Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 6. dubna 2011 - Štrasburk

16. Zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2010

  Předsedající. – Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise ke zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2010.

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zítra přijmete usnesení o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (FYROM) za rok 2010. Jak víte, ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2010 Rada potvrdila svůj jednomyslný závazek vůči evropské perspektivě zemí západního Balkánu. Konečným cílem této perspektivy je členství těchto zemí v Evropské unii.

Blahopřeji vám k vyváženým závěrům v návrhu usnesení. Tento text objektivně odráží aktuální situaci a formuluje cenná doporučení. Je politováníhodné, že i přes výsledky a pokrok nebylo FYROM dosud umožněno zahájit přístupová jednání. Domnívám se, že je to ztráta nejen pro tohoto kandidáta, ale i pro EU. Jsem potěšena, že ústřední zpráva obsažená v návrhu usnesení Parlamentu odpovídá jedné z hlavních zásad předsednictví. Evropská unie vždy musí uznávat individuální výkonnost.

Pokud jde o konkrétní otázky, vítáme, že tato země dosáhla významných úspěchů v tak důležitých oblastech reformy, jako je fungování policie a soudnictví. Plnění ochridské rámcové dohody zůstává i nadále základním předpokladem demokracie a právního státu v zemi. V této souvislosti je třeba také poukázat například na určitý úspěch při provádění zákona o jazycích. Je však důležité, aby země co nejdříve dosáhla dalšího pokroku v otázkách, jakými jsou dialog mezi politickými subjekty, reforma soudnictví a státní správy, boj proti korupci, svoboda projevu a zlepšování podnikatelského prostředí. Příslušné oblasti jsou také podrobně pokryty usnesením, které budete přijímat, a musí zaujímat přední místo v plánech vlády ve Skopje.

Rada vzala na vědomí opakované doporučení Komise zahájit přístupová jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. Ve svých závěrech z prosince 2010 Rada prohlásila, že je připravena během funkčního období maďarského předsednictví se k této otázce vrátit, avšak vzhledem k tomu, že nedošlo k žádnému novému relevantnímu vývoji, nemohlo předsednictví zatím tento krok iniciovat.

Zde musím zdůraznit, že zásadní význam mají i nadále dobré sousedské vztahy. Faktem zůstává, že pokrok obecně a kroky směřující k evropské integraci zvláště mohou být úspěšné jen tehdy, existuje-li politická vůle na všech úrovních společnosti. Avšak političtí aktéři v demokratické společnosti mají zvláštní, výjimečnou odpovědnost, například při řešení názorových rozdílů demokratickými prostředky, tj. dialogem a kompromisem. Vyzýváme proto politické aktéry Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby obnovili svůj dialog nejen v zájmu urychlení tempa reformních procesů, ale také s cílem zajistit zralost demokratických institucí ve své zemi.

Zvláštní pozornosti vyžaduje vyhlídka na předčasné volby. Stabilita současné koalice, nehledě na potíže, je pozoruhodná. Pokud by příští volby vytvořily rušivé linie na politické paletě, byl by to důvod ke znepokojení. Ke snížení tohoto rizika by bylo důležité na základě široké shody, která se v Parlamentu zformovala, vyhlásit předčasné volby. Chtěla bych na jedné straně Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, její politické vedení a instituce vyzvat, aby vystupňovali své úsilí a snahy a naplnili tak očekávání občanů, a na druhé straně bych chtěla požádat Komisi a Evropský parlament, aby tomuto kandidátovi a tomuto regionu i nadále věnovaly náležitou pozornost. Pro zajištění stability a prosperity na Balkáně není účinnější pobídky z těch, které máme k dispozici, než je perspektiva členství v EU a podpora procesu přístoupení. Věřím, že během maďarského předsednictví zaznamenáme hmatatelné signály, které Balkánu ukážou, že proces rozšiřování dále pokračuje, a takovým znamením by mohla být rozhodující událost v přistoupení Chorvatska, tj. dovršení jeho přístupových jednání. Jsem přesvědčena, že by to zapůsobilo jako magnet na všechny země na Balkáně, včetně Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.

  Štefan Füle , člen Komise. – Pane předsedající, jsem vděčen za tuto příležitost diskutovat o současném stavu přístupového procesu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Děkuji také panu Vigeninovi za předložení této zprávy, která staví na důkladné přípravě pana Thalera. Zpráva je komplexní, přesná a zamýšlí se nad budoucími výzvami.

Za posledních 20 let tato země dosáhla značného pokroku, a to ze dvou důvodů: Za prvé muselo být vynaloženo velké úsilí s cílem překonat obtížné problémy, a dokonce konflikty. Za druhé byla velkou pobídkou pro dosažení pokroku perspektiva členství v EU. Dnešní výzva spočívá v tom, využít stejné formule – velké úsilí spolu s evropskou pobídkou –, a zajistit tak zemi další pokrok.

Jsem vděčen za podporu Parlamentu pro doporučení Komise zahájit přístupová jednání. Domníváme se, že země je připravena se zapojit na vyšším stupni integrace s Evropou. Jednání o přistoupení jsou skutečně naším nejmocnějším nástrojem na podporu reforem.

A přece se s vámi musím podělit o svou obavu v souvislosti s nedávným vývojem. Naše doporučení potvrdilo, že země v dostatečné míře plní politická kritéria, ale zdůraznilo, že ve většině oblastí je nutné další úsilí. Dosavadní vývoj v tomto roce nevykazuje očekávaný pokrok.

Komise důsledně požaduje politický dialog, reformu soudnictví a veřejné správy, boj proti korupci, svobodu projevu a uskutečňování ochridské rámcové dohody.

Dne 24. března jsem měl v Bruselu velmi zajímavé setkání s předsedou vlády Gruevskim. Dohodli jsme se vystupňovat své úsilí, aby se agenda EU pro tuto zemi znovu stala nejvyšší prioritou. Komise bude tento proces podporovat a monitorovat, a to i prostřednictvím pravidelného předvstupního dialogu mezi Komisí a vládou.

Pokud jde o volby, očekáváme, že vedoucí představitelé nebudou litovat úsilí, aby zajistili, že volby budou zcela transparentní a v souladu s nejvyššími mezinárodními normami. Načasování je plně na nich.

Opakovaně zdůrazňuji, že zásadní je svoboda projevu a že novinářům musí být umožněno svobodně vyjadřovat své názory. Komise očekává spravedlivý postup, a nikoli selektivní uplatňování zákonů.

Důrazně je také třeba bojovat proti korupci. Plně souhlasím s tím, že ve zprávě Evropského parlamentu je na toto téma kladen důraz, a vítám vaše doporučení na intenzivnější monitoring v této oblasti.

10. výročí ochridské rámcové dohody v létě tohoto roku je pro mne příležitostí ke zhodnocení jejího plnění, ke sjednocení všech komunit v zemi a k obnovení závazku řešit současné výzvy.

A konečně k otázce monitoringu po uvolnění vízového režimu: potřebujeme provést přezkum opatření, jež byla přijata, aby se zabránilo zneužívání vízového režimu. Země, kterým byl umožněn bezvízový styk s Evropskou unií, musí přijmout veškerá nezbytná opatření ke snížení počtu neopodstatněných žádostí o poskytnutí azylu.

Rok 2011 je důležitý pro celý region. Předseda Barroso a já společně tento region navštívíme, návštěvu zahájíme zítra a ukončíme v sobotu v Ochridu. Potvrdíme své závazky vůči zemím této oblasti a současně zdůrazníme, že by neměly litovat úsilí a měly by vytvářet příznivé podmínky pro rozšiřování. Důležité je aktivní zapojení Skopje. Proto je nezbytné řešit otázku názvu. Obě strany potvrdily své odhodlání najít řešení. Byl bych doufal, že se to výrazněji projeví na nedávném kole jednání v New Yorku.

Důsledně tuto otázku nastoluji, povzbuzuji obě strany k plnému nasazení. A vím, že oba předsedové vlád při svých přímých kontaktech již vynaložili značné úsilí pro dosažení oboustranně přijatelné dohody. Doufám, že budou schopni v tomto roce toto úsilí zužitkovat. Řešením by byl zásadní průlom, aby se rok 2011 stal slibným rokem pro rozšíření.

Děkuji vám také za vaše připomínky a požadavky spojené s programem IPA. IPA je konkrétní ukázkou toho, že země nejen hodnotíme a kritizujeme, ale že je v jejich úsilí skutečně velmi prakticky podporujeme. Proto s vámi plně souhlasím, že tento nástroj musí být co nejúčelněji a co nejúčinněji využíván.

Beru na vědomí vaše požadavky na další financování v oblasti nezaměstnanosti, dopravy a životního prostředí, jež by doplnilo naše již probíhající úsilí.

U většiny složek IPA je výběr projektů v pravomoci vnitrostátních orgánů. To je velmi důležité z hlediska odpovědnosti příslušné země. Dále na období 2011–2013 spolu s orgány této země zavádíme odvětvový přístup. Znamená to, že se zaměříme na odvětví, kde je pomoc nejvíce zapotřebí, a plánujeme na několik let dopředu. V souvislosti s tím jsou vaše návrhy velmi cenným vkladem do našeho probíhajícího dialogu o programech.

A na závěr, domnívám se, že Komise a Parlament se naprosto shodují na výsledcích, jichž tato země dosáhla, a na zbývajících problémech. Velmi doufám, že otázka názvu bude přece jen v blízké budoucnosti vyřešena ještě před výrokem Mezinárodního soudního dvora, který se očekává na podzim. Všichni si velmi dobře uvědomujeme, že Evropská unie musí sehrát svou úlohu a poskytnout účinné pobídky. Nacházíme se, pokud jde o tuto zemi, v kritickém okamžiku. Může se buď vydat, k našemu vzájemnému prospěchu, do Evropy, anebo zůstat stranou, zatímco zbytek této oblasti bude postupovat dál kupředu. Nastal čas, abychom my všichni splnili své povinnosti a své závazky.

  Kristian Vigenin, jménem skupiny S&D. – (BG) Pane předsedající, představitelé Komise a Rady, dámy a pánové, ujal jsem se povinnosti předložit usnesení Evropského parlamentu týkající se zprávy o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2010. Chci zdůraznit, že bývalý zpravodaj Zoran Thaler odvedl vynikající práci. Máme před sebou objektivní zprávu, která, jak doufám, získá při zítřejším hlasování širokou podporu.

Proces rozšíření v celé oblasti západního Balkánu může v roce 2011 dostat nový podnět. Své jednání o členství se chystá završit Chorvatsko. Souhlas Evropské komise se zahájením takových jednání by mohlo získat Srbsko. Makedonie musí učinit vše, co je v jejích silách, aby v tomto procesu ještě víc nezaostala.

Klíčovým problémem je vyřešit spor o název s Řeckem. Předčasné volby poskytnou nové vládě, která bude vytvořena, možnost využít důvěry voličů k přijetí definitivního rozhodnutí v této otázce. Musí být jasné, že odkládání tohoto procesu občany Makedonie stále více zatěžuje. Doufáme, že vedoucí představitelé země projeví odvahu a prozíravost. Může být také zapotřebí zprostředkování ze strany Evropské komise, tak aby se před Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií mohla konečně otevřít cesta k členství v Evropské unii.

Doufáme, že Rada vezme postoj Evropského parlamentu v úvahu a že jednání o členství začnou co nejdříve. Avšak země nesmí jen čekat, ale musí mezitím provádět všechny nezbytné reformy. To umožní ukončit v budoucnu jednání mnohem rychleji.

Musí pokračovat proces budování stabilního politického systému. Jeho klíčovým prvkem je zlepšení volebních zákonů. Je nezbytné přijmout více účinnějších opatření a právních předpisů proti korupci, jakož i reformy systému soudnictví a veřejné správy. Očekáváme seriózní úsilí směřující k zajištění svobody a nezávislosti sdělovacích prostředků.

Znepokojení vyvolávají mezietnické vztahy. 10. výročí ochridské rámcové dohody je příležitostí k přezkumu dosažených výsledků a stanovení budoucích cílů se zapojením všech etnických skupin.

Doufám, že evropská integrace a nezbytné reformy v zemi vyšlou důležité signály všem hlavním politickým silám a že jim tyto síly poskytnou širokou podporu, a to i po volbách.

Chci zakončit tím, že Evropský parlament brzy jmenuje stálého zpravodaje, kterému, jak očekáváme, bude projevován patřičný respekt a poskytnuta důvěra.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane Vigenine, hovořil jste zde jako zpravodaj, a ne jako obyčejný řečník. Jste si vědom toho, že tato země zavedla rozsáhlé reformy a dosáhla velkého pokroku? Nestabilitu vnáší postup Evropské unie. EU a Radě bránila v akci vyděračská taktika Řecka, kterému byla jasně určena slova maďarského předsednictví. Věděl jste to, nebo skutečně věříte tomu, co jste řekl?

  Kristian Vigenin (S&D). – (BG) Pane předsedající, já skutečně nevím, čemu jste, pane Posselte, z mého vystoupení nerozuměl a co je v rozporu s nynější zprávou a s názorem, na kterém se sjednotil Výbor pro zahraniční věci? Nemyslím si, že nezbytně musíme poskytovat orgánům Bývalé jugoslávské republiky Makedonie příležitost, aby prohlášení, jako je vaše, použila ve snaze svalit vinu za to, že nebyly provedeny reformy a nebyly dosaženy cíle, na Evropskou komisi a Evropský parlament.

Myslím si, že zpráva povzbuzuje k reformám, ale zároveň požaduje další opatření, což je přirozené, když vidíme, že v zemi, která bude možná členem Evropské unie, existují závažné problémy.

  Eduard Kukan , jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, máme před sebou celkem vyváženou a objektivní zprávu a chci poděkovat všem kolegům, kteří k ní přispěli. Zpráva má velký význam pro budoucnost země a její proces integrace do EU.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005 a Komise nyní podruhé doporučuje zahájit jednání. Toto doporučení podporujeme a zpráva znovu vyzývá Radu k okamžitému zahájení jednání. Domnívám se, že tato výzva přichází v pravý čas. FYROM potřebuje evropskou agendu jako podnět k pozitivním změnám v budoucnosti.

Přesto bychom neměli činit FYROM ústupky, naopak musíme motivovat její politiky k pokroku a k práci na evropské agendě. Země v poslední době prochází politickou krizí, kdy část opozice bojkotuje parlament. Takto ovšem politické spory vést nelze. Politické rozpory nutno řešit dialogem na základě demokratických institucí, které byly pro tento účel vytvořeny. Doufám proto, že předčasné volby, vypsané na červen 2011, přispějí k řešení této situace. Měly by být transparentní, svobodné a spravedlivé a měly by probíhat podle všech platných mezinárodních norem a za účasti všech politických stran.

Zvlášť důležitou pro FYROM a její sousedy je otázka regionální spolupráce a vztahů se sousedními zeměmi. Doufám, že hlavní problém, který zemi brání v zahájení jednání, bude brzy vyřešen. Na závěr bych chtěl říci, že my jako politici musíme přinášet tomuto regionu více vizí a širší perspektivu. Je naší povinností stimulovat pozitivní změny v této zemi.

  Norica Nicolai, jménem skupiny ALDE. – (RO) Pane předsedající, v souladu s vizí rozšiřování skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu podporuje okamžité zahájení jednání. Pane předsedající, nechtěla bych, aby se Makedonie připojila k Turecku jako jeden ze států, které, mám-li parafrázovat Talleyranda, spíše tančí na místě, než aby postupovaly k naplnění svých evropských tužeb.

I když tato zpráva – a musím poděkovat bývalému zpravodaji panu Thalerovi za vyváženost a objektivitu, kterou prokázal při jejím vypracování – dochází k závěru, že situace v Makedonii se v řadě aspektů zlepšuje, domnívám se, že zahájení jednání bude řešením, které urychlí reformy, vytvoří demokratický rámec a reálnou možnost, aby se tato země mohla stát členským státem Evropské unie.

Je ironií, že obyvatelstvo této země na rozdíl od Islandu je motivováno k přijetí evropských hodnot. V posledně jmenované zemi je počet osob zainteresovaných na sdílení těchto našich hodnot velmi malý. Naproti tomu v Makedonii nevyznívá příznivě hodnocení výsledků politického vedení. Nemyslím si, že toto hodnocení musí být rozhodující.

  Marije Cornelissen, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, Výbor pro zahraniční věci vypracoval dobrou a vyváženou zprávu o pokroku Makedonie, a my, Zelení, ji rádi podpoříme. Na jedné straně je kritická vůči orgánům v Makedonii, kritičtější než loňská zpráva. Musí usilovat o politickou stabilitu, musí zastavit veškeré provokace vůči etnickým menšinám a sousedům a musí zaručit svobodu sdělovacích prostředků a svobodu projevu. Na druhé straně jednoznačně vyzývá k zahájení jednání. Země splňuje kritéria a zaslouženě.

Přeji si, aby Řecko respektovalo doporučení Komise a Parlamentu a přestalo proces přistoupení blokovat. Bude-li chtít, může vždy zabrzdit přijetí konečného řešení. Velmi doufám, že bez ohledu na to, co dělá Řecko, bude Makedonie i nadále usilovat o to, aby se stala zralou evropskou demokracií. Předvstupní dialog, o kterém se právě zmínil pan komisař Füle, zní v tomto ohledu slibně. Reforma je každopádně dobrá věc.

  Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, v tomto roce si připomínáme 30 let od chvíle, kdy se vaše země, Řecko, stala členem EU. Jako přesvědčený helenofil se domnívám, že Řecko je pro Unii velkým přínosem. Mnohé také získalo a já i mnozí jiní v mé zemi naprosto neumíme pochopit, proč by Řecko i nadále upíralo stejné výhody svému sousedovi, Makedonii, čistě na základě jeho názvu.

Je načase, aby i ostatní členské státy zaujaly v této otázce vůči Řecku mnohem pevnější postoj. Poté, co dostalo od EU masivní balíček na refinancování dluhu a na záchranu své ekonomiky založené na euru před krachem, je nyní Řecko sotva s to držet jako rukojmí celý proces rozšíření se svým sousedem. Makedonie jako kandidátská země dlouho trpělivě čekala na zahájení přístupových jednání. Bylo by nyní pohromou, kdyby neustálé průtahy vedly k tomu, že se Makedonie obrátí dovnitř a rezignuje na své ambice členství v EU a v NATO.

A to skutečně hrozí, vzhledem ke křehkosti domácí politické scény v Makedonii a nadcházejícím volbám v této zemi. Musíme reformním a pokrokovým silám v Makedonii vyslat silný signál o naší podpoře. Kdybychom to neučinili, odrazilo by se to negativně na celém západním Balkáně, v regionu, kde vyhlídka na členství v EU je oním tmelem, který všechny tyto roztříštěné země spojuje.

  Nikolaos Chountis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, jsme pro rozšíření Evropské unie o všechny balkánské země, pokud si to samy přejí. Chtěl bych však na základě dosavadního pokroku v procesu rozšíření poukázat na to, že spolupráce s těmito zeměmi a postup přistoupení – zejména v období hospodářské krize – by měly napomáhat udržitelnému rozvoji a hospodářskému a sociálnímu blahobytu zemí, kterých se rozšiřování týká, a také Unie a jejích občanů a nesloužit k zavádění hospodářských politik, jež uvrhují tyto země do recese, zvyšují nezaměstnanost a oklešťují sociální práva. Rovněž se, pane komisaři, domnívám, že postup přistoupení by měl respektovat mezinárodní právo a mezinárodní postupy, v daném případě s dodržením a podporou postupu pod záštitou OSN, vedoucího k nalezení všeobecně přijatelného řešení otázky názvu.

To je důležitá otázka, kterou je třeba vyřešit před zahájením jednání o přistoupení. Politické síly ve FYROM by měly přijmout nezbytná opatření a vyvarovat se praxe a rétoriky, které tento problém ještě prohlubují. Jejich politická vůle, pokud jde o to, zda chtějí absolvovat postup přistoupení, či nikoli, bude hodnocena na základě tohoto hlediska, a ne na základě misí vojenského typu, jako je Afghánistán, které zpráva znovu řadí mezi úspěchy této země.

  Nikolaos Salavrakos, jménem skupiny EFD. – (EL) Pane předsedající, pan Zoran Thaler, který působil jako zpravodaj pro FYROM, již zde s námi není po závažných obviněních, o kterých jsme se všichni dočetli v listu Sunday Times. Podle mého názoru by v jeho případě měla být ctěna presumpce neviny. Ovšem ve světle obvinění, která vůči němu byla vznesena, nelze na jeho zprávu o Bývalé jugoslávské republice Makedonii vztahovat presumpci důvěryhodnosti. V dopise předsedovi sněmovny ze dne 22. března jsem požádal, aby zpráva nebyla předložena k hlasování, dokud po zahájení smírčího postupu nebudou zveřejněny výsledky šetření.

Vyzývám proto všechny poslance, aby se tohoto hlasování zdrželi, abychom zachovali integritu a důvěryhodnost této sněmovny. Já osobně to tak udělám. Nicméně v každém případě musím podotknout, že nesouhlasím s postojem. který zaujímá paní Györiová, za realistické považuji názory pana Füleho a pana zástupce zpravodaje .

Poukazují na to, že v této zemi bují korupce a na obzoru nejsou vidět žádné plány, jak s ní bojovat, a že vztahy mezi různými etnickými skupinami a roztržka s Řeckem kvůli názvu trvá. Proto je třeba se tímto bodem zprávy vážné zabývat.

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Pane předsedající, budu do jisté míry souhlasit s tím, co řekl pan komusař Füle, totiž že ve vývoji Makedonie je skutečně vidět hmatatelný pokrok, jak postupuje směrem k členství v Evropské unii. Mnohé otázky ovšem zůstávají nevyřešeny.

Například u Nejvyššího soudu Republiky Makedonie čeká již léta na vyřízení případ registrace bulharské nevládní organizace „RADKO”. Pokud jde o tuto registraci a její zamítnutí, mám-li být přesnější, „RADKO” vyhrála soudní spor zde v budově Evropského soudu pro lidská práva, hned vedle našeho parlamentu, a Makedonie byla v něm odsouzena.

Lidé, kteří se považují za Bulhary a kterým budu pro zjednodušení říkat „bulharská etnická skupina”, i když to není přesná definice, jsou dosud jedinou etnickou skupinou v Makedonii bez registrované politické strany. Je to důsledek represe, které je již po 20 let vystaven každý, kdo se prohlásí za Bulhara. Došlo to tak daleko, že tito lidé již nechtějí vytvořit vlastní politickou stranu po vzoru všech ostatních etnických skupin v Makedonii.

Domnívám se, že tyto otázky jsou životně důležité a musí být vyřešeny, protože jsou součástí polických kritérií, jež podle mého názoru – a v tom se s panem komisařem neshodnu – Makedonie nesplnila. Do vyřešení těchto problémů není vůbec možné iniciovat jakoukoli novou fázi jednání o přistoupení Makedonie do Evropské unie.

  Marietta Giannakou (PPE). – (EL) Pane předsedající, naslouchala jsem Komisi; zpráva Komise je tentokrát mnohem více kritická než posledně a všichni víme, co se v této zemi děje. Vyslechla jsem však, jak kolegové poslanci přicházejí s bezprecedentními teoriemi. Takové teorie, jako že Řecko je v hospodářské krizi, a proto by mělo souhlasit s čímkoliv, co chce někdo jiný. Chtěla bych své kolegy poslance upozornit, že dokud bude Řecko v hospodářské krizi, nedá žádná vláda v Radě souhlas k zahájení jednání, a že Řecko podalo důkaz dobré vůle, když souhlasilo s kandidaturou této země.

A proto, buď bude otázka názvu, která je využívána jako zástěrka pro propagandu a pro snahy klást důraz na současnou politickou situaci, vyřešena, nebo jednání nezačnou a žádná řecká vláda k nim nedá souhlas. Chci kolegům poslancům také říci, že existuje více zemí, které brání – po dlouhou dobu – jiným zemím ve vstupu do Unie. Řecko proto nesmí být odsuzováno za to, že v Radě uplatňuje své nezcizitelné právo podle Smluv.

  Hannes Swoboda (S&D). – (DE) Pane předsedající, paní ová, pane Füle, byl jsem jedním z prvních nebo snad prvním zpravodajem pro Makedonii v této sněmovně a s politováním pozoruji, jak se vyvíjí a nevyvíjí situace. Poté jsem se stal zpravodajem pro Chorvatsko a tam lze pozorovat jasný rozdíl. Chorvatsko má problémy se svými sousedy, včetně Slovinska, ale Chorvatsko usilovalo o vyřešení těchto problémů. Nevyvine-li Makedonie dostatečné úsilí o vyřešení svých potíží, ačkoli nechci vinit jen jednu stranu, pak je to její problém. Buďme upřímní. Nemůžete zformovat v zemi vědomí vlastní identity tím, že budete na každém náměstí vztyčovat pomník Alexandra Velikého nebo že po Alexandru Velikém pojmenujete letiště. Musíte mít zájem na vyřešení problémů.

Proč je tento zájem důležitý? Pan Füle se zmínil o ochridské rámcové dohodě, která představovala velký pokrok. Avšak čím méně úsilí země a vláda vynakládají na provádění domácích reforem a nalezení řešení spolu s Řeckem, tím více albánské obyvatstvo v zemi bude říkat: „Co děláme v této zemi, když fakticky nemáme možnost vstupu do Evropské unie?” Právě proto je tak naléhavě nutné, aby Makedonie spolu s Řeckem usilovala o vyřešení tohoto problému.

  Andrey Kovatchev (PPE). – (BG) Pane předsedající, paní Győriová, pane komisaři, i já bych rád poděkoval panu Vigeninovi za kvalitní prezentaci této zprávy. Politická vůle Evropské unie je taková, aby se všechny země na západním Balkáně mohly rychle a úspěšně integrovat do Evropské unie a bylo jim uděleno plné členství v evropské rodině.

Problémy, které se v průběhu historie nahromadily, zejména na Balkáně, lze překonat jedině prostřednictvím evropské integrace. To umožní přeměnit hranice v této části Evropy ze symbolu rozdělení na symbol jednoty, jako tomu bylo například mezi Francií a Německem.

Usnesení bere v úvahu a vítá pokrok, kterého země dosáhla, zejména v hospodářské oblasti. Zdůrazňuje však, že země musí urazit zbývající úsek cesty k plnému členství.

Usnesení se také zmiňuje o problémových oblastech. Jsou to politické a mezietnické vztahy, dobré sousedské vztahy, stav svobody sdělovacích prostředků a práv všech občanů bez ohledu na jejich deklarovaný etnický původ. Zejména ti, kdo se otevřeně hlásí ke svému bulharskému etnickému původu, bývají někdy vystaveni diskriminaci.

Usnesení se také zmiňuje o významu ochrany kulturního a historického bohatství, které má pro Evropu velkou hodnotu. Je dobré, že toto usnesení výslovně hovoří o situaci kolem kulturních památek etnických Bulharů v Makedonii. Důvěra se buduje prostřednictvím respektování historických faktů, a ne prostřednictvím zbytečné provokativní manipulace a překrucování pravdy.

Upřímně si přeji, aby občané Makedonie tyto problémy minulosti rychle překonali, takže je budeme moci přivítat jako plnohodnotné občany Evropské unie. Tohoto procesu překonávání problémů je však dosahováno díky existenci politické vůle zpřetrhat kontakty s lidmi, kteří sloužili v komunistických tajných službách bývalé Jugoslávie, infiltrovali a zapojovali se do provokačních akcí v politickém a hospodářském, mediálním a společenském životě, stejně jako k tomu samozřejmě došlo v jiných východoevropských zemích.

  Maria Eleni Koppa (S&D).( – (EL) Pane předsedající, před několika dny vyhlásila vláda pana Gruevskiho předčasné volby. Uprostřed bouřlivých protestů proti porušování nezávislosti tisku, nezávislosti soudnictví a plánu městského rozvoje Skopje do roku 2014, v době, kdy jsou důvody pro zastavení politického dialogu, se pan Gruevski pokouší o obranu útokem.

Přičteme-li k této nešťastné vnitřní situaci ještě nevyřešený spor o název, je zřejmé, že to výrazně zkomplikuje vyhlídky této země na členství v EU. Řecká vláda zintenzívněním dvoustranných kontaktů na úrovni předsedů vlád opakovaně prokázala, že si přeje tuto kapitolu jednou provždy uzavřít. Není vinou Řecka, že z toho bohužel až dosud nevzešlo nic pozitivního.

V tomto rámci hraje pan Gruevski své předvolební hry a pokouší se přesvědčit mezinárodní veřejné mínění, že je to Řecko, kdo v otázce názvu vytahuje nové králíky z klobouku a neustále tím blokuje jakékoli řešení tohoto sporu. Odpovědnost za evropskou budoucnost této země je v jejích rukou a vyzývá se, aby převzala své povinnosti.

  Anna Ibrisagic (PPE). – (SV) Pane předsedající, protože mám jen jednu minutu, uvedu jen jeden aspekt. Z dosavadního rozšiřování jsme se poučili, že skutečné reformy začínají teprve po zahájení jednání. Není to tak, že zítra, jakmile zahájíme jednání s Makedonií, také celý proces dokončíme. Toto je pouze začátek.

Budeme pak mít, kdyby si to Řecko přálo, mnoho možností tuto zemi zablokovat, ale blokovat tuto zemi nyní, za této situace a vzhledem k její specifické geografické poloze je zcela nezodpovědné. Makedonie je ve velmi citlivé pozici. Nechat tuto zemi ještě déle čekat by znamenalo vyslat špatné signály. Napomohlo by to pouze narůstajícímu nacionalismu a posílilo by to velmi negativní síly, proti nimž chceme pomocí rozšiřování bojovat.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, cestou ze Štrasburku do Bruselu dvakrát projíždíme Luxembourgem. Nejprve svrchovaným státem Lucemburskem a poté stejnojmennou belgickou oblastí. Kdyby při formování EU Belgičané postupovali podle řecké logiky, Evropská unie by dnes neexistovala.

Makedonie je připravena na zahájení jednání o přistoupení k EU. Má-li však setrvat na cestě demokracie, potřebuje naši pomoc a solidaritu právě tak, jako ji nedávno potřebovalo Řecko. Plně respektuji právo veta každého členského státu v otázce přijímání dalších členů. Apeluji však na kolegy z Řecka, aby ukázali dobrou vůli a podpořili nejen tuto zprávu, ale také pozměňovací návrh, který vrací do textu zmínku o makedonštině jako jednom z úředních jazyků.

  László Tőkés (PPE). – (HU) Pane předsedající, výsledky dosažené Makedonií v souvislosti s evropskou integrací byly vysoce oceněny již ve zprávě o této zemi z února loňského roku. Příslušné rozhodnutí Evropského parlamentu znovu požadovalo vyřešení sporu o jméno a okamžité zahájení přístupovách jednání. Považuji za nepřijatelné, a dokonce přímo skandální, že za uplynulý rok nedošlo v této souvislosti k vůbec žádnému výraznému pokroku. To podkopává důvěryhodnost samotné EU. EU i maďarské předsednictví řadí přistoupení zemí Balkánu, včetně Chorvatska a makedonského státu, mezi své priority. Žádám Parlament, Radu a Komisi, aby bez ohledu na název země podpořily zahájení přístupových jednání s Makedonií v co nejkratší době.

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Pane předsedající, souhlasím s těmi, kdo poukazují na to, že existuje oboustranná odpovědnost. Evropská unie, Evropská rada je odpovědná za to, že i nadále brzdí přístupová jednání a zbavuje se tak jednoho z nejdůležitějších svých nástrojů, totiž stabilizace této oblasti, takže makedonské vedení se může domnívat, že když jednání o přistoupení nezačnou, nemusí pokračovat v reformách, o kterých hovořili paní ministryně Győriová a pan komisař Füle. A pokud jde o název, musím říci, že jako obyvatel střední Evropy, Maďar, považují tento spor mezi Řeckem a Makedonií za nanejvýš absurdní. Nepružnost obou stran pokládám za nepřijatelnou. Říkám si, jak by Evropská unie reagovala, kdyby například Maďarsko v roce 2007 vzneslo námitky proti přistoupení Rumunska. Neexistovalo sebemenší riziko, že k tomu v Maďarsku dojde, a proto žádám obě strany, aby projevily rozumnou zdrženlivost.

  Katarína Neveďalová (S&D). - (SK) Pane předsedající, Makedonii nelze upřít, že za poslední rok učinila výrazný pokrok. Nicméně stále má rezervy v klíčových oblastech. Za nejdůležitější považuji zajistit nezávislost soudnictví, úroveň svobody projevu ve sdělovacích prostředcích, posílení občanské společnosti a zlepšení politického dialogu.

Úřad ombudsmana měl za poslední rok podstatně víc práce, ale počet jeho doporučení, která by byla veřejnou správou akceptována, se snížil. Proto souhlasím s názorem Komise, že postavení ombudsmana musí být dále posilováno.

Vítám však úspěch v oblasti zlepšení ochrany menšinových a kulturních práv. Makedonii se podařilo výrazně snížit počet Romů bez osobních dokladů. Bohužel, jejich životní podmínky jsou stále bídné a nadále čelí diskriminaci. Je to problematika, která, jak všichni víme, se netýká jen Makedonie. Situace Romů nás stále více utvrzuje v tom, že jde o celoevropský problém.

I přes problémy zůstává Makedonie stabilní zemí v regionu, která má dobré vztahy se sousedními státy, a věřím, že je na dobré cestě k členství v EU.

  Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Pane předsedající, Bývalá jugoslávská republika Makedonie již delší dobu projevuje zájem o vstup do Evropské unie. Podle dostupných informací je dnes země připravena zahájit jednání o přistoupení, neboť dostatečně splňuje potřebná politická kritéria a dosáhla pokroku při reformě veřejné správy, soudnictví i policejních složek. Politický systém se jeví jako stabilní, politické strany strany mezi sebou komunikují a zlepšilo se i postavení menšin. Určité výhrady je ještě možné vznést, pokud jde o nezávislost soudnictví, boj proti korupci a svobodu projevu ve sdělovacích prostředcích, což má negativní vliv na podnikatelské prostředí a na příliv zahraničního kapitálu.

V oblasti harmonizace právních předpisů a politik bylo však dosaženo pokroku, zejména v oblasti volného pohybu zboží, práva obchodních společností a finančních služeb, jakož i spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. Proto jsem přesvědčen, že občané Bývalé jugoslávské republiky Makedonie nyní oprávněně očekávají, že jim svobodná Evropa podá přátelskou ruku. Važme si této důvěry a otevřeme jim dveře na cestě do Evropské unie.

  Georgios Koumoutsakos (PPE). – (EL) Pane předsedající, všichni v této sněmovně podporujeme perpektivu členství Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v Evropské unii. Chceme také – a zejména řečtí poslanci EP – vyřešit dlouhotrvající problém názvu této země.

Tyto dva cíle spolu implicitně navzájem úzce souvisejí, ale nejsou paralelní, pane komisaři. Domníváte se, že obou těchto cílů bude dosaženo, podpoříme-li hned zítra okamžité zahájení přístupovách jednání mezi touto zemí a Evropskou unií? Mohu vás ujistit, že přinesou přesně opačný výsledek: vybídneme Gruevskiho vládu k ještě větší neústupnosti, což povede k prodloužení patové situace v jednání o názvu, a v důsledku toho k dalšímu zmrazení vyhlídek této země na přistoupení.

Pokud zítra přijmeme tuto zprávu, bude to tudíž špatná zpráva, chybná politika a chybný krok, a proto budu zítra hlasovat proti této zprávě.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, stejně jako pan Swoboda bych chtěl srovnat Chorvatsko a Makedonii. Obě země dosahují velmi dobrých výsledků, pokud jde o menšiny. Všechny menšiny v obou zemích, na rozdíl od většiny členských států EU, mají zastoupení ve vládě. Je zde však jeden rozdíl. V Chorvatsku je zřídkakdy uplatňován ve vztahu k opozici konstruktivní přístup. V Makedonii socialistická opozice používá tvrdou blokační taktiku. Je mi líto, že někteří poslanci této sněmovny se dnes změnili v nástroje socialistické opozice v průběhu předvolební kampaně.

  Štefan Füle , člen Komise. – Pane předsedající, jak se uznává v návrhu usnesení, o kterém dnes diskutujeme, a ve zprávě Komise o pokroku z listopadu 2010, tato země dostatečně plní politická kritéria. Musí však zachovat tempo procesu reforem ve všech oblastech. To je ovšem zásadní otázka. Jak ukázala diskuse, na tomto důležitém bodě se všichni shodujeme.

Jak jsem dnes řekl, nacházíme se, pokud jde o tuto zemi, v kritickém okamžiku. Musí pokračovat na cestě do Evropy jako postupuje zbytek tohoto regionu. Vedení země se musí zaměřit na budoucnost pro blaho svých občanů. V tomto úsilí budou mít naši veškerou podporu.

Dovolte mi ještě jednu poznámku, která je, myslím, pro zemi, o které diskutujeme, i pro celý region důležitá. Nejednou jsme viděli, jak strana zastoupená v parlamentu odstupuje a práci parlamentu bojkotuje. Dovolte mi, abych vyjádřil své osobní stanovisko: to je nepřijatelné. Myslím si, že všechny země usilující o přistoupení a kandidátské země musí využívat demokratických institucí k tomu, aby je upevňovaly, a ne aby je podkopávaly. Musí se naučit, že demokracii je třeba naplňovat v rámci demokratických institucí, a ne mimo ně.

Doufám, že se ke mně připojíte a vyšleme zemím v tomto regionu důrazný signál, že politické strany, ať na pravici nebo na levici, by měly využívat inkluzivní povahy tohoto procesu ke společné práci na evropské agendě a nevynášely své spory na ulici.

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dovolte mi reagovat na jeden aspekt, a sice na otázku názvu země. Chci začít prohlášením, že hluboce sympatizuji s nespokojenosti, a dokonce hněvem poslanců v souvislosti s touto otázkou. Není nic horšího než situace, kdy se zastavíme na jedné otázce, a i když země podává potřebný výkon, nejsme schopni to uznat. Musím říci, že považuji za nezbytné udržování dobrých sousedských vztahů, a rozšiřování je možné jen na tomto základě. Součástí toho by mělo být i to, že strany dospějí ke vzájemně přijatelnému řešení prostřednictvím jednání pod záštitou OSN.

Rada vítá probíhající dialog na vysoké úrovni a s potěšením uvítá jeho výsledky. Veškerá pozornost se nyní upírá na probíhající řízení Mezinárodního soudního dvora, kde v době od 21. do 30. března byla vyslechnuta ústní prohlášení. Konečné rozhodnutí se očekává v září 2011. Avšak to, že spor o název zůstává nevyřešen, a protahování dosud neúspěšných jednání nesmí sloužit k ospravedlnění zpomalení reforem v zemi. Maďarské předsednictví před začátkem funkčního období svého předsednictví vedlo podrobná dvoustranná jednání se zúčastněnými stranami a povzbuzovalo je k nalezení řešení. To ony musí najít toto řešení. Ačkoli všichni ostatní s radostí pomohou, nakonec to záleží na nich.

Proto tento dialog a toto hledání řešení trvale povzbuzujeme. Velice by mne mrzelo, kdyby během maďarského předsednuctví nedokázaly v této záležitosti dosáhnout pokroku. Jak jsem se již zmínil, důvodem pro to není jen Bývalá jugoslávská republika Makedonie, ale celý region, zadní dvorek Evropské unie, u kterého nadešel čas, aby přestat být zadním dvorkem, ale aby se stal nedílnou součástí EU. Bylo by důležité, abychom konečně mohli dosáhnout pokroku.- Velice vám děkuji, pane předsedající.

  Předsedající. – Obdržel jsem jeden návrh usnesení⁽¹⁾ předložený v souladu s čl. 110 odst. 2 Jednacího řádu. Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra v poledne.

Písemná prohlášení (článek 149)

  George Becali (NI), písemně. – (RO) Jsem potěšen, že dnes vedeme tuto rozpravu, a současně je mi z ní smutno. Smutno je mi proto, že od udělení statusu kandidátské země Radou Republice Makedonii uplynulo již téměř šest let a bez ohledu na dosažený pokrok nebylo stanoveno datum pro zahájení jednání.

Při studiu zprávy pana Vigenina si připomínám mnohé z požadavků uvalených během předvstupního období na mou zem, Rumunsko. Zaznamenávám však, že nehledě na rychlou, konkrétní reakci Republiky Makedonie na tyto požadavky jsme nedosáhli sebemenšího pokroku v otázce zahájení jednání. Myslím si, že cesta Republiky Makedonie k členství v EU trvá příliš dlouho, a nechceme, aby její občané ztratili jednoho dne svůj optimismus a naději.

Souhlasím s naším zpravodajem, který vyzývá Komisi, Radu a vysokou představitelku, aby přikročily k vypracování obecně použitelného arbitrážního mechanismu, který bude řešit bilaterální problémy, včetně sporu s Řeckem o název této země. Je to důležitý test společné zahraniční politiky v období po přijetí Lisabonské smlouvy, ale i schopnosti Unie vyřešit spory na svých hranicích.

  Jiří Havel (S&D), písemně. – (CS) Poslední hodnotící zpráva o FYROM není horší ani lepší než ty předchozí. Všichni ale víme, že obsah těchto zpráv není hlavní překážkou zahájení přístupových jednání. Tou je spor s Řeckem ohledně jména. Bez něj by jednání nejspíše již byla zahájena. Proto by měla EU hrát při jeho řešení důraznější úlohu. Třeba i určující. Po téměř 20 letech neúspěšného hledání východiska je zcela na místě zevrubná debata, co dál. Včetně eventuální změny negociačního mechanismu. EK by měla v tomto směru předložit příslušné, i alternativní, návrhy. Svou letitou pasivitou se takto všichni "podepisujeme" na nejistotě osudu celé jedné země. Země, která se k EU stále ještě i po tolika letech hlásí. Měli bychom ukončit i "přetahování" mezi EP, EK a Radou o zahájení přístupových jednání. Tento "dialog hluchých" mezi EP a EK na jedné straně a Radou na straně druhé na vážnosti nikomu nepřidává, protože snižuje důvěryhodnost EU jako celku. Nedělejme si iluze - podpora vstupu do EU je ve FYROM stále vysoká. Ale z dlouhodobého hlediska citelně opadá. Trpělivost obyvatel FYROM, Makedonců i Albánců, může mít své meze, byť pro každého z nich z jiných důvodů.

(1) Viz zápis.