Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2011/2645(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B7-0249/2011

Rozpravy :

PV 06/04/2011 - 13
CRE 06/04/2011 - 13

Hlasování :

PV 07/04/2011 - 6.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0148

Rozpravy
Středa, 6. dubna 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

13. Situace v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k situaci v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu.

Úřadující předseda Rady pan Németh bude hovořit jménem paní Ashtonové.

 
  
MPphoto
 

  Zsolt Németh, jménem místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Jsem zde dnes proto, abych vás seznámil s některými poznámkami jménem vysoké představitelky paní Catherine Ashtonové k situaci v Bahrajnu, Sýrii a Jemenu.,

Vývoj v Sýrii zaznamenal v poslední době dramatický obrat. Dost zoufalá situace v Jemenu se reálně může ještě zhoršit a vážné znepokojení vyvolává také velmi napjatá atmosféra, které nyní převládá v Bahrajnu. EU sleduje rychle se vyvíjející události v celé této oblasti s velkou pozorností, což potvrdila řada setkání na vysoké úrovni, oficiální prohlášení a závěry Rady.

Kromě toho paní baronka Ashtonová udržuje stálý kontakt s hlavními partnery, jakož i s hlavními aktéry v samotných těchto zemích. Děje se to každodenně buď telefonicky nebo prostřednictvím jejích představitelů v příslušných zemích, abychom mohli uplatňovat vliv EU všude, kde je to možné a kde to může pomoci. Situace v každé zemi je jedinečná a vyžaduje strategickou, dobře promyšlenou a adresnou reakci. Avšak vzhledem k rychlému vývoji událostí je stále více nezbytné vypracovat rozumnou politiku na solidních, principiálních základech.

Dovolte mi připomenout tři zásady: za prvé odmítání násilí – na masové protesty je nutné reagovat pokojnou cestou a s plným respektováním lidských práv a základních svobod; za druhé podpora dialogu – neshody a stížnosti je třeba řešit konstruktivně, kdy správní lidé musí být připraveni spolu jednat, ponechat stranou předsudky a předběžné podmínky; za třetí, zásadní politické a hospodářské reformy musí přijít z těchto zemí a EU dala velmi jasně najevo, že je připravena kdykoli poskytnout okamžitou podporu, pokud bude o to požádána.

Nyní mi dovolte podrobněji přejít ke třem zemím, které máme před sebou.

V Bahrajnu se situace na ulicích sice do určité míry vrátila k normálu, avšak přesto zůstává napjatá. Pokračuje zatýkání a jsou zadržovány jednotlivé osoby, ačkoli se zjevně neprovinily ničím jiným než výkonem svého práva na svobodu projevu. Stejně jako všude jinde v této oblasti EU a vysoká představitelka osobně násilí v Bahrajnu jednoznačně odsoudily a vyzvaly orgány a všechny přítomné síly ke striktnímu dodržování lidských práv a základních svobod i mezinárodních humanitárních norem.

Opakovaně jsme také vyzvali bahrajnské orgány a opozici k zahájení skutečného národního dialogu. Vysoká představitelka hovořila na toto téma přímo s ministrem zahraničních věcí. Bez konkrétních opatření s cílem přimět správné lidi, aby spolu jednali bez výhrad a bez předběžných podmínek, existuje rostoucí hrozba, že převládnou radikální elementy. To by mělo zřetelné a znepokojivé důsledky pro stabilitu v regionu. Nejlepším způsobem, jak zachovat a podpořit stabilitu, zůstává dialog. To je poselství, které s sebou vysoká představitelka poveze, až se ve velmi brzké době, ještě tento měsíc, setká s ministry Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu.

V Sýrii se lidové protesty od poloviny března rozšířily do řady měst. Tvrdé represe, které jsou vůči nim uplatňovány, jsou nepřijatelné. Vysoká představitelka a Evropská unie vícekrát vyzvaly syrské orgány, aby zastavily násilí, respektovaly právo lidu na mírovou demonstraci a naslouchaly jeho legitimním požadavkům. Syrský lid si zaslouží dlouho očekávané politické reformy, a to zejména takové, jež souvisejí se svobodou projevu, shromažďování, účasti na politice a správě věcí veřejných.

Projev prezidenta Asada k národu ze dne 30. března nenabídl ani jasný program směřující k reformě, ani časový plán jeho realizace. EU bude i nadále vyvíjet na Sýrii tlak, aby bezodkladně přikročila k reformám. Tyto reformy musejí být skutečné, politické, sociální a ekonomické, seriózní – nejen kosmetické – a musí k nim být přikročeno bez dalších odkladů. Budeme velmi pozorně sledovat, jakým způsobem bude v reformách pokračovat nová vláda, která teprve má být vytvořena. Doufáme, že vytvoření právního výboru povede k vypracování nového právního předpisu, který umožní zrušení výjimečného stavu a zaručí lidská práva a základní svobody.

Zároveň bude EU veřejnými i soukromými kanály i nadále vyvíjet tlak na syrské vedení, aby se vůči demonstrantům zdrželo použití síly. Stejně důležité je, abychom jim tlumočili, že osoby odpovědné za násilí a smrtelná zranění musí být pohnány k zodpovědnosti a že všichni političtí vězni a obhájci lidských práv musí být propuštěni na svobodu.

V Jemenu trvá nanejvýš znepokojující situace. Poselství vysoké komisařky, jež následovalo po odsouzeníhodném násilí, k němuž došlo 18. března, bylo naprosto jasné a závěry Rady ve složení ministrů zahraničních věcí z 21. března opakovaně jménem EU odsoudily použití síly vůči protestujícím. EU také jednoznačně prohlásila, že osoby odpovědné za ztráty na životech a zranění by se měly za svých činů zodpovídat před soudem.

Od té doby byly zprávy, přicházející od jemenského vedení, méně jasné. Proto se vysoká představitelka dne 30. března spojila telefonicky přímo s prezidentem Sálihem a vyzvala ho, aby učinil vše, co je v jeho silách, k odvrácení dalšího krveprolití. Vyjádřila svůj názor, že nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je bezodkladně zahájit věrohodnou a rychlou politickou transformaci. Tento ústavní přechod k demokratické legitimitě by měl být založen na významných a konzistentních závazcích, které jsou řádně plněny.

Čas se naplňuje a oběťmi budou jemenští lidé. Z tohoto důvodu EU v úzké součinnosti s mezinárodními partnery je a zůstane velmi aktivně zapojena do snah o zklidnění krize v Jemenu.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: MIGUEL ANGEL MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Panu Brokovi, který sedí vedle pana Salafranky, bych chtěl při této příležitosti poblahopřát ke včerejšímu úspěchu jeho sportovního týmu. Má na sobě šálu týmu Schalke 04, který dosáhl slavného vítězství, ale s pomocí jednoho z nejlepších hráčů na světě, Španěla Raúla. Nyní, když jsme poblahopřáli panu Brokovi, vystoupí pan Salafranca jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), má jednu a půl minuty.

 
  
MPphoto
 

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra , jménem skupiny PPE.(ES) Pane předsedající, plně souhlasím s tím, co jste právě řekl.

Pane Némethe, pane komisaři, dámy a pánové, chtěl bych říci, že trvale sledujeme proud informací, kterými nás zásobuje vysoká představitelka paní Ashtonová, k vývoji v těchto zemích a myslím si, že bychom měli ocenit úsilí, které vyvíjí jménem Evropské unie na podporu demokratických aspirací v Bahrajnu, Jemenu a Sýrii. Zítra v této souvislosti přijme Parlament usnesení, které podporují všechny politické skupiny.

Chtěl bych však, pane předsedající, položit několik otázek a požádat pana Németha, aby je předal paní Ashtonové.

Předně, v některých orgánech Unie, a samozřejmě v tomto parlamentu, existuje pocit, že při rozvíjení naší společné bezpečnostní a obranné politiky děláme krok zpět a že jsme vraceni zpět do dob politické spolupráce. Kvůli tomu jsme očividně Lisabonskou smlouvu nepřijímali.

Za druhé se objevil rozpor, který souvisí s rostoucí potřebou evropské přítomnosti v těchto zemích, když nevíme, jaký bude konečný výsledek těchto transformačních procesů. Je zřejmé, že tam musíme být přítomni, a je také zřejmé, že výraz, který paní Ashtonová užívá při komunikaci, je velmi moudrý: „více za více”.

Avšak otázka, kterou chci položit, a již končím, pane předsedající, zní, zda jsou členské státy ochotny vyčlenit více zdrojů, aby uspokojily rostoucí potřeby, jež v těchto zemích vznikají.

 
  
MPphoto
 

  Véronique De Keyser, jménem skupiny S&D.(FR) Pane předsedající, jsme si velmi dobře vědomi intenzivního diplomatického úsilí, které vyvinula paní Ashtonová a které i nadále vyvíjí, a uvědomujeme si také obtíže pramenící ze  situací, na které naráží. Vždyť Sýrie, Jemen a Bahrajn jsou země, se nimiž nemáme žádné dohody kromě obchodních dohod, které například neobsahují doložky o lidských právech, a kde máme k dispozici jen velmi málo nástrojů.

Nicméně, přes to všechno bych měla tři poznámky. Předně v návaznosti na příklad těchto lidí a s ohledem na ty, kdo jsou dnes na ulicích pod palbou ostřelovačů, se musíme nejen za ně postavit, ale musíme také za každou cenu zajistit, že dojde k ukončení násilí. Viděla jsem dnes jednoho syrského disidenta. Vždyť koneckonců i tito disidenti sami vyzývají k ukončení násilí, aby se mohli projevovat. K tomuto tématu bych chtěla říci, že i když nemáme se Sýrií dohodu, měli bychom, bude-li to nezbytné, nyní využít celého arsenálu sankcí, které máme k dispozici, abychom toto násilí ukončili.

Druhý moment, o kterém bych se chtěla zmínit, je to, že jsou to většinou země – a platí to jka o zemích Perského zálivu, tak i o Libyi, které jsme my vyzbrojili, bohužel až příliš vyzbrojili. Myslím si, že minimálním požadavkem je lepší kontrola zbrojení, aby se tyto země a tyto vlády nestaly soudky s prachem, které se obrátí proti vlastnímu obyvatelstvu.

A konečně je zde otázka dvojího metru. Chtěla bych říci, že jsme velmi opatrní vůči Bahrajnu a jsme velmi pevní vůči jiným zemím. Vím, že Bahrajn je velmi citlivý případ, že tam své jednotky vyslala Saúdská Arábie a že Saúdská Arábie a Rada pro spolupráci zemí Perského zálivu nám pomáhají proti Libyi, ale neměli bychom chtít směňovat barely ropy a podporu pro nás proti libyjské vládě za mlčení o šíitech, kteří jsou nyní vystaveni represím bahrajnské vlády.

 
  
MPphoto
 

  Anneli Jäätteenmäki , jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, zlobím se. Na včerejší schůzce naší skupiny jsme vyslechli tři svědky z Human Rights Watch a Amnesty International, kteří pobývali v Bahrajnu, Jemenu a Sýrii. Jejich příběhy byly otřesné.

Rozhněvaly mne. Dopis, který jsme obdrželi od paní Ashtonové, postrádá strategii. Znovu říkám, je to o něčem jiném. Měli bychom přestat posílat nicneříkající zprávy, jak jsme to příliš dlouho dělali s Tuniskem, Egyptem a Libyí. Je načase přijmout opatření.

Za prvé by EU mělo vyzvat ke svolání mimořádného zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě. OSN by mělo vyslat do těchto tří zemí misi a povolat tyto režimy k odpovědnosti za porušování lidských práv.

Za druhé by EU měla vyzvat k zákazu vývozu zbraní ze všech členských států EU do těchto tří zemí. Je nepřijatelné, aby země EU nadále prodávaly zbraně těmto režimům.

Za třetí by EU měla jasně zdůraznit, že budou-li politické režimy v těchto zemích představovat překážku bránící demokratizaci, je načase, aby odešly. Současně bychom měli zavést sankce jako zmrazení účtů a zákaz cestování.

Opakuji, je načase přijmout opatření.

 
  
MPphoto
 

  Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE.(FR) Pane předsedající, je velmi dobrou zprávou, že obyvatelstvo je v pohybu, aby obhájilo své svobody a práva a aby dosáhlo změny politického režimu a získalo více demokracie. To je v centru zahraniční politiky Evropské unie a evropského projektu. Takže to v nás může pouze vyvolat nadšení a podporu.

Velmi špatnou zprávou však je to, že toto obyvatelstvo trpí v důsledku mimořádně tvrdé represe, demonstruje tyto hodnoty a tužby, ale přitom dává v sázku své životy, a to je zcela nepřijatelné. Imperativní požadavek ochránit obyvatelstvo, který vedl k vojenské akci v Libyi, tak musí nyní nabýt jiných forem, abychom ochránili ty, kdo v těchto třech zemích nyní demonstrují.

Myslím si, že prohlášení jsou mimořádné důležitá – legitimní prohlášení, aspirace, které chová toto obyvatelstvo, ale potřebujeme také činy. V rámci těchto činů potřebujeme ujištění, že všichni tito vedoucí představitelé odpovědní za použití nepřiměřené síly proti svému obyvatelstvu nezůstanou nepotrestáni. Abychom toho dosáhli, musí se naplno rozjet diplomatická zasedání a aktivizace členských států Rady OSN pro lidská práva, aby vznikaly mise, zprávy a usnesení a aby tak odpovědní politici nabyli jistoty, že tyto akty násilí nezůstanou nepotrestány.

A konečně si myslím, že samozřejmě máme způsoby, jak překonat tiskové „embargo”. Novináři, ať domácí nebo zahraniční, narážejí na značné potíže při dokumentování situace. Víme, co dělat; máme nástroje k tomu, abychom tyto překážky překonali. Musíme jich ale bezpodmínečně využívat. A poté, až budeme mít prostředky potřebné k činu, musíme, domnívám se, najít způsob, jak je použít.

Není ovšem vhodná doba nahánět syrského prezidenta, abychom získali jeho podpis pod dohodu o zpětném přebírání osob, což by v každém případě bylo možné si za určitých podmínek představit, včetně velmi seriózního, účinného a relevantního programu, provedení reforem v Sýrii a osvobození všech vězňů svědomí a pokojných demonstrantů nejen tam, ale i v obou ostatních zemích.

 
  
MPphoto
 

  Sajjad Karim, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, chtěl bych říci panu ministrovi toto: Když jsem zde seděl a poslouchal vaše prohlášení, slyšel jsem,.co jste musel říci, ale byla to pouhá slova, někdy velmi sladká slova, ale bohužel prázdná slova. Všechna byla reakcionářská; v tom, co jste nám předložil, nebylo nic aktivnějšího. Když jsem poslouchal, opravdu jsem si napsal na list papíru nadpis „Plán” a chtěl jsem si dělat poznámky k informacím, které nám poskytnete o tom, co hodlá EU dělat. Ten list přede mnou je dosud zcela prázdný. Neměl jste dnes nic, čím byste přispěl.

V plánu, který jste nastínil, nebylo nic aktivnějšího. Lidé na celém Blízkém východě hledí na Evropu, aby vystoupila z řady a pomohla jim získat jejich práva, a vy pro ně máte jen samá prázdná slova.

V posledním akčním plánu, který byl předložen, zcela chyběl klíčový prvek, že se v tisku živě diskutovalo o tom, že vedoucí představitelé na Blízkém východě jsou stále ještě schopni ze svého obyvatelstva vysávat peníze a posílat je do Evropy, a my neděláme nic pro to, abychom zabránili tomu, aby se to dělo v budoucna.

Sám jste řekl, že čas se naplňuje. Je-li tomu tak, a já se domnívám, že ano, proč jste tedy před námi vystoupil pouze s čistým papírem. Mějte prosím k této sněmovně větší úctu.

 
  
MPphoto
 

  Marisa Matias, jménem skupiny GUE/NGL.(PT) Pane předsedající, stojíme při lidu Jemenu, Sýrie a Bahrajnu v jeho touze po svobodě a demokracii a během krvavých represí zaměřených proti demonstracím a lidovým protestům. Musíme v tom proto mít jasno. Za prvé vyzývám, prosím, okamžitě zastavme prodej zbraní těmto zemím. Evropa dál prodává zbraně, které jsou používány k zabíjení civilistů. Za druhé bychom měli být na straně lidu, a ne na straně autoritářských nebo diktátorských režimů.

Ve své solidaritě bychom však neměli zapomínat na to, že stále ještě používáme dvojí metr, přičemž jedním určujeme pravidla pro naplňování demokratických tužeb lidu a druhým pravidla pro rozvoj a vedení obchodu. Bombardování v Libyi jasně překročilo mandát OSN, naopak v Bahrajnu jsme se nezmohli na nic většího než na protest, když do země vstoupila armáda Saúdské Arábie, aby zachránila kleptokracii. Zatímco mladí lidé dělají proti armádám a proti policii, co se dá, a vkládají do konfrontace s těmito silami svá srdce a duše, my se omezujeme na psaní diplomatických nót.

Na závěr bych, pane předsedající, chtěla říci, že stejně tak není správné si myslet, že existují vojenská řešení politických problémů, jako kdybychom si mysleli, že arabské národy si dosud nevšimly naší dvojí tváře.

 
  
MPphoto
 

  Bastiaan Belder, jménem skupiny EFD.(NL) Pane předsedající, radikální změna režimu ve smyslu uchvácení moci radikálními islámskými silami v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu by znamenala jednoznačně katastrofu z hlediska vnitropolitického vývoje i mezinárodně.

Skutečným vítězem této nepředvídatelné situace, přinejmenším na Arabském poloostrově, by zajisté bylo íránské vládnoucí duo Chamenejí–Ahmadínežád, a to by pro tuto chvíli zlikvidovalo již tak malé šance Perského jara. Mimochodem krizová situace v Damašku, v Manamě a v Saná poskytla EU výbornou příležitost stanovit v úzké spolupráci se Spojenými státy jasné podmínky pro pokračování naší podpory těchto režimů, které jsou v úzkých: politické, sociální a ekonomické reformy.

Pane předsedající, před několika lety jsme s delegací Evropského parlamentu navštívili Sýrii. Tento stát, jediný sekulární stát v této oblasti, v roce 2003 poskytl útočiště statisícům iráckých křesťanů, což mělo posloužit jako varovný signál. Západ by měl vyvinout veškeré úsilí a zajistit, aby se mimořádně krvavá sektářská občanská válka v Iráku nepřenesla do Sýrie.

 
  
MPphoto
 

  Andreas Mölzer (NI).(DE) Pane předsedající, jasmínová revoluce, která začala v Tunisku, nemá bohužel v Jemenu, Bahrajnu a Sýrii takový pokojný vývoj. Dialog mezi vládou a opozicí je nepochybně nejlepší cestou, jak se dohodnout na účinném řešení sociálních a ekonomických problémů, tedy toho, co chce lid, a na přechodu k demokratičtějšímu zapojení. Zcela jinou otázkou je, zda takovéto dohody budou pak dodrženy. Koneckonců vlnu protestů spustily porušené přísliby politické reformy. Lidé byli příliš dlouho odbýváni sliby, ale nyní jsou zapotřebí činy. Dvojí strategie násilného potlačování demonstrací opozice a zároveň příslibů některých menších reforem bez zavedení jakékoli skutečné politické změny by, jak si uvědomujeme, mohla ve všech třech zemích vést k vyhrocení situace.

Probíhající nepokoje v Sýrii vyvolávají obavu, že zbraně zakoupené vládou by mohly být prodány dále teroristickým organizacím, jako je Hizballáh. Podle mého názoru by EU v těchto konfliktech měla plnit úlohu nestranného prostředníka.

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Iacolino (PPE).(IT) Pane předsedající, zápas není vyhraný až do skončení druhého utkání, takže počkejme na odvetu mezi Interem Milán a Schalke 04, a uvidíme, kdo postoupí do dalšího kola. Ovšem souhlasím s tím, že Raúl je velký fotbalista.

To, co se odehrává v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu, se příliš neodlišuje od vývoje v jiných částech světa. Ačkoli příčiny takových povstání bývají většinou ekonomické povahy, ve všech případech existuje hluboká touha po svobodě. Facebook a internet narušily izolaci mnoha, příliš mnoha falešných demokracií, které po dlouhou dobu přetrvávaly v řadě míst na světě.

Existuje nové vedení, nový politický ideál, který ztělesňuje sny mnoha mladých lidí. Existuje touha po občanské společnosti, zejména tam, kde je mládež světa uvědomělejší a vzdělanější. Před několika dny byl propuštěn disident Suhaír al-Atassí, a to je signál, jakkoli slabý, který ukazuje na vývoj ke svobodě myšlení a politické svobodě. Stejné nadšení je pociťováno v Jemenu, kde narůstají protesty proti prezidentovi Sálihovi, a víceméně totéž i v Bahrajnu. Musíme jednat důrazně, abychom toto násilí zastavili. Cesta k demokratizaci se bez pomoci neobejde; nesmíme si dovolit znovu zůstat pozadu.

To, co se děje ve Středomoří, je jistě obtížný signál k pochopení, a proto Evropa musí vystupovat a postupovat solidárně, což by v dané chvíli pravděpodobně pomohlo těm regionům ve Středomoří, které jsou vystaveny zvýšeným migračním tlakům.

 
  
MPphoto
 

  Richard Howitt (S&D). – Pane předsedající, ať už jde o koordinovaný útok ostřelovačů na protestní tábor v Saná v Jemenu dne 15. června, o potlačení protestů 100 000 osob v Dará v Sýrii dne 17. března nebo o šesté poschodí nemocnice Salmáníja v Bahrajnu, kde zranění účastníci protestů jsou zajímáni muži v kuklách ozbrojenými střelnými zbraněmi, aby se nikdy nevrátili, a kam jsou zraněné osoby nuceny se obrátit, protože má jedinou krevní banku v zemi, musíme ukázat, že zatímco se média mohou soustřeďovat vždy jen na jednu zemi, tento parlament se postaví za lidská práva všude, kde jsou ohrožena.

Musíme dnes vyzvat Radu pro zahraniční věci, aby usilovala o jasné vyvození zodpovědnosti u všech těch, kdo jsou za toto násilí odpovědní, nezávislé vyřešení a zabránění beztrestnosti. To je hlavní varování, které může nyní zabránit dalšímu násilí proti protestujícím.

Za druhé, když slyšíme, že bahrajnské bezpečnostní síly střílely údajně gumovými projektily na vzdálenost necelého jednoho metru, zabíjely protestující osoby tak, že jim doslova rozpůlily hlavu, musíme pozastavit povolování dodávky a transfer veškerých zbraní do této oblasti.

A konečně, zásady obsažené ve sdělení pana komisaře Füleho o jižním sousedství musí informovat o našem přístupu k procesu usilování o dohodu o přidružení se Sýrií. Ten musí začít tím, že nyní budeme trvat na neomezeném přístupu pro mezinárodní pozorovatele v oblasti lidských práv. Arabský svět se s jasmínovou revolucí změnil a musíme ukázat, že spolu s ním jsme se změnili i my.

 
  
MPphoto
 

  Alexander Graf Lambsdorff (ALDE).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, do Středomoří přišlo jaro, ale v Perském zálivu a v Sýrii panuje dosud zima. Obrazy násilí, jež vidíme, jsou strašlivé. Bylo zabito několik set osob a Amnesty International a Organizace spojených národů zveřejnily alarmující zprávy.

Výzvy, se kterými vystupuje skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, jsou jasné. Chceme, aby se co nejdříve konalo mimořádné zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě. Rada Evropy a členské státy Evropské unie, které jsou v Radě OSN pro lidská práva zapojeny, by se měly k této výzvě připojit. Rada OSN je připravena konat velmi rychle vždy, když jde o to, postavit se v blízkovýchodním konfliktu na jednu stranu. Nyní je načase, aby čelila aktuálním výzvám, jež představuje toto mimořádně hrubé porušování lidských práv. Potřebujeme reformu, potřebujeme přechod k demokracii a potřebujeme zbrojní embargo. O tom všem zde již byla zmínka.

Sledoval jsem projev syrského prezidenta Asada v živém přenosu. Jedná se o diktaturu středověkého typu, která používá západní PR agentury k tomu, aby prezentovala své představitele v nóbl časopisech jako pseudomodernizující celebrity. Tyto agentury a časopisy by si měly položit otázku, zda je tento postup skutečně správný.

Nyní k Jemenu. Největšími nebezpečími jsou podle mého názoru tato : hrozba rozdělení na sever a jih, aktivní buňka Al-Káidy a nebezpečí selhání státu. Jeden podobný stát, který přestal fungovat, již známe a tím je Somálsko, a naše mise Atalanta operuje v Adenském zálivu. Evropa je na této oblasti přímo zainteresována a musíme se dozvědět více, než co nám dnes představitel Rady řekl.

 
  
MPphoto
 

  Frieda Brepoels (Verts/ALE).(NL) Pane předsedající, upřímně řečeno, musím se přiznat, že tři zásady, které přednesl pan ministr, mne naplnily úžasem: odmítání násilí, podpora dialogu za účelem urovnání některých názorových rozdílů a řešení některých stížností a samozřejmě nezbytné politické reformy.

Pouze vyzývat k dialogu nyní, v tuto chvílí, skutečně nic neřeší, a není to fakticky ani věrohodné. Myslím si, že Evropská unie by ve skutečnosti měla podniknout mnohem důraznější opatření, jimiž by přivodila tyto demokratické reformy. Slyšeli jsme, že vysoká představitelka měla velké množství oficiálních kontaktů, ale co dělá pro udržení kontaktů s občanskou společností; co dělá pro to, abychom jim naslouchali?

Předchozí řečníci to již řekli: Evropská unie musí okamžitě zastavit dodávky zbraní do této oblasti. Když vidím, že například nejméně osm evropských zemí dodalo v loňském roce jen do Jemenu zbraně v hodnotě 100 milionů eur, zajímalo by mne, zda ve skutečnosti ještě vůbec má nějaký význam společný evropský postoj k vývozu zbraní. Neměli bychom v této oblasti urychleně přijmout opatření?

 
  
MPphoto
 

  Fiorello Provera (EFD).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hovořím o Bahrajnu. Tato malá země zaujímá strategickou polohu z hlediska rovnováhy v Perském zálivu a rozdělování energetických dodávek. Je dobře známo, že je tam velká rafinérie saúdské ropy.

Chtěl bych vás upozornit na jeden aspekt této situace, který se mi zdá být zvláště znepokojivý. Spolehlivé zdroje zjistily íránský vliv na šíitské obyvatelstvo Bahrajnu. Ten se zde spojuje s legitimními tužbami občanů po mnohem hlubších reformách ve vládě této země. Je obtížné určit, do jaké míry vnější vlivy ovlivnily nedávné události v Bahrajnu, ale existuje nebezpečí destabilizace tohoto regionu, která by se mohla rozšířit i do východních oblastí Saúdské Arábie, kde žije další velká skupina šíitů. Írán financuje Hamás, podporuje Hizballáh v Libanonu a ovlivňuje vnitřní politiku v Iráku, kde je šíitský islám převládající složkou ve vládě. Pokud se toto narušení rovnováhy rozšíří na Perský záliv, dopad by byl očividný a mohlo by to mít důsledky celosvětově.

Musíme velmi pečlivě posoudit, co se děje na Blízkém východě a rozlišovat mezi legitimní touhou národů po větší demokracii a vnějšími vlivy, jež jsou výrazem strategických ambicí v tomto prostoru.

 
  
MPphoto
 

  Ria Oomen-Ruijten (PPE). - (NL) Pane předsedající, hovoříme dnes o třech velmi rozdílých zemích s velmi specifickými místními podmínkami. V Jemenu povstání dosáhlo masových rozměrů, nehledě na brutální násilí ze strany policie a armády. V Bahrajnu existuje vážné riziko, že by vzhledem k zapojení Saúdské Arábie a Íránu mohlo dojít k destabilizaci celého regionu. A konečně v Sýrii opozice nemá prakticky žádný prostor pro manévrování a režim, jak se zdá, je připraven potlačit protesty za každou cenu.

Na základě těchto specifických podmínek se domnívám, že by EU měla vést dvoustranné vztahy s těmito zeměmi. Existují některé zásady, které musí být dodrženy. Očividně každý občan má právo demonstrovat a svobodně vyjadřovat svůj názor. Co však bychom měli učinit, pokud jde o pokojné protesty, kdy jsou tito občanů oběťmi represí v důsledku zásahů policie a armády? Hodláme zde provádět mezinárodní vyšetřování? Co dělá EU, aby takové vyšetřování podpořila?

Za druhé existuje povinnost vlád zapojit se do dialogu s opozicí a s organizacemi občanské společnosti, protože násilí a útlak nikdy nejsou řešením. Co konkrétně dělá EU, aby napomohla takovému dialogu? A jestliže ani poté režimy v Sýrii a Bahrajnu a také v Jemenu stále ještě nebudou schopny nebo ochotny naslouchat svému lidu, jaké to bude mít důsledky z hlediska našich vztahů s těmito zeměmi?

Pane předsedající, musíme, jak již bylo mnohokrát, řečeno, nabídnout konkrétní pomoc, ale tato konkrétní pomoc musí mít také reálný význam. Jak toho hodláme dosáhnout? Ráda bych dnes slyšela plán, co v tom hodláme podnikat.

Chtěla bych jen panu komisaři adresovat jednu poznámku. Myslím si, že v konkrétním případě Sýrie, jakož i Turecka, bychom měli vyzvat k vyvinutí tlaku, mimo jiné v rámci plánů, které mají být zřejmě předloženy v nejbližších dnech.

Jednu závěrečnou poznámku. Myslím si, že by zde mohla odvést výbornou práci naše delegace pro vztahy se zeměmi Mašreku a že bychom měli učinit vše, abychom jim to umožnili.

 
  
MPphoto
 

  Ana Gomes (S&D).(PT) Pane předsedající, EU musí být ve svých prohlášeních a opatřeních, které se týkají lidových povstání v Jemenu, Sýrii, Bahrajnu a dalších zemích arabského světa, důsledná. V sázce je víc než její důvěryhodnost. Je to také účinnost signálů, jež vysílá diktaturám, které jsou terčem protestů, a také mužům a ženám, kteří riskují své životy, když vycházejí do ulic s požadavky lidských práv, spravedlnosti a demokracie.

EU je strašně nejednoznačná, zejména pokud jde o Bahrajn . Projevuje se zde rozpornost zahraniční politiky dvojího metru, která je zainteresována na ropě a dodávkách zbraní z členských států nejen do Bahrajnu, ale i do Saúdské Arábie, což je porušováním společného postoje k vývozu vojenského vybavení.

Parlament vyzývá k okamžitému zastavení prodeje zbraní a vysoká představitelka volá – hlasitě a srozumitelně – bahrajnské orgány k odpovědnosti za ty, kdo byli zabiti nebo se stali nezvěstnými při represích proti pokojným protestům, a požaduje okamžité zrušení informačního embarga uvaleného na sdělovací prostředky.

 
  
MPphoto
 

  Edward McMillan-Scott (ALDE). – Pane předsedající, včera jsem pomáhal organizovat slyšení odborníků z tohoto regionu, kteří nám řekli, že v Bahrajnu bylo bezpečnostními silami zabito nejméně 23, v Sýrii 132 a v Jemenu nejméně 63 osob. Vzniká otázka: co může EU dělat? Některé návrhy obsahuje naše usnesení, které bude zítra přijato.

Musím však říci, že v uplynulých měsících Evropský parlament přijal usnesení o Tunisku, Egyptu a Libyi, a moje kancelář provedla srovnání mezi těmito usneseními a opatřeními Komise, jejím plánem na změnu, a nedodává mi to mnoho odvahy. Plýtváme zde slovy, pokud nám nenaslouchá Komise a pokud nám nenaslouchá Rada.

Takže, jak bylo řečeno, zveřejňuji tuto analýzu na své internetové stránce. Domnívám se, že Lisabonská smlouva uložila Evropskému parlamentu další povinnosti. Musíme být ostatními složkami zahraniční politiky Evropské unie bráni vážně. Zvláště v době velké změny v arabském světě musíme všichni navzájem spolupracovat.

 
  
MPphoto
 

  Pino Arlacchi (S&D). – Pane předsedající, Sýrie, Bahrajn a Jemen jsou tři tyranie, proti kterým se postavili jejich vlastní občané, a tito občané si zaslouží naši bezpodmínečnou podporu. Až dosud byl postup EU v souvislosti s demokratizační vlnou v tomto regionu nejistý a postrádal důraz a věrohodnost. Chceme-li obojí posílit, měli bychom začít od opuštění dvojího metru, který jsme v minulosti uplatňovali.

Podporovali jsme tyto autokracie několika způsoby a my, Evropané, spolu s Ruskem a Spojenými státy jsme jim prodávali zbraně téměř všeho druhu. Nyní naříkáme nad následky svých zbrojních obchodů s autokraciemi Perského zálivu v podobě lidských obětí, v podobě nevinných obětí zbraní, které jsme jim prodali.

Chceme-li být věrohodní, měli bychom zrušit všechny kontrakty na dodávky zbraní těmto zemím a Radě pro spolupráci zemí Perského zálivu a požadovat zavedení embarga na dodávky zbraní do celého regionu severní Afriky a Blízkého východu. Snížení jejich vojenských rozpočtů bude dividendou, kterou bude možné investovat do fondu přechodu k demokracii.

 
  
MPphoto
 

  María Muñiz De Urquiza (S&D).(ES) Pane předsedající, historický a nezvratný přechod k demokracii v arabských zemích neskončil stále ještě křehkými přeměnami v Egyptě a Tunisku, ani podporou mezinárodního společenství - taktéž historickou, zaměřenou na aktivování zásady odpovědnosti na ochranu libyjského lidu.

Nyní změna pokračuje v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu a Evropská unie tam musí být přítomna; musí se poučit z předchozího vývoje a postavit se do čela mezinárodní reakce přijetím dalekosáhlých opatření, pane komisaři Füle, jako je správně definovaná evropská politika sousedství, a přijetím konkrétních a okamžitých opatření tak, aby obyvatelstvo těchto zemí i občané Evropy věděli, že nedošlo k žádné změně v závazku Evropské unie vůči svobodě, lidské důstojnosti, demokracii a lidským právům.

Orgány v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu by neměly zapomínat, že použití násilí státem proti lidu má okamžité důsledky; musí si také uvědomit, že nestačí provádět povrchové změny v jejich autokratických vládách. Musí naopak okamžitě zahájit dialog s opozičními hnutími a s občanskou společností; propustit všechny politické vězně, novináře a obhájce lidských práv a okamžitě zrušit výjimečný stav.

 
  
MPphoto
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE). – Pane předsedající, neměli bychom zavírat oči před flagrantním porušováním lidských práv, ke kterému dochází v těchto třech zemích.

Situace v Sýrii je velmi vážná a jde zde o mnoho. Terčem útoků v Sýrii jsou učitelé, opoziční aktivisté, novináři a provozovatelé blogů na internetu. Je mnoho zabitých, mnoho zraněných osob, ze zemí jsou vyháněni zahraniční novináři, je zavedena informační blokáda, neexistuje vůbec žádný nezávislý tisk. Proto bychom měli zvážit uplatnění sankcí proti Sýrii.

Měli bychom také zvážit politické akce v Jemenu a Bahrajnu. Pokud jde o Jemen, máme stálou dohodu o vývozu zbraní; měli bychom zvážit pozastavení platnosti této dohody.

Když diskutujeme o situaci v těchto třech zemích: za prvé vyzývejme k odpovědnosti a za druhé svolejme mimořádné zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě ...

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Rosario Crocetta (S&D).(IT) Pane předsedající. žil jsem v Bahrajnu tři roky od roku 1987 do roku 1990. Tehdy byl považován za jednu z nejdemokratičtějších zemí Perského zálivu a je za ni považován dokonce i v nedávných letech. Takže člověk si řekne, představte si, co se asi děje v jiných zemích, když Saúdská Arábie vykonává každoročně několik set poprav, když v Íránu dochází k hrůzným masakrům, když po celém Perském zálivu je zabíjení na denním pořádku a zcela jsou popírána práva tisku.

Dnes jsme schválili usnesení o Sýrii, Jemenu a Bahrajnu, ale kdy vypracujeme usnesení o Saúdské Arábii, o Alžírsku, o Číně a o ostatních zemích, které porušují lidská práva ve světě? Problém spočívá v tom, že zde na Západě pozoruji divnou věc, na jedné straně ...

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Marielle De Sarnez (ALDE).(FR) Pane předsedající, jakou úlohu musí plnit Evropa v zemích, jejichž režimy bojují s lidem, ale jejichž vedoucí představitelé zůstávají hluší k opakovaným výzvám k větší demokracii, skutečným strukturálním reformám a spravedlivějšímu vývoji? To je otázka, která je nám kladena.

Z mého pohledu existuje výchozí odpověď. Je naléhavá. Unie musí projevit sílu tím, že použije kompletní arsenál sankcí, jímž disponuje, aby zastavila represi a dosáhla okamžitého propuštění politických vězňů a novinářů. Musí podporovat ustavení nezávislé komise pro vyšetření činů, které byly spáchány, a vyzvat ke svolání mimořádného zasedání Rady pro lidská práva.

Domnívám se , že ve střednědobém výhledu musíme znovu důkladně přezkoumat naše vztahy s těmito zeměmi. Evropská unie musí od nynějška ukazovat, že pevně stojí na straně veřejného mínění, na straně lidu, a ne na straně těch, kdo jsou u moci.

Za tímto účelem musí Unie navázat a vést stálý dialog se všemi silami občanské společnosti, s těmi, kdo chtějí podporovat demokracii, a také s vůdci opozičních hnutí. Jde tedy o zásadní změnu …

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Heidi Hautala (Verts/ALE). – Pane předsedající, slyšeli jsme, že Parlament se nyní chce velmi vážně zabývat závažným porušováním lidských práv ve třech zemích: v Bahrajnu, Jemenu a Sýrii. Chceme slyšet od Evropské služby pro vnější činnost a chceme slyšet od Komise, jak ukážeme, že již neměříme dvojím metrem.

Říkali nám o velkém množství konkrétních opatření. Chceme slyšet, jak postupují akce v Radě OSN pro lidská práva. Je Evropská unie ve své výzvě ke svolání mimořádných zasedání k Sýrii, Bahrajnu a Jemenu jednotná?

Slyšeli jsme, že je načase zastavit vývoz zbraní do těchto zemí.

Nemůžeme čekat, takže prosím, co hodlá Evropská služba pro vnější činnost a Komise v těchto záležitostech nyní dělat?

 
  
MPphoto
 

  Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, na demonstrace s legitimními stížnostmi v Sýrii reagují bezpečnostní síly brutalitou a použitím smrtících zbraní. Agresivita prezidenta Asada a jeho řečnické výpady vůči našemu spojenci Izraeli, jeho podpora teroristů, např. Hizballáhu, a jeho přátelení s Íránem, to vše z něho podle mého názoru dělá nebezpečného autokrata.

Naproti tomu Bahrajn je relativně moderní a pokrokovou ústavní monarchií. Šíitští extremisté inspirovaní a podporovaní Íránem bohužel pokračují ve stupňování sektářského napětí a šíří propagandu proti vládě a proti králi. Král vyvíjel trpělivé úsilí ve snaze vyslechnout obavy protestujících a vstoupit s nimi v dialog, avšak musíme samozřejmě odsoudit všechny oběti na životech na straně neozbrojených účastníků protestů.

A konečně v Jemenu se zdá, že prezident Sálih v důsledku svého neúměrného použití síly ztratil podporu svých hlavních stoupenců, včetně Spojených států, a to i přes svůj dlouholetý pevný postoj usilující o vymýcení teroristů z Al-Káidy. Zbavit ho nyní podpory EU, aniž bychom věděli, co přijde poté, je vysoce riskantní strategií.

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, mohli bychom se zeptat, co udělat, abychom pomohli řešit tuto politickou slepou uličku a zmírnili utrpení lidí v těchto zemích, ale to předpokládá splnění tří předpokládů. Za prvé, že jsme schopni něco udělat, za druhé, že je správné něco udělat, a za třetí, že současnou situaci nelze nijak připsat našemu vměšování.

Ubohá britská vláda nyní, jak říkáme, rozvazuje smlouvy s britským vojenským personálem – často ještě během aktivní služby. Bylo by absurdní očekávat, že se zbývající vojáci s velkým nasazením pustí do dalších dobrodružství.

Státy uzavírají se svými jednotkami slavnostní, byť obvykle nepsanou dohodu, že je vyšle do boje a bude riskovat jejich životy, ale jen tehdy, jsou-li v sázce životně důležité zájmy země nebo jejích obyvatel. V těchto státech žádné životně důležité zájmy nemáme. Jsou také všechny důvody se domnívat, že vnější síly podporující Spojené státy a jejich spojence mají skrytý zájem na destabilizaci Sýrie. Nemám žádné doporučení pro baasistický režim ...

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE).(DE) Pane předsedající, domnívám se, že mnozí mladí lidé, kteří v těchto zemích žijí, touží po demokracii, modernizaci a svobodě. To musíme zohlednit. Musíme se snažit získat v těchto zemích přátele a vyhnout se paušálním úsudkům. Místo toho musíme vytipovat jedince, kteří se neřídí pravidly moderní společnosti. Proto bychom se měli snažit organizovat výměnné programy pro malé a střední podniky, pro učitele, univerzitní profesory a novináře. Naším úkolem je získat v těchto zemích přátele. Doufám, že brzy přijmeme opatření tohoto druhu.

 
  
MPphoto
 

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, pane ministře, podobně jako mnohé jiné i mne dnes v této sněmovně jímá hrůza nad násilím a porušováním lidských práv, jehož jsme svědky v celém tomto regionu. Pro tuto chvíli však musím říci – zejména vám, pane ministře, že vaše dnešní prohlášení jménem vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nejvýstižněji, a možná lépe, než by to dokázal kdokoli z nás, ukazuje nesmyslnost tohoto úřadu a milionů eur, které na něj vydáváme.

Vaše zpráva je dnes zcela pravdivá: odmítání násilí, podpora dialogu, reforma zevnitř příslušných zemí. Avšak, zcela otevřeně řečeno, za daných okolností jsou to všechno jen hezká slova. Potřebujeme mnohem, mnohem víc, než občasné telefonáty a prohlášení, které vyzývají k tomu či onomu; a myslím si, že lidé na Blízkém východě ...

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Zsolt Németh, jménem místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, velice vám děkuji za vaše vystoupení. (Řečník pokračuje v angličtině.)

Pane předsedající, dovolte, abych nejprve konkrétně zodpověděl několik otázek, které se týkají Bahrajnu.

Byla nastoletna otázka íránského vměšování do vnitřních záležitostí Bahrajnu. Zatím neexistují jednoznačné důkazy o tom, že se Írán vměšuje do situace v Bahrajnu a provokuje k radikalizaci. Takové nebezpečí samozřejmě existuje a je to jen další pádný důvod zahájit v Bahrajnu co nejdříve celonárodní dialog, aby bylo takové možnosti zabráněno.

Pokud jde o saúdskou invazi do Bahrajnu, chtěl bych zdůraznit, že šestice států Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu má navzájem uzavřenu dohodu o kolektivní bezpečnosti. O přítomnost sil Saúdské Arábie a jiných států Perského zálivu v Bahrajnu bylo požádáno v rámci této dohody a byly poskytnuty více než jedním členským státem GCC. Nejedná se pouze o legalizační úvahu. Ve svém hodnocení vývoje v této oblasti musíme brát velmi vážně tuto regionální dimenzi.

Pokud jde o Jemen, poukázal bych na to, že Evropská unie pozastavila některou pomoc Jemenu: například svou pomoc v oblasti civilního boje proti terorismu. Měli jsme za to, že musíme v tomto případě uplatnit diferencovaný přístup.

Dovolte, abych nyní některé otázky, které byly položeny, zodpověděl v maďarštině.

(HU) Pan Salafranca položil otázku, jaký bude výsledek přechodu. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že nevíme, jaký bude výsledek arabského jara. Neví to nikdo, a před několika měsíci jsme dokonce ani nevěděli, že by takový dominový efekt mohl být uveden do pohybu. Domnívám se však, že konečný výsledek tohoto arabského jara zatím není pevně vytesán do kamene. Proto se také domnívám, že bude záležet ve velmi značné míře na nás. Proto bych chtěl panu Salafrankovi odpovědět: konečný výsledek tohoto arabského jara bude ve velmi značné míře záležet i na nás.

Domnívám se, že návrhy, které zde byly předloženy, byly velmi užitečné, a domnívám se, že přítomní představitelé Komise a představitelé Rady a služby pro vnější činnost s velkým potěšením uvítali všechny návrhy, které byly předloženy. Nacházíme se v procesu přezkumu naší politiky sousedství a všechny návrhy, které zde byly předloženy, budou do přezkumu této politiky zahrnuty. Proto se domnívám, že je velmi šťastnou okolností, že summit o východním partnerství v Budapešti, který se podle plánu měl konat za několik týdnů, se neuskuteční, protože takto budeme mít čas na začlenění návrhů, které byly nyní předloženy, do přezkumu politiky sousedství.

Považuji za velmi důležité, aby tato politika sousedství byla jednotná. Tato politika sousedství musí zahrnovat východní rozměr stejně jako jižní rozměr. A pouze budeme-li schopni vytvořit jednotnou, komplexní, dobře promyšlenou politiku zde, v rámci Evropské unie, můžeme být věrohodní v očích svých jižních sousedů, kteří velmi pozorně sledují vše, co říkáme. Návrhy, které zde byly předloženy v souvislosti s politikou sousedství (například posledními řečníky paní Doddsovou a panem Rübigem), zdůrazňují vztahy s občanskou společností. Přednostní rozvoj vztahů s občanskou společností, vztahů s občany, a zejména vztahů s mladými lidmi patří mezi nosné myšlenky naší politiky sousedství.

Velmi důležitou součástí tohoto přezkumu musí být vytvoření nových fondů, a bude-li to nezbytné, fondů o nových rozměrech. Zároveň bychom neměli zapomínat, že každý aspekt vyžaduje individuální přístup. Existují země, kde zavedení sankcí nebo uvalení zbrojního embarga, nebo v některých případech vojenská akce byly již nevyhnutelné. Jak víte, Libye je jedinou zemí v našem jižním sousedství, kde probíhá ozbrojený zásah; již několik dní existuje ještě další, v Pobřeží slonoviny. To bude dnes večer samostatné téma a budeme o tom ještě hovořit.

Domnívám se však, že tyto země, kde vojenský zásah byl v důsledku občanské války nevyhnutelný, nesmí být směšovány se zeměmi, o kterých nyní diskutujeme, i když tyto utlačovatelské země, tyto autoritářské, utlačovatelské země, si také pohrávají s použitím násilí. Domnívám se však, že vysoká představitelka vyslala těmto zemím, pokud jde o jejich přístup k násilí, velmi důrazný signál. A velmi důraznou zprávou určenou těmto zemím, všem těmto třem zemím, jsou samyvojenské akce, které nyní probíhají v Libyi a v Pobřeží slonoviny. Za posledních několik týdnů se evropskému a mezinárodnímu společenství podařilo vytvořit velmi jasnou filosofii.

„Právo na ochranu” a „povinnost chránit” jsou nové zásady, které byly v poslední době uplatněny mezinárodním společenstvím a které musí být také varovným signálem pro Jemen, Bahrajn a pro každého, pro všechny autoritářské režimy v regionu. To, co se nyní odehrává, vojenské zásahy, nejsou analogií k Iráku, ale mnohem spíše k Rwandě nebo ke Kosovu, kde mezinárodní společenství muselo zakročit, aby chránilo občany. Domnívám se, že mezinárodní společenství nyní vysílá velmi důrazně tuto zprávu zemím, jež používají násilí proti svým občanům.

Dámy a pánové, vážená instituce, jakou Evropský parlament je, dovolte mi jen krátce odpovědět na některé konkrétnější návrhy. Předám vysoké představitelce váš vysoce jednomyslný a obecný návrh na svolání mimořádného zasedání Rady OSN pro lidská práva. Tento návrh je rozhodně jedním z nejdůležitějších prvků dnešní rozpravy a je třeba mu věnovat pozornost. Stejně tak předám vysoké představitelce stejně jasné a konsensuální stanovisko k vývozu zbraní, které zde bylo vyjádřeno. Domnívám se, že musíme být schopni vůči těmto třem skupinám zemí nastolit vhodnou rovnováhu mezi spoluprací a sankcemi.

Tento úkol je rozhodně zvlášť důležitý, jelikož se nejedná o použití sankcí a o vojenský zásah, ale o spolupráci a případně omezené sankce vůči skupině zemí. Za důležité považuji také to, co uvedla paní Oomen-Ruijtenová, totiž že se Evropská unie při formování své politiky vůči tomuto regionu musí velmi silně opírat i o Turecko. Velice vám děkuji za tyto rozpravy a velice vám děkuji za vaše komentáře, vystoupení a otázky.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Obdržel jsem šest návrhů usnesení(1) předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra v poledne.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Baudis (PPE), písemně.(FR) Usnesení o situaci v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu oprávněně odsuzuje brutální a vražedné represe, jejichž oběťmi jsou demonstranti v Sýrii a rovněž v Jemenu a v Bahrajnu. Vedoucí představitelé těchto tří zemí nařizují střílet do svého vlastního lidu, který legitimně požaduje politickou svobodu, lidskou důstojnost a sociální spravedlnost. Tímto usnesením Evropský parlament důrazně vyjadřuje svou solidaritu se syrskými, bahrajnskými a jemenskými občany, kteří projevují velkou odvahu, když demonstrují své tužby ve střetu s vládními silami, jež na neozbrojené civilisty zahajují palbu.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně.(DE) Kromě islámské víry mají Sýrie, Bahrajn a Jemen společnou ještě jednu věc: autoritářský režim, bez ohledu na to, zda vládne král, prezident nebo klan Asadů. Z hlediska Západu se nepochybně jedná o nedemokratické systémy. Narůstající revoluční tendence, podobné těm, které se prosazují v Egyptě nebo v Tunisku, jsou v zárodku potlačovány a demokracie a lidská práva jsou ignorovány. Například v Jemenu je 37 % dívek nuceno uzavírat sňatek ještě před dosažením plnoletosti. To staví Jemen na druhé místo ne světě, předstihuje ho pouze Somálsko. Vlády těchto tří zemí musí ukázat, že pracují pro svůj lid, a ne proti němu. EU po desetiletí podporovala země, jako jsou tyto, a předcházela si je, neboť to pro ni bylo hospodářsky a geopoliticky výhodné. EU by měla důrazněji bojovat za demokracii a lidská práva a bojovat proti procesu radikální islamizace v těchto zemích.

 
  
MPphoto
 
 

  Kristiina Ojuland (ALDE) , písemně. –I když je situaci v Sýrii, Bahrajnu a Jemenu třeba urychleně řešit, chtěla bych upozornit také na alarmující situaci v Libanonu, kde je drženo v zajetí sedm občanů EU z Estonska. Chtěla bych poděkovat paní baronce Ashtonové za její rychlou reakci a za její ujištění před dvěma týdny, že tato záležitost bude řešena v EU na co nejvyšší úrovni. Obdrželi jsme nyní informaci, že únosci, kteří se označují za členy „Hnutí za obnovu a reformu”, předali nejasně formulovanou žádost o výkupné, kde se uvádí, že své další požadavky oznámí později. Oněch sedm estonských občanů je údajně naživu. Chtěla bych paní baronku Ashtonovou požádat, aby se zapojila do řešení krize s rukojmími z titulu své funkce místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. V sázce jsou evropské životy, a to naléhavě vyžaduje neustálou pozornost evropské služby pro vnější činnost. Paní baronka Ashtonová má možnost ukázat, co v ní opravdu je.

 
  

(1) Viz zápis

Právní upozornění - Ochrana soukromí