik skutečné evropské veřejnosti. EU má nejen jednotný trh, vlastní zákonodárství, volený zastupitelský orgán nebo vlastní soudní systém. Již delší dobu jsou realitou i politické strany na evropské úrovni. Ty nejsou jen spolky národních stran. Mají vlastní agendu, evropskou agendu, a jsou integrální součástí evropské politické veřejnosti. Posílením politických stran na evropské úrovni se upevní participativní správa v Evropské unii a tím v konečném důsledku i demokracie.

Z těchto důvodů vítám předložený návrh na reformu statutu a financování politických stran na úrovni Unie a chci vám tímto, pane místopředsedo, také osobně poděkovat za Vaši spolupráci.

Pro politické strany je v současnosti velmi důležité, aby získaly společný a jednotný právní statut. Je třeba překonat rozdíl mezi režimem politických stran a pravidly, která se uplatňují v případě evropských institucí. To je možné na základě zavedení společného politického, právního a fiskálního statutu pro politické strany na evropské úrovni. Také by bylo vhodné zvážit, zda by právo založit takovou stranu měly mít jen politické strany, které působí na národní či regionální úrovni.

Na místě je také otázka systému financování. Systém schvalování financí pro politické strany na evropské úrovni by se měl zjednodušit. Pro zachování transparentnosti by měla existovat možnost provádět finanční kontroly. Transparentní a bezpečné prostředí pro působení a financování evropských politických stran je žádoucím a vstřícným krokem i směrem k občanům členských států Evropské unie. Může jim pomoci v jejich každodenním životě. Statut politických stran na evropské úrovni je významným posunem směrem k větší interakci s občany, ke zvýšení úrovně demokracie a k posílení zájmu veřejnosti o evropskou problematiku.

  Andrew Duff (ALDE). - Pane předsedající, národním politickým stranám se v současnosti nedaří podporovat evropskou integraci demokratickým a účinným způsobem. To je velmi závažná skutečnost. Je zde mezera, kterou je třeba zaplnit, a potřebujeme důležitou demokratickou spojku, která spojí občana a evropskou vládní síly z Parlamentu a Rady. Čas pro evropské politické strany nastal, a to nikoli jako pro náhrady za vnitrostátní politické strany, ale jako jejich doplněk, aby jedna druhou vyzývaly a soupeřily spolu, podporovaly myšlenky a kandidáty.

Rozvoj evropských politických stran je rozhodující pro úspěch návrhu na nadnárodní seznam, který bude tato sněmovna probírat příští měsíc. Nabádám Parlament, aby zprávu paní Giannakouové podpořil s velkou dávkou odvahy a optimismu do budoucnosti post-národní demokracie.

  François Alfonsi (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, vytvoření evropských politických stran byl velký krok kupředu směrem k demokratičtější Evropě schopné vyjádřit přání svých občanů.

Zpráva paní Giannakouové je na dobré cestě, pokud jde o zjednodušení a vyjasnění činností evropských politických stran a nadací. Sníží zátěž podmínek, jejichž splnění je nezbytné pro přidělení veřejných financí, a rozšíří možnosti využití těchto financí. My souhlasíme zejména s možností, aby nadace mohly fungovat také mimo území EU.

Ovšem vedle tohoto obecného přístupu, který podporuje a rozšiřuje pravidla podporující silnější evropskou demokracii, jedno z opatření jde opačným směrem a omezuje svobodu evropských politických stran. Mezi kritérii pro uznání základny evropské politické strany v členském státě bude nařízení nyní vyžadovat, aby strana měla volené zastupitele, kteří sedí v regionálním shromáždění, jež má zákonodárnou moc.

Má strana je charakteristická pro Korsiku. Je členem Evropské svobodné aliance (ALE), která je evropskou politickou stranou od doby svého vzniku. Dostali jsme na Korsice 26 % hlasů a máme velký počet členů v korsickém regionálním shromáždění. Ale protože Francie odmítá udělit korsickému shromáždění zákonodárnou moc, i kdyby naše strana získala na ostrově většinu, toto kritérium by nemohla splnit. Toto usnesení by mělo být odsouzeno. Chtěli jsme vás na tento bod upozornit.

  Jacek Olgierd Kurski (ECR). – (PL) Pane předsedající, evropské politické strany jsou v evropské politice novým fenoménem, ale spolu s růstem integrace a subvencí začínají hrát stále významnější úlohu. Politické strany a nadace se staly účastníky politického života EU a jako takové by měly podléhat příslušným nařízením, která zabraňují zneužití. V některých případech však nadnárodní struktury usilují o příliš velký vliv na politiku v suverénních členských státech. Například mě znepokojuje ohlašované zasahování stran EU do domácích záležitostí. Jako polský politik bych nemohl svolit k situaci, v níž by jedna nebo několik evropských politických stran hodlala například v mé zemi pořádat kampaň k referendu a k dosažení konkrétního výsledku využívala finančních prostředků EU, například referendum o vstupu mé země do eurozóny. Podobné obavy možná chovají i politici z jiných zemí, například ze Spojeného království.

Nesouhlasím také s požadavky na zvýšení výdajů na evropské politické strany s využitím peněz z kapes daňových poplatníků. To platí o to více, když vláda v mé zemi snižuje subvence pro národní politické strany a zabraňuje opozici v kontaktu s veřejností. Podporujme nejprve vnitrostátní strany a pak teprve mezinárodní. Nakonec Evropská unie je Evropa národních států.

  Daniël van der Stoep (NI). – (NL) Pane předsedající, právě jste poznamenal, že jsem zvedl svou modrou kartu pozdě. Nezvedl. Ještě během řeči pana Duffa jsem jasně dával najevo, že chci mluvit. Nejsem si zcela jist, jaký je postup. Mohu ještě využít svou modrou kartu, nebo budete pokračovat v rozpravě? Stále bych se rád zeptal pana Duffa na to, co měl na mysli, když začal hovořit o nadnárodním seznamu. Nebyl jsem si vědom, že diskutujeme právě o tom, a chtěl jsem se ho na to zeptat.

  President. − Pane van der Stoepe, pokud jde o mě, můžete svou otázku položit.

  Daniël van der Stoep (NI). (Řečník zvednutím modré karty položil otázku panu Duffovi podle článku 149, odstavce 8 jednacího řádu.) – (NL) Můj problém s nadnárodním seznamem, s nímž pan Duff zahájil svou zprávu – zprávu, o které brzy povedeme rozpravu –, nespočívá přímo ve skutečnosti, že nadnárodní seznam má být vypracován. Samozřejmě jsem zcela proti této myšlence. Můj problém je spíš v tom, že zde mohou participovat pouze strany – ale my zde hovoříme o evropských politických stranách – což znamená strany, které jsou aktivní nejméně v sedmi členských státech.

Má strana je stranou, která zastává zájmy Nizozemska. Proto strany v ostatních členských státech, které zastávají zájmy vlastních zemí, pro nás mají pramalý význam. Je správné, že to dělají, ale tímhle vylučujete celou řadu stran, které nejsou schopny soutěžit o požadovaných 25 křesel. To mi činí nesmírné starosti. Nevím, jak přesně si to představujete nebo jak přesně se hodláte zapojit. Bylo by možné věci v této souvislosti zjednodušit? V každém případě se cítíme skutečně vyloučeni.

  Andrew Duff (ALDE). - Pane předsedající, prosazuji návrh, aby nadnárodní seznam byl sestavován alespoň z třetiny členských států. To není příliš mnoho. Pokud pan van der Stoep nedokáže sehnat politicky spřízněné kolegy z šesti dalších států, doporučuji, aby přezkoumal platnost a věrohodnost svých politických názorů.

  Søren Bo Søndergaard (GUE/NGL). – (DA) Pane předsedající, dovolte mi začít konstatováním, že silně podporuji politické strany na vnitrostátní, evropské a také na mezinárodní úrovni. Politická strana však není pouhý stranický aparát; je mnohem víc než to. Jednou z opravdu velkých demokratických výzev, kterým čelíme, je skutečnost, že politické strany stále více odrážejí obyvatelstvo jako celek. To odráží mimo jiné skutečnost, že politické strany přicházejí o členy. Mnohé země se rozhodly to kompenzovat navýšením vládních subvencí pro strany. Vyšší vládní subvence však nejsou zárukou těsnějšího spojení mezi vedením a stranickým aparátem na jedné straně a řadovými členy strany na straně druhé. Právě naopak, riziko vzniku nezávislého byrokratického aparátu je tím větší, čím více je stranický aparát nezávislý na svých členech. Proto musím říci, že jsem k myšlence evropských stran schvalovaných EU a podporovaných z jejích peněz skeptický. Není to proto, že bych měl něco proti evropským stranám. Evropské strany by měly politicky, organizačně a finančně růst odzdola nahoru. Pokud to není možné, je to nejspíš proto, že tu není dostatek podpory. K demokracii nevede žádná zkratka, ani pokud jde o zakládání evropských stran.

  Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedající, předně děkuji paní zpravodajce Giannakouové za vyváženou a přesnou zprávu. Domnívám se, že vývoj politických stran s evropskými ambicemi, které jsou víc než jen národními nástroji, bude zásadní pro povzbuzování veřejného mínění v Unii a získávání zájmu občanů Evropy o účast ve společných stranách.

Jak všichni víme, žijeme v době, kdy je módní očerňovat politiky a politické strany, k nimž patří, protože evropští občané si připadají od politického, hospodářského a občanského vývoje odcizení. Proto v tomto klíčovém okamžiku zpráva paní Giannakouové pomůže vylepšit tvář politických stran a podpoří sjednocování Evropy a reformy, které jsou potřebné pro vytvoření Evropy s rovnoprávnými občany, se společným politickým, právním a fiskálním statutem a s příležitostmi k růstu.

  Nicole Sinclaire (NI). - Pane předsedající, dnes jsem zde ve sněmovně hovořila o svém volebním obvodu West Midlands a ekonomických strastech, kterými prochází. Jedna z posledních věcí, o které tam lidé stojí, je vydávat víc peněz na politiky – už teď příliš mnoho politiků, včetně poslanců EP, jejich penězi plýtvá.

Tohle je krok a Evropa hodlá vyhodit tyto peníze za provedení tohoto dalšího kroku na cestě k superstátu. Má svůj Parlament, svého prezidenta a svého poradce pro zahraniční záležitosti a teď k tomu chce přidat politické strany. Protože usiluje o národ zvaný Evropská unie. Dokonce i největší euroskeptici zde v Parlamentu jsou ochotní vyměnit své zásady, aby dostali peníze. Dobrá práce! Je to právě to, co Evropa chce? Chce si svou cestu k moci kupovat?

  Mariya Nedelcheva (PPE). – (FR) Pane předsedající, v našich demokraciích máme své parlamenty, které jsou hlasem občanů, pak máme politické strany a jejich nadace, jež jsou strůjci, mozky a vůdci diskuse. Parlamenty jsou motory demokracie a politické strany jsou její palivo.

Zde v našem Parlamentu si stále stěžujeme na nezájem občanů o Evropskou unii. Bědujeme nad nízkou účastí v evropských volbách a nad negativními výsledky referend. Pokud chceme skutečnou evropskou demokracii, musíme se vážně zamyslet, jaký prostor chceme dát evropským politickým stranám v evropském prostoru, který se snažíme vybudovat.

Kus práce jsme již udělali s Lisabonskou smlouvou a evropskou občanskou iniciativou. Nyní musíme evropským politickým stranám dát zdroje, které potřebují k dosažení svých ambicí. Vězte prosím, že se nedomnívám, že by tyto zdroje měly být nástrojem umožňujícím velkým stranám proměnit se v neochvějné vládce. Diskuse by se měly účastnit i malé organizace. To je důležité, pokud máme bojovat proti negativnímu obrazu stran v očích občanů a jejich obrazu coby nepopulární tváře demokracie.

Jsem přesvědčena, že pokud chceme posílit evropský veřejný prostor, který se snažíme vytvořit, je nezbytné jasně stanovit podmínky financování a transparentní správy financí. Tato iniciativa musí být všezahrnující, aby nebyly větší strany zvýhodňovány v neprospěch menších stran a naopak.

Další bod, kterému bych se ráda věnovala, se vztahuje ke kontinuitě, již budeme vytvářet mezi evropskou, vnitrostátní a regionální úrovní. Evropské předpisy, které budeme zavádět, musí být schopny navazovat na různé vnitrostátní právní rámce v daném tématu, aby bylo zajištěno, že do sebe různé úrovně zapadají.

A konečně, také je třeba podívat se velmi pozorně na to, co říká odstavec 23 zprávy, protože se ještě musíme zamyslet nad spojeními, která evropské strany budou moci vytvářet se stranami ve zbytku světa. Musíme být schopni sdílet své demokratické hodnoty s našimi partnery ve zbytku světa, protože globalizovaný svět, v němž dnes žijeme, vyžaduje, aby lidé, kteří vydávají politická rozhodnutí, řešili problémy společně.

  Zigmantas Balčytis (S&D). - (LT) Pane předsedající, význam úlohy, kterou mají evropské politické strany, je zakotven v Lisabonské smlouvě, která má za cíl vytvořit efektivní evropský politický prostor. Úkolem našich politiků je povzbuzovat občany, aby se o Evropskou unii zajímali, snažit se činit EU pochopitelnější a přístupnější a zapojovat občany do procesu rozhodování. Proto je však nezbytné regulovat činnosti evropských politických stran a nadací jasným a jednotným způsobem a zajišťovat, aby vnitřní fungování takových stran bylo demokratické. Jako hybatelé demokracie musí tyto politické strany mít jednotný právní a fiskální statut, který by umožnil evropským občanům lépe pochopit politické strany a zajistil jim lepší zastoupení. Je obzvláště důležité, aby vznik vnitřních správních orgánů politických stran byl založen na transparentních zásadách, aby bylo zajištěno demokratické volení všech stranických orgánů a demokratický proces rozhodování.

  Alexandra Thein (ALDE). – (DE) Pane předsedající, jen velmi málo našich občanů má povědomí o existenci evropských stran a nadací. Ty dosud byly prostě zastřešující organizace pro vnitrostátní členské strany, založené podle vnitrostátních zákonů, v tomto případě zejména belgických zákonů.

Co vlastně tyhle evropské strany dělají? Diskutují o evropských záležitostech, pořádají stranické konference a mají nenahraditelnou úlohu při reformování volebního systému Evropského parlamentu. Podle Lisabonské smlouvy mají pomáhat budovat evropskou demokracii – politické fórum na evropské úrovni.

Zpráva z vlastního podnětu, o níž se bude zítra hlasovat, vyzývá Komisi k reformě právní báze pro tyto evropské strany. V budoucnu se tyto strany budou zakládat na evropském právním statutu a budou mít evropskou právní subjektivitu. Jako liberálové jsme prosazovali, aby se jasně rozlišovalo mezi uznáním evropské strany a oprávněním k financování, protože zde by jasně mohlo docházet ke zneužívání. Důležité je také, aby se evropské strany držely demokratických zásad ve svých vnitrostranických činnostech, což nelze považovat za samozřejmé.

  Geoffrey Van Orden (ECR). - Pane předsedající, veřejné mínění v mnoha našich národech směřuje na jednu stranu, ale Evropská unie a její Parlament se překvapivě snaží jít na jinou stranu. Ze strany našich občanů není žádná poptávka po nadnárodních politicích. Tento Parlament teď chce utrácet ještě víc veřejných peněz, když naše vnitrostátní vlády musí provádět škrty ve veřejných výdajích.

Pane předsedající, hovořím z funkce předsedy Nového směru, Nadace pro evropskou reformu. Pro mě osobně je nepřijatelné, aby náklady politické nadace vzrůstaly tempem 30 % každý rok. V roce 2009 bylo vynaloženo 6,3 milionu EUR; do roku 2012 se toto číslo zdvojnásobí – na 12,3 milionu EUR. Někdo by mohl říci – pokud proti tomu protestujete, proč vaše nadace přijímá financování? Na to je odpověď prostě taková, že veškeré finance, které nepřijmeme, se rozdělí mezi nadace ostatních politických skupin, takže bychom financovali aktivity svých politických oponentů. Je třeba, abychom našli způsob, jak vrátit peníze do našich vnitrostátních pokladen.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že Evropskou unii spolu s hospodářskou krizí prověřuje také krize demokracie a krize věrohodnosti. Uplatňované politiky naše občany rozčilují a zklamávají a procesy rozhodování je odrazují od zapojení se, jak ukázaly poslední evropské volby. Proto za určitých podmínek evropské politické strany, s jejich specifickými politickými atributy, mohou přimět veřejnost k větší proaktivitě při hledání řešení v zájmu lidí, a nikoli v zájmu finančně silných. Z toho důvodu musí pravidla politického a právního uznání a nezbytného financování usnadňovat jejich činnost, aby se mohly volně rozvíjet jejich politiky a jejich alternativní návrhy – protože to je podstata demokracie – a nesmí být ovlivňovány vnějšími politickými nebo ekonomickými omezeními. Proto mám výhrady k některým bodům v této zprávě, protože mohou být využity jako omezení volné a nezávislé organizace a činnosti politických stran.

Fungování, činnost a organizace stran musí být záležitostí jejich vlastní volby a nesmí být podmíněna politickými vztahy.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Pane předsedající, zpráva o uplatňování nařízení o statutu financování politických stran na evropské úrovni vyhodnocuje zkušenosti z uplatňování této právní normy při spravování politických subjektů se širokou evropskou působností.

Při hodnocení současného stavu se paní Giannakouová rozhodla zformulovat více návrhů na zdokonalení současného právního prostředí.

Asi nejvýznamnější změnou by měl být přechod formy statutu od současného ekvivalentu belgické mimovládní organizace k společnému a jednotnému evropskému právnímu statutu politických stran.

Druhou významnou změnou by měla být úprava procentuálního podílu nezávislých zdrojů financování na 10 % z celkového rozpočtu politických stran.

Vzhledem k tomu, že v roce 2012 by měly evropské politické strany a jejich nadace dostat od Evropského parlamentu víc než 30 milionů EUR, bude však třeba zajistit maximální transparentnost při nakládání s uvedenými finančními prostředky. V zájmu dalšího zlepšení politické práce EU je možné takové změny podpořit.

  Daniël van der Stoep (NI). – (NL) Pane předsedající, nizozemská Strana za svobodu (PVV) je zde ve sněmovně, aby zastupovala nizozemský lid. Jsme tu proto, že jsme přesvědčeni, že Evropská unie ve své současné podobě neslouží zájmům Nizozemska. Nejsme proti Evropské unii, jen chceme, aby se omezila pouze na hospodářskou spolupráci. Pane předsedající, pro nás je tudíž evropská politická unie naprosto nepřípustná. Moc musí zůstat v rukou členských států, protože jen ony mohou určit, co je nejlepší pro jejich občany. Evropské politické strany by nepřinesly občanům Evropské unie nebo Nizozemska žádnou přidanou hodnotu.

Pane předsedající, nařízení z Lisabonské smlouvy, které stanoví – cituji – že politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie, je absurdní a nereálné prohlášení. Občany to, zcela po právu, nezajímá. Evropské politické strany si mezi lety 2004 a 2010 rozdělily přibližně 67 milionů EUR evropských subvencí. To je naprosto nesmyslné vyhazování peněz daňových poplatníků. Politická strana musí, ze své podstaty, být schopna fungovat bez subvencí a to platí i pro evropské politické strany. Ty jsou zvláštní zájmové skupiny, které nikdo nezná, které nikdo nekontroluje a které potřebujeme asi tak, jako potřebujeme díru do hlavy.

  Georgios Toussas (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, hlavním tématem, kterým se tato zpráva v souvislosti s financováním evropských stran a politikami pro jejich financování zabývala, je vytvoření jednotného statutu pro evropské strany v souladu se sjednocujícími evropskými právními předpisy.

Evropská unie – s právními předpisy stanovícími jednotnou strukturu a modus operandi pro evropské strany a se zásahy do jejich vnitřního fungování, jejich stanov a politického programu pod záminkou údajného uvolnění režimu financování – otevírá Pandořinu skříňku ekonomických a následně politických sankcí vůči politickým stranám v podobě naprosté kontroly nad jejich fungováním a činnostmi, tlaku na vnitrostátní politické strany, aby se více zapojily do politiky EU zaměřené proti iniciativám zdola, a útoku na strany, které tuto politiku, strategii EU a moc kapitálu zpochybňují. Tady nejde o parlamentní koordinaci; jde tu o evropské strany jako ideologické a politické nástroje Evropské unie, které mají manipulovat s dělnickým a lidovým hnutím.

Proto budeme hlasovat proti této zprávě o nařízeních určujících pravidla pro evropské strany, politické nadace a jejich financování.

  Elena Băsescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, transparentní financování evropských politických stran je základním prostředkem podporování demokratických hodnot. Potřebujeme evropský prostor, kde budou politické strany aktivní a v centru zájmu Evropské unie budou občané. Přijetí evropského právního statutu představuje krok směrem ke zlepšení regulačního rámce evropských stran.

V případě mé země máme v platnosti zákon č. 334 z roku 2006, revidovaný v roce 2010. Probíhají však veřejné diskuse o tom, zda by nebylo vhodnější, aby financování komunálních a parlamentních kandidátů pocházelo ze státního rozpočtu. Navrhovaný strop na každého kandidáta je 11 600 EUR. Přijetí těchto pravidel pro výdaje by odstranilo volební úplatkářství a nelegální financování. Strany by dávaly přednost kompetentním kandidátům před lidmi schopnými prosazovat jejich kampaň.

  Diane Dodds (NI). - Pane předsedající, dnešní rozprava je typickým příkladem všeho, co je špatného na plánech vyžadujících „více Evropy“. Je pro mě prostě nesnesitelné poslouchat a pozorovat, jak ohromně je tato rozprava vzdálená zájmům obyčejných občanů. Pan Duff zcela správně uznává, že mezi evropskými úřady a jednotlivými občany je propast, kterou je třeba vyplnit. To je naprostá pravda, ale tu propast nelze zaplnit tvořením evropských stran a, jak řekl další přispěvatel do diskuse, tím, že těmto stranám poskytneme finanční zdroje úměrné jejich ambicím.

Vyzvala bych pana Duffa, aby jel o víkendu do svého volebního obvodu a pokusil se tyto názory prezentovat místním komunitním skupinám, kterým bylo jejich financování zkráceno kvůli úsporným opatřením, jež ve Spojeném království uplatňuje jeho koaliční vláda. Tu propast však lze vyplnit tím, že lidem dáme možnost vyjádřit se k Lisabonu, k rostoucímu federalismu a k byrokratické litanii, která z těchto institucí pramení.

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. − Pane předsedající, zahájím své závěrečné poznámky tím, že znovu poděkuji paní Giannakouové za její zprávu, protože tato rozprava podle mého názoru jasně dokázala, že obavy a otázky, které ve zprávě vznesla, jsou oprávněné, jsou podstatou evropské integrace a její demokratické povahy.

Výměna názorů také jasně demonstrovala, jak citlivé jsou tyto otázky, a proto pokud Parlament zítra toto navrhované usnesení schválí, Komise dostojí svému závazku pramenícímu z rámcové dohody a bude na toto usnesení do tří měsíců reagovat.

Jak jste však mohli z této rozpravy vycítit, je zřejmé, že půjde o velmi citlivý, složitý politický a právní úkol, protože je zde mnoho právně i politicky citlivých problémů. Naše předběžná analýza problematiky statutu evropských politických stran jde tímto směrem, ale nyní samozřejmě potřebujeme podrobně prostudovat právní bázi, potenciální právní formu a, jak nyní vidíme, s největší pravděpodobností budeme k této otázce potřebovat zvláštní právní ustanovení. To proto, že revize nařízení z roku 2003–2004 by prostě nebyla dostatečná, neboť nařízení se zaměřovalo na otázku financování a nikoli na otázku statutu politických stran. To by tedy byl jeden úhel, který bychom měli podrobně prozkoumat.

Několik řečníků zmínilo otázku pozměnění finančního nařízení. Zde bychom také museli dávat velký pozor na požadavky, pole působnosti a načasování a nepochybně jsme si v této zprávě velmi dobře všimli volání po větší flexibilitě. Jak víte, v roce 2007 už jsme některé kroky podnikli a tyto návrhy velmi pečlivě prozkoumáme. Je však zcela zřejmé, že může být velmi obtížné dohodnout se na změnách a začlenit je do současné revize finančního nařízení a jeho prováděcích pravidel.

Samozřejmě Parlament je zákonodárný orgán, a pokud chce, má možnost vznést tuto otázku v současně probíhajícím interinstitucionálním procesu. Ještě jednou děkuji, pane předsedající, a my se těšíme na následnou debatu o tomto tématu, až bude usnesení přijato a bude připravena reakce Komise.

  Marietta Giannakou, zpravodajka. – (EL) Pane předsedající, ráda bych poděkovala panu komisaři zejména za jeho slova a za závazky, které přijal, a také svým kolegům poslancům, kteří tuto zprávu podpořili.

Zaprvé, domnívám se, že je důležité zopakovat, že pokud jde o postup financování, strany nebudou usilovat o více financí, a že pozměňovací návrh k nařízení z roku 2007 mělo za následek větší transparentnost, jak připustila sama Transparency International. Zadruhé, je spravedlivé, aby se strany snažily o evropský statut a o soulad svého statutu s evropskými institucemi a právními předpisy, což má samozřejmě vést ke spokojenosti občanů.

A konečně, vytvoření bezpečného a transparentního prostředí pro fungování a financování stran je hluboce demokratický krok. Potřebujeme evropský prostor aktivních politických stran, který přivede občany do středu Unie a pomůže jim v jejich každodenních životech. To bude znamenat větší zapojení, více demokracie a, v konečném součtu, více Evropy.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dne 6. dubna ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Evropská unie opakovaně čelila kritice kvůli nedostatku demokracie. Abychom dosáhli skutečné demokracie, potřebujeme evropský politický prostor v pravém významu tohoto slova a politické strany na evropské úrovni jsou klíčovým nástrojem k dosažení tohoto cíle. Návrhy na reformu nařízení o pravidlech řízení evropských politických stran a jejich financování, které figurují v této zprávě, znamenají krok vpřed směrem k zefektivnění jejich fungování. Domnívám se, že strany mohou plnit svou úlohu mnohem lépe, pokud užívají jednotný politický a právní statut založený na evropském právu. Stávající systém, kdy tyto strany mají právní subjektivitu založenou na vnitrostátních právních předpisech, neposkytuje podmínky, které by nejlépe zajistily účinnou komunikaci mezi těmito stranami a voliči v 27 členských státech. Zavedení evropského statutu by pomohlo politickým stranám na evropské úrovni přizpůsobit se jakékoli reformě volebního systému evropských voleb, o níž se v současné době diskutuje. Kromě toho vítám snahu o usnadnění zapojení evropských politických stran do kampaní k vnitrostátním referendům týkajícím se evropských otázek. Těmto referendům ve většině případů dominují domácí otázky. Zapojení evropských stran by mohlo pomoci přesměrovat diskuse směrem ke skutečným otázkám těchto referend.

  Algirdas Saudargas (PPE), písemně. – (LT) Diskuse o tom, jak posílit úlohu evropských politických stran rozvíjením demokracie v Evropě a formováním veřejného mínění, jsou velmi důležité. Přestože Parlament nabývá větší pravomoci, nedošlo k žádnému snížení jeho demokratického deficitu kvůli stále klesající účasti občanů ve volbách do Evropského parlamentu. Politické strany na evropské úrovni jsou nezbytnými nástroji parlamentní demokracie, zvyšují politické povědomí, podporují zájem o záležitosti EU a vyjadřují vůli občanů Evropské unie. Proto naprosto souhlasím s paní zpravodajkou, že je nezbytné situaci politických stran na evropské úrovni vylepšit a připravit pro ně jasný a jednotný právní statut a model financování. Takové strany by neměly zůstávat cizími seskupeními. V současné době je úloha evropských politických stran ve veřejné sféře poměrně omezená. Jsou prostými zastřešujícími organizacemi pro vnitrostátní strany a nejsou v přímém kontaktu s voliči. Nový právní statut těchto stran v Evropské unii by zajistil organizační jednotu a poskytl příležitost k účinnějšímu vykonávání jejich úlohy. Chtěl bych zdůraznit, že musíme pokračovat ve snaze o vytvoření bezpečného a transparentního prostředí pro financování stran. Financování stran by nemělo být založeno čistě na grantech, musíme také podporovat financování z našich vlastních zdrojů, které je znakem životaschopnosti strany.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Nechci být členkou evropské politické strany, která vznikne na principech nastíněných v předložené zprávě. Tyto strany se mají stát zastupiteli „evropského veřejného zájmu“, ale kdybyste se zeptali libovolných dvou poslanců Parlamentu, co to znamená, každý by tvrdil něco jiného. Kdo určí tento zájem? Parlament? Komise? Poslance však nenominovaly instituce EU, zvolili je občané členských států. Mou povinností je zastupovat konkrétní občany, ne to, co instituce EU považují za „evropský veřejný zájem“. Nesouhlasím ani s tím, aby evropské strany působily i na regionální a národní úrovni. Na to prostě nemají mandát. Pokud s tím začnou, dostanou se do konfliktu se stranami, na jejichž kandidátkách jsme všichni byli zvoleni, a s voliči, které tyto strany zastupují. A má loajalita patří mým voličům, nikoli evropské politické straně. Tomu se říká svobodný mandát. Proto důrazně nesouhlasím s filozofií superstran, představenou v této zprávě. Je to další pokus sociálních euroinženýrů, kteří jsou tak posedlí utopií superstátu, že ignorují zdravý rozum. Kdyby ho poslouchali, věděli by, že tvrdošíjným prosazováním takových návrhů bourají základy, na nichž stojí evropská integrace. Jako přesvědčená Evropanka musím proto hlasovat proti této zprávě.