Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/0073(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0330/2010

Předložené texty :

A7-0330/2010

Rozpravy :

PV 06/06/2011 - 16
CRE 06/06/2011 - 16

Hlasování :

PV 07/06/2011 - 8.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0253

Rozpravy
Pondělí, 6. června 2011 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

16. Evropské environmentální hospodářské účty (rozprava)
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva, kterou předkládá pan Leinen jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských environmentálních hospodářských účtech (KOM(2010)0132 – C7-0092/2010 – 2010/0073(COD)) (A7-0330/2010).

 
  
MPphoto
 

  Jo Leinen, zpravodaj.(DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dnes projednáváme, a zítra budeme přijímat, evropský právní předpis, který se na první pohled zdá poněkud nevýrazný, ve skutečnosti však tímto předpisem o evropských environmentálních hospodářských účtech pravděpodobně otevíráme novou kapitolu v měření pokroku a prosperity.

Již dlouho jsme si vědomi toho, že hrubý národní produkt je k měření nedostatečný. Čistě kvantitativní pohled na hospodářskou činnost neříká nic o environmentální bilanci ani o sociální bilanci, a je tudíž nejvyšší čas, abychom měřili, zda si v meziročním srovnání z hlediska našich opatření a vynaloženého úsilí vedeme dobře či špatně.

Máme k dispozici měsíční statistické údaje související s trhem práce a ročně sestavované statistiky našich hospodářských údajů. Máme tedy dokonalý přehled o tom, co se v těchto oblastech děje. Pokud jde však o  dopad na životní prostředí, mozaika je neúplná. Cílem tohoto právního předpisu o environmentálních hospodářských účtech je pomoci k vypracování přesné bilance ve 27 členských státech a k určení, zda dospíváme k pokroku, nebo, což je velmi časté, kráčíme zpět.

Již v roce 2002 Parlament požadoval, aby byly shromažďovány spolehlivé informace o stavu životního prostředí a o klíčových trendech, vlivech a příčinách environmentálních změn a aby o těchto věcech byla náležitě informována veřejnost. Chceme vědecky podložené pojetí měření spotřeby zdrojů, které umožní přijímat vhodná politická rozhodnutí.

Těší nás, že se Komise této legislativní iniciativy v dubnu roku 2010 ujala, ovšem podle našeho mínění je způsob, jakým se jí zhostila, příliš váhavý. My v Parlamentu a ve všech skupinách jsme požadovali, aby postupovala mnohem rychleji, jelikož v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizaci spojených národů se o tomto problému diskutuje už 15 let. To je příliš dlouho. Proto jsme dosáhli výrazného pokroku v jednáních s Radou.

Zažili jsme v Radě velmi obtížnou situaci, jelikož některé členské státy environmentální bilanci nezpracovávají a my v prvé řadě musíme vytvořit základ ve všech 27 členských státech. Komise navrhla zařadit tři moduly. Těmito moduly jsou emise do ovzduší – a v této souvislosti jsme si velmi dobře vědomi toho, jaké plyny jsou do ovzduší vypouštěny. Pak jsou zde finanční výdaje vznikající v důsledku daní a poplatků souvisejících s životním prostředím. Zatřetí jsou to meziroční národní materiálové toky, vstupy a výstupy, které se měří z čistě kvantitativního hlediska. Toto je možná pouze začátek, ovšem začátek příliš jednoduchý, neboť Parlament také žádal o vytvoření účtů vodního hospodářství, energetiky a odpadů a také to, aby se prostřednictvím účtů zjišťovalo, jaký je stav našich lesů. To jsou moduly, kterých bychom se chtěli určitě dočkat v nejbližší budoucnosti.

Panovaly rozdílné názory ohledně toho, zda lze vytvořit rovněž statistiky mořského prostředí, jinak řečeno statistiky o stavu populací ryb. Co se toho týče, pravděpodobně bude ještě potřeba zlepšit stávající metodiku. I tak jsme však v této oblasti dosáhli zlepšení. Komise má do dvou let – nejpozději do roku 2013 – představit zprávu a pokud možno současně navrhnout revizi této směrnice. Doufám, že budeme mít na konci tohoto desetiletí kromě hrubého národního produktu také národní environmentální produkt. To je náš cíl.

 
  
MPphoto
 

  Olli Rehn, člen Komise. Pane předsedající, jak řekl zpravodaj Jo Leinen, cílem návrhu Komise vlastně je vytvořit společný právní rámec pro sběr údajů, sestavování, předávání a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů, což napomůže vyváženějšímu rozhodování za účelem dosažení udržitelného rozvoje.

Tento návrh Komise se vztahuje k jejímu plánu provádění „Překročení HDP“ a je jeho prvním bodem. V době, kdy se Evropa snaží dosáhnout udržitelného hospodářství účinně využívajícího zdroje, nám tyto údaje umožní propojit environmentální a hospodářské faktory, a tudíž vznikne možnost rozhodovat komplexněji a na základě lepších informací.

Jsem přesvědčen, že výsledkem plodné spolupráce těchto tří orgánů je dosažení společného cíle, tedy vytvoření rámcové právní úpravy evropských environmentálních hospodářských účtů zahrnující tři moduly jako první sadu, jmenovitě účty emisí do ovzduší, daně a poplatky související se životním prostředím a účty materiálových toků.

V současně době shromažďuje tyto údaje většina členských států na dobrovolném základě. Sběr příslušných údajů by tedy neměl ve většině případů pro respondenty znamenat další zátěž, jelikož členské státy budou schopny příslušné údaje sestavovat za použití stávajících zdrojů. Tímto nařízením jsme vytvořili důležitý základ pro statistické informace o vzájemném vztahu mezi hospodářstvím a životním prostředím, jenž se, jak doufám, v budoucnosti rozšíří o další moduly, jak je uvedeno ve zprávě a v návrhu usnesení.

Další případné moduly se nachází v různých fázích metodické zralosti – jedná se například o dřevařství, rybolov i nepřípustnou těžbu –, a tudíž byla přijata modulární struktura právní úpravy, ve které je do budoucna možné zavést nové moduly jako přílohy k ústřednímu textu.

Bylo dohodnuto, že Komise bude Parlamentu a Radě každé tři roky předkládat zprávu o vývoji nových modulů, a že může případně předložit i nové legislativní návrhy pro nové moduly.

Dovolte mi na závěr poděkovat zpravodaji Jo Leinenovi, stínovému zpravodaji Martinovi a všem členům Výboru pro životní prostředí a Hospodářského a měnového výboru za jejich konstruktivní přístup a jejich velmi cenné příspěvky.

 
  
MPphoto
 

  Hans-Peter Martin, zpravodaj ke stanovisku Hospodářského a měnového výboru.(DE) Pane předsedající, pokud se já a pan Leinen vracíme k politickým postojům zastávaným v minulém tisíciletí, většinou se spolu shodneme, a je tomu tak i v případě této zprávy. Je dobrá, moudrá a důležitá. Koneckonců statistiky mohou být velice přitažlivé téma, zejména v době, kdy se Evropská unie potýká s výrazným propadem důvěry evropských občanů. Rád bych podotkl, že je značně neopodstatněné, jestliže se zabýváme základními otázkami a nikoli ostatními problémy, v nichž se s panem Leinenem rozcházíme.

Myslím si, že je velmi dobré, že zde nyní mohu stát, nejen jako nezařazený poslanec, ale jako někdo, kdo může prostřednictvím tohoto stanoviska jménem Hospodářského a měnového výboru – nebyla to stínová zpráva, nýbrž doplňující stanovisko, jež je ještě komplexnější než stanovisko hlavního Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin – zastoupit tyto postoje vyjádřené hlasováním v poměru 37 k nule. Konkrétně to znamená, že chceme – jak jsem to formuloval – směřovat k systému evropských statistik udržitelnosti. Díky tomu budeme mít s čím začít, zvláště co se týče mladých lidí a těch, kdo si uvědomují, že v budoucnu budeme potřebovat novou dohodu na společných cílech, jejímž účelem bude vyvést Evropu ze stínu a v této tvrdé soutěži se Spojenými státy, Čínou a dalšími velmocemi jí zajistit přední postavení.

Jednoznačně to znamená současně i to, jak již zmínil pan Leinen, že naléhavě potřebujeme další moduly. V této souvislosti se můžeme podívat zpět do sedmdesátých a osmdesátých let, neboť to vše bylo tehdy již vypracováno. Bylo by skvělé, kdyby Komise dokázala dosáhnout rychlejšího pokroku v této otázce. Považuji za velice dobré, že co se týká sběru údajů, dochází ke změnám v Eurostatu, i když za velice nepříjemných okolností v souvislosti s Řeckem. Na základě hlasování v poměru 37 : 0 : 0 zastáváme názor, že Komise v této oblasti jednoznačně potřebuje na systém evropských statistik udržitelnosti více peněz. Můžeme toho však dosáhnout přerozdělením finančních prostředků – lze nakonec využít výnosů, které přineslo rozšíření. Obraťme se na představitele, kteří byli tak aktivní ve fázi rozšiřování na úrovni velkých států, a postavme je před to, co od nich v současnosti tak naléhavě potřebujeme a v čem mohou fungování evropského projektu pomoci.

 
  
MPphoto
 

  Horst Schnellhardt, jménem skupiny PPE.(DE) Pane předsedající, dámy a pánové, když jsem si přečetl první návrh Komise, byl jsem ke způsobu, jímž se tato věc řeší, velice skeptický. Ovšem to, co zpravodaj, stínoví zpravodajové a moje předchůdkyně paní Jolyová nyní předložili, je dokument, který je přijatelný a jejž můžeme podpořit.

Ve většině zemí jsou již environmentální hospodářské údaje – ať už s těmito třemi moduly souvisí či nikoli – shromažďovány na dobrovolném základě. Potřebujeme jasný přehled výsledků, jichž jednotlivé členské státy dosáhly v oblasti emisí do ovzduší, daní souvisejících s životním prostředím a materiálových toků. Je to velmi důležité. Můžeme díky tomu lépe pochopit vztah mezi životním prostředím a hospodářstvím. Současně můžeme posoudit, jak v Evropě pokračuje udržitelný hospodářský rozvoj a jak můžeme zkvalitnit naši hospodářskou politiku. To je velmi důležitý aspekt, který bychom rovněž měli zahrnout.

Současně bych však chtěl varovat před jednou věcí: V našich neoficiálních proslovech často zaznívá, že brojíme proti byrokracii. Rád bych zde apeloval na Komisi, aby v této oblasti nevytvářela další byrokracii. To by bylo špatně. Chtěl bych se proto Komise zeptat, zda má v úmyslu vytvořit v rámci Komise nová pracovní místa pro osoby odpovědné za shromažďování údajů či zda tuto agendu dokáže zvládnout se současným personálem, jelikož je podle mne nesmírně důležité, aby shromažďování těchto údajů nevedlo k nové zátěži. Teprve ve chvíli, kdy budeme mít v roce 2013 k dispozici první zprávu o provádění, pak můžeme a měli bychom rozhodnout o tom, které další moduly by měly být zahrnuty, protože nejdříve musíme zjistit, jak se tento nový systém rozvíjí a jaký má dopad na právní úpravu.

Velmi mne znepokojilo, když jsem se dozvěděl, že Parlament původně neměl o této záležitosti dnes vést rozpravu. To by byla velká chyba, protože, jak řekl zpravodaj, je to počátek něčeho úplně nového.

 
  
MPphoto
 

  Marita Ulvskog, jménem skupiny S&D.(SV) Pane předsedající, souhlasím se svými předřečníky. Je nesmírně důležité, aby se naše politika v oblasti klimatu a životního prostředí zakládala na faktech. Potřebujeme mít k dispozici jasnější a spolehlivější údaje o této oblasti. Na politiku v oblasti životního prostředí se vztahují stejné podmínky jako na politiku hospodářskou, přerozdělovací, rozvojovou i průmyslovou. Jestliže nebudeme mít přístup k údajům, nemůžeme přijímat rozumná rozhodnutí a provádět potřebné změny a přizpůsobení ve společnosti.

Nyní máme příležitost tyto údaje získat. Je to nesmírně důležité. Ukazatel HDP není pro tuto konkrétní oblast příliš vhodný, neboť je příliš úzký. Teď máme možnost pracovat s širší perspektivou. Velmi cenná je též koordinace environmentálních statistik na evropské úrovni. Usnadní se tak poměřování dopadů politik životního prostředí v jednotlivých členských státech, díky čemuž budeme mít lepší představu o tom, která politická opatření skutečně fungují a která nikoli, případně která mohou být dokonce kontraproduktivní.

Pokud toto rozhodnutí při dnešním zasedání přijmeme, doufám, že se nám rovněž podaří dosáhnout toho, aby se stalo důležitou součástí základu pro rozhodnutí přijímaná Parlamentem a členskými státy v budoucnosti. Doufám, že této metodě určování kvality společnosti bude dána priorita a že budou vyčleněny potřebné prostředky na to, aby mohla náležitě fungovat a nezůstala jen nerealizovanou myšlenkou.

 
  
MPphoto
 

  Gerben-Jan Gerbrandy, jménem skupiny ALDE. (NL) Pane předsedající, děkuji zpravodaji Leinenovi za jeho zprávu. Po mnoha letech nátlaku a přemlouvání to vypadá, že tento krok k udržitelným národním účtům konečně učiníme, což je zcela nezbytné, neboť – buďme naprosto upřímní – současný hospodářský systém zkrátka nefunguje. V současnosti stále můžete poškozovat přírodu a životní prostředí prakticky bezplatně. Současný systém tudíž nefunguje. Náklady, které nikdo neplatí, jsou namísto toho přeneseny na společnost. Proč je udržitelná energie nákladnější než konvenční energie? Odpověď spočívá v tom, že nikdo neplatí společenské náklady spalování uhlí, plynu a ropy.

Tato zpráva v nás vyvolává pocit, že jde o čistě technickou záležitost, rozhodně se však jedná o skutečně důležitou problematiku. Jak říkáme v Nizozemsku, chceme-li něco poznat, musíme to změřit – a o tom tady mluvíme. Pro přechod na skutečně udržitelné hospodářství jsou tyto evropské environmentální hospodářské účty nezbytné. Apeluji však na Komisi i členské státy, aby s údaji, které z těchto účtů vzejdou, skutečně pracovaly. Musíte věci změřit, abyste se o nich něco dozvěděli, to je velmi důležité, současně je však ještě důležitější získané poznatky využívat, a to je dozajista další zásadní krok. Upřímně doufám, že to například povede k eliminaci stovek miliard dotací, jež mají ničivý dopad na životní prostředí a přírodu, která nám na tomto světě ještě zbývá.

Dovolte mi ještě jednou upřímně poděkovat Komisi a našemu zpravodaji. Je to však pouhý začátek. Navažme na něj skutečnými kroky, jež poznatky získané tímto měřením umožňují.

 
  
MPphoto
 

  Michail Tremopoulos, jménem skupiny Verts/ALE.(EL) Pane předsedající, s ohledem na to, co tu dnes zaznělo a co je uvedeno ve zprávě, je jasné, že potřebujeme na základě spolehlivých údajů věcně posuzovat evropskou politiku v oblasti životního prostředí. Shromažďování takových údajů by tudíž mělo být povinné a harmonizované.

Běžné národní účty se však zaměřují především na tržní transakce a na ukazatele odrážející faktory, jež mají význam pro budování prosperity, nicméně neměří prosperitu samotnou. Nově se ovšem objevuje nedostatek některých přírodních zdrojů. Potřebujeme další pobídky k posílení produktivity a kvality. Nyní jsou zatíženi fyzičtí příjemci. Pokud se nepodaří vytvořit účty soukromých a společenských nákladů využívání přírodních zdrojů a poškození životního prostředí, může se stát, že běžné účty vyšlou rozhodovacím orgánům mylný signál o pokroku a společnost se tak může vydat cestou neudržitelného růstu.

Ačkoli má zavedení environmentálních hospodářských účtů mimořádný význam, nenahrazuje se jím vytvoření alternativních ukazatelů k HDP pokrývajících různé environmentální a sociální rozměry. Komise by před začátkem nového víceletého finančního rámce měla předložit návrhy, aby bylo možno přijmout omezený balíček složených ukazatelů k doplnění ukazatele HDP a při formulování politik jej využívat. Jeho součástí by měl být i peněžní ukazatel, například přizpůsobené čisté platby, a ukazatel fyzický, například ekologická či uhlíková stopa, co se týká environmentálního rozměru, a dále sociální ukazatele, které zahrnují sociální rozměr, například posuzování nerovnosti (jako je Giniho koeficient) a index sociální integrace a prosperity, například index lidské chudoby.

Původní návrh nařízení EU hovoří pouze o shromažďování a sestavování údajů o emisích do ovzduší, environmentálních daních na některé hospodářské činnosti a o účtování materiálových toků na makroekonomické úrovni. Byla předložena řada návrhů a pozměňovacích návrhů a já věřím, že budeme díky nim schopni přijmout soudržnou zprávu a dosáhnout tak v otázce politiky životního prostředí pokroku.

 
  
MPphoto
 

  Paul Nuttall, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, nařízení o evropských environmentálních hospodářských účtech se jeví jako velmi nudné, ovšem podle mých zkušeností se právě proto stává tím nejnebezpečnějším typem právního předpisu EU, protože si myslíte, že daňoví poplatníci a média se nebudou obtěžovat s tím, aby jej četli.

Buďme upřímní. Týká se – cituji – „emisí do ovzduší a environmentálních daní“, jak to řekl můj předřečník. Čili pokračuje sovětizace EU. Pánové s psacími podložkami a statističtí špioni z Eurostatu chtějí více údajů a – řekněme si to přímo – vy tyto údaje chcete, abyste zdaňovali a kontrolovali, čímž se vysvětluje vaše žízeň po dalších a dalších statistikách.

Nejhorší na tom všem je, že se jedná o nařízení, nikoli směrnici. Nařízení jsou mnohem horší než směrnice, jelikož se stávají součástí britského právního řádu a obcházejí přitom britský parlament. Je to velmi nebezpečné a právě takto, přátelé, umírá demokracie.

(Řečník souhlasil s položením otázky postupem modré karty podle čl. 149 odst. 8).

 
  
MPphoto
 

  Hans-Peter Martin (NI).(DE) Byli jsme zvoleni poslanci Evropského parlamentu. Jestliže se vnímáte jako člen parlamentu zastupující pouze Spojené království, pak mi možná budete schopen zodpovědět mou otázku pouze z britského pohledu. V souvislosti se statistikami jste hovořil o sovětizaci. Skutečně to tak vnímáte? Znamenají pro vás statistiky sovětizaci? Nechcete, aby byly prostřednictvím statistik poskytovány konkrétní údaje o životní úrovni a o inflaci – byť to souvisí s kontrolou bank – a přístup k těmto informacím měli rovněž občané a odpovědní zástupci, což potom umožní přijímat vhodná rozhodnutí? Nebo, co se vás týče, toto také spadá do sféry sovětizace Spojeného království?

 
  
MPphoto
 

  Paul Nuttall (EFD). – Pane předsedající, nejprve bych rád řekl toto. Skutečností je, že zde rádi věci kontrolujete z ústředí. Dovolte mi dále podotknout, že žádný z komisařů nebyl vlastně zvolen lidmi. Demokracie se týká celé Evropy, a proto se skutečně domnívám, že jsme zde svědky sovětizace Evropy. Jde mi o to, že taková rozhodnutí se musí přijímat na úrovni jednotlivých členských států. Skutečnost, že nařízení mohou obejít můj vlastní parlament, mohou obejít zástupce zvolené britským lidem, považuji za naprosté pohrdání a, ano, za sovětizaci Evropy.

 
  
MPphoto
 

  Richard Seeber (PPE).(DE) Pane předsedající, pan Nuttall si stěžuje na něco, co Spojené království, stejně jako mnohé jiné státy, dělají od roku 2006. Tento proces, který zítra na parlamentní úrovni završíme – pan Leinen na tom odvedl vynikající práci –, právně zakotví něco, co se již dlouhou dobu děje. Proč tyto údaje potřebujeme? Nemá to nic společného se sovětizací. Údaje jsou kvalitní jen do takové míry, jak jsou srovnatelné, srovnatelnost je tedy klíčovým prvkem.

Proto máme toto evropské hospodářské účetnictví a proto tento systém využíváme celosvětově od 30. let – i ve Spojeném království. Kvalita tohoto systému spočívá v tom, že je založen na jednotných standardech, můžeme tudíž poměřovat prosperitu jednotlivých států a jejich hospodářský a sociální úspěch. Jako měna pro srovnání se zpravidla používá americký dolar. Máme zde obrovskou příležitost povýšit euro na srovnávací měnu. To je podle mne druhý prvek.

Současně jsme si však vědomi toho, že je v těchto hospodářských účtech stále mnoho nedostatků. Například Fukušima. Fukušima se nyní pozitivně projeví na japonském hrubém domácím produktu, neboť bude v tomto ohledu učiněno mnoho investic. Jedná se spíše o otázku účtů toků než účtů zásob. Musíme umět tyto věci korigovat, a z toho důvodu Komise následně předkládá svůj návrh Překročení HDP.

Tyto účty udržitelnosti, které dnes a zítra přijmeme, to bude první krok. Proč? Protože například investice do energetické účinnosti a nižší spotřeba energie ovlivňují hrubý domácí produkt spíše nepříznivě. Dokonce i lidé typu pana Nuttalla s tímto nemohou nesouhlasit.

Nejde tady ani tolik o hlavní největší politiky; jde zkrátka o to, zda chceme, aby byly naše politiky založeny na kontrole: za co se vybírají daně v dané oblasti, kolik materiálu využíváme. Chceme tak zlepšit legislativní proces a i kdybyste v Unii nebyli, museli byste používat stejný systém, protože v opačném případě by vaše údaje byly bezcenné. Řekl bych tedy, že se jedná o pozitivní první krok. Rád bych poděkoval Komisi a panu zpravodaji.

 
  
MPphoto
 

  Kriton Arsenis (S&D). - (EL) Pane předsedající, pane komisaři, dovolte mi poblahopřát panu Jo Leinenovi k jeho vynikající zprávě. Skutečně musíme v otázce environmentálních hospodářských účtů pokročit kupředu. Již nemůžeme vnímat hospodářství a životní prostředí jako oddělené oblasti. Dvojí krize, s níž se nyní potýkáme – environmentální a hospodářská – prostě takovou hranici stírá. Se zastaralým paralelním pojetím je nutné skoncovat.

Pan Seeber citoval příklad Fukušimy. Dalším – jednodušším a každodenním – příkladem jsou požáry. Požár, který zničí les a biologickou rozmanitost a služby ekosystému, jež les poskytuje, mám na mysli čistou vodu, čistý vzduch a prostředí pro produkci potravin, zničí i kulturní dědictví místa, zničí zemědělskou výrobu, je z hlediska HDP vykázán kladně, neboť se na odstranění škod realizují investice, třebaže země, region, daná oblast utrpí dlouhodobou škodu. Z dlouhodobého pohledu bude chudší než před požárem.

Environmentální účty, které nyní požadujeme, nejsou dokonalé. Přesto jsou významným krokem správným směrem. Je to krok k lepším politikám založeným na komplexnějším a objektivnějším vnímání reality. Je to krok, díky němuž budeme moci zajistit soudržnost našich politik, a tak budeme moci splnit své mezinárodní závazky a cíl zelenějšího evropského hospodářství.

 
  
MPphoto
 

  Riikka Manner (ALDE).(FI) Pane předsedající, pane komisaři, na úvod bych chtěla blahopřát panu Leinenovi k jeho vynikající a důležité práci, kterou na této zprávě odvedl. Toto nařízení o environmentálních hospodářských účtech je skutečně velmi důležité, jak zde několikrát zaznělo, jelikož konečně vytváří povinný základ pro systém účtů propojujících environmentální a hospodářské statistiky, což je zásadní pro politiku v oblasti životního prostředí a v širším kontextu pro politiku sociální.

Pokud jde o jeho působnost, je opravdu nutné, aby v první fázi byl důraz kladen především na emise do ovzduší, materiálové toky a environmentální daně. To má své dobré důvody. Navíc zavést systém účtů právě v těchto oblastech je pravděpodobně velmi realistickým přístupem s ohledem na to, jakou kapacitu členské státy mají. Samozřejmě si musíme uvědomit, že jednotlivé země přistupují ke statistickým systémům různě, přičemž je důležité, aby tak nevznikla další byrokracie, což řekl i komisař.

Co se týče nových modulů, je důležité, aby dostatečně zdůrazňovaly ty oblasti, které přispívají k provádění strategie Evropa 2020.

 
  
MPphoto
 

  Oreste Rossi (EFD).(IT) Pane předsedající, toto nařízení je součástí rámcových opatření, která mají vytvořit komplexnější ukazatele doplňující ukazatel HDP. Evropské environmentální hospodářské účty by měly přispívat k vyhodnocení politik a poskytovat údaje o vzájemném působení environmentálních a hospodářských faktorů. Návrh Komise je chvályhodný, třebaže zavádí nové a složité byrokratické postupy k tomu, aby bylo možné politiky v oblasti životního prostředí, které členské státy v praxi vytvářejí, sledovat. Z toho důvodu se zdržíme hlasování.

Ovšem co se týče přání zpravodaje doplnit další účetní moduly, jsme proti zprávě. Dohody s Radou bylo dosaženo v prvním čtení, a to pod podmínkou, že zavedení nových modulů navrhované zpravodajem bude podléhat posouzení v rámci doložky o přezkumu, aby tak bylo případně možné provést změny či zlepšení, pokud jde o kvalitu sledovaných údajů či metod jejich shromažďování.

Podle našeho názoru je to vše novou a nákladnou byrokracií uvalenou na bedra členských států.

 
  
MPphoto
 

  Sophie Auconie (PPE).(FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, podle mého názoru je politika hledáním těch nejlepších možných řešení existujících problémů. Ovšem jak toho lze dosáhnout, jestliže chybí dokonalé porozumění problémům a jejich případným řešením? To je základní problém a netýká se to jen politiky v oblasti životního prostředí.

Tvůrci politických rozhodnutí musí proto mít k dispozici spolehlivé a co nejvíce vyčerpávající údaje o moderním světě a o stavu životního prostředí. K tomuto závěru došla Evropská rada v červnu 2006, když vyzvala Evropskou unii a členské státy, aby rozšířily národní účty o klíčové aspekty udržitelného rozvoje. Vítám tuto iniciativu a návrh Evropské komise, jelikož díky němu budeme mít lepší informace o emisích do ovzduší, daních na ochranu životního prostředí a o materiálových tocích v hospodářství.

Ovšem tento návrh bude nutné v průběhu zítřejšího hlasování změnit tak, aby bylo zajištěno, že shromažďované údaje budou spolehlivé a budou přispívat k diskusi, a aby byla zaručena zapojení všech členských států do tohoto přístupu. Vždyť jak můžeme navrhovat evropské politiky, když nemáme k dispozici údaje o situaci v každém z členských států?

A konečně bych ráda vyjádřila svou podporu dvěma silným myšlenkám, které prosazuje skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů): Evropské komisi svěřená pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci by měla být každých pět let přezkoumána; a měla by být zavedena ověřovací doložka – ověřovací doložka je druhou silnou myšlenkou tohoto nařízení. Za pár let budeme potřebovat nové údaje, ale všechno má svůj čas. Tento návrh usnesení je skutečným krokem vpřed – pokračujme tímto směrem.

 
  
MPphoto
 

  Karin Kadenbach (S&D).(DE) Pane předsedající, pane komisaři, vážení kolegové, i já bych chtěla upřímně poděkovat panu Leinenovi za dávno očekávané nařízení. Před naším zvolením do Evropského parlamentu většina z nás jednoduše předpokládala, že rozhodnutí, která tento Parlament přijímá, rozhodnutí, která určují budoucnost, se opravdu zakládají na údajích; a s určitým zděšením jsme zjistili, že ačkoli tyto statistiky a údaje ve většině členských států existují, ve skutečnosti dosud nebyly propojeny do jednotného rámce, což zavinilo určitý pokles důvěry v očích všeobecné veřejnosti.

Z médií máme neustále dojem, že hospodářství a životní prostředí jsou naprosté protiklady. Tyto údaje by nám pomohly při uvažování o tom, zda něco prospívá životnímu prostředí, zda něco prospívá životnímu prostředí a současně hospodářství, či zda něco prospívá hospodářství a současně životnímu prostředí, a tudíž i našemu sociálnímu prostředí. To je hlavní úkol, který bychom si jako politici měli vytyčit. Chceme nastolit a zlepšit kvalitu života, a to nejen na našem pracovišti, ale i v našem životním prostředí.

Mohu jen souhlasit s přáním, které tu dnes vyjádřil pan Leinen, když řekl, že do konce tohoto století bychom měli opustit ukazatel hrubého domácího produktu a místo něj využívat zelený domácí produkt. Tím učiníme první zásadní rozhodnutí. Upřímně doufám, že se nám podaří s pomocí těchto environmentálních hospodářských účtů posílit důvěryhodnost Evropy a záležitostí spojených se životním prostředí a s hospodářstvím.

Děkuji. Prosím pokračujte v dobré práci.

 
  
MPphoto
 

  Christa Klaß (PPE).(DE) Pane předsedající, pane Rehne, dámy a pánové, kvalitní statistiky, účinný sběr a vyhodnocování údajů – to je základ, od nějž by se měla odvíjet naše budoucnost. Je zřejmé, že potřebujeme sjednotit stávající statistiky členských států, abychom v budoucnosti mohli za celou Evropu přijímat správná rozhodnutí na základě stejných údajů. Cílem jsou rovnocenné srovnatelné údaje ze všech členských států.

Vyvstává otázka, co skutečně můžeme z těchto údajů zjistit. Jaké nové závěry můžeme vyvodit, aby se Evropa ve své sociální, hospodářské a environmentální politice rozvíjela vyváženě? Komise chce rozšířit hospodářské účty na hlavní aspekty udržitelného rozvoje. Za tím účelem navrhuje tři moduly, a to pro shromažďování údajů o hospodářské činnosti, která má za následek emise do ovzduší, pro příjem z daní na ochranu životního prostředí a pro materiálové toky. Patří sem i produkty rostlinného původu, například obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce a dřevo.

Zajímá mne užitečnost takových výpočtů – co nám skutečně sdělují? Nejsem tak optimistická jako zpravodaj a moji kolegové poslanci. Chtít je jedna věc, uvést to do života věc druhá. Pochybuji o účinnosti byrokracie a pochybuji o objektivitě snahy vytvářet environmentální hospodářské účty, zaznamenávat materiálové toky a posuzovat jednotlivé produkty, včetně rostlin, z hlediska emisí CO2. Například v případě rostlin se musí do takových propočtů započítat produkce kyslíku i emisí CO2 během výroby i během přepravy.

Vítám skutečnost, že v kompromisu, jehož bylo nyní dosaženo, je jasně stanoveno, že další požadavky na údaje lze zavést jedině po provedení posouzení flexibility a že nesmí být zasahováno do pravomoci členských států. Tyto programy musí také vzniknout bez dalších finančních výdajů a byrokracie.

 
  
MPphoto
 

  Csaba Sándor Tabajdi (S&D).(HU) Pane předsedající, můj kolega Jo Leinen připravil vynikající zprávu, která je důležitá z pohledu národní ekonomiky, ochrany životního prostředí, společnosti, zemědělství i jiných aspektů. Jako člen panelu STOA (orgánu Evropského parlamentu pro posuzování vědeckých a technologických a možností), projektu zaměřeného na účinnější nakládání s přírodními zdroji, považuji za velice důležité, aby byly sestavovány spolehlivé statistické databáze. Jak můžeme měřit využívání vody a energetickou účinnost v členských státech Evropské unie, když nemáme spolehlivé statistické údaje? Jako člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova považuji za velmi potřebné, abychom měli konečně jasnou představu o skutečných sociálních přínosech environmentálních veřejných statků produkovaných zemědělci, v souvislosti s reformou společné zemědělské politiky (SZP). Bez statistických údajů nemůžeme stanovit, jak moc zemědělci svou zemědělskou činností přispívají k ochraně ovzduší, zemědělské krajiny, orné půdy a životnímu prostředí, a jak zemědělci produkují environmentální veřejné statky, které jim dosud nehradí ani trh ani SZP. Proto je současná statistická zpráva velmi pokroková a prozírává z pohledu ochrany životního prostředí a zemědělství.

 
  
MPphoto
 

  Paul Rübig (PPE).(DE) Pane předsedající, jakmile jde o statistiky, vždy se vynoří velká diskuse a nesouhlas. V prvé řadě nesmí dojít k jejich dekódování, jelikož i ochrana údajů má své jasné důvody. Na druhé straně potřebujeme transparentnost a srovnatelnost. To je podle mne důležité. Proto musíme údaje shromažďovat plně automatizovanou cestou s využitím náhodných vzorků a tak, aby umožnily následnou srovnatelnost. Máme na paměti i kupříkladu zobrazovací metody, které budou v budoucnosti v tomto ohledu taktéž hrát významnou roli. Proto automatizace procesu zjednoduší i naše budoucí politické rozhodování.

 
  
MPphoto
 

  Angelika Werthmann (NI).(DE) Pane předsedající, evropské environmentální hospodářské účty nám poskytnou důležité údaje, díky nimž budeme moci zohlednit environmentální aspekty při politickém rozhodování jakéhokoli druhu, a tyto aspekty se tudíž projeví v celé řadě oblastí. Shromážděné a analyzované údaje budou mít klíčový význam pro provádění účinných protiopatření v boji proti dopadům hospodářské činnosti na životní prostředí. V současnosti intenzivně prosazujeme vědomou potřebu udržitelných politik, abychom se dokázali vypořádat s výzvami, jako je změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti, rostoucí znečištění životního prostředí a zabránění vyčerpání našich přírodních zdrojů. Spolehlivé údaje a z nich vyplývající předpovědi využití přírodních zdrojů nám umožní jasně měřit úspěch udržitelné hospodářské politiky, současně však poskytnou důležitou přidanou hodnotu členským státům.

 
  
MPphoto
 

  Niki Tzavela (EFD).(EL) Pane předsedající, i já bych ráda poblahopřála panu Leinenovi k jeho vynikající zprávě. Domnívám se, že Evropa dnes dospěla do bodu, kdy se jen zřídkakdy setkáme s konfliktem mezi vývojem a environmentální ochranou. Naopak jsme vstoupili do fáze vzájemného ovlivňování. Současní Evropané jsou ekologicky uvědomělí.

Tato zpráva nám pomůže mít ještě lepší představu o tom, co se v současné době v životním prostředí v Evropě děje. Chtěla bych zdůraznil tři věci. Zaprvé potřebujeme přesné informace o stavu životního prostředí v členských státech; zadruhé musíme mít postup pro obnovení souboru údajů každých pět let; a zatřetí musíme provádět společné posouzení dosaženého pokroku u všech opatření v oblasti životního prostředí přijatých v Evropské unii.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: RODI KRATSA-TSAGAROPOULOU
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Franz Obermayr (NI).(DE) Paní předsedající, chceme-li naše životní prostředí zachovat pro budoucí generace, nesmíme uvažovat o hospodářských a environmentálních aspektech odděleně. Proto je rozumné doplnit hospodářské účty o faktory z oblasti životního prostředí, přičemž základem každé kvalitní rozvahy jsou adekvátní a spolehlivé údaje.

Jestliže však EU žádá členské státy o klíčové údaje, neměla by se zaleknout citlivých otázek. Mám zde na mysli jadernou politiku, genetické inženýrství, řádné označování původu potravin a v neposlední řadě prošetření nedávného skandálu s okurkami nakaženými bakterií EHEC.

Vzájemný vliv hospodářství a životního prostředí je zde zřejmý. I tentokrát je bohužel jasné, kdo drží v EU v rukou moc – velké podniky a lobbisté.

 
  
MPphoto
 

  Olli Rehn, člen Komise. – Paní předsedající, mnohokrát vám děkuji za velmi věcnou a odpovědnou rozpravu. Myslím, že se všichni shodneme na tom, jak jsou tento návrh i environmentální hospodářské účty důležité. Souhlasíme rovněž s tím, že musíme přijmout další kroky k definování politik využívajících tyto údaje, aby se nám podařilo neustále směřovat k udržitelnějšímu hospodářství.

Dovolte mi reagovat na některé z mnoha připomínek. Jedná se o první nařízení, zavádějící tři moduly. Z hlediska právní úpravy je to začátek. Druhý soubor modulů je nyní připravován na druhé pozměňující nařízení plánované na konec roku 2012. Počítáme i s třetím souborem, práce tedy pokračuje a pokračovat bude.

Co se týče byrokracie, nezvýší se tak zátěž podniků, jelikož využíváme stávající správní a statistické údaje. Je na místě podotknout, že skutečně nejrozvinutější environmentální účtování má Spojené království. Navíc, co se týče statistik a s ohledem na to, co řekl pan Leinen, pan Martin a mnozí další, dospěli jsme v uplynulém roce a půl k výraznému pokroku ohledně zlepšování evropského statistického systému.

Například současná Komise předložila úplně první legislativní návrh dne 10. února 2010 – tedy den poté, co jste aktuální složení Komise schválili –, a tehdy jsme přijali nařízení o pravomoci Eurostatu v oblasti auditu, díky němuž má Eurostat pravomoc kontrolovat a ověřovat kvalitu statistik u zdroje, což je velmi důležité. Již jsme toho začali využívat, například v případě Řecka.

Zadruhé je prováděn Akční plán pro Řecko, který za jeden rok velmi důkladně statistický systém Řecka prověřil. V důsledku toho již výrazně vzrostla kvalita statistik o opatřeních proti nadměrnému schodku a Eurostat konečně mohl údaje o Řecku validovat.

A konečně, co se týče prostředků, třebaže pro tuto konkrétní záležitost environmentálních hospodářských účtů o ně nežádáme, souhlasím s panem Martinem, že dostatečné prostředky potřebujeme. Vlastně jsem využil toho, že se tento týden koná dílčí zasedání, abych se zastavil v Lucemburku a setkal se Walterem Radermacherem, generálním ředitelem Eurostatu, s nímž jsem o otázce prostředků před pouhými několika hodinami diskutoval. Naše zdroje v Eurostatu stále přesunujeme a zdokonalujeme ve snaze zaměřit se na naše klíčové priority.

Nechtěl bych však odebírat prostředky z oblasti rozšiřování, jak navrhoval pan Martin, obzvláště ne ze západního Balkánu. Stabilita, demokracie a mír v tomto regionu jsou pro Evropskou unii, pro Komisi, a doufám, že i pro Parlament, stále zásadní prioritou. Nezapomínejte prosím, že bez naší klidné síly a bez politiky rozšiřování by Ratko Mladić nyní nebyl v Haagu. Na to prosím nezapomínejme.

 
  
MPphoto
 

  Jo Leinen, zpravodaj.(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za tuto rozpravu. Všiml jsem si široké podpory zavedení environmentálních bilancí v Evropské unii. Až na několik výjimek si získaly vaši přízeň.

Souhlasím rovněž se slovy paní Kadenbachové – mnozí z nás si mysleli, že to tak již funguje, a byli překvapeni, když zjistili, že řada údajů vůbec neexistuje, a že pro prohlášení, která ohledně stavu životního prostředí v Evropské unii činíme, vlastně nemáme žádné podklady.

Jeden poslanec, pan Gerbrandy, řekl, že měření je cestou ke znalosti. Známe pak něco, a znalost je základem pro přijímání opatření a pro všechny naše programy. Zkrátka potřebujeme lepší základ pro rozhodnutí, která přijímáme. Tyto environmentální účty nám v tomto směru mohou pomoci. Ovšemže zde máme strategii EU 2020, v níž je udržitelnost cílem plánování. Doufám, že v příštích letech budeme mít i tento základ, takže v roce 2020 budeme moci posoudit, zda jsme byli úspěšní či nikoli. Víme, že hrubý domácí produkt neříká nic o stavu přírody a životního prostředí, o zdrojích, které jsme spotřebovali, ani o celé otázce udržitelnosti. Proto je to nyní tak nutné.

Řešíme tento problém po etapách. Paní Klaßová, nemáme přemrštěné požadavky, naopak moduly budou rozšiřovány postupně. A konečně, jak řekl pan komisař, jednotlivé právní předpisy – v oblasti vodního hospodářství, nakládání s odpady a čistého ovzduší – již požadavek na sběr těchto údajů obsahují.

Pane Nuttalle, Evropa má rovněž celosvětové závazky. Jestliže podepíšeme Úmluvu o biologické rozmanitosti, Úmluvu o změně klimatu či jakoukoli jinou úmluvu, musíme být schopni zbytku světa říci, zda jsme její požadavky splnili dobře nebo špatně.

Proto bych ostatně rád poděkoval stínovým zpravodajům a rovněž Eurostatu, který bude muset následně tuto práci provádět. Doufám, že se v Lucemburku najdou potřebné zdroje, protože bez finančních prostředků, bez zdrojů, samozřejmě není možné tyto bilance vytvářet. I Parlament by měl v tomto ohledu pomoci. Děkuji. Jak si někteří správně uvědomili, jedná se o důležitou politickou záležitost, a je to nová kapitola úvah o tom, jak si Evropa rok od roku vede.

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně.(SK) Děkuji panu zpravodaji Leinenovi za předloženou zprávu. Ztotožňuji se s ní v hodnocení návrhu Komise a chtěla by říci několik vět o tom, jak důležité jsou podobné aktivity.

Měřit kvalitu života prostřednictvím ukazatelů, jako je hrubý domácí produkt, je příliš zkratkovité. Třebaže odborníci se na tom shodují již poměrně dlouhou dobu, do politiky se toto poselství dostává až v poslední době, a to celkem pomalu a obtížně.

Z tohoto hlediska velmi oceňuji návrh Komise týkající se evropských environmentálních hospodářských účtů. Není totiž nutné plošně odmítat zkreslující ukazatele. Jejich alternativou by neměla být hodnocení kvality života a životního prostředí na základě dojmů. Naopak je třeba předložit lepší údaje a lepší metodiku jejich shromažďování a sestavování tak, aby nám lépe posloužily – např. k hodnocení dopadu politik a hospodářské činnosti na životní prostředí.

Společně se zpravodajem žádám, aby byl v návrhu Komise kladen větší důraz na problematiku monitorování a vyhodnocování. A v neposlední řadě bych chtěla podotknout, že je velmi důležité, aby se návrh Komise ještě více začleňoval do strategického dokumentu „Překročení HDP: měření pokroku v měnícím se světě“, a víc z tohoto dokumentu vycházel. Možná že více než cokoli jiného bude při snaze o zlepšení měření kvality života důležitá soudržnost a systematičnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – Kdybychom měli k dispozici vysoce kvalitní údaje o vzájemném vztahu mezi environmentálními a hospodářskými faktory, bylo by možné mnohem lépe sledovat recyklaci odpadu, předcházení jeho vzniku, emise do ovzduší, změnu klimatu a udržitelnou spotřebu a výrobu. Shromažďování souvisejících údajů, které dosud na úrovni EU probíhalo na dobrovolném základě, by se tak mělo stát povinným. Navíc údaje o životním prostředí, které jsou v současnosti k dispozici, by ve střednědobém výhledu měly být rozšířeny tak, aby bylo možné provést nezbytné politické vyhodnocení evropské politiky v oblasti životního prostředí.

Navrhovaná právní úprava v této souvislosti stanoví společný rámec pro shromažďování, sestavování, přenos a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů a upravuje společnou celoevropskou metodiku, společné standardy, definice, klasifikaci a účetní pravidla pro sestavování těchto účtů. Předmětem nařízení je sběr a sestavování údajů vztahujících se k emisím do ovzduší, environmentálním daním uplatnitelným na jednotlivé oblasti hospodářské činnosti a makroekonomickému účtování materiálových toků. Přesné a vhodné statistické údaje o spotřebě energie a zdrojů mají zásadní význam, chceme-li získat jiné ukazatele pokroku a životní úrovně, než je HDP. Navíc kvalitní posouzení evropské politiky v oblasti životního prostředí je možné jedině za předpokladu, že budeme mít k dispozici spolehlivé údaje.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí