Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 7. června 2011 - Štrasburk

15. Uplatňování schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva pana poslance Coelha za Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návrhu rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku (1412/2010 – C7-0369/2010 – 2010/0820(NLE) (A7-0185/2011).

  Carlos Coelho, zpravodaj. – (PT) Paní předsedající, paní Győriová, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych zmínit šest krátkých bodů. Zaprvé, co se týče posilování schengenské spolupráce: volný pohyb osob je jedním z největších úspěchů EU a schengenská spolupráce je jedním z hlavních pilířů Unie. Patříme tedy mezi ty, kteří se domnívají, že by neměla být oslabována, ale spíše chráněna a posilována. Souhlasím s poznámkou paní komisařky Malmströmové, kterou za tímto účelem před chvílí učinila.

Pět původních členských států se rozšířilo na současných 25: 22 v rámci Unie a tři mimo ni. Volný pohyb je tedy zaručen na území, jehož vnější námořní hranice mají délku téměř 43 000 km a pozemní hranice více než 7 700 km, přičemž se vztahuje na 25 zemí a 400 milionů osob.

Zadruhé, co se týče vzájemné důvěry: zrušení kontrol na vnitřních hranicích vyžaduje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi členskými státy. Musí docházet k rychlé a přiměřené výměně informací prostřednictvím schengenského informačního systému (SIS), dobré policejní spolupráce a účinných kontrol na vnějších hranicích. Bezpečnost schengenského prostoru závisí na důslednosti a účinnosti kontrol prováděných jednotlivými členskými státy na vnějších hranicích. Pokud kontroly takové nebudou, bezpečnost schengenského prostoru bude oslabena, věrohodnost Evropské unie ohrožena a vzájemná důvěra zničena.

Za třetí, co se týče rovných pravidel: důvěra musí panovat rovněž v souvislosti s postupy, které musí být jasné a spravedlivé. Kandidátské země musí být schopné účinně a správně uplatňovat a vymáhat všechna schengenská kritéria: tatáž kritéria, která byla vyžadována od předchozích kandidátských zemí; o nic více, o nic méně.

Za čtvrté, co se týče transparentnosti: musíme zajistit větší transparentnost, a to jak v zájmu svobody, tak bezpečnosti. Lituji, že Rada ve vztahu k Parlamentu opět nejednala tak, jak by měla, a odepřela poslancům tohoto Parlamentu přístup k hodnotícím zprávám. Problém bylo možné překonat pouze díky přičinlivosti velvyslanců Rumunska a Bulharska, kteří si vyžádali odtajnění zpráv a jejich předložení Parlamentu, čímž poslancům tohoto Parlamentu umožnili přístup k obsahu hodnocení, doporučení a konečných závěrů. Rada bohužel znovu nerespektovala Parlament. Právě tato skutečná transparentnost je potřebná, aby bylo možné vypořádat se s přetrvávajícími problémy, které byly zdůrazněny, protože sice nejsou překážkou pro plné členství těchto dvou zemí v schengenském prostoru, měl by je však monitorovat výbor pro hodnocení, aby se tak ověřilo, že se postupovalo podle doporučení a byly respektovány veškeré změny, které stále probíhají. Parlament požaduje přístup k těmto informacím.

Za páté, co se týče evropského občanství: jak často se v průběhu našich projevů odvoláváme na hodnotu evropského občanství? Od svého přistoupení k EU v roce 2007 jak Bulharsko, tak Rumunsko oprávněně očekávají, že se jejich občané stanou plnohodnotnými občany EU a budou se moci těšit stejným právům jako ostatní občané EU, včetně svobody pohybu v rámci schengenského prostoru. Rozšiřováním schengenského prostoru posilujeme právě aspekt evropského občanství.

Můj šestý a závěrečný bod se týká toho, že Rumunsko a Bulharsko tvrdě pracovaly. Je jasné, že je třeba jim oběma poblahopřát k úsilí, které vynaložily, aby splnily požadavky pro připojení k schengenskému prostoru. Jasně to vyplývá z hodnotících zpráv a následných pozorování misí odborníků, kteří prováděli hodnocení. Bylo to jasné rovněž v průběhu mise, kterou jsme podnikli do Bulharska a Rumunska, a za to bych chtěl poděkovat svým rumunským kolegům, panu Marinescuovi, panu Enciuovi a paní Weberové, a svým bulharským kolegům, panu Kovatchevovi a paní Nadelchevové. Bulharsko a Rumunsko tedy můžeme přivítat v schengenském prostoru a doufám, že Rada zaujme stejný postoj, jakmile obdrží naše pozitivní stanovisko.

PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS
Místopředseda

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – Pane předsedající, velmi mě těší, že mám příležitost účastnit se jménem Rady této rozpravy o rozšíření schengenského prostoru na Bulharsko a Rumunsko.

Důsledně to bylo vysokou prioritou maďarského předsednictví. Obzvláště mě tedy těší, že Bulharsko a Rumunsko od nynějška disponují pozitivním hodnocením své technické připravenosti na plné uplatňování schengenského acquis. Vítáme skutečnost, že posouzení Parlamentu rovněž vedlo k obdobným závěrům. Obzvláště chválím práci zpravodaje Carlose Coelha a jeho profesionální a osobní obětavost.

Dovolte mi, aby se kvůli zmínce o historii na chvíli odchýlila od protokolu. Když přistoupení Maďarska a dalších nových členských států ze střední Evropy k schengenskému prostoru komplikovaly technické překážky spojené s vytvářením schengenského informačního systému, SIS II, pomohlo nám portugalské předsednictví prostřednictvím velkorysého a vynalézavého řešení.

Ráda bych také poděkovala předsedovi, panu Lópezovi Aguilarovi, a všem členům Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci za jejich přispění k této otázce. Maďarské předsednictví vyvinulo značné úsilí, aby v této záležitosti pokročilo. Předsednictví si brzy uvědomilo, že je nutné zaměřit se na přetrvávající výhrady, které několik členských států vyjadřuje vůči tomuto procesu.

Předsednictví tedy začlenilo otázku aktuálního stavu přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru na program zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo ve dnech 24. a 25. února. Při této příležitosti Rada schválila závěry předsednictví k pokroku, jehož bylo dosaženo, a potřebě pokračovat v činnosti v úzké spolupráci se všemi členskými státy za účelem nalézt řešení přijatelné pro všechny zainteresované strany.

Jak Bulharsko, tak Rumunsko učinily velmi významné kroky, aby přizpůsobily politiku a praxi svých zemí schengenským standardům. Ty zahrnují oblasti, jako je ochrana údajů, policejní spolupráce, kontrola vnějších vzdušných, námořních a pozemních hranic, vydávání víz a vhodné uplatňování funkcí SIS a SIRENE. Mezitím bylo v březnu dokončeno schengenské hodnocení Rumunska a Bulharska ve všech aspektech, a to s pozitivním výsledkem. Poté co příslušná pracovní skupina Rady přijala odpovídající zprávy, předsednictví předložilo návrh závěrů k dokončení procesu hodnocení Radě pro spravedlnost a vnitřní věci, která je naplánovaná na 9. června.

Vím, že to bude dobrá zpráva pro většinu poslanců v této sněmovně a v neposlední řadě pro poslance z Bulharska Rumunska. Bude to znamenat významný krok na jejich cestě k plné účasti v schengenském prostoru. Rada bude nadále monitorovat další pokrok ve všech oblastech, protože řádná následná kontrola pokračuje ve všech zemích, které patří do schengenského prostoru. V tomto ohledu mohu vážené poslance ujistit, že jak Bulharsko, tak Rumunsko bude nadále pravidelně podávat zprávy o krocích podniknutých za účelem nápravy zbývajících nedostatků. Zejména budou směřovat k dalšímu posílení kontrol na jejich hranicích a ke zdokonalení přeshraniční policejní spolupráce a také jejich systémů pro vydávání víz.

Až Parlament přijme zprávu připravenou panem Coelhem a Rada přijme závěry, které sestavilo předsednictví, bude zbývat pouze poslední krok – přijetí rozhodnutí Rady, což – jak všichni víme – vyžaduje jednomyslnou shodu. V tomto ohledu bych chtěla zdůraznit, že Rada se k této otázce může velmi brzy vrátit, aby zauvažovala nad tím, jak může tento proces podpořit, možná by tak mohla učinit letos v září.

Zpráva, kterou připravil zpravodaj, se dotýká tématu přístupu k utajovaným dokumentům – jak již zpravodaj zmínil ve svých úvodních poznámkách –, což bylo při řešení této záležitosti významným problémem. Přístup Parlamentu k utajovaným dokumentům je jednou z nevyřešených interinstitucionálních otázek mezi Radou a Parlamentem, o jejíž vyřešení maďarské předsednictví usiluje. I když jsme se dokázali shodnout na dalším postupu s parlamentními delegacemi, uplatnění nalezeného řešení ještě vyžaduje nějaký čas.

Maďarské předsednictví však již na počátku svého funkčního období usilovalo o okamžité řešení, aby nebylo přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru opožděno. V této souvislosti maďarské předsednictví navrhlo, aby Rada dala svůj souhlas s tím, že Parlament může mít přístup k dokumentům, které se vztahují k přistoupení těchto dvou členských států k schengenskému prostoru.

Maďarské předsednictví je celkově přesvědčeno, že rozšíření schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko by nyní, když splňují veškerá technická a právní kritéria, bylo přínosné pro celou schengenskou spolupráci a pro Evropu jako celek, protože bychom mohli cestovat od Černého moře po Atlantik, aniž bychom byli zastaveni kvůli předložení pasu nebo občanského průkazu. Všichni víme, že volný pohyb je jednou ze zásad Evropské unie – je to něco, co je pro naše občany skutečně hmatatelné a co má hodnotu, již všichni musíme chránit.

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Pane předsedající, Schengen je vskutku fantastickým úspěchem. Je jedním z nejhmatatelnějších darů, který evropské orgány daly evropským občanům – to, že – jak zmínilo předsednictví – můžete skutečně jet z Finska do Portugalska bez zastávky kvůli jakékoli kontrole na hranicích. Musíme schengenský prostor chránit a nejnovější diskuse o znovuzavedení hranic musí být ukončeny. Již při mnoha příležitostech jsme diskutovali o tom, jak bychom měli schengenskou spolupráci posilovat, a nikoli oslabovat. V této věci potřebujeme více, nikoli méně Evropy. Potřebujeme lepší hodnocení, lepší nástroje a lepší pokyny a doporučení ohledně toho, jak vykládat schengenské acquis. Členské státy o tom budou diskutovat v Radě tento týden, ale také později, na zasedání Evropské rady na konci června.

Ráda bych poblahopřála Rumunsku a Bulharsku ke značnému úsilí, které vynaložily. Na vlastní oči jsem viděla, že odvedly mnoho tvrdé práce. Jednou z výhod pozdějšího přistoupení je, že můžete využívat nejnovější technologie. Byla jsem ohromena technologií i odvedenou prací Rumunska a Bulharska a chtěla bych jim k těmto investicím poblahopřát. Výsledkem je, že nyní oba tyto státy splňují technická kritéria schengenské spolupráce, jsou odhodlány a zaslouží si důvěru Evropské unie. Komise vítá tuto zprávu o činnosti Rumunska a Bulharska a chtěla bych také poděkovat panu Coelhovi a stínovým zpravodajům za tuto zprávu a tento přístup.

Komise vždy zastávala názor, že mezi mechanismem pro spolupráci a ověřování a přistoupením k schengenskému prostoru neexistuje formální spojitost. Všichni ale samozřejmě víme, že přistoupení k schengenskému prostoru je rovněž založeno na důvěře, a o důvěře či jejím nedostatku se v posledních týdnech velmi diskutovalo. Rozhodnutí zrušit kontroly na vnitřních hranicích s Rumunskem a Bulharskem se nesmí zakládat pouze na technickém hodnocení, ale také na této důvěře a důvěra zde dnes bohužel není. Proto bylo tak důležité, jak naznačilo předsednictví, pracovat s členskými státy na nalezení rychlého řešení tohoto problému, aby mohly být hranice co nejdříve zrušeny.

To musí zůstat prioritou. Rada, která má v této otázce slovo, musí vymezit jasný rámec s jasným harmonogramem pro hraniční kontrolu, aby Rumunsko a Bulharsko mohlo pokročit. Ukázaly, že jsou připraveny se připojit, že dosáhly nezbytného pokroku, a doufejme, že bude velmi brzy možné pokročit vpřed a Rada dospěje k rozhodnutí.

  Agustín Díaz de Mera García Consuegra, jménem skupiny PPE. – (ES) Pane předsedající, rád bych poblahopřál panu Coelhovi a činím tak, protože jeho práce je jako vždy precizní. Nyní dodávám, že musíme pomoci Bulharsku a Rumunsku. Důvěřuji Bulharsku a Rumunsku. Pracovaly dobře a tvrdě a měly by získat, co je podle práva jejich – není to žádný dar.

Úřadující předsednictví Rady a komisařka, paní Malmströmová, uvedly, že tyto dvě země splňují technické a právní požadavky, a já se k nim připojuji. Domnívám se, že bychom neměli brát v úvahu jiná než výhradně technická a právní kritéria.

Těchto kritérií je v podstatě pět. Bulharsko a Rumunsko splňují následující: splňují požadavky na ochranu údajů, splňují požadavky schengenského informačního systému (SIS) a policejní spolupráce, splňují vízové záležitosti a splňují požadavky na kontrolu na vnějších vzdušných, námořních a pozemních hranicích. Jasně splňují také požadavky systému SIS a žádosti o doplňující informace u vnitrostátního záznamu (SIRENE).

S ohledem na to by tato sněmovna měla jednoznačně vyslat rozhodnou zprávu Radě, a zejména stálým zastoupením pěti zemí, které nebudu uvádět, ale které zde dnes všichni máme na mysli.

Skutečně se domnívám, dámy a pánové, že začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru, který zahrnuje více než čtyři sta milionů osob, bude přínosné, nikoli na škodu; budujeme tak silnější Evropu. Navíc bychom se měli vyvarovat přístupu dvojího metru. Ani bychom Rumunsku a Bulharsku neměli stanovovat podmínky, které nevyžadujeme po ostatních členských státech, aby mohly tvořit součást této oblasti svobody.

Takže na závěr svého projevu horlivě vyjadřuji přání, aby tato sněmovna Radě vyslala důraznou a většinově podpořenou zprávu.

Ještě jednou blahopřeji, pane Coelho, a blahopřeji Rumunsku a Bulharsku.

  Ioan Enciu, jménem skupiny S&D. – (RO) Pane předsedající, rád bych vyjádřil díky panu Coelhovi za jeho úsilí, odhodlání a zejména odborné schopnosti, které uplatnil při vypracovávání této zprávy. Děkuji rovněž maďarskému předsednictví a paní komisařce Malmströmové za podporu této zprávy.

Diskuse o připojení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru byla z politických důvodů natolik odkloněna od původního tématu, že jsme téměř zapomněli, o čem skutečně diskutujeme. Rád bych všem připomněl, že opravdu hovoříme o velmi jednoznačných, specifických kritériích, která musí splňovat každá kandidátská země, aby se mohla stát členem schengenského prostoru.

Žádný morální ani právní argument neumožní nyní na konci změnit pravidla přistoupení. Pravidla mohou být vylepšena, když bude schválen nový mechanismus hodnocení schengenské spolupráce platný pro všechny členské státy, aniž by se uplatňoval přístup dvojího metru.

Je načase, abychom se zachovali čestně a uznali, že Rumunsku a Bulharsku je přisuzována zodpovědnost za všechno, co se nepodařilo na úrovni EU a na vnitřní úrovni v některých členských státech. Tento názor je naprosto nepřijatelný. Rumunsko a Bulharsko nemohou za to, že Evropská unie a některé členské státy nejsou schopné řídit přistěhovalectví a své hranice, a nenesou odpovědnost ani za extremistické a populistické odchylky několika vlád, které uplatňují protipřistěhovalecké politiky a považují mobilitu evropských občanů, zejména romských občanů, za trestný čin.

V neposlední řadě musí rumunští a bulharští občané trpět kvůli špatným osobním vztahům, jaké mají vnitrostátní orgány s některými vlivnými vedoucími představiteli. Orgány EU musí být hlasem rozumu a bojovat proti odvracení pozornosti od tématu, o což někteří usilují. Evropský parlament a Rada musí dodržovat evropské právní předpisy a Komise na to musí dohlížet jakožto strážkyně Smluv.

  Renate Weber, jménem skupiny ALDE. – (RO) Pane předsedající, dnes diskutujeme o záležitosti, která do našeho programu v posledních měsících vnesla několik otázek týkajících se zásad. Ráda bych poděkovala zpravodaji, Carlosi Coelhovi, za mimořádně profesionální způsob, s jakým ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci odvedl svoji práci, aby zajistil, že tyto zásady budou dodržovány. Bylo pro mě potěšením pracovat s panem Coelhem, jehož konstruktivní přístup zanechal na celé záležitosti svoji stopu.

Otázkou zásad se zabýváme jednak tehdy, když přešetřujeme, zda by dvěma členským státům EU splňujícím kritéria pro přistoupení k schengenskému prostoru mělo být umožněno tak učinit. Podle pravidel je odpovědí „ano“. Obě země byly posouzeny z hlediska technické připravenosti na toto přistoupení a závěry byly naprosto pozitivní. Náš zpravodaj zašel ještě dále a z vlastní iniciativy zorganizoval pracovní návštěvy těchto zemí, kde ho doprovázeli také stínoví zpravodajové, aby mohli vidět, jak po technické stránce vypadají řídící střediska i některé hraniční body.

Další otázka zásad se týká institucionálních vztahů mezi Evropským parlamentem a Radou, pokud jde o přístup poslanců EP k dokumentům, na jejichž základě mají hlasovat. Stanovisko Rady, že by k nim mohli mít přístup a hlasovat na základě úplné informovanosti pouze někteří poslanci, zatímco ostatní by museli hlasovat podle jejich vzoru, bylo ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci předmětem ostré kritiky. Těší mě, že naše stanovisko dnes zvítězilo.

Institucionální spolupráce musí být spravedlivá, logická a demokratická. Doufám, že zítřejší hlasování vyšle poslancům EP ohledně přistoupení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru jasnou a pozitivní zprávu.

  Timothy Kirkhope, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, rád bych řekl komisařce, že evropští občané ztrácí důvěru a víru ve stále více evropských programů. Je důležité, abychom se netlačili vpřed rychlostí, na kterou nejsme plně připraveni. Tento pocit má mnoho členských států s ohledem na schengenský prostor a neměli bychom spěchat s dalším rozšiřováním, dokud nebudou všechny zúčastněné strany plně a dostatečně připravené.

Samozřejmě musím zdůraznit, že by tato rozprava neměla být použita jako záminka ke kritice Bulharska, ani Rumunska, které jak víme, tvrdě pracovaly, aby splnily technická kritéria, jež stanovila Komise. Ačkoli mezi námi může panovat nesouhlas ohledně toho, zda byla tato kritéria splněna, byl odveden velký kus práce. Toto je ale příležitost hovořit o obnově důvěry v schengenský systém a integritu samotné Evropské unie a příležitost zdokonalit naprosto zastaralý a neúčinný hodnotící mechanismus.

V současné době máme co do činění se systémem, který není schopný vypořádat se se stávajícími či budoucími výzvami, kterým Evropa čelí, nebo s politickými názory jejích členských států. Je načase stanovit kritéria, která se budou zabývat nejen technickými aspekty schengenského systému, ale také budou posuzovat dopad organizovaného zločinu a korupce, a to i v rámci hodnocení současných členských států schengenského systému, a uvítal bych, kdyby byl do těchto hodnocení zapojen Europol a Eurojust. Takový nový hodnotící mechanismus by možná pomohl předcházet některým názorovým rozdílům a nedostatečné důvěře ve stávající systém, o nichž v současné době slyšíme nejen v této sněmovně, ale i po celé Evropě.

  Tatjana Ždanoka, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, otázka zní, zda kladně posoudíme přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru. Já sama pocházím z nového členského státu a pamatuji si, jak jsme si přáli připojit se k schengenskému prostoru. Proto velmi vítám přistoupení Bulharska a Rumunska k tomuto prostoru.

Na cestě do schengenského prostoru se vyskytly určité nedostatky, ale problémy jsou nyní vyřešeny. Bulharsko a Rumunsko jsou plně připraveny připojit se v roce 2011 k tomuto prostoru volného pohybu. Chápu obavy ohledně korupce a organizovaného zločinu. Proto by měla pokračovat spolupráce v rámci mechanismu spolupráce a ověřování. Nemůžeme však vymýšlet nová kritéria pro připojení k schengenskému prostoru a nemůžeme ohrožovat jistotu, že stát se stává součástí tohoto prostoru, jakmile jsou stávající kritéria splněna.

Rozpravy v Parlamentu odhalily jasnou potřebu vyhnout se přístupu dvojího metru při hodnocení uplatňování schengenského acquis ve stávajících členských státech schengenského prostoru, a státech, které k němu chtějí přistoupit. Informace o tomto hodnocení jsou tedy zásadní. Považujeme za nepřijatelné, že některé členské státy v Radě navrhovaly, aby byly změněny právní základy návrhu tak, aby byl Parlament vyloučen z rozhodovacího procesu.

Velmi doufám, že náš zpravodaj, pan Coelho, bude hájit výsady Parlamentu, což vždy činí velmi úspěšně, a těší se přitom naší plné podpoře. Ráda bych mu poděkovala za jeho práci a doufám, že i v budoucnosti bude docházet k dobré spolupráci.

  Cornelia Ernst, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, je načase, aby Bulharsko a Rumunsko byly zapojeny do plného uplatňování schengenského acquis. Přemýšlejte o tom – zrušení kontrol na vnitřních hranicích a zavedení svobody pohybu představují jedny z nejvýznamnějších úspěchů a hodnot Evropské unie. Z tohoto důvodu považuji blokovací taktiku některých členských států – včetně mé vlasti, Německa – za naprosto nepochopitelnou. Použité argumenty se týkají obavy z nekontrolovatelného přílivu uprchlíků a toho, jak čelit korupci. Vzhledem k názorům, které byly prezentovány, nemohu tyto argumenty pochopit.

S Bulharskem a Rumunskem se zde hraje nebezpečná hra. Z tohoto důvodu jsme zpravodaje, pana Coelha, rovněž podporovali již od samého začátku v jeho názoru, že na všechny členské státy se musí uplatňovat stejné standardy, a to i co se týče schengenské spolupráce.

Stejně jako ostatní členy výboru i nás nesmírně překvapilo nemožné chování Rady vůči Parlamentu a to, jak nám Rada na počátku dokonce odmítla možnost přezkoumat dokumenty. Celkově je předložené stanovisko pozitivní. Očekáváme, že přistoupení k schengenskému prostoru se uskuteční a že nebudeme muset čekat až do září.

Na závěr bych ráda citovala novinářku Sabinu Fatiovou, která pracuje v Bukurešti. Uvedla: „Rumuni jsou euforickými občany. Na západní Evropu pohlížejí jako na místo, jehož standardů chtějí rozhodně dosáhnout. Když se k nim nyní otočíte zády, může to vést k tomu, že se mnoho z nich stane euroskeptiky.“ Nechceme, aby se to stalo ani v Rumunsku, ani v Bulharsku.

  Mario Borghezio, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedající, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii stanoví, že ověřování probíhající podle postupů pro vyhodnocování, zda nové členské státy splňují nezbytné podmínky pro uplatňování schengenského acquis, je zásadním požadavkem pro to, aby Rada rozhodla o zrušení kontrol na vnitřních hranicích s těmito státy.

Nyní se domníváme, že je zde naléhavá potřeba zavést regulační a operační podmínky, které zabrání nežádoucím osobám, které by mohly ohrožovat bezpečnost členských států, aby přes Bulharsko a Rumunsko bez povšimnutí proklouzly do EU, ale podle našeho hodnocení tyto podmínky v současnosti neexistují.

Zprávy, které jsou předmětem diskusí v Parlamentu, nejsou uklidňující, a to kvůli závažným nedostatkům, které stále existují na vzdušných, pozemních a námořních hranicích počínaje prováděním hraničních kontrol. Není překvapivé, že naše policejní síly každodenně čelí početným případům nelegálních přistěhovalců, kteří pocházejí právě z těchto dvou zemí.

Navrhuji, abychom preventivně pozastavili proces přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému režimu, v neposlední řadě bychom tak měli učinit s ohledem na předvídatelný obrovský nátlak na vnější hranice těchto dvou zemí, které se přeneseně stávají dírami ve švýcarském sýru, a jež se v systému Evropské unie považují za vstup nelegálních přistěhovalců.

  Daniël van der Stoep (NI). – (NL) Pane předsedající, půjdu přímo k věci. Bulharsko a Rumunsko, naše zkorumpovaná východoevropská hnízda zlodějů, rozhodně nesplňují podmínky pro přistoupení k schengenskému prostoru. Opakuji: rozhodně ne. Komisařka Malmströmová může celkem idealisticky uvažovat nad tím, jak posvátný je schengenský acquis, a většina v Parlamentu se mezitím může celkem ironicky domnívat, jak báječné by bylo, kdyby Bulharsko a Rumunsko měly přistoupit k schengenskému prostoru, ale to prostě není reálné.

Je to naivní, vlastně je to dětinsky naivní. Fakta totiž tuto myšlenku vůbec nepodpírají. Samotné Bulharsko a Rumunsko již delší dobu dávají najevo, že v této chvíli nejsou hodny přistoupit k schengenskému prostoru. Podle indexu vnímání korupce organizace Transparency International, je korupce v obou zemích na denním pořádku. Co se týče důvěryhodnosti, Bulharsko dosahuje výsledku pouhých 3,6 bodů na stupnici od 1 do 10, zatímco Rumunsko dosahuje 3,7. Na školním vysvědčení by tato čísla byla vykládána jako selhání, naprosté selhání. Přesto se předpokládá, že těmto zemím umožníme přistoupit k schengenskému prostoru? Samozřejmě bychom to neměli učinit – nikdy!

Fakta tuto myšlenku stejně nepodpírají. Letos v lednu bylo několik desítek bulharských celních úředníků zatčeno kvůli korupci. Letos v únoru bylo zatčeno téměř 200 rumunských celních úředníků rovněž kvůli korupci. Obě země mají znepokojivě vysoké výsledky, pokud jde o obchod s lidmi. V loňském roce byly desítky obětí bulharského a rumunského obchodování s lidmi nalezeny i v Nizozemsku. Přesto se předpokládá, že těmto zemím umožníme přistoupit k schengenskému prostoru? Bylo by to pobuřující a naprosto nezodpovědné.

Můžete si přát, aby se něco stalo – můžete si to přát opravdu hodně –, ale musíte brát v potaz realitu. Otevřete oči! Bulharsko a Rumunsko naprosto nejsou připravené na schengenskou spolupráci a nikdy nebudou.

  Andrey Kovatchev (PPE). – (BG) Pane předsedající, rád bych poděkoval panu Coelhovi za objektivní a poctivé posouzení toho, čeho dosáhly Bulharsko a Rumunsko. Děkuji rovněž předsednictví a Komisi za jejich podporu, pokud jde o tuto zprávu.

Proces hodnocení těchto zemí a jejich přistoupení musí být provedeny na základě stejných kritérií, podle kterých byl zahájeny. Již v roce 2007 bylo stanoveno, že jakmile Bulharsko a Rumunsko splní technická kritéria, budou se moci v roce 2011 připojit k schengenskému prostoru. To je již splněno. Téhož hodnocení dosáhli i odborníci z Rady: Bulharsko a Rumunsko splňují kritéria pro členství.

Veškeré výhrady, které jsme v poslední době vyslechli, souvisí s diskusemi některých členských států o zahraniční politice. Místo abychom uvažovali v krátkodobém horizontu, musíme přijmout opatření na podporu lepší ochrany našich vnějších hranic, podepisování a dodržování dohod o readmisi s našimi jižními a východními sousedy a solidarity s těmi členskými státy, které podléhají nejsilnějšímu přistěhovaleckému tlaku v jižní Evropě.

To je významné zejména ve chvíli, kdy dochází k vnitřním problémům a mezi našimi občany se šíří obavy ohledně nelegálního přistěhovalectví, což může ohrozit bezpečnost a sociální výhody v Evropě. Potřebujeme účinné, funkční plány, abychom se vypořádali s krizemi, které nastaly v Itálii a na Maltě. Nemůžeme dovolit přístup dvojího metru. Pokud hodláme diskutovat o nových pravidlech a taková pravidla přijmout, musí se vztahovat na všechny země – jak na staré, tak na nové.

Vážení kolegové, Bulharsko a Rumunsko dokončily svůj úkol a nyní budují tyto bezpečnostní systémy ve spolupráci se svými schengenskými partnery. Vyvinuly značné úsilí a stále tak činí, pokud jde o boj proti korupci a organizovanému zločinu. V současné době bych byl klidnější, kdyby byla středomořská hranice schengenského prostoru hlídána stejně, jako Bulharsko a Rumunsko hlídají své černomořské hranice. Zpravodaj a další kolegové poslanci tam byli a chápou, o čem hovořím.

Proto Rada musí letos v září rozhodnout o přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru, aby posílila bezpečnost tohoto prostoru. Vážení kolegové, vyzývám vás, abyste podpořili zprávu pana Coelha, což nám umožní vyslat Radě jasný a silný politický signál, že Bulharsko a Rumunsko mají v schengenském prostoru svoje právoplatné místo již letos, aby se tak vnější hranice staly bezpečnějšími a abychom našim občanům zajistili klidnější mysl.

  Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Pane předsedající, svoboda pohybu je jednou ze základních svobod a vymožeností občanů členských států EU a za naši skupinu, skupinu Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, bych chtěla podpořit přistoupení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru.

Musím říci, že jak kontrolní zpráva, tak stanovisko zpravodaje jsou pozitivní, a že bychom jim měli poděkovat, ale zároveň také vyjádřit naše rozhořčení. Rozhořčení nad tím, jak se dnes někteří poslanci EP ze zemí, které mají samy problémy s nelegálním přistěhovalectvím a korupcí, dívají na Rumunsko a Bulharsko. Bulharsko a Rumunsko jsou plnohodnotnými členskými státy Evropské unie a náš přístup vůči nim musí být stejný jako vůči jakémukoli jinému členskému státu EU.

Takže až budete přemýšlet o přistoupení Bulharska a Rumunska, až o tom budete zítra hlasovat, budu potěšena, kdybyste se na to dívali stejně, jako kdybyste se dívali na vaše vlasti.

  Stanimir Ilchev (ALDE). – (BG) Pane předsedající, během tohoto zasedání uzavíráme naše hodnocení připravenosti Bulharska a Rumunska na připojení k schengenskému prostoru. Toho můžeme úspěšně dosáhnout, protože zpráva pana Coelha je úspěšná. Převážně se očekává, že hodnocení Parlamentu naváže na pozitivní postoj Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a že občané obou zemí, Bulharska i Rumunska, budou mít pocit, že jejich instituce udělaly, co bylo třeba, a že mají zelenou, aby bylo možné vydat se „schengenskou cestou“.

Diskuse byly zdlouhavé, ale dobrou zprávou je, že jsme nepovolili pokusy o to, aby byly v tomto případě učiněny změny v kritériích pro členství v schengenském prostoru. Těžké časy samozřejmě ještě neskončily. Vlády obou zemí nyní musí objasnit všechny důvody těm, kteří jsou skeptičtí a kteří se před našima očima změnili z dřívějších spojenců podporujících bulharskou a rumunskou integraci na strůjce hry o čas.

Co je základem těchto důvodů? Reálné obavy nebo předsudky, situační opatrnost nebo zklamání? Doufám, že ministři vnitra a spravedlnosti vůči sobě budou přinejmenším natolik upřímní, jako jsme byli my během procesu sestavování zprávy poslance Coelha.

  Paweł Robert Kowal (ECR). – (PL) Pane předsedající, mám dojem, že v posledních diskusích Evropského parlamentu stále více přemýšlíme z hlediska obrany „limes romanus“ – ta někdy vede podél vnější hranice Evropské unie, ale někdy chceme vybudovat a bránit hranice i v rámci Evropské unie.

Chci odhodlaně a důrazně říct: dnes neexistují žádné reálné důvody, abychom odkládali připojení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru. Měli bychom se postavit proti všem pokusům o omezování kontaktů mezi občany a měli bychom se postavit proti všem pokusům o omezování svobody cestovat a aktivně působit v Evropské unii. Diskuse, které naslouchám, ukazuje, jak velmi rozdělená dnes Evropská unie je. Ti, kteří dnes vznášejí vykonstruované argumenty proti připojení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru, budou zodpovědní za zničení politického projektu, jakým je Evropská unie, a této odpovědnosti nikdy neuniknou.

  Gerard Batten (EFD). – Pane předsedající, nemyslíte, že je zvláštní, že i když se schengenský prostor v hlavních zemích tříští, jsou zde plány rozšířit ho o Bulharsko a Rumunsko? V Rumunsku a Bulharsku žije více než 900 000 Romů a mnoho z nich by rádo migrovalo. Jakmile budou moci volně cestovat v rámci schengenského prostoru, mnoho z nich nevyhnutelně zamíří do Británie, aby mohli využívat naše štědré dávky a systém veřejného bydlení, jak to již učinili mnozí před nimi.

Možná, že někteří odvážní britští občané by se s Romy rádi setkali, až se vylodí v Calais a přistanou na letišti Heathrow, a dali by jim adresu a mapky, aby mohli najít dům našeho předsedy vlády, jeho vládních kolegů a všech poslanců, kteří souhlasí s členstvím v EU. Teprve až Romové postaví své karavany na trávníky před domy naší lhostejné politické třídy, pak možná změní názor na výhody členství v EU.

  Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, obávám se, že Evropský parlament opět ukáže svoji nejnaivnější stránku, pokud schválí přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru. V každém případě je jasné, že je zde několik členských států, které budou proti. Mají dobrý důvod, proč tak činí.

Nedávná zpráva Europolu o organizovaném zločinu uvedla, že zločinecké skupiny z Albánie, Turecka a bývalého Sovětského svazu využijí příležitosti, které přinese přistoupení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru. Zpráva, kterou zmiňuji, odkazuje také na uvolnění vízového režimu pro balkánské státy, což rovněž bylo nerozvážným opatřením.

Je zde problém nelegálního přistěhovalectví přes Turecko, které dosáhne mnohem vyšších čísel, jakmile bude Bulharsko součástí schengenského prostoru. Jaké záruky Komise poskytuje v souvislosti s tím, aby byl tento problém účinně vyřešen? Neposkytuje vůbec žádné záruky. Jaké kroky přijímá, aby zabránila dalším problémům ve spojitosti s Romy a nepříjemnostmi a kriminalitou, které jsou s nimi spojeny? Ani v tomto případě nečiní vůbec žádné kroky.

Jaká je situace, pokud jde o reformu soudnictví a protikorupční opatření, které jsou stále potřebné? Ti občané Rumunska a Bulharska, kteří cestují do zemí schengenského prostoru s dobrými úmysly, v každém případě pochopí – a o tom jsem přesvědčen –, že nad nepohodlím spojeným s kontrolami na hranicích převažuje nutnost chránit všechny ostatní Evropany před organizovaným zločinem a masovým nelegálním přistěhovalectvím.

  Marian-Jean Marinescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, přistoupení Rumunska k schengenskému prostoru představuje projekt, který zahrnuje značné finanční, institucionální a lidské úsilí, protože je jedním z nejvýznamnějších politických cílů Rumunska. Rumunsko investovalo více než 1 miliardu EUR a výsledky uvedené ve všech hodnotících zprávách jsou rozhodně pozitivní. Veškeré podmínky schengenského acquis jsou splněny.

Rumunsko spravuje jednu z nejdelších vnějších hranic Evropské unie, a v důsledku toho vyvinulo nejvyspělejší integrovaný bezpečnostní systém, který splňuje standardy stanovené v schengenském acquis. Rumunsko a agentura Frontex posílily své partnerství. V případě operací, které agentura Frontex prováděla v Řecku, bylo Rumunsko druhým největším přispěvatelem po Německu, pokud jde o vybavení a lidské zdroje. Pro případ enormního přílivu přistěhovalců na hranici byly zavedeny specializované přistěhovalecké a azylové mechanismy, a to ve spolupráci s obdobnými institucemi z jiných členských států, Německa a Nizozemska. Co se týče úsilí zaměřeného na boj proti nelegálnímu obchodování, pro vyšetřování a shromažďování informací se používají nejvyspělejší metody. V Evropě byla vytvořena jedinečná aplikace, která umožňuje zpracování údajů jak v systému SIS I, tak v systému SIS II. Systém pro ostrahu námořní hranice se prezentuje jako model osvědčeného postupu. Zvláštní pozornost orgány zároveň věnovaly boji proti korupci. Neustálá spolupráce v rámci zvláštního mechanismu, který stanovila Evropská komise, vedla k výsledkům, jež ukazují, že Rumunsko disponuje nezbytnou institucionální kapacitou, která je vyžadována, a politickou vůlí, aby tak mohlo dosáhnout cílů v oblasti spravedlnosti.

Domnívám se, že přistoupení k schengenskému prostoru není darem, který by byl Rumunsku nabízen, ale spíše uznáním jeho zásluh a úsilí a pro bezpečnost vnějších hranic EU bude jasným přínosem. Pane Coelho, děkuji vám a blahopřeji ke způsobu, jakým jste se postavil k tomuto dokumentu.

  Tanja Fajon (S&D). – (SL) Pane předsedající, Bulharsko a Rumunsko splnily stanovené podmínky a k schengenskému prostoru přistupují na základě vlastních zásluh. Nemůžeme dovolit, aby politické argumenty oddálily rozšíření. Velice mě znepokojuje populistická a krajně pravicová nacionalistická rétorika, která velmi nebezpečně vede Unii k nesnášenlivosti, rasismu, diskriminaci a bezmyšlenkovitému zavírání dveří.

S každým rozšířením schengenského prostoru rozšiřujeme oblast svobody, bezpečnosti a práva a jsem si jistá, že stejně jako v minulosti i nyní čas ukáže, jaké možnosti existují pro hospodářský a další rozvoj. Je nepřijatelné, aby některé členské státy Unie dnes vyzývaly k obnovení vnitřních hranic. Mobilita evropských občanů v rámci Unie, svoboda cestování, je jednou z klíčových evropských svobod a jakékoli omezení by ohrožovalo jeden z nejhmatatelnějších přínosů, které naši občané získali z užší evropské integrace.

Rozšířením schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko prokážeme, že myšlenka integrace je stále naživu a také že Evropa směřuje vpřed a že země, které klepou na její dveře, mají v EU jasnou budoucnost, včetně zemí západního Balkánu.

  David Campbell Bannerman (ECR). – Pane předsedající, tento týden jsem sice změnil svoje místo a přestoupil ke skupině ECR, ale svůj pohled na Evropskou unii jsem nezměnil. Co se týče schengenské spolupráce, ECR se domnívá, že obecně mají o této věci rozhodovat členové schengenského prostoru, samozřejmě včetně Švýcarska, které patří do schengenského prostoru, a nikoli do Evropské unie. Uzavření hranice pro italské vlaky, k němuž přistoupila Francie, a dánské požadavky po vylepšení schengenské spolupráce však ukazují, že schengenská spolupráce prochází krizí.

Pragmatismus nám říká, že důsledky připojení Bulharska a Rumunska jsou hluboké pro ty, kteří žijí daleko za schengenským prostorem. Děravá hranice bude znamenat, že mnoho osob, které nelegálně vstoupí do schengenského prostoru např. s cílem dorazit do Spojeného království, se mohou bez překážek dostat do Calais, a Bulharsko nesplnilo své povinnosti ohledně organizovaného zločinu. Souhrnně je tento návrh jednoduše nereálný.

  Mara Bizzotto (EFD). – (IT) Pane předsedající, ačkoli Evropa předstírá, že si toho nevšimla, zpráva Europolu z roku 2011 o organizovaném zločinu potvrzuje, že vstupem Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru, budou mít mocné zločinecké organizace z Turecka, Ruska a Albánie možnost rozšířit svou činnost po celé Evropě.

Navíc, nyní cituji: „Nelegální přistěhovalectví z Turecka se rozšíří k bulharskému pobřeží a obchod s drogami a lidmi provozovaný tureckými a albánskými zločineckými gangy naroste.“ Pokud jde o obchodování s lidmi: „Vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru by mohl bulharským zločineckým skupinám a romským komunitám poskytnout nové příležitosti, jak navýšit jejich již tak významné nezákonné obchodování se zbytkem Evropy.“ Při konečné analýze znamená intenzivnější nelegální přistěhovalectví z Turecka a významnější obchodování s drogami a lidmi menší bezpečnost pro evropské občany.

Europa chce prokázat organizovanému zločinu velkou laskavost. Strana Lega Nord je a vždy bude proti takovému zločinnému rozhodnutí. Každý, kdo zítra bude hlasovat ve prospěch této zprávy, ponese odpovědnost za to, že hlasoval pro otevření dálnice, po které organizovaný zločin přijede přímo do srdce Evropy.

  Kinga Gál (PPE) . – (HU) Pane předsedající, paní Győriová, paní komisařko, dámy a pánové, těší mě, že zítřejším hlasováním o zprávě poslance Coelha Evropský parlament vyšle jasné znamení, že akceptuje připravenost Rumunska a Bulharska a podporuje přistoupení těchto dvou zemí k jednomu z nejvýznamnějších acquis Evropské unie, schengenskému prostoru. Toto acquis znamená mnoho pro země východní a střední Evropy také z historických důvodů, protože umožňuje svobodně cestovat bez jakýchkoli překážek.

Pro členské státy musí být nejvýznamnější zprávou, která vyplývá z naší dnešní rozpravy to, že Rumunsko a Bulharsko splňují tatáž kritéria pro přistoupení, jaká Evropská unie očekávala od zemí, které se dosud připojily k schengenskému prostoru.

Je třeba zdůraznit, že nemůžeme Rumunsku a Bulharsku ukládat více požadavků, než jsme učinili v případě předchozích přistoupení k schengenskému prostoru. Členské státy by neměly používat přístup dvojího metru, protože to narušuje samotné základy, na nichž je postaven schengenský acquis: vzájemnou důvěru. Právě události posledních měsíců dokazují, že nejvýznamnější evropské acquis vyžaduje ochranu a podporu. Ráda bych také zdůraznila, že bychom zde za žádných okolností neměli spojovat dvě věci, tedy vázat přistoupení těchto dvou členských států k schengenskému prostoru na otázku dohledu nad schengenským mechanismem ověřování. Mechanismus ověřování je velmi potřebný, ale právě teď nelze tyto dvě věci spojovat.

Na závěr mi dovolte, abych poblahopřála panu Coelhovi, který připravil zprávu a jehož konstruktivní a důsledná práce byla v této záležitosti skutečně důležitá. Ráda bych rovněž poděkovala maďarskému předsednictví za odhodlání a konkrétní kroky, které přijalo, aby usnadnilo co nejrychlejší přistoupení těchto dvou států.

  Anna Hedh (S&D). – (SV) Pane předsedající, zítra budeme hlasovat o tom, zda umožníme Bulharsku a Rumunsku připojit se k schengenskému prostoru. Jako sociální demokratka považuji za samozřejmé, že všem členským státům EU, které splňují přísné požadavky pro spolupráci, by mělo být toto připojení umožněno. Je pro nás pochopitelně významné stanovit pro připojení k schengenskému prostoru přísné požadavky, ale tatáž objektivní kritéria se musí vztahovat na všechny. Cokoli jiného by znamenalo politické pokrytectví.

Když se nyní všichni odborníci domnívají, že Rumunsko a Bulharsko splňují požadavky, myslím, že je jasné, že by jim připojení mělo být umožněno. Dnes večer bylo vzneseno několik námitek, pokud jde o korupci v obou zemích, ale proti tomu by se nemělo bojovat prostřednictvím schengenského systému. Komisařka Malmströmová právě nedávno představila balíček pro boj proti korupci, který můžeme použít jako základ pro další činnost. Je to záležitostí celé Evropské unie, nikoli pouze Rumunska a Bulharska. Stejně tak boj proti organizovanému zločinu vyžaduje větší spolupráci, a nikoli stále větší uzavřenost.

(Potlesk)

  Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, paní komisařko, schengenský prostor je nepochybně velmi cenným dědictvím civilizace.

Dnes musíme přivítat významný výsledek, tedy že považujeme bulharské a rumunské občany jako jedny z těch, kdo mohou těžit z tohoto základního nástroje. Schengenský prostor by proto měl být dále upevňován a posilován. Pokud by zde vůbec měl existovat konkrétní důkaz evropské civilizace, pak je následující: právo na evropské občanství nachází své konkrétní vyjádření právě v schengenském prostoru.

Schengenský acquis je tedy základním nástrojem legální ekonomiky a jsem přesvědčen, že 24. června tohoto roku Rada vezme v úvahu významné body v otázce posilování důvěry a spolupráce mezi členskými státy.

Hodnotící mechanismy samozřejmě musí přejít z podoby mezivládních systémů do podoby unijních systémů, jak nedávno oznámila paní Malmströmová, právě protože řízení schengenského prostoru bezesporu vede k intenzivnější spolupráci a dynamickému posilování a také k modernizaci, transparentnosti a dialogu.

Bulharsko a Rumunsko splnily požadavky a blahopřeji panu Coelhovi, že ve své vyvážené zprávě, která byla přijata ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, spojil svobodu pohybu s bezpečností občanů.

  Iliana Malinova Iotova (S&D). – (BG) Pane předsedající, pracovní skupina pro schengenské hodnocení popsala tisíc tři sta kilometrů dlouhou bulharskou hranici jako bezpečnou vnější hranici Evropské unie, což je něco, o co usilovalo několik bulharských vlád. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci doporučuje, aby Rada schválila připojení těchto dvou zemí k schengenskému prostoru. Chci poděkovat všem kolegům poslancům za profesionální práci, již odvedli.

Některé členské státy stanovují nová politická kritéria, která schengenský proces pozdrží. Přistoupení Bulharska a Rumunska bylo dokonce popsáno jako hazardování s bezpečností evropských občanů, a to kvůli trestné činnosti a korupci.

Výsledky v této oblasti zcela očividně nejsou působivé. Proto jsou zde ale kritéria zahraniční politiky a možnost demise bulharských ministrů. Tyto otázky jsou předmětem jiných hodnocení, jako je mechanismus spolupráce a ověřování Evropské komise. Vítám rovněž návrhy, které včera předložila paní komisařka Malmströmová ohledně nového balíčku protikorupčních opatření.

Bulharsko a Rumunsko však v tuto chvíli nemohou být obětními beránky kvůli nevyřešeným problémům, jež se týkají bezpečnosti v Evropě a souvisejí s vlnou uprchlíků z Afriky, blížícími se volbami v některých členských státech, populistickou rétorikou a zklamáním, které přinesla finanční a hospodářská krize. V současné době již nikdo nemá zájem o dvourychlostní Evropu. Proto vás vyzývám, abyste podpořili zprávu poslance Coelha a naléhavě vyzývám Radu, aby přijala pozitivní rozhodnutí.

  Véronique Mathieu (PPE). – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve bych ráda poblahopřála svému kolegovi, Carlosovi Coelhovi, který na této zprávě odvedl mistrovskou práci, a bůhví, že to nebylo snadné.

Bulharsko a Rumunsko odvedly značný kus práce na posílení svých hraničních kontrol a uspěly. Nejnovější hodnocení jsou velmi jasná, a to ve všech oblastech od policejní a soudní spolupráce po ochranu údajů, vízové politiky a politiky kontroly na vzdušných, námořních a pozemních hranicích. Veškeré technické podmínky byly splněny. To můžeme přijmout jako dokázaný fakt. Bulharsko a Rumunsko se nyní nachází v pozici, kdy mohou uplatňovat schengenský acquis, pokud jde o jejich technickou kapacitu a lidské zdroje.

I když zde teď není nic, co by nám bránilo v rozšíření schengenského prostoru, je třeba zmínit doporučení, která byla učiněna vůči těmto dvěma zemím. Doufám, že tato doporučení budou přísně monitorována, co se týče zejména hranic mezi Bulharskem, Řeckem a Tureckem, protože jak víte, vzájemná důvěra mezi schengenskými státy závisí na tom, zda země plně dodržují své vzájemné závazky. Pokud některá ze stran nedodrží své závazky, naruší tím uzavřený kruh a celý systém se zhroutí.

Upřímně doufám, že Rada dosáhne dohody, aby se tyto dvě země mohly stát součástí privilegovaného okruhu schengenských států. Všichni v této sněmovně víme, jaké důsledky mají rozhodnutí této povahy na dotčené občany. Ještě jednou blahopřeji panu Coelhovi k jeho zprávě.

  Vasilica Viorica Dăncilă (S&D). – (RO) Pane předsedající, myslím, že státy, které vyjádřily své výhrady k připojení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru nesmí zapomínat, že tento proces je právní povinností stanovenou ve Smlouvě o přistoupení Rumunska a Bulharska k Evropské unii, k níž se všechny tyto země podpisem dané smlouvy zavázaly.

Země Evropské unie si zároveň musí uvědomit, že připojení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru je v jejich zájmu, protože budou moci vlastním způsobem přispívat k bezpečnosti všech členských států a rozšíří schengenský prostor, což by mělo posílit proces integrace v rámci Evropské unie a společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

To, že mise Evropské unie posoudily připojení Rumunska a Bulharska k schengenskému informačnímu systému, který pracuje na úrovni nejvyšších bezpečnostních standardů, a jeho provoz za bezproblémový, představuje v tomto směru silný argument. Toto připojení umožní všem zemím Unie přístup k on-line údajům o černých pasažérech, kteří se snaží dostat do Evropy, a zajistí účinnější kontrolu na vnějších hranicích Evropské unie.

  Hubert Pirker (PPE). – (DE) Pane předsedající, paní Győriová, paní komisařko, všichni víme, že obě tyto země – Rumunsko a Bulharsko – značně investovaly do zajištění vnějších hranic Evropské unie. Splňují schengenské standardy. Všechna objektivní hodnocení dospěla ke stejnému závěru, že předpoklady pro přistoupení k schengenskému prostoru jsou splněny. Náš zpravodaj vykonal rovněž přezkum na místě. Provedl objektivní hodnocení a dospěl k témuž závěru. Proto budeme nejen hlasovat ve prospěch zprávy, ale rovněž vyjádříme svůj souhlas s připojením obou těchto zemí k schengenskému prostoru.

Schengenský prostor je však také prostorem důvěry. To znamená, že ne všechno končí jednou jednorázovou akcí, ale že důvěru je třeba budovat v dlouhodobém horizontu; investice do bezpečnosti musí být zajištěny v dlouhodobém horizontu. Rád bych zdůraznil, že to samé se vztahuje na všechny státy a nejen na Rumunsko a Bulharsko. Doufám, že tato důvěra zůstane zajištěna dlouhodobě, abychom mohli dlouhodobě zachovat svobodu cestování, svobodu pohybu v rámci Evropské unie jakožto hlavní veřejný statek.

Z některých věcí, které jsem dnes slyšel, se ale cítím být sklíčený, ačkoli je to něco, co si nemohu ověřit, konkrétně jde o to, že platy policistů v Rumunsku mají být přibližně o třetinu sníženy. Všichni víme, že předpokladem neúplatnosti, pokud jde o seriózní práci policistů, je to, že musí být dobře odměňováni. Doufám tedy, že moje informace jsou nesprávné a že policie, která vykonává službu v zájmu těchto zemí a v zájmu bezpečnosti celé Evropské unie, bude dobře odměňována i v budoucnosti, aby tak nebyla náchylná k úplatkářství.

  Antigoni Papadopoulou (S&D). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, podle zprávy poslance Coelha, jsou Rumunsko a Bulharsko na základě hodnotících zpráv dostatečně připraveny uplatňovat ustanovení schengenského acquis na svých pozemních, námořních a vzdušných hranicích. Splňují základní požadavky a stejná kritéria jako ostatní členské státy, pokud jde o úplnou integraci do schengenského prostoru. Podporou úplné integrace těchto zemí projevujeme naší solidarity ve Společenství a podporujeme evropskou ideu a základní právo na svobodu pohybu občanů v Evropské unii, čímž vytváříme silnější Evropu.

Pokud jde o obavy vznesené ve zprávě, jež se týkají zvýšeného migračního tlaku v citlivé oblasti Bulharska, Turecka a Řecka, tyto v současnosti představují výzvy pro Evropskou unii a členské státy, které musí nalézt komplexní, celoevropská řešení, aby tak účinně posílily své vnější hranice, posílily agenturu Frontex, ukázaly náležitou solidaritu ve Společenství a podpořily členské státy z jižní Evropy, kde se vyloďují přistěhovalci. Současný dialog o aktualizaci Schengenské dohody musí tyto výzvy zohlednit.

  Ivailo Kalfin (S&D). – (BG) Pane předsedající, paní komisařko, zapojení do schengenského prostoru znamená přijetí odpovědnosti. Bulharsko a Rumunsko musí být přijaty, aby se mohly chopit své části odpovědnosti společně s ostatními členskými státy a aby mohly chránit hranice Evropy.

Vím, že schengenská spolupráce je v současné době v mnoha členských státech citlivým tématem a dává vzniknout početným veřejným diskusím. V posledních měsících toto téma nabylo na důležitosti kvůli přílivu přistěhovalců ze severní Afriky. Ve skutečnosti i pro staré a velké členské státy bylo složité vypořádat se s přílivem přistěhovalců.

Tyto problémy se však nepřijetím Bulharska a Rumunska nevyřeší. Spíše naopak. Správnou reakcí by mělo být posilování zásady solidarity s ohledem na přistěhovaleckou politiku a zajištění toho, aby se všechny členské státy zavázaly k jejímu uplatňování. Bulharsku a Rumunsku nesmíme pouze nabídnout příležitost, ale také po nich vyžadovat, aby na sebe vzaly odpovědnost a plnily své povinnosti na vnějších hranicích Evropské unie.

Komisařka Malmströmová zmiňovala důvěru. Toto je její podstatou. Vládám obou zemí musí být poskytnuta příležitost reagovat na danou výzvu a dokázat, že mohou úspěšně střežit hranice Evropy.

  Rovana Plumb (S&D). – Pane předsedající, vážení kolegové, před měsícem jsem jela do Bruselu autem a na maďarské hranici jsem viděla dlouhou kolonu nákladních automobilů. Vzpomínám si, že jsem jich napočítala 87. Byly z Německa, Itálie, Dánska a Maďarska, byly naložené zbožím, na které lidé čekají. Zdržel je postup, který se ve zbytku Evropské unie již neuplatňuje.

Ráda bych zdůraznila důležitost přistoupení Rumunska a Bulharska k tomuto významnému prostoru. Je to důležité pro zájmy celé Evropy, protože musíme znovu vybudovat důvěru našich evropských občanů v Evropskou unii a v její orgány. Paní komisařko, vy jste uvedla, že schengenský prostor je významným darem pro všechny evropské občany, ale je rovněž významným nástrojem pro silnější Evropu, a nikoli pro slabší Evropu.

Pevně věřím, že Evropský parlament zítra tuto zprávu přijme a že Rada bude co nejdříve jednat obdobně.

(Potlesk)

  Csaba Sógor (PPE). (HU) – Pane předsedající, zpráva poslance Coelha, uvádí, že jak Rumunsko, tak Bulharsko dokázaly, že se řádně připravily na patřičné uplatňování ustanovení schengenského acquis. Datum jejich přistoupení k schengenskému prostoru je však stále nejisté, protože některé členské státy se domnívají, že i přes opakovaná posouzení ze strany různých institucí Evropské unie, by jejich přistoupení mohlo způsobit problémy v schengenském systému. Ačkoli uznávám nedostatky v rumunském soudním systému, chtěl bych upozornit kolegy poslance a Radu na skutečnost, že rozhodnutí, které učiní, bude mít přímý dopad na každodenní životy 30 milionů občanů v EU. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích představuje obrovský úspěch evropské integrace. Rumunští a bulharští občané právem očekávají, že budou moci využívat výhody schengenského acquis jakožto plnohodnotní občané Evropské unie. Pevně věřím, že celá Evropa bude posílena, pokud se Bulharsko a Rumunsko v tomto roce připojí k schengenskému prostoru.

  Katarína Neveďalová (S&D). – (SK) Pane předsedající, dnes zde stojím proto, abych jednoznačně podpořila přistoupení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru.

Podle mého názoru zpráva pana Coelha velmi dobře potvrzuje, že jsou tyto dvě země jsou plně připravené a splnily všechny podmínky. Bulharsko a Rumunsko jsou členskými státy EU čtyři roky, ale někteří kolegové si toho možná nevšimli a některé jejich otázky a rasistické poznámky ohledně těchto zemí se mě jako občanky EU skutečně dotýkají, protože pokud hovoříme o nelegálních přistěhovalcích z těchto zemí, kteří mohou nějakým způsobem narušit naše území, tak vlastně hovoříme o členech a občanech EU, takže nelegálními přistěhovalci rozhodně být nemohou.

Myslím si, že kdokoli splní stanovené podmínky, by měl mít možnost stát se členem schengenského prostoru. Toto je základní zásada rovnosti, na které stojí EU, a pokud ji někdo zpochybňuje, zpochybňuje základní zásady EU.

  Filiz Hakaeva Hyusmenova (ALDE). – (BG) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, po přistoupení Bulharska k Evropské unii je jeho přijetí do schengenského prostoru další velmi očekávanou událostí. Čekáme na spravedlnost.

Poté, co Bulharsko a Rumunsko vyvinuly značné úsilí a obdivuhodně se vypořádaly se schengenskými technickými kritérii, odklad přijetí obou zemí by odporoval pravidlům, která Evropská unie ukládá. Podmínky stanovené Unií jsou pro všechny stejné. Na naše země se musí vztahovat tatáž kritéria, která se použila rovněž na ostatní členské státy. V opačném případě se jedná o diskriminaci.

Problémy s korupcí se objevují v mnoha členských státech. Evropa proti tomu musí bojovat globálně, protože každý pátý evropský občan považuje korupci za zásadní problém ve své zemi. Evropa se potýká s problémy, které souvisí s rostoucím počtem přistěhovalců. Na tyto otázky musíme najít společná řešení, ale zároveň se musíme držet našich hodnot a vyzdvihovat naše zásady.

  Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) Pane předsedající, v Evropské unii se intenzivně hovoří o krizi. Doposud jsme mluvili hlavně o hospodářské krizi. To, co se nyní děje s schengenským prostorem, nutí lidi říct, že není ohroženo pouze hospodářství, ale také základní práva občanů. Po událostech v Itálii, Francii a pak v Dánsku, jež souvisejí s schengenským prostorem, si myslím, že musíme vyslat velmi jasný signál, který říká, že ne, schengenský prostor není ohrožen, nechceme ho pozastavit, chceme ho posílit a rozšířit, a že si velmi přejeme, aby byla Evropa otevřená.

Musíme ukázat, že víme, jak překonávat krize. Ráda bych poděkovala paní komisařce za to, že když chtělo Dánsko zavést kontroly na hranicích, bylo velmi rychle vydáno sdělení o společné azylové a přistěhovalecké politice. Nyní je však nutné učinit další kroky. Nejedná se pouze o odhlasování vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Jde o to, aby to bylo učiněno co nejrychleji.

  Ioan Mircea Paşcu (S&D). – Pane předsedající, schengenský režim v současnosti podléhá silnému tlaku. Na jedné straně některé státy vzhledem ke stávající vlně přistěhovalců ze severní Afriky, kde EU prosazuje demokratickou změnu, požádaly o dočasné pozastavení tohoto režimu a bylo jim to umožněno. Na druhé straně se další státy z důvodů, jež jak se zdá, odráží jejich vlastní malicherné zájmy vůči žadatelům, rozhodly využít skutečnosti, že Rumunsko a Bulharsko ještě nejsou součástí schengenského prostoru, aby se jim v tom opět pokusily zabránit.

V důsledku toho byla pravidla změněna v průběhu zápasu, a to v neprospěch těchto dvou hráčů. Osobně podporuji pozitivní závěry zprávy a chválím za ně zpravodaje, a přestože chápu politické důvody vedoucí ke změně doporučení – základem politiky je konec konců kompromis –, nemohu přehlížet skutečnost, že nově navržená podmíněnost by mohla usnadnit jeho subjektivní výklad. Modlím se k Bohu, abych se mýlil.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE) . – (RO) Pane předsedající, zpráva, kterou dnes máme před sebou, je objektivní a férová, zdůrazňuje, že Rumunsko a Bulharsko jsou plně technicky připravené, aby se připojily k schengenskému prostoru. Rumunsko může být navíc používáno jako model osvědčeného postupu, jak uvádějí hodnotící dokumenty.

Pevně věřím, že přistoupení Rumunska a Bulharska k tomuto prostoru nebude mít nepříznivý dopad na bezpečnost hranic. Právě naopak. Posílí to důvěru Evropanů v schengenský prostor. Často se hovoří o vzájemné důvěře, jak bylo také zmíněno v této rozpravě. Jak ale můžeme mluvit o vzájemné důvěře, když některé členské státy mění pravidla uprostřed hry tím, že zavádějí nová kritéria pro připojení k schengenskému prostoru?

Argumenty, které dnes byly použity proti tomu, aby se Rumunsko a Bulharsko připojily k schengenskému prostoru, se nebraly v potaz v případě žádného jiného státu, který se v minulosti připojil k schengenskému prostoru. Jediné, co Rumuni a Bulhaři očekávají, je rovné zacházení ve vztahu k jiným zemím a objektivní hodnocení založené na stejných kritériích. Parlament musí Radě v tomto ohledu vyslat jasný signál a trvat na konečném datu přistoupení.

  Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Pane předsedající, rád bych poděkoval zpravodaji, který v tomto případě sestavil mimořádně významnou, ale zároveň také mimořádně náročnou zprávu vzhledem ke skutečnosti, že v této věci zde existují protichůdné názory ohledně přistoupení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru.

Vážení kolegové, rád bych rovněž poděkoval všem, kdo si uvědomili, že Evropská unie se rozvíjí na základě hodnot. Přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru je v neposlední řadě přijetím odpovědnosti za splnění daných podmínek, k čemuž se oba státy zavázaly v roce 2004, a hodnotící zprávy Evropské komise následně ukázaly, že tyto podmínky byly splněny.

Dnes jsem se zeptal kolegy poslance ze země, která má protichůdný názor na naše přistoupení k schengenskému prostoru, na to, jaký důvod ho vede k zápornému postoji. Technické podmínky jsou splněny, ale důvodem je, že na domácí úrovni to představuje kontroverzní politiku. Tato situace je nepřijatelná.

  Nikolaos Salavrakos (EFD). – (EL) Pane předsedající, domnívám se, že věrohodnost Evropské unie spočívá v jednotném uplatňování pravidel. Považuji za samozřejmé, že začlenění Rumunska a Bulharska do Schengenské dohody musí být schváleno, protože splňují stejná pravidla, která musela být splněna, když stranami této dohody byly jiné státy.

Vítám zprávu pana Coelha a jeho návrh ohledně toho, že je nutné, aby Bulharsko přijalo dodatečná opatření a připravilo zvláštní akční plán s Řeckem a Tureckem, a to kvůli problémům nelegálního přistěhovalectví na řecko-bulharské hranici. Opakuji, že jsem pevně přesvědčen, že nařízení Dublin II musí být revidováno a působení operativního úřadu agentury Frontex v Řecku musí mít trvalý charakter.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, jak víme, Schengenská dohoda nesmí podporovat masové přistěhovalectví do sociálních systémů a svoboda cestování nesmí vést ke zvýšení trestné činnosti a nelegálnímu přistěhovalectví. Boj proti organizovanému zločinu a zkvalitnění ochrany hranic musí v Evropské unii konečně získat vyšší prioritu.

Pokud Itálie a její bezpečnostní systém hraniční policie údajně zaostává za běžným schengenským standardem, je třeba se obávat, že nově příchozí státy, jako je Rumunsko a Bulharsko, rovněž brzy poleví ve svém úsilí.

Uspěchané přistoupení těchto zemí k schengenskému prostoru by proto mělo být zamítnuto, protože by z něj mohl mít prospěch hlavně organizovaný zločin z východní Evropy a dokonce z kavkazského regionu. Domnívám se, že tím, jak se Dánsko vypořádalo s problémy souvisejícími s azylem, se stalo průkopníkem pro celoevropská pravidla. Proto Komise pravděpodobně reagovala tak silně na oznámení důraznějších kontrol na hranicích, jejichž cílem má být boj proti narůstající kriminalitě. Měli bychom objasnit, že ačkoli schengenská spolupráce vyžaduje otevřené vnitřní hranice, platí to pouze v případě, že budou vnější hranice skutečně bezpečné.

  Wim van de Camp (PPE). – (NL) Pane předsedající, každý, kdo věnoval této věci pozornost, ví, že přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru představuje pro Nizozemsko mimořádně složitou záležitost. Máme však také evropskou odpovědnost. Proto chci položit jednu otázku komisařce: jak souvisí posílení schengenských kritérií s obecným bojem proti korupci? Celkem nedávno jsme slyšeli o kontrole na hranicích mezi Bulharskem a Ukrajinou, kdy byli rumunští úředníci na hranicích podplaceni, aby umožnili překročení vnějších hranic Evropské unie osobám, které zde nemají co pohledávat.

Mám ještě druhou otázku, kterou položil také pan Pirker, konkrétně se jedná o to, jaký význam mají podstatné škrty v případě rumunské policie pro prosazování schengenských kritérií? Tato otázka nebyla konzultována s odbory. Jaká je současná situace?

  Monika Smolková (S&D). – (SK) Pane předsedající, v průběhu tří let Bulharsko a Rumunsko přijaly všechna nezbytná opatření, aby se mohly připojit k schengenskému prostoru. Kritéria a opatření pro zabezpečení vnějších hranic nejsou jednoduchá. Oba státy je splnily a mají právo stát se členy společného schengenského prostoru bez ohledu na to, že Evropa nyní čelí přílivu přistěhovalců z Afriky.

Důležité je, že hodnotící výbor, jehož členové osobně navštívili oba státy, konstatoval, že Rumunsko i Bulharsko splňují schengenské požadavky.

Pevně věřím, že poslanci EP tuto zprávu schválí a že následně bude jednoznačně přijata Radou. Přeji občanům Rumunska a Bulharska to nadšení, které jsem zažila i já osobně, když byla dne 22. prosince 2007 přeřezána hraniční závora a Slovensko se stalo součástí schengenského prostoru.

  Anneli Jäätteenmäki (ALDE). – (FI) Pane předsedající, rozšiřování schengenského prostoru vyžaduje plnění standardů, ale je také o důvěře. Žádosti Bulharska a Rumunska přišly ve zvláštní době, kdy EU začala zpochybňovat zásadu volného pohybu.

Dříve se samozřejmě prováděly kontroly na vnitřních hranicích, ale jejich důvodem v té době bylo pořádání určitých událostí, jako jsou sportovní události, mistrovství Evropy ve fotbale, mistrovství světa nebo některé vrcholné schůzky. Také nyní mnoho zemí, které patří do schengenského prostoru, provádí policejní kontroly v rámci vnitrostátních právních předpisů, pokud jde např. o lety uvnitř schengenského prostoru.

Diskuse se však nyní změnila. Kontroly by již nyní neměly probíhat kvůli zvláštním událostem, ale kvůli určitému jevu. Jedná se o citlivou otázku, protože zpochybňuje pojetí volného pohybu a …

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Mariya Nedelcheva (PPE). – (BG) Pane předsedající, blahopřeji panu Coelhovi k jeho dobře vyvážené objektivní zprávě. Text neodráží pouze zjištění zpravodaje, k nimž dospěl při návštěvě Bulharska a Rumunska, ale také vyjadřuje přání Evropského parlamentu zůstat věrný duchu Evropy. Jinými slovy, připravenost na členství v schengenském prostoru je založena výhradně na splnění technických kritérií. To je tento případ.

Technická připravenost, jež je výsledkem dobré práce Bulharska a Rumunska, je pozitivním zjištěním, ke kterému dnes dospíváme i my. Nyní je důležité, abychom při zítřejším hlasování vyslali prostřednictvím přesvědčivé většiny dvě zprávy.

V první řadě je zde zpráva pro Radu ministrů. Zajištěním přístupu k odpovídajícím informacím, zavedením konstruktivního dialogu a zohledněním názoru Parlamentu Rada ukáže nejen svoji dobrou vůli, pokud jde o naši vzájemnou spolupráci, ale také vyšle silnou zprávu ohledně jednoho ze strážců evropských hodnot a o transparentní spolupráci a partnerství.

Jasná zpráva bude vyslána rovněž občanům Bulharska a Rumunska. Evropa jim říká „ano“ rovnému zacházení se všemi členskými státy, „ano“ stejným pravidlům a „ano“ stejnému přístupu k dosaženým výsledkům. Jsem si jistá, že Rada zohlední pozitivní úsilí.

  Nadezhda Neynsky (PPE). – (BG) Pane předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat panu Coelhovi za vyčerpávající zprávu. Ujala jsem se slova, protože mě znepokojují nehorázné snahy použít Bulharsko a Rumunsko k vyřešení vnitřních problémů a k reakci na vnitřní obavy.

Zrušení vízové povinnosti pro Bulharsko a Rumunsko se před více než deseti lety setkávalo se stejnými obavami. Evropští vedoucí představitelé v té době ale ukázali odvahu a dalekozrakost, i když Bulharsko a Rumunsko nebyly členy Evropské unie. Skutečně se nezmýlili.

Proto si dnes musíme vzpomenout, že současná diskuse se týká pravidel, která musí být pro každého stejná, jde o rovnost mezi členskými státy, jež je zakotvena ve Smlouvě o Evropské unii, a v neposlední řadě tak široce vychvalované evropské solidarity.

Současná Evropa se zásadním způsobem liší od Evropy před dvaceti lety. To by nemělo nikoho překvapovat. Pokud však schengenský prostor prochází krizí, je to předmětem jiné diskuse. Pokud to vede ke změně podmínek, musí se změnit pro všechny. Vzpomeňme si tedy, že velké skupiny nelegálních přistěhovalců překračují …

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Metin Kazak (ALDE). – (BG) Pane předsedající, rád bych poblahopřál zpravodaji, panu Coelhovi, k mimořádně vyvážené, pozitivní zprávě. Je výsledkem obecného postoje a vize, kterou zaujímá většina kolegů přítomná v této sněmovně, že Bulharsko a Rumunsko si zaslouží a musí být součástí schengenského prostoru.

Problémy by se samozřejmě neměly přesouvat do oblastí, kde žádné nejsou. Korupce a trestná činnost se vyskytují ve všech členských státech Evropské unie. Úspěchu při řešení těchto problémů se ale dosáhne jedině tehdy, když všech 27 zemí spojí své síly. Povinnosti a břemena by neměly být přesouvány pouze na jednu skupinu evropských zemí.

Bulharsko a Rumunsko prokázaly, že mohou pracovat v rámci sjednocené Evropy. Myslím, že taktéž budou hodnotnými členy schengenského prostoru.

  Traian Ungureanu (PPE). – Pane předsedající, Bulharsko a Rumunsko prokázaly, že mohou zaručit bezpečnost hranic EU a toto je plně, opakuji, plně zdokumentováno. Mimochodem, úředníci zatčení v Rumunsku a Bulharsku, byli zatčeni kvůli korupci. Může někdo v této sněmovně tvrdit, že např. nizozemský úředník, zkorumpovaný nizozemský úředník by v Nizozemsku nebyl kvůli korupci zatčen?

Zadruhé, Rumunsko a Bulharsko se nesnažily vyhrát první cenu u Transparency International. Přistoupily k právnímu závazku a splnily jeho kritéria. Pokud se nyní někdo pokouší změnit pravidla v průběhu hry, myslím, že by to mohlo být podle práva EU protizákonné a v každém případě je to podle zdravého rozumu nespravedlivé.

  Cecilia Malmström, členka Komise. – Pane předsedající, děkuji za tuto velmi užitečnou rozpravu. Opravdu zde existuje jasná potřeba posílit důvěru a víru v schengenskou spolupráci, a to posílením řízení a posílením hodnotícího mechanismu – jak Komise navrhovala již dlouho před Vánocemi –, přičemž je nutné ve větší míře do této věci zapojit nezávislé odborníky a Komisi, a také je nutné zajistit větší transparentnost, a Parlament by proto měl být zapojen do všech kroků, které jsou v dané záležitosti přijímány. Musíme se také zlepšit v otázce okamžité pomoci členským státům, které mají z různých důvodů potíže, a musíme objasnit, za jakých okolností by mohly být znovu zavedeny kontroly na hranicích.

To všechno je třeba udělat. Musíme také bojovat proti korupci a tento boj posílit. Ano, v Bulharsku a Rumunsku dochází ke korupci, ale korupce se vyskytuje v každém členském státě, a Komise právě včera předložila zprávu o tom, jak chceme posílit boj proti korupci. Někteří z vás byli tak laskaví, že na tuto skutečnost upozornili.

Mezitím ale musíme uznat obrovské úsilí, které Bulharsko a Rumunsko vyvinuly, aby splnily technické požadavky schengenského prostoru. Ty jsou velmi jasné a velmi transparentní. Proto musí být těmto zemím představeno jasné stanovisko, jasný rámec ohledně toho, co se od nich očekává, aby se členské státy cítily připraveny uvítat je v schengenském společenství.

  Enikő Győri , úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve bych ráda poděkovala všem, kdo pozitivně komentovali úsilí maďarského předsednictví. Bylo pro nás velmi důležité cítit v průběhu minulých pěti měsíců vaši podporu. Rovněž dnešní rozprava jasně ukázala, že v Evropském parlamentu existuje silná většina, která podporuje přistoupení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru, protože tyto země splnily svoje povinnosti.

Během posledních pěti měsíců jsme o to usilovali a i ve zbývajícím čase, který je před námi, budeme bojovat za to, abychom to vyjádřili, a za to, aby Rada rozhodla, že u otázky technických standardů jsou Rumunsko a Bulharsko připravené připojit se k schengenskému prostoru. Obě země tvrdě pracovaly a zaslouží si maximální ocenění svého úsilí. Mnoho z vás během rozpravy vyjádřilo svůj názor – ti, kteří jsou pro, i ti, kteří jsou proti nebo pro odložení přistoupení –, že vzájemná důvěra je v této otázce klíčovým slovem. I já s tím rozhodně souhlasím a cílem maďarského předsednictví bylo po celou dobu budovat důvěru.

Jakým způsobem jsme se snažili toho dosáhnout? Na jedné straně jsme s oběma zeměmi vedli nepřetržitý dialog, přičemž jsme dohlíželi na jejich úsilí a pokoušeli se pomoci jim najít způsob, jak dospět k lepšímu ocenění jejich úsilí. Na druhé straně jsme byli neustále v kontaktu se zeměmi, které vyjádřily pochybnosti ohledně přistoupení Rumunska a Bulharska. Následně jsme se snažili povzbudit tyto země, aby rovněž kontaktovaly kandidátské země. V důsledku toho vám mohu říci, že na pozadí této záležitosti docházelo k trvalému dialogu, aby se strany mohly lépe pochopit a vzájemně si důvěřovat. Právě na vzájemné důvěře je v Evropské unii postavena většina našich politik; bez ní členské státy nemohou učinit toto politické rozhodnutí, které vyžaduje jednomyslnost. Jedná se o proces, který je časově náročný.

Měli jsme šest měsíců, abychom toho dosáhli. Věřím, že během těchto šesti měsíců dosáhneme bodu, kdy – přesně za dva dny – členské státy řeknou: „Ano, úkol byl splněn.“ Co může pomoci vytvořit vzájemnou důvěru? Na jedné straně řady konzultací, které jsem zmínila. Na druhé straně to, že obě kandidátské země budou pokračovat ve svém úsilí a budou nadále dokazovat, že jsou schopné chránit vnější hranice Evropské unie. Postoj, který tyto dvě země ukázaly, musí společně s jejich obrovským růstem, tempem a rytmem pokračovat i v blízké budoucnosti.

Naproti tomu jsem přesvědčená, že mechanismus spolupráce a ověřování – slavný mechanismus, o kterém Komise v červenci vydá zprávu, jež se zabývá přesně těmi otázkami, které zazněly v této rozpravě – by mohl být nápomocný, i když oficiálně není součástí podmínek pro přistoupení k schengenskému prostoru. Komise vydá osvědčení týkající se boje proti organizovanému zločinu a korupci. Po celou dobu jsme bojovali, aby to nebylo stanoveno jako podmínka, ale určitě to podpoří budování vzájemné důvěry. Jsem přesvědčena, že pozitivní výsledek mechanismu spolupráce a ověřování podpoří také pozitivní politické rozhodnutí ohledně rozšíření schengenského prostoru.

Pokud se mě zeptáte na obecnou náladu, která obklopuje jakékoli přijetí do schengenského prostoru, pak všichni víme, že by bylo těžké říct, že Evropská unie je v současnosti v obzvláště přívětivé náladě. V této rozpravě bylo uvedeno několik připomínek, které to trefně naznačují. Někteří např. říkají, že přistoupením Rumunska a Bulharska se z těchto zemí začne stěhovat romská populace. Ráda bych velmi jasně řekla toto: svoboda pohybu je základní zásadou Evropské unie, je účinná a právoplatná, naše politiky jsou na ní založeny; této svobodě se v současnosti těší rumunská a bulharská romská populace stejně jako kdokoli jiný v každém koutě Evropské unie. Každý se může volně pohybovat, není zde žádná vízová povinnost, a kdyby někdo nyní chtěl odejít, pak může.

Jsem však velmi hrdá na skutečnost, že během maďarského předsednictví byla navržena romská strategie, která jasně stanoví povinnosti každého členského státu ve spojitosti s komunitou, která má takto složitý úděl. Problém musí být řešen od svého počátku: pokud jim zajistíme lepší příležitosti v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání, pak také poklesne tento vnitřní migrační tlak v Evropské unii. A dovolte mi ještě jednu připomínku: pokud by někdo chtěl upřít jednu z našich nejzákladnějších svobod těm nejslabším, pak by byly tyto svobody ohroženy u nás všech.

A na závěr, protože bylo zeširoka prodiskutováno také probíhající hodnocení schengenského systému, ráda bych řekla, že maďarské předsednictví to již od prvního momentu velmi jasně uvádělo a je to něco, v co stále věříme. Otázka rozšiřování schengenského prostoru musí být jednoznačně oddělena od tohoto druhu hodnocení, kterému podrobíme schengenský systém. Nezaměňujme tyto dvě věci. Musíme chránit acquis s ohledem na svobodu pohybu a musíme lépe využívat naše dostupné prostředky, např. na zajištění lepší vzájemné kontroly našich vnějších hranic. Proto pracujeme na nařízení o agentuře Frontex; proto pracujeme na omezení migračního tlaku ze severní Afriky tím, že se zaměřujeme na jeho místní příčiny; proto byla vypracována nová politika sousedství; proto pracujeme na posilování úvěrové kapacity Evropské investiční banky. Nacházíme se v poslední fázi. Na cestě k dosažení dohody s vámi stojí pouze jeden právní problém: obvyklý problém „aktu v přenesené pravomoci“. Jedině poté provedeme revizi schengenského systému a zaměříme se na to, jak může být upraven či zdokonalen, protože vidíme, že ho skutečně sužují problémy, ale nechte nás, abychom věci dělali popořadě.

Pane předsedající, dámy a pánové, věřím, že blížící se zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které se bude konat za dva dny, učiní významná rozhodnutí týkající se jak rozšíření schengenského prostoru, tak ověření hledisek schengenské otázky, a učiní tak způsobem, který zajistí volný pohyb našich občanů.

  Carlos Coelho, zpravodaj. – (PT) Jeden z našich kolegů během rozpravy uvedl, že kdybychom umožnili Rumunsku a Bulharsku připojit se k schengenskému prostoru, bylo by to dětinské rozhodnutí. Naprosto nesouhlasím. Domnívám se, že když se staneme dospělými, oceňujeme racionální argumenty, a pokud máme dobré vzdělání, poznáme, kdy jsou racionální argumenty spravedlivé. Abychom jednali spravedlivě, nemůžeme se kompromitovat na základě přístupu dvojího metru.

Musíme si položit otázku, zda Bulharsko a Rumunsko splňují či nesplňují podmínky pro vstup do schengenského prostoru. Pokud je splňují, pak by jim měl být vstup umožněn. Je naprosto oprávněné, aby se na jejich občany pohlíželo jako na plnohodnotné evropské občany. Lidé z Bulharska a Rumunska by se neměli stát rukojmími populistické rétoriky.

Víme, že ne všechno je v otázce schengenské spolupráce v pořádku. Proto prosazujeme nový systém hodnocení schengenské spolupráce, abychom mohli identifikovat problémy, odpovídajícím způsobem reagovat a činit rozhodnutí, pokud problémy přetrvávají. Diskuse o novém systému hodnocení schengenské spolupráce si však nemohou v souvislosti s tímto legislativním procesem brát za rukojmí lidi z Bulharska a Rumunska. Tyto procesy jsou odlišné a každý z nich má vlastní tempo.

Na závěr vám velice děkuji, paní Gyõriová, za to, že jste se laskavě zmínila o Portugalsku a schengenském informačním systému (SIS) pro všechny, který zjednodušil vstup několika zemí, včetně té vaší, do schengenského prostoru. Děkuji, že jste nám to připomněla a tak pěkně jste se o tom zmínila. Přál bych si, aby Rada dostala shrnutí této rozpravy, a doufám, že obdrží také přehled našeho zítřejšího hlasování, o kterém se domnívám, že bude velmi výrazné. Doufám, že Rada uzná, že když shromáždění zastupující evropské občany řekne Bulharsku a Rumunsku ano na základě převážné většiny, a doufám, že se tak stane, pak bude tomuto příkladu co nejdříve následovat.

  Předsedající. – Vážení kolegové, domnívám se, že jelikož byla převážná většina komentářů a hodnocení, k nimž dnes poslanci Parlamentu v této sněmovně dospěli, pozitivní, a stejně tak vzhledem k hodnocením Komise a Rady, Bulharsku a Rumunsku náleží vřelé gratulace.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dne 8. června 2011.

Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Rumunsko a Bulharsko opět prokázaly, že pokud by to bylo nutné, jsou schopné přijmout veškerá opatření požadovaná pro zajištění významné úrovně bezpečnosti na východní hranici Evropské unie. Vzhledem k finančnímu, technickému, institucionálnímu a administrativnímu úsilí, které Rumunsko vyvinulo, aby se mohlo připojit k schengenskému prostoru, se domnívám, že v nadcházejícím období je třeba projevit se ve vztahu k této záležitosti pozitivně, a to stanovením konečného termínu přistoupení k schengenskému prostoru.

Situace by neměla zůstat bez výsledku kvůli změně pravidel v průběhu hry, zintenzívnění euroskeptické rétoriky a předkládání samostatné otázky týkající se potřeby kontrolovat nelegální přistěhovalectví. Z technického hlediska je Rumunsko lépe než kdy předtím připraveno dohlížet na východní hranici Evropské unie.

Uplatňování přístupu dvojího metru při hodnocení některých parametrů přece jen není vhodným a charakteristickým aspektem projektu sjednocené Evropy. Pevně věřím, že jakmile bude Rumunsko začleněno do schengenského prostoru, ukáže všem členským státům seriózní a pečlivý způsob, jakým zajistí bezpečnost východní hranice. Dosažené výsledky navíc přesvědčí celou Evropu, že úspěšně posílilo bezpečnost celé Unie.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Svoboda pohybu je jednou z nejvýznamnějších hodnot Evropské unie pro všechny občany EU a schengenský prostor charakterizuje neexistence kontrol na společných hranicích mezi účastnickými zeměmi a zavedení svobody pohybu v rámci tohoto prostoru. Musíme proto bez výjimky respektovat právo všech občanů Evropské unie na volný pohyb. Pokud má Bulharsko a Rumunsko podléhat většímu počtu kritérií než ostatní členské státy EU, aby se mohly připojit k schengenskému prostoru, pak budeme vytvářet dvojí standard. Musíme se vyhnout systému, který by se zakládal na dvojím standardu, který by byl velmi přísný vůči kandidátským zemím a velmi mírný vůči zemím, které již jsou členy schengenského prostoru. Pravidla schengenského acquis musí být stejná pro všechny země a hodnotící systém musí vycházet z ustanovení, že pravidla je nutné plnit nepřetržitě, nikoli pouze během přistoupení. Země, které se připojují k schengenskému prostoru, musí nadále splňovat všechny bezpečnostní požadavky, protože bezpečnost schengenského prostoru skutečně závisí na tom, do jaké míry jsou kontroly prováděné jednotlivými členskými státy na vnějších hranicích důsledné a účinné, a také na kvalitě a rychlosti, s jakou se informace vyměňují prostřednictvím schengenského informačního systému. Pro odstranění kontrol na vnitřních hranicích je tedy nezbytné, aby členské státy spolupracovaly v co nejvyšší míře a přijímaly nezbytná opatření, zejména při nárůstu migračních toků, protože bezpečnost schengenského prostoru závisí na tom, do jaké míry jsou kontroly prováděné jednotlivými členskými státy na vnějších hranicích důsledné a účinné.

  Kinga Göncz (S&D) , písemně. – (HU) Na základě hodnocení Evropské komise jsou Rumunsko a Bulharsko připraveny na přistoupení k schengenskému prostoru, a Rada proto musí bezodkladně přijmout rozhodnutí, kterým tyto dva členské státy přijme. Nemůžeme používat přístup dvojího metru, protože by to ohrožovalo hodnověrnost Evropské unie, ani nemůžeme stanovovat nové podmínky. Přistoupení k Schengenské dohodě a odstranění hranic je krokem, který občané na acquis Evropské unie nejvíce oceňují; mimo eura je to rovněž symbolem Evropské unie. Svoboda pohybu je jedním z klíčů pro úspěch společného trhu. Samozřejmě je nutné bezpečně chránit vnější hranice Evropské unie, ale tento cíl nebude splněn tím, že budeme držet stranou členské státy, jež jsou připraveny, ale zavedením trvalého a transparentního schengenského systému ověřování, který – dohromady se společnou evropskou migrační politikou a uprchlickou politikou založenou na vnitřní solidaritě – představuje řešení pro mnoho otevřených otázek. Žádám proto Radu, aby v těchto oblastech co nejdříve pokročila.

  Iosif Matula (PPE), písemně. – (RO) Rumunsko je připraveno odstranit kontroly na svých vnitřních pozemních, vzdušných a námořních hranicích. Na základě návštěv na místě a technických hodnocení, která byla provedena, dospěl nejen zpravodaj jmenovaný Evropským parlamentem, ale také skupina odborníků, k závěru, že Rumunsko splňuje všechna kritéria pro připojení k schengenskému prostoru; tato opatření byla přijata prostřednictvím dohody o přistoupení z roku 2005. Všechny nedostatky, které byly zjištěny v minulosti, byly napraveny. Moje země je navíc v mnoha oblastech příkladem osvědčeného postupu. S ohledem na námitky některých poslanců EP chci zdůraznit, že se týkají témat, která nemají žádnou přímou spojitost s schengenským acquis, což znamená, že nemohou být použity jako důvody pro blokování přistoupení Rumunska k schengenskému prostoru. Chápu obavy některých kolegů, jež se týkají zabezpečení vnějších hranic EU, protože zejména na některé státy lze pohlížet jako na upřednostňované destinace toku přistěhovalců. Rád bych vám ale připomněl, že evropská pravidla musí být stejná pro všechny členské státy a nemohou být měněna v průběhu hry, protože by to vedlo k diskriminaci rumunských občanů. Vzhledem k pozitivnímu technickému hodnocení musí Rada pro spravedlnost a vnitřní věci dát zelenou začlenění Rumunska do schengenského prostoru, a to počínaje letošním podzimem.

  Franz Obermayr (NI), písemně. – (DE) Pokud věříte této zprávě, pak je všechno v naprostém pořádku a Rumunsko a Bulharsko ukázaly, že jsou dostatečně připraveny uplatňovat schengenská pravidla. Avšak ti z nás, kteří jsou seznámeni se zprávou Europolu OCTA 2011 zabývající se tématem organizované trestné činnosti, si budou klást otázku, zda není Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci hluchý a slepý, a proč vlastně vůbec máme Europol, když jednoduše přehlížíme jeho varování. Europol uvádí, že Rumunsko a Bulharsko jsou tranzitními trasami pro pašování drog, zbraní a obchod s lidmi. Organizované zločinecké gangy, které jsou stále více multietnické, si počínají mimořádně násilně. Mnoho jejich členů má polovojenský výcvik. Tyto skupiny, a doslovně cituji ze zprávy Europolu: „...se snaží rozšiřovat své zájmy v EU, a mohou využít příležitostí případného přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru“. Ředitel Europolu, Rob Wainwright, v jednom rozhovoru uvedl: „Co se týče případného přistoupení Bulharska a Rumunska k schengenskému prostoru a uvolnění vízového režimu pro Ukrajinu – to by bylo možné považovat za potenciální nové příležitosti pro organizovanou trestnou činnost.“ Vůči našim občanům máme povinnost brát varování Europolu vážně. Schengenská dohoda již otvírá organizované trestné činnosti a nelegálnímu přistěhovalectví všechny dveře do Evropy. Proto je třeba přistoupit k naléhavým nápravám, než bude schengenský prostor rozšířen.

  Debora Serracchiani (S&D), písemně. – (IT) Děkuji zpravodaji, panu Coelhovi, za jeho vynikající zprávu, která je v souladu s nedávnou rozpravou o uplatňování Schengenské dohody. Existence účinných kontrol na našich vnějších hranicích musí být významným faktorem, poněvadž bezpečnost schengenského prostoru závisí právě na tom, do jaké míry jsou kontroly na vnějších hranicích prováděné jednotlivými členskými státy důsledné a účinné. Přestože některé problémy zůstávají nevyřešené, Rumunsko a Bulharsko prokázaly, že jsou dostatečně připraveny uplatňovat požadavky schengenského acquis. Podrobně jsme prodiskutovali praktickou výkonnost státního aparátu těchto dvou zemí a také úrovně korupce v těchto zemích; nicméně se domnívám, že v otázce uplatňování schengenského acquis by tato otázka neměla být zohledňována, protože – stejně jako tomu bylo u ostatních členských států – je dostatečné vycházet při rozhodnutí pouze z účinnosti kontrol na hranicích a připravenosti policejních sil. Přidávání nových požadavků by vytvářelo precedens pro diskriminaci, který dříve neexistoval, a to ani po velkém rozšíření v roce 2007.

  Adrian Severin (NI), písemně. – Skutečnou otázkou je to, zda se ke všem občanům EU bez ohledu na jejich národnostní původ, má přistupovat rovným způsobem a zda jim má být zaručen rovný přístup k základním právům EU. V souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí zažívá EU krizi demokracie a solidarity. Jsme svědky renacionalizace Evropy. V tomto kontextu vyprovokovala diskuse o přistoupení Rumunska a Bulharska k schengenskému prostoru ostré reakce motivované pseudoargumenty a dvojím standardem.

Nejedná se o technická hlediska, ani o bezpečnost vnějších hranic EU, dokonce ani o migraci či účinnost soudnictví. Jde o evropský politický problém strategického charakteru. Jde o soudržnost EU. Mluvit o nedostatečné připravenosti na naší východní hranici když vidíme propustnost našich jižních hranic, je jednoduše směšné. Prosazovat vnitrostátní politické programy na úkor úsilí občanů EU bulharského a rumunského původu je nemravné. Opravdu potřebujeme lépe chráněné hranice, lepší migrační politiku, lepší administrativní kapacitu a čestné státní úředníky. To ale vyžaduje silnější, a nikoli slabší Evropu. Jedním správným krokem tímto směrem je bezodkladné rozšíření schengenského prostoru na Rumunsko a Bulharsko.

  Kristian Vigenin (S&D), písemně. – (BG) Rozhodně můžeme říci, že samotné Bulharsko, nebo abych byl přesnější, bulharští občané, nepředstavují hrozbu, a to ani přímou, ani potenciální, pro bezpečnost, pořádek a mír v schengenském prostoru. Naše země splnila, ačkoli s opožděním, všechny technické požadavky týkající se kontrol na vnějších hranicích.

Je zde však vysoká míra nedůvěry, která naznačuje, že při uplatňování kontrolních opatření mohou být způsobena závažná pochybení. Tato nedůvěra se objevuje ve zprávách Evropské komise o mechanismu spolupráce a ověřování, ve zprávách Europolu a v řadě prohlášení vysokých představitelů různých členských států. Vzhledem k nebývalému nárůstu v oblasti pašerácké činnosti a neformální ekonomiky, rozmachu korupce a neschopnosti vypořádat se s organizovaným zločinem neexistuje žádný dobrý důvod, abychom se hněvali kvůli tomu, že našemu členství stojí v cestě další překážky.

Evropský parlament musí zaujmout zásadní postoj, kterým potvrdí, že pravidla hry nelze měnit v jejím průběhu. Na základě formálních požadavků jsou Bulharsko a Rumunsko připraveny na členství v schengenském prostoru a Evropská rada musí co nejdříve vyjádřit své kladné rozhodnutí. Spoléhám se na to, že zpráva pana Coelha bude schválena převážnou většinou hlasů, aby tak byl členským státům vyslán jasný politický signál.

(Zasedání bylo na chvíli přerušeno.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: EDWARD McMILLAN-SCOTT
místopředseda