Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 6. června 2011 - Štrasburk

17. Výběr výkonného ředitele MMF a vnější zastupování eura (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise k výběru výkonného ředitele MMF a vnějšímu zastupování eura.

  Olli Rehn, člen Komise. – Paní předsedající, vážení poslanci, mnohokrát vám děkuji za vaše přiléhavé otázky. Komise vítá rozhodnutí Výkonné rady MMF ze dne 20. května tohoto roku, v němž se objasňuje výběr příštího výkonného ředitele MMF.

Komise souhlasí s tím, že výběr musí být otevřený, transparentní a věcný. Takto budou moci kandidáti ze všech členských zemí MMF soutěžit podle svých schopností a s přihlédnutím ke všem důležitým aspektům.

Členské státy EU se shodly na tom, že podpoří nejlépe kvalifikovaného kandidáta, který bude schopen vyhovět přísným standardům nezbytným pro plnění povinností spjatých s touto velmi důležitou funkcí. Takový kandidát bude muset projevit zejména značné schopnosti, odhodlání ke koordinaci mnoha stran a velkou znalost mezinárodní hospodářské, finanční a měnové situace. Komise tuto dohodu podporuje.

Komise plně podporuje kandidaturu ministryně Christine Lagardeové. Je to schopná a zkušená kandidátka, která si získala respekt našich partnerů na mezinárodní scéně. Nejenže se velmi dobře vyzná v evropském hospodářství a rozhodování v EU, což je v této době nezbytnost, ale zároveň má i rozsáhlé zkušenosti se světovým řízením ekonomických záležitostí – například díky řízení předsednictví G-20.

Dovolím si podotknout, že v loňském roce byla na summitu G-20 konaném v korejském Soulu přijata dohoda o omezení poměrného zastupování Evropy v Radě MMF o dvě křesla s cílem posílit hlas a zastoupení nově vznikajících tržních ekonomik.

Co se týče vnějšího zastupování eurozóny, tato otázka sice souvisí s celkovou reformou Mezinárodního měnového fondu, není však přímo spjata s výběrem jeho výkonného ředitele. Komise je toho názoru, že je ve společném zájmu Evropy, Unie a jejích členských států směřovat postupně k tomu, že Evropskou unii, či přinejmenším eurozónu, bude časem na půdě MMF zastupovat jediný zástupce. Pozvolna a postupně.

Paní předsedající, vážení poslanci, jak víte, jsem bezmezným zastáncem reformy a prosazování evropské správy ekonomických záležitostí, a to jak v rámci EU, tak navenek. K dosažení toho preferuji osvědčenou metodu Jeana Monneta: Evropa je budována na základě konkrétního pokroku ve skutečném životě, jeden krok za druhým, po menších či větších krocích.

Proto nejprve dokončeme reformu naší vnitřní správy, která je naléhavě zapotřebí a jež, až bude provedena, bude velkým krokem vpřed. Pak se zaměřme na problém vnějšího zastupování, který bude, až bude schválen a proveden, dalším velkým krokem vpřed. Soustřeďme se vždy jen na jeden velký krok.

  Corien Wortmann-Kool, jménem skupiny PPE. – (NL) Paní předsedající, v době, kdy se úřadu ujal bývalý výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF), panovaly velké pochybnosti o úloze a účinnosti MMF. Nyní, když jsme na vlastní kůži zakusili krizi, si lépe uvědomujeme, jak jsme na mezinárodní úrovni provázaní. Právě v takových dobách krize se mimo jiné naučíte lépe obracet jeden na druhého, a my jsme pocítili, jak zásadní, dokonce i zde pro nás v Evropě, je úloha a odbornost MMF. Důležité je tudíž i to, že MMF by v nadcházejících letech měl hrát klíčovou úlohu z hlediska světové správy a lepší finanční a měnové stability ve světě.

Bohužel v době krize eura jsou pro nás tato ponaučení velmi bolestivá. Můžete tušit, kam tím směřuji. Tématem dnešní rozpravy je výběr nového kandidáta na budoucí post výkonného ředitele MMF. Zcela správně podotýkáte, že výběr musí být otevřený, nemusíme však pod pokličkou skrývat skutečnost, že my jako Evropa máme výrazného kandidáta. Těší mne, že i my v Parlamentu můžeme v rámci dnešní rozpravy této kandidátce vyjádřit výslovnou podporu.

V době krize je důležité mít v tak vrcholné funkci mimořádně kvalifikovanou ženu, jelikož krizových obdobích mohou ženské vlastnosti představovat skutečnou přidanou hodnotu a kvalitu. Paní Lagardeová má rovněž zkušenosti s působením na obou stranách Atlantiku a při multilaterálním řízení. Nahlíženo z tohoto úhlu pohledu je to výjimečná kandidátka. Doufám, že s touto podporou se nám podaří alespoň trochu přispět k tomu, aby se paní Lagardeová stala příštím výkonnou ředitelkou MMF.

  Pervenche Berès, jménem skupiny S&D. – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, upřímně mne udivuje, proč jste chtěli toto prohlášení dnes učinit. Vždyť jste pane komisaři zakončil svoji řeč slovy: „V současnosti nás plně zaměstnává reforma správy ekonomických záležitostí, otázka vnějšího zastupování eura bude diskutována až později.“

Odpusťte mi prosím, že s vámi nesouhlasím, ovšem jedním z hlavních problémů dnešní Evropské unie je právě otázka vnějšího zastupování eurozóny. Dnes je zřejmé, jak snadno může měnová válka zhatit veškeré snahy občanů ve státech eurozóny, k níž jsou vyzýváni ve jménu úspor a zlepšení situace státního dluhu. Evropané proto nemohou být tak nároční vůči sobě a současně neprojevovat žádný zájem o to, jak si jejich měna, zmítaná na trzích mezinárodní scény, vede navenek. Žádná vnitřní ochrana se neobejde bez ochrany vnější.

Odpusťte tedy, ale v tomto bodě s vaším přístupem nesouhlasím. Vím, že se jedná o velmi složitý úkol, ovšem Evropský parlament již několik let podporuje myšlenku přistoupení k vnějšímu zastupování eurozóny, zejména v rámci Mezinárodního měnového fondu.

Musíme si uvědomit, že v době, kdy byl výkonným ředitelem MMF jmenován Dominique Strauss-Kahn, byla situace zcela odlišná. Hovořilo se o tom, že by se lidé v řízení organizace měli střídat. Pan Strauss-Kahn osobně řekl, že je možná posledním Evropanem v čele MMF. Od té doby se však situace výrazně změnila. Regionem, který nezbytně potřebuje zásah MMF, je dnes Evropa. Můžeme sledovat, že kromě zásahu MMF má výraznou roli rovněž zásah investičních bank Spojených států. Možná budeme i svědky toho, že dříve či později bude na půdě MMF vznesena a legitimně diskutována otázka hospodářské situace Spojených států.

To vše nám ukazuje mnohem složitější obrázek než pouhé rozhodnutí, zda by měl MMF v budoucnosti předsedat ten či onen. Ovšemže by Evropané měli být zastoupeni – měli by se náležitě podílet na chodu jedné z největších institucí –, co je však zásadnější a co chci od vás slyšet: jakou politiku chceme na mezinárodním poli prosazovat? Jaký mandát by měli Evropané na mezinárodním poli vykonávat s ohledem na naše vnitřní úsilí, s ohledem na vliv na trhy mimo Evropskou unii a jejich dopad na investice, spekulace a zaměstnanost v Evropě?

Současně se domníváme, že ať bude MMF v budoucnosti řídit kdokoli, bude stát před velkým úkolem: on nebo ona nesmí zhatit pokrok dosažený Dominiquem Strauss-Kahnem, který neustále jemně posouval hranice washingtonského konsenzu. Již dnes můžeme v rámci této instituce zaznamenat vyostřování názorů, což je podle nás špatně.

A konečně bude nutné řešit i otázku postavení MMF v systému Organizace spojených národů, a jestliže Evropané navrhnou kandidáta, musí zajistit, že svěřený mandát bude strukturován tak, aby umožňoval prosazování formy světové správy, která bude odpovídat výzvám, před nimiž nyní v období po krizi stojíme.

  Olle Schmidt, jménem skupiny ALDE. – (SV) Paní předsedající, děkuji vám za odpověď, pane Rehne. Očekáváme, že do konce června by měl být jmenován nový výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF), který by vystřídal Dominique Strauss-Kahna, jenž byl, jak všichni víme, obviněn z velmi závažného zločinu, což bohužel patrně poškodilo i pověst MMF. V této komplikované době je tudíž nutné jmenovat nového výkonného ředitele tak důležité světové instituce, jako je tato, přičemž jeho výběr musí být otevřený.

Stejně jako mí kolegové poslanci i já vítám kandidaturu francouzské ministryně financí Christine Lagardeové. Myslím, že ji všichni považujeme za velmi kompetentní osobu. Podporuje ji rovněž několik členských států a Evropská komise. Proč jsme se však nedokázali shodnout na společném nominačním postupu? Vzrostl by tak vliv Evropy. A právě to nám schází. Kdybychom měli společný postup a pokud by Komise přijala celkovou odpovědnost, posílila by tím pověst EU, eura a Evropy.

Článek 138 Lisabonské smlouvy říká, že je nutné posílit postavení eura v rámci mezinárodního měnového systému. Proč jsme tedy tuto příležitost nevyužili? Komisař hovořil o tom, že je nutné se vždy soustředit pouze na jeden krok, někdy však musíme udělat malý skok vpřed, abychom upevnili své postavení, zejména v tak komplikované době. Současně považuji za nezbytné podotknout, že MMF musí projít rozsáhlou reformou, což ve své zprávě uvádí i paní Berèsová. Práce na této reformě již započaly. Zároveň je však zapotřebí hovořit i o zastupování EU na půdě MMF a upevnit je.

Potřebujeme, aby MMF byl silnější a fungoval jako celosvětový poskytovatel půjček. Abych to shrnul: potřebujeme, aby MMF měl v našem globalizovaném světě silnější a reprezentativnější postavení, a potřebujeme silnější EU s rozhodnějším hlasem. Na závěr, pane Rehne – někdy musíme učinit skok vpřed.

  Kay Swinburne, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, v dnešní nejisté hospodářské atmosféře je mnohem důležitější než dřív, aby světové instituce zřízené za účelem zajištění finanční a hospodářské stability, na nichž je závislá řada zemí na celém světě, nebyly zneužívány k symbolickým politickým prohlášením.

MMF není symbolem, nýbrž fungující institucí, která potřebuje ve svém čele někoho, kdo velmi dobře rozumí finančním trhům, má potřebné zkušenosti získané při řízení velké ekonomiky a je schopen širší veřejnosti sdělovat tvrdá rozhodnutí. Síla kandidatury Christine Lagardeové nespočívá v tom, že je Evropanka, nýbrž v tom, že je to mimořádně schopná osobnost, která během finanční krize osvědčila značné vůdčí schopnosti. Primárním úkolem MMF je pracovat na podmíněných balíčcích strukturálních reforem, které doprovázejí rozdělování finančních prostředků členům, jež se ocitli v nesnázích; v této souvislosti se domnívám, že paní Lagardeová prokázala, že dokáže vyjednat komplexní dohody o kontroverzních otázkách a úspěšně dovést dvě protistrany k prospěšnému řešení.

Nesmíme se nechat pohltit optikou dnešní krize eurozóny. Raději se pojďme zaměřit na to, s jakými problémy by se MMF mohl potýkat v budoucnosti. Domnívám se, že paní Lagardeová má potřebné dovednosti a dosavadní zkušenosti k tomu, aby dokázala vést MMF v době hospodářských změn a směřovat k jeho reformě, která zajistí že si Fond zachová svůj význam i pro budoucí generace.

Co se týče otázky zastupování eurozóny na půdě mezinárodních orgánů, jelikož finanční trhy nerespektují národní hranice, je mimořádně důležité, aby světové instituce nalezly způsob, jak efektivně koordinovat vnitrostátní politiky. Jsem sice zastáncem větší koordinace, účinnosti a propojení politik, aby se zabránilo nedostatečné právní úpravě, současně se však domnívám, že EU nesmí v mezinárodních institucích přijít o svůj rozmanitý soubor hlasů. Krize ukázala obrovské rozdíly mezi ekonomikami EU, a to dokonce v rámci eurozóny, nehledě na rozdíly mezi zeměmi mimo eurozónu. Každou z našich zemí postihla současná krize jinak a máme jiné zkušenosti. Jediný hlas je slabší než harmonie více hlasů.

  Philippe Lamberts, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěl bych zde uvést čtyři poznámky. Zaprvé bych se rád vrátil k projevu pana Schmidta a ještě jednou hovořil o způsobu výběru. Jelikož je v sázce tak významná pozice, jako je výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu, domnívám se, že v porovnání s tím, kolik energie v dnešní době věnujeme výběru třetiřadých manažerů ve společnostech, není způsob, jímž výběr probíhá, dostatečně profesionální.

Namísto poměrně otevřeného, transparentního a na kritériích založeného procesu máme co? Řadu tajných porad, na nichž se setkávají hlavy států a vlád a navzájem si říkají: „Rozhodně bych do čela prosadil toho a toho.“ To nijak nezvyšuje důvěryhodnost Evropské unie. Pravdou je, že po aféře Dominique Strauss-Kahna si Evropa nemůže dovolit postupovat při rozhodování o tom, kdo bude kandidátem, bezhlavě.

Podle mne je to promeškaná příležitost. Neříkám, že je to vaše vina – vy o tom nerozhodujete – s největším pravděpodobností by však pro nás všechny bylo přínosné zaujmout organizovanější, koncentrovanější a profesionálnější přístup.

Zadruhé bych rád reagoval na paní Swinburneovou. Je čas upřímně odpovědět těm, kdo stejně jako vy, paní Swinburneová, a vy, pane Faragei, i nadále šíří scestnou myšlenku, že se nám Evropanům podaří ovlivnit světové dění – jež i nás ovlivňuje –, budeme-li mluvit více hlasy.

Paní Swinburneová, je zcela správné hovořit o hlasech zpívajících v harmonii, velmi dobře však víte, že to tak nefunguje. Jestliže v určitý moment budeme mít něco jiného než demokratickou federaci, pak tyto hlasy nebudou v harmonii, jelikož se každý bude starat o zájmy své nebo svých voličů. Tak to funguje.

Navíc, jestli si, pane Faragei a paní Swinburneová, myslíte, že ochráníte takzvanou suverenitu Spojeného království – a to platí pro všechny členské státy, ať už jsou malé jako ten můj, nebo velké jako Německo, Francie a Spojené království –, pokud si myslíte, že se vám samotným podaří mít ve světě nějaký vliv, pak si myslím, že se ošklivě mýlíte.

Moje třetí poznámka se týká přístupu MMF v době krize a jeho porovnání s přístupem Evropské unie. V této otázce nesete podle mne odpovědnost vy, pane komisaři. Nakonec připomínáme, že ve všech diskusích uskutečňovaných Trojkami cestujícími po různých členských státech, kterým se snažíme pomoci, je to rozhodně MMF – a vždy mne bolí, když to musím říkat po tom všem, co jsme my Zelení o MMF říkali v 80. a 90. letech –, který dnes vystupuje nejrozumněji, zatímco Komise a Centrální banka stanovují ty nejpřísnější podmínky.

Jako Evropané nemůžeme takový stav dopustit. Nechápu, proč se snažíte být papežštější než papež – nejsem si jist, zda bych to takto mohl říci nějakému Finovi, ale zkrátka jsem to řekl.

  Jürgen Klute, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, nejde zde ani tolik o konkrétní osoby, v prvé řadě jde o proces výběru. Je překvapivé, že každý, kdo na internetu hledá informace o výběru výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF), nalezne v zásadě jen to, že dvě vedoucí pozice si mezi sebou rozdělí Spojené státy a Evropa. Jinými slovy to znamená, že ekonomicky nejsilnější národy, tedy menšina, si mezi sebou rozdělí kontrolu nad světovým hospodářstvím.

To je feudalismus a s demokracií to nemá nic společného a proto to nemůžeme přijmout. Podle našeho názoru je odstoupení Dominique Strauss-Kahna obrovskou příležitostí k uskutečnění zásadních změn v systému jmenování a výběru tak, aby byl otevřený, transparentní a založený na schopnostech a kvalifikaci, což nedávno požadovaly i některé nevládní organizace.

Mimo jiné by k nim měla patřit kombinace většinových hlasů členů MMF a většinových hlasovacích podílů v MMF. Až dosud se přihlíželo pouze k hlasovacím podílům v MMF, což zajišťovalo strukturální většinu z hospodářsky silných států. Taková reforma a změna způsobu výběru by odpovídaly reformě MMF, která zároveň odpovídá změnám na světových hospodářských vztazích, a rozvojové země by tak dostaly příležitost přinášet své zkušenosti s MMF a promítnout je do dalšího rozvoje MMF.

Na závěr bych rád podotknul, že MMF musí mít povinnost pracovat v zájmu zmírnění světové nerovnováhy a chudoby.

  Nigel Farage, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, chtěl bych panu komisaři Rehnovi sdělit, že jsem nahlédl do Charty MMF. Není zde nic, co by vás překvapilo: MMF má podporovat rovnováhu, růst, stabilitu měnového kurzu, zmírňovat nerovnosti a pomáhat zemím, jež se ocitly v nesnázích. Klasickou metodou, kterou k tomu využívá, je povzbuzování financí a organizování konkurenčních devalvací.

Nikde se zde neříká, že by MMF měl podporovat politické experimenty, přičemž právě to Dominique Strauss-Kahn tolikrát učinil. Využil MMF k záchraně krachujícího projektu eura, což značí, že to byl velice špatně vybraný kandidát. Nyní to chcete ještě znásobit schválením Christine Lagardeové – další příslušnice evropské politické elity, další eurofanatičky, dalšího člověka, který věří v podporu projektu eura – a vzhledem k tomu, že na tom má svůj nepopiratelný podíl, ji považuji za velmi nevhodnou kandidátku.

To je jako kdyby se EU zmocnila MMF, který je dnes součástí záchranného mechanismu pro euro, čili už to nejsou jen daňoví poplatníci států eurozóny a členských zemí EU mimo eurozónu, nýbrž celý svět, kdo nyní musí euro podpořit, jak se problém Řecka den ode dne prohlubuje.

Dobrá, chápu, že v některých ohledech paní Lagardeovou skutečně potřebujete, protože kromě krachujícího Řecka a toho, že se blížíme čtvrté nouzové pomoci Řecku, navíc, jak jsem toto shromáždění před nějakou dobou varoval, bude zakrátko zpochybněna legitimita samotné Evropské centrální banky. Varoval jsem vás, že si nemůžete dále kupovat svůj vlastní nevymahatelný dluh, dostali jste se však do bodu, kdy můžeme být v řádu týdnů svědky toho, že se sama Evropská centrální banka ocitne v platební neschopnosti – možná, že vám i tentokrát vaše kamarádka paní Lagardeová pomůže přežít.

Považoval bych to za velmi špatnou volbu. Mezinárodní společenství vám jednou poví, kudy se dostat z problému – jen to možná nebude hned.

  Jean-Paul Gauzès (PPE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, hovořím zde dnes rovněž jménem paní Lullingové a pana Langena; měli sice vymezený svůj vlastní čas, ujišťuji vás však, že já jej nevyužiji celý.

Chtěl bych jen, stejně jako všichni ostatní přítomní, podotknout, že začal výběr nového výkonného ředitele MMF.

Je důležité, aby Evropská unie vyjádřila jednomyslné a rozhodné stanovisko tlumočené nejen jednotlivými členskými státy, nýbrž i Komisí, k čemuž jste se, pane komisaři, zavázal.

Mnozí z nás v této sněmovně s výjimkou pana Faragea, jsou velmi spokojeni s rovnováhou – dosud vítanou – mezi Spojenými státy a Evropou zachovávanou při jmenování výkonného ředitele MMF a prezidenta Světové banky.

Zcela chápeme, že by se nově se rozvíjející ekonomiky – zejména ty největší – chtěly na rozhodování v MMF výrazněji podílet. Je proto důležité, abychom i nadále pokračovali v probíhajících reformách řízení této mezinárodní instituce, zejména v těch, které jste zmínil i vy, pane komisaři. Je však rozhodně příliš brzy na jakékoli radikální změny rovnováhy nastolené za pomoci příslušných finančních příspěvků členských států do Fondu.

Jen jeden evropský kandidát zahájil řádnou kampaň setkáváním se zástupci jednotlivých členských států. Tento kandidát – mimochodem je to žena – má potřebné kvality. Její schopnosti, politické zkušenosti, morální autorita a perfektní angličtina ve spojení s jejími zkušenostmi s prací kdekoli na světě z ní činí ideální kandidátku na post výkonného ředitele MMF.

Jak bylo řečeno, výkonným ředitelem musí být někdo, kdo hledá konsenzus a účinně pracuje v době, kdy tato instituce musí sehrát zásadní úlohu v úsilí o obnovení hospodářské a finanční rovnováhy, s velkým smyslem pro dosažení cíle. Naše Unie tudíž musí učinit maximum, aby zajistila, že Christine Lagardeová bude zvolena.

  Pervenche Berès (S&D). – (FR) Paní předsedající, přece jen si myslím, že v této rozpravě je přítomen velký paradox. Je samozřejmě životně důležité, aby se nic nezměnilo na vztahu Světové banky a MMF. My Evropané jsme sice zastánci výhod mnohostranné práce, mnohostrannost však nebude fungovat, budou-li rozvíjející se země zapojeny jen v omezené míře, jako je tomu v rámci G-20 či jinde. Skutečně musíme k této záležitosti přistupovat dynamicky a se smyslem pro budoucnost. Navíc mi připadá poměrně paradoxní, že nyní zahajujeme naléhavou kampaň s cílem přivést člověka z Evropy do čela MMF, současně však jako Evropané nejdeme příkladem v tom, že bychom, pane komisaři, řekli, že je to krok směrem k vnějšímu zastupování eurozóny.

Co je tedy příčinou vaší nedočkavosti a odhodlání, aby byl jmenován Evropan, jestliže nechcete tento krok učinit – jak jste řekl, není to naléhavé a může to počkat na jindy? Chceme-li prosazovat mnohostrannost, pak musíme jít sami příkladem, být soudržní a ukázat, jak dobře to může v budoucnosti fungovat, jelikož MMF má v oblasti světové správy zcela zásadní úlohu, úlohu, která přesahuje otázku evropského dluhu a situaci státního dluhu evropských zemí, které se potýkají s nesnázemi. To je zásadní úkol, ovšem úlohou MMF je kromě stabilizace trhů rovněž pomáhat při odstraňování světové nerovnováhy, jež byla příčinou této krize.

Je zřejmé, že dnes tuto zcela zásadní otázku správy nezohledňujete v tom, jak podporujete, či nepodporujete daného kandidáta. Nás socialisty však zajímá toto: chceme, aby se MMF podílel na světové správě a odstranil tak nerovnosti, které byly příčinou této krize.

  Patrick Le Hyaric (GUE/NGL) . – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, stejně jako ostatní přítomní v této sněmovně nejsem lhostejný k metodě užívané při výběru budoucího výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu, co však občany zajímá nejvíce je, jakou novou úlohu chce tato mezinárodní instituce zastávat ve snaze podílet se na ukončení současné závažné hospodářské, finanční, rozpočtové a měnové krize.

Mezinárodní měnový fond musí být mnohem demokratičtější a mnohem více se zaměřovat na lidský rozvoj, vzdělávání a zaměstnanost. Blokační menšinu Spojených států je podle mého názoru nutné zrušit. Hlasovací práva nově vznikajících ekonomik by naopak měla být podstatně navýšena.

MMF by měl být nástrojem proti spekulacím, které dnes obyvatele tíží, účinným nástrojem stabilizace zemědělských a komoditních trhů, aby bylo možné bojovat proti daňovým rájům, o nichž lidé často hovoří. Namísto měnové války by měl MMF zahájit nový velký projekt – projekt jednotné světové měny pro spolupráci namísto války ekonomik a hospodářské soutěže.

O tom bychom měli diskutovat přednostně, tak aby se zlepšila kvalita života občanů a bankéři se přestali obohacovat vykořisťováním národů.

  Róża Gräfin von Thun und Hohenstein (PPE). - (PL) Paní předsedající, je smutné, že se o MMF v poslední době hovoří jen v souvislosti s aférou jeho bývalého šéfa Dominique Strauss-Kahna. Neutrpěla jen prestiž tohoto významného postu a celé instituce, nýbrž i prestiž evropského politika v tak významné funkci. Domnívám se, že jediným pozitivním důsledkem celé té strašné aféry by mohlo být to, že bychom konečně přestali tolerovat chování, o němž každý věděl a které je příliš obecně akceptované. Nyní však musíme bojovat za obnovení pověsti tohoto postu a instituce MMF. Za tím účelem musíme na tento post navrhnout schopnou osobu, která dokáže udržet klid na trzích, v médiích a ve veřejném mínění v dnešní velmi náročné situaci. Je třeba, aby tento kandidát byl důvěryhodný, a Christine Lagardeová byla listem Financial Times označena za nejlepší ministryni financí v zemích eurozóny za rok 2009. Pan komisař již zmínil, jak dobře si vedla v předsednickém křesle G-20. Je to osoba, jejíž důvěryhodnost nelze zpochybňovat. My nemůžeme podceňovat úlohu MMF, zejména v době finanční a hospodářské krize, která postihla mnohé evropské země. V této instituci by tedy měl být zastoupen evropský pohled. Potřebujeme na tomto postu někoho, kdo si uvědomuje význam současné krize. Vím, že Christine Lagardeová při nakládání se světovými financemi MMF a využívání dovedností, které získala v Evropské unii, neztratí ze zřetele evropské zájmy. Sama řekla, že kdyby byla na tento post vybrána, vnesla by do Fondu veškeré své zkušenosti právničky, výkonné ředitelky, ministryně a ženy. Věnujme pozornost zejména naposledy uvedenému aspektu, který je v této situaci velmi důležitý.

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, proces výměny výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) nelze oddělit od potíží a rozporů, s nimiž se kapitalistický systém ve světle prohlubující se krize potýká. Probíhající změna v jedné z institucí na vrcholu systému je nevyhnutelně spjata se spory mezi jednotlivými frakcemi velkokapitálu, kde se objevují spory mezi velmocemi. Nelze ji oddělit ani od nevyřešené otázky reformy měnového systému a v této souvislosti měnové války o nadvládu dolaru na světové úrovni. Je to válka, jejíž důsledky dopadnou na bedra pracujících a lidí na okraji, jak lze v Evropské unii vidět.

Aniž bychom byť na okamžik zastírali mimořádný rozsah odpovědnosti střední levice a její dlouhodobé vazby k neoliberalismu za tento proces, také jej nelze oddělit od konfliktu mezi těmi, kdo přijímají potřebu restrukturalizovat dluhy v eurozóně, a těmi, kteří prosazují zaslepený úprk k novým způsobům institucionalizovaného a nepokrytě koloniálního zásahu.

V každém případě jsou oba tyto tábory odhodlány ještě více využívat a utlačovat pracující a lid.

  Niki Tzavela (EFD). – (EL) Paní předsedající, zdá se, že 21. století se do dějin zapíše jako válka mezi politickou mocí a mocí finančních institucí. Některé země na planetě jsou doslova spravovány anonymními finančními institucemi. občané těchto zemí jsou vláčeni sem a tam a jejich osud je určován tím, jak se chovají trhy.

Věřím, že paní Lagardeová bude významnou a schopnou zástupkyní Evropské unie; má pro tuto práci vhodnou kvalifikaci díky zkušenostem, které získala v bouřlivém období hospodářské krize, a já věřím, že bude důležitým zástupcem evropské ekonomiky v rámci světové správy ekonomických záležitostí.

  Paul Rübig (PPE). – (DE) Paní předsedající, domnívám se, že jmenování paní Lagardeové do této vedoucí pozice je důležité. Ve Francii prokázala, že ekonomii rozumí, že podporuje zejména malé a střední podniky a že má úctu k těm, kdo skutečně pracují a přispívají. Snaha o zlepšení životní úrovně lidí je rovněž jednou ze zásad Mezinárodního měnového fondu. Přerozdělování může probíhat jedině za stavu, kdy je skutečně vyprodukováno něco, co lze přerozdělit.

Reforma Mezinárodního měnového fondu a Světové banky je tudíž absolutní prioritou. Musíme zajistit, aby tyto země s finančními problémy obdržely potřebné pokyny a byly jim předány patřičné znalosti co se týče způsobu, jakým se tyto problémy obtížně pokoušíme řešit v rámci Evropské unie.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, dnešní rozprava se vyhýbá těm nejdůležitějším otázkám. Jinak řečeno se nezabývá závažným problémem, kterým je mezinárodní kapitalismus: problémem finančních trhů, které ovládají naše ekonomiky; které se snaží vnutit zemím svá pravidla; které nadále vyostřují nerovnost, diskriminaci, a útočí na práva pracujících a základní veřejné služby; a přispívají k prohloubení chudoby a sociálního vyloučení, a to nejen na mezinárodní úrovni, v nejméně rozvinutých zemích, ale i zde v Evropské unii a řadě jejích členských států.

Bylo tudíž zapotřebí, aby Komise zaujala rozhodné stanovisko s cílem tuto situaci změnit; aby učinila přítrž daňovým rájům; aby dostala pod kontrolu finanční trhy; a aby předcházela zhoršení nerovnosti a vykořisťování.

  Olli Rehn, člen Komise. – Paní předsedající, vážení poslanci, dovolte mi na úvod poděkovat za velmi věcnou rozpravu. Domnívám se, že v této sněmovně panuje široká shoda – sice ne naprostá, avšak široká shoda – ohledně výběru budoucího výkonného ředitele MMF. Výběr musí být otevřený, transparentní a vycházet ze schopností.

Současně vnímám širokou podporu – možná ne naprostou, avšak širokou podporu – paní Lagardeové, kterou již členské státy EU a Komise podpořily jako svou kandidátku na post výkonné ředitelky MMF.

V reakci na některé názory vyjádřené v rozpravě bych rád zmínil tři věci. Zaprvé MMF sehrál, ve spolupráci s Evropskou unií, klíčovou úlohu v překonání krize státních dluhů v Evropě, k čemuž v roli výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu zásadně přispěl Dominique Strauss-Kahn.

V některých segmentech trhů státních dluhů určitých zemí se sice stále potýkáme se značnou nestabilitou, povedlo se nám však krizi státních dluhů překonat a ochránit probíhající hospodářskou obnovu v Evropě. Ovšemže je nutné v této práci pokračovat a stále máme před sebou obtížná rozhodnutí, v neposlední řadě v nadcházejících červnových týdnech. Připomeňme si však, že na evropské půdě nedošlo k žádné takové katastrofě, jako byl pád banky Lehman Brothers, a že musíme zajistit, aby se tak nestalo ani v budoucnu. Poškodilo by to hospodářský růst a rostoucí zaměstnanost v Evropě.

Zadruhé mezi Komisí, ECB a MMF panuje velmi dobrá spolupráce, což nebylo před rokem a půl, kdy jsme začali hasit finanční propad, samozřejmostí. Každá z těchto tří institucí má vlastní pravidla, vlastní filozofii a vlastní nezávislost, a nebylo samo sebou, že na překonání těchto problémů dokázaly spolupracovat. Dovolím si však říci, že převážil praktický smysl pro uvědomění si krize, díky němuž jsme dokázali spolupracovat, překonali jsme krizi státních dluhů a ochránili jsme hospodářskou obnovu.

Zatřetí souhlasím s tím, že musíme reformovat naše vnější zastupování. Jak jsem řekl ve svém úvodním projevu, máme před sebou velký úkol, nejprve završit reformu interní správy ekonomických záležitostí. Jsme již velmi blízko a já na vás spoléhám, že nám dokončení této reformy umožníte již v průběhu června, před letními prázdninami. Pro důvěryhodnost Evropské unie je to v době současné krize mimořádně důležité. Pojďme se tedy všichni maximálně zaměřit na dokončení této nepostradatelné reformy ekonomických záležitostí v EU.

V dlouhodobém horizontu je naším cílem zastupování jediným zástupcem, přinejmenším pro země eurozóny. V krátkodobém horizontu musíme lépe prakticky a pragmaticky koordinovat politiku mezi členskými státy EU, které jsou zastoupeny v G-20 nebo G-7 či v MMF. Musím říci, že jsem v této souvislosti viděl mnohá konkrétní zlepšení tak, aby členské státy, které jsou zastoupeny v G-20, MMF nebo G-7, do velké míry sdílely společné cíle a spíše spolupracovaly jako jeden sbor než jako různorodé hlasy.

Máme zde velký prostor ke zlepšením a musíme o tom důkladně diskutovat. Avšak jak jsem řekl, pojďme nejdříve dokončit reformu vnitřní správy a pak se můžeme vrátit k tomu, jak zlepšit naše vnější zastupování. Práva nově se rozvíjejících ekonomik znamenají, že je základním zájmem Evropské unie, jejích občanů a jejích členských států, abychom byli jednotnější a tudíž úspěšnější při prosazování našich záležitostí a našich zájmů na světové scéně.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Edward Scicluna (S&D) , písemně. – Ať už bude budoucím výkonným ředitelem MMF kdokoli, bude mít před sebou velký úkol. Nadcházející roky budou pravděpodobně ve znamení velkých reforem mezinárodní správy finančních a ekonomických záležitostí. Kvalitních kandidátů je mnoho a já doufám, že se jejich výběr bude řídit schopnostmi, nikoli politikou. Skutečnost je taková, že EU je na světové úrovni, ať už v rámci G-20, MMF nebo WTO, méně průrazná, než by mohla být. Nehovoří soudržným hlasem, nýbrž mnoha hlasy. To je závažný nedostatek, který negativně postihuje zejména menší státy, jimž chybí diplomatická síla větších národů. Kdyby byla politická stanoviska transparentně a demokraticky schválena, měli bychom prospěch z toho, že by EU hrála v přetváření světového měnového a finančního systému aktivnější úlohu. Měnový výbor v současnosti pracuje na zprávě o světové správě ekonomických záležitostí, která, jak doufám, povede k tomu, že Komise předloží návrhy, jak zlepšit vnější zastupování EU v této oblasti. EU je hospodářským blokem, který zastupuje více než 450 milionů obyvatel a jehož měna je druhou nejvýznamnější mezinárodní rezervní měnou. Nebudeme-li to však brát vážně, nebude nás brát vážně ani zbytek světa.