Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 6. dubna 2011 - Štrasburk

17. Situace v Pobřeží slonoviny

  Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení místopředsedkyně Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k situaci v Pobřeží slonoviny.

  Zsolt Németh, jménem místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, minulé pondělí Operace OSN v Pobřeží slonoviny a francouzská jednotka Jednorožec (Licorne) začaly neutralizovat těžkou výzbroj, která byla soustředěna v rukou bývalého prezidenta Laurenta Gbagba. Tyto zbraně byly během posledních týdnů často používány k terorizování civilního obyvatelstva v Abidžanu, což si vyžádalo velký počet mrtvých a raněných. Neutralizace těchto zbraní byla proto nezbytná k ochraně civilistů a byla provedena v souladu s mandátem uděleným Radou bezpečnosti OSN v rezoluci č. 1975.

Krátce poté republikánské síly loajální vůči demokraticky zvolenému prezidentovi Alassanu Ouattarovi zahájily pozemní ofenzívu proti poslední baště Laurenta Gbagba v Abidžanu s cílem donutit ho k předání moci. Vzhledem k těmto probíhajícím operacím doufáme, že celé Pobřeží slonoviny bylo předáno pod kontrolu své zákonné vlády. Mohu jen vyslovit politování nad tím, že tohoto předání moci mohlo být dosaženo pouze za cenu lidských životů a utrpení a že na to nestačil pouze výsledek voleb. Toto je však vítězství demokracie v Africe a vysílá důležitou zprávu mnoha zemím na tomto kontinentu, jež procházejí politickými volbami.

V období po své porážce v prezidentských volbách dne 28. listopadu 2010 pan Gbagbo odmítal předat moc navzdory tomu, že mezinárodní pozorovatelé označili volby za svobodné a spravedlivé a celé mezinárodní společenství prostřednictvím certifikace OSN uznalo za zákonně zvoleného prezidenta jeho protivníka Alassana Ouattaru.

Během čtyř měsíců, které od té doby uplynuly, vystoupily ECOWAS, Africká unie a OSN s některými iniciativami na dojednání pokojného předání moci. Chtěl bych ocenit úsilí těchto organizací vynaložené ve jménu míru a demokracie. Bohužel všechny návrhy na pokojné předání moci byly panem Gbagbou, který trval nezákonném setrvání u moci, odmítnuty. EU ho proto činí osobně odpovědným za utrpení a krveprolití, kterému byli obyvatelé Pobřeží slonoviny během posledních čtyř měsíců povolební krize vystaveni. Pan Gbagbo by proto měl být předán spravedlnosti, aby se zodpovídal ze svých činů.

EU prostřednictvím své vysoké představitelky paní baronky Ashtonové poblahopřála prezidentu Ouattarovi k jeho vítězství, ale je si vědoma toho, že mnohé úkoly ho ještě čekají. Vyhrál válku, ale nyní musí vyhrát mír. Musí být obnoveno právo a pořádek, aby statisíce lidí, kteří odešli ze svých domovů, a opustili dokonce i svou zem, se nyní mohli cítit v bezpečí pro návrat domů. Musí se znovu nastartovat hospodářství, aby se ukončilo posledních deset let recese a byl zajištěn růst a pracovní místa. Opět musí začít fungovat veřejná správa, aby mohly být poskytovány veřejné služby.

Po dlouhá léta krize stála EU na straně Pobřeží slonoviny. Spolupráce ze strany EU se projevovala formou humanitární pomoci, ale také formou pomoci po konfliktu, určené na obnovu a usmíření. Od roku 2003 bylo poskytnuto přibližně 500 milionů eur. V tuto kritickou chvíli by EU i nadále mělo Pobřeží slonoviny doprovázet. Připravuje se balíček pomoci, která bude zahájena v co nejkratší době. Nadešel čas začít pracovat na nastolení míru v Pobřeží slonoviny.

  Cristian Dan Preda, jménem skupiny PPE. – (FR) Pane předsedající, události posledních 24 hodin v Pobřeží slonoviny jsou ohromující. Slyšeli jsme, že pan Gbagbo se rozhodl kapitulovat, avšak toto tvrzení bylo později dementováno. Republikánské síly prezidenta Ouattary, unavené čekáním na výsledek nekonečných hádek, nyní podnikly v Abidžanu ofenzivu.

Uprostřed všech těchto zmatků nezapomínejme, co nás přivedlo do současné situace. Dovolte, abych vám připomněl, že za poslední čtyři měsíce bylo zabito několik set lidí a je jeden milion vyhoštěných. Nesmíme ztrácet širší souvislosti. Příčinou toho, že jsme se dostali do této situace, je to, že pan Gbagbo tvrdošíjně odmítal uposlechnout výsledků voleb a přijmout porážku. Myslím si, že nyní, kdy se jeho režim po zběhnutí jeho stoupenců hroutí, nadešel konečně čas, aby pan Gbagbo předal moc právoplatnému prezidentovi Alassane Ouattarovi.

Navíc nesmíme zapomenout na porušování lidských práv a porušování humanitárního práva, k nimž v zemi došlo, což může představovat zločiny proti lidskosti. Nesmí se litovat žádného úsilí, aby byli viníci tohoto porušování pohnáni k spravedlnosti – a to zahrnuje mezinárodní soudnictví.

A konečně bych chtěl ocenit akci, kterou podnikla Operace OSN v Pobřeží slonoviny (UNOCI) s podporou francouzských sil k prosazení mandátu Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, jehož cílem je ukončit nasazení těžkých zbraní a chránit civilisty.

  Thijs Berman, jménem skupiny S&D. – (NL) Pane předsedající, ukončení mocenského boje v Pobřeží slonoviny je na dohled poté, co zahynulo více než 1 500 osob, z téměř jednoho milionu osob v regionu se stali uprchlíci, byly vypleněny celé ulice domů a ekonomika se zastavila. Země prožívá katastrofu, a to je cena, kterou Laurent Gbagbo musel zaplatit za to, že odmítl přijmout porážku. Jeho vytrvalé odmítání respektovat přání voličů zasluhuje důrazné odsouzení.

Odsouzení zasluhuje i mnoho dalších momentů: veškeré násilí za posledních několik měsíců, četná porušování lidských práv, hrozby, násilí vůči personálu Organizace spojených národů, projevy rozdmýchávající nenávist a únosy. Stále pokračují některé přestřelky, ale vyjednává se o Gbagbově odchodu, a to je dobrá zpráva. V Pobřeží slonoviny však je mimořádná situace. Mnozí obyvatelé Pobřeží slonoviny již nemají potraviny a vodu, protože se neodvažují opustit své domovy.

Je nezbytné poskytnout prezidentu Alassanu Ouattarovi veškerou pomoc během procesu návratu k právnímu státu, ve kterém lid bude moci žít v míru a beze strachu a ve kterém bude obnovena svoboda tisku. První, co se nyní musí stát, je návrat k právnímu státu. V této souvislosti je prezident povinen zabránit svým jednotkám v použití síly proti obyvatelstvu a je dobré, že Ouattara nařídil vyšetřit okolnosti, za nichž došlo k otřesnému masakru v Duékoué. Bez ohledu na to, jaké prostředky lid Pobřeží slonoviny k obnovení právního státu zvolí, zda to bude prostřednictvím soudů nebo prostřednictvím komise pro zjištění pravdy a usmíření, jedno je jisté: válečné zločiny jsou nepromlčitelné. Mezinárodnímu trestnímu soudu musí být umožněno, aby odvedl svou práci.

Sankce měly dopad: Gbagbo byl finančně vyčerpán. Nyní však musíme zajistit, abychom, jakmile se Ouattara ujme svého právoplatného úřady, začali sankce rychle rušit, protože se vše zastavilo. Ohroženy jsou nyní dokonce i programy poskytování léků osobám s HIV-AIDS v Pobřeží slonoviny. Pane předsedající, ti, kdo poskytují Pobřeží slonoviny pomoc, by nyní neměli nechat tuto zemi na holičkách.

  Marielle De Sarnez, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, zatímco zdr hovoříme, konec krize v Pobřeží slonoviny je doufejme na dosah. Během příštích několika hodin všichni rádi uslyšíme, že pan Gbagbo kapituloval.

Mezinárodní společenství bylo velmi trpělivé, Africká unie podnikla několik pokusů o zprostředkování a Organizace spojených národů se po několik měsíců zdržela zasahování mezi obě strany. Nyní vstoupila do akce Operace OSN v Pobřeží slonoviny (UNOCI) s podporou francouzských jednotek Jednorožec (Licorne) a v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti, ale učinila tak s cílem chránit civilisty před těžkými zbraněmi, používanými úřadujícím režimem.

Krize v Pobřeží slonoviny by nyní měla posloužit jako příklad všem, kdo se nehledě na volební porážky odmítají vzdát moci. Tito jedinci musí pochopit, že odnynějška je mezinárodní společenství odhodláno právo prosazovat. Ale v zemích rozdíraných spory, kde koncepce státnosti se dosud vyvíjí, se nemůžeme spokojit s vyhlášením vítěze. Musíme usilovat o národní usmíření. To je zpráva, kterou musíme nyní vyslat panu Ouattarovi, který bude odpovědný za ustavení vlády národní jednoty.

Jelikož každý z obou táborů obviňuje z masakrů a zločinů proti lidskosti druhou stranu, musí být iniciováno vyšetřování, aby byl stanoven podíl na vině a vykonána spravedlnost. Spravedlnost může zahrnovat odplatu, ale může také přinést mír. Velice bych se přimlouvala za posledně zmíněnou volbu, pokud to Pobřeží slonoviny umožní znovu objevit mír a stabilitu a obnovit růst a rozvoj.

  Judith Sargentini, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, jsem nyní zmatena. Slyšela jsem, jak maďarské předsednictví říká: pan Ouattara vyhrál válku, nyní musí vyhrát mír. Avšak celý den sleduji televizi, snažím se se všemi těmi zprávami udržet krok a zdá se mi, že Ouattara se dosud nachází v procesu vyhrávání války. Vypadá to, že se tak stane, ale stále je to poněkud vzdáleno.

Až se mu konečně podaří převzít svou funkci prezidenta země, zůstanou za ním čtyři měsíce utrpení, jež zanechaly zemi ve stavu kolapsu, hospodářství v troskách, lidské oběti a skupiny obyvatelstva rozeštvané proti sobě navzájem. Pěkný začátek nového období vlády v zemi! Používáme-li při popisu voleb, které vedly k válkám, výrazy jako „vítězství demokracie v Africe”, zdá se mi, že musíme být svými slovy zmateni. Mnohem závažnější však je to, že tato země reagovala na volby takovým způsobem.

Co bychom my v Evropě měli nyní udělat, bude-li panu Ouattarovi umožněno převzít svou funkci? Myslím si, že svým bojkotem kakaa jsme ukázali, že jsme schopni rychle přijímat opatření a že dokážeme využít obchodu na podporu demokracie. Pobřeží slonoviny je jednou ze zemí AKT: jako taková dostává od nás rozvojovou pomoc a součástí celého obrazu musí tedy být politický dialog. Musíme do tohoto politického dialogu vstoupit s mužem, který je schopen ukázat, že dovede všechny části země opětovně sjednotit. Musí ukázat nám a zbytku světa, ale především svému vlastnímu lidu, že je schopen se přes toto násilí přenést a že je ochoten zjednat nápravu.

  Marie-Christine Vergiat, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedající, je obtížné komentovat situaci v Pobřeží slonoviny, když se neustále mění a je neuvěřitelně nejistá.

Dovolte mi v úvodu poděkovat stínovým zpravodajům, kteří celé dnešní dopoledne pracovali na návrhu usnesení, jenž bude zítra předložen. Všichni společně usilujeme o to, abychom zajistili, že toto usnesení bude vyvážené a bude hledět do budoucnosti. Dnes již víme, že ukrutnosti byly pravděpodobně páchány oběma tábory a že viníci budou muset být postaveni před soud bez ohledu na to, o koho se jedná.

Hlavní obětí situace v Pobřeží slonoviny je obyvatelstvo Pobřeží slonoviny. Pozemní přítomnost Organizace spojených národů ve formě Operace OSN v Pobřeží slonoviny (UNOCI) nedokázala ochránit civilisty. Co je horší, s podporou francouzských vojenských sil podnikla akci proti jedné straně, údajně pod záštitou rezoluce OSN, ale takové, která pochází z roku 1975 a je tedy 36 let stará. Předseda Africké unie pan Obiang Nguema to včera jednoznačně odsoudil. Naštěstí se zdá, že UNOCI se nezapojila do konečného útoku, který nyní podle všeho vedou jednotky pana Ouattary.

Vzhledem k tomu všemu jsme nechtěli být s tímto usnesením spojováni a nebudeme pro něj hlasovat. Všichni jsme si vědomi úlohy Francie v Africe. Frankoafrika způsobila spoustu škody a děje se tak i nadále. Francouzské orgány se navíc touto politikou netají a prohlašují, že chtějí hájit a zachovat zájmy Francie.

  Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, na našich moderních společenstvích, a zejména na evropské společnosti, a ještě konkrétněji na našem Parlamentu je hrozné to, že oplývají zjednodušenou stádní mentalitou: máme tendenci chovat se jako ovce.

Každý kromě posledních dvou řečníků prostě papouškuje to, co si přečetl v novinách, slyšel v rozhlase nebo viděl v televizi. Všichni nám říkají, že pan Ouattara vyhrál volby, což je dost možné, ale určitě to nebylo zcela jednoznačné.

Všichni nám říkají, že včerejší brutální vojenský zásah měl sloužit k neutralizaci těžkých zbraní. Tyto záležitosti jsou prezentovány těmi nejrůžovějšími slovy. Neutralizace těžkých zbraní je jiný výraz pro bombardování. Sám jsem viděl účinky bombardování. Jsem důstojníkem v záloze a mohu vám říci, že s bombardováním je spojeno zabíjení lidí, spalování lidí, vyhazování lidí do povětří. Jinými slovy jde o vojenskou akci prováděnou ve prospěch jedné strany proti druhé straně. Lze ji ospravedlnit, ale zde, mezi poslanci parlamentu, mezi politickými představiteli, bychom měli mít dostatek odvahy říkat pravdu.

Bylo nám také řečeno, že tyto zbraně byly používány k terorizování civilního obyvatelstva. Ale koneckonců za občanské války bývají někteří civilisté ozbrojení, zejména když jeden tábor má kalašnikovy a podporu poloviny armády dané země. Myslím si tedy, že s tímto pokrytectvím musíme skoncovat. Podnikli jsme brutální akci ve prospěch jednoho tábora proti druhému táboru. Byla tato akce oprávněná? Snad.

Dovolte mi uzavřít tím, že mi není jasné, jak pan Ouattara může být bez viny na ukrutnostech spáchaných jeho jednotkami, zatímco pan Gbagbo je vždy obviňován z ukrutností spáchanými jeho jednotkami.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu)

  Cristian Dan Preda (PPE). – (FR) Pane předsedající, chtěl bych se pouze zeptat pana Gollnische, zda se domnívá, že platí výsledek voleb, a zda to znamená, že vítězství pana Ouattary musí v konečném výsledku vést k jeho převzetí moci. Je to čistě otázka demokratické legitimity.

Byl jsem v Pobřeží slonoviny jako vedoucí mise volebních pozorovatelů a mohu vás ujistit, že volby byly platné a že měly jasného a nezpochybnitelného vítěze.

  Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedající, pane Predo, řekl jsem, že pan Ouattara dost možná ve volbách zvítězil, ale nemyslím si, že to bylo tak jednoznačné, jak tvrdíte. V každém případě Ústavní soud Pobřeží slonoviny tento názor nezastával, i když je tento soud, stejně tak jako francouzský ústavní soud, jmenován na základě politické příslušnosti. Osobně bych byl rád, kdybychom se zaměřili na francouzské volby. Představuji skupinu, která má miliony voličů, s vedoucím představítelem, který se dostal do posledního kola prezidentských voleb, ale která nemá ani jednoho poslance v parlamentu, a dokonce ani jednoho senátora v našem vnitrostátním parlamentu. Ale vy jste k tomuto neslýchanému skandálu zcela neteční.

(Výkřiky „není k tématu” ze sněmovny)

  Filip Kaczmarek (PPE). – (PL) Pane předsedající, bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo údajně včera dal najevo, že je ochoten kapitulovat, a požádal Organizaci spojených národů o ochranu. Jednání o Gbagbově kapitulaci pokračují. Jsou vedena poté, co síly loajální demokraticky zvolenému prezidentu Ouattarovi obsadily prezidentské sídlo v Abidžanu. Podle názoru předsedy vlády Soroa je konec Gbagbovy vlády otázkou hodin. Nejsem si tím jist, ale doufám, že se tak stane. Co však víme zcela jistě, je to, že v ozbrojeném konfliktu jsou zabíjeni také civilisté, včetně žen a dětí. Ve srážkách mezi stoupenci obou politiků zahynulo kolem 1 500 lidí a milion osob musel opustit své domovy. Před několika dny jeden z Gbagbových poradců řekl, že dokonce ani případný masakr v Abidžanu nepřesvědčí bývalého prezidenta, aby přiznal porážku v prezidentských volbách a předal moc. Lze proto snadno předvídat, co by se v Pobřeží slonoviny mělo stát: urychlené ukončení bojů, odchod bývalého prezidenta ze země, což výrazně stabilizuje situaci, výkon spravedlnosti nad všemi, kdo se dopustili válečných zkočinů nebo vražd, a stabilizace země. Evropská unie by všechna tato opatření měla podpořit.

  Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, zajisté jsme spěchali na pomoc Libyi, avšak vůči Pobřeží slonoviny jsme od listopadu zůstávali nečinní. Sankce uvalené radou jsou krok správným směrem, ale kdy budou zrušeny? Proč byly použity k zablokování vývozu kakaových bobů správou abidžanského přístavu a k uzavření ropné rafinérie? Nebudeme-li pomáhat, alespoň bychom neměli způsobovat ještě více problémů. Nevinnými oběťmi bude hospodářství Pobřeží slonoviny a dlouhodobě i evropští spotřebitelé.

Laurent Gbagbo musí odejít a měl by být podpořen urychlený návrat uprchlíků do jejich domovů. Okolní země nemohou současné množství uprchlíků zvládnout. EU musí pomoci s organizaci voleb a budováním demokratických institucí. Nemělo by však být bráněno normálnímu obchodu. Pobřeží slonoviny je nejlépe prosperující ekonomikou v západní Africe. Skutečným klíčem k opětovné stabilizaci země je hospodářská obnova a přístup vyvážené produkce na trhy EU. Budu očekávat od Komise odpověď.

  Charles Goerens (ALDE). – (FR) Pane předsedající, na rozdíl od pana Gollnische jsem toho názoru, že nesmíme dovolit, aby umírali civilisté za všeobecné lhostejnosti, když jsou vystaveni síle a násilí ze strany nelegitimní hlavy státu.

Rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1975 zmocňuje mezinárodní společenství k tomu, aby zabrzdilo režim, který používá zbraně proti vlastnímu lidu. V daném případě to představuje pokrok, neboť již nejsme nuceni bezmocně hledět na to, jak je civilní obyvatelstvo terčem ukrutností páchaných jejich vedoucími představiteli.

Avšak i přesto, že bychom měli uvítat, že nyní již dokážeme na základě mezinárodního práva prolomit stěnu lhostejnosti, musíme také zajistit, aby byla přijata veškerá preventivní opatření, jež zaručí, že vojenská síla zůstane až tím posledním řešením. Bohužel, v Pobřeží slonoviny prezident Gbagbo nepodnikl nic, aby se tomuto konečnému výsledku vyhnul.

Až bude vše řečeno a napsáno, odvažuji se doufat, že rezoluce č. 1975 k Pobřeží slonoviny spolu s rezolucí č. 1973 k Libyi budou sloužit k odstrašení jiných před tím, aby s poukazem na státní svrchovanost omlouvali zabíjení svých vlastních občanů. Spojení Mezinárodního trestního soudu a postoje, který v poslední době zaujala Rada bezpečnosti Organizace spojených národů, znamená, že beztrestné páchané barbarské činy již brzy přestanou být pravidlem, ale měly by se doufejme stát výjimkou.

  Sabine Lösing (GUE/NGL). – (DE) Pane předsedající, může být v hluboce rozdělené zemi, jako je Pobřeží slonoviny, dosaženo trvalého míru násilnými prostředky a může být vítěz prezidentských vobeb legitimizován? Zdá se to být krajně nejisté, zvláště když skutečné příčiny konfliktu nebyly vyřešeny. Země byla destabilizována v důsledku hospodářských problémů vyvolaných z velké části programy strukturálních změn Světové banky. Sankce, které byly spěšně uvaleny s cílem oslabit Gbagbovu vládu, situaci zkomplikovaly a vyvolaly v Pobřeží slonoviny humanitární krizi. Legitimita obou aspirantů na prezidentství je sporná. Za masakrování civilního obyvatelstva jsou odpovědné armády obou stran.

Znovu se Západ přiklání na jednu stranu a Organizace spojených národů (OSN) spolu s francouzskými jednotkami vede válku ve snaze zajistit vítězství jedné straně konfliktu. Budou evropské mocnosti znovu rozhodovat o osudu afrického lidu, jako tomu bylo v koloniálním období, ale tentokrát s podporou OSN? Kam se poděly zásady mezinárodního práva? Je toto idea, na které byla založena OSN? Místo toho, aby se zaměřila na mírové řešení, OSN, jak se zdá, podporuje občanské války nebo v nich straní jedné straně. V čím zájmu?

  Michèle Striffler (PPE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych zdůraznit, že kromě politické krize v Pobřeží slonoviny stojíme před skutečnou humanitární krizí, která může dost dlouho přetrvávat.

Povolební násilí si vyžádalo více než milion vnitřně vysídlených osob a uprchlíků. Navíc by tento příliv uprchlíků mohl v regionu znovu vyvolat značné napětí. Politickou dohodou, která se nyní formuje, se humanitární krize, dámy a pánové, nevyřeší. Chceme-li se vyhnout nejhoršímu z možných scénářů, musíme být schopni rychle reagovat. Ať se stane cokoli, bude v Abidžanu po několik měsíců trvat chaos.

Chtěla bych poblahopřát Komisi k rozhodnutí zvýšit svůj humanitární rozpočet na pětinásobek původní částky, čímž se evropská podpora zvýší na více než 30 milionů eur. Evropská unie musí zmobilizovat všechny potřebné zdroje na pomoc nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva a musí sledovat, jak se vyvíjejí jejich požadavky.

Musíme také zajistit, aby větší mediální pokrytí věnované situaci v Libyi nezastínilo závažnost humanitární krize v Pobřeží slonoviny. Současná bezpečnostní situace navíc brání humanitárním pracovníkům v práci a v přístupu k lidem, což je hrozné.

Na závěr chci ještě říci, že nesmí existovat žádná beztrestnost: musíme udělat vše pro to, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost.

  Bernd Posselt (PPE). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych vyjádřit své překvapení nad tím, že zde opět není paní baronka Ashtonová. Ovšem těší mne, že ji zastupuje můj přítel, pan Németh. Rád bych viděl jeho, pana Füleho nebo jinou osobu, která trvale koordinuje zahraniční politiku Evropské unie, a ne někoho, kdo bývá zde, v Evropském parlamentu, jen zřídka.

K samotné problematice bych chtěl zcela jasně říci, že Pobřeží slonoviny má samozřejmě mnoho problémů, které je třeba vyřešit. Avšak jasným vítězem voleb byl prezident Ouattara a on je tou osobou, která má demokratickou legitimitu. Takový je názor Africké unie a mnoha jiných orgánů. Měli bychom proto být vděčni, že Organizace spojených národů (OSN), a především generální tajemník OSN a prezident Sarkozy zabránili masakru podobnému těm, k nimž došlo v jiných afrických státech, jako např. ve Rwandě nebo Konžské demokratické republice. Proto bychom se kvůli tomu neměli hašteřit.

Problémy to samozřejmě nevyřeší. Avšak když začne OSN kritizovat pan Putin a říkat, že generální tajemník OSN překročil svůj mandát, destabilizuje to OSN v době, kdy je jí naléhavě zapotřebí. Také Africká unie by neměla vyjadřovat své názory tak hlasitě, protože naprosto nedokázala v této krizi pomoci. Demokracii v Pobřeží slonoviny měla pomoci nastolit Africká unie. My, Evropané jsme se v minulosti dopustili mnoha chyb a dopouštíme se stále nových. Ale v tomto případě za chyby může někdo jiný.

  Předsedající. – Naše služby mne informovaly, a myslím si, že je důležité to vědět, že počátkem roku kancelář místopředsedkyně/vysoké představitelky zaslala seznam plenárních zasedání, kterých se bude moci zúčastnit. Již od té doby bylo známo, že zde tentokrát nemůže být, a proto, máme-li rozpravu, která se týká otázek jako je tato, musí ji očividně zastupovat někdo jiný, a to by mělo být jasné.

Nyní přecházíme na postup zvednuté ruky. Jsou zde tři řečníci.

  Mariya Nedelcheva (PPE). – (FR) Pane předsedající, násilí v Pobřeží slonoviny se skutečně stupňuje. Politický konflikt mezi dvěma jedinci bohužel vyústil v humanitární krizi.

Základní demokratická zásada respektování výsledků voleb musí být samozřejmě dodržena. Odchod pana Gbagba je proto nevyhnutelný. Otázka zní: co bude dál? Existuje nebezpečí, že napětí mezi oběma tábory se zintenzivní. Jaké máme plány postupu, jestliže vypukne občanská válka? Měli bychom usilovat o dosažení tří cílů.

Naší první prioritou musí být zachování míru a stability, které jsou nutné k tomu, aby se lid Pobřeží slonoviny mohl vrátit ke svému každodennímu životu: jídlu, poskytování péče, práci a chození do školy. Musí být vytvořena nezávislá komise, aby vyšetřila násilí spáchané od začátku konfliktu.

Za druhé Operace OSN v Pobřeží slonoviny a Africká unie musí pokčovat ve svých činnostech. Měli bychom však také zvážit vytvoření mechanismu pro dialog, který bude zahrnovat všechny zainteresované strany v zemi i v rámci širšího mezinárodního společenství.

A konečně dovolte, abych vám připomněla, že Evropská unie vyslala volební pozorovatelskou misi. Unie musí nyní vyvinout tlak, aby doporučení, jež předložila, byla vzata v úvahu a začleněna do procesu následujícího po skončení krize.

  Catherine Bearder (ALDE). – Pane předsedající, sedím zde a přitom s pomocí moderní technologie sleduji, jak se vyvíjí situace v Pobřeží slonoviny. Toto zařízení hraje svou roli v Pobřeží slonoviny právě tak, jako ji hrálo v severní Africe, kdy lidé textovými zprávami žádali o pomoc a o lékařskou pomoc.

Za posledních šest měsíců byla trpělivost přátel Pobřeží slonoviny podrobena těžké zkoušce: bylo to jako srážka pomalu jedoucích aut, kdy jsme sledovali, jak tato země sklouzává do situace, ve které se nyní ocitla – a trpí vždy ti nejzranitelnější. V tomto týdnu jsme zde hovořili o uprchlících, přicházejících do Evropy ze severní Afriky, ale slyšeli jsme také zprávy o téměř milionu lidí prchajících do sousedních zemí, které jsou stejně chudé, nebo ještě chudší než Pobřeží slonoviny. Přátelé této země musí být v pohotovosti, abychom ji co nejdříve pomohli vrátit k normálnímu, zdravému vývoji a poskytli tamnímu lidu šťastnou perspektivu do budoucna.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, situace občanské války v Pobřeží slonoviny zůstává znepokojivá, země je hospodářsky paralyzována a lid postižen intenzivním násilím a uvržen do humanitární krize. Je načase to zastavit. Víme, že tamní dramatická situace má dlouhodobé příčiny, zejména chudobu a sociální nerovnost, jež jsou dědictvím někdejšího kolonialismu či plánů na strukturální změny, které zde po řadu let uplatňuje Mezinárodní měnový fond (MMF). Avšak poslední čtyři měsíce utrpení po volbách ukázaly, jak politováníhodné je, že mezinárodní společenství, včetně Evropské unie, nevyužívá potřebnou měrou pro mírové a politické řešení krize diplomatické prostředky.

Politováníhodná je také úloha Francie v této záležitosti, neboť před pokračujícím využitím diplomatických prostředků dala přednost vojenské intervenci. Vyzýváme proto k zastavení války a násilí ze všech stran a naléhavě vyzýváme EU, aby podle toho i jednala.

  Zsolt Németh, jménem místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

– (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, řečeno slovy známého maďarského básníka: „Kdo mezi vrahy mlčí, je spolupachatelem.” Když vidíme, jak umírají tisíce a lidé prchají po milionech, nemůžeme se spokojit s frázemi o mírových holubicích, ale musíme něco udělat. A dříve než někdo bude srovnávat akci v Libyi a v Pobřeží slonoviny s akcí v Iráku, chtěl bych všem připomenout, že nynější akce nepřipomíná Irák nebo dokonce Afghánistán, ale Rwandu a Kosovo, a není náhodou, že jsme v posledních několika týdnech tolik hovořili o tom, že máme, jak jsme to formulovali, „právo a povinnost chránit” civilisty, občany.

Rád bych tedy zopakoval, že ano, pan Gbagbo prohrál svůj boj, je sám ve svém bunkru a očekává svůj osud. Rád bych také zdůraznil, že právní základ pro tuto akci je za současné situace nesporný. Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci č. 1975 a tato rezoluce poskytuje naprosto jasný mandát k akci. Za třetí bych rád také zdůraznil, že spáchané zločiny již nesmí zůstat obestřeny nejasnostmi a nevyšetřeny. K mému velkému uspokojení zákonně zvolený prezident Ouattara, jakož i předseda vlády, vyslovili souhlas s tím, aby OSN provedla mezinárodní vyšetřování spáchaných masakrů, a jasně to podporují. Vyšetření těchto masakrů je proto již součástí a velmi jasným předpokladem jakéhokoli řešení.

Pokud jde o příspěvek Evropské unie, organizace ECHO již v tuto chvíli předpokládá poskytnout 30 milionů eur formou humanitární pomoci a, jak jsem také naznačil ve svém úvodním vystoupení, bude Evropskou unií v brzké době připraven balíček, kterým Evropská unie podpoří cíle legitimně zvoleného prezidenta a vlády v oblasti hospodářství a budování institucí.

  Předsedající. – Obdržel jsem sedm návrhů usnesení⁽¹⁾ předložených v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra v poledne.

(Zasedání bylo přerušeno ve 20:35 a pokračovalo ve 21:00).

PŘEDSEDAJÍCÍ: SILVANA KOCH-MEHRIN
místopředsedkyně

(1) Viz zápis.