Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 23. června 2011 - Brusel

7. Pátá zpráva o soudržnosti a o strategii politiky soudržnosti po roce 2013 – Provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013 – Evropská městská agenda a její budoucnost v politice soudržnosti – Cíl 3: budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce – Součinnost mezi EFRR a ostatními strukturálními fondy v zájmu větší účinnosti (pokračování rozpravy)

  Předsedající. − Nyní pokračujeme v rozpravě o zprávách k politice soudržnosti

  Oldřich Vlasák, zpravodaj. – (CS) Pane předsedající, dovolte mi nejprve, abych poděkoval všem kolegům za velmi dobrou spolupráci a za velmi konstruktivní debatu. Dovolte mi, abych k celé této diskuzi měl na závěr dvě takové provokativní poznámky.

Strukturální fondy byly založeny hlavně na vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými regiony a měly by proto směřovat převážně do nejzaostalejších částí Evropské unie, tj. do konvergenčního cíle 1. Bohatší regiony z toho budou těžit tím, že se pro jejich výrobky a služby zvýší tržní příležitosti. Jakékoliv navrhované pokusy posilovat investice v regionech cíle 2 či vytvářet silnou přechodnou kategorii regionů bez znalosti financování bychom naopak měli odmítnout. Nevidím totiž žádný důvod, proč do nekonečna přerozdělovat peníze od bohatých bohatým. Určitý přechodný mechanismus mezi cílem 1 a 2 vidím však jako vhodný doplněk.

Za druhé, považuji za klíčové, abychom prostřednictvím fondů přestali pokřivovat trh. To, že jeden podnikatel získá na výstavbu haly dotaci a druhý ne, logicky vede k distorzi na trhu. Druhý totiž musí i náklady na stavbu této haly rozpočítat do ceny prodávaných výrobků, a tím je má logicky dražší nebo má nižší zisk. Mnohem vhodnější by bylo, pokud by konečnými příjemci byly pouze orgány veřejné správy, tj. stát, kraje, prefektury, města a obce, které by z těchto peněz investovaly do prorůstových opatření. Je mi jasné, že takováto radikální změna není možná.. Je však možné alespoň se pokusit vydat se touto cestou a udělat tímto směrem malý krůček. Slovy Neila Armstronga, byl by to malý krok pro evropské fondy, ale velký skok pro evropskou ekonomiku.

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, zpravodajka. – (FR) Pane předsedající, Evropa nyní prožívá krizi: Máme zde finanční krizi, makroekonomickou krizi, sociální krizi a morální krizi. Občané vnímají Evropu jako nepřítele, který reguluje a vnucuje drastická úsporná opatření. Nevidí, co dělá Unie pro to, aby investovala, aby podpořila růst, aby začlenila ty, kdo mají méně příležitostí, a napravila nerovnosti v rozvoji mezi regiony.

Za chvíli budeme hlasovat o balíčku pro správu ekonomických záležitostí, který stanoví zodpovědná opatření s cílem přihlásil se k Paktu o stabilitě a růstu, vyčistit veřejné finance a umožnit růstu, aby se vzpamatoval. Politika soudržnosti je druhým pilířem, o který se tento růst musí opírat, udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění.

Správa ekonomických záležitostí a politika soudržnosti jsou dvě strany jedné mince a je třeba poukázat na to, že jedna bez druhé nemohou fungovat. Proto musíme ze všech sil tuto politiku bránit, bránit tento rozpočet, přesvědčit členské státy, že regionální politika není luxus, ale nezbytnost.

V rozpočtových jednáních pro příští plánovací období jde o hodně. Musíme dál přijímat opatření na podporu politiky evropské soudržnosti, která je integrovaná a ambiciózní, jednodušší a lépe viditelná, politiky, která posiluje územní spolupráci a která je spravedlivě zaměřena na všechny regiony.

Zejména tedy podporuji návrh předložený ve zprávě pana Piepera, který navrhuje vytvořit přechodovou kategorii pro regiony s HDP mezi 75 a 90 % průměru EU. Tato kategorie umožní spravedlivé a vyvážené zacházení s regiony, které čelí strukturálním problémům růstu.

Kromě toho samozřejmě chci znovu naléhat na význam rozvoje evropské územní spolupráce. Je ztělesněním v praxi výroku Roberta Schumana: Evropa nebude vytvořena celá naráz nebo celkovou integrací; bude vybudována díky konkrétním výsledkům, které nejprve vytvoří solidaritu de facto. Platilo to před 60 lety a platí to i dnes.

  Georgios Stavrakakis, zpravodaj. − (EL) Pane předsedající, chtěl bych poblahopřát zpravodajům k jejich zprávám, které nám dnes poskytly příležitost projednat základní rozměry budoucí politiky soudržnosti a vyjádřit k nim naše hlavní postoje. Chtěl bych se však vyjádřit ke zprávě pana Piepera, pro kterou jsem byl stínovým zpravodajem, protože vyjadřuje podrobné postoje Evropského parlamentu ke struktuře politice soudržnosti potřebné pro období po roce 2013.

Chtěl bych poznamenat, že hlavní postoje Evropského parlamentu jsme již zformulovali a schválili na plenárním zasedání ve zvláštní kapitole usnesení o budoucím finančním výhledu Evropské unie v souvislosti s politikou soudržnosti. Z těchto postojů neustoupíme.

Budoucí politika soudržnosti musí mít dostatečný rozpočet, aby mohla účinně reagovat na nové výzvy, podporovat všechny regiony Evropské unie s obzvláštním důrazem jako vždy na regiony s největšími problémy rozvoje, včetně tematických cílů a současně s určitou mírou flexibility, musí se opírat o jednodušší pravidla, která byla mezi fondy v nejvyšší možné míře sjednocena a musí zajistit, že všichni občané Unie mohou čerpat její výhody, dokonce i když žijí v nejvzdálenějších částech Evropské unie, na ostrovech a v horských oblastech.

A konečně, pokud jde o návrh vytvořit přechodovou kategorii podpory, což jsme já i moje politická skupina a velká většina Parlamentu vždy podporovali, chtěl bych zdůraznit, že naprosto souhlasím s názorem, který dnes vyjádřil pan komisař Hahn. Její vytvoření je zcela oprávněné a chceme, aby se budoucí systém regionální podpory choval k regionům na stejné úrovni rozvoje spravedlivým, zjednodušeným a transparentním způsobem. Domnívám se, že musíme vyslat jasný signál, že Evropská unie vidí dál, než jsou statistiky, zejména za současné hospodářské krize.

  Předsedající. − Společná rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat po krátké přestávce.

(Zasedání bylo přerušeno v 11:45 a znovu zahájeno v 11:50.)

Písemná prohlášení (článek 149)

  Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Součástí politiky soudržnosti je také zlepšování prostředí pro podnikání. K tomu je však nezbytné mít účinně fungující soudní systém. Patrná je nedostatečná činnost ze strany legislativního orgánu v souvislosti s mimořádně naléhavými změnami v systému soudnictví. Naší povinností vůči evropským partnerům je provést v této oblasti rozsáhlé reformy, které se musí náležitě vyrovnat s mnoha případy, jež soudy v Bulharsku řeší, zejména s těmi, které zahrnují korupci na vysokých úrovních a její příznaky. Častá celkově negativní hodnocení ze strany Evropské komise a evropských soudů týkající se reforem soudnictví a šíření korupce nezměnily trestuhodně lhostejný postoj vlády k jakýmkoli reformám v této oblasti. Proč lidé, kteří jsou oprávněni iniciovat změny právních předpisů, to nečiní, ale zároveň ospravedlňují své chyby nedostatečnými reformami? Proč je hájena zásada dvojího přístupu? V čím zájmu je oddalování reforem? Je šokující, že v 21. Století občané v Bulharsku nemají možnost podat individuální žalobu k ústavnímu soudu, právo, které je občany například v Německu považováno za samozřejmé? Proč jsou soudci do vyšších pozic voleni mimořádně sporným a skrytým způsobem a proč přetrvávají vážné pochybnosti, pokud jde o zásahy ze strany výkonné moci?

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. – (LT) Při přípravě na nové finanční období po roce 2013 musíme předkládat konkrétní návrhy pro finanční výhled Evropské unie (2014–2020) k jednotnému strategickému rámci, abychom zajistili provádění cílů politiky soudržnosti EU a účinnost strukturálních fondů. V této obtížné době, abychom překonali důsledky finanční a hospodářské krize, máme dobrou příležitost využít budoucích jednání o příštím víceletém finančním rámci k dosažení účinnější správy a realizace strukturálních fondů a programů EU.

Evropská komise by měla zvýšit technickou pomoc, kterou poskytuje členským státům, regionálním a místním správním orgánům, a organizovat pro ně ve větším rozsahu odbornou přípravu zaměřenou na zdokonalení jejich schopnosti a rozšíření jejich znalostí pravidel, jimiž se řídí otázky spojené s prováděním. Také samotné členské státy by měly považovat za prioritu investice do institucionální kapacity a zjednodušit správní předpisy, aby snížily administrativní zátěž.

Souhlasím s výzvou Evropského parlamentu, aby Komise připravila evropskou příručku o víceúrovňové správě a vyzvala členské státy k následování s ohledem na konkrétní místní a regionální cíle, aby rozšířila uplatňování správních opatření politiky soudržnosti (tj. plánování, financování a provádění na základě celostátních, regionálních a místních partnerství) a aby je uplatňovala v případě fondů, které budou zapojeny do plánovaného společného strategického rámce, což zajistí větší účinnost veřejných výdajů.

  Tamás Deutsch (PPE), písemně. – (HU) Politika soudržnosti prokázala svou nepostradatelnost, účinnost a flexibilitu v boji proti krizi. Významně dále přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020, i když je důležité zdůraznit, že politika soudržnosti je pouze jedním z prostředků k dosažení těchto cílů a že každá oblast politiky musí vhodnou měrou přispívat k úspěchu nové růstové strategie Evropské unie. Chtěl bych poukázat na to, že v posledních letech výrazně poklesla chybovost a že většina chyb pochází z oblastí mimo politiku soudržnosti (např. veřejných zakázek). Financování politiky soudržnosti by se nemělo snižovat, protože dosud existují nerovnosti, které mohou být řešeny jen politikou soudržnosti. Nejchudší regiony potřebují více podpory, ale na druhé straně by měly být efektivnější. Současně je důležité, aby podmínky uplatňované v oblasti regionální politiky souvisely s oblastmi, které politika soudržnosti může ovlivnit, a od členských států by nemělo být vyžadováno, aby ve jménu podmíněnosti prováděly zásadní sociální a hospodářské reformy. Pro zvýšení účinnosti politiky soudržnosti je nezbytné zjednodušení nyní mimořádně komplikovaného regulačního systému, jednotný výklad pravidel a povinností, konzistentnost právního prostředí a jasné vymezení odpovědností. Politika soudržnosti není politika pomoci; zahrnuje spíše investice do vyrovnání méně rozvinutých oblastí, jejichž pozitivní důsledky budou díky zvýšení poptávky mít dopady i na bohatší regiony.

  Filiz Hakaeva Hyusmenovа (ALDE), písemně. – (BG) Politika soudržnosti je klíčová pro odstranění nerovností mezi regiony Evropy, cestu z krize a dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Nehledě na to, co bylo dosaženo, stále existují regiony, které ve svém vývoji zaostávají. Z toho vyplývá potřeba dalších a lépe cílených opatření zaměřených na snížení sociálních a hospodářských nerovností v Evropě a na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Ke zvýšení účinnosti politiky soudržnosti je nutná lepší součinnost mezi strukturálními fondy a lepší koordinace s jinými finančními nástroji EU a domácí pomocí. Také dostatečná flexibilita operačních programů by byla mimořádně důležitá pro to, aby co nejlépe odpovídaly místním podmínkám. Musíme usilovat o snižování administrativní zátěže pro příjemce, např. prostřednictvím širšího využití mechanismů elektronické správy, a o posilování úlohy místních a regionálních orgánů a sociálních a hospodářských partnerů. Na závěr bych chtěla zdůraznit, že máme-li dosáhnout skutečné sociální, hospodářské a územní soudržnosti a zajistit, aby každý evropský občan měl dobré místo pro život i práci, musí být objem finančních prostředků na politiku soudržnosti v příštím plánovacím období přinejmenším stejný jako ve stávajícím období.

  Tunne Kelam (PPE), písemně. – (ET) Politika soudržnosti Evropské unie musí být v budoucnu odvážnější a musí více brát v úvahu makroregionální strategie, jako je Strategie pro region Baltského moře a Strategie pro Podunají. Makroregionální strategie jsou výborné z hlediska využití nadnárodního potenciálu, zlepšování spolupráce mezi různými úrovněmi správy, uplatňování společného přístupu k řešení společných problémů a zvyšování konkurenceschopnosti regionů a jejich inovační schopnosti. Při přípravě politiky soudržnosti na nadcházející období je nezbytné jasněji specifikovat, jak provádět makroregionální strategie v nadcházejícím období a jaká by měla být jejich úloha a místo v rámci politiky soudržnosti a také, jak by měly být v nadcházejícím období financovány. Makroregionální strategie je třeba posuzovat v souvislosti s cíli evropské územní soudržnosti stanovenými v Lisabonské smlouvě a s plánem územního rozvoje EU do roku 2020. Evropská komise musí poskytnout členským státům přesnější směrnice, např. specifikaci konkrétních postupů nebo oblastí důležitých z hlediska makroregionálních strategií: například dopravních koridorů, volného pohybu služeb a problematiky životního prostředí. Při lepší koordinaci stávajících mechanismů podpory bude možné zajistit cílevědomější využívání strukturálních fondů EU, aniž by to vyžadovalo vyčleňovat větší zdroje na tyto oblasti meziregionální spolupráce. Za mimořádně důležité také považuji zajistit dodatečné zdroje na koordinaci makroregionálních strategií a na posílení součinnosti při spolupráci. Koordinace vyžaduje neustálé zlepšování, a určitě by se měla zvýšit odpovědnost členských států v této oblasti.

  Lena Kolarska-Bobińska (PPE), písemně. – (PL) Politika soudržnosti je nejlepším důkazem solidarity, jaký v Evropské unii existuje. Polsko, a zejména chudé regiony, jako je ten, který představuji – Lublinské vojvodství –, využívá těchto fondů pro rychlý rozvoj. Dnes je obtížné si představit, jak by náš region bez pomoci EU vypadal. Je škoda, že není dostatek informací o konkrétních dopadech vynakládání těchto prostředků, protože existuje výzkum, který hodnotí způsob, jakým celý tento region využíval množství programů, ale nehodnotí se jednotlivé programy, což by naznačilo cestu, kterou by se měla ubírat politika soudržnosti v budoucích letech.

Politika soudržnosti je jedním z pilířů strategie Evropa 2020, a proto by na politiku soudržnosti v příštím společném finančním rámci nemělo být vyčleněno méně finančních prostředků, než byla částka dostupná v současném plánovacím období. Nyní hledáme zdroje na realizaci nových cílů, které mají zvýšit konkurenceschopnost Evropy. Neměli bychom je však hledat na úkor měst a regionů. Ve zprávě Výboru pro politické výzvy a ve zprávě pana Piepera vyslal Evropský parlament vládám členských států a Radě jasný signál: nemanipulujte s politikou soudržnosti.

  Marian-Jean Marinescu (PPE) , písemně. – (RO) Ve své zprávě o budoucí strategii pro politiku soudržnosti po roce 2013 navrhuje Evropský parlament vyvážený postoj, který je pro Evropskou unii výhodný. Unie i nadále potřebuje silnou politiku soudržnosti, která bude také přiměřeně financována. Současně se musí zlepšit regulace. Dalšími požadavky jsou projekty s velkou evropskou přidanou hodnotou, spravedlivost a závazek členských států, založený na smlouvě s Evropskou komisí, využít celkové množství přidělených prostředků.

V období hospodářského poklesu jsou nutné investice do zachování pracovních míst a na podporu rozvoje. Politika soudržnosti se zaměřuje výhradně na investice. Rozpočet na politiku soudržnosti na příští finanční rok musí přinejmenším stejný, jako je současná úroveň.

  Monika Smolková (S&D), písemně. – (SK) Politika soudržnosti po roce 2013 má být i nadále důležitým faktorem v rozvoji Evropy. Musí zaručovat rozvoj infrastruktury a řešit nerovnoměrný rozvoj mezi jednotlivými regiony. Finanční krize regionální rozdíly ještě prohloubila. Evropa čelí velké nezaměstnanosti. V současnosti, kdy je více než 23 milionů nezaměstnaných, je politika soudržnosti jednou z politik, které mohou přispět i k vytváření nových pracovních míst. Asi nikdo z poslanců EP nepochybuje o potřebě politiky soudržnosti i po roce 2013. Aktuální se stává otázka efektivního využívání finančních prostředků, transparentnosti a zkvalitnění celého procesu a návratnosti investic. Úspěchy politiky soudržnosti jsou měřitelné a obyvateli EU jsou nejvíce vnímány a oceňovány. Proto je důležité, aby politika soudržnosti při schvalování budoucího víceletého rámce měla i dostatečné finanční krytí. Investice do regionálního rozvoje jsou investicemi do budoucnosti a rozvoje EU.

  Zbisgniew Ziobro (ECR), písemně. – (PL) Plnění cílů evropské politiky soudržnosti nepochybně v mnoha oblastech postupuje správným směrem, i když v této fázi již existují některá ponaučení, která lze čerpat z dosavadního postupu pro stanovení budoucích priorit evropské politiky soudržnosti. Poměrně slabé čerpání finančních prostředků na infrastrukturu a životní prostření vyvolalo potřebu přezkoumat nástroje, což je zdrojem povzbuzení pro zahájení projektů v této oblasti.

Zvlášť důležité je to u zemí východní Evropy, ve kterých čerpání finančních prostředků vyčleněných pro tento účel je nižší než v jiných strategických oblastech. Další podporu vyžaduje i nadnárodní a přeshraniční spolupráce, která je potřebná z hlediska rozvoje a evropské konvergence a pro uskutečnění společných regionálních projektů v oblasti infrastruktury a životního prostředí.

Jiným důležitým prvkem je posilování rozvoje založeného na malých a středních podnicích. Důležité je zde nejen podporovat zakládání nových podniků, ale vytvářet jim příhodné podmínky, aby na trhu přežily. Z toho vyplývá potřeba dosáhnout větší integrace zásad Zákona o podpoře malých podniků („Small Business Act“) do politiky soudržnosti. Pozornost věnovaná těmto oblastem při přípravě strategie na období po roce 2013 a politiky soudržnosti může přispět k trvalému a harmonickému hospodářskému rozvoji Evropské unie.