Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 6. dubna 2011 - Štrasburk

9. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

Doporučení: Luis Manuel Capoulos Santos (A7-0056/2011)

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, cílem návrhu je vytvoření nového protokolu stanovujícího rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem v odvětví rybolovu.

Navrhované usnesení bude rozhodovat o rybolovných právech rybářských plavidel Evropské unie v závislosti na stavu nadbytkových zásob ryb a finančním příspěvku vyžadovaném za přístupová práva a k podpoře odvětví rybolovu.

V zásadě tuto dohodu vítám. Řízený rybolov je vždy lepší než ten nekontrolovaný. Musíme však dohodu správně využívat a průběžně jí vyhodnocovat. Z mého pohledu základní a prostou otázku představuje skutečnost, abychom i přes současný přebytek ryb zajistili, že se tato situace do budoucna nezmění.

  Daniel Hannan (ECR). – Pane předsedající, při pohledu na dnešní seznam bodů k hlasování mám pocit, že se jedná o dlouhý a drahý jídelníček. Každá z těchto položek obnáší přerozdělení prostředků evropských daňových poplatníků buď ve prospěch jakéhosi fondu pro rybolov, nebo Fondu solidarity, případně na záchranu oblastí postižených záplavami, či kam vlastně jdou.

Chtěl bych se zaměřit na jeden konkrétní příklad zneužití tohoto procesu, kterým je použití článku 122 odst. 2 k získání finančních prostředků na záchranu postižených ekonomik, zejména té portugalské. Fond byl určen na pomoc při odstraňování důsledků přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení a povodně. Tento výklad byl však upraven, aby se týkal i hospodářství, kterému dojdou peníze. To je zjevně nezákonné. Nejenže to Smlouva nestanoví, ale přímo to zakazuje v „doložce o neposkytování podpory na záchranu“. Tento Parlament nedodržuje ani svá vlastní pravidla. Záchranou tyto země poškozujeme – protože nelze pomáhat zadluženým přátelům tak, že jim vnutíme další půjčky - a tím samozřejmě poškozujeme i naše daňové poplatníky a navíc porušujeme zákony. Je absurdní, že Irsko a Řecko se budou podílet na záchraně Portugalska. Nelze se donekonečna neustále zadlužovat. Den zúčtování se blíží.

  Syed Kamall (ECR). – Pane předsedající, v rámci včerejšího hlasování jsme se zabývali problematikou migrace. Jednou z otázek týkajících se migrace, které měly být projednány, bylo zajištění, aby odchod z rodné země byl pro občany méně atraktivní, jinými slovy najít způsob jak zatraktivnit jejich setrvání, a zjistit důvod, který je vede k opuštění své země, v jehož důsledku dochází k zpřetrhání rodinných a dalších místních citových vazeb?

Jednou z otázek, na které se musíme zaměřit, jsou dopady našich politik v rámci Evropské unie. Podepíšeme-li dohody o rybolovu – často s vládami zemí, kterým to přináší výhody – jsou tyto dohody skutečně přínosem i pro místní rybáře?

Určitě bychom měli všechny tyto dohody o rybolovu přezkoumat, a místo jejich podepisování bychom možná měli zvýšit rybolovné kapacity místních rybářů s cílem podpořit prosperitu a vytvořit více pracovních míst na místní úrovni, aby lidé měli důvod zůstat ve své zemi, a nikoliv se z ní snažit odejít.

Nebudeme-li se pečlivě zamýšlet nad důsledky těchto dohod, budeme svědky zvýšené poptávky po migraci, která se stane hlavním předmětem našich debat a nahradí témata, kterými se zde zabýváme.

Zpráva: Carmen Fraga Estévez (A7-0057/2011)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, hlasovala jsem pro přijetí této dohody, protože produkty rybolovu tvoří 82 % vývozu Grónska. Z toho 87 % směřuje do Evropské unie, hlavně do Dánska, což představuje 97 %.

Ohledně právního základu dohody panují rozpory s Komisí, ale já sdílím názor Výboru pro právní záležitosti, který jednomyslně přijal uplatnění článku 43 odst. 2 a článku 204 Smlouvy o fungování Evropské unie a Jediný článek protokolu (č. 34) o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko.

Tento postoj rovněž podporuje právní služba Evropského parlamentu. Z toho důvodu by mělo být jasné, že v souladu s legislativním procesem se jedná o první čtení v Evropském parlamentu.

Závěrem oceňuji postoj komisařky, která přijala právní základ a projevila ochotu podílet se na dohodě s Radou a dále již nezdržovat přijetí tak důležité dohody.

Zpráva: Sylvie Guillaume (A7-0085/2011)

  Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, moje skupina hlasovala pro přijetí zprávy. Oceňuji, že debata v Evropském parlamentu zabývající se problematikou žadatelů o azyl postrádala vznětlivý tón, který je často slyšet v několika členských státech Evropské unie.

To je pravděpodobně způsobeno tím, že na rozdíl od rozšířené představy došlo – podle nejčerstvějších údajů Organizace spojených národů během uplynulých deseti let – k poklesu počtu žadatelů o azyl na Západě o více než 40 %.

V roce 2010 bylo v průmyslově vyspělých zemích registrováno 358 000 žádostí o azyl v porovnání se 620 000 žádostmi v roce 2001. Pokles je způsoben zejména faktory podněcujícími k migraci v oblastech původu. To znamená, že situace je mnohem povzbudivější, než za jakou se obecně považuje.

  Silvia Costa (S&D). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, přirozeně bych ráda poblahopřála zpravodajce ke zprávě, která představuje opravdu významný pokrok v rámci politik Evropské unie, pokud jde o výzvu Komisi, aby předložila návrh směrnice o postupech, které by měly členské státy přijmout k uznání a případnému zrušení mezinárodní ochrany. Jsem přesvědčena, že události mezi evropským a africkým pobřežím, kterých jsme byli v uplynulých dnech svědky , naznačují potřebu, aby se „azylový balíček“ – jak se bude nazývat – stal závazným pravidlem.

Mám na mysli zejména pozitivní změny, které byly schváleny, například otázka větší ochrany nezletilých osob, protože jsem přesvědčena, že děti nesmějí být zadržovány za žádných okolností (k právě takové situaci došlo na ostrově Lampedusa, kde se s dětmi zacházelo stejným způsobem jako s dospělými, všichni společně často v naprosto nepřijatelných podmínkách). Bylo by bývalo prospěšnější, kdyby tato směrnice byla zavedena ještě předtím, než došlo k těmto dramatickým událostem v Evropě a v Africe.

Dalším velmi důležitým tématem je otázka zranitelných osob, zejména žen, a problematika sjednocení rodin a dalších rodinných záležitostí. I za tuto oblast si zpravodajka zaslouží blahopřání.

  Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi říci, že předtím, než vynese poslankyně Costaová soud o zacházení s dětmi na ostrově Lampedusa, by se tam měla sama vypravit. Já jsem tam byla a na vlastní oči jsem viděla, že se všemi dětmi zacházelo v souladu s italskými a především mezinárodními pravidly.

Teď ale zpátky k tématu, které všichni považují za velmi aktuální. Jsem přesvědčena, že všechny členské státy by měly mít povinnost respektovat zásadu zákazu odmítnutí a práva na azyl. Z toho důvodu musíme sdílet odpovědnost, využít prostředků Evropského fondu pro uprchlíky a požádat Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu o velkou podporu při realizaci práva na azyl, včetně poskytování podpory v oblasti školení personálu nasazeného na hranicích a zlepšení evropských azylových mechanismů.

  Morten Messerschmidt (EFD). – (DA) Pane předsedající, zpráva, kterou jsme dnes přijali, uvádí, že návrh Komise je pragmatický. Je pro mě obtížné pochopit, co je pragmatického na tom, když připravíme občany 27 členských států o možnost, aby sami rozhodli o složení obyvatel ve svých vlastních zemích.

Azylová politika a politika týkající se cizinců jsou velmi úzce spjaty se samotnou existencí země, a proto je šokující, že Evropská unie začíná zasahovat i do těchto záležitostí. Právě z tohoto důvodu si Dánsko ponechalo výjimku („opt-out“) v otázkách spravedlnosti a vnitřních věcí, takže v dánském parlamentu máme možnost o těchto záležitostech rozhodovat sami a nemusí se jimi zabývat Evropský parlament ani další instituce EU.

Je proto šokující sledovat snahu Evropského soudního dvora o podkopání dánské výjimky v otázkách spravedlnosti a vnitřních věcí, a ještě více šokující je skutečnost, že tento Parlament může přijmout zprávu – nehledě na to, že je v rozporu s tím, jak jsem hlasoval já i celá Dánská lidová strana – aniž by se touto záležitostí zabýval – ve které jde o odebrání práva občanů rozhodovat o vlastní politice týkající se cizinců, a zejména o podvádění a klamání s ohledem na sliby původně dané zemi jako je Dánsko.

  Gerard Batten (EFD). – Pane předsedající, já i moji kolegové ze Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) jsme se zdrželi hlasování o pozměňovacích návrzích ke zprávě poslankyně Guillaumové o udělení a odebrání mezinárodní ochrany, avšak nemělo by to být chápáno jako projev naší lhostejnosti.

Zpráva představuje rozvoj společné přistěhovalecké a azylové politiky v rámci Lisabonské smlouvy. Nechci ani Lisabonskou smlouvu ani společnou přistěhovaleckou a azylovou politiku. Nechtějí je ani občané Evropy, a proto jim bylo odepřeno referendum o Lisabonské smlouvě.

Zdržel jsem se hlasování o pozměňovacích návrzích, protože by znamenalo schválení stávajícího práva Evropské unie a rozhodování o tom, které jeho části jsou horší než jiné. Smlouvání o podmínkách kapitulace svých zemí nechám na kolaborujících poslancích Evropského parlamentu za konzervativní, labouristickou, liberálně demokratickou stranu a stranu zelených. Já a moji kolegové z UKIP jsme svým hlasováním řekli „ne“ této zprávě i společné přistěhovalecké a azylové politice.

Zpráva: Brian Simpson (A7-0329/2010)

  Giommaria Uggias (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, na této problematice jsem se podílel jako stínový zpravodaj, a tak jsem nemohl jinak, než společně se svojí skupinou hlasovat pro přijetí této zprávy. Učinil jsem tak s přesvědčením, že se jedná o velmi užitečný nástroj pro rozvoj odvětví, které bude hnací silou evropského hospodářství.

Zatímco průmysl se stěhuje mimo Evropu a zemědělství trpí vážnými nedostatky, cestovní ruch je jednou z oblastí, která může bezesporu nabídnout vyhlídky na zaměstnání, hospodářský rozvoj a inteligentní, kompatibilní růst podporující začlenění. V tomto ohledu poskytne nástroj, který jsme dnes schválili – umožňující modernější sběr informací, jejich zpracování, úpravu a přenos – jenž bude podnětem pro tuto činnost. Z tohoto důvodu jsme já i skupina ALDE hlasovali pro přijetí zprávy.

  Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, od prosince 2009 je cestovní ruch uznán Smlouvou, a tak má konečně právní základ pro rozvoj a podporu na evropské úrovni. Navíc pro Evropu představuje silný motor růstu. Jak jsme již zmínili, cestovní ruch tvoří více než 5 % HDP Evropské unie, podniká v něm téměř 2 miliony malých a středně velkých podniků a přispívá mírou zaměstnanosti, která přesahuje 12 %.

Potřebujeme více studií a srovnatelných statistických údajů, které jsou užitečné pro monitorování činností, srovnávání jednotlivých členských států, sledování využití fondů Evropské unie, podporu rozvoje osvědčených postupů, a také pro hodnocení a rozvoj programů cestovního ruchu pro skupiny lidí s nízkým rozpočtem.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, Evropská unie představuje – se 40 % všech turistických cest – i nadále vedoucí turistickou destinací na světě. Jedná se proto o hybnou ekonomickou sílu v otázce zaměstnanosti, která rovněž podporuje integraci venkovských oblastí.

Avšak poptávka v oblasti cestovního ruchu se v posledních letech změnila. Z tohoto důvodu jsem podpořila cíl vytvořit společný rámec pro systematické vytváření harmonizovaných evropských statistických údajů o nabídce a poptávce v jednotlivých členských státech a dle potřeby zavést právní rámec, který bude zohledňovat současné trendy, jako jsou například jednodenní návštěvy. Systematický sběr informací je nezbytným nástrojem pro stanovení účinných politik a usnadnění rozhodování v soukromém sektoru.

Rovněž jsem podpořila zavedení satelitních účtů, protože by lépe zachycovaly dopady cestovního ruchu na hospodářství a zaměstnanost a umožnily by nám přesněji stanovit budoucí politiky.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Pane předsedající, odvětví cestovního ruchu je pro Evropu velmi důležité a v budoucnu bude ještě důležitější, zejména s ohledem na vytváření pracovních míst, zejména v odlehlých a venkovských oblastech. Musí však být založeno na plánování, které vychází ze statistických údajů, které máme k dispozici.

Chceme-li řádně plánovat a rozvíjet cestovní ruch, musíme vycházet ze statistických údajů ukazujících trendy týkajících se pronajímaných ubytování, jednodenních návštěv, atd. Na jejich základě můžeme rozvíjet cestovní ruch, zejména ukončit jeho sezónní výkyvy, povzbudit stárnoucí populaci, aby jezdila častěji na dovolenou, a stejným způsobem motivovat i mladé lidi. Všechny fotbalové týmy dnes zaměstnávají alespoň jednoho statistika a plánují na základě jejich dat a doporučení, a to platí i pro cestovní ruch.

(GA) S potěšením hlasuji pro přijetí této zprávy.

Zpráva: Estelle Grelier (A7-0024/2011)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, nařízení Rady (ES) č. 1288/2009 prodlužuje přechodná technická opatření, tak aby zůstala v platnosti až do přijetí trvalých opatření.

Pro všechny bude lepší, budou-li tato opatření přijata definitivně a co nejdříve. Nicméně s ohledem na připravovanou reformu společné rybářské politiky musí být opatření přijata až po zavedení nového právního rámce.

Tento rámec je naplánován na rok 2013, a proto je nutné prodloužit platnost přechodných technických opatření až do 31. prosince 2012, vzhledem k tomu, že současné nařízení přestane platit v roce 2011.

Z toho důvodu jsem hlasovala pro přijetí této iniciativy.

  Jim Higgins (PPE). – Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí zprávy poslankyně Grelierové, ale v rozporu se svojí skupinou u čtyř pozměňovacích návrhů – pozměňovacího návrhu č. 4, odpovídající části pozměňovacího návrhu č. 5, pozměňovacího návrhu č. 6 a pozměňovacího návrhu č. 3.

Pozměňovací návrh č. 4, jehož autorem je můj kolega, Pat the Cope Gallagher, umožňuje použití sítí s malými oky, jaké používají irští rybáři v pobřežních vodách. V opačném případě riskujeme, že rybáři budou muset vyrážet dál do severního Atlantiku, což je nepraktické a navíc velmi nebezpečné. Je velký rozdíl mezi padesátimetrovou lodí v Atlantiku a ve Středozemním moři.

Hlasoval jsem pro odpovídající část pozměňovacího návrhu č. 5, která se týká velikosti ok sítí. I v tomto případě se jedná o zásadní problém pro naše rybáře na západním pobřeží, kteří pracují ve smíšených oblastech rybolovu s výskytem pakambaly průsvitné, ďasa mořského a štikozubce obecného. Na populace tresky obecné to nebude mít negativní vliv, protože v současné době dochází k velmi malému množství nežádoucích vedlejších úlovků tresky.

Rovněž jsem hlasoval pro přijetí pozměňovacího návrhu č. 6 poslance Struana Stevensona týkajícího se skoncování se skandálními praktikami výmětů tresky skvrnité.

V neposlední řadě jsem podpořil pozměňovací návrh č. 3, který navrhla moje portugalská kolegyně, poslankyně Patrão Nevesová, který podporuje portugalské rybáře. Nespatřuji v tom žádný problém.

Zpráva: João Ferreira (A7-0017/2011)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, v mém předchozím projevu došlo k chybě. Kvůli problému s překladem jsem hovořila o špatném tématu, proto obrátím pořadí svých projevů a budu se teď věnovat otázce, o níž jsem měla mluvit předtím.

Hlasovala jsem pro přijetí finančních opatření, protože bylo nezbytné upravit nařízení a přizpůsobit ho tak současným požadavkům a fungování Evropské unie.

Chci také zdůraznit, že nařízení předpokládá rozšíření seznamu organizací způsobilých k získání finanční pomoci a aktualizaci seznamu poradních orgánů. Rovněž zaručuje jednotné podmínky pro provádění opatření týkajících se dohledu a vymahatelnosti, pro výdaje členských států při zavádění systémů kontroly a vymáhání v rámci společné rybářské politiky a v oblasti sběru, správy a využití základních údajů.

Součástí finančních opatření jsou i ekonomické aspekty odvětví rybolovu a akvakultury a odkaz na sběr dat týkajících se ekologických opatření.

Z těchto důvodů jsem hlasovala pro přijetí této iniciativy.

Zpráva: José Manuel Fernandes (A7-0087/2011)

  Ville Itälä (PPE). – (FI) Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí zprávy, musíme však jít příkladem a být velmi důslední, zejména pokud jde o rozpočtovou kázeň.

Chtěl bych vysvětlit, proč jsem hlasoval proti své skupině v otázce pozměňovacího návrhu č. 8, který předložila skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. V něm se zpravodaj zmiňuje o využití nevyčerpaných prostředků na stavební projekty, což zde bylo zvykem po mnoho let, ale financování stavebních projektů tímto způsobem není ani otevřené ani transparentní. Všechny stavební projekty musíme jasně uvést už v době plánování rozpočtu a neměli bychom využívat převodu prostředků tímto způsobem, který není v souladu s rozpočtovou kázní. Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti návrhu skupiny S&D týkajícího se pozměňovacího návrhu č. 8.

  Morten Messerschmidt (EFD). – (DA) Pane předsedající, hlasoval jsem proti přijetí této rozpočtové zprávy, ale chtěl bych poděkovat mnoha kolegům poslancům EP – kterých bylo bohužel mnoho – kteří hlasovali pro její přijetí, protože nám tímto způsobem poskytli pěkný obrázek o změně vnímání reality zde v Evropském parlamentu a institucích Evropské unie ve vztahu k vnějšímu světu, kde se nacházejí lidé, pro které ve skutečnosti veškerá nařízení vytváříme.

Navzdory tomu, že jsme požádali členské státy a jejich orgány o omezení výdajů, ty naše jsme v řadě oblastí pro samotný Evropský parlament a další instituce EU zdvojnásobili. Jak tomu bylo v případě záměru postavit v současné době úplně nové muzeum oslavující evropskou historii a instituce, atd.

Jsem přesvědčen, že velké množství lidí v členských státech, kteří pociťují dopady snižování výdajů na národní úrovni, se podivují nad tím, jak lehkomyslně zachází s penězi jejich zástupci v Evropském parlamentu, a to i během finanční krize.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, nebudete-li proti, chtěla bych ještě něco zmínit, než skončím svůj projev. Ve svém předchozím výstupu jsem sice řekla „kvůli problému s překladem“, neměla jsem však na mysli naše vynikající tlumočníky, ale svou vlastní chybu při čtení textu. Jsem to tedy já, kdo udělal chybu při překladu. Chtěla jsem to uvést na pravou míru, protože obvykle se vina svádí na tlumočníky.

  Předsedající. – Tlumočníci si opravdu zaslouží naše uznání za skvělou práci, kterou vykonávají jak ve Sněmovně, tak ve výborech.

  Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, chtěl bych říct pár slov k rozpočtu, příjmům a výdajům. Rozhodně zde v Evropském parlamentu musíme za současné hospodářské situace zajistit, aby výdaje byly pod kontrolou. Z tohoto důvodu jsem hlasoval jinak, než jaké bylo doporučení, s ohledem na některé aspekty této problematiky.

Podle mého názoru bychom se měli připravit například na omezení cestovních nákladů, ale omezíme-li počet letů, měly by být letenky poslanců EP vyměnitelné. Někdy nastává problém s letenkami nízkonákladových společností, které se nedají vyměnit. Já sám musím na cestě sem několikrát přesedat; například k tomu, abych se dostal do Štrasburku musím dvakrát přestupovat. Je proto důležité, aby se letenky daly vyměnit. Někdy se stane, že podobné návrhy na úspory, jako jsou tyto, mohou mít za následek větší náklady, jednoduše proto, že nejsou dostatečně flexibilní.

Je však naprosto zřejmé, že musíme snížit náklady. Na některé náklady však musíme nahlížet jako na investice a já se domnívám, že Dům evropské historie může být dobrou investicí, která v budoucnu bude pro Evropskou unii a její instituce vytvářet přidanou hodnotu, a to i z ekonomického hlediska.

  Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, jde o to, utrácet, utrácet a zase utrácet, že? Neustále zde slýcháme o 500 milionech občanů, ale tento Parlament dělá všechno pro to, aby se od nich co nejvíce izoloval.

Pozměňovací návrh č. 15 požadoval, aby Evropský parlament šel příkladem a platy a další náhrady jeho poslanců se v roce 2012 nezvyšovaly, ale 391 našich kolegů hlasovalo proti, protože jim na průměrném občanovi EU vůbec nezáleží, nebo snad ano? Průměrná mzda v EU je 368 EUR za týden, ale někteří naši kolegové – je jich mezi 60 a 70 – se stále každý pátek hlásí zde ve Štrasburku, i když tu neprobíhá žádné zasedání, jenom aby mohli žádat o příplatek 304 EUR:

Jaký příklad tím dávají? Jde jen o další plýtvání penězi: Kolik miliard bude tento Dům evropské historie stát, aby mohl šířit propagandu a hlásat, jak Evropská unie „spasila svět“?

Zpráva: Cătălin Sorin Ivan (A7-0050/2011)

  Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Pane předsedající, upevňování demokracie v Evropské unii vyžaduje vynakládání neustálého úsilí za účelem zřízení spravedlivého a transparentního prostředí pro fungování a zároveň financování politických stran na evropské úrovni. Občané Evropské unie by se měli více zapojovat do politického života na úrovni EU, a tak je nutné vytvořit příznivé motivující podmínky pro působení politických stran. Aby se například nestávalo, že voleb do Evropského parlamentu se zúčastní méně než 20 % oprávněných voličů, k čemuž došlo například v mojí zemi.

Souhlasím s myšlenkou, že politické strany mají získat společný a jednotný právní statut, stejně jako vlastní právní subjektivitu vyplývající přímo z předpisů a ze smluv Evropské unie. Pokud jde o systém financování, transparentnost neodmyslitelně souvisí s uplatňováním hodnot, a proto musí být jasné podmínky financování prioritou číslo jedna.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie ukládá Komisi a členským státům povinnost chránit finanční zájmy EU a bojovat proti podvodům v oblastech, ve kterých EU a členské státy sdílí zodpovědnost. V souladu s článkem 325 odst. 5 Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o opatřeních, která byla přijata za účelem provádění tohoto článku.

Souhlasím, že potřebujeme podrobněji vyčíslit prostřednictvím sběru specifických údajů úroveň zpětně získaných částek, neoprávněně vyplacených členským státům EU. Dalším důležitým bodem, na který zpráva poslankyně Ivanové správně upozorňuje, je využití účinnějších vyšetřovacích metod, spojených s podvody členských států. Tímto způsobem lze provést standardizaci protiopatření v rámci celé Evropské unie a určit, zda podobné typy podvodů byly spáchány v dalších zemích. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy.

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, hlasovala jsem proti přijetí pozměňovacího návrhu č. 1, který zdůrazňuje nutnost nulové tolerance chyb. Domnívám se, že je nesmírně důležité rozlišovat mezi podvody a chybami. Ano, měla by existovat nulová tolerance podvodů, a navíc i jejich trestné stíhání, ale v mnoha případech jde o neúmyslnou chybu. Přestože je nutné odhalit všechny chyby a zajistit zpětné získání neoprávněně vyplacených peněz, s nulovou tolerancí nemohu souhlasit z jednoho prostého důvodu. Pracovala jsem s mnoha komunitními a dobrovolnickými skupinami, vedoucími společnostmi a partnerskými firmami a byla svědkem jejich naprosté frustrace nad změtí pravidel, jejich úpravou v polovině nebo po třech čtvrtinách programu a různými výklady pravidel na místní, národní a evropské úrovni – jejichž sebemenší porušení je považováno za chybu. Proto na jednu stranu musíme zůstat ostražití vůči snahám o podvody, ale zároveň musíme pravidla neustále zjednodušovat.

Zpráva: Marietta Giannakou (A7-0062/2011)

  Ville Itälä (PPE). – (FI) Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí tohoto velmi důležitého návrhu, který se zabývá otázkou, zda bychom měli financovat politické strany z prostředků daňových poplatníků. V případech, jako je tento, je potřeba mít jasná pravidla, stejná pro všechny.

Dle mého názoru musí mít politické strany vlastní systém získávání finančních prostředků, i když jen v malém měřítku. V pozměňovacím návrhu č. 2 navrhla skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, že by tento podíl samofinancování měl činit pouhých 5 %. Domnívám se, že by mělo jít nejméně o 10 %. Jedná se o velmi malou částku, když vezmeme v úvahu, že jde o peníze daňových poplatníků a že bychom v těchto otázkách měli být velmi důslední.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, zpráva poslankyně Giannakouové dláždí cestu k naplnění ustanovení článku 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článku 244 Smlouvy o fungování Evropské unie. Evropský parlament a Rada by měly spolupracovat na definici postavení politických stran a jejich nadací na evropské úrovni a vytvořit pravidla pro jejich financování. Je však potřeba věnovat pozornost ustanovením uvedeným v odstavcích 10 a 11 zprávy, které se týkají budoucnosti nadnárodních seznamů při volbách do Evropského parlamentu. Jedná se sice jen o návrh do budoucna, ale v současné době postrádá podporu občanů. To se týká zejména členských států, které měly zkušenosti s národními seznamy, které se rozhodly zrušit. Dalším důležitým faktorem je načasování těchto návrhů – probíhající krize a navrhované úspory jsou rovněž příčinou nechuti k rozšiřování evropských institucí. Z našeho pohledu je důležitější otázkou možnost nárůstu počtu poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s rozšířením Evropské unie po přistoupení nových členských států, než možnost jeho navýšení na základě nových seznamů.

  Morten Messerschmidt (EFD). – (DA) Pane předsedající, já bych si také přál jasná pravidla pro fungování evropských politických stran, ale musím zpochybnit samotný důvod jejich existence.

Ve zprávě se uvádí, že přispívají k lepšímu porozumění evropských občanů institucím EU a ke spolupráci mezi jednotlivými státy. Ve skutečnosti jsme však svědky toho, že s postupným zvětšováním se evropských politických stran a čím dál většího množství peněz, které se pohybují jak v rámci stran, tak fondů a v dalších souvisejících institucích, úroveň podpory evropských občanů a jejich porozumění institucím EU klesá.

Poslední průzkum veřejného mínění Eurobarometru ukázal, že podpora EU mezi občany Evropy dosahuje historicky nejnižší úrovně, takže tento přístup nefunguje. Proto bych rád položil zásadní otázku, zda existuje důvod, abychom pokračovali v plýtvání miliard EUR na tyto evropské politické strany. Domnívám se, že ne, a proto jsem hlasoval proti přijetí zprávy.

  Nicole Sinclaire (NI). – Pane předsedající, hlasovala jsem proti přijetí zprávy. Můžete si nechat svých 30 stříbrných. Nestanu se členkou žádné panevropské strany. Na rozdíl od některých poslanců tohoto Parlamentu své zásady nezradím.

Je nespravedlivé, že je to opět veřejnost, která musí financovat politiky ze svých vlastních prostředků. Ti by měli finance získávat prostřednictvím soukromých darů, což by mělo podléhat přísné regulaci. Tento Parlament přišel teprve nedávno na to, že politici musí podléhat regulaci, ale financování politických stran za účelem evropského ideálu nemůže být nikdy správné. Nikdy nevstoupím do panevropské strany. Budu si stát za svými zásadami a vy ostatní jděte k čertu.

Zpráva: Sandra Kalniete (A7-0083/2011)

  Roberta Angelilli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasovali jsme o třech zprávách z vlastního podnětu, jež se zabývají Aktem o jednotném trhu, který představuje důležitý mechanismus pro růst evropského hospodářství a samozřejmě pro vytváření pracovních míst, jenž přinese konkrétní a přímé výsledky pro občany Evropy i pro malé a středně velké podniky.

Existuje mnoho návrhů Evropské komise směřujících k integraci a liberalizaci evropských trhů, které vedly k zavedení opatření na podporu malých a středně velkých podniků a mají vliv zejména na inovace a ochranu tvořivosti, přičemž přispívají ke zlepšení účinnosti a udržitelnosti hmotných i nehmotných sítí a infrastruktury.

Doufám, že budeme čelit některým překážkám v souvislosti strukturální podpory malých a středně velkých podniků, jako je rozmanitost vnitrostátních právních předpisů, včetně pravidel a daňových systémů, které způsobují roztříštěnost trhu a vedou k vyšším nákladům firem na jejich dodržování.

  Emma McClarkin (ECR). – Pane předsedající, dnes jsme hlasovali o třech zprávách zabývajících se Aktem o jednotném trhu a jejich hlavními prioritami, doufám, že Komise i Rada je vzaly na vědomí. Musíme zajistit jejich naplnění ve prospěch všech občanů s cílem umožnit růst evropského hospodářství, které bude vytvářet pracovní příležitosti a bude konkurenceschopné v celosvětovém měřítku. Musíme zajistit plošné provádění právních předpisů EU s cílem odstraňovat překážky pro obchod a zároveň nevytvářet nové právní předpisy, které budou zvyšovat zátěž našich podniků.

Zpráva: António Fernando Correia De Campos (A7-0072/2011)

  Ville Itälä (PPE). – (FI) Pane předsedající, toto je velmi důležitá zpráva pro rozvoj jednotného trhu.

Hovoříme-li však o ochraně spotřebitelů, v této souvislosti byl důležitý pozměňovací návrh č. 3, který se zabýval skutečností, že v oblasti spotřebitelské legislativy by měla dostat přednost harmonizace minimální před harmonizací úplnou . Hlasoval jsem pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu v rozporu s doporučením svojí skupiny, protože jsem přesvědčen, že úroveň ochrany spotřebitelů například v mé zemi je extrémně vysoká. Pokud nyní rychle přejdeme k postoji prosazujícímu úplnou harmonizaci ochrany spotřebitelů v rámci celé Evropské unie, jsem si jistý, že standardy v mojí zemi se sníží. Proto se domnívám, že k otázce harmonizace standardu ochrany spotřebitelů bychom měli přistoupit tak, že nejprve vytvoříme určité minimální standardy a teprve potom budeme postupovat k jejich úplné harmonizaci.

  Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Pane předsedající, objem vnitřního trhu zboží v Evropské unii představuje 17 % světového trhu zboží. Objem vnitřního obchodu se službami v Evropské unii představuje 28 % světového obchodu se službami. Když se tato masa uvede do pohybu správným směrem, měly by se dostavit výsledky v podobě hospodářského růstu založeného na dynamice vlastních zdrojů. Platí to však pouze za předpokladu, že realizace navrhovaných opatření, která jsem podpořil, přinese odstranění překážek v pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie, zvýší dostupnost a spolehlivost úvěrů a bankovních služeb, tak jako internetového obchodu.

Platí to však jen v případě, že funkčnější jednotný trh otevře nový potenciál pro realizaci produkce a činností pocházejících z Evropské unie, právě na trzích EU. Potom by 4% příspěvek k hospodářskému růstu během deseti let nemusel být utopií.

  Morten Messerschmidt (EFD). – (DA) Pane předsedající, domnívám se, že jednotný trh je v podstatě dobrou myšlenkou, že jeho lepší správa je rozumná a v zájmu spotřebitelů. Jsem však překvapen, že drtivá většina v tomto Parlamentu hlasovala proti všem šesti pozměňovacím návrhům, které jsem předložil. Co to znamená? Jde o to, že bychom měli zavést minimální harmonizaci místo harmonizace úplné a zajistit tak, že země, ve kterých je ochrana spotřebitelů na dobré úrovni, nebudou donuceny k jejímu snížení. Kvůli naprosto ojedinělému modelu trhu práce, který známe ze severských zemí – kde o platových podmínkách a podmínkách trhu práce nerozhodují zákonodárci ale sociální partneři – a kvůli skutečnosti, že to jsou oni, kdo tvoří pravidla, a že bychom měli zachovat a chránit model severského trhu práce a ne jej podkopávat, hlasovala tato Sněmovna proti dvěma zcela neškodným návrhům, o kterých jsem přesvědčen, že by při hlasování evropských občanů získaly značnou většinovou podporu. To ukazuje na posun ve vnímání reality, který je charakteristický pro poslance Evropského parlamentu.

Zpráva: Cristian Silviu Buşoi (A7-0071/2011)

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jednotný trh představuje hodnotný nástroj pro hospodářské oživení v Evropské unii a zejména pro vytváření nových pracovních míst.

Zprávy zabývající se Aktem o jednotném trhu jsou, obecně řečeno, příspěvkem Evropského parlamentu v procesu konzultace zahájeném Komisí sdělením nazvaným „Na cestě k Aktu o jednotném trhu. Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství. Padesát návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“.

Domnívám se, že jsme měli klást větší důraz na konkurenceschopnost malých a středně velkých podniků, boj proti padělání a pirátství a podporu inovací a konkurenceschopnosti, odstraněním byrokratické, administrativní a regulační zátěže.

Nicméně souhlasím s obecnou strukturou zprávy a zejména se zmíněnými opatřeními, jejichž cílem je posílení elektronického obchodu a zjednodušení systému zadávání zakázek. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí této zprávy.

  Licia Ronzulli (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasovala jsem pro přijetí nařízení, protože jsem přesvědčena, že představuje další krok k vytvoření dobře fungujícího integrovaného evropského trhu. Evropa dnes zaujímá pozici jedné z hlavních ekonomik světa, ale její potenciál je stále obrovský, zejména pokud jde o růst ekonomiky a zaměstnanosti.

Malé a středně velké podniky jsou hnací silou a hlavními hráči v probíhajícím hospodářském oživení. Evropa jim musí nabídnout větší ochranu, usnadnit přístup k úvěrům, omezit byrokracii a podpořit rozvoj elektronického obchodu. Jen tímto způsobem můžeme vytvořit sociálně tržní hospodářství založené na růstu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti.

Vytvoření účinného a inovativního jednotného trhu v EU v dnešním globalizovaném světě znamená učinit z ní důležitého hráče na globální ekonomické scéně.

  Pascal Canfin (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, chtěl bych objasnit skutečnost, proč jsme hlasovali pro přijetí Aktu o jednotném trhu. Domnívám se, že představuje krok vpřed. Evropskému parlamentu se podařilo najít dobré kompromisy, které nezbavují text jeho obsahu, ale naopak vytváří skutečný tlak na ty členy Komise, kterým jde o to, aby jednotný trh pokračoval v čistě tržním duchu, aniž by bral v úvahu sociální, daňové a ekologické otázky.

Také jsem chtěl poukázat na to, že odstavec 54 pojednávající o veřejných službách a službách obecného zájmu je sporný, a proto jsme hlasovali proti přijetí jeho části, která i nadále skrytou formou ideologicky vyzývá k další liberalizaci. Místo toho podporujeme evropské veřejné služby a ochranu evropského rámce, což každému členskému státu ponechá možnost nadále si organizovat veřejné služby podle sebe, především na místní úrovni.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Pane předsedající, jednotný trh bez vyloučení občanů nebo podniků – tak bych krátce shrnul hlavní body dnešní rozpravy o nyní již schváleném balíčku zpráv, které se zabývají Aktem o jednotném trhu. S velkým zájmem, a také potěšením, bych chtěl poukázat na návrhy, jejichž cílem je usnadnit fungování zejména malých a středně velkých podniků. Přístup k veřejným zakázkám je pro ně velmi důležitý. Zvláštní podporu si zaslouží oznámení, že proces jejich zadávání by se měl zjednodušit, mělo by u nich dojít zejména ke snížení finančních překážek, které vylučují z účasti malé a středně velké podniky, ve veřejných zakázkách by také měla být zohledněna specifika místního trhu.

Stejně tak je třeba si uvědomit, že malé a středně velké podniky očekávají pomoc se vstupem na trh, administrativní opatření, která usnadní jejich fungování, a také řešení v oblasti patentů. Osobně s velkým zájmem očekávám oznámený projev komisaře Barniera o 12 klíčových návrzích (tzv. pákách) na podporu jednotného trhu. Velmi povzbudivé je sdělení, že doba, během níž bude možné hodnotit inovativní řešení, a zejména ta vztahující se k těmto tzv. pákám, bude rovněž relativně krátká.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (A7-0115/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Jsem pro přijetí zprávy, protože souhlasím s doporučenou částkou na odstranění škod způsobených záplavami v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku ve výši 182 388 893 EUR.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Souhlasil jsem se zprávou, která beze změn schválila postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011. Jeho cílem je uvolnění prostředků na závazky a na platby z Fondu solidarity Evropské unie ve výši 182,4 milionu EUR ke zmírnění důsledků záplav v souvislosti s přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Jsem přesvědčen, že prostředky z Fondu solidarity EU by měly být obecně uvolňovány v co možná nejkratší době po přírodní katastrofě, a že žádosti o finanční pomoc by se měly řešit rychle a účinně, aby bylo možné zemím, které postihla přírodní katastrofa, poskytnout naléhavou finanční pomoc.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože členské státy, které byly postižené povodněmi způsobenými přívalovými dešti, očekávají uvolnění částky ve výši 182,4 milionu EUR. Jedná se o Polsko, Slovensko, Českou republiku, Maďarsko, Chorvatsko a Rumunsko. Stejně jako zpravodajka se domnívám, že uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU by mělo být rychlejší a účinnější, než je tomu dnes.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s upravenou částkou pro uvolnění z Fondu solidarity EU, vzhledem k tomu, že v několika zemích, zejména v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku, překročily přímé škody běžnou hranici 0,6 % hrubého národního důchodu pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU. Rovněž považuji za důležité, aby prostředky z Fondu solidarity EU byly uvolňovány co nejrychleji po přírodní katastrofě a aby průběh všech souvisejících organizačních, legislativních a výkonných postupů byl rychlý a účinný. Z tohoto důvodu souhlasím se společným postojem Rady k návrhu opravného rozpočtu EU na rozpočtový rok 2011.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Komise navrhuje změnu svého rozpočtu na rok 2011, aby reagovala na potřebu uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie ve výši 182,4 milionů EUR na závazky a na platby ke zmírnění důsledků záplav v souvislosti s přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Evropský parlament by měl schválit návrh za podmínek navržených zpravodajkou.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva, která je předmětem rozpravy, se zabývá postojem Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011 Evropské unie na tento rok. Komise je oprávněna předkládat návrhy opravných rozpočtů „v případě nevyhnutelných, mimořádných nebo nepředvídaných okolností.“ Některé členské státy EU postihly přírodní katastrofy, které poničily různé infrastruktury a jejichž následné škody byly vyčísleny na 5,5 miliardy EUR, což v některých případech překračuje běžnou hranici 0,6 % hrubého národního důchodu. Tato situace je důvodem k uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU, jehož jediným cílem je oprava infrastruktury. Vzhledem k tomu, že stávající rozpočtové prostředky nestačí k pokrytí žádostí, souhlasím s opravným rozpočtem – jenž je prvním návrhem na uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU předkládaným Komisí – který navrhuje posílení finančních prostředků na závazky a platby ve výši 182 388 893 EUR.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem opravného rozpočtu je reagovat na žádost o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na zmírnění škod způsobených přírodními katastrofami, které zasáhly pět členských států EU a Chorvatsko během května a června 2010. Jednalo se o „nevyhnutelné, mimořádné nebo nepředvídané okolnosti“, jak je definuje finanční nařízení, a proto je podle našeho mínění tento postup oprávněný a nezbytný.

Částka uvolněná na podporu těchto zemí – ve výši 182,4 milionů EUR – představuje pouze asi 3 % celkových škod, jejichž výše se odhaduje na 5 512,7 milionů EUR. V uplynulých letech byly členské státy EU citelně zasaženy několika přírodními katastrofami. Během prvních šesti let existence Fondu solidarity EU obdržela Komise 62 žádostí o finanční podporu od 21 různých zemí. Zhruba jednu třetinu z nich lze označit za „závažné přírodní katastrofy“, stejně jako čtyři z případů, kterými se dnes zabýváme. Fond solidarity EU je důležitým nástrojem pro poskytování pomoci při léčbě a odstraňování následků přírodních katastrof na lidech, životním prostředí a hospodářství, které jsou téměř vždy nezanedbatelné a často mají dlouhotrvající charakter. Musí však rovněž existovat odpovídající závazek přírodním katastrofám předcházet, a to realizací za tímto účelem nedávno schválených doporučení Evropského parlamentu.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Máme před sebou zprávu o návrhu opravného rozpočtu, jehož cílem je reagovat na žádost o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na odstranění škod způsobených přírodními katastrofami, které zasáhly pět členských států EU a Chorvatsko během května a června 2010.

Jednalo se o „nevyhnutelné, mimořádné nebo nepředvídané okolnosti“, jak je definuje finanční nařízení, a proto je podle našeho mínění tento postup oprávněný a nezbytný. Částka uvolněná na podporu těchto zemí – ve výši 182,4 milionů EUR – představuje pouze asi 3 % celkových škod, jejichž výše se odhaduje na 5 512,7 milionů EUR.

V uplynulých letech členské státy EU citelně zasáhl značný počet přírodních katastrof. Během prvních šesti let existence Fondu solidarity EU obdržela Komise 62 žádostí o finanční podporu od 21 různých zemí. Zhruba jednu třetinu z nich lze označit za „závažné přírodní katastrofy“, stejně jako čtyři z případů, kterými se dnes zabýváme.

Fond solidarity EU je důležitým nástrojem pro poskytování pomoci při léčbě a odstraňování následků přírodních katastrof na lidech, životním prostředí a hospodářství, které jsou téměř vždy nezanedbatelné a často mají dlouhotrvající charakter. Rovněž je důležité soustředit se na prevenci.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem zprávu a návrh zpravodajky přijmout postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011 beze změn , protože finanční pomoc těmto zemím, tj. Polsku, České Republice, Slovensku, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku musí být vyplacena a nelze ji již déle odkládat.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí návrhu Komise k uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU, který vychází z bodu 26 interinstitucionální dohody (IID) ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, která umožňuje takové uvolnění prostředků v rámci ročního stropu 1 miliardy EUR. Podmínky způsobilosti pro finanční pomoc z fondu jsou podrobně stanoveny v nařízení Rady č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity EU. Je nutno připomenout, že cílem fondu je obnova infrastruktury a fond funguje jako nástroj pro operace refinancování, a nesmí sloužit k náhradě škod na soukromém majetku. Tento návrh na uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU je prvním, který Komise předložila pro rok 2011.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento návrh opravného rozpočtu je logický s ohledem na účel prostředků uvolněných z Fondu solidarity EU, určených ke zmírnění škod způsobených sesuvy půdy a velkými záplavami v souvislosti s přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Po ověření, zda žádosti splňují podmínky způsobilosti uvedené v nařízení (ES) č. 2012/2002, Komise navrhla uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 182,4 milionu EUR k odstranění škod v těchto zemích. Chtěl bych však upozornit na zpoždění v uvolňování prostředků. Postup žádosti musí být jednodušší a méně byrokratický, aby v budoucnu bylo možné včas reagovat na další podobné situace.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011 k souhrnnému rozpočtu na rok 2011 je uvolnění prostředků na závazky a na platby z Fondu solidarity EU ve výši 182,4 milionů EUR ke zmírnění důsledků záplav v souvislosti s přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku, hlasoval jsem pro jeho přijetí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Výskyt přírodních katastrof v Evropě již není ojedinělý. Nedávné události, jako například povodně, ke kterým došlo v roce 2010 v Polsku, na Slovensku, v Rumunsku, České republice a Maďarsku, potvrzují, že existence Fondu solidarity je zásadní. Prostředky z fondu nejsou určeny na vyplácení náhrady za škody na majetku soukromých osob, ale především na obnovu infrastruktury. Lze jej tedy považovat za vhodný nástroj pro operace refinancování. Zejména v zemích jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko došlo k rozsáhlým přírodním katastrofám, kde přímé škody překročily běžnou hranici 0,6 % hrubého národního důchodu. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí tohoto návrhu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Zpráva se zabývá návrhem opravného rozpočtu č. 1/2011 k souhrnnému rozpočtu na rok 2011, jehož cílem je uvolnění prostředků na závazky a na platby z Fondu solidarity EU ve výši 182,4 milionů EUR ke zmírnění důsledků záplav způsobených přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Jediným cílem návrhu opravného rozpočtu č. 1/2011 je formálně začlenit tuto úpravu rozpočtu do rozpočtu na rok 2011. Předložené odůvodnění opravného rozpočtu je naprosto dostačující, a proto jsem hlasovala pro přijetí zprávy.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu opravného rozpočtu, jehož cílem je uvolnění prostředků na závazky a na platby z Fondu solidarity EU ve výši 182,4 milionů EUR ke zmírnění důsledků záplav způsobených přívalovými dešti v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V této věci jsme se zdrželi hlasování. Zpráva se týká převodu plateb pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na zmírnění následků povodní, ke kterým došlo v roce 2011 v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku. Souhlasíme s naléhavou potřebou uvolnit prostředky, ale nikoliv s navrženým způsobem financování (prostřednictvím „záporné rezervy“).

Zpráva: Reimer Böge (A7-0114/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Jsem pro přijetí zprávy, jejímž cílem je poskytnout podporu Evropské unie z Fondu solidarity EU Polsku, Slovensku, Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku poté, co byly tyto země a jejich obyvatelstvo v květnu a červnu 2010 zasaženy povodněmi. EU musí i nadále představovat instituci, která projevuje solidaritu.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o přidělení finanční pomoci z Fondu solidarity Evropské unie Polsku, Slovensku, Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku. Interinstitucionální dohoda umožňuje uvolnění prostředků z fondu v rámci ročního stropu ve výši 1 miliardy EUR. Jsem přesvědčen, že prostředky z Fondu solidarity EU by měly být obecně uvolňovány v co možná nejkratší době po přírodní katastrofě, a že žádosti o finanční pomoc by se měly řešit rychle a účinně, aby bylo možné zemím, které postihla přírodní katastrofa, poskytnout naléhavou finanční pomoc.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Cílem Fondu solidarity Evropské unie je poskytovat rychlou, účinnou a flexibilní pomoc obyvatelům členského státu, nebo země jednající o přistoupení, v případě velkých přírodních katastrof.

Fond solidarity doplňuje v nouzových situacích veřejné zdroje členských států, zejména pokud jde o naléhavé opravy infrastruktury, poskytnutí dočasného přístřeší a nouzových služeb s cílem uspokojit okamžité potřeby lidí, stejně jako zmírnění následků této katastrofy v postižených oblastech. Polsko, Slovensko, Maďarsko, Česká republika, Chorvatsko a Rumunsko zasáhly v roce 2010 přívalové deště, které způsobily velké záplavy, jejichž následkem tyto země utrpěly obrovské škody. Následně tyto země požádaly o pomoc z Fondu solidarity EU. Jelikož podmínky způsobilosti stanovené v příslušném nařízení byly splněny, bylo uvolnění prostředků z Fondu solidarity schváleno ve snaze přispět k zmírnění bolesti, utrpení a ztrát obyvatel zasažených výše zmíněnou přírodní katastrofou. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro přijetí této zprávy.

  Adam Bielan (ECR), písemně. – (PL) Povodně, které vloni zasáhly země ve východní části Evropské unie, způsobily obrovské hmotné škody prakticky ve všech regionech. Mnohé z nich se stále potýkají s jejich tragickými důsledky. Mnoho obyvatel stále čeká na finanční pomoc přislíbenou vládními orgány. Nejvážnější škody se týkají zejména zemědělství, infrastruktury, dopravní sítě a kulturních památek. Mnoho lidí strádalo, často přišli o všechno. Jen v samotném Polsku se přímé škody odhadují na téměř 3 miliardy EUR. To značně přesahuje běžnou hranici pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity. Podobná situace je i v případě dalších zemí, které žádají o pomoc z Fondu solidarity. Uvolnění evropských fondů předpokládané interinstitucionální dohodou přinese výraznou úlevu nejvíce postiženým regionům, protože umožní realizaci prací vedoucím ke zmírnění následků přírodní katastrofy. Plně podporuji uvolnění prostředků z Fondu solidarity.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Vítám dnešní rozhodnutí Evropského parlamentu o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU pro středoevropské státy postižené loňskými povodněmi. V případě České republiky se jedná o částku 125 milionů korun na úhradu části škod způsobených povodněmi na severní Moravě v loňském květnu a červnu. Vzhledem k tomu, že celková výše škod byla odhadnuta na 5 miliard korun, což představuje méně než 0,6 % českého HDP, nejednalo se podle evropské legislativy o „závažnou přírodní katastrofu“, u níž je pomoc z Fondu solidarity prakticky samozřejmostí. V případě České republiky bylo nutno žádat o výjimku opírající se o to, že naše území bylo zasaženo stejnou živelnou událostí jako sousední Polsko, kde byly její následky mnohem ničivější. V původním návrhu usnesení Evropského parlamentu se přitom jako o postižené zemi hovořilo pouze o Polsku a teprve po mém upozornění, že povodně zasáhly i další státy, se jeho působnost rozšířila na celý region střední Evropy. Jsem rád, že se česká vláda po počáteční laxnosti a váhání rozhoupala a stihla ve stanovené lhůtě podat žádost o finanční pomoc z Fondu solidarity, která nyní nepochybně přijde velmi vhod.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na značné škody způsobené velkými přírodními katastrofami, zejména pokud jde o soukromý majetek, dopravní sítě a kulturní památky, a dále s přihlédnutím k výši přímých škod, jejichž odhad ve všech těchto zemích překračuje běžnou hranici pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity, který odpovídá 0,6 % hrubého národního důchodu, souhlasím s návrhem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro uvolnění prostředků z Fondu Solidarity Evropské unie ve prospěch Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska v návaznosti na velké záplavy, které v květnu a červnu 2010 postihly tyto země. Také bych ráda znovu zdůraznila, že Rada musí naléhavě pokračovat v revizi nového nařízení o Fondu solidarity, které schválil Evropský parlament, za účelem jeho zrychlení a zefektivnění.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska je vzhledem k silným dešťům a povodním, které v těchto zemích způsobily velké škody, oprávněné. Velká většina v příslušném parlamentním výboru, která hlasovala pro přijetí tohoto rozhodnutí, svědčí o široké podpoře, které se těší. Chtěl bych vyjádřit lítost nad utrpením, kterému byli tito lidé vystaveni, a věřím, že uvolnění prostředků z Fondu solidarity jej pomůže zmírnit a přispěje k rychlejší a účinnější obnově nejvíce postižených oblastí.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) V květnu a červnu 2010 zasáhla střední a východní Evropu silná bouře, která způsobila v některých členských státech obrovské škody, obzvlášť na veřejné infrastruktuře, v zemědělství, na silničních a železničních sítích a veřejném i soukromém majetku. Povodně v Polsku zasáhly téměř celou zemi a způsobily škody přesahující 0,85 % hrubého národního důchodu. Na Slovensku zůstaly v důsledku přívalových dešťů pod vodou celé oblasti, docházelo k sesuvům půdy a záplavám, a celková škoda dosáhla 0,89 % hrubého domácího důchodu. V Rumunsku odhadovaná výše škod přesahuje 875 milionů EUR, což odpovídá 0,67 % hrubého domácího důchodu. V Chorvatsku jde o víc než 153 milionů EUR (0,6 % hrubého domácího důchodu) a v České republice se jedná o 204 milionů EUR (0,6 % hrubého domácího důchodu). Tato situace odůvodňuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU a vedla ke schválení prvního opravného rozpočtu na rok 2011. Jelikož je součástí návrhu opravného rozpočtu, který byl již schválen, a s ohledem na názor Výboru pro regionální rozvoj, podporuji postoj zpravodajky k uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 182 388 893 EUR na pomoc při obnově veřejné infrastruktury poškozené následkem silné bouře ve výše zmíněných zemích.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva podporuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie na pomoc šesti zemím: Polsku, Slovensku, Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku. Tyto země zasáhly přívalové deště, které v některých případech nemají obdoby, rozsáhlé záplavy, sesuvy půdy a bahna. Ve čtyřech zemích – Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku – splňují katastrofy kritéria „závažné přírodní katastrofy“ podle definice uvedené v nařízení o Fondu solidarity EU, jinými slovy, odhadované škody přesahují 0,6 % jejich hrubého národního důchodu. Uvolnění těchto prostředků považujeme za důležité a nezbytné, a proto jsme hlasovali pro přijetí této zprávy.

Opět však musíme upozornit na nadměrné prodlevy mezi datem, kdy došlo ke katastrofě, rozhodnutím o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU a skutečným doručením pomoci EU členským státům a postiženým oblastem. V tomto případě k přírodní katastrofě došlo v květnu a červnu 2010. Evropský parlament schválil uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU teprve teď, téměř s ročním zpožděním. Příjem peněz na místě určení ještě o něco zpozdí další procedurální požadavky. Z tohoto důvodu podporujeme změnu pravidel pro uvolnění prostředků z fondu, aby bylo flexibilnější a včasnější.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovali jsme pro přijetí zprávy, která podporuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na pomoc šesti zemím: Polsku, Slovensku, Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku.

Tyto země zasáhly přívalové deště, které v některých případech nemají obdoby, rozsáhlé záplavy, sesuvy půdy a bahna. Ve čtyřech zemích – Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku – splňují katastrofy kritéria „závažné přírodní katastrofy“ podle definice uvedené v nařízení o Fondu solidarity EU, jinými slovy, odhadované škody přesahují 0,6 % jejich hrubého národního důchodu.

Považujeme uvolnění těchto prostředků za důležité a významné, a proto jsme hlasovali pro přijetí zprávy.

Opět však musíme upozornit na nadměrné prodlevy mezi datem, kdy došlo ke katastrofě, rozhodnutím o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU a skutečným doručením pomoci EU členským státům a postiženým oblastem. V tomto případě k přírodní katastrofě došlo v květnu a červnu 2010. Evropský parlament schválil uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU teprve teď, téměř s ročním zpožděním. Příjem peněz na místě určení ještě o něco zpozdí další procedurální požadavky.

Z tohoto důvodu podporujeme změnu pravidel pro uvolnění prostředků z fondu, aby bylo flexibilnější a včasnější.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Záplavy v roce 2010 zasáhly rozsáhlé území několika států střední Evropy. Nejvíc se přírodní katastrofa dotkla právě Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska. Obyvatelé žijící v těchto oblastech se s následky povodní nedokážou vyrovnat sami. Nejsou schopni řešit důsledky z vlastních zdrojů, protože rozpočty jednotlivých států jsou zatížené hospodářskou a finanční krizí. Ve prospěch zasažených zemí však Komise navrhuje mobilizovat Fond solidarity Evropské unie. Všechny zmiňované země požádaly o pomoc z tohoto fondu poté, co byly v průběhu jarních a letních měsíců uplynulého roku zasaženy a paralyzovány sesuvy půdy, záplavovými vlnami a téměř nepřetržitými dešťovými srážkami.

Přírodní živly měly v zasažených oblastech za následek rozsáhlé škody na veřejné i soukromé infrastruktuře, silniční i železniční dopravě, a stejně tak bylo zasaženo i zemědělství. Rovněž došlo k závažným škodám na majetku, k poškození obytných budov či kulturních památek. Je proto na místě postiženým evropským státům poskytnout potřebnou finanční pomoc, aby dokázaly bojovat s následky přírodní katastrofy a mohly se co nejdříve vrátit k běžnému životu.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s přijetím tohoto dokumentu, protože Komise informovala Evropský parlament ve svém návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU (KOM (2011)0010) o tom, že na základě žádostí o pomoc ze strany Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Rumunska a kandidátské země Chorvatska týkajících se katastrofických povodní z května, června a července 2010 navrhuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU. Aby se předešlo nepřiměřeným prodlevám při schvalování tohoto opatření, které má Rozpočtový výbor v úmyslu přijmout co nejdříve, stojí za pozornost, že Výbor pro regionální rozvoj nemá žádné námitky proti uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 182 388 893 EUR ve prospěch postižených zemí, tak jak navrhla Komise, a v souladu s pravidly stanovenými interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 a s nařízením Rady (ES) č. 2012/2002.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Fond solidarity představuje pro Evropskou unii nástroj prvořadého významu. Kromě finančního dopadu také zprostředkovává projev evropské solidarity. Rada nám však ukázala, že tato solidarita se začíná postupně vytrácet. Abychom mohli poskytnout pomoc občanům, kteří toho po loňských povodních již tolik vytrpěli, nutí nás Rada v současné době krátit financování dalších velmi důležitých programů.

Podíváme-li se navíc, které členské státy nyní v Radě blokují myšlenku „nových peněz“, které by měly pokrýt potřeby Fondu solidarity, všimneme si, že se jedná o stejné státy, které samy v minulých letech získaly značný objem finančních prostředků.

Evropská unie je založena na principu solidarity. Bez ní bychom nebyli schopni vytvořit Evropu, kterou máme dnes, ani utvářet Evropu budoucnosti.

  Edvard Kožušník (ECR), písemně. – (CS) Na rozdíl od Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci považuji Fond solidarity, který je určen k využití finančních prostředků na krytí škod způsobených přírodními katastrofami, za skutečný projev evropské solidarity. Velmi oceňuji, že tato zpráva navrhuje poukázat prostředky na krytí povodňových škod na veřejném majetku také do České republiky. Konkrétně na severní Moravu, která byla loni v květnu zasažena stejnou povodňovou vlnou, která pak napáchala škody v celém středoevropském regionu. Toho, že Česká republika získala prostředky z Fondu solidarity na krytí škod, si cením o to víc, že okolní země byly touto povodňovou vlnou zasaženy více než území České republiky.

Přesto v rámci evropské solidarity nebyla Česká republika při odškodňování opomenuta. Rád bych také poděkoval svým kolegům Březinovi a Tošenovskému, se kterými jsme úspěšně usilovali o začlenění České republiky do skupiny zemí odškodněných z Fondu solidarity v důsledku této povodňové vlny. Zvláštní poděkování pak patří předsedovi Parlamentu Buzkovi za to, že společně s námi navštívil zasažené moravské území a osobně podpořil podporu pro Českou republiku.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Rok 2010 poznamenaly katastrofické povodně v mnoha zemích Evropy, přičemž Polsko se potýkalo hned se dvěma. Měli bychom uvítat projevy solidarity Evropské unie při zmírňování následků povodní a opatření přijatá k ulehčení velkého utrpení postižených – lidí, kteří přišli o značnou část a v mnoha případech o veškerý svůj hmotný majetek, utrpěli újmu na svém zdraví, nebo dokonce ztratili své blízké.

Je třeba, aby součástí podpory myšlenky solidarity v době nouze a utrpení bylo zamyšlení nad tím, jak povodním předejít. Lze toho docílit pomocí vodního hospodářství: regulací řek, zbudováním nádrží, atd. Větší část peněz vyčleněných v rámci Fondu soudržnosti na ekologické účely bychom měli použít na předcházení povodním. V rámci podpory zprávy poslance Bögeho vyzývám k podpoře návrhu na zvýšení objemu finančních prostředků v rozpočtu po roce 2013.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Jsem velmi potěšena, že Evropský parlament činí taková konstruktivní rozhodnutí. Poslanci z oblastí postižených povodněmi se velmi snažili o získání pomoci od Evropské unie a, jak víme, cesta k tomuto úspěchu nebyla snadná. Udělení 182,4 milionu EUR jako kompenzace následků loňských povodní je nesmírně důležité nejen pro oblasti postižené touto přírodní katastrofou, ale také pro obyvatele, kteří tam žijí.

Polsko a subprovincie Vněkarpatských sníženin utrpěly následkem přírodní katastrofy největší škody a já věřím, že finanční prostředky, které jsou na obnovu infrastruktury k dispozici, budou účinně využity. Dnešní rozhodnutí Evropského parlamentu je konečné a zahajuje proces poskytnutí finančních prostředků EU, a z tohoto důvodu jsem hlasovala pro přijetí usnesení o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU – záplavy v roce 2010 v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, České republice, Chorvatsku a Rumunsku.

  David Martin (S&D), písemně. – Podporuji návrh Komise na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU. Na základě žádostí o pomoc ze strany Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Rumunska a kandidátské země Chorvatska týkající se katastrofických povodní z května, června a července 2010 navrhuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU.

  Barbara Matera (PPE), písemně. – (IT) Chtěla bych vyjádřit spokojenost s dnešním hlasováním, které schválilo uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na pomoc Polsku, Slovensku, České republice, Maďarsku, Rumunsku a Chorvatsku při odstraňování škod, které v těchto zemích napáchaly loňské povodně.

Navzdory přetrvávajícím neshodám mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně technického postupu při zprostředkování 182,4 milionů EUR potřebných na odškodnění členských států Evropa znovu prokázala solidaritu se svými občany. Souhlasím s použitím přebytku z rozpočtu na rok 2011 na pokrytí „záporných rezerv“, jichž bylo využito k nalezení potřebných finančních prostředků. Tato rezerva je vskutku „účetní“ metodou, jež by měla být použita v případě jakýchkoliv nepředvídatelných mimořádných událostí, ke kterým by mohlo dojít v průběhu současného rozpočtového roku.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Solidarita je hlavním znakem Evropské unie. Vycházeje z této solidarity považuji zprávu o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na pomoc Polsku, Slovensku, České republice, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku, které v roce 2010 postihly záplavy, za včasnou a nezbytnou. Podobná solidarita bude stále potřebnější s ohledem na pokračující změny klimatu, které způsobují přírodní katastrofy po celé Evropě. V tomto ohledu bude třeba vypracovat strategie, jež pomohou ke snížení emisí skleníkových plynů.

Snaha Evropské unie musí směřovat ke sjednocení opatření přijatých členskými státy s cílem předcházet velkým záplavám v Evropě, ke kterým dochází stále častěji, a zmírňovat jejich následky. Jednou z priorit členských států v této oblasti musí být vyhodnocování činností, které zvyšují riziko povodní, a zvýšení rychlosti odezvy, mobility a pružnosti provedených zásahů. V neposlední řadě bych chtěl zdůraznit význam informovanosti občanů a jejich účasti na opatřeních a plánech pro řízení povodní.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tento nástroj solidarity byl již v minulosti využit – konkrétně v mojí zemi, prostřednictvím finanční podpory poslané Madeiře po silných deštích, které ji zasáhly v únoru 2010 – a v současné situaci je naprosto logické uvolnit prostředky ve snaze zmírnit následky, které přírodní katastrofy vždy způsobí obyvatelům postižených zemí.

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. – (HU) Loňské silné deště způsobily katastrofickou situaci v zemích střední Evropy. Řeky, které se vylily ze svých koryt, zaplavily ulice a domy. Lidé strádali a mnozí z nich přišli o téměř celý svůj majetek. Z tohoto důvodu bylo v té době nezbytné rychlé vyhodnocení situace a včasná pomoc. Slovensko, Maďarsko, Polsko, Česká republika, Chorvatsko a Rumunsko požádaly Evropskou unii o podporu, aby mohly poskytnout pomoc lidem v nouzi s využitím prostředků z Fondu solidarity. Potěšilo mě, že i Evropský parlament si uvědomil vážnost situace a také chtěl poskytnout těmto zemím pomoc. Z tohoto důvodu považuji podporu návrhu na rozhodnutí za velmi důležitou a chtěl bych využít této příležitosti k vyslovení uznání všem, kteří tehdy vyjádřili solidaritu s mými spoluobčany ve střední Evropě. Děkuji.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Po silných deštích v srpnu 2010, jejichž následkem se řeky vylily z koryt a donutily obyvatele opustit svoje domovy, požádala v říjnu 2010 Česká republika o pomoc z Fondu solidarity. Nedošlo k překročení běžné hranice 0,6 % hrubého národního důchodu, ale s následky povodní se potýkala většina obyvatel a hospodářství regionu se ocitlo na pokraji zhroucení. Důležitá odvětví, jako cestovní ruch a průmysl, zaznamenala značné škody. Tato pomoc pokryje část nákladů na okamžitá opatření, nutná k obnově poškozené infrastruktury. Z tohoto důvodu hlasuji pro přijetí návrhu.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Během loňského léta zasáhly většinu území Rumunska rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy. Odhad škod činil téměř 900 milionů EUR, což představuje zhruba 0,7 % rumunského HDP. Vítám pomoc z Fondu solidarity EU, která pomůže zmírnit dopady této přírodní katastrofy a zabránit vzniku dalších podobných událostí. Fond solidarity EU může posloužit jako jeden z konkrétních příkladů pro naše občany, který potvrzuje nutnost společných akcí na úrovni EU.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Komise navrhuje uvolnit prostředky z Fondu solidarity ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID). Interinstitucionální dohoda povoluje uvolnit prostředky z Fondu solidarity v rámci ročního stropu ve výši 1 miliardy EUR. Současně s návrhem na uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska předložila Komise návrh opravného rozpočtu (A7-0115/2011). Ze zprávy jasně vyplývá, že všechny přihlášky splňují podmínky způsobilosti stanovené v nařízení (ES) č. 2012/2002. Z tohoto důvodu jsem hlasoval ve prospěch uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 105 567 155 EUR pro Polsko, 20 430 841 EUR pro Slovensko, 22 485 772 EUR pro Maďarsko, 5 111 401 EUR pro Českou republiku, 3 825 983 EUR pro Chorvatsko a 24 967 741 EUR pro Rumunsko, což je celkem 182 388 893 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Přímé škody způsobené záplavami, které v roce 2010 zasáhly Polsko, Slovensko, Českou republiku, Maďarsko, Chorvatsko a Rumunsko, činí 5 512 719 662 EUR. Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, aby bylo schváleno uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 182,4 milionů EUR, určených na zmírnění následků těchto záplav. Nesouhlasím však se zdrojem financování, kterým má být podle návrhu Rady „záporná rezerva“. Pro návrh Rady jsem však hlasovala, protože se domnívám, že není možné, aby se občané stali oběťmi interinstitucionálního sporu mezi členskými státy a Evropským parlamentem.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Otázka, kterou se zabýváme, se týká žádosti o pomoc, předložené Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Českou republikou, Rumunskem a Chorvatskem (jakožto kandidátskou zemí) s cílem vypořádat se se značnými škodami způsobenými katastrofickými povodněmi, které tyto země postihly v květnu, červnu a červenci 2010. Vzhledem k tomu, že všechny žádostí splňují podmínky způsobilosti stanovené v nařízení (ES) č. 2012/2002, hlasoval jsem pro přijetí návrhu na uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 182 388 893 EUR ve prospěch dotyčných zemí, přičemž očekávám, že tato podpora pomůže urychlit obnovu postižených oblastí a zmírnit utrpení jejich obyvatel.

  Zuzana Roithová (PPE) , písemně. – (CS) Velice ráda jsem hlasovala pro návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska. Všechny tyto státy byly v loňském roce postihnuty silnými záplavami v důsledku přívalových dešťů, které způsobily sesuvy půdy a výrazné škody na lidských životech, poškodily obytné budovy, podniky, zemědělské oblasti, silniční a železniční sítě a ostatní infrastrukturu. Ačkoliv částka navrhované pomoci tvoří u většiny zemí pouze několik procent celkového vyčíslení škod, i tak je to významná pomoc, která v celkové výši dosahuje 182 milionů EUR. Připomínám, že EU zřídila Fond solidarity, aby podpořila obyvatele regionů postižených přírodními katastrofami. Děkuji kolegům za podporu této zprávy.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem ve prospěch zprávy: Komise navrhuje uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID). Interinstitucionální dohoda povoluje uvolnit prostředky z Fondu solidarity v rámci ročního stropu ve výši 1 miliardy EUR. Současně s návrhem na uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve prospěch Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Rumunska předložila Komise návrh opravného rozpočtu (NOR č. 1/2011 ze dne 14. ledna 2011), aby mohly být do rozpočtu na rok 2011 začleněny odpovídající prostředky na závazky a platby, jak je stanoveno v bodu 26 IID.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí textu, protože musíme uvolnit prostředky z Fondu solidarity EU ve prospěch zemí střední a východní Evropy, které utrpěly škody po povodních v roce 2010.

Země jako Polsko, Slovensko, Maďarsko, Česká republika, Chorvatsko a Rumunsko musely vynaložit vysoké náklady na vypořádání se s obrovskými škodami na své infrastruktuře, které v té době způsobily silné deště. Například samotné Polsko se v květnu a červnu 2010 potýkalo se dvěma po sobě jdoucími záplavami na svých hlavních řekách, které způsobily vážné škody v zemědělství, na dopravních sítích a kulturních památkách, jež dosáhly celkové výše téměř 3 miliard EUR. Současnou prioritou je obnova oblastí nejvíce postižených loňskými tragickými událostmi, jež jim umožní bez dalších odkladů opětovné spuštění výrobních systémů.

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Povodně v roce 2010 postihly několik evropských zemí v různé míře. Například v České republice se jednalo o povodně menší co do územního rozsahu, ale jejich důsledky byly na tomto území skutečně ničivé stejně jako v sousedním Polsku. Proto jsem podpořila uvolnění prostředků na základě možnosti, kterou pro tyto výjimečné situace dává nařízení Rady (ES) č. 2012/2002. Hlasovala jsem pro přijetí zprávy včetně uvolnění prostředků pro Českou republiku a Chorvatsko, které je obdobným případem.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Podpořila jsem zprávu o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. Je nesmírně důležité, aby EU poskytovala podporu zemím, které se potýkají s následky přírodních katastrof. Ztráty způsobené touto katastrofou přesahují částku 2,9 miliard EUR. Finanční pomoc EU pomůže při obnově veřejné infrastruktury, která byla během katastrofy poškozena: vodovodní potrubí, kanalizace, silnice a mosty. Od záplav uplynul již téměř rok. Pomoc je však stále potřeba. Měla by být uvolněna rychleji. Za tímto účelem by měl být zkrácen postup při poskytování finanční pomoci z Fondu solidarity EU.

Doporučení: Luis Manuel Capoulos Santos (A7-0056/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Jsem pro přijetí zprávy, protože v rybolovné oblasti Komor prosazuje zodpovědný rybolov založený na politice nediskriminace mezi různými rybářskými flotilami, které v oblasti operují, a zároveň otevírá dialog o potřebných reformách. Dalším důvodem, proč zprávu podporuji, je skutečnost, že představuje posun v porovnání s předchozí dohodou v podobě možnosti pozastavení provádění protokolu v případě porušování lidských práv. Jelikož cílem protokolu je však posílení partnerství a spolupráce v odvětví rybolovu prostřednictvím všech dostupných finančních nástrojů, chtěl bych upozornit na okamžitou potřebu rámce upřednostňujícího rozvoj investic do odvětví a optimalizaci produkce drobného rybolovu.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože obsahuje závazek podporovat zodpovědný a trvale udržitelný rybolov všude tam, kde by mohla působit plavidla Evropské unie, tedy rybolov opírající se o pečlivé posouzení dostupných zdrojů a zajišťující, že rybolovná práva, která budou využívána, jsou zaručena na základě důvěryhodných odborných názorů, jež vylučují veškerá rizika vyčerpání místních rybích populací. Komorský svaz se řadí k nejméně rozvinutým zemím a jeho hospodářství je do značné míry závislé na zahraničních dotacích a na technické pomoci. Zatímco využitelné populace ryb v Komorském svazu, většinou velké pelagické ryby, se odhadují na 33 000 tun ročně, roční odlovy místních rybářů dosahují přibližně 16 000 tun a místní trh je zcela spotřebuje. Hlavním cílem nového protokolu je vymezit rybolovná práva nabízená plavidlům Evropské unie za přístupová práva a za podporu odvětví, dále pokračovat ve spolupráci mezi Evropskou unií a Komorským svazem a vybudovat tak rámec pro partnerství, jehož cílem je rozvíjet politiku udržitelného rybolovu a zodpovědně využívat rybolovné zdroje v rybolovné oblasti Komorského svazu, a to v zájmu obou stran.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, nazývanými „Dohody o partnerství v oblasti rybolovu“, je obvyklou praxí společné rybářské politiky. Hlasoval jsem pro, protože se domnívám, že nový protokol k dohodě o partnerství v oblasti rybolovu s Komorským svazem je v zájmu obou stran. Na jednu stranu zlepšuje rybolovná práva nabízená plavidlům EU v rybolovné oblasti Komor, jelikož vylučuje rizika vyčerpání místních rybích populací, na stranu druhou EU poskytne finanční prostředky na politiku rozvoje rybolovu na Komorách.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s návrhem rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem. Považuji uvedený protokol za pozitivní, jelikož podporuje zodpovědný a trvale udržitelný rybolov v komorských teritoriálních vodách a je v zájmu obou stran, protože dává plavidlům EU práva rybolovu výměnou za důležitou podporu odvětví, které poskytuje obživu komunitě na souostroví Komory.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí doporučení k Dohodě o partnerství mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem v oblasti rybolovu, jelikož se obě strany zavazují k podpoře trvale udržitelného a zodpovědného rybolovu v rybolovné oblasti Komorských ostrovů, a jelikož obsahuje doložku o pozastavení platnosti v případě porušování lidských práv v Komorském svazu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Platnost stávajícího Protokolu k Dohodě o rybolovu mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem, jedné z mnoha dohod o partnerství v oblasti rybolovu, jejímž účastníkem je Evropská unie, vypršela dne 31. prosince 2010. Nový Protokol se vztahuje na období tří let (2011–2013) a začne provizorně platit po rozhodnutí Rady a po vypršení platnosti stávajícího protokolu. Hlavním cílem návrhu rozhodnutí je vymezit rybolovná práva nabízená plavidlům Evropské unie na základě existujících přebytků rybích populací, stejně jako finanční příspěvky za přístupová práva a podporu odvětví.

Nový Protokol je v zájmu obou stran a klade si za cíl posílit spolupráci v oblasti rybolovu prostřednictvím využití dostupných finančních nástrojů. Předpokládá se i vytvoření rámce ve prospěch investic do tohoto odvětví a optimalizace produkce drobného rybolovu. Stejně jako zpravodaj se domnívám, že by Evropský parlament měl mít právo podrobně sledovat vývoj dohody a jejího dodržování, a je na Komisi, aby mu to umožnila.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva se zabývá návrhem rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví podmínky, za kterých rybářské lodě Evropské unie mohou provádět rybolov ve vodách Komorského svazu. V průběhu let podepsala EU dohody o partnerství v oblasti rybolovu s řadou zemí a výměnou za to poskytla určité finanční příspěvky určené hlavně na podporu vnitrostátní politiky rybolovu, zaměřené zejména na ochranu rybích populací. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získal Evropský parlament posílené pravomoci v této oblasti a musí dát souhlas s uzavřením všech nových dohod o partnerství v oblasti rybolovu. Jelikož platnost Protokolu k Dohodě o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem vypršela dne 31. prosince 2010, je nezbytně nutné ji obnovit. Jak zpravodaj dobře vysvětlil, projednávaný návrh je v zájmu obou stran, a proto jsem hlasoval pro jeho přijetí. Škoda jen, že tento návrh přišel se zpožděním.

  João Ferreira and Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva podporuje nový Protokol o Dohodě o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropskou unií a Komorským svazem, který bude platný po období tří let, a jehož hlavním cílem je vymezit rybolovná práva nabízená plavidlům Evropské unie za přístupová práva a podporu odvětví. Dohoda se týká přístupových práv do komorských vod pro 70 plavidel EU výměnou za finanční příspěvek ve výši přibližně 600 000 EUR za rok, přičemž zhruba polovina této částky má být určena na rozvoj odvětví rybolovu v zemi. Ta totiž nemá v podstatě žádné další zdroje, neboť 30 000 z celkového počtu 800 000 obyvatel je závislých na tomto odvětví.

Právě v této oblasti takzvané dohody o partnerství zaznamenaly nejmarkantnější neúspěchy, což by mělo být důvodem k zamyšlení a změnám v politice. Povolení k rybolovu dostane 45 plavidel lovících tuňáka vlečnou sítí – zahrnujících 22 francouzských a 22 španělských plavidel – a 25 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru, což představuje nárůst oproti stávajícímu protokolu, v jehož rámci má povolení 40 plavidel lovících tuňáka vlečnou sítí a 17 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Portugalsku zůstalo stejně jako dřív 5 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Francie a Španělsko zůstávají zeměmi, které mají z dohody největší prospěch.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasím s tímto dokumentem, protože uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi, nazývaných od roku 2004 „Dohody o partnerství v oblasti rybolovu“, je obvyklou praxí společné rybářské politiky (SRP) a představuje významný pilíř její vnější dimenze. V dohodách se zeměmi Afriky a Tichomoří je významná část finančního vyrovnání EU konkrétně určena na podporu vnitrostátních rybářských politik, založených na zásadě udržitelnosti a řádného řízení rybolovných zdrojů. Dohody o partnerství proto obsahují závazek podporovat zodpovědný a trvale udržitelný rybolov všude tam, kde by mohla působit plavidla EU, tedy rybolov opírající se o pečlivé posouzení dostupných zdrojů a zajišťující, že rybolovná práva, která budou využívána, jsou zaručena na základě důvěryhodných odborných názorů, jež vylučují veškerá rizika vyčerpání místních rybích populací. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získal Evropský parlament posílené pravomoci v oblasti dohod o partnerství v odvětví rybolovu: č. 218 odst. 6 písm. a) Smlouvy o Evropské unii a nyní musí EP udělit svůj předběžný souhlas s uzavřením dohody, čímž byl nahrazen předchozí běžný postup konzultace. Domnívám se, že navrhovaný nový Protokol k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu s Komorským svazem je v zájmu obou stran.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Odvětví rybolovu v oblasti Komor je velmi specifické. Úlovky místních rybářů stěží stačí k uspokojení potřeb místní komunity. Důvodem je nedostatečně rozvinutá, a upřímně řečeno, neexistující přístavní infrastruktura a rybářská flotila. Lidé žijící na ostrovech v této části Indického oceánu jsou velmi chudí, potýkají se s problémem nezaměstnanosti, a jak sám zpravodaj píše, jsou prakticky závislí na zahraniční finanční pomoci. Dohoda o partnerství v oblasti rybolovu, která umožňuje plavidlům EU rybolov v komorských vodách výměnou za finanční pomoc, bezpochyby přispěje k posílení hospodářství této oblasti. Měli bychom však sledovat, jakým způsobem se s těmito finančními prostředky nakládá a zda skutečně přispívají ke zlepšení situace v tomto odvětví.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Hlavním cílem nového Protokolu vymezujícího rybolovná práva a finanční příspěvek, jež jsou obsahem Dohody o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem, je posílení partnerství a spolupráce v odvětví rybolovu prostřednictvím využití dostupných finančních nástrojů. Protokol vytvoří rámec, který přispěje k rozvoji investic do tohoto odvětví, a který pomůže zvýšit hodnotu produktů drobného rybolovu. Vítám návrh na vytvoření nového protokolu.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Návrh doporučení Rady o vytvoření protokolu, který stanoví kvóty pro rybolov a výši finančního příspěvku, jež jsou obsahem Dohody o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem, si klade za cíl nastínit roli, kterou by měl v procesu obnovení této dohody hrát Evropský parlament. Evropa se vždy snažila uzavírat dohody o partnerství v oblasti rybolovu a partnerství s Komorským svazem funguje již od roku 1988. Cílem nového protokolu je vymezit kvóty rybolovu pro rybářská plavidla Komorského svazu za předpokladu zodpovědného a udržitelného využívání rybolovných zdrojů, zvýšení objemu investic do drobného rybolovu a rozšíření jeho působení. Návrh rozhodnutí Rady o projektu zajišťuje, že oba partneři, EU a Komorský svaz, budou mít z obnovení dohody prospěch, ale jelikož se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dostal Evropský parlament konkrétní roli při provádění dohod, bude tedy zřejmě nevyhnutelné stanovit opatření v každé fázi dohody až do jejího konečného schválení, která budou zahrnovat Parlament.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi, zvaných od roku 2004 „Dohody o partnerství v oblasti rybolovu“, je obvyklou praxí společné rybářské politiky (SRP) a představuje významný pilíř její vnější dimenze. V dohodách se zeměmi Afriky a Tichomoří je významná část finančního vyrovnání EU konkrétně určena na podporu vnitrostátních rybářských politik, založených na zásadě udržitelnosti a řádného řízení rybolovných zdrojů. Dohody o partnerství proto obsahují závazek podporovat zodpovědný a trvale udržitelný rybolov všude tam, kde by mohla působit plavidla EU, tedy rybolov opírající se o pečlivé posouzení dostupných zdrojů a zajišťující, že rybolovná práva, která budou využívána, jsou zaručena na základě důvěryhodných odborných názorů, jež vylučují veškerá rizika vyčerpání místních rybích populací.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tato nová dohoda nahrazuje dohodu předchozí, jejíž platnost vypršela dne 31. prosince 2010. Tento typ dohod umožňuje rybářským plavidlům EU přístup do rybolovných oblastí Komorských ostrovů výměnou za finanční příspěvek. Za velkou výhodu tohoto protokolu lze považovat skutečnost, že Evropská unie může přispět k rozvoji těchto zemí. V tomto případě jde o pomoc zejména v odvětví rybolovu, vzhledem k tomu, že zhruba 50 % vyplacených finančních prostředků bude směřovat právě do tohoto sektoru. Měli bychom mít na paměti, že na Komorech je na odvětví rybolovu přímo závislých přibližně 30 000 lidí, z čehož je zřejmé, o jak důležitou pomoc se jedná.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Platnost dohody o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropským společenstvím a Komorským svazem vypršela v prosinci 2010. Nový protokol platí od roku 2011 do roku 2013 a měl by být uplatňován provizorně, dokud neprojde postupem udělení souhlasu Evropského parlamentu. Podle návrhu dohody se strany zavazují podporovat zodpovědný rybolov v rybolovné oblasti Komorských ostrovů podle zásady nediskriminace mezi různými flotilami, které zde rybolov provádějí. Pokud jde o rybolovná práva, povolení k rybolovu bude mít 45 plavidel lovících tuňáka vlečnou sítí a 25 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. V porovnání s předchozí dohodou obsahuje nová dohoda doložku o pozastavení platnosti v případě porušování lidských práv. Jsem přesvědčen, že je třeba posílit partnerství a spolupráci v odvětví rybolovu prostřednictvím využití dostupných finančních nástrojů. Z toho důvodu jsem hlasoval pro přijetí této zprávy.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi, zvaných od roku 2004 „Dohody o partnerství v oblasti rybolovu“, je obvyklou praxí společné rybářské politiky (SRP) a představuje významný pilíř její vnější dimenze.

Tento návrh nového protokolu k dohodě o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropskou unií a Komorským svazem je nedílnou součástí vnějšího rozměru společné rybářské politiky a je v zájmu obou stran.

Zpráva předkládá následující doporučení, jež jsou považována za důležitá:

• Komise by měla předat Evropskému parlamentu závěry schůzí a jednání smíšeného výboru podle článku 9 dohody a také víceletý odvětvový program pro rybolov uvedený v článku 7 písm. c) protokolu a výsledky příslušných ročních hodnocení,

• zástupcům Evropského parlamentu by mělo být jako pozorovatelům umožněno účastnit se schůzí a jednání smíšeného výboru,

• Komise by před novým sjednáním Dohody měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o uplatňování Dohody,

• mělo by být zajištěno rovné zacházení s Evropským parlamentem a Radou, pokud jde o plné a okamžité právo na informace a také sledování a hodnocení provádění každé mezinárodní dohody v oblasti rybolovu a jednání o jejím přezkumu.

Z výše uvedených důvodů jsem hlasovala pro přijetí zprávy.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Cílem protokolu je nahradit protokol připojený k Dohodě o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropskou unií a Komorským svazem, jehož platnost vypršela dne 31. prosince 2010. Hlavním cílem nového Protokolu k Dohodě je vymezit rybolovná práva nabízená plavidlům Evropské unie za přístupová práva a za podporu odvětví, pokračovat ve spolupráci mezi Evropskou unií a Komorským svazem a vybudovat tak rámec pro partnerství, jehož smyslem je rozvíjet politiku udržitelného rybolovu a zodpovědně využívat rybolovné zdroje v rybolovné oblasti Komorského svazu. Na základě nového protokolu činí celkový roční finanční příspěvek EU na celé tříleté období 1 845 750 EUR. Předpokládá se i rozvoj investic v odvětví rybolovu s cílem zhodnotit produkci drobného rybolovu. Jelikož se domnívám, že návrh nového protokolu k Dohodě o partnerství v oblasti rybolovu mezi Evropskou unií a Komorským svazem je v zájmu obou stran, hlasoval jsem pro jeho přijetí.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem proti návrhu. Uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi, zvaných od roku 2004 „Dohody o partnerství v oblasti rybolovu“, je obvyklou praxí společné rybářské politiky (SRP) a představuje významný pilíř její vnější dimenze. V dohodách se zeměmi Afriky a Tichomoří je zakotveno, že významná část finančního příspěvku EU půjde konkrétně na podporu vnitrostátních rybářských politik, založených na zásadě udržitelnosti a řádného řízení rybolovných zdrojů. Dohody o partnerství proto obsahují závazek podporovat zodpovědný a trvale udržitelný rybolov všude tam, kde by mohla působit plavidla EU, tedy rybolov opírající se o pečlivé posouzení dostupných zdrojů a zajišťující, že rybolovná práva, která budou využívána, jsou zaručena na základě důvěryhodných odborných názorů, jež vylučují veškerá rizika vyčerpání místních rybích populací.

Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získal Evropský parlament posílené pravomoci v oblasti dohod o partnerství v odvětví rybolovu: článek 218 odst. 6 písm. a) Smlouvy o Evropské unii nyní vyžaduje předběžný souhlas Parlamentu s uzavřením dohody, čímž byl nahrazen předchozí běžný postup konzultace. My, zelení, jsme velmi kritičtí ke způsobu, jakým se tyto dohody doposud uplatňují.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Uzavírání dvoustranných dohod o rybolovu mezi Evropským společenstvím a třetími zeměmi je obvyklou praxí společné rybářské politiky a představuje proto významný pilíř její vnější dimenze.

V dohodách se zeměmi Afriky a Tichomoří je zakotveno, že významná část finančního příspěvku EU půjde konkrétně na podporu vnitrostátních rybářských politik, založených na zásadě udržitelnosti a řádného řízení rybolovných zdrojů.

Dvoustranné vztahy mezi EU a Komorským svazem v odvětví rybolovu existují již od roku 1988. Dnes schválené usnesení zdůrazňuje skutečnost, že více informací a sledování všech kroků jednání ze strany Evropského parlamentu by posílilo aspekty skutečného partnerství a mělo by znatelný dopad na rozvoj odvětví rybolovu. Je nezbytné, aby bylo zajištěno rovné zacházení s Evropským parlamentem a Radou, pokud jde o plné a okamžité právo na informace a také sledování a hodnocení provádění každé mezinárodní dohody v oblasti rybolovu a jednání o jejím přezkumu.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Rybářská plavidla EU operují po celém světě. Dvoustranné vztahy mezi uskupením, které se nyní nazývá EU, a Komorským svazem v odvětví rybolovu existují již od roku 1988. Aktuální revize dohody o partnerství v oblasti rybolovu z roku 2006, která je součástí prodloužení její platnosti, vedla k zakotvení vnitrostátních rybářských politik, založených na zásadě udržitelnosti a řádného řízení rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Komorského svazu do této dohody. Nejedná se pouze o vítaný krok, ale především o nutnost, má-li Evropská unie a její společná rybářská politika zůstat věrohodná. V této souvislosti si zpravodajova výzva k větší informovanosti a kontrole ze strany Evropského parlamentu zaslouží silnou podporu. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro přijetí zprávy.

Doporučení: Emilio Menéndez del Valle (A7-0067/2011)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Zkvalitnění dohod o volném obchodu Euromed může přispět k hospodářské a politické stabilitě v tomto regionu s cílem upevnit jednotnou oblast míru, spravedlnosti, rovnosti, svobody a demokracie. Vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů by mělo poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami, které by mohly posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů, což by vedlo k lepšímu fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu. Hlasovala jsem pro přijetí tohoto návrhu usnesení.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto usnesení, protože je třeba vytvořit účinný mechanismus pro řešení obchodních sporů mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím. Navrhovaný mechanismus je vytvořen po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů z nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a podle Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Tento mechanismus podpoří fungování oblasti volného obchodu Euromed, ale především vnese stabilitu do dvoustranných obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Veškerý pokrok v rámci evropsko-středomořských dohod má zásadní vliv na hospodářskou a politickou stabilitu těchto zemí a přispívá k nesčetným sociálním a demokratickým výdobytkům, které z něj vyplývají. Z toho důvodu vítám veškeré snahy v této oblasti. Vzhledem k neúplnému vyřešení některých sporů v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody, zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a Jordánským hášimovským královstvím, uznávám, že diplomatický přístup se v této souvislosti ukázal jako neúčinný. Z toho důvodu souhlasím, že je nutné přijmout mechanismus, který bude uplatňován jednoduchým a účinným způsobem, a proto podporuji návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě protokolu mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím. Cílem protokolu je vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů platného pro spory v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropsko-středomořské dohody obsahují ustanovení o liberalizaci obchodu se zbožím, ale pravidla pro urovnávání sporů, která z nich vyplývají, se spoléhala především na diplomacii a mohla být „poškozující“ stranou snadno zablokována. Rada pověřila Komisi, aby v roce 2006 zahájila jednání s partnery z oblasti Středomoří s cílem zavést řádný mechanismus pro urovnávání sporů po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů z nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Návrh dohody s Jordánskem byl podepsán dne 9. prosince 2009.

Podporuji vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů a doufám, že bude plnit spíše funkci odstrašující než donucovací. Stejně tak věřím, že Jordánsko se vypořádá s nestabilitou v oblasti a zůstane umírněným a zodpovědným partnerem, jakým bylo za vlády krále Husajna a krále Abdulláha II.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Doporučení vychází z návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu mezi Evropskou unií a Jordánskem, jehož cílem je zanesení mechanismu pro urovnávání sporů jako součást evropsko-středomořské dohody. Obecně platí, že řešení obchodních sporů mezi zeměmi diplomatickou cestou nepřineslo vždy žádoucí výsledek. Z toho důvodu byla v rámci evropsko-středomořského regionu zahájena jednání mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery, konkrétně s Jordánskem. Návrh dohody byl podepsán v Bruselu dne 9. prosince 2009 na evropsko-středomořské konferenci ministrů obchodu. Hlasuji pro přijetí návrhu legislativního usnesení Evropského parlamentu, jelikož jsem si vědom toho, že napomůže výraznému zlepšení vztahů mezi státy v oblasti volného obchodu a přispěje k politické a ekonomické stabilitě v regionu. Vítám proto novou dohodu a doufám, že po jejím vstupu v platnost nebudeme už svědky žádného sporu mezi EU nebo jejími členskými státy a Jordánskem.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak se uvádí ve vysvětlujícím prohlášení zprávy, doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech. „Alternativní“ model, který je předmětem návrhu, zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit své zájmy a zájmy svých občanů. Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel.

Náš nesouhlas s tímto mechanismem a jeho dopady je o to oprávněnější, protože vyplývá z uzavření dohody mezi Evropskou unií, jejíž legitimita opírající se o Lisabonskou smlouvu je sporná (a v každém případě politováníhodná), a režimem krále Abdulláha, který pokračuje v násilném potlačování nového mládežnického mírového hnutí požadujícího reformy a demokratické svobody.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech. „Alternativní“ model, který je předmětem návrhu, zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit své zájmy a zájmy svých občanů. Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel.

Náš nesouhlas s tímto mechanismem a jeho dopady je o to oprávněnější, protože vyplývá z uzavření dohody mezi Evropskou unií, jejíž legitimita opírající se o Lisabonskou smlouvu je sporná, a režimem krále Abdulláha, který pokračuje v násilném potlačování nového mládežnického mírového hnutí požadujícího reformy a demokratické svobody.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Vítám vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů, jelikož by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Zpravodaj se domnívá, že tato zkvalitnění dohod v oblasti volného obchodu Euromed může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Kromě toho by řádné uplatňování takového mechanismu mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Z minulosti je patrné, že diplomacie nedokázala účinně řešit nejrůznější spory, ke kterým docházelo. Z toho důvodu vítám vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů, jelikož by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Souhlasím se zpravodajem, že tato zkvalitnění evropsko-středozemních dohod v oblasti volného obchodu může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Kromě toho by řádné uplatňování takového mechanismu mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vím, že navrhovaný mechanismus je vytvořen po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a podle Světové obchodní organizace (WTO). Dvoustranné obchodní dohody by měly vždy být plně v souladu s mnohostranným obchodním systémem. Komise musí zajistit účinné uplatňování mechanismu. Přetrvávající spory mají negativní vliv na obchodní sféru. Z tohoto důvodu jsem hlasoval "pro".

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Prostřednictvím projednávané zprávy vyjadřuje Evropský parlament souhlas s vytvořením standardního mechanismu pro urovnávání sporů, který by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami v případě potřeby urovnání sporů mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, protože bylo jednoduché, aby je „poškozující“ strana zablokovala. Zkvalitnění evropsko-středozemních dohod v oblasti volného obchodu může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Řádné uplatňování takového mechanismu by mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu. S ohledem na všechny tyto skutečnosti jsem hlasovala pro přijetí.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro uzavření dohody mezi Evropskou unií a Jordánskem, jejímž cílem je vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů v rámci obchodních ustanovení evropsko-středomořských dohod. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, nebo došlo k jejich zablokování. Věřím, že řádné uplatňování tohoto standardního mechanismu posílí bezpečnost a předvídatelnost dvoustranných obchodních vztahů Evropské unie a Jordánska.

  Tokia Saïfi (PPE), písemně. – (FR) V rámci evropsko-středomořských dohod o přidružení se k urovnání obchodních sporů, ke kterým může dojít mezi dvěma stranami – Evropské unii na jedné straně a Jordánskem na straně druhé – stále používá diplomatických prostředků. Toto řešení není ani účinné ani transparentní, a proto jsem hlasovala pro vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání konfliktů, který umožní aktérům na obou březích Středozemního moře věnovat se obchodním aktivitám v bezpečnějším a předvídatelnějším prostředí. Tento standardní mechanismus je vytvořen po vzoru řešení prosazovaných Světovou obchodní organizací (WTO) v jejím Memorandu o porozumění týkajícím se řešení sporů a také podle mechanismů zakotvených v nejnovějších dvoustranných obchodních dohodách uzavřených Evropskou unií.

V konečném důsledku tak zahrnutí takových mechanismů do narůstajícího počtu smluv vytvoří rovné podmínky nejen pro evropské hospodářské subjekty, ale i pro jejich partnery ve třetích zemích.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Tato jednání vycházejí z oblasti, na kterou se dříve nevztahovaly žádné právní předpisy, což znamenalo, že nebyly k dispozici žádné postupy k řešení sporů mezi Evropskou unií a zeměmi Středomoří. Mechanismus pro urovnávání sporů byl vytvořen po vzoru standardních mezinárodních postupů. Vzhledem k tomu, že stávající přístup v minulosti vedl k neřešitelným situacím, přiklonila jsem se k doporučení zpravodaje.

Doporučení: George Sabin Cutaş (A7-0066/2011)

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení, protože je třeba vytvořit účinný mechanismus pro urovnávání obchodních sporů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím. Navrhovaný mechanismus je vytvořen po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií, které jsou v souladu s Ujednáním o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Tento mechanismus vnese stabilitu do dvoustranných obchodních vztahů mezi EU a Marockým královstvím.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Všechna zkvalitnění evropsko-středomořských dohod mají zásadní vliv na hospodářskou a politickou stabilitu těchto zemí a přispívají k nesčetným sociálním a demokratickým výdobytkům, které z nich vyplývají. Z toho důvodu vítám veškeré snahy v této oblasti. Vzhledem k neúplnému vyřešení některých sporů v rámci obchodních ustanovení evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a Marockým královstvím uznávám, že diplomatický přístup se v této souvislosti ukázal jako neúčinný. Z toho důvodu souhlasím s tím, že je nutné přijmout mechanismus, který bude uplatňován jednoduše a účinně, a proto podporuji návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Vzhledem k tomu, že stávající pravidla pro urovnávání sporů spoléhají na diplomatický přístup a mohou být jednoduše zablokována stranou, která neplní své povinnosti, domnívám se, že přijetí dohody posílí bezpečnost a předvídatelnost obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, což bude výhodné pro podniky i spotřebitele. Přijetí dohody vychází z evropsko-středomořského plánu pro obchod po roce 2010.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Stejně jako ostatní dohody, postrádala i dohoda mezi Evropskou unií a Marockým královstvím opatření k řešení konfliktů, což samozřejmě přispělo ke zhoršení míry její spolehlivosti a ke snížení očekávání smluvních stran, pokud jde o dosažení spravedlivého řešení v případě sporů. Věřím, že plánovaný mechanismus vstoupí v platnost a že přispěje k obnovení důvěry mezi smluvními stranami, také věřím, že Maroko bude i nadále pokračovat v reformách, s nimiž započal král Hassan II a v jehož stopách pokračoval i král Mohammed VI.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Doporučení vychází z návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, jehož cílem je zakotvit mechanismus pro urovnávání sporů jako součást obchodních ustanovení evropsko-středomořské dohody. Obecně platí, že řešení obchodních sporů mezi zeměmi diplomatickou cestou nevedlo vždy k žádoucímu výsledku. Z toho důvodu byla v rámci evropsko-středomořského regionu zahájena jednání mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery, konkrétně s Marockým královstvím. Návrh dohody byl podepsán v Bruselu dne 9. prosince 2009 na evropsko-středomořské konferenci ministrů obchodu a potvrzen dne 7. března 2010 v průběhu summitu EU-Maroko. Hlasuji pro přijetí návrhu legislativního usnesení Evropského parlamentu, jelikož jsem si vědom toho, že napomůže výraznému zlepšení vztahů mezi státy v oblasti volného obchodu a přispěje k politické a ekonomické stabilitě v regionu. Vítám proto novou dohodu a doufám, že po jejím vstupu v platnost nebudeme už svědky žádného sporu mezi EU nebo jejími členskými státy a Marokem.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak se uvádí ve vysvětlujícím prohlášení zprávy, doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech. „Alternativní“ model, který je předmětem návrhu, zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit zájmy své a svých občanů. Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel.

Náš nesouhlas s tímto mechanismem a jeho dopady je o to oprávněnější, že vyplývá z uzavření dohody o volném obchodu s Marokem, tedy zemí, která stále okupuje západní Saharu a obohacuje se díky tamním přírodním zdrojům, které jí nepatří: porušuje principy mezinárodního práva a odpírá obyvatelům Sahary jejich právo na sebeurčení.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva je o změně stávající situace vytvořením mechanismu pro řešení konfliktů. Jak se uvádí ve vysvětlujícím prohlášení zprávy, doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech.

Nyní však Komise navrhuje „alternativní“ model, který zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit zájmy své a svých občanů.

Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel.

Náš odpor k tomuto mechanismu a jeho dopadům je o to oprávněnější, že vyplývá z uzavření dohody s Marokem, tedy zemí, která stále okupuje západní Saharu a obohacuje se díky tamním přírodním zdrojům, které jí nepatří: porušuje práva obyvatel Sahary a odpírá jim jejich právo na sebeurčení. Z tohoto důvodu jsme hlasovali proti přijetí zprávy.

  David Martin (S&D), písemně. – Souhlasím se zpravodajem, který navrhuje, aby Evropský parlament vyjádřil souhlas s předloženou dohodou. Přetrvávající spory mají negativní vliv na obchodní sféru i na koncové spotřebitele na obou březích Středozemního moře.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Druhý břeh Středozemního moře vzplál plamenem občanských povstání proti arabským despotům. To zjevně není pro Evropskou unii dostatečným důvodem k zastavení kroků směřujících k vytvoření oblasti volného obchodu, na které se dohodla s těmi samými despoty. Vyslali jsme jasný signál: EU nemá zájem vyjednávat s arabskými demokraciemi, které mohou vzniknout. To je naprosto absurdní. Hlasuji proti přijetí zprávy.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Z minulosti je patrné, že diplomacie nedokázala účinně vyřešit řadu sporů, ke kterým docházelo. Z toho důvodu vítám vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů, jelikož by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Souhlasím s názorem zpravodaje, že tato zkvalitnění dohod v oblasti volného obchodu mezi Evropskou unií a Marokem mohou přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Kromě toho by řádné uplatňování takového mechanismu mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování oblasti volného obchodu mezi EU a Marokem.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Až dosud bylo jedním z úkolů diplomatických služeb rozhodovat ve sporech týkajících se evropsko-středomořské dohody. Nyní by se měl zavést na úrovni Evropské unie mechanismus na urovnávání sporů a na podporu politicky nestabilních oblastí, jako je Maroko, s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Zdržel jsem se hlasování, protože zpravodaj nepopsal dostatečně podrobně způsob, jakým zajistíme dodržování těchto mechanismů.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Dohoda o liberalizaci mezi Evropskou unií a Marokem by měla být symbolem rozvoje, stability a hospodářské obnovy celé oblasti severní Afriky. EU nemůže a nesmí promarnit příležitost podílet se na tvorbě obnovené obchodní politiky a pomoci těmto zemím, které se potýkají se sociálními a politickými nepokoji, jež mají dalekosáhlé důsledky pro jejich národní hospodářství a v konečném důsledku i pro naše investice v těchto oblastech.

Dnešní hlasování o vytvoření standardního mechanismu pro přiměřené a účinné řešení sporů nám dává větší záruku pro podporu evropských investic v Maroku, jež se týkají téměř všech odvětví a jež jsou klíčem k zajištění hospodářské prosperity pro celou oblast.

Dnešní hlasování rovněž poukazuje na snahu EU o zabránění negativního vlivu na hospodářství a na koncové spotřebitele na obou stranách Středozemního moře, způsobeného volbou ochranářských politik, které pokračují v prosazování zvláštních zájmů, vedoucích ke zpožďování ratifikace dohod, které mají zásadní význam pro obnovení rovnováhy a ustálení hospodářských rozhodnutí o území, jež se dostává do hledáčku zájmů našich obchodních konkurentů, jako je Čína a země Blízkého Východu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Prostřednictvím projednávané zprávy vyjadřuje Evropský parlament souhlas s vytvořením standardního mechanismu pro urovnávání sporů, který by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami v případě potřeby urovnání sporů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím. Řešení sporů diplomatickou cestou se ukázalo jako neúčinné a vedlo k situacím, kdy některé spory zůstaly nevyřešené, protože bylo jednoduché, aby je „poškozující“ strana zablokovala. Zpoždění, ke kterým dochází při řešení sporů, mají negativní vliv na podniky i koncové spotřebitele na obou stranách Středozemního moře. Zkvalitnění evropsko-středozemních dohod v oblasti volného obchodu může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Vzorem pro navrhovaný mechanismus jsou mechanismy pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Komise musí zajistit efektivní a účinné uplatňování mechanismu. Z výše uvedených důvodů jsem hlasovala pro přijetí usnesení, kterým se schvaluje uzavření dohody.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro uzavření dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, jejímž cílem je vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů v rámci obchodních ustanovení evropsko-středomořských dohod. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, nebo došlo k jejich zablokování. Věřím, že řádné uplatňování tohoto standardního mechanismu posílí bezpečnost a předvídatelnost dvoustranných obchodních vztahů Evropské unie a Marockého království.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, nebo došlo k jejich zablokování „poškozující“ stranou. Rada pověřila Komisi, aby v roce 2006 zahájila jednání s partnery z oblasti Středomoří za účelem sjednání řádného mechanismu pro urovnávání sporů. Návrh dohody s Marokem byl podepsán v Bruselu dne 9. prosince 2009 na evropsko-středomořské konferenci ministrů obchodu a potvrzen dne 7. března 2010 v průběhu summitu EU-Maroko. Vítám vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů, protože by mělo poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami.

Doporučení: Gianluca Susta (ALDE) (A7-0068/2011)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Podporuji vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů s Egyptem, který umožní vyřešit nedostatky a zablokované otázky a uzavřít návrh dohody s touto zemí. Tato dohoda může přispět k hospodářské a politické stabilitě v evropsko-středomořské oblasti, která umožní budoucnost založenou na míru, spravedlnosti, svobodě, pluralitě a demokracii.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení, protože je třeba vytvořit účinný mechanismus pro řešení obchodních sporů mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou. Navrhovaný mechanismus je vytvořen po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií, které jsou v souladu s Ujednáním o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Mechanismus podpoří fungování oblasti volného obchodu Euromed, ale především vnese stabilitu do dvoustranných obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí mechanismu pro urovnávání sporů navrženým poslancem Sustou. Naprosto souhlasím, že řádné uplatňování standardního mechanismu pro urovnávání sporů by mohlo představovat další krok k vytvoření a k řádnému fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami, tam kde to bylo možné, pouze na diplomatických prostředcích. Namísto toho potřebujeme pevný řád, protože protahující se obchodní spory mohou mít nepříznivé dopady na koncové spotřebitele na obou březích Středozemního moře. S ohledem na současné dění v některých severoafrických zemích není pochyb o tom, že cesta k hospodářské a politické stabilitě v těchto oblastech vede mimo jiné přes dobře fungující dohody o volném obchodu v oblasti Středozemního moře.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Všechna zkvalitnění evropsko-středomořských dohod mají zásadní vliv na hospodářskou a politickou stabilitu těchto zemí a přispívají k nesčetným sociálním a demokratickým výdobytkům, které z nich vyplývají. Z toho důvodu vítám veškeré snahy v této oblasti. Vzhledem k neúplnému vyřešení některých sporů v rámci obchodních ustanovení Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a Egyptskou arabskou republikou uznávám, že se diplomatický přístup v této souvislosti ukázal jako neúčinný. Z toho důvodu souhlasím, že je nutné přijmout mechanismus, který bude uplatňován jednoduše a účinně, a proto podporuji návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou o vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Současná situace v Egyptě možná vrhá stín na potřebu prosazování dohod, jako je tato. Nicméně po odeznění pocitu neklidu a nejistoty, jež jsou charakteristické pro situaci, v jaké se nedávno nacházela Káhira, by se měl egyptský stát znovu plně ujmout všech svých funkcí. Mezi ně patří zahraniční vztahy, zejména s Evropskou unií, jež je jeho partnerem v rámci evropsko-středomořské dohody. I když domnělé budoucí spory s EU pravděpodobně nepatří mezi největší současné problémy Egypta, jsem přesvědčen, že je výhodné přijmout mechanismy umožňující jejich snadné vyřešení, které bude v zájmu obou stran. Egypt je neoddělitelně spjat s dějinami Evropy a světa. Věřím, že jeho budoucnost bude stejně zářivá jako jeho minulost.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Doporučení vychází z návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu mezi Evropskou unií a Egyptskou lidovou republikou, jehož cílem je zřízení mechanismu pro urovnávání sporů. Protokol nabývá obzvláštního významu v době, kdy Egypt podniká první kroky k zavedení demokratického režimu. Obecně platí, že řešení obchodních sporů mezi zeměmi diplomatickou cestou nevedlo vždy k žádoucímu výsledku. Z tohoto důvodu byla v rámci evropsko-středomořského regionu zahájena jednání mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery, konkrétně s Egyptem. Návrh dohody s Egyptem byl podepsán dne 27. dubna 2010 na zasedání Rady přidružení EU-Egypt v Lucemburku. Hlasuji pro přijetí návrhu legislativního usnesení Evropského parlamentu, jelikož jsem si vědom toho, že napomůže výraznému zlepšení vztahů mezi státy v oblasti volného obchodu a přispěje k politické a ekonomické stabilitě v regionu. Vítám proto novou dohodu a doufám, že po jejím vstupu v platnost nebudeme už svědky žádného sporu mezi EU nebo jejími členskými státy a Egyptskou arabskou republikou.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak se uvádí ve vysvětlujícím prohlášení zprávy, doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech. „Alternativní“ model, který je předmětem návrhu, zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit své zájmy a zájmy svých občanů. Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel.

Náš nesouhlas s tímto mechanismem a jeho dopady je o to oprávněnější, že vyplývá z uzavření dohody mezi Evropskou unií a režimem diktátora Mubaraka. Povstání egyptského lidu ve prospěch demokratických změn, obrana jeho suverenity proti cizímu vměšování a tajným dohodám režimu se zájmy imperialismu v regionu jsou pozitivními signály, které, jak doufáme, budou mít praktický dopad ve vztahu k této dohodě i dalším dohodám.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických přístupech. „Alternativní“ model, který je předmětem návrhu, zapadá do logiky Světové obchodní organizace (WTO), která se ve snaze dosáhnout domnělé účinnosti snaží obcházet národní suverenitu, řešení sporů prostřednictvím respektování zvláštností jednotlivých zemí i jejich právo hájit své zájmy a zájmy svých občanů.

Řešení sporů diplomatickou cestou zaručuje rovné zacházení s jednotlivými zeměmi. Naproti tomu navrhovaný mechanismus tento princip podkopává, protože podporuje pohyb kapitálu a nadřazuje hospodářskou moc nad moc politickou a zájmy kapitálu nad zájmy zemí a jejich obyvatel.

Náš nesouhlas s tímto mechanismem a jeho dopady je o to oprávněnější, že vyplývá z uzavření dohody mezi Evropskou unií, jejíž legitimita opírající se o Lisabonskou smlouvu je sporná, a režimem diktátora Mubaraka. Povstání egyptského lidu ve prospěch demokratických změn, obrana jeho suverenity proti cizímu vměšování a tajným dohodám režimu se zájmy imperialismu v regionu jsou pozitivními signály, které, jak doufáme, budou mít praktický dopad ve vztahu k této dohodě i dalším dohodám.

  David Martin (S&D), písemně. – Bez ohledu na nejistou situaci v Egyptě se domnívám, že Evropský parlament správně prosazuje schválení dohody, která by měla usnadnit život podnikům, přičemž se zdržuje jakéhokoliv politického komentáře o současné egyptské vládě.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Z minulosti je patrné, že diplomacie nedokázala účinně řešit nejrůznější spory, ke kterým docházelo. Z tohoto důvodu vítám vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů, jelikož by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Souhlasím s názorem zpravodaje, že tato zkvalitnění dohod v oblasti volného obchodu mezi Evropskou unií a Egyptem mohou přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Kromě toho by řádné uplatňování takového mechanismu mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování oblasti volného obchodu mezi EU a Egyptem.

  Paul Murphy (GUE/NGL), písemně. – Hlasoval jsem proti přijetí zprávy, protože mám vážné obavy, pokud jde o ekonomický a politický přístup Evropské unie k zemím, jež zahrnuje evropsko-středomořská dohoda. Vytvoření oblasti volného obchodu by pro pracující obyvatele tohoto regionu mělo dramatické následky. Na základě vlastních údajů EU se očekává, že Egypt přijde o 1,5 milionu pracovních míst. Katastrofické ekonomické vyhlídky pro mladé lidi a hněv proti korupci a výstřelkům úzké diktátorské elity jsou ústředními prvky revolučních hnutí a aspirací obyvatel Egypta. Pokračování doktríny volného obchodu v zájmu velkých evropských firem a bohatých elit nepředstavuje žádnou změnu, a proto by mělo být odmítnuto. Jednání o této dohodě vedli zástupci Mubarakova diktátorského režimu, který byl svržen revoluční vlnou. Velení armády je však úzce spjato s ekonomickými zájmy bývalého režimu a nezastupuje oprávněné požadavky a touhy pracujících lidí. Obchodní vztahy musí být založeny na potřebách většiny populace, nikoli na chamtivosti úzkých elitářských skupin a korporací.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Prostřednictvím projednávané zprávy vyjadřuje Evropský parlament souhlas s vytvořením standardního mechanismu pro urovnávání sporů, který by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami v případě potřeby urovnání sporů mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou v rámci obchodních ustanovení evropsko-středomořské dohody. Řešení sporů diplomatickou cestou se ukázalo jako neúčinné a vedlo k situacím, kdy některé spory zůstaly nevyřešené, protože bylo jednoduché, aby je „poškozující“ strana zablokovala. Zpoždění, ke kterým dochází při řešení sporů, mají negativní vliv na podniky i koncové spotřebitele na obou stranách Středozemního moře. Zkvalitnění evropsko-středozemních dohod v oblasti volného obchodu může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Vzorem pro navrhovaný mechanismus jsou mechanismy pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Komise musí zajistit efektivní a účinné uplatňování mechanismu. Z výše uvedených důvodů jsem hlasovala pro přijetí usnesení, kterým se schvaluje uzavření dohody.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro uzavření dohody mezi Evropskou unií a Egyptem, jejímž cílem je vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů v rámci obchodních ustanovení evropsko-středomořských dohod. Doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, nebo došlo k jejich zablokování. Věřím, že řádné uplatňování tohoto standardního mechanismu posílí bezpečnost a předvídatelnost dvoustranných obchodních vztahů Evropské unie a Egypta.

Doporučení: Emilio Menéndez del Valle (A7-0067/2011) - George Sabin Cutaş (A7-0066/2011) - Gianluca Susta (A7-0068/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí doporučení a vítám vytvoření mechanismu pro urovnávání sporů, který by měl poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Rovněž souhlasím s postojem zpravodaje, že zkvalitnění evropsko-středomořských dohod v oblasti volného obchodu může přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto dokumentu, protože doposud záviselo řešení sporů souvisejících s evropsko-středomořskými dohodami pouze na diplomatických prostředcích. V praxi se však tento postup ukázal jako neúčinný a vedl k situacím, kdy spory zůstaly nevyřešeny, protože bylo jednoduché, aby je „poškozující“ strana zablokovala. Zkvalitnění dohod v oblasti volného obchodu Euromed mohou přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti s cílem upevnit jednotnou oblast míru, rozvoje, spravedlnosti, rovnosti, svobody, plurality, demokracie a respektu. Navíc řádné uplatňování takového mechanismu by mohlo posílit bezpečnost a předvídatelnost našich dvoustranných obchodních vztahů a mohlo by být dalším krokem k vytvoření a k řádnému fungování evropsko-středomořské oblasti volného obchodu. Přetrvávající spory mají negativní vliv na obchodní komunitu i koncové spotřebitele na obou březích Středozemního moře. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se přímé zahraniční investice staly součástí obchodní politiky Evropské unie, a spadají tudíž do výlučné pravomoci EU. V době, kdy jsou přímé zahraniční investice důležité pro hospodářskou prosperitu zemí a regionů, napomůže řádně fungující a účinný mechanismus pro urovnávání sporů také k řešení sporů v této oblasti.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Vzhledem k tomu, že pravidla pro řešení sporů vycházejí z diplomatického přístupu, což vedlo k situacím, kdy může dojít k jejich snadnému zablokování, zaslouží si nový mechanismus pro urovnávání obchodních sporů naši podporu. Tento mechanismus je vytvořen po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a podle Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). Návrhy dohod s Jordánskem, Marokem a Egyptem již existují a zahrnují rovněž obchod se zemědělskými produkty. Vítám rozhodnutí Evropského parlamentu podpořit tyto dohody.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasuji pro přijetí tohoto usnesení, protože považuji za důležité, aby Evropská unie nabídla vhodný mechanismus k řešení sporů týkajících se uplatňování evropsko-středomořských dohod. V roce 2006 pověřila Rada Evropskou komisi, aby zahájila jednání s partnery z oblasti Středomoří, ale dohoda byla podepsána až v roce 2009.

Vytvoření standardního mechanismu pro urovnávání sporů by mělo v konečném důsledku poskytnout modernizované a efektivní postupy odškodnění s pevnými lhůtami. Souhlasím s názorem zpravodaje, jenž považuje za zásadní provést úpravy dohod o volném obchodu Euromed s cílem přispět k ekonomické a politické stabilitě v této klíčové oblasti a upevnit tak oblast míru a rozvoje. Navrhovaná metoda je vytvořena po vzoru mechanismů pro urovnávání sporů nejnovějších dohod uzavřených Evropskou unií a podle Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Světové obchodní organizace (WTO). V době, kdy jsou přímé zahraniční investice mimořádně důležité pro hospodářskou prosperitu členských zemí Evropské unie, věřím, že účinný mechanismus pro urovnávání sporů napomůže také k řešení sporů v této oblasti.

Doporučení: Ryszard Antoni Legutko (A7-0063/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí této zprávy a chtěl bych zdůraznit, že se jedná o důležitý krok v rámci jednání mezi Evropskou unií a Ukrajinou za účelem vytyčení cesty, jež může v budoucnu vést až k plnému přistoupení k EU.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy. Prostřednictvím evropské politiky sousedství dostávají partnerské země postupně příležitost účastnit se určitých programů Evropské unie a činnosti jejích agentur. Jedná se o jedno z opatření, jejichž cílem je podpora reforem, modernizace a transformace v zemích sousedících s EU. V červnu 2007 Rada Evropské unie opět zdůraznila mimořádný význam evropské politiky sousedství, tento protokol tudíž vytvoří podmínky pro účast Ukrajiny v důležitých programech EU a umožní jí těžit z osvědčených postupů, které přispívají k rozvoji demokratických procesů.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu zpravodaje. Jsem přesvědčen, že obě strany mohou pouze získat, budou-li splněny závazky přijaté na základě tohoto protokolu. Evropská unie získá silného, stabilního a demokratického partnera na své východní hranici, zatímco občané Ukrajiny získají poněkud jasnější evropskou perspektivu.

  Adam Bielan (ECR), písemně. – (PL) Od samého začátku mé práce v Evropském parlamentu jsem silně podporoval evropské ambice Ukrajiny. Ukrajina je jedním z nejdůležitějších partnerů polské východní politiky. Navíc příští rok bude moje země společně s Ukrajinou hostit mistrovství Evropy ve fotbale. Pro dosažení cílů zahraniční politiky EU, a také z důvodů bezpečnosti, je nesmírně důležité, aby celá EU posílila spolupráci s Ukrajinou. Podporu rodící se demokracie na Ukrajině považuji za jeden z našich nejdůležitějších závazků. Z toho důvodu podporuji zrychlení jednání týkajících se oblasti volného obchodu a co nejširší zapojení Ukrajiny do programů EU. Hlasoval jsem pro přijetí tohoto usnesení, čímž jsem vyjádřil svůj souhlas s uzavřením protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ukrajinou.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Obsahem protokolu je rámcová dohoda o obecných zásadách účasti Ukrajiny na programech Evropské unie. Zahrnuje standardní ustanovení, jež by měla být uplatňována na všechny partnerské země evropské politiky sousedství, se kterými mají být uzavřeny podobné protokoly. Podle mého názoru Ukrajina vyvíjí nezbytné úsilí, a proto podporuji uzavření této dohody.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí legislativního usnesení o souhlasu Evropského parlamentu s návrhem rozhodnutí Rady, kterým se zakládá dodatkový protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Na základě tohoto protokolu dostane Ukrajina příležitost účastnit se programů EU v oblasti obchodu a podnikání, energetiky a informačních a komunikačních technologií. Podle dohody poskytne Ukrajina finanční příspěvek do souhrnného rozpočtu EU, jehož výše se bude odvíjet od programů, kterých se bude chtít účastnit, a na druhou stranu Evropská unie zajistí kontrolu a audity těchto programů orgány EU. Působím ve funkci místopředsedkyně Výboru pro parlamentní spolupráci mezi EU a Ukrajinou a jsem přesvědčena, že uzavření protokolu poskytne Ukrajině příležitosti pro sbližování jejích politik s politikami, standardy a normami prováděnými ve zmíněných oblastech Evropskou unií.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou zaznamenaly pokroky i nezdary, které byly občas výsledkem strategického oddálení či sblížení země se sousedním Ruskem. Dne 18. června 2007 vydala Rada pokyny Komisi pro vyjednávání o rámcových dohodách s Alžírskem, Arménií, Ázerbájdžánem, Egyptem, Gruzií, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Moldávií, Marokem, Palestinskou samosprávou, Tuniskem a Ukrajinou o obecných zásadách účasti těchto zemí na programech EU. Domnívám se, že uzavření výše zmíněné dohody lze hodnotit kladně z důvodu potřeby jasně stanovit rámec účasti Ukrajiny na programech EU a tím přispět ke zlepšení jejích vztahů s EU.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Evropská politika sousedství (EPS) stanoví postupné otevírání programů Evropské unie účasti sousedních států s cílem podpory reforem, modernizace a často i jejich demokratizace. S ohledem na to přijala Rada dne 5. března 2007 obecný přístup s cílem „umožnit partnerským zemím společné politiky sousedství účast na programech a činnosti agentur Společenství“. Výsledkem přístupu je zahájení vyjednávání Komise o rámcových dohodách se sousedními státy, včetně Ukrajiny, jejichž dokumentace je kompletní a může být předložena ke schválení Evropským parlamentem v souladu s podmínkami Smlouvy o fungování Evropské unie. Hlasuji pro přijetí Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé o obecných zásadách účasti Ukrajiny na programech Unie, a vítám ji, protože jde o další krok k naplnění cílů, které vedly k vytvoření společného trhu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Uzavření dohody v nás vyvolává mnoho otázek vzhledem k velmi vágní povaze předloženého návrhu. Objevují se v něm zmínky o programech, ale vůbec není jasné, kterých z nich se Ukrajina bude moci účastnit, jaká bude forma její účasti, za jakých finančních podmínek a jaké důsledky z její účasti vyplynou. Hovoří se o výhodách, aniž by bylo jasné, z čeho vyplývají.

Domníváme se, že uzavírání dohod s cíli, jaké zde byly oznámeny, by mělo vycházet z respektování suverenity zemí a jejich obyvatel, společných zájmů, reciprocity a spolupráce s přihlédnutím ke specifikům každé země; dále se domníváme, že by se měl vyhodnotit přínos každé země pro dohodu z hospodářského, sociálního a kulturního hlediska. O zprávě nemůžeme říci nic jiného, než že je politováníhodné, že schvaluje vytvoření protokolu, jehož přesný obsah a dopady nesmíme znát.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Uzavření dohody vyvolává mnoho otázek vzhledem k velmi vágní povaze předloženého návrhu. Objevují se v něm zmínky o programech, ale vůbec není jasné, kterých z nich se Ukrajina bude moci účastnit, jaká bude forma její účasti, ani jaké finanční důsledky z její účasti vyplynou. Zpráva zmiňuje obecné zásady účasti bez uvedení dalších podrobností. Hovoří se o výhodách, aniž by bylo ze zprávy zřejmé, z čeho vyplývají.

Domníváme se, že při uzavírání dohod mezi svrchovanými státy je stále nezbytné odkazovat se na následující pojmy: respekt k suverenitě státu a jeho obyvatelům, společné zájmy, reciprocitu a spolupráci s přihlédnutím ke specifikům každé země; vyhodnocení přínosu každé země pro dohodu z hospodářského, sociálního a kulturního hlediska.

Je politováníhodné, že jsme hlasovali o zprávě, která vyjadřuje souhlas s vytvořením protokolu, o jehož obsahu a dopadech jsme nedostali téměř žádné informace.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí usnesení o vyjádření souhlasu Evropského parlamentu s návrhem rozhodnutí Rady, na jehož základě bude uzavřen dodatkový protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Ukrajina dostane příležitost účastnit se programů EU v oblasti obchodu a podnikání, energetiky a informačních a komunikačních technologií. Ukrajina poskytne finanční příspěvek do souhrnného rozpočtu EU, jehož výše se bude odvíjet od programů, kterých se bude chtít účastnit, a na druhou stranu Evropská unie zajistí kontrolu a audity těchto programů orgány EU. Tato politika partnerství a spolupráce poskytne Ukrajině více příležitostí pro sbližování jejích politik s politikami prováděnými ve zmíněných oblastech Evropskou unií.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto technickou zprávu, jež uděluje Ukrajině souhlas k účasti na programech Evropské unie.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu usnesení o rozhodnutí Rady o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Ukrajinou o obecných zásadách její účasti na programech Unie. Tento dokument je součástí evropské politiky sousedství, ale je i v souladu s přáním Ukrajiny podílet se na dalších současných i budoucích programech EU. Kromě toho bude Ukrajina moci v zájmu své účasti na konkrétním programu požádat o pomoc Evropskou unii, což je v souladu s obecnými ustanoveními o vytvoření evropského nástroje sousedství a partnerství, nebo může vycházet z jakéhokoliv jiného podobného nařízení, které umožňuje poskytnutí vnější pomoci. To by mohl být nový impuls i pro vztahy mezi Rumunskem a Ukrajinou. Musíme tyto vazby rozvíjet zcela pragmaticky tak, aby občané měli z našich politických rozhodnutí přímý prospěch.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Dlouhou dobu provázely vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou vzestupy a pády. Jejich stav většinou souvisel s mírou blízkosti vztahů Ukrajiny se sousedním Ruskem. Projednávaný protokol přispěje k vytvoření jasného rámce pro účast Ukrajiny na různých programech EU, takže v budoucnu už vztahy mezi EU a Ukrajinou nebudou jako na houpačce, jako tomu bylo doposud.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Účast Ukrajiny v programech Evropské unie představuje důležitý krok jak pro Ukrajinu, tak pro EU. Pomůže rozvíjet výměnu vědeckých znalostí a výzkumu. Dojde k rozšíření studentských programů a oběma stranám přinese finanční, hospodářské i sociální výhody. Důležitým faktorem je i zeměpisná poloha Ukrajiny, která rovněž představuje velkou výhodu pro EU, neboť jí umožní posílit kontakty s dalšími státy východní Evropy. Z těchto důvodů tento projekt podporuji.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí doporučení umožnit Ukrajině účast na současných i budoucích programech Evropské unie v oblastech, jako je podnikání, energetika, technologie a komunikace. Dohoda urychlí reformu veřejné správy na Ukrajině a sbližování různých oblastí hospodářství země s právními předpisy, normami a osvědčenými postupy EU. Výměnou za finanční příspěvek do programů bude mít Ukrajina právo účastnit se jako pozorovatel jednání výborů koordinujících programy EU. Návrhy programových iniciativ Ukrajiny budou brány v úvahu stejně jako návrhy členských států EU. Tímto způsobem Ukrajině umožníme postupně se Evropské unii přiblížit.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou provázely vzestupy a pády. Dne 18. června 2007 Rada pověřila Komisi vyjednáváním o rámcových dohodách s Alžírskem, Arménií, Ázerbájdžánem, Egyptem, Gruzií, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Moldávií, Marokem, Palestinskou samosprávou, Tuniskem a Ukrajinou o obecných zásadách účasti těchto zemí na programech EU. Je nezbytné jasně a přesně stanovit právní rámec účasti Ukrajiny na programech EU a tím přispět ke zlepšení vzájemných vztahů. Z tohoto důvodu jsem hlasovala pro přijetí návrhu rozhodnutí o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Ukrajinou o obecných zásadách účasti Ukrajiny na programech Unie.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – S ohledem na návrh rozhodnutí Rady (13604/2010), s ohledem na návrh protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, uzavřené dne 14. června 1994, o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Ukrajinou o obecných zásadách účasti Ukrajiny na programech Unie (13962/2010), s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s články 114, 168, 169, 172, 173 odst. 3, články 188 a 192 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0401/2010), s ohledem na článek 81, čl. 90 odst. 8 a čl. 46 odst. 1 jednacího řádu, a s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A7-0063/2011), udělujeme souhlas s uzavřením protokolu.

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Účast na programech Evropské unie a činnostech jejích agentur ze strany zemí, jež jsou zahrnuty do evropské politiky sousedství, je jednou z nejkonkrétnějších forem spolupráce těchto zemí s EU. Měli bychom se snažit zajistit, aby nabízené programy poskytovaly co největší možnou podporu reformám, které probíhají v těchto zemích, abychom je přiblížili Evropské unii.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Tento týden probíhá v Bruselu osmnácté kolo jednání mezi Ukrajinou a Evropskou unií o podpisu dohody o přidružení. Tento proces trvá již příliš dlouho. Nastal čas dohodu podepsat, protože je to v zájmu EU i Ukrajiny. Ukrajina se svými 46 miliony obyvatel potřebuje stabilitu v regionu. V nedávné době se z ní stalo politické hřiště: Ukrajina nesmí být donucena k volbě mezi Ruskem nebo Západem. Pro členské státy EU, a zejména Litvu, je důležité aktivně vyhledávat příležitosti k užší spolupráci s východními sousedy, navzdory přetrvávajícím rozdílům. Uzavření úspěšné dohody o přidružení by podpořilo modernizaci a reformy Ukrajiny a pomohlo by jí přiblížit se standardům Evropské unie.

Pokud jde o jednání o zóně volného obchodu, musíme usilovat o dohodu ohledně návrhů cel, postupů zdanění energie a udržitelného rozvoje. Velmi důležitá je i liberalizace pohybu osob. Litevci si dodnes pamatují cestovní omezení, která zažili. Víme, co znamená žít na vnějších hranicích Evropy. Je důležité, aby otázka bezvízového styku byla prioritou číslo jedna.

Zpráva: Carmen Fraga Estévez (A7-0057/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí zprávy, jelikož je v zájmu dotčených stran vytvořit právní základ pro obchod mezi Evropskou unií a Grónskem, který v tomto případě spadá do působnosti pravidel pro fungování vnitřního trhu EU.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) V roce 2010 předložila Komise Radě návrh na předpisy Evropské unie pro dovoz produktů rybolovu, přičemž jako právní základ použila článek 203 Smlouvy o fungování Evropské unie. Souhlasím s výkladem, že tato činnost by měla být regulována na právním základě článku 43 ve spojení s ustanoveními článku 204, což umožní provedení revizí prostřednictvím řádného legislativního procesu.

Jen v roce 2007 směřovalo téměř 87 % produktů rybolovu vyvážených z Grónska do Evropské unie. Z tohoto důvodu nemůže být vytvoření obecných pravidel pro obchod s produkty rybolovu a jejich dovoz z Grónska zcela ponecháno na Komisi a Radě, protože by to bylo v rozporu s ustanoveními Lisabonské smlouvy. Proto se domnívám, že by se Evropský parlament měl zapojit do debaty o takto důležitém odvětví.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o dovozu produktů rybolovu z Grónska, jejímž cílem je uplatnění pravidel pro fungování vnitřního trhu na tento dovoz, jakmile Grónsko přistoupí k provedení evropských právních předpisů, zejména těch, která se týkají zdraví zvířat a bezpečnosti potravin. Domnívám se však, že právní základ návrhu by měl být přizpůsoben tak, aby měl formu nařízení a nikoliv pouhého rozhodnutí Rady.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Návrh stanoví obecná pravidla pro obchod mezi Evropskou unií a Grónskem, mimo jiné s produkty rybolovu, živými mlži, ostnokožci, pláštěnci, mořskými plži a vedlejšími produkty z nich získaných. Členské státy EU by měly schválit dovoz produktů pocházejících z Grónska v souladu s právními předpisy o vnitřním obchodu EU. Dovoz produktů do EU se bude řídit určitými podmínkami, včetně účinného provádění a uplatňování platných pravidel stanovených právními předpisy EU týkajících se zdraví zvířat a bezpečnosti potravin. Společně se zpravodajkou se domnívám, že navrhovaný text by měl být přijat v rámci řádného legislativního postupu, a že Evropský parlament by měl využít svých zákonných práv i při projednávání podobných případů v budoucnosti.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vývoz produktů rybolovu z Grónska představuje přibližně 82 % jeho celkového vývozu, který v roce 2007 dosáhl celkové výše 255 milionů EUR. Převážná část – 87 % – putovala do Evropské unie, zejména do Dánska (z 97 %). Výbor pro právní záležitosti jednomyslně schválil stanovisko, které podporuje požadavek, aby čl. 43 odst. 2 a článek 204 Smlouvy o fungování Evropské unie a jediný článek protokolu č. 34 o zvláštních úpravách vztahujících se na Grónsko tvořil právní základ navrhovaného legislativního aktu místo vybraného právního základu Komisí, tj. článku 203 Smlouvy o fungování Evropské unie. Z toho důvodu – vzhledem k tomu, že se jedná o právní otázku a nikoli o obsah návrhu usnesení, a vzhledem k dosaženému konsensu – souhlasím s jeho přijetím.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Rozsáhlá diskuse v souvislosti s touto zprávou je vedlejší, vzhledem k její motivaci. Výbor pro rybolov Evropského parlamentu výslovně vyjádřil nesouhlas s výběrem právního základu pro předložení návrhu ze strany Komise: článek 203 Smlouvy o fungování Evropské unie, který Radu pověřuje „stanovit podrobnosti a postup pro přidružování zemí a území k Unii“ po konzultaci s Evropským parlamentem. Výbor pro rybolov byl přesvědčen, že jako právní základ by měly být přijaty čl. 43 odst. 2 – týkající se řádného legislativního postupu, neboli rovnocenné spolutvorby práva – a článek 204 Smlouvy o fungování Evropské unie společně s jediným článkem protokolu č. 34 o zvláštních úpravách vztahujících se na Grónsko.

Tento postoj potvrdilo i stanovisko Výboru pro právní záležitosti. Důležitá otázka, která by měla být podstatou zprávy, zůstala na okraji jejího zájmu: vymezení pravidel pro dovoz produktů rybolovu z Grónska do Evropské unie. Vývoz produktů rybolovu z Grónska zahrnuje hlavně krevety (59 %), platýse černého (23 %), tresku (9,5 %), kraby (1,9 %), hřebenatky (1,4 %) a jikry (1,3 %).

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy poslankyně Fragaové, která umožňuje Grónsku vyvážet produkty rybolovu do Evropské unie, přestože není jejím členem. Když Grónsko získalo větší hospodářskou a politickou nezávislost na Dánsku a rozhodlo se vystoupit z Evropského společenství, muselo si vyjednat podmínky vystoupení. Tento precedens usvědčuje ze lži nepravdivá tvrzení, že vnitřní rozšíření EU by vyžadovalo, aby nově nezávislé státy EU znovu žádaly o členství.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví předpisy pro dovoz produktů rybolovu, živých mlžů, ostnokožců, pláštěnců, mořských plžů a vedlejších produktů z nich z Grónska do Evropské unie. Vývoz produktů rybolovu z Grónska, který představuje přibližně 82 % jeho celkového vývozu, dosáhl v roce 2007 hodnoty 255 milionů EUR, z čehož převážná část (87 %) putovala do EU, zejména do Dánska (z 97 %). Vývoz produktů rybolovu z Grónska zahrnuje hlavně krevety (59 %), platýse černého (23 %), tresku (9,5 %), kraby (1,9 %), hřebenatky (1,4 %) a jikry (1,3 %). Rozhodnutí se týká i změny právního rámce z rozhodnutí Rady na nařízení Evropského parlamentu a Rady.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Obchod s produkty rybolovu, živými mlži, ostnokožci, pláštěnci, mořskými plži a vedlejšími produkty z nich mezi Grónskem a Evropskou unií v souladu s předpisy stanovenými legislativou EU a dalšími podmínkami je naprosto přijatelný. Proto není důvod nesouhlasit s obsahem smlouvy. Dovoz těchto produktů je vítaným příspěvkem k obchodování v rámci Evropské unie.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Významné obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Grónskem existují již několik let. Od roku 2007 vyváží Grónsko 82 % produktů svého rybolovu, z čehož 87 % směřuje na trh EU. Můžeme tak říct, že se pro Grónsko jedná o důležitý zdroj spolu s finanční pomocí, kterou dostává od EU výměnou za zachování jejích rybolovných práv ve vodách Grónska. Evropský parlament dne 26. dubna 2010 požádal Výbor pro právní záležitosti o vypracování stanoviska k navrženému právnímu základu pro dohody s Grónskem. Výbor pro právní záležitosti nedávno podpořil Parlament a potvrdil, že by právní rámec měly tvořit čl. 43 odst. 2 a článek 204 Smlouvy o fungování Evropské unie.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí návrhu, který stanoví předpisy pro dovoz produktů rybolovu a dalších mořských produktů z Grónska do Evropské unie. Grónsko a EU mají v úmyslu uzavřít dohodu o hygienických podmínkách těchto produktů s cílem umožnit Grónsku jejich dovoz do EU na základě pravidel pro fungování společného trhu s podmínkou, že Grónsko zajistí účinné provedení a uplatňování platných právních předpisů EU týkajících se zdraví zvířat a bezpečnosti potravin na produkty rybolovu.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Stanovením pravidel pro obchod s produkty rybolovu, živými mlži, ostnokožci, pláštěnci, mořskými plži a vedlejšími produkty z nich mezi Grónskem a Evropskou unií je jejich dovoz z Grónska v souladu s právními předpisy EU. Dovoz těchto produktů do EU musí podléhat platným pravidlům stanoveným právními předpisy EU, které se týkají zdraví zvířat a bezpečnosti potravin. Z toho důvodu je přijetí zprávy důležité.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Je známo, že Grónsko a Evropská unie mají v úmyslu podepsat dohodu týkající se produktů rybolovu určených k lidské spotřebě. Cílem dohody je, aby Grónsko mohlo s těmito produkty obchodovat na základě pravidel pro fungování společného trhu za předpokladu, že zajistí účinné provedení a uplatňování platných právních předpisů EU týkajících se bezpečnosti potravin, případně zdraví zvířat, na produkty rybolovu. Takové opatření podporuji a hlasoval jsem pro jeho přijetí.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Dne 26. dubna 2010 byl Evropský parlament konzultován ve věci tohoto návrhu Radou v rámci postupu konzultace uvedeného v článku 203 Smlouvy o fungování Evropské unie. Výbor pro rybolov a právní služba Evropského parlamentu vyjádřily vážné pochybnosti, pokud jde o výběr právního základu ze strany Komise, tj. článku 203 Smlouvy o fungování EU, a místo toho navrhly jako jeho správný právní základ čl. 43 odst. 2 a článek 204 Smlouvy o fungování EU a jediný článek protokolu č. 34 o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko.

Návrh Komise byl pozměněn v souladu s projednávanou zprávou na základě doporučení Výboru pro právní záležitosti.

Zpráva si zasluhuje, abych pro ni hlasovala, protože je zcela žádoucí, aby byla přijata nyní, v prvním čtení.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Vývoz produktů rybolovu z Grónska, který představuje přibližně 82 % jeho celkového vývozu, dosáhl v roce 2007 hodnoty 255 milionů EUR, z čehož převážná část (87 %) putovala do EU, zejména do Dánska (z 97 %). Klíčový vývoz produktů rybolovu z Grónska zahrnuje hlavně krevety (59 %), platýse černého (23 %), tresku (9,5 %), kraby (1,9 %), hřebenatky (1,4 %) a jikry (1,3 %).

Dne 26. dubna 2010 byl Evropský parlament konzultován ve věci tohoto návrhu Radou v rámci postupu konzultace uvedeného v článku 203 Smlouvy o fungování Evropské unie. Výbor pro rybolov a právní služba Evropského parlamentu vyjádřily vážné pochybnosti, pokud jde o výběr právního základu ze strany Komise, tj. článku 203 Smlouvy o fungování EU, a místo toho navrhly jako jeho správný právní základ čl. 43 odst. 2 a článek 204 Smlouvy o fungování EU a jediný článek protokolu č. 34 o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko.

V souvislosti s tím Výbor pro rybolov požádal Výbor pro právní záležitosti o vypracování stanoviska k navrženému právnímu základu. Výbor pro právní záležitosti na své schůzi dne 28. října 2010 jednomyslně schválil požadavek, aby čl. 43 odst. 2 a článek 204 Smlouvy o fungování Evropské unie a jediný článek protokolu č. 34 o zvláštní úpravě vztahující se na Grónsko tvořily právní základ navrhovaného legislativního aktu.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) V současné době existuje zvláštní dohoda mezi Evropskou unií a Grónskem, díky které si EU udržuje rybolovná práva ve vodách Grónska výměnou za finanční podporu.

Grónsko, bývalá dánská kolonie, dosáhlo plné nezávislosti v roce 1985, přičemž si zachovalo vztahy s EU jakožto jedno ze zámořských území, které jsou přidruženy k EU. Jen v roce 2007 představovaly produkty rybolovu 82 % celkového vývozu Grónska, z čehož 87 % směřovalo do Evropské unie.

Dne 26. dubna 2010 Výbor pro rybolov a právní služba Evropského parlamentu vyjádřily vážné pochybnosti, pokud jde o výběr právního základu ze strany Komise pro přípravu dohody. Věřím, že dohoda, o které hlasujeme, přispěje k prodloužení uplatňování pravidel týkajících se obchodu v rámci EU na dovoz produktů rybolovu, včetně těch pocházejících z Grónska. Toto prodloužení však předpokládá respektování pravidel EU týkajících se zdraví zvířat a bezpečnosti potravin rybolovným průmyslem.

Zpráva: Sylvie Guillaume (A7-0085/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Souhlasím se stanoviskem vyjádřeným v této zprávě, které bere v potaz doporučení poradní skupiny složené ze zástupců právní služby Evropského parlamentu, Rady a Komise, a protože se tedy jedná o prostou kodifikaci stávajících textů, a to bez jakýchkoliv změn jejich podstaty.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení o minimálních standardech řízení v členských státech pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany. Práce na vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS) byly zahájeny po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost v květnu 1999, ale přestože je již po dobu deseti let vynakládáno úsilí o provedení harmonizace v oblasti azylu, jednotlivá vnitrostátní ustanovení i jejich uplatňování se od sebe i nadále značně liší. Souhlasím s názorem, že podá-li jedinec žádost o azyl v kterémkoli členském státě, musí požívat vysoké úrovně zacházení, která musí být na celém území Evropské unie stejná. Samotný proces harmonizace právních předpisů sám o sobě nepostačuje, a proto musí být spojen s posílením praktické spolupráce mezi členskými státy. Je tedy jasné, že k dosažení těchto cílů je nutné neprodleně přijmout reformy, aby se lidem žádajícím o azyl v členských státech EU dostalo účinné ochrany. Hlasováním pro přijetí tohoto usnesení přispíváme my, poslanci Evropského parlamentu, k vytvoření spravedlivé a účinné evropské azylové politiky.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Domnívám se, že návrhy si protiřečí. Na jednu stranu je jejich cílem zajistit vyšší míru harmonizace, zlepšit normy mezinárodní ochrany a zlepšit kvalitu a účinnost azylových řízení. Na druhou stranu způsobí neodůvodněnou administrativní zátěž, díky zjednodušeným soudním řízením jsou pravděpodobnější unáhlená rozhodnutí soudů, s různými skupinami lidí se bude bezdůvodně moci zacházet různým způsobem a může dojít ke značnému omezení svrchovanosti členských států. Zvážil jsem u návrhů všechna jejich pro i proti, a protože ani pro jednu možnost nehovoří přesvědčivé argumenty, zdržel jsem se hlasování.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Klíčovým cílem Evropské unie v oblasti azylové politiky je vytvořit do roku 2012 společný prostor pro ochranu a solidaritu, který bude založen mimo jiné i na společném azylovém řízení. Navzdory úsilí, které je již po dobu deseti let vynakládáno na dosažení harmonizace v oblasti azylu, se jednotlivá vnitrostátní ustanovení i jejich uplatňování od sebe i nadále značně liší. Podá-li jedinec žádost o azyl v kterémkoli členském státě, musí požívat vysoké úrovně zacházení vzhledem k společným normám uplatňovaným v rámci celé EU. Přeje-li si Unie řádným a účinným způsobem zavést společný evropský azylový systém, přijetí pevného evropského právního rámce představuje v tomto ohledu nezbytnou podmínku. Pouze zlepšením a harmonizací azylových řízení a souvisejících záruk bude možné docílit společného azylového systému. Dále je nezbytné revidovat směrnici o azylovém řízení s cílem zajistit dostupné, spravedlivé a účinné azylové řízení, které bude v zájmu žadatelů o azyl, ale rovněž i členských států. Chtěla bych zdůraznit, že nový přepracovaný návrh tohoto nařízení ze strany Komise může skutečně pomoci zajistit vyšší míru harmonizace, zlepšit normy mezinárodní ochrany a zlepšit kvalitu a účinnost azylových řízení.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Navzdory úsilí, které se v posledních deseti letech vynaložilo na provedení harmonizace v oblasti azylu, se jednotlivá vnitrostátní ustanovení i jejich uplatňování od sebe i nadále značně liší. Takovéto rozdíly jsou neslučitelné se společným evropským azylovým systémem a lze je považovat za překážky, které brání vytvoření tohoto systému. Zejména jsou v rozporu s jedním ze základů dublinského systému, který se opírá o předpoklad, že azylové systémy členských států jsou srovnatelné. Bez ohledu na to, v jakém členském státě podá jedinec žádost o azyl, musí požívat vysoké úrovně zacházení, která musí být na celém území Unie stejná.

Zatímco samotný proces harmonizace právních předpisů sám o sobě nepostačuje k tomu, aby se uvedené rozdíly zmenšily, a proto musí být spojen s posílením praktické spolupráce mezi členskými státy, je přijetí pevného evropského právního rámce naprosto nezbytné, přeje-li si Unie, jak se již mnohokrát zavázala, řádným a účinným způsobem zavést společný evropský azylový systém. Návrh Komise odstraní chyby dřívějšího znění, které způsobilo řadu nedostatků týkajících se úrovně procesních záruk pro žadatele o azyl.

  John Bufton, David Campbell Bannerman and Nigel Farage (EFD), písemně. – Poslanci Evropského parlamentu za Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) se zdrželi hlasování o pozměňovacích návrzích ke zprávě. Neučinili jsme tak z lhostejnosti, spíše však proto, že zpráva představuje rozvoj společné přistěhovalecké a azylové politiky v rámci Lisabonské smlouvy. Občané Evropy nechtějí ani Lisabonskou smlouvu, ani společnou přistěhovaleckou a azylovou politiku, a proto jim bylo odepřeno referendum o Lisabonské smlouvě. Hlasovat o pozměňovacích návrzích by znamenalo schválení stávajícího práva Evropské unie (které také nechceme) a rozhodování o tom, které jeho části jsou horší než jiné. Z těchto důvodů se poslanci Evropského parlamentu za UKIP zdrželi hlasování o pozměňovacích návrzích, ale svým hlasováním jasně odmítli zprávu jako celek.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí usnesení o harmonizaci různých národních systémů, která zajistí lepší ochranu práv žadatelů o azyl a zlepší kvalitu azylových řízení. Usnesení poskytuje právní pomoc hned od začátku řízení, přičemž zohledňuje specifika zranitelných žadatelů, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu. Nicméně lituji, že při hlasování v plénu se evropská pravice zaměřila na posílení zrychleného řízení vycházejícího z představy, že všichni žadatelé o azyl jsou potenciálními podvodníky. Upřímně lituji přijetí těchto pozměňovacích návrhů, protože takové vnímání azylové politiky je naprosto nepřiměřené.

  Derek Roland Clark (EFD), písemně. – Jako poslanec Evropského parlamentu za Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) jsem proti jakémukoliv vměšování Evropské unie do azylové politiky Spojeného království a proti jakémukoliv nařízení, které by Spojenému království vnutilo předpisy EU. Z tohoto důvodu jsem se zdržel hlasování o všech pozměňovacích návrzích, protože nehodlám přijmout ani ty, které se mohou jevit jako užitečné; je to otázka, kterou se může zabývat jen a pouze samotné Spojené království. Hlasoval jsem proto proti přijetí pozměněného návrhu i proti legislativnímu usnesení.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Během posledních deseti let došlo k obrovskému pokroku na cestě k vytvoření společného evropského azylového systému. I nadále však přetrvávají zásadní rozdíly mezi vnitrostátními ustanoveními i jejich uplatňováním. Chceme-li do roku 2012 vytvořit společný prostor ochrany a solidarity, který bude založen mimo jiné i na společném azylovém řízení, je třeba tyto rozdíly překonat.

Hlavním cílem je, aby bez ohledu na to, v jakém členském státě podá jedinec žádost o azyl, požíval vysoké úrovně zacházení, která musí být na celém území Unie stejná. Z toho důvodu je nezbytné revidovat směrnici o azylovém řízení s cílem zajistit dostupné, spravedlivé a účinné azylové řízení. Iniciativu Komise lze obecně vnímat jako pozitivní, přičemž může pomoci zajistit vyšší míru soudržnosti a harmonizace, zlepšit normy ochrany a zvýšit kvalitu a účinnost azylových řízení.

Chtěl bych zpravodajce poblahopřát k její práci a odhodlání, ale zároveň lituji, že některé z jejích návrhů zašly až příliš daleko, což nakonec znemožnilo dohodu s Radou ohledně této iniciativy, která se jeví jako neodkladná ve snaze o zvýšení účinnosti azylového řízení a prevenci jeho zneužití.

  Harlem Désir (S&D), písemně. – (FR) Zpráva poslankyně Guillaumové představuje důležitý krok na cestě k přepracování pravidel Evropské unie v oblasti azylové politiky a ochrany žadatelů o azyl do roku 2012. S ohledem na strašlivé tragédie, jako bylo například nedávné potopení libyjské lodi u ostrova Lampedusa, se toto přepracování jeví jako nevyhnutelné, obzvlášť s přihlédnutím k tomu, že šance žadatelů na získání azylu se mohou velmi lišit v závislosti na členském státě. Tímto textem vyzýváme Evropskou komisi, aby do přepracovaného návrhu zařadila právo na bezplatnou právní pomoc od začátku azylového řízení, účinné zohlednění potřeb zranitelných žadatelů o azyl, jako jsou například nezletilé osoby bez doprovodu, a rámec pro lhůtu na podání odvolání. Avšak mrzí mě, že evropská pravice prosadila zpřísnění zrychleného řízení vycházejícího z představy, že všichni žadatelé o azyl jsou především potenciálními podvodníky, což omezuje jejich práva. Přijetí zprávy poslankyně Guillaumové nicméně Radě a Komisi vysílá jasný signál, že musí pracovat na zajištění slušného a spravedlivého azylového řízení a podmínek pro všechny žadatele o azyl v Evropě.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože se domnívám, že tato opatření přispějí k vytvoření společného evropského azylového systému, který bude spravedlivý a účinný. Tato opatření mají rovněž přímý dopad na osoby, které hledají ochranu, ale i na schopnost Evropské unie rozvíjet se a budovat skutečný prostor svobody, bezpečnosti a práva.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie a členské státy pracují na zavedení společného evropského azylového systému dlouhou dobu. Je snadné pochopit citlivost a složitost tohoto úsilí, protože tato problematika se dotýká samého jádra pravomocí států, pokud jde o cizince. Komise nicméně předkládá Evropskému parlamentu a Radě návrhy, jejichž cílem je nabízet vhodná řešení zjištěných problémů. Součástí tohoto procesu zlepšování je i přepracování směrnice o azylových řízeních, které navrhla Komise dne 21. října 2009. Navzdory vzdálenosti, kterou jsme již urazili, jsme stále ještě daleko od harmonizace, kterou si mnozí z nás přejí. Zvýšení míry harmonizace azylových řízení a záruk pozitivně přispěje k vyjasnění procesu a proto se navržené přepracování směrnice jeví jako vhodné.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Práce na vytvoření společného evropského azylového systému byly zahájeny okamžitě po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost v květnu 1999. S cílem harmonizovat právní rámce jednotlivých členských států byla v prosinci 2005 přijata směrnice Rady 2005/85/ES o azylovém řízení, která stanovila pravidla pro přiznávání a odnímání „postavení uprchlíka“. Nedávné sociální a politické nepokoje v řadě zemí, zejména v severní Africe a na Blízkém Východě, naléhavě nastolily v Evropské unii otázku žádostí o azyl. Po pravdě, když uprchlíci překročí hranici, neměli by být přijímáni s nedůvěrou nebo dokonce stíháni. Z toho důvodu vítám přijetí návrhu, který skončil manichejským výkladem problému, uznávajíc právo na azyl za základní právo, ke kterému členské státy musí přistupovat spravedlivě a nestranně. Vítám návrhy zpravodajky, které si kladou za cíl vytvořit systém právní pomoci, s ohledem na to, že jde o zranitelné osoby bez účinných záruk, zlepšit kvalitu azylových řízení a vybavit žadatele o azyl většími právy, zejména pokud jde o nezletilé osoby.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o minimálních normách pro řízení v členských státech pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany pokračuje ve stejném duchu jako vytvoření společného evropského azylového systému. Nicméně by mělo být zřejmé, že pokrok této právní „harmonizace“ jde ruku v ruce s celkovou zahraniční politikou Evropské unie a jejím pokryteckým postojem k přistěhovalectví a pomoci uprchlíkům. Situace na ostrově Lampedusa, kde se nachází tisíce uprchlíků bez dostatečné ochrany, je toho jasným příkladem, nemluvě o dalších stovkách a tisících lidí, kteří umírají na lodích ve snaze přeplout Středozemní moře, k čemuž nedávno opět došlo.

Jsme velmi znepokojeni rozsahem současného problému, zejména s ohledem na probíhající vážné ozbrojené konflikty, především v Libyi. Chtěli bychom také zdůraznit skutečnost, že tento návrh směrnice obsahuje určité aspekty, které v konečném důsledku povedou k omezení práva na azyl a jeho podmiňování, a především omezení svrchovaného práva jednotlivých členských států rozhodovat ve vlastních azylových řízeních.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o minimálních normách pro řízení v členských státech pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany, o kterém se hlasuje, pokračuje ve stejném duchu jako vytvoření společného evropského azylového systému. Nicméně by mělo být zřejmé, že pokrok této právní „harmonizace“ jde ruku v ruce s celkovou zahraniční politikou Evropské unie a jejím pokryteckým postojem k přistěhovalectví a pomoci uprchlíkům, jako je situace na ostrově Lampedusa, kde se nachází tisíce uprchlíků bez dostatečné ochrany, nemluvě o dalších stovkách a tisících lidí, kteří umírají na lodích ve snaze přeplout Středozemní moře.

Jsme velmi znepokojeni rozsahem současného problému, zejména s ohledem na probíhající vážné ozbrojené konflikty, obzvlášť v Libyi.

Chtěli bychom také zdůraznit skutečnost, že tento návrh směrnice obsahuje určité aspekty, které v konečném důsledku povedou k omezení práva na azyl a jeho podmiňování, a především omezení svrchovaného práva jednotlivých členských států rozhodovat ve vlastních azylových řízeních. Z toho důvodu jsme ke zprávě zaujali kritické stanovisko.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Smyslem mezinárodní ochrany je umožnit lidem, kteří ve své zemi čelí skutečnému pronásledováni, aby snáze hledali útočiště. Současné znění zprávy poslankyně Guillaumeové, i přes některé pozměňovací návrhy, které jej částečně zlepšily, však přímo vyzývá ke zneužívání azylového řízení, což povede k zablokování příslušných služeb, o které tak přijdou ti žadatelé, kteří potřebují, aby byl jejich případ rychle přezkoumán.

Nezletilé osoby, nehledě na věk ani jejich skutečnou situaci, mají výhodu naprosté dobré vůle, která je zcela neopodstatněná; existují omezené příležitosti použití zrychleného řízení za účelem odmítnutí zjevně nedůvodných žádostí, odvolání mají stále více a systematicky odkladný charakter, žádost o přezkum záporných rozhodnutí se stala právem a potřebná spolupráce žadatele o ochranu je stěží kdy vyžadována, i když jde o prokázání jeho nebo její totožnosti, což je víceméně minimální požadavek pro přezkum případu.

Žádosti o mezinárodní ochranu nemohou a neměly by být prostředkem k obcházení opatření, jejichž cílem je omezit nechtěnou ekonomickou migraci. Je ostudné, že Evropský parlament přispěl k tomuto obcházení udělením nadměrných práv falešným žadatelům o azyl.

  Louis Grech (S&D), písemně. – Pokud jde o zprávu poslankyně Guillaumeové, přestože se v zásadě jedná o významný krok na cestě k vytvoření společného evropského azylového systému, hlasoval jsem proti stanovisku svojí skupiny v řadě bodů, které podle mého názoru nevystihují skutečnou složitost problémů, kterým čelí moje země, Malta, která je pravidelným příjemcem přistěhovalců. Nicméně při závěrečném hlasování jsem podpořil zprávu jako celek, protože v konečném důsledku obsahuje řadu velmi dobrých ustanovení, která se zabývají potřebami a obavami států. Jedním takovým příkladem je výzva k uvolnění finanční, administrativní a technické podpory členským státům, které se potýkají s neúměrně velkým počtem žádostí o azyl. Taková iniciativa je nezbytná pro všechny členské státy, ale zejména pro země, jako je Malta, jež jsou často zatížené povinnostmi a problémy, které vyplývají z velkého přílivu přistěhovalců a se kterými si nemohou samy poradit.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Ve středu 6. dubna 2011 schválil Evropský parlament zprávu o takzvané směrnici o azylových řízeních. Toto hlasování představuje důležitý krok na cestě k vytvoření skutečné evropské azylové politiky, o kterou jsme se již dlouho zasazovali. Kromě toho jde o jasné znamení, že Evropská unie potřebuje vytvořit společný evropský azylový systém do roku 2012, zejména z důvodu nedávných událostí v jižním Středomoří i nedávných vln přistěhovalců ze severní Afriky, které jasně prokázaly omezení stávajícího evropského systému. Přezkum směrnic EU s cílem vytvořit důvěryhodný a účinný systém je naléhavý. Zejména jsem přesvědčena, že ustanovení týkající se zrychleného řízení a zamítnutí zjevně nedůvodných žádostí by se neměla vztahovat na nezletilé osoby bez doprovodu nebo žadatele o azyl se zvláštními potřebami a proto jsem hlasovala pro ty pozměňovací návrhy, které prosazovaly opak. Za druhé, skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu je zcela proti rozšíření počtu důvodů, které by umožnily použití procesu zrychleného přezkoumání žádosti o azyl s ohledem na rizika, která ustanovení představují pro žadatele o azyl, a je mi velmi líto, že tyto pozměňovací návrhy byly schváleny tak malou většinou. Konečně, pokud jde o pojem takzvané "bezpečné třetí země", rozhodla jsem se zdržet hlasování.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Musíme vynaložit ještě větší úsilí než kdy předtím, abychom do roku 2012 vytvořili skutečný společný evropský azylový systém (CEAS) prostřednictvím ochrany práv žadatelů o azyl a zlepšení kvality a účinnosti azylových řízení. Moje zpráva se ubírá tímto směrem, zejména zařazením práva na bezplatnou právní pomoc od začátku azylového řízení, účinného zohlednění potřeb zranitelných žadatelů o azyl, jako jsou například nezletilé osoby bez doprovodu, a rámce pro lhůtu na podání odvolání. Lituji, že evropská pravice se zaměřila pouze na posílení zrychleného řízení vycházejícího z představy, že všichni žadatelé o azyl jsou potenciálními podvodníky, protože takové vnímání azylové politiky je naprosto nepřiměřené. Podle mého mínění robustnější řízení a rozhodování spolu s rychlejším přezkoumáním jednotlivých případů povede k menšímu počtu odvolání a snazšímu odhalení nedůvodných žádostí.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Zpráva poslankyně Guillaumeové se zabývá důležitou oblastí práva a zdůrazňuje nutnost plného respektování lidských práv v souvislosti s osobami žádajícími o azyl. Moje vlastní země, Skotsko, dosud nemá kontrolu nad problematikou přistěhovalectví. Avšak politiky, které uplatňovala řada vlád Spojeného království, lze označit za nehumánní. Jsem hrdý na to, že jsem členem strany, která aktivně bojovala proti brutálnímu věznění malých dětí, které žádaly o azyl.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí dokumentu, protože jsem přesvědčen, že se musíme chopit této příležitosti k vybudování společného evropského azylového systému, který je spravedlivý a účinný. Azylové politiky mají přímý dopad na osoby, které hledají ochranu, ale i na schopnost Evropské unie rozvíjet se a budovat skutečný prostor svobody, bezpečnosti a práva. V rámci společného evropského azylového systému je potřeba zajistit harmonizované, spravedlivé a účinné řízení.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Návrh směrnice předložený Evropskému parlamentu týkající se možného ustanovení jednotného procesu udělování práva na azyl ve všech 27 členských státech Evropské unie představuje důležitý krok, nicméně citlivost problému si žádá důkladné zamyšlení. Konečným cílem je zajistit, aby členské státy sblížily svoje právní předpisy v souladu se závazky v rámci Stockholmské smlouvy, zjednodušily a urychlily průběh azylových řízení. Dalším cílem je poskytnout žadatelům o azyl vysoký stupeň ochrany, zajistit rychlé rozhodování na prvním stupni řízení, bezplatnou právní pomoc a povolení setrvat v zemi až do konečného rozhodnutí. Bez ohledu na dobré úmysly jsem hlasoval proti přijetí návrhu směrnice z důvodu nepřesností v některých technických a procedurálních aspektech a kvůli nejasnostem v některých definicích. Formulace dokonce vyznívá tak, že by bylo pro žadatele možné směrnici lehce zneužít. Z těchto důvodů jsem se rozhodl nehlasovat pro tuto verzi textu, protože s ní zcela nesouhlasím.

  Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Součástí plánu azylové politiky Evropské unie je snaha o vytvoření společného evropského azylového systému. Svoboda pohybu v rámci členských států, jež jsou signatáři Schengenské dohody, po nás vskutku vyžaduje vyvinout společné úsilí s cílem porozumět problematice přistěhovalectví. Zpráva o přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany provede reformu systému, jehož existence se odvíjí od směrnice 2005/85/ES. Současné demografické tlaky na Evropu nás nutí zabývat se těmito otázkami se zvýšenou ostražitostí. Zpráva poslankyně Guillaumeové bohužel neodráží tyto úvahy, což mě spolu s kolegy a kolegyněmi ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) vedlo k jejímu odmítnutí. Ponechává v rámci azylových řízení opravdu příliš mnohoznačností a nejasností, jež představují riziko zneužití tohoto historického práva. Například pojem „rodinní příslušníci“ je příliš široký a hrozí, že bude zneužit. Po šesti měsících řízení bude na dotčeném členském státu, aby prokázal, že žadatel není pronásledován, což bude pro příslušné orgány mnohem složitější. Omezení možnosti využít zrychleného řízení dále prohloubí všechny tyto problémy.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Klíčové pro určení statutu uprchlíků jsou první dny po jejich příjezdu do Evropy a země Evropské unie musí podle zprávy do roku 2012 zlepšit azylová řízení právě v této první fázi. Za pozornost stojí, že přijatá zpráva vyzývá členské státy Evropské unie, aby posílily minimální procesní záruky, zejména s ohledem na právo na bezplatnou právní pomoc, právo být informován a právo být vyslechnut, věnovaly zvláštní pozornost zranitelným žadatelům, jakými jsou děti, a přijetí společného seznamu bezpečných třetích zemí v rámci procedury spolurozhodování s Evropským parlamentem.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti přijetí zprávy poslankyně Guillaumeové, protože stanoví kritéria pro harmonizaci azylových řízení, která nejsou realistická v porovnání se stávající podobou řízení platných v našich členských státech. Rozhodně máme zájem o společný evropský azylový systém, ale ne za cenu utopické harmonizace. Dnešní hlasování Evropského parlamentu je jasným projevem rozpačitosti, která panuje v této Sněmovně, jejíž polovina odmítla tento demagogický přístup a místo toho podpořila zodpovědnější přístup prosazující přijetí azylových systémů, které jsou účinné a uskutečnitelné v praxi.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Všechny členské státy jsou povinné chránit uprchlíky a žadatele o azyl. Evropské unii však prochází ignorování tohoto pravidla tím, že vyžaduje po členských státech, které leží na vnějších hranicích EU, aby zadržovaly uprchlíky a žadatele o azyl v táborech, kde čekají na rozhodnutí, která jsou velmi nejistá vzhledem k tomu, že standardem je podezřívání, používá se zrychlených azylových řízení, a počet úředníků zabývajících se těmito případy se snížil.

Na druhou stranu bych chtěl poznamenat, že tento text přináší některé zásadní změny k lepšímu, jako je například ukončení používání absurdního pojmu „bezpečná země původu“, zákaz zadržování nezletilých a zařazení pronásledování na základě sexuální orientace.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Uběhlo už víc než deset let od zahájení práce na vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS), jež začala okamžitě po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost v květnu 1999 na základě zásad přijatých na zasedání Evropské rady v Tampere. Cílem první fáze společného evropského azylového systému (1999–2005) bylo harmonizovat na základě minimálních norem právní rámce jednotlivých členských států. K dosažení skutečné harmonizace vede ještě dlouhá cesta, ale musíme si uvědomit, že pouze postupným zlepšováním a harmonizací řízení a souvisejících záruk bude možné dosáhnout společného systému. Vzhledem k tomu je nezbytné revidovat směrnici o azylovém řízení s cílem zajistit dostupné, spravedlivé a účinné azylové řízení, které bude v zájmu žadatelů o azyl, ale rovněž i členských států.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Je-li cílem usnesení vytvořit dostupné, spravedlivé a účinné řízení pro udělení azylu na území Evropské unie, budou v tom případě osobám hledajícím ochranu uděleny standardní záruky Evropské unie a členské státy EU budou schopny odlišit žadatele o azyl od dalších přistěhovalců. Hlasoval jsem pro přijetí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V rámci úsilí o vytvoření společného evropského azylového systému je kladen důraz na práva žadatelů o azyl. To však ignoruje skutečnost, že ve většině případů nejde o skutečné žadatele o azyl, nýbrž o ekonomické migranty, kteří podle Ženevské úmluvy nemají právo na azyl a kteří pouze zabírají čas orgánů tím, že jim poskytují nesprávné informace a využívají různé zdržovací taktiky, což způsobuje náklady v řádech miliard eur. V opačném směru sledujeme pouze velmi pomalý pokrok, pokud jde o posílání těchto osob zpět do jejich země původu.

S ohledem na příliv uprchlíků z přelidněných oblastí světa, z nichž je většina motivovaná ekonomickými důvody a kteří s sebou do Evropy přinášejí problémy a konflikty ze všech koutů světa a od nichž se během procesu nevyžaduje spolupráce, musíme jednoznačně odmítnout zavedení přísnějších jednostranných norem ochrany, které budou přitahovat žadatele o azyl a ekonomické migranty jako magnet a přispějí pouze k prohloubení problému.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu, protože musíme vyvinout veškeré možné úsilí, abychom dosáhli společného evropského azylového systému, který bude ještě účinnější a bude mít pozitivní dopad na lidi. Azylové politiky jsou velmi důležité, protože mají obrovský dopad na schopnost Evropské unie budovat a rozvíjet skutečný prostor svobody, bezpečnosti a práva. Především musíme docílit větší slučitelnosti mezi různými azylovými nástroji. Musí dojít k harmonizaci azylových řízení, aby mohla probíhat ve spravedlivém a účinném duchu. Rovněž musíme posílit minimální procesní záruky. Musíme zajistit, aby žadatelé o azyl požívali práva být informován, práva být vyslechnut a práva na bezplatnou právní pomoc a aby tato práva nebyla jakkoli omezována. Všechny procesní nástroje musí být nediskriminační a musí být jednotně uplatňovány s ohledem na minimální právní záruky a zásady. Zvláštní pozornost musí být věnována zranitelným žadatelům o azyl. Zájmy dětí musí být dostatečně zajištěny a hájeny uplatňováním nezbytných zásad. Souhlasím s návrhem umožňujícím okamžitou deportaci osoby, která může představovat nebezpečí pro národní bezpečnost členského státu EU, nebo jež byla v souladu s vnitrostátními právními předpisy vypovězena ze země z důvodů veřejné bezpečnosti. Taková možnost je velmi důležitá a potřebná, protože umožní členským zemím EU zastavit činnost teroristických sítí a zavádět patřičná preventivní opatření.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Práce na vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS) začala po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost v květnu 1999 na základě zásad přijatých na zasedání Evropské rady v Tampere. Od té doby došlo v této oblasti k významnému pokroku. Další posun představuje návrh zásadní revize a přepracování směrnice o azylovém řízení, který byl nyní předložen. Přetrvávající rozdíly mezi jednotlivými vnitrostátními ustanoveními a způsobem jejich uplatňování nejsou slučitelné se společným evropským azylovým systémem a jdou důvodem těchto pozměňovacích návrhů. Cílem společného evropského azylového systému je zajistit, aby bez ohledu na to, v jakém členském státě podá jedinec žádost o azyl, požíval vysoké úrovně zacházení, která musí být na celém území Unie stejná. Souhlasím, že za tímto účelem je potřeba zřídit pevný evropský právní rámec, který umožní vytvořit odpovídající a účinný společný evropský azylový systém. Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože se domnívám, že pouze posílená a harmonizovaná řízení a související záruky umožní vybudování takového společného systému.

  Vincent Peillon (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro přijetí vynikající zprávy mojí kolegyně a přítelkyně, poslankyně Guillaumeové, o řízeních pro udělení nebo odnímání azylu v Evropě. Tento dokument představuje zásadní krok k vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS) do roku 2012, což ukončí stávající neobhájitelnou praxi, kde v závislosti na konkrétní evropské zemi, ve které požádá jedinec o ochranu, se jeho šance, že bude uznán jako uprchlík, pohybují od 1 do 65 %. Parlament se proto vyslovil ve prospěch větší spravedlnosti a větší účinnosti azylového řízení. Navrhuje, aby každý členský stát EU dodržoval stejná posílená pravidla k zajištění ochrany práv a modernizaci řízení: neplacenou právní pomoc dostupnou od začátku řízení, rámec pro lhůtu na podání odvolání, zvláštní pomoc nezletilým bez doprovodu a rychlejší vyřešení případů. Přestože lituji, že se evropské pravici, jež má v Evropském parlamentu většinu, podařilo prosadit pozměňovací návrhy, které vrhají rozsáhlé a přehnané podezření na upřímnost žadatelů o azyl, vítám přijetí zprávy. Míč je teď na straně členských států EU, které musí o našich návrzích rozhodnout.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Obzvlášť mě potěšilo, že naši kolegové ze středopravých stran souhlasili s potřebou zvláštní ochrany, bez ohledu na jejich celkový postoj v otázce azylu. Homosexuálům, lesbickým ženám, bisexuálům a transsexuálům prchajícím ze zemí jako Irák, Uganda, Honduras nebo Indonésie se musí dostat zvláštní ochrany s přihlédnutím k choulostivosti situace. Jedná se o důležitý krok k naplnění našich závazků v rámci mezinárodního azylového práva. Evropský parlament poukazuje na potřebu aktualizace azylových pravidel tak, aby odpovídala skutečnosti: 76 zemí považuje homosexuální akty za trestný čin a v 7 zemích za ně dokonce hrozí trest smrti (tento počet se možná brzy rozšíří na osm o Ugandu). Další pokroková opatření bohužel hlasováním neprošla, ale dnes přijatý text nakonec přinese větší spravedlnost žadatelům o azyl z řad homosexuálů, lesbických žen, bisexuálů a transsexuálů. Tento dokument představuje formální postoj Evropského parlamentu v prvním čtení. Ke změně azylových pravidel dojde po přezkoumání textu ze strany členských států EU a uzavření dohody s Evropským parlamentem.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Po letech diskusí a po podpisu Lisabonské smlouvy předložil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropskému parlamentu návrh na společné azylové řízení v rámci členských států Evropské unie.

Cílem je do roku 2012 vytvořit společný prostor pro ochranu a solidaritu, který bude založen na harmonizovaném azylovém řízení v rámci členských států EU, navzdory přetrvávajícím rozdílům mezi jednotlivými vnitrostátními ustanoveními. Tyto rozdíly jsou neslučitelné se společným evropským azylovým systémem a lze je považovat za překážky, které brání vytvoření tohoto systému.

Nový právní předpis především stanoví, že žadatelé o azyl by měli požívat stejně vysoké úrovně zacházení na celém území Evropské unie bez ohledu na to, v jakém členském státě podají žádost. Je důležité, abychom usilovali o postupné zlepšení a harmonizaci řízení a účinné záruky azylu s cílem uplatňování společného evropského azylového systému. Věřím, že v souvislosti s touto revizí zajistíme dostupné, spravedlivé a účinné azylové řízení, které bude v zájmu žadatelů o azyl i v zájmu nutné ochrany členských států.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Naše opozice proti směrnici Evropského parlamentu o společném azylovém řízení je tak rozhodná, protože bude-li zavedena, bude v podstatě anulovat svrchovanost členských států. Považujeme za nepřijatelné bránit členským státům EU v zamítnutí azylu nebo příznivého zacházení nechtěným osobám na území Evropské unie v situaci, kdy některé evropské rodiny nemají ani právo na bydlení. Žadatelé o azyl mají rovněž zaručeno právo na právní a další pomoc a zastupování, to vše zcela bezplatně. Směrnice dále stanoví, že nevládní organizace mohou hrát aktivní roli při poskytování služeb, informací o řízení pro získání ochrany a poradenských služeb žadatelům o azyl, k čemuž by mělo docházet již na hraničních přechodech nebo v přijímacích centrech. Mějte na paměti, že všechny tyto výhody budou hrazeny z peněz evropských daňových poplatníků a budou uděleny nejen uprchlíkům, ale všem žadatelům o azyl a v konečném důsledku všem nelegálním přistěhovalcům, kteří o ně požádají.

  Thomas Ulmer (PPE), písemně. – (DE) Hlasoval jsem proti přijetí zprávy. Zabývá se zavedením dobře organizovaného, jednotného a rychlého azylového řízení v Evropě založeného na jednotných právních normách. Pozměňovací návrhy předložené zelenými a socialisty však zajistí, že cizinci budou moci žít na území Evropské unie takřka bez jakýchkoliv nástrojů kontroly nad nimi. V důsledku toho uděláme medvědí službu skutečným žadatelům o azyl, kteří o něj budou žádat z důvodu ohrožení svého života z politických, náboženských nebo etických důvodů, jelikož je zařadíme do jedné skupiny se všemi ostatními přistěhovalci. Takhle si azylovou politiku nepředstavuji. Azylová politika by měla být vyjádřením lidskosti a solidarity. Poskytneme-li těmto osobám službu, musí nabídnout něco na oplátku, například uznání a respektování struktury jejich hostitelské země.

Zpráva: Brian Simpson (A7-0329/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) V poslední době význam cestovního ruchu pro evropské podniky a občany neustále roste. Je proto důležité, aby statistické údaje sloužící k rozvoji účinnějších politik v oblasti cestovního ruchu na evropské, národní, regionální a místní úrovni byly co nejspolehlivější, jelikož představují nástroje na podporu rozhodovacích procesů v podnikové a soukromé sféře. Také bych chtěl zdůraznit, že je důležité, aby Evropská komise uvítala tyto návrhy i s podmínkami, se kterými jsou předkládány.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Statistické údaje o cestovním ruchu hrají důležitou roli v rozvoji účinnějších politik v tomto odvětví na evropské, národní, regionální i místní úrovni. Statistika v této oblasti se však nevyužívá pouze k monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž důležitou úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje. Domnívám se, že je nutné posílit odvětví cestovního ruchu v EU koordinovanou činností na úrovni EU, která by doplňovala opatření členských států. Vítám vytyčený cíl nově definovat politický rámec pro statistiku v oblasti cestovního ruchu v EU, který napomůže lepšímu řešení problémů, kterým toto odvětví čelí: změna klimatu, environmentální omezení, rostoucí celosvětová konkurence, demografický vývoj a sezónní rozložení pohybu turistů. Tento nový společný rámec pro systematické vypracovávání evropské statistiky cestovního ruchu musí být založen na sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizovaných statistických údajů o nabídce a poptávce členskými státy EU. Hlasovala jsem pro zprávu, jelikož cestovní ruch představuje v rámci Evropské unie významnou hospodářskou činnost, která přispívá k vyšší zaměstnanosti a hospodářskému růstu.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Evropa nadále zůstává vedoucí turistickou destinací na světě: každoročně ji navštíví přibližně 370 milionů zahraničních turistů. Odvětví cestovního ruchu je pro evropské podniky i ekonomiky členských států velmi důležité. V současné době na cestovním ruchu v Evropě závisí 1,8 milionu podniků a 9,7 milionu pracovních míst. V tomto odvětví rovněž existují velké příležitosti k růstu, zejména pokud jde o ekoturistiku, památky, sport a gastronomii. Abychom tyto příležitosti dokázali řádně využít, musíme odvětví cestovního ruchu správně porozumět. Za tímto účelem podporuji zprávu o evropské statistice týkající se cestovního ruchu. Přesné informace o místním, národním a evropském turistickém ruchu pomohou Evropské unii při rozvoji účinnějších politik a podpoře cestovního ruchu v Evropě.

Vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu je pro Irsko velmi důležité a v souvislosti s jeho zeměpisnou polohou obzvlášť vítám tu část zprávy, jež se věnuje zvláštnímu postavení ostrovů a odlehlých oblastí, stejně jako diskusi o těchto specifických případech, jež jsou součástí Evropského akčního rámce pro cestovní ruch.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Cestovní ruch představuje v Evropské unii významnou hospodářskou činnost s vysokým potenciálem, pokud jde o zvýšení zaměstnanosti a hospodářský růst, přičemž rovněž plní významnou úlohu při socioekonomické integraci venkovských, okrajových a méně rozvinutých oblastí. S celkovým počtem asi 1,8 milionu podniků, především malých a středně velkých, zaměstnává odvětví evropského cestovního ruchu přibližně 5,2 % všech pracujících (přibližně 9,7 milionu pracovních míst). Podporuji cíl, který si Evropská komise vytyčila, definovat nový politický rámec pro cestovní ruch v Evropě vycházející z nových pravomocí zavedených Lisabonskou smlouvou. Odvětví cestovního ruchu čelí mnoha problémům, jako je například rostoucí celosvětová konkurence, demografický vývoj, změna klimatu a environmentální omezení, sezónní rozložení pohybu turistů a rostoucí využití nových informačních a komunikačních technologií ze strany zákazníků. Jsem přesvědčen o nutnosti posílit odvětví cestovního ruchu v EU koordinovanou činností na úrovni EU, která by doplňovala opatření členských států. Toto nařízení, jehož cílem je ustanovit společný rámec pro systematické vypracovávání evropské statistiky cestovního ruchu, a to prostřednictvím sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizované evropské statistiky ohledně nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu, je velmi důležité, protože dojde-li k jeho řádnému uplatnění, bude možné zjistit skutečnou situaci v oblasti cestovního ruchu v členských státech EU a bude tak snazší přizpůsobit se měnícím se potřebám turistů.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Cestovní ruch s celkovým počtem asi 1,8 milionu podniků, především malých a středně velkých, které zaměstnávají přibližně 9,7 milionu pracovníků, představuje důležité odvětví hospodářství Evropské unie. Odhaduje se, že odvětví cestovního ruchu tvoří více než 5 % hrubého domácího produktu EU.

Ve svém sdělení KOM(2010) 352 si Evropská komise vytyčila za cíl definovat nový politický rámec pro cestovní ruch v Evropě, přičemž se snaží o posílení odvětví cestovního ruchu v EU koordinovanou činností na úrovni EU, která doplňuje opatření členských států. Aby tento nový politický rámec mohl být úspěšně prováděn, musí dojít k přijetí informovaných rozhodnutí, založených na spolehlivých a srovnatelných statistických údajích.

Zpráva, která si zasluhuje mojí podporu, uznává zásadní úlohu statistiky při rozvoji účinnějších politik v oblasti cestovního ruchu na evropské, národní, regionální a místní úrovni, protože představuje užitečný nástroj k podpoře rozhodovacího procesu. Rovněž podporuje ustanovení společného právního rámce pro systematické vypracovávání evropské statistiky cestovního ruchu prostřednictvím sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizované evropské statistiky ohledně nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu členskými státy.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Statistika plní důležitou úlohu při rozvoji účinnějších politik v oblasti cestovního ruchu a v procesu rozhodování v podnikové sféře. Podporuji tento text, protože na jedné straně změny, ke kterým v odvětví cestovního ruchu v nedávné době došlo, vytvořily potřebu aktualizovat právní rámec pro evropskou statistiku v oblasti cestovního ruchu. Po přijetí návrh zlepší aktuálnost, srovnatelnost a úplnost předávaných statistických údajů a rovněž povede k účinnějšímu zpracování dat.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Zpráva poslance Simpsona a nařízení, kterého se týká, navrhují ustavit společný rámec pro shromažďování a šíření evropských statistik v oblasti cestovního ruchu prostřednictvím sběru a zpracovávání dat členskými státy, přičemž harmonizované statistiky o poptávce a nabídce v oblasti cestovního ruchu budou ve formě souhrnných tabulek elektronicky předávány Evropské komisi (Eurostat). I přes záslužnou práci zpravodaje nemohu hlasovat pro přijetí zprávy, protože žádným způsobem nesnižuje množství práce a sběru dat uvedené v nařízení. Sestavování tabulek, jak je navrhnuto v nařízení, je poněkud složité a sběr takového množství údajů představuje podle mého názoru nepřiměřené zatížení. Nemohu proto schválit byrokratickou zátěž a zásahy, které toto nařízení zajisté způsobí.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože je nutné posílit politiky Evropské unie v oblasti cestovního ruchu, zejména s ohledem na skutečnost, že odvětví evropského cestovního ruchu se v nedávné době potýkalo se složitou hospodářskou situací. Se změnou právního rámce po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost získala Evropská unie více pravomocí a Evropská komise předložila návrh nového politického rámce pro oblast cestovního ruchu. Cílem návrhu nařízení je vytvořit nový právní rámec pro evropské statistiky cestovního ruchu, ale existují obavy, že návrh nestanoví zavedení satelitních účtů cestovního ruchu. Přitom satelitní účty cestovního ruchu mají zásadní význam pro postupující rozvoj integrovaných systémů statistiky v oblasti cestovního ruchu a pro lepší chápání jeho skutečné hodnoty, jakož i jeho dopadu na zaměstnanost a hospodářství. Kromě toho by Evropská komise s ohledem na posílení znalostí pro podporu rozvoje a růstu cestovního ruchu měla vypracovat program pilotních studií tohoto odvětví. Tyto studie by na dobrovolné bázi prováděly členské státy s cílem vyvinout systém pro sestavování údajů zachycujících dopad cestovního ruchu na životní prostředí.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) V několika členských státech, což je případ i mojí země – Portugalska, zaujímá cestovní ruch důležité postavení v rámci ekonomiky, v němž třímá potenciál pro vytváření nových zdrojů příjmů a pro hospodářský růst. Cestovní ruch představuje v Evropské unii třetí největší socioekonomickou činnost, přičemž vytváří více než 5 % hrubého domácího produktu EU. Se 40 % všech turistických cest uskutečněných ve světě v roce 2008 EU nadále zůstává vedoucí turistickou destinací světa.

EU si vytyčila úkol definovat nový politický rámec pro cestovní ruch s cílem posílit odvětví, aby bylo schopno řešit problémy, kterým čelí, jako jsou změna klimatu, demografický vývoj a globalizace prostřednictvím koordinované činnosti EU, která by doplňovala opatření členských států. Sběr údajů o cestovním ruchu umožňuje lepší chápání jeho skutečného objemu, jeho ukazatelů, profilu účastníka cestovního ruchu a různé struktury turistických cest, což přispívá nejen ke správné formulaci politik v tomto odvětví, ale také napomáhá lepšímu chápání jeho socioekonomických důsledků.

Z těchto důvodů podporuji aktualizaci a optimalizaci stávajícího statistického systému, abychom získali spolehlivé a srovnatelné statistiky.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Nelze popřít, že během uplynulých deseti let došlo v oblasti cestovního ruchu k radikálním změnám, mimo jiné i díky technologickému pokroku. Je proto nutné aktualizovat právní předpisy týkající se sběru dat a statistik.

V tomto ohledu souhlasím s návrhem Komise na zavedení nového nařízení, které zruší některé zastaralé normy. Zároveň jsem však pro přijetí pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu, zejména na jednu stranu s ohledem na potřebu zavedení harmonizovaných statistik, které odrážejí čistě sociální aspekty cestovního ruchu, a na druhou stranu s ohledem na nesouhlasný postoj s přijímáním aktů v přenesené pravomoci svěřené Evropské komisi v klíčových otázkách na dobu neurčitou.

Rovněž považuji za zásadní nedostatek, že Komise nevzala v potaz zavedení satelitních účtů cestovního ruchu, protože tento druh informací by poskytl celistvější obrázek o dopadech cestovního ruchu na trh práce a celé hospodářství.

Nakonec mám velký zájem o návrh na zavedení dobrovolného sběru statistik cestovního ruchu, pokud jde o návyky lidí se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí a následné zavedení pilotních projektů s cílem zvýšit zapojení těchto osob v cestovním ruchu.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Ve statistickém průzkumu, který zahrnuje 50 nejoblíbenějších zemí na světě, patří Evropě sedmá příčka mezi deseti nejžádanějšími destinacemi. To je jasným důkazem, že Evropa má obrovský turistický a kulturní potenciál, který nabízí k využití příležitosti, a to i pro občany Evropy. Domnívám se, že jednu takovou příležitost představuje i podpora pro zapojení nejen starších občanů, ale také mladých lidí, rodin v obtížné situaci a osob s omezenou pohyblivostí do programů sociálního cestovního ruchu vytvořených Evropskou unií. K tomu je ovšem potřeba náležitá statistika sestavená pomocí jednotných metod sběru, která bude zaměřená na rozvoj programů určených pro tyto skupiny turistů v každém členském státě EU.

  Ioan Enciu (S&D), písemně. – Hlasoval jsem dnes pro přijetí zprávy o evropské statistice týkající se cestovního ruchu. Ustavení nařízení, které vezme v úvahu statistiky cestovního ruchu ze všech členských států Evropské unie, představuje pozitivní krok. Význam cestovního ruchu v rámci práva EU silně vzrostl, když díky Lisabonské smlouvě od prosince 2009 spadá do kompetence EU. Do budoucna budou muset členské státy zajistit přesnost předávaných statistických dat, aby bylo dosaženo kvalitních výsledků.

Zatímco koordinace na úrovni EU bude pro odvětví evropského cestovního ruchu velmi prospěšná, jakákoliv celoevropská iniciativa by se měla snažit doplňovat opatření a turistické strategie členských států. Díky předávání statistických údajů bude EU schopná poskytnout odvětví cestovního ruchu, včetně malých a středně velkých podniků, účinnou pomoc a posílit celkovou propagaci Evropy jako velmi žádoucí turistické destinace.

Zpráva rozlišuje mezi vnitřním a národních cestovním ruchem. Vnitřní cestovní ruch zahrnuje ubytovací kapacitu zařízení cestovního ruchu a národní cestovní ruch se týká účasti na cestovním ruchu, včetně výletů.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože se domnívám, že statistiky cestovního ruchu přispívají k rozvoji účinnějších politik v této oblasti a představují užitečný nástroj k podpoře rozhodovacích procesů v podnikové a soukromé sféře. Nové nařízení bezpochyby zlepší aktuálnost, srovnatelnost a úplnost předávaných statistik, stejně jako účinnost zpracování údajů.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Podle údajů uvedených ve zprávě zůstává Evropa i nadále vedoucí turistickou destinací na světě a cestovní ruch představuje třetí největší socioekonomickou činnost v rámci EU s asi 1,8 milionu podniků, především malých a středně velkých, 9,7 milionu pracovních míst a produkcí odpovídající 5 % hrubého domácího produktu EU. Přesně z tohoto důvodu se jedná o činnost, jež by měla být patřičně monitorována, regulována a podporována, a to zejména ve specifickém kontextu hospodářského oživení a nutnosti zvýšit výrobu prodejného zboží.

Taková je realita v rámci celé Evropské unie, ale zejména je to důležité pro Portugalsko, které je zemí, jež se dlouhodobě hodně spoléhá na cestovní ruch, jakožto obzvlášť dynamickou ekonomickou činnost s obrovským potenciálem růstu. V této souvislosti a s ohledem na význam, který má hluboká a realistická znalost skutečné situace v oblasti cestovního ruchu pro rozvoj příslušných politik, je významný návrh Evropské komise, o němž jsme dnes hlasovali, jenž má v úmyslu definovat nový právní rámec pro evropskou statistiku týkající se cestovního ruchu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva se zabývá oblastí, jež je zásadní pro budoucnost EU, a sice cestovním ruchem. Navzdory krizi, která měla globální dopady, zaznamenalo toto odvětví podle údajů Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) 2 % růst, a to i přes veškeré politické otřesy v řadě oblastí světa. V rámci EU odvětví cestovního ruchu stabilně roste a působí v něm 1,8 milionu podniků, jejichž naprostá většina jsou malé a středně velké firmy, které vytvářejí 9,7 milionu pracovních míst, což z něj činí třetí největší socioekonomickou činnost v EU, a vytváří více než 5 % hrubého domácího produktu EU. Navíc si Evropa se 40 % všech turistických cest udržuje postavení vedoucí turistické destinace na světě. Tato činnost je zásadní pro naplnění cílů vytyčených ve strategii Evropa 2020. Nové nařízení aktualizuje to stávající, zejména s ohledem na sběr a zpracovávání údajů o zapojení a přístupnosti lidí s omezenou pohyblivostí, které jsou nezbytné při přípravě nové strategie EU v oblasti cestovního ruchu. Vítám přijetí návrhu, který kromě vytvoření programu pilotních studií, které budou provádět členské státy, bude obsahovat údaje o cestovním ruchu na venkově a o ekoturistice, které zahrnují více než 50 000 ubytovacích zařízení, z nichž drtivá většina je spravována malými a středně velkými podniky.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Užitečnost statistických informací se odvíjí od jejich srovnatelnosti v čase a prostoru, což obnáší přijetí jednotných definic a klasifikací. V konkrétním případě cestovního ruchu se v tomto odvětví vyskytují pojmy a definice, které po dlouhou dobu nebyly zcela jasné, což značně ztěžuje snahu o získání spolehlivých a důvěryhodných informací. Je proto nutné vyjasnit a sjednotit kritéria a definice, které umožní získat srovnatelné údaje. Dostupnost těchto statistických údajů má velký význam pro stanovení přímých a nepřímých vlivů cestovního ruchu na ekonomiku, podporu plánování a rozvoje nových možností cestovního ruchu, případně přizpůsobení těch stávajících.

Návrh obsažený ve zprávě si klade za cíl zlepšení aktuálnosti, srovnatelnosti a úplnosti předávaných statistik a účinnosti zpracování údajů, včetně jejich lepšího vyhodnocení. Rovněž v něm jde o úpravu právního rámce tak, aby zohlednil poslední vývoj v odvětví cestovního ruchu tím, že se zavedou nové proměnné, například proměnné týkající se jednodenních návštěv. Z toho důvodu jsme hlasovali pro přijetí zprávy.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Víme, že statistické údaje jsou důležité, nicméně jejich užitečnost se odvíjí od jejich srovnatelnosti v čase a prostoru, což obnáší přijetí jednotných definic a klasifikací.

V konkrétním případě cestovního ruchu se v tomto odvětví vyskytují pojmy a definice, které po dlouhou dobu nebyly zcela jasné, což značně ztěžuje snahu o získání spolehlivých a důvěryhodných informací. Je proto nutné vyjasnit a sjednotit kritéria a definice, které umožní získat srovnatelné údaje.

Dostupnost těchto statistických údajů má velký význam pro stanovení přímých a nepřímých vlivů cestovního ruchu na ekonomiku, podporu plánování a rozvoje nových možností cestovního ruchu, případně přizpůsobení těch stávajících.

Návrh obsažený ve zprávě si klade za cíl zlepšení srovnatelnosti a úplnosti předávaných statistik a účinnosti zpracování údajů, včetně jejich lepší validace. Rovněž v něm jde o úpravu právního rámce tak, aby zohlednil poslední vývoj v odvětví cestovního ruchu tím, že se zavedou nové proměnné, například proměnné týkající se jednodenních návštěv.

Z toho důvodu jsme hlasovali pro přijetí zprávy.

  Jacqueline Foster (ECR), písemně. – Moje skupina podpořila zprávu o statistice týkající se cestovního ruchu, jež aktualizuje a modernizuje metody sběru evropských statistik cestovního ruchu, zejména s ohledem na moderní trendy, jež představují například nízkonákladové letecké společnosti a krátkodobé dovolené.

Politici si musí uvědomit obrovský význam cestovního ruchu pro Evropu. Jednotlivé členské státy chápou, že je třeba udělat víc pro pomoc tomuto odvětví, které velkou měrou přispívá k hospodářskému růstu.

Cestovní ruch je na příklad jedním z největších odvětví hospodářství Spojeného království. Přímo vytváří 1,36 milionu pracovních míst – přičemž se očekává, že do roku 2020 tento počet vzroste na 1,5 milionu – a při započtení pracovních míst nepřímo souvisejících s tímto odvětvím se jedná dokonce o 3 miliony. Tato čísla hovoří sama za sebe.

Spojené království má velký zájem se aktivně a pozitivně zapojit do diskusí o cestovním ruchu na úrovni Evropské unie a plně podporovat potřebu posílit konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu a jeho schopnosti trvale udržitelného růstu. Musíme však zajistit, aby činnost na úrovni EU neporušovala princip subsidiarity.

Členské státy si navzájem konkurují, přestože jsou schopné sdílet osvědčené postupy a spolupracovat v některých otázkách, jako je zlepšení dopravního spojení v rámci Evropy i další opatření, jež zákazníkům umožňují snazší cestování.

Dovolte mi, abych svůj projev ukončila jednoduchým poselstvím – přijeďte navštívit Velkou Británii!

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. – (DE) Lisabonská smlouva posílila zodpovědnost Evropské unie za oblast cestovního ruchu. Je samozřejmé, že statistika poskytuje zásadní informace a umožňuje dospět k zajímavým závěrům nejen na evropské, ale také na národní a regionální úrovni.

V mém regionu, který je domovem německy hovořící komunity v Belgii, není cestovní ruch jen důležitou oblastí činnosti, ale je také zásadním ekonomickým faktorem. Z tohoto důvodu představují tyto statistiky významný prvek v rámci tvorby politiky. Je však rovněž zřejmé, že jednotlivé úrovně – regionální, národní a přeshraniční – musí spolupracovat na přesnější definici evropských regionů jako turistických lokalit, a to zejména v pohraničních oblastech.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí dokumentu, protože je nutné definovat nový vylepšený právní rámec pro cestovní ruch v Evropě. Cestovní ruch představuje v EU významnou hospodářskou činnost s vysokým potenciálem, pokud jde o zvýšení zaměstnanosti a hospodářského růstu, přičemž rovněž plní významnou úlohu při socioekonomické integraci venkovských, okrajových a méně rozvinutých oblastí, jako jsou oblasti s bohatým průmyslovým dědictvím. Statistika v této oblasti se nevyužívá pouze k monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje. Musíme se zaměřit na hlavní problémy, kterým toto odvětví čelí, jako jsou rostoucí celosvětová konkurence, demografický vývoj, změna klimatu a environmentální omezení, sezónní rozložení turistů a rostoucí využití nových informačních a komunikačních technologií ze strany zákazníků. Je nutné posílit odvětví cestovního ruchu v EU koordinovanou činností na úrovni EU, která by doplňovala opatření členských států. S cílem provádět úspěšně tento nový politický rámec by měli tvůrci politik na všech úrovních správy přijmout informovaná rozhodnutí založená na spolehlivých a srovnatelných statistických údajích. Cestovní ruch představuje důležitou hospodářskou činnost, která má pozitivní dopad na hospodářský růst a zaměstnanost v Evropě, a proto je potřeba aktualizovat a optimalizovat právní rámec pro evropskou statistiku týkající se cestovního ruchu, což povede k posílení tohoto odvětví na úrovni EU. Zavedení zmíněných opatření následně povede ke zvýšení konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu v Evropě a posílení jeho harmonického růstu.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Domnívám se, že návrh směrnice o evropské statistice týkající se cestovního ruchu, který je předmětem hlasování Evropského parlamentu, bychom měli považovat za obzvlášť zajímavý a užitečný. Cestovní ruch je pro Evropu vedoucím odvětvím, jež má pro společnost obrovský význam vzhledem k důležité pozici, kterou zaujímá v rámci hospodářství jednotlivých členských států EU. V odvětví cestovního ruchu stále třímá velký potenciál, pokud jde o zaměstnanost, a proto by bylo užitečné přijmout taková opatření, která povedou k jeho lepší organizaci, jež umožní rozvoj jeho celého potenciálu. Vytvoření jednotného rámce pro sběr a sestavování srovnatelných a souhrnných statistik evropského cestovního ruchu může napomoci ke zlepšení situace. Správné chápání spotřebitelské poptávky umožní soukromým i veřejným společnostem reagovat na potřeby tohoto odvětví a přispět ke zvyšování jeho výkonnosti a posilování jeho konkurenceschopnosti. Podporuji navrhované nařízení, protože jsem přesvědčen, že jednotné evropské statistiky, které budou transparentní, spolehlivé a objektivní, představují účinný způsob podpory tohoto rozsáhlého odvětví, jež má pro mou zemi nemalý význam.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože se domnívám, že musíme udělat vše pro to, abychom si udrželi pozici nejnavštěvovanější turistické destinace na světě. Abychom toho dosáhli, musíme maximálně využít každé možnosti financování. Rozvoj udržitelného, zodpovědného a kvalitního odvětví cestovního ruchu vyžaduje aktualizaci a zlepšení právního rámce evropské statistiky týkající se tohoto odvětví. Zlepšíme-li kvalitu statistických hlášení založených na spolehlivých a srovnatelných údajích, získáme tím pevnou základnu pro rozhodování o vytváření finančních politik a nástrojů Evropské unie.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, která uznává zásadní úlohu statistiky při vývoji účinnějších politik v oblasti cestovního ruchu na evropské, národní, regionální a místní úrovni. Stejně tak představuje statistika cestovního ruchu užitečný nástroj k podpoře rozhodovacích procesů v podnikové a soukromé sféře. Z tohoto důvodu zpravodaj podporuje cíl tohoto nařízení, kterým je ustanovit společný rámec pro systematické vypracovávání evropské statistiky cestovního ruchu, a to prostřednictvím sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizované evropské statistiky ohledně nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu členskými státy. Poté, co bude přijat, tento návrh pravděpodobně povede ke zlepšení aktuálnosti, srovnatelnosti a úplnosti předávaných statistik a k účinnosti zpracování údajů, včetně lepší validace údajů. Mimoto je nezbytné upravit právní rámec tak, aby zohlednil poslední vývoj v odvětví cestovního ruchu tím, že se zavedou nové proměnné, například proměnné týkající se jednodenních návštěv.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Cestovní ruch je nepochybně jedním z hospodářských odvětví s největším potenciálem pro rozvoj. V posledních několika desetiletích význam cestovního ruchu pro evropské podniky a občany neustále roste. Vzhledem k asi 1,8 milionu podniků, především malých a středně velkých, které zaměstnávají přibližně 5,2 % všech pracujících, tj. přibližně 9,7 milionu pracovních míst, se odhaduje, že odvětví evropského cestovního ruchu tvoří více než 5 % hrubého domácího produktu Evropské unie. Cestovní ruch tak představuje třetí největší socioekonomickou činnost v rámci EU. Mimoto je Evropská unie i nadále vedoucí turistickou destinací na světě s 370 miliony zahraničních turistů v roce 2008, což představuje 40 % všech turistických cest na světě. Nicméně stále existuje potenciál pro další růst.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Je samozřejmé, že cestovní ruch má velký potenciál, pokud jde o zvýšení zaměstnanosti a hospodářského růstu. Plní rovněž významnou úlohu při socioekonomické integraci venkovských, okrajových a méně rozvinutých oblastí s bohatým kulturním dědictvím. Statistika v oblasti cestovního ruchu se nevyužívá pouze k monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje. Naprosto souhlasím se zpravodajem.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Smysluplné statistiky, které poskytnou odpovědi na otázky o důvodech úspěchů a trendů v odvětví cestovního ruchu, by mohly pomoci zabránit mnoha chybným investicím. Mnohá města po svém zvolení za Evropská hlavní města kultury roky přemýšlela, proč jejich očekávání ohledně cestovního ruchu zůstala nenaplněná. Nicméně omezená dostupnost a srovnatelnost údajů o cestovním ruchu představuje rovněž problém z hlediska územního plánování měst. Pokud v konečném důsledku neexistuje potenciál na zvýšení počtu návštěvníků, je důležité vše zorganizovat tak, aby to nemělo negativní dopad na místní obyvatele.

Příliš mnoho nejistých faktorů, rozdílných očekávání a nehmotných atrakcí, jako jsou specifické klimatické podmínky, udělaly z prognóz v oblasti cestovního ruchu hazardní hry. Na cestovní ruch mají vliv flexibilní pracovní doba a bezpečnost, stejně jako sociální změny. Rozhodujícími faktory však nakonec pravděpodobně budou globální ekonomika a ceny ropy. I sebelepší statistiky evropského cestovního ruchu to nezmění a z toho důvodu jsem se zdržel hlasování.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. – (LT) Evropský parlament dnes přijal významný dokument o právním rámci pro evropskou statistiku týkající se cestovního ruchu. Členským státům ukládá povinnost poskytovat pravidelně soubor údajů o kapacitě a využití ubytovacích zařízení a o poptávce turistů. Vzhledem ke změnám v cestovních návycích (např. nárůst počtu letů na krátké vzdálenosti) a přechodu odvětví cestovního ruchu na určité inovace (např. využití internetu při rezervaci cest) je nutné aktualizovat právní rámec a regulovat sběr statistických informací týkajících se odvětví cestovního ruchu. Obzvlášť důležité opatření, které podpořil Evropský parlament, se však podle mého názoru týká sběru údajů o lidech s omezenou pohyblivostí a jejího vlivu na schopnost těchto lidí získat plnohodnotné služby cestovního ruchu. Neustále mluvíme o zvyšování kvality života zdravotně postižených lidí a je nutné, abychom do těchto diskusí zahrnuli i oblast cestovního ruchu. Jen tak budeme schopni účinně provádět politiku cestovního ruchu a chránit práva spotřebitelů.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Zpráva poslance Simpsona o evropské statistice týkající se cestovního ruchu nahradí směrnici zabývající se touto problematikou, která je již patnáct let stará. Jít s dobou a přepracovávat svoje předpisy je prioritou evropského systému, zejména s ohledem na význam a neustálý rozvoj odvětví cestovního ruchu v Evropě během posledních deseti let. Z toho důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy. Nové požadavky v tomto odvětví, které potřebuje stále podrobnější, aktuálnější a srovnatelnější údaje, vedou k nutnosti aktualizovat statistiky cestovního ruchu. Přístup do ubytovacích zařízení, ke službám pro zdravotně postižené a náklady na základní zboží jsou klíčovými údaji, které vyžadují aktualizované databáze, ve kterých mohou uživatelé vyhledávat informace.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Cestovní ruch má pro Evropskou unii obrovský význam a mechanismy, které přispívají k jeho podpoře, jsou žádoucí a měly by být podporovány. Statistiky plní důležitou úlohu při rozvoji politik v oblasti cestovního ruchu na evropské, národní, regionální a místní úrovni. Stejně tak představuje statistika cestovního ruchu užitečný nástroj k podpoře rozhodovacích procesů v podnikové a soukromé sféře. Cílem nařízení je ustanovit společný rámec pro systematické vypracovávání evropské statistiky cestovního ruchu, a to prostřednictvím sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizované evropské statistiky ohledně nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu členskými státy. Návrh by měl vést ke zlepšení aktuálnosti, srovnatelnosti a úplnosti předávaných statistik a k účinnosti zpracování údajů, včetně lepšího vyhodnocení údajů. Nařízení rovněž upravuje právní rámec tak, aby zohlednil poslední vývoj v odvětví cestovního ruchu tím, že se zavedou nové proměnné, například proměnné týkající se jednodenních návštěv. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro přijetí zprávy.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Cestovní ruch představuje v Evropské unii významnou hospodářskou činnost. Statistika je užitečná nejen při monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje. V EU stanoví systém statistiky v oblasti cestovního ruchu směrnice 95/57/ES. Nicméně od jejího vstupu v platnost došlo v odvětví cestovního ruchu a relativní poptávky k významným změnám. Evropská komise proto přišla s návrhem nového nařízení, ve kterém jde o vytvoření politického rámce pro odvětví cestovního ruchu s využitím pravomocí zavedených Lisabonskou smlouvou. Snaží se aktualizovat a zjednodušit regulační rámec evropských statistik týkajících se cestovního ruchu s cílem zohlednit nejnovější trendy v tomto odvětví. V tomto ohledu je důležité nejen posílit odvětví cestovního ruchu koordinovanou činností na úrovni EU, ale rovněž ustanovit společný rámec pro systematické vypracovávání statistiky cestovního ruchu, a to prostřednictvím sběru, sestavování, zpracovávání a předávání harmonizované evropské statistiky ohledně nabídky a poptávky v oblasti cestovního ruchu členskými státy.

Na základě výše zmíněných skutečností tímto hlasuji pro přijetí navrhovaného nařízení.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Cestovní ruch představuje v Evropské unii významnou hospodářskou činnost s vysokým potenciálem, pokud jde o zvýšení zaměstnanosti a hospodářský růst, přičemž rovněž plní významnou úlohu při socioekonomické integraci venkovských, okrajových a méně rozvinutých oblastí, jako jsou oblasti s bohatým průmyslovým dědictvím. Statistika v této oblasti se nevyužívá pouze k monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje.

V EU stanoví systém statistiky v oblasti cestovního ruchu směrnice 95/57/ES o shromažďování statistických informací v oblasti cestovního ruchu. Eurostat tyto statistiky zveřejňuje, přičemž sběr údajů a jejich sestavování provádějí národní statistické úřady. S cílem provádět úspěšně tento nový politický rámec by měli tvůrci politik na všech úrovních správy přijmout informovaná rozhodnutí, založená na spolehlivých a srovnatelných statistických údajích.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože cestovní ruch představuje v Evropské unii významnou hospodářskou činnost s vysokým potenciálem přispívat k vytváření pracovních míst a podporovat růst. Plní také významnou úlohu při socioekonomické integraci venkovských oblastí, jež jsou často opomíjené a zaostalé.

Statistiky se v této souvislosti nevyužívají pouze k monitorování politik zaměřených bezprostředně na turistický ruch, ale plní rovněž úlohu v širším kontextu regionální politiky a udržitelného rozvoje. Dokument se zabývá také hlavními problémy, kterým toto odvětví čelí, jako jsou rostoucí celosvětová konkurence, demografický vývoj, změna klimatu a environmentální omezení, sezónní rozložení pohybu turistů a rostoucí využití nových informačních a komunikačních technologií ze strany zákazníků.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti přijetí zprávy, protože navrhované předpisy by obnášely měsíční sběr údajů pro měření sezónních vlivů a hospodářských a sociálních aspektů odvětví, ve kterém působí především malé a středně velké podniky. Cílem strategie je získat důkladné znalosti o dynamice, vlastnostech a objemu cestovního ruchu, ale mně se jeví jako příliš těžkopádná, byrokratická a nákladná. Navíc Evropská komise žádá o přenesené působnosti, čímž by získala schopnost upravovat určité prvky návrhu. Tabulky, které by měly být podle navrhovaného nařízení sestavovány každý měsíc, jsou složité a vyžadují sběr nadměrného množství informací.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Dnes jsem hlasovala pro přijetí projednávané zprávy o evropské statistice týkající se cestovního ruchu. Domnívám se, že se jedná o významnou zprávu s ohledem na vliv odvětví cestovního ruchu na hospodářství Evropské unie a jeho podíl na počtu pracovních míst, která vytváří. Zhruba 1,8 milionu podniků zaměstnává téměř 10 milionů lidi, což představuje přibližně 5,2 % všech pracovních míst.

Evropská unie vydává značnou podporu na rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých regionech s cílem zvýšit dostupnost různých druhů cestovního ruchu. Je proto důležité, abychom měli přesné a odpovídající statistiky, a to jak pro soukromý, tak i veřejný sektor. Ročně navštíví EU více než 370 milionů zahraničních turistů, což představuje 40 % všech turistů na světě. To jen zvyšuje význam aktuálních a nestranných statistických údajů, které bychom měli mít k dispozici.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Cestovní ruch představuje třetí největší socioekonomickou činnost v rámci Evropské unie, což znamená, že jeho ekonomický rozměr coby tvůrce pracovních míst, je pro členské státy klíčový. Navíc jeho soukromý aspekt nejen zlepšuje image Evropy ve světě, ale také přispívá k podpoře evropského občanství. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost převzala EU nové pravomocí v oblasti cestovního ruchu, jak potvrzuje čl. 195 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento nový právní rámec umožňuje EU podporovat, koordinovat a doplňovat činnost členských států a snižovat administrativní zátěž. Z těchto důvodů hlasuji pro přijetí zprávy, jelikož jsem přesvědčen, že je nezbytné vybavit všechny zúčastněné strany v odvětví cestovního ruchu spolehlivými statistickými údaji, aby se mohly přizpůsobit výzvám, kterým evropský cestovní ruch čelí.

Koordinace na evropské úrovni s účinnou účastí členských států je nezbytná pro zavedení tohoto systému a pro konkrétní hodnocení konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu. Součástí této rozsáhlé studie by měl být přehled o objemu odvětví, o jeho ukazatelích, o profilu účastníka cestovního ruchu, o výdajích v rámci cestovního ruchu a o přínosech a/nebo problémech pro národní hospodářství členských států.

Zpráva: João Ferreira (A7-0017/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí usnesení, jelikož se zabývá důležitými opatřeními, která se týkají zvýšení sazeb spolufinancování stanovených pro činnosti v oblasti mezinárodních vztahů, správy a řízení, shromažďování údajů, vědeckého poradenství a kontroly a provádění společné rybářské politiky. Jelikož vědecké znalosti závisí na udržitelném rozvoji činností, zvýšení míry spolufinancování související s porovnáváním databází, jejich správou a využitím se stává výhodou. Je třeba také poukázat na zaměření na rozvoj akvakultury, s opatřeními podporujícími její růst, společně s monitorováním a dohledem v oblasti životního prostředí a zdraví, což pomůže zvýšit udržitelnost tohoto odvětví. Pokud jde o opatření na kontrolu jejich vod, prováděná kontrolními orgány členských států, budou úspěšná pouze za předpokladu, že dojde k investicím do technologií a kontrolních systémů, jež jsou účinnější a zároveň levnější. U činností souvisejících s kontrolními opatřeními ve vodách členských států by se také mělo uvažovat o vyšší míře spolufinancování, jakožto způsobu, jenž povede k většímu dodržování pravidel.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v otázkách rybolovu. Některé prvky související legislativy doznaly od přijetí nařízení 861/2006 změny.

Evropská komise navrhuje jejich úpravu s cílem zajistit soulad mezi všemi prvky právního rámce a také vyjasnit rozsah působnosti některých financovaných opatření. Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože navrhuje provést určité změny v návrhu Komise, které přispějí k upřesnění právních předpisů. Pozměňovací návrhy vychází z nejnovějšího vývoje v odvětví rybolovu a výhledů do budoucna, zejména možnosti navýšení spolufinancování ze strany EU z 50 % na 60 %, což bude přínosem pro rozvoj odvětví rybolovu v Portugalsku a rovněž to znamená, že vzroste význam akvakultury, což v této oblasti odůvodňuje zavedení možnosti shromažďování, řízení a využití údajů o životním prostředí společně se socioekonomickými daty.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, jelikož nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v oblasti rybolovu. Společně s Evropským rybářským fondem (ERF) jsou to dva hlavní nástroje pro provádění společné rybářské politiky. Stejně jako zpravodaj se domnívám, že je stále více sdílen obecný názor, že řízení rybolovu se musí opírat o vědeckou, přesnou a aktualizovanou znalost stavu rybolovných zdrojů. To je nezbytnou podmínkou pro udržitelný rozvoj činnosti. Co se týče kontroly, je nyní bezpochyby stále více vnímána její důležitost při zajišťování udržitelnosti a budoucnosti odvětví rybolovu, jakož i pro rozvoj kultury dodržování pravidel. Členské státy a jejich kontrolní orgány hrají a měly by i nadále hrát klíčovou roli v řízení a provádění kontrolních opatření v jejich vodách. To je zásadní způsob, kterým se zajistí dodržování pravidel a respekt rybolovných zdrojů.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, kterou se mění nařízení Rady (ES) č. 861/2006. Rada schválila tento důležitý nástroj pro financování rybolovné činnosti v květnu 2006. Nyní však bude zapotřebí revize nařízení, aby byl zajištěn soulad mezi všemi prvky legislativního rámce. Jít s dobou znamená využívat nové technologie, které mohou zajistit lepší službu při současné úspoře finančních zdrojů.

Aby bylo možné lépe reagovat na skutečné potřeby, domníváme se, že je nutné zlepšit formulaci některých článků nařízení a upřesnit rozsah uplatňování některých financovaných opatření. Nakonec se shoduji se zpravodajem na potřebě řízení rybolovu, které se bude opírat o vědeckou, přesnou a aktualizovanou znalost stavu rybolovných zdrojů a větší dohled, s cílem zajistit větší udržitelnost odvětví.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Domnívám se, že význam akvakultury neustále roste. Důkazem toho je zpráva, která zdůrazňuje „nový impuls pro strategii udržitelného rozvoje evropské akvakultury“ a nabízí realistické vyhlídky pro rozvoj tohoto odvětví. Sledování a monitorování životního prostředí a zdravotního stavu populací prováděné vhodným způsobem tak může přispět k větší udržitelnosti tohoto důležitého odvětví.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o „finančních opatřeních Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva“. Nicméně lituji, že nebyl přijat návrh na zvýšení sazeb spolufinancování na 60 % způsobilých výdajů v oblasti shromažďování, správy a využívání dodatečných údajů.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Nařízení Rady (ES) č. 861/2006 ze dne 22. května 2006, jehož změnu Komise navrhuje, stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva a rovněž stanoví financování v následujících oblastech: mezinárodní vztahy, správa a řízení, shromažďování údajů, vědecké poradenství a kontrola a provádění společné rybářské politiky. Tato revize v podstatě zachovává cíle, druh financovaných činností a strukturu a rozpočet. Zpravodaj však považuje za důležité navrhnout některé změny, které mohou přispět k lepšímu sladění těchto právních předpisů s některými aspekty posledního vývoje v tomto odvětví a jeho dalšími perspektivami, a to především s ohledem na řízení rybolovu opírající se o vědeckou znalost stavu rybolovných zdrojů a na investice do akvakultury.

Z tohoto důvodu se předkládá návrh na zvýšení sazby spolufinancování v souvislosti se sběrem, řízením a využíváním základních údajů. Hlasuji pro něj čistě z národního hlediska s cílem podpořit odvětví rybolovu v naší zemi.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva se zabývá návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 861/2006 ze dne 22. května 2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva. Některé prvky výše zmíněného nařízení doznaly od roku 2006 změny a zastaraly, takže jejich úprava je oprávněná. Návrh vychází ze stávajícího platného nařízení a klade si cíl zachování pobřežního rybolovu financováním modernizace odvětví, v neposlední řadě vybavení a počítačových systémů. Hlasuji pro návrh nařízení, protože bere v úvahu pozměňovací návrhy předložené Komisí spolu s dalšími úpravami, které přispívají k výraznému zlepšení původního nařízení, především pokud jde o financování investic – které je nezbytné k získání vědeckých, přesných a aktuálních údajů, které nám umožní přijmout opatření, která budou vyžadovat jednotlivé situace – a zvýšení sazeb spolufinancování.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vážíme si toho, že Evropský parlament přijal pozměňovací návrhy k nařízení předložené Komisí, jež jsou součástí zprávy. Tyto pozměňovací návrhy umožní financování členských států za účelem rozvoje různých technologií s využitím v rámci odvětví rybolovu společně s vybavením a počítačovými programy nebo sítěmi informačních technologií, které jim umožní shromažďovat, spravovat, ověřovat platnost, analyzovat a rozvíjet metody odběru vzorků a výměnu údajů týkajících se rybolovu. Jedna z nových možností financování se týká studií o závislosti na dovozu produktů z rybolovu. V oblasti akvakultury bude také existovat možnost financovat shromažďování, správu a využívání údajů o životním prostředí, jež přispěje k podpoře sledování a monitorování této oblasti s cílem přispět k její udržitelnosti.

Nicméně můžeme jen litovat odmítnutí pozměňovacích návrhů, jejichž cílem bylo zvýšení, byť skromné, maximální sazby spolufinancování Společenství ve prospěch členských států v oblasti shromažďování, správy a využívání vědeckých údajů o stavu rybolovných zdrojů a v oblasti monitorování. To odhaluje rozporuplnost Evropské unie, která na jednu stranu zasahuje do pravomocí členských států v této oblasti, ale na druhou stranu odmítá posílení finančních zdrojů určených na tyto činnosti.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Touto zprávou se mění nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva. Nařízení představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v oblasti rybolovu. Společně s Evropským rybářským fondem (ERF) jsou to dva hlavní nástroje pro provádění společné rybářské politiky.

Komise se rovněž domnívá, že zkušenosti v některých případech ukázaly, že je potřeba zajistit určitou úpravu ustanovení nařízení, aby lépe odpovídala potřebám.

Proto nám nabízí omezený rozsah revize, která v podstatě zachovává cíle a strukturu původního nařízení. Nicméně zpravodaj, poslanec Evropského parlamentu za Komunistickou stranu Portugalska, pan Ferreira, považuje za vhodné navrhnout některé další změny, které, i když jsou poměrně konkrétní, mohou přispět k lepšímu sladění těchto právních předpisů s některými aspekty posledního vývoje v tomto odvětví a jeho dalšími perspektivami.

Bohužel, ne všechny návrhy, které předložil, byly přijaty, zejména potvrzení možnosti zvýšit sazbu spolufinancování Společenství v oblasti shromažďování, správy a využívání dodatečných údajů o stavu rybolovných zdrojů, včetně návrhu zvýšit maximální míru spolufinancování z 50 % na 60 %, a pokud jde o monitorovací činnost.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Podpořil jsem zprávu poslance Ferreiry. Je nezbytné, aby k prosazování mořského práva byly k dispozici odpovídající finanční prostředky. Jde o jednu z mála oblastí souvisejících s rybolovem, kde Evropská unie nabízí alespoň nějakou přidanou hodnotu.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí dokumentu, protože je stále více sdílen názor, že řízení rybolovu se musí opírat o vědeckou, přesnou a aktualizovanou znalost stavu rybolovných zdrojů. To je nezbytnou podmínkou pro udržitelný rozvoj rybolovu. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že by mělo být možné zvýšit sazbu spolufinancování stanovenou pro oblast shromažďování, správy a využívání základních údajů na navrhovanou maximální úroveň 75 %. S ohledem na rostoucí význam akvakultury – stačí připomenout zprávu, která byla nedávno vypracována, projednána a schválena, o „novém impulsu pro strategii udržitelného rozvoje evropské akvakultury“ – a vzhledem k oprávněným očekáváním růstu této činnosti by se odpovídající uspořádání shromažďování, správy a využívání mělo týkat i údajů o životním prostředí a socioekonomických dat. Mělo by se rovněž provádět odpovídající sledování a monitorování životního prostředí a zdravotního stavu rybolovných populací. To by přispělo k posílení udržitelnosti odvětví. Ta má v současné době obzvlášť velký význam. Členské státy a jejich kontrolní orgány hrají a měly by i nadále hrát klíčovou roli v řízení a provádění kontrolních opatření ve svých vodách, což je základní podmínkou rybolovu, který skutečně respektuje pravidla a rybolovné zdroje. Chceme-li tuto činnost účinně rozvíjet, je nezbytné, aby členské státy získaly dostupné technologie nebo byly v postavení, kdy je budou moci vyvíjet a modernizovat. Investice, které to vyžaduje, by mohly umožnit zavedení účinnějších a méně nákladných kontrolních systémů.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Nařízení představuje důležitý nástroj pro provádění společné rybářské politiky. Kontrolní činnosti hrají stále větší roli v podpoře udržitelnosti a pokračující existence odvětví rybolovu. Je nutné, aby členské státy a jejich kontrolní orgány prosazovaly kontrolní opatření ve svých vodách s cílem zajistit existenci takového rybolovu, který skutečně respektuje pravidla a rybolovné zdroje. Mimoto nabývá na významu akvakultura, což zdůvodňuje zavedení možností shromažďování, správy a využívání údajů o životním prostředí i socioekonomických dat. Vítám revizi nařízení, protože zajistí, že projednávaná opatření budou skutečně zavedena.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Návrh na úpravu nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj, jehož cílem je ochrana odvětví rybolovu. Hlasoval jsem pro přijetí návrhu, protože jsem přesvědčen o potřebě změny stávající verze nařízení s cílem sladit její ustanovení s Lisabonskou smlouvou. Revize textu, která vedla k jeho vylepšení, nám umožnila náležitě a účinně reagovat na potřeby odvětví. Narůstající význam akvakultury odůvodňuje zavedení ustanovení týkajících se shromažďování, správy a využívání údajů o životním prostředí, socioekonomických dat i informací o zdravotním stavu rybolovných populací s cílem přispět k její udržitelnosti. Důležitá role připadá jednotlivým členským státům, které mají povinnost zajistit dodržování pravidel a kontrolu využití jejich vod, přičemž využívají nových technologií dostupných díky vědeckému pokroku.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Úpravy v tomto právním předpisu by měly usnadnit posun k politice regionalizace v rámci společné rybářské politiky, což vítám.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Stávající nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky (SRP) a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v oblasti rybolovu. Společně s Evropským rybářským fondem (ERF) jsou to dva hlavní nástroje pro provádění společné rybářské politiky. Toto nařízení stanoví financování v následujících oblastech: mezinárodní vztahy, správa a řízení, shromažďování údajů, vědecké poradenství, kontrola a provádění společné rybářské politiky. Nicméně lituji, že nebyl přijat návrh na případné zvýšení míry spolufinancování na 60 % způsobilých výdajů, určených především na opatření související s monitorováním činností rybolovu a na shromažďování, správu a využívání údajů, jelikož jeho přijetí by bylo výhodné pro moji zemi.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Úprava nařízení Rady (ES) č. 861/2006 zavádí po Evropském rybářském fondu druhý hlavní finanční nástroj společné rybářské politiky. Tento takzvaný „druhý nástroj“ poskytuje prostředky na financování oblasti shromažďování údajů a kontrolních opatření, vědeckého poradenství, systémů kontroly a uplatňování společné rybářské politiky. Je třeba upřesnit rozsah uplatňování některých financovaných opatření a zlepšit formulaci některých článků. Mimoto se domnívá, že zkušenosti v některých případech ukázaly, že je potřeba zajistit určitou úpravu ustanovení nařízení, aby lépe odpovídala potřebám. Předložené pozměňovací návrhy nařízení (ES) č. 861/2006 by měly napomoci zvýšení konkrétních sazeb spolufinancování v rámci jasně definovaného společného financování v oblasti mořského práva.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Finanční opatření ze strany Evropské unie týkající se provádění společné rybářské politiky EU a mořského práva nás vybaví ekonomickými prostředky pro realizaci společné rybářské politiky prostřednictvím finančních zdrojů určených pro oblasti vyžadující rozvoj a koordinaci v otázkách mořského práva. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro přijetí zprávy poslance Ferreiry. Úpravy nařízení pomohou při prosazování společné rybářské politiky a využití finančních prostředků na následující oblasti: shromažďování údajů, mezinárodní vztahy a vědecké a technické oblasti související s rybolovem.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v oblasti rybolovu. Společně s Evropským rybářským fondem (ERF) jsou to dva hlavní nástroje pro provádění společné rybářské politiky. Toto nařízení stanoví financování v následujících oblastech: mezinárodní vztahy, správa a řízení, shromažďování údajů, vědecké poradenství, kontrola a provádění společné rybářské politiky. V každé oblasti činnosti je doplněno dalšími nařízeními nebo rozhodnutími. Některé prvky související legislativy doznaly od přijetí nařízení (ES) č. 861/2006 změny, takže v důsledku toho bude zapotřebí je pozměnit, aby byl zajištěn soulad mezi všemi prvky legislativního rámce. Komise také navrhuje upřesnit rozsah uplatňování některých financovaných opatření a zlepšit formulaci některých článků. Mimoto se domnívá, že zkušenosti v některých případech ukázaly, že je potřeba zajistit určitou úpravu ustanovení nařízení, aby lépe odpovídala potřebám.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Nařízení (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva, představuje důležitý finanční nástroj Evropské unie v oblasti rybolovu.

Tento dokument je rovněž jedním ze dvou hlavních nástrojů pro provádění společné rybářské politiky. Toto nařízení stanoví financování v následujících oblastech: mezinárodní vztahy, správa a řízení, shromažďování údajů, vědecké poradenství, kontrola a provádění společné rybářské politiky.

Dnes přijaté usnesení uznává význam řízení rybolovu opírajícího se o vědeckou, přesnou a aktualizovanou znalost stavu rybolovných zdrojů. Dokument uznává i rostoucí význam akvakultury, kde se oprávněně očekává růst této činnosti a dalších s ní souvisejících činností, což je důvodem zavedení možnosti shromažďování, správy a využívání údajů o životním prostředí – vedle údajů socioekonomických, což umožňuje sledování a monitorování životního prostředí a zdravotního stavu populací, které přispívá k jeho udržitelnosti.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Dokument, o němž jsme dnes hlasovali, se zabývá finančními opatřeními pro provádění společné rybářské politiky a jejich přizpůsobením vývoji legislativního rámce, změnám aktuálních potřeb a právnímu upřesnění opatření, která budou prováděna, především těch, která jsou součástí rozhodnutí 2000/439/ES a dosud se neprojevila ve znění nařízení Rady (ES) č. 861/2006. S ohledem na shromažďování údajů považuje návrh Parlament za zásadní rozšíření rozsahu jeho provádění tak, aby obsahovalo i správu a řízení a podmínky využití těchto údajů. Je také nesmírně důležité usnadnit uzavírání veřejných zakázek s mezinárodními organizacemi a zajistit povinnost disponovat podrobnými informacemi k realizaci společných projektů.

Bylo by žádoucí zvýšit případnou míru spolufinancování na 60 % způsobilých výdajů, zejména pokud jde o opatření k monitorování činností v oblasti rybolovu a shromažďování, správu a využívání údajů. Neméně významná je akvakultura a údaje o této činnosti by měly zdůrazňovat oblast životního prostředí i oblast socioekonomickou. Mimoto je v této oblasti stále důležitější využívání nových technik, což vyžaduje neustálé přizpůsobování a modernizaci stávajících postupů.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Chtěla bych poblahopřát svému kolegovi ze Skupiny konfederace Evropské sjednocené levice – Severské zelené levice, poslanci Ferreirovi (PCP) k této zprávě, jež byla dnes přijata velkou většinou Evropského parlamentu.

Zpráva potvrzuje význam řízení rybolovu opírajícího se o vědeckou, přesnou a aktualizovanou znalost stavu rybolovných zdrojů. To je nezbytnou podmínkou pro udržitelný rozvoj rybolovu. Některé z pozměňovacích návrhů poslance Ferreiry, například ty, jež umožňovaly zvýšení míry spolufinancování (z 50 % na 60 %) v oblasti shromažďování, správy a využívání vědeckých údajů o rybolovných populacích, nebyly bohužel přijaty.

Zpráva nicméně potvrzuje, jakým způsobem může skupina GUE/NGL přispět do diskusí v Evropském parlamentu, a já vím, že se můžeme spolehnout, že poslanec Ferreira bude pokračovat v boji za udržitelný rybolov, přičemž bude upřednostňovat drobné rybáře před průmyslovými skupinami, které působí v tomto odvětví.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy poslance Ferreiry o zlepšení správy a řízení finančních nástrojů v oblasti rybolovu, kterými se řídí financování řady činností, mezi něž obvykle patří kontroly rybolovu. Z toho důvodu považuji obecnou shodu na znění zprávy mezi Radou a Evropským parlamentem za dobrý kompromis, pokud jde o společnou rybářskou politiku a oblast mořského práva.

Zpráva: Estelle Grelier (A7-0024/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro přijetí zprávy. Jsem přesvědčen, že účel zprávy je důležitý, jelikož má za cíl prodloužit přechodné období o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Jelikož dohoda o návrhu nařízení, jehož cílem bylo zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů, nebyla v roce 2008 možná, bylo přijato nařízení zavádějící soubor přechodných opatření plánovaných na období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011.

Zpráva, která si zasluhuje moji podporu, má za cíl prodloužit toto přechodné období do ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky. Rovněž vyzývá Komisi, aby se chopila iniciativy a společně se zúčastněnými stranami využila této nové prodloužené lhůty platnosti současného nařízení k posouzení dopadu stávajících opatření na příslušná plavidla, která je uplatňují, a na zahrnuté ekosystémy. Výsledky tohoto posouzení by se měly promítnout do přípravy nového návrhu nařízení. Stejně tak je důležité, aby budoucí návrh Komise, který se týká technických opatření, jasně stanovil pravomoci Rady a Evropského parlamentu v souladu s řádným legislativním postupem.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Hlasoval jsem pro přijetí návrhu, protože neexistence dohody o zachování rybolovných zdrojů může vyvolat nežádoucí důsledky. Návrh prodloužit platnost nařízení Rady z roku 2009, kterým se zavedla přechodná technická opatření, o dalších 18 měsíců, tedy až do 31. prosince 2012, umožní Komisi připravit nový soubor technických opatření, jež se stanou součástí reformy společné rybářské politiky. Domnívám se, že pozměňovací návrhy jsou přijatelné, protože společná rybářská politika musí na jednu stranu přispívat k zachování rybolovných zdrojů a na druhou stranu musí přinášet výhody řadovým občanům, v tomto případě drobným rybářům z Irska. To je přesně důvod, proč se domnívám, že je třeba nastolit rovnováhu mezi omezením odlovu, technickými opatřeními a potřebami rybářů.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy kvůli významu technických opatření při určování činností rybářů a z důvodu jejich dopadu na budoucnost rybolovných zdrojů. Všichni máme zájem na dosažení ekonomické rovnováhy v tomto odvětví, jež rybářům zajistí slušný příjem při současném zachování obnovitelných a udržitelných rybolovných populací.

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, abych vyjádřila dlouhodobou podporu odvětví rybolovu v Irsku a v Evropě. Naší hlavní zásadou musí být udržitelný rybolov. Našla jsem mnoho silných argumentů, které hovoří ve prospěch pozměňovacích návrhů poslance Gallaghera, ale nakonec jsem v zájmu udržení politické soudržnosti hlasovala v souladu se svojí skupinou.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy o rybolovu stanovující přechodná technická opatření. Nicméně lituji, že bylo zamítnuto zrušení rozhodnutí Komise o zákazu rybolovu štikozubce nebo ďasa mořského použitím třístěnných tenatových sítí podél pobřeží Portugalska, a to bez zdůvodnění opírajícího se o jakékoliv vědecké studie.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) V roce 2008 předložila Komise návrh rozhodnutí Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření, jež mělo nahradit předchozí nařízení. Jelikož z důvodu právní jistoty a za účelem přiměřeného zachování a řízení mořských zdrojů nebyl přijat podobný návrh, bylo přijato nařízení Rady (ES) č. 1288/2009, kterým se stanoví přechodná opatření od 1. ledna do konce června 2011.

S ohledem na povinnosti, které vyplývají z Lisabonské smlouvy, stáhla Komise v roce 2010 svůj návrh nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření. Základní zásady týkající se těchto technických opatření by nyní měly být začleněny do nového základního nařízení o reformě společné rybářské politiky a v roce 2011 se k tomuto účelu očekává další návrh. Při absenci dalších platných právních předpisů se navrhuje prodloužení platnosti stávajícího nařízení o dalších 18 měsíců, až do 1. ledna 2013. Vzhledem k argumentům o právní jistotě a ochraně, které zazněly, jsem přesvědčen, že toto prodloužení si zaslouží podporu. Věřím, že dodatečný čas umožní řádné posouzení dopadu platných opatření.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Odvětví rybolovu má pro Evropskou unii zásadní význam, nejen kvůli otázce zajištění potravy, ale rovněž z důvodu problematiky životního prostředí, protože vodní ekosystémy jsou ohroženy. Jelikož si je Evropský parlament vědom významu tohoto odvětví, probíhají o něm na jeho půdě časté diskuse. V roce 2009 přijal usnesení A6-0206/2009 o zachování rybolovných zdrojů v Atlantickém oceánu a Severním moři. Platné nařízení, které bylo přijato v roce 2008, stanovilo soubor přechodných opatření, které měly být platné do června 2011, což bylo předběžné datum vstupu v platnost nového právního rámce spadajícího pod společnou rybářskou politiku. Komise však nebyla schopna návrh předložit. Proto se snaží o prodloužení platnosti stávajícího nařízení do 1. ledna 2013, kdy se očekává, že Evropská unie bude mít právní předpis připraven ke schválení Radou a Parlamentem v souladu s řádným legislativním postupem stanoveným Lisabonskou smlouvou. Tento právní předpis bude vycházet z aktuálních vědeckých studií, aby neohrožoval mořské zdroje naší planety. Vzhledem k tomu souhlasím, aby stávající nařízení zůstalo v platnosti do 1. ledna 2013.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Existence plnohodnotného nařízení, pokud jde o technická opatření, představuje potřebný nástroj pro udržitelné využívání a řádné zachování rybolovných zdrojů. Nařízení zavádějící přechodná technická opatření bylo v roce 2008 výsledkem chybějící dohody o návrhu nařízení, jehož cílem bylo zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů. Původně se počítalo s jeho platností pro období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Nyní se navrhuje, aby jeho platnost byla prodloužena o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky v závislosti na očekávaném návrhu Komise během roku 2011.

Jsme přesvědčeni, že k prodloužení platnosti by nemělo dojít, aniž budou odstraněny nedostatky a problémy plynoucí ze stávající legislativy. Bohužel zpravodajka a většina v Parlamentu tomu v návaznosti na postoj Komise zabránily. Jedná se o případ diskriminace bez jakéhokoliv vědeckého zdůvodnění namířené proti části rybářské flotily drobných portugalských rybářů lovící štikozubce a jazyka obecného pomocí třístěnných tenatových sítí, což stávající právní předpisy nedovolují. To bude mít negativní ekonomické a sociální důsledky, kterých se můžeme a musíme vyvarovat.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Nařízení zavádějící přechodná technická opatření bylo v roce 2008 výsledkem chybějící dohody o návrhu nařízení, jehož cílem bylo zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů. Původně se počítalo s jeho platností pro období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Nyní se navrhuje, aby jeho platnost byla prodloužena o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky v závislosti na očekávaném návrhu Komise během roku 2011.

Jsme přesvědčeni, že k prodloužení platnosti by nemělo dojít, aniž budou odstraněny nedostatky a problémy plynoucí ze stávající legislativy. Bohužel zpravodajka a většina v Parlamentu tomu v návaznosti na postoj Komise zabránily.

Jedná se o případ diskriminace bez jakéhokoliv vědeckého zdůvodnění namířené proti části rybářské flotily drobných portugalských rybářů lovící štikozubce a jazyka obecného pomocí třístěnných tenatových sítí, což stávající právní předpisy nedovolují. To bude mít negativní ekonomické a sociální důsledky, kterých se můžeme a musíme vyvarovat.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – „Už žádné další vyřazování!“ křičí Komise. „Naslouchejte odvětví,“ je její mantra, za kterou se schovává. Posléze se však snaží prosadit prodloužení platnosti právního předpisu, který má zásadní nedostatky, o dalších 18 měsíců. Na západě Skotska je v důsledku těchto pravidel vyřazeno a vyhozeno zpět do moře nejméně 42 % veškerých úlovků tresky. Dnešní hlasování znamená, že tato obscénnost bude pokračovat dalších 18 měsíců. Strana práce v Londýně podpořila Komisi: je to jen další příklad hanebné zrady našich pobřežních komunit!

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy, protože chybějící dohoda o návrhu nařízení, jehož cílem je zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů, vedla v roce 2008 k přijetí nařízení zavádějícího soubor přechodných opatření původně plánovaných na období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Předložený návrh má za cíl prodloužit toto přechodné období o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření – který bude předmětem návrhu předloženého Komisí během roku 2011 – v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky. Komise, společně se zúčastněnými stranami, musí využít této nové prodloužené lhůty platnosti současného nařízení k posouzení dopadu stávajících opatření na příslušná plavidla, která je uplatňují, a na zahrnuté ekosystémy. V souladu s uplatňováním Lisabonské smlouvy by Komise měla přihlédnout k výsledkům tohoto posouzení při přípravě nového návrhu nařízení na období po 1. lednu 2013, který bude přijat v rámci postupu spolurozhodování.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. – (DE) Prodloužení platnosti nařízení o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření o dalších 18 měsíců otevírá možnost analyzovat a posoudit současné dopady na plavidla a ekosystémy, kterých se nařízení týká. Z toho důvodu je návrh velmi vítaný, protože umožní nejlepší možné využití určených příležitostí ke zlepšení. Výsledky tohoto posouzení poté mohou být Komisí začleněny do procesu přípravy nového návrhu nařízení o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí usnesení, nicméně v zájmu podpory odvětví rybolovu ve Skotsku požaduji, aby treska byla vyňata z působnosti nařízení.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Chybějící dohoda o návrhu nařízení, jehož cílem je zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů, vedla v roce 2008 k přijetí nařízení zavádějícího soubor přechodných opatření původně plánovaných na období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Tento legislativní návrh má za cíl prodloužit toto přechodné období o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky v závislosti na očekávaném návrhu Komise během roku 2011. Komise by proto, společně se zúčastněnými stranami, měla využít této nové prodloužené lhůty platnosti současného nařízení k posouzení dopadu stávajících opatření na příslušná plavidla, která je uplatňují, a na dotčené ekosystémy.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro přijetí zprávy. Chybějící dohoda o návrhu nařízení, jehož cílem je zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů, vedla v roce 2008 k přijetí nařízení zavádějícího soubor přechodných opatření původně plánovaných na období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011. Předložený návrh má za cíl prodloužit toto přechodné období o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření – který bude předmětem návrhu předloženého Komisí během roku 2011 – v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Chybějící dohoda o návrhu nařízení, jehož cílem je zjednodušit a vyjasnit pravidla Společenství pro zachování rybolovných zdrojů, vedla v roce 2008 k přijetí nařízení zavádějícího soubor přechodných opatření původně plánovaných na období od 1. ledna 2010 do 30. června 2011.

Legislativní návrh, o kterém jsme dnes hlasovali, má za cíl prodloužit toto přechodné období o dalších 18 měsíců, tedy až do 1. ledna 2013, za účelem stanovení nového souboru technických opatření v rámci probíhající reformy společné rybářské politiky, čehož se bude týkat návrh Komise, který předloží během roku 2011.

Evropský parlament rovněž přijal usnesení A6-0206/2009 o návrhu nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření v Atlantickém oceánu a Severním moři. V textu usnesení se zdůrazňuje význam vhodného rozdělení pravomocí mezi Radu, Parlament a Komisi.

Prostřednictvím dnešního hlasování Evropský parlament žádá, aby budoucí návrh Komise o technických opatřeních stanovil, že základní prvky těchto předpisů spadají do pravomoci Rady a Parlamentu v souladu s postupem spolurozhodování.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Návrh předložený plénu Evropského parlamentu má za cíl prodloužení přechodného období zavedeného v roce 2008 pro zachování rybolovných zdrojů. Vzhledem k tomu, že platnost dotčené právní úpravy končí dne 30. června 2011, musí být platnost tohoto souboru opatření prodloužena o dalších 18 měsíců, tedy až do ledna 2013. Komise tak musí využít nové prodloužené lhůty k posouzení dopadu stávajících opatření a přihlédnout k jeho výsledku v rámci procesu přípravy nového návrhu na období od 1. ledna 2013, jehož předložení je plánováno v průběhu roku 2011.

S ohledem na revizi technických opatření stanovených právními předpisy je nezbytné rozšířit platnost používání třístěnných tenatových sítí podél pobřeží v hloubkách od 200 m do 600 m až do 31. prosince 2012, což umožní rybářským lodím pokračovat v udržitelném odlovu rybích populací, například ďasa mořského, jež mají pro portugalský národní rybolov obrovský hospodářský význam.

Zpráva: José Manuel Fernandes (A7-0087/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu vzhledem k úspěchům dosaženým při vyjednávání, mezi něž patří zejména navýšení rozpočtu Parlamentu o 2,3 % ve srovnání s rokem 2011, omezení financování budovy Konrad Adenauer v Lucemburku a odstoupení od zřízení oddělení pro posuzování přidané hodnoty, což přineslo další snížení v hodnotě 13,7 milionu eur. Financování potřeb v souvislosti s rozšířením EU, díky přistoupení Chorvatska a přizpůsobení Lisabonské smlouvě, se v rozpočtu zohlední formou návrhu na změnu nebo opravného rozpočtu. Chtěl bych však zdůraznit, že Parlament uvedl, že s ohledem na hospodářské a finanční potíže členských států a na Parlamentem přijaté pokyny pro rozpočet na rok 2012 je nutné zachovávat rozpočtovou kázeň ve vlastním rozpočtu, aby zůstal pod hranicí inflace 27 členských států, a že je přesvědčen, že skutečné úspory zajistí, aby fungoval správně a efektivně. Domnívám se však, že v atmosféře šetření, ve které se EU právě nachází, je důležité i to, aby poslanci snižovali své výdaje.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Jsme na začátku procesu hlasování o rozpočtu na rok 2012. Je na Parlamentu, aby předložil odhad. Odhad, o němž jsme dnes hlasovali, považuji za vyvážený, a proto jsem jej podpořila. Parlament poprvé navrhl navýšení rozpočtu (o 2,3 %), které je nižší než inflace (2,8 %). Zdá se mi, že v těchto dobách fiskálních úspor je to skutečně důležité. Dále plně podporuji potřebu hledat nové možnosti financování, aby bylo možné stanovit dlouhodobou rozpočtovou strategii. Očekávám v této záležitosti návrhy Komise.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Souhlasím s tím, že současná finanční, hospodářská a sociální situace v EU zavazuje Evropský Parlament a další orgány EU, aby reagovaly s potřebnou kvalitou a efektivitou a aby uplatňovaly přísné řídící postupy, které by umožnily dosáhnout úspor. Celková úroveň návrhu odhadu Evropského Parlamentu na rok 2012 by se měla zvýšit o 2,3 % oproti rozpočtu na rok 2011, což je méně než současná míra inflace, která dosahuje 2,8 %. Parlament bude muset v budoucnu více šetřit a zpřísnit postupy řízení a monitorování.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Fernandese. Tato zpráva nám umožňuje objektivně posoudit rozpočet Evropského parlamentu na rok 2012. Nepochybně půjde o velmi úsporný rozpočet. Je důležité, abychom vzali v úvahu i inflaci, což znamená, že rozpočet na rok 2012 bude znamenat snížení dostupných prostředků. Každá výdajová položka musí být odůvodněna a schválena. Proměnlivé výdajové položky musí být zpracovány v rámci analýzy nákladů a výnosů, aby bylo v budoucnu možné předejít jakýmkoli dodatečným výdajům. V roce 2012 musíme zlepšit situaci mladých lidí. Stanovené cíle se musí týkat v prvé řadě mladých lidí. Chtěla bych poznamenat, že mladí lidé potřebují pomoc při přípravě na povolání a při snižování míry předčasného ukončení středoškolského studia. V tomto ohledu je třeba uvolnit více peněz na projekty, které se zaměřují na mladé lidi. Potřebují podporu, aby našli uplatnění na pracovním trhu.

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, neboť v dnešní době hospodářské krize nabízí vhodný rozpočtový rámec pro důležitou práci orgánů EU pro evropské občany. Nepodpořila jsem však stanovisko skupiny ve věcech jako například zmrazení příspěvků poslancům a poskytování business třídy. V době krize, kdy se běžní pracovníci dostávají vinou škrtů do velkých potíží, to považuji za správné.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro zprávu poslance Fernandese o rozpočtu Parlamentu a blahopřeji mu k vynikající práci, kterou odvedl. Chtěl bych poukázat na jeho snahu o sebekázeň a úspornost, což je v souladu s prioritami, které si stanovil. Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva posílila pravomoci Parlamentu, bylo by na místě zvýšit provozní náklady. V reálných číslech však rozpočet Parlamentu na rok 2012 představuje snížení, neboť jeho navýšení je nižší než inflace Evropské unie a ve srovnání s původním návrhem byl zkrácen o 49 milionů eur. Přijatý rozpočet zůstal pod 20 % okruhu 5, k čemuž došlo poprvé za několik let. Zpravodaj se rovněž musel potýkat s dezinformacemi a demagogií. Někteří lidé se ve zlé víře snažili vyvolat dojem, že se zvýší platy poslanců. Za to však Parlament není odpovědný: plat poslanců – který je stanoven jako 38,5 % platu soudce – je stanoven Radou a výše jiných příspěvků je stanovena předsednictvem a nesmí překročit míru inflace zveřejněnou Eurostatem. Mimoto se rozpočtová položka pro příspěvky a platy, do níž patří i fondy pro vyplácení platů poslanců, zvyšuje jen o 0,55 % ve srovnání s rokem 2011.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu a chtěl bych zdůraznit, že navýšení rozpočtu Parlamentu o 2,3 % je nižší než předpokládaná inflace EU, která činí 2,8 %, což pro rok 2012 povede k reálnému snížení o 0,5 %. Chtěl bych však odsoudit demagogii okolo tří navrhovaných změn, které se týkají změny pravidel cestování poslanců ze země jejich pobytu do Parlamentu a nazpět, a hlasoval jsem proti nim. Nechtěl jsem se vyhýbat své odpovědnosti, a proto jsem hlasoval, i když tyto pozměňovací návrhy byly tak zavádějící, že já sám bych zřejmě patřil do jedné z mnoha výjimek, se kterými počítaly. Mrzí mne i postoj jistých kolegů poslanců, kteří, ač předem věděli, že konkrétní návrh nebude přijat, přenesli břemeno „politicky nekorektního“ jednání na jiné, a těch ostatních, kteří mlčeli a „dali přednost“ tomu, nehlasovat o těchto dotčených návrzích, ačkoli hlasovali předtím i potom. Je třeba si připomenout, že podle současného statutu nikdo není povinen cestovat business třídou. Přesto každý týden pozoruji, jak mí kolegové poslanci ze všech stran létají business třídou, mimo jiné i na cestě do Portugalska po tomto hlasování; existují vzácné výjimky, avšak nejde o jednotlivé poslance, ale o některé sporadické cesty.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která představuje názor Parlamentu na to, jaké výdaje budou nutné na provádění a správu politiky v rozpočtovém roce 2012. Zpráva se snaží o to, aby v této době, kdy roste nezaměstnanost, byly navýšeny nezbytné výdaje na sociální politiku alespoň o inflaci. Zpráva navrhuje maximální navýšení rozpočtu o 2,3 %, čímž drží nárůst pod mírou inflace EU. To je méně než polovina původního požadavku administrativy na navýšení o 5,2 %. Hlasoval jsem i pro řadu pozměňovacích návrhů k této zprávě, které bojují proti růstu platů a požitků poslanců Evropského parlamentu.

  Martin Ehrenhauser (NI), písemně. – (DE) Evropský parlament je povinen utrácet peníze daňových poplatníků vhodným a odpovědným způsobem. V době hospodářské krize je mimořádně důležité, aby se peníze daňových poplatníků využívaly hospodárně. Proto je nanejvýš politováníhodné, že Parlament není připraven zavázat se k úsporám, například cestováním ekonomickou třídou na letech kratších než 4 hodiny.

Jelikož Parlament opět promarnil příležitost ukázat svým občanům svůj jasný závazek k úsporám, k odpovědnému nakládání s penězi daňových poplatníků a ke vzdání se svých privilegií, hlasoval jsem proti této zprávě.

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. – (SV) Samozřejmě sdílíme postoj Rozpočtového výboru, že Evropský parlament by nyní měl „projevit svou rozpočtovou odpovědnost a sebekázeň“ a vítáme, že zpráva vyzývá k „přísnému a efektivnímu“ spravování omezených zdrojů. Vzhledem k tomu, že byly zamítnuty pozměňovací návrhy na zmrazení platů a požitků poslanců Evropského parlamentu pro příští rok – a v důsledku tohoto hlasování byla rovněž znovu uvítána stavba budovy pro správu Evropského parlamentu v Lucemburku, což si podle některých odhadů vyžádá 549 milionů eur – jsme však nemohli podpořit usnesení v této formě. Proto jsme se rozhodli zdržet se závěrečného hlasování.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o předběžném odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2012 – oddíl I – Parlament. Mrzí mne však, že během současné krize Parlament nebyl schopen jít příkladem a zamítl návrhy na změnu současného systému platů poslanců i návrhy na zmrazení platů a požitků pro rok 2012.

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. – (SV) Při vyjednáváních o rozpočtu Parlamentu na rok 2012 jsme bojovali o značné snížení původního návrhu 5,7 %. Konečný výsledek je 2,3 %, což s ohledem na inflaci znamená skutečné snížení rozpočtu.

I když jde o obrovský krok správným směrem, nejsme zcela spokojeni. Domníváme se, že bylo možné najít další úspory. Proto jsme při jednáních předložili návrh, který si nyní získal širokou podporu celého Parlamentu. V tomto návrhu vyzýváme k dlouhodobějšímu posuzování parlamentních výdajů. Příliš dlouho byl v Parlamentu sklon k neustálému přijímání nových rozhodnutí s dlouhodobými finančními důsledky, aniž by se posuzovala celá stránka věci. Parlament prostě nemůže každoročně rozhodovat o navýšení nákladů, aniž by se snažil najít způsob, jak pro ně najít prostředky změnou priorit a zvýšením efektivity.

Na závěr bychom chtěli zdůraznit i skutečnost, že jsme pro přezkoumání cestovních a jiných příspěvků poslanců Parlamentu. O změně však nelze rozhodnout pouhým snížením dotace rozpočtu. Je nutná změna statutu poslanců Evropského parlamentu. Budeme na této záležitosti pracovat a podporovat ji i v budoucnu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jednání o rozpočtu na rok 2012 probíhají v době, kdy mnoho členských států čelí mimořádné potřebě rozpočtových omezení a úspor. Proto by rozpočet pro fungování Parlamentu měl, jak říká zpravodaj, „reagovat s potřebnou kvalitou a efektivitou a […] uplatňovat přísné řídící postupy, které by umožnily dosáhnout úspor.“ Evropská veřejnost by nepochopila, kdyby v době, kdy se po ní v členských státech žádají oběti, sama EU neprojevila sebekázeň a efektivitu při řízení vlastních zdrojů. Veřejnost nás proto žádá, abychom spravovali nám svěřené prostředky řádně a šetřili, kde se jen dá. Zpráva mého kolegy, pana poslance Fernandese, jde touto cestou. Z etických důvodů, zejména žádáme-li oběti po Evropanech, a především po Portugalcích, jsem se rozhodl nehlasovat pro pozměňovací návrh, který se dotýká výše mého platu či výkonu mých povinností poslance.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Navzdory krizi kapitalismu, která těžce zasáhla pracující a běžné obyvatelstvo, a úsporným opatřením, která se zaměřují na ty, kteří mají nejméně, rozpočty Evropské unie neodrážejí potřebu změny směru politik, které mohou za krizi v EU. Tato zpráva se netýká pokynů pro souhrnný rozpočet EU, nicméně je nelze oddělit od současné situace.

Kromě obav, které jsme zmínili při rozpravě v plénu, jsme znepokojeni i tím, že zamýšlený rámec přinese zvýšení nejistoty práce, zhoršení situace pracovníků, kteří se po desetiletích služby ocitají bez dlouhodobé pracovní smlouvy, a „přesun“ mnoha pracovníků do agentur práce. Proto jsme hlasovali proti pozměňovacím návrhům, které svojí obhajobou úspor v Parlamentu otevírají cestu nejistotě.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva o rozpočtu Parlamentu odráží rozpory, které se dotýkají většiny zde zastoupených politických sil. A i když se netýká pokynů pro rozpočet EU, nelze je posuzovat odděleně od základních politik, které určují jejich osud.

Navzdory úpravám výdajů Parlamentu pomocí omezování externě poskytovaných služeb a dalších menších výdajů se zároveň zvyšují okruhy požitků a cestovních výdajů. Odhad oddílu I na rok 2012, který se týká parlamentu, je vyšší o 2,3 % ve srovnání se stejným oddílem rozpočtu na rok 2011.

Máme obavu, že navržený rámec přinese zvýšení nejistoty práce, zhorší situaci pracovníků, kteří se po desetiletích služby ocitají bez dlouhodobé pracovní smlouvy, a „přesun“ mnoha pracovníků do agentur práce. Proto jsme hlasovali proti pozměňovacím návrhům, které svojí obhajobou úspor v Parlamentu otevírají cestu nejistotě a jejichž cílem je podpořit financování evropských stran a evropských politických nadací, ačkoli se domníváme, že poslanci by měli jít příkladem a změnit své finanční poměry, a hlasovat tedy proti podstatnému zvýšení platů.

Na základě všech těchto důvodů jsme hlasovali proti této zprávě.

  Louis Grech (S&D), písemně. – Pokud jde o zprávu poslance Fernandese, z technického důvodu jsem se zdržel hlasování, ačkoli bych v zásadě byl pro pozměňovací návrhy 13 a 15. Tím důvodem je skutečnost, že plat poslance je stanoven statutem poslanců Evropského parlamentu, přičemž jeho změny či aktualizace lze dosáhnout novelizací statutu poslanců a nikoli hlasováním v plénu o ročním rozpočtu EU na určitý rok.

  Catherine Grèze (Verts/ALE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro pozměňovací návrh 15, aby se nezvyšovaly platy a požitky poslanců, neboť se nacházíme v krizi.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť finanční, hospodářská a sociální situace, v níž se EU v současné době nachází, zavazuje orgány k tomu, aby reagovaly s potřebnou kvalitou a efektivitou a aby uplatňovaly přísné řídící postupy, které by umožnily dosáhnout úspor. Orgánům by se pochopitelně měly poskytnout dostatečné zdroje, ale za současných hospodářských poměrů musí být tyto zdroje spravovány přísně a efektivně. Také se domnívám, že by Parlament měl více šetřit a zpřísnit postupy řízení a monitorování. Musíme pokračovat v modernizaci a racionalizaci správy, snížit závislost na externě poskytovaných službách, uplatňovat účinné postupy v oblasti řízení lidských zdrojů a všechny orgány musí při přípravě svých odhadů výdajů pro návrh rozpočtu na rok 2012 vyvinout všemožné úsilí k omezení výdajů, což by nepochybně přispělo k úspoře peněz daňových poplatníků.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Členské státy Evropské unie musí v těchto dnech činit těžká rozhodnutí ohledně svých vnitrostátních rozpočtů. Pečlivě zkoumají každý výdaj, a totéž musíme udělat i my v EU.

Nesouhlasím se zvyšováním unijního rozpočtu: naopak, je třeba jej seškrtat. Není správné, aby v tak těžké hospodářské situaci Evropský parlament plánoval na příští rok zvýšení svých výdajů o 2,3 %. Musíme najít více oblastí, kde lze najít další úspory ve štědrém ročním rozpočtu Parlamentu o objemu 1,7 miliardy eur. Plány na projekt Domu evropských dějin je třeba dát k ledu. Jen cestování mezi Štrasburkem a Bruselem stojí každý rok evropské daňové poplatníky 200 milionů eur. To je jako rozpočet Evropského soudu pro lidská práva na celý rok. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, která zastupuje středové a liberální strany v Evropském parlamentu, je dosud jedinou politickou skupinou v Parlamentu, která říká, že musíme přestat používat Štrasburk. Naléhavě vyzývám další parlamentní skupiny a především členské státy EU, které o této věci ve skutečnosti rozhodnou, aby žádaly to samé.

  Anne E. Jensen (ALDE), písemně. – (DA) Dánská liberální strana hlasovala proti pozměňovacímu návrhu 3 ke zprávě poslance Fernandese o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2012. Dánská liberální strana sice podporuje omezení cestovních výdajů Parlamentu, ale je důležité, aby poslanci byli schopni rychle změnit své letenky. Návrh tuto skutečnost nebere v úvahu.

  Constance Le Grip (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro předběžný rozpočet Evropského parlamentu pro rok 2012 a velice mne těší, že byl udržen pod inflací, což vysílá naším spoluobčanům poselství o odpovědnosti. V této době velké rozpočtové rozvážnosti je důležité, aby Evropský parlament šel svým hospodařením příkladem a šetřil všude, kde to je možné. Chtěla bych vyjádřit své rozpaky a znepokojení ohledně toho, jakým způsobem se zachází s projektem Domu evropských dějin. Ačkoli souhlasím s vytvořením místa, kde by se veřejnost mohla dozvědět o hlavních fázích evropské integrace od konce druhé světové války, překvapuje mne jen hrubé vyčíslení nezbytných investic a předběžných provozních nákladů a znepokojuje mne netransparentnost některých rozhodovacích postupů. Proto jsem se zdržela hlasování o pozměňovacím návrhu, který předložila skupina Evropa svobody a demokracie a který požaduje bezpodmínečné ukončení tohoto projektu. Hlasovala jsem však pro pozměňovací návrh, který předložil Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který zavádí větší transparentnost a odpovědnost při řešení této otázky a který požaduje vhodnou parlamentní kontrolu.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, poněvadž nemohu podpořit zvýšení rozpočtu Parlamentu o 2,3 % v době, kdy Rada provedla škrty ve výši 4,4 % a Komise omezí růst svých administrativních výdajů na 1 %.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Krize, která zpustošila svět, a obtížné hospodářské a rozpočtové podmínky v členských státech vedou Parlament k tomu, aby prokázal rozpočtovou odpovědnost a sebekázeň v rozpočtovém roce 2012, aniž by ohrozil ambiciózní cíle, které si stanovil, mezi něž patří i kvalita legislativní činnosti. Rozpočet Parlamentu na příští rok poroste méně než inflace. Rozpočet bude dosahovat 1,725 miliardy eur, což znamená navýšení o 2,3 % pro rok 2012. To je méně než inflace ve 27 členských státech EU, která dosahuje 2,8 %. Tuto otázku je třeba vzít v úvahu při každé diskusi o rozpočtech EU, aby se kdokoli v členských státech mohl zapojit do politiky EU a mohl vidět, že jeho příspěvky jsou používány správně.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Zaprvé bych chtěla zpravodaji poblahopřát k práci, kterou odvedl. Zabývá se otázkou, která je stále naléhavá, obzvláště v této neklidné době, ve které žijeme. Hospodářské a rozpočtové podmínky, v nichž se v současnosti nacházejí všechny členské státy, nejsou Parlamentu neznámé, a ten by měl v rozpočtovém roce 2012 projevit svoji rozpočtovou odpovědnost a sebekázeň a zároveň zachovat kvalitu své práce. Rozpočet byl reálně snížen o 2,3 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 a ve srovnání s navrhovanými odhady seškrtán o celkem 48,9 milionu eur. Toho se dosáhlo zejména omezením výdajů na budovy. Chtěla bych upozornit na zpravodajův zájem, který je zájmem i celé skupiny, o mladé lidi. Za tímto účelem navrhuje zpravodaj snížení stropu okruhu 5 víceletého finančního rámce pro rok 2012 o 100 milionů eur a zvýšení jiných okruhů ve prospěch mladých lidí ve stejné výši. Jde o vyváženou zprávu, která řádně zohledňuje rozpočtová omezení, která jsou nezbytná v době krize, a zachovává podmínky pro úspěšnou a kvalitní práci. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, neboť jsem přesvědčen, že v současné krizové situaci by Parlament i ostatní orgány EU měly jednat odpovědně a ukázněně, užívat přísné procesy rozpočtového řízení na podporu optimalizace zdrojů a šetřit. Chtěl bych veřejně ocenit vynikající práci mého kolegy zpravodaje, pana poslance Fernandese.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem proti, jelikož nedošlo k žádným skutečným úsporám v žádné rozpočtové položce, výdaje se často jen přesouvají do roku 2013, námi požadované omezení cestovních nákladů pravděpodobně neprojde, postup vyjednávání o této zprávě nebyl transparentní a jeho cílem bylo vyloučit menší skupiny, které mají kritičtější názor na navrhované zvýšení rozpočtu.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Dnes přijatá zpráva se zaměřuje na podporu přísného řízení zdrojů za účelem omezení veřejných výdajů. Vzhledem k všeobecně známým finančním potížím členských států je nezbytné snížit náklady a držet jejich nárůst pod současnou mírou inflace. Měli bychom proto uvítat snížení celkové částky. Dodatečné prostředky, které budou nezbytné k financování potřeb Lisabonské smlouvy a budoucího rozšíření, by se měly určit v pozdějších fázích rozpočtových dohodovacích postupů.

  Peter Skinner (S&D), písemně. – Zdržel jsem se závěrečného hlasování o této zprávě, poněvadž mi v době úspor připadá směšné podporovat projekty jako Dům evropských dějin. Sám o sobě by to mohl být dobrý projekt, ale od Parlamentu, který zastupuje lid, by bylo povrchní, aby v této době souhlasil s takovýmto výdajem.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Hlasoval jsem proti odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu pro rok 2011, neboť toto usnesení obsahuje řadu věcí, které nemohu podpořit. Nesouhlasím s dalším navýšením rozpočtu Parlamentu. Parlament to vydává za snížení rozpočtu, ale ve skutečnosti jde o snížení křivky využívaných prostředků. Myslím si, že v době krize a škrtů by vhodnějším opatřením bylo zmrazení výdajů. Pozměňovací návrhy, předložené některými poslanci, vyžadující jistou skromnost (nelétání business třídou na letech kratších než čtyři hodiny, zmrazení příspěvků na administrativní výdaje atd.) byly bohužel všechny shozeny pod stůl.

Hlasoval jsem i pro zrušení projektu na Muzeum evropských dějin. Ne proto, že bych považoval tento projekt za nezajímavý či nedůležitý, ale protože si nemyslím, že takovýto projekt by měl realizovat Parlament z peněz z vlastního rozpočtu. Navíc náklady na tento projekt, který se plánuje pro Brusel, se zcela vymykají kontrole. Proto jsem hlasoval pro pozměňovací návrh, který výslovně uvádí, že je třeba obezřetně hlídat náklady.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vzhledem k přísným úsporným opatřením, která se přijímají ve všech členských státech, se domnívám, že v této době není vhodné financovat Dům evropských dějin, a proto jsem hlasovala proti této zprávě.

  Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Při hlasování o zprávě poslance Fernandese o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2012 bylo nutné vzít v potaz současné hospodářské a rozpočtové problémy. Proto první návrh zprávy, který počítal s vybudováním Domu evropských dějin s obrovskými provozními náklady, byl zcela v rozporu s mým pevným přesvědčením o rozpočtové sebekázni při používání peněz z veřejných rozpočtů. Je proto nutné, aby předtím, než budou moci začít jakékoli práce, byly určeny veškeré finanční záruky týkající se tohoto projektu. Evropské orgány musí dodržovat skutečnou rozpočtovou kázeň, a to zejména v současné hospodářské krizi.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) S ohledem na obtížnou hospodářskou a rozpočtovou situaci v členských státech by měl Parlament projevit svou rozpočtovou odpovědnost a sebekázeň v rozpočtovém roce 2012, aniž by přitom utrpěla kvalita legislativní činnosti. Projednávaný rozpočet byl reálně snížen o 2,3 % ve srovnání s rozpočtem na rok 2011 a ve srovnání s navrhovanými odhady seškrtán o celkem 48,9 milionů eur. K tomu se dospělo zejména omezením výdajů na budovy, na 18 nových poslanců a na přistoupení Chorvatska. Poslední dva zmiňované body budou předmětem pozdějších úprav rozpočtu. Investice do mladých lidí jsou v současnosti klíčovou prioritou Poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů).

Za tímto účelem navrhuje zpravodaj snížení stropu okruhu 5 víceletého finančního rámce pro rok 2012 o 100 milionů eur a zvýšení jiných okruhů ve prospěch mladých lidí ve stejné výši. Na závěr bych chtěl zdůraznit, že vyškrtnutí položky pro Dům evropských dějin neohrozí životaschopnost rozpočtu, neboť tato částka bude převedena do jiného okruhu na základě transparentního postupu, který bude schválen rozpočtovým orgánem.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Zpráva poslance Fernandese o rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2012 obsahuje úspory, obezřetné plánování výdajů a maximální úroveň transparentnosti při používání financí z rozpočtu, jakož i podporu probíhajících politik v oblasti životního prostředí a trvalé poskytování informací evropským občanům. Na jedné straně je však těžké pochopit, proč se nenašla většina pro zmrazení nákladů na „administrativní výdaje“ pro rok 2012 a na straně druhé jsou příliš vysoké výdaje na Dům evropských dějin, které musí být s ohledem na současnou strukturální krizi naléhavě přezkoumány.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu z vlastního podnětu poslance Fernandese o odhadu příjmů a výdajů pro rok 2012. Zcela souhlasím s cíli stanovenými v přijatém znění, kterými jsou: přísné postupy v oblasti řízení lidských zdrojů před zřízením nových pracovních míst, větší bezpečnost v Evropském parlamentu, digitální strategie s ohledem na sociální sítě, vytvoření služby wi-fi a majetková strategie pro inteligentnější řízení nákladů na budovy, které patří Parlamentu.

Návrh usnesení (B7-0227/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro toto usnesení, které má změnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, které byly pouze schváleny Komisí podle tohoto nařízení. Hlasuji pro toto usnesení, neboť se týká zdravotního tvrzení na seznamu schválených zdravotních tvrzení, které se vztahuje k používání kojeneckého mléka u dětí starších šesti měsíců, neboť se uvádí, že se do mléčné kojenecké výživy přidává kyselina dokosahexaenová (DHA), druh kyseliny.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Podporuji návrh usnesení o zdravotních tvrzeních o potravinách pro děti. Zdraví dětí musí být chráněno před veškerými, často klamavými, výživovými tvrzeními, které vedou lidi k tomu, aby si je koupili jenom proto, že údajně mají příznivé výživové nebo fyziologické účinky. Musíme dát spotřebitelům záruku, že výrobky na trhu jsou bezpečné a že jejich označení je pravdivé a vhodné tak, abychom dali spotřebiteli informace nezbytné k tomu, aby se mohl s plnou znalostí faktů rozhodnout a aby se vytvořily rovné podmínky hospodářské soutěže v potravinářském průmyslu.

V současnosti se v členských státech při označování potravin a v reklamě na ně užívá celá řada ukazatelů, které zmiňují látky, jejichž příznivý účinek nebyl prokázán či o němž ve vědeckých kruzích nepanuje dostatečná shoda. Proto musíme zajistit, aby látky, o nichž se tvrdí, že mají příznivý účinek, byly podrobeny vědeckým testům a studiím prováděným Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Toto usnesení se týkalo schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí. Hlasovala jsem proti tomuto usnesení, které bylo předloženo v plénu, jelikož považuji za nutné, aby se tvrzení pro děti mezi šesti a dvanácti měsíci mohla uvádět a aby je mohl Evropský úřad pro bezpečnost potravin vědecky potvrzovat.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem proti této iniciativě, neboť podle postupu, který stanoví nařízení (ES) č. 1924/2006, se na základě Komisi předloženého znaleckého posudku nemohlo dospět k tvrzení, že příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců mezi šesti až dvanácti měsíci věku.

Ba co víc, ve zprávě, kterou zveřejnil v červnu 2010 odborný časopis British Medical Journal, se uvádí, že po deseti letech byly u dětí, jimž byla podávána výživa obohacená o DHA, zjištěny v průměru vyšší váha a vyšší krevní tlak. Ohledně účinků výživy obohacené o DHA na kojence nepanuje jasná vědecká shoda , což je v rozporu s články 5 a 6 uvedeného nařízení.

Vzhledem k tomu, že toto tvrzení není v souladu s účelem a obsahem návrhu nařízení, hlasovala jsem proti jeho přijetí.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Souhlasím s tím, aby mezi zdravotní tvrzení, jež mají být podle návrhu nařízení Komise doplněna do unijního seznamu schválených tvrzení, patřilo i tvrzení, že „příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku“. Z všeobecně uznávaných vědeckých poznatků totiž vyplývá, že nejenom DHA v mateřském mléce, ale i syntetická DHA přidaná do mléčné kojenecké výživy a dalších potravin určených kojencům přispívá k vývoji zraku kojenců. Odmítnutím zařazení DHA do unijního seznamu schválených zdravotních tvrzení by mohlo dojít k nebezpečnému precedentu, kdy by práce Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) přišla vniveč pouze tím, že by jakékoli zdravotní tvrzení týkající se jakékoli látky, které prošlo náročným a přísným procesem posuzování úřadu, bylo z ideologicky motivovaných důvodů vetováno.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro toto usnesení, poněvadž se domnívám, že zdravotní tvrzení mohou ovlivnit rozhodování spotřebitelů, a proto se s těmito tvrzeními musí zacházet odpovědně a na základě vědeckých hodnocení nejvyšší kvality. Je nepochybně pravdou, že přítomnost DHA v mateřském mléce má příznivý účinek na vývoj zraku kojenců do 12 měsíců věku. To však neznamená, že stejný účinek má automaticky i syntetická DHA, která se nachází v jiných formách mléka pro kojence. V mateřském mléce se DHA vyskytuje společně s dalšími koenzymy a dalšími faktory, které společně působí na vývoj zraku. V současné době ve vědeckých kruzích nepanuje shoda o příznivých účincích mléčné výživy obohacené o DHA na děti. Proto se domnívám, že by bylo předčasné, kdybychom povolili používání tohoto tvrzení dříve, než pro to budeme mít hmatatelný vědecký důkaz. Takováto zdravotní tvrzení by mohla klamat spotřebitele a mít nežádoucí účinky na zdraví jejich dětí.

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Odsuzuji dnešní hlasování, kterým byla těsně zamítnuta námitka proti klamavému zdravotnímu tvrzení velkého výrobce mléka pro kojence. Je to porážka rodin s malými dětmi. Zklamalo mne, že mnoho konzervativních poslanců stálo v této otázce na straně významných obchodních zájmů. Toto hlasování otevírá dveře dalšímu agresivnímu marketingu v oblasti potravin, který není podložen spolehlivými vědeckými důkazy. DHA se přirozeně vyskytuje v mateřském mléce a pomáhá vývoji očí dětí. Avšak syntetická DHA, která se přidává do mléčné kojenecké výživy, je jiná. Vzhledem k tomu, že vědecké poznatky stále nejsou přesvědčivé, nesmíme dovolit, aby rodiče byli klamáni. Zdraví kojenců je příliš důležité na to, aby se dostalo do rukou marketingových oddělení nadnárodních společností. Dnešní těsné hlasování, kterým Parlament neodmítl toto tvrzení, je velkým zklamáním.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Nechtěli jsme, aby se na výrobcích pro kojence objevovalo tvrzení, že kyselina dokosahexaenová (DHA), což je mastná kyselina, která se vyskytuje v mateřském mléce, je prospěšná pro normální rozvoj zraku dětí. Neexistují žádné vědecké údaje, které by podporovaly stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), o něž se opřela Evropská komise, když navrhla schválit užívání tohoto tvrzení v potravinách pro kojence. Proto bylo na místě uplatnit zásadu předběžné opatrnosti a toto tvrzení nepovolit. Pouhými osmi hlasy se Parlament bohužel rozhodl přijmout návrh Komise. Tímto se dostává zpět na stůl otázka nezávislosti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a správnosti jeho hodnocení.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro usnesení „o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí“, neboť neexistuje uznávaný vědecký důkaz o tom, že syntetická kyselina dokosahexaenová (DHA), která se přidává do mléčných kojeneckých výživ a jiných potravin pro kojence a která se liší od DHA v mateřském mléce, přispívá rozvoji zraku dětí, Proto se domnívám, že do té doby, než budou existovat přesvědčivé studie, by toto výživové tvrzení nemělo být schváleno.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Otázka potenciálně přijatelných tvrzení na obalech druhů potravin či v reklamě na ně je velmi důležitá, jelikož může vyvolat falešná očekávání či vést k osvojení si chování, které nemá vědecký podklad. Proto jakékoli tvrzení, které má být zapsáno na seznam schválených zdravotních tvrzení, by mělo být posouzeno na základě nejnovějších vědeckých poznatků, aby mohlo být řádně podložené. Komise uvádí, že v tomto případě tomu tak je, a považuje za prokázané, že příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Toto usnesení Evropského parlamentu je o návrhu nařízení Komise o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají snížení rizika onemocnění nebo zdraví a vývoje dětí. Výživa veřejnosti obecně, a zejména dětí, si zasluhuje maximální pozornost všech evropských orgánů, neboť jde o zdravý růst lidí a jejich kvalitu života. Reklama na potraviny, která používá tvrzení, může klamat spotřebitele a být v rozporu s radami odborníků. Proto po zvážení argumentů, které předložil zpravodaj v této věci, která je stejně citlivá, jako důležitá, hlasuji proti tomuto návrhu nařízení, neboť se domnívám, že nechrání dostatečně veřejné zdraví, a především zdraví dětí.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tento dokument je proti přijetí návrhu nařízení Komise „o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí“, neboť se neslučuje s cíli a obsahem nařízení o výživových a zdravotních tvrzení při označování potravin.

V zásadě se týká problémů, které vznikají dodáváním kyseliny dokosahexaenové (DHA) jinými způsoby než mateřským mlékem, v němž přispívá k normálnímu vývoji zraku dětí do 12 měsíců.

Obecně uznávané vědecké poznatky však ukazují, že účinky té samé syntetické DHA, která se přidává do mléčné kojenecké výživy a jiných potravin pro kojence, nejsou zřejmé. To znamená, že nepanuje jasná vědecká shoda o účincích výživy obohacené o DHA v jiném biologickém prostředí než v mateřském mléce, ať už je použita v mléčné kojenecké výživě či jiných potravinách pro kojence. Proto je zde nesouhlas s přijetím návrhu nařízení Komise.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Dnes jsme bohužel propásli významnou příležitost znovu zdůraznit, že bychom v žádném případě neměli odrazovat od kojení a používání výživových profilů, které nám mají poskytnout spolehlivé informace. Ve skutečnosti neexistují vědecké poznatky o tom, že přidávání kyseliny dokosahexaenové (DHA) do náhrad mléka zlepšuje vývoj zraku. Podporuji toto usnesení, neboť se domnívám, že jde zcela v duchu Mezinárodního kodexu pro obchodování s náhradami mateřského mléka vydaného Světovou zdravotnickou organizací. Tento kodex se snaží mimo jiné zajistit, aby nebyla povolena žádná forma reklamy či jiné podpory náhrad mateřského mléka. Je široce uznáváno, že kojení má příznivý vliv na zdraví jak dítěte, tak matky, neboť snižuje riziko rakoviny prsu. Nedávný výzkum, který zveřejnily UNICEF a italská Společnost pro prenatální medicínu, navíc zdůrazňuje, že pokud by děti byly kojeny, novorozenecká úmrtnost by poklesla o 22 %. Byla bych raději, kdyby se veškerá energie, která byla vynaložena na podporu umělého mléka, soustředila na matky, které by rády kojily své děti, pokud by dostaly potřebnou podporu.

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. – (FR) Výrobky pro děti jako mléčná kojenecká výživa musejí být schopny těžit z tvrzení, která byla vědecky ověřena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), jako tomu je v případě kyseliny dokosahexaenové (DHA), která přispívá k normálnímu vývoji zraku u kojenců ve věku od šesti do dvanácti měsíců. Zákaz veškeré komunikace včetně té, která se týká prokázaných vědeckých účinků, by značným způsobem ztížil výzkum a inovace v tomto odvětví.

Je třeba pamatovat i na to, že po šesti měsících ne všechny ženy chtějí či jsou schopny kojit a musí jim být umožněno využít ty přípravky pro kojence, jejichž zdravotní tvrzení byla vědecky posouzena. Nejde o to, že by se tvrdilo, že výživa obohacená o DHA je lepší než mateřské mléko. Tak to není!

Dnes se Parlament vydal cestou rozumu a zamítl toto usnesení, které je pro zákaz tohoto tvrzení a které hází špínu na práci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.

  Marian Harkin (ALDE), písemně. – Hlasuji pro toto usnesení, které odmítá zdravotní tvrzení, že přidávání přírodní mastné kyseliny DHA do potravin pro kojence přispívá k normálnímu vývoji zraku. Zaprvé existuje rozdíl mezi syntetickou DHA a DHA v mateřském mléce. Renomované studie dále ukazují, že neexistuje prokazatelný přínos pro vývoj zraku, a některé studie odhalily i nepříznivé účinky výživy obohacené o DHA na zdraví některých dětí. Zkrátka řečeno, je nutný další výzkum.

  Lucas Hartong (NI), písemně. – (NL) Delegace nizozemské Strany pro svobodu hlasovala pro toto usnesení, neboť existují jasné pochybnosti o zdravotních tvrzeních o DHA. Chtěli bychom však, aby byly znovu přezkoumány postupy schvalování zdravotních tvrzení. Strana pro svobodu silně podporuje nezávislý vědecký výzkum, a právě proto chceme transparentní postup, který nebude produkovat diskutabilní výsledky.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí, neboť zboží na společném trhu musí být bezpečné ke konzumaci, musí splňovat standardy a musí být legální. Zdravotní tvrzení při označování potravin musejí být podložená a vědecky dokázaná, zejména pokud jde o děti a jejich zdraví. Je nutné zajistit, aby u látek, které jsou předmětem tvrzení, bylo prokázáno, že mají příznivý výživový nebo fyziologický účinek. Tvrzení by mělo být vědecky zdůvodněno s přihlédnutím ke všem dostupným vědeckým údajům a po zvážení důkazů. Používání zdravotních tvrzení ve Společenství by mělo být schváleno až po provedení vědeckého hodnocení na nejvyšší možné úrovni a výživová a zdravotní tvrzení nesmějí být klamavá.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, které zpochybňuje schválené tvrzení o potravinách pro kojence. Toto schválené tvrzení se týká DHA, mastné kyseliny, která se přirozeně vyskytuje v mateřském mléce a která je známa pro svoji důležitou úlohu při vývoji zraku kojenců. Syntetická DHA, která se přidává do mléčné kojenecké výživy, je však odlišná. Výrobce mléčné výživy, společnost Mead Johnson, podala žádost u Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a stálé komise pro potravinové řetězce a zdraví zvířat o povolení užívat zdravotní tvrzení, že „příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku.“ Toto tvrzení bylo schváleno na základě důkazů poskytnutých společností Mead Johnson. Nezávislý přezkum všech dostupných důkazů o mléčné kojenecké výživě však zjistil, že přidávání DHA do mléčné kojenecké výživy „nemá žádný prokazatelný příznivý účinek na vývoj zraku nebo kognitivních funkcí či na tělesný růst.“ Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin navíc nebyly předloženy žádné studie, které by prokazovaly účinky podávání pokračovací výživy obohacené o DHA poté, co byla dítěti od narození podávána neobohacená kojenecká výživa. Tato skutečnost má zásadní význam, jelikož toto tvrzení má být povoleno jen u pokračovací výživy.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Veřejné zdraví a bezpečnost potravin považuji za základní kameny vývoje lidské společnosti. Jsou-li tyto požadavky splněny a zajištěny, dochází ke snížení zdravotních rizik a populace roste za kontrolovaných podmínek, které skýtají bezpečnost. Toto jsou kritéria, která se skrývají za nařízením EU z 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Zásady, které jsou v tomto nařízení zakotveny, dnes zajišťují úzký vztah mezi experimentálními a ověřenými vědeckými údaji a mezi schválením používání určitých potravin.

Návrh nařízení Komise, o kterém dnes vedeme rozpravu, neobsahuje všechny potřebné záruky ani běžnou zásadu předběžné opatrnosti pro případ, že nejsou splněny nezbytné vědecké požadavky, které mají zajistit, aby výživová a zdravotní tvrzení nebyla klamavá. To by nás mělo vést k tomu, abychom odmítli dát souhlas.

Kyselina dokosahexaenová plní v mateřském mléce funkci, která již byla vědecky dokázána, ale její syntetická verze dosud není zcela v souladu s cílem a obsahem nařízení (ES) č. 1924/2006. Nemůžeme si hrát se zdravím, zejména jde-li o děti. Proto sdílím názor zpravodaje.

  Mario Pirillo (S&D), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti usnesení, které odmítá označování přítomnosti DHA v náhradách mléka pro kojence, neboť se domnívám, že je správné oznamovat důvody, proč se DHA přidává. Chci zde uvést, že DHA je omega-3 mastná kyselina, která se vyskytuje v mateřském mléce a má příznivý účinek na zrak dětí. Rád bych poznamenal, že EFSA, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, vydal kladné stanovisko k rozsáhlému označování přítomnosti této látky. Nepotěšilo mne množství obdržených e-mailů, podle kterých se někteří domnívají, že chceme zvýhodnit umělé mléko před tím mateřským. Vždy musíme poskytovat vhodné informace o látkách, které se přidávají do potravin, zejména jsou-li určeny dětem.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Dnes o poledni prokázal Evropský parlament svoji nevýslovnou slabost tím, že zamítl usnesení, které se stavělo proti přidávání zdravotních tvrzení na potraviny pro děti mladší 12 měsíců. Pro bylo 328 hlasů a proti 323, k přijetí byla však nutná absolutní většina 369 hlasů.

Přesto však se jednalo o učebnicový příklad, jak se bránit stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). V tomto případě EFSA schválil výrobcům potravin pro novorozence používání tvrzení, že syntetická verze kyseliny dokosahexaenové (DHA), mastné kyseliny, která se přirozeně vyskytuje v mateřském mléce, „přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku.“ Toto není vědecky prokázáno, což potvrzuje dopis, jenž byl dnes ráno zaslán Světovou zdravotnickou organizací poslancům Evropského parlamentu.

Velmi mne mrzí tato facka do tváře mnoha zúčastněných stran v Evropě: Evropské konfederace početných rodin, Evropského sdružení spotřebitelů a Stálého výboru evropských lékařů, které žádaly jen to, aby se kojenci nepovažovali za obyčejné spotřebitele. Velmi lituji toho, že Parlament jednoduše zapomněl dát přednost zdravému rozumu a etice jakožto prioritám evropských politik v oblasti bezpečnosti potravin.

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti návrhu nařízení, kterým se schvaluje zdravotní tvrzení, že příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku.

Ačkoli většina poslanců hlasovala pro jeho zamítnutí, chybělo 40 hlasů k dosažení kvalifikované většiny nutné ke schválení tohoto zamítnutí. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 však stanoví, že výživová a zdravotní tvrzení nesmějí být klamavá a musejí být založena na vědeckých poznatcích. Dále, i kdyby všeobecně uznávané vědecké poznatky prokazovaly, že DHA v mateřském mléce přispívá k vývoji zraku kojenců, v současnosti nepanuje ve vědeckých kruzích shoda o případné příčinné souvislosti mezi příjmem výživy obohacené o syntetickou DHA a lepším vývojem zraku kojenců.

Domnívám se, že neexistuje-li vědecká shoda, je třeba provést další výzkum možných příznivých i nepříznivých účinků obohacování výživy o DHA předtím, než bude v EU možné označit používání DHA v pokračovací výživě a v potravinách pro kojence za prospěšné. Parlament dnes promarnil příležitost zakázat další používání tohoto tvrzení do doby, než budou k dispozici přesvědčivější vědecké poznatky. Je to pro mne zklamání.

  Zuzana Roithová (PPE) , písemně. – (CS) Vážení kolegové, kontrola zdravotních tvrzení byla zavedena, aby spotřebitelé nebyli mateni nepravdivými údaji. Zároveň by však měla sloužit k lepší informovanosti spotřebitelů. Proto jsem hlasovaním podpořila návrh Komise o uvedení zdravotního tvrzení o DHA na dětském sušeném mléce, které přináší pozitivní informaci pro matky, které ze závažných zdravotních důvodů nemohou svá miminka kojit. V okamžiku, kdy se tyto ženy rozhodují, jake sušené mléko koupit, je potřeba jim pozitivní informaci o produktu dát. Tím nepodrýváme důležitost kojení pro vývoj dítěte, o kterém je každá matka od dětského lékaře pečlivě informována.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem pro, neboť konsensuální usnesení považuje návrh nařízení Komise o schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí, za neslučitelný s cílem a obsahem nařízení (ES) č. 1924/2006 a je proti přijetí návrhu nařízení Komise.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Kyselina dokosahexaenová, známá jako DHA, je látka, která se vyskytuje v mateřském mléce a řada vědeckých studií prokazuje, že má příznivý vliv na vývoj zraku novorozenců. Domnívám se, že konkrétní informace o výrobcích obohacených o tuto látku, jako je například umělé mléko, umožní spotřebiteli, aby se mohl při nakupování informovaněji rozhodnout.

Obavy těch, kteří říkají, že kvůli reklamě na takto obohacenou výživu matky přestanou kojit a přejdou na tento druh výrobků, považuji za neopodstatněné. Mateřské mléko obsahuje látky a aktivní složky, které jsou pro kojence důležité a nenahraditelné, ale bohužel ne všechny ženy mohou kojit.

Proto jsem hlasovala proti tomuto usnesení, neboť zabráněním přístupu ke správným informacím připravíme matky, které nejsou schopny kojit své děti a musí používat tyto výrobky, o další pomůcku.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podpořila jsem toto usnesení, poněvadž se domnívám, že zdravotní tvrzení o DHA nejsou vědecky podložená a jsem pevně přesvědčena, že spotřebitelé by neměli být mylně informováni.

  Hannu Takkula (ALDE), písemně. – (FI) Je zřejmé, že mateřské mléko je tou nejlepší stravou pro novorozence. Ne všechny matky jsou však schopny kojit své děti, například ze zdravotních důvodů. Proto je nutná mléčná kojenecká výživa. V takovémto případě musíme samozřejmě doufat, že se náhrada ve svém složení co

nejvíce podobá mateřskému mléku.

Tento návrh usnesení zpochybňuje význam látky známé jako DHA pro děti a jejich vývoj. DHA nahrazuje mastné kyseliny v mateřském mléce, o nichž bylo zjištěno, že napomáhají vývoji očí dětí a které minimálně někteří výrobci náhrad přidávají do svých výrobků. Účelem tohoto návrhu bylo především zakázat to, aby byl spotřebitel informován o DHA, například na etiketě výrobku.

I když obecně vyzývám k opatrnosti při používání různých marketingových materiálů, mám dojem, že po provedení velkého množství vědeckých testů už musí být možné spotřebitele patřičně informovat. I politici by měli mít důvěru v rozhodnutí orgánů pro bezpečnost. V tomto případě Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) konstatoval s odvoláním na vědecké poznatky, že výrobek je bezpečný. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti návrhu usnesení s názvem „Schválení a zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkají vývoje a zdraví dětí.“

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – S ohledem na skutečnost, že Světová zdravotnická organizace tvrdí, že „neexistuje spolehlivý důkaz pro to, aby bylo možné říci, že přidávání DHA do výživy pro kojence má významné klinické přínosy“, jsem se rozhodl hlasovat proti tomu, aby bylo společnostem umožněno uvádět nepodložená tvrzení o zdravotních přínosech DHA. Existuje riziko, že by tato potenciálně klamavá tvrzení mohla způsobit, že se dětem bude podávat mléčná výživa ve větší míře a ty pak mohou přijít o důležité živiny, jako například DHA, které se přirozeně vyskytují v mateřském mléce.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Evropský parlament dnes zamítl návrh usnesení předložený Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, který vyzývá k dalšímu výzkumu, než bude možné tvrdit, že kyselina dokosahexaenová (DHA) je látkou s prospěšnými vlastnostmi pro kojence.

Je mi líto, že toto usnesení bylo zamítnuto, aniž by se provedla všechna nezbytná vědecká ověření, ačkoli při systematickém přezkumu poznatků o DHA a neurologickém vývoji kojenců zveřejněném v databázi Cochrane Library v roce 2008 bylo zjištěno, že podávání mléčné výživy obohacené o DHA a podobné mastné kyseliny s dlouhým řetězcem kojencům narozeným v termínu nemá žádný prokazatelný příznivý účinek na vývoj zraku nebo kognitivních funkcí či na fyzický růst.

Navzdory pochybnostem, které vyjádřili poslanci z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, většina Parlamentu de facto dala souhlas Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin k tomu, aby prohlásil, že „příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) přispívá k normálnímu vývoji zraku kojenců do 12 měsíců věku.“ Mimo jiné případ kontroverzního léku Mediator by měl vést evropské orgány k tomu, aby postupovaly se špetkou opatrnosti.

Report: Kader Arif (A7-0070/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro toto usnesení, neboť v čím dál globalizovanějším světě si EU jako celek musí zvolit výnosné investiční příležitosti, a souhlasím se stanoviskem uvedeným v této zprávě, že Komise a Rada by měly otevřít jednání o zahájení investování v třetích zemích, jako jsou Kanada, Indie a Čína. Vzhledem k tomuto se domnívám, že je nezbytně důležité, aby Parlament zajistil odpovědné chování evropských investorů v zahraničí a zajistil práva EU na regulaci v našem veřejném zájmu.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Budoucí evropská politika musí podporovat udržitelné investice respektující životní prostředí, zejména v oblasti těžebního průmyslu, a prosazující kvalitní pracovní podmínky v podnicích, kam investice směřují. Domnívám se, že jakoukoli dohodu o investicích by měl doplňovat souhrn sociálních a environmentálních právních předpisů, a to jak při jednání o kapitole na úrovni dohody o volném obchodu, tak v případě samotné dohody o investicích.

Evropská politika by měla chránit biologickou rozmanitost, podporovat převod technologií a rozvoj infrastruktury. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť se domnívám, že Evropská unie potřebuje koherentní investiční politiku, která bude mít pozitivní dopad na hospodářský růst, udržitelný rozvoj a zaměstnanost.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Podle Lisabonské smlouvy spadá oblast přímých zahraničních investic do výlučné pravomoci EU. Tento vývoj s významnými důsledky přináší dvojí výzvu, jak pro správu více než 1 200 dvoustranných smluv o investicích, které již členské státy uzavřely, tak pro stanovení budoucí evropské investiční politiky reagující na očekávání investorů a přijímajících států, zatímco by zároveň měly být vzaty v úvahu cíle vnější činnosti EU. Při uzavírání dvoustranných smluv o investicích je cílem zajistit právní a finanční ochranu investorů z rozvinutých zemí. Souhlasím s tím, že při rozvoji budoucí investiční politiky EU musí ochrana investorů zůstat zásadní prioritou dohod o investicích. Budoucí politika EU musí rovněž podněcovat investice, které jsou udržitelné, respektují životní prostředí (obzvláště v těžebním průmyslu) a prosazují kvalitní pracovní podmínky v podnicích, do kterých plynou zahraniční investice. Proto by EU měla podpořit nedávnou reformu pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj usilující o prosazení odpovědného chování nadnárodních společností.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Všichni si uvědomujeme, že podle Lisabonské smlouvy spadají zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. Na základě těchto nových pravomocí mohou Komise a členské státy vytvořit ve spolupráci s Parlamentem politiku na podporu vysoce kvalitních investic s příznivým účinkem na hospodářský růst a zaměstnanost. Krize přirozeně vedla ke snížení objemu přímých zahraničních investic, které v roce 2007 dosáhly 1 500 miliard EUR. Vítám i návrh na zavedení pojmu „investor EU“ a jsem přesvědčen, že ochrana všech investorů EU musí být zásadní prioritou dohod o investicích.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Sdílím názor zpravodaje, že ne všechny typy investic vyžadují stejně vysokou úroveň ochrany a že například krátkodobým spekulativním investicím není třeba poskytovat tutéž úroveň ochrany jako investicím dlouhodobým. Z toho plyne, že působnost budoucích evropských dohod musí být omezena pouze na přímé zahraniční investice. Proto jsem podpořil tuto zprávu, která spadá do jedné z oblastí, které patří do výlučné pravomoci Evropského parlamentu.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Parlament chtěl vyjasnit pravidla, která bude muset EU přijmout při vyjednávání o budoucích dohodách o investicích. Kromě ochrany investorů musí Komise do všech budoucích dohod začlenit zvláštní ustanovení, která budou stanovovat, že třetí strana a EU mají právo provádět regulaci v technických oblastech spojených s ochranou národní bezpečnosti, životním prostředím, veřejným zdravím, právy pracovníků a spotřebitelů a průmyslovou politikou. Jde o jasný signál Radě a Komisi v předvečer zahájení vyjednávání se zeměmi, jako je Kanada, Indie a zanedlouho i Čína. Evropští investoři si musí osvojit odpovědné chování v zahraničí a zároveň chránit právo Evropské unie na regulaci investic ve veřejném zájmu.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, poněvadž se domnívám, že navržená investiční politika bude reagovat na očekávání jak investorů, tak zúčastněných států, čímž přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie a jejích společností. Koordinovaná evropská mezinárodní investiční politika by mohla významným způsobem ovlivnit vytváření pracovních míst nejen v EU, nýbrž i v rozvojových zemích.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Podle článků 206 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie spadají přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. Kromě správy již uzavřených dvoustranných smluv o investicích je úkolem Unie i to, aby stanovila budoucí evropskou investiční politiku reagující na očekávání investorů a přijímajících států, která zároveň bude brát v úvahu cíle vnější činnosti. Ochrana investorů by měla zůstat zásadní prioritou investičních dohod. Po Komisi se však žádá, aby poskytla jasnou definici investic, které je třeba chránit. Budoucí dohody by se měly opírat o osvědčené postupy vycházející ze zkušeností členských států a měly by zohledňovat potřeby malých a středních podniků.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá problémy budoucí evropské mezinárodní investiční politiky. Od založení EU uzavřely členské státy mnoho dvoustranných smluv o investicích: okolo 3000 od roku 1959. Vstupem Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost tato záležitost přešla do výlučné pravomoci EU a v této chvíli je součástí příprav budoucí evropské investiční politiky, jež musí být důkladně projednána. Jedná se o otázku mimořádné důležitosti, neboť dochází ke zlomu a čelíme dvěma výzvám: na jedné straně poskytnout EU potřebné nástroje k tomu, aby umožnila společnostem v zahraničí naplnit své investiční programy, a na druhé straně zároveň zajistit, aby si Evropa udržela vedoucí postavení v globálním investování. Žijeme v době, kdy je obchod velmi agresivní, a proto je třeba důkladně promyslet kritéria pro výběr obchodních partnerů. Proto souhlasím se zpravodajem k tomuto textu ohledně výsadních práv Parlamentu a toho, že informace o průběhu vyjednávání se mají zasílat včas, aby se předešlo zbytečným zdržením či vážným potížím ve vztazích EU s těmito zeměmi.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přímé zahraniční investice jsou definovány jako „dlouhodobé investice, které představují nejméně 10 % vlastního kapitálu / akcií v přidružené společnosti a zajišťují investorovi účast na řízení a kontrole činností přidružené společnosti“. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost přešly přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU, jejímiž hlavními úkoly jsou správa stávajících dvoustranných smluv o investicích a stanovení evropské investiční politiky „reagující na očekávání investorů a přijímajících států.“ Provádění společné investiční politiky je obhajováno na základě těchto nových pravomocí. Je přinejmenším diskutabilní, zda přímé zahraniční investice přinášejí zisk pro „přijímající“ země, a to především tehdy, jsou-li prováděna podle práva EU na ochranu zájmů těch, které toto právo obyčejně hájí.

Je to vidět obzvláště na případu Portugalska. Jedním z vážných problémů, kterým portugalské hospodářství čelí, je neustálý pokles investic, což se odráží v nízké úrovni hospodářského růstu a rostoucí nezaměstnanosti, ačkoli za poslední léta byly provedeny mnohé přímé zahraniční investice do portugalského hospodářství. Skutečnost je však taková, že čím dál větší část bohatství vytvořeného v Portugalsku se vyváží do ciziny.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Podle definice Soudního dvora EU se přímými zahraničními investicemi rozumí „dlouhodobé investice, které představují nejméně 10 % vlastního kapitálu / akcií v přidružené společnosti a zajišťují investorovi účast na řízení a kontrole činností přidružené společnosti.“

Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost přešly přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU, jejímiž hlavními úkoly jsou správa stávajících dvoustranných smluv o investicích a stanovení evropské investiční politiky „reagující na očekávání investorů a přijímajících států.“ Zpravodaj obhajuje provádění společné investiční politiky na základě těchto nových pravomocí.

Náš postoj je ale odlišný. Přímé zahraniční investice ve většině případů neřeší problém rozvoje zemí, ve kterých jsou vynaloženy. Všichni velmi dobře víme, co nadnárodní společnosti dělají. Zůstávají, dokud mají obrovské zisky a dotace. Při nejmenším náznaku potíží se pak vydají jinam, aniž by se trápily nezaměstnaností či překážkám v rozvoji, které vytvořily. Portugalsko zná tuto situaci bohužel až příliš dobře.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost má Komise výlučnou pravomoc uzavírat a sjednávat dohody o přímých zahraničních investicích. Zpráva pana Arifa je dlážděna dobrými úmysly, stejně jako cesta do pekla. Pan Arif se zabývá především schopností fondů státního majetku působit škodu, spekulativními formami investování, jež nesmí být podporovány, vyloučením citlivých oblastí, sociálními a environmentálními doložkami, dodržením zásady reciprocity a regulačními pravomocemi členských států, což jsou vše oblasti, které si přeje v popředí budoucí evropské politiky. Myslím si, že má pravdu, obzvláště v posledně zmíněném bodu. Finanční zájmy zahraničních investorů nesmějí mít v žádném případě přednost před pravomocí členských států přijímat závazné sociální, environmentální a fiskální standardy. A právě to navrhovala Mezinárodní dohoda o investicích, která ve Světové obchodní organizaci naštěstí nikdy nebyla přijata.

Komise ale přesto podpořila tuto lumpárnu! Mírně řečeno, nemám absolutně žádnou důvěru v tento orgán, že bude hájit zásady stanovené ve zprávě či se jimi řídit nebo je vynucovat. Dát jí výlučnou pravomoc sjednávat „dvoustranné smlouvy o investicích“ jménem 27 členských států a na jejich účet, je zločin.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož je nutné vypracovat integrovanou a koherentní investiční politiku, jež by podporovala vysoce kvalitní investice a měla pozitivní dopad na celosvětový hospodářský pokrok a udržitelný rozvoj. Domnívám se, že společná investiční politika bude reagovat jak na očekávání investorů, tak dotčených států a přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti EU a jejích podniků, jakož i k posílení zaměstnanosti. Investiční riziko je obecně vyšší v rozvojových a méně vyvinutých zemích. Silná a účinná ochrana investorů v podobě dohod o investicích je klíčová pro ochranu evropských investorů a může zlepšit správu a zajistit stabilitu. Aby investiční dohody přinesly těmto zemím ještě větší užitek, měly by zavazovat investora k dodržování lidských práv a protikorupčních zásad jako součást širšího partnerství mezi EU a rozvojovými zeměmi v zájmu snižování chudoby.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož se domnívám, že musíme zaručit konkurenceschopnost navenek a jednotné zacházení pro všechny investory EU. Musíme mít dále maximální vliv při vyjednávání mezinárodních dohod o investicích, jež musejí zahrnovat všechny druhy investic. Evropská unie musí zabezpečit, aby se s žádným investorem EU nezacházelo hůře než podle dvoustranných smluv o investicích, které byly uzavřeny mezi členskými státy. Liberalizace investic a ochrana se stávají základními nástroji společné mezinárodní investiční politiky. Členské státy však i nadále budou uplatňovat politiky podpory investic, které doplní společnou mezinárodní investiční politiku a budou s ní v souladu.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která žádá lepší definici standardů ochrany investorů a větší transparentnost v systému rozhodčích řízení, právo na odvolání proti rozhodnutím mezinárodních rozhodců a možnost diskuse s odbory a občanskými sdruženími. Dosud se dohody o investicích zaměřovaly na ochranu investora až do té míry, že společnosti mohly někdy provádět činnost v rozvojových zemích, aniž by braly ohledy na životní prostředí či sociální otázky. Takovéto chování už nebude tolerováno. Proto zpráva požaduje, aby nová pravidla a sociální odpovědnost podniků byly základním prvkem každé budoucí dohody. Svět se změnil. Evropská unie bude přijímat čím dál více zahraničních investic a my nemůžeme zvyšovat ochranu investora ke škodě veřejného zájmu. Zpráva požaduje skutečnou rovnováhu mezi veřejnými a soukromými zájmy. Zaměřuje se na účinnou ochranu evropských investorů před nezákonným vyvlastněním či právní úpravou, která je nepřímo vylučuje z určitých trhů. Dále zajišťuje, aby orgány veřejné moci byly vždy schopny provádět regulaci ve veřejném zájmu. Požaduji kompletní reformu mechanismu řešení sporů, v němž je dosud soukromým společnostem umožněno, aby žalovaly státy a někdy i napadaly jejich sociální právo a právo životního prostředí.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) V době, kdy se po členských státech a jejich občanech požaduje, aby si utahovali opasky, tento text vyzývá k zajištění ochrany zájmů zahraničních soukromých investorů. Neobsahuje ani závazek ochrany veřejných služeb proti všem soukromým investicím. Vůbec se nezmiňuje o statcích, které patří celému lidstvu, jako například voda. Hlasuji proti této zprávě.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Podle článků 206 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie spadají přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. Stávající dvoustranné smlouvy o investicích musejí být spravovány a Unie by měla stanovit evropskou politiku pro budoucí investice reagující na očekávání investorů a přijímajících států. Je důležité chránit investory, ale Komise se žádá, aby podala jasnou definici investic, které je třeba chránit. Budoucí dohody by se měly opírat o osvědčené postupy z minulosti a měly by zohledňovat potřeby malých a středních podniků.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Jak jsem pochopil, tato zpráva se týká mezinárodních dohod o investicích. Hlavními cíli těchto dohod je zlepšení přístupu investorů na trhy a poskytnutí vysoké úrovně ochrany investic a investorů před rozhodčími žalobami ze strany vlád přijímajících států. Předtím, než vstoupila Lisabonská smlouva v platnost, existovalo rozdělení úloh, v němž Komise vyjednávala přístup přímých zahraničních investic na trh, zatímco členské státy uzavíraly dohody o ochraně investic s třetími státy. Lisabonskou smlouvou se přímé zahraniční investice staly výlučnou pravomocí EU a nedílnou součástí její vnější obchodní politiky. Je správné, že tato zpráva vysílá jasný signál Komisi a Radě, které zanedlouho zahájí vyjednávání se třetími zeměmi, jako je Kanada, Indie a brzy také Čína. Proto je zásadní, aby Parlament zajistil odpovědné chování evropských investorů v zahraničí a zároveň chránil právo EU na regulaci ve veřejném zájmu.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení o mezinárodní investiční politice. Vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investice se staly součástí výlučné pravomoci EU, je třeba vynaložit veškeré úsilí k vytvoření koherentní a integrované investiční politiky, která bude dodržovat lidská práva a zásady právního státu. Společná investiční politika podpoří vysoce kvalitní investice, udržitelný hospodářský a sociální rozvoj, který je příznivý pro životní prostředí, a bude mít příznivý vliv na hospodářský růst po celém světě. Jsem přesvědčen, že takováto investiční politika pomůže Evropě udržet si vedoucí postavení v oblasti přímých zahraničních investic, což pomůže nastartovat hospodářský růst, zvýší konkurenceschopnost podniků a podpoří vytváření pracovních míst. Domnívám se, že Komise musí naléhavě vypracovat investiční strategii EU, neboť jak zahraniční investice v Evropské unii, tak investice EU v zahraničí mají příznivý dopad na růst a zaměstnanost v EU i jiných zemích, včetně těch rozvojových. Je třeba vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany investorů, což je základem stability a dobré správy. Dále je třeba zaručit i právní jistotu pro malé a střední podniky a vytvořit pro ně příznivé podmínky pro investování na zahraničních trzích. Dohody o investicích by se měly uzavírat v plném souladu s protikorupčními zásadami a měly by zavazovat k dodržování lidských práv.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Podle článků 206 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie spadají přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. Tento vývoj s významnými důsledky přináší dvojí výzvu, jak pro správu více než 1 200 dvoustranných smluv o investicích, které již členské státy uzavřely, tak pro stanovení budoucí evropské investiční politiky reagující na očekávání investorů a přijímajících států, zatímco by zároveň měly být vzaty v úvahu cíle vnější činnosti EU. Pro konsistentní, vhodnou a účinnou investiční politiku je potřebná jasná definice přímých zahraničních investic a jasné vymezení jejího rozsahu a použití. Hlasovala jsem pro tuto zprávu a chtěla bych zdůraznit, že Parlament žádá Komisi, aby poskytla jasnou definici investic, které je třeba chránit, včetně přímých zahraničních investic a portfoliových investic, avšak uvádí, že investice spekulativní povahy, jak je definuje Komise, by neměly být chráněny.

  Vincent Peillon (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro vynikající zprávu svého kolegy a přítele, pana Arifa, o politice přímých mezinárodních investic Evropské unie. Tímto dokumentem Parlament formuluje dva podle mého názoru nejdůležitější požadavky při stanovení toho, jak formulovat budoucí dohody o ochraně mezinárodních investic, které budou závazné pro Evropu. Prvním požadavkem je to, aby všechny tyto dohody obsahovaly ustanovení, která přimějí evropské investory chovat se v zahraničí odpovědně v hospodářských, sociálních a environmentálních záležitostech. Druhým požadavkem je to, aby všechny tyto dohody ponechávaly vládám přijímajících zemí prostor pro provádění regulace ve veřejném zájmu. Některá ustanovení o ochraně soukromých investic v minulosti umožňovala, aby se přijetí některých sociálních či environmentálních právních předpisů považovalo za nepřímé vyvlastnění, v důsledku čehož vznikl nárok na náhradu škody. S tímto zneužíváním musíme skoncovat. Poprvé má v těchto záležitostech slovo i Parlament a zpráva poslance Arifa vyslala varovný výstřel Radě a Komisi, které se připravují na zahájení vyjednávání s Indií, Kanadou a brzy i s Čínou.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Podle Smlouvy o fungování Evropské unie spadají přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. To je výzva, se kterou se musíme vyrovnat za každou cenu, zejména pokud jde o stanovení evropské investiční politiky, která by reagovala na potřeby investorů a přijímajících států, a zároveň byla v souladu s cíli vnější činnosti EU.

Četné dohody o investicích uzavřené Evropskou unií, ať už dvoustranné či mnohostranné, musí zajistit ochranu investorů ve všech příslušných odvětvích. Budoucí politika EU by měla podněcovat investice, které jsou udržitelné, respektují životní prostředí a prosazují kvalitní pracovní podmínky v podnicích, do kterých plynou zahraniční investice. Všechny dohody o investicích by měl doplňovat souhrn sociálních a environmentálních pravidel jakožto forma dodatečné záruky.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zdržel jsem se. Podle článků 206 a 207 SFEU spadají přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. Tento vývoj s významnými důsledky přináší dvojí výzvu, jak pro správu více než 1 200 dvoustranných smluv o investicích, které již členské státy uzavřely, tak pro stanovení budoucí evropské investiční politiky reagující na očekávání investorů a přijímajících států, zatímco by zároveň měly být vzaty v úvahu cíle vnější činnosti EU. Stanovení této budoucí politiky jako součásti společné obchodní politiky předchází nejprve analýza investičních politik, které byly doposud prováděny.

  Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně. – (EL) Procházíme kritickým obdobím, v němž se od EU žádá, aby vyřešila hospodářskou a sociální krizi. V této fázi musí Evropská unie soustředit své síly na růst a na vytváření investic a pracovních míst. Rozšíření pravomocí EU v Lisabonské smlouvě o přímé zahraniční investice nám umožní položit základy jednotné evropské politiky v této oblasti. Musíme dát evropským podnikům nástroje potřebné k bezpečným a kvalitním investicím v zahraničí. Ochrana našich podniků v zahraničí musí být naší prioritou. Vzhledem k tomu, že EU je „nejotevřenějším“ trhem na světě, musíme přijmout rámec na ochranu našich podniků a určit příslušné podmínky, které vytvoří rovnováhu s našimi hlavními obchodními partnery, aby se evropským podnikům dostalo podobných podmínek hospodářské soutěže. Hlasoval jsem pro tuto konkrétní zprávu, poněvadž ji považuji za krok správným směrem k dosažení tohoto konečného cíle.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Lisabonská smlouva přinesla dalekosáhlé změny v oblasti společné obchodní politiky. Zaprvé ji ustanovení Smlouvy rozšířila mimo jiné o otázky přímých zahraničních investic. Zadruhé se změnil rozhodovací postup – Rada teď přijímá rozhodnutí kvalifikovanou většinou a Parlament získal právo spolurozhodování. To znamená, že je nutný souhlas naší sněmovny jak v případě ratifikace obchodních dohod, tak v otázkách investic (které se týkají přímých zahraničních investic).

V rámci své společné obchodní politiky musí Unie vytvořit evropskou investiční politiku reagující na očekávání investorů a přijímajících států. Investiční politika musí zohledňovat i priority zahraniční politiky Evropské unie. V souvislosti s tím vyvstává i otázka regulace na mezinárodní úrovni, zejména s ohledem na jednání při WTO. Nové pravomoci, které Unii svěřila Lisabonská smlouva, nepřímo ovlivňují i pravomoci Evropského parlamentu a staví jej v rozhodovacím postupu v oblasti přímých zahraničních investic na úroveň Radě.

Nová konzistentní a integrovaná investiční politika EU by měla mít příznivý účinek na celosvětový hospodářský pokrok a vývoj. Evropská unie má jako jedno z nejvýznamnějších hospodářských seskupení silnou vyjednávací pozici, která díky společné politice v oblasti přímých investic může přispět k růstu konkurenceschopnosti EU a jejích podniků a k růstu zaměstnanosti.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Domnívám se, že je třeba chránit právo EU na regulaci ve veřejném zájmu a že musíme zaručit odpovědné chování evropských investorů mimo EU, a proto jsem podpořila tuto zprávu.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva přenesla přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. To přináší dvojí výzvu: zaprvé pro správu stávajících dvoustranných smluv členských států o investicích a zadruhé pro stanovení evropské investiční politiky reagující na očekávání investorů, přijímajících států a na zájmy EU. Integrovaná koherentní politika, jež by podporovala vysoce kvalitní investice a měla příznivý dopad na celosvětový hospodářský pokrok a udržitelný růst, je životně důležitá. Za tímto účelem bychom měli stanovit jasnou definici investic, které je třeba chránit, a vyloučit ty, které mají spekulativní povahu a chráněny by být neměly. Bylo by užitečné zavést pojem „investor EU“ a vhodné řádně definovat „zahraničního investora“. Tím, že určíme osvědčené postupy vycházející ze zkušeností členských států, a tím, že budeme dodržovat základní standardy, jako jsou nediskriminace, spravedlivé a rovné zacházení a ochrana před přímým i nepřímým vyvlastněním, položíme základy koherentní evropské politiky v této otázce. Tato opatření a definice sdílení odpovědnosti mezi Evropskou unií a členskými státy přispěje k vytvoření podmínek pro to, aby malé a střední podniky mohly investovat v zahraničí.

  Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Zpráva klade důraz na ochranu všech investorů EU. Upozorňuje také na skutečnost, že nové investice, které podporuje EU, musejí být životaschopné a příznivé k životnímu prostředí a musejí podporovat vysoký standard pracovních podmínek. Na závěr uvádí seznam zemí, které mají představovat privilegované partnery. Domnívám se, že to vše přispěje k vytvoření silné mezinárodní investiční politiky Evropské unie. Proto jsem hlasovala pro zprávu poslance Arifa.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Lisabonská smlouva přenesla přímé zahraniční investice do výlučné pravomoci EU. S nadšením jsem podpořil tuto zprávu, která nastiňuje novou mezinárodní investiční politiku a posiluje postavení EU jako největšího příjemce přímých zahraničních investic. Tato zpráva dává silný signál: Evropa musí být klíčovým hráčem v budoucím investování. Vznik nových ekonomik narušil rovnováhu mezi zeměmi a jejich schopnost investovat. Evropské podniky se musí usadit na nových trzích a Evropská unie jim musí pomoci v růstu tím, že jim nabídne právní jistotu a podpoří jejich zapojení do globálního hospodářství. Přímé zahraniční investice jsou zásadní součástí činností evropských zemí, ale jsou vždy také motorem růstu? Nemyslím si to. Přímá zahraniční investice je účinná jen tehdy, je-li ohraničena příslušnými politikami, které zavádějí jasné regulace. Tato zpráva proto zaručuje hospodářské a právní prostředí pro podniky, a zejména pro malé a střední podniky, které jsou coby hnací síla růstu a pracovních příležitostí stěžejní pro naši hospodářskou strukturu. Musíme být bdělí, abychom je nenechali napospas agresivnímu chování zahraničních investorů.

Zpráva: Cătălin Sorin Ivan (A7-0050/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože obsahuje návrhy skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu na lepší dohled nad předvstupními fondy vzhledem ke zkušenostem z roku 2009; dále kvůli opatřením Evropské unie proti tabáku v rámci celosvětového partnerství; a vzhledem k pohybu dalšího zboží do Evropské unie nebo z ní, které stojí peníze daňových poplatníků a připravuje rozpočet EU o prostředky, a kvůli opatřením na řešení tohoto problému. A konečně bude důležité sledovat práci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v průběhu roku, nejen v rámci diskuse o výroční zprávě.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Schválil jsem tuto zprávu, která vyzývá k přijetí opatření a poskytnutí zdrojů, aby bylo zajištěno, že fondy Evropské unie nebudou vystaveny korupci, a také v zájmu zajištění všeobecné transparentnosti příjemců fondů EU. Peníze daňových poplatníků EU musí být používány přiměřeně a efektivně. Členské státy musí mít účinný kontrolní mechanismus a musí být dostatečně schopny odhalovat podvody. Veškeré peníze vyplacené v důsledku nesrovnalostí je nutno vrátit do rozpočtu EU.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu a návrhy našich kolegů zcela bez výhrad. Kromě kritiky a nejednoznačnosti v hodnocení Komise podporuji myšlenku zpravodaje, že můžeme činit závěry o stavu ochrany finančních zájmů Unie a výsledcích boje proti podvodům pouze na základě údajů z výroční zprávy Účetního dvora na rok 2009 a zprávy úřadu OLAF.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie Evropské komisi a členským státům ukládá povinnost chránit finanční zájmy Evropské unie a bojovat proti podvodům v oblastech, ve kterých Evropská unie a členské státy sdílí zodpovědnost.

Domnívám se, že zpráva Evropské komise s názvem „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2009“ obecně neposkytuje údaje o odhadované míře podvodů a nesrovnalostí v jednotlivých členských státech, ale soustředí se spíše na úroveň podávání informací. Její závěry podle mého názoru nelze považovat za empirické důkazy o míře podvodů a nesrovnalostí, protože z ní není možné získat komplexní přehled o aktuální situaci ohledně podvodů a nesrovnalostí v členských státech.

Souhlasím tedy se zpravodajem, který se domnívá, že nejvhodnější je založit závěry týkající se stavu ochrany finančních zájmů EU a boje proti podvodům na výroční zprávě Účetního dvora o plnění rozpočtu, která je nejspolehlivějším zdrojem informací, přičemž zprávy Komise a úřadu OLAF slouží především jako zdroj informací o konkrétních případech.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie Evropské komisi a členským státům ukládá povinnost chránit finanční zájmy Evropské unie a bojovat proti podvodům. Komise by se nadále měla snažit zajistit, aby členské státy dodržovaly své oznamovací povinnosti s cílem poskytovat spolehlivé a porovnatelné údaje o míře nesrovnalostí a podvodů.

Evropským orgánům to umožní přijmout opatření. Bude to však možné jen v případě, že informace budou transparentní. Pokud tomu tak bude, budeme schopni řádně využívat fondy Evropské unie a získáme tak věrohodnost a důvěru evropských občanů.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. – (RO) Vzhledem k míře podvodů ve srovnání s počtem nesrovnalostí v sekci vlastních zdrojů v případě členských států Rakousko, Španělsko, Itálie, Rumunsko a Slovensko, kde podvody představují v každém členském státě více než polovinu celkového objemu nesrovnalostí, ani nemluvě o nedostatcích v dohledu vnitrostátních celních orgánů, se domnívám, že je třeba posílit systémy celního dohledu.

Evropská komise se zároveň musí zhostit své zodpovědnosti a zajistit, aby členské státy dodržovaly své oznamovací povinnosti s cílem poskytovat spolehlivé a porovnatelné údaje o nesrovnalostech a podvodech.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Podvod je podle zpravodajovy velice výstižné definice „příkladem záměrného provinění a trestným činem“ a nesrovnalosti „představují neschopnost dodržovat pravidla“. To je určující rámec, v němž bychom měli mít nulovou toleranci k podvodům a stanovit si za cíl, jak uvedl zpravodaj s ohledem na zprávu za rok 2008, dosáhnout v Evropské unii nulové míry finančních nesrovnalostí. Jak jsem upozornil v jedné otázce koncem loňského roku po šetření listu Financial Times, existují vážné pochybnosti ohledně cíle a účinnosti Fondu soudržnosti. Tyto pochybnosti nemohou zůstat jednoduše omezeny na noviny.

Tato zpráva zároveň také „vyjadřuje politování nad tím, že značná část finančních prostředků EU je i nadále využívána nesprávným způsobem, a vyzývá Komisi, aby učinila vhodné kroky a zajistila rychlé zpětné získání těchto prostředků“. Vzhledem k tomuto špatnému využívání fondů Evropské unie je nezbytná lepší správa a také sledování, jakým způsobem jsou finanční prostředky utráceny. Také je třeba zavést opatření pro účinné postihování členských států, které řádně nevyužívají obdržené finanční prostředky. To je jediný způsob, jak se přiblížit k cíli nulové míry podvodů v Evropské unii.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Tento návrh usnesení odkazuje na zprávu Komise Parlamentu a Radě o ochraně finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2009 (KOM(2010)382). Je v souladu s článkem 325 Smlouvy o fungování Evropské unie, který Evropské komisi a všem členským státům ukládá povinnost chránit finanční zájmy Evropské unie, přičemž druhý odstavec vyžaduje, aby Komise předkládala Parlamentu a Radě podrobné výroční zprávy. I přes zlepšení, k nimž v posledních letech došlo, je nezbytné pokračovat v úsilí, aby se zabránilo pokračování jakéhokoli druhu podvodů, a to i když s podvody bojují i orgány členských států. Souhlasím s návrhy zpravodaje, které by měly být doplněny doporučeními navrženými při této rozpravě, zejména pokud jde o potřebu objasnit pojmy „podvod“ a „nesrovnalosti“, protože jde o úmyslné chování poškozující zájmy Evropské unie; také by bylo třeba lepšího systému pro řešení nesrovnalostí. Doufám, že po zařazení návrhů bude zpráva za rok 2010 lepší, než byla zpráva za rok 2009.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zpráva shrnuje výsledky dostupných statistik o nesrovnalostech oznámených členskými státy v různých oblastech, včetně zemědělské politiky, politiky soudržnosti, předvstupních fondů a zpětného získávání částek z tradičních vlastních zdrojů Evropské unie. V uvedených oblastech bylo v různých členských státech v průběhu roku 2009 zjištěno bezpočet nesrovnalostí. Mnoho jich je odhaleno nebo oznámeno opožděně, což ohrožuje ochranu a řádné využívání veřejných financí. Podporujeme kritiku a připomínky, které zpravodaj vyjádřil v souvislosti s potřebou zavést účinný systém zpětného získávání částek.

Upřímně řečeno, v současnosti je celková míra zpětného navracení částek nízká. Nicméně bychom měli zdůraznit, že boj proti podvodům a korupci by měl probíhat na úrovni co nejblíže té, na níž k tomuto jevu dochází, a to z různých důvodů, obzvláště z důvodů efektivity. Proto je nezbytné posílit boj proti podvodům a korupci v každém členském státě. Společné právní předpisy na úrovni Evropské unie totiž samy o sobě nejsou univerzálním lékem.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Zpráva o finančních zájmech Evropské unie shrnuje výsledky statistik nesrovnalostí oznámených členskými státy v různých oblastech, včetně zemědělské politiky, politiky soudržnosti, předvstupních fondů a zpětného získávání částek z tradičních vlastních zdrojů Evropské unie.

V těchto oblastech bylo v různých členských státech v průběhu roku 2009 zjištěno bezpočet nesrovnalostí. Mnoho jich je odhaleno nebo oznámeno opožděně, což ohrožuje ochranu a řádné využívání peněz daňových poplatníků.

Podporujeme kritiku zpravodaje v souvislosti s potřebou zavést účinný systém zpětného získávání částek. V současnosti je celková míra zpětného získávání částek velice vzdálena žádoucí úrovni.

Rádi bychom však zdůraznili, že proti korupci a podvodům musí bojovat každý členský stát, což je důležitější než společné právní předpisy pro boj s korupcí a podvody na úrovni EU.

V každém případě bychom chtěli varovat před zaměňováním kontroly s nadměrnou byrokracií, která oslabuje práva těch, kteří hledají podporu, zejména malých sociálních organizací a malých a středních podniků.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Oceňuji práci zpravodaje. Vychází z ní najevo, stejně jako z přehledu úřadu OLAF, že v Evropské unii dochází k podvodům a nesrovnalostem. Práce Komise však není vyčerpávající, protože neuvádí údaje o podvodech v jednotlivých členských státech, jak zpravodaj zdůraznil. Proto tento návrh schvaluji.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. – Podvody v Evropské unii ohrožují samotnou bezúhonnost systému. Je nezbytné, aby Evropská unie a její členské státy pokračovaly v důležité práci v této oblasti. Tuto zprávu jsem podpořil.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože členské státy musí při svém úsilí v boji proti podvodům jednat v prvé řadě jako ochránci peněz daňových poplatníků. Musíme posílit používanou oznamovací metodiku a schopnost odhalit podvod v členských státech. Zpráva Komise „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2009“ neposkytuje údaje o odhadované míře nesrovnalostí a podvodů v jednotlivých členských státech, a proto není možné získat přehled o skutečné míře nesrovnalostí a podvodů v členských státech a určit a potrestat členské státy, v nichž je tato míra nejvyšší. Zpráva Komise se podvody nezabývá detailně a o nesrovnalostech pojednává velmi široce. Bohužel je značná část finančních prostředků EU i nadále využívána nesprávným způsobem, takže Komise musí učinit vhodné kroky a zajistit rychlé zpětné získání těchto prostředků. Chyby by neměly být tolerovány a Komise musí ve spolupráci s členskými státy vypracovat v souladu se Smlouvou vhodnou zprávu, aby Parlamentu poskytla důvodné ujištění, že tohoto cíle bylo dosaženo a že boj proti podvodům probíhá řádně.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Tato zpráva shrnuje výsledky statistik nesrovnalostí oznámených členskými státy v oblastech, v nichž členské státy plní rozpočet (zemědělská politika, politika soudržnosti a předvstupní fondy, tj. přibližně 80 % rozpočtu), a pro výběr tradičních vlastních zdrojů EU. Považuji ochranu finančních zájmů Evropské unie a boj proti podvodům za obzvláště významné oblasti, přičemž odpovědnost za ně spadá do pravomocí Evropské unie i členských států. Zpráva uvádí rovněž odhad nesrovnalostí, jež se vyskytly v oblasti výdajů řízených přímo Komisí, a přehled operačních činností Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která důrazně kritizuje Komisi za to, že poskytuje o podvodech a nesrovnalostech příliš málo informací, což je pokládáno za následek špatného oznamování členskými státy. Například míra podvodů ve Francii a Španělsku je považována za „podezřele nízkou“. Chceme, aby v budoucnosti bylo jednoznačně rozlišováno mezi nesrovnalostmi a podvody, protože podvod je trestným činem, zatímco nesrovnalost je neschopnost dodržovat pravidla. Zpráva rovněž požaduje přehled týkající se odhadované míry nesrovnalostí a podvodů ve všech členských státech, aby jednotlivé země mohly být potrestány. Usnesení uvádí, že značná část finančních prostředků EU je i nadále využívána nesprávným způsobem. Parlament vyzývá Komisi, aby učinila vhodné kroky a zajistila rychlé zpětné získání těchto prostředků, zvláště v Itálii. Zejména v oblasti zemědělství a politiky soudržnosti je míra zpětného získávání dosud nevrácených částek „katastrofální“.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Sdílím názor zpravodaje, že Komise ve své zprávě týkající se ochrany finančních zájmů EU a boje proti podvodům neposkytla tolik potřebné údaje o byť jen odhadované míře podvodů a nesrovnatelností v jednotlivých členských státech EU, pokud jde o nakládání s finančními prostředky EU. S ohledem na bez přehánění obrovský rozměr korupce v některých členských státech včetně České republiky je to velmi závažný nedostatek. Zabýváme-li se podvody a tzv. nesrovnalostmi na unijní úrovni, je to zpravidla „jen“ určitý segment korupce a podvodů na úrovních jednotlivých členských států obecně, nicméně segment velmi výrazný. Podle mne stojí naléhavě za zvážení, zda stávající úroveň práce Evropského úřadu pro boj proti podvodům je dostatečně efektivní a zda by tato práce neměla doznat strukturálních změn a změn jejích způsobů včetně větší ofenzivnosti.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) „Ochrana finančních zájmů Společenství“ tvoří společně s bojem proti podvodům a nesrovnalostem jeden celek. Důležité je rozlišovat mezi nesrovnalostí jako neschopností dodržovat pravidla a podvodem jako záměrným zaviněním, což je trestný čin. Jinak řečeno, zpráva Komise tyto pojmy zcela nerozlišuje a pojednává o nesrovnalostech velmi široce, aniž by podrobněji zkoumala podvody. Specifikovány jsou tři oblasti, které představují 80 % rozpočtu Evropské unie: zemědělská politika, politika soudržnosti a předvstupní fondy. Provádění těchto politik a uskutečňování výdajů závisí na členských státech, které nesou odpovědnost za vnitrostátní nástroje k boji proti nesrovnalostem a podvodům.

Usilování správních orgánů je příliš různorodé a vysoká míra zbývajících nesrovnalostí v některých členských státech je nepřijatelná. Očekává se také zlepšení v postupech zadávání veřejných zakázek, zejména pokud jde o zajištění transparentnosti a boj proti podvodům.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva upozorňuje na množství případů nesrovnalostí a podvodů při utrácení finančních prostředků EU ve všech členských státech. Zvýšení počtu oznámených případů je způsobeno zavedením nové technologie podávání oznámení. Domnívám se, že je třeba učinit vše pro to, aby byly členské státy pohnány k zodpovědnosti za podvody a nesrovnalosti a byly za ně potrestány. Musí být k dispozici potřebné informace o jednotlivých členských státech, aby se zvýšila efektivita kontrol a systémů sledování a abychom získali pravdivý obraz o situaci. Členské státy by měly zavést systém pro řešení nesrovnaností, aby lépe plnily své oznamovací povinnosti vůči evropským orgánům. Zemědělství, politika soudržnosti a předvstupní fondy jsou oblasti, v nichž je míra nesrovnalostí a podvodů obzvláště výrazná. Proto je třeba přijmout opatření ke zlepšení sledování, odhalování a nápravy. Musíme se zabývat vytvořením transparentního a účinného systému pro správu fondů Evropské unie a jejich využívání.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vím, že výroční zpráva prověřuje, jak dobře Komise a členské státy chrání finanční prostředky Evropské unie před podvody v souladu s požadavkem článku 325 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jde o oblasti, v nichž členské státy plní rozpočet (zemědělská politika, politika soudržnosti a předvstupní fondy), a o výběr tradičních vlastních zdrojů EU. Důležité je, aby Evropská unie uzavřela s výrobci tabáku dohodu o boji proti pašování tabáku.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Každý, kdo něco ukradne v obchodě, je chycen a potrestán. Oproti tomu je možné zneužívat miliony eur z fondů Evropské unie a nepodstupovat při tom téměř vůbec žádné riziko. Nejen že je malá pravděpodobnost odhalení, ale i když je nakonec možné prokázat, že došlo k podvodu, členské státy nemají zájem na zahájení soudního řízení a zpětném získání peněz. Štědrý systém dotací je nadále otevřen podvodům i nesrovnalostem. K mnoha případům podvodů dochází zvláště ve východních a jižních členských státech. Financování předvstupní pomoci se ukázalo jako zvláště náchylné k nesrovnalostem a podvodům. V případě Turecka nejen že těží z předvstupní pomoci neevropská země, ale zčásti také tato pomoc mizí v kapsách zkorumpovaných úředníků.

Abychom zabránili tomu, že daňoví poplatníci utrpí další škody, musíme se připravit k boji. Tato zpráva je jen jedním krokem tímto směrem. Konec konců není pravděpodobné, že bude s to zaručit, aby peníze evropských daňových poplatníků nebyly odčerpány do jiného státu Evropské unie nebo dokonce do regionů mimo EU. Podle toho jsem také hlasoval.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva o boji proti podvodům ve Společenství míří správným směrem – soustředí se na to, že je třeba vyžadovat větší jasnost, a opakuje, že je absolutně nutné, abychom nikdy nepolevili ve své bdělosti.

Itálie bohužel patří mezi nejvíce postižené země. Převážná většina případů podvodů se odehrává v jižní Itálii, přičemž jde o krádeže či zneužívání finančních prostředků určených na rozvoj v těchto oblastech. Účelem těchto fondů je povzbuzovat růst a rozvoj chudých regionů. Ovšem jestliže se tyto případy podvodů vyskytují právě tam, kde je větší potřeba investic, pak si lze snadno představit, že se výsledná škoda zdvojnásobuje.

Proto je v této oblasti zapotřebí mnohem více pozornosti v podobě průběžného sledování a včasného oznamování, které by nás okamžitě upozornilo na případné zneužití. Zpráva na tyto záležitosti upozorňuje, a proto jsem se rozhodl pro ni hlasovat.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně. – (PL) Evropský parlament přijal dne 5. dubna usnesení o ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům. Povinností Evropské komise a členských států je chránit finanční zájmy EU bojem proti podvodům a korupci. Přijatý dokument obsahuje statistiky ohledně tohoto problému, z nichž mnohé jsou alarmující. Chybí příslušné údaje, systémy dohledu nefungují vždy řádně a zdá se, že mnoho vlád nemá vůli ke spolupráci. Podvody a korupce působí v prvé řadě proti zájmům daňového poplatníka a domnívám se, že by se mělo vynaložit veškeré úsilí, aby byly zcela odstraněny. Podporuji stanoviska Evropského parlamentu a jeho požadavek, aby členské státy skutečně kontrolovaly využívání prostředků z rozpočtu Evropské unie a aby také poskytovaly úplné a spolehlivé informace v této oblasti. Důležité je rovněž zavedení otevřených a transparentních systémů zadávání veřejných zakázek a lepší dohled nad zjednodušenými celními postupy v celé Unii. Tato opatření napomohou nejen při současném odhalování případů korupce a v boji proti nim, ale také podstatně omezí jejich výskyt v budoucnosti.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o ochraně finančních zájmů Evropské unie a boji proti podvodům, protože to je téma týkající se všech členských států. Musíme se k němu všichni postavit čelem, abychom lépe koordinovali své úsilí v boji proti spekulacím či nevhodné správě vnitrostátních zdrojů nebo zdrojů EU. Text vyjmenovává řadu statistik o podvodech, nesrovnalostech a rozporech zjištěných v různých členských státech i v samotných orgánech Evropské unie. Tyto údaje jsou varováním pro ty, kdo chrání finanční zájmy Unie a snaží se poskytovat podrobné a spolehlivé informace, aby vznikl vyčerpávající obraz mezinárodní situace ohledně nesrovnalostí a podvodů s ohledem na ochranu veřejných zájmů.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva Komise o ochraně finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2009, předložená v souladu s čl. 325 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, obecně neposkytuje údaje o odhadované míře nesrovnalostí a podvodů v jednotlivých členských státech, ale zaměřuje se na úroveň podávání informací. Není tedy možné získat jasnou představu o skutečné míře nesrovnalostí a podvodů v členských státech ani určit a potrestat členské státy, v nichž je tato míra nejvyšší. Souhlasím se zpravodajem, že nejvhodnější je založit závěry týkající se stavu ochrany finančních zájmů EU a boje proti podvodům na výroční zprávě Účetního dvora za rok 2009, kterou zpravodaj považuje za nejspolehlivější zdroj informací, přičemž zprávy Komise a úřadu OLAF slouží především jako doplňkový zdroj informací o tendencích v oblasti předkládání zpráv a jako případová studie. Z těchto důvodů jsem pro zprávu hlasovala.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Pro. Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie Evropské komisi a členským státům ukládá povinnost chránit finanční zájmy Evropské unie a bojovat proti podvodům v oblastech, ve kterých Evropská unie a členské státy sdílí zodpovědnost. Podle čl. 325 odst. 5 Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně předkládá Radě a Evropskému parlamentu zprávu o opatřeních, která byla přijata k provedení tohoto článku. Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o ochraně finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2009 (http://ec.europa.eu/prelex/liste_resultats.cfm?CL=cs&ReqId=0&DocType=COM&DocYear=2010&DocNum=0382" ) shrnuje výsledky statistik nesrovnalostí oznámených členskými státy v oblastech, v nichž členské státy plní rozpočet (zemědělská politika, politika soudržnosti a předvstupní fondy, tj. přibližně 80 % rozpočtu), a pro výběr tradičních vlastních zdrojů EU. Uvádí rovněž odhad nesrovnalostí v oblasti výdajů řízených přímo Komisí a přehled operačních činností Evropského úřadu pro boj proti podvodům

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože příliš často postrádáme spolehlivé informace o nesrovnalostech a podvodech v souvislosti s používáním fondů EU v členských státech. Příliš často neprobíhá skutečná kontrola výběru cel a zpětného získávání neoprávněně vyplacených peněz. Nyní je důležité učinit konkrétní kroky, aby se jednoznačně rozlišovalo mezi nesrovnalostmi a podvody, protože podvod je trestný čin, zatímco nesrovnalosti jsou neschopností dodržovat pravidla a snadno k nim může dojít neúmyslně. Potřebujeme přehled podvodů a nesrovnalostí pro všechny členské státy, aby jednotlivé země mohly být potrestány.

  Czesław Adam Siekierski (PPE), písemně. – (PL) Evropský úřad pro boj proti podvodům provádí každoročně několik set šetření záležitostí týkajících se vyhýbání se platbám do rozpočtu EU a zneužívání finančních prostředků EU. Zastírání rozsahu podvodů nepřinese nic dobrého. Právě naopak, když se tak děje, neuvědomujeme si nebezpečí, a tudíž se před ním nechráníme.

Znepokojuje mě stávající situace, pokud jde o nízkou míru zpětného získávání neoprávněně vyplacených peněz. Částky zpětně získané od příjemců v letech 2007–2009 činí pouze 10 % celkové sumy zpětně získaných financí. To je nepřijatelné. Musíme zavést účinný systém zpětného získávání částek a bedlivě sledovat pokrok v této oblasti. Kontrola podvodů se nesmí omezovat jenom na evropské orgány, ale měla by být zajištěna i v jednotlivých členských státech. Právě ony by měly navrhnout a pravidelně hodnotit systémy zadávání veřejných zakázek, které umožní předcházet korupci.

Členské státy by dále měly dodržovat v oblasti zadávání veřejných zakázek transparentnost a být zodpovědné. Také by se mělo v Unii i členských státech usilovat o to, aby postupy byly jednoduché a aby byla omezena nadměrná byrokracie.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože boj proti podvodům není jenom ve finančním zájmu Evropské unie, ale je také zásadní pro ochranu spotřebitelů.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva, kterou schválily všechny evropské politické skupiny, zdůrazňuje odhadovanou míru nesrovnalostí a případů podvodů v souvislosti s využíváním fondů EU v jednotlivých členských státech. Podle Komise je zvýšení počtu oznámených případů způsobeno zavedením nové technologie podávání oznámení. Hlasuji pro tuto zprávu a domnívám se, že Komise by měla učinit více pro to, aby členské státy pohnala k zodpovědnosti za podvody a nesrovnalosti a potrestala je za ně. Musí být k dispozici potřebné informace o jednotlivých členských státech, aby se zvýšila efektivita kontrol a systémů sledování a abychom získali pravdivý obraz situace. Členské státy by zároveň měly zavést systém pro řešení nesrovnaností, aby lépe plnily své oznamovací povinnosti vůči evropským orgánům.

Zemědělství, politika soudržnosti a předvstupní fondy jsou oblasti, v nichž je míra nesrovnalostí a podvodů obzvláště výrazná, a proto je nutné přijmout opatření ke zlepšení sledování, odhalování a nápravy. Je nezbytné, aby všechny evropské subjekty, ale zejména subjekty členských států, spolupracovaly na vytvoření ovzduší transparentnosti a přísnosti, pokud jde o používání evropských finančních prostředků.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o podvodech souvisejících s evropskými výdaji v členských státech. Zpráva kritizuje nárůst případů, kdy existuje podezření z podvodů, a to co do počtu případů i výše částek v porovnání s celkovým počtem případů nesrovnalostí zjištěných v některých členských státech (Polsko, Rumunsko a Bulharsko). Vyzývá Komisi, příslušné orgány Unie a členské státy, aby přijaly opatření a zajistily, že evropské fondy nebudou vystaveny korupci, a aby přijaly odrazující sankce v případech odhalení korupce a podvodu. Zdá se, že to je minimální požadavek.

Parlament prostřednictvím této zprávy rovněž upozorňuje na Francii a Španělsko a „vyjadřuje obavy“ ohledně znepokojivě nízké míry případů, kdy existuje podezření z podvodů v těchto zemích. Vyzývá Komisi, aby poskytla informace ohledně schopnosti odhalovat podvody v těchto zemích. Boj proti korupci je zásadní. Nicméně nelze zastírat, že postupy jsou složité. Skutečné zjednodušení by mělo umožnit větší přístup k finančním prostředkům pro místní společenství a malé organizace, jež je potřebují. Bezpochyby by to usnadnilo správu fondů a zajistilo lepší parlamentní kontrolu.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Co nejrychleji musí být nalezeno účinné řešení problému vysoké míry chyb v přidělování finančních prostředků Evropské unie. Musíme okamžitě zavést přísná opatření, která by zabránila podvodnému získávání veřejných financí. Evropská unie a členské státy musí spolupracovat a zajistit, že finanční prostředky EU přinesou evropským občanům maximální prospěch, protože konec konců je to v zájmu obou stran.

Zpráva uvádí, že účinnost integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) je nepříznivě ovlivněna nepřesnými údaji, neúplnými křížovými kontrolami a nedostatečnými kontrolami anomálií. Tyto problémy je nutno řešit. Nejlepším způsobem, jak zastavit podvodné praktiky ještě dříve, než vůbec začnou, je zavést jednoznačná ustanovení a úplnou transparentnost, pokud jde o účast na financování a přidělování prostředků, ve spojení s přísnými pravidly pro provádění kontrol.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro text předložený panem Ivanem o ochraně finančních zájmů Evropské unie a boji proti podvodům v oblastech, ve kterých Evropská unie a členské státy sdílí zodpovědnost. Zvláště ve světle posledních událostí se domnívám, že je důležité věnovat tomuto problému pozornost a i nadále projevovat odhodlání, aby bylo v celé Evropské unii možné stejnorodě a jednotně bojovat proti podvodům.

Zpráva: Marietta Giannakou (A7-0062/2011)

  William (The Earl of) Dartmouth (EFD), písemně. – My ve straně UKIP jsme v zásadě proti evropským politickým stranám. Jediným autentickým způsobem zastupování názorů a postojů voličů členských států je vnitrostátní politická strana. Nicméně by bylo špatné, kdyby měly být způsobilé těžit z peněz daňových poplatníků jenom strany evropského superstátu, pokud se to nabízí. Proto si strana UKIP vyhrazuje právo se zapojit do evropské politické strany. Bylo by naprosto špatné, kdyby měl být hlas mnoha milionů Britů a jiných občanů kontinentálních národních států, kteří jsou proti evropskému projektu, udušen politickým establishmentem.

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože je velkým krokem směrem k vytvoření společného právního základu pro regulaci financování politických stran. Tato zpráva je krokem správným směrem, protože neuznává evropský statut pro lidské zdroje stran a rozlišuje mezi podmínkami založení strany a jejího financování. Zařazení odkazů na politické nadace je rovněž pozitivní.

  Laima Liucija Andrikienė (PPE), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro toto usnesení o uplatňování nařízení, které upravuje politické strany na evropské úrovni a obsahuje pravidla jejich financování. Je to důležitý dokument, který přispívá k rozvoji evropské politické strany, což by mělo oživit zájem veřejnosti o záležitosti Evropské unie. Aby občané EU politické strany na evropské úrovni podporovali a důvěřovali jim, je nutné posílit jednotný a transparentní rámec pro jejich financování. Evropský parlament přijetím tohoto usnesení otevřeně podporuje transparentní financování, jež je zásadním prvkem demokratických hodnot a řádné správy. Je velice důležité, aby byl evropským politickým stranám, které podporují demokracii v Unii, udělen společný a jednotný právní status. Přijetí evropského statutu založeného na právu EU, který by přispěl k harmonizaci politických stran EU z hlediska daňových postupů, je k tomu, aby strany mohly dosahovat svých příslušných cílů, nyní zjevně důležitější než kdy dříve. Souhlasím s názorem zpravodajky, že tento dokument napomůže k tomu, aby systém politických stran na úrovni Evropské unie fungoval efektivněji.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Evropská unie sestává z palety různých národů, kultur, názorů a vyznání, které musí být v nynějším sociálním a politickém klimatu jednotně zastoupeny a rovnocenně podporovány v legislativních fórech, ať již vnitrostátních či evropských. Koncepce zastoupení je základem, na němž je vybudována Evropa, a bude třeba ji zachovat a podporovat, protože jedině tak může mít projekt jednotné Evropy nějaký smysl.

Domnívám se, že uvolnění režimu financování politických stran na evropské úrovni může v budoucnosti přispět k posílení a propagaci zásady zastupitelské demokracie a následně i zájmů všech evropských občanů, kteří přispívají do rozpočtu Unie. V průběhu posunu od koncepce evropského státu k vědomí evropské politické identity se musíme snažit o zjednodušení přímého kontaktu mezi evropskými občany a politickými stranami. Paní Giannakouová ve své zprávě zdůrazňuje, že toho nelze dosáhnout, pokud nebude revidován status a financování evropských stran. Dále je ve zprávě správně vedeno, že je třeba se soustředit na omezení byrokracie související s postupy přidělování finančních prostředků, ovšem ve spojení se zavedením tvrdých sankcí v případě nesrovnalostí či nedodržování stávajících předpisů. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem zprávu paní Giannakouové, která navrhuje zejména to, aby politické strany a evropské nadace měly vlastní právní subjektivitu a aby byl stanoven jednotný právní a fiskální status vycházející z práva Evropské unie. Vyzývá Evropskou komisi, aby v tomto ohledu předložila konkrétní návrhy. Kromě toho potvrzuje, že politická strana na úrovni EU může obdržet finanční prostředky, pouze pokud je zastoupena v Evropském parlamentu alespoň jedním svým členem.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto důležitou zprávu. Lisabonská smlouva předpokládá významnou úlohu politických stran při vytváření společného evropského občanského prostoru, a proto je velice důležité, aby měly tyto strany jednotný právní status a aby bylo zajištěno co nejtransparentnější financování, které lze veřejnosti vysvětlit. V současnosti je mnoho politických stran působících v Evropě poměrně uzavřených a v jejich vedení dochází k málo změnám, což následně oslabuje úlohu těchto politických organizací při zajišťování zapojení občanů do přijímání politických rozhodnutí. Evropská unie by mohla reformu nařízení o působení stran využít jako příležitost k propagaci znovuoživení evropských politických stran. Domnívám se, že až budeme zavádět jednotná pravidla pro činnost stran a jejich financování, měli bychom do nich zahrnout demokratická kritéria týkající se zakládání vnitřních stranických struktur a konkrétních demokratických záruk. Kdyby se politickým organizacím nepodařilo je splnit, přišly by o některé příležitosti, například o přidělení veřejného financování.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Souhlasím se zpravodajkou, že evropské politické strany jsou základním nástrojem parlamentní demokracie, i když jsou to v této fázi jenom zastřešující organizace pro přidružené vnitrostátní strany. Podporuji rovněž myšlenku, že způsobilé pro financování jsou pouze strany zastoupené v Evropském parlamentu alespoň jedním poslancem. Domnívám se, že myšlenka požádat Komisi, aby v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie připravila návrh statutu evropských politických stran, je správná. Společně se zpravodajkou se zasazuji za to, že musíme změnit finanční nařízení upravující financování evropských stran a politických nadací a že finanční prostředky musí být v plné výši přiděleny na začátku roku.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Jde o mínění všech evropských občanů a na této úrovni nezáleží na tom, zda jste proevropští nebo proti integraci Evropy. Je naléhavě zapotřebí znovu definovat evropské záležitosti. Politické strany na evropské úrovni mají značné pole působnosti. Musí vytvářet nové perspektivy a poskytovat svěží podněty nástrojům demokratické Evropy. Musíme proto uvolnit podmínky, za nichž politické strany na evropské úrovni existují, abychom probudili jejich činorodost. Musíme poskytnout těmto novým prostorům pro diskusi jednoznačný status a nakonec také vytvořit opravdovou perspektivu aktivity politických stran na evropské úrovni při nadcházejících volbách.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Tuto zprávu jsem odmítl z mnoha důvodů. Řada návrhů na přímé financování a status evropských politických stran je v rozporu s koncepcí vnitrostátních stran. Poslanci Evropského parlamentu jsou různými státy voleni prostřednictvím vnitrostátních stran. Po zvolení mohou díky svým vnitrostátním stranám vytvořit evropské skupiny, nicméně sledují při tom domácí zájmy své strany. Zpráva tuto myšlenku nepodporuje.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Rozvoj evropských politických stran je nezbytný pro vytváření zájmu veřejnosti o záležitosti Evropské unie. V pozadí otázky úpravy evropských stran je hlubší zájem, jak vytvořit nadnárodní občanský prostor, který sestává ze svobodných a rovnoprávných občanů, a jakým způsobem by takový „kolektivní podnik“, ve formě „společenské smlouvy“ mezi různými lidmi, mohl ovlivnit budoucí integraci. Navržení reformního balíčku pro evropské politické strany, díky nimž bude možné podnítit demokratickou aktivitu jednotlivých a organizovaných občanů, není snadný úkol – a to v neposlední řadě z důvodu systémové složitosti EU.

Posilování evropských politických stran je nástrojem k povzbuzení participativní správy v EU a v důsledku má dopad na posílení demokracie. Budoucnost Evropské unie spočívá v evropských politických stranách, jakkoli složitě to zní. Prvním krokem je vytvoření bezpečného a transparentního prostředí pro fungování a financování evropských politických stran. V době, kdy jsou evropští občané od Unie znatelně izolováni, potřebujeme vytvořit evropský prostor, v němž politické strany aktivně přivedou občany do středu záležitostí EU a budou jim pomáhat v každodenním životě.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Evropským politickým stranám, které hrají důležitou roli při formování demokracie v EU, by měl být udělen společný a jednotný právní statut. Evropské politické strany by měly být orgány s právní subjektivitou, aby byly schopny překonat rozdíl mezi evropskými politickými stranami a evropskými orgány z hlediska daňového postupu. Pokud jde o zakládání evropských stran, je správné, že statut evropských stran považuje evropské, vnitrostátní a regionální volené zástupce za rovnocenné, pokud regionální zástupci sestávají z poslanců zvolených do regionálních parlamentů. Kromě toho by každá evropská politická strana měla mít alespoň jednoho zástupce mezi poslanci Evropského parlamentu. Koneckonců je to i podmínka pro to, aby evropská politická strana mohla být financována Evropským parlamentem.

  John Bufton, David Campbell Bannerman, Derek Roland Clark a Nigel Farage (EFD), písemně. – Strana UKIP je v zásadě proti evropským politickým stranám, které plýtvají penězi daňových poplatníků v nesnázích. Tyto strany nejsou potřebné, autentickým způsobem zastupování názorů občanů členských států je i nadále vnitrostátní politická strana. Nicméně musí být jednoznačně chápáno, že si strana UKIP vyhrazuje právo zapojit se do evropské politické strany, aby i ona mohla mít prospěch z těchto peněz daňových poplatníků a lépe zastupovat mnoho milionů Britů a dalších občanů na celém kontinentu, kteří jsou proti Evropské unii a veškerému jejímu konání a jejichž hlas vládnoucí politická třída umlčuje.

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Důrazně podporuji tuto zprávu jakožto další krok v rámci vytváření skutečných evropských politických stran, které mohou jednat na celoevropském základě. Jediným způsobem, jak překonat demokratický deficit, kvůli kterému se občané Evropy necítí být součástí evropského projektu, je vytvořit skutečnou evropskou politiku. Nezbytné jsou k tomu celoevropské politické strany.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zdržel jsem se hlasování, přestože zpráva navrhuje řešení problému způsobeného skutečností, že evropské politické strany působí jako nevládní organizace se sídlem v Belgii. Evropské strany se svými vlastními ideologickými a politickými vlastnostmi musí získat jednoznačnou právní subjektivitu. Za určitých podmínek mohou napomoci povzbudit občany, aby začali jednat a usilovat o rozhodnutí, jež budou ve prospěch občanů, nikoli finanční síly. Mám však výhrady k některým bodům zprávy, kterých by mohlo být využito jako omezení svobodné a nezávislé organizace a činnosti evropských stran. Jejich vnitřní chod a organizace a jejich politická činnost musí vycházet z jejich vlastních politických rozhodnutí a nesmí být omezeny zvenčí. Pravidla upravující politické a právní uznání stran a jejich nezbytné financování musí usnadnit jejich fungování tak, aby mohly svobodně vytvářet alternativní politiky, což je samotnou podstatou demokracie. Rovněž musí zajistit, aby strany mohly jednat jako mluvčí evropských občanů, aniž by je jakkoli ovlivňovaly restriktivní politické rámce a silné hospodářské zájmy.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Evropská unie funguje v souladu s Lisabonskou smlouvou jako zastupitelská demokracie. Politické strany na evropské úrovni mají zásadní úlohu při vytváření evropského politického povědomí a vyjadřování vůle veřejnosti EU. Evropské politické strany však jsou pouhé zastřešující organizace pro vnitrostátní strany a v podstatě nejsou v přímém kontaktu s voliči v členských státech. Posílení evropských politických stran znamená také přijetí jejich politického, právního a fiskálního statutu, včetně neodvozené právní subjektivity vycházející přímo z práva Evropské unie. Lepší úprava evropských politických stran a jejich přidružených politických nadací přinese prospěch i s ohledem na transparentnost. Průhledné financování je klíčovým prvkem podpory demokratických hodnot a prosazování řádné správy, přičemž se očekává, že také napomůže posílit důvěru veřejnosti v politické strany.

  Philippe de Villiers (EFD), písemně. – (FR) Politické strany na evropské úrovni jsou nesmysl. „Politický prostor na úrovni EU“, který mnozí hájí, neexistuje. Myšlenky je možné vyjadřovat a skutečné a politické diskuse je možné vést jedině v rámci celku, v němž občané sdílejí stejné hodnoty, stejný jazyk a stejnou kulturu, totiž v rámci národa.

Tato zpráva tvrdí, že politické strany na evropské úrovni musí být prostorem pro „vyjádření vůle občanů Unie“. To je nereálný cíl. Míra neúčasti občanů při každých evropských volbách by nám měla připomínat, že nadnárodní úroveň není úroveň spravedlivé a účinné demokracie. Obrovské evropské dotace přidělené těmto stranám jsou skandální. Vzrůstající pocit odcizení a nedostatek zájmu občanů jsou hmatatelné, ale Evropský parlament a evropské orgány obecněji jsou odhodlány vytvářet z ničeho evropský politický prostor.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se zasazuje za bezpečné a transparentní normy pro fungování a financování evropských politických stran v rámci Evropské unie. Budoucí evropský statut pro politické strany bude důležitým krokem směrem k větší účasti veřejnosti, k větší míře zastupitelské demokracie a k Evropě bližší občanům.

  Göran Färm, Anna Hedh a Marita Ulvskog (S&D), písemně. – (SV) Pokud jde o zprávu o nařízení upravujícím politické strany na evropské úrovni a pravidla pro jejich financování, rozhodli jsme se hlasovat proti odstavci, jenž navrhuje, že by měly mít evropské politické strany možnost účastnit se kampaní k referendům v členských státech v případě, kdy tato referenda souvisí s otázkami týkajícími se Evropské unie. Evropským politickým stranám, které jsou do značné míry financovány z prostředků Evropské unie, je v současnosti povoleno účastnit se pouze kampaní prováděných v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu. Domníváme se, že stávající pravidla jsou oprávněná. Vnitrostátní volby či referenda by měly být rozhodovány bez účasti stran, které jsou financovány z rozpočtu Evropské unie či prostřednictvím jiného financování zvnějšku.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Naše demokracie je založena na principu zastoupení, který je uváděn do praxe prostřednictvím politických stran. Právě proto jsou to demokratické nástroje zastupující legitimní zájmy veřejnosti, jak na úrovni jim blízké, například prostřednictvím místní správy, tak na úrovni vzdálenější prostřednictvím evropských orgánů. Není náhodou, že poslanci Evropského parlamentu se organizují do politických stran a tak se pokoušejí zastupovat zájmy veřejnosti v souladu s programem priorit, který je určen jejich politickou orientací. Jak uvádí zpravodajka, „vytvoření bezpečného a průhledného prostředí pro fungování a financování evropských politických stran je hluboce demokratickým aktem“. Domnívám se, že iniciativa k vytvoření jasného regulačního rámce pro jejich uznání a financování je pozitivním krokem.

  José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Politické strany a jejich přidružené politické nadace jsou v parlamentní demokracii nezbytným nástrojem. Přispívají k utváření politické vůle občanů. Rovněž jsou nezbytné při přípravě a výběru jejich kandidátů. Lisabonská smlouva takovou úlohu politických stran a jejich nadací zakotvuje s cílem vytvořit evropský stát, politický prostor na úrovni EU a evropskou demokracii, jejímž základním stavebním prvkem je evropská občanská iniciativa. Evropské politické strany a politické nadace se staly nepostradatelnými aktéry politického života Evropské unie, zejména protože vytvářejí stanoviska různých „politických rodin“ a uvádějí je ve známost. Souhlasím s kritérii pro přístup k financování, zvláště s podílem příjmů a zastoupením příslušné politické strany.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Ve zprávě je nastíněna řada úvah, kvůli kterým jsme s ní nakonec nesouhlasili. Jednou takovou myšlenkou je účast politických stran na evropské úrovni na kampaních k referendům v členských státech v případě, kdy tato referenda přímo souvisí s otázkami týkajícími se Evropské unie.

Rovněž nesouhlasíme s návrhem, že by měly evropské politické strany zahájit proces posouzení podmínek přímého členství jednotlivců. Všechny tyto úvahy přispívají k zásadnímu nepříznivému postoji vůči vytváření politických stran s evropskou působností. Tento proces nelze oddělit od neoliberální, federalistické a militaristické povahy a cílů současného procesu integrace, jemuž navíc napomáhá.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě, protože jsme proti vytváření celoevropských politických stran, a vzhledem k našemu názoru na kapitalistickou integraci Evropské unie. Totéž platí pro návrhy týkající se příslušných politických nadací.

Nicméně pokud jde konkrétně o tuto zprávu, máme i jiné důvody, proč jsme hlasovali proti ní. Domníváme se například, že není správné, aby se politické strany na evropské úrovni účastnily kampaní k referendům v členských státech, a to i v případě, kdy tato referenda přímo souvisí s otázkami týkajícími se Evropské unie.

Rovněž nesouhlasíme s návrhem, že by měly evropské politické strany zahájit proces posouzení podmínek přímého individuálního členství.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Udělit politickým stranám na evropské úrovni právní status a právní subjektivitu, jež budou vycházet výhradně z práva Evropské unie, znamená přeměnit je v nadnárodní subjekty. Kromě toho budou existovat vnitrostátní zákony upravující politické strany, z nichž jsou tyto subjekty složeny. Znamená to uměle a dogmaticky vytvořit dvacátý osmý politický prostor, který je čistě virtuální. Rovněž jsem proti zpřísnění pravidel pro vytváření těchto stran, společně s odpovídajícím ulehčením finančních podmínek, které se na ně vztahují. Také jsem proti spojování uznání „evropského“ statusu strany a jejího přístupu k veřejným financím. Je to pokus všemi možnými prostředky zmenšit klub, aby mohlo několik privilegovaných členů snadněji těžit ze svých finančních a politických výhod. A konečně je podle mého názoru pochybné, že by měly politické strany na evropské úrovni mít právo podílet se na kampaních k referendům o evropských záležitostech.

Někteří moji kolegové s tím souhlasili s myšlenkou na případná referenda o vstupu Turecka do Evropské unie, k čemuž v žádném případě nedojde. Já osobně jsem si představil nepřijatelné zasahování do referend o přistoupení nebo o přijetí eura v některém státě, do referend souvisejících s právem každého národa, každého jednotlivého národa, na sebeurčení. Hlasoval jsem proti této zprávě.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Tuto zprávu jsem plně podpořila, protože povzbuzuje vznik evropské demokracie opírající se o strany s řádně vyjasněným právním statusem a s právní subjektivitou. Má to nespornou výhodu v posílení jejich legitimity v očích občanů, kteří mají dosud pocit, že je Evropská unie příliš vzdálená. Jde také o podporu transparentnosti činnosti těchto stran, což považuji za nezbytné pro předpokládanou demokracii. A konečně bude průhlednější financování, což může jejich legitimitu jedině zvýšit, a já to vítám.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s touto zprávou, protože vytvoření bezpečného a průhledného prostředí pro fungování a financování evropských politických stran je hluboce demokratickým aktem. Potřebujeme prostor, evropský prostor, v němž by politické strany občany EU sjednotily a pomáhaly jim v každodenním životě. Přijetí zvláštních pravidel, která umožní tohoto cíle dosáhnout, má dva důsledky. Na jedné straně budou rychle poskytovány aktuální a veřejné informace o zakládání evropských politických stran a jejich situaci v Evropě. Občané budou vědět, že když se podílejí na práci evropské politické strany, musí dodržovat právo Evropské unie, a že politické strany mají práva a povinnosti. Na druhé straně evropský statut evropských politických stran vytváří podmínky pro vznik systému nadnárodních stran. Jedná se o první a nepostradatelný krok na cestě, jejímž cílem je větší zapojení občanů, větší míra demokracie a nakonec i více Evropy.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Rozvoj evropských politických stran je důležitý. Prastará obava Evropského parlamentu spočívá ve skutečnosti, že veřejnost projevuje málo zájmu o záležitosti Evropské unie. Bylo to zjevné ze slabé účasti ve volbách do Parlamentu. V posledních evropských volbách šlo skutečně k volbám a volilo pouhých 40,3 % Finů, kteří mají volební právo.

V posledních letech bylo značně navýšeno financování evropských politických stran a nadací. Letos dostanou strany finanční podporu v hodnotě celkem 17,4 milionů EUR a nadace 11,4 milionů EUR. Nyní musíme věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byly tyto peníze pocházející od evropských daňových poplatníků vynakládány otevřeně a co nejrozumněji. V budoucnosti by také již neměla být finanční podpora dále zvyšována.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) „Politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie.“ Těmito slovy čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii stanoví úlohu, kterou evropské politické strany musí hrát. I když jim tuto roli přiděluje Lisabonská smlouva, nemohou ji vždy plnit optimálně. Domnívám se, že evropské politické strany mohou a měly by přispívat k politickému a sociálnímu životu v Evropě účinněji, aby se zvýšil zájem veřejnosti o vnitřní záležitosti Unie. S ohledem na to je nezbytné, aby byl evropským politickým stranám přiznán právní status, a aby byla prováděna jediná, jednotná daňová politika, jež by umožnila skutečnou organizační soudržnost. Opravdu se domnívám, že statut politických stran na evropské úrovni by mohl vytvořit podmínky nejen pro zapojení občanů, ale i pro vznik skutečného systému nadnárodních stran, který je nezbytnou zárukou větší míry demokracie v Evropě.

  Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Je tomu již sedm let, co se zavedla velká evropská politická uskupení jako evropské strany sloučené v rámci skupin zastoupených v této sněmovně. Viditelnost a aktivita těchto celoevropských stran je však vážně omezována všudypřítomností národní loajality. Aniž bychom ji chtěli zpochybnit, neboť je pro demokratické cíle Unie nezbytná, musíme se snažit podporovat vznik evropské nadnárodní diskuse, což je jediný způsob, který Evropě umožní postupovat kupředu. Konkrétním cílem zprávy paní Giannakouové je prosazovat zakládání politických stran na evropské úrovni, a proto jsem ji podpořila. Vyzývá Komisi, aby zavedla právní předpisy, které vytvoří status takových subjektů, usnadní jejich financování a umožní jim lépe se zapojit do každodenního politického života občanů. Toto nařízení by vytvořilo privilegovaný prostor a zajistilo tak, že celoevropské zájmy spatří světlo světa, a zároveň by poskytlo přísná pravidla pro záruku otevřené a transparentní diskuse.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, kterou chápu jako důležitý krok směrem k vytvoření právního statutu pro politické strany na evropské úrovni.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Protože jsou politické strany zastoupeny na evropské úrovni, orgány očekávají, že budou informovat veřejnost o evropských záležitostech. Hlasovala jsem pro tuto zprávu zavádějící jednotný právní a fiskální status pro evropské politické strany. Umožnila to Lisabonská smlouva, která uděluje Evropské unii právní subjektivitu. Tento status je nezbytný pro rozpočtovou a organizační soudržnost politických stran na evropské úrovni a jejich nadací.

Nadace přidružené k politickým stranám přispívají k rozpravám o politických záležitostech obecného zájmu. Jsou vyjasněna finanční pravidla, aby byly k dispozici spolehlivé a transparentní informace o jejich financování a fungování. Jedním z důležitých pravidel je podmínka, že financování získá strana zastoupená v Evropském parlamentu alespoň jedním svým členem.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je-li možné tvrdit, že v našich zemích nemůže existovat demokracie bez politických stran, mělo by se říci i to, že bez evropských politických stran nebude existovat skutečná evropská demokracie. Protože bych se přimlouvala za to, aby bylo financování vnitrostátních stran podniky a jejich lobby zcela zakázáno a aby jim bylo zaručeno veřejné financování státem, domnívám se také, že evropské strany by měly být financovány z rozpočtu Evropské unie a mělo by jim být znemožněno dostávat „dary“ od právnických osob.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Zasazovat se za bezpečné a transparentní normy pro fungování a financování evropských politických stran v Evropské unii má ten nejvyšší význam. Budoucí evropský statut politických stran bude mít velkou úlohu při uskutečňování této myšlenky, protože více zapojí veřejnost, vytvoří větší míru zastupitelské demokracie a přiblíží Evropu jejím občanům.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Jsem přesvědčen, že vytvoření bezpečného a průhledného prostředí pro fungování a financování evropských politických stran je hluboce demokratickým aktem. Potřebujeme prostor, evropský prostor pro působení politických stran, který přivede občany Unie do jejího středu a pomůže jim v každodenním životě. Přijetí zvláštních pravidel tento cíl umožňuje a má dvojí charakter: na jedné straně poskytuje aktuální, rychlé a veřejné informace o zakládání evropských politických stran a jejich jednotném evropském statusu. Občané jsou si vědomi, že účast v evropské politické straně znamená, že se v tomto subjektu pohybují v oblasti práva Evropské unie a politické strany mají práva a povinnosti. Na druhé straně evropský statut evropských politických stran vytváří podmínky pro vznik systému nadnárodních stran. Hlasoval jsem „pro“.

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D) , písemně. – (PL) Evropský parlament na středečním zasedání přijal zprávu paní Giannakouové o statutu a financování politických stran na evropské úrovni. Rozvoj evropské politické strany je podle mého názoru zásadní nástroj, díky němuž můžeme zvýšit zájem veřejnosti o záležitosti Evropské unie, což vyústí – domnívám se – ve větší účast při volbách do Evropského parlamentu. Politické strany jsou kromě toho platformou pro dialog s občany, který probíhá v podobě četných seminářů a politických diskusí. Maastrichtská smlouva a Niceská smlouva zavedly možnost financování evropských politických stran a umožnily jim tak fungovat nezávisle na parlamentních skupinách. I přes tento nesporný krok směrem ke zlepšení jejich postavení jsou však dosud hlavním zdrojem financování evropských stran členské příspěvky jednotlivců a v malém rozsahu dary. Chtěl bych vyjádřit naději, že tento přijatý dokument podstatně zlepší postavení politických stran na evropské úrovni.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro toto důležité usnesení, protože politické strany na evropské úrovni jsou významným činitelem při integraci v rámci Unie, jejímž cílem je vytvořit evropský stát, politický prostor na úrovni EU, evropskou demokracii. Evropské politické strany musí úzce spolupracovat se svými členy ve vnitrostátních a regionálních stranách, a proto by měly mít výhodné podmínky k práci a měly by jim být přiděleny finanční prostředky. Je nezbytné zajistit co největší transparentnost a finanční kontroly evropských politických stran financovaných ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Především je třeba finanční nařízení doplnit ustanoveními týkajícími se výhradně financování evropských stran a nadací. Dále by bylo vhodné učinit jednu výjimku, díky níž by bylo financování stranám dostupné na začátku finančního roku ze 100 %, nikoli z 80 %, a nezávislé zdroje, které strany musí vykázat, by měly být sníženy na 10 %. V zájmu zajištění transparentního využívání přidělených finančních prostředků v souladu s tím, na co jsou určeny, musí nařízení obsahovat postihy za porušení postupů souvisejících s financováním. Vzhledem k tomu, že evropské politické strany hrají politickou úlohu na úrovni Evropské unie, souhlasím s návrhem udělit jim právo účastnit se kampaní k referendům, jež přímo souvisí se záležitostmi EU, a umožnit jim využívat přidělené peníze na financování těchto kampaní. Jedině přesvědčivé a efektivní působení evropských politických stran může přispět k pevnějšímu spojení orgánů Evropské unie s občany, a proto by Komise měla navrhnout statut evropských politických stran co nejrychleji.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. – (LT) Volby do Evropského parlamentu by měly být demokratičtější. Občané Evropské unie by měli dostat příležitost hlasovat nejen o vnitrostátních, ale i o evropských volebních seznamech. Evropské politické strany a politické nadace nabývají v politickém životě Evropské unie na významu. Nicméně je pro ně dosud složité získat si větší oblibu a podporu, protože jsou to pouhé zastřešující organizace pro vnitrostátní strany a nejsou v přímém kontaktu s voliči v členských státech. Musíme zlepšit podmínky, za kterých evropské politické strany působí, protože to bude znamenat zlepšení zastupitelské správy v EU a posílení demokracie. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že to je důležitý krok – pravděpodobně první – směrem k posílení politických stran na evropské úrovni. Souhlasím se zpravodajkou, že naléhavě potřebujeme zavést právní rámec pro činnost evropských politických stran. Jejich financování musí být transparentní, a proto by mělo být možné jej kontrolovat.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Demokratický systém, na kterém je Evropská unie založena, se soustředí na občany. Jsou referenčním bodem, ke kterému se vztahují veškerá rozhodnutí. Občané jsou zastoupeni politickými stranami, které musí přijmout společná pravidla transparentnosti a jednotnosti, aby mohly při své činnosti ručit za vůli svých voličů. Proto jsem hlasoval pro zavedení nařízení o statutu a financování politických stran na evropské úrovni. Nařízení EU v tomto rozsahu nabízí příležitost získat rozsáhlé informace o evropských politických stranách, poskytuje záruky proti vnitřní korupci a povzbuzuje zájem občanů, protože usnadňuje jejich účast na politice Evropské unie.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva vychází z předpokladu, že rozvoj evropských politických stran je rozhodující pro oživení zájmu veřejnosti o záležitosti Evropské unie. V pozadí diskuse o statutu evropských stran je hlubší zájem, jak vytvořit nadnárodní občanský prostor, který sestává ze svobodných a rovnoprávných občanů, a jakým způsobem by takový kolektivní podnik, ve formě „společenské smlouvy“ mezi různými lidmi, mohl ovlivnit budoucí integraci. Navržení reformního balíčku pro evropské politické strany, díky nimž bude možné podnítit demokratickou aktivitu jednotlivých a organizovaných občanů, není snadný úkol – a to v neposlední řadě z důvodu systémové složitosti EU. To se však může stát výhodou, dojde-li k jasnému stanovení „základního poslání“ evropských politických stran a bude-li uvedeno, jak může jasný a seriózní dialog o jejich politickém rozvoji přispět k větší míře pluralitní demokracie. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že vytvoření bezpečného a transparentního prostředí pro fungování a financování evropských politických stran podpoří kvalitu evropské demokracie.

  Miguel Portas (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že je-li možné tvrdit, že v našich zemích nemůže existovat demokracie bez politických stran, mělo by se říci i to, že bez evropských politických stran nebude existovat skutečná evropská demokracie. Protože bych se přimlouval se za to, aby bylo financování vnitrostátních stran podniky a jejich lobby zcela zakázáno a aby jim bylo zaručeno veřejné financování státem, domnívám se také, že evropské strany by měly být financovány z rozpočtu Evropské unie a mělo by jim být znemožněno dostávat „dary“ od právnických osob.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Prohlubování zastupitelské demokracie a vytváření politického prostoru na úrovni Evropské unie bezpochyby posiluje úlohu evropských politických stran a jejich nadací. Přijetí společného a jednotného právního statusu pro všechny evropské politické strany a nadace k nim přidružené, který bude vycházet přímo z práva Evropské unie, představuje velmi významný první krok tímto směrem. Vítám tedy přijetí této zprávy, která zdůrazňuje význam evropských politických stran jako nepostradatelných aktérů politického života v Evropské unii a předkládá konkrétní návrhy na vytvoření bezpečného a transparentního regulačního prostředí pro jejich fungování a financování.

  Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Evropské politické strany přispívají k vytváření politického povědomí Evropanů a k vyjadřování vůle občanů. V době, kdy se pokoušíme zvýšit účast občanů na aktivitách EU a posílit jejich demokratickou povahu, bychom měli učinit kroky ke zlepšení regulačního prostředí pro evropské politické strany. Podporuji zprávu své kolegyně paní Giannakouové. Evropským politickým stranám musí být povoleno – a dokonce by k tomu měly být povzbuzovány –, aby se účastnily kampaní k evropským referendům. Rovněž považuji za nezbytné, aby nabízely možnost individuální a přímé účasti občanům, kteří to tak chtějí. Dále je nutno upravit finanční pravidla, která se uplatňují na politické strany. Musíme podporovat samofinancování prostřednictvím zvyšování stávajícího limitu pro dary na rok a na osobu. Rovněž musí být uvolněna ostatní pravidla – zvláště mám na mysli povolení převádění finančních prostředků do následujícího finančního roku. Při provádění takových úprav však musíme také zachovat stávající požadavky na transparentnost a zavést sankce, především finanční, které v současnosti ve finančním nařízení chybí.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Jsem pro. Rozvoj evropské politické strany je rozhodující pro oživení zájmu veřejnosti o záležitosti Evropské unie. Překračuje ústřední význam otázek, které jsou často pokládány, typu „kdo a jakým způsobem řídí“ a obrací pozornost k tématu „kdo je řízen“. Základní diskurs na pozadí nařízení o statutu evropské strany je hlubší zájem, jak vytvořit nadnárodní občanský prostor, který sestává ze svobodných a rovnoprávných občanů, a jakým způsobem by takový kolektivní podnik, ve formě „společenské smlouvy“ mezi různými lidmi, mohl ovlivnit budoucí integraci. Navržení reformního balíčku pro evropské politické strany, díky nimž bude možné podnítit demokratickou aktivitu jednotlivých a organizovaných občanů, není snadný úkol – a to v neposlední řadě z důvodu systémové složitosti EU. To se však může stát výhodou, dojde-li k jasnému stanovení „základního poslání“ evropských politických stran a bude-li uvedeno, jak může informovaný a principiální dialog o jejich politickém rozvoji vést ke vzniku pluralitního lidu, jehož členové mohou směřovat své demokratické požadavky ústředním orgánům a jejich prostřednictvím je také tlumočit. Posilování evropských politických stran je nástrojem k povzbuzení participativní správy v EU a v důsledku má dopad na posílení demokracie.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Vypracovat pro celoevropské politické strany soubor reforem, které jim umožní podnítit demokratickou aktivitu jednotlivců a občanských organizací, je nesnadným úkolem. Nicméně vytvoření bezpečného a průhledného prostředí pro fungování a financování evropských politických stran je hluboce demokratickým aktem. Musíme podporovat vytváření evropského prostoru pro působení politických stran, který přivede občany Evropské unie do jejího středu a pomůže jim v každodenním životě.

Přijetí zvláštních pravidel tento cíl umožňuje a má dvojí výhodu: na jedné straně poskytuje aktuální, rychlé a veřejné informace při zakládání politických stran na evropské úrovni a jejich jednotný evropský status. Občané si tak jsou vědomi, že účast v evropské politické straně na evropské úrovni znamená, že se pohybují v oblasti práva Evropské unie a politické strany mají nejen práva, ale i povinnosti. Na druhé straně evropský statut evropských politických stran vytváří podmínky pro vznik systému nadnárodních stran.

Schválení tohoto usnesení je prvním a nezbytným krokem směrem k většímu zapojení evropských občanů.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Samozřejmě sdílím názor, že politické strany a s nimi spjaté politické nadace jsou nezbytnými nástroji parlamentní demokracie. Zajišťují odpovědnost poslanců, pomáhají utvářet politickou vůli občanů, navrhují politické programy, vybírají a školí kandidáty, vedou dialog s občany a umožňují jim vyjadřovat jejich názory. Kromě toho Lisabonská smlouva výslovně stanoví, že tuto úlohu mají hrát politické strany a jejich přidružené nadace. Jsou významnou částí politického prostoru na úrovni Evropské unie a evropské demokracie, jejímž zásadním prvkem je evropská občanská iniciativa.

V závěrečném hlasování jsem však hlasoval proti této zprávě, abych projevil svůj naprostý nesouhlas se zamítnutím pozměňovacího návrhu č. 10. Tento pozměňovací návrh v souvislosti se systémem financování a přijímání darů zbavoval právní subjekty a podniky práva poskytnout dary v hodnotě přesahující 25 000 EUR za rok. Skutečnost, že Evropský parlament umožňuje, aby tento nešťastný postup pokračoval, otevírá dveře společnostem a lobbujícím organizacím, které mají na politické strany a evropské nadace silný vliv, protože jim poskytují finanční podporu. Toto si nepřeji, a proto jsem proti tomu svým hlasováním protestoval.

Zpráva: Sandra Kalniete (A7-0083/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože podporuje lepší podmínky pro správu jednotného trhu a zapojení partnerů. V samotném centru těchto politik je však důležité vidět občany a v záležitostech souvisejících s jednotným trhem dát Parlamentu větší politický význam.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem zprávu naší kolegyně paní Kalnieteové i dvě zprávy pana Busoie a pana Correiy de Campose. Tyto tři zprávy byly vypracovány poté, co Evropská komise zveřejnila návrh Aktu o jednotném trhu. Cílem Michela Barniera, komisaře pro vnitřní trh, je oživit jednotný trh, ale především jej přiblížit občanům. Tento cíl plně podporuji. Akt o jednotném trhu je nutno považovat za příležitost ukázat občanům, že evropská integrace, a zejména jednotný trh, je uskutečňována v jejich zájmu, a ne proti nim. Zajistit přístup k základním bankovním službám – nebo obecněji zabezpečit kvalitu a dostupnost služeb, které naši spoluobčané nutně potřebují –, je krokem v tomto směru.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Jednou z největších výzev při oživování jednotného trhu je zajištění efektivního politického vedení, odhodlání a koordinace, a tudíž jsou k oživení jednotného trhu zásadní komplexní pokyny na nejvyšší politické úrovni. Evropská komise musí hrát větší úlohu při koordinaci a předseda Komise by měl obdržet mandát ke koordinaci a dohledu při oživování jednotného trhu, který bude naplňovat v těsné spolupráci s předsedou Evropské rady a příslušnými orgány v jednotlivých členských státech. Souhlasil jsem s touto zprávou, protože se domnívám, že je nezbytné zlepšit na všech úrovních politickou koordinaci, aby se řádně prováděly priority jednotného trhu, jejichž cílem je posílení hospodářského růstu, konkurenceschopnosti, sociálně tržního hospodářství a udržitelnosti v Evropské unii.

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Podpořil jsem návrhy zpravodajky, přístup přijatý ve sdělení Komise nazvaném „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ i myšlenku, že je zapotřebí každoročně pořádat fórum o jednotném trhu. Místní a regionální orgány by se měly do vytváření jednotného trhu více zapojovat. Současný dialog se sociálními partnery a občanskou společností pomůže obnovit důvěru v jednotný trh.

Domnívám se také, že využívání nařízení namísto směrnic vytvoří jasnější právní prostředí a sníží náklady na provádění. Rovněž mám za to, že je užitečné posuzovat stav jednotného trhu při každém jarním zasedání Evropské rady. Komise rovněž musí do konce letošního roku předložit legislativní návrh na využívání mechanismu alternativního řešení sporů.

  Vilija Blinkevičiűtë (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože podle mého názoru je k úspěšnému oživení jednotného trhu EU zvláště důležité navrhnout a strategicky naplánovat nejen konkrétní opatření k dosažení cíle, ale i způsoby, jak je efektivně využívat. Jedním z nejdůležitějších opatření, které opakovaně zdůraznilo množství zástupců občanů a zájmových skupin, i sám profesor Monti, je zajištění politického vedení v tomto projektu, zvláště důležitém pro celou Evropskou unii. Díky tomu bude v celé Evropské unii možné podtrhnout důležitost dokončení vnitřního trhu. Dalším opatřením, které je stejně důležité, je podle mého názoru posílení dialogu se sociálními partnery a občanskou společností. Sociální partneři by měli být vždy aktivně zapojeni do přípravných prací na právních předpisech v oblasti jednotného trhu, které zřejmě budou mít dopad na trh práce. Do procesu vytváření jednotného trhu je také zvláště důležité zapojit místní a regionální orgány a posilovat s nimi partnerství, protože v praxi musí být většina legislativních opatření uplatňována právě na této úrovni.

A konečně zcela souhlasím s tím, že pokud chceme Evropu přiblížit jejím občanům, pouhé přijetí opatření nestačí. Je velmi důležité neustále informovat evropské občany o úspěších vnitřního trhu a o výhodách, které přináší, aby věděli, jaká práva a příležitosti jim Evropská unie nabízí a poznali tak jeden z jejích hlavních pilířů – společný vnitřní trh.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Správa a partnerství jsou dvě klíčové záležitosti při oživování jednotného trhu. Lze dále posílit úlohu Parlamentu, zejména při vytváření právních předpisů v oblasti jednotného trhu. V tomto směru byla značným, avšak nikoliv dostatečným přínosem již Lisabonská smlouva. Mám na mysli zvláště témata, k nimž Parlament vyjádřil stanovisko, které je sice rozhodné a jasné, avšak odlišné od stanoviska Rady a vlád členských států. Tak například jde o prastarou problematiku označování původu zboží – nálepku „Made In“. Zvláště se to týká nařízení v textilním odvětví, kterými jsem se osobně zabývala. Přestože má Parlament pravomoc zablokovat přijetí aktu, pokud nesouhlasí s Radou, někdy to nestačí. Je zapotřebí změna smýšlení a postojů všech zúčastněných.