Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 7. června 2011 - Štrasburk

1. Zahájení zasedání

PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITTELLA
Místopředseda

(Zasedání bylo zahájeno v 09:05)

2. Předložení dokumentů: viz zápis

3. Petice: viz zápis

4. Texty dohod dodané Radou: viz zápis

5. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis

6. Propuknutí epidemie EHEC v členských státech EU (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem programu je stanovisko Komise k propuknutí epidemie EHEC v členských státech EU.

  John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, rád bych vám všem poděkoval za tuto příležitost informovat vás o vývoji nákazy E. coli.

Případy úmrtí a onemocnění, k nimž došlo v důsledku této potravinové epidemie mezi evropským obyvatelstvem, se mě velmi dotýkají a chci využít příležitosti znovu vyjádřit svou upřímnou soustrast těm, kteří v jejím důsledku trpí.

V této souvislosti musím poznamenat, že situace se stále vyvíjí. V současné době existuje více než 1 672 případů onemocnění způsobeného bakterií EHEC a u nejméně 661 lidí se objevily vážné komplikace. Podle nejnovějších informací způsobila tato epidemie 21 úmrtí v Německu a 1 ve Švédsku. Ojedinělé případy jsou hlášeny v dalších 11 členských státech. 15 případů hlásí také Švýcarsko a 4 Spojené státy. Epicentrem onemocnění je stále okolí Hamburku v severním Německu. Většina případů hlášených mimo Německa se týká buď německých občanů na cestách, nebo osob, které tuto část Německa navštívily. Co tedy Evropská komise pro zvládnutí této epidemie dělá?

Za prvé jsme okamžitě aktivovali veškeré sítě, které mají na starost řízení krizí. Sítě jsou v každodenním kontaktu a umožňují včasnou výměnu informací, což je základ pro rychlou akci. Komise se prakticky každý den schází s orgány ochrany veřejného zdraví a orgány pro bezpečnost potravin a společně diskutují o epidemii, zdravotnických opatřeních pro zabránění infekci a léčbě postižených osob. Pevný základ pro výměnu informací poskytl systém včasného varování a reakce a systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva.

Za druhé jsme požádali Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby provedlo vědecké posouzení rizik, které se pravidelně aktualizuje podle toho, jak se situace vyvíjí. Nyní máme definice případů v EU, která členským státům umožní, aby při šetření epidemie postupovaly jednotně. ECDC shromáždilo a porovnalo dotazníky pro pacienty, které se týkají epidemie. ECDC také společně s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin připravilo sadu doporučení v oblasti preventivních opatření určených pro veřejnost. Tyto informace jsou nyní k dispozici ve všech úředních jazycích na internetových stránkách Komise.

Požádali jsme ECDC, aby urychleně vytvořilo platformu pro výměnu osvědčených postupů v oblasti léčby, a to jak v rámci členských států, tak odborných společností. Naše referenční laboratoř EU pro bezpečnost potravin v Římě vyvinula v rekordním čase metodu, která zkrátila dobu potřebnou ke zjištění bakterie E. coli v potravinách z asi šesti dní na 48 hodin.

Na závěr mi dovolte zdůraznit, že velmi důležité je veřejné mínění. V tomto ohledu Komise připravuje denní aktualizace, na kterých se podílí i síť komunikátorů Výboru pro ochranu zdraví a dále úřady pro bezpečnost potravin. Kromě toho Komise aktualizuje své internetové stránky věnované epidemii.

Důrazně vyzývám poslance Evropského parlamentu, aby tuto komunikaci s veřejností využívající vědecké poznatky podpořili, aby se tak snížily zbytečné obavy a posílilo naše společné úsilí. Mohu vás ujistit, že Komise společně s těmito agenturami velmi úzce spolupracuje s národními ministerstvy zdravotnictví a pro bezpečnost potravin a snaží se jim pomoci tuto nákazu zvládnout.

Za tímto účelem musíme pokračovat v intenzivním šetření otázky, jaký je zdroj této nákazy, na čemž se pracuje i v této chvíli. Během včerejší schůzky Rady pro zdravotnictví jsem požádal Německo, aby posílilo dohled, zintenzívnělo kontroly epidemie a opatření s cílem zjistit zdroj nákazy a zastavit šíření infekce. Také jsem požádal, aby se rychle vyšetřily příčiny nákazy. Německé orgány souhlasily s návrhem Komise vyslat do Německa odborníky na epidemiologii nemocí z potravin ze strany Komise, Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.

Odborníci svou misi na pomoc německým orgánům s probíhající epidemií zahájili v neděli 5. června, ověřují výsledky a pomáhají s probíhajícím vyšetřováním s cílem zjistit zdroj. Jak všichni víme, původní podezření vznesené německými úřady, že příčinou byly okurky ze Španělska, nebylo potvrzeno výsledky žádných testů.

V neděli 5. června oznámily německé úřady Evropské komisi, že se na základě epidemiologických šetření domnívají, že možným zdrojem nákazy E. coli zasahující hlavně severní části Německa by mohly být fazolové klíčky. Informace byly prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva okamžitě předány všem členským státům.

Komise bedlivě sleduje nový vývoj a rozhodne o dalším vhodném postupu, jakmile laboratorní testy potvrdí jakékoliv epidemiologické zjištění. Do současné chvíle nemáme žádné výsledky.

Chtěl bych zdůraznit, že je nezbytné, aby státní orgány nepostupovaly unáhleně a nezveřejňovaly informace o zdrojích infekce, které nejsou prokázány bakteriologickým rozborem, protože po celé Evropě se tak šíří neopodstatněné obavy a způsobuje to problémy výrobcům potravin, kteří své výrobky prodávají v rámci EU i mimo ni.

Intenzivní šetření pokračuje a musíme si dávat pozor, abychom nevynášeli předčasné závěry. V této souvislosti bych chtěl odkázat na nejnovější informace z Německa, pokud jde o podezření, že zdrojem nákazy mohou být klíčky, upozorňuji, že laboratorní testy nebyly ukončeny, a je proto nutné se vyhnout předčasným závěrům.

Dokládá to, že je důležité, aby členské státy zavedly mechanismus nepřetržitého předávání vědecky podložených informací do systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva a aby se systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva aktivoval pouze, když jsou si členské státy jisty vědeckými důkazy pro oznámení výstrahy.

V zájmu ochrany vnitřního trhu je třeba jednat rychle a rozhodně. Pokud se nám to podaří, můžeme se z této krize poučit a neustále naše systémy zlepšovat. Opakovaně jsem zdůrazňoval, že náš systém funguje. Musíme se učit za pochodu. Domnívám se, že toto je naše odpovědnost: musíme být flexibilní a rychlí při přizpůsobování našich postupů a kroků a musíme umět na tyto typy událostí rychle reagovat.

Základem naší schopnosti reagovat v takových situacích efektivně je koordinace a jasné informační a komunikační postupy. V této oblasti se musíme poučit.

Na závěr bych chtěl ještě stručně zmínit dva body. První se týká zákazů určitých výrobků. Chtěl bych znovu zdůraznit, že ohnisko nákazy je geograficky omezeno na okolí města Hamburku, takže není žádný důvod přijímat opatření na evropské úrovni. Z tohoto hlediska a s ohledem na kroky vedoucí k identifikaci zdroje považujeme případný dočasný zákaz jakéhokoli produktu za nepřiměřený.

Velmi citlivě také vnímám finanční dopad této krize na zemědělce a zejména pěstitele zeleniny. Proto také úzce spolupracuji se svým kolegou panem komisařem Cioloşem při řešení těžkostí, jimž čelí tato skupina našich občanů, kterou epidemie rovněž zasáhla. Ministři zemědělství mají právě dnes mimořádné zasedání a zabývají se otázkou E.coli. Po této dnešní rozpravě zamířím zpět do Bruselu, abych byl s panem komisařem Cioloşem této mimořádné schůzi ministrů zemědělství přítomen.

Kromě toho jsme v neustálém kontaktu s třetími zeměmi, zejména s Ruskem, a žádáme je, aby zrušily zákaz dovozu, který považujeme za nepřiměřený. Komise úzce spolupracuje s členskými státy s jediným společným cílem, aby tato epidemie co nejdříve skončila. Trvám na tom, že situace, jako je tato, není lokálním, ale evropským problémem.

(Potlesk)

  Peter Liese , jménem skupiny PPE. - (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych poděkoval panu komisaři Dallimu, že nejprve hovořil o pacientech. Já bych rád učinil totéž. Stovky lidí jsou vážně nemocné. Lékařský personál v severním Německu pracuje opravdu na hranici možností. Dvacet dva lidí již zemřelo. Včera v Radě prohlásil zástupce jiného členského státu, Lucemburska, že finanční ztráty by mohly být nahrazeny, ale lidský život ne. Proto bych za prvé chtěl požádat o pochopení, pokud jde o vydávání varování, že i když si nejsme 100 % jisti, kde je zdroj, ale máme jen podezření, tuto informaci zveřejníme.

Samozřejmě, že stále musíme najít zdroj. Vím, že se mnoho lidí pracujících pro úřady opravdu velmi intenzivně této otázce věnuje, s čímž jim pomáhá také Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) – upřímně děkuji evropským institucím a panu komisaři Dallimu za to, že Evropská unie také pomáhá celou věc vyšetřit. Nicméně, jako německý poslanec zde nemohu stát a říkat, že všechno běží v pořádku. V souvislosti s řízením krize se objevilo několik problémů.

Například senátorka pro zdravotnictví v Hamburku informovala veřejnost o španělských okurkách, což byla správná věc, i když v této otázce neexistovala absolutní jistota. Bakterie EHEC na španělských okurkách byla a neměla tam být. To musí vědět i španělští kolegové. Nicméně nejprve informovala veřejnost a až mnohem později, o hodiny nebo půl dne později, informovala Evropskou komisi a španělské orgány. To bylo nepřijatelné. V tomto ohledu musíme v Německu interně zvážit, jak bychom toto mohli zvládnout lépe. Nicméně společně bychom se měli soustředit na to, že nepřítel není ve Španělsku nebo v Německu, ale skutečným problémem je bakterie, kterou musíme dostat pod kontrolu a zničit ji.

Nakonec bych chtěl zmínit, že na posledním plenárním zasedání na téma rezistence vůči antibiotikům jsme přijali usnesení. I když tuto bakterii nelze primárně léčit antibiotiky, problém tkví v tom, že je odolná vůči mnoha běžným antibiotikům. Jedná se o dlouhodobou záležitost, kterou nyní musíme řešit rychleji, protože příště by se mohlo stát, že půjde o bakterii, kterou antibiotiky léčit lze, ale protože bude rezistentní, léčit ji nepůjde. Musíme na tom pracovat.

  Linda McAvan, jménem skupiny S&D . – Pane předsedající, pane komisaři, máte pravdu, že se jedná o velmi závažný problém veřejného zdraví a že se musíme zaměřit na péči o nemocné a na identifikaci zdroje, ale pak se musíme na věc podívat z dlouhodobého hlediska a přijít na to, jak zabránit tomu, aby se to stalo znovu.

Před několika týdny jsem se setkala se zástupkyní Úřadu pro potraviny a léčiva Spojených států. Mluvily jsme o problematice E. coli v souvislosti s ovocem a zeleninou ve Spojených státech a o tom, že jejich postup není v Evropské unii běžný. Nyní došlo k výskytu této nákazy a tak si musíme položit několik otázek. Je to našimi zemědělskými postupy, o nichž se zmínil Peter Liese? Je to intenzivním chovem, pěstováním ovoce a zeleniny ve vyhřívaných sklenících? Je to nadužíváním antibiotik u hospodářských zvířat? Je to hnojem? Pomohlo by přesnější označování potravin rychleji identifikovat zdroj znečištění? Beru na vědomí, že zde Rada dnes není, ale Rada se brání řádnému označování země původu u našich potravin. Doufám, že si tuto debatu v budoucnu vyslechne.

Takže, pane komisaři, tuto záležitost musíme z dlouhodobého horizontu důkladně prošetřit a musíme se poučit a začlenit tyto otázky do našich politik. Příliš často slyšíme od Komise a od mnoha poslanců Evropského parlamentu o nadměrné regulaci, ale stejně jako u bank začínám uvažovat nad tím, zda nemáme tendenci upřednostňovat potřeby trhu a dodavatelských řetězců před potřebami ochrany veřejnosti a spotřebitele. Pokračovat beze změn nebude stačit. Není normální, že si lidé v Evropě zajdou na salát a v důsledku toho zemřou a pro řešení situace je třeba provést změnu politiky.

  Corinne Lepage, jménem skupiny ALDE . – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, děkuji vám, že jste nejdříve hovořili o obětech a nemocných. K nim samozřejmě musí směřovat naše první myšlenky, stejně jako k zemědělcům, kteří se dostali do velmi obtížné situace, což dobře chápeme.

Chci mluvit o třech věcech. Za prvé, hájíme zásadu předběžné opatrnosti, která zde byla uplatněna, takže si nemůžeme stěžovat a musíme samozřejmě nést plné důsledky. Prioritou jsou, jak správně poukázal pan Liese, lidské bytosti, které mají jednoznačně přednost před ekonomickými otázkami, které se mohou vždycky nějak řešit. Smrt je bohužel definitivní.

Za druhé, plně souhlasím s tím, co právě řekla paní McAvanová o důležitosti vysledovatelnosti. Diskutujeme o označování. Je naprosto zásadní, aby bylo označování úplné a aby bylo možné vysledovat, odkud výrobky pocházejí.

Za třetí, pokud jde o naprosto zásadní otázku jádra tohoto problému, musíme připustit, že úplně všechno nevíme, že existují mezery ve vědeckých poznatcích a že občas tápeme ve tmě. Nemůžeme vědět všechno. Nemůžeme zpochybňovat ty, kdo rozhodují, a domnívat se, že bychom měli počkat. V tomto případě musí mít přednost zásada předběžné opatrnosti.

  James Nicholson, jménem skupiny ECR . – Pane předsedající, v první řadě bych také rád vyjádřil soustrast těm, kdo byli postiženi. Těm, kdo přišli o život, život navrátit nemůžeme. Tuto situaci pravděpodobně vyřešíme až v dlouhodobém horizontu, ale ukazuje se, že nemůžeme závěry přijímat unáhleně. Chápu hněv – pokud je to hněv a jsem si jist, že je – španělské strany a těch, kdo přišli o své podnikání. Můžeme je pravděpodobně odškodnit, ale život není možné vrátit zpět.

Musíme se z toho poučit a zajistit, abychom v budoucnu měli pevný základ pro potřebnou reakci, jak řekl pan komisař. Musíme co nejdříve najít řešení pro současnou situaci a v dlouhodobém horizontu musíme zlepšit naše mechanismy odezvy na tento typ situace.

Domnívám se, že je velmi snadné s odstupem času hovořit o tom, co se mohlo nebo mělo udělat nebo co jsme neudělali, ale teď s výhodou zpětného pohledu bychom měli zavést mechanismy, které zajistí, že se to nikdy nestane znovu. Pan komisař má pravdu. Musíme se z těchto zkušeností poučit. Musíme se vždy poučit ze svých chyb. Došlo-li k chybám, pojďme je napravit a zajistit, že se nikdy nestanou znovu.

  Rebecca Harms, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, správně jste řekl, že bakterie EHEC způsobila příliš mnoho mrtvých a příliš mnoho nemocných a domnívám se, že situace, v níž se nacházíme, také ukazuje, že ani Německo, ani Evropská unie nejsou na epidemii EHEC, které jsme v současné době svědky, připraveny.

Z jednoduchého srovnání s několika dalšími zeměmi jasně vyplývá, že bychom mohli být připraveni lépe. Chtěla bych se ještě jednou zmínit o příkladu Spojených států. Od 80. let věnovali obrovské úsilí výzkumu, existuje zde ohlašovací povinnost a v Atlantě je centrální kontrolní orgán pro případy epidemií, který má rozsáhlé pravomoci pro přímou intervenci, pokud taková epidemie nastane. My v Německu máme na druhou stranu dvě federální ministerstva, které jsou v této věci odpovědná, a tato dvě ministerstva se nedokázala shodnout na tom, kdo má nést odpovědnost. Máme také regionální ministerstva, která chtějí a musí převzít odpovědnost a jsou zjevně přetížená. Máme problémy v komunikaci mezi laboratořemi a politiky. Je tak zcela nejasné, kdy má zasahovat věda, kdy se mají oznamovat opatření pro tlumení nákazy a kdy se mají přijímat politická opatření.

Chápu, že když ministryně dostane informace, že za nákazou jsou okurky, vydá varování, ale kde je podrobná koordinace? Kde je skutečná rozhodovací pravomoc? Zdá se mi – a říkám to velmi opatrně – že v případě fazolových klíčků se jednalo stejně předčasně jako u okurek. Je zde jistý nesoulad mezi vědeckými poznatky a politickými kroky.

Vraťme se zpět k tomu, co je třeba udělat: musíme stanovit ohlašovací povinnost v celé Evropě, určit centrální laboratoře a zřídit na úrovni Evropské unie ústřední orgán s rozhodovací pravomocí v případě vypuknutí podobné choroby. Myslím, že to by bylo přiměřené.

Jsem nesmírně vděčná panu Liesemu, že se zmínil o problému antibiotik. I v tomto případě čelíme problémům, kterých jsme si již opravdu vědomi. Nicméně, protože se vyhýbáme zahájení debaty se zdravotnickým odvětvím, s farmaceutickým průmyslem a s odvětvím intenzivního chovu hospodářských zvířat – a zde toho máme hodně k řešení –nejsme také tak důslední, jak bychom měli, při řešení otázky rezistence na antibiotika. EHEC a rezistence na antibiotika jsou velké problémy.

  Sabine Wils, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, epidemie EHEC ukazuje na systémové nedostatky průmyslové výroby potravin na liberalizovaném vnitřním trhu EU. Pokud má zisk přednost před ochranou zdraví, trpí tím kvalita a bezpečnost potravin. V důsledku bakterie EHEC doposud v Německu zemřelo nejméně 22 lidí a došlo k více než 1 500 případům infekce. U více než 600 pacientů byl diagnostikován nebezpečný hemolytický uremický syndrom (HUS), který může také vést k neurologickým poruchám.

Po více než dvou týdnech je zdroj této epidemie ohrožující život stále nejasný. Pokud by se potraviny vyráběly na regionální úrovni, bylo by jednodušší zjistit zdroj nákazy a dopady epidemie by byly menší. Vzhledem k tomu, že se potraviny přepravují na dlouhé vzdálenosti a nejsou známy podmínky výroby, je velmi obtížné zjistit původ potravin. Pro bezpečnost potravin je nicméně sledovatelnost původu potravin zcela zásadní. Spotřebitelé mají právo vědět, jak se jejich potraviny vyrábí a odkud pochází.

Spolková vláda v Německu v souvislosti s epidemií EHEC zcela selhala. Kvůli zmatku mezi regionálními a federálními kompetencemi se řešení krize dostalo na vedlejší kolej. Kontrolní orgány nebyly na tuto situaci připraveny.

Je třeba radikálně přehodnotit zemědělskou politiku. Naše potraviny musí být bezpečné. Zemědělské výrobce je však také třeba ochránit před nevyčíslitelnými finančními riziky. Politika na podporu zemědělství a venkova se musí důsledně zaměřit na jasnou decentralizaci výroby potravin a marketingových struktur.

  Francisco Sosa Wagner (NI). – (ES) Pane předsedající, rád bych stručně upozornit na tři body týkající se aktuální situace okolo okurek.

Můj dědeček byl Němec a já cítím hlubokou náklonnost k této zemi, avšak německé orgány nepochybně jednaly v tomto konkrétním případě rychle a unáhleně.

Pokud jde o instituce EU, z analýzy jejich činnosti vyplývá, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Komise reagovaly chabě a neobratně. Nepodařilo se jim situaci koordinovat a řešit.

Za třetí, poškozené strany mají nárok na rychlou finanční náhradu. Do té doby však navrhuji, aby Parlament uspořádal v Bruselu nebo zde ve Štrasburku velkou přehlídku evropské gastronomie zaměřenou na okurky.

Musíme vrátit zpět ztracenou čest – což je výraz německého autora Heinricha Bölla – pěstitelům okurek. Evropa je pro toto ideálním místem.

  Esther Herranz García (PPE). – (ES) Pane předsedající, musíme vyjádřit hluboký zármutek v souvislosti s 23 případy úmrtí: 22 v Německu a jeden ve Švédsku. Tato krize je jasným důkazem toho, že Evropská unie má před sebou dlouhou cestu, než se jí podaří zlepšit systém varování v otázce bezpečnosti potravin a vnitřní koordinaci.

Dotyčné členské státy byly ve své reakci pomalé, neefektivní a nefunkční. V této chvíli máme 23 mrtvých a stále nevíme, kde je zdroj problému.

Evropská komise se musí zamyslet nad tím, k jakým problémům vede její nezodpovědné jednání a nečinnost v dobách krize, jíž jsme dnes svědkem. Vede to k případům finančního krachu, zničení dříve stabilních pracovních míst, nezaměstnanosti, bezmocnosti a samozřejmě k velmi nebezpečné krizi pro veřejné zdraví. Zatímco jste se v Komisi věnovali nezodpovědným prohlášením regionálních orgánů v Německu – prohlášením, která byla zcela nesprávná a naprosto nezodpovědná – uvádějícím španělské farmy se jmény a adresami, obyvatelé, aniž by to věděli, byli dál vystaveni bakteriím. Veřejnost byla přesvědčena, že se vyhýbá kontaktu s bakteriemi, a přitom byla více než kdy jindy vystavena nebezpečí, že bude jíst potenciálně škodlivé potraviny.

V Radě ministrů zemědělství, která zasedá dnes ve 14 hodin v Lucemburku, by měla Evropská komise navrhnout použití části 2,5 miliardy milionů EUR, které zbyly ze společné zemědělské politiky. Tyto 2,5 miliardy EUR by se měly použít pokud možno na nápravu způsobených škod. K tomu bude nutné najít vhodné právní řešení, jako tomu bylo v předchozích případech, například v otázce „šílených krav“ nebo dioxinů. Podobné řešení by se mělo najít i nyní.

Komisařky, komisaři, paní ministryně, páni ministři, dnes v Lucemburku se musíte zhostit své odpovědnosti.

Německé orgány by navíc s ohledem na jejich nezodpovědné obvinění měly toto finanční řešení rozhodně podpořit již od samého počátku a měly by využít vlastní finanční zdroje na komunikační kampaně zaměřené na obnovu důvěry spotřebitelů v zahradnické produkty, kterou tito nyní ztratili.

  Luis Manuel Capoulas Santos (S&D). – (PT) Pane předsedající, vypuknutí nákazy v Německu způsobilo, že stojíme před jedním z nejtěžších testů systémů pro řízení krizí veřejného zdravotnictví, jaký kdy nastal. Komise a zejména Německo tuto krizi neřešily nejlepším možným způsobem. Stojíme před obrovskou lidskou tragédií vedoucí ke ztrátě mnoha životů a nebezpečím ohrožení života tisíců jiných. Došlo také ke krizi důvěry spotřebitelů v základní potraviny, s ekonomickými a sociálními důsledky, které lze jen těžko předvídat.

Společnost očekává ze strany národních a unijních orgánů rychlou odpověď, která objasní příčiny této krize a přinese účinnou reakci. Je však také nutné minimalizovat katastrofální následky pro další skupinu nevinných obětí, jimiž jsou pěstitelé ovoce a zeleniny, jak již zde bylo dnes zmíněno. Tito lidé byli unáhleně a nespravedlivě obviněni a přišli o příjem, takže jejich budoucnost je vážně ohrožena.

Je rovněž nutné přijmout urychleně preventivní opatření, aby se podobná situace již neopakovala. Jednou z možností řešení této situace je zvýšení účinnosti dozoru a kontrolních mechanismů u antibiotik používaných u zvířat, jak jsem již zmínil v rozpravě, která se zde konala před necelým měsícem. Další oblastí, kde je nutné jednat, je forma nové společné zemědělské politiky, která prochází procesem reformy. Je nezbytné, aby se v budoucnu pobídky zaměřily na zajištění kvality na základě udržitelných výrobních metod, což Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu opakovaně prosazuje.

  Frédérique Ries (ALDE). – (FR) Pane předsedající, situace se dále zhoršila: v Evropě zemřelo 23 lidí a více než 2 200 onemocnělo. Na tyto oběti musíme pochopitelně dnes myslet. Německým orgánům se dosud nepodařilo oficiálně identifikovat příčiny této epidemie. Do té doby se nikdo ani nedotkne evropské zeleniny a z hygienické krize se stala krize ekonomická a samozřejmě také krize sociální. Pěstitelé zeleniny právem vyžadují kompenzace a jak řekl pan komisař, dnes odpoledne se v Lucembursku setkají na toto téma příslušní ministři a komisaři.

Kromě toho, co zde již bylo řečeno o zásadě předběžné opatrnosti a nezbytné sledovatelnosti – což je velmi důležité – je tu také otázka toho, jak bylo možné, že došlo bez důkazu nebo téměř bez důkazu ke zveřejnění obecné výstrahy označující za viníka španělskou okurku. Jaké hodlá, pane komisaři, Komise z této vážné krize vyvodit poučení, aby se systém včasné výměny informací pro potravinové výstrahy více než kdy jindy opíral o „řádné a trvalé vědecké důkazy“, jak jste sám uvedl, pane komisaři?

  Janusz Wojciechowski (ECR) . – (PL) Pane předsedající, i já bych rád vyjádřil svůj smutek nad ztrátou života a popřát rychlé uzdravení těm, kteří jsou nemocní. Musíme toho hodně vysvětlit. Musíme zjistit zdroj a příčinu epidemie, ale také zdroj a příčinu šíření nepravdivých informací o této epidemii po Evropě i světě – falešných a škodlivých informací, které udělaly spoustu škod. Musíme se velmi pozorně věnovat příčinám epidemie, zejména v průmyslové živočišné výrobě, kde se v masovém měřítku používají antibiotika. Souhlasím s předřečníky, kteří o tom hovořili. Pokud se antibiotika používají v tak velkém měřítku, není divu, že se objeví kmeny bakterií, které na antibiotika nereagují. Podle mého názoru by se toto intenzivní zemědělství s užíváním antibiotik mělo v Evropské unii velmi omezit, možná dokonce zastavit, a škody, k nimž došlo, by měly být zaplatit ti, kdo je způsobili.

  Martin Häusling (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, EHEC není nový problém, ale je jasné, že Evropa je stále ještě na krizi, jako je tato, nedostatečně připravena. Příliš dlouho jí trvá, než vydá jasné pokyny. Tři týdny je rozhodně příliš dlouho.

Jak jsme se všichni shodli, ochrana spotřebitele má vždy absolutní přednost před finančními zájmy. Nicméně se musí vyjasnit, kdo a kdy vydává varování a kdo následně přebírá odpovědnost za varování a kdy se má zapojit Evropská komise. V Německu leží odpovědnost na 16 spolkových státech a dvou ministerstvech, což je v případě evropské krize příliš rozdrobené. Evropa se musí zapojit v dřívější fázi. Nemyslím, že jsme se dostatečně poučili z krizí 90. let. To musíme nyní urgentně napravit.

U potravin potřebujeme transparentnost a jasnou sledovatelnost při výrobě. Potřebujeme jasné označení země původu. Nicméně potřebujeme také evropské zásahové orgány, které budou koordinovat vědecké a lékařské práce a určovat plány kontrol.

(Potlesk)

  João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, vzhledem k záplavě protichůdných zpráv o původu této epidemie je důležité mít na paměti několik bodů. Nejprve bych rád zdůraznil, že více než 15 dnů poté, co byly zaznamenány první případy, a více než měsíc po prvních známkách kontaminace nebyl evropský systém včasného varování a reakce schopen zjistit skutečnou příčinu kontaminace. Toto způsobilo velké škody, jak zde již bylo zmíněno. Za druhé je důležité si uvědomit, že jde o vážný, ale ne ojedinělý případ nedostatečné bezpečnosti potravin v EU. Rád bych vám připomenul naše nedávné debaty o problému dioxinů.

Tyto případy jsou neoddělitelné od společné zemědělské politiky (SZP), která podporuje intenzivní, exportně orientované typy výroby, místo aby podporovala, jak je to nutné, místní výrobu a spotřebu, což by mohlo zajistit mnohem efektivnější sledování a následně i větší bezpečnost potravin.

V neposlední řadě je důležité odškodnit evropské pěstitele za škody, které utrpěli, a to nejen pěstitelé v zeměpisné oblasti vypuknutí nákazy. SZP je společná politika, proto by se měly přijmout opatření na úrovni EU, a nejen na úrovni vnitrostátní, vzhledem k evidentním nerovnostem, které by to způsobilo.

  Nick Griffin (NI). – Pane předsedající, nejprve to byly okurky, včera fazolové výhonky. Dnes už to výhonky nejsou. Pravdou je, že odborníci prostě nevědí, ale pokaždé, když se taková nepodložená tvrzení objeví, způsobuje to škody v ekonomikách jednotlivých zemí. Víme jen to, že se u této nákazy objevilo něco velmi nezvyklého. U viru se objevuje abnormální kombinace zátěže a DNA. Postihuje to neobvyklé skupiny lidí způsobem, který obvykle není s ohnisky E.coli spojen. Epidemie už zasáhla daleko více lidí a mnohem více míst než obvykle a na rozdíl od běžných nákaz nelze rychle vysledovat jednoho nebo dva dodavatele potravin.

Vzhledem ke všem těmto nevysvětlitelným faktorům a skutečnosti, že různé země – včetně Velké Británie, USA, Iráku a Izraele – v minulosti hlásily pokusy s geneticky manipulovanou bakterií E. coli jako biologickou zbraní, neměli bychom urgentně zkoumat možnost, že tato epidemie je ve skutečnosti případ a možná test biologického terorismu?

  Françoise Grossetête (PPE). – (FR) Pane předsedající, situace je vážná, dokonce velmi vážná, protože epidemie EHEC je naprostou záhadou. Dovedu si představit úzkost těch, kdo onemocněli, a je nám velmi líto úmrtí, ke kterým došlo.

Celá tato záležitost nás nutí přistupovat k evropským problémům veřejného zdraví velmi přísně a vidíme, že je nezbytně nutné spolupracovat s výzkumnými pracovníky a farmaceutickým průmyslem, abychom dokázali na takové situace účinně reagovat a také na ně musíme vyhradit potřebné prostředky.

Bakterie stojí lidské životy, příliš mnoho životů. Stojí také spoustu peněz naše zemědělce a nebezpečně podrývá důvěru spotřebitelů v naše zemědělské produkty a zemědělsko-potravinářský průmysl, které je stále bezpochyby nejbezpečnější a nejpřísněji kontrolovaný na světě.

Jaká bude po okurce, rajčeti, salátu a fazolových výhoncích další oběť této zdravotní hysterie? Hospodářské důsledky pro zemědělce jsou velmi vážné. Faktem je, že systém varování zafungoval velmi dobře. Problém je v tom, že Evropská komise nemá ani prostředky, ani možnost zjistit, zda jsou informace, které členský stát poskytne, pravdivé, či nikoliv.

Bakterie dnes cestují rychleji než v minulosti. Bude nutné vyvodit závěry, pokud jde o komunikaci a o řízení takovéto zdravotní krize. Bude nutné zajistit zpětnou vazbu. Bude bezpochyby nutné provádět další kontroly, než přijmeme závěry národního nebo regionálního zdravotnického úřadu za pravdivé.

A konečně tato krize jasně ukazuje, že je nutné zásadně zlepšit možnost vysledovatelnosti potravin. Povinnost uvádět zemi původu nebo místo provenience platí bohužel pouze v omezeném počtu případů. Mělo by se to rozšířit na větší množství potravin. V případě zdravotní krize by to umožnilo identifikovat zdroje kontaminace a rychleji varovat spotřebitele.

  Jo Leinen (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zemědělce lze odškodnit, ale lidský život obnovit nelze. Proto patří výraz naší soustrasti všem těm, kdo zemřeli nebo leží na nemocničním lůžku. Tato situace je dramatická a je také nepřijatelná. Je nepřijatelné, abychom tři týdny po vypuknutí epidemie stále nevěděli, kde přesně se nachází patogen, který epidemii způsobil. To by se opravdu nemělo v Evropě stát.

Musíme z toho vyvodit několik poučení. Za prvé, musíme najít zdroje a zjistit, zda se v sektoru výroby potravin nebo potravinovém řetězci nepoužívají nějaké nesprávné postupy. Naše právní předpisy platí již 20 let a normy a postupy platné v rámci Evropské unie jsou poměrně přísné, ale je jasné, že pokud jde o potraviny, jsme stále zranitelní. Zdá se, že zde stále máme mezery a nedostatky a z toho se musíme poučit.

Domnívám se také, že zde došlo ke komunikačnímu chaosu. Fakta o této záležitosti se nesdělují dobře nebo správně. Jednoznačně potřebujeme více Evropy. To již zde uvedli mí předřečníci. Pokud vydává varování pro celou Evropu jakýkoliv regionální nebo národní orgán, výsledkem může být jen katastrofa. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) podle mého názoru odvedlo dobrou práci, ale jsem přesvědčen, že pro určení příčin potřebujeme lepší, moderní systém ohlašovací povinnosti a také lepší systém informování veřejnosti.

  Antonyia Parvanova (ALDE). – Pane předsedající, německé a evropské orgány se stále snaží zjistit zdroj nákazy E. coli. Zatím ještě nemáme žádné konkrétní důkazy o příčině této epidemie a je třeba zvážit všechny možnosti, včetně případné nedbalosti nebo neúmyslného vstupu bakterií do potravního řetězce. Jak bakterie ve skutečnosti vznikla, je jiný případ, zde je naléhavě zapotřebí zapojit výzkum a získat potřebné poznatky. Nicméně bych se chtěla zmínit i o tom, jakým způsobem německé a evropské orgány informovaly širokou veřejnost, což mělo vážné důsledky pro ovocnářské a zelinářské odvětví, a to nejen ve Španělsku, ale v celé Unii.

Není to poprvé, co se setkáváme s problémem týkajícím se bezpečnosti potravin v Německu. Navrhuji, aby Komise německým orgánům pomohla s posílením zpětné vysledovatelnosti a aby prováděla kontrolu nad německými postupy, podobná opatření by měla být přijata i ohledně postupů v jiných členských státech.

K udržení důvěry spotřebitelů je zapotřebí transparentnost. K dispozici by měly být všechny informace, ale tyto informace by neměly být sdělovány způsobem, který u spotřebitelů vyvolá obavy a strach v době, kdy nemáme žádné důkazy. Chtěla bych také upozornit na odpovědnost médií.

  Marina Yannakoudakis (ECR). – Pane předsedající, fámy mohou být nebezpečné. Vypukla tato epidemie v Německu, nebo v některém jiném členském státě? Pověsti mohou být destruktivní a mohou dokonce pomoci epidemii šířit. Kolem výskytu této nákazy stále existuje mnoho nezodpovězených otázek. Jisté je jen to, že většina členských států ohlásila výskyt bakterie. K dnešnímu dni registrujeme v Evropské unii 22 úmrtí.

Výskyt této nákazy demonstruje význam přeshraniční spolupráce v oblasti prevence zdraví. Ukazuje se rovněž, jak důležitá je evropská agentura jako je Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), která musí situaci sledovat, spolupracovat a informovat členské státy. Ve Velké Británii máme relativně štěstí, protože máme hlášeny jen tři případy, ale to platí dnes, zítra se mohou věci změnit a my musíme být ostražití. Kromě zjištění příčiny epidemie musíme informovat veřejnost, a tak ji chránit. ECDC denně vydává aktualizované informace.

Díky spolupráci můžeme tuto epidemii korigovat. Pokud budou naši občané informováni, mají větší šanci infekci se vyhnout. Především musíme být ve své reakci klidní a uvážliví.

  Nikolaos Chountis (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, Evropa již podruhé během půl roku čelí potravinové krizi, která mnoha lidem způsobila závažné zdravotní problémy a má dokonce za následek ztráty na životech mezi našimi bližními. Něco není v pořádku, pane komisaři.

V lednu jsme měli v Německu problémy s toxiny, nyní máme opět v Německu problémy s bakteriemi. První případ se tutlal, i když se o něm vědělo několik měsíců, v druhém případě se vina pohodlně přesunula na španělské okurky.

Je to problém rozpoznatelnosti, vysledovatelnosti a nedostatečné kontroly na úrovni EU. V prvním případě v lednu jste nám, pane Dalli, v souvislosti s dioxiny řekl, že podniknete veškerá nezbytná opatření pro zpřísnění právních předpisů týkajících se systému kontroly potravin. Jindy jste řekl, že to není problém rozpoznatelnosti, ale jde o jiný problém. Stanovisko Komise je chaotické, zastírací a panické, a v důsledku toho oplakáváme životy, oplakáváme nemocné a oplakáváme důsledky pro zemědělskou výrobu.

  Elisabetta Gardini (PPE). – (IT) Pane předsedající, situace, o níž diskutujeme, je velmi vážná, ale myslím, že v některých případech stále pleteme různé roviny.

Zjevně není možné dávat na stejnou úroveň ztráty na životech a ekonomické problémy, to neděláme. Chtěla bych však zdůraznit, že problém nevyřešíme tím, že ukážeme prstem na příčiny – načež se ukáže, že to příčiny nejsou .

Pokud je někdo zavražděn a do vězení je vsazen nevinný člověk, nepřinese to úlevu ani ospravedlnění za spáchaný zločin. A přesto děláme totéž: v mimořádně vážné situaci, kdy dochází ke krizi veřejného zdravotnictví a v sázce je bezpečnost potravin, obviňujeme lidi, kteří, jak se pak ukáže, viníky nejsou, což způsobuje další oběti.

Španělští pěstitelé již vyšli do ulic a dnes, asi za 40 minut, budou v ulicích v Miláně a provincii Latina demonstrovat přímí italští pěstitelé, kteří budou nabízet spotřebitelům čerstvé okurky a další ovoce a zeleninu, aby ukázali, že jsou to zdravé potraviny, které jsou důležité pro zdravou, vyváženou stravu. Nechtěli bychom německé spotřebitele poškozovat ještě tím, že je připravíme o potraviny, které jsou naprosto nezbytné pro jejich stravu a zdraví.

Chtěla bych také uvést některé údaje, které by měly dostat příslušné orgány a měly by se nad nimi zamyslet, když zveřejňují informace, které působí poplach, strach a paniku. Jsou to údaje z průzkumu Eurobarometru, které shromáždila italská konfederace Coldiretti, jež ukazují, že v případě potravinové krizi se například 43 % Italů vyhýbá potravinám,o kterých slyší po určitou dobu mluvit, a 13 % je ze stravy nadobro vyloučí. Musíme se proto snažit přemýšlet o tom, co říkáme, a jak ovlivňujeme stravovací návyky lidí.

Chtěla bych se proto zeptat Komise, zda si nemyslí, že je čas na uplatnění evropské doložky o mimořádných okolnostech a na urychlení jednání o finančním vyrovnání.

  Dagmar Roth-Behrendt (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane Dalli, vy i vaši kolegové v Generálním ředitelství pro zdraví a spotřebitele jste udělali všechno správně. To samé nelze říci o německých úřadech. To nejmenší, co můžeme říct je, že vznikl komunikační chaos, a to je možná velice mírně řečeno. Skutečnost, že německý ministr zdravotnictví včera nepovažoval za nutné odjet na zasedání zdravotní rady do Lucemburku, kde byla hlavním tématem jednání tato závažná krize ohledně infekce, ukazuje, že nemá absolutně žádné zdání o tom, co Evropa opravdu znamená, a že je to ignorant, který není s to pochopit problémy, nebo má ještě stále plné ruce práce s vnitrostranickou politickou krizí.

(Potlesk)

Navíc musím poznamenat – a pan Dalli to sám řekl, že německé orgány jasně vyjádřily názor, že se obejdou bez odborníků Evropské unie a povýšenecky a arogantně věří, že je nepotřebují. Kromě toho trvalo těmto odborníkům tři dny, než se dostali do Německa, což je skandál, který musíme zkritizovat. Zároveň však musíme také říci, že je naším úkolem varovat spotřebitele v Evropské unii, když se na trhu objeví nebezpečné potraviny.

Říkám vám jasně – pokud se na okurce či salátu objeví nebezpečné bakterie, které nevedou k smrti, je to sice možná dobře, ale podle mě to není důvod pro vyplácení náhrad. Okurky ze Španělska a dalších zemí na sobě prostě bakterie EHEC měly. Nebyly to bakterie, které zapříčinily tuto epidemii, ale chvíli trvá, než se to zjistí.

Pro mě to není to hlavní. Ti z vás, kdo rozumějí Evropské unii a znají systém včasného varování, také vědí, jak tento systém funguje. Víte, že v systému včasného varování se musí uvést výrobek a také název výrobce. Můžete si to snadno ověřit v právních předpisech. Podle mého názoru je důležitá otázka, co se bude dít v budoucnosti? V budoucnu budeme muset zvážit, zda se může dál používat močůvka. Budou se moci používat výrobní metody, které jsou nepřijatelné? Kdo v Evropské unii ve skutečnosti sleduje, co, kdy a s jakým výsledkem se dokumentuje, a kdo má jaké povinnosti v tomto ohledu?

(Potlesk)

  George Lyon (ALDE). – Pane předsedající, čelíme skutečné krizi. 23 lidí zemřelo, více než 2 000 osob bylo zasaženo, na zeleninových trzích vládne zmatek, ceny klesly na minimum a odhaduje se, že výrobci přicházejí denně o 300 milionů EUR. Vztahy mezi Německem a Španělskem jsou přinejmenším napjaté, a přesto tři týdny po vypuknutí krize stále netušíme, kde je zdroj této nákazy.

Pane komisaři Dalli, chci od vás dnes dostat záruku, že na zjištění zdroje této epidemie E. coli bylo vynaloženo veškeré možné úsilí, protože dokud zdroj nezjistíme, nemůžeme zahájit proces obnovy důvěry spotřebitelů. Za druhé chci, abyste jasně vysvětlil, jaké kroky hodláte po překonání krize učinit ke stabilizaci trhu a k obnovení důvěry spotřebitelů.

Za třetí se potřebujeme také dozvědět, co hodlá Komise udělat, aby se pokusila odškodnit zemědělce, jejichž trhy se ne jejich vinou zhroutily a kteří nejsou schopni prodávat své produkty. Za čtvrté, chci ujištění Komise, že proběhne transparentní a nezávislé vyšetřování ke zjištění skutkového stavu, co se stalo. Až pokud budeme mít k dispozici fakta, můžeme podniknout kroky k zaplnění případné mezery v zákonech o bezpečnosti potravin.

  Elisabeth Köstinger (PPE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, zdravotní rozměr krize vyplývající z této epidemie bakterie EHEC je naprosto tragický. Situace je vážná. Je naprosto nezbytné pomoci postiženým a podniknout veškeré možné kroky, aby se zabránilo dalšímu šíření této nákazy. Výzkumné ústavy a nemocnice musí dostat veškeré potřebné zdroje.

Od okamžiku, kdy se bakterie objevila, byla nutná rychlá akce. Jednotné celoevropské krizové řízení včetně společného jazykového režimu nicméně neprojevilo patřičnou profesionalitu. Chorobné pátrání po zdroji nákazy vedlo k předčasnému obviňování všech kolem a výsledkem byly několikadenní negativní zprávy a celková nejistota na straně spotřebitelů.

Postižení výrobci zažili dramatickou ztrátu příjmu, což ohrozilo jejich přežití. Ani nevinné regionálně vyráběné produkty nemají odbyt. Jen v Rakousku poklesl prodej čerstvé zeleniny o 75 %. Pěstitelé zeleniny čelí těmto ztrátám příjmu přímo uprostřed vrcholu sklizně. Nekoordinovaný způsob informování spotřebitelů během krize opět ukazuje na nutnost všeobecného meziodvětvového označování původu a účinné kontroly na principu „označeno a zkontrolováno u zdroje“.

Spotřebitelé mají právo vědět, odkud produkty pocházejí. To platí stejně pro pulty obchodů jako pro restaurace a veřejné stravování.

Všechny orgány musí nyní rychle odstranit předsudky vůči čerstvé zelenině, oživit prodej čerstvé zeleniny a vdechnout nový život obchodu se třetími zeměmi. Místní pěstitelé zeleniny se zcela nečekaně a bez vlastního zavinění dostali kvůli epidemii EHEC do existenciální krize. Komise jim musí umožnit náhradu škody, a to prostřednictvím Evropského zemědělského fondu, Evropského krizového fondu a opatření na podporu prodeje.

Pan Liese má naprosto pravdu, když říká, že lidský život je nenahraditelný a že každá smrt je jednou provždy. Nicméně je také nepochybně naší povinností nenechat naše výrobce na holičkách, protože oni se do této situace, která ohrožuje jejich přežití, dostali ne vlastní vinou.

  Iratxe García Pérez (S&D). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, všichni chceme, aby německá potravinová krize skončila co nejdříve. Musíme myslet na oběti, a doufám, že jakmile budou počáteční chyby odstraněny, bude možné pro klid všech identifikovat zdroj infekce.

Nicméně, vedle zdravotního hlediska této krize se musím zmínit i o jejích ekonomických dopadech. Španělské pěstitelské odvětví odhadlo ekonomické ztráty v důsledku závažné chyby v komunikaci, o níž dnes víme, na 200 milionů EUR za týden. Ráda bych vyzdvihla odpovědný přístup tohoto odvětví a jeho vynikající spolupráci s úřady mé země.

Pane komisaři, sledování původu fungovalo, ale kolik času se ztratilo tím, že se zaměřovala pozornost na původ, na zemědělskou výrobu, a nevěnovala se pozornost dalším způsobům kontaminace, jako je manipulace či distribuce v místě určení? Proč Komise souhlasně opakovala uspěchané informace z Německa?

Chyběla zde koordinace, pane komisaři, a jednostranné uzavření hranic pro španělské produkty je důkazem toho, že se v rámci Evropské unie nepodařilo krizi monitorovat.

Chtěla bych požádat Komisi, aby okamžitě aktivovala všechny potřebné mechanismy pro odškodnění španělského a evropského odvětví, a to jak finančně, tak z hlediska image v očích spotřebitelů. V dlouhodobém horizontu je však v této oblasti potřebné přijmout další kroky.

Nepodložená obvinění, improvizace, nedostatek koordinace, milionové ztráty, útoky na čest a důvěryhodnost odvětví: nestačí to k tomu, abychom se ptali, kdo nese odpovědnost?

  Mairead McGuinness (PPE). – Pane předsedající, ráda bych poděkovala panu Dallimu za uvážlivé vyjádření na začátku debaty. Ve sněmovně padly některé méně uvážlivé komentáře, protože jde o dopad na lidské životy a samozřejmě i dopad na výrobce a důvěru spotřebitelů. Jedná se o nejvážnější potravinovou krizi, což pan Dalli uznal. Víme, že je regionálně omezená do určité části Evropské unie, ale není to pouze německý problém, je to problém Evropské unie.

Máme systém, který nám pomůže nalézt příčinu a zabývat se důsledky, ale obávám se, že ne všechny součásti systému byly dostatečně uplatněny a mám několik otázek týkajících se načasování. Vyrozuměla jsem, že 22. května 2011 bylo vydáno varování: znepokojuje mě, že evropští odborníci se do Německa dostali až v neděli 5. června. Proč to tak dlouho trvalo? Myslím, že to je nutné prošetřit.

Podle článku 55 nařízení 178/2002 máme možnost vytvoření krizové jednotky. Každý z mých předřečníků říkal, že toto je krize, i pan Dalli uznává, že jde o krizi. A krize spíš narůstá, než klesá, a řekla bych, že je čas, aby Evropská unie toto nařízení využila a vytvořila takovou krizovou jednotku.

Nejvíce znepokojivé je virtuální očernění zeleniny, o níž se potom prohlásilo, že vinu nenese. To otřáslo důvěrou spotřebitelů nejen v čerstvé ovoce a zeleninu, ale také v náš systém nezávadnosti a kontroly potravin. Pane komisaři Dalli, vím, že souhlasně přikyvujete a vítám to, ale domnívám se, že je čas vytvořit krizovou jednotku a byla bych ráda, kdybyste se k tomu vyjádřil ve své závěrečné řeči.

  Ulrike Rodust (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, pocházím z regionu Evropy, kde epidemie EHEC zuří nejhůř. Tato agresivní bakterie se zdá nezastavitelná. Od poloviny května do včerejšího poledne se nakazilo 1 733 lidí a 23 pacientů v bolestech zemřelo. Situace na klinikách je velmi napjatá. Ubývá lůžek na odděleních intenzivní péče, chybí krevní plazma. Konec je v nedohlednu. Lidé z mé rodné oblasti se denně obávají nových případů.

Podle mě je otázkou odvahy a smyslu pro povinnost upozorňovat na všechny potenciální zdroje bakterie. Byla provedena analýza různých potravin, ale zdroj nebyl nalezen. Vysoce kvalitní potraviny mají být podle mého názoru zdravé a před uvedením na trh mají procházet kontrolou. Domnívám se, že zde došlo k evidentním chybám a opět zjišťujeme, že zde existují velké mezery. Avšak tvrdit v této situaci, že příčina je známá, aniž by za tím stál laboratorní výzkum, který by to potvrdil, je krajně nedbalé. V naprosto pochopitelné panice nesmí v žádném případě docházet k honu na čarodějnice, protože tak bychom dovedli ke krachu mnoho těžce pracujících zemědělců po celé Evropě. Proto musí být každému jasné, že v Evropské unii musíme prokázat vzájemnou solidaritu a musíme se v těchto krizových situacích podporovat. Jinými slovy, všichni lékařští odborníci si musí společně sednout ke stolu a musíme poskytnout hospodářskou pomoc těm, kdo se nevinně dostali do finančně špatné situace.

  Pilar Ayuso (PPE). – (ES) Pane předsedající, v první řadě bych chtěla vyjádřit svou soustrast rodinám pozůstalých.

Pane komisaři, informování veřejnosti o zdravotních rizicích je obtížný a choulostivý úkol, který musí být dokonale zdokumentován a ověřen. Nejde o to, nalézt viníky, ale v tomto případě došlo k velkým chybám, počínaje neuváženými a ukvapenými domněnkami ze strany vedoucí zástupkyně regionální politiky, která byla ve funkci jen krátkou dobu a spustila poplach ve společnosti a velmi vážnou, nenapravitelnou hospodářskou krizi.

Stejně tak se zdá, že Komise krizi nijak dobře nekoordinovala. Zajímalo by mě, kdy se objevil první případ a zda byl dodržen článek 3 nařízení o systému rychlého varování, který členským státům ukládá, aby oznamovaly riziko okamžitě, do 48 hodin, a také, zda byl dodržen článek 8 uvedeného nařízení, který ukládá Komisi, aby zkontrolovala, zda jsou informace úplné, pravdivé a čitelné a mají dostatečný právní základ.

Jisté je, že byly odhaleny závažné nedostatky tohoto nařízení a že je třeba přezkoumat stávající právní rámec, aby se mimo jiné přesně definovaly postupy krizového řízení ze strany příslušných orgánů, zjistilo se, kdo nese v potravinovém řetězci odpovědnost za chyby nebo opomenutí (a k tomuto účelu využít vysledovatelnost), aby se ochrana zdraví neskrývala za obchodními překážkami a aby se rozhodlo o vyrovnání za obchodní škody a ušlý zisk.

Pane komisaři, příčinou nejsou ani okurky, ani sója. Jak uvedl pan Liese, příčinou je patogen. Příčinou je sérotyp O104: H4 bakterie Escherichia coli, která již byla popsána ve vědecké literatuře a která je spojena s masnými výrobky.

V každém případě, pane komisaři, však musíme umožnit vědcům pracovat: musí prozkoumat celý systém zpětné sledovatelnosti, celý potravinový řetězec, včetně přepravy a distribuce potravin.

  Andrés Perelló Rodríguez (S&D). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, nic z toho, co uděláme tady nebo v rámci Evropské unie, už nepřivede mrtvé zpět k životu, ale doufám, že to, co se udělá, předejde dalším úmrtím a zastaví řetěz lidí, kteří jsou nemocní a kteří trpí, aniž by udělali cokoli, co způsobilo problém.

Jistě, neznáme příčiny, ale některé věci víme a musíme jasně říct, že došlo k nedbalosti v politickém jednání a k nedbalosti ze strany německé spolkové vlády, která nemůže jednat, jako by Hamburk byl městský stát na jiném kontinentu.

Pokud by paní Merkelová a její ministerstvo zdravotnictví místo arogance, s níž často jedná s jinými státy, projevila píli a efektivitu, některé věci by se nestaly. Tato nedbalost měla pro jeden stát, jmenovitě pro Španělsko a pro jeho nejdůležitější odvětví, zemědělství, kriminální důsledky. Zničila tisíce lidí a malých podniků a na dlouhou dobu poškodila dobrou pověst jeho ekonomiky.

Žádám vás, abyste nyní zašel na Radu a požádal o plné odškodnění pro ty, kdo byli poškozeni, protože o život pro ty, kdo zemřeli, žádat nemůžeme. A žádám vás o přezkoumání kontrolních systémů. A žádám, aby paní Merkelová převzala odpovědnost. A žádám ji o méně arogance a více píle. A aby na sebe vzala odpovědnost za škodu, kterou způsobila. Nemůže ignorovat fakt, že Hamburk leží v její zemi. Nemůže ignorovat své povinnosti. Nemůže přisuzovat vinu federálnímu státu, když by měla za způsobené škody nést zodpovědnost sama.

Trochu více pokory, trochu více dobrého řízení a trochu méně konzervatismu by stačilo, aby se nám tato krize nevymkla z rukou a aby španělští a další farmáři na jihu nemuseli nést její bolestivé dopady.

Přezkoumejte kontroly, přezkoumejte systémy varování a požádejte o odpovědnost, protože, pane komisaři, my ve Španělsku žádáme vás, Radu a Německu právě o toto.

  Esther de Lange (PPE). – (NL) Pane předsedající, ráda bych poděkovala panu komisaři za to, že je tady, ale byla bych raději, kdyby byl někde jinde, například v letadle do Ruska a snažil se na nejvyšší možné úrovni zajistit stažení zákazu, které Rusko vyhlásilo, protože to je zcela přehnané. Děkuji panu komisaři za jeho ochotu s námi o tomto bodě mluvit, ale dosavadní komunikace, včetně komunikace s Komisí, byla ostudně špatná. Tiskovou konferenci Komise uspořádala až několik dnů po vypuknutí krize. Džin byl však v té době už dlouho z láhve a v médiích již kolovaly nejdivočejší příběhy. Pan komisař hovořil o tom, že zdrojem mohou být holandské okurky, i když více než 200 testů již dřív ukázalo, že tomu tak není.

Souhlasím s Vámi, že po technické stránce záležitost funguje. Systém včasného varování, sledování a vyhledávání zafungoval. Je zde ale také komunikační stránka celého problému a zde došlo k mnoha strašným chybám, pochopitelně především v Německu, kde je mnoho různých institucí, úřadů a dokonce i řada ministrů, kteří vydávají různé signály. Ministryně zemědělství nesmyslně prohlásila, že by lidé „měli úplně přestat jíst nevařené jídlo“, i když k tomu nemá žádnou pravomoc. Předpokládám, že v tomto ohledu s Německem jednáte, protože je zcela nezbytné, aby se prošetřilo, jak to, že to všechno proběhlo tak fušersky.

Také doufám, že brzy projednáte s ministry zemědělství otázku krizového fondu, který bude hrazen z přebytků, jež jsou stále k dispozici v rozpočtu pro zemědělství. Stejně jako jsme to udělali s mléčnými výrobky, když v tomto odvětví vypukla hluboká krize, musíme i nyní vyzvat k využití tohoto přebytku. Jen v mé zemi zaznamenává toto odvětví ztrátu ve výši 80 milionů EUR za týden, i když zdroj nákazy je jinde, a výsledkem je, že zdravé firmy jsou nyní na pokraji zhroucení. To nemůže být záměrem Evropské unie. Vyžaduji, abyste tento silný signál z Parlamentu předal Radě ministrů zemědělství.

  Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane komisaři, vítám tuto debatu. Díváme se na tento problém z různých uhlů pohledu, věnujeme se zdroji nákazy, identifikaci patogenu, možnostem léčby. Já už jen nyní čekám, která farmaceutická firma přijde s tím, že má lék na toto onemocnění a začne další panika.

Největší rezervy, které já vidím, jsou v informování občanů. Informovat občany o tom, kterou potravinu v ten který den nemají právě kupovat, protože je podezřelá, je podle mého názoru nedostatečné a nezodpovědné.

Občany je třeba informovat, jak se mají chovat ve svém každodenním životě, a měla by tu být jedna kampaň na úrovni Evropské unie i členských států. Pokud občané dodržují základní hygienické předpisy, pokud dodržují osobní hygienu plus umývání případně tepelné zpracování potravin, je to dostatečné na to, aby se před touto nákazou uchránili. Je to kampaň, která není náročná, ale já si myslím, že epidemie, různá onemocnění tu jsou a i v budoucnosti budou a to, co občany nejvíc ochránilo, bylo jejich osobní chování.

Jsem přesvědčená o tom, že takováto kampaň by pomohla v prevenci onemocnění a pomohla by i výrobcům zeleniny.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Pane předsedající, je důležité, že dnes jednáme o ohrožení pacientů, výrobců potravin a spotřebitelů, které způsobil nebezpečný kmen bakterie, jejíž zdroj se zatím nepodařilo identifikovat. Tvrdíme, že máme dobrý systém sledování kvality potravin a zajištění vysokých standardů. Navzdory tomu stále dochází k obtížným situacím, jako je tato. Proto musíme systém dohledu a kontroly přehodnotit a zlepšit. Musíme být připraveni na ještě nebezpečnější situace. Nesmíme zveřejňovat informace o zdrojích původu, pokud nejsou spolehlivě ověřené. Tím se zpomaluje proces hledání zdroje a přináší to vážnou etickou újmu a obrovské hospodářské škody.

Vyjadřujeme soustrast s rodinami obětí a těmi, kdo jsou nemocní, ale mysleme na odškodnění zemědělců z řady zemí, kteří utrpěli škodu. Hovoříme o budoucnosti společné zemědělské politiky a o otázkách bezpečnosti v oblasti přístupu k potravinám a o kvalitě potravin. Možná nás tato obtížná situace přinutí si uvědomit, jak důležitá je tato oblast otázek a problémů, protože se netýká jen toho, co naši občané jedí, ale jejich zdravotního stavu.

  Josefa Andrés Barea (S&D). – (ES) Pane předsedající, čelíme problému, který se týká veřejného zdraví – podle pana komisaře jde o epidemii – a hledají se viníci, ne příčina.

Systém zatím nefunguje: Máme 22 úmrtí, 1 600 postižených osob a o tři týdny později stále ještě neznáme příčinu a za použití zásady předběžné opatrnosti bez vědeckého základu – opakuji, bez vědeckého základu – viníme Španělsko.

Dámy a pánové, španělské okurky nebyly kontaminovány. Nebyly kontaminovány! Opakuji to, protože zde zazněly některé verze tvrdící opak. Navíc můžete vidět důsledky těchto slov: má to vliv na 300 000 pracovních míst a ztrátu důvěry.

Epidemie nezná hranic. Říkám vám, pane komisaři: nezná hranic!

Voláme po odpovědnosti za to, co se neudělalo, za to, co musíme udělat okamžitě, protože v Německu – které má největší počet postižených lidí – je v současné době riziko další infekce, ale viníkem není Španělsko. Žádáme o odškodnění.

  Isabelle Durant (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, jak jste řekl, problém není lokální, i když je lokalizován do jednoho místa. Vyzývám vás, abyste to řekl hlasitěji a zřetelněji, protože v těchto otázkách velmi nutně potřebujeme více nástrojů a lepší koordinaci na evropské úrovni.

Sdělení bylo velmi zmatené a neslo s sebou závažné důsledky pro pěstitele včetně španělských, ale nejen pro ně, protože ostatní byli postiženi také. Tento bod zde už několikrát zazněl.

Je samozřejmě obtížné dosáhnout rovnováhy mezi včasným varováním na jedné straně a transparentností na straně druhé. Nicméně opatrnost nebo zásada předběžné opatrnosti neznamená, že bychom měli sdělovat informace nerozvážně a příliš rychle. Věci by se proto měly urovnat a osoby odpovědné za předčasné informování by měly také podpořit odškodnění. O tomto budete jednat dnes odpoledne. Je to důležité, i když samozřejmě stejně jako všichni ostatní myslím především na oběti. Nicméně zemědělci čekají na náhradu škody, kterou si zaslouží.

Pokud jde o další věci, jako je rezistence vůči antibiotikům a otázka zpětné vysledovatelnosti, to jsou nadále klíčové otázky, kterými se musíme dále zabývat.

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, s ohledem na 22 mrtvých v Evropské unii a více než 2 000 nemocných v důsledku probíhající epidemie E. coli po celé Evropě je vhodné, aby Parlament vyjádřil soustrast těm, kteří ztratili své blízké, a popřál uzdravení ostatním.

Spotřebitelé požadují potraviny, které jsou kvalitní, bezpečné a vysledovatelné. Skutečnost, že zdroj této epidemie je stále nejasný a že hledání odpovědí je občas zřejmě náhodné, znamená rychlé narušení důvěry spotřebitele. Pokud to bude pokračovat, budou ekonomicky trpět zemědělci, jejichž potraviny jsou naprosto bezpečné.

V takovéto situaci musíme rovněž vyzvat ke klidu. Národní vlády velmi rychle označily viníky. My ve Velké Británii jsme byli v minulosti v důsledku podobných poplašných zpráv kolem naší produkce poškozeni. Takovéto spekulativní obviňování musí přestat. Parlament se stále snaží zavádět nařízení. Musíme předtím plně a důkladně prozkoumat fakta.

  Teresa Jiménez-Becerril Barrio (PPE). – (ES) Pane předsedající, nejdůležitější fakt, který nás dnes spojuje, jsou oběti, protože nikdo by se neměl cítit tak nechráněně jako se dnes cítíme my, evropští spotřebitelé. Dále potřebujeme s ohledem na oběti transparentnost jasnost a odpovědnost.

Je mou povinností veřejně zkritizovat německé orgány, které špatně a zbrkle obvinily španělské okurky a přesněji řečeno družstva z Malagy a Almeria, což byly vzorové podniky, které se z těchto obvinění nevzpamatují.

Tisíce rodin bez práce se ptá, proč – a potřebují odpověď – a především chtějí vědět, co jim přinese budoucnost, a to platí nejen pro Andalusii, ale pro celé evropské zemědělství.

Z tohoto důvodu a také proto, že doufám, že odborníci brzy najdou řešení, žádám, aby dnes, kdy se Komise sejde s Radou, požadovala okamžité etické a hospodářské odškodnění pro všechny pěstitele z Andalusie a z celé Evropy, kteří k nám hledí s rozhořčením, ale také s nadějí.

  Antonio Masip Hidalgo (S&D). – (ES) Pane předsedající, německé orgány místo toho, aby upřednostnili evropské vyšetřování a spolupráci, očernili a poškodili pěstitele okurek a dalších plodin. Přesto v Německu nikdo nerezignoval, ani nenabídl odškodnění za způsobenou škodu. To Německo má vážný problém důvěryhodnosti. Chování paní Merkelové vůči jižním zemím, a to jak s ohledem na zemědělství, tak na finance, je neúnosné.

Někdo řekl, že paní Merkelová je žákyní Adenauera a Kohla. Tak tomu vůbec není: chybí jí mravní kredit.

  Bart Staes (Verts/ALE). – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, samozřejmě bychom se měli poučit z učiněných chyb. V Německu existuje problém s koordinací – což řekla i řada německých europoslanců, a to jak z vládnoucího bloku, tak z opozice – jsou zde dvě federální ministerstva a šestnáct spolkových zemí a vše je nedostatečně koordinováno.

Je třeba zajistit přísný národní monitorovací systém a musíme posoudit, jak funguje v Německu a také především v ostatních 26 členských státech. V současné době ukazujeme prstem na Německo, ale možná budeme brzy ukazovat na naše vlastní členské státy. Proto je třeba se ptát, zda jsou vnitřní kontrolní systémy ve všech členských státech dost silné. Stávající evropské systémy fungují dobře, jak správně uvedla paní Roth-Behrendtová. Možná dochází k nedostatečné koordinaci. Rozhodně se zde objevily nedostatky v komunikaci. Na to bychom se měli soustředit.

Chtěl bych se zeptat pana komisaře především na to, zda odpoví na otázku, kterou položili mimo jiné pan Leinen a paní Roth-Behrendtová, zda nám předložíte skutečně evropské řešení. Za druhé, můžete nám říct, co učiníte na Radě pro zemědělství a jak odškodníte zemědělce, kteří utrpěli škodu?

  Gabriel Mato Adrover (PPE). – (ES) Pane předsedající, účinnost a důvěra v instituce se projeví právě v krizových situacích. V tomto ohledu se musí ještě udělat hodně práce.

Komise doslova prohlásila, že podezření o španělských okurkách se nepotvrdilo. Ne, pane komisaři: potvrdilo se, že toto podezření bylo neopodstatněné, nezodpovědné a nebylo učiněno na základě objektivních dat, potvrdilo se, že došlo ke 23 úmrtím a že španělské zahradnictví utrpělo obrovské škody.

Potvrdilo se také, že Komise musí udělat to, co se doposud neudělalo, tedy že bude přesvědčivě jednat na mnoha různých frontách: musí se zastavit epidemie, musí se zabránit nepodloženým podezřením, které boří důvěryhodnost a dokážou vážně poškodit členský stát – v tomto případě Španělsko, musí se přijmout opatření nezbytná k dosažení tohoto cíle, musí bez prodlení dojít k odškodnění a značce „Španělsko“ se musí vrátit image bezpečných a vysoce kvalitních zemědělských výrobků.

  Judith A. Merkies (S&D). – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, jsme uprostřed krize a po pravdě řečeno, máme na práci důležitější věci, než ukazovat prstem a hledat viníky. Když jste uprostřed krize, musíte dříve než cokoliv jiného přijímat rozhodnutí a krizi řešit. Vše ostatní může být projednáno později. Především je třeba najít léčbu pro pacienty, které zasáhla tato bakterie odolná vůči antibiotikům, a musíme zjistit zdroj nákazy. Kromě toho je třeba především dobře komunikovat, abychom dokázali našlapovat na tenký led, kterým je rovnováha mezi informováním pacientů, spotřebitelů a výrobců a spravedlivým zacházením s nimi všemi.

Pak můžeme obrátit svou pozornost na otázku, jak si vede naše krizové řízení. Jistě to není poslední krize. Kdo ji má na starost? Angažuje se do ní příliš mnoho úřadů a někdo se musí ujmout vedení. A o tom dnes musíte diskutovat s Radou. Jak budeme tyto situace řešit v budoucnu a kdo se o ně postará? Používání antibiotik u zvířat a lidí je pro nás skutečně trnem v oku. Mezi členskými státy existují velké rozdíly. V neposlední řadě je nutné odškodnit způsobené škody. Abych to shrnula, potřebujeme transparentnost a rozhodnost.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Pane předsedající, EHEC je termín minulého týdne. Za prvé myslíme na oběti. V zájmu ochrany veřejného zdraví mají orgány povinnost poskytovat lidem informace. Blaho lidí musí být na prvním místě.

Ve Spojených státech funguje za tímto účelem systém včasného varování. Faktem je, že máme více než 2 000 případů infekcí a více než 20 lidí zemřelo. Lidem se musí říct, kde se bakterie vyskytuje. Byla na španělských okurkách, kde by určitě neměla být, jako fekální bakterie nemá na potravinách vůbec co dělat.

Pokud jde o vyrovnání, to musí uhradit odpovědné orgány a nikdo jiný. Na závěr bych chtěla poznamenat, že Rada se diskuse o této otázce nezúčastnila.

  Bogusław Sonik (PPE). – (PL) Pane předsedající, velice děkuji za to, že jsem dostal příležitost při tak důležité rozpravě promluvit. Občané Evropské unie vyžadují od evropských institucí efektivitu v mnoha oblastech, včetně prevence šíření jakéhokoliv druhu onemocnění ve všech částech Evropské unie, což je pochopitelné. Především by však agentury fungující v oblasti prevence v oblasti zdraví a v oblasti bezpečnosti potravin měly být připraveny, jak zabránit panice. Tyto instituce by měly být zcela nezávislé na správních orgánech členských států a v případě krize by měly mít i výkonnou pravomoc.

V tomto případě jsme nedokázali panice zabránit, což mělo za následek miliónové ztráty a postihlo to i polské zemědělce. Cena zeleniny na polském trhu poklesla během týdne o dvě třetiny. Každý den registrují pěstitelé zeleniny ztráty 2 milionů PLN. Před několika měsíci jsme vyhlásili poplach o prasečí chřipce. Evropské instituce tehdy neobstály a nebyly schopné zabránit šíření paniky po celé Evropské unii. Nyní se stalo něco podobného.

  Marc Tarabella (S&D). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, solidarita se musí prosadit, protože je to jeden ze základních principů Evropské unie, ale nesmí být záminkou pro to, aby se příslušné orgány vyhýbaly své odpovědnosti.

Není správné, že když pohroma překročila hranice Německa, německé orgány se nedokázaly již na začátku podvolit Evropské unii, hned po první tiskové konferenci, kde byla nesprávně uvalena vina na španělské okurky. Není správné zveřejňovat nepodložená obvinění, sdělovat nejisté informace a vyvolávat takový zmatek. Není správné vysmívat se takto všem zásadám krizové komunikace. Krize se kvůli tomu změnila v hysterii. To, že orgány zveřejnily fámy a spustily hon na čarodějnice, způsobilo obrovské škody, které ukazují na nedostatek odpovědnosti. Pouto důvěry mezi spotřebiteli a výrobci bylo opět porušeno.

Nedovolme, aby tato tragédie přišla zcela nazmar, poučme se z ní: stanovme nejlepší způsoby pro zajištění systému přeshraniční vysledovatelnosti a vytvořme evropskou komunikační jednotku a jednotku krizového řízení. Pokud se z tohoto neúspěchu rychle nepoučíme, zemřelo 23 lidí pro nic za nic.

  John Dalli, člen Komise. – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat všem poslancům, kteří přispěli do této rozpravy. Nebudu mít čas reagovat na všechny zajímavé připomínky, ale mohu vás ujistit, že jsme názory, které zde zazněly, vzali na vědomí. Jak jsem řekl, zúčastním se dnes zasedání Rady ministrů zemědělství. Zítra se budu účastnit koordinační schůzky v Berlíně, která proběhne mezi orgány, jež mají na starost bezpečnost potravin a zdravotnictví, zúčastním se jí společně s odborníky.

Mým hlavním zájmem je zastavit hospitalizace: to je můj první a nejdůležitější cíl. Chci se zaměřit na mobilizaci a urychlení identifikace příčiny epidemie. 30. května 2011 jsme vytvořili krizovou jednotku a na úrovni Komise jsme se hned záležitosti plně věnovali. Můj útvar pro veřejné zdraví mobilizoval Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a to spustilo svůj krizový režim, aby se co nejrychleji provedlo potřebné vědecké hodnocení.

Komise okamžitě požádala ECDC o vědecké hodnocení. Při každodenních schůzkách s odborníky z členských států Komise koordinovala kroky pro zajištění hodnocení: během velmi krátké doby byla sestavena společná definice případů, bylo zajištěno hlášení případů, byly distribuovány dotazníky pro pacienty, lékaři si sdělovali názory na léčbu a veřejnost obdržela hygienické pokyny – to vše jsou jen některé z výstupů, kterých jsme dosáhli.

Musíme být velmi opatrní a musíme se na vše dívat v souvislostech. S odstupem času je pro nás pro všechny snadné soudit a činit prohlášení, ale něco jiného je být v centru krize. Musíme být v našich prohlášeních a kritice opatrní, protože když vyžadujeme – jako to vyžaduji i já – aby se rozhodnutí prováděla na základě jasných důkazů, neměli bychom nahánět strach lidem, kteří musí činit riskantní rozhodnutí někdy za velmi obtížné situace, aby se nebáli, že se pak dostanou na lavici obžalovaných a všichni je budou za jejich rozhodnutí soudit. Myslím, že tento aspekt situačního řízení je velmi důležitý.

Totéž platí pro prověřování a kontrolu informací, které se dostanou na veřejnost. V Evropě máme systém, který umožňuje rychlou komunikaci, a pro rychlou komunikaci se uplatňuje zásada subsidiarity – komunikace by měla začínat na co nejnižší možné úrovni. Musíme být opatrní, protože pokud začneme přidávat vrstvu po vrstvě kontrol a prověřování za účelem ověření informací v oběhu, bude to v rozporu se záměrem rychlosti, a v případech, kdy jde o zdraví a kdy je někdy v sázce život a smrt, je rychlost velmi důležitá.

Pokud jde o informace, ty dodáváme průběžně tak, jak je dostáváme. V tomto ohledu Komise souhlasí s tím, že koordinovaná a rychlá komunikace je základním prvkem řízení rizik. Pokud si pamatujete, v letech 2009–2010 jsme na základě našich zkušeností s H1N1 vytvořili systém pro koordinaci komunikace v oblasti veřejného zdraví a náš Výbor pro zdravotní bezpečnost má síť komunikátorů. Budeme muset do tohoto procesu lépe zapojit regionální subjekty i Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Zrovna včera jsem telefonicky hovořil s generální ředitelkou WHO Margaret Chanovou o tomto aspektu koordinace informací a zajištění plné koordinace před tím, než je komunikace vydána.

Prošetříme, co se stalo, a zavazuji se zajistit nutná vyšetřování a analýzy. Jakmile si budeme jisti, že kontaminace byla zastavena, soustředíme na to, co se stalo v informačním odvětví, s ohledem na vyšetřovací protokoly a z hlediska celkové koordinace od okamžiku, kdy došlo ke krizi, a pak budeme uvažovat nad tím, zda potřebujeme víc nástrojů a užší koordinaci na evropské úrovni. To může být část odpovědi, ale, jak říkáte, bude to vyžadovat hodně diskusí jak zde v Parlamentu, tak na úrovni členských států.

O otázce odškodnění se bude diskutovat dnes odpoledne v Radě pro zemědělství a jsem si jist, že můj kolega, pan komisař Cioloş, udělá vše pro nalezení a využití způsobů a prostředků ke kompenzování našich zemědělců, kteří jsou poškozeni v důsledku tohoto problému.

PŘEDSEDAJÍCÍ: ALEJO VIDAL-QUADRAS
Místopředseda

  Předsedající. – Rozprava skončila.

Písemná prohlášení (Článek 149)

  János Áder (PPE) , písemně. – (HU) Poslední německý skandál týkající se bezpečnosti potravin opět zacílil naši pozornost na chybějící přiměřený regulační dohled. Víra spotřebitelů ve svědomitost výrobců potravin a v neposlední řadě v odbornou činnost orgánů dozoru byla opět otřesena. V dobře fungujícím právním státu mají spotřebitelé dobrý důvod se domnívat, že jídlo, které skončí na jejich stolech a které dávají svým dětem, je bezpečné. Bohužel to není poprvé, co byla tato víra otřesena. Stačí pomyslet na skandál s otrávenými rajčaty v Maďarsku, ale můžeme se zmínit i o lednovém skandálu s vepřovým masem kontaminovaným dioxiny v Německu. Všechny tyto smutné události opakovaně upoutávají naši pozornost na to, že stát musí posílit regulační kontroly a co nejpřísněji zakročit proti všem nedostatkům nebo nepoctivým praktikám. Je přece naprosto nemožné očekávat, že občané tuto práci vykonají namísto státu. Nemůžeme se vyškolit na potravinové vědce nebo si doma zřizovat laboratoře schopné provádět kontrolu potravin. Místo toho je správným řešením uložit nejpřísnější sankce vůči těm, kdo porušují předpisy, a nebát se podniky i zavírat.

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) V první řadě bych chtěl vyjádřit svou solidaritu s rodinami obětí. Pro nejbližší budoucnost by měly EU a členské státy zaměřit své prostředky na zjištění zdroje nákazy a ukončit epidemii a zastavit úmrtí, které tato epidemie způsobila, dále je nutné obnovit důvěru spotřebitelů v potravinový řetězec, neboť bez toho zoufalství našich zemědělců neskončí. Aby se tak stalo, musí Evropský úřad pro bezpečnost potravin a ministerstva zdravotnictví členských států pracovat společně. To se zpomalilo kvůli tomu, jak katastroficky Německo zvládlo nastalou krizi. Evropská unie nemůže v této situaci zapomínat na své zemědělce. Je třeba vytvořit mechanismus, jenž je rychle odškodní za masivní negativní dopad této krize, která již ohrožuje přežití mnoha farem. Absolutní prioritou je ochrana spotřebitelů, ale musíme naše postupy opravit. Je velmi důležité stanovit, kdo má vydávat varování a kdy a jakým způsobem se má vydávat, aby se zabránilo informačnímu chaosu, jehož jsme byli svědky. Mělo to katastrofální důsledky, a zdroj problémů přitom ani nebyl identifikován. Srozumitelně a jasně musí jednat rovněž orgány celoevropského charakteru.

  Ivo Belet (PPE), písemně. – (NL) Naší největší starostí jsou nyní v první řadě oběti epidemie a jejich pozůstalí. Tato katastrofální situace se nesmí opakovat, musíme se z ní rychle poučit, aby v budoucnu možno rychleji zjistit, kde je příčina, a abychom uměli efektivněji a koordinovaněji komunikovat. Tato oblast, tedy komunikace a špatná konzultace mezi členskými státy o této otázce, znamenala politováníhodný neúspěch. Došlo k obrovským hospodářským škodám, kterým bylo možné zcela předejít, pokud by se komunikaci v krizi věnovalo více péče. Postižení podnikatelé mají nárok na náhradu škody. Požadujeme proto zřízení Evropského fondu pro mimořádné události. Další vnitrostátní podpůrná opatření fungují jako náplast na zlomenou ruku a navíc budou jen stěží důkazem seriózní evropské solidarity. Jak pak komisař Dalli dnes ráno uvedl, není to národní problém Německa, je to evropský problém. Pojďme ho proto i řešit v evropském kontextu. Tato krize je také příležitostí ukázat evropským občanům, že Evropa nenechá oběti katastrofy tohoto druhu v oblasti veřejného zdraví na holičkách.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Výzkum zdroje nákazy E. coli se jeví jako složitý. Za zdroj nákazy a důvod úmrtí 20 lidí v Evropě a dalších zhruba 300 závažných případů diagnostikovaných v samotném Německu byly označeny fazolové klíčky, ale poslední výsledky testů vzorků fazolových klíčků byly negativní. Bezprostředním důsledkem vypuknutí epidemie byl znatelný pokles spotřeby ovoce a zeleniny po celé Evropě. I když v současné době nejsou zatím žádné přesné údaje o rozsahu ztrát v odvětví evropského zahradnictví po krizi E. coli k dispozici, hospodářské škody v tomto odvětví bude zcela jistě nezanedbatelné. Vzhledem k tomu, že jsem již k tomuto tématu předložil parlamentní otázku, chci využít příležitosti a zdůraznit, že je třeba, aby se Unie zavázala k podpoře evropských pěstitelů v této oblasti pomocí nástrojů, které budou přiměřené závažnosti krize. Upozornil jsem rovněž Komisi na skutečnost, že by měla zvážit zavedení opatření ke zlepšení konzervování ovoce a zeleniny a zvýšit kontroly jejich obalů.

  Spyros Danellis (S&D), písemně. – (EL) Vzhledem k tomu, že se bezpečnost potravin v EU objevila ve zprávách již podruhé za půl roku a vzhledem k tak vysokému počtu úmrtí se nejedná o potravinový skandál, ale o potravinovou krizi. Uplynuly dva týdny a my honem ukazujeme prstem a zpochybňujeme důvěryhodnost, aniž bychom zjistili příčinu.

Ublížili jsme pěstitelům, kteří, i když odváděli svou práci řádně, se ocitli v pozici obětního beránka a stále na to doplácejí. Podkopali jsme důvěru evropských a dalších spotřebitelů. Narušili jsme naše obchodní vztahy a vnitřní soudržnost. Tato krize zpochybňuje evropský model zemědělství a podrobuje zkoušce fungování vnitřního trhu. Už nestačí říci, kdo a co je na vině. Komise by měla přijmout trvalá nápravná opatření, jedním z nich je možnost zpětného vysledování, jež by měla být prioritním cílem.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) V souvislosti s otázkou, o níž diskutujeme, by mělo být poukázáno na několik důležitých bodů – a tlumočím zde obavy svých spoluobčanů.

Za prvé, evropští spotřebitelé musí mít právo vědět, co jedí. Proto je na evropské úrovni nezbytné zajistit zpětnou vysledovatelnost zemědělských produktů.

Za druhé musíme vyzvat Německo, aby udělalo vše pro zajištění původu bakterie. V této souvislosti vítám rozhodnutí Komise vyslat experty do Německa. Nicméně i Komise musí vykonávat svou činnost v širším měřítku a musí kontrolovat, zda byly dodrženy všechny kontroly, zda byla správně provedena analýza a výzkum, protože musíme zlepšit a posílit mechanismy potravinových výstrah.

Zatřetí by se měly po celé Evropě provádět kontroly účinnosti monitorovacích systémů.

A konečně za čtvrté nezapomínejme na zemědělce, s nimiž se špatně zacházelo: byla na ně nespravedlivě uvalena vina, aniž by cokoli udělali! A mnohem víc jich ještě utrpí kvůli nedostatku důvěry mezi spotřebiteli. Evropa se proto musí sjednotit a připravit konkrétní kroky k jejich odškodnění.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) V souvislosti s debatou o epidemii EHEC v členských státech EU bych chtěla upozornit na skutečnost, že v důsledku rozhodnutí ze strany zemí EU i mimo EU byly uzavřeny hranice za účelem ochrany trhu od přílivu zeleniny ze zemí, které jsou prý zdrojem infekce. Informace od pěstitelů zeleniny jsou znepokojující. Prodejci registrují nulový zájem zákazníků o nákup okurek, rajčat a další zeleniny. Zaznamenávají obrovské finanční ztráty, protože musí vyhazovat celé kamiony nebo je prodávat za výrazně nižší cenu, než je ta, kterou za ně zaplatili. Producenti se odvracejí od pěstování zeleniny, což znamená změnu výroby na něco jiného, a to zase znamená propouštění pracovníků. Pokud budou předpovědi i nadále znepokojující a nenajdeme zdroj nákazy, budou podniky nuceny zastavit obchodování z důvodu nedostatku likvidity. Myslím si, že Evropská unie má administrativní nástroje, které jí umožňují na takové případy rychle reagovat, a proto bychom měli zvážit, jak zlepšit systém, aby byl efektivnější. Vzhledem k tomu, že máme tyto nástroje, měli bychom najít zdroj nákazy co nejdříve, abychom pěstitele zeleniny nevystavovali dalším ztrátám.

  Katarína Neveďalová (S&D), písemně. – (SK) Společnost si už pomalu musí zvyknout, že se každý rok vyskytne nějaká epidemie – jednou je to ptačí, potom prasečí chřipka, nyní je to bakterie v čerstvé zelenině.

Ani tato epidemie se neobešla bez obětí a obrovských finančních škod. Za hlavní rozdíl oproti předešlým epidemiím pokládám to, že se nám stále nepodařilo s určitostí zjistit, co je zdrojem této nákazy – nejprve to byly (španělské) okurky, nyní jsou to (německé) fazolové klíčky.

Stejně tak se objevují i otázky ohledně pochybení ze strany členských států. Tím narážím na pochybení ze strany Německa, které odmítlo pomoc od Komise a snažilo se tuto krizi vyřešit samo. Křivá obvinění způsobila nejen španělským zemědělcům, ale pravděpodobně i celému zemědělskému odvětví, obrovské finanční ztráty.

Evropská komise včera navrhla odškodné 150 milionů EUR pro pěstitele zeleniny poškozené v důsledku střevní nákazy v Německu. Považuji za velmi důležité, aby v případě pochybení, jako v případě Španělska, došlo k nápravě. Podle posledního vývoje to vypadá, že jediná újma, ke které došlo, byla finanční ztráta evropských zemědělců. Nesmíme však zapomínat, že nejvyšší cena, kterou jsme zaplatili za tuto epidemii, jsou desítky obětí napříč mnohými členskými státy Evropské unie! Je naší povinností jednat tak, aby k podobným pochybením a únikům nedocházelo.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) První věc, kterou musíme vysvětlit, protože o tom zde zazněla připomínka, je to, že tváří v tvář této krizi není zemědělská politika problém, ale spíše řešení. Evropští spotřebitelé si zvykli mít důvěru v potraviny, které najdou v regálech supermarketů právě proto, že evropští výrobci jsou povinni dodržovat nejvyšší standardy kvality na světě. Tato krize nicméně ukázala, že evropský systém není neomylný a že jsme velice zranitelní. Své myšlenky musíme opravdu nyní obrátit především k obětem. To, co se stalo, je tragédie. Současně musíme také myslet na podpůrná opatření, která jsou zapotřebí, aby se zabránilo ztrátě tisíců pracovních míst a především zničení celého odvětví.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Nový potravinový skandál, spojený s příchodem nové hyper-toxické bakterie, která způsobila desítky úmrtí a vážné poškození zdraví tisíců zaměstnanců, se přidává k dlouhému, zdánlivě nekonečnému seznamu potravinových skandálů v Evropské unii. Jde totiž o zločin mezinárodních firem, které kontaminují potravinový řetězec a obětují lidské životy a zdraví zaměstnanců za účelem zvyšování zisků. Nová potravinová epidemie ukazuje, že EU nemůže ani nechce chránit lidský život a veřejné zdraví, protože jako mezinárodní unie monopolů slíbila, že bude sloužit kapitálovým ziskům, které bude chránit, na rozdíl od životů dělníků. Jediným cílem nepodložených obvinění – pro které neexistuje žádný vědecký základ – ze strany německých úřadů vůči malým a středním podniků v členských státech na jihu Evropské unie, která EU ukvapeně vyslovila, a způsobila tak velmi vážné škody zemědělcům v těchto zemích, bylo zakrýt nebezpečnou povahu SZP zaměřenou proti obyčejným lidem a utajit odpovědnost EU, buržoazních vlád a monopolních skupin, které bez váhání krmí dělníky vysoce toxickými potravinami, jež jsou nebezpečné pro jejich zdraví, za předpokladu, že maximalizují zisk kapitálu.

  Kathleen Van Brempt (S&D), písemně. – (NL) Způsob reakce na vypuknutí epidemie EHEC v severním Německu vyvolává důležité otázky. Za prvé, musíme přemýšlet o příčinách výskytu této nákazy a faktorech, které ji zabránily zastavit. Je to příliš mnoho antibiotik v krmivu pro dobytek? Je pravda, že nám intenzivní způsob zemědělství nic nepřináší? Do jaké míry potřebujeme lepší označování a zpětné sledování? To jsou důležité otázky, a to zejména nyní, kdy je na obzoru revize společné zemědělské politiky .

Kromě toho se zároveň ukazuje, že v evropském systému krizového řízení pro řešení krizí u potravin jsou zásadní slabá místa. Zejména s ohledem na povahu této situace, kdy máme vedle federální vlády a další dvě příslušná ministerstva v každém regionu, dochází k příliš velké fragmentaci a nejasnosti v přístupu ke krizi a v komunikaci týkající se krize. V krizích tohoto druhu je pro spotřebitele i pro výrobce potravin zcela zásadní co nejrychlejší vytvoření evropské koordinační buňky, která bude zajišťovat komunikaci i koordinaci vědeckého výzkumu. To umožní rychleji a efektivněji vyšetřit příčiny epidemie maximálním využitím odborných znalostí a zkušeností jiných evropských výzkumných pracovníků a laboratoří.

7. Výběr poplatků za užívání komunikací těžkými nákladními vozidly (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je doporučení pro druhé čtení jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (15145/1/2010 – C7–0045/2011 – 2008/0147(COD)) (zpravodaj: pan El Khadraoui) (A7-0171/2011).

  Saïd El Khadraoui, zpravodaj. – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, až plenárního zasedání doufejme brzy velkou většinou schválí dohodu, kterou jsme vyjednali mezi institucemi, budeme svědky významného okamžiku pro evropské odvětví dopravy, milníku, který by mohl určit směřování politiky na příští desetiletí. Okamžitý přímý dopad v terénu bude samozřejmě záviset na politické vůli členských států, zda tuto novou příležitost využijí, či nikoliv. Nic nikomu nevnucujeme. Pouze věci umožňujeme, konkrétně jde o uplatnění zásady, kterou my v Evropském parlamentu podporujeme již řadu let, tedy že „znečišťovatel platí“, a internalizaci externích nákladů.

Řada z nás, starých parlamentních veteránů, ví, že se o to tvrdě snažíme již od roku 2006, kdy paní Wortmann-Koolová vedla předchozí přezkum. V roce 2008 následoval návrh Komise, na němž od té doby již tři roky pracujeme. Ti, kdo tuto záležitost sledují z bezprostřední blízkosti, vědí, jak obtížné bylo dopracovat se k tomuto výsledku. Je to kompromis, kompromis mezi institucemi, ale i kompromis uvnitř institucí, který například podporuje jen minimální možná většina v Radě a který má také své odpůrce tady v Parlamentu. Někteří lidé si myslí, že není dostatečně ambiciózní, zatímco jiní se domnívají, že jde příliš daleko. Je zásluhou vyjednávacího týmu a konkrétně stínových zpravodajů, kteří společně se mnou a zaměstnanci Rady a Komise dosáhli této křehké rovnováhy.

Žádám vás, abyste tento balíček, jímž činíme krok správným směrem, podpořili. Členským státům dává poprvé možnost vybírat i poplatky za hluk a znečištění ovzduší, kromě stávajících poplatků za využívání infrastruktury, která navíc není v současné době důsledně všude zpoplatňována, a to způsobem, který by mohl podnítit obnovu vozového parku. Zároveň to dává členským státům možnost lépe rozlišovat výběr poplatků v závislosti na denní době, kdy těžké nákladní vozidlo silnici používá. To dává vládám možnosti kontroly s cílem zlepšit mobilitu.

Současně je zde silný závazek – nejsilnější možný závazek – na straně členských států, že budou získané příjmy investovat zpět do dopravního systému, aby byl udržitelnější, a že budou investovat minimálně 15 % z příjmů do transevropské dopravní sítě. Současně – a to bylo pro Evropský parlament také důležité – je zde jasně stanoven požadavek transparentnosti. Členské státy musí specifikovat, jaký příjem získávají z poplatků a co s penězi udělají, aby svůj dopravní systém vylepšily.

Balíček má být také aplikován na větší část vozového parku, konkrétně na všechna vozidla od 3,5 tuny. To je princip. To je standard. To je to, co bylo dohodnuto a to, co se má aplikovat na celou dálniční síť. Velký důraz klademe na význam interoperability systému. Bude to znamenat jedinou malou krabičku pro nákladní vozidla po celé Evropě, ne 25 nebo 26 zařízení. Tak je to pevně stanoveno v právních předpisech.

Nakonec se chci zmínit ještě o jednom bodu, a tím jsou srovnávací tabulky, o kterých se poměrně diskutovalo. Řešení, které jsme nalezli ve formě prohlášení všech tří institucí, by mělo být přiměřené, aby se zabránilo vytvoření precedentu.

Na závěr mi dovolte říct, že směrnice o eurovinětě není žádné zázračné řešení. Všechny problémy mobility zcela samozřejmě nevyřešíme. Je však důležitou součástí řešení pro zajištění udržitelnějšího dopravní systém. Důležitým prvkem budou pobídky, ale budeme muset udělat mnohem víc než to. Je to však krok správným směrem, a proto vás společně s kolegy, kteří na té záležitosti pracovali se mnou, žádám o podporu.

  Enikő Győri , úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, pane El Khadraoui, dámy a pánové, na začátku maďarského předsednictví jsme si dali slib, že se zasadíme o silnou Evropu, v níž jsou v centru zájmu lidé. Jsem velmi ráda, že nyní stojíme před přijetím směrnice, která jednoznačně zlepší kvalitu života evropských občanů. Proto jsem upřímně potěšena, že se nám podařilo dosáhnout dohody s Evropským parlamentem o směrnici o eurovinětě. Cílem tohoto návrhu týkajícího se výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací je správně nastavit poplatky v přepravě, aby přesněji odrážely skutečné náklady na znečištění ovzduší a hluk, dopravní zácpy a důsledky na změnu klimatu způsobené těžkými nákladními vozidly.

Je pravda, že komerční silniční doprava je jedním z rozhodujících ekonomických odvětví moderních společností. Je také pravda, že se stále zvětšuje rozsah problémů, které mohou být spojeny se silniční dopravou, jako je znečištění ovzduší a hluk, ale i dopravní zácpy. Proto hrají stále větší roli inovativní a profesionální politická opatření, jako je například podpora využívání ekologických vozidel či vývoj plánovačů tras. V důsledku opatření, která mají za cíl internalizaci externích nákladů, se pravděpodobně zvýší ekonomická efektivita a sníží se negativní účinky na životní prostředí. Systém spravedlivých poplatků navržený ve směrnici o eurovinětě nám umožní využít naše omezené zdroje udržitelnějším způsobem. Toto opatření je také velmi důležité v souvislosti s bílou knihou, kterou nedávno představila Komise pod názvem „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“.

Opatření je prvním krokem na cestě vedoucí k internalizaci externích nákladů pro všechny způsoby přepravy. Podle názoru Rady je tento návrh jedním z nejdůležitějších opatření v oblasti dopravy. Víme, že Parlament s námi v této záležitosti souhlasí. Pracovali jsme velmi tvrdě na dosažení kompromisu. Maďarské předsednictví by proto chtělo poděkovat zejména panu zpravodaji El Khadraouimu za to, že byl ochoten s Radou konstruktivně spolupracovat a že vyvinul značné úsilí pro dosažení úspěchu. Poslední otevřenou otázkou jednání byly srovnávací tabulky. Předsednictví vítá nalezení řešení tohoto problému. Chtěla bych přečíst příslušné prohlášení maďarského předsednictví, které získalo podporu následného polského, dánského a kyperského předsednictví.

, úřadující předsedkyně Rady. – Aby se zabránilo mylnému výkladu či nedorozumění, dovolte mi ho přečíst v angličtině: „Prohlašuje se, že dohoda dosažená v trialogu dne 23. května 2011 mezi Evropským parlamentem a Radou o směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (směrnice o eurovinětě) nepředjímá výsledek interinstitucionálních jednání o srovnávacích tabulkách.“

(HU) Pane předsedající, dámy a pánové, toto je velmi důležitá otázka, která bude zřetelně ovlivňovat každodenní život našich občanů. Vítáme proto dohodu mezi těmito dvěma institucemi. Domnívám se, že v oblasti dopravní politiky je to jeden z našich nejdůležitějších výsledků dosažených během maďarského předsednictví, a s optimismem očekáváme zítřejší hlasování a doufáme, že většina poslanců tuto směrnici podpoří. Děkuji ještě jednou všem, kdo pomohli dosáhnout tohoto kompromisu, a to nejen zpravodaji, ale i stínovým zpravodajům, stejně jako našim právníkům, za pomoc při hledání řešení v obtížné otázce srovnávacích tabulek.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. – Vážený pane předsedající, vážení poslanci, po třech letech jednání se nyní blíží přijetí novely směrnice o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací , tzv. směrnice o eurovinětě.

Jedná se o součást širší strategie internalizace externích nákladů u všech druhů dopravy, jejímž cílem jsou spravedlivé ceny za dopravu. Chtěl bych poděkovat belgickému předsednictví, že tuto záležitost v Radě odblokovalo. Maďarské předsednictví ji v Radě obratně vyjednalo, a to s velmi těsnou většinou.

Dovolte mi, abych poděkoval zejména panu zpravodaji El Khadraouimu. Spolu se stínovými zpravodaji a členy Výboru pro dopravu a cestovní ruch se mu ve druhém čtení podařilo text výrazně zlepšit. S radostí očekávám, že Parlament tuto směrnici přijme, a to ze dvou důvodů.

Za prvé, kvůli dosažení našich cílů udržitelného ekologického systému dopravy, tedy zavedení zásady „znečišťovatel platí“. Směrnice členským státům umožní účtovat těžkým nákladním automobilům mýtné nejen za používání infrastruktury, jako je tomu nyní, ale také za hluk a znečištění ovzduší. Umožní také efektivněji nastavovat různé mýtné a zmírňovat tak dopravní zácpy ve špičce.

Za druhé, v době omezených veřejných prostředků přinese zpoplatnění externích nákladů na základě nové směrnice příjmy a nové finanční zdroje dostupné pro dopravní infrastrukturu. Komise tuto dohodu podporuje.

Uvedla jste zde prohlášení o srovnávacích tabulkách. V této věci s vámi plně sympatizuji. Jménem Komise chci také vydat oficiální prohlášení:

„Komise připomíná svůj závazek zajistit, aby členské státy v zájmu občanů, zlepšování právní úpravy, zvyšování transparentnosti a usnadnění ověření souladu vnitrostátních pravidel s ustanoveními EU vytvořily srovnávací tabulky, z nichž vyplývá propojení prováděcích opatření, která byla členskými státy přijata, se směrnicí EU, a aby je Komisi sdělily v rámci provádění právních předpisů EU do vnitrostátního práva

Komise lituje nedostatku podpory pro ustanovení obsažené v návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (směrnice o eurovinětě), které mělo stanovit, aby vytvoření srovnávacích tabulek bylo povinné.

Komise je v zájmu kompromisu a s cílem zajistit okamžité přijetí uvedeného návrhu ochotna přijmout, aby bylo závazné ustanovení o srovnávacích tabulkách obsažené ve znění návrhu nahrazeno příslušným bodem odůvodnění, kterým budou členské státy vyzvány k využití tohoto postupu. Do dvanácti měsíců po přijetí této dohody informuje plenární zasedání Evropského parlamentu a na konci období pro transpozici podá zprávu o postupu členských států při vypracování jejich vlastních tabulek – pro své vlastní účely a v zájmu Unie –, které v co největší možné míře ukáží souvislost mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a zveřejní je.

Postoj, který v této záležitosti Komise zaujala, však nelze považovat za precedentní. Komise se bude nadále snažit o to, aby spolu s Evropským parlamentem a Radou nalezla vhodné řešení této horizontální institucionální otázky.“.

  Corien Wortmann-Kool, jménem skupiny PPE. – (NL) Pane předsedající, směrnice o eurovinětě je důležitá, protože stanovuje základní pravidla pro výběr poplatků dle počtu ujetých kilometrů, a tak zajišťuje rovné podmínky pro silniční dopravu v rámci Evropské unie. Nemám nicméně v úmyslu skrývat fakt, že naše skupina měla velké problémy s původním návrhem Komise a také se stanoviskem zpravodaje v prvním čtení. Zpravodaj učinil naštěstí několik významných kroků naším směrem a měli bychom jistě také poděkovat Radě a maďarskému předsednictví, kterým se nakonec podařilo nejen dosáhnout solidní většiny v Radě, ale získat také podporu Parlamentu.

Dohodu podpoří také většina mé skupiny, protože představuje první krok ke skutečnému zavedení zásady „znečišťovatel platí“, a činí tak rozumným způsobem. V první řadě je zde myšlenka, že udržitelný rozvoj by se měl stimulovat pobídkami, nejen vyššími cenami. Zásada, že vyšší ceny ve špičce jsou kompenzovány nižšími cenami v době mimo špičku, je nyní mnohem lépe zpracována, než tomu bylo ve stanovisku Rady. Znamená to, že celková úroveň mýtného zůstane stejná. Výjimky pro EURO V a EURO VI jsou také pozitivní, stejně jako skutečnost, že členské státy se znovu zavázaly regulovat interoperabilitu systémů mýtného, což je pro nás doposud trnem v oku, protože tomu tak stále ještě není.

Parlament také považuje za důležité účelové určení prostředků. Chtěli jsme v Parlamentu ještě víc, ale i toto je určitě důležitý krok, a tím myslím nejen procentuální podíl, který bude vyčleněn, ale i oznamovací povinnost ze strany členských států. Doufejme, že to je první krok k dalšímu vyčleňování této částky.

  Ismail Ertug, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, po dlouhém vyjednávacím maratonu se panu El Khadraouimu a zástupcům Rady a Komise podařilo připravit lepší balíček opatření o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly v Evropě. Velmi za to zúčastněným stranám a zejména našemu zpravodaji děkuji.

Díky tomu, že byla uznána zásada internalizace externích nákladů, došlo k částečnému vyčlenění finančních prostředků na dopravní infrastrukturu a bylo rozhodnuto o pobídkách pro obnovu vozového parku, se nám podařilo splnit důležité cíle z Bílé knihy o dopravě. Nesmíme podle mého názoru také zapomínat na závazky týkající se průhlednosti, které konec konců musí platit i pro Radu.

Považuji za velmi politováníhodné, že se některé členské státy pokusily i po uzavření třístranných jednání všechno překazit v souvislosti se srovnávacími tabulkami, aby tuto směrnici zablokovaly. I tak bych chtěl na závěr vyzvat všechny své kolegy poslance, aby dosažený kompromis schválili a neohrozili výsledky těchto dlouhých a namáhavých jednání, protože všechno, čeho by dosáhli, by bylo pomáhat nesprávným lidem. Za podporu tohoto kompromisu máte mé díky.

  Dirk Sterckx, jménem skupiny ALDE. – (NL) Pane předsedající, s tím, co máme před sebou na stole, nevyhrajeme žádnou cenu krásy, a to navzdory vytrvalému a neochvějnému úsilí pana zpravodaje, kterému mimochodem v tomto ohledu blahopřeji.

Nejdůležitější a nejsložitější bod bylo podle mého určení vybraných prostředků. Jak členské státy použijí příjmy z těchto poplatků? Využijí je k zefektivnění svého odvětví dopravy? Budeme je k tomu nutit? To se nám nepodařilo prosadit. Nedosáhli jsme tedy toho, v co jsme v tomto ohledu doufali. Je poněkud zvrácené, že si členské státy nechávají otevřená zadní vrátka pro udržení těchto příjmů, a přitom si ponechávají i externí náklady. Pomocí tohoto poplatku bychom opravdu měli externí náklady omezit na maximum, nejlépe je dostat na nulu. To znamená, že by se tyto peníze měly skutečně využít například na zlepšení infrastruktury a vývoj čistších nákladních vozidel.

Je zde jeden problém, který mě stále trápí, a tím otázka, že pokud zavedeme proměnné zpoplatnění ve špičce, jak si poradíme s dopravními zácpami, pokud nejednáme se všemi odpovědnými subjekty stejně? Tuto otázku jsme měli na papíře černé na bílém v prvním čtení, ale Rada to nechtěla vědět. Účinnost některých věcí, které děláme, tudíž není stoprocentní. Jak pan Ertug uvedl, potřebujeme větší transparentnost. Členské státy musí hlásit, jaké příjmy z poplatků získají a co s nimi hodlají udělat pro zlepšení systému. Doufám, že mezi plátci, přepravci v silniční dopravě a vládou musí dojít k diskusi o využití těchto peněz a efektivitě.

To je jeden z pozitivních prvků. Nejsem žádný nadšenec, ale text jsem v naší skupině obhajoval, protože se tak poprvé dostává do evropských právních předpisů důležitá zásada internalizace externích nákladů. Znamená to, že můžeme začít proces výběru u všech externích nákladů u všech druhů dopravy v zájmu zlepšení ekonomiky a udržitelnosti. Pan komisař zahrnul do bílé knihy řadu opatření, pro které je tento krok nezbytný. Pokud jej neschválíme, pak se ani u řady otázek v bílé knize nedostaneme dál. Je přece jen poměrně neobvyklé, že se Rada stále nedokáže shodnout – paní předsedkyně, tím nedávám vinu maďarskému předsednictví, to dělalo, co mohlo. Jde o důležitý a zásadní první krok v dlouhém procesu, který máme před sebou.

  Roberts Zīle, jménem skupiny ECR. – (LV) Pane předsedající, chci také nejprve poděkovat Radě a Komisi, že dosáhly tohoto kompromisu, ale především panu Saïdu El Khadraouimu za to, jak mistrně vedl tato jednání, aniž by přitom ztratil ze zřetele hlavní cíl. Skupina evropských konzervativců a reformistů (ECR) tuto kompromisní dohodu podpoří, protože v řadě dosažených řešení bylo dosaženo úspěchu. Na straně Rady byl tento kompromis velmi křehký a je pochopitelné, že některé otázky, jako je oblast působnosti směrnice nebo výběr a distribuce přidělených finančních prostředků členským státům byly až do konce jednání velmi citlivé. Domnívám se, že další kompromisní jednání by vedla k horšímu nebo dokonce žádnému výsledku. Nejdůležitější je nyní jít kupředu, u výběru silniční daně se řídit zásadou „znečišťovatel platí“. Škody na životním prostředí se musí kompenzovat a infrastruktura se musí zlepšit. Jak pan Sterckx uvedl, toto je první právní předpis na evropské úrovni, který tuto zásadu obsahuje. Tuto zásada a tyto poplatky by měly zavést všechny členské státy. Mnoho států bohužel dosud nezavedly ani poplatky určené na infrastrukturu Euroviněta 1 a s největší pravděpodobností budou tyto stejné státy velmi liknavé i při zavádění Euroviněty 2. Tím se deformuje trh se silniční přepravou zboží a zatímco silnice jsou udržovány z daní daňových poplatníků v těchto členských státech a z peněz daňových poplatníků Evropské unie, mají z toho zisk dopravci ze třetích zemí, infrastruktura zůstává nevyvinutá a externí náklady se nezískávají zpět. Doufejme, že se na straně členských států objeví ochota. Děkuji vám.

  Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, směrnice o eurovinětě a výsledky jednání jsou příkladem toho, jak se Rada v současné době snaží omezit a rozmělnit všechny parlamentní návrhy, zejména v oblasti dopravní politiky. Dopravní politika ministrů dopravy členských států spočívá v tom, že vždy v neděli požadují pro Evropskou unii udržitelnou a progresivní dopravní politiku, a přitom v průběhu týdne dělají vše proto, aby realizaci takové politiky aktivně zabránili.

Jedna věc je jasná, tedy že hluk a výfukové plyny škodí lidem i přírodě. Tyto škody něco stojí a náklady v současné době hradí daňoví poplatníci, a ne ti, kdo jsou za ně odpovědní. Parlamentní návrh, který byl už velmi krotký a znamenal obtížný kompromis mezi zeměmi uvnitř Evropy a zeměmi na periferii, se ještě více oslabil.

Tak například vyčlenění externích nákladů je pouze dobrovolné, nikoliv povinné. Náklady se nedělí mezi všechny škodlivé následky, ale pouze mezi malý počet faktorů. Z vyčleněných nákladů tak za celou tranzitní trasu zbývá částka jen o něco vyšší než kolik stojí pár hotdogů a pivo. Myslím, že to je velmi málo. Opatření platí pouze pro nákladní vozidla s hmotností nad 3,5 tuny. Německo šlo vlastní cestou a prosadilo 12 tun a v horských oblastech se poplatky vztahují jen na nákladní vozidla, která tam stejně neprojedou, protože nezvládnou velké stoupání.

Itálie chtěla nakonec celou věc zmařit na základě byrokratického detailu. Toto je ukázkovým příkladem toho, jak se dopravní politika bohužel stále ještě nebere dostatečně vážně. My, Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance, budeme i nadále hlasovat pro, protože chceme být součástí většiny, která alespoň zachrání zásadu výběru externích nákladů pro budoucnost, kdy obsadí místa ministrů dopravy v členských státech více rozumných lidí.

  Jaromír Kohlíček, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Pane předsedající, dovolte mi poděkovat zpravodajovi za dokončení velmi náročné práce.

„Euroviněta“ je jednou ze směrnic, která má umožnit postupné vyrovnání podmínek mezi silniční a železniční dopravou. Již řadu let je ve státech Evropské unie železniční doprava znevýhodněná tím, že uživatel dopravní cesty za toto použití platí. V případě silniční sítě jsou platby za použití infrastruktury zatím spíše symbolické.

Pokud se na věc podíváme čistě technicky s odhlédnutím od jakýchkoliv jiných souvislostí, zjistíme, že na provoz těžkých nákladních vozidel jsou nejlépe upraveny komunikace nejvyšší třídy, tj. dálnice, rychlostní silnice, silnice první třídy. Tak daleko, aby ve smyslu této výše naznačené logiky byly stanoveny nejvyšší poplatky u silnic nejnižších tříd, tj. místních komunikací, tato směrnice nejde. Naopak soustřeďuje se pouze na zpoplatnění za některé externí náklady, a to na základě zásady „znečišťovatel platí“, pouze u komunikací nejvyšších tříd, tj. dálnic, rychlostních silnic, silnic první třídy a silnic souběžných.

Platba by měla pokud možno maximálně omezit výjimky a má postihnout tzv. externí náklady silniční dopravy: jde o hluk a v první řadě o emise. Jsem upřímně zvědav, jak budou jednotlivé státy zdůvodňovat svojí neochotu zavést platby, alespoň podle tabulky č. 1, která je slabým odvarem toho, co si přejí skuteční ochránci životního prostředí.

Přes výše naznačené rozpory mezi logikou a zněním zde diskutovaného doporučení, skupina GUE/NGL toto stanovisko zpravodaje podporuje.

(Řečník souhlasil s tím, že podle č. 149 odst. 8 jednacího řádu odpoví na otázku, kterou mu zvednutím modré karty položil pan Leichtfried)

  Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane Kohlíčku, je možné, že jsem vás nepochopil, ale je tu něco, co bych chtěl vyjasnit. Je poměrně jasné, že přesto přese všechno je tento kompromis slabý, těžká nákladní vozidla si i nadále zachovají na silnicích převahu a celkové poplatky jsou příliš nízké. Na začátku jste však řekl, že by tato směrnice mohla umožnit postupné vyrovnání podmínek mezi silniční a železniční dopravou. Nemyslím si, že to k takovému vyrovnání podmínek povede. Je možné, že jsem vás v tomto ohledu nepochopil. Chtěl bych vás požádat, abyste to vysvětlil.

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL). – (CS) Já si myslím, že je to pouze první krok k tomu, aby se vyrovnaly podmínky, protože jestliže na železnici platím za infrastrukturu výrazně ... (řečník pokračoval německy)

. – (DE) … je to první krok k tomu, aby se vyrovnaly podmínky s podmínkami na železnici, protože dnes se na železnici platí za ujetou vzdálenost, ale na silnici se platí jen malá částka. Je to proto krůček k vyrovnání podmínek mezi silniční a železniční dopravou.

  Juozas Imbrasas, jménem skupiny EFD. – (LT) Pane předsedající, v první řadě bych chtěl poděkovat zpravodaji za to, že odvedl tolik obrovské a velmi důležité práce. Jak víte, dopravní sektor hraje klíčovou roli při zajišťování mobility a socio-ekonomického rozvoje v Evropě a pro řešení problémů hospodářského růstu a udržitelného rozvoje je třeba zlepšit infrastrukturu dopravy. Všichni máme obavy ohledně dopadů změny klimatu, ochrany životního prostředí a různých otázek týkajících se zdraví a sociálního blahobytu, které jsou neoddělitelné od racionálního využívání dopravy. Souhlasím s tím, že použití zásady „znečišťovatel platí“ a snaha chránit veřejný zájem vedou a musí vést v prvé řadě k opatřením zaměřeným na snížení znečištění životního prostředí, hluku, poškození krajiny a sociálních nákladů, které vznikají v důsledku poškození zdraví, protože to s sebou přináší značné ekonomické náklady, které nese široká veřejnost, a tudíž evropští občané. Je dobře, že se v oblasti dopravy konečně snažíme uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“. Členské státy tak nepochybně získají další možnosti k zefektivnění svého vnitrostátního systému mýtného, což znamená, že bude možné vyvinout lepší nástroj řízení poptávky po dopravě. Nicméně stále si myslím, že nástroje, o nichž dnes diskutujeme a které budou v blízké budoucnosti přijaty, nejsou přesně odpovídající a jsou ekonomicky výhodné pouze pro centrální tranzitní členské státy Evropské unie a nejsou úplně příznivé nebo podstatně méně příznivé pro řadu členských států Evropské unie, ležících na vnějších hranicích EU. I když v podstatě projekt vítá, domnívám se, že by stálo za to tento aspekt přehodnotit, znovu zvážit a teprve pak ho přijmout.

  Mike Nattrass (NI). – Vážený pane předsedající, takže EU se snaží zvýšit příjmy zdaněním nákladních vozidel? Když se zeptám britských voličů, co si myslí o EU, je obvyklá odpověď „nemyslím si, že bychom se k tomu měli přidávat“.

Velká Británie byla politicky převálcovaná. Právní předpisy Spojeného království se vytvářejí ve Štrasburku, monstrózní byrokracie zavírá průmysl a nyní tu máme daně, ale protože nejde o fotbal, nejsou lidé informovaní. Britská média se vyhýbají realitě EU, mozky krmí mýdlové TV opery a novináři říkají, že EU nemá vliv na místní problémy. EU není pro zpravodajství zajímavá.

Tato zpráva usiluje o zvýšení daně z mýtného pro nákladní automobily, z čehož se má částečně financovat transevropský projekt TEN-T, který zahrnuje zapojení vysokorychlostních vlaků EU. Když zvýší EU daně ve Velké Británii, zareagují lidé tím, že při volbách vyjádří nesouhlas s EU? Ne, protože nejsou informováni. Superstát EU nakonec všechno ve vší tichosti převálcuje a daňoví poplatníci vstoupí náměsíčně do Evropy. Obrana je pasivní, tisku je to jedno a Velká Británie spí, a tak se ti nešťastní řidiči kamionů zdaní.

  Mathieu Grosch (PPE). – (DE) Pane předsedající, v první řadě bych chtěl poblahopřát a poděkovat zpravodaji a mým kolegům poslancům, kteří se na této zprávě podíleli. Nebylo snadné dosáhnout v této záležitosti kompromisu. Je to také kvůli skutečnosti, že řada lidí i zde ve sněmovně nesouhlasí stoprocentně s výsledkem Někteří lidé byli pro, jiní proti. Nicméně bych chtěl v úvodu varovat, že pokud se ti, kdo očekávají více, spojí se s těmi, kdo neočekávají nic, zhroutí se celá záležitost a dostaneme se do absurdní situace. Proto doufám, že ti, kdo si přejí internalizaci nákladů a kdo tuto dohodu považují za velmi malý pokrok, tento kompromis podpoří.

Toto je do značné míry názor skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), i když ne všech delegací, neboť podporujeme internalizaci nákladů u všech druhů dopravy a také podporujeme využívání zdrojů na podporu mobility. Pro nás to byl jeden z nejdůležitějších bodů. Nám nešlo o to, aby byla doprava dražší, jak se tu tvrdí. Dražší doprava neznamená efektivnější dopravu. Jde nám o správnou rovnováhu a o to, aby se tyto prostředky, které se zčásti získají v souvislosti s mobilitou, v této oblasti také investovaly.

Dalším důležitým faktorem je pro nás interoperabilita. Nechceme technicky různé systémy poplatků napříč Evropou – myšlenka 27 různých systémů v budoucnosti je nepřijatelná. Já pocházím z pohraničí a během půlhodiny jízdy se zde můžete setkat šestkrát s mýtným systémem! To není udržitelné. Rada musí být v tomto směru o něco flexibilnější, než tomu bylo v minulosti. Klademe také důraz na nákladní vozidla šetrná k životnímu prostředí. To znamená, že v této souvislosti ukazujeme směr a jak již bylo řečeno, to, co jsme v tomto ohledu zavedli, není povinné, což má za následek, že příznivci internalizace nákladů určitě nejsou po této stránce spokojeni. Já osobně bych býval také chtěl, aby to bylo povinné ve všech členských státech.

Tuto debatu jsme v Parlamentu vedli mnohokrát. Co chceme mít zítra? Chceme 27 různých systémů, nebo chceme, aby všechny členské státy dodržovaly stejná pravidla? Nebo musíme počkat na další krizi, aby opět zazněly výzvy k akci na evropské úrovni? Podle mě ukazuje směrnice o eurovinětě opět jasně, že pouze Evropa přináší odpověď. Různé poplatky v jednotlivých členských státech ne.

(Potlesk)

  Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, domnívám se, že v této diskusi je jeden člověk, který zaznamenal velký úspěch, a to je zpravodaj. Skutečně si myslím, že zpravodaj musel u této věci překonat nesmírně mnoho překážek a podařilo se mu získat z celé této záležitosti absolutní maximum.

Pravdou je, že v tomto Parlamentu není ve skutečnosti většina pro opravdovou ekologizaci dopravy. První věc, kterou musíte udělat, je vyrovnat se s tím. Je naprosto jasné, že v současné době většinu ministrů dopravy v rámci Rady vůbec otázky životního prostředí nezajímají. Stejně tak je zřejmé, že většině v Radě jsou lidé, kteří žijí a pracují podél silnic, zcela lhostejní a že většina v Radě podporuje spotřebitele nakupující jakékoliv hlouposti, které se přepravují na velkou vzdálenost, místo aby se podporoval nákup kvalitních regionálních výrobků. Vzhledem k této situaci bych řekl, že jsme dosáhli úplně nejlepšího možného výsledku.

V první řadě zde máme princip externích nákladů. To byl významný a těžký krok, který narazil na velký odpor. Máme nyní poprvé možnost vybírat poplatek z výfukových plynů. Máme možnost vybírat poplatek za hluk. Samozřejmě se jedná o poměrně omezenou a ne příliš vysokou úroveň. Když se podíváte na tabulky, je to opravdu kapka v moři. Podařilo se také rozšířit koridory, abych tak řekl, ale nepodařilo se uvalit daň na emise CO2. To je nevysvětlitelné. Doprava je jedním z největších producentů emisí CO2 v Evropě, ale poplatky neplatí. S tím jsem opravdu nespokojený.

Podporuji, co tu již bylo řečeno, tedy, že musíme hlasovat pro, neboť jinak přijde všechno nazmar. Já hlasuji s těžkým srdcem pro a myslím, že je dobře, že jsme se dostali tak daleko, ale v budoucnu bude třeba další zlepšení.

  Gesine Meissner (ALDE). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan komisař Kallas popisuje v Bílé knize několik možností, jak si představuje budoucnost dopravy. Například říká, že pro dopravu šetrnější k životnímu prostředí je zapotřebí systém pobídek a také říká, že jsou nutné nové finanční zdroje, abychom mohli například využívat zásadu „znečišťovatel platí“. Směrnice o eurovinětě, o níž dnes diskutujeme, je jedním ze způsobů, jak můžeme obou těchto cílů dosáhnout.

Myslím, že můžeme říci, že na počátku bylo úsilí belgického předsednictví, kdy se do věci zapojili tři důležití lidé a především díky zpravodaji se podařilo najít nové cesty řešení. Byla bych si přála, aby belgické úsilí dosáhlo většího úspěchu.

Dosáhli jsme jen malého a slabého kompromisu. Máme velmi omezené vyčlenění prostředků – 15 % nákladů na infrastrukturu a 15 % externích nákladů musí jít na TEN-T sítě – to je opravdu příliš málo. Všichni zástupci vnitrostátní dopravní politiky říkají, že na zachování naší infrastruktury jsou třeba značné prostředky. Je zřejmé, že prostředky získané v této oblasti by se zde měly také investovat. To je bod, se kterým nemůžeme být spokojeni. Faktem je, že jsme v této souvislosti nicméně učinili krok ve směru, kterým se budeme moci vydat později dále. Proto hodláme pro tento kompromis hlasovat.

Byl to opravdu těžký boj. Mohlo se nám rozhodně stát, že bychom neměli na stole vůbec nic, protože některé členské státy by raději nedělaly vůbec nic. Jedná se tedy o úspěch, který v dnešním hlasování podpoříme.

(Potlesk)

  Oldřich Vlasák (ECR). – (CS) Pane předsedající, Komise v diskutované směrnici navrhla možnost zpoplatnění externích nákladů, jako je znečištění ovzduší, hluk, dopravní zácpy, přičemž vychází ze snahy o internalizaci externích nákladů dle principu „znečišťovatel platí“. Tento princip podporuji, protože jej považuji za důležitý z hlediska dopadu na životní prostředí a zdraví člověka jako i využívání více způsobů dopravy na celostátní, regionální i místní úrovni. To je ostatně i v zájmu municipalit, které jsou často negativními dopady, zejména tranzitní dopravy, poškozovány.

S ohledem na doznívající ekonomickou krizi a zvyšující se finanční zátěž dopravců jsem současně přesvědčen, že by měla být dána členským státům možnost zavádění externích nákladů rozložit časově a podle jednotlivých druhů. Nový systém by měl také umožnit obměnu zastaralého vozového parku pomocí nižších sazeb za externí náklady v případě investic do ekologických vozidel.

  Isabelle Durant (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, dnes si nemáme za co gratulovat: jak již bylo řečeno, jsme daleko od vytvoření zeleného dopravního systému. Co je v tomto textu? Co říká? Pouze umožňuje členským státům, aby dobrovolně používaly zásadu „znečišťovatel platí“. Kromě toho je systém tak sešněrovaný a tak omezený, že nakonec přinese jen přibližně tři až čtyři centy navíc. Jak si může někdo myslet, že tři až čtyři centy budou mít dopad na to, aby se využíval jiný druh dopravy? Jinými slovy, z hlediska ochrany životního prostředí to není žádný velký úspěch. Je to výsledek toho, co se ze slavného principu internalizace externích nákladů stalo poté, co prošel mlýnem Rady – omlouvám se, paní Győriová – poté, co narazil na tolik odporu, a to i přes značné úsilí zpravodaje.

I přes to budeme pro tuto zásadu hlasovat, protože je důležitá. Je to zásada jako ostatní – již jsme tu mluvili o zásadě předběžné obezřetnosti, která již zanechala stopu v evropských směrnicích. Budeme pro tuto zásadu hlasovat. Je to ale jen jedna zásada, celá bitva se ještě stále před námi a budeme i nadále bojovat, abychom dosáhli toho, že se budou využívat jiné druhy dopravy a vytvoří se ekologičtější dopravní systém, který bude lépe chránit zdraví lidí a bude bojovat proti změně klimatu.

  Laurence J.A.J. Stassen (NI) . – (NL) Pane předsedající, současný návrh směrnice o eurovinětě je založen na myšlence efektivního evropského systému silniční dopravy, která bude dotovat neefektivní železniční dopravu. Nejvíce znepokojující fakt je nicméně pravděpodobně to, že Parlament považuje tento návrh pouze za první krok. Je nutné říct, že tento první krok by byl učiněn ve špatném směru, který by znamenal, že z práva členských států provádět tuto legislativu by se stala povinnost, že poplatek za kilometr by se zvýšil a především, že na řadě by byli brzy řidiči osobních aut.

Tento Parlament mluví o jediném systému mezi členskými státy. Nicméně, přijetí tohoto návrhu znamená, že dopravci by se měli připravit v kabinách svých nákladních vozidel na novou krabičku, spojenou samozřejmě s novými daněmi. Je jasné, že Evropský parlament tímto návrhem potlačuje v důsledku hysterie kolem klimatu rozvoj silniční dopravy. Odvětví dopravy to má již dost těžké a nepotřebuje další daně, které jim Evropa chce uložit.

  Antonio Cancian (PPE). – (IT) Pane předsedající, paní Győriová, pane Kallasi, v prvé řadě beru na vědomí a oceňuji práci pana El Khadraouiho, který udělal při hledání možného kompromisu maximum.

Právě kvůli tomu si myslím, že bychom měli projít obvyklým postupem. Tato záležitost měla opravdu projít smírčím řízením, vzhledem k tomu, že do konečné dohody nebyly zahrnuty srovnávací tabulky. Mohlo to být ideální příležitostí k dosažení komplexní dohody. Jak již zde bylo uvedeno, není to bohužel jen detail.

Zásada „znečišťovatel platí“ je správná, platná a dohodnutá a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, chci uvést, že podporuji ekologizaci dopravy. Tento nástroj – Euroviněta – je však příliš dílčí a neefektivní a současně nespravedlivý. V době velkých hospodářských potíží, jaké zažíváme nyní, je jediným cílem tohoto rozhodnutí k útoku na ekonomický sektor, který je oporou našeho trhu, vydělat peníze, i když se téměř nic z těchto peněz pak nepoužívá pro dopravní infrastrukturu.

Podle mého názoru se zavádí velmi složitý mechanismus, zejména kvůli výpočtu částky, která se má vybrat. Jsem proto k této záležitosti kritický, protože se domnívám, že způsob, jakým znevýhodňuje geograficky nejvzdálenější členské státy, je při této evropské hospodářské a územní soudržnosti nepřijatelný.

Účinnost tohoto nástroje nebyla prokázána a modulace dopravních toků vytváří problémy pro současné i budoucí finanční plánování, protože se poplatky neustále přesouvají a mění. V tomto ohledu mi bylo řečeno, že členské státy se mohou rozhodnout, zda tento příplatek uplatní, nebo ne. V případě přeshraniční přepravy jsme však také závislí na rozhodnutí druhých, a proto se musíme dohodnout. Proto jsem přesvědčen, že dohodu za každou cenu, na úkor odvětví silniční přepravy zboží, nelze považovat za úspěch. Opravdu si myslím, že je před námi ještě velmi dlouhá cesta, zejména pokud jde o spravedlivé zpoplatnění.

  Inés Ayala Sender (S&D). – (ES) Pane předsedající, v prvé řadě bych chtěla ocenit houževnatost zpravodaje pana El Khadraouie, i když musím také říci, že jsem od začátku poukazovala na zvláštní argumentaci okrajových zemí, kterým ostudně chybí alternativy k pozemním komunikacím – podívejte se na neustálé problémy v Pyrenejích, mezi Španělskem a Francií, pokud jde o zavedení pravidelné přeshraniční železniční dopravy. Nyní navíc – a využívám toho, že je zde pan Kallas – Komise zpochybňuje budoucí centrální přechod Pyrenejí v rámci budoucí páteřní sítě.

Jinými slovy, s ohledem na problémy s železniční alternativou je pravdou, že dohoda o eurovinětě nyní znamená pro přepravce zboží po silnici ještě větší břímě, přičemž tato doprava přináší v okrajových zemích zejména na jihu a na východě jen malou nebo omezenou přidanou hodnotu. Když právě v tomto okamžiku vytvoříme problém spočívající v přidání i pár centimů – paní Durantové se čtyři centy zdají jako nic – právě teď, když jsme prošli krizí, nebo v případě okurek ještě stále kvůli nezodpovědným a falešným obviněním bez důkazů se uprostřed krize nacházíme, uštědříme tak tvrdou ránu tisícům španělských rodin, a to nejen zemědělcům, ale také dopravcům, protože těchto pár centimů přepočtených na tisíce kilometrů a produktů, jako jsou španělské okurky, bude znamenat velký problém, pokud jde o jejich přepravu na centrální trh, tedy přesně tam, odkud tato obvinění pocházejí.

Ne, pane El Khadraoui, na začátku se objevily první účetní zprávy, ze kterých bylo zřejmé, že problémy daňové zátěže nejprve narostly, ale pak tyto zprávy prostě zmizely. Několikrát jsem se ptala, proč tyto studie zmizely, a pravdou je, že to bylo znepokojující a doneslo se to i nám.

I tak jsem – a oni také – připravena k obětem v případě, že se vyřeší důležité problémy, jako jsou dopravní zácpy. Nicméně v současných dohodách jako by auta nebyla do dopravní zácpy zahrnuta. Mám na mysli velké problémy, jako je stav infrastruktury a zlepšování věcí jako je snížení hluku nebo jiné znečištění. Dnes ale víme, že to nebude možné, protože v této oblasti nemáme žádné alternativy.

Proto musí španělská socialistická delegace hlasovat proti této dohodě.

  Nathalie Griesbeck (ALDE). – (FR) Vážený Pane předsedající, obecný tón naší práce a náladu v Parlamentu shrnují dvě slova: „konečně“ a na druhou stranu „trochu škoda“.

„Konečně“, protože po velmi dlouhých jednáních jsme dosáhli kompromisu a v této záležitosti se skutečně začíná rýsovat zásada „znečišťovatel platí“.

„Trochu škoda“, protože i když je v členských státech v otázce veřejných financí složitá situace, udělali jsme vše, co je v našich silách, aby se vybrané peníze reinvestovaly například ve prospěch prioritních projektů transevropské dopravní sítě (TEN-T). Pane Kallasi, pečlivou kontrolu bude muset zajistit Komise. „Škoda“ také proto, že já osobně této minimální dohody lituji, pokud jde o vůli, aby nedocházelo k zácpám. I když si navrhovaná dohoda ponechává koncepci hodin mimo špičku, způsoby jejich uplatnění, kterými mají členské státy použít, jsou „slabé“. I zde musí Komise vyslat podnět.

Za třetí, i když stávající směrnice počítá se zahrnutím nákladních vozidel nad 3,5 tuny od roku 2012, je v dohodě možnost je vyjmout. To je špatná výsada. I v tomto případě musí, pan Kallasi, hrát Komise klíčovou roli. Stručně řečeno, ačkoli to je skromný kompromis a malý krok, je to krok. Budeme proto hlasovat pro něj.

  Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Pane předsedající, paní Lichtenbergerová uvedla, že v členských státech Evropské unie jsou nějací rozumní ministři. Byl bych jí vděčný, kdyby mi sdělila jejich jména, myslím, že by to byl velmi, velmi krátký seznam. Rád bych poděkoval zpravodaji za jeho velmi důkladnou práci, ačkoli je dobře, že máme tuto rozpravu, protože zpráva obsahuje mnoho věcí, které jsou velmi sporné. Nákladní auta mají platit více, což znamená, že vlastníci dopravních firem mají platit více. To je pro firmy během krize problém a my nemůžeme předstírat opak. Otázka zní: na co půjdou tyto peníze? Je to skutečné dilema, protože v případě, že peníze půjdou na hloupé projekty marginálních skupin, bude to špatné. Měly by jít na odvětví dopravy, na rozvoj dopravy, v tom případě by zvýšení bylo pochopitelné. Jinak je to druh vydírání, a to s požehnáním Evropské unie a schvalovacím razítkem Evropského parlamentu. Myslím, že to je skutečně kontroverzní.

  Michael Cramer (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, doprava v Evropě je příliš levná. Pouze doprava šetrná k životnímu prostředí je příliš drahá. To vše přinesla politická rozhodnutí a tato směrnice to nezmění. Máme zde nekalou hospodářskou soutěž. Daňové výhody pro těžká nákladní vozidla nejsou omezena. Každý kamion způsobí 60 000krát víc škody než auto, ale samozřejmě neplatí 60 000krát větší poplatky.

Po celá desetiletí platí v rámci Evropské unie povinné železniční mýtné. Každá lokomotiva – ať už přepravuje cestující nebo zboží – musí zaplatit železniční mýtné za každý projetý kilometr. Na silnicích je mýtné dobrovolné. Je limitováno. Většinou platí pouze na dálnicích a pouze u vozidel s hmotností 12 tun a více. Na železnici neexistuje žádné omezení. Je to nespravedlivé a omezuje to železniční dopravu šetrnou k životnímu prostředí a pomáhá to silnicím, které jsou k životnímu prostředí nešetrné.

Víme, že v zájmu ochrany klimatu potřebujeme změnu mobility. Ve skupině Zelených / Evropské svobodné aliance chceme chránit klima a zajistit pro budoucnost mobilitu, a proto potřebujeme spravedlivou hospodářskou soutěž. Tato euroviněta je jen malým krokem k tomuto cíli.

  John Bufton (EFD). – Pane předsedající, přeprava těžkými nákladními vozidly je nedílnou součástí procesu dodávek a je nezbytná pro dobrou ekonomiku. Pokud se po celé Evropě budou vybírat další poplatky, budou je nakonec platit spotřebitelé.

Britská vláda uvažuje o poplatcích pro těžká nákladní vozidla, abychom byli do roku 2015 v souladu s Evropou. Nemáme síť zpoplatněných komunikací, ani nevybíráme od těžkých nákladních vozidel kromě silniční daně žádné další poplatky. Čelíme nekalé hospodářské soutěži, neboť se u nás objevuje stále více zahraničních nákladních automobilů, jejichž množství překračuje spravedlivý podíl v přeshraniční přepravě. Zahraniční provozovatelé nám za využití našich silnic nic neplatí, ale ve Velké Británii je daň na naftu až o 23 pencí za litr vyšší, takže konkurence má 15 % výhodu. Nicméně podle práva EU nemůže Velká Británie zavést poplatek pouze pro zahraniční vozidla.

Pokud se tato směrnice rozšíří, bude každý krok vlády Spojeného království na zavedení poplatků pro těžká nákladní vozidla zastíněn nežádoucí nepřímou daní, u níž si Komise rovněž vyhrazuje právo ji povinně zavést v roce 2013. Vzhledem k tomu, že se návrhy týkají daní, měla by se vyžadovat jednomyslnost na úrovni Rady, ale legislativu i tak zavádí dopravní ustanovení obsažená v Lisabonské smlouvě. Je to tajný způsob zavádění nepřímých daní a nikdo, kdo má v sobě demokratického ducha, by pro něj neměl hlasovat.

  Christine De Veyrac (PPE). – (FR) Pane předsedající, Evropská unie si ve své strategii Evropa 2020 stanovila za cíl zajistit ekologičtější ekonomiku a modernější dopravu. Všechny evropské instituce, včetně většiny členských států a našeho Parlamentu tento cíl podpořily.

V této souvislosti je proto škoda, že některé členské státy dělaly od roku 2008 všechno možné proto, aby zbavily návrh nové směrnice o Eurovinětě obsahu a aby tuto záležitost zablokovaly.

Dnes však máme díky houževnatosti našeho zpravodaje – ráda bych zde vzdala hold panu El Khadraouimu – a stínových zpravodajů při jednání s Radou konečně před sebou kompromis. Je pravda, že tento text je mnohem méně ambiciózní než původní návrh, ale umožní nám poprvé zavést zásadu „znečišťovatel platí“ a umožní internalizaci externích nákladů na dopravu, jako jsou hluk a emise CO2.

Aby bylo zajištěno, že euroviněta nebude jen daň, ale že skutečně napomůže zlepšit dopravu v Evropě, vyzývají se členské státy, aby vybrané peníze reinvestovaly do modernizace dopravy. Parlamentu se také podařilo dosáhnout konkrétních změn v oblasti interoperability systémů mýtného a silnějších pobídek pro využívání méně znečišťujících těžkých nákladních vozidel.

V zájmu zachování souladu s cíli politiky, které si naše instituce stanovila, upřímně doufám, že budeme schopni podpořit tento kompromis, který je nám předložen ve druhém čtení, a že tím připravíme půdu pro udržitelnější dopravní politiku.

  Gilles Pargneaux (S&D). – (FR) Pane předsedající, paní Győriová, komisaři, dámy a pánové, konečně máme proč být spokojeni: cena mýtného u silniční dopravy, kterou tato nová směrnice o vybírání poplatků vymezuje, může v budoucnu zahrnout náklady na hluk a znečištění ovzduší.

Dalším důvodem ke spokojenosti je to, že touto zprávou pana El Khadraouiho, kterému gratuluji za jeho vytrvalost, jasně vyjadřujeme přání, aby se do nákladů silniční dopravy započítávala zásada „znečišťovatel platí“. Musíme však zůstat ostražití, po třech letech interinstitucionálních jednání musíme přesvědčit některé členské státy, že díky rovnováze dosažené v tomto trialogu je politika ochrany životního prostředí, ale i hospodářská politika vedoucí k úspěšnému rozvoji evropské železniční sítě, dosažitelná. Musíme také zajistit, aby část získaných příjmů byla opravdu využita na infrastrukturu a na projekty v rámci transevropské dopravní sítě, jak je uvedeno.

Dovolte mi také vyjádřit zklamání, že se v tomto kompromisu neudržel povinný charakter zásady „znečišťovatel platí“. Pomineme-li našeho zpravodaje pana El Khadraouiho, k jehož houževnatosti jsem mu blahopřál, Evropská komise, pane komisaři, opět prohrála boj s některými nacionalistickými postoji a názory.

  Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Pane předsedající, rád bych vyjádřil velké poděkování panu zpravodaji za vynikající práci na tomto velmi složitém tématu. Jak mnoho lidí uvedlo, nová pravidla obsahují pouze výzvy k tomu, aby členské státy používaly příjmy z mýtného na zlepšení životního prostředí, a proto je důležité, jak řekl pan Sterckx, abychom my zde v Evropském parlamentu stále našim vládám připomínali, jak je důležité tato doporučení dodržovat.

Záměrem není, aby naši řidiči a dopravci platili za hluk a emise, pokud ve stejné době nezavedeme opatření zaměřená na řešení problémů, jako je používání specifického povrchu vozovek a další kroky k utlumení hluku. Je velmi důležité, aby se tyto poplatky nestaly jen novou daní pro těžká nákladní vozidla, jak zde někteří poslanci poukázali. Musíme pokračovat v práci na zlepšení životního prostředí a snížení množství oxidu uhličitého v Evropě, a je proto nejdůležitější zajistit, aby se ekologické poplatky opravdu používaly na snížení a odstranění ekologických problémů.

(Potlesk)

  Peter van Dalen (ECR). – (NL) Pane předsedající, s rozhodnutím o eurovinětě Evropa učinila krok správným směrem pro uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ v silniční dopravě. Konečně máme dohodu, na jejímž základě máme přejít k systému, kdy náklady na používání infrastruktury, na hluk a znečištění ovzduší přeneseme na dopravce. Doufám, že tento systém přijme hodně členských států EU včetně Nizozemska. Rutteho vláda v Nizozemsku rozumně plánuje přijít s myšlenkou „jiného placení za mobilitu“. Tyto plány velmi dobře zapadají do dnešní dohody.

Doufám, že Komise předloží návrhy, jak postupně účtovat tyto náklady i u jiných druhů dopravy. Samozřejmě, že se při tom musí vzít v úvahu specifika každého odvětví. Například vnitrozemská lodní doprava není jediným uživatelem říčních vod, což je v těchto dnech extrémního sucha zcela jasné. Zemědělství v současné době využívá zavlažovače na plné obrátky. Nicméně jsme nyní učinili důležitý krok kupředu a musíme dál vytrvat.

  Luis de Grandes Pascual (PPE). – (ES) Pane předsedající, není náhodou, že se Španělsko, Itálie, Řecko, Irsko, Portugalsko a další země zdráhají přijmout tzv. eurovinětu.

Tento společný kritický postoj pramení z naší pozice okrajových zemí, protože nakonec to budeme my, kdo tento zcela ojedinělý poplatek zaplatí, a přitom z něj budou těžit členské státy, které se nachází v centru Evropské unie.

V argumentaci, o kterou se směrnice o eurovinětě opírá, se objevují velké rozpory a její podpora každým dnem slábne. I když přijmeme logiku internalizace externích nákladů jako platné východisko, je nakonec neudržitelné, chceme-li zmírnit dopravní zácpy, postihovat pouze těžká nákladní vozidla, a nikoliv běžné vozy. Je to stejné, jako v případě staré zásady „znečišťovatel platí“, která se uplatňuje jasně diskriminačním způsobem.

Kromě toho se, dámy a pánové, na financování transevropských sítí nakonec použije pouze 15 % finančních prostředků získaných z euroviněty – která byla koncipována jako zdroj financování infrastruktur – a to nikoli jako povinnost, ale pouze jako doporučení. Ministerstva financí tak budou přidělovat prostředky dle svého uvážení v souladu se zájmy svých zemí v rámci široké oblasti infrastruktury. Konečným výsledkem bude další rána pro silniční nákladní přepravu, která je při dnešním stavu věcí jediným prostředkem umožňujícím fungování vnitřního trhu.

To je realita, dámy a pánové, realita, která je mnohem tvrdší v souvislosti s hospodářskou krizí. Pokud mají být evropské výrobky konkurenceschopné na světových trzích, nemůžeme si dovolit experimenty, které mohou vést k dalšímu poškození již tak slabé evropské ekonomiky zavedením dalších poplatků.

Na závěr se chci zmínit o tom, že potravinová krize, která jejíž příčina je nespravedlivě připisována španělským výrobkům, vedla k nespravedlivému znevýhodnění a obrovským ztrátám pro ty, které euroviněta penalizuje, tedy pro nákladní dopravce a prvotřídní pěstitele.

Dámy a pánové, španělská delegace Evropské lidové strany bude proto hlasovat proti návrhu této směrnice.

  Spyros Danellis (S&D) . – (EL) Pane předsedající, obecná zásada uvedená ve směrnici pro přepravu zboží, čímž mám na mysli internalizace externích nákladů, je velmi jednoduchá a má symbolický význam. Jedná se o moderní a zároveň flexibilní rámec pro uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a nástroj pro zmírnění přetížení hlavních národních dálnic.

Proto je třeba překonat obavy, které tu mnohokrát zazněly a jež jsou částečně oprávněné, z nerovnováhy, pokud jde o důsledky jejího uplatňování v regionech Evropské unie a v odvětví silniční dopravy. Cílem kompromisního textu, za který z velké části vděčíme panu El Khadraouimu, je dosáhnout postupného zavádění příslušných poplatků tak, aby to vedlo k postupné obnově evropského vozového parku.

Avšak pro překonání námitek a připravení půdy pro přijetí a účinnost rámce euroviněty je nutné za prvé zajistit, aby byla směrnice uplatňována striktně, transparentně a rychle ve všech členských státech, a za druhé musí být všechny příjmy nasměrovány na financování dopravních infrastruktur a nepoužívaly se na záplatování černých děr.

  Hubert Pirker (PPE). – (DE) Pane předsedající, jak všichni víme, tato směrnice je kompromisem. Nicméně je to bezpochyby i dobrý kompromis, neboť vyhovuje oběma stranám, alespoň do určité míry, tedy jak dopravcům, tak občanům, kteří musí trpět hluk a výfukové plyny. Jaké jsou výhody této směrnice? Podle mého názoru existují tři.

Za prvé jde o vyčlenění příjmů z poplatků za užívání silnic na investice na zlepšení dopravní infrastruktury, což je ve veřejném hospodářském zájmu a zajistí se tím vyšší bezpečnost a kvalitnější silnice. Za druhé je to standardizace výběru, čímž se snižují náklady a předchází se dopravním zácpám. Za třetí, a to je velmi důležité, tímto získávají členské státy možnost a svobodu započíst v budoucnu náklady, jako jsou hluk a emise znečišťujících látek, do silničních poplatků. Slouží pak tedy jako řídící mechanismy.

Ten, kdo se vyhne špičce a dopravním zácpám, bude platit méně, a ten, kdo bude jezdit v čistých a tichých nákladních vozidlech, bude mít nižší náklady. Tyto pobídky, jak doufám, povedou k tomu, že v budoucnu nebudou vznikat dopravní zácpy a bude se obnovovat vozový nákladní park. Celkově vzato jsme si vědomi, že při jednání nemohou být splněna všechna přání, ale pozitivní aspekty, kterých jsme byli schopni při jednání dosáhnout, by díky síle Parlamentu měly vést k žádoucím pozitivním účinkům.

Doufám, že provádění nebude znamenat příliš mnoho byrokracie, protože to by záležitost jako celek poškodilo.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Pane předsedající, zahrnutí poplatků za externí náklady do mýtného umožňuje členským státům, aby je použily na transevropské silniční sítě nebo na některé její části, případně na jiné části své vlastní dálniční sítě, která není součástí transevropské silniční sítě.

Nepodporujeme záměrné zavádění celních bariér, které zvýší náklady dopravců z periferních členských států, a tím i ceny přepravovaného zboží. Ačkoli by směrnice neměla dovolit diskriminaci na základě státní příslušnosti dopravce, umožňuje článek 7k členským státům, které zavedou systém vybírání poplatků nebo poplatky za užívání infrastruktury, aby za tyto poplatky nabídly vhodnou kompenzaci, což může narušit hospodářskou soutěž.

Myslím, že příjmy z poplatků za užívání infrastruktury a z poplatků na základě externích nákladů musí být použity na podporu transevropské silniční sítě, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a zajištění bezpečných parkovišť, což je naprosto nezbytné pro vyhovění platným právním sociálním předpisům.

  Carlo Fidanza (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, všichni souhlasíme s tím, že je třeba, aby se nákladní doprava stala udržitelnější, ale tohoto cíle bude dosaženo především investicemi do infrastruktury a postupným obnovením stávajícího vozového parku.

Ekologický duch euroviněty a zásada „znečišťovatel platí“ ve skutečnosti znamená pro některé země ve srovnání s ostatními závažnou konkurenční nevýhodu s vážnými důsledky nejen pro jejich odvětví silniční přepravy zboží, kterou do značné míry zajišťují malé a střední podniky, ale i pro jejich národní systémy. To vše se bude dít bez povinného přerozdělení dostatečných zdrojů na zlepšení dopravní infrastruktury a účinnosti odvětví silniční přepravy zboží a jeho vlivu na životní prostředí, což by mělo být základním výsledkem této směrnice.

Jednání vedla k několika menším pozitivním výsledkům – mám na mysli interoperabilitu a mini hire marketing v horských oblastech – ale celkový výsledek je neuspokojivý. Myslím, že nejlepším způsobem, jak vyhladit ostré hrany, které zůstávají stále nevyřešeny, by možná byl dohodovací postup.

  Andrew Henry William Brons (NI). – Pane předsedající, navrhovaná směrnice by mohla být tou poslední kapkou, která zlomí páteř britského odvětví silniční dopravy. Průmysl v posledním desetiletí stále upadá. Počet řidičů s provozní licenci za poslední tři roky poklesl o 8 %. Zahraniční kamiony nyní ovládají 80 % provozu přes kanál La Manche. V posledních deseti letech převzali 20 % tuzemského podnikání zahraniční dopravci. Neustále roste počet zahraničních zaměstnanců zahraničních dopravců, kteří pobývají na našem území, používají zahraniční vozidla a platí skromné poplatky platné ve své zemi, a přitom přebírají stále více domácích zakázek.

Mohlo by se zdát, že britští dopravci prostě přicházejí o zakázky důsledkem hospodářské soutěže, což je oblíbené slovo ve slovníku EU. Hospodářská soutěž však není korektní hospodářskou soutěží. Britské povolení pro silniční přepravce je mnohem dražší a daně z pohonných hmot jsou vyšší než v jiných zemích. Zahraniční dopravci působící ve Velké Británii si s sebou vozí nádrže o objemu 1 000 l. Když budou navrhované poplatky platit pro všechna vozidla, mohlo by být zatížení pro britský průmysl fatální. Této směrnici se musí zabránit.

  Herbert Dorfmann (PPE). – (DE) Pane předsedající, je nepochybné, že vnitřní trh je jedním z největších úspěchů naší Unie a že k tomu patří efektivní dopravní struktury. Já osobně však žiji v místě, přes které se ročně přepravuje více než 50 milionů tun zboží a domnívám se, že kromě práva na efektivní dopravu existuje také právo obyvatel, kteří žijí podél cest, na ochranu před dopadem a účinky této dopravy. Tento návrh znamená tedy bezpochyby malý krůček správným směrem, bude-li používán tak, aby investice mířily na zlepšení ochrany proti hluku, modernizaci těžkých nákladních vozidel a především na modernizaci železniční sítě a vozového parku.

Je také pozitivní, že v horských oblastech je možné využít vyšší sazbu. Za sporné však považuji především to, že plánujeme v této oblasti postupovat v souladu se zásadou dobrovolnosti, jinými slovy, že stejně jako dříve se státy, které si nepřejí se do euroviněty zapojit, prostě nemusí. To povede nejen k diskriminaci v Evropě, ale je to také nesmírně diskutabilní z hlediska dopadu na obyvatele.

  Seán Kelly (PPE). – Pane předsedající, obecný trend tohoto návrhu je pozitivní, protože žijeme v době, kdy musíme ve všech možných oblastech bojovat proti změně klimatu, atd.; je nutné se zabývat všemi metodami, které vedou ke znečištění životního prostředí. Pozornost zaměřená na těžká nákladní vozidla dává nepochybně smysl, pokud jde o používání mýtného atd.

Musíme se více věnovat zejména tomu, že bychom měli být schopni vyvinout technologii pro výrobu motorů, které budou potřebovat stále méně paliva, jinými slovy, že ujedou stále více kilometrů za méně kilometrů na litr. Určitě to je jedna z oblastí, jíž se musí zabývat výzkum; mohlo by to vést k dobrým výsledkům nejen co se týče těžkých nákladních vozidel, ale i všech ostatních vozidel. O této věci se dostatečně nehovoří, není jí věnována dostatečná podpora ani výzkum.

  Jacky Hénin (GUE/NGL). – (FR) Pane předsedající, to, že se konečně věnujeme otázce zdanění silniční nákladní dopravy, tedy směrnici o eurovinětě, je samo o sobě dobrá zpráva pro všechny Evropany. Jsme však ještě daleko od toho, aby silniční nákladní doprava hradila část nákladů přiměřenou výdajům, které představuje pro naši společnost, jako je opotřebení infrastruktury, znečištění životního prostředí, vliv na veřejné zdraví a nehody. Jako někdo, kdo žije ve městě, přes které každý rok projedou miliony těžkých nákladních vozidel, vám mohu potvrdit, že utrpení dotčených obyvatel se bere v úvahu jen zřídka.

Pak jsou tu problémy, kterým se v této sněmovně nechce nikdo věnovat: velmi nízké mzdy řidičů, hrozné pracovní podmínky a nepřijatelná pracovní doba za volantem, která ohrožuje bezpečnost všech. Bez nadsázky lze hovořit o otrocích silnic.

Takže ano, je nutné stanovit maximální sazbu daně, a podpořit tak krátké cesty, kombinovanou dopravu po železnici a silnici, námořní dopravu a vnitrozemskou plavbu, a je nutné, aby celá Unie a její okolí usilovala o co nejlepší společenské podmínky. Je však důležité mít inteligentní daně, aby na to nedoplácely malé a střední podniky, řidiči a ještě méně spotřebitelé, ale aby daně platili velcí dopravci a významní zákazníci, jako jsou velké obchodní řetězce.

  Siim Kallas, člen Komise. – Pane předsedající, rád bych poděkoval členům Parlamentu za jejich připomínky a chtěl bych uvést několik poznámek.

Za prvé, euroviněta není evropská daň. To musí být zcela jasné. V tomto smyslu je to špatné označení. Naopak, jedná se o směrnici, která omezuje a upravuje vnitrostátní poplatky. Máme 22 zemí s různými sazbami a poplatky pro různé typy vozidel – nákladní automobily a osobní automobily. Všichni uživatelé z různých zemí platí tyto poplatky, pokud se do sítě zapojí.

Za druhé, prosím, přijměte kompromis. Je mnohem větší a složitější, než vypadá na první pohled. Skrývají se za ním dva zásadní neustále přetrvávající boje.

Prvním z nich je boj o princip – kdo by měl platit za užívání komunikací a co konkrétně by měl platit. Zde se jde správným směrem. Zásada „uživatel platí” a „znečišťovatel platí“ bude nevyhnutelně platit dál. To je směr, kterým se věci vyvíjejí.

Druhý zápas je mnohem delší a ostřejší. Je to konflikt mezi zeměmi, které mají těžkou tranzitní dopravu a pochopitelně chtějí větší flexibilitu při řešení problémů s infrastrukturou a zcela zjevně se chtějí podělit o břemeno za využívání infrastruktury s daňovými poplatníky a všemi uživateli – zdůrazňuji všemi uživateli; zde nemůže existovat žádná diskriminace.

Samozřejmě existuje skupina zemí, které jsou zcela proti. Bylo to také jasně patrné zde v rozpravě. Musím jen připomenout, že dne 15. října se Rada dohodla na politickém kompromisu. Dohoda byla těsná a boj pokračuje zde.

Pan El Khadraoui odvedl na dosažení tohoto kompromisu a při přípravě jeho návrhu obrovský kus práce. Upřímně vás žádám, abyste tento kompromis prosím podpořili. Zdá se, že obsahuje mnoho detailů, které jsou v nejrůznějších bodech a pro nejrůznější lidi nedostatečné, ale to je skutečně velký krok. Tento problém visel ve vzduchu roky a roky. Nyní jsme učinili krok vpřed.

  Enikő Győri , úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, v první řadě bych chtěla poděkovat za tuto hodnotnou diskusi, v níž zaznělo mnoho argumentů a protiargumentů. Dokazuje to také, jak pan komisař rovněž zmínil, že bylo dosaženo kompromisu. Po obrovských potížích, problémech a samozřejmě bojích jsem však přesvědčena, že se jedná o evropský úspěch, jak již uvedl pan Leichtfried. Rovněž děkuji za uznání, které jste vyjádřili maďarskému předsednictví.

Jako u každého jiného kompromisu je to výsledkem velkého vyvažování. Museli jsme dosáhnout rovnováhy mezi environmentální a ekonomickou udržitelností. Odmítám názor, že Rada nepřikládala žádný význam ochraně životního prostředí. Kdyby to nebylo důležité, tato směrnice by neexistovala. Také jsme museli dosáhnout rovnováhy – a to bych chtěla říct panu De Grandes Pascualovi – mezi centrem a periferií. Je pravda, že v Radě proběhla vášnivá diskuse o tom, jak nejlépe zajistit, aby se okrajové členské státy necítily odstrčené, a nakonec se v Radě utvořila kvalifikovaná většina, která, jak doufám, vznikne i v Parlamentu, což myslím vyplynulo z diskuse.

Dalo by se říci, že je to jen kapka v moři, ale domnívám se – a jsem ráda, že to mnozí řečníci v rozpravě uznali – že jsme udělali velmi důležitý první krok k internalizaci nákladů a opětovnému využití příjmů v odvětví dopravy, i když není výsledek stejně jako u všech kompromisů zrovna dokonalý a jsem si jista, že v následujících letech budeme schopni přijmout další kroky.

Ráda bych se zmínila o třech konkrétních tématech, které vyvolaly několik otázek. První z nich se týká využití výnosů a zde bych se chtěla vrátit k připomínkám pana Sterckxe. Dohoda obsahuje podrobné doporučení pro členské státy právě s ohledem na využití příjmů a mimo jiné stanoví, že 15 % příjmů – a to zdůrazňuji především pro paní Meissnerovou – by se mělo použít na financování transevropských dopravních projektů. Chtěla bych také dodat, že toto je výsledek odpovídající kompromisu a ten je, jak zmínil pan Dirk Sterckx, dobrý a přiměřený, i když je to možná jen první krok správným směrem.

Druhou konkrétní otázku také položil pan Sterckx a týká se prokazování nákladů na dopravní zácpy. Dohoda dosažená s Evropským parlamentem se vztahuje i na tento problém, protože umožňuje členským státům stanovit poplatky za použití silnic různým způsobem podle místa a času. Jak všichni víte, členské státy mají možnost vybírat vyšší poplatky za infrastrukturu ve špičkách. Tato větší diferenciace poplatků za užívání pozemních komunikací znamená alternativní možnost boje proti dopravním zácpám, a i v případě, že do výpočtu externích nákladů započteme jen znečištění ovzduší a hluk, může mechanismus diferenciace zavedený v této směrnici stále znamenat účinný příspěvek ke snížení dopravních zácp, které jsou pro evropské silnice typické.

Na závěr bych se chtěla věnovat vaší třetí otázce, konkrétně otázce, kterou položila paní Lichtenbergerová a jež se týká externích nákladů. Rada přijala postoj v prvním čtení již dne 14. února tohoto roku a následně jsme na žádost Evropského parlamentu vložili do směrnice ustanovení v tom smyslu, že dáme občanům politický signál ohledně ekologických vlastností těžkých nákladních vozidel. Za tímto účelem jsme do směrnice zahrnuli možnost, že kromě příplatku v horských oblastech může být přidán i externí poplatek v případě vozidel Euro 0, 1, 2 a 3. Vzhledem k tomu, že vozidla Euro 3 znečišťují životní prostředí méně než vozidla v ostatních emisních kategoriích, bude se na ně vztahovat systém dvojí platby později, zatímco na ostatní kategorie se bude vztahovat již od nabytí účinnosti směrnice. Kromě toho zahrnuje dohoda s Evropským parlamentem také pobídky týkající se nejméně znečišťujících vozidel kategorií Euro 5 a 6, s cílem podpořit obnovu vozového parku.

Pane předsedající, dámy a pánové, z naší dnešní rozpravy naprosto jasně vyplývá, že jsme směrnicí o eurovinětě udělali velmi důležitý krok kupředu v odvětví dopravy. Konkrétní doporučení týkající se těžkých nákladních vozidel je důležité nejen samo o sobě, ale má také symbolický význam. Jde o první doporučení – a jsem ráda, že jste to ve svých vyjádřeních potvrdili – týkající se uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ a spouští se jím dlouhá debata a implementační proces, který povede k internalizaci externích nákladů u všech druhů dopravy.

Pane předsedající, maďarské předsednictví má velkou radost, že bylo dosaženo této dohody s Evropským parlamentem, a jsem si jista, že toto opatření, o němž nyní diskutujeme a jež čeká na schválení Parlamentem, může vést ke zvýšení ekonomické účinnosti a ke snížení negativních dopadů odvětví dopravy na životní prostředí, a že největší prospěch z této přijímané směrnice budou mít občané Evropské unie.

  Saïd El Khadraoui, zpravodaj. – (NL) Pane předsedající, děkuji všem za projevy podpory a komentáře, mimochodem včetně těch, kdo se staví proti zprávě. Odvětví dopravy je pro naši ekonomiku důležité. Přináší však také náklady – náklady na infrastrukturu, ale i další náklady, související s prachovými částicemi v ovzduší, hlukem, dopravními zácpami a podobně.

Díky této revidované směrnici konečně vytvoříme evropský rámec, díky němuž budou členské státy mít možnost získat zpět náklady, které částečně splatí ti, kdo je skutečně způsobili. Zároveň tato metoda také umožňuje členským státům vytvářet prostředky, které budou investovat zpět do dopravního systému, aby byl udržitelnější a aby se skutečně snížily externí náklady. Tímto způsobem můžeme zajistit, že naše společnost bude obyvatelnější, zvýšit účinnost tohoto odvětví a rovněž přispět k dosažení rovnějších podmínek mezi jednotlivými druhy dopravy a současně poskytnout více příležitostí pro železnice a vnitrozemské vodní cesty.

Již v úvodu jsem zdůraznil, jak obtížné bylo tohoto kompromisu dosáhnout. Cílem Bílé knihy Komise je mimochodem dosáhnout závazné internalizace externích nákladů do roku 2020. To slibuje ostrou diskusi v příštích letech.

Mezitím v prvé řadě doufám, že nám toto plenární zasedání poskytne dostatečnou podporu, abychom se mohli do věci pustit a ukázat, že Evropa může také přijímat rozhodnutí, která jsou pro naše občany dobrá. Za druhé doufám, že řada členských států bude nyní opravdu dál tyto nové možnosti využívat a díky dobrým výsledkům také povzbudí i jiné členské státy, aby se k nim připojily. Umožní nám to vybudovat širší základnu, abychom se i my mohli posunout dál. Do té doby dává tato směrnice Komisi spoustu domácích úkolů, které musí vyřešit. V průběhu nadcházejících let se také musíme zabývat plány na internalizaci dalších externích nákladů, na závaznou povahu internalizace a na zařazení jiných typů vozidel. To se však týká nadcházejících let. Nejprve musíme učinit tento krok vpřed.

  Předsedající. – Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat ve 12:00.

Písemná stanoviska (článek 149)

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Myslím, že dokončení práce na směrnici o výběru poplatků za užívání komunikací těžkými nákladními vozidly – směrnici o eurovinětě – ve druhém čtení je nesmírně důležité. Zásadní a nejdůležitější otázkou je ustanovení, které zavádí zásadu „znečišťovatel platí“, podle níž budou těžká nákladní vozidla, jež znečišťují ovzduší a jsou hlučnější než auta, splňující normy Euro V nebo Euro VI, povinna platit poplatky za používání silniční infrastruktury. Kromě toho byla dána možnost zavést určitou závislost výše mýtného na pohybu vozu (dopravní zácpy) ve špičce – nicméně s maximální hodnotou pěti hodin denně. Myslím, že díky tomuto řešení se auta budou některým úsekům silnic ve špičce vyhýbat. Členské státy budou navíc moci určit, na co bude příjem získaný z mýtného použit, přičemž nejméně 15 % se bude muset použít jako finanční podpora pro projekty TEN-T, aby se zvýšila dopravní udržitelnost.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) S velkou radostí konstatuji, že směrnice o eurovinětě dospěla ve druhém čtení ke konci. Zpráva zavádí zásadu „znečišťovatel platí“, což znamená, že díky změně pravidel o silniční dopravě budeme schopni k daním a poplatkům, které platí těžká nákladní vozidla za používání dálnic, přidat skutečnou cenu znečištění ovzduší a hluku způsobeného kamiony. Směrnice navíc stanoví, že takto vybrané peníze by se měly využít k financování účinných dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí. Celkem 15 % vybraných poplatků se současně musí investovat do transevropské dopravní sítě: nejen do silniční, ale i do železniční a vnitrozemské lodní dopravy.

I když bude směrnice platit pro všechny vozidla nad 3,5 tuny, domnívám se, že tato právní úprava zasahuje příliš daleko, protože tyto vozy fungují především regionálně a neměly by být regulovány na evropské úrovni. Členský stát má současně právo zprostit povinnosti vozidla do 12 tun, což je možnost, které doufám Estonsko využije.

Když se zmiňuji o Estonsku, myslím, že tato směrnice ukončí situaci, kdy naše kamiony platí poplatky v ostatních zemích, zatímco kamiony z jiných zemí na našich silnicích neplatí nic. Doufám, že vláda toto nerovné zacházení ukončí a stanoví stejné podmínky pro všechny. Směrnice také poskytne pobídky pro obnovu vozového parku: nové vozy s nižšími emisemi budou platit menší poplatky. Vyžaduje to velké investice od přepravních společností, které se ale ve skutečnosti vrátí relativně rychle zpět, jak díky nižším silničním daním, tak díky menší spotřebě paliva.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Revize směrnice o eurovinětě je zcela zásadní, aby bylo možné lépe zohlednit náklady na znečištění způsobené silniční dopravou, což nyní lze, protože členské státy budou moci při stanovování poplatků pro těžká nákladní vozidla brát v úvahu znečištění ovzduší, hluk i dopravní zácpy na některých silnicích.

V regionech, jako je ten, v němž žiji, kde jsou alpské silnice přeplněné mezinárodní nákladní dopravou, jde o dlouho očekávané opatření.

Tato revize představuje rovněž první krok směrem ke znovunastolení spravedlivé hospodářské soutěže mezi evropskými silničními přepravci, protože země jako Francie nebo Německo již zásadu „znečišťovatel platí“ uplatňují a chtějí, aby ji EU rozšířila i na ostatní země.

Nyní je důležité, aby příjmy z euroviněty šly skutečně na projekty umožňující zlepšit infrastrukturu, omezit znečištění a chránit životní prostředí.

Vítám proto závazek členských států vyhradit část těchto příjmů na TEN-T, což je významný projekt, který má zajistit soudržnost evropského území a zlepšit přístup do regionů jako jsou Alpy, kde je nedostatečná infrastruktura na to, aby bylo možné přesunout silniční dopravu na jiné dopravní prostředky.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Jsem přesvědčen, že Evropská unie potřebuje jednotné zásady, které členským státům umožní vybírat poplatky za externí náklady, které způsobuje odvětví silniční dopravy. Musíme však mít na paměti, že dopravní firmy si především v době krize nebudou moci dovolit rychle vyměnit svůj vozový park a nakoupit auta, která splňují normy Euro V a VI. Nemůžeme proto trestat přepravce za vnější náklady, na které nemají vliv. Podle mého názoru se proto musíme pokusit dosáhnout maximálního prodloužení období, v němž se budou poskytovat pobídky na ekologicky čistší vozy. Přepravní firmy investující do nízkoemisních technologií musí mít právo na dostatečně dlouhé období, v němž budou jejich investice zajištěny a po které budou platit nejnižší náklady nebo od nich budou zcela osvobozeny.

Nakonec chci říct, že zde v Parlamentu často zdůrazňujeme, že nejdůležitější je člověk. Pamatujme proto spíš na to, že odvětví dopravy po celé Evropě nepředstavuje jen nadměrný hluk nebo emise CO2, ale představuje především stovky tisíc pracovních míst a v mnoha členských státech je důležitou součástí HDP.

(Zasedání bylo na chvíli přerušeno)

PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK
Předsedající

8. Hlasování

  Předsedající. – Dalším bodem programu je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti ohledně hlasování: viz zápis)

8.1. Jmenování člena Účetního dvora (H. G. Wessberg – SV) (A7-0190/2011 - Inés Ayala Sender) (hlasování)

8.2. Žádost, aby byla Ágnes Hankissová zbavena poslanecké imunity (A7-0196/2011 - Diana Wallis) (hlasování)

8.3. Důkaz původu pro některé textilní výrobky (A7-0156/2011 - Jan Zahradil) (hlasování)

- Před hlasováním:

  Jan Zahradil, zpravodaj. – Pane předsedající, jen krátce, byl jsem poctěn funkcí zpravodaje u tohoto textu, který jsme dostali možnost zrušit, místo abychom ho přijímali. Jedná se o nadbytečný právní předpis. Myslím, že se to dokonale shoduje s naším dlouhodobým cílem připravovat lepší právní předpisy, a tak mohu jen doporučit, abyste všichni toto zrušení podpořili. Chtěl bych vám za to předem poděkovat.

8.4. Účast Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (A7-0186/2011 - Debora Serracchiani) (hlasování)

8.5. Rozšíření oblasti působnosti nařízení o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny (A7-0077/2011 - Sophie Auconie) (hlasování)

- Před hlasováním:

  Sophie Auconie, zpravodajka. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, jako zpravodajka a jménem politických skupin, které se na tom shodují, žádám o odložení hlasování o obou zprávách týkajících se přepravy hotovosti. Mám na mysli zprávu, o které hovoříme nyní, a zprávu A7-0076/2011, která je na programu o pět bodů dále.

Důvody k odložení jsou procesní a cílem je zajistit co nejlepší spolupráci s Komisí a Radou. Proto vás všechny vyzývám, abyste hlasovali o odložení hlasování o této zprávě a o zprávě, která je na programu o pět bodů dále.

  Předsedající. – Nyní požádám o dvě prohlášení. Prosím jednu osobu, která chce návrh podpořit. Paní Bowlesová, máte slovo.

  Sharon Bowles , předsedkyně Hospodářského a měnového výboru. – Pane předsedající, chtěla bych upřesnit, že výbor požádal o odložení, protože došlo k procesnímu pochybení. Bod odůvodnění, který byl dohodnut v postupu písemného trialogu – a o němž tedy nemůže být pochyb – byl z textu Coreperu (Výboru stálých zástupců) odstraněn. Také nám bylo oznámeno, že Komise právní služby nebude souhlasit s textem, který není zcela v souladu se společnou shodou, i když není společná shoda právně závazná.

Tuto jednostrannou změnu nemůžeme v žádném případě tolerovat jako precedens, a proto nebudeme hlasovat, dokud se záležitost nevyřeší. Nemůžeme připustit, aby interinstitucionální dohody nebo společné shody nebo cokoliv jiného omezilo pravomoc tohoto Parlamentu, která nám byla svěřena Smlouvou, a proto nemůžeme dovolit, aby se s tímto textem pracovalo dál. Než budeme pokračovat, musíme mít také jistotu, že se tato situace nemůže opakovat.

  Francesco Enrico Speroni (EFD). – (IT) Pane předsedající, já nejsem proti návrhu jako takovému, ale protože jsme schvalovali program jednání na celý týden v pondělí odpoledne, zajímalo by mě, proč byl tento návrh na odklad nepodán včera, ale teprve nyní, těsně před hlasováním.

(Parlament schválil žádost o odložení hlasování o obou zprávách)

8.6. Dopravní aplikace globálních družicových navigačních systémů (A7-0084/2011 - Silvia-Adriana Ţicău) (hlasování)

8.7. Mezinárodní dohody v oblasti letectví podle Lisabonské smlouvy (A7-0079/2011 - Brian Simpson) (hlasování)

8.8. Výběr poplatků za užívání komunikací těžkými nákladními vozidly (A7-0171/2011 - Saïd El Khadraoui) (hlasování)

8.9. Evropské environmentální hospodářské účty (A7-0330/2010 - Jo Leinen) (hlasování)

8.10. Sedmý rámcový program Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (A7-0160/2011 - Jean-Pierre Audy) (hlasování)

- Před hlasováním o odstavci 47:

  Paweł Robert Kowal (ECR). – (PL) Pane předsedající, informoval jsem sekretariát, že bych chtěl předložit ústní pozměňovací návrh na vypuštění odstavce 27, protože obsahuje nepravdivé informace týkající se důležitého vědeckého projektu s názvem INDECT. Chtěl bych informovat Parlament, že tento projekt potvrdil etický přezkum. Zúčastnil jsem se přezkumu dne 15. března 2011 v Bruselu, za účasti odborníků z Rakouska, Francie, Nizozemska, Německa a Velké Británie. Etický audit týkající se práce tohoto projektu přinesl pozitivní výsledek a projekt byl potvrzen. Nebyly nalezeny žádné problémy ohledně etického aspektu projektu. Etické aspekty zprávy od samého počátku průběžně sleduje Evropská komise. Chci to zdůraznit a požádat poslance, aby dali pozor, aby naše zpráva neobsahovala informace, které nejsou opodstatněné. Na Hutnicko-hornické akademii v Krakově a v řadě evropských výzkumných a vysokoškolských institucí probíhá velmi důležitý vědecký výzkumný projekt.

(Ústní pozměňovací návrh byl odmítnut)

Hlasování bylo přerušeno ve 12:15 z důvodu evakuačního cvičení.

PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS
Místopředseda

9. Vysvětlení hlasování

Písemné vysvětlení hlasování

Zpráva: Inés Ayala Sender (A7-0190/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Navržený kandidát má především politické zkušenosti a také auditorské a finanční zkušenosti, ačkoli finanční ne možná tak silné, jak by se očekávalo. Hlasoval jsem ve prospěch tohoto kandidáta, ale myslím, že musíme věnovat více pozornosti typu kvalifikací, které by měli členové Účetního dvora splňovat.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem nominaci Hanse Gustafa Wessberga na místo člena Účetního dvora, neboť má více než 30 let praxe v řízení veřejných institucí i soukromých podniků ve Švédsku. Po většinu své kariéry se jako manažer organizace zastupující zájmy firem ve veřejném životě věnoval zlepšování podmínek soukromého podnikání ve Švédsku. Má také jako politik i úředník bohaté zkušenosti z veřejné služby. Působil jako generální ředitel švédského obchodního rejstříku, což je nezávislá vládní agentura, dále opakovaně jako státní tajemník. Proto jsem přesvědčena o tom, že má pro toto místo nezbytné vlastnosti.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Z životopisu, který H. G. Wessberg předložil ke své žádosti o jmenování členem Účetního dvora, vyplývá, že má dovednosti a zkušenosti odpovídající technickým a vědeckým požadavkům na toto místo. Pan Wessberg je zejména díky své praxi v soukromých podnikatelských kruzích vhodným kandidátem především z hlediska zajištění rovnováhy mezi právem EU a specifickými požadavky trhu i evropských občanů. Proto jsem hlasovala ve prospěch tohoto návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu.

  Nessa Childers (S&D), písemně. – Hlasovala jsem pro švédskou nominaci pana H. G. Wessberga a na místo v Evropském účetním dvoru, kde má nahradit Larse Heikenstena. Když byl pan Wessberg 24. května 2011 na slyšení před Výborem pro rozpočtovou kontrolu, poslanci Evropského parlamentu chválili jeho dosažené výsledky jak v soukromém, tak veřejném sektoru. H. G. Wessberg bude po svém jmenování ve funkci do konce švédského mandátu, tedy do března roku 2012, pak by mohl být znovu zvolen na další šestiletý mandát. Přeji mu v jeho nové funkci vše nejlepší.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Přeji panu Wessbergovi mnoho úspěchů v důležité funkci, pro kterou byl vybrán, a jsem přesvědčen, že tuto funkci, do které byl nyní jmenován, bude plnit s veškerým nasazením a kompetencí.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Podle očekávání nebylo slyšení švédského kandidáta na post člena Účetního dvora problematické. Jak se následně ukázalo v hlasování, konečný výsledek byl mírně ve prospěch kandidáta. Má ministerskou zkušenost, i zkušenost s prací v soukromém sektoru. Též pracoval v resortu obrany, zabýval se financemi a rozpočty na vyšší úrovni a byl též zastáncem členství Švédska v EU.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro podporu švédské nominace H. G. Wessberga do funkce člena Evropského účetního dvora. Pan Wessberg nahradí Larse Heikenstena, který odchází na místo výkonného ředitele Nobelovy nadace. Pan Wessberg se ujme svých povinností po svém formálním jmenování Radou ministrů, které je naplánováno na pátek 10. června 2011.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Účetní dvůr je instituce, která kontroluje legálnost a správné finanční řízení příjmů a výdajů Evropské unie. Pracuje zcela nezávisle. V tomto duchu se musí jmenování jeho členů řídit kritérii schopnosti a nezávislosti. Pan Wessberg ze Švédska předložil životopis, vyplněný písemný dotazník a absolvoval slyšení před Výborem pro rozpočtovou kontrolu. Pro své jmenování členem Účetního dvora předložil velmi dobré argumenty, z nichž vyplývá, že bude vykonávat své povinnosti kompetentně a nezávisle.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Evropský parlament,

s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0103/2011), s ohledem na to, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 24. května 2011 uskutečnil slyšení kandidáta navrženého Radou na funkci člena Účetního dvora, s ohledem na článek 108 jednacího řádu a s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0190/2011),

vzhledem k tomu, že H. G. Wessberg splňuje podmínky stanovené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování EU,

souhlasí s návrhem Rady na jmenování H. G. Wessberga členem Účetního dvora; pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru a ostatním orgánům a institucím Evropské unie a orgánům kontroly účetnictví členských států.

Hlasoval jsem proti, protože si myslím, že pro nabízenou pozici je z odborného hlediska možné nalézt vhodnější osobu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o jmenování pana Wessberga členem Účetního dvora. Mé rozhodnutí se opírá o všechny informace prezentované při tomto výběrovém řízení, včetně jeho odpovědí na dotazník pro kandidáty na členství v Účetním dvoru, který je přílohou této zprávy, protože z nich vyplývá, že kandidát splňuje kritéria stanovená v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a nutnost úplné nezávislosti členů Účetního dvora. Proto jmenování pana Wessberga vítám.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že Účetní dvůr může využít zkušeností pana Wessberga ve finančním řízení institucí. Kandidát splňuje podmínky stanovené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a v jeho životopise je uvedena řada vysokých pozic v oblasti finančního řízení a rozpočtové kontroly ve veřejných institucích a soukromých podnicích. Odpovědi kandidáta v dotazníku ukazují na jeho serióznost a vysokou míru motivace.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – S potěšením jsem podpořila švédského kandidáta do Účetního dvora.

Zpráva: Diana Wallis (A7-0196/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že se obvinění datují do roku 2004, což znamená, že se týkají doby před tím, než se paní Hankissová stala poslankyní Parlamentu, hlasuji ve prospěch zbavení poslanecké imunity.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Podporuji doporučení zpravodaje zbavit v tomto případě paní Hankissovou poslanecké imunity. Projednávaný případ má své kořeny v incidentu ze začátku roku 2004, kdy paní Hankissová ještě nebyla členkou Evropského parlamentu. Je zřejmé, že proto nelze uplatnit ustanovení jednacího řádu týkající se poslanecké imunity a výsad, a zbavení imunity je tedy v souladu s pravidly týkajícími se institucionálních a právních záležitostí Parlamentu.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Ústřední obvodní soud v Budě v Budapešti žádá Evropský parlament, aby zbavil jeho členku Ágnes Hankissovou imunity v souvislosti s obnovením trestního řízení. Ágnes Hankissová byla obviněná soukromým žalobcem, že se údajně dopustila trestného činu veřejné pomluvy a zejména trestného činu hanobení památky mrtvé osoby, žalobcova otce. Na základě uvedených skutečností a zároveň v souladu s jednacím řádem Výboru pro právní záležitosti se domnívám, že je vhodné doporučit, aby v tomto případě došlo ke zbavení imunity.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Paní Wallisová tvrdí, že Evropský parlament uplatňuje při zbavování imunity svých členů vždy stejné principy. To je cynická lež. Ve věci týkající se mě osobně Soudní dvůr v roce 2010 rozhodl, že Parlament porušil má práva poslance Evropského parlamentu – a minulý měsíc udělal Parlament to stejné a přesně na stejných základech!

Prohlásit totiž, že poslanec Evropského parlamentu má být zbaven imunity, protože skutek, za který je kritizován, nespadá do rozsahu jeho činnosti v Parlamentu, je z právního hlediska naprostý nesmysl. Pokud by tomu tak bylo, žádná žaloba by nebyla možná! To je základ stávajícího článku 8. Článek 9 ze své povahy věci platí pro činnosti nad rámec tohoto Parlamentu! Parlament nyní zachová, nebo odnímá imunitu podle toho, jak to cítí: v jednom případě ji odejme pro politické názory, ale v jiném případě ji zachová pro podezření z daňových úniků, protože to považuje za příklad persecutionis fumus. Vzhledem k tomu, že mi víc než pseudodemokratům v tomto Parlamentu záleží na svobodě projevu, budu vždy odmítat zbavovat své kolegy poslance imunity, bez ohledu na to, z jaké jsou politické skupiny, za vyjádření názorů, ať už se jakkoliv od mých vlastních názorů liší.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Příslušný výbor (jednomyslně) doporučuje odejmout poslaneckou imunitu, protože Ústřední okresní soud v Budě v Budapešti požádal Evropský parlament o zbavení imunity jeho poslankyně Ágnes Hankissové v souvislosti s obnoveným trestním řízením nařízeným rozhodnutím Nejvyššího soudu Maďarské republiky ze dne 12. listopadu 2009. Soukromý žalobce Ágnes Hankissovou obviňuje, že se údajně dopustila trestného činu veřejného hanobení cti (paragraf 179 maďarského trestního zákona) a zejména trestného činu hanobení památky mrtvé osoby, žalobcova otce, podle paragrafu 181 maďarského trestního zákona, kterého se měla dopustit dne 23. ledna 2004 svým prohlášením během programu „Péntek 8 mondatvadász“. Nejvyšší soud 12. listopadu 2009 uvážil, že opravdu došlo k porušení zásadních ustanovení trestního práva, a nařídil obnovení procesu, které má provést Ústřední okresní soud v Budě. Soud má vést obnovené řízení s ohledem na aspekty uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ústřední okresní soud v Budě zahájil obnovené řízení 31. března 2010. Téhož dne bylo řízení přerušeno z důvodu, že se na Ágnes Hankissovou vztahuje jako na poslankyni Evropského parlamentu poslanecká imunita. Příslušnou žádost o zbavení imunity vydal soud dne 6. července 2010.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro to, aby byla Ágnes Hankissová, obviněná z pomluvy, zbavena poslanecké imunity. Paní Hankissová byla zbavena imunity proto, že k dané události došlo v roce 2004, tedy předtím, než byla zvolena do Evropského parlamentu (v červenci 2009), a proto, že se případ netýká její politické aktivity jako poslankyně Evropského parlamentu.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Poslanecká imunity se nevztahuje na běžné kriminální případy. Ágnes Hankissová můžete být souzena, aniž by tím byla zpochybněna její činnost v Parlamentu. Hlasoval jsem pro zbavení imunity.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Vzhledem k tomu, že Ágnes Hankissová je obviněna z údajné pomluvy podle paragrafu 181 maďarského trestního zákona v důsledku prohlášení během pořadu vysílaného dne 23. ledna 2004, jsem hlasoval pro.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE) , písemně. – (PT) Pan předseda na zasedání dne 6. září 2010 oznámil, že obdržel dopis od Ústředního okresního soudu v Budapešti ze dne 6. července 2010 se žádostí, aby byla paní Hankissová v souladu s čl. 6 odst. 2 jednacího řádu zbavena poslanecké imunity. Pan předseda předložil na základě stejného článku žádost Výboru pro právní záležitosti. Ze zprávy Výboru pro právní záležitosti, která byla přijata jednomyslně, vyplývá, že projednávaná věc nespadá do působnosti politických aktivit paní Hankissové jako členky Evropského parlamentu. Jedná se o prohlášení z roku 2004, dlouho předtím, než byla zvolena členkou Parlamentu. Zpravodaj také nenašel žádný důkaz o fumus persecutionis, tj. dostatečně vážné a konkrétní domněnce, že trestní stíhání je vedeno s úmyslem poškodit politickou činnost poslance. Proto podporuji návrh Výboru pro právní záležitosti a hlasovala jsem pro zbavení paní Hankissové poslanecké imunity.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Dne 6. července 2010 zaslal Ústřední okresní soud v Budě žádost o zbavení paní Ágnes Hankissové imunity v souvislosti s trestním řízením obnoveném na základě rozsudku Nejvyššího soudu Maďarské republiky v roce 2009. Paní Hankissová byla 23. ledna 2004 v návaznosti na prohlášení v průběhu vysílání obviněna z trestného činu veřejného hanobení cti a zejména hanobení památky mrtvých osob.

V odvolacím jednání konaném dne 25. března 2009 zprostil Městský soud v Budapešti paní Hankissovou obvinění, ale maďarský Nejvyšší soud nařídil dne 12. listopadu 2009, aby Ústřední okresní soud v Budě proces obnovil. Obnovené řízení bylo zahájeno 31. března 2010 a ve stejný den bylo pozastaveno z důvodu parlamentní imunity paní Hankissové. Z těchto důvodů a také proto, že případ nespadá do rámce politických aktivit paní Hankissové jako poslankyně Evropského parlamentu, neboť se týká prohlášení vysloveného dlouho předtím, než byla zvolena jeho poslankyní, hlasuji ve prospěch návrhu zbavit ji parlamentní imunity.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ve prospěch. Případ se týká údajného činu pomluvy, který nespadá do rámce politických aktivit paní Hankissové jako poslankyně Evropského parlamentu, ale týká se prohlášení z roku 2004, tedy z doby předtím, než byla zvolena europoslankyní. Zpravodaj také nenalezl žádný důkaz o fumus persecutionis.

Zpráva: Jan Zahradil (A7-0156/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože odpovídá cílům Komise na zjednodušení platných právních předpisů za účelem vytvoření lepšího a jasnějšího právního prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit pro dovozce textilních výrobků.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Nařízení (ES) č. 1541/98 a nařízení (EHS) č. 3030/93, která byla původně přijata za účelem provádění opatření obchodní politiky v odvětví textilního průmyslu, se nyní stala zastaralými nástroji, které omezují volný trh a špatně se přizpůsobují změnám nového právního prostředí.

Až do nedávné doby platilo množstevní omezení na dovoz z členských států Světové obchodní organizace (WTO), včetně zvláštních ochranných opatření pro textilní výrobky z Čínské lidové republiky. Tato omezení byla odstraněna poté, co v roce 2005 skončila platnost Dohody o WTO, a ustanovení o Číně byla zrušena v roce 2008. Proto je jedinou účinnou metodou pro zabránění narušení trhu a pro zajištění pokračující kontroly dovozu textilu tento dovoz dále prověřovat dle postupů, které požadují uvedené země původu. Toto označení je obsažené v návrhu na nařízení o označování původu výrobků „made in“, které bylo Parlamentem přijato 21. října 2010, jímž se zavádí kontrolní mechanismus a jehož cílem je zjednodušit platné právní předpisy za účelem vytvoření lepšího a jasnějšího právního rámce pro firmy a pro ochranu spotřebitele.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury, které jsou propuštěny do volného oběhu ve Společenství, a o podmínkách pro přijetí tohoto důkazu, a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků ze třetích zemí. V roce 2005 zrušila Světová obchodní organizace omezení na dovoz pocházející z členských států a Evropská unie by měla také zjednodušit platné právní předpisy s cílem vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit pro dovozce některých textilních výrobků propuštěných do volného oběhu ve Společenství. Domnívám se, že uvedené změny zajistí jednotnost pravidel pro dovoz a sjednotí pravidla pro dovoz textilu s pravidly týkajícími se ostatního průmyslového zboží, které by měly zlepšit celkovou soudržnost právního prostředí v této oblasti.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podpořil jsem zprávu pana Zahradila, protože si myslím, že nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky splnilo svůj účel. Nařízení Rady zavedlo v roce 1998 nástroje pro řízení dovozu textilních výrobků, které umožnily provedení dohody o WTO. S vypršením Dohody o WTO v roce 2005 a zvláštních ochranných opatření v roce 2008 splnilo nařízení Rady svůj účel a opatření na omezení dovozu, která nařizovalo, mohou být spravována pomocí dalších nástrojů.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) I když se zrušení těchto pravidel může jevit jako pozitivní a vítaný krok z hlediska zjednodušení právních předpisů, mohlo by na druhé straně připravit náš textilní průmysl o stále platné způsoby obrany proti nekalé konkurenci ze zemí, jako je Čína.

Nezdá se, že by tvrzení zpravodaje o tom, že se dobrým řešením problému obrany našeho průmyslu brzy stanou budoucí právní předpisy o označování původu výrobků „made in“ a nové dohody WTO, mohla obstát: Stále čekáme, jak Rada zareaguje na otázku označování původu, ale nezdá se, že by měla v úmyslu podpořit nařízení, které tento Parlament přijal drtivou většinou na podzim loňského roku. Než začneme rušit staré zákony, bylo by bezpochyby rozumnější počkat na jasný právní rámec týkající se budoucího dovozu některých textilních výrobků z Dálného východu. Proto jsem hlasovala proti zprávě.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože jejím hlavním cílem je zrušit nařízení EU, které je v současné době v platnosti. Stanovují se dodatečné požadavky na prokazování původu textilních výrobků dovážených do EU, což zjednoduší platné právní předpisy a vytvoří lepší a přehlednější legislativní prostředí pro firmy. Dokud Světová obchodní organizace (WTO) nezrušila v roce 2008 omezení na dovoz textilních výrobků z Číny, Evropská unie skutečně potřebovala právní nástroj pro regulaci obchodu se třetími zeměmi a ochranu vnitřního trhu EU a jeho výrobců. Nicméně takové složité administrativní postupy jsou dnes již nepřiměřené, zejména proto, že jiné právní předpisy EU ukládají povinnost označovat zemi původu výrobku v celních dokladech, než je zboží propuštěno do volného oběhu na trhu EU, a ochrana spotřebitele je v současné době v EU větší tím, že se zvýšilo množství informací, které spotřebitelé dostávají.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Jsem pro zrušení nařízení Rady o důkazu původu pro některé textilní výrobky, neboť jsem přesvědčena, že je třeba vynaložit úsilí na zjednodušení stávajících právních předpisů s cílem vytvořit jasnější právní prostředí pro podniky. Měla bych však dodat, že považuji za důležité zachovat alternativní kontrolní mechanismy pro dovoz těchto výrobků do EU, aby se zabránilo narušení trhu v důsledku nárůstu tohoto dovozu.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Jsem ze své povahy pro omezení byrokracie a zjednodušení administrativy. Pokud jde o odstranění přežitých věcí, jsem pro. A to je tento případ. Existence zbytečné administrativní zátěže, jako tomu bylo při dokazování původu pro některé textilní výrobky v případech, kdy neexistují žádná množstevní omezení na dovoz těchto produktů do Evropy, nebo v případech, kdy je třeba předložit dovozní povolení, totiž pouze brání snadnému toku mezinárodního obchodu, který je naším záměrem. I když to není přímo spojeno s tímto opatřením, rád bych také zdůraznil, že je důležité zachovat status quo ohledně současných pravidel Světové obchodní organizace (WTO), zejména pokud jde světový trh s textilními a oděvními výrobky, velmi konkrétně jde o změny pravidel pro dovoz textilních a oděvních výrobků do EU v době prudkého hospodářského propadu v řadě členských státech.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že návrh Komise přispívá díky sjednocení pravidel pro dovoz některých textilních výrobků ke snižování nadměrné administrativní zátěže a dalších nákladů pro firmy.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Zrušení nařízení Rady (ES) č. 1541/98 má za cíl odstranit zatížení pro dovozce, kteří již nebudou povinni u některých výrobků předkládat doklady o původu. Vzhledem k tomu, že tyto produkty bude možné volně dovážet, bude dokazování jejich původu zjevně zbytečné, ale ohledně tohoto opatření na zjednodušení povinností stále existují pochybnosti. Nesmím zapomenout zdůraznit potřebu zajištění kvality výrobků prodávaných v Evropě a bezpečnosti jejich uživatelů. Nestačí jen znát původ textilních výrobků ze zemí mimo Unii, ale je také nezbytné zajistit dodržení evropských norem a nedovolit vstup a prodej surovin a zpracovaných produktů v Evropské unii bez splnění minimálních požadavků. Myslím také, že mnohem důležitější než zjišťování druhu produktů používaných při výrobě textilních výrobků je posouzení, zda jsou vyrobeny v souladu s pravidly hospodářské soutěže a zda respektují důstojnost a práva pracovníků, neboť se množí případy jejich porušování. Má to nepřijatelné důsledky jak pro samotné zaměstnance, tak i pro životaschopnost evropského textilního odvětví, zejména v Portugalsku, jelikož to je nuceno soutěžit s výrobci, kteří pravidla a práva soustavně nedodržují.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky a o podmínkách pro přijetí tohoto důkazu, a kterým se mění nařízení Rady (EHS ) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků ze třetích zemí. Změny, které se nyní zavádějí do právního prostředí, umožňují zlepšit opatření obchodní politiky, zejména v návaznosti na nárůst dovozu z Čínské lidové republiky, a to zavedením kontrolních nástrojů pro dovoz textilních výrobků ze třetích zemí. Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože výrazným zlepšením informovanosti spotřebitelů se všem občanům členských států umožní informovaně a zodpovědně se rozhodovat a vybírat si produkty, které jsou vyrobeny v Evropské unii.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Návrh Komise, který byl přijat v této zprávě, je zaměřen na zjednodušení celních formalit pro dovozce některých textilních výrobků propuštěných do volného oběhu v Unii. Za tímto účelem navrhuje zrušit podmínky pro přijímání důkazu původu u některých tkanin a textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Seznam produktů je široký, zahrnuje hedvábí, vlnu, bavlnu, jiná rostlinná textilní vlákna, syntetická nebo umělá vlákna, plsti a netkané materiály, koberce a jiné textilní podlahové krytiny, speciální tkaniny, krajky, výšivky a čalounění, pletené nebo háčkované textilie, oděvy a oděvní doplňky a mnoho dalších. Země jako Portugalsko až příliš dobře znají důsledky liberalizace mezinárodního obchodu s textilem, kdy došlo k odstranění množstevních omezení dovozu a zvláštních ochranných opatření.

Tento návrh, který je v souladu s předchozími opatřeními, usnadní život hlavním evropským dovozcům, kteří z něj budou mít největší užitek, neboť takto získají přístup k surovinám a levným hotovým výrobkům, zatímco obětí bude národní průmysl a tisíce pracovních míst. Dlouhodobý požadavek na označování země původu a na zpřístupnění informací o původu různého zboží byl odložen, ačkoli již je předmětem několika usnesení tohoto Parlamentu, přičemž poslední z nich bylo přijato v roce 2010.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva podporuje návrh Komise na zjednodušení celních formalit pro dovozce některých textilních výrobků propuštěných do volného oběhu v rámci Evropské unie.

Navrhuje se proto zrušit podmínky pro přijímání důkazu původu u některých tkanin a textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Seznam produktů je široký, zahrnuje hedvábí, vlnu, bavlnu, jiná rostlinná textilní vlákna, syntetická nebo umělá vlákna, plsti a netkané materiály, koberce a jiné textilní podlahové krytiny, speciální tkaniny, krajky, výšivky a čalounění, pletené nebo háčkované textilie, oděvy a oděvní doplňky.

Země jako Portugalsko až příliš dobře znají důsledky liberalizace mezinárodního obchodu s textilem, kdy došlo k odstranění množstevních omezení dovozu a zvláštních ochranných opatření.

Tento návrh, který je v souladu s předchozími opatřeními, usnadní život hlavních evropských dovozců, kteří jsou jeho hlavními příjemci, neboť takto získají přístup k surovinám a levným hotovým výrobkům, zatímco obětí bude národní průmysl a tisíce pracovních míst.

Dlouhodobý požadavek na označování země původu a na zpřístupnění informací o původu různého zboží byl odložen, ačkoli již je předmětem několika usnesení tohoto Parlamentu, přičemž poslední z nich bylo přijato v roce 2010, čehož litujeme.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Komise se kromě jiného zaměřuje i na podporu jednotnosti pravidel dovozu tím, že harmonizuje pravidla dovozu textilu s pravidly dovozu jiných průmyslových výrobků. Tím by se v této oblasti měla zlepšit celková soudržnost legislativního prostředí. Právní nástroj, který se má zrušit, se týká podmínek přijímání důkazů původu pro některé textilie a textilní výrobky pocházející ze třetích zemí. Zastávám názor, že cílem by mělo být provádět opatření obchodní politiky, která by napomáhala předcházet narušení trhu způsobenému prudkým nárůstem dovozu z třetích zemí jako je např. Čínská lidová republika.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Tento dokument jsem podpořil, protože návrh Komise na zrušení nařízení Rady (ES) č. 1541/98 a změnu nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 byl připraven v souladu s politickým závazkem Evropské unie na zjednodušení platných právních předpisů s cílem vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit prováděných dovozci některých textilních výrobků třídy XI kombinované nomenklatury, které jsou propuštěny do volného oběhu ve Společenství. Cílem Komise je rovněž zvýšit jednotnost pravidel dovozu sladěním pravidel týkajících se dovozu textilu s pravidly pro jiné průmyslové výrobky, což by mělo zlepšit celkovou soudržnost právního prostředí v této oblasti. Komise se domnívá, že velmi omezená opatření obchodní politiky, která v odvětví textilu Unie uplatňuje, lze provést, aniž by vznikla nadměrná zátěž v souvislosti s povinností předkládat doklad o původu u veškerého dovozu. Pomáhá to také předcházení problému s narušením trhu, které by způsobil nárůst dovozu těchto textilních výrobků na trh EU, pokud by nebyly přípustné kvóty dodržovány.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, za níž stojí politický závazek Evropské unie zjednodušit platné právní předpisy a vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit prováděných dovozci některých textilních výrobky, které jsou propuštěny do volného oběhu v EU.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Důrazně podporujeme tuto zprávu s ohledem na politický závazek EU ke zjednodušení platných právních předpisů. Naším cílem je vytvořit lepší, jasnější právní prostředí pro podniky. Evropská opatření obchodní politiky v textilním odvětví lze uplatňovat, aniž by vznikla nadměrná zátěž v souvislosti s předkládáním důkazu původu u všech dovozů. V zájmu pokračování řízení dovozu textilních výrobků podléhajícím stále platným zbývajícím množstevním omezením a pocházejících ze zemí, které dosud nejsou členy Světové obchodní organizace, se bude EU bude nyní opírat o dovozní povolení, zatímco pokud jde o kategorie výrobků třídy XI kombinované nomenklatury, které nepodléhají množstevním omezením dovozu a jsou propuštěny do volného oběhu v EU, bude se uplatňovat systém následného statistického dohledu pro kontrolu jejich dopadu na evropský trh. Chtěli bychom zdůraznit, že kromě výše uvedených mechanismů kontroly dovozu je pro lepší informovanost spotřebitelů od roku 2010 povinné označovat u některých produktů ze třetích zemí zemi původu. Musíme se nyní snažit o zlepšení jednotnosti pravidel dovozu sjednocením pravidel týkajících se dovozu textilu s pravidly pro jiné průmyslové výrobky, což by mělo zlepšit celkový soulad právního prostředí v této oblasti.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Výsledek hlasování vyjadřuje pocit, že pro transparentnost trhu a informování spotřebitelů o původu výrobků je zásadní označení „made in“. Je třeba posílit hospodářství EU tím, že se zlepší konkurenceschopnost průmyslu EU na světové úrovni. Spravedlivé hospodářské soutěže můžeme docílit jen v případě, že světová ekonomika bude fungovat na základě jasných pravidel pro výrobce, vývozce i dovozce, s ohledem na společné sociální a ekologické normy. Cílem tohoto návrhu je kodifikace stávajících právních předpisů o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Je nicméně politováníhodné, že ještě není možné sledovat cestu výrobku od zdroje.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva pojednává o návrhu Komise, jehož cílem je zjednodušit platné právní předpisy s cílem vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit prováděných dovozci textilních výrobků, a tudíž jsem hlasoval pro.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti této zprávě, protože se opírá o nepodložené předpoklady a nejasné domněnky ohledně budoucnosti.

Na jedné straně tvrdí, že doklad o původu je zbytečný, neboť uvádí, že Evropská unie se může chránit na základě systému následného statistického celního dohledu. Neříká nicméně například, že „aktualizovaný celní kodex Společenství“ není zdaleka plně funkční a že stále má některé zjevné mezery, zejména pokud jde o úplnou elektronizaci systému, což je tolik potřebné opatření.

Zároveň se ve zprávě výslovně uvádí, že provedení zprávy paní Muscardiniové o označování původu výrobků „made in“, které mimochodem důrazně podporujeme, bude sloužit k ochraně označení původu. Jsem rád, že si je zpravodaj tak jistý, ale momentálně nařízení o označení původu ještě neexistuje a ani opravdu nevíme, zda, kdy a jak bude přijato.

V podstatě tedy myslím, že je tato zpráva nebezpečným skokem do prázdna, jako obvykle se závažnými důsledky pro textilní průmysl, s nímž Evropská unie ve své lhostejnosti nadále zachází špatně.

  Cristiana Muscardini (PPE), písemně. – (IT) Přijetí návrhu pana Zahradila znovu otevřelo debatu o významu označování původu u produktů ze třetích zemí, jako o opatření určeném k provádění obchodní politiky, která může zabránit narušení trhu v důsledku zvýšení zahraničních dovozů, a k vyřešení složitého legislativního prostředí, v němž se malé a střední podniky mohou vyvíjet jen obtížně.

Hlasuji proto ve prospěch nařízení, které zvyšuje jednotnost pravidel pro evropský dovoz textilu sladěním pravidel týkajících se dovozu textilu s pravidly pro jiné průmyslové výrobky. Je však třeba mít na paměti skutečnost, že i když použijeme kontrolní mechanismy ex ante a ex post pro hodnocení dopadu dovozu ze třetích zemí na evropský trh, Evropská unie dosud není schopna přijmout kontrolní mechanismus založený na spravedlivém a důležitém informování spotřebitelů, jako je označování původu. Doufám, že i Rada brzy pozitivně ocení rozhodné kroky Evropského parlamentu k zajištění sledovatelnosti a odpovídajícího informování o výrobcích. Tato opatření také zajistí, aby lidé měli odpovídající spolehlivé znalosti o zboží na trhu a dokázali ocenit jedinečnost evropské výroby.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury, které jsou propuštěny do volného oběhu ve Společenství, a o podmínkách pro přijetí tohoto důkazu, a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Hlasovala jsem pro s výhradami, a to proto, že celkově je zpráva pozitivní a je v souladu se závazkem politiky EU zjednodušovat platné právní předpisy s cílem vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit, které dovozci některých textilních výrobků propuštěných do volného oběhu v Unii musí dodržovat, a s cílem vytvořit jednotnější pravidla pro dovoz sjednocením pravidel týkajících se dovozu textilu s pravidly pro jiné průmyslové výrobky, což by mělo zlepšit celkovou soudržnost právního prostředí v této oblasti.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Cílem návrhu Komise na zrušení nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky a změnu nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí je zjednodušení platných právních předpisů s cílem vytvořit lepší a jasnější právní prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení celních formalit, které musí dodržovat dovozci některých textilních výrobků propuštěných do volného oběhu ve Společenství.

Požadavky týkající se předložení důkazu původu pro textilní výrobky byly zavedeny s cílem zajistit řádné provádění opatření na omezení dovozu, aby se zabránilo narušení trhu v důsledku dovozu z Čínské lidové republiky. Dopad a množství opatření uplatňovaných Evropskou unií na dovoz těchto produktů se v uplynulých letech postupně zmírnily. Byla vytvořena zvláštní ochranná ustanovení týkající se dovozu textilních a oděvních výrobků z Čínské lidové republiky a byla zrušena množstevní omezení na dovozy z členských zemí Světové obchodní organizace. Z výše uvedených důvodů jsem hlasoval ve prospěch zprávy.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – Vystupoval jsem již dříve na toto téma a hlasuji pro tuto zprávu, protože se domnívám, že občané EU mají právo znát složení oblečení, které si kupují. Toto nařízení umožní spotřebitelům vyhnout se nákupu výrobků obsahujících netextilní části živočišného původu, ať už ze zdravotních, etických či jiných důvodů. Podle tohoto nařízení musí být například lemování límců zřetelně a odděleně od ostatního oblečení označeno, což umožní spotřebitelům učinit informované rozhodnutí o oblečení, které si kupují. Tento návrh bude přínosem zejména pro alergiky, protože pro jejich zdraví jsou potenciálně nebezpečné kožešiny a bez řádného označení si mohou koupit výrobek obsahující tyto textilie, aniž by si to uvědomovali.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Nařízení (ES) č. 1541/98 mělo za cíl zavést požadavky týkající se předložení důkazu původu pro některé textilní výrobky pocházející ze třetích zemí, jichž se týkala množstevní dovozní omezení. Vzhledem ke změnám, k nimž došlo v mezidobí, a to zejména v důsledku dohody Světové obchodní organizace (WTO) z roku 2005 o textilu a ošacení, se zdá být oprávněné chtít odstranit první důkaz původu výrobků, a proto jsem hlasoval pro zrušení tohoto nařízení. Obecně lze říci, že jeho cílem je ulehčit zatížení výrobků při vstupu do EU, aniž by byly obětovány zájmy kupujících, a tudíž je důležité zachovat alternativní kontrolní mechanismy zaměřené na dovoz těchto výrobků do EU.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Gratuluji panu Zahradilovi k jeho vynikající práci. Velmi omezená opatření obchodní politiky, která EU uplatňuje v textilním odvětví, lze spravovat bez uložení nadměrné zátěže, kterou představuje povinnost předkládat důkaz původu pro veškeré dovážené zboží. Mechanismy kontroly dovozu textilních výrobků se však musí zachovat. Aby bylo možné dále kontrolovat dovoz textilních výrobků, které stále podléhají zbývajícím množstevním omezením a jež pocházejí z Běloruska a Severní Koreje, přičemž tyto země dosud nejsou členy Světové obchodní organizace, spoléhá se EU na dovozní povolení. Pomáhá to zabránit problému narušení trhu, které by způsobil nárůst dovozu některých textilních výrobků na trh EU, pokud by nebyly přípustné kvóty dodržovány.

V případě kategorií výrobků, které nepodléhají množstevním omezením dovozu a byly propuštěny do volného oběhu v EU, se navíc uplatňuje systém následného statistického dohledu, jenž sleduje jejich dopad na trh EU. Chtěl bych také zdůraznit, že Evropský parlament přijal v roce 2010 v prvním čtení zprávu paní Muscardiniové o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí („made in“), které se týká i textilu a oblečení.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Ve prospěch. Komise v rámci zdokonalování tvorby právních předpisů navrhuje zrušit nařízení Rady z roku 1998, podle kterého musí dovozci v rámci celních postupů v EU předložit důkaz původu pro textilií a oděvní výrobky. Nařízení mělo cenu, pokud platila množstevní omezení na textilní a oděvní výrobky v rámci dohody WTO o mezinárodním obchodu s textilem. Tato dohoda byla ukončena v roce 2005. V roce 2008 skončila rovněž platnost dohody o textilu a oděvech mezi EU a Čínou a všech dalších mechanismů kontroly dovozu textilních a oděvních výrobků z Číny. Na dovoz textilu a oděvů z Běloruska a Severní Koreje, které nejsou členy WTO, se stále vztahují množstevní omezení. V rámci kontroly těchto dovozů zůstává v platnosti systém dovozních povolení, což však nezpůsobuje problémy z hlediska fungování trhu EU.

Tento systém je považován za dostatečný. Parlament jako celek je zastáncem nového systému označování „made in“, který se v současné době po uzavření prvního čtení v roce 2010 chová jako Šípková Růženka. Takový režim by měl poskytnout mnohem lepší možnosti kontroly – a také informování spotřebitelů – než staré nařízení o předkládání důkazu původu.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s jejím hlavní myšlenkou: zjednodušit a zharmonizovat právní předpisy EU týkající se dovozu textilních výrobků s cílem usnadnit obchod se třetími zeměmi. Domnívám se, že omezená opatření obchodní politiky EU uplatňovaná v textilním odvětví lze zcela spravovat bez uložení nadměrné zátěže spočívající v předkládání důkazu původu pro všechny dovážené výrobky. Krom toho na účinnou kontrolu dovozu v Unii již stačí dovozní povolení, systémy následného statistického sledování a požadavky týkající se jednotného správního dokladu. Pro úplnost se ale těším na dobu, kdy plně vstoupí v platnost zpráva paní Muscardiniové, která evropským spotřebitelům umožní, aby byli lépe informováni o původu výrobků ze třetích zemí, včetně textilu.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Právní předpis, který se v tomto případě ruší, se týká podmínek přijetí důkazu původu pro některé textilní výrobky pocházející ze třetích zemí, pro které stanovilo používání množstevních omezení zvláštní požadavky. Zpravodaj sdílí názor Komise, že opatření obchodní politiky EU uplatňovaná v textilním odvětví lze zcela spravovat bez uložení nadměrné zátěže spočívající v předkládání důkazu původu pro všechny dovážené výrobky. Pokud jde o nás, domníváme se, že je v zájmu spotřebitelů i podniků zajistit, aby každá zátěž pro dovozce zboží ze třetích zemí sloužila ke kontrole a omezení tohoto zboží.

Především máme obavy, že zrušíme nařízení, která jsou užitečná pro celní kontrolu, aniž by bylo dosaženo jakéhokoliv pokroku v otázce označování původu výrobků „made in“, která je v současné době zablokována v Komisi kvůli obstrukcím Rady. Chtěl bych také zdůraznit, že Rada u ad hoc nařízení o textilu vetovala označování původu a snaží se udělat to samé, pokud jde o povinné označování místa původu na obalech potravin.

Hlasovali jsme proti zprávě.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Tento návrh Komise zjednodušuje platné právní předpisy týkající se prokazování původu pro některé textilní výrobky.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) V roce 1998 si EU stanovila požadavek, aby dovozci předkládali důkaz původu pro výrobky spadající do oddílu XI kombinované nomenklatury, uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 3090/93, které byly vyrobeny ve třetích zemích. Je třeba poznamenat, že v roce 2005 byla zrušena množstevní omezení dovozu textilu a oděvů pocházejících z členských zemí Světové obchodní organizace (WTO), zatímco pravidla pro stejný typ výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky vypršela na konci roku 2008.

Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy, protože jsem přesvědčen, že se jedná o pozitivní krok při určování jasnějšího a jednoduššího legislativního prostředí pro evropské podniky vyvážející textilní a obuvnické výrobky, které pochází ze třetích zemí a pro něž i nadále platí množstevní omezení, protože nejsou členy WTO. Domnívám se rovněž, že k efektivnímu sledování dovozu tohoto typu výrobků účinně přispívají celní orgány, které provádějí efektivní kontrolu jejich dopadu na hospodářské klima v EU, a tedy i na hospodářství každého členského státu.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o důkazu původu pro některé textilní výrobky. Cílem přepracování právních předpisů v této oblasti je zjednodušit a sjednotit právní rámec, včetně administrativních formalit, a současně rovněž přinést vhodné nástroje ke zvládnutí trhu narušeného výrazným zvýšením dovozu ze třetích zemí. A konečně nové nařízení reaguje na výzvy Evropského parlamentu, aby byla zajištěna větší informovanost spotřebitelů.

Doporučení: Debora Serracchiani (A7-0186/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji ve prospěch účasti Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), neboť EMCDDA je otevřeno účasti jakékoli třetí země, a to zejména s ohledem na to, že Chorvatsko je tranzitní zemí, přes níž se nelegálně pašují drogy ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Jsem proto přesvědčen, že jeho bezprostřední účast je nezbytná.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Chorvatská republika požádala o účast na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), a tím ukázala, že sdílí zájem EU a jejích členských států na uskutečňování cílů a práce centra, jehož úkolem je sběr informací o drogách a drogové závislosti s cílem zpracovat a zveřejnit objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. Proto jsem zprávu naší kolegyně paní Serracchianiové o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na činnosti EMCDDA podpořila.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto dokumentu. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost hraje důležitou roli při shromažďování dat o drogách a drogové závislosti a v přípravě objektivních, spolehlivých a srovnatelných informacích na celoevropské úrovni. Informace má poskytnout základ pro analýzu poptávky po drogách, způsobů jejího omezení a trhu s drogami obecně. Chorvatská republika požádala v roce 2005 o účast na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Chorvatská republika je tranzitní zemí, přes níž se nelegálně pašují drogy ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Významné a velkoobjemové zabavování kokainu v Chorvatsku se většinou spojuje s námořní dopravou. Podpořil jsem tuto dohodu i účast Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, díky níž získá Evropa věcné a objektivní informace z Chorvatska o drogách, drogové závislosti a o jejich důsledcích, a Chorvatské republice umožní získat informace o osvědčených postupech, díky nimž bude moci lépe chápat podstatu problémů s drogami a bude se s nimi schopna lépe vypořádat.

  Regina Bastos (PPE), písemně. – (PT) Drogy jsou dnes jednou z hlavních pohrom naší společnosti. Jedná se o sociálně a kulturně složitý a dynamický problém, který se s použitím nových látek a s novými skupinami zákazníků neustále mění a získává nové podoby. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) bylo založeno v roce 1993 a jeho hlavním úkolem je shromažďovat údaje o drogách a drogové závislosti a připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. Tyto informace jsou zásadní, neboť poskytují základ pro analýzu poptávky po drogách a způsobů jejího snížení, jakož i jevů spojených s trhem s drogami obecně.

Chorvatsko je tranzitní zemí, přes níž se nelegálně pašují drogy ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Pro Evropu je proto velmi důležité, aby Chorvatsko poskytovalo informace o drogách a drogové závislosti a jejich důsledcích. Je také velmi důležité, aby Chorvatsko mohlo získávat informace o osvědčených postupech. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro toto doporučení.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podporuji návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, protože počet úmrtí ve srovnání s loňským rokem klesl u všech drog s výjimkou heroinu a celkově bylo v boji proti užívání drog dosaženo pokroku. Chorvatská republika bude moci získávat informace o osvědčených postupech, chápat podstatu svých problémů s drogami a lépe na ně reagovat.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy paní Serracchianiové o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, protože jsem přesvědčena, že by to mohlo být velmi přínosné pro obě strany. Na jedné straně by nám účast Chorvatska v monitorovacím centru mohla poskytnout rozhodující faktické informace pro podporu našeho úsilí v boji proti ilegálnímu obchodu s drogami, vzhledem k tomu, že Chorvatsko je jednou z hlavních tranzitních cest pro pašování drog do Evropské unie, a na straně druhé by Chorvatsko mohlo využít evropské osvědčené postupy pro řešení a potírání tohoto problému.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy, protože souhlasím s tím, že účast Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je zásadní pro boj proti nedovolenému užívání drog a obchodu s nimi, jak v samotném Chorvatsku, tak v celé EU. Chorvatsko slouží jakožto přímořský stát na vnějších hranicích EU v mezinárodním obchodu s drogami jako tranzitní země, a pro Evropskou unii je proto velmi důležité, aby institucím v této zemi poskytla veškerou nutnou pomoc v boji proti jevu, který konkrétním způsobem ohrožuje zdraví a sociální stabilitu. Chorvatsko se na základě dohody bude podílet na pracovním programu centra, bude plnit cíle stanovené v právních předpisech EU a bude v souladu s požadavky EU na ochranu údajů s EMCDDA sdílet informace.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Chorvatská republika slouží jako významná tranzitní trasa, přes níž se nelegální drogy pašují na cestě z producentských do spotřebitelských zemí. Důkazem toho je významné a velkoobjemové zabavování kokainu v Chorvatsku, většinou spojované s námořní dopravou. Podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) nebyl v Chorvatsku proveden žádný průzkum o užívání nelegálních drog. Nicméně poslední údaje o úmrtích souvisejících s drogami z roku 2008 uvádějí 87 případů. Neustále narůstá množství zabavených drog. Průběžně probíhá vzdělávání policistů a zajišťování potřebného vybavení. Je nicméně třeba výrazně zlepšit vyšetřování a trestní stíhání drogové kriminality.

Chorvatsko zůstává jednou z hlavních tranzitních tras, kudy se do EU přivážejí drogy. Účast Chorvatské republiky na činnosti EMCDDA představuje za těchto podmínek pozitivní vývoj pro celou Unii. Zapojení Chorvatska do pracovního programu centra zahrnuje připojení k Evropské informační síti o drogách a drogové závislosti a výměnu informací s EMCDDA.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Za prvé bych ráda pogratulovala Evropskému monitorovacímu centru pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) za práci, kterou odvedlo s cílem omezit množství drog a výskyt s nimi souvisejících jevů v Evropě. Souhlasím s účastí Chorvatska na činnosti EMCDDA, vzhledem k tomu, že se tato země stala kvůli své strategické poloze součástí tranzitní cesty, po které se pašují drogy, a domnívám se, že přijetí evropského programu povede ke zlepšení zdravotní péče a sociálního smíru na evropské i mezinárodní úrovni.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) hraje důležitou roli při shromažďování dat o drogách a drogové závislosti a přispívá ke shromažďování objektivních, spolehlivých a srovnatelných dat na celoevropské úrovni, které jsou základem pro analýzu poptávky po drogách, způsobů jejího snížení, ale i jevů spojených s trhem s drogami obecně. Této její činnosti se může zúčastnit jakákoliv třetí země, která sdílí zájmy Unie a jejích členských států, pokud jde o cíle a práci EMCDDA. Chorvatsko podalo žádost v roce 2005 a jednání byla úspěšně ukončena v roce 2009. Je důležité, aby tato dohoda byla schválena, neboť Chorvatsko je jednou z hlavních tranzitních cest, kterými jsou nelegální drogy pašované do EU, takže je zcela zásadní, aby se tato země podílela na práci EMCDDA co nejdříve, a to zejména s ohledem na to, že přistoupení Chorvatska do EU se předpokládá na konci roku 2012 nebo na začátku roku 2013. Chorvatsko se napojí na Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti (REITOX) a bude sdílet údaje s EMCDDA, přičemž bude v plné míře podléhat požadavkům na ochranu údajů dle práva Unie a vnitrostátních právních předpisů.

  Mário David (PPE), písemně. – (PT) Fenomén drogové závislosti a zejména drogového trhu představuje celosvětovou hrozbu a strašlivou překážku, se kterou se dá jen obtížně bojovat, jelikož se neustále pohybuje a mění. Povaha práce Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je v této oblasti velmi důležitá, neboť umožňuje různým členským státům, aby vytvořily mezinárodní znalostní a informační základnu. Informace jsou důležité pro analýzu a tvorbu strategie pro snížení a boj s drogovými trhy a drogovou závislostí. Chorvatsko v roce 2005 vyjádřilo přání v této klíčové otázce s EU spolupracovat a nyní je čas jeho přání realizovat prostřednictvím jeho začlenění do činnosti EMCDDA, které sídlí v Lisabonu. Návrh uvedený ve zprávě, podle něhož Chorvatsko splňuje závazky vůči EMCDDA a EU, je velmi pozitivní. Hlasuji ve prospěch této zprávy, neboť jsem přesvědčen, že toto spojení mezi Chorvatskem a EU přispěje nejen k účinnějšímu boji proti fenoménu drog a drogové závislosti, ale také k vytvoření větší solidarity mezi EU a Chorvatskem, které je kandidátskou zemí a brzy se stane – alespoň doufám – plnohodnotným členským státem.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Hlavním úkolem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je sběr dat o drogách a drogové závislosti s cílem připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. EMCDDA je otevřeno účasti jakékoli třetí země, která sdílí zájmy EU. Chorvatsko požádalo o účast v roce 2005. Nyní bude rovněž součástí Evropské informační sítě o drogách a drogové závislosti.

Podle mého názoru tato zpráva také ukazuje na potřebu lepší výměny informací mezi členskými státy a evropskými agenturami a především na nutnost přípravy Chorvatska na potenciální vstup klidnějším způsobem, než jak tomu bylo při „velkém“ rozšíření v letech 2004 a 2007, kdy do EU vstupovaly země střední a východní Evropy.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy o účasti Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), neboť jsem přesvědčena, že se jedná o pozitivní krok, neboť se očekává, že Chorvatsko v nejbližší době vstoupí do EU, ale hlavně proto, že spotřeba a obchod s nelegálními drogami jsou globální jevy se závažnými sociálně-ekonomickými a zdravotními následky.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) se zaměřuje na sběr dat o drogách a drogové závislosti za účelem analýzy vývoje užívání drog mezi obyvatelstvem a studia možností podpory politik a opatření zaměřených na snížení spotřeby. Vzhledem k tomu, že je EMCDDA otevřené účasti třetích zemí a že Chorvatsko žádá o účast od roku 2005, a vzhledem k tomu, že zemí prochází tranzitní trasa, přes níž se nelegální drogy pašují ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají, a byl zde ve velkém množství zachycen především kokain, jsem přesvědčen, že připojení Chorvatska k EMCDDA představuje důležitý krok. Hlasuji proto ve prospěch rozhodnutí o podpisu dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Toto doporučení, které vypracovala paní Serracchianiová na základě návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou, se týká zájmu ze strany Chorvatska zapojit se do činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Vzhledem k tomu, že Chorvatsko je jednou z hlavních tras, po níž se pašují drogy do EU a byly zde ve velkém množství zachyceny nedovolené halucinogenní látky – včetně konopí, heroinu, kokainu, extáze a amfetaminů, že chorvatská vláda přijala Národní program prevence drog mezi mládeží, že země usiluje o přistoupení k EU a že jeho přistoupení se očekává v roce 2013, podporuji uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou, aby mohla země navázat spolupráci s EMCDDA se sídlem v Lisabonu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Vývoj globální situace v oblasti výroby, obchodu a užívání nelegálních drog je znepokojující. Zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) z roku 2009 potvrdila negativní vývoj situace v souvislosti s drogami jako je kokain, heroin a nové syntetické drogy a v tomto ohledu upozornila na trvale vysokou úroveň spotřeby a spirálovitě zhoršující se trend. Na tento růst mají vliv nesčetné faktory, jež souvisejí i s prohlubováním krize kapitalismu a s jejími sociálními dopady v mnoha zemích. Tato zpráva navrhuje podporu pro dohodu mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o její účasti na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

Bez ohledu na proces přistoupení této země do EU, jeho vývoj a konečný výsledek se navrhuje, že se Chorvatsko bude podílet na činnosti EMCDDA, jelikož vyvíjí úsilí v oblasti vyšetřování a stíhání trestné činnosti související s drogami. Doporučuje se však, aby tyto snahy byly výrazně lepší, vzhledem k tomu, že Chorvatsko je stále jednou z hlavních tras pašování drog do EU. Je důležité, že by přistoupení Chorvatska k EMCDDA, které podporujeme, mohlo přispět k posílení boje proti obchodu s drogami.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přijetím této zprávy dává Parlament podporu dohodě mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o její účasti na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

I když se vstup Chorvatska do EU očekává ve druhé polovině roku 2012 nebo počátkem roku 2013, jak uvádí zpravodaj, mohla by se přijmout jeho účast na činnosti EMCDDA, vzhledem k tomu, že se tato země snaží vyšetřovat a stíhat trestnou činnost související s drogami. Toto úsilí je však třeba podstatně zvýšit, vzhledem k tomu, že Chorvatsko je stále jednou z hlavních tras pašování drog do EU.

Jsme si vědomi toho, že vývoj světové situace v oblasti výroby, obchodu a užívání nelegálních drog je znepokojující. Zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) z roku 2009 potvrdila negativní vývoj situace v souvislosti s drogami jako je kokain, heroin a nové syntetické drogy a upozornila na trvale vysokou úroveň spotřeby a spirálovitě zhoršující se trend.

Doufáme, že toto rozhodnutí přispěje k posílení boje proti obchodu s drogami.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Chorvatská republika je na tranzitní trase, po které se nelegálně pašují drogy ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Významné a velkoobjemové zabavování kokainu v Chorvatsku se většinou spojuje s námořní dopravou. Užívání nelegálních drog a jejich pašování jsou celosvětové jevy, které ohrožují zdraví a sociální stabilitu. A proto, zejména za účelem osvěty v dané problematice a prevence v užívání drog a jiných omamných látek, vítám účast Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Vzhledem k tomu, že Chorvatsko bude důležitým partnerem pro budoucí vztahy Evropské unie se zeměmi bývalé Jugoslávie a že se jedná o klíčovou tranzitní oblast pro pašování drog, vítáme účast této kandidátské země na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Je nezbytné, abychom se mohli setkávat s chorvatskými odborníky v této oblasti a spolupracovat s nimi v boji proti tomuto smutnému jevu, a z toho důvodu hlasuji ve prospěch návrhu.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Jako stínová zpravodajka k této otázce jsem rozhodně hlasovala ve prospěch tohoto usnesení a této dohody, která Chorvatsku umožní podílet se na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, jakož i Evropské informační sítě o drogách a drogové závislosti (REITOX). Proto plně podporuji účast Chorvatska, aby se mohlo aktivně zapojit do řešení tohoto problému, jehož rozsah a devastující účinky jsou v Evropě nebezpečně na vzestupu. Podle statistik centra již 75 milionů Evropanů vyzkoušelo konopí a 14 milionů Evropanů už alespoň jednou zkusilo kokain. Je třeba také poukázat na to, že Chorvatsko je stále jednou z hlavních tranzitních tras, kudy se drogy dostávají do Evropské unie. Tato dohoda tedy nejen že umožní získávat věcné a objektivní informace z Chorvatska o drogách a drogové závislosti a jejich důsledcích, ale také umožní Chorvatsku, aby prostřednictvím těchto výměn informací a osvědčených postupů pochopilo podstatu tohoto jevu a mohlo na něj lépe reagovat.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tuto zprávu, protože, jak víme, hlavním úkolem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost je sběr dat o drogách a drogové závislosti s cílem připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. Informace mají poskytnout základ pro analýzu poptávky po drogách a způsobů jejího snížení, ale i jevů spojených s trhem s drogami obecně. Je stanoveno, že Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je otevřeno účasti jakékoli třetí země, která sdílí zájmy Unie a jejích členských států, pokud jde o cíle a činnost centra. Chorvatská republika požádala v roce 2005 o účast na činnosti centra. Bude se podílet na pracovním programu centra, bude plnit povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, bude napojena na Evropskou informační síť pro drogy a drogovou závislost (REITOX) a bude sdílet údaje s EMCDDA, a to v souladu s požadavky EU na ochranu údajů a vnitrostátními zákony. Bude Evropské unii finančně přispívat na pokrytí nákladů své účasti a bude také zastoupena ve správní radě centra, bez hlasovacího práva do doby, než se stane členem Evropské unie. EMCDDA bude s Chorvatskou republikou zacházet jako s členským státem a přistupovat k ní rovnocenně co se týče napojení na Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti (REITOX) a personálních podmínek.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Drogová závislost je společenský problém, a to jak pro rozvinuté země, tak pro země málo rozvinuté. Chorvatsko se stejně jako jiné země musí potýkat s drogovou závislostí a má v této oblasti velmi přísné zákony. Preventivní práce se provádí hlavně ve školách, protože tato sociální skupina je k drogové závislosti nejvíce náchylná. Chorvatsko má jako kandidátská země na členství v EU povinnost přizpůsobit svůj právní systém systému, který je platný v zemích Evropské unie. Myslím, že účast Chorvatska na práci Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost je velmi důležitá, zejména proto, že Chorvatsko je tranzitní trasou. Nedovolené látky se přes Chorvatsko pašují ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Účast na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost pomůže tomu, aby se v Chorvatsku zavedla nesmírně důležitá protidrogová politika Evropské unie.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Svým dnešním hlasem jsem podpořil doporučení účasti Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Chorvatská republika se tak zapojí do činnosti pracovního programu Evropského centra pro drogy a drogové závislosti. Hlavním úkolem centra je shromažďovat údaje o drogách a drogové závislosti s cílem připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. Tato otázka je jednoznačně velmi důležitá, a to jak pro její významný vliv na ochranu zdraví, tak pro boj proti trestné činnosti spojené s trhem s drogami. Chorvatskem vede jedna z tranzitních námořních tras, kterou běžně používá organizovaný zločin pro pašování nelegálních drog ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Pro nás je tato skutečnost ještě více znepokojující, uvědomíme-li si, že Chorvatsko je další kandidátskou zemí, která se stane členským státem Evropské unie. Doufám proto, že se zapojení Chorvatska do pracovního programu ukáže jako maximálně přínosné.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Tento návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou o účasti Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je důležitý, protože Chorvatsko je jednou z hlavních vstupních bran pro drogy v Evropě.

Za účelem efektivního boje proti obchodu s drogami, který ohrožuje nejen Chorvatsko, ale i Evropskou unii, je důležité, aby se Chorvatsko také napojilo na Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti (REITOX) a aktivně a přímo se podílelo na výměně dat s EMCDDA. Tato výměna dat umožňuje vytvořit databázi pro analýzu poptávky po drogách a činností souvisejících s obchodováním s drogami, která je nezbytná pro publikování objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací na celoevropské úrovni.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám tuto dohodu a účast Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Užívání a obchodování s nelegálními drogami jsou celosvětovým jevem, který ohrožuje zdraví a sociální stabilitu. Statistiky ukazují, že přibližně jeden ze tří mladých Evropanů vyzkoušel nelegální drogu a každou hodinu zemře alespoň jeden z našich občanů na předávkování drogami. Na evropské úrovni je také důležité z Chorvatska mít k dispozici věcné a objektivní informace o drogách, drogové závislosti a jejich důsledcích a Chorvatská republika může zároveň získávat informace o osvědčených postupech, aby mohla pochopit podstatu svých problémů s drogami a lépe na ně mohla reagovat.

  Jiří Maštálka (GUE/NGL), písemně. – (CS) Oblast samotné drogové problematiky, o které nyní hovoříme, je současnou a zároveň i značně historickou problematikou. Nelegální drogový obchod přesahuje a vždy přesahoval hranice jedné země. Domnívám se, že nastavení kvalitní mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti nelegálnímu obchodování s drogami, a to nejen na evropské úrovni, ale zejména na celosvětové úrovni, by mohlo být jednou cestou ke zlepšení efektivity boje proti tomuto druhu obchodu.

Jako lékař také uvádím, že zneužívání drog může mít ty nejzávažnější a nezvratitelné následky pro lidské zdraví. Podporuji proto efektivní mezinárodní spolupráci v oblasti boje proti nelegálnímu obchodu s drogami či jejich prekurzory a zároveň připomínám nutnost prevence.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Užívání a obchodování s nelegálními drogami jsou celosvětové problémy, které ohrožují zdraví a sociální stabilitu. Chorvatská republika je tranzitní trasou, po které se nelegální drogy pašují ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. V uplynulých deseti letech se navíc postupně zvyšuje počet úmrtí souvisejících s drogami. I přes pokračující vzdělávání policistů a zajištění potřebných zařízení je nutné výrazně zlepšit výsledky vyšetřování a stíhání drogové kriminality. Chorvatsko stále leží na jedné z hlavních tranzitních tras, kudy se do Evropské unie dostávají drogy. Jsme samozřejmě pro, aby byl přijat národní program pro prevenci užívání drog mezi mladými lidmi, jehož cílem je aktualizace stávajících programů. Proto souhlasíme s účastí Chorvatské republiky na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Vzhledem k tomu, že je kandidátskou zemí, která brzy vstoupí do Evropské unie, je zvláště důležité, aby členským státům poskytovala vyčerpávající a objektivní informace o obchodování s drogami, drogové závislosti a o jejich ekonomických a sociálních důsledcích.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Hrozba drog v celé EU nadále vzbuzuje obavy. Čím více zemí se zapojí do boje, tím větší bude šance na úspěch. Proto je účast Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost vítána. Chorvatsko nicméně musí posílit boj proti obchodu s drogami na svém území, protože je i nadále jednou z hlavních tras pašování drog do EU.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Hlavním úkolem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), je sběr dat o drogách a drogové závislosti s cílem připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni.

Chorvatská republika se tedy zapojí do pracovního programu centra, bude napojena na Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti (REITOX) a bude sdílet údaje s EMCDDA. Chorvatská republika je tranzitní zemí pro drogy ze zemí, kde se produkují, a zůstává jednou z hlavních cest, kudy se drogy do EU dostávají.

V roce 2010 nicméně přijala program provádění akčního plánu boje proti zneužívání drog, stejně jako národní program prevence drog mezi mládeží. Kromě toho pokračuje vzdělávání policistů a zajišťování potřebného vybavení.

Díky účasti v EMCDDA a výměně informací bude Chorvatsko schopno porozumět problému a lépe na něj reagovat. Jeho účast je také povzbudivým znamením s ohledem na jeho blížící se vstup do Evropské unie.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Jak je známo, centrum v podstatě pracuje s tvůrci politik na úrovni Společenství a členských států, což přispívá k vytváření strategie pro boj s drogami a poskytování informací veřejnosti. V současné době je pozornost věnována především provádění akčního plánu EU na období 2009–2012, který je zaměřen na posílení evropské spolupráce v boji proti nepřijatelným důsledkům drogové závislosti. Chtěl bych, aby centrum pracovalo nejen na důsledcích, ale i na příčinách drogové závislosti, a tím vyřešilo problém v rané fázi. Hlasoval jsem ve prospěch.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Jsem přesvědčen, že musíme přijmout opatření, a to nejen v rámci Evropské unie, ale i za jejími hranicemi, s cílem snížit užívání drog a omezit poptávku po drogách,  a k tomu použít přísná preventivní opatření pro boj s jevy spojenými s drogovým trhem. V této souvislosti je velmi důležité získat přesné údaje a informace o drogách a drogové závislosti, protože jde o globální jevy, které představují hrozbu pro zdraví, bezpečnost a sociální blaho nás všech. Podporuji účast Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost. Chorvatsko si klade za cíl stát se plnoprávným členem Evropské unie. Je třeba poznamenat, že Chorvatskem prochází tranzitní trasa, přes kterou je velké množství drog pašováno do jiných zemí. Jsem rád, že Chorvatsko vyvíjí značné úsilí v boji proti obchodování, užívání a prodeji nelegálních drog. Chorvatsko nicméně zůstává jednou z hlavních tras pašování drog do EU. Je proto velmi důležité rychle získávat věcné a objektivní informace o drogách, drogové závislosti a o jejích důsledcích. Dále tím vznikne ideální rámec, skrze nějž Chorvatsko bude moci získávat informace o osvědčených postupech jiných členských států EU při řešení problémů souvisejících s drogami a drogovou závislostí.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Vítám účast Chorvatska na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Hlavním úkolem EMCDDA je shromažďovat údaje o drogách a drogové závislosti a připravovat a zveřejňovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace na celoevropské úrovni. Tyto informace slouží jako podklad pro analýzu poptávky po drogách a způsobů jejího snížení, ale i jevů spojených s trhem s drogami obecně. Chorvatsko slouží stejně jako některé další evropské země jako tranzitní trasa, po které se nelegální drogy pašují ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Významné a velkoobjemové zabavování kokainu v Chorvatsku se většinou spojuje s námořní dopravou. Přijetím této zprávy se Chorvatsko začne zapojovat do pracovního programu centra a bude sdílet data s EMCDDA, v souladu s požadavky Unie na ochranu údajů a vnitrostátními právními předpisy. Dohoda stanoví finanční příspěvky pro Unii na pokrytí nákladů na jeho účast.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) EMCDDA (Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost) bylo založeno v roce 1993  a jeho hlavním úkolem je shromažďovat data o drogách a drogové závislosti za účelem přípravy a zveřejňování objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací na celoevropské úrovni. Informace centra slouží jako základ pro analýzu poptávky po drogách, které se dostávají do EU, a všech jevů spojených s trhem s drogami, aby bylo možné vyřešit, jak nejlépe proti těmto problémům bojovat. Centrum je otevřeno účasti jakékoli třetí země, která sdílí zájmy Unie a jejích členských států, pokud jde o jeho cíle a práci. Chorvatsko požádalo o připojení k činnosti centra v roce 2005 a v roce 2006 Rada zmocnila Komisi k zahájení jednání s Chorvatskou republikou. Ta skončila v červenci 2009 kladným výsledkem, jenž se projevil parafováním dohody.

Dohoda byla následně v prosinci 2009 revidována v souvislosti s Lisabonskou smlouvou. Je třeba zdůraznit, že Chorvatsko je již součástí REITOX, Evropské informační sítě o drogách a drogové závislosti. Z výše uvedených důvodů a za účelem dalšího zlepšení spolupráce s nečlenskými zeměmi EU jsem hlasoval ve prospěch zprávy.

  Fiorello Provera (EFD), písemně. – (IT) Chorvatsko požádalo o vstup do Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost v roce 2005. Vzhledem k tomu, že tato země leží na jedné z hlavních tras pašování drog do Evropské unie, považuji za důležité získávat věcné a objektivní informace z Chorvatska týkající se těchto problémů. Považuji proto stanovisko zpravodaje za zcela přijatelné a podporuji toto doporučení.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Chorvatská republika požádala, aby se mohla podílet na činnosti Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), vytvořeného v roce 1993, jenž sídlí v Lisabonu. Země se mimořádně zajímá o boj proti pašování drog: kromě toho, že má problémy s domácí politikou, slouží jako vstupní cesta pro pašování těchto výrobků do EU. Chorvatsko v boji proti drogové závislosti a obchodu s drogami již přijalo opatření k řešení těchto problémů na národní úrovni, a to jak pokud jde o prevenci spotřeby, tak v rámci podpory vyšetřování trestné činnosti související s drogami. Je zde tedy oboustranný zájem na přistoupení Chorvatska k EMCDDA. Nicméně, vzhledem k tomu, že ještě není členským státem, je nutné definovat jeho postavení – jeho práva na účast i to, jaké by mělo mít úkoly – v souvislosti s EMCDDA.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – V roce 2006 jsme podpořili mandát EMCDDA. Pokud jde o konkrétní situaci v Chorvatsku, to slouží jako tranzitní trasa, po které se nelegální drogy pašují ze zemí, kde se produkují, do zemí, kde se spotřebovávají. Významné a velkoobjemové zabavování kokainu v Chorvatsku se většinou spojuje s námořní dopravou. V uplynulých deseti letech se v Chorvatsku postupně zvyšuje počet úmrtí. Většina (77,1 %) případů úmrtí je spojena s opiáty. V roce 2008 činil celkový počet hlášených trestných činů souvisejících s drogami 7 168. V roce 2009 se v Národním institutu drogové závislosti léčilo celkem 7 934 osob. Počet zadržení se ve srovnání s předchozím rokem snížil u všech drog kromě heroinu a obecně bylo v boji proti zneužívání drog dosaženo pokroku. Protidrogové právní předpisy Chorvatska jsou obecně podobné jako u členských států EU.

Zpravodaj nicméně uvádí, že od roku 2010 musí každá terapeutická komunita poskytovat Úřadu pro drogy údaje o léčených pacientech. Bylo by dobré získat více informací o rozsahu této povinnosti. Je to však otázka vnitrostátní právní úpravy, ne této dohody.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, protože ochranu zdraví evropských občanů a sociální stability považuji za prioritu, kterou je třeba mít na paměti v rámci boje proti nedovolenému užívání drog a obchodu s nimi. Chorvatsko se nachází na jedné z hlavních dopravních tras pro vstup drog do Evropské unie. Díky účasti Chorvatska na pracovním programu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost bude mít Evropská unie konkrétní informace o obchodu a užívání drog v Chorvatsku a Chorvatsko bude moci porozumět rozsahu svých problémů spojených s drogami a přijmout osvědčené postupy pro jejich řešení. Řádný právní základ pro jeho účast lze navíc nalézt v článku 21 nařízení (ES) č. 1920/2006 o založení Centra, jenž otevírá dveře centra třetím zemím, které sdílejí jeho cíle a zájmy.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která zapojuje Chorvatsko do boje proti drogám v EU.

  Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Cílem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost je shromažďovat údaje o drogové problematice (prodej, trh, použití) a šířit je v členských státech, aby mohly lépe analyzovat a na tento problém reagovat. Proto plně podporuji účast Chorvatska na činnosti centra tak, aby mohlo hrát aktivní roli v řešení tohoto problému, jehož rozsah a devastující účinky se v Evropě nebezpečně zvyšují.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Dohoda mezi Evropskou unií a Chorvatskou republikou představuje účinný prostředek pro EU a Chorvatsko, jak snížit obchod a zabránit obchodování a spotřebě drog na základě sdílení dat a zkušeností v souvislosti s drogami a jejich zneužíváním, a rovněž vzhledem k tomu, že každou hodinu zemře jeden občan EU na předávkování. V úvahu je třeba vzít skutečnost, že Chorvatsko přistoupí k Evropské unii v roce 2012 nebo 2013 a že v důsledku své zeměpisné polohy představuje pro drogové dealery vhodné překladiště.

Zpráva: Sophie Auconie (A7-0077/2011)

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu paní Auconiové. Vítám tento návrh, kterým se rozšiřuje oblast působnosti nařízení o přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti. Území členských států, které se připravují na zavedení jednotné měny, musí být zahrnuto do systému přepravy hotovosti. Je třeba, aby v rámci eurozóny bylo možno uzavřít smlouvu s tou společností provádějící přepravu hotovosti, která nabízí nejlepší cenu, a to i když sídlí v jiném členském státě. To umožní zajistit nejúčinnější způsob shromažďování a dodávání hotovosti a poskytování hotovostních služeb. V budoucnu bude euro vyžadovat stále větší počet subjektů přepravujících hotovost v období, které předchází přechodu na tuto měnu. Kromě toho mnohé členské státy eurozóny uzavřely nebo mohou chtít uzavřít dohody o výrobě bankovek a ražbě mincí v zahraničí.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podporuji zprávu o návrhu nařízení Rady týkající se rozšíření oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi jednotlivými členskými státy eurozóny, protože oceňuji myšlenku zahrnout do působnosti návrhu nařízení o přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny území členských států, které se připravují na zavedení eura, neboť v období předcházejícím přijetí měny euro obvykle narůstá potřeba přepravy eurohotovosti.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím s rozšířením oblasti působnosti návrhu nařízení o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi jednotlivými členskými státy eurozóny na území členských států, které se připravují na zavedení eura.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Cílem tohoto návrhu je rozšíření oblasti působnosti návrhu nařízení o přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi jednotlivými členskými státy (hlavní návrh) na území členských států, které se připravují na zavedení eura, neboť v období předcházejícím přijetí eura obvykle narůstá potřeba přepravy eurohotovosti. Toto rozšíření působnosti vítám (i když je třeba konstatovat, že právním základem je zde článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, což znamená, že Evropský parlament má pouze pravomoc vydávat souhlasné stanovisko).

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, neboť se domnívám, že oblast působnosti tohoto nařízení je třeba rozšířit na území všech členských států, které se připravují na zavedení eura. Toto rozhodnutí přispěje k harmoničtějšímu přechodu na euro a zároveň přiměřeně reaguje na zvýšenou potřebu přeshraniční přepravy eurohotovosti v období předcházejícím přijetí této měny.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Souhlasím se zpravodajkou v návaznosti na její původní zprávu o rozšíření působnosti nařízení týkající se profesionální přeshraniční přepravy eurohotovosti na území členských států, které se připravují na zavedení eura.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Cílem tohoto nařízení je zjednodušit regulační omezení tak, aby eurobankovky a euromince mohly snáze obíhat mezi členskými státy a aby v rámci eurozóny byla zároveň zajištěna vysoká úroveň profesionality a bezpečnosti. Je vhodné rozšířit rozsah působnosti tohoto nařízení, protože v období, které předchází zavedení měny euro v členských státech eurozóny, dochází ke zvýšené potřebě přepravy eurohotovosti.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jejímž cílem je rozšířit rozsah působnosti návrhu nařízení týkající se přeshraniční silniční přepravy

eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny (hlavní návrh) na území členských států, které se připravují na zavedení eura, protože v období předcházejícím přijetí této měny obvykle dochází ke zvýšené potřebě přepravy eurohotovosti.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Považuji za vhodné rozšířit rozsah působnosti nařízení týkající se přeshraniční silniční přepravy eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny a uplatnit jeho ustanovení na území členských států, které se připravují na zavedení euroměny. Je třeba konstatovat, že v zemích, které se chystají změnit měnu, se objevuje výrazná potřeba služeb zaměřených na přepravu eurohotovosti. V důsledku toho musíme zlepšit kvalitu přepravních služeb a vytvořit příznivé podmínky pro společnosti zajišťující přepravu eurohotovosti s cílem poskytovat služby rychle a účinně. Kromě toho vzhledem k charakteru přepravovaného zboží a jeho hodnotě je velmi důležité, aby se hotovost bezpečně dostala ke koncovému příjemci.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Eurobankovky a euromince jsou skutečně celoevropským platebním prostředkem, neboť eurozóna v současné době zahrnuje 16 členských států. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní předpisy jednotlivých zemí mohou být vzájemně neslučitelné, je pro profesionální společnosti zajišťující přepravu eurohotovosti obvykle velmi nesnadné přepravovat eurohotovost mezi jednotlivými členskými státy eurozóny, což znamená, že tato přeprava je v současnosti velmi omezená. V důsledku toho výrazně vzrostla poptávka po přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti.

Tento nový návrh nařízení usiluje o rozšíření rozsahu působnosti nařízení o přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny na území členských států, které se připravují na zavedení eura. Hlavní návrh spočívá v rozšíření rozsahu působnosti nařízení o přeshraniční přepravě mezi členskými státy eurozóny a zároveň zohledňuje zvýšenou potřebu přepravy eurohotovosti v období předcházejícím přijetí eura jako národní měny nových členských států. Z těchto důvodů a v zájmu jasné právní úpravy této problematiky jsem hlasoval ve prospěch dotyčného nařízení.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, protože se domnívám, že rozsah působnosti nařízení o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti by měl být rozšířen na území zemí, které se chystají zavést novou jednotnou měnu. V období předcházejícím zavedení jednotné měny na svém území mají tyto státy obvykle zvýšenou potřebu eurohotovosti, která jim umožní zapojit se rychle a v plném rozsahu do obchodu v rámci EU, a tím se na něm plně podílet.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, jejíž ustanovení umožňují přepravovat do zemí, které se připravují na přijetí eura, větší objem eurohotovosti, a uspokojit tak poptávku. Podpořila jsem tuto zprávu, protože zvyšuje bezpečnost a odbornou přípravu pracovníků, kteří eurohotovost přepravují.

  Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Hlasovala jsem ve prospěch návrhu nařízení Rady, který se týká rozšíření oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady o profesionální přeshraniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny. Hlasovala jsem pro něj, protože se domnívám, že rozšíření působnosti tohoto nařízení je nezbytné a vyřeší problémy v souvislosti s bezpečností pracovníků odpovědných za přepravu.

Zpráva: Silvia-Adriana Ţicău (A7-0084/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji ve prospěch dotyčné zprávy vzhledem k tomu, že družicové navigační systémy by měly zajišťovat interoperabilitu mezi různými systémy. Komise by zase měla zajistit odpovídající úroveň financování. Je třeba uvést také to, že z 15 opatření obsažených v akčním plánu Komise by devět mělo okamžité použití.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy naší kolegyně paní Ţicăuové o dopravních aplikacích globálních navigačních satelitních systémů. V podstatě jsem pro využití funkcí GNSS pro různé způsoby přepravy a řádné provádění výzkumu a financování v této oblasti.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Dne 14. června 2010 zveřejnila Komise svůj Akční plán globálních družicových navigačních systémů (GNSS), který zahrnoval 24 konkrétních doporučení, jaká opatření přijmout. Akční plán byl vypracován s ohledem na celkové nasazení globálních družicových navigačních systémů, a zejména s ohledem na rozvoj a použití EGNOS (Evropská služba pro geostacionární navigační pokrytí). Unie spustila projekt EGNOS (a Galileo) s cílem poskytovat signály výlučně pro civilní využití a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních měl možnost obstát v konkurenci na tomto neustále rostoucím strategickém trhu. Současný evropský 25% podíl nenaplnil očekávání. EGNOS bude nabízet více možností (EGNOS je desetkrát přesnější než GPS), až bude v roce 2013 uveden do provozu systém Galileo. Komise má nejlepší předpoklady k tomu, aby koordinovala provádění akčního plánu s cílem zamezit zdvojování činností na úrovni členských států a zajistit celkový pokrok v různých oblastech politiky Unie, kde se GNSS používá. Vzhledem k tomu, že EGNOS bude znamenat značný hospodářský přínos, pokud bude plně rozvinut a nasazen, Komise by měla pro tuto oblast stanovit jasné priority, včetně provozu EGNOS na celém území Unie, a zajistit odpovídající investice do souvisejícího výzkumu a technologického rozvoje.

  Adam Bielan (ECR), písemně. – (PL) Dynamický rozvoj družicových navigačních systémů v posledních letech je výsledkem technologického pokroku i potřeb trhu. Dnes se tyto systémy používají všude, v každém druhu dopravy. Vzhledem k pokračujícímu rozšiřování tohoto odvětví se předpokládá, že do roku 2025 dosáhne hodnota evropských systémů 30 miliard EUR. Projekty Evropské unie EGNOS a Galileo mohou přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ve všech oblastech tohoto odvětví služeb, protože jsou výrazně lepší a přesnější než systém GPS a zároveň jsou s ním slučitelné. Bohužel systém EGNOS dosud nepokrývá východní a jižní země Unie. V souvislosti s jeho dalším rozvojem se proto rozšíření jeho rozsahu jeví jako zásadní. Další dosud nevyjasněnou otázkou je způsob financování údržby systému Galileo. Náklady se odhadují přibližně na 800 milionů EUR ročně. Z výše uvedených důvodů jsem se hlasování o této zprávě zdržel.

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Podporuji zprávu o využití globálních družicových navigačních systémů v dopravě – krátkodobá a střednědobá politika EU, protože trh navigačních systémů je obrovský. Návrh pomůže zabránit zdvojování na úrovni členských států a zajistí celkový pokrok v rozmanitosti oblasti politiky EU v tomto odvětví. Celkově evropský navigační systém (10krát přesnější než GPS) významně zvýší bezpečnost a přispěje k dosažení environmentálních cílů v silniční dopravě a plynulejšímu silničnímu provozu vzhledem k možnosti vybírání mýtného.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Zaujala jsem obezřetný přístup a rozhodla jsem se, že pokud jde o zprávu paní Ţicăuové, zdržím se hlasování. I když Akční plán o globálních družicových navigačních systémech by mohl být považován za strategický s cílem poskytovat signály výlučně pro civilní účely a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních dokázal obstát v konkurenci se svým podílem na rostoucím trhu, je tu ještě mnoho zásadních nevyřešených otázek. Mezi ně patří možná rizika při ochraně údajů, a zejména nejistota v souvislosti s hrazením ročních nákladů na údržbu systému Galileo, které se odhadují zhruba na 800 milionů EUR. Nejasnosti v otázce finanční udržitelnosti projektu, který je pro evropské hospodářství tak důležitý, a rovněž však velmi náročný, vyžaduje opatrný, objektivní přístup.

  Philippe Boulland (PPE), písemně. – (FR) Cílem usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2011 je vyzvat Evropskou komisi, aby přijala cílené opatření na podporu rozvoje globálních družicových navigačních systémů. Evropské projekty GNSS (globální družicový navigační systém) a Galileo jsou přímými konkurenty amerického systému GPS. Od této chvíle budou tyto projekty usnadňovat každodenní život. Představují přidanou hodnotu, a to nejen pro evropský průmysl, ale také pro evropskou dopravu, a proto je plně podporuji. Budou mít mnoho řetězových účinků, např. na civilní letectví, řídicí systémy letového provozu budou bezpečnější, nebo na silniční provoz, kdy tento systém prostřednictvím družicového sledování tísňového volání a sledování silničního provozu usnadní výběr poplatků a zvýší bezpečnost. Vytvořením této evropské služby se všechny tyto oblasti zlepší. Hlasoval jsem pro toto usnesení s cílem vyvíjet tlak na evropské a vnitrostátní orgány a zabránit zpoždění, kvůli němuž Evropa každým dnem přichází o nekonečné možnosti.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS) načrtává kroky, které jsou nezbytné k tomu, aby GNSS překonal kritický bod zaručující úspěch projektu. Je důležité, aby plán neuvízl v přemíře iniciativ a neustrnul na pouhých konzultacích a byl do roku 2013 skutečně proveden. Systém EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí) musí pokrývat celou Evropskou unii a měl by být rozšířen na severní, východní a jihovýchodní Evropu. Aby byl plně efektivní pro dopravní účely, musí zahrnovat nejen celou Unii, ale i naše nejbližší sousedy. V oblasti civilního letectví by měl být podporován jeho vývoj a používání aplikace EGNOS pro přistávací manévry. Jedná se o strategickou podmínku pro skutečné vytvoření jednotného evropského nebe. Značný potenciál pro využití EGNOS a GNSS představuje také oblast bezpečnosti, životního prostředí a plynulejšího provozu v silniční dopravě, protože je lze využívat pro vybírání mýtného.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasuji pro politiku dopravních aplikací globálních družicových navigačních systémů, což přispěje, domnívám se, k lepšímu řízení dopravy a logistiky a také systémů sledování. Vzhledem k vysokému podílu tohoto odvětví na světovém trhu, který bude růst i v příštích letech, bych chtěla zdůraznit, jak je důležité vytvářet podmínky pro konkurenceschopnost evropského průmyslu.

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Podle současných odhadů se předpokládá, že globální družicové navigační systémy přinesou v následujících 20 letech evropskému hospodářství 55 až 63 miliard EUR. Tyto aplikace, které dnes většinou používají americký systém GPS, tvoří přibližně 6 % celkového HDP Evropské unie.

Vzhledem k tomu jsem hlasovala pro zprávu z vlastního podnětu paní Ticăuové vyzývající Komisi, aby zajistila odpovídající financování rozvoje aplikací využívajících evropské globální družicové navigační systémy EGNOS a Galileo. Je třeba především usnadnit přístup malých a středních podniků k těmto finančním prostředkům s cílem podpořit inovace založené na těchto evropských systémech.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť se domnívám, že uplatnění navrhovaného Akčního plánu pro globální družicový navigační systém (GNSS) přispěje k vytvoření dopravní sítě, která bude díky bezpečnějším, ekologičtějším a úspornějším způsobům dopravy účinnější.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Globální navigační systémy jsou v odvětví dopravy běžnou součástí života a ve světě, který stále více funguje jako součást sítě a kde rozhodující je obchod a rychlá komunikace, jejich význam poroste. Obchodní přednosti a hodnota těchto systémů jsou zjevné a Evropa má pochopitelně zájem, aby těchto řešení měla co nejvíce a aby fungovaly nezávisle na třetích stranách. Akční plán předložený Komisí představuje návrhy budoucího přístupu EU k těmto otázkám a umožňuje nastolit téma uceleným a jednotným způsobem. Způsob financování těchto systémů vyžaduje zvláštní přísnost, aby nedošlo k plýtvání, a nezbytná je také vynalézavost při získávání podpory a partnerů. Věřím, že Unie si přesto dokáže zajistit nezávislé globální navigační systémy a plně využije svých možností s cílem podpořit posilování hospodářství a zvýšit zaměstnanost a bezpečnost dopravy.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva vypracovaná paní Ţicăuovou se týká uplatnění družicových navigačních systémů v dopravě v rámci Unie a následovala po zveřejnění Akčního plánu Komise pro globální družicový navigační systém (GNSS) dne 14. června 2010. Od roku 2000, kdy se začal globální polohový systém (navigace GPS) využívat, zažívá celé odvětví obrovský rozmach. Předpokládá se, že jeho hodnota na světovém trhu odhadovaná v roce 2008 na 124 miliard EUR vzroste do roku 2025 na 230 miliard EUR. Evropská unie si nemohla dovolit v této družicové navigační technologii zůstat pozadu, a vyvinula proto svou Evropskou službu geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS), předchůdce systému Galileo, který by měl být uveden do provozu v roce 2013 a který bude desetkrát přesnější než GPS. Očekává se, že v blízké budoucnosti bude možno dosáhnout přesnosti až 45 centimetrů. Blahopřeji zpravodajce a vítám přijetí této zprávy, pro kterou jsem hlasoval, neboť Unii umožní zvýšit její podíl na trhu a povzbudí konkurenceschopnost Evropy na strategickém a rostoucím trhu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Globální družicové navigační systémy (GNSS) mají důležité a velmi užitečné uplatnění ve všech druzích dopravy. Mimo jiné zajišťují větší bezpečnost dopravy, větší šetrnost k životnímu prostředí a větší hospodárnost. GNSS mohou hrát zásadní úlohu také v podpoře a propagaci využívání tzv. inteligentních dopravních systémů. Některými z těchto aspektů se zpravodajka zabývá. Nicméně stejně jako v případě jiných technologií nelze praktické výsledky aplikací GNSS oddělovat od jejich hospodářského a sociálního rámce a od cílů a účelů, kterým slouží. To platí obecně, a v tomto odvětví zvlášť. Není proto divu, že zpráva navrhuje, aby tento systém pomohl vytvořit například i jednotné evropské nebe. Od tohoto návrhu se chceme distancovat. Souhlasíme s tím, aby GNSS podporoval vývoj, modernizaci a rozšíření veřejných služeb, a to zejména v oblasti dopravy. Je třeba provést komplexní analýzu GNSS ve všech nejrůznějších rozměrech jeho uplatnění. V tomto případě si klademe otázku, kde jsou hranice možného použití těchto programů v souvislosti s předpokládaným hospodářským soutěžením mezi Evropskou unií a Spojenými státy, a to s ohledem na funkčnost a účinnost těchto systémů.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Globální družicové navigační systémy (GNSS) mají důležité a velmi užitečné uplatnění ve všech druzích dopravy. Mimo jiné zajišťují větší bezpečnost dopravy, větší šetrnost k životnímu prostředí a větší hospodárnost. GNSS mohou hrát zásadní úlohu také v podpoře a propagaci využívání tzv. inteligentních dopravních systémů. Nicméně praktické výsledky aplikací GNSS, stejně jako v případě jiných technologií, nelze oddělovat od jejich hospodářského a sociálního rámce a od cílů a účelů, kterým slouží. Není proto divu, že zpráva navrhuje, aby tento systém pomohl vytvořit například i jednotné evropské nebe. Od tohoto návrhu se chceme distancovat.

Souhlasíme s tím, aby globální družicový navigační systém podporoval vývoj, modernizaci a rozšíření veřejných služeb, a to zejména v oblasti dopravy.

Je třeba provést komplexní analýzu tohoto systému ve všech nejrůznějších rozměrech jeho uplatnění. V tomto případě si klademe otázku, kde jsou hranice možného použití těchto programů v souvislosti s předpokládaným hospodářským soutěžením mezi Evropskou unií a Spojenými státy, a to s ohledem na funkčnost a účinnost těchto systémů

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) V červnu 2010 Komise zveřejnila Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS), který zahrnoval 24 konkrétních doporučení. Tento akční plán byl vypracován v době, kdy se zaváděly globální družicové navigační systémy, konkrétně systém EGNOS (Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací). Družicové navigační systémy by měly zajistit součinnost mezi různými systémy a měly by být použitelné rovněž v osobní a nákladní dopravě. Domnívám se, že Komise by měla podniknout kroky potřebné na koordinaci provádění akčního plánu a na zajištění pokroku v těch oblastech politiky EU, kterých se uplatnění GNSS týká.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) I když s některými aspekty návrhu paní Ţicăuové souhlasíme, v mnoha dalších nemáme jasno. K nim patří otázka, jakým způsobem budou financovány náklady na údržbu systému Galileo odhadované na 800 milionů EUR ročně, poté co systém bude uveden do provozu, dále možná rizika ochrany údajů v souvislosti s využitím aplikací a služeb globálního družicového navigačního systému a naléhavá potřeba dodatečných finančních prostředků na zajištění rychlého úspěchu operací spojených s Evropskou službou geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS) a systémem Galileo. Z těchto důvodů by tento návrh neměl být odmítnut, ale já ho nemohu plně podpořit.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Přijetí této zprávy je důležitým krokem vpřed, neboť vytváří předpoklady pro obecné zavedení globálních družicových navigačních systémů, konkrétně pro vývoj systému EGNOS, který měl připravit půdu pro uplatnění systému Galileo. Také jsem jí dala svůj hlas, protože umožní přijmout konkrétní opatření, která umožní rozvoj dopravy v Evropě, budou mít velký dopad na bezpečnost a otázky životního prostředí a zlepší podmínky pro plynulost silničního provozu.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, protože dne 14. června 2010 Komise zveřejnila svůj Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS), který zahrnoval 24 konkrétních doporučených opatření. Akční plán byl vypracován s ohledem na obecné zavedení globálních družicových navigačních systémů, a to konkrétně vývoj a použití systému EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí). EGNOS je předchůdcem systému Galileo. GNSS jsou důležité pro rozvoj inteligentních dopravních systémů (ITS), protože ITS umožňují účinnější, čistší a bezpečnější dopravní řešení, a řádné provádění řady služeb ITS vyžaduje plně funkční systémy GNSS. Systémy EGNOS a Galileo představují významný příspěvek k řízení silničního provozu a v tomto odvětví je třeba vést osvětovou kampaň zaměřenou na větší využití možností, které poskytují při výběru poplatků, elektronickém volání, elektronické rezervaci míst pro bezpečné parkování nákladních vozidel a sledování pohybu vozidel v reálném čase, což přispívá k bezpečnější silniční dopravě, která je šetrnější k životnímu prostředí.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu je důležitý, neboť GNSS (globální družicové navigační systémy) je možno použít pro všechny druhy dopravy (pozemní, námořní a leteckou), kde umožňuje účinnější fungování provozu, podporuje hospodářský růst a snižuje znečištění. GNSS je zároveň součástí klíčových inovačních záměrů v rámci strategie EU 2020. Je nutno zajistit vyšší roční částku finančních prostředků, než je vyčleněna v současné době, aby byl tento globální navigační systém uplatňován odpovídajícím a jednotným způsobem ve všech členských státech Unie.

Tento návrh usnesení navrhuje, mimo jiné, přidělení prostředků na výzkum a vývoj nových aplikací GNSS, které lze použít v oblastech, jako je změna klimatu, zemědělství, civilní obrana, systém varování před přírodními katastrofami atd. V neposlední řadě rozvoj systému GNSS na úrovni EU zajišťuje nezávislost Evropské unie na obdobných navigačních systémech mimo Unii.

  David Martin (S&D), písemně. – Vítám Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému GNSS (KOM(2010)308), jehož cílem je podpora rozvoje dalšího využití prostřednictvím certifikace, standardizace a koordinace s průmyslovým odvětvím a jinými zeměmi a také šířením informací, zvyšováním informovanosti, prováděním regulačních opatření a navýšením finančních prostředků.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Zveřejněním Akčního plánu pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS) a rozvojem a zavedením EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí) se Evropská unie snažila upozornit na civilní využití a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních dokázal obstát v konkurenci na tomto rychle rostoucím strategickém trhu. Souhlasíme se zacíleným akčním plánem vypracovaným Komisí, který zahrnuje 15 odvětvových opatření, z nichž devět má okamžité a důležité uplatnění v dopravě, zejména pokud jde o propagaci systému EGNOS v třetích zemích. Má-li být ovšem tento systém pro dopravní účely skutečně účinný v plném rozsahu, musí překročit hranice Evropy a zahrnovat i naše blízké sousedy. Prioritou by proto mělo být jeho rozšíření na severní, východní a jihovýchodní Evropu. V oblasti civilního letectví vyzýváme členské státy, aby se přednostně zaměřily na postupy a služby založené na systému EGNOS s cílem vytvořit jednotné evropské nebe. Je také zřejmé, že systémy EGNOS a GNSS obecně mohou významně přispět ke zvýšení bezpečnosti a k ochraně životního prostředí. K dosažení těchto cílů budeme potřebovat odpovídající investice do evropského výzkumu a vývoje.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Je načase, aby Komise koordinovanným prováděním akčního plánu zamezila zdvojování činnosti mezi členskými státy a zajistila celkový pokrok v mnoha různých oblastech použití na úrovni Unie pro aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS). Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS) by měla zahrnovat celou Evropskou unii a hlavním úkolem by mělo být její rozšíření do jižních, východních a jihovýchodních regionů Evropy. K tomu, aby byla tato Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí z hlediska dopravy skutečně plně účinná, musí pokrývat celou Evropu, a dokonce i území mimo ni, tedy naše nejbližší sousedy. V oblasti civilního letectví musí členské státy podporovat rozvoj a využívání přistávacích manévrů založených na EGNOS, které stejně jako služby na základě ENGOS musí být certifikovány, a to přednostně pro civilní leteckou dopravu. Jedná se o strategický požadavek vytvoření skutečně jednotného evropského nebe. Je také zřejmé, že systémy EGNOS a GNSS mohou významně přispět k silniční bezpečnosti a k dosažení cílů v oblasti životního prostředí a plynulejšímu provozu na pozemních komunikacích vzhledem ke své dostupnosti v systémech pro výběr silničního mýtného. Musíme najít způsoby jak tento systém financovat.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS) jsou ústřední a klíčovou složkou činnosti ve všech oblastech, které souvisejí s dopravou, a jejich účinné fungování zajišťuje bezpečnější, ekologičtější a úspornější dopravu.

Evropská unie nemůže být i nadále odkázána na systémy, které byly původně vyvinuty v jiných zemích pro jiné účely. Vzhledem k vysoké přidané hodnotě, kterou projekty GNSS a Galileo vytvářejí pro průmyslovou politiku Unie, je nutné zajistit jejich úspěch. Cílený akční plán představuje ten nejlepší způsob jak vnést nový impuls a významně přispět k dosažení cílů v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí a také k plynulejšímu provozu silniční dopravy.

Kromě toho družicové navigační systémy musí umožňovat interoperabilitu s různými systémy včetně těch tradičních. Rozšíření rozsahu EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí) by mělo být prvořadým úkolem. Tento systém je proto nutno rozšířit na celou Evropu, i na země evropsko-středomořského partnerství a také na Blízký východ a Afriku. A konečně, Komise by měla navrhnout opatření, která zajistí přiměřenou úroveň financování, aniž by se zkrátily ostatní finanční prostředky určené na dopravní politiku.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Družicové navigační systémy by měly zajišťovat interoperabilitu mezi různými systémy a měly by také umožňovat kombinované použití ve službách civilní i nákladní dopravy. Proto jsem hlasoval pro.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Hlasoval jsem ve prospěch tohoto usnesení týkající se politiky Evropské unie v krátkodobém a střednědobém horizontu v oblasti dopravních aplikací globálních družicových navigačních systémů, a to především proto, že v celé Unii je třeba věnovat velkou pozornost projektům GNSS a Galileo v odvětví dopravy. Zvláštní roli zde hraje Komise zavádějící regulační mechanismus, který by měl odstranit různé byrokratické a jiné překážky a umožnit hladké a účinné provádění těchto projektů. Dále je velmi důležité zajistit pro tyto projekty odpovídající a dostatečné finanční prostředky, a to na základě kritérií transparentnosti a proporcionality, přičemž se musí věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům. Musíme podporovat využívání systémů EGNOS a Galileo v civilním letectví, a přispět tak k vytvoření výzkumného programu jednotného evropského nebe ATM a zároveň usnadnit jeho provádění. Je velmi důležité, aby evropské programy družicových rádiových navigačních systémů byly přizpůsobeny multimodálním službám a používány na území celé Evropy, nejen v některých zemích, protože účinné provádění uvedených programů by zlepšilo účinnost nákladní dopravy a přispělo k řešení řady otázek v oblasti bezpečnosti dopravy a ochrany životního prostředí.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Ţicăuové, neboť se domnívám, že nové technologie, jako jsou družicové navigační systémy, které se stále více rozšiřují a jsou přínosem pro celou společnost, by měly být využity v odvětví dopravy. V globálním světě, ve kterém žijeme, musí Unie přizpůsobit své politiky potřebám různých odvětví a vytvořit globální družicový navigační systém dokonale slučitelný s dobře známým systémem GPS s cílem poskytovat okamžité informace s vyloučením jakéhokoli omylu. Vzhledem k prosperujícímu trhu a odhadovanému obratu více než 200 miliard EUR v příštích 10 letech potřebuje družicová navigace dostatečné finanční prostředky na podporu svého rozvoje v praxi.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Dne 14. června 2010 zveřejnila Komise svůj Akční plán pro aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS), který doporučoval přijetí 24 konkrétních opatření. Od chvíle, kdy bylo prostřednictvím amerických družic poprvé využito služeb globálního polohového systému GPS, zažívá celý systém obrovský rozmach. Jeho hodnota na světovém trhu se v roce 2008 odhadovala na 124 miliard EUR a předpokládá se, že do roku 2025 dosáhne 230 miliard EUR. Z toho 20 % představují inteligentní dopravní systémy (ITS) a 5 % bezpečnostní aplikace včetně dopravních bezpečnostních aplikací. Cílem tohoto projektu je poskytovat signály výlučně pro civilní využití a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních měl možnost obstát v konkurenci na tomto rostoucím strategickém trhu. Současný 25% podíl Evropy na trhu nesplňuje očekávání. Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí. EGNOS je slučitelný s GPS, bude však nabízet více možností, až bude v roce 2013 uveden do provozu systém Galileo. EGNOS je desetkrát přesnější než je v současnosti GPS. Tyto aspekty mají bezprostřední a významné důsledky pro dopravu včetně pokročilých asistenčních systémů pro řidiče, a proto hlasuji pro.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Odvětví globálních družicových navigačních systémů zaznamenalo od roku 2000, kdy byly tyto systémy poprvé použity ve Spojených státech, silný rozmach. Jejich hodnota na světovém trhu v roce 2025 se odhaduje na 230 miliard EUR, z nichž 20 % budou tvořit inteligentní dopravní systémy a 5 % bezpečnostní aplikace.

V červnu 2010 zveřejnila Komise Akční plán pro aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS), konkrétně evropského systému EGNOS. Tento akční plán zahrnuje také 24 konkrétních doporučení, jaká opatření přijmout. Pokud se má systém EGNOS dále rozvíjet, prvořadým úkolem musí být opatření navrhovaná v akčním plánu a je nutno uvolnit odpovídající investice a finanční prostředky na výzkum a vývoj. Vzhledem k nedostatečné výši finančních prostředků, které Evropa poskytuje malým a středním podnikům na účast v tomto výzkumném projektu spadajícím do sedmého a osmého rámcového programu, to komerční subjekty příliš nepřitahuje. Na podporu dalšího rozvoje systému EGNOS a v zájmu zajištění dostatečného financování systému z evropských fondů jsem hlasoval pro návrh.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – Akční plán Komise pro globální družicové navigační systémy ukazuje, že na trhu existuje obrovská poptávka, která do roku 2025 podle odhadů dosáhne hodnoty 230 miliard EUR. V této oblasti se však Evropě nedaří celosvětově konkurovat a náš aktuální tržní podíl 25 % nedosahuje očekávané výše. Musíme podniknout nezbytné kroky, aby se potenciál tohoto odvětví plně rozvinul. Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS) je desetkrát přesnější než GPS a předpokládá se, že v blízké budoucnosti bude dosaženo přesnosti až na 45 centimetrů. Tento systém má samozřejmě využití v letecké a námořní dopravě a je možné jej použít také pro oblast silniční dopravy. Musíme se však vyvarovat přílišných zásahů do soukromí evropských občanů, neboť tato technologie jasně souvisí s otázkami ochrany soukromí. Celkově ENGOS a GNSS vítám, protože mohou významně přispět k bezpečnosti a naplnění cílů v oblasti životního prostředí, a domnívám se, že bude nezbytné dostatečně investovat do příslušného výzkumu a vývoje. Ale mezery ve financování je nutno zaplnit, aby bylo možno využít výhod těchto projektů.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Po Akčním plánu pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS), který zveřejnila Komise dne 14. června 2010 s cílem zlepšit Evropskou službu geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS), je třeba zaměřit se na rozšíření navigačního systému, aby pokrýval celou Unii. Rozšíření tohoto systému může skutečně přinést obrovské výhody pro hospodářství a bezpečnost. K tomu je však zapotřebí velkých investic do inovací a rozvoje. Je to jediný způsob, za prvé, jak systém dosáhne plného rozsahu, a za druhé, jak dosáhne takové úrovně vyspělosti, která nakonec umožní finanční návratnost. Navíc se jedná o oblast, která zažívá mohutný rozvoj. Například se odhaduje, že v blízké budoucnosti bude možno určit zeměpisnou polohu s přesností na 45 centimetrů. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro zprávu.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. – (IT) Dnes jsme na plenárním zasedání Evropského parlamentu hlasovali o zprávě týkající se dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů. V roce 2010 zveřejnila Komise Akční plán pro aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS). Akční plán nastiňuje řešení potřebná k zajištění úspěchu družicové navigace. Obecným základem akčního plánu je všeobecné zavedení globálních družicových navigačních systémů, konkrétně vývoj a nasazení EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí).

EGNOS je předchůdce systému Galileo. Unie spustila projekt EGNOS (a Galileo) s cílem poskytovat signály výlučně pro civilní účely a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních dokázal obstát v konkurenci na tomto rostoucím trhu strategického významu. Domnívám se, že je nutné, jak poukazuje paní Ţicăuová, vyčlenit dodatečné finanční prostředky na program Galileo, a vytvořit tak v rámci unijního rozpočtu rezervní fond Galileo na úhradu veškerých dodatečných nákladů a zároveň dbát na to, aby to nebylo na úkor ostatních programů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Dne 14. června 2010 Komise zveřejnila Akční plán pro globální družicové navigační systémy (GNSS), které obsahovaly 24 konkrétních doporučení, jaká opatření přijmout. Základem Akčního plánu je obecné zavedení globálních družicových navigačních systémů, konkrétně vývoj a používání EGNOS (Evropská služba geostacionárního navigačního pokrytí), předchůdce systému Galileo. Od roku 2000, kdy začaly být využívány služby GPS prostřednictvím amerických družic, zažívá celé odvětví obrovský rozmach. Jeho hodnota na světovém trhu se v roce 2008 odhadovala na 124 miliard EUR a předpokládá se, že do roku 2025 dosáhne 230 miliard. Z toho 20 % tvoří inteligentní dopravní systémy (ITS) a 5 % bezpečnostní aplikace včetně dopravních bezpečnostních aplikací.

Unie spustila projekt EGNOS (a Galileo) s cílem poskytovat signály výlučně pro civilní účely a zajistit, aby evropský průmysl na všech úrovních dokázal obstát v konkurenci na tomto rostoucím strategickém trhu. Současný evropský 25% podíl nenaplnil očekávání. EGNOS je slučitelný s GPS, ale bude nabízet více možností, až bude v roce 2013 uveden do provozu systém Galileo. EGNOS je 10krát přesnější než GPS.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Stejně jako zpravodajka podporuji akční plán Komise pro rozvoj systémů EGNOS a Galileo, jehož základem je devět horizontálních opatření a který je možno jej okamžitě použít pro dopravní aplikace. Co největší rozšíření EGNOS na celém území Evropy a mimo ni u našich nejbližších sousedů bude mít velmi příznivý dopad na širší evropské hospodářství a také na dosažení cílů v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí a podpoří plynulejší silniční provoz. Pokud však máme těchto cílů dosáhnout, potřebujeme přiměřené finanční prostředky na výzkum a vývoj, které byly až dosud velmi skromné. Evropská unie je ve skutečnosti jedinou obchodní formací, která svůj program GNSS přímo nefinancuje.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Zpráva o dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů podporuje a zdůrazňuje úlohu a důležitost akčního plánu Komise v této oblasti na období 2010–2013 a jeho dopad na dopravu. Devět opatření obsažených v akčním plánu bezprostředně a významně souvisí s dopravou. Plán předpokládá použití a rozvoj družicových navigačních systémů ve všech druzích dopravy. Velkou roli bude samozřejmě hrát v silniční a letecké dopravě. Určitě je třeba upozornit na dvě z těchto opatření, a to podíl na vzniku jednotného evropského nebe a vytvoření aplikací pro inteligentní dopravní systémy.

Kromě toho využití družic umožní rozvíjet a používat velmi široké spektrum aplikací. Pevně doufám, že rozvoj systémů, aplikací a řešení uvedených ve zprávě a jejich uvádění do praxe probíhá podle plánu, a že již v příštích několika letech najdou různá řešení nějaké využití, které zjednoduší podnikání, usnadní život občanům a zvýší bezpečnost na moři, ve vzduchu a na silnicích.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – Vítám tuto zprávu, která se zabývá rozvojem a zavedením evropských systémů s cílem využít systém Galileo a jiné družicové systémy a jejich aplikace v oblasti dopravy.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Globální družicové navigační systémy (GNSS) v současné době ovlivňují všechny politiky Evropské unie a jejich vývoj a využití bude mít zrychlující účinek na provádění strategie Evropa 2020 a na vytvoření strategického a konkurenceschopného evropského odvětví. Dopravní aplikace tvoří 20 % objemu všech aplikací GNSS a 44 % jejich hodnoty. Toto odvětví představuje rostoucí světový trh, kde by se Evropa měla ujmout vedení a dosáhnout nezávislosti. Aplikace a služby GNSS v oblasti dopravy mají nejrůznější dopad na bezpečnost, účinnost a ekonomické a ekologické náklady u všech druhů dopravy. Také považuji za důležité, abychom si uvědomili, že v zájmu spravedlivého rozvoje by program Evropské služby geostacionárního navigačního pokrytí (EGNOS) měl zahrnovat všechny členské státy a umožnit interoperabilitu a kompatibilitu s třetími zeměmi, což umožní vznik konkurenčního a dynamického trhu. Na závěr bych chtěl zdůraznit myšlenku zpravodajky, že nový víceletý finanční rámec (MFF) by měl zajistit dostatečnou úroveň financování na výzkum a vývoj GNSS a rovněž na jeho provádění. Je třeba vytvořit mechanismy, které pomohou malým a středním podnikům (SME) získat snadnější přístup k financování a umožní vývoj a prodej aplikací GNSS.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy. Poté, co v červnu loňského roku podíl Evropy na rostoucím trhu družicových navigačních systémů nenaplnil očekávání, předložila Komise Akční plán pro aplikace globálních družicových navigačních systémů (GNSS). Komise rozumně zvolila cílený akční plán, jehož doporučení zahrnují vytvoření jednotného evropského nebe – priorita, kterou Unie již mnohokrát potvrdila –, ale nejen to, také v oblasti silniční dopravy GNSS významně přispěje k dosažení našich cílů v oblasti bezpečnosti a životního prostředí. Akční plán jako celek má zajistit, aby také evropský trh dokázal konkurovat v tomto odvětví, jehož hodnota na světovém trhu bude podle předpovědi dále růst až do výše 230 miliard EUR v roce 2025.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Jsem přesvědčen, že opatření na podporu využívání EGNOS a Galileo v civilním letectví jsou klíčová pro provádění výzkumného programu ATM jednotného evropského nebe. Bohužel, jak ve svém dokumentu zdůraznila zpravodajka, zavádění systému Galileo stále naráží na nové problémy. Souhlasím s výzvou Komisi, aby zajistila rychlou certifikaci EGNOS pro civilní letectví. Již mnohokrát jsem zdůraznil, že jsem nadšeným přívržencem koncepce jednotného evropského nebe a výzkumného programu v oblasti ATM pro jednotné evropské nebe.

Rychlé a úplné vytvoření evropského leteckého prostoru je velmi významným strategickým krokem směrem ke skutečné integraci Unie a k posílení společného trhu. Bez Galilea nebude SESAR a bez SESAR nebude jednotné evropské nebe 2. Nezapomínejme, že zvláště v této oblasti máme co do činění s propojeným systémem – slabost jednoho článku bude mít katastrofální dopad na ostatní.

Zpráva: Brian Simpson (A7-0079/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro danou zprávu, protože potřebujeme rámec pro posuzování jednotlivých dohod o letecké dopravě, i když Parlament musí podrobně sledovat jednání, místo aby zůstal stranou a rozhodoval pouze o přijetí či zamítnutí konečného znění.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, rozšířila podmínky, za nichž je k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Evropského parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o letecké dopravě. Proto souhlasím se zprávou svého kolegy Briana Simpsona týkající se zavedení souboru kritérií pro hodnocení obsahu těchto dohod. Mám rovněž za to, že je nutno podpořit vyvážený přístup na trh a k investičním příležitostem, stejně jako spravedlivou hospodářskou soutěž, zejména pokud jde o veřejné dotace a sociální a ekologické normy.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je u dohod týkajících se oblasti, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup, požadován souhlas Parlamentu. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která se pokouší stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě, a to z hlediska obsahu i postupů, které by Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch mohl přijmout, aby si po celou dobu jednání zajistil dostatečné informace a měl možnost vyjádřit své priority s dostatečným předstihem, než bude muset vyslovit souhlas nebo nesouhlas. Komplexní dohody o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo s významnými světovými partnery mohou přinášet značné výhody pro cestující, provozovatele nákladní dopravy a letecké společnosti, a to prostřednictvím přístupu na trhy i sbližováním právních předpisů na podporu spravedlivé hospodářské soutěže, včetně problematiky týkající se státních dotací a sociálních a ekologických norem. Souhlasím se zpravodajem, že Parlament musí sledovat proces od samého začátku a aktivně se zapojit do diskuse o projednávaných tématech, aby zjistil aktuální stav jednání o dohodách o letecké dopravě. Komise by také měla vědět, jaká kritéria bude Parlament při posuzování dohody a jejích náležitostí používat.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se rozšířily podmínky, za nichž je k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Evropského parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o letecké dopravě. Nové pravomoci Parlamentu dané Smlouvou s sebou přinášejí nové povinnosti s cílem zajistit, aby Parlament a jeho příslušný výbor získávaly řádné informace o přípravě dohod, u nichž bude následně požadováno vyslovení souhlasu Parlamentu. Vzhledem k této změně vítám odpovídající novou povinnost Parlamentu podrobněji sledovat průběh jednání. Při této příležitosti bych zde rád zdůraznil, že Parlament musí sledovat celý proces hned od začátku, nikoli až po ukončení jednání, aby dokázal co nejlépe posoudit, zda má po ukončení jednání vyslovit souhlas nebo nesouhlas.

Na závěr znovu vyzývám Komisi, aby průběžně poskytovala Parlamentu informace a pravidelně předkládala zprávy obsahující analýzu silných a slabých stránek platných dohod. Pevně věřím, že do budoucna by to Parlamentu umožnilo posuzovat dohody účinněji.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu o uzavírání mezinárodních dohod o letecké dopravě obsahuje řadu klíčových zásad prosazovaných Ligou severu. Patří sem nutnost zajistit práva na rovný přístup na trh pro letecké společnosti ze všech členských států a zabránit skrytým dumpingovým praktikám financovaným přímo prostřednictvím vnitrostátních politik v rozporu s pravidly Společenství pro státní pomoc. Návrh zároveň vyjadřuje obavu o bezpečnost občanů a uznává zásadní důležitost vytvoření referenčního rámce pro bezpečnost. Další zásada, kterou hájí Liga Severu a kterou návrh podporuje, se týká transparentnosti činností evropských orgánů ve vztahu k občanům Unie, jejichž zájmy jsou přímo zastoupeny v Evropském parlamentu. Za tím účelem návrh ve skutečnosti zdůrazňuje, že Komise musí plnit svou povinnost průběžně informovat Parlament o průběhu svých jednání se subjekty ze zemí mimo EU. Z výše uvedených důvodů jsem se rozhodla pro tento návrh hlasovat.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s tím, že komplexní dohody EU o letecké dopravě se sousedními zeměmi přinášejí cestujícím, provozovatelům nákladní dopravy a leteckým společnostem pouze výhody, a to v mnoha směrech, např. při zajišťování bezpečnostních a ekologických norem a podpoře příznivého podnikatelského prostředí. Cílem této zprávy je zjednodušit a zpřehlednit uzavírání dohod o letecké dopravě a přijímání rozhodnutí o těchto dohodách, přičemž Evropský parlament předem informuje Komisi, podle jakých kritérií bude jménem Evropské unie o uzavření konkrétní dohody rozhodovat. V této zprávě Parlament zároveň upozorňuje Komisi a Radu na dohody, které v případě uzavření mohou být pro Unii i její občany přínosem, ale které Unie z různých důvodů musí se zeměmi, jako je Rusko, Čína, Japonsko a Indie, teprve uzavřít.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, rozšířila podmínky, u nichž je k uzavírání mezinárodních dohod požadován souhlas Evropského parlamentu. To znamená, že vypracování zprávy z vlastního podnětu ze strany Výboru pro dopravu a cestovní ruch s cílem stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě je zcela přirozeným krokem. Komplexní dohody se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery mohou poskytovat značné výhody prostřednictvím lepší nabídky služeb pro cestující a provozovatele nákladní dopravy – a to v pestrosti služeb i v nákladech – a zároveň nabízejí leteckým společnostem nové možnosti a konkurenční výhodu.

Sbližování právních předpisů skutečně může značně přispět k podpoře spravedlivé hospodářské soutěže, zejména pokud jde o státní dotace a sociální a ekologické normy. Je politováníhodné, že Rada dosud neudělila Komisi mandát k zahájení jednání o uzavření dohody týkající se globální letecké dopravy s významnými obchodními partnery, jako je Čínská lidová republika a Indie, a to i přes návrh z roku 2005. Hospodářský růst tohoto regionu zvyšuje hodnotu zmíněných dohod.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem ve prospěch této zprávy z vlastního podnětu, protože rostoucí význam podílu letecké dopravy na evropském hospodářství s sebou přináší mnoho výhod, ale také několik nevýhod. Domnívám se, že orgán, k němuž patřím, tedy Parlament, by měl mít větší kontrolní pravomoci, aby přesně rozpoznal, jaké dohody si zaslouží, případně nezaslouží jeho souhlas. Náš odevzdaný hlas by byl výsledkem pečlivého zkoumání výsledku jednání, která musí podporovat dodržování mezinárodních právních předpisů v oblasti sociálních práv, plné uznávání certifikační praxe a postupů, výměnu údajů o bezpečnosti a společných kontrolách. Pouze tím, že přijmeme ambiciózní dohody, které respektují zásady vyznávané Evropskou unií, bychom mohli účinně přispět k uvedeným činnostem a zlepšení.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Domnívám se, že sblížení právních předpisů, které umožňují některé mezinárodní dohody o letecké dopravě, bude dosaženo vytvořením podmínek pro spravedlivou hospodářskou soutěž. Nejenže je to výhodné pro průmysl v zúčastněných zemích, ale také to umožňuje standardizaci a posílení sociálních a ekologických norem. Služby nabízené cestujícím a provozovatelům nákladní dopravy se podstatně zlepší, což by při použití jiných nástrojů, jako jsou např. dvoustranné dohody, nebylo tak zjevné.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Uzavírání komplexních dohod o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery je obzvlášť důležité z hlediska přístupu na trh a sbližování právních předpisů, neboť podporuje spravedlivou hospodářskou soutěž, stejnou úroveň sociálních a ekologických norem atd. Prospěch z toho mají všechny zúčastněné strany, tj. cestující, provozovatelé nákladní dopravy a letecké společnosti. Co se týče horizontálních dohod, důležité je také sladit stávající dvoustranné dohody s právními předpisy Unie, a zajistit tak větší právní jistotu, zvýšit transparentnost a poskytnout další výhody z hlediska zjednodušení, a rovněž zajistit stejná práva pro všechny letecké společnosti Unie. Se vstupem v platnost Lisabonské smlouvy začal Parlament hrát v této oblasti významnější úlohu a k uzavření těchto mezinárodních dohod je požadován jeho souhlas. Proto hlasuji ve prospěch této zprávy, která se pokouší vytyčit některé obecné zásady a předložit ucelený soubor norem. Rovněž zdůrazňuje, že je důležité průběžně informovat Parlament, aby mohl sledovat celý proces od začátku, neboť to mu umožňuje vyjádřit své zájmy a priority.

  Rachida Dati (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu ze dvou hlavních důvodů. Za prvé, zpráva doporučuje klást větší důraz na úlohu Evropského parlamentu v rámci nových pravomocí, které mu přiznává Lisabonská smlouva při uzavírání mezinárodních dohod s třetími zeměmi. V této souvislosti zpráva poukazuje na nutnost posílit dialog s Evropskou komisí v různých fázích jednání a při sledování platných dohod. Za druhé, zpráva zdůrazňuje, že je třeba uzavřít dohody o bezpečnosti letecké dopravy s třetími zeměmi, které mají významný letecký průmysl, což je klíčový požadavek s ohledem na legitimní potřebu zajistit stále větší bezpečnost letecké dopravy.

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Od vstupu v platnost Lisabonské smlouvy má Evropský parlament více pravomocí zasahovat do uzavírání mezinárodních dohod mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. Dnes přijatá zpráva Briana Simpsona tak umožní lépe definovat úlohu Evropského parlamentu při mezinárodních jednáních o letecké dopravě.

Jsem ráda, že Parlament zejména usiluje o to, aby dohody uzavřené na úrovni Evropské unie zahrnovaly vzájemné uznávání bezpečnostních letových norem a také záruky lepší ochrany práv cestujících.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu týkající se mezinárodních dohod o letecké dopravě na základě Lisabonské smlouvy, neboť zdůrazňuje důležitost poskytování okamžitých a úplných informací Parlamentu ve všech fázích procesu sjednávání dohod mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva přiznala Evropskému parlamentu nové pravomoci pro schvalování mezinárodních smluv. Z nich jsou zvlášť důležité mezinárodní dohody o letecké dopravě s ohledem na různé potřeby v oblasti bezpečnosti a koordinace. Posouzení dohody vyžaduje kritéria založená na přísné kontrole a sledování podmínek vyjednávání. Doufám, že Komise a Evropský parlament budou aktivně spolupracovat, aby se kvalita a přesnost dohody tohoto typu neustále zlepšovala.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva, kterou vypracoval pan Simpson, se zabývá mezinárodními dohodami o letecké dopravě v rámci Smlouvy o fungování Evropské unie (TFEU). Od vstupu TFEU v platnost dne 1. prosince 2009 posílil Evropský parlament své pravomoci a přijal odpovědnost za spolurozhodování v mnoha oblastech včetně leteckých služeb. Vzhledem k tomu Výbor pro dopravu a cestovní ruch předložil tuto zprávu, která se jeví jako velmi pozitivní a aktuální a stanoví některé obecné zásady, které plně schvaluji. Parlament tak může sledovat celý proces od samého začátku na základě informací, které mu poskytuje Komise, zejména prostřednictvím Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu, a důkladně posoudit dohody, o kterých má hlasovat, ať jde o dohody horizontální, komplexní a bezpečnostní.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Podle Lisabonské smlouvy jsou mezinárodní dohody o letecké dopravě nadnárodními dohodami, které se mají překrývat se stávajícími dvoustrannými dohodami uzavřenými na úrovni členských států. Znovu zdůrazňujeme, že jsme proti této zásadě postpuných dohod, k nimž Parlament předložil svá stanoviska spolu s kritikou komplexní povahy těchto dohod, jejichž cílem je bez výjimky liberalizace a privatizace tohoto odvětví. Zpravodaj – který patří, a to je důležité, ke skupině Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu – uvádí, že dohody o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery mohou přinést značné výhody cestujícím, provozovatelům nákladní dopravy a leteckým společnostem.

Avšak realita v tomto a v jiných odvětvích, kde liberalizace pokročila, jako v případě železniční dopravy, tyto sliby o výhodách popírá. Pokud procesy sdružování do monopolů v odvětví letecké dopravy – které po liberalizaci a volné hospodářské soutěži nevyhnutelně následuje – mají opravdu nějakého vítěze, nejsou to ani cestující, ani zaměstnanci, ani mnoho tzv. vlajkových leteckých společností, ale spíše hlavní evropské společnosti v tomto odvětví. Z těchto důvodů jsme hlasovali proti.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká mezinárodních dohod o letecké dopravě v rámci Lisabonské smlouvy. Jedná se o nadnárodní dohody, které mají být sladěny se stávajícími dvoustrannými dohodami prováděnými na úrovni členských států a překrývat je.

Zpravodaj uvádí, že „dohody o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo s významnými světovými partnery mohou přinášet značné výhody cestujícím, provozovatelům nákladní dopravy a leteckým společnostem, a to prostřednictvím […] přístupu na trhy“.

Pravdou však je, že zavedení těchto dohod do praxe na úrovni EU nám již ukázalo, že tyto slibované výhody znějí zaměstnancům i cestujícím falešně.

Většina z těchto dohod automaticky předpokládá otevření trhu a liberalizaci tohoto odvětví, což je motivované volnou hospodářskou soutěží nebo snahou vyhnout se jejímu narušování, dále výhodami, které z toho získávají nejsilnější společnosti, a falešnými ekologickými řešeními na snížení uhlíkových emisí a zahrnutím letecké dopravy do systému obchodování s emisními povolenkami.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Poté, co 1. prosince 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, se rozšířily podmínky, u nichž je k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Parlamentu. V současné době do této kategorie spadají dohody o letecké dopravě. Dříve se o takových dohodách s Parlamentem pouze vedly konzultace. Nové pravomoci Parlamentu přiznané Lisabonskou smlouvou však přinášejí i nové povinnosti.

Zastávám názor, že Parlament musí být schopen sledovat průběh jednání, dříve než bude rozhodovat o možnosti přijmout nebo odmítnout konečné znění jednotlivých mezinárodních dohod. Navíc příslušná kritéria pro letecké dohody s třetími zeměmi by měla zahrnovat možnost vyváženého přístup na trhy a k investičním příležitostem, stejně jako spravedlivou hospodářskou soutěž v oblasti státních dotací a ekologických a sociálních norem.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. – (IT) Nové pravomoci přiznané Lisabonskou smlouvou znamenají, že i my se můžeme vyjadřovat k problematice leteckého prostoru v dohodách o letecké dopravě. Tato zpráva klade důraz na spravedlivou hospodářskou soutěž a následně na nutnost dohledu nad státními prostředky, přičemž bere v potaz environmentální problémy a zajišťuje vysokou úroveň práv cestujících. Souhlasíme se všemi těmito opatřeními, a proto zprávě dávám svůj hlas.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Souhlasil jsem s tímto dokumentem, protože Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, rozšířila podmínky, u nichž byl k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o letecké dopravě, protože se týkají oblasti, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Výbor pro dopravu a cestovní ruch se s ohledem na tuto změnu rozhodl vypracovat zprávu z vlastního podnětu s cílem stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě, a to z hlediska obsahu i postupů, které by výbor mohl přijmout, aby si po celou dobu jednání zajistil dostatečné informace a měl možnost s dostatečným předstihem vyjádřit své priority, než bude muset vyslovit souhlas nebo nesouhlas.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) V průběhu dnešního zasedání jsem hlasoval pro zprávu pana Simpsona o mezinárodních dohodách o letecké dopravě na základě Lisabonské smlouvy. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 získal Parlament právo udělovat svůj souhlas dohodám týkajícím se oblastí, na něž se vztahuje řádný legislativní postup. Jedná se o významný krok vpřed, a to zejména s ohledem na tzv. demokratický deficit Unie, vezmeme-li v úvahu, že dříve byly tyto dohody konzultovány s Parlamentem, orgánem demokraticky zvoleným evropskými občany, až poté, co byly uzavřeny. Očekáváme proto, že Komise zareaguje na naši výzvu, aby zachovala tok informací, a poskytne příslušnému výboru úplné informace o záměru navrhnout jednání s cílem uzavřít a upravit mezinárodní dohody o letecké dopravě, aby tak Parlament jako celek mohl vyjádřit své stanovisko na základě znalosti všech faktů.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Lisabonská smlouva zavádí nové parlamentní pravomoci, a Evropský parlament tak získává větší rozhodovací pravomoci spolu s povinností zajistit řádný chod věcí, poskytovat informace a zaručit bezpečnost občanů. Sbližování právních předpisů mezi příslušnými výbory Evropského parlamentu, vzájemné uznávání bezpečnostních norem a zajištění nejvyšší možné úrovně mezinárodních dohod o letecké dopravě přináší logistické i ekonomické výhody pro cestující a provozovatele nákladní dopravy a také pro letecké společnosti.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu, podle níž mohou komplexní dohody o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery přinést značné výhody cestujícím, provozovatelům nákladní dopravy a leteckým společnostem, a to prostřednictvím přístupu na trhy i sbližováním právních předpisů na podporu spravedlivé hospodářské soutěže, i pokud jde o státní dotace a sociální a ekologické normy, za předpokladu, že jsou dodrženy určité standardy a podmínky.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Podle Lisabonské smlouvy vyžadují dohody o letecké dopravě souhlas Evropského parlamentu, neboť se týkají oblasti, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Souhlasíme s myšlenkou Výboru pro dopravu a cestovní ruch, aby byly nastaveny některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě po obsahové stránce. Kromě toho by výbor měl být řádně informován v průběhu celého jednání, aby měl možnost s dostatečným předstihem vyjádřit své priority, dříve než začne rozhodovat o vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Parlament proto musí sledovat celý proces od samého začátku. Komplexní dohody se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery mohou prostřednictvím nabídky lepších služeb přinášet evropským cestujícím a provozovatelům nákladní dopravy značné výhody – a to z hlediska pestrosti služeb i nákladů – a leteckým společnostem zároveň poskytují nové možnosti vytvářet zisk. Sbližování právních předpisů může značně přispět k podpoře spravedlivé hospodářské soutěže. Závěrem konstatujeme, že je důležité zahájit jednání s významnými obchodními partnery v Asii, včetně Čínské lidové republiky a Indie, neboť hospodářský růst v celém tomto regionu význam těchto dohod z hlediska rozvoje světového obchodu ještě zvyšuje.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Přijetím Lisabonské smlouvy se zvýšil počet případů, kdy k uzavření mezinárodní dohody je zapotřebí souhlasu Evropského parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o leteckých službách, neboť pokrývají oblast, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Výbor pro dopravu a cestovní ruch se proto rozhodl předložit zprávu z vlastního podnětu s cílem stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě z hlediska obsahu a postupů, které by výbor mohl přijmout, aby si zajistil řádné poskytování informací po celou dobu jednání, a měl možnost v dostatečném předstihu vyjádřit své priority, než přijme konečné rozhodnutí. Nové pravomoci Evropského parlamentu stanovené v Lisabonské smlouvě s sebou přinášejí novou povinnost zajistit řádné poskytování informací Parlamentu a jeho příslušnému výboru o přípravě dohod, o jejichž schválení bude Parlament později požádán. Tato povinnost znamená podrobněji sledovat průběh jednání. Tyto předpoklady je proto nutno vzít v úvahu při sjednávání mezinárodních dohod v budoucnu.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Zpráva zahrnuje rámec pro posuzování jednotlivých dohod o letecké dopravě s přihlédnutím ke změnám v rámci Lisabonské smlouvy, který bude použit pro všechna budoucí vyjednávání, závěry a jejich schvalování Parlamentem (udělením souhlasu). Příslušná kritéria pro dohody o letecké dopravě s třetími zeměmi zahrnují vyvážený přístup na trhy a k investičním příležitostem, a rovněž spravedlivou hospodářskou soutěž, pokud jde o státní dotace a ekologické a sociální normy. Hlasoval jsem pro.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Komplexní dohody o letecké dopravě se sousedními zeměmi nebo významnými světovými partnery mohou přinášet výhody nejen provozovatelům nákladní dopravy a leteckým dopravcům, ale i cestujícím. Tyto dohody především zaručují stejná práva pro všechny letecké dopravce Evropské unie. Kromě toho bude v letecké dopravě uplatňována vysoká úroveň bezpečnosti a zabezpečení letecké dopravy, což je životně důležité pro cestující, posádku a obecně pro celé letecké odvětví. Vzhledem k výhodám uvedených dohod se domnívám, že je třeba stanovit obecné zásady, které mají být použity při posuzování dohod o letecké dopravě. Důležité je, aby všechny dohody zmírnily nebo zrušily omezení přístupu na trhy a k investičním příležitostem, zachovaly a posílily sociální a ekologické normy, zaručily řádnou ochranu údajů a soukromí, zahrnovaly vzájemné uznávání bezpečnostních norem a zajistily vysokou úroveň práv cestujících. Je třeba upozornit na to, že Komise musí podniknout okamžité kroky k řešení otázky přeletů nad Sibiří a zahájit jednání o mezinárodních dohodách o letecké dopravě s Japonskem a Ruskem.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, zvýšila počet případů, kdy je k uzavření mezinárodních dohod potřebný souhlas Evropského parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o leteckých službách, neboť zasahují oblast, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Dříve se tyto dohody s Parlamentem pouze konzultovaly. Vzhledem k této změně se Výbor pro dopravu a cestovní ruch rozhodl vypracovat zprávu z vlastního podnětu s cílem stanovit některé obecné zásady, podle nichž by Parlament měl dohody o leteckých službách posuzovat. Než s konečnou platností vysloví souhlas nebo nesouhlas. Nové pravomoci Parlamentu přiznané Lisabonskou smlouvou s sebou přinášejí nové povinnosti s cílem zajistit, aby Parlament a jeho příslušný výbor měly řádné informace o přípravě dohod, u nichž bude od Parlamentu následně požadováno vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tato povinnost znamená podrobněji sledovat průběh jednání. Možnosti uvedené v této zprávě, pro kterou jsem hlasovala, lze chápat jako sestavování seznamu složek, který je možno přijmout podle konkrétních podmínek jednotlivých dohod.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost posílil Parlament svoji úlohu při uzavírání mezinárodních dohod o letecké dopravě. Výbor pro dopravu a cestovní ruch se rozhodl, že vypracuje zprávu z vlastního podnětu s cílem stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě, a to z hlediska obsahu i postupů, které by výbor mohl přijmout, aby si v průběhu celého jednání zajistil dostatečné informace, a měl možnost s dostatečným předstihem vyjádřit své priority, než začne rozhodovat o vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu.

Tyto dohody můžeme rozdělit do tří kategorií, a to horizontální dohody přizpůsobené stávajícím dvoustranným dohodám, komplexní dohody, jejichž cílem je dosažení spravedlivé hospodářské soutěže, a nakonec bezpečnostní dohody, které mají zajistit vysokou úroveň bezpečnosti civilní letecké dopravy. Zpráva dále doporučuje řadu kritérií pro hodnocení obsahu dohod, včetně vyváženého přístupu na trhy a k investičním příležitostem a spravedlivé hospodářské soutěže, pokud jde o státní dotace a podporu v oblasti sociální a v oblasti životního prostředí. Hlasoval jsem pro, aby byl zachován stálý tok informací a byly lépe analyzovány slabé a silné stránky těchto dohod.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva posílila rozsah pravomocí Evropského parlamentu ve vztahu k uzavírání mezinárodních dohod, je nutné v průběhu nového vymezování jeho statutu nabídnout nové formy právního rámce pro jeho činnost. Tato zpráva se objevuje v tomto kontextu. Jelikož Parlament získal pravomoci rovněž u dohod o letecké dopravě, je důležité, aby měl zajištěn přístup k informacím v průběhu celého procesu vyjednávání. Opravdu se nemůže jednoduše zapojit až na konci procesu, tím by se jeho úloha omezila na pouhý souhlas či nesouhlas s konečným řešením bez toho, aby měl k dispozici řadu důležitých ukazatelů a mohl přijmout uvážené rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Parlament musí být zapojen do celého procesu, je třeba věnovat pozornost, i když pouze v obecné rovině, také tomu, jaké jsou podmínky pro poskytování informací nebo v kterém okamžiku by měly být k dispozici.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasoval jsem pro. Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, rozšířila podmínky, u nichž byl k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Evropského parlamentu. V současnosti do této kategorie spadají dohody o letecké dopravě, protože pokrývají oblast, na kterou se vztahuje řádný legislativní postup. Dříve se tyto dohody s Parlamentem pouze konzultovaly. Vzhledem k této změně se Výbor pro dopravu a cestovní ruch rozhodl vypracovat zprávu z vlastního podnětu s cílem stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě, a to z hlediska obsahu i postupů, které by výbor mohl přijmout, aby si po celou dobu jednání zajistil dostatečné informace a měl možnost s dostatečným předstihem vyjádřit své priority, než se bude rozhodovat o vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Zpráva uvádí některé obecné zásady pro dobrou komunikaci mezi Evropským parlamentem a Komisí při přijímání mezinárodních dohod o letecké dopravě a pro vypracování společných metod pro posuzování těchto dohod. Na základě Lisabonské smlouvy získal Evropský parlament další pravomoci a příslušné povinnosti a nyní musí podrobněji sledovat sjednávání a uzavírání dohod o letecké dopravě. Vzhledem k významu těchto dohod, zejména pokud jde o zajištění lepších služeb pro cestující a nových příležitostí pro provozovatele, je dobré, aby Parlament sdělil Komisi své obavy a svá kritéria hodnocení hned na začátku, neměl by čekat, až budou jednání ukončena.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Lisabonská smlouva poskytla Evropskému parlamentu větší práva a jedním z nich je to, že k uzavření mezinárodních dohod je třeba souhlas Parlamentu. Výbor pro dopravu a cestovní ruch musí poměrně často posuzovat a zpracovávat různé dohody o letecké dopravě. Domnívám se, že tato zpráva práci Výboru pro dopravu a cestovní ruch výrazně zjednoduší, protože vyzdvihuje obecné zásady posuzování dohod o letecké dopravě, a to z hlediska obsahu i opatření.

Kromě toho tato zpráva pomůže zpřehlednit různé dohody o letecké dopravě a zpracovat je co nejjednodušším způsobem. Upozorňuje, na jaká kritéria bychom se měli zaměřit a které aspekty bychom měli sledovat. Navíc tato zpráva pomůže řešit, jak s těmito dohodami o letecké dopravě postupovat dál kupředu a jaké etapy budou potřeba vzhledem k tomu, že se těmito dohodami zabývají různé orgány. Považuji tuto zprávu za potřebnou, a proto jsem její přijetí podpořila.

  Brian Simpson (S&D), písemně. – Tato zpráva poskytuje rámec, který bude ustanoven, aby Evropský parlament mohl převzít své závazky podle Lisabonské smlouvy, co se týče dohod o letecké dopravě. Výbor pro dopravu a cestovní ruch velmi chtěl, aby při jednání o jednotlivých dohodách s jednotlivými svrchovanými zeměmi používal Parlament pro zpravodaje, s nimiž spolupracuje, stejné postupy a pokyny s cílem poskytnout nám jednotný přístup a umožnit nám posoudit důležité aspekty včetně příslušných bezpečnostních a sociálních podmínek. Budu hlasovat pro a doufám, že Parlament podpoří moji zprávu, aby navrhovaný rámec mohl začít fungovat.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byly ustanoveny nové oblasti, kde pro uzavírání mezinárodních dohod je nutný souhlas Evropského parlamentu. Do této kategorie spadají i dohody o letecké dopravě, protože jsou součástí řádného legislativního postupu. Je třeba, aby Evropský parlament byl pravidelně informován, aby mohl zajistit koordinované hodnocení celého průběhu vyjednávání a zároveň vyjádřit svá stanoviska a priority.

Tato zpráva obsahuje pokyny, jakým způsobem provádět analýzu dohod o letecké dopravě z hlediska obsahu a přijímaných postupů. Zpráva uvádí tři kategorie dohod, které mají rozdílné cíle, jedná se o horizontální dohody, komplexní dohody a bezpečnostní dohody.

Hlasuji ve prospěch této dohody, neboť považuji za nutné, aby postoj přijatý Evropskou komisí a zdůrazněný v této zprávě odrážel skutečnost, že Parlament by měl pravidelně sledovat celý průběh prostřednictvím sdílených informací a Komise by měla přinejmenším každé tři roky předložit zprávu obsahující analýzu silných a slabých stránek platných dohod. Tyto dohody by měly být přijaty prostřednictvím užitečné interinstitucionální dohody, která umožňuje evropským orgánům aktivně se na těchto dohodách podílet.

  Niki Tzavela (EFD), písemně. – (EL) Hlasovala jsem ve prospěch zprávy pana Simpsona týkající se mezinárodních dohod o letecké dopravě na základě Lisabonské smlouvy s přihlédnutím k tomu, že Evropský parlament nese nyní větší díl odpovědnost při sjednávání mezinárodních dohod. Kromě toho dohody o letecké dopravě s třetími zeměmi napomáhají rozvoji mezinárodní letecké dopravy a zajištění právní jistoty.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Na základě nových pravomocí Evropského parlamentu poskytnutých Lisabonskou smlouvou budou této sněmovně v budoucnu častěji předkládány k posouzení a schválení mezinárodní dohody o letecké dopravě. Zpravodaj proto navrhuje vytvořit některé obecné zásady, které toto posuzování usnadní a zároveň zlepší. Ačkoliv výhody těchto dohod zpravodaj v zásadě uznává, nevzdává se rozlišujícího přístupu a opakovaně vyzývá ke konstruktivnímu dialogu mezi Komisí a Parlamentem.

  Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Vítám výsledky dnešního hlasování, zejména vzhledem k tomu, že jsem byl zpravodajem pro dokument týkající se dohody o letecké dopravě mezi Evropskou unií a Spojenými státy, což byl velmi důležitý dokument. Na letecké trhy v Evropské unii a Spojených státech společně připadá přibližně 60 % světové letecké dopravy. Budoucí otevření trhu leteckým společnostem Evropské unie a Spojených států na nediskriminačním základě nabídne cestujícím a leteckým dopravcům lepší služby, přinese značný hospodářský prospěch a vytvoří pracovní místa. Bohužel Evropský parlament nebyl účastníkem jednání o dohodě mezi EU a USA, a nemohl tak obsah dokumentu ovlivnit. Tato situace je nepřijatelná. Souhlasím proto s hlavní myšlenkou Simpsonovy zprávy týkající se dohod o letecké dopravě, která byla dnes přijata. Evropský parlament by měl být zapojen do jednání od samého začátku nebo by měl být přinejmenším informován o jejich průběhu.

Doporučení pro druhé čtení: Saïd El Khadraoui (A7-0171/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Podporuji tuto zprávu vzhledem k novým prvkům, které byly zavedeny Radou, zejména pokud jde o vyčleňování příjmů, větší transparentnost a iniciativy k obnovení vozového parku, kapacitu vozidel a možnost účinnější varianty infrastruktury. Euroznámka III umožní členským státům, pokud se tak rozhodnou, vybírat poplatky od uživatelů silnic za externí náklady, zejména za znečištění ovzduší a hluk, aby tak pro silniční dopravu platila zásada „znečišťovatel platí“. V předjímání Bílé knihy vyžadují současné právní předpisy, aby členské státy a Komise podnikly další kroky k udržitelnějšímu a interoperabilnímu dopravnímu systému se zharmonizovaným systémem poplatků a větší internalizací externích nákladů.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) S návrhem směrnice o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (směrnice o euroznámce) budou moci členské státy zavést poplatky za znečištění ovzduší a hluk. Cílem tohoto opatření, které využívá zásadu „znečišťovatel platí“, je podpořit postupnou obnovu nákladních vozidel, která se pohybují po našich silnicích. Mohlo by zároveň představovat nový zdroj financování čistších forem dopravy, jako je železnice a vodní cesty. Proto jsem pro Saïd El Khadraouiho zprávu hlasovala. Nicméně vyzývám členské státy, aby při zavádění euroznámky zachovávaly zdrženlivost, nesmí být ohroženo obchodní a finanční zdraví přepravních společností a společností, které přepravu využívají.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Většina irského zboží prodaného na unijním trhu je přepravována po silniční síti, proto jsem hlasoval proti opatřením doporučovaným v této zprávě, protože irským dopravcům, vývozcům a výrobcům by tím neúměrně vzrostly náklady. Směrnice o euroznámce již poplatky zahrnuje, ale členské státy nejsou povinny tyto poplatky zavést. Euroznámka se v současnosti používá na 15 000 km evropských dálnic a polovině zpoplatněných dálnic Unie. I když jsem pro, aby se znečištění ovzduší a hluková zátěž řešily a lidé byli motivováni k používání čistších dopravních prostředků, tak v případě rozšíření této směrnice a zavedení poplatků za hluk a znečištění ovzduší by následky tvrdě dopadly na irské dopravce zajišťující irský vývoz do Evropy.

Mnoho irského zboží se vyváží do zahraničí a další náklady navrhované ve zprávě by mohly způsobit obrovské škody irským vývozcům a dopravním společnostem a zasadit smrtelnou ránu těm malým podnikům, které v současné době dosahují pouze malé ziskové marže.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tento společný postoj Rady a Parlamentu ke směrnici o euroznámce představenou ve druhém čtení. Hlavním cílem této směrnice je umožnit členským státům účtovat poplatky silničním uživatelům za některé externí náklady, jinými slovy uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“ a také poskytnout členským státům další možnosti jak zefektivnit jejich národní systémy zpoplatnění silnic. Vítám cíle na snížení znečištění a uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ v oblasti silniční dopravy. Podpořil jsem také návrh týkající se výnosů plynoucích z poplatku za euroznámku, které budou vyčleněny na investice do pozemních komunikací a použity k zajištění ekologičtější dopravy. Podpora udržitelné dopravy je klíčovým prvkem společné dopravní politiky. Za tím účelem je třeba snížit vliv odvětví dopravy na změnu klimatu a omezit nepříznivé důsledky dopravy, především dopravní zácpy, které brání provozu, a znečištění ovzduší a hluk, které poškozují zdraví a životní prostředí.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Ačkoliv vítám dosažení dohody v otázce směrnice o euroznámce, k úplné spokojenosti mám přesto hodně daleko. Přijetím kompromisu, k němuž společně dospěly Evropský parlament a Rada, ukončujeme dlouhá léta vyjednávání. Jedná se bezesporu o krok správným směrem, ale výsledkem je minimalistická a bezzubá dohoda! Ve skutečnosti budou mít členské státy pouze možnost, ale v žádném případě povinnost, účtovat těžkým nákladním vozidlům platby za externí náklady, které způsobují. Faktem zůstává, že tato myšlenka je již venku, což je veskrze pozitivní a umožňuje mi to, abych pro kompromis hlasoval. Zavedením zásady „znečišťovatel platí“ pro těžká nákladní vozidla připravuje směrnice cestu pro uznání internalizace externích nákladů způsobených dopravou v našich veřejných politikách. Uplatňuje se zde rovněž zásada transparentnosti příjmů a investic, což doufejme, vytvoří precedens při hodnocení veřejných politik. Členské státy totiž budou muset pravidelně podávat zprávy Komisi. Nicméně nízká úroveň příjmů (15 %) vyčleněných na celoevropské dopravní sítě (TEN) je politováníhodná. Mimo to bude nutné zajistit plnění závazku přijatého členskými státy k investování výnosů do udržitelných projektů.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Zpráva, kterou dnes projednáváme, má zvlášť velký význam, protože předpokládá změnu směrnice 1999/62/ES o zpoplatnění těžkých nákladních aut. Domnívám se, že předložení tohoto návrhu nové směrnice, výsledek kompromisu sjednaného mezi maďarským předsednictvím, Komisí a Evropským parlamentem, velmi poškozuje italské hospodářství, neboť na Itálii připadá zhruba třetina veškerého obchodovaného zboží přepravovaného po evropských silnicích – což činí přibližně 200 miliard EUR ročně.

Po provedení směrnice v evropských tranzitních zemích, bude zboží dovážené do Itálie a vyvážené z Itálie ještě více zatíženo dodatečnými poplatky. Sdílím velmi kritický pohled italské vlády, která je přesvědčena, že v době velkých hospodářských potíží, jaké právě zažíváme, není rozhodně příliš prozíravé přijmout politické rozhodnutí ohrožující hospodářské odvětví, které je oporou našeho trhu. Podle mého názoru malé průlomy dosažené kompromisem nemají žádný skutečný dopad na znění dokumentu, který velmi poškozuje italský systém i odvětví dopravy. A co víc, účinnost daného opatření nebyla prokázána, silniční doprava a související náklady na znečištění nadále porostou, dokud nebude vytvořena síť kombinované infrastruktury.

  John Bufton (EFD), písemně. – Hlasoval jsem proti této změně, neboť je nezbytně nutné, aby Komise nesměla dokazovat své schopnosti zvyšovat příjmy, a to ani prostřednictvím nepřímých poplatků, zejména pokud nemá jednomyslný souhlas Rady. Ve Spojeném království se v současné době nevyužíváme systém euroznámky. Nicméně vláda ve Westminsteru zkoumá možnosti rozšíření poplatků za těžká nákladní vozidla v souladu s evropským právem do roku 2015. Komise si však vyhradila právo zavést do roku 2013 povinný poplatek z uhlíkových emisí. Nechci se dožít toho, aby občané Spojeného království jakýmkoli způsobem přispívali k jakékoli formě unijní daně.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Výběr poplatků za těžká nákladní auta je opatření, které postihuje okrajové země Evropské unie, jako je Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko. Obecně se jedná o země nejvíce zasažené finanční krizí, která vyústila v krizi fiskální a hospodářskou. Vzhledem k tomu hlasuji proti předložené zprávě, neboť nerovnoměrné uplatňování těchto poplatků považuji za nespravedlivé. Okrajové země by tak vytvářely většinu příjmů ve prospěch zemí střední Evropy.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem proti El Khadraouiho zprávě o účtování poplatků za těžká nákladní vozidla, neboť návrh umožňuje zavedení celních bariér, což zvýší náklady provozovatelů nákladní dopravy v okrajových členských státech. Tato směrnice rovněž umožní členským státům poskytovat za tyto poplatky kompenzaci, což může vést k narušení hospodářské soutěže mezi provozovateli z různých členských států Unie.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Evropský parlament právě dal zelenou novým pravidlům upravujícím poplatky v silniční dopravě, a umožnil tak zajistit rozvoj a financování dopravní politiky, která bude lépe reagovat na ekologické požadavky v oblasti znečištění a hluku. Zatímco společnosti provozující silniční nákladní dopravu budou nyní muset hradit náklady na znečištění ovzduší a hluk způsobené nákladními vozy, členské státy budou pro změnu muset investovat příjmy plynoucí z těchto poplatků do celoevropské dopravní sítě, a především do účinnějších dopravních systémů méně znečišťujících životní prostředí. Tyto poplatky jsou krokem kupředu, ale je to málo. Je načase, aby se členské státy zavázaly k provádění skutečné politiky rozvoje nákladní dopravy, a tedy k důslednému využívání celé železniční a silniční dopravní infrastruktury.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Evropský parlament dnes velkou většinou schválil revidovanou směrnici o euroznámce. V textu se uvádí, že těžká nákladní vozidla budou hradit náklady na znečištění ovzduší a hluk. Dnes schválená dohoda skutečně opravňuje členské státy k tomu, aby kromě poplatků za používání dálniční infrastruktury účtovaly provozovatelům silniční nákladní dopravy náklady na znečištění ovzduší a hlučnost.

I když se jedná o důležitou revizi, představuje pouze malý krok správným směrem, protože předpisy jsou nezávazné. Proto stále očekávám nové návrhy, které by stanovily závaznost těchto nových opatření, které by do nich zahrnuly náklady na veškeré způsobené ekologické škody a které by rozšířily zásadu „znečišťovatel platí“ na všechny formy dopravy.

Text také klade důraz na to, aby výnosy z výběru dálničních poplatků byly skutečně využity. V tomto směru uložil Evropský parlament členským státům povinnost investovat část výnosů z výběru dálničních poplatků na zlepšení dopravní infrastruktury a mobility. Také by měla existovat možnost rozdělit výnosy z těchto poplatků na projekty, jako jsou například projekty zaměřené na snižování znečištění ovzduší nebo dokonce znečištění hlukem.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem proti této zprávě o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel, neboť se domnívám, že výběr poplatků za používání infrastruktury by mohl mít negativní důsledky pro evropské hospodářství, zejména v okrajových zemích. Vzhledem k tomu, že v oblasti silniční dopravy se již některé daně a poplatky vybírají, a to především spotřební daně z pohonných hmot, a vzhledem k současné hospodářské situaci považuji za potřebné zvážit internalizaci nákladů v tomto odvětví, aby tato opatření mohla získat větší konsenzus mezi různými zúčastněnými subjekty.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Revidovaná směrnice o euroznámce vyžaduje, aby se na těžká nákladní vozidla pohybující se po evropských dálnicích vztahovala zásada „znečišťovatel platí“, která členským státům umožňuje zahrnout náklady na hluk a znečištění ovzduší do vnitrostátního dálničního poplatku. Tyto dodatečné náklady budou činit pravděpodobně tři až čtyři centy na vozidlo a kilometr. V době, kdy je evropské hospodářství slabé a konkurenceschopnost je důležitější než kdy jindy, může tato zásada nákladní dopravu prodražit, zejména v případě okrajových zemí, kde se cena přepravy připočítává k ceně zboží. Tyto země jsou nuceny nejen vstřebat náklady na pohonné hmoty, ale nyní budou muset udělat totéž s dalšími náklady na mýtné, a ztratí tak konkurenceschopnost. Aniž bych podceňoval otázku životního prostředí, nepřipadá mi, že je ta správná doba k tomu, abychom zatížili evropské společnosti dalším poplatkem.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Vybírání poplatku za těžká nákladní vozidla je opatřením, které postihuje okrajové země Unie, zatímco pro země střední Evropy je zdrojem dalšího příjmu. Výsledné znění, které vzešlo z trialogu, je pro Portugalsko méně negativní než návrh Výboru pro dopravu a cestovní ruch, neboť omezuje výši poplatku na 175 %, zkracuje dobu účtování nejvyššího poplatku na pět hodin a rozšiřuje osvobození od poplatků pro vozidla méně znečišťující životní prostředí o další rok, tedy na čtyři roky. Nicméně zavedení tohoto poplatku zůstává i nadále realitou a přinese nárůst současných nákladů pro okrajové země Unie. Tato nová ustanovení směrnice o euroznámce umožní členským státům, aby do poplatku pro těžká nákladní vozidla zahrnuly kromě nákladů za užívání pozemních komunikací také náklady na hluk a znečištění ovzduší způsobované dopravou. Tyto dodatečné náklady budou v průměru pravděpodobně tři až čtyři centy za vozidlo a kilometr. Vozidla méně znečišťující životní prostředí budou i nadále od poplatků osvobozena. Hlasoval jsem proti návrhu v této zprávě, neboť podle mě poškodí okrajové členské státy.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Obrovská závislost na silniční dopravě je skutečný problém, a v Portugalsku je závislost na tomto druhu dopravy ještě vyšší než průměr v EU. Je tomu tak z důvodů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví vzhledem k vysoké úrovni znečištění způsobené touto dopravou a také z důvodů energetické povahy v souvislosti s ubývajícími zásobami ropy a stále obtížnější dostupností této suroviny. Je proto nezbytné podporovat větší rozrůzněnost nákladní dopravy, a především významně investovat do železniční dopravy. Bohužel se tyto investice nejenže neuskutečňují, ale v některých zemích včetně Portugalska jsme svědky snah zbavovat se tohoto druhu dopravy. A poté, co došlo k liberalizaci a privatizaci, tento trend ještě zesílil. Tato zpráva se zabývá některými z těchto otázek, ale omezuje se pouze na hledání možností nového poplatku za těžká nákladní vozidla, který by byl připočten ke stávajícím poplatkům, z nichž některé byly v Portugalsku v poslední době zvýšeny. Jejich účinnost je z hlediska naplňování stanovených cílů pochybná a představují jen další zatížení, což může vést k tomu, že vzhledem k současné hospodářské a sociální krizi mnoho společností ukončí svou činnost.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jsme si vědomi toho, že vysoká závislost na silniční dopravě je skutečný problém, v Portugalsku je závislost, na tomto druhu dopravy ještě větší než je průměr v EU. Tuto situaci je nutno změnit, ať už z důvodů ochrany životního prostředí či veřejného zdraví, vzhledem k vysoké úrovni znečištění, které je s touto dopravou spojeno, nebo z důvodů ubývajících zásob ropy a stále obtížnější dostupnosti této suroviny.

Je proto nezbytné podporovat rozrůzněnost nákladní dopravy, a především významně investovat do železniční dopravy. Nicméně nejenže se některým zemím nedaří toto plnit, ale v některých zemích, včetně Portugalska, jsme pozorovali také snahu zbavovat se tohoto druhu dopravy, a poté, co došlo k liberalizaci a privatizaci, tento trend ještě zesílil.

Tato zpráva se zabývá některými z těchto otázek, ale omezuje se při tom na hledání možnosti výběru nové daně z těžkých nákladních vozidel, která bude připočtena k těm stávajícím, z nichž některé byly v poslední době v Portugalsku zvýšeny, jako je například tzv. stínové mýtné. Účinnost těchto poplatků je z hlediska efektivního plnění stanovených cílů pochybná a zároveň představují další zatížení a vzhledem k hospodářské a sociální krizi mohou být pro mnohé společnosti likvidační.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Od přijetí stanoviska Evropského parlamentu ke směrnici „euroznámka“ III v prvním čtení uplynulo hodně času. Směrnice by měla umožnit členským státům – pokud se tak rozhodnou – vybírat od uživatelů silnic poplatky za některé (omezené) externí náklady, a to tak, aby v odvětví silniční dopravy byla konečně zavedena tzv. zásada „znečišťovatel platí“.

Také poskytne členským státem dodatečné možnosti zvýšení účinnosti vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků, což představuje lepší nástroj řízení poptávky v odvětví dopravy. Tyto cíle potvrdilo stanovisko Rady a nyní je žádoucí, aby Komise podnikla také kroky, které by vedly k trvale udržitelnému rozvoji dopravy, součinnosti, harmonizovanému systému poplatků a další internalizaci externích nákladů.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. – Skutečností je, že tento návrh bude mít neúměrný dopad na okrajové členské státy Evropské unie, jako je například Irsko, neboť centrálně umístěné členské státy mají možnost přejít na železniční dopravu. Podle odhadů Asociace irských vývozců se za nákladní vozidlo jedoucí z Irska na evropskou pevninu zaplatí poplatek za použití pozemních komunikací ve výši 120 EUR a za externí náklady 30 EUR. Takže cesta tam a zpět přijde v důsledku tohoto právního předpisu na 300 EUR. Hlavní vývozní odvětví, která budou postižena, zahrnují farmaceutické výrobky, informační a komunikační technologie, lékařské přístroje, mléčné a jiné potravinářské výrobky. Navíc odvětví silniční přepravy zboží zaměstnává v Irsku více než 30 000 lidí. Sečteno podtrženo, tyto nové poplatky zvýší náklady na přepravu irských vývozů na evropské trhy. Hlasoval jsem proti této zprávě, neboť Unie by se měla snažit najít způsob jak zlepšit naši konkurenceschopnost v souladu se strategií Evropa 2020, místo aby zaváděla právní předpisy, které naši konkurenceschopnost ohrožují.

  Roberto Gualtieri (S&D), písemně. – (IT) Schválení směrnice o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel Evropským parlamentem je krokem vpřed v ochraně zdraví evropských občanů a závazkem ke snížení škodlivého vlivu znečištění způsobeného automobily. V tomto odvětví byla poprvé zavedena zásada „znečišťovatel platí“ s cílem podpořit bezpečnější a udržitelnější dopravu, tzn. alternativy, jako je například železniční doprava. Nicméně na základě dosaženého kompromisu je třeba věnovat náležitou pozornost také ochraně odvětví silniční dopravy, které nesmí být nadměrně penalizováno. Členské státy musí proto usilovat o účinnější využívání příjmů vybraných v rámci euroznámky, například na investice do zlepšení dopravní infrastruktury a k podpoře ekologičtějších nákladních vozidel, aby výhody této směrnice byly přínosem pro všechna dotčená odvětví.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy svého kolegy Saïd El Khadraouiho týkající se revize právních předpisů o euroznámce EU, které umožní zpoplatnění těžkých nákladních vozidel. Poprvé bude v silniční přepravě uplatněna zásada „znečišťovatel platí“ a na dálničních komunikacích bude možno těžkým nákladním vozidlům uložit poplatky za hluk a znečišťování ovzduší. To je průkopnická iniciativa, kterou vítám, neboť umožňuje zohlednit ekologické a sociální náklady a neomezuje se pouze na náklady na dopravní infrastrukturu. Nicméně je politováníhodné, že ambiciózním plánům Evropského parlamentu na zavedení přísnějších ekologických požadavků zabránila Rada ministrů pod záminkou příliš vysokých dodatečných nákladů. I přes to všechno je tato zpráva skutečným krokem kupředu v oblasti životního prostředí.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Podpořil jsem tento dokument, protože jeho cílem je zpoplatnění těžkých nákladních vozidel v závislosti na denní době, kdy jízda probíhá, zda v době dopravní špičky nebo mimo špičku, a také v závislosti na hlučnosti vozidla a objemu válců. Nejméně 15 % finančních prostředků vybraných na poplatcích je investováno do jiných projektů v souvislosti se snižováním emisí CO2. Je dobré, že jsme dnes připraveni omezovat změnu klimatu a že se v silniční dopravě konečně snažíme uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“. Členským státům to nepochybně poskytne další možnosti jak zvýšit účinnost svých vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků, což umožní vytvořit lepší nástroj pro řízení poptávky v odvětví dopravy. Nicméně se domnívám, že tyto nástroje jsou ekonomicky výhodné a příznivé pouze pro několik centrálních tranzitních členských států Evropské unie, ale zcela nevýhodné nebo mnohem méně výhodné pro velký počet členských států Evropské unie, které se nacházejí na východní, jižní, západní a severní hranici Evropské unie. Proto jsem přesvědčen, že by stálo za to vyhodnotit tento aspekt v plném rozsahu, znovu ho zvážit a teprve poté přijmout.

  Jarosław Kalinowski (PPE), písemně. – (PL) Chtěl bych vyjádřit svoji plnou podporu směrnici o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel. Především chci podpořit ustanovení, které má velký význam pro evropské životní prostředí. Doufám, že nízké poplatky za ekologičtější vozidla budou motivovat majitele dopravních firem, kteří tak dosud neučinili, aby modernizovali svůj vozový park. Navíc plodiny, které rostou v blízkosti intenzivně užívaných silnic, by byly mnohem méně vystaveny znečištění výfukovými plyny. Za další pozitivní aspekt považuji zvýšení poplatků za jízdu v době dopravní špičky. Díky těmto omezením dosáhneme větší bezpečnosti na silnicích a zajistíme pohodlnější jízdu pro všechny účastníky silničního provozu. Díky těmto omezením se zlepší rovněž stav dopravní infrastruktury, která je nejvíce poškozována právě v době největší dopravní špičky.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti návrhu kompromisního znění, a to v souladu s postojem italské vlády, která svůj nesouhlas s tímto návrhem již vyjádřila v Radě EU. Zavedení dodatečného systému zdanění dopravců zasadí tvrdou ránu odvětví, které tvoří základ italského obchodu. Zvýšení nákladů v rámci tohoto odvětví znamená vyšší zatížení společnosti jako celku a trestání našich výrobků, u nichž dojde k následnému poklesu poptávky. Tento kompromis nepovažuji za správné řešení, zejména pro zemi, jako je Itálie, východisko dopravních toků, které vytvářejí bohatství našeho vnitrostátního systému a které je nutno chránit pomocí vhodných nástrojů pro boj se znečišťováním ovzduší a hlučností, avšak s ohledem na specifické strukturální a logistické zvláštnosti.

  Agnès Le Brun (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro usnesení o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel, neboť ratifikuje dohodu o revizi směrnice o euroznámce, jejíž dosažení nebylo snadné. Cílem této směrnice z roku 1999, revidované v roce 2006, je harmonizace účtování poplatků za těžká nákladní vozidla. Přijaté revidované znění je prvním krokem při internalizaci externích nákladů v silniční dopravě, a tedy krokem směrem k praktickému uplatnění zásady „znečišťovatel platí“. Znečištění ovzduší a hlučnost způsobené dopravou tak budou účtovány elektronicky v sazbě tři až čtyři centy za kilometr podle emisní třídy vozidla, typu komunikace a míry dopravního přetížení. Tato revidovaná směrnice napříště umožní lepší řízení dopravy, neboť zvyšuje zpoplatnění v době dopravní špičky (maximálně 175 % po dobu pěti hodin), ale zároveň stanoví přiměřeně nižší poplatky mimo dopravní špičku, aby se zamezilo finančnímu zatěžování společností provozujících silniční nákladní dopravu. Nakonec usnesení vyzývá členské státy, aby zvýšily částky určené na financování některých druhů projektů udržitelné dopravy.

  Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro euroznámky, protože se domnívám, že podobná řešení mohou zajistit plnou harmonizaci evropského systému zpoplatnění těžkých nákladních vozidel, a tak usnadnit hladký průjezd členskými státy, bez zbytečných zpoždění. Zavedení zásady „znečišťovatel platí“ podle mého názoru zajistí snížení znečištění a hlučnosti způsobené jízdou těžkých nákladních vozidel, která nejsou vybavena motory splňujícími normy Euro V a VI, na něž se silniční poplatky nevztahují. Kromě toho byla zavedena zásada, že členské státy budou moci rozhodnout o využití vybraných prostředků, přičemž nejméně 15 % příjmů bude nutno použít na finanční podporu projektů transevropské dopravní sítě TEN-T. To zajistí větší udržitelnost dopravy.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu upravující pravidla pro zdanění silniční nákladní přepravy, tzv. euroznámku, která členským státům umožní, aby kromě výběru dálničního poplatku účtovaly dopravcům ještě poplatky za náklady na znečištění ovzduší a hluk. Tato směrnice zajistí, aby příjmy plynoucí z těchto poplatků byly použity na zlepšení výkonnosti dopravních systémů a snížení znečištění.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly umožňuje členským státům, pokud se tak rozhodnou, účtovat uživatelům silnic také některé externí náklady. To jim poskytuje další možnosti zvýšit účinnost svých vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků, což povede k lepšímu nástroji pro řízení poptávky v odvětví dopravy. Domníváme se, že politické rozhodnutí zasadit úder hospodářskému odvětví, které je oporou našeho trhu, pouze za účelem získání peněz, není v době závažných hospodářských potíží příliš rozumné. Kromě toho je nepřijatelné znevýhodňovat tímto způsobem zeměpisně okrajovější členské státy, země původu, odeslání či určení, ve prospěch centrálních a tranzitních zemí. A konečně, při zavádění této zásady nebyl brán v úvahu dopad tohoto opatření na dopravní toky, a tedy na stávající koncese, takže hrozí nebezpečí, že se doprava přesune někam jinam. Účinnost opatření se neprokázala, takže silniční doprava a s ní související náklady na znečištění i nadále porostou, a proto my, italská delegace ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) jsme proti tomuto opatření.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato směrnice umožňuje členským státům vybírat dálniční poplatek za těžká nákladní vozidla, což kromě poplatku za dopravní infrastrukturu zahrnuje částku, která se rovná nákladům na hluk a znečištění ovzduší. Domnívám se, že zásada „znečišťovatel platí“ není řešením, neboť rozhodnutí je ponecháno trhu. Opravňovat a legitimizovat znečištění, pokud je to pro podnik ekonomicky výhodné, není cestou k udržitelnosti. Myslím, že prioritou Unie by mělo být zavedení přísnějších opatření proti znečišťování těžkými nákladními vozidly a jednoznačný přechod na železniční nákladní dopravu. Tato směrnice, místo aby řešila problém znečištění, prohlubuje nerovnost mezi členskými státy, neboť znevýhodňuje okrajové země, jako je Portugalsko, které jsou vývozci, ale nevedou přes ně hlavní dopravní trasy. Z těchto důvodů jsem hlasovala proti.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva si zaslouží uznání, neboť vyžaduje od členských států odpovědnost. Za prvé, vyžaduje odpovědnost za úlevy, které členské státy poskytují výrobcům lehkých nákladních automobilů. To je správné, protože tyto nezodpovědné praktiky musí skončit. Za druhé, vyžaduje odpovědnost za příjmy plynoucí z euroznámky. A pravidlem se zde nesmí stát ani neprůhlednost. Tyto příjmy musí být určeny výhradně na environmentální politiky. Je nicméně škoda, že text není propracovanější. Téměř se nezabývá otázkou úlev pro výrobce vozidel s emisní třídou Euro VI. Ještě horší je, že podporuje zařazení euroznámky do systému obchodování s emisemi uhlíku. Hlasuji ve prospěch tohoto znění, abych podpořil další potřebné úsilí a vyjádřil souhlas s koncepcí euroznámky, ale zároveň mě mrzí tyto dva závažné nedostatky.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Problémy v oblasti životního prostřední není možné zpochybňovat, ale zároveň je nelze oddělit od otázek ekonomických, o to více v současné pokračující krizi, která i nadále tvrdě dopadá na země jižní Evropy, zejména Portugalsko, odkud pocházím. Vzhledem k tomu nemohu souhlasit s přijetím zásady „znečišťovatel platí“, neboť tato situace bude mít velký dopad na odvětví nákladní dopravy v okrajových zemích, konkrétně v Portugalsku, ale bohatých zemí střední a severní Evropy se nedotkne.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Euroznámka III umožní členským státům – pokud se tak rozhodnou – účtovat uživatelům pozemních komunikací poplatky za externí náklady (znečištění ovzduší a hluk), takže se v silniční dopravě s konečnou platností zavádí zásada „znečišťovatel platí“. Vzhledem k neprůhlednosti a nelogičnosti daňového systému jsem hlasoval proti.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) V době rostoucí globalizace, kdy masivně narůstá také objem dopravy, právě členské státy, které v citlivých regionech, například v oblasti alpského tranzitu, mají zájem zpoplatnit uživatelům pozemních komunikací některé externí náklady v duchu zásady „znečišťovatel platí“. Současně by tak vznikl nástroj pro lepší řízení poptávky po dopravě. Tato zpráva vychází z pragmatického přístupu s cílem sladit mnoho různých požadavků. V této souvislosti nesmíme přehlédnout různé iniciativy připravující půdu pro tzv. vozidla giga- či megaliner, které jsou spojeny s vysokými náklady na infrastrukturu. Stejně tak platí, že přes všechny sliby přesunutí nákladní dopravy ze silnic na železnici dosud nikdo nemyslel vážně. Na to bychom neměli zapomínat, až půjde např. o vyčlenění příjmů plynoucích z poplatků za užívání pozemních komunikací. Pokud jde o pobídky k obnově vozového parku, je nutno také vzít v úvahu, že nemůžeme jednostranně zatížit své místní dopravce a vlastníky vozových parků přísnými ekologickými a bezpečnostními pravidly, když levná konkurence přejíždí hranici v páchnoucích ojetinách. V tomto směru však zpráva předkládá velmi rozumné argumenty, a proto jsem hlasoval pro.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Rozhodl jsem se hlasovat proti tomuto návrhu, protože jeho dopad by velmi negativně pocítily především nejmenší společnosti provozující nákladní dopravu. Ano, je správné bojovat proti znečišťování a snažit se snížit dopravní přetížení, ale další zvýšení daní podle mého názoru rozhodně není tím nejlepším řešením. Bude-li tato euroznámka zavedena, přežijí pravděpodobně jen největší nákladní přepravci, tedy ti, kteří disponují více zdroji.

Mnoha malým podnikům, zejména v Itálii, hrozí, že se budou muset stáhnout z trhu z důvodu příliš vysokých poplatků, s nimiž by se musely potýkat, a to by nepochybně mělo vážný dopad také na zaměstnanost. Doufám proto, že stejný postoj jako italská vláda, která již potvrdila, že toto opatření uplatňovat nebude, zaujmou i další evropské země. Odvětví nákladní dopravy utrpělo během krize velké škody a myslím, že tato nová daň nijak nepřispěje k jeho zotavení.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Nesouhlasím s návrhem zpoplatnit těžká nákladní vozidla v závislosti na míře znečišťování ovzduší a hluku, které způsobují. Domnívám se, že by nebylo vhodné vytvářet další dodatečné daňové zatížení dopravců, kteří jsou již těžce postižení finanční krizí. Zpoplatnění nemá odrážet pouze náklady na silniční infrastrukturu, emisní kategorii vozidla a délku jízdy, ale také míru znečištění, hlučnost a dopravní přetíženost. Kromě toho se tento poplatek nemá vztahovat pouze na dálnice transevropské silniční sítě, ale také na další dálnice a důležité komunikace. Je třeba upozornit na to, že tato úprava bude mít negativní dopad na příjmy evropských silničních dopravců a prodlouží dodací lhůty. Vzhledem k uvedeným důvodům dojde k nárůstu přepravních nákladů a cen nákladní dopravy. Kromě toho dálniční poplatek může výrazně snížit poptávku po silniční dopravě.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Nová směrnice o euroznámce, která má podpořit provádění harmonizovaných tarifních systémů v členských státech s cílem zlepšit účinnost a environmentální výkonnost těžkých nákladních vozidel, nakonec bude znevýhodňovat okrajové členské státy, jako je Itálie, což jsou země odeslání nebo země určení zboží. Proto jsem hlasoval proti zprávě, kterou se mění směrnice z roku 1999. Místo zvýšení konkurence a stanovení společných pravidel pro vnitřní trh nová směrnice narušuje hospodářskou soutěž ve prospěch některých členských států, které se nacházejí v centru nákladní dopravy v Evropě. Pod záminkou snižování emisí CO2 se zavádí daň s cílem odrazovat od silniční dopravy ve prospěch železniční a kombinované dopravy. Takto pojatá směrnice velmi poškozuje celý systém nákladní dopravy, a to v době hospodářské stagnace, kdy je třeba zavádět opatření zaměřená na oživení tohoto odvětví.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva představuje pragmatický přístup, abychom už dál neztráceli čas s přijímáním tzv. směrnice o euroznámce III týkající se výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Jejím cílem je dosažení nejlepšího možného kompromisu mezi Evropským parlamentem a Radou. Navrhované změny jsou výsledkem konzultací s politickými skupinami. Vzhledem k tomu jsem hlasovala ve prospěch této zprávy, neboť členským státům umožní, pokud se tak rozhodnou, vybírat od uživatelů silnic také poplatky za některé omezené externí náklady, s cílem zavést zásadu „znečišťovatel platí“ pro silniční dopravu. Zároveň poskytne členským státům více možností jak zvýšit účinnost svých vlastních vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků, a tedy lepší nástroj pro řízení poptávky v odvětví dopravy. Tyto cíle byly potvrzeny stanoviskem Rady. Je třeba zdůraznit návrh, aby příjmy získané z poplatků za externí náklady a infrastrukturu byly použity především pro účely udržitelné dopravy a celoevropských sítí. Účinné využití těchto příjmů, které zvyšuje odpovědnost a transparentnost, nejenže zlepší přijetí ze strany veřejnosti, ale zajistí také snížení externích nákladů na silniční dopravu.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Na základě novely směrnice 1999/62/ES budou moci členské státy účtovat uživatelům pozemních komunikací rovněž poplatky za některé (omezené) externí náklady, takže se v odvětví silniční dopravy s konečnou platností zavádí zásada „znečišťovatel platí“. Členským státům také poskytne další možnosti jak zvýšit účinnost svých vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků, což znamená lepší nástroj pro řízení poptávky v odvětví dopravy. Silniční poplatky pro odvětví dopravy tak budou odrážet náklady na hluk a znečištění ovzduší, stejně jako náklady na infrastrukturu.

U těchto nákladů budou přesto připuštěny některé výjimky, a to za předpokladu, že členský stát, který o ně žádá, pro to má dobrý důvod. Budou existovat pobídky na podporu obnovy vozového parku těžkých nákladních vozidel, osvobození od daně pro těžké nákladní vozy vybavené méně znečišťujícími motory a konečně, cena dálničního poplatku se může lišit také podle doby, kdy dochází k průjezdu. Účelem je, aby se těžká nákladní vozidla v době dopravní špičky vyhnula některým silničním úsekům. Příjem plynoucí z tohoto vyššího zpoplatnění bude nutno investovat zpět do dopravní infrastruktury, přičemž nejméně 15 % bude hned od počátku vyčleněno na celoevropské dopravní projekty. Z těchto důvodů a v zájmu lepší silniční sítě v Evropě jsem hlasoval pro.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato směrnice umožňuje členským státům vybírat daň za těžká nákladní vozidla, což kromě poplatku za infrastrukturu zahrnuje částku, která se rovná nákladům na hluk a znečištění ovzduší v důsledku dopravy. Domnívám se, že zásada „znečišťovatel platí“ není řešením, neboť rozhodnutí je ponecháno trhu. Opravňovat a legitimizovat znečištění, pokud je to pro podnik ekonomicky výhodné, není cestou k udržitelnosti. Mám za to, že prioritou Unie by mělo být zavedení přísnějších opatření proti znečišťování způsobovanému těžkými nákladními vozidly a jednoznačný přechod na železniční nákladní dopravu. Tato směrnice, místo aby řešila problém znečištění, prohlubuje nerovnost mezi členskými státy, neboť znevýhodňuje okrajové země, jako je Portugalsko, které jsou vývozci, ale nevedou přes ně hlavní dopravní trasy. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Návrh na revizi směrnice o euroznámce, o kterou se zde jedná, je zaměřen na zavedení zásady „znečišťovatel platí“ v silniční dopravě a umožňuje členským státům, aby náklady na hluk a znečištění ovzduší zahrnuly do vnitrostátních dálničních poplatků, což znamená uložení dalšího poplatku za těžká nákladní vozidla. Toto opatření postihuje okrajové země Evropské unie, což je obzvláště tíživé vzhledem k finanční krizi, které v současné době čelíme. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti této zprávě.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tento kompromis týkající se revidované směrnice o euroznámce, jejímž cílem je zavedení dálničního poplatku pro těžká nákladní vozidla v duchu zásady „znečišťovatel platí“.

Členské státy pak budou moci do vybraných daní a poplatků zahrnout skutečné náklady na znečištění ovzduší a hluk způsobené dopravou, zatímco doposud mohly zavádět pouze poplatky v souvislosti s infrastrukturou. Dosažený kompromis nesplňuje ambice Evropského parlamentu a sám o sobě neumožní zásadní změnu v silniční dopravě. Je jasné, že dané odvětví ani členské státy nejsou ještě připraveny převzít skutečné náklady na svou ekologickou stopu.

Dodatečné náklady dopravců by v průměru neměly přesáhnout 4 eurocenty na vozidlo a kilometr a nejméně znečišťující vozidla při jízdě v době mimo dopravní špičku by byla od poplatku osvobozena. A přesto tato reforma upadla v zapomnění, než ji belgické předsednictví vrátilo zpět na stůl Radě. Vítám dosažený pokrok jako pozitivní první krok směrem k udržitelnějšímu systému silniční dopravy.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Důvodem, proč jsme hlasovali pro, je to, že odmítáme zavádějící argumenty uváděné Španělskou socialistickou dělnickou stranou (PSOE) a Evropskou lidovou stranou (EPP) o konkurenceschopnosti tohoto odvětví. Dosažení konkurenceschopnosti vyžaduje také vytvoření pobídek k investování do účinnějších dopravních prostředků, nastavení spravedlivých pravidel hospodářské soutěže a internalizaci sociálních a ekologických nákladů hospodářské činnosti obecně. Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance vždy usilovala o internalizaci nákladů a spravedlivé ceny veškerého zboží, a to z ekologického i sociálního hlediska.

Víme, že tento minimální návrh ani zdaleka nenaplňuje naše představy, ale náš hlas je také vyjádřením naší důvěry, že tímto proces nekončí a že uznáním nutnosti internalizovat náklady na dopravu byl učiněn důležitý krok. Členským státům rovněž připomínáme, že musí jít ještě dále a předložit právní úpravu, která zavede spravedlivější a účinnější daňové systémy zahrnující všechny uvedené externí náklady, a vyzýváme Komisi, aby nepolevovala ve svém úsilí a aby si ve svém budoucím návrhu v této věci kladla vyšší cíle.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Toto doporučení je posledním krokem postupu, kterým se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (euroznámka). Je to výsledek dlouhých jednání a kompromisů s různými politickými skupinami. Zpoplatnění uživatelů za některé související externí náklady umožňuje členským státům zefektivnit své vnitrostátní systémy výběru silničních poplatků, takže budou moci lépe řídit poptávku po dopravě. Kromě toho zásada „znečišťovatel platí“ vede uživatele v tomto odvětví k větší odpovědnosti. A konečně, veřejnost bude projevovat větší podporu, pokud budou dodatečné příjmy z infrastruktury a externích nákladů přidělovány transparentně a účelně, což zároveň přispěje k rychlejšímu snižování externích nákladů silniční dopravy.

  Vilja Savisaar-Toomast (ALDE), písemně. – (ET) Zdanění těžkých nákladních vozidel, které jsme dnes projednávali bezprostředně před hlasováním, je dalším příkladem toho, jak původně velmi dobrá myšlenka nakonec oslabila a ztratila velkou část svého náboje. Domnívám se, že vybrané daně měly být směrovány mnohem více na rozvoj dopravní infrastruktury, ale bohužel, jak se často stává, Rada v tomto směru zcela postrádá dobré nápady.

Mnoho zemí v tom všem vidí příležitost jak získat další příjmy z daní, které lze použít pro mnoho jiných účelů. Je velmi pozitivní, že přijetím této směrnice skončí praxe, kdy vozidla z jiných zemí neplatí v Estonsku daň, ale naše vozidla v jiných zemích platí. I když tato zpráva ztratila v průběhu jednání v mnoha ohledech na síle a Parlament musel v případě některých ustanovení ustoupit, přesto se stále jedná o velký krok kupředu, a považuji za nutné plně ji podpořit.

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Zprávu jsem podpořila. Jde o kompromis založený na principu „znečišťovatel platí“, tzn. zásadě umožňující zpoplatnit některé externí náklady dopravy, například v podobě znečišťování životního prostředí, hluku a dopravních zácp. Zreálnění externích nákladů dopravy je krok správným směrem.

  Catherine Stihler (S&D), písemně. – El Khadraoui odvedl na této zprávě skvělou práci. Jediný způsob, jak můžeme dosáhnout pokroku v boji proti změně klimatu, jsou zodpovědné zprávy, jako je například tato, které přenášejí odpovědnost na ty, kteří způsobují většinu znečištění, a proto jsem ji mohla podpořit.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Zpoplatnění těžkých nákladních vozidel za užívání určitých pozemních komunikací za podmínek stanovených v dokumentu Evropského parlamentu, o kterém jsme dnes hlasovali na plenárním zasedání, znamená zvýšení nákladů souvisejících s využíváním tohoto druhu dopravy. Euroznámka je opatření, které postihuje okrajové země Unie, a to v době, kdy tyto země zažívají hospodářské a finanční potíže, a zároveň zajišťuje dodatečné příjmy zemím ve střední Evropě.

Revize této směrnice v souladu s postojem Parlamentu bude mít značně negativní dopad na konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj některých členských států, jako je Portugalsko. I když uznávám, že konečné znění dokumentu přijaté dnes ve Štrasburku není tak negativní jako jeho dřívější znění dohodnuté v parlamentním výboru, po zavedení tohoto poplatku do praxe dojde k nárůstu současných nákladů pro okrajové země Unie.

Z těchto důvodů, z důvodu národního zájmu a jako člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch Evropského parlamentu jsem hlasoval proti tomuto dokumentu předloženému v plénu.

  Ramon Tremosa i Balcells (ALDE), písemně. – Zdržel jsem se dnešního hlasování o euroznámce. A zdržel jsem se proto, že v případě Katalánska by navrhované opatření postihlo řadu malých a středních podniků, které nemají možnost naložit zboží a výrobky na vlaky – zejména vzhledem k jinému rozchodu kolejí, což představuje fyzickou překážku pro dokončení vnitřního trhu – a velmi by to poškodilo jejich podnikání.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. – (LT) Všechna nová pravidla EU týkající se zpoplatnění těžkých nákladních vozidel musí zachovávat rovnováhu mezi potřebami životního prostředí a hospodářskými zájmy nových členských států. Litva je pro Evropu významnou tranzitní zemí. Nákladní doprava a tvrdá práce řidičů nákladních automobilů se staly synonymem naší země. Podle údajů z litevské správy silnic se počet těžkých nákladních vozidel za poslední deset let ztrojnásobil a tyto vozy spoluvytvářejí páteř našeho hospodářství. Litva je již sužována finanční krizí a nárůst dopravních nákladů by byl těžkou ranou. Souhlasím se zpravodajem, že členské státy by měly mít možnost zvýšit účinnost svých vnitrostátních systémů výběru silničních poplatků.

Jsem obeznámen s problémy se znečištěním uvedené v této zprávě a beru je velmi vážně, ale další poplatky za znečištění ovzduší a hluk nejsou řešením. Problém je mnohem závažnější, než naznačuje zpráva. V mnoha členských státech Unie je třeba dále rozvíjet silniční infrastrukturu. V Litvě zároveň v posledních několika letech klesl objem finančních prostředků přidělovaných na řízení a rozvoj o více než 20 %.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Podpořil jsem přijetí směrnice. Domnívám se, že rozhodnutí rozšířit financování euroznámek o externí náklady, neboli o náklady na znečištění životního prostředí a hluk, je rozumnější než předchozí znění, které se omezovalo pouze na pokrytí nákladů na silniční infrastrukturu. Směrnice je výhodná pro tranzitní země, takže polským poslancům Evropského parlamentu by na jejím přijetí mělo zvlášť záležet.

Je také třeba zdůraznit skutečnost, že poplatky mají být o to nižší, čím vyšší je ekologická kategorie těžkého nákladního vozidla. Od poplatků budou naštěstí osvobozena vozidla s maximálním povolenou celkovou nosností 3,5–12 tun a řidiči osobních automobilů. Cena za průjezd bude záviset na denní době, což podle mého názoru pomůže odradit lidi od užívání těch silničních úseků, kde v době dopravní špičky hrozí zácpy.

Další důležité ustanovení směrnice se týká nakládání s výnosy z mýtného. Tyto prostředky mají být investovány zpět do dopravní infrastruktury, přičemž minimálně 15 % těchto příjmů má být vyčleněno na projekty celoevropské dopravní sítě TEN-T. Myslím, že potřebujeme také dlouhodobá opatření vedoucí ke sbližování metod používaných pro výpočet externích nákladů ve všech členských státech. Mohlo by to zajistit transparentnost sdělení předávaných odvětví evropské nákladní dopravy.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Vzhledem k pozitivním zkušenostem ve Švýcarsku se zavedením poplatku za těžká nákladní vozidla v závislosti na výkonu motoru v roce 2001 nejsou proti nové směrnici žádné námitky. Od roku 2001 počet cest ve Švýcarsku klesl, zatímco objem přepravovaného zboží vzrostl o 60 %, a jak se ukázalo, množství emisí se snížilo – úspěch v každém ohledu. Příjmy jsou vyčleněny na získání podpory veřejnosti a na snížení externích nákladů silniční dopravy.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem proti znění textu, který předložil zpravodaj pan El Khadraoui a který umožňuje účtovat dodatečný poplatek za znečištění ovzduší a hluk způsobované těžkými nákladními vozidly. I když souhlasím se zásadou „znečišťovatel platí“, zavádět další dálniční poplatky pro mezinárodní silniční dopravu, zejména bez povinnosti investovat výnosy do zlepšení dopravní infrastruktury, je v době hospodářské krize poněkud problematické. Kromě toho přijaté znění nijak nepomáhá členským státům, jako je Itálie, omezovaným zeměpisnými bariérami, které přepravu zboží, dovoz i vývoz, prodražují.

Zpráva: Jo Leinen (A7-0330/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Tato zpráva byla přijata s ohledem na skutečnost, že na potřebných jednáních měl zpravodaj možnost, po prováděcí zprávě Komise, začlenit do nařízení o možném zavedení nových modelů pokrývajících nejrůznější ekologické výrobky doložku o přezkumu. Tento přezkum by měl být proveden do roku 2013. Byla začleněna také možnost provádět odhady umožňující vyplnit mezery v případech, kdy členské státy neposkytly své údaje včas.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Vědecky podložený přístup k nedostatku zdrojů a k ekosystému je pro udržitelný hospodářský rozvoj Evropské unie klíčový. Environmentální hospodářské účty poskytují významnou databázi pro přijímání rozhodnutí v oblasti environmentální politiky. Potřeba těchto účtů stoupá vzhledem k mimořádně důležité úloze životního prostředí, pokud jde o hospodářskou výkonnost a zajištění dobrých životních podmínek občanů Evropské unie. Tato úloha spočívá v zajišťování přírodních zdrojů pro výrobní a spotřební činnost, v ekologické likvidaci odpadů a v poskytování environmentálních služeb podporujících život. Je nanejvýš důležité, aby tyto hospodářské a environmentální účty byly aktivně využívány v celém spektru tvorby unijní politiky jako výchozí bod pro posuzování dopadů, akční plány, legislativní návrhy a jiné významné produkty politického procesu.

Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy. Environmentální účty ukazují vzájemný vztah mezi podniky, domácnostmi a faktory životního prostředí. Musí proto přispívat k hodnocení politik, a to zejména zpřístupněním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Politika znamená hledání nejlepších možných řešení jakýchkoli problémů, které vyvstanou ... Jak toho však dosáhnout, když problémy a jejich možná řešení nejsou plně pochopeny? To je ten hlavní, ale nikoli výhradní, problém politiky životního prostředí. Tvůrci politických rozhodnutí musí mít proto k dispozici spolehlivé a co nejobsáhlejší údaje o moderním světě a stavu životního prostředí. K tomuto závěru dospěla Evropská rada v červnu 2006, kdy vyzvala Evropskou unii a její členské státy, aby své národní účty rozšířily o hlavní hlediska trvale udržitelného rozvoje. Tuto iniciativu a návrh Evropské komise vítám, neboť pomůže zlepšit naše znalosti o emisích do ovzduší, ekologických daních atd.

  Zigmantas Balčytis (S&D), písemně. – (LT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Dosavadní hlavní politické iniciativy pro environmentální účty na úrovni EU zahrnují Šestý environmentální akční program, strategie udržitelného vývoje EU a různé iniciativy odvětvových politik souvisejících s Cardiffským procesem a zahrnující oblasti, jako je změna klimatu, udržitelná doprava, příroda a biologická rozmanitost, zdraví a životní prostředí, využívání přírodních zdrojů a nakládání s odpady a mezinárodní rozměr udržitelného rozvoje. Ve svých závěrech z června 2006 vyzvala Evropská rada Unii a její členské státy, aby rozšířily své národní účty o hlavní hlediska trvale udržitelného rozvoje. Národní účty by proto měly být nahrazeny integrovanými environmentálními hospodářskými účty, které poskytují plně souvislé údaje. Za tím účelem je nutné, aby každý členský stát shromažďoval harmonizované a úplné údaje a aby tento systém byl na úrovni EU plně harmonizován.

  Sebastian Valentin Bodu (PPE), písemně. – (RO) Správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Shromažďování údajů v členských státech musí být proto povinné. K environmentálním údajům dostupným v současné době na úrovni EU by měly ve střednědobém výhledu přibýt informace, které usnadňují posuzování politik. Bylo by mnohem jednodušší monitorovat recyklaci a předcházení vzniku odpadů, emise do ovzduší a změny klimatu či trvale udržitelnou spotřebu a výrobu, kdyby byly k dispozici vysoce kvalitní údaje o vzájemném vztahu mezi environmentálními a ekonomickými faktory. I když tyto informace lze získat z environmentálních účtů, je nutné za tím účelem zajistit spolupráci všech členských států a plnou harmonizaci údajů na úrovni EU.

Proto je třeba požadované cíle stanovit s větší návazností a jasně vytyčit budoucí směřování s ohledem na vývoj v oblasti environmentálních hospodářských účtů. Tyto účty by měly přispívat k hodnocení politik, a to zejména poskytováním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Příslušné informace by mohly vytvořit velmi cenný základ tvorbu politiky životního prostředí.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Vítám návrh pana Leinena, pro který jsem hlasoval. Důležitost evropské environmentální politiky neustále roste vzhledem k hospodářské krizi a strategii Evropa 2020 a správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Environmentální údaje jsou jediným nástrojem k hodnocení politiky životního prostředí a ve střednědobém výhledu by měly být nahrazeny dalšími spolehlivými údaji.

Kromě toho monitorování údajů může být mnohem snazší, pokud budou k dispozici vysoce kvalitní informace o vzájemném vztahu mezi environmentálními a hospodářskými faktory, environmentální hospodářské účty by mohly například přispět k hodnocení politik prostřednictvím zpřístupnění údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Tyto informace budou velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí. Členské státy budou muset uplatňovat společné metody, klasifikace a pravidla stanovená v závazném společném rámci a v tomto směru je třeba velmi doufat, že tato nová opatření si nevyžádají žádné další náklady ani další byrokracii. Jak konstatuje zpravodaj, tento návrh nařízení je krokem směrem ke komplexnějšímu ekologickému účetnictví.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) V zájmu trvale udržitelného rozvoje je velmi důležité přijímat správná rozhodnutí v otázkách politiky životního prostředí, a to na základě spolehlivých údajů. Proto podporuji a vítám návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských environmentálních hospodářských účtech a jsem přesvědčena, že přispěje k hodnocení politik, a to zejména zpřístupněním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Měření kvality ovzduší v našich městech a provádění hloubkové analýzy tohoto měření by bylo krokem směrem k transparentnější tvorbě politik. Ačkoliv souvisí s chemickými a fyzikálními faktory, které na první pohled mají malé využití při komunikaci mezi politiky a voliči, tento ukazatel je ve skutečnosti výsledkem mnoha ekonomických rozhodnutí. Ukazuje soustředění hospodářských činností, které znečišťují životní prostředí, skladbu zdrojů energie používaných pro výrobní činnost a pro vytápění domácností a kanceláří, používání motorových vozidel a správu silniční infrastruktury a silničního provozu, izolaci budov a kvalitu použitých materiálů a existující zelené plochy a chybějící zeleň, jen několik příkladů za všechny. Kvalita ovzduší má rovněž výrazný dopad na výdaje na zdravotnictví, zejména na výdaje na respirační a onkologická zařízení. Je zcela zřejmé, že ukazatel životního prostředí se může změnit v ekonomický a politický ukazatel. Kromě toho upozorňuje na nové mechanismy odrazující od nezodpovědného chování a projekty, které má smysl financovat. Tyto vazby pomáhají politikům lépe se rozhodovat ve veřejném zájmu. Prvním krokem je stanovení správných metod a je dobré, že jsme jej učinili.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Tento návrh nařízení pochází z rozhodnutí Evropské rady z června 2006. V té době Evropská unie rozhodla o rozšíření stávajících národní účtů a sestavených statistických údajů o klíčová hlediska trvale udržitelného rozvoje. K doplnění národních účtů a údajů Komise navrhla nařízení o zřízení evropských environmentálních hospodářských účtů.

V souladu s návrhem Komise by proto členským státům měla být poskytnuta metodika, společné normy, definice klasifikace a účetní pravidla, které je třeba rozvíjet v obecně závazném rámci. I když jsem přesvědčena o tom, že přednostně by se to mělo týkat údajů, které jsou již k dispozici (to znamená údajů shromážděných na regionální, národní a evropské úrovni), myslím, že pokud se objeví potřeba dalších modulů, které nepovedou ke zbytečné byrokracii a dodatečným nákladům, měl by Eurostat v tomto případě mít možnost za účelem zřízení environmentálních hospodářských účtů na evropské úrovni získat údaje z členských států.

Proto jsem také uvítala zavedení těchto nových evropských environmentálních hospodářských účtů a navrhla rozšířit jejich oblast působnosti na další moduly.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem ve prospěch této zprávy o environmentálních hospodářských účtech EU, neboť se domnívám, že vedle hrubého domácího produktu (HDP) zde chybí ukazatele pro trvale udržitelný rozvoj a kvalitu života občanů, které umožňují hodnocení evropské politiky životního prostředí.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Podle slov zpravodaje „environmentální hospodářské účty by měly přispívat k hodnocení politik poskytováním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí“. Tato myšlenka je důležitá a je to v podstatě jediný způsob, jak získat konkrétní údaje o skutečném dopadu politiky životního prostředí. Pokud na jednu stranu hospodářský růst nemůže ignorovat životní prostředí, zároveň platí, že politika životního prostředí nemůže ignorovat či pustit ze zřetele hospodářskou činnost a konkurenceschopnost evropského obchodu a průmyslu. Na problém trvale udržitelného rozvoje nahlížím vždy s tímto na paměti a díky tomu vidím, že hospodářský růst a ohled na životní prostředí jsou nutně dvě strany jedné mince. Na to Evropa nemůže a nesmí zapomínat, zejména v dnešní době.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Dne 28. září 2009 zveřejnila Komise sdělení s názvem „Překročit HDP. Měření pokroku v měnícím se světě“, kde navrhuje opatření k vytvoření databáze environmentálních účtů EU s cílem zkvalitnit veřejnou diskusi a umožnit přijímání lépe podložených rozhodnutí. Do konce roku 2013 by Komise měla předložit zprávu zabývající se otázkami, jako je stav našich lesů a vyčerpávání rybolovných zdrojů. K tomu potřebujeme věrohodné a aktuální statistické podklady, které mají být vytvořeny na základě tohoto nařízení. Právní rámec vytvořený na základě tohoto návrhu umožní Unii posuzovat environmentální hospodářské účty s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Dosud nikdy nebylo tak důležité věnovat pozornost vzájemnému vztahu mezi životním prostředím a hospodářstvím. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože nejenže umožňuje přijímat komplexnější a odůvodněná politická rozhodnutí, ale odráží také přísloví, že „zemi nedědíme po svých předcích, ale půjčujeme si ji od svých dětí“. Je velmi důležité, abychom budoucím generacím zanechali zdravé životní prostředí.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Definice a poskytování popisných ukazatelů a statistik, které umožňují sledování rozvoje hospodářských a environmentálních faktorů spolu s možným vzájemným působením těchto faktorů, jsou nepochybně užitečné nástroje na podporu strategického plánování, vymezení veřejné politiky a nastínění cest k trvale udržitelnému rozvoji. Kromě toho, jak uvádí zpravodaj, získané údaje mohou a měly by přispívat k hodnocení politik pro posuzování vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Získané informace mohou být velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí. Tento návrh nařízení stanoví pouze shromažďování a sestavování údajů, které se týkají emisí do ovzduší, daní souvisejících s životním prostředím podle ekonomické činnosti a ekonomického účetnictví materiálových toků. Další údaje mohou být získány v jiných oblastech. Něco v tom smyslu konstatuje i zpravodaj, který navrhuje provedení pilotních studií zaměřených na jejich praktické využití. Nicméně je třeba mít na paměti, že národní statistické systémy a jejich náklady bude nutné přizpůsobit. Zdá se, že Komise tuto skutečnost ve svém návrhu zohledňuje, třebaže jen částečně, a to tak, že členským státům povoluje výjimky, pokud je třeba provést zásadní úpravy.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tento návrh nařízení umožňuje pouze shromažďování a sestavování údajů o emisích do ovzduší, daní souvisejících s životním prostředím podle ekonomické činnosti a ekonomického účetnictví materiálových toků. Další údaje mohou být získány v jiných oblastech. Něco v tom smyslu konstatuje i zpravodaj, který navrhuje provedení pilotních studií zaměřených na jejich praktické využití.

Definice a poskytování popisných ukazatelů a statistik, které umožňují sledování rozvoje hospodářských a environmentálních faktorů spolu s možným vzájemným působením těchto faktorů, jsou nepochybně užitečnými nástroji na podporu strategického plánování, vymezení veřejné politiky a nastínění cest k trvale udržitelnému rozvoji.

Získané údaje mohou a měly by přispívat k hodnocení politik, které umožní posuzování vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Získané informace by mohly být velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí.

Nicméně je třeba mít na paměti, že národní statistické systémy a jejich náklady bude nutno přizpůsobit. Zdá se, že Komise tuto skutečnost ve svém návrhu zohledňuje, třebaže jen částečně, a to tak, že členským státům povoluje výjimky, pokud je nutné provést zásadní úpravy.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Environmentální hospodářské účty by měly přispívat k hodnocení politiky tím, že poskytují především údaje o vlivu hospodářských činností na životní prostředí. Takové informace mohou být velmi důležité pro rozhodnutí v oblasti politiky životního prostředí. Recyklace a předcházení vzniku odpadů, znečišťování životního prostředí a změny klimatu či trvale udržitelná spotřeba a výroba by mohly být monitorovány mnohem účinněji, kdyby byly k dispozici vysoce kvalitní údaje, pokud jde o interakce mezi environmentálními a ekonomickými faktory.

Domnívám se, že shromažďování důležitých údajů, které bylo doposud dobrovolné, by se měl stát povinné. Navíc v případě, že by byl do této oblasti zaveden společný rámec na shromažďování, zpracování, předávání a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů, usnadnila by se situace ohledně politického hodnocení evropské politiky životního prostředí.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. – (IT) Amsterodamská smlouva věnuje značnou pozornost vzájemnému vztahu mezi hospodářskou politikou a politikou životního prostředí. To je důvod, proč se faktory, jako je udržitelná doprava a zdroje energie, staly klíčovými otázkami i v jiných odvětvových politikách. Ve skutečnosti již v roce 2006 Evropská rada vyzvala členské státy, aby rozšířily národní účty o hlavní hlediska trvale udržitelného rozvoje s cílem poskytovat co nejucelenější údaje. Hlasovala jsem pro tento návrh nařízení, protože se domnívám, že usnadní činnost národních statistických úřadů, kterým umožňuje zpracovávat harmonizované a aktuální environmentální účetní údaje. V tomto ohledu bude přijetí evropského právního základu pro shromažďování údajů o environmentálních hospodářských účtech znamenat, že na evropské úrovni lze poskytovat odhady, pokud jde o stávající vzájemný vztah mezi ekonomickými a hospodářskými faktory. Závěrem doufám, že tento nástroj bude považován za další potvrzení vůdčí role Evropské unie na mezinárodní úrovni v oblasti environmentálních účtů.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem proti zprávě pana Leinena, která pod rouškou tzv. statistik životního prostředí spouští lavinu informací vyžadujících obrovské množství byrokracie, a to všechno ve jménu zelené evangelizace.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. – (LT) Environmentální hospodářské účty by měly přispívat k hodnocení politik, a to především poskytováním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Tyto informace by mohly být velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí. Ve svých závěrech z června roku 2006 vyzvala Evropská rada Unii a její členské státy, aby rozšířily národní účty o hlavní hlediska trvale udržitelného rozvoje. Tento návrh Komise je významným příspěvkem k tomuto politickému přístupu. Správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Shromažďování údajů v členských státech musí být proto povinné. Údaje týkající se životního prostředí aktuálně dostupné na evropské úrovni je třeba ve střednědobém výhledu rozšířit s cílem usnadnit hodnocení politik. Recyklace a předcházení vzniku odpadů, emisí do ovzduší a změny klimatu či trvale udržitelné spotřeby a výroby by mohly být monitorovány mnohem účinněji, kdyby byly k dispozici vysoce kvalitní údaje o vzájemném vztahu environmentálních a ekonomických faktorů. Zdržel jsem se hlasování o tomto dokumentu, neboť se nedomnívám, že tyto informace lze získat pouze z environmentálních účtů. Je nezbytné zajistit spolupráci všech členských států a plnou harmonizaci na úrovni Unie.

  David Martin (S&D), písemně. – Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Environmentální hospodářské účty by měly napomáhat k hodnocení politik, a to především poskytováním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Tyto informace mohou být velmi cenné pro oblast politiky životního prostředí.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Shromažďování údajů v členských státech musí být proto povinné. Máme na mysli především shromažďování údajů o emisích do ovzduší, daních na ochranu životního prostředí pro různá odvětví hospodářství a účetnictví materiálových toků na makroekonomické úrovni. Podle našeho názoru by environmentální hospodářské účty měly přispívat k hodnocení politik, a to zejména poskytováním údajů o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Tyto informace by mohly být velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí. Souhlasíme s tím, aby byla zavedena ověřovací doložka a aby Komise pravidelně podávala zprávu o provádění tohoto nařízení v praxi. Domníváme se, že je důležité ověřovat spolehlivost a srovnatelnost údajů, aby bylo možno provést některá zlepšení a zajistit vysokou úroveň ekologického účetnictví. Náležitou pozornost je třeba věnovat také vývoji nových modulů a zkušenostem získaným v průběhu pilotních studií. Zprávu o ověření je třeba považovat za příležitost upravit nařízení v souladu s nejnovějším vývojem a na základě zkušeností.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. – (PT) Domnívám se, že potřebujeme širší spektrum statistických údajů o dopadech politik členských států a EU na životní prostředí a rovněž o účtování některých poplatků, které podporují politiky životního prostředí. Je škoda, že statistiky a poplatky jsou společně zahrnuty pod označení „ekologické účetnictví“. Cílem takového shrnutí je zavedení trhu v oblasti klimatu a obchodování s upisovacími právy týkajícími se znečišťování. Přenesení pravomocí na Komisi míří také tímto směrem. Hlasovala jsem pro, neboť podporuji myšlenku potřebných statistických nástrojů, i když odmítám politiky, kterým slouží.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Je nutné dohodnout se na přípravě modelových statistických údajů o dopadu politik Unie a členských států na životní prostředí, stejně jako na účtování poplatků, které podporují některé politiky životního prostředí. To je jasné.

Nicméně je škoda, že statistické údaje a poplatky, bez rozdílu, jsou shrnuty pod označení „ekologické účetnictví“. Důvodem takto nedostatečného rozlišení je provádění souboru opatření v oblasti klimatu a tržní obchodování s právy znečišťovat. Přenesení pravomocí na Komisi míří také tímto směrem.

A přesto hlasuji pro zprávu. Chci uznat platnost pojmu nezbytné statistické nástroje, i když odmítám politiky, kterým možná slouží.

  Nuno Melo (PPE), písemně. – (PT) Velmi důležité je, že environmentální hospodářské účty přispívají k hodnocení politiky, neboť poskytují údaje o vlivu hospodářské činnosti na životní prostředí. Tyto informace mohou být velmi cenné pro tvorbu politiky životního prostředí. Potřebujeme vědět, jak definovat cíl a účel tohoto návrhu nařízení, spolu s jeho podílem na celkové strategii „Překročit HDP“. Toto nařízení předpokládá pouze shromažďování a sestavování údajů o emisích do ovzduší, ekologických daních pro jednotlivá odvětví hospodářství a ekonomickém účetnictví materiálových toků. Je to první krok směrem k vytvoření komplexnějšího ekologického účetnictví, neboť podle Evropského statistického úřadu a příslušných statistických úřadů jednotlivých zemí jsou aktuálně pouze v těchto oblastech dostupné údaje pro celou Evropu. Je proto nezbytné usilovat o další pokrok, aby statistické údaje o životním prostředí byly stále spolehlivější a dostupnější.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Recyklaci a předcházení vzniku odpadů, emise do ovzduší a změnu klimatu či trvale udržitelnou spotřebu a výrobu by bylo možno monitorovat mnohem účinněji, kdyby byly k dispozici vysoce kvalitní údaje o vzájemném vztahu mezi environmentálními a ekonomickými faktory. Shromažďování příslušných údajů, které bylo na úrovni EU až doposud prováděno dobrovolně, by se mělo stát povinné. Kromě toho je třeba ve střednědobém výhledu rozšířit environmentální údaje, a usnadnit tak hodnocení evropské politiky životního prostředí. Souhlasím se stanoviskem zpravodaje a hlasoval jsem pro.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. – (LT) Řádné a správné hodnocení evropské politiky životního prostředí je možné provádět pouze na základě spolehlivých údajů. Recyklaci, emise do ovzduší, změnu klimatu či udržitelnou spotřebu a výrobu je třeba monitorovat průběžně s cílem dosáhnout pokroku v těchto oblastech v celé Evropě. Systém pro přípravu environmentálních hospodářských účtů je jedním z opatření, které by napomohlo shromažďování a sestavování údajů týkající se emisí do ovzduší, ekologických daní pro různá odvětví hospodářství a účetnictví materiálových toků na makroekonomické úrovni. Nicméně závazný charakter tohoto systému vytváří další administrativní zatížení. Proto je při zavádění takového systému nutné řádně vyhodnotit dopad jeho použití, přesněji vymezit požadované cíle a jasně vytyčit budoucí směřování s ohledem na environmentální hospodářské účty. Je třeba upozornit na to, že hlavní kontrolní funkci v těchto oblastech bude vykonávat Eurostat, který zároveň ponese odpovědnost. Uvedené úkoly vyžadují dostatečné lidské a finanční zdroje. Musíme však zvážit, zda rozpočet Evropské unie unese vyčlenění dalších finančních prostředků na navýšení a udržení byrokratického aparátu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Účelem návrhu nařízení o evropských environmentálních hospodářských účtech je poskytnout nástroje k dosažení některých důležitých cílů, jako je vytvoření koncepce evropského ekologického účetnictví a rozšíření činnosti statistických úřadů, které poskytují účetní údaje pro správní orgány. Hlasoval jsem ve prospěch tohoto znění, neboť mám za to, že pro účely trvale udržitelného vývoje je důležité začlenit problematiku životního prostředí do politik Unie a mít národní účty a evropský program s integrovaným ekonomickým a ekologickým účetnictvím v oblasti dopravy, recyklace a předcházení vzniku odpadů, emisí do ovzduší, změny klimatu a trvale udržitelné výroby a spotřeby.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) V roce 2006 vyzvala Rada Evropskou unii a členské státy, aby rozšířily své národní účty o hlavní hlediska trvale udržitelného rozvoje, a navrhla přijmout v krátkodobém a střednědobém výhledu metody pro rozvoj globálních ukazatelů, které by mohly vést k vyšší kvalitě veřejné diskuse a napomoci při přijímání rozhodnutí na základě ekonomického dopadu ekologických opatřeních, která mají být provedena. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť souhlasím s tímto prvním krokem k vytvoření mnohem úplnějších environmentálních hospodářských účtů. Podle Evropského statistického úřadu a příslušných národních úřadů jsou totiž v současné době k dispozici údaje pouze na evropské úrovni. V pracovním plánu je třeba stanovit nové prioritní moduly, s nimiž se již pracuje a které pravděpodobně již brzy poskytnou příslušné údaje, a to zejména údaje týkající se dopadu hospodářské činnosti na životní prostředí. Recyklace a předcházení vzniku odpadů, emise do ovzduší a změna klimatu či trvale udržitelná spotřeba a výroba by mohly být monitorovány mnohem účinněji, kdyby byly k dispozici vysoce kvalitní údaje o vzájemném působení environmentálních a ekonomických faktorů. Tyto údaje mohou významným způsobem pomoci při rozhodování o ekologických opatřeních.

  Aldo Patriciello (PPE) , písemně. – (IT) V roce 2006 vyzvala Rada Evropskou unii a její členské státy, aby rozšířily statistické údaje o trvale udržitelný rozvoj a platné národní účetní údaje. Ve své zprávě z roku 2009 nazvané „Překročit HDP. Měření pokroku v měnícím se světě“ sama Komise navrhla přijmout v krátkodobém a střednědobém výhledu různá opatření týkající se definice obecných ukazatelů s cílem vytvořit spolehlivější informační základnu pro kvalitnější veřejnou diskusi a vhodnější politická opatření. Dotkla se především aspektů evropských environmentálních hospodářských účtů.

Podrobné vyhodnocení evropských environmentálních hospodářských účtů je možno provádět pouze na základě spolehlivých údajů, a proto by členské státy měly mít k dispozici společnou metodiku a normy, definice, klasifikace a účetní pravidla, které by měly být rozvíjeny v rámci závazném pro všechny členské státy. Hlasuji ve prospěch tohoto návrhu, protože sledované cíle a budoucí směřování environmentálních hospodářských účtů musí být jasně vytyčeny, aby tyto účty mohly vytvořit potřebnou základnu pro rozhodování v oblasti životního prostředí.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. – K zajištění trvale udržitelného rozvoje a odpovídající politiky životního prostředí na úrovni EU je nezbytné, aby tvůrci politik měli k dispozici spolehlivé údaje o dopadu hospodářských činností na životní prostředí. Podporuji toto usnesení, neboť stanoví řadu účinných opatření pro shromažďování úplnějších údajů. Pokud to se zvýšením recyklace, snížením množství odpadu a omezením emisí do ovzduší a změnami klimatu myslí Evropská unie vážně, pak musí začít jednat. Nejúčinnější způsob jak dosáhnout evropských cílů, pokud jde o trvale udržitelný rozvoj a politiky životního prostředí, je prostřednictvím plné spolupráce ve všech členských státech. Proto je nezbytné, aby shromažďování údajů o dopadu hospodářských činností bylo v členských státech povinné. Čím přesnější a spolehlivější budou poskytované informace, tím lepší budou naše politiky v oblasti životního prostředí.

  Paulo Rangel (PPE), písemně. – (PT) Pokud má mít politika trvale udržitelného rozvoje požadovaný účinek, je nutné mít k dispozici dostatek informací pro rozhodovací proces, což usnadní přijímání odůvodněných rozhodnutí. Členské státy proto musí shromáždit široké spektrum ukazatelů, které v souhrnu poskytují celkový přehled o stavu životního prostředí v Evropské unii. To je cílem návrhu Komise určeného Parlamentu a Radě, který musí posoudit Parlament. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – Hlasovali jsme pro. Návrh vytváří podmínky pro environmentální hospodářské účty, jako jsou satelitní účty k ESA 95, neboť poskytuje metodiku, společné normy, definice, klasifikace a účetní pravidla, která mají být použita pro sestavování environmentálních hospodářských účtů. V první fázi se environmentální hospodářské účty, které mají být sestavovány v rámci společného rámce, dělí do těchto modulů: modul pro účty emisí do ovzduší, modul pro daně související s životním prostředím podle ekonomických činností, modul pro účty materiálových toků na makroekonomické úrovni. Na základě našich pozměňovacích návrhů přijatých ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin zahrnuje kompromis vyjednaný s Radou kromě původně navrhovaných účtů také požadavek, aby Komise do konce roku 2013 podala zprávu a přezkoumala rozšíření účtů pokrývajících materiálové zásoby (a nejen toky) a rovněž služby v oblasti ekologických systémů. Dohoda o tomto požadavku, aby členské státy poskytovaly údaje na základě harmonizované metodiky pro environmentální hospodářství je skutečně pozitivním konkrétním krokem v procesu „Překročit HDP“.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. – (DE) Národní účty zohledňují životní prostředí na základě ekonomické výkonnosti a vytváření bohatství. Podle návrhu Komise mají sloužit jako zdroj údajů o emisích do ovzduší a daních souvisejících s životním prostředím. Environmentální účty mají pouze ukazovat vzájemné působení. Trvale udržitelný rozvoj v EU vyžaduje rozumné chování, pokud jde o ekologický systém a stále větší nedostatek zdrojů. Občané musí být informováni o dopadech hospodářské činnosti na životní prostředí.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Leinena. Politika v oblasti životního prostředí a trvale udržitelného života v posledních letech skutečně nabyla značného významu a nutí nás více si všímat integrace hospodářské politiky a politiky v oblasti životního prostředí. V rámci politik členských států geometrickou řadou vzrostla důležitost otázek, jako jsou změna klimatu, udržitelná doprava, příroda, biologická rozmanitost, využití a dobývání nerostných surovin a přírodních zdrojů i nakládání s odpady. Z tohoto důvodu můžeme evropské politiky životního prostředí a související strategie přijaté v rámci Unie hodnotit důsledně a důkladně pouze v případě, že jsou k dispozici spolehlivé údaje.

10. Oprava hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

(Zasedání bylo přerušeno v 13:15 a obnoveno v 15:00)

PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK
Předseda

11. Prohlášení předsedy

  Předseda. – Dámy a pánové, chtěl bych oznámit následující informaci. Vzhledem ke cvičné evakuaci, která proběhla dnes v době hlasování, budou všechna vysvětlení postojů slyšena zítra – budou vyslechnuta společně se zítřejšími vysvětleními hlasování. Zítra také dokončíme hlasování plánovaná na dnešek, na která však nedošlo. To se týká hlasování, které bylo ve svém průběhu přerušeno a na které navážeme přesně v tom místě, ve kterém došlo k přerušení, abychom zachovali plnou kontinuitu.

12. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

13. Hodina otázek s předsedou Komise

  Předseda. – Dalším bodem je hodina otázek s předsedou Komise.

  Manfred Weber, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedo, dovolte mi, abych začal s úsměvem a poblahopřál všem poslancům, že jsme šťastně přestáli požární poplach a ve zdraví jsme se dostali zpátky do sněmovny.

Jako zástupce skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) bych chtěl položit otázku předsedovi Komise, která se intenzivně zabýval snímky z posledních týdnů z oblasti Středomoří, odkud před situací v Africe prchalo mnoho lidí do Evropy, ale některým se to nepodařilo. Ve zprávách jsme se museli dívat na fotografie jejich vyplavených mrtvých těl.

Všichni víme, že naší společnou evropskou výzvou je nalezení odpovědi na toto drama a utrpení uprchlíků. Jménem skupiny PPE bych chtěl pana předsedu Komise požádat, aby nám uvedl odhad, zda Komise – a především agentura Frontex – má dostatek prostředků, zda my, jako Evropská unie, máme dostatek možností reagovat na místě a zda máme dostatečný právní základ pro to, aby Evropa dokázala v oblasti Středomoří jednat společně.

Také by mě zajímalo, jakou formou pokračují jednání se zeměmi původu (například s Tuniskem a Egyptem) a zda my Evropané dosahujeme v této oblasti nějakého pokroku.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane Webere, všichni litujeme nedávných událostí, které způsobily ztrátu mnoha životů. Souhlasím s vámi, že v této oblasti je třeba postupovat s větší rozhodností.

Naše reakce na pomoc zemím v severní Africe byla okamžitá – více než 1 milion EUR na humanitární pomoc – a tato pomoc bude pokračovat. Prostřednictvím společné operace Hermes koordinuje pohraniční agentura Frontex reakci na silný migrační tlak. Je však velmi důležité, aby členské státy v oblasti Středomoří, spolu s třetími zeměmi, i nadále spolupracovaly a koordinovaly své úsilí. Je třeba dělat více.

Takže abych vám odpověděl přímo, ano, pro agenturu Frontex potřebujeme více prostředků. Je naléhavě třeba přijmout návrhy na posílení agentury Frontex. Zároveň potřebujeme, aby členské státy projevily politickou vůli, a především vzájemnou solidaritu, a poskytly potřebné technické a lidské zdroje. Jak víte, Evropská unie jako taková tyto potřebné zdroje zdaleka nemá, proto potřebujeme spolupráci členských států, aby je bylo možné zajistit.

  Manfred Weber, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedo, děkuji vám za posouzení situace. Vzhledem k tomu, že v současnosti potřebujeme pro Frontex více prostředků, jak uvádíte, zajímalo by mě, zda se rovněž nedomníváte, že členské státy projevovaly doposud značnou neochotu poskytovat prostředky na posílení agentury Frontex. Nástroje jsme přece již měli. Byla to tedy doposud jen příliš malá ochota ze strany členských států podpořit Frontex odpovídajícím způsobem?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – O tom se dlouhodobě diskutuje. Je to ve skutečnosti jedno z hlavních témat na zasedání Evropské rady tento měsíc ve dnech 23. a 24. června. Nejenže by členské státy měly přijmout již předložený návrh na posílení agentury Frontex, ale zároveň je důležité zvýšit logistickou podporu. Nutně potřebujeme více letadel a více lodí a na evropské úrovni je z našeho rozpočtu v současné době nemůžeme poskytnout.

Myslím, že politická vůle k tomu je, ale vyžaduje koordinovaný postup, a zde se chopila iniciativy Komise. Spolu s členskými státy na tom pracuje komisařka Malmströmová a já doufám, že Evropská rada naše názory koncem měsíce potvrdí.

Zároveň ovšem potřebujeme i spolupráci třetích zemí. Já sám jsem byl v Tunisku, kde jsem hovořil s předsedou vlády a kde nám slíbili spolupráci. Skutečně spolupracují a my se nyní snažíme dosáhnout nějaké formy pragmatických logistických dohod mezi tuniskými úřady a našimi vlastními orgány.

  Předseda. – Ne všichni poslanci jsou po požárním cvičení zpátky ve sněmovně.

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – Ano, všiml jsem si, že někteří z mých kolegů jsou pořád ještě na požárním cvičení.

Včera oznámil komisař Olli Rehn řadu důležitých kroků v rámci Komise. V první řadě požádal o řadu změn v záchranném mechanismu. Řekl, že tento mechanismus musí poskytovat zemím pružné úvěrové limity. Řekl, že tento mechanismus musí být schopen jít na sekundární trh, a co je nejdůležitější, řekl, že je to možné udělat prostřednictvím diskontovaných výměn za jeho vlastní dluhopisy s ratingovým hodnocením AAA. To je velmi důležité, protože to znamená, že můžete vyměnit špatné dluhopisy ze zemí, které se potýkají s problémy, za dluhopisy s ratingovým hodnocením AAA ze záchranného mechanismu.

Za druhé, prohlásil také, že Komise by měla začít zkoumat možnost zavedení eurobondů – konečně, řekl bych.

Moje otázka na vás, pane Barroso, zní: můžete potvrdit, že takové je rovněž stanovisko Komise? Za druhé, neboť čas tlačí, navrhnete tyto změny záchranného mechanismu na příštím zasedání Evropské rady za dva týdny?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Chci potvrdit, že všechny myšlenky, s nimiž vystoupil komisař Rehn, mají moji plnou podporu a souhlas, takže nebudu opakovat to, co řekl.

Pokud jde o Evropský stabilizační mechanismus (ESM), právě probíhá jeho zavádění. Jak víte, věřím, že vlády se na něm brzy shodnou, a proto doufám, že Evropská rada přijme politické rozhodnutí, kterým potvrdí rozhodnutí týkající se Evropského stabilizačního mechanismu, a náš postoj samozřejmě znáte.

Myšlenka eurobondů není nová. Komise už celá léta, včetně jednoho z mých předchůdců, navrhovala zavedení eurobondů. Skutečností je, že členské státy na tuto myšlenku dosud nepřistoupily, konkrétně v době krize s Řeckem přišla Komise s nápadem na vzájemné sdílení dluhu, které většina členských států eurozóny odmítla. Domnívám se, že nyní došlo k určitému pokroku v přijetí myšlenky, že je nutné zvážit vícero možností a Komise nepochybně některé možnosti předloží. Myšlenku eurobondů jsme vždy považovali za lákavou, ovšem za předpokladu, že ji členské státy podpoří, ale upřímně řečeno, tak daleko ještě nejsme. Ano, tak daleko ještě nejsme, a podle mého názoru se nyní musíme zaměřit na ESM.

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – Nemyslím si, že krize Řecka a eura skončila. Neskončila. Musíme proto najít další nástroje. Jedním z dalších nástrojů je skutečně to, co navrhuje Olli Rehn – výměna špatných dluhopisů z některých zemí za malý soubor eurobondů s ratingovým hodnocením AAA. To je cesta kupředu. Tyto eurobondy může vydávat Evropský nástroj finanční stability (EFSF), Evropský stabilizační mechanismus (ESM) nebo v budoucnu nová evropská agentura. Na tom nezáleží. Jedná se o důležitý mechanismus a důležité je, že je to podle mě poprvé, co Olli Rehn a Komise uznávají, že toto je cesta kupředu.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane Verhofstadte, Komise vystupuje jako kolektivní orgán. Myslím, že je pro vás jednodušší souhlasit s tím, co říká Olli Rehn, než s tím, co říkám já, ale ve skutečnosti říkáme oba to samé.

V ročním přehledu růstu Komise kolektivně hájí a navrhuje více podobných zásahů na trzích, ale členské státy je bohužel neodsouhlasily. Takže co mohu potvrdit, je to, že v tomto duchu pracujeme, snažíme se zvýšit pružnost zásahů na trzích, ale upřímně řečeno, myslím, že bychom se měli soustředit na ESM a pochopitelně zvážit možnosti eurobondů do budoucna, pokud jsou ovšem členské státy připraveny udělat další krok.

  Jan Zahradil, jménem skupiny ECR. – (CS) Pane předsedo, jak víte, moje skupina je složená převážně z nečlenů eurozóny, ale jak už jsem tady několikrát řekl, rozhodně si nepřejeme neúspěch eura. Na to jsou naše ekonomiky příliš propojené, a proto musím říci, že naše pocity z toho, co se děje, jsou smíšené.

My tady dostáváme nejednoznačné signály. Něco jiného říká Evropská rada, něco jiného říká Evropská centrální banka, něco jiného říká Mezinárodní měnový fond. A hlavně mám pocit, že tady pořád ještě vítězí politická stanoviska nad těmi ekonomickými. Jako by bylo možné ošálit trhy nějakými přísliby a vyhnout se skutečnému řešení situace.

Já se chci zeptat, pokud jde o otázku restrukturalizace státního dluhu, jaká je vlastně pozice Evropské komise? Skutečně stále preferujete nalévání dalších a dalších peněz a poskytování dalších a dalších nekonečných půjček do ekonomik, které jsou ve vážných potížích a na samém okraji kolapsu, nebo už se tady začíná projevovat zdravý rozum a uvažuje se vážně i o možnosti restrukturalizace jejich státních dluhů, protože podle mého názoru se tomu v dlouhodobém horizontu stejně nevyhneme.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Pane Zahradile, v první řadě, ekonomické problémy, které v Evropě máme, se bohužel netýkají pouze eurozóny. Některé členské státy mimo eurozónu jsou rovněž zapojeny do programů na podporu platební bilance prostřednictvím Komise a MMF.

Co se týče eurozóny, jak uvádíte, nadále probíhají diskuse mezi členskými státy, Radou, Komisí a Evropskou centrální bankou o tom, jak reagovat co nejlépe a v plném rozsahu. Jak víte, pokaždé nepanuje odborná shoda v tom, jak toho dosáhnout. Stále se na tom pracuje.

Je správné přiznat, že tyto otázky jsou nanejvýš složité a náročné. Rozsah této výzvy je bezprecedentní a vyžaduje určité úsilí v otázce sbližování. Komise proto byla velmi opatrná v tom, jakým způsobem o této věci komunikovala, protože některé z těchto otázek jsou citlivé ve vztahu k trhu. Jedno je jasné, jak jsme řekli, restrukturalizace není alternativou bolestného úsilí o fiskální konsolidaci, kterou členské státy budou muset vynaložit, chtějí-li vyrovnat svou pasivní bilanci, co se týče schodku a zadlužení.

  Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedo, pane Barroso, je pravda, že ne vždy chápeme postoj Evropské unie, ale na to jste právě odpověděl. Chtěl bych říci tři věci.

Za prvé, nemělo by dojít už k žádné další restrukturalizaci. Všichni víme, že v určité chvíli dojde k restrukturalizaci dluhu, jako například v Řecku, a to z toho prostého důvodu, že řecká vláda musí dostat možnost znovu získat důvěru a že je třeba restrukturalizovat řeckou společnost. Situace v Řecku je taková, že nikdo nevěří nikomu, a nejméně ze všeho vládě. Dokud se vládě nepodaří nabídnout svým občanům jinou vyhlídku do budoucna, než je odříkání, nepodaří se jí oživit ekonomiku.

Nejdůležitější je, aby se Komise a zúčastněné strany zamýšlely nad tím, jak obnovit potřebnou důvěru řeckého obyvatelstva, bez které žádné opatření nemůže být nikdy přijato. Převládající úsporná opatření však neposkytují řecké společnosti čas k zastavení a k přemýšlení. Proto je odmítá, což může být velmi nebezpečné.

A poslední otázka: daňové úniky. Cožpak Evropa nemůže podat Řecku pomocnou ruku také v této věci? Řecká konta jsou vedena v bankách v Rakousku, Lucembursku, Kypru a Švýcarska. Proč tyto účty nezmrazit nebo přinejmenším nezpochybnit bankovní tajemství, aby řecká vláda mohla zjistit, kde k daňovým únikům dochází. Žádáme, aby se zamezilo daňovým únikům, avšak zároveň jim nenabízíme žádnou pomoc. Jsou to naše banky, evropské banky, které ve skutečnosti kryjí tyto daňové úniky.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Pane Cohn-Bendite, máte pravdu, když říkáte, že Řecko má problém s daňovými úniky, ale příčinou řeckého strukturálního problému to podle mého názoru není.

V současné době řešíme otázku bankovního tajemství. Jak víte, od března 2009 se všechny členské státy a rovněž Švýcarsko dohodly na zavedení normy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která stanoví, že stát nemůže odmítnout poskytnutí informací na žádost jiného státu z důvodu, že tyto informace drží banka nebo nějaká jiná finanční instituce. Tuto zásadu jsme my jako Komise zahrnuli do směrnice o správní spolupráci v oblasti daní, která vstoupila v platnost dne 11. března 2011 a která bohužel nabude účinnosti teprve dne 1. ledna 2013.

Otázka bankovního tajemství byla proto projednána z právního hlediska na evropské úrovni a nemůže být překážkou úplné výměně vyžádaných informací mezi finančními úřady. Domnívám se, že na základě správní spolupráce byla všechna kritéria již splněna a členské státy a EU mohou nyní poskytovat Řecku informace o veškerých podvodech a daňových únicích.

  Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane Barroso, mám jen jednu stručnou otázku. Jsem rád, že summit zemí skupiny G8 a fórum e-G8, které mu předcházelo, jednaly o internetu. Zároveň existují obavy, proč se ti, kteří jsou u moci, zabývají internetem. Víme, jak citlivá je to oblast. Můžete nám k tomu povědět něco více? Je toto jen jednorázová záležitost nebo budou probíhat ještě další diskuse? Zařadíte to znovu na program jednání?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Domnívám se, že prezident Sarkozy měl výborný nápad, protože internet je globální jev. Všichni chceme mít otevřený internet. Podle nás značně přispívá k rozšiřování znalostí a ke svobodě. Zároveň je internet často zneužíván, dochází například ke zneužívání dětí a k páchání trestné činnosti, kdy jsou využívány svobody, které internet poskytuje.

Takže jsme vedli velmi zajímavou diskusi s některými z velkých tvůrců iniciativ v rámci internetu, počínaje šéfem Googlu až po tvůrce Facebooku, pana Zuckerberga. Hovořili jsme o tom, jaký typ regulace je pro internet vhodný, aby zároveň zůstala zachována svoboda a možnosti inovace, které internet nabízí. A po diskusi následovalo ujištění, že se problematika internetu objeví na programu některé příští schůzky skupiny G8.

  Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Nicméně ještě bych rád u této otázky zůstal a chtěl bych se vás zeptat, zda byste byl ochoten informovat nás v obecných rysech o těchto dalších jednáních na téma internet, neboť se jedná o závažný zásah s dalekosáhlým dopadem do budoucna.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Vlastně to ani žádné jednání nebylo. Šlo spíše o velmi obecnou výměnu názorů, jakýsi brainstorming. Předtím se konala konference s názvem e-G8 za účasti některých hlavních aktérů internetového průmyslu a úřadů. Nebylo to přímo jednání. Nenazýval bych to tak. Požádali jsme tyto vedoucí představitele předních internetových společností, aby nám řekli, jak vidí budoucnost tohoto odvětví, a kromě toho jsme s různými členy skupiny G8 sdíleli své obavy, své zájmy a své vnímání internetu. Nicméně opravdu to nebylo žádné jednání s cílem dosáhnout konkrétních výsledků.

  Nigel Farage, jménem skupiny EFD. – Pane Barroso, užili jsme si řadu pantomimických výměn informací o euru. Pokaždé, když jsem předpovídal, že některá země bude potřebovat finanční pomoc, vrátil jste se zpátky a prohlásil, ó ne, nepotřebuje, všechno je v pořádku. A teď už tu máme čtvrtý záchranný finanční balíček – druhý řecký – pokud nám samozřejmě dnes rovněž neoznámíte, že není nutný. Ale otázka, kterou vám dnes chci položit, je možná mnohem závažnější, než všechno to, k čemu doposud došlo v Řecku nebo v Irsku nebo v Portugalsku. Jedná se o skutečnou krizi státního dluhu, které můžeme čelit během příštích několika týdnů a která se dotýká integrity samotné Evropské centrální banky.

Měsíc co měsíc jsem varoval, že nemůžete stále nakupovat obrovské množství svých vlastních špatných úvěrů. Pane Barroso, uznáváte, že finanční prostředky Evropské centrální banky a její integrita se nacházejí ve vážném a neblahém stavu?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Ne, s tím nesouhlasím. Považuji Evropskou centrální banku za velmi důvěryhodnou instituci, která je řízena velmi moudře a inteligentně. Nezávislost ECB uznávají všechny členské státy eurozóny. Samozřejmě víme, že eurozóna má některé problémy. Jak jsem již řekl, jsou to problémy, které se, abych byl spravedlivý, netýkají pouze eurozóny.

Bohužel vaše kritika eurozóny je vždy ideologická. Dluhové problémy nejsou nic výjimečného. V průměru je dluh eurozóny nižší než dluh Spojeného království, abych uvedl příklad. Ale ve skutečnosti máme různé problémy proto, že je to poprvé, co máme tento typ měnové unie bez nějakého integrovanějšího institucionálního uspořádání Právě proto se nyní snažíme reagovat v plné šíři a ECB je součástí úsilí, které vynakládáme, abychom zajistili finanční stabilitu eurozóny.

  Nigel Farage, jménem skupiny EFD. – Některá moje slova právě včera potvrdil respektovaný think-tank Open Europe, který k této věci zveřejnil některé údaje. Uvedl, že závratných 190 miliard EUR expozice ECB je expozice řeckému státu a řeckým bankám. Pokud by ECB zaznamenala případný pokles hodnoty svých aktiv o pouhá 4,25 %, její celá kapitálová základna se rozplyne. Souhlasíte se zjištěními skupiny Open Europe, nebo se připojujete k tvrzení pana Junckera, který před několika týdny prohlásil, že situace ohledně eura je tak vážná, že vlastně musíte veřejnosti lhát?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – V první řadě, já nelžu a Komise byla v poskytování informací o jakékoli situaci vždy velmi zásadová. Současná situace je složitá, to říkáme otevřeně už od začátku a nepředstíráme, že je růžová.

Na druhou stranu, důvěryhodnost Evropské centrální banky se opírá o bezpodmínečné odhodlání vlád eurozóny udělat vše pro zajištění finanční stability eurozóny a nemám tedy žádné pochybnosti o schopnosti systému, úsilí eurozóny a důvěryhodnosti Evropské centrální banky. Nepochybuji o schopnosti Evropské centrální banky hájit evropské zájmy, ani o závazku členských států eurozóny poskytnout veškeré záruky, které Evropská centrální banka potřebuje k plnění své nezávislé úlohy jako naše centrální banka.

Co se týče expozice centrálních bank, existují i jiné centrální banky, v Evropě i mimo Evropu, které jsou v složitější a zranitelnější situaci nežli Evropská centrální banka, která je důvěryhodným a mezinárodně uznávaným orgánem Evropské unie.

  Nicole Sinclaire (NI). – Evropská unie se stále rozšiřuje a s příchodem celoevropských politických stran zdánlivě stále prohlubuje, neschopna dosáhnout konsenzu, což se opakovaně potvrdilo. Protikladný postoj Německa ohledně Libye a italsko-francouzský spor o uznání schengenských víz jsou toho důkazem.

Mohl byste vysvětlit mně a mým voličům, jak je možné začít uplatňovat společnou politiku v důležitých oblastech, jako jsou mezinárodní vztahy a bezpečnost, bez konsenzu, ledaže bychom rozptýlili demokratické právo členských států promítat jednostranně své vlastní tužby?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Upřímně, nechápu obavy, které jsou za vaší otázkou. Ve skutečnosti jsme Unií 27 demokratických států a dohodli jsme se, že v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky by rozhodnutí měla být přijímána jednomyslně. Pokud souhlas členských států není jednomyslný, nemůžeme těmto členským státům rozhodnutí vnutit, a tedy plně respektujeme demokratickou povahu nejen naší Unie, ale také našich členských států.

Jsem přesvědčen, že je v našem zájmu jako Evropanů, evropských občanů, aby členské státy jednaly ve vnějších záležitostech společně. Je zřejmé, že v dnešní Evropě ani ty největší členské státy nemají potřebný vliv, aby mluvily se Spojenými státy, s Čínou nebo jinými velmocemi z rovné pozice, ale společně, jako Evropská unie už jsou v jiné situaci. Proto doufám, že tento proces provede k většímu sbližování mezi našimi členskými státy také v oblasti zahraniční politiky.

  Nicole Sinclaire (NI). – První věc, o které jsem se zmínila, byly celoevropské strany. Mohl byste mi vysvětlit, proč by daňoví poplatníci měli na jakékoli úrovni financovat politické strany? Možná byste mi mohl vysvětlit, nakolik jsou užitečné pro cíle Unie.

Moje další otázka se týká Cathy Ashtonové. Pozoruji, že její účast na zasedáních Komise je velmi slabá. Je Spojené království v Komisi řádně zastoupeno?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Jsou zde dvě otázky. Za prvé, jak víte, evropské strany jsou uznány jako významné subjekty ve Smlouvě, kterou jednomyslně ratifikovaly naše členské státy. Takže je důvod evropské strany podporovat, protože jsou to vlastně evropské subjekty, a jako takové je naše Smlouva uznává.

Za druhé, pokud jde o Cathy Ashtonovou, není jen místopředsedkyní Komise, ale je také nejvyšší představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Její práce je velmi náročná a musí při ní zastupovat Evropskou unii, takže samozřejmě služebně cestuje více než většina členů Komise. Opravdu usilovně se snaží být přítomna téměř na všech zasedáních Komise. Na všech být ale nemůže.

Nicméně bych chtěl zdůraznit, že členy Komise nemáme proto, aby reprezentovali své země. Jsou sice svými zeměmi jmenováni, ale jejich úkolem je, aby zastupovali Evropskou unii. Při nástupu do úřadu každý z nás skládá přísahu, a to v tom smyslu, že zde nezastupujeme své země, nýbrž – a právě od toho se odvíjí důvěryhodnost tohoto orgánu – se snažíme být nezávislí a sloužit obecnému evropskému zájmu. Mohu vám říci, že členské státy, včetně Spojeného království, jsou velmi dobře zastoupeny v Evropské radě svými ministerskými předsedy a v Radě různými ministry.

  Martin Schulz, jménem skupiny S&D. – (DE) Pane předsedo, omlouvám se za opožděný příchod. Proto jsem čekal až do konce.

Pane Barroso, mám na vás dotaz, který se týká vážné situace, ve které se my v Evropské unii nacházíme. Rok 2008 byl rokem hluboké krize v bankovnictví. V roce 2009 vedla tato bankovní krize k hluboké hospodářské krizi v reálné ekonomice. Úhrada nákladů bankovních schodků z veřejných prostředků vedla nakonec v roce 2010 k hluboké krizi národních rozpočtů. Tato hluboká krize národních rozpočtů je doprovázena škrtacími orgiemi, které v některých členských státech Evropské unie vedou ke vzniku dramatické situace, částečně v důsledku opatření požadovaných Evropskou unií. Je zde nebezpečí, že po bankovní krizi, hospodářské krizi a krizi národních rozpočtů budou roky 2011 a 2012 v sociální krize v Evropě.

Chtěl bych se vás proto zeptat, pane Barroso, je Komise ochotna s námi diskutovat o tom, jak můžeme zlepšit nedostatečné financování sociální sítě – systémů sociálního zabezpečení – v členských státech Evropské unie, zejména v těch členských státech, které byly nejhůře postiženy rozpočtovou krizí?

A dále, jste ochoten s námi konečně diskutovat o eurobondech, které by poskytly potřebné zdroje pro investice do hospodářství s cílem podpořit růst a zaměstnanost v nejhůře postižených členských státech?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Pane Schulzi, teprve dnes přijala Komise konkrétní doporučení pro každou ze 27 zemí s úvodní poznámkou, ve které tuto obavu, o níž jste právě mluvil, velmi jasně vyjadřujeme, což je pro nás velmi důležité. Jsme si velmi dobře vědomi toho, že zavádění úsporných opatření, která jsou v současné době nezbytná, neboť je nutné snížit schodky a zadlužení, je skutečně velmi těžké.

Zároveň jsme přesvědčeni, že každé euro vynaložené nyní na úroky z půjček znamená o jedno euro méně pro nemocnice, veřejné zdravotnictví, veřejné školství a na sociální zabezpečení. Takže to je skutečná úspora. Musíme se proto zapojit do seriózních konzultací o rozpočtu s cílem obnovit důvěru a současně provádět strukturální reformy potřebné k zajištění konkurenceschopnosti, ale také současně musíme chránit ty nejzranitelnější.

Myslím, že s dokumentem, který jsme dnes přijali, budete spokojeni. Věnuje se všem otázkám, které souvisejí s trhem práce, např. jak přilákáme na trh práce více lidí, jak začleníme tento sociální rozměr do všech našich politik?

Nyní musíme zjistit, kolik manévrovacího prostoru mají jednotlivé země na zajištění těchto cílů. Domnívám se však, že v cílech panuje shoda.

  Marco Scurria (PPE). – (IT) Pane předsedo, abych byl upřímný, nechtěl jsem zasahovat do diskuse o skupině G8, ale chtěl jsem položit předsedovi Barrosovi otázku týkající se kultury.

Evropská unie nabízí mnoho programů na podporu setkávání mladých lidí – a nejen ty –, abychom vytvořili opravdovou Unií. Pro mnoho mladých lidí a odborníků představují programy, jako je Comenius, program celoživotního vzdělávání, Mládež v akci atd., skutečné setkávání Evropské unie, probouzející ryze evropské cítění.

(Předseda řečníka přerušil a vysvětlil mu, že se rozprava vede na jiné téma, ale poté ho vyzval, aby pokračoval…)

Chtěl bych proto vědět, co se s těmito programy stane, alespoň nakolik to Komise může odhadnout, vzhledem k tomu, že se blíží konec jejich životnosti, a touto otázkou jsme se již měli zabývat ve Výboru pro kulturu a vzdělávání. Jak hodlá Komise rozvíjet další program, počínaje rokem 2014 a dál? Věřím, že tato otázka obzvlášť zajímá řadu lidí, kteří jsou v rámci Evropské unie aktivní, a mnoho mladých lidí v našich zemích.

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – (FR) Komise projevuje velký zájem o vše, co souvisí s podporou tohoto kulturního rozměru v Evropě, a o veškeré výměny. Mám k tomu osobně silný vztah a již jsem se setkal s některými hlavními zúčastněnými stranami v této oblasti.

Na konci měsíce předložíme návrhy na budoucí financování všech sektorů včetně kultury. Samozřejmě, že vypracujeme zásadní návrhy v této oblasti. Půjde o racionalizaci nástrojů a zároveň ochranu cílů programů, jako jsou ty, které jste uvedl. Jedná se o klíčové programy, které jsou velmi důležité pro Evropu občanů a Evropu, která uznává hodnotu kultury.

  Sarah Ludford (ALDE). – Budu se držet tématu. Komise včera přijala významný soubor zpráv a opatření pro boj proti korupci, který přijde Evropskou unii každoročně na 120 miliard EUR ročně – zhruba výše celkového rozpočtu Unie – ale podle indexu korupce vytvořeného Transparency International má osm členských států známku nižší než pět z deseti možných bodů. Komise konstatuje, že uplatňování protikorupčních nástrojů je neuspokojivé.

Nebyl by dobrý nápad vznést téma korupce na summitu skupiny G8? Jediná zmínka, a to nepřímá, kterou nacházím, se týkala rozvojových zemí. Chyběl jakýkoli poukaz na to, že bohaté země musí projevit politickou vůli k řešení daného problému na vlastním dvorku a ujmout se v této věci vedení. Nepromarnili jsme příležitost hovořit o korupci a úplatkářství v rámci skupiny G8, zejména když jeden z členů, Rusko, je na 154. místě z celkového počtu 178 zemí a umístění mnoha našich vlastních členských států na indexu Transparency International není nijak oslnivé?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – O problematice korupce jsme hovořili na informační schůzce s africkými vůdci, ale mohu vám prozradit, že otázka boje proti korupci má být jednou z hlavních priorit schůzky skupiny G20, která se bude konat v listopadu. Nicméně se domnívám, že to byla užitečná diskuse, protože tam, kde existuje korupce, je vždy někdo, kdo je korumpován, ale také někdo, kdo korumpuje, takže v jistém smyslu byli členové skupiny G8 také pečlivě zkoumáni, když jsme diskutovali o problematice Afriky.

Mimochodem jsem jim předal velmi dobrou zprávu, protože jsem oznámil, že Komise hodlá předložit iniciativy týkající se transparentnosti v případě nerostných surovin – dobrá nebo špatná zpráva podle úhlu pohledu, např. menší transparentnost usnadňuje některým režimům využívat příjmy z jejich národních zdrojů a surovin neprůhledným způsobem, někdy se spoluúčastí, nutno říci, tzv. rozvinutého světa. Takový byl úhel pohledu na tuto problematiku na posledním zasedání skupiny G8.

  Peter van Dalen (ECR). – (NL) Pane Barroso, právě jste mluvil o Evropské centrální bance (ECB), kterou jste označil za nezávislou. Jde o to, že v případě řecké krize, ECB není nezávislá, zvolila stranu. ECB jako komerční banka nakoupila až deset miliard slabých dluhopisů a nyní blokuje potřebnou restrukturalizaci řeckých dluhů.

Moje konkrétní otázka zní: co děláte pro to, aby ECB s její dvojí funkcí nestála v cestě obtížným, ale nezbytným krokům k restrukturalizaci řeckého hospodářství?

  José Manuel Barroso, předseda Komise. – Evropská centrální banka je bezesporu nezávislá a její nezávislost je uznána Smlouvou – je to tedy nezávislost podle zákona a podložená Smlouvou – ale nejen to, mohu vám zároveň sdělit, že v této funkci mám sedmileté zkušenosti a s ECB jsem jednal velmi často a mnohokrát jsem zažil, jak ECB dokázala, že nepotřebuje naši podporu k tomu, aby si potvrdila svoji nezávislost. O tom vás chci ujistit.

Co se týče otázky restrukturalizace, analyzují se, jak víte, různé varianty. Bereme v potaz celou diskusi, ale postoj Komise je již jasně stanoven. Jsme přesvědčeni o tom, že restrukturalizace není alternativou k úsilí, které musí členské státy vynaložit, pokud jde o fiskální konsolidaci a strukturální reformu. Tento důsledný postoj budeme zachovávat.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedo, pane Barroso, rovněž k otázce summitu skupiny G8, chtěla bych vědět, zda celý problém regulace finančních trhů byl znovu odložen, zejména zavedení daně z pohybu kapitálu a kapitálových zisků, zrušení daňových rájů a konec derivátů a ratingových agentur, které v současné době zcela ztratily důvěryhodnost a trpí naprostým nedostatkem transparentnosti. A nakonec bych se vás také chtěla zeptat na otázku související s děním u nás v EU, v Řecku, Portugalsku a Irsku, kde probíhá nedobrovolný proces zaměřený především na uplatňování vnucených nástrojů a postupů, které ještě zhoršují vykořisťování zaměstnanců a prohlubují hospodářský úpadek zemí a které v dohledné době povedou k větší chudobě, nezaměstnanosti a nerovnosti.

Nemáte pocit, že je to v rozporu se všemi proklamovanými zásadami včetně Smlouvy samotné?