Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2159(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0099/2011

Rozpravy :

PV 12/05/2011 - 9
CRE 12/05/2011 - 9

Hlasování :

PV 12/05/2011 - 12.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0231

Rozpravy
Čtvrtek, 12. května 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

9. Zpráva: Zver – Mládež v pohybu: – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy - Zpráva: Honeyball – Učení se v raném věku - Zpráva: Schaake – Kulturní dimenze vnější činnosti EU - Zpráva: Sanchez-Schmid – Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví - Sarajevo jako Evropské hlavní město kultury v roce 2014 (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o:

- zprávě, kterou jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání předkládá pan Zver, o iniciativě Mládež v pohybu – rámci pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy (2010/2307(INI)) (A7-0169/2011),

- zprávě, kterou jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání předkládá paní Honeyballová, o učení se v raném věku v Evropské unii (2010/2159(INI)) (A7-0099/2011),

- zprávě, kterou jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání předkládá paní Schaakeová, o kulturních dimenzích vnější činnosti EU (2010/2161(INI)) (A7-0112/2011),

- zprávě, kterou jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání předkládá paní Sanchez-Schmidová, o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (2010/2156(INI)) (A7-0143/2011), a

- otázce k ústnímu zodpovězení pro Komisi o Sarajevu jako Evropském hlavním městě kultury v roce 2014, kterou jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání předložila paní Packová (O-000061/2011 - B7-0215/2011).

 
  
MPphoto
 

  Milan Zver, zpravodaj. (SL) Pane předsedající, ze všeho nejdříve bych rád řekl, že během dnešního dopoledního zasedání uvidíme skutečné důkazy práce našeho Výboru pro kulturu, vzdělávání a mládež. Jsem zpravodajem pro jeden spis, velice důležitou zprávu o Mládeži v pohybu založenou na sdělení Evropské komise. Při této příležitosti bych rád poděkoval svým kolegům za to, že mi dali možnost tuto zprávu připravit, a rovněž bych rád poděkoval Evropské komisi, která se na přípravě této zprávy podílela a zařadila problémy, kterým čelí mladí lidé, mezi základní priority desetiletého plánu rozvoje EU.

Při vypracovávání této zprávy jsem pracoval s mnoha zúčastněnými stranami, zejména se zástupci mladých lidí, z členských států i ze zbytku Evropy, například s Evropským fórem mládeže. Měli jsme pěknou řádku setkání a konferencí. Spolupracoval jsem rovněž s Výborem regionů a Výborem pro hospodářské a sociální věci, a tato zpráva je tak výsledkem mnoha výměn názorů během období její přípravy. Rád bych také zdůraznil, že v době, kdy tato zpráva byla přijímána, mí kolegové poslanci z ostatních politických skupin prokázali poměrně konstruktivní přístup. V tomto ohledu bych rád poděkoval zejména stínovým zpravodajům, kteří odvedli dobrou práci, a výsledkem je, že dnes máme před sebou zmíněnou zprávu v její nynější podobě.

Chtěl bych podotknout, že podle různých studií mladí lidé, kteří využijí příležitosti studovat či pracovat v zahraničí, mají ve škole lepší výsledky, jsou úspěšnější a konkurenceschopnější, pokud jde o shánění práce, a také pokud jde o jejich integraci do společnosti. Politika sama o sobě však nemůže zaručit dobré školy, dobré vzdělání či dobrá pracovní místa pro mladé lidi. Může však udělat to, že bude vytvářet příznivé podmínky s cílem pomoci mladým lidem těchto věcí dosáhnout. Tyto podmínky jsou zcela jistě spojeny s modernizací školských vzdělávacích systémů. Evropa, a zejména členské státy, stojí během tohoto desetiletí před velkou výzvou zlepšení, například odborného vzdělávání a přípravy a zvýšení jejich atraktivity a kvality. Evropská ekonomika v nadcházejícím desetiletí velmi naléhavě potřebuje odborné kvalifikace. Odhaduji, že již do roku 2020 bude až 50 % všech pracovních míst vyžadovat vzdělání a odbornou přípravu tohoto druhu. Odborné vzdělávání a příprava proto zůstávají jednou z priorit naší politiky i politik členských států.

Pokračování reformy boloňského procesu je však ještě důležitější. Evropské univerzity by měly být ještě více v kontaktu s ekonomikou a společností obecně. Evropské univerzity se stanou konkurenceschopnějšími, když budou věnovat ještě větší pozornost potřebám trhu, ekonomiky, a když se jim také podaří nalézt další zdroje financování. Je faktem, že v Evropě máme příliš málo financování pro vysokoškolské vzdělávání. Evropské země, členské státy Evropské unie, nedostatečně investují do studentů, a to je docela velký problém.

Samozřejmě v rámci této priority Evropská unie rovněž stanovila další cíle, jichž se musí dosáhnout: snížit míru předčasného ukončování školní docházky, která je při současných 16 % nepřiměřeně vysoká, takže ji potřebujeme snížit na 10 %. Podobně budeme v tomto desetiletí potřebovat vzdělanější pracovní sílu, má-li si Evropa udržet svoji konkurenční výhodu nad ostatními částmi světa.

Protože můj čas již vypršel, vezmu si ještě dvě minuty později, po rozpravě, abych mohl poskytnout další informace.

 
  
MPphoto
 

  Mary Honeyball, zpravodajka. – Pane předsedající, jsem vskutku velmi potěšena, že mám příležitost představit svoji zprávu o učení se v raném věku v Evropské unii; jde o mimořádně důležitou stránku vzdělávání, které jsme doposud skutečně nevěnovali příliš velkou pozornost.

Obzvláště bych ráda poděkovala paní komisařce Vassiliouové a jejímu kabinetu, s nimiž jsme na této věci velmi úzce spolupracovali, a také maďarskému předsednictví, které mělo učení se v raném věku jako jednu ze svých priorit. Bylo to ve všech směrech velmi plodné partnerství a umožnilo nám odvést práci, která se v této práci odráží.

Chtěla bych poděkovat i všem stínovým zpravodajům z ostatních politických skupin. Odvedli jsme mimořádně dobrou práci, jak již řekl pan Zver o své zprávě, a ve výboru jsme přijali zprávu o učení se v raném věku jednomyslně, což jasně dokazuje, že se tato věc těší podpoře napříč politickým spektrem.

Víme, proč tomu tak je: jedním z hlavních důvodů je, že raný věk je mimořádně důležitý. Intervence v raném věku je nesmírně důležitá pro životní šance dětí, nejen během jejich postupu vzdělávacím systémem, ale také později v životě. Výzkumy, které byly provedeny, z nichž většina, obávám se, neprobíhá v EU, ukazují, že pokud dětem poskytnete podporu a to, co potřebují, když jsou malé, pomáhá jim to v pozdějším životě: omezuje to kriminalitu, zlepšuje zdraví a snižuje nezaměstnanost, a nám všem to tak přináší prospěch.

Samotné děti pak ve většině případů budou mít ve škole lepší výsledky, budou dostávat lepší známky, budou mít vysokou míru zaměstnanosti a lepší zaměstnání a i jejich rodinné vztahy budou lepší – stejně jako jejich zdraví. V této věci tedy ještě musíme všechno udělat; všechno je to prospěšné.

Uvnitř EU existuje různorodá úprava pro učení se v raném věku a v mé zprávě se uvádí, že tento fakt chceme respektovat a zachovat. Každý členský stát to dělá jinak, protože vzdělávání v raném věku se vždy vyvíjelo v rámci svého vlastního systému. Ještě více to komplikuje skutečnost, že věk, kdy školáci začínají povinné vzdělávání, se rovněž od jednoho členského státu ke druhému liší. Nehledali jsme tedy jediné univerzální řešení, ale snažili jsme se určit hodnoty a zásady a obecné směry pro členské státy, aby mohly vytvořit evropský rámec společných cílů, sdílených hodnot a sdílených nároků.

O tom tedy tato zpráva je: ve skutečnosti je o stanovení rámce. S tímto cílem jsme samozřejmě začali u dítěte. Zasadili jsme se o přístup ke vzdělávání a péči v raném věku silně zaměřený na děti, přičemž nejlepší zájmy dítěte se nacházejí v jeho středu. Čerpali jsme z výzkumů z celého světa a moje zpráva se zabývá následujícími tématy: spolupráce s rodiči, která je pro učení se v raném věku pro malé děti velice důležitá; personál a kvalita služeb a požadované kvalifikace; a začlenění služeb spojených s učením se v raném věku do zbytku vzdělávacích systémů v členských státech. Pokryli jsme tedy tyto klíčové oblasti a právě na ně bychom se v budoucnu měli zaměřit.

Odborné kvalifikace personálu jsou mimořádně důležité a v této oblasti jich je velký nedostatek. Zdá se, že panuje názor, že o malé děti se může starat kdokoli, zatímco ve skutečnosti tomu tak není. Musíme se intenzivně zabývat kvalifikacemi, a to takovými kvalifikacemi, které lze převádět a uznávat napříč celou EU. Musíme se také zabývat přístupem, aby se všichni, kdo potřebují služby vzdělávání v raném věku, k nim mohli dostat.

Již jsem vyčerpala své čtyři minuty a chci si ještě ponechat nějaký čas na konec této rozpravy, a tak bych jen závěrem dodala, že v této době nutných úspor a v dobách hospodářských obtíží se musíme postarat o to, aby raný věk byl nadále na pořadu dne a abychom stále dělali to, co je v této významné oblasti třeba udělat.

 
  
MPphoto
 

  Marietje Schaake, zpravodajka. – Pane předsedající, než zdůrazním několik prvků této propracované zprávy o roli kultury ve vnějších činnostech EU, chci upřímně poděkovat svým kolegům z Výboru pro kulturu a vzdělávání za jejich konstruktivní spolupráci a za jednomyslné přijetí naší společné práce v hlasování ve výboru. Samozřejmě občanská společnost a další zúčastněné strany rovněž velmi užitečným způsobem přispěly.

Kultura má v našich liberálních demokraciích vnitřní hodnotu. Obohacuje životy lidí. EU je dobře známá svou kulturní rozmanitostí a současně je společenstvím hodnot, které se rovnou měrou vztahují na každého občana. Tyto evropské hodnoty jako dodržování lidských práv, demokracie a základní svobody, jsou rovněž reprezentovány naším kulturním obsahem. Kulturní identita, hodnoty a postavení EU na světové scéně jsou vzájemně provázány. Evropským zájmům se slouží tehdy, pokud jsou kulturní aspekty strategicky vytvářeny prostřednictvím spolupráce a partnerství, jak prostřednictvím kulturních programů, tak tehdy, když kulturní aspekty tvoří nedílnou součást hospodářských, zahraničních a bezpečnostních i rozvojových politik. Prostřednictvím sdílení literatury, filmu, hudby a kulturního dědictví se otevírají dveře porozumění a mezi lidmi se budují mosty.

EU se rovněž může dělit o významné zkušenosti, pokud jde o překonávání konfliktů a budování stability skrze sdílené zájmy a vzájemné porozumění. Při rozvoji Evropské služby pro vnější činnost je důležité začlenit a usměrnit roli, kterou kultura má a měla by mít ve vnější činnosti EU. Měla by být klíčovým a horizontálně integrovaným prvkem mezi širokým spektrem vnějších politik, které tvoří zahraniční politiku EU, od obchodních vztahů po její politiku rozšíření a sousedství, a také její rozvojovou spolupráci a společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Kultura má rovněž ekonomickou hodnotu. Evropská kulturní odvětví přispívají k evropskému podnikání, inovacím a obchodu a rozmanitá kulturní krajina EU z ní činí nejpřitažlivější turistickou destinaci na světě. Znalosti a mezinárodní dovednosti mají zásadní význam pro vzdělávání a zaměstnanost, jak je vyjádřeno ve strategii EU 2020, avšak kulturu lze také považovat za prostředek, který pomáhá pěstovat demokratizaci, svobodu projevu, začlenění, rozvoj, vzdělávání, usmíření a mnoho dalšího.

Tato velmi široká škála aspektů kulturních vztahů vůči třetím zemím vedla k fragmentaci politik, kterou je třeba změnit na koordinovanější a soudržnější strategii EU. Rozhodli jsme se zdůraznit organizační a politické rámce, jichž je zapotřebí pro optimální koordinaci kultury ve vnější činnosti EU. Naplňování takového obsahu by nemělo být řízeno a regulováno v příliš velké míře „shora dolů“.

Evropští občané mohou nejlépe získat prospěch, bude-li EU vystupovat na světové scéně jako globální hráč. To vyžaduje efektivnější využívání finančních prostředků a také si musíme být vědomi konkurenční pozice Evropy a zápasu o přilákání turistů, talentu, umělců, podnikání a studentů. Musíme mluvit jedním hlasem a být si vědomi konkurence kulturních programů Číny a Spojených států, mám-li se zmínit jen o dvou. Není však třeba objevovat dávno objevené. EU disponuje řadou osvědčených postupů od členských států i od různých kulturních institucí, jako jsou Alliance française a British Council.

Dalším aspektem, který je v našem 21. století velice význačný, je čím dál větší role nových technologií, a to jak v kultuře, tak v mezinárodních vztazích. Lidé jsou čím dál více závislí na Internetu kvůli přístupu k informacím a mohou se svobodně vyjadřovat pouze pokud tyto informace, a jejich komunikace, nejsou podrobovány cenzuře. Právo na kulturní rozvoj a další základní práva jsou těmito technologiemi čím dál více usnadňována. Přístup ke kulturnímu obsahu se uskutečňuje i prostřednictvím nových médií, a možnosti globálního propojení okolo evropských kulturních statků a kulturního obsahu by mělo být oceňováno a usnadňováno, například prostřednictvím digitální knihovny Europeana nebo webových stránek muzeí a festivalů. Je důležité, aby EU vyvinula strategii pro svobodu internetu. K některým z konkrétních doporučení této zprávy se vrátím v poslední části svého příspěvku.

 
  
MPphoto
 

  Doris Pack, autorka.(DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, v návaznosti na slova paní Schaakeové bych ráda úvodem řekla několik slov o důležité zprávě, kterou vypracovala. Kulturní dimenzi vnější politiky EU nelze přeceňovat. Potřebujeme proto – jak již sama řekla – soudržnou strategii EU pro kulturu v rámci vnější politiky EU.

Kulturní diplomacie má důležitou roli, jde-li o budování úspěšných vztahů s třetími zeměmi, a v mnoha zemích existuje síť národních kulturních institutů, EUNIC, jíž můžeme využívat. Je mnoho, mnoho lidí, kteří se do této sítě zapojili a jsou připraveni pomáhat.

S potěšením nyní přejdu k dnešnímu druhému tématu, kterému se již také věnoval pan Zver, jmenovitě k tématu Mládeže v pohybu, což je samozřejmě stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020. Tato stěžejní iniciativa je navržena tak, aby podporovala aktéry v oblasti odborné přípravy a vzdělávání, aby věnovali více pozornosti těmto oblastem politiky. Potřebujeme lépe kvalifikované lidi. Potřebujeme lidi, kteří mají evropské zkušenosti díky lepším příležitostem mobility. Potřebujeme uvolnit potenciál našich mladých lidí s pomocí našich úspěšných programů. To vše hraje významnou roli v konkurenceschopnosti znalostní společnosti.

Pokud jde o celoživotní učení, naše stávající programy Comenius, Erasmus, Leonardo a Grundtvig již mnoha lidem daly úžasnou možnost objevovat Evropu v její rozmanitosti, nabývat osobní zkušenosti a zlepšit si jazykové dovednosti. V této souvislosti by se navíc neměl podceňovat význam programu „Mládež v akci” a Evropské dobrovolné služby.

Dnešní rozprava také musí vyslat signál Komisi, že musíme pokračovat s těmito všeobecně dobře přijímanými programy a příležitostmi i v příští generaci vzdělávacích programů a programů pro mládež, a že musejí být dobře financovány, aby si zachovaly svoji významnost. Každé euro, které v této oblasti utratíme, se celé společnosti vrátí o zase ne tolik let později.

Přejdu nyní k dalšímu tématu, a sice Sarajevu. Sarajevo má v Evropské historii i kultuře zvláštní místo. Jmenováním tohoto města Evropským hlavním městem kultury v roce 2014 bychom mohli vyslat důležitý signál pro multietnický charakter tohoto města a státu Bosna a Hercegovina, což by také mohlo dát politické třídě v této zemi důvod k přehodnocení jejích myšlenek. Navíc je to město, které zcela zřetelně ukazuje, jak moc Evropa selhala a jak důležité je jednat společně. Takový krok by oplýval významnou symbolikou, neboť Sarajevo bylo dějištěm atentátu, v jehož důsledku v roce 1914 vypukla první světová válka. To je důvodem pro datum 2014 – sto let po této historické události.

Během Bosenské války, mezi roky 1992 a 1996, zažilo Sarajevo nejdelší obléhání hlavního města v moderních válečných dějinách. Dovolte mi, abych vám připomněla jeden den v Sarajevu, 28. květen 1992. Cellista Vedran Smajlović, oděn v černém, hrál Adagio Tomasa Albinoniho. Jeho pódiem byly ruiny zdevastované Národní knihovny v Sarajevu; jeho obecenstvo tvořila malá skupina lidí, kteří zůstali navzdory obléhání města a naslouchali jeho hudbě. 22 dní hrál na různých místech v ruinách Sarajeva. Bylo to requiem pro lidi, kteří byli v těch temných dnech zabiti. Byla jsem dojata a byla jsem plná obdivu k tomu statečnému a povzbudivému chování tohoto cellisty a jeho obecenstva. To, co tito lidé svým chováním vyjadřovali, tváří v tvář té hrůze a všem ztrátám, mě s městem Sarajevem navždy spojilo.

Kulturní život tohoto města se nikdy nezastavil. Tamní zimní festival se konal i za těch nejnepříznivějších okolností. Každý rok tam míří lidé všech národností. Každoročně se zde koná zimní festival, dětský festival a filmový festival. Korejští i australští, bulharští i švédští filmaři míří do Sarajeva; uskutečňují se koprodukce. Město si uchovalo mezikulturní charakter, k němuž inklinuje – ačkoli je politika znovu čím dál méně schopna překonávat etnické linie. Už jen kvůli tomu si toto město zaslouží šanci prokázat svůj nesmírný mezikulturní potenciál.

Sarajevo chce o tento titul požádat v souvislosti s výjimkou a již podniklo rozsáhlé přípravy. Všichni dobře víme, že pokud dnes přijmeme náš návrh, budeme žádat o výjimku z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. Avšak pokud by dnes tato sněmovna projevila svou podporu pro kandidaturu Sarajeva, vložila bych svou důvěru do soudnosti a prozíravosti Rady, neboť naše argumenty jsou v podstatě nevyvratitelné. Obzvláště nyní Bosna a Hercegovina a město Sarajevo potřebují znamení, že vše není ztraceno a že jejich úsilí podporuje i Evropa.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, zpravodajka. (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, téma naší dnešní dopolední rozpravy není pouze o ekonomickém modelu či právním systému. Hovoříme zde o kultuře a civilizaci.

Jaké místo chce Evropa dát kultuře? Jaký vliv chceme pro svá díla a svoji tvorbu? Digitální revoluce, spojená s globalizací a rostoucím obchodem, nás nutí přehodnotit náš kulturní a hospodářský model. K čemu chceme, aby Evropa s Internetem a digitálními médii směřovala? Politika je uměním předjímání, připravování toho, co bychom chtěli, abychom nemuseli brát zavděk něčím, co nechceme.

Americký filmař James Cameron utratil za svůj film Avatar ekvivalent výše „kulturního“ programu Evropské unie na období 2007–2013. Budeme konzumenty kulturních produktů, které nám již nepatří, se závislostí na nadnárodních oligopolech, jako jsou Google, iTunes, Amazon či Hollywood, aniž bychom byli schopni chránit své statky?

Dnes dopoledne přemýšlíme o výzvách, kterým čelí kultura v globalizovaném světě 21. století. Evropská komise loňským vydáním své zelené knihy konečně vyhodnotila potenciál našich tvůrčích a kulturních odvětví. Evropská unie má kulturní dědictví a kulturní statky i mimořádně dynamický a živý filmový průmysl. Program MEDIA letos na festivalu v Cannes slaví 20 let a nyní podporuje 20 soutěžních filmů a rovněž festivalů, múzických umění a velkých výstav, které se konají po celý rok a napříč celou Evropou.

Navíc navzdory recesi sektor tvůrčích a kulturních odvětví zaznamenává v posledním desetiletí trvalý pokrok. Čísla mluví sama za sebe. V roce 2003 vytvořil tento sektor obrat  654 miliard EUR. Přispěl 2,6 % HDP Společenství a pojmul 3,1 % všech pracovních míst uvnitř Evropské unie, neboli 5,8 milionů lidí. V roce 2008 již reprezentoval 860 miliard EUR, 14 milionů pracovních míst a téměř 7 % HDP. To je více než automobilový a zemědělsko-potravinářský průmysl dohromady.

Podvojná povaha těchto odvětví, která jsou současně hospodářská i kulturní, z nich činí důležité páky pro udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění pro Evropu – zkrátka cíle strategie Evropa 2020. Jsou ekonomickými aktivy a současně udržují a obohacují kulturní rozmanitost. Přispívají k sociální soudržnosti, k zatraktivnění regionů a k vlivu Evropské unie ve světě. Je čas dát na úrovni Společenství impuls ke skutečné hybné síle, která by uvolnila jejich potenciál a podněcovala jejich rozvoj.

Chtěla jsem tudíž prozkoumat mnoho směrů činnosti s cílem podpořit růst těchto odvětví. Tato opatření mají řadu prvků. Zaprvé umístění vzdělávání a odborné přípravy do centra naší strategie. Na jedné straně musí Evropa podporovat tvůrčí talenty od velmi mladého věku, zvyšovat povědomí mladých lidí o kultuře a navazovat partnerství mezi univerzitami a společnostmi. Na druhou stranu by měla umožnit lidem v odvětví kultury odbornou přípravu v oblasti nových technologií a podnikání a stimulovat výměnu osvědčených postupů a předávání know-how. Zadruhé je nezbytně nutné, abychom přizpůsobili autorské právo digitální éře. Vskutku, současný postup pro nabytí autorského práva je příliš roztříštěný, příliš komplikovaný.

Třetím zásadním prvkem naší strategie by měla být ochrana tvořivosti. Duševní vlastnictví je vzácným aktivem. Tvořivost, která je podrývána, je odsouzená k zániku. Musí se podporovat mobilita tvůrců. Evropská unie musí pracovat na zavedení evropského statusu, aby se mohli těšit spravedlivým pracovním podmínkám a sociální ochraně. Musí usnadnit nakupování, distribuci a cirkulaci děl, upravit zdanění, například sníženou sazbou DPH pro kulturní statky a, nakonec, pomoci s financováním. Soukromí investoři se až příliš často zdráhají, když jde o financování malých a středních podniků. Příležitosti nabízené veřejným financováním, zejména strukturálními fondy, nejsou plně využívány. Tvořivost a kultura musejí být považovány za klíčové aspekty v naší politice a v tomto ohledu Evropa dluží sama sobě, aby je podporovala.

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. – Pane předsedající, zajisté chápete, že mi bude trvat o něco déle než pět minut, než zareaguji na těchto pět zpráv.

Chtěla bych poděkovat panu Zverovi za jeho zprávu o Mládeži v pohybu. Skutečně oceňujeme jeho úsilí, stejně jako úsilí jeho spoluzpravodajů, při řešení tohoto velmi důležitého tématu. Jak tato zpráva jednoznačně říká, klíčovým cílem Mládeže v pohybu je pomáhat mladým lidem v Evropě získat dovednosti a zkušenosti, které potřebují, aby uspěli v dnešní čím dál více internacionalizované znalostní ekonomice.

Naším cílem je do značné míry vytvořit prostředí, v němž bude každý mladý člověk moci realizovat svůj potenciál. Právě proto již Komise podnikla kroky s cílem podpořit členské státy ve zvyšování kvality a významnosti vzdělávání a odborné přípravy od raného dětství až po vysokoškolské vzdělávání. Z tohoto důvodu jsme stanovili opatření pro další posílení příležitostí mobility dostupných mladým lidem a právě proto jsme můj kolega z Komise László Andor a já položili tak velký důraz na zlepšování podmínek pro mladé lidi přesunující se na trh práce.

Má-li toho být dosaženo, jak tak jednoznačně vyplývá ze zprávy pana Zvera, jsou nezbytné trvalé investice do vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a Evropa zde samozřejmě musí sehrát svou úlohu. Proto tak silně argumentuji ve prospěch navýšení zdrojů pro novou generaci programů vzdělávání, odborné přípravy a pro mládež pro období po roce 2013.

Ráda bych využila této příležitosti k přímé reakci na dva body této zprávy. Zaprvé, ráda bych vás opětovně ujistila o našem přístupu ke zlepšování transparentnosti systémů vysokoškolského vzdělávání. Jak se uvádí ve zprávě, naším konečným cílem je zlepšit informace dostupné budoucím studentům a dalším o různých aspektech činností a výsledku jednotlivých institucí. Chceme vyvinout nástroj k překonání nedostatků stávajících hodnocení univerzit zařazením širší škály faktorů. Rozhodně není naším záměrem zveřejňovat ligové tabulky univerzit.

Zadruhé, ve světle výzvy obsažené v této zprávě ke krokům k odstranění překážek mobility bych zdůraznila skutečnost, že doporučení Rady navržené k povzbuzení členských států, aby přesně tak učinily, má Rada přijmout v nadcházejících dnech. Bude to představovat další krok v našem úsilí o rozšíření příležitostí k mobilitě.

Závěrem o Mládeži v pohybu bych ráda ještě jednou poděkovala zpravodaji a váženým poslancům za jejich podporu.

Pokud jde o učení se v raném věku, chtěla bych poděkovat paní Honeyballové za její zprávu a za konstruktivní přístup, který zaujala k otázce vzdělávání a péče v raném dětství. Vzdělávání a péče o malé děti, která je široce přístupná, podporuje začlenění a má vysokou kvalitu, pomáhají především skloubit rodinný a pracovní život. Zadruhé jsou základem pro celoživotní učení, sociální integraci, osobní rozvoj a zaměstnatelnost později v životě. Včasná investice je mnohem účinnější než pozdější intervence.

Komise proto velmi oceňuje přístup Parlamentu zaměřující se na dlouhodobý přínos investic do učení se v raném věku. Komise sdílí názor vyjádřený Parlamentem, že je zapotřebí přístupu více zaměřeného na dítě. Vedle počtu dostupných míst se musíme zabývat rovněž otázkou kvality na evropské i vnitrostátní úrovni. Mám na mysli například personální zajištění a kvalitu personálu, integraci péče a vzdělávání a aktivní spolupráci s rodiči, kteří jsou prvními, kdo své děti vzdělává. Komise vítá volání po rozsáhlejším evropském výzkumu v této oblasti a po účinnějším využívání stávajících finančních nástrojů, jako jsou strukturální fondy a programy celoživotního učení. Vítáme rovněž silný důraz na potřebu určení a výměny osvědčených postupů na evropské úrovni.

Přejdu-li ke zprávě paní Schaakeové o kulturních dimenzích vnějších činností EU, gratuluji paní Schaakeové za tento vynikající dokument z vlastního podnětu. Správně zdůrazňuje roli kultury nejen jako mostu mezi národy, ale rovněž jako základního prvku při prosazování našich hodnot ve světě. Současně vyzývá ke strategičtějšímu přístupu ke kulturní spolupráci mezi EU a třetími zeměmi. Zpráva také předkládá zajímavé návrhy k tomu, jak by se Evropská služba pro vnější činnost mohla zhostit úkolu rozvinutí skutečně evropské kulturní diplomacie.

V tomto ohledu bych, paní Schaakeová, zmínila dva konkrétní body ve vaší zprávě. Prvně mi dovolte zdůraznit důležitost vašeho doporučení ohledně soudržné a komplexní strategie pro kulturní diplomacii na úrovni orgánů EU. Zadruhé mi dovolte poukázat na myšlenku opatření Evropské služby pro vnější činnost skutečnou dimenzí kulturní diplomacie. Jedním z aspektů tohoto úsilí by bylo jmenování kulturních atašé v nejvýznamnějších hlavních městech po celém světě. Vytvoření takovýchto postů by umožnilo lepší koordinaci jak mezi současnými kulturními atašé velvyslanectví členských států a mezi národními kulturními instituty na místní úrovni, zejména prostřednictvím sdružení Kulturních institutů států Evropské unie (EUNIC). Měla jsem to potěšení setkat se nedávno se zástupci sítě EUNIC v Číně i Brazílii a slyšela jsem od nich, jak moc potřebují spolupráci a koordinaci, aby mohli prosazovat naši kulturu v zemích, v nichž působí.

Pokud jde o naše rozvíjející se strategické partnery na celém světě, byli jsme v poslední době svědky toho, jak se kultura může stát nedílnou součástí našich vnějších vztahů. Jsem odhodlána více než kdykoli předtím dále prosazovat tuto velmi významnou dimenzi našeho evropského programu pro kulturu.

Nyní se dostávám ke zprávě paní Sanchez-Schmidové o uvolňování potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví. Chtěla bych poděkovat Parlamentu a zejména paní Sanchez-Schmidové za tuto velmi dobrou zprávu. Těší mě, když vidím, že zde panuje silná shoda názorů mezi vaší zprávou a naší analýzou. Shodujeme se v tom, že kulturní a tvůrčí odvětví jsou silným motorem nejen pro pracovní místa, růst a příjmy z vývozu, ale také pro sociální začlenění a kulturní i jazykovou rozmanitost, stejně jako mezikulturní dialog uvnitř Evropské unie i mimo ni. Jak ve zprávě správně říkáte, tato odvětví mohou být klíčovým přínosem ke strategii Evropa 2020 a musí v EU v nadcházejících letech zastávat význačnější místo.

I my sdílíme názor, že jejich potenciál není plně rozvinut. Chceme-li, aby se tato odvětví plně rozvinula, musíme dosáhnout pokroku na několika frontách: adaptace dovedností a budování kapacit, přístup k financování, zlepšení podnikatelského prostředí, podpora pro přeshraniční pohyb a nové distribuční modely, maximalizace potenciálu těchto odvětví pro regionální a místní rozvoj, podpora jejich efektu přelévání, pokud jde o inovace, a prosazování tvůrčí Evropy na světové scéně. Tento závěr také vyplývá z konzultace zahájené naší zelenou knihou, která vyvolala reakce 350 veřejných orgánů, široké veřejnosti, orgánů občanské společnosti a společností působících v oboru kultury napříč celou Evropou.

Ráda vidím, že naše zelená kniha podnítila v Evropě i v rámci evropských orgánů velmi bohatou diskusi o správném prostředí, které je třeba zavést s cílem splnit specifické potřeby vytváření podnikání za účelem chopení se nových příležitostí, které nabízí globalizace, digitalizace a kulturní rozmanitost. Jsem pevně přesvědčena, že naše společné úsilí pomůže vytvořit lepší prostředí, v němž tato klíčová odvětví budou moci hrát důležitou roli v diskusích o mechanismech financování EU po roce 2013 a provádění strategie Evropa 2020.

Konečně, velice ráda vidím nadšení Parlamentu – a zejména nadšení mé dobré přítelkyně Doris Packové – pro Evropská hlavní města kultury a zájem Sarajeva o získání tohoto titulu. Komise samozřejmě sdílí váš názor na historický a kulturní význam Sarajeva. Toto město symbolizuje některé z nejtemnějších epizod moderních evropských dějin, je však také nositelem našich nadějí na lepší budoucnost. Tváří v tvář opakovaným konfliktům si Sarajevo uchovalo svého multikulturního ducha.

Dovolte mi říci několik slov o pravidlech pro Evropská hlavní města kultury. V roce 2006 přijaly Parlament a Rada rozhodnutí, na němž je tato iniciativa založena. Tento právní text stanovuje všechna pravidla týkající se výběru měst, a vy víte lépe než já, že rozhodnutí této povahy lze změnit pouze prostřednictvím nové iniciativy řídící se řádným legislativním postupem. Zmíněné rozhodnutí stanoví, že tato iniciativa je otevřená výhradně pro 27 členských států Evropské unie. Chronologický seznam tvořící nedílnou součást tohoto rozhodnutí označuje pro každý rok až do roku 2019 dva členské státy, jež mají nárok držet tento titul. Pro rok 2014 již byla dvě města vybrána a Rada brzy potvrdí dvě města pro rok 2015.

Jmenované rozhodnutí stanoví postup pro udělování titulu Evropského hlavního města kultury a daná pravidla neposkytují žádný prostor pro to, aby Rada nominovala město mimo rámec těchto postupů. Komise je plně a výhradně odpovědná za provádění rozhodnutí přijatých Parlamentem a Radou. Odchylka od rozhodnutí o Evropských hlavních městech kultury v záležitosti tak zásadní, jako je jeho geografický rozsah, by jednoduše porušila pravidla, jejichž dodržování se po nás žádá.

Jsem přesvědčena, že by bylo obzvláště obtížné ospravedlnit výjimku tak brzy poté, co jsme se všichni dohodli na pravidlech této iniciativy. Parlament a Rada přijaly současné rozhodnutí před méně než pěti lety. To byl jistě okamžik pro prosazování účasti nečlenských států nebo pro stanovení pravidel pro výjimečné případy. Tehdy však bylo rozhodnuto, že účast nečlenských států nebude po roce 2010 pokračovat.

Pokud jde o budoucnost Evropských hlavních měst kultury, Komise v současné době pracuje na obnovení této iniciativy dále za rok 2019. Zahájili jsme veřejné konzultace a nyní provádíme vyhodnocení stávajícího systému. Poté připravíme návrh, jehož přijetí očekáváme na počátku roku 2012. V rámci naší přípravné práce Komise zkoumá myšlenku, že by se k této iniciativě připojily kandidátské země po roce 2019. Také bych vás chtěla informovat o tom, že zájem již projevila i řada měst v dalších třetích zemích.

Dovolte mi na závěr ještě jednou zdůraznit, jak moc oceňuji místo Sarajeva v evropských dějinách a jeho kulturní významnost. Zatímco postup pro hlavní města kultury není dostupný, EU může pro Sarajevo nabídnout jiné typy podpory, v roce 2014 i později, prostřednictvím našeho kulturního programu.

 
  
MPphoto
 

  William (The Earl of) Dartmouth, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod. – Pane předsedající, upustil jsem od svého připraveného textu, neboť musím říci něco o návrhu mít kulturní atašé EU. Nevěřil jsem svým uším: musím říci, že tento návrh Komise je jeden z nejbizarnějších a nejabsurdnějších, které kdy vzešly od orgánu, který je svými bizarními a absurdními návrhy proslulý.

Kulturní atašé EU budou jednoduše znamenat více vysoce placených nepracovních míst pro privilegované úředníky EU, za něž zaplatí přispívající země. Musím také říci, že je od Komise hrubě necitlivé předkládat tento absurdní a drahý návrh na nepotřebné kulturní atašé v době celosvětových hospodářských obtíží. Snad pro jednou zapomenete na své vlastní zlaté platy a zlaté důchody a zamyslíte se nad realitou toho, kolik tyto iniciativy stojí.

 
  
MPphoto
 

  Jutta Steinruck, zpravodajka pro stanovisko výboru pro zaměstnanost a sociální věci.(DE) Pane předsedající, vraťme se k tématu. Jako zpravodajka pro stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci bych ráda poděkovala všem, kteří na této zprávě pracovali. Ve výboru všechny skupiny sledovaly jednotný cíl umožnění vzdělání a odborné přípravy každému mladému člověku v Evropě a podpory jejich vstupu do kariéry, přičemž žádný mladý člověk by neměl zůstat opomenut.

Nezaložila jsem své stanovisko pro výbor na zprávě Komise, neboť se mi zdála být příliš nekonkrétní. I pro mě bylo důležité, aby byly ve zprávě uvedeny velmi konkrétní úkoly. V některých případech jsem nemohla postoje zaujímané v této zprávě podpořit.

Podle názoru Výboru pro zaměstnanost a sociální věci je jedním důležitým aspektem přechod ze školy ke kariéře. To je hlavní rozhraní. Tento přechod musí proběhnout, aniž by se trávil čas vyčkáváním. Považovali jsme rovněž za důležité, aby vstup mladých lidí do jejich kariér nebyl spojen se sociálním dumpingem a že se nesmí odehrávat za dumpingových podmínek. Pociťovali jsme významnost role stáží. Jsou důležité a jsou nezbytné, musíme však zabránit jejich zneužívání, musíme ho zakázat. Uvítali bychom iniciativu pro evropský rámec kvalifikací, který by stanovil minimální standardy pro stáže.

Na závěr vyslovím požadavek Parlamentu a Komise, aby se zajistilo, že program Mládež v akci nepotkají finanční škrty či dokonce zrušení ve prospěch programu Mládež v pohybu. Práce mládežnických sdružení je důležitá pro společenské zapojení a pomáhá mladým lidem k pokrokům, co se týče obsahu i z osobního hlediska. I to je významná výhoda pro pozdější pracovní život.

 
  
MPphoto
 

  Karima Delli, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.(FR) Pane předsedající, ze všeho nejdříve se budu věnovat kulturním a tvůrčím odvětvím. Jako zpravodajka pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci bych ráda vyzdvihla důležitou roli, kterou kultura a tvořivost hrají v evropské ekonomice a v dosahování cílů strategie Evropa 2020, pro společnost založenou na znalostech a inovacích, stejně jako potenciální nová pracovní místa, která představují.

V této zprávě se věnuje obzvláštní pozornost pracovním podmínkám v tomto odvětví, zejména nepravidelným příjmům a nejistým pracovním vztahům, které volají po velmi důkladné diskusi s cílem zohlednit specifické aspekty, například bojem proti diskriminaci v oblasti odměňování, a s cílem zlepšit spojení mezi zastávaným pracovním místem a úrovní kvalifikace.

Chceme mladým lidem a těm nejzranitelnějším usnadnit přístup ke kultuře a tvůrčímu obsahu, a chceme podnítit mobilitu a podpořit kulturní rozmanitost a rovněž používání a rozšiřování bezplatného softwaru a otevřených standardů.

Konečně, chceme zdůraznit roli celoživotního vzdělávání v tomto sektoru, který prochází rychlými změnami. Hovořím nyní o programu „Mládež v pohybu“. Mladí Evropané to mají těžké: ať už jde o přístup k zaměstnání, vzdělání, bydlení či sociálním službám, podstupují něco, co se vyrovná těžké zkoušce společenského iniciačního rituálu. Musíme obnovit jejich důvěru v budoucnost tak, že nabídneme adaptované a ctižádostivé odpovědi.

Vítám skutečnost, že tento text nepohlíží na začlenění mladých lidí pouze optikou zaměstnanosti, nýbrž také optikou vzdělávání a odborné přípravy. V tomto ohledu bych ráda zdůraznila požadavek, který podporuji, vznesený k Evropské komisi, na zelenou knihu o účasti mládeže.

Naše zpráva také zdůrazňuje myšlenku mobility, která by měla být přístupná všem, a já to vítám. Dnes se mobilita v zásadě týká studentů, měla by se však podporovat pro každého, mladé pracovníky a mladé lidi, kteří procházejí odbornou přípravou. Bylo by politováníhodné kategorizovat mladé Evropany buď jako vzdělanou elitu hovořící několika jazyky a s důvěrou v budoucnost, nebo jako mladé lidi, kteří zůstanou pozadu kvůli tomu, že nemají magisterský titul nebo proto, že pracují pouze manuálně.

Obzvláště mě těší, že jsme v tomto textu vyslovili výzvu k odstranění diskriminace spojené s věkem, pokud jde o přístup k systému sociální ochrany. Žádám o to zde, a samozřejmě si myslím, že zaručený minimální příjem je klíčovým prvkem pro záruku samostatnosti mladých lidí.

Naše zpráva klade důraz na hlavní přání mladých lidí být samostatní, mít přístup především ke zdravotní péči a slušně bydlet za přijatelnou cenu. Všichni víme, že mladý člověk, který nemá jinou možnost než pracovat a přitom také studovat, směřuje k neúspěchu ve svých studiích.

Konečně, těší mne, že v této sněmovně bylo uznáno, že odborné stáže by již nadále neměly být maskovanými pracovními místy, plnohodnotnými pracovními místy. Stáže musí být spojeny s dostatečným odměňováním a sociální ochranou.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Ivo Belet, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. (NL) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že si všichni uvědomujeme, že v Evropě zažíváme velmi neklidnou dobu, a to z hlediska hospodářského i politického. Naše solidarita je ohrožována, neboť nacionalistická a populistická hnutí jsou na vzestupu, jak před chvílí prokázal jeden z našich britských kolegů, navíc příslušník šlechty.

Dámy a pánové, současné trendy představují hrozbu pro budoucnost EU a pro prosperitu a blaho Evropanů. Byli jsme zvoleni, abychom na to poskytli odpověď. Paní komisařko, tam, kde je to nezbytné, tato odpověď může a musí přijít také z odvětví kultury. Musíme rozhodně investovat mnohem více do vytvoření společného evropského veřejného prostoru. Vzdělávání, jak již v této debatě zaznělo, by mohlo k tomuto cíli velmi významným, ne-li klíčovým způsobem přispět. Jsme pevně přesvědčeni o tom, že můžeme mnohem lépe využívat spolupráci mezi podnikateli v kulturním odvětví na jedné straně, a akademickým světem, jak vysokoškolským vzděláváním – univerzitami a technickými vysokými školami – a sekundárním vzděláváním na straně druhé, a že nabízejí mnohem více příležitostí, než v současné době využíváme.

Paní komisařko, právě jste to sama řekla: toto je odvětví s významným potenciálem pro naši ekonomiku a zaměstnanost, a právě proto musíme přijmout specifická, stimulující opatření, jako je snížení daně z online projektů, protože současný systém, bezesporu sazba DPH, nedrží krok s dobou a je naprosto nespravedlivý. Navíc podnikatelé, manažeři malých a středně velkých podniků v tvůrčím odvětví, potřebují lepší přístup k možnostem financování, neboť v současné době máme příliš malé know-how a příliš malý přístup k bankovním finančním prostředkům.

Tato zpráva předkládá v tomto ohledu velmi specifické návrhy a, paní komisařko, spoléháme na Komisi i na příslušné národní a regionální orgány, že zvednou tuto hozenou rukavici a začnou tento návrh provádět.

 
  
MPphoto
 

  Oldřich Vlasák, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. (CS) Pane předsedající, pozice kulturního a tvůrčího průmyslu je součástí evropské strategie pro inovace i strategie EU 2020 a úzce souvisí s opatřeními, která směřují k efektivnějšímu využití památek, muzejních a galerijních sbírek či urbanistických a krajinných celků v cestovním ruchu a v navazujících činnostech. Hlavní příležitost v tomto ohledu přináší digitalizace historického a kulturního obsahu. Právě digitalizace by měla zvýšit přístup široké veřejnosti k materiálům nezbytným ke studiu, poznávání a vzdělávání a posilování kulturní identity.

Investice do těchto oblastí mají téměř jistou návratnost, a to nejenom v oblasti cestovního ruchu, který je jistě významnou součástí mnoha regionálních ekonomik, ale i v zahraniční politice. Vyplatí se totiž budovat povědomí o hlubokých kulturních tradicích evropských zemí a současně propagovat jednotlivé obce, města, regiony, členské státy i samotnou Evropskou unii ve světovém kontextu.

V novém programovém období po roce 2013 bychom měli proto pokračovat ve financování kulturních projektů z evropských strukturálních fondů, posílit twinningový program pro spolupráci samospráv a zachovat samostatnost komunitárního programu pro projekty v této oblasti s názvem „Kultura“.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Wikström, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro právní záležitosti.(SV) Pane předsedající, ráda bych poděkovala zpravodajce, paní Sanchez-Schmidové, za její vynikající práci na této zprávě. Jsem velmi potěšena a jsem velmi hrdá na skutečnost, že Výbor pro právní záležitosti předložil naše stanovisko, na němž jsme se stoprocentně shodli, a považuji za potěšující, že většina našich názorů je zahrnuta ve vaší zprávě. Těšíme se na širokou podporu v této sněmovně.

Nacházíme se v časovém bodě, kdy digitální technologie a Internet vytvářejí pro evropská kulturní a tvůrčí odvětví jak obrovské příležitosti, tak obrovské výzvy. Musíme se držet základu pro ochranu duševního vlastnictví a současně podniknout nezbytná opatření, abychom byli schopni uvolnit potenciál a tvořivost v moderních technologiích. Evropští pracovníci v kultuře, techničtí inovátoři a především evropští občané si zaslouží dobře fungující vnitřní trh, kde se tvůrčí obsah může svobodně a velkoryse pohybovat přes naše hranice a kde pracovníci v oblasti kultury jsou si jisti vědomím, že za svoji práci dostanou odměnu.

Rád bych také poděkoval zpravodajům za začlenění návrhu předloženého Výborem pro právní záležitosti ohledně poskytnutí lepšího přístupu ke knihám pro ty, kteří jsou nevidomí nebo trpí poruchou zraku. Doufám, že toto bude moci pomoci těmto lidem v ještě větší míře zažít radost a sílu, které literatura poskytuje. Svoboda projevu musí být dostupná všem. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Tím se dostáváme na konec kola řečníků jménem dotčených výborů a já si neodpustím, abych podotkl jednu věc.

Při projevech, jako jsou tyto, přednášených jménem jednotlivých výborů, jsem přesvědčen o tom, že se daný řečník musí snažit, aby reprezentoval výbor, jehož jménem zrovna mluví.

V této rozpravě zazněly projevy, které by byly naprosto legitimní, kdyby odrážely názory jednotlivců, avšak jsou zcela nepřiměřené, jsou-li pronášeny jménem určitého výboru, který, jak jsem zcela přesvědčen, se necítil být reprezentován slovy, která jsme slyšeli.

Podle mého názoru by tuto záležitost mělo vzít v úvahu alespoň předsednictvo Parlamentu, protože nemůžeme dovolit, aby některé z věcí, které jsme zde dnes slyšeli, zaznívaly jménem výborů zastupujících tolik členů Parlamentu.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Marco Scurria, jménem skupiny PPE.(IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, rád bych ze všeho nejdříve jménem poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) poděkoval všem zpravodajům, kteří dnes dopoledne předložili zprávy, neboť jsem přesvědčen, že tyto zprávy nám umožňují položit základy pro Evropu budoucnosti. Dnes dopoledne pracujeme na budoucích generacích, od dětí po naše mladé lidi, které musíme vést do světa práce prostřednictvím důležité stěžejní iniciativy nazvané Mládež v pohybu. Dnes dopoledne diskutujeme o rozšíření Unie směrem na Balkán prostřednictvím kultury a rovněž o rozvoji kulturních a tvůrčích odvětví.

V době velké hospodářské krize je důležité zdůraznit, že jediné odvětví, které není ve ztrátě – jeho obrat se ve skutečnosti zvyšuje – je odvětví kultury. Chtěli bychom, aby kultura hrála svou roli ve vnějších činnostech Evropské unie, a nikoli pouze, Lorde Dartmouthe a pane Kuhne, skrze dobře placené úředníky, nýbrž spíše prostřednictvím vytvoření lepšího procesu pro mír, stabilitu a porozumění mezi různými kulturami.

Dnes se však také musíme snažit posílit naše programy pro kulturu, vzdělávání a mladé lidi. Pro miliony Evropanů programy jako Program celoživotního učení, Erasmus, Comenius, Leonardo, Mládež v akci a mnohé další nejsou pouze názvy, nýbrž symbolem existence Evropské unie. Pro mnoho lidí označují počátek evropského ducha, první chvíli, kdy přišli do kontaktu s kolegy a lidmi svého věku; skutečně pomáhají posilovat Unii a ještě více vzhledem k novým povinnostem v oblasti sportu, které Unie převzala podle Lisabonské smlouvy. Potřebujeme investovat do všech těchto programů, avšak především v ně potřebujeme věřit. Nikdo nepopírá důležitost mléčných kvót, investic do průmyslu a ochrany životního prostředí; právě kultura nám však umožní budovat Evropu, a budeme to muset dělat nikoli pomocí slov, ale prostřednictvím programů a opatření, která jsme schopni a ochotni převádět do praxe.

Paní Vassiliouová, akordy, které hrálo ono cello v Sarajevu, to, o němž nám říkala paní Packová, souzní více s naší Evropou než s velkým množstvím předpisů. Toto je způsob, jímž bude Evropa budována, a čas od času bude možná nezbytné tyto předpisy malinko upravit.

 
  
MPphoto
 

  Katarína Neveďalová, jménem skupiny S&D. (SK) Pane předsedající, jsem velmi ráda, že Evropský parlament na svém plenárním zasedání konečně věnoval jedno celé dopoledne kultuře a vzdělávání. Vzdělávání je v době krize jednou z klíčových otázek a nesmíme zapomínat na to, že vzdělaní mladí lidé jsou naší budoucností.

Vítám iniciativu Evropské komise Mládež v pohybu a skutečnost, že se na mladé nezapomíná. Investování do vzdělání je řešením věčných problémů EU i v době utahování opasků. Chtěla bych pogratulovat zpravodaji Evropského parlamentu za Mládež v pohybu, panu Zverovi. Jeho zprávu považuji za mimořádně kvalitní, zejména proto, že jde o dílo celého výboru se společným cílem přinést prospěch mladým lidem.

Mobilita mladých lidí v rámci EU, a zejména její ulehčení, je důležitá pro evropskou identitu a aktivitu evropského občanství. Jak však všichni víte, já jsem byla velmi kritická k původní iniciativě Komise, a proto bych ráda zdůraznila několik bodů, které se nám podařilo do této zprávy začlenit.

Určitě je důležité, abychom nepřestali investovat do mobility a mládežnických programů, jako jsou stávající Erasmus a Leonardo, ale také aktivity Mládež v akci. Zajisté je to jeden ze způsobů, jimiž můžeme dosáhnout cílů, které jsme si vytyčili ve strategii Evropa 2020.

Rovněž považuji za velmi důležité podporovat celoživotní učení a aktivity nejen pro mladé lidi. Rozhodně bych chtěla zdůraznit rovné příležitosti pro všechny, nejen na základě genderové rovnosti, nýbrž také pro postižené či jinak znevýhodněné lidi. Určitě je důležité uznat neformální vzdělávání jako dalšího velmi důležitého prostředku pro zlepšování dovedností, které mohou mladí lidé využít ve své další budoucnosti.

Velmi důležitý je rovněž dialog mezi členskými státy a také mezi regiony a jsem velmi ráda, že se nám podařilo prosadit některé připomínky, které měl Výbor regionů i další organizace, jako například Evropské fórum mládeže.

Je toho velmi mnoho, mohla bych dál hovořit nejen dvě minuty, ale i deset minut, ráda bych však na závěr řekla jednu větu. Také bych velmi ráda podpořila – jako jeden z původních autorů – iniciativu k Sarajevu, neboť je velmi důležité, abychom lidem tohoto regionu ukázali, že EU je zde pro ně.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula, jménem skupiny ALDE. (FI) Pane předsedající, těší mě, že dnešní dopolední plenární zasedání je věnováno kulturním záležitostem: je velmi důležité o nich mluvit, nikoli pouze jedno dopoledne, ale v širší míře. Nicméně je dobré, že se těmito otázkami zabýváme. Svázat všechny tyto zprávy do jednoho balíku a všechny je nyní hodnotit je dosti velké sousto, ale snad mohu vyjádřit několik názorů na ně.

Pokud jde o iniciativu pana Zvera Mládež v pohybu, je s velkou pravděpodobností pravda, že tento program na podporu mobility se ukázal být příkladem úspěchu, a jeho zpráva, a to jí budiž ke cti, se do této záležitosti noří mnohem hlouběji. Jsem přesvědčen, že by to mohlo vést k mnoha příkladům úspěchu dokládaným v evropských dějinách a na téma mládeže v budoucnosti. Je důležité zajistit, abychom měli celoevropské vzdělávací programy, jichž se mladí lidé budou moci účastnit, a že díky tomu může být posílen multikulturalismus.

Je rovněž velmi důležité vzít v úvahu to, co říká paní Honeyballová ve své zprávě o předškolním vzdělávání a péči. Raději bych mluvil o předškolním vzdělávání a péči a nikoli o učení se v raném věku, neboť je důležitý proces růstu člověka. Lidem musí být umožněno růst, a vzdělání je pouze jednou součástí tohoto procesu. Zda dokážeme z našich dětí a mladých lidí vychovat dobré lidské bytosti a vyrovnané členy společnosti, je obrovská výzva. Samozřejmě klíčovou roli zde hraje domov, avšak, jak tato zpráva tak dobře podotýká, je rovněž podstatné zajistit, aby ti, kdo pracují v oblasti předškolního vzdělávání a péče, hráli svou roli a aby zde probíhal proces zprostředkování; to je něco, co dnes děti a mladí lidé obzvláště potřebují.

Pokud jde o zprávu paní Schaakeové o vnější činnosti EU, myslím si, že když formulujeme zahraniční politiku, potřebujeme větší porozumění kultuře. To je velmi důležité. Existuje mnoho nešťastných příkladů situací, kdy neznalost kulturního pozadí a daného kulturního kontextu vedla k selháním v zahraniční politice, a právě proto je velmi důležité udělat z kultury nedílnou součást Evropské služby pro vnější činnost.

Rád bych závěrem vyjádřil svůj názor ohledně iniciativy k Sarajevu, kterou dnes předložila paní Packová: je naprostá pravda, že před pěti lety byla přijata rozhodnutí o hlavních městech kultury, nicméně, stejně jako ve vědě, je starší paradigma vždy třeba nanovo rozbít. Možná nyní nastal čas to udělat, pokud jde o tuto konkrétní otázku, alespoň do určité míry, a pokusit se nalézt řešení, díky němuž by mohlo dojít ke změně, pokud jde o Sarajevo. Jsem přesvědčen, že by to mohlo přinést přidanou hodnotu pro program Evropských hlavních měst kultury a Evropskou unii jako celek.

Abych to shrnul, měli bychom s ohledem na kulturní politiku vnímat širší souvislosti a pokusit se pochopit její významnost pro celou Evropskou unii. Vnitřní trh a zahraniční a bezpečnostní politika nevydrží, nebude-li zde žádná silná kulturní základna, která by je podpírala. Kultura je základem všeho, základem budoucnosti pro Evropskou unii jako celek, a proto je důležité zajistit, aby byla uznávána nejen ve světle HDP, nýbrž jako hodnota sama o sobě, pro lidi i pro společnosti, a konečně pro celou Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 

  Emma McClarkin, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, akademické i politické zaměření na kulturu a vzdělávání v posledních letech výrazně zesílilo a analýzy soustavně zdůrazňují, že jsou tyto oblasti klíčové nejen pro podporu hospodářského růstu a sociální soudržnosti, ale také pro usnadnění mobility pro mladé lidi napříč Evropou. Bohužel za současného hospodářského klimatu, kdy mnoho členských států přijímá úsporná opatření a snižuje rozpočty, což je nezbytné pro snížení schodků, se mohou tyto oblasti často zdát zanedbávané a já si přeji, aby tomu tak nebylo.

Investice do vzdělávání a kultury pomáhají členským státům soutěžit na globální úrovni, vyzbrojují naše mladé lidi pro výzvy zítřka a podporují tvořivost, inovace a vzájemné porozumění. Avšak právě v těchto oblastech mohou spíše než EU jako celek konat členské státy; ony právě zde vědí, jak nejlépe reagovat na vzdělávací výzvy, jimž čelí. Znepokojuje mě řada aspektů zpráv, o nichž jsme dnes dopoledne diskutovali, především pokud jde o zasahování do subsidiarity členských států v oblasti vzdělávacích cílů a sociální politiky. Je mimo rámec pravomocí EU diktovat členským státům vzdělávací reformy a my musíme zajistit, aby se to respektovalo.

Pokud jde o kulturu, EU může pomáhat členským státům dostat to nejlepší z jejich politických priorit prostřednictvím výměn osvědčených postupů a zdůrazňováním důležitých oblastí, jako je učení se v raném věku, omezení předčasného ukončování školní docházky a podpora odborné přípravy. Dalším klíčem k tomu, jak pomáhat našim mladým lidem opatřit si příležitosti je umožnit pružnost na trzích práce, aby se lidé mohli učit na konkrétním pracovním místě. Avšak libovolné vytváření nových projektů a organizací pro usnadnění těchto cílů je v rozporu s rozpočtovou realitou zjevnou v celé EU.

Musíme mít tuto smutnou skutečnost na paměti a pokusit se uskutečnit vše, co můžeme ve skutečném světě, jemuž stojíme tváří v tvář. Já nicméně velmi silně věřím v moc kultury zajistit vzájemné porozumění a podněcovat inovaci a hospodářský růst. V Evropě máme bohatství kultury a tvořivosti, které je třeba pěstovat a rozvíjet. Tvůrčí odvětví velmi bohatě přispívají k hospodářství EU a našim kulturním zážitkům. Musíme jim dát nástroje, aby se mohla nadále rozvíjet a získat zaslouženou odměnu. Rozumí se samo sebou, že, čím více budeme vzdělávat naše mladé lidi v celé Evropě, tím více začíná budoucnost vypadat zářivěji v globálním prostředí plném výzev.

 
  
MPphoto
 

  Oriol Junqueras Vies, jménem skupiny Verts/ALE.(ES) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, jako stínový zpravodaj pro zprávu o Mládeži v pohybu, a vzhledem k různým pozměňovacím návrhům, které byly předloženy ke zprávám o kulturních a tvůrčích odvětvích a o učení se v raném věku, bych se rád podělil o následující myšlenku.

Hospodářská krize dopadá obzvláště tvrdě právě na mladé lidi. V mnoha regionech Evropské unie je nezaměstnanost mládeže vyšší než 40 %. Právě proto je velmi důkladný přezkum politik s cílem dostat mladé lidi do práce, jako je například zpráva o Mládeži v pohybu, tolik potřebný.

Zaměřím se na čtyři dle mého názoru klíčové aspekty této zprávy.

Prvně, jsem přesvědčen, že je nanejvýš důležité podporovat mobilitu. Je to mimořádně cenný prostředek neformálního učení, který podporuje kulturní výměnu a dává mladým lidem nástroje, které potřebují ke svému rozvoji v rámci celosvětového profesního prostředí.

Zadruhé, a v úzké souvislosti s mobilitou, je klíčové, aby se mladí lidé učili ostatní evropské jazyky, a to ke dvěma účelům: s cílem plynule vzájemně reagovat v evropském prostředí a být plně integrovanými členy společenství, v nichž žijí a pracují, čili, jinými slovy, za účelem sociální soudržnosti.

Zatřetí bych rád zdůraznil důležitost politik pro podpoření podnikání. Je vskutku mimořádně důležité podporovat programy pro podnikání pro studenty univerzit. Součástí toho bude podpora fór, kde na sebe budou moci finanční hráči a studenti s inovativními myšlenkami vzájemně působit.

Konečně jsem pak přesvědčen, že je zásadně důležité podporovat rovné příležitosti v přístupu k univerzitám, aby nepřišel nazmar ani zlomek evropského talentu. Potřebujeme, aby se mladí lidé aktivně podíleli na ekonomice. Potřebujeme, aby mladí lidé plně rozvíjeli svůj potenciál, neboť i oni budou muset sehrát zásadní roli, máme-li vybřednout z této krize.

 
  
MPphoto
 

  Rui Tavares, jménem skupiny GUE/NGL.(PT) Pane předsedající, s pouhými dvěma minutami na to, abych pohovořil o pěti zprávách a jedné otázce k ústnímu zodpovězení, se omezím na dvě zprávy: zprávu paní Sanchez-Schmidové o tvůrčích odvětvích a zprávu mé kolegyně, paní Schaakeové, o kulturních dimenzích vnějších činností EU. Dělám to proto, že dohromady nám poskytnou mikropohled i makropohled na to, co Evropa potřebuje, aby byla schopna tuto krizi obrátit, s pomocí talentu a představivosti Evropanů.

V případě tvůrčích odvětví je dle mého názoru velmi zřetelné, že Evropa má pravděpodobně největší koncentraci potenciálu pro tvůrčí odvětví. To platí od samého počátku pro naše městské oblasti, naše města, která mají na jednu stranu velmi dobré propojení a na stranu druhou velmi silné a rozmanité kulturní osobnosti s velkou mírou různorodosti.

Některé z našich městských makroregionů také mají prvky, které tvůrčí odvětví potřebují, aby byla sama o sobě udržitelná: to jest intenzivní kapitál, koncentraci talentu a znalostí a obrovskou řadu již zavedených společností. Toto vidíme například v regionu mezi Paříží, Londýnem a Antwerpami.

To však neplatí pro celou Evropu. Jinými slovy, v některých okrajových regionech Evropy je talent, je tam historie a jsou tam města, která by mohla hrát významnou roli v opětovném oživení evropského hospodářství, toho však nemohou dosáhnout bez pomoci, ať už na úrovni Unie, nebo na úrovni členských států.

V tomto směru proto nemůžeme klamat sami sebe: dokud Evropa nedá do pořádku své hospodářství, například vydáváním dluhopisů, nelze dělat nic. My jsme zde v Parlamentu s velmi dobrými myšlenkami, a zároveň vlády trhají euro na kousky a znemožňují obnovu.

Pokud jde o politiku pro vnější činnost, a protože už mi skoro nezbývá čas, rád bych řekl, že Evropská unie má jedinečnou příležitost rozvinout naprosto odlišný typ zahraniční politiky, než jaké mají členské státy. Navíc z hlediska kultury toto nemá nic společného s vytvářením potenciální evropské identity a iluzorní evropské identity a jejím následným vyvážením či jejím prodejem do zámoří. Evropa by namísto toho mohla zaujmout velmi dobrou pozici, z níž by používala kulturu při vnější činnosti jako obousměrnou cestu, jejímž prostřednictvím vyučujeme, ale také se učíme, a jejímž prostřednictvím udržujeme plodný dialog s ostatními regionálními seskupeními, jako jsou Mercosur nebo Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

To je způsob, jak nejlépe prospět zbytku světa příkladem evropské demokracie, prospěch to však přinese i Evropské unii, protože se budeme moci učit od ostatních.

 
  
MPphoto
 

  Giancarlo Scottà, jménem skupiny EFD.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych přispěl tím, že promluvím o potřebě nového metodologického přístupu, zejména v odvětví památek a kulturního dědictví, spojeného s inteligentním používáním nových technologií. Uvědomění si obrovského potenciálu pro zlepšení, který nám nové technologie mohou nabídnout, pokud jde o účelnost i účinnost, nutně obnáší upuštění od způsobů, jimiž jsme pracovali v minulosti. Nové technologie znamenají nové pracovní metody.

Sám jsem byl svědkem toho, že díky inteligentnímu používání technologií v odvětví ochrany památek je možné získat významné výsledky, pokud jde o plánovací i restaurační práce. Navíc jako současný vedlejší produkt a bez jakýchkoli dalších nákladů můžeme získat vysoce přesné geometrické databáze, které lze použít ke sledování a správě daného artefaktu v případě přírodních katastrof, a rovněž produkty pro vědecké vzdělávání a pro propagaci daného artefaktu v celosvětovém měřítku, a současné plnění kritérií pro kulturní porozumění a výměnu.

Za nejdůležitější považuji to, abychom přispěli k akčnímu plánu, který nám má pomoci dosáhnout nového povědomí o technologii, aby mohly být vytvářeny nové hospodářské příležitosti pro Evropu. Věřím zejména v potřebu odborné přípravy nových lidí a v profesionální, mladé a vysoce kvalifikované jednotlivce, kteří budou schopni postavit se výzvám nového globálního trhu.

 
  
MPphoto
 

  Dimitar Stoyanov (NI).(BG) Pane předsedající, to, co jsem chtěl říci, omezím na zprávu o „Mládeži v pohybu“.

Chtěl bych poblahopřát panu zpravodaji, protože této zprávě se podařilo pokrýt naprosto všechny aspekty této otázky a této evropské politiky. Konkrétněji se ve svém projevu omezím na tři otázky.

Prvně k bodům 24 a 25 této zprávy týkajícím se zůstávání dětí ve škole a zvyšování jejich docházky do školy bych rád položil následující otázku. Mimochodem jsem rovněž poměrně nedávno předložil Komisi otázku k písemnému zodpovězení. Na odpověď stále ještě čekám, využívám však této příležitosti ke zmínění tohoto problému, který nastoluji již dlouho. Mnohé z východoevropských zemí z posledního kola rozšíření se potýkají s problémem, že určité menšinové skupiny se již řídí praxí, z níž se téměř stala tradice, kdy své děti přestanou posílat do školy a tyto děti jsou pak využívány svými rodiči. Přijmou-li se opatření ke změně tohoto procesu, zpravidla se označují za diskriminační. A proto pokládám tuto otázku: koho vlastně diskriminujeme, abychom to upřesnili? Zajímalo by mě, zda rodiče, kteří využívají své děti, nebo tyto děti, které v důsledku toho ztrácejí jakoukoli možnost začlenit se, protože nemají žádné vzdělání, ačkoli, jak víte, hospodářská integrace prostřednictvím práce a zdrojů poskytuje základ pro jakoukoli jinou integraci.

Pokud jde o bod 27 této zprávy, tento bod opět velmi přesně odkazuje na reálný problém. Jeden z předních univerzitních učitelů se se mnou nedávno podělil o svůj názor, že ve skutečnosti si bulharské univerzity nejsou vědomy toho, že existuje také program Erasmus pro učitele. V této oblasti je třeba přijmout další opatření.

Konečně, na téma nezaměstnanosti mládeže, která je zmiňována pod písmeny F a G této zprávy, je to rovněž významný problém. Problém, o němž hovořím, je ten, že když mladí lidé požádají o práci, potřebují již mít za sebou stáž. Jenže pokud někdo právě vyšel ze školy nebo univerzity, nemohl již předtím takovou pracovní zkušenost získat. Takový požadavek je absurdní a diskriminační a je třeba jej důkladně prozkoumat. Tento postup se uplatňuje ve veřejném i soukromém sektoru. V této souvislosti jedním opatřením, které lze přijmout ve veřejném sektoru konkrétně, je zavést přísná pravidla, aby odcházeli do důchodu lidé, kteří dosáhli důchodového věku, a tak se uvolnila pracovní místa pro mladé lidi.

 
  
MPphoto
 

  Alajos Mészáros (PPE). (HU) Pane předsedající, paní komisařko, musíme poděkovat paní Sanchez-Schmidové za její zprávu. Orgány EU si vytyčily cíl účinněji využívat stávající příležitosti, které leží uvnitř kulturních a tvůrčích odvětví. To je důležitý úkol, protože lepší průmyslové podmínky by EU umožnily stát se celosvětovým lídrem na trhu v této oblasti.

Kultura přispívá k boji proti chudobě a marginalizaci a hraje svou roli v posilování a uchovávání společného evropského ducha a dědictví. Vytvořením jasné cesty pro tvůrčí myšlení a z něj plynoucí myšlenky můžeme všichni získat intelektuální i ekonomické výhody. Kulturní a tvůrčí odvětví jsou pro ekonomiku již důležitými motivujícími a ovlivňujícími prvky, i když jejich situace není vždy příznivá. Zatímco není možné omezit tvořivost, je možné negativně ovlivnit lidskou vůli tvořit. Nejisté podnikatelské prostředí a nepříznivý legislativní rámec mohou utlumit tvořivého ducha občanů. Od evropské strategie můžeme právem očekávat, že pomůže doposud omezovaným tvůrčím skupinám vyjadřovat se na evropské úrovni. Současně může podpořit určitou míru rovnováhy příležitostí mezi členskými státy, umožnit nám zakusit přítomnost odvětví s pěti miliony pracovníků a rovněž růstu jejich počtu v každém členském státě. V této oblasti také zamýšlíme připsat významnou roli malým a středním podnikům. Střední Evropa má značný počet inteligentních občanů s touhou tvořit. Otázkou je, zda již dnes dokážeme všem poskytnout náležité zázemí. Odpověď bohužel zní ne, spouští se však čím dál více cílených programů ke zlepšení této situace, včetně například strategie pro Podunají.

Dnešní dopolední diskuse se týká také mládeže. Je zásadní, aby se budoucím generacím od Evropy dostalo plné podpory v oblastech kulturního učení, dalšího vzdělávání a umělecké tvorby. Musíme najít řešení, která uměleckou tvorbu učiní atraktivní v rámci Evropské unie a současně zajistí pole působnosti v mezinárodní konkurenci.

Souhrnně řečeno, je zásadně důležité, abychom se zabývali kulturními a tvůrčími odvětvími, a právě proto musíme co nejdříve vytvořit – pro umělce i tvůrčí osobnosti – adekvátní podmínky, které zohlední jedinečné charakteristiky v oblastech mobility, práv duševního vlastnictví a sociální ochrany.

 
  
MPphoto
 

  Knut Fleckenstein (S&D).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, prostřednictvím své zprávy o kulturních dimenzích vnější činnosti EU Parlament objasňuje svoji ctižádost zanechat naše vlastní otisky i na této rozvíjející se oblasti politiky. Skutečnost – a chci to říci opatrně – že zde dnes nevidím zástupce Evropské služby pro vnější činnost, ukazuje, jak potřebná tato zpráva je.

Tato zpráva zcela správně naléhavě požaduje, aby v budoucnu kulturní aspekty hrály významnější roli ve vnější politice, do níž by měly být systematičtěji začleňovány. Pro moji skupinu bylo důležité volat po soudržné strategii, jež by účinněji koordinovala stávající programy vnější politiky EU s kulturními prvky, čímž by byla zohledněna kulturní rozmanitost v EU. Paní Packová se o tom již zmínila, když uvedla, že stávající struktury v členských státech a mezi nimi, jako síť národních kulturních institutů EUNIC, musí být začleněny a že na občanskou společnost se musí pohlížet jako na součást evropské vnější kulturní politiky. Motto EU „Jednotná v rozmanitosti“ by rovněž mělo začít odpovídat obrazu, který Unie promítá do vnějšího světa. Měli bychom také za tímto účelem ještě lépe využívat nová média jako komunikační platformu.

Zatímco budeme toto všechno dělat, musíme se postarat, aby se z umění a kultury nestaly prostředky k dosažení cíle ve vnější politice. Naše Evropské společenství charakterizují naše kulturní hodnoty. Je proto důležité a správné, aby tato kulturní rozmanitost a identita byly rovněž rozšiřovány mimo Unii prostřednictvím jejích politik. Jsem si jist, že tímto způsobem můžeme dosáhnout mnohem více, a to i v debatě o lidských právech a demokracii, než prostřednictvím mnoha případů slovního zbrojení, někdy s naprosto žádným opodstatněním, v této sněmovně.

 
  
MPphoto
 

  Morten Løkkegaard (ALDE).(DA) Pane předsedající, dámy a pánové, nacházíme se uprostřed boje, což se odráží i v dnešní zdejší rozpravě – boje mezi silami v Evropě, které chtějí oslabit evropský projekt, a těmi z nás, kteří – uprostřed krize, v níž se právě teď nacházíme – chtějí, abychom svinuli plachty a evropský projekt skutečně posílili. Nyní se mnoho mluví o ekonomice a o integraci a zahraniční politice, a i to je jednoznačně důležité. Já však ani v nejmenším nepochybuji o tom, že máme-li zachovat evropský projekt a zejména má-li tento projekt nalézt podporu mezi občany Evropy, kteří jsou k celé myšlence v současnosti skeptičtí, musíme investovat do kultury a musíme investovat do mladých lidí. Proto samozřejmě velmi vítám dnešní zdejší rozpravu a rovněž oněch pět zpráv, které právě probíráme.

Byl jsem stínovým zpravodajem pro zprávu o Mládeži v pohybu a rád bych poděkoval našemu zpravodaji, panu Zverovi, za jeho vynikající spolupráci. Protože mi čas nedovolí zajít do příliš velkých podrobností, zaměřím se pouze na dva aspekty. Prvním z nich je otázka umožnění mladým lidem pohybovat se přes hranice. Jsem přesvědčen, že v této době krize je nezbytné, abychom se skutečně soustředili, jak politicky, tak finančně, na skutečné provádění a podporu této mobility pro mladé lidi. Proto mě přirozeně velmi těší, že jedna z věcí, na nichž pracujeme, je posílení něčeho, čemu říkáme evropský rámec kvalifikací, jinými slovy systém, který mladým lidem umožní používat body, jež získají za hranicemi. Jde o malý, avšak konkrétní detail, který je důležité podporovat, aby mladí lidé v tomto ohledu nenaráželi na problémy.

Zadruhé, rád bych zdůraznil něco, čemu říkáme „tabulka výsledků v oblasti mobility“, v níž označujeme překážky pro mobilitu v členských státech. To je také něco, co silně podporuji – podle mě jde o velmi dobrou myšlenku. To jsou tedy pouze dva konkrétní příklady dokazující, že děláme pokroky a že na maličkostech záleží. Konkrétně řečeno, v tomto směru potřebujeme pracovat s cílem posílit příležitosti pro mladé lidi a současně do našich mladých lidí investovat. Konečně bych rád poděkoval zpravodaji za jeho spolupráci a popřál paní komisařce štěstí s tímto obrovským úkolem – jak vím – přesvědčit ostatní komisaře v kolegiu Komise o důležitosti kultury a mladých lidí.

 
  
MPphoto
 

  Marek Henryk Migalski (ECR).(PL) Pane předsedající, rád bych zaměřil svou pozornost na kulturní dimenze vnější činnosti a zprávu, kterou vypracovala paní Schaakeová. Rád bych řekl, že v řadě ohledů si tato zpráva zaslouží podporu a gratulaci. V odstavci 17 odsuzuje totalitní režimy používající cenzuru. V odstavci 50 se staví proti používání kulturních argumentů k ospravedlnění porušování lidských práv, když máme problémy se zneužíváním přesně tohoto druhu údajné diverzity například v kontaktech s Čínou. V odstavci 39 vybízí k zapojení občanské společnosti a zdůrazňuje význam demokratických svobod a základních lidských práv.

Ve všech těchto oblastech si tato zpráva zaslouží podporu a pochvalu. Mimochodem, v průběhu práce Výboru pro kulturu a vzdělávání jsme dokázali ze zprávy odstranit návrh na jmenování zvláštního vyslance EU výhradně pro kulturní záležitosti. To jsou úspěchy. Bohužel však jsou zde také záležitosti, které bych nazval problematickými, což znamená, že bohužel během schůzí Výboru pro kulturu a vzdělávání byla provedena změna ustanovení, které říkalo, že se jedná o jmenování osoby, která by byla zodpovědná pouze za kulturní záležitosti a nic jiného. To je něco, k čemu by se měla obrátit pozornost. Druhá věc – tato zpráva požaduje další odbornou přípravu pro personál Evropské služby pro vnější činnost v oborech kulturních a digitálních politik. Ve Výboru pro kulturu a vzdělávání jsme nechtěli, aby toto ustanovení zvýšilo náklady v této oblasti, avšak bohužel tento pozměňovací návrh padl. Proto je můj postoj k této zprávě jednoduše ambivalentní.

 
  
MPphoto
 

  Malika Benarab-Attou (Verts/ALE).(FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dvě zprávy paní Schaakeové a paní Sanchez-Schmidové nám připomínají, že kultura není nějaký dekorační motiv, nýbrž výsledek komplexních vzájemných závislostí, což ukazuje, že kulturní otázky by se měly řešit průsečným způsobem a měly by být začleněny do všech evropských politik, vnitřních i vnějších, sociálních i hospodářských.

V tomto ohledu vás, paní komisařko, povzbuzuji k tomu, abyste tímto směrem pokračovala a rozvinula spolupráci s ostatními výbory, s ostatními službami Evropské komise a rovněž s Evropskou službou pro vnější činnost baronky Ashtonové.

Dále bych se ještě ráda vrátila k bodu, který v těchto zprávách nebyl rozveden, týkajícímu se mobility umělců a kvalifikovaných pracovníků v kulturním odvětví. Tato otázka je vskutku nanejvýš důležitá pro vývoj evropského kulturního prostoru. V tomto ohledu považuji za důležité dva aspekty: jmenovitě, zaprvé, šíření jednoznačných a pochopitelných informací a aktuálně platných nařízení a postupů Evropskou unií a členskými státy.

Zadruhé, odstranění – jak již bylo řečeno – regulativních a administrativních překážek bránících v rámci Schengenského prostoru volnému pohybu zejména osob působících v kulturním odvětví, pro státní příslušníky třetích zemí, kupříkladu zavedením společných zrychlených postupů uvnitř Evropské unie pro krátkodobá i dlouhodobá víza, stejně jako jednotného postupu pro získávání pracovních povolení v Unii. Velmi naléhavě vyzývám Komisi, aby pokračovala ve své práci v těchto oblastech.

Konečně, v souvislosti s vzestupem síly převážně amerického globálního hlavního proudu, pokud jde o volnočasovou kulturu, je naléhavě nutné připomenout Evropské unii i členským státům důležitost toho, aby samy sobě opatřily nástroje umožňující jim bránit a prosazovat rozmanitost evropských kultur a třetích zemí. Evropa by proto měla zaujmout novou pozici a neměla by vzdávat bitvu o měkkou sílu, neboť dnes je zde v sázce respekt ke kulturní rozmanitosti jakožto nástroj pro dialog a jako záruka míru a stability na celém světě.

 
  
MPphoto
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL).(FR) Pane předsedající, ráda bych vyslovila několik obecných poznámek ke všem rozpravám, které se nám dnes dopoledne předkládají.

Otázkám vztahujícím se ke vzdělávání a kultuře se bohužel v této sněmovně nepřikládá dostatečná důležitost. Přesto jsou klíčové pro naši budoucnost, budoucnost Evropy, budoucnost naší mládeže. Lidé ve věku pod 30 let představují 20 % evropské populace, avšak nezaměstnanost lidí pod 24 let nyní dosáhla téměř 21 % a téměř 15 % lidí ve věku 18–24 let ukončuje další nebo vysokoškolské vzdělávání před koncem druhého cyklu a nepokračuje žádným dalším studiem či odbornou přípravou. A co je ještě horší, téměř 25 % mladých lidí ve věku do 15 let má obtíže se čtením. Tato čísla, která se s nynější recesí v řadě členských států ještě zhoršují, nemůžeme akceptovat.

Zpráva o „Mládeži v pohybu”, jež nám byla předložena, je v určitých bodech krok správným směrem a přináší řadu poselství Komisi i členským státům. Evropský parlament znovu potvrzuje svoji vůli nenechat naši mládež obětovat na oltáři úsporných politik prováděných v celé Evropě. Doufejme, že nepůjde o prázdná slova!

Tato zpráva obsahuje také řadu zneklidňujících aspektů, zejména když demonstruje přání reformovat vysokoškolské vzdělávací programy výhradně na základě tržních požadavků, aniž by se obtěžovala znovu potvrdit obecnější roli vysokoškolského vzdělávání, pokud jde o celkovou výchovu občanů zítřka.

Víme, že čím širší je vzdělávání mladých, tím lépe dokážou čelit nejistotám života, zejména pak nejistotám spojeným s prací. Brzy budeme mít příležitost pracovat na otázkách spojených s boloňským procesem a já to vítám. Všechno, co bych řekla, je, že naše role je naslouchat narůstajícím obavám – a je to slabé slovo – v řadě členských států v souvislosti s reformami prováděnými ve jménu boloňského procesu. Nemůžeme obětovat naši mládež; slova v tomto ohledu nestačí.

Ráda bych dodala několik slov s cílem poděkovat paní Honeyballové za její zprávu a práci, kterou jsme dokázali odvést na otázkách okolo péče o děti. Plně podporuji hlavní linie této zprávy. Naopak nemohu sdílet hlavní linie zprávy paní Sanchez-Schmidové o kulturních odvětvích, neboť tyto hlavní směry by pro kulturní statky zavedly komerční princip podléhající tržním silám.

Konečně bych ráda nabídla svoji rozhodnou podporu paní Packové ve výběru Sarajeva jako Evropského hlavního města kultury.

 
  
MPphoto
 

  Juozas Imbrasas (EFD). (LT) Pane předsedající, chtěl jsem říci několik slov o iniciativě Mládež v pohybu. Tato iniciativa má velmi ušlechtilý cíl – posílit vzdělávání a odbornou přípravu mládeže prostřednictvím mobility a usnadnit přechod mladých lidí ze vzdělávání na trh práce. To je dnes obzvláště důležité pro mladé lidi patřící do jedné ze sociálních skupin nejtvrději zasažených celosvětovou finanční krizí. Mladé lidi je nutné podporovat, aby mohli vstoupit na trh práce s cílem zajistit si svou vlastní budoucnost a rovněž přispět k ekonomickému růstu a prosperitě. Je zásadně důležité, aby mladí lidé byli schopni rozvíjet schopnosti, dovednosti a znalosti, které jim umožní aktivně přispívat k růstu a udržitelné budoucnosti Evropské unie po dobu nadcházejících let. Jsem přesvědčen, že je nezbytné zajistit, aby vzdělávání, které dostávají, odpovídalo potřebám trhu práce. Je také důležité zajistit, aby mladí lidé Evropy nebyli zbaveni možnosti rozvíjet se a přispívat k prosperitě Evropské unie. Mobilita přece jen způsobuje určité problémy. Mladí lidé, kteří získali vzdělání v jiném členském státě, tam nejčastěji zůstanou a pracují tam. Země jako Litva, která čelí velmi těžké hospodářské situaci, tudíž riskuje, že na nějaký čas ztratí vzdělané lidi, kteří jsou základem pro růst této země, a to nejen v hospodářském slova smyslu. Pravda, jde o náš vnitřní problém a vyřešíme si jej sami. Obecně řečeno, je skvělé, že se dnes snažíme řešit otázku, která je pro mladé lidi velice důležitá.

 
  
MPphoto
 

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE).(DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, vážení hosté z Durynska na galerii pro návštěvy,

–Pane předsedající, kolegovi, který se bojí stěhování vzdělaných mladých lidí do jiného státu, bych řekla, že civilizace roste a rozvíjí se, když se lidé stěhují, a my bychom se toho neměli bát. Děje se to všude, kde se lidé z různých zemí setkávají a dávají dohromady své různé zkušenosti: příkladů tohoto je v Evropě velmi mnoho a je dobré, že toho máme tolik co říci o mobilitě. Tato mobilita zaručí trvalé zdraví a prosperitu pro Evropu.

Zpráva pana Zvera upozorňuje na řadu překážek, které působí jako zábrany pro mobilitu v Evropě, a já bych ráda některé z nich zdůraznila. Abych navázala na to, o čem se stručně zmínil pan Løkkegaard, skutečně není přijatelné, aby se mladí lidé, kteří studují, procházejí odbornou přípravou či pracují v zahraničí, potýkali s obtížemi, když se stěhují, při těch nejzákladnějších úkonech, jako je přístup k bankovním službám nebo pronájem bytu. Navíc jsou ještě trestáni roamingovými poplatky, když se pokouší telefonovat domů nebo získat přístup na Internet a online hledat základní, nezbytné informace. Roamingové datové služby jsou mimořádně drahé.

Komise navrhla v rámci iniciativy Mládež v pohybu zavedení tabulky výsledků v oblasti mobility. To umožní systematické sledování pokroku členských států v odstraňování překážek. Tato tabulka by měla být komplexní a zřetelná, aby mohla sloužit jako skutečný katalyzátor pro odstraňování těchto překážek členskými státy. Přineslo by to prospěch starým i mladým, studentům i pracovníkům. Vyzývám Komisi k předložení podrobného návrhu k tomu, jak bude tato tabulka výsledků v oblasti mobility fungovat, a doufám, že tak Komise učiní co možná nejdříve.

Závěrem, mobilita je otázkou horizontální, a proto naléhavě žádám své kolegy, ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a také v ostatních výborech, aby nepustili ze zřetele dimenzi mobility ve své práci ve všech oblastech.

 
  
MPphoto
 

  Silvia Costa (S&D).(IT) Pane předsedající, ve stárnoucí Evropě, která se usilovně snaží nalézt odpovědi na celosvětové výzvy budoucnosti, se musí Evropská unie a její členské státy chopit tohoto silného podnětu od Parlamentu a prokázat, že dokážou být odvážnější, investovat do budoucích generací, do vzdělávání a do kultury. S těmito čtyřmi zprávami a návrhem ohledně Sarajeva vyzývá Parlament k tomu, aby tyto otázky byly umístěny v srdci strategie Evropa 2020.

Zejména hospodářské výhody, stejně jako výhody pro zaměstnanost a inovace, jsou zdůrazněny zprávou o kulturních a tvůrčích odvětvích, která již nyní představují téměř 3 % evropského hrubého produktu a zaměstnávají 5 milionů lidí – a toto číslo vyskočí na 7 %, započítají-li se i přidružená odvětví. Jako stínová zpravodajka pro toto opatření za skupinu Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu jsem potěšena, když vidím, že zpravodajka, paní Sanchez-Schmidová, naše pozměňovací návrhy uvítala.

Co jsme navrhli? Předně to, aby k osmi již zahrnutým odvětvím byly přidány kulturní turistika a móda. Rovněž doufáme, že Komise – a jsem si jista, že paní Vassiliouová podnikne kroky k zajištění toho, aby se tak stalo – předloží bílou knihu o kulturních a tvůrčích odvětvích co možná nejdříve s cílem posílit tuto meziodvětvovou strategii v celé Evropě a členských státech. Snižování finančních prostředků pro kulturu a vzdělávání v dobách krize – jako to dělá moje země, na základě toho, že kultura není nezbytná pro přežití – znamená nedokázat investovat do budoucnosti a do inteligentního růstu podporujícího začlenění; znamená to nedokázat pochopit, že kultura je pro život nezbytná.

Zpráva uvádí, že evropský status umělců a osob zapojených do tvůrčích profesí by měl být oficiálně uznán a že v kulturním odvětví by malé a střední podniky měly být plně uznávány jako takové pro účely přístupu k úvěrům a podpory při začátcích, zejména pro mladé lidi mladší 35 let. Slibuje také chránit pracovní místa a zavést specifickou odbornou přípravu a inovativní finanční nástroje, přičemž má na paměti, že kapitál v tvůrčím odvětví často sestává z hodnot, jež jsou nehmotné, nicméně však klíčové pro inovace ve všech odvětvích.

Celoevropské kulturní odvětví musí být vzato v úvahu v právním rámci pro mezinárodní obchod, rozhodně v evropské dimenzi a v kulturní diplomacii, na vnitřním trhu, v mobilitě …

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Liam Aylward (ALDE). – Pane předsedající, mají-li strategie jako Mládež v pohybu být účinné a přinést měřitelné výsledky, musí se posílit spolupráce vzdělávání a podnikání. Zatímco souhlasím se zpravodajem v tom, že vzdělávání by nemělo pouze zajišťovat zaměstnantelnost, ale také podněcovat k tvořivosti, je zde potřeba posunu směrem ke spojení cílů vzdělávání a podnikání. Univerzitní programy se musí přiblížit požadavkům trhu práce. Mladým lidem by měla být dána příležitost bez překážek získat zkušenosti, dovednosti, znalosti a know-how, aby se vybavili pro budoucí profesní dráhy a podnikání. Zejména je nezbytné zlepšit příležitosti pro mladé lidi v odborném vzdělávání a přípravě s cílem usnadnit jejich mobilitu v Evropské unii a umožnit učňovská místa v zahraničí, čímž by se rozšířil soubor jejich dovedností a zaměstnanost.

Programy podporující mobilitu a výhody plynoucí ze zkušenosti z práce a studia v zahraničí musí být přístupné pro všechny mladé lidi, bez ohledu na typ vzdělání, který si vybrali. Mládež v pohybu má potenciál být úspěšná, musí se však také převést do konkrétních opatření, která přinesou prospěch našim mladým lidem.

 
  
MPphoto
 

  Kay Swinburne (ECR). – Pane předsedající, můj vlastní volební obvod má dlouhou tradici kombinování prosazování velšského jazyka mezi mladou generací s pomocí uměleckých a technických talentů, jež produkují animované programy jako Sally Mally, Super Ted a Sam Tân. Dnes tuto minulost oživují nové produkce jako Dr Who a Torchwood, takže Wales se rychle stává známým jako centrum pro vynikající kvalitu v oblasti kultury, pokud jde o filmovou a programovou produkci, stejně jako domov pro novější tvůrčí oblasti, jako je mimořádně výnosné odvětví her.

Aby toto mohlo pokračovat, nejdůležitější věc, kterou nyní musíme udělat, je poskytnout podporu, kterou naše tvůrčí odvětví potřebují, aby mohla nadále růst. Musíme se zaměřit na omezování administrativních překážek, kterým čelí všechny malé podniky, a hledat způsoby, jak dostat skutečnou přidanou hodnotu z jednotného trhu cestou spolupráce na právech duševního vlastnictví, evropských patentů a realizace plného potenciálu digitální agendy a, samozřejmě, odstranění nejednotností ve stávající legislativě EU, například v oblasti DPH.

Náš rozpočet EU by se měl používat produktivním způsobem s cílem rozvinout to obrovské množství tvůrčí energie okolo nás do skutečných podniků vytvářejících bohatství, což by poskytlo udržitelná pracovní místa a prosperující a bohatou budoucnost pro naše lidi ve Walesu a jinde.

 
  
MPphoto
 

  Helga Trüpel (Verts/ALE). (DE) Pane předsedající, paní komisařko, ve skutečnosti dnes dopoledne vedeme rozpravu o významnosti kultury v různých politických oblastech – v zahraniční politice, v hospodářské politice, ve vzdělávací politice a v sociální politice – a všichni víme, že je pro nás všechny prospěšné, když se kultura bere vážněji. Propuknutí demokracie v arabských zemích by nebylo možné bez této na kultuře založené touze po otevření se, po kulturní rozmanitosti, demokracii a svobodě tisku.

Tvůrčí odvětví jsou důležitou součástí hospodářské politiky. V mé rodné zemi, Německu, je v tvůrčím odvětví více pracovních míst než v automobilovém sektoru. To je něco, čeho si musíme všimnout. Výsledkem je, že je to rovněž důležitou součástí strategie Evropa 2020. Chci však říci, že pokud chceme vzpružit tvůrčí odvětví, musíme odvést práci, a to zejména v oblasti digitálního rozvoje. Víme, že jsou to právě lidé vytvářející tvůrčí obsah, kteří tvoří základ hodnotového řetězce pro kulturní odvětví. Na jedné straně tudíž máme významný zájem na kulturní rozmanitosti, podpoře tvůrčích lidí a snadném přístupu k tvůrčímu obsahu online. A přesto zároveň chceme, aby umělci byli spravedlivě zaplaceni, čemuž tak v dnešním digitálním světě vždy není. Potřebujeme proto pozměnit smluvní právo s cílem posílit vyjednávací pozici našich umělců. Potřebujeme vyvinout nové sociální modely s cílem nalézt spravedlivou rovnováhu mezi snadným přístupem pro uživatele a řádným zaplacením těch, kdo vytvářejí nový obsah.

Ještě jedna poslední věc. Mělo by významnou symbolickou hodnotu a bylo by velkým historickým úspěchem pro Evropu, kdyby se Sarajevo stalo Evropským hlavním městem kultury pro rok 2014.

(Předsedající řečnici přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Paul Murphy (GUE/NGL). – Pane předsedající, zpráva o Mládeži v pohybu obsahuje některé dobré myšlenky, například požadavek, že se tato krize nesmí používat jako výmluva pro snižování výdajů v oblasti vzdělávání. Tato zpráva však akceptuje boloňský proces, který posílil tlak velkých společností a podpořil proces komodifikace vzdělávání.

Zpravodaj se zmínil o skutečnosti, že univerzity jsou nedostatečně financovány, a proto vyzval k tomu, aby hledaly více finančních prostředků ze soukromých zdrojů. Zajisté odpověď na nedostatečné financování není přizvat soukromý sektor s veškerými pokřivujícími účinky, které to na vzdělávání má, nebo zavést školné, které zablokuje přístup pro stovky tisíc lidí v celé Evropě; odpovědí je, že státní investice poskytnou bezplatné, dobře financované vzdělávání na všech úrovních. Navíc v důsledku kruté úspornosti je v mnoha zemích pro mladé lidi prakticky nemožné získat po ukončení vzdělání slušné pracovní místo. Čtvrtina mladých lidí v Irsku je nyní nezaměstnaná a 1 000 lidí každý týden emigruje, takže pro mnoho irských rodin má samotný název Mládež v pohybu velmi odlišný význam. Tuto krizi nezaměstnanosti lze vyřešit pouze na základě masivních státních investic s cílem vytvořit slušná pracovní místa.

 
  
MPphoto
 

  Derek Roland Clark (EFD). – Pane předsedající, přesně v době, kdy odpovědní lidé a vlády obracejí každou korunu, Komise navrhuje větší výdaje – kartu Mládeže v pohybu, Evropský znalostní pas, evropský vyhledávač volných pracovních míst – prostřednictvím Evropy 2020, to vše pro kulturní diplomacii a s cílem přimět mladé lidi k cestování, když to už sami dělají, cestují po celém světě s batohy na zádech ze svého vlastní iniciativy. K čemu potřebujeme drahé propagační akce?

Pokud jde o šíření evropské kultury, vytěžte z něj maximum, protože cestou, jíž se tato bláznivá EU ubírá, z ní nic nezůstane, jen bezvýznamná mantra: „Jednotná v rozmanitosti“. Nechápete snad, že Evropa není jedním státem, ale širokou a nádhernou tapiserií složenou z atraktivních, osobitých, avšak do sebe zapadajících kulturních dílců, a jejich sloučení znamená všechny je zredukovat na šedou beztvarou masu, čímž se zničí to, o čem tvrdíte, že to obdivujete?

Nevnucujte kulturu EU; učiňte italskou, německou, francouzskou, holandskou, britskou kulturu a všechny ostatní kultury přístupnými pro všechny, kdo je chtějí poznat, a zbytek bude následovat.

 
  
MPphoto
 

  Marielle Gallo (PPE).(FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, od digitalizace kulturních a uměleckých statků jsem přesvědčena, že otázka je následující: je Evropa předurčena k tomu, aby se stala zemí konzumu pro Spojené státy, a brzy pro rozvíjející se země, nebo se konečně probudí a vydá prostředky na rozvoj svého informačního, kulturního, ale také hospodářského potenciálu?

Přirozeně pevně věřím v bohatství a rozmanitost evropské kultury, avšak dnes hovořím z pohledu konkurenceschopnosti s cílem odsoudit konkrétní nesmysl a konkrétní absurditu. Tím nesmyslem jsou služby zdarma, o kterých někteří lidé sní, přístup ke všemu za nic. Pokud bychom šli touto cestou, do tohoto odvětví by se přestalo investovat. Tvůrci a vynálezci by nemohli dostat spravedlivou odměnu a postupně by zmizeli. Proto ekonomické modely, které se chystáme zavést pro online pohyb našeho kulturního dědictví, nepřipouštějí služby, které jsou zdarma.

Zmíněnou absurditou je pak daň uplatňovaná na nehmotné kulturní statky ze dvou hledisek. Předně, je zde deformace DPH, v závislosti na zemích, kde daná činnost sídlí. Například americké platformy se od roku 1998 těší moratoriu, což umožnilo jejich mimořádný boom. Za druhé je zde diskriminace v oblasti sazeb DPH, která penalizuje digitální zboží ve vztahu k fyzickému zboží. Myslím si, že tyto dvě otázky musíme řešit prostřednictvím legislativy.

 
  
MPphoto
 

  Maria Badia i Cutchet (S&D).(ES) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, i já vítám příležitost, kterou nám dává rozprava, kterou nyní vedeme, rozprava o čtyřech zprávách, o nichž budeme na konci dnešního dopoledního zasedání hlasovat. Tyto zprávy se podle mého názoru zabývají otázkami, které je velmi důležité řešit, s cílem pokusit se poskytnout řešení hlavních problémů v Evropské unii; zprávy zabývající se tím, jak řešit předčasné ukončování školní docházky, nezaměstnanost mládeže, hospodářskou krizi a migrační pohyby.

V tomto ohledu bych zaprvé chtěla vyslovit stručnou poznámku o předškolním vzdělávání. Jak řekla paní Honeyballová, jsem přesvědčena, že je to jedna z otázek, jíž se nedostalo pozornosti, kterou si zaslouží. Víme – a každý den přibývají další studie, které to potvrzují – že právě v raném dětství dochází k nejintenzivnějšímu rozvoji našich kognitivních a emočních schopností. Z tohoto důvodu všechny tyto studie říkají, že investice do prvních let života přinášejí mnohem lepší výsledky než investice pozdější. Jsem přesvědčena o tom, že nastal čas, kromě soustředění se na univerzitní studia nebo odbornou přípravu, což jsme doposud dělali, abychom se soustředili právě na předškolní vzdělávání.

Další zpráva, kterou považuji za velmi důležitou, je Mládež v pohybu, k jejímž hlavním cílům patří řešení předčasného ukončování školní docházky. Jsem přesvědčena, že tato otázka je stoprocentně spojena s nezaměstnaností mládeže, s velmi vysokým procentním podílem nezaměstnaných, který v naší Unii máme. Musíme nabídnout odpovědi pro budoucnost těchto mladých lidí, kteří jsou budoucností Evropské unie.

Závěrem, s ohledem na zprávu o kulturních dimenzích vnější činnosti EU, bych ráda vyzdvihla významnost kultury v našich politikách spolupráce. Je důležité vytvořit lepší vzájemné porozumění s třetími zeměmi a v této době velkých převratů na jih od našich hranic dává podle mého názoru velký smysl na tyto otázky odpovídat.

 
  
MPphoto
 

  Marietje Schaake (ALDE). – Pane předsedající, „chcete-li vědět, kde je peklo, zeptejte se umělce; pokud žádného umělce nemůžete najít, víte, že jste v pekle“. Myslím si, že tento citát neznámého autora, který jsem objevila v Sarajevu, shrnuje významnost umění a kultury nejen pro otevřené společnosti, ale také pro naše vztahy se zbytkem světa. Bosna a Hercegovina se Sarajevem jakožto svým hlavním městem představuje jednu z černých děr na mapě Evropy, a to v důsledku našich dějin. Nyní však musíme hledět do budoucnosti.

Obyvatelé Sarajeva se přiblížili poznání pekla, zejména během obléhání tohoto města, a umění a kultura pomohly tamním lidem přežít. Orchestr zkoušel, zatímco město bylo ostřelováno, a zimní festival plný umění a kultury pokračoval. Sarajevo si zaslouží evropské jaro. Další generace trpí ranami historie, a my máme jako Evropané významnou zodpovědnost dívat se do budoucnosti s nimi a zahrnout je do evropské perspektivy.

Plně podporuji iniciativu paní Packové a chci požádat Parlament, aby ji podpořil a udělal vše, co můžeme, pro začlenění Sarajeva jako Evropského hlavního města kultury. Jsem přesvědčena o tom, že pokud to všichni chceme, stoprocentně to může být možné, protože by bylo velkým zklamáním, kdyby naše myšlenky a zdravý rozum měla zablokovat byrokracie.

 
  
MPphoto
 

  Paweł Robert Kowal (ECR).(PL) Pane předsedající, části zprávy paní Schaakeové, které hovoří o potřebě zvýšení mobility mladých lidí ze sousedních zemí Evropy, jsou velmi důležité. Zatímco na jedné straně se mi zdá, že přílišné zapojení Evropské unie do kulturních aktivit v členských státech není nutné, myslím si na druhé straně, že vzhledem k tomu, co se dnes děje v Tunisku, ale také vzhledem k událostem z doby před dvěma měsíci v Bělorusku, je důležité, aby se Evropská unie se svým kulturním poselstvím a svým poselstvím o demokracii a právním státu obrátila na mladou elitu sousedních zemí a aby se nalezly finanční prostředky pro mládežnické výměny, společné studijní kurzy, cestování, zakládání univerzit a podporu pro výukové programy. Takové programy existují v členských státech – například v Centru pro východoevropská studia na Varšavské univerzitě v Polsku. Měli bychom na to pohlížet jako na příklad, a měli bychom uvítat, že paní Schaakeová nám dnes ukazuje tímto směrem. Bez tohoto nebudeme schopni dosáhnout ničeho.

 
  
MPphoto
 

  Heinz K. Becker (PPE).(DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, návštěvníci na galerii, je pro mě velkou ctí, zřejmě již ne jako mladíka, stále však nového člena této sněmovny, že zde mohu poprvé promluvit.

Chtěl bych charakterizovat stěžejní iniciativu Mládež v pohybu, součást programu Evropa 2020, jako vynikající cíl pro co možná největší zlepšení vstupu mladých lidí na trh práce, se dvěma hlavními důrazy. Stejně jako předškolní vzdělávání se zaměřuje zaprvé na snížení míry předčasného ukončování školní docházky a zadruhé na zvýšení počtu absolventů. V důsledku, a to do nezanedbatelné míry, překážek způsobených hospodářskou krizí, ale také, a to především, v důsledku strukturálních nedostatků v mnoha – téměř všech – členských státech v dalších oblastech, mají členské státy EU naprosto rozdílné předpoklady.

Dovolte mi uvést jako příklad moji rodnou zem: v Rakousku je míra předčasného ukončování školní docházky pouze 8,7 %, oproti průměru EU dosahujícímu okolo 14 %, a zajisté by stálo za to prozkoumat rakouský podvojný systém odborné přípravy, jež je podporována sociálními partnery. V této oblasti je velmi úspěšné i Německo. Vezměme si to jako referenční úroveň. Rakousko samotné by však mělo usilovat o dosažení referenční úrovně, pokud jde o neuspokojivý počet vysoce kvalifikovaných absolventů. V ostatních členských státech jsou značně vyšší počty vysokoškolsky vzdělaných lidí, a my bychom měli studovat jejich systémy. Je toho mnoho, co se od sebe v těchto oblastech můžeme vzájemně učit.

Tyto neúspěchy velmi jasně ukazují, že je zde potřeba jednat – musíme rychle a účinně překonat propast mezi vzdělávacím systémem a trhem práce.

Závěrem bych však ještě chtěl vyslovit své upřímné díky paní Packové a podpořit ji, když řeknu, že Sarajevo jako Evropské hlavní město kultury není výjimka, ale je to nutnost!

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Pane Beckere, nechtěl jsem vás přerušovat, neboť vím, že toto je váš první projev v této sněmovně, a já bych vás rád přivítal. Doufám, že v budoucnu bude možné dodržet přidělený čas, nicméně v každém případě vám přeji mnoho úspěchů ve vaší poslanecké práci mezi námi.

 
  
MPphoto
 

  Cătălin Sorin Ivan (S&D).(RO) Pane předsedající, v Evropské unii jsou země, které mají nezaměstnanost dosahující 20 %, avšak nezaměstnanost mládeže 40 %. Není tomu tak pouze v jedné zemi, nýbrž v mnoha zemích, kde průměrná nezaměstnanost mládeže dosahuje dvojnásobku průměrné úrovně dané země.

Mluvíme-li o evropské integraci či o budoucnosti těchto programů a projektů, kterými se zde zabýváme, všichni tito mladí lidé se musí cítit Evropany. Všichni tito mladí lidé také musí nalézt svoji budoucnost uvnitř hranic Evropské unie. Z tohoto důvodu mám silný pocit, že bychom měli mnohem více mluvit o poskytnutí přístupu k pracovním místům mladým lidem a o budoucnosti, kterou tito mladí lidé mají v Evropské unii, když se zmiňujeme o programu Mládež v pohybu.

Jsem přesvědčen o tom, že řešení, která k těmto otázkám poskytujeme, nejsou dost dobrá a že bychom měli soustředit mnohem větší pozornost na způsob, jímž členské státy provádějí projekty a programy, o nichž zde hovoříme. Dle mého názoru je úlohou Evropské komise povzbudit více členských států k řádnému provádění těchto programů a naplňování potřeb mladých lidí.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Vajgl (ALDE). (SL) Pane předsedající, v době, kdy kulturní rozdíly mezi národy vedou byrokraty k uzavírání hranic – jak velmi nedávno předvedli Dánové – a stavění vysokých zdí, raději nechávají konflikty, aby se řešily pomocí zbraní, spíše než porozuměním a soucitem. V době, kdy se umělecké počiny stávají zbožím na jedno použití a hlavním zdrojem zisku, kdy jsou vytvářeny všemocné globální monopoly, které diktují trendy i hodnoty, je zpráva o kulturní dimenzi naší služby pro vnější činnost a kulturní dimenzi Evropské unie jako celku více než jen vítaná.

Tato zpráva nám představuje způsoby, jimiž náš společný kulturní obrázek a umělecké úspěchy malých národů a členských států Evropské unie v kontaktu s kulturami ostatních národů mohou pozvednout úroveň naší veřejné diskuse a dokonce ulehčit břemeno našich diplomatů a tvůrců strategií při nalézání řešení bezpočetných krizí, doma i okolo nás. Odmítáním dodržování hranic nová média a nové technologie otevírají nesmírné příležitosti v tomto procesu. Byl bych rád, kdyby zpráva věnovala pár slov knihám, například myšlence, že by knihy neměly podléhat zdanění. Mohli bychom mluvit o správě v oblasti kultury nebo o udělení nového impulsu někdejší myšlence Meliny Mercouri pro Evropské hlavní město kultury. Dámy a pánové, paní komisařko, dejme Sarajevu šanci!

 
  
MPphoto
 

  Valdemar Tomaševski (ECR).(PL) Pane předsedající, proces předškolního vzdělávání je jednou z nejdůležitějších povinností rodičů i státu. V tomto kontextu je důležité a vhodné, aby dané usnesení zdůraznilo významnost raného vyučování regionálních a menšinových jazyků. Obzvláště důležitá je výuka používající mateřský jazyk jako prostředek výuky, neboť je známo, že jazyk, v němž děti přemýšlejí, je také jazykem, v němž lépe vstřebávají znalosti. Je proto nepřijatelné, aby byla ve školách pro původní národní menšiny výuka v jazyce jiném než mateřském zaváděna od prvních a druhých ročníků, což je něco, o čem bylo nedávno rozhodnuto litevským parlamentem. Povinné zavedení dvoujazyčné výuky jednoznačně chápou Poláci, kteří v Litvě žijí déle než sedm století, jako diskriminaci, s níž by se mělo skoncovat.

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE).(FR) Pane předsedající, s velkou lítostí se doslýchám o dopadech zemětřesení ve vaší zemi.

(SK) Chtěla bych ocenit práci Mary Honeyballové na zprávě o učení se v raném věku. Z textu cítím snahu překonat ideologické předsudky a nalézt kompromis napříč politickým spektrem. Tak je to správně, protože jde o rodinu a dobro dětí. Klíčovou zodpovědnost za výchovu a vzdělávání svých dětí nesou rodiče. Potvrzují to i odkazy zpravodajky na články Charty základních práv Evropské unie a Úmluvy OSN o právech dítěte. O zodpovědnosti rodičů se zmiňuje také Všeobecná deklarace lidských práv – rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělávání pro své děti.

Sdílím rovněž přesvědčení, že investice do vzdělávání a do učení se v raném věku se vrátí v budoucí prosperitě. Je dokázáno, že u dětí se už v raném věku budují základy zodpovědnosti, chápání a sociálního chování. Zpráva zároveň zdůrazňuje, že péče věnovaná mladým lidem je nejlepší prevencí budoucí kriminality mládeže. Těmto faktorům se v hlubší míře věnuji v připravované zprávě o přispění politik rovnosti mužů a žen a zodpovědnosti rodičů k boji proti kriminalitě mládeže.

Stejně jako zpravodajka i já jsem proti umělému zvyšování procenta žen na trhu práce za každou cenu. Mnohé matky by upřednostnily péči o své malé děti před formálním zaměstnáním. Jejich volba však není svobodná, neboť společnost práci žen v domácnostech a péči o děti oceňuje jen málo, anebo vůbec. Ani předložená zpráva neobsahuje návrhy, aby státy finančně ocenily práci matek při výchově a vzdělávání dětí, alespoň v té míře, jako by měly přispívat na provoz předškolních zařízení. Zpráva jako celek je krok správným směrem a další vývoj společnosti nás přinutí věnovat této problematice větší pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Chrysoula Paliadeli (S&D).(EL) Pane předsedající, iniciativa „Mládež v pohybu“ se zaměřuje na posílení mobility mladých lidí, zejména za účelem zaměstnání. Avšak v dobách hospodářské krize a v době zpochybňování hodnot nelze mobilitu mladých lidí spojovat výlučně s prevencí nezaměstnanosti. Při konzervativních trendech ohrožujících jednotnost Evropské unie, a některé z nich jsme dnes dopoledne již slyšeli, lze mobilitu mladých lidí použít jako důležitý nástroj pro posílení evropské soudržnosti. Potřeby trhu by se měly zohledňovat jako druhotný faktor.

Univerzity by si však měly zachovat nezávislost a veřejný charakter a jejich studijní programy by si měly uchovat akademickou orientaci založenou na výzkumu. Vysokoškolské vzdělávání v Evropské unii by nemělo být omezeno na reprodukování modelů, které daly vzniknout jak této krizi, tak ztrátě důvěry. Naopak by jejich cílem mělo být vytvářet nové standardy sociální soudržnosti a kolektivnosti, kterou humanitní obory a na nich založený evropský systém klasifikace univerzit mohou rozvíjet tím správným směrem.

 
  
MPphoto
 

  Sabine Verheyen (PPE). (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, návštěvníci, kulturní rozmanitost Evropy je významnou komoditou, kterou potřebujeme chránit a v budoucnu dokonce rozvíjet. Aby to bylo možné, potřebujeme čelit výzvám digitálního věku nejen v informační a znalostní společnosti, ale také, a to především, v kulturním a tvůrčím odvětví.

Kulturní rozmanitost není pouhým ideálem; představuje rovněž významný ekonomický faktor. V Evropské unii je v kulturním odvětví zaměstnáno okolo pěti milionů lidí. To se rovná zhruba 2,5 % celkové populace. Kulturní odvětví je rostoucím odvětvím, které se vyvíjí rychleji než mnohé další oblasti v ekonomice. Rozvoj informačních a komunikačních technologií je poháněn obsahem nabízeným kulturním odvětvím, stejně jako se povaha a kvalita tohoto obsahu změnily a rozvinuly prostřednictvím technologie. Potřebujeme proto rámec pro kulturní a tvůrčí odvětví, uvnitř nějž se bude moci tváří v tvář výzvám digitální doby udržitelně rozvíjet. Potřebujeme moderní, přístupný a z právního hlediska jistý systém, v němž se každý bude moci rozvíjet při stejných podmínkách.

Kulturní a tvůrčí odvětví je pro Evropu hybnou silou. Měli bychom tudíž této oblasti věnovat nějakou pozornost, včetně toho, když jde o vzdělávání a odbornou přípravu. Musíme mladým lidem poskytnout kulturní a tvůrčí dovednosti – a to i v rámci rozsahu celoživotního učení. Potřebujeme však také zlepšit podnikatelské dovednosti našich uměleckých tvůrců a dát jim solidní mediální průpravu v nových technologiích.

Potřebujeme vytvořit rámec, v němž si lidé působící v kulturním odvětví budou moci zajistit své živobytí. Proto potřebujeme intenzivně pracovat na otázkách autorského práva, sociálního zabezpečení a duševního vlastnictví, ale také na otevřeném přístupu k informacím a obsahu, s cílem zajistit pokračující rozvoj tvůrčího a kulturního odvětví v budoucnosti v digitálním prostředí a také proto, abychom si mohli uchovat kulturní rozmanitost a kulturní dědictví Evropy jako významný charakteristický rys Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Paní Verheyenová, během vašeho projevu mi tlumočníci naznačili, že s vámi nestíhají držet krok. Nepřerušil jsem vás, neboť mi to připadalo obtížné, a za to se tlumočníkům omlouvám. Chtěl bych informovat poslance, že systém se mění tak, že namísto rozsvícení výstražného signálu pro předsedající či předsedajícího se signalizace rozsvítí pro každého z vás, když budete mluvit. Takto přímo uvidíte, že týmy tlumočníků s vámi nestačí držet krok.

 
  
MPphoto
 

  Barbara Matera (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, „Život je krásný, má lásko. Jen pohlédneš na svět, a už je tvůj“. Tyto první verše jednoduché básně ukazují, jak úžasný je život, a připomínají nám, že jsme zodpovědní za svět, který budujeme pro naše děti. V předložené zprávě paní Honeyballová nabízí včasnou připomínku toho, že budoucnost našich dětí je formována hned od úplně prvních let jejich života, let, ve kterých musejí zaujmout klíčovou roli instituce, mají-li naše děti vyrůst podle našich přání.

Souhlasím se všemi body, které tato zpráva obsahuje: je důležité, aby na sebe členské státy a Unie vzaly zodpovědnost za opatření pro podporu učení se dětí v raném věku, musí však zaujmout roli, kterou nelze výlučně delegovat na rodiče nebo na ty, kdo pracují ve vzdělávacím odvětví. Jak vždy tvrdím na schůzích Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, rodiče žijící v chudobě znamenají i děti vychovávané v chudobě. Děti mají právo na to, aby se jim od členských států a od Unie dostalo pomoci a služeb. Máme-li překonat chudobu, sociální vyloučení a negramotnost, musíme naše děti podporovat od jejich prvních kroků.

Za tímto účelem musíme investovat do péče a vzdělávání od nejranějšího dětství a sledovat poskytované služby a odbornost jejich poskytovatelů. Všechny děti musí mít možnost přístupu ke vzdělávání, bez ohledu na sociální zázemí, a musíme zajistit, aby tato příležitost byla dostupná také pro děti žadatelů o azyl, uprchlíků a všech těch, kdo mají povolení, třeba jen dočasné, pobývat uvnitř Unie.

Paní Honeyballová klade důraz na výzkum a výměnu osvědčených postupů, rozumné využívání strukturálních fondů a programů jako Comenius, a konečně potřebu toho, aby státy opět získaly svoji klíčovou roli v nejranějších letech vzdělávání dětí, s cílem zajistit splnění cílů pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

 
  
MPphoto
 

  Olga Sehnalová (S&D). (CS) Pane předsedající, zpráva o učení se v ranném věku není a ani nemůže být snahou o jednotnou úpravu této tak výsostně individuální záležitosti. Vnímám ji však jako důležitý příspěvek do diskuse o společných evropských cílech a hodnotách v předškolním vzdělávání. Výzkumy v této oblasti zdůrazňují významnou roli, kterou předškolní péče pro zdravý vývoj dítěte i jeho další zapojení do společnosti představuje. Ukazuje se, že předškolní výchova má pozitivní vliv i na další vzdělávání dětí a že investice do vzdělání v ranném věku v nejširším slova smyslu jsou mnohem účinnější než jakékoliv pozdější zásahy. Je tedy v našem zájmu podporovat tento druh vzdělávání, mimo jiné i s ohledem na dosažení cílů strategie EU 2020, a sice zvýšení počtu kvalitně vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a současně snížení míry případů nedokončení studia. Kvalitní předškolní výchova nás k těmto cílům může výrazně přiblížit. Více než jsme si možná zatím ochotni připustit.

 
  
MPphoto
 

  Roberta Angelilli (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ze všeho nejdříve bych ráda poděkovala paní Honeyballové za práci, kterou odvedla. Zajištění toho, aby všechny děti měly přístup ke vzdělání a strukturám podpory v nejranějším dětství, se musí stát právem jak pro rodiče, zejména pro matky, avšak především pro samotné děti, protože to znamená, že mohou položit pevné základy pro své vzdělání, být podporovány ve své sociální integraci a osobním rozvoji a mít větší šanci na nalezení pracovního místa, až se z nich stanou dospělí.

Obecněji – jak již zopakovali ostatní kolegové poslanci – sdělení Komise o strategii EU o právech dítěte uvádí, že v roce 2009 předčasně opustilo školský systém více než 6 milionů mladých lidí, kteří sotva dokončili nižší sekundární stupeň vzdělávání, přičemž 17,4 % nedošlo dále než na základní školu. Tato čísla jsou znepokojující a vedou člověka k názoru, že školský a vzdělávací systém je často zanedbáván a nedostává investice, které potřebuje.

Investice do kvality vzdělávání již od prvních let života představují nejen zásadní východisko pro kognitivní, smyslový a motorický vývoj dítěte, nýbrž jsou také předpokladem pro budování společnosti podporující začleňování, která nabízí spoustu příležitostí pro budoucí generace.

Navíc zvýšení kvality a počtu mateřských škol a struktur pro předškolní péči – jak je stanoveno v cílech uvedených v závěrech zasedání Evropské rady v Barceloně – umožní pracujícím rodičům vyvážit domácí život a práci. Statistiky však bohužel ukazují, že mnohé členské státy ještě budou muset ujít dlouhou cestu, než těchto cílů dosáhnou.

 
  
MPphoto
 

  Nessa Childers (S&D). – Pane předsedající, Mládež v pohybu obsahuje mnohé povzbudivé iniciativy. K těm patří zejména plány na umožnění evropských studentských půjček nebo evropskou „záruku pro mladé“ s cílem zajistit, že mladí lidé jsou do čtyř měsíců po odchodu ze školy buď v odborné přípravě, nebo v zaměstnání, a nedávno ohlášený plán Mládež v práci, jehož cílem je budovat kontakty mezi mladými lidmi a podniky.

Cítím se však povinna naléhavě vyslovit výzvu k opatrnosti. V roce 2010 země EU dosáhly pouze jedné z pěti referenčních úrovní stanovených pro vzdělávání, a to nevěstí nic dobrého pro strategii Evropa 2020. Má-li se Mládež v pohybu těšit většímu úspěchu, její provádění a pokrok bude nutné důkladně monitorovat v terénu a také členy této sněmovny v našich volebních obvodech.

 
  
MPphoto
 

  Piotr Borys (PPE).(PL) Pane předsedající, dnešní diskuse je jedna z nejdůležitějších a nejvýznamnějších diskusí vedených v Evropském parlamentu. Týká se celého sektoru kultury a vzdělávání, a tudíž základu, který trvale podpírá náš rozlehlý evropský domov. Musíme na to pamatovat a přikládat této diskusi mimořádnou důležitost, a pamatovat při tom na to, že ne všechno nám bylo dáno navždy. Musíme vědět, že tento obrovský evropský dům, má-li být silný, musí mít i silné základy a být odolný k dalším potenciálním krizím a možná velkým změnám, které nelze vyloučit a které nás mohou čekat.

Chtěl jsem tedy poděkovat všem zpravodajům za tyto velmi dobré zprávy, zejména pak panu Zverovi i paní Honeyballové, neboť ke vzdělávání poprvé zaujímáme ucelený přístup. Chceme všem našim dětem dát mimořádné a rozmanité schopnosti, a to již od nejranějších let po terciární vzdělávání. Pokud dnes chceme, aby evropská společnost byla mobilní a aby mladí lidé byli otevření, citliví a schopní, měli bychom mít odpovědný přístup k celé oblasti vzdělávání a, koneckonců, ukazatele, které v současné době máme, jsou znepokojivě špatné. Jedna třetina občanů Evropy nemá žádné odborné kvalifikace.

Pokud jde o kulturní dimenzi, rád bych poděkoval paní komisařce za informaci, že Evropská služba pro vnější činnost bude mít vyslance a kulturní atašé ve všech zemích světa. Chtěl bych poděkovat paní Sanchez-Schmidové, neboť podpora pro kulturu znamená především podporu pro podnikání spojené s kulturou, avšak zejména to znamená podporu pro vnitřní stránku kultury. Právě proto musí mít kulturní podniky administrativní podporu a potřebují omezení byrokracie v administrativních systémech, avšak potřebují také pomoci se získáváním kapitálu, který rovněž může pocházet z fondů Unie. Toto poslání společně sdílíme a z toho důvodu bych, na závěr svého projevu, rád požádal paní komisařku, aby tuto závažnou a důležitou diskusi zprostředkovala Radě, která dnes není přítomna, takže rovněž na fóru Rady bude možné o těchto důležitých úkolech pro Evropu diskutovat.

 
  
MPphoto
 

  Monika Smolková (S&D). (SK) Pane předsedající, jako stínová zpravodajka ve Výboru pro regionální rozvoj ke zprávě o uvolňování potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví považuji za důležité, že kulturní a tvůrčí odvětví byla uznána za nástroj pro místní a regionální rozvoj. Mnoho regionů ještě stále zaostává – i vlivem finanční krize – a kulturní a tvůrčí projekty určitě budou přispívat k vytváření pracovních míst a ke konkurenceschopnosti těchto regionů.

Je důležité, aby členské státy, regiony a místní orgány co nejlépe využívaly programy EU na podporu kultury a tvořivosti, politiku soudržnosti, strukturální politiku a jiné. Pro kulturní a tvůrčí odvětví je důležité definování možností financování. Financování je největší překážkou růstu pro mnoho podniků. Proto je důležité, jak žádá i zpravodajka, aby byl do kultury a tvůrčích odvětví začleněn i soukromý kapitál a partnerství veřejného a soukromého sektoru, a zdůrazňuje se význam sponzorství. Návrh usnesení podporuji.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Pane předsedající, je skvělé, že dnes dopoledne diskutujeme o této důležité záležitosti a ukazuje se, jak vážně to s kulturními a vzdělávacími záležitostmi myslíme.

– Kultura a vzdělávání jsou hodnotné ze své podstaty. Obě mohou hrát obrovskou roli při utváření sjednocené Evropy a při rozvoji našich ekonomik, zatímco postupujeme kupředu. Iniciativy, o nichž zde dnes dopoledne diskutujeme, by to usnadnily.

Mládež v pohybu je znamenitá iniciativa. Mnohým již prospěla a mnohým prospěje v budoucnu, zásadní je však jedna věc, a sice, že je v ní obsaženo vzájemné uznávání kvalifikací a diplomů ve všech členských státech. To by usnadnilo větší pohyb, ale také pozvedlo standard v každé z příslušných institucí.

Musím také říci – mea culpa – že jsem předškolní vzdělávání dětí začal podporovat později. Jako mnozí další jsem si myslel, že jde v podstatě o službu hlídání malých dětí, nyní však vím, že je to ta nejlepší investice a přináší nejlepší zhodnocení investice do vzdělání na jakékoli úrovni. Určitě to odráží staré irské rčení „dobrý začátek, polovina úspěchu”, a lze to provést na úrovni předškolního věku dětí.

Chtěl bych také zdůraznit důležitost práv duševního vlastnictví, zejména pak pro herce. Mnozí z nich žijí na pokraji existenčního minima a zaslouží si mít ze svého génia nějaký prospěch, a to lze určitě provést prostřednictvím ochrany online a offline prostředí práv duševního vlastnictví.

Chci si také symbolicky nasadit sportovní čapku a říci, že sport je velmi významnou součástí kultury a rovněž vzdělávání. Již jsem přednesl výzvu k původnímu festivalu sportu v Evropě. Podnikneme-li něco takového, pak můžeme velkou měrou přispět ke sportu jako součásti naší kultury.

Moje poslední poznámka je, že jsem loni navštívil Mannheim. Tam se pod jednou střechou nacházela hudební škola, jejíž součástí byla produkce, představení, vzdělávání, výroba nástrojů apod. To je něco, co by bylo možné pokusit se napodobit i jinde.

 
  
MPphoto
 

  Enrique Guerrero Salom (S&D).(ES) Pane předsedající, dovolte mi připojit slova podpory pro obyvatele města Lorca ve Španělsku, kteří byli postiženi touto přírodní katastrofou. Je to země, která již mnohokrát prokázala svou podporu, a bude se moci těšit podpoře projevené dnes Evropským parlamentem.

Paní komisařko, v roce 1989 tehdejší předseda Komise Jacques Delors prohlásil, že vzdělávání a kultura by měly být duší Evropy. Nyní víme, že netvoří jenom její duši, ale i srdce a svaly. Bez rovných příležitostí, které zlepšují možnosti všech dětí a všech mladých Evropanů, bez sociální soudržnosti, která poskytuje vzdělávání, bez schopnosti soutěžit, jež přispívá k rozšiřování znalostí mezi všechny občany, bude Evropská unie slabá. Avšak se vším tímto a s kulturou bude mít místo, které si ve světě zaslouží.

 
  
MPphoto
 

  Emine Bozkurt (S&D). – Pane předsedající, v roce 2014 uplyne 100 let od zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda, které vedlo k začátku první světové války. Bosna a Hercegovina byla také místem, kde v Evropě v 90. letech 20. století probíhala krvavá válka. Je důležité připomínat si tyto tragické události, které způsobily mnohá úmrtí, utrpení, rozdělení a hrůzy, dnes je však ještě mnohem důležitější připomínat si a oslavovat Evropskou jednotu a mír.

Sarajevo je městem, které si navzdory všemu, co se událo, uchovalo svého multikulturního ducha a sílu. S cílem toto uznat by bylo silným symbolickým gestem jmenovat Sarajevo Evropským hlavním městem kultury 2014, abychom znovu potvrdili evropské poselství míru a stability. Je škoda přijít o tento historický moment tím, že se budeme bát pustit pravidel. Pouze tehdy, když se vyrovnáme se svou minulostí, když uznáme historii a čelíme jí, se můžeme otevřeně dívat do budoucnosti, takže prosím, dejte Sarajevu tuto možnost.

 
  
MPphoto
 

  Kinga Göncz (S&D).(HU) Pane předsedající, pro stárnoucí Evropu je klíčové, aby všichni mladí lidé maximálně zužitkovali svůj talent a později uspěli na trhu práce To vyžaduje vzdělávání, jehož cílem je již od raného dětství vyrovnat nesourodost příležitostí; takové, které věnuje zvláštní pozornost poskytování vzdělávání, odborné přípravy a výhod zaměstnání každému mladému člověku, bez ohledu na jeho finanční situaci, sociální a etnický původ a postižení či možná jiné zdravotní problémy.

Cílem strategie 2020 je zvýšit míru terciárního vzdělávání na 40 % a snížit podíl mladých lidí, kteří předčasně ukončují školní docházku, na 10 %. Má-li být tohoto cíle dosaženo, musí se každý členský stát snažit jít tímto směrem. Jsou místa, kde v dnešní době vidíme přesně protichůdné tendence: snížení věkové hranice pro povinnou školní docházku a snížení počtu státem financovaných institucí vysokoškolského vzdělávání.

Budoucí udržitelný růst a inovační kapacitu Evropy lze zaručit, pouze pokud každý přispěje svým vlastním úsilím a pokud všechny země půjdou stejnou cestou.

 
  
MPphoto
 

  Francisco José Millán Mon (PPE).(ES) Pane předsedající, i já bych samozřejmě rád připojil svoji podporu obyvatelům města Lorca.

V této rozpravě o vzdělávání bych rád znovu zdůraznil jednu důležitou věc: potřebu včlenit do osnov sekundární úrovně vzdělávání specifický předmět zabývající se historií, cíli a náplní práce Evropské unie.

O této otázce jsem již hovořil v minulém volebním období na plenárním zasedání, po neúspěchu referend o ústavní smlouvě. Naštěstí loni v této sněmovně Løkkegaardova zpráva o žurnalistice a nových sdělovacích prostředcích, schválená v září, podpořila zavedení tohoto předmětu v odstavci 13. Já sám jsem v tomto ohledu předložil pozměňovací návrh.

Nedávno ve Španělsku regionální vláda Valencie rozhodla o zařazení předmětu pro příští akademický rok. Jde o iniciativu, kterou by měly následovat i ostatní regiony a země. Mám za to, že Komise samozřejmě iniciativy tohoto typu podporuje a vítá.

Dámy a pánové, my si pouze ceníme, my pouze oceňujeme …

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D).(PL) Pane předsedající, Mládež v pohybu je jednou z nejvýznamnějších iniciativ strategie Evropa 2020. Musíme podporovat hospodářský růst založený na moderních technologiích, které mohou vytvářet pouze vzdělaní lidé. Musíme poskytnout tu správnou podporu dětem a mladým lidem. Výuka cizích jazyků, sport a kulturní aktivity, dobrovolnická práce a mládežnické výměny – to jsou programy, které by měly být přístupné dětem a mladým ve všech regionech Evropské unie.

Musíme dosáhnout zlepšení ve vzdělávacích standardech a omezit nerovnosti – na všech úrovních vzdělávání, od mateřské školy po univerzitu – v každém regionu Evropské unie. Podle názoru profesora Jacka Kochanowicze je nedostatek schopnosti spolupracovat jedním z největších problémů pro rozvoj Polska i Evropské unie – i to musíme změnit. Zdrojem lidského kapitálu je vzdělávání, a zdrojem sociálního kapitálu je důvěra mezi lidmi. Investice do vzdělávání a kulturních programů ...

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira (GUE/NGL).(PT) Pane předsedající, ze všeho nejdříve bychom měli vzít v úvahu kontext, ve kterém tuto rozpravu vedeme. Měli bychom srovnat ta ušlechtilá slova, která zde slyšíme, o významnosti kultury a vzdělávání, s realitou. Nezvratnou realitou jsou ostré divestice v těchto oblastech; ustupování státu, které ohrožuje jeho sociální roli a má za následek zhoršování nerovností v přístupu ke vzdělání, znalostem a kultuře. Výsledkem je znásobení a prohloubení sociálních nerovností.

Realitou v členských státech, jako je Portugalsko, je uzavírání tisíců škol, tisíce učitelů bez práce či jistého pracovního místa, a chronické nedostatečné financování státního systému vysokoškolského vzdělávání a zvýšené náklady na studium v jeho rámci. Realitou je, že rozpočty pro kulturu jsou radikálně snižovány na úroveň nouze.

Neignorujme proto realitu, že investic je naléhavě zapotřebí: tím spíše, pokud bude prováděn ostudný a tmářský intervenční plán vypracovaný Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Salavrakos (EFD).(EL) Pane předsedající, rád bych vyjádřil soustrast s vašimi krajany; Španělsko považujeme za přítele a soucítíme s ním, kdykoli se tam něco stane. Zpráva o „Mládeži v pohybu“ je jednou z nejdůležitějších iniciativ obsažených ve strategii EU 2020 pro podporu a poskytování více příležitostí pro vzdělávání a odbornou přípravu pro mladé lidi a s cílem pomoci jim zvládnout přechod ze školy na trh práce. Vzdělávání, celoživotní učení, inovace a kultura s určitostí vedou k pokroku. Jedno řecké přísloví říká, že hlavy vytvářejí kapitál, a ne obráceně, a z tohoto důvodu musíme určit, zdůrazňovat a rozvíjet dovednosti a schopnosti našich mladých lidí, což budeme moci dělat, pokud zajistíme, že si budou moci najít zaměstnání odpovídající jejich kvalifikacím a dovednostem.

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, tyto zprávy jsou přinejlepším postiženy paradoxy, a přinejhorším plné pokrytectví.

Souhlasně hovoří o rozmanitosti, avšak vítají vymýcení různorodosti mezi národy. Rozmanitost, kterou prosazují v rámci členských států, zahrnuje propagaci kultur nejnověji příchozích, které jsou všechno, jen ne evropské. Současně se změnami obyvatelstva se budou měnit i jejich kultury. Původní kultury budou vytlačeny a ztraceny. Mluví o svobodě projevu, jsou však přesvědčiví pouze tehdy, když vyjadřují svoji nesnášenlivost těch, s nimiž nesouhlasí.

Chtějí prosazovat pouze kulturní hodnoty, které schvalují; ty, jež jsou v souladu s takzvanými „evropskými“ hodnotami. Pokud jde o politickou sféru, v úterý jsme viděli postoj tohoto Parlamentu ke svobodě projevu, když hlasoval pro vydání člena této sněmovny k demonstračnímu procesu ve Francii za jeho takřka orwellovský ideozločin, aniž by dokonce dostal příležitost se bránit.

 
  
MPphoto
 

  Damien Abad (PPE).(FR) Pane předsedající, současná situace mladých lidí v Evropě je velmi znepokojující – jak jistě víte – neboť je zde pět milionů mladých bez práce.

Dnes jsem potěšen ambicí Evropské komise, která chce demokratizovat přístup mladých lidí v Evropě. Jsem však přesvědčen o tom, že musíme jít dále za tento program „Mládež v pohybu“ a především se vyvarovat pasti chtění toho, aby každý mladý člověk šel na univerzitu. Musíme pomáhat všem skupinám mladých lidí, včetně těch, kteří jsou od Evropské unie nejvíce vzdáleni, a zejména samozřejmě učňům. Jsem přesvědčen, že s tímto na paměti bychom měli s naléhavostí zavést skutečný program podporující mobilitu pro tyto cílové skupiny, navíc k programu Leonardo. Myslím si, že jméno Erasmus, značka Erasmus, by se měla používat pro všechny tyto programy a v mnoha různých podobách, zejména pro učně, tak, abychom měli potřebnou ctižádost dosáhnout našich cílů.

Druhou otázkou je otázka financování. Zdroje do těchto oblastí musíme investovat, neboť, jak již mnozí z vás zdůraznili, mládež a vzdělávání by měly být nejvyšší prioritou pro budoucnost Unie.

 
  
MPphoto
 

  Luís Paulo Alves (S&D).(PT) Pane předsedající, toto je příležitost k mimořádnému závazku k sociální mobilitě mladých lidí a rozhodujícímu závazku k odborné přípravě generace s otevřeným pohledem na svět; generace s dovednostmi, která, neboť má celosvětový pohled a uvažování, je schopná přispět k rozvoji svých regionů a k pokroku Evropy. Je tomu tak proto, že pokud všichni mladí Evropané budou mít zkušenost ze studia, pracovní stáže nebo zaměstnání v jiné zemi, nejenže získají více dovedností, větší nezávislost a lepší představu, ale především získají nesmírnou přidanou hodnotu z kontaktů s ostatními mladými Evropany a z výměny zkušeností s nimi.

Evropa více než kdy jindy potřebuje generaci Evropanů, kteří se vzájemně znají a důvěřují si, a kteří znají Evropu a důvěřují jí, s cílem v tomto projektu úspěšně pokračovat. Umožněte proto každému z Fajã Grande na Azorských ostrovech, nejzápadnějším místě Evropy, aby se mohl účastnit. Musíme se postarat o to, aby nikdo nebyl opomíjen z finančních důvodů.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Pane předsedající, součástí zprávy o učení se v raném věku je zmínka o ztíženém přístupu ke vzdělávání pro děti z chudobnějších rodin. Z nich paní zpravodajka za nejrizikovější skupinu označila děti z romských rodin, jejichž přístup k učení se v raném věku je velmi malý.

Proto je velmi důležité, aby členské státy dokázaly vytvořit specifické podmínky pro přístup k učení se v raném věku pro děti, jejichž rodiče z nejrůznějších důvodů neposkytují svým dětem takové materiální a rodinné zázemí, které by jim umožnilo bez větších problémů se účastnit na standardním vzdělávacím systému. Speciální péče pro děti z rizikovějších skupin však musí být poskytována velmi citlivě, aby nedocházelo ke stigmatizaci těchto dětí či rodin, což by mohlo zvyšovat riziko jejich sociálního vyloučení.

Musíme proto mechanismy speciální péče o tyto děti soustavně modifikovat a zkvalitňovat, aby se nám co nejvíc dětí z rizikových skupin podařilo úspěšně integrovat do naší společnosti.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedající, první tři roky života dítěte jsou klíčové pro rozvoj mozku a pro učení se jazyku. Bez určité úrovně osvojení si jazyka je další učení téměř nemožné, neboť jazykové deficity lze s přibývajícím věkem překonat pouze s velkými obtížemi.

Zpráva pozoruje, že většina dětí přistěhovalců v EU je vzdělávána bez odpovídajících jazykových znalostí. Současně prohlašuje, že přistěhovalecké rodiny a menšiny, jako jsou Romové, mnohem méně využívají nabízené předškolní vzdělávání než jiné rodiny. Nemůžeme dovolit, aby tomu bylo tak, že úroveň našich škol bude nadále klesat a klesat, protože tolik dětí prostě a jednoduše při výuce nerozumí. Jinými slovy, každé dítě – ať už z přistěhovalecké rodiny, či nikoliv – si musí osvojit národní jazyk do doby, než nastoupí do školy, do takové míry, která mu umožní výuku, jež v daném místě probíhá.

 
  
MPphoto
 

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE).(PL) Pane předsedající, práce na vytvoření evropského rámce učení se v raném věku založeného na společných cílech a hodnotách nám ukazuje správným směrem pro harmonizaci našich vzdělávacích systémů. Zdůrazňování důležitosti prvních let života v následném rozvoji člověka a kladení důrazu na potenciál tkvící v raném dětství je v kontextu provádění strategie 2020 mimořádně důležité. Podle mě je téma, o němž právě diskutujeme, pro současnou situaci výjimečně relevantní. V mé zemi minulý měsíc vstoupil v platnost nový zákon o formách péče o děti do tří let věku. Tento nový zákon rozšiřuje škálu zařízení péče o děti a zavádí řadu nových forem péče: dětské kluby, denní pečovatele, profesionální chůvy a mateřské školy na pracovišti. Záměrem těchto změn je vytvořit příznivé podmínky pro řádný rozvoj dětí. Různorodá škála vzdělávacích možností dovoluje, aby se tomuto rozvoji napomáhalo a aby byl stimulován ve všech oblastech při současném využívání vlastního přirozeného potenciálu dítěte. Otevírání mateřských škol na pracovišti usnadní rodičům po delší přestávce návrat na trh práce.

(Předsedající řečnici přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Evelyn Regner (S&D). – Pane předsedající, když se zmiňujeme o Mládeži v pohybu, hovoříme o penězích, ale především hovoříme o budoucnosti. Inovace, tvořivost, zaměstnatelnost jsou témata, která jsou pro nás všechny v Evropské unii skutečně důležitá. Je dobré, že se Komise zaměřila na tento klíčový moment vstupu na trh práce, což je přesně to, na co bych se chtěla soustředit i já. Mladí lidé jsou konfrontováni se smutnou realitou, se špatnými pracovními podmínkami dnešních stáží, dokonce s využíváním. A samozřejmě je zde ono stigma, při vstupu na trh práce, kdy si člověk říká „Potřebuje mě skutečně někdo“?, když je okolo tak velká nezaměstnanost.

To právě teď skutečně je moje obrovské téma, takže naléhavě žádám paní komisařku, aby se prosím dál držela této cesty a soustředila se také na budoucnost, s cílem vytvořit něco jako statut pro stáže, který stanoví pravidla proti využívání ...

(Předsedající řečnici přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. – Pane předsedající, ráda bych na začátku vyjádřila soucit a solidaritu Komise s obyvateli města Lorca a jeho sousedství. Jako dítě jsem zažila velmi silné zemětřesení ve svém rodném městě a vím, jak strašný takový zážitek je.

Jako Evropané bychom se situací evropského vzdělávacího systému neměli být spokojeni. Nemůžeme akceptovat, že každý sedmý z našich mladých lidí opouští školu bez dovedností a kvalifikací, které potřebuje, aby si našel zaměstnání a mohl vést naplňující život. Neakceptuji ani to, že každé páté z našich menších dětí neumí pořádně číst.

Našim vzdělávacím systémům musíme opravdu věnovat svou plnou pozornost. Musíme je posílit posílením našich programů pro mobilitu, neboť prostřednictvím mobility menší děti, studenti, pracovníci i dobrovolníci získají průřezové dovednosti, které jim formální vzdělávání nemůže dát. Myslím si, že snižování našich rozpočtů na vzdělávání je velmi krátkozrakou politikou. Ještě jednou úpěnlivě žádám členské státy a vlády, aby tak nečinily, zejména v době krize, protože to bude mít velmi negativní dopady v budoucnosti. Musíme společně pracovat na zajištění toho, aby v příštím víceletém finančním rámci byly prostředky pro vzdělávání a mobilitu vyšší než v současnosti, protože právě to potřebujeme s cílem dostat se ven z krize a dát našim lidem smysl.

Jeden vážený poslanec se zmínil o subsidiaritě. Ráda bych vás ujistila, že všechny naše politiky a všechna naše doporučení týkající se vzdělávání a kultury pravidla subsidiarity plně uznávají a dodržují. Členským státům nediktujeme. Jednoduše jim dáváme doporučení. Poskytujeme jim platformu pro společnou práci s cílem výměny osvědčených postupů a učení se jeden od druhého.

Kulturní a tvůrčí odvětví jsou významná – jak již mnozí z vás zmínili – jako hybná síla pro rozvoj a pro vytváření pracovních míst. Mějme však také na paměti, že tato tvůrčí a kulturní odvětví mají hodnotu sama o sobě. Tvořivost a kultura jsou hodnotami Evropské unie, které jsme posílili a musíme je zachovat. Po analýze vstupů, které jsme obdrželi k tomuto tématu od všech zúčastněných stran, a po veřejné diskusi s těmito zúčastněnými stranami nyní brzy předložíme doporučení ohledně toho, jak bychom měli posílit a podpořit kulturní a tvůrčí odvětví s cílem vyvinout a vytvořit výsledky, které od nich očekáváme.

Pokud jde o vnější dimenzi kultury – kulturu v našich vnějších vztazích – myslím, že je v naší odpovědnosti to udělat. Nezapomínejme, že jsme všichni podepsali a přijali Úmluvu UNESCO o kulturní rozmanitosti. Musíme pracovat společně se všemi zeměmi, jež tuto úmluvu přijaly, s cílem zajistit její provádění. Ráda bych zdůraznila, že takové kulturní výměny s vnějším světem přinesou prospěch nejen jim, ale také nám, neboť tak obohacujeme naši kulturu, naše znalosti a naše hodnoty ve světě.

Závěrem, povšimla jsem si silné podpory, kterou jste všichni vyjádřili tomu, aby Sarajevo dostalo titul pro hlavní město kultury pro rok 2014.

 
  
MPphoto
 

  Milan Zver, zpravodaj.(SL) Pane předsedající, děkuji vám, že tuto rozpravu vedete s takovou mírou demokracie a velkorysosti, která umožnila zapojení mnoha mým kolegům. Tato rozprava byla především vysoce kvalitní a zaměřila se na toto: chceme posílit a zachovat naše současné programy podporující mobilitu, které jsou součástí programů celoživotního učení a Mládež v pohybu. Naše poselství pro členské státy je to, že by měly věnovat více pozornosti politikám v oblasti mládeže přemosťující několik odvětví a rovněž do nich investovat více peněz. Chceme také, aby tato rozprava přinesla ještě další prospěch; chceme, aby členské státy pokračovaly v reformách svých vzdělávacích systémů a sociálních politik, stejně jako svých trhů a podobně.

Rád bych zareagoval na jednu námitku, která se během rozpravy objevila. Dokumentace k Mládeži v pohybu se příliš mnoho nezaměřuje na důležitost trhu; ve skutečnosti jsme se této otázce chtěli úplně vyhnout, nicméně na několika místech jsme zdůraznili, že se vzdělávací systémy potřebují přizpůsobit potřebám společnosti a ekonomiky, a že tuto velkou propast, tuto velkou mezeru, bychom měli co možná nejvíce zmenšit a že mladým lidem by mělo být umožněno vstoupit na trh práce s co možná nejmenším množstvím překážek. Zajímavé je, že přesně na toto poukazovaly mládežnické organizace během přípravy této zprávy.

Na závěr bych rád stručně zdůraznil následující: využijme všechnu tuto pozitivní energii, kterou máme zde v Evropském parlamentu, chrámu evropské demokracie, a rovněž v Evropské komisi, a udělejme vše pro zajištění toho, aby tato zpráva nezůstala jen na papíře.

 
  
MPphoto
 

  Mary Honeyball, zpravodajka. – Pane předsedající, ráda bych všem poděkovala za užitečný a konstruktivní způsob, jímž jsme dnes vedli tuto rozpravu. Drtivá většina z vás, s pouze jednou nebo dvěma pozoruhodnými výjimkami, byla velmi příznivě nakloněna mé zprávě o učení se v raném věku i ostatním zprávám, které byly předmětem dnešní rozpravy. Myslím, že jsme skutečně ukázali, a to i pro budoucnost, že vzdělávání je mimořádně důležité. Je důležité nejen pro děti, pro ty velmi malé děti, o nichž jsem mluvila, a ty mladé lidi, o nichž mluvil můj kolega, ale je také důležité pro budoucnost Evropy. Silně proto podporuji to, co řekla paní komisařka, že členské státy by nyní měly nadále investovat do vzdělávání a neměly by současného ekonomického ovzduší využívat k tomu, že budou škrtat, neboť škrty v oblasti vzdělávání by byly tím nejhorším řešením.

Vzdělávání je o naší budoucnosti, je o dospělých lidech, kteří jsou zaměstnatelní, kteří jsou v kondici, kteří jsou zdraví, kteří jen nečerpají naše sociální služby. My tomu rozumíme a nyní musíme předat toto sdělení zpět našim členským státům, aby mohly uplatnit svoji subsidiaritu, s cílem zajistit, že to, o čem se zde bavíme, bude skutečně převedeno do praxe.

 
  
MPphoto
 

  Marietje Schaake, zpravodajka. – Pane předsedající, obracím se na vás ještě s některými konkrétními dalšími kroky ke zprávě o roli kultury ve vnější činnosti EU, o níž jsme dnes ráno hovořili. Chci začít citátem maďarského diplomata ve Spojených státech, pana Simonyiho, který řekl, že „rokenrol, v kulturním slova smyslu, byl rozhodujícím prvkem pro rozvolnění komunistických společností a jejich přiblížení ke světu svobody.“ Když se podíváme zejména na dnešní povstání mladé generace v severní Africe a na Blízkém východě, vidíme, že dnes je tím rozhodujícím prvkem pro přechod do světa svobody otevřený internet. Potřebujeme strategii pro svobodu internetu, aby byla umožněna svoboda projevu, svoboda tisku, přístup k informacím a přístup ke kulturnímu a vzdělávacímu obsahu.

Toto je priorita, avšak ve zprávě je mnoho dalších konkrétních návrhů, jejichž základy jsou již položeny jak v lisabonské smlouvě, tak v ratifikaci úmluv UNESCO. Nyní je třeba je prakticky provést.

Služba pro vnější činnost by měla koordinovat práci jednotlivých generálních ředitelství a vytvořit generální ředitelství pro kulturní a digitální diplomacii. Personál Evropské služby pro vnější činnost by měl být odborně připraven a při každém zastoupení EU je zapotřebí kulturního atašé. Musí zde existovat koordinace, zefektivňování a začleňování prostřednictvím interinstitucionální pracovní skupiny, která by měla podávat zprávy zpět Evropskému parlamentu.

Žádáme Komisi, aby v roce 2011 přijala zelenou knihu následovanou sdělením o strategii pro kulturní spolupráci ve vnějších činnostech EU. Vyzýváme také k budování kapacit cestou financování iniciativ nezávislých na vládě a chceme rovněž propagovat kulturní aktivity EU ve zbytku světa on line.

Stávající programy, jako například evropská politika sousedství a evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, mají kulturní složky, které je zapotřebí koordinovat a strategicky rozvíjet. Potřebujeme rovněž chránit a propagovat kulturní dědictví, například prostřednictvím programu Modrý štít, a potřebujeme vést kulturně politické dialogy s třetími zeměmi.

Měla by být dodržována lidská práva a kulturní argumenty nikdy nelze používat k ospravedlňování porušování lidských práv. Chtěla bych doporučit kolegům, aby si zprávu přečetli. Podle mého názoru tato rozprava ukazuje, že v EU potřebujeme mnoho dalších diskusí o kultuře.

 
  
MPphoto
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, zpravodajka.(FR) Pane předsedající, paní komisařko, po všech těchto projevech bych ráda poděkovala svým kolegům poslancům, stínovým zpravodajům a rovněž zpravodajům výborů, kteří přednesli stanoviska, kteří mi vnukli mnoho myšlenek a kteří umožnili vylepšit text, o němž dnes hlasujeme.

Nyní bych se s vámi ráda podívala dál dopředu. Jak na tuto zprávu navážeme? Žádáme Evropskou komisi o vypracování bílé knihy, v návaznosti na její zelenou knihu, s cílem provést přezkum vedoucí ke skutečné strategii pro tvůrčí a kulturní odvětví. Netrpělivě také očekáváme legislativní návrhy k tomu, jak zdanit kulturní statky, k řízení společností zabývajících se kolektivní správou a k rozpočtovým výdajům na programy související s kulturou, vzděláváním a sdělovacími prostředky.

Musíme své ambice proměnit v konkrétní opatření. Proč rovnou nezavést sníženou sazbu DPH na všechny kulturní produkty, ať již používají fyzické médium, nebo jsou online? Rozdílnosti ve zdanění vedou k deformacím, které, a to bez výjimky, jdou proti konkurenceschopnosti evropských společností. Američané mají již dlouho konkurenční výhodu právě díky daňovému moratoriu na tyto služby. Udělá s tím Evropa něco? Proč také nezvážit jednotnou cenu za digitální knihy v celé Evropě? Francouzský politik Edouard Herriot řekl: „Kultura je to, co nám zůstane, když už jsme všechno zapomněli.“ Kultura ovšem může být rychle zapomenuta, pokud ji nebudeme chránit, pokud ji nebudeme uchovávat, pokud se o ni nebudeme zajímat.

Doufám, že Evropa dá sama sobě prostředky k prosazování své kultury, aby její model a dědictví mohly mít vliv, aby Evropa mohla bránit svou identitu a aby její ekonomika byla schopna růstu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Dostal jsem jeden návrh usnesení(1) předložený v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes v poledne.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně.(RO) Budoucnost Evropské unie spočívá na jejích mladých lidech, na jejich potenciálu a schopnosti pojmout stávající projekt EU a přenést jej do nové dimenze začlenění a spolupráce mezi členskými státy. První podmínka zajišťující, že se z dnešních mladých lidí stanou zítřejší evropští občané, je to, aby se vzájemně poznali. To znamená, že přijdou do kontaktu s co možná největším množstvím kultur v rámci Evropy, budou se moci svobodně pohybovat a studovat v co možná nejvíce členských státech. Máme-li toto na paměti, myslím si, že programy celoživotního učení jako Erasmus nebo Leonardo da Vinci musí od orgánů v nadcházejících letech dostat více podstatné finanční podpory. Evropa potřebuje stále vrůstající počet svých žáků škol a studentů, kteří budou přicházet do kontaktu s novým sociálním, vzdělávacím a kulturním modelem. Jsem přesvědčena, že programy podporující mobilitu zaměřené na mladé lidi úspěšně přinesou skutečnou změnu v postoji evropských mladých lidí a vytvoří pro ně společnou vizi toho, co Evropa znamená, v oblastech od vzdělávání, vědy a výzkumu až po kulturu a naše společné hodnoty.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Baudis (PPE), písemně.(FR) Tato zpráva vysílá jasný signál: Evropská unie musí do své zahraniční politiky začlenit soudržnou a koordinovanou kulturní strategii. Svazky, které sjednocují konkrétněji Evropu a země jižně od Středozemního moře procházejí hlubokými změnami. Na arabský svět fouká vítr svobody. Kultura je významné aktivum. Přispívá k živoucí a dlouhotrvající demokracii. Kulturní a vzdělávací výměny podporují vznik organizované občanské společnosti. Kulturní spolupráce je rovněž jedním z klíčů k úspěchu Unie pro oblast Středomoří. Vede národy k tomu, aby společně sdílely a navzájem na sebe působily, respektovaly se a každý den si lépe vzájemně rozuměly.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Již od 90. let 20. století dochází v Evropské unii k exponenciálnímu nárůstu v kulturních a tvůrčích odvětvích co do počtu pracovních míst, která vytvořila, i jejich přispění k hrubému domácímu produktu. Charakter těchto odvětví je podvojný: z hospodářské perspektivy pomáhají generovat pracovní místa a růst a z kulturní perspektivy usnadňují sociální integraci občanů. Zelená kniha Komise oficiálně uznává ekonomickou i sociální významnost tohoto odvětví hospodářství. Zatímco však někteří z našich partnerů již v rozsáhlé míře využívají mnoha zdrojů, které kulturní a tvůrčí odvětví nabízejí, Evropská unie doposud nevyvinula strategii založenou na kulturních činnostech. Podle mého názoru výzvy představované globalizací nabízejí těmto odvětvím velké příležitosti k rozvoji, které pravděpodobně zvýší ekonomický a zaměstnanostní růstový potenciál. Konkrétně řečeno, schopnost kulturních a tvůrčích odvětví posílit sociální a územní soudržnost bude záviset na strategickém investování. Bude rovněž nezbytné spolupracovat s místními orgány, předávat know-how a vyměňovat si osvědčené postupy. Jsem přesvědčen také o tom, že nezbytnou podmínkou pro ochranu kulturní rozmanitosti v Evropě je silnější ochrana práv duševního vlastnictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně.(LT) Sdělení Evropské komise nazvané „Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče“ je vítanou iniciativou, neboť se věnuje problémům ve vzdělávání dětí a jeho cílem je stanovit způsoby, jak poskytovat dětem nejlepší start do světa zítřka. Podle mého názoru však tento dokument Komise postrádá analýzu výzkumu a údajů o vzdělávání a sociální ochraně dětí a péči o ně, která by zohlednila informace od všech 27 členských států Evropské unie. Dále bych ráda zdůraznila úzkou vazbu mezi sociálně-ekonomickým znevýhodněním a příležitostmi vzdělávat a vyučovat děti od raného věku, neboť rodiny s nízkými příjmy mnohem méně často využívají služeb vzdělávání v raném věku a péče. V důsledku toho později někteří z těchto mladých lidí nejsou ani zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy. Chápu snahu Komise povzbuzovat členské státy k výměně příkladů osvědčených politik a postupů, při využití otevřené metody koordinace, avšak bylo by mnohem užitečnější a účinnější vypracovat a přijmout společná kritéria pro kvalitu. To by podpořilo sběr dat a referenční srovnávání ve všech členských státech Evropské unie, neboť sběr dat je obzvláště důležitý pro sledování pokroku a měření výsledků. Ráda bych poukázala na to, že je zde mimořádný nedostatek informací o dětech z rodin se sociálními problémy, o dětech se speciálními potřebami a dětech znevýhodněných.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. (CS) Tato iniciativní zpráva se věnuje problematice studijní mobility mládeže, která vychází ze strategie 2020. Je nepochybně správné posilovat konkurenceschopnost mladé generace tím, že vytvoříme podmínky v rámci vysokoškolského studia pro absolvování alespoň jednoho roku v jiném členském státě. Mobilita, systém uznávání kreditů a další opatření zamezí rostoucí nezaměstnanosti mezi mladou generací, která dnes dosahuje v průměru EU 21 %, což je alarmující číslo. Osobně velmi podporuji apel na Komisi a členské státy, pokud jde o podporu dobrovolnických aktivit, aby bylo do legislativy zaneseno opatření, které by umožnilo uznávat dobrovolnickou činnost u nezaměstnaných jako odpracovanou dobu. Toto opatření zejména u mladé generace povede k upevnění pracovních návyků, ke zvýšení konkurenceschopnosti a zvýší motivaci k hledání práce. Za neméně důležité považuji trvalé propojování požadavků trhu práce s odborným vzděláváním, které musí být v tomto ohledu velmi flexibilní, aby budoucí absolventi měli co nejlepší uplatnění na trhu práce a došlo k postupnému snižování nezaměstnanosti mezi mladou generací.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně.(RO) Rád bych zdůraznil svoji silnou podporu pro rámec „Mládež v pohybu“, jehož cílem je zlepšení vzdělávacích systémů a odborné přípravy v Evropě. Myslím si, že je to nanejvýš důležité vzhledem k cíli vytvoření konkrétních politik podporujících mobilitu mládeže a usnadňujících její stabilní přechod ze vzdělávacího systému k zaměstnání. Důležitým faktorem, který je třeba uvážit, je to, že mladí lidé jsou jednou ze sociálních skupin tvrdě zasažených celosvětovou hospodářskou krizí. Máme povinnost podporovat mladé lidi vstupující na trh práce, jak kvůli nim, tak pro podporu evropské ekonomiky. Mladí lidé dneška jsou vedoucími osobnostmi zítřka. Právě z tohoto důvodu je nezbytné, aby měli příležitost rozvinout své dovednosti, schopnosti a znalosti nyní, aby v blízké budoucnosti mohli aktivně přispívat k růstu a rozvoji Evropské unie. Musíme položit základy pro konkrétní politiky, které mladé lidi podpoří a poskytnout jim větší mobilitu a příležitosti ke studiu v zahraničí. Role této mobility není pouze podporovat ekonomiku, ale současně také mimořádně významným způsobem přispívat k vytváření kulturní soudržnosti na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Kinga Gál (PPE), písemně.(HU) Považuji naši diskusi věnovanou vzdělávání a kultuře za důležitou, a ráda bych přidala jeden přístup, který doposud v řadě důležitých úvah chyběl. Vzájemné porozumění a úcta jsou základními podmínkami pro harmonické a prosperující soužití tradičních národních společenství, menšin i většin. Vzdělávání zde hraje klíčovou roli. Kdyby dějiny a literatura menšinových společenství byly vyučovány ve většinových školách a kdyby vzdělávací snahy menšin zahrnuly i majoritní kulturu, společenství žijící společně by spolu vycházela harmoničtěji. V kulturním porozumění má význačnou roli také jazykové vzdělávání. To platí nejen v procesu učení se světovým jazykům, ale také ve vztahu mezi většinami a menšinami žijícími vedle sebe. Jsem přesvědčena o tom, že by nejen menšiny měly mít povinnost studovat jazyk většiny, ale i naopak. Všichni by mohli žít bohatší život, mohla by se projevit vzájemná úcta. Současně díky vzájemné znalosti svých jazyků by si vyrůstající generace vytvořily mnohem pozitivnější vzájemný postoj, což by jim umožnilo snadněji navazovat vztahy se svými vrstevníky stejného věku, což by bylo rozhodující s ohledem na budoucnost těchto regionů. A konečně, považuji za důležité zmínit se o významu hlubokého porozumění kulturnímu dědictví, aby komunity žijící pospolu mohly vzájemně uznávat a respektovat své kulturní hodnoty. Jsem přesvědčena o tom, že konkrétním úkolem Komise je podporovat všechny tyto otázky, zatímco úkolem Parlamentu je posilovat teoretickou a politickou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Filiz Hakaeva Hyusmenovа (ALDE), písemně.(BG) Mladí lidé jsou hnací silou jakékoli společnosti a její budoucnosti. Jejich vzdělávání, odborná příprava, kvalifikace a zařazení v rámci trhu práce poskytují základ pro dosahování cílů strategie Evropa 2020, jejímž cílem je inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Z tohoto důvodu jsem pevně přesvědčena o tom, že Evropa musí nadále investovat do jejich rozvoje a iniciativy jako Erasmus, Leonardo a „Mládež v pohybu“ by měly být soustavně dál rozvíjeny a popularizovány. Zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy, stejně jako přístupu mladých lidí k nim, jsou důležitými kroky na cestě ke snížení nezaměstnanosti a rozvoji evropské ekonomiky. V Evropě jsou bohužel stále regiony a sociální skupiny, u nichž jsou k tomuto omezené podmínky. Aby se tento problém vyřešil, musí se koordinovat úsilí. Je také důležité, aby programy vzdělávání a odborné přípravy byly úžeji spojeny s potřebami podnikání, a dále stimulovat potenciál a tvořivost mladých lidí, aby se zvýšila jejich konkurenceschopnost na trhu práce. Podporuji snahy o podněcování mobility mladých lidí, jak během jejich vzdělávání, tak ve spojení s jejich profesním životem. Podle mého mínění je to důležitá podmínka pro rozvoj nových dovedností a jejich vlastního povědomí o jejich evropské identitě.

 
  
MPphoto
 
 

  Filip Kaczmarek (PPE), písemně.(PL) Kulturní dimenze vnějších činností EU je dimenzí, jež je důležitá a velice potřebná. Evropská kultura je všeobecně na celém světě vnímána jako atraktivní a žádaná. Obtížnější je nalézt přijímání evropských hodnot. Při práci ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU jsem se opakovaně setkal s kulturními rozdíly a jejich následky.

Jako Evropané se systematicky pokoušíme prosazovat hodnoty a zásady, které jsou pro nás podstatné a nezcizitelné. To se často setkává s nedostatkem pochopení ze strany našich partnerů. Někteří z nich v tom vidí nic menšího než určitý kulturní imperialismus. A přesně proto je tak obtížné přesvědčit naše partnery, že hodnoty prosazované Evropskou unií nejsou pokusem vnucovat náš způsob myšlení druhým. Skutečnost, že se pokoušíme své ideály šířit, například v oblasti lidských práv, vyplývá jednoduše z morálního imperativu. Respektujeme různost a rozmanitost, nemůžeme se však vzdát zásad, které považujeme za základní. Nejsme ochotni akceptovat diskriminaci a nevzdáme se ochrany lidského života a lidské důstojnosti. V tomto je Unie jednotná a v plné shodě.

 
  
MPphoto
 
 

  Ádám Kósa (PPE), písemně.(HU) Rád bych poblahopřál paní Honeyballové k její vynikající práci a za to, že věnovala pozornost kritickým položkám, jimž se možná v minulosti nedostávalo dostatečné pozornosti. K těm patří zejména uznání spojitosti mezi chudobou, znevýhodněnou situací a špatnými studijními výsledky. Rád bych kolegům poslancům připomněl, že je zde ještě další spojitost: znevýhodněná situace je obzvláště výrazná v případech, kdy dítě žije s postižením, které rodiče, kteří nejsou správně informováni, ani nechápou ani neakceptují. Tomuto problému budu věnovat důkladnou pozornost ve zprávě, na níž momentálně pracuji. Práce odvedená paní Honeyballovou a zejména zaujetí přístupu zaměřeného na dítě bude v budoucnu vynikajícím referenčním základem. Návrh zprávy „upozorňuje na všeobecný význam studií před nástupem do školy, se zvláštním důrazem na učení se jazykům, stejně jako mnohojazyčnost a jazykovou rozmanitost“, což s radostí a nadšeně podporuji. Souhlasím s tím, že podpora raného rozvoje postižených dětí a pomáhání jim získat adekvátní jazykové znalosti je základní investicí do lidských zdrojů, která představuje životní příležitost. Je také důležité, že s cílem rozvíjet jazykové dovednosti hluchých dětí se tyto děti musí nejprve naučit svůj mateřský jazyk (znakový jazyk), který jim umožní stát se v budoucnu doopravdy vícejazyčnými. Zde se jedná o investici pro dosažení cílů EU 2020 a pro zvýšení úrovně zaměstnanosti, s cílem dosáhnout přístupnější a udržitelnější společnosti více podporující začlenění.

 
  
MPphoto
 
 

  Paweł Robert Kowal (ECR), písemně.(PL) Podpora mobility mládeže, zejména pro mladé lidi ze zemí Východního partnerství a Unie pro Středomoří, je obzvláště důležitá vzhledem k nedávným událostem v Bělorusku a severní Africe. Procesy demokratické transformace, které nyní začínají v Egyptě a Tunisku, mohou být posíleny díky snahám EU vzdělávat občany těchto zemí v duchu demokracie a dodržování právního státu a lidských práv.

Vzdělaní občané jsou největším nepřítelem diktátorů a totalitních režimů. Zkušeností členských států EU lze využít při organizaci takových programů. V Polsku například existuje stipendijní program Konstanty Kalinowskiho, který je mimo jiné provozován Centrem pro východoevropská studia na Varšavské univerzitě – což je mezinárodní studijní centrum, které umožňuje studentům z Východu a Balkánu studovat v Polsku. Unie by rovněž měla zintenzívnit úsilí o zřízení Univerzity Východního partnerství podle modelu Evropsko-středomořské univerzity ve Slovinsku. EU by měla podporovat iniciativy mladých a talentovaných lidí s cílem podporovat konkrétní politické strategie. Dobrým příkladem takové aktivity je internetová stránka Eastbook.eu, jejíž zakladatelé každý den zásobují tisíce uživatelů internetu informacemi o událostech v zemích Východního partnerství a o pokrocích tohoto programu. EU by rovněž měla poskytnout podporu mladým lidem z členských států pro studijní návštěvy do sousedních zemí. To pomáhá bourat kulturní bariéry. Pochvalu si zde zaslouží iniciativa Eurobus – cesta po Ukrajině pořádaná každý rok pro mladé lidi z členských států EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně.(PL) Cílem přijetí nové strategie EU Evropa 2020 loni v červnu je pomoci nás dostat z hospodářské krize a přispět k dalšímu rozvoji Evropské unie. Je to také významný krok, pokud jde o zachování a dokonce zvýšení mobility mládeže.

Jednou z priorit strategie Evropa 2020 je iniciativa Mládež v pohybu, jejímž cílem je zlepšit výsledky našich systémů vzdělávání a usnadnit mladým lidem vstup na trh práce. Tohoto cíle má být dosaženo, jak napovídá samotný název, rozvinutím myšlenky mládežnických výměn a pomáháním mladým lidem získávat nové dovednosti. Statistické údaje ukazují, že v současné době 15 % mladých lidí ukončuje své vzdělávání předčasně, a v důsledku toho získávají kvalifikace nesplňující potřeby trhu práce. Navíc pouze zhruba třetina lidí dokončí terciární vzdělávání, přičemž tento podíl je významně nižší než například ve Spojených státech nebo Japonsku. Proto je jednou z nejdůležitějších výzev, jimž Evropská unie čelí, potřeba věnovat obzvláštní pozornost a finanční podporu těmto dvěma problémům. Situace se však nezlepší, pokud se Komise i členské státy nebudou řídit hlavními směry obsaženými ve strategii Evropa 2020. Mobilita mládeže je klíčem k dalšímu rozvoji Evropy, a pokud aspirujeme na status nejinovativnější ekonomiky světa, nesmíme zanedbávat investice do lidského kapitálu a zejména do mladých lidí.

 
  
MPphoto
 
 

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně.(RO) V kontextu současné hospodářské krize potřebuje EU globální strategii založenou na inovacích a tvořivosti, což přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst. A přesně proto musí být kulturní a tvůrčí odvětví podporována. V důsledku toho si myslím, že potřebujeme v současné době v Evropě zajistit, aby zde byla větší distribuce tvůrčích děl a byl k nim poskytován bezplatný přístup online, aniž by se však ignorovala skutečnost, že umělci i jejich díla musí být chráněni a dostat spravedlivou odměnu. S tímto na paměti musíme zřídit legislativní rámec schopný podporovat rozvoj těchto odvětví a vštípit důvěru spotřebitelům a subjektům působícím na digitálním trhu, neboť tento sektor může usnadnit vytváření nových pracovních míst, a tím zhodnotit kulturní rozmanitost Evropské unie a její inovační potenciál. Současně si myslím, že potřebujeme nové obchodní modely, které budou tato odvětví podporovat, a to posílením výhod nabízených jednotným digitálním trhem. Závěrem, jsem přesvědčena, že tato zpráva znamená první krok v rozvoji tohoto sektoru. Komise i členské státy však musí zvýšit své úsilí s cílem přeměnit kulturní a tvůrčí odvětví na ústřední sektor evropské ekonomiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně.(RO) Těší mě, že v rámci strategie Evropa 2020 zaměřujeme zvláštní pozornost na mladé lidi, vzhledem k demografickým výzvám, jimž náš světadíl musí čelit. V tomto kontextu Mládež v pohybu, stěžejní iniciativa Evropské komise, nabízí konkrétní opatření pro zvýšení úrovně vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné prostřednictvím mobility a usnadnění přístupu k zaměstnání. Nehledě na snížení výskytu předčasného ukončování školní docházky a zvýšení podílu absolventů univerzit do roku 2020 bych rád zdůraznil některé aspekty, které mohou poskytnout podporu mladým lidem. Prvním aspektem je důležitost navržení pružnějších vzdělávacích programů, které budou slučitelné se současným zastáváním pracovního místa. Druhým aspektem je výhoda toho, mít virtuální systém mobility k doplnění mobility geografické. Dalším aspektem je podporovat studijní granty nabízené studentům soukromými společnostmi. Podpora je rovněž stejně tak důležitá pro soukromé iniciativy mládeže, které mohou vést k vytváření pracovních míst a potažmo k sociální integraci.

 
  
MPphoto
 
 

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. (HU) Nezaměstnanost mládeže způsobená hospodářskou krizí představuje značnou výzvu pro celou EU, a doposud se s ní ani EU ani členské státy náležitě nevypořádaly. Situace v zaměstnanosti mladých lidí závisí na všeobecné hospodářské politice; členské státy by proto měly směřovat k investicím a vytváření pracovních míst. Bohužel úsporná opatření, která jsou pociťována i v Maďarsku a která ovlivňují mimo jiné i vzdělávací systém, stejně jako škrty ve výdajích ovlivňující vytváření pracovních míst, mladým lidem skutečně nepomáhají; naopak, jejich pocit izolace od společnosti a trhu práce by mohly představovat dlouhodobou hrozbu pro hospodářství. Hospodářská krize by neměla být důvodem pro škrty ve výdajích na vzdělávání, neboť boj proti dopadům krize vyžaduje, aby se mladým lidem dostávalo vyšší úrovně vzdělávání. Úspěch a účinnost iniciativy „Mládež v pohybu“ do značné míry závisí na postoji a klíčových aktivitách členských států a finanční podpoře, kterou poskytují pro provádění těchto programů na národní úrovni, což by mohlo přispět k sociální integraci mladých lidí. Role, kterou v oblasti vzdělávání a mobility hrají místní vzdělávací instituce a rovněž místní a regionální orgány, je také velmi důležitá, a proto jsem přesvědčen, že je důležité podporovat mobilitu učitelů a pracovníků v oblasti mládeže a vzdělávání, neboť právě oni mohou mládež motivovat. Za účelem dosažení těchto cílů EU by rovněž měl být vytvořen přístup založený na partnerství s místními a regionálními orgány.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. (FR) Podpořila jsem tuto zprávu, která znovu potvrzuje naše ambice pro mladé lidi v Evropě. Strategie Evropa 2020 staví vzdělávání mladých lidí do středu svých cílů a navrhuje cíle pro rok 2020: snížení předčasného ukončování školní docházky z 15 % na 10 % a zvýšení procentního podílu lidí s vysokoškolskou kvalifikací z 31 % na 40 %. Ráda bych nicméně položila důraz na jeden bod: překážky mobility mladých lidí. V současné době se odhaduje, že pouze 4 % evropských studentů dostanou během studií grant v rámci programu Erasmus. To je stále příliš málo, když je známo, že životopis může velmi vylepšit rok v zahraničí, pokud jde o učení – zejména co se týče učení se cizím jazykům – otevřenost a dovednosti. Toto číslo mohou vysvětlit tři problémy: skutečnost, že mnozí studenti si ani nejsou vědomi toho, že tyto příležitosti pro studium v zahraničí existují, cena roku programu Erasmus pro rozpočet studenta a složitost uznávání výsledků. Ve všech těchto oblastech Evropa a členské státy musí přijmout závazky, aby se program Erasmus, který je jedním z největších úspěchů EU, stal úspěchem pro všechny.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Sógor (PPE) , písemně. (HU) Hlavním cílem iniciativy „Mládež v pohybu“ je podporovat mobilitu mládeže a zbořit bariéry, které jí stále stojí v cestě. Opravdu však vítám skutečnost, že také klade silnější důraz na harmonizaci potřeb vzdělávání a trhu práce. Snad nejvážnější starostí dnešních mladých absolventů je zejména to, že po dokončení studií čelí tomu, že nejsou schopni zhodnotit své znalosti na trhu práce. Alarmující statistiky nezaměstnanosti mladých lidí to dokládají; dopady tohoto jevu mají efekt řetězové reakce směřující ke snížené vůli mít děti a velmi výraznému odkládání založení rodiny, čímž se posilují negativní demografické procesy. Tento problém je samozřejmě znám na úrovni Evropské unie i na úrovni členských států. Řešení je však zejména v rukou států, neboť pouze ony mohou reorganizovat a reformovat národní vzdělávací systémy a přizpůsobit je nové sociálně-ekonomické realitě. Úkolem EU je vytvořit rámec pro tyto procesy a předcházet tomu, aby členské státy sešly ze stopy vedoucí k původnímu cíli, zatímco by je současně povzbuzoval a motivoval k provádění reforem, které jsou obtížné v krátkodobém výhledu, ale rozhodně prospěšné v dlouhodobém horizontu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Sonik (PPE), písemně.(PL) V době hospodářské krize, kdy některé členské státy snižují investice do vzdělávání a odborné přípravy, jsem potěšen, že Parlament dnes přijal zprávu o Mládeži v pohybu.

V posledních letech ve skutečnosti právě mladí lidé pocítili dopady krize nejpronikavěji. Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi v EU již přesáhla 20 %, což je dvakrát více než míra u dospělých, a v některých členských státech již dosáhla 40 %. Škrty v rozpočtu mají přímý vliv na vyhlídky a příležitosti pro rozvoj mladých lidí. Znalosti a dovednosti mladých lidí jsou zásadní pro dosažení inteligentního a udržitelného rozvoje. Mládež v pohybu, stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020, by se měla snažit zvýšit atraktivitu vysokoškolského vzdělávání v Evropě, zvýšit kvalitu vzdělávání a zvýšit mobilitu studentů a pracovníků. Tato iniciativa umožňuje mladým lidem získat znalosti, dovednosti a schopnosti, jež jsou nezbytné pro práci i život. Tyto priority a cíle nebudou plně realizovány a nebude jich dosaženo, pokud EU nezajistí dlouhodobou finanční podporu ve svém rozpočtu. Je proto tolik důležité, aby tento program dostal vysoké subvence, přičemž se současně nesmí zapomenout, jak důležité je nadále jej podporovat a udržovat vhodnou informační politiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Jutta Steinruck (S&D), písemně.(DE) Tato zpráva umístila do středu svého zájmu kategorii povolání, která je až příliš často zanedbávána. Čím by byla Evropská kultura bez uměleckých tvůrců? Zatímco budeme tvůrčí odvětví rozvíjet po ekonomické stránce, nesmíme zapomínat na ty, kdo v těchto odvětvích pracují. Jako stínová zpravodajka pro svou skupinu ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci považuji sociální situaci a podmínky, v nichž umělečtí tvůrci v Evropě žijí, za mimořádně důležité. Bohužel mnozí z oněch 5 milionů lidí, kteří si na živobytí vydělávají v tvůrčím odvětví, žijí v nejistých podmínkách. Druhý i třetí pracovní poměr u nich není vzácností, protože jedno pracovní místo často k obživě nestačí. Nedostatečné či chybějící zdravotní a důchodové pojištění je na pořadu dne. Smlouvy jsou z většiny nejisté a mnozí umělečtí tvůrci si mohou stěží plánovat více než několik měsíců dopředu. Dále, spravedlivá úroveň ochrany v oblasti sociálního zabezpečení s náležitým pojištěním proti nezaměstnanosti, nemoci a pro stáří musí být běžnou praxí i pro lidi pracující v tvůrčím odvětví. S velkou radostí vidím, že zpravodajka se v tomto ohledu řídila postojem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a zahrnula jej do své zprávy. Nyní nastal čas na to, aby Komise a členské státy tyto sociální nedostatky napravily a slíbily těm mnoha tvůrčím osobnostem Evropy, že umělečtí tvůrci v Evropě nemusejí žít jako nejnižší sociální třída.

 
  
MPphoto
 
 

  Emil Stoyanov (PPE), písemně.(BG) Rád bych poblahopřál zpravodaji za jeho znamenitou práci a prospěšnou spolupráci na této zprávě. Chci znovu zdůraznit ten velký hospodářský a kulturní potenciál, stejně jako jedinečný charakter tvůrčích odvětví. Nacházejí se ve velmi křehké oblasti mezi hlavním proudem podnikání a tvorbou kulturních produktů. Je potěšující, že i v současných podmínkách je toto odvětví jedno z nejdynamičtějších a nejinovativnějších v Evropě. Další věcí, kterou stojí za to zmínit, je, že nabízejí potenciál pro růst a poskytují pracovní místa pro přibližně 5 milionů lidí v EU. Bohužel můj návrh vybízející Evropskou komisi a členské státy k prodiskutování příležitostí pro vytvoření zvláštních evropských a národních fondů, které by poskytovaly zdroje pro půjčky pro tato odvětví za mírných podmínek, byl s malým rozdílem během hlasování ve Výboru pro kulturu a vzdělávání zamítnut. Jsem nicméně pevně přesvědčen o tom, že tato moje myšlenka se naplní a v blízké budoucnosti bude přijata. Myslím si, že toto je pro podporu a rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví mimořádně důležité, protože, kvůli tomu, že nejsou zcela komerčními činnostmi, potřebují měkké financování, které v dnešní době banky nejsou schopny poskytnout normálním způsobem pro jiná odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně.(PL) V Evropském parlamentu vyzýváme ke specifickému opatření – aby Evropská komise uznala tvůrčí odvětví jako jednu z nejproduktivnějších oblastí unijní ekonomiky, a proto aby přistupovala k jeho rozvoji jako k naprosté prioritě. Abychom toho dosáhli, chceme především zvýšit možnosti financování tvůrčího odvětví, jako pilíře inteligentního hospodářského růstu, z rozpočtu Unie. Je totiž možné vytvořit součinnost například mezi unijními programy pro podporu kultury, jako je Kultura 2007-2013, s již existujícími výzkumnými programy Unie (jako je osmý rámcový program, který podporuje technologický rozvoj EU), nebo rozšířit možnosti pro vynakládání finančních prostředků ze stávajících fondů (jako je například Evropský sociální fond). Doporučujeme rovněž podpořit rozvoj nových a inovativních finančních nástrojů (kompilace bankovních záruk, vratných záloh a inteligentních úvěrů), které by tvůrcům nebo malým a středním podnikům z tvůrčího odvětví usnadnily zahájit podnikání. Peníze samozřejmě nejsou všechno. Mezi jiným navrhujeme posílení spolupráce mezi kulturními a tvůrčími odvětvími a evropskými univerzitami, zvýšení počtu specializovaných přípravných kurzů pro mladé lidi a zlepšení mobility všech tvůrců a lidí působících v kultuře. Za tímto účelem zamýšlíme vytvořit mnohojazyčnou internetovou platformu, která by se používala pro výměnu zkušeností mezi tvůrci a v důsledku toho pro vytvoření stále hustší sítě kontaktů mezi všemi těmi, pro které je rozvoj tvůrčího odvětví v Evropě důležitý.

 
  
  

PŘEDSEDNICTVÍ: PAN JERZY BUZEK
Předseda

 
  

(1)Viz zápis

Právní upozornění - Ochrana soukromí