Seznam 
Rozpravy
PDF 4039k
Čtvrtek, 12. května 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.
1. Zahájení zasedání
 2. Prohlášení předsednictví
 3. Žádost o zbavení parlamentní imunity: viz zápis
 4. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis
 5. Krize evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy (předložené návrhy usnesení): viz zápis
 6. Dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Mauritánií (předložené návrhy usnesení): viz zápis
 7. Veřejné zakázky (předložené návrhy usnesení): viz zápis
 8. Předložení dokumentů: viz zápis
 9. Zpráva: Zver – Mládež v pohybu: – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy - Zpráva: Honeyball – Učení se v raném věku - Zpráva: Schaake – Kulturní dimenze vnější činnosti EU - Zpráva: Sanchez-Schmid – Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví - Sarajevo jako Evropské hlavní město kultury v roce 2014 (rozprava)
 10. Prohlášení předsednictví
 11. Očista Evropy a program „Let's do it World 2012“ (písemné prohlášení)
 12. Hlasování
  12.1. Mládež v pohybu: – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy (A7-0169/2011, Milan Zver) (hlasování)
  12.2. Učení se v raném věku v Evropské unii (A7-0099/2011, Mary Honeyball) (hlasování)
  12.3. Dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Mauritánií (hlasování)
  12.4. Veřejné zakázky (B7-0284/2011) (hlasování)
  12.5. Krize evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy (hlasování)
  12.6. Přezkum iniciativy „Small Business Act“ (hlasování)
  12.7. Unie inovací: proměna Evropy pro svět po krizi (A7-0162/2011, Judith A. Merkies) (hlasování)
  12.8. Úmluva MOP doplněná doporučením týkajícím se osob pracujících v domácnosti (hlasování)
  12.9. Rezistence vůči antibiotikům (hlasování)
  12.10. Kulturní dimenze vnější činnosti EU (A7-0112/2011, Marietje Schaake) (hlasování)
  12.11. Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (A7-0143/2011, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid) (hlasování)
  12.12. Sarajevo jako Evropské hlavní město kultury 2014 (hlasování)
 13. Vysvětlení hlasování
 14. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 15. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
 16. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (rozprava)
  16.1. Srí Lanka: další kroky v souvislosti se zprávou OSN (rozprava)
  16.2. Ázerbájdžán (rozprava)
  16.3. Bělorusko (rozprava)
 17. Hlasování
  17.1. Srí Lanka: další kroky v souvislosti se zprávou OSN (B7-0324/2011)
  17.2. Ázerbájdžán (B7-0329/2011)
  17.3. Bělorusko (B7-0332/2011)
 18. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 19. Písemná prohlášení uložená v rejstříku (článek 123 jednacího řádu): viz zápis
 20. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
 21. Předání textů přijatých během zasedání: viz zápis
 22. Termíny příštích zasedání: viz zápis
 23. Přerušení zasedání
 PŘÍLOHA (Písemné odpovědi)


  

PŘEDSEDNICTVÍ: PAN MIGUEL ANGEL MARTÍNEZ MARTÍNEZ
místopředseda

 
1. Zahájení zasedání
Videozáznamy vystoupení
 

(Zasedání bylo zahájeno v 09:00)

 

2. Prohlášení předsednictví
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Vzhledem k tragédii, která zasáhla oblast Murcie a konkrétně město Lorca, bych rád jménem předsednictví vyjádřil naši solidaritu s touto oblastí a se všemi oběťmi, z nichž řada přišla o život. Předseda jménem Parlamentu předá poselství solidarity a soustrasti obětem i celé postižené oblasti.

 

3. Žádost o zbavení parlamentní imunity: viz zápis
Videozáznamy vystoupení

4. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis

5. Krize evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy (předložené návrhy usnesení): viz zápis

6. Dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Mauritánií (předložené návrhy usnesení): viz zápis

7. Veřejné zakázky (předložené návrhy usnesení): viz zápis

8. Předložení dokumentů: viz zápis

9. Zpráva: Zver – Mládež v pohybu: – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy - Zpráva: Honeyball – Učení se v raném věku - Zpráva: Schaake – Kulturní dimenze vnější činnosti EU - Zpráva: Sanchez-Schmid – Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví - Sarajevo jako Evropské hlavní město kultury v roce 2014 (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o:

- zprávě, kterou jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání předkládá pan Zver, o iniciativě Mládež v pohybu – rámci pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy (2010/2307(INI)) (A7-0169/2011),

- zprávě, kterou jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání předkládá paní Honeyballová, o učení se v raném věku v Evropské unii (2010/2159(INI)) (A7-0099/2011),

- zprávě, kterou jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání předkládá paní Schaakeová, o kulturních dimenzích vnější činnosti EU (2010/2161(INI)) (A7-0112/2011),

- zprávě, kterou jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání předkládá paní Sanchez-Schmidová, o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (2010/2156(INI)) (A7-0143/2011), a

- otázce k ústnímu zodpovězení pro Komisi o Sarajevu jako Evropském hlavním městě kultury v roce 2014, kterou jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání předložila paní Packová (O-000061/2011 - B7-0215/2011).

 
  
MPphoto
 

  Milan Zver, zpravodaj. (SL) Pane předsedající, ze všeho nejdříve bych rád řekl, že během dnešního dopoledního zasedání uvidíme skutečné důkazy práce našeho Výboru pro kulturu, vzdělávání a mládež. Jsem zpravodajem pro jeden spis, velice důležitou zprávu o Mládeži v pohybu založenou na sdělení Evropské komise. Při této příležitosti bych rád poděkoval svým kolegům za to, že mi dali možnost tuto zprávu připravit, a rovněž bych rád poděkoval Evropské komisi, která se na přípravě této zprávy podílela a zařadila problémy, kterým čelí mladí lidé, mezi základní priority desetiletého plánu rozvoje EU.

Při vypracovávání této zprávy jsem pracoval s mnoha zúčastněnými stranami, zejména se zástupci mladých lidí, z členských států i ze zbytku Evropy, například s Evropským fórem mládeže. Měli jsme pěknou řádku setkání a konferencí. Spolupracoval jsem rovněž s Výborem regionů a Výborem pro hospodářské a sociální věci, a tato zpráva je tak výsledkem mnoha výměn názorů během období její přípravy. Rád bych také zdůraznil, že v době, kdy tato zpráva byla přijímána, mí kolegové poslanci z ostatních politických skupin prokázali poměrně konstruktivní přístup. V tomto ohledu bych rád poděkoval zejména stínovým zpravodajům, kteří odvedli dobrou práci, a výsledkem je, že dnes máme před sebou zmíněnou zprávu v její nynější podobě.

Chtěl bych podotknout, že podle různých studií mladí lidé, kteří využijí příležitosti studovat či pracovat v zahraničí, mají ve škole lepší výsledky, jsou úspěšnější a konkurenceschopnější, pokud jde o shánění práce, a také pokud jde o jejich integraci do společnosti. Politika sama o sobě však nemůže zaručit dobré školy, dobré vzdělání či dobrá pracovní místa pro mladé lidi. Může však udělat to, že bude vytvářet příznivé podmínky s cílem pomoci mladým lidem těchto věcí dosáhnout. Tyto podmínky jsou zcela jistě spojeny s modernizací školských vzdělávacích systémů. Evropa, a zejména členské státy, stojí během tohoto desetiletí před velkou výzvou zlepšení, například odborného vzdělávání a přípravy a zvýšení jejich atraktivity a kvality. Evropská ekonomika v nadcházejícím desetiletí velmi naléhavě potřebuje odborné kvalifikace. Odhaduji, že již do roku 2020 bude až 50 % všech pracovních míst vyžadovat vzdělání a odbornou přípravu tohoto druhu. Odborné vzdělávání a příprava proto zůstávají jednou z priorit naší politiky i politik členských států.

Pokračování reformy boloňského procesu je však ještě důležitější. Evropské univerzity by měly být ještě více v kontaktu s ekonomikou a společností obecně. Evropské univerzity se stanou konkurenceschopnějšími, když budou věnovat ještě větší pozornost potřebám trhu, ekonomiky, a když se jim také podaří nalézt další zdroje financování. Je faktem, že v Evropě máme příliš málo financování pro vysokoškolské vzdělávání. Evropské země, členské státy Evropské unie, nedostatečně investují do studentů, a to je docela velký problém.

Samozřejmě v rámci této priority Evropská unie rovněž stanovila další cíle, jichž se musí dosáhnout: snížit míru předčasného ukončování školní docházky, která je při současných 16 % nepřiměřeně vysoká, takže ji potřebujeme snížit na 10 %. Podobně budeme v tomto desetiletí potřebovat vzdělanější pracovní sílu, má-li si Evropa udržet svoji konkurenční výhodu nad ostatními částmi světa.

Protože můj čas již vypršel, vezmu si ještě dvě minuty později, po rozpravě, abych mohl poskytnout další informace.

 
  
MPphoto
 

  Mary Honeyball, zpravodajka. – Pane předsedající, jsem vskutku velmi potěšena, že mám příležitost představit svoji zprávu o učení se v raném věku v Evropské unii; jde o mimořádně důležitou stránku vzdělávání, které jsme doposud skutečně nevěnovali příliš velkou pozornost.

Obzvláště bych ráda poděkovala paní komisařce Vassiliouové a jejímu kabinetu, s nimiž jsme na této věci velmi úzce spolupracovali, a také maďarskému předsednictví, které mělo učení se v raném věku jako jednu ze svých priorit. Bylo to ve všech směrech velmi plodné partnerství a umožnilo nám odvést práci, která se v této práci odráží.

Chtěla bych poděkovat i všem stínovým zpravodajům z ostatních politických skupin. Odvedli jsme mimořádně dobrou práci, jak již řekl pan Zver o své zprávě, a ve výboru jsme přijali zprávu o učení se v raném věku jednomyslně, což jasně dokazuje, že se tato věc těší podpoře napříč politickým spektrem.

Víme, proč tomu tak je: jedním z hlavních důvodů je, že raný věk je mimořádně důležitý. Intervence v raném věku je nesmírně důležitá pro životní šance dětí, nejen během jejich postupu vzdělávacím systémem, ale také později v životě. Výzkumy, které byly provedeny, z nichž většina, obávám se, neprobíhá v EU, ukazují, že pokud dětem poskytnete podporu a to, co potřebují, když jsou malé, pomáhá jim to v pozdějším životě: omezuje to kriminalitu, zlepšuje zdraví a snižuje nezaměstnanost, a nám všem to tak přináší prospěch.

Samotné děti pak ve většině případů budou mít ve škole lepší výsledky, budou dostávat lepší známky, budou mít vysokou míru zaměstnanosti a lepší zaměstnání a i jejich rodinné vztahy budou lepší – stejně jako jejich zdraví. V této věci tedy ještě musíme všechno udělat; všechno je to prospěšné.

Uvnitř EU existuje různorodá úprava pro učení se v raném věku a v mé zprávě se uvádí, že tento fakt chceme respektovat a zachovat. Každý členský stát to dělá jinak, protože vzdělávání v raném věku se vždy vyvíjelo v rámci svého vlastního systému. Ještě více to komplikuje skutečnost, že věk, kdy školáci začínají povinné vzdělávání, se rovněž od jednoho členského státu ke druhému liší. Nehledali jsme tedy jediné univerzální řešení, ale snažili jsme se určit hodnoty a zásady a obecné směry pro členské státy, aby mohly vytvořit evropský rámec společných cílů, sdílených hodnot a sdílených nároků.

O tom tedy tato zpráva je: ve skutečnosti je o stanovení rámce. S tímto cílem jsme samozřejmě začali u dítěte. Zasadili jsme se o přístup ke vzdělávání a péči v raném věku silně zaměřený na děti, přičemž nejlepší zájmy dítěte se nacházejí v jeho středu. Čerpali jsme z výzkumů z celého světa a moje zpráva se zabývá následujícími tématy: spolupráce s rodiči, která je pro učení se v raném věku pro malé děti velice důležitá; personál a kvalita služeb a požadované kvalifikace; a začlenění služeb spojených s učením se v raném věku do zbytku vzdělávacích systémů v členských státech. Pokryli jsme tedy tyto klíčové oblasti a právě na ně bychom se v budoucnu měli zaměřit.

Odborné kvalifikace personálu jsou mimořádně důležité a v této oblasti jich je velký nedostatek. Zdá se, že panuje názor, že o malé děti se může starat kdokoli, zatímco ve skutečnosti tomu tak není. Musíme se intenzivně zabývat kvalifikacemi, a to takovými kvalifikacemi, které lze převádět a uznávat napříč celou EU. Musíme se také zabývat přístupem, aby se všichni, kdo potřebují služby vzdělávání v raném věku, k nim mohli dostat.

Již jsem vyčerpala své čtyři minuty a chci si ještě ponechat nějaký čas na konec této rozpravy, a tak bych jen závěrem dodala, že v této době nutných úspor a v dobách hospodářských obtíží se musíme postarat o to, aby raný věk byl nadále na pořadu dne a abychom stále dělali to, co je v této významné oblasti třeba udělat.

 
  
MPphoto
 

  Marietje Schaake, zpravodajka. – Pane předsedající, než zdůrazním několik prvků této propracované zprávy o roli kultury ve vnějších činnostech EU, chci upřímně poděkovat svým kolegům z Výboru pro kulturu a vzdělávání za jejich konstruktivní spolupráci a za jednomyslné přijetí naší společné práce v hlasování ve výboru. Samozřejmě občanská společnost a další zúčastněné strany rovněž velmi užitečným způsobem přispěly.

Kultura má v našich liberálních demokraciích vnitřní hodnotu. Obohacuje životy lidí. EU je dobře známá svou kulturní rozmanitostí a současně je společenstvím hodnot, které se rovnou měrou vztahují na každého občana. Tyto evropské hodnoty jako dodržování lidských práv, demokracie a základní svobody, jsou rovněž reprezentovány naším kulturním obsahem. Kulturní identita, hodnoty a postavení EU na světové scéně jsou vzájemně provázány. Evropským zájmům se slouží tehdy, pokud jsou kulturní aspekty strategicky vytvářeny prostřednictvím spolupráce a partnerství, jak prostřednictvím kulturních programů, tak tehdy, když kulturní aspekty tvoří nedílnou součást hospodářských, zahraničních a bezpečnostních i rozvojových politik. Prostřednictvím sdílení literatury, filmu, hudby a kulturního dědictví se otevírají dveře porozumění a mezi lidmi se budují mosty.

EU se rovněž může dělit o významné zkušenosti, pokud jde o překonávání konfliktů a budování stability skrze sdílené zájmy a vzájemné porozumění. Při rozvoji Evropské služby pro vnější činnost je důležité začlenit a usměrnit roli, kterou kultura má a měla by mít ve vnější činnosti EU. Měla by být klíčovým a horizontálně integrovaným prvkem mezi širokým spektrem vnějších politik, které tvoří zahraniční politiku EU, od obchodních vztahů po její politiku rozšíření a sousedství, a také její rozvojovou spolupráci a společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Kultura má rovněž ekonomickou hodnotu. Evropská kulturní odvětví přispívají k evropskému podnikání, inovacím a obchodu a rozmanitá kulturní krajina EU z ní činí nejpřitažlivější turistickou destinaci na světě. Znalosti a mezinárodní dovednosti mají zásadní význam pro vzdělávání a zaměstnanost, jak je vyjádřeno ve strategii EU 2020, avšak kulturu lze také považovat za prostředek, který pomáhá pěstovat demokratizaci, svobodu projevu, začlenění, rozvoj, vzdělávání, usmíření a mnoho dalšího.

Tato velmi široká škála aspektů kulturních vztahů vůči třetím zemím vedla k fragmentaci politik, kterou je třeba změnit na koordinovanější a soudržnější strategii EU. Rozhodli jsme se zdůraznit organizační a politické rámce, jichž je zapotřebí pro optimální koordinaci kultury ve vnější činnosti EU. Naplňování takového obsahu by nemělo být řízeno a regulováno v příliš velké míře „shora dolů“.

Evropští občané mohou nejlépe získat prospěch, bude-li EU vystupovat na světové scéně jako globální hráč. To vyžaduje efektivnější využívání finančních prostředků a také si musíme být vědomi konkurenční pozice Evropy a zápasu o přilákání turistů, talentu, umělců, podnikání a studentů. Musíme mluvit jedním hlasem a být si vědomi konkurence kulturních programů Číny a Spojených států, mám-li se zmínit jen o dvou. Není však třeba objevovat dávno objevené. EU disponuje řadou osvědčených postupů od členských států i od různých kulturních institucí, jako jsou Alliance française a British Council.

Dalším aspektem, který je v našem 21. století velice význačný, je čím dál větší role nových technologií, a to jak v kultuře, tak v mezinárodních vztazích. Lidé jsou čím dál více závislí na Internetu kvůli přístupu k informacím a mohou se svobodně vyjadřovat pouze pokud tyto informace, a jejich komunikace, nejsou podrobovány cenzuře. Právo na kulturní rozvoj a další základní práva jsou těmito technologiemi čím dál více usnadňována. Přístup ke kulturnímu obsahu se uskutečňuje i prostřednictvím nových médií, a možnosti globálního propojení okolo evropských kulturních statků a kulturního obsahu by mělo být oceňováno a usnadňováno, například prostřednictvím digitální knihovny Europeana nebo webových stránek muzeí a festivalů. Je důležité, aby EU vyvinula strategii pro svobodu internetu. K některým z konkrétních doporučení této zprávy se vrátím v poslední části svého příspěvku.

 
  
MPphoto
 

  Doris Pack, autorka.(DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, v návaznosti na slova paní Schaakeové bych ráda úvodem řekla několik slov o důležité zprávě, kterou vypracovala. Kulturní dimenzi vnější politiky EU nelze přeceňovat. Potřebujeme proto – jak již sama řekla – soudržnou strategii EU pro kulturu v rámci vnější politiky EU.

Kulturní diplomacie má důležitou roli, jde-li o budování úspěšných vztahů s třetími zeměmi, a v mnoha zemích existuje síť národních kulturních institutů, EUNIC, jíž můžeme využívat. Je mnoho, mnoho lidí, kteří se do této sítě zapojili a jsou připraveni pomáhat.

S potěšením nyní přejdu k dnešnímu druhému tématu, kterému se již také věnoval pan Zver, jmenovitě k tématu Mládeže v pohybu, což je samozřejmě stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020. Tato stěžejní iniciativa je navržena tak, aby podporovala aktéry v oblasti odborné přípravy a vzdělávání, aby věnovali více pozornosti těmto oblastem politiky. Potřebujeme lépe kvalifikované lidi. Potřebujeme lidi, kteří mají evropské zkušenosti díky lepším příležitostem mobility. Potřebujeme uvolnit potenciál našich mladých lidí s pomocí našich úspěšných programů. To vše hraje významnou roli v konkurenceschopnosti znalostní společnosti.

Pokud jde o celoživotní učení, naše stávající programy Comenius, Erasmus, Leonardo a Grundtvig již mnoha lidem daly úžasnou možnost objevovat Evropu v její rozmanitosti, nabývat osobní zkušenosti a zlepšit si jazykové dovednosti. V této souvislosti by se navíc neměl podceňovat význam programu „Mládež v akci” a Evropské dobrovolné služby.

Dnešní rozprava také musí vyslat signál Komisi, že musíme pokračovat s těmito všeobecně dobře přijímanými programy a příležitostmi i v příští generaci vzdělávacích programů a programů pro mládež, a že musejí být dobře financovány, aby si zachovaly svoji významnost. Každé euro, které v této oblasti utratíme, se celé společnosti vrátí o zase ne tolik let později.

Přejdu nyní k dalšímu tématu, a sice Sarajevu. Sarajevo má v Evropské historii i kultuře zvláštní místo. Jmenováním tohoto města Evropským hlavním městem kultury v roce 2014 bychom mohli vyslat důležitý signál pro multietnický charakter tohoto města a státu Bosna a Hercegovina, což by také mohlo dát politické třídě v této zemi důvod k přehodnocení jejích myšlenek. Navíc je to město, které zcela zřetelně ukazuje, jak moc Evropa selhala a jak důležité je jednat společně. Takový krok by oplýval významnou symbolikou, neboť Sarajevo bylo dějištěm atentátu, v jehož důsledku v roce 1914 vypukla první světová válka. To je důvodem pro datum 2014 – sto let po této historické události.

Během Bosenské války, mezi roky 1992 a 1996, zažilo Sarajevo nejdelší obléhání hlavního města v moderních válečných dějinách. Dovolte mi, abych vám připomněla jeden den v Sarajevu, 28. květen 1992. Cellista Vedran Smajlović, oděn v černém, hrál Adagio Tomasa Albinoniho. Jeho pódiem byly ruiny zdevastované Národní knihovny v Sarajevu; jeho obecenstvo tvořila malá skupina lidí, kteří zůstali navzdory obléhání města a naslouchali jeho hudbě. 22 dní hrál na různých místech v ruinách Sarajeva. Bylo to requiem pro lidi, kteří byli v těch temných dnech zabiti. Byla jsem dojata a byla jsem plná obdivu k tomu statečnému a povzbudivému chování tohoto cellisty a jeho obecenstva. To, co tito lidé svým chováním vyjadřovali, tváří v tvář té hrůze a všem ztrátám, mě s městem Sarajevem navždy spojilo.

Kulturní život tohoto města se nikdy nezastavil. Tamní zimní festival se konal i za těch nejnepříznivějších okolností. Každý rok tam míří lidé všech národností. Každoročně se zde koná zimní festival, dětský festival a filmový festival. Korejští i australští, bulharští i švédští filmaři míří do Sarajeva; uskutečňují se koprodukce. Město si uchovalo mezikulturní charakter, k němuž inklinuje – ačkoli je politika znovu čím dál méně schopna překonávat etnické linie. Už jen kvůli tomu si toto město zaslouží šanci prokázat svůj nesmírný mezikulturní potenciál.

Sarajevo chce o tento titul požádat v souvislosti s výjimkou a již podniklo rozsáhlé přípravy. Všichni dobře víme, že pokud dnes přijmeme náš návrh, budeme žádat o výjimku z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. Avšak pokud by dnes tato sněmovna projevila svou podporu pro kandidaturu Sarajeva, vložila bych svou důvěru do soudnosti a prozíravosti Rady, neboť naše argumenty jsou v podstatě nevyvratitelné. Obzvláště nyní Bosna a Hercegovina a město Sarajevo potřebují znamení, že vše není ztraceno a že jejich úsilí podporuje i Evropa.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, zpravodajka. (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, téma naší dnešní dopolední rozpravy není pouze o ekonomickém modelu či právním systému. Hovoříme zde o kultuře a civilizaci.

Jaké místo chce Evropa dát kultuře? Jaký vliv chceme pro svá díla a svoji tvorbu? Digitální revoluce, spojená s globalizací a rostoucím obchodem, nás nutí přehodnotit náš kulturní a hospodářský model. K čemu chceme, aby Evropa s Internetem a digitálními médii směřovala? Politika je uměním předjímání, připravování toho, co bychom chtěli, abychom nemuseli brát zavděk něčím, co nechceme.

Americký filmař James Cameron utratil za svůj film Avatar ekvivalent výše „kulturního“ programu Evropské unie na období 2007–2013. Budeme konzumenty kulturních produktů, které nám již nepatří, se závislostí na nadnárodních oligopolech, jako jsou Google, iTunes, Amazon či Hollywood, aniž bychom byli schopni chránit své statky?

Dnes dopoledne přemýšlíme o výzvách, kterým čelí kultura v globalizovaném světě 21. století. Evropská komise loňským vydáním své zelené knihy konečně vyhodnotila potenciál našich tvůrčích a kulturních odvětví. Evropská unie má kulturní dědictví a kulturní statky i mimořádně dynamický a živý filmový průmysl. Program MEDIA letos na festivalu v Cannes slaví 20 let a nyní podporuje 20 soutěžních filmů a rovněž festivalů, múzických umění a velkých výstav, které se konají po celý rok a napříč celou Evropou.

Navíc navzdory recesi sektor tvůrčích a kulturních odvětví zaznamenává v posledním desetiletí trvalý pokrok. Čísla mluví sama za sebe. V roce 2003 vytvořil tento sektor obrat  654 miliard EUR. Přispěl 2,6 % HDP Společenství a pojmul 3,1 % všech pracovních míst uvnitř Evropské unie, neboli 5,8 milionů lidí. V roce 2008 již reprezentoval 860 miliard EUR, 14 milionů pracovních míst a téměř 7 % HDP. To je více než automobilový a zemědělsko-potravinářský průmysl dohromady.

Podvojná povaha těchto odvětví, která jsou současně hospodářská i kulturní, z nich činí důležité páky pro udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění pro Evropu – zkrátka cíle strategie Evropa 2020. Jsou ekonomickými aktivy a současně udržují a obohacují kulturní rozmanitost. Přispívají k sociální soudržnosti, k zatraktivnění regionů a k vlivu Evropské unie ve světě. Je čas dát na úrovni Společenství impuls ke skutečné hybné síle, která by uvolnila jejich potenciál a podněcovala jejich rozvoj.

Chtěla jsem tudíž prozkoumat mnoho směrů činnosti s cílem podpořit růst těchto odvětví. Tato opatření mají řadu prvků. Zaprvé umístění vzdělávání a odborné přípravy do centra naší strategie. Na jedné straně musí Evropa podporovat tvůrčí talenty od velmi mladého věku, zvyšovat povědomí mladých lidí o kultuře a navazovat partnerství mezi univerzitami a společnostmi. Na druhou stranu by měla umožnit lidem v odvětví kultury odbornou přípravu v oblasti nových technologií a podnikání a stimulovat výměnu osvědčených postupů a předávání know-how. Zadruhé je nezbytně nutné, abychom přizpůsobili autorské právo digitální éře. Vskutku, současný postup pro nabytí autorského práva je příliš roztříštěný, příliš komplikovaný.

Třetím zásadním prvkem naší strategie by měla být ochrana tvořivosti. Duševní vlastnictví je vzácným aktivem. Tvořivost, která je podrývána, je odsouzená k zániku. Musí se podporovat mobilita tvůrců. Evropská unie musí pracovat na zavedení evropského statusu, aby se mohli těšit spravedlivým pracovním podmínkám a sociální ochraně. Musí usnadnit nakupování, distribuci a cirkulaci děl, upravit zdanění, například sníženou sazbou DPH pro kulturní statky a, nakonec, pomoci s financováním. Soukromí investoři se až příliš často zdráhají, když jde o financování malých a středních podniků. Příležitosti nabízené veřejným financováním, zejména strukturálními fondy, nejsou plně využívány. Tvořivost a kultura musejí být považovány za klíčové aspekty v naší politice a v tomto ohledu Evropa dluží sama sobě, aby je podporovala.

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. – Pane předsedající, zajisté chápete, že mi bude trvat o něco déle než pět minut, než zareaguji na těchto pět zpráv.

Chtěla bych poděkovat panu Zverovi za jeho zprávu o Mládeži v pohybu. Skutečně oceňujeme jeho úsilí, stejně jako úsilí jeho spoluzpravodajů, při řešení tohoto velmi důležitého tématu. Jak tato zpráva jednoznačně říká, klíčovým cílem Mládeže v pohybu je pomáhat mladým lidem v Evropě získat dovednosti a zkušenosti, které potřebují, aby uspěli v dnešní čím dál více internacionalizované znalostní ekonomice.

Naším cílem je do značné míry vytvořit prostředí, v němž bude každý mladý člověk moci realizovat svůj potenciál. Právě proto již Komise podnikla kroky s cílem podpořit členské státy ve zvyšování kvality a významnosti vzdělávání a odborné přípravy od raného dětství až po vysokoškolské vzdělávání. Z tohoto důvodu jsme stanovili opatření pro další posílení příležitostí mobility dostupných mladým lidem a právě proto jsme můj kolega z Komise László Andor a já položili tak velký důraz na zlepšování podmínek pro mladé lidi přesunující se na trh práce.

Má-li toho být dosaženo, jak tak jednoznačně vyplývá ze zprávy pana Zvera, jsou nezbytné trvalé investice do vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a Evropa zde samozřejmě musí sehrát svou úlohu. Proto tak silně argumentuji ve prospěch navýšení zdrojů pro novou generaci programů vzdělávání, odborné přípravy a pro mládež pro období po roce 2013.

Ráda bych využila této příležitosti k přímé reakci na dva body této zprávy. Zaprvé, ráda bych vás opětovně ujistila o našem přístupu ke zlepšování transparentnosti systémů vysokoškolského vzdělávání. Jak se uvádí ve zprávě, naším konečným cílem je zlepšit informace dostupné budoucím studentům a dalším o různých aspektech činností a výsledku jednotlivých institucí. Chceme vyvinout nástroj k překonání nedostatků stávajících hodnocení univerzit zařazením širší škály faktorů. Rozhodně není naším záměrem zveřejňovat ligové tabulky univerzit.

Zadruhé, ve světle výzvy obsažené v této zprávě ke krokům k odstranění překážek mobility bych zdůraznila skutečnost, že doporučení Rady navržené k povzbuzení členských států, aby přesně tak učinily, má Rada přijmout v nadcházejících dnech. Bude to představovat další krok v našem úsilí o rozšíření příležitostí k mobilitě.

Závěrem o Mládeži v pohybu bych ráda ještě jednou poděkovala zpravodaji a váženým poslancům za jejich podporu.

Pokud jde o učení se v raném věku, chtěla bych poděkovat paní Honeyballové za její zprávu a za konstruktivní přístup, který zaujala k otázce vzdělávání a péče v raném dětství. Vzdělávání a péče o malé děti, která je široce přístupná, podporuje začlenění a má vysokou kvalitu, pomáhají především skloubit rodinný a pracovní život. Zadruhé jsou základem pro celoživotní učení, sociální integraci, osobní rozvoj a zaměstnatelnost později v životě. Včasná investice je mnohem účinnější než pozdější intervence.

Komise proto velmi oceňuje přístup Parlamentu zaměřující se na dlouhodobý přínos investic do učení se v raném věku. Komise sdílí názor vyjádřený Parlamentem, že je zapotřebí přístupu více zaměřeného na dítě. Vedle počtu dostupných míst se musíme zabývat rovněž otázkou kvality na evropské i vnitrostátní úrovni. Mám na mysli například personální zajištění a kvalitu personálu, integraci péče a vzdělávání a aktivní spolupráci s rodiči, kteří jsou prvními, kdo své děti vzdělává. Komise vítá volání po rozsáhlejším evropském výzkumu v této oblasti a po účinnějším využívání stávajících finančních nástrojů, jako jsou strukturální fondy a programy celoživotního učení. Vítáme rovněž silný důraz na potřebu určení a výměny osvědčených postupů na evropské úrovni.

Přejdu-li ke zprávě paní Schaakeové o kulturních dimenzích vnějších činností EU, gratuluji paní Schaakeové za tento vynikající dokument z vlastního podnětu. Správně zdůrazňuje roli kultury nejen jako mostu mezi národy, ale rovněž jako základního prvku při prosazování našich hodnot ve světě. Současně vyzývá ke strategičtějšímu přístupu ke kulturní spolupráci mezi EU a třetími zeměmi. Zpráva také předkládá zajímavé návrhy k tomu, jak by se Evropská služba pro vnější činnost mohla zhostit úkolu rozvinutí skutečně evropské kulturní diplomacie.

V tomto ohledu bych, paní Schaakeová, zmínila dva konkrétní body ve vaší zprávě. Prvně mi dovolte zdůraznit důležitost vašeho doporučení ohledně soudržné a komplexní strategie pro kulturní diplomacii na úrovni orgánů EU. Zadruhé mi dovolte poukázat na myšlenku opatření Evropské služby pro vnější činnost skutečnou dimenzí kulturní diplomacie. Jedním z aspektů tohoto úsilí by bylo jmenování kulturních atašé v nejvýznamnějších hlavních městech po celém světě. Vytvoření takovýchto postů by umožnilo lepší koordinaci jak mezi současnými kulturními atašé velvyslanectví členských států a mezi národními kulturními instituty na místní úrovni, zejména prostřednictvím sdružení Kulturních institutů států Evropské unie (EUNIC). Měla jsem to potěšení setkat se nedávno se zástupci sítě EUNIC v Číně i Brazílii a slyšela jsem od nich, jak moc potřebují spolupráci a koordinaci, aby mohli prosazovat naši kulturu v zemích, v nichž působí.

Pokud jde o naše rozvíjející se strategické partnery na celém světě, byli jsme v poslední době svědky toho, jak se kultura může stát nedílnou součástí našich vnějších vztahů. Jsem odhodlána více než kdykoli předtím dále prosazovat tuto velmi významnou dimenzi našeho evropského programu pro kulturu.

Nyní se dostávám ke zprávě paní Sanchez-Schmidové o uvolňování potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví. Chtěla bych poděkovat Parlamentu a zejména paní Sanchez-Schmidové za tuto velmi dobrou zprávu. Těší mě, když vidím, že zde panuje silná shoda názorů mezi vaší zprávou a naší analýzou. Shodujeme se v tom, že kulturní a tvůrčí odvětví jsou silným motorem nejen pro pracovní místa, růst a příjmy z vývozu, ale také pro sociální začlenění a kulturní i jazykovou rozmanitost, stejně jako mezikulturní dialog uvnitř Evropské unie i mimo ni. Jak ve zprávě správně říkáte, tato odvětví mohou být klíčovým přínosem ke strategii Evropa 2020 a musí v EU v nadcházejících letech zastávat význačnější místo.

I my sdílíme názor, že jejich potenciál není plně rozvinut. Chceme-li, aby se tato odvětví plně rozvinula, musíme dosáhnout pokroku na několika frontách: adaptace dovedností a budování kapacit, přístup k financování, zlepšení podnikatelského prostředí, podpora pro přeshraniční pohyb a nové distribuční modely, maximalizace potenciálu těchto odvětví pro regionální a místní rozvoj, podpora jejich efektu přelévání, pokud jde o inovace, a prosazování tvůrčí Evropy na světové scéně. Tento závěr také vyplývá z konzultace zahájené naší zelenou knihou, která vyvolala reakce 350 veřejných orgánů, široké veřejnosti, orgánů občanské společnosti a společností působících v oboru kultury napříč celou Evropou.

Ráda vidím, že naše zelená kniha podnítila v Evropě i v rámci evropských orgánů velmi bohatou diskusi o správném prostředí, které je třeba zavést s cílem splnit specifické potřeby vytváření podnikání za účelem chopení se nových příležitostí, které nabízí globalizace, digitalizace a kulturní rozmanitost. Jsem pevně přesvědčena, že naše společné úsilí pomůže vytvořit lepší prostředí, v němž tato klíčová odvětví budou moci hrát důležitou roli v diskusích o mechanismech financování EU po roce 2013 a provádění strategie Evropa 2020.

Konečně, velice ráda vidím nadšení Parlamentu – a zejména nadšení mé dobré přítelkyně Doris Packové – pro Evropská hlavní města kultury a zájem Sarajeva o získání tohoto titulu. Komise samozřejmě sdílí váš názor na historický a kulturní význam Sarajeva. Toto město symbolizuje některé z nejtemnějších epizod moderních evropských dějin, je však také nositelem našich nadějí na lepší budoucnost. Tváří v tvář opakovaným konfliktům si Sarajevo uchovalo svého multikulturního ducha.

Dovolte mi říci několik slov o pravidlech pro Evropská hlavní města kultury. V roce 2006 přijaly Parlament a Rada rozhodnutí, na němž je tato iniciativa založena. Tento právní text stanovuje všechna pravidla týkající se výběru měst, a vy víte lépe než já, že rozhodnutí této povahy lze změnit pouze prostřednictvím nové iniciativy řídící se řádným legislativním postupem. Zmíněné rozhodnutí stanoví, že tato iniciativa je otevřená výhradně pro 27 členských států Evropské unie. Chronologický seznam tvořící nedílnou součást tohoto rozhodnutí označuje pro každý rok až do roku 2019 dva členské státy, jež mají nárok držet tento titul. Pro rok 2014 již byla dvě města vybrána a Rada brzy potvrdí dvě města pro rok 2015.

Jmenované rozhodnutí stanoví postup pro udělování titulu Evropského hlavního města kultury a daná pravidla neposkytují žádný prostor pro to, aby Rada nominovala město mimo rámec těchto postupů. Komise je plně a výhradně odpovědná za provádění rozhodnutí přijatých Parlamentem a Radou. Odchylka od rozhodnutí o Evropských hlavních městech kultury v záležitosti tak zásadní, jako je jeho geografický rozsah, by jednoduše porušila pravidla, jejichž dodržování se po nás žádá.

Jsem přesvědčena, že by bylo obzvláště obtížné ospravedlnit výjimku tak brzy poté, co jsme se všichni dohodli na pravidlech této iniciativy. Parlament a Rada přijaly současné rozhodnutí před méně než pěti lety. To byl jistě okamžik pro prosazování účasti nečlenských států nebo pro stanovení pravidel pro výjimečné případy. Tehdy však bylo rozhodnuto, že účast nečlenských států nebude po roce 2010 pokračovat.

Pokud jde o budoucnost Evropských hlavních měst kultury, Komise v současné době pracuje na obnovení této iniciativy dále za rok 2019. Zahájili jsme veřejné konzultace a nyní provádíme vyhodnocení stávajícího systému. Poté připravíme návrh, jehož přijetí očekáváme na počátku roku 2012. V rámci naší přípravné práce Komise zkoumá myšlenku, že by se k této iniciativě připojily kandidátské země po roce 2019. Také bych vás chtěla informovat o tom, že zájem již projevila i řada měst v dalších třetích zemích.

Dovolte mi na závěr ještě jednou zdůraznit, jak moc oceňuji místo Sarajeva v evropských dějinách a jeho kulturní významnost. Zatímco postup pro hlavní města kultury není dostupný, EU může pro Sarajevo nabídnout jiné typy podpory, v roce 2014 i později, prostřednictvím našeho kulturního programu.

 
  
MPphoto
 

  William (The Earl of) Dartmouth, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod. – Pane předsedající, upustil jsem od svého připraveného textu, neboť musím říci něco o návrhu mít kulturní atašé EU. Nevěřil jsem svým uším: musím říci, že tento návrh Komise je jeden z nejbizarnějších a nejabsurdnějších, které kdy vzešly od orgánu, který je svými bizarními a absurdními návrhy proslulý.

Kulturní atašé EU budou jednoduše znamenat více vysoce placených nepracovních míst pro privilegované úředníky EU, za něž zaplatí přispívající země. Musím také říci, že je od Komise hrubě necitlivé předkládat tento absurdní a drahý návrh na nepotřebné kulturní atašé v době celosvětových hospodářských obtíží. Snad pro jednou zapomenete na své vlastní zlaté platy a zlaté důchody a zamyslíte se nad realitou toho, kolik tyto iniciativy stojí.

 
  
MPphoto
 

  Jutta Steinruck, zpravodajka pro stanovisko výboru pro zaměstnanost a sociální věci.(DE) Pane předsedající, vraťme se k tématu. Jako zpravodajka pro stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci bych ráda poděkovala všem, kteří na této zprávě pracovali. Ve výboru všechny skupiny sledovaly jednotný cíl umožnění vzdělání a odborné přípravy každému mladému člověku v Evropě a podpory jejich vstupu do kariéry, přičemž žádný mladý člověk by neměl zůstat opomenut.

Nezaložila jsem své stanovisko pro výbor na zprávě Komise, neboť se mi zdála být příliš nekonkrétní. I pro mě bylo důležité, aby byly ve zprávě uvedeny velmi konkrétní úkoly. V některých případech jsem nemohla postoje zaujímané v této zprávě podpořit.

Podle názoru Výboru pro zaměstnanost a sociální věci je jedním důležitým aspektem přechod ze školy ke kariéře. To je hlavní rozhraní. Tento přechod musí proběhnout, aniž by se trávil čas vyčkáváním. Považovali jsme rovněž za důležité, aby vstup mladých lidí do jejich kariér nebyl spojen se sociálním dumpingem a že se nesmí odehrávat za dumpingových podmínek. Pociťovali jsme významnost role stáží. Jsou důležité a jsou nezbytné, musíme však zabránit jejich zneužívání, musíme ho zakázat. Uvítali bychom iniciativu pro evropský rámec kvalifikací, který by stanovil minimální standardy pro stáže.

Na závěr vyslovím požadavek Parlamentu a Komise, aby se zajistilo, že program Mládež v akci nepotkají finanční škrty či dokonce zrušení ve prospěch programu Mládež v pohybu. Práce mládežnických sdružení je důležitá pro společenské zapojení a pomáhá mladým lidem k pokrokům, co se týče obsahu i z osobního hlediska. I to je významná výhoda pro pozdější pracovní život.

 
  
MPphoto
 

  Karima Delli, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.(FR) Pane předsedající, ze všeho nejdříve se budu věnovat kulturním a tvůrčím odvětvím. Jako zpravodajka pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci bych ráda vyzdvihla důležitou roli, kterou kultura a tvořivost hrají v evropské ekonomice a v dosahování cílů strategie Evropa 2020, pro společnost založenou na znalostech a inovacích, stejně jako potenciální nová pracovní místa, která představují.

V této zprávě se věnuje obzvláštní pozornost pracovním podmínkám v tomto odvětví, zejména nepravidelným příjmům a nejistým pracovním vztahům, které volají po velmi důkladné diskusi s cílem zohlednit specifické aspekty, například bojem proti diskriminaci v oblasti odměňování, a s cílem zlepšit spojení mezi zastávaným pracovním místem a úrovní kvalifikace.

Chceme mladým lidem a těm nejzranitelnějším usnadnit přístup ke kultuře a tvůrčímu obsahu, a chceme podnítit mobilitu a podpořit kulturní rozmanitost a rovněž používání a rozšiřování bezplatného softwaru a otevřených standardů.

Konečně, chceme zdůraznit roli celoživotního vzdělávání v tomto sektoru, který prochází rychlými změnami. Hovořím nyní o programu „Mládež v pohybu“. Mladí Evropané to mají těžké: ať už jde o přístup k zaměstnání, vzdělání, bydlení či sociálním službám, podstupují něco, co se vyrovná těžké zkoušce společenského iniciačního rituálu. Musíme obnovit jejich důvěru v budoucnost tak, že nabídneme adaptované a ctižádostivé odpovědi.

Vítám skutečnost, že tento text nepohlíží na začlenění mladých lidí pouze optikou zaměstnanosti, nýbrž také optikou vzdělávání a odborné přípravy. V tomto ohledu bych ráda zdůraznila požadavek, který podporuji, vznesený k Evropské komisi, na zelenou knihu o účasti mládeže.

Naše zpráva také zdůrazňuje myšlenku mobility, která by měla být přístupná všem, a já to vítám. Dnes se mobilita v zásadě týká studentů, měla by se však podporovat pro každého, mladé pracovníky a mladé lidi, kteří procházejí odbornou přípravou. Bylo by politováníhodné kategorizovat mladé Evropany buď jako vzdělanou elitu hovořící několika jazyky a s důvěrou v budoucnost, nebo jako mladé lidi, kteří zůstanou pozadu kvůli tomu, že nemají magisterský titul nebo proto, že pracují pouze manuálně.

Obzvláště mě těší, že jsme v tomto textu vyslovili výzvu k odstranění diskriminace spojené s věkem, pokud jde o přístup k systému sociální ochrany. Žádám o to zde, a samozřejmě si myslím, že zaručený minimální příjem je klíčovým prvkem pro záruku samostatnosti mladých lidí.

Naše zpráva klade důraz na hlavní přání mladých lidí být samostatní, mít přístup především ke zdravotní péči a slušně bydlet za přijatelnou cenu. Všichni víme, že mladý člověk, který nemá jinou možnost než pracovat a přitom také studovat, směřuje k neúspěchu ve svých studiích.

Konečně, těší mne, že v této sněmovně bylo uznáno, že odborné stáže by již nadále neměly být maskovanými pracovními místy, plnohodnotnými pracovními místy. Stáže musí být spojeny s dostatečným odměňováním a sociální ochranou.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Ivo Belet, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. (NL) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že si všichni uvědomujeme, že v Evropě zažíváme velmi neklidnou dobu, a to z hlediska hospodářského i politického. Naše solidarita je ohrožována, neboť nacionalistická a populistická hnutí jsou na vzestupu, jak před chvílí prokázal jeden z našich britských kolegů, navíc příslušník šlechty.

Dámy a pánové, současné trendy představují hrozbu pro budoucnost EU a pro prosperitu a blaho Evropanů. Byli jsme zvoleni, abychom na to poskytli odpověď. Paní komisařko, tam, kde je to nezbytné, tato odpověď může a musí přijít také z odvětví kultury. Musíme rozhodně investovat mnohem více do vytvoření společného evropského veřejného prostoru. Vzdělávání, jak již v této debatě zaznělo, by mohlo k tomuto cíli velmi významným, ne-li klíčovým způsobem přispět. Jsme pevně přesvědčeni o tom, že můžeme mnohem lépe využívat spolupráci mezi podnikateli v kulturním odvětví na jedné straně, a akademickým světem, jak vysokoškolským vzděláváním – univerzitami a technickými vysokými školami – a sekundárním vzděláváním na straně druhé, a že nabízejí mnohem více příležitostí, než v současné době využíváme.

Paní komisařko, právě jste to sama řekla: toto je odvětví s významným potenciálem pro naši ekonomiku a zaměstnanost, a právě proto musíme přijmout specifická, stimulující opatření, jako je snížení daně z online projektů, protože současný systém, bezesporu sazba DPH, nedrží krok s dobou a je naprosto nespravedlivý. Navíc podnikatelé, manažeři malých a středně velkých podniků v tvůrčím odvětví, potřebují lepší přístup k možnostem financování, neboť v současné době máme příliš malé know-how a příliš malý přístup k bankovním finančním prostředkům.

Tato zpráva předkládá v tomto ohledu velmi specifické návrhy a, paní komisařko, spoléháme na Komisi i na příslušné národní a regionální orgány, že zvednou tuto hozenou rukavici a začnou tento návrh provádět.

 
  
MPphoto
 

  Oldřich Vlasák, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. (CS) Pane předsedající, pozice kulturního a tvůrčího průmyslu je součástí evropské strategie pro inovace i strategie EU 2020 a úzce souvisí s opatřeními, která směřují k efektivnějšímu využití památek, muzejních a galerijních sbírek či urbanistických a krajinných celků v cestovním ruchu a v navazujících činnostech. Hlavní příležitost v tomto ohledu přináší digitalizace historického a kulturního obsahu. Právě digitalizace by měla zvýšit přístup široké veřejnosti k materiálům nezbytným ke studiu, poznávání a vzdělávání a posilování kulturní identity.

Investice do těchto oblastí mají téměř jistou návratnost, a to nejenom v oblasti cestovního ruchu, který je jistě významnou součástí mnoha regionálních ekonomik, ale i v zahraniční politice. Vyplatí se totiž budovat povědomí o hlubokých kulturních tradicích evropských zemí a současně propagovat jednotlivé obce, města, regiony, členské státy i samotnou Evropskou unii ve světovém kontextu.

V novém programovém období po roce 2013 bychom měli proto pokračovat ve financování kulturních projektů z evropských strukturálních fondů, posílit twinningový program pro spolupráci samospráv a zachovat samostatnost komunitárního programu pro projekty v této oblasti s názvem „Kultura“.

 
  
MPphoto
 

  Cecilia Wikström, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro právní záležitosti.(SV) Pane předsedající, ráda bych poděkovala zpravodajce, paní Sanchez-Schmidové, za její vynikající práci na této zprávě. Jsem velmi potěšena a jsem velmi hrdá na skutečnost, že Výbor pro právní záležitosti předložil naše stanovisko, na němž jsme se stoprocentně shodli, a považuji za potěšující, že většina našich názorů je zahrnuta ve vaší zprávě. Těšíme se na širokou podporu v této sněmovně.

Nacházíme se v časovém bodě, kdy digitální technologie a Internet vytvářejí pro evropská kulturní a tvůrčí odvětví jak obrovské příležitosti, tak obrovské výzvy. Musíme se držet základu pro ochranu duševního vlastnictví a současně podniknout nezbytná opatření, abychom byli schopni uvolnit potenciál a tvořivost v moderních technologiích. Evropští pracovníci v kultuře, techničtí inovátoři a především evropští občané si zaslouží dobře fungující vnitřní trh, kde se tvůrčí obsah může svobodně a velkoryse pohybovat přes naše hranice a kde pracovníci v oblasti kultury jsou si jisti vědomím, že za svoji práci dostanou odměnu.

Rád bych také poděkoval zpravodajům za začlenění návrhu předloženého Výborem pro právní záležitosti ohledně poskytnutí lepšího přístupu ke knihám pro ty, kteří jsou nevidomí nebo trpí poruchou zraku. Doufám, že toto bude moci pomoci těmto lidem v ještě větší míře zažít radost a sílu, které literatura poskytuje. Svoboda projevu musí být dostupná všem. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Tím se dostáváme na konec kola řečníků jménem dotčených výborů a já si neodpustím, abych podotkl jednu věc.

Při projevech, jako jsou tyto, přednášených jménem jednotlivých výborů, jsem přesvědčen o tom, že se daný řečník musí snažit, aby reprezentoval výbor, jehož jménem zrovna mluví.

V této rozpravě zazněly projevy, které by byly naprosto legitimní, kdyby odrážely názory jednotlivců, avšak jsou zcela nepřiměřené, jsou-li pronášeny jménem určitého výboru, který, jak jsem zcela přesvědčen, se necítil být reprezentován slovy, která jsme slyšeli.

Podle mého názoru by tuto záležitost mělo vzít v úvahu alespoň předsednictvo Parlamentu, protože nemůžeme dovolit, aby některé z věcí, které jsme zde dnes slyšeli, zaznívaly jménem výborů zastupujících tolik členů Parlamentu.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Marco Scurria, jménem skupiny PPE.(IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, rád bych ze všeho nejdříve jménem poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) poděkoval všem zpravodajům, kteří dnes dopoledne předložili zprávy, neboť jsem přesvědčen, že tyto zprávy nám umožňují položit základy pro Evropu budoucnosti. Dnes dopoledne pracujeme na budoucích generacích, od dětí po naše mladé lidi, které musíme vést do světa práce prostřednictvím důležité stěžejní iniciativy nazvané Mládež v pohybu. Dnes dopoledne diskutujeme o rozšíření Unie směrem na Balkán prostřednictvím kultury a rovněž o rozvoji kulturních a tvůrčích odvětví.

V době velké hospodářské krize je důležité zdůraznit, že jediné odvětví, které není ve ztrátě – jeho obrat se ve skutečnosti zvyšuje – je odvětví kultury. Chtěli bychom, aby kultura hrála svou roli ve vnějších činnostech Evropské unie, a nikoli pouze, Lorde Dartmouthe a pane Kuhne, skrze dobře placené úředníky, nýbrž spíše prostřednictvím vytvoření lepšího procesu pro mír, stabilitu a porozumění mezi různými kulturami.

Dnes se však také musíme snažit posílit naše programy pro kulturu, vzdělávání a mladé lidi. Pro miliony Evropanů programy jako Program celoživotního učení, Erasmus, Comenius, Leonardo, Mládež v akci a mnohé další nejsou pouze názvy, nýbrž symbolem existence Evropské unie. Pro mnoho lidí označují počátek evropského ducha, první chvíli, kdy přišli do kontaktu s kolegy a lidmi svého věku; skutečně pomáhají posilovat Unii a ještě více vzhledem k novým povinnostem v oblasti sportu, které Unie převzala podle Lisabonské smlouvy. Potřebujeme investovat do všech těchto programů, avšak především v ně potřebujeme věřit. Nikdo nepopírá důležitost mléčných kvót, investic do průmyslu a ochrany životního prostředí; právě kultura nám však umožní budovat Evropu, a budeme to muset dělat nikoli pomocí slov, ale prostřednictvím programů a opatření, která jsme schopni a ochotni převádět do praxe.

Paní Vassiliouová, akordy, které hrálo ono cello v Sarajevu, to, o němž nám říkala paní Packová, souzní více s naší Evropou než s velkým množstvím předpisů. Toto je způsob, jímž bude Evropa budována, a čas od času bude možná nezbytné tyto předpisy malinko upravit.

 
  
MPphoto
 

  Katarína Neveďalová, jménem skupiny S&D. (SK) Pane předsedající, jsem velmi ráda, že Evropský parlament na svém plenárním zasedání konečně věnoval jedno celé dopoledne kultuře a vzdělávání. Vzdělávání je v době krize jednou z klíčových otázek a nesmíme zapomínat na to, že vzdělaní mladí lidé jsou naší budoucností.

Vítám iniciativu Evropské komise Mládež v pohybu a skutečnost, že se na mladé nezapomíná. Investování do vzdělání je řešením věčných problémů EU i v době utahování opasků. Chtěla bych pogratulovat zpravodaji Evropského parlamentu za Mládež v pohybu, panu Zverovi. Jeho zprávu považuji za mimořádně kvalitní, zejména proto, že jde o dílo celého výboru se společným cílem přinést prospěch mladým lidem.

Mobilita mladých lidí v rámci EU, a zejména její ulehčení, je důležitá pro evropskou identitu a aktivitu evropského občanství. Jak však všichni víte, já jsem byla velmi kritická k původní iniciativě Komise, a proto bych ráda zdůraznila několik bodů, které se nám podařilo do této zprávy začlenit.

Určitě je důležité, abychom nepřestali investovat do mobility a mládežnických programů, jako jsou stávající Erasmus a Leonardo, ale také aktivity Mládež v akci. Zajisté je to jeden ze způsobů, jimiž můžeme dosáhnout cílů, které jsme si vytyčili ve strategii Evropa 2020.

Rovněž považuji za velmi důležité podporovat celoživotní učení a aktivity nejen pro mladé lidi. Rozhodně bych chtěla zdůraznit rovné příležitosti pro všechny, nejen na základě genderové rovnosti, nýbrž také pro postižené či jinak znevýhodněné lidi. Určitě je důležité uznat neformální vzdělávání jako dalšího velmi důležitého prostředku pro zlepšování dovedností, které mohou mladí lidé využít ve své další budoucnosti.

Velmi důležitý je rovněž dialog mezi členskými státy a také mezi regiony a jsem velmi ráda, že se nám podařilo prosadit některé připomínky, které měl Výbor regionů i další organizace, jako například Evropské fórum mládeže.

Je toho velmi mnoho, mohla bych dál hovořit nejen dvě minuty, ale i deset minut, ráda bych však na závěr řekla jednu větu. Také bych velmi ráda podpořila – jako jeden z původních autorů – iniciativu k Sarajevu, neboť je velmi důležité, abychom lidem tohoto regionu ukázali, že EU je zde pro ně.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula, jménem skupiny ALDE. (FI) Pane předsedající, těší mě, že dnešní dopolední plenární zasedání je věnováno kulturním záležitostem: je velmi důležité o nich mluvit, nikoli pouze jedno dopoledne, ale v širší míře. Nicméně je dobré, že se těmito otázkami zabýváme. Svázat všechny tyto zprávy do jednoho balíku a všechny je nyní hodnotit je dosti velké sousto, ale snad mohu vyjádřit několik názorů na ně.

Pokud jde o iniciativu pana Zvera Mládež v pohybu, je s velkou pravděpodobností pravda, že tento program na podporu mobility se ukázal být příkladem úspěchu, a jeho zpráva, a to jí budiž ke cti, se do této záležitosti noří mnohem hlouběji. Jsem přesvědčen, že by to mohlo vést k mnoha příkladům úspěchu dokládaným v evropských dějinách a na téma mládeže v budoucnosti. Je důležité zajistit, abychom měli celoevropské vzdělávací programy, jichž se mladí lidé budou moci účastnit, a že díky tomu může být posílen multikulturalismus.

Je rovněž velmi důležité vzít v úvahu to, co říká paní Honeyballová ve své zprávě o předškolním vzdělávání a péči. Raději bych mluvil o předškolním vzdělávání a péči a nikoli o učení se v raném věku, neboť je důležitý proces růstu člověka. Lidem musí být umožněno růst, a vzdělání je pouze jednou součástí tohoto procesu. Zda dokážeme z našich dětí a mladých lidí vychovat dobré lidské bytosti a vyrovnané členy společnosti, je obrovská výzva. Samozřejmě klíčovou roli zde hraje domov, avšak, jak tato zpráva tak dobře podotýká, je rovněž podstatné zajistit, aby ti, kdo pracují v oblasti předškolního vzdělávání a péče, hráli svou roli a aby zde probíhal proces zprostředkování; to je něco, co dnes děti a mladí lidé obzvláště potřebují.

Pokud jde o zprávu paní Schaakeové o vnější činnosti EU, myslím si, že když formulujeme zahraniční politiku, potřebujeme větší porozumění kultuře. To je velmi důležité. Existuje mnoho nešťastných příkladů situací, kdy neznalost kulturního pozadí a daného kulturního kontextu vedla k selháním v zahraniční politice, a právě proto je velmi důležité udělat z kultury nedílnou součást Evropské služby pro vnější činnost.

Rád bych závěrem vyjádřil svůj názor ohledně iniciativy k Sarajevu, kterou dnes předložila paní Packová: je naprostá pravda, že před pěti lety byla přijata rozhodnutí o hlavních městech kultury, nicméně, stejně jako ve vědě, je starší paradigma vždy třeba nanovo rozbít. Možná nyní nastal čas to udělat, pokud jde o tuto konkrétní otázku, alespoň do určité míry, a pokusit se nalézt řešení, díky němuž by mohlo dojít ke změně, pokud jde o Sarajevo. Jsem přesvědčen, že by to mohlo přinést přidanou hodnotu pro program Evropských hlavních měst kultury a Evropskou unii jako celek.

Abych to shrnul, měli bychom s ohledem na kulturní politiku vnímat širší souvislosti a pokusit se pochopit její významnost pro celou Evropskou unii. Vnitřní trh a zahraniční a bezpečnostní politika nevydrží, nebude-li zde žádná silná kulturní základna, která by je podpírala. Kultura je základem všeho, základem budoucnosti pro Evropskou unii jako celek, a proto je důležité zajistit, aby byla uznávána nejen ve světle HDP, nýbrž jako hodnota sama o sobě, pro lidi i pro společnosti, a konečně pro celou Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 

  Emma McClarkin, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, akademické i politické zaměření na kulturu a vzdělávání v posledních letech výrazně zesílilo a analýzy soustavně zdůrazňují, že jsou tyto oblasti klíčové nejen pro podporu hospodářského růstu a sociální soudržnosti, ale také pro usnadnění mobility pro mladé lidi napříč Evropou. Bohužel za současného hospodářského klimatu, kdy mnoho členských států přijímá úsporná opatření a snižuje rozpočty, což je nezbytné pro snížení schodků, se mohou tyto oblasti často zdát zanedbávané a já si přeji, aby tomu tak nebylo.

Investice do vzdělávání a kultury pomáhají členským státům soutěžit na globální úrovni, vyzbrojují naše mladé lidi pro výzvy zítřka a podporují tvořivost, inovace a vzájemné porozumění. Avšak právě v těchto oblastech mohou spíše než EU jako celek konat členské státy; ony právě zde vědí, jak nejlépe reagovat na vzdělávací výzvy, jimž čelí. Znepokojuje mě řada aspektů zpráv, o nichž jsme dnes dopoledne diskutovali, především pokud jde o zasahování do subsidiarity členských států v oblasti vzdělávacích cílů a sociální politiky. Je mimo rámec pravomocí EU diktovat členským státům vzdělávací reformy a my musíme zajistit, aby se to respektovalo.

Pokud jde o kulturu, EU může pomáhat členským státům dostat to nejlepší z jejich politických priorit prostřednictvím výměn osvědčených postupů a zdůrazňováním důležitých oblastí, jako je učení se v raném věku, omezení předčasného ukončování školní docházky a podpora odborné přípravy. Dalším klíčem k tomu, jak pomáhat našim mladým lidem opatřit si příležitosti je umožnit pružnost na trzích práce, aby se lidé mohli učit na konkrétním pracovním místě. Avšak libovolné vytváření nových projektů a organizací pro usnadnění těchto cílů je v rozporu s rozpočtovou realitou zjevnou v celé EU.

Musíme mít tuto smutnou skutečnost na paměti a pokusit se uskutečnit vše, co můžeme ve skutečném světě, jemuž stojíme tváří v tvář. Já nicméně velmi silně věřím v moc kultury zajistit vzájemné porozumění a podněcovat inovaci a hospodářský růst. V Evropě máme bohatství kultury a tvořivosti, které je třeba pěstovat a rozvíjet. Tvůrčí odvětví velmi bohatě přispívají k hospodářství EU a našim kulturním zážitkům. Musíme jim dát nástroje, aby se mohla nadále rozvíjet a získat zaslouženou odměnu. Rozumí se samo sebou, že, čím více budeme vzdělávat naše mladé lidi v celé Evropě, tím více začíná budoucnost vypadat zářivěji v globálním prostředí plném výzev.

 
  
MPphoto
 

  Oriol Junqueras Vies, jménem skupiny Verts/ALE.(ES) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, jako stínový zpravodaj pro zprávu o Mládeži v pohybu, a vzhledem k různým pozměňovacím návrhům, které byly předloženy ke zprávám o kulturních a tvůrčích odvětvích a o učení se v raném věku, bych se rád podělil o následující myšlenku.

Hospodářská krize dopadá obzvláště tvrdě právě na mladé lidi. V mnoha regionech Evropské unie je nezaměstnanost mládeže vyšší než 40 %. Právě proto je velmi důkladný přezkum politik s cílem dostat mladé lidi do práce, jako je například zpráva o Mládeži v pohybu, tolik potřebný.

Zaměřím se na čtyři dle mého názoru klíčové aspekty této zprávy.

Prvně, jsem přesvědčen, že je nanejvýš důležité podporovat mobilitu. Je to mimořádně cenný prostředek neformálního učení, který podporuje kulturní výměnu a dává mladým lidem nástroje, které potřebují ke svému rozvoji v rámci celosvětového profesního prostředí.

Zadruhé, a v úzké souvislosti s mobilitou, je klíčové, aby se mladí lidé učili ostatní evropské jazyky, a to ke dvěma účelům: s cílem plynule vzájemně reagovat v evropském prostředí a být plně integrovanými členy společenství, v nichž žijí a pracují, čili, jinými slovy, za účelem sociální soudržnosti.

Zatřetí bych rád zdůraznil důležitost politik pro podpoření podnikání. Je vskutku mimořádně důležité podporovat programy pro podnikání pro studenty univerzit. Součástí toho bude podpora fór, kde na sebe budou moci finanční hráči a studenti s inovativními myšlenkami vzájemně působit.

Konečně jsem pak přesvědčen, že je zásadně důležité podporovat rovné příležitosti v přístupu k univerzitám, aby nepřišel nazmar ani zlomek evropského talentu. Potřebujeme, aby se mladí lidé aktivně podíleli na ekonomice. Potřebujeme, aby mladí lidé plně rozvíjeli svůj potenciál, neboť i oni budou muset sehrát zásadní roli, máme-li vybřednout z této krize.

 
  
MPphoto
 

  Rui Tavares, jménem skupiny GUE/NGL.(PT) Pane předsedající, s pouhými dvěma minutami na to, abych pohovořil o pěti zprávách a jedné otázce k ústnímu zodpovězení, se omezím na dvě zprávy: zprávu paní Sanchez-Schmidové o tvůrčích odvětvích a zprávu mé kolegyně, paní Schaakeové, o kulturních dimenzích vnějších činností EU. Dělám to proto, že dohromady nám poskytnou mikropohled i makropohled na to, co Evropa potřebuje, aby byla schopna tuto krizi obrátit, s pomocí talentu a představivosti Evropanů.

V případě tvůrčích odvětví je dle mého názoru velmi zřetelné, že Evropa má pravděpodobně největší koncentraci potenciálu pro tvůrčí odvětví. To platí od samého počátku pro naše městské oblasti, naše města, která mají na jednu stranu velmi dobré propojení a na stranu druhou velmi silné a rozmanité kulturní osobnosti s velkou mírou různorodosti.

Některé z našich městských makroregionů také mají prvky, které tvůrčí odvětví potřebují, aby byla sama o sobě udržitelná: to jest intenzivní kapitál, koncentraci talentu a znalostí a obrovskou řadu již zavedených společností. Toto vidíme například v regionu mezi Paříží, Londýnem a Antwerpami.

To však neplatí pro celou Evropu. Jinými slovy, v některých okrajových regionech Evropy je talent, je tam historie a jsou tam města, která by mohla hrát významnou roli v opětovném oživení evropského hospodářství, toho však nemohou dosáhnout bez pomoci, ať už na úrovni Unie, nebo na úrovni členských států.

V tomto směru proto nemůžeme klamat sami sebe: dokud Evropa nedá do pořádku své hospodářství, například vydáváním dluhopisů, nelze dělat nic. My jsme zde v Parlamentu s velmi dobrými myšlenkami, a zároveň vlády trhají euro na kousky a znemožňují obnovu.

Pokud jde o politiku pro vnější činnost, a protože už mi skoro nezbývá čas, rád bych řekl, že Evropská unie má jedinečnou příležitost rozvinout naprosto odlišný typ zahraniční politiky, než jaké mají členské státy. Navíc z hlediska kultury toto nemá nic společného s vytvářením potenciální evropské identity a iluzorní evropské identity a jejím následným vyvážením či jejím prodejem do zámoří. Evropa by namísto toho mohla zaujmout velmi dobrou pozici, z níž by používala kulturu při vnější činnosti jako obousměrnou cestu, jejímž prostřednictvím vyučujeme, ale také se učíme, a jejímž prostřednictvím udržujeme plodný dialog s ostatními regionálními seskupeními, jako jsou Mercosur nebo Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

To je způsob, jak nejlépe prospět zbytku světa příkladem evropské demokracie, prospěch to však přinese i Evropské unii, protože se budeme moci učit od ostatních.

 
  
MPphoto
 

  Giancarlo Scottà, jménem skupiny EFD.(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych přispěl tím, že promluvím o potřebě nového metodologického přístupu, zejména v odvětví památek a kulturního dědictví, spojeného s inteligentním používáním nových technologií. Uvědomění si obrovského potenciálu pro zlepšení, který nám nové technologie mohou nabídnout, pokud jde o účelnost i účinnost, nutně obnáší upuštění od způsobů, jimiž jsme pracovali v minulosti. Nové technologie znamenají nové pracovní metody.

Sám jsem byl svědkem toho, že díky inteligentnímu používání technologií v odvětví ochrany památek je možné získat významné výsledky, pokud jde o plánovací i restaurační práce. Navíc jako současný vedlejší produkt a bez jakýchkoli dalších nákladů můžeme získat vysoce přesné geometrické databáze, které lze použít ke sledování a správě daného artefaktu v případě přírodních katastrof, a rovněž produkty pro vědecké vzdělávání a pro propagaci daného artefaktu v celosvětovém měřítku, a současné plnění kritérií pro kulturní porozumění a výměnu.

Za nejdůležitější považuji to, abychom přispěli k akčnímu plánu, který nám má pomoci dosáhnout nového povědomí o technologii, aby mohly být vytvářeny nové hospodářské příležitosti pro Evropu. Věřím zejména v potřebu odborné přípravy nových lidí a v profesionální, mladé a vysoce kvalifikované jednotlivce, kteří budou schopni postavit se výzvám nového globálního trhu.

 
  
MPphoto
 

  Dimitar Stoyanov (NI).(BG) Pane předsedající, to, co jsem chtěl říci, omezím na zprávu o „Mládeži v pohybu“.

Chtěl bych poblahopřát panu zpravodaji, protože této zprávě se podařilo pokrýt naprosto všechny aspekty této otázky a této evropské politiky. Konkrétněji se ve svém projevu omezím na tři otázky.

Prvně k bodům 24 a 25 této zprávy týkajícím se zůstávání dětí ve škole a zvyšování jejich docházky do školy bych rád položil následující otázku. Mimochodem jsem rovněž poměrně nedávno předložil Komisi otázku k písemnému zodpovězení. Na odpověď stále ještě čekám, využívám však této příležitosti ke zmínění tohoto problému, který nastoluji již dlouho. Mnohé z východoevropských zemí z posledního kola rozšíření se potýkají s problémem, že určité menšinové skupiny se již řídí praxí, z níž se téměř stala tradice, kdy své děti přestanou posílat do školy a tyto děti jsou pak využívány svými rodiči. Přijmou-li se opatření ke změně tohoto procesu, zpravidla se označují za diskriminační. A proto pokládám tuto otázku: koho vlastně diskriminujeme, abychom to upřesnili? Zajímalo by mě, zda rodiče, kteří využívají své děti, nebo tyto děti, které v důsledku toho ztrácejí jakoukoli možnost začlenit se, protože nemají žádné vzdělání, ačkoli, jak víte, hospodářská integrace prostřednictvím práce a zdrojů poskytuje základ pro jakoukoli jinou integraci.

Pokud jde o bod 27 této zprávy, tento bod opět velmi přesně odkazuje na reálný problém. Jeden z předních univerzitních učitelů se se mnou nedávno podělil o svůj názor, že ve skutečnosti si bulharské univerzity nejsou vědomy toho, že existuje také program Erasmus pro učitele. V této oblasti je třeba přijmout další opatření.

Konečně, na téma nezaměstnanosti mládeže, která je zmiňována pod písmeny F a G této zprávy, je to rovněž významný problém. Problém, o němž hovořím, je ten, že když mladí lidé požádají o práci, potřebují již mít za sebou stáž. Jenže pokud někdo právě vyšel ze školy nebo univerzity, nemohl již předtím takovou pracovní zkušenost získat. Takový požadavek je absurdní a diskriminační a je třeba jej důkladně prozkoumat. Tento postup se uplatňuje ve veřejném i soukromém sektoru. V této souvislosti jedním opatřením, které lze přijmout ve veřejném sektoru konkrétně, je zavést přísná pravidla, aby odcházeli do důchodu lidé, kteří dosáhli důchodového věku, a tak se uvolnila pracovní místa pro mladé lidi.

 
  
MPphoto
 

  Alajos Mészáros (PPE). (HU) Pane předsedající, paní komisařko, musíme poděkovat paní Sanchez-Schmidové za její zprávu. Orgány EU si vytyčily cíl účinněji využívat stávající příležitosti, které leží uvnitř kulturních a tvůrčích odvětví. To je důležitý úkol, protože lepší průmyslové podmínky by EU umožnily stát se celosvětovým lídrem na trhu v této oblasti.

Kultura přispívá k boji proti chudobě a marginalizaci a hraje svou roli v posilování a uchovávání společného evropského ducha a dědictví. Vytvořením jasné cesty pro tvůrčí myšlení a z něj plynoucí myšlenky můžeme všichni získat intelektuální i ekonomické výhody. Kulturní a tvůrčí odvětví jsou pro ekonomiku již důležitými motivujícími a ovlivňujícími prvky, i když jejich situace není vždy příznivá. Zatímco není možné omezit tvořivost, je možné negativně ovlivnit lidskou vůli tvořit. Nejisté podnikatelské prostředí a nepříznivý legislativní rámec mohou utlumit tvořivého ducha občanů. Od evropské strategie můžeme právem očekávat, že pomůže doposud omezovaným tvůrčím skupinám vyjadřovat se na evropské úrovni. Současně může podpořit určitou míru rovnováhy příležitostí mezi členskými státy, umožnit nám zakusit přítomnost odvětví s pěti miliony pracovníků a rovněž růstu jejich počtu v každém členském státě. V této oblasti také zamýšlíme připsat významnou roli malým a středním podnikům. Střední Evropa má značný počet inteligentních občanů s touhou tvořit. Otázkou je, zda již dnes dokážeme všem poskytnout náležité zázemí. Odpověď bohužel zní ne, spouští se však čím dál více cílených programů ke zlepšení této situace, včetně například strategie pro Podunají.

Dnešní dopolední diskuse se týká také mládeže. Je zásadní, aby se budoucím generacím od Evropy dostalo plné podpory v oblastech kulturního učení, dalšího vzdělávání a umělecké tvorby. Musíme najít řešení, která uměleckou tvorbu učiní atraktivní v rámci Evropské unie a současně zajistí pole působnosti v mezinárodní konkurenci.

Souhrnně řečeno, je zásadně důležité, abychom se zabývali kulturními a tvůrčími odvětvími, a právě proto musíme co nejdříve vytvořit – pro umělce i tvůrčí osobnosti – adekvátní podmínky, které zohlední jedinečné charakteristiky v oblastech mobility, práv duševního vlastnictví a sociální ochrany.

 
  
MPphoto
 

  Knut Fleckenstein (S&D).(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, prostřednictvím své zprávy o kulturních dimenzích vnější činnosti EU Parlament objasňuje svoji ctižádost zanechat naše vlastní otisky i na této rozvíjející se oblasti politiky. Skutečnost – a chci to říci opatrně – že zde dnes nevidím zástupce Evropské služby pro vnější činnost, ukazuje, jak potřebná tato zpráva je.

Tato zpráva zcela správně naléhavě požaduje, aby v budoucnu kulturní aspekty hrály významnější roli ve vnější politice, do níž by měly být systematičtěji začleňovány. Pro moji skupinu bylo důležité volat po soudržné strategii, jež by účinněji koordinovala stávající programy vnější politiky EU s kulturními prvky, čímž by byla zohledněna kulturní rozmanitost v EU. Paní Packová se o tom již zmínila, když uvedla, že stávající struktury v členských státech a mezi nimi, jako síť národních kulturních institutů EUNIC, musí být začleněny a že na občanskou společnost se musí pohlížet jako na součást evropské vnější kulturní politiky. Motto EU „Jednotná v rozmanitosti“ by rovněž mělo začít odpovídat obrazu, který Unie promítá do vnějšího světa. Měli bychom také za tímto účelem ještě lépe využívat nová média jako komunikační platformu.

Zatímco budeme toto všechno dělat, musíme se postarat, aby se z umění a kultury nestaly prostředky k dosažení cíle ve vnější politice. Naše Evropské společenství charakterizují naše kulturní hodnoty. Je proto důležité a správné, aby tato kulturní rozmanitost a identita byly rovněž rozšiřovány mimo Unii prostřednictvím jejích politik. Jsem si jist, že tímto způsobem můžeme dosáhnout mnohem více, a to i v debatě o lidských právech a demokracii, než prostřednictvím mnoha případů slovního zbrojení, někdy s naprosto žádným opodstatněním, v této sněmovně.

 
  
MPphoto
 

  Morten Løkkegaard (ALDE).(DA) Pane předsedající, dámy a pánové, nacházíme se uprostřed boje, což se odráží i v dnešní zdejší rozpravě – boje mezi silami v Evropě, které chtějí oslabit evropský projekt, a těmi z nás, kteří – uprostřed krize, v níž se právě teď nacházíme – chtějí, abychom svinuli plachty a evropský projekt skutečně posílili. Nyní se mnoho mluví o ekonomice a o integraci a zahraniční politice, a i to je jednoznačně důležité. Já však ani v nejmenším nepochybuji o tom, že máme-li zachovat evropský projekt a zejména má-li tento projekt nalézt podporu mezi občany Evropy, kteří jsou k celé myšlence v současnosti skeptičtí, musíme investovat do kultury a musíme investovat do mladých lidí. Proto samozřejmě velmi vítám dnešní zdejší rozpravu a rovněž oněch pět zpráv, které právě probíráme.

Byl jsem stínovým zpravodajem pro zprávu o Mládeži v pohybu a rád bych poděkoval našemu zpravodaji, panu Zverovi, za jeho vynikající spolupráci. Protože mi čas nedovolí zajít do příliš velkých podrobností, zaměřím se pouze na dva aspekty. Prvním z nich je otázka umožnění mladým lidem pohybovat se přes hranice. Jsem přesvědčen, že v této době krize je nezbytné, abychom se skutečně soustředili, jak politicky, tak finančně, na skutečné provádění a podporu této mobility pro mladé lidi. Proto mě přirozeně velmi těší, že jedna z věcí, na nichž pracujeme, je posílení něčeho, čemu říkáme evropský rámec kvalifikací, jinými slovy systém, který mladým lidem umožní používat body, jež získají za hranicemi. Jde o malý, avšak konkrétní detail, který je důležité podporovat, aby mladí lidé v tomto ohledu nenaráželi na problémy.

Zadruhé, rád bych zdůraznil něco, čemu říkáme „tabulka výsledků v oblasti mobility“, v níž označujeme překážky pro mobilitu v členských státech. To je také něco, co silně podporuji – podle mě jde o velmi dobrou myšlenku. To jsou tedy pouze dva konkrétní příklady dokazující, že děláme pokroky a že na maličkostech záleží. Konkrétně řečeno, v tomto směru potřebujeme pracovat s cílem posílit příležitosti pro mladé lidi a současně do našich mladých lidí investovat. Konečně bych rád poděkoval zpravodaji za jeho spolupráci a popřál paní komisařce štěstí s tímto obrovským úkolem – jak vím – přesvědčit ostatní komisaře v kolegiu Komise o důležitosti kultury a mladých lidí.

 
  
MPphoto
 

  Marek Henryk Migalski (ECR).(PL) Pane předsedající, rád bych zaměřil svou pozornost na kulturní dimenze vnější činnosti a zprávu, kterou vypracovala paní Schaakeová. Rád bych řekl, že v řadě ohledů si tato zpráva zaslouží podporu a gratulaci. V odstavci 17 odsuzuje totalitní režimy používající cenzuru. V odstavci 50 se staví proti používání kulturních argumentů k ospravedlnění porušování lidských práv, když máme problémy se zneužíváním přesně tohoto druhu údajné diverzity například v kontaktech s Čínou. V odstavci 39 vybízí k zapojení občanské společnosti a zdůrazňuje význam demokratických svobod a základních lidských práv.

Ve všech těchto oblastech si tato zpráva zaslouží podporu a pochvalu. Mimochodem, v průběhu práce Výboru pro kulturu a vzdělávání jsme dokázali ze zprávy odstranit návrh na jmenování zvláštního vyslance EU výhradně pro kulturní záležitosti. To jsou úspěchy. Bohužel však jsou zde také záležitosti, které bych nazval problematickými, což znamená, že bohužel během schůzí Výboru pro kulturu a vzdělávání byla provedena změna ustanovení, které říkalo, že se jedná o jmenování osoby, která by byla zodpovědná pouze za kulturní záležitosti a nic jiného. To je něco, k čemu by se měla obrátit pozornost. Druhá věc – tato zpráva požaduje další odbornou přípravu pro personál Evropské služby pro vnější činnost v oborech kulturních a digitálních politik. Ve Výboru pro kulturu a vzdělávání jsme nechtěli, aby toto ustanovení zvýšilo náklady v této oblasti, avšak bohužel tento pozměňovací návrh padl. Proto je můj postoj k této zprávě jednoduše ambivalentní.

 
  
MPphoto
 

  Malika Benarab-Attou (Verts/ALE).(FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dvě zprávy paní Schaakeové a paní Sanchez-Schmidové nám připomínají, že kultura není nějaký dekorační motiv, nýbrž výsledek komplexních vzájemných závislostí, což ukazuje, že kulturní otázky by se měly řešit průsečným způsobem a měly by být začleněny do všech evropských politik, vnitřních i vnějších, sociálních i hospodářských.

V tomto ohledu vás, paní komisařko, povzbuzuji k tomu, abyste tímto směrem pokračovala a rozvinula spolupráci s ostatními výbory, s ostatními službami Evropské komise a rovněž s Evropskou službou pro vnější činnost baronky Ashtonové.

Dále bych se ještě ráda vrátila k bodu, který v těchto zprávách nebyl rozveden, týkajícímu se mobility umělců a kvalifikovaných pracovníků v kulturním odvětví. Tato otázka je vskutku nanejvýš důležitá pro vývoj evropského kulturního prostoru. V tomto ohledu považuji za důležité dva aspekty: jmenovitě, zaprvé, šíření jednoznačných a pochopitelných informací a aktuálně platných nařízení a postupů Evropskou unií a členskými státy.

Zadruhé, odstranění – jak již bylo řečeno – regulativních a administrativních překážek bránících v rámci Schengenského prostoru volnému pohybu zejména osob působících v kulturním odvětví, pro státní příslušníky třetích zemí, kupříkladu zavedením společných zrychlených postupů uvnitř Evropské unie pro krátkodobá i dlouhodobá víza, stejně jako jednotného postupu pro získávání pracovních povolení v Unii. Velmi naléhavě vyzývám Komisi, aby pokračovala ve své práci v těchto oblastech.

Konečně, v souvislosti s vzestupem síly převážně amerického globálního hlavního proudu, pokud jde o volnočasovou kulturu, je naléhavě nutné připomenout Evropské unii i členským státům důležitost toho, aby samy sobě opatřily nástroje umožňující jim bránit a prosazovat rozmanitost evropských kultur a třetích zemí. Evropa by proto měla zaujmout novou pozici a neměla by vzdávat bitvu o měkkou sílu, neboť dnes je zde v sázce respekt ke kulturní rozmanitosti jakožto nástroj pro dialog a jako záruka míru a stability na celém světě.

 
  
MPphoto
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL).(FR) Pane předsedající, ráda bych vyslovila několik obecných poznámek ke všem rozpravám, které se nám dnes dopoledne předkládají.

Otázkám vztahujícím se ke vzdělávání a kultuře se bohužel v této sněmovně nepřikládá dostatečná důležitost. Přesto jsou klíčové pro naši budoucnost, budoucnost Evropy, budoucnost naší mládeže. Lidé ve věku pod 30 let představují 20 % evropské populace, avšak nezaměstnanost lidí pod 24 let nyní dosáhla téměř 21 % a téměř 15 % lidí ve věku 18–24 let ukončuje další nebo vysokoškolské vzdělávání před koncem druhého cyklu a nepokračuje žádným dalším studiem či odbornou přípravou. A co je ještě horší, téměř 25 % mladých lidí ve věku do 15 let má obtíže se čtením. Tato čísla, která se s nynější recesí v řadě členských států ještě zhoršují, nemůžeme akceptovat.

Zpráva o „Mládeži v pohybu”, jež nám byla předložena, je v určitých bodech krok správným směrem a přináší řadu poselství Komisi i členským státům. Evropský parlament znovu potvrzuje svoji vůli nenechat naši mládež obětovat na oltáři úsporných politik prováděných v celé Evropě. Doufejme, že nepůjde o prázdná slova!

Tato zpráva obsahuje také řadu zneklidňujících aspektů, zejména když demonstruje přání reformovat vysokoškolské vzdělávací programy výhradně na základě tržních požadavků, aniž by se obtěžovala znovu potvrdit obecnější roli vysokoškolského vzdělávání, pokud jde o celkovou výchovu občanů zítřka.

Víme, že čím širší je vzdělávání mladých, tím lépe dokážou čelit nejistotám života, zejména pak nejistotám spojeným s prací. Brzy budeme mít příležitost pracovat na otázkách spojených s boloňským procesem a já to vítám. Všechno, co bych řekla, je, že naše role je naslouchat narůstajícím obavám – a je to slabé slovo – v řadě členských států v souvislosti s reformami prováděnými ve jménu boloňského procesu. Nemůžeme obětovat naši mládež; slova v tomto ohledu nestačí.

Ráda bych dodala několik slov s cílem poděkovat paní Honeyballové za její zprávu a práci, kterou jsme dokázali odvést na otázkách okolo péče o děti. Plně podporuji hlavní linie této zprávy. Naopak nemohu sdílet hlavní linie zprávy paní Sanchez-Schmidové o kulturních odvětvích, neboť tyto hlavní směry by pro kulturní statky zavedly komerční princip podléhající tržním silám.

Konečně bych ráda nabídla svoji rozhodnou podporu paní Packové ve výběru Sarajeva jako Evropského hlavního města kultury.

 
  
MPphoto
 

  Juozas Imbrasas (EFD). (LT) Pane předsedající, chtěl jsem říci několik slov o iniciativě Mládež v pohybu. Tato iniciativa má velmi ušlechtilý cíl – posílit vzdělávání a odbornou přípravu mládeže prostřednictvím mobility a usnadnit přechod mladých lidí ze vzdělávání na trh práce. To je dnes obzvláště důležité pro mladé lidi patřící do jedné ze sociálních skupin nejtvrději zasažených celosvětovou finanční krizí. Mladé lidi je nutné podporovat, aby mohli vstoupit na trh práce s cílem zajistit si svou vlastní budoucnost a rovněž přispět k ekonomickému růstu a prosperitě. Je zásadně důležité, aby mladí lidé byli schopni rozvíjet schopnosti, dovednosti a znalosti, které jim umožní aktivně přispívat k růstu a udržitelné budoucnosti Evropské unie po dobu nadcházejících let. Jsem přesvědčen, že je nezbytné zajistit, aby vzdělávání, které dostávají, odpovídalo potřebám trhu práce. Je také důležité zajistit, aby mladí lidé Evropy nebyli zbaveni možnosti rozvíjet se a přispívat k prosperitě Evropské unie. Mobilita přece jen způsobuje určité problémy. Mladí lidé, kteří získali vzdělání v jiném členském státě, tam nejčastěji zůstanou a pracují tam. Země jako Litva, která čelí velmi těžké hospodářské situaci, tudíž riskuje, že na nějaký čas ztratí vzdělané lidi, kteří jsou základem pro růst této země, a to nejen v hospodářském slova smyslu. Pravda, jde o náš vnitřní problém a vyřešíme si jej sami. Obecně řečeno, je skvělé, že se dnes snažíme řešit otázku, která je pro mladé lidi velice důležitá.

 
  
MPphoto
 

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE).(DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, vážení hosté z Durynska na galerii pro návštěvy,

–Pane předsedající, kolegovi, který se bojí stěhování vzdělaných mladých lidí do jiného státu, bych řekla, že civilizace roste a rozvíjí se, když se lidé stěhují, a my bychom se toho neměli bát. Děje se to všude, kde se lidé z různých zemí setkávají a dávají dohromady své různé zkušenosti: příkladů tohoto je v Evropě velmi mnoho a je dobré, že toho máme tolik co říci o mobilitě. Tato mobilita zaručí trvalé zdraví a prosperitu pro Evropu.

Zpráva pana Zvera upozorňuje na řadu překážek, které působí jako zábrany pro mobilitu v Evropě, a já bych ráda některé z nich zdůraznila. Abych navázala na to, o čem se stručně zmínil pan Løkkegaard, skutečně není přijatelné, aby se mladí lidé, kteří studují, procházejí odbornou přípravou či pracují v zahraničí, potýkali s obtížemi, když se stěhují, při těch nejzákladnějších úkonech, jako je přístup k bankovním službám nebo pronájem bytu. Navíc jsou ještě trestáni roamingovými poplatky, když se pokouší telefonovat domů nebo získat přístup na Internet a online hledat základní, nezbytné informace. Roamingové datové služby jsou mimořádně drahé.

Komise navrhla v rámci iniciativy Mládež v pohybu zavedení tabulky výsledků v oblasti mobility. To umožní systematické sledování pokroku členských států v odstraňování překážek. Tato tabulka by měla být komplexní a zřetelná, aby mohla sloužit jako skutečný katalyzátor pro odstraňování těchto překážek členskými státy. Přineslo by to prospěch starým i mladým, studentům i pracovníkům. Vyzývám Komisi k předložení podrobného návrhu k tomu, jak bude tato tabulka výsledků v oblasti mobility fungovat, a doufám, že tak Komise učiní co možná nejdříve.

Závěrem, mobilita je otázkou horizontální, a proto naléhavě žádám své kolegy, ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a také v ostatních výborech, aby nepustili ze zřetele dimenzi mobility ve své práci ve všech oblastech.

 
  
MPphoto
 

  Silvia Costa (S&D).(IT) Pane předsedající, ve stárnoucí Evropě, která se usilovně snaží nalézt odpovědi na celosvětové výzvy budoucnosti, se musí Evropská unie a její členské státy chopit tohoto silného podnětu od Parlamentu a prokázat, že dokážou být odvážnější, investovat do budoucích generací, do vzdělávání a do kultury. S těmito čtyřmi zprávami a návrhem ohledně Sarajeva vyzývá Parlament k tomu, aby tyto otázky byly umístěny v srdci strategie Evropa 2020.

Zejména hospodářské výhody, stejně jako výhody pro zaměstnanost a inovace, jsou zdůrazněny zprávou o kulturních a tvůrčích odvětvích, která již nyní představují téměř 3 % evropského hrubého produktu a zaměstnávají 5 milionů lidí – a toto číslo vyskočí na 7 %, započítají-li se i přidružená odvětví. Jako stínová zpravodajka pro toto opatření za skupinu Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu jsem potěšena, když vidím, že zpravodajka, paní Sanchez-Schmidová, naše pozměňovací návrhy uvítala.

Co jsme navrhli? Předně to, aby k osmi již zahrnutým odvětvím byly přidány kulturní turistika a móda. Rovněž doufáme, že Komise – a jsem si jista, že paní Vassiliouová podnikne kroky k zajištění toho, aby se tak stalo – předloží bílou knihu o kulturních a tvůrčích odvětvích co možná nejdříve s cílem posílit tuto meziodvětvovou strategii v celé Evropě a členských státech. Snižování finančních prostředků pro kulturu a vzdělávání v dobách krize – jako to dělá moje země, na základě toho, že kultura není nezbytná pro přežití – znamená nedokázat investovat do budoucnosti a do inteligentního růstu podporujícího začlenění; znamená to nedokázat pochopit, že kultura je pro život nezbytná.

Zpráva uvádí, že evropský status umělců a osob zapojených do tvůrčích profesí by měl být oficiálně uznán a že v kulturním odvětví by malé a střední podniky měly být plně uznávány jako takové pro účely přístupu k úvěrům a podpory při začátcích, zejména pro mladé lidi mladší 35 let. Slibuje také chránit pracovní místa a zavést specifickou odbornou přípravu a inovativní finanční nástroje, přičemž má na paměti, že kapitál v tvůrčím odvětví často sestává z hodnot, jež jsou nehmotné, nicméně však klíčové pro inovace ve všech odvětvích.

Celoevropské kulturní odvětví musí být vzato v úvahu v právním rámci pro mezinárodní obchod, rozhodně v evropské dimenzi a v kulturní diplomacii, na vnitřním trhu, v mobilitě …

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Liam Aylward (ALDE). – Pane předsedající, mají-li strategie jako Mládež v pohybu být účinné a přinést měřitelné výsledky, musí se posílit spolupráce vzdělávání a podnikání. Zatímco souhlasím se zpravodajem v tom, že vzdělávání by nemělo pouze zajišťovat zaměstnantelnost, ale také podněcovat k tvořivosti, je zde potřeba posunu směrem ke spojení cílů vzdělávání a podnikání. Univerzitní programy se musí přiblížit požadavkům trhu práce. Mladým lidem by měla být dána příležitost bez překážek získat zkušenosti, dovednosti, znalosti a know-how, aby se vybavili pro budoucí profesní dráhy a podnikání. Zejména je nezbytné zlepšit příležitosti pro mladé lidi v odborném vzdělávání a přípravě s cílem usnadnit jejich mobilitu v Evropské unii a umožnit učňovská místa v zahraničí, čímž by se rozšířil soubor jejich dovedností a zaměstnanost.

Programy podporující mobilitu a výhody plynoucí ze zkušenosti z práce a studia v zahraničí musí být přístupné pro všechny mladé lidi, bez ohledu na typ vzdělání, který si vybrali. Mládež v pohybu má potenciál být úspěšná, musí se však také převést do konkrétních opatření, která přinesou prospěch našim mladým lidem.

 
  
MPphoto
 

  Kay Swinburne (ECR). – Pane předsedající, můj vlastní volební obvod má dlouhou tradici kombinování prosazování velšského jazyka mezi mladou generací s pomocí uměleckých a technických talentů, jež produkují animované programy jako Sally Mally, Super Ted a Sam Tân. Dnes tuto minulost oživují nové produkce jako Dr Who a Torchwood, takže Wales se rychle stává známým jako centrum pro vynikající kvalitu v oblasti kultury, pokud jde o filmovou a programovou produkci, stejně jako domov pro novější tvůrčí oblasti, jako je mimořádně výnosné odvětví her.

Aby toto mohlo pokračovat, nejdůležitější věc, kterou nyní musíme udělat, je poskytnout podporu, kterou naše tvůrčí odvětví potřebují, aby mohla nadále růst. Musíme se zaměřit na omezování administrativních překážek, kterým čelí všechny malé podniky, a hledat způsoby, jak dostat skutečnou přidanou hodnotu z jednotného trhu cestou spolupráce na právech duševního vlastnictví, evropských patentů a realizace plného potenciálu digitální agendy a, samozřejmě, odstranění nejednotností ve stávající legislativě EU, například v oblasti DPH.

Náš rozpočet EU by se měl používat produktivním způsobem s cílem rozvinout to obrovské množství tvůrčí energie okolo nás do skutečných podniků vytvářejících bohatství, což by poskytlo udržitelná pracovní místa a prosperující a bohatou budoucnost pro naše lidi ve Walesu a jinde.

 
  
MPphoto
 

  Helga Trüpel (Verts/ALE). (DE) Pane předsedající, paní komisařko, ve skutečnosti dnes dopoledne vedeme rozpravu o významnosti kultury v různých politických oblastech – v zahraniční politice, v hospodářské politice, ve vzdělávací politice a v sociální politice – a všichni víme, že je pro nás všechny prospěšné, když se kultura bere vážněji. Propuknutí demokracie v arabských zemích by nebylo možné bez této na kultuře založené touze po otevření se, po kulturní rozmanitosti, demokracii a svobodě tisku.

Tvůrčí odvětví jsou důležitou součástí hospodářské politiky. V mé rodné zemi, Německu, je v tvůrčím odvětví více pracovních míst než v automobilovém sektoru. To je něco, čeho si musíme všimnout. Výsledkem je, že je to rovněž důležitou součástí strategie Evropa 2020. Chci však říci, že pokud chceme vzpružit tvůrčí odvětví, musíme odvést práci, a to zejména v oblasti digitálního rozvoje. Víme, že jsou to právě lidé vytvářející tvůrčí obsah, kteří tvoří základ hodnotového řetězce pro kulturní odvětví. Na jedné straně tudíž máme významný zájem na kulturní rozmanitosti, podpoře tvůrčích lidí a snadném přístupu k tvůrčímu obsahu online. A přesto zároveň chceme, aby umělci byli spravedlivě zaplaceni, čemuž tak v dnešním digitálním světě vždy není. Potřebujeme proto pozměnit smluvní právo s cílem posílit vyjednávací pozici našich umělců. Potřebujeme vyvinout nové sociální modely s cílem nalézt spravedlivou rovnováhu mezi snadným přístupem pro uživatele a řádným zaplacením těch, kdo vytvářejí nový obsah.

Ještě jedna poslední věc. Mělo by významnou symbolickou hodnotu a bylo by velkým historickým úspěchem pro Evropu, kdyby se Sarajevo stalo Evropským hlavním městem kultury pro rok 2014.

(Předsedající řečnici přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Paul Murphy (GUE/NGL). – Pane předsedající, zpráva o Mládeži v pohybu obsahuje některé dobré myšlenky, například požadavek, že se tato krize nesmí používat jako výmluva pro snižování výdajů v oblasti vzdělávání. Tato zpráva však akceptuje boloňský proces, který posílil tlak velkých společností a podpořil proces komodifikace vzdělávání.

Zpravodaj se zmínil o skutečnosti, že univerzity jsou nedostatečně financovány, a proto vyzval k tomu, aby hledaly více finančních prostředků ze soukromých zdrojů. Zajisté odpověď na nedostatečné financování není přizvat soukromý sektor s veškerými pokřivujícími účinky, které to na vzdělávání má, nebo zavést školné, které zablokuje přístup pro stovky tisíc lidí v celé Evropě; odpovědí je, že státní investice poskytnou bezplatné, dobře financované vzdělávání na všech úrovních. Navíc v důsledku kruté úspornosti je v mnoha zemích pro mladé lidi prakticky nemožné získat po ukončení vzdělání slušné pracovní místo. Čtvrtina mladých lidí v Irsku je nyní nezaměstnaná a 1 000 lidí každý týden emigruje, takže pro mnoho irských rodin má samotný název Mládež v pohybu velmi odlišný význam. Tuto krizi nezaměstnanosti lze vyřešit pouze na základě masivních státních investic s cílem vytvořit slušná pracovní místa.

 
  
MPphoto
 

  Derek Roland Clark (EFD). – Pane předsedající, přesně v době, kdy odpovědní lidé a vlády obracejí každou korunu, Komise navrhuje větší výdaje – kartu Mládeže v pohybu, Evropský znalostní pas, evropský vyhledávač volných pracovních míst – prostřednictvím Evropy 2020, to vše pro kulturní diplomacii a s cílem přimět mladé lidi k cestování, když to už sami dělají, cestují po celém světě s batohy na zádech ze svého vlastní iniciativy. K čemu potřebujeme drahé propagační akce?

Pokud jde o šíření evropské kultury, vytěžte z něj maximum, protože cestou, jíž se tato bláznivá EU ubírá, z ní nic nezůstane, jen bezvýznamná mantra: „Jednotná v rozmanitosti“. Nechápete snad, že Evropa není jedním státem, ale širokou a nádhernou tapiserií složenou z atraktivních, osobitých, avšak do sebe zapadajících kulturních dílců, a jejich sloučení znamená všechny je zredukovat na šedou beztvarou masu, čímž se zničí to, o čem tvrdíte, že to obdivujete?

Nevnucujte kulturu EU; učiňte italskou, německou, francouzskou, holandskou, britskou kulturu a všechny ostatní kultury přístupnými pro všechny, kdo je chtějí poznat, a zbytek bude následovat.

 
  
MPphoto
 

  Marielle Gallo (PPE).(FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, od digitalizace kulturních a uměleckých statků jsem přesvědčena, že otázka je následující: je Evropa předurčena k tomu, aby se stala zemí konzumu pro Spojené státy, a brzy pro rozvíjející se země, nebo se konečně probudí a vydá prostředky na rozvoj svého informačního, kulturního, ale také hospodářského potenciálu?

Přirozeně pevně věřím v bohatství a rozmanitost evropské kultury, avšak dnes hovořím z pohledu konkurenceschopnosti s cílem odsoudit konkrétní nesmysl a konkrétní absurditu. Tím nesmyslem jsou služby zdarma, o kterých někteří lidé sní, přístup ke všemu za nic. Pokud bychom šli touto cestou, do tohoto odvětví by se přestalo investovat. Tvůrci a vynálezci by nemohli dostat spravedlivou odměnu a postupně by zmizeli. Proto ekonomické modely, které se chystáme zavést pro online pohyb našeho kulturního dědictví, nepřipouštějí služby, které jsou zdarma.

Zmíněnou absurditou je pak daň uplatňovaná na nehmotné kulturní statky ze dvou hledisek. Předně, je zde deformace DPH, v závislosti na zemích, kde daná činnost sídlí. Například americké platformy se od roku 1998 těší moratoriu, což umožnilo jejich mimořádný boom. Za druhé je zde diskriminace v oblasti sazeb DPH, která penalizuje digitální zboží ve vztahu k fyzickému zboží. Myslím si, že tyto dvě otázky musíme řešit prostřednictvím legislativy.

 
  
MPphoto
 

  Maria Badia i Cutchet (S&D).(ES) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, i já vítám příležitost, kterou nám dává rozprava, kterou nyní vedeme, rozprava o čtyřech zprávách, o nichž budeme na konci dnešního dopoledního zasedání hlasovat. Tyto zprávy se podle mého názoru zabývají otázkami, které je velmi důležité řešit, s cílem pokusit se poskytnout řešení hlavních problémů v Evropské unii; zprávy zabývající se tím, jak řešit předčasné ukončování školní docházky, nezaměstnanost mládeže, hospodářskou krizi a migrační pohyby.

V tomto ohledu bych zaprvé chtěla vyslovit stručnou poznámku o předškolním vzdělávání. Jak řekla paní Honeyballová, jsem přesvědčena, že je to jedna z otázek, jíž se nedostalo pozornosti, kterou si zaslouží. Víme – a každý den přibývají další studie, které to potvrzují – že právě v raném dětství dochází k nejintenzivnějšímu rozvoji našich kognitivních a emočních schopností. Z tohoto důvodu všechny tyto studie říkají, že investice do prvních let života přinášejí mnohem lepší výsledky než investice pozdější. Jsem přesvědčena o tom, že nastal čas, kromě soustředění se na univerzitní studia nebo odbornou přípravu, což jsme doposud dělali, abychom se soustředili právě na předškolní vzdělávání.

Další zpráva, kterou považuji za velmi důležitou, je Mládež v pohybu, k jejímž hlavním cílům patří řešení předčasného ukončování školní docházky. Jsem přesvědčena, že tato otázka je stoprocentně spojena s nezaměstnaností mládeže, s velmi vysokým procentním podílem nezaměstnaných, který v naší Unii máme. Musíme nabídnout odpovědi pro budoucnost těchto mladých lidí, kteří jsou budoucností Evropské unie.

Závěrem, s ohledem na zprávu o kulturních dimenzích vnější činnosti EU, bych ráda vyzdvihla významnost kultury v našich politikách spolupráce. Je důležité vytvořit lepší vzájemné porozumění s třetími zeměmi a v této době velkých převratů na jih od našich hranic dává podle mého názoru velký smysl na tyto otázky odpovídat.

 
  
MPphoto
 

  Marietje Schaake (ALDE). – Pane předsedající, „chcete-li vědět, kde je peklo, zeptejte se umělce; pokud žádného umělce nemůžete najít, víte, že jste v pekle“. Myslím si, že tento citát neznámého autora, který jsem objevila v Sarajevu, shrnuje významnost umění a kultury nejen pro otevřené společnosti, ale také pro naše vztahy se zbytkem světa. Bosna a Hercegovina se Sarajevem jakožto svým hlavním městem představuje jednu z černých děr na mapě Evropy, a to v důsledku našich dějin. Nyní však musíme hledět do budoucnosti.

Obyvatelé Sarajeva se přiblížili poznání pekla, zejména během obléhání tohoto města, a umění a kultura pomohly tamním lidem přežít. Orchestr zkoušel, zatímco město bylo ostřelováno, a zimní festival plný umění a kultury pokračoval. Sarajevo si zaslouží evropské jaro. Další generace trpí ranami historie, a my máme jako Evropané významnou zodpovědnost dívat se do budoucnosti s nimi a zahrnout je do evropské perspektivy.

Plně podporuji iniciativu paní Packové a chci požádat Parlament, aby ji podpořil a udělal vše, co můžeme, pro začlenění Sarajeva jako Evropského hlavního města kultury. Jsem přesvědčena o tom, že pokud to všichni chceme, stoprocentně to může být možné, protože by bylo velkým zklamáním, kdyby naše myšlenky a zdravý rozum měla zablokovat byrokracie.

 
  
MPphoto
 

  Paweł Robert Kowal (ECR).(PL) Pane předsedající, části zprávy paní Schaakeové, které hovoří o potřebě zvýšení mobility mladých lidí ze sousedních zemí Evropy, jsou velmi důležité. Zatímco na jedné straně se mi zdá, že přílišné zapojení Evropské unie do kulturních aktivit v členských státech není nutné, myslím si na druhé straně, že vzhledem k tomu, co se dnes děje v Tunisku, ale také vzhledem k událostem z doby před dvěma měsíci v Bělorusku, je důležité, aby se Evropská unie se svým kulturním poselstvím a svým poselstvím o demokracii a právním státu obrátila na mladou elitu sousedních zemí a aby se nalezly finanční prostředky pro mládežnické výměny, společné studijní kurzy, cestování, zakládání univerzit a podporu pro výukové programy. Takové programy existují v členských státech – například v Centru pro východoevropská studia na Varšavské univerzitě v Polsku. Měli bychom na to pohlížet jako na příklad, a měli bychom uvítat, že paní Schaakeová nám dnes ukazuje tímto směrem. Bez tohoto nebudeme schopni dosáhnout ničeho.

 
  
MPphoto
 

  Heinz K. Becker (PPE).(DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, návštěvníci na galerii, je pro mě velkou ctí, zřejmě již ne jako mladíka, stále však nového člena této sněmovny, že zde mohu poprvé promluvit.

Chtěl bych charakterizovat stěžejní iniciativu Mládež v pohybu, součást programu Evropa 2020, jako vynikající cíl pro co možná největší zlepšení vstupu mladých lidí na trh práce, se dvěma hlavními důrazy. Stejně jako předškolní vzdělávání se zaměřuje zaprvé na snížení míry předčasného ukončování školní docházky a zadruhé na zvýšení počtu absolventů. V důsledku, a to do nezanedbatelné míry, překážek způsobených hospodářskou krizí, ale také, a to především, v důsledku strukturálních nedostatků v mnoha – téměř všech – členských státech v dalších oblastech, mají členské státy EU naprosto rozdílné předpoklady.

Dovolte mi uvést jako příklad moji rodnou zem: v Rakousku je míra předčasného ukončování školní docházky pouze 8,7 %, oproti průměru EU dosahujícímu okolo 14 %, a zajisté by stálo za to prozkoumat rakouský podvojný systém odborné přípravy, jež je podporována sociálními partnery. V této oblasti je velmi úspěšné i Německo. Vezměme si to jako referenční úroveň. Rakousko samotné by však mělo usilovat o dosažení referenční úrovně, pokud jde o neuspokojivý počet vysoce kvalifikovaných absolventů. V ostatních členských státech jsou značně vyšší počty vysokoškolsky vzdělaných lidí, a my bychom měli studovat jejich systémy. Je toho mnoho, co se od sebe v těchto oblastech můžeme vzájemně učit.

Tyto neúspěchy velmi jasně ukazují, že je zde potřeba jednat – musíme rychle a účinně překonat propast mezi vzdělávacím systémem a trhem práce.

Závěrem bych však ještě chtěl vyslovit své upřímné díky paní Packové a podpořit ji, když řeknu, že Sarajevo jako Evropské hlavní město kultury není výjimka, ale je to nutnost!

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Pane Beckere, nechtěl jsem vás přerušovat, neboť vím, že toto je váš první projev v této sněmovně, a já bych vás rád přivítal. Doufám, že v budoucnu bude možné dodržet přidělený čas, nicméně v každém případě vám přeji mnoho úspěchů ve vaší poslanecké práci mezi námi.

 
  
MPphoto
 

  Cătălin Sorin Ivan (S&D).(RO) Pane předsedající, v Evropské unii jsou země, které mají nezaměstnanost dosahující 20 %, avšak nezaměstnanost mládeže 40 %. Není tomu tak pouze v jedné zemi, nýbrž v mnoha zemích, kde průměrná nezaměstnanost mládeže dosahuje dvojnásobku průměrné úrovně dané země.

Mluvíme-li o evropské integraci či o budoucnosti těchto programů a projektů, kterými se zde zabýváme, všichni tito mladí lidé se musí cítit Evropany. Všichni tito mladí lidé také musí nalézt svoji budoucnost uvnitř hranic Evropské unie. Z tohoto důvodu mám silný pocit, že bychom měli mnohem více mluvit o poskytnutí přístupu k pracovním místům mladým lidem a o budoucnosti, kterou tito mladí lidé mají v Evropské unii, když se zmiňujeme o programu Mládež v pohybu.

Jsem přesvědčen o tom, že řešení, která k těmto otázkám poskytujeme, nejsou dost dobrá a že bychom měli soustředit mnohem větší pozornost na způsob, jímž členské státy provádějí projekty a programy, o nichž zde hovoříme. Dle mého názoru je úlohou Evropské komise povzbudit více členských států k řádnému provádění těchto programů a naplňování potřeb mladých lidí.

 
  
MPphoto
 

  Ivo Vajgl (ALDE). (SL) Pane předsedající, v době, kdy kulturní rozdíly mezi národy vedou byrokraty k uzavírání hranic – jak velmi nedávno předvedli Dánové – a stavění vysokých zdí, raději nechávají konflikty, aby se řešily pomocí zbraní, spíše než porozuměním a soucitem. V době, kdy se umělecké počiny stávají zbožím na jedno použití a hlavním zdrojem zisku, kdy jsou vytvářeny všemocné globální monopoly, které diktují trendy i hodnoty, je zpráva o kulturní dimenzi naší služby pro vnější činnost a kulturní dimenzi Evropské unie jako celku více než jen vítaná.

Tato zpráva nám představuje způsoby, jimiž náš společný kulturní obrázek a umělecké úspěchy malých národů a členských států Evropské unie v kontaktu s kulturami ostatních národů mohou pozvednout úroveň naší veřejné diskuse a dokonce ulehčit břemeno našich diplomatů a tvůrců strategií při nalézání řešení bezpočetných krizí, doma i okolo nás. Odmítáním dodržování hranic nová média a nové technologie otevírají nesmírné příležitosti v tomto procesu. Byl bych rád, kdyby zpráva věnovala pár slov knihám, například myšlence, že by knihy neměly podléhat zdanění. Mohli bychom mluvit o správě v oblasti kultury nebo o udělení nového impulsu někdejší myšlence Meliny Mercouri pro Evropské hlavní město kultury. Dámy a pánové, paní komisařko, dejme Sarajevu šanci!

 
  
MPphoto
 

  Valdemar Tomaševski (ECR).(PL) Pane předsedající, proces předškolního vzdělávání je jednou z nejdůležitějších povinností rodičů i státu. V tomto kontextu je důležité a vhodné, aby dané usnesení zdůraznilo významnost raného vyučování regionálních a menšinových jazyků. Obzvláště důležitá je výuka používající mateřský jazyk jako prostředek výuky, neboť je známo, že jazyk, v němž děti přemýšlejí, je také jazykem, v němž lépe vstřebávají znalosti. Je proto nepřijatelné, aby byla ve školách pro původní národní menšiny výuka v jazyce jiném než mateřském zaváděna od prvních a druhých ročníků, což je něco, o čem bylo nedávno rozhodnuto litevským parlamentem. Povinné zavedení dvoujazyčné výuky jednoznačně chápou Poláci, kteří v Litvě žijí déle než sedm století, jako diskriminaci, s níž by se mělo skoncovat.

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE).(FR) Pane předsedající, s velkou lítostí se doslýchám o dopadech zemětřesení ve vaší zemi.

(SK) Chtěla bych ocenit práci Mary Honeyballové na zprávě o učení se v raném věku. Z textu cítím snahu překonat ideologické předsudky a nalézt kompromis napříč politickým spektrem. Tak je to správně, protože jde o rodinu a dobro dětí. Klíčovou zodpovědnost za výchovu a vzdělávání svých dětí nesou rodiče. Potvrzují to i odkazy zpravodajky na články Charty základních práv Evropské unie a Úmluvy OSN o právech dítěte. O zodpovědnosti rodičů se zmiňuje také Všeobecná deklarace lidských práv – rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělávání pro své děti.

Sdílím rovněž přesvědčení, že investice do vzdělávání a do učení se v raném věku se vrátí v budoucí prosperitě. Je dokázáno, že u dětí se už v raném věku budují základy zodpovědnosti, chápání a sociálního chování. Zpráva zároveň zdůrazňuje, že péče věnovaná mladým lidem je nejlepší prevencí budoucí kriminality mládeže. Těmto faktorům se v hlubší míře věnuji v připravované zprávě o přispění politik rovnosti mužů a žen a zodpovědnosti rodičů k boji proti kriminalitě mládeže.

Stejně jako zpravodajka i já jsem proti umělému zvyšování procenta žen na trhu práce za každou cenu. Mnohé matky by upřednostnily péči o své malé děti před formálním zaměstnáním. Jejich volba však není svobodná, neboť společnost práci žen v domácnostech a péči o děti oceňuje jen málo, anebo vůbec. Ani předložená zpráva neobsahuje návrhy, aby státy finančně ocenily práci matek při výchově a vzdělávání dětí, alespoň v té míře, jako by měly přispívat na provoz předškolních zařízení. Zpráva jako celek je krok správným směrem a další vývoj společnosti nás přinutí věnovat této problematice větší pozornost.

 
  
MPphoto
 

  Chrysoula Paliadeli (S&D).(EL) Pane předsedající, iniciativa „Mládež v pohybu“ se zaměřuje na posílení mobility mladých lidí, zejména za účelem zaměstnání. Avšak v dobách hospodářské krize a v době zpochybňování hodnot nelze mobilitu mladých lidí spojovat výlučně s prevencí nezaměstnanosti. Při konzervativních trendech ohrožujících jednotnost Evropské unie, a některé z nich jsme dnes dopoledne již slyšeli, lze mobilitu mladých lidí použít jako důležitý nástroj pro posílení evropské soudržnosti. Potřeby trhu by se měly zohledňovat jako druhotný faktor.

Univerzity by si však měly zachovat nezávislost a veřejný charakter a jejich studijní programy by si měly uchovat akademickou orientaci založenou na výzkumu. Vysokoškolské vzdělávání v Evropské unii by nemělo být omezeno na reprodukování modelů, které daly vzniknout jak této krizi, tak ztrátě důvěry. Naopak by jejich cílem mělo být vytvářet nové standardy sociální soudržnosti a kolektivnosti, kterou humanitní obory a na nich založený evropský systém klasifikace univerzit mohou rozvíjet tím správným směrem.

 
  
MPphoto
 

  Sabine Verheyen (PPE). (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, návštěvníci, kulturní rozmanitost Evropy je významnou komoditou, kterou potřebujeme chránit a v budoucnu dokonce rozvíjet. Aby to bylo možné, potřebujeme čelit výzvám digitálního věku nejen v informační a znalostní společnosti, ale také, a to především, v kulturním a tvůrčím odvětví.

Kulturní rozmanitost není pouhým ideálem; představuje rovněž významný ekonomický faktor. V Evropské unii je v kulturním odvětví zaměstnáno okolo pěti milionů lidí. To se rovná zhruba 2,5 % celkové populace. Kulturní odvětví je rostoucím odvětvím, které se vyvíjí rychleji než mnohé další oblasti v ekonomice. Rozvoj informačních a komunikačních technologií je poháněn obsahem nabízeným kulturním odvětvím, stejně jako se povaha a kvalita tohoto obsahu změnily a rozvinuly prostřednictvím technologie. Potřebujeme proto rámec pro kulturní a tvůrčí odvětví, uvnitř nějž se bude moci tváří v tvář výzvám digitální doby udržitelně rozvíjet. Potřebujeme moderní, přístupný a z právního hlediska jistý systém, v němž se každý bude moci rozvíjet při stejných podmínkách.

Kulturní a tvůrčí odvětví je pro Evropu hybnou silou. Měli bychom tudíž této oblasti věnovat nějakou pozornost, včetně toho, když jde o vzdělávání a odbornou přípravu. Musíme mladým lidem poskytnout kulturní a tvůrčí dovednosti – a to i v rámci rozsahu celoživotního učení. Potřebujeme však také zlepšit podnikatelské dovednosti našich uměleckých tvůrců a dát jim solidní mediální průpravu v nových technologiích.

Potřebujeme vytvořit rámec, v němž si lidé působící v kulturním odvětví budou moci zajistit své živobytí. Proto potřebujeme intenzivně pracovat na otázkách autorského práva, sociálního zabezpečení a duševního vlastnictví, ale také na otevřeném přístupu k informacím a obsahu, s cílem zajistit pokračující rozvoj tvůrčího a kulturního odvětví v budoucnosti v digitálním prostředí a také proto, abychom si mohli uchovat kulturní rozmanitost a kulturní dědictví Evropy jako významný charakteristický rys Evropské unie.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Paní Verheyenová, během vašeho projevu mi tlumočníci naznačili, že s vámi nestíhají držet krok. Nepřerušil jsem vás, neboť mi to připadalo obtížné, a za to se tlumočníkům omlouvám. Chtěl bych informovat poslance, že systém se mění tak, že namísto rozsvícení výstražného signálu pro předsedající či předsedajícího se signalizace rozsvítí pro každého z vás, když budete mluvit. Takto přímo uvidíte, že týmy tlumočníků s vámi nestačí držet krok.

 
  
MPphoto
 

  Barbara Matera (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, „Život je krásný, má lásko. Jen pohlédneš na svět, a už je tvůj“. Tyto první verše jednoduché básně ukazují, jak úžasný je život, a připomínají nám, že jsme zodpovědní za svět, který budujeme pro naše děti. V předložené zprávě paní Honeyballová nabízí včasnou připomínku toho, že budoucnost našich dětí je formována hned od úplně prvních let jejich života, let, ve kterých musejí zaujmout klíčovou roli instituce, mají-li naše děti vyrůst podle našich přání.

Souhlasím se všemi body, které tato zpráva obsahuje: je důležité, aby na sebe členské státy a Unie vzaly zodpovědnost za opatření pro podporu učení se dětí v raném věku, musí však zaujmout roli, kterou nelze výlučně delegovat na rodiče nebo na ty, kdo pracují ve vzdělávacím odvětví. Jak vždy tvrdím na schůzích Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, rodiče žijící v chudobě znamenají i děti vychovávané v chudobě. Děti mají právo na to, aby se jim od členských států a od Unie dostalo pomoci a služeb. Máme-li překonat chudobu, sociální vyloučení a negramotnost, musíme naše děti podporovat od jejich prvních kroků.

Za tímto účelem musíme investovat do péče a vzdělávání od nejranějšího dětství a sledovat poskytované služby a odbornost jejich poskytovatelů. Všechny děti musí mít možnost přístupu ke vzdělávání, bez ohledu na sociální zázemí, a musíme zajistit, aby tato příležitost byla dostupná také pro děti žadatelů o azyl, uprchlíků a všech těch, kdo mají povolení, třeba jen dočasné, pobývat uvnitř Unie.

Paní Honeyballová klade důraz na výzkum a výměnu osvědčených postupů, rozumné využívání strukturálních fondů a programů jako Comenius, a konečně potřebu toho, aby státy opět získaly svoji klíčovou roli v nejranějších letech vzdělávání dětí, s cílem zajistit splnění cílů pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

 
  
MPphoto
 

  Olga Sehnalová (S&D). (CS) Pane předsedající, zpráva o učení se v ranném věku není a ani nemůže být snahou o jednotnou úpravu této tak výsostně individuální záležitosti. Vnímám ji však jako důležitý příspěvek do diskuse o společných evropských cílech a hodnotách v předškolním vzdělávání. Výzkumy v této oblasti zdůrazňují významnou roli, kterou předškolní péče pro zdravý vývoj dítěte i jeho další zapojení do společnosti představuje. Ukazuje se, že předškolní výchova má pozitivní vliv i na další vzdělávání dětí a že investice do vzdělání v ranném věku v nejširším slova smyslu jsou mnohem účinnější než jakékoliv pozdější zásahy. Je tedy v našem zájmu podporovat tento druh vzdělávání, mimo jiné i s ohledem na dosažení cílů strategie EU 2020, a sice zvýšení počtu kvalitně vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a současně snížení míry případů nedokončení studia. Kvalitní předškolní výchova nás k těmto cílům může výrazně přiblížit. Více než jsme si možná zatím ochotni připustit.

 
  
MPphoto
 

  Roberta Angelilli (PPE).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ze všeho nejdříve bych ráda poděkovala paní Honeyballové za práci, kterou odvedla. Zajištění toho, aby všechny děti měly přístup ke vzdělání a strukturám podpory v nejranějším dětství, se musí stát právem jak pro rodiče, zejména pro matky, avšak především pro samotné děti, protože to znamená, že mohou položit pevné základy pro své vzdělání, být podporovány ve své sociální integraci a osobním rozvoji a mít větší šanci na nalezení pracovního místa, až se z nich stanou dospělí.

Obecněji – jak již zopakovali ostatní kolegové poslanci – sdělení Komise o strategii EU o právech dítěte uvádí, že v roce 2009 předčasně opustilo školský systém více než 6 milionů mladých lidí, kteří sotva dokončili nižší sekundární stupeň vzdělávání, přičemž 17,4 % nedošlo dále než na základní školu. Tato čísla jsou znepokojující a vedou člověka k názoru, že školský a vzdělávací systém je často zanedbáván a nedostává investice, které potřebuje.

Investice do kvality vzdělávání již od prvních let života představují nejen zásadní východisko pro kognitivní, smyslový a motorický vývoj dítěte, nýbrž jsou také předpokladem pro budování společnosti podporující začleňování, která nabízí spoustu příležitostí pro budoucí generace.

Navíc zvýšení kvality a počtu mateřských škol a struktur pro předškolní péči – jak je stanoveno v cílech uvedených v závěrech zasedání Evropské rady v Barceloně – umožní pracujícím rodičům vyvážit domácí život a práci. Statistiky však bohužel ukazují, že mnohé členské státy ještě budou muset ujít dlouhou cestu, než těchto cílů dosáhnou.

 
  
MPphoto
 

  Nessa Childers (S&D). – Pane předsedající, Mládež v pohybu obsahuje mnohé povzbudivé iniciativy. K těm patří zejména plány na umožnění evropských studentských půjček nebo evropskou „záruku pro mladé“ s cílem zajistit, že mladí lidé jsou do čtyř měsíců po odchodu ze školy buď v odborné přípravě, nebo v zaměstnání, a nedávno ohlášený plán Mládež v práci, jehož cílem je budovat kontakty mezi mladými lidmi a podniky.

Cítím se však povinna naléhavě vyslovit výzvu k opatrnosti. V roce 2010 země EU dosáhly pouze jedné z pěti referenčních úrovní stanovených pro vzdělávání, a to nevěstí nic dobrého pro strategii Evropa 2020. Má-li se Mládež v pohybu těšit většímu úspěchu, její provádění a pokrok bude nutné důkladně monitorovat v terénu a také členy této sněmovny v našich volebních obvodech.

 
  
MPphoto
 

  Piotr Borys (PPE).(PL) Pane předsedající, dnešní diskuse je jedna z nejdůležitějších a nejvýznamnějších diskusí vedených v Evropském parlamentu. Týká se celého sektoru kultury a vzdělávání, a tudíž základu, který trvale podpírá náš rozlehlý evropský domov. Musíme na to pamatovat a přikládat této diskusi mimořádnou důležitost, a pamatovat při tom na to, že ne všechno nám bylo dáno navždy. Musíme vědět, že tento obrovský evropský dům, má-li být silný, musí mít i silné základy a být odolný k dalším potenciálním krizím a možná velkým změnám, které nelze vyloučit a které nás mohou čekat.

Chtěl jsem tedy poděkovat všem zpravodajům za tyto velmi dobré zprávy, zejména pak panu Zverovi i paní Honeyballové, neboť ke vzdělávání poprvé zaujímáme ucelený přístup. Chceme všem našim dětem dát mimořádné a rozmanité schopnosti, a to již od nejranějších let po terciární vzdělávání. Pokud dnes chceme, aby evropská společnost byla mobilní a aby mladí lidé byli otevření, citliví a schopní, měli bychom mít odpovědný přístup k celé oblasti vzdělávání a, koneckonců, ukazatele, které v současné době máme, jsou znepokojivě špatné. Jedna třetina občanů Evropy nemá žádné odborné kvalifikace.

Pokud jde o kulturní dimenzi, rád bych poděkoval paní komisařce za informaci, že Evropská služba pro vnější činnost bude mít vyslance a kulturní atašé ve všech zemích světa. Chtěl bych poděkovat paní Sanchez-Schmidové, neboť podpora pro kulturu znamená především podporu pro podnikání spojené s kulturou, avšak zejména to znamená podporu pro vnitřní stránku kultury. Právě proto musí mít kulturní podniky administrativní podporu a potřebují omezení byrokracie v administrativních systémech, avšak potřebují také pomoci se získáváním kapitálu, který rovněž může pocházet z fondů Unie. Toto poslání společně sdílíme a z toho důvodu bych, na závěr svého projevu, rád požádal paní komisařku, aby tuto závažnou a důležitou diskusi zprostředkovala Radě, která dnes není přítomna, takže rovněž na fóru Rady bude možné o těchto důležitých úkolech pro Evropu diskutovat.

 
  
MPphoto
 

  Monika Smolková (S&D). (SK) Pane předsedající, jako stínová zpravodajka ve Výboru pro regionální rozvoj ke zprávě o uvolňování potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví považuji za důležité, že kulturní a tvůrčí odvětví byla uznána za nástroj pro místní a regionální rozvoj. Mnoho regionů ještě stále zaostává – i vlivem finanční krize – a kulturní a tvůrčí projekty určitě budou přispívat k vytváření pracovních míst a ke konkurenceschopnosti těchto regionů.

Je důležité, aby členské státy, regiony a místní orgány co nejlépe využívaly programy EU na podporu kultury a tvořivosti, politiku soudržnosti, strukturální politiku a jiné. Pro kulturní a tvůrčí odvětví je důležité definování možností financování. Financování je největší překážkou růstu pro mnoho podniků. Proto je důležité, jak žádá i zpravodajka, aby byl do kultury a tvůrčích odvětví začleněn i soukromý kapitál a partnerství veřejného a soukromého sektoru, a zdůrazňuje se význam sponzorství. Návrh usnesení podporuji.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Pane předsedající, je skvělé, že dnes dopoledne diskutujeme o této důležité záležitosti a ukazuje se, jak vážně to s kulturními a vzdělávacími záležitostmi myslíme.

– Kultura a vzdělávání jsou hodnotné ze své podstaty. Obě mohou hrát obrovskou roli při utváření sjednocené Evropy a při rozvoji našich ekonomik, zatímco postupujeme kupředu. Iniciativy, o nichž zde dnes dopoledne diskutujeme, by to usnadnily.

Mládež v pohybu je znamenitá iniciativa. Mnohým již prospěla a mnohým prospěje v budoucnu, zásadní je však jedna věc, a sice, že je v ní obsaženo vzájemné uznávání kvalifikací a diplomů ve všech členských státech. To by usnadnilo větší pohyb, ale také pozvedlo standard v každé z příslušných institucí.

Musím také říci – mea culpa – že jsem předškolní vzdělávání dětí začal podporovat později. Jako mnozí další jsem si myslel, že jde v podstatě o službu hlídání malých dětí, nyní však vím, že je to ta nejlepší investice a přináší nejlepší zhodnocení investice do vzdělání na jakékoli úrovni. Určitě to odráží staré irské rčení „dobrý začátek, polovina úspěchu”, a lze to provést na úrovni předškolního věku dětí.

Chtěl bych také zdůraznit důležitost práv duševního vlastnictví, zejména pak pro herce. Mnozí z nich žijí na pokraji existenčního minima a zaslouží si mít ze svého génia nějaký prospěch, a to lze určitě provést prostřednictvím ochrany online a offline prostředí práv duševního vlastnictví.

Chci si také symbolicky nasadit sportovní čapku a říci, že sport je velmi významnou součástí kultury a rovněž vzdělávání. Již jsem přednesl výzvu k původnímu festivalu sportu v Evropě. Podnikneme-li něco takového, pak můžeme velkou měrou přispět ke sportu jako součásti naší kultury.

Moje poslední poznámka je, že jsem loni navštívil Mannheim. Tam se pod jednou střechou nacházela hudební škola, jejíž součástí byla produkce, představení, vzdělávání, výroba nástrojů apod. To je něco, co by bylo možné pokusit se napodobit i jinde.

 
  
MPphoto
 

  Enrique Guerrero Salom (S&D).(ES) Pane předsedající, dovolte mi připojit slova podpory pro obyvatele města Lorca ve Španělsku, kteří byli postiženi touto přírodní katastrofou. Je to země, která již mnohokrát prokázala svou podporu, a bude se moci těšit podpoře projevené dnes Evropským parlamentem.

Paní komisařko, v roce 1989 tehdejší předseda Komise Jacques Delors prohlásil, že vzdělávání a kultura by měly být duší Evropy. Nyní víme, že netvoří jenom její duši, ale i srdce a svaly. Bez rovných příležitostí, které zlepšují možnosti všech dětí a všech mladých Evropanů, bez sociální soudržnosti, která poskytuje vzdělávání, bez schopnosti soutěžit, jež přispívá k rozšiřování znalostí mezi všechny občany, bude Evropská unie slabá. Avšak se vším tímto a s kulturou bude mít místo, které si ve světě zaslouží.

 
  
MPphoto
 

  Emine Bozkurt (S&D). – Pane předsedající, v roce 2014 uplyne 100 let od zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda, které vedlo k začátku první světové války. Bosna a Hercegovina byla také místem, kde v Evropě v 90. letech 20. století probíhala krvavá válka. Je důležité připomínat si tyto tragické události, které způsobily mnohá úmrtí, utrpení, rozdělení a hrůzy, dnes je však ještě mnohem důležitější připomínat si a oslavovat Evropskou jednotu a mír.

Sarajevo je městem, které si navzdory všemu, co se událo, uchovalo svého multikulturního ducha a sílu. S cílem toto uznat by bylo silným symbolickým gestem jmenovat Sarajevo Evropským hlavním městem kultury 2014, abychom znovu potvrdili evropské poselství míru a stability. Je škoda přijít o tento historický moment tím, že se budeme bát pustit pravidel. Pouze tehdy, když se vyrovnáme se svou minulostí, když uznáme historii a čelíme jí, se můžeme otevřeně dívat do budoucnosti, takže prosím, dejte Sarajevu tuto možnost.

 
  
MPphoto
 

  Kinga Göncz (S&D).(HU) Pane předsedající, pro stárnoucí Evropu je klíčové, aby všichni mladí lidé maximálně zužitkovali svůj talent a později uspěli na trhu práce To vyžaduje vzdělávání, jehož cílem je již od raného dětství vyrovnat nesourodost příležitostí; takové, které věnuje zvláštní pozornost poskytování vzdělávání, odborné přípravy a výhod zaměstnání každému mladému člověku, bez ohledu na jeho finanční situaci, sociální a etnický původ a postižení či možná jiné zdravotní problémy.

Cílem strategie 2020 je zvýšit míru terciárního vzdělávání na 40 % a snížit podíl mladých lidí, kteří předčasně ukončují školní docházku, na 10 %. Má-li být tohoto cíle dosaženo, musí se každý členský stát snažit jít tímto směrem. Jsou místa, kde v dnešní době vidíme přesně protichůdné tendence: snížení věkové hranice pro povinnou školní docházku a snížení počtu státem financovaných institucí vysokoškolského vzdělávání.

Budoucí udržitelný růst a inovační kapacitu Evropy lze zaručit, pouze pokud každý přispěje svým vlastním úsilím a pokud všechny země půjdou stejnou cestou.

 
  
MPphoto
 

  Francisco José Millán Mon (PPE).(ES) Pane předsedající, i já bych samozřejmě rád připojil svoji podporu obyvatelům města Lorca.

V této rozpravě o vzdělávání bych rád znovu zdůraznil jednu důležitou věc: potřebu včlenit do osnov sekundární úrovně vzdělávání specifický předmět zabývající se historií, cíli a náplní práce Evropské unie.

O této otázce jsem již hovořil v minulém volebním období na plenárním zasedání, po neúspěchu referend o ústavní smlouvě. Naštěstí loni v této sněmovně Løkkegaardova zpráva o žurnalistice a nových sdělovacích prostředcích, schválená v září, podpořila zavedení tohoto předmětu v odstavci 13. Já sám jsem v tomto ohledu předložil pozměňovací návrh.

Nedávno ve Španělsku regionální vláda Valencie rozhodla o zařazení předmětu pro příští akademický rok. Jde o iniciativu, kterou by měly následovat i ostatní regiony a země. Mám za to, že Komise samozřejmě iniciativy tohoto typu podporuje a vítá.

Dámy a pánové, my si pouze ceníme, my pouze oceňujeme …

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Wojciech Michał Olejniczak (S&D).(PL) Pane předsedající, Mládež v pohybu je jednou z nejvýznamnějších iniciativ strategie Evropa 2020. Musíme podporovat hospodářský růst založený na moderních technologiích, které mohou vytvářet pouze vzdělaní lidé. Musíme poskytnout tu správnou podporu dětem a mladým lidem. Výuka cizích jazyků, sport a kulturní aktivity, dobrovolnická práce a mládežnické výměny – to jsou programy, které by měly být přístupné dětem a mladým ve všech regionech Evropské unie.

Musíme dosáhnout zlepšení ve vzdělávacích standardech a omezit nerovnosti – na všech úrovních vzdělávání, od mateřské školy po univerzitu – v každém regionu Evropské unie. Podle názoru profesora Jacka Kochanowicze je nedostatek schopnosti spolupracovat jedním z největších problémů pro rozvoj Polska i Evropské unie – i to musíme změnit. Zdrojem lidského kapitálu je vzdělávání, a zdrojem sociálního kapitálu je důvěra mezi lidmi. Investice do vzdělávání a kulturních programů ...

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira (GUE/NGL).(PT) Pane předsedající, ze všeho nejdříve bychom měli vzít v úvahu kontext, ve kterém tuto rozpravu vedeme. Měli bychom srovnat ta ušlechtilá slova, která zde slyšíme, o významnosti kultury a vzdělávání, s realitou. Nezvratnou realitou jsou ostré divestice v těchto oblastech; ustupování státu, které ohrožuje jeho sociální roli a má za následek zhoršování nerovností v přístupu ke vzdělání, znalostem a kultuře. Výsledkem je znásobení a prohloubení sociálních nerovností.

Realitou v členských státech, jako je Portugalsko, je uzavírání tisíců škol, tisíce učitelů bez práce či jistého pracovního místa, a chronické nedostatečné financování státního systému vysokoškolského vzdělávání a zvýšené náklady na studium v jeho rámci. Realitou je, že rozpočty pro kulturu jsou radikálně snižovány na úroveň nouze.

Neignorujme proto realitu, že investic je naléhavě zapotřebí: tím spíše, pokud bude prováděn ostudný a tmářský intervenční plán vypracovaný Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí.

 
  
MPphoto
 

  Nikolaos Salavrakos (EFD).(EL) Pane předsedající, rád bych vyjádřil soustrast s vašimi krajany; Španělsko považujeme za přítele a soucítíme s ním, kdykoli se tam něco stane. Zpráva o „Mládeži v pohybu“ je jednou z nejdůležitějších iniciativ obsažených ve strategii EU 2020 pro podporu a poskytování více příležitostí pro vzdělávání a odbornou přípravu pro mladé lidi a s cílem pomoci jim zvládnout přechod ze školy na trh práce. Vzdělávání, celoživotní učení, inovace a kultura s určitostí vedou k pokroku. Jedno řecké přísloví říká, že hlavy vytvářejí kapitál, a ne obráceně, a z tohoto důvodu musíme určit, zdůrazňovat a rozvíjet dovednosti a schopnosti našich mladých lidí, což budeme moci dělat, pokud zajistíme, že si budou moci najít zaměstnání odpovídající jejich kvalifikacím a dovednostem.

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, tyto zprávy jsou přinejlepším postiženy paradoxy, a přinejhorším plné pokrytectví.

Souhlasně hovoří o rozmanitosti, avšak vítají vymýcení různorodosti mezi národy. Rozmanitost, kterou prosazují v rámci členských států, zahrnuje propagaci kultur nejnověji příchozích, které jsou všechno, jen ne evropské. Současně se změnami obyvatelstva se budou měnit i jejich kultury. Původní kultury budou vytlačeny a ztraceny. Mluví o svobodě projevu, jsou však přesvědčiví pouze tehdy, když vyjadřují svoji nesnášenlivost těch, s nimiž nesouhlasí.

Chtějí prosazovat pouze kulturní hodnoty, které schvalují; ty, jež jsou v souladu s takzvanými „evropskými“ hodnotami. Pokud jde o politickou sféru, v úterý jsme viděli postoj tohoto Parlamentu ke svobodě projevu, když hlasoval pro vydání člena této sněmovny k demonstračnímu procesu ve Francii za jeho takřka orwellovský ideozločin, aniž by dokonce dostal příležitost se bránit.

 
  
MPphoto
 

  Damien Abad (PPE).(FR) Pane předsedající, současná situace mladých lidí v Evropě je velmi znepokojující – jak jistě víte – neboť je zde pět milionů mladých bez práce.

Dnes jsem potěšen ambicí Evropské komise, která chce demokratizovat přístup mladých lidí v Evropě. Jsem však přesvědčen o tom, že musíme jít dále za tento program „Mládež v pohybu“ a především se vyvarovat pasti chtění toho, aby každý mladý člověk šel na univerzitu. Musíme pomáhat všem skupinám mladých lidí, včetně těch, kteří jsou od Evropské unie nejvíce vzdáleni, a zejména samozřejmě učňům. Jsem přesvědčen, že s tímto na paměti bychom měli s naléhavostí zavést skutečný program podporující mobilitu pro tyto cílové skupiny, navíc k programu Leonardo. Myslím si, že jméno Erasmus, značka Erasmus, by se měla používat pro všechny tyto programy a v mnoha různých podobách, zejména pro učně, tak, abychom měli potřebnou ctižádost dosáhnout našich cílů.

Druhou otázkou je otázka financování. Zdroje do těchto oblastí musíme investovat, neboť, jak již mnozí z vás zdůraznili, mládež a vzdělávání by měly být nejvyšší prioritou pro budoucnost Unie.

 
  
MPphoto
 

  Luís Paulo Alves (S&D).(PT) Pane předsedající, toto je příležitost k mimořádnému závazku k sociální mobilitě mladých lidí a rozhodujícímu závazku k odborné přípravě generace s otevřeným pohledem na svět; generace s dovednostmi, která, neboť má celosvětový pohled a uvažování, je schopná přispět k rozvoji svých regionů a k pokroku Evropy. Je tomu tak proto, že pokud všichni mladí Evropané budou mít zkušenost ze studia, pracovní stáže nebo zaměstnání v jiné zemi, nejenže získají více dovedností, větší nezávislost a lepší představu, ale především získají nesmírnou přidanou hodnotu z kontaktů s ostatními mladými Evropany a z výměny zkušeností s nimi.

Evropa více než kdy jindy potřebuje generaci Evropanů, kteří se vzájemně znají a důvěřují si, a kteří znají Evropu a důvěřují jí, s cílem v tomto projektu úspěšně pokračovat. Umožněte proto každému z Fajã Grande na Azorských ostrovech, nejzápadnějším místě Evropy, aby se mohl účastnit. Musíme se postarat o to, aby nikdo nebyl opomíjen z finančních důvodů.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). (SK) Pane předsedající, součástí zprávy o učení se v raném věku je zmínka o ztíženém přístupu ke vzdělávání pro děti z chudobnějších rodin. Z nich paní zpravodajka za nejrizikovější skupinu označila děti z romských rodin, jejichž přístup k učení se v raném věku je velmi malý.

Proto je velmi důležité, aby členské státy dokázaly vytvořit specifické podmínky pro přístup k učení se v raném věku pro děti, jejichž rodiče z nejrůznějších důvodů neposkytují svým dětem takové materiální a rodinné zázemí, které by jim umožnilo bez větších problémů se účastnit na standardním vzdělávacím systému. Speciální péče pro děti z rizikovějších skupin však musí být poskytována velmi citlivě, aby nedocházelo ke stigmatizaci těchto dětí či rodin, což by mohlo zvyšovat riziko jejich sociálního vyloučení.

Musíme proto mechanismy speciální péče o tyto děti soustavně modifikovat a zkvalitňovat, aby se nám co nejvíc dětí z rizikových skupin podařilo úspěšně integrovat do naší společnosti.

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Pane předsedající, první tři roky života dítěte jsou klíčové pro rozvoj mozku a pro učení se jazyku. Bez určité úrovně osvojení si jazyka je další učení téměř nemožné, neboť jazykové deficity lze s přibývajícím věkem překonat pouze s velkými obtížemi.

Zpráva pozoruje, že většina dětí přistěhovalců v EU je vzdělávána bez odpovídajících jazykových znalostí. Současně prohlašuje, že přistěhovalecké rodiny a menšiny, jako jsou Romové, mnohem méně využívají nabízené předškolní vzdělávání než jiné rodiny. Nemůžeme dovolit, aby tomu bylo tak, že úroveň našich škol bude nadále klesat a klesat, protože tolik dětí prostě a jednoduše při výuce nerozumí. Jinými slovy, každé dítě – ať už z přistěhovalecké rodiny, či nikoliv – si musí osvojit národní jazyk do doby, než nastoupí do školy, do takové míry, která mu umožní výuku, jež v daném místě probíhá.

 
  
MPphoto
 

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE).(PL) Pane předsedající, práce na vytvoření evropského rámce učení se v raném věku založeného na společných cílech a hodnotách nám ukazuje správným směrem pro harmonizaci našich vzdělávacích systémů. Zdůrazňování důležitosti prvních let života v následném rozvoji člověka a kladení důrazu na potenciál tkvící v raném dětství je v kontextu provádění strategie 2020 mimořádně důležité. Podle mě je téma, o němž právě diskutujeme, pro současnou situaci výjimečně relevantní. V mé zemi minulý měsíc vstoupil v platnost nový zákon o formách péče o děti do tří let věku. Tento nový zákon rozšiřuje škálu zařízení péče o děti a zavádí řadu nových forem péče: dětské kluby, denní pečovatele, profesionální chůvy a mateřské školy na pracovišti. Záměrem těchto změn je vytvořit příznivé podmínky pro řádný rozvoj dětí. Různorodá škála vzdělávacích možností dovoluje, aby se tomuto rozvoji napomáhalo a aby byl stimulován ve všech oblastech při současném využívání vlastního přirozeného potenciálu dítěte. Otevírání mateřských škol na pracovišti usnadní rodičům po delší přestávce návrat na trh práce.

(Předsedající řečnici přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Evelyn Regner (S&D). – Pane předsedající, když se zmiňujeme o Mládeži v pohybu, hovoříme o penězích, ale především hovoříme o budoucnosti. Inovace, tvořivost, zaměstnatelnost jsou témata, která jsou pro nás všechny v Evropské unii skutečně důležitá. Je dobré, že se Komise zaměřila na tento klíčový moment vstupu na trh práce, což je přesně to, na co bych se chtěla soustředit i já. Mladí lidé jsou konfrontováni se smutnou realitou, se špatnými pracovními podmínkami dnešních stáží, dokonce s využíváním. A samozřejmě je zde ono stigma, při vstupu na trh práce, kdy si člověk říká „Potřebuje mě skutečně někdo“?, když je okolo tak velká nezaměstnanost.

To právě teď skutečně je moje obrovské téma, takže naléhavě žádám paní komisařku, aby se prosím dál držela této cesty a soustředila se také na budoucnost, s cílem vytvořit něco jako statut pro stáže, který stanoví pravidla proti využívání ...

(Předsedající řečnici přerušil)

 
  
MPphoto
 

  Androulla Vassiliou, členka Komise. – Pane předsedající, ráda bych na začátku vyjádřila soucit a solidaritu Komise s obyvateli města Lorca a jeho sousedství. Jako dítě jsem zažila velmi silné zemětřesení ve svém rodném městě a vím, jak strašný takový zážitek je.

Jako Evropané bychom se situací evropského vzdělávacího systému neměli být spokojeni. Nemůžeme akceptovat, že každý sedmý z našich mladých lidí opouští školu bez dovedností a kvalifikací, které potřebuje, aby si našel zaměstnání a mohl vést naplňující život. Neakceptuji ani to, že každé páté z našich menších dětí neumí pořádně číst.

Našim vzdělávacím systémům musíme opravdu věnovat svou plnou pozornost. Musíme je posílit posílením našich programů pro mobilitu, neboť prostřednictvím mobility menší děti, studenti, pracovníci i dobrovolníci získají průřezové dovednosti, které jim formální vzdělávání nemůže dát. Myslím si, že snižování našich rozpočtů na vzdělávání je velmi krátkozrakou politikou. Ještě jednou úpěnlivě žádám členské státy a vlády, aby tak nečinily, zejména v době krize, protože to bude mít velmi negativní dopady v budoucnosti. Musíme společně pracovat na zajištění toho, aby v příštím víceletém finančním rámci byly prostředky pro vzdělávání a mobilitu vyšší než v současnosti, protože právě to potřebujeme s cílem dostat se ven z krize a dát našim lidem smysl.

Jeden vážený poslanec se zmínil o subsidiaritě. Ráda bych vás ujistila, že všechny naše politiky a všechna naše doporučení týkající se vzdělávání a kultury pravidla subsidiarity plně uznávají a dodržují. Členským státům nediktujeme. Jednoduše jim dáváme doporučení. Poskytujeme jim platformu pro společnou práci s cílem výměny osvědčených postupů a učení se jeden od druhého.

Kulturní a tvůrčí odvětví jsou významná – jak již mnozí z vás zmínili – jako hybná síla pro rozvoj a pro vytváření pracovních míst. Mějme však také na paměti, že tato tvůrčí a kulturní odvětví mají hodnotu sama o sobě. Tvořivost a kultura jsou hodnotami Evropské unie, které jsme posílili a musíme je zachovat. Po analýze vstupů, které jsme obdrželi k tomuto tématu od všech zúčastněných stran, a po veřejné diskusi s těmito zúčastněnými stranami nyní brzy předložíme doporučení ohledně toho, jak bychom měli posílit a podpořit kulturní a tvůrčí odvětví s cílem vyvinout a vytvořit výsledky, které od nich očekáváme.

Pokud jde o vnější dimenzi kultury – kulturu v našich vnějších vztazích – myslím, že je v naší odpovědnosti to udělat. Nezapomínejme, že jsme všichni podepsali a přijali Úmluvu UNESCO o kulturní rozmanitosti. Musíme pracovat společně se všemi zeměmi, jež tuto úmluvu přijaly, s cílem zajistit její provádění. Ráda bych zdůraznila, že takové kulturní výměny s vnějším světem přinesou prospěch nejen jim, ale také nám, neboť tak obohacujeme naši kulturu, naše znalosti a naše hodnoty ve světě.

Závěrem, povšimla jsem si silné podpory, kterou jste všichni vyjádřili tomu, aby Sarajevo dostalo titul pro hlavní město kultury pro rok 2014.

 
  
MPphoto
 

  Milan Zver, zpravodaj.(SL) Pane předsedající, děkuji vám, že tuto rozpravu vedete s takovou mírou demokracie a velkorysosti, která umožnila zapojení mnoha mým kolegům. Tato rozprava byla především vysoce kvalitní a zaměřila se na toto: chceme posílit a zachovat naše současné programy podporující mobilitu, které jsou součástí programů celoživotního učení a Mládež v pohybu. Naše poselství pro členské státy je to, že by měly věnovat více pozornosti politikám v oblasti mládeže přemosťující několik odvětví a rovněž do nich investovat více peněz. Chceme také, aby tato rozprava přinesla ještě další prospěch; chceme, aby členské státy pokračovaly v reformách svých vzdělávacích systémů a sociálních politik, stejně jako svých trhů a podobně.

Rád bych zareagoval na jednu námitku, která se během rozpravy objevila. Dokumentace k Mládeži v pohybu se příliš mnoho nezaměřuje na důležitost trhu; ve skutečnosti jsme se této otázce chtěli úplně vyhnout, nicméně na několika místech jsme zdůraznili, že se vzdělávací systémy potřebují přizpůsobit potřebám společnosti a ekonomiky, a že tuto velkou propast, tuto velkou mezeru, bychom měli co možná nejvíce zmenšit a že mladým lidem by mělo být umožněno vstoupit na trh práce s co možná nejmenším množstvím překážek. Zajímavé je, že přesně na toto poukazovaly mládežnické organizace během přípravy této zprávy.

Na závěr bych rád stručně zdůraznil následující: využijme všechnu tuto pozitivní energii, kterou máme zde v Evropském parlamentu, chrámu evropské demokracie, a rovněž v Evropské komisi, a udělejme vše pro zajištění toho, aby tato zpráva nezůstala jen na papíře.

 
  
MPphoto
 

  Mary Honeyball, zpravodajka. – Pane předsedající, ráda bych všem poděkovala za užitečný a konstruktivní způsob, jímž jsme dnes vedli tuto rozpravu. Drtivá většina z vás, s pouze jednou nebo dvěma pozoruhodnými výjimkami, byla velmi příznivě nakloněna mé zprávě o učení se v raném věku i ostatním zprávám, které byly předmětem dnešní rozpravy. Myslím, že jsme skutečně ukázali, a to i pro budoucnost, že vzdělávání je mimořádně důležité. Je důležité nejen pro děti, pro ty velmi malé děti, o nichž jsem mluvila, a ty mladé lidi, o nichž mluvil můj kolega, ale je také důležité pro budoucnost Evropy. Silně proto podporuji to, co řekla paní komisařka, že členské státy by nyní měly nadále investovat do vzdělávání a neměly by současného ekonomického ovzduší využívat k tomu, že budou škrtat, neboť škrty v oblasti vzdělávání by byly tím nejhorším řešením.

Vzdělávání je o naší budoucnosti, je o dospělých lidech, kteří jsou zaměstnatelní, kteří jsou v kondici, kteří jsou zdraví, kteří jen nečerpají naše sociální služby. My tomu rozumíme a nyní musíme předat toto sdělení zpět našim členským státům, aby mohly uplatnit svoji subsidiaritu, s cílem zajistit, že to, o čem se zde bavíme, bude skutečně převedeno do praxe.

 
  
MPphoto
 

  Marietje Schaake, zpravodajka. – Pane předsedající, obracím se na vás ještě s některými konkrétními dalšími kroky ke zprávě o roli kultury ve vnější činnosti EU, o níž jsme dnes ráno hovořili. Chci začít citátem maďarského diplomata ve Spojených státech, pana Simonyiho, který řekl, že „rokenrol, v kulturním slova smyslu, byl rozhodujícím prvkem pro rozvolnění komunistických společností a jejich přiblížení ke světu svobody.“ Když se podíváme zejména na dnešní povstání mladé generace v severní Africe a na Blízkém východě, vidíme, že dnes je tím rozhodujícím prvkem pro přechod do světa svobody otevřený internet. Potřebujeme strategii pro svobodu internetu, aby byla umožněna svoboda projevu, svoboda tisku, přístup k informacím a přístup ke kulturnímu a vzdělávacímu obsahu.

Toto je priorita, avšak ve zprávě je mnoho dalších konkrétních návrhů, jejichž základy jsou již položeny jak v lisabonské smlouvě, tak v ratifikaci úmluv UNESCO. Nyní je třeba je prakticky provést.

Služba pro vnější činnost by měla koordinovat práci jednotlivých generálních ředitelství a vytvořit generální ředitelství pro kulturní a digitální diplomacii. Personál Evropské služby pro vnější činnost by měl být odborně připraven a při každém zastoupení EU je zapotřebí kulturního atašé. Musí zde existovat koordinace, zefektivňování a začleňování prostřednictvím interinstitucionální pracovní skupiny, která by měla podávat zprávy zpět Evropskému parlamentu.

Žádáme Komisi, aby v roce 2011 přijala zelenou knihu následovanou sdělením o strategii pro kulturní spolupráci ve vnějších činnostech EU. Vyzýváme také k budování kapacit cestou financování iniciativ nezávislých na vládě a chceme rovněž propagovat kulturní aktivity EU ve zbytku světa on line.

Stávající programy, jako například evropská politika sousedství a evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, mají kulturní složky, které je zapotřebí koordinovat a strategicky rozvíjet. Potřebujeme rovněž chránit a propagovat kulturní dědictví, například prostřednictvím programu Modrý štít, a potřebujeme vést kulturně politické dialogy s třetími zeměmi.

Měla by být dodržována lidská práva a kulturní argumenty nikdy nelze používat k ospravedlňování porušování lidských práv. Chtěla bych doporučit kolegům, aby si zprávu přečetli. Podle mého názoru tato rozprava ukazuje, že v EU potřebujeme mnoho dalších diskusí o kultuře.

 
  
MPphoto
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, zpravodajka.(FR) Pane předsedající, paní komisařko, po všech těchto projevech bych ráda poděkovala svým kolegům poslancům, stínovým zpravodajům a rovněž zpravodajům výborů, kteří přednesli stanoviska, kteří mi vnukli mnoho myšlenek a kteří umožnili vylepšit text, o němž dnes hlasujeme.

Nyní bych se s vámi ráda podívala dál dopředu. Jak na tuto zprávu navážeme? Žádáme Evropskou komisi o vypracování bílé knihy, v návaznosti na její zelenou knihu, s cílem provést přezkum vedoucí ke skutečné strategii pro tvůrčí a kulturní odvětví. Netrpělivě také očekáváme legislativní návrhy k tomu, jak zdanit kulturní statky, k řízení společností zabývajících se kolektivní správou a k rozpočtovým výdajům na programy související s kulturou, vzděláváním a sdělovacími prostředky.

Musíme své ambice proměnit v konkrétní opatření. Proč rovnou nezavést sníženou sazbu DPH na všechny kulturní produkty, ať již používají fyzické médium, nebo jsou online? Rozdílnosti ve zdanění vedou k deformacím, které, a to bez výjimky, jdou proti konkurenceschopnosti evropských společností. Američané mají již dlouho konkurenční výhodu právě díky daňovému moratoriu na tyto služby. Udělá s tím Evropa něco? Proč také nezvážit jednotnou cenu za digitální knihy v celé Evropě? Francouzský politik Edouard Herriot řekl: „Kultura je to, co nám zůstane, když už jsme všechno zapomněli.“ Kultura ovšem může být rychle zapomenuta, pokud ji nebudeme chránit, pokud ji nebudeme uchovávat, pokud se o ni nebudeme zajímat.

Doufám, že Evropa dá sama sobě prostředky k prosazování své kultury, aby její model a dědictví mohly mít vliv, aby Evropa mohla bránit svou identitu a aby její ekonomika byla schopna růstu.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Dostal jsem jeden návrh usnesení(1) předložený v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes v poledne.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně.(RO) Budoucnost Evropské unie spočívá na jejích mladých lidech, na jejich potenciálu a schopnosti pojmout stávající projekt EU a přenést jej do nové dimenze začlenění a spolupráce mezi členskými státy. První podmínka zajišťující, že se z dnešních mladých lidí stanou zítřejší evropští občané, je to, aby se vzájemně poznali. To znamená, že přijdou do kontaktu s co možná největším množstvím kultur v rámci Evropy, budou se moci svobodně pohybovat a studovat v co možná nejvíce členských státech. Máme-li toto na paměti, myslím si, že programy celoživotního učení jako Erasmus nebo Leonardo da Vinci musí od orgánů v nadcházejících letech dostat více podstatné finanční podpory. Evropa potřebuje stále vrůstající počet svých žáků škol a studentů, kteří budou přicházet do kontaktu s novým sociálním, vzdělávacím a kulturním modelem. Jsem přesvědčena, že programy podporující mobilitu zaměřené na mladé lidi úspěšně přinesou skutečnou změnu v postoji evropských mladých lidí a vytvoří pro ně společnou vizi toho, co Evropa znamená, v oblastech od vzdělávání, vědy a výzkumu až po kulturu a naše společné hodnoty.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Baudis (PPE), písemně.(FR) Tato zpráva vysílá jasný signál: Evropská unie musí do své zahraniční politiky začlenit soudržnou a koordinovanou kulturní strategii. Svazky, které sjednocují konkrétněji Evropu a země jižně od Středozemního moře procházejí hlubokými změnami. Na arabský svět fouká vítr svobody. Kultura je významné aktivum. Přispívá k živoucí a dlouhotrvající demokracii. Kulturní a vzdělávací výměny podporují vznik organizované občanské společnosti. Kulturní spolupráce je rovněž jedním z klíčů k úspěchu Unie pro oblast Středomoří. Vede národy k tomu, aby společně sdílely a navzájem na sebe působily, respektovaly se a každý den si lépe vzájemně rozuměly.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Již od 90. let 20. století dochází v Evropské unii k exponenciálnímu nárůstu v kulturních a tvůrčích odvětvích co do počtu pracovních míst, která vytvořila, i jejich přispění k hrubému domácímu produktu. Charakter těchto odvětví je podvojný: z hospodářské perspektivy pomáhají generovat pracovní místa a růst a z kulturní perspektivy usnadňují sociální integraci občanů. Zelená kniha Komise oficiálně uznává ekonomickou i sociální významnost tohoto odvětví hospodářství. Zatímco však někteří z našich partnerů již v rozsáhlé míře využívají mnoha zdrojů, které kulturní a tvůrčí odvětví nabízejí, Evropská unie doposud nevyvinula strategii založenou na kulturních činnostech. Podle mého názoru výzvy představované globalizací nabízejí těmto odvětvím velké příležitosti k rozvoji, které pravděpodobně zvýší ekonomický a zaměstnanostní růstový potenciál. Konkrétně řečeno, schopnost kulturních a tvůrčích odvětví posílit sociální a územní soudržnost bude záviset na strategickém investování. Bude rovněž nezbytné spolupracovat s místními orgány, předávat know-how a vyměňovat si osvědčené postupy. Jsem přesvědčen také o tom, že nezbytnou podmínkou pro ochranu kulturní rozmanitosti v Evropě je silnější ochrana práv duševního vlastnictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně.(LT) Sdělení Evropské komise nazvané „Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče“ je vítanou iniciativou, neboť se věnuje problémům ve vzdělávání dětí a jeho cílem je stanovit způsoby, jak poskytovat dětem nejlepší start do světa zítřka. Podle mého názoru však tento dokument Komise postrádá analýzu výzkumu a údajů o vzdělávání a sociální ochraně dětí a péči o ně, která by zohlednila informace od všech 27 členských států Evropské unie. Dále bych ráda zdůraznila úzkou vazbu mezi sociálně-ekonomickým znevýhodněním a příležitostmi vzdělávat a vyučovat děti od raného věku, neboť rodiny s nízkými příjmy mnohem méně často využívají služeb vzdělávání v raném věku a péče. V důsledku toho později někteří z těchto mladých lidí nejsou ani zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy. Chápu snahu Komise povzbuzovat členské státy k výměně příkladů osvědčených politik a postupů, při využití otevřené metody koordinace, avšak bylo by mnohem užitečnější a účinnější vypracovat a přijmout společná kritéria pro kvalitu. To by podpořilo sběr dat a referenční srovnávání ve všech členských státech Evropské unie, neboť sběr dat je obzvláště důležitý pro sledování pokroku a měření výsledků. Ráda bych poukázala na to, že je zde mimořádný nedostatek informací o dětech z rodin se sociálními problémy, o dětech se speciálními potřebami a dětech znevýhodněných.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. (CS) Tato iniciativní zpráva se věnuje problematice studijní mobility mládeže, která vychází ze strategie 2020. Je nepochybně správné posilovat konkurenceschopnost mladé generace tím, že vytvoříme podmínky v rámci vysokoškolského studia pro absolvování alespoň jednoho roku v jiném členském státě. Mobilita, systém uznávání kreditů a další opatření zamezí rostoucí nezaměstnanosti mezi mladou generací, která dnes dosahuje v průměru EU 21 %, což je alarmující číslo. Osobně velmi podporuji apel na Komisi a členské státy, pokud jde o podporu dobrovolnických aktivit, aby bylo do legislativy zaneseno opatření, které by umožnilo uznávat dobrovolnickou činnost u nezaměstnaných jako odpracovanou dobu. Toto opatření zejména u mladé generace povede k upevnění pracovních návyků, ke zvýšení konkurenceschopnosti a zvýší motivaci k hledání práce. Za neméně důležité považuji trvalé propojování požadavků trhu práce s odborným vzděláváním, které musí být v tomto ohledu velmi flexibilní, aby budoucí absolventi měli co nejlepší uplatnění na trhu práce a došlo k postupnému snižování nezaměstnanosti mezi mladou generací.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně.(RO) Rád bych zdůraznil svoji silnou podporu pro rámec „Mládež v pohybu“, jehož cílem je zlepšení vzdělávacích systémů a odborné přípravy v Evropě. Myslím si, že je to nanejvýš důležité vzhledem k cíli vytvoření konkrétních politik podporujících mobilitu mládeže a usnadňujících její stabilní přechod ze vzdělávacího systému k zaměstnání. Důležitým faktorem, který je třeba uvážit, je to, že mladí lidé jsou jednou ze sociálních skupin tvrdě zasažených celosvětovou hospodářskou krizí. Máme povinnost podporovat mladé lidi vstupující na trh práce, jak kvůli nim, tak pro podporu evropské ekonomiky. Mladí lidé dneška jsou vedoucími osobnostmi zítřka. Právě z tohoto důvodu je nezbytné, aby měli příležitost rozvinout své dovednosti, schopnosti a znalosti nyní, aby v blízké budoucnosti mohli aktivně přispívat k růstu a rozvoji Evropské unie. Musíme položit základy pro konkrétní politiky, které mladé lidi podpoří a poskytnout jim větší mobilitu a příležitosti ke studiu v zahraničí. Role této mobility není pouze podporovat ekonomiku, ale současně také mimořádně významným způsobem přispívat k vytváření kulturní soudržnosti na evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Kinga Gál (PPE), písemně.(HU) Považuji naši diskusi věnovanou vzdělávání a kultuře za důležitou, a ráda bych přidala jeden přístup, který doposud v řadě důležitých úvah chyběl. Vzájemné porozumění a úcta jsou základními podmínkami pro harmonické a prosperující soužití tradičních národních společenství, menšin i většin. Vzdělávání zde hraje klíčovou roli. Kdyby dějiny a literatura menšinových společenství byly vyučovány ve většinových školách a kdyby vzdělávací snahy menšin zahrnuly i majoritní kulturu, společenství žijící společně by spolu vycházela harmoničtěji. V kulturním porozumění má význačnou roli také jazykové vzdělávání. To platí nejen v procesu učení se světovým jazykům, ale také ve vztahu mezi většinami a menšinami žijícími vedle sebe. Jsem přesvědčena o tom, že by nejen menšiny měly mít povinnost studovat jazyk většiny, ale i naopak. Všichni by mohli žít bohatší život, mohla by se projevit vzájemná úcta. Současně díky vzájemné znalosti svých jazyků by si vyrůstající generace vytvořily mnohem pozitivnější vzájemný postoj, což by jim umožnilo snadněji navazovat vztahy se svými vrstevníky stejného věku, což by bylo rozhodující s ohledem na budoucnost těchto regionů. A konečně, považuji za důležité zmínit se o významu hlubokého porozumění kulturnímu dědictví, aby komunity žijící pospolu mohly vzájemně uznávat a respektovat své kulturní hodnoty. Jsem přesvědčena o tom, že konkrétním úkolem Komise je podporovat všechny tyto otázky, zatímco úkolem Parlamentu je posilovat teoretickou a politickou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Filiz Hakaeva Hyusmenovа (ALDE), písemně.(BG) Mladí lidé jsou hnací silou jakékoli společnosti a její budoucnosti. Jejich vzdělávání, odborná příprava, kvalifikace a zařazení v rámci trhu práce poskytují základ pro dosahování cílů strategie Evropa 2020, jejímž cílem je inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Z tohoto důvodu jsem pevně přesvědčena o tom, že Evropa musí nadále investovat do jejich rozvoje a iniciativy jako Erasmus, Leonardo a „Mládež v pohybu“ by měly být soustavně dál rozvíjeny a popularizovány. Zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy, stejně jako přístupu mladých lidí k nim, jsou důležitými kroky na cestě ke snížení nezaměstnanosti a rozvoji evropské ekonomiky. V Evropě jsou bohužel stále regiony a sociální skupiny, u nichž jsou k tomuto omezené podmínky. Aby se tento problém vyřešil, musí se koordinovat úsilí. Je také důležité, aby programy vzdělávání a odborné přípravy byly úžeji spojeny s potřebami podnikání, a dále stimulovat potenciál a tvořivost mladých lidí, aby se zvýšila jejich konkurenceschopnost na trhu práce. Podporuji snahy o podněcování mobility mladých lidí, jak během jejich vzdělávání, tak ve spojení s jejich profesním životem. Podle mého mínění je to důležitá podmínka pro rozvoj nových dovedností a jejich vlastního povědomí o jejich evropské identitě.

 
  
MPphoto
 
 

  Filip Kaczmarek (PPE), písemně.(PL) Kulturní dimenze vnějších činností EU je dimenzí, jež je důležitá a velice potřebná. Evropská kultura je všeobecně na celém světě vnímána jako atraktivní a žádaná. Obtížnější je nalézt přijímání evropských hodnot. Při práci ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU jsem se opakovaně setkal s kulturními rozdíly a jejich následky.

Jako Evropané se systematicky pokoušíme prosazovat hodnoty a zásady, které jsou pro nás podstatné a nezcizitelné. To se často setkává s nedostatkem pochopení ze strany našich partnerů. Někteří z nich v tom vidí nic menšího než určitý kulturní imperialismus. A přesně proto je tak obtížné přesvědčit naše partnery, že hodnoty prosazované Evropskou unií nejsou pokusem vnucovat náš způsob myšlení druhým. Skutečnost, že se pokoušíme své ideály šířit, například v oblasti lidských práv, vyplývá jednoduše z morálního imperativu. Respektujeme různost a rozmanitost, nemůžeme se však vzdát zásad, které považujeme za základní. Nejsme ochotni akceptovat diskriminaci a nevzdáme se ochrany lidského života a lidské důstojnosti. V tomto je Unie jednotná a v plné shodě.

 
  
MPphoto
 
 

  Ádám Kósa (PPE), písemně.(HU) Rád bych poblahopřál paní Honeyballové k její vynikající práci a za to, že věnovala pozornost kritickým položkám, jimž se možná v minulosti nedostávalo dostatečné pozornosti. K těm patří zejména uznání spojitosti mezi chudobou, znevýhodněnou situací a špatnými studijními výsledky. Rád bych kolegům poslancům připomněl, že je zde ještě další spojitost: znevýhodněná situace je obzvláště výrazná v případech, kdy dítě žije s postižením, které rodiče, kteří nejsou správně informováni, ani nechápou ani neakceptují. Tomuto problému budu věnovat důkladnou pozornost ve zprávě, na níž momentálně pracuji. Práce odvedená paní Honeyballovou a zejména zaujetí přístupu zaměřeného na dítě bude v budoucnu vynikajícím referenčním základem. Návrh zprávy „upozorňuje na všeobecný význam studií před nástupem do školy, se zvláštním důrazem na učení se jazykům, stejně jako mnohojazyčnost a jazykovou rozmanitost“, což s radostí a nadšeně podporuji. Souhlasím s tím, že podpora raného rozvoje postižených dětí a pomáhání jim získat adekvátní jazykové znalosti je základní investicí do lidských zdrojů, která představuje životní příležitost. Je také důležité, že s cílem rozvíjet jazykové dovednosti hluchých dětí se tyto děti musí nejprve naučit svůj mateřský jazyk (znakový jazyk), který jim umožní stát se v budoucnu doopravdy vícejazyčnými. Zde se jedná o investici pro dosažení cílů EU 2020 a pro zvýšení úrovně zaměstnanosti, s cílem dosáhnout přístupnější a udržitelnější společnosti více podporující začlenění.

 
  
MPphoto
 
 

  Paweł Robert Kowal (ECR), písemně.(PL) Podpora mobility mládeže, zejména pro mladé lidi ze zemí Východního partnerství a Unie pro Středomoří, je obzvláště důležitá vzhledem k nedávným událostem v Bělorusku a severní Africe. Procesy demokratické transformace, které nyní začínají v Egyptě a Tunisku, mohou být posíleny díky snahám EU vzdělávat občany těchto zemí v duchu demokracie a dodržování právního státu a lidských práv.

Vzdělaní občané jsou největším nepřítelem diktátorů a totalitních režimů. Zkušeností členských států EU lze využít při organizaci takových programů. V Polsku například existuje stipendijní program Konstanty Kalinowskiho, který je mimo jiné provozován Centrem pro východoevropská studia na Varšavské univerzitě – což je mezinárodní studijní centrum, které umožňuje studentům z Východu a Balkánu studovat v Polsku. Unie by rovněž měla zintenzívnit úsilí o zřízení Univerzity Východního partnerství podle modelu Evropsko-středomořské univerzity ve Slovinsku. EU by měla podporovat iniciativy mladých a talentovaných lidí s cílem podporovat konkrétní politické strategie. Dobrým příkladem takové aktivity je internetová stránka Eastbook.eu, jejíž zakladatelé každý den zásobují tisíce uživatelů internetu informacemi o událostech v zemích Východního partnerství a o pokrocích tohoto programu. EU by rovněž měla poskytnout podporu mladým lidem z členských států pro studijní návštěvy do sousedních zemí. To pomáhá bourat kulturní bariéry. Pochvalu si zde zaslouží iniciativa Eurobus – cesta po Ukrajině pořádaná každý rok pro mladé lidi z členských států EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně.(PL) Cílem přijetí nové strategie EU Evropa 2020 loni v červnu je pomoci nás dostat z hospodářské krize a přispět k dalšímu rozvoji Evropské unie. Je to také významný krok, pokud jde o zachování a dokonce zvýšení mobility mládeže.

Jednou z priorit strategie Evropa 2020 je iniciativa Mládež v pohybu, jejímž cílem je zlepšit výsledky našich systémů vzdělávání a usnadnit mladým lidem vstup na trh práce. Tohoto cíle má být dosaženo, jak napovídá samotný název, rozvinutím myšlenky mládežnických výměn a pomáháním mladým lidem získávat nové dovednosti. Statistické údaje ukazují, že v současné době 15 % mladých lidí ukončuje své vzdělávání předčasně, a v důsledku toho získávají kvalifikace nesplňující potřeby trhu práce. Navíc pouze zhruba třetina lidí dokončí terciární vzdělávání, přičemž tento podíl je významně nižší než například ve Spojených státech nebo Japonsku. Proto je jednou z nejdůležitějších výzev, jimž Evropská unie čelí, potřeba věnovat obzvláštní pozornost a finanční podporu těmto dvěma problémům. Situace se však nezlepší, pokud se Komise i členské státy nebudou řídit hlavními směry obsaženými ve strategii Evropa 2020. Mobilita mládeže je klíčem k dalšímu rozvoji Evropy, a pokud aspirujeme na status nejinovativnější ekonomiky světa, nesmíme zanedbávat investice do lidského kapitálu a zejména do mladých lidí.

 
  
MPphoto
 
 

  Ramona Nicole Mănescu (ALDE), písemně.(RO) V kontextu současné hospodářské krize potřebuje EU globální strategii založenou na inovacích a tvořivosti, což přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst. A přesně proto musí být kulturní a tvůrčí odvětví podporována. V důsledku toho si myslím, že potřebujeme v současné době v Evropě zajistit, aby zde byla větší distribuce tvůrčích děl a byl k nim poskytován bezplatný přístup online, aniž by se však ignorovala skutečnost, že umělci i jejich díla musí být chráněni a dostat spravedlivou odměnu. S tímto na paměti musíme zřídit legislativní rámec schopný podporovat rozvoj těchto odvětví a vštípit důvěru spotřebitelům a subjektům působícím na digitálním trhu, neboť tento sektor může usnadnit vytváření nových pracovních míst, a tím zhodnotit kulturní rozmanitost Evropské unie a její inovační potenciál. Současně si myslím, že potřebujeme nové obchodní modely, které budou tato odvětví podporovat, a to posílením výhod nabízených jednotným digitálním trhem. Závěrem, jsem přesvědčena, že tato zpráva znamená první krok v rozvoji tohoto sektoru. Komise i členské státy však musí zvýšit své úsilí s cílem přeměnit kulturní a tvůrčí odvětví na ústřední sektor evropské ekonomiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně.(RO) Těší mě, že v rámci strategie Evropa 2020 zaměřujeme zvláštní pozornost na mladé lidi, vzhledem k demografickým výzvám, jimž náš světadíl musí čelit. V tomto kontextu Mládež v pohybu, stěžejní iniciativa Evropské komise, nabízí konkrétní opatření pro zvýšení úrovně vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné prostřednictvím mobility a usnadnění přístupu k zaměstnání. Nehledě na snížení výskytu předčasného ukončování školní docházky a zvýšení podílu absolventů univerzit do roku 2020 bych rád zdůraznil některé aspekty, které mohou poskytnout podporu mladým lidem. Prvním aspektem je důležitost navržení pružnějších vzdělávacích programů, které budou slučitelné se současným zastáváním pracovního místa. Druhým aspektem je výhoda toho, mít virtuální systém mobility k doplnění mobility geografické. Dalším aspektem je podporovat studijní granty nabízené studentům soukromými společnostmi. Podpora je rovněž stejně tak důležitá pro soukromé iniciativy mládeže, které mohou vést k vytváření pracovních míst a potažmo k sociální integraci.

 
  
MPphoto
 
 

  Alajos Mészáros (PPE), písemně. (HU) Nezaměstnanost mládeže způsobená hospodářskou krizí představuje značnou výzvu pro celou EU, a doposud se s ní ani EU ani členské státy náležitě nevypořádaly. Situace v zaměstnanosti mladých lidí závisí na všeobecné hospodářské politice; členské státy by proto měly směřovat k investicím a vytváření pracovních míst. Bohužel úsporná opatření, která jsou pociťována i v Maďarsku a která ovlivňují mimo jiné i vzdělávací systém, stejně jako škrty ve výdajích ovlivňující vytváření pracovních míst, mladým lidem skutečně nepomáhají; naopak, jejich pocit izolace od společnosti a trhu práce by mohly představovat dlouhodobou hrozbu pro hospodářství. Hospodářská krize by neměla být důvodem pro škrty ve výdajích na vzdělávání, neboť boj proti dopadům krize vyžaduje, aby se mladým lidem dostávalo vyšší úrovně vzdělávání. Úspěch a účinnost iniciativy „Mládež v pohybu“ do značné míry závisí na postoji a klíčových aktivitách členských států a finanční podpoře, kterou poskytují pro provádění těchto programů na národní úrovni, což by mohlo přispět k sociální integraci mladých lidí. Role, kterou v oblasti vzdělávání a mobility hrají místní vzdělávací instituce a rovněž místní a regionální orgány, je také velmi důležitá, a proto jsem přesvědčen, že je důležité podporovat mobilitu učitelů a pracovníků v oblasti mládeže a vzdělávání, neboť právě oni mohou mládež motivovat. Za účelem dosažení těchto cílů EU by rovněž měl být vytvořen přístup založený na partnerství s místními a regionálními orgány.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. (FR) Podpořila jsem tuto zprávu, která znovu potvrzuje naše ambice pro mladé lidi v Evropě. Strategie Evropa 2020 staví vzdělávání mladých lidí do středu svých cílů a navrhuje cíle pro rok 2020: snížení předčasného ukončování školní docházky z 15 % na 10 % a zvýšení procentního podílu lidí s vysokoškolskou kvalifikací z 31 % na 40 %. Ráda bych nicméně položila důraz na jeden bod: překážky mobility mladých lidí. V současné době se odhaduje, že pouze 4 % evropských studentů dostanou během studií grant v rámci programu Erasmus. To je stále příliš málo, když je známo, že životopis může velmi vylepšit rok v zahraničí, pokud jde o učení – zejména co se týče učení se cizím jazykům – otevřenost a dovednosti. Toto číslo mohou vysvětlit tři problémy: skutečnost, že mnozí studenti si ani nejsou vědomi toho, že tyto příležitosti pro studium v zahraničí existují, cena roku programu Erasmus pro rozpočet studenta a složitost uznávání výsledků. Ve všech těchto oblastech Evropa a členské státy musí přijmout závazky, aby se program Erasmus, který je jedním z největších úspěchů EU, stal úspěchem pro všechny.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Sógor (PPE) , písemně. (HU) Hlavním cílem iniciativy „Mládež v pohybu“ je podporovat mobilitu mládeže a zbořit bariéry, které jí stále stojí v cestě. Opravdu však vítám skutečnost, že také klade silnější důraz na harmonizaci potřeb vzdělávání a trhu práce. Snad nejvážnější starostí dnešních mladých absolventů je zejména to, že po dokončení studií čelí tomu, že nejsou schopni zhodnotit své znalosti na trhu práce. Alarmující statistiky nezaměstnanosti mladých lidí to dokládají; dopady tohoto jevu mají efekt řetězové reakce směřující ke snížené vůli mít děti a velmi výraznému odkládání založení rodiny, čímž se posilují negativní demografické procesy. Tento problém je samozřejmě znám na úrovni Evropské unie i na úrovni členských států. Řešení je však zejména v rukou států, neboť pouze ony mohou reorganizovat a reformovat národní vzdělávací systémy a přizpůsobit je nové sociálně-ekonomické realitě. Úkolem EU je vytvořit rámec pro tyto procesy a předcházet tomu, aby členské státy sešly ze stopy vedoucí k původnímu cíli, zatímco by je současně povzbuzoval a motivoval k provádění reforem, které jsou obtížné v krátkodobém výhledu, ale rozhodně prospěšné v dlouhodobém horizontu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Sonik (PPE), písemně.(PL) V době hospodářské krize, kdy některé členské státy snižují investice do vzdělávání a odborné přípravy, jsem potěšen, že Parlament dnes přijal zprávu o Mládeži v pohybu.

V posledních letech ve skutečnosti právě mladí lidé pocítili dopady krize nejpronikavěji. Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi v EU již přesáhla 20 %, což je dvakrát více než míra u dospělých, a v některých členských státech již dosáhla 40 %. Škrty v rozpočtu mají přímý vliv na vyhlídky a příležitosti pro rozvoj mladých lidí. Znalosti a dovednosti mladých lidí jsou zásadní pro dosažení inteligentního a udržitelného rozvoje. Mládež v pohybu, stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020, by se měla snažit zvýšit atraktivitu vysokoškolského vzdělávání v Evropě, zvýšit kvalitu vzdělávání a zvýšit mobilitu studentů a pracovníků. Tato iniciativa umožňuje mladým lidem získat znalosti, dovednosti a schopnosti, jež jsou nezbytné pro práci i život. Tyto priority a cíle nebudou plně realizovány a nebude jich dosaženo, pokud EU nezajistí dlouhodobou finanční podporu ve svém rozpočtu. Je proto tolik důležité, aby tento program dostal vysoké subvence, přičemž se současně nesmí zapomenout, jak důležité je nadále jej podporovat a udržovat vhodnou informační politiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Jutta Steinruck (S&D), písemně.(DE) Tato zpráva umístila do středu svého zájmu kategorii povolání, která je až příliš často zanedbávána. Čím by byla Evropská kultura bez uměleckých tvůrců? Zatímco budeme tvůrčí odvětví rozvíjet po ekonomické stránce, nesmíme zapomínat na ty, kdo v těchto odvětvích pracují. Jako stínová zpravodajka pro svou skupinu ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci považuji sociální situaci a podmínky, v nichž umělečtí tvůrci v Evropě žijí, za mimořádně důležité. Bohužel mnozí z oněch 5 milionů lidí, kteří si na živobytí vydělávají v tvůrčím odvětví, žijí v nejistých podmínkách. Druhý i třetí pracovní poměr u nich není vzácností, protože jedno pracovní místo často k obživě nestačí. Nedostatečné či chybějící zdravotní a důchodové pojištění je na pořadu dne. Smlouvy jsou z většiny nejisté a mnozí umělečtí tvůrci si mohou stěží plánovat více než několik měsíců dopředu. Dále, spravedlivá úroveň ochrany v oblasti sociálního zabezpečení s náležitým pojištěním proti nezaměstnanosti, nemoci a pro stáří musí být běžnou praxí i pro lidi pracující v tvůrčím odvětví. S velkou radostí vidím, že zpravodajka se v tomto ohledu řídila postojem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a zahrnula jej do své zprávy. Nyní nastal čas na to, aby Komise a členské státy tyto sociální nedostatky napravily a slíbily těm mnoha tvůrčím osobnostem Evropy, že umělečtí tvůrci v Evropě nemusejí žít jako nejnižší sociální třída.

 
  
MPphoto
 
 

  Emil Stoyanov (PPE), písemně.(BG) Rád bych poblahopřál zpravodaji za jeho znamenitou práci a prospěšnou spolupráci na této zprávě. Chci znovu zdůraznit ten velký hospodářský a kulturní potenciál, stejně jako jedinečný charakter tvůrčích odvětví. Nacházejí se ve velmi křehké oblasti mezi hlavním proudem podnikání a tvorbou kulturních produktů. Je potěšující, že i v současných podmínkách je toto odvětví jedno z nejdynamičtějších a nejinovativnějších v Evropě. Další věcí, kterou stojí za to zmínit, je, že nabízejí potenciál pro růst a poskytují pracovní místa pro přibližně 5 milionů lidí v EU. Bohužel můj návrh vybízející Evropskou komisi a členské státy k prodiskutování příležitostí pro vytvoření zvláštních evropských a národních fondů, které by poskytovaly zdroje pro půjčky pro tato odvětví za mírných podmínek, byl s malým rozdílem během hlasování ve Výboru pro kulturu a vzdělávání zamítnut. Jsem nicméně pevně přesvědčen o tom, že tato moje myšlenka se naplní a v blízké budoucnosti bude přijata. Myslím si, že toto je pro podporu a rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví mimořádně důležité, protože, kvůli tomu, že nejsou zcela komerčními činnostmi, potřebují měkké financování, které v dnešní době banky nejsou schopny poskytnout normálním způsobem pro jiná odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně.(PL) V Evropském parlamentu vyzýváme ke specifickému opatření – aby Evropská komise uznala tvůrčí odvětví jako jednu z nejproduktivnějších oblastí unijní ekonomiky, a proto aby přistupovala k jeho rozvoji jako k naprosté prioritě. Abychom toho dosáhli, chceme především zvýšit možnosti financování tvůrčího odvětví, jako pilíře inteligentního hospodářského růstu, z rozpočtu Unie. Je totiž možné vytvořit součinnost například mezi unijními programy pro podporu kultury, jako je Kultura 2007-2013, s již existujícími výzkumnými programy Unie (jako je osmý rámcový program, který podporuje technologický rozvoj EU), nebo rozšířit možnosti pro vynakládání finančních prostředků ze stávajících fondů (jako je například Evropský sociální fond). Doporučujeme rovněž podpořit rozvoj nových a inovativních finančních nástrojů (kompilace bankovních záruk, vratných záloh a inteligentních úvěrů), které by tvůrcům nebo malým a středním podnikům z tvůrčího odvětví usnadnily zahájit podnikání. Peníze samozřejmě nejsou všechno. Mezi jiným navrhujeme posílení spolupráce mezi kulturními a tvůrčími odvětvími a evropskými univerzitami, zvýšení počtu specializovaných přípravných kurzů pro mladé lidi a zlepšení mobility všech tvůrců a lidí působících v kultuře. Za tímto účelem zamýšlíme vytvořit mnohojazyčnou internetovou platformu, která by se používala pro výměnu zkušeností mezi tvůrci a v důsledku toho pro vytvoření stále hustší sítě kontaktů mezi všemi těmi, pro které je rozvoj tvůrčího odvětví v Evropě důležitý.

 
  
  

PŘEDSEDNICTVÍ: PAN JERZY BUZEK
Předseda

 
  

(1)Viz zápis


10. Prohlášení předsednictví
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předseda. – Včera odpoledne postihlo španělskou provincii Murcie zemětřesení. Nejméně sedm lidí zemřelo. Mnoho jich bylo zraněno. Před třemi hodinami o tom informoval pan Martínez Martínez. Jménem Evropského parlamentu bych rád vyjádřil upřímnou soustrast rodinám obětí. Těm, kteří byli zraněni, přejeme brzké zotavení. Obdivujeme také okamžitou reakci a snahy lidí v této provincii, kteří pomáhají při záchranných akcích. Právě odesílám španělským úřadům dopis vyjadřující soustrast v této situaci..

 
  
MPphoto
 

  Cristina Gutiérrez-Cortines (PPE).(ES) Pane předsedo, moc děkujeme za vaše slova soucitu a podpory.

Tragédie ve městě Lorca se začíná objasňovat. V současné době víme o osmi obětech, mezi nimiž jsou dvě těhotné ženy a dvanáctiletý chlapec. Více než 250 lidí bylo zraněno a zemětřesení postihlo více než 80 % budov. Znamená to, že od této chvíle bude prozatím mnoho obyvatel města Lorca bez domova. Velká část občanů také přišla o místa, kde pracují, a s nimi zmizely jejich naděje, očekávání a příležitosti.

Ve městě Lorca žije 70 000 obyvatel, 20 % z nich jsou přistěhovalci, které město přijalo, začlenilo a poskytlo jim nový život s novým smyslem. Vím, že původní i noví obyvatelé města Lorca s pomocí úřadů a všech ostatních se společně dokáží vydat na novou cestu ve svých životech. Musím také říci a vyzvat Evropskou unii, aby nikoho neopomněla a aby byla schopná pomoci těm, které zemětřesení postihlo, aby si uvědomila jejich bolest a stála při nich s otevřenou náručí a s nabídkou příležitostí.

Ráda bych vám všem velmi poděkovala a požádala o minutu ticha.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Předseda. – Prosím všechny, aby povstali. Budeme nyní držet minutu ticha.

 

11. Očista Evropy a program „Let's do it World 2012“ (písemné prohlášení)
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předseda. – Dámy a pánové, písemné prohlášení 0003/2011, které předložili paní Jordan Cizeljová, paní Gomesová, paní Lepageová, paní Morkūnaitė-Mikulėnienėová a pan Tarand o očistě Evropy a programu „Let’s do it World“, podepsala většina všech poslanců Parlamentu. Prohlášení bude podle čl. 123 odst. 3 a 4 jednacího řádu předáno všem, kterým je určeno, a bude zveřejněno spolu se jmény signatářů v textech přijatých na tomto zasedání. Pokud vím, paní Jordan Cizeljová chtěla o této záležitosti promluvit. Paní Jordan Cizeljová, máte slovo.

 
  
MPphoto
 

  Romana Jordan Cizelj (PPE).(SL) Pane předsedo, dámy a pánové. Nejprve bych vám ráda poděkovala za podporu, kterou jste tomuto písemnému prohlášení projevili. Tímto prohlášením jsme ukázali, že máme v letošním Evropském roce dobrovolnictví závazek k čistému životnímu prostředí. Ráda bych vás však vyzvala, abyste neskončili pouze u tohoto podpisu, ale pomohli zajistit, aby byla v příštím roce, v roce 2012, tato akce, tedy jednodenní akce týkající se očisty životního prostředí, úspěšná v co možná největším počtu zemí, ještě ve více zemích než doposud, a abyste tak podpořili ekologické skupiny ve vašich zemích.

 
  
MPphoto
 

  Indrek Tarand (Verts/ALE). – Pane předsedo, chtěl bych všem poděkovat za podporu této iniciativy. Budu velmi stručný. Bylo mi potěšením pracovat pod dohledem paní Jordan Cizeljové a ve spolupráci s paní Gomesovou, paní Morkūnaitė-Mikulėnienėovou a paní Lepageovou. Jedná se o pravou občanskou iniciativu, která ukáže, jak jsou občané schopni vést Evropu k lepší budoucnosti.

Jelikož však vím, že písemná prohlášení jsou kontroverzní otázkou a že se liší názory na jejich užitečnost, chtěl bych se omluvit kolegům a kolegyním, jež naše kampaň urazila, a chtěl bych též zopakovat slib, který jsem dal předsedovi našeho podvýboru, panu Danjeanovi: Slibuji, že během tohoto programového období již s písemným prohlášením nepřijdu.

Doufám, že mi pomůžete můj slib dodržet, a doufám, že se setkáme opět na akčním dni v roce 2012.

 

12. Hlasování
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předseda. – Dalším bodem je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti hlasování: viz zápis)

 

12.1. Mládež v pohybu: – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy (A7-0169/2011, Milan Zver) (hlasování)

12.2. Učení se v raném věku v Evropské unii (A7-0099/2011, Mary Honeyball) (hlasování)

12.3. Dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Mauritánií (hlasování)

12.4. Veřejné zakázky (B7-0284/2011) (hlasování)

12.5. Krize evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy (hlasování)

12.6. Přezkum iniciativy „Small Business Act“ (hlasování)
 

- Před hlasováním o pozměňovacím návrhu č. 9:

 
  
MPphoto
 

  Niki Tzavela (EFD). – Pane předsedo, my jakožto spoluautoři jsme se všichni dohodli na následujícím kompromisu: „Připomíná, že ve všech členských státech dochází ke zvýšenému neoprávněnému obchodování s padělky a pirátskými produkty, které se dováží ze třetích zemí, což ohrožuje konkurenceschopnost evropských malých a středních podniků.“

Všichni autoři jsme se na tom dohodli.

 
  
 

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

 

12.7. Unie inovací: proměna Evropy pro svět po krizi (A7-0162/2011, Judith A. Merkies) (hlasování)
 

- Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – Pane předsedo, ráda bych kolegy a kolegyně požádala, aby hlasovali pro pozměňovací návrh č. 1, neboť podporuje myšlenku více prostředků přidělených pro inovační politiku, ale odstraňuje znění, podle nějž prostředky ze společné zemědělské politiky…

(Předseda řečnici přerušil)

 

12.8. Úmluva MOP doplněná doporučením týkajícím se osob pracujících v domácnosti (hlasování)

12.9. Rezistence vůči antibiotikům (hlasování)

12.10. Kulturní dimenze vnější činnosti EU (A7-0112/2011, Marietje Schaake) (hlasování)

12.11. Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (A7-0143/2011, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid) (hlasování)

12.12. Sarajevo jako Evropské hlavní město kultury 2014 (hlasování)
 

- Po hlasování:

 
  
  

PŘEDSEDNICTVÍ: PANÍ DIANA WALLIS
místopředsedkyně

 

13. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
MPphoto
 

  Předsedající. – Nyní přejdeme k vysvětlení hlasování.

 
  
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Milan Zver (A7-0169/2011)

 
  
MPphoto
 

  Salvatore Iacolino (PPE). (IT) Paní předsedající, není pochyby o tom, že tato zpráva představuje krok kupředu ve vytváření nových vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi. Prosazuje více výzkumu, více inovací, více ze strategie EU 2020 v kontextu, který je čím dál relevantnější. Potřebujeme více vzdělávání na úrovni škol, více odborné přípravy, ale také více univerzit, abychom pracovali společně s mladými lidmi s cílem zajistit, že podpora kultury přinese přidanou hodnotu.

Budování vzdělávacích úspěchů je těžištěm této zprávy, a je také důvodem, proč jsme hlasovali pro. Větší mobilita pro mladé lidi, větší kapacita pro rozvíjení příležitostí k práci a pracovní trh, který musí brát v úvahu nejen mladé lidi pracující v daném kontextu, nýbrž všechna odvětví, která poskytují příležitosti pro růst mladých lidí.

 
  
MPphoto
 

  Sergej Kozlík (ALDE). (SK) Paní předsedající, podpořil jsem evropskou iniciativu Mládež v pohybu, jejímž cílem je do roku 2020 snížit podíl studentů předčasně ukončujících školní docházku z 15 na 10% a zvýšit podíl lidí s vysokoškolským vzděláním z 31 na 40 %. Jen pro srovnání, v USA má vysokoškolské vzdělání 40 % populace a v Japonsku 50 % populace.

V současnosti 14,4 % mladých lidí v Evropě ve věku 18 až 24 let má méně než vyšší sekundární úroveň vzdělávání a téměř 21 % mladých lidí je nezaměstnaných. Podporuji i to, že iniciativa Mládež v pohybu se zaměřuje na zabezpečení vzdělávání, které bude v souladu s potřebami trhu práce. Odhaduje se, že do roku 2020 podíl pracovních míst vyžadujících vysokou kvalifikaci vzroste z 29 na 35 %.

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Paní předsedající, evropské programy, které podporují mladé lidi, vyžadují bezvýhradnou podporu. Lidé, kteří jsou budoucností našeho kontinentu, jsou také těmi nejbezbrannějšími, nemám pravdu? A právě my musíme zajistit, aby se jim dostalo správného vzdělání, s přístupem k výhodám kultury a především s příležitostí učit se cizím jazykům, stejně jako s možností svobodně si zvolit, kde by chtěli své vzdělání dostávat. Ne každý má peníze a příležitost k tomu, aby si to dokázal sám zařídit. Dobré výsledky dosahované v mnoha programech na pomoc mladým lidem, jako je Erasmus a Leonardo da Vinci, ukazují, že jde o efektivní investici. Největší podporu potřebují mladí lidé žijící ve venkovských oblastech, kteří často nemají finanční prostředky potřebné k zahájení vysokoškolských studií a rovněž nemají příležitost najít v oblasti, kde žijí, práci jinde než v zemědělství.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, rád bych řekl několik slov o vynikající iniciativě pana Zvera Mládež v pohybu. Jde o jeden z příkladů úspěchu politiky EU. Dokonce euroskeptici nebo ti, kdo jsou k ní kritičtí, jsou toho názoru, že právě díky těmto programům pro mobilitu mládeže se podařilo dosáhnout určité přidané hodnoty, která přináší prospěch každému. Boloňský proces, kodaňský proces a další takové iniciativy jsou toho dobrým příkladem.

Zpráva pana Zvera podporuje tento trend, který již byl vnímán jako vítaný, a který vytváří nové příležitosti a předpoklady pro studium mladých Evropanů v různých zemích Evropy. Bude to pro nás způsob, jak si budeme moci skutečně vyměňovat osvědčené postupy. Jsem přesvědčen, že v dlouhodobém výhledu to bude tvořit jeden pevný základ pro hospodářský růst v Evropě, avšak důležitější než hospodářský růst je zapamatovat si, že právě prostřednictvím tohoto procesu mohou lidé, mladí lidé, růst jako jednotlivci a Evropané.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, napříč celou Evropou odsuzujeme generace mladých lidí k vystěhovalectví a chudobě. Odsuzujeme k dluhům generace dosud nenarozených a nepočatých, a to vše v zájmu udržení vysokého kreditu měnové unie.

V Irsku je HDP oproti nejvyšší zaznamenané hodnotě o 20 % nižší, což je jen těžko uvěřitelný údaj. V Řecku jsme svědky bouřlivých protestů proti úspornému balíku; a navíc víme, že ani nebude fungovat.

Když byla před rokem schválena příslušná pomoc, byla idea taková, že se bude jednat o okamžité nouzové řešení, o krátkodobě koncipované opatření a že touto dobou již bude Řecko po odeznění krize čerpat levné půjčky. Vidíme, že to nevyšlo. Ale než abychom přiznali svou chybu, raději nadále uplatňujeme v Portugalsku a v Řecku opět stejnou politiku.

Za naši domýšlivost požadujeme od svých voličů zaplatit opravdu vysokou cenu!

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Paní předsedající, těší mě, že jsme dnes přijali návrh usnesení nazvaný Mládež v pohybu: rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy, neboť toto usnesení poskytuje jasná doporučení a klíčové směry, jimiž by se země Evropské unie mohly a měly řídit s cílem zlepšit své systémy vzdělávání a odborné přípravy. Chtěla bych nicméně zdůraznit několik aspektů: zaprvé, vzhledem k tomu, že záměrem iniciativy Mládež v pohybu je dosáhnout hlavního cíle stanoveného ve strategii Evropa 2020, a sice snížení počtu lidí opouštějících školy bez kvalifikací z 15 na 10 %, postrádá opatření a doporučení zaměřená na zvyšování kompetencí, kvalifikací nebo profesní prestiže učitelů. Musíme jednoznačně chápat to, že povolání učitele je profesí, která vytváří tu nejvyšší přidanou hodnotu pro společnost, a musíme usilovat o zajištění toho, aby učitelé v evropských zemích byli těmi nejlepšími. Velmi souhlasím s výzvou v tomto dokumentu k tomu, aby byla Komisi předložena všezahrnující strategie zaměřená na podporu neformálního vzdělávání, a vyzvala bych k tomu, aby klíčová doporučení tohoto dokumentu byla přímo spojena s víceletým finančním rámcem.

 
  
MPphoto
 

  Bernd Posselt (PPE).(DE) Paní předsedající, dnes je zde s námi spolkové představenstvo Sudetoněmeckého landsmannschaftu a také Sudetoněmecká mládež. Energicky se věnují přeshraniční spolupráci s českou mládeží. V tomto ohledu má tato zpráva skutečně nedocenitelný význam, protože zahrnuje tři body: zaprvé meziuniverzitní kontakty, a to zejména v euroregionech a příhraničních regionech, zadruhé odbornou přípravu – nepotřebujeme totiž pouze akademické vzdělání – , a především zatřetí otázku jazykových dovedností.

Chtěl bych jasně říci, že miluji Shakespearův jazyk, ale myslím si, že je škoda, když spolu mladí hovoří jen jedním jazykem. Právě učení se jazyku sousedů a znalost menších jazyků bychom měli tímto rámcem také zvláště podpořit. Pravda je totiž ta, že člověk skutečně pozná kulturu svých sousedů, pouze pokud začne vnímat každodennost jejich jazykem. V této souvislosti je před námi mnoho práce, ale také mnoho příležitostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Sidonia Elżbieta Jędrzejewska (PPE).(PL) Paní předsedající, mimořádně mě těší, že Mládež v pohybu je nedílnou součástí strategie Evropa 2020. Těší mě také to, že zpráva, kterou jsme dnes schválili, věnovala pozornost důležitosti neformálního vzdělávání, chápaného jako vzdělávání prostřednictvím účasti v mládežnických organizacích a nevládních organizacích a prostřednictvím dobrovolnictví. Jsem si jistá, že neformální vzdělávání pomáhá mladým lidem stát se aktivními občany, učí týmové práci, pomáhá rozvíjet individuální zájmy a dává jim lepší šance nalézt práci – a to je něco, co je velmi důležité.

 
  
  

Zpráva: Mary Honeyball (A7-0099/2011)

 
  
MPphoto
 

  Jarosław Kalinowski (PPE).(PL) Paní předsedající, děti jsou naše budoucnost. Budou součástí uvědomělé společnosti v Evropě v budoucnu, a tak je velmi důležité vzdělávat děti od raného věku. Musíme našim dětem od nejranějšího věku vštěpovat pozitivní hodnoty a správné morální standardy. Vzdělávání by mělo být založeno na dobrých, pevných základech a poskytováno pedagogickým personálem s náležitým vzděláním a odbornou přípravou.

Musíme se usilovně snažit dosáhnout rovných příležitostí, aby všechny děti, bez ohledu na to, zda pocházejí z městských či venkovských oblastí či z bohatých, anebo chudých rodin, měly přístup k učení se v raném věku. V procesu odstraňování nerovností bychom měli věnovat obzvláštní pozornost venkovským společenstvím – kde mají děti mnohem omezenější přístup ke vzdělávacím a kulturním zařízením.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, je velmi důležité soustředit se na raná léta dětství a na vzdělávání v raném věku a péči. Proto jsem vřele přivítal zprávu paní Honeyballové, pro niž jsem sám byl stínovým zpravodajem.

S ohledem na tuto vynikající zprávu bych rád jasně řekl, že je to, doufejme, důležitost výchovy spíše než vzdělávání, kterou je zapotřebí zdůrazňovat, mluvíme-li o malých dětech. Je to proto, že všechny zásadní složky života daného člověka se jsou určovány během prvních několika let, a tak je zřejmě pravdou, že pokud děti mají jistou základní výchovu, bezpečné prostředí pro život, budou mít také šanci v budoucnu uspět.

Měli bychom proto zdůrazňovat význam výchovy spíše než vzdělávání. Na vzdělávání bude čas později, avšak, jak již bylo řečeno, tato zpráva posuzuje různé modely, které v Evropě existují, a základním předpokladem je, že bychom měli zajistit, aby od raného dětství nebyl ani jediný mladý člověk vyřazen: každý by měl mít příležitost žít dobrý, plnohodnotný život.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, minulé léto jsem měl to potěšení navštívit váš volební obvod a jednoho dne jsem vzal své děti na pláž. Vzpomínám, že jsem pozoroval své dvě dcerky, jak stavějí hrad z písku, aniž by dbaly na přicházející příliv – tak byly zaujaté mušlemi a větvičkami, jimiž svůj výtvor zdobily.

Neměl jsem to srdce je na přicházející příliv upozornit; dnes jsem měl obdobné pocity, když jsem si četl v hlasovacím seznamu. Máme před sebou tyto historické události – totiž současnou hospodářskou krizi, která na nás doléhá, propad v našem podílu na světovém HDP – a bavíme se tady o učení v raném věku, o našich povinnostech vůči Mezinárodní organizaci práce a o tom, zda by se mělo Sarajevo stát Evropským městem kultury.

Dovolte mi upozornit na příkrou a děsivou řeč statistik: v roce 1974 vytvářely státy západní Evropy 36 % světového HDP, dnes je to 26 % a v roce 2020 to bude 15 %. Zatímco si děláme starosti o učení se v raném věku, rozvíjíme všechnu tu propagandu kolem sjednocování Evropy, zatímco vydáváme publikace jako je „Válka o malinovou zmrzlinu“ (The Raspberry Ice Cream War) a dáváme našim dětem číst nechtěně vtipného „Kapitána Euro“ (Captain Euro), naši část světa předhánějí silnější země, které se poučily v oblasti výhod decentralizace a rozdělování pravomocí.

Nepřichází jistým krokem doba, kdy „všechna naše včerejší sláva bude slávou Ninive a Týru“?

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE).(LT) Paní předsedající, ráda bych zareagovala na nepravdivou informaci, kterou během dnešní dopolední rozpravy poskytl pan Tomaševski. Uvedl, že děti z Polské menšiny v Litvě nemají možnost studovat v polštině. Pro vaši informaci, Litva je domovem okolo 200 000 litevských občanů polského původu a je zde 62 škol, kde výuka probíhá pouze v polštině, a 34 škol s polskými třídami. Zatímco v Německu, kde jsou 2 miliony lidí polského původu, není jediná státní škola výhradně pro Poláky. Je třeba si povšimnout toho, že pouze v Litvě mohou občané polského původu získat vzdělání v polštině od mateřské školy až po univerzitu. To je ve světě ojedinělé. V Litvě sídlí pobočka bialystocké univerzity, jediná katedra polské univerzity mimo Polsko. V jenom průzkumu 42 % zástupců národnostních menšin v Litvě uvádělo nedostatečnou znalost litevštiny jako nevýhodu při soutěžení o pracovní místa. Je podivné poslouchat kritiky litevského práva v oblasti vzdělávání, které odráží tuto právní úpravu v Polsku, a já bych ráda položila řečnickou otázku: má pan Tomaševski pocit, že se s národnostními menšinami špatně zachází i v Polsku?

 
  
MPphoto
 

  Anna Záborská (PPE). (SK) Paní předsedající, již v rozpravě jsem říkala a ocenila, že paní Honeyballová se snažila nalézt shodu napříč celým politickým spektrem.

Navzdory tomu jsem se však při závěrečném hlasování zdržela hlasování, protože si myslím, že tato zpráva v mnoha bodech zasahuje do záležitostí národních států. Nejvíc je to vidět v tom, že vítá barcelonské cíle navzdory tomu, že barcelonské cíle skončily fiaskem právě proto, že to byla jen určitá čísla nadiktovaná centrálně z EU jednotlivým členským státům.

Dle mého názoru musíme nechat kompetenci členským státům, aby si určily množství potřebných předškolních zařízení, protože to není jen záležitost počtu, ale je to záležitost i kvality a kultury dané země. Velmi lituji, že jsem tuto zprávu nemohla podpořit, ale v zásadních věcech odporovala přesvědčení, které vyznávám.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Paní předsedající, dětství má nepochybně zásadní význam pro fyzický, psychický a sociální rozvoj dítěte. Proto si musíme uvědomit, že návratnost investic do předškolního vzdělávání je zárukou budoucího růstu. Kromě toho již mnohé studie prokázaly, že takto využité finance přinášejí nemalé hospodářské a společenské výhody ve střednědobém i dlouhodobém horizontu.

Nejlepším a nejpřirozenějším zabezpečením podpory tohoto druhu je ochrana rodiny jako základního článku společnosti. Rodiče jsou přeci prvními a nejdůležitějšími učiteli svých dětí, a právní rámec by tedy neměl obsahovat taková ustanovení, která penalizují rodiče za to, že se osobně starají o opatrování svých dětí, a to především v raném věku. Tato agenda je ve výlučné kompetenci členských států. Je více než žádoucí, aby Unie prostřednictvím své koordinační funkce přispívala ke zlepšení stavu v jednotlivých členských státech.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0193/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, příznivci společné rybářské politiky často upozorňují na to, že pro ryby neexistují státní hranice. Říkají vám to tak, jako by to byl nějaký originální pohled na věc – opravdu, plavou, kde chtějí, kdo by to byl řekl!

Skutečnost je však taková, že místní příslušnost a vlastnická práva jsou jediným bezpečným základem pro ochranu živočichů. Podíváte li se na země, které vedou úspěšnou politiku ochrany živočišných druhů v oblasti rybolovu – ať již to jsou Falklandské ostrovy, Island, Norsko, Nový Zéland – všechny tak učinily na základě toho, že daly kapitánům pocit vlastnictví, takže mají zájem chovat se k rybám jako k obnovitelnému zdroji. Již Aristoteles moudře říkal, že o to, co nikomu nepatří, se nikdo nestará.

Společná rybářská politika bohužel definuje populace ryb jako společný zdroj, k němuž mají všechny národy společný přístup. A tak došlo k ekologické kalamitě, která ochromila populace ryb v Severním moři.

Obzvlášť aktuální je nyní skutečnost, že v uplynulých letech došlo k migraci makrel z vod společné rybářské politiky do teritoriálních vod Islandu. Obávám se, že tím se staly majetkem Islandu. Nemá smysl si na to stěžovat. Je to naše smůla a jejich štěstí. Může se stát, že to bude za několik let naopak, a pak to bude štěstí pro nás. Do té doby nejlépe a nejjistěji zajistíme, abychom s rybami zacházeli jako se zdrojem, který tu vždy bude, tak, že uznáme vlastnická práva lidí, kteří vodu vlastní v rámci námořního práva.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0297/2011

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, rostoucí ceny ropy na celosvětových trzích nejen že způsobily krizi v odvětví rybolovu, neboť paliva jsou obecně již osvobozena od daní a rostoucí ceny na celosvětových trzích mají dopad na všechny rybáře na světě – v Evropské unii i mimo ni. Zadruhé, nárůst prahové hodnoty de minimis by měl být přijat jako příležitost pomoci rybářům, aby mohli pracovat – a rybám – způsobem, který bude ekologičtější a udržitelnější. Zatřetí, pouhým zlevněním cen paliva tohoto cíle nedosáhneme. Jednoduše řečeno, očekávám, že i členské státy přijdou v tomto ohledu s inovativními a užitečnými řešeními.

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE).(ES) Zaprvé, paní předsedající, bych chtěla poslat všechnu svou podporu všem lidem ve městě Lorca ve španělské provincii Murcia, osmi obětem včerejšího zemětřesení a jejich rodinám a 250 obyvatelům, kteří byli zraněni.

Hlasovala jsem pro tento společný návrh usnesení, a nenásledovala jsem tak moji skupinu, neboť mne znepokojuje, jak obtížnou dobou toto odvětví prochází, a že se tato situace zhoršila kvůli nárůstu cen ropy.

Zvýšení podpory de minimis podnikům z 30 000 na 60 000 EUR na období pouhých tří let jim může v této složité situaci pomoci. Navíc musím uvést, že tento nárůst neznamená žádné zvýšení v rozpočtech Evropské unie. Její použití musí zároveň zajistit ekologickou a sociální udržitelnost a nemělo by narušit hospodářskou soutěž mezi členskými státy.

Evropský rybářský fond však musí i nadále tento sektor podporovat, aby se snížila závislost rybářů na fosilních palivech, aby byla činnost tohoto odvětví efektivnější a aby získalo inovativní návrhy, jež musí tomuto mořskému odvětví poskytnout nové příležitosti.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Paní předsedající, s radostí jsem tato doporučení podpořil.

Rybaření – stejně jako zemědělská činnost – jsou velmi riziková povolání. Není chráněno před rozmary počasí, podléhá stavu kvót a samozřejmě též rozmarům populací ryb a zásob. A nyní se k tomu navíc přidává náhlý nárůst cen ropy.

Řešení bude muset nakonec přijít z Evropské unie, která se nyní stává soběstačnější, co se týče obecnějších dodávek energie, samozřejmě včetně obnovitelných energií. Také si však myslím, že se potřebujeme zaměřit na výzkum oblastí v rámci Evropy, které dříve prozkoumány nebyly, neboť to nebylo z hospodářského hlediska únosné. To se nyní mění. Myslím si, že pokud bychom mohli v rámci Evropy navýšit dodávky, automaticky by se tím snížily celosvětové ceny a také bychom se tak samozřejmě stali méně závislými na dodávkách z nedemokratických režimů.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0286/2011

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). (SK) Paní předsedající, plně souhlasím s požadavkem, že posouzení vlivu na malé a střední podniky ve všech relevantních legislativních návrzích se musí vykonávat systematicky na vnitrostátní, ale i na evropské úrovni, neboť tyto podniky jsou skutečnou páteří evropského hospodářství a jako takové zabezpečují více než 100 milionů pracovních míst.

Současná praxe však ukazuje, že na regionální a místní úrovni je přístup k finanční podpoře pro počáteční etapy inovace a na podporu začínajících a malých inovativních obchodních společností v EU nadále velmi neadekvátní a nerovnoměrný.

Tuto heterogenitu potvrzuje i zjištění, že pomocí zprostředkovatelských bank bylo plně zpřístupněných 75 % z celkových 21 miliard EUR 21 vyčleněných na finanční podporu, z nichž mohlo těžit jen 50 000 z celkového počtu 23 milionů malých a středních podniků.

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell (PPE). – Paní předsedající, členové strany Fine Gael mne požádali, abych se o této záležitosti vyjádřil jménem všech našich čtyř členů skupiny PPE.

Pevně podporujeme hlavní náplň každého usnesení, jako je toto, na podporu malých a středních podniků. Víme, jak jsou malé a střední podniky důležité pro irské i pro evropské hospodářství. Nevidíme však důvod, proč by do této zprávy měla být začleněna zmínka o CCCTB. Zdá se mi, že propagandě bezmezně věříme, ať má jakoukoli příchuť. Například v Německu nyní říkají, že začínají o celé této CCCTB pochybovat.

Pomozme tedy malým a středním podnikům, avšak nevkládejme do ustanovení tohoto typu konkrétní propagandu. CCCTB má svá pro i proti. Nenahrazujme podporu ideologií. Měli bychom malým a středním podnikům maximálně pomoci, není ale nutné, abychom neustále zaváděli tyto podmínky.

Hlasovali jsme proti CCCTB, ale nehlasovali jsme proti celé zprávě, protože jsme nechtěli oddálit takovou podporu, kterou malé a střední podniky potřebují, a já jsem rád, že jsem dostal příležitost o tom zde promluvit.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Pane Mitchelli, zeptám se vás na jednu věc. Mohl byste nám říci, co znamenají ty iniciály?

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell (PPE). – Paní předsedající, jsem rád, že jste to řekla. Myslel jsem si, že se mne zeptáte, zda jsem na začátku hovořil lotyšsky! CCCTB označuje společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base).

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Domnívala jsem se, že naši hosté jistě ocení, když budou vědět, o čem hovoříme.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 

  Reinhard Bütikofer (Verts/ALE). – Paní předsedající, chtěl jsem se pouze zeptat, jestli může být něco označeno za ideologii jen proto, že to v Irsku nemají rádi.

 
  
MPphoto
 

  Gay Mitchell (PPE). – Paní předsedající, nejde zde o to, co v Irsku máme či nemáme rádi. Jsme členové Evropského parlamentu a budeme své názory prosazovat. Žádní představitelé z jiných členských států nám nebudou říkat, co máme dělat. V této zemi nemusíme dělat to, co mají rádi v jiných členských státech. Každý členský stát sem posílá poslance, aby prosazovali své názory. My si myslíme, že případ CCCTB, již nyní v Berlíně pomlouvají, je určitý typ propagandy, která se zrodila v něčí hlavě. Důvody hovořící v její prospěch nebyly prokázány. Má svá pro a proti a my bychom k ní neměli být nuceni politickou korektností jakékoli příchutě.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Tento bod se týká vysvětlení hlasování.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, co se týče společné daně z příjmu právnických osob, představovala by pro Evropskou unii velmi náročnou vyhlídku, protože každý z 27 členských států je velmi odlišný. Velmi se liší jejich hospodářské struktury, i když zde samozřejmě existuje jednotný trh, je velmi důležité zajistit, aby malé a střední podniky, které v podstatě představují páteř evropského hospodářství, měly poměrně stejné příležitosti pro hospodářskou soutěž.

V současné době tomu tak není a v tomto smyslu je velmi důležité, že se nyní provádí přezkum malých a středních podniků. Například já pocházím z Finska a velmi jasně si uvědomuji, že finské společnosti jsou velmi daleko od centra vnitřního trhu a z toho důvodu vedou logistické náklady – náklady na dopravu – ke značnému navýšení cen produktů. I v rámci Evropské unie proto potřebujeme různé systémy kompenzací prostřednictvím zdanění, ale i jinými způsoby, aby mohl být stav konkurenceschopnosti pro všechny spravedlivější.

Je velmi důležité, že taková zpráva, jako je tato, vznikla, a je také důležité, abychom se zaměřili na posouzení společností ve vzdálených oblastech na severu, aby byly tyto společnosti schopné za stejných podmínek konkurovat jiným evropským společnostem.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Paní předsedající, zaprvé souhlasím s tím, co náš vedoucí, pan Mitchell, řekl o CCCTB, a podle toho jsem hlasoval. Rád bych se však zaměřil na jiný bod.

– Rád bych se zmínil o tom, že bylo pozoruhodné, že záležitost padělání byla vznesena formou ústního pozměňovacího návrhu. Je to nešťastné, protože padělané zboží způsobuje podnikům po celé Evropě obrovské škody a nebylo to dostatečně zdůrazněno ani probráno.

Velké množství tohoto zboží pochází ze třetích zemí a vlády těchto zemí tomu napomáhají, což umožňuje, že zboží přicházející do Evropy zde nalézá bezpečné útočiště. Musíme na tyto země otevřeně ukázat prstem a učinit proti nim opatření, neboť mají obrovský vliv na legitimní podniky v Evropě. Je načase říci: Už dost!

 
  
  

Zpráva: Judith A. Merkies (A7-0162/2011)

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Paní předsedající, rychlejší rozvoj, efektivita, včetně efektivity nákladů, a větší konkurenceschopnost představují nejlepší způsoby, jak vyřešit hospodářské problémy. Abychom těchto cílů dosáhli, potřebujeme pracovat společně na inovacích. Velmi důležité zde je zdůraznit tvůrčí schopnosti občanů, například tím, že dáme zaměstnancům prostor k návrhům, jak zlepšit pracovní postupy. Dalším faktorem podporujícím inovace je spotřeba a konkrétním příkladem toho, jak lze spojit tvůrčí schopnosti občanů se záměrem využívat moderní technologie, jsou aplikace iPhone, které vyvíjejí evropští spotřebitelé.

Posílení znalostní základny tím, že zapojíme společně podniky, instituce poskytující znalosti a samotné občany, představuje významný faktor pro dosažení cílů Unie inovací. V tomto ohledu bude nutné dosáhnout plného zapojení veřejných a místních orgánů. Základním cílem inovací je zachovat v Evropě vysokou úroveň prosperity. Doufám, že navrhované spojení sil přispěje k podpoře procesu inovace a napomůže vytvořit hospodářskou stabilitu. Proto tedy tuto zprávu podporuji.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, bohužel jsem neměl příležitost vystoupit při včerejší rozpravě, ačkoliv jsem byl přítomen. Chtěl bych nicméně vyjádřit svou podporu především těm řečníkům, kteří zdůrazňovali, že inovace a výzkum se musí uplatňovat i v odvětví zemědělství. Zemědělství není „zastaralé“ ekonomické odvětví – jedná se o moderní odvětví a i toto prostředí zaznamenává činorodost, výzkum a inovace.

Evropské zemědělství stojí přinejmenším před třemi velkými výzvami. Konkrétně se jedná o zajištění potravin pro obyvatelstvo, o udržování životního prostředí a o výrobu energií. Tyto mnohdy velice rozrůzněné cíle vyžadují systematické pronikání vědy v současnosti i do budoucna.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Ziobro (ECR).(PL) Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu o Unii inovací. Inovace jsou pro rozvoj Evropy samozřejmě klíčové. Podle mého názoru je ale naprosto zásadní podporovat inovace v sektoru malých a středních podniků, zvláště v nových členských státech Evropské unie, jež jsou v tomto ohledu do jisté míry pozadu. Jak vyplývá z mnohých analýz, je to právě dění v tomto sektoru, které rozhoduje o tom, zda bude evropské hospodářství zítřka konkurenceschopné ve vztahu k ostatním velkým světovým ekonomikám.

Je třeba mít na paměti – jak ukazuje průzkum provedený společností Ernst & Young –, že tři čtvrtiny žádostí o dotace na výzkum a na pořízení nových technologií, které v Evropě podají malé podniky, bohužel banky zamítají. Financování představuje závažný problém, a proto bychom měli přesvědčit jednotlivé členské státy, aby v této oblasti malé a střední podniky podporovaly. Bez této podpory se totiž nedokáží vyrovnat s rostoucí konkurencí ve světové ekonomice.

 
  
MPphoto
 

  Jacek Olgierd Kurski (ECR).(PL) Paní předsedající, podpořil jsem tuto zajímavou a obsažnou zprávu o proměně Evropy pro svět po krizi. Učinil jsem tak v naději, že ve zprávě navržený postup omezí rostoucí disproporce v rozvoji mezi jednotlivými členskými státy EU a zpomalí „odliv mozků“, který tato zpráva – na můj vkus až příliš uhlazeně – nazývá intelektuální mobilitou. Proto musíme v zájmu zajištění udržitelného rozvoje Evropy vyčlenit více finančních prostředků na rozvoj inovací a na výzkumné projekty v nových členských státech EU.

Měli bychom nabádat vlády, aby – stejně jako v případě rostoucích rozpočtových prostředků každoročně vyčleněných na výzkum – stanovily určité minimální procento rozpočtových prostředků, jež musejí být použity na projekty v oblasti výzkumu a vývoje. Částka vyčleněná na výzkum a vývoj by nicméně v žádném případě neměla být snížena v rámci budoucích rozpočtových plánů týkajících se současných priorit Evropské unie, například společné zemědělské politiky nebo politiky soudržnosti. Ty totiž svou úlohu plní dobře.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek (ALDE).(SV) Paní předsedající, navzdory tomu, že inovace jsou pro hospodářský a sociální rozvoj v Evropě tak neuvěřitelně důležité, nemá dosud EU žádné společné předpisy týkající se inovací. Je proto mimořádně důležité, že tento návrh předložila Komise a paní komisařka Geogheganová-Quinnová.

Pokud nyní stanovíme pravidla, jež mají být zavedena, musíme v rámci tohoto dokumentu a v rámci Unie inovací velmi usilovat o jejich zjednodušení a o odstranění veškeré nadbytečné byrokratické zátěže. Zjednodušení pravidel je zvláště důležité, protože každý výzkumný pracovník, každé průmyslové odvětví a každý malý podnik to považuje za největší překážku pro využívání finančních prostředků EU a pro soustředěnou spolupráci v oblasti zlepšení situace na poli inovací v Evropě.

Rovněž musíme zajistit daleko efektivnější řízení. Musíme se soustředit na skutečně veliké projekty a nerozptylovat peníze do velikého množství různých oblastí, jak tomu je ve všech ostatních případech. Závěrem chci zdůraznit, že Unie inovací může být skutečně dobrým nástrojem pro naše úsilí týkající se řešení klimatických problémů. Děkuji.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0296/2011

 
  
MPphoto
 

  Mitro Repo (S&D).(FI) Paní předsedající, každodenní život pracovníků v cizích domácnostech často charakterizuje nejistota, podhodnocení a nehlášená práce. Je s nimi nakládáno nerovně, nespravedlivě a špatně.

V Evropě jsou pracovníci v cizích domácnostech většinou migrující pracovníci, z nichž mnoho do země přicestovalo nelegálně. Nejsou vedeni v žádných záznamech, hrozí jim vykořisťování a jsou vydáni na milost a nemilost svých zaměstnavatelů. Úmluva MOP o pracovnících v cizích domácnostech a společná pravidla jsou primárními prostředky pro zajištění toho, aby byla dodržována lidská, zaměstnanecká a sociální práva pracovníků v cizích domácnostech, aby byla kontrolována a rozvíjena.

Bylo by naivní tvrdit, že v Evropě nejsou nelegální pracovníci. Jedná se svého druhu o moderní otrokářství. Tito pracovníci, často ženy, jsou ze všech nejzranitelnější. Netroufnou si stěžovat na to, že je s nimi špatně zacházeno, nebo že jsou terčem násilného chování či sexuálního vykořisťování. Otázka vykořisťování se ale netýká jen lidí ze zemí mimo EU: vykořisťujeme i vlastní občany. Zlepšení postavení pracovníků v cizích domácnostech by mělo být prioritou strategie Evropa 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, rád bych vyjádřil své názory k otázce pracovníků v cizích domácnostech. Předně souhlasím s těmi, kdo říkají, že lidé zaměstnaní v tomto sektoru – pochopitelně ve většině ženy – mají právo na spravedlivou mzdu a sociální služby. Rovněž naprosto souhlasím s těmi, kdo říkají, že zejména v této oblasti dochází k mnoha neuvěřitelným událostem a že zde existuje mnoho bezpráví.

Žádám však, aby byla při provádění souvisejících oprávněných požadavků věnována patřičná pozornost byrokracii. Například v Německu je realita taková, že já jako osoba, která z titulu svého zaměstnání coby pracovníka v cizí domácnosti podléhá těmto předpisům, si musím zajistit pomoc daňového poradce prostě proto, že je ve hře příliš mnoho administrativy a že jsou zákonné předpisy příliš složité. To stojí spoustu starostí, času a peněz. Ti, kdo se chtějí vyhnout byrokratickým předpisům, pak většinou platí své zaměstnance hotově, čímž přispívají – často nevědomky – k problému nelegálního zaměstnávání. Proto vyzývám, aby byla v této oblasti věnována pozornost míře byrokratické zátěže.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0295/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, jako zkušený zemědělec bych rád přispěl několika komentáři k této záležitosti. První poznámka se týká toho, že je správné, že musí být naším cílem omezit používání antibiotik, především v živočišné výrobě. Úhelným kamenem našeho snažení by mělo být v tomto ohledu heslo „co možná nejméně“. Má druhá poznámka se týká potřeby analýzy statutu quo, jinak řečeno analýzy údajů vypovídajících o aktuálním dění v jednotlivých členských státech Evropské unie. Na této analýze se pochopitelně musejí podílet všechny členské státy. Třetí poznámka se týká potřeby dalších vědeckých studií, aby bylo možno analyzovat rizika a aby je bylo možno účinně eliminovat. Začtvrté skutečně nepotřebujeme ideologické strašáky. Ideologie nesmí nahradit vědu.

 
  
  

Zpráva: Marietje Schaake (A7-0112/2011)

 
  
MPphoto
 

  Mitro Repo (S&D).(FI) Paní předsedající, tato zpráva si zaslouží podporu. Evropa je právem považována za hospodářského giganta: mohla by rovněž stejně tak být gigantem kulturním.

Ve vší své kulturní rozmanitosti je EU soudržným, a přesto různorodým společenstvím hodnot. V mezinárodní politice má kultura zásadní význam. Je jedním z lidských práv a každý člověk a národ má právo se jí těšit. Kultura je také spojena s lidským blahobytem a vyrovnáváním se s životními situacemi všeobecně.

Kulturní politika rovněž umožňuje EU propojení s jinými zeměmi, s nimiž se nedospělo ke shodě na žádné jiné formě partnerství. Obzvláště důležitá je také podpora pro kulturní dimenzi v těch zemích severní Afriky, které nyní budují novou, demokratičtější společnost. Dvoustranný rozvoj a obchodní dohody by vždy měly vyžadovat nejen prvky sociální odpovědnosti, nýbrž také prvky kulturní. Měli by také existovat odborníci na kulturu přidružení k Evropské službě pro vnější činnost, aby kultura mohla být učiněna součástí zahraniční politiky EU soudržnějším a systematičtějším způsobem.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Paní předsedající, kulturní dědictví evropských zemí je samo o sobě hodnotné. Přestože mezi nimi existuje mnoho kulturních rozdílů, členské státy si již ve světě udělaly dobré jméno, které přitahuje občany jiných zemí, kteří by z těchto kulturních zdrojů rádi čerpali. Politickou a hospodářskou pozici Evropské unie lze posílit podporováním unijní identity a kulturní hodnoty.

Významnou roli v oblasti kultury nyní hrají nové technologie, které lidem rovněž umožňují uplatňovat základní lidská práva. Zejména v zemích, jež se nacházejí v sevření cenzury, jsou aktivita občanů a přístup k informacím udržovány pomocí nástroje internetu. Unie proto musí podporovat svobodu internetu na světové scéně a významným způsobem přispívat k rozvoji kultury a informovanosti lidí v uzavřených společnostech. Mladá generace navíc potřebuje soudržnou strategii týkající se mobility pro posílení rozvoje v oblasti vědy a kultury. Podporuji opatření pro kulturní diplomacii, kterým rovněž může napomoci práce parlamentních delegací. Proto jsem tuto zprávu podpořil.

 
  
MPphoto
 

  Zbigniew Ziobro (ECR).(PL) Paní předsedající, prohlášení a poznámky obsažené v této zprávě jsou výjimečně cenné a případné. Chtěl bych zde poukázat především na výroky zdůrazňující to, že Evropská unie má povinnost přijmout opatření na celém světě s cílem podporovat dodržování svobody projevu, svobody tisku a svobody přístupu k audiovizuálním sdělovacím prostředkům. Velmi vhodná je také výzva k tomu, aby Evropská komise celosvětově prosazovala svobodu internetu, vzhledem k hrozbám pro tuto svobodu, o nichž čím dál častěji čteme a slyšíme.

Přestože s potěšením zaznamenávám, že voláme po hodnotách, které my Evropané považujeme za základní, přiznávám rovněž, že jsem tuto zprávu podpořil s určitým pocitem smutku. Uvědomuji si, že někdy vyzýváme k tomu, aby tyto základní hodnoty byly prosazovány v ostatních částech světa, zapomínáme však na to, že jsou porušovány v některých členských státech Evropské unie. Příkladem je to, co se děje v Polsku v souvislosti s novináři, kteří jsou kritičtí k vládě. Jsou hromadně odstraňováni z veřejných sdělovacích prostředků a představitelé vlády se pokoušejí zavřít nezávislý deník Rzeczpospolita v soukromém vlastnictví, který je druhým největším kvalitním deníkem v Polsku a je kritický, jen tak mimochodem, k pozici vlády. Zatímco se zabýváme záležitostmi nastolenými v této zprávě, měli bychom se postavit i proti tomuto.

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, je velmi důležité, aby kulturní dimenze byla rovněž zařazena do rozpravy o zahraniční politice.

Myslím si, že jsme dospěli k tomuto rozhodnutí proto, že při současných nepokojích na Blízkém východě jsme si uvědomili, že jsme na kulturní dimenzi po celá desetiletí zapomínali: například ve vztazích Evropské unie se Sýrií. V Sýrii vládlo od roku 1963 stanné právo, které umožňovalo popravy bez soudního procesu, avšak jen málo evropských delegací, například delegace EU, tuto otázku nastolovalo. Obchod a finance získaly převahu nad lidskými právy.

Jak právě řekl pan Repo, lidská práva jsou rovněž klíčovou součástí kulturní dimenze, když mluvíme o Evropské unii. To je důležité mít na paměti. Lidská práva, demokracie, toto pevné jádro: to je to, co musíme s větší vervou prosazovat i v evropské zahraniční politice, namísto vnímání věcí čistě z ekonomického hlediska.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacek Olgierd Kurski (ECR).(PL) Paní předsedající, podpořil jsem tuto zajímavou zprávu o kulturních dimenzích vnější činnosti EU. Jak může člověk příznivě nehodnotit tato prohlášení o opatřeních, která EU přijímá po celém světě s cílem prosazovat dodržování svobody projevu, svobody tisku, svobody přístupu k audiovizuálním sdělovacím prostředkům a tak dále?

Mám však dojem, že se až příliš zaobíráme situací mimo Unii a příliš málo nám záleží na standardech uvnitř Unie, kupříkladu v Polsku, protože právě v Polsku poté, co současná vládnoucí koalice získala kontrolu nad veřejnými sdělovacími prostředky, začala propouštět velké počty novinářů a zavírat jejich programy, z nichž všechny měly společnou jednu věc – kritiku současné situace. O svá místa tak přišli například takoví lidé, jako Jacek Sobala, Anita Gargasová, Jacek Karnowski a Wojciech Leszczyński. Novináři jako Joanna Lichocka, Tomasz Sakiewicz, Rafał Ziemkiewicz, Jan Pospieszalski, Grzegorz Górny, Tomasz Terlikowski, Bronisław Wildstein a Wojciech Cejrowski přišli o své programy – a to jsou jen některé příklady mezi mnoha dalšími. Umlčování svobody projevu v Polsku je hanbou pro celou Evropskou unii.

 
  
  

Zpráva: Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (A7-0143/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, ze všeho nejdříve bych ke zprávě paní Sanchez-Schmidové řekl, že je mimořádně důležité, abychom my v Evropské unii uznali vliv, který tvůrčí odvětví a kultura mají také na hospodářský růst v Evropské unii. Je velmi významný: 2,6 % HDP EU pochází konkrétně z tvůrčích odvětví, a tato odvětví též zaměstnávají 3,1 % pracovní síly EU. Mohli bychom proto říci, že během posledních několika let i desetiletí se jednalo o růstové odvětví a i v budoucnu takovým dál zůstane.

Mluvíme-li o kulturní dimenzi, je také důležité mít na paměti, že jde o něco jiného nežli pouze hospodářský růst. Je to také růst pro lidstvo, a na to by se nikdy nemělo zapomínat, když mluvíme o kultuře. V tomto ohledu by vliv kultury neměl být měřen podle růstu HDP: musíme si uvědomit také skutečnost, že člověk nevytváří růst HDP pouze tím, že se účastní tohoto upachtěného koloběhu, ale i tím, že žije jedinečný život lidských hodnot, a právě za tímto účelem musíme vytvářet ty správné podmínky a okolnosti. My, jakožto členové Evropské unie, bychom si to měli pamatovat, protože Unie nám příliš často předkládá zúžený obrázek sebe sama, jako stěží více než systém orgánů hospodářské spolupráce, a my pan zapomínáme na širší souvislosti.

Pokud jde o Sarajevo jako hlavní město kultury pro rok 2014, chtěl bych říci, že doufám, že se tento projekt uskuteční. Pro nás ve Výboru pro kulturu a vzdělávání to byla myšlenka a projekt, který jsme všichni sdíleli, neboť v roce 2014 si připomeneme sté výročí vypuknutí první světové války, jež začala incidentem právě v tomto městě. Symbolizuje vývoj událostí, k němuž v Evropě došlo. Chceme ukázat, že rok 2014 je rokem, který by značil začátek dlouhého období míru, nebo by byl pokračováním dlouhého období míru, které již začalo. Tohoto rozvoje míru a stability by se však také měly masivněji účastnit pobaltské země. Mělo by to dozajista větší význam pro širší Evropu.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0281/2011

 
  
MPphoto
 

  Hannu Takkula (ALDE).(FI) Paní předsedající, pokud jde o jako hlavní město kultury pro rok 2014, chtěl bych říci, že doufám, že se tento projekt uskuteční. Pro nás ve Výboru pro kulturu a vzdělávání to byla myšlenka a projekt, který jsme všichni sdíleli, neboť v roce 2014 si připomeneme sté výročí vypuknutí první světové války, jež začala incidentem právě v tomto městě. Svým způsobem symbolizuje vývoj událostí, k němuž v Evropě došlo. Chceme ukázat, že rok 2014 je rokem, který by značil začátek dlouhého období míru, nebo by byl pokračováním dlouhého období míru, které již začalo. Tohoto rozvoje míru a stability by se však také měly masivněji účastnit pobaltské země. Mělo by to dozajista větší význam pro širší Evropu.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Milan Zver (A7-0169/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tento návrh, neboť cílem této iniciativy je dosáhnout hlavních cílů strategie Evropa 2020, a sice snížení míry předčasného ukončování školní docházky z 15 na 10 % a zvýšení procentního podílu lidí s terciárním vzděláním z 31 na 40 % do roku 2020. Iniciativa „Mládež v pohybu“ se zaměřuje také na podporu mobility v oblasti učení, přičemž je také nezbytné zajistit, aby vzdělání poskytnuté mladým lidem bylo v souladu s potřebami trhu práce s cílem vybavit je dovednostmi a znalostmi, jež budou potřebovat. Mobilita je důležitá pro poznání jiných kultur, ale také pro lepší porozumění své vlastní kultuře. Méně než třetina obyvatelstva EU má vysokoškolské vzdělání, v porovnání s více než 40 % ve Spojených státech a více než 50 % v Japonsku, takže Evropa musí tyto počty zvýšit, aby tak mohla zvýšit i svou konkurenceschopnost v čím dál silnější světové ekonomice.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) V posledních letech se Evropská unie čím dál více zaměřuje na vytváření znalostní společnosti, která je schopna soutěžit se všemi ostatními ekonomikami na celosvětové úrovni. Se svou iniciativou Mládež v pohybu dala strategie EU 2020 mladým lidem klíčovou roli, a to s cílem splnit pět hlavních cílů do roku 2020: zaměstnanost, výzkum a inovace, klima a energetika, vzdělávání a snížení chudoby. Jde o ambiciózní cíle vzhledem k tomu, že současná situace je tak nestabilní a nutí mladé lidi žít v neustálém stavu nejistoty, velmi daleko od povzbudivé vyhlídky na stálé pracovní místo v budoucnu a na jejich místo ve společnosti. Bude nemožné upevnit ducha evropského občanství a uvolnit potenciál, který mladí lidé představují, pokud dostupné nástroje nenabídnou prostředky, kterých je pro dobré fungování věcí zapotřebí.

Členské státy by se měly zdržet přijímání úsporných opatření obnášejících škrty pro vzdělávací systém a zaměstnanost. Namísto toho by se měly zaměřit na vytváření platforem zahrnujících jak zaměstnavatele, tak pracovníky, univerzity, podniky a místní i regionální organizace s cílem poskytnout příležitosti v odvětví vzdělávání a odborné přípravy a zajistit, aby existovala dobrá mobilita a byly uznávány kvalifikace.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Mladé lidi tato krize zasáhla obzvlášť tvrdě a průměrná nezaměstnanost mládeže v EU je přes 20 %, což je dvojnásobek průměrné hodnoty pro dospělé, zatímco v některých členských státech přesahuje 40 %. Členské státy kvůli hospodářské krizi snižují investice do vzdělávání a odborné přípravy, což má přímý dopad na budoucí vyhlídky mladých lidí a na budoucnost EU. Investice do vzdělání jsou bezpochyby zásadní pro udržitelný růst a rozvoj a i v době hospodářské krize by financování programů pro mládež a vzdělávání nemělo být považováno za náklad, s nímž je třeba se vyrovnat nyní, ale spíše za investici do budoucnosti Evropy. Cítím, že iniciativa Mládež v pohybu zakotvená ve strategii Evropa 2020 může přispět k posílení stávajících programů pro vzdělávání, mobilitu a zaměstnanost pro mladé lidi a k povzbuzení členských států k dosažení cílů strategie EU 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro zprávu pana Zvera. V současné době příliš mnoho mladých lidí ve vzdělávání a odborné přípravě plně nevyužívá svůj potenciál. Tyto problémy vyžadují sjednocený postup na úrovni EU, aby mladí lidé byli lépe připraveni na trh práce. Potřebujeme politiky, které zahrnou kroky, které musí mladí lidé učinit při přechodu ze vzdělávání k zaměstnání. Podle mě je klíčové, aby mladí lidé a různé mládežnické organizace zapojeny do rozhodovacího procesu. To pomůže posílit jejich pocit sounáležitosti a pocit, že aktivně přispívají ke strategii pro mládež. Klíčovým cílem iniciativy Mládež v pohybu musí být posílení evropské soudržnosti. EU musí nasadit své vlastní finanční nástroje na pomoc mladým lidem, a to efektivnějším využíváním Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Iniciativa Mládež v pohybu je součástí strategie Evropa 2020. Zavádí 28 opatření, jejichž cílem je lépe přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy potřebám mladých lidí, povzbuzuje k využívání pomoci EU ke studiu či účasti v kurzu odborné přípravy v jiné zemi. Cílem této iniciativy je zvýšit mobilitu mládeže prostřednictvím zaměření se na zajištění toho, aby všichni mladí lidé v EU měli příležitost studovat v zahraničí, do roku 2020.

Tato zpráva, která si vysloužila můj hlas pro, upozorňuje na řadu situací zasluhujících zvláštní pozornost. S cílem zabránit tomu, aby tato iniciativa existovala pouze jako koncepce, je nezbytné, aby se k ní členské státy zavázaly, jak co do finanční podpory, tak co do jejího provádění, a je také důležité, aby pro ni byl přijat rozpočet EU.

Je zásadní překonat praktické bariéry a překážky pro mobilitu a měly by se zavést doplňující mechanismy s cílem zajistit, aby lidé s postižením dostávali stejné příležitosti jako kdokoli jiný. Mobilita studentů na sekundární úrovni vzdělávání není o nic méně důležitá a programy jako Comenius by se v členských státech měly lépe propagovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně.(FR) Ačkoli jsou evropská čísla vyjadřující nezaměstnanost mládeže mimořádně znepokojující – v lednu 2011 se nezaměstnanost lidí mladších 25 let v EU zvýšila na 20,6 % – zpráva o „Mládeži v pohybu“, stěžejní iniciativě strategie 2020, vyzývá členské státy ke zvýšení jejich investic do vzdělávání, odborné přípravy a mobility. Politiky týkající se mladých lidí, ať již se týkají raného, celoživotního nebo odborného vzdělávání, je nutno považovat za investici, nikoli náklady. Položení důrazu na lidský kapitál je zásadní pro budoucnost našich evropských společností. Zdůrazňování součinností mezi jednotlivými zapojenými činiteli, rozvíjení samostatnosti mladých lidí, přijímání opatření k zastavení předčasného ukončování vzdělávání mladými lidmi, opětovné potvrzení významnosti odborné přípravy a učňovství, přijetí závazného evropského kvalitativního rámce pro vzdělávací programy: to jsou ony druhy dobrých nápadů, u nichž je důležité, abychom je nyní na národní úrovni proklamovali. Je to proto, že úspěch strategie 2020 bude záviset na iniciativě a politické vůli států odpovědných za její provádění, neboť tyto politiky do značné míry zůstávají ve vnitrostátních pravomocích.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Mládež v pohybu je jednou ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 pro podporu inteligentního a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění. Mládež v pohybu nastiňuje klíčové směry činnosti pro posílení vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí prostřednictvím mobility, a tudíž pro usnadnění jejich vstupu na trh práce. Podle nedávných statistik 14,4 % mladých Evropanů ve věku mezi 18 a 24 lety ukončili školní docházku před dokončením sekundárního vzdělávání, a méně než třetina populace Evropské unie má vysokoškolskou kvalifikaci, oproti přibližně 40 % ve Spojených státech a 50 % v Japonsku. Je zásadní, aby mladí lidé mohli rozvíjet své dovednosti a schopnosti, které jim umožní vstoupit na trh práce a aktivně přispět k růstu Unie

Proto bezvýhradně podporuji a povzbuzuji tuto iniciativu, jejímž cílem je snížit míru předčasného ukončování školní docházky na 10 % a zvýšit procentní podíl lidí s postsekundárním vzděláním z 31 na 40 % do roku 2020. Konečně, jsem přesvědčen, že vysoce kvalitní vzdělávání a odborná příprava jsou nezbytné pro splnění požadavků moderního trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Podpořila jsem tuto zprávu z důvodu potřeby podpořit rámec pro zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě. Iniciativa Mládež v pohybu musí být politickou iniciativou, která bude podporovat programy pro vzdělávání, mobilitu a zaměstnanost pro dnešní mládež a bude podněcovat členské státy k dosahování cílů strategie Evropa 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Oceňuji vizi zpravodaje ve směru investic do budoucnosti mladých Evropanů, které je třeba uskutečnit. Mobilita v oblasti učení, stejně jako zlepšení šancí evropských studentů na nalezení prvního pracovního místa, podporuje posílení evropské identity a občanství, a ve svém důsledku zvyšuje zapojení mladých lidí do demokratických procesů Unie. Vzhledem k tomu podporuji snahy o zabezpečení kvality a dostupnosti mobility v oblasti učení, a ráda bych zdůraznila zpravodajovu zmínku o důležitosti povzbuzování většího počtu členských států, aby přijaly Evropskou chartu kvality mobility od Komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Mládež v pohybu je úžasná iniciativa, a já skupinu silně podporuji, dávám jí svou plnou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL), písemně. (EL) Zpráva se zabývá programem „Mládež v pohybu“, který umožňuje mladým, lidem a organizacím mládeže dělat více na evropské úrovni (semináře, setkání, výlety) a aktivně se zapojit do diskusí o politikách týkajících se mladých lidí, s finanční podporou od EU. K pozitivním bodům v této zprávě patří časté zmínky o důležitosti přístupu ke vzdělání, negativní postoj ke škrtům ve výdajích na vzdělávání a odbornou přípravu a výzva ke zvýšení jejich financování, aby při rovnosti všech ostatních věcí měli všichni možnost zapojit se do tohoto programu. Příležitost zúčastnit se dává rovněž mladým lidem ze sousedních zemí a zdůrazňuje potřebu stavět se proti diskriminaci na pracovišti. Obrovský význam je připisován pragmatickému systému stáží, který umožní všem důstojnou mzdu a přístup k sociálnímu zabezpečení, takže nebudou nahrazovat skutečná pracovní místa. Protože však tato zpráva obsahuje určité body, které jsou typické pro boloňskou politiku v oblasti vzdělávání, jejímž jsem odpůrcem, v tom, že odkazuje na potřebu formulovat programy v souladu s „potřebami trhu“, což podle mého názoru může ohrozit podstatu tohoto programu, hlasování jsem se zdržel.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Mladí lidé jsou v současnosti jednou ze skupin nejtvrději zasažených celosvětovou hospodářskou a finanční krizí. EU a členské státy mají povinnost podpořit konkrétní, účinná opatření umožňující přechod na trh práce, prostřednictvím lepšího vzdělávání, odborné přípravy a mobility. Iniciativa Mládež v pohybu reaguje přesně na tuto ambici a nabízí odpovědi na výzvy, jimž mladí lidé čelí, a napomáhá jim k úspěchu ve znalostní ekonomice.

Tváří v tvář nepřijatelným statistikám nezaměstnanosti mládeže jsem přesvědčen o tom, že kvalita vzdělávání a odborné přípravy, náležité začlenění do trhu práce a silný závazek k mobilitě mládeže jsou klíčové pro využití potenciálu všech mladých lidí a pro dosažení cílů strategie Evropa 2020.

Navíc, ačkoli se tato iniciativa zaměřuje na zaměstnání jako konečný výsledek, neignoruje otázky spojené se vzděláváním, zapojením mládeže, aktivním občanstvím, s mobilitou, výukou jazyků a s celou řadou dovedností, jež jsou dnes zásadní pro oblast neformálního vzdělávání.

Hlasuji pro tuto předloženou zprávu a vyzývám k intenzivnímu financování pro tuto iniciativu, která je nezbytná pro udržitelný růst.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni Collino (PPE), písemně. (IT) Iniciativa „Mládež v pohybu“ je důležitým referenčním bodem pro mladé evropské občany. V první řadě z finančního hlediska, neboť představuje další podporu evropských projektů pro mobilitu mladých studentů a zlepšuje evropské školy, přičemž podněcuje výzkum a diskusi o významnosti sjednocené Evropy a ukazuje, co může nabídnout. Přispění „Mládeže v pohybu“ k diskusi o definici evropského kulturního modelu není o nic méně důležité. Spolupráce mezi různými institucemi a učení se v různých disciplínách, které jsou v různých zemích vyučovány různě, také v závislosti na politickém povědomí vládnoucích tříd, rovněž klíčovým způsobem přispívá k definici evropské identity. Musíme zajistit, aby prostřednictvím našich mladých lidí byly tyto identity skutečně evropské a neumožnit, aby jediným modelem vzdělávání byl pro naše mladé lidi v budoucnu model americký, ačkoli samozřejmě až doposud představoval důležitý referenční bod. Evropská unie má všechny nástroje, které potřebuje k tomu, aby světu nabídla své hodnoty a myšlenky týkající se toho, jak chce a bude chtít, aby její děti vyrůstaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Mário David (PPE), písemně. (PT) Mladí lidé jsou do značné míry charakterizováni svou dynamičností, svou nesmírnou velkorysostí a ohromnou schopností učení a přizpůsobování se. Evropa s budoucností a Evropa, jejímž cílem je být čím dál konkurenceschopnější a dynamičtější, tento důležitý kapitál potřebuje. Program „Mládež v pohybu” obsažený ve strategii Evropa 2020 je proto důležitým souborem programů na podporu těch nejmladších lidí, s cíli, které jsou ambiciózní, avšak velmi jasné, v němž se sám vidím a do nějž se doufám lidé, na něž je zaměřen, významně zapojí. Tato iniciativa obhajuje potřebu dát většímu množství mladých lidí lepší přístup k pracovnímu trhu, což je velmi relevantní cíl vzhledem k úrovni, které nezaměstnanost mládeže v řadě členských států dosahuje. Zdůraznil bych také pozornost věnovanou důležitosti mobility mladých Evropanů, a to během jejich vzdělávání i pracovního života. Toto vzdělávání ve škále různých kultur a míst poskytne vzdělávání, které bude úplnější a bohatší, zatímco přispěje k budování skutečného pocitu „evropské odpovědnosti“, který pomůže stmelit/upevnit pojem evropského občanství obsažený ve Smlouvách. S cílem podpořit a posílit tato opatření hlasuji pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Programy podporující mobilitu studentů, jako jsou Erasmus, Erasmus Mundus a Comenius, přitahují čím dál více uchazečů. Stále však existují praktické překážky mobility, zejména pro získávání víz a zdravotní dokumenty v různých jazycích, pro převádění grantů do zahraničí a pro uznávání kvalifikací získaných v jiném členském státě. V roce 2004, kdy byl spuštěn výměnný program Erasmus Mundus, jsme s pomocí velké většiny v tomto Parlamentu dosáhli souhlasu Evropské komise s tím, že přijme nezbytná opatření k zajištění kvality v tomto programu. Byla dokonce vytvořena Evropská charta kvality mobility. Jenže po sedmi letech tu stále jsou tytéž překážky. Z tohoto důvodu chtěl Evropský parlament znovu zopakovat, jak moc jsou potřebné větší investice do vzdělávání a odborné přípravy. Zpřístupnění evropských programů na podporu mobility všem mladým lidem, bez ohledu na jejich dráhu nebo sociální zázemí, je klíčové, abychom jim poskytli lepší přístup na trh práce. Je načase, aby se členské státy skutečně zavázaly s cílem zaručit vysoce kvalitní odbornou přípravu pro všechny mladé Evropany.

 
  
MPphoto
 
 

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. (FR) Protože mladí lidé jsou budoucností Evropy a protože by bylo nezodpovědné z nich neučinit prioritu, když se potýkají s nezaměstnaností okolo 20 %, s nadšením jsem podpořila zprávu pana Zvera o zlepšování systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě. Pro řadu studentů konfrontovaných s čím dál většími požadavky na straně zaměstnavatelů je vstup na trh práce často skutečné martyrium. Z tohoto důvodu Evropský parlament velmi vřele přijal návrhy obsažené ve zprávě o „Mládeži v pohybu“: zvýšení investic do vysokoškolského vzdělávání, rozvoj mezinárodních programů podporujících mobilitu, uznání neformálně získaných schopností, boj proti předčasnému ukončování školní docházky a podpora mladých lidí při vstupu na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Závazek ke vzdělávání a odborné přípravě s cílem zlepšit kvalifikace mladých Evropanů je klíčovým cílem strategie Evropa 2020 a nástrojem, který považuji za zásadní pro boj s nezaměstnaností a podporu podnikání. Iniciativu Mládež v pohybu proto vítám, zejména pak její aspekt podporování a podněcování mobility studentů, a také uznávání kvalifikací, stejně jako důležitost připisovanou neformálnímu a informálnímu vzdělávání, které je často stejně důležité jako formální učení, a někdy dokonce i důležitější.

Chce-li Evropa úspěšně dosáhnout ambiciózních cílů strategie Evropa 2020, které kladou obzvláštní důraz na inovace, výzkum a odbornou přípravu, bude muset investovat do lépe kvalifikovaných mladých lidí a volit formy vzdělávání, které více směřují k budoucímu začlenění do trhu práce, a také věnovat zvláštní pozornost znalostem, které skutečně připravují mladé lidi na budoucnost.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva je o iniciativě „Mládež v pohybu“, která nakonec bude, jak doufáme, rámcem pro zkvalitňování systémů vzdělávání a odborné přípravy. Jde o jednu ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, jejímiž vzájemně provázanými prioritami jsou inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Tato iniciativa obsahuje 28 klíčových kroků a konkrétních opatření pro posílení vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí prostřednictvím mobility a zaměstnatelnosti, pro práci směrem k cílům strategie Evropa 2020 – snížit míru předčasného ukončování školní docházky na méně než 10 %, zvýšit míru terciárního vzdělávání z 31 na 40 % do roku 2020 a snížit nezaměstnanost – zejména nezaměstnanost mladých lidí – která se nyní pohybuje okolo 21 %. Proto, a také protože jsem zastáncem programu odborné přípravy pro mládež „Tvoje první zaměstnání zprostředkované EURES“, bych nemohl více souhlasit s návrhy nastíněnými v této zprávě, a hlasoval jsem pro ni s vědomím, že EU by měla nadále provádět a posilovat všechna opatření pro podporu našich mladých lidí. To je jediný způsob, jímž dosáhneme Evropy, která bude silnější a více založená na solidaritě a začlenění.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Předmět této zprávy a její rozsah znamenají, že nevyhnutelně skončí řešením důležitých otázek, v některých případech správně, v jiných nesprávně nebo velmi nedostatečně; v některých místech je rozporuplná.

Zmiňuje se, konkrétně v bodech odůvodnění, o důležitých otázkách, jako je snižování veřejných investic do vysokoškolského vzdělávání, zvyšování poplatků a následné rozšiřování sociální mezery, tato otázka však není v hlavní části usnesení náležitě pojednána. Zmiňuje se rovněž o problémech, které mnozí mladí lidé mají s účastí v programech podporujících mobilitu z finančních důvodů, problém vysoké míry předčasného ukončování školní docházky, a též nezaměstnanosti a nejistých pracovních míst mezi mladými lidmi.

Z tohoto jsou její rozpory evidentnější: podporováním cílů takzvané strategie Evropa 2020 nakonec prosazuje cestu, která vede k problémům, jež identifikuje, nejistých pracovních míst a nezaměstnanosti pro mladé lidi. Na jedné straně se zasazuje o konec diskriminace mladých lidí na pracovišti. Na druhou stranu její zmínka o pracovních stážích skrytě otevírá dveře pro odlišný status pro tyto pracovníky, a mýlí se, pokud jde o „ujednání o ochraně v práci u atypických a nejistých povolání“.

Z těchto důvodů jsme se zdrželi závěrečného hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Nestačí vyjadřovat zajímavé zásady, pokud neberete v úvahu realitu. Kvalitní vzdělávání od nejranějších let života je nezbytné pro zajištění rozvoje lidské bytosti a společností. Avšak finanční prostředky na kvalitní veřejné vzdělávání jsou čím dál menší a studenti se potýkají s nedostatkem grantů, nezaměstnanými rodinami a předčasným ukončováním studií, jako se to děje v Portugalsku s úspornými politikami, jež se provádějí.

Realitou jsou pak ostré divestice v těchto oblastech. Ve jménu krize stát ustupuje, což i zde ohrožuje jeho sociální roli a má za následek zhoršování nerovností v přístupu ke vzdělání, znalostem a kultuře. Výsledkem je znásobení a prohloubení sociálních nerovností.

Realitou v členských státech, jako je Portugalsko, je uzavírání tisíců škol, zvyšování nezaměstnanosti mladých lidí a snižování jistoty pracovních míst tisícovek učitelů a rovněž chronické nedostatečné financování státního systému vysokoškolského vzdělávání a zvýšené náklady na studium v jeho rámci. Realitou je, že rozpočty pro kulturu jsou radikálně snižovány na úroveň nouze.

Nejzávažnějším aspektem toho všeho je, že tato situace se ještě zhorší, pokud bude proveden agresivní program intervence vypracovaný Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Program Mládež v pohybu je iniciativa, která je pro strategii EU 2020 ústřední. Cíle programu Mládež v pohybu jsou podporovat vysokoškolské vzdělávání v Unii, zlepšovat kvalitu vzdělávání a odborné přípravy a podporovat mobilitu studentů zlepšením účinnosti stávajících evropských programů.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. (IT) Tato zpráva dodává klíčový prvek k evropské politice, jejímž cílem musí být poskytnout mladým Evropanům nástroje k tomu, aby byli konkurenceschopnější na trhu práce, který je čím dál globalizovanější. Zaměření na mobilitu studentů musí být prvním krokem při poskytování většího množství příležitostí zaměstnání našim mladým lidem. Bohužel statistiky nezaměstnanosti mládeže v mnoha členských státech musí být důvodem k obavám a úvahám. Podpora mladých lidí povzbuzováním dialogu mezi evropskými orgány a organizacemi mládeže je dobrým začátkem, avšak nelze ji považovat za konečný cíl. Měli bychom být schopni jim naslouchat a dát jim důvěryhodnost a důvěru. Pouze tímto způsobem budeme schopni vytvořit Evropu, kterou budou nové generace vnímat jako příležitost a nikoli jako mlýnský kámen.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro zprávu pana Zvera. Aby byla stěžejní iniciativa strategie EU 2020 „Mládež v pohybu“ úspěšná, orgány EU musí vytvořit pragmatickou, komplexní a širokou politiku podporovanou všemi členskými státy, která se zaměří na propojení oblastí odborného vzdělávání, odborných kvalifikací, celoživotního učení a učňovství s trhem práce, aby se zajistilo, že každý členský stát převzal skutečnou vlastní odpovědnost za vzdělávací systém EU. Mládež v pohybu je o usnadňování přechodu od učení se a odborné přípravy na trh práce pro mladé lidi Evropy. Jedním z cílů této politické iniciativy je snížit počet studentů předčasně ukončujících školní docházku a zvýšit podíl lidí s kvalifikacemi terciárního vzdělávání, přičemž důvodem je, že předčasné ukončování školní docházky je v rozporu s dynamikou a potřebami trhu práce a je také v přímém konfliktu s hospodářskou a sociální udržitelností Evropy obecně. Proto by se všichni hráči na trhu práce, včetně těch z odborných odvětví, podniků, odborů, ministerstev a veřejných služeb zaměstnanosti měli zapojit do strukturovaného dialogu o tom, jak zaručit profesní integraci mladých, podporovat formální/informální odbornou přípravu a nakonec rozvinout vzdělávací systém v EU, který bude schopný poskytnout profesní zajištění pro naše mladé lidi.

 
  
MPphoto
 
 

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. (DE) Tato zpráva znovu ukazuje, jak důležité je pro evropský rozvoj podporovat mobilitu našich mladých lidí ve všech oborech. Přizpůsobení studijních programů a odpovídajícího vzájemného uznávání musí být dosaženo ve všech oblastech odborné přípravy a vzdělávání, zejména pak v manuálních řemeslech, kde je toho hodně co dohánět.

Mělo by zde být také více kontroly ze strany příslušných vzdělávacích orgánů v dotčených zemích ohledně toho, zda je zapotřebí odstraňovat další bariéry, Kde došlo k jejich vytvoření na administrativní úrovni nebo na úrovni obchodních sdružení.

Mobilita na straně učňů také vede k lepšímu uznání mnoha řemesel a brání sociálnímu dumpingu, neboť je zde progresivní stupnice, která znamená, že pro stejnou úroveň odborné přípravy je přiznán tentýž plat.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) Lidový zdravý rozum říká, že „cestování rozšiřuje obzory“. Právě z této perspektivy podporuji myšlenku, obhajovanou ve zprávě pana Zvera, že financování vzdělávání a mobility mladých lidí je investicí do budoucnosti Evropy, nikoli dalším břemenem pro rozpočet, a to navzdory současné obtížné hospodářské situaci. Navíc něčí sociální zázemí nebo finanční situace by neměly omezovat jeho přístup k možnostem cestování do zahraničí. Překážkou by obdobně nemělo být ani postižení, a proto by měly být vyčleněny další finanční prostředky pro mladé lidi s postižením. Konečně, měla by být stanovena právně závazná práva s cílem předcházet neformálním pracovním místům a využívání, jejichž oběťmi by se mladí stážisté mohli stát.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, neboť uznává, že je nezbytné překonávat praktické překážky a bariéry mobility a dále podporovat uznávání doby strávené v zahraničí a kvalifikací z ostatních zemí EU. Navíc uznává, že lidé s postižením čelí ještě většímu množství bariér mobility než ti, kdo postiženi nejsou, a měly by se zavést doplňující mechanismy s cílem zajistit, že jim budou poskytnuty stejné příležitosti jako všem ostatním. Dále, studenti s rodinou (např. s dětmi) by rovněž měli dostat dodatečnou podporu, aby mohli překonat specifické výzvy, jimž budou čelit při účasti na vzdělávací mobilitě. Kvalitní mobilita je klíčová pro dosažení mezikulturního učení, osobního rozvoje a mnohojazyčnosti pro mladé lidi. Středem zájmu je zde zaměstnanost jako konečný výsledek a, vskutku, zaměstnanost je problémem vzdělávání, ale také zapojení mládeže a aktivního občanství. Stávající programy by se proto měly nadále zaměřovat na aktivní občanství a rozvoj klíčových schopností, neformálního vzdělávání a podporu evropské občanské společnosti. S cílem vyhnout se tomu, aby tato nová strategie existovala pouze jako koncepce, je nezbytné, aby se k ní členské státy zavázaly, pokud jde o finanční podporu i o její vnitrostátní provádění v jednotlivých zemích, a aby pro ni byl přijat rozpočet EU. Členské státy by to měly vnímat jako dlouhodobou investici, nejen do vzdělávání mladých lidí, ale i do budoucí prosperity svých konkrétních zemí a EU jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. (RO) Moje podpora pro program „Mládež v pohybu“ se rozumí sama sebou a je založená na principu. Snažili jsme se však k návrhu Komise navrhnout určitá doplnění, která jsme považovali za nezbytná.

Skutečně, ve zprávě přijaté bez jakéhokoli problému ve Výboru pro kulturu a vzdělávání a během plenárního zasedání Evropského parlamentu jsme zdůraznili, jak důležité je, aby byly členské státy zapojeny do procesu provádění a byly sledovány Evropskou komisí.

Vyzvali jsme také k tomu, aby úspěšné programy, jako je Celoživotní učení, dostaly v novém víceletém finančním rámci více finančních prostředků, a k lepší koordinaci mezi jednotlivými programy.

Náležitá pozornost by měla být zaměřena na mladé lidi, kteří se nacházejí v centru tohoto zastřešujícího programu, a měla by se pro ně vytvářet pracovní místa a příležitosti pro uplatnění, neboť jsou evropskými občany, na nichž my budeme v budoucnu závislí.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) V Evropě, která se dívá do budoucnosti, musí být přemýšlení o mladých lidech prioritou. Umožnit jim zvolit si nejvhodnější vzdělávací dráhu, usnadnit jim učení se cizím jazykům, aby mohli do světa práce přicházet vybaveni náležitými dovednostmi, nebo možná vstoupit do nového vzdělávacího či pracovního prostředí, znamená budovat budoucnost pro všechny země Evropské unie prostřednictvím energií univerzitních studentů a mladých pracovníků, kteří se společně setkávají v tomtéž hospodářském a kulturním tavícím kotli. Dnes více než kdy jindy věřím v jednu Evropu – ohnisko myšlenek a projektů – a právě proto jsem hlasoval pro zprávu pana Zvera. Pokud jde o strategii EU 2020, vytvoření sítě znalostí a příležitostí, nejen pro mladé lidi, ale také pro učitele a pro všechny, kdo pracují ve vzdělávání a odborné přípravě, znamená dodávat kyslík těm energiím, které musíme uvolnit, a to pomocí mobility našich mladých lidí, kteří se musí naučit žít v Evropě budoucnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Constance Le Grip (PPE) , písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Milana Zvera „Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy“. Myslím si, že v celé této zprávě je důležité podporovat různé programy, které byly zavedeny na evropské úrovni pro usnadnění mobility mládeže, které jsou přínosné jak co do získávání nových znalostí a schopností, tak co do rozvoje a opravdového evropského občanství. Na evropské úrovni je důležité, abychom po roce 2013 zvýšili kredity přidělované evropským programům pro podporu mobility, jako jsou Erasmus a Leonardo da Vinci, a učinili je trvalými, aby mohly přinést prospěch většímu množství mladých lidí – nejen studentům, ale také stážistům, mladým odborníkům a mladým zemědělcům. Myslím si rovněž, že je nezbytný posun směrem k většímu uznávání kvalifikací získaných prostřednictvím všech těch různých typů učňovského vzdělávání, neformálního či informálního, vzhledem ke schopnostem, které si tímto způsobem lze osvojit. Konečně bych ráda zdůraznila, že jedním z klíčových způsobů boje proti nezaměstnanosti mládeže je nadále přizpůsobovat systémy vzdělávání a odborné přípravy stále se vyvíjejícím potřebám trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně.(PL) Otázka systémů vzdělávání a odborné přípravy v současnosti nabývá na zcela odlišném a novém významu, než tomu bylo například před jedním či více desetiletími. V různých částech Evropy se setkáváme s úrovněmi vzdělávání, které nejsou stejné, a tak potřeba zlepšit situaci v této oblasti se zdá být neoddiskutovatelná. Je důležité, aby mladí lidé měli možnost hrát aktivní roli ve světě práce a rovněž v občanské společnosti v nejširším slova smyslu. Já sama jsem intenzivně zapojena do práce a podporuji práci související s Mládeží v akci i s Evropskou dobrovolnou službou, což je jedna z pěti operačních činností „Mládeže v akci“. Proto si myslím, že je důležité, aby Evropský parlament byl schopen nadále podporovat podobná opatření.

V současné době na mladé lidi nesmíme zapomínat. Měli by dostat šanci rozvíjet se a mělo by se jim pomáhat, aby mohli získávat nové dovednosti v ekonomice, která je čím dál mezinárodnější. Mládež v pohybu není pouze příležitostí pro mladé lidi stát se aktivními a dostat se k práci, ale je především způsobem, jímž mohou překonat svá vlastní omezení a slabé stránky, a je šancí pro rozvoj. Proto jsem zprávu pana Zvera podpořila. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Mládež v pohybu je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ obsažených ve strategii Komise Evropa 2020 pro podporu inteligentního a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění. Mládež v pohybu tvoří 28 klíčových činností a konkrétních opatření pro posílení vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí prostřednictvím mobility a usnadnění jejich přechodu ze vzdělávání na trh práce. To je dnes obzvláště důležité, neboť mladí lidé, kteří jsou jednou ze sociálních skupin nejsilněji zasažených celosvětovou finanční krizí a současně se na jejím zavinění téměř vůbec nepodíleli, musí být podpořeni při vstupu na trh práce, aby si mohli zajistit svou vlastní budoucnost a rovněž pozvednout ekonomiku. Mladí lidé jsou těmi, kdo budou rozhodovat zítra, a je nesmírně důležité, aby dnes mohli rozvíjet schopnosti, dovednosti a znalosti, které jim umožní aktivně přispívat k růstu a udržitelné budoucnosti Evropské unie během nadcházejících let a dosáhnout cílů stanovených ve strategii EU pro růst.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) V kontextu strategie Evropa 2020 jsou znalosti a dovednosti mladých lidí zásadní, má-li být dosaženo cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Mládež jako taková sehraje klíčovou roli při dosahování pěti hlavních cílů EU pro rok 2020: zaměstnanost, výzkum a inovace, klima a energetika, vzdělávání a boj proti chudobě. „Mládež v pohybu“, stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020, je zaměřena na zvýšení atraktivity vysokoškolského vzdělávání v Evropě, celkovou kvalitu všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy a mobilitu studentů a pracovníků prostřednictvím efektivnějšího využívání stávajících evropských programů. Proto je velmi podstatné hlasovat pro tuto iniciativu, abychom v budoucnosti měli mladé lidi, kteří budou čím dál více kvalifikovaní a připravení uskutečnit cíle strategie Evropa 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Iniciativa „Mládež v pohybu“ klade důraz na mobilitu pro účely učení, je však také zásadně důležité zajistit, aby výuka, jež je mladým lidem poskytována, splňovala potřeby trhu práce a v důsledku toho je klíčové dát mladým dovednosti a znalosti, které budou potřebovat.

Mladí lidé jsou bohužel jednou ze sociálních skupin nejhůře postižených celosvětovou finanční krizí a měla by jim být poskytnuta podpora pro vstup na trh práce a k tomu, aby byli schopni utvářet svoji vlastní budoucnost a podporovat ekonomiku. Vzdělávání a odborná příprava jsou klíčovými faktory pro větší prosperitu a větší sociální soudržnost v Evropě. Ústřední složkou strategie Evropa 2020 je jednoznačně mobilita studentů. Nabízí mnoho příležitostí pro duševní emancipaci studentů, pro boj proti předčasnému ukončování školní docházky, nezaměstnanosti a chudobě, jakož i pro rozvoj mezinárodní spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání, ale také v odborném vzdělávání a přípravě.

Mobilita studentů je navíc jednou z největších výzev evropské integrace. Tato mobilita by se nicméně měla uskutečňovat s finančními zdroji, které budou na úrovni souvisejících ambicí, a s odstraněním praktických překážek této mobility.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Dopady celosvětové hospodářské krize byly drastické zejména pro mladé lidi, a to po celém světě, ale také uvnitř EU. Nezaměstnanost mládeže v rámci EU dosáhla výše 21 %. To ještě zhoršuje skutečnost, že 15 % těchto mladých lidí předčasně ukončilo školní docházku, a chybí jim tak jakékoli kvalifikace pro trh práce. Cílem EU je snížit tuto míru na 10 % do roku 2020 a zvýšit podíl lidí s kvalifikací z univerzity nebo technické vysoké školy z 31 na 40 %. Aby mohlo být dosaženo těchto cílů musí na úrovni celé EU existovat uznávání vzdělávacích kurzů a odborné přípravy a kvalifikací. To je také jediný způsob, jak lze dosáhnout mobility mladých lidí, něco, co jim má pomoci obeznámit se s novými kulturami a společnostmi, aby také měli možnost stát se v nadcházejících letech sami úspěšnými mimo zemi, z níž pocházejí. Z toho důvodu je třeba odstranit překážky, které stále stojí v cestě, a zjednodušit postupy, zatímco stávající programy je třeba rozšiřovat a podporovat.

Zdržel jsem se hlasování, neboť jsem přesvědčen, že neproběhla žádná diskuse o tom, jak dosáhnout vzájemného uznávání kvalifikací získaných prostřednictvím kvalitativně odlišných metod vzdělávání a odborné přípravy. To platí zejména pro odborná řemesla, pro která není v Evropě žádný jednotný standard, podle nějž by se kvalifikace mohly měřit.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Zejména pro mladé lidi měla celosvětová hospodářská krize velmi závažné dopady, jmenovitě závažná zvýšení nezaměstnanosti mladých a míry předčasného ukončení školní docházky. Mladí lidé často zůstali bez jakýchkoli vyhlídek. V tomto kontextu je důležité zvýšit mobilitu mladých lidí v EU, aby, bude-li to zapotřebí, měli větší příležitost nalézt místo na jiném trhu práce. Základem pro to je vzájemné uznávání kvalifikací a kurzů vzdělávání a odborné přípravy. Hlasování o této zprávě jsem se zdržel, neboť nenavrhuje žádná konkrétní řešení této otázky, jak má vzájemné uznávání probíhat, když samozřejmě v mnoha oborech jsou vysoce kvalitativně odlišné metody vzdělávání a odborné přípravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. (LT) Členské státy Evropské unie čelí vysoké míře nezaměstnanosti mládeže. V některých zemích dokonce sahá až k 21 %. To je dvojnásobek průměrné nezaměstnanosti u dospělých. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože poskytuje hlavní směry ohledně toho, jak zlepšit vzdělávání mladých lidí a snížit míru nezaměstnanosti mládeže. Souhlasím s tvrzením této zprávy, že je velmi důležité zaměřit se na vytváření nových programů, které by umožnily mladým lidem kombinovat práci se studiem. To je klíčové pro studenty, kteří se chtějí vzdělávat, avšak musí se sami finančně zaopatřit. Jedním z klíčových cílů tohoto programu je snížit počet lidí předčasně opouštějících školu, což zvyšuje riziko budoucího vyloučení ze zaměstnání i ze společnosti. Musíme zvýšit podporu pro lidi s postižením a mladé lidi s dětmi, aby se programů podporujících mobilitu mohli účastnit a využít této příležitosti k nalezení rovnováhy mezi studijním a pracovním životem. Přístup k programům pro mobilitu by měl být umožněn nejen univerzitním studentům, ale také mladým lidem s nízkou úrovní kvalifikací a žákům škol. Je také klíčové, aby mladí lidé získávali více praktických znalostí a zkušeností prostřednictvím vysoce kvalitních povinných stáží.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Iniciativa se symbolickým názvem „Mládež v pohybu“ je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ obsažených ve strategii Evropské komise EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Zaměřuje se na mobilitu studentů, avšak její přidaná hodnota spočívá v tom, že rovněž předjímá vzdělávání odpovídající potřebám trhu práce a poskytuje potřebné dovednosti a znalosti. Tuto iniciativu je však zapotřebí zkombinovat se zprávou nazvanou „Strategie EU pro mládež“, kterou Evropský parlament přijal v roce 2010 a která se snaží stanovit novou, silnou evropskou strategii pro příštích deset let, aby, když půjde o otázky mládeže, mohla Evropa vytvořit jediný politický rámec. Navíc, s cílem zajistit, aby nezůstala pouhým prohlášením, odpovědnost zpravidla spočívá na členských státech a je škoda, že se nedávné národní programy reforem neshodují s cíli stanovenými ve strategii EU 2020, navzdory tomu, že všichni uznáváme, že investice do výzkumu a vzdělávání je dlouhodobou investicí s dobrou návratností, která jednoznačně sahá dopředu k budoucí prosperitě Evropských občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva je o stanovení rámce pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy. Toto opatření je jednou z klíčových činností iniciativy „Mládež v pohybu“, která je součástí strategie Evropské komise Evropa 2020 na podporu inteligentního a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění. Jejím cílem je pomocí konkrétních opatření podporovat vzdělávání a odbornou přípravu mladých lidí prostřednictvím mobility a usnadněním jejich přechodu ze vzdělávání na trh práce. To je velmi aktuální otázka, vzhledem k tomu, že mladí lidé jakožto jedna ze sociálních skupin nejvíce zasažených celosvětovou finanční krizí a jedna ze skupin, která se na vzniku současné situace téměř nepodílela, musí být podporováni, pokud jde o přístup na trh práce, s cílem zabezpečit jejich budoucnost a posílit ekonomiku. Vskutku, mobilita samotná může fungovat jako motor pro přechod ze vzdělávání na trh práce. Proto považuji zajištění poskytování vysoce kvalitního vzdělávání a jeho současné zpřístupnění všem mladým lidem za nejvýznamnější aspekty mobility ve vzdělávání. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – Program Mládež v pohybu představuje příležitost k uvolnění potenciálu mladých lidí a umožnění jim přispívat k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění v EU. Iniciativa Mládež v pohybu podporuje celoživotní učení a iniciativu Evropské komise „Novými dovednostmi k novým povoláním“. Cílem Mládeže v pohybu je zvýšit úroveň vysokoškolského vzdělávání v rámci Evropy a zlepšit mobilitu studentů a pracovníků prostřednictvím stávajících evropských programů. V části strategie EU 2020 se uvádí, že „do roku 2020 musí být všem mladým lidem v Evropě poskytnuta příležitost strávit část jejich studia v jiných členských státech“. Současná ekonomická krize mladé lidi tvrdě zasáhla a míry nezaměstnanosti mládeže v EU jsou dvojnásobkem průměru pro dospělé. To je jedna z nejobtížnějších výzev, jimž Evropa čelí, a je klíčové, aby členské státy nereagovaly snižováním investic do vzdělávání. Musíme zajistit, aby naši mladí lidé měli příležitosti učit se a vycestovat do zahraničí s cílem pokračovat ve svém vzdělání, pokud chtějí, neboť investice do vzdělávání dnes lépe vybaví EU k tomu, aby mohla čelit výzvám v budoucnu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) V době, kdy jsou mladí lidé obzvláště tvrdě zasaženi důsledky celosvětové finanční krize, je nutné učinit vše pro zajištění toho, aby mohli rozvíjet své dovednosti, kvalifikace a znalosti, jež jim umožní aktivně přispívat k růstu a udržitelné budoucnosti Evropské unie. Iniciativa „Mládež v pohybu“ je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropské komise Evropa 2020 pro podporu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Tvoří ji 28 klíčových činností a konkrétních opatření ke zlepšení vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí prostřednictvím mobility a usnadnění jejich přechodu ze vzdělávání na trh práce. Je proto velmi důležité, aby byly vytvořeny podmínky k zajištění jejího účinného provádění a dosažení cílů, jimž je tato iniciativa věnována.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Recese zasáhla evropskou mládež plnou silou do tváře: zatímco každý pátý mladý člověk je bez práce, 40 % mladých pracovníků pracuje na částečný úvazek. V tomto kontextu podporuji zprávu pana Zvera, která navrhuje celou řadu doporučení zaměřených na zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy pro mladé lidi. Zatímco musíme podniknout kroky s cílem podnítit rozhodnutí co nejvyššího počtu mladých pro vysokoškolské vzdělání a aktivně bojovat proti předčasnému ukončování školní docházky – pouze 31 % Evropanů má univerzitní diplom, v porovnání s 40 % ve Spojených státech a 50 % v Japonsku – potřebujeme také zajistit, aby absolventi byli zaměstnatelní. Tato zpráva obsahuje několik návrhů, jak toho dosáhnout: zlepšení komunikace mezi podniky a univerzitami, přiblížení univerzitních programů a struktur specifickým potřebám na trhu práce, zavedení do studijních programů období vysoce kvalitních pracovních zkušeností, která budou spravedlivě odměněna a budou dodržovat sociální práva daného mladého člověka.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Finanční prostředky pro programy jako celoživotní učení (Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig), Marie Curie, Erasmus Mundus a Mládež v akci se musí navýšit. Výbor navrhuje vytvořit na univerzitách mezinárodní sítě pro spolupráci při využití virtuální mobility. Programy podporující mobilitu by měly být dostupné pro studenty odborné přípravy, učitele a pracovníky z řad mládeže. Vyzýváme k celoevropskému uznávání školních, odborných a vysokoškolských kvalifikací. Trváme také na důležitosti učení se dvěma nemateřským jazykům již od raného věku, včetně jazyků sousedních zemí. Konečně pak vyzýváme k podpoře navíc pro mladé lidi s postižením, mladé rodiče a ty, kteří si přejí vrátit se ke vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože zdůrazňuje, jak je důležité, aby mladí lidé měli multidisciplinární vzdělání, pokud jde o cíle strategie EU 2020. V tomto rámci se stává nezbytným povzbuzovat mladé lidi k pokračování v jejich studiu na univerzitní úrovni. Příliš časný vstup do světa práce zvyšuje riziko pozdější nezaměstnanosti a poměrně nízkého životního standardu.

To by proto mohlo mít velké ekonomické i sociální náklady i negativní dopad na udržitelný hospodářský růst Unie a na její schopnost zlepšit v budoucnu svou globální konkurenceschopnost. Ze stejných důvodů jsem přesvědčena, že multikulturní, vícejazyčné a praktické vzdělávání je zásadní pro utváření občanů budoucnosti, zejména je-li toho dosaženo prostřednictvím programů mobility, jako je Mládež v pohybu.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) V současné době příliš mnoho mladých lidí předčasně ukončuje školní docházku a nedostatečný počet jich využívá vysokoškolského vzdělávání. To oslabuje zásobu kvalifikací, které bude Evropa v budoucnu potřebovat. Cílem Mládeže v pohybu je zlepšit příležitosti pro mobilitu v oblasti vzdělávání pro všechny mladé lidi v Evropě do roku 2020, umožnit jim hladší přechod ze vzdělávání do světa práce tím, že jim dá vzdělání, které je připraví na požadavky trhu. Z těchto důvodů bychom měli zvýšit povědomí škol a podniků o potřebě vytvářet sítě, zlepšovat praktické znalosti mladých lidí prostřednictvím učňovského vzdělávání. Tato iniciativa je soustředěna okolo mladých lidí, nesmíme však zapomenout na mladé lidi s postižením, kterým se musí zaručit stejné příležitosti pro studium a práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Podpořila jsem zprávu o zlepšování evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy. Jsem pro rozšíření působení všech vzdělávacích programů pro mladé lidi. Vedle Mládeže v pohybu by se mělo financování a politické podpory dostat programům jako Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig, Mládež v akci a Marie Curie. Tyto programy dosáhly v Unii velkého úspěchu. Zapojuje se do nich obrovské množství mladých lidí nejrůznějšího původu (počet polských studentů, kteří vycestovali do zahraničí díky stipendiu Erasmus mezi lety 1998 a 2010, byl 93 807) a přispívají k rozvoji potenciálu mladých lidí a vytváření silnější evropské občanské společnosti. Jde o velmi účinné programy, kde jsou náklady na jednoho účastníka velmi nízké, avšak finanční prostředky využívá velké množství lidí. Podpora mobility mladých lidí vyžaduje překonání praktických překážek.

Přibližně třetina studentů, kteří se zúčastnili programu Erasmus, má zkušenosti s obtížemi plynoucími z nejistot ohledně systému vzdělávání v jiných zemích a nedostatku shody a souvislosti mezi studijními předměty doma a v zahraničí. Mělo by se prosazovat uznávání doby strávené za hranicemi a kvalifikací z jiných členských států EU. K dalším záležitostem, které je rovněž třeba vyřešit, patří obtíže se získáváním víz, zdravotních dokumentů v různých jazycích a přenositelnost stipendií při cestách do zahraničí. Lidé s postižením se setkávají s ještě větším množstvím překážek mobility než ti, kdo postižení nejsou. Měly by se zavést doplňující mechanismy s cílem zajistit, aby jim byly poskytovány stejné příležitosti jako komukoli jinému.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Iniciativa Mládež v pohybu je jednou ze sedmi, které jsou součástí strategie Evropa 2020. Je tvořena 28 klíčovými činnostmi pro zlepšení vzdělávání a odborné přípravy mladých lidí prostřednictvím mobility a dovedení je k pracovnímu trhu.

Významnost této zprávy v době nepříznivé pro Evropu dokazuje rostoucí podíl mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní v různých členských státech, s tím závěrem, že tato věková skupina patří k nejtvrději zasaženým celosvětovou finanční krizí. Vzhledem k tomu považuji za nezbytné použít opatření ke snížení míry předčasného ukončování školní docházky, zvýšení počtu absolventů, a zvýšení atraktivity vzdělávání a odborné přípravy. Závazek ke vzdělávání by neměl být vnímán jako náklad, nýbrž jako investice do budoucnosti.

Jsem proto přesvědčen, že je důležité znovu investovat do již existujících programů podporujících mobilitu a vzdělávání/odbornou přípravu a na evropské úrovni stanovit minimální podmínky pro pracovní stáže, neboť ty by neměly být vnímána jako zaměstnání, nýbrž jako osvojování praktických dovedností.

Konečně bych rád zdůraznil potřebu koordinace opatření s národními, regionálními a místními orgány formou partnerství s cílem dosáhnout úspěchu iniciativy „Mládež v pohybu“.

 
  
MPphoto
 
 

  Niki Tzavela (EFD), písemně. (EL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Milana Zvera o iniciativě Komise nazvané „Mládež v pohybu“. Jejím cílem je zajistit přijetí opatření pro potírání problémů žáků předčasně ukončujících školní docházku a pro poskytnutí podnětů ke zvýšení počtu Evropanů s vysokoškolským vzděláním. Zmiňuje se také obrovský význam toho, aby se zajistilo, že poskytované vzdělávání splňuje potřeby trhu práce a poskytuje dovednosti a znalosti, jež evropští mladí lidé potřebují.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Vytváření bezpečné budoucnosti pro naše mladé lidi je téma blízké mému srdci. Smutné je, že vyhlídky pro mladé lidi jsou dnes v Litvě dosti bezútěšné. V Litvě dosahuje nezaměstnanost mládeže 34 %, což je o téměř 14 % více než průměr EU. Podle statistik EU existují pouze dva členské státy EU, kde je míra nezaměstnanosti mládeže vyšší než v Litvě. I ti mladí Litevci, jimž se podaří najít práci, jsou často nuceni akceptovat nepříznivé pracovní smlouvy. Musíme se více snažit provádět tři klíčové priority: prvně, podporovat podnikání; zadruhé, zlepšit zaměstnatelnost mládeže přizpůsobením vzdělávání potřebám trhu práce; a zatřetí, dát mladým lidem příležitost hrát ve společnosti aktivnější roli. Iniciativa Mládež v pohybu je jednou z platforem, které mohou pomoci podporovat zaměstnanost mladých. Práce a studium v zahraničí může být pro mladé litevské lidi a pro naši zemi přínosné. Je však mnohem důležitější dát našim mladým lidem evropskou budoucnost v Litvě. Je to možné zajistit rozvíjením kontaktů mezi mladými lidmi a malými a středními podniky. To by podpořilo potřebu mladých lidí mezi zaměstnavateli z řad těchto podniků a povzbudilo by to mladé lidi, aby pro malé a střední podniky pracovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro toto usnesení, neboť zajištění toho, aby mladí občané mohli cestovat a pracovat po celé EU je nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti. Cílů strategie EU 2020 lze dosáhnout investováním do programů, které mladým lidem poskytují širokou škálu příležitostí a podporují mobilitu na trhu práce. Díky navýšení finančních prostředků pro projekty podporující mobilitu mládeže a větším zaměřením na spolupráci mezi oblastí podnikání a vzdělávání budou mít mladí Evropané větší šanci na profesní úspěch. Je také zásadně důležité podporovat mladé lidi, kteří již nejsou v běžném vzdělávání, podporou neformálního a informálního vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Při hlasování o této zprávě jsem se zdržela, navzdory jejímu kritickému pohledu na evropské politiky, zejména ty prováděné členskými státy, zaměřené na mladé lidi.

Tato zpráva obsahuje řadu pozitivních návrhů, zejména pokud jde o zapojení mladých lidí do procesu vypracovávání evropských politik pro mládež, posílení informálního a neformálního vzdělávání a zlepšení postavení stážistů.

Avšak mimo konstatované přání povzbudit členské státy ke zvýšení investic v oblasti vzdělávání nezávisle na finanční krizi, je tato zpráva v duchu politik zaměřených na liberalizaci vysokoškolského vzdělávání a podřizování ho výhradním okamžitým zájmům trhu, a tudíž obchodních společností.

Některá ustanovení, například zavedení evropského systému půjček pro studenty, v partnerství s Evropskou investiční bankou, jsou dokonce znepokojující vzhledem k cílům stanoveným co do přístupu co největšího počtu lidí na univerzity.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Hlasováním pro program „Mládež v pohybu“ – rámec zaměřený na zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – jsem chtěla podpořit ctižádostivý akční plán ve prospěch mladých Evropanů. Lisabonská smlouva rozšířila kompetence EU v oblasti mládeže. V tomto ohledu měl Evropský parlament povinnost znovu potvrdit svoji podporu této politice. Vskutku, evropská identita má význam pouze tehdy, je-li podporována našimi mladými spoluobčany. Evropa se musí ujmout této odpovědnosti navržením společné strategie v oblastech odborné přípravy a vzdělávání. Vítám ambici této zprávy, která stanovuje investice do vysokoškolského vzdělávání na 2 % HDP. V době, kdy je evropský trh práce zasažen velkou hospodářskou krizí, musí být odborná příprava naší prioritou, abychom byli schopni nabídnout mladým lidem vyhlídky do budoucna a usnadnili jim přístup k zaměstnání. Rozvoj evropských výměn (Erasmus, Leonardo da Vinci) bude pro mladé lidi rovněž prospěšný, neboť tyto programy nabízejí skutečnou přidanou hodnotu na profesní i osobní úrovni. Studium nového jazyku a objevování jiné kultury jsou aktivy, jež by měla být přístupná všem.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Podpora inteligentního a udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění nutně implikuje ty nejlepší možné příležitosti a možnosti ve vzdělávání a odborné přípravě. Mobilita v době studií, usnadňovaná programy EU jako Erasmus, Leonardo da Vinci a Comenius, podporuje nejen příslušné aspekty formálního vzdělávání, ale také osobní a společenský rozvoj. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
  

Zpráva: Mary Honeyball (A7-0099/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně.(PT) Hlasuji pro tento návrh, neboť předškolní vzdělávání a vzdělávání v raném věku jsou po celém evropském kontinentu poskytovány v souladu s nejrůznějšími tradicemi, kvůli čemuž by vytvoření univerzálního evropského systému pro předškolní vzdělávání bylo obtížné. Je snadnější zavést společné cíle, aby bylo možné soudržně harmonizovat postupy.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Počátek školní docházky dětí vytváří základ jejich úspěšného celoživotního učení. Děti v nejranějším věku jsou obzvláště zvídavé, vnímavé a ochotné se učit, přičemž jde o věk, v němž se formuje schopnost mluvit a vyjadřovat se. V tomto věku se také tvoří základy budoucí vzdělávací a profesní dráhy dětí, stejně jako rozvoje jejich sociálních dovedností. Toto období je klíčové pro kognitivní, smyslový a motorický vývoj, afektivní a osobní rozvoj a osvojování si jazyka a poskytuje také základ pro celoživotní učení. Měla bych zdůraznit i to, že raný rozvoj návyků zdravého životního stylu, jako jsou dobré stravovací návyky a vhodné a vyvážené cvičení, mohou mít velký dopad na tělesný i duševní rozvoj.

Evropskou unii tvoří bohatá a různorodá směs vzdělávacích tradic, přičemž vzdělávání v raném věku se poskytuje řadou různých způsobů napříč celým světadílem. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která, byť uznává, že přístup na úrovni EU ke službám vzdělávání dětí v raném věku by bylo obtížné provádět, podporuje rozvoj jednotného evropského rámce utvářeného společnými cíli a hodnotami, včetně společných nároků a struktur.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Počátek školní docházky dětí vytváří základ jejich úspěšného celoživotního učení, které je velmi důležité pro dosažení cílů strategie Evropa 2020, která usiluje o vytvoření znalostní společnosti, zvýšení zaměstnanosti, snížení podílu žáků předčasně ukončujících školní docházku a snížení chudoby. Těchto cílů však nebude moci být dosaženo, pokud se všem dětem neposkytne odpovídající start do života. Členské státy musí navýšit investice a zajistit dostupné a kvalitní vzdělávání všem dětem v raném věku, což může pomoci omezit předčasné ukončování školní docházky, odstranit znevýhodnění ve vzdělávání, jemuž čelí děti ze zranitelných sociálních a kulturních skupin a snížit z něj plynoucí sociální nerovnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně.(RO) Hlasovala jsem pro zprávu paní Honeyballové. Evropa je tvořena bohatou a různorodou směsí vzdělávacích tradic. To vyžaduje vytvoření evropského rámce utvářeného společnými cíli, nároky a hodnotami. Strategie Evropa 2020 musí být zaměřena na vytváření společnosti podporující začlenění zvýšením zaměstnanosti. Snížení míry předčasného ukončování studia a snížení chudoby lze dosáhnout pouze tím, že se všem dětem poskytne budoucnost, jež jim připraví cestu k lepšímu životu. Ráda bych vám připomněla důležitost aktivit pro děti v raném věku, zejména cizích jazyků. Kulturní aktivity jsou pro děti klíčovým zdrojem obohacení podporou mezikulturního dialogu. V neposlední řadě je pak nutné zohlednit škálu odlišných životních podmínek jednotlivých rodin. V tomto ohledu potřebujeme pružné a inovativní programy vzdělávání v raném věku.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Vzdělávání v raném věku je zásadní. Stoprocentně podporuji již dříve stanovené cíle poskytovat služby péče o děti do roku 2010 alespoň 90 % dětí mezi třemi lety věku a věkem zahájení povinné školní docházky a alespoň 33 % dětí mladších tří let.

 
  
MPphoto
 
 

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. (RO) Evropa je tvořena bohatou a různorodou směsí vzdělávacích tradic, přičemž vzdělávání v raném věku se napříč celým kontinentem poskytuje velkým množstvím různých způsobů. Mezi členskými státy existují jednoznačné odlišnosti, pokud jde o kvalitu a nabídku jejich poskytování, počty zapsaných dětí, přístup ke službám, řízení služeb a tak dále. Z tohoto důvodu není jeden univerzální přístup na úrovni EU k službám péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání vhodný a bylo by obtížné jej provádět. Avšak vytvoření společného rámce společných cílů a hodnot, včetně společných nároků a struktur, je více než doporučován. Období od narození do tří let věku je klíčové pro rozvoj dětského mozku, fyzických a poznávacích funkcí a osvojování jazyka. V tomto raném věku jsou navíc položeny základy pro celoživotní učení dětí. Chudé rodiny v porovnání s ostatními skupinami méně často využívají služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, zejména na privatizovaných trzích. To je znepokojující vzhledem k tomu, že u znevýhodněných dětí bylo prokázáno, že právě pro ně byl přístup ke službám tohoto druhu nejpřínosnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Jde o velmi případné téma a já silně podporuji politickou linii skupiny zaměřující se na učení se v raném věku.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Budování pevných základů ve směru vzdělávání a péče během rané fáze života dětí, jako doplněk k ústřední roli rodiny, představuje klíčový základ pro úspěch v oblasti učení po celý jejich život, sociální integraci, osobní rozvoj a budoucí zaměstnatelnost. Nejranější zážitky dětí jsou základem veškerého následného učení, přičemž podmiňují rozvoj dítěte a pomáhají odvrátit potenciální situace znevýhodnění a přenosu chudoby z generace na generaci. Tím, že kvalitní struktury vzdělávání a péče dají dětem schopnost realizovat vlastní potenciál, mohou významně přispět k dosažení dvou hlavních cílů strategie Evropa 2020: snížení míry předčasného ukončování školní docházky pod 10 % a pozvednutí alespoň 20 milionů lidí z chudoby a sociálního vyloučení.

Proto podporuji vytvoření evropské struktury složené ze společných cílů a hodnot a zahrnující společná práva a struktury, což přispěje k zavedení odpovídajících služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání; ty pak musí mít užitek z účinného a spravedlivého financování.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Je dobře známo, že děti v nejranějším věku jsou obzvláště zvídavé, vnímavé a ochotné se učit, přičemž jde o věk, kdy se formuje jejich schopnost mluvit a vyjadřovat se, společně se sociálními dovednostmi. Protože počátek školní docházky dětí vytváří základ jejich úspěšného celoživotního učení, což je klíčový proces pro dosahování cílů Evropy 2020, myslím si, že strategie Evropa 2020, která usiluje o vytvoření společnosti podporující začlenění zvýšením zaměstnanosti, snížením míry předčasného ukončování školní docházky a snížením chudoby, nemůže být dosaženo, pokud se všem dětem neposkytne odpovídající start do života.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o učení se v raném věku, neboť tvrdím, že během prvních let života dítěte je zásadní složkou rodičovská dovolená. Náležitá reakce na potřeby dětí vyžaduje obranu lepších podmínek pro mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, čímž jsou oba rodiče postaveni do úplného středu vzdělávání svých dětí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jak jsem již řekl v souvislosti s iniciativou Mládež v pohybu, vzdělávání je základním nástrojem při zajišťování realizace ambiciózních cílů strategie Evropa 2020. To neplatí pouze pro sekundární a terciární vzdělávání, ale také pro první věci, které se učíme od úplného začátku v raném dětství.

Je nezbytné, aby evropské děti měly přístup ke kvalitnímu vzdělávání, které je podnětným způsobem připraví na základní dovednosti mluvení svým mateřským jazykem, matematiky a jednoho či více cizích jazyků. Toto vzdělávání jim také musí umožnit osvojení metod práce nezbytných k úspěšnému průběhu jejich studií, a stát se tak produktivními, jak chceme, aby mladí Evropané produktivními byli.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně.(PT) Tato zpráva je o učení se v raném věku v Evropské unii. Všichni víme, že dům se staví od základů nahoru. Když jsou základy špatné, je zde riziko, že budova nebude pevná a mohla by se zříti. Totéž platí i o vzdělávání. Vzdělávání s pevným, kvalitním základem zaručuje Evropanům lepší budoucnost. Zásahy během raného věku dítěte jsou klíčové pro jeho budoucnost, zlepšují zdraví a rodinné vztahy a umožňují dítěti v budoucnu dostat lepší práci. Učení se v raném věku je velmi důležitou otázkou, jíž se nedostalo pozornosti, kterou si od zákonodárců zaslouží. Příprava lidských zdrojů je důležitější než kvalita budov. Kvalita odborných služeb a kvalifikace lidí pracujících v tomto odvětví se musí zlepšit. Souhlasím s tím, že by se měly stanovit hodnoty a parametry společné pro všechny členské státy, a tak jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně.(PT) Tato zpráva se zaměřuje na klíčovou otázku učení se v raném věku a jeho pozitivní vliv, pokud jde o vývoj poznávacích, motorických funkcí a behaviorální, citový a emoční vývoj. To jsou určující faktory zdravého a vyváženého duševního a tělesného růstu dětí.

Některé důležité otázky jsou uznány v preambuli zprávy, například souvislost mezi chudým a znevýhodněným zázemím a nízkou vzdělaností, nebo hlavní obtíže, které mnohé domácnosti mají se skloubením rodinných povinností s neregulovanou pracovní dobou a nejistými pracovními místy. Politováníhodné je, že tyto otázky jsou později zapomenuty: návrhy potřebné k nápravě těchto situací chybí.

Učení se v raném věku by jako něco se zásadním významem pro sociální rozvoj a boj proti chudobě mělo být založeno na záruce předškolní péče, která je veřejná, bezplatná, vysoce kvalitní a přístupná všem. Vzdělávání nemůže být vydáno na milost logice trhu. S cílem poskytnout vyhlídku na lepší život a budoucnost je zapotřebí vytvořit veřejnou sít dětských jeslí pokrývající širší geografickou oblast a otevřenější modelům výuky, které podporují rozvoj dítěte a společnosti a které bojují proti sociální segregaci a diskriminaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně.(PT) Otázka učení se v raném věku je klíčovým tématem této zprávy, která se zaměřuje na jeho pozitivní vliv, pokud jde o vývoj poznávacích, motorických funkcí a behaviorální, citový a emoční vývoj. To jsou určující faktory zdravého a vyváženého duševního a tělesného růstu dětí.

Některé důležité otázky jsou uznány v preambuli zprávy, například souvislost mezi chudým a znevýhodněným zázemím a nízkou vzdělaností, nebo hlavní obtíže, které mnohé domácnosti mají se skloubením rodinných povinností s neregulovanou pracovní dobou a nejistými pracovními místy. Politováníhodné je, že tyto otázky jsou později zapomenuty: návrhy potřebné k nápravě těchto situací chybí.

Učení se v raném věku by jako něco se zásadním významem pro sociální rozvoj a boj proti chudobě mělo být založeno na záruce předškolní sítě, která je veřejná, bezplatná, vysoce kvalitní a přístupná všem. Vzdělávání nemůže být vydáno na milost logice trhu. S cílem poskytnout vyhlídku na lepší život a budoucnost je zapotřebí vytvořit veřejnou sít dětských jeslí a mateřských škol pokrývající širší geografickou oblast a otevřenější modelům výuky, které podporují rozvoj dítěte a společnosti a které bojují proti sociální segregaci a diskriminaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. (SK) Předložené zprávy i dosavadní diskuse rozebírají kulturu a vzdělávání z rozmanitých pohledů. Rozvoj tvořivosti již od narození považuji za velmi významný aspekt. Zpráva paní Honeyballové upozorňuje na to, že z mnohých hledisek je nejlepší začít se vzděláváním již v raném věku. Podle v Evropě platných lidskoprávních dokumentů jsou děti plnohodnotně a aktivně angažovaní občané s vlastními právy. Mají obrovský tvůrčí potenciál. Období od narození do tří let má zásadní vliv na rozvoj myšlení a na tělesný a kognitivní vývoj. V tomto raném období se též pokládají základy celoživotního učení které hraje podstatnou roli při dosahování lisabonských cílů. K službám v oblasti předškolního vzdělávání a péče mají většinou horší přístup chudé rodiny, často Romové. Je to o to smutnější, že právě dětem ze znevýhodněných rodin by možnost využívat těchto služeb prospěla nejvíc.

Musíme proto dbát na to, aby vzdělávání a péče byly dostupné pro všechny rodiny a děti bez ohledu na původ nebo finanční situaci rodičů. Velmi nerada se uchyluji k pragmatickým, ekonomickým argumentům v otázkách lidských práv a ve všech dalších záležitostech, které by měly být samozřejmé a maximálně nezávislé na hospodářské situaci. Je však třeba říci, že rozhodnutí neinvestovat do této oblasti ve skutečnosti způsobí náklady, které nemusí být okamžitě rozpoznatelné.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně.(FR) Čas od času tato sněmovna vyprodukuje zprávy, jejichž názvy vás nenechají na pochybách o tom, že v nich budou nutně nesmysly! Zpráva paní Honeyballové je jednou z nich. Přejděme obvyklé body o osudu, který čeká migranty, povinném multikulturalismu a podpoře všeho v menšinách. Pravý drahokam v této zprávě je v bodě 14. Otcové a matky jsou tedy „v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání rovnocennými partnery“. Četl jsem „partnery“? Není snad jejich odpovědností, tou nejpřednější, vzdělávat své vlastní děti? Je ovšem pravda, že v bodě 16 zpravodajka vyzývá k investicím do programů vzdělávání rodičů. Rodiče jsou tak od začátku považováni za neschopné, nezodpovědné a dětinské. Tento dojem pak potvrzuje bod 27, který zdůrazňuje, že v případě absence adekvátních služeb péče o děti v raném věku se naše malé děti vystavují riziku, že podlehnou kriminalitě a protisociálnímu chování. Vaše důvěra v lidskou bytost je ohromující a člověk si říká, jak mohlo lidstvo doposud všechno zvládat bez vás. Ne, skutečně, to nejlepší, co můžete udělat pro naše malé drahoušky, je nechat je být!

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, neboť rané roky dětství (předškolní) jsou klíčové pro kognitivní, smyslový a motorický vývoj a osvojování jazyka a rovněž pokládají základy pro celoživotní učení. Doporučuje se proto, aby členské státy považovaly zavedení povinného roku vzdělávání v mateřské škole před začátkem školní docházky za správné. Podporuje se zavedení a zachování inovativních pedagogických modelů pro výuku jazyků, zejména mnohojazyčné jesle a mateřské školy, které splňují cíle stanovené v Barceloně v roce 2002, což zahrnuje učení se regionálním, menšinovým jazykům a jazykům sousedních států. V nestabilním hospodářském ovzduší nesmíme přehlížet podstatné investice do služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání. Jsem přesvědčen, že členské státy by na tyto služby měly vynaložit náležité zdroje. Kvalitní vzdělávání v raném věku může pomoci snížit předčasné ukončování školy, odstranit znevýhodnění ve vzdělávání, jimž čelí děti ze znevýhodněných sociálních a kulturních skupin, a omezit z toho plynoucí sociální nerovnosti, což všechno ovlivňuje společnost jako celek. Mladí lidé ze zranitelných sociálních skupin jsou obzvláště ohroženi. Musíme se starat o budoucí generace a kvalitu jejich vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Zatímco jsme si vědomi toho, že je nepřiměřené a obtížné vytvořit přístup k péči a vzdělávání malých dětí, je důležité podívat se na možné provádění toho, čeho je zapotřebí, a na úrovně, na nichž je zapotřebí přijmout opatření. Malými dětmi myslíme děti do šesti let věku. To je choulostivá fáze v rozvoji dětského mozku, fyzických a poznávacích funkcí a rovněž jejich jazyka. Toto jsou roky, kdy se děti učí a obeznamují se s nástroji, které budou jako dospělí používat ke složitým kognitivním mechanismům, které jsou již odlišné, ale nezbytné pro jejich budoucí vzdělávání a práci. Hlasoval jsem tedy pro tuto zprávu, protože zde hovoříme o ochraně dětství, o právu tisíců dětí chodit do školy nebo dostat ty nejlepší možné podmínky, v nichž se budou učit. Toto téma je klíčem k budoucnosti a k rozvoji Evropské unie, a z tohoto důvodu potřebujeme přijmout opatření popsaná paní Honeyballovou, které bych rád k její práci poblahopřál.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Je nanejvýš důležité, abychom přijali standardní politiku a přístup mezi členskými státy EU, pokud jde o učení dětí v raném věku. Přístup k tomuto druhu učení má významné hospodářské, sociální i kulturní výhody. Kromě standardní politiky na úrovni EU je obzvláště důležité zajistit dobrou spolupráci a koordinaci na místní úrovni mezi různými institucemi a ministerstvy zapojenými do vzdělávacích programů pro mladé. Tyto programy jsou velmi důležité, neboť v tomto raném věku mají děti mimořádnou schopnost učit se věcem, a může tak předurčit celou vzdělávací a profesní dráhu dětí.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. V roce 2002 Evropská rada na svém zasedání v Barceloně vyzvala členy EU, aby poskytly péči o děti alespoň 90 % dětí ve věku mezi třemi roky a věkem povinné školní docházky do roku 2010 a alespoň 33 % dětí mladších tří let. Tyto cíle signalizovaly přístup ke službám péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání založený na pracovním trhu, tedy založený na potřebě určené v době zvyšujícího se počtu pracujících žen. Zatímco je klíčové věnovat náležitou pozornost spojitosti mezi službami péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání a rovností příležitostí pro ženy, jsou tyto cíle jednoznačně problematické a zastaralé, neboť nezohledňují mnohé z klíčových kvalitativních aspektů silné politiky pro vzdělávání v raném věku. Centra péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání nejsou jednoduše místy pro „zaparkování” dětí, aby ženy mohly pracovat; jsou nanejvýš významné pro přispívání k dobrým životním podmínkám dětí a zlepšování jejich budoucích životních šancí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. (CS) Období raného věku dětí zasluhuje velkou pozornost a pečlivý přístup ze strany vnějšího okolí. Je potřeba si stále připomínat, že se jedná o jedinečné a neopakovatelné období vývoje, kdy dochází k formování osobnosti jedince. Mělo by se mu věnovat intenzivněji a nemělo by se nikdy podceňovat či časově nějak zanedbávat. Dospělí by měli být vzorem a pomáhat tak dětem při jejich osvojování různých typů dovedností a schopností. Je to období vývoje osobnosti, kdy proces učení je, dá se říci, nenásilný, přirozený a okolní svět je vnímán, přijímán a vstřebáván v maximální možné míře. Ačkoliv do vývoje dítěte vstupuje a podílí se na něm řada faktorů, ať podložených geneticky či z vnějšího prostředí, k formování osobnosti přispívá zejména působení ze strany rodičů a nejbližšího okruhu osob.

Chtěl bych také připomenout a zdůraznit, aby se v těchto souvislostech nezapomínalo na přiměřenou a všestranně zaměřenou pohybovou aktivitu cílenou právě na tuto věkovou skupinu, která by mohla pomoci v rozvoji jedince a výhledově přispět k lepšímu zdravotnímu stavu.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně.(RO) Vzdělávání v raném věku má dalekosáhlé dopady na budoucí rozvoj dětí a jejich pozdější šance na úspěch. Investice během tohoto období snižují později vzniklé náklady související se zdravotními záležitostmi, kriminalitou a protisociálním chováním. Poskytování vzdělávání v raném věku je však napříč Evropskou unií nerovné. Bylo by však obtížné zavést univerzální přístup. Podle mého názoru bychom se spíše měli zaměřit na zřízení společného rámce s jasně definovanými cíli a hodnotami. Podle cíle stanoveného v roce 2002 musí členské státy EU nabízet vzdělávání v raném věku 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky. Má to také ekonomické odůvodnění, vzhledem ke zvýšení počtu žen na trhu práce. Je klíčové, abychom do programů vzdělávání v raném věku zapojili menšinovou populaci, zejména populaci romskou, která je často znevýhodňována. ´Musíme také zajistit, aby byl dostupný dostatečný počet míst péče o děti, abychom se vyhnuli dlouhým čekacím dobám pro zapsání dětí do tohoto druhu institucí. Nesmíme přehlížet ani kvalifikace personálu pracujícího s malými dětmi, který má zásadní vliv na kvalitu poskytovaného vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Zajištění toho, aby všechny malé děti dostaly stejnou kvalitní péči a vzdělávání, bez ohledu na jejich věk a sociální situaci, je minimum. Zpráva paní Honeyballové, navzdory tomu, že je jinak chvályhodná, se neodvažuje žádat ani toto minimum. To je žalostné. Avšak protože tento text nemá žádný legislativní dopad, může být schválen navzdory jeho závažným nedostatkům.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Panuje shoda na tom, že počátek školní docházky dětí vytváří základ jejich úspěšného celoživotního učení. Děti v nejranějším věku jsou obzvláště zvídavé, vnímavé a ochotné se učit, a v tomto věku se formují důležité dovednosti jako schopnost mluvit a vyjadřovat se, stejně jako sociální dovednosti. V tomto věku se také vytvářejí základy pro pozdější vzdělávací a profesní dráhu dítěte. Musíme proto vyvinout potřebné úsilí, aby malé děti měly přístup k stejným podmínkám učení bez jakékoli diskriminace.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Michel (ALDE), písemně. (FR) Učení, které podstoupí děti v raném věku, je základem úspěchu jejich celoživotního učení. Toto učení zbystřuje inteligenci dítěte, stimuluje jeho přirozenou zvídavost a rozvíjí jeho motorické dovednosti, klade důraz na manuální práci a prospívá duševnímu zdraví. Socializuje dané dítě, rozvíjí jeho mateřský jazyk a nechává ho přivyknout zvukům cizího jazyka. Uvádí ho do základů čtení a počítání.

Předškolní vzdělávání a péče má nicméně v různých zemích Evropské unie odlišné podoby, v závislosti na interpretaci dětství v dané zemi. Předškolnímu vzdělávání a péči se všeobecně dostává menší pozornosti a menších investic než ostatním úrovním vzdělávání. Všichni rodiče a všechny děti by měli mít možnost využívat služeb vzdělávání a péče, a to bez ohledu na rodinný původ nebo finanční situaci. Rodiče, co se jich týče, by měli být plnohodnotnými partnery těchto služeb.

Vzhledem k tomu, že předškolní období je nejdůležitější pro emoční a sociální rozvoj dítěte, měli by lidé pracující s těmito dětmi mít požadované kvalifikace. Ve všech případech musí být prvořadou starostí zvážení vyšších potřeb a zájmu dítěte.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE), písemně. (SK) Rané dětství má nepochybně zásadní význam pro tělesný, duševní i sociální rozvoj dítěte, a proto si musíme uvědomit, že návratnost investic do předškolního vzdělávání je zárukou budoucího růstu. Krom toho již mnoho studií prokázalo, že takto využité finance přinášejí nemalé hospodářské a společenské výhody ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Nejlepším a nejpřirozenějším zabezpečením podpory tohoto druhu je ochrana rodiny jako základního článku společnosti. Rodiče jsou prvními a nejdůležitějšími učiteli svých dětí, a právní rámec by tedy neměl obsahovat ustanovení penalizující rodiče za to, že se osobně starají o své děti, a to zejména v raném věku. Přestože je tato agenda ve výlučné kompetenci členských států, je více než žádoucí, aby Unie prostřednictvím své koordinační funkce přispívala ke zlepšení stavu v členských státech. Z uvedených důvodů podporuji pozici zpravodajky.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Návrh usnesení od socialistické poslankyně EP z Velké Británie paní Mary Honeyballové se snaží omezit roli matky a otce dítěte na úroveň rovnocenných partnerů se státním vzdělávacím systémem. Ve zprávě se (v bodě 14) doslova říká: „[Evropský parlament] zdůrazňuje, že rodiče, matky i otcové, jsou v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání rovnocennými partnery; (…)“. Toto znění vyjadřuje hlubokou nedůvěru v rodinu a obecně uznávané právo rodičů na péči a výchovu svých dětí. To je v přímém rozporu s ústavním zákonem Spolkové republiky Německo, který říká, že „péče a výchova dětí je přirozeným právem rodičů a povinností, jež v první řadě spočívá na nich“ (čl. 6 odst. 2). Tato zpráva je důkazem protirodinného programu EU a usiluje o vměšování se do pravomocí jednotlivých členských států v sociální oblasti.

Tento návrh dále doporučuje zavedení povinnosti roční docházky do mateřské školy před nástupem do školy a budování a optimalizaci vzdělávacích zařízení pro děti v raném věku. Tím tato zpráva potvrzuje barcelonské cíle EU, které jako kdysi v Sovětském svazu stanovují kvóty, jak má stát na sebe přebírat výchovu dětí. Dobré životní podmínky dítěte nejsou ústředním bodem tohoto návrhu. Má se jím podkopat svoboda volby rodičů v otázce výchovy jejich dětí. Proto hlasuji proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) První tři roky života dítěte jsou klíčové pro vývoj mozku a pro učení se jazyku. Osvojení si jazyka je základem logického myšlení a kontextového chápání. Bez určité úrovně osvojení jazyka je další učení téměř nemožné, neboť jazykové deficity lze s přibývajícím věkem překonat jen velmi obtížně. Zpráva zmiňuje, že většina dětí z rodin imigrantů v EU je vzdělávána bez náležitých jazykových znalostí. Současně udává, že rodiny migrantů (a menšiny jako Romové) mnohem méně využívají nabízeného předškolního vzdělávání než jiné rodiny. Nemůžeme dovolit, aby tomu bylo tak, že úroveň našich škol bude nadále klesat a klesat, protože tolik dětí prostě a jednoduše při výuce nerozumí. Každé dítě – ať už z přistěhovalecké rodiny, či nikoliv – si musí osvojit národní jazyk do doby, než nastoupí do školy, do takové míry, která mu umožní výuku, jež v daném místě probíhá. Zpráva nenabízí žádné smysluplné pokusy tento problém vyřešit. Namísto toho inklinuje ke kompletnímu vodění rodičů za ručičku a přebírání výchovy dětí státem. Proto jsem hlasoval proti této zprávě

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Rozmanitost evropských vzdělávacích tradic, a tím i v předškolním vzdělávání, je přijatelná i vítaná, neboť odráží různé evropské kulturní, historické a sociální aspekty dané země. Je zde však prostor pro vytvoření evropského rámce se společnými koordinačními jmenovateli, společnými cíli a hodnotami a společnými právy a strukturami. Navíc, pokud má být dosaženo barcelonského cíle stanovujícího, že členské státy EU musí poskytovat péči o děti pro alespoň 90 % dětí ve věku od tří let do věku zahájení povinného vzdělávání a alespoň 33 % dětí mladších tří let, potřebujeme shodu mezi členskými státy a, tam, kde je to možné, výměny informací a osvědčených postupů, zejména ze strany členských států s vysoce rozvinutými strukturami v předškolním vzdělávání směrem k partnerům s menšími zkušenostmi v tomto odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Předškolní péče a vzdělávání jsou v celé Evropské unii dostupné různými způsoby, s různě definovanou „kvalitou“, jejíž vymezení významně závisí na kulturních hodnotách každé země a regionu a na jejich interpretaci „dětství“. Učení se v raném věku je základem úspěšného celoživotního učení, které je ústřední pro dosažení cílů strategie Evropa 2020. Proto jsem hlasovala pro zprávu o učení se v raném věku, která stanovuje společné cíle EU při sledování cílů barcelonského zasedání Evropské rady: konkrétně, že do roku 2010 by mělo být poskytování péče o děti zajištěno pro alespoň 90 % dětí ve věku od tří let do věku zahájení povinné školní docházky a pro 33 % dětí mladších tří let. Stejně jako zpravodajka vyzývám k ještě ambicióznějším cílům. Toto je přístup soustředěný na dítě, který uznává, že věk raného dětství je klíčový pro kognitivní, smyslový a tělesný vývoj, a rovněž pro emoční a osobní rozvoj, a pro osvojování jazyka, a že rovněž tvoří základ pro učení se po celý život.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – Přístup k učení se v raném věku má zásadní význam pro malé děti, pokud jde o jejich vnímavost a ochotu k učení, zejména vzhledem k tomu, že důležité dovednosti, jako schopnost mluvit a rozvíjet sociální dovednosti se formují v tomto mladém věku. Kromě toho existuje jasná spojitost mezi chudým a znevýhodněným zázemím a nízkou vzdělaností. Měli bychom proto zajistit, aby cíle stanovené na zasedání Evropské rady v Barceloně požadující poskytování péče o děti alespoň 90 % dětí mezi třemi lety věku a věkem povinné školní docházky a alespoň 33 % dětí mladších tří let, byly splněny. Řešení znevýhodnění ve vzdělávání poskytováním vysoce kvalitního vzdělávání v raném věku a cílené podpory, a prosazování vzdělávání podporujícího začlenění, jsou naprosto nezbytné pro vytvoření společnosti skutečně podporující začlenění.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Rané dětství je dobou klíčovou pro rozvoj řady kognitivních a sociálních schopností dětí, jehož účinky člověk pocítí v průběhu života. Měli bychom pamatovat například na vlohy pro vícejazyčnost. Přesto toto stádium učení bylo studováno jen minimálně a v kontextu celkového vzdělávání se mu přisuzoval jen malý význam. To má negativní dopad například na děti vychovávané v méně zámožných rodinách, v nichž je kognitivní vývoj dětí často méně stimulován. Proto naléhavě potřebujeme posílit vzdělávání v raném věku a péči. Proto jsem hlasoval pro toto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) První roky dětství jsou klíčové pro vývoj dětského mozku, fyzický, emoční a osobní vývoj dětí, pro osvojování jazyka, a jsou základem celoživotního učení. Jsem plně pro zavedení společného evropského přístupu pro učení se v raném dětství – při současném respektování rozmanitosti přístupů všech jednotlivých členských států – a vyjadřuji svoji podporu zprávě paní Honeyballové, která doporučuje vytvoření evropského rámce pro služby péče o děti v raném věku a jejich vzděláváníe, při zdůraznění společných hodnot a cílů. Vzhledem ke klíčové roli rodičů jako „hlavních učitelů“ se zpráva snaží zlepšit rodičovskou dovolenou – která by měla být dostatečně dlouhá, aby rodičům umožnila hrát vedoucí úlohu ve vzdělávání svých dětí v raných fázích jejich života – a povzbuzuje členské státy, aby investovaly do programů vzdělávání rodičů a rovněž poskytovaly jiné formy pomoci rodičům, kteří pomoc navíc vyžadují. To samozřejmě vyžaduje další investice od všech 27 členských států a já je žádám o přidělení přiměřených prostředků na služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání. Podle mně musí být vzdělávání politickou prioritou.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Učení se v raném věku v EU se řídí dlouhou a jemně odlišnou tradicí v jednotlivých členských státech. Zdá se být důležité definovat rámec hodnot a společných cílů, který by mohl být stanoven jako cíl ve všech členských státech, zatímco sdílení osvědčených postupů zůstává klíčem k poskytování vysoce kvalitních služeb, potřeby dítěte a péče o něj je pak jádrem veškerého úsilí. Zpráva zaměřuje svá doporučení na rovnováhu mezi úlohou členských států a Komise; nezbytnost učinit z předškolního vzdělávání širší službu inspirovanou osvědčenými postupy v členských státech, kde „maternelles“ a „kindergartens“ jsou právem rodičů; začlenění všech dětí bez ohledu na jejich sociální zázemí (pojem veřejné služby); péče o děti z rodin přistěhovalců a jejich integrace do škol pro děti raného věku; začlenění umění a všech nástrojů pro podpoření tvořivosti dětí; odborná příprava pedagogů pro lepší mezikulturní dovednosti; rovnost žen a mužů při práci ve strukturách vzdělávání v raném věku; a vytváření nových a dobře kvalifikovaných pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť jsem přesvědčena o tom, že, v rámci Evropské unie jednotlivé členské státy stále poskytují vzdělávání v raném věku velmi odlišně jeden od druhého. Potřebujeme vyvinout společný evropský rámec, který zahrne cíle a společné hodnoty, stejně jako společné nároky a struktury. Děti musí být plně považovány za skutečné, aktivní občany, kteří jsou schopni formovat a vyjadřovat své vlastní názory, požívat určitých práv a kteří vlastní svůj tvůrčí potenciál. V tomto rámci, opakuji, musí být rodiče považováni za ústřední faktor jejich výchovy.

Přirozená rodina je ideálním místem, kde může dítě vyrůstat a rozvíjet se, a , ještě jednou, přidělení rodičům dostatečně dlouhé rodičovské dovolené může pomoci snížit poptávku po místech v zařízeních péče o děti. Musíme proto přijmout konkrétní opatření, neboť velmi málo členských států v současnosti nabízí období placené dovolené, která jsou dostatečně dlouhá na to, aby splnila požadavky rodin.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Salavrakos (EFD), písemně.(EL) Učení se v raném věku dítěte je mimořádně důležité pro jeho řádný rozvoj a je klíčem k vytvoření stabilní a hospodářsky dynamické společnosti. Investice do učení v raném věku dlouhodobě přispívají k budoucnosti našich dětí. Snahy obsažené v této zprávě prozkoumat tuto otázku na evropské i vnitrostátní úrovni jsou důležité. Vítám výzvu k rozsáhlejšímu evropskému výzkumu v tomto odvětví, potřebě identifikovat a vyměňovat si osvědčené postupy na evropské úrovni a k řádnému využívání strukturálních fondů a programů v tomto směru.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), písemně. (FR) Evropská rada na zasedání v Barceloně v roce 2002 stanovila cíl zavést do roku 2010 podpůrná centra pro alespoň 90 % dětí ve věku mezi třemi roky a školním věkem a pro alespoň 33 % dětí mladších tří let. Bohužel jsme od těchto čísel stále ještě daleko. Přesto jsou počet a kvalita podpůrných center pro péči o děti pro Evropu klíčové. Vskutku, od velmi nízkého věku dětí má péče o děti, jejich učení a postupné povědomí o jejich prostředí rozhodující význam pro další fázi jejich vzdělávání. Jejich rodiče se navíc kvůli nedostatku podpůrných center péče o děti nemusí vzdávat svých profesních aspirací. Tato zpráva nám nicméně připomíná, a právem, že každá země má odlišnou koncepci péče o děti a odlišné modely, což bychom měli respektovat. Touto zprávou Evropský parlament dokazuje, že EU, která zdaleka nechce obětovat péči o děti ve jménu volné soutěže služeb, nechává členské státy, aby si svůj model vzdělávání vybraly.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Učení se v raném věku hluboce ovlivňuje životní šance každého jednotlivce. Zejména rozvoj návyků souvisejících se zdravým životním stylem v tomto věku, jako jsou dobré stravovací návyky a pravidelné cvičení, jsou klíčovými určujícími faktory tělesného a duševního zdraví. Jako všechny politiky, jež fungují na principu „prevence je lepší než léčba“, je poskytování učení se v raném věku rovněž poměrně nákladově efektivní. Blahopřeji paní zpravodajce ke komplexní zprávě, která nastoluje některé klíčové body pro další diskusi a opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Podpořila jsem zprávu o učení se v raném věku v EU. Ráda bych věnovala zvláštní pozornost třem věcem. Prvně, věk raného dětství je klíčový pro kognitivní, smyslový a motorický vývoj. Proto při vytváření komplexních politik a programů pro vzdělávání v raném věku musí členské státy zohledňovat řadu různých otázek, které ovlivňují rozvoj v dětství, jako je migrace, rovnost žen a mužů a zaměstnanost. Zadruhé, centra na místní úrovni by měla vytvářet akční programy zohledňující různé životní situace a potřeby v oblasti vzdělávání v raném věku a péče. Musí mít rovněž dostatek autonomie, která jim umožní provádět jedinečné programy pro děti podporující tvořivost. Další záležitostí je potřeba zlepšit služby vzdělávání v raném věku a péče. Zde bychom měli začít vyvinutím mechanismů pro vyhodnocování poskytování a zajišťování plnění standardů kvality.

Moje závěrečná poznámka se týká potřeby všeobecného přístupu k centrům péče o děti. Údaje poskytnuté polským ministerstvem vzdělávání ukazují, že v Polsku existuje 8 400 veřejných mateřských škol a 1 600 soukromých a že je zde přibližně 1,6 milionu dětí ve věku od tří do šesti let. To znamená, že máme místa v mateřských školách pro sotva 40 % těchto dětí, a v Polsku je také 352 jeslí, které využívají pouhá 2 % dětí mladších tří let. Tento problém je jedním z hlavních důvodů vysoké nezaměstnanosti mezi ženami.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, neboť je důležité uznat cenný přínos vzdělávání v raném věku a to, jak klíčový je pro dosažení cílů strategie EU 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Niki Tzavela (EFD), písemně. (EL) Je skutečností, že mezi vzdělávacími systémy v členských státech EU existuje rozmanitost, a v důsledku toho výzkum a výměny osvědčených postupů, jejichž je tato konkrétní zpráva zastáncem, podle mého názoru přinesou důležité výsledky, pokud jde o zkvalitnění učení se dětí v raném věku v EU. Vlastně kvůli přístupu zaměřenému na dítě k univerzálním spíše než cíleným službám, zapojení rodičů a zlepšení integrace služeb, jsem hlasovala pro zprávu paní Honeyballové o učení se v raném věku v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která doporučuje veřejné politiky ve prospěch péče o děti, jež představují krok správným směrem.

Zatímco zohledňuje rozmanitost systémů a tradic, pokud jde o vzdělávání a péči o děti v EU, zdůrazňuje tato zpráva přístup zaměřený na potřeby dítěte a na dopad, který bude učení od velmi nízkého věku mít na školní vzdělávání a osobní rozvoj dítěte

Srozumitelným způsobem představuje otázky týkající se péče o děti a rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny a zejména pro děti z rodin přistěhovalců – bez ohledu na jejich situaci – a obzvláště zdůrazňuje tři otázky v rámci kontextu boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

Zdůrazňuje také potřebu poskytovat stabilní zaměstnání, kvalitní odbornou přípravu a spravedlivou sociální ochranu personálu pracujícímu v oblasti péče o děti.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Zpravodajka se ve zprávě správně soustředila na potřeby dítěte. Není překvapující, že zpráva dospívá k závěru, že jediné evropské řešení není možné. V každém případě potřebujeme „rámec“ na úrovni EU, abychom byli schopni koordinovat učení se v raném věku s ostatními programy na úrovni EU, jako je například celoživotní učení.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0193/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro návrh skupiny Pokrokového spojenectví demokratů a socialistů v Evropském parlamentu, který vyjadřuje přesvědčení, že Dohoda o partnerství v oblasti rybolovu podle všeho přispěla k nadměrnému lovu některých druhů, především pak chobotnic, a omezila tak možnosti rybolovu mauritánských rybářů. Vzhledem ke konkurenčnímu zvýhodnění plynoucího ze subvencí na přístupové poplatky pro lodě z EU vítám návrh Evropské komise na zahájení jednání o obnovení protokolu k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou. Rovněž vítám návrh Evropské komise, aby dohoda obsahovala ustanovení o lidských právech, a výzvu Komisi, aby zahájila dialog s Mauritánií s cílem pomoci této zemi dále rozvinout odpovědnou politiku v oblasti rybolovu, která splní nejen požadavky na ochranu, ale i cíl podpořit hospodárný rozvoj rybolovných zdrojů. Dále vyzývám Komisi, aby přijala naléhavá opatření ke snížení vedlejšího úlovku evropských plavidel lovících v mauritánských vodách.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Protokol k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou vyprší dne 31. července 2012. Mauritánské odvětví rybolovu je pro hospodářství této země mimořádně důležité: pro Mauritánii představuje 10 % HDP a 35–50 % vývozu. Proto má Komise v úmyslu zahájit jednání týkající se obnovení protokolu. Toto obnovení vítám, ale mělo by zahrnovat řadu důležitých záležitostí. Závěry hodnocení ukázaly, že většina druhů v Mauritánii je buď plně vylovena, nebo nadměrně využívána. Proto musí Komise s Mauritánií projednat otázku rozvoje dlouhodobých plánů pro řízení rybolovných oblastí, které se budou týkat veškerých povolení pro rybolov vydávaných mauritánskými orgány, a to jak pro mauritánská plavidla, tak pro lodě ze třetích zemí, aby bylo zajištěno udržitelné využívání rybolovných zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Hlasuji pro toto usnesení, protože je nezbytné pro zahájení jednání o obnovení protokolu k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou. Tato jednání umožní lodím plujícím pod vlajkou EU lovit v mauritánských vodách nadměrné populace, jak je popsáno v Úmluvě OSN o mořském právu. Je rovněž nezbytné, aby Mauritánie ratifikovala příslušné mezinárodní nástroje pro oblast rybolovu.

 
  
MPphoto
 
 

  Slavi Binev (NI), písemně. (BG) Podporuji usnesení o obnovení protokolu k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Mauritánií, protože se tato dohoda zakládá na zásadě přebytku, což je v souladu se strategií EU pro udržitelný rybolov. Mauritánie je také jednou z nejchudších zemí světa, která je klasifikována jako silně zadlužená chudá země (HIPC). Z toho důvodu je tato dohoda pro Mauritánii velmi důležitá, protože Evropská unie za tento přístup platí, čímž této zemi zajišťuje dodatečné příjmy nezávisle na finanční pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně.(PT) Vítám návrh Komise zahájit jednání o obnovení protokolu k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou. Tato země dosud kvůli nedostatku rybolovných práv na výlov svých zdrojů tratila na přidané hodnotě. Je proto nezbytné prozkoumat veškeré související hospodářské dopady, zvláště co se týče oblasti ekonomické a sociální. Je zásadně důležité mít na zřeteli to, že odvětví rybolovu je pro mauritánské hospodářství mimořádně důležité, že tato země patří k nejchudším v Africe, že je finančně závislá na zahraniční pomoci a že se potýká se závažnou politickou nestabilitou. Jelikož se všem těmto faktorům, jež vyžadují zvláštní pozornost, v tomto textu dostává pozornosti, hlasovala jsem pro návrh usnesení předložený dnes skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů).

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení o Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Mauritánií, protože obnovení dohody, která by měla obsahovat ustanovení o lidských právech, považuji za pozitivní. Myslím si, že je nezbytné pokračovat v pomoci této zemi a dále rozvíjet odpovědnou politiku v oblasti rybolovu, jež bude splňovat požadavky týkající se ochrany rybolovných zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že protokol ke stávající Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu v budoucnu vyprší, je záměr Komise zahájit s protistranou jednání o jejím obnovení logický. Mauritánie je chudá země, která je na tomto odvětví velmi závislá, a tak by mohlo být zachování dohody s Evropskou unií prospěšné pro obě smluvní strany. Stejně jako zpravodaj se domnívám, že je třeba přísně posuzovat stávající stavy lovných živočichů a různých druhů ryb v mauritánských vodách.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento společný návrh na usnesení Evropského parlamentu se týká obnovení Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou, která vyprší dne 31. července 2012. Evropská komise si uvědomuje důležitost obnovení tohoto partnerství, a proto zahájila proces zaměřený na obnovení tohoto protokolu, který je v úplné shodě s čl. 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. Současná smlouva s Mauritánií přispívá k ekonomickému rozvoji této země, kde je odvětví rybolovu jedním ze základních pilířů hospodářství: představuje zde téměř 10 % hrubého domácího produktu (HDP), 29 % příjmů státního rozpočtu a bezmála 50 % vývozu. Je to ale také zásadně důležitá záležitost pro Evropskou unii a zejména pro její rybářské flotily. Souhlasím s tímto návrhem a hlasoval jsem pro něj, ale domnívám se, že je třeba vědecky monitorovat kontrolu lovu, modernizovat kontrolní navigační systémy a uklízet trosky. Je rovněž třeba posílit dohled a zabavovat ilegální plavidla.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto usnesení vznáší mnoho důležitých otázek souvisejících s našimi dlouholetými pochybnostmi, kritickými postoji a návrhy, které se týkají dohod o partnerství v odvětví rybolovu; zejména se jedná o závažnou absenci úspěchů v oblasti jejich cílů rozvojové spolupráce.

Vítáme skutečnost, že do společného návrhu usnesení bylo zaneseno mnoho poznámek z našeho usnesení. Mezi nejdůležitějšími aspekty chceme zdůraznit tyto: potřeba komplexního a detailního hodnocení příčin nedostatečné realizace konkrétních cílů v oblasti rozvojové spolupráce a co se týče různých položek podpory odvětví rybolovu v Mauritánii; podpora co nejrychlejšího vybudování odpovídajících zařízení pro vykládku ryb na centrálním a jižním pobřeží Mauritánie (včetně Nuakšottu) tak, aby ryby ulovené v mauritánských vodách byly vykládány ve vnitrostátních přístavech a nikoli mimo tuto zemi, jak se v současnosti často stává; a to, že dohodám o rybolovu mezi EU a třetími zeměmi musí předcházet široká diskuse v dotyčných zemích, která umožní zapojení veřejnosti, organizací občanské společnosti a vnitrostátních parlamentů, čímž se posílí demokracie a transparentnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) V souvislosti s dohodami o partnerství v odvětví rybolovu, tak jak jsou v současnosti ze strany EU uplatňovány, chováme celou řadu obav. Zejména jejich úspěšnost v oblasti cílů rozvojové spolupráce je zjevně nedostatečná.

Hájíme zásadu zakotvenou v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu, že rozsah přístupu EU musí odpovídat množství, jež mauritánské lodě nestačí vylovit.

Kromě toho toto usnesení obsahuje několik pozitivních aspektů, např.:

– že dohodám o rybolovu mezi EU a třetími zeměmi musí předcházet široká diskuse v dotyčných zemích, která umožní zapojení veřejnosti, organizací občanské společnosti a vnitrostátních parlamentů, čímž se posílí demokracie a transparentnost;

– že finanční podpora mauritánského víceletého programu pro odvětví rybolovu musí být v souladu s mauritánskými potřebami pro udržitelný rozvoj rybolovu;

– nutnost přistoupit ke komplexnímu a detailnímu hodnocení příčin nedostatečné realizace konkrétních cílů pokud jde o rozvojovou spolupráci a o různé položky podpory odvětví rybolovu v Mauritánii.

Z těchto důvodů jsme hlasovali pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně. (FR) Toto usnesení bylo přijato na základě návrhu Komise na zahájení jednání o obnovení Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánií. Hlasování pro toto usnesení bohužel představuje jedinou možnost, jak se může Parlament vyjádřit k jednání o Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu. V současné době dostává Parlament slovo až poté, co jednání skončí, což mu nedává jinou možnost, než buď tyto dohody schválit, nebo odmítnout jejich ratifikaci. Tím je Parlamentu přiznán jen velmi malý manévrovací prostor. Nyní Smlouvy stanoví, že Evropský parlament má být „plně a okamžitě informován ve všech etapách postupu“. Proto je zásadně důležité a legitimní požadovat, abychom měli spolu s Evropskou komisí a Radou na těchto jednáních účast. Tato záležitost není ničím novým a je základem pro pravidelné interpelace členů Výboru pro rybolov na Evropskou komisi. Je politováníhodné, že nemáme možnost dát závazné stanovisko o našich prioritách týkajících se poskytování Evropských finančních prostředků dotčeným zemím, přestože má Parlament právo vykonávat finanční dohled.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože Mauritánie patří s klasifikací silně zadlužené chudé země mezi nejchudší země Afriky, je finančně závislá na zahraniční pomoci a charakterizuje ji velká politická nestabilita. Stávající protokol k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu s Mauritánskou islámskou republikou vyprší dne 31. července 2012 a Komise má v úmyslu zahájit jednání o jejím obnovení, pročež od Rady obdržela potřebné pravomoci. Evropský parlament vítá návrh Komise na zahájení jednání o obnovení protokolu mezi EU a Mauritánskou islámskou republikou, přičemž zdůrazňuje, že by měl být tento protokol zachován jen tehdy, pokud bude oboustranně prospěšný, příslušně upravený a správně provedený. Evropský parlament rovněž vítá návrh Komise zařadit do této dohody ustanovení o lidských právech.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Touto cestou naléhavě žádám Komisi, aby zaručila, že činnost v oblasti rybolovu spadající pod Dohodu o partnerství v odvětví rybolovu bude splňovat stejná kritéria udržitelnosti jako rybolovná činnost ve vodách EU. Tato zpráva dále vyzývá mauritánské orgány a Komisi, aby zajistily dodržování přísných kritérií udržitelnosti ze strany všech plavidel činných v oblasti rybolovu v mauritánských vodách (ať už se jedná o plavidla EU, Mauritánie nebo třetích zemí).

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Stávající protokol k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu vyprší dne 31. července 2012 a je třeba jej opětovně vyjednat, aby mohly lodě plující pod vlajkou EU i nadále lovit ryby v mauritánských vodách. Máme tak dobrou příležitost zlepšit již existující dohodu. Je třeba prosazovat zlepšení v oblasti infrastruktury a budování odpovídajících zařízení pro vykládku ryb na centrálním a jižním pobřeží Mauritánie, aby mohla plavidla EU pracovat účinněji, čímž usnadní přísun investic a zvýší tak dopad dohody na místní hospodářství. Pokud se týká úlovků, ty by měly být omezeny na přebytky a na ty druhy, jež mauritánské rybářské lodě nedokáží lovit, aby bylo možné zachovávat environmentální rovnováhu a aby byla rybolovná činnost dlouhodobě udržitelná.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Dohody v odvětví rybolovu se třetími zeměmi by měly zaručovat spravedlivou rovnováhu mezi ekonomickými zájmy a prosazováním udržitelného rybolovu. Proto je důležité, aby EU využívala dohody o rybolovu, které vytváří, k zabezpečení uplatňování nejlepších postupů v dalších zemích a současně zajistila úplné dodržování klíčových zásad společné rybářské politiky.

Boj proti nezákonnému rybolovu, vytváření pracovních příležitostí, snižování chudoby ve třetích zemích a zásobování trhu EU kvalitními produkty pro zdejší spotřebitele – to jsou hlavní cíle, jež by tato dohoda s Mauritánií měla zaručovat.

Také musíme bezodkladně zajistit, aby Mauritánie požadovala po třetích zemích, s nimiž uzavře další dohody, dodržování stejných pravidel, jakými budou vázány lodě plavící se pod vlajkou EU, aby se tak předešlo konkurenčním nerovnostem, jež by uvrhly plavidla EU do nevýhody.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Tímto EP zaprvé vítá návrh Komise, aby bylo zahájeno jednání o obnovení protokolu mezi EU a Mauritánskou islámskou republikou, přičemž zdůrazňuje, že by měl být tento zachován, pouze bude-li oboustranně prospěšný, řádně upravený a správně prováděný; zadruhé vítá návrh Komise, aby dohoda obsahovala ustanovení o lidských právech; zatřetí trvá na tom, že veškerý přístup vyjednaný pro rybářské lodě plující pod vlajkou EU do vod Mauritánie se musí zakládat na zásadě nadměrných populací, jak je uvedeno v Úmluvě OSN o mořském právu; zdůrazňuje zejména, že musí být k dispozici důsledné hodnocení veškerých populací, ke kterým je žádán přístup nebo u nichž je pravděpodobné, že se stanou vedlejším úlovkem plavidel EU; zdůrazňuje, že jakýkoli přístup udělený EU musí vycházet z těch zdrojů, které nemohou být uloveny mauritánským loďstvem; zdůrazňuje, že je-li žádoucí jakékoli snížení činnosti, je třeba omezit v první řadě činnost loďstev třetích zemí (EU a dalších), která způsobují největší škody životnímu prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Dohodu o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou je třeba vnímat jako dokument strategického významu, který je velmi důležitý pro vzájemné vztahy mezi EU a Afrikou. Proto dnes musíme zavést nový protokol odpovídající závazkům přijatým evropskými zeměmi v roce 2002, který bude s to zajistit udržitelný rybolov a jež rovněž přispěje k rozvoji dotčených zemí. Prioritou je nyní obnovit již zahájená jednání, ale na základě nových předpokladů a za účasti států, jež byly až dosud z těchto jednání vyloučeny. Je rovněž třeba přezkoumat některé požadavky, jež byly vzneseny při jednáních o původní dohodě, ve které například Mauritánie na poslední chvíli vznesla požadavek na další období biologických přestávek v rybolovu v květnu a červnu navíc nad již vyjednané přestávky v září a říjnu.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0284/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro tento návrh, protože se domnívám, že bude prospěšný pro EU. Správně fungující trh v oblasti zadávání veřejných zakázek je totiž zásadně důležitý pro utváření jednotného trhu, pro podněcování inovací a pro prosazování lepší ochrany životního prostředí a klimatu i sociálního začlenění v celé EU. Veřejné zakázky jsou naprosto zásadní, jelikož slouží jako katalyzátor opětovného oživení ekonomiky EU a zároveň prospívá zaměstnanosti a dobrým životním podmínkám. To platí především s ohledem na nutnost překonat finanční a hospodářskou krizi a na ochranu před možnou budoucí krizí. Souhlasím, že řádný a dobře promyšlený proces optimalizace právního rámce pro zadávání veřejných zakázek má zásadní význam pro dobré životní podmínky občanů, spotřebitelů a podniků v EU, pro vnitrostátní, regionální a místní veřejné orgány, a tudíž i pro přijetí EU jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu celistvosti jednotného trhu, stimulaci inovací a pro dosažení optimální hodnoty pro veřejné orgány, občany a daňové poplatníky. Tento trh zejména představuje součást hospodářství EU a má veliký potenciál, ale pravidla a zásady pro veřejné zakázky se mezi jednotlivými členskými státy liší a nedovolují firmám, zvláště těm malým, využít přístupu k přeshraničním veřejným zakázkám. Podobné restrikce také existují v případě přístupu k výběrovým řízením ze třetích zemí. I přesto, že EU otevřela své trhy, čelí naše firmy v rámci snah o proniknutí do veřejného sektoru třetích zemí ohromným problémům. Mám dojem, že je třeba této záležitosti bez odkladu věnovat velkou politickou pozornost. Komise by měla vypracovat podrobnou analýzu problémů spojených s omezeným přístupem evropských firem na trhy třetích zemí a podniknout příslušné kroky proti těm obchodním partnerům, jež využívají otevřenosti trhu EU, ale nezpřístupňují své vlastní trhy podnikům z EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Veřejné zakázky představují významné ekonomické příležitosti, jsou velmi důležité pro podporu jednotného trhu, pro stimulaci inovací a prosazování ochrany životního prostředí a klimatu a také sociálního začlenění. Politika v oblasti zadávání veřejných zakázek by měla zajistit, aby byly veřejné prostředky vynakládány co možná nejúčinněji a aby zůstaly trhy v oblasti zadávání veřejných zakázek otevřené, což přispěje k opětovnému nastartování ekonomiky EU, k vytváření pracovních příležitostí a k dobrým životním podmínkám. Veřejné zakázky rovněž hrají klíčovou úlohu v rámci strategie Evropa 2020 a patří k nástrojům využívaným k dosažení stanovených cílů.

Tento návrh usnesení vyzývá Komisi, aby se věnovala otázce vyváženého přístupu na trhy veřejného sektoru a aby provedla revizi pravidel zadávání veřejných zakázek, čímž umožní zapojení Evropského parlamentu a členských států a také občanů a podniků.

Rovněž vyzývá Komisi, aby upřednostnila modernizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Stejně důležitá je i výzva Komisi, aby posoudila problémy související s mimořádně nízkými nabídkami a navrhla vhodná řešení.

Ze všech těchto důvodů budu hlasovat pro tento návrh usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Castex (S&D), písemně. (FR) Nehlasovala jsem pro tuto zprávu s cílem zavést protekcionistické překážky, ale proto, že už nemůžeme trpět situaci, kdy je Evropská unie jediná, kdo dodržuje pravidla hry. Nemůžeme dále ignorovat sociální a ekonomický dumping v rozvíjejících se zemích – což se týká především Číny –, které díky nepřekonatelně nejnižším cenám vyhrávají v zemích Unie zakázky, aniž by byl brán zřetel na sociální práva a na právní předpisy o státních subvencích, zatímco trhy těchto zemí zůstávají pro evropské firmy nedostupné. Už nesmíme být tak naivní: závisí na tom přežití našich podniků a naších pracovních míst. Závěrem chci vyjádřit své potěšení nad tím, že byly z většiny přijaty pozměňovací návrhy předložené skupinou Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, které se týkají – v oblasti zadávání veřejných zakázek – dodržování pracovních, sociálních a environmentálních standardů platných v členských státech. To svědčí o skutečné uvědomělosti a představuje to pozitivní a nezbytnou změnu. Je nyní na Komisi, aby se touto výzvou plně zabývala.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky představují každoročně miliony eur, není o jejich významu pro hospodářství pochyb. Právě proto – i přes dlouhou tradici právních předpisů EU o těchto smlouvách – bude vždy třeba usilovat o lepší a účinnější právní předpisy které: zaručí naprostou transparentnost postupů; zabrání všem formám korupce či manipulace s nabídkami v zájmu zvýhodnění některého kandidáta; stanoví horní hranici co do počtu a hodnoty zakázek přidělených bez výzvy k předložení návrhů nebo bez jednání; na vnitřním trhu zaručí řádnou soutěž mezi jednotlivými uchazečskými společnostmi bez ohledu na jejich zemi původu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento návrh usnesení se zabývá rovným přístupem na trhy veřejného sektoru v EU a ve třetích zemích a revizí právního rámce pro zadávání veřejných zakázek včetně koncesí. EU přijala k tomuto tématu řadu dokumentů: směrnice 2004/18/ES, 2004/17/ES, 93/13/ES a 2007/66/ES, usnesení (Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010), zprávy (M. Monti, Nová strategie pro jednotný trh – Ve službách evropského hospodářství a společnosti), sdělení Evropské komise „Na cestě k aktu o jednotném trhu pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“ a zelenou knihu Evropské komise o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek.

V zájmu překonání současné finanční a hospodářské krize má dobře fungující trh s veřejnými zakázkami zásadní význam pro opětovné oživení ekonomiky a zabezpečení rovného zacházení. Touto cestou sděluji, že jsem hlasoval pro toto usnesení neboť se domnívám, že je v souladu se zásadou zdokonalování tvorby právních předpisů a upřednostňuje modernizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek a koncesí, což zakládá na podstatné zlepšení v právních předpisech EU.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto je další pokus prosadit liberalizaci v zadávání veřejných zakázek. Je to směřování, jež EU prostřednictvím dohod o volném obchodu zarputile prosazuje jak ve svém rámci, tak ve třetích zemích.

V obou případech jde o týž záměr: zabránit jednotlivým zemím chránit své firmy v oblasti zadávání veřejných zakázek, v zájmu usnadnění existence velkých vlivných korporací, jež chtějí formou hospodářské soutěže, která je považována za nedotknutelnou, ovládnout přidělování veřejných zakázek.

S tímto přístupem nesouhlasíme. Uznáváme ale, že je v této oblasti třeba provést významné změny.

Proto některé aspekty tohoto usnesení zasluhují naši podporu. Zvláště se to týká kritiky „nedostatečné transparentnosti, pokud jde o složení a práci interního poradního výboru Komise pro zadávání veřejných zakázek (ACPP) a o úlohu a pravomoci poradního výboru pro otevírání veřejných zakázek (CCO)“. Rovněž souhlasíme s výzvou, aby Komise „učinila kroky, kterými zajistí vyvážené složení a transparentnost práce tohoto výboru i nově plánovaného poradního výboru pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, v nichž by měli být zastoupeni i odboráři a představitelé podnikatelské sféry, zejména malých a středních podniků“.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tímto usnesením parlamentní většina vyzývá k liberalizaci veřejných zakázek pod záminkou rozvolnění a zjednodušení pravidel a obrany malých a středních podniků. Ačkoliv v některých případech by mohlo být toto ospravedlnění opodstatněné, ve většině případů tomu tak není.

Chtějí zabránit všem zemím chránit své firmy v oblasti veřejných zakázek jen proto, aby usnadnili existenci velkým a vlivným korporacím, jež také chtějí ovládnout přidělování veřejných zakázek. A proto jsme hlasovali proti.

Nicméně existuje i další aspekt tohoto usnesení, který podporujeme; konkrétně se to týká kritiky nedostatečné transparentnosti, pokud jde o složení a práci interního poradního výboru Komise pro zadávání veřejných zakázek (ACPP) a o úlohu a pravomoci poradního výboru pro otevírání veřejných zakázek (CCO). Rovněž souhlasíme s výzvou, aby Komise učinila kroky, kterými zajistí vyvážené složení a transparentnost práce tohoto výboru i nově plánovaného poradního výboru pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, v nichž by měli být zastoupeni i odboráři a představitelé podnikatelské sféry, zejména malých a středních podniků.

Také se zdá být příhodné zdůraznit význam posílení protikorupčních mechanismů v souvislosti se závazky Evropské unie v oblasti mezinárodního zadávání veřejných zakázek. Stejně tak je třeba zdůraznit nutnost vyvinout úsilí o zajištění transparentnosti a spravedlnosti při využívání veřejných finančních prostředků. Dále požadujeme, aby byl Evropský parlament průběžně řádně informován a byly mu poskytovány veškeré dostupné informace ve všech fázích tohoto procesu a na jeho konci.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně.(PL) Navzdory otevřenosti trhu veřejných zakázek EU je přístup na trhy veřejných zakázek třetích zemí do značné míry omezen. Za této situace nemají evropské podniky v rámci veřejných zakázek jinde ve světě rovné konkurenční příležitosti. Například v roce 2009 přijaly čínské orgány systém akreditací místních inovačních produktů, který dále omezil přístup mezinárodních podniků na čínský trh. Problémem ale není jen čínský trh, protože i velmi vyspělé ekonomiky, například Spojené státy, Japonsko či Kanada, uplatňují protekcionistické politiky.

Z toho důvodu podporuji výzvu k uplatnění zásady reciprocity v případě přístupu na trh s veřejnými zakázkami, kterou obsahuje toto dnes přijaté usnesení, jež jsem podpořila v rámci mnou formulovaného stanoviska Výboru pro mezinárodní trh. Chtěla bych ale, aby příští návrh Evropské komise o zásadě reciprocity přispěl zejména k otevření trhů s veřejnými zakázkami třetích zemí a ne aby jen omezoval podnikům ze třetích zemí přístup na trhy veřejných zakázek v Evropské unii, což by mohlo být kontraproduktivní co do konkurenceschopnosti trhu EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení, protože dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu jednotného trhu a inovací. Zadávání veřejných zakázek má zásadní význam zejména pro překonání finanční a ekonomické krize a pro ochranu před možnou budoucí krizí, neboť slouží jako katalyzátor opětovného oživení ekonomiky EU, a tím i zaměstnanosti a dobrých životních podmínek v EU. Specifická otázka zachování rovného zacházení a spravedlivé hospodářské soutěže na trzích s veřejnými zakázkami v EU a ve třetích zemích naléhavě vyžaduje více politické pozornosti, zejména s ohledem na stávající problémy s přístupem na trhy veřejného sektoru ve třetích zemích. Podle mého názoru by měla Komise upřednostnit modernizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek a otázku koncesí na služby řešit tak, aby se zabránilo dalšímu roztříštění právních předpisů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Constance Le Grip (PPE) , písemně. (FR) Z dnešního přijetí společného usnesení Evropského Parlamentu o rovném přístupu na trhy veřejného sektoru v EU a ve třetích zemích a o revizi právního rámce pro zadávání veřejných zakázek včetně koncesí mám radost. Jedná se ostatně o usnesení, pod nímž jsem rovněž podepsána. Dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu jednotného trhu. Je proto důležité vyjasnit a zlepšit právní rámec upravující přidělování veřejných zakázek, protože slouží jako katalyzátor opětovného oživení ekonomiky EU. Co se týče přístupu podniků ze třetích zemí na trh EU s veřejnými zakázkami, musí Evropská unie postupovat realisticky a pragmaticky a především ne naivně. Tím nemám na mysli zaujetí odmítavého postoje k otevření našich trhů, ale zcela legitimní pozici hájení zásady vzájemného přístupu v této oblasti; nikoliv tím, že uzavřeme své trhy s veřejnými zakázkami, ale tím, že zajistíme, aby naši partneři mimo Evropskou unii otevřeli rovnocenným způsobem své vlastní trhy, a pokud bude třeba, tak i tím, že ustanovíme příslušné mechanismy, jež nám umožní dosáhnout tohoto cíle reciprocity a vyváženosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Rovný přístup k trhům veřejného sektoru v rámci EU a revize právního rámce zadávání veřejných zakázek jsou zásadně důležité záležitosti pro posílení jednotného trhu v členských státech Evropské unie, který určuje sociální a hospodářskou integraci na úrovni EU. Při pohledu na situaci z perspektivy hospodářské a finanční krize se domnívám, že strategie navržená v tomto usnesení je nutností, zejména pokud jde o dosažení větší soudržnosti v oblasti společné evropské politiky zahraničního obchodu. Zdůrazňuji, že tato legislativní revize je důležitá pro opětovné oživení a stabilizaci ekonomiky Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Podpořil jsem toto usnesení, neboť se domnívám, že specifická otázka zachování rovného zacházení a spravedlivé hospodářské soutěže na trzích s veřejnými zakázkami v EU a ve třetích zemích naléhavě vyžaduje více politické pozornosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Zpochybnění partnerství mezi veřejnými subjekty, snížení standardů ze strany veřejných orgánů (jež jsou garanty obecných zájmů, musím-li to připomínat), výběr těchto veřejných orgánů pro podporu konkurence... To jsou jen některé příklady onoho úžasného „pokroku“, který nám slibuje zelená kniha Evropské komise o zadávání veřejných zakázek. Neuspokojuje mne představa schválení takového nesmyslu, kdy středobodem daného dokumentu je boj proti veškerým protekcionistickým opatřením. Je tedy řeč o příliš mnoha politikách, proti nimž protestuji. Budu hlasovat proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu jednotného trhu, inovací, vyšší úrovně ochrany životního prostředí a klimatu a také ochrany sociálního začlenění v celé EU a pro dosažení optimální hodnoty pro veřejné orgány, občany a daňové poplatníky. S ohledem na cíl překonání finanční a ekonomické krize a ochrany před možnou budoucí krizí má zadávání veřejných zakázek zásadní význam, neboť slouží jako katalyzátor opětovného oživení ekonomiky EU a také zaměstnanosti a dobrých životních podmínek v EU. Proto má řádný a dobře promyšlený proces optimalizace právního rámce pro zadávání veřejných zakázek zásadní význam pro dobré životní podmínky občanů, spotřebitelů a podniků v EU, pro vnitrostátní, regionální a místní veřejné orgány.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu jednotného trhu, inovací, vyšší úrovně ochrany životního prostředí a klimatu a také ochrany sociálního začlenění v celé EU a pro dosažení optimální hodnoty pro veřejné orgány, občany a daňové poplatníky. Proto jsem hlasovala pro toto usnesení Evropského parlamentu o rovném přístupu na trhy veřejného sektoru v EU a ve třetích zemích a o revizi právního rámce pro zadávání veřejných zakázek včetně koncesí. V tomto smyslu se připojuji k navrhovatelům tohoto usnesení ve výzvě Komisi, aby upřednostnila modernizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek a otázku koncesí na služby řešila tak, aby se zabránilo dalšímu roztříštění právních předpisů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek v souladu se zásadami „zlepšení tvorby právních předpisů“.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Zadávání veřejných zakázek hraje zásadně důležitou úlohu v podpoře jednotného trhu, podněcování inovací, posilování růstu a v podpoře zaměstnanosti a konkurenceschopnosti EU. Ale abychom toho dosáhli, musíme jednat efektivně. Aby k tomu došlo, jak se zdůrazňuje v textu tohoto usnesení, jež podporuji, je třeba rychle nalézt odpovědi na otázku po zjednodušení a vyjasnění pravidel pro přidělování veřejných zakázek. Také se mi jako velmi důležitá jeví otázka co možná nejrychlejšího zlepšení přístupu k veřejným zakázkám ze strany malých a středně velkých podniků, které představují 99 % evropských podniků a více než 100 milionů pracovních míst. V rámci podpory těchto podniků dále vyzývám Evropskou komisi, aby uplatňovala zásadu reciprocity a uvažovala o nových způsobech zlepšení přístupu evropských firem k veřejným zakázkám zadávaným mimo EU, aby zajistila rovné podmínky pro evropské i zahraniční společnosti, jež soupeří o přidělení veřejných zakázek.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Zásluhou toho, že byly přijaty některé pozměňovací návrhy EPP a EFD, jež jsou pro nás nepřijatelné, zdrželi jsme se nakonec hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) S cílem překonat ekonomickou a finanční krizi se zdá, že zadávání veřejných zakázek je katalyzátorem opětovného oživení ekonomiky, podnikání, zaměstnanosti a dobrých životních podmínek spotřebitelů v Evropě. Díky stupňující se liberalizaci zvláštních odvětví (voda, elektřina a plyn) potřebujeme v zájmu ochrany podniků, které v těchto oblastech působí, kvalifikační systém pro klienty, který bude zaměřen na zabezpečení účelného výběru podniků účastnících se soutěže. Jsem pro tento návrh usnesení, protože je nezbytné transparentním způsobem omezit roztříštění právních předpisů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, aby bylo dosaženo co možná nejvyšší úrovně konkurenceschopnosti a efektivity, jak je stanoveno v našich cílích.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (S&D), písemně. – Zadávání veřejných zakázek představuje jedinečnou příležitost nasměrovat investice do projektů obecného zájmu občanů a zároveň dosáhnout širších veřejných politických cílů. Chci zdůraznit význam veřejných zakázek pro podporu environmentálních standardů ve výstavbě a dopravě; je zde velký potenciál zlepšení energetické efektivity, s čímž souvisí snížení emisí oxidů uhlíku, což ovlivňuje náklady a znečištění ovzduší. Naléhavě vyzývám členské státy, aby zadávání veřejných zakázek využívaly v zájmu podpory těchto cílů, jež jsou nositeli dalekosáhlého a dlouhodobého sociálního, hospodářského a environmentálního přínosu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Dobře fungující trh s veřejnými zakázkami má zásadní význam pro podporu jednotného trhu a stimulace inovací a investic. S cílem překonat ekonomickou a finanční krizi má zadávání veřejných zakázek zásadní význam pro posílení ekonomiky EU a přispívá k vytváření pracovních příležitostí. Evropská unie odmítá možnost zavedení protekcionistických opatření a usiluje o rovný přístup na trhy veřejného sektoru v rámci EU a ve třetích zemích. V tomto smyslu EU v této oblasti pevně věří v zásadu reciprocity, vzájemného užitku a proporcionality.

Proto obhajuji větší soudržnost mezi společnou obchodní politikou a postupy v jednotlivých členských státech, které přijímají mimořádně nízké nabídky od společností, jejichž domovské země nejsou signatáři Dohody o veřejných zakázkách (DVZ), čímž staví podniky z členských států Evropské unie do nevýhody.

Proto opakuji výzvu tohoto Parlamentu, aby byla upřednostněna modernizace pravidel pro zadávání veřejných zakázek tak, aby se zabránilo jejich dalšímu roztříštění a aby byly společnosti podníceny volit tuto cestu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernadette Vergnaud (S&D), písemně. (FR) Toto hlasování je důležité, protože Komise má přijmout nezbytná opatření pro předcházení nespravedlivé hospodářské soutěži a nerecipročnímu přístupu k veřejným zakázkám ve vztahu ke třetím zemím. Nejedná se o vystavění protekcionistických překážek, ale Unie už nemůže být jediná, která hraje podle pravidel. Jistě nemůžeme dále ignorovat sociální a ekonomický dumping, kterého využívají společnosti v rozvíjejících se zemích, jež vyhrávají zakázky v zemích Evropské unie na úkor sociálních práv a právních předpisů upravujících státní subvence, zatímco trhy těchto zemí zůstávají pro evropské společnosti uzavřené. Nesmíme ale také zapomínat na to, že navzdory svému podpisu pod mezinárodními dohodami tyto pravidla nedodržují ani velké průmyslově vyspělé země!

Zdá se, že se Komise po létech nečinnosti chystá k akci, což je nezbytné: závisí na tom přežití našich firem a zachování pracovních míst. Závěrem, vítám přijetí pozměňovacích návrhů předložených skupinou Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů v Evropském parlamentu týkající se – v rámci zadávání veřejných zakázek – plnění pracovních, sociálních a environmentálních norem platných v členských státech. Nyní je na Komisi, aby tuto výzvu zvážila.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0297/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tento společný návrh usnesení. Chtěl bych zmínit opatření, jež považuji za důležitá: potřeba využít všech možností a finančních rezerv dostupných v rámci rozpočtu Společenství určeného na rybolov k financování mimořádných podpůrných opatření ve prospěch tohoto odvětví a umožnit mu tak překonat potíže způsobené zvýšením cen pohonných hmot; pokračující poskytování podpory ze strany Evropského rybářského fondu (ERF) na zlepšení selektivity lovného zařízení a výměnu motorů z důvodů bezpečnosti, ochrany životního prostředí a/nebo úspory pohonných hmot, především rybářům provozujícím drobný pobřežní a tradiční rybolov; aby Komise vypracovala střednědobý a dlouhodobý plán s cílem zlepšit účinnost pohonných hmot využívaných v odvětví rybolovu (a rovněž akvakultury); a výzva Komisi, aby navrhla akční plán na zlepšení účelného využívání pohonných hmot v odvětví rybolovu a akvakultury pro pobřežní regiony a ostrovy, v nichž se aktivně provádí rybolov.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. Zvýšení cen ropy v poslední době má dopad na ekonomickou životaschopnost rybolovného odvětví, a evropští rybáři se tak ocitají v obtížné situaci. Navíc mají producenti v důsledku značné závislosti Evropské unie na dovozu ze třetích zemí (60 %) jen velmi malý, nebo dokonce žádný vliv na cenové hladiny produktů rybolovu. Souhlasím s tím, že je třeba zvýšit strop pro podporu de minimis na přechodné tříleté období z 30 000 na 60 000 EUR na jeden podnik a současně zajistit, aby nebyla oslabena udržitelnost životního prostředí a sociální oblasti a aby nebyla narušena hospodářská soutěž mezi členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Chtěla bych vyjádřit hlubokou účast evropským rybářům, jejichž mzdy přímo ovlivnil růst cen pohonných hmot, což vážně zjitřilo problém ekonomické zranitelnosti související s nepravidelnou povahou činnosti v tomto odvětví. Považuji za zásadně důležité zavést mechanismy na podporu růstu cen placených ve fázi produkce a zároveň udržet ceny pro koncové spotřebitele na co nejnižší úrovni. Proto hlasuji pro tento návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který výše zmíněné záležitosti patřičně zdůrazňuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Ačkoliv subvencování průmyslu fosilních paliv není dobrý nápad, rybáři z celé EU trpí díky hospodářskému útlumu a na rozdíl od jiných druhů dopravy nemají za fosilní paliva žádnou reálně použitelnou náhradu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D), písemně. (RO) Energie představuje pro rybolovné odvětví významnou část provozních nákladů a zvýšení cen pohonných hmot v poslední době způsobilo zhoršení situace v oblasti rybolovu, které má přímý dopad na výrobní náklady tohoto odvětví. Ve světle těchto skutečností se domnívám, že Evropská komise musí zvážit potřebné prostředky pro rychlé vypracování a přijetí vhodných opatření pro odlehčení tíživé hospodářské situace, v níž se mnoho evropských rybářů ocitlo. Také musí vzít v potaz finanční obtíže, kterým v současné době čelí mnoho zemí s velkými rybářskými loďstvy.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) Komise musí přijmout naléhavá opatření pro ulehčení tíživé hospodářské situace, do níž se po zvýšení cen pohonných hmot dostalo mnoho evropských rybářů. Zejména se jedná o zvýšení stropu veřejných subvencí de minimis z 30 000 na 60 000 EUR na přechodné tříleté období a na jednoho příjemce (podnik). Kromě této kompenzace musíme zavést dlouhodobější strategii, díky níž by mohli rybáři – ale i pracovníci z jiných odvětví, například zemědělci a dopravci v silniční dopravě – snížit svou závislost na fosilních palivech. Proto musí Komise na evropské i vnitrostátní úrovni zavádět investiční pobídky v oblasti nových technologií, aby zvýšila energetickou efektivitu v námořní, pozemní i letecké dopravě.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro návrh usnesení o krizi evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy, protože ta postihla ekonomickou životaschopnost rybolovného odvětví, což má přímý dopad na příjmy rybářů. Je třeba přijmout dočasná mimořádná opatření, která evropským rybářům umožní překonat jejich obtížnou ekonomickou situaci, ale Komise by měla také vypracovat střednědobý a dlouhodobý plán s cílem zlepšit účinnost pohonných hmot využívaných v odvětví rybolovu a akvakultury.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Rybolov představuje zásadně důležitou hospodářskou činnost evropských zemí, zvláště přímořských zemí, jako je ta má. Proto by měl Evropský parlament zvláště dbát na podmínky ovlivňující profesionální rybáře.

Rostoucí ceny pohonných hmot představují pro všechny, kdo působí v oblasti rybolovu, nevyhnutelné náklady, které velmi silně zasáhly příjmy rybářů. V období těžké hospodářské a finanční krize, kdy je pro podporu podniků a pracovních příležitostí k dispozici jen málo prostředků, vítám návrh představený v tomto usnesení mými kolegy ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) na pomoc rybářům z EU zvýšením stropu pro podporu de minimis z 30 000 na 60 000 EUR na jeden podnik a na tříleté období. To umožní rybolovnému odvětví čelit vyšším provozním nákladům spojeným s cenou pohonných hmot.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento společný návrh usnesení Evropského parlamentu se zabývá krizí v evropském odvětví rybolovu v důsledku neustálého zvyšování cen ropy, což má velmi zásadní dopad na provozní náklady v tomto odvětví. Růst cen pociťují především malé a střední podniky (MSP) – často rodinného charakteru –, jejichž pracovníci se začínají o svá místa obávat. Proto vítám přijetí této zprávy a doufám, že členské státy budou brzy s to navýšit pomoc pro rybáře a že Evropská unie zvýší prostřednictvím Evropského rybářského fondu (ERF) subvence zaměřené na zlepšení a modernizaci plavidel a vybavení a vytvoří fond, na nějž se budou moci MSP v případě potíží obrátit. Podpora drobného rybolovu je obzvláště důležitá.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Je dobře, že Parlament toto usnesení přijal. Velký nárůst cen ropy vážně prohloubil krizi v odvětví rybolovu, ohrozil jeho ekonomickou životaschopnost a velmi podstatným způsobem snížil již tak nízké příjmy těch, kdo v tomto odvětví pracují.

Současná dynamika prodeje neumožňuje změny v oblasti výrobních nákladů, včetně nákladů na pohonné hmoty, které by mohly ovlivnit ceny ryb; stávající dovozní politika k tomu vedle dalších faktorů přispívá.

V mnoha případech průměrné ceny při prvním prodeji již několik let stagnují nebo klesají, aniž by to vedlo k poklesu cen čerstvých ryb pro koncového zákazníka.

Stávající společná organizace trhu pro rybolovné produkty nedokázala dostatečně přispět ke zlepšení cen při prvním prodeji ani k lepšímu rozdělování přidané hodnoty v rámci celého hodnotového řetězce.

Hospodářská situace mnoha společností se v minulých letech zhoršila, což pro řadu z nich dokonce znamenalo zastavení podnikání. Existuje zde reálné riziko ztráty tisíců rybářských společností a tisíců pracovních míst z důvodů růstu cen ropy.

Odvětví drobného pobřežního rybolovu je zvláště zranitelné.

Je třeba tato opatření zavést.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Odvětví rybolovu patří k nejpostiženějším růstem cen ropy, protože pohonné hmoty představují značnou část provozních nákladů rybářů, odhadem 30–50 %. Plně podporuji veškerá opatření, jež lze v tomto ohledu zavést na podporu rybářů, zvláště opatření týkající se drobného pobřežního a ostrovního rybolovu.

 
  
MPphoto
 
 

  Estelle Grelier (S&D), písemně. (FR) U příležitosti přijetí usnesení Parlamentu o krizi evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy vám chci připomenout, jak je potřeba pomoci rybářům naléhavá. Získávání nových pracovníků je stále obtížnější a rybáři musejí přijímat stále přísnější postupy, a tudíž zvýšení cen pohonných hmot představuje další ztížení podmínek v tomto krizí zasaženém odvětví. Podstatné zvýšení cen ropy má silný dopad na provozní náklady rybářů, což způsobilo, že jejich příjmy spadly na úroveň mezi lety 2008 a 2010. Jakožto volený zástupce přístavního města mám povinnost vyzvat Komisi, aby přijala rozhodnutí o navýšení stropu pro podporu de minimis. Toto opatření by zmírnilo tlak, pod kterým se rybáři nacházejí, čímž by jim bylo umožněno vytvořit si ze své práce důstojné živobytí, aniž by museli svou činností poškozovat proces obnovování populací. Nadcházející reforma společné rybářské politiky s sebou musí nést podporu rybářů. Bude dobrým začátkem, pokud jim dnes ukážeme, že Evropská unie naslouchá jejich potřebám.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, neboť zvýšení cen ropy v poslední době má dopad na ekonomickou životaschopnost rybolovného odvětví a u mnohých rybářů vzbuzuje obavy, jak tyto dodatečné náklady dorovnávat, protože nárůst cen ropy má přímý dopad na příjmy rybářů. Musíme využít všech možností a finančních rezerv dostupných v rámci rozpočtu Společenství určeného na rybolov k financování mimořádných podpůrných opatření ve prospěch odvětví rybolovu, a umožnit mu tak překonat potíže způsobené zvýšením cen pohonných hmot do doby, než budou provedena jiná opatření. Evropský rybářský fond (ERF) by měl nadále poskytovat podporu na zlepšení selektivity lovného zařízení a výměnu motorů z důvodů bezpečnosti, ochrany životního prostředí a/nebo úspory pohonných hmot, především rybářům provozujícím drobný pobřežní a tradiční rybolov. Podle mého názoru musí Komise na evropské i vnitrostátní úrovni neprodleně navrhnout investice do nových technologií s cílem zvýšit energetickou účinnost rybolovných plavidel, a tak snížit závislost rybářů na fosilních palivech.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně.(PL) Toto usnesení je vyjádřením obav Parlamentu o stav odvětví rybolovu, o finanční kondici rybářských společností a o tržní ceny ryb. Jedná se o významné odvětví a ryby představují významnou součást naší stravy. Domnívám se, že čl. 3 společného návrhu usnesení, který vyjadřuje vůli zvýšit objem podpory rybářům, je zásadně důležitý. Je to řešení nabízející více výhod než nové záruky navržené pro toto odvětví. Doufám, že Komise a Rada toto usnesení pečlivě zváží.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem proti tomuto usnesení, protože si nemyslím, že by EU měla na základě růstu ceny ropy navyšovat subvence pro evropské rybolovné odvětví nebo pro jakékoliv jiné odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Zvýšení cen ropy v poslední době má dopad na ekonomickou životaschopnost rybolovného odvětví a vzbuzuje u mnohých rybářů obavy, jak tyto dodatečné náklady dorovnávat. Nesmíme zapomínat, že růst cen ropy přímo ovlivňuje výši příjmů rybářů. Příjmy a mzdy lidí pracujících v rybářském průmyslu jsou nejisté z několika důvodů: například se jedná o nepravidelný charakter rybolovu, používané postupy uvádění produktů na trh a způsob, jímž jsou stanovovány ceny při prvním prodeji. Z toho vyplývá, že určité formy veřejné pomoci na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství je třeba zachovat. Finanční a hospodářská krize má navíc dopad na průmyslová odvětví a zejména na malé a střední podniky (MSP) a ohrožuje aktivitu a zaměstnanost v primárním i sekundárním sektoru. Komise musí stejně jako již v minulosti přijmout dočasná mimořádná opatření k překonání potíží, jimž odvětví rybolovu čelí v souvislosti s rostoucími cenami ropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro toto usnesení a proti všem předloženým pozměňovacím návrhům. V odvětví rybolovu je třeba přijmout nová podpůrná opatření, která zároveň zohlední dva faktory: na jedné straně vysoké ceny ropy a na druhé straně nízké ceny ryb při prvním prodeji. Rybolov představuje pro Evropskou unii významné hospodářské odvětví a za situace, kdy průměrná cena za barel ropy setrvává mezi 80–100 USD, se mu musí dostat podpory.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Probíhající celosvětová hospodářská krize prohloubená politickou krizí v zemích Maghrebu a Blízkého východu způsobila další růst cen ropy, která tak přesahuje hranici 100 USD za barel. Vzhledem k politické nestabilitě, která otřásá arabským světem, může tato hodnota ještě silně vzrůst.

Platby za energie představují pro odvětví rybolovu nejpodstatnější provozní náklad a na rozdíl od jiných činností tento sektor nemůže kvůli stropům a kvótám stanoveným celkovými přípustnými odlovy (TAC) vynahradit náklady zvýšením produkce.

Navzdory rozdílnosti názorů, jak by mělo být toto odvětví spravováno, existuje v jedné záležitosti shoda, což je třeba zdůraznit: rybolov je mimořádně důležitý pro zásobování evropského obyvatelstva potravinami a představuje zdroj zaměstnanosti většiny pobřežních společenství EU, kde nejsou další pracovní příležitosti.

Aby EU zabezpečila pokračování rybolovu a aby zabránila propadům v dodávkách a zvýšení nezaměstnanosti v tomto odvětví, musí zvýšit strop stanovený nařízením de minimis k hodnotě 60 000 EUR a přijmout další opatření pro náhradu za nedávné zvýšení cen ropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Náklady na rybolov velmi závisejí na ceně ropy. Z toho důvodu a s ohledem na to, že zvýšení cen ropy v poslední době má dopad na ekonomickou životaschopnost rybolovného odvětví, je třeba přijmout mimořádná opatření, která umožní evropským rybářům překonat obtížnou ekonomickou situaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. (ES) Skutečným problémem současného rybolovu je, že 70 % druhů je nadměrně loveno, což je důsledek toho, že jsou naše loďstva zjevně naddimenzována. Utrácet veřejné prostředky na vydržování těchto flotil je nezodpovědná chyba. V rámci reformy společné politiky rybolovu je více než kdykoliv předtím nutné restrukturalizovat evropské rybářské loďstvo, aby se přestaly využívat lodě, které spotřebovávají velké množství pohonných hmot a vypouštějí velké množství oxidu uhličitého, a lovná zařízení a postupy, jež zjevně ničí životní prostředí. Tak se budeme moci posunout směrem k modelu, jenž bude méně energeticky náročný, méně destruktivní a z environmentálního, ale i sociálního a ekonomického hlediska více udržitelný.

Vkládání většího objemu peněz do tohoto odvětví za účelem kompenzace růstu cen ropy bude pro rybáře jen další pobídkou k využívání plavidel s velkou spotřebou pohonných hmot, a to zejména nyní, kdy růst těchto cen nemá přechodnou, ale jasně strukturální povahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Cena za barel ropy v důsledku hluboké hospodářské a finanční krize, která postihuje průmysl i malé a střední podniky, vzrostla a její cena zůstává díky nebezpečí politické nestability v arabských zemích i nadále nejistá. Tato krize hluboce postihla i evropský námořní rybolov, protože 60 % ryb dovážíme ze třetích zemí. Podporuji toto usnesení neboť se domnívám, že je nutné posílit bezpečnost našich energetických dodávek, informovat trhy a poskytnout spotřebitelům větší záruky v oblasti stavu ropných rezerv. Také považuji za nezbytné zavést společný akční plán na podporu přímořských regionů, v nichž se aktivně provádí rybolov.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Ráda jsem hlasovala pro toto usnesení, jež vyzývá Komisi, aby přijala silná opatření na podporu rybolovného průmyslu. Nárůst cen ropy v tomto odvětví působí skutečnou krizi. Jedná se o krizi, která začala jako cyklická, ale přerostla nyní v krizi strukturální, a ohrožuje ekonomickou životaschopnost tohoto průmyslového odvětví. Provozní náklady prudce vzrostly a mají natolik závažné dopady na příjmy rybářů, že je nyní postiženo celé výrobní odvětví a všechny pobřežní regiony. Vítám proto výzvu tohoto Parlamentu k zavedení větší flexibility v systému subvencí de minimis. Navzdory obtížné rozpočtové situaci by neměli rybáři pochopení pro případné selhání Unie v otázce řešení jejich záležitostí. Usnesení dále vyzývá, aby byla věnována zvláštní pozornost drobnému pobřežnímu rybolovu a příslušným regionům. Podle mého názoru je to nezbytné: jelikož je postiženo celé odvětví, bude mít růst nákladů větší dopad na tradiční rybolov než na rybolov průmyslový. Mám za to, že mimořádné situace vyžadují mimořádná opatření. Proto budu i nadále pozorně sledovat návrhy, jež Komise předloží v zájmu zabezpečení a podpory našich rybářů.

 
  
  

Návrh usnesení B7-0286/2011

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tento návrh usnesení Evropského parlamentu, neboť vyjadřuje nespokojenost s činností Komise v tom, že ke konci roku 2009 bylo plně zpřístupněno jen 75 % z celkových 21 miliard EUR vyčleněných na finanční podporu malých a středních podniků (MSP), ze které  mohlo těžit pouhých 50 000 z nich. Je třeba odstranit přemrštěnou administrativní zátěž, která je na překážku pro většinu MSP. Je třeba nejen zjednodušit, ale také zlepšit systém pro přístup podniků k těmto finančním zdrojům.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Komise věnuje velikou pozornost malým a středním podnikům (MSP): všem 23 milionům MSP, které vytváří hospodářskou strukturu EU a které jsou zdrojem inovací a tvořivosti, čímž umožňují uchovat si v rámci světových trhů Evropě svou jedinečnost. Byrokratické a právní předpisy – které donedávna dusily rozvoj inovačních malých podniků už u jejich samého zrodu – pomaloučku odpadávají a mladí lidé začínají mít ponenáhlu výhled na stabilní budoucnost, která snad bude plná příležitostí. Podnikavost, odborná příprava, flexibilita, uplatňování inteligentní regulace a dostupnost úvěrů – to jsou klíčové pojmy iniciativy „Small Business Act“, která tvoří rámec vymezující politiku EU pro MSP prostřednictvím cílené pomoci a odborné přípravy mladých lidí.

Nyní, kdy už je zformulována řada iniciativ, je úkolem členských států a Evropské unie jako celku tyto iniciativy správným způsobem provést, zajistit MSP větší svobodu pro jejich činnost, umožnit jim účastnit se veřejných výběrových řízení, přijmout v budoucnu jednotný evropský patent a rychle provést směrnici o opožděných platbách. Nezapomínejme, že nemá-li být dosud vynaložené úsilí zmařeno, je zapotřebí investic, protože jedině investice mohou zajistit správné fungování celého mechanismu a konkurenceschopnost Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Iniciativa „Small Business Act“ je založena na několika pilířích, jako je přístup k financování, přístup na jednotný trh, na mezinárodní trhy a k veřejným zakázkám. Pokrok, pokud se jedná o přijetí konkrétních opatření na zlepšení prostředí pro malé a střední podniky, není v jednotlivých státech stejný, někdy je i docela zanedbatelný, a to navzdory politickým závazkům, jež jsou v tomto dokumentu zahrnuty. Na 23 milionů malých a středních podniků, které představují přibližně 99 % všech podniků a zajišťují více než 100 milionů pracovních míst, zásadní měrou přispívá k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních míst. MSP čelí zásadním problémům v oblasti rozšiřování své činnosti a zlepšování svých schopností inovovat a dosáhnout přístupu na trhy.

Proto naléhavě vyzývám členské státy, aby bezodkladně přijaly návrh týkající se statutu evropské soukromé společnosti, což MSP umožní uskutečňovat obchody v celé Evropské unii, zároveň v této oblasti sníží náklady a podpoří růst, omezí administrativní zátěž o 25 % a podpoří podniky. Hlasovala jsem pro tento návrh usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro toto usnesení. V EU je na 23 milionů malých a středních podniků (MSP), které představují přibližně 99 % všech podniků a zajišťují více než 100 milionů pracovních míst. Přispívají zásadní měrou k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních míst, jsou významným zdrojem inovací, hrají rozhodující úlohu při udržování a zvyšování zaměstnanosti a pomáhají dosáhnout hlavních cílů stěžejní iniciativy Evropa 2020. Dokument „Small Business Act“ přijatý v roce 2008 byl důležitým politickým krokem zaměřeným na zlepšení podnikatelského prostředí pro MSP prostřednictvím zabezpečení lepších a jednodušších předpisů a usnadnění přístupu na trh. MSP ale i nadále čelí závažným problémům při rozšiřování oblasti svých činností a inovačních kapacit a v přístupu na trh, což je způsobeno zejména tím, že jen obtížně získávají finance, ale rovněž přetrvávající administrativní zátěží, kterou je třeba dále snížit. Členské státy by měly naléhavě provést všechna ustanovení iniciativy „Small Business Act“, aby nastolily jasné a dobře uspořádané podnikatelské prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT)Small Business Act“ (SBA) představuje strategický rámec pro lepší využívání růstového a inovačního potenciálu malých a středních podniků (MSP) v EU. V Evropské unii je asi 23 milionů MSP, které představují přibližně 99 % všech podniků a zajišťují více než 100 milionů pracovních míst. Zásadní měrou přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních příležitostí.

Toto usnesení, pro něž jsem hlasovala, bere na vědomí, že některé iniciativy obsažené v rámci SBA již běží. Ale v otázce pomoci evropským MSP se dá udělat mnohem více, konkrétně: rychlé provádění směrnice o opožděných platbách v členských státech; lepší mechanismy Komise pro podněcování členských států, aby uplatňovaly zásady SBA; bezodkladné přijetí posledního zbývajícího návrhu o statutu evropské soukromé společnosti ze strany členských států; pravidelné uplatňování testu dopadů na malé a střední podniky ze strany Komise a členských států jako součásti studií dopadu; naléhavá potřeba snížit byrokratické a administrativní zátěže MSP; a zaručení trvalého charakteru pro program „Erasmus pro mladé podnikatele“ a jeho dostatečného rozpočtu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně. (CS) Hlasoval jsem pro návrh usnesení, protože vítám iniciativu „Single Market Act“ a zejména ta legislativní opatření, která malým a středním podnikům (MSP) umožňují využívat všech výhod jednotného trhu, jako jsou evropská pravidla pro fondy rizikového kapitálu, revidovaná pravidla pro DPH a zjednodušení účetních směrnic. Zároveň se domnívám, že je třeba posílit dialog mezi MSP a zadavateli veřejných zakázek s cílem zjednodušit účast MSP na postupech pro zadávání zakázek. Považoval bych v této souvislosti za vhodné prozkoumat možnosti, které by MSP pomohly utvářet partnerství a konsorcia a společně se účastnit veřejných zakázek. Komise by měla vypracovat posouzení dopadů a zvážit možnost zvýšit stropy pro veřejné zakázky EU, což by MSP umožnilo účastnit se zakázek, které by jinak podléhaly zvláštním požadavkům a MSP by se jich proto nemohly zúčastnit.

Vyzývám také Komisi, aby zvážila, jak by bylo možné zlepšit v Evropě zveřejňování všech oznámení o veřejných zakázkách a odstranit administrativní zátěž, která evropským firmám brání účastnit se přeshraničních veřejných zakázek. Před členskými státy potom leží úkol systematičtěji uplatňovat evropský kodex osvědčených postupů usnadňující MSP přístup k veřejným zakázkám.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám vytvoření a rozvinutí iniciativy „Small Business Act“ (SBA), která podle mého názoru poskytuje včasná řešení v oblasti hlavních překážek, s nimiž se malé a střední podniky (MSP) setkávají při svých snahách rozšířit činnost a uvést se na trh. Mnoho těchto překážek vyplývá z přemrštěné byrokratické zátěže a z obtíží v přístupu k finančním prostředkům. SBA vyzývá členské státy, aby zlepšily podnikatelské prostředí pro MSP, aby byly zásady tohoto dokumentu řádně provedeny a přijaty.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. – „Small Business Act“ je za poslední tři roky jedním z nejvíce proaktivních dokumentů a je důležité, aby se EU i nadále zaměřovala na MSP.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro usnesení Evropského parlamentu o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, protože je ještě třeba přijmout další důležité kroky k usnadnění správného fungování MSP v EU.

MSP jsou tím, co v ekonomické řeči nazýváme „páteří EU“. Celkem 99 % všech podniků v Evropě jsou MSP, které poskytují přes 100 milionů pracovních míst. Evropská unie podporuje jejich rozvoj, ale na vnitrostátní úrovni se MSP neustále potýkají s potížemi při získávání financí nebo s nadměrnou administrativní zátěží, která mnohdy překračuje požadavky vyplývající z nařízení EU. Proto jsem hlasoval pro zvýšení úsilí ze strany členských států v oblasti lepšího provádění zásad obsažených v SBA.

 
  
MPphoto
 
 

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. (FR) MSP jsou pro dynamiku evropského hospodářství zásadně důležité; v EU je 23 milionů MSP; MSP zaměstnávají méně než 250 lidí a jejich obrat nepřesahuje 50 milionů EUR; představují 99 % evropských podniků a zaměstnávají téměř 70 % pracovní síly v soukromém sektoru. V souvislosti s obtížemi v oživení a s rostoucí hospodářskou soutěží by bylo záhodno vytvořit evropskou strategii. Iniciativa „Small Business Act“ se zaměřuje na podnikání v Evropě a pomáhá podnikům v růstu. Proto je zcela nezbytné omezit administrativní formality a zavést moderní správu přizpůsobenou potřebám MSP. Proto musí Komise vytvořit jednotný systém zakládání podniků. Bylo by rovněž užitečné zavést „test dopadu na malé s střední podniky“, který by sloužil pro posouzení dopadů všech budoucích právních předpisů týkajících se MSP a kontroloval by, aby tyto předpisy neomezovaly jejich růstový potenciál.

 
  
MPphoto
 
 

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. (FR) Vítám přijetí usnesení Evropského parlamentu o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, které přizpůsobuje evropská podpůrná opatření pro malé a střední podniky (MSP) novým podmínkám vyplývajícím z hospodářské krize z roku 2008 a zajišťuje, aby byly s to splnit cíle strategie Evropa 2020. MSP byly finanční a bankovní krizí před několika lety postiženy jako první, což omezilo jejich přístup k financování a jejich přístup na trhy. Tato nová verze dokumentu „Small Business Act“ proto musí poskytovat větší podporu inovacím v rámci MSP tím, že diversifikuje finanční nástroje a co možná nejvíce omezí administrativní zátěž, jíž tyto podniky čelí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Malé a střední podniky (MSP) samy o sobě představují asi 99 % všech podniků a zajišťují více než 100 milionů pracovních míst v Evropské unii. Jejich hospodářský růst, sociální soudržnost a vytváření pracovních příležitostí má proto životně důležitý význam.

Iniciativa „Small Business Act“ (SBA) je založena na klíčových zásadách, jako je přístup k financování, přístup na trhy a zlepšování právní úpravy. Je ale nepopiratelné, že MSP i nadále bobují s celou řadou problémů, jako je rozšiřování oblasti jejich činností, problémy v přístupu na trhy či nespočetné potíže při získávání financí.

Proto vítám závěry přezkumu Komise a s povděkem přijímám nové návrhy zaměřené na zlepšení přístupu k financování a přístupu na trhy, které se snaží posunout kupředu proces omezení byrokratické zátěže.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu pojednává o přezkumu iniciativy „Small Business Act“ (SBA). SBA tvoří řada politických zásad zaměřených na podporu malých a středních podniků (MSP) v oblasti přístupu k financování a přístupu na trhy a na zlepšování právní úpravy. Sociální, hospodářská a finanční úloha MSP je v Evropské unii nezpochybnitelná. V EU je jich asi 23 milionů, představují 99 % všech podniků a poskytují více než 100 milionů pracovních míst. Současná finanční krize měla na tyto společnosti negativní dopad. Proto je třeba: přezkoumat stávající právní předpisy, a tím usnadnit přístup k financování; omezit administrativní náklady a veškerou byrokracii; podporovat úspory energií, neboť jen 24 % společností si v současné době uvědomuje význam těchto úspor; zlepšovat technologie podniků prostřednictvím ekologických inovací; podporovat lepší úroveň odborné kvalifikace, vzdělávání a odborné přípravy; a podporovat internacionalizaci a řádnou správu věcí veřejných. Proto vítám přijetí tohoto usnesení a doufám, že všechny MSP budou moci z těchto opatření těžit a že budou lépe prosperovat, z čehož by měli prospěch všichni evropští občané.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Máme před sebou další usnesení plné rozporů. Na jedné straně je chvályhodné, že Komise jmenovala nového zmocněnce pro malé a střední podniky (MSP). Stejně tak je třeba podpořit jeho mandát při monitorování pokroku, jehož členské státy dosahují v provádění iniciativy „Small Business Act“ (SBA) v oblasti hájení zájmů MSP v rámci celé Komise, zejména při zajišťování účinného provádění zásady „Think Small First“. Toto usnesení přináší pozitivní doporučení v tom, že vyzývá členské státy, aby jmenovaly vnitrostátní zmocněnce pro malé a střední podniky, kteří by koordinovali politiky MSP a dohlíželi na provádění SBA napříč jednotlivými správními orgány.

Za přínosnou rovněž považujeme skutečnost, že toto usnesení zdůrazňuje, že čím je společnost menší, tím je administrativní zátěž relativně vyšší, a vyzývá proto k rozlišení mezi mikropodniky, malými podniky a středními podniky.

Na druhou stranu ale toto usnesení neřeší – nebo nedokáže správně řešit – celou řadu přímých či nepřímých překážek, které MSP v současné době tíží, a z nichž mnohé jsou důsledkem politik, které na úrovni EU dominují.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Na jedné straně „vítá skutečnost, že Komise jmenovala nového zmocněnce pro malé a střední podniky, a podporuje jeho mandát při monitorování pokroku, jehož členské státy dosahují při provádění SBA, a při podpoře zájmů MSP v rámci celé Komise, a zejména při zajišťování účinného provádění zásady „Think Small First‘; vyzývá členské státy, aby jmenovaly vnitrostátní zmocněnce pro malé a střední podniky, kteří by koordinovali politiky MSP a dohlíželi na provádění SBA napříč jednotlivými správními orgány.“

Na druhé straně ale nekritizuje ani nenavrhuje alternativy k neoliberálním a restriktivním politikám Paktu o stabilitě a růstu, jež způsobují MSP a veřejnosti vůbec tolik potíží.

Je nicméně pozitivní, že zdůrazňuje: že čím je společnost menší, tím je administrativní zátěž relativně vyšší, a vyzývá proto k rozlišení mezi mikropodniky, malými podniky a středními podniky; že mikropodniky – čítající maximálně 10 zaměstnanců – představují 91,8 % veškerých podniků EU, a zasluhují proto více pozornosti a odpovídající přístup šitý na míru.

Budeme sledovat, jak se provádění tohoto usnesení vyvine.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) V Evropské unii je 23 milionů malých a středních podniků, které zaměstnávají přes 100 milionů lidí. Iniciativa „Small Business Act“ představuje důležitou politiku a je zaměřena na zjednodušení přístupu k financování a přístupu na trh a na zlepšování právní úpravy. Velmi důležitou součástí tohoto dokumentu je omezení byrokracie, která postihuje MSP v Irsku i v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. (FR) Evropský parlament dnes vyjádřil podporu 23 milionům malých a středních podniků (MSP) v Evropské unii, které čítají více než 100 milionů pracovních míst a představují zásadní přínos pro hospodářský růst, sociální soudržnost a vytváření pracovních příležitostí.

Cílem bylo posoudit dosažený pokrok a naplánovat nové činnosti s cílem reagovat na výzvy spojené s hospodářskou krizí.

Zaznamenáváme značné zlepšení v situaci MSP, ale je třeba dosáhnout většího pokroku. MSP i nadále čelí závažným problémům při rozšiřování oblasti svých činností, a někdy dokonce v otázce jejich samotného přežití. Je proto nezbytné omezit byrokracii pomocí posílení kontroly a inteligentní regulace.

Z toho důvodu je třeba rychlého rozhodnutí v otázce statutu evropské soukromé společnosti a zrovna tak musíme učinit pokrok směrem k přijetí jednotného evropského patentu. Zároveň musíme zajistit, aby byl test dopadu na malé a střední podniky správně zaváděn do všech nových legislativních návrhů, zejména na vnitrostátní úrovni.

Konečně, MSP hrají v Evropě zásadní úlohu v inovacích. Měli bychom i nadále zjednodušovat financování výzkumu a vývoje, aby se zvýšila jejich inovační kapacita v průběhu celého inovačního cyklu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) MSP představují 99 % podniků v Evropské unii. Proto jsem hlasovala pro usnesení o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, které uznává zásadní důležitost úlohy MSP pro evropské hospodářství. Podporuji strategický rámec, který jde ještě dále v oblasti pomoci přiznané MSP v období recese, a to v mnoha sférách. Proto vítám inteligentní regulaci, která ulehčuje administrativní břemeno tížící tyto klíčové hospodářské subjekty a usnadňuje jejich přístup k financování a přístup na nové trhy, aby mohly tyto investovat a růst. A konečně je důležité zdůraznit, že je třeba podporovat výzkum, inovace a odbornou přípravu tak, aby mohly MSP plně využít výhody jednotného trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE), písemně.(PL) Jako zástupkyně skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) jsem se zapojila do práce a jednání týkajících se směrnice o opožděných platbách, která představuje jeden z klíčových legislativních návrhů ohlášených v původní verzi dokumentu „Small Business Act“. Doufám, že se členské státy vynasnaží provést příslušná ustanovení co možná nejrychleji a správně. Small Business Act je pro malé a střední podniky dobrým návrhem. Mám ale pochybnosti stran kvalitativního posouzení provedené práce. Jako příklad bych chtěla uvést přílohu k přezkumu, který provedla Evropská komise. Příloha obsahuje příklady některých osvědčených postupů a mezi nimi v části týkající se jednotného trhu zmiňuje skutečnost, že 22 členských států zavedlo jednotná kontaktní místa. Chci všem připomenout, že tato místa byla zřízena na základě směrnice o službách.

Zprávu o provádění směrnice o službách přijal tento Parlament sotva před třemi měsíci. Upozorňujeme v ní na skutečnost, že jednotná kontaktní místa nejsou plně funkční, že ve většině případů neumožňují vyřizování formalit elektronickou cestou a že nefungují tak, jak by podniky očekávaly. Doufám, že poté, co bylo poukázáno na konkrétní jednotná kontaktní místa, jež jsou dobrým příkladem, bude také následovat větší úsilí zlepšit fungování všech těchto míst, aby skutečně mohla sloužit malým a středním podnikům.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tento dokument, protože vítá přezkum iniciativy „Small Business Act“ (SBA) uskutečněný Komisí a vyjadřuje podporu novým návrhům na další zlepšení přístupu k financování, rozšíření přístupu na trhy a odstranění byrokracie prostřednictvím posílené správy věcí veřejných a monitorování a inteligentní regulace. Domnívám se, že by členské státy měly urychleně přijmout poslední zbývající návrhy týkající se statutu evropské soukromé společnosti, což by MSP umožnilo uskutečňovat obchody v celé EU, současně snižovat náklady a podporovat růst v této oblasti. Rovněž musíme přispívat ke splnění cíle 25% snížení administrativní zátěže uvedeného v SBA, což by přispělo k účinnosti SBA, působilo by to proti veškerým ochranářským hospodářským politikám členských států a podporovalo obchod v celé EU. Členské státy musejí urychleně provést revidovanou směrnici o opožděných platbách s cílem účinně bojovat proti tomuto jevu a jeho negativním důsledkům zejména pro MSP. Členské státy by se také měly vyvarovat přidávání dalších požadavků nad rámec právních předpisů EU při provádění směrnic do vnitrostátního práva. Čím je společnost menší, tím je administrativní zátěž relativně vyšší – to je nepřiměřené a nesprávné opatření, které omezuje zřizování MSP. Je třeba rozlišovat mezi mikropodniky, malými podniky a středními podniky. Mám za to, že malým podnikům by měla být poskytnuta pomoc při zvyšování jejich schopnosti konkurovat na mezinárodních trzích, a to: posílením jejich schopnosti vývozu; šířením informací týkajících se programů a iniciativ usnadňujících přístup na mezinárodní trh a uvádění zboží a služeb MSP na trh; a zajištěním toho, aby byly dostatečně zastoupeny zájmy malých podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám přezkum iniciativy „Small Business Act“ uskutečněný Komisí; vyjadřuji podporu novým návrhům na další zlepšení přístupu k financování, na rozšíření přístupu na trhy a odstranění byrokracie prostřednictvím posílené správy věcí veřejných a monitorování a inteligentní regulace a prostřednictvím opatření, jako je ověřování výkonnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro přezkum iniciativy „Small Business Act“, neboť se domnívám, že Evropská unie musí pokračovat v procesu posilování podpůrných mechanismů za účelem odstranění překážek, které stojí v cestě udržitelnému rozvoji malých a středních podniků, aby tak mohl být plně využit jejich potenciál. S ohledem na životně důležitou roli MSP pro evropské hospodářství a na jejich podíl na posilování hospodářského růstu, na zaměstnanosti a sociální soudržnosti, je třeba zavést opatření s cílem stanovit optimální rámec pro rozvoj MSP. V této souvislosti chci zdůraznit nutnost zvýšit úsilí členských států v oblasti podpory politik zaměřených na podporu podnikání a vytvoření příznivého podnikatelského prostředí pro MSP. Je také třeba si uvědomovat, že klíčovou roli hraje výměna osvědčených postupů. Zlepšování přístupu MSP k financování a na jednotný trh, omezování administrativní zátěže a zabezpečení lepšího provádění SBA ze strany členských států – to vše musejí být priority na úrovni EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Mauro (PPE), písemně. (IT) Přezkum iniciativy „Small Business Act“ (SBA) a nové návrhy, které obsahuje, jsou nezbytnými nástroji pro posílení a opětovné oživení 23 milionů evropských malých a středních podniků (MSP), jež se ukázaly být jako hráz proti hospodářské krizi. V rámci celého evropského hospodářství představují 99 % všech podniků a poskytují práci bezmála 100 milionům Evropanů. Musíme i nadále pracovat ve prospěch posílení a na podporu MSP, abychom oživili růst a zároveň se musíme soustředit na zlepšení konkurenceschopnosti a inovací. Tyto návrhy dané potřeby plně reflektují. Obzvláště důležité je obnovení SBA v souladu s cíly strategie Evropa 2020 a se všemi kroky k usnadnění růstu MSP pomocí zjednodušení a podpory, a to nejen v oblasti investic, ale i pokud se týká výzev, jež dnes přináší globalizace a změna klimatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Další text, který vede ke snížení standardů veřejných orgánů v zájmu podnikatelů. Evropská iniciativa „Small Business Act“ a její přezkum se netýká ani obecných zájmů, ani zaměstnanců MSP. Jediné, čím se toto usnesení – které podporují všechny politické skupiny s výjimkou té mé – pyšní je, že lituje daného stavu věcí a chvástá se energetickou úsporností, kterou jinde podkopává podporou nevázaného vývozu. Je to pokrytecké a zlovolné. Nesouhlasím s podporou tohoto záměru a odmítám toto pokrytectví.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Nesmíme zapomínat, že 23 milionů malých a středních podniků (MSP) v EU, jež představují kolem 99 % všech podniků a poskytují více než 100 milionů pracovních míst, zásadním způsobem přispívají k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních příležitostí. Jsou hlavním zdrojem inovací, hrají zásadní roli v udržování a zvyšování zaměstnanosti a přispívají k dosažení hlavních cílů ústředních iniciativ strategie Evropa 2020. Iniciativa „Small Business Act“ (SBA) je založena na několika důležitých pilířích, jako je přístup k financování, přístup na trhy – jednotný trh, mezinárodní trh a trh s veřejnými zakázkami – a lepší správa věcí veřejných. Musíme podpořit členské státy, aby v zájmu pomoci MSP v tomto období krize přijaly tyto pokyny.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Morganti (EFD), písemně. (IT) Na toto usnesení týkající se přezkumu iniciativy „Small Business Act“ mám pozitivní názor, protože obsahuje správná opatření, která je třeba podniknout v zájmu usnadnění podnikatelské činnosti více než 23 milionům malých a středních podniků. K hlavním bodům patří zavedení řady nových opatření pro snazší přístup k úvěrům prostřednictvím veřejné podpory systému bankovních záruk a silný závazek podpory spolufinancování mikroúvěrů. Spíše než spoustu pobídek a cíleného financování potřebují naše malé a střední podniky větší a jasnější svobodu pro své působení, tedy méně byrokracie a také určité záruky. Ohledně posledně jmenovaného bodu bychom měli vyzvat členské státy, aby vyřešily problematiku opožděných plateb, která způsobila a i nadále působí vážné problémy a obtíže. Na závěr bych rád vyzdvihl, že novým obzorem pro oživení malých a středních podniků by mohla být jejich internacionalizace, a proto budou veškeré nástroje pro umožnění expanze za hranice jejich států velmi vítány. Zvláště pro menší podniky je to obtížná výzva, a proto tato problematika vyžaduje větší pozornost a podporu ze strany Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE), písemně. (LT) Hlasovala jsem pro tento dokument, protože se domnívám, že pobídky pro malé podniky ustanovené v dokumentu „Small Business Act“ představují způsob, jak zvýšit konkurenceschopnost Evropské unie. Chtěla bych zejména upozornit na dva aspekty usnesení, které jsme přijali. Zaprvé se jedná o pozornost věnovanou vzdělávání a odborné přípravě. Jsou to právě mladí lidé, kteří budou tvořit budoucnost EU a podílet se na ní. Je proto zejména důležité, aby byli podnikaví a připravení vytvářet živoucí a konkurenceschopné hospodářství EU. Účelné využívání zdrojů je dalším aspektem, který se rovněž vztahuje k budoucí kvalitě života v EU. Stále o tom mluvíme, ale v praxi jsme dosud bohužel učinili příliš málo pro to, aby se naše slova proměnila ve skutečnost. Na druhou stranu efektivní využívání zdrojů jako opatření samo o sobě nestačí – obecně je třeba zaujmout udržitelný přístup k životnímu prostředí ve všech fázích rozvoje podnikání. Proto vyzývám Evropskou Komisi i členské státy, aby věnovali co možná nejvíce pozornosti většímu rozvoji podnikatelské činnosti mladých lidí a podpoře účelného využívání zdrojů a dalším iniciativám zaměřeným na úsporu energií.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Cílem tohoto usnesení je zprostředkovat pohled Evropského parlamentu na analýzu iniciativy Komise „Small Business Act“. V této souvislosti využívá Parlament tohoto usnesení, aby vyjádřil svou podporu: novým návrhům, které mají za cíl zlepšit přístup malých a středních podniků (MSP) k financování a na trhy; opatřením pro pokračování procesu omezování byrokracie prostřednictvím posílení správy věcí veřejných a monitorováním; inteligentní regulaci; a opatřením, jako je například ověřování výkonnosti MSP.

Jak jsem zmínila dříve, posilování MSP je klíčovou záležitostí pro podporu hospodářského růstu. V tomto ohledu jsou návrhy Parlamentu týkající se výzkumu a inovací – zjednodušení financování výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) a podpora příslušných programů, zejména pro MSP – zvláště důležité, neboť posilují inovační kapacity v průběhu celého cyklu, včetně netechnologických inovací, v rámci budoucího finančního rámce pro výzkum a inovace. Rovněž podporuji investice na podporu místních MSP, například zapojení inovačních středisek, obchodních komor, obchodních organizací a uskupení zaměřených na inovace v rámci celého jednotného trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Malé a střední podniky (MSP) představují kolem 99 % všech podniků v EU a zásadním způsobem přispívají k hospodářskému růstu: stejně jako jsou zdrojem pracovních míst a dobrých životních podmínek, jsou také velmi potřebnými nositeli inovací. Proto je nezbytné poskytovat jim i nadále takové podmínky, v nichž se budou moci rozvíjet a získat jistotu na trhu. K tomu je třeba zaručit jim přístup k financování a k potenciálním výhodám spojeným s jednotným trhem. Je proto třeba poblahopřát Komisi k její analýze iniciativy „Small Business Act“ a podpořit nové návrhy předložené v zájmu plnění cílů podpory MSP.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE), písemně. (FR) Devadesát devět procent evropských podniků jsou MSP. Dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru poskytují MSP. Více než polovinu evropské přidané hodnoty produkují MSP. Bez podstatné akce ze strany veřejných orgánů – ať už místních, nebo evropských – ve prospěch malých a středních podniků nemůže dojít ke skutečnému ozdravení ekonomiky či dlouhodobého hospodářského růstu. Přijetím iniciativy „Small Business Act“ v roce 2008 učinila Evropská komise první rozhodný krok vstříc malým a středním podnikům tím, že provedla zásadu „Think Small First“ do všech oblastí právních předpisů. Navzdory mnoha návrhům, jež zde za poslední tři roky prošly – mám na mysli zejména směrnici o opožděných platbách –, zbývá dosáhnout ještě velkého pokroku, aby byla malým a středním podnikům usnadněna situace, a to nejen co do administrativní zátěže, se kterou se musejí vypořádávat, ale také co do obtíží spojených s přístupem k financování, s nimiž se setkávají. Evropská komise musí pokračovat v cestě stanovené v roce 2008 v SBA. A k tomu vyzývá toto usnesení, jemuž vyslovuji svou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Toto usnesení se zejména soustředí na: 1) právní prostředí – vyzývá k lepšímu provádění testu dopadu na malé a střední podniky, zejména v členských státech, a k omezení byrokracie a administrativní zátěže; 2) zlepšení přístupu MSP k financím prostřednictvím dodatečného financování a nástrojů v rámci EIB (jako jsou RSFF a kapitálové financování) a rozšířeného (a nezávislého) rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace; 3) potřebná zlepšení v zájmu zajištění účasti MSP na veřejných zakázkách; 4) zjednodušení programů VaVaI a jejich lepší zacílení v zájmu podpory kapacity řízení inovací MSP a obchodních služeb založených na znalostech, například prostřednictvím středisek pro přenos technologie a univerzit; 5) nutnost věnovat větší pozornost potřebným dovednostem a dalším sociálním záležitostem a záležitostem pracovního trhu, jež ovlivňují podnikání a kapacitu MSP plnit svůj zaměstnavatelský potenciál, což se týká zejména manažerských a digitálních dovedností a dovedností souvisejících s otázkou udržitelnosti; 6) činnosti pro zvýšení efektivity zdrojů, což se týká: odvětvových projektů MSP zaměřených na zjištění inovací založených na účelném využívání zdrojů v rámci hodnotového a dodavatelského řetězce; přijetí akčního plánu pro ekologické inovace a jeho vyššího finančního zabezpečení prostřednictvím rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace; nákladově efektivnějších nástrojů na zvýšení energetické účinnosti za účelem snížení nákladů MSP na energii;

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Podporuji zprávu o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, neboť je zaměřena na zlepšení přístupu k úvěrům a přístupu na trh pro malé a střední podniky (MSP). V tomto období, které je pro evropské podniky krizové, je třeba poskytnout MSP pomoc a umožnit jim zvýšit své schopnosti a know-how a vyzvat je k účasti na programech pro řízení určených pro zavádění výzkumu, rozvoje a inovací. Tato zpráva uznává klíčovou úlohu MSP pro přechod k hospodářství vyznačujícímu se úsporností v oblasti zdrojů a je také zásadně důležité, že bere na vědomí úlohu mladých podnikatelů. Co se týče posledně jmenovaného, EU by se měla zavázat k institucionalizaci programu Erasmus, aby dala mladým podnikatelům možnost rozvoje.

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Tarabella (S&D), písemně. (FR) Vítám přijetí usnesení o přezkumu iniciativy „Small Business Act“ tak přesvědčivou většinou Evropského parlamentu. MSP, které představují 99 % podniků EU, poskytují dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru a vytváří více než polovinu celkové přidané hodnoty vytvořené podniky působícími v EU. MSP hrají klíčovou roli v oblasti inovací, výzkumu a vývoje. Přijetím iniciativy „Small Business Act“ v roce 2008 učinila Evropská komise první rozhodný krok ve prospěch těchto MSP tím, že provedla zásadu „Think Small First“ do všech oblastí právních předpisů.

Za poslední tři roky tudy prošlo mnoho návrhů, například směrnice o opožděných platbách. Máme ale ještě mnoho co dělat, abychom MSP usnadnili život, což se týká administrativní zátěže, jíž čelí, a také přístupu k financování, který je mnohdy obtížný. Toto usnesení apeluje na Evropskou komisi, aby pokračovala v cestě, která více zohledňuje otázku hybatelů prosperity a hospodářského růstu, jimiž jsou právě MSP.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Jak správně poznamenal zpravodaj, malé a střední podniky (MSP) jsou páteří evropské společnosti a motorem našeho hospodářství. To platí i pro Litvu, kde 99,4 % společností zaměstnává méně než 250 lidí. Podle vládních statistik působilo v Litvě v lednu 2011 přes 66 500 MSP. Litevci zoufale potřebují inteligentnější regulaci, méně byrokracie a menší administrativní zátěž. Jedním z největších problémů, jemuž investoři v Litvě čelí, je získávání stavebního povolení. Podle zprávy Světové banky je třeba pro získání stavebního povolení provést 17 úkonů, což může trvat 162 dní. Podle klasifikace Světové banky zaujímá Litva v této oblasti 59. místo na světě. Ještě větším problémem je v Litvě ochrana investorů: zde Litva zaujímá 93. místo. To opravdu není dobré. Domnívám se, že úspěšnou strategii na podporu inovativních MSP je třeba podporovat nejen subvencemi, ale vytvořením takového podnikatelského prostředí, v němž by měly MSP větší svobodu a lepší přístup k různým zdrojům financování. Domnívám se také, že by MSP měly věnovat větší pozornost otázkám sociálního a pracovního trhu, což má dopad na podnikání a na schopnost MSP zaměstnávat pracovníky s odpovídajícími dovednostmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Vítám toto usnesení, které varuje před přílišnou byrokracií a administrativou pro MSP. Celkem 23 milionů MSP poskytuje přes 100 milionů pracovních míst a významně přispívá k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a vytváření pracovních příležitostí. Musíme zajistit, aby nebyly tyto životně důležité podniky svazovány přílišnou administrativou a byrokracií. Souhlasím také s tím, že EU potřebuje obnovit své snahy o omezení administrativní zátěže. Těší mě, že byly přijaty téměř všechny legislativní návrhy v rámci iniciativy „Small Business Act“, ale naléhavě žádám členské státy, aby bezodkladně provedly do svých právních předpisů revidovanou směrnici o opožděných platbách.

Toto usnesení rovněž nastiňuje, jaký mají MSP potenciál v oblasti úspor energie – v současné době se na aktivitách pro snížení dopadů na životní prostředí a pro úsporu energie podílí jen 24 % MSP. Pokud by MSP uplatňovaly nákladově efektivní nástroje na zvýšení energetické účinnosti, mohly by snížit platby za energie a zvýšit svou schopnost reinvestování.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně.(FR) Hlasovala jsem proti usnesení o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, který v únoru roku 2011 předložila Evropská komise. Tento přezkum – zejména v otázce omezení administrativní zátěže a byrokratických nákladů a břemen – je plně v souladu s SBA v jeho současném stavu. Jeho návrh na harmonizaci daňového systému nesmí vyústit v další snížení daní pro podniky – byť malé podniky –, zatímco jsou díky úsporným plánům sráženy platy. Je pravda, že tento přezkum má za cíl zlepšení přístupu MSP k financování, ale nezmiňuje sociální a environmentální záležitosti a dokonce se ani nezmiňuje o plánu Evropské komise na iniciativu pro sociální podnikání, kterou ohlásila na konec tohoto roku. Je pravda, že tímto návrhem nás přezkum iniciativy „Small Business Act“ posouvá o kousek blíže sociálnímu hospodářství, ale činí tak prostřednictvím jejího oslabení díky problémům spojeným s těmito jinými formami podnikání. Stejně jako směrnice o audiovizuálních mediálních službách se přezkum iniciativy „Small Business Act“ nepoučil ze zprávy pana Montiho o obnovení důvěry občanů v Evropskou unii. A tak tento dokument stále podléhá téže ultraliberální logice evropské integrace, kterou již po léta odsuzujeme; logice, která se především zaměřuje na trh a jeho potřeby.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Malé a střední podniky jsou plícemi evropské ekonomické činnosti. Musíme jejich rozvoj, modernizaci a konkurenceschopnost postavit do centra pozornosti naší hospodářské strategie. Z toho důvodu jsem hlasovala pro usnesení o přezkumu iniciativy „Small Business Act“, jehož cílem je uvolnit růstový potenciál MSP. Je třeba udělat ještě mnoho pro zjednodušení právního prostředí a administrativních postupů, které příliš zatěžují činnost a dynamiku našich podniků. Vítám kroky navržené v této zprávě, například vytvoření statutu evropské soukromé společnosti. To by MSP pomohlo plně využít výhod jednotného trhu tím, že by mohly působit na přeshraniční úrovni, aniž by musely splňovat požadavky, jež jsou často nákladné a odrazující. Proto vyzývám Radu, aby k této iniciativě urychleně vydala své stanovisko. Závěrem, musíme poskytnout pomoc inovativním MSP tím, že jim usnadníme přístup k různým formám financování. Toho bude možné docílit zejména tím, že se zásadním způsobem zjednoduší čerpání evropských úvěrů, které dosud postrádají flexibilitu. Tyto úvěry zde jsou a já myslím, že je třeba jich využít v zájmu účinnější podpory rozvoje reálné ekonomiky, inovací a zaměstnanosti.

 
  
  

Zpráva: Judith A. Merkies (A7-0162/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tento návrh, protože se ztotožňuji s názorem zpravodajky, že v jednotě je síla. Společné úsilí zaměřené na inovace a řešení společných evropských problémů přinese rychlejší rozvoj, větší efektivitu (v oblasti nákladů) a více tvůrčích sil. Iniciativa Unie inovací by měla také posílit konkurenceschopnost Evropy, a tím pomoci nalézt cestu ven z hospodářské krize. Vzhledem k tomu, že Evropa je silně závislá na dovozu, členské státy společně cítí potřebu zacházet inteligentním a trvale udržitelným způsobem se surovinami a přírodními zdroji, které jsou potřebné pro výrobu energie, pro průmysl a pro potravinářskou výrobu. Také stárnutí obyvatelstva představuje výzvu téměř pro každou zemi EU. Společný přístup může rychleji přinést výsledky, co se týče zajištění delšího života prožitého ve zdraví, lepší péče a léků a může zároveň přispět i ke kontrole nákladů. Evropské ekonomiky jsou již natolik provázané, že si společný přístup nevyžaduje jen stabilizace eura, ale také posílení konkurenceschopnosti členských států. Zapotřebí je tedy společná cesta ke spravedlivému a stabilnímu hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Evropa byla, je a nadále zůstane kolébkou světové civilizace, vzdělanosti, výzkumu a kultury. Co víme s jistotou, a sdělení Komise o tom také hovoří, je, že Evropě nechybí potenciál, a to ani lidský ani technický ani obchodní ani finanční. Ptám se tedy: co dělá Evropa pro to, aby využila svůj potenciál zejména v oblasti lidských zdrojů? Jak chce své lidské zdroje, jež jsou tak nezbytné pro vznik inovací, udržet na evropských školách, univerzitách a ve výzkumných centrech? Snaze přitáhnout odborníky ze zemí mimo Evropskou unii by měla podle mého názoru předcházet snaha zastavit odchod evropských výzkumných pracovníků do významných výzkumných center po celém světě. Vyšší míry inovací v EU můžeme dosáhnout modernizací vzdělávacího systému v celé Evropě, silnější orientací výzkumu na významné výsledky a samozřejmě zjednodušením přístupu k přeshraničním výzkumným programům. Chce-li si Evropa udržet lidské zdroje, musí se soustředit na to, aby měla výzkumným pracovníkům skutečně co nabídnout, aby její nabídka byla tak zajímavá, že ji nebudou moci odmítnout. Musí je přesvědčit, a to na všech úrovních, že nikde nebudou mít lepší podmínky než doma.

 
  
MPphoto
 
 

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. (LT) Tuto zprávu jsem podpořil. Stěžejní iniciativa Unie inovací je zatím nejvýznamnějším a cíleným pokusem o zavedení strategické, integrované a na podniky orientované evropské inovační politiky pro doplnění úsilí členských států, jejímž prostřednictvím jsou inovace řízeny a jejich pokrok monitorován na nejvyšší politické úrovni. Inovace jsou zvláště důležité v boji proti globálním výzvám, jako jsou změna klimatu, zajištění dodávek energie a potravin atd., neboť v rámci tohoto boje je třeba inovovat a posílit stávající vědeckou a technologickou základnu. Také je nezbytné modernizovat systémy vzdělávání a přizpůsobit je současným potřebám. Je zapotřebí, aby členské státy přijaly opatření zaměřená na zlepšení podnikatelských schopností a dovedností mladých Evropanů a podnikatelů prostřednictvím začlenění podnikání a inovací do všech oblastí vzdělávání a zlepšením lidského kapitálu. Taková opatření by jim umožnila hrát aktivní úlohu v oblasti inovací.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Iniciativa Unie inovací je zatím nejdůležitější iniciativou Evropské unie zaměřenou na vypracování integrované evropské strategie pro výzkum a inovace. Urychlení výzkumu a inovací má zásadní význam pro zavádění spravedlivého a konkurenceschopného hospodářského modelu, pro zajištění budoucí zaměstnanosti, pro přechod k udržitelnému řízení zdrojů, pro řešení problémů v oblasti energetiky a pro podnícení rozvoje znalostní společnosti. Inovace tedy, co se týče pracovních míst, životního prostředí a rozvoje, představují pro Evropskou unii jednu z hlavních výzev a budou mít pro občany konkrétní přínos. Jak zdůrazňujeme ve zprávě, evropští občané jakožto motor a cíl iniciativy Unie inovací musí mít od nynějška možnost plně se do této iniciativy zapojit, aby byl zajištěn její úspěch. Konečně to bylo důvodem, proč jsme chtěli poukázat na to, jak je inovační politika nezbytná, a také na přidanou hodnotu koordinovaného přístupu na evropské úrovni. Abychom mohli čelit společným velkým výzvám v sociální a hospodářské oblasti, se kterými se evropská společnost potýká, potřebujeme ambiciózní iniciativy. Nyní tedy čekáme na legislativní pokračování iniciativy paní komisařky v oblasti výzkumu a inovací.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Myšlenka inovace má mnoho rozměrů: nezahrnuje pouze vědecký výzkum a experimentální i technologický rozvoj, ale také vývoj nových procesů, metodologií a modelů organizace a chování. Ačkoliv vítám sdělení Komise o Unii inovací jako stěžejní iniciativě v rámci strategie Evropa 2020 pro pracovní místa a růst, myslím si, že dosud existují určité prioritní oblasti, v nichž je třeba posílit závazek k budování kapacit ve vědě, technologiích a inovacích: účinné využívání zdrojů, využití a recyklace odpadů, kvalita a bezpečnost potravin a nové druhy epidemií. Podle závěrů Evropské skupiny pro inovace z roku 2009 jsou důsledky nedávné hospodářské a finanční krize v jednotlivých zemích nepoměrné.

Obávám se, že současná rozpočtová omezení nařízená členským státům mohou vést k dalšímu omezování investic do výzkumu a inovací, což by samozřejmě mělo negativní důsledky pro evropský růst a konkurenceschopnost. Vyzývám proto Komisi, aby tuto věc přehodnotila a poskytla prostředky ze společného strategického rámce na financování těchto odvětví, zejména na financování odvětví výzkumu a inovací v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně.(ES) Hlasovala jsem pro iniciativu Unie inovací, protože představuje jedinou možnost, jak v globalizovaném světě překonat krizi. Inovace znamenají tvorbu pracovních míst, znalostí, technologií, péči o životní prostředí, posílení sociální soudržnosti, veřejné blaho. Všechny členské státy Unie se musí zavázat podporovat inovace a prostřednictvím spolupráce, výměny osvědčených postupů a účinnějšího šíření úspěšných zkušeností přispět k jejich rozvoji.

Budoucnost patří inovacím. Hlasovala jsem však pro pozměňovací návrh 1, protože naprosto nesouhlasím s tím, aby se prostředky z fondů společné zemědělské politiky využívaly k financování těchto programů. Zemědělství, jež je také citelně zasaženo krizí, si zaslouží tyto prostředky, aby mohlo financovat vlastní inovace. Evropa inovací může přinést zemědělství inovace, a tím mu tak jako ostatním strategickým odvětvím zajistit budoucnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Slavi Binev (NI), písemně. (BG) Všichni jsme si vědomi toho, že hospodářský růst je úzce spjat s technologickým pokrokem a že technologický pokrok je zase výsledkem lidského inovativního úsilí. Toto úsilí a potenciál však oslabují finanční, byrokratické a jiné překážky. Zpráva o Unii inovací má moji plnou podporu, protože nám podle mého názoru umožní odstranit překážky, které se v Evropské unii staví do cesty inovativnímu myšlení. Co je však podle mne pro nás nejdůležitější, je to, abychom zabránili vývoji dvourychlostní Evropy, čehož lze dosáhnout zejména tím, že hospodářství Unie zahrneme do společného úsilí o inovace.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Skutečnost, že tato zpráva požaduje zavedení jednotného evropského patentu a vyjadřuje spokojenost s tím, že k zavedení tohoto patentu byl přijat postup posílené spolupráce, mi brání, abych pro ni hlasovala. Zavedení anglicko-francouzsko-německého evropského patentu je přinejmenším ze dvou důvodů nepřijatelné. Za prvé, tato trojjazyčnost by měla negativní dopad na konkurenceschopnost podniků těch členských států, jež v tomto systému nejsou zastoupeny. Kdyby tyto podniky, a mezi nimi také italské, dříve než budou moci obdržet příslušné dokumenty, musely čekat na vyhotovení překladů, byly by tím připraveny o možnost rychle jednat, což je v oblasti podnikání věc naprosto zásadní. Musely by také nést dodatečné náklady na překlad. Naproti tomu anglické, francouzské a německé podniky by nemusely překonávat žádné z těchto překážek, což by vedlo k diskriminaci na základě jazyka. Zavedení trojjazyčného systému je navíc podle všeho v rozporu s administrativními požadavky a nezohledňuje zřejmě ani demografickou váhu členských států, protože jinak by v tomto systému musela být zastoupena také Itálie. Spíše se zdá, že tu jde o snahu vyzdvihnout prestiž Německa na úkor zásady stejné váhy a rovnosti členských států, na níž je EU založena. Proto jsem se rozhodla, že tuto zprávu nepodpořím.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE), písemně. (CS) Hlasoval jsem pro usnesení o Unii inovací, neboť se mimo jiné domnívám, že je třeba přijmout opatření na evropské i národní úrovni zaměřená na zlepšení podnikatelských dovedností a odborné přípravy Evropanů prostřednictvím začlenění podnikání, tvořivosti a inovací do všech oblastí vzdělávání. Je třeba ve větší míře využívat programů Komise, jako je „Erasmus pro mladé podnikatele“, a zároveň zajistit ochranu řemeslného obchodu jako zdroje inovace. Domnívám se, že Komise by měla více spolupracovat s členskými státy na vypracovávání střednědobých a dlouhodobých prognóz týkajících se kvalifikací vyžadovaných na pracovním trhu a na podpoře partnerství mezi univerzitami a podnikatelským sektorem s cílem usnadnit mladým lidem začleňování do trhu práce a napomáhat při vytváření inovativní společnosti založené na znalostech, rozvoji aplikovaného výzkumu a zlepšení perspektivy absolventů na pracovním trhu.

Podporuji v této souvislosti návrh Výboru regionů na vytvoření „virtuální kreativní sítě“, která by byla otevřená všem (podnikům, místním a regionálním orgánům, soukromému sektoru a občanům) a poskytovala by rady, podporu a přístup k rizikovému kapitálu a technickým službám. Upozorňuji rovněž na stávající nedostatek, pokud jde o lepší a proaktivní interakci univerzit s podniky, a vyzývám Komisi, aby spustila nový celoevropský program pro odbornou přípravu a vzdělávání vedoucích pracovníků univerzit a úředníků zabývajících se technologiemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám zaměření této zprávy na výzkum a vývoj jakožto prostředky pro překonání hospodářské a sociální krize, se kterou se Evropa v současnosti potýká. Nové a udržitelné způsoby inteligentnějšího a účinnějšího využití zdrojů a surovin jsou ve skutečnosti stále nezbytnější. Je tedy třeba, abychom vytvořili prostor pro nové myšlenky a především potřebné mechanismy pro jejich realizaci. Zprávu o Unii inovací proto podporuji a chtěla bych vyzdvihnout, jak je za současné situace a s ohledem na budoucí evropský úspěch důležitá.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni Collino (PPE), písemně. (IT) Inovace je v mnoha ohledech klíčem k hospodářskému růstu. Již v druhé polovině dvacátého století si mnozí významní ekonomové zabývající se otázkou růstu uvědomovali, že inovace jsou jedním z hlavních faktorů umožňujících zvrátit trend poklesu zisků. Na základě toho jsme od modelů růstu z padesátých let, podle kterých se hospodářství dříve či později ustálí na určité hladině a ztratí svoji dynamiku, přešli k endogenním modelům růstu osmdesátých let, v nichž technologie a stálý vznik nových výrobků a inovativních produktů umožňují hospodářství, aby si dlouhodobě udrželo kladný růst. Spustit, zejména v malých a středních podnicích, chod těchto stimulačních mechanismů, což se bude dít prostřednictvím cílů pro období do roku 2020 v oblasti výzkumu, energetické účinnosti a internacionalizace, bude vyžadovat silnou politickou vůli uvést do chodu pobídkové a orientační mechanismy. To je úkolem členských států a financování ze strany Evropy jim v tom může významně pomoci. Zdroje jsou kvůli krizi omezené a je třeba, aby směrnice strategie Evropa 2020 byly ze strany evropských vlád doprovázeny silnou fiskální a průmyslovou politikou.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o Unii inovací, neboť poukázala na to, jak důležitá je úloha inovací při pokládání základů udržitelného a konkurenceschopného hospodářského modelu a při vytváření pracovních míst v Evropské unii.

Zároveň jsem spolu s dalšími kolegy předložil k této zprávě pozměňovací návrh, v němž jsem projevil nesouhlas s tím, aby inovace byly financovány prostředky, které dosud byly určeny na společnou zemědělskou politiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Ioan Enciu (S&D), písemně. (RO) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že nabízí schůdná řešení pro zlepšení situace v oblasti výzkumu a inovací v Evropské unii, a tím vytváří podmínky pro obnovení hospodářského růstu a tvorbu nových pracovních míst.

Podnícení investic do výzkumu, usnadnění přístupu malých a středních podniků k různým zdrojům financování, zlepšení spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými středisky a vládami jsou opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém výhledu povzbudí tvořivost a přinesou inovace. Pozornost je třeba zaměřit zejména na to, aby docházelo k vyvažování inovačního a výzkumného potenciálu mezi jednotlivými členskými státy a regiony, protože v současnosti mezi nimi existují značné nerovnosti, což má dopad na celou Unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť přináší celou řadu opatření umožňujících se úspěšně vypořádat s mnoha společenskými výzvami, totiž změnou klimatu, nedostatkem zdrojů a energie, stárnutím obyvatelstva a problémy s přístupem k veřejným službám a kvalitní zdravotní péči. Evropská unie se musí skutečně zavázat dosáhnout navrhovaných cílů. Podle odhadů by mohlo být do roku 2020 vytvořeno 3,7 milionu pracovních míst a roční hrubý domácí produkt může do roku 2025 vzrůst o 800 miliard EUR.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva z vlastního podnětu reaguje na sdělení Komise o Unii inovací a je jednou z iniciativ strategie Evropa 2020, jejímž cílem je prostřednictvím silných politik, které povzbudí výměnu myšlenek a řešení mnohých problémů dotýkajících se všech členských států, podpořit inovace a konkurenceschopnost.

Podstatou tohoto záměru je povzbudit a podpořit takové činnosti, které budou účinné a konkurenceschopné jak v době krize, tak i po ní, a tím umožnit Unii jako celku překonat nedostatky, kterými trpí mnohá odvětví a zejména průmysl.

Vzhledem k tomu, kolik otázek se tu řeší, od práv duševního vlastnictví až po posílení spolupráce mezi členskými státy a Komisí, máme před sebou zprávu, která je nesporně ambiciózní. Chtěl bych proto poblahopřát zpravodajce k jejímu nasazení a doufám, že více takových příspěvků nám pomůže dosáhnout všech cílů navržených ve strategii Evropa 2020.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva, kterou vypracovala paní poslankyně Merkiesová, v Unii inovací předkládá návrh, jak Evropu připravit na existenci ve světě, jenž vzejde ze současné hospodářské a finanční krize. Dosud nevídaná globální krize, která ne a ne ustoupit a která by mohla ohrozit evropský projekt, vyžaduje, aby všichni a zejména Evropská unie zaujali pevný postoj, jímž budou motivovat občany. Proto hlasuji pro tuto zprávu a chtěl bych blahopřát zpravodajce k její práci, jež otevírá optimistický pohled na budoucnost a vyžaduje, abychom všichni zapojili své inovační kapacity. Je důležité, aby se v praxi realizovaly návrhy, které byly prosazovány v této zprávě, například lepší přístup k úvěrům a finanční pomoci, více investic do výzkumu a vývoje, jasnější právní předpisy, méně byrokracie, jednotná kontaktní místa, lepší spolupráce mezi regiony a jednoduší a levnější evropský patent.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Zpráva pojednává o tom, jak jsou pro rozvoj společností důležité všechny formy inovací. Téma zpracovává tak, že přináší významné příspěvky k mnoha oblastem a předkládá návrhy, zaměřené například na větší šíření a přijímání inovací v mnoha odvětvích, což považujeme za šťastné řešení.

Ve stanovisku Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, jež jsem vypracoval, jsem se pokusil shrnout naše nejdůležitější stanoviska k této oblasti a k naším obavám. Z tohoto návrhu stanoviska je jasné, že na některé věci máme odlišný názor než sdělení Komise. Tyto rozdíly se týkají zejména těch aspektů, jimž se věnuje také tato zpráva, kde se ukazují některé rozpory obsažené v tomto sdělení: pohledu na inovace jako v zásadě na obchodní příležitost, důrazu na trh, na hospodářskou soutěž a na využití inovací pro obchodní účely, obhajoby vnitřního trhu a patentů EU. Toto jsou aspekty, s nimiž nesouhlasíme.

Jak jsme upozornili v průběhu rozpravy, dalším aspektem, jemuž nebyla věnována dostatečná pozornost, je nebezpečí – velmi reálné, jak plyne z výsledků Evropské skupiny pro inovace z roku 2009 – vzniku „inovační propasti“ mezi zeměmi a regiony, které inovují nejvíc, a zbytkem.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Zpráva klade dostatečný důraz na inovace, jež jsou nezbytným prostředkem pomáhajícím reagovat na četné problémy a výzvy, před kterými lidstvo v současnosti stojí. Inovace by měly být klíčovým prvkem veřejné politiky v oblastech, jako jsou životní prostředí, vodohospodářství, energetika, doprava, telekomunikace, zdravotnictví a vzdělávání a měly by pomoci vyřešit problémy, jako jsou nedostatek zdrojů a jejich účinné využívání, využití a recyklace odpadů, kvalita a bezpečnost potravin, demografické změny, nové druhy epidemií a ochrana přírody a biologické rozmanitosti.

Ve zprávě je však nemálo rozporů, protože se opírá o neoliberální myšlenky, a hájí vnitřní trh a patenty EU, s čímž nesouhlasíme.

Současná omezení nařízená členským státům by mohla vést k většímu omezování investic do vědy, technologií a inovací, a to zejména v zemích, které jsou nejzranitelnější. Spíše než proklamovaná Unie inovací by tak mohla vzniknout „inovační propast“ mezi zeměmi a regiony, jež se nejvíce zaměřují na inovace, a ostatními členskými státy a regiony.

Dopadlo to tak, že veřejný zájem, rozvoj, soudržnost, pokrok a sociální blaho ustoupily takzvaným obchodním příležitostem, trhu, konkurenceschopnosti, hospodářské soutěži a využití inovací pro obchodní účely.

 
  
MPphoto
 
 

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. (GA) Musíme povzbudit vysokoškolské instituce, výzkumné organizace a subjekty ze soukromého sektoru, aby využívaly možností, které jim poskytuje sedmý rámcový program EU pro výzkum a technologický rozvoj (RP7).

Program RP7 je celosvětově největší výzkumný program financovaný z veřejných prostředků a je třeba nadále vyzdvihovat výhody, jež přináší malým a středním podnikům. Pokud jde o Irsko, program RP7 pomáhá rozvíjet výzkum, a to takový výzkum, jenž vytváří pracovní místa a přináší výrobky, po kterých je poptávka, a potřebné služby. Irské organizace působící v oblastech jako zemědělství, potravinářství, rybolov, zdravotnictví, energetika, doprava a v odvětví informačních a komunikačních technologií z tohoto programu dostaly již 270 milionu EUR.

Pro Irsko i Evropu, zvláště v současném období hospodářských potíží, má tento program klíčový význam.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. – Souhlasím se zprávou poslankyně Merkiesové, protože jsem přesvědčen, že inovace a kreativita jsou klíčem k ekonomickému oživení Unie a že je třeba klást velký důraz na přeměnu vědeckých a technologických objevů Unie v nové výrobky a služby. Navíc jsem přesvědčen, že strategie pro jednotný trh v Evropě po krizi bude muset být vytvořena tak, aby zachovala a posílila sociální soudržnost, zajistila integritu trhu a ekonomickou udržitelnost a podporovala inovace. Proto podporuji návrh na pilotní projekt v oblasti sociálních inovací předložený Komisí, který má zajistit, aby inovační myšlenky zaměřené na vznik nových výrobků, služeb a obchodních modelů byly spojeny se sociálními potřebami občanů a spotřebitelů EU a především aby je uspokojovaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE), písemně. (FR) Tváří v tvář krizi globálního hospodářství Evropský parlament zdůrazňuje, že je důležité, aby se Evropa přizpůsobila novým výzvám 21. století, a zaměřila se tedy více na inovace a efektivitu.

Je nezbytné podpořit maximální zapojení všech zúčastněných subjektů, tj. mimo jiné malých a středních podniků, průmyslu, vysokých škol a vlád. Každý má v tomto procesu svoji úlohu. Musíme tedy například modernizovat své vzdělávací systémy a odstranit znalostní mezery ve vědách a strojírenství.

Z krize se dostaneme pouze tehdy, budeme-li podporovat inovace. Je třeba, aby Evropská unie umožnila vznik nových nástrojů financování, jež podpoří výdaje na výzkum a soukromé investice. Další důležitou možnost, jak podpořit v hospodářství inovace, představuje spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem uskutečňovaná formou partnerství.

Domnívám se, že je nezbytné přijmout jednotný evropský patent s cílem podpořit obchodní výměnu přesahující území Unie. Patenty jsou v současnosti příliš nákladné, proto musíme zcela bezpodmínečně snížit náklady spojené s jejich vznikem.

Konečně, co se týče problému odlivu mozků, je důležité přijmout opatření, která pomohou výzkumné pracovníky v Evropě udržet. Bez nich nám financování ani další mechanismy k ničemu nebudou.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. (FR) V oblasti inovací si Evropa dosud nevedla právě nejlépe. Inovace by nám však měly pomoci obstát tváří v tvář závažným společenským výzvám, jako jsou stárnutí obyvatelstva, udržitelné řízení zdrojů nebo hospodářská obnova. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu z vlastního podnětu, jež vyzdvihuje zejména myšlenku sociálních inovací a zdůrazňuje aktivní úlohu regionů a místních orgánů v oblasti inovací. Nakonec je třeba, abychom prosadili vyvážený systém ochrany práv duševního vlastnictví, jenž bude respektovat práva vynálezců, ale zároveň umožní občanům co nejširší přístup ke znalostem. To jsou výzvy, s nimiž se musíme vypořádat a u nichž by inovace mohly v budoucnu přispět k řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podle čl. 179 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) „Unie podporuje podniky včetně malých a středních, výzkumná střediska a vysoké školy v jejich činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje vysoké úrovně; podporuje jejich snahy o vzájemnou spolupráci, zejména tím, že umožňuje vědcům svobodně spolupracovat bez ohledu na hranice a podnikům plně využívat potenciál vnitřního trhu Unie, a to zvláště zpřístupněním veřejných zakázek v jednotlivých státech, stanovením společných norem a odstraněním právních a daňových překážek této spolupráce“. Jsem bezvýhradně přesvědčen, že EU musí zaujmout dravý postoj a pevně se ujmout vůdčí úlohy, pokud jde o konkurenceschopnost, a že tudíž musí investovat do výrazného posílení inovací. Je třeba, aby Evropská komise stávající strategický dokument Unie inovací zpracovala do akčního plánu s konkrétními, měřitelnými a do časového rámce začleněnými cíli. Komise musí pravidelně sledovat pokrok a hodnotit při tom překážky, navrhovat mechanismy umožňující zlepšení a pravidelně informovat Evropský parlament a Radu.

 
  
MPphoto
 
 

  Juan Fernando López Aguilar (S&D), písemně. (ES) Delegace španělských socialistů hlasovala pro zprávu poslankyně Merkiesové o Unii inovací: proměně Evropy pro svět po krizi, protože souhlasíme se základními principy vyloženými v této zprávě, jež jsme se zavázali prosazovat, neboť tyto principy tvoří základ pro přechod k inteligentnímu, udržitelnému a spravedlivému evropskému hospodářství.

Chtěl bych nicméně upozornit, že hlasem pro tuto zprávu jako celek nevyjadřujeme podporu většinové dohodě Rady o posílené spolupráci, jelikož tato dohoda vylučuje, že by španělština byla jazykem evropského patentu. Hlasováním proti oddílu, v němž se zavádí posílená spolupráce, dáváme najevo kategorický nesouhlas s touto záležitostí. Uplatnění posílené spolupráce bude mít přímý dopad na vnitřní trh, na územní soudržnost a dotkne se práva občanů členských států na to, aby se evropský patent řídil jazykovými pravidly, u nichž je zajištěna dostatečná právní jistota.

Navíc návrh na vytvoření Soudu pro evropské patenty a patenty společenství je podle Soudního dvora Evropské unie „neslučitelný s právem Unie“.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. (RO) Inovace mohou po překonání současné krize vést k rozvoji a přetvoření Evropské unie. Musíme však být velmi střízliví a navrhnout konkrétní pracovní nástroje, které umožní provázat inovační úsilí na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. Evropská inovační politika se musí zaměřit zejména na stanovení a konkrétní splnění cílů týkajících se závažných výzev, kterým čelí Evropská unie. Jsem toho názoru, že je třeba přehodnotit míru komplexnosti úkolů a povinností orgánů místní a regionální samosprávy. V budoucnosti bude třeba těmto orgánům poskytnout kvalitní technickou pomoc a finanční podporu, aby všude, kde to bude zapotřebí, byla zajištěna dostatečná administrativní kapacita.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Při hledání řešení společných evropských problémů jsou společné inovace způsobem, jak lépe směřovat k cíli a dosáhnout rychlejšího rozvoje, lepší efektivity (nákladů) a jak zapojit více tvůrčích sil. Úkolem iniciativy Unie inovací není jen řešit společné společenské problémy, ale i posílit konkurenceschopnost Evropy a ukázat cestu ven z ekonomické krize.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Melo (PPE), písemně. (PT) Řešením společných evropských problémů jsou inovace, protože umožňují lépe směřovat k cíli a dosáhnout rychlejšího rozvoje, lepší efektivity (nákladů) a zapojit více tvůrčích sil. Úkolem iniciativy Unie inovací není jen řešit společné problémy, ale i posílit konkurenceschopnost Evropy a ukázat cestu ven z hospodářské krize. Evropa je závislá na dovozu, a členské státy proto společně cítí potřebu zacházet inteligentním a trvale udržitelným způsobem s přírodními zdroji a surovinami, bez nichž se neobejde výroba energie, průmysl a potravinářská výroba. Evropské ekonomiky jsou již natolik provázané, že společný přístup nevyžaduje jen stabilizace eura, ale také posílení konkurenceschopnosti členských států. Společná cesta ke spravedlivé a stabilní ekonomice je tím, co potřebujeme. Dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 bude moci pouze sjednocená Evropa.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Dříve byly inovace dávány do souvislosti především s oblastí výzkumu. Neměli bychom však zapomínat na to, že inovaci může vymyslet každý občan EU. Tyto návrhy – jež z počátku často bývají pouhými nápady – bychom měli na úrovni EU podpořit mimo jiné snadnějším přístupem k financování, jednoduššími postupy pro přijímání a levnějšími a přístupnějšími patenty. Tím umožníme občanům, aby sami ovlivňovali věci kolem sebe a pomáhali vytvářet udržitelnou společnost.

Navíc ty inovace, jejichž těžiště musí spočívat výhradně v oblasti výzkumu, by pomáhaly v Evropě udržovat vysokou životní úroveň. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože představuje pozitivní krok k tomu umožnit občanům, aby se podíleli na utváření společnosti. Navíc vše svědčí o tom, že v elektronickém věku budou inovace stále více doménou jednotlivců, což jistě stojí za pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Zpráva objasňuje něco, o čem není sporu, totiž že podpora inovací se neobejde bez podpory výzkumu a vzdělávání. Ačkoliv nelze s jistotou odhadnout, kdy se dočkáme konce hospodářská krize, za současného stavu to s cíli, které si členské státy stanovily do roku 2020 v odvětví výzkumu, dopadne úplně stejně jako s cíli předchozí evropské strategie, známé jako Lisabonská strategie: nebude jich dosaženo. Údaje, které jsou v současnosti k dispozici, ukazují, že do konce tohoto desetiletí bude do výzkumu směřovat zhruba jen 2,7 % evropského HDP, přestože se členské státy jasně zavázaly, že na tento účel dají nejméně 3 % HDP. Současně členské státy krizí zdůvodňují škrty ve výdajích na vzdělávání. To znamená, že dva základní pilíře inovací nejsou posilovány, nýbrž oslabovány, což by mělo pro vlády členských států být důvodem ke znepokojení.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Zpráva o Unii inovací: proměně Evropy pro svět po krizi obsahuje řadu opatření, jež představují závažné společenské výzvy. Zpravodajka zde přichází s klíčovou myšlenkou sjednotit úsilí Evropanů v oblasti inovací. Jak zpráva ukazuje, hledání řešení společných problémů totiž představuje výzvu, abychom dosáhli rychlejšího rozvoje, lepší efektivity nákladů a zapojili více tvůrčích sil. Úkolem iniciativy Unie inovací je také posílit konkurenceschopnost Evropy jako celku, a tím ukázat cestu ven z hospodářské krize. Evropa je do značné míry závislá na dovozu, a členské státy si proto společně uvědomují, že je třeba hledat metody, jak s přírodními zdroji a surovinami nepostradatelnými pro výrobu energie, pro průmysl a pro výrobu potravin zacházet inteligentním a trvale udržitelným způsobem. Stárnutí obyvatelstva představuje další výzvu, se kterou se potýkají téměř všechny země EU. Společný přístup například ve zdravotní oblasti by mohl pomocí řádné péče a léků zajistit delší život, a zároveň přispět i ke snížení nákladů. Zde uvedené příklady společných norem pro 27 členských států, o které usiluje tato iniciativa, patří k těm nejdůležitějším a jsou také důvodem, proč pro ni hlasuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – V zájmu zajištění udržitelné a konkurenceschopné budoucnosti našich ekonomik je nezbytné zvýšit investice do výzkumu a inovací. Evropa investuje do výzkumu a inovací nižší podíl HDP než USA nebo Japonsko a chybí také investice rizikového kapitálu do této oblasti. Musíme být schopni udržet si své nejlepší výzkumné pracovníky a vynálezce. Splníme-li cíl investovat do roku 2020 do výzkumu a vývoje 3 % našeho HDP, mohlo by nám to přinést 3,7 milionu pracovních míst a 800 miliard EUR. Vzhledem k tomu, jak důležitou úlohu při zlepšování kvality života a zvyšování blahobytu hrají inovace, mají v této oblasti své místo jak veřejné, tak soukromé iniciativy.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Rangel (PPE), písemně. (PT) Bez inovací se neobejde žádná oblast a žádná komunita. Schopnost znovu tvořit z toho, co máme k dispozici, a na základě toho dát vzniknout něčemu novému je totiž nezbytná pro rozvoj každého hospodářství a především pro dosažení sociálního blahobytu. Proto patří iniciativa Unie inovací mezi stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020. Touto cestou jednoznačně musíme jít, chceme-li, aby Evropa měla pevnou mezinárodní pozici a naplnila potřeby evropských občanů. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. (FR) Inovace jsou pro evropskou politiku tím, čím je vzdělání pro mládež: vstupenkou do budoucnosti, společnost si jimi téměř dokonale pojišťuje pokrok a zachování sociální soudržnosti. Uvedené tvrzení nabývá plně na významu nyní, v období po globálním hospodářském úpadku, kdy jsme svědky toho, že ve Spojených státech dochází k rychlejšímu hospodářskému oživení a rychle se rozvíjející velmoci souhrnně označované jako skupina zemí BRIC stále zaznamenávají mohutný růst. Jedna věc je jasná: Evropská unie zaostává a na trhu práce ne a ne dojít k oživení. Velkým paradoxem je, že Švýcarsko, jež není členem EU, je v Evropě jedničkou v inovacích. Proto je důležitý požadavek, jenž dnes zaznívá z Evropského parlamentu (zpráva poslankyně Merkiesové), abychom skutečně „změnili způsob myšlení“, neboť inovace nejsou jen otázkou technické vynalézavosti nebo počtu patentů na obyvatele. Jde především o to, abychom se prostřednictvím rizikového kapitálu, záruk, pomoci se získáváním úvěrů a zjednodušením právního prostředí zaměřili na základnu malých a středních podniků, jež jsou v Evropě nejdůležitějšími tvůrci bohatství. Možná se nám pak podaří skutečně věnovat 3 % HDP na výzkum a vývoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Návrh zprávy měl naši širokou podporu a předložili jsme řadu pozměňovacích návrhů, jež byly většinou přijaty. Navrhovali jsme například položit důraz na zelené prioritní cíle: na energetiku a změnu klimatu, na účinné využívání zdrojů, na obnovu biologických zdrojů a na podporu sociální soudržnosti; navrhovali jsme zaměřit se na ekologické inovace na všech stupních včetně fáze plánování, a za tím účelem přijmout ambiciózní akční plán pro ekologické inovace, u něhož bude zajištěno náležité financování, a také přijmout strategii podpory systému služeb spojených s výrobky a funkčně orientovaných obchodních modelů; navrhovali jsme podporovat využívání otevřených norem, jež jsou hybnou silou inovací, a otevřený přístup k výzkumu financovanému z veřejných prostředků; a také jsme navrhovali, aby se financování z veřejných prostředků zaměřovalo na oblasti, jež jsou přínosné pro společnost, protože se v nich znalosti vytvářejí jako společné dobro, například prostřednictvím soutěží o udělení finančních prostředků ve zdravotnictví (snažili jsme se také, více či méně úspěšně, prosadit lepší formulace v pasážích týkajících se práv duševního vlastnictví); podařilo se nám zachovat formulaci, že Parlament vítá úsilí Komise zabránit tomu, aby práva duševního vlastnictví představovala překážku hospodářské soutěži a inovacím.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) V posledních měsících se Evropa vzpamatovávala z krize a musela se také potýkat s velice silnou mezinárodní konkurencí. V této souvislosti jsou pro nás inovace nejen nutností, ale především prioritou. Nepodaří-li se nám přeměnit Evropu v Unii inovací, budou ekonomiky 27 členských států odsouzeny k úpadku, což povede k odlivu talentů a vymizení nápadů. Inovace jsou klíčem k dosažení udržitelného růstu a pomohou vytvořit spravedlivější společnost, jež bude šetrnější k životnímu prostředí.

Moderní ekonomiku nelze vytvořit bez inovací a inovace jsou hlavním nástrojem vytvářejícím nová pracovní místa. Je třeba, abychom dalekosáhlou změnu evropské inovační kapacity učinili naším společným závazkem. Jedině tato změna nám umožní vytvořit stabilní a dobře placená pracovní místa, jež budou moci obstát tlaku a konkurenci, jež doprovázejí globalizaci. Unie závisí na inovacích. To není jen hra se slovy, ale skutečná naděje, již musíme uskutečnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Podporuji tuto zprávu, protože je klíčem k obnově po krizi a k řešení nejzávažnějších společenských výzev.

 
  
MPphoto
 
 

  Marc Tarabella (S&D), písemně. (FR) Při hlasování o parlamentní zprávě o Unii inovací jsem silně podporoval pozměňovací návrh, jenž odmítal záměr, aby se inovace stimulovaly tím, že na inovační činnosti budou směřovat prostředky ze strukturálních fondů a určitá část prostředků z fondů společné zemědělské politiky.

Inovace je samozřejmě třeba podporovat, ale nemělo by se tak dít na úkor jiných politik, jež mají zásadní význam pro budoucnost Evropské unie, jako například společná zemědělská politika. Společná zemědělská politika by se měla reformovat tak, že ji zaměříme na několik základních cílů, ale tuto jedinou integrovanou politiku Evropské unie nesmíme drancovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Srovnávací tabulka Unie výzkumu a inovací uvádí, že Japonsko a Spojené státy investují do inovací více procent hrubého domácího produktu (HDP) než EU a že tento rozdíl se poslední čtyři roky zvyšuje. Ve srovnání se zeměmi BRIC Evropská unie investuje do inovací více, ale tento rozdíl v případě Brazílie a Číny klesá, zatímco v případě Indie a Ruska se zvyšuje.

Považuji tedy za nezbytné, aby Evropská unie přijala skutečnou inovační strategii, v níž zohlední inteligentní specializaci strategie Evropa 2020 s cílem posílit podporu výzkumu, vývoje a inovací jakožto klíčového prvku budoucnosti Unie, a zahrne do ní všechny oblasti, odvětví činnosti a sociální subjekty, které jsou jejími složkami.

Důsledná a integrovaná inovační politika s dlouhodobou vizí nám umožní využít naše silné stránky a překonat slabiny, jež se projevovaly na regionální úrovni. Bude také nezbytné přizpůsobit a zjednodušit rozvojovou politiku, například Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj. Nová strategická agenda nám umožní budovat moderní a stále konkurenceschopnější Evropu, jež bude ve světě hrát vedoucí úlohu. Jelikož základním cílem regionální politiky jsou inovace, je třeba, aby si Evropa v budoucnosti osvojila přístup založený na strategickém řízení a vytvořila pro tuto politiku náležité nástroje, které umožní sledovat její vývoj a provádět nezbytné úpravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Vaughan (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že iniciativa Unie inovací může pomoci odpovědět na současné společenské výzvy. Nezbytnou úlohu bude hrát také při zvyšování konkurenceschopnosti, až Evropská unie překoná hospodářskou krizi.

Souhlasím s požadavkem zprávy, aby členské státy z prostředků strukturálních fondů podporovaly cíle v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, jež jsou zaměřeny na sociální výzvy, s cílem zvýšit v Evropě prosperitu. Je také nutné posílit přeshraniční spolupráci a podpořit občany, aby se pouštěli do nového inovativního podnikání. Těchto cílů lze dosáhnout snížením byrokracie a vytvořením jednoduchého a uceleného systému zaměřeného na společenské výzvy.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Navzdory existenci Lisabonské strategie Unie nedokázala překonat svůj deficit v oblasti inovací. V situaci rozpočtových omezení – kdy není možné využít veřejné prostředky – a rostoucí globální konkurence musí Evropa zareagovat tak, aby se opět zapojila do závodů v inovacích. Myslím si, že je nezbytné se zaměřit na strukturální reformy, jež odstraní překážky, které se v Evropě staví do cesty značnému inovačnímu potenciálu. Proto jsem podpořila tuto zprávu, jež varovně poukazuje na to, že náklady spojené s podáváním patentů jsou ve všech členských státech vysoké, a požaduje, aby bylo urychleně dosaženo dohody o jednotném evropském patentu. Jsem také potěšena tím, že byly přijaty návrhy předložené mojí politickou skupinou – zejména návrh vytvořit evropský inovační fond, jenž našim malým a středním podnikům zjednoduší přístup k evropským úvěrům. Má-li být uvolněn evropský inovační potenciál, je třeba ve všech členských státech stanovit minimální úroveň výdajů na výzkum a vývoj. Tím by se zajistilo rovnoměrné rozložení inovačního úsilí a zabránilo postupnému vzniku dvourychlostní Evropy, která by narušila soudržnost a správu EU. Chce-li se Evropa udržet v čele celosvětového hospodářství, jsou tyto kroky nezbytné.

 
  
MPphoto
 
 

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu poslankyně Merkiesové, protože její konečné znění je vyváženější než původní verze, jež se místo na úlohu podniků příliš zaměřovala na posílení úlohy občanů. Podniky si rozhodně zaslouží zaujímat vedoucí postavení ve výzkumu a inovacích, a to částečně proto, že nesmíme zapomenout na to, že politiky EU v této oblasti rostly a rozvíjely se díky podpoře zaměřené na posílení spolupráce mezi průmyslem, vzdělávacími systémy a výzkumnými institucemi. Jsem tedy přesvědčena, že zpráva, o níž jsme hlasovali, představuje užitečný příspěvek k pokračující diskusi o budoucím společném strategickém programu na podporu výzkumu a inovací v EU.