Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 6. června 2011 - Štrasburk

22. Zajištění nezávislých posouzení dopadu (krátké přednesení)

  Předsedající. - Dalším bodem je zpráva, kterou předkládá paní Nieblerová jménem Výboru pro právní záležitosti o zajištění nezávislých posouzení dopadu (2010/2016(INI)) (A7-0159/2011).

  Angelika Niebler, zpravodajka. – (DE) Pane předsedající, paní Redingová, dámy a pánové, dovolte mi toto téma uvést několika příklady z praxe. Řecko i další státy jsou těžce zadlužené navzdory tomu, že do těchto zemí řadu let proudily miliardy ze strukturálních fondů. Jak můžeme využití těchto zdrojů zlepšit a jak můžeme jejich využití lépe kontrolovat?

Můj druhý příklad se týká eurobondů – jaký mají vliv na evropský rozpočet?

Zatřetí, jestliže zavedeme v Evropě daň z finančních transakcí, jaké budou její důsledky? U všech těchto otázek Parlament ve svých zprávách požaduje provedení posouzení dopadu regulace. Koneckonců potřebujeme fakta, abychom mohli přijímat politicky kvalitní rozhodnutí. A právě o tom všem je moje zpráva o zlepšení záruky nezávislého posouzení dopadu.

Toto téma není nové. Stejně jako dalšími otázkami ohledně zlepšení právní úpravy se tím zabýváme už více než deset let. Ovšem navzdory veškerému úsilí Komise o zlepšení posuzování dopadu prováděného na její úrovni i navzdory úsilí, které v této souvislosti vyvíjí Parlament, zbývá ještě mnohé v kvalitě posouzení dopadu zlepšit. Moje zpráva předkládá návrhy, jak můžeme tohoto zlepšení úspěšně dosáhnout, a to jak co se týče Evropské komise a posuzování dopadu, které provádí ona, tak pokud jde o posouzení dopadu prováděná Parlamentem.

Obsah zprávy je rozčleněn do čtyř částí. Zaprvé jsou zde obecné požadavky na posouzení dopadu prováděná na úrovni EU. Druhá část obsahuje návrhy adresované Evropské komisi a uvádí výčet oblastí, kde může potenciálně dojít ke zlepšení. Ve třetím oddílu se zabývám tím, jak můžeme my v Evropském parlamentu lépe používat posouzení dopadu právních předpisů jako nástroj. V závěrečné části pak navrhuji, abychom v rámci Parlamentu vytvořili nezávislý mechanismus pro posuzování dopadu.

Co se týče obecných požadavků na posouzení dopadu prováděných na evropské úrovni, je třeba si uvědomit, že se musíme oprostit od pouhé analýzy nákladů a přínosů a přejít k prověřování hospodářského, sociálního a zdravotního dopadu daného právního předpisu na úrovni EU. Zadruhé se domnívám, že je důležité, abychom v souvislosti s posouzením dopadu právního předpisu vždy zkoumali případné důsledky na malé a střední podniky a zabývali se i dopadem na konkurenceschopnost průmyslu v Evropě. Zatřetí v této zprávě navrhujeme, aby Komise zavčas zveřejňovala harmonogramy navrhovaných právních předpisů tak, aby měl Parlament i zúčastněné subjekty příležitost vyjádřit své názory v průběhu lhůty pro konzultace.

Co se týče Evropské komise, požadujeme zejména, aby byli členové Výboru pro posuzování dopadů, který Komise před nedávnem ustavila, nezávislí, a aby byly do práce již od počátku zapojeny parlamentní výbory. Co se týče Parlamentu, považujeme za důležité, abychom posouzení dopadu v případě právních předpisů jako nástroj skutečně využívali. Až dosud jej využívalo několik výborů, já se však domnívám, že musíme tento nástroj v našich jednáních na půdě Parlamentu využívat mnohem víc. Pokud se nám podaří, aby byly vytvořeny v rámci Parlamentu vlastní zdroje a vybudována nezávislá struktura pod vedením poslanců této sněmovny, s cílem vytvořit metodu, díky níž bychom mohli provádět profesionální posouzení dopadu právních předpisů v rámci Evropského parlamentu, pak to budu považovat za obrovský úspěch v této oblasti. Doufám, že zpráva v zítřejším hlasování získá vaši podporu.

  Anna Záborská (PPE). – (FR) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, posouzení dopadu nám umožňují vykonávat naši funkci zákonodárce. Jejich špatnou pověst zčásti vysvětluje riziko manipulace. Můžeme si je vyžádat s ohledem na veřejné mínění. Mohou být seriózní a vědecky správná. Vezměte si například posouzení dopadu, které vypracoval Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví pro účely směrnice o mateřské dovolené. Bylo tak nepoužitelné, že jsme litovali vynaložených peněz z kapes daňových poplatníků.

Děkuji vám, paní Nieblerová, za práci, kterou jste přípravě usnesení věnovala. Vaše úsilí nám pomůže provádět zákonodárnou činnost lépe, což bude ve prospěch občanů členských států.

  Richard Falbr (S&D). – (CS) Pane předsedající, předkládám zprávu o vnějším rozměru Evropské unie a o společenské odpovědnosti podniků. Tu zprávu jsem koncipoval velmi kriticky, a to z toho důvodu, že při jednáních se státy, které nejsou členy Evropské unie, dochází velmi často k pokryteckým postojům. Chceme-li od nich vyžadovat, aby respektovaly to, co respektujeme uvnitř Evropské unie, pak se především musíme chovat stejně. Není možné připustit, aby při vyžadování toho, aby byly respektovány základní úmluvy Mezinárodní organizace práce, docházelo k tomu, že tyto úmluvy jsou porušovány některými členskými státy. Ve zprávě rovněž uvádím...

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Tatjana Ždanoka (Verts/ALE). – Pane předsedající, srdečně děkuji našemu zpravodaji panu Falbrovi za jeho práci – navzdory jeho počátečním obavám je jeho zpráva velmi silná. Jménem skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance bych ráda ještě jednou zdůraznila, že mělo být posíleno postavení Mezinárodní organizace práce. Dobrovolná společenská odpovědnost společností je dobrá věc, vedoucí úloha při podpoře a ochraně lidských práv však náleží státům a mezinárodním organizacím.

Nemyslíme si, že by v oblasti společenské odpovědnosti neměly existovat právně závazné standardy: v Evropě bychom měli vytvořit další standardy pro podávání zpráv společnostmi. Na druhé straně porušování základních zásad a práv nelze používat jako legitimní konkurenční výhodu. Evropa by měla podporovat svůj sociální model a spíše zlepšit stávající standardy než zavádět jiné, a to jak v rámci EU, tak navenek.

  Angelika Niebler (PPE). – (DE) Pane předsedající, omlouvám se, že jsem se ještě jednou přihlásila o slovo, zdá se mi však, že zde došlo k nějakým nejasnostem, jelikož moji kolegové v současnosti nehovoří o mé zprávě, nýbrž o zprávě o sociální odpovědnosti, přičemž rozpravu na toto téma máme na programu až později.

Snad bychom nejprve mohli dokončit rozpravu o tématu posouzení dopadu – jsem si jista, že pan Baldassarre chtěl promluvit k mé zprávě – a pak můžeme přejít k další zprávě.

  Předsedající. – Děkuji vám, paní Nieblerová. I já už jsem si toho všiml. Máme však menší problém s internetem a já nemám správný seznam řečníků. I tabule stále ukazuje Klinzovu zprávu. Možná proto byli někteří poslanci poněkud zmateni. Nyní tedy vedeme rozpravu o zprávě paní Nieblerové o zajištění nezávislých posouzení dopadu.

  Gerard Batten (EFD). – Pane předsedající, ano, souhlasím s tím, že je velmi důležité, abychom měli nezávislá posouzení dopadu v případě právních předpisů EU. Jejich naplňování vyžaduje od podniků, ekonomiky a samozřejmě daňových poplatníků značné náklady.

Nedávno jsem zveřejnil poslední část své periodické studie s názvem „Kolik stojí Británii Evropská unie?“, která je dostupná na mých internetových stránkách. Přílišná regulace v Evropské unii je samozřejmě jen jednou z příčin. Think-tank Open Europe nyní s využitím vládních údajů – vlastních údajů britské vlády – vyčíslil náklady pouze pro 99 hlavních v současnosti platných směrnic na 20 miliard GBP ročně.

V roce 2006 stanovil komisař Günter Verheugen náklady právní úpravy EU na průměrných 3,5 % HDP – 3,5 % britského HDP je téměř 49 miliard GBP ročně. Pro podniky i spotřebitele to představuje enormní zátěž. Mělo by být samozřejmě provedeno nezávislé posouzení dopadu na vnitrostátní úrovni, kdyby však Spojené království nebylo členem Evropské unie, mohlo by si samo rozhodovat o míře regulace a rozhodně by to nestálo 49 miliard GBP ročně.

  Gay Mitchell (PPE). – Pane předsedající, budu velmi stručný. V prvé řadě se domnívám, že je to důležitý návrh. Posouzení dopadu je pro nás důležité ze dvou důvodů. Zaprvé je nutné zajistit, abychom přijímali právní předpisy, které jsou nezbytné a účinné, současně je však třeba přestat obviňovat to, čemu se říká Brusel, ze všeho špatného. Vnitrostátní vlády a parlamenty se hlásí ke všemu pozitivnímu, ovšem ze všeho špatného viní Brusel. Takový přístup je příliš pohodlný, proto se domnívám, že tato posouzení dopadu by měla ukázat, kdo nese odpovědnost a vinu. Navíc si vzpomeňte, jaká byla situace před Evropskou unií; tehdejší náklady byly zcela zdrcující.

  Viviane Reding, místopředsedkyně Komise. – Pane předsedající, Komise zprávu vítá, jelikož podporuje naši snahu o inteligentní regulaci a jejím cílem je posílit sdílenou odpovědnost orgánů EU v této oblasti.

Komise dále vítá skutečnost, že zpráva podporuje některé z jejích návrhů adresovaných Evropskému parlamentu v rámci sdělení o inteligentní regulaci, současně však víme o několika vysoce problematických návrzích. Komise již jasně ve sdělení o inteligentní regulaci vyjádřila, že nemůže a nebude akceptovat požadavky, které by měly vliv na její nezávislost při provádění posouzení dopadu – například externalizaci výboru pro posuzování dopadu –, případně by ovlivňovaly její právo na iniciativu.

Dovolte mi připomenout, že Evropský účetní dvůr nedávno ve své zvláštní zprávě o posouzeních dopadu prováděných v orgánech EU potvrdil, že systém Komise pro posuzování dopadu účinně podpořil rozhodování v rámci orgánů EU a zvýšil kvalitu našich návrhů. Účetní dvůr dále shledal, že Komise má k dispozici struktury, které jsou k inteligentní regulaci nezbytné, a že výbor pro posuzování dopadu jednoznačně napomáhá k vyšší kvalitě našich posouzení dopadu.

Komise ke zprávě zaujme stanovisko poté, co bude přijato usnesení.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 7. června ve 12:00.

Rád bych vás všechny požádal o shovívavost k těmto zmatkům, které jsou způsobeny tím, že nefunguje tabule.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Posuzování dopadu má značný vliv na naši zákonodárnou činnost, a proto je nutné tento systém dále rozvíjet vytvořením nezávislého mechanismu těchto posouzení. Posouzení dopadu by tedy nemělo legislativní návrh obhajovat, nýbrž spíše umožnit objektivní posouzení faktů. Totéž platí i pro vědecká stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), jehož metodika byla několikrát zpochybňována, i pro veřejné konzultace, kde je možné zněním otázek navádět k očekávaným odpovědím, které chce služba Komise slyšet. Ve snaze předcházet takovému zneužívání legislativního procesu požadujeme jasnou metodiku, analýzu alternativ a případného nepřijetí opatření, i maximální transparentnost a také intenzivní zapojení Parlamentu.