Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 7. dubna 2011 - Štrasburk

5. Dovoz rajčat z Maroka do EU (Petice 1565/2009) (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je rozprava k otázce k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi předložila Erminia Mazzoniová za Petiční výbor, ohledně dovozu rajčat z Maroka do EU (petice 1565/2009, kterou předložil José Maria Pozancos (Španělsko)), (O-000040/2011 – B7-0211/2011).

  Erminia Mazzoni, autorka. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, tuto otázku za Petiční výbor předkládáme z toho důvodu, že Petiční výbor nebyl spokojen s odpovědí Komise na otázku Španělské federace sdružení producentů a vývozců ovoce, zeleniny, květin a živých rostlin.

Komise se vlastně zaměřila na odpovědnost členských států za stanovení cen, aniž by se zabývala konkrétní oblastí vymezenou v petici – hlášením nezákonného dovozu rajčat a jiné zeleniny z Maroka.

Tento údajně nezákonný postup byl již zaznamenán regulačním orgánem OLAF, který upozornil na nesprávné použití metody odečtu upravené nařízením (ES) č. 3223/1994, které zakotvuje tři odlišné metody výpočtu. Důsledkem takového stavu jsou nižší výnosy Evropské unie, nekalá soutěž a porušení tržních pravidel a také prohlubující se chudoba evropských producentů a vývozců, přičemž obzvláště znepokojivá situace je hlášena ze Španělska, Řecka, Portugalska, Francie a Itálie.

Komise jedná s Marokem o nové dvoustranné dohodě a zdá se, že ani tentokrát nebude k těmto alarmujícím skutečnostem přihlédnuto, naopak příliv zcela neregulovaného dovozu z Maroka do Evropské unie, který je v rozporu s evropskou právní úpravou, bude pokračovat.

Na to bychom se podle mne měli zaměřit. Je to otázka, která se týká a dotýká aktuální citlivé problematiky – migračních toků. Je pravda, že ve velkém množství lidí přicházejících ze zemí severoafrického pobřeží, včetně Maroka, do Evropské unie jsou často zemědělští pracovníci, jak se ukázalo při nedávných událostech v Rosarno.

Snažíme se je přijmout. Především se jako Evropská unie, a zejména Itálie, snažíme nabídnout jim zdroj obživy. Další snižování potenciálu našich zemí k zemědělské produkci, tudíž i ve Španělsku, Itálii a Portugalsku, které se v současnosti potýkají s vážnými problémy, by způsobilo velké škody. Ráda bych tedy věděla, co s tím Komise hodlá dělat.

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, když dovolíte, zodpovím několik otázek, které byly v petici položeny. Rád bych paní Mazzoniové poděkoval za to, že tuto záležitost zmínila, a můžeme tak náš postoj v této věci vyjasnit.

Zaprvé bych sněmovnu rád ujistil, že Komise množství rajčat dovezených z Maroka pečlivě a pozorně sleduje s využitím systému křížové kontroly založeného na srovnání množství dovezeného marockými subjekty a záznamů vnitrostátních celních orgánů o každodenním dovozu. Komise dosud nezískala žádný důkaz systematických podvodů či systémového selhání mechanismu, který byl zaveden. Máme informace o jednom případu, k němuž se vrátím později. Taková byla situace v roce 2007, kdy OLAF vskutku zdůrazňoval, že systém ve své tehdejší podobě může přinést oportunistické jednání, nemusí se však nutně jednat o chování nezákonné.

Opakovaně zaznělo, že systém vstupní ceny a vymáhání případných dovozních daní v souvislosti s tímto mechanismem jsou ve výlučné pravomoci celních orgánů členských států.

Dalším aspektem této otázky, který je poměrně důležitý, je mezinárodní rozměr, v němž hrají výraznou roli jednání kola z Dohá, která dosud nebyla dokončena. Jakákoli změna systému vstupní ceny a současného mechanismu jejího uplatňování by mohla mít negativní dopad na dosavadní výsledky. Nová dvoustranná dohoda s Marokem ochrání zájmy evropských producentů tím, že zachovává systém měsíčních celních kvót na rajčata a přísnou kontrolu dováženého množství.

Kromě toho dohoda zakotvuje posílenou spolupráci a větší transparentnost údajů o trhu v odvětví ovoce a zeleniny. Kvantitativní nárůst rajčatové kvóty byl omezen na 52 tisíc tun, což je hluboko pod obvyklými obchodními hranicemi, přičemž nárůst bude postupný v průběhu čtyř hospodářských let, čímž se zachová současný podíl na trhu a tradiční dodávka do Evropské unie. Komise se tudíž domnívá, že jakákoli změna současného systému vstupní ceny musí respektovat podmínky příslušných mezinárodních dohod.

Komise zajišťuje řádnou aplikaci právní úpravy a za tím účelem provedla prostřednictvím OLAF šetření. O tom pravděpodobně hovořila paní Mazzoniová; zda jsou zde nesrovnalosti v důsledku nesprávné interpretace prováděcího nařízení. Přijmout opatření v návaznosti na výsledky šetření je však v kompetenci vnitrostátních celních orgánů. Náprava probíhá, zveřejnění údajů je ovšem výhradní povinností příslušných celních orgánů.

Další otázkou, kterou paní Mazzoniová zmínila, je organizace dohledu. Zde musím říci, že Komise, jak jsem zmínil, sleduje dovoz rajčat z Maroka s využitím systému křížové kontroly. Je sledováno dovezené množství hlášené v týdenních intervalech marockými orgány. Údaje jsou dále srovnávány s údaji poskytnutými vnitrostátními celními orgány, které na systém dohlíží, a rovněž Eurostatem. Jsem přesvědčen, že máme velmi kvalitní a přesné informace a že v případě, že by docházelo k cíleným podvodům a nesrovnalostem, rozhodně bychom to odhalili a přijali opatření.

  Esther Herranz García, jménem skupiny PPE. – (ES) Pane předsedající, v prvé řadě bych ráda vyjádřila svůj vděk Petičnímu výboru za jeho kvalitní práci poté, co byla předložena stížnost Španělskou federací sdružení producentů a vývozců ovoce, zeleniny, květin a živých rostlin, která se zakládá na zprávě zveřejněné Evropským úřadem pro boj proti podvodům OLAF v roce 2007. Domnívám se, že závěry této zprávy jsou nanejvýš jednoznačné a bohatě ospravedlňují opatření na straně Komise – která se měla touto záležitost zabývat už dávno –, jimiž se mělo vyjasnit fungování režimu vstupní ceny, přinejmenším ve vztahu k dovozu rajčat.

Avšak Komise nejenže nejednala ve snaze zabránit podvodnému jednání, které umožňuje platné nařízení o vstupní ceně, nýbrž navíc sjednala s Marokem novou dohodu o zemědělství, bez předchozího odstranění nedostatků režimu dovozu, který se používá v současné době.

Vážení kolegové, je načase, aby Evropská komise začala brát své povinnosti vážně, zahájila šetření, kde a jak k podvodům dochází, a případně požadovala uhrazení nezaplacených celních poplatků. Domnívám se, že nová dohoda s Marokem by v žádném případě neměla být ratifikována, dokud nebudou dojednány veškeré podrobnosti, na něž jsme upozornili.

Naším cílem není bránit novým mezinárodním dohodám, nýbrž zajistit pouze to, aby tyto dohody vážně nepoškozovaly zájmy evropských producentů a aby byla pravidla zakotvená v těchto dohodách dodržována.

Pokud jde o novou dohodu s Marokem, vše, co evropské odvětví ovoce a zeleniny požaduje, je záruka, že sjednané podmínky budou skutečně dodržované. To bude možné jen v případě, že režim vstupní ceny reformujeme. Nemůžeme novou dohodu s Marokem uzavřít, dokud nebudeme mít nový systém vstupních cen. Tuto dohodu, kterou již Komise sjednala, nebudeme moci ratifikovat.

Navíc mají-li se členské státy podílet na dohledu, pak by měly mít povinnost významně finančně přispět. Současně je ovšem pravda, že už dlouho požadujeme, aby na evropských hranicích fungoval obdobný hraniční a celní systém jako ve Spojených státech a zajistila se tak účinná kontrola.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg , jménem skupiny S&D. – (PL) Podle španělských zemědělců, kteří petici Evropskému parlamentu zaslali, ohrožují marocká rajčata nízkou cenou evropské producenty potravin. Hovoří o ceně nižší, než je minimum stanovené v preferenční dohodě o vývozu a dovozu mezi EU a Marokem na zhruba 46 EUR za 100 kg. Podle Eurostatu vyvezlo Maroko v prosinci 2010 téměř 70 000 tun rajčat, což je více než dvojnásobek kvóty, jak ji předpokládala dohoda mezi EU a Marokem. Evropským producentům tak vznikly velké ztráty, nehledě na ztráty na celních poplatcích. OLAF se k této věci již vyjádřil ve své zprávě z roku 2007, kde uvádí, že při dovozu rajčat z Maroka může docházet k nezákonnému postupu v souvislosti s příliš nízkou cenou rajčat oproti ceně, která byla sjednána s EU, což je v důsledku příčinou toho, že nejsou hrazeny dodatečné celní poplatky. Připojuji se k hlasům ostatních členů Petičního výboru, chtěla bych se nicméně zeptat, zda má Komise v úmyslu takováto pravidla revidovat, a případně vymáhat nezaplacené celní poplatky.

  Ramon Tremosa i Balcells, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, loni v říjnu jsem Komisi předložil otázku k písemnému zodpovězení ohledně rozdílů mezi údaji jednotlivých služeb EU o dovozu rajčat z Maroka.

V roce 2008 činil rozdíl mezi údaji GŘ TAXUD a Eurostatu 100 tisíc tun. Komise odpověděla, že problém zaznamenala a byl řešen, není mi však jasné, zda Komise dosáhne toho, co si evropští občané a evropští producenti zasluhují.

Evropská unie nedováží rajčata jen z Maroka, ale i z dalších třetích zemí. Měli bychom najít způsob, jak jednat, aby jednání byla ke všem maximálně spravedlivá a řešení nebylo na úkor evropského zemědělství. Měli bychom rovněž nalézt způsob, jak kontrolovat, co dovážíme z jiných třetích zemí, zejména přes některé přístavy v severní Evropě. Bez účinných hraničních kontrol to evropské zemědělství bude mít v budoucnu velice těžké.

Jestliže dohoda mezi EU a Marokem evropskou produkci rajčat naruší, bude velmi obtížné znovu produkci na půdě EU obnovit. Pravidla a povinnosti by měly platit pro všechny stejně, což znamená spravedlivou hospodářskou soutěž. Nemůžeme souhlasit s tím, aby se na evropské producenty vztahovala jiná pravidla a jiné povinnosti než na producenty ze třetí země. Schválili bychom tak prakticky ztrátu konkurenceschopnosti našeho zemědělství, což by mělo obrovský dopad na pracovní sílu v Evropě. Jsem zastáncem volného obchodu, ovšem za stejných podmínek výroby a také podávání informací. Tam, kde toto není, není volný obchod obchodem spravedlivým a ani hospodářská soutěž není spravedlivou soutěží.

A konečně, myslím si, že by Parlament neměl dohodu mezi EU a Marokem ratifikovat, aniž by zahrnovala doložky o pracovním trhu, sociálních aspektech a životním prostředí v Maroku. Jestliže k tomu nedojde, tak by Evropa mohla přijít o své zemědělství a potravinářský průmysl.

  João Ferreira, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Pane předsedající, v průběhu rozpravy o dohodách o obchodu v oblasti zemědělské výroby s Marokem a dalšími středomořskými zeměmi, jako je Egypt a Izrael, bylo námi vzneseno několik varování. Varovali jsme především, že kdyby byly uzavřeny, zvýšil by se ještě více tlak na snižování výrobních cen, kterému čelí zemědělci v EU, zejména v případě zemí, jako je Portugalsko, přičemž další problémy, obzvláště v distribuci jejich produktů, se takovým vývojem také ještě zhorší. Odsuzujeme liberalizaci obchodu s ovocem a zeleninou, které jsou typické pro Středomoří, neboť důsledkem bude, že velké supermarkety budou nasazovat produkty nižší ceny, které jsou zpravidla z oblasti působnosti stejných pravidel a norem, jaké se vztahují na zemědělce v EU, vyňaty. Rádi bychom poukázali na to, že liberalizace obchodu se zemědělskými produkty podporuje modely intenzivní produkce pro vývoz, což zvýhodňuje velké zemědělské podniky na úkor malých a středních farem, rodinných podniků a dodávek pro místní a regionální trh. To vše má negativní dopad na nezávislost, bezpečnost a kvalitu potravin a rovněž na životní prostředí.

Před takovouto situací jsme varovali, což Komise bohužel ignorovala a i nadále ignoruje. Nezabývá se vůbec tím, že je nutné bránit zájmy výrobců v EU, zajistit spravedlivé ceny produkce a zajistit podnikovou kontinuitu, zejména pro malé a středně velké zemědělské výrobce. Navíc, jak víme, Komise ignorovala zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jež odsoudila nezákonný postup při dovozu rajčat z Maroka, ve zprávě, která uznává dopady těchto dovozů na snižování cen rajčat na trhu v EU. A aby toho nebylo málo, Komise se rozhodla v nové kapitole dohody o přidružení uzavřené s Marokem věnované zemědělství dovoz rajčat do EU dále navýšit.

Kdy tento liberální fundamentalismus, který vše podřizuje zájmům několika velkých evropských korporací a nadnárodních vývozců, konečně skončí? Jak hodlá Komise evropským producentům kompenzovat škodu, kterou jim prokazatelně způsobila? Otázkami, které jsem položil, byste se měli zabývat.

  Gabriel Mato Adrover (PPE). – (ES) Pane předsedající, pěstitelé rajčat na Kanárských ostrovech, v oblasti Murcia, v Andalusii a v oblasti Valencie – všichni to jsou pěstitelé z Evropské unie – potřebují, aby Komise přijala razantní opatření proti současné nespravedlivé situaci, která jim způsobuje závažné škody. Je zde, a vy to víte, páchán podvod.

Maroko díky dohodě s EU těží z výhod vstupní ceny, nesplňuje však její podmínky. Navíc bychom se neměli zabývat jen rokem 2007, nýbrž blíže zkoumat i rok 2010. Komise velmi dobře ví, že španělští pěstitelé rajčat musejí s pěstiteli z Maroka soupeřit za nespravedlivých podmínek, jelikož musí nést mnohem vyšší výrobní náklady v důsledku přísných evropských standardů jakosti, bezpečnosti potravin a bezpečnosti na pracovišti a také tyto náklady v reakci na omezení pesticidů, jimž není povinnost dostát ve třetích zemích.

I tak se našim pěstitelům daří s velkým úsilím a důrazem na kvalitu své plodiny i nadále prosazovat. Je tudíž nepřijatelné, aby Komise ignorovala nesprávné fungování režimu vstupní ceny, jehož složitost vybízí k podvodům a jež je jako problematické označováno i samotným Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), a aby zavírala oči nad porušením rajčatových kvót, které byly sjednány s Marokem.

Nestačí, aby nám Komise oznámila, že dohled je povinností členských států. Pokud státy své povinnosti nesplní, musí Komise jednat. Je nepřijatelné, aby docházelo k porušování nařízení o marockých dovozních kvótách a neplacení příslušných celních poplatků a Komise nepodnikla žádné kroky.

Komise by chtěla, abychom novou dohodu s Marokem schválili. Dokud však nedostaneme záruky, že se systém cen změní tak, aby nedocházelo k nespravedlivé hospodářské soutěži mezi marockou a španělskou produkcí, v žádném případě tuto iniciativu nepodpoříme.

Vaší povinnností je zajistit dodržování dohod, současně je však vaší povinností chránit zájmy pěstitelů na Kanárských ostrovech, v oblasti Murcia, Andalusie a Valencie. Učiňte tak dříve, než bude příliš pozdě.

  Josefa Andrés Barea (S&D). – (ES) Pane předsedající, požadavky na změnu nařízení o vstupní ceně se ozývají od roku 2003. Tato sněmovna, členské státy, Španělsko a Francie s podporou Itálie, Řecka a Portugalska, ti všichni o to žádali.

Důvod spočívá v tom, že toto nařízení není správně uplatňováno, nejsou hrazeny některé poplatky a používaná metoda výpočtu není objektivní. V důsledku toho tento sektor trpí, potýkáme se s nekalou hospodářskou soutěží a členské státy mají nižší výnosy z celních poplatků.

Ověřily to i specializované jednotky inspekce pro ovoce a zeleninu, přičemž poukázaly na to, že článek 5 nařízení umožňuje neobjektivní uplatnění, a jak již bylo v této sněmovně řečeno, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) uvedl, že používaná metoda výpočtu umožňuje vyhnout se placení dodatečných celních poplatků.

Řešení problému je v rukou Komise. Musíme mít řešení ve vztahu k výrobnímu systému i členským státům. Tato situace trvá již šestnáct let.

Odvětví trpí. Evropské odvětví ovoce a zeleniny a španělské odvětví ovoce a zeleniny v oblasti Valencie, Murcie a Andalusie, ti všichni trpí, a je nezbytné situaci řešit. Situace má dopad i na spotřebitele.

  Paolo De Castro (S&D). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, petice, která je předmětem dnešní rozpravy, byla doručena v době, kdy parlamentní Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova a Výbor pro mezinárodní obchod diskutují o nové kapitole o zemědělství, která je součástí dohody s Marokem.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) potvrzuje, že docházelo k nesprávnému postupu při výpočtu cla na dovoz rajčat, což poškozovalo evropské producenty – tytéž producenty, kteří vyjadřují své obavy z nárůstu dovozu ovoce a zeleniny obecně, k němuž dojde, jakmile bude dohoda uzavřena.

Jsme velmi citliví k obavám vyvolaným dvoustrannými dohodami, v nichž je zemědělství často obětováno širším průmyslovým zájmům. To není dobrá cesta, a my to budeme Evropské komisi i nadále opakovat. Rád bych však poukázal na to, že současná hospodářská a politická krize v oblasti Maghrebu by nás měla přivést k hlubokému zamyšlení nad touto smlouvou a větší solidaritě.

  Iratxe García Pérez (S&D). – (ES) Pane předsedající, jak žádají předkladatelé petice ze Španělské federace sdružení producentů a vývozců ovoce, zeleniny, květin a živých rostlin, je potřeba – a nyní opakuji předloženou žádost Španělska a dalších členských států –, aby některé články nařízení, o němž hovoříme, Komise změnila.

Co se týče metody výpočtu vstupních cen, je nutné abychom odstranili jednu ze tří metod, jež se v současné době používají – tu, která je známa pod označením „odvozující metoda“. To je ta nejvíce potřebná změna, neboť dovozci volí tu metodu, která jim v dané době umožní vyhnout se placení dodatečných cel.

Nyní, když se očekává přijetí nové dohody s Marokem tímto Parlamentem s ohledem na její nabytí účinnosti, Komise by nepochybně prokázala význam její existence tím, že by systém jednou provždy napravila. My jsme dnes tento požadavek znovu zopakovali, jelikož náležitě fungující systém vstupních cen je kompenzací, kterou naši pěstitelé mohou rozumně očekávat v okamžiku, kdy bude její nabytí účinnosti schváleno.

  Giovanni La Via (PPE). - (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, domnívám se, že dnešní rozprava o petici předložené Španělskou federací sdružení producentů a vývozců ovoce, zeleniny, květin a živých rostlin je příhodná a velmi dobře načasovaná s ohledem na skutečnost, že Parlament současně vede rozpravu o dohodě o obchodu s Marokem.

Je zřejmé, že petice nadnesla otázku, na niž Komise patrně dosud neposkytla odpověď. Tato sněmovna trvá na poskytnutí odpovědi před tím, než bude dohoda uzavřena, jelikož je nepřijatelné, aby evropští zemědělci nadále dopláceli na tuto touhu po volném obchodu, která prostupuje Evropu.

Musíme naše zemědělce bránit a ochraňovat, a to nejen ve vztahu k produkci rajčat, ale rovněž veškeré produkci ovoce a zeleniny, již by takové svévolné otevření trhu krutě zasáhlo.

  Pier Antonio Panzeri (S&D). – (IT) Pane předsedající, vážení kolegové, kritika, která zde dnes ve spojitosti s předloženou peticí zazněla, je pochopitelná. Myslím, že máme před sebou ještě dlouhou cestu, než se nám podaří dosáhnout toho, aby získala všestranný souhlas případná obecná dohoda o zemědělských produktech podepsaná s Marokem. Na jedné straně musí taková dohoda respektovat odpovídající rovnováhu a nezpůsobovat závažné potíže evropským zemědělským producentům. Na druhé straně musí splňovat potřebu jasných a transparentních pravidel hospodářské soutěže na zemědělských trzích. Touto cestou se musíme vydat a zaručit tak, aby vztahy mezi Evropskou unií a Marokem byly dobré.

Proto vyzývám Komisi, aby hledala vhodná řešení, která neztrácejí ze zřetele zájmy producentů, současně však přihlížejí i k obnovené politice velkorysosti vůči Maroku, zejména s ohledem na současné události, ke kterým dochází v Maghrebu.

Bylo by velmi užitečné si toto uvědomit – a já bych nerad, abychom nakonec místo zemědělských produktů a rajčat dováželi sběrače rajčat. Z toho důvodu je důležité provést důkladnou analýzu a vytvořit novou evropskou politiku.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedající, jsem přesvědčen, že politika „zaběhnutého stavu“ se nám v minulosti již mnohokrát vymstila. Musíme tudíž postupovat velmi obezřetně, zejména s ohledem na současnou situaci v severní Africe. A právě proto bych se rád připojil k těm, kteří řekli, že za současných okolností je nanejvýš nevhodné pokročit kupředu s touto dohodou o obchodu s Marokem.

Jako zpravodaj pro stanovisko Výboru pro rybolov si myslím, že musí být důkladně vysvětlen pokrok dosažený v současném rámci. Rovněž tak je třeba, abychom jasně požadovali, že musí všechna rajčata – či jakékoli jiné produkty – vstupující na trh Evropské unie přicházet za stejných podmínek, jako jsou vyžadovány v případě místních pěstitelů. Jestliže se nám takového ujištění nedostane, měli bychom – nebo dokonce musíme – celý rámec znovu přehodnotit, což, jsem přesvědčen, sněmovna také udělá.

Domnívám se, že více než ochranářskou politiku potřebujeme pevné odhodlání, že podpoříme spravedlivý obchod. Současně se musíme zbavit veškerých pochybností ohledně toho, jaký tento rámec vlastně je, protože bez toho nebudeme schopní vědět a konat s potřebnou odpovědností.

  Cristina Gutiérrez-Cortines (PPE). – (ES) Pane předsedající, musím poděkovat všem svým kolegům poslancům, kteří porozuměli problému, jež nastal v regionu Středomoří, porozuměli španělské delegaci, a všem, kdo chápou, že my, obyvatelé Kanárských ostrovů a oblastí Murcie, Valencie a Almerie, jsme frustrováni tím, že Komise nedokázala dodržet své dohody, sledujeme, jak řada našich podniků zaniká, a zůstáváme vstupní branou pro přistěhovalce ze subsaharské Afrikya Maroka a nárazníkem tlumícím krizi. A to proto, že nyní, v době nejhoršího hospodářského nedostatku, podporujeme ty, kdo přicházejí za prací a mají dost na to, aby byli schopni posílat peníze domů svým rodinám.

Proto se domnívám, že Komise musí při výkonu pravomocí svěřených jí Smlouvami postupovat mimo jiné odpovědně. Domnívám se, že Komise se vůbec nezabývala tím, že je třeba chránit zájmy veřejnosti, že je nutné předcházet nevybíravé politice, která nás navíc nutí dovážet produkty vypěstované v nanejvýš pochybných fytosanitárních podmínkách.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Pane předsedající, jedním z důvodů, proč byl vytvořen vnitřní trh, bylo poskytnout evropským spotřebitelům lepší ochranu. Spotřebitelé mají právo, aby při nákupu po celé Evropské unii mohli kupovat produkty zdravé a vypěstované ve shodě s normami.

Otevření trhu – jinými slovy kontrolovaná dovozní kvóta – musí proto být podrobeno naplnění nejméně tří požadavků. Zaprvé musí být jednoznačná kontrola množství povoleného dovozu. To souvisí především s kvantitiativním aspektem. Zadruhé je nutné kontrolovat rovněž kvalitu produktů. To souvisí s výrobními normami. Zatřetí by se měl brát v úvahu dopad na zemědělce v Evropské unii. Je třeba zabránit jakýmkoli obchodním praktikám, které poškozují třetí stranu – a zde jsou tím obecně myšleny praktiky upřednostňující průmysl na úkor zemědělství.

Proto Komisi vyzývám, aby dohodu s Marokem podrobila další pečlivé kontrole a aby ji nepodepisovala dříve, než proběhne další podrobný přezkum.

  Michel Dantin (PPE). – (FR) Pane předsedající, rád bych poděkoval španělským producentům, kteří nám tuto aktuální petici předložili.

Evropský parlament vskutku Komisi již řadu měsíců upozorňoval, že množství dvoustranných dohod ohrožuje náš vnitřní trh. Není pochyb o tom, že otázce rozvoje Maroka přikládáme velký význam. Pochopitelně víme, že nastolení stability ve vlastní zemi je pro marocký lid tím nejlepším možným řešením, a že se díky tomu v budoucnosti nebudeme muset potýkat s tolika problémy s přistěhovalectvím. Když nám však Komise říká, že nová dohoda jen potvrdí současný stav, můžeme díky zprávám Evropského úřadu pro boj proti podvodům jednoduše zjistit, že situace, o níž Komise hovoří, není skutečným řešením.

Navíc bychom Komisi rádi upozornili na další věc. Dozvěděli jsme se, že díky sjednaným – nově sjednaným – dohodám budeme moci podpořit marocké výrobce. Jaké výrobce zde máte na mysli? Vývozci jsou především velké zemědělsko-potravinářské společnosti, které v Maroku založily obří zemědělské podniky. Malým marockým producentům naše dohoda žádné výhody nepřinese, jelikož nejsou schopni vyrábět za podmínek, které jsou přijatelné pro evropský trh. Nemaťte nás a neposkytujte poslancům Evropského parlamentu zavádějící informace: to je můj požadavek na Komisi.

  Maroš Šefčovič, místopředseda Komise. – Pane předsedající, když dovolíte, začnu na úvod několika čísly, neboť někteří řečníci je ve svých prohlášeních uváděli. Použiji údaje ze systému Comext.

Dovoz rajčat z Maroka do EU vzrostl ze 185 000 tun v sezóně 1999–2000 na 295 000 tun v sezóně 2009–2010, což následuje celkový trend dovozu čerstvého ovoce a zeleniny z celého světa. V téže době celkový dodatečný dovoz rajčat do EU vzrostl z 242 000 na 493 000 tun. Nutno zdůraznit, že podíl Maroka na celkových dovozech do EU dokonce poklesl z 76 na 59 %. Produkce rajčat v EU se pohybuje mezi 16 až 18 miliony tun ročně, z čehož se 6,5 až 7,5 milionů tun prodává ve formě čerstvé zeleniny. Myslím, že je velmi dobré tato čísla znát, abychom diskusi a význam problému nezveličovali.

Pokud jde o novou dohodu s Marokem, Komisí je považována za zdrženlivou a vyváženou. V případě jejího přijetí Komise samozřejmě zajistí, aby všechny její podmínky a pravidla byla v plné míře respektována. Dodatečný objem co do kvantity v rámci celní sazby bude i nadále nižší než tradiční průměr dodávek do EU. Současná průměrná roční úroveň činí 300 000 tun. Připočteme-li 52 000 tun, bude to 285 000 tun v rámci celní sazby, takže je zde prostor pro dovoz 15 000 tun v rámci klasického režimu erga omnes.

Co se týče dalšího nastoleného problému, tedy stížnosti, že jsme nereagovali, v žádném případě nemohu souhlasit, jelikož jsme nezaznamenali žádné systémové selhání mechanismu. Objevil se jeden případ, o němž zde dnes také byla řeč, kdy problém odhalil úřad OLAF a celý spis se svými nálezy předal francouzskému soudu, který se sice se závěry úřadu OLAF neztotožnil v plném rozsahu, byla však zahájena i částečná úhrada nezaplacených cel.

Dále bych sněmovnu rád ujistil, že pokud jde o kontrolu fytosanitárních norem, zajišťuje Komise maximální možnou kontrolu a nejvyšší úroveň norem pro veškerý dovoz čerstvého ovoce a zeleniny do Evropské unie. Současně musím říci, že chápu pozornost, kterou poslanci Evropského parlamentu i zemědělský sektor těmto vysoce aktuálním otázkám věnují. Rád bych je ujistil, že pokud má některá organizace konkrétní důkaz o podvodu, nechť na to Komisi upozorní a ta se podnětem bude důkladně zabývat a případně přijme vhodné opatření.

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

(Zasedání bylo přerušeno v 11:35 a pokračovalo ve 12:00).

PŘEDSEDAJÍCÍ: DIANA WALLIS
místopředsedkyně