Rozpravy

Úterý, 7. června 2011 - Štrasburk

9. Vysvětlení hlasování

Písemné vysvětlení hlasování

Zpráva: Inés Ayala Sender (A7-0190/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Navržený kandidát má především politické zkušenosti a také auditorské a finanční zkušenosti, ačkoli finanční ne možná tak silné, jak by se očekávalo. Hlasoval jsem ve prospěch tohoto kandidáta, ale myslím, že musíme věnovat více pozornosti typu kvalifikací, které by měli členové Účetního dvora splňovat.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem nominaci Hanse Gustafa Wessberga na místo člena Účetního dvora, neboť má více než 30 let praxe v řízení veřejných institucí i soukromých podniků ve Švédsku. Po většinu své kariéry se jako manažer organizace zastupující zájmy firem ve veřejném životě věnoval zlepšování podmínek soukromého podnikání ve Švédsku. Má také jako politik i úředník bohaté zkušenosti z veřejné služby. Působil jako generální ředitel švédského obchodního rejstříku, což je nezávislá vládní agentura, dále opakovaně jako státní tajemník. Proto jsem přesvědčena o tom, že má pro toto místo nezbytné vlastnosti.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Z životopisu, který H. G. Wessberg předložil ke své žádosti o jmenování členem Účetního dvora, vyplývá, že má dovednosti a zkušenosti odpovídající technickým a vědeckým požadavkům na toto místo. Pan Wessberg je zejména díky své praxi v soukromých podnikatelských kruzích vhodným kandidátem především z hlediska zajištění rovnováhy mezi právem EU a specifickými požadavky trhu i evropských občanů. Proto jsem hlasovala ve prospěch tohoto návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu.

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro švédskou nominaci pana H. G. Wessberga a na místo v Evropském účetním dvoru, kde má nahradit Larse Heikenstena. Když byl pan Wessberg 24. května 2011 na slyšení před Výborem pro rozpočtovou kontrolu, poslanci Evropského parlamentu chválili jeho dosažené výsledky jak v soukromém, tak veřejném sektoru. H. G. Wessberg bude po svém jmenování ve funkci do konce švédského mandátu, tedy do března roku 2012, pak by mohl být znovu zvolen na další šestiletý mandát. Přeji mu v jeho nové funkci vše nejlepší.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Přeji panu Wessbergovi mnoho úspěchů v důležité funkci, pro kterou byl vybrán, a jsem přesvědčen, že tuto funkci, do které byl nyní jmenován, bude plnit s veškerým nasazením a kompetencí.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Podle očekávání nebylo slyšení švédského kandidáta na post člena Účetního dvora problematické. Jak se následně ukázalo v hlasování, konečný výsledek byl mírně ve prospěch kandidáta. Má ministerskou zkušenost, i zkušenost s prací v soukromém sektoru. Též pracoval v resortu obrany, zabýval se financemi a rozpočty na vyšší úrovni a byl též zastáncem členství Švédska v EU.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro podporu švédské nominace H. G. Wessberga do funkce člena Evropského účetního dvora. Pan Wessberg nahradí Larse Heikenstena, který odchází na místo výkonného ředitele Nobelovy nadace. Pan Wessberg se ujme svých povinností po svém formálním jmenování Radou ministrů, které je naplánováno na pátek 10. června 2011.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Účetní dvůr je instituce, která kontroluje legálnost a správné finanční řízení příjmů a výdajů Evropské unie. Pracuje zcela nezávisle. V tomto duchu se musí jmenování jeho členů řídit kritérii schopnosti a nezávislosti. Pan Wessberg ze Švédska předložil životopis, vyplněný písemný dotazník a absolvoval slyšení před Výborem pro rozpočtovou kontrolu. Pro své jmenování členem Účetního dvora předložil velmi dobré argumenty, z nichž vyplývá, že bude vykonávat své povinnosti kompetentně a nezávisle.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Evropský parlament,

s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0103/2011), s ohledem na to, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. května 2011 uskutečnil slyšení kandidáta navrženého Radou na funkci člena Účetního dvora, s ohledem na článek 108 jednacího řádu a s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0190/2011),

vzhledem k tomu, že H. G. Wessberg splňuje podmínky stanovené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování EU,

souhlasí s návrhem Rady na jmenování H. G. Wessberga členem Účetního dvora; pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru a ostatním orgánům a institucím Evropské unie a orgánům kontroly účetnictví členských států.

Hlasoval jsem proti, protože si myslím, že pro nabízenou pozici je z odborného hlediska možné nalézt vhodnější osobu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o jmenování pana Wessberga členem Účetního dvora. Mé rozhodnutí se opírá o všechny informace prezentované při tomto výběrovém řízení, včetně jeho odpovědí na dotazník pro kandidáty na členství v Účetním dvoru, který je přílohou této zprávy, protože z nich vyplývá, že kandidát splňuje kritéria stanovená v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a nutnost úplné nezávislosti členů Účetního dvora. Proto jmenování pana Wessberga vítám.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že Účetní dvůr může využít zkušeností pana Wessberga ve finančním řízení institucí. Kandidát splňuje podmínky stanovené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a v jeho životopise je uvedena řada vysokých pozic v oblasti finančního řízení a rozpočtové kontroly ve veřejných institucích a soukromých podnicích. Odpovědi kandidáta v dotazníku ukazují na jeho serióznost a vysokou míru motivace.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – S potěšením jsem podpořila švédského kandidáta do Účetního dvora.

Zpráva: Diana Wallis (A7-0196/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že se obvinění datují do roku 2004, což znamená, že se týkají doby před tím, než se paní Hankissová stala poslankyní Parlamentu, hlasuji ve prospěch zbavení poslanecké imunity.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Podporuji doporučení zpravodaje zbavit v tomto případě paní Hankissovou poslanecké imunity. Projednávaný případ má své kořeny v incidentu ze začátku roku 2004, kdy paní Hankissová ještě nebyla členkou Evropského parlamentu. Je zřejmé, že proto nelze uplatnit ustanovení jednacího řádu týkající se poslanecké imunity a výsad, a zbavení imunity je tedy v souladu s pravidly týkajícími se institucionálních a právních záležitostí Parlamentu.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Ústřední obvodní soud v Budě v Budapešti žádá Evropský parlament, aby zbavil jeho členku Ágnes Hankissovou imunity v souvislosti s obnovením trestního řízení. Ágnes Hankissová byla obviněná soukromým žalobcem, že se údajně dopustila trestného činu veřejné pomluvy a zejména trestného činu hanobení památky mrtvé osoby, žalobcova otce. Na základě uvedených skutečností a zároveň v souladu s jednacím řádem Výboru pro právní záležitosti se domnívám, že je vhodné doporučit, aby v tomto případě došlo ke zbavení imunity.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Paní Wallisová tvrdí, že Evropský parlament uplatňuje při zbavování imunity svých členů vždy stejné principy. To je cynická lež. Ve věci týkající se mě osobně Soudní dvůr v roce 2010 rozhodl, že Parlament porušil má práva poslance Evropského parlamentu – a minulý měsíc udělal Parlament to stejné a přesně na stejných základech!

Prohlásit totiž, že poslanec Evropského parlamentu má být zbaven imunity, protože skutek, za který je kritizován, nespadá do rozsahu jeho činnosti v Parlamentu, je z právního hlediska naprostý nesmysl. Pokud by tomu tak bylo, žádná žaloba by nebyla možná! To je základ stávajícího článku 8. Článek 9 ze své povahy věci platí pro činnosti nad rámec tohoto Parlamentu! Parlament nyní zachová, nebo odnímá imunitu podle toho, jak to cítí: v jednom případě ji odejme pro politické názory, ale v jiném případě ji zachová pro podezření z daňových úniků, protože to považuje za příklad persecutionis fumus. Vzhledem k tomu, že mi víc než pseudodemokratům v tomto Parlamentu záleží na svobodě projevu, budu vždy odmítat zbavovat své kolegy poslance imunity, bez ohledu na to, z jaké jsou politické skupiny, za vyjádření názorů, ať už se jakkoliv od mých vlastních názorů liší.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Příslušný výbor (jednomyslně) doporučuje odejmout poslaneckou imunitu, protože Ústřední okresní soud v Budě v Budapešti požádal Evropský parlament o zbavení imunity jeho poslankyně Ágnes Hankissové v souvislosti s obnoveným trestním řízením nařízeným rozhodnutím Nejvyššího soudu Maďarské republiky ze dne 12. listopadu 2009. Soukromý žalobce Ágnes Hankissovou obviňuje, že se údajně dopustila trestného činu veřejného hanobení cti (paragraf 179 maďarského trestního zákona) a zejména trestného činu hanobení památky mrtvé osoby, žalobcova otce, podle paragrafu 181 maďarského trestního zákona, kterého se měla dopustit dne 23. ledna 2004 svým prohlášením během programu „Péntek 8 mondatvadász“. Nejvyšší soud 12. listopadu 2009 uvážil, že opravdu došlo k porušení zásadních ustanovení trestního práva, a nařídil obnovení procesu, které má provést Ústřední okresní soud v Budě. Soud má vést obnovené řízení s ohledem na aspekty uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ústřední okresní soud v Budě zahájil obnovené řízení 31. března 2010. Téhož dne bylo řízení přerušeno z důvodu, že se na Ágnes Hankissovou vztahuje jako na poslankyni Evropského parlamentu poslanecká imunita. Příslušnou žádost o zbavení imunity vydal soud dne 6. července 2010.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro to, aby byla Ágnes Hankissová, obviněná z pomluvy, zbavena poslanecké imunity. Paní Hankissová byla zbavena imunity proto, že k dané události došlo v roce 2004, tedy předtím, než byla zvolena do Evropského parlamentu (v červenci 2009), a proto, že se případ netýká její politické aktivity jako poslankyně Evropského parlamentu.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Poslanecká imunity se nevztahuje na běžné kriminální případy. Ágnes Hankissová můžete být souzena, aniž by tím byla zpochybněna její činnost v Parlamentu. Hlasoval jsem pro zbavení imunity.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vzhledem k tomu, že Ágnes Hankissová je obviněna z údajné pomluvy podle paragrafu 181 maďarského trestního zákona v důsledku prohlášení během pořadu vysílaného dne 23. ledna 2004, jsem hlasoval pro.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE) , písemně. – (PT) Pan předseda na zasedání dne 6. září 2010 oznámil, že obdržel dopis od Ústředního okresního soudu v Budapešti ze dne 6. července 2010 se žádostí, aby byla paní Hankissová v souladu s čl. 6 odst. 2 jednacího řádu zbavena poslanecké imunity. Pan předseda předložil na základě stejného článku žádost Výboru pro právní záležitosti. Ze zprávy Výboru pro právní záležitosti, která byla přijata jednomyslně, vyplývá, že projednávaná věc nespadá do působnosti politických aktivit paní Hankissové jako členky Evropského parlamentu. Jedná se o prohlášení z roku 2004, dlouho předtím, než byla zvolena členkou Parlamentu. Zpravodaj také nenašel žádný důkaz o fumus persecutionis, tj. dostatečně vážné a konkrétní domněnce, že trestní stíhání je vedeno s úmyslem poškodit politickou činnost poslance. Proto podporuji návrh Výboru pro právní záležitosti a hlasovala jsem pro zbavení paní Hankissové poslanecké imunity.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Dne 6. července 2010 zaslal Ústřední okresní soud v Budě žádost o zbavení paní Ágnes Hankissové imunity v souvislosti s trestním řízením obnoveném na základě rozsudku Nejvyššího soudu Maďarské republiky v roce 2009. Paní Hankissová byla 23. ledna 2004 v návaznosti na prohlášení v průběhu vysílání obviněna z trestného činu veřejného hanobení cti a zejména hanobení památky mrtvých osob.

V odvolacím jednání konaném dne 25. března 2009 zprostil Městský soud v Budapešti paní Hankissovou obvinění, ale maďarský Nejvyšší soud nařídil dne 12. listopadu 2009, aby Ústřední okresní soud v Budě proces obnovil. Obnovené řízení bylo zahájeno 31. března 2010 a ve stejný den bylo pozastaveno z důvodu parlamentní imunity paní Hankissové. Z těchto důvodů a také proto, že případ nespadá do rámce politických aktivit paní Hankissové jako poslankyně Evropského parlamentu, neboť se týká prohlášení vysloveného dlouho předtím, než byla zvolena jeho poslankyní, hlasuji ve prospěch návrhu zbavit ji parlamentní imunity.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ve prospěch. Případ se týká údajného činu pomluvy, který nespadá do rámce politických aktivit paní Hankissové jako poslankyně Evropského parlamentu, ale týká se prohlášení z roku 2004, tedy z doby předtím, než byla zvolena europoslankyní. Zpravodaj také nenalezl žádný důkaz o fumus persecutionis.

Zpráva: Jan Zahradil (A7-0156/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože odpovídá cílům Komise na zjednodušení platných právních předpisů za účelem vytvoření lepšího a jasnějšího právního prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit pro dovozce textilních výrobků.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Nařízení (ES) č. 1541/98 a nařízení (EHS) č. 3030/93, která byla původně přijata za účelem provádění opatření obchodní politiky v odvětví textilního průmyslu, se nyní stala zastaralými nástroji, které omezují volný trh a špatně se přizpůsobují změnám nového právního prostředí.

Až do nedávné doby platilo množstevní omezení na dovoz z členských států Světové obchodní organizace (WTO), včetně zvláštních ochranných opatření pro textilní výrobky z Čínské lidové republiky. Tato omezení byla odstraněna poté, co v roce 2005 skončila platnost Dohody o WTO, a ustanovení o Číně byla zrušena v roce 2008. Proto je jedinou účinnou metodou pro zabránění narušení trhu a pro zajištění pokračující kontroly dovozu textilu tento dovoz dále prověřovat dle postupů, které požadují uvedené země původu. Toto označení je obsažené v návrhu na nařízení o označování původu výrobků „made in“, které bylo Parlamentem přijato 21. října 2010, jímž se zavádí kontrolní mechanismus a jehož cílem je zjednodušit platné právní předpisy za účelem vytvoření lepšího a jasnějšího právního rámce pro firmy a pro ochranu spotřebitele.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury, které jsou propuštěny do volného oběhu ve Společenství, a o podmínkách pro přijetí tohoto důkazu, a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků ze třetích zemí. V roce 2005 zrušila Světová obchodní organizace omezení na dovoz pocházející z členských států a Evropská unie by měla také zjednodušit platné právní předpisy s cílem vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit pro dovozce některých textilních výrobků propuštěných do volného oběhu ve Společenství. Domnívám se, že uvedené změny zajistí jednotnost pravidel pro dovoz a sjednotí pravidla pro dovoz textilu s pravidly týkajícími se ostatního průmyslového zboží, které by měly zlepšit celkovou soudržnost právního prostředí v této oblasti.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podpořil jsem zprávu pana Zahradila, protože si myslím, že nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky splnilo svůj účel. Nařízení Rady zavedlo v roce 1998 nástroje pro řízení dovozu textilních výrobků, které umožnily provedení dohody o WTO. S vypršením Dohody o WTO v roce 2005 a zvláštních ochranných opatření v roce 2008 splnilo nařízení Rady svůj účel a opatření na omezení dovozu, která nařizovalo, mohou být spravována pomocí dalších nástrojů.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) I když se zrušení těchto pravidel může jevit jako pozitivní a vítaný krok z hlediska zjednodušení právních předpisů, mohlo by na druhé straně připravit náš textilní průmysl o stále platné způsoby obrany proti nekalé konkurenci ze zemí, jako je Čína.

Nezdá se, že by tvrzení zpravodaje o tom, že se dobrým řešením problému obrany našeho průmyslu brzy stanou budoucí právní předpisy o označování původu výrobků „made in“ a nové dohody WTO, mohla obstát: Stále čekáme, jak Rada zareaguje na otázku označování původu, ale nezdá se, že by měla v úmyslu podpořit nařízení, které tento Parlament přijal drtivou většinou na podzim loňského roku. Než začneme rušit staré zákony, bylo by bezpochyby rozumnější počkat na jasný právní rámec týkající se budoucího dovozu některých textilních výrobků z Dálného východu. Proto jsem hlasovala proti zprávě.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jejím hlavním cílem je zrušit nařízení EU, které je v současné době v platnosti. Stanovují se dodatečné požadavky na prokazování původu textilních výrobků dovážených do EU, což zjednoduší platné právní předpisy a vytvoří lepší a přehlednější legislativní prostředí pro firmy. Dokud Světová obchodní organizace (WTO) nezrušila v roce 2008 omezení na dovoz textilních výrobků z Číny, Evropská unie skutečně potřebovala právní nástroj pro regulaci obchodu se třetími zeměmi a ochranu vnitřního trhu EU a jeho výrobců. Nicméně takové složité administrativní postupy jsou dnes již nepřiměřené, zejména proto, že jiné právní předpisy EU ukládají povinnost označovat zemi původu výrobku v celních dokladech, než je zboží propuštěno do volného oběhu na trhu EU, a ochrana spotřebitele je v současné době v EU větší tím, že se zvýšilo množství informací, které spotřebitelé dostávají.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Jsem pro zrušení nařízení Rady o důkazu původu pro některé textilní výrobky, neboť jsem přesvědčena, že je třeba vynaložit úsilí na zjednodušení stávajících právních předpisů s cílem vytvořit jasnější právní prostředí pro podniky. Měla bych však dodat, že považuji za důležité zachovat alternativní kontrolní mechanismy pro dovoz těchto výrobků do EU, aby se zabránilo narušení trhu v důsledku nárůstu tohoto dovozu.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Jsem ze své povahy pro omezení byrokracie a zjednodušení administrativy. Pokud jde o odstranění přežitých věcí, jsem pro. A to je tento případ. Existence zbytečné administrativní zátěže, jako tomu bylo při dokazování původu pro některé textilní výrobky v případech, kdy neexistují žádná množstevní omezení na dovoz těchto produktů do Evropy, nebo v případech, kdy je třeba předložit dovozní povolení, totiž pouze brání snadnému toku mezinárodního obchodu, který je naším záměrem. I když to není přímo spojeno s tímto opatřením, rád bych také zdůraznil, že je důležité zachovat status quo ohledně současných pravidel Světové obchodní organizace (WTO), zejména pokud jde světový trh s textilními a oděvními výrobky, velmi konkrétně jde o změny pravidel pro dovoz textilních a oděvních výrobků do EU v době prudkého hospodářského propadu v řadě členských státech.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že návrh Komise přispívá díky sjednocení pravidel pro dovoz některých textilních výrobků ke snižování nadměrné administrativní zátěže a dalších nákladů pro firmy.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Zrušení nařízení Rady (ES) č. 1541/98 má za cíl odstranit zatížení pro dovozce, kteří již nebudou povinni u některých výrobků předkládat doklady o původu. Vzhledem k tomu, že tyto produkty bude možné volně dovážet, bude dokazování jejich původu zjevně zbytečné, ale ohledně tohoto opatření na zjednodušení povinností stále existují pochybnosti. Nesmím zapomenout zdůraznit potřebu zajištění kvality výrobků prodávaných v Evropě a bezpečnosti jejich uživatelů. Nestačí jen znát původ textilních výrobků ze zemí mimo Unii, ale je také nezbytné zajistit dodržení evropských norem a nedovolit vstup a prodej surovin a zpracovaných produktů v Evropské unii bez splnění minimálních požadavků. Myslím také, že mnohem důležitější než zjišťování druhu produktů používaných při výrobě textilních výrobků je posouzení, zda jsou vyrobeny v souladu s pravidly hospodářské soutěže a zda respektují důstojnost a práva pracovníků, neboť se množí případy jejich porušování. Má to nepřijatelné důsledky jak pro samotné zaměstnance, tak i pro životaschopnost evropského textilního odvětví, zejména v Portugalsku, jelikož to je nuceno soutěžit s výrobci, kteří pravidla a práva soustavně nedodržují.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky a o podmínkách pro přijetí tohoto důkazu, a kterým se mění nařízení Rady (EHS ) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků ze třetích zemí. Změny, které se nyní zavádějí do právního prostředí, umožňují zlepšit opatření obchodní politiky, zejména v návaznosti na nárůst dovozu z Čínské lidové republiky, a to zavedením kontrolních nástrojů pro dovoz textilních výrobků ze třetích zemí. Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože výrazným zlepšením informovanosti spotřebitelů se všem občanům členských států umožní informovaně a zodpovědně se rozhodovat a vybírat si produkty, které jsou vyrobeny v Evropské unii.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Návrh Komise, který byl přijat v této zprávě, je zaměřen na zjednodušení celních formalit pro dovozce některých textilních výrobků propuštěných do volného oběhu v Unii. Za tímto účelem navrhuje zrušit podmínky pro přijímání důkazu původu u některých tkanin a textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Seznam produktů je široký, zahrnuje hedvábí, vlnu, bavlnu, jiná rostlinná textilní vlákna, syntetická nebo umělá vlákna, plsti a netkané materiály, koberce a jiné textilní podlahové krytiny, speciální tkaniny, krajky, výšivky a čalounění, pletené nebo háčkované textilie, oděvy a oděvní doplňky a mnoho dalších. Země jako Portugalsko až příliš dobře znají důsledky liberalizace mezinárodního obchodu s textilem, kdy došlo k odstranění množstevních omezení dovozu a zvláštních ochranných opatření.

Tento návrh, který je v souladu s předchozími opatřeními, usnadní život hlavním evropským dovozcům, kteří z něj budou mít největší užitek, neboť takto získají přístup k surovinám a levným hotovým výrobkům, zatímco obětí bude národní průmysl a tisíce pracovních míst. Dlouhodobý požadavek na označování země původu a na zpřístupnění informací o původu různého zboží byl odložen, ačkoli již je předmětem několika usnesení tohoto Parlamentu, přičemž poslední z nich bylo přijato v roce 2010.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva podporuje návrh Komise na zjednodušení celních formalit pro dovozce některých textilních výrobků propuštěných do volného oběhu v rámci Evropské unie.

Navrhuje se proto zrušit podmínky pro přijímání důkazu původu u některých tkanin a textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Seznam produktů je široký, zahrnuje hedvábí, vlnu, bavlnu, jiná rostlinná textilní vlákna, syntetická nebo umělá vlákna, plsti a netkané materiály, koberce a jiné textilní podlahové krytiny, speciální tkaniny, krajky, výšivky a čalounění, pletené nebo háčkované textilie, oděvy a oděvní doplňky.

Země jako Portugalsko až příliš dobře znají důsledky liberalizace mezinárodního obchodu s textilem, kdy došlo k odstranění množstevních omezení dovozu a zvláštních ochranných opatření.

Tento návrh, který je v souladu s předchozími opatřeními, usnadní život hlavních evropských dovozců, kteří jsou jeho hlavními příjemci, neboť takto získají přístup k surovinám a levným hotovým výrobkům, zatímco obětí bude národní průmysl a tisíce pracovních míst.

Dlouhodobý požadavek na označování země původu a na zpřístupnění informací o původu různého zboží byl odložen, ačkoli již je předmětem několika usnesení tohoto Parlamentu, přičemž poslední z nich bylo přijato v roce 2010, čehož litujeme.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Komise se kromě jiného zaměřuje i na podporu jednotnosti pravidel dovozu tím, že harmonizuje pravidla dovozu textilu s pravidly dovozu jiných průmyslových výrobků. Tím by se v této oblasti měla zlepšit celková soudržnost legislativního prostředí. Právní nástroj, který se má zrušit, se týká podmínek přijímání důkazů původu pro některé textilie a textilní výrobky pocházející ze třetích zemí. Zastávám názor, že cílem by mělo být provádět opatření obchodní politiky, která by napomáhala předcházet narušení trhu způsobenému prudkým nárůstem dovozu z třetích zemí jako je např. Čínská lidová republika.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Tento dokument jsem podpořil, protože návrh Komise na zrušení nařízení Rady (ES) č. 1541/98 a změnu nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 byl připraven v souladu s politickým závazkem Evropské unie na zjednodušení platných právních předpisů s cílem vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit prováděných dovozci některých textilních výrobků třídy XI kombinované nomenklatury, které jsou propuštěny do volného oběhu ve Společenství. Cílem Komise je rovněž zvýšit jednotnost pravidel dovozu sladěním pravidel týkajících se dovozu textilu s pravidly pro jiné průmyslové výrobky, což by mělo zlepšit celkovou soudržnost právního prostředí v této oblasti. Komise se domnívá, že velmi omezená opatření obchodní politiky, která v odvětví textilu Unie uplatňuje, lze provést, aniž by vznikla nadměrná zátěž v souvislosti s povinností předkládat doklad o původu u veškerého dovozu. Pomáhá to také předcházení problému s narušením trhu, které by způsobil nárůst dovozu těchto textilních výrobků na trh EU, pokud by nebyly přípustné kvóty dodržovány.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, za níž stojí politický závazek Evropské unie zjednodušit platné právní předpisy a vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit prováděných dovozci některých textilních výrobky, které jsou propuštěny do volného oběhu v EU.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Důrazně podporujeme tuto zprávu s ohledem na politický závazek EU ke zjednodušení platných právních předpisů. Naším cílem je vytvořit lepší, jasnější právní prostředí pro podniky. Evropská opatření obchodní politiky v textilním odvětví lze uplatňovat, aniž by vznikla nadměrná zátěž v souvislosti s předkládáním důkazu původu u všech dovozů. V zájmu pokračování řízení dovozu textilních výrobků podléhajícím stále platným zbývajícím množstevním omezením a pocházejících ze zemí, které dosud nejsou členy Světové obchodní organizace, se bude EU bude nyní opírat o dovozní povolení, zatímco pokud jde o kategorie výrobků třídy XI kombinované nomenklatury, které nepodléhají množstevním omezením dovozu a jsou propuštěny do volného oběhu v EU, bude se uplatňovat systém následného statistického dohledu pro kontrolu jejich dopadu na evropský trh. Chtěli bychom zdůraznit, že kromě výše uvedených mechanismů kontroly dovozu je pro lepší informovanost spotřebitelů od roku 2010 povinné označovat u některých produktů ze třetích zemí zemi původu. Musíme se nyní snažit o zlepšení jednotnosti pravidel dovozu sjednocením pravidel týkajících se dovozu textilu s pravidly pro jiné průmyslové výrobky, což by mělo zlepšit celkový soulad právního prostředí v této oblasti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Výsledek hlasování vyjadřuje pocit, že pro transparentnost trhu a informování spotřebitelů o původu výrobků je zásadní označení „made in“. Je třeba posílit hospodářství EU tím, že se zlepší konkurenceschopnost průmyslu EU na světové úrovni. Spravedlivé hospodářské soutěže můžeme docílit jen v případě, že světová ekonomika bude fungovat na základě jasných pravidel pro výrobce, vývozce i dovozce, s ohledem na společné sociální a ekologické normy. Cílem tohoto návrhu je kodifikace stávajících právních předpisů o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Je nicméně politováníhodné, že ještě není možné sledovat cestu výrobku od zdroje.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva pojednává o návrhu Komise, jehož cílem je zjednodušit platné právní předpisy s cílem vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit prováděných dovozci textilních výrobků, a tudíž jsem hlasoval pro.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože se opírá o nepodložené předpoklady a nejasné domněnky ohledně budoucnosti.

Na jedné straně tvrdí, že doklad o původu je zbytečný, neboť uvádí, že Evropská unie se může chránit na základě systému následného statistického celního dohledu. Neříká nicméně například, že „aktualizovaný celní kodex Společenství“ není zdaleka plně funkční a že stále má některé zjevné mezery, zejména pokud jde o úplnou elektronizaci systému, což je tolik potřebné opatření.

Zároveň se ve zprávě výslovně uvádí, že provedení zprávy paní Muscardiniové o označování původu výrobků „made in“, které mimochodem důrazně podporujeme, bude sloužit k ochraně označení původu. Jsem rád, že si je zpravodaj tak jistý, ale momentálně nařízení o označení původu ještě neexistuje a ani opravdu nevíme, zda, kdy a jak bude přijato.

V podstatě tedy myslím, že je tato zpráva nebezpečným skokem do prázdna, jako obvykle se závažnými důsledky pro textilní průmysl, s nímž Evropská unie ve své lhostejnosti nadále zachází špatně.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Přijetí návrhu pana Zahradila znovu otevřelo debatu o významu označování původu u produktů ze třetích zemí, jako o opatření určeném k provádění obchodní politiky, která může zabránit narušení trhu v důsledku zvýšení zahraničních dovozů, a k vyřešení složitého legislativního prostředí, v němž se malé a střední podniky mohou vyvíjet jen obtížně.

Hlasuji proto ve prospěch nařízení, které zvyšuje jednotnost pravidel pro evropský dovoz textilu sladěním pravidel týkajících se dovozu textilu s pravidly pro jiné průmyslové výrobky. Je však třeba mít na paměti skutečnost, že i když použijeme kontrolní mechanismy ex ante a ex post pro hodnocení dopadu dovozu ze třetích zemí na evropský trh, Evropská unie dosud není schopna přijmout kontrolní mechanismus založený na spravedlivém a důležitém informování spotřebitelů, jako je označování původu. Doufám, že i Rada brzy pozitivně ocení rozhodné kroky Evropského parlamentu k zajištění sledovatelnosti a odpovídajícího informování o výrobcích. Tato opatření také zajistí, aby lidé měli odpovídající spolehlivé znalosti o zboží na trhu a dokázali ocenit jedinečnost evropské výroby.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury, které jsou propuštěny do volného oběhu ve Společenství, a o podmínkách pro přijetí tohoto důkazu, a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Hlasovala jsem pro s výhradami, a to proto, že celkově je zpráva pozitivní a je v souladu se závazkem politiky EU zjednodušovat platné právní předpisy s cílem vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit, které dovozci některých textilních výrobků propuštěných do volného oběhu v Unii musí dodržovat, a s cílem vytvořit jednotnější pravidla pro dovoz sjednocením pravidel týkajících se dovozu textilu s pravidly pro jiné průmyslové výrobky, což by mělo zlepšit celkovou soudržnost právního prostředí v této oblasti.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Cílem návrhu Komise na zrušení nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky a změnu nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí je zjednodušení platných právních předpisů s cílem vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit, které musí dodržovat dovozci některých textilních výrobků propuštěných do volného oběhu ve Společenství.

Požadavky týkající se předložení důkazu původu pro textilní výrobky byly zavedeny s cílem zajistit řádné provádění opatření na omezení dovozu, aby se zabránilo narušení trhu v důsledku dovozu z Čínské lidové republiky. Dopad a množství opatření uplatňovaných Evropskou unií na dovoz těchto produktů se v uplynulých letech postupně zmírnily. Byla vytvořena zvláštní ochranná ustanovení týkající se dovozu textilních a oděvních výrobků z Čínské lidové republiky a byla zrušena množstevní omezení na dovozy z členských zemí Světové obchodní organizace. Z výše uvedených důvodů jsem hlasoval ve prospěch zprávy.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – Vystupoval jsem již dříve na toto téma a hlasuji pro tuto zprávu, protože se domnívám, že občané EU mají právo znát složení oblečení, které si kupují. Toto nařízení umožní spotřebitelům vyhnout se nákupu výrobků obsahujících netextilní části živočišného původu, ať už ze zdravotních, etických či jiných důvodů. Podle tohoto nařízení musí být například lemování límců zřetelně a odděleně od ostatního oblečení označeno, což umožní spotřebitelům učinit informované rozhodnutí o oblečení, které si kupují. Tento návrh bude přínosem zejména pro alergiky, protože pro jejich zdraví jsou potenciálně nebezpečné kožešiny a bez řádného označení si mohou koupit výrobek obsahující tyto textilie, aniž by si to uvědomovali.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Nařízení (ES) č. 1541/98 mělo za cíl zavést požadavky týkající se předložení důkazu původu pro některé textilní výrobky pocházející ze třetích zemí, jichž se týkala množstevní dovozní omezení. Vzhledem ke změnám, k nimž došlo v mezidobí, a to zejména v důsledku dohody Světové obchodní organizace (WTO) z roku 2005 o textilu a ošacení, se zdá být oprávněné chtít odstranit první důkaz původu výrobků, a proto jsem hlasoval pro zrušení tohoto nařízení. Obecně lze říci, že jeho cílem je ulehčit zatížení výrobků při vstupu do EU, aniž by byly obětovány zájmy kupujících, a tudíž je důležité zachovat alternativní kontrolní mechanismy zaměřené na dovoz těchto výrobků do EU.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Gratuluji panu Zahradilovi k jeho vynikající práci. Velmi omezená opatření obchodní politiky, která EU uplatňuje v textilním odvětví, lze spravovat bez uložení nadměrné zátěže, kterou představuje povinnost předkládat důkaz původu pro veškeré dovážené zboží. Mechanismy kontroly dovozu textilních výrobků se však musí zachovat. Aby bylo možné dále kontrolovat dovoz textilních výrobků, které stále podléhají zbývajícím množstevním omezením a jež pocházejí z Běloruska a Severní Koreje, přičemž tyto země dosud nejsou členy Světové obchodní organizace, spoléhá se EU na dovozní povolení. Pomáhá to zabránit problému narušení trhu, které by způsobil nárůst dovozu některých textilních výrobků na trh EU, pokud by nebyly přípustné kvóty dodržovány.

V případě kategorií výrobků, které nepodléhají množstevním omezením dovozu a byly propuštěny do volného oběhu v EU, se navíc uplatňuje systém následného statistického dohledu, jenž sleduje jejich dopad na trh EU. Chtěl bych také zdůraznit, že Evropský parlament přijal v roce 2010 v prvním čtení zprávu paní Muscardiniové o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí („made in“), které se týká i textilu a oblečení.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ve prospěch. Komise v rámci zdokonalování tvorby právních předpisů navrhuje zrušit nařízení Rady z roku 1998, podle kterého musí dovozci v rámci celních postupů v EU předložit důkaz původu pro textilií a oděvní výrobky. Nařízení mělo cenu, pokud platila množstevní omezení na textilní a oděvní výrobky v rámci dohody WTO o mezinárodním obchodu s textilem. Tato dohoda byla ukončena v roce 2005. V roce 2008 skončila rovněž platnost dohody o textilu a oděvech mezi EU a Čínou a všech dalších mechanismů kontroly dovozu textilních a oděvních výrobků z Číny. Na dovoz textilu a oděvů z Běloruska a Severní Koreje, které nejsou členy WTO, se stále vztahují množstevní omezení. V rámci kontroly těchto dovozů zůstává v platnosti systém dovozních povolení, což však nezpůsobuje problémy z hlediska fungování trhu EU.

Tento systém je považován za dostatečný. Parlament jako celek je zastáncem nového systému označování „made in“, který se v současné době po uzavření prvního čtení v roce 2010 chová jako Šípková Růženka. Takový režim by měl poskytnout mnohem lepší možnosti kontroly – a také informování spotřebitelů – než staré nařízení o předkládání důkazu původu.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s jejím hlavní myšlenkou: zjednodušit a zharmonizovat právní předpisy EU týkající se dovozu textilních výrobků s cílem usnadnit obchod se třetími zeměmi. Domnívám se, že omezená opatření obchodní politiky EU uplatňovaná v textilním odvětví lze zcela spravovat bez uložení nadměrné zátěže spočívající v předkládání důkazu původu pro všechny dovážené výrobky. Krom toho na účinnou kontrolu dovozu v Unii již stačí dovozní povolení, systémy následného statistického sledování a požadavky týkající se jednotného správního dokladu. Pro úplnost se ale těším na dobu, kdy plně vstoupí v platnost zpráva paní Muscardiniové, která evropským spotřebitelům umožní, aby byli lépe informováni o původu výrobků ze třetích zemí, včetně textilu.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Právní předpis, který se v tomto případě ruší, se týká podmínek přijetí důkazu původu pro některé textilní výrobky pocházející ze třetích zemí, pro které stanovilo používání množstevních omezení zvláštní požadavky. Zpravodaj sdílí názor Komise, že opatření obchodní politiky EU uplatňovaná v textilním odvětví lze zcela spravovat bez uložení nadměrné zátěže spočívající v předkládání důkazu původu pro všechny dovážené výrobky. Pokud jde o nás, domníváme se, že je v zájmu spotřebitelů i podniků zajistit, aby každá zátěž pro dovozce zboží ze třetích zemí sloužila ke kontrole a omezení tohoto zboží.

Především máme obavy, že zrušíme nařízení, která jsou užitečná pro celní kontrolu, aniž by bylo dosaženo jakéhokoliv pokroku v otázce označování původu výrobků „made in“, která je v současné době zablokována v Komisi kvůli obstrukcím Rady. Chtěl bych také zdůraznit, že Rada u ad hoc nařízení o textilu vetovala označování původu a snaží se udělat to samé, pokud jde o povinné označování místa původu na obalech potravin.

Hlasovali jsme proti zprávě.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Tento návrh Komise zjednodušuje platné právní předpisy týkající se prokazování původu pro některé textilní výrobky.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) V roce 1998 si EU stanovila požadavek, aby dovozci předkládali důkaz původu pro výrobky spadající do oddílu XI kombinované nomenklatury, uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 3090/93, které byly vyrobeny ve třetích zemích. Je třeba poznamenat, že v roce 2005 byla zrušena množstevní omezení dovozu textilu a oděvů pocházejících z členských zemí Světové obchodní organizace (WTO), zatímco pravidla pro stejný typ výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky vypršela na konci roku 2008.

Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože jsem přesvědčen, že se jedná o pozitivní krok při určování jasnějšího a jednoduššího legislativního prostředí pro evropské podniky vyvážející textilní a obuvnické výrobky, které pochází ze třetích zemí a pro něž i nadále platí množstevní omezení, protože nejsou členy WTO. Domnívám se rovněž, že k efektivnímu sledování dovozu tohoto typu výrobků účinně přispívají celní orgány, které provádějí efektivní kontrolu jejich dopadu na hospodářské klima v EU, a tedy i na hospodářství každého členského státu.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o důkazu původu pro některé textilní výrobky. Cílem přepracování právních předpisů v této oblasti je zjednodušit a sjednotit právní rámec, včetně administrativních formalit, a současně rovněž přinést vhodné nástroje ke zvládnutí trhu narušeného výrazným zvýšením dovozu ze třetích zemí. A konečně nové nařízení reaguje na výzvy Evropského parlamentu, aby byla zajištěna větší informovanost spotřebitelů.

Doporučení: Debora Serracchiani (A7-0186/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji ve prospěch účasti Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), neboť EMCDDA je otevřeno účasti jakékoli třetí země, a to zejména s ohledem na to, že Chorvatsko je tranzitní zemí, přes níž se nelegálně pašují drogy ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Jsem proto přesvědčen, že jeho bezprostřední účast je nezbytná.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Chorvatská republika požádala o účast na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), a tím ukázala, že sdílí zájem EU a jejích členských států na uskutečňování cílů a práce centra, jehož úkolem je sběr informací o drogách a drogové závislosti s cílem zpracovat a zveřejnit objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. Proto jsem zprávu naší kolegyně paní Serracchianiové o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na činnosti EMCDDA podpořila.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost hraje důležitou roli při shromažďování dat o drogách a drogové závislosti a v přípravě objektivních, spolehlivých a srovnatelných informacích na celoevropské úrovni. Informace má poskytnout základ pro analýzu poptávky po drogách, způsobů jejího omezení a trhu s drogami obecně. Chorvatská republika požádala v roce 2005 o účast na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Chorvatská republika je tranzitní zemí, přes níž se nelegálně pašují drogy ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Významné a velkoobjemové zabavování kokainu v Chorvatsku se většinou spojuje s námořní dopravou. Podpořil jsem tuto dohodu i účast Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, díky níž získá Evropa věcné a objektivní informace z Chorvatska o drogách, drogové závislosti a o jejich důsledcích, a Chorvatské republice umožní získat informace o osvědčených postupech, díky nimž bude moci lépe chápat podstatu problémů s drogami a bude se s nimi schopna lépe vypořádat.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Drogy jsou dnes jednou z hlavních pohrom naší společnosti. Jedná se o sociálně a kulturně složitý a dynamický problém, který se s použitím nových látek a s novými skupinami zákazníků neustále mění a získává nové podoby. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) bylo založeno v roce 1993 a jeho hlavním úkolem je shromažďovat údaje o drogách a drogové závislosti a připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. Tyto informace jsou zásadní, neboť poskytují základ pro analýzu poptávky po drogách a způsobů jejího snížení, jakož i jevů spojených s trhem s drogami obecně.

Chorvatsko je tranzitní zemí, přes níž se nelegálně pašují drogy ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Pro Evropu je proto velmi důležité, aby Chorvatsko poskytovalo informace o drogách a drogové závislosti a jejich důsledcích. Je také velmi důležité, aby Chorvatsko mohlo získávat informace o osvědčených postupech. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro toto doporučení.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podporuji návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, protože počet úmrtí ve srovnání s loňským rokem klesl u všech drog s výjimkou heroinu a celkově bylo v boji proti užívání drog dosaženo pokroku. Chorvatská republika bude moci získávat informace o osvědčených postupech, chápat podstatu svých problémů s drogami a lépe na ně reagovat.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy paní Serracchianiové o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, protože jsem přesvědčena, že by to mohlo být velmi přínosné pro obě strany. Na jedné straně by nám účast Chorvatska v monitorovacím centru mohla poskytnout rozhodující faktické informace pro podporu našeho úsilí v boji proti ilegálnímu obchodu s drogami, vzhledem k tomu, že Chorvatsko je jednou z hlavních tranzitních cest pro pašování drog do Evropské unie, a na straně druhé by Chorvatsko mohlo využít evropské osvědčené postupy pro řešení a potírání tohoto problému.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože souhlasím s tím, že účast Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je zásadní pro boj proti nedovolenému užívání drog a obchodu s nimi, jak v samotném Chorvatsku, tak v celé EU. Chorvatsko slouží jakožto přímořský stát na vnějších hranicích EU v mezinárodním obchodu s drogami jako tranzitní země, a pro Evropskou unii je proto velmi důležité, aby institucím v této zemi poskytla veškerou nutnou pomoc v boji proti jevu, který konkrétním způsobem ohrožuje zdraví a sociální stabilitu. Chorvatsko se na základě dohody bude podílet na pracovním programu centra, bude plnit cíle stanovené v právních předpisech EU a bude v souladu s požadavky EU na ochranu údajů s EMCDDA sdílet informace.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Chorvatská republika slouží jako významná tranzitní trasa, přes níž se nelegální drogy pašují na cestě z producentských do spotřebitelských zemí. Důkazem toho je významné a velkoobjemové zabavování kokainu v Chorvatsku, většinou spojované s námořní dopravou. Podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) nebyl v Chorvatsku proveden žádný průzkum o užívání nelegálních drog. Nicméně poslední údaje o úmrtích souvisejících s drogami z roku 2008 uvádějí 87 případů. Neustále narůstá množství zabavených drog. Průběžně probíhá vzdělávání policistů a zajišťování potřebného vybavení. Je nicméně třeba výrazně zlepšit vyšetřování a trestní stíhání drogové kriminality.

Chorvatsko zůstává jednou z hlavních tranzitních tras, kudy se do EU přivážejí drogy. Účast Chorvatské republiky na činnosti EMCDDA představuje za těchto podmínek pozitivní vývoj pro celou Unii. Zapojení Chorvatska do pracovního programu centra zahrnuje připojení k Evropské informační síti o drogách a drogové závislosti a výměnu informací s EMCDDA.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Za prvé bych ráda pogratulovala Evropskému monitorovacímu centru pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) za práci, kterou odvedlo s cílem omezit množství drog a výskyt s nimi souvisejících jevů v Evropě. Souhlasím s účastí Chorvatska na činnosti EMCDDA, vzhledem k tomu, že se tato země stala kvůli své strategické poloze součástí tranzitní cesty, po které se pašují drogy, a domnívám se, že přijetí evropského programu povede ke zlepšení zdravotní péče a sociálního smíru na evropské i mezinárodní úrovni.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) hraje důležitou roli při shromažďování dat o drogách a drogové závislosti a přispívá ke shromažďování objektivních, spolehlivých a srovnatelných dat na celoevropské úrovni, které jsou základem pro analýzu poptávky po drogách, způsobů jejího snížení, ale i jevů spojených s trhem s drogami obecně. Této její činnosti se může zúčastnit jakákoliv třetí země, která sdílí zájmy Unie a jejích členských států, pokud jde o cíle a práci EMCDDA. Chorvatsko podalo žádost v roce 2005 a jednání byla úspěšně ukončena v roce 2009. Je důležité, aby tato dohoda byla schválena, neboť Chorvatsko je jednou z hlavních tranzitních cest, kterými jsou nelegální drogy pašované do EU, takže je zcela zásadní, aby se tato země podílela na práci EMCDDA co nejdříve, a to zejména s ohledem na to, že přistoupení Chorvatska do EU se předpokládá na konci roku 2012 nebo na začátku roku 2013. Chorvatsko se napojí na Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti (REITOX) a bude sdílet údaje s EMCDDA, přičemž bude v plné míře podléhat požadavkům na ochranu údajů dle práva Unie a vnitrostátních právních předpisů.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Fenomén drogové závislosti a zejména drogového trhu představuje celosvětovou hrozbu a strašlivou překážku, se kterou se dá jen obtížně bojovat, jelikož se neustále pohybuje a mění. Povaha práce Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je v této oblasti velmi důležitá, neboť umožňuje různým členským státům, aby vytvořily mezinárodní znalostní a informační základnu. Informace jsou důležité pro analýzu a tvorbu strategie pro snížení a boj s drogovými trhy a drogovou závislostí. Chorvatsko v roce 2005 vyjádřilo přání v této klíčové otázce s EU spolupracovat a nyní je čas jeho přání realizovat prostřednictvím jeho začlenění do činnosti EMCDDA, které sídlí v Lisabonu. Návrh uvedený ve zprávě, podle něhož Chorvatsko splňuje závazky vůči EMCDDA a EU, je velmi pozitivní. Hlasuji ve prospěch této zprávy, neboť jsem přesvědčen, že toto spojení mezi Chorvatskem a EU přispěje nejen k účinnějšímu boji proti fenoménu drog a drogové závislosti, ale také k vytvoření větší solidarity mezi EU a Chorvatskem, které je kandidátskou zemí a brzy se stane – alespoň doufám – plnohodnotným členským státem.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlavním úkolem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je sběr dat o drogách a drogové závislosti s cílem připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. EMCDDA je otevřeno účasti jakékoli třetí země, která sdílí zájmy EU. Chorvatsko požádalo o účast v roce 2005. Nyní bude rovněž součástí Evropské informační sítě o drogách a drogové závislosti.

Podle mého názoru tato zpráva také ukazuje na potřebu lepší výměny informací mezi členskými státy a evropskými agenturami a především na nutnost přípravy Chorvatska na potenciální vstup klidnějším způsobem, než jak tomu bylo při „velkém“ rozšíření v letech 2004 a 2007, kdy do EU vstupovaly země střední a východní Evropy.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o účasti Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), neboť jsem přesvědčena, že se jedná o pozitivní krok, neboť se očekává, že Chorvatsko v nejbližší době vstoupí do EU, ale hlavně proto, že spotřeba a obchod s nelegálními drogami jsou globální jevy se závažnými sociálně-ekonomickými a zdravotními následky.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) se zaměřuje na sběr dat o drogách a drogové závislosti za účelem analýzy vývoje užívání drog mezi obyvatelstvem a studia možností podpory politik a opatření zaměřených na snížení spotřeby. Vzhledem k tomu, že je EMCDDA otevřené účasti třetích zemí a že Chorvatsko žádá o účast od roku 2005, a vzhledem k tomu, že zemí prochází tranzitní trasa, přes níž se nelegální drogy pašují ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají, a byl zde ve velkém množství zachycen především kokain, jsem přesvědčen, že připojení Chorvatska k EMCDDA představuje důležitý krok. Hlasuji proto ve prospěch rozhodnutí o podpisu dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Toto doporučení, které vypracovala paní Serracchianiová na základě návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou, se týká zájmu ze strany Chorvatska zapojit se do činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Vzhledem k tomu, že Chorvatsko je jednou z hlavních tras, po níž se pašují drogy do EU a byly zde ve velkém množství zachyceny nedovolené halucinogenní látky – včetně konopí, heroinu, kokainu, extáze a amfetaminů, že chorvatská vláda přijala Národní program prevence drog mezi mládeží, že země usiluje o přistoupení k EU a že jeho přistoupení se očekává v roce 2013, podporuji uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou, aby mohla země navázat spolupráci s EMCDDA se sídlem v Lisabonu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vývoj globální situace v oblasti výroby, obchodu a užívání nelegálních drog je znepokojující. Zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) z roku 2009 potvrdila negativní vývoj situace v souvislosti s drogami jako je kokain, heroin a nové syntetické drogy a v tomto ohledu upozornila na trvale vysokou úroveň spotřeby a spirálovitě zhoršující se trend. Na tento růst mají vliv nesčetné faktory, jež souvisejí i s prohlubováním krize kapitalismu a s jejími sociálními dopady v mnoha zemích. Tato zpráva navrhuje podporu pro dohodu mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o její účasti na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

Bez ohledu na proces přistoupení této země do EU, jeho vývoj a konečný výsledek se navrhuje, že se Chorvatsko bude podílet na činnosti EMCDDA, jelikož vyvíjí úsilí v oblasti vyšetřování a stíhání trestné činnosti související s drogami. Doporučuje se však, aby tyto snahy byly výrazně lepší, vzhledem k tomu, že Chorvatsko je stále jednou z hlavních tras pašování drog do EU. Je důležité, že by přistoupení Chorvatska k EMCDDA, které podporujeme, mohlo přispět k posílení boje proti obchodu s drogami.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přijetím této zprávy dává Parlament podporu dohodě mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o její účasti na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

I když se vstup Chorvatska do EU očekává ve druhé polovině roku 2012 nebo počátkem roku 2013, jak uvádí zpravodaj, mohla by se přijmout jeho účast na činnosti EMCDDA, vzhledem k tomu, že se tato země snaží vyšetřovat a stíhat trestnou činnost související s drogami. Toto úsilí je však třeba podstatně zvýšit, vzhledem k tomu, že Chorvatsko je stále jednou z hlavních tras pašování drog do EU.

Jsme si vědomi toho, že vývoj světové situace v oblasti výroby, obchodu a užívání nelegálních drog je znepokojující. Zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) z roku 2009 potvrdila negativní vývoj situace v souvislosti s drogami jako je kokain, heroin a nové syntetické drogy a upozornila na trvale vysokou úroveň spotřeby a spirálovitě zhoršující se trend.

Doufáme, že toto rozhodnutí přispěje k posílení boje proti obchodu s drogami.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Chorvatská republika je na tranzitní trase, po které se nelegálně pašují drogy ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Významné a velkoobjemové zabavování kokainu v Chorvatsku se většinou spojuje s námořní dopravou. Užívání nelegálních drog a jejich pašování jsou celosvětové jevy, které ohrožují zdraví a sociální stabilitu. A proto, zejména za účelem osvěty v dané problematice a prevence v užívání drog a jiných omamných látek, vítám účast Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Vzhledem k tomu, že Chorvatsko bude důležitým partnerem pro budoucí vztahy Evropské unie se zeměmi bývalé Jugoslávie a že se jedná o klíčovou tranzitní oblast pro pašování drog, vítáme účast této kandidátské země na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Je nezbytné, abychom se mohli setkávat s chorvatskými odborníky v této oblasti a spolupracovat s nimi v boji proti tomuto smutnému jevu, a z toho důvodu hlasuji ve prospěch návrhu.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Jako stínová zpravodajka k této otázce jsem rozhodně hlasovala ve prospěch tohoto usnesení a této dohody, která Chorvatsku umožní podílet se na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, jakož i Evropské informační sítě o drogách a drogové závislosti (REITOX). Proto plně podporuji účast Chorvatska, aby se mohlo aktivně zapojit do řešení tohoto problému, jehož rozsah a devastující účinky jsou v Evropě nebezpečně na vzestupu. Podle statistik centra již 75 milionů Evropanů vyzkoušelo konopí a 14 milionů Evropanů už alespoň jednou zkusilo kokain. Je třeba také poukázat na to, že Chorvatsko je stále jednou z hlavních tranzitních tras, kudy se drogy dostávají do Evropské unie. Tato dohoda tedy nejen že umožní získávat věcné a objektivní informace z Chorvatska o drogách a drogové závislosti a jejich důsledcích, ale také umožní Chorvatsku, aby prostřednictvím těchto výměn informací a osvědčených postupů pochopilo podstatu tohoto jevu a mohlo na něj lépe reagovat.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tuto zprávu, protože, jak víme, hlavním úkolem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost je sběr dat o drogách a drogové závislosti s cílem připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. Informace mají poskytnout základ pro analýzu poptávky po drogách a způsobů jejího snížení, ale i jevů spojených s trhem s drogami obecně. Je stanoveno, že Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je otevřeno účasti jakékoli třetí země, která sdílí zájmy Unie a jejích členských států, pokud jde o cíle a činnost centra. Chorvatská republika požádala v roce 2005 o účast na činnosti centra. Bude se podílet na pracovním programu centra, bude plnit povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, bude napojena na Evropskou informační síť pro drogy a drogovou závislost (REITOX) a bude sdílet údaje s EMCDDA, a to v souladu s požadavky EU na ochranu údajů a vnitrostátními zákony. Bude Evropské unii finančně přispívat na pokrytí nákladů své účasti a bude také zastoupena ve správní radě centra, bez hlasovacího práva do doby, než se stane členem Evropské unie. EMCDDA bude s Chorvatskou republikou zacházet jako s členským státem a přistupovat k ní rovnocenně co se týče napojení na Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti (REITOX) a personálních podmínek.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Drogová závislost je společenský problém, a to jak pro rozvinuté země, tak pro země málo rozvinuté. Chorvatsko se stejně jako jiné země musí potýkat s drogovou závislostí a má v této oblasti velmi přísné zákony. Preventivní práce se provádí hlavně ve školách, protože tato sociální skupina je k drogové závislosti nejvíce náchylná. Chorvatsko má jako kandidátská země na členství v EU povinnost přizpůsobit svůj právní systém systému, který je platný v zemích Evropské unie. Myslím, že účast Chorvatska na práci Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost je velmi důležitá, zejména proto, že Chorvatsko je tranzitní trasou. Nedovolené látky se přes Chorvatsko pašují ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Účast na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost pomůže tomu, aby se v Chorvatsku zavedla nesmírně důležitá protidrogová politika Evropské unie.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Svým dnešním hlasem jsem podpořil doporučení účasti Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Chorvatská republika se tak zapojí do činnosti pracovního programu Evropského centra pro drogy a drogové závislosti. Hlavním úkolem centra je shromažďovat údaje o drogách a drogové závislosti s cílem připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. Tato otázka je jednoznačně velmi důležitá, a to jak pro její významný vliv na ochranu zdraví, tak pro boj proti trestné činnosti spojené s trhem s drogami. Chorvatskem vede jedna z tranzitních námořních tras, kterou běžně používá organizovaný zločin pro pašování nelegálních drog ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Pro nás je tato skutečnost ještě více znepokojující, uvědomíme-li si, že Chorvatsko je další kandidátskou zemí, která se stane členským státem Evropské unie. Doufám proto, že se zapojení Chorvatska do pracovního programu ukáže jako maximálně přínosné.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Tento návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je důležitý, protože Chorvatsko je jednou z hlavních vstupních bran pro drogy v Evropě.

Za účelem efektivního boje proti obchodu s drogami, který ohrožuje nejen Chorvatsko, ale i Evropskou unii, je důležité, aby se Chorvatsko také napojilo na Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti (REITOX) a aktivně a přímo se podílelo na výměně dat s EMCDDA. Tato výměna dat umožňuje vytvořit databázi pro analýzu poptávky po drogách a činností souvisejících s obchodováním s drogami, která je nezbytná pro publikování objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací na celoevropské úrovni.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto dohodu a účast Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Užívání a obchodování s nelegálními drogami jsou celosvětovým jevem, který ohrožuje zdraví a sociální stabilitu. Statistiky ukazují, že přibližně jeden ze tří mladých Evropanů vyzkoušel nelegální drogu a každou hodinu zemře alespoň jeden z našich občanů na předávkování drogami. Na evropské úrovni je také důležité z Chorvatska mít k dispozici věcné a objektivní informace o drogách, drogové závislosti a jejich důsledcích a Chorvatská republika může zároveň získávat informace o osvědčených postupech, aby mohla pochopit podstatu svých problémů s drogami a lépe na ně mohla reagovat.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Oblast samotné drogové problematiky, o které nyní hovoříme, je současnou a zároveň i značně historickou problematikou. Nelegální drogový obchod přesahuje a vždy přesahoval hranice jedné země. Domnívám se, že nastavení kvalitní mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti nelegálnímu obchodování s drogami, a to nejen na evropské úrovni, ale zejména na celosvětové úrovni, by mohlo být jednou cestou ke zlepšení efektivity boje proti tomuto druhu obchodu.

Jako lékař také uvádím, že zneužívání drog může mít ty nejzávažnější a nezvratitelné následky pro lidské zdraví. Podporuji proto efektivní mezinárodní spolupráci v oblasti boje proti nelegálnímu obchodu s drogami či jejich prekurzory a zároveň připomínám nutnost prevence.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Užívání a obchodování s nelegálními drogami jsou celosvětové problémy, které ohrožují zdraví a sociální stabilitu. Chorvatská republika je tranzitní trasou, po které se nelegální drogy pašují ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. V uplynulých deseti letech se navíc postupně zvyšuje počet úmrtí souvisejících s drogami. I přes pokračující vzdělávání policistů a zajištění potřebných zařízení je nutné výrazně zlepšit výsledky vyšetřování a stíhání drogové kriminality. Chorvatsko stále leží na jedné z hlavních tranzitních tras, kudy se do Evropské unie dostávají drogy. Jsme samozřejmě pro, aby byl přijat národní program pro prevenci užívání drog mezi mladými lidmi, jehož cílem je aktualizace stávajících programů. Proto souhlasíme s účastí Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Vzhledem k tomu, že je kandidátskou zemí, která brzy vstoupí do Evropské unie, je zvláště důležité, aby členským státům poskytovala vyčerpávající a objektivní informace o obchodování s drogami, drogové závislosti a o jejich ekonomických a sociálních důsledcích.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Hrozba drog v celé EU nadále vzbuzuje obavy. Čím více zemí se zapojí do boje, tím větší bude šance na úspěch. Proto je účast Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost vítána. Chorvatsko nicméně musí posílit boj proti obchodu s drogami na svém území, protože je i nadále jednou z hlavních tras pašování drog do EU.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Hlavním úkolem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), je sběr dat o drogách a drogové závislosti s cílem připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni.

Chorvatská republika se tedy zapojí do pracovního programu centra, bude napojena na Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti (REITOX) a bude sdílet údaje s EMCDDA. Chorvatská republika je tranzitní zemí pro drogy ze zemí, kde se produkují, a zůstává jednou z hlavních cest, kudy se drogy do EU dostávají.

V roce 2010 nicméně přijala program provádění akčního plánu boje proti zneužívání drog, stejně jako národní program prevence drog mezi mládeží. Kromě toho pokračuje vzdělávání policistů a zajišťování potřebného vybavení.

Díky účasti v EMCDDA a výměně informací bude Chorvatsko schopno porozumět problému a lépe na něj reagovat. Jeho účast je také povzbudivým znamením s ohledem na jeho blížící se vstup do Evropské unie.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Jak je známo, centrum v podstatě pracuje s tvůrci politik na úrovni Společenství a členských států, což přispívá k vytváření strategie pro boj s drogami a poskytování informací veřejnosti. V současné době je pozornost věnována především provádění akčního plánu EU na období 2009–2012, který je zaměřen na posílení evropské spolupráce v boji proti nepřijatelným důsledkům drogové závislosti. Chtěl bych, aby centrum pracovalo nejen na důsledcích, ale i na příčinách drogové závislosti, a tím vyřešilo problém v rané fázi. Hlasoval jsem ve prospěch.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Jsem přesvědčen, že musíme přijmout opatření, a to nejen v rámci Evropské unie, ale i za jejími hranicemi, s cílem snížit užívání drog a omezit poptávku po drogách,  a k tomu použít přísná preventivní opatření pro boj s jevy spojenými s drogovým trhem. V této souvislosti je velmi důležité získat přesné údaje a informace o drogách a drogové závislosti, protože jde o globální jevy, které představují hrozbu pro zdraví, bezpečnost a sociální blaho nás všech. Podporuji účast Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Chorvatsko si klade za cíl stát se plnoprávným členem Evropské unie. Je třeba poznamenat, že Chorvatskem prochází tranzitní trasa, přes kterou je velké množství drog pašováno do jiných zemí. Jsem rád, že Chorvatsko vyvíjí značné úsilí v boji proti obchodování, užívání a prodeji nelegálních drog. Chorvatsko nicméně zůstává jednou z hlavních tras pašování drog do EU. Je proto velmi důležité rychle získávat věcné a objektivní informace o drogách, drogové závislosti a o jejích důsledcích. Dále tím vznikne ideální rámec, skrze nějž Chorvatsko bude moci získávat informace o osvědčených postupech jiných členských států EU při řešení problémů souvisejících s drogami a drogovou závislostí.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vítám účast Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Hlavním úkolem EMCDDA je shromažďovat údaje o drogách a drogové závislosti a připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. Tyto informace slouží jako podklad pro analýzu poptávky po drogách a způsobů jejího snížení, ale i jevů spojených s trhem s drogami obecně. Chorvatsko slouží stejně jako některé další evropské země jako tranzitní trasa, po které se nelegální drogy pašují ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Významné a velkoobjemové zabavování kokainu v Chorvatsku se většinou spojuje s námořní dopravou. Přijetím této zprávy se Chorvatsko začne zapojovat do pracovního programu centra a bude sdílet data s EMCDDA, v souladu s požadavky Unie na ochranu údajů a vnitrostátními právními předpisy. Dohoda stanoví finanční příspěvky pro Unii na pokrytí nákladů na jeho účast.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) EMCDDA (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost) bylo založeno v roce 1993  a jeho hlavním úkolem je shromažďovat data o drogách a drogové závislosti za účelem přípravy a zveřejňování objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací na celoevropské úrovni. Informace centra slouží jako základ pro analýzu poptávky po drogách, které se dostávají do EU, a všech jevů spojených s trhem s drogami, aby bylo možné vyřešit, jak nejlépe proti těmto problémům bojovat. Centrum je otevřeno účasti jakékoli třetí země, která sdílí zájmy Unie a jejích členských států, pokud jde o jeho cíle a práci. Chorvatsko požádalo o připojení k činnosti centra v roce 2005 a v roce 2006 Rada zmocnila Komisi k zahájení jednání s Chorvatskou republikou. Ta skončila v červenci 2009 kladným výsledkem, jenž se projevil parafováním dohody.

Dohoda byla následně v prosinci 2009 revidována v souvislosti s Lisabonskou smlouvou. Je třeba zdůraznit, že Chorvatsko je již součástí REITOX, Evropské informační sítě o drogách a drogové závislosti. Z výše uvedených důvodů a za účelem dalšího zlepšení spolupráce s nečlenskými zeměmi EU jsem hlasoval ve prospěch zprávy.

  Fiorello Provera (EFD), písemně. – (IT) Chorvatsko požádalo o vstup do Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost v roce 2005. Vzhledem k tomu, že tato země leží na jedné z hlavních tras pašování drog do Evropské unie, považuji za důležité získávat věcné a objektivní informace z Chorvatska týkající se těchto problémů. Považuji proto stanovisko zpravodaje za zcela přijatelné a podporuji toto doporučení.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Chorvatská republika požádala, aby se mohla podílet na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), vytvořeného v roce 1993, jenž sídlí v Lisabonu. Země se mimořádně zajímá o boj proti pašování drog: kromě toho, že má problémy s domácí politikou, slouží jako vstupní cesta pro pašování těchto výrobků do EU. Chorvatsko v boji proti drogové závislosti a obchodu s drogami již přijalo opatření k řešení těchto problémů na národní úrovni, a to jak pokud jde o prevenci spotřeby, tak v rámci podpory vyšetřování trestné činnosti související s drogami. Je zde tedy oboustranný zájem na přistoupení Chorvatska k EMCDDA. Nicméně, vzhledem k tomu, že ještě není členským státem, je nutné definovat jeho postavení – jeho práva na účast i to, jaké by mělo mít úkoly – v souvislosti s EMCDDA.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V roce 2006 jsme podpořili mandát EMCDDA. Pokud jde o konkrétní situaci v Chorvatsku, to slouží jako tranzitní trasa, po které se nelegální drogy pašují ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Významné a velkoobjemové zabavování kokainu v Chorvatsku se většinou spojuje s námořní dopravou. V uplynulých deseti letech se v Chorvatsku postupně zvyšuje počet úmrtí. Většina (77,1 %) případů úmrtí je spojena s opiáty. V roce 2008 činil celkový počet hlášených trestných činů souvisejících s drogami 7 168. V roce 2009 se v Národním institutu drogové závislosti léčilo celkem 7 934 osob. Počet zadržení se ve srovnání s předchozím rokem snížil u všech drog kromě heroinu a obecně bylo v boji proti zneužívání drog dosaženo pokroku. Protidrogové právní předpisy Chorvatska jsou obecně podobné jako u členských států EU.

Zpravodaj nicméně uvádí, že od roku 2010 musí každá terapeutická komunita poskytovat Úřadu pro drogy údaje o léčených pacientech. Bylo by dobré získat více informací o rozsahu této povinnosti. Je to však otázka vnitrostátní právní úpravy, ne této dohody.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, protože ochranu zdraví evropských občanů a sociální stability považuji za prioritu, kterou je třeba mít na paměti v rámci boje proti nedovolenému užívání drog a obchodu s nimi. Chorvatsko se nachází na jedné z hlavních dopravních tras pro vstup drog do Evropské unie. Díky účasti Chorvatska na pracovním programu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost bude mít Evropská unie konkrétní informace o obchodu a užívání drog v Chorvatsku a Chorvatsko bude moci porozumět rozsahu svých problémů spojených s drogami a přijmout osvědčené postupy pro jejich řešení. Řádný právní základ pro jeho účast lze navíc nalézt v článku 21 nařízení (ES) č. 1920/2006 o založení Centra, jenž otevírá dveře centra třetím zemím, které sdílejí jeho cíle a zájmy.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která zapojuje Chorvatsko do boje proti drogám v EU.

  Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Cílem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost je shromažďovat údaje o drogové problematice (prodej, trh, použití) a šířit je v členských státech, aby mohly lépe analyzovat a na tento problém reagovat. Proto plně podporuji účast Chorvatska na činnosti centra tak, aby mohlo hrát aktivní roli v řešení tohoto problému, jehož rozsah a devastující účinky se v Evropě nebezpečně zvyšují.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Dohoda mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou představuje účinný prostředek pro EU a Chorvatsko, jak snížit obchod a zabránit obchodování a spotřebě drog na základě sdílení dat a zkušeností v souvislosti s drogami a jejich zneužíváním, a rovněž vzhledem k tomu, že každou hodinu zemře jeden občan EU na předávkování. V úvahu je třeba vzít skutečnost, že Chorvatsko přistoupí k Evropské unii v roce 2012 nebo 2013 a že v důsledku své zeměpisné polohy představuje pro drogové dealery vhodné překladiště.

Zpráva: Sophie Auconie (A7-0077/2011)

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu paní Auconiové. Vítám tento návrh, kterým se rozšiřuje oblast působnosti nařízení o přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti. Území členských států, které se připravují na zavedení jednotné měny, musí být zahrnuto do systému přepravy hotovosti. Je třeba, aby v rámci eurozóny bylo možno uzavřít smlouvu s tou společností provádějící přepravu hotovosti, která nabízí nejlepší cenu, a to i když sídlí v jiném členském státě. To umožní zajistit nejúčinnější způsob shromažďování a dodávání hotovosti a poskytování hotovostních služeb. V budoucnu bude euro vyžadovat stále větší počet subjektů přepravujících hotovost v období, které předchází přechodu na tuto měnu. Kromě toho mnohé členské státy eurozóny uzavřely nebo mohou chtít uzavřít dohody o výrobě bankovek a ražbě mincí v zahraničí.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podporuji zprávu o návrhu nařízení Rady týkající se rozšíření oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi jednotlivými členskými státy eurozóny, protože oceňuji myšlenku zahrnout do působnosti návrhu nařízení o přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny území členských států, které se připravují na zavedení eura, neboť v období předcházejícím přijetí měny euro obvykle narůstá potřeba přepravy eurohotovosti.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s rozšířením oblasti působnosti návrhu nařízení o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi jednotlivými členskými státy eurozóny na území členských států, které se připravují na zavedení eura.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Cílem tohoto návrhu je rozšíření oblasti působnosti návrhu nařízení o přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi jednotlivými členskými státy (hlavní návrh) na území členských států, které se připravují na zavedení eura, neboť v období předcházejícím přijetí eura obvykle narůstá potřeba přepravy eurohotovosti. Toto rozšíření působnosti vítám (i když je třeba konstatovat, že právním základem je zde článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, což znamená, že Evropský parlament má pouze pravomoc vydávat souhlasné stanovisko).

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, neboť se domnívám, že oblast působnosti tohoto nařízení je třeba rozšířit na území všech členských států, které se připravují na zavedení eura. Toto rozhodnutí přispěje k harmoničtějšímu přechodu na euro a zároveň přiměřeně reaguje na zvýšenou potřebu přeshraniční přepravy eurohotovosti v období předcházejícím přijetí této měny.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím se zpravodajkou v návaznosti na její původní zprávu o rozšíření působnosti nařízení týkající se profesionální přeshraniční přepravy eurohotovosti na území členských států, které se připravují na zavedení eura.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Cílem tohoto nařízení je zjednodušit regulační omezení tak, aby eurobankovky a euromince mohly snáze obíhat mezi členskými státy a aby v rámci eurozóny byla zároveň zajištěna vysoká úroveň profesionality a bezpečnosti. Je vhodné rozšířit rozsah působnosti tohoto nařízení, protože v období, které předchází zavedení měny euro v členských státech eurozóny, dochází ke zvýšené potřebě přepravy eurohotovosti.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jejímž cílem je rozšířit rozsah působnosti návrhu nařízení týkající se přeshraniční silniční přepravy

eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny (hlavní návrh) na území členských států, které se připravují na zavedení eura, protože v období předcházejícím přijetí této měny obvykle dochází ke zvýšené potřebě přepravy eurohotovosti.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Považuji za vhodné rozšířit rozsah působnosti nařízení týkající se přeshraniční silniční přepravy eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny a uplatnit jeho ustanovení na území členských států, které se připravují na zavedení euroměny. Je třeba konstatovat, že v zemích, které se chystají změnit měnu, se objevuje výrazná potřeba služeb zaměřených na přepravu eurohotovosti. V důsledku toho musíme zlepšit kvalitu přepravních služeb a vytvořit příznivé podmínky pro společnosti zajišťující přepravu eurohotovosti s cílem poskytovat služby rychle a účinně. Kromě toho vzhledem k charakteru přepravovaného zboží a jeho hodnotě je velmi důležité, aby se hotovost bezpečně dostala ke koncovému příjemci.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Eurobankovky a euromince jsou skutečně celoevropským platebním prostředkem, neboť eurozóna v současné době zahrnuje 16 členských států. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní předpisy jednotlivých zemí mohou být vzájemně neslučitelné, je pro profesionální společnosti zajišťující přepravu eurohotovosti obvykle velmi nesnadné přepravovat eurohotovost mezi jednotlivými členskými státy eurozóny, což znamená, že tato přeprava je v současnosti velmi omezená. V důsledku toho výrazně vzrostla poptávka po přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti.

Tento nový návrh nařízení usiluje o rozšíření rozsahu působnosti nařízení o přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny na území členských států, které se připravují na zavedení eura. Hlavní návrh spočívá v rozšíření rozsahu působnosti nařízení o přeshraniční přepravě mezi členskými státy eurozóny a zároveň zohledňuje zvýšenou potřebu přepravy eurohotovosti v období předcházejícím přijetí eura jako národní měny nových členských států. Z těchto důvodů a v zájmu jasné právní úpravy této problematiky jsem hlasoval ve prospěch dotyčného nařízení.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, protože se domnívám, že rozsah působnosti nařízení o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti by měl být rozšířen na území zemí, které se chystají zavést novou jednotnou měnu. V období předcházejícím zavedení jednotné měny na svém území mají tyto státy obvykle zvýšenou potřebu eurohotovosti, která jim umožní zapojit se rychle a v plném rozsahu do obchodu v rámci EU, a tím se na něm plně podílet.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, jejíž ustanovení umožňují přepravovat do zemí, které se připravují na přijetí eura, větší objem eurohotovosti, a uspokojit tak poptávku. Podpořila jsem tuto zprávu, protože zvyšuje bezpečnost a odbornou přípravu pracovníků, kteří eurohotovost přepravují.

  Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Hlasovala jsem ve prospěch návrhu nařízení Rady, který se týká rozšíření oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady o profesionální přeshraniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny. Hlasovala jsem pro něj, protože se domnívám, že rozšíření působnosti tohoto nařízení je nezbytné a vyřeší problémy v souvislosti s bezpečností pracovníků odpovědných za přepravu.

Zpráva: Silvia-Adriana Ţicău (A7-0084/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji ve prospěch dotyčné zprávy vzhledem k tomu, že družicové navigační systémy by měly zajišťovat interoperabilitu mezi různými systémy. Komise by zase měla zajistit odpovídající úroveň financování. Je třeba uvést také to, že z 15 opatření obsažených v akčním plánu Komise by devět mělo okamžité použití.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy naší kolegyně paní Ţicăuové o dopravních aplikacích globálních navigačních satelitních systémů. V podstatě jsem pro využití funkcí GNSS pro různé způsoby přepravy a řádné provádění výzkumu a financování v této oblasti.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Dne 14. června 2010 zveřejnila Komise svůj Akční plán globálních družicových navigačních systémů (GNSS), který zahrnoval 24 konkrétních doporučení, jaká opatření přijmout. Akční plán byl vypracován s ohledem na celkové nasazení globálních družicových navigačních systémů, a zejména s ohledem na rozvoj a použití EGNOS (Evropská služba pro geostacionární navigační pokrytí). Unie spustila projekt EGNOS (a Galileo) s cílem poskytovat signály výlučně pro civilní využití a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních měl možnost obstát v konkurenci na tomto neustále rostoucím strategickém trhu. Současný evropský 25% podíl nenaplnil očekávání. EGNOS bude nabízet více možností (EGNOS je desetkrát přesnější než GPS), až bude v roce 2013 uveden do provozu systém Galileo. Komise má nejlepší předpoklady k tomu, aby koordinovala provádění akčního plánu s cílem zamezit zdvojování činností na úrovni členských států a zajistit celkový pokrok v různých oblastech politiky Unie, kde se GNSS používá. Vzhledem k tomu, že EGNOS bude znamenat značný hospodářský přínos, pokud bude plně rozvinut a nasazen, Komise by měla pro tuto oblast stanovit jasné priority, včetně provozu EGNOS na celém území Unie, a zajistit odpovídající investice do souvisejícího výzkumu a technologického rozvoje.

  Adam Bielan (ECR), písemně. – (PL) Dynamický rozvoj družicových navigačních systémů v posledních letech je výsledkem technologického pokroku i potřeb trhu. Dnes se tyto systémy používají všude, v každém druhu dopravy. Vzhledem k pokračujícímu rozšiřování tohoto odvětví se předpokládá, že do roku 2025 dosáhne hodnota evropských systémů 30 miliard EUR. Projekty Evropské unie EGNOS a Galileo mohou přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ve všech oblastech tohoto odvětví služeb, protože jsou výrazně lepší a přesnější než systém GPS a zároveň jsou s ním slučitelné. Bohužel systém EGNOS dosud nepokrývá východní a jižní země Unie. V souvislosti s jeho dalším rozvojem se proto rozšíření jeho rozsahu jeví jako zásadní. Další dosud nevyjasněnou otázkou je způsob financování údržby systému Galileo. Náklady se odhadují přibližně na 800 milionů EUR ročně. Z výše uvedených důvodů jsem se hlasování o této zprávě zdržel.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podporuji zprávu o využití globálních družicových navigačních systémů v dopravě – krátkodobá a střednědobá politika EU, protože trh navigačních systémů je obrovský. Návrh pomůže zabránit zdvojování na úrovni členských států a zajistí celkový pokrok v rozmanitosti oblasti politiky EU v tomto odvětví. Celkově evropský navigační systém (10krát přesnější než GPS) významně zvýší bezpečnost a přispěje k dosažení environmentálních cílů v silniční dopravě a plynulejšímu silničnímu provozu vzhledem k možnosti vybírání mýtného.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Zaujala jsem obezřetný přístup a rozhodla jsem se, že pokud jde o zprávu paní Ţicăuové, zdržím se hlasování. I když Akční plán o globálních družicových navigačních systémech by mohl být považován za strategický s cílem poskytovat signály výlučně pro civilní účely a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních dokázal obstát v konkurenci se svým podílem na rostoucím trhu, je tu ještě mnoho zásadních nevyřešených otázek. Mezi ně patří možná rizika při ochraně údajů, a zejména nejistota v souvislosti s hrazením ročních nákladů na údržbu systému Galileo, které se odhadují zhruba na 800 milionů EUR. Nejasnosti v otázce finanční udržitelnosti projektu, který je pro evropské hospodářství tak důležitý, a rovněž však velmi náročný, vyžaduje opatrný, objektivní přístup.

  Philippe Boulland (PPE), písemně. – (FR) Cílem usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2011 je vyzvat Evropskou komisi, aby přijala cílené opatření na podporu rozvoje globálních družicových navigačních systémů. Evropské projekty GNSS (globální družicový navigační systém) a Galileo jsou přímými konkurenty amerického systému GPS. Od této chvíle budou tyto projekty usnadňovat každodenní život. Představují přidanou hodnotu, a to nejen pro evropský průmysl, ale také pro evropskou dopravu, a proto je plně podporuji. Budou mít mnoho řetězových účinků, např. na civilní letectví, řídicí systémy letového provozu budou bezpečnější, nebo na silniční provoz, kdy tento systém prostřednictvím družicového sledování tísňového volání a sledování silničního provozu usnadní výběr poplatků a zvýší bezpečnost. Vytvořením této evropské služby se všechny tyto oblasti zlepší. Hlasoval jsem pro toto usnesení s cílem vyvíjet tlak na evropské a vnitrostátní orgány a zabránit zpoždění, kvůli němuž Evropa každým dnem přichází o nekonečné možnosti.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS) načrtává kroky, které jsou nezbytné k tomu, aby GNSS překonal kritický bod zaručující úspěch projektu. Je důležité, aby plán neuvízl v přemíře iniciativ a neustrnul na pouhých konzultacích a byl do roku 2013 skutečně proveden. Systém EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí) musí pokrývat celou Evropskou unii a měl by být rozšířen na severní, východní a jihovýchodní Evropu. Aby byl plně efektivní pro dopravní účely, musí zahrnovat nejen celou Unii, ale i naše nejbližší sousedy. V oblasti civilního letectví by měl být podporován jeho vývoj a používání aplikace EGNOS pro přistávací manévry. Jedná se o strategickou podmínku pro skutečné vytvoření jednotného evropského nebe. Značný potenciál pro využití EGNOS a GNSS představuje také oblast bezpečnosti, životního prostředí a plynulejšího provozu v silniční dopravě, protože je lze využívat pro vybírání mýtného.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro politiku dopravních aplikací globálních družicových navigačních systémů, což přispěje, domnívám se, k lepšímu řízení dopravy a logistiky a také systémů sledování. Vzhledem k vysokému podílu tohoto odvětví na světovém trhu, který bude růst i v příštích letech, bych chtěla zdůraznit, jak je důležité vytvářet podmínky pro konkurenceschopnost evropského průmyslu.

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Podle současných odhadů se předpokládá, že globální družicové navigační systémy přinesou v následujících 20 letech evropskému hospodářství 55 až 63 miliard EUR. Tyto aplikace, které dnes většinou používají americký systém GPS, tvoří přibližně 6 % celkového HDP Evropské unie.

Vzhledem k tomu jsem hlasovala pro zprávu z vlastního podnětu paní Ticăuové vyzývající Komisi, aby zajistila odpovídající financování rozvoje aplikací využívajících evropské globální družicové navigační systémy EGNOS a Galileo. Je třeba především usnadnit přístup malých a středních podniků k těmto finančním prostředkům s cílem podpořit inovace založené na těchto evropských systémech.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť se domnívám, že uplatnění navrhovaného Akčního plánu pro globální družicový navigační systém (GNSS) přispěje k vytvoření dopravní sítě, která bude díky bezpečnějším, ekologičtějším a úspornějším způsobům dopravy účinnější.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Globální navigační systémy jsou v odvětví dopravy běžnou součástí života a ve světě, který stále více funguje jako součást sítě a kde rozhodující je obchod a rychlá komunikace, jejich význam poroste. Obchodní přednosti a hodnota těchto systémů jsou zjevné a Evropa má pochopitelně zájem, aby těchto řešení měla co nejvíce a aby fungovaly nezávisle na třetích stranách. Akční plán předložený Komisí představuje návrhy budoucího přístupu EU k těmto otázkám a umožňuje nastolit téma uceleným a jednotným způsobem. Způsob financování těchto systémů vyžaduje zvláštní přísnost, aby nedošlo k plýtvání, a nezbytná je také vynalézavost při získávání podpory a partnerů. Věřím, že Unie si přesto dokáže zajistit nezávislé globální navigační systémy a plně využije svých možností s cílem podpořit posilování hospodářství a zvýšit zaměstnanost a bezpečnost dopravy.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva vypracovaná paní Ţicăuovou se týká uplatnění družicových navigačních systémů v dopravě v rámci Unie a následovala po zveřejnění Akčního plánu Komise pro globální družicový navigační systém (GNSS) dne 14. června 2010. Od roku 2000, kdy se začal globální polohový systém (navigace GPS) využívat, zažívá celé odvětví obrovský rozmach. Předpokládá se, že jeho hodnota na světovém trhu odhadovaná v roce 2008 na 124 miliard EUR vzroste do roku 2025 na 230 miliard EUR. Evropská unie si nemohla dovolit v této družicové navigační technologii zůstat pozadu, a vyvinula proto svou Evropskou službu geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS), předchůdce systému Galileo, který by měl být uveden do provozu v roce 2013 a který bude desetkrát přesnější než GPS. Očekává se, že v blízké budoucnosti bude možno dosáhnout přesnosti až 45 centimetrů. Blahopřeji zpravodajce a vítám přijetí této zprávy, pro kterou jsem hlasoval, neboť Unii umožní zvýšit její podíl na trhu a povzbudí konkurenceschopnost Evropy na strategickém a rostoucím trhu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Globální družicové navigační systémy (GNSS) mají důležité a velmi užitečné uplatnění ve všech druzích dopravy. Mimo jiné zajišťují větší bezpečnost dopravy, větší šetrnost k životnímu prostředí a větší hospodárnost. GNSS mohou hrát zásadní úlohu také v podpoře a propagaci využívání tzv. inteligentních dopravních systémů. Některými z těchto aspektů se zpravodajka zabývá. Nicméně stejně jako v případě jiných technologií nelze praktické výsledky aplikací GNSS oddělovat od jejich hospodářského a sociálního rámce a od cílů a účelů, kterým slouží. To platí obecně, a v tomto odvětví zvlášť. Není proto divu, že zpráva navrhuje, aby tento systém pomohl vytvořit například i jednotné evropské nebe. Od tohoto návrhu se chceme distancovat. Souhlasíme s tím, aby GNSS podporoval vývoj, modernizaci a rozšíření veřejných služeb, a to zejména v oblasti dopravy. Je třeba provést komplexní analýzu GNSS ve všech nejrůznějších rozměrech jeho uplatnění. V tomto případě si klademe otázku, kde jsou hranice možného použití těchto programů v souvislosti s předpokládaným hospodářským soutěžením mezi Evropskou unií a Spojenými státy, a to s ohledem na funkčnost a účinnost těchto systémů.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Globální družicové navigační systémy (GNSS) mají důležité a velmi užitečné uplatnění ve všech druzích dopravy. Mimo jiné zajišťují větší bezpečnost dopravy, větší šetrnost k životnímu prostředí a větší hospodárnost. GNSS mohou hrát zásadní úlohu také v podpoře a propagaci využívání tzv. inteligentních dopravních systémů. Nicméně praktické výsledky aplikací GNSS, stejně jako v případě jiných technologií, nelze oddělovat od jejich hospodářského a sociálního rámce a od cílů a účelů, kterým slouží. Není proto divu, že zpráva navrhuje, aby tento systém pomohl vytvořit například i jednotné evropské nebe. Od tohoto návrhu se chceme distancovat.

Souhlasíme s tím, aby globální družicový navigační systém podporoval vývoj, modernizaci a rozšíření veřejných služeb, a to zejména v oblasti dopravy.

Je třeba provést komplexní analýzu tohoto systému ve všech nejrůznějších rozměrech jeho uplatnění. V tomto případě si klademe otázku, kde jsou hranice možného použití těchto programů v souvislosti s předpokládaným hospodářským soutěžením mezi Evropskou unií a Spojenými státy, a to s ohledem na funkčnost a účinnost těchto systémů

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) V červnu 2010 Komise zveřejnila Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS), který zahrnoval 24 konkrétních doporučení. Tento akční plán byl vypracován v době, kdy se zaváděly globální družicové navigační systémy, konkrétně systém EGNOS (Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací). Družicové navigační systémy by měly zajistit součinnost mezi různými systémy a měly by být použitelné rovněž v osobní a nákladní dopravě. Domnívám se, že Komise by měla podniknout kroky potřebné na koordinaci provádění akčního plánu a na zajištění pokroku v těch oblastech politiky EU, kterých se uplatnění GNSS týká.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) I když s některými aspekty návrhu paní Ţicăuové souhlasíme, v mnoha dalších nemáme jasno. K nim patří otázka, jakým způsobem budou financovány náklady na údržbu systému Galileo odhadované na 800 milionů EUR ročně, poté co systém bude uveden do provozu, dále možná rizika ochrany údajů v souvislosti s využitím aplikací a služeb globálního družicového navigačního systému a naléhavá potřeba dodatečných finančních prostředků na zajištění rychlého úspěchu operací spojených s Evropskou službou geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS) a systémem Galileo. Z těchto důvodů by tento návrh neměl být odmítnut, ale já ho nemohu plně podpořit.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Přijetí této zprávy je důležitým krokem vpřed, neboť vytváří předpoklady pro obecné zavedení globálních družicových navigačních systémů, konkrétně pro vývoj systému EGNOS, který měl připravit půdu pro uplatnění systému Galileo. Také jsem jí dala svůj hlas, protože umožní přijmout konkrétní opatření, která umožní rozvoj dopravy v Evropě, budou mít velký dopad na bezpečnost a otázky životního prostředí a zlepší podmínky pro plynulost silničního provozu.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, protože dne 14. června 2010 Komise zveřejnila svůj Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS), který zahrnoval 24 konkrétních doporučených opatření. Akční plán byl vypracován s ohledem na obecné zavedení globálních družicových navigačních systémů, a to konkrétně vývoj a použití systému EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí). EGNOS je předchůdcem systému Galileo. GNSS jsou důležité pro rozvoj inteligentních dopravních systémů (ITS), protože ITS umožňují účinnější, čistší a bezpečnější dopravní řešení, a řádné provádění řady služeb ITS vyžaduje plně funkční systémy GNSS. Systémy EGNOS a Galileo představují významný příspěvek k řízení silničního provozu a v tomto odvětví je třeba vést osvětovou kampaň zaměřenou na větší využití možností, které poskytují při výběru poplatků, elektronickém volání, elektronické rezervaci míst pro bezpečné parkování nákladních vozidel a sledování pohybu vozidel v reálném čase, což přispívá k bezpečnější silniční dopravě, která je šetrnější k životnímu prostředí.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu je důležitý, neboť GNSS (globální družicové navigační systémy) je možno použít pro všechny druhy dopravy (pozemní, námořní a leteckou), kde umožňuje účinnější fungování provozu, podporuje hospodářský růst a snižuje znečištění. GNSS je zároveň součástí klíčových inovačních záměrů v rámci strategie EU 2020. Je nutno zajistit vyšší roční částku finančních prostředků, než je vyčleněna v současné době, aby byl tento globální navigační systém uplatňován odpovídajícím a jednotným způsobem ve všech členských státech Unie.

Tento návrh usnesení navrhuje, mimo jiné, přidělení prostředků na výzkum a vývoj nových aplikací GNSS, které lze použít v oblastech, jako je změna klimatu, zemědělství, civilní obrana, systém varování před přírodními katastrofami atd. V neposlední řadě rozvoj systému GNSS na úrovni EU zajišťuje nezávislost Evropské unie na obdobných navigačních systémech mimo Unii.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému GNSS (KOM(2010)308), jehož cílem je podpora rozvoje dalšího využití prostřednictvím certifikace, standardizace a koordinace s průmyslovým odvětvím a jinými zeměmi a také šířením informací, zvyšováním informovanosti, prováděním regulačních opatření a navýšením finančních prostředků.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Zveřejněním Akčního plánu pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS) a rozvojem a zavedením EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí) se Evropská unie snažila upozornit na civilní využití a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních dokázal obstát v konkurenci na tomto rychle rostoucím strategickém trhu. Souhlasíme se zacíleným akčním plánem vypracovaným Komisí, který zahrnuje 15 odvětvových opatření, z nichž devět má okamžité a důležité uplatnění v dopravě, zejména pokud jde o propagaci systému EGNOS v třetích zemích. Má-li být ovšem tento systém pro dopravní účely skutečně účinný v plném rozsahu, musí překročit hranice Evropy a zahrnovat i naše blízké sousedy. Prioritou by proto mělo být jeho rozšíření na severní, východní a jihovýchodní Evropu. V oblasti civilního letectví vyzýváme členské státy, aby se přednostně zaměřily na postupy a služby založené na systému EGNOS s cílem vytvořit jednotné evropské nebe. Je také zřejmé, že systémy EGNOS a GNSS obecně mohou významně přispět ke zvýšení bezpečnosti a k ochraně životního prostředí. K dosažení těchto cílů budeme potřebovat odpovídající investice do evropského výzkumu a vývoje.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Je načase, aby Komise koordinovanným prováděním akčního plánu zamezila zdvojování činnosti mezi členskými státy a zajistila celkový pokrok v mnoha různých oblastech použití na úrovni Unie pro aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS). Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS) by měla zahrnovat celou Evropskou unii a hlavním úkolem by mělo být její rozšíření do jižních, východních a jihovýchodních regionů Evropy. K tomu, aby byla tato Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí z hlediska dopravy skutečně plně účinná, musí pokrývat celou Evropu, a dokonce i území mimo ni, tedy naše nejbližší sousedy. V oblasti civilního letectví musí členské státy podporovat rozvoj a využívání přistávacích manévrů založených na EGNOS, které stejně jako služby na základě ENGOS musí být certifikovány, a to přednostně pro civilní leteckou dopravu. Jedná se o strategický požadavek vytvoření skutečně jednotného evropského nebe. Je také zřejmé, že systémy EGNOS a GNSS mohou významně přispět k silniční bezpečnosti a k dosažení cílů v oblasti životního prostředí a plynulejšímu provozu na pozemních komunikacích vzhledem ke své dostupnosti v systémech pro výběr silničního mýtného. Musíme najít způsoby jak tento systém financovat.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS) jsou ústřední a klíčovou složkou činnosti ve všech oblastech, které souvisejí s dopravou, a jejich účinné fungování zajišťuje bezpečnější, ekologičtější a úspornější dopravu.

Evropská unie nemůže být i nadále odkázána na systémy, které byly původně vyvinuty v jiných zemích pro jiné účely. Vzhledem k vysoké přidané hodnotě, kterou projekty GNSS a Galileo vytvářejí pro průmyslovou politiku Unie, je nutné zajistit jejich úspěch. Cílený akční plán představuje ten nejlepší způsob jak vnést nový impuls a významně přispět k dosažení cílů v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí a také k plynulejšímu provozu silniční dopravy.

Kromě toho družicové navigační systémy musí umožňovat interoperabilitu s různými systémy včetně těch tradičních. Rozšíření rozsahu EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí) by mělo být prvořadým úkolem. Tento systém je proto nutno rozšířit na celou Evropu, i na země evropsko-středomořského partnerství a také na Blízký východ a Afriku. A konečně, Komise by měla navrhnout opatření, která zajistí přiměřenou úroveň financování, aniž by se zkrátily ostatní finanční prostředky určené na dopravní politiku.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Družicové navigační systémy by měly zajišťovat interoperabilitu mezi různými systémy a měly by také umožňovat kombinované použití ve službách civilní i nákladní dopravy. Proto jsem hlasoval pro.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení týkající se politiky Evropské unie v krátkodobém a střednědobém horizontu v oblasti dopravních aplikací globálních družicových navigačních systémů, a to především proto, že v celé Unii je třeba věnovat velkou pozornost projektům GNSS a Galileo v odvětví dopravy. Zvláštní roli zde hraje Komise zavádějící regulační mechanismus, který by měl odstranit různé byrokratické a jiné překážky a umožnit hladké a účinné provádění těchto projektů. Dále je velmi důležité zajistit pro tyto projekty odpovídající a dostatečné finanční prostředky, a to na základě kritérií transparentnosti a proporcionality, přičemž se musí věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům. Musíme podporovat využívání systémů EGNOS a Galileo v civilním letectví, a přispět tak k vytvoření výzkumného programu jednotného evropského nebe ATM a zároveň usnadnit jeho provádění. Je velmi důležité, aby evropské programy družicových rádiových navigačních systémů byly přizpůsobeny multimodálním službám a používány na území celé Evropy, nejen v některých zemích, protože účinné provádění uvedených programů by zlepšilo účinnost nákladní dopravy a přispělo k řešení řady otázek v oblasti bezpečnosti dopravy a ochrany životního prostředí.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Ţicăuové, neboť se domnívám, že nové technologie, jako jsou družicové navigační systémy, které se stále více rozšiřují a jsou přínosem pro celou společnost, by měly být využity v odvětví dopravy. V globálním světě, ve kterém žijeme, musí Unie přizpůsobit své politiky potřebám různých odvětví a vytvořit globální družicový navigační systém dokonale slučitelný s dobře známým systémem GPS s cílem poskytovat okamžité informace s vyloučením jakéhokoli omylu. Vzhledem k prosperujícímu trhu a odhadovanému obratu více než 200 miliard EUR v příštích 10 letech potřebuje družicová navigace dostatečné finanční prostředky na podporu svého rozvoje v praxi.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Dne 14. června 2010 zveřejnila Komise svůj Akční plán pro aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS), který doporučoval přijetí 24 konkrétních opatření. Od chvíle, kdy bylo prostřednictvím amerických družic poprvé využito služeb globálního polohového systému GPS, zažívá celý systém obrovský rozmach. Jeho hodnota na světovém trhu se v roce 2008 odhadovala na 124 miliard EUR a předpokládá se, že do roku 2025 dosáhne 230 miliard EUR. Z toho 20 % představují inteligentní dopravní systémy (ITS) a 5 % bezpečnostní aplikace včetně dopravních bezpečnostních aplikací. Cílem tohoto projektu je poskytovat signály výlučně pro civilní využití a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních měl možnost obstát v konkurenci na tomto rostoucím strategickém trhu. Současný 25% podíl Evropy na trhu nesplňuje očekávání. Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí. EGNOS je slučitelný s GPS, bude však nabízet více možností, až bude v roce 2013 uveden do provozu systém Galileo. EGNOS je desetkrát přesnější než je v současnosti GPS. Tyto aspekty mají bezprostřední a významné důsledky pro dopravu včetně pokročilých asistenčních systémů pro řidiče, a proto hlasuji pro.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Odvětví globálních družicových navigačních systémů zaznamenalo od roku 2000, kdy byly tyto systémy poprvé použity ve Spojených státech, silný rozmach. Jejich hodnota na světovém trhu v roce 2025 se odhaduje na 230 miliard EUR, z nichž 20 % budou tvořit inteligentní dopravní systémy a 5 % bezpečnostní aplikace.

V červnu 2010 zveřejnila Komise Akční plán pro aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS), konkrétně evropského systému EGNOS. Tento akční plán zahrnuje také 24 konkrétních doporučení, jaká opatření přijmout. Pokud se má systém EGNOS dále rozvíjet, prvořadým úkolem musí být opatření navrhovaná v akčním plánu a je nutno uvolnit odpovídající investice a finanční prostředky na výzkum a vývoj. Vzhledem k nedostatečné výši finančních prostředků, které Evropa poskytuje malým a středním podnikům na účast v tomto výzkumném projektu spadajícím do sedmého a osmého rámcového programu, to komerční subjekty příliš nepřitahuje. Na podporu dalšího rozvoje systému EGNOS a v zájmu zajištění dostatečného financování systému z evropských fondů jsem hlasoval pro návrh.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – Akční plán Komise pro globální družicové navigační systémy ukazuje, že na trhu existuje obrovská poptávka, která do roku 2025 podle odhadů dosáhne hodnoty 230 miliard EUR. V této oblasti se však Evropě nedaří celosvětově konkurovat a náš aktuální tržní podíl 25 % nedosahuje očekávané výše. Musíme podniknout nezbytné kroky, aby se potenciál tohoto odvětví plně rozvinul. Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS) je desetkrát přesnější než GPS a předpokládá se, že v blízké budoucnosti bude dosaženo přesnosti až na 45 centimetrů. Tento systém má samozřejmě využití v letecké a námořní dopravě a je možné jej použít také pro oblast silniční dopravy. Musíme se však vyvarovat přílišných zásahů do soukromí evropských občanů, neboť tato technologie jasně souvisí s otázkami ochrany soukromí. Celkově ENGOS a GNSS vítám, protože mohou významně přispět k bezpečnosti a naplnění cílů v oblasti životního prostředí, a domnívám se, že bude nezbytné dostatečně investovat do příslušného výzkumu a vývoje. Ale mezery ve financování je nutno zaplnit, aby bylo možno využít výhod těchto projektů.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Po Akčním plánu pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS), který zveřejnila Komise dne 14. června 2010 s cílem zlepšit Evropskou službu geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS), je třeba zaměřit se na rozšíření navigačního systému, aby pokrýval celou Unii. Rozšíření tohoto systému může skutečně přinést obrovské výhody pro hospodářství a bezpečnost. K tomu je však zapotřebí velkých investic do inovací a rozvoje. Je to jediný způsob, za prvé, jak systém dosáhne plného rozsahu, a za druhé, jak dosáhne takové úrovně vyspělosti, která nakonec umožní finanční návratnost. Navíc se jedná o oblast, která zažívá mohutný rozvoj. Například se odhaduje, že v blízké budoucnosti bude možno určit zeměpisnou polohu s přesností na 45 centimetrů. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro zprávu.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Dnes jsme na plenárním zasedání Evropského parlamentu hlasovali o zprávě týkající se dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů. V roce 2010 zveřejnila Komise Akční plán pro aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS). Akční plán nastiňuje řešení potřebná k zajištění úspěchu družicové navigace. Obecným základem akčního plánu je všeobecné zavedení globálních družicových navigačních systémů, konkrétně vývoj a nasazení EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí).

EGNOS je předchůdce systému Galileo. Unie spustila projekt EGNOS (a Galileo) s cílem poskytovat signály výlučně pro civilní účely a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních dokázal obstát v konkurenci na tomto rostoucím trhu strategického významu. Domnívám se, že je nutné, jak poukazuje paní Ţicăuová, vyčlenit dodatečné finanční prostředky na program Galileo, a vytvořit tak v rámci unijního rozpočtu rezervní fond Galileo na úhradu veškerých dodatečných nákladů a zároveň dbát na to, aby to nebylo na úkor ostatních programů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Dne 14. června 2010 Komise zveřejnila Akční plán pro globální družicové navigační systémy (GNSS), které obsahovaly 24 konkrétních doporučení, jaká opatření přijmout. Základem Akčního plánu je obecné zavedení globálních družicových navigačních systémů, konkrétně vývoj a používání EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí), předchůdce systému Galileo. Od roku 2000, kdy začaly být využívány služby GPS prostřednictvím amerických družic, zažívá celé odvětví obrovský rozmach. Jeho hodnota na světovém trhu se v roce 2008 odhadovala na 124 miliard EUR a předpokládá se, že do roku 2025 dosáhne 230 miliard. Z toho 20 % tvoří inteligentní dopravní systémy (ITS) a 5 % bezpečnostní aplikace včetně dopravních bezpečnostních aplikací.

Unie spustila projekt EGNOS (a Galileo) s cílem poskytovat signály výlučně pro civilní účely a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních dokázal obstát v konkurenci na tomto rostoucím strategickém trhu. Současný evropský 25% podíl nenaplnil očekávání. EGNOS je slučitelný s GPS, ale bude nabízet více možností, až bude v roce 2013 uveden do provozu systém Galileo. EGNOS je 10krát přesnější než GPS.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Stejně jako zpravodajka podporuji akční plán Komise pro rozvoj systémů EGNOS a Galileo, jehož základem je devět horizontálních opatření a který je možno jej okamžitě použít pro dopravní aplikace. Co největší rozšíření EGNOS na celém území Evropy a mimo ni u našich nejbližších sousedů bude mít velmi příznivý dopad na širší evropské hospodářství a také na dosažení cílů v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí a podpoří plynulejší silniční provoz. Pokud však máme těchto cílů dosáhnout, potřebujeme přiměřené finanční prostředky na výzkum a vývoj, které byly až dosud velmi skromné. Evropská unie je ve skutečnosti jedinou obchodní formací, která svůj program GNSS přímo nefinancuje.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Zpráva o dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů podporuje a zdůrazňuje úlohu a důležitost akčního plánu Komise v této oblasti na období 2010–2013 a jeho dopad na dopravu. Devět opatření obsažených v akčním plánu bezprostředně a významně souvisí s dopravou. Plán předpokládá použití a rozvoj družicových navigačních systémů ve všech druzích dopravy. Velkou roli bude samozřejmě hrát v silniční a letecké dopravě. Určitě je třeba upozornit na dvě z těchto opatření, a to podíl na vzniku jednotného evropského nebe a vytvoření aplikací pro inteligentní dopravní systémy.

Kromě toho využití družic umožní rozvíjet a používat velmi široké spektrum aplikací. Pevně doufám, že rozvoj systémů, aplikací a řešení uvedených ve zprávě a jejich uvádění do praxe probíhá podle plánu, a že již v příštích několika letech najdou různá řešení nějaké využití, které zjednoduší podnikání, usnadní život občanům a zvýší bezpečnost na moři, ve vzduchu a na silnicích.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která se zabývá rozvojem a zavedením evropských systémů s cílem využít systém Galileo a jiné družicové systémy a jejich aplikace v oblasti dopravy.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Globální družicové navigační systémy (GNSS) v současné době ovlivňují všechny politiky Evropské unie a jejich vývoj a využití bude mít zrychlující účinek na provádění strategie Evropa 2020 a na vytvoření strategického a konkurenceschopného evropského odvětví. Dopravní aplikace tvoří 20 % objemu všech aplikací GNSS a 44 % jejich hodnoty. Toto odvětví představuje rostoucí světový trh, kde by se Evropa měla ujmout vedení a dosáhnout nezávislosti. Aplikace a služby GNSS v oblasti dopravy mají nejrůznější dopad na bezpečnost, účinnost a ekonomické a ekologické náklady u všech druhů dopravy. Také považuji za důležité, abychom si uvědomili, že v zájmu spravedlivého rozvoje by program Evropské služby geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS) měl zahrnovat všechny členské státy a umožnit interoperabilitu a kompatibilitu s třetími zeměmi, což umožní vznik konkurenčního a dynamického trhu. Na závěr bych chtěl zdůraznit myšlenku zpravodajky, že nový víceletý finanční rámec (MFF) by měl zajistit dostatečnou úroveň financování na výzkum a vývoj GNSS a rovněž na jeho provádění. Je třeba vytvořit mechanismy, které pomohou malým a středním podnikům (SME) získat snadnější přístup k financování a umožní vývoj a prodej aplikací GNSS.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy. Poté, co v červnu loňského roku podíl Evropy na rostoucím trhu družicových navigačních systémů nenaplnil očekávání, předložila Komise Akční plán pro aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS). Komise rozumně zvolila cílený akční plán, jehož doporučení zahrnují vytvoření jednotného evropského nebe – priorita, kterou Unie již mnohokrát potvrdila –, ale nejen to, také v oblasti silniční dopravy GNSS významně přispěje k dosažení našich cílů v oblasti bezpečnosti a životního prostředí. Akční plán jako celek má zajistit, aby také evropský trh dokázal konkurovat v tomto odvětví, jehož hodnota na světovém trhu bude podle předpovědi dále růst až do výše 230 miliard EUR v roce 2025.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Jsem přesvědčen, že opatření na podporu využívání EGNOS a Galileo v civilním letectví jsou klíčová pro provádění výzkumného programu ATM jednotného evropského nebe. Bohužel, jak ve svém dokumentu zdůraznila zpravodajka, zavádění systému Galileo stále naráží na nové problémy. Souhlasím s výzvou Komisi, aby zajistila rychlou certifikaci EGNOS pro civilní letectví. Již mnohokrát jsem zdůraznil, že jsem nadšeným přívržencem koncepce jednotného evropského nebe a výzkumného programu v oblasti ATM pro jednotné evropské nebe.

Rychlé a úplné vytvoření evropského leteckého prostoru je velmi významným strategickým krokem směrem ke skutečné integraci Unie a k posílení společného trhu. Bez Galilea nebude SESAR a bez SESAR nebude jednotné evropské nebe 2. Nezapomínejme, že zvláště v této oblasti máme co do činění s propojeným systémem – slabost jednoho článku bude mít katastrofální dopad na ostatní.

Zpráva: Brian Simpson (A7-0079/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro danou zprávu, protože potřebujeme rámec pro posuzování jednotlivých dohod o letecké dopravě, i když Parlament musí podrobně sledovat jednání, místo aby zůstal stranou a rozhodoval pouze o přijetí či zamítnutí konečného znění.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, rozšířila podmínky, za nichž je k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Evropského parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o letecké dopravě. Proto souhlasím se zprávou svého kolegy Briana Simpsona týkající se zavedení souboru kritérií pro hodnocení obsahu těchto dohod. Mám rovněž za to, že je nutno podpořit vyvážený přístup na trh a k investičním příležitostem, stejně jako spravedlivou hospodářskou soutěž, zejména pokud jde o veřejné dotace a sociální a ekologické normy.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je u dohod týkajících se oblasti, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup, požadován souhlas Parlamentu. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která se pokouší stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě, a to z hlediska obsahu i postupů, které by Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch mohl přijmout, aby si po celou dobu jednání zajistil dostatečné informace a měl možnost vyjádřit své priority s dostatečným předstihem, než bude muset vyslovit souhlas nebo nesouhlas. Komplexní dohody o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo s významnými světovými partnery mohou přinášet značné výhody pro cestující, provozovatele nákladní dopravy a letecké společnosti, a to prostřednictvím přístupu na trhy i sbližováním právních předpisů na podporu spravedlivé hospodářské soutěže, včetně problematiky týkající se státních dotací a sociálních a ekologických norem. Souhlasím se zpravodajem, že Parlament musí sledovat proces od samého začátku a aktivně se zapojit do diskuse o projednávaných tématech, aby zjistil aktuální stav jednání o dohodách o letecké dopravě. Komise by také měla vědět, jaká kritéria bude Parlament při posuzování dohody a jejích náležitostí používat.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se rozšířily podmínky, za nichž je k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Evropského parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o letecké dopravě. Nové pravomoci Parlamentu dané Smlouvou s sebou přinášejí nové povinnosti s cílem zajistit, aby Parlament a jeho příslušný výbor získávaly řádné informace o přípravě dohod, u nichž bude následně požadováno vyslovení souhlasu Parlamentu. Vzhledem k této změně vítám odpovídající novou povinnost Parlamentu podrobněji sledovat průběh jednání. Při této příležitosti bych zde rád zdůraznil, že Parlament musí sledovat celý proces hned od začátku, nikoli až po ukončení jednání, aby dokázal co nejlépe posoudit, zda má po ukončení jednání vyslovit souhlas nebo nesouhlas.

Na závěr znovu vyzývám Komisi, aby průběžně poskytovala Parlamentu informace a pravidelně předkládala zprávy obsahující analýzu silných a slabých stránek platných dohod. Pevně věřím, že do budoucna by to Parlamentu umožnilo posuzovat dohody účinněji.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu o uzavírání mezinárodních dohod o letecké dopravě obsahuje řadu klíčových zásad prosazovaných Ligou severu. Patří sem nutnost zajistit práva na rovný přístup na trh pro letecké společnosti ze všech členských států a zabránit skrytým dumpingovým praktikám financovaným přímo prostřednictvím vnitrostátních politik v rozporu s pravidly Společenství pro státní pomoc. Návrh zároveň vyjadřuje obavu o bezpečnost občanů a uznává zásadní důležitost vytvoření referenčního rámce pro bezpečnost. Další zásada, kterou hájí Liga Severu a kterou návrh podporuje, se týká transparentnosti činností evropských orgánů ve vztahu k občanům Unie, jejichž zájmy jsou přímo zastoupeny v Evropském parlamentu. Za tím účelem návrh ve skutečnosti zdůrazňuje, že Komise musí plnit svou povinnost průběžně informovat Parlament o průběhu svých jednání se subjekty ze zemí mimo EU. Z výše uvedených důvodů jsem se rozhodla pro tento návrh hlasovat.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s tím, že komplexní dohody EU o letecké dopravě se sousedními zeměmi přinášejí cestujícím, provozovatelům nákladní dopravy a leteckým společnostem pouze výhody, a to v mnoha směrech, např. při zajišťování bezpečnostních a ekologických norem a podpoře příznivého podnikatelského prostředí. Cílem této zprávy je zjednodušit a zpřehlednit uzavírání dohod o letecké dopravě a přijímání rozhodnutí o těchto dohodách, přičemž Evropský parlament předem informuje Komisi, podle jakých kritérií bude jménem Evropské unie o uzavření konkrétní dohody rozhodovat. V této zprávě Parlament zároveň upozorňuje Komisi a Radu na dohody, které v případě uzavření mohou být pro Unii i její občany přínosem, ale které Unie z různých důvodů musí se zeměmi, jako je Rusko, Čína, Japonsko a Indie, teprve uzavřít.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, rozšířila podmínky, u nichž je k uzavírání mezinárodních dohod požadován souhlas Evropského parlamentu. To znamená, že vypracování zprávy z vlastního podnětu ze strany Výboru pro dopravu a cestovní ruch s cílem stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě je zcela přirozeným krokem. Komplexní dohody se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery mohou poskytovat značné výhody prostřednictvím lepší nabídky služeb pro cestující a provozovatele nákladní dopravy – a to v pestrosti služeb i v nákladech – a zároveň nabízejí leteckým společnostem nové možnosti a konkurenční výhodu.

Sbližování právních předpisů skutečně může značně přispět k podpoře spravedlivé hospodářské soutěže, zejména pokud jde o státní dotace a sociální a ekologické normy. Je politováníhodné, že Rada dosud neudělila Komisi mandát k zahájení jednání o uzavření dohody týkající se globální letecké dopravy s významnými obchodními partnery, jako je Čínská lidová republika a Indie, a to i přes návrh z roku 2005. Hospodářský růst tohoto regionu zvyšuje hodnotu zmíněných dohod.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy z vlastního podnětu, protože rostoucí význam podílu letecké dopravy na evropském hospodářství s sebou přináší mnoho výhod, ale také několik nevýhod. Domnívám se, že orgán, k němuž patřím, tedy Parlament, by měl mít větší kontrolní pravomoci, aby přesně rozpoznal, jaké dohody si zaslouží, případně nezaslouží jeho souhlas. Náš odevzdaný hlas by byl výsledkem pečlivého zkoumání výsledku jednání, která musí podporovat dodržování mezinárodních právních předpisů v oblasti sociálních práv, plné uznávání certifikační praxe a postupů, výměnu údajů o bezpečnosti a společných kontrolách. Pouze tím, že přijmeme ambiciózní dohody, které respektují zásady vyznávané Evropskou unií, bychom mohli účinně přispět k uvedeným činnostem a zlepšení.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Domnívám se, že sblížení právních předpisů, které umožňují některé mezinárodní dohody o letecké dopravě, bude dosaženo vytvořením podmínek pro spravedlivou hospodářskou soutěž. Nejenže je to výhodné pro průmysl v zúčastněných zemích, ale také to umožňuje standardizaci a posílení sociálních a ekologických norem. Služby nabízené cestujícím a provozovatelům nákladní dopravy se podstatně zlepší, což by při použití jiných nástrojů, jako jsou např. dvoustranné dohody, nebylo tak zjevné.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Uzavírání komplexních dohod o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery je obzvlášť důležité z hlediska přístupu na trh a sbližování právních předpisů, neboť podporuje spravedlivou hospodářskou soutěž, stejnou úroveň sociálních a ekologických norem atd. Prospěch z toho mají všechny zúčastněné strany, tj. cestující, provozovatelé nákladní dopravy a letecké společnosti. Co se týče horizontálních dohod, důležité je také sladit stávající dvoustranné dohody s právními předpisy Unie, a zajistit tak větší právní jistotu, zvýšit transparentnost a poskytnout další výhody z hlediska zjednodušení, a rovněž zajistit stejná práva pro všechny letecké společnosti Unie. Se vstupem v platnost Lisabonské smlouvy začal Parlament hrát v této oblasti významnější úlohu a k uzavření těchto mezinárodních dohod je požadován jeho souhlas. Proto hlasuji ve prospěch této zprávy, která se pokouší vytyčit některé obecné zásady a předložit ucelený soubor norem. Rovněž zdůrazňuje, že je důležité průběžně informovat Parlament, aby mohl sledovat celý proces od začátku, neboť to mu umožňuje vyjádřit své zájmy a priority.

  Rachida Dati (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu ze dvou hlavních důvodů. Za prvé, zpráva doporučuje klást větší důraz na úlohu Evropského parlamentu v rámci nových pravomocí, které mu přiznává Lisabonská smlouva při uzavírání mezinárodních dohod s třetími zeměmi. V této souvislosti zpráva poukazuje na nutnost posílit dialog s Evropskou komisí v různých fázích jednání a při sledování platných dohod. Za druhé, zpráva zdůrazňuje, že je třeba uzavřít dohody o bezpečnosti letecké dopravy s třetími zeměmi, které mají významný letecký průmysl, což je klíčový požadavek s ohledem na legitimní potřebu zajistit stále větší bezpečnost letecké dopravy.

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Od vstupu v platnost Lisabonské smlouvy má Evropský parlament více pravomocí zasahovat do uzavírání mezinárodních dohod mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. Dnes přijatá zpráva Briana Simpsona tak umožní lépe definovat úlohu Evropského parlamentu při mezinárodních jednáních o letecké dopravě.

Jsem ráda, že Parlament zejména usiluje o to, aby dohody uzavřené na úrovni Evropské unie zahrnovaly vzájemné uznávání bezpečnostních letových norem a také záruky lepší ochrany práv cestujících.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu týkající se mezinárodních dohod o letecké dopravě na základě Lisabonské smlouvy, neboť zdůrazňuje důležitost poskytování okamžitých a úplných informací Parlamentu ve všech fázích procesu sjednávání dohod mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva přiznala Evropskému parlamentu nové pravomoci pro schvalování mezinárodních smluv. Z nich jsou zvlášť důležité mezinárodní dohody o letecké dopravě s ohledem na různé potřeby v oblasti bezpečnosti a koordinace. Posouzení dohody vyžaduje kritéria založená na přísné kontrole a sledování podmínek vyjednávání. Doufám, že Komise a Evropský parlament budou aktivně spolupracovat, aby se kvalita a přesnost dohody tohoto typu neustále zlepšovala.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva, kterou vypracoval pan Simpson, se zabývá mezinárodními dohodami o letecké dopravě v rámci Smlouvy o fungování Evropské unie (TFEU). Od vstupu TFEU v platnost dne 1. prosince 2009 posílil Evropský parlament své pravomoci a přijal odpovědnost za spolurozhodování v mnoha oblastech včetně leteckých služeb. Vzhledem k tomu Výbor pro dopravu a cestovní ruch předložil tuto zprávu, která se jeví jako velmi pozitivní a aktuální a stanoví některé obecné zásady, které plně schvaluji. Parlament tak může sledovat celý proces od samého začátku na základě informací, které mu poskytuje Komise, zejména prostřednictvím Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu, a důkladně posoudit dohody, o kterých má hlasovat, ať jde o dohody horizontální, komplexní a bezpečnostní.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Podle Lisabonské smlouvy jsou mezinárodní dohody o letecké dopravě nadnárodními dohodami, které se mají překrývat se stávajícími dvoustrannými dohodami uzavřenými na úrovni členských států. Znovu zdůrazňujeme, že jsme proti této zásadě postpuných dohod, k nimž Parlament předložil svá stanoviska spolu s kritikou komplexní povahy těchto dohod, jejichž cílem je bez výjimky liberalizace a privatizace tohoto odvětví. Zpravodaj – který patří, a to je důležité, ke skupině Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu – uvádí, že dohody o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery mohou přinést značné výhody cestujícím, provozovatelům nákladní dopravy a leteckým společnostem.

Avšak realita v tomto a v jiných odvětvích, kde liberalizace pokročila, jako v případě železniční dopravy, tyto sliby o výhodách popírá. Pokud procesy sdružování do monopolů v odvětví letecké dopravy – které po liberalizaci a volné hospodářské soutěži nevyhnutelně následuje – mají opravdu nějakého vítěze, nejsou to ani cestující, ani zaměstnanci, ani mnoho tzv. vlajkových leteckých společností, ale spíše hlavní evropské společnosti v tomto odvětví. Z těchto důvodů jsme hlasovali proti.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká mezinárodních dohod o letecké dopravě v rámci Lisabonské smlouvy. Jedná se o nadnárodní dohody, které mají být sladěny se stávajícími dvoustrannými dohodami prováděnými na úrovni členských států a překrývat je.

Zpravodaj uvádí, že „dohody o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo s významnými světovými partnery mohou přinášet značné výhody cestujícím, provozovatelům nákladní dopravy a leteckým společnostem, a to prostřednictvím […] přístupu na trhy“.

Pravdou však je, že zavedení těchto dohod do praxe na úrovni EU nám již ukázalo, že tyto slibované výhody znějí zaměstnancům i cestujícím falešně.

Většina z těchto dohod automaticky předpokládá otevření trhu a liberalizaci tohoto odvětví, což je motivované volnou hospodářskou soutěží nebo snahou vyhnout se jejímu narušování, dále výhodami, které z toho získávají nejsilnější společnosti, a falešnými ekologickými řešeními na snížení uhlíkových emisí a zahrnutím letecké dopravy do systému obchodování s emisními povolenkami.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Poté, co 1. prosince 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, se rozšířily podmínky, u nichž je k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Parlamentu. V současné době do této kategorie spadají dohody o letecké dopravě. Dříve se o takových dohodách s Parlamentem pouze vedly konzultace. Nové pravomoci Parlamentu přiznané Lisabonskou smlouvou však přinášejí i nové povinnosti.

Zastávám názor, že Parlament musí být schopen sledovat průběh jednání, dříve než bude rozhodovat o možnosti přijmout nebo odmítnout konečné znění jednotlivých mezinárodních dohod. Navíc příslušná kritéria pro letecké dohody s třetími zeměmi by měla zahrnovat možnost vyváženého přístup na trhy a k investičním příležitostem, stejně jako spravedlivou hospodářskou soutěž v oblasti státních dotací a ekologických a sociálních norem.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Nové pravomoci přiznané Lisabonskou smlouvou znamenají, že i my se můžeme vyjadřovat k problematice leteckého prostoru v dohodách o letecké dopravě. Tato zpráva klade důraz na spravedlivou hospodářskou soutěž a následně na nutnost dohledu nad státními prostředky, přičemž bere v potaz environmentální problémy a zajišťuje vysokou úroveň práv cestujících. Souhlasíme se všemi těmito opatřeními, a proto zprávě dávám svůj hlas.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s tímto dokumentem, protože Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, rozšířila podmínky, u nichž byl k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o letecké dopravě, protože se týkají oblasti, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Výbor pro dopravu a cestovní ruch se s ohledem na tuto změnu rozhodl vypracovat zprávu z vlastního podnětu s cílem stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě, a to z hlediska obsahu i postupů, které by výbor mohl přijmout, aby si po celou dobu jednání zajistil dostatečné informace a měl možnost s dostatečným předstihem vyjádřit své priority, než bude muset vyslovit souhlas nebo nesouhlas.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) V průběhu dnešního zasedání jsem hlasoval pro zprávu pana Simpsona o mezinárodních dohodách o letecké dopravě na základě Lisabonské smlouvy. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 získal Parlament právo udělovat svůj souhlas dohodám týkajícím se oblastí, na něž se vztahuje řádný legislativní postup. Jedná se o významný krok vpřed, a to zejména s ohledem na tzv. demokratický deficit Unie, vezmeme-li v úvahu, že dříve byly tyto dohody konzultovány s Parlamentem, orgánem demokraticky zvoleným evropskými občany, až poté, co byly uzavřeny. Očekáváme proto, že Komise zareaguje na naši výzvu, aby zachovala tok informací, a poskytne příslušnému výboru úplné informace o záměru navrhnout jednání s cílem uzavřít a upravit mezinárodní dohody o letecké dopravě, aby tak Parlament jako celek mohl vyjádřit své stanovisko na základě znalosti všech faktů.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Lisabonská smlouva zavádí nové parlamentní pravomoci, a Evropský parlament tak získává větší rozhodovací pravomoci spolu s povinností zajistit řádný chod věcí, poskytovat informace a zaručit bezpečnost občanů. Sbližování právních předpisů mezi příslušnými výbory Evropského parlamentu, vzájemné uznávání bezpečnostních norem a zajištění nejvyšší možné úrovně mezinárodních dohod o letecké dopravě přináší logistické i ekonomické výhody pro cestující a provozovatele nákladní dopravy a také pro letecké společnosti.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, podle níž mohou komplexní dohody o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery přinést značné výhody cestujícím, provozovatelům nákladní dopravy a leteckým společnostem, a to prostřednictvím přístupu na trhy i sbližováním právních předpisů na podporu spravedlivé hospodářské soutěže, i pokud jde o státní dotace a sociální a ekologické normy, za předpokladu, že jsou dodrženy určité standardy a podmínky.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Podle Lisabonské smlouvy vyžadují dohody o letecké dopravě souhlas Evropského parlamentu, neboť se týkají oblasti, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Souhlasíme s myšlenkou Výboru pro dopravu a cestovní ruch, aby byly nastaveny některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě po obsahové stránce. Kromě toho by výbor měl být řádně informován v průběhu celého jednání, aby měl možnost s dostatečným předstihem vyjádřit své priority, dříve než začne rozhodovat o vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Parlament proto musí sledovat celý proces od samého začátku. Komplexní dohody se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery mohou prostřednictvím nabídky lepších služeb přinášet evropským cestujícím a provozovatelům nákladní dopravy značné výhody – a to z hlediska pestrosti služeb i nákladů – a leteckým společnostem zároveň poskytují nové možnosti vytvářet zisk. Sbližování právních předpisů může značně přispět k podpoře spravedlivé hospodářské soutěže. Závěrem konstatujeme, že je důležité zahájit jednání s významnými obchodními partnery v Asii, včetně Čínské lidové republiky a Indie, neboť hospodářský růst v celém tomto regionu význam těchto dohod z hlediska rozvoje světového obchodu ještě zvyšuje.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Přijetím Lisabonské smlouvy se zvýšil počet případů, kdy k uzavření mezinárodní dohody je zapotřebí souhlasu Evropského parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o leteckých službách, neboť pokrývají oblast, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Výbor pro dopravu a cestovní ruch se proto rozhodl předložit zprávu z vlastního podnětu s cílem stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě z hlediska obsahu a postupů, které by výbor mohl přijmout, aby si zajistil řádné poskytování informací po celou dobu jednání, a měl možnost v dostatečném předstihu vyjádřit své priority, než přijme konečné rozhodnutí. Nové pravomoci Evropského parlamentu stanovené v Lisabonské smlouvě s sebou přinášejí novou povinnost zajistit řádné poskytování informací Parlamentu a jeho příslušnému výboru o přípravě dohod, o jejichž schválení bude Parlament později požádán. Tato povinnost znamená podrobněji sledovat průběh jednání. Tyto předpoklady je proto nutno vzít v úvahu při sjednávání mezinárodních dohod v budoucnu.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva zahrnuje rámec pro posuzování jednotlivých dohod o letecké dopravě s přihlédnutím ke změnám v rámci Lisabonské smlouvy, který bude použit pro všechna budoucí vyjednávání, závěry a jejich schvalování Parlamentem (udělením souhlasu). Příslušná kritéria pro dohody o letecké dopravě s třetími zeměmi zahrnují vyvážený přístup na trhy a k investičním příležitostem, a rovněž spravedlivou hospodářskou soutěž, pokud jde o státní dotace a ekologické a sociální normy. Hlasoval jsem pro.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Komplexní dohody o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery mohou přinášet výhody nejen provozovatelům nákladní dopravy a leteckým dopravcům, ale i cestujícím. Tyto dohody především zaručují stejná práva pro všechny letecké dopravce Evropské unie. Kromě toho bude v letecké dopravě uplatňována vysoká úroveň bezpečnosti a zabezpečení letecké dopravy, což je životně důležité pro cestující, posádku a obecně pro celé letecké odvětví. Vzhledem k výhodám uvedených dohod se domnívám, že je třeba stanovit obecné zásady, které mají být použity při posuzování dohod o letecké dopravě. Důležité je, aby všechny dohody zmírnily nebo zrušily omezení přístupu na trhy a k investičním příležitostem, zachovaly a posílily sociální a ekologické normy, zaručily řádnou ochranu údajů a soukromí, zahrnovaly vzájemné uznávání bezpečnostních norem a zajistily vysokou úroveň práv cestujících. Je třeba upozornit na to, že Komise musí podniknout okamžité kroky k řešení otázky přeletů nad Sibiří a zahájit jednání o mezinárodních dohodách o letecké dopravě s Japonskem a Ruskem.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, zvýšila počet případů, kdy je k uzavření mezinárodních dohod potřebný souhlas Evropského parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o leteckých službách, neboť zasahují oblast, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Dříve se tyto dohody s Parlamentem pouze konzultovaly. Vzhledem k této změně se Výbor pro dopravu a cestovní ruch rozhodl vypracovat zprávu z vlastního podnětu s cílem stanovit některé obecné zásady, podle nichž by Parlament měl dohody o leteckých službách posuzovat. Než s konečnou platností vysloví souhlas nebo nesouhlas. Nové pravomoci Parlamentu přiznané Lisabonskou smlouvou s sebou přinášejí nové povinnosti s cílem zajistit, aby Parlament a jeho příslušný výbor měly řádné informace o přípravě dohod, u nichž bude od Parlamentu následně požadováno vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tato povinnost znamená podrobněji sledovat průběh jednání. Možnosti uvedené v této zprávě, pro kterou jsem hlasovala, lze chápat jako sestavování seznamu složek, který je možno přijmout podle konkrétních podmínek jednotlivých dohod.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost posílil Parlament svoji úlohu při uzavírání mezinárodních dohod o letecké dopravě. Výbor pro dopravu a cestovní ruch se rozhodl, že vypracuje zprávu z vlastního podnětu s cílem stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě, a to z hlediska obsahu i postupů, které by výbor mohl přijmout, aby si v průběhu celého jednání zajistil dostatečné informace, a měl možnost s dostatečným předstihem vyjádřit své priority, než začne rozhodovat o vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu.

Tyto dohody můžeme rozdělit do tří kategorií, a to horizontální dohody přizpůsobené stávajícím dvoustranným dohodám, komplexní dohody, jejichž cílem je dosažení spravedlivé hospodářské soutěže, a nakonec bezpečnostní dohody, které mají zajistit vysokou úroveň bezpečnosti civilní letecké dopravy. Zpráva dále doporučuje řadu kritérií pro hodnocení obsahu dohod, včetně vyváženého přístupu na trhy a k investičním příležitostem a spravedlivé hospodářské soutěže, pokud jde o státní dotace a podporu v oblasti sociální a v oblasti životního prostředí. Hlasoval jsem pro, aby byl zachován stálý tok informací a byly lépe analyzovány slabé a silné stránky těchto dohod.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva posílila rozsah pravomocí Evropského parlamentu ve vztahu k uzavírání mezinárodních dohod, je nutné v průběhu nového vymezování jeho statutu nabídnout nové formy právního rámce pro jeho činnost. Tato zpráva se objevuje v tomto kontextu. Jelikož Parlament získal pravomoci rovněž u dohod o letecké dopravě, je důležité, aby měl zajištěn přístup k informacím v průběhu celého procesu vyjednávání. Opravdu se nemůže jednoduše zapojit až na konci procesu, tím by se jeho úloha omezila na pouhý souhlas či nesouhlas s konečným řešením bez toho, aby měl k dispozici řadu důležitých ukazatelů a mohl přijmout uvážené rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Parlament musí být zapojen do celého procesu, je třeba věnovat pozornost, i když pouze v obecné rovině, také tomu, jaké jsou podmínky pro poskytování informací nebo v kterém okamžiku by měly být k dispozici.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro. Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, rozšířila podmínky, u nichž byl k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Evropského parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o letecké dopravě, protože pokrývají oblast, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Dříve se tyto dohody s Parlamentem pouze konzultovaly. Vzhledem k této změně se Výbor pro dopravu a cestovní ruch rozhodl vypracovat zprávu z vlastního podnětu s cílem stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě, a to z hlediska obsahu i postupů, které by výbor mohl přijmout, aby si po celou dobu jednání zajistil dostatečné informace a měl možnost s dostatečným předstihem vyjádřit své priority, než se bude rozhodovat o vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Zpráva uvádí některé obecné zásady pro dobrou komunikaci mezi Evropským parlamentem a Komisí při přijímání mezinárodních dohod o letecké dopravě a pro vypracování společných metod pro posuzování těchto dohod. Na základě Lisabonské smlouvy získal Evropský parlament další pravomoci a příslušné povinnosti a nyní musí podrobněji sledovat sjednávání a uzavírání dohod o letecké dopravě. Vzhledem k významu těchto dohod, zejména pokud jde o zajištění lepších služeb pro cestující a nových příležitostí pro provozovatele, je dobré, aby Parlament sdělil Komisi své obavy a svá kritéria hodnocení hned na začátku, neměl by čekat, až budou jednání ukončena.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Lisabonská smlouva poskytla Evropskému parlamentu větší práva a jedním z nich je to, že k uzavření mezinárodních dohod je třeba souhlas Parlamentu. Výbor pro dopravu a cestovní ruch musí poměrně často posuzovat a zpracovávat různé dohody o letecké dopravě. Domnívám se, že tato zpráva práci Výboru pro dopravu a cestovní ruch výrazně zjednoduší, protože vyzdvihuje obecné zásady posuzování dohod o letecké dopravě, a to z hlediska obsahu i opatření.

Kromě toho tato zpráva pomůže zpřehlednit různé dohody o letecké dopravě a zpracovat je co nejjednodušším způsobem. Upozorňuje, na jaká kritéria bychom se měli zaměřit a které aspekty bychom měli sledovat. Navíc tato zpráva pomůže řešit, jak s těmito dohodami o letecké dopravě postupovat dál kupředu a jaké etapy budou potřeba vzhledem k tomu, že se těmito dohodami zabývají různé orgány. Považuji tuto zprávu za potřebnou, a proto jsem její přijetí podpořila.

  Brian Simpson (S&D), písemně. – Tato zpráva poskytuje rámec, který bude ustanoven, aby Evropský parlament mohl převzít své závazky podle Lisabonské smlouvy, co se týče dohod o letecké dopravě. Výbor pro dopravu a cestovní ruch velmi chtěl, aby při jednání o jednotlivých dohodách s jednotlivými svrchovanými zeměmi používal Parlament pro zpravodaje, s nimiž spolupracuje, stejné postupy a pokyny s cílem poskytnout nám jednotný přístup a umožnit nám posoudit důležité aspekty včetně příslušných bezpečnostních a sociálních podmínek. Budu hlasovat pro a doufám, že Parlament podpoří moji zprávu, aby navrhovaný rámec mohl začít fungovat.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byly ustanoveny nové oblasti, kde pro uzavírání mezinárodních dohod je nutný souhlas Evropského parlamentu. Do této kategorie spadají i dohody o letecké dopravě, protože jsou součástí řádného legislativního postupu. Je třeba, aby Evropský parlament byl pravidelně informován, aby mohl zajistit koordinované hodnocení celého průběhu vyjednávání a zároveň vyjádřit svá stanoviska a priority.

Tato zpráva obsahuje pokyny, jakým způsobem provádět analýzu dohod o letecké dopravě z hlediska obsahu a přijímaných postupů. Zpráva uvádí tři kategorie dohod, které mají rozdílné cíle, jedná se o horizontální dohody, komplexní dohody a bezpečnostní dohody.

Hlasuji ve prospěch této dohody, neboť považuji za nutné, aby postoj přijatý Evropskou komisí a zdůrazněný v této zprávě odrážel skutečnost, že Parlament by měl pravidelně sledovat celý průběh prostřednictvím sdílených informací a Komise by měla přinejmenším každé tři roky předložit zprávu obsahující analýzu silných a slabých stránek platných dohod. Tyto dohody by měly být přijaty prostřednictvím užitečné interinstitucionální dohody, která umožňuje evropským orgánům aktivně se na těchto dohodách podílet.

  Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy pana Simpsona týkající se mezinárodních dohod o letecké dopravě na základě Lisabonské smlouvy s přihlédnutím k tomu, že Evropský parlament nese nyní větší díl odpovědnost při sjednávání mezinárodních dohod. Kromě toho dohody o letecké dopravě s třetími zeměmi napomáhají rozvoji mezinárodní letecké dopravy a zajištění právní jistoty.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Na základě nových pravomocí Evropského parlamentu poskytnutých Lisabonskou smlouvou budou této sněmovně v budoucnu častěji předkládány k posouzení a schválení mezinárodní dohody o letecké dopravě. Zpravodaj proto navrhuje vytvořit některé obecné zásady, které toto posuzování usnadní a zároveň zlepší. Ačkoliv výhody těchto dohod zpravodaj v zásadě uznává, nevzdává se rozlišujícího přístupu a opakovaně vyzývá ke konstruktivnímu dialogu mezi Komisí a Parlamentem.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Vítám výsledky dnešního hlasování, zejména vzhledem k tomu, že jsem byl zpravodajem pro dokument týkající se dohody o letecké dopravě mezi Evropskou unií a Spojenými státy, což byl velmi důležitý dokument. Na letecké trhy v Evropské unii a Spojených státech společně připadá přibližně 60 % světové letecké dopravy. Budoucí otevření trhu leteckým společnostem Evropské unie a Spojených států na nediskriminačním základě nabídne cestujícím a leteckým dopravcům lepší služby, přinese značný hospodářský prospěch a vytvoří pracovní místa. Bohužel Evropský parlament nebyl účastníkem jednání o dohodě mezi EU a USA, a nemohl tak obsah dokumentu ovlivnit. Tato situace je nepřijatelná. Souhlasím proto s hlavní myšlenkou Simpsonovy zprávy týkající se dohod o letecké dopravě, která byla dnes přijata. Evropský parlament by měl být zapojen do jednání od samého začátku nebo by měl být přinejmenším informován o jejich průběhu.

Doporučení pro druhé čtení: Saïd El Khadraoui (A7-0171/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Podporuji tuto zprávu vzhledem k novým prvkům, které byly zavedeny Radou, zejména pokud jde o vyčleňování příjmů, větší transparentnost a iniciativy k obnovení vozového parku, kapacitu vozidel a možnost účinnější varianty infrastruktury. Euroznámka III umožní členským státům, pokud se tak rozhodnou, vybírat poplatky od uživatelů silnic za externí náklady, zejména za znečištění ovzduší a hluk, aby tak pro silniční dopravu platila zásada „znečišťovatel platí“. V předjímání Bílé knihy vyžadují současné právní předpisy, aby členské státy a Komise podnikly další kroky k udržitelnějšímu a interoperabilnímu dopravnímu systému se zharmonizovaným systémem poplatků a větší internalizací externích nákladů.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) S návrhem směrnice o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (směrnice o euroznámce) budou moci členské státy zavést poplatky za znečištění ovzduší a hluk. Cílem tohoto opatření, které využívá zásadu „znečišťovatel platí“, je podpořit postupnou obnovu nákladních vozidel, která se pohybují po našich silnicích. Mohlo by zároveň představovat nový zdroj financování čistších forem dopravy, jako je železnice a vodní cesty. Proto jsem pro Saïd El Khadraouiho zprávu hlasovala. Nicméně vyzývám členské státy, aby při zavádění euroznámky zachovávaly zdrženlivost, nesmí být ohroženo obchodní a finanční zdraví přepravních společností a společností, které přepravu využívají.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Většina irského zboží prodaného na unijním trhu je přepravována po silniční síti, proto jsem hlasoval proti opatřením doporučovaným v této zprávě, protože irským dopravcům, vývozcům a výrobcům by tím neúměrně vzrostly náklady. Směrnice o euroznámce již poplatky zahrnuje, ale členské státy nejsou povinny tyto poplatky zavést. Euroznámka se v současnosti používá na 15 000 km evropských dálnic a polovině zpoplatněných dálnic Unie. I když jsem pro, aby se znečištění ovzduší a hluková zátěž řešily a lidé byli motivováni k používání čistších dopravních prostředků, tak v případě rozšíření této směrnice a zavedení poplatků za hluk a znečištění ovzduší by následky tvrdě dopadly na irské dopravce zajišťující irský vývoz do Evropy.

Mnoho irského zboží se vyváží do zahraničí a další náklady navrhované ve zprávě by mohly způsobit obrovské škody irským vývozcům a dopravním společnostem a zasadit smrtelnou ránu těm malým podnikům, které v současné době dosahují pouze malé ziskové marže.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento společný postoj Rady a Parlamentu ke směrnici o euroznámce představenou ve druhém čtení. Hlavním cílem této směrnice je umožnit členským státům účtovat poplatky silničním uživatelům za některé externí náklady, jinými slovy uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“ a také poskytnout členským státům další možnosti jak zefektivnit jejich národní systémy zpoplatnění silnic. Vítám cíle na snížení znečištění a uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ v oblasti silniční dopravy. Podpořil jsem také návrh týkající se výnosů plynoucích z poplatku za euroznámku, které budou vyčleněny na investice do pozemních komunikací a použity k zajištění ekologičtější dopravy. Podpora udržitelné dopravy je klíčovým prvkem společné dopravní politiky. Za tím účelem je třeba snížit vliv odvětví dopravy na změnu klimatu a omezit nepříznivé důsledky dopravy, především dopravní zácpy, které brání provozu, a znečištění ovzduší a hluk, které poškozují zdraví a životní prostředí.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Ačkoliv vítám dosažení dohody v otázce směrnice o euroznámce, k úplné spokojenosti mám přesto hodně daleko. Přijetím kompromisu, k němuž společně dospěly Evropský parlament a Rada, ukončujeme dlouhá léta vyjednávání. Jedná se bezesporu o krok správným směrem, ale výsledkem je minimalistická a bezzubá dohoda! Ve skutečnosti budou mít členské státy pouze možnost, ale v žádném případě povinnost, účtovat těžkým nákladním vozidlům platby za externí náklady, které způsobují. Faktem zůstává, že tato myšlenka je již venku, což je veskrze pozitivní a umožňuje mi to, abych pro kompromis hlasoval. Zavedením zásady „znečišťovatel platí“ pro těžká nákladní vozidla připravuje směrnice cestu pro uznání internalizace externích nákladů způsobených dopravou v našich veřejných politikách. Uplatňuje se zde rovněž zásada transparentnosti příjmů a investic, což doufejme, vytvoří precedens při hodnocení veřejných politik. Členské státy totiž budou muset pravidelně podávat zprávy Komisi. Nicméně nízká úroveň příjmů (15 %) vyčleněných na celoevropské dopravní sítě (TEN) je politováníhodná. Mimo to bude nutné zajistit plnění závazku přijatého členskými státy k investování výnosů do udržitelných projektů.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Zpráva, kterou dnes projednáváme, má zvlášť velký význam, protože předpokládá změnu směrnice 1999/62/ES o zpoplatnění těžkých nákladních aut. Domnívám se, že předložení tohoto návrhu nové směrnice, výsledek kompromisu sjednaného mezi maďarským předsednictvím, Komisí a Evropským parlamentem, velmi poškozuje italské hospodářství, neboť na Itálii připadá zhruba třetina veškerého obchodovaného zboží přepravovaného po evropských silnicích – což činí přibližně 200 miliard EUR ročně.

Po provedení směrnice v evropských tranzitních zemích, bude zboží dovážené do Itálie a vyvážené z Itálie ještě více zatíženo dodatečnými poplatky. Sdílím velmi kritický pohled italské vlády, která je přesvědčena, že v době velkých hospodářských potíží, jaké právě zažíváme, není rozhodně příliš prozíravé přijmout politické rozhodnutí ohrožující hospodářské odvětví, které je oporou našeho trhu. Podle mého názoru malé průlomy dosažené kompromisem nemají žádný skutečný dopad na znění dokumentu, který velmi poškozuje italský systém i odvětví dopravy. A co víc, účinnost daného opatření nebyla prokázána, silniční doprava a související náklady na znečištění nadále porostou, dokud nebude vytvořena síť kombinované infrastruktury.

  John Bufton (EFD), písemně. – Hlasoval jsem proti této změně, neboť je nezbytně nutné, aby Komise nesměla dokazovat své schopnosti zvyšovat příjmy, a to ani prostřednictvím nepřímých poplatků, zejména pokud nemá jednomyslný souhlas Rady. Ve Spojeném království se v současné době nevyužíváme systém euroznámky. Nicméně vláda ve Westminsteru zkoumá možnosti rozšíření poplatků za těžká nákladní vozidla v souladu s evropským právem do roku 2015. Komise si však vyhradila právo zavést do roku 2013 povinný poplatek z uhlíkových emisí. Nechci se dožít toho, aby občané Spojeného království jakýmkoli způsobem přispívali k jakékoli formě unijní daně.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Výběr poplatků za těžká nákladní auta je opatření, které postihuje okrajové země Evropské unie, jako je Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko. Obecně se jedná o země nejvíce zasažené finanční krizí, která vyústila v krizi fiskální a hospodářskou. Vzhledem k tomu hlasuji proti předložené zprávě, neboť nerovnoměrné uplatňování těchto poplatků považuji za nespravedlivé. Okrajové země by tak vytvářely většinu příjmů ve prospěch zemí střední Evropy.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem proti El Khadraouiho zprávě o účtování poplatků za těžká nákladní vozidla, neboť návrh umožňuje zavedení celních bariér, což zvýší náklady provozovatelů nákladní dopravy v okrajových členských státech. Tato směrnice rovněž umožní členským státům poskytovat za tyto poplatky kompenzaci, což může vést k narušení hospodářské soutěže mezi provozovateli z různých členských států Unie.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Evropský parlament právě dal zelenou novým pravidlům upravujícím poplatky v silniční dopravě, a umožnil tak zajistit rozvoj a financování dopravní politiky, která bude lépe reagovat na ekologické požadavky v oblasti znečištění a hluku. Zatímco společnosti provozující silniční nákladní dopravu budou nyní muset hradit náklady na znečištění ovzduší a hluk způsobené nákladními vozy, členské státy budou pro změnu muset investovat příjmy plynoucí z těchto poplatků do celoevropské dopravní sítě, a především do účinnějších dopravních systémů méně znečišťujících životní prostředí. Tyto poplatky jsou krokem kupředu, ale je to málo. Je načase, aby se členské státy zavázaly k provádění skutečné politiky rozvoje nákladní dopravy, a tedy k důslednému využívání celé železniční a silniční dopravní infrastruktury.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Evropský parlament dnes velkou většinou schválil revidovanou směrnici o euroznámce. V textu se uvádí, že těžká nákladní vozidla budou hradit náklady na znečištění ovzduší a hluk. Dnes schválená dohoda skutečně opravňuje členské státy k tomu, aby kromě poplatků za používání dálniční infrastruktury účtovaly provozovatelům silniční nákladní dopravy náklady na znečištění ovzduší a hlučnost.

I když se jedná o důležitou revizi, představuje pouze malý krok správným směrem, protože předpisy jsou nezávazné. Proto stále očekávám nové návrhy, které by stanovily závaznost těchto nových opatření, které by do nich zahrnuly náklady na veškeré způsobené ekologické škody a které by rozšířily zásadu „znečišťovatel platí“ na všechny formy dopravy.

Text také klade důraz na to, aby výnosy z výběru dálničních poplatků byly skutečně využity. V tomto směru uložil Evropský parlament členským státům povinnost investovat část výnosů z výběru dálničních poplatků na zlepšení dopravní infrastruktury a mobility. Také by měla existovat možnost rozdělit výnosy z těchto poplatků na projekty, jako jsou například projekty zaměřené na snižování znečištění ovzduší nebo dokonce znečištění hlukem.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem proti této zprávě o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel, neboť se domnívám, že výběr poplatků za používání infrastruktury by mohl mít negativní důsledky pro evropské hospodářství, zejména v okrajových zemích. Vzhledem k tomu, že v oblasti silniční dopravy se již některé daně a poplatky vybírají, a to především spotřební daně z pohonných hmot, a vzhledem k současné hospodářské situaci považuji za potřebné zvážit internalizaci nákladů v tomto odvětví, aby tato opatření mohla získat větší konsenzus mezi různými zúčastněnými subjekty.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Revidovaná směrnice o euroznámce vyžaduje, aby se na těžká nákladní vozidla pohybující se po evropských dálnicích vztahovala zásada „znečišťovatel platí“, která členským státům umožňuje zahrnout náklady na hluk a znečištění ovzduší do vnitrostátního dálničního poplatku. Tyto dodatečné náklady budou činit pravděpodobně tři až čtyři centy na vozidlo a kilometr. V době, kdy je evropské hospodářství slabé a konkurenceschopnost je důležitější než kdy jindy, může tato zásada nákladní dopravu prodražit, zejména v případě okrajových zemí, kde se cena přepravy připočítává k ceně zboží. Tyto země jsou nuceny nejen vstřebat náklady na pohonné hmoty, ale nyní budou muset udělat totéž s dalšími náklady na mýtné, a ztratí tak konkurenceschopnost. Aniž bych podceňoval otázku životního prostředí, nepřipadá mi, že je ta správná doba k tomu, abychom zatížili evropské společnosti dalším poplatkem.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vybírání poplatku za těžká nákladní vozidla je opatřením, které postihuje okrajové země Unie, zatímco pro země střední Evropy je zdrojem dalšího příjmu. Výsledné znění, které vzešlo z trialogu, je pro Portugalsko méně negativní než návrh Výboru pro dopravu a cestovní ruch, neboť omezuje výši poplatku na 175 %, zkracuje dobu účtování nejvyššího poplatku na pět hodin a rozšiřuje osvobození od poplatků pro vozidla méně znečišťující životní prostředí o další rok, tedy na čtyři roky. Nicméně zavedení tohoto poplatku zůstává i nadále realitou a přinese nárůst současných nákladů pro okrajové země Unie. Tato nová ustanovení směrnice o euroznámce umožní členským státům, aby do poplatku pro těžká nákladní vozidla zahrnuly kromě nákladů za užívání pozemních komunikací také náklady na hluk a znečištění ovzduší způsobované dopravou. Tyto dodatečné náklady budou v průměru pravděpodobně tři až čtyři centy za vozidlo a kilometr. Vozidla méně znečišťující životní prostředí budou i nadále od poplatků osvobozena. Hlasoval jsem proti návrhu v této zprávě, neboť podle mě poškodí okrajové členské státy.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Obrovská závislost na silniční dopravě je skutečný problém, a v Portugalsku je závislost na tomto druhu dopravy ještě vyšší než průměr v EU. Je tomu tak z důvodů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví vzhledem k vysoké úrovni znečištění způsobené touto dopravou a také z důvodů energetické povahy v souvislosti s ubývajícími zásobami ropy a stále obtížnější dostupností této suroviny. Je proto nezbytné podporovat větší rozrůzněnost nákladní dopravy, a především významně investovat do železniční dopravy. Bohužel se tyto investice nejenže neuskutečňují, ale v některých zemích včetně Portugalska jsme svědky snah zbavovat se tohoto druhu dopravy. A poté, co došlo k liberalizaci a privatizaci, tento trend ještě zesílil. Tato zpráva se zabývá některými z těchto otázek, ale omezuje se pouze na hledání možností nového poplatku za těžká nákladní vozidla, který by byl připočten ke stávajícím poplatkům, z nichž některé byly v Portugalsku v poslední době zvýšeny. Jejich účinnost je z hlediska naplňování stanovených cílů pochybná a představují jen další zatížení, což může vést k tomu, že vzhledem k současné hospodářské a sociální krizi mnoho společností ukončí svou činnost.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jsme si vědomi toho, že vysoká závislost na silniční dopravě je skutečný problém, v Portugalsku je závislost, na tomto druhu dopravy ještě větší než je průměr v EU. Tuto situaci je nutno změnit, ať už z důvodů ochrany životního prostředí či veřejného zdraví, vzhledem k vysoké úrovni znečištění, které je s touto dopravou spojeno, nebo z důvodů ubývajících zásob ropy a stále obtížnější dostupnosti této suroviny.

Je proto nezbytné podporovat rozrůzněnost nákladní dopravy, a především významně investovat do železniční dopravy. Nicméně nejenže se některým zemím nedaří toto plnit, ale v některých zemích, včetně Portugalska, jsme pozorovali také snahu zbavovat se tohoto druhu dopravy, a poté, co došlo k liberalizaci a privatizaci, tento trend ještě zesílil.

Tato zpráva se zabývá některými z těchto otázek, ale omezuje se při tom na hledání možnosti výběru nové daně z těžkých nákladních vozidel, která bude připočtena k těm stávajícím, z nichž některé byly v poslední době v Portugalsku zvýšeny, jako je například tzv. stínové mýtné. Účinnost těchto poplatků je z hlediska efektivního plnění stanovených cílů pochybná a zároveň představují další zatížení a vzhledem k hospodářské a sociální krizi mohou být pro mnohé společnosti likvidační.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Od přijetí stanoviska Evropského parlamentu ke směrnici „euroznámka“ III v prvním čtení uplynulo hodně času. Směrnice by měla umožnit členským státům – pokud se tak rozhodnou – vybírat od uživatelů silnic poplatky za některé (omezené) externí náklady, a to tak, aby v odvětví silniční dopravy byla konečně zavedena tzv. zásada „znečišťovatel platí“.

Také poskytne členským státem dodatečné možnosti zvýšení účinnosti vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků, což představuje lepší nástroj řízení poptávky v odvětví dopravy. Tyto cíle potvrdilo stanovisko Rady a nyní je žádoucí, aby Komise podnikla také kroky, které by vedly k trvale udržitelnému rozvoji dopravy, součinnosti, harmonizovanému systému poplatků a další internalizaci externích nákladů.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – Skutečností je, že tento návrh bude mít neúměrný dopad na okrajové členské státy Evropské unie, jako je například Irsko, neboť centrálně umístěné členské státy mají možnost přejít na železniční dopravu. Podle odhadů Asociace irských vývozců se za nákladní vozidlo jedoucí z Irska na evropskou pevninu zaplatí poplatek za použití pozemních komunikací ve výši 120 EUR a za externí náklady 30 EUR. Takže cesta tam a zpět přijde v důsledku tohoto právního předpisu na 300 EUR. Hlavní vývozní odvětví, která budou postižena, zahrnují farmaceutické výrobky, informační a komunikační technologie, lékařské přístroje, mléčné a jiné potravinářské výrobky. Navíc odvětví silniční přepravy zboží zaměstnává v Irsku více než 30 000 lidí. Sečteno podtrženo, tyto nové poplatky zvýší náklady na přepravu irských vývozů na evropské trhy. Hlasoval jsem proti této zprávě, neboť Unie by se měla snažit najít způsob jak zlepšit naši konkurenceschopnost v souladu se strategií Evropa 2020, místo aby zaváděla právní předpisy, které naši konkurenceschopnost ohrožují.

  Roberto Gualtieri (S&D), písemně. – (IT) Schválení směrnice o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel Evropským parlamentem je krokem vpřed v ochraně zdraví evropských občanů a závazkem ke snížení škodlivého vlivu znečištění způsobeného automobily. V tomto odvětví byla poprvé zavedena zásada „znečišťovatel platí“ s cílem podpořit bezpečnější a udržitelnější dopravu, tzn. alternativy, jako je například železniční doprava. Nicméně na základě dosaženého kompromisu je třeba věnovat náležitou pozornost také ochraně odvětví silniční dopravy, které nesmí být nadměrně penalizováno. Členské státy musí proto usilovat o účinnější využívání příjmů vybraných v rámci euroznámky, například na investice do zlepšení dopravní infrastruktury a k podpoře ekologičtějších nákladních vozidel, aby výhody této směrnice byly přínosem pro všechna dotčená odvětví.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy svého kolegy Saïd El Khadraouiho týkající se revize právních předpisů o euroznámce EU, které umožní zpoplatnění těžkých nákladních vozidel. Poprvé bude v silniční přepravě uplatněna zásada „znečišťovatel platí“ a na dálničních komunikacích bude možno těžkým nákladním vozidlům uložit poplatky za hluk a znečišťování ovzduší. To je průkopnická iniciativa, kterou vítám, neboť umožňuje zohlednit ekologické a sociální náklady a neomezuje se pouze na náklady na dopravní infrastrukturu. Nicméně je politováníhodné, že ambiciózním plánům Evropského parlamentu na zavedení přísnějších ekologických požadavků zabránila Rada ministrů pod záminkou příliš vysokých dodatečných nákladů. I přes to všechno je tato zpráva skutečným krokem kupředu v oblasti životního prostředí.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, protože jeho cílem je zpoplatnění těžkých nákladních vozidel v závislosti na denní době, kdy jízda probíhá, zda v době dopravní špičky nebo mimo špičku, a také v závislosti na hlučnosti vozidla a objemu válců. Nejméně 15 % finančních prostředků vybraných na poplatcích je investováno do jiných projektů v souvislosti se snižováním emisí CO2. Je dobré, že jsme dnes připraveni omezovat změnu klimatu a že se v silniční dopravě konečně snažíme uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“. Členským státům to nepochybně poskytne další možnosti jak zvýšit účinnost svých vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků, což umožní vytvořit lepší nástroj pro řízení poptávky v odvětví dopravy. Nicméně se domnívám, že tyto nástroje jsou ekonomicky výhodné a příznivé pouze pro několik centrálních tranzitních členských států Evropské unie, ale zcela nevýhodné nebo mnohem méně výhodné pro velký počet členských států Evropské unie, které se nacházejí na východní, jižní, západní a severní hranici Evropské unie. Proto jsem přesvědčen, že by stálo za to vyhodnotit tento aspekt v plném rozsahu, znovu ho zvážit a teprve poté přijmout.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Chtěl bych vyjádřit svoji plnou podporu směrnici o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel. Především chci podpořit ustanovení, které má velký význam pro evropské životní prostředí. Doufám, že nízké poplatky za ekologičtější vozidla budou motivovat majitele dopravních firem, kteří tak dosud neučinili, aby modernizovali svůj vozový park. Navíc plodiny, které rostou v blízkosti intenzivně užívaných silnic, by byly mnohem méně vystaveny znečištění výfukovými plyny. Za další pozitivní aspekt považuji zvýšení poplatků za jízdu v době dopravní špičky. Díky těmto omezením dosáhneme větší bezpečnosti na silnicích a zajistíme pohodlnější jízdu pro všechny účastníky silničního provozu. Díky těmto omezením se zlepší rovněž stav dopravní infrastruktury, která je nejvíce poškozována právě v době největší dopravní špičky.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti návrhu kompromisního znění, a to v souladu s postojem italské vlády, která svůj nesouhlas s tímto návrhem již vyjádřila v Radě EU. Zavedení dodatečného systému zdanění dopravců zasadí tvrdou ránu odvětví, které tvoří základ italského obchodu. Zvýšení nákladů v rámci tohoto odvětví znamená vyšší zatížení společnosti jako celku a trestání našich výrobků, u nichž dojde k následnému poklesu poptávky. Tento kompromis nepovažuji za správné řešení, zejména pro zemi, jako je Itálie, východisko dopravních toků, které vytvářejí bohatství našeho vnitrostátního systému a které je nutno chránit pomocí vhodných nástrojů pro boj se znečišťováním ovzduší a hlučností, avšak s ohledem na specifické strukturální a logistické zvláštnosti.

  Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro usnesení o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel, neboť ratifikuje dohodu o revizi směrnice o euroznámce, jejíž dosažení nebylo snadné. Cílem této směrnice z roku 1999, revidované v roce 2006, je harmonizace účtování poplatků za těžká nákladní vozidla. Přijaté revidované znění je prvním krokem při internalizaci externích nákladů v silniční dopravě, a tedy krokem směrem k praktickému uplatnění zásady „znečišťovatel platí“. Znečištění ovzduší a hlučnost způsobené dopravou tak budou účtovány elektronicky v sazbě tři až čtyři centy za kilometr podle emisní třídy vozidla, typu komunikace a míry dopravního přetížení. Tato revidovaná směrnice napříště umožní lepší řízení dopravy, neboť zvyšuje zpoplatnění v době dopravní špičky (maximálně 175 % po dobu pěti hodin), ale zároveň stanoví přiměřeně nižší poplatky mimo dopravní špičku, aby se zamezilo finančnímu zatěžování společností provozujících silniční nákladní dopravu. Nakonec usnesení vyzývá členské státy, aby zvýšily částky určené na financování některých druhů projektů udržitelné dopravy.

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro euroznámky, protože se domnívám, že podobná řešení mohou zajistit plnou harmonizaci evropského systému zpoplatnění těžkých nákladních vozidel, a tak usnadnit hladký průjezd členskými státy, bez zbytečných zpoždění. Zavedení zásady „znečišťovatel platí“ podle mého názoru zajistí snížení znečištění a hlučnosti způsobené jízdou těžkých nákladních vozidel, která nejsou vybavena motory splňujícími normy Euro V a VI, na něž se silniční poplatky nevztahují. Kromě toho byla zavedena zásada, že členské státy budou moci rozhodnout o využití vybraných prostředků, přičemž nejméně 15 % příjmů bude nutno použít na finanční podporu projektů transevropské dopravní sítě TEN-T. To zajistí větší udržitelnost dopravy.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu upravující pravidla pro zdanění silniční nákladní přepravy, tzv. euroznámku, která členským státům umožní, aby kromě výběru dálničního poplatku účtovaly dopravcům ještě poplatky za náklady na znečištění ovzduší a hluk. Tato směrnice zajistí, aby příjmy plynoucí z těchto poplatků byly použity na zlepšení výkonnosti dopravních systémů a snížení znečištění.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly umožňuje členským státům, pokud se tak rozhodnou, účtovat uživatelům silnic také některé externí náklady. To jim poskytuje další možnosti zvýšit účinnost svých vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků, což povede k lepšímu nástroji pro řízení poptávky v odvětví dopravy. Domníváme se, že politické rozhodnutí zasadit úder hospodářskému odvětví, které je oporou našeho trhu, pouze za účelem získání peněz, není v době závažných hospodářských potíží příliš rozumné. Kromě toho je nepřijatelné znevýhodňovat tímto způsobem zeměpisně okrajovější členské státy, země původu, odeslání či určení, ve prospěch centrálních a tranzitních zemí. A konečně, při zavádění této zásady nebyl brán v úvahu dopad tohoto opatření na dopravní toky, a tedy na stávající koncese, takže hrozí nebezpečí, že se doprava přesune někam jinam. Účinnost opatření se neprokázala, takže silniční doprava a s ní související náklady na znečištění i nadále porostou, a proto my, italská delegace ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) jsme proti tomuto opatření.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato směrnice umožňuje členským státům vybírat dálniční poplatek za těžká nákladní vozidla, což kromě poplatku za dopravní infrastrukturu zahrnuje částku, která se rovná nákladům na hluk a znečištění ovzduší. Domnívám se, že zásada „znečišťovatel platí“ není řešením, neboť rozhodnutí je ponecháno trhu. Opravňovat a legitimizovat znečištění, pokud je to pro podnik ekonomicky výhodné, není cestou k udržitelnosti. Myslím, že prioritou Unie by mělo být zavedení přísnějších opatření proti znečišťování těžkými nákladními vozidly a jednoznačný přechod na železniční nákladní dopravu. Tato směrnice, místo aby řešila problém znečištění, prohlubuje nerovnost mezi členskými státy, neboť znevýhodňuje okrajové země, jako je Portugalsko, které jsou vývozci, ale nevedou přes ně hlavní dopravní trasy. Z těchto důvodů jsem hlasovala proti.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva si zaslouží uznání, neboť vyžaduje od členských států odpovědnost. Za prvé, vyžaduje odpovědnost za úlevy, které členské státy poskytují výrobcům lehkých nákladních automobilů. To je správné, protože tyto nezodpovědné praktiky musí skončit. Za druhé, vyžaduje odpovědnost za příjmy plynoucí z euroznámky. A pravidlem se zde nesmí stát ani neprůhlednost. Tyto příjmy musí být určeny výhradně na environmentální politiky. Je nicméně škoda, že text není propracovanější. Téměř se nezabývá otázkou úlev pro výrobce vozidel s emisní třídou Euro VI. Ještě horší je, že podporuje zařazení euroznámky do systému obchodování s emisemi uhlíku. Hlasuji ve prospěch tohoto znění, abych podpořil další potřebné úsilí a vyjádřil souhlas s koncepcí euroznámky, ale zároveň mě mrzí tyto dva závažné nedostatky.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Problémy v oblasti životního prostřední není možné zpochybňovat, ale zároveň je nelze oddělit od otázek ekonomických, o to více v současné pokračující krizi, která i nadále tvrdě dopadá na země jižní Evropy, zejména Portugalsko, odkud pocházím. Vzhledem k tomu nemohu souhlasit s přijetím zásady „znečišťovatel platí“, neboť tato situace bude mít velký dopad na odvětví nákladní dopravy v okrajových zemích, konkrétně v Portugalsku, ale bohatých zemí střední a severní Evropy se nedotkne.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Euroznámka III umožní členským státům – pokud se tak rozhodnou – účtovat uživatelům pozemních komunikací poplatky za externí náklady (znečištění ovzduší a hluk), takže se v silniční dopravě s konečnou platností zavádí zásada „znečišťovatel platí“. Vzhledem k neprůhlednosti a nelogičnosti daňového systému jsem hlasoval proti.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V době rostoucí globalizace, kdy masivně narůstá také objem dopravy, právě členské státy, které v citlivých regionech, například v oblasti alpského tranzitu, mají zájem zpoplatnit uživatelům pozemních komunikací některé externí náklady v duchu zásady „znečišťovatel platí“. Současně by tak vznikl nástroj pro lepší řízení poptávky po dopravě. Tato zpráva vychází z pragmatického přístupu s cílem sladit mnoho různých požadavků. V této souvislosti nesmíme přehlédnout různé iniciativy připravující půdu pro tzv. vozidla giga- či megaliner, které jsou spojeny s vysokými náklady na infrastrukturu. Stejně tak platí, že přes všechny sliby přesunutí nákladní dopravy ze silnic na železnici dosud nikdo nemyslel vážně. Na to bychom neměli zapomínat, až půjde např. o vyčlenění příjmů plynoucích z poplatků za užívání pozemních komunikací. Pokud jde o pobídky k obnově vozového parku, je nutno také vzít v úvahu, že nemůžeme jednostranně zatížit své místní dopravce a vlastníky vozových parků přísnými ekologickými a bezpečnostními pravidly, když levná konkurence přejíždí hranici v páchnoucích ojetinách. V tomto směru však zpráva předkládá velmi rozumné argumenty, a proto jsem hlasoval pro.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Rozhodl jsem se hlasovat proti tomuto návrhu, protože jeho dopad by velmi negativně pocítily především nejmenší společnosti provozující nákladní dopravu. Ano, je správné bojovat proti znečišťování a snažit se snížit dopravní přetížení, ale další zvýšení daní podle mého názoru rozhodně není tím nejlepším řešením. Bude-li tato euroznámka zavedena, přežijí pravděpodobně jen největší nákladní přepravci, tedy ti, kteří disponují více zdroji.

Mnoha malým podnikům, zejména v Itálii, hrozí, že se budou muset stáhnout z trhu z důvodu příliš vysokých poplatků, s nimiž by se musely potýkat, a to by nepochybně mělo vážný dopad také na zaměstnanost. Doufám proto, že stejný postoj jako italská vláda, která již potvrdila, že toto opatření uplatňovat nebude, zaujmou i další evropské země. Odvětví nákladní dopravy utrpělo během krize velké škody a myslím, že tato nová daň nijak nepřispěje k jeho zotavení.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Nesouhlasím s návrhem zpoplatnit těžká nákladní vozidla v závislosti na míře znečišťování ovzduší a hluku, které způsobují. Domnívám se, že by nebylo vhodné vytvářet další dodatečné daňové zatížení dopravců, kteří jsou již těžce postižení finanční krizí. Zpoplatnění nemá odrážet pouze náklady na silniční infrastrukturu, emisní kategorii vozidla a délku jízdy, ale také míru znečištění, hlučnost a dopravní přetíženost. Kromě toho se tento poplatek nemá vztahovat pouze na dálnice transevropské silniční sítě, ale také na další dálnice a důležité komunikace. Je třeba upozornit na to, že tato úprava bude mít negativní dopad na příjmy evropských silničních dopravců a prodlouží dodací lhůty. Vzhledem k uvedeným důvodům dojde k nárůstu přepravních nákladů a cen nákladní dopravy. Kromě toho dálniční poplatek může výrazně snížit poptávku po silniční dopravě.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Nová směrnice o euroznámce, která má podpořit provádění harmonizovaných tarifních systémů v členských státech s cílem zlepšit účinnost a environmentální výkonnost těžkých nákladních vozidel, nakonec bude znevýhodňovat okrajové členské státy, jako je Itálie, což jsou země odeslání nebo země určení zboží. Proto jsem hlasoval proti zprávě, kterou se mění směrnice z roku 1999. Místo zvýšení konkurence a stanovení společných pravidel pro vnitřní trh nová směrnice narušuje hospodářskou soutěž ve prospěch některých členských států, které se nacházejí v centru nákladní dopravy v Evropě. Pod záminkou snižování emisí CO2 se zavádí daň s cílem odrazovat od silniční dopravy ve prospěch železniční a kombinované dopravy. Takto pojatá směrnice velmi poškozuje celý systém nákladní dopravy, a to v době hospodářské stagnace, kdy je třeba zavádět opatření zaměřená na oživení tohoto odvětví.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva představuje pragmatický přístup, abychom už dál neztráceli čas s přijímáním tzv. směrnice o euroznámce III týkající se výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Jejím cílem je dosažení nejlepšího možného kompromisu mezi Evropským parlamentem a Radou. Navrhované změny jsou výsledkem konzultací s politickými skupinami. Vzhledem k tomu jsem hlasovala ve prospěch této zprávy, neboť členským státům umožní, pokud se tak rozhodnou, vybírat od uživatelů silnic také poplatky za některé omezené externí náklady, s cílem zavést zásadu „znečišťovatel platí“ pro silniční dopravu. Zároveň poskytne členským státům více možností jak zvýšit účinnost svých vlastních vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků, a tedy lepší nástroj pro řízení poptávky v odvětví dopravy. Tyto cíle byly potvrzeny stanoviskem Rady. Je třeba zdůraznit návrh, aby příjmy získané z poplatků za externí náklady a infrastrukturu byly použity především pro účely udržitelné dopravy a celoevropských sítí. Účinné využití těchto příjmů, které zvyšuje odpovědnost a transparentnost, nejenže zlepší přijetí ze strany veřejnosti, ale zajistí také snížení externích nákladů na silniční dopravu.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Na základě novely směrnice 1999/62/ES budou moci členské státy účtovat uživatelům pozemních komunikací rovněž poplatky za některé (omezené) externí náklady, takže se v odvětví silniční dopravy s konečnou platností zavádí zásada „znečišťovatel platí“. Členským státům také poskytne další možnosti jak zvýšit účinnost svých vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků, což znamená lepší nástroj pro řízení poptávky v odvětví dopravy. Silniční poplatky pro odvětví dopravy tak budou odrážet náklady na hluk a znečištění ovzduší, stejně jako náklady na infrastrukturu.

U těchto nákladů budou přesto připuštěny některé výjimky, a to za předpokladu, že členský stát, který o ně žádá, pro to má dobrý důvod. Budou existovat pobídky na podporu obnovy vozového parku těžkých nákladních vozidel, osvobození od daně pro těžké nákladní vozy vybavené méně znečišťujícími motory a konečně, cena dálničního poplatku se může lišit také podle doby, kdy dochází k průjezdu. Účelem je, aby se těžká nákladní vozidla v době dopravní špičky vyhnula některým silničním úsekům. Příjem plynoucí z tohoto vyššího zpoplatnění bude nutno investovat zpět do dopravní infrastruktury, přičemž nejméně 15 % bude hned od počátku vyčleněno na celoevropské dopravní projekty. Z těchto důvodů a v zájmu lepší silniční sítě v Evropě jsem hlasoval pro.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato směrnice umožňuje členským státům vybírat daň za těžká nákladní vozidla, což kromě poplatku za infrastrukturu zahrnuje částku, která se rovná nákladům na hluk a znečištění ovzduší v důsledku dopravy. Domnívám se, že zásada „znečišťovatel platí“ není řešením, neboť rozhodnutí je ponecháno trhu. Opravňovat a legitimizovat znečištění, pokud je to pro podnik ekonomicky výhodné, není cestou k udržitelnosti. Mám za to, že prioritou Unie by mělo být zavedení přísnějších opatření proti znečišťování způsobovanému těžkými nákladními vozidly a jednoznačný přechod na železniční nákladní dopravu. Tato směrnice, místo aby řešila problém znečištění, prohlubuje nerovnost mezi členskými státy, neboť znevýhodňuje okrajové země, jako je Portugalsko, které jsou vývozci, ale nevedou přes ně hlavní dopravní trasy. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Návrh na revizi směrnice o euroznámce, o kterou se zde jedná, je zaměřen na zavedení zásady „znečišťovatel platí“ v silniční dopravě a umožňuje členským státům, aby náklady na hluk a znečištění ovzduší zahrnuly do vnitrostátních dálničních poplatků, což znamená uložení dalšího poplatku za těžká nákladní vozidla. Toto opatření postihuje okrajové země Evropské unie, což je obzvláště tíživé vzhledem k finanční krizi, které v současné době čelíme. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti této zprávě.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tento kompromis týkající se revidované směrnice o euroznámce, jejímž cílem je zavedení dálničního poplatku pro těžká nákladní vozidla v duchu zásady „znečišťovatel platí“.

Členské státy pak budou moci do vybraných daní a poplatků zahrnout skutečné náklady na znečištění ovzduší a hluk způsobené dopravou, zatímco doposud mohly zavádět pouze poplatky v souvislosti s infrastrukturou. Dosažený kompromis nesplňuje ambice Evropského parlamentu a sám o sobě neumožní zásadní změnu v silniční dopravě. Je jasné, že dané odvětví ani členské státy nejsou ještě připraveny převzít skutečné náklady na svou ekologickou stopu.

Dodatečné náklady dopravců by v průměru neměly přesáhnout 4 eurocenty na vozidlo a kilometr a nejméně znečišťující vozidla při jízdě v době mimo dopravní špičku by byla od poplatku osvobozena. A přesto tato reforma upadla v zapomnění, než ji belgické předsednictví vrátilo zpět na stůl Radě. Vítám dosažený pokrok jako pozitivní první krok směrem k udržitelnějšímu systému silniční dopravy.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Důvodem, proč jsme hlasovali pro, je to, že odmítáme zavádějící argumenty uváděné Španělskou socialistickou dělnickou stranou (PSOE) a Evropskou lidovou stranou (EPP) o konkurenceschopnosti tohoto odvětví. Dosažení konkurenceschopnosti vyžaduje také vytvoření pobídek k investování do účinnějších dopravních prostředků, nastavení spravedlivých pravidel hospodářské soutěže a internalizaci sociálních a ekologických nákladů hospodářské činnosti obecně. Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance vždy usilovala o internalizaci nákladů a spravedlivé ceny veškerého zboží, a to z ekologického i sociálního hlediska.

Víme, že tento minimální návrh ani zdaleka nenaplňuje naše představy, ale náš hlas je také vyjádřením naší důvěry, že tímto proces nekončí a že uznáním nutnosti internalizovat náklady na dopravu byl učiněn důležitý krok. Členským státům rovněž připomínáme, že musí jít ještě dále a předložit právní úpravu, která zavede spravedlivější a účinnější daňové systémy zahrnující všechny uvedené externí náklady, a vyzýváme Komisi, aby nepolevovala ve svém úsilí a aby si ve svém budoucím návrhu v této věci kladla vyšší cíle.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Toto doporučení je posledním krokem postupu, kterým se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (euroznámka). Je to výsledek dlouhých jednání a kompromisů s různými politickými skupinami. Zpoplatnění uživatelů za některé související externí náklady umožňuje členským státům zefektivnit své vnitrostátní systémy výběru silničních poplatků, takže budou moci lépe řídit poptávku po dopravě. Kromě toho zásada „znečišťovatel platí“ vede uživatele v tomto odvětví k větší odpovědnosti. A konečně, veřejnost bude projevovat větší podporu, pokud budou dodatečné příjmy z infrastruktury a externích nákladů přidělovány transparentně a účelně, což zároveň přispěje k rychlejšímu snižování externích nákladů silniční dopravy.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Zdanění těžkých nákladních vozidel, které jsme dnes projednávali bezprostředně před hlasováním, je dalším příkladem toho, jak původně velmi dobrá myšlenka nakonec oslabila a ztratila velkou část svého náboje. Domnívám se, že vybrané daně měly být směrovány mnohem více na rozvoj dopravní infrastruktury, ale bohužel, jak se často stává, Rada v tomto směru zcela postrádá dobré nápady.

Mnoho zemí v tom všem vidí příležitost jak získat další příjmy z daní, které lze použít pro mnoho jiných účelů. Je velmi pozitivní, že přijetím této směrnice skončí praxe, kdy vozidla z jiných zemí neplatí v Estonsku daň, ale naše vozidla v jiných zemích platí. I když tato zpráva ztratila v průběhu jednání v mnoha ohledech na síle a Parlament musel v případě některých ustanovení ustoupit, přesto se stále jedná o velký krok kupředu, a považuji za nutné plně ji podpořit.

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Zprávu jsem podpořila. Jde o kompromis založený na principu „znečišťovatel platí“, tzn. zásadě umožňující zpoplatnit některé externí náklady dopravy, například v podobě znečišťování životního prostředí, hluku a dopravních zácp. Zreálnění externích nákladů dopravy je krok správným směrem.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – El Khadraoui odvedl na této zprávě skvělou práci. Jediný způsob, jak můžeme dosáhnout pokroku v boji proti změně klimatu, jsou zodpovědné zprávy, jako je například tato, které přenášejí odpovědnost na ty, kteří způsobují většinu znečištění, a proto jsem ji mohla podpořit.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Zpoplatnění těžkých nákladních vozidel za užívání určitých pozemních komunikací za podmínek stanovených v dokumentu Evropského parlamentu, o kterém jsme dnes hlasovali na plenárním zasedání, znamená zvýšení nákladů souvisejících s využíváním tohoto druhu dopravy. Euroznámka je opatření, které postihuje okrajové země Unie, a to v době, kdy tyto země zažívají hospodářské a finanční potíže, a zároveň zajišťuje dodatečné příjmy zemím ve střední Evropě.

Revize této směrnice v souladu s postojem Parlamentu bude mít značně negativní dopad na konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj některých členských států, jako je Portugalsko. I když uznávám, že konečné znění dokumentu přijaté dnes ve Štrasburku není tak negativní jako jeho dřívější znění dohodnuté v parlamentním výboru, po zavedení tohoto poplatku do praxe dojde k nárůstu současných nákladů pro okrajové země Unie.

Z těchto důvodů, z důvodu národního zájmu a jako člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu jsem hlasoval proti tomuto dokumentu předloženému v plénu.

  Ramon Tremosa i Balcells (ALDE), písemně. – Zdržel jsem se dnešního hlasování o euroznámce. A zdržel jsem se proto, že v případě Katalánska by navrhované opatření postihlo řadu malých a středních podniků, které nemají možnost naložit zboží a výrobky na vlaky – zejména vzhledem k jinému rozchodu kolejí, což představuje fyzickou překážku pro dokončení vnitřního trhu – a velmi by to poškodilo jejich podnikání.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Všechna nová pravidla EU týkající se zpoplatnění těžkých nákladních vozidel musí zachovávat rovnováhu mezi potřebami životního prostředí a hospodářskými zájmy nových členských států. Litva je pro Evropu významnou tranzitní zemí. Nákladní doprava a tvrdá práce řidičů nákladních automobilů se staly synonymem naší země. Podle údajů z litevské správy silnic se počet těžkých nákladních vozidel za poslední deset let ztrojnásobil a tyto vozy spoluvytvářejí páteř našeho hospodářství. Litva je již sužována finanční krizí a nárůst dopravních nákladů by byl těžkou ranou. Souhlasím se zpravodajem, že členské státy by měly mít možnost zvýšit účinnost svých vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků.

Jsem obeznámen s problémy se znečištěním uvedené v této zprávě a beru je velmi vážně, ale další poplatky za znečištění ovzduší a hluk nejsou řešením. Problém je mnohem závažnější, než naznačuje zpráva. V mnoha členských státech Unie je třeba dále rozvíjet silniční infrastrukturu. V Litvě zároveň v posledních několika letech klesl objem finančních prostředků přidělovaných na řízení a rozvoj o více než 20 %.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Podpořil jsem přijetí směrnice. Domnívám se, že rozhodnutí rozšířit financování euroznámek o externí náklady, neboli o náklady na znečištění životního prostředí a hluk, je rozumnější než předchozí znění, které se omezovalo pouze na pokrytí nákladů na silniční infrastrukturu. Směrnice je výhodná pro tranzitní země, takže polským poslancům Evropského parlamentu by na jejím přijetí mělo zvlášť záležet.

Je také třeba zdůraznit skutečnost, že poplatky mají být o to nižší, čím vyšší je ekologická kategorie těžkého nákladního vozidla. Od poplatků budou naštěstí osvobozena vozidla s maximálním povolenou celkovou nosností 3,5–12 tun a řidiči osobních automobilů. Cena za průjezd bude záviset na denní době, což podle mého názoru pomůže odradit lidi od užívání těch silničních úseků, kde v době dopravní špičky hrozí zácpy.

Další důležité ustanovení směrnice se týká nakládání s výnosy z mýtného. Tyto prostředky mají být investovány zpět do dopravní infrastruktury, přičemž minimálně 15 % těchto příjmů má být vyčleněno na projekty celoevropské dopravní sítě TEN-T. Myslím, že potřebujeme také dlouhodobá opatření vedoucí ke sbližování metod používaných pro výpočet externích nákladů ve všech členských státech. Mohlo by to zajistit transparentnost sdělení předávaných odvětví evropské nákladní dopravy.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Vzhledem k pozitivním zkušenostem ve Švýcarsku se zavedením poplatku za těžká nákladní vozidla v závislosti na výkonu motoru v roce 2001 nejsou proti nové směrnici žádné námitky. Od roku 2001 počet cest ve Švýcarsku klesl, zatímco objem přepravovaného zboží vzrostl o 60 %, a jak se ukázalo, množství emisí se snížilo – úspěch v každém ohledu. Příjmy jsou vyčleněny na získání podpory veřejnosti a na snížení externích nákladů silniční dopravy.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti znění textu, který předložil zpravodaj pan El Khadraoui a který umožňuje účtovat dodatečný poplatek za znečištění ovzduší a hluk způsobované těžkými nákladními vozidly. I když souhlasím se zásadou „znečišťovatel platí“, zavádět další dálniční poplatky pro mezinárodní silniční dopravu, zejména bez povinnosti investovat výnosy do zlepšení dopravní infrastruktury, je v době hospodářské krize poněkud problematické. Kromě toho přijaté znění nijak nepomáhá členským státům, jako je Itálie, omezovaným zeměpisnými bariérami, které přepravu zboží, dovoz i vývoz, prodražují.

Zpráva: Jo Leinen (A7-0330/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Tato zpráva byla přijata s ohledem na skutečnost, že na potřebných jednáních měl zpravodaj možnost, po prováděcí zprávě Komise, začlenit do nařízení o možném zavedení nových modelů pokrývajících nejrůznější ekologické výrobky doložku o přezkumu. Tento přezkum by měl být proveden do roku 2013. Byla začleněna také možnost provádět odhady umožňující vyplnit mezery v případech, kdy členské státy neposkytly své údaje včas.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Vědecky podložený přístup k nedostatku zdrojů a k ekosystému je pro udržitelný hospodářský rozvoj Evropské unie klíčový. Environmentální hospodářské účty poskytují významnou databázi pro přijímání rozhodnutí v oblasti environmentální politiky. Potřeba těchto účtů stoupá vzhledem k mimořádně důležité úloze životního prostředí, pokud jde o hospodářskou výkonnost a zajištění dobrých životních podmínek občanů Evropské unie. Tato úloha spočívá v zajišťování přírodních zdrojů pro výrobní a spotřební činnost, v ekologické likvidaci odpadů a v poskytování environmentálních služeb podporujících život. Je nanejvýš důležité, aby tyto hospodářské a environmentální účty byly aktivně využívány v celém spektru tvorby unijní politiky jako výchozí bod pro posuzování dopadů, akční plány, legislativní návrhy a jiné významné produkty politického procesu.

Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy. Environmentální účty ukazují vzájemný vztah mezi podniky, domácnostmi a faktory životního prostředí. Musí proto přispívat k hodnocení politik, a to zejména zpřístupněním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Politika znamená hledání nejlepších možných řešení jakýchkoli problémů, které vyvstanou ... Jak toho však dosáhnout, když problémy a jejich možná řešení nejsou plně pochopeny? To je ten hlavní, ale nikoli výhradní, problém politiky životního prostředí. Tvůrci politických rozhodnutí musí mít proto k dispozici spolehlivé a co nejobsáhlejší údaje o moderním světě a stavu životního prostředí. K tomuto závěru dospěla Evropská rada v červnu 2006, kdy vyzvala Evropskou unii a její členské státy, aby své národní účty rozšířily o hlavní hlediska trvale udržitelného rozvoje. Tuto iniciativu a návrh Evropské komise vítám, neboť pomůže zlepšit naše znalosti o emisích do ovzduší, ekologických daních atd.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Dosavadní hlavní politické iniciativy pro environmentální účty na úrovni EU zahrnují Šestý environmentální akční program, strategie udržitelného vývoje EU a různé iniciativy odvětvových politik souvisejících s Cardiffským procesem a zahrnující oblasti, jako je změna klimatu, udržitelná doprava, příroda a biologická rozmanitost, zdraví a životní prostředí, využívání přírodních zdrojů a nakládání s odpady a mezinárodní rozměr udržitelného rozvoje. Ve svých závěrech z června 2006 vyzvala Evropská rada Unii a její členské státy, aby rozšířily své národní účty o hlavní hlediska trvale udržitelného rozvoje. Národní účty by proto měly být nahrazeny integrovanými environmentálními hospodářskými účty, které poskytují plně souvislé údaje. Za tím účelem je nutné, aby každý členský stát shromažďoval harmonizované a úplné údaje a aby tento systém byl na úrovni EU plně harmonizován.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Shromažďování údajů v členských státech musí být proto povinné. K environmentálním údajům dostupným v současné době na úrovni EU by měly ve střednědobém výhledu přibýt informace, které usnadňují posuzování politik. Bylo by mnohem jednodušší monitorovat recyklaci a předcházení vzniku odpadů, emise do ovzduší a změny klimatu či trvale udržitelnou spotřebu a výrobu, kdyby byly k dispozici vysoce kvalitní údaje o vzájemném vztahu mezi environmentálními a ekonomickými faktory. I když tyto informace lze získat z environmentálních účtů, je nutné za tím účelem zajistit spolupráci všech členských států a plnou harmonizaci údajů na úrovni EU.

Proto je třeba požadované cíle stanovit s větší návazností a jasně vytyčit budoucí směřování s ohledem na vývoj v oblasti environmentálních hospodářských účtů. Tyto účty by měly přispívat k hodnocení politik, a to zejména poskytováním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Příslušné informace by mohly vytvořit velmi cenný základ tvorbu politiky životního prostředí.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Vítám návrh pana Leinena, pro který jsem hlasoval. Důležitost evropské environmentální politiky neustále roste vzhledem k hospodářské krizi a strategii Evropa 2020 a správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Environmentální údaje jsou jediným nástrojem k hodnocení politiky životního prostředí a ve střednědobém výhledu by měly být nahrazeny dalšími spolehlivými údaji.

Kromě toho monitorování údajů může být mnohem snazší, pokud budou k dispozici vysoce kvalitní informace o vzájemném vztahu mezi environmentálními a hospodářskými faktory, environmentální hospodářské účty by mohly například přispět k hodnocení politik prostřednictvím zpřístupnění údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Tyto informace budou velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí. Členské státy budou muset uplatňovat společné metody, klasifikace a pravidla stanovená v závazném společném rámci a v tomto směru je třeba velmi doufat, že tato nová opatření si nevyžádají žádné další náklady ani další byrokracii. Jak konstatuje zpravodaj, tento návrh nařízení je krokem směrem ke komplexnějšímu ekologickému účetnictví.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) V zájmu trvale udržitelného rozvoje je velmi důležité přijímat správná rozhodnutí v otázkách politiky životního prostředí, a to na základě spolehlivých údajů. Proto podporuji a vítám návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských environmentálních hospodářských účtech a jsem přesvědčena, že přispěje k hodnocení politik, a to zejména zpřístupněním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Měření kvality ovzduší v našich městech a provádění hloubkové analýzy tohoto měření by bylo krokem směrem k transparentnější tvorbě politik. Ačkoliv souvisí s chemickými a fyzikálními faktory, které na první pohled mají malé využití při komunikaci mezi politiky a voliči, tento ukazatel je ve skutečnosti výsledkem mnoha ekonomických rozhodnutí. Ukazuje soustředění hospodářských činností, které znečišťují životní prostředí, skladbu zdrojů energie používaných pro výrobní činnost a pro vytápění domácností a kanceláří, používání motorových vozidel a správu silniční infrastruktury a silničního provozu, izolaci budov a kvalitu použitých materiálů a existující zelené plochy a chybějící zeleň, jen několik příkladů za všechny. Kvalita ovzduší má rovněž výrazný dopad na výdaje na zdravotnictví, zejména na výdaje na respirační a onkologická zařízení. Je zcela zřejmé, že ukazatel životního prostředí se může změnit v ekonomický a politický ukazatel. Kromě toho upozorňuje na nové mechanismy odrazující od nezodpovědného chování a projekty, které má smysl financovat. Tyto vazby pomáhají politikům lépe se rozhodovat ve veřejném zájmu. Prvním krokem je stanovení správných metod a je dobré, že jsme jej učinili.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Tento návrh nařízení pochází z rozhodnutí Evropské rady z června 2006. V té době Evropská unie rozhodla o rozšíření stávajících národní účtů a sestavených statistických údajů o klíčová hlediska trvale udržitelného rozvoje. K doplnění národních účtů a údajů Komise navrhla nařízení o zřízení evropských environmentálních hospodářských účtů.

V souladu s návrhem Komise by proto členským státům měla být poskytnuta metodika, společné normy, definice klasifikace a účetní pravidla, které je třeba rozvíjet v obecně závazném rámci. I když jsem přesvědčena o tom, že přednostně by se to mělo týkat údajů, které jsou již k dispozici (to znamená údajů shromážděných na regionální, národní a evropské úrovni), myslím, že pokud se objeví potřeba dalších modulů, které nepovedou ke zbytečné byrokracii a dodatečným nákladům, měl by Eurostat v tomto případě mít možnost za účelem zřízení environmentálních hospodářských účtů na evropské úrovni získat údaje z členských států.

Proto jsem také uvítala zavedení těchto nových evropských environmentálních hospodářských účtů a navrhla rozšířit jejich oblast působnosti na další moduly.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy o environmentálních hospodářských účtech EU, neboť se domnívám, že vedle hrubého domácího produktu (HDP) zde chybí ukazatele pro trvale udržitelný rozvoj a kvalitu života občanů, které umožňují hodnocení evropské politiky životního prostředí.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Podle slov zpravodaje „environmentální hospodářské účty by měly přispívat k hodnocení politik poskytováním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí“. Tato myšlenka je důležitá a je to v podstatě jediný způsob, jak získat konkrétní údaje o skutečném dopadu politiky životního prostředí. Pokud na jednu stranu hospodářský růst nemůže ignorovat životní prostředí, zároveň platí, že politika životního prostředí nemůže ignorovat či pustit ze zřetele hospodářskou činnost a konkurenceschopnost evropského obchodu a průmyslu. Na problém trvale udržitelného rozvoje nahlížím vždy s tímto na paměti a díky tomu vidím, že hospodářský růst a ohled na životní prostředí jsou nutně dvě strany jedné mince. Na to Evropa nemůže a nesmí zapomínat, zejména v dnešní době.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Dne 28. září 2009 zveřejnila Komise sdělení s názvem „Překročit HDP. Měření pokroku v měnícím se světě“, kde navrhuje opatření k vytvoření databáze environmentálních účtů EU s cílem zkvalitnit veřejnou diskusi a umožnit přijímání lépe podložených rozhodnutí. Do konce roku 2013 by Komise měla předložit zprávu zabývající se otázkami, jako je stav našich lesů a vyčerpávání rybolovných zdrojů. K tomu potřebujeme věrohodné a aktuální statistické podklady, které mají být vytvořeny na základě tohoto nařízení. Právní rámec vytvořený na základě tohoto návrhu umožní Unii posuzovat environmentální hospodářské účty s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Dosud nikdy nebylo tak důležité věnovat pozornost vzájemnému vztahu mezi životním prostředím a hospodářstvím. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože nejenže umožňuje přijímat komplexnější a odůvodněná politická rozhodnutí, ale odráží také přísloví, že „zemi nedědíme po svých předcích, ale půjčujeme si ji od svých dětí“. Je velmi důležité, abychom budoucím generacím zanechali zdravé životní prostředí.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Definice a poskytování popisných ukazatelů a statistik, které umožňují sledování rozvoje hospodářských a environmentálních faktorů spolu s možným vzájemným působením těchto faktorů, jsou nepochybně užitečné nástroje na podporu strategického plánování, vymezení veřejné politiky a nastínění cest k trvale udržitelnému rozvoji. Kromě toho, jak uvádí zpravodaj, získané údaje mohou a měly by přispívat k hodnocení politik pro posuzování vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Získané informace mohou být velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí. Tento návrh nařízení stanoví pouze shromažďování a sestavování údajů, které se týkají emisí do ovzduší, daní souvisejících s životním prostředím podle ekonomické činnosti a ekonomického účetnictví materiálových toků. Další údaje mohou být získány v jiných oblastech. Něco v tom smyslu konstatuje i zpravodaj, který navrhuje provedení pilotních studií zaměřených na jejich praktické využití. Nicméně je třeba mít na paměti, že národní statistické systémy a jejich náklady bude nutné přizpůsobit. Zdá se, že Komise tuto skutečnost ve svém návrhu zohledňuje, třebaže jen částečně, a to tak, že členským státům povoluje výjimky, pokud je třeba provést zásadní úpravy.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tento návrh nařízení umožňuje pouze shromažďování a sestavování údajů o emisích do ovzduší, daní souvisejících s životním prostředím podle ekonomické činnosti a ekonomického účetnictví materiálových toků. Další údaje mohou být získány v jiných oblastech. Něco v tom smyslu konstatuje i zpravodaj, který navrhuje provedení pilotních studií zaměřených na jejich praktické využití.

Definice a poskytování popisných ukazatelů a statistik, které umožňují sledování rozvoje hospodářských a environmentálních faktorů spolu s možným vzájemným působením těchto faktorů, jsou nepochybně užitečnými nástroji na podporu strategického plánování, vymezení veřejné politiky a nastínění cest k trvale udržitelnému rozvoji.

Získané údaje mohou a měly by přispívat k hodnocení politik, které umožní posuzování vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Získané informace by mohly být velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí.

Nicméně je třeba mít na paměti, že národní statistické systémy a jejich náklady bude nutno přizpůsobit. Zdá se, že Komise tuto skutečnost ve svém návrhu zohledňuje, třebaže jen částečně, a to tak, že členským státům povoluje výjimky, pokud je nutné provést zásadní úpravy.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Environmentální hospodářské účty by měly přispívat k hodnocení politiky tím, že poskytují především údaje o vlivu hospodářských činností na životní prostředí. Takové informace mohou být velmi důležité pro rozhodnutí v oblasti politiky životního prostředí. Recyklace a předcházení vzniku odpadů, znečišťování životního prostředí a změny klimatu či trvale udržitelná spotřeba a výroba by mohly být monitorovány mnohem účinněji, kdyby byly k dispozici vysoce kvalitní údaje, pokud jde o interakce mezi environmentálními a ekonomickými faktory.

Domnívám se, že shromažďování důležitých údajů, které bylo doposud dobrovolné, by se měl stát povinné. Navíc v případě, že by byl do této oblasti zaveden společný rámec na shromažďování, zpracování, předávání a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů, usnadnila by se situace ohledně politického hodnocení evropské politiky životního prostředí.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Amsterodamská smlouva věnuje značnou pozornost vzájemnému vztahu mezi hospodářskou politikou a politikou životního prostředí. To je důvod, proč se faktory, jako je udržitelná doprava a zdroje energie, staly klíčovými otázkami i v jiných odvětvových politikách. Ve skutečnosti již v roce 2006 Evropská rada vyzvala členské státy, aby rozšířily národní účty o hlavní hlediska trvale udržitelného rozvoje s cílem poskytovat co nejucelenější údaje. Hlasovala jsem pro tento návrh nařízení, protože se domnívám, že usnadní činnost národních statistických úřadů, kterým umožňuje zpracovávat harmonizované a aktuální environmentální účetní údaje. V tomto ohledu bude přijetí evropského právního základu pro shromažďování údajů o environmentálních hospodářských účtech znamenat, že na evropské úrovni lze poskytovat odhady, pokud jde o stávající vzájemný vztah mezi ekonomickými a hospodářskými faktory. Závěrem doufám, že tento nástroj bude považován za další potvrzení vůdčí role Evropské unie na mezinárodní úrovni v oblasti environmentálních účtů.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti zprávě pana Leinena, která pod rouškou tzv. statistik životního prostředí spouští lavinu informací vyžadujících obrovské množství byrokracie, a to všechno ve jménu zelené evangelizace.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Environmentální hospodářské účty by měly přispívat k hodnocení politik, a to především poskytováním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Tyto informace by mohly být velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí. Ve svých závěrech z června roku 2006 vyzvala Evropská rada Unii a její členské státy, aby rozšířily národní účty o hlavní hlediska trvale udržitelného rozvoje. Tento návrh Komise je významným příspěvkem k tomuto politickému přístupu. Správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Shromažďování údajů v členských státech musí být proto povinné. Údaje týkající se životního prostředí aktuálně dostupné na evropské úrovni je třeba ve střednědobém výhledu rozšířit s cílem usnadnit hodnocení politik. Recyklace a předcházení vzniku odpadů, emisí do ovzduší a změny klimatu či trvale udržitelné spotřeby a výroby by mohly být monitorovány mnohem účinněji, kdyby byly k dispozici vysoce kvalitní údaje o vzájemném vztahu environmentálních a ekonomických faktorů. Zdržel jsem se hlasování o tomto dokumentu, neboť se nedomnívám, že tyto informace lze získat pouze z environmentálních účtů. Je nezbytné zajistit spolupráci všech členských států a plnou harmonizaci na úrovni Unie.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Environmentální hospodářské účty by měly napomáhat k hodnocení politik, a to především poskytováním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Tyto informace mohou být velmi cenné pro oblast politiky životního prostředí.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Shromažďování údajů v členských státech musí být proto povinné. Máme na mysli především shromažďování údajů o emisích do ovzduší, daních na ochranu životního prostředí pro různá odvětví hospodářství a účetnictví materiálových toků na makroekonomické úrovni. Podle našeho názoru by environmentální hospodářské účty měly přispívat k hodnocení politik, a to zejména poskytováním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Tyto informace by mohly být velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí. Souhlasíme s tím, aby byla zavedena ověřovací doložka a aby Komise pravidelně podávala zprávu o provádění tohoto nařízení v praxi. Domníváme se, že je důležité ověřovat spolehlivost a srovnatelnost údajů, aby bylo možno provést některá zlepšení a zajistit vysokou úroveň ekologického účetnictví. Náležitou pozornost je třeba věnovat také vývoji nových modulů a zkušenostem získaným v průběhu pilotních studií. Zprávu o ověření je třeba považovat za příležitost upravit nařízení v souladu s nejnovějším vývojem a na základě zkušeností.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Domnívám se, že potřebujeme širší spektrum statistických údajů o dopadech politik členských států a EU na životní prostředí a rovněž o účtování některých poplatků, které podporují politiky životního prostředí. Je škoda, že statistiky a poplatky jsou společně zahrnuty pod označení „ekologické účetnictví“. Cílem takového shrnutí je zavedení trhu v oblasti klimatu a obchodování s upisovacími právy týkajícími se znečišťování. Přenesení pravomocí na Komisi míří také tímto směrem. Hlasovala jsem pro, neboť podporuji myšlenku potřebných statistických nástrojů, i když odmítám politiky, kterým slouží.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Je nutné dohodnout se na přípravě modelových statistických údajů o dopadu politik Unie a členských států na životní prostředí, stejně jako na účtování poplatků, které podporují některé politiky životního prostředí. To je jasné.

Nicméně je škoda, že statistické údaje a poplatky, bez rozdílu, jsou shrnuty pod označení „ekologické účetnictví“. Důvodem takto nedostatečného rozlišení je provádění souboru opatření v oblasti klimatu a tržní obchodování s právy znečišťovat. Přenesení pravomocí na Komisi míří také tímto směrem.

A přesto hlasuji pro zprávu. Chci uznat platnost pojmu nezbytné statistické nástroje, i když odmítám politiky, kterým možná slouží.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Velmi důležité je, že environmentální hospodářské účty přispívají k hodnocení politiky, neboť poskytují údaje o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Tyto informace mohou být velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí. Potřebujeme vědět, jak definovat cíl a účel tohoto návrhu nařízení, spolu s jeho podílem na celkové strategii „Překročit HDP“. Toto nařízení předpokládá pouze shromažďování a sestavování údajů o emisích do ovzduší, ekologických daních pro jednotlivá odvětví hospodářství a ekonomickém účetnictví materiálových toků. Je to první krok směrem k vytvoření komplexnějšího ekologického účetnictví, neboť podle Evropského statistického úřadu a příslušných statistických úřadů jednotlivých zemí jsou aktuálně pouze v těchto oblastech dostupné údaje pro celou Evropu. Je proto nezbytné usilovat o další pokrok, aby statistické údaje o životním prostředí byly stále spolehlivější a dostupnější.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Recyklaci a předcházení vzniku odpadů, emise do ovzduší a změnu klimatu či trvale udržitelnou spotřebu a výrobu by bylo možno monitorovat mnohem účinněji, kdyby byly k dispozici vysoce kvalitní údaje o vzájemném vztahu mezi environmentálními a ekonomickými faktory. Shromažďování příslušných údajů, které bylo na úrovni EU až doposud prováděno dobrovolně, by se mělo stát povinné. Kromě toho je třeba ve střednědobém výhledu rozšířit environmentální údaje, a usnadnit tak hodnocení evropské politiky životního prostředí. Souhlasím se stanoviskem zpravodaje a hlasoval jsem pro.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Řádné a správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Recyklaci, emise do ovzduší, změnu klimatu či udržitelnou spotřebu a výrobu je třeba monitorovat průběžně s cílem dosáhnout pokroku v těchto oblastech v celé Evropě. Systém pro přípravu environmentálních hospodářských účtů je jedním z opatření, které by napomohlo shromažďování a sestavování údajů týkající se emisí do ovzduší, ekologických daní pro různá odvětví hospodářství a účetnictví materiálových toků na makroekonomické úrovni. Nicméně závazný charakter tohoto systému vytváří další administrativní zatížení. Proto je při zavádění takového systému nutné řádně vyhodnotit dopad jeho použití, přesněji vymezit požadované cíle a jasně vytyčit budoucí směřování s ohledem na environmentální hospodářské účty. Je třeba upozornit na to, že hlavní kontrolní funkci v těchto oblastech bude vykonávat Eurostat, který zároveň ponese odpovědnost. Uvedené úkoly vyžadují dostatečné lidské a finanční zdroje. Musíme však zvážit, zda rozpočet Evropské unie unese vyčlenění dalších finančních prostředků na navýšení a udržení byrokratického aparátu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Účelem návrhu nařízení o evropských environmentálních hospodářských účtech je poskytnout nástroje k dosažení některých důležitých cílů, jako je vytvoření koncepce evropského ekologického účetnictví a rozšíření činnosti statistických úřadů, které poskytují účetní údaje pro správní orgány. Hlasoval jsem ve prospěch tohoto znění, neboť mám za to, že pro účely trvale udržitelného vývoje je důležité začlenit problematiku životního prostředí do politik Unie a mít národní účty a evropský program s integrovaným ekonomickým a ekologickým účetnictvím v oblasti dopravy, recyklace a předcházení vzniku odpadů, emisí do ovzduší, změny klimatu a trvale udržitelné výroby a spotřeby.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) V roce 2006 vyzvala Rada Evropskou unii a členské státy, aby rozšířily své národní účty o hlavní hlediska trvale udržitelného rozvoje, a navrhla přijmout v krátkodobém a střednědobém výhledu metody pro rozvoj globálních ukazatelů, které by mohly vést k vyšší kvalitě veřejné diskuse a napomoci při přijímání rozhodnutí na základě ekonomického dopadu ekologických opatřeních, která mají být provedena. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť souhlasím s tímto prvním krokem k vytvoření mnohem úplnějších environmentálních hospodářských účtů. Podle Evropského statistického úřadu a příslušných národních úřadů jsou totiž v současné době k dispozici údaje pouze na evropské úrovni. V pracovním plánu je třeba stanovit nové prioritní moduly, s nimiž se již pracuje a které pravděpodobně již brzy poskytnou příslušné údaje, a to zejména údaje týkající se dopadu hospodářské činnosti na životní prostředí. Recyklace a předcházení vzniku odpadů, emise do ovzduší a změna klimatu či trvale udržitelná spotřeba a výroba by mohly být monitorovány mnohem účinněji, kdyby byly k dispozici vysoce kvalitní údaje o vzájemném působení environmentálních a ekonomických faktorů. Tyto údaje mohou významným způsobem pomoci při rozhodování o ekologických opatřeních.

  Aldo Patriciello (PPE) , písemně. – (IT) V roce 2006 vyzvala Rada Evropskou unii a její členské státy, aby rozšířily statistické údaje o trvale udržitelný rozvoj a platné národní účetní údaje. Ve své zprávě z roku 2009 nazvané „Překročit HDP. Měření pokroku v měnícím se světě“ sama Komise navrhla přijmout v krátkodobém a střednědobém výhledu různá opatření týkající se definice obecných ukazatelů s cílem vytvořit spolehlivější informační základnu pro kvalitnější veřejnou diskusi a vhodnější politická opatření. Dotkla se především aspektů evropských environmentálních hospodářských účtů.

Podrobné vyhodnocení evropských environmentálních hospodářských účtů je možno provádět pouze na základě spolehlivých údajů, a proto by členské státy měly mít k dispozici společnou metodiku a normy, definice, klasifikace a účetní pravidla, které by měly být rozvíjeny v rámci závazném pro všechny členské státy. Hlasuji ve prospěch tohoto návrhu, protože sledované cíle a budoucí směřování environmentálních hospodářských účtů musí být jasně vytyčeny, aby tyto účty mohly vytvořit potřebnou základnu pro rozhodování v oblasti životního prostředí.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – K zajištění trvale udržitelného rozvoje a odpovídající politiky životního prostředí na úrovni EU je nezbytné, aby tvůrci politik měli k dispozici spolehlivé údaje o dopadu hospodářských činností na životní prostředí. Podporuji toto usnesení, neboť stanoví řadu účinných opatření pro shromažďování úplnějších údajů. Pokud to se zvýšením recyklace, snížením množství odpadu a omezením emisí do ovzduší a změnami klimatu myslí Evropská unie vážně, pak musí začít jednat. Nejúčinnější způsob jak dosáhnout evropských cílů, pokud jde o trvale udržitelný rozvoj a politiky životního prostředí, je prostřednictvím plné spolupráce ve všech členských státech. Proto je nezbytné, aby shromažďování údajů o dopadu hospodářských činností bylo v členských státech povinné. Čím přesnější a spolehlivější budou poskytované informace, tím lepší budou naše politiky v oblasti životního prostředí.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Pokud má mít politika trvale udržitelného rozvoje požadovaný účinek, je nutné mít k dispozici dostatek informací pro rozhodovací proces, což usnadní přijímání odůvodněných rozhodnutí. Členské státy proto musí shromáždit široké spektrum ukazatelů, které v souhrnu poskytují celkový přehled o stavu životního prostředí v Evropské unii. To je cílem návrhu Komise určeného Parlamentu a Radě, který musí posoudit Parlament. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasovali jsme pro. Návrh vytváří podmínky pro environmentální hospodářské účty, jako jsou satelitní účty k ESA 95, neboť poskytuje metodiku, společné normy, definice, klasifikace a účetní pravidla, která mají být použita pro sestavování environmentálních hospodářských účtů. V první fázi se environmentální hospodářské účty, které mají být sestavovány v rámci společného rámce, dělí do těchto modulů: modul pro účty emisí do ovzduší, modul pro daně související s životním prostředím podle ekonomických činností, modul pro účty materiálových toků na makroekonomické úrovni. Na základě našich pozměňovacích návrhů přijatých ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin zahrnuje kompromis vyjednaný s Radou kromě původně navrhovaných účtů také požadavek, aby Komise do konce roku 2013 podala zprávu a přezkoumala rozšíření účtů pokrývajících materiálové zásoby (a nejen toky) a rovněž služby v oblasti ekologických systémů. Dohoda o tomto požadavku, aby členské státy poskytovaly údaje na základě harmonizované metodiky pro environmentální hospodářství je skutečně pozitivním konkrétním krokem v procesu „Překročit HDP“.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Národní účty zohledňují životní prostředí na základě ekonomické výkonnosti a vytváření bohatství. Podle návrhu Komise mají sloužit jako zdroj údajů o emisích do ovzduší a daních souvisejících s životním prostředím. Environmentální účty mají pouze ukazovat vzájemné působení. Trvale udržitelný rozvoj v EU vyžaduje rozumné chování, pokud jde o ekologický systém a stále větší nedostatek zdrojů. Občané musí být informováni o dopadech hospodářské činnosti na životní prostředí.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Leinena. Politika v oblasti životního prostředí a trvale udržitelného života v posledních letech skutečně nabyla značného významu a nutí nás více si všímat integrace hospodářské politiky a politiky v oblasti životního prostředí. V rámci politik členských států geometrickou řadou vzrostla důležitost otázek, jako jsou změna klimatu, udržitelná doprava, příroda, biologická rozmanitost, využití a dobývání nerostných surovin a přírodních zdrojů i nakládání s odpady. Z tohoto důvodu můžeme evropské politiky životního prostředí a související strategie přijaté v rámci Unie hodnotit důsledně a důkladně pouze v případě, že jsou k dispozici spolehlivé údaje.