Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 8. června 2011 - Štrasburk

3. Nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzívní Evropu (rozprava)

  Předseda. – Prvním bodem programu jednání je zpráva poslance Garriga Polleda jménem zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013, nazvaná Investování do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec (VFR) pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu [2010/2211(INI)] (A7-0193/2011).

  Salvador Garriga Polledo, zpravodaj. – (ES) Vážený pane předsedo, pane komisaři Lewandowski, dámy a pánové, máme za sebou 23 let finančních výhledů, čtyři výrazná období, která pomohla řádnému vývoji výdajů a příjmů Evropské unie. Právě existence finančních výhledů umožnila provedení programů Unie. Z tohoto důvodu je pro finance Unie tolik důležitá tato rozprava a následné hlasování. Evropský parlament se vůbec poprvé ujímá politické iniciativy, pokud jde o rozpočet EU. Komise a Rada budou muset na tento návrh reagovat a předložit vlastní alternativní návrhy.

Evropský parlament připravil návrh, jehož hlavními znaky jsou shoda a spolupráce. Obnáší rok práce, 1 100 pozměňovacích návrhů a 120 závazků, a přispělo do něj 11 parlamentních výborů a 10 národních parlamentů. Chtěl bych poblahopřát všem úředníkům i asistentům, kteří více než rok usilovně pracovali, aby se zpráva stala skutečností.

Došlo také k institucionální spolupráci ze strany sboru komisařů pod vedením José Manuela Durãa Barrosa za obzvláštního přispění komisaře pro finanční plánování a rozpočet Janusze Lewandowského. Věříme, že návrh, který předloží dne 29. června, bude v souladu s doporučeními obsaženými v naší zprávě.

Nemůžeme nadále pracovat na zvětšování Evropy se zmenšujícím se rozpočtem. Požadujeme ukončení zlozvyku pompézně přijímat politické závazky, na které se však nedostává finančních prostředků. Máme s tímto problémem dost zkušeností, pokud jde o Lisabonskou smlouvu, a nechceme, aby se strategie Evropa 2020 stala dalším selháním, které vyústí v ještě větší zklamání a euroskepticismus. Z toho důvodu jsme ze strategie Evropa 2020 učinili páteř nadcházejícího finančního výhledu.

Jsme rozhodně přesvědčeni o účinnosti výdajů Evropské unie. Každé euro, které pochází z rozpočtu EU, je účinnější než euro vynaložené jednotlivě každým z 27 národních rozpočtů. Ověřili jsme správnost myšlenky přidané hodnoty a jsme přesvědčeni, že může být vztažena prakticky na všechny programy EU. Vyzýváme Evropskou komisi, aby tuto myšlenku proměnila ve skutečnost.

Žádná evropská politika nemůže existovat bez dostatečných finančních prostředků pro společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti. Z tohoto důvodu žádáme Radu o zachování stejné úrovně výdajů na tyto dvě politiky i v období po roce 2013. Výzkum, vývoj, inovace, investice do energetické účinnosti, obnovitelných energií, vzájemně propojených transevropských komunikačních a energetických sítí, globální změna klimatu a vzdělání jsou jen některé z priorit, kterými se tento rozpočet EU musí zabývat.

Pro ty z nás, kdo věří v konkurenceschopnou Evropu, nepředstavuje snižování rozpočtu EU schůdnou alternativu. Domníváme se, že v rámci současného finančního výhledu je nutné navýšit celkové výdaje nejméně o 5 %. Tento nárůst je minimálním požadavkem, máme-li naplnit potřeby hlavních tradičních politik a také našich nových priorit. Dosažení těchto 5 % je cvičením v politickém realismu a mělo by se stát základem budoucího vyjednávání mezi institucemi, společně s rozumným návrhem předloženým v této zprávě o novém systému vlastních zdrojů, na němž se shodly různé politické skupiny v Parlamentu.

Toto období krize a záchranných plánů je snad nejhorší možnou dobou k zahájení vyjednávání o finančním výhledu, ale před těmi z nás, kdo věří v potřebu využití rozpočtu EU k transformaci 27 členských států do skutečné unie, stojí výzva a je nutné dívat se hodně vysoko, abychom se s ní dokázali vypořádat.

V průběhu dnešní rozpravy vyjdou na povrch dobré i špatné stránky zprávy, jak chvála na ni, tak její kritika. Jsem si vědom toho, že v tomto Parlamentu není možné dosáhnout jednomyslné podpory v tak citlivé otázce, ale chtěl bych poděkovat politickým skupinám za jejich velkorysost při hledání shody a také za jejich dovednosti, kterými přispívaly v průběhu přípravy zprávy. Díky nim je závěrečná zpráva nesrovnatelně lepší než cokoliv, co bych dokázal vytvořit bez jejich podpory.

  Joseph Daul, jménem skupiny PPE. – (FR) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, krize eura a veřejného dluhu si žádá řešení na evropské, a nikoliv pouze na národní úrovni. To je poselství, které pan Barroso jménem Evropské komise vysílá členským státům již několik měsíců.

Evropské řešení však znamená financování z evropských zdrojů. Moje skupina se snaží přizpůsobit toto financování nové realitě v Evropě, pokud jde o jeho cíle i působnost. Otázka, kterou bych chtěl Radě předložit, je následující: je Evropa dvacátých let 21. století stejná jako Evropa šedesátých let 20. století? Je situace veřejných financí našich členských států, naše vyhlídky růstu a postavení Evropy ve světě srovnatelné? Domnívám se, že nikoliv. Je zcela zřejmé, že současnou Evropu už nelze jakýmkoliv způsobem srovnávat s Evropou našich otců zakladatelů. Změnila se a bylo by nezodpovědné, kdyby se tyto změny neodrazily ve způsobu financování Evropy, jinými slovy, ve způsobu jejího uspořádání.

(Řečník se odmlčel předpokládaje, že bude ve svém projevu pokračovat později)

  Martin Schulz, jménem skupiny S&D. – (DE) Vážený pane předsedo, nejprve bych chtěl poděkovat poslanci Garrigovi i dalším členům dočasného zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013, protože se domnívám, že odvedli vynikající práci. Málokdy se setkávám s tak vyrovnanou a racionální zprávou, jakou je ta, kterou předložilvýbor pro politické výzvy.

V souvislosti s otázkou budoucího finančního výhledu a jeho organizace se Evropa, kterou si přejeme, stává stále patrnější. Potřebujeme rozpočet na následující roky, který bude odrážet ambice EU, včetně ambicí hlav států nebo vlád, přičemž současně bude naplňovat očekávání našich občanů. Co se může jevit jako nevinná

debata o částkách odměřovaných po desetinných místech, bude ve skutečnosti určovat směr Evropské unie během nadcházejících deseti let.

Pravidelně se setkáváme s novými návrhy toho, čím by se Evropská unie měla zabývat, čeho by měla dosáhnout a na jaké úkoly by se měla připravit. Zároveň však zjišťujeme, že finanční prostředky potřebné k dosažení těchto cílů nejsou k dispozici. Pokud ovšem převedeme větší odpovědnost na EU a budeme očekávat, že bude financovat ambiciózní projekty, přičemž zároveň omezíme její finanční zdroje, budeme působit proti vnitřní solidaritě Evropské unie, protože tak podnítíme její vnitřní rozdělení v boji o finanční prostředky, například v rámci politiky soudržnosti. Takový útok na solidaritu, jehož nebezpečnou formu u některých členských států Evropské unie můžeme sledovat, bychom ve vztahu mezi členskými státy a EU neměli umožnit.

Máme Evropu podle představ Davida Camerona nebo nizozemské vlády – nebo přinejmenším podle představ politické strany, která v nizozemské poslanecké sněmovně podporuje vládu – Evropu stále výraznějšího snižování výdajů, Evropu vzdalující se od integračního vývoje a Evropu, kde probíhá opětovná nacionalizace. Jedná se o koncepci, která se setká s podporou některých lidí. Nicméně je také možné prohlásit, že Evropa, jakožto kontinent 21. století, je naší odpovědí na výzvy globalizovaného světa týkající se hospodářské, ekologické, finanční a migrační politiky. Máme dvě možnosti: můžeme se rozdělit na jednotlivé části, které se budou - pokud jde o velikost - pohybovat od Německa s 82 miliony obyvatel po Maltu s 360 000 obyvateli. Pokud by se měl každý starat sám o sebe, Evropa se stane bezvýznamnou. Koneckonců, ani stát s 82 miliony obyvatel, jako je ten, který zastupuji, v dlouhodobém horizontu nepřežije mezikontinentální konkurenci. Potřebujeme sílu 500 milionů lidí a 27 členských států Společenství. To nás učiní silnými.

Přesně to vyjadřuje rozpočet na následujících sedm let finančního výhledu do roku 2020. Jedná se o dobrou předlohu plánu. Velmi rád bych se stal svědkem elánu polského předsednictví, zřetelně se projevujícího v jím předloženém návrhu, který by v následujících letech utvářel Evropu v duchu spolupráce, již navrhuje. Členské státy v Radě vyjednávají o finanční a hospodářské budoucnosti Evropy na tomto základě se zástupci svých občanů v Evropském parlamentu. Nelze prohlásit: „Přejeme si Marshallův plán pro oblast Středomoří, který podpoří rozvoj demokracie v severní Africe“, přičemž budeme zároveň říkat: „Měli bychom snížit rozpočet EU“. Nelze prohlašovat: „Chceme financovat rozpočet EU s 0,8 % hrubého domácího produktu“ a poté požadovat náhradu za škody, když naše zemědělce zasáhne krize spojená s výskytem bakterie EHEC, jak to učinila nizozemská vláda. Samozřejmě chceme poskytnout pomoc zemědělcům. Musíme jim pomoci. Samozřejmě chceme poskytnout pomoc severní Africe. Musíme jí pomoci. Nicméně pak potřebujeme dobrý, vyvážený, racionálně vypracovaný, dlouhodobý rozpočet, jak uvádí tato zpráva.

(Mluvčí souhlasil, že odpoví na otázku na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8)

  Lucas Hartong (NI). – (NL) Vážený pane předsedo, vzhledem k jeho extrémně negativním reakcím vůči postoji nizozemské vlády bych se chtěl svého váženého kolegy zeptat, zda ještě vůbec uznává demokratické právo členských států EU vyjadřovat jménem svých občanů svoje vlastní názory.

  Martin Schulz (S&D). – (DE) Vážený pane poslanče Hartongu, samozřejmě že uznávám toto právo. Pouze doufám, že rovněž uznáte, že postoj nizozemské vlády nemůže být autoritativně oznámen, ale že by se o něm mělo diskutovat v rámci nadnárodní demokracie.

Mám naprostý respekt k předsedovi vlády Ruttovi, jenž podporuje navýšení rozpočtu EU o 2,7 %. Vzal jsem to na vědomí a jsem rád, že jste pozorně poslouchal, protože v tomto Parlamentu se otevřeně diskutuje o postojích všech vlád. V tomto smyslu jsem nepochopil smysl vaší otázky, ale jsem přesvědčen, že to lze vykládat tak, že rovněž podporujete demokracii. Domnívám se, že to představuje určitý pokrok.

  Guy Verhofstadt, jménem skupiny ALDE. – Vážený pane předsedo, mám zde dopis od zástupce vlády Jejího Veličenstva o zprávě výboru pro politické výzvy. Dopis vyjadřuje zklamání vlády Jejího Veličenstva nad návrhem zprávy tohoto výboru. Vážení kolegové, domnívám se, že to znamená, že před sebou dnes máme velmi kvalitní návrh zprávy výboru pro politické výzvy!

Musím vám říci, že kromě několika málo slov vyjadřujících zklamání vlády Jejího Veličenstva nad zprávou, jsou zbývající části dopisu skutečnou provokací: provokací pro Evropu a Evropskou unii, protože hlavním bodem je sdělení, že není možné žádné navýšení víceletého finančního rámce (VFR), že se musíme držet starých VFR, stejných čísel, stejných zdrojů, přirozeně i stejných úlev a zcela určitě i stejné úrovně úlev pro Spojené království. Neměli bychom měnit vůbec nic.

Vláda Jejího Veličenstva má nicméně zájem přijímat rozhodnutí a chce reformovat nejen Spojené království, ale rovněž Evropskou unii. Z toho důvodu nechápu, proč bychom se měli držet starých víceletých finančních rámců a jednoduše pokračovat v předchozí politice. Domnívám se, že nastal čas, abychom upozornili veřejnost na to, že snížením rozpočtu EU o 1 % [hrubého domácího produktu EU] nevyřešíme fiskální konsolidaci různých členských států Evropské unie. Toto 1 % představuje pouhou jednu čtyřicetinu veškerých výdajů v rámci Evropské unie.

Úspor lze dosáhnout i jinými způsoby. Další návrh, který bychom mohli předložit vládě Jejího Veličenstva, je, že chce-li dosáhnout úspor v britském veřejném sektoru, může toho docílit posílením role Evropské unie.

Dovolte mi, abych vám dal tři příklady. První z nich se týká zahraniční politiky. Ve Spojených státech je 28 000 diplomatů. V Evropě jich je 93 000: to znamená, že v Evropě je čtyřikrát víc diplomatů, protože nespolupracujeme v rámci společné zahraniční politiky. V této oblasti je prostor pro úspory. Pokud by britská vláda investovala více do Evropské unie, dosáhla by úspor v oblasti zahraniční politiky, což je ministerstvo Williama Haguea. Dalším příkladem je měnová politika. V Evropské unii je za ni odpovědných přibližně 44 000 lidí. Federální rezervní systém ve Spojených státech zaměstnává 18 000 lidí. To představuje třikrát méně úředníků.

Chce-li britská vláda šetřit, může vstoupit do eurozóny, může předat Evropské unii větší pravomoci a odpovědnost, čímž dosáhne úspor s ohledem na všechny zaměstnance pracující v oblasti měnové politiky v Británii. Chce-li šetřit ve Velké Británii, může toho dosáhnout v oblasti výzkumu jednoduše okamžitým přijetím evropských patentů. To by vedlo k obrovským úsporám v jejím rozpočtu určeném na výzkum. Taková by měla být naše odpověď vládě Jejího Veličenstva.

(Potlesk)

  Joseph Daul, jménem skupiny PPE. – (FR) Vážený pane předsedo, moje skupina si přeje financování, které odpovídá nové evropské realitě, trendům a cílům. Odpovídá stav veřejných financí v našich členských státech, naše vyhlídky růstu a postavení Evropy ve světě představám otců zakladatelů Evropy? Rozhodně ne, došlo u nich k určitému vývoji a změnám.

Bylo by nezodpovědné, kdybychom těmto změnám nepřizpůsobili způsob financování Evropy. Víceletý finanční rámec je vysoce politickou otázkou, o které zvláštní výbor ve spolupráci s rozpočtovým výborem vedou diskusi už více než rok. Chtěl bych výboru poděkovat za jeho práci. Věřím, že evropský duch, který existuje ve výboru, bude formovat provádění rámce a posune Evropu dopředu ku prospěchu našich občanů.

Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) vyzývá všechny členské státy, aby se plně zapojily do této diskuse. Když říkám plně, nemám tím na mysli jednoduché oznámení, že konečným cílem je zmrazení evropských výdajů do roku 2020, ani okamžité odmítnutí myšlenky vlastních evropských zdrojů. Přejeme si vlastní zdroje s cílem snížit tlak na národní rozpočty. Z tohoto důvodu navrhujeme na úrovni hlav států a vlád koncepci vlastních zdrojů: ke zmírnění tlaku na národní rozpočty.

Dovolte mi, abych vám připomněl, že evropský rozpočet byl na rozdíl od národních rozpočtů, které se většinou potýkají s velkými deficity, vždy vyrovnaný. Dovolte mi vám také připomenout, že více než 90 % prostředků z tohoto rozpočtu směřuje na projekty, z nichž mají prospěch členské státy. A konečně mi dovolte připomenout členským státům, že veškeré neutracené peníze jim budou na konci roku vrácené. Přesto jsme obviňováni z toho, že jsme špatnými manažery: domnívám se, že musíme posílit naše úsilí v oblasti komunikace. Proto prosím, přestaňme přistupovat k evropskému rozpočtu jako zátěži pro domácí finance.

Buďme upřímní: každé euro vynaložené na evropské úrovni přináší daleko větší užitek než euro vynaložené národními vládami. Mezi 20 a 30 centy z každého eura národních výdajů jsou okamžitě přesměrovány na splátky národního dluhu. Evropané se musí dozvědět pravdu.

Pravdou je, že kdyby nebylo evropského financování vzdělání a celoživotního vzdělávání, odliv mozků do Číny a Spojených států by se zrychlil. Pravdou je, že kdyby nebylo evropského financování výzkumu a inovací, byly by naše země na globální úrovni méně konkurenceschopné, přičemž růst a zaměstnanost by strádaly. Pravdou je, že bez evropských fondů soudržnosti by se propast mezi bohatými a chudými regiony dále prohlubovala. Pravdou je, že bez evropského financování by politika bezpečnosti potravin, energetická politika a politika v oblasti změny klimatu nedokázaly naplnit naše očekávání a cíle. Dámy a pánové, pravdou je, že bez evropského financování zahraniční a obranné politiky by Evropská unie zůstala v zákulisí místo v centru světové scény.

  Richard Ashworth, jménem skupiny ECR. – Vážený pane předsedo, dovolte mi využít této příležitosti, abych promluvil jménem vlády Jejího Veličenstva a reagoval na projev pana Verhofstadta, který jako vždy nepochopil pointu a dívá se špatným směrem.

Kdyby zprávu skutečně četl, věděl by, že vláda Jejího Veličenstva konstatuje, že se jedná o období krize v Evropě. Všiml by si, že ekonomiky stagnují, dochází ke ztrátám pracovních míst a různá odvětví bojují o to, aby obstála v rychle se měnícím světě. Evropa potřebuje rozpočet, který je relevantní, obsahuje přidanou hodnotu a přináší pomoc občanům, ale pan Verhofstadt a jeho kolegové nabízejí stále totéž.

Existuje rčení: „Nezměníte-li směr, skončíte tam, kam jste směřovali na počátku cesty.“ Tento rozpočet musí změnit směr. Souhlasíme s názorem vlády Jejího Veličenstva, že by mělo dojít ke zvýšení výdajů v oblastech, které vytvářejí přidanou hodnotu. Souhlasíme: mělo by dojít ke zvýšení investic do výzkumu a vývoje, do transevropských dopravních, energetických a telekomunikačních sítí. Souhlasíme: vzdělání, malé podniky a podpora jednotného trhu dávají smysl, představují dobrou investici a měly by být podporovány. Jejich podpora napomůže vytváření pracovních míst a hospodářskému růstu. Nepovažujeme však za přijatelné, aby to tento Parlament vydával za důvod pro požadavek na vyšší rozpočet.

Panu Verhofstadtovi bych chtěl říct následující. Vlády po celé Evropě zavádějí úsporné rozpočty a tento Parlament by byl velmi pošetilý, pokud by se s tímto postojem neztotožnil a pokud by se rozhodl ignorovat dopis od pěti premiérů, v němž vyjadřují přesvědčení, že odpovědí není „více Evropy, ale inteligentnější Evropa“.

Potřebujeme přesněji cílený rozpočet. Ve zvláštním výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 jsme správně hovořili o prioritách, nicméně jsme dál nic nepodnikli. Chyběly důkazy o vůli přijmout těžká rozhodnutí, která v této době přijímají vlády po celé Evropě.

Nakonec jsme přijali, že by se měly zvýšit výdaje na nové priority, ale zároveň se domníváme, že nastal čas, abychom se opět zaměřili na tradiční priority, takže zde opět šlo o další promarněnou příležitost pro evropský rozpočet.

(Mluvčí souhlasil, že odpoví na otázku na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8)

  Andrew Duff (ALDE). – Vážený pane předsedo, chtěl bych se svého kolegy zeptat, zda nesouhlasí s tím, že přenesení některých klíčových nákladových položek z vnitrostátního do evropského rozpočtu povede k větší efektivitě nákladů a k jejich úsporám, a ušetří tak státním pokladnám finanční prostředky. To je hlavní poselství přístupu Parlamentu k reformě finančního výhledu. Je to logické a vyžaduje to logickou a racionální odpověď z Londýna.

  Richard Ashworth (ECR). – Vážený pane předsedo, chápu smysl poznámky poslance Duffa, ale jako vždy teorie je správná, ale praxe nikoliv.

Předložte mi důkazy, v kterých případech takové přenesení nákladových položek přineslo větší efektivitu formou výdajů na úrovni Evropské unie. Předložte mi důkazy, v kterých případech došlo k úspoře peněz občanů a nestálo je to naopak víc.

Znovu opakuji, že tento rozpočet je důkazem snahy poslance Duffa a jeho kolegů o „více Evropy, nikoliv o inteligentnější Evropu“. Vláda Spojeného království žádá o cílenější výdaje, nikoliv o vyšší výdaje.

  Bas Eickhout, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Vážený pane předsedo, je vždy zajímavé sledovat, že jakmile se začneme bavit o výhledovém rozpočtu, diskuse se vždy zúží na otázku „kolik přesně“? Ve skutečnosti by se tato diskuse měla týkat tří priorit, které jsou pro naši skupinu Zelených / Evropské svobodné aliance zásadní.

Za prvé potřebujeme vizi Evropy a měli bychom se rozhodnout, jakou přidanou hodnotu evropský rozpočet této vizi přinese. Za druhé, ano, vážený pane Ashworthe, rozpočet by se měl opravit a měl by se více zabývat ekologickými tématy, mělo by se jednat o progresivní rozpočet. Nicméně progresivní rozpočet rovněž znamená změny priorit a ještě více evropských peněz. Třetí priorita se týká vlastních zdrojů EU. Učiňte systém spravedlivějším a transparentnějším a pak se můžeme bavit o vlastních zdrojích.

Dovolte mi promluvit o těchto třech prioritách obšírněji. Nejprve se budu věnovat otázce přidané hodnoty. I v tón diskuse na toto téma vyznívá tak, jakoby peníze směřující do Bruselu mizely v černé díře. Jde však o naprostý nesmysl. Soustředíme-li se na to, čeho lze dosáhnout na evropské úrovni, najdeme mnoho důvodů, proč vynakládat finanční zdroje na evropské úrovni, a ne výhradně na vnitrostátní úrovni. Vezměme si jako příklad naše diplomatické služby a naše velvyslanectví v zahraničí. Chceme mít 27 různých ambasád v nejrůznějších zemích v Africe, nebo nám stačí jedna ambasáda pod hlavičkou EU? Druhá možnost znamená, že na ambasádu pod správou Evropské unie bude potřeba více peněz pro EU, ale zároveň to také znamená, že 27 členských států ušetří na výdajích 27krát více peněz. Tak vypadá efektivní využití finančních prostředků.

Podívejte se rovněž na infrastrukturu. Vybudujeme-li, jakožto jednotlivé země, infrastrukturu, jak potom zajistíme její vzájemné propojení přes hranice, například pokud jde o energetické sítě? I v této oblasti je potřeba evropských peněz. Nebo si vezměte inovace a výzkum. Je nutné zajistit jejich konsolidaci, abyste mohli postupovat společně a dosáhnout úspory z rozsahu. Tak vypadá chytrá investice. To je vize přidané hodnoty Evropy a z toho důvodu je potřeba evropský rozpočet.

Za druhé se musí jednat o rozpočet, který se bude dívat do budoucnosti. Současný rozpočet pokračuje až příliš ve vyjetých kolejích. Stanovili jsme si do roku 2020 cíl dosáhnout inteligentního a udržitelného hospodářství. Musíme do něj proto investovat. Výzvou pro Evropskou unii je vypořádat se s nedostatkem přírodních zdrojů, ale také s nezaměstnaností. EU musí do těchto oblastí investovat, abychom se jimi mohli účinně zabývat. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova musí být obnoven a více se zaměřit na ochranu životního prostředí, aby se zemědělství mohlo stát příkladem správného a účinného zacházení s přírodními zdroji. Rovněž tak strukturální fondy musí reagovat na nové výzvy, jako je například energetika. Zajistěte, aby strukturální fondy přispívaly k cílům, které jsme stanovili v rámci strategie Evropa 2020. Měli bychom se bavit právě o takových inovacích.

O jaké nové výzvy se jedná? Udržitelná energie - tedy infrastruktura, na niž jsou potřeba peníze, zahraniční politika – jaká byla evropská reakce na „arabské jaro“? I zde potřebujeme evropské finanční prostředky. Snižování chudoby uvnitř i mimo EU, globální změna klimatu, inovace, to vše jsou pro nás dobré důvody, abychom jednali na úrovni EU.

Třetí priorita se týká vlastních zdrojů EU. Současný systém zbankrotoval. Úlevy, které má Velká Británie a které by chtěly i Nizozemsko a Dánsko, představují zbankrotovaný systém. Učiňte systém spravedlivější a transparentnější, nebo zajistěte pro EU vlastní zdroje. Zvažte daň z finančních transakcí. Dostanete tak spravedlivý systém, který přinese EU finanční zdroje a díky němuž se nám může podařit dosáhnout našich cílů. Tak vypadá inteligentní politika. Musí dojít ke změnám, ale ty se samozřejmě musí odehrát na evropské úrovni?

Na závěr bych chtěl položit následující otázku těm členským státům, které prohlašují, že by se EU měla spokojit se stále menším objemem peněz, ale které zároveň pro Evropskou unii stanovují nejrůznější nové priority: chcete-li, aby do EU směřoval menší objem peněz, jaké jsou podle vás priority, kterými bychom se v EU měli zabývat? Protože chcete-li, aby EU dostala méně peněz, musíte udělat určitá rozhodnutí. Dosud jsme slyšeli o narůstajícím počtu priorit, ale menším objemu finančních prostředků. Taková rovnice jednoduše nemá řešení. To je problém, o kterém by britská a nizozemská vláda měly přemýšlet.

  Lothar Bisky, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Vážený pane předsedo, vážený pane Garrigo Polledo, věřím, že pochopíte, že levice má obzvlášť vysoká očekávání, pokud jde o sociální uspořádání EU, a proto je trochu zklamaná, protože vaše zpráva neklade pro nadcházející období větší důraz na sociální aspekty.

Jsem si jist, že zachování a rozvoj evropského modelu sociálního státu a evropského principu solidarity budou nesmírně důležité v dobách krize a ekonomických úspor. Oba představují významné evropské kulturní počiny a já se domnívám, že kdybychom se jich zřekli, mohlo by to signalizovat konec evropského sociálního integračního procesu.

Samozřejmě jste vyjmenoval mnohé důležité výzvy, z nichž některé přesahují strategii Evropa 2020. Nicméně se domnívám, že předběžně navrhované navýšení o 5 % nebude dostatečné, abychom těmto výzvám mohli čelit. Jako Parlament bychom měli jasně prohlásit, že hodláme poskytnout speciální podporu sociální Evropě. Další oblasti, jako například ERD, FRONTEX a ITER budou muset počkat o něco déle. Domnívám se, že je chybné vyzývat Radu, aby stanovila negativní priority, jinými slovy škrty.

Zároveň musíme připustit, že tato zpráva vyvolá seriózní parlamentní diskusi o reformě systému vlastních zdrojů. Zejména jde o otázku zavedení daně z finančních transakcí, kterou se musíme konečně zabývat. Jedná se nejen o užitečný finanční nástroj, ale zároveň nabízí větší transparentnost, pokud jde o způsob financování EU.

Přirozeně se jedná o důležitou součást regulace finančního trhu. Rovněž se domnívám, že musíme skoncovat s britskými úlevami a zajistit, aby se nevyužité prostředky Evropské unie vrátily do rozpočtu EU.

  Marta Andreasen, jménem skupiny EFD. – Vážený pane předsedo, tento Parlament bude opět obviněn z toho, že je mimo realitu, bude-li hlasovat pro navýšení rozpočtu na období 2014 – 2020. Důvodem pro navýšení, který se udává, je financování strategie Evropa 2020, o které se tvrdí, že nás vyvede z krize.

Vzpomeňme si, jak to dopadlo s Lisabonskou strategií; jednalo se o obrovské selhání. Došlo k plýtvání penězi daňových poplatníků a tuto chybu bychom už neměli opakovat. Rok co rok hlásí Evropský účetní dvůr významné procento nesrovnalostí, které se týkají různých oblastí politiky, v průměru 2,8 % rozpočtu a přesto i nadále do těchto oblastí proudí finanční prostředky. Dochází ke zvýšení nákladů na projekty, a to až trojnásobnému vůči původním odhadům; u jiných zase dochází ke zpoždění, přičemž se mezitím objeví lepší technologie. To je případ programu Galileo, jehož původní rozpočet ve výši 7,7 miliard EUR se vyšplhal už na 22,6 miliard.

Více než 40 % rozpočtu se nadále investuje do společné zemědělské politiky, přičemž zaměstnává pouze 4,7 % pracovních sil v Evropě. Náklady společné rybářské politiky – kterou komisařka Damanakiová označila za neúspěch – se každoročně vyšplhají na 1 miliardu EUR, kterou daňoví poplatníci musí poslat do Bruselu. Evropská služba pro vnější činnost stojí každý rok dalších 500 milionů EUR, přestože ještě neprokázala důvod svojí existence.

Všechny tyto příklady by určitě měly být důvodem pro snížení rozpočtu, nikoliv jeho navýšení. Chtěla bych věřit tomu, že vláda Spojeného království zaujme pevné stanovisko a prohlásí, že už toho bylo dost a vyzve ke snížení rozpočtu. Nicméně se zdá, že její koaliční poslanci zde v Parlamentu prosazují zmrazení rozpočtu. Daňoví poplatníci ve Spojeném království je za to nepochválí.

  Lucas Hartong (NI). – (NL) Vážený pane předsedo, v předvečer první světové války pronesl britský ministr zahraničí sir Edward Grey, tato slova: „Světla v celé Evropě pohasínají. V naší době je opět svítit neuvidíme.“ Máme před sebou zprávu poslance Polleda o politických prioritách Evropského parlamentu na období po roce 2013. Týká se jak legislativy, tak rozpočtu. Z toho důvodu jde o vizi EU o budoucnosti evropských občanů.

Touto zprávou prostupuje hrozná intelektuální, kulturní a politická bída! Vyzařuje z ní tendence k diktatuře evropských politických elit. Tento Parlament tvrdí, že na mezinárodní úrovni přináší EU větší přidanou hodnotu, než tvoří prostý součet od jednotlivých členských států. Z toho důvodu požadujete navýšení rozpočtu EU minimálně o 5 %. Jak směšné! Jedná se o popření národní suverenity a pohrdání občany a vládami našich zemí.

Dovolte mi to jasně vyjádřit: správně smýšlející členský stát, jako například Nizozemsko, nemůže s touto zprávou nikdy souhlasit. Poslanci Evropského parlamentu s čerstvou vizí milující svobodu by zprávu měli hodit rovnou do koše. Proč? Protože, když to neudělají, světla v Evropě zhasnou a svým dětem připravíme temnou budoucnost. Moje skupina má zájem na tom, aby světla v Evropě svítila i nadále a z toho důvodu bude naprosto upřímně hlasovat proti přijetí zprávy.

  Předseda. – Vážení kolegové, jak vidíte, jsme svědky zásadní diskuse o budoucnosti Evropy a čekáme na stanovisko Komise.

Vidím zvednutou modrou kartu. Poslanče Hartongu, jste připraven odpovědět?

  Gerben-Jan Gerbrandy (ALDE). – (NL) Vážený pane předsedo, chtěl bych položit kolegovi poslanci Hartongovi následující otázku. V současné době je několik členských států EU členy skupiny G8, sdružující osm největších ekonomik na světě. Avšak během následujících 10 až 15 let mezi ně nebude patřit ani jedna evropská země. Jak tedy můžete trvat na tom, že jednotlivé evropské země budou stále hrát důležitou roli na světové scéně? Nemyslíte si, že jediný způsob, jak Evropa může na této úrovni i nadále hrát nějakou roli, je prostřednictvím společného jednání?

  Lucas Hartong (NI). – (NL) Vážený pane předsedo, děkuji kolegovi poslanci za jeho otázku. Evropa je tak nádherná a silná díky svým členským státům. Díky úzké spolupráci a konzultacím jsou členské státy schopny na globální politické scéně promlouvat silným hlasem. Tak tomu bude i nadále. Právě díky tomu, že národní vlády tak dobře spolupracují, budou jejich hlasy znít jako dobře fungující sbor.

  Janusz Lewandowski, komisař. – Vážený pane předsedo, jménem Komise vítám zprávu předloženou zvláštním výborem pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 (SURE). Jedná se o skutečný přínos pro přípravu na příští finanční výhled a zároveň se jedná i o něco vskutku evropského. Je to skutečný evropský pohled na budoucnost evropského projektu. Toho je dnes zoufale zapotřebí, kdy čelíme mnoha společným výzvám, které si vyžadují společné reakce, v době, kterou pan Schulz nazval obdobím, které prostupuje „Entsolidarisierung“ (tj. boření principu solidarity).

Moje poznámka se nevztahuje jen na zprávu samu, ale také na jednání ve výboru SURE – kterého jsem se účastnil, takže vím, o čem mluvím – na jeho obratné vedení poslankyní Juttou Haugovou a na úlohu poslance Salvadora Garrigy Polleda. Taková je široká shoda a většinové hlasování, které, jak doufám, bude pravděpodobně dnes potvrzeno v plénu. Ano, sdílíme vizi obsaženou ve zprávě. Ano, také tvrdíme, že v evropském rozpočtu nejde o zdvojování vnitrostátních rozpočtů, ale o dosažení společných cílů, jejichž naplnění přesahuje schopnosti národních států, kde evropské fondy mohou dosáhnout úspory z rozsahu, či vytvářet synergie.

Stručně řečeno, evropský rozpočet by se měl používat tam, kde to má význam, jelikož má charakter investice a nenese s sebou žádný deficit. Rovněž sdílíme vizi tak zvaných „tradičních“ politik – zejména společné zemědělské politiky a politiky soudržnosti. Tradiční neznamená automaticky zastaralé, ale jde o mechanismus dosažení cílů strategie Evropa 2020. Při správném začlenění do rozpočtu mohou vytvořit prostor pro účinnější a viditelně lepší financování podfinancovaných oblastí – tj. inovace, řízení migračních toků, vnější zodpovědnost Evropské unie, jež je v současné době velmi dobře viditelná v oblasti Středozemního moře, energetická účinnost a především problematika propojení Evropy prostřednictvím transevropských sítí a dalších přeshraničních spojnic v rámci energetických systémů.

Evropský rozpočet by se měl ujmout nových funkcí coby sady nástrojů na ukáznění veřejných financí členských států, ale nemůže být obviňován ze špatné správy veřejných financí na vnitrostátních úrovních. V současné době by měl posloužit pro zajištění platební bilance, ale stejně tak v budoucnosti pro větší využití inovativních finančních nástrojů využívajících evropské rozpočty.

Zpráva požaduje reformu na straně financování a my bychom měli reagovat určením nových zdrojů. Jak správně řekl poslanec Daul, takto lze zjednodušit život ministra financí – určením vlastních zdrojů pro rozpočet a omezením přímých příspěvků. Z tohoto důvodu se balíček, který bude představen na konci června, týká hlavně čísel, víceletého rámcového nařízení, nového návrhu interinstitucionální dohody, ale také vlastních zdrojů. Konkrétní návrhy pro jednotlivé sektory budou následovat později, tj. mezi zářím a koncem roku.

Dovolte mi zakončit projev tím, že zopakuji svoje přesvědčení, že zpráva výboru SURE je dobrým příspěvkem do diskuse o budoucnosti Evropské unie a pevným a důležitým orientačním bodem pro Komisi. Spolupráce mezi Komisí a Parlamentem je nezbytná, nejen kvůli dobrému začátku při tvorbě návrhu, ale také pro zdárný konec jednání, která jsou v současném kontextu nesmírně obtížná.

  Předseda. – Děkuji vám, komisaři. Jednalo se o velmi důležitou diskusi mezi Komisí a Parlamentem. Obě tyto instituce by se chtěly vzájemně podpořit a mít podobný přístup k víceletému finančnímu rámci. S projektem Evropské komise budeme mít příležitost se seznámit na konci tohoto měsíce, kdy bude rovněž představen na půdě Parlamentu.

(V reakci na hlas z pléna:)

Je mi líto, ale otázky na základě zvednutí modré karty nelze pokládat našim hostům, ale pouze poslancům Evropského parlamentu.

  Thijs Berman, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro rozvoj. – (NL) Vážený pane předsedo, pokud jde o Výbor pro rozvoj, je zpráva nejen jasná, ale také zásadní, protože potvrzuje, že po dobu následujících sedmi let Evropská unie převezme odpovědnost za nejchudší státy a že tedy za tímto účelem vyčlení v rozpočtu odpovídající prostředky. Zpráva dále potvrzuje, že členské státy musí dostát svým závazkům. Členské státy jsou však ještě daleko od toho, aby se zavázaly vyčlenit 0,7 % svého hrubého národního důchodu (HND) na rozvojovou spolupráci. Bude-li Evropská unie táhnout za jeden provaz v oblasti rozvojové spolupráce, výsledkem budou úspory, odstranění překrývajících se odpovědností a zajištění lepších a efektivnějších výdajů.

Ve zprávě se uvádí, že opatření v boji proti změně klimatu nelze financovat z rozvojového rozpočtu. Zpráva vyzývá k udělení vyšší priority pro oblast posilování lidských práv, demokracie a právního státu. Rovněž vyzývá k využití nových metod financování kromě dotací samých, například ke kombinaci půjček a dotací. Zdůrazňuje, že humanitární aktivity musí i nadále disponovat svými vlastními nezávislými finančními nástroji, protože pomoc při mimořádných událostech musí zůstat nestranná a oproštěná od politických cílů Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Díky těmto rozhodnutím zůstává Evropská unie nejdůležitějším partnerem rozvojových zemí na světě, což je podstatné.

  Gerben-Jan Gerbrandy, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – (NL) Vážený pane předsedo, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin může rovněž vyjádřit svou spokojenost se zprávou v podobě, ve které nám byla předložena. Zpráva bere v úvahu nedostatek surovin, ohrožení biologické rozmanitosti, posun k udržitelné energetice a zejména – což považuji za klíčové – význam udržitelnosti pro naše hospodářství.

Je tu však jedno ale: žijeme v době, kdy všechny členské státy obracejí každé euro nejméně třikrát před tím, než ho utratí. Přesto děláme něco opravdu zvláštního. Utrácíme miliardy za dotace, jimiž jsou i dotace na projekty škodlivé pro životní prostředí , jejichž náprava nás následně stojí mnoho dalších miliard. Z toho důvodu jsem jménem svojí skupiny znovu předložil pozměňovací návrh přijatý Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin na vymýcení dotací, které mají škodlivý dopad na životní prostředí v období do roku 2020. Zejména v těchto dobách nedostatku si nemůžeme dovolit, aby existoval takovýto druh dotací.

  Constanze Angela Krehl, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro regionální rozvoj. – (DE)Vážený pane předsedo, politika soudržnosti představuje jeden z největších jednotlivých rozpočtů v rámci Evropské unie. Musíme připravit novou politiku, která se přizpůsobí novým výzvám. Jde nám o investice do moderní infrastruktury, výzkumu, inovací a rozvoje nových technologií. Jde nám o udržitelný integrovaný rozvoj měst a rovněž o dobře vzdělané pracovní síly.

Regiony potřebují konkrétní dotace, které jim pomohou stát se konkurenceschopnými a hospodářsky se rozvíjet. Nicméně je třeba zároveň říci, že všechny regiony musí mít přístup k politice soudržnosti, tedy jak členské státy z východní Evropy, tak silné vnitrostátní ekonomiky jakou je třeba německá. Východní Německo vyžaduje podporu. Avšak i některé regiony v západním Německu, stejně jako některé části Spojeného království, potřebují evropskou pomoc.

To si žádá rozpočet, který by neměl být menší než ten současný a který by neměl být rozdělen na různé sektory. Musíme vyvinout veškeré úsilí, abychom vylepšili účinnost a transparentnost, a zároveň to musíme spojit s cílem odstranit zbytečnou byrokracii. Soudržnost souvisí se solidaritou. Soudržnost je však rovněž praktická a potřebná z ekonomického hlediska.

Nedostatek soudržnosti je špatnou zprávou i pro silné vnitrostátní ekonomiky. Z tohoto důvodu bychom politice soudržnosti měli poskytnout odpovídající finanční podporu. Chtěla bych poděkovat zpravodaji za zahrnutí stanoviska Výboru pro regionální rozvoj do jeho zprávy a chtěla bych požádat o podporu pozměňovacího návrhu, jehož cílem je opětovné posílení přechodných kategorií.

Podařilo se nám ve Výboru pro regionální rozvoj dosáhnout kompromisu a tomuto Parlamentu bych doporučila začlenění tohoto kompromisu, na kterém se shodli odborníci z řad politiků v rámci zprávy poslance Garrigy. Chtěla bych vás požádat o širokou podporu.

  Giovanni La Via, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. – (IT) Vážený pane předsedo, nejprve bych chtěl vzdát hold poslanci Garrigovi Polledovi, rovněž jménem většiny členů Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), za jeho vynikající práci v průběhu posledních měsíců.

Diskuse o budoucí podobě finančních výhledů byla velmi vášnivá a zpráva připravená poslancem Garrigou Polledem nabízí efektivní souhrn zahrnující postoje různých národních delegací a rozličných politických skupin.

Ve své funkci zpravodaje pro stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova vyjadřuji plnou podporu rozhodnutí ponechat rozpočet věnovaný zemědělství alespoň beze změn a – stejně jako mnoho mých kolegů z výboru AGRI – jsem zásadně proti pozměňovacímu návrhu předloženému skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), který by umožnil možné budoucí škrty ve zdrojích pro zemědělství za účelem financování dalších aktivit.

Cítím povinnost připomenout svým kolegům poslancům, že zemědělská politika je zakotvena ve Smlouvách a že se jedná o jednu z mála skutečných evropských politik; může hrát významnou roli ve strategickém sektoru, který poskytuje veřejné statky a vytváří skutečnou evropskou přidanou hodnotu.

  Cătălin Sorin Ivan, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání. – (RO) Vážený pane předsedo, kdykoliv hovoříme o rozpočtu Evropské unie a o evropských fondech, zejména o budoucím víceletém finančním rámci, pokaždé automaticky mluvíme o evropské přidané hodnotě. Domnívám se, že neexistuje oblast nebo segment rozpočtu Evropské unie, kde je evropská přidaná hodnota větší s ohledem na tak malý objem finančních prostředků. Nicméně abychom zajistili, že všechno, co si myslíme v tomto Parlamentu, a všechny evropské projekty mají spojitost s populací Evropy a s každým jejím občanem a že všechny tyto projekty mají budoucnost, musí dnešní mládež věřit v projekt Evropské unie, musí se cítit stále více Evropany a musíme významně zvýšit naše investice do kultury, vzdělávání a projektů a programů zaměřených na mládež.

Z tohoto důvodu prohlašuji, že pro budoucnost Evropské unie potřebujeme více peněz na vzdělávání, kulturu a mladé lidi. Nemluvě o sportu, který je prioritou v rámci agendy Evropa 2020.

  Eva-Britt Svensson, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. – (SV) Vážený pane předsedo, jako zpravodajka Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví bych chtěla zdůraznit, že při přijímání zásadních rozhodnutí, která se týkají hospodářství a finančních a měnových záležitostí, fiskální problematiky a obchodní politiky, veškerých rozhodnutí, která ovlivňují rozpočet a naše příležitosti, je vliv žen na tato rozhodnutí v současné době velmi malý. Aby bylo možné vytvořit moderní rozpočet do budoucna, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví upozornil na některé důležité otázky pro další práci na rozpočtu.

Je třeba využít dovedností a zkušeností žen. Chtěly bychom upozornit na potřebu začlenění prvku rovnosti do rozpočtu. Slyším svoje kolegy poslance, jak mluví o budoucím rozpočtu a navýšených zdrojích a tak dále. Nejedná se pouze o otázku navýšení zdrojů, ale také o politickou odvahu upravit priority různých aspektů rozpočtu a využít dovedností žen. Pokud k tomu přistoupíme, nebude nutné vždy požadovat další a další rozpočtové zdroje, ale budeme schopni použít rozpočet k vytvoření moderních politik pro budoucnost.

  Reimer Böge, jménem skupiny PPE. – (DE)Vážený pane předsedo, dámy a pánové, zpráva představuje správnou a rozumnou nabídku Komisi a Radě ze strany Parlamentu k dalšímu rozvoji rozpočtového základu Evropské unie v těžkých dobách.

Chtěl bych poděkovat zpravodaji, poslanci Garrigovi Polledovi, a předsedkyni výboru, poslankyni Haugové, za jejich práci. Oba jste odvedli skvělou práci. Nehledě na všechny politické rozdíly mezi různými skupinami, charakterizovala naši práci snaha nalézt společná evropská řešení. Ostatní instituce by měly zapracovat na tom, aby fungovaly v podobném duchu. Chceme skutečné vlastní zdroje, jak jsou uvedeny ve Smlouvě.

Bez ohledu na další příjmy by měl být rozpočet financován výhradně z vlastních zdrojů. Jinými slovy se tímto svým požadavkem držíme Smlouvy. Mimochodem, navrhujeme skoncovat se všemi mimořádnými cílenými úlevami. Tato rozprava by se měla uskutečnit společně s našimi kolegy ve vnitrostátních parlamentech, a to bez předsudků a bez pěny u úst, jež jsou patrné v některých hlavních městech a komentářích.

Zároveň chceme vědět, že je zajištěna nedělitelnost rozpočtu a že rozpočtová politika nebude vyjmuta z rozpočtu Společenství. Při diskusi o výdajích se musíme odkazovat na závazky vyplývající z Lisabonské smlouvy. Musíme věnovat dostatečné finanční zdroje na strategii Evropa 2020, ke které jsme se všichni zavázali. Růst je základem pro hospodářské a společenské aktivity.

Musíme se podrobněji než kdykoliv předtím bavit o evropské přidané hodnotě a nezbytných synergiích mezi vnitrostátními rozpočty a rozpočtem EU, protože bez ohledu na případné úspory dosažené v rozpočtu EU můžeme diskutovat o mnoha dalších požadovaných zdrojích v kontextu se skutečnou debatou o součinnostech a případných úsporách mezi rozpočtem EU a vnitrostátními rozpočty. Musíme jasně sdělit Radě, že pokud odmítne přijmout cestu, kterou jsme dnes naznačili, bude muset dát najevo, které politické priority budou vyjmuty z programu a nebudou už nadále financovány. To je nezbytné, máme-li být upřímní k našim občanům. Věřím, že Komise bude na tyto návrhy Parlamentu ve svých legislativních návrzích reagovat kladně a očekávám, že budoucí předsednictví najdou způsob, jak otevřeně a transparentně komunikovat s Parlamentem, abychom mohli schvalovací řízení dokončit v odpovídající lhůtě.

(Mluvčí souhlasil, že odpoví na otázku na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst.)

  Derk Jan Eppink (ECR). – Vážený pane předsedo, pokud vím, je poslanec Böge členem CDU v Německu. Zajímalo by mě, zda jeho obhajoba vlastních zdrojů EU odráží jeho vlastní osobní postoj nebo stanovisko jeho strany v Německu?

  Reimer Böge (PPE). – (DE)Vážený pane předsedo, s radostí na tuto otázku odpovím. Skutečnost je taková, že nejsem jen řadovým členem Křesťanskodemokratické unie, ale už 13 let působím v roli místopředsedy CDU ve Šlesvicko-Holštýnsku. Předtím, než tento výbor vyjádřil své stanovisko, dohodli se poslanci Evropského parlamentu za CDU/CSU na společném postoji. Prohlášení o vlastních zdrojích odsouhlasené poslanci Evropského parlamentu za CDU/CSU, které je do určité míry v rozporu se stanoviskem strany na vnitrostátní úrovni, se zcela shoduje s nálezy výboru pro politické výzvy. Za tím si stojím i ve své funkci politika CDU v Německu.

  Göran Färm, jménem skupiny S&D. – (SV) Vážený pane předsedo, Evropská unie v současné době čelí největším výzvám za hodně dlouhé období. Musíme se snažit ukončit hospodářskou krizi a zároveň se vyhnout novým krizím. Musíme se vypořádat s intenzivnější globalizací a konkurencí. Bude třeba například významných přeshraničních investic do výzkumu. Musíme se vypořádat s výzvami, které představuje životní prostředí a klima a rovněž s problematikou udržitelných dodávek energie.

Musíme zvrátit zničující trend směřující k trvale vysoké nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení, který Evropa zažívá, a zejména se musíme snažit poskytnout pomoc našim jižním sousedům, na něž dopadají důsledky krize. Bohužel v situaci, kdy nejvíce potřebujeme solidaritu a dobře fungující evropskou spolupráci, dochází rovněž k nárůstu hrozeb pro myšlenku Evropy. V současné době se tyto hrozby týkají mimo jiné i rozpočtu EU.

Ve zvláštním výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 chápeme, že může působit poněkud zvláštně, že v době, kdy mnohé členské státy provádějí ve svých rozpočtech škrty, žádáme pro rozpočet EU v období po roce 2013 více peněz. Nicméně by zároveň nedávalo smysl tyto výzvy ignorovat, poddat se euroskepticismu a vzdát se politickým ambicí, které nám členské státy předaly, například v rámci Lisabonské smlouvy. Musíme si rovněž uvědomit, že rozsáhlé škrty nepřinesou užitek nejzranitelnějším členským státům - Řecku, Irsku a Portugalsku, ale naopak sníží schopnost EU poskytovat jim podporu.

Vláda Spojeného království hovoří za čisté přispěvatele do rozpočtu EU a nikoho jiného. Z toho důvodu jsme se ve zprávě výboru pro politické výzvy snažili najít rozumnou rovnováhu mezi umírněností, ambicemi, které jsou zapotřebí, a na budoucnost orientovanými reformami oblastí politiky, jako je například zemědělská politika. Dospěli jsme k návrhu na 5 % navýšení prostředků na další období ve srovnání s rokem 2013.

Chtěl bych upřímně poděkovat poslanci Garrigovi Polledovi, kterému se podařilo zajistit pro jeho zprávu podporu velké většiny. Důležité je, že 5 % navýšení by mělo být využito na investice v klíčových oblastech zaměřených na budoucnost, zejména na výzkum, růst a zaměstnanost. Je zřejmé, že v těchto oblastech je potřeba jednat a beze zdrojů nebudeme schopni se s těmito výzvami vypořádat. Abychom toho však dosáhli, musíme být rovněž schopni změnit náš pohled na rozpočet EU.

Uvědomte si, že tento rozpočet EU je stále nižší ve vztahu k ekonomikám členských států, než jaký byl například při vstupu Švédska v 90. letech minulého století, a to navzdory rozšíření EU z 15 na 27 členských států. Navyšování rozpočtu EU rovněž probíhalo výrazně pomaleji než v případě vnitrostátních rozpočtů členských států, například rozpočtu Spojeného království, což je další skutečnost, o níž se ve svých projevech vláda Jejího Veličenstva nezmiňuje. Já osobně jsem absolutně přesvědčen, že úsporná opatření nepředstavují jediné možné východisko z krize. Musíme najít cestu zpět k růstu a vytváření pracovních míst tím, že najdeme zdroje na investice, a k tomu potřebujeme společný postup.

  Carl Haglund, jménem skupiny ALDE. – (SV) Vážený pane předsedo, chtěl bych upřímně poděkovat zpravodaji, který při shromažďování názorů v tomto Parlamentu odvedl vynikající práci. Jsem si jist, že se všichni shodneme na výzvách, kterým čelíme. Otázka jednoduše zní, jak se nám podaří navýšit objem finančních prostředků, a nebavíme se zde pouze o prostředcích v rámci EU, ale také na úrovni jednotlivých členských států, což bude vyžadovat určité balancování.

Ve výboru jsme se rozhodli doporučit navýšení budoucího rozpočtu o 5 %. Pět procent zní jako hodně, přinejmenším když se vrátíme do hlavních měst našich zemí a budeme se snažit vysvětlit, že potřebujeme 5 % navíc. Na druhou stranu je 5 % velmi málo, když vezmeme v úvahu výzvy, kterým EU čelí, a když velmi dobře víme, že EU ve skutečnosti dostala řadu nových úkolů, kterými by se měla řádně zabývat, a to nelze bez patřičných finančních prostředků.

Nicméně abychom zároveň byli při žádosti o více peněz důvěryhodní, musíme mít také odvahu podívat se na stávající struktury a náklady. Naše důvěryhodnost bude výrazně vyšší, pokud se nám podaří prokázat, že jsme schopni přerozdělovat zdroje a měnit priority či dosáhnout úspor předtím, než budeme žádat o další peníze. Hovořím zde o neoprávněných výhodách v rámci zemědělské politiky stejně jako o skutečnosti, že naše protikorupční politika není do značné míry tak úspěšná, jak o ni vždy tvrdíme, a také o určité nemotornosti řízení EU – o níž svědčí samotný fakt, že se nacházíme zde ve Štrasburku. To jsou záležitosti, na které naše skupina chtěla upozornit jako na příklady k diskusi, protože to nám přinese důvěryhodnost, když budeme v budoucnu žádat o více peněz.

Nicméně jsme v této oblasti ve zprávě nebyli vždy zcela úspěšní, což také vysvětluje, proč někteří moji kolegové poslanci budou během zítřejšího hlasování proti zprávě, nebo se možná zdrží hlasování, přestože zpráva má podporu naprosté většiny naší skupiny. Koneckonců mnoho lidí je zklamaných, že nejsme schopni vézt diskusi rovněž o novém způsobu rozdělení stávajících prostředků.

Další otázka, kterou musíme naprosto nutně řešit, je způsob financování rozpočtu EU a v tomto ohledu se naše skupina vyjádřila zcela jasně. Požadujeme seriózní debatu o takzvaných vlastních zdrojích, což je rovněž důležité pro to, abychom odstranili nezdravé prvky ze stávající struktury financování: více úlev, nejasné a netransparentní dohody a tak dále. Do budoucna to tímto způsobem nemůže dále pokračovat a v tomto ohledu doufám, že se nám podaří s Radou zahájit konstruktivní dialog o budoucnosti. Jedná se o naprosto zásadní otázku, má-li být budoucnost rozpočtu EU pozitivní.

  Konrad Szymański, jménem skupiny ECR. – (PL) Vážený pane předsedo, polská delegace v rámci skupiny Evropských konzervativců a reformistů bude hlasovat pro přijetí zprávy o víceletém finančním rámci. To ovšem neznamená, že jsme si nevšimli slabých míst zprávy. Zabývat se návrhy vlastních zdrojů a evropských daní je naprostá ztráta času. Evropané už tak platí státu příliš mnoho různých poplatků a daní.

Musíme klást větší důraz na kontrolu výdajů EU a kritické zhodnocení současné politiky v této oblasti. Přivírání očí nad plýtváním peněz problém nevyřeší a navíc je to nefér vůči evropským daňovým poplatníkům. Nadřazenost programu strategie Evropa 2020 může znamenat reformu politik EU na úkor daleko důležitějších povinností – těch, které jsou zakotveny ve Smlouvách a které odkazují na podporu hospodářské soudržnosti mezi členskými státy.

Nelze nicméně opomíjet evropskou přidanou hodnotu, která je provázána s evropskou politikou soudržnosti. Její účinky lze vysledovat jasněji v Polsku, než v kterékoliv jiné zemi. Nejsme však jediní, kdo těží ze zrychleného růstu díky politice soudržnosti. Zrychlený růst ve střední Evropě také významně přispívá k růstu v celé Evropě, zlepšuje podmínky pro investice a přináší tak zisky nejen ve Varšavě a Praze, ale také v Amsterdamu, Londýně a Berlínu.

  Helga Trüpel, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chtěla bych začít prohlášením poslance Ashwortha, který proti sobě postavil inteligentnější evropský rozpočet a vyšší rozpočet. Nepovažuji to za skutečnou alternativu. Vskutku musíme uplatňovat inteligentnější rozpočtovou politiku tak, že přesně určíme, kde je možné uspořit finanční prostředky, kde je možné zlepšit řízení a v kterých oblastech správy existují největší omezení.

Nicméně úkolem tohoto zvláštního výboru bylo zjistit, kolik peněz potřebujeme, abychom se dokázali řádně vypořádat s novými politickými výzvami, kterým čelíme. Z toho důvodu potřebujeme otevřenost k reformám a politickou odvahu. Musíme se zorganizovat takovým způsobem, abychom dokázali reagovat na zásadní výzvy, které přináší strategie Evropa 2020. Domnívám se, že z vaší pozice toho nelze dosáhnout, poslanče Ashworthe; místo toho bych podpořila poslance Bögeho, který má podle mého názoru pravdu a je věrný Smlouvě, když říká, že potřebujeme odvahu vrátit se k systému, jehož součástí jsou skutečné vlastní zdroje.

To učiní Evropskou unii silnější a náš systém financování transparentnější. Rovněž díky tomu naši občané lépe pochopí, odkud budou pocházet finanční zdroje. Z hlediska skupiny Zelených/ Evropské svobodné aliance bych chtěla dodat, že uvažujeme hlavně o dani z finančních transakcí, protože zavede regulaci v oblasti finančních transakcí a umožní nám provádět inteligentnější politiky. Jedná se o jednu z cest vpřed, která nebude dusit členské státy, ale místo toho nám všem otevře nové možnosti. Z toho důvodu se domnívám, že pan Verhofstadt má pravdu, když tvrdí, že samozřejmě musíme být připraveni podílet se na společných iniciativách, jako je například zřízení Evropské služby pro vnější činnost, zatímco na vnitrostátních úrovních budeme přijímat úsporná opatření. Přirozeně nemůžeme jen tak vynechat jeden prvek a přidat jiný. Evropská zodpovědnost znamená omezení výdajů na národní úrovni s cílem vytvoření společného fondu na evropské úrovni. Proč tomu tak je? Protože společně jsme silnější a můžeme dosáhnout evropské přidané hodnoty, která je přínosem pro naše občany, zejména v oblasti politiky výzkumu a vzdělávací politiky. Zásadní úkoly, které před námi stojí, jsou ekologická transformace a inteligentní energetické sítě. K dosažení těchto cílů a vytvoření širokopásmových sítí ve venkovských oblastech potřebujeme finanční prostředky. Jedná se o úkoly pro budoucnost, které vyžadují inteligentnější a vyšší rozpočet.

(Mluvčí souhlasila, že odpoví na otázku na základě procedury zvednutí modré karty podle čl. 149 odst. 8)

  Peter van Dalen (ECR). – (NL) Vážený pane předsedo, poslankyně Trüpelová opět vyhlašuje svoje známé krédo: „Musíme mít více Evropy, protože nám to přinese dobro, a více Evropy zároveň znamená i více peněz.“ Už víme, o kolik procent by spolu s panem Verhofstadtem chtěli navýšit víceletý finanční rámec. Je nešťastné, že sledujeme posun našich občanů přesně opačným směrem. Důvěra v Evropu stále klesá. Naši občané vidí tento Parlament jako černou díru na peníze, která si neustále žádá přísun dalších peněz. Není načase, abyste přehodnotila své krédo a přišla pro změnu s něčím novým, co bude v souladu s postojem poslance Ashwortha?

  Helga Trüpel (Verts/ALE). – (DE) Vážený pane poslanče van Dalene, jsem přesvědčena, že se dopouštíte vážné politické chyby. Pokud se v Evropě vrátíme k systému, ve kterém budeme sledovat pouze vlastní národní politické zájmy, riskujeme zničení 50 let práce na evropském projektu.

Naše práce zde není plýtvání penězi. Musíme přijmout rozhodná opatření proti korupci a finančním skandálům, když k nim dojde. Přirozeně jsme v této otázce na vaší straně. Pokud však jde o vytváření evropské přidané hodnoty, k čemuž došlo v mnoha oblastech, musíme spolupracovat, protože když členské státy postupují samostatně, mají v rámci mezinárodní konkurence slabší postavení. Úspěchu dosáhnete pouze spojením sil, nikoliv jednostranným postupem 27 jednotlivých států. Zakládající státy to po druhé světové válce pochopily. Měli bychom pracovat na rozvoji této myšlenky a ne na jejím zničení.

  Miguel Portas, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Vážený pane předsedo, po vyslechnutí diskuse musím říct, že můj projev, který se chystám pronést, půjde proti většinovému názoru. Moje první otázka je tato: lze udržet jednotnou měnu bez silného evropského rozpočtu? Odpověď je podle mého názoru, že to není možné. Krize veřejného dluhu je toho důkazem. Potvrzuje, že kdybychom měli silný rozpočet, nedošlo by ke spekulativnímu útoku na veřejný dluh Řecka nebo Portugalska. To je přesně to, na co musíme reagovat, a já se domnívám, že to je zásadní otázka, kterou zpráva poslance Garrigy opomíjí. Tato zpráva postrádá ambice.

Možnost marginálního navýšení evropského rozpočtu o 5 % se zdá příliš pouze Jejímu Veličenstvu, anglické královně. Skutečným problémem je však to, že není možné stanovit priority růstu a tvorby pracovních míst s evropským rozpočtem, který je v podstatě zmrazený. Za této situace není možné ani reagovat na nové povinnosti vyplývající ze Smluv. Není možné se domnívat, že politika soudržnosti dosahuje úspěchů, protože tomu tak není, když Evropa ustupuje k vnitřní sociální rozdílnosti.

Můj poslední postřeh se týká toho, že budeme hlasovat pro přijetí daně z finančních transakcí, ale jsme přesvědčeni, že spatří světlo světa pouze tehdy, bude-li mít Evropa odvahu zavést ji nezávisle na ostatních daních.

  Niki Tzavela, jménem skupiny EFD. – Vážený pane předsedo, zaznělo tu mnoho názorů a já bych chtěla v rámci tohoto jednání přidat poznámku z trochu jiného soudku.

Před mnoha lety jsem byla na večeři s dnes již zesnulým bývalým prezidentem Spojených států Geraldem Fordem, na níž mi popisoval vznik skupiny G7. Řekl, že chtěl zorganizovat schůzku s panem Callaghanem – alespoň myslím, že se tak jmenoval – tehdejším britským premiérem, ohledně určitých otázek a Callaghan navrhl, proč bychom si přitom nezahráli golf? Na to odvětil Ford, že předseda kanadské vlády Trudeau je dobrým hráčem a že by ho tedy také měli pozvat, načež Trudeau – který pozvánku uvítal – řekl, že potřebuje probrat určité záležitosti s Francouzi, takže by bylo dobré pozvat předsedu francouzské vlády. Když se o tom všichni bavili po telefonu, shodli se, že Němci budou velmi podezřívaví, a proto je třeba je rovněž na schůzku pozvat. A když poté Němci pozváni přijali, prohlásili, že Itálie v té době předsedá na šest měsíců Evropské unii, a proto je třeba, aby se také zúčastnila.

Prezident Ford mi potom řekl: „Víte, Niki, to bylo poprvé, kdy jsem si uvědomil, že vaše Unie je tak rozdělená a nevyvážená. Jednoho dne byste měli mít evropský rozpočet, který bude dost silný na to, abyste mohli konkurovat v globalizovaném světě; konkurence tam bude hodně tvrdá. Dávejte si pozor!“.

Vážený pane předsedo, jako poslankyně Evropského parlamentu jsem velmi ráda, že žiji právě v této době.

  Angelika Werthmann (NI). – (DE) Vážený pane předsedo, Rozpočtový výbor už nějakou dobu intenzivně pracuje na příštím víceletém finančním rámci a zpráva mého kolegy představuje důležitý příspěvek k této práci.

Nikdy předtím neměli lidé v Evropě od Evropské unie tak vysoká očekávání a přitom ji zároveň tolik kritizovali.

Tři body se zdají být důležité: za prvé a především vazba na občany Evropy. Je naprosto pochopitelné, že naši občané ztratili osobní orientaci v kontextu dopadů strukturální krize a neustále se zvyšujících nároků globalizace, což je nevyhnutelně vede k pochybám o smyslu celého evropského projektu. To je téma, které je třeba pečlivě zvážit při tvorbě příštího víceletého finančního rámce, abychom zajistili, že Evropa bude lépe chápána, přijímána, realizována a podporována.

Za druhé: přijetí mezi občany a na politické úrovni v členských státech bude o to větší, dokáže-li rozpočet EU vytvářet pro Evropu hmatatelnou přidanou hodnotu. Bude pak považován za přínos pro evropskou jednotu.

Za třetí: vítáme skutečnost, že strategie Evropa 2020 poslouží jako referenční bod pro nadcházející víceletý finanční rámec, který rovněž zahrnuje posouzení časového rámce.

  Jan Olbrycht (PPE). – (PL) Vážený pane předsedo, kdokoliv, kdo není obeznámen s problematikou, by mohl dospět k závěru, že se Evropský parlament chová nezodpovědně, když navrhuje navýšení rozpočtu. Chtěl bych zcela jasně prohlásit, že práce zvláštního výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky pro udržitelnou Evropskou unii po roce 2013 byla především velmi věcná, seriózní a extrémně realistická. Dominovaly jí diskuse o tom, jaká bude cena politických rozhodnutí. Musíme si uvědomit, že členské státy včetně těch, které vydaly dopisy, vyjádřily souhlas s cíli strategie Evropa 2020. Náš výbor se pokusil nastínit, jaká bude cena společných politických rozhodnutí. Bereme politická rozhodnutí velmi vážně. Pokud se členské státy rozhodnou přijmout určitá opatření a my jakožto zástupci občanů máme stejný názor, musíme mít k dispozici realistické prostředky: v této souvislosti je zpráva, která bude předložena k hlasování, dobře promyšlená a založená na kompromisu. Jde o realistickou zprávu a - co je nejdůležitější - o zprávu, která představuje dobrý základ pro zahájení dialogu. Domnívám se, že dnes na této půdě můžeme prohlásit, že Evropský parlament je připraven zahájit jednání.

Jako poslanec Evropského parlamentu z Polska bych chtěl vyjádřit svoje silné přesvědčení, že polské předsednictví Evropské rady se zapojí do seriózní a velmi realistické diskuse. Jelikož Polsko i polská vláda jsou proevropské, věřím, že i když tato diskuse určitě nebude jednoduchá, bude velmi přínosná z hlediska budoucích opatření. Nejdůležitější je, aby začala jednání, a Parlament je na jejich zahájení připraven.

  Jutta Haug (S&D). – (DE) Vážený pane předsedo, vážený pane komisaři, dámy a pánové, před rokem plenární zasedání odsouhlasilo a dalo mandát zvláštnímu výboru, aby připravil stanovisko Evropského parlamentu k příštímu finančnímu výhledu. Nyní, přesně po jedenácti měsících práce, představuje výbor pro politické výzvy výsledky svého snažení. Jednalo se o úkol, který vyžadoval disciplínu a soustředění a jehož splnění vyžadovalo přístup, vyznačující se otevřeností, solidaritou a vzájemnou důvěrou. Za to mi dovolte vyjádřit upřímné poděkování všem poslancům, kteří se tohoto tvůrčího procesu účastnili.

Zpráva, kterou jsme pod vedením poslance Garrigy Polleda vypracovali, je skutečně dobrým výsledkem. Můžeme na ni být hrdí. Jak však všichni víme, k dosažení dobrých výsledků je třeba nejen poctivě pracujících poslanců, ale také vynikajících zaměstnanců. Ty jsme určitě měli, a to nejen v osobách našich osobních asistentů a zaměstnanců našich skupin, ale také v podobě vynikajícího sekretariátu. Tento výborný tým pod vedením Moniky Strasserové byl nejen zdatný a profesionální, ale především se zajímal o svoji práci více, než je obvyklé. Prokazoval trpělivost a tvořivost, byl extrémně dobře organizovaný, přičemž mu zároveň nechyběla ani spontánnost a flexibilita. Nejlepší ze všeho bylo, že byl vždy dobře naladěný a otevřený. Bylo jasné, že si svoji náročnou práci užíval. Chtěla bych tomuto devítičlennému týmu ze srdce poděkovat. Děkuji vám mnohokrát.

(Potlesk)

Od samého začátku jsme poslanec Garriga Polledo a já chtěli předložit zprávu, kterou by podpořily tři čtvrtiny Parlamentu. Ve skutečnosti jsme při hlasování ve výboru získali více než čtyř pětinovou většinu. To nás velmi potěšilo. Naše výzva k přijetí sedmiletého finančního výhledu, která je vyjádřena v rámci struktury, jež odráží cíle strategie Evropa 2020, přičemž zároveň respektuje veškeré politiky pro Evropskou unii a vyhýbá se navýšení evropského rozpočtu na nereálnou úroveň, se musí jevit jako přiměřená. Je realistická a dosažitelná.

Naše zpráva obsahuje 174 bodů, z nichž všechny argumentují pro více Evropy. Opravdu potřebujeme více Evropy. Přečtěte si, prosím, zprávu. Nabízí nejlepší základ pro přesvědčení našich občanů v místních diskusích a pro zahájení vážných jednání s Radou, která se bohužel zviditelnila svojí dnešní nepřítomností. Děkuji vám za vaši vynikající práci.

  Anne E. Jensen (ALDE). – (DA) Vážený pane předsedo, já jsem rovněž přesvědčena, že se jedná o velmi vyváženou zprávu s jasným, ale také velmi pružným mandátem pro Rozpočtový výbor, k vyjednání dohody s Radou a chtěla bych zopakovat výzvu poslankyně Haugové k přečtení zprávy – obzvláště ze strany těch hlav států a vlád a ministrů financí, kteří velmi rychle vyjádřili svůj záporný postoj ke konečnému výsledku.

Jak již bylo řečeno, šlo o solidní a rozumný proces, a já bych chtěla poděkovat poslanci Garrigovi Polledovi a poslankyni Haugové za jejich vynikající práci. Rovněž bych chtěla poděkovat Komisi za její velmi aktivní účast. Tato práce nám umožnila projít všechny části rozpočtu EU i různé oblasti politiky, u nichž bychom byli rádi, aby se odrazily v rozpočtu. Z toho důvodu se jedná o solidní úspěch. Je výsledek dostatečně ambiciózní? Jsem přesvědčena, že ano. Posilujeme strategii Evropa 2020, jejímž cílem je vybavit EU, aby dokázala čelit výzvám představovaným konkurencí Číny a dalších rychle se rozvíjejících ekonomik a přispět k přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Preferovala bych silnější formulaci týkající se společné zemědělské politiky a rovněž bych byla radši, kdybychom prozkoumali možnost úspor v rámci strukturálních fondů. Koneckonců se jedná o peníze, které členské státy dostanou zpátky a které by velmi uvítaly. Z toho důvodu se také domnívám, že je nutné, abychom měli možnost navýšení o 5 %, aby existovala příležitost pro nové oblasti politiky a pro plnění nových požadavků, stejně jako pro investice do dopravy, energetiky a výzkumu – oblastí, do nichž EU musí v budoucnu investovat.

Máme rozpočet EU pevně v rukou. Zpráva, o které dnes vedeme diskusi a kterou dnes schvalujeme, se týká stropu pro rozpočet EU. Nebavíme se o konkrétních platbách, ale spíše o stropu, pod nímž musíme mít dostatečný prostor, který nám umožní vypořádat se s novými úkoly. Nevíme, co se stane do roku 2020, a z toho důvodu podporuji zprávu.

  Hynek Fajmon (ECR). – (CS) Pane předsedající, v posledních několika měsících se věnujeme přípravě víceletého finančního rámce pro roky 2014 až 2020. Počínáme si přitom podobně jako pejsek s kočičkou z pohádky slavného českého spisovatele Karla Čapka. Ti se rozhodli, že si udělají dort, a aby jim opravdu chutnal, tak do hrnce dali vše, co měli rádi. Výsledkem byl dort, ze kterého je rozbolelo břicho. Mám obavu, že podobně to dopadne i s naším rozpočtovým rámcem. Také dáváme do hrnce spoustu přísad a dobře znějících závazků a doporučení, ale nemáme vůbec jistotu, že to dohromady bude fungovat.

To, jak špatně dopadla Lisabonská strategie, dobře víme. Nyní máme strategii 2020 a k ní se snažíme udělat rozpočtový rámec. Problém je jak ve stanovených cílech, tak také v nástrojích, které zpráva doporučuje. Za nejhorší ze stanovených cílů považuji boj s klimatickými změnami, u nástrojů vidím velký problém v tzv. vlastních zdrojích a v možnosti vydávat dluhopisy. Vlastní zdroje znamenají ve skutečnosti novou evropskou daň a tu si nepřeji. Eurodluhopisy jsou potom cestou k tomu, aby se kromě členských států zadlužila i Evropská unie, což si nepřeji. Z těchto důvodů nemohu zprávu podpořit.

(Rozprava byla přerušena)