Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 23. června 2011 - Brusel

14. Vysvětlení hlasování

  Předsedající. − Dalším bodem je vysvětlení hlasování.

Zpráva: Miroslav Mikolášik (A7-0111/2011)

  Marco Scurria (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl jsem hlasovat pro tuto zprávu, protože stanoví některé základní prvky politiky soudržnosti a financování.

Jsou to zaprvé jednodušší postupy pro využití vnitrostátních finančních prostředků a za druhé ustanovení, že sport a kultura jsou rovněž prvky soudržnosti, což je důležité a rozhodující.

Snad jediným negativním prvkem této zprávy je to, že předpokládá pouze tři pracovní jazyky, angličtinu, francouzštinu a němčinu, jako jazyky, ve kterých musí být vyplněna žádost spolu s původním jazykem. Ale tak jako tak, a z obecnějších důvodů jsem hlasoval pro a blahopřeji zpravodaji.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, nehledě na význam této zprávy pouze 19 členských států sdělilo hlavní ukazatele. Tato situace nám neumožňuje učinit si jasný obraz o dopadu politiky soudržnosti v místě působení.

Souhlasím s opatřeními a osvědčenou praxí, jež navrhuje pan Mikolášik, a za zvlášť důležitý považuji návrh na širší využití hlavních ukazatelů a rovněž vypracování zpráv o výsledcích a o synergiích mezi vnitrostátními politikami a politikami Evropské unie.

Organizování veřejných diskusí a konzultací se zainteresovanými stranami spolu s předkládáním zpráv vnitrostátním parlamentům ke stanovisku jsou v tomto smyslu dalšími pozitivními opatřeními. Musíme se zasadit o to, abychom zabránili snížení financí vyčleňovaných na politiku soudržnosti v příštím plánovacím období. Z tohoto důvodu jsem tuto zprávu podpořil.

  Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Paní předsedající, čerpání evropských fondů v nových členských státech, Slovensko nevyjímaje, negativně ovlivňují přílišná komplikovanost, přehnaná byrokracie, nejasná pravidla, ale i skryté nekalé zájmy. Mnozí, kdo se chtějí dostat k penězům z evropských fondů, si stěžují na zdlouhavé byrokratické utrpení s nejistým koncem. Byrokracie a mnohé překážky přitom nepřicházejí z Bruselu, ale přímo z jednotlivých členských zemí. Zatímco se evropská pravidla i pod tlakem z Evropského parlamentu zjednodušují, pravidla uváděná do života v jednotlivých členských státech situaci často výrazně komplikují. Zatímco původní evropská pravidla jsou poměrně jednoduchá, vnitrostátní provedení je komplikuje. Platí pravidlo, čím nižší orgán, tím více se systém komplikuje. Značný problém spočívá i v tom, že úředníci často nepomáhají fondy EU čerpat, ale soustřeďují se jen na kontrolu, která dalece přesahuje vše, co ukládá zákon. Problém je tedy hlavně na straně členských států EU.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Paní předsedající, existuje důvod, proč máme politiku soudržnosti, a taková politika má jasný začátek, a musí mít také konec. Domnívám se, že důvodem existence politiky soudržnosti je vyrovnat životní úroveň a hospodářský rozvoj v celé Evropské unii. Proto je správné dotovat a podporovat regiony, které se nacházejí pod obecnou úrovní ekonomiky. Stejně důležité je však zajistit, aby tyto finanční zdroje byly správně umístěny, jinými slovy, aby měly žádoucí účinek. Tato zpráva je pro mne velmi důležitá, protože obsahuje také analýzu, a poskytuje tak základ pro závěry na příští dvě období poskytování podpory. Chtěl bych zmínit jeden příklad: v mém domovském regionu ve východním Německu má politika soudržnosti od roku 1990 značný dopad. Došlo zde k rozvoji, a považuji za jednoznačný úspěch, když jsme dosáhli bodu, kdy můžeme říci, že tyto regiony nyní potřebují program postupného ukončování, protože to znamená, že životní úroveň tam vzrostla.

  Andrzej Grzyb (PPE). – (PL) Paní předsedající, politika soudržnosti ve své současné podobě je hodně ceněna, a stejně tak i její výsledky. V členských státech máme z provádění této politiky, která ve spojení se zemědělskou politikou EU odstraňuje nerovnosti v rozvoji v Unii jako celku i mezi regiony a uvnitř regionů, hmatatelné výhody. Sdílím názor, že cíle politiky soudržnosti a dostupné financování by měly zůstat ve své současné podobě, ale ta bude samozřejmě upravena tak, aby obsáhla přechodové regiony.

Měli bychom vzít na vědomí, že tato politika je členskými státy a místními správami dobře hodnocena, a chtěl bych zde také poukázat na příznivý postoj Výboru pro regionální rozvoj. Existují očekávání v souvislosti se snižováním byrokracie, se kterou je politika soudržnosti spojena. Tato očekávání, jak zde bylo již poukázáno, jsou často také výsledkem dodatečných omezení zaváděných členskými státy. Současná hospodářská krize však může být překonána pomocí řady opatření, včetně pokračování této politiky, protože právě ona přináší udržitelný růst. A to je pro celou Unii mimořádně důležité.

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, „realitě se můžete vyhnout“, psala Ayn Randová, „ale nemůžete se vyhnout následkům vyhýbání se realitě“.

Dosáhli jsme hranice, kdy se snažíme veřejnými penězi rozhýbat trhy. Všichni kromě ministrů financí eurozóny dnes vidí, že selhání v Řecku se blíží. Tito ministři 13 měsíců poté, co zbytečně poskytli Řecku 110 miliard EUR, jsou nyní, jak se zdá, rozhodnuti poskytnout další, téměř stejně vysokou částku. Ve skutečnosti to není zbytečně. Není to pouze zbytečné. Je to aktivně škodlivé, protože zajišťujeme, že až selhání nastane, bude mnohem větší a zasaženi budeme spíše my všichni jako daňoví poplatníci než pouhá hrstka bankéřů a držitelů dluhopisů.

Zájmy řeckých pracujících stejně jako zájmy evropských daňových poplatníků jsou tak obětovány ambicím nevelkého počtu nablýskaných princátek eurokracie.

Zpráva: Georgios Stavrakakis (A7-0141/2011)

  Mario Pirillo (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, myšlenku vytvořit horizontální programy financované z více fondů s jasně definovanými cíli a zjednodušenými přístupovými mechanismy plně podporuji. Souhlasím se zprávou profesora Barcy, podle které přístup založený na místním rozvoji vede ke zlepšování účinnosti a efektivity a k integrovanějšímu postupu. Musíme zaměřit pozornost na městskou dimenzi a zajistit koordinaci mezi fondy a jinými finančními nástroji Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF). Za situace, kdy je rozpočet napjatý, by tyto nástroje spolu s revolvingovými fondy umožnily kontrolovatelné výsledky. To by znásobilo dostupné zdroje a zvýšilo počet příjemců, což by naopak přineslo více výsledků.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Paní předsedající, musíme dosáhnout větší účinnosti v součinnosti mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatními strukturálními fondy. Považuji za mimořádně důležité, abychom měli různé fondy. Tyto fondy by přirozeně měly mít různé cíle a cílené přístupy. Považuji za mimořádně důležité, že jsme do toho zapojili regiony a že Evropská unie stanovuje hlavní směry, které mohou být realizovány v regionech a podle potřeby uplatňovány. Stejně důležité však je, aby tento cílený přístup také sledoval, jak jsou prováděny záležitosti v regionech, tak aby si tyto fondy navzájem nepřekážely, aby se dotace nepřekrývaly, abychom nepodporovali nesmyslné programy – jinými slovy, musíme koordinovat cíle, kterých chceme pomocí těchto fondů dosáhnout. To považuji za zvyšování účinnosti. Očekávám, že všichni i nadále budeme v této oblasti vyvíjet úsilí a že nám bude předkládáno více zpráv a výsledků.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). - (LT) Paní předsedající, těší mne, že dnes hovoříme o tom, jak dosáhnout zjednodušení a zlepšení účinnosti politiky soudržnosti. Již vícekrát jsem řekla, že rozvoj členských států podporovaný finančními prostředky Evropské unie a zlepšování kvality života by byly efektivnější, kdybychom účinněji používali metodu plánování a zajistili, že horizontálních cílů bude dosaženo s použitím prostředků pocházejících z různých fondů.

Stejně důležitý je však přezkum pravidel regulujících samotné fondy. Často se stává, že nějaký problém není možné řešit pro nedostatek financí. Jiný program financovaný z jiného fondu nelze použít, dokonce i když usiluje o stejné cíle. V takovém případě převod prostředků mezi fondy není v důsledku různých pravidel bohužel možný. Vítám, že usnesení vyzývá k zavedení koordinačního mechanismu, který má ještě větší dopad, a současně vás proto také vyzývám ke změně pravidel o převodech prostředků z fondů, abychom je učinili co nejflexibilnějšími.

Zpráva: Corien Wortmann-Kool (A7-0178/2011)

  Gianluca Susta (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávy s výjimkou zprávy paní Wortmann-Koolové, u které jsem se zdržel hlasování, ačkoliv jsem podpořil pozměňovací návrhy své skupiny. Proto jsem nehlasoval podle obecných doporučení své skupiny, protože se domnívám, že čelíme tak vážným problémům, že musíme v tomto momentě ukázat soudržnost evropských orgánů a to, že jsme schopni vypořádat se s problémy, s kterými jsme konfrontováni. I přes určitou nesmělost i aroganci ze strany Rady v souvislosti s touto krizí se domníváme, že tuto soudržnost projevit musíme.

Nesouhlasil jsem ani s odkladem, protože jsme v situaci, kdy musíme dát našim občanům urychlené odpovědi na hospodářskou krizi, která není jen výsledkem finanční spekulace, ale i výsledkem naší neschopnosti řešit problémy oživení a růstu. Musíme ozdravit veřejné finance Evropy a definovat odpovědi, které musí začít od zapojení podniků a světa práce, a musíme mít různá a otevřenější pravidla, abychom mohli dobudovat jednotný trh a být v lepší pozici pro soutěžení na světovém trhu. Proto jsem hlasoval pro tyto zprávy s výjimkou zprávy paní Wortmann-Koolové.

Zpráva: Elisa Ferreira (A7-0183/2011)

  Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Paní předsedající, první desetiletí fungování hospodářské a měnové unie ukázalo, že je třeba zlepšit rámec správy ekonomických záležitostí. Nový rámec by měl vycházet z větší odpovědnosti jednotlivých členských států za společně dohodnutá pravidla a politiky a také ze spolehlivějšího rámce dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami na úrovni EU.

Zkušenost zejména posledních dvou let potvrdila, že dosažení silné konkurenceschopnosti, udržitelného hospodářského růstu a dostupnosti pracovních míst vyžaduje udržitelnou úroveň schodku veřejných financí a úroveň veřejného dluhu, reformy k odstranění makroekonomických nerovnovah a rozhodnou strategii EU pro růst a zaměstnanost. Musím přiznat určité osobní rozpaky nad zaváděním administrativních prvků do hospodářských mechanismů. Na druhé straně dosavadní zkušenosti ukazují, že tržní mechanismy nedokázaly včas a pružně reagovat na negativní vývoj, a v důsledku toho finanční krize přechází v dluhovou krizi.

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, chci pozdravit své přátele v komunistické skupině a ve skupině Zelených. V jednom mají pravdu. Kdybychom přijali jednu desetinu jejich politiky, byli bychom ve vážných potížích, ale oni mají v jedné věci pravdu – totiž že tato pomoc bankám trestá většinu lidí, aby odměnila některé velmi bohaté jedince. Chceme-li zachránit banky, které jsou v Řecku exponovány, zejména francouzské a německé banky, bylo by přece mnohem levnější dát jim tyto peníze přímo, než je teatrálně posílat přes Atény.

Avšak musím se na věc podívat s odstupem a zpochybnit výchozí tezi. Proč se vzhledem k neúspěchu prvního kola pomoci bankám od daňových poplatníků znovu očekává, že přispěchají na záchranu některých velmi bohatých jedinců před důsledky jejich vlastní chyby?

My, naše generace, se ohlížíme zpět do Evropy za starých časů a divíme se, jak takový systém mohl vůbec existovat. Říkáme, jak bylo možné to nastavit tak, aby pouze šlechta byla vyjmuta ze zdanění? Jak jsme mohli tolerovat systém, kde daně platili pouze ti malí? Ale – víte, co? – právě ten systém obnovujeme, když rozhazujeme tyto veřejné peníze na všechny strany, abychom zachránili některé posvátné zájmy. Takže „hasta la victoria siempre“ (vždy až do vítězství).

Zpráva: Diogo Feio (A7-0179/2011)

  Francisco Sosa Wagner (NI). - (ES) Paní předsedající, tento balíček jako celek se ubírá směrem, který jako stoupenec Evropy a federalista podporuji, a to i přesto, že kráčí tak nesměle a s velkými odmlkami. Navíc obsahuje moudrá ponaučení pro politické vedení Španělska. Proto jsem hlasoval pro čtyři z těchto zpráv o správě ekonomických záležitostí.

Hlasoval jsem proti zprávě pana Feia, protože hájí procyklické politiky, které by nám v nejlepším případě nepomohly dostat se z krize a v nejhorším případě by podpořily stagnaci a nezaměstnanost.

Nehlasoval jsem ani pro zprávu paní Wortmann-Koolové – hlasoval jsem proti ní, protože nebere v úvahu Pakt o stabilitě a růstu, evropskou strategii zaměstnanosti ani cíle strategie Evropa 2020, které jsou zdrojem naděje pro miliony Evropanů, zejména těch mladých.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Paní předsedající, domnívám se, že přístup k nadměrným schodkům poněkud připomíná fotbalový zápas: je-li stanoven soubor pravidel, musí být dodržován. Nestačí dívat se jeden druhému zpříma do očí a říkat „slibujeme, že se budeme řídit všemi pravidly“. Život se změnil. Jinými slovy, dojde-li k porušení pravidel hry, musí být vyměřeny sankce a tresty. Toho ovšem nemůže být dosaženo demokratickým rozhodováním. Dovolte, abych se vrátil k obrazu fotbalového zápasu. Představte si, že se někdo dopustil faulu. Rozhodnutí zde vynáší rozhodčí. Představte si, co by se stalo, kdyby rozhodčí měli pokaždé dát mezi hráči hlasovat, aby se určilo, zda to skutečně došlo k faulu. Nebylo by to možné. Proto potřebujeme jasný rozhodovací postup. Co uděláme, když někdo poruší pravidla? A konečně bych chtěl zdůraznit, že samozřejmě potřebujeme také solidaritu. Nestačí pouze potrestat toho, kdo porušil pravidla, ale musíme jim také pomoci vrátit se na správnou cestu.

  President. − Pane Hannane, máte hovořit ke zprávě pana Feia, ale jste také příštím a jediným řečníkem na seznamu ke zprávě paní Goulardové, a proto vám dávám dvě minuty, které můžete využít podle vlastního uvážení k oběma tématům.

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, jste mimořádně velkorysá a jste i velmi dobrá předsedající.

Chtěl bych navázat na některé neobratné výroky, které jsme v posledních týdnech slyšeli během diskuse o těchto finančních záchranných balíčcích. V našich médiích se hovoří o záchraně Řecka, o poskytnutí pomoci Portugalsku a o pomoci Irsku, ale lidé v přijímajících zemích to vidí jinak.

Důvod, proč Řekové protestují na ulicích, je ten, že velmi dobře chápou, jaké budou důsledky tohoto převzetí moci ze strany EU a MMF. Tyto peníze nejsou určeny pro obyčejné řecké lidi, jsou určeny pro finanční instituce, u kterých má řecká vláda dluh. Splátky dluhu však budou přicházet od obyčejných daňových poplatníků. Jinými slovy, Irsku, Portugalsku a Řecku bude zaslán účet za podporu celého evropského bankovního systému.

Proč? Protože si nedokážeme přiznat, že měnová unie byla chybou. Nedokážeme se přimět k tomu, abychom viděli logiku věci: že natlačení zemí s velmi odlišnými podmínkami a potřebami společně do jednotné měny muselo nutně vyvolat právě onu nadměrnou zátěž, kterou někteří z nás předpovídali již před 10 lety, když byl tento projekt zahájen.

Takže tím, že budeme ještě víc posilovat integraci, a tím vším, co jsme ve včerejší rozpravě k této zprávě slyšeli – „potřebujeme měnovou unii“, „potřebujeme správu ekonomických záležitostí“ jen prohlubujeme krizi. To je ta chyba v logice, přátelé. Evropská integrace se nepodařila, tak ji ještě posilme! Měnová unie nestačí, potřebujeme užší hospodářskou unii.

Skutečnost je taková, že jde o záchranu tváře: zachránit tvář v první řadě těm eurokratům, kteří tento projekt spustili a kteří jsou připraveni obětovat národy okrajových zemí a daňové poplatníky z chudých zemí, aby si mohli dál žít ve své domýšlivosti.

Jejich tváře musí být určitě ty nejdražší od časů, kdy za tváří Heleny Trojské vyplulo na moře na tisíc lodí.

Zpráva: Corien Wortmann-Kool (A7-0178/2011)

  Marian Harkin (ALDE). – Paní předsedající, hlasoval jsem pro odklad závěrečného hlasování, protože si myslím, že možná existuje nějaká možnost dospět k dohodě s Radou.

Zprávy k správě ekonomických záležitostí jako celek nejsou podle mého názoru nejlepší volbou, ale za situace, ve které se nacházíme, jsou možná nejmenším zlem.

Jsme v postavení, kdy na podporu eura máme v podstatě křehkou strukturu. Pakt o stabilitě a růstu nefunguje; už od samého počátku to byl nezdar. Nyní jsme v postavení, kdy se buď vzdáme měny, nebo se pokusíme zachovat určitou formu správy ekonomických záležitostí, která posílí své základy a nějakým způsobem obnoví infrastrukturu.

Souhlasím s panem Montim, který řekl, že k současné hospodářské krizi poněkud přispěl nadměrný respekt před velkými členskými státy, a naše návrhy mohou alespoň zabránit tomu, aby se to v budoucnu opakovalo. Doufám jen, že to není případ, kdy se přijde s křížkem po funuse.

Zpráva: Andreas Schwab (A7-0038/2011)

  Robert Rochefort (ALDE). – (FR) Paní předsedající, dnes dopoledne, po třech letech práce, jsme hlasovali o velmi důležitém textu, který souvisí s posílením ochrany spotřebitelů v Evropě. Zaměřuje se, a zcela oprávněně, na nákupy přes internetu, které by za 20 let docela dobře mohly představovat 25 % veškerého obchodu v Evropě, což je významné množství.

Některé z těchto nákupů budou přeshraniční. Nabídnou spotřebitelům širší výběr i nižší ceny. To je nesporný pokrok. Pro malé a střední podniky a pro řemeslníky jako celek je to také velmi důležitá příležitost, jak nalézt nový odbyt.

Mezi hlavními výhodami bych rád zmínil dvě: lhůta na rozmyšlenou, která byla prodloužena na 14 dní, a poskytnutí souhrnné informace, jež obsahuje veškeré informace a celkovou cenu k úhradě, před posledním stisknutím tlačítka nebo posledním kliknutím, které potvrzuje objednávku.

A konečně, v rámci těchto vysvětlení k hlasování s hrdostí oznamuji, že já, všichni kolegové poslanci a politické skupiny jsme hlasovali jednomyslně, protože u takového tématu jsme očividně potřebovali konsensus, a nikoli neshodu. Toho konsensu jsme dosáhli.

  María Irigoyen Pérez (S&D). - (ES) Paní předsedající, dovolte mi krátký komentář k tomu, co jsem zde vyslechla v projevech řečníků, kteří vystoupili přede mnou.

Nejde o záchranu reputace zakladatelů EU, ale spíše o budování Evropy a o práci ve prospěch evropských občanů.

Nyní přecházím k vysvětlení svého hlasování o směrnici o právech spotřebitelů. Přijetí této směrnice, která je pokrokem v evropské integraci a při ochraně práv spotřebitelů, vítám, ale současně lituji, že přijetí některých článků směrnice znamená oslabení ochrany mnoha španělských spotřebitelů a uživatelů, kteří zjistí, že pozbyli určitých práv, která již byla zakotvena ve španělském právu.

Z tohoto důvodu španělští socialisté hlasovali dnes proti některým článkům: článku 9, který souvisí s plnou harmonizací požadavků na informace u prodejů na dálku; čl. 17 odst. 2, možná odpovědnost spotřebitele za normální používání zboží během lhůty k odstoupení; a čl. 22 odst.2, stanovení dodatečné lhůty na dodání zboží, jestliže prodejce nedodá zboží v termínu uvedeném ve smlouvě.

  Ville Itälä (PPE). - (FI) Paní předsedající, pan Hannan, když hovořil o jiných záležitostech, před chvílí uvedl, že je třeba méně integrace, a ne více integrace, ať se děje cokoli. V tomto návrhu o ochraně spotřebitelů však konkrétně šlo o větší integraci, a je to zcela správné. Zapojujeme-li se do mezinárodního, evropského obchodu, podporujeme práva občanů a ochranu spotřebitelů. Víme, že nákupy přes internet jsou soudobým jevem, ale že právní předpisy, kterými se mají řídit, zaostávají za dobou, a nyní je načase pokročit dál.

V mé zemi, ve Finsku, je nyní tato legislativa v dosti pokročilé fázi a občas se dokonce divíte, zda to není krok zpět, když máte společné zákony. Nicméně obchod je evropský, a proto i právní předpisy musí být evropské, a to je cesta, kterou chceme pokračovat.

  Alfredo Antoniozzi (PPE). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, návrh směrnice o právech spotřebitelů, který předložila Komise, je záslužný tím, že spojuje čtyři předchozí směrnice k tomuto tématu v jeden legislativní nástroj.

S cíli zprávy souhlasím. Je nutné zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů ve 27 členských státech a současně zohlednit potřebu, aby výrobci bez ohledu na svou velikost poskytovali své zboží a služby evropským spotřebitelům, aniž by museli zápolit se zbytečnými právními překážkami.

V současnosti se situace jeví tak, že právní roztříštěnost se odstraňuje obtížně. Zpráva paní Wortmann-Koolové také oprávněně vyjadřuje pochyby ohledně toho, zda by plná harmonizace mohla vést k jiným dopadům, než jaké jsou očekávány.

Proto jsem hlasoval pro, neboť jsem přesvědčen, že by bylo užitečné doplnit k návrhu Komise pozměňovací návrh, který zajistí minimální harmonizaci a současně zaručí vysokou úroveň služeb pro spotřebitele.

  Adam Bielan (ECR). – (PL) Paní předsedající, dnešním hlasováním jsme završili zdlouhavý proces více než tříleté přípravy návrhu směrnice o právech spotřebitelů. Dokument zajišťuje vysokou úroveň ochrany spotřebitele ve všech členských státech a přispěje k vyjasnění problémových oblastí v maloobchodním prodeji od podniků ke spotřebitelům z různých zemí. Horizontální povaha směrnice umožňuje, aby se právní předpisy EU, které jsou nyní v této oblasti platné, sjednotily v jeden celek.

Ustanovení směrnice by měla mít zvlášť velký dopad v záležitostech, jež se týkají všech druhů transakcí online. Doufám, že navrhovaný právní předpis zvýší důvěru spotřebitelů v tuto formu nakupování. Zvlášť velký význam pro spotřebitele má také zavedení práva na odstoupení od smlouvy po dobu 14denní lhůty bez uvedení důvodu a práva, které s tím souvisí, na vrácení všech plateb, jež byly provedeny. Mám také dobrý pocit, pokud jde o konečné znění kapitoly 5 o zakázaných smluvních doložkách. Jsem přesvědčen, že směrnice významně zlepší práva spotřebitelů v Evropské unii, a proto jsem zprávu podpořil.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Paní předsedající, promiňte mi prosím, že tak často žádám o vaši pozornost. Toto bohužel nebyl můj dobrý týden, pokud jde o postup zvednuté ruky. Stále mi to nevycházelo. Bylo několik věcí, které jsem chtěl k tomuto bodu také říci, ale celkově jsem spokojen, že jsme tuto směrnici přijali. Také jsem hlasoval pro.

Dále mne těší, že jsme dokázali posílit práva spotřebitelů a zahrnuli jsme takzvaný podomní prodej, protože tam se vyskytují mnohé pochybné praktiky. Opětovně bych však žádal, abychom, až budeme tento právní předpis provádět, pamatovali na problém byrokracie. V Německu máme zvlášť velké množství malých a středních podniků. Ačkoliv tyto podniky nejsou zapojeny do podomního prodeje, vedou přirozeně časté obchody se zákazníky, které jsou uzavírány podáním ruky. Taková byla praxe po staletí. Musíme dbát na to, abychom tyto malé a střední podniky nepřetěžovali nadměrnou administrativou. Mám-li to shrnout, jsem spokojen a hlasoval jsem pro směrnici.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Paní předsedající, já nesmírně oceňuji, že se kolegovi Schwabovi podařilo uzavřít kompromis s Radou, a to tak, že práva spotřebitelů budou posílena a že kompromis zahrnuje i mé návrhy ohledně on-line obchodování. Hlasovala jsem samozřejmě pro tuto zprávu, ale je mi líto, že maďarské předsednictví zablokovalo můj návrh podpořený předtím celým Parlamentem, který měl dát právo spotřebitelům na dodání zboží z jiného státu za dohodnutých podmínek.

Bohužel jde o třetinu přeshraničních objednávek, které jsou podle Eurostatu takto odmítnuty. Internetové obchody jako iTunes a další nedodávají do nových členských států své zboží či služby. Tím diskriminují třeba české zákazníky oproti např. Francouzům nebo Holanďanům. Vnitřní trh tak nadále není jednotný, pokud jde o digitální prostředí, a Rada tak promarnila svou výjimečnou příležitost.

Zpráva: Romana Jordan Cizelj (A7-0214/2011)

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). - (LT) Paní předsedající, nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem je pro ochranu životního prostředí a ochranu společnosti mimořádně důležité. Žádám proto Radu, aby při přijímání této směrnice věnovala pozornost také stanovisku Evropského parlamentu, který hraje stále významnější úlohu při řešení otázek životního prostředí. Když hrajeme své politické hry, někdy bohužel chceme do dokumentů vkládat různá ustanovení, která mohou být kontraproduktivní.

Některé členské státy si při vstupu do Evropské unie přinesly s sebou zátěž jaderných elektráren, které jim byly vnuceny proti jejich vůli. Jednou z podmínek přistoupení Litvy k EU bylo odstavení jaderné elektrárny Ignalina. Evropská unie ze své strany přijala oficiální závazek toto odstavení finančně podpořit. Tento závazek byl ze strany EU přijat především proto, že pro zemi jako Litva by bylo nemožné financovat veškeré činnosti spojené s odstavením jaderné elektrárny z vlastních prostředků. Činnosti při odstavení zahrnují otázky naložení s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

Vyzývat k tomu, aby byla tato zátěž ponechána na příslušných členských státech, by proto bylo kontraproduktivní. Kdyby Litva bývala nezískala nezbytné finance, nebyla by schopna účinně zajistit bezpečnost. Naopak, v nadcházejícím finančním výhledu musí odstavení jaderné elektrárny Ignalina zůstat otázkou zájmu pro Litvu i pro celou Evropskou unii.

Zpráva: Francesca Balzani (A7-0230/2011)

  Marian Harkin (ALDE). – Paní předsedající, důrazně podporuji odstavec 25 tohoto usnesení, kde se „vyjadřuje politování nad tím, že v případě omezeného zvýšení pro program Progress“, protože Komise se ještě v roce 2010 zavázala vrátit 20 milionů EUR, které byly přesunuty z programu Progress na mikrofinancování, a očividně k tomu nedojde.

Nástroj pro mikrofinancování, i když je velmi malý, ovšem sehrává velmi významnou úlohu, neboť v sociální ekonomice zajišťuje mikropodnikům přístup k úvěrům, a to má zásadní význam právě nyní, kdy finanční instituce nepůjčují.

Avšak nemělo by k tomu docházet na úkor programu Progress. Z mého pohledu je to jako oloupit jednoho, aby bylo možné zaplatit druhému.

Chci však ještě také říci, že důrazně podporuji zvýšení podpory pro program celoživotního vzdělávání Grundtvig, a zejména také vítám zvýšení podpory pro program Life+.

Zpráva: Albert Deβ (A7-0202/2011)

  Ville Itälä (PPE). - (FI) Paní předsedající, tato mimořádně důležitá zpráva byla přijata, a měli bychom nejprve poděkovat a zatleskat zpravodaji panu Deβovi, který skutečně odvedl obrovskou práci, aby dosáhl těchto kompromisů, jež umožnily s touto reformou společné zemědělské politiky (SZP) tak významně pokročit.

Uvědomuji si, jak obtížné to je, když v každém členském státě existují zcela odlišné výzvy, co by se mělo stát součástí reformy SZP, ale jeden důležitý aspekt je zde jasně daný, a tím je samozřejmě otázka ekologizace. Je důležité zapojit zemědělské výrobce do politiky udržitelného životního prostředí, ale jak bude takový systém ekologizace vytvořen? Musí se tak stát takovým způsobem, který popsal pan Deβ. Nemělo by to přinést více byrokracie a nemělo by to výrobcům zvýšit náklady. Kromě toho musíme brát v úvahu rozdílné situace v členských státech. Bude-li to úspěšné, a když Komise poté předloží podrobné návrhy, pak budeme na správně cestě a můžeme se všichni radovat, že zemědělci se zapojují do akcí dobrovolníků na ochranu životního prostředí.

PŘEDSEDAJÍCÍ: ISABELLE DURANT
místopředsedkyně

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). - (ES) Paní předsedající, hlasovala jsem pro tuto iniciativu, protože Evropa potřebuje silnou společnou zemědělskou politiku bez škrtů, politiku zaměřenou na podporu ziskových zemědělských usedlostí a na zajištění potravinové bezpečnosti, dostatečných dodávek a kvality výroby.

Zemědělství dále potřebuje podporu, aby mohlo inovovat a zaměřit úsilí na účinnější využití energie, vody a půdy.

To vše musí být spojeno s jinými formami řízení, které umožňují spravedlivější odměnu za práci odváděnou profesionály v tomto odvětví, skupinou lidí, kteří se musí po celý svůj profesní život rozvíjet a neustále se vzdělávat. Tito lidé potřebují jednodušší postupy, méně byrokracie a větší transparentnost, pokud jde o cíle a nástroje k jejich dosažení.

Nová SZP tedy musí posílit svůj závazek vůči aktivním zemědělcům a přínosu, který přinášejí z hlediska produkce a vyváženého rozvoje venkovských oblastí. Navíc ziskovost zahrnuje sloučení politik v tomto odvětví s cíli strategie Evropa 2020. Proto musí být zachována také rozpočtová podpora.

  Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Paní předsedající, nynější návrh Evropské komise na reformu společné zemědělské politiky je jen kosmetickou úpravou, a ne reformou, která má být zaměřena na zlepšení trhu a konkurenceschopnosti evropské zemědělské výroby.

V tomto směru jsem podpořil i mnohé závěry a kritické postoje Evropského parlamentu. Jsem zásadně proti dalšímu uplatňování historického přístupu v dotačním systému a podporuji zavedení dalších objektivních kritérií, která zohlední podmínky financování zemědělství v rámci rozšířené Evropy o 27 státech. Takzvané stanovení stropu pro dotace považuji za komplikaci, která nezlepší podmínky zemědělců v nových členských státech. Společná zemědělská politika by měla spočívat na dvou pilířích, přičemž první pilíř bude plně financován z prostředků EU. Druhý pilíř musí být zaměřen na modernizaci zemědělství, na konkurenceschopnost a rozvoj venkova spolufinancovaný z vnitrostátních zdrojů.

  Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Paní předsedající, Evropský parlament přijal zprávu o společné zemědělské politice (SZP) do roku 2020. Hlasoval jsem proti ní, protože opatření, která navrhuje, nejsou skutečnými reformami ale jen drobnými kosmetickými úpravami, které podporují a zachovávají současnou nespravedlivou SZP. Po 20 letech stagnace zemědělské výroby v Evropě a nízkých příjmů zemědělců už toho máme dost.

Zapomněli jsme, že před sedmi a pěti lety byla Unie rozšířena o nové členské státy, které dostaly jen malou podporu a kterým bylo přislíbeno, že po roce 2013 budou platby srovnány. Chci jasně zdůraznit toto: silný druhý pilíř je nutné zachovat, a to včetně ponechání současných kritérií pro rozdělování finančních prostředků, jež zohledňují rozdíly v úrovni rozvoje mezi jednotlivými členskými státy. A konečně, je nutná lepší koordinace mezi regionálními politikami a společnou zemědělskou politikou ve venkovských oblastech. Některé úlohy druhého pilíře společné zemědělské politiky by měly být přesunuty do politiky soudržnosti. Venkovské oblasti mají právo usilovat o svůj vlastní rozvoj s pomocí peněz dostupných v rámci regionální politiky.

Chtěl bych říci ještě jedno, totiž že prohlášení pana Barrosa o možnosti škrtů ve druhém pilíři znamená, že skutečně nechápe závažnost tohoto problému.

  Peter Jahr (PPE). – (DE) Paní předsedající, chtěl bych také poděkovat zpravodaji, panu Deβovi. Má-li zemědělská politika zůstat konkurenceschopná a má-li být vstřícnější k životnímu prostředí, musí být přiměřeně financována. Zdůraznil bych slovo „přiměřeně”. „Přiměřeně” se vztahuje stejně tak k zemědělcům, jako k daňovým poplatníkům. Domnívám se, že vytvoření konkurenceschopných struktur v zemědělském odvětví je něco, co je třeba výslovně uvítat. Z tohoto pohledu je omezení přímých plateb kontraproduktivním opatřením. Naším úkolem není rozkládat konkurenceschopné struktury. Vyrostl jsem v bývalém Východním Německu, kde politici do detailu diktovali zemědělcům operační struktury a veškerá data týkající se produkce. Skončilo to státním úpadkem. Nesmíme nikdy dovolit, aby se taková situace opakovala. Chci Evropskou unii takové katastrofy ušetřit, a proto jsem proti omezování dotací, a proto jsem se také nakonec zdržel hlasování o této zprávě.

  Marian Harkin (ALDE). – Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Deβe, ale musím říci, že jsem byl zklamán tím, že neprošel pozměňovací návrh 4. Moje skupina ho podporovala, protože by umožnil poskytovat v rámci prvního pilíře konkrétní pomoc s cílem vyrovnat přírodní znevýhodnění a zajistit, že zůstanou zachovány zemědělské činnosti v horských oblastech, v oblastech citlivých z hlediska životního prostředí a v oblastech programu Natura 2000.

Proti pozměňovacímu návrhu 23 jsem hlasoval ne proto, že bych podporoval geneticky modifikované organismy (GMO) – nepodporuji je, ale proto, že podporuji subsidiaritu a domnívám se, že členské státy by měly být schopny o GMO rozhodovat samy.

Zejména mne potěšilo, že jsme podpořili pozměňovací návrh 27, který citlivě odmítl zavádět do tohoto nákladově náročného systému zatěžující a nejasné požadavky vyvozené z rámcové směrnice o vodě, dokud nebudeme mít mnohem jasnější představu o jeho provádění v různých členských státech.

Potěšilo mne také, že Parlament podpořil víceúrovňovou bezpečnostní síť v případě narušení trhu a samozřejmě i v naléhavých situacích. To je rozumná a vyvážená reakce.

A konečně mne potěšilo, že jsme převážnou většinou odhlasovali, aby rozpočet zůstal zachován přinejmenším na úrovni roku 2013. Bez toho je vše ostatní pouhé řečnění.

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Paní předsedající, dnes Evropský parlament přijal zprávu o společné zemědělské politice do roku 2020. Tato zpráva jako i já dlouhodobě podporujeme snahu o zavedení spravedlivých podmínek pro všechny farmáře v EU, což znamená odklon od historických kritérií pro přímé platby.

Přesto jsem zprávu nepodpořila, chci tím vyjádřit zásadní nesouhlas s přijetím návrhu na zastropování plateb podle velikosti farem. To totiž bude diskriminovat např. české zemědělce, resp. bude je nutit rozdělit uměle farmy na menší celky, aby dosáhli na dotace. Osobně podporuji rozvoj malých farem, ale tady jde o opatření, které v důsledku zhorší konkurenceschopnost evropských farmářů v některých zemích.

  Seán Kelly (PPE). – (GA) Paní předsedající, tuto zprávu jsem rád podpořil a chválím zpravodaje, pana Deβe. Byl jsem přítomen při včerejší večerní rozpravě od začátku až do konce, ale nestihl jsem vystoupit na základě postupu zvednuté ruky a mrzelo mne to, protože jsem chtěl panu komisaři položit dvě otázky. Současně jsem byl rád, že se Parlamentu téměř jednomyslně podařilo udržet rozpočet alespoň na stejné úrovni, jako je nyní.

– Dvě otázky, které jsem chtěl položit panu komisaři, se týkají minulých referenčních let a kvóty na mléko.

Obojí má být zrušeno. Chceme vědět kdy, a co je nahradí? Bez znalosti toho je pro zemědělce velmi obtížné plánovat do budoucna. Čím dříve budeme mít na tyto otázky odpovědi,

– (GA) tím lepší to bude pro všechny zemědělce Evropy. Děkuji.

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). - (LT) Paní předsedající, společná zemědělská politika je jednou z největších a současně jednou z nejcitlivějších oblastí politiky Evropské unie a týká se všech členských států. Zemědělství je především oblastí, která má významný a přímý dopad na životní prostředí. Je proto důležité, že při zavádění modelů přímé pomoci a podpoře rozvoje venkova musí být prioritou udržitelné zemědělství a různé aspekty související se životním prostředím, a to včetně ekologického zemědělství.

Dimenze rozvoje venkova se dotýká také zemí, které se nedávno staly členy EU. Ve venkovských oblastech je bohužel největší počet migrujících pracovníků. Je proto nezbytné zajistit, aby byly atraktivní pro život i pro práci, a přitáhnout tam mladé lidi. Abychom toho dosáhli, je nezbytné využívat nástrojů pro rozvoj venkova, podporovat slibný a dynamický vývoj venkovských komunit a dále rozvíjet zavádění metody LEADER.

Získávání mladých zemědělců a mladých lidí ve venkovských oblastech pro zemědělskou výrobu a rozvoj venkova je stejně tak důležité pro řešení otázek opouštění půdy, vylidňování venkova, stárnutí populace na venkově atd.

  Mario Borghezio (EFD). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, mám dvě poznámky v souvislosti se zprávou z vlastní iniciativy o společné zemědělské politice. První je ta, že spotřebitelské ceny zemědělských produktů musí být souměřitelné s náklady, úsilím a prací, ale i s výrobními náklady, chceme-li, aby mohli evropští spotřebitelé jíst zdravé produkty evropského zemědělství, tradičního zemědělství, které musí být chráněno.

Druhá poznámka se týká signálu pro příslušné evropské orgány. Znáte zprávu Itala Carabienieriho z ministerstva pro zemědělské, potravinářské a lesnické politiky, která se týká kvót na mléko? Tato zpráva jasně ukazuje, že výrobní kvóty na mléko, které byly údajně překročeny, což vytvořilo právní základ pro uložení pokut italským zemědělcům zabývajícím se produkcí mléka, ve skutečnosti překročeny nebyly. To je velmi závažné, protože tyto pokuty by mohly tisíce farem v Padanii srazit na kolena a dohnat je k úpadku. Vysvoboďte Padanii!

  Předsedající. – Tím končí vysvětlení hlasování.

Písemná vysvětlení hlasování

Zpráva: Sharon Bowles (A7-0229/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro toto jmenování prezidenta Evropské centrální banky (ECB) vzhledem ke kandidátově kvalifikaci a rozsáhlým zkušenostem, které za léta získal.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. − (IT) Chtěla bych vyjádřit hrdost nad širokou podporou Evropského parlamentu pro jmenování Maria Draghiho do funkce nového prezidenta Evropské centrální banky (ECB). Toto jmenování bude ještě potvrzeno na zasedání Rady ve složení hlav států a předsedů vlád, ale již nyní je pro Itálii velmi prestižní vzhledem k mimořádně vysokým profesionálním kvalitám pana Draghiho, jeho schopnostem a zkušenostem v evropských hospodářských záležitostech, ale i proto, že jeho jmenování na příští osmileté období získalo plnou podporu všech nejvyšších evropských představitelů. Přeji panu guvernérovi Draghimu mnoho úspěchů v jeho práci.

  Pino Arlacchi (S&D), písemně. − Hlasoval jsem ve prospěch kandidatury pana Maria Draghiho do funkce příštího prezidenta Evropské centrální banky kvůli jeho vysokým schopnostem a jeho pokrokovým názorům, pokud jde o řízení světového finančního systému. Během slyšení, jež proběhlo minulý týden v Hospodářském výboru, zdůraznil, že nyní je nezbytná silnější správa evropské ekonomiky a že za jeho prezidentství se ECB i nadále zaměří hlavně na boj proti inflaci. Ze všech těchto důvodů jsem hrdý, že mu mohu vyjádřit svou plnou podporu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Členové výkonného výboru Evropské centrální banky (ECB) jsou jmenováni hlavami států a předsedy vlád na návrh Rady a po konzultaci s Evropským parlamentem. V tomto případě tedy Rada konzultuje s Parlamentem jmenování pana Draghiho do funkce prezidenta ECB počínaje od 1. listopadu 2011. Hospodářský a měnový výbor, jehož jsem členem, provedl slyšení, jehož výsledek byl nanejvýš uspokojivý. Proto kandidátství pana Draghiho podporuji.

  Elena Băsescu (PPE), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro jmenování Maria Draghiho do funkce prezidenta Evropské centrální banky, protože si myslím, že má vysoké profesionální schopnosti. Během slyšení v Hospodářském a měnovém výboru pan Draghi v plném rozsahu zodpověděl všechny otázky, které mu poslanci EP položili. V souvislost s tím jsem uvítala jeho konstruktivní přístup k důsledkům finanční krize v Řecku.

Mario Draghi dále projevil upřímné přání realizovat model posílené správy ekonomických záležitostí na úrovni EU s cílem zabránit platební neschopnosti států. Právě proto ve své přihlášce v rámci cíle udržet stabilitu Evropské centrální banky upřednostňuje boj proti inflaci a posilování mechanismů dohledu. K zajištění silného hospodářství je nezbytný skutečně účinný Pakt o stabilitě a růstu s automatickými sankcemi.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. – (IT) Jako italský poslanec Evropského parlamentu vítám kandidaturu Maria Draghiho na funkci prezidenta Evropské centrální banky (ECB). Dne 14. června jsem vyslechl jeho slyšení v Evropském parlamentu. Jeho prestižní kariéra počínaje akademickými funkcemi až po funkce na nejvyšších patrech hospodářského a finančního světa, jako je předseda Rady pro finanční stabilitu, z něj činí nanejvýš vhodného kandidáta na funkci prezidenta. V době pro Evropu zvlášť složité bude pan Draghi jistě schopen reagovat na potřeby evropského finančního systému a zajistit finanční stabilitu a podporu hospodářského růstu. Pro Itálii je jeho kandidatura důležitým politickým signálem po jeho skvělém působení ve funkci generálního ředitele ministerstva financí a guvernéra italské centrální banky od roku 2006, přičemž po tuto dobu úspěšně zastupoval Itálii na evropské a mezinárodní scéně.

  Nessa Childers (S&D), písemně. − Měli bychom blahopřát panu Draghimu k jeho jmenování a domnívám se, že je velmi schopným kandidátem. Věřím však, že si je vědom mandátu, který obdržel od poslanců EP, a jako guvernér Evropské centrální banky bude jejich názory brát v úvahu.

  Lara Comi (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro toto doporučení a mé důvody jdou mnohem dál, než je kandidátova státní příslušnost. Skutečně si nemyslím, že z jmenování profesora Graghiho bude mít prospěch spíše EU než Itálie. Právě naopak. Itálie ztrácí guvernéra centrální banky, který je vysoce kompetentní a velmi zběhlý v hospodářské a měnové problematice i v otázkách reálné ekonomiky. Hovoříme o člověku s nezpochybnitelným životopisem a značnými mezinárodními zkušenostmi z práce ve veřejných i soukromých institucích, o člověku, který byl vždy mimořádně proaktivní (jako například v době svého předsednictví ve Fóru pro finanční stabilitu). Jeho publikace svědčí o akademických kvalitách, jež jsou nepochybně na úrovni úkolů, před nimiž stojí, a jeho zkušenosti v měnové oblasti musí potlačit jakékoli pochybnosti o jeho schopnostech. Není náhodou, že shoda, pokud jde o jeho jmenování, byla tak jednomyslná. Má všechny předpoklady k tomu, aby byl vynikajícím prezidentem Evropské centrální banky. Vzhledem k současné situaci čelí některým závažným výzvám. Proto mu upřímně přeji mnoho štěstí.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) V tomto období hospodářské a finanční krize je zcela nezbytné mít vůdce a odpovědné představitele, kteří umí projevit rozvahu a nezávislost. Jean-Claude Trichet, prezident Evropské centrální banky, dokázal v době výkonu svého mandátu čelit tlaku ze strany hlav států a předsedů vlád. Jeho nástupce bude muset prokázat stejné kvality a být stejně nekompromisní. Hlasovala jsem pro italského kandidáta pana Draghiho, protože má skvělou pověst a během slyšení v Hospodářském a měnovém výboru učinil dobrý dojem. Jeho kariérní cesta, zejména jeho zkušenosti ve funkci guvernéra italské centrální banky mu, doufám, umožní zvládnout nejlepším možným způsobem mnohé výzvy, které ho v čele Evropské centrální banky očekávají.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Akademický a profesionální profil pana Draghiho, jakož i jeho slyšení v Parlamentu prokazují jeho hluboké chápání a jasné představy o nezbytném prohlubování správy ekonomických záležitostí v EU a také o významu stability eura pro obnovení růstu. Vzhledem k tomu a k významu funkce prezidenta Evropské centrální banky se domnívám, že pan Draghi splňuje všechny podmínky pro to, aby funkci, do které byl nyní jmenován, mohl kvalifikovaně a obětavě vykonávat.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) V květnu 2011 Evropská rada spolu s Parlamentem navrhla Maria Draghiho do funkce prezidenta Evropské centrální banky (ECB) na funkční období osmi let počínaje dnem 1. listopadu 2011. Hospodářský a měnový výbor Parlamentu kandidáta vyslechl, a ten odpověděl na otázky kladené členy výboru. Vyjádřil se např. i k problematice řeckého dluhu a mimo jiné vyjádřil též názor, že ECB nesmí polevit ve svém úsilí o udržení měnové stability. Výbor následně doporučil, aby byl pan Draghi jmenován. Protože kandidát splňuje požadavky stanovené pro výkon funkce prezidenta ECB, i já vyslovuji podporu jeho jmenování do této funkce.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) I když o jmenování určitých evropských oligarchů se podle nařízení hlasuje tajným hlasováním, chci, aby se vědělo, že jsem hlasoval proti panu Draghimu, protože je to něco hluboce nezdravého a perverzního, jmenovat uprostřed krize státních dluhů bývalého evropského ředitele společnosti Goldman Sachs. Nelze si nepovšimnout období, ve kterém zastával své funkce, a také povahy posledně jmenované společnosti. Pokud nebyl pouze řadovým ředitelem, a dokonce i kdyby nebyl iniciátorem, nemohl pan Draghi nevědět, že společnost, pro kterou pracuje, řídila zřejmě legálně, ale nečestně zfalšování řeckého dluhu, aby bylo ospravedlněno přistoupení Řecka k euru. Kromě toho nelze ignorovat úlohu společnosti Goldman Sachs v současné spekulaci se státními dluhy, a už vůbec ne její odpovědnost za hospodářskou a finanční krizi a vyšetřování, které je vedeno ve Spojených státech. Skutečnost, že se společnost Goldman Sachs objevuje v životopise pana Draghiho, ho staví zcela do jiného světla, a činí ho tak nezpůsobilým pro tuto funkci.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Jsem velmi spokojen s výsledkem, kterého bylo dnes dosaženo, když velká většina hlasovala pro doporučení Rady jmenovat Maria Draghiho příštím prezidentem Evropské centrální banky. Skutečně se domnívám, že je pro naši zemi ctí mít vynikajícího představitele v čele strategické instituce, jako je Evropská centrální banka (ECB). Je to důležité uznání zápalu a kompetentnosti člověka, který reprezentuje naši zemi a který bude mít obtížný, ale zároveň prestižní úkol vést ECB v době, jako je tato, kdy se Evropa musí vyrovnat s dopady vážné hospodářské a finanční krize. Doufám, že nadcházející zasedání Evropské rady jeho jmenování oficiálně potvrdí a že Mario Draghi bude moci vést ECB od listopadu po příštích osm let se stejně vysokou a nezpochybnitelnou profesionalitou, kterou prokázal v minulosti, a bude provázet hospodářství Evropské unie do fáze oživení, které zajistí stabilitu a sílu evropských financí.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. − (IT) Jsme potěšeni jmenováním pana Maria Draghiho budoucím prezidentem Evropské centrální banky (ECB), neboť prokázal, že jeho profesionální kvality jsou na úrovni, která je pro tuto prestižní funkci vyžadována, jakož i dlouhodobé a uznávané zkušenosti v mezinárodním finančnictví a bankovnictví. Blahopřejeme bývalému guvernérovi italské centrální banky k jeho kandidatuře a k tomu, že na slyšení v Evropském parlamentu byl schopen prokázat své schopnosti a svůj potenciál pro řešení problémů, kterým bude muset čelit. Domníváme se, že jeho jmenování je úspěchem pro Itálii, kterou tak bude moci reprezentovat na vysoké úrovni v jedné z nejprestižnějších evropských institucí. V jeho práci mu přejeme mnoho úspěchů.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. −

Evropský parlament – s ohledem na doporučení Rady ze dne 16. května 2011 (10057/2011), s ohledem na článek 109 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0229/2011), vzhledem k tomu, že Evropská rada konzultovala dopisem ze dne 20. května 2011 Evropský parlament ve věci jmenování Maria Draghiho prezidentem Evropské centrální banky na osmileté funkční období začínající dne 1. listopadu 2011, vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor Parlamentu poté přistoupil k ověřování pověřovacích listin uchazeče, zejména s ohledem na požadavky stanovené v čl. 283 odst. 2 druhém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a s ohledem na to, že Evropská centrální banka musí být zcela nezávislá v souladu s článkem 130 SFEU, a vzhledem k tomu, že při tomto posuzování obdržel výbor životopis uchazeče i jeho odpovědi na písemný dotazník, který mu byl zaslán – vydává kladné stanovisko k doporučení Rady jmenovat Maria Draghiho prezidentem Evropské centrální banky.

Jsem proti jeho jmenování.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Pan Draghi je zcela nevhodným kandidátem na vrcholnou funkci v Evropské centrální bance. Byl viceprezidentem a ředitelem americké investiční banky Goldman Sachs, ve které byl mimo jiné odpovědný za Evropu a za styk s vládami jejích států. Bylo to právě v době, kdy Řecko dodávalo EU zfalšované údaje vztahující se k jeho schodku a rozpočtu. V souvislosti s tím je vůči společnosti Goldman Sachs vzneseno obvinění, že Řekům při tomto falšování radila. Kromě těchto pochybných činností je pan Draghi také terčem kritiky zejména pro svůj nekompromisní postoj proti odepsání části dluhu Řecka a pro pomoc bankám. Jako představitel členského státu v jižní části eurozóny, který čelí obrovským finančním problémům, jeho jmenování vyšle také zcela nesprávný signál trhům a našim občanům, kteří nechtějí unii transferů, ale spíše stabilní měnu.

Vhodným kandidátem by byl Axel Weber z Německa. Ten však dokonce ani nepředložil svou kandidaturu na tuto funkci, protože si byl vědom špatně nastavených opatření, která jsou s požehnáním pana Draghiho nyní přijímána. Jmenování pana Draghiho lze považovat za další hřebík do rakve eura a hrozbu pro EU jako celek.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Po excelentním slyšení v Hospodářském a měnovém výboru Parlamentu tímto s přesvědčením předkládám svůj hlas ve prospěch jmenování Maria Draghiho do Evropské centrální banky (ECB). Moje hlasování je potvrzením toho, že v této době těžkostí a krize byla zvolena nejvhodnější osoba s největší kvalifikací pro řízení ECB. Jsem přesvědčen, že Mario Draghi bude vědět, jak se zhostit této své budoucí funkce prezidenta ECB, stejně tak, jako to svého času prokázal v italské centrální bance, a že přitom poskytne Evropě své bohaté zkušenosti a velkou kompetentnost. Vyjadřuji-li své uspokojení nad pokrokem italské centrální banky, této elitní italské instituce, která dosáhla nejvyšších met rozvoje, chtěl bych znovu zdůraznit vysokou technickou úroveň Maria Draghiho, příštího prezidenta ECB. Jsem přesvědčen, že Rada potvrdí hlas Parlamentu ve prospěch jmenování, a ve své funkci člena Hospodářského a měnového výboru zaručuji Mariu Draghimu, že jsem připraven se v maximální míře zapojit do plodné spolupráce s ECB, zejména v této obtížné době pro euro a pro EU.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Na základě zprávy Hospodářského a měnového výboru a v návaznosti na procesy konzultací a ověření pověřovacích listin uchazeče, obzvláště v souladu s požadavky stanovenými v čl. 283 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a s ohledem na to, že Evropská centrální banka (ECB) musí být plně nezávislá, jsem hlasovala pro zprávu o jmenování prezidenta ECB, a jmenování pana Draghiho vítám.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Mohu pouze podpořit volbu navrhnout Maria Draghiho do funkce nového prezidenta Evropské centrální banky (ECB) na osmileté funkční období, které začne v listopadu tohoto roku. Kandidátův profesionální životopis zajisté potvrzuje nejvyšší úroveň profesionality a životních zkušeností a poskytuje obraz jednoho z nejvýznačnějších Italů dneška ve světovém hospodářském prostředí. V této obtížné době považuji za zásadní, abychom měli v čele ECB osobnost nejvyššího kalibru, a Mario Draghi tento profil skvěle ztělesňuje.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Hlavním strategickým cílem Evropské centrální banky (ECB) je udržet měnovou stabilitu EU, a zásadně tak přispívat k řešení hospodářských a finančních potíží, kterým jsou členské státy vystaveny. Pan Draghi absolvoval univerzitu La Sapienza v Římě a získal titul Ph.D. v oboru ekonomie na Massachusettském technologickém institutu, je guvernérem italské centrální banky, členem Rady guvernérů a Generální rady ECB, členem správní rady Banky pro mezinárodní platby, zastupuje Itálii v Radě guvernérů Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj a v Radě guvernérů Asijské rozvojové banky a je předsedou Fóra pro finanční stabilitu.

Hlasuji pro jmenování pana Draghiho do funkce prezidenta ECB, neboť se domnívám, že má vynikající akademický profil a široké zkušenosti v oboru, a protože jsem stoupencem jednoznačné povinnosti evropských institucí bojovat proti inflaci, posilovat jednotnou měnu a udržitelnost v době krize veřejných financí. Domnívám se také, že nový prezident ECB bude zavádět kulturu poctivosti a nekompromisnosti a že pomůže nastavit silnou a konzistentní hospodářskou politiku, vyslat jasný signál důvěry v mezinárodní trhy.

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Jmenování pana Draghiho do čela Evropské centrální banky (ECB) je podle mého názoru zcela oprávněné rozhodnutí, neboť potvrzuje přání Evropské unie pokračovat v práci zahájené současným prezidentem Jean-Claudem Trichetem. V podmínkách, kdy hospodářská situace některých zemí, např. Řecka, oslabuje euro, jsou vůle a odhodlání udržet stálé směřování k silné měně, jež prokazuje pan Draghi, nepostradatelné pro zajištění důvěryhodnosti našeho hospodářství. Také vítám jmenování člověka, který disponuje všemi kvalitami, jež jsou nezbytné pro zaujetí takové funkce. Jeho zkušenosti v evropské Radě pro finanční stabilitu a v čele italské centrální banky jsou značnými aktivy pro zviditelnění této instituce na mezinárodní úrovni, a tedy i postavení Evropské unie jako největší hospodářské síly. Tváří v tvář výzvám, kterým musíme dostát, abychom pozvedli své hospodářství, mám radost ze jmenování člověka, kterému se podařilo vytvořit konsensus a který prokázal, že je schopen vytvořit předpoklady pro stabilní, silnou a konkurenceschopnou měnovou unii.

Zpráva: Barbara Matera (A7-0191/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, neboť vysílá jasný signál o solidaritě EU v krizi, kterou evropská veřejnost v současnosti prochází. V tomto případě bude Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci využit na podporu bývalých pracovníků společnosti General Motors Belgium a čtyř dodavatelských firem zaměřených na odvětví motorových vozidel, kteří byli propuštěni v době od června 2010 do října 2010.

Z individuálních opatření podpořených finančními prostředky v celkové výši 9,59 milionu EUR budou mít prospěch všichni propuštění pracovníci. V roce 2011 je to potřetí, co jsou uvolňovány prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Považuji proto za spravedlivé a vhodné, aby v daném případě byl tento fond využit.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro tuto iniciativu, abych pomohla 2 834 lidem, které propustila společnost General Motors Belgium, znovu se začlenit na trh práce, protože tato společnost v důsledku světové hospodářské a finanční krize nebyla schopna rozšířit svůj výrobní závod v Antverpách. Vítám dohodu dosaženou sociálními partnery ohledně balíčku navrhovaných opatření.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Materové, protože okolnosti tohoto případu uvedené Belgií v žádosti o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci odpovídají podmínkám, které jsou vyžadovány pro čerpání z tohoto fondu. Částka 9 593 931 EUR požadovaná pro 2 834  osob propuštěných v závodě „General Motors“ a ve čtyřech dodavatelských firmách zaměřených na odvětví motorových vozidel, během čtyřměsíčního referenčního období (červen až říjen 2010) bude použita výhradně na opětovné začlenění těchto pracovníků, kteří ztratili svá pracovní místa v důsledku pokračující globalizace na světových trzích, a nebude v žádném případě vyplacena podniku, který toto propouštění zinscenoval.

  David Casa (PPE), písemně. − Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je určen pro zmírňování tlaků na pracovníky vyvolaných změnami ve struktuře světové práce a obchodu. V souvislosti se společností General Motors Belgium se domnívám, že závěry, k kterým dospěla zpravodajka, jsou oprávněné, a proto jsem se rozhodl tuto záležitost podpořit.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám práci prováděnou na základě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), v neposlední řadě na podporu automobilového průmyslu, který byl zasažen hospodářskou a finanční krizí. Hlasuji také pro rozhodnutí uvolnit prostředky z EFG ve prospěch Belgie pro pracovníky v odvětví automobilů v rámci opatření, jež tvoří koordinovaný soubor individualizovaných služeb, jehož cílem je jejich opětovné začlenění na trh práce.

  Nessa Childers (S&D), písemně. − Je důležité, že tato sněmovna představuje obrovský potenciál EFG.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Po mohutné vlně propouštění ve společnosti General Motors Belgium a ve čtyřech subdodavatelských firmách zaměřených na odvětví motorových vozidel v loňském roce požádala Belgie dne 20. prosince 2010 o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na podporu rekvalifikace 2 834 pracovníků, kteří byli propuštěni. Tento evropský fond byl zřízen pro poskytování další pomoci pracovníkům, kteří ztratili svá pracovní místa v důsledku změn ve světovém obchodu. Jsem ráda, že Parlament dnes tuto pomoc schválil, což umožní poskytnout propuštěným pracovníkům podporu, zejména pro hledání práce a na odborný výcvik. Pro tisíce dotčených rodin je to dobrá zpráva.

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. − (SV) Znovu jsme se rozhodli podpořit uvolnění prostředků z Fondu EU pro přizpůsobení se globalizaci – tentokrát abychom pomohli celkem asi 2 800 lidem, kteří ztratili svá pracovní místa v Belgii – protože Evropa je stále postižena dopady hospodářské krize, a výjimečné časy vyžadují výjimečná opatření.

Domníváme se však, že v budoucnu bychom měli raději využívat nástrojů, které již existují – zejména Evropského sociálního fondu – abychom zvýšili vyhlídky na získání zaměstnání u těch, kdo dostali výpověď nebo byli propuštěni. V příštím rozpočtovém období pravděpodobně bude možné se bez Fondu pro přizpůsobení se globalizaci obejít.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť považuji za nutné uvolnit prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v reakci na propouštění v podniku General Motor Belgium a ve čtyřech dodavatelských firmách. Nutno zdůraznit úsilí vyvinuté belgickými orgány: předložily návrh řady důležitých opatření na pomoc postiženým pracovníkům při hledání zaměstnání.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen v roce 2006 s cílem poskytovat další pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a umožnit jim opětovné začlenění na trh práce. V roce 2009 byl rozšířen, takže se vztahuje i na pracovníky propuštěné v důsledku hospodářské a finanční krize. Jedná se o třetí žádost, která má být posouzena v rámci rozpočtu na rok 2011 která se týká 9 593 931 EUR z EFG na opětovné začlenění 2 834 pracovníků společnosti General Motors Belgium a čtyř dodavatelských firem z Antverp na trh práce. Podle vyjádření Komise žádost splňuje kritéria způsobilosti pro získání pomoci z EFG, a Komise doporučuje, aby rozpočtový orgán uvolnění prostředků z fondu schválil. Prostředky musí být uvolněny rychle a účinně, abychom pracovníky, kterým má přinést prospěch, nenechali čekat.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se týká návrhu na přijetí rozhodnutí Parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v souladu s odstavcem 28 meziinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. Cílem EFG, který byl zřízen v roce 2006, je podporovat pracovníky, kteří ztratili pracovní místo v důsledku změn ve struktuře světového obchodu vyvolaných globalizací. Dne 26. prosince 2010 podnik General Motors Belgium v odvětví automobilů předložil žádost na využití EFG poté, co byl nucen propustit 2 834 pracovníků z hlavní společnosti a čtyř dodavatelských firem.

Současná hospodářská a finanční krize dodávají EFG klíčový význam při zmírňování sociálního dopadu úpadku mnoha společností, který je často vyvolán agresivními hospodářskými politikami rozvíjejících se trhů. Jedná se o třetí žádost, která má být posuzována v rámci rozpočtu EU na rok 2011. Vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti, souhlasím s doporučením zpravodajky a hlasuji pro tento návrh rozhodnutí.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) O uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) se žádá v případech masového propouštění kdekoli v Evropě. Tento případ se týká uvolnění více než 9 milionů EUR ve prospěch Belgie, aby mohla být poskytnuta pomoc přibližně 2 800 pracovníků propuštěných v odvětví automobilů. Jedná se o třetí návrh na uvolnění prostředků z tohoto fondu, který má být posouzen v rámci rozpočtu na rok 2011. Po odečtení nyní požadované částky od dostupných vyčleněných prostředků zůstává tedy z maximální částky 500 milionů EUR do konce roku 2011 k dispozici 489 628 679 EUR.

Toto uvolnění prostředků sice vítáme, neboť je nezbytné pro podporu těchto pracovníků, ale rádi bychom zopakovali své výhrady a kritický postoj k tomuto fondu, neboť se domníváme, že by bylo důležitější v první řadě přijmout opatření, jak nezaměstnanosti předcházet. Za tímto účelem se musí změnit neoliberální politiky uplatňované v EU, a to i pokud jde o naléhání na deregulaci a liberalizaci mezinárodního obchodu.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) I přes to, že nadále zaujímáme kritický postoj k Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), neboť se domníváme, že by bylo důležitější v první řadě přijmout opatření zaměřená na předcházení nezaměstnanosti, hlasovali jsme pro uvolnění prostředků z tohoto fondu, aby bylo možné poskytnout další pomoc pracovníkům postiženým důsledky restrukturalizace podniků nebo liberalizace mezinárodního obchodu. V tomto případě se jedná o uvolnění více než 9 milionů EUR ve prospěch Belgie, aby mohla být poskytnuta pomoc přibližně 2 800 pracovníků propuštěných v odvětví automobilů. Jedná se o třetí žádost o uvolnění prostředků z tohoto fondu, která má být posouzena v rámci rozpočtu na rok 2011.

Po odečtení nyní požadované částky od dostupných vyčleněných prostředků zůstává tedy z maximální částky 500 milionů EUR do konce roku 2011 k dispozici 489 628 679 EUR. Je zcela typické, že v době zhoršující se sociální a finanční krize bylo využito jen o něco víc než 10 milionů EUR, a to samo o sobě ukazuje, že je třeba přinejmenším přezkoumat předpisy upravující činnost tohoto fondu.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen s cílem poskytovat další pomoc pracovníkům, kteří pociťují důsledky velkých strukturálních změn ve světovém obchodu. Podle meziinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení nesmí fond překročit maximální roční částku 500 milionů EUR. V dubnu 2011 přijala Komise návrh uvolnit z fondu prostředky na pomoc Belgii, a podpořit tak opětovný přístup na trh práce pro pracovníky, kteří byli předtím propuštěni v důsledku finanční a hospodářské krize. Hodnocení Komise vycházelo z posouzení souvislosti mezi propouštěním a významnými změnami ve struktuře světového obchodu nebo finanční krizí. Podle hodnocení Komise žádost splňuje kritéria opravňující k žádosti o finanční podporu, a podle mého názoru je vhodné tuto žádost podpořit. Evropský parlament, Rada a Komise ve společném prohlášení přijatém na závěr schůze, která se konala v roce 2008, potvrdily, že s ohledem na meziinstitucionální dohodu je důležité zajistit rychlý proces rozhodování o uvolnění prostředků z fondu.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tuto zprávu, protože Belgie požádala o pomoc v souvislosti s případy týkajícími se 2 834 propuštěných pracovníků (pomoc má být zaměřena na všechny z nich) hlavního podniku General Motors Belgium a čtyř dodavatelských firem zaměřených na odvětví motorových vozidel v regionu NUTS II Antverpy v Belgii. Dne 20. prosince 2010 Belgie předložila žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v podniku General Motors Belgium a ve čtyřech dodavatelských firmách, a dne 24. ledna 2011 tuto žádost doplnila o další informace. Tato žádost splňuje požadavky na vyčlenění finančních příspěvků, jak je stanoví článek 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje částku 9 593 931 EUR uvolnit.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Belgii, protože se domnívám, že tento nástroj je cenným zdrojem podpory pracovníků, kteří se kvůli hospodářské krizi dostali do potíží. Jak bylo vícekrát řečeno, EFG od roku 2006 poskytuje praktickou pomoc evropským pracovníkům, kteří byli propuštěni z důvodů spojených s přemístěním jejich společností nebo, po změně provedené v roce 2009, kvůli hospodářské krizi, aby se jim usnadnilo opětovné začlenění na trh práce. Dnešní hlasování se týká žádosti o pomoc pro 2 834 pracovníků (přičemž pomoc má být zaměřena na všechny z nich) podniku General Motors Belgium a čtyř dodavatelských firem zaměřených na odvětví motorových vozidel v regionu NUTS II Antverpy, kteří byli propuštěni během čtyřměsíčního referenčního období od 14. června do 14. října 2010, v celkové výši 9 593 931 EUR financovaných z EFG.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. − (IT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory pracovníkům, kteří trpí důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu.

S cílem podpořit opětovné začlenění pracovníků propuštěných v důsledku světové finanční a hospodářské krize, která zasáhla zejména podnik General Motors Belgium, na trh práce přijala Komise nový návrh na uvolnění prostředků z EFG pro Belgii. V souvislosti s tím bylo zvlášť poukázáno na nepředvídatelnou povahu propouštění a na dopad propouštění na místní, regionální a celostátní zaměstnanost.

Připomeňme si, že EFG byl zřízen jako oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami a jako takový si zaslouží vlastní přidělené prostředky, jimiž se nahradí převody z nevyužitých rozpočtových položek, jež by mohly bránit dosahování jiných politických cílů.

Domníváme se, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v regulích EFG, a podporujeme její schválení předložením svého kladného stanoviska k ní. Klíčová však zůstává revize předpisů týkajících se EFG, která se bude zabývat problémem nadnárodních organizací, jež restrukturalizací a přenosem podniků vyvolávají propouštění, což následně vede také k zásahu EFG.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržuji se hlasování z úcty k belgickým pracovníkům v závodě společnosti Opel v Antverpách, kteří byli obětováni ve jménu přesvaté globalizace. Za situace, ve které se ocitli v důsledku neoliberálních politik prosazovaných Evropskou unií, by se dalo hlasovat proti žebráckému obnosu, který jim věnují evropské elity. Ale i to málo, co obdrží, jim může ulehčit v jejich těžké situaci. Kvůli tomu se však zdůvodnění použití Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) nestává o nic přijatelnějším. Podporuje přesuny prováděné americkou společností General Motors. Schvaluje hlad nadnárodních korporací a jejich šéfů-miliardářů po zisku. Na pomoc zaměstnancům by měly jít tyto zisky, které sklízejí, a ne peníze evropských daňových poplatníků.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Jak známo, uvolnění prostředků z fondu přizpůsobení se týká 2 834 osob (přičemž pomoc má být zaměřena na všechny z nich) z hlavního podniku General Motors Belgium a ze čtyř dodavatelských firem zaměřených na odvětví motorových vozidel v oblasti Antverp, kteří byli propuštěni během referenčního období od 14. června do 14. října 2010. Propuštění pracovníci tak získají pomoc v rámci individualizovaných opatření podporovaných z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který uvolní na tato opatření 9,59 milionu EUR. Nejsem proti uvolnění finanční pomoci pro propuštěné belgické pracovníky. Myslím si však, že pravidla využívání tohoto fondu by měla být změněna s cílem zajistit dostupnou pomoc pro méně rozvinuté členské státy Evropské unie.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) dostává ročně finanční prostředky ve výši 500 milionů EUR s cílem poskytovat finanční podporu pracovníkům zasažených velkými změnami ve struktuře světového obchodu. Odhady naznačují, že z této podpory by mohlo mít každoročně prospěch mezi 35 000 a 50 000 zaměstnanců. Tyto prostředky mohou být použity jako pomoc při hledání nových pracovních míst, individuální odborné přípravy, pomoc při zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo rozjezdu firmy, na podporu mobility a na podporu znevýhodněných nebo starších pracovníků. Jelikož k propuštění 2 834 osob došlo v automobilce General Motors Belgium, což vedlo k dalšímu propouštění ve čtyřech dodavatelských firmách, bude z EFG poskytnuto ve prospěch Belgie 9 593 931 EUR. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože právě takový je smysl tohoto fondu.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen na podporu pracovníků, kteří jsou znevýhodněni v důsledku propouštění nebo jiných změn vyvolaných globalizací v rámci mezinárodní hospodářské soutěže. Vítám, že opakované výzvy z Parlamentu vedly k přidělení plateb v celkové výši 47 608 950 EUR, které byly vyčleněny v rozpočtu pro rozpočtovou linii EFG. Z toho důvodu jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) musí být využívány cíleně a cílevědomě. Finanční pomoc musí být přidělena co nejrychleji, zejména v případech, kdy jediná společnost propustila tisíce zaměstnanců. Průtahy při poskytování finanční pomoci mohou mít zvlášť bolestné a těžké následky, a je proto zcela nezbytné uvolnit prostředky z EFG a urychleně reagovat na žádost členského státu. Nutno podotknout, že ti, kdo byli propuštěni, a jejich rodiny pociťují nezměrnou morální a materiální újmu. Narážejí především na velké potíže, když se snaží vrátit na trh práce a nemají možnost studovat nebo se rekvalifikovat. Je proto velmi důležité zajistit, aby těmto lidem byla včas poskytnuta finanční pomoc, tak aby se mohli řádně začlenit na trh práce. Vzhledem k důležitosti této finanční pomoci vítám návrh vyčlenit z EFG finanční pomoc ve prospěch Belgie v návaznosti na masové propouštění v podniku General Motors Belgium. Vyzývám také jiné členské státy, jejichž společnosti propouštějí zaměstnance v důsledku finanční krize, aby okamžitě žádaly o finanční pomoc ke zmírnění negativních důsledků, aby řešily otázky nezaměstnanosti a podporovaly zachování a vytváření pracovních míst.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Bohužel jsme opět vyzýváni, abychom hlasovali o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). Říkám bohužel, protože zásah tohoto druhu předpokládá vznik velmi obtížné situace. Na druhé straně bychom však měli ocenit tuto instituci, která nám umožňuje vnést oživující závan života do situací těžké krize, kdy by jinak hrozilo, že budou vážně ohrožena průmyslová odvětví, a především osudy mnoha pracovníků. Souhlasím s přidělením a využitím prostředků z fondu, ale nemůže jít o více než dočasné opatření. Toto řešení musí být podpořeno dlouhodobou strategií zaměřenou na udržení evropského hospodářství, aby se zajistilo, že dokáže udržet krok s globalizovaným trhem, v němž žijeme.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen za účelem poskytování další pomoci pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu. Dne 14. dubna 2011 Komise přijala nový návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Belgie s cílem podpořit opětovné začlenění pracovníků, kteří ztratili práci v důsledku světové hospodářské a finanční krize, na trh práce. Jedná se o třetí žádost, která má být posouzena v rámci rozpočtu na rok 2011 a týká se uvolnění celkem 9 593 931 z EFG ve prospěch Belgie na základě 2 834 případů propuštění, přičemž všichni postižení jsou potenciálními příjemci pomoci, v hlavním podniku General Motors Belgium a ve čtyřech dodavatelských firmách. Vzhledem k tomu, že žádost splňuje všechny nezbytné požadavky pro uvolnění prostředků pomocí tohoto mechanismu finanční pomoci, hlasovala jsem pro zprávu.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen za účelem poskytování další pomoci pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu. Dne 14. dubna 2011 přijala Komise nový návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Belgie s cílem podpořit opětovné začlenění 2 834 pracovníků, kteří byli propuštěni v hlavním podniku General Motors Belgium a čtyřech dodavatelských firmách zaměřených na odvětví motorových vozidel v Antverpách, na trh práce. Komise ve svém hodnocení vycházela z posouzení některých aspektů této otázky, jako je: souvislost mezi propouštěním a důsledky rozsáhlých změn světového obchodu; finanční krize; nepředvídatelná povaha těchto případů propouštění; prokázání počtu propuštěných pracovníků; vysvětlení nepředvídatelné povahy tohoto propouštění; určení podniků, které propouštějí, a kategorií pracovníků, na něž bude pomoc zaměřena, příslušné oblasti a jejích orgánů a zainteresovaných účastníků; dopad propouštění na místní, regionální nebo celostátní zaměstnanost; a koordinovaný soubor individualizovaných služeb, jež mají být financovány. Hlasoval jsem pro uvedený návrh, aby bylo zajištěno, že tyto osoby budou opětovně začleněny na trh práce

  Jacek Protasiewicz (PPE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podporuje návrh Komise uvolnit prostředky z EFG ve prospěch Belgie, aby pomohla 2 834 pracovníkům, kteří byli propuštěni v hlavním podniku General Motors Belgium, najít práci, což je v souladu s mým postojem a s postojem skupiny PPE. Zpráva dále smysluplně uvádí, že rozpočet na rok 2011 poprvé vykazuje prostředky na platby ve výši 47 608 950 EUR v rozpočtové položce EFG. To znamená, že EFG byl uznán za oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto přiměřené přidělené prostředky k plnění všech stanovených cílů a úkolů, které nahradí převody z nevyužitých rozpočtových položek, jež by mohly bránit dosahování různých politických cílů. Podporuji také zpravodajčinu výzvu, aby při nadcházející revizi nařízení o EFG byla řešena otázka, jak se postavit k nadnárodním společnostem, jejichž restrukturalizace nebo přemístění během velkých změn ve struktuře světového obchodu a zejména v době finanční krize postihuje obyčejné pracovníky, kteří jsou nejvíce zasaženi důsledky a následně potřebují pomoc z EFG.

  Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Cílem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je pomáhat pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce. Právě s přihlédnutím k tomu musí být 2 834 pracovníkům, kteří byli propuštěni podnikem General Motors v oblasti Antverpy, poskytnuta rychlá pomoc. Musíme podpořit návrh Parlamentu na uvolnění 9 593 931 EUR, který poskytne konkrétní individualizované služby, jako je pomoc při hledání zaměstnání, školení, jak absolvovat přijímací pohovory, pomoc zaměřenou na samostatnou výdělečnou činnost a individuální odborné vzdělávání. Evropa konfrontovaná s důsledky hospodářské a finanční krize musí být jednotná a projevovat solidaritu, a měla by tedy na belgickou výzvu reagovat. Evropská pomoc by však neměla zbavovat společnosti jejich odpovědnosti a povinnosti usilovat o přizpůsobení svých strategií současným výzvám.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem pro. Žádáme zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; v tomto směru oceňujeme zkvalitněný postup zavedený Komisí v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování grantů, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti o podporu z EFG spolu s návrhem na uvolnění prostředků z fondu; doufáme, že v rámci nadcházejícího přezkumu EFG dojde k dalšímu zkvalitnění postupů. Připomínáme, že se orgány zavázaly zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňujeme úlohu, kterou může EFG hrát při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce; vyzýváme však k vyhodnocení dlouhodobé integrace těchto pracovníků na trhu práce, jíž bylo dosaženo v přímém důsledku opatření financovaných z EFG.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. Dne 14. dubna 2011 Komise přijala nový návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Belgie, aby podpořila opětovné začlenění pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku světové finanční a hospodářské krize, na trh práce. Názor, který byl dnes vyjádřen, se týká 2 834 případů ztráty zaměstnání (pomoc z Fondu má být zaměřena na všechny z nich) v hlavním podniku General Motors Belgium a ve čtyřech dodavatelských firmách zaměřených na odvětví motorových vozidel. Na základě hodnocení Komise žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízeních o EFG a Komise požádala o souhlas rozpočtového orgánu. Parlament dnes zaujal k této záležitosti příznivý postoj.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Bývalí zaměstnanci a čtyři firmy dodávající společnosti Opel Antwerp jsou dosud rozzlobeni kvůli tomu, jakým způsobem bylo s nimi zacházeno ze strany GM. Opel Antwerp byl moderní a úspěšný podnik provádějící montáž automobilů. A přesto se společnost GM velmi arogantně rozhodla zlikvidovat 2 834 pracovních míst. Antverpy i přes četné pokusy najít kupce nedostaly šanci. Belgie zcela oprávněně požádala o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), který byl zřízen za účelem poskytování další pomoci pracovníkům zasaženým důsledky velkých strukturálních změn ve světovém obchodu. V návaznosti na příznivé stanovisko Komise dnes Evropský parlament oprávněně rozhodl uvolnit z EFG celkovou částku 9 593 931 EUR, aby se zmírnil dopad na tyto pracovníky, kteří nedobrovolně ztratili zaměstnání. Jsem potěšen, že tato sněmovna dnes výslovně konstatovala nedostatečnou snahu vedení společnosti Opel přizpůsobit se stávajícím výzvám. Parlament také oprávněně kritizuje způsob, jakým byla krize společnosti Opel řešena příslušnými členskými státy. Projevil se nedostatek koordinace dlouhodobých opatření na podporu tohoto odvětví v různých vnitrostátních plánech obnovy To vše zanechává zvlášť nepříjemnou pachuť v ústech.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927 ze dne 20. prosince 2006 byl zřízen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci s cílem podporovat pracovníky, kteří ztratili zaměstnání v důsledku změn ve struktuře světového hospodářství. Při rozpočtu 500 milionů EUR na rok 2011 Komise soudí, že Belgii by mělo být dáno k dispozici 9 5893 931 EUR, aby mohla řešit propouštění ve společnosti General Motors Belgium a čtyřech dodavatelských a výrobních firmách v regionu Antverpy. Domnívám se, že EFG by měl financovat aktivní opatření zaměřená na opětovné začlenění na trh práce, umožnit získání nové kvalifikace a její přizpůsobení nové situaci v oblasti práce, které oněch 2 834 pracovníků bude muset čelit. Domnívám se také, že by evropské orgány měly urychlit uvolnění prostředků z EFG pro Belgii, neboť tento členský stát zaručuje začlenění pracovníků, kteří v důsledku globalizace ztratili práci, do aktivního života. Chtěl bych také zdůraznit, že EFG nesmí nahrazovat právní a finanční odpovědnost společnosti General Motors Belgium, ale měl by znamenat spíše další pomoc, kterou EU poskytuje, aby snížila sociální problémy, jimž tito pracovníci budou vystaveni.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v souvislosti s podnikem General Motors Belgium umístěným v regionu Antverpy, který se zabývá výrobou strojů a zařízení.

V návaznosti na 2 834 případů ztráty zaměstnání, ke kterým došlo 20. prosince 2010, předložila Belgie žádost o uvolnění prostředků z EFG. Žádost se týkala propouštění v podniku General Motors Belgium a čtyřech dodavatelských firmách. 1 336 pracovníků bylo propuštěno v období od 14. června do 14. října 2010 a 1 498 bylo propuštěno před a po tomto referenčním období

V důsledku hospodářské a finanční krize Evropa čelí prudkému poklesu poptávky po užitkových a osobních vozidlech, což vede ke značnému snížení výroby motorových vozidel. Mezi lety 2008 a 2009 došlo v montáži motorových vozidel k poklesu o 23,8 % a výroba osobních aut se snížila o 34,8 %

Měla bych zdůraznit významnou úlohu EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce. Vyzývám k posouzení dlouhodobého začlenění těchto pracovníků na trh práce v přímém důsledku opatření financovaných z EFG. EFG by měl být využíván spravedlivě všemi členskými státy.

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Velká většina v Evropském parlamentu přijala zprávu paní Materové, která vyzývá k uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v hodnotě 9,5 milionu EUR v souvislosti s uzavřením závodu General Motors (GM) – Opel v Antverpách (Belgie). Hlasovala jsem proti této zprávě, protože financuje propuštění 2 834 zaměstnanců společnosti, která v létě 2010 obdržela půjčku od amerických orgánů ve výši 5 miliard USD. Prodej mnoha značek jí mimoto umožnil již na podzim 2010 zvrátit svou finanční situaci a v listopadu 2010 obnovit svou kotaci na burze. Tím, že orgány, ať už evropské, vnitrostátní nebo regionální, přistoupily na uvolnění veřejných prostředků na zmírnění následků uzavření závodu, čímž se kromě propouštění na trhu nic nedosáhne, vzdávají se svých pravomocí. Ještě více nepřijatelné je toto rozhodnutí vzhledem k tomu, že je přijímáno v době, kdy Evropská unie a její členské státy přijímají úsporná opatření a snižují své rozpočty, což povede k pokračování hospodářské recese, demontáži veřejných služeb, nezaměstnanosti, nejistotě zaměstnání, snižování mezd a k sociálním nerovnostem.

Zpráva: Carlo Casini (A7-0197/2011)

Zpráva: Carlo Casini (A7-0197/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, neboť nově navrhované znění článku 51 sleduje tři důležité cíle: za prvé zlepšit srozumitelnost, a tudíž usnadnit používání; za druhé znovu definovat podmínky pro uplatňování postupu; a za třetí určit jeho normativní podstatu.

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. – (IT) Zpráva mého kolegy pana Casiniho se zaměřuje na řešení problémů spojených s výkladem a uplatňováním článku 51 jednacího řádu Evropského parlamentu a pozitivně přispívá k jejich řešení. Plně sdílím názor pana Casiniho, že odkazovat na samotný výklad jednacího řádu a na pokyny, které by usnadnily jeho provádění, není dostačující. Podmínky pro uplatnění postupu společných schůzí výborů a společného hlasování – a mám na mysli zejména kritéria „příslušnosti a velké důležitosti“ dotčené záležitosti – jsou jasná a vhodná pro odstranění právních nejistot, které až dosud existovaly. Blahopřejí k dobře odvedené práci a doufám, že tato zpráva může usnadnit práci Parlamentu díky většímu využívání tohoto postupu.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože uvažovaná změna článku 51 je nejen inovativní metodou spolupráce mezi různými výbory, ale zlepší i srozumitelnost článku a jeho používání. Vyjasňuje podmínky, které musí být splněny pro jeho uplatňování, a určuje jeho normativní podstatu.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Tato zpráva navrhuje změnu článku 51 jednacího řádu, poté co Konference předsedů poukázala na problém týkající se omezení v jednacím řádu, pokud jde o společné schůze výborů. Zpráva předkládá návrh na změnu jednacího řádu, v souladu s kterou by podmínky pro uplatnění článku 51 byly ověřovány důkladněji a podle přísnějších kritérií, a to i Konferencí předsedů. Skutečnost, že společné schůze se mohou konat pouze v případě, že projednávaná záležitost je záležitostí velké důležitosti, zajišťuje, že nebude docházet k neoprávněně rozsáhlému uplatňování postupu, který je již svou podstatou výjimečný. Hlasují pro zprávu pana Casiniho.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť výrazně zlepšuje spolupráci mezi výbory, a představuje tak součást nezbytné parlamentní reformy. Návrh reaguje na výchozí otázku týkající se příslušnosti výboru v případech, kdy se jedná o zvlášť důležitý legislativní dokument, a současně vychází ze zásady rovnosti a spolupráce.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jednací řád Parlamentu, který byl změněn v květnu 2009, nyní obsahuje nový postup pro společné schůze parlamentních výborů, pokud otázka nespadá jasně do pravomoci jednoho výboru. Nehledě na plnou integrovanost tohoto nového pravidla bylo Výboru pro ústavní záležitosti uloženo vyjasnit a konsolidovat obsah tohoto ustanovení, tak aby bylo srozumitelnější, zejména v kontextu běžného legislativního postupu. Je jasné, že rozdělení pravomocí výborů vytváří některé oblasti překrývání, mezi kterými je obtížné rozlišit, a proto se domnívám, že toto vyjasnění je pozitivním krokem a že navrhované nové znění umožní větší konzistentnost při používání článku 51 jednacího řádu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato navrhovaná zpráva se týká změn v článku 51 jednacího řádu Parlamentu v návaznosti na vytvoření pracovní skupiny pro přezkum jednacího řádu a na rozhodnutí Konference předsedů. Dne 6. května 2009 Parlament zahájil revizi svého jednacího řádu a v rámci článku 51 vytvořil nový postup společných schůzí výborů s cílem zjednodušit postupy, které se týkají schvalování otázek, jež přesahují pravomoci jednoho výboru, tak aby byla plenárnímu zasedání předkládána jen jedna zpráva, která by odrážela postoj všech dotčených výborů. Posouzení návrhu pokynů pro spolupráci podle článku 51 provedené Konferencí předsedů výborů vedlo k tomu, že předseda tohoto orgánu požádal, aby se jím zabýval Výbor pro ústavní záležitosti. Tento návrh dotčené otázky vyjasňuje a s ohledem na platný jednací řád je postupuje k přijetí plenárnímu zasedání. Souhlasím proto se zpravodajovým doporučením, aby „smíšený výbor“ byl považován za „příslušný výbor“ ve smyslu jednacího řádu.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) V předchozím volebním období Konference předsedů zřídila pracovní skupinu pro parlamentní reformu, která měla přezkoumat fungování Parlamentu a navrhnout zlepšení. V kapitole věnované spolupráci mezi výbory navrhla pracovní skupina nejen posílit pozici přidruženého výboru zapojeného do postupu přidružených výborů, ale také vypracovat novou formu spolupráce mezi výbory zavedenou na základě článku 51. Tento návrh byl odůvodněn tím, že ve určitých případech, kdy legislativní dokument, který má zásadní význam, nespadá jednoznačně do pravomoci jednoho výboru, je možné ho rozdělit mezi více výborů. Kompetenční spory musí být řešeny podle zásady rovnosti a zásady spolupráce. Členové příslušných výborů poté společně hlasují o předložených pozměňovacích návrzích k legislativnímu návrhu. Zpráva, která se pak předloží plénu, je vyváženější. Myslím, že pro usnadnění provádění tohoto postupu nestačí pouze výklad jednacího řádu nebo pokyny. Jedná se o důležitou procesní otázku, o které se musí rozhodnout většinovým hlasováním na plenárním zasedání. Musíme dosáhnout větší srozumitelnosti ustanovení, což zvýší i pravděpodobnost, že budou používána.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Na pozadí návrhu byly úvahy o tom, že v určitých případech, kdy velmi důležitý legislativní dokument nespadá jasně do pravomoci některého výboru, avšak může být naopak rovněž rozdělen mezi několik výborů, je třeba vyřešit konflikt pravomocí na základě zásady rovnosti a zásady spolupráce. Příslušné výbory se společně sejdou, aby si předem navzájem sdělily jednotlivé argumenty a aby se tak mezi výbory zřetelněji projevila většina a menšina. Členové těchto výborů následně hlasují společně o předložených pozměňovacích návrzích k legislativnímu návrhu. Plenárnímu zasedání je poté předložena vyváženější, jediná zpráva. Proto jsem tento návrh uvítal.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. – (IT) podporujeme tuto změnu v jednacím řádu Evropského parlamentu, která umožňuje, aby Konference předsedů v případě velmi důležitých legislativních záležitostí rozhodla o uplatnění postupu společných schůzí parlamentních výborů a společného hlasování. K tomu ovšem může dojít jen v případech, kdy odpovědnost za dotčenou záležitost není možné rozdělit mezi více výborů a kdy se jedná o velmi důležitou záležitost. Cílem takové změny skutečně musí být zdůraznění výjimečné povahy tohoto postupu, což je oprávněné mimo jiné vzhledem k administrativní a technické zátěži, kterou tento postup přináší. Domníváme se, že to fakticky může usnadnit výměnu názorů mezi příslušnými výbory v počáteční fázi a že v případech velké důležitosti to může být také užitečné jako „příprava půdy“ pro hlasování na plenárním zasedání.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Každý článek jednacího řádu Evropského parlamentu by měl sledovat tři cíle: zlepšit srozumitelnost, a tudíž usnadnit používání; znovu definovat podmínky pro uplatňování normy; určit její normativní podstatu. Plně souhlasím se zpravodajem.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Casiniho o změně článku 51 jednacího řádu Evropského parlamentu, protože tato změna je výsledkem práce, která shrnuje podmínky, jež jasně vymezují oblast, ve které může být článek 51 použit. Nový text tento článek zjednodušuje tím, že odstraňuje odkazy na jiné články a lépe reguluje standardní postup, při kterém se dva výbory mohou sejít na společném zasedání za účelem projednání důležitých témat, na nichž jsou oba zainteresovány. Cílem pozměňovacího návrhu tedy umožnit, aby si příslušné výbory mohly vyměnit názory a „připravit půdu“ pro projednání v plénu. Po dobu trvání tohoto postupu se tak společné výbory stávají příslušnými výbory ve smyslu jednacího řádu.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) V předchozím volebním období vytvořila Konference předsedů pracovní skupinu pro parlamentní reformu, jež byla pověřena revizí fungování Parlamentu a navržením zlepšení. V rámci tohoto procesu byla vypracována a prostřednictvím nového článku 51 zavedena nová forma spolupráce. Zazněly některé pochybnosti ohledně provádění této nové formy spolupráce mezi výbory, které byly postoupeny Výboru pro ústavní záležitosti. Výbor pro ústavní záležitosti má za to, že to není pouze otázka výkladu, ale významná procesní otázka, o které musí být rozhodnuto hlasováním na plenárním zasedání většinou, která je nutná pro změnu jednacího řádu, tj. většinou poslanců Parlamentu. Souhlasím s předloženým zněním, které tento článek činí srozumitelnějším a snáze použitelným, a proto jsem hlasoval pro jeho změnu.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Cílem je umožnit příslušným výborům vyměňovat si názory v počáteční fázi a „připravit půdu“ pro plenární zasedání ve velmi důležitých případech. Ukazuje se, že změna článku 51 je nezbytná, zlepšuje srozumitelnost tohoto ustanovení, a tudíž usnadňuje jeho používání, znovu definuje podmínky pro uplatňování normy a určuje jeho normativní podstatu. Aby mohlo být těchto cílů dosaženo, je třeba stanovit dvě podmínky, které jsou vyjádřeny jasně a jsou okamžitě srozumitelné. Daná otázka musí spadat neoddělitelně do působnosti několika výborů a konečně musí být stanoveno, jaké praktické následky plynou z uplatňování tohoto článku pro průběh legislativního postupu. Po dobu trvání tohoto postupu se tak společné výbory stávají „příslušnými výbory“ ve smyslu jednacího řádu. S cílem umožnit změnu článku 51 jednacího řádu Evropského parlamentu o postupu společných schůzí výborů, odevzdávám svůj hlas pro předložený návrh.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem pro. V předchozím volebním období vytvořila Konference předsedů pracovní skupinu pro parlamentní reformu, jež byla pověřena revizí fungování Parlamentu a navržením zlepšení. V rámci kapitoly věnované spolupráci mezi výbory navrhla pracovní skupina nejenom posílení postavení přidruženého výboru v postupu s přidruženými výbory – bývalý článek 47 a současný článek 50 jednacího řádu – ale i vytvoření nové formy spolupráce mezi výbory, kterou zavedl nový článek 51. Na pozadí návrhu byly úvahy o tom, že v určitých případech, „kdy velmi důležitý legislativní dokument nespadá jasně do pravomoci některého výboru, avšak může být naopak rovněž rozdělen mezi několik výborů […], je třeba vyřešit konflikt pravomocí na základě zásady rovnosti a spolupráce. Dotčené výbory se společně sejdou, aby si předem navzájem sdělily jednotlivé argumenty tak, aby se mezi výbory zřetelněji projevila většina a menšina. Členové dotčených výborů následně hlasují společně o předložených pozměňovacích návrzích k legislativnímu návrhu. Plenárnímu zasedání je poté předložena jediná a vyváženější zpráva.“

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Tato zpráva podporuje návrh změnit článek 51 jednacího řádu o postupu společných schůzí výborů. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou procesní otázku, nelze nejasnosti ve znění tohoto článku v žádném ohledu vyřešit pouze výkladem.

Nové znění stanoví jasně a okamžitě srozumitelným způsobem podmínky pro uplatňování postupu společných schůzí, takže nejsou již nutné odkazy na jiná ustanovení. Nové definování těchto podmínek je oprávněné mimo jiné vzhledem k administrativní a technické zátěži, kterou tento postup přináší. A konečně, všeobecně uznávaného cíle společných schůzí – vyměňovat si předem názory na velmi důležité otázky a „připravit půdu“ pro plenární zasedání – je možné dosáhnout jen v případě, že záležitost zůstane v nedílné pravomoci výborů ve všech fázích tohoto postupu až do přijetí legislativního aktu.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Navrhované znění článku 51 jednacího řádu Evropského parlamentu se snaží uvést budoucí spolupráci více parlamentních výborů do jednotného právního rámce. Návrh vychází ze zásady rovnosti a zásady spolupráce. Hlasovala jsem pro.

Zpráva: Enrico Speroni (A7-0242/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro v zájmu transparentnosti a řízení bez překážek kladených právním systémem.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Zpráva a práce Výboru pro právní záležitosti jasně ukazují, že není důvodu se domnívat, že rumunské orgány hodlají vést politicky motivované soudní řízení s panem Severinem; ačkoliv postavení fiktivní lobbistické agentury může vyvolat pochybnosti o korektnosti jednání subjektů informací, skutečností zůstává, že projednávaná otázka podle všeho nepatří do kategorie případů, ve kterých lze legitimně uplatnit imunitu. Hlasovala jsem pro žádost o zbavení imunity.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Evropský parlament hlasováním rozhodl o zbavení rumunského poslance EP pana Severina poslanecké imunity, a to zcela oprávněně. Poté co byl v návaznosti na články zveřejněné v březnu v týdeníku Sunday Times obviněn z korupce (připomeňme si korupční aféru, která otřásla Parlamentem), zahájilo rumunské Národní ředitelství pro boj s korupcí proti panu Severinovi řízení na základě informací, podle nichž přijal nabídku na platbu ve výši 100 000 EUR od představitelů takzvané konzultační společnosti, kterou vytvořily noviny Sunday Times, výměnou za to, že podpoří návrh na změnu směrnice o systémech pojištění vkladů. Takže uvidíme.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva se zabývá žádostí o zbavení rumunského poslance EP pana Severina poslanecké imunity na základě řízení zahájeného dne 21. března 2011 rumunským Národním ředitelstvím pro boj s korupcí. Tento případ je založen na informaci, podle níž pan Severin přijal platbu ve výši 100 000 EUR od konzultační společnosti Taylor Jones Public Affairs výměnou za to, že podpoří změnu směrnice 94/19/ES ohledně lhůty pro vyplacení depozitářů v případě bankovního úpadku. Společnost mu také přislíbila placenou funkci člena své mezinárodní dozorčí rady. Následně se ukázalo, že šlo o fiktivní společnost vytvořenou britskými novinami The Sunday Times, jejichž chování je krajně nevhodné. Ačkoliv pan Severin prohlašuje, že ke všemu tomu došlo s fiktivní společností, kterou byl zneužit, že nedošlo k předání žádných peněz a nedošlo ke změně žádného právního předpisu, rumunský právní řád tento typ chování přísně trestá. Vzhledem k tomu a s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti, který doporučuje zbavit našeho pana Severina poslanecké imunity, hlasuji pro tuto zprávu.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Adrianu Severinovi, bývalému místopředsedovi vlády v Rumunsku, bylo pozastaveno členství v sociálně demokratické straně v jeho rodné zemi poté, co vyšel najevo korupční skandál v Evropském parlamentu, do kterého byl zapleten. Byl také vyloučen ze skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, ale mandát poslance EP zastává i nadále. Spolu s dalšími dvěma poslanci této sněmovny čelí korupčnímu obvinění, když údajně souhlasil s tím, že podpoří změnu legislativy výměnou za peníze. Navzdory tomu on sám tvrdí, že všechna obvinění jsou vykonstruovaná. Osobně zastávám názor, že jednání kolegy poslance je odsouzeníhodné a jakýkoli případ korupce – anebo i její náznak – je absolutně nepřijatelný. Je třeba dostupnými legislativními prostředky proti podobným situacím bojovat a jsem současně přesvědčená, že když se někdo takového prohřešku dopustí, měl by za své jednání nést odpovědnost. Také si myslím, že by bylo korektní vzdát se v takových případech poslaneckého mandátu.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Poté, co přezkoumal důvody pro a proti odvolání imunity poslance, doporučuje Výbor pro právní záležitosti, aby Evropský parlament zbavil pana Adriana Severina poslanecké imunity, ale zohlednil zároveň skutečnost, že do té doby, než bude nad poslancem vznesen konečný rozsudek, měl by být poslanec chráněn před uvězněním, vzetím do vazby nebo jakýmkoli dalším opatřením, které by mu znemožnilo vykonávat funkci poslance. Souhlasím s takovým rozhodnutím, které doporučil Výbor pro právní záležitosti. Ze zásadních důvodů jsem však proti postupu zbavení imunity.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Parlament byl požádán, aby zbavil poslanecké imunity našeho kolegu poslance pana Severina na základě trestního řízení, které je proti němu vedeno v souvislosti s obviněním z pomluvy podle rumunského trestního zákoníku. Nic nenasvědčuje tomu, že by se z hlediska rumunských právních orgánů mohlo jednat o politicky motivované soudní řízení; to znamená, že neexistují žádné dostatečně vážné a konkrétní důvody k podezření, že by soudní řízení bylo zahájeno za účelem politicky poškodit poslance. Poté, co zvážil důvody pro a proti odvolání imunity poslance, doporučuje Výbor pro právní záležitosti, aby Evropský parlament zbavil pana Severina poslanecké imunity, ale zároveň zastává názor, že do doby, než bude nad poslancem vznesen konečný rozsudek, měl by být poslanec chráněn před uvězněním, vzetím do vazby nebo jakýmkoli dalším opatřením, které by mu znemožnilo vykonávat funkci poslance. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem pro. Na zasedání dne 6. dubna 2011 oznámil předseda v souladu s čl. 6 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu, že obdržel dopis, který mu zaslalo Národní ředitelství pro boj s korupcí (Úřad prokurátora Vysokého kasačního a soudního dvora Rumunska) ze dne 5. dubna 2011, v němž se požaduje, aby byl pan Adrian Severin zbaven poslanecké imunity. Předseda v souladu s čl. 6 odst. 2 postoupil žádost Výboru pro právní záležitosti. Na základě výše uvedených úvah a ve smyslu čl. 6 odst. 2 jednacího řádu, poté, co přezkoumal důvody pro a proti odvolání imunity poslance, doporučuje Výbor pro právní záležitosti, aby Evropský parlament zbavil pana Adriana Severina poslanecké imunity, ale zohlednil zároveň skutečnost, že do té doby, než bude nad poslancem vznesen konečný rozsudek, měl by být poslanec chráněn před uvězněním, vzetím do vazby nebo jakýmkoli dalším opatřením, které by mu znemožnilo vykonávat funkci poslance.

Doporučení: Alain Cadec (A7-0192/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu vzhledem k tomu, že současná dohoda o partnerství mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou je v platnosti od roku 2006 a že platnost protokolu k této dohodě skončila dne 17. ledna 2011.

Nový protokol na období 2011–2014 bude uplatňován na prozatímním základě a domnívám se, že je to v současné době dostačující. Protokol stanoví příspěvek Unie Seychelám ve výši 16,8 milionu EUR za období tří let, z toho 2,22 milionu EUR ročně půjde na podporu politiky rybolovu na Seychelách. Tyto částky jsou přiměřené.

Vítám také, že nový protokol obsahuje doložku o pozastavení v případě porušování lidských práv.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro tuto dohodu, neboť napomůže šíření udržitelných metod rybolovu po celém světě. Zajišťuje také komplexní kontrolu nad množstvím ulovených ryb a rybolovnými technikami i stavem ryb, které jsou loveny z moře, a jejich sledovatelnost pro účely potravinové bezpečnosti a obchodu. Seychely dále obdrží 16,8 milionu EUR, jež podpoří a zmodernizují rybolov a urychlí místní rozvoj. A konečně, tato dohoda umožní 60 evropským plavidlům, která v této oblasti loví tuňáky, a sice 48 plavidlům lovících vlečnou sítí a 12 plavidlům lovícím na dlouhé lovné šňůry, úlovek ve výši až 56 000 tun ročně. Tato dohoda by nám také měla umožnit překonat demagogie, kterou je slyšet v této sněmovně o evropských lodích lovících ve třetích zemích. Naše lodě na Seychelách provádějí regulovanou činnost, která je přísně kontrolována a plně bere ohled na životní prostředí. Nevyčerpávají zdroje a podporují místní rozvoj. Dodržování těchto zásad zaručují právě dohody tohoto druhu. A konečně, hrozba pirátství v posledním roce vedla ke snížení úlovku v této oblasti lovišť o 25 % a je třeba i nadále posilovat nezbytná opatření, aby lodě mohly lovit ve vhodných podmínkách.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Zpráva pana Cadeca se týká uzavření protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. Tuto zprávu jsem podpořila, protože hodnocení dohody ex-post uvádí, že dohoda umožňuje podporovat přítomnost plavidel EU v tomto regionu a zároveň umožňuje vytvářet pracovní místa na tomto území; dohodu jsem chtěla podpořit mimo jiné i proto, že se významně podílí na stabilizaci evropského trhu konzervovaných tuňáků.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro tento dokument. Předchozí dohoda o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou, která vypršela v lednu 2011 a byla Komisí obnovena na období tří let, byla vzájemně výhodná, pokud jde o jejich zájmy v odvětví lovu tuňáků. Dohoda umožnila vytvořit 230 pracovních míst na lodích pro seychelské obyvatelstvo, 2 900 pracovních míst na Seychelách a 760 následných pracovních míst v Evropě v oborech souvisejících s tímto odvětvím. Prodloužení platnosti této dohody, jež napomáhá stabilizaci evropského trhu konzervovaných tuňáků, se ukazuje jako užitečné, neboť zajišťuje přítomnost 60 plavidel EU lovících tuňáky v tomto regionu s možností vytváření pracovních míst. Dohoda se ukázala jako výhodná i proto, že poskytuje Seychelské republice nezbytné prostředky pro rozvoj odpovědného rybolovu, zvyšuje její kapacity pro řízení populací a sledování lovišť. Považuji proto za správné pokračovat cestou dohod o partnerství v tomto odvětví, které je pro evropské hospodářství velmi důležité.

  Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože dohoda o partnerství v odvětví rybolovu sjednaná mezi EU a Seychelskou republikou na období tří let bude výhodná pro obě strany. Tento protokol přispěje ke stabilizaci evropského konzervárenského trhu a podpoří také politiku udržitelného rybolovu na Seychelách. Tato dohoda představuje 2 900 přímých a nepřímých pracovních míst na Seychelách a 760 pracovních míst v Evropě.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám obnovení protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Seychelami, neboť je výhodná z hlediska zájmů EU a Seychel v odvětví rybolovu. Tato dohoda vedla k vytvoření 230 pracovních míst na lodích pro seychelské obyvatelstvo, 2 900 pracovních míst na Seychelách a 760 pracovních míst v různých oborech tohoto odvětví v Evropě. Umožňuje také Seychelám získávat prostředky pro rozvoj odpovědného rybolovu. Nový protokol posílí spolupráci mezi oběma stranami a upevní rámec partnerství, ve kterém lze rozvíjet politiku udržitelného rybolovu.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o rybolovných právech a finančním příspěvku, které stanoví Dohoda o partnerství mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu, neboť zajišťuje prozatímní uplatňování nového protokolu, takže činnost evropských lodí nebude přerušena. Schvaluji to, že nový protokol obsahuje doložku o pozastavení v případě porušování lidských práv.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Udržitelnost rybolovných zdrojů je jedním z hlavních cílů Unie při uzavírání nebo změně dohod o partnerství v odvětví rybolovu, a stejně tak i dopad, jaký tato činnost bude mít na místní rozvoj. Nebudeme-li využívat tyto zdroje udržitelným způsobem, rychle dojde k vyhynutí rybích druhů a většímu znečištění moří. Nový protokol stanoví více rybolovných práv pro evropská plavidla a vedl k vytvoření pracovních míst na Seychelách i v Evropě. Doufám, že případy pirátství, které se v tomto regionu vyskytují, nebudou tuto činnost negativně ovlivňovat.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva pana Cadeca nám předkládá návrh doporučení k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a s tím související finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. V roce 1987 byla mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou podepsána dvoustranná dohoda o rybolovu. Od roku 2006 byl v platnosti protokol, který vypršel dne 17. ledna 2011. Komise, vědoma si důležitosti obnovení tohoto partnerství a na základě mandátu od Rady, sjednala s vládou Seychel nový rámec partnerství založený na rozvoji politiky udržitelného rybolovu. Vzhledem k tomu, že rybolov a cestovní ruch jsou hlavními hospodářskými činnostmi na Seychelách, že tato dohoda je výhodná pro EU i pro Seychelskou republiku, s ohledem na vytvoření 3 000 pracovních míst na Seychelách a 760 pracovních míst v Evropě a na sledování lovišť na základě víceletého odvětvového programu, který stanoví vědeckou spolupráci a podporu odpovědného a udržitelného rybolovu, hlasuji pro tento návrh doporučení.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tento protokol v odvětví rybolovu zajišťuje rybolovná práva ve výlučné ekonomické zóně Seychel pro různá plavidla členských států. Zahrnují i pět portugalských plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru.

Obnovení tohoto protokolu sleduje podporu udržitelnosti rybolovných plavidel zámořského loďstva členských států, kategorie plavidel, kterou v posledních letech obzvláště zasáhla krize v odvětví rybolovu. Tento cíl a zájem přirozeně sdílíme. Nemůžeme však nepoukázat na některé přetrvávající pochybnosti – které vycházejí z jiných dohod o partnerství v odvětví rybolovu, pokud jde o účinnost deklarovaných cílů spolupráce z hlediska udržitelného rozvoje tohoto odvětví v příslušné třetí zemi a z hlediska udržitelnosti a sledování jejich rybolovných činností. To jsou otázky, které je v budoucnu důležité vyjasnit.

Konstatujeme, že rybolovná práva se o polovinu snížila a že cena licence pro každé plavidlo lovící tuňáky vlečnou sítí byla zvýšena na 40 000 EUR, a to i přesto, že počet těchto lodí, na které se dohoda vztahuje, se zvýšil.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Tento protokol v odvětví rybolovu zajišťuje rybolovná práva ve výlučné ekonomické zóně Seychel pro různá plavidla členských států včetně pěti portugalských plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru.

Souhlasíme s obnovením tohoto protokolu v odvětví rybolovu, který je důležitý, abychom zajistili přežití rybolovných plavidel zámořského loďstva členských států, kategorie plavidel, kterou v posledních letech obzvláště zasáhla krize v odvětví rybolovu. Avšak vzhledem k tomu, že tato dohoda má tříletou platnost a že rybolovná práva proto byla o polovinu snížena, jsme znepokojeni tím, že cena licence pro každé plavidlo lovící tuňáky vlečnou sítí byla zvýšena na 40 000 EUR, a to i přesto, že počet těchto plavidel, na které se dohoda vztahuje, se zvýšil.

Sdílíme také zpravodajovo znepokojení v souvislosti s problémem pirátství v Indickém oceánu, které stále více poškozuje rybolov. Z tohoto důvodu dohoda o partnerství stanoví „možnost vyměřit v jednotlivých případech platbu pro rata temporis“, aby byly kompenzovány ztráty utrpěné majiteli plavidel, pokud budou nucena opustit Indický z důvodu vážného ohrožení své bezpečnosti.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Dvoustranná dohoda o rybolovu mezi EU a Seychelami byla podepsána v roce 1987 a od roku 2006 je v platnosti dohoda o partnerství v odvětví rybolovu. Hospodářství Seychel je založeno hlavně na cestovním ruchu a na rybolovu a průmysl zpracovávající ryby, zaměřený především na konzervárenství, představuje 15 % HDP a zaměstnává 17 % místního aktivního obyvatelstva. Na základě příslušného zmocnění Rady vedla Komise jménem Evropské unie jednání se Seychelskou republikou za účelem obnovení protokolu k Dohodě o partnerství mezi EU a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. Tato dohoda je vzájemně výhodná pro EU i pro Seychely, umožnila vytvořit 2 900 pracovních míst na Seychelách a 760 pracovních míst v Evropě v oborech spojených s odvětvím rybolovu. Na základě dohody došlo ke kvalitativnímu zlepšení v rámci víceletého odvětvového programu zaměřeného na podporu odpovědného a udržitelného rybolovu v seychelských vodách a do protokolu byla také začleněna doložka o pozastavení, která umožňuje pozastavit dohodu v případě, že některá ze stran prokáže existenci porušování lidských práv. Dohoda se významně podílí na stabilizaci evropského trhu, na rozvoji udržitelné politiky řízení rybolovu a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Seychel. Je proto vhodné návrh nového protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Seychelami schválit.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože navrhl schválit obnovení protokolu, jehož platnost skončila dne 27. ledna 2011. Hodnocení dohody ex post uvádí, že dohoda je relevantní, neboť umožňuje podporovat přítomnost plavidel EU v tomto regionu, a zároveň tak umožňuje vytvářet pracovní místa. Uplatňování protokolu se ukázalo jako výhodné, neboť Seychelám poskytuje prostředky na rozvoj odpovědného rybolovu. Dobrá výkonnost plavidel lovících vlečnou sítí umožnila, aby byla dohoda účelná a zároveň zachovala ekonomicky výhodný charakter nákladů na vyjednané rybolovná práva. Lov pomocí plavidel lovících vlečnou sítí neohrožuje biologickou životaschopnost využívaných populací. Dohoda se významným způsobem podílí na stabilizaci evropského trhu konzervovaných tuňáků. Rozvoj odvětví rybolovu na Seychelách je nezanedbatelným způsobem založen na této dohodě. Díky provádění odvětvové podpory pomocí finančního vyrovnání zvýšily Seychely své kapacity pro řízení populací a pro sledování lovišť. Nový protokol je také v souladu se záměry dohody o partnerství v odvětví rybolovu, jejímž cílem je posílit spolupráci mezi oběma stranami a podpořit rámec pro partnerství, v němž se bude rozvíjet politika udržitelného rybolovu a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Seychelské republiky. Z výše uvedených důvodů se domnívám, že návrh nového protokolu k Dohodě o partnerství mezi EU a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu slouží zájmům obou stran.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Dnešním hlasováním jsme schválili návrh rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. První dvoustranná dohoda o rybolovu mezi Evropskou unií a Seychelami byla podepsána v roce 1987 a dohoda o partnerství vstoupila v platnost v roce 2006. Jak všichni víme, hospodářství Seychel je založeno výhradně na cestovním ruchu a na rybolovu; průmysl zpracovávající ryby fakticky vytváří 15 % HDP a zaměstnává 17 % aktivního obyvatelstva. Domnívám se, že jednání vedená Evropskou komisí, která umožnila prodloužení protokolu k dohodě o partnerství, přinesla návrh dokumentu, který je vzájemně výhodný, neboť posiluje spolupráci mezi EU a Seychelami a podporuje partnerství, v němž se bude rozvíjet politika udržitelného rybolovu na Seychelách a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Seychel.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. – (IT) Nová dohoda o rybolovu mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou bude mít tříletou platnost a usnadní vytváření pracovních míst, udržitelné využívání mořských zdrojů a zodpovědný rybolov vycházející ze zásady nediskriminace mezi různými plavidly lovícími v této oblasti. Současně bude podporovat politický dialog o nezbytných reformách zaměřený na posilování spolupráce mezi oběma stranami prostřednictvím podpory rámce pro partnerství, v němž se bude rozvíjet politika udržitelného rybolovu a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Seychel.

Dohody o partnerství v odvětví rybolovu by však neměly být pouze právní cestou, která umožní evropským plavidlům přístup k rybím populacím ve třetích zemích; měly by být zároveň nástrojem na podporu udržitelného využívání všech mořských zdrojů. Za mimořádně důležité považujeme zlepšovat transparentnost postupů při stanovení celkových úlovků a zajistit bezúhonnost všech mechanismů, co se týče problému korupce, prostřednictvím posilování odpovědnosti místních vlád. Evropská unie musí dostávat pravidelné zprávy o provádění dohody, což usnadní sledování, transparentnost a soudržnost politik rozvoje.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Rybolovné činnosti evropských plavidel na Seychelách probíhají v rámci protokolu, který zahrnuje období od 18. ledna 2005 do 17. ledna 2011. Seychely disponují výlučnou ekonomickou zónou o rozloze 1 374 000 km² na 453 km² pevniny. Toto souostroví tvořené 115 ostrovy má přibližně 80 000 obyvatel, kteří jsou z 88 % soustředěni na ostrově Mahé s hlavním městem Victoria, kde se nachází hlavní přístav této země. Hospodářství Seychel je založeno výhradně na cestovním ruchu a na rybolovu. Průmysl zpracovávající ryby, zaměřený především na konzervárenství, vytváří 15 % HDP a zaměstnává 17 % místního aktivního obyvatelstva. Hodnocení dohody ukazuje, že dohoda je relevantní, neboť umožňuje podporovat přítomnost plavidel EU v tomto regionu, a tak zároveň umožňuje vytvářet pracovní místa. Uplatňování protokolu se ukázalo jako výhodné, neboť Seychelám poskytuje prostředky pro rozvoj odpovědného rybolovu. Dohoda se významným způsobem podílí na stabilizaci evropského trhu konzervovaných tuňáků. Nový protokol zůstane v platnosti od roku 2011 do roku 2014 a je v souladu se záměry dohody o partnerství v odvětví rybolovu, jejímž cílem je posílit spolupráci mezi Evropskou unií a Seychelami.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Dohoda o partnerství mezi EU a Seychelami v odvětví rybolovu slouží zájmům obou stran. Plavidla EU především mají přístup do seychelských vod a mohou tam lovit. Tato plavidla vytvářejí mnoho nových pracovních míst pro seychelské námořníky. Dohoda posiluje spolupráci a podporuje rámec partnerství a vědeckou spolupráci v oblasti odpovědného a udržitelného rybolovu. Odvětví rybolovu na Seychelách má dále příznivé podmínky pro rozvoj díky uplatňování odpovědného rybolovu, účinnému boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému (NNN) rybolovu a plnému využívání jeho systému kontroly plavidel. Nutno konstatovat, že ustanovení nové dohody budou mít pozitivní dopad na evropský trh konzervovaných tuňáků a nepochybně přispějí k jeho stabilizaci. Posílí dodržování opatření pro konzervaci na širém moři a vytvoří podmínky pro odstavení plavidel v případě nezákonného lovu. Vítám, že stranám se podařilo dosáhnout kompromisu a že protokol o obnovení dohody zahrnuje doložku o pozastavení v případě porušování lidských práv a nedodržování zásad MOP. Nutno dále upozornit na to, že závažnou hrozbu bezpečnosti plavidel v Indickém oceánu stále představuje pirátství. Obě strany proto musí přijímat nezbytná opatření a kroky zaměřené na zastavení nelegálních činností v takovém rozsahu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Dne 17. ledna tohoto roku skončila platnost protokolu, kterým se řídí rybolov a příslušné hospodářské partnerství mezi EU a Seychelami. S cílem umožnit evropským lodím další rybolov v rybolovné oblasti Seychel v Indickém oceánu vyjednala EU prodloužení platnosti protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu. Hlasoval jsem tedy pro doporučení Rady uzavřít se Seychelami novou dohodu o partnerství.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. Na základě příslušného zmocnění Rady vedla Komise jménem Evropské unie jednání se Seychelskou republikou za účelem obnovení protokolu k Dohodě o partnerství mezi EU a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. Po těchto jednáních byl dne 3. června 2010 parafován nový protokol, jenž byl pozměněn výměnou dopisů dne 29. října 2010. Nový protokol má platnost tři roky od přijetí rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním uplatňování protokolu a po skončení platnosti současného protokolu dne 17. ledna 2011.

Tato dohoda je vzájemně výhodná pro EU i pro Seychely: na jedné straně se významným způsobem podílí na stabilizaci evropského trhu konzervovaných tuňáků tím, že poskytuje licence na lov tuňáků, a podporuje tak vytvoření 760 pracovních míst v Evropě; a na druhé straně díky provádění odvětvové podpory pomocí finančního vyrovnání zvyšují Seychely své kapacity pro řízení populací a pro sledování lovišť.

Domnívám se, že uvedený dokument slouží zájmům obou stran, a proto doporučují, aby byl přijat.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Uzavření nového protokolu k dohodě o partnerství mezi EU a Seychelami je důležité pro ekonomiku a pro rozvoj evropské rybářské flotily. Nový protokol je v souladu s cíli dohody o partnerství v odvětví rybolovu, která je zaměřena na posilování spolupráce mezi EU a Seychelami, a na podporu rámce pro partnerství, které má usnadnit rozvoj politiky udržitelného rybolovu a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Seychel v zájmu obou stran. Nový protokol stanoví finanční příspěvek na období tří let a vydávání jednoročních oprávnění k rybolovu v seychelských vodách pro 48 plavidel lovících vlečnou sítí a 12 plavidel lovících na dlouhé lovné šňůry. Tato práva by mohla být rozšířena. Nový protokol má platnost tři roky od přijetí rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním uplatňování protokolu a po skončení platnosti současného protokolu dne 17. ledna 2011. Z těchto důvodů a proto, aby mezi EU a Seychelskou republikou mohla být posilována spolupráce zaměřená na rozvoj, odpovědné využívání a odpovědný rybolov, vyjadřuji tímto svůj hlas pro.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem proti. Na základě příslušného zmocnění Rady vedla Komise jménem Evropské unie jednání se Seychelskou republikou za účelem obnovení protokolu k Dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. Po těchto jednáních byl dne 3. června 2010 parafován nový protokol, jenž byl pozměněn výměnou dopisů dne 29. října 2010. Nový protokol má platnost tři roky od přijetí rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním uplatňování protokolu a po skončení platnosti současného protokolu dne 17. ledna 2011. Nový protokol se prozatímně uplatňuje od 17. ledna 2011, aby se nepřerušila činnost evropských plavidel Naše skupina se však domnívá, že dohody tohoto druhu poškozují rybí populace a vytvářejí sociální struktury ve třetích zemích, které je staví do příliš velké závislosti na EU.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Tuto dohodu o partnerství považuji za vzájemně výhodnou pro odvětví rybolovu jak v Evropské unii, tak na Seychelách. Již stará dohoda přinesla zaměstnání mnoha obyvatelům Seychel a Evropy, kde vytvořila pracovní místa v oborech souvisejících s tímto odvětvím. Tato dohoda navíc obsahuje doložky o pozastavení, pokud některá ze stran zjistí porušování lidských práv. Mnohé ještě zbývá udělat, především pokud jde o jev pirátství v Indickém oceánu, které stále více poškozuje zejména lov tuňáků. Volba, kterou jsme dnes učinili, však posiluje spolupráci mezi oběma stranami, podporuje partnerství schopné rozvíjet udržitelný rybolov a využívat zdroje Seychel vyváženým způsobem.

  Michèle Striffler (PPE), písemně. – (FR) Jako zpravodajka pro stanovisko Výboru pro rybolov jsem hlasovala pro zprávu pana Cadeca, která obsahuje mé závěry. Dohody o partnerství v odvětví rybolovu by neměly být jen právní cestou, jak evropským plavidlům umožnit přístup k rybolovným zdrojům ve třetích zemích. Měly by zároveň sloužit k podpoře udržitelného využívání mořských zdrojů. Peníze evropských daňových poplatníků by měly být používány výhradně na rozvojové cíle, jinými slovy, že by měly být vynakládány ve prospěch rybářských komunit s cílem zlepšovat jejich životní podmínky, zajišťovat programy odborného výcviku, zajistit bezpečnost na moři a vytvářet nová místní pracovní místa.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro přijetí dohody, protože je vzájemně výhodná, pokud jde o zájmy smluvních stran v odvětví rybolovu. Velký význam pro tuto spolupráci má práce úřadu Seychelské republiky pro rybolov, která disponuje systémem účinné kontroly plavidel. To je zvlášť důležité s ohledem na problém nelegálního, nehlášeného a neregulovaného lovu, kterému seychelské orgány čelí. Dohoda řeší mnoho otázek, včetně přítomnosti pozorovatelů v průběhu lovu. Evropská plavidla oprávněná k rybolovu v seychelských vodách budou přijímat na palubu pozorovatele určené seychelskými orgány a každé plavidlo lovící tuňáky vlečnou sítí je povinno najmout se souhlasem majitele plavidla nejméně dva seychelské námořníky uvedené na seznamu předloženém příslušným seychelským orgánem.

Ustanovení dohody se netýkají pouze čistě pragmatických otázek, ale také víceletého odvětvového programu, který stanoví spolupráci v otázkách odpovědného a udržitelného rybolovu a společného vědeckého výzkumu. Nejdůležitějším výsledkem dohody je vytvoření 230 pracovních míst na lodích pro seychelské obyvatelstvo, 2 900 pracovních míst na Seychelách a 760 následných pracovních míst v Evropě v oborech souvisejících s tímto odvětvím, což nepochybně přispěje ke zlepšení ekonomiky tohoto odvětví.

Doporučení: Luis Manuel Capoulas Santos (A7-0194/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu vzhledem k tomu, že současná dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov je v platnosti od roku 2006 a že platnost protokolu k této dohodě vypršela dne 31. května 2011. Tento nový protokol se Svatým Tomášem a Princovým ostrovem na období 201–2014 podepsaný dne 15. června 2010 tedy dává naprosto smysl a Parlament s ním musí vyslovit souhlas.

Protokol stanoví příspěvek Unie Svatému Tomáši a Princovu ostrovu ve výši 682 500 EUR ročně, z toho 227 500 půjde na podporu politiky rybolovu Svatého Tomáše a Princova ostrova, což považuji za vhodné. Vítám také, že nový protokol obsahuje doložku o pozastavení v případě porušování lidských práv.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro tuto dohodu, protože splňuje cíl udržet činnosti rybářského loďstva EU ve spolupráci s třetími zeměmi zaměřené na posílení udržitelného rybolovu při současném zohlednění environmentálních, sociálních a hospodářských aspektů. Svatý Tomáš obdrží ročně 682 500 EUR a z toho 227 500 EUR má jít na podporu jeho politiky v odvětví rybolovu. Dohoda povolí používat k lovu 28 plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí a 12 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Chci zdůraznit, že ne všechna rybolovná práva podle předchozí dohody byla využita a že v tomto novém protokolu byla rybolovná práva pro plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru snížena.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasuji pro tento návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov. Návrh má za cíl posílit úlohu EU v lovu tuňáků v Atlantickém oceánu pomocí právní regulace činnosti plavidel EU. S ohledem na význam odvětví zpracování tuňáků pro EU i pro samotnou Itálii má rozvíjení operačního rámce loďstva EU v Guinejském zálivu prvořadý význam. Na základě těchto úvah jsem se rozhodla hlasovat pro tento návrh.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy předložené panem Capoulasem Santosem. Uzavírání dohod o partnerství v odvětví rybolovu má zajisté za cíl zachování a zajištění činností evropské rybářské flotily. Prodloužení platnosti této dohody o partnerství přispívá k udržitelnosti lovu tuňáků EU v Atlantickém oceánu zejména tím, že stanoví stabilní právní rámec. Tato dohoda, která by měla být podpořena, stanoví, že plavidla EU, jichž bude v této geografické oblasti 40, najmou nejméně 20 % členů svých posádek ze Svatého Tomáše a Princova ostrova nebo z jiných zemí AKT (skupiny afrických, karibských a tichomořských států) a umožňuje také, aby byl na palubě přítomen pozorovatel určený ministerstvem rybolovu Svatého Tomáše a Princova ostrova. Tato ustanovení partnerství tak umožňují postupovat v součinnosti s místními orgány, vytvářet důležitá pracovní místa; umožňují také přítomnost Evropy v jinak zakázaných oblastech, což usnadňuje rozvoj správných rybolovných postupů a umožňuje kontrolovat přítomnost a početnost příslušných rybích populací.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Vítám obnovení protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Svatým Tomášem a Princovým ostrovem, neboť je výhodná z hlediska zájmů rybolovu EU a Svatého Tomáše a Princova ostrova. Dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Svatým Tomášem a Princovým ostrovem může přispět k udržení životaschopnosti flotily EU pro lov tuňáků v Atlantickém oceánu, poskytnout plavidlům a oblastem EU, které jsou na nich závislé, stabilní střednědobý právní rámec a přispět k zachování kontinuity rybolovných oblastí, na které se vztahují dohody v Guinejském zálivu.

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. − (SV) Hlasovali jsme proti těmto dohodám o rybolovu, neboť u rybolovných kvót neexistuje žádný strop a protože studie ukazují, že rybí populace ve světových oceánech se snižují. V některých z dotčených zemí existuje rozsáhlá korupce, a v důsledku toho z finančních prostředků vyplácených na základě dohod nemá místní obyvatelstvo žádný užitek. Kromě toho často neexistují kontroly, jak jsou dohody dodržovány.

Vyjednávací pozice Komise byla založena mimo jiné na výsledcích hodnocení ex post platných protokolů, které prováděli externí odborníci. Tato hodnocení prohlásila Komise za důvěrná a domníváme se, že musí být co nejdříve Evropskému parlamentu zpřístupněna.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o rybolovných právech a finančním příspěvku, které stanoví Dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov, neboť zajišťuje prozatímní uplatňování nového protokolu, takže činnost evropských lodí nebude přerušena. Schvaluji to, že nový protokol obsahuje doložku o pozastavení v případě porušování lidských práv.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Návrh rozhodnutí Rady se týká uzavření nového protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Republikou Svatého Tomáše a Princova ostrova. Nový protokol se jeví jako výhodný pro obě strany a může zejména posílit stabilitu evropského odvětví lovu tuňáků. Doufám, že lid Svatého Tomáše a Princova ostrova, se kterým má Portugalsko společné dějiny a jazyk, získá v důsledku provádění dohody o partnerství v odvětví rybolovu hmatatelné výhody a že bude moci diverzifikovat své činnosti a dosáhnout značného pokroku a rozvoje. Doufám, že smíšený výbor se bude scházet pravidelněji, aby obě strany mohly provádění dohody důkladně kontrolovat. A konečně bych chtěl poblahopřát zpravodaji k práci, kterou odvedl.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Zpráva pana Capoulase Santose nám předkládá návrh na doporučení k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a s tím související finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím a Demokratickou republikou Svatého Tomáše a Princova ostrova. V roce 2007 přijala nařízení (ES) č. 894/2007 o uzavření Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi a Evropským společenstvím a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov, která byla doplněna protokolem, jímž se stanoví rybolovná práva a příslušný finanční příspěvek a jehož platnost skončila dne 31. května 2010. U vědomí důležitosti obnovení této dohody a na základě mandátu svěřeného jí Radou sjednala Komise nový protokol, který byl uzavřen dne 15. července 2010. Aby mohl vstoupit v platnost, je vyžadováno schválení Parlamentem v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie. Vzhledem k tomu, že tento protokol slouží zájmům obou stran a že podporuje odpovědný a udržitelný rybolov, hlasuji pro tento návrh doporučení.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tento protokol o rybolovu zajišťuje rybářská práva při pobřeží Svatého Tomáše a Princova ostrova pro různá plavidla členských států do 12. května 2014. Podle této dohody má Portugalsko tři licence pro plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru, tj. méně plavidel než podle předchozí dohody.

Vzhledem k současné krizi tohoto odvětví považujeme za důležité, aby poplatky hrazené majiteli plavidel nebyly oproti předchozí dohodě měněny, ale měly by zůstat na úrovni 35 EUR, a to i přesto, že došlo ke značnému zvýšení referenčních úlovků: o 25 tun u plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí a o 10 tun u plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Podle provedeného hodnocení provedeného v době platnosti předchozí dohody však průměrné roční úlovky v tunách byly nižší než referenční hmotnost. Podle tohoto hodnocení a v souladu s trendy posledních let došlo ke snížení referenční hmotnosti. Bylo také zjištěno, že došlo k nižšímu čerpání rybolovných práv u plavidel lovících dlouhou lovnou šňůrou, což vedlo ke snížení tohoto segmentu v nynější zprávě. Stejně jako v jiných případech přetrvávají obavy ohledně účelnosti cílů rozvojové spolupráce .

(Zkráceno v souladu s bodem 170 jednacího řádu)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Tento protokol o rybolovu zajišťuje rybářská práva při pobřeží Svatého Tomáše a Princova ostrova pro různá plavidla členských států do 12. května 2014. Podle této dohody má Portugalsko tři licence pro plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru, tj. méně plavidel, než mělo podle předchozí dohody.

Vítáme, že poplatky hrazené majiteli by se oproti předchozí dohodě neměly měnit, ale měly by zůstat ve výši 35 EUR, a to i přesto, že došlo ke značnému zvýšení referenčních úlovků. Podle provedeného hodnocení provedeného v době platnosti předchozí dohody však průměrné roční úlovky v tunách byly nižší než stanovené referenčních úlovky. Podle tohoto hodnocení a v souladu s trendy posledních let došlo ke snížení referenční hmotnosti. Bylo také zjištěno, že došlo k nižšímu čerpání rybolovných práv u plavidel lovících dlouhou lovnou šňůrou, což vedlo ke snížení tohoto segmentu v nynější zprávě.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Sjednávání a podepisování dohod o partnerství v odvětví rybolovu je v souladu s obecným cílem udržení a zachování činností rybářského loďstva EU, včetně loďstva provozujícího rybolov na volném moři. Je také v souladu s rozvojem vztahů s třetími zeměmi v duchu partnerství a spolupráce, které budou zaměřeny na posílení udržitelného rybolovu mimo vody Unie s patřičným zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů V této souvislosti Evropská rada v červenci 2007 přijala nařízení o uzavření Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov a Evropským společenstvím Dohoda o rybolovu se Svatým Tomášem a Princovým ostrovem nejen odpovídá potřebám evropského loďstva, ale může také přispět k podpoře životaschopného odvětví lovu tuňáků v EU v Atlantickém oceánu. Rybolov se na Svatém Tomáši soustřeďuje především na zdroje při pobřeží, a na rybolovu závisí živobytí přibližně 15 % aktivního obyvatelstva. Návrh zásadně slouží zájmům obou stran, a je proto správné ho podpořit.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Hodnocení ex ante došlo k závěru, že dohoda o rybolovu se Svatým Tomášem a Princovým ostrovem nejen reaguje na požadavky evropských loďstev, ale může též přispět ke zviditelnění loďstva EU, které ze zabývá lovem tuňáka v Atlantiku, a poskytnout plavidlům a těm oblastem EU, které jsou na nich závislé, stabilní právní rámec a napomáhat kontinuitě činností v rybolovných zónách Guinejského zálivu. Podle hodnocení ex post došlo v oblasti prostředků sledování a dohledu nad rybolovem k významnému pokroku (byly učiněny první kroky k zavedení systému satelitního sledování plavidel a zřízen nový právní základ pro vytvoření registru plavidel). V současné době zaznamenáváme větší účast a větší viditelnost Svatého Tomáše a Princova ostrova v regionálních a subregionálních orgánech, jako je například Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a Regionální výbor pro rybolov v Guinejském zálivu (COREP). Hodnocení také dospělo k závěru, že více než 50 % finančního příspěvku EU bylo přiděleno do správního rozpočtu pro odvětví rybolovu Svatého Tomáše a Princova ostrova: to je v souladu s dohodou, kterou orgány Svatého Tomáše přijaly podle starého protokolu. Uvítal jsem tento dokument, protože z předloženého hodnocení jasně vyplývá, že tento návrh odpovídá základním zájmům obou stran.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. – (IT) Nová dohoda o rybolovu mezi Evropskou Unií a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov bude mít tříletou platnost a posílí udržitelný rybolov mimo vody Unie s patřičným zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů.

Podporujeme obnovení ustanovení o vyloučení, jež zachází do větších podrobností v ustanoveních, která se týkají pozastavení a revize finančního příspěvku i pozastavení provádění protokolu za určitých okolností.

Domníváme se proto, že Komise by měla předložit Evropskému parlamentu závěry schůzí a činnosti smíšeného výboru, jakož i odvětvový program rybolovu uvedený v protokolu a výsledky příslušných ročních hodnocení. Komise by také měla předložit Parlamentu a Radě před opětovným zahájením jednání o dohodě úplnou zprávu o provádění tohoto protokolu a usnadnit účast zástupců Parlamentu jako pozorovatelů na zasedáních smíšeného výboru. Komise a Rada by měly v rámci svých příslušných pravomocí nadále okamžitě a v plném rozsahu podávat Parlamentu informace ve všech fázích postupů týkajících se protokolu a jeho případného obnovení.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Sjednávání a podepisování dohod o rybolovu je v souladu s obecným cílem EU, jímž je udržení a zachování činnosti rybářského loďstva, včetně loďstva provozujícího rybolov na volném moři, a také s rozvojem vztahů s třetími zeměmi v duchu partnerství a spolupráce, které budou zaměřeny na posílení udržitelného rybolovu mimo vody Unie s patřičným zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů. V této souvislosti dne 23. července 2007 Evropská rada přijala nařízení (ES) č. 894/2007 o uzavření Dohody o partnerství mezi Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov a Evropským společenstvím. Tato dohoda, platná na období čtyř let a mlčky obnovitelná, pokud od ní jedna ze dvou stran neodstoupí, si vynutila zrušení a nahrazení první dohody mezi ES a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov, jež byla uzavřena v roce 1984. Nový protokol byl podepsán dne 13. května 2011 a žádost o jeho schválení byla Parlamentu předána Radou k témuž datu. Plně souhlasím se zpravodajem.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Nový protokol přináší nepochybné výhody oběma stranám, posiluje partnerství a spolupráci v odvětví rybolovu, tak aby plavidla prováděla rybolov odpovědným a udržitelným způsobem. Především umožní rozvíjet možnosti rybolovu. Plavidlům EU bude nadále umožněno lovit v rybolovných oblastech v Guinejském zálivu. To bude mít pozitivní dopad na zviditelnění loďstva EU, které se zabývá lovem tuňáků v Atlantiku, a zvýší konkurenceschopnost. Velmi důležité dále je zajistit, aby rybolovná činnost splňovala stejná kritéria udržitelnosti jako rybolovná činnost ve vodách EU. Nutno podotknout, že Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova patří mezi nejméně rozvinuté země a současně mezi země, jež jsou vysoce zadlužené. V souladu s ustanoveními této smlouvy bude směřovat větší finanční pomoc do odvětvové politiky rybolovu této země, což vytvoří příznivé podmínky pro rozvoj tohoto odvětví. Vzhledem ke zvlášť obtížnému postavení této země můžeme díky této dohodě alespoň v minimálním rozsahu přispět k jejím lepším hospodářským podmínkám, podpořit vytváření nových pracovních míst, udržitelnost životního prostředí a sociální udržitelnost a uchování a obnovu rybích populací.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Platnost protokolu, kterým se řídí partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Svatým Tomášem a Princovým ostrovem, skončila dne 31. května 2010; nový protokol byl podepsán dne 13. května 2011 a v tentýž den Rada předala Evropskému parlamentu žádost o jeho schválení. Cílem dohod o partnerství v odvětví rybolovu je udržení a zachování rybolovné činnosti EU a rozvíjení vztahů s třetími zeměmi s cílem podpořit udržitelné využívání zdrojů mimo vody Unie. Hlasoval jsem pro doporučení Rady, aby Parlament podpořil uzavření uvedené dohody.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. Sjednávání a podepisování dohod o partnerství v odvětví rybolovu je v souladu s obecným cílem EU, jímž je udržení a zachování činnosti jejího rybářského loďstva, a zejména zámořského loďstva. Uzavření tohoto dokumentu je proto velmi důležité pro dosažení zahraničně-politických cílů společné rybářské politiky.

V zájmu obou stran Parlament ve svých doporučeních poukázal na určité aspekty meziinstitucionální komunikace, které je třeba zlepšit, a konkrétně, že Komise by měla předložit Parlamentu závěry schůzí a jednání smíšeného výboru stanovené v dohodě, víceletý odvětvový program uvedený v protokolu a také výsledky ročních hodnocení.

Parlament dále požaduje úplnou zprávu o provádění této dohody a žádá, aby poslanci byli průběžně informováni o postupu budoucích jednání o obnovení této dohody, a mohli tak průběh jednání příznivě ovlivňovat.

Hlasuji pro toto doporučení.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Tento návrh se týká uzavření nového protokolu k dohodě o partnerství mezi EU a Svatým Tomášem a Princovým ostrovem. Hlavním cílem přitom je stanovit rybolovná práva pro loďstvo EU na základě dostupného přebytku a také určit výši finančního příspěvku, který bude poskytnut odděleně za přístupová práva a na podporu tohoto odvětví. K rybolovu v tomto regionu bude oprávněno 28 plavidel lovících košelkovými nevody a 12 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Na základě ročního vyhodnocení stavu rybích populací mohou být tato rybolovná práva revidována směrem nahoru či dolů, což povede k odpovídajícímu přehodnocení výše finančního příspěvku, který má být vyplacen. Ročně bude vyplacen finanční příspěvek ve výši 682 500 EUR. Tento roční finanční příspěvek bude zvýšen o 65 EUR za každou tunu dodatečného úlovku, pokud by celkový úlovek flotily EU v kterémkoli roce překročil 7 000 tun. Dohoda má platnost tři roky. Z těchto důvodů, a aby byla posílena udržitelnost odvětví lovu tuňáků v EU, jsem hlasoval pro tento návrh.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Sjednávání a podepisování dohod o rybolovu je v souladu s obecným cílem EU, jímž je udržení a zachování činnosti rybářského loďstva, včetně loďstva provozujícího rybolov na volném moři, a také s rozvojem vztahů s třetími zeměmi v duchu partnerství a spolupráce, které budou zaměřeny na posílení udržitelného rybolovu mimo vody Unie s patřičným zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů. V této souvislosti dne 23. července 2007 Evropská rada přijala nařízení (ES) č. 894/2007 o uzavření Dohody o partnerství mezi Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov a Evropským společenstvím. Tato dohoda, platná na období čtyř let a mlčky obnovitelná, pokud od ní jedna ze dvou stran neodstoupí, si vynutila zrušení a nahrazení první dohody mezi ES a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov, jež byla uzavřena v roce 1984. Naše skupina je však tradičně proti tomu postupu jak z formálního, tak z obsahového hlediska.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, protože se domnívám, že odpovídá nejlepším zájmům obou stran. Dohoda o partnerství může jistě přispět ke zviditelnění loďstva EU, které ze zabývá lovem tuňáka v Atlantiku, a poskytnout plavidlům a těm oblastem EU, které jsou na nich závislé, střednědobě stabilní právní rámec a napomáhat kontinuitě činností v rybolovných oblastech Guinejského zálivu. Je však žádoucí, aby byl smíšený výbor v budoucnu svoláván častěji a aby bylo představitelům Evropského parlamentu umožněno se těchto zasedání účastnit jako pozorovatelé.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Sjednávání a podepisování dohod o partnerství v odvětví rybolovu je v souladu s obecným cílem EU, jímž je udržení a zachování činnosti rybářského loďstva. Hlasuji pro přijetí protokolu k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Demokratickou republikou Svatého Tomáše a Princova ostrova, neboť souvisí s rozvojem vztahů s jednou z třetích zemí v duchu partnerství a spolupráce, které budou zaměřeny na posílení udržitelného rybolovu mimo vody EU se zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů. Nový protokol stanoví finanční příspěvek za přístup do výlučné hospodářské zóny Svatého Tomáše a Princova ostrova odpovídající rybolovným právům v hodnotě 2 047 500 na tříleté období. Povolení k rybolovu bude mít 28 plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí a 12 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Tato rybolovná práva mohou být revidována.

Doporučení: Vital Moreira (A7-0198/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. Hlasuji pro tuto zprávu a vítám ustanovení, jehož záměrem je zajistit, aby se obchod mezi oběma stranami vyvíjel plynule a v rámci vysoké úrovně celní bezpečnosti, a to, že obsahuje soubor pravidel, která zabezpečí soulad mezi dohodou a acquis EU.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro dohodu, neboť má zajistit, že se obchod bude uskutečňovat s vysokou úrovní celní bezpečnosti a že bude uplatňován soubor pravidel ještě bližší acquis EU.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro toto opatření, jehož cílem je rozšířit působnost stávající dohody mezi EU a Knížectvím Andorry na celní bezpečnostní opatření. Potřeba tohoto opatření se neustále zvyšovala v průběhu několika posledních let, kdy se Andorrské knížectví stalo hlavním spojovacím článkem nelegálního obchodu se zbožím, zejména s cigaretami, které je poté uváděno do obchodní sítě členských států EU. Je proto zásadní, aby EU a samotné knížectví definovaly rámec pro spolupráci v záležitostech bezpečnostních opatření. Vzhledem k tomu, že zajištění bezpečnosti hranic vždy představovalo klíčový aspekt politické ideologie Ligy Severu, mohu pouze vyjádřit souhlas s tímto opatřením.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o Protokolu, kterým se působnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry rozšiřuje na celní bezpečnostní opatření, neboť podporuje obchod mezi oběma stranami a zároveň zajišťuje vysokou úroveň celní bezpečnosti a konzistentnost mezi touto dohodou a acquis EU.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Andorrské knížectví je historicky spojeno s EU v nejrůznějších oblastech. Celní unie vytvořená v roce 1990 tyto již silné a přirozené vztahy ještě posílila. Tento návrh se týká změn celního kodexu Společenství a jeho prováděcích ustanovení, které se týkají celních bezpečnostních opatření pro zboží, jež je vyváženo do zemí mimo EU nebo je z těchto zemí dováženo. Tento návrh vytváří zvláštní režim mezi EU a Andorrou, přičemž cílem je zajistit hladký průběh obchodu mezi oběma zúčastněnými stranami, aniž by byla ohrožena nezbytná bezpečnost obchodovaného zboží. Za tímto účelem je nezbytné zajistit odpovídající úroveň bezpečnosti na jejich území. Doufám, že obchodní vztahy mezi EU a Andorrou se ukáží být plodnými a že návrh významně přispěje k dosažení tohoto cíle. A konečně bych chtěl poblahopřát zpravodaji k práci, kterou odvedl.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Pan Moreira nám předložil návrh doporučení k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se působnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry rozšiřuje na celní bezpečnostní opatření. K této platné dohodě má být připojena nová hlava IIA, která se bude vztahovat na zemědělské produkty. Vzhledem k tomu, že v již rozsáhlých vztazích mezi EU a Andorrským knížectvím se jedná o další pozitivní krok k případné integraci na vnitřní trh a že jeho cílem je nejen zavést pravidla, jež by zajistila konzistentnost mezi dohodou a acquis EU, ale i zajistit celní bezpečnost a normální vztahy mezi oběma stranami, vítám přijetí tohoto doporučení, pro které jsem hlasoval.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem tohoto protokolu je rozšířit působnost existující dohody mezi EU a Knížectvím Andorry na celní bezpečnostní opatření. Dohoda mezi EU a Andorrou je platná od roku 1990. Nyní však bylo rozhodnuto v rámci tohoto ustanovení o celních bezpečnostních opatřeních rozšířit její působnost na zemědělské produkty.

Jako taková dohoda zajišťuje, aby dvoustranný obchod mezi oběma stranami probíhal hladce a s vysokou úrovní celní bezpečnosti. Stanoví také zrušení požadavku na předběžné celní prohlášení o zboží za podmínky, že EU, resp. Andorra zaručí na svém vlastním území rovnocennou míru bezpečnosti, jakou zaručují i právní předpisy druhé strany. I přes náš hlas pro se však domníváme, že zájmy pohybu kapitálu by neměly být prosazovány na úkor zachování práv lidí a pracovníků.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Cílem tohoto protokolu je rozšířit působnost existující dohody mezi EU a Knížectvím Andorry na celní bezpečnostní opatření. Dohoda mezi EU a Andorrou je platná od roku 1990. Nyní však bylo rozhodnuto v rámci tohoto ustanovení o celních bezpečnostních opatřeních rozšířit její působnost na zemědělské produkty. Cílem dohody je zajistit, aby dvoustranný obchod mezi oběma stranami probíhal hladce a s vysokou úrovní celní bezpečnosti. Stanoví také zrušení požadavku na předběžné celní prohlášení o zboží za podmínky, že EU, resp. Andorra zaručí na svém vlastním území rovnocennou míru bezpečnosti, jakou zaručují i právní předpisy druhé strany.

V době přezkumu této dohody bychom chtěli opětovně prohlásit, že zájmy pohybu kapitálu by neměly být prosazovány na úkor zachování práv lidí a pracovníků.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Rozhodnutí Rady předložené Evropskému parlamentu v rámci postupu souhlasu představuje právní nástroj k uzavření protokolu mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím, kterým se rozšiřuje rozsah působnosti dohody o celní bezpečnostní opatření. Dohoda sloužila jako základ celní unie mezi oběma stranami. Celní kodex Společenství je v zásadě možné uplatňovat na obchod se všemi jinými než členskými zeměmi, ale umožňuje použití jiných předpisů v případech, kdy mezinárodní dohody stanovují zvláštní bezpečnostní opatření. Protokol má zajistit, aby obchod mezi oběma stranami probíhal bez komplikací a na vysoké úrovni celní bezpečnosti, a má zahrnovat soubor pravidel k zajištění zachování souladu mezi dohodou a acquis EU. Proto si myslím, že je vhodné, aby Parlament s touto dohodou vyslovil souhlas. Zároveň však, i když se vztahy mezi EU a Andorrou rozvinuly, jsou roztříštěné, přičemž značné části acquis týkající se vnitřního trhu nebyly začleněny do právních předpisů Andorry, a nelze je proto uplatňovat. Je tedy třeba co nejdříve vypracovat analýzu možností a způsobů případné postupné integrace do vnitřního trhu.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože návrh se týká změn celního kodexu Společenství a jeho prováděcích ustanovení, která se týkají celních bezpečnostních opatření pro zboží, jež je vyváženo do zemí mimo EU nebo je z těchto zemí dováženo. Nejdůležitější je, že změny obsahují ustanovení, podle kterého by obchodníci před dovozem nebo vývozem zboží měli poskytnout jisté množství informací.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. – (IT) Domníváme se, že uzavření tohoto protokolu mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím, který rozšiřuje působnost dohody na celní bezpečnostní opatření, zajistí, aby se obchod mezi oběma stranami vyvíjel plynule a v rámci vysoké úrovně celní bezpečnosti, a že poskytne soubor pravidel, která zabezpečí soulad mezi dohodou a acquis EU Hlasovali jsme tudíž pro to, aby Parlament návrh schválil. Máme však za to, že Komise by měla informovat Parlament o závěrech schůzí a jednání smíšeného výboru a také o zjištěních pravidelných hodnocení a měla by se také zavázat k tomu, že předloží přezkum o uplatňování dohody.

Vzhledem k tomu, že vztahy mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím jsou sice rozvinuté, ale roztříštěné, doporučujeme, aby byl co nejdříve vypracován rozbor možností a způsobů z pohledu případného postupného zapojení do vnitřního trhu. Bude to nezbytné, aby se zajistil plynulý rozvoj obchodu mezi oběma zeměmi při zachování vysoké úrovně bezpečnosti. A konečně, očekáváme zrušení požadavku na předběžné celní prohlášení o zboží za podmínky, že EU, resp. Andorra zaručí na svém vlastním území rovnocennou míru bezpečnosti, jakou zaručují právní předpisy druhé strany.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Jak známo, záměrem protokolu je zajistit, aby se obchod mezi oběma stranami vyvíjel plynule a v rámci vysoké úrovně celní bezpečnosti, a že obsahuje soubor pravidel, která zabezpečí soulad mezi dohodou a acquis EU. To je velice důležitá iniciativa.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Vztahy mezi EU a Andorrským knížectvím je třeba i nadále účelně a konzistentně rozšiřovat. Musíme pro to vytvořit odpovídající podmínky. Abychom usnadnili obchod mezi EU a Andorrou, je především důležité řádně uplatňovat celní bezpečnostní opatření týkající se prohlášení zboží před jejich uvedením na celní území nebo jejich výstupem z něj, oprávněných hospodářských subjektů, jakož i celních bezpečnostních kontrol a řízení rizik. Dále je nezbytné podporovat další rozšíření vnitřního trhu za hranice EU na základě společných regulačních norem. Bylo by to ke vzájemnému prospěchu občanů a podniků v EU i v Andoře. Je třeba poznamenat, že protokol vytváří zvláštní režim mezi EU a Andorrou, přičemž cílem je pomoci zajistit hladký průběh obchodu mezi oběma stranami a současně zajistit vysokou úroveň bezpečnosti. Vítám návrh, aby protokol obsahoval ustanovení, podle něhož by hospodářské subjekty měly před dovozem či vývozem daného zboží předkládat jisté množství informací, jež umožní řádné provádění celně bezpečnostních opatření. Domnívám se, že je žádoucí zrušit požadavek na předběžné celní prohlášení o zboží za podmínky, že EU, resp. Andorra zaručí na svém vlastním území rovnocennou míru bezpečnosti, jakou zaručují i právní předpisy druhé strany.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − Podpora oboustranně bezpečných hranic se zeměmi, jež s EU sousedí, je nezbytná pro zachování svrchovanosti naší Unie, pro rozvoj vzájemné spolupráce. Účinná kontrola hranice EU s Andorrou, knížectvím, které se nachází mezi dvěma velkými zeměmi EU, Francií a Španělskem, zajistí výhodnější a přívětivější vztahy v budoucnu. Hlasoval jsem pro tento protokol, protože napomůže větší výměně informací s Andorrou o řízení bezpečnostních rizik a kontroly a také o standardizaci celně bezpečnostních opatření EU a podpoří bezpečný pohyb zboží mezi Andorrou a zeměmi EU. Zvyšování dvoustranného obchodu mezi Andorrou a EU v bezpečnějším a standardizovanějším prostředí bude výhodně pro celou Evropu.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Moreiry o celně bezpečnostních opatřeních, protože považuji za důležité, aby byla vytvořena jasně definovaná pravidla obchodu se zemí, která sice není součástí EU, ale tvoří v ní enklávu, a díky tomu má ideální polohu pro obchodní integraci. Záměrem tohoto protokolu právě je posilovat celních bezpečnostních opatření pro zboží, jež je vyváženo do zemí mimo EU nebo je z těchto zemí dováženo. Hraniční kontrola zajišťuje, aby obchodní subjekty v průběhu obchodních operací poskytovali podrobné informace, ale zároveň zajistí správnou rovnováhu mezi rychlostí a bezpečností zbožních toků.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se působnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím (EHS) a Knížectvím Andorry rozšiřuje na celní bezpečnostní opatření. Výbor pro mezinárodní obchod a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů uzavření tohoto protokolu doporučují. Uzavření této nové dohody je dalším krokem k větší spolupráci mezi Andorrským knížectvím a EU. Pro obě strany je důležité zajistit, že dohoda umožní nadále sledovat rozvoj acquis EU v této oblasti. Toto hledisko bylo v dohodě vyjádřeno. Jak bylo již zmíněno zpravodajem, zdůraznil bych, že Komise a Andorrské knížectví by měly zahájit další rozhovory s cílem zohlednit a případně upravit dvoustranné dohody v rámci probíhajícího provádění modernizovaného celního kodexu, které by mělo být v EU dokončeno do dvou let.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Pokud jde o uzavření Protokolu mezi Evropskou Unií a Andorrským knížectvím, kterým se působnost dohody, která je dosud ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry a která byla uzavřena dne 28. června 1990, rozšiřuje na celní bezpečnostní opatření. Dohoda vytváří základ celní unie mezi oběma stranami. Toto ujednání, které se týká celních bezpečnostních opatření, bude k dohodě z roku 1990 připojeno jako nová hlava IIA a bude se na rozdíl od celní unie vztahovat na zemědělské produkty. Celní kodex Společenství v zásadě platí pro obchod Společenství se třetími zeměmi. Podle kodexu ovšem mohou být stanovena odlišná pravidla, pokud mezinárodní dohoda stanoví zvláštní ustanovení v oblasti bezpečnosti. S ohledem na změny v příslušných právních předpisech EU v oblasti cel vytváří tento návrh zvláštní režim mezi EU a Andorrou, přičemž cílem je zajistit hladký průběh obchodu mezi oběma zúčastněnými stranami a současně zajistit vysokou úroveň bezpečnosti. Z těchto důvodů, a s cílem zintenzívnit obchod mezi EU a Andorrským knížectvím, hlasuji pro tato nová celní bezpečnostní opatření.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem pro. Předložení rozhodnutí Rady Evropskému parlamentu v rámci postupu udělení souhlasu je právním nástrojem sloužícím k uzavření protokolu mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím, jehož smyslem je rozšířit působnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry ze dne 28. června 1990 na celní bezpečnostní opatření. Dohoda vytvořila základ celní unie mezi oběma stranami. Toto ujednání, které se týká celních bezpečnostních opatření, bude k dohodě z roku 1990 připojeno jako nová hlava IIA a bude se na rozdíl od celní unie vztahovat na zemědělské produkty (čl. 12b odst. 2 tohoto protokolu.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Celní unie mezi Andorrským knížectvím a Evropskou unií existuje od roku 1990 na základě Dohody ve formě výměny dopisů. Touto změnou se navrhuje, aby smíšený výbor definoval opatření, jež mají zajistit uplatňování předpisů týkajících se celní bezpečnosti. Předběžná prohlášení o zboží již nebudou vyžadována, pokud EU, resp. Andorra zajistí úroveň bezpečnosti na svém vlastním svrchovaném území. Rozšíření norem vnitřního trhu bude užitečné pro občany a podniky EU i Andorry.

Doporučení: Silvia-Adriana Ţicău (A7-0298/2010)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tento návrh, tak aby Parlament uzavření této dohody schválil. Evropské a kanadské společnosti ušetří každoročně miliony eur díky kratším a jednodušším – a tudíž i levnějším – postupům schvalování produktů a vzájemnému uznávání certifikačních nálezů. Dohoda dále představuje čistý přínos pro Společenství, jelikož zavede vzájemné uznávání certifikačních nálezů ve všech oblastech letové způsobilosti pro všechny členské státy. Dohoda nejen umožní větší konkurenceschopnost kanadského a evropského trhu, ale povede také k jejich vyšší bezpečnosti pro cestující a nákladní lety, neboť podporuje spolupráci ve všech záležitostech týkajících se vydávání osvědčení, kontrol a prosazování předpisů.

  Adam Bielan (ECR), písemně. – (PL) Kanada je předním světovým výrobcem letounů a zařízení pro letectví. V současné době má pouze šest členských států dvoustranné dohody s Kanadou týkající se certifikace leteckých služeb. Navrhovaná dohoda o bezpečnosti civilního letectví, stejně jako dohoda s USA, výrazně zlepší spolupráci mezi Unií a Kanadou a bude se týkat všech členských států Evropské unie. Dohoda umožňuje harmonizovat systém certifikací. Je založena na vzájemné důvěře v systémy obou stran a na srovnávání regulatorních rozdílů, a umožní tak minimalizovat nutnost provádět dvojí testy a kontroly. Zahájí také proces společných kontrol, vyšetřování a výměny bezpečnostní údajů. Vzájemné uznávání certifikačních nálezů povede k velkým úsporám v činnosti evropských a kanadských leteckých společností. Dohoda na jedné straně zvýší konkurenceschopnost leteckých trhů, a na druhé straně – tím, že zajistí spolupráci regulačních orgánů – zvýší také jejich bezpečnost. Vzhledem k uvedenému souhlasím, aby byla dohoda uzavřena.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro, protože tato dohoda přinese užitek evropským a kanadským společnostem, leteckým společnostem a cestujícím. Kratší, jednodušší a levnější postupy schvalování produktů a vzájemné uznávání certifikačních nálezů povede k milionovým úsporám. Dohoda umožní vzájemné využívání a uznávání zařízení pro opravy a údržbu. Především však zajistí větší konkurenceschopnost a větší bezpečnost trhu.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Ţicăuové, neboť Kanadu je třeba považovat za přednostního partnera pro uzavírání dohod tohoto druhu, protože jak v Evropě, tak v Kanadě sídlí výrobci letounů, kteří představují světovou špičku. Tato dohoda umožní minimalizovat nutnost provádět dvojí postupy a vzájemně si uznávat certifikace: to povede k významným úsporám a ke zjednodušení byrokratických postupů a bude mít velmi pozitivní důsledky pro naše podniky.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že dvoustranná dohoda o bezpečnosti civilního letectví mezi EU a Kanadou – a to je jejím cílem – přinese Evropanům užitek, neboť usnadní obchod mezi oběma stranami. Cílem dohody je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace leteckých produktů. Díky přibližování obou souborů požadavků a regulatorních postupů bude moci dovozní orgán vydat vlastní certifikát leteckému produktu, součásti nebo zařízení, aniž by bylo nutné znovu opakovat všechna hodnocení provedená vývozním orgánem. Evropské a kanadské společnosti ušetří každoročně miliony eur díky kratším a jednodušším – a tudíž i levnějším – postupům schvalování produktů a vzájemnému uznávání certifikačních nálezů. Také pro letecké společnosti bude tato dohoda představovat přínos a kanadský a evropský letecký trh bude ještě bezpečnější.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Vzájemné uznávání certifikačních nálezů zajistí kratší, jednodušší – a tudíž i levnější – postupy schvalování produktů, a současně také přinese evropským a kanadským firmám obrovské hospodářské výhody.

Hlasuji pro tuto dohodu, neboť se domnívám, že kromě ekonomických výhod, které přináší, zavede také vzájemné uznávání certifikačních nálezů ve všech oblastech letecké způsobilosti pro všechny členské státy. Je proto založena na vzájemné důvěře v existující systémy, ať již v EU, nebo v Kanadě, a stanoví povinnosti a zavádí metody spolupráce, které umožňují, aby dovozní orgán mohl vydat vlastní certifikát leteckému produktu, součásti nebo zařízení, aniž by bylo nutné znovu opakovat všechna hodnocení provedená vývozním orgánem. Také pro letecké společnosti bude tato dohoda představovat přínos, protože umožní vzájemné využívání schválených zařízení pro opravy a údržbu.

Představuje tak významný krok vpřed k trhům, které jsou konkurenceschopnější, ale i bezpečnější, neboť větší sblížení a spolupráce ve všech záležitostech týkajících se vydávání osvědčení, kontrol a prosazování předpisů by měly smluvním stranám umožnit, aby zajistily vyšší úroveň bezpečnosti pro cestující a nákladní lety.

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu paní Ţicăuové, která dává Evropskému parlamentu zelenou k tomu, aby schválil dohodu mezi Evropským společenstvím a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví. Tato dohoda přinese vzájemné uznávání systémů certifikace leteckých produktů, součástí nebo zařízení, v oblasti letové způsobilosti a údržby. To by mělo ušetřit společnosti, jejichž produkty byly certifikovány v jedné zemi, toho, aby musely absolvovat celý certifikační postup v jiné zemi. Toto zjednodušení znamená dobrou zprávu pro trh, kde obchodní výměna mezi oběma regiony dosahuje řádově výše 50 miliard EUR.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, protože schvaluji uzavření dohody, která na jedné straně přinese užitek evropským a kanadským společnostem a leteckým společnostem, které ušetří miliony eur díky kratším a jednodušším certifikačním postupům, a na druhé straně zajistí vyšší úroveň bezpečnosti pro cestující.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Zajištění bezpečnosti letectví a harmonizovaných pravidel pro různé subjekty na trhu je hlavním cílem této dohody mezi Evropským společenstvím a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví, dále jen „dohody“.

Dohoda je stejně důležitá, jako je důležitý letecký průmysl těchto dvou oblastí, a proto přijetí společných pravidel umožní vyhnout se zdvojování procesů, jako jsou testy, hodnocení a certifikace. Je třeba také poznamenat, že ustanovení o vzájemném uznávání a společných kontrolách, vyšetřování a výměně bezpečnostních přinese všem zúčastněným stranám větší efektivitu.

V neposlední řadě dohoda umožní významné úspory nejen leteckému průmyslu, ale i zvýšení efektivity pro samotné letecké společnosti, neboť budou nyní moci využívat zařízení pro opravy a údržbu schválená smluvními stranami.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Hospodářské a politické vztahy mezi Evropskou unií a Kanadou se datují daleko do minulosti, a vedly k uzavření některých dvoustranných dohod v těchto oblastech. Dne 6. května 2009 byla uzavřena dohoda o bezpečnosti civilního letectví mezi EU – tehdy Evropským společenstvím – a Kanadou, podobná dohodě s USA, jejímž cílem je posilovat spolupráci mezi oběma stranami a snižovat nutnost dvojího ověřování všech kontrol a testů. Hlasoval jsem pro toto doporučení a vítám posilování vztahů mezi oběma stranami. Tato dohoda umožní větší bezpečnost a větší konkurenceschopnost kanadského a evropského trhu, neboť představuje významný krok vpřed, pokud jde o zavedení mezinárodních norem pro bezpečnost civilního letectví. Také pro letecké společnosti bude představovat přínos, protože umožní vzájemné využívání schválených zařízení pro opravy a údržbu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Dohoda, která je předmětem této zprávy, se týká určitých bezpečnostních aspektů civilního letectví a nahradí šest stávajících dvoustranných dohod mezi členskými státy a Kanadou, jež zahrnují certifikaci produktů. Jak zpravodajka jasně uvádí, záměr zřídit plně otevřený letecký prostor mezi oběma stranami, otázka, v souvislosti s kterou jsme vyjádřili značné znepokojení, do oblasti působnosti této dohody nespadá, ale má být předmětem samostatného doporučení.

Hlavními cíli dohody je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly (kromě případů, kdy existují významné regulatorní rozdíly), a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace. Bude toho dosaženo mimo jiné postupným přibližováním obou souborů požadavků a regulatorních postupů.

Tato dohoda by evropským a kanadským leteckým společnostem měla přinést úspory díky kratším a jednodušším – a tudíž i levnějším – postupům schvalování produktů a vzájemnému uznávání certifikačních nálezů.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Tato dohoda se týká určitých bezpečnostních aspektů civilního letectví, aniž by zacházela do problematiky zřízení plně otevřeného leteckého prostoru, která by podle zpravodaje měla být předmětem samostatného doporučení. Hlavním cílem dohody je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly, pokud v nich neexistují významné regulatorní rozdíly, a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace.

Tato dohoda by evropským a kanadským leteckým společnostem měla přinést úspory díky kratším a jednodušším – a tudíž i levnějším – postupům schvalování produktů a vzájemnému uznávání certifikačních nálezů. Podle zpravodajky by dohoda mohla také zvýšit bezpečnost, protože regulační a kontrolní orgány budou muset více spolupracovat ve všech záležitostech týkajících se vydávání osvědčení, kontrol a prosazování předpisů, aby byla zajištěna vyšší úroveň bezpečnosti pro cestující a nákladní lety.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Doporučení se týká dohody o bezpečnosti, jež byla podepsána jménem Evropského společenství v květnu 2009. Kanada je oprávněně považována za přednostní zemi pro uzavření dohody o bezpečnosti letectví, která doplní dohodu o letecké dopravě, protože jak v Evropě, tak v Kanadě sídlí výrobci letounů, motorů a avioniky, kteří představují světovou špičku. Stejně jako tomu bylo v případě podobné dohody o bezpečnosti letectví s USA, hlavními cíli je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace. Dohoda tak obecně přebírá strukturu stávajících dvoustranných dohod o bezpečnosti letectví uzavřených mezi členskými státy a Kanadou. Stanoví povinnosti a zavádí metody spolupráce založené na vzájemné důvěře v systémy obou stran a na srovnávání regulatorních rozdílů. Evropské a kanadské společnosti ušetří miliony eur ročně díky kratším, jednodušším a levnějším postupům schvalování produktů a vzájemnému uznávání nálezů souvisejících s certifikací. Bude přínosná i pro letecké společnosti a představuje významný krok vpřed, pokud jde o zavedení mezinárodních norem pro bezpečnost civilního letectví. Jsem proto toho názoru, že je vhodné, aby Parlament uzavření této dohody schválil, neboť umožní větší konkurenceschopnost kanadského i evropského trhu a také jejich větší bezpečnost.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. − (IT) Projednávané doporučení se týká dohody ze 6. května 2009 o bezpečnosti civilního letectví. Vzhledem k ovzduší spolupráce vyjádřené v dohodě mohu potvrdit svůj hlas pro.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože klíčovými cíli této dohody stanovenými v pokynech pro jednání je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly (kromě případů, kdy existují významné regulatorní rozdíly) a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace. Toho by se dosáhlo postupným přibližováním obou souborů požadavků a regulatorních postupů, a to prostřednictvím pravidelných konzultací mezi oběma stranami s cílem ověřit dlouhodobou způsobilost a schopnosti příslušných orgánů zapojených do provádění této dohody, jakož i prostřednictvím zřízení společného výboru, který by navrhoval řešení problémů, jež by při provádění dohody vznikly. Aby vzájemná důvěra v systémy obou stran zůstala zachována, předpokládá dohoda společné kontroly, vyšetřování, výměnu bezpečnostní údajů (kontroly letounů a informace o nehodách) a zvýšenou regulační spolupráci a konzultace na technické úrovni, které umožní řešit problémy předtím, než mohou přejít ve spory. Předpokládá také vytvoření společného výboru a podvýborů v oblastech, jako je osvědčení o letové způsobilosti a údržba. Dohoda obsahuje také účinná ochranná opatření, která každé ze stran v krajním případě umožňují přestat přijímat zjištění druhého příslušného orgánu nebo dohodu částečně či zcela vypovědět. Celý systém konzultací, výborů a podvýborů je však nastaven tak, aby všechny případné neshody byly vyřešeny předtím, než by k něčemu takovému mohlo dojít.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. – (IT) Dohoda o bezpečnosti civilního letectví z roku 2009 představuje první krok ke zřízení plně otevřeného leteckého prostoru mezi EU a Kanadou. Aby vzájemná důvěra v systémy obou stran zůstala zachována, předpokládá dohoda společné kontroly, výměnu bezpečnostní údajů, zvýšenou regulační spolupráci a konzultace na technické úrovni, které umožní řešit problémy předtím, než mohou přejít ve „spory“.

Vytvoření společného výboru a několika podvýborů navíc umožní evropským a kanadským podnikům každoročně ušetřit miliony eur díky vzájemnému uznávání certifikačních nálezů. Dovozní orgány budou moci vydat vlastní certifikát leteckému produktu, součásti nebo zařízení, aniž by bylo nutné znovu opakovat všechna hodnocení provedená vývozním orgánem.

Také leteckým společnostem přinese tato dohoda prospěch, protože předpokládá vzájemné využívání zařízení pro opravy a údržbu. Dohoda umožní nejen větší konkurenceschopnost kanadského a evropského trhu, ale posílí i světovou bezpečnost.

A konečně se domníváme, že tato dohoda je důležitá i tím, že zavádí mezinárodní normy pro bezpečnost civilního letectví, a měla by být využita jako výchozí bod pro budoucí jednání s dalšími významnými výrobci letounů.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. − Tato dohoda je nejambicióznější dohodou v oblasti letecké dopravy mezi EU a významným světovým partnerem. Dohoda nejen umožňuje vetší konkurenceschopnost kanadského a evropského trhu. Představuje také významný krok vpřed, pokud jde o zavedení mezinárodních norem pro bezpečnost civilního letectví, a měla by být využita jako výchozí bod pro budoucí jednání s dalšími významnými výrobci letounů a leteckého zařízení. Podporuji Silvii-Adrianu Ţicăuovou.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Záměrem dohody mezi EU a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví, která doplňuje dohodu o letecké dopravě s Kanadou, je odstranit technické překážky obchodu. Cílem je v podstatě minimalizovat na co nejmenší míru nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly a umožnit jednotnou certifikaci. Má být zřízen smíšený výbor, jehož úkolem bude hledat možná řešení problémů, jež vznikají v průběhu provádění dohody. Předpokládá se spolupráce a vzájemné uznávání certifikátů v oblastech letové způsobilosti a údržby. Do budoucna existuje možnost plného vzájemného uznávání. Kromě smíšeného výboru, který se má zabývat praktickými problémy a řešením sporů, plánují se rovněž společné inspekce a vyšetřování a výměna bezpečnostních údajů. Je třeba uvítat, že účinná ochranná opatření umožňují, bude-li to nezbytné, přestat přijímat zjištění druhého příslušného orgánu nebo dohodu vypovědět.

Dohodu je třeba podpořit pod podmínkou, že postupy schvalování produktů budou kratší a jednodušší, avšak nelze slevovat z bezpečnostních norem.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Toto doporučení se týká dohody o bezpečnosti, jež byla podepsána jménem (tehdejšího) Evropského společenství dne 6. května 2009. V současné době má pouze šest členských států dvoustranné dohody s Kanadou týkající se certifikace produktů. Tyto smlouvy přestanou platit, když vstoupí v platnost dohoda mezi EU a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví. Účinná ochranná opatření umožňují, bude-li to žádoucí, přestat přijímat zjištění příslušného orgánu druhé strany nebo dohodu vypovědět. Vypovědět by bylo možné celou dohodu, nebo její část. Dohodu je třeba podpořit pod podmínkou, že postupy schvalování produktů budou kratší a jednodušší, avšak nelze slevovat z bezpečnostních norem.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Dohoda o bezpečnosti civilního letectví mezi Evropským společenstvím a Kanadou je nepochybně výhodná pro obě strany. Je třeba poznamenat, že v EU a v Kanadě sídlí nejvýznamnější výrobci letecké technologie. Úroveň obchodu a vývozu v této oblasti je pro obě strany obrovská. Aby bylo dosaženo účinné spolupráce v oblasti bezpečnosti letectví, je velmi důležité zajistit, aby certifikační systémy splňovaly požadavky obou stran. Těší mne, že v průběhu jednání byla dosažena dohoda o minimalizaci nutnosti provádět dvojí vyhodnocení, testy a kontroly. Považuji za žádoucí oprávnit dovozní orgán k vydání vlastního certifikátu leteckému produktu, součásti nebo zařízení, aniž by bylo nutné znovu opakovat hodnocení provedená vývozním orgánem. Vzájemné uznávání v oblasti letové způsobilosti, údržby a udělování licencí v oblasti údržby ukazují na důvěru, jakou mají obě strany v systémy druhé strany. Tato dohoda umožní lepší spolupráci mezi regulačními orgány obou stran ve všech oblastech týkajících se vydávání osvědčení, kontrol, prosazování předpisů a konzultací. Provádění společných kontrol, vyšetřování a výměna bezpečnostních údajů zajistí nejvyšší úroveň bezpečnosti pro cestující a nákladní lety. Nutno podotknout, že se vstupem této dohody v platnost budou postupy schvalování produktů a vydávání licencí pružnější, kratší a levnější. Firmám v tomto odvětví to sníží náklady.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro uzavření dohody o bezpečnosti civilního letectví mezi Evropským společenstvím a Kanadou, protože se domnívám, že je pro Evropskou unii jednoznačně výhodná, neboť zavádí vzájemné uznávání dokumentů vydávaných ve všech odvětvích souvisejících s letectvím pro všechny členské státy. Dohoda předpokládá společné kontroly, vyšetřování, výměnu bezpečnostních údajů, větší spolupráci a konzultace na technické úrovni. Vzájemné spoléhání na certifikační systémy druhé strany znamená posílení bezpečnosti celého systému, úspory času, který by si jinak vyžádalo opětovné provádění všech hodnocení provedených vyvážející stranou, a zajišťuje výhody pro letecké společnosti díky tomu, že mohou navzájem využívat zařízení pro opravy a údržbu druhé strany. To vše umožní konkurenceschopnější a bezpečnější trhy v oblasti letectví.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu dohody mezi Evropským společenstvím a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví. Podobně jako v případě dohody o bezpečnosti letectví s USA, je klíčovým cílem této dohody stanoveným pro jednání minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace. Toho by se dosáhlo postupným přibližováním obou souborů požadavků a regulatorních postupů, a to prostřednictvím pravidelných konzultací mezi oběma stranami s cílem ověřit dlouhodobou způsobilost a schopnosti příslušných orgánů zapojených do provádění této dohody. Tato opatření mohou přinést evropským a kanadským společnostem úspory milionů eur ročně díky kratším a jednodušším – a tudíž i levnějším – postupům schvalování produktů. Vzájemné uznávání certifikačních nálezů je pro EU velmi výhodné, neboť zavede vzájemné uznávání certifikačních nálezů ve všech oblastech letové způsobilosti pro všechny členské státy.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Klíčovým cílem je umožnit EU a Kanadě, aby se mohly vzájemně spolehnout na své systémy. Toho by se dosáhlo postupným přibližováním obou souborů požadavků a regulatorních postupů, a to prostřednictvím pravidelných konzultací mezi oběma stranami s cílem ověřit dlouhodobou způsobilost a schopnosti příslušných orgánů zapojených do provádění této dohody, jakož i prostřednictvím zřízení společného výboru, který by navrhoval řešení problémů, jež by při provádění dohody vznikly. Dohoda tak obecně přebírá strukturu stávajících dvoustranných dohod o bezpečnosti letectví uzavřených mezi členskými státy a Kanadou. Je založena na vzájemné důvěře v systémy obou stran a na srovnávání regulatorních rozdílů. Stanoví tedy povinnosti a zavádí metody spolupráce, které umožňují, aby dovozní orgán mohl vydat vlastní certifikát leteckému produktu, součásti nebo zařízení, aniž by bylo nutné znovu opakovat všechna hodnocení provedená vývozním orgánem. Hlasují pro předložený návrh, aby kanadský a evropský trh byl konkurenceschopnější a bezpečnější a aby postupy schvalování produktů byly kratší a jednodušší.

  Zuzana Roithová (PPE), písemně. – (CS) Nemám žádné věcné výhrady proti dohodě mezi EU a Kanadou o civilním letectví. Přesto jsem se hlasování zdržela. Důvodem je neřešená situace ve vztazích EU-ČR–Kanada, pokud jde o zrušení jednostranné vízové povinnosti pro české občany. Upozorňuji opakovaně, že Parlament České republiky blokuje ratifikaci sesterské dohody o letecké dopravě ze stejných důvodů. Žádám Evropskou komisi, aby se tomuto problému věnovala konečně s plnou vážností. Vlažný postoj komisařky Malmströmové je důvodem, že ani po dvou letech nebyla situace dořešena, a má svůj podíl na zhoršených vztazích mezi ČR a Kanadou.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem pro. Toto doporučení se týká dohody o bezpečnosti, jež byla podepsána jménem (tehdejšího) Evropského společenství dne 6. května 2009. Dohoda o letecké dopravě mezi EU a Kanadou podepsaná ve dnech 17. a 18. prosince 2009, kterou se konečně zřídí plně otevřený letecký prostor mezi EU a Kanadou, bude předmětem samostatného doporučení. V současné době má pouze šest členských států dvoustranné dohody s Kanadou týkající se certifikace produktů. Tyto smlouvy přestanou platit, když vstoupí v platnost dohoda mezi EU a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví (dále jen „dohoda“). Protože odstraňování technických překážek obchodu se zbožím spadá do výlučné pravomoci Unie, je možné dohodu uzavřít prostřednictvím rozhodnutí Rady. Na rozdíl od dohody o letecké dopravě nepodléhá tato dohoda prozatímnímu uplatňování a nevyžaduje ratifikaci členských států. Je správné, že je Kanada považována za přednostní zemi pro uzavření dohody o bezpečnosti letectví, která doplní dohodu o letecké dopravě, protože jak v Evropě, tak v Kanadě sídlí výrobci letounů, motorů a avioniky, kteří představují světovou špičku. Vývoz civilní letecké technologie přesahuje dohromady 50 miliard EUR, zatímco evropský a kanadský obchod s letouny, kosmickými loděmi a součástmi dosáhl v roce 2008 více než 49 miliard EUR.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Tato dohoda o bezpečnosti civilního letectví, která se uzavírá mezi EU a Kanadou, následuje po horizontální dohodě, kterou Parlament již schválil v březnu 2011. Kanada je v této oblasti pro členské státy EU strategickou zemí, neboť obě strany představují světovou špičku ve výrobě letounů, motorů a avioniky; je v současnosti také 11. největším obchodním partnerem EU. Cíle této dohody se zaměřují na usnadnění obchodu a služeb na základě odstraňování technických překážek a snižování nutnosti provádět dvojí hodnocení letové způsobilosti, testy a kontroly na základě uplatňování zásady vzájemnosti. Vytvoření plně otevřeného leteckého prostoru bude ekonomicky výhodné pro obě strany. Větší zjednodušení a snížení administrativních nákladů pro evropské a kanadské společnosti přinese větší hospodářskou konkurenceschopnost a větší bezpečnost pro cestující. Jako náhradní člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch jsem hlasoval pro tuto zprávu, ale chtěl bych znovu zdůraznit, že Parlament by měl převzít své nové povinnosti zakotvené v Lisabonské smlouvě a měl by být průběžně informován ve všech fázích procesu sjednávání mezinárodních dohod.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Cílem dohody je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly, neboť oběma stranám umožní využívat systémů certifikace druhé strany. Tato vzájemná důvěra v systém provozovaný druhou smluvní stranou je založen na přibližování požadavků a regulatorních postupů, dále na pravidelných konzultacích mezi oběma stranami a na zřízení společného výboru. V důsledku umožnění kratších a nákladově efektivnějších postupů schvalování produktů uspoří společnosti, které působí v tomto odvětví, každoročně miliony eur a budou moci zvýšit svou konkurenceschopnost. Dohoda umožní větší konkurenceschopnost a větší bezpečnost trhu, protože kontrolní orgány budou muset více spolupracovat.

Zpráva: Miroslav Mikolášik (A7-0111/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Tato zpráva poukazuje na to, že řádná finanční kázeň a průhledné přidělování finančních prostředků jsou rozhodujícími předpoklady pro dosahování celkových cílů politiky soudržnosti a přispívají ke zvýšení odpovědnosti, pokud jde o strategické cíle. Je třeba vyvinout větší úsilí k zamezení nadměrným prodlevám a ke zvýšení účinnosti provádění.

Chtěl bych také zdůraznit, že je potřeba více synergií s jinými nástroji politiky. Politika soudržnosti by měla i nadále pomáhat nejchudším regionům dohnat rozdíl a přizpůsobovat své cíle současným i budoucím výzvám a poskytnout tak v souladu se strategií Evropa 2020 inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Politika soudržnosti má dnes větší potenciál než kdy jindy, a proto by se neměla podceňovat; je schopna zvyšovat úroveň méně rozvinutých regionů, které jsou trvale znevýhodněné geografickými nebo přírodními podmínkami. Ponechat dostupné prostředky nevyužité či jimi zbytečně plýtvat by byla obrovská škoda, a proto je správné bezodkladně zaujmout přístup zaměřený na výsledky, a to prostřednictvím stanovení jasných a měřitelných cílů a ukazatelů. Prvním krokem, který by se měl použít na všechny zdroje Společenství, je zjednodušení postupů a zajištění pružnějšího uvolňování prostředků odstraněním úředních bariér, nadměrných administrativních nákladů a jiných překážek, které brání dosahování cílů v oblasti zaměstnanosti a boje proti chudobě. Nezapomínejme na to, že politika soudržnosti je dlouhodobý mechanismus; proto zahájení práce na pevných základech, stanovení přesných cílů a určení jasných pravomocí na každé úrovni správy jsou faktory pokroku, které přinesou viditelné výsledky až v druhé části programového období.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti je jedním z důležitých cílů evropského projektu. Jedná se o cíl, který všechny členské státy považují za součást evropského integračního procesu. This is a target which all Member States have established as part of the European integration process. Právě proto se domnívám, že postup financování projektů soudržnosti se musí zakládat na přísné finanční kázni, provádění ve strategických oblastech a v neposlední řadě na zásadě řádné správy. Cílem je snížení rozdílů mezi evropskými regiony. K dosažení tohoto žádoucího cíle je však třeba zjednodušit celý postup provádění této politiky. Fondy se musí využívat a domnívám se, že musíme překonat největšího nepřítele, který projekty tohoto druhu brzdí nebo ochromuje: nadměrnou evropskou byrokracii. Byrokracii si nesmíme plést s transparentností, neboť ne každý údaj zaznamenaný na listu papíru či ne každý souhlas uložený do spisu přispívá k transparentnosti projektů soudržnosti.

Rozdíly mezi evropskými regiony se vyvíjely po dlouhou dobu. Podporuji návrh obsažený ve zprávě, že k tomu, abychom zmenšili tyto rozdíly a urychlili evropský integrační proces ve všech členských státech, musíme zkrátit dobu nutnou pro schválení financování a omezit byrokracii a všechna pravidla a postupy s ní spojené, které politiku soudržnosti Evropské unie spíše zbytečně brzdí, než aby jí pomáhaly.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Zpráva o provádění, kterou vypracoval můj kolega, pan poslanec Mikolášik, je vynikajícím popisem toho, čeho politika soudržnosti dosáhla ve finančním období 2007–2013. Ukazuje, že tato politika je užitečná, neboť její přínos k dosahování cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti je nepopiratelný. Na závěr bych chtěla podtrhnout, že tato zpráva byla přijata v tu pravou dobu, jelikož obohatila diskusi o budoucnosti politiky soudržnosti (na období 2014–2020). Evropská komise brzy zveřejní své návrhy na aktualizaci, a tedy vylepšení této politiky.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Hlasování o „balíčku soudržnosti“ dává jasný signál, že chceme mít politiku soudržnosti, která bude prokazovat solidaritu, bude účinná a ambiciózní, neboť tato politika je i nadále jednou z nejdůležitějších evropských politik. V době, kdy celosvětová krize zhoršila socioekonomickou situaci mnoha regionů a kdy již vedeme debatu o budoucí politice soudržnosti, bylo pro Evropský parlament zásadní, aby zdůraznil, že je proti jakémukoli pokusu o znárodnění politiky soudržnosti či o její větší zaměření na jednotlivá odvětví. Právě v této zprávě, která se snažila zhodnotit provádění programů, vypracoval Evropský parlament hodnocení a poukázal na úspěchy, potíže a možná řešení. To nám velmi pomůže v nadcházejících měsících, kdy Evropská unie představí novou politiku soudržnosti od roku 2013, která bude muset napravit nedostatky současné politiky. Zejména bude důležité zjednodušit a urychlit postupy přidělování prostředků, zvláště ve prospěch malých a středních podniků, a podpořit financování pomocí tzv. „multi-fondů“ a křížového financování. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu, stejně jako pro další tři, abych znovu zdůraznil svou oddanost této stěžejní politice a zároveň vyzval k jistým změnám, které se staly nutnými, jestliže se máme vyrovnat s novými výzvami.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. – (IT) Jak dokazují fakta a čísla zveřejněná ve vnitrostátních zprávách, členské státy dělají pokrok v dosahování cílů politiky soudržnosti, a to navzdory skutečnosti, že na úrovni států a regionů byly zaznamenány jisté rozdíly. Navíc připomínám, že politika soudržnosti je dlouhodobý mechanismus a že většina jejích výsledků bude vidět až v pozdějších fázích programového období. Podle mého názoru jsou rozhodujícími předpoklady pro dosahování celkových cílů politiky soudržnosti řádná finanční kázeň a především průhledné přidělování finančních prostředků. Otázka struktury budoucí politiky soudržnosti pro období 2014–2020 bude v nadcházejících letech ve středu politické diskuse. Domnívám se, že v souvislosti s vyjednáváními o budoucím programovém období je silná a dobře financovaná regionální politika EU základní podmínkou pro dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti v Evropské unii. Proto by se prostředky určené pro politiku soudržnosti neměly v následujícím programovém období snižovat. K tomu, abychom předešli situacím, kdy prostředky zůstávají nevyužité vinou příliš komplikované právní úpravy a postupů, je dále důležité zjednodušit řízení a provádění politiky soudržnosti.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu ke zprávě za rok 2010 o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013 obsahuje body, jež jsou v rozporu se zásadami našeho politického postoje, a proto jej nelze podpořit. Tento návrh především vyzývá ke zlepšení a podpoře služeb pro romskou komunitu, která je ve zprávě označena jako komunita „vyloučená na okraj společnosti“. Liga severu vždy kladla důraz na to, že romskou komunitu nelze považovat za oběť jakéhokoli sociálního „vyloučení“, jelikož tato menšina se sama odmítá začlenit do naší společnosti. Proto si myslím, že tento návrh, jenž považuje Romy za oběti vyloučení na okraj společnosti a vyzývá ke zvýhodněnému zacházení s nimi na základě tohoto domnělého vyloučení, není možné schválit. Hlasuji tedy proti němu.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť politika soudržnosti má i nadále svůj prokazatelný význam, protože výrazně přispívá ke zlepšení socioekonomického prostředí. Politika soudržnosti si klade dále za cíl snížit rozdíly mezi úrovní rozvoje evropských regionů, usnadňuje modernizaci a udržitelný růst a je dokladem evropské solidarity. Ukázalo se, že je nezbytná pro pokrok v evropské integraci a současně vytváří silné synergie mezi různými evropskými politikami. Je zřejmé, že mezi evropskými regiony stále ještě existují obrovské hospodářské, sociální a environmentální rozdíly. Některé z nich jsou důsledkem posledních dvou rozšíření, jiné byly prohloubeny přímými dopady celosvětové finanční a hospodářské krize. Členské státy přijaly nové požadavky pozitivně a dosahují v naplňování cílů politiky soudržnosti pokroku, jak to dokazují fakta a čísla poskytnutá v národních zprávách – i když v jednotlivých státech a regionech je samozřejmě situace rozdílná. S ohledem na to, že Evropský sociální fond (ESF) je základním nástrojem, který bojuje proti chudobě, nerovnosti pohlaví a sociální diskriminaci (zdravotně postižených osob, přistěhovalců, starších osob apod.) tím, že pomáhá lidem najít práci, vyzývá Evropský parlament Komisi, aby posílila potenciál ESF a jeho finanční nezávislost. Dále bychom měli zjednodušit řízení projektů a harmonizovat a zlepšit postupy a kontroly a efektivněji pokračovat v probíhajících projektech.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Politika soudržnosti představuje jeden z cílů strategie Evropa 2020, a proto je nutné věnovat větší pozornost koordinaci činností týkajících se této oblasti mezi EU a členskými státy. Proto jsem hlasoval pro tento dokument. Hospodářská krize a reforma politiky na období 2007–2013 přinesly zpomalení činnosti Evropy. K tomu, abychom mohli plně těžit z potenciálu, který nám politika soudržnosti nabízí, jak zpravodaj názorně předestřel, je důležité odhodlaněji se zasazovat za zmenšení propasti mezi vysoce rozvinutými regiony EU a těmi méně rozvinutými. To je podle mne možné uskutečňovat navýšením prostředků pro politiku soudržnosti a umožněním větší kontroly nad schvalováním projektů a způsoby investování.

  Philip Bradbourn (ECR), písemně. − Ke zprávám poslanců Piepera, Sancheze-Schmida, Stavrakakise, Vlasáka a Mikolášika: konzervativní poslanci se rozhodli odmítnout tyto zprávy o budoucím směřování politiky soudržnosti, kromě zprávy poslance Vlasáka, u které jsme se zdrželi hlasování. Je tomu tak z řady zásadních důvodů: tvrdíme, že v době pokračující rozpočtové konsolidace v členských státech je zcela nepřijatelné, aby se toto úsilí neodrazilo na obrovském rozpočtu politiky soudržnosti EU. Obecně řečeno, tyto zprávy nijak smysluplně nereagují na obavy konzervativců ohledně řízení politiky soudržnosti ze strany EU. Odmítají jakékoli kroky, které by umožnily bohatším členským státům financovat svůj vlastní regionální rozvoj a zabraňují vzniku menší, účinnější a cílenější politiky soudržnosti zaměřené na nejchudší regiony. Namísto toho se navrhují nové byrokratické subjekty, jako například makroregionální orgány, a rozhodným posunem směrem k regionalismu je zase jednou oslabován národní stát. Tato doba úspor s sebou přináší příležitost pro EU, aby utrácela méně na starých a zbytečných prioritách. Tyto zprávy jdou zcela špatným směrem.

  David Casa (PPE), písemně. − Dokumenty, jež analyzují účinnost provedení právních předpisů EU v členských státech, mají zásadní význam. Souzním se závěry zpravodaje, zejména těmi, které se týkají významu malých a středních podniků pro evropské ekonomiky, potřeby usnadnit přístup k financování a potřeby povzbudit malé a střední podniky k většímu inovování, které zvýší jejich konkurenceschopnost. Mimo jiné z těchto důvodů jsem se rozhodl pro tyto dokumenty hlasovat.

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) V souvislosti se současnou krizí, kterou Evropská unie prochází, je nedávno zavedená politika soudržnosti jedním z účinných způsobů, jak nastartovat hospodářství EU. Zpráva poslance Mikolášika o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013, kterou jsem podpořila, je v tomto ohledu užitečným příspěvkem k novému stanovení cílů této politiky. Tím, že vyzývá ke zjednodušenému, zvýšenému a transparentnímu přidělování pomoci v rámci strategie Evropa 2020, se tato zpráva snaží povzbudit evropské programy soudržnosti, aby se zabývaly administrativními překážkami, které jsou důvodem, proč v současné době zůstává většina vyhrazených prostředků nevyplacena.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013, neboť se domnívám, že je nutné přizpůsobit politiku soudržnosti výzvám, se kterými se evropské regiony potýkají, a podpořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Politika soudržnosti zůstává jedním z nejdůležitějších pilířů politiky EU, neboť je zásadně důležitá pro uskutečňování cílů strategie Evropa 2020. Z tohoto důvodu by politika soudržnosti měla i nadále silně podporovat všechny evropské regiony a přispívat k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění.

V době, kdy Evropa zažívá nebývalou hospodářskou, finanční a sociální krizi, která obzvláště dopadá na určité regiony, které již slabé byly, je s ohledem na budoucnost nezbytné, aby politika soudržnosti i nadále hrála svoji klíčovou roli ve vyváženém a udržitelném růstu.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tento dokument, jehož zpravodajem je pan poslanec Mikolášik, se zabývá sdělením Komise nazvaným „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013“. Jedná se o první pečlivé hodnocení provádění 450 operačních programů přijatých Komisí. Politika soudržnosti EU je součástí evropského rámce solidarity, jenž zahrnuje 27 členských států a jejich 271 regionů a klade si za cíl vyrovnat existující hospodářské a sociální rozdíly v EU.

Tato zpráva má ještě větší význam s ohledem na hospodářskou a finanční krizi, kterou Evropa zažívá, a tak by měla být nástrojem pro přerozdělení a maximalizování financování soudržnosti. Vzhledem k nízké úrovni provádění je potřeba vytvořit mechanismy, které umožní, aby nejvíce znevýhodněné členské státy využily prostředky, které jim byly přiděleny, anebo riskovaly, že tyto peníze budou muset vrátit EU, která je přerozdělí bohatším zemím. Vítám přijetí této zprávy, pro niž jsem hlasoval, a to nejen kvůli řešení, která předkládá, nýbrž i kvůli navrhované struktuře budoucí politiky soudržnosti.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva přiznává stávající problémy politiky soudržnosti, počínaje odkladem uzavření vyjednávání o víceletém finančním rámci a balíčku právních předpisů, v důsledku čehož se zpozdilo schvalování národních strategií a operačních programů. Tyto faktory doprovází i nedostatečné finanční prostředky na období 2007–2013, zejména s ohledem na rozšíření EU, využití pouze 27,1 % dostupných zdrojů EU v tomto období, pokračující vnitrostátní spolufinancování a administrativní překážky. Tato situace odhaluje některé chyby a slabé stránky politiky soudržnosti, kterou jsme vždy kritizovali.

Země jako Portugalsko se čím dál více vzdalují od slíbeného hospodářského a sociálního rozvoje, jenž by je přiblížil k průměru EU. Vnitrostátní spolufinancování je i nadále překážkou v přístupu k finančním prostředkům, a to zejména pro země se slabším hospodářstvím, jež pozorují, jak se miliony eur vrací do zemí, které nejvíce těží z hlavních politik EU, konkrétně z hospodářské a měnové unie a vnitřního trhu. To jen zvětšuje rozdíly mezi těmito zeměmi, místo aby je snižovalo.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva přiznává stávající problémy politiky soudržnosti, počínaje odkladem uzavření vyjednávání o víceletém finančním rámci a balíčku právních předpisů, v důsledku čehož se zpozdilo schvalování národních strategií a operačních programů, až po nedostatečné finanční prostředky na období 2007–2013, zejména s ohledem na rozšíření EU, využití pouhých 27,1 % dostupných zdrojů ve stávajícím období a také pokračující vnitrostátní spolufinancování a administrativní překážky. To odhaluje chyby a slabé stránky politiky soudržnosti, kterou jsme vždy kritizovali.

Země jako Portugalsko se čím dál více vzdalují od slíbeného hospodářského a sociálního rozvoje, jenž by je přiblížil k průměru EU. To vše zhoršují klíčové politiky EU, především hospodářská a měnová unie, hospodářská soutěž na vnitřním trhu, liberalizace mezinárodního obchodu a další.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Zprávy o provádění analyzují provedení právních předpisů EU do vnitrostátního práva a jejich uplatňování v členských státech. V případě politiky soudržnosti se legislativní rámec skládá z přímo použitelných nařízení. Zpráva Komise s názvem „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013“ tedy analyzuje, zda členské státy předpisy řádně uplatňují, a to, jak členské státy pochopily strategické obecné zásady Společenství a jak se jimi řídily při provádění národních strategických referenčních rámců a operačních programů. Politika soudržnosti prokazuje svoji důležitost, protože výrazně přispívá ke zlepšení socioekonomického prostředí. Členské státy dosahují v naplňování cílů politiky soudržnosti pokroku, což potvrzují fakta a čísla uvedená v národních zprávách. Rozhodujícími předpoklady pro dosahování celkových cílů politiky soudržnosti jsou však pochopitelně řádná finanční kázeň a průhledné přidělování finančních prostředků. Podávání strategických zpráv jako nový nástroj může být v tomto smyslu výrazným přínosem ke zvýšení odpovědnosti za naplňování cílů politiky. Stejně tak jsou velmi žádoucí a opodstatněné i kroky, které směřují ke zjednodušení řízení a provádění politiky soudržnosti ve snaze naplňovat záměry této politiky a přispívat tak k evropské solidaritě.

  Adam Gierek (S&D), písemně. – (PL) Hlasoval jsem pro, neboť navzdory problémům souvisejícím s využíváním peněz z Fondu soudržnosti by se současná politika soudržnosti měla provádět konzistentně a se zřetelem k jejímu dlouhodobému cíli. Soudržnost Unie znamená účinné využívání potenciálu hospodářsky zaostalých regionů a růst pomocí efektu rozsahu po celé Unii. Proto se soustředí na investice do komunikační infrastruktury, která usnadní fungování jednotného trhu, a na ekologii. V novém finančním výhledu se finanční prostředky nesmí rozmělnit v odvětvových projektech.

Dále je třeba zlepšit soudržnost uvnitř členských států a lépe využívat finanční prostředky vyhrazené pro investice do infrastruktury spojené se změnou klimatu, jako například na hydrotechnická zařízení. Například v Polsku se špatně využívají peníze vyhrazené na projekty veřejných komunikací, jako jsou železnice, tramvaje a internet. Je třeba věnovat pozornost účinnějšímu využívání zdrojů pomocí recyklace. Nízký je i podíl unijních zdrojů uvolněných na tepelnou modernizaci, zejména v zemích střední a východní Evropy. Je v zájmu Unie, aby rozdělení mezi důležité centrum a zaostalou periferii zmizelo a okrajové oblasti nebyly jen odbytištěm a zásobárnou pracovních síl.

  Gunnar Hökmark (PPE), písemně. − (SV) Švédští konzervativci nesdílejí nadšení vyjádřené ve zprávě ohledně využívání strukturálních fondů v politice soudržnosti. Jsme kritičtí vůči současné struktuře a rozsahu tohoto systému, ale to, jak se fondy využívají, je přesto důležité. Tato zpráva z vlastního podnětu se nezasazuje za přidělení dodatečných prostředků do fondů a uvádí také, že při využívání prostředků by se měl klást důraz na výzkum a rozvoj. Proto jsme mohli tuto zprávu podpořit.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Přivítal jsem tento dokument, neboť je potřeba urychleně přijmout nápravná opatření ke zlepšení nedostatečných výsledků v některých prioritních oblastech. Tento dokument doporučuje vypracování hloubkové analýzy problémů při provádění v oblastech, v nichž došlo k určitým zpožděním při výběru projektů. V tomto ohledu vyzývá členské státy, aby více usilovaly o lepší výběr projektů v oblastech, ve kterých došlo ke zpoždění, a urychlily provádění všech vybraných projektů a zabránily tak riziku nesplnění dohodnutých cílů. Zpráva zdůrazňuje důležitou úlohu malých a středních podniků v hospodářství, a proto je nutné rozvinout tuto oblast mimo jiné uplatňováním iniciativy Small Business Act, usnadnit malým a středním podnikům přístup k financování a provoznímu kapitálu, vybízet tyto podniky k účasti na inovativních projektech a zvyšovat jejich konkurenceschopnost a potenciál vyšší zaměstnanosti. Domnívám se, že účinný výběr a provádění projektů jsou v některých oblastech ztíženy tím, že nebyly splněny určité základní předpoklady, například nejsou k dispozici jednodušší postupy při předkládání žádostí na vnitrostátní úrovni či jednoznačné vnitrostátní priority pro určité oblasti intervence, provádění právních předpisů EU je opožděné, chybí konsolidované institucionální a administrativní kapacity nebo na vnitrostátní úrovni panuje nepřiměřená byrokracie. Tento dokument proto vyzývá členské státy a regiony, aby usnadnily provádění politik tím, že budou řešit tyto výzvy, zejména že změní právní rámec v oblasti státní podpory, veřejných zakázek a předpisů v oblasti životního prostředí, a budou provádět institucionální reformy.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Politika soudržnosti vždy byla základním prvkem plánu evropské hospodářské obnovy, s jehož pomocí mohou všichni pochopit úlohu strukturálních fondů. Zejména s ohledem na malé podniky, neboť ty jsou hnacím motorem rozvoje na daném území, je třeba podporovat opatření na podporu soudržnosti, a to s cílem podpořit regionální pracovní trhy omezením segregace na základě pohlaví a též nerovností, usnadněním interinstitucionálního dialogu a zlepšením infrastruktury a služeb pro znevýhodněné mikroregiony s velkým podílem skupin vyloučených na okraj společnosti. Tyto zásahy, jež jsou jen jedněmi z mnoha, jsou specifické a nezbytné k udržení rovnováhy, která je pro tato území nezbytná. Podporuji tuto zprávu a oceňuji vynikající práci, kterou odvedl pan poslanec Mikolášik, a doufám, že politika soudržnosti půjde i v dalším programovém období cestou sjednocování a rozvoje oblastí a evropského hospodářství.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. – (PL) Provádění politiky soudržnosti v období 2007–2013 si zasluhuje pozornost Parlamentu z těchto několika důležitých důvodů: systematický růst soudržnosti je strategický důležitý pro budoucnost Unie; Fond soudržnosti je příležitostí pro nové členské státy a regiony, jež čelí mimořádně obtížným podmínkám rozvoje; Výbor pro rozpočtovou kontrolu má v posledních letech výhrady k provádění politiky kvůli příliš vysoké míře výskytu chyb. Zpráva poslance Mikolášika si zaslouží podporu.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Toto podávání strategických zpráv je novým rysem politiky soudržnosti. Zajišťuje včasné sledování pokroku v provádění ve všech 27 státech EU a podporuje průhlednost opatření pomocí propojení s prioritami Společenství.

Pokrok dosažený členskými státy lze považovat za přiměřený, zejména v kontextu vážného zhoršení socioekonomické situace v důsledku celosvětové krize a provedené reformy politiky na období 2007–2013. V mnoha ohledech stále existuje propast mezi různými regiony EU. Pokrok se v jednotlivých zemích i mezi jednotlivými tématy ve velké míře různí: určité strategické oblasti se potýkají se značným zpožděním při výběru projektů.

Oblasti vzbuzující zvláštní obavy, v nichž by měla být provedena hloubková analýza příčin zpoždění, jsou tyto: odvětví železniční dopravy, některé investice do energetiky a životního prostředí, digitální ekonomika, sociální začleňování, správa a budování kapacit. Je tedy třeba vyvinout větší úsilí k zamezení nadměrným prodlevám, ke zvýšení účinnosti provádění a k zajištění lepší finanční kázně.

Politika soudržnosti má i nadále svůj prokazatelný význam, protože výrazně přispívá ke zlepšení socioekonomického prostředí. Základními předpoklady pro dosahování celkových cílů politiky soudržnosti jsou pochopitelně řádná finanční kázeň a průhledné přidělování finančních prostředků.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Politika soudržnosti je zárukou zlepšení našeho socioekonomického prostředí, což napomáhá snížit rozdíly mezi úrovněmi rozvoje regionů a usnadňuje modernizaci a udržitelný růst. Jedná se o účinný a účelný nástroj k reakci na socioekonomické problémy, které s sebou přinesla finanční krize. Členské státy je nutno v zájmu snížení rozdílů mezi méně vyspělými a vysoce vyspělými regiony EU nabádat ke zlepšování schopnosti využívat prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Členské státy se musí aktivněji účastnit provádění programů politiky soudržnosti. Při prosazování těchto cílů je důležité zajistit včasný výběr projektů a jejich provádění bez průtahů. Proto musí existovat účinná kontrola a monitorovací mechanismus a musí dojít ke snížení byrokracie a administrativních překážek. Je třeba poznamenat, že by se měla věnovat větší pozornost dopravě a měly by do ní směřovat finanční prostředky, neboť doprava je klíčovým faktorem při provádění územní, hospodářské a sociální soudržnosti. Jsem zklamán z toho, že investice do oblasti železniční dopravy jsou nižší než investice do oblasti silniční dopravy. Zpoždění investic v oblasti železniční dopravy navíc způsobuje enormní škody na realizaci sítě TEN-T. Je nutné upozornit na to, že pro malé podniky jsou strukturální fondy klíčovým nástrojem hospodářské stimulace. Je nezbytné využít příležitosti, které nám tyto fondy skýtají, k vytvoření příznivých provozních podmínek pro malé a střední podniky, ke zdokonalení možností financování a k podpoře jejich účasti na různých inovativních projektech a spolupráce na místní a regionální úrovni.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Politika soudržnosti je základním pilířem socioekonomického rozvoje. Členské státy přijaly nové požadavky pozitivně, rychle potvrzují zásady EU a dělají podstatný pokrok v dosahování cílů politické soudržnosti. To vyplývá ze zprávy o zprávě za rok 2010; proto doufám, že budeme pokračovat touto cestou a hlasuji pro zprávu o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013. Zpráva navíc formuluje návrhy a doporučení pro dosažení větší transparentnosti a pružnosti při přidělování a využívání evropských fondů.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Politika soudržnosti je životně důležitá pro zlepšení socioekonomického prostředí v Evropě a představuje praktické vyjádření solidarity mezi členskými státy. Zpráva však správně poukazuje na opožděné dokončení strategických a operačních programů vinou obtížných vyjednávacích postupů; zmiňuje však i to – a to je důležité pro Řecko –, že EU musí najít způsob, jak se vypořádat s těmito zpožděními v době, kdy narůstají vzhledem ke skromným veřejným zdrojům, které jsou k dispozici pro programy spolufinancování. Zároveň je důležité při každé příležitosti zdůrazňovat, že základním předpokladem pro dosahování celkových cílů politiky soudržnosti je řádná finanční kázeň, odpovědnost a průhledné přidělování finančních prostředků. Toho lze dosáhnout předkládáním pravidelných zpráv o pokroku a zvýšením výkonnosti veřejné správy.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Politika soudržnosti je základním pilířem politiky EU a jednou z hnacích sil vytvoření jednorychlostní Evropy, neboť přispívá ke zlepšení socioekonomického prostředí. Členské státy dělají pokrok při dosahování cílů politiky soudržnosti, což prokazují vnitrostátní zprávy, i když v jednotlivých státech a regionech je samozřejmě situace rozdílná. Tato politika nenabízí okamžité výsledky: jde o dlouhodobý mechanismus. Úplnou představu o programovém období 2007–2013 tudíž budeme mít až v roce 2015, dva roky po druhé strategické zprávě, neboť některé země mají ještě další dva roky na to, aby využily všechny vyčleněné finanční prostředky. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která mimo jiné upozorňuje na skutečnost, že účinný výběr a provádění projektů jsou v některých oblastech narušeny mnoha faktory, které je třeba řešit. Chtěla bych poukázat na opožděné dokončení jednání o víceletém finančním rámci a opožděné přijetí souboru právních předpisů v této politické oblasti, v důsledku čehož se zpozdilo i schvalování národních strategií a operačních programů, a na omezené veřejné zdroje pro spolufinancování v členských státech. Je bezpodmínečně nutné zabývat se těmito problémy, aby bylo možné plně dosáhnout cílů tohoto procesu.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Tato zpráva analyzuje, zda členské státy řádně uplatňují právní předpisy a to, jak pochopily strategické obecné zásady Společenství a jak se jimi řídily při provádění národních strategických referenčních rámců a operačních programů. Zpráva byla vypracována hlavně na základě těchto dvou dokumentů: sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru s názvem „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013“ a pracovního dokumentu Komise připojeného ke sdělení. Základní posouzení se týkalo provádění programů, přičemž se pro účely provedení srovnávací analýzy zohlednil rozdíl několika měsíců, neboť tento rozdíl by mohl ovlivnit objem přidělených prostředků na podporu určitého odvětví. Základní hodnocení se obdobně provádělo i u podávání strategických zpráv, jež zajišťuje včasné sledování pokroku v provádění po celé Evropě a nabízí základ pro diskusi na vysoké úrovni, srovnávací činnosti a poučení se z politiky a slouží jako pobídka ke zvyšování kvality výkonu činností, i když v těchto zprávách existují jistá omezení. Dávám hlas tomuto návrhu, aby se mohla zvýšit odpovědnost při dosahování cílů této politiky.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. − Pro Evropskou unii je důležité, aby se i nadále soustředila na znevýhodněné oblasti a zajistila tak, že v současné hospodářské krizi nebudou trpět ještě více. Pomoc chudším regionům pomáhá i těm bohatším, protože zvyšuje kupní sílu na sousedních trzích, což je jedna z věcí, které tvoří podstatu jednotného trhu. Strukturální financování je nesmírně užitečné při vyrovnávání se s výzvami v těchto regionech a my musíme zaručit, že i v budoucnu bude fungovat účinně a přinášet udržitelný růst podporující začlenění. Tato zpráva zmínila zpoždění při výběru projektů v oblastech, jako jsou odvětví železniční dopravy, některé investice do energetiky a životního prostředí, digitální ekonomika, sociální začleňování, správa a budování kapacit. Toto jsou klíčové otázky konkurenceschopnosti, a tedy je to i klíčová otázka hospodářského růstu. Evropská unie se musí postarat o zamezení nadměrným prodlevám při přidělování finančních prostředků.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Pro návrh. Návrh zprávy byl poněkud slabší, ale bylo jej možné podstatně vylepšit 22 kompromisními pozměňovacími návrhy a řadou silnějších odstavců s odlišnými názory, např. v oblasti sociální soudržnosti (body 7 a 19), rovnosti pohlaví (bod 9), dekarbonizace dopravy (bod 11), energetické účinnosti (bod 14) a životního prostředí a ochrany klimatu (bod 15). Bylo možné začlenit naši formulaci týkající se synergií mezi fondy („každý fond potřebuje svá vlastní pravidla“, bod 28) mohla být začleněna, stejně jako náš požadavek na zvýšení křížového financování (bod 29) a posílení partnerství (bod 33) a transparentnosti (bod 3). Máme i dobré znění ohledně přeorientování programů na udržitelný rozvoj (bod 35). Nepodařilo se nám však prosadit větší ohled na životní prostředí u opatření zaměřených na řešení krize (bod 27).

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že EU „prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti“, a proto stanovila objem unijních prostředků na období 2007–2013 na 347 miliard EUR, což odpovídá 35,7 % celkového rozpočtu EU. Hlasuji pro tuto zprávu, protože předkládá přesnou analýzu současného stavu unijních prostředků tím, že ukazuje oblasti, v nichž bylo až dosud vynaloženo 93,4 milionu EUR, navrhuje doporučení a poukazuje na oblasti, v nichž je nutné zlepšení, přispívá k vyřešení hospodářské a finanční krize a podporuje osvědčené postupy a vzájemnou výměnu zkušeností na regionální úrovni.

Chtěl bych upozornit na skutečnost, že využívání fondů EU se mezi jednotlivými členskými státy ve velké míře různí a je důležité, aby EU pochopila, s jakými problémy se některé země potýkají při podnikání nápravných kroků, aby v souladu se strategií Evropa 2020 aktivně přispěly k rozsáhlejšímu využití fondů EU. Na závěr bych chtěl poblahopřát členským státům k jejich úsilí při sestavování první vnitrostátní strategické zprávy, čímž aktivně přispěly k větší transparentnosti, pružnosti, efektivitě a odpovědnosti za finanční prostředky politiky soudržnosti.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013, neboť politika soudržnosti je životně důležitá pro dosahování cílů strategie Evropa 2020, zejména v oblastech zaměstnanosti a sociálních otázek. Lituji zpoždění, ke kterým došlo při výběru projektů ve strategických odvětvích, jako je doprava, některé investice do energetiky a životního prostředí, digitální ekonomika, sociální začleňování, správa a posílení administrativních kapacit. Efektivní výběr a provádění projektů v některých oblastech ztěžuje to, že nebyly splněny základní předpoklady, například nejsou k dispozici jednodušší postupy při předkládání žádostí na vnitrostátní úrovni či jednoznačné vnitrostátní priority pro určité oblasti intervence, provádění právních předpisů EU je opožděné, chybí konsolidované institucionální a administrativní kapacity nebo na vnitrostátní úrovni panuje nadměrná byrokracie.

Domnívám se, že pro zajištění územní, hospodářské a sociální soudržnosti je nezbytné vytvoření evropského intermodálního dopravního systému založeného na síti TEN-T a jeho propojení s vnitrostátními projekty v oblasti silniční dopravy, železnic a vnitrozemské vodní dopravy

Lituji toho, že investice do projektů podporujících energetickou účinnost a zdroje obnovitelných energií v oblasti bydlení a projektů obytných budov pro marginalizované komunity jsou nedostatečné. V budoucnu bude muset Evropa vložit značné množství prostředků do inovací, vzdělání a nových technologií.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Strategická zpráva o provádění operačních programů spolufinancovaných pod záštitou politiky soudržnosti je novým nástrojem, jenž bude v budoucnu zásadní pro transparentnost a jenž pomůže veřejnosti pochopit tuto komplikovanou otázku. Účetní dvůr každoročně odhaluje značné nesrovnalosti při přidělování dotací. Bude-li tento nástroj používán správně, mohl by významně přispět k odstranění těchto jevů. Proto podporuji návrhy na zlepšení, které předložil zpravodaj, a zejména ty, které se týkají kvality zpráv vypracovaných členskými státy, aby byla do budoucna zajištěna účinná kontrola.

Zpráva: Oldřich Vlasák (A7-0218/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože zkoumá potřeby městských oblastí a zaměřuje se přitom zejména na dva aspekty: na základní infrastrukturu a na promyšlené investice do infrastruktury a služeb založených na technickém pokroku. Rovněž souhlasím s výzvou k tomu, aby byla věnována pozornost zásadám strategického plánování, a s tím, že je nutné křížové financování, které bude pružněji fungovat mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropským sociálním fondem (ESF).

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Evropskou městskou rozmanitost musí podpořit především pružný mechanismus provádění politiky soudržnosti a koordinace a přizpůsobování projektů rozvoje měst rozvojovým potřebám a strategickým obecným zásadám každého jednotlivého města. Hovoří se o inteligentním rozvoji měst a o tom, že města potřebují zlepšit a modernizovat svou infrastrukturu a služby, které nabízejí. Aby bylo zajištěno, že nepůjde jen o prázdný pojem, myslím, že musíme svou důvěru vložit v místní úřady a volené zástupce těchto měst. Měli bychom naslouchat tomu, co komunity chtějí, iniciovat veškerou výstavbu podle jejich seznamu priorit a věřit tomu, že starostové nejlépe vědí, jaké jsou nebo by měly být priority pro jejich města. Právě proto jsem spolu se zpravodajem pevně přesvědčena, že nabídka financování EU musí naplňovat místní poptávku a zásady integrovaného strategického plánování na úrovni EU. Proto musí evropská městská agenda pomoci zmenšovat rozdíly ve strategických oblastech, které potřebuje každé moderní evropské město, jmenovitě v oblasti infrastruktury, výzkumu a inovací, dopravy, životního prostředí, vzdělávání, zdraví a kultury. Důvodem je skutečnost, že pouze přijetím integrovaného přístupu k politice soudržnosti dnešním městům pomůžeme rozvíjet se organickým, udržitelným a k životnímu prostředí odpovědným způsobem.

  Pino Arlacchi (S&D), písemně. − Zpráva o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti zdůrazňuje, že kromě významného přínosu zásahů politiky soudržnosti pro rozvoj městských oblastí má na městský rozvoj velký dopad i celá škála ostatních politik EU (například pro životní prostředí, dopravu a energetiku). Z toho důvodu by Komise měla pokročit s posouzením územního dopadu odvětvových politik s cílem posílit účinnou městskou agendu EU. Zpráva rovněž upozorňuje na to, že jednou ze slabin Lisabonské strategie bylo to, že chyběla dobře fungující víceúrovňová správa a regionální a místní orgány a občanská společnost nebyly dobře zapojeny do fází navrhování, provádění, sdělování a vyhodnocování strategie. S ohledem na to je nezbytně nutné zlepšit systém správy pro strategii EU 2020, s významnějším zapojením zúčastněných stran na všech úrovních.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Jako místopředsedkyně pracovní skupiny pro otázky měst přikládám velký význam dopadu, který politika soudržnosti může mít na naše města, zvláště v oblastech, které bojují s problémy. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože v ní kolega pan Vlasák prosazuje důležitou úlohu městských oblastí a přichází se šikovným kompromisem mezi místními, vnitrostátními a evropskými odpovědnostmi. A konečně ráda dodávám, že hodlám pokračovat v práci týkající se propojení, která je třeba rozvíjet mezi městskými a venkovskými oblastmi, protože venkovské oblasti jsou v politikách územního plánování příliš často opomíjeny.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Ačkoli velká většina obyvatel Evropy žije ve městech a ačkoli tato města stojí před novými problémy, byla městská agenda v rámci politiky soudržnosti stále poměrně neznámá, neuspořádaná, a tudíž i nepřiměřená. Dnešní hlasování bylo příležitostí zdůraznit potřebu posílit spolupráci měst a předměstí i věnovat větší pozornost konkrétním problémům měst. Protože jsem byl zvolen v jihovýchodním volebním obvodě, velmi pozorně sleduji problémy týkající se měst, zejména z toho důvodu, že Marseille je počtem obyvatel druhé největší francouzské město. Jako mnoho jiných měst Marseille čelí mnoha problémům, jako je veřejná doprava, zaměstnanost, bydlení a boj se sociálním vyloučením, při jejichž řešení může EU pomoci, zvláště prostřednictvím své politiky soudržnosti. Tato zpráva se zaměřuje na tři cíle, kterými jsou: rozvoj materiální infrastruktury; ekonomická, sociální a environmentální modernizace měst a „inteligentnější“ rozvoj měst. Aniž by opomíjela venkovské oblasti, zpráva tedy zdůrazňuje úlohu, kterou městské oblasti hrají v evropských regionech, a poukazuje na to, že městské oblasti by neměly být „zapomenuty“, chceme-li vyvážený regionální rozvoj.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože hlavním cílem rozšířené městské agendy by mělo být přispět k rozvoji a modernizaci infrastruktury a služeb v evropských městech, zejména co se týče jejich kvality. Budoucí opatření musí úzce navazovat na celkové priority EU, aby bylo možné odůvodnit přidělení prostředků z rozpočtu EU. Města jsou v Evropě středisky hospodářské činnosti, inovací a zaměstnanosti, čelí ovšem řadě potíží. Složité problémy, jako je tendence k vytváření předměstí, ke koncentraci deprivovaných a nezaměstnaných osob v městských částech a rostoucí dopravní přetížení, vyžadují vzájemně propojená a místním potřebám odpovídající řešení v oblasti dopravy, bydlení, odborného vzdělávání a zaměstnanosti. Tyto problémy by měly být řešeny s ohledem na evropskou regionální politiku a politiku soudržnosti. Kromě toho by Evropská komise měla usilovat o co nejlepší harmonizaci pravidel pro konkrétní fondy a programy EU, na jejichž základě jsou prováděny městské a místní rozvojové projekty, a minimalizovat tak při provádění byrokracii a potenciální chyby. Komise by měla provést studii, v níž porovná dosavadní praxi jednotlivých členských států v oblasti integrovaného strategického plánování, a na základě výsledků této studie vypracovat konkrétní pokyny EU pro integrované plánování rozvoje měst, které budou prosazovat efektivní a právními předpisy regulovaná partnerství včetně přeshraničních městských partnerství.

  David Casa (PPE), písemně. − Tato zpráva se týká řady problémů spojených s městským rozměrem politiky soudržnosti, které Výbor pro regionální rozvoj označil za zvláště problematické v souvislosti s budoucí politikou soudržnosti. Úsporná opatření, která jsou zavedena v celé Evropě, zvýšila tlak na všechny úrovně veřejných výdajů, a tudíž je potřebná lepší koordinace zdrojů, aby bylo zajištěno nejúčinnější využití a rozdělení těchto zdrojů. Měl by existovat i účinný tok zdrojů z Evropské unie až na nižší než vnitrostátní úroveň. Souhlasím v těchto věcech se zpravodajem, a proto jsem se rozhodl hlasovat pro tento dokument.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. – (PT) Je důležité stanovit evropskou městskou politiku, která by měla přispívat k udržitelnému rozvoji v městských oblastech, při zohlednění zásady subsidiarity. Evropská městská agenda zahrnuje nejen městský rozměr politik EU, zvláště politiky soudržnosti, ale také mezivládní aspekt celoevropského úsilí o koordinaci městských politik členských států, která probíhá na neformálních schůzkách ministrů.

Je zásadně nutné posílit městskou dimenzi politiky soudržnosti a podpořit udržitelný rozvoj měst, zejména upevněním a rozvojem nástrojů pro uplatňování Lipské charty na všech úrovních. Současně by měla být dynamika městských oblastí podněcována efektivní a účinnou součinností různých evropských nástrojů financování, zejména pokud jde o výzkum a inovace.

Proto by mělo být zajištěno, aby městské oblasti ve všech regionech EU jakožto střediska hospodářské činnosti, inovací a zaměstnanosti mohly využívat nezbytné a přiměřené podpory s cílem řešit obrovské problémy, před nimiž stojí, jako je mimo jiné tendence k vytváření předměstí, koncentrace chudoby a nezaměstnanosti a rostoucí dopravní přetížení a znečištění.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) Města jsou středem sociálního a hospodářského života a mají základní vlohy k sociální integraci, protože na jedné straně zaručují zachování kulturní rozmanitosti a na straně druhé udržují trvalou vazbu mezi centrem a vzdálenými oblastmi. Z toho důvodu hlasuji pro návrh navýšit finanční prostředky určené k rozvoji měst. Rovněž souhlasím s myšlenkou, že nové investice by neměly směřovat výhradně do ekonomiky a specifických odvětví, namísto toho bych se vyslovila pro nutné provádění projektů, jejichž cílem je do velké míry sociální soudržnost a integrace jednotlivých částí. K tomu účelu je nutné předložit projekty, které budou udržitelné z hlediska nákladů a zdrojů a budou pružné s ohledem na to, že každé město je jiné a vyžaduje řešení nejlépe vyhovující jeho požadavkům. Rozvojové cíle evropské agendy by proto měly být zaměřeny na: zlepšování sociální soudržnosti v městských oblastech, mimo jiné pomocí hospodářského pokroku; provádění dobře koordinované politiky na evropské i místní úrovni, která bude místní volené orgány zapojovat do procesů strategického rozhodování; nalezení finančních prostředků a zajištění pobídek pro investice do provádění nových projektů, a nikoli vytváření projektů nových s cílem získat finanční pomoc.

  Karima Delli (Verts/ALE), písemně. – (FR) Jsem potěšena, že tato zpráva byla přijata, protože zahrnula většinu našich myšlenek (klima, sociální soudržnost, integrovaný a zdola nahoru vedený přístup, znevýhodněné čtvrti, křížové financování atd.). Vyjadřuji však skutečné politování nad tím, že pokud jde o provádění městské dimenze, neexistuje jednoznačnější signál ve prospěch širšího využití obecných dotací k přímému řízení ze strany měst. Kromě toho tato zpráva měla rozpracovat otázku otevírání znevýhodněných čtvrtí, úlohy měst střední velikosti v městské agendě i boje za ovzduší a sociální mísení v našich městech.

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. – (FR) Vzhledem k tomu, že v městských oblastech žije téměř 70 % obyvatelstva a produkují čtyři pětiny HDP Unie, musí se stát vysoce konkurenceschopnými zónami s hustou hospodářskou strukturou, místy přitahujícími vynikající technologie, a musí být přímo propojeny se svou regionální podpůrnou základnou. Podporou zprávy o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti hájím nový přístup k městské politice založený na úzké spolupráci mezi subjekty na různých úrovních rozhodování: na úrovni EU, vnitrostátní úrovni, úrovni městských oblastí a předměstských oblastí. Skutečnost, že kolegové poslanci s těmito ambicemi téměř jednomyslně podporují evropskou politiku soudržnosti, ukazuje význam, který přikládáme projektu obnovení rovnováhy rozvoje ve všech jednotlivých územích.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti, protože upozorňuje na důležitost tvorby sítí měst, sdílení osvědčených postupů a osvojování inovačních řešení, posilování městské dimenze cíle evropské územní spolupráce i účinnějšího provádění zásady partnerství v politice soudržnosti s ohledem na udržitelnější rozvoj měst, zvláště pokud jde o modernizaci infrastruktury a městských dopravních sítí.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Jedním z nejdůležitějších rozměrů politiky soudržnosti je aspekt specificky zaměřený na města, protože většina z nich jsou městské oblasti, které provádějí politiku soudržnosti a v nichž lze nalézt mnohé z problémů, které musí řešit strategie Evropa 2020.

Podle údajů, které uvedl zpravodaj, 70 % lidí v Evropě žije v městských oblastech. Tito lidé vytvářejí 80 % hrubého domácího produktu (HDP) a spotřebovávají přibližně 70 % energie v EU. Velké městské oblasti jsou rovněž hlavními středisky inovací, znalostí a vědy a sídlem většiny produktivních činností, které vytvářejí bohatství a přispívají k hospodářskému růstu. Kromě toho v městských oblastech existují i největší problémy z hlediska účinné správy infrastruktury a dopravy, které mají přímý dopad na environmentální a energetickou politiku.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Politika soudržnosti Evropské unie je součástí evropského rámce solidarity zahrnujícího 27 členských států a jejich 271 regionů a jejím cílem je ukončit stávající ekonomické a sociální rozdíly v rámci EU. Účelem této zprávy, kterou připravil pan Vlasák, je navázat na předchozí zprávu nazvanou „Městský rozměr politiky soudržnosti v novém programovém období“. Úloha měst, kde žije 80 % evropských obyvatel, jakožto zdrojů tvorby bohatství a center sociálního a ekonomického rozvoje je nesporná.

Avšak problémy, které je postihují, včetně chudoby a sociálního vyloučení, nezaměstnanosti, nedostatku bytů, trestné činnosti a užívání drog, jsou obrovské a vyžadují pečlivou pozornost. I přes vytvoření finančních nástrojů, které vyvinula Komise a Evropská investiční banka (EIB), jako jsou Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky (Jeremie), Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech (Jaspers) a Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí (Jessica) a ostatní strukturální fondy, výsledky nenaplnily očekávání. Proto souhlasím s doporučeními zpravodaje ve věci přípravy komplexního a integrovaného finančního plánování, aby bylo možné finanční prostředky přidělovat projektům zaměřeným na dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020, spíše než opatřením, které tyto finanční prostředky jen pohlcují.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Zásadní rozpor obsažený v této zprávě spočívá v tom, že zpráva přikládá velkou hodnotu městům, ale opomíjí jejich občany. Velký důraz je kladen na posilování evropské městské agendy, na rozvoj základní materiální infrastruktury a na její přínos pro hospodářskou strukturu a na energetickou a environmentální udržitelnost prostřednictvím investic založených na technickém pokroku, lidé jsou však na vedlejším místě.

Města a celou jejich infrastrukturu budují lidé. Lidé ve městech žijí a zajišťují, aby jejich veřejné služby v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a dopravy, jejich obchod a průmysl a jejich kulturní činnosti fungovaly. Tito lidé by měli být ve středu jakékoli městské politiky. Politiky EU na ně však do velké míry zapomínají.

Z našeho hlediska by městská agenda měla upřednostňovat lepší rozložení obyvatelstva na území některých zemí, zvláště v Portugalsku, a ulevit tak městům tím, že ocení venkovské oblasti a zajistí řádně odměňované zemědělství; rozšiřovat produktivní činnost v celé zemi; oceňovat kvalitní veřejné služby ve venkovských a městských oblastech; bojovat proti nezaměstnanosti; hájit pracovní místa spojená s právy; valorizovat mzdy a důchody a bojovat proti chudobě.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva se zaměřuje na evropskou městskou agendu a její budoucnost v politice soudržnosti. Klade velký důraz na města, ale zapomíná na základní složku těchto měst: na lidi. Zpráva je jasně rozporná. Hájí posilování evropské městské agendy, rozvoj základní materiální infrastruktury a její přínos k hospodářské struktuře a energetickou a environmentální udržitelnost prostřednictvím investic založených na technickém pokroku, ale lidi staví až na druhé místo. Skutečností však je, že města a celou jejich infrastrukturu budují lidé. Tito lidé by proto měli být ústředním bodem každé městské politiky. Politiky EU na ně však do velké míry zapomínají.

Z našeho hlediska by městská agenda měla upřednostňovat lepší rozložení obyvatelstva na území některých zemí, zvláště v Portugalsku a ulevit tak městům tím, že ocení venkovské oblasti a zajistí řádně odměňované zemědělství; rozšiřovat produktivní činnost v celé zemi; oceňovat kvalitní veřejné služby ve venkovských a městských oblastech; bojovat proti nezaměstnanosti; hájit pracovní místa spojená s právy; valorizovat mzdy a důchody a bojovat proti chudobě. Z této zprávy nic takového nevyplývá.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Zpráva se zabývá několika aspekty městského rozměru politiky soudržnosti, které jsou podle Výboru pro regionální rozvoj klíčové nebo problematické pro budoucí politiku soudržnosti, která se má stát plnohodnotnou a účinnou politikou zaměřenou na města Evropské unie. Pro Evropu je charakteristická územní rozmanitost a polycentrický rozvoj, přičemž v relativně husté městské síti se nachází několik málo velkých měst. Pro posílení městské agendy je zapotřebí rozvoj a kvalitativní modernizace infrastruktury a služeb v evroských městech. Je žádoucí, aby byla budoucí opatření úzce vázána na celkové priority EU. Ačkoli evropská města plní funkci středisek hospodářské činnosti, inovace a zaměstnanosti, čelí řadě potíží, jejichž řešení vyžaduje individuální přístup zohledňující místní potřeby. Evropská regionální politika a politika soudržnosti se zabývají právě touto problematikou. Vzniklé problémy je třeba následně řešit integrovaným způsobem na úrovni EU, vnitrostátní a regionální úrovni a možnosti financování je třeba koordinovat tak, aby pokryly široké rozpětí konkrétních potřeb.

  Louis Grech (S&D), písemně. − Budu hlasovat pro tuto zprávu, protože upozorňuje na důležitost překročení stávajícího cíle v oblasti emisí skleníkových plynů ve výši 20 % a jeho zvýšení na 30 %, aby bylo dosaženo náročného cíle dvou stupňů Celsia. Toho lze dosáhnout pouze v případě celosvětového dodržování systému ETS a účasti v něm, protože tento systém může být plně účinný, pouze pokud bude prováděn v širším měřítku. Systém EU ETS však musí zůstat pružný při řešení hospodářské krize prostřednictvím přijímání finančních opatření podporujících nákladově efektivní omezování skleníkových plynů v Evropě. Je stále jasnější, že odkládání zásahu je neudržitelné a že nejen zvýší náklady na snižování emisí, ale povede i k tomu, že EU ztratí svou průkopnickou úlohu v ekologickém výzkumu. Proto musí pokračovat investice do inovací a prosazování ekologicky účinného rozvoje ve všech členských státech. Mezinárodní spolupráce na tomto zásadním klimatickém úkolu zajistí, aby měl evropský průmysl schopnost zůstat konkurenceschopným a nikdy se neocitl v hospodářské nevýhodě. EU, jejíž globální emise nyní těsně přesahují 10 %, nemůže bojovat se změnou klimatu osamoceně; jedná se o celosvětový problém, který vyžaduje globální opatření.

  Roberto Gualtieri (S&D), písemně. – (IT) Městské oblasti, které jsou domovem 73 % evropského obyvatelstva a vytvářejí asi 80 % HDP, jsou v Unii hlavními centry pro inovace, kulturu a růst. Městský rozměr byl však dosud nedostatečně uznáván. Z toho důvodu je důležité, aby Parlament navrhl rozšíření evropské městské agendy v rámci politik EU, a posílil tak přínos politiky soudržnosti pro městský rozvoj a povzbudil větší účast ze strany místních politických subjektů.

Je nutné zaměřit městský rozměr politické soudržnosti směrem k podpoře rozvoje základní materiální infrastruktury, modernizace hospodářských, sociálních a environmentálních rysů měst, regenerace měst a prosazování sociálních inovací ve znevýhodněný čtvrtích. To vše vyžaduje přímou účast místních orgánů a občanské společnosti a zapojení politických představitelů měst do strategického plánování a definování a sjednávání smluv o partnerství. V tomto rámci má žádost, aby Komise prosazovala vznik městských administrátorů a vytvořila výměnný program Erasmus pro místní a regionální volené zástupce, svůj význam.

Sledujme pečlivě závazek Komise přivítat důležité návrhy této zprávy s přesvědčením, že plné uznání ústřední úlohy městského rozměru v politikách EU představuje nepostradatelnou podmínku jejího úspěchu.

  Gunnar Hökmark (PPE), písemně. − (SV) Švédští konzervativci nesdílejí v řadě bodů názor vyjádřený ve zprávě. Jsme proti další kontrole Evropské investiční banky i proti účasti Evropské unie na městském plánování. Zpráva však nehájí poskytování dalších finančních prostředků ze strany EU a je zmíněna i úloha městských oblastí jako středisek pro růst. V důsledku toho jsme mohli hlasovat pro zprávu jako celek.

  Brice Hortefeux (PPE), písemně. – (FR) Zásada subsidiarity znamená, že městská politika spadá do pravomoci členských států. Rozvoj našich území však nelze považovat za úplný, pokud na evropské úrovni skutečně nevezmeme v úvahu městský rozměr. Města skutečně hrají vedoucí úlohu při dosahování našich cílů v oblasti zaměstnanosti, odborné přípravy a energetické účinnosti.

Tato zpráva úspěšně prokazuje přidanou hodnotu evropských politik, zejména politiky soudržnosti, pokud jde o rozvoj a modernizaci infrastruktury a služeb v evropských městech.

Z toho důvodu vítám, že tato zpráva byla velkou většinou přijata. Úspěšně slaďuje vnitrostátní zájmy a místní potřeby s evropskými prioritami uvedenými ve strategii Evropa 2020 a přitom respektuje zásady víceúrovňové správy a partnerství.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože doporučuje, aby se městský rozměr politiky soudržnosti zaměřil na tři cíle: za prvé na pomoc městským oblastem s rozvojem jejich základní materiální infrastruktury, která je předpokladem růstu a umožňuje maximalizovat jejich potenciální přínos k hospodářskému růstu v Evropě, diverzifikaci hospodářské základny a k energetické a environmentální udržitelnosti, zejména s cílem udržet a zlepšit kvalitu ovzduší v centrech měst a bez škodlivého dopadu na řeky; za druhé na pomoc městským oblastem s modernizací jejich hospodářských, sociálních a environmentálních rysů prostřednictvím promyšlených investic do infrastruktury a služeb založených na technickém pokroku a úzce spojených se specifickými regionálními, místními a celostátními požadavky; za třetí na regeneraci městských oblastí, a to obnovou jejich průmyslových lokalit a kontaminované půdy, přičemž je nutné mít na paměti potřebu vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi, díky nimž by byl prosazován rozvoj podporující začlenění v souladu se strategií Evropa 2020. Městské oblasti nejsou izolovanými prvky ve svých regionech, a jejich rozvoj musí být tedy úzce spjat s okolními funkčními, příměstskými či venkovskými oblastmi. Souhlasím s názorem, že by Evropská komise měla usilovat o co nejlepší harmonizaci pravidel pro konkrétní fondy a programy EU, na jejichž základě splňují městské a místní rozvojové projekty podmínky pro spolufinancování, a minimalizovala tak byrokracii a potenciální chyby při provádění.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která představuje důležitý příspěvek k evropské přidané hodnotě, pokud jde o křížové financování mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropským sociálním fondem (ESF) v oblasti zvýšené flexibility pro projekty sociálního začlenění a integrované programy rozvoje měst. Existence pružnějších podmínek pro křížové financování by podle mého názoru mohla optimalizovat uplatnění dotčených plánů či strategií, a efektivně a účinně využít doplňující součinnosti těchto fondů. Často, zvláště pak v městských oblastech, které vystupují do popředí v důsledku problémů sociálního vyloučení nebo znečištění životního prostředí, by bylo možné využít zdroje ESF na podporu místních projektů předcházejících vyloučení, prováděných koordinovaně a jednotně veřejnými orgány a soukromými podniky vystupujícími jako vůdčí subjekty pro síť měst. Doufám, že dnešní hlasování povzbudí lepší harmonizaci pravidel pro konkrétní fondy a programy EU, na jejichž základě splňují městské a místní rozvojové projekty podmínky pro spolufinancování, s cílem co nejvíce minimalizovat byrokracii a potenciální chyby při provádění.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Jsme přesvědčeni, že hlavním cílem evropské městské agendy je přispět k rozvoji a kvalitativní modernizaci infrastruktury a služeb v evropských městech. Proto je před provedením dalších opatření nutné řádně vyhodnotit proces začleňování, včetně seznamu silných a slabých stránek. Mělo by to vést k sestavení seznamu doporučení či norem pro formálnější zapojení místních subjektů do dalšího utváření a provádění politiky.

Proto vývoj městské agendy nesmí být procesem jednosměrným, ale musí mít organický rozměr s přístupem zdola nahoru. Je tudíž nezbytné, aby města mohla vyjádřit svůj názor a aby se jim dostalo řádné pozornosti na úrovni EU. Rovněž jsme přesvědčeni, že města by měla mít dostatečnou pružnost k tomu, aby finanční prostředky využila na své skutečné priority. Je třeba koordinovat možnosti získávání finančních prostředků na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni tak, aby pokryly široké rozpětí konkrétních potřeb. A konečně jsme přesvědčeni, že budoucí politika soudržnosti by se pro města Evropské unie měla stát plně uznávanou a účinnou politikou.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Městské oblasti jsou jedním z klíčových činitelů evropského rozvoje. Rychle rostou a soustřeďují hospodářskou sílu, průmysl a především velmi vysoký počet lidí, což vede k velkému počtu sociálních a infrastrukturních problémů. Města tudíž hrají v politice soudržnosti Evropské unie velmi významnou úlohu. Tomuto aspektu zpráva věnuje náležitou pozornost, a proto jsem pro ni hlasoval.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Města podněcují hospodářský růst a podnikání a přispívají k tvorbě nových udržitelných pracovních míst. Při provádění městské agendy se musíme více zaměřit na přínos rozvoji a kvalitativní modernizaci infrastruktury a služeb v evropských městech. Za účelem provádění koncepce inteligentnějšího městského rozvoje je nutné vytvořit městům podmínky k tomu, aby řádně a účinně rozvíjela svou infrastrukturu pomocí moderních technologií, zejména informačních a komunikačních technologií (IKT). Využívání inteligentních systémů by pomohlo při řešení problémů spojených s dopravním přetížením, energetickou účinností a bezpečností ve veřejném sektoru. Vzhledem ke specifickým potřebám jednotlivých regionů je nutné podporovat investice do technického pokroku. Musíme prosazovat sociální inovace v městských oblastech, zejména ve znevýhodněných čtvrtích, využíváním příležitostí, které nabízí politika soudržnosti. Zásadní význam má regenerace městských oblastí obnovou průmyslových lokalit a kontaminované půdy, při prosazování rozvoje městských a venkovských oblastí podporujícího začlenění. Pro dosažení tohoto cíle je nutné provádět víceúrovňovou správu, regionální plánování a zásadu partnerství. Je třeba upozornit, že na základě osvědčených postupů členských států v oblasti strategického plánování by Komise měla vypracovat konkrétní pokyny EU pro integrované plánování rozvoje měst a učinit integrované územní plánování právně závazným. Kromě toho musí iniciativy místní správy aktivně usilovat o partnerství veřejného a soukromého sektoru a provádět inovativní strategie rozvoje městské infrastruktury.

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. – (EL) Cílem této zprávy je určit problémy moderní doby, zvláště z hlediska životní úrovně, kterým čelí občané EU žijící v městských oblastech. Měli bychom si připomenout, že v Evropě existuje přibližně 5 000 měst s 5 000 až 50 000 obyvateli a téměř 1 000 měst s více než 50 000 obyvatel. Ačkoli oproti 25 % ve Spojených státech amerických pouze 7 % obyvatel Evropské unie žije ve městech s více než 5 miliony obyvatel, v četných městských oblastech včetně oblastí v Řecku počet obyvatel roste. V každém případě jsou města v Evropě středisky hospodářské činnosti, inovací a zaměstnanosti a jejich podpora je tudíž důležitá, zvláště v dobách ekonomické recese. Zpráva, pro kterou jsem hlasoval, správně zjišťuje, že tuto podporu je třeba poskytovat na čtyřech úrovních (EU, vnitrostátní, regionální a místní) pomocí odpovídajících ekonomických a politických nástrojů, které jsou na každém stupni k dispozici (fondy Společenství, národní strategické programy, regionální operační programy a místní a soukromé zdroje).

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Od roku 2009, kdy byla vypracována první zpráva nazvaná „Městský rozměr politiky soudržnosti v novém programovém období“, vznikly nové příspěvky k této problematice, která byla dále rozpracována. Účelem této zprávy je navázat na předešlou zprávu a upozornit na několik aspektů městského rozměru politiky soudržnosti, které Výbor pro regionální rozvoj považuje za zásadní nebo problematické v souvislosti s budoucností politiky soudržnosti, jež se má stát plnohodnotnou a efektivní politikou uplatňovanou vůči městům EU. Hlasovala jsem pro zprávu, s ohledem na mimořádný význam tohoto tématu pro to, aby malá a střední města mohla využít svůj potenciál. Souhlasím s varováním zpravodaje, že přístup „projekty pro peníze“ by měl být nahrazen přístupem „peníze na projekty“. Projekty by skutečně neměly být vypracovávány s cílem získat dostupné finanční prostředky, ale spíše dosáhnout strategických cílů. Zkušenosti ukazují, že v mnoha případech se nápady zrealizovat určité projekty odvíjí od dostupnosti finančních prostředků, namísto toho, aby vycházely ze skutečných potřeb a strategických priorit. Boj s tímto přístupem patří k hlavním úkolům rozvojové politiky a stejně tak politiky soudržnosti.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Města v Evropě jsou jejími středisky hospodářské činnosti, inovace a zaměstnanosti, čelí ovšem řadě potíží. Tendence k vytváření předměstí, ke koncentraci deprivovaných a nezaměstnaných osob v městských částech, rostoucí dopravní přetížení a další podobně složité problémy vyžadují řešení v oblasti dopravy a bydlení i systémů odborného vzdělávání a zaměstnanosti, které musí být přizpůsobeny místním potřebám. Těmito problémy se zabývají evropská regionální politika a politika soudržnosti. Hlavním účelem rozšířené městské agendy je přispět k rozvoji a modernizaci infrastruktury a služeb v evropských městech, zejména co se týče jejich kvality. Budoucí opatření musí na jedné straně úzce navazovat na celkové priority EU, aby bylo možné odůvodnit přidělení prostředků z rozpočtu EU. Na druhé straně se však strategie EU 2020 týká především budoucích trendů. Stejný význam má překonání současných rozdílů mezi evropskými městy a je třeba je zohlednit při formulování priorit budoucí politiky soudržnosti. Na základě zkušeností z Lisabonské strategie lze tvrdit, že vývoj městské agendy nesmí být procesem jednosměrným, ale musí mít organický rozměr s přístupem zdola nahoru. Aby se tedy evropská města v budoucnosti nadále rozvíjela, hlasuji pro návrh.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. − V Evropě je téměř 1 000 měst, kde žije více než 50 000 obyvatel, a jejich skladba se neustále vyvíjí. Vzhledem k nedávným změnám obyvatelstva a migračním vzorcům je důležité soustavně hodnotit způsob, jakým by se podle nás města měla v budoucnosti vyvíjet. Je třeba nalézt odpovědi na problémy v oblasti dopravy, bydlení, vzniku předměstí a zelených ploch. Tyto odpovědi musí být přizpůsobeny místním potřebám, ale musí uznávat, že problémy, jako je nezaměstnanost, deprivace a sociální vyloučení, jsou problémy všeobecné. Regionální politika a politika soudržnosti EU se těmito problémy musí zabývat. Vzestup měst jako ekonomických hybatelů v regionech a celých zemích znamená, že městská agenda musí být založena na územních strategiích, které uznávají úlohu měst jako míst, která neslouží jen životu a práci, ale také poskytují služby těm, kdo žijí na venkově a ve vzdálených oblastech.

  Fiorello Provera (EFD), písemně. – (IT) Pro Evropu je charakteristická velká územní rozmanitost a polycentrický rozvoj. V tomto kontextu představují evropská města střediska hospodářské činnosti, inovací a zaměstnanosti, musí však bojovat s řadou problémů. Vítám, že v rámci této městské agendy je otázka definování pojmu „městský“ ponechána na členských státech v souladu se zásadou subsidiarity. Bude tak více příležitostí přizpůsobit zásahy požadavkům jednotlivých členských států. Z toho důvodu jsem toto opatření uvítal a hlasoval jsem pro ně.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Pro. Toto je další zpráva z vlastního podnětu o městském rozvoji v Evropě, která spíše opakuje, co již bylo řečeno v předchozích zprávách na toto téma. Jedinou relevantní otázkou v tento okamžik je otázka týkající se úlohy městského rozměru v budoucí architektuře politiky soudržnosti po roce 2013 – zpráva však v této věci zůstává otevřená a neuvádí jasné doporučení. Zpráva postihuje několik aspektů městského rozměru politiky soudržnosti, jako je víceúrovňová správa, zásada partnerství, delegování povinností, integrované strategické plánování a komplexní finanční plánování. Vedle určitého pro IBM příznivého textu na téma „inteligentnějšího rozvoje měst“ (bod 8) nás zejména zklamalo to, že stínu S&D se podařilo oslabit dobrou formulaci o zásadě partnerství. Návrh zprávy by bylo bývalo možné zlepšit řadou kompromisních pozměňovacích návrhů a naše pozměňovací návrhy byly celkem dobře integrovány. Máme pěknou formulaci týkající se nákladů hospodářského růstu (bod 4), ochrany klimatu (bod 9), vnitřní soudržnosti (bod 10), integrovaného a zdola nahoru vedeného přístupu (body 21 a 23), znevýhodněných čtvrtí (bod 25) a křížového financování (bod 28).

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) Evropa se vyznačuje velkou územní rozmanitostí. Evropská města plní funkci středisek hospodářské činnosti, inovací a zaměstnanosti, čelí ovšem řadě potíží. Souhlasím se zpravodajem v tom, že politika soudržnosti včetně evropské agendy by měla usilovat o překonání územních rozdílů pomocí investic do inteligentního rozvoje měst s cílem povznést infrastrukturu a služby měst na vyšší kvalitativní úroveň. Evropská komise a Evropská investiční banka (EIB) vyvinuly tři finanční nástroje, z nichž jeden se zaměřuje na správu společné podpory pro udržitelný rozvoj v městských oblastech (tedy tzv. Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí neboli JESSICA). S cílem zajistit konkrétní územní potřeby je žádoucí co nejlépe koordinovat možnosti získávání finančních prostředků na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni.

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy pana zpravodaje Oldřicha Vlasáka o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti. Vítám hlavní cíl této zprávy, kterým je podpora městské dimenze politiky soudržnosti v novém programovém období a zohlednění aktuálního vývoje městské agendy v Evropské unii. Ráda bych však také zmínila nedávno vydanou Bílou knihu o budoucnosti dopravy do roku 2050, která nastiňuje směry k dosažení jednotného evropského dopravního prostoru. Za jednu z významných překážek k dosažení ambiciózních cílů této bílé knihy považuji přetrvávající rozdílnou úroveň infrastruktury a dopravních služeb v různých členských zemích. Nástroje politiky soudržnosti proto musí i nadále hrát důležitou roli ve sbližování těchto úrovní směrem k udržitelné a bezpečné evropské dopravě. To se týká i měst a venkovských oblastí, zejména těch přeshraničních, kde na rozvoji infrastruktury závisí jejich prosperita a zaměstnanost.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Jsem přesvědčen, že evropská městská agenda je politikou nesporného významu, vzhledem k tomu, že 70 % evropských obyvatel žije ve městech a že tito lidé vytvářejí přibližně 80 % hrubého domácího produktu EU (HDP). Pro období 2007–2013 byla na rozvoj měst vyčleněna částka ve výši celkem 21,1 miliard EUR, která má být určena na obnovu průmyslových zón a rekultivaci kontaminované půdy, na regeneraci měst a venkova, na čistou městskou dopravu a bydlení. Evropská městská agenda se zaměřuje na rozvoj infrastruktury a služeb ve městech. Města se v současné době potýkají s různými a nesourodými problémy, což vyžaduje provádění individuálně přizpůsobených a integrovaných modelů místního rozvoje. A proto, vzhledem k tomu, že městská politika je integrována do cílů politiky soudržnosti, by politika soudržnosti měla sloužit jako spojení s venkovskými oblastmi s cílem prosazovat rozvoj podporující začlenění. Města by měla mít možnost se vyjádřit při řešení svých problémů prostřednictvím víceúrovňové správy a využitím zásady partnerství. A v neposlední řadě bych chtěl zdůraznit, že příprava integrovaného strategického plánování by měla být doplněna pružným finančním inženýrstvím, aby mohly celostátní, regionální a místní orgány bez omezení uskutečňovat své priority.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti. Městské oblasti vytvářejí přibližně 80 % HDP, spotřebovávají až 70 % energie v EU a jsou hlavními středisky inovací, znalostí a kultury. Pro období 2007–2013 byla na rozvoj měst vyčleněna částka ve výši zhruba 21,1 miliard. EUR, což představuje 6,1 % rozpočtu politiky soudržnosti EU. Z této částky je 3,4 miliard EUR určeno na obnovu průmyslových zón a rekultivaci kontaminované půdy, 9,8 miliard EUR na projekty regenerace měst a venkova, 7 miliard EUR na čistou městskou dopravu a 917 milionů EUR na bydlení.

Inteligentní města potrřebují inteligentní komunikace, dopravu a energetickou infrastrukturu. Podporuji přípravu integrovaných plánů městské mobility a vyzývám místní orgány, aby modernizovaly městskou veřejnou dopravu s cílem učinit ji ekologičtější a účinnější. Zavedení inteligentních dopravních systémů (ITS) v městských oblastech zvýší energetickou účinnost a bezpečnost dopravy.

Protože 99 % bytového fondu v Evropě tvoří staré budovy, vyzývám Komisi a členské státy, aby v budoucím víceletém finančním rámci zvýšily míru příspěvku z fondu Evropského fondu pro regionální rozvoj, který může každý členský stát využít k navýšení energetické účinnosti v oblasti bydlení ze 4 % na 15 %.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Zpravodaj zcela správně uvádí, že členské státy se musí více snažit zajistit, aby se udržitelný městský rozvoj stal strategickou prioritou. Ačkoli téměř 70 % obyvatel Litvy žije v městských a předměstských oblastech, moje země přesto postrádá jasný, integrovaný a udržitelný přístup. Důvodem je omezená hospodářská soutěž.

Je velmi důležité vyvážit priority EU a místní potřeby. Městská agenda EU se nesmí stát jednosměrným procesem – je zásadní, aby své slovo měli i občané.

Zpráva se dotýká několika problémů územního plánování, jako je obnova měst, přiměřené bydlení a čistá městská doprava. Výčet sociálních problémů v litevských městských oblastech je bohužel poněkud delší. Podle oficiálních statistických údajů litevské vlády je zhruba 18 % obyvatel litevských městských oblastí ohroženo chudobou. Litva má jedny z nejvyšších počtů sebevražd ve městech na světě.

Statistické údaje EU uvádějí, že více než 25 % mladých Litevců je nuceno vzít méně placené zaměstnání a uzavírat krátkodobé smlouvy s nedostatečnými zárukami sociálního zabezpečení. To má významný dopad na nezávislost mladých lidí žijících ve městech a vede to k zásadním demografickým problémům, protože založení rodiny v městských oblastech se stává obtížným úkolem.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Jedním z důvodů, proč nebyla Lisabonská strategie schopna dosáhnout svých cílů, bylo malé začlenění měst a regionů. Návrhy zpravodaje zahrnují zásadní změnu způsobu přidělování finančních prostředků: „projekty by neměly být vypracovávány s cílem získat dostupné finanční prostředky, avšak za účelem dosažení strategických cílů“.

Zpráva: Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (A7-0110/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože poukazuje na nutnost přijímat konkrétní rozhodnutí o určitých klíčových otázkách pro budoucí politiku soudržnosti, včetně posilování cíle 3. V této oblasti je důležité neopomíjet nejizolovanější a nejvzdálenější regiony.

Cíl územní spolupráce je nezbytný k uvedení politiky soudržnosti do praxe. Chtěl bych upozornit na evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která významně přispívají k soudržnosti prostřednictvím programů přeshraniční spolupráce.

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. – (IT) Sloužit harmonickému rozvoji EU je jedním z cílů politiky soudržnosti, která je nepostradatelným nástrojem pro posilování ekonomické, sociální a územní reality Evropy, i nezbytným činitelem pro uskutečnění inteligentního růstu podporujícího začlenění, který předpokládá strategie Evropa 2020. Podporuji tuto zprávu, protože se domnívám, že územní soudržnost by měla být vhodným způsobem podporována prostřednictvím rozdělování větších strukturálních fondů, a proto je správné, aby se podíl přidělený cíli 3 zvýšil ze současných 2,5 % na 7 %, také s ohledem na to, že přibližně 37,5% evropského obyvatelstva žije v příhraničních oblastech. Přidělení větších zdrojů by znamenalo především investice do transevropských dopravních sítí (TEN-T), pro které je modernizace naléhavou prioritou; a za druhé začátek snižování fyzických, kulturních, správních a regulačních překážek, které brání spolupráci a územní soudržnosti.

  Pino Arlacchi (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože zdůrazňuje, že evropská územní spolupráce je se svým významným přínosem pro model víceúrovňové správy jedním z pilířů politiky soudržnosti. S ohledem na to, že územní spolupráce prokázala svou účinnost při prosazování harmonického rozvoje Unie jako celku, je nyní zásadní zvýšit její rozpočet ze současných 2,5 % alespoň na 7 % celkových zdrojů pro politiku soudržnosti na následující programové období.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Ačkoli zastupuji regiony Centre, Auvergne a Limousin, které nemají hranice s členskými státy Evropské unie, jsem přesvědčena o užitečnosti přeshraniční spolupráce – a obecněji územní spolupráce – pro rozvoj Evropy s budování mostů mezi lidmi. Plně souhlasím s návrhy, které předložila zpravodajka, moje kolegyně paní Sanchez-Schmidová, zvláště pokud jde o posílení úlohy evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) a financování tohoto cíle.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Účelem cíle 3 politiky soudržnosti je sblížit všechny evropské regiony, zvláště regiony přeshraniční, z hlediska ekonomického, sociálního a environmentálního. Důvodem je to, že je důležité posílit vazby mezi těmito regiony, zvláště v oblastech energetiky a dopravy. V dnešní době, kterou lze nazvat krizí evropské myšlenky, je dobré znovu upozorňovat na evropskou přidanou hodnotu, kterou územní spolupráce přináší. Aby bylo možné co nejlépe provádět cíl 3, požádali jsme o podstatné navýšení strukturálních fondů vyhrazených pro uvedený cíl, zejména za účelem zlepšení dopravní infrastruktury a tudíž zvýšení mobility evropských občanů v rámci regionů a mezi nimi. Jako volený zástupce přeshraničního regionu jsem této otázce věnoval zvláštní pozornost a jsem rád, že jsme požádali o posílenou spolupráci pro místní orgány, což znamená jak spolupráci mezi orgány, tak spolupráci s evropskými orgány. Musíme zlepšit dialog s těmito orgány, abychom lépe porozuměli existujícím problémům a čelili výzvám. A konečně, protože je stále příliš složité provádět programy územní spolupráce, požádali jsme o jejich zjednodušení a zdůraznili jsme specifickou povahu programů spojených s tímto cílem, které jsou samou svou podstatou programy mezinárodní.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. – (IT) Hlasuji pro tuto zprávu, která upozorňuje na přínosy vyplývající ze zvýšené spolupráce mezi sousedními regiony různých členských států. Souhlasím s přeměnou cíle územní spolupráce na jeden z pilířů politiky soudržnosti ve Společenství, co nejdříve to bude nutné z hlediska zlepšení součinnosti sousedních území, která mají přirozeně stejné potřeby a problémy, aby se zlepšily kapacity a zvýšily prostředky politické, ekonomické a správní výměny mezi sousedními regiony. Jsem také přesvědčena, že ve zprávě uvedený návrh zvýšit finanční závazek Společenství na podporu tohoto pilíře politické soudržnosti je správný.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože musíme posílit územní spolupráci, jejímž cílem je pomoci územím a regionům při spolupráci na řešení společných problémů, odstraňování fyzických, kulturních, správních a regulačních překážek této spolupráce a na zmírnění „efektu hranic“. Programy přeshraniční spolupráce jsou důležité také z hlediska dosažení účinnosti a výsledků při provádění strategií týkajících se snižování chudoby a začleňování znevýhodněných skupin do evropské většinové společnosti. Kromě kulturní a jazykovou příbuznost příhraničních regionů různých členských států, která vyplývá z historie, je nutno zhodnocovat a využívat ve prospěch prohlubování přeshraniční spolupráce. Je také nutná lepší koordinace mezi řídícími orgány a stávajícími přeshraničními orgány, jako jsou euroregiony, během zavádění přeshraničních programů s cílem zaručit vysokou míru kvality projektů, transparentnosti a blízkosti občanům.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. – (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o iniciativě přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Chápu význam větší spolupráce těchto oblastí na politické úrovni, na který dobře poukázala zpravodajka, s cílem rozvíjet a provádět projekty, které budou náročnější a pro všechny občany užitečnější. Je dobře známo, že obyvatelé příhraničních regionů s větší pravděpodobností naléhavěji potřebují infrastrukturu; znamená to, že účast všech dotčených subjektů by mohla vést k uspokojení potřeb všech těchto obyvatel, i pokud se nacházejí dále od středu Evropy. Proto je pro dosažení tohoto cíle nutné větší strategické plánování a spolupráce na úrovni správy, aby bylo snadnější využívat některé finanční programy; užitečné by byly i širší kontroly pro zaručení větší jasnosti a sledovatelnosti využitých finančních prostředků. V této souvislosti jsem přesvědčen, že je správné, aby Komise učinila všechny tyto nástroje viditelnějšími: jen při lepším zveřejňování těchto opatření mohou zúčastněné subjekty postupovat za jednoznačných podmínek.

  David Casa (PPE), písemně. − V posledních letech je stále důležitější omezovat regulační a správní překážky soudržnosti s cílem posílit schopnost jednotlivých regionů společně řešit sdílené problémy. Jsem pro závěry, k nimž zpravodajka došla, a rozhodl jsem se hlasovat pro tento dokument.

  Lara Comi (PPE), písemně. – (IT) „Územní spolupráce“ je dnes pro Evropskou unii nepochybně jedním z nejdůležitějších témat. Potřeba, aby se země spojovaly a aby se posilovalo pouto mezi lidmi je zjevnější než kdykoli dříve, pokud uvážíme, že 37,5 % evropského obyvatelstva žije v příhraničních oblastech. Z tohoto důvodu se územní spolupráce ukazuje jako zásadní z řady různých hledisek. Na jedné straně by efektivně podporovala upevňování vnitřního trhu, přispívala by k odstranění fyzických a kulturních, překážek, které tento proces zpomalují; na druhé straně by podporovala evropskou integraci v různých politických sektorech a pomáhala zemím rozvíjet koordinované a společné projekty. Souhlasím s přidělením vyšší částky finančních prostředků na podporu této politiky, především pokud jde o navýšení procenta rozpočtu vyhrazeného pro meziregionální spolupráci. Další silnou stránkou, na kterou upozornila tato zpráva, je vytváření evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). Jsem přesvědčena, že zřizování těchto seskupení může přinést kladné výsledky jak z hlediska správy, protože seskupení by znamenala přeshraniční správu, která zaručuje autorství jednotlivých politik na místní a regionální úrovni, tak z hlediska sociální soudržnosti, protože se tak vytváří větší potenciál ke sblížení pro vzájemně jazykově a kulturně odlišná společenství.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zpráva nazvanou Cíl 3: výzva k územní spolupráci: budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, protože je nezbytná pro účinnost politiky soudržnosti. Je třeba zdůraznit význam vytváření evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) jako klíčového nástroje územní správy, který se zabývá potřebou strukturované spolupráce z finančního hlediska, i právním statusem a správou na různých úrovních.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Třicet sedm a půl procenta evropského obyvatelstva žije v příhraničních oblastech, což činí tři rozměry územní spolupráce – přeshraniční, nadnárodní a meziregionální – pro Unii klíčovou politikou, protože tato politika pomáhá územím, regionům a členským státům lépe spolupracovat při dosahování společných cílů.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva, kterou vypracovala paní Sanchez-Schmidová, je nazvána K cíli 3: výzva k územní spolupráci: budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Cíl 3, evropskou územní spolupráci, můžeme považovat za „chudého příbuzného strukturálních fondů“. Přestože obyvatelstvo přeshraničních oblastí dosahuje počtu téměř 200 milionů, je tomuto cíli přiděleno pouze 2,52 % financování soudržnosti. Vzhledem k tomu, že politika soudržnosti EU je součástí rámce solidarity zahrnujícího 27 členských států a jejich 271 regionů a jejím cílem je ukončit hospodářské a sociální rozdíly, které zde existují, je naprosto nezbytné, aby víceletý finanční rámec (VFR) navýšil financování přidělené tomuto cíli, protože se jedná o regiony se závažnými problémy v oblasti konkurenceschopnosti, které jsou však nepostradatelné pro udržitelnost Evropské unie. Proto souhlasím s návrhem zpravodajky posílit cíl „územní spolupráce“ zvýšením celkového rozpočtu z 2,5 % na 7 %, přijmout opatření ke zjednodušení provádění programů a pro vytváření evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která jsou nezbytná pro fungování systémů přeshraniční správy.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Význam územní spolupráce v průběhu posledního období územní spolupráce značně vzrostl tím, že bylo přijato obecné nařízení o strukturálních fondech a že vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Jejím cílem je odstraňování fyzických, správních a regulačních překážek a zmírnění tzv. „efektu hranic“ mezi územími a regiony, aby mohly jako celek reagovat na společné výzvy. Poměr tří základních složek – přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce a meziregionální spolupráce – je nutno zachovat, protože každá má své opodstatnění a je prospěšná. Ve snaze naplnit zásadu územní soudržnosti je třeba, aby se cíl územní spolupráce a běžné postupy lépe doplňovaly. Pro své úspěšné provádění musí být územní spolupráce jako důležitá evropská myšlenka také pro všechny občany symbolickým ztělesněním EÚ.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Chci přivítat přijetí této zprávy a zdůraznit význam cíle 3, který se týká územní spolupráce, v police soudržnosti Evropské unie. Náš Parlament volá po zvýšení podílu strukturálních fondů vyhrazeného pro tento cíl – ze současných 2,5 % na 7 % – a já tento postoj důrazně podporuji. Cíl 3 musí být zachován, a co víc, i rozvíjen, abychom mohli zajišťovat integraci území Společenství i před národní hranice. Jako poslankyně Parlamentu, která zastupuje volební obvod velmi zasažený příhraničními problémy a jako někdo, kdo pochází z jediného regionu ve Francii, který má společnou hranici se třemi dalšími členskými státy EU, věnuji velkou pozornost těmto otázkám a projektům přeshraniční spolupráce. Tyto oblasti územní spolupráce jsou výsadními oblastmi evropské spolupráce, zvláště spolupráce přeshraniční. V těchto oblastech jsou hranice, překážky a problémy méně „reálné“. Kromě toho, tím, že se stávají skutečnými zónami projektů, mají tyto oblasti spolupráce zásadní úlohu při upevňování vazeb na místní úrovni mezi partnery z různých členských států a mezi občany, kteří se scházejí k řešení společných problémů. Územní spolupráce musí být podporována.

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. − (DE) Přeshraniční spolupráce je v příhraničních regionech nezbytná. Proto je nutné posílit regiony Euregio a SaarLorLux. Právě z toho důvodu vítám zachování přeshraniční spolupráce jako klíčový prvek strukturální politiky.

Zvláště vítám výzvu, aby na jedné straně alespoň 70% rozpočtového financování bylo vynakládáno na územní spolupráci v rámci přeshraniční součinnosti a aby se financování územní spolupráce zvýšilo z 2,5 % ve stávajícím programovém období na nejméně 7 % celkového rozpočtového financování v následujícím programovém období.

Kromě toho se musí zřizování evropských seskupení pro územní spolupráci stát snadnější, protože tento nový nástroj usnadní místním správám a občanům přístup ke větší spolupráci, což bude ku prospěchu mnoha regionů, zvláště těch příhraničních.

Celkově tato zpráva znamená důležitý krok směrem k zajištění budoucí přeshraniční politiky v EU a umožní německy mluvícímu společenství v Belgii jakožto příhraniční oblasti dále posílit a zlepšit partnerství s příhraničními regiony.

Pokud jde o politiku soudržnosti, těší mě, že výbor přijal můj návrh, aby se strukturální fondy vyhrazené pro dopravu více zaměřovaly na obecnou orientaci EU na dopravní politiku. Může to také urychlit důležité projekty v příhraničních oblastech.

  Brice Hortefeux (PPE), písemně. – (FR) Příhraniční regiony, které představují 37,5 % procenta evropského obyvatelstva, mají zásadní význam pro integraci a budování mostů mezi evropskými občany. Úspěch územní spolupráce je nyní jasně prokázán. Tento cíl, stanovený v roce 2007, kterému byl na období let 2007–2013 přidělen rozpočet ve výši 8,5 miliardy EUR rozdělený mezi přeshraniční, nadnárodní a meziregionální programy, umožňuje 271 evropským regionům využívat významného financování, jehož cílem je rozvoj a posilování společných projektů a překonávání různých přirozených hranic a překážek, jako jsou pozemní a námořní hranice a správní překážky, které ovlivňují každodenní život našich občanů.

Nemám pochyb o tom, že zpráva paní Sanchez-Schmidové, která byla přijata velkou většinou, bude mít vliv na práci Evropské komise, protože ta připravuje legislativní návrhy, které předloží v září. Tato zpráva zvláště zdůrazňuje nutnost zachovat upřednostňovaný status přeshraničního pilíře a rozvíjet pobídky k uspíšení velkých přeshraničních a nadnárodních projektů, jako jsou transevropské dopravní sítě (TEN-T). To jsou doporučení, s nimiž plně souhlasím, a proto bych chtěl znovu vyzvednout kvalitu této zprávy, které se podařilo získat širokou podporu napříč stranami.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože víceletý finanční rámec na období let 2007–2013 přeměnil cíl územní spolupráce na jeden ze tří pilířů politiky soudržnosti EU, který nahradil iniciativu Společenství INTERREG. Následně se územní soudržnost stala podle článku 174 Smlouvy jednou ze tří složek politiky soudržnosti společně se soudržností hospodářskou a sociální. Územní soudržnost je nyní pevně zakotvena jako jedna z hlavních priorit Evropské unie. Cílem územní spolupráce musí být odstranění fyzických, správních a regulačních překážek soudržnosti a zmírnění „efektu hranic“ mezi územími a regiony, aby mohly společně řešit své sdílené problémy, bez ohledu na to, zda mají tyto problémy povahu územní (služby, infrastruktura, městské a regionální plánování), globální (globalizace, změna klimatu), ekonomickou nebo společenskou. Územní spolupráce přináší evropskou přidanou hodnotu a hraje zásadní roli v prohlubování vnitřního trhu a podpoře užší evropské integrace v řadě odvětvových politik, a já souhlasím s názorem, že územní spolupráce by měla zůstat jedním z pilířů politiky soudržnosti.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. – (IT) Nástroj „územní spolupráce“, na který upozorňuje i strategie Evropa 2020, hraje zásadní úlohu při upevňování vnitřního trhu a prosazování evropské integrace v celé řadě různých odvětvových politik EU. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, aby se tyto cíle mohly stát v blízké budoucnosti skutečností a podněcovat harmonický růst nejen v jednotlivých odvětvích, ale i v oblastech Evropy, které se na úrovni územního rozvoje často vyznačují různorodostí. K tomu jsou nutné zdroje – a ty by měly být přidělovány na základě harmonizovaných kritérií – stejně jako efektivní součinnost mezi přeshraničními a nadnárodními oblastmi, právě taková, aby bylo možné místní potřeby koordinovat s potřebami obecnějšího rozsahu. Jsem si jist, že obrovské kulturní, historické a jazykové dědictví EU by mělo vystoupit do popředí, budou-li překonány fyzické a územní překážky: toto je ten druh spolupráce, který je základním kamenem naší vize demokratických zásad a jednoty v rozmanitosti.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Toto usnesení Evropského parlamentu o cíli 3 je důležité z hlediska odstraňování správních a legislativních překážek, které nyní mezi členskými státy existují.

Účelem územní spolupráce, jak tato zpráva naznačuje, je přimět členské státy ke spolupráci v oblasti služeb a infrastruktury, jakož i v oblasti městského, regionálního, ekonomického a sociálního plánování. Tato spolupráce nabízí potenciál vytvoření užší a trvalejší unie mezi členskými státy.

Cíl 3 nabízí komplexní a mnohorozměrný model spolupráce mezi partnery v různých členských státech, který vyžaduje specifický, charakteristický a jednotný přístup a provádění v členských státech, které zvýší jejich vzájemnou soudržnost.

A v neposlední řadě tato zpráva upozorňuje na jednu důležitou skutečnost. Je to potřeba přilákat, povzbudit a zapojit partnery ze soukromého sektoru s cílem dosáhnout této územní spolupráce, protože mnoho služeb nebo infrastruktur provozují a vlastní partneři z tohoto sektoru.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Evropská přeshraniční spolupráce je nyní součástí politiky soudržnosti. Na jedné straně přispívá k tvorbě nadnárodních projektů a strategií EU a na druhé straně pomáhá odstraňovat překážky mezi územími a regiony. Jsem přesvědčena, že účinná územní spolupráce je důležitá nejen uvnitř Unie, ale hlavně v oblastech, které mají společnou hranici s členskými státy Evropské unie. Kromě toho, během polského předsednictví Rady Evropské unie hodláme využít příležitost k prosazování harmonických zásad provádění programů příhraniční spolupráce v oblastech na vnitřních i vnějších hranicích EU.

Pokud jde o výše uvedené, myslím, že zpráva paní Sanchez-Schmidové na téma „výzva k územní spolupráci: budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce“ je důležitým příspěvkem k práci na regionální politice, a hlasovala jsem pro její přijetí.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. – (IT) Základní nařízení upravující strukturální fondy a vstup Lisabonské smlouvy v platnost podstatně zvýšily význam „územní spolupráce“ a přeměnily ji na jeden ze tří pilířů politiky soudržnosti Evropské unie. Politika soudržnosti by rozhodně měla odstraňovat stávající fyzické, správní a regulační překážky a zmírňovat „efekt hranic“ mezi oblastmi a regiony a umožňovat jim, aby společně řešily své sdílené problémy, ať územní, globální, ekonomické či společenské povahy.

Doufáme, že opatření v oblasti spolupráce bude možné koordinovat na všech úrovních správy, v souladu se strategií Evropa 2020, která vyhovuje potřebám jednotlivých území, a v souladu s dalšími stávajícími územními strategiemi. V zájmu řádného provádění zásady územní soudržnosti a zvýšení evropské přidané hodnoty finančních prostředků přidělených v rámci cílů „konvergence“ a „konkurenceschopnost a zaměstnanost“ je třeba, aby se cíl „územní spolupráce“ lépe doplňoval s hlavním proudem.

Souhlasíme s myšlenkou uplatnění „územního“ přístupu v raných fázích programového období za účelem směrování finančních prostředků v rámci cílů „konvergence“ a „konkurenceschopnost a zaměstnanost“ pro řadu prioritních projektů, jako jsou např. transevropské dopravní sítě (TEN-T), jež byly předem vymezeny a schváleny příslušnými programovými partnery v souladu se základními zásadami víceúrovňové správy a evropského partnerství.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Finanční prostředky na územní spolupráci by měly být navýšeny, s ohledem na jeho vliv na politiku soudržnosti. Při zvyšování rozpočtu na toto programové období však musíme jasně uvést rozpočtové položky pro politiku soudržnosti, u nichž budou finanční prostředky sníženy, aniž by se to dotklo provádění cílů politiky soudržnosti. Územní spolupráce odstraňuje administrativní a regulační překážky mezi územími a regiony a pomáhá řešit problémy spojené s územní, hospodářskou a sociální soudržností. Kromě toho musí spolupráce mezi příhraničními regiony zůstat prioritou oproti spolupráci s ostatními oblastmi. V důsledku toho je třeba financování jejího provádění zvýšit. Jsem přesvědčen, že by měla existovat větší pružnost při uplatňování zeměpisné hranice 150 km pro přeshraniční programy spolupráce pro pobřežní a přímořské regiony. Při přípravě a provádění rozsáhlých strategií je třeba vzít v úvahu různé programy regionální spolupráce. Kromě toho by Komise měla vyhodnotit výsledek prvních realizovaných makroregionálních strategií. Územní spolupráce je úzce spojena s vnějšími hranicemi Evropy, a proto je nutné zajistit efektivnější součinnost mezi EFRR a ostatními programy spolupráce, vytvořit příznivější možnosti financování a provádět novou politiku sousedství. Je třeba upozornit, že provádění programů územní spolupráce v současné době zdržuje to, že je do něho zapojeno mnoho různých orgánů. Rovněž je nutné zjednodušit pravidla pro audit a kontrolu.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − Lepší spolupráce mezi členskými státy EU na dvoustranné, regionální a meziregionální úrovni je nejen zásadní součástí mandátu Evropské unie, ale je stále nezbytnější i pro udržení solidarity EU, protože se potýkáme se stále větším počtem problémů. Podpořil jsem toto usnesení, protože uznává, že musíme zjednodušit prvky provádění těchto úrovní spolupráce a začlenit soukromé subjekty, zejména pokud jde o spolupráci v oblasti hospodářského rozvoje. Členské státy EU budou mít nadále značný prospěch ze zlepšených prostředků spolupráce s ostatními členskými státy. Spolu se zpravodajkou vyzývám EK, aby provedla důkladnou kontrolu výsledků prvních zavedených makroregionálních strategií.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. – (IT) Budoucí agenda přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce je strategicky důležitá při definování cílů každé územní reality v Evropě a způsobů, jakými jich lze dosáhnout. „Územní spolupráce“ je přidaná hodnota, která dláždí cestu k uskutečnění všech možností regionu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Hlasuji pro zprávu, protože jsem přesvědčen, že je důležitá pro definování cílů, které zaručují odpovídající přidělování finančních prostředků programům spolupráce, a pro plné uspokojení potřeb každé oblasti prostřednictvím zapojení nejdůležitějších regionálních projektů.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) „Územní spolupráce“ se stala jedním ze tří pilířů politiky soudržnosti EU a nástupkyní iniciativy Společenství INTERREG. Následně se územní soudržnost stala podle článku 174 Lisabonské smlouvy jednou ze tří složek politiky soudržnosti společně se soudržností hospodářskou a společenskou. Jedná se o jednu z hlavních priorit Evropské unie. Cílem této politiky je odstranit fyzické, správní a regulační překážky a zmírnit „efekt hranic“ mezi oblastmi a regiony, aby tyto oblasti a regiony mohly společně reagovat na své společné problémy, ať již na obecné územní výzvy (služby, infrastruktura, urbanismus a územní plánování), globální výzvy (globalizace, změna klimatu) a hospodářské a společenské výzvy. Hlasovala jsem pro z důvodu hlavní podstaty zprávy, kterou je konkrétně: posilovat cíl „územní spolupráce“ pomocí programování územní soudržnosti ve všech fázích plánování a v koordinaci se strategií Evropa 2020; zaujmout územní přístup k ostatním politikám EU; povzbuzovat vznik evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS); zjednodušit provádění této politiky a snažit se o její zviditelnění v celé Evropě, což jsou důvody, proč jsem hlasovala pro.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. – (IT) Základní nařízení upravující strukturální fondy a vstup Lisabonské smlouvy v platnost podstatně zvýšily význam „územní spolupráce“ a přeměnily ji na jeden ze tří pilířů politiky soudržnosti Evropské unie. Na základě finančního rámce na období 2007–2013 se cíl „územní spolupráce“ stal jedním ze tří pilířů politiky soudržnosti Evropské unie a nahradil iniciativu Společenství INTERREG. Následně se „územní soudržnost“ stala podle článku 174 Smlouvy jednou ze tří složek politiky soudržnosti společně se soudržností hospodářskou a společenskou a nadále představuje jednu z hlavních priorit EU. Jejím cílem je odstranit současné fyzické, administrativní a regulační překážky a zmírnit „efekt hranic“ mezi oblastmi a regiony, aby tyto oblasti a regiony mohly společně reagovat na společné problémy, ať územní, globální, ekonomické či společenské povahy. Cíl 3 umožňuje komplexní a mnohostrannou spolupráci, která sdružuje partnery z různých členských států. Z toho důvodu je nutné zjednodušení pravidel pro audit a kontrolu. Aby se územní spolupráce stala symbolickým ztělesněním EU pro všechny její občany a aby se političtí činitelé a úředníci mohli obeznámit s praktickými aspekty územní spolupráce, které mohou souviset s jejich pracovní činností, hlasuji pro tento návrh.

  Fiorello Provera (EFD), písemně. – (IT) Se zpravodajkou se shoduji v tom, že potvrzuji velký význam „územní spolupráce’, jejímž cílem je odstranit fyzické, správní a regulační překážky a zmírnit „efekt hranic“ mezi regiony a podpořit tak jejich harmonický rozvoj. Tento nový přístup bude významný i pro horské regiony, které by podobně mohly hrát vedoucí úlohu při uskutečňování cílů strategie Evropa 2020. Pro realizaci těchto cílů však bude nutné programy územní spolupráce zjednodušit a místní orgány a veřejnost se budou muset více zapojit prostřednictvím podpory lepší komunikace v celoplošných sdělovacích prostředcích a osvětové kampaně.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Pro. Návrh textu zpravodajky je obecně v souladu s postojem naší skupiny k cíli 3. Pozměňovací návrhy naší skupiny, které Výbor pro regionální rozvoj přijal, se týkají: požadavku na pružnost při uplatňování zeměpisné hranice 150 km pro přeshraniční programy spolupráce pro pobřežní a přímořské regiony; doporučení, aby bylo provedeno první hodnocení stávajících seskupení ESÚS, aby bylo možno vyvodit z těchto prvních zkušeností poučení; toho, že kulturní a jazykovou příbuznost příhraničních regionů různých členských států je nutno využívat ve prospěch prohlubování přeshraniční spolupráce.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. – (IT) „Územní spolupráce“ je jedním z pilířů nové politiky soudržnosti Evropské unie, který se snaží odstranit fyzické, správní a regulační překážky a zmírnit „efekt hranic“ mezi oblastmi a regiony s cílem podporovat harmonický rozvoj a který oblastem a regionům umožní společně řešit své sdílené problémy. Podle logiky strategie Evropa 2020 je lepší rozdělování finančních prostředků důležité pro vhodnou reakci na potřeby a zvláštní rysy evropských území. Z těchto důvodů hlasuji pro zprávu.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Od roku 1986 bylo cílem politiky soudržnosti posilovat hospodářskou a sociální soudržnost mezi jednotlivými členskými státy EU. Lisabonská smlouva a nová strategie Evropa 2020 však vytyčily třetí rozměr označovaný jako „územní soudržnost“, který prosazuje funkční přístup k integrovanému rozvoji 271 regionů vnímaných jako oblasti, v nichž žijí lidé. Jsem přesvědčen, že územní soudržnost by měla přispívat k odstraňování fyzických, správních a regulačních překážek mezi evropskými regiony a měla by prosazovat harmonický evropský rozvoj a rostoucí spolupráci prostřednictvím společných projektů různých regionů, které mají podobné znaky a rozvojové cíle. Chtěl bych také zdůraznit, že územní strategie by měly být přímo provázány s hlavními směry transevropské dopravní sítě, strategiemi integrované námořní politiky a strategií Evropa 2020 s cílem budovat inteligentní, udržitelnou Evropu podporující začlenění. A konečně také plně souhlasím s myšlenkou, že je nutné stanovit akční plán pro nejvzdálenější regiony Evropské unie a určit mnohaodvětvové zásady podporující jejich harmonický rozvoj a pomoci snížit územní rozdíly oproti ostatním evropským regionům.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Spolufinancování přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních projektů je vyjádřením podstaty EU. Zpravodajka navrhuje řadu zlepšení, která odstraňují dříve projednávané nedostatky. Hlasovala jsem pro tuto zprávu.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro zprávu, kterou předložila paní Sanchez-Schmidová. Zpráva upozorňuje na přidanou hodnotu „územní spolupráce“ a její potenciál podpořit konkurenceschopnost. Ačkoli zachovává původní strukturu cíle 3, zpráva navrhuje navýšení finančních prostředků a upozorňuje na zvláštní potřeby obyvatel příhraničních oblastí. Strategický přístup a reakci zaměřenou na potřeby a osobité rysy každého regionu lze zaručit přidělením finančních prostředků podle harmonizovaných kritérií pro každý program územní spolupráce.

Zpráva: Georgios Stavrakakis (A7-0141/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. – (PT) Jsem pevně přesvědčen, že účinný strategický rámec může zajistit společný přístup a využít přínosů součinnosti všech fondů k podpoře cílů politiky soudržnosti, jako jsou cíle stanovené ve Smlouvách, a tudíž lépe sloužit obyvatelům Evropské unie a naplňovat jejich očekávání. Tato zpráva je určitým krokem k tvorbě této součinnosti, hlasuji tedy pro ni.

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. – (RO) Potřeba větší flexibility ve využívání finančních prostředků a správní kultury, která podporuje multidisciplinární přístup a zjednodušení správy finančních prostředků, je nezbytná pro budování společného strategického rámce pro strukturální fondy. Z hlediska součinnosti mezi strukturálními fondy Evropský parlament trval na tom, že je nutné vyhnout se vysoké koncentraci kapacity v hospodářských klastrech a ve vysoce rozvinutých regionech EU. Myslím, že mezi jednotlivými odvětvovými politikami je nutný integrovaný přístup s cílem dosáhnout optimálního výsledku pro hospodářský rozvoj a růst, odstranit rozdíl v rozvoji regionů, tvorby pracovních míst, zlepšení kvality života, školení pracovníků pro nová pracovní místa, sociální a územní soudržnosti a uskutečňování evropského sociálního modelu, který přispívá k soudržnosti a konkurenceschopnosti evropského hospodářství. Zaměření se na společné působení fondů na regionální a/nebo místní úrovni zvyšuje jejich přidanou hodnotu a místním zúčastněným subjektům umožňuje, aby přizpůsobily konkrétní opatření skutečným hospodářským a sociálním potřebám, a tudíž i stavu zaměstnanosti v jednotlivých regionech. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Všichni, kdo se podílejí na činnosti v oblasti politiky soudržnosti, se shodují, že souběžná existence několika evropských fondů – Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti, Evropský rybářský fond (ERF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) – neumožňuje Evropské unii řídit finanční zdroje vždy optimálním způsobem. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože navrhuje zajímavé způsoby, jak dosáhnout nejdůležitějšího cíle, kterým je zvýšení souladu mezi těmito nástroji. Velmi doufám, že tento přístup, který podporuje Evropská komise, se stane součástí budoucích návrhů Komise ve věci regulačního rámce, který bude platit pro budoucí politiku soudržnosti (2014–2020).

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Ačkoli nyní přemýšlíme a jednáme o příštím víceletém rámci, bylo důležité znovu zopakovat skutečnost, že politika soudržnosti je nadále významným faktorem pro růst a že jí vyhrazený rozpočet by neměl být snižován. Jedním ze způsobů, jak můžeme dosáhnout zlepšení, je zvýšit míru konzistentnosti mezi jednotlivými nástroji a politikami, zejména pokud jde o strategii Evropa 2020, a dosáhnout tak lepší součinnosti mezi jednotlivými fondy, což nám umožní vytvořit regionální rozvojovou politiku, která je více zaměřena na dosahování výsledků. Jedním z důsledků vysokého počtu fondů je to, že jsou méně viditelné a občané a zúčastněné subjekty o nich mají malé povědomí; dalším důsledkem je to, že tato situace může vést ke zdvojování nebo nesouladu a snižovat tak celkový dopad této politiky. V této zprávě jsme proto vymezili tři hlavní cíle, o které je podle nás třeba usilovat: zavedení programů financovaných z více fondů, posílení technické podpory a vypracování evropských pokynů. Zlepšením součinnosti budeme schopni zvýšit evropskou přidanou hodnotu politiky soudržnosti pro místní a regionální partnery v celé Evropské unii, což potom umožní občanům využívat vyšších přínosů.

  Sergio Berlato (PPE), písemně. − (IT) Evropská unie v několika usneseních trvala na potřebě integrovaného přístupu mezi různými odvětvovými politikami s cílem dosáhnout co nejlepšího výsledku pro růst a rozvoj v EU. Nejrozhodnější pokus o koordinaci úsilí programů a fondů EU se podle mého názoru zrodil v období po krizi, do něhož Evropa vstoupila. Je jistě jasné, že v budoucnosti nás nutnost konsolidace rozpočtů přinutí usilovat o větší dopad dostupných finančních prostředků. Jsem přesvědčen, že tento obtížný okamžik v historii, kterým prochází celá Evropa, přesto znamená příležitost využít jednání o příštím víceletém finančním rámci (VFR) k dosažení větší míry součinnosti fondů a programů EU. Zkušenosti z těchto let zejména jasně prokazují, že financování hospodářských opatření, jako jsou inovace, výzkum a oblasti životního prostředí, z Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR) mohou být efektivnější, budou-li více koordinovány a integrovány s opatřeními prováděnými v rámci Evropského sociálního fondu (ESF). A konečně bych chtěl zopakovat výzvu Komisi, aby prosazovala kulturu zaměřenou na zjednodušení správy fondů EU.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. V době, jako je ta dnešní, kdy hospodářská a finanční krize vyžaduje opatrnější výdaje, transparentnost a zabezpečené a inovativní financování, tváří v tvář ještě vzácnějším zdrojům a ještě naléhavějším sociálním potřebám, je snaha o účinnější využívání strukturálních fondů nejen cílem, ale i morální povinností pro všechny správce a především pro tuto Evropu, kterou její občané vnímají jako stále abstraktnější subjekt, který už nemá ponětí o skutečných potřebách lidí.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože racionalizace výdajů si žádá vyšší efektivitu a účinnost politik na úrovni EU i na úrovni vnitrostátní, regionální a místní. Kromě toho v interinstitucionálních jednáních o nové finanční perspektivě EU (2014–2020) by měl Evropský parlament předložit konkrétní návrhy jednotného strategického rámce s cílem zajistit provádění cílů politiky soudržnosti EU a efektivitu strukturálních fondů. Měli bychom upozornit na to, že hospodářská a finanční krize ještě více zvýšila naléhavost přijetí opatření v odvětvích, na která se vztahuje Evropský sociální fond (ESF), jež by podpořila zejména zaměstnanost, změnu kariérního zaměření, sociální začlenění a odstraňování chudoby. Kromě toho bych chtěla zdůraznit, že ESF jako podpůrný nástroj celoživotního vzdělávání, získávání kvalifikace a změny kariérního zaměření by měl být pro Evropu považován za základní zdroj k podpoře evropského komplexního a efektivního růstu a konkurenceschopnosti založené na vědomostech, není však plně využíván. Výdaje v oblasti politiky soudržnosti je nutné racionalizovat tím, že se sníží roztříštěnost nástrojů a směřování finančních prostředků a podpoří se lepší doplňkovost mezi různými nástroji financování. Musíme také vzít v úvahu návrh Komise na lepší stanovení priorit a tematickou koncentraci zdrojů EU a členských států na určitý počet priorit v zájmu dosažení výraznější koordinace mezi fondy.

  Nessa Childers (S&D), písemně. − Zajištění efektivity těchto a ostatních evropských fondů má zásadní význam pro zabezpečení jejich další podpory ze strany evropských obyvatel.

  Karima Delli (Verts/ALE), písemně. – (FR) Vítám myšlenky podpořené přijetím této zprávy, které spočívají v posílení součinnosti mezi politikami s dopadem na území na jedné straně a mezi fondy na straně druhé, zejména zvýšením financování a zřízením multiregionálních programů. Podle mého názoru je však politováníhodné, že účast místních a regionálních sil v rozhodovacím procesu není považována za prioritu. Zlepšení správy pomocí dalšího zapojení orgánů s decentralizovanými kapacitami řízení je způsobem, jak reagovat na potřebu absorpce, účinnosti a zjednodušení, tedy prvků žádoucích při provádění politiky soudržnosti.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. − (IT) Politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti je jedním z pilířů hospodářské politiky EU, který se snaží nejen prosazovat a rozvíjet vynikající výsledky povzbuzováním inovací, ale i dosahovat konvergence a snižovat rozdíly v rámci méně rozvinutých oblastí a rozdíly mezi těmito oblastmí a pokročilejšími oblastmi. Společné programování bylo nejvíce inovativním prvkem v období let 2007-2013, který regiony a členské státy vedl k přijetí integrovaného přístupu k územím a zdrojům v rámci jejich strategického a operačního programování. Tento důležitý přístup však v mnoha případech může být narušován značnou autonomií a silnou soutěží mezi jednotlivými orgány, které odpovídají za správu každého programu spojeného s jediným fondem. Tím, že nefungují správně, vážně ohrožují nejen cennou integraci činností a opatření, které by bylo možné dosáhnout, ale i přínosy a dopad, k nimž by tato opatření mohla vést. V příštím programovém období, pak může být přínosné vrátit se k programům, které zahrnují více fondů, začlenit do nich zkušenosti získané ze společného programování a podpořit sdílené a odpovědné řízení mezi jednotlivými zúčastněnými subjekty, které odpovídají za regionální rozvoj. Jsem přesvědčen, že přijatá zpráva k těmto cílům významně přispívá.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o větší efektivitě mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatními strukturálními fondy, protože jsem přesvědčena, že rozvoj strategického rámce by mohl zajistit společný přístup a zúročit součinnost mezi jednotlivými stávajícími fondy s cílem dosáhnout cílů politiky soudržnosti, které definují Smlouvy, a tak naplnit očekávání občanů.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Parlament zdůrazňuje potřebu zvýšit účinnost kombinovaného uplatňování Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatních strukturálních fondů spolu s integrovaným přístupem k jednotlivým odvětvovým politikám. Nutnost předejít plýtvání zdrojů, jež je ještě naléhavější v době krize, kterou právě procházíme, vyžaduje hledat nejvýhodnější možné synergie vyplývající z prostředků, které poskytují strukturální fondy, a vyhnout se plýtvání příležitostmi kvůli nadměrným únikům zdrojů. Tato snaha o využití dostupných prostředků přispěje ke zlepšování příležitostí k udržitelnému růstu, snížení rozdílů mezi regiony a k podpoře sociálního začleňování a soudržnosti mezi regiony. K tomu však nedojde, pokud Unie a členské státy nestanoví jasné priority a nepředejdou tak tříštění fondů a nezdůrazní tak prvky, jejichž uskutečňování je opravdu zásadní. Požadovaná flexibilita by měla být doplněna pečlivým sledováním využívání finančních prostředků, aby tak byly využívány při maximálním dodržování pravidel řádnosti a transparentnosti.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva, kterou vypracoval pan Stavrakakis, se týká současné situace a potřeby sdružit budoucí součinnosti s cílem zvýšit účinnost mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatními strukturálními fondy. Po dvě desetiletí byly prostředky ze strukturálních fondů investovány v různých regionech Evropy a zásadně přispěly ke zlepšování kvality života milionů Evropanů. Zdály se být nevyčerpatelným zdrojem, z něhož mohly nejvíce znevýhodněné regiony uspokojovat své potřeby financování. Nedávná hospodářská a finanční krize nás opět přivedla k rozumu a ukázala nám důsledky neomezeného konzumerismu, který ztělesňují neudržitelné investice.

Zlepšování infrastruktury skutečně nejde vždy ruku v ruce s významným rozvojem. Proto je při přípravě na příští víceletý finanční rámec (VFR) nutné přísné hodnocení všech probíhajících projektů spolu se strategickým přesměrováním finančních prostředků, které jsou stále k dispozici, s přihlédnutím k dosahování cílů stanovených strategií Evropa 2020. Podporuji doporučení v této zprávě, jejichž cílem je dosáhnout součinnosti prostřednictvím zřízení strategického nástroje, který zahrnuje všechny strukturální fondy a je zaměřen na inovace a technologický rozvoj, podporuje společnosti, zejména malé a střední podniky, a snižuje administrativní náklady.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cíl, který tato zpráva hájí, je jasný: vytvoření jednotného strategického rámce pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatní strukturální fondy, konkrétně Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF), na příští období financování po roce 2013, spolu s jeho koordinací s ostatními nástroji vnějších aspektů politiky EU.

Vytvoření jednotného strategického rámce může znamenat ztrátu zvláštních znaků a rozmanitosti přijímajících oblastí a odvětví, otevřít cestu krácení rozpočtu EU a snižování plateb z fondů, jak to prosazují hlavní mocnosti EU. Cílem tohoto nového rámce je prosazovat hospodářskou soutěž a posilovat integraci politik EU pro upevnění strategie Evropa 2020 ve prospěch velkých společností a koncentrace a centralizace kapitálu.

Pokud jde o nás, budeme nadále hájit plné využívání těchto fondů a jejich vzájemné doplňování, s cílem hájit a podporovat výrobu v každé zemi, bojovat proti nezaměstnanosti a prosazovat pracovní místa spojená s právy, vytvářet bohatství a lépe je rozdělovat, hájit kvalitní veřejné služby, bojovat s chudobou a bránit drobný pobřežní rybolov, rodinné zemědělské podniky a malé a střední zemědělce.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva hájí vytvoření jednotného strategického rámce pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatní strukturální fondy, konkrétně Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF), na příští období financování po roce 2013, spolu s jeho koordinací s ostatními nástroji vnějších aspektů politiky EU. Je třeba vzít v úvahu, že vytvoření jednotného strategického rámce může znamenat ztrátu zvláštních znaků a rozmanitosti přijímajících oblastí a odvětví, otevřít cestu krácení rozpočtu EU a snižování plateb z fondů, jak to prosazují hlavní mocnosti EU.

Cílem tohoto nového rámce je prosazovat hospodářskou soutěž a posilovat integraci politik EU pro upevnění strategie Evropa 2020 ve prospěch obvyklých podezřelých: velkých společností a finančních institucí a koncentrace a centralizace kapitálu.

Pokud jde o nás, budeme nadále hájit plné využívání těchto fondů a jejich vzájemné doplňování, s cílem hájit a podporovat výrobu v každé zemi, bojovat proti nezaměstnanosti a prosazovat pracovní místa spojená s právy, vytvářet bohatství a lépe je rozdělovat, hájit kvalitní veřejné služby, bojovat s chudobou a bránit drobný pobřežní rybolov, rodinné zemědělské podniky a malé a střední zemědělce.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Evropa se nachází v pokrizovém období a z toho důvodu je namístě ještě důraznější úsilí o koordinaci činnosti fondů a programů EU. Pokud hovoříme o Evropském sociálním fondu, zkušenosti ukazují, že financování hospodářských opatření Evropského fondu pro regionální rozvoj může být účinnější, jestliže bude lépe koordinováno a začlení se mezi činnosti, které tento fond vykonává. Je třeba přihlédnout k tomu, že dobrý výsledek většiny programů a opatření do značné míry závisí na úspěšné kombinaci několika činitelů, z nichž nejdůležitějším je lidský rozvoj. Současný systém plánování a plnění programů, který spojuje politiky týkající se rozvoje lidských zdrojů, rozvoje podnikání, především malých a středních podniků, nebo například rozvoje infrastruktury, slouží jako nástroj sbližování podporovaných regionů. Každá z těchto politik by samostatně dosáhla méně, než v současnosti dosahují všechny společně v rámci integrovaného systému plánování a plnění programů. Domnívám se však, že je nutné zavést ještě rozsáhlejší koordinační mechanismus, který by přispíval ke sladění nástrojů, politik a zainteresovaných subjektů. Je žádoucí, aby se tímto způsobem prováděly pečlivě naplánované zásahy a programy a aby v nich byly zohledňovány místní zvláštnosti a komparativní výhody nebo specifické rysy každého regionu v rámci integrovaného přístupu na základě místních zvláštních prvků.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože požaduje, aby byl navržen jednotný strategický rámec, a to již pro příští finanční programové období po roce 2013, který by zajistil jednotný přístup a využil součinnosti mezi veškerými opatřeními, která v daném místě slouží dalším cílům politiky soudržnosti, jak jsou definovány ve Smlouvách, a jsou financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského rybářského fondu (ERF). Jsem přesvědčen, že politika soudržnosti je jedním z pilířů hospodářské politiky EU upřednostňující dlouhodobou investiční strategii a sociální začlenění. Politika soudržnosti je též zárukou podpory nejméně rozvinutých regionů a znevýhodněných skupin, což vede k vyrovnanému a harmonickému rozvoji Evropské unie. Evropská přidaná hodnota spočívá v tom, že jsou všichni schopni těžit z hospodářských úspěchů EU, proto musí politika soudržnosti i nadále zůstat samostatnou politikou a měla by být více a dostatečně financována.

  Lívia Járóka (PPE), písemně. − Chtěla bych uvítat zprávu pana Stavrakakise o současné situaci a budoucí součinnosti mezi EFRR a ostatními strukturálními fondy v zájmu větší účinnosti. Větší flexibilita fondů, zjednodušení jejich správy a strategická koordinace mezi nástroji, politikami a subjekty představuje dlouhodobý požadavek a nutný nástroj sociálního začlenění marginalizovaných skupin v komplexním rámci integrovaných politik, plně využívající všech finančních zdrojů EU, které jsou k dispozici ve fondech EU, a zejména ve fondech EFRR, ESF a EZFRV. Změna nařízení upravujícího EFRR, která rozšiřuje způsobilost opatření v oblasti bydlení ve prospěch marginalizovaných komunit, umožňuje členským státům revidovat své operační programy a nově stanovit priority svých investic využitím nejvýše 2 % celkového přídělu z EFRR na opatření v oblasti bydlení ve prospěch marginalizovaných komunit na náhrady a renovace. Členské státy musí této možnosti plně využít a doplnit tak své úsilí o zajištění účinného sociálního začleňování nejzranitelnějších skupin a Evropská komise by měla k tomuto nařízení předložit konkrétní akční plán, aby využití těchto fondů urychlila a vypracovala zprávu o jejich použití.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Politika soudržnosti je jedním z pilířů hospodářské politiky EU. Je zárukou podpory nejméně rozvinutých regionů a znevýhodněných skupin, která vede k vyrovnanému a harmonickému rozvoji v Unii, opatřením, které má velký význam pro všech 27 členských států, které jsou povinny stanovit strategické hlavní směry územního rozvoje pomocí stále větší účasti sociálních partnerů. Můj hlas pro tuto zprávu potvrzuje mou víru v tento cíl, ale také to, že si uvědomuji nutnost zjednodušit ustanovení na vnitrostátní a regionální úrovni, aby bylo možné provádět projekty ve sjednaných termínech, předcházet byrokratickým zpožděním a omezovat administrativní zátěž, a tím zvyšovat absorpční kapacitu.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Důsledná a řádně financovaná politika soudržnosti poskytuje klíčový nástroj k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Tím podporuje dobře propracovanou dlouhodobou investiční strategii, generuje přidanou hodnotu, prosazuje sociální začlenění a současně harmonický rozvoj v celé Evropské unii.

Myslím, že musíme poskytovat podporu členským státům a regionům povzbuzováním součinnosti mezi strukturálními, sociálními a na venkov zaměřenými politikami. Zřízení společného strategického rámce pro příští finanční programové období by nabídlo posílený přístup a lépe by využilo synergií mezi opatřeními prováděnými v evropských regionech určenými k podpoře cílů politiky EU.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. − (IT) Evropská unie potřebuje novou součinnost mezi jednotlivými odvětvovými politikami a integrovaný přístup, aby dosáhla optimálního výsledku pro růst a rozvoj v konkrétních oblastech. Je třeba více usilovat o regionální politiku, která bude stále pružnější a více integrovaná s ostatními nástroji a programy. Jsme přesvědčeni, že financování z EFRR určené pro inovace, výzkum, životní prostředí a malé a střední podniky může být efektivnější jen tehdy, bude-li více koordinováno a integrováno se sociálními opatřeními obecně. To je přednost integrovaného plánování. Vlastně není možné řešit složité problémy tak, že se k nim přistupuje jen z jedné strany. Roztříštěný přístup může vést k překrývajícím se či dokonce protichůdným politikám, protichůdným veřejným opatřením nebo dokonce k duplikaci zdrojů.

Jsme přesvědčeni, že spojení plánování strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a jejich lepší integrace s fondem pro rozvoj venkova a rybářským fondem je způsobem, jak uvolnit potenciál zaostávajících regionů. Větší flexibilita, nový mnohaoborový přístup a zjednodušení správy fondů mohou být klíčem k úspěchu naší rozvojové politiky a politiky územní soudržnosti.

  Barbara Matera (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Stavrakakise, protože jsem přesvědčena, že využití jednotlivých evropských fondů, které jsou k dispozici k provádění regionálních politik, by se mělo usnadnit. Mám zejména na mysli rozvoj součinnosti pro integrovaný přístup mezi jednotlivými odvětvovými politikami, které existují v oblasti regionální politiky, jak upozorňuje zpráva. Potřeba zvýšení dopadu dostupného financování je ještě naléhavější v důsledku současné hospodářské a finanční krize. V tomto smyslu zpráva navrhuje jednotný strategický rámec pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský sociální fond (ESF) a Evropský rybářský fond (ERF). Zajištění společného přístupu k těmto jednotlivým regionálním fondům bude také bránit překrývání a nedorozuměním u hospodářských subjektů na regionální a místní úrovni, které mají zájem získat pro konkrétní projekt evropské finanční prostředky. Kromě toho přijetí systematického a synergického přístupu mezi jednotlivými evropskými fondy přispěje k osvojení cílů politiky soudržnosti a tudíž i ke snížení rozdílů v rozvoji evropských regionů a usnadní sociální začlenění.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Musíme vynaložit veškeré úsilí na to, abychom pro všechny členské státy vytvořili příznivé prostředí, v němž by mohly využít pomoci, kterou poskytuje Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatní strukturální fondy. V zájmu provádění cílů politiky soudržnosti musíme vyjasnit součinnost mezi těmito fondy, řešit problémy spojené s jejich koordinací a zjednodušit pravidla správy fondů. V důsledku toho je po roce 2013 velmi důležité dodržet společný přístup a stanovený jednotný strategický rámec. Také je třeba snížit roztříštěnost nástrojů financování a zajistit racionalizaci výdajů v rámci politiky soudržnosti. Je třeba připomenout, že politika soudržnosti zaručuje udržitelný a dlouhodobý rozvoj Evropské unie, a proto musí zůstat nezávislá a musí jí být přidělovány zvýšené finanční prostředky. Větší pozornost je třeba věnovat Evropskému sociálnímu fondu (ESF), který je velkým přínosem pro účinný růst a konkurenceschopnost založenou na znalostech. Jsem přesvědčen, že tato politika soudržnosti musí být více zaměřena na výsledky a méně na správnost výdajů a procesů.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Evropská politika soudržnosti je a zůstane základním kamenem významných opatření Evropské unie v jejích regionech i hlavním zdrojem investic v reálné ekonomice, schopným pomoci Evropě a jejím regionům zotavit se z krize a obnovit svou konkurenceschopnost. Evropský fond pro regionální rozvoj a ostatní strukturální fondy dosáhly významných výsledků, avšak mohou a musí Evropské unii přinášet více výsledků v lepší kvalitě. S ohledem na to podporuji záměr a strukturu zprávy pana Stavrakakise, s níž souhlasím. Konkrétně souhlasím s podněty a návrhy pana Stavrakakise, které mají zajistit účinnější využití fondů EU. Doufám, že Evropská komise žádost Parlamentu zohlední, zvláště pokud jde o novou finanční perspektivu na období let 2014–2020.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Na současnou hospodářskou situaci je třeba nahlížet jako na příležitost k přepracování všeho, co by mohlo být účinnější, vytrvale bojovat proti veškerému plýtvání časem a zdroji, s větší legitimitou. Nutnost konsolidace veřejných rozpočtů znamená, že musíme být inovativnější a snažit se dosáhnout většího dopadu dostupného financování. Tato zpráva, pro kterou jsem hlasovala, je úvahou o současné situaci a o potřebě budoucí součinnosti pro posílení účinnosti mezi fondy. Je třeba zlepšit koordinaci těchto fondů.

Nástroje politiky soudržnosti EU jsou spravovány ve společném rámci, který sahá od strategických hlavních směrů po platby a předkládání zpráv. Je však třeba zvýšit koordinaci mezi nástroji politiky soudržnosti a ostatními nástroji. Souhlasím s vytvořením integrovaného systému plánování a realizace, který by zahrnoval všechny oblasti politiky. Přínos integrovaného plánování spočívá v pochopení skutečnosti, že složité problémy lze řešit jen pomocí přístupu z několika různých úhlů pohledu současně. Nezaměstnanost nelze vyřešit jen odbornou přípravou nezaměstnaných: je třeba také zavést politiky tvorby pracovních míst, například podporu pro malé a střední podniky nebo začínající podniky.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Reforma strukturální politiky v programovém období 2007–2013 vedla k tomu, že fond pro rozvoj venkova byl vyčleněn z obecného rámce strukturálních fondů. Toto vyčlenění nemělo vést ke zdvojení nebo vypuštění cílů a rozvojové příležitosti měly být ve stejné míře zajištěny ve venkovských i městských oblastech, nicméně v tomto ohledu z regionů přicházejí rozporuplné zprávy. Mají-li být politiky pro rozvoj venkova účinné, je třeba úzké koordinace s opatřeními prováděnými v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a rovněž s nástroji regionální politiky. Je nutný jednotný strategický rámec pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti, Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF), který by zajistil jednotný přístup a zvýšil součinnost mezi všemi uvedenými nástroji financování. Cílem politiky je zmenšit rozdíly mezi regiony a prosazovat sociální začlenění za účelem vyváženého a harmonického rozvoje. Hlasoval jsem pro, abych zajistil lepší koordinaci fondů a zapojení regionálních a místních orgánů do přípravy a provádění smluv o partnerství.

  Fiorello Provera (EFD), písemně. − (IT) Hospodářská, sociální a územní soudržnost jsou základními zásadami při určování všech politik a činností EU. Sdílím názor zpravodaje, že hospodářská krize nás přinutí k tomu, abychom byli inovativnější a snažili se dosáhnout většího účinku dostupného financování. Inovace znamenají tvorbu součinnosti a integrovaný přístup mezi jednotlivými odvětvovými politikami s cílem dosáhnout optimálního výsledku pro růst a rozvoj v konkrétních oblastech.

Zvlášť souhlasím s tvrzením zpravodaje, podle něhož součinnost a koordinace neznamenají univerzální řešení, ale vyžadují pečlivou strategickou koordinaci mezi nástroji, politikami a subjekty s cílem vypracovat pečlivě navržené intervence a programy zohledňující územní specifika a komparativní výhody či zvláštní rysy každého regionu v rámci integrovaného přístupu vycházejícího z dané lokality.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. − (IT) Dnes jsme na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu hlasovali o zprávě o zvýšené účinnosti mezi EFRR a ostatními strukturálními fondy. Usnesení, které přijal Výbor pro regionální rozvoj, navrhuje od nadcházejícího programového období po roce 2013 zřídit jednotný strategický rámec, který by zajistil jednotný přístup a využil součinnosti mezi veškerými opatřeními, která v daném místě slouží dalším cílům politiky soudržnosti, jak jsou definovány ve Smlouvách, a jsou financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského rybářského fondu (ERF).

Usnesení poukazuje na to, že zvýšená součinnost mezi strukturálními fondy je nutná v zájmu plnění cílů strategie Evropa 2020, především však pro plnění cílů politiky soudržnosti. Zpráva pana Stavrakakise požaduje, aby byla opatření v oblasti rozvoje venkova financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a opatření v oblasti rybolovu zaměřená na udržitelný rozvoj v rámci ERF společně s dalšími strukturálními fondy začleněna do jednotného rámce a aby byla také posílena koordinace mezi nástroji politiky soudržnosti jako takovými a činnostmi prováděnými v rámci sedmého rámcového programu a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Pro. Tento text v zásadě požaduje, aby byl navržen jednotný strategický rámec, a to již pro příští finanční programové období po roce 2013, který by zajistil jednotný přístup a využil součinnosti mezi veškerými opatřeními, která v daném místě slouží dalším cílům politiky soudržnosti, jak jsou definovány ve Smlouvách, a jsou financována z EFRR, Fondu soudržnosti, ESF, EZFRV a ERF. Kromě toho poukazuje na to, že cílem politiky soudržnosti by měl být udržitelný, inteligentní hospodářský růst podporující začlenění, který je územně i sociálně rovnoměrně rozložen, odstraňování rozdílů v rozvoji regionů, tvorba pracovních míst, zlepšení kvality života, školení pracovníků pro nová pracovní místa, včetně v oblasti udržitelného hospodářství, sociální a územní soudržnost a uskutečňování evropského sociálního modelu, který v evropském hospodářství vytváří prvek soudržnosti a konkurenceschopnosti.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. − (IT) Cílem politiky soudržnosti je udržitelný hospodářský růst podporující začlenění, který je rovnoměrně rozložen v celé Evropě, a odstraňování rozdílů v rozvoji regionů. Pro zvýšení součinnosti by měl být přijat jednotný strategický rámec, který posílí integraci politik EU v zájmu plnění strategie Evropa 2020. Integrované plánování umožní využití strukturálních fondů způsobem, který podpoří cíle budoucí evropské politiky soudržnosti. Jedním z cílů, kterých je třeba dosáhnout, je přerozdělování evropských zdrojů, které v některých regionech nebyly využity, do jiných regionů, které si je zasluhují více, stále však v témže státě.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Podpořila jsem usnesení o současné situaci a budoucí součinnosti mezi EFRR a ostatními strukturálními fondy v zájmu větší účinnosti. V Polsku provedený výzkum, který měl určit překážky využití strukturálních fondů, ukázal, že dvěma hlavními překážkami jsou nedostatek komplexních informací a byrokratický systém podávání žádostí o finanční prostředky EU a účetní postupy pro jejich využití.

Konkrétně bych chtěla upozornit na nutnost zjednodušení postupu podávání žádosti o financování na vnitrostátní i regionální úrovni. Pro efektivní využití všech finančních prostředků je to priorita. Rovněž vyzývám Komisi, aby zjednodušila koncepci politiky soudržnosti a zaměřila ji na výsledky a nikoli na komplikované postupy sledování. Nová politika se musí vyznačovat větší flexibilitou, proporcionalitou a viditelností při využívání finančních prostředků. Zjednodušení postupů by také napomohla harmonizace pravidel pro správu, způsobilost, audit a vykazování projektů financovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským rybářským fondem.

Větší koordinace pomoci z různých zdrojů by zvýšila účinnost při hledání řešení složitých problémů. Například problém nezaměstnanosti vyžaduje odbornou přípravu pro nezaměstnané, ale i podporu podniků a pomoc pro strukturální infrastrukturu. Tady přichází ke slovu celá řada různých fondů. Pouze jejich efektivní součinnost přinese snížení nezaměstnanosti. Komplexní přístup tohoto druhu by rovněž mohl pomoci zlepšit přístup potenciálních příjemců k nezbytným informacím.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. – (PT) Problém větší efektivity a větší součinnosti mezi jednotlivými strukturálními fondy je v diskusích o politice soudržnosti velmi významný. Vyžaduje zjednodušení a větší integraci. Budoucí přístup by měl být tedy založen na společném strategickém rámci pro jednotlivé strukturální fondy s cílem zajistit společný pohled a optimalizovat součinnost, kterou lze mezi různými fondy navázat. Pouze s integrovanou vizí, která bude zaměřena na výsledky a bude v souladu s cíli inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění, budeme moci hovořit o posílené účinnosti mezi jednotlivými strukturálními fondy.

Jako stínový zpravodaj skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) jsem přesvědčen, že regionální a místní orgány musíme začlenit do přípravy a provádění partnerství a pokročit k tematické koncentraci priorit a finančních prostředků, které budou přidělovány v budoucnosti. Měl by být obsažen i regionální rozměr, který by měl přispívat k prokázání přínosu politiky soudržnosti pro EU. Pokud jde o finanční nástroje, měla by být posílena možnost využití nástrojů finančního inženýrství, stejně jako by mělo být zajištěno, aby členské státy a jejich regiony mohly využívat programů spojených s více fondy.

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Zpravodaj více než jednou zdůraznil, že větší koordinace a systém integrovaného plánování a provádění jsou nezbytné, pokud má být s finančními prostředky ze tří fondů politiky soudržnosti dosahováno nejlepších možných výsledků. Mnoho let zkušeností nám poskytuje dostatek informací k tomu, aby bylo možné využít stávající příležitosti a významně zlepšit evropskou politiku soudržnosti pro budoucnost.

Zprávy: Miroslav Mikolášik (A7-0111/2011) – Oldřich Vlasák (A7-0218/2011) – Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (A7-0110/2011) – Georgios Stavrakakis (A7-0141/2011)

  Philip Bradbourn (ECR), písemně. − Ve věci zpráv, které předložili paní Sanchez-Schmidová a pánové Stavrakakis, Vlasák a Mikolášik: konzervativní poslanci Evropského parlamentu se rozhodli tyto zprávy o budoucím zaměření politiky soudržnosti odmítnout s výjimkou zprávy pana Vlasáka, u níž jsme se zdrželi hlasování. Důvodem je řada zásadních příčin: jsme přesvědčeni, že v době probíhající fiskální konsolidace ve všech členských státech je zcela nepřijatelné, aby velký rozpočet EU pro soudržnost zůstal těmito snahami nedotčen. Obecně tyto zprávy nevyhovují zájmům konzervativců ve věci provádění správy politiky soudržnosti EU jakýmkoli smysluplným způsobem. Odmítají veškeré kroky, které by umožnily, aby bohatší členské státy financovaly svůj vlastní regionální rozvoj, a brání vzniku menší, účinnější a cílenější politiky soudržnosti vůči nejchudším regionům Evropy. Namísto toho jsou navrhovány nové prostředky byrokracie, jako makroregionální subjekty, a národní stát je opět oslabován odhodlaným posunem k regionalismu. Tato doba úspornosti nabízí Evropské unii příležitost vynakládat méně peněz na staré a nehospodárné priority. Tyto zprávy jdou zcela špatným směrem.

Zpráva: Elisa Ferreira (A7-0183/2011)

  Pino Arlacchi (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože trvá na tom, že rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy by měl doplňovat strategii Unie pro růst a zaměstnanost s cílem podpořit konkurenceschopnost a sociální stabilitu Unie. Text také jasně žádá Komisi, aby zastávala silnější a nezávislejší úlohu v postupu posíleného dohledu, pokud jde o mise, doporučení a varování.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Současné události ukazují, že evropský Pakt o stabilitě a růstu není příliš účinným a nezabránil tomu, že se několik členských států dostalo do vážných problémů ve své platební bilanci a při splácení svých dluhů. Kromě podpory, kterou těmto zemím poskytuje EU, se orgány proto snaží Pakt o stabilitě a růstu posílit a vyhnout se tak v budoucnosti krizím tohoto druhu. To je cílem balíčku právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí, jehož je zpráva kolegyně paní Ferreirové součástí. Zpráva se zabývá prevencí a nápravou makroekonomické nerovnováhy a hájí zvýšený dohled. Podporuji zásady tohoto přístupu, stejně jako podporuji balíček právních předpisů týkající se správy ekonomických záležitostí jako celek.

  Regina Bastos (PPE), písemně. − (PT) Dne 29. září 2010 předložila Komise legislativní balíček, jehož cílem je posílit správu ekonomických záležitostí v Evropské unii a eurozóně. Posílení správy ekonomických záležitostí musí být spojeno s posílením demokratické legitimity přijímaných rozhodnutí. Jinými slovy, toto posílení vyžaduje užší a včasnější zapojení zainteresovaných subjektů i vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu. Tato zpráva, pro kterou jsem hlasovala, uvádí, že plán nápravných opatření by měl stanovit specifická politická opatření, která dotčený členský stát provedl či plánuje provést, a měl by obsahovat jejich harmonogram.

Stejně důležitá v rámci nápravných opatření je i možnost, aby Komise provedla posílené kontrolní mise v dotčeném členském státě s cílem sledovat provádění plánu. A v neposlední řadě bych chtěla upozornit na pravomoc Parlamentu jednat z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu a vyzvat předsedu Rady, Komise a v odůvodněných případech předsedu Euroskupiny, aby vystoupili v příslušném parlamentním výboru a rozhodnutí o nedodržení předpisů projednali.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Nemožnost s jistotou posoudit dopad směrnic uvedených v této zprávě o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy mě vedla k tomu, abych se zdržela hlasování. Není pochyb, že rozsah hospodářského kolapsu v Řecku spolu s rizikem toho, že podobná krize zasáhne mnoho dalších členských států, naléhavě vyžaduje strategii, která by další takové katastrofě zabránila. Na druhé straně by tato strategie neměla vést k nevybíravému vměšování ústředního orgánu EU do hospodářství jednotlivých členských států. Ochrana národních pravomocí a svobod je zárukou řádného fungování EU, a proto nesmí být obětována ani za takových okolností, jako je řecká krize.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto změnu, protože jsem přesvědčena, že po finanční a hospodářské krizi, která zasáhla Evropu a zbytek světa, je velmi důležité přehodnotit otázky makroekonomického rozvoje a rozpočtové kázně Evropy. Je to obtížná doba, ale je to také správný čas pro dokončení a opravu stávajícího modelu s ohledem na minulé a současné skutečnosti, a Evropský parlament se poprvé účastní procesu přijímání těchto důležitých rozhodnutí. Prevence a náprava makroekonomické nerovnováhy představuje pro členské státy eurozóny nové disciplinární opatření, na jehož základě by byly zavedeny sankce, které by trestaly podvody nebo neochotu postupovat podle schválených doporučení bez přijatelného vysvětlení, nikoli však neschopnost dosáhnout navržených cílů. Toto disciplinární opatření bude zohledňovat celkovou zátěž v podobě sankcí uvalených na určitou zemi a jejich celková výše nebude smět přesáhnout stanovený maximální strop. Ze zaplacených pokut budou získávány prostředky do fondu pro stálý krizový mechanismus.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. − (IT) Zpráva paní Ferreirové je součástí balíčku právních předpisů týkajícího se reformy správy ekonomických záležitostí, který se skládá z šesti zpráv, jež jsou výsledkem měsíců jednání. Parlament vyslal jasný vzkaz všem, a zejména Radě. Proto doufám, že tento balíček bude do letní přestávky schválen a především co nejdříve uplatněn, aby Evropská unie nebyla nepřipravena, jako tomu bylo v minulosti, čelit problémům ohrožujícím její stabilitu. Hlasoval jsem pro zprávu paní Ferreirové zejména proto, že jsem přesvědčen, že důraz na úlohu srovnávacího přehledu jako nástroje pro odhalování případné nerovnováhy pomocí konkrétních kritérií je vynikajícím základem pro analýzu problému. Věřím, že první krok, který je třeba provést při předcházení budoucím hospodářským krizím, je pečlivá analýza rizikových faktorů, které by mohly vést k rozpočtové nerovnováze, a tato zpráva se tímto problémem řádně zabývá. Kromě toho jsou tato kritéria společná a kvantifikovatelná, lze je tedy jednotně hodnotit a srovnávat v rámci celé Evropy.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu, protože souhlasím s tím, že až bude Komise provádět ekonomické hodnocení srovnávacího přehledu ve spojení s mechanismem včasného varování, měla by zvláštní pozornost věnovat vývoji reálné ekonomiky včetně hospodářského růstu a míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti; nominální a reálné konvergenci uvnitř a vně eurozóny; vývoji produktivity a jejích hlavních činitelů, jako je výzkum a vývoj a vnější či vnitřní investice, a trendům na odvětvové úrovni včetně energetiky, které ovlivňují výkony z hlediska hrubého domácího produktu i salda běžného účtu.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Současná hospodářská, finanční a sociální krize ukázala, že stávající model správy ekonomických záležitostí Evropské unie nefunguje: rámec dohledu se ukázal jako velmi slabý a pravidla Paktu o stabilitě a růstu nebyla dodržována. Proto podporuji balíček opatření, který Evropská komise předložila ve věci správy ekonomických záležitostí. Schvaluji zprávu paní Ferreirové o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy. Blahopřeji Komisi k myšlence zavedení srovnávacího přehledu, který již přinesl dobré výsledky v oblasti vnitřního trhu a v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Chtěl bych, aby byl Evropský parlament schopen poskytnout Komisi odbornou pomoc při definování ukazatelů srovnávacího přehledu. Počet ukazatelů má být podle očekávání dosti vysoký, ukazatele by se však měly zaměřit na činitele významné pro makroekonomickou nerovnováhu. Souhlasím s možností požadovat strukturální reformy v zemích s přebytky, hlavní pozornost je však třeba zaměřit na země s deficitem.

  Diogo Feio (PPE), písemně. – (PT) Je velmi důležité zdůraznit význam tohoto nařízení. Je v právním rámci Evropské unie zcela nové, přičemž je naprosto inovativní svým obsahem a tím, co navrhuje, tedy zjišťováním a nápravou makroekonomické nerovnováhy v Unii.

Zpráva, která čerpá z poučení, jež je třeba si vzít z nedávné krize, je pozoruhodná tím, že se snaží upřednostnit sledování a koordinaci hospodářských politik přijatých v jednotlivých členských státech za účelem silné a dobře vyvážené hospodářské unie. Jejím cílem je zřídit varovný mechanismus pro případné budoucí nevyváženosti, k nimž může v určitém členském státě dojít, aby bylo možné je ihned účinně odstranit.

A konečně chci poděkovat své krajance, paní Ferreirové, za odhodlání a úsilí, které vždy nebylo snadné, ale je rozhodně chvályhodné.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. – (PT) Jsem přesvědčen, že Komise by měla hrát v rámci postupů rozšířeného dohledu důraznější a nezávislejší úlohu, pokud jde o hodnocení jednotlivých členských států, sledování, mise, doporučení a varování. Podporuji metodu Unie, a proto souhlasím s tím, že by úloha Rady při přijímání opatření vedoucích k případným sankcím měla být omezena. Nejdůležitější je však postoupit ke správě ekonomických záležitostí se silnými preventivními a nápravnými prvky, aby k takovým sankcím nemuselo docházet.

Rámec pro prevenci a nápravu a úplný rámec pro správu ekonomických záležitostí by měl podporovat růst a zaměstnanost a posilovat konkurenceschopnost a sociální stabilitu Unie. Proto souhlasím s tím, že dohled nad hospodářskými politikami členských států by měl být rozšířen nad rámec rozpočtového dohledu s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a zranitelnosti v Unii. Je také důležité posoudit vnitřní nerovnováhu včetně soukromého a veřejného zadlužení, jeho vývoj a původ (domácí či mezinárodní) a zpožděné platby dané země, zejména pak platby veřejného sektoru a velkých nadnárodních subjektů ve prospěch malých a středních podniků.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva je součástí balíčku šesti právních předpisů týkajícího se tzv. správy ekonomických záležitostí. Ačkoli záměrem zpravodajky a její politické skupiny bylo oddělit tuto zprávu od ostatních pěti, skutečností je, že jasně ukazuje rozpory, které v této Evropské unii existují.

K nápravě nerovnováhy skutečně nestačí určit makroekonomické nerovnováhy v členských státech, pokud k současným politikám neexistují žádné alternativní politiky EU založené na solidaritě a hospodářské a sociální soudržnosti. Prázdná prohlášení o dobrých záměrech ohledně ochrany pracovních míst a pracovníků a sociálních práv jsou v hlubokém rozporu s prohlášeními o zachování Paktu o stabilitě a růstu (který byl označen za „hloupý“), včetně zpřísnění sankcí vůči zemím se zranitelnými ekonomikami, které padly za oběť neoliberálním politikám a Paktu euro plus.

Zpravodajka a její politická skupina rovněž trvají na uznání toho, že jimi podpořené a schválené politiky jsou hlavní příčinou krize a že zřízení jednotné měny podle německé marky vycházelo z nepravdivých předpokladů, které sloužily jen zájmům ekonomických a finančních skupin v nejsilnějších ekonomikách. Pokud bude tento stav pokračovat, budeme nevyhnutelně svědky ještě většího zhoršení ekonomické, sociální a politické situace.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva je součástí balíčku šesti právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí a odhaluje rozpory, které v Evropské unii existují. K nápravě nerovnováhy skutečně nestačí určit makroekonomické nerovnováhy v členských státech, pokud k současným politikám neexistují žádné alternativní politiky EU založené na solidaritě a hospodářské a sociální soudržnosti. Proto nestačí vydávat prohlášení o dobrých úmyslech ve věci ochrany pracovních míst a pracovníků a sociálních práv, pokud následně nebudou ukončeny Pakt o stabilitě a růstu a Pakt pro euro a nebudou nahrazeny skutečným Paktem pro pokrok a sociální rozvoj, ale bude dána přednost širším požadavkům a přísnějším sankcím pro země a obyvatele, kteří se stali obětí neoliberálních politik.

Dokud představitelé Evropy neuznají, že jejich politiky jsou základní příčinou přetrvávajících krizí, budeme svědky zhoršení ekonomické, sociální a politické situace, které nevyhnutelně způsobí další sociální napětí a více konfliktů s nepředvídatelnými důsledky. To se bude dít do té doby, dokud evropští představitelé neuznají, že vytvoření jednotné měny podle německé marky vycházelo z nepravdivých předpokladů, které sloužily jen zájmům mocných ekonomických a finančních skupin a že je zásadní příčinou zhoršení krizí…

(Zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Snaha o nápravu makroekonomické nerovnováhy má mimořádný význam pro budoucnost eurozóny a EU. Parlament má v úmyslu vylepšit návrhy Komise tak, aby byl pro další desetiletí vytvořen pevný a ucelený rámec, který by v Unii a ve všech členských státech zajistil soulad fiskální kázně s hospodářským růstem a s cíli v oblasti zaměstnanosti, protože jen splnění této podmínky zajistí stabilitu a udržitelnost Unie a eura. S posílením správy ekonomických záležitostí musí být současně zvýšena demokratická legitimita přijímaných rozhodnutí, což vyžaduje, aby byly do celého procesu úžeji a včasněji zapojeny nejen zúčastněné strany, ale zejména vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament. Pakt o stabilitě a růstu a celý rámec pro správu ekonomických záležitostí by měly podporovat strategie Evropské unie pro růst a zaměstnanost a být s nimi slučitelné a jejich cílem by mělo být posílení konkurenceschopnosti všech členských států a sociální stability ve všech regionech Unie. Prevence a náprava makroekonomické nerovnováhy je účinným nástrojem k odstraňování slabin, které konkrétně vznikají v důsledku střednědobých a dlouhodobých strukturálních trendů, prohlubujících se rozdílů v rámci Unie a eurozóny i vnějších důsledků politik jednotlivých členských států. Měli bychom zlepšit rámec správy ekonomických záležitostí a přispět tak k udržitelnému a vyváženému růstu Unie jako celku.

  Marietta Giannakou (PPE), písemně. – (EL) Skupina poslanců Nové demokracie v Evropském parlamentu dnes hlasovala pro šest návrhů v novém balíčku týkajícím se správy ekonomických záležitostí. Návrhy Evropského parlamentu připravují podmínky pro prostředí hospodářské stability a současně umožňují rozvoj inovativních mechanismů, jako jsou eurobondy a evropské projektové dluhopisy.

  Louis Grech (S&D), písemně. − Budu hlasovat pro zprávu paní Ferreirové, protože to je jediná zpráva, která důrazně upozorňuje na zásadní význam udržení široké makroekonomické perspektivy, která zohledňuje odlišné úrovně produktivity v členských státech a současně chrání základní a sociální práva pomocí „Montiho doložky“. Na druhé straně ekonomický balíček, který navrhují všechny ostatní zprávy, jen zachovává další provádění obecných úsporných opatření, která měla a pravděpodobně nadále budou mít škodlivý dopad na hospodářský růst. Politiky, které jsou zaměřeny výhradně na úsporná opatření a podporují výhradně další škrty bez jakýchkoli investičních plánů, brání tvorbě pracovních míst. Proto budu hlasovat proti všem ostatním zprávám a u zprávy pana Haglunda se zdržím hlasování. Musíme najít alternativní způsob řešení současné krize, který bude znamenat provádění odpovědných úsporných opatření doplněné silným investičním plánem, aby bylo zajištěno, že se dostane podpory těm, kdo jsou v této krizi nejzranitelnější. Musí skutečně dojít ke změnám, jako je rozsáhlá strukturální a regulační reforma finančního odvětví, ale k jakémukoli zlepšení stávající situace může dojít jen tehdy, pokud budou vytvořeny pobídky i radikální a komplexní politiky modernizace a cílených investic.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože tento postup by měl zavést mechanismus včasného varování, který včas odhalí vznikající makroekonomickou nerovnováhu. Měl by být založen na využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu zahrnujícího orientační prahové hodnoty v kombinaci s ekonomickým úsudkem. Toto hodnocení by mělo brát v úvahu mimo jiné nominální a reálnou konvergenci v eurozóně a mimo ni. Pokud je zjištěna vážná makroekonomická nerovnováha včetně nerovnováhy, která ohrožuje fungování hospodářské a měnové unie, měl by být zahájen postup při nadměrné nerovnováze, který může zahrnovat vydání doporučení členskému státu, požadavky na posílený dohled a monitorování, a pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, možnost vynucení (pokut) v případě přetrvávajícího nesplnění povinnosti přijmout nápravná opatření. Jsem přesvědčen, že to je dobrý nástroj pro předcházení makroekonomické nerovnováze.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. − Odpovědí, kterou Evropa potřebuje, je pakt stability. Tento balíček má velký význam pro budoucnost EU, a zejména eurozóny. Podporuji tuto zprávu, protože vytváří základ pro strukturovaný ekonomický dialog. Prevence a náprava makroekonomické nerovnováhy je účinným nástrojem k odstraňování slabých stránek, které konkrétně vznikají v důsledku střednědobých a dlouhodobých strukturálních trendů, z prohlubujících se rozdílů v rámci Unie. Musíme mít nápravné mechanismy uplatňované v pravý čas.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Tento návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě má zlepšit návrhy Komise na vytvoření účinného nástroje propojujícího fiskální kázeň, hospodářský růst a zaměstnanost v Evropské unii, který by byl zásadním přínosem pro stabilitu Evropské unie a eura, s cílem vyhnout se budoucím finančním krizím podobným té současné. Toto nařízení má být standardním nástrojem prevence makroekonomické nerovnováhy, k níž může dojít v důsledku ekonomických rozdílů mezi členskými státy EU a jednotlivými vnitrostátně prováděnými politikami.

Je třeba upozornit, že tato zpráva je vypracována na základě předešlých zkušeností z EU s fungováním hospodářské a měnové unie, z nichž vyplývá potřeba zdokonaleného rámce pro správu ekonomických záležitostí, jak je navrženo v této zprávě.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože je zdokonalením původního textu Komise. Zvláště vítám ustanovení o prosazování práv pracovníků a významu komplexního hodnocení hospodářské výkonnosti, zejména včetně zaměstnanosti.

  Arlene McCarthy (S&D), písemně. − Labourističtí poslanci Evropského parlamentu jsou zásadně proti stávající povaze balíčku týkajícího se správy ekonomických záležitostí, který je zaměřen pouze na úspory. Lepší koordinace hospodářské a fiskální politiky, zvláště v rámci eurozóny, by byla pro dlouhodobý hospodářský růst Evropy prospěšná, musí však být založena na správných pravidlech. Text, na němž se dohodly pravicové většiny v Parlamentu, Rada a Komise, klade příliš velký důraz na krátkodobé přísné krácení schodků a nikoli na dlouhodobý růst. Tato pravidla by byla zavedena v celé Evropské unii a zrušila by flexibilní možnost vnitrostátních vlád reagovat v budoucnosti různými politikami. Při dlouhodobém růstu zadluženost jako podíl HDP klesá a je nutné zajistit pracovní místa, hospodářský blahobyt a financování vysoce kvalitních veřejných služeb. Aby bylo zajištěno, že balíček podpoří hospodářský růst, je třeba chránit investiční výdaje. Investice do vědeckého výzkumu, základní infrastruktury a nové zelené ekonomiky jsou pro dlouhodobý růst nezbytné a nikdy by neměly být kráceny ve prospěch plnění krátkodobých cílů EU. Krácení těchto výdajů v době recese by rovněž zhoršilo hospodářský pokles. Labourističtí poslanci v Evropském parlamentu podporují zlepšení návrhu Komise o makroekonomické nerovnováze, která zajišťuje zpráva paní Ferreirové, jež potvrzuje práva pracovníků a význam komplexního hodnocení hospodářské výkonnosti, také včetně zaměstnanosti.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Komise bude nyní moci dle svého uvážení udělovat dobré a špatné známky. Sama bude zavádět ukazatele, které jí umožní známkovat členské státy. Budou existovat i sankce pro ty, kdo neuposlechnou vydaná „doporučení“. Komise bude moci pravidla uplatňovat poloautomaticky díky hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou. Komise bude dokonce vydávat rozhodnutí o uložení sankcí. To je mistrovské dílo autoritářství. Hlasuji proti této odchylce od demokracie, kterou odsuzuji.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Cílů určených z hlediska hospodářského růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti nelze dosáhnout pomocí plánovaných opatření, protože hospodářský rozvoj členských států je omezen. Jednotlivé členské státy sice mohou zavést rámec pro kontrolu hospodářské politiky, nemůže jej však zavést EU jako celek, protože jednotlivé národní ekonomiky se tolik liší. Proto by měla být eurozóna co nejrychleji rozpuštěna. Silné státy by se měly sjednotit a vytvořit novou měnovou unii a ostatní státy by se měly vrátit ke svým vlastním měnám. Volání po dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami by za tohoto stavu znamenalo socialistické státní zásahy, které již v minulosti selhaly, což je jeden z důvodů současných finančních potíží v eurozóně. Taková opatření mají malou demokratickou legitimitu, a proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Cílem návrhů Komise je především zpřísnit regulaci obsaženou v Paktu o stabilitě a růstu. Současně je zaváděn jeden podpůrný mechanismus za druhým pro „rozpočtové černé ovce“, což znovu znamená peníze daňových poplatníků. Je čas, abychom se soustředili na stabilní a svrchované národní ekonomiky a snižování státních dluhů jednotlivých zemí. Je zcela nepřijatelné, aby stále stejné tvrdě pracující země byly povinny znovu a znovu platit za chyby ostatních. Potřebujeme demokratická řešení a ne byrokratické postupy, abychom zajistili významnou a účinnou koordinaci hospodářské politiky na úrovni EU, která bude ku prospěchu všech obyvatel Evropy.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Je velmi důležité zřídit efektivně fungující plnohodnotný mechanismus prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy, který by varoval před rizikem makroekonomické nerovnováhy a rychle na ně reagoval. Je velmi důležité, aby základem tohoto mechanismu bylo využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu. Společně s Radou a Evropským parlamentem musí Komise vypracovat tento srovnávací přehled a makroekonomické a makrofinanční ukazatele určené členským státům. Jsem přesvědčen, že za zvláštních ekonomických okolností by tento srovnávací přehled ukazatelů a prahových hodnot pro varování měl být symetrický a rozlišený pro členské státy v eurozóně a mimo ni. Kromě toho by měla Rada předkládat pravidelné zprávy o provedených opatřeních, která vedla k pozastavení uvaleného postupu při nadměrné nerovnováze v určitém členském státě. Souhlasím s návrhem, který dává Komisi právo provádět posílené kontrolní mise ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB), sociálními partnery a ostatními vnitrostátními zúčastněnými subjekty. Riziko nerovnováhy je třeba trvale vyhodnocovat, aby k nerovnováze nemohlo dojít, a členským státům musí být dána včasná doporučení, aby se předešlo případnému narušení fungování hospodářské a měnové unie.

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto konkrétní zprávu o makroekonomické nerovnováze, protože se zabývá podrobnostmi týkajícími se současného problému zadluženosti v některých členských státech, a především nabízí progresivní metodu řešení takto závažného problému, který souvisí nejen s krátkodobými, ale i dlouhodobými důsledky. Jsem přesvědčen, že Evropa potřebuje progresivní investice, které pomohou hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst, a proto by pouhé krácení rozpočtů mohlo v dlouhodobém výhledu narušit celý hospodářský a politický systém. Jako sociální demokrat, který zdůrazňuje základní hodnotu sociálních práv lidí a dlouhodobého prospěchu společnosti, podporuji tento návrh pro jeho důkladnost a komplexní přístup k řešení těchto problémů.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Ferreirové, protože jsem přesvědčen, že na úrovni Evropské unie koordinovaný mechanismus dohledu pro odhalování a prevenci makroekonomické nerovnováhy je důležitý, stejně jako postup pro nápravu nadměrné nerovnováhy. Systém odhalování označovaný jako „varovný mechanismus“, používá srovnávací přehled kvantitativních ukazatelů a kvalitativních hodnocení. Věřím, že tento srovnávací přehled je důležitý, protože nám poskytne obecný a úplný souhrn informací, a proto jsem přesvědčen, že by se mělo jednat o flexibilní a adaptabilní nástroj, aby bylo možné jej upravovat a přizpůsobovat měnícím se požadavkům a situacím a jasně zaručovat rámec právní jistoty. Doufám, že Parlament dojde ke konečné dohodě a schválí celý balíček týkající se správy co nejrychleji, aby tak vyslal silný a jednotný signál veřejnosti a trhům a ukončil spekulace.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Dne 29. září 2010 předložila Komise legislativní balíček, jehož cílem je posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. Tento balíček tvoří šest návrhů: čtyři se týkají rozpočtových záležitostí, včetně reformy Paktu o stabilitě a růstu, a dvě nová nařízení usilují o odhalení a řešení vznikající makroekonomické nerovnováhy v EU a eurozóně. Tento návrh stanoviska se týká návrhu, který předložila Komise k nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik. Panuje obecná shoda na tom, že Pakt o stabilitě a růstu z hlediska prevence i nápravy selhal a je třeba jej reformovat.

Souhlasím s pozměňovacími návrhy ke znění návrhu Komise, které v Evropském parlamentu podpořila široká většina. Chtěla bych říci, že je důležité zohlednit zkušenosti získané během let existence starého Paktu o stabilitě a růstu, jakož i to, že správa ekonomických záležitostí se stala demokratičtější díky zapojení Evropského parlamentu do celého procesu dohledu. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Zkušenosti získané během prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie ukazují, že je jednoznačně zapotřebí vytvořit dokonalejší rámec pro správu ekonomických záležitostí. Parlament bude muset prozkoumat a zdokonalit legislativní návrhy o správě, které Komise přijala v září 2010, s ohledem na jejich zásadní úlohu pro budoucnost EU a zejména eurozóny. Posilování správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity přijímaných rozhodnutí, protože správu ekonomických záležitostí nelze oddělit od regulace finančních trhů a dohledu nad nimi. Podle Lisabonské smlouvy potřebuje Rada souhlas Parlamentu, aby došla ke konečnému konsenzu. Toto je poprvé, kdy Evropský parlament spolurozhoduje s Radou o makroekonomickém vývoji a fiskální kázni Unie. Hlasoval jsem pro rozsáhlou reformu rámce správy založenou na metodě Společenství, aby bylo zajištěno, že Parlament vylepší návrhy Komise na zřízení pevného a uceleného rámce pro další desetiletí, který zaručí soulad fiskální kázně s hospodářským růstem.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. − (PT) Toto je jediná zpráva, která se snaží jít proti převládajícímu trendu celého balíčku právníchů předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí. Zdržel jsem se hlasování, abych na tento aspekt upozornil a uznal jeho hodnotu. Zpráva paní Ferreirové se zabývá prevencí závažné makroekonomické nerovnováhy. V ní schodek a zadluženost nejsou důležitější než přebytky a deficity obchodní bilance, než zaměstnanost a nezaměstnanost nebo jakékoli kvalitativní výzvy, které by mohly zajistit strategii udržitelného růstu. Je rozumné mít takovou širokou koordinaci založenou na srovnávacím přehledu různých ukazatelů, který nerovnováhu určí v rané fázi. Hlasovat pro tuto zprávu mi brání špatné pojetí koordinace, jejímž začátkem i koncem je stále schodek a zadluženost.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. − Hospodářská krize, před níž Evropa nyní stojí, vyžaduje nový přístup. Krize je svou povahou politická i ekonomická a znovu a znovu jsme viděli, že Evropa je nejsilnější, když jedná společně, a jednotná reakce na tuto krizi je nejlepší reakcí. I přístup EU je v tomto ohledu novinkou, protože tentokrát Parlament poprvé spolurozhoduje s Radou o makroekonomickém vývoji a Rada potřebuje k dosažení konečného konsenzu souhlas Parlamentu. Tato zpráva představuje velké množství kompromisů všech stran jednání. Je mimořádně důležité vyslat trhům i občanům silný signál o úmyslu Evropské unie bojovat s touto finanční krizí i o její kapacitě pro řešení rozdílů a zásadních problémů. Vítám také přístup k řešení podvodů a neochoty postupovat podle schválených doporučení bez přijatelného vysvětlení. Je důležité, aby takové sankce existovaly, stejně tak je ale důležité, abychom netrestali státy, pokud nejsou schopny dosáhnout navržených cílů, a v tomto ohledu zprávu vítám.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro. Tato zpráva se snaží zavést mechanismy prevence a nápravy pro členské státy, které čelí fiskální nerovnováze. Aspekt prevence zahrnuje mechanismy, jako je roční přezkum fiskálních bilancí, mechanismy včasného varování Evropské komise a preventivní doporučení pro řešení drobných nevyvážeností. Jako nápravné opatření bude zaveden postup pro řešení nadměrného schodku, jmenovitě postup při nadměrném schodku, a rovněž požadavek, aby členské státy předkládaly konkrétní plán opatření. Hlasoval jsem pro tuto zprávu hlavně proto, že zahrnuje ekonomické nevyváženosti v rámci Paktu o stabilitě a růstu, strategie Evropa 2020 a evropského semestru. Jinými slovy, reálná ekonomika je začleněna do postupu hospodářské kontroly a koordinace. Kromě toho je obsažena i série ukazatelů pro určení ekonomické nerovnováhy a v zájmu důslednosti i doporučení a ukazatele, jako jsou například investice do výzkumu a vývoje a energetiky.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Jsem přesvědčena, že balíček intervencí obsažený v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady může být účinný při prevenci ekonomické nerovnováhy, zvláště v eurozóně. Kromě toho má Parlament v úmyslu vylepšit návrhy Komise tak, aby byl vytvořen pevný a ucelený rámec právních předpisů zaručující hospodářský růst a zaměstnanost pro další desetiletí. V této době, která je pro EU zvlášť obtížná, je nutné reagovat změnami, doplněním a opravami stávajícího modelu udržitelného růstu a posilováním správy ekonomických záležitostí a demokratické legitimity přijímaných rozhodnutí.

  Kay Swinburne (ECR), písemně. − Skupina Evropských konzervativců a reformistů se vždy snažila konstruktivně zajistit, aby mohla eurozóna formulovat trvalá řešení své krize státního dluhu. Vady Paktu o stabilitě a růstu z hlediska podstaty i vymáhání byly zjevné již nějakou dobu; je správné, že jsou nyní podnikány kroky, které by měly zajistit trvalé a funkční řešení. Prostřednictvím postupu ve výboru a trialogu jsme přispěli ke snaze zajistit, aby byl upřednostňovaný výsledek práce Parlamentu realistický, uskutečnitelný a trvalý. Bohužel však podle našeho názoru to, co navrhla Komise a schválil Parlament, není řešení jen pro eurozónu, ale řešení zahrnující i státy, jejichž měnou není euro. Ať to vezmeme z jakéhokoli úhlu, balíček, o němž jsme hlasovali, zvyšuje pravomoci EU na úkor členských států. Obsahuje inovativní koncepce, jako je hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou a ukládání pokut členským státům, a zajišťuje, aby vnitrostátní rozpočty již nebyly jen věcí vnitrostátních parlamentů. Ačkoli tedy podporujeme dlouhodobé cíle, nemůžeme souhlasit s danými prostředky a hlasovali jsme proti zprávám, které se neomezují na eurozónu.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Stabilita eurozóny konkrétně a Evropy obecně vyžaduje restrukturalizaci nástrojů prevence a dohledu za účelem nápravy makroekonomické nerovnováhy. Finanční konsolidace je nezbytná pro nápravu chyb minulosti a pro trvalý růst ekonomik Evropy, který nestojí na státním a zahraničním dluhu, ale spíše na podpoře zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Tato zpráva se zaměřuje na srovnávací přehled makroekonomických a strukturálních statistických ukazatelů, které umožní srovnání členských států a budou odrážet strukturální a krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé trendy.

Začlenění nových ukazatelů a vytvoření dolních a horních limitů, které budou dle potřeby symetrické, umožní, aby tyto ukazatele sloužily jako varovné úrovně a předešlo se tak uplatnění stávajících finančních záchranných opatření ze strany Komise a Mezinárodního měnového fondu. Tento nový inteligentní a symetrický systém povede k přísnějšímu dohledu, důkladnějším hodnocením ze strany Komise, Evropského parlamentu, Rady a Evropské centrální banky a k návrhu doporučení dalších reforem a nápravných plánů. V kritickém okamžiku evropského projektu považuji účast všech evropských a vnitrostátních orgánů za nezbytnou, aby bylo možné přijmout potřebná opatření brzy.

Zpráva: Diogo Feio (A7-0179/2011)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Současné události ukazují, že evropský Pakt o stabilitě a růstu není příliš účinný a nezabránil tomu, že se několik členských států dostalo do vážných problémů ve své platební bilanci a při splácení svých dluhů. Kromě podpory, kterou těmto zemím poskytuje EU, se orgány proto snaží Pakt o stabilitě a růstu posílit a vyhnout se tak v budoucnosti krizím tohoto druhu. To je cílem balíčku právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí, jehož je zpráva kolegy pana Feia součástí. Zpráva se zabývá prováděním postupu při nadměrném schodku. Konkrétně jsem pro výpočet snížení dluhu podle průměrné sazby vypočtené za tříleté období namísto podle pevné sazby pro každý rok ve tříletém období. Podpořila jsem tuto zprávu, stejně jako podporuji balíček právních předpisů týkající se správy ekonomických záležitostí jako celek.

  Regina Bastos (PPE), písemně. − (PT) Hospodářská a finanční krize vyvolala a posílila potřebu koordinace a zlepšeného dohledu nad hospodářskými politikami v rámci hospodářské a měnové unie. Tyto nedávné zkušenosti odhalily i slabá místa a nedostatky stávajícího systému koordinace a existujících postupů dohledu. Krize dramaticky zvrátila příznivé podmínky, za nichž hospodářský a finanční sektor fungoval do roku 2007, a většina členských států musí podstoupit proces konsolidace svého rozpočtu za účelem snížení veřejného dluhu. Pro většinu zemí je snížení zadluženosti zásadní otázkou vzhledem k nepříznivým účinkům, které má na ekonomické pobídky a na růst hospodářství v důsledku zvýšených daní a rizikových příplatků. Tato zpráva tvrdí, že Komise a Rada by měly provést vyrovnané celkové hodnocení všech rozhodujících faktorů, a to zejména míry, v níž jako přitěžující nebo zmírňující okolnosti působí při posuzování souladu s kritérii schodku a/nebo dluhu. Rada bude požadovat, aby členský stát dosáhl ročních rozpočtových cílů, které umožní nárůst hrubého domácího produktu minimálně o hodnoty 0,5 % ročně. Z uvedených důvodů jsem hlasovala jsem pro tuto zprávu.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Rozhodla jsem se zdržet se hlasování o této zprávě o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Ačkoli vztah mezi ekonomikami jednotlivých členských států a mezi nimi a Unií je třeba přezkoumat, zvláště s ohledem na události v Řecku a na skutečnost, že různé další členské státy vykazují známky blížící se finanční krize ve stejném rozsahu jako v Řecku, nelze tento přezkum provést pomocí metod uvedených v této zprávě. Zpráva se snaží napravit zranitelná místa vnitrostátních ekonomik tak, že (podle mého názoru nadměrně) zvyšuje pravomoc EU vůči členským státům samotným, a obětuje tak jejich svobodu a pravomoci v oblasti financí. Proto nemohu hlasovat pro tuto zprávu.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. − (IT) Feiova zpráva je součástí balíčku právních předpisů pro reformu správy ekonomických záležitostí, který tvoří šest zpráv vzešlých z jednání trvajících měsíce. Parlament vyslal jasný signál všem, a zejména Radě. Proto doufám, že tento balíček bude do letní přestávky schválen a především co nejdříve uplatněn, aby Evropská unie nebyla nepřipravena, jako tomu bylo v minulosti, čelit problémům ohrožujícím její stabilitu. Konkrétně pro zprávu pana Feia jsem hlasoval, protože jsem přesvědčen, že správně zdůrazňuje nepostradatelnou úlohu, kterou musí Parlament hrát při prevenci budoucích hospodářských krizí. Text zdůrazňuje zásadní význam dialogu, který bude muset Parlament navázat se zástupci vnitrostátních parlamentů v zájmu ochrany demokratického procesu v době, kdy vzniknou problémy týkající se hospodářské stability Evropské unie. Kromě toho zpráva navrhuje tříleté období pro snížení celkové zadluženosti, což považuji za přiměřené a dostatečné.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu, protože souhlasím s tím, že pokud dojde k překročení referenční hodnoty, je třeba považovat poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) v souladu s čl. 126 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) za dostatečně se snižující a uspokojivým tempem se blížící k referenční hodnotě, jestliže se rozdíl vzhledem k referenční hodnotě snižoval za předchozí tři roky průměrným tempem řádově jedné dvacetiny za rok, což je doporučená hodnota, která byla stanovena na základě hodnocení tříletého období.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Současná hospodářská, finanční a sociální krize ukázala, že stávající model správy ekonomických záležitostí Evropské unie nefunguje: rámec dohledu se ukázal jako velmi slabý a pravidla Paktu o stabilitě a růstu nebyla dodržována. Proto podporuji balíček opatření, který Evropská komise předložila ve věci správy ekonomických záležitostí. Hlasuji pro vynikající zprávu pana Feia o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Vítám požadavek, aby byl urychlen postup, kterým Evropská komise zveřejňuje svá doporučení. Souhlasím s návrhem, aby měl Evropský parlament právo pozvat zástupce členských států, a vyjadřuji politování nad tím, že Rada tento návrh nepřijala. Vítám možnost, aby Komise prováděla dodatečné kontrolní návštěvy, a skutečnost, že na těchto návštěvách by se mohla podílet i Evropská centrální banka.

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. – (RO) Rozhodl jsem se hlasovat proti čtyřem ze šesti návrhů v balíčku právních předpisů týkajícím se správy ekonomických záležitostí, protože jsem se domníval, že obsahují pouze úsporná opatření, která by ještě zvýšila křehkost evropské ekonomiky. Pro obnovení hospodářského růstu potřebujeme jiný model, než ten, který navrhuje balíček, model založený na strategických investicích a tvorbě nových pracovních míst.

  Göran Färm, Anna Hedh, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. − (SV) Jako švédští sociální demokraté považujeme obecný balíček reforem pro silnější správu ekonomických záležitostí v Evropské unii za důležitý nástroj pro vytvoření řádu v evropské ekonomice. Přísnější Pakt o stabilitě a růstu, zvýšené požadavky na transparentnost a kázeň ve vnitrostátních rozpočtových rámcích a nový systém prevence ekonomické nerovnováhy, to vše jsou klíčové prvky v úsilí o stabilizaci státních financí a finančního trhu.

Důvodem toho, že jsme se dnes rozhodli nehlasovat pro pět ze šesti zpráv, není to, že bychom byli proti přísnějším předpisům. Naopak, jsme přesvědčeni, že přísnější předpisy je třeba zavést urychleně. Účelem naší strategie bylo vyslat jasný signál, že určité v balíčku obsažené trendy k zavedení příliš rozsáhlých úsporných opatření je třeba při závěrečných kolech jednání vyměnit za vyváženější přístup. Předpisy, které neposkytují dostatečný prostor pro investice a zdravý růst směřující budoucnosti, nemohou být dlouhodobě udržitelné.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Pravidla týkající se rozpočtové kázně a jejího dodržování a uplatňování by se měla posílit zejména kladením většího důrazu na výši a vývoj zadlužení a jeho celkovou udržitelnost. Proto souhlasím s posuzováním udržitelnosti veřejných financí včetně výše zadlužení, profilu dluhu (včetně jeho splatnosti) a dynamiky dluhu. V této souvislosti nelze zapomínat na soukromé zadlužení, pokud by to eventuálně mohlo znamenat implicitní závazek pro vlády. Rámec určený ke kontrole zadlužení veřejného a soukromého sektoru by měl podporovat dlouhodobý růst s řádným přihlédnutím k anticyklické úloze rozpočtové politiky a zároveň zdokonalovat podmínky k investování a rozvoji vnitřního trhu, což je nezbytné pro zajištění správného fungování a posilování hospodářské a měnové unie. Za účelem zajištění finanční stability eurozóny jako celku je důležité zřídit Evropský měnový fond, který by se řídil předpisy Unie a byl by financován zejména z příjmů pocházejících z pokut.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva je součástí balíčku právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí a představuje jeden z jeho klíčových prvků. Jedná se o nařízení o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku.

Ačkoli vychází z předpokladu, že v eurozóně probíhá krize a je že nutné komplexní a integrované řešení dluhové krize v eurozóně, vzhledem k neúspěchu dosud uplatňovaného roztříštěného přístupu, zpráva nakonec požaduje stejný druh monetaristických a neoliberálních politik a kritérií, jaké ke krizi vedly. Opakuje a zpřísňuje skutečně naprostou kontrolu uvalenou na členské státy, aniž by se zajímala o příčiny problémů nebo o alternativní politiky zohledňující rozdílné úrovně rozvoje ekonomik.

Namísto návrhu paktu pro pokrok a sociální rozvoj založený na solidaritě a skutečných politikách hospodářské a sociální soudržnosti, které jsme prosazovali, tak zpráva požaduje prohloubení Paktu o stabilitě a růstu a nyní Paktu euro plus. Rozšiřuje a posiluje uplatňování sankcí a plateb pokut na členské státy, které uložené povinnosti nesplní. To je nepřijatelné vměšování, které staví členské státy podrobené tomuto postupu při nadměrném schodku do pozice skutečně koloniální podřízenosti evropským mocnostem.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Toto je jeden z klíčových právních předpisů v balíčku předpisů týkajícím se správy ekonomických záležitostí. Jedná se o nařízení o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku.

Ačkoli vychází z předpokladu, že v eurozóně probíhá krize, a dokonce uznává, že je nutné komplexní a integrované řešení dluhové krize v eurozóně, vzhledem k neúspěchu dosud uplatňovaného roztříštěného přístupu, zpráva nakonec požaduje stejný druh monetaristických a neoliberálních politik a kritérií, a zpřísňuje tak skutečně naprostou kontrolu uvalenou na členské státy, aniž by se zajímala o příčiny problémů nebo o alternativní politiky zohledňující rozdílné úrovně rozvoje ekonomik. Namísto návrhu paktu pro pokrok a sociální rozvoj založený na solidaritě a skutečných politikách hospodářské a sociální soudržnosti, tak zpráva požaduje prohloubení Paktu o stabilitě a růstu a Paktu euro plus. Rovněž rozšiřuje uplatňování sankcí a plateb pokut na členské státy, které nesplní uložené povinnosti.

To je nepřijatelné vměšování, které staví členské státy podrobené tomuto postupu při nadměrném schodku do pozice skutečně koloniální podřízenosti evropským mocnostem.

Proto jsme hlasovali proti.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Světová hospodářská a finanční krize odhalila a prohloubila nevyhnutelnost intenzivnější koordinace a lepšího dohledu nad hospodářskými politikami v hospodářské a měnové unii. Stávající nástroje a postupy koordinace a dohledu umožnily EU překonat krizi, kterou by žádný členský stát sám nepřekonal. Evropské orgány a členské státy společně usilují o zotavení se z krize. Tyto zkušenosti však odhalily nedostatky a slabá místa v současném systému koordinace a v existujících postupech dohledu. Je nezbytné, aby se rámec hospodářské a měnové unie posílil s cílem upevnit hospodářskou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, které jsou předpokladem pro trvalý výkon a růst zaměstnanosti. Jednotlivé prvky koordinace v oblasti hospodářské politiky včetně dohledu nad strukturálními reformami je třeba začlenit do nového cyklu dohledu, tzv. evropského semestru, který spojí existující procesy v rámci tohoto paktu s hlavními směry hospodářských politik a zajistí souběžné předkládání stabilizačních a konvergenčních programů a vnitrostátních programů reforem.

  Marietta Giannakou (PPE), písemně. – (EL) Skupina poslanců Nové demokracie v Evropském parlamentu dnes hlasovala pro šest návrhů v novém balíčku právních předpisů týkajícím se správy ekonomických záležitostí. Návrhy Evropského parlamentu připravují podmínky pro prostředí hospodářské stability a současně umožňují rozvoj inovativních mechanismů, jako jsou eurobondy a evropské projektové dluhopisy.

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. − (DE) Větší koordinace a pečlivější sledování hospodářské politiky v členských státech jsou nezbytné, máme-li se poučit z chyb hospodářské a finanční krize a bojovat proti současné dluhové krizi v některých členských státech. Tato zpráva je odpovědí na otázku, jak tento nový proces koordinace a sledování organizovat.

Debatě o enormních schodcích v některých zemích by měla být věnována pozornost především v Belgii, zvláště v tomto přechodném období, kdy Belgie nemá vládu. Toto přechodné období je mimořádně problematické, protože má v Belgii zásadní vliv na ekonomiku, sociální politiku a finanční odvětví a neslouží právě zlepšení situace.

Pokud chce země, jako je Belgie, zajistit, aby Evropa v budoucnosti nemohla činit rozhodnutí jménem Belgie, potom je nejvyšší čas požadovat, aby osoby odpovědné za federální politiku uznaly svou odpovědnost vůči občanům, namísto aby v Komisi intervenovaly za zachování indexu nebo sociální politiky v Belgii.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože toto nařízení stanoví ustanovení pro urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Cílem postupu při nadměrném schodku je zabránit vzniku nadměrných schodků veřejných financí, a pokud již k jejich vzniku dojde, napomoci jejich rychlému odstranění, přičemž je na základě kritérií schodku veřejných financí a veřejného dluhu prozkoumáno dodržování rozpočtové kázně. Pravidla pro rozpočtovou kázeň by měla být posílena, především tak, že v nich bude mít významnější úlohu výše a vývoj zadluženosti a celková udržitelnost. Dodržování těchto pravidel by mělo být posíleno, stejně jako systémy pro jejich vymáhání. Správa ekonomických záležitostí by se měla zlepšit, také aktivnějším a včasnějším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem proti této zprávě, protože jsem důrazně proti programu paralyzujících úsporných opatření, který v Evropské unie prosazují síly pravého středu. Tento balíček reforem správy ekonomických záležitostí ochromí růst v EU právě v době, kdy potřebujeme investice pro růst, pro výzkum a vývoj a pro zaměstnanost, abychom zajistili hospodářskou budoucnost Evropy. Tento balíček pro finanční reformu v Evropě nejvíce zasáhne ty nejchudší, zatímco příčinu krize – finanční odvětví – ponechá nedotčenou. Vítám zlepšenou koordinaci hospodářské a fiskální politiky v Evropě, ale jsem důrazně proti krátkodobé vizi, která je základem těchto opatření. Dlouhodobé investice do zelené ekonomiky, do vědeckého výzkumu a infrastruktury jsou naprosto zásadní pro hospodářskou stabilitu, tvorbu pracovních míst a růst a já nemohu podpořit tento balíček reforem, který se v celé Evropě snaží o ochromující úspory.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. − (IT) Tento návrh se týká urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Jsme přesvědčeni, že prosazování rozpočtového dohledu by mělo vždy podléhat komplexním cílům EU, a zejména požadavkům, které se týkají podpory vysoké úrovně zaměstnanosti, záruky přiměřené sociální ochrany a boje proti sociálnímu vyloučení.

Při sledování toho, jak jsou dodržována pravidla rozpočtové kázně, by měla být věnována zvláštní pozornost sociálnímu útlumu, který může mít vliv na finanční situaci vlád. Rovněž trváme na tom, aby členské státy, které provádějí strukturální reformy přispívající k zachování nebo tvorbě pracovních míst a ke snižování chudoby, měly možnost odchýlit se od svých střednědobých rozpočtových cílů.

A v neposlední řadě jsme přesvědčeni, že posílení správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity evropské správy věcí veřejných a že by v rámci celého procesu dohledu měla být posílena role Evropského parlamentu. Nezbytnou podmínkou důvěryhodného a transparentního rámce dohledu je navíc pravidelné konzultování sociálních partnerů a větší zapojení vnitrostátních parlamentů.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva navrhuje rozšířit hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou pro pokutování členských států, které nesplní euroliberální normy. A co hůř, vyzývá Komisi, aby zavedla zrychlené sankční řízení pro záměrné neplnění předpisů. Jediná výjimka se týká členských států, které provádějí reformy důchodového systému podle přání Komise. Tímto způsobem se zavádí autoritářský federalismus. Nikdy nepřistoupím na to, aby moje země platila komukoli jakékoli pokuty.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Sledování rozpočtů by nemělo znamenat jen získávání přístupu ke správným údajům a číslům. Komise by samozřejmě měla vydávat i doporučení, například ve věci snižování zadluženosti. Za žádných okolností bychom ale neměli dovolit, aby bylo členským státům diktováno, jak by měly vynakládat své peníze. Evropská správa není přáním občanů EU ani ji nestanoví Smlouvy o EU. Znamená jasné pohrdání zásadou subsidiarity. Správa EU nepomůže ekonomickému zotavení postižených zemí, ale spíše odchodu z eurozóny. Z uvedených důvodů tento návrh nemohu podpořit.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Návrhy týkající se správy ekonomických záležitostí jsou jasným porušením zásady subsidiarity. Hlasoval jsem proti této zprávě, protože významně narušuje jak evropskou integraci, tak hospodářské a sociální podmínky v členských státech.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Postup při nadměrném schodku musí probíhat rychleji a pohotověji, aby se předešlo nadměrným rozpočtovým schodkům. Jsem přesvědčen, že pravidla pro rozpočtovou kázeň musí být posílena a zvláštní pozornost je třeba věnovat výši zadlužení. Pro dosažení uvedených cílů musí Komise získat zvláštní úlohu v oblasti posuzování, sledování a vydávání doporučení. Při posuzování musí Komise a Rada přihlédnout i k reformám důchodového systému, které provádí příslušný členský stát. Nesouhlasím s návrhem na snížení pokuty pro členské státy, které neprovedly nebo neprovedly řádně opatření nebo nástroje ke kontrole schodku. Nemyslím si, že je žádoucí snižovat celkový objem pokut, protože vybrané pokuty je třeba použít k zavedení mechanismů stability.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Především chci poblahopřát panu Feiovi k jeho vynikající zprávě. Jsem přesvědčen, že poměr dluhu k HDP by se měl snižovat „uspokojivým tempem“. V tomto smyslu je třeba rozdíl mezi stávajícím veřejným dluhem a 60% referenční hodnotou snižovat o jednu dvacetinu za rok. Vítám pozměňovací návrh, který pan Feio předložil k původnímu návrhu Komise, podle něhož by se snížení mělo vypočítávat podle průměrné sazby za předchozí tři roky ve výši jedné dvacetiny za rok. Rovněž souhlasím s tím, že posouzení toho, zda byla tato podmínka dodržena, by mělo začít tři roky po skončení probíhajícího postupu při nadměrném schodku. Především vítám skutečnost, že při uplatňování nařízení o veřejném dluhu bude muset Komise přihlédnout ke „všem rozhodujícím faktorům“, zejména k soukromému zadlužení a jiným důležitým faktorům, které umožňují celkové posouzení. Doufám, že Parlament dojde ke konečné dohodě a schválí celý balíček týkající se správy co nejrychleji, aby tak vyslal silný a jednotný signál veřejnosti a trhům a ukončil spekulace.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Součástí legislativního balíčku, který má posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně, bylo i hlasování o tomto návrhu stanoviska k návrhu Komise, o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože v zásadě sdílím obavy zpravodaje, zejména pokud jde o tyto záležitosti: 1) prosazování rozpočtového dohledu by mělo podléhat komplexním cílům EU; 2) při sledování toho, jak jsou dodržována pravidla rozpočtové kázně, by měla být věnována pozornost nejen závažnému hospodářskému, útlumu, ale také sociálním krizím, které mohou mít vliv na finanční situaci vlád; 3) pokuty vybrané od členských států, které nedodržují jim určená doporučení, by měly být použity na podporu cílů EU v oblasti dlouhodobých investic a zaměstnanosti, a ne rozděleny pouze členským státům, u nichž neprobíhá postup při nadměrném schodku, jak navrhla Komise; 4) nezbytnou podmínkou důvěryhodného a transparentního rámce dohledu je navíc pravidelné konzultování sociálních partnerů a větší zapojení vnitrostátních parlamentů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti. Důvodem je zavedení závažného procyklického opatření, které má řešit nadměrný schodek. Mám na mysli konkrétně opatření 1/20, které znamená snižování ročního veřejného dluhu o 5 % ve třech po sobě jdoucích letech, pokud dluh přesáhne 60 % hrubého domácího produktu (HDP), i pokud je schodek nižší než 3 % HDP. Základem tohoto opatření je předpoklad, že hospodářský růst závisí výhradně na omezování veřejných výdajů. Jinými slovy, že řešení veřejného dluhu znamená přímé uplatňování úsporných plánů, zvláště těch velmi přísných, bez ohledu na danou situaci.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Hlavním cílem balíčku právních předpisů, který předložila Komise v roce 2010, je oživení správy ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. To je v krizi, jakou právě procházíme, strategicky důležité. Zlepšování plánů růstu a rozvoje členských států, optimalizování koordinace rozpočtových politik a posilování postupů pro sledování schodků a státního dluhu jsou jen některé z priorit, o které je třeba usilovat. Avšak abychom těchto cílů dosáhli, musí být naše úsilí plně v souladu s plány na oživení trhu práce a politikami sociální ochrany, základním kamenem nového modelu udržitelného růstu.

  Kay Swinburne (ECR), písemně. − Skupina Evropských konzervativců a reformistů se vždy snažila konstruktivně zajistit, aby mohla eurozóna formulovat trvalá řešení své krize státního dluhu. Vady Paktu o stabilitě a růstu z hlediska podstaty i vymáhání byly zjevné již nějakou dobu; je správné, že jsou nyní podnikány kroky, které by měly zajistit trvalé a funkční řešení. Prostřednictvím postupu ve výboru a trialogu jsme přispěli ke snaze zajistit, aby byl upřednostňovaný výsledek práce Parlamentu realistický, uskutečnitelný a trvalý. Bohužel však podle našeho názoru to, co navrhla Komise a schválil Parlament, není řešení jen pro eurozónu, ale řešení zahrnující i státy, jejichž měnou není euro. Ať to vezmeme z jakéhokoli úhlu, balíček, o němž jsme hlasovali, zvyšuje pravomoci EU na úkor členských států. Obsahuje inovativní koncepce, jako je hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou a ukládání pokut členským státům, a zajišťuje, aby vnitrostátní rozpočty již nebyly jen věcí vnitrostátních parlamentů. Ačkoli tedy podporujeme dlouhodobé cíle, nemůžeme souhlasit s danými prostředky a hlasovali jsme proti zprávám, které se neomezují na eurozónu.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Nedávné události ukázaly, že různé pakty o stabilitě a růstu nepřinesly požadovaný účinek: namísto toho několik členských států čelilo závažným problémům při plnění svých povinností a riskovalo zvýšení svého státního dluhu. Zpráva, která byla dnes přijata na plenárním zasdání, obsahuje širší balíček opatření, která představují návrhy na evropskou správu ekonomických záležitostí. Konkrétně tato zpráva analyzuje problém nadměrné zadluženosti členských států a posuzuje problémy Evropské unie jako celku, nikoli jen ve smyslu řešení schodků, ale i z hlediska výše veřejného dluhu, s cílem zajistit, aby byly zavedeny postupy pro včasnou nápravu neplnění povinností a aby se tak předešlo zavádění nápravných opatření v době, kdy je již příliš pozdě. Provedení opatření je pro eurozónu nezbytné. Na základě výsledku jednání a pokroku, který byl v posledních měsících učiněn v rámci trialogu, doufám, že můžeme očekávat, že doporučení budou zveřejňována rychleji, a že můžeme počítat se skutečně ekonomickým dialogem. Doufám, že k úspěchu může přispět i možnost přezkumu doporučení podle hospodářského útlumu, pokud tím nebude ohrožena fiskální udržitelnost.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Jednou z věcí, které nám ukazuje krize v Řecku, je naléhavá potřeba fiskální odpovědnosti. Jinak budou všechny členské státy EU, nejen Řecko, čelit závažným problémům, protože nadměrný schodek mají dvě třetiny členských států. Jsem rád, že zpravodaj na tuto skutečnost upozorňuje.

Zpráva obsahuje více návrhů, ale ty nejdůležitější spočívají v překonání nadměrného rozpočtového schodku a v dokončení prostředků pro boj se schodky v budoucnosti. Zpráva se rovněž dotýká dalšího důležitého aspektu – že s rozpočtovým deficitem musíme bojovat, aniž bychom uškodili růstu, zejména pokud jde o generování ekonomiky. Je důležité, aby systém určený k řízení veřejné a soukromé zadluženosti podporoval dlouhodobý růst. Znamenalo by to zlepšování investičních podmínek a rozvoj vnitřního trhu a současně i zohlednění konkrétních priorit a potřeb členských států.

A především potřebujeme transparentnost, individuální odpovědnost a nezávislý dohled. To je nezbytnou součástí posilování správy ekonomických záležitostí. Vnitrostátní rozpočtové rámce by měly zahrnovat budování a posilování úlohy nezávislých fiskálních orgánů a zajišťovat zveřejňování transparentních fiskálních statistických údajů.

Zpráva: Vicky Ford (A7-0184/2011)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Současné události ukazují, že evropský Pakt o stabilitě a růstu není příliš účinný a nezabránil tomu, že se několik členských států dostalo do vážných problémů ve své platební bilanci a při splácení svých dluhů. Kromě podpory, kterou těmto zemím poskytuje EU, se orgány proto snaží Pakt o stabilitě a růstu posílit a vyhnout se tak v budoucnosti krizím tohoto druhu. To je cílem balíčku právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí, jehož je zpráva kolegyně paní Fordové součástí. Zpráva se zabývá požadavky na rozpočtové rámce členských států. Podpořila jsem tuto zprávu, stejně jako podporuji balíček právních předpisů týkající se správy ekonomických záležitostí jako celek.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Zdržela jsem se hlasování, protože mám pochyby o dlouhodobém dopadu směrnic navržených ve zprávě na národní ekonomiky členských států. Konkrétně tyto směrnice navrhují přísně posílit mechanismy dohledu, aby se v Unii předešlo dalším krizím řeckého typu. Podle mého názoru se ekonomické problémy členských států nevyřeší prostým omezením jejich pravomocí a úlohy, a proto jsem se rozhodla zdržet se hlasování.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. − (IT) Zpráva paní Fordové je součástí balíčku právních předpisů pro reformu správy ekonomických záležitostí, který tvoří šest zpráv vzešlých z jednání trvajících měsíce. Parlament vyslal jasný signál všem, a zejména Radě. Proto doufám, že tento balíček bude do letní přestávky schválen a především co nejdříve uplatněn, aby Evropská unie nebyla nepřipravena, jako tomu bylo v minulosti, čelit problémům ohrožujícím její stabilitu. Konkrétně pro zprávu paní Fordové jsem hlasoval, protože jsem přesvědčen, že harmonizace vnitrostátních systémů prostřednictvím rozvoje minimálních požadavků a především plánů prognóz pro systémy veřejných účtů je základním pravidlem, chceme-li předejít ekonomickým krizím v budoucnosti. To by však nemělo znamenat, že přehlížíme vnitrostátní povahu fiskálních předpisů, které obsahují určité podstatné rozdíly, zvláště mezi zeměmi v rámci eurozóny a mimo ni.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu, protože souhlasím s tím, že členské státy by měly zřídit účinný střednědobý rozpočtový rámec, který podléhá oficiálnímu dohledu a kterým se stanoví přijetí nejméně čtyřletého horizontu fiskálního plánování, a zajistit tak, aby vnitrostátní fiskální plánování bylo v souladu s perspektivou víceletého fiskálního plánování. Členské státy by měly zavést vhodné mechanismy koordinace v rámci vládních subsektorů, aby zajistily jednotné a důsledné pokrytí všech subsektorů při fiskálním plánování, při přípravě rozpočtových prognóz a při víceletém plánování stanoveném ve víceletém rozpočtovém rámci a numerická fiskální pravidla pro každou zemi.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Současná hospodářská, finanční a sociální krize ukázala, že stávající model správy ekonomických záležitostí Evropské unie nefunguje: rámec dohledu se ukázal jako velmi slabý a pravidla Paktu o stabilitě a růstu nebyla dodržována. Proto podporuji balíček opatření, který Evropská komise předložila ve věci správy ekonomických záležitostí. Hlasuji pro zprávu paní Fordové o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Vítám, že tento předpis bude použitelný na všechny členské státy EU. Chci zdůraznit, že je nutné zřídit prostředky nezávislého dohledu. Vítám možnost, aby nově zvolené vlády měly právo aktualizovat svůj střednědobý rozpočtový rámec tak, aby odrážel nové politické priority.

  Lara Comi (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro tuto směrnici, protože jsem přesvědčena, že se jí podařilo dosáhnout správné rovnováhy mezi přísností, které je v této oblasti třeba, a možností vlastního uvážení v souvislosti s ekonomickou situací. Nesmíme zapomínat, že naše hospodářská a měnová unie nikdy nebyla vnitřně zcela jednotná co do velikosti, heterogenity a úrovně rozvoje. Neexistuje žádný návod na vytvoření dokonalé měnové unie, a ani dosud získaným zkušenostem nelze přikládat žádnou absolutní hodnotu, protože díky zvláštním socioekonomickým rysům eurozóny nebudou mít pravděpodobně veškerá srovnání velký smysl. Proto (což zpravodajka velmi dobře zpracovala) je třeba zdůraznit, že maastrichtská kritéria, vynikající referenční hodnota a vhodné srovnávací měřítko pro stanovení důvěryhodnosti našich měnových potřeb, nejsou absolutními hodnotami, které je třeba dodržovat vždy a všude. Mohou existovat ekonomické situace, v nichž odchýlení od těchto limitů znamená riziko, které stojí za to podstoupit, pokud dodatečné zadlužení financuje obnovu, kterou již nelze odkládat. Blahopřeji zpravodajce k vynikající práci, kterou za tak krátkou dobu odvedla, a doufám, že bude možné skloubit politickou a intelektuální debatu o těchto záležitostech s cílem zaručit obyvatelům Evropy prosperitu, kterou měnová politika pomáhá vytvářet.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Chceme-li skutečně předcházet budoucím krizím; chceme-li vytvořit soudržnou a odpovědnou hospodářskou Unii; chceme-li se řídit aspektem prevence a nápravy; chceme-li usilovat o udržitelný růst, pak byla pro úplnost balíčku tato směrnice nezbytná. V této směrnici nacházíme sérii základních předpokladů, které pokud je vnitrostátní vlády uplatní, zvýší transparentnost rozpočtové politiky, přinejmenším pokud jde o zveřejňování rozpočtových prognóz a výsledků.

Jsem přesvědčen, že se vším, čeho zde dosahujeme, bude Unie stále připravenější na jednotnou koordinaci a prevenci možných problémů, nedostatků a nerovnováhy. Závěrem bych chtěl poděkovat své kolegyni paní Fordové za její úsilí a snahu o dokončení této zprávy.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva, kterou vypracovala paní Fordová, se týká legislativního návrhu na změnu nařízení Rady č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, který je součástí balíčku právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí, který Komise přijala dne 29. září 2010, aby „zajistil makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí“ s cílem učinit EU pevnější a udržitelnější. Současná ekonomická a finanční situace jednotlivých zemí EU ukazuje selhání Paktu o stabilitě a růstu. Nestačí jen kontrolovat schodek veřejných rozpočtů. Je také třeba předcházet veřejnému a soukromému zadlužení. Je stále nezbytnější zavést mechanismy, které zlepší konkurenceschopnost a obnoví veřejné finance. Členské státy nebudou moci vytvářet nadměrné schodky. Budou posílena opatření pro koordinaci a dohled, která zajistí dodržování rozpočtové kázně. Hlasoval jsem pro tento návrh legislativní změny, protože jsem přesvědčen, že zavedení těchto opatření v co nejbližší době má zásadní význam pro obnovu důvěry veřejnosti v instituce a pro udržitelný růst v EU.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice o požadavcích na rozpočtové rámce členských států a představuje jeden z nejzávažnějších útoků na jejich svrchovanost.

Jsou ohrožena rozpočtová rozhodnutí, která mají klíčový význam pro to, jakou cestou se každá země vydá podle svých charakteristik, svých zájmů a vůle svého lidu. Situace je zvlášť závažná pro nejzranitelnější ekonomiky eurozóny, o nichž se tvrdí, že mají „nadměrný schodek“ a mohou na ně být uvaleny přísné sankce. Tato směrnice je součástí balíčku právních předpisů týkajícího se tzv. správy ekonomických záležitostí, který tvoří šest legislativních textů a který představuje skutečný útok na sociální práva a pracovní práva i na demokracii samotnou.

Záměrem tohoto balíčku právních předpisů je bezprecedentní útok na práva vnitrostátních parlamentů a v Portugalsku na samu ústavu Portugalské republiky. Od této chvíle se budou poslanci vnitrostátních parlamentů ve věci rozpočtů svých zemí řídit pokyny Evropské unie. Tyto pokyny jsou ve stále větší míře neoliberální a určované hlavně diktátem moci většiny hlasů v Radě a v Evropském parlamentu. Naší jedinou možností je hlasovat proti.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Toto je jedna ze dvou zpráv o návrhu směrnice o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Představuje jeden z nejzávažnějších útoků na svrchovanost členských států a tato situace bude ještě horší v případě zemí v eurozóně, které mají údajně nadměrný schodek a kterým bude vedle trvalého dohledu Evropské komise možné udělit i sankce.

Tato směrnice je součástí balíčku šesti legislativních textů týkajících se tzv. správy ekonomických záležitostí, který představuje skutečný útok na sociální a pracovní práva. Je rovněž součástí tažení Evropské unie proti národní nezávislosti a svrchovanosti.

Výsledkem jednání je konečná dohoda mezi třemi orgány – Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí – a dne 24. června jej jistě potvrdí Rada, i přes rozpory, které existují na úrovni EU. Zamýšleným výsledkem je bezprecedentní útok na práva vnitrostátních parlamentů a na samu ústavu Portugalské republiky, jejíž poslanci se musí ve věci rozpočtu své země řídit pokyny Evropské unie; tyto pokyny jsou ve stále větší míře neoliberální. Proto jsme hlasovali proti.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Světová hospodářská a finanční krize prudce zvrátila příznivé hospodářské a finanční podmínky, které převládaly do roku 2007, a opět zdůraznila, že neočekávaný zisk akumulovaný v příznivém období nebyl dostatečně využit k vytvoření prostoru v nepříznivém období. Řádné fungování rámce rozpočtového dohledu Unie vyžaduje dostupnost fiskálních údajů. Včasné a spolehlivé fiskální údaje jsou nezbytné pro řádné a dobře načasované monitorování, které umožňuje rychlou reakci v případě nepříznivého rozpočtového vývoje. Rozhodujícím prvkem pro zajištění kvality fiskálních údajů je transparentnost, která vyžaduje pravidelné zpřístupňování těchto údajů.

  Marietta Giannakou (PPE), písemně. – (EL) Skupina poslanců Nové demokracie v Evropském parlamentu dnes hlasovala pro šest návrhů v novém balíčku týkajícím se správy ekonomických záležitostí. Návrhy Evropského parlamentu připravují podmínky pro prostředí hospodářské stability a současně umožňují rozvoj inovativních mechanismů, jako jsou eurobondy a evropské projektové dluhopisy.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože balíček týkající se správy ekonomických záležitostí má za cíl reagovat na potřebu lepší koordinace hospodářských politik a bedlivějšího dohledu nad nimi v hospodářské a měnové unii. Kromě toho jsou navrhovány požadavky na rozpočtové rámce členských států, které mají podpořit fiskální odpovědnost tím, že stanoví minimální požadavky na vnitrostátní fiskální rámce a zajistí, aby odpovídaly ustanovením Smlouvy. Na podporu změn preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu Komise také navrhla posílit donucovací mechanismy pro členské státy eurozóny. Obecně vítám návrhy předložené s cílem zajistit zlepšení vnitrostátních fiskálních rámců a povzbudit členské státy, aby v budoucnosti přijímaly lepší fiskální rozhodnutí. Zejména jsou potřebné návrhy na zlepšení statistického vykazování fiskálních údajů, aby se zabránilo opakování nedávných zkušeností v některých členských státech. Stejně tak by měly pomoci zajistit větší fiskální stabilitu také návrhy na nezávislé rozpočtové úřady, vnitrostátní fiskální pravidla a povinné víceleté rozpočtování.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem proti této zprávě, protože jsem důrazně proti programu paralyzujících úsporných opatření, který v Evropské unie prosazují síly pravého středu. Tento balíček reforem správy ekonomických záležitostí ochromí růst v EU právě v době, kdy potřebujeme investice do růstu, do výzkumu a vývoje a do zaměstnanosti, abychom zajistili hospodářskou budoucnost Evropy. Tento balíček pro finanční reformu v Evropě nejvíce zasáhne ty nejchudší, zatímco příčinu krize – finanční odvětví – ponechá nedotčenou. Vítám zlepšenou koordinaci hospodářské a fiskální politiky v Evropě, ale jsem důrazně proti krátkodobé vizi, která je základem těchto opatření. Dlouhodobé investice do zelené ekonomiky, do vědeckého výzkumu a infrastruktury jsou naprosto zásadní pro hospodářskou stabilitu, tvorbu pracovních míst a růst a já nemohu podpořit tento balíček reforem, který se v celé Evropě snaží o ochromující úspory.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. − (IT) Komise navrhuje posílit dodržování Paktu o stabilitě a růstu ze strany členských států a prohloubit koordinaci fiskální politiky, stanovit minimální požadavky na fiskální rámce a určit mechanismy pro posílení současných pravidel.

Vítáme návrhy předložené s cílem zajistit zlepšení vnitrostátních fiskálních rámců a povzbudit členské státy, aby v budoucnosti přijímaly lepší fiskální rozhodnutí. Stejně tak podporujeme zřízení nezávislých rozpočtových úřadů, vnitrostátní fiskální pravidla a povinné víceleté rozpočtování pro zajištění větší ekonomické a měnové stability. Jsme přesvědčeni, že požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce by měly nejenom zajistit, aby fiskální plánování členských států vycházelo z realistických prognóz, ale aby také byla věnována patřičná pozornost udržitelnosti jejich systémů sociální ochrany, včetně důchodových systémů a systémů zdravotní péče.

Konečně jsme také přesvědčeni, že požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce by také měly být navrženy tak, aby stimulovaly členské státy a ponechávaly jim manévrovací prostor na rozvojově orientované veřejné investice, například do vzdělávání a odborné přípravy, které přispívají k dosažení cílů EU v oblasti růstu a zaměstnanosti.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva vyzývá Komisi, aby každý měsíc zveřejňovala účty národních vlád. Bude se tak dít podle pravidel, které stanovila sama Komise. Již nepředstíráme stanovování rozpočtů na vnitrostátní úrovni vedle „budování podpory“. Tato zpráva schvaluje tento stav, k němuž většina v Parlamentu přispěla hlasováním pro zavedení evropského semestru. Hlasuji proti této zprávě. Francouzi ji zruší.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Záměr zprávy − zajištění rozpočtové kázně v členských státech − je třeba přivítat. Ačkoli jsem toto tvrzení slyšel, nejsem si jist, zda mu věřím. V Evropě existuje i mlčící většina, která se mnou souhlasí. Zásahy do rozpočtů členských států je třeba odmítnout. Je třeba zkoumat různé přístupy a řešení a Parlament by je měl urychleně projednávat, to se dosud nedělo. Musíme vyvodit správné závěry z nesprávných kroků posledních let. Protože nejsou navrženy žádné alternativy, nemohu tento postup schválit a nemohu hlasovat pro návrh.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) V budoucnosti má být dodržování maastrichtských kritérií vymáháno včasným varováním a drastickými pokutami. Tento pakt však byl dosud neúspěšný. Nemohu uvěřit, že najednou začne fungovat správně jen proto, že byly zavedeny nové směrnice. Z toho důvodu jsem pro tuto zprávu nehlasoval.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Koordinace hospodářských politik a dohled nad nimi v hospodářské a měnové unii musí být účinné a efektivní. Pro dosažení tohoto cíle je třeba povzbuzovat fiskální odpovědnost členských států. Musíme nezbytně stanovit alespoň minimální požadavky pro vnitrostátní rámce a zajistit účinnost postupu při nadměrném schodku. Členské státy musí v dobrých časech provádět obezřetnou fiskální politiku a vytvářet si tak nezbytnou rezervu pro méně příznivá období. Souhlasím s návrhem, aby numerická fiskální pravidla pro členské státy, na něž se vztahuje výjimka, obsahovala specifikace týkající stanovení cíle a oblasti působnosti pravidel, monitorování a důsledků v případě nedodržení pravidel. Jsem přesvědčen, že je vhodné, aby střednědobé rozpočtové rámce zahrnovaly postupy určení stanoviska, jakým způsobem navrhovaná opatření ovlivní dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Kromě toho je vhodné uplatnit únikové doložky, které by stanovily okolnosti, za nichž by mělo být povoleno dočasné nedodržování pravidel.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) V kontextu reformy Paktu o stabilitě a růstu a ve světle jednotlivých zavedených inovací a větší spolupráce mezi evropskými orgány, vnitrostátními parlamenty a vládami je zpráva paní Fordové o požadavcích na rozpočtové rámce nepostradatelná, protože stanoví minimální požadavky na systémy veřejných účtů, statistiky centrálních a místních veřejných financí a víceleté plánování. Provedení směrnice nezbytně neznamená, že její ustanovení musí být formálně začleněna do vnitrostátních právních předpisů (například zákonem). Dostačující bude i správní předpis, pokud bude schopen zaručit, že směrnice bude uplatňována transparentně. Doufám, že to povede k rychlejšímu provedení směrnice. Doufám, že Parlament dojde ke konečné dohodě a schválí celý balíček týkající se správy co nejrychleji, aby tak vyslal silný a jednotný signál veřejnosti a trhům a ukončil spekulace.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) V rámci balíčku právních předpisů, které mají posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně, se konalo hlasování o tomto návrhu stanoviska k požadavkům na rozpočtové rámce členských států. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože v zásadě sdílím obavy zpravodajky, zejména pokud jde o změny týkající se těchto klíčových záležitostí: 1) obecný cíl tohoto návrhu by měl být vázán na podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, záruku přiměřené sociální ochrany a boj proti sociálnímu vyloučení; 2) předložená pravidla, která mají zajistit zlepšení vnitrostátních fiskálních rámců, by měla být vytvořena v rámci evropského semestru pro politickou koordinaci; 3) požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce by měly nejenom zajistit, aby fiskální plánování členských států vycházelo z realistických prognóz, ale aby také byla věnována patřičná pozornost udržitelnosti jejich systémů sociální ochrany, včetně důchodových systémů a systémů zdravotní péče; a konečně, 4) požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce by také měly být navrženy tak, aby stimulovaly členské státy k dosažení cílů EU v oblasti růstu a zaměstnanosti.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. − (PT) Ačkoli zpráva uznává, jak je důležité a nutné, abychom měli nezávislé statistické úřady, které budou schopny produkovat spolehlivé a důvěryhodné údaje o makroekonomických a rozpočtových prognózách členských států, hlasoval jsem proti ní, protože represivní uvažování, které je v pozadí zprávy, dokonale zapadá do širšího balíčku, s nímž nesouhlasím z důvodů, které jsem již vyjádřil ve zprávách o této hospodářské koordinaci.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože obsahuje lepší harmonizaci makroekonomických a rozpočtových prognóz, zavedení numerických fiskálních pravidel a pravidel fiskální konsolidace, zavedení rámce pro hlavní kategorie střednědobých výdajů, větší požadavky na účetnictví a statistiku a v neposlední řadě větší transparentnost obecných požadavků na oblast financí a celkový rozpočtový cíl.

  Kay Swinburne (ECR), písemně. − Skupina Evropských konzervativců a reformistů se vždy snažila konstruktivně zajistit, aby mohla eurozóna formulovat trvalá řešení své krize státního dluhu. Vady Paktu o stabilitě a růstu z hlediska podstaty i vymáhání byly zjevné již nějakou dobu; je správné, že jsou nyní podnikány kroky, které by měly zajistit trvalé a funkční řešení. Prostřednictvím postupu ve výboru a trialogu jsme přispěli ke snaze zajistit, aby byl upřednostňovaný výsledek práce Parlamentu realistický, uskutečnitelný a trvalý. Bohužel však podle našeho názoru to, co navrhla Komise a schválil Parlament, není řešení jen pro eurozónu, ale řešení zahrnující i státy, jejichž měnou není euro. Ať to vezmeme z jakéhokoli úhlu, balíček, o němž jsme hlasovali, zvyšuje pravomoci EU na úkor členských států. Obsahuje inovativní koncepce, jako je hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou a ukládání pokut členským státům, a zajišťuje, aby vnitrostátní rozpočty již nebyly jen věcí vnitrostátních parlamentů. Ačkoli tedy podporujeme dlouhodobé cíle, nemůžeme souhlasit s danými prostředky a hlasovali jsme proti zprávám, které se neomezují na eurozónu.

Zpráva: Sylvie Goulard (A7-0180/2011)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Současné události ukazují, že evropský Pakt o stabilitě a růstu není příliš účinný a nezabránil tomu, že se několik členských států dostalo do vážných problémů ve své platební bilanci a při splácení svých dluhů. Kromě podpory, kterou těmto zemím poskytuje EU, se orgány proto snaží Pakt o stabilitě a růstu posílit a vyhnout se tak v budoucnosti krizím tohoto druhu. To je cílem balíčku právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí, jehož je zpráva kolegyně paní Goulardové součástí. Zpráva se zabývá rozpočtovým dohledem v eurozóně. Některé prvotní návrhy paní Goulardové, zvláště zřízení Evropského měnového fondu, nebyly během třístranných jednání zachovány. Jsem přesvědčena, že rovnováha, které ve věci této zprávy Komise a Rada dosáhly, je uspokojivá, a proto jsem zprávu podpořila, stejně jako podporuji balíček právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí jako celek.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. − (IT) Zpráva paní Goulardové je součástí balíčku právních předpisů pro reformu správy ekonomických záležitostí, který tvoří šest zpráv vzešlých z jednání trvajícíh měsíce. Parlament vyslal jasný signál všem, a zejména Radě. Proto doufám, že tento balíček bude do letní přestávky schválen a především co nejdříve uplatněn, aby Evropská unie nebyla nepřipravena, jako tomu bylo v minulosti, čelit problémům ohrožujícím její stabilitu. Konkrétně jsem pro zprávu paní Goulardové hlasoval, protože jsem přesvědčen, že je důležité stanovit kritéria, ale především také zřídit mechanismy pro jejich sledování. Na jedné straně tato zpráva upřesňuje úkoly a cíle, které mají být naplňovány během fáze sledování rozpočtů jednotlivých zemí a případného ukládání sankcí, a na straně druhé určuje podoby pobídek, které mají státy při plnění kritérií podpořit (tzv. eurobondy) jako doplněk balíčku dohledu.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože souhlasím s tím, že Rada by po projednání doporučení Komise měla být schopna uložit pokutu kterémukoli členskému státu, který záměrně nebo z hrubé nedbalosti zkreslí údaje týkající se schodku a státního dluhu relevantní pro použití článků 121 a 126 Smlouvy a Protokolu (č. 12), který je přílohou Smlouvy. Také souhlasím s tím, že výše uvedené pokuty by měly působit jako účinný odrazující prvek a měly by být úměrné povaze, závažnosti a době trvání přestupku. Souhlasím s tím, že by nemělo být možné, aby pokuta překročila 0,2 % hrubého domácího produktu. Úrok přijatý Komisí z vkladů složených podle článku 4 a pokuty vybrané podle článků 5 a 6a by měly představovat jiné příjmy ve smyslu článku 311 Smlouvy a budou převedeny do evropského nástroje finanční stability.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Současná hospodářská, finanční a sociální krize ukázala, že stávající model správy ekonomických záležitostí Evropské unie nefunguje: rámec dohledu se ukázal jako velmi slabý a pravidla Paktu o stabilitě a růstu nebyla dodržována. Proto podporuji balíček opatření, který Evropská komise předložila ve věci správy ekonomických záležitostí. Hlasuji pro zprávu paní Goulardové o účinném výkonu rozpočtového dohledu, ačkoli uznávám, že zpravodajka překročila své zadání v řadě oblastí, což bude velmi ztěžovat dosažení dohody s Radou. Vítám ustanovení o pokutách v případě zfalšovaných statistických údajů, aby byly trestány podvody týkající se výpočtu schodku a zadluženosti uvnitř i vně eurozóny. Souhlasím, že by mělo být možné, aby součástí tohoto systému byly i země, které nemají euro.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Chtěl bych zdůraznit, co v této zprávě považuji za nejvýznamnější krok vpřed: možnost vytvořit systém, který není založen jen na sankčních aspektech Paktu o stabilitě a růstu, ale naopak umožňuje zavedení skutečných pobídek, které podněcují a rozvíjejí skutečnou vůli vlád členských států dodržovat pravidla, která jsou v Paktu o stabilitě a růstu stanovena.

V tomto smyslu bych rád upozornil na budoucí předložení zprávy Evropské komise o vydání státních dluhopisů – cenných papírů EU – v rámci společné a nerozdílné odpovědnosti. Chtěl bych zdůraznit mimořádnou práci, která zde byla odvedena v oblasti institucionalizace dialogu týkajícího se hospodářských záležitostí mezi jednotlivými evropskými orgány i prosazování účasti vnitrostátních parlamentů a vlád ve skutečně demokratické debatě o hospodářské politice.

A konečně bych chtěl poblahopřát kolegyni, paní Goulardové, k její mimořádné práci a úsilí o co nejlepší výsledek tohoto balíčku.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva, kterou vypracovala paní Goulardová, se týká legislativního návrhu na změnu nařízení Rady č. 1467/97 o rozpočtovém dohledu v eurozóně, který je součástí balíčku právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí, který Komise přijala dne 29. září 2010, aby „zajistil makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí“ s cílem učinit EU pevnější a udržitelnější. Současná hospodářská a finanční situace jednotlivých zemí EU ukazuje selhání Paktu o stabilitě a růstu. Nedaří se mu kontrolovat schodek veřejných rozpočtů. Je také třeba předcházet veřejnému a soukromému zadlužení. Také začíná být nezbytné zavést mechanismy, které zlepší konkurenceschopnost a obnoví veřejné finance. Dojde k posílení mechanismů koordinace a dohledu členských států, aby se předešlo závažným chybám v jejich rozpočtové politice, jež by mohly ohrozit hospodářskou a měnovou unii. Protože jsem přesvědčen o nutnosti rychlých a kvalitních řešení v souladu s doporučeními Evropské centrální banky, hlasoval jsem pro tento návrh legislativní změny, který kromě podpory interinstitucionálního dialogu posiluje rozpočtovou kázeň a zavazuje každý členský stát nebo orgán, aby přijal svou odpovědnost.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva je další částí balíčku šesti právních předpisů týkajícíchose tzv. správy ekonomických záležitostí. Hlasujeme proti každé ze zpráv, které tento legislativní balíček tvoří, kvůli postoji, který je základem balíčku jako celku.

V tomto případě jde o nařízení o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně. Zpráva uznává problémy a chyby prvního desetiletí hospodářské a měnové unie, ale nevyvozuje řádné závěry a namísto toho požaduje „pevnější“ rámec pro dohled Komise a Rady nad vnitrostátními hospodářskými politikami. Také dodává, že takové politiky by měly mít „zvláštní zaměření na rozvoj a posilování vnitřního trhu“: jinými slovy, požaduje další neoliberální politiky, více privatizace, více volné hospodářské soutěže a více politik upřednostňujících ty nesilnější před nejslabšími. Zpráva požaduje, aby všechny členské státy, které nesplní požadavky, které jim ukládá Pakt o stabilitě a růstu, platily pokuty. To je však dále posíleno pokusem o legitimizaci systému sankcí se snahou začlenit systém pobídek. To vše je prováděno bez zvážení skutečných příčin problémů nebo potřebných alternativních politik: to je nepřijatelné.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva je součástí balíčku šesti právních předpisů týkajícího se tzv. správy ekonomických záležitostí a představuje jeden z klíčových právních předpisů v balíčku. Jde o nařízení o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně.

Ačkoli uznává problémy a chyby prvního desetiletí hospodářské a měnové unie, zpráva postupuje slepě dál a požaduje „pevnější“ rámec pro dohled Komise a Rady nad vnitrostátními hospodářskými politikami. Dodává však, že tyto politiky by měly mít „zvláštní zaměření na rozvoj a posilování vnitřního trhu“: jinými slovy, požaduje další neoliberální politiky, více privatizace, více volné hospodářské soutěže a více politik upřednostňujících ty nesilnější před nejslabšími. Nakonec tedy požaduje stejný druh monetaristických a neoliberálních politik a kritérií, zpřísnění úplné kontroly členských států, aniž by se zajímala o příčiny problémů nebo o alternativní politiky zohledňující různé úrovně rozvoje ekonomik.

Požaduje tak, aby všechny členské státy, které nesplní požadavky, které jim ukládá Pakt o stabilitě a růstu, platily pokuty. To je však dále posíleno pokusem o legitimizaci systému sankcí se snahou začlenit systém pobídek. Proto jsme hlasovali proti.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) V červnu 2010 se Evropská rada dohodla, že je naprosto nezbytné posílit koordinaci našich hospodářských politik. Tato dohoda zahrnovala především Pakt o stabilitě a růstu a rozpočtový dohled. Jednalo se hlavně o posílení preventivních a nápravných složek Paktu o stabilitě a růstu a o zajištění toho, aby všechny členské státy měly vnitrostátní rozpočtová pravidla a střednědobé rozpočtové rámce v souladu s tímto paktem. Členské státy, jejichž měnou je euro, mají zvláštní zájem a povinnost provádět hospodářské politiky, které podporují řádné fungování hospodářské a měnové unie, a vyvarovat se politik, které ho ohrožují. Sankce pro členské státy, jejichž měnou je euro, by měly v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu poskytovat stimuly pro obezřetnou tvorbu fiskální politiky. Zároveň je též zachován prostor k manévrování, především s ohledem na potřebu veřejných investic.

  Marietta Giannakou (PPE), písemně. – (EL) Skupina poslanců Nové demokracie v Evropském parlamentu dnes hlasovala pro šest návrhů v novém balíčku týkajícím se správy ekonomických záležitostí. Návrhy Evropského parlamentu připravují podmínky pro prostředí hospodářské stability a současně umožňují rozvoj inovativních mechanismů, jako jsou eurobondy a evropské projektové dluhopisy.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu by mělo být zajištěno upravování a dodržování střednědobého rozpočtového cíle prostřednictvím povinnosti složit úročený vklad, která je dočasně uložena členskému státu, jehož měnou je euro a který nedosahuje dostatečného pokroku v rozpočtové konsolidaci. To by se mělo týkat případů, kdy se členský stát, i se schodkem nižším než referenční hodnota 3 % HDP, významně odchýlí od střednědobého cíle týkajícího se rozpočtu nebo od cesty k postupnému dosažení tohoto cíle a toto odchýlení nenapraví. Uložený úročený vklad by měl být dotčenému členskému státu uvolněn spolu s narostlým úrokem, jakmile se Rada přesvědčí, že skončila situace, které byla důvodem vzniku povinnosti složit vklad. Neúročený vklad by měl být uvolněn po nápravě nadměrného schodku a úrok z tohoto vkladu a vybrané pokuty by měly být převedeny do mechanismů stability pro poskytování finanční pomoci, které zřídí členské státy, jejichž měnou je euro, k ochraně stability eurozóny jako celku.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem proti této zprávě, protože jsem důrazně proti programu paralyzujících úsporných opatření, který v Evropské unie prosazují síly pravého středu. Tento balíček reforem správy ekonomických záležitostí ochromí růst v EU právě v době, kdy potřebujeme investice pro růst, pro výzkum a vývoj a pro zaměstnanost, abychom zajistili hospodářskou budoucnost Evropy. Tento balíček pro finanční reformu v Evropě nejvíce zasáhne ty nejchudší, zatímco příčinu krize – finanční odvětví – ponechá nedotčenou. Vítám zlepšenou koordinaci hospodářské a fiskální politiky v Evropě, ale jsem důrazně proti krátkodobé vizi, která je základem těchto opatření. Dlouhodobé investice do zelené ekonomiky, do vědeckého výzkumu a infrastruktury jsou naprosto zásadní pro hospodářskou stabilitu, tvorbu pracovních míst a růst a já nemohu podpořit tento balíček reforem, který se v celé Evropě snaží o ochromující úspory.

  Clemente Mastella (PPE), písemně. − (IT) Toto stanovisko se týká návrhu nařízení o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně. Jsme přesvědčeni, že prosazování rozpočtového dohledu by mělo vždy podléhat komplexním cílům EU, a zejména požadavkům článku 9 SFEU, které se týkají podpory vysoké úrovně zaměstnanosti, záruky přiměřené sociální ochrany a boje proti sociálnímu vyloučení. Stejně tak je důležité, aby byl stanoven zlepšený rámec dohledu v rámci evropského semestru pro koordinaci politik.

Pro posílení rozpočtového dohledu by se systém vymáhání měl skládat nejen z pokut (sankcí) ale i z pobídek, což by posilovalo úlohu Evropského parlamentu i vnitrostátních parlamentů. A konečně také trváme na tom, aby byly pokuty vybrané od členských států, které nedodržují příslušná doporučení, použity na podporu cílů EU v oblasti dlouhodobých investic a zaměstnanosti.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tato zpráva vyjasňuje, jaký druh sankcí čeká členské státy, které se nepodrobí příkazům Evropské komise. Nijak se nestará o důsledky, které tyto sankce budou mít pro lidi, ani o legitimitu ukládání sankcí ze strany Komise voleným vládám. Jediný ústupek se týká veřejných debat, které nemohou probíhat v členských státech postižených sankcemi. Jinými slovy, lidé by se neměli plést do machinací v procesu, jehož jsou obětí. Nikdy nedovolím, aby Komise útočila na Francii. Hlasuji proti této zprávě.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) V minulosti nebyla kritéria stability dodržována. Lze předpokládat, že ani pobídky v budoucnosti nepomohou. Zůstává otázkou, zda Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty budou schopny hrát při jakémkoli procesu sledování podstatnou úlohu. Jsem přesvědčen, že makroekonomickou nerovnováhu v EU a v eurozóně lze účinně napravit jen rozdělením eura na dvě měnové zóny. Další plánované záchranné balíčky nejsou nutné jen kvůli smyslu pro spravedlnost a v budoucnosti povedou k závažným problémům v severních členských státech EU. Ačkoli se zprávou v zásadě souhlasím, odmítám její přístup, a proto hlasuji proti ní.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Vážně pochybuji, že Pakt o stabilitě a růstu, který dosud nefungoval, se najednou stane všelékem v jedné z nejobtížnějších hospodářských fází v historii EU. Ačkoli by to bylo krásné, za současné krize je to dál jen chiméra. Dosáhli jsme fáze, kdy si již nemůžeme dovolit další záchranné balíčky. Kromě toho, sahat do státních pokladen a používat peníze daňových poplatníků k záchraně rozpočtových hříšníků je velmi nespravedlivé. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Jsem přesvědčen, že členským státům, které nedodržují fiskální rámec Unie, by měly být ukládány vhodné finanční sankce. V preventivní a nápravné složce Paktu o stabilitě a růstu musí existovat odstupňování sankcí. Systém navržených sankcí zajistí pro členské státy rozlišení a rovné zacházení, protože úročený vklad, neúročený vklad a výše pokuty budou zahrnovat pevnou složku ve výši 0,2 % HDP. Kromě toho bude mít Komise právo doporučit snížení sankce nebo její zrušení za výjimečných hospodářských okolností. Pro provádění účinného rámce rozpočtového dohledu je důležité, aby Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možnosti zavedení cenných papírů EU. Nesouhlasím s návrhem, aby byly příjmy z nevyužitých položek plateb v souhrnném rozpočtu Unie přeneseny do rozpočtu Unie na následující rok a přiděleny na programy zaměřené na splnění priorit Unie. Jsem přesvědčen, že daňový systém musí zůstat v pravomoci každého členského státu, a proto není vhodné požadovat, aby Komise předkládala soubor návrhů o plném společném evropském systému zdanění.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Zemím, které nesplní povinnosti stanovené v preventivní a nápravné složce Paktu o stabilitě a růstu, pokud nepřijmou vhodné opatření (o jejichž vhodnosti bude rozhodovat Rada) a nepředloží plán nápravy, mohou být uloženy finanční sankce ve výši 0,1 % HDP. To je důležitý požadavek pro zajištění účinnosti a efektivity nového rámce zřízeného v rámci reformy správy ekonomických záležitostí. Není však nutné, aby byl příliš rigidní nebo extrémní; i pobídky pro členské státy jsou dobrou myšlenkou. V tomto smyslu oceňuji odkaz na otázku cenných papírů EU (eurobondů). Vždy jsem byl pro vydávání těchto eurobondů, které podle mě mohou při společné emisi přinést přidanou hodnotu, a pro silné euro. Doufám, že Parlament dojde ke konečné dohodě a schválí celý balíček týkající se správy co nejrychleji, aby tak vyslal silný a jednotný signál veřejnosti a trhům a ukončil spekulace.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) V rámci balíčku právních předpisů, které mají posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně, se konalo také hlasování o tomto návrhu stanoviska k účinnému prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože v zásadě sdílím obavy zpravodajky, zejména pokud jde o změny týkající se těchto klíčových záležitostí: 1) prosazování rozpočtového dohledu by mělo vždy podléhat požadavkům, které se týkají podpory vysoké úrovně zaměstnanosti; 2) záruky přiměřené sociální ochrany a boje proti sociálnímu vyloučení; 3) zvýšený rozpočtový dohled v rámci systému prosazování by neměl obsahovat pouze pokuty (sankce), ale i pobídky; 4) posílená role Evropského parlamentu i vnitrostátních parlamentů v celém procesu dohledu.

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva stanoví, že členské státy by měly v rámci preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu skládat úročené vklady nebo platit pokuty. Jedná se o systém předem ukládaných trestů, přičemž užitečnější by byl systém pobídek. Uvažování, které je v pozadí zprávy, dokonale zapadá do celkové „filosofie“ dotčeného balíčku. Z těchto důvodů hlasuji proti.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti. Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance se pokusila prosadit klíčové pozměňovací návrhy požadující využití eurobondů, fiskální konvergenci a uplatnění horního limitu finančních sankcí a dalších pobídek. Tyto pozměňovací návrhy nebyly přijaty a zpráva nakonec není ničím jiným, než seznamem sankcí pro země, které nedodržují svůj rozpočet. Tato směrnice svou podstatou souvisí se zprávou paní Wortmann-Koolové, která již byla projednána. Proto jsem hlasoval proti.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) V době obecné hospodářské krize, jakou nyní zažíváme, je potřeba účinného prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně prioritou. Tento dohled však musí probíhat bez jakékoli změny základních cílů podpory vysoké úrovně zaměstnanosti, záruky přiměřené sociální ochrany a posílení boje proti sociálnímu vyloučení. Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty mají zásadní úlohu při naplňování tohoto náročného cíle a jejich úlohu v celém procesu dohledu je tedy třeba posílit na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

  Edward Scicluna (S&D), písemně. − Jako stínový zpravodaj své skupiny bych chtěl poblahopřát paní Goulardové k přijetí její zprávy a poděkovat jí za dobrou vzájemnou spolupráci během těchto obtížných jednání. Rozhodl jsem se zdržet hlasování o této zprávě a navrhované změně fiskální konvergence. Lituji, že i přes nejlepší snahu zpravodajky Rada odmítla či z textu odstranila četné inteligentní návrhy, a proto nemohu zprávu schválit. Kvůli své funkci stínového zpravodaje skupiny S&D k této zprávě jsem se nemohl připojit ke kolegům z maltské delegace při hlasování proti pozměňovacímu návrhu, který předložila moje skupina ve věci fiskální konvergence. Ačkoli s některými náměty pozměňovacího návrhu souhlasím, nepodporuji zavedení společné sazby daně z příjmů právnických osob. Potřebujeme lepší koordinaci ekonomické politiky, daňová politika však musí zůstat v rukou členských států.

  Kay Swinburne (ECR), písemně. − Skupina Evropských konzervativců a reformistů se vždy snažila konstruktivně zajistit, aby mohla eurozóna formulovat trvalá řešení své krize státního dluhu. Vady Paktu o stabilitě a růstu z hlediska podstaty i vymáhání byly zjevné již nějakou dobu; je správné, že jsou nyní podnikány kroky, které by měly zajistit trvalé a funkční řešení. Prostřednictvím postupu ve výboru a trialogu jsme přispěli ke snaze zajistit, aby byl upřednostňovaný výsledek práce Parlamentu realistický, uskutečnitelný a trvalý. Bohužel však podle našeho názoru to, co navrhla Komise a schválil Parlament, není řešení jen pro eurozónu, ale řešení zahrnující i státy, jejichž měnou není euro. Ať to vezmeme z jakéhokoli úhlu, balíček, o němž jsme hlasovali, posiluje pravomoci EU na úkor členských států. Obsahuje inovativní koncepce, jako je hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou a ukládání pokut členským státům, a zajišťuje, aby vnitrostátní rozpočty již nebyly jen věcí vnitrostátních parlamentů. Ačkoli tedy podporujeme dlouhodobé cíle, nemůžeme souhlasit s danými prostředky a hlasovali jsme proti zprávám, které se neomezují na eurozónu.

  Marianne Thyssen (PPE), písemně. − (NL) S plným přesvědčením jsem hlasovala pro kompromisní balíček týkající se správy ekonomických záležitostí, který jsme sjednali s Radou. Balíček, který vzešel z jednání, poskytuje dosti odpovědí na chyby minulosti včetně oblasti rozpočtové kázně. To samo o sobě znamená významný pokrok. Nicméně já i moje skupina máme nadále určité výhrady k některým bodům, zvláště pokud jde o uskutečňování preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. Aby bylo možné do letní přestávky dojít k obecné dohodě, je důležité dát jednání s Radou v příštích týdnech všechny šance a nevysílat politické signály, které by mohly ohrozit kladný výsledek. Balíček odráží vratkou politickou rovnováhu, kterou nechci ohrozit. Proto jsem hlasovala proti některým pozměňovacím návrhům. Nelze to však vykládat tak, jako bych některé prvky pozměňovacích návrhů zásadně nepodporovala. Mám na mysli konkrétně pozměňovací návrh 9, který požaduje konvergenci ve fiskální sféře. Jistě jsou zde prvky, které bych mohla podpořit, například daň z finančních transakcí nebo zavedení konsolidovaného základu daně EU z příjmu právnických osob.

Zpráva: Corien Wortmann-Kool (A7-0178/2011)

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. - (RO) Posílení správy ekonomických záležitostí musí být založeno na pevném rámci, který bude předcházet makroekonomické nerovnováze a napravovat ji, bude mít minimální požadavky týkající se rozpočtových rámců jednotlivých států, přísnější regulaci a kontrolu finančního trhu a spolehlivý stálý mechanismus pro řešení krizí. Domnívám se, že politiky zaměřené na růst a vytváření udržitelných pracovních příležitostí vyžadují soudržnost, přičemž důraz musí být kladen na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti a na vytváření účinného rámce pro prevenci nadměrných rozpočtových schodků a pro jejich nápravu. Dále se domnívám, že je nezbytně nutné, aby došlo ke konsolidaci správy ekonomických záležitostí a zároveň k posílení její demokratické hodnověrnosti.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. - (FR) Současné události ukazují, že evropský Pakt o stabilitě a růstu není příliš účinný a nedokázal zabránit tomu, aby se některé členské státy nedostaly do vážných problémů se svou platební bilancí a splácením dluhů. Kromě poskytování pomoci těmto zemím ze strany EU, pracují orgány na posílení Paktu o stabilitě a růstu, abychom se v budoucnosti vyvarovali podobných krizí. To je cílem balíčku právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí, jehož součástí je i zpráva mé kolegyně, paní Wortmann-Koolové. Zpráva se zabývá dohledem nad stavem rozpočtů a hospodářskými politikami a jejich koordinací. Debata se v souvislosti s touto zprávou zaměřila na otázku mechanismu hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou – což znamená, že doporučení Komise vstoupí v platnost, pokud proti nim nebude hlasovat kvalifikovaná většina v Radě – a na otázku ustanovení o přezkumu. Já jsem tyto dva mechanismy při hlasování podpořila, protože jsem přesvědčena, že v zájmu zlepšení rozpočtové stability v Evropě, a tedy zabezpečení naší budoucnosti, musíme být nároční a ambiciózní.

  Regina Bastos (PPE), písemně. − (PT) Koordinace hospodářských politik členských států v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie zahrnuje dodržování následujících hlavních zásad: stabilní ceny, zdravé veřejné finance a měnové podmínky a udržitelná platební bilance. Cílem je stanovit pravidla upravující obsah, předkládání, posuzování a sledování programů stability a konvergenčních programů jako součást mnohostranného dohledu, který bude včas provádět Komise a Rada. Záměrem je předcházet vzniku rozpočtových schodků a nadměrného zadlužení a posílit dohled nad hospodářskou politikou a její koordinaci, a tím přispívat k dosažení cílů Evropské unie v oblasti hospodářského růstu a zaměstnanosti. Evropský parlament se přirozeně zapojí do evropského semestru, aby se zvýšila transparentnost, zainteresovanost a odpovědnost za přijímaná rozhodnutí, a to zejména prostřednictvím hospodářského dialogu. Z výše uvedených důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu.

  Ivo Belet (PPE) , písemně. − (NL) Evropská unie a euro procházejí bouřlivými časy a my potřebujeme rychlé strukturální řešení pro řecké problémy. Každý, kdo se však touto věcí zabýval pozorněji, musel uznat, že Evropa z této krize vyjde silnější a zdravější. Posílený dohled EU nad hospodářskými a rozpočtovými politikami 27 členských států je základním předpokladem pro další existenci eura. Musíme zajistit, že sociální stránka Evropy vyjde z těchto bouří bez škrábanců. Respektování tradic jednotlivých států ve vztahu k dohodám o mzdách bude muset stát to, co to bude stát. Největším úspěchem, kterého Parlament dosáhl, je bezpochyby začlenění evropského semestru do tohoto legislativního balíčku. Říkám to proto, že jeho výsledkem nebude jen to, že vlády budou muset zajistit zdravé finance, ale Evropa bude mít rovněž možnost je popohnat k odpovědnosti, pokud nebudou přiměřeně investovat do školení a vzdělávání, tvorby zaměstnanosti a boje proti chudobě. Tento balíček prudce zvýší hospodářskou konkurenceschopnost a finanční zdraví Evropské unie. To samozřejmě nemůže být cílem samo o sobě. Poskytuje nám to nástroje pro dosažení růstu, tvorbu pracovních míst a sociální blahobyt.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, který se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavem rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, je součástí balíčku právních předpisů EU v oblasti správy ekonomických záležitostí. Na rozdíl od jiných podobných zpráv, které jsou rovněž součástí balíčku, tato zpráva přímo hovoří o finanční krizi v Řecku a stanovuje cíl vytvořit právní rámec, který by zabránil opakování podobných krizí. Na jednu stranu se vzhledem k vážnosti řecké krize a jejím dopadům na ostatní členské státy zdá, že je nutné posílit koordinaci a zejména finanční dohled nad členskými státy. Směrnice navrhované v této zprávě však mají i problematické stránky, které by neměly být podceňovány. Jejich součástí je podstatné zvýšení zásahů EU do vnitřních hospodářských záležitostí členských států, což znamená prudké snížení vlivu těchto států. Zdržela jsem se hlasování vzhledem k tomu, že toto riziko není možné vyloučit.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. − (IT) Zpráva paní Wortmann-Koolové je součástí legislativního balíčku pro reformu správy ekonomických záležitostí, jenž obsahuje šest zpráv, které jsou výsledkem mnohaměsíčního jednání. Parlament vyslal jasný signál všem, zejména Radě. Doufám proto, že tento balíček bude schválen před letními prázdninami a hlavně že dojde k jeho co nejrychlejšímu uplatňování, aby Evropskou unii nezaskočily výzvy ohrožující její stabilitu, jako tomu bylo v minulosti. Hlasoval jsem pro zprávu paní Wortmann-Koolové zejména proto, že se domnívám, že Evropská unie potřebuje pevný základ, který by v budoucnu zabránil vzniku krizí podobných té, kterou jsme právě prošli. Takový základ vyžaduje vytvoření systému kritérií, podle nichž dojde ke schůdné reformě Paktu o stabilitě a růstu. Ta je nezbytná, neboť musíme uzavřít novou dohodu, která nebude od států v nesnázích vyžadovat, aby žádaly o výjimky z platných dohod, ale namísto toho díky novému projednání samotného paktu umožní zavedení nových kritérií pro stanovení trvale udržitelných závazků a dosažitelných cílů.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy, protože souhlasím s tím, že v zájmu dosažení užší koordinace hospodářských politik a trvalého sbližování vývoje ekonomik členských států by Rada jako nedílnou součást evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik měla provádět mnohostranný dohled, který by byl v souladu s cíli a požadavky stanovenými Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU). Evropský parlament se přirozeně zapojí do evropského semestru, aby se zvýšila transparentnost, zainteresovanost a odpovědnost za přijímaná rozhodnutí, a to zejména prostřednictvím hospodářského dialogu. Souhlasím, že by v každé vhodné situaci měly v rámci evropského semestru probíhat konzultace s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro hospodářskou politiku, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu a že by do evropského semestru ve věci hlavních politických otázek měly být zapojeny příslušné zainteresované strany, zejména sociální partneři, vždy, kdy je to vhodné, v souladu s SFEU, právními předpisy a politikami jednotlivých států.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Současná hospodářská, finanční a sociální krize odhalila, že současný model správy ekonomických záležitostí Evropské unie nefunguje: ukázalo se, že rámec dohledu je velmi slabý a že se nedodržují pravidla Paktu o stabilitě a růstu (PSR). Proto podporuji balíček opatření pro správu ekonomických záležitostí, který předložila Evropská komise. Hlasuji pro přijetí zprávy paní Wortmann-Koolové o posílení rozpočtového dohledu a koordinace hospodářských politik. Souhlasím s hlasováním obrácenou kvalifikovanou většinou, které posiluje roli Evropské komise tím, že vyžaduje dosažení kvalifikované většiny v Radě, aby se zvrátilo rozhodnutí Komise. Domnívám se , že „hospodářský dialog“, který je zde stanoven, je velmi důležitý, stejně jako jasné a nezbytné propojení s evropským semestrem. Vítám opatření, které členským státům umožňuje dočasně opustit postupné dosahování cíle, pokud jsou jeho příčinou nečekané události, což zaručuje pružnost a reálnost celého procesu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Z nedávné krize si můžeme vzít dvojí poučení: potřebu trvale udržitelných veřejných financí a naléhavou potřebu usilovat o větší koordinaci hospodářských politik členských států s důrazem na prevenci. Tato zpráva je právě o těchto otázkách.

Okamžitě bych zdůraznil důležitost začlenění evropského semestru do tohoto legislativního textu, aby postupně poskytoval účinnou platformu pro společnou politickou diskuzi o rozpočtových politikách přijímaných všemi členskými státy, který bude usilovat o zdravou, vyváženou hospodářskou unii. Chci zdůraznit, že je zásadně důležité, aby veřejné finance členských států EU byly v pořádku, jakož i potřebu přijímat stále zodpovědnější hospodářské politiky pro zajištění stability a růstu.

Musíme být zodpovědní. Musíme přímat politiky, které především v dobrých dobách šetří peníze, abychom měli prostředky pro svou ochranu v časech těžkých. Považuji tuto zprávu za klíčovou, pokud máme jako Unie dosáhnout rostoucí koordinace a prevence. Na závěr bych chtěl poděkovat paní Wortmann-Koolové, kolegyni ze své skupiny, za příkladnou práci při vyjednávání a dokončování tohoto balíčku.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Zpráva, kterou vypracovala paní Wortmann-Koolová, se týká legislativního návrhu správy ekonomických záležitostí, který schválila Komise dne 29. září 2010, o dohledu nad stavem rozpočtů a dohledem nad hospodářskými politikami a o koordinaci hospodářských politik, který je součástí balíčku právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí, který Komise schválila dne 29. září 2010, aby „zajistila makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí.“ Posílený rámec správy ekonomických záležitostí by měl přispět k růstu a zaměstnanosti se zvláštním důrazem na rozvoj a posílení jednotného trhu a rozvoj mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti.

Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo být doprovázeno posílením demokratické legitimity správy ekonomických záležitostí v Unii, čehož by mělo být dosaženo prostřednictvím většího zapojení Evropského parlamentu a národních parlamentů do všech procesů koordinace hospodářských politik. Pakt o stabilitě a růstu, a celý rámec správy ekonomických záležitostí by měl být kompatibilní se strategií Unie pro růst a zaměstnanost a měl by ji doplňovat. Hlasoval jsem pro schválení tohoto návrhu změny právního předpisu, jejíž konečný text bude, doufám, schválen během červencového plenárního zasedání Parlamentu.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Toto je další právní předpis, jenž je součástí takzvaného balíčku právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí. V tomto případě usiluje o posílení dohledu nad stavem rozpočtů a dohledu nad hospodářskými politikami a o posílení jejich koordinace. Ve skutečnosti nařízení stanovuje pravidla, která upravují obsah, předkládání, posuzování a sledování programů stability a konvergenčních programů v rámci mnohostranného dohledu, který chce včas provádět Komise a Rada. Argumentuje se předcházením rozpočtovým deficitům a nadměrnému zadlužování a posilováním dohledu nad hospodářskou politikou a její koordinací. Zase byl oprášen starý ošuntělý argument, že hlavními cíli jsou růst a zaměstnanost.

Jak víme a jak jsme už říkali, výsledek je opačný. Solidarita a hospodářská a sociální soudržnost nejsou nic než prázdná slova: mrtvý text ve Smlouvách. Ovládají ji monetaristické a neoliberální politiky prováděné v zájmu větších zisků velkých podniků a finančních institucí. Co se týká lidí, zkušenosti z Řecka, Irska a Portugalska ukazují, že vidí a na vlastní kůži zakoušejí větší sociální nerovnost, větší nezaměstnanost a větší chudobu. Je třeba jednou pro vždy přiznat, že současné politiky, o jejichž prohloubení se nyní usiluje, jsou základní příčinou této krize.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Tento text je součástí balíčku šesti legislativních textů v oblasti správy ekonomických záležitostí a jeho cílem je posílit dohled nad stavy rozpočtů a dohled nad hospodářskými politikami a jejich koordinaci. Ve skutečnost nařízení stanovuje pravidla, která upravují obsah, předkládání, posuzování a sledování programů stability a konvergenčních programů v rámci mnohostranného dohledu, který chce včas provádět Komise a Rada. Argumentuje se předcházením rozpočtovým deficitům a nadměrnému zadlužování a posilováním dohledu nad hospodářskou politikou a její koordinací. Vždy se argumentuje tím, že cílem je růst a zaměstnanost, ale jelikož se zapomnělo na politiku solidarity a hospodářské a sociální soudržnosti a vše se soustředilo na monetaristickou a neoliberální politiku v zájmu větších zisků velkých podniků a finančních institucí, dosáhneme jen větších sociální nerovnosti, větší nezaměstnanosti a větší chudoby, jak se už ukázalo na příkladu Řecka, Irska a Portugalska.

Dokud si evropští představitelé neuvědomí, že jejich politiky jsou základní příčinou přetrvávající krize, budeme svědky zhoršování hospodářské, sociální a politické situace, což nevyhnutelně povede k dalšímu sociálnímu napětí a dalším konfliktům...

(Zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. - (SK) Nedávná celosvětová hospodářská a finanční krize odhalila a prohloubila potřebu lepší koordinace a zvýšeného dohledu nad hospodářskými politikami v hospodářské a měnové unii. V současném systému koordinace a stávajících postupech dohledu přetrvávají mezery a slabiny. Rámec hospodářské a měnové unie by se měl i proto naléhavě posílit s cílem zabezpečit makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí. Většina členských států bude nevyhnutelně potřebovat značnou konsolidaci, aby se vrátila ke klesající tendenci veřejného dluhu. Problémy jsou však o to naléhavější, že evropské společnosti a hospodářství čelí následkům stárnutí obyvatel, které může vyvolat ještě větší tlak na nabídku pracovních sil a na rozpočty veřejných financí. Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Evropské unie by měla zahrnovat především dodržování udržitelné platební bilance a potřebu veřejných investic.

  Marietta Giannakou (PPE) , písemně. - (EL) Skupina poslanců Nové demokracie dnes hlasovala pro schválení šesti návrhů v novém balíčku právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí. Návrhy Evropského parlamentu dláždí cestu pro prostředí hospodářské stability, a zároveň umožňují rozvoj mechanismů inovační činnosti, jako jsou eurobondy a evropské projektové dluhopisy.

  Roberto Gualtieri (S&D), písemně. − (IT) Evropa potřebuje silnější správu ekonomických záležitostí, která bude více zakotvena ve Společenství. Balíček opatření, o němž se dnes hlasuje, však chybně odráží tendenci současné středopravé většiny nahlížet na správu jen jako na prosté cvičení v úsporných opatřeních tím, že posiluje preventivní a nápravný rozměr Paktu o stabilitě a růstu, aniž by vytyčil mechanismy a nástroje pro podporu investic a rozvoje. Nelze přijmout pravidlo obrácené většiny a přísnější parametry a sankce bez zlatého pravidla pro ochranu investic členských států a bez eurobondů, které by zajistily financování evropských investic, a zároveň garantovat státní dluh. To není dostatečně dobrý způsob, jak se vypořádat s krizí, a povede k jejímu prohloubení. Proto budeme hlasovat proti přijetí této i ostatních zpráv o finančním dohledu. Budeme navíc usilovat o změnu směřování evropské hospodářské politiky a zároveň o posílení metody Společenství a nástrojů a zdrojů Evropské unie.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože hospodářská a finanční krize odhalila potřebu provést revizi rámce hospodářské a měnové unie (EMU), aby došlo k posílení stávajících nástrojů a k rozšíření procesů koordinace a mnohostranného dohledu. Jak Komise zdůrazňuje ve své důvodové zprávě, systém je třeba posílit, aby „zajistil makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, která je předpokladem zajištění trvalého hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti.“ Balíček právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí obsahuje šest návrhů usilujících o posílení koordinace a dohledu nad hospodářskými politikami v hospodářské a měnové unii (EMU) v kontextu strategie Evropa 2020 a evropského semestru, což je nový cyklus dohledu, který propojuje Pakt o stabilitě a růstu s hlavními směry hospodářských politik. Podle mého názoru je obzvláště důležité, aby posilování správy ekonomických záležitostí správy šlo ruku v ruce s posilováním demokratické legitimity evropské správy. Proto by mělo dojít k posílení úlohy Evropského parlamentu napříč celým procesem dohledu. Kromě toho jsou nezbytnou podmínkou pro důvěryhodný, transparentní rámec dohledu pravidelné konzultace se sociálními partnery a zapojení národních parlamentů.

  Tunne Kelam (PPE), písemně. − Hlasoval jsem pro schválení této zprávy, ale domnívám se, že jsme ve svých požadavcích, pokud jde o mechanismy sankcí a pokut, měli být jasnější a přísnější. Současný přístup zůstává nadále nejasný a nevyjadřuje jasně, že v případě porušení pravidel musí bez jakéhokoli politického smlouvání automaticky následovat sankce. Přestože dochází k posílení role Komise, měla zpráva jasně podpořit hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou, jak bylo původně plánováno, aby se zajistil nezávislý, rychlý postup pro uplatňování potřebných opatření. Vítám obecnou výzvu k větší transparentnosti a zapojení Evropského parlamentu i národních parlamentů. To je obzvláště důležité, uvážíme-li výzvu ke sladění národních rozpočtů s evropským semestrem. Je třeba plně zapojit a informovat všechny subjekty v každé fázi, aby se předcházelo problémům a zajistilo nalezení co nejrychlejších řešení.

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem proti přijetí této zprávy, protože rozhodně nesouhlasím s programem zničujících úsporných opatření, který prosazují napříč Evropskou unii středopraví politici. Tento balíček reforem pro správu ekonomických záležitostí zabrzdí růst v Evropské unii právě ve chvíli, kdy potřebujeme prorůstové investice, investice do výzkumu a vývoje a do pracovních příležitostí, abychom zajistili hospodářskou budoucnost Evropy. Balíček opatření pro finanční reformu nejhůře zasáhne nejchudší Evropany, zatímco se vůbec nedotkne příčiny krize – finančního sektoru. Vítám lepší koordinaci hospodářské a fiskální politiky v Evropě, ale jsem rozhodně proti krátkodobé vizi, v jejímž rámci se toto děje. Dlouhodobé investice do zelené ekonomiky, do vědeckého výzkumu a do infrastruktury jsou naprosto klíčové pro hospodářskou stabilitu, vytváření pracovních příležitostí a růst a já nemohu podpořit tento reformní balíček, který usiluje o ochromující úspornost napříč Evropou.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. − (IT) Podporujeme návrh na posílení dodržování Paktu o stabilitě a růstu ze strany členských států a na podporu větší koordinace jejich fiskálních politik. Nařízení dnes schvalované bylo pozměněno, aby zajistilo, že členské státy budou sledovat opatrnou fiskální politiku v dobrých dobách, aby si vytvořily ochranný polštář pro horší časy. Rámec rozpočtového dohledu a koordinace evropských hospodářských politik by měl být rozšířen, aby zahrnoval i zaměstnanost a sociální aspekty.

Co se však na druhou stranu týká programů stability a konvergenčních programů členských států, měly by obsahovat informaci o souladu rozpočtových cílů členských států se strategií EU pro růst a zaměstnanost a Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu by měly být konzultovány v průběhu každého postupu dohledu. Rovněž se domníváme, že je obzvláště důležité, aby posilování správy ekonomických záležitostí šlo ruku v ruce s posilováním demokratické legitimity evropské správy. V tomto ohledu by měly pravidelně probíhat konzultace s Parlamentem, který by měl být zapojen v průběhu celého procesu, stejně jako všichni sociální partneři. To je nezbytný předpoklad vzniku důvěryhodného, transparentního rámce dohledu.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. - (FR) Tato zpráva navrhuje pomoci Komisi nalézt nejlepší nástroje pro měření politického selhání ve vedení, za něž by mohly být zodpovědné vlády. Musíme se odvolávat na rozpočtový cíl, který stanovila Komise, či na referenční sazbu jako funkci HDP? Parlamentní většinu znepokojuje pouze toto. Tyto nástroje vydají Evropany na milost a nemilost ratingovým agenturám. Rozšíří úsporné plány, které v současné době vysávají Řecko, Irsko a Portugalsko.

Hlasuji proti této zprávě, kterou odsuzuji. Francie je nezávislým, suverénním státem.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Zamýšlená opatření nezajišťují povinnou účast bank. Změna splátkového kalendáře dluhů bude však nevyhnutelná. Daňoví poplatníci nemusí nezbytně platit za chyby vzniklé při spekulacích bank. Jak dokládá příklad Islandu, správnou odpovědí může být řízený státní bankrot.

Řecko je kolébkou evropské kultury. Ve světle impotence politických hráčů, jejich neschopnosti rozlišit příčiny a následky a jejich neochoty vzít na sebe zodpovědnost se zdá, že by se mohlo stát i jejím hrobem. Hlasoval jsem proti této zprávě.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Posilování správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posilováním demokratické legitimity evropské správy. Musíme vyvinout veškeré úsilí pro dosažení makroekonomické stability a udržitelnosti veřejných financí. V zájmu posílení koordinace hospodářských politik a činnosti členských států je zapotřebí, aby se rozšířily postupy pro koordinaci a mnohostranný dohled. Kvůli identifikaci předpokládaných odchylek stavů rozpočtů od střednědobého rozpočtového cíle či od příslušného plánu k jeho postupnému dosažení musí Rada a Komise provádět mnohostranný dohled. Musíme neustále monitorovat, jak jsou prováděny konvergenční programy a hospodářské politiky členských států, na něž se vztahuje výjimka, v souladu s cíli konvergenčních programů. Domnívám se, že lhůta pěti měsíců je dostačující pro řešení odchylek od postupného dosažení střednědobých cílů. Navíc by měly být přísně kontrolovány kroky, které členské státy podniknou k řešení těchto odchylek.

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. − (IT) Především bych rád poblahopřál paní Wortmann-Koolové k práci, kterou odvedla na balíčku právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí. Došlo k oslabení Paktu o stabilitě a růstu, je třeba zavést serióznější, účinnější pravidla a projevovat menší shovívavost vůči členským státům. V tomto směru jsou klíčové preventivní kroky, protože umožňují předcházet situacím, aniž by se musily činit ex post kroky. Souhlasím se zprávou tam, kde podporuje přístup Komise a rozšiřuje využití hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou k pozastavení rozhodnutí Komise v Radě. Cílem Parlamentu musí být zabránit užívání mezivládní metody, ale musíme se na věci dívat z celkové perspektivy a, aniž bychom oslabovali nařízení, nalézt řešení, která zaručí nezávislost Komise a to, že Parlament bude v procesu účastníkem a nikoli jen divákem, a nalézt společnou dohodu s Radou. Doufám, že Parlament dosáhne konečné shody a co nejdříve schválí celý balíček předpisů v oblasti správy, aby veřejnosti a trhům vyslal silný, společný signál a ukončil spekulace.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. − (PT) V rámci legislativního balíčku zaměřeného na zlepšení správy ekonomických záležitostí v EU a eurozóně se hlasovalo i o návrhu stanoviska k posílení dohledu nad stavy rozpočtů a dohledu nad hospodářskými politikami a jejich koordinací. Hlasovala jsem pro schválení této zprávy, protože v zásadě sdílím zpravodajčiny obavy, zejména pokud jde o pozměňovací návrhy týkající se následujících klíčových otázek: 1) Mělo by dojít k rozšíření rámce EU pro rozpočtový dohled, aby zahrnoval i zaměstnanost a sociální aspekty; 2) při předkládání programů stability a konvergenčních programů a jejich zkoumání by se měly brát do úvahy směry politik zaměstnanosti členských států; 3) mnohostranný dohled nad programy stability a konvergenčními programy by měl být prováděn jako součást evropského semestru; 4) programy stability a konvergenční programy členských států by měly obsahovat informace o souladu rozpočtových cílů členských států se strategií EU pro růst a zaměstnanost, jako je například strategie Evropa 2020, a zejména s hlavními směry hospodářských politik a hlavními zásadami politiky zaměstnanosti.

  Miguel Portas (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Tato zpráva se snaží zajistit, že členské státy budou dodržovat omezení deficitů a dluhů stanovená Paktem stability a růstu. Hlasuji proti jejímu schválení ze dvou hlavních důvodů: protože pakt, který se snaží upravit, je zodpovědný za desetiletí chabého růstu v Evropě, a protože její disciplinární opatření jsou založená na sankcích, které zhoršují problémy, jež mají řešit. Tato zpráva, stejně jako ostatní zprávy v tomto balíčku, by měla mít alespoň dostatek rozumu, aby ponechala veřejné investice oddělené od kalkulací deficitu, aby došlo k tvorbě pracovních míst, což by mělo být hlavním cílem jakékoli hospodářské koordinace, které leží na srdci obavy Evropanů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Hlasoval jsem proti přijetí této zprávy, neboť se snaží řešit deficit veřejných financí výhradně úpravou veřejných výdajů. Konkrétně je zaveden střednědobý cíl růstu hrubého domácího produktu (HDP). Ten bude přísně kontrolován Komisí. Ve skutečnosti Evropská komise dostává zvláštní pravomoci včetně možnosti automaticky sankcionovat členské státy eurozóny, pokud to Rada nezamítne kvalifikovanou většinou. Tato zpráva implikuje, že fiskální konsolidace je upřednostňována před cíli dlouhodobé udržitelnosti a před cíli Evropské unie v oblasti tvorby pracovních míst, boje s chudobou a sociální soudržnosti. To je drsná část balíčku. Snaží se klást důraz na uplatňování úprav a úsporných mechanismů, zatímco vylučuje užívání proticyklických mechanismů. Dále postrádá motivaci pro plnění cílů střednědobého růstu a zaměřuje se výhradně na systém sankcí.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Domnívám se, že by mělo dojít k aktualizaci Paktu stability a růstu a ke zlepšení koordinace fiskální politiky, aby se posílil dohled nad národními rozpočty a zajistilo, že členské státy budou přijímat „prozíravá“ rozhodnutí v hospodářsky dobrých dobách, aby si vytvořily nezbytné rezervy pro doby těžké. To je jediný skutečný způsob, jak lze blíže sledovat strukturu dluhu a deficitů. Závěrem bych chtěla uvítat návrh na stanovení konkrétních požadavků pro vnitrostátní fiskální rámce, čímž dojde k posílení donucovacích mechanismů pro členské státy eurozóny.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Dnes Parlament rozhodl o svém postoji k evropské správě ekonomických záležitostí. Evropská unie potřebuje přísnější evropský hospodářský dohled a reformu Paktu stability a růstu. Krátkozraký přístup středopravých politiků však neposkytuje dostatečný základ pro důvěryhodnou, důslednou reformu. Jejich omezené vidění zaměřené na škrty, aniž by se snažili o zvýšení příjmů EU, nemůže být základem udržitelné fiskální politiky. Znamenalo by pouze zvyšování chudoby v EU. Fiskální konsolidaci musí doprovázet vládní investice a další kolektivní výdaje, pokud chceme vytvářet další pracovní příležitosti a vyhnout se přílišné socioekonomické nestabilitě. Nelze požadovat kvalitní vzdělání a školení, a zároveň seškrtávat příslušné rozpočty. Proto jsem hlasoval proti zprávám paní Wortmann-Koolové, pana Feia a paní Goulardové. Skupina Zelených / Evropské svobodné aliance se zasazuje o makroekonomický přístup, ve kterém by bylo nutné lépe sladit obchodní bilanci různých členských států. Hospodářská opatření musí být zasazena do širšího rámce, jenž obsahuje i ostatní prvky, jako je solidarita a zodpovědnost. Proto jsem podpořil zprávu o makroekonomických pilířích, která poskytuje všezahrnující, systematický přístup, jenž umožní předcházet budoucím krizím. Hlasoval jsem i pro zprávu paní Ferreirové, pana Haglunda a paní Fordové.

  Kay Swinburne (ECR), písemně. − ECR vždy konstruktivně pracovala na zajištění toho, aby eurozóna dokázala vytvořit trvalé řešení své krize veřejného dluhu. Nedostatky Paktu stability a růstu, jeho obsahu i uplatňování, byly zjevné už nějakou dobu a je správné, že nyní probíhá úsilí o zabezpečení trvalého a fungujícího řešení. Prostřednictví výborů a trialogu jsme přispěli k tomu, že se Parlament přiklonil k realistickému, schůdnému, trvalému výsledku. Nicméně litujeme, že to co Komise navrhla a Parlament schválil není řešení pouze pro eurozónu, ale zahrnuje i státy, které euro nepoužívají. Ať se na balíček opatření, který jsme schválili, podíváme z jakékoli strany, zvyšuje pravomoci EU na úkor členských států. Obsahuje myšlenky inovativní, jako je hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou a pokutování členských států, a zajišťuje, že vnitrostátní rozpočty už nebudou záležitostí pouze vnitrostátních parlamentů. Zatímco s dlouhodobými cíli souhlasíme, nemůžeme souhlasit s prostředky k jejich dosažení a hlasovali jsme proti schválení těchto zpráv, které se neomezují pouze na eurozónu.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Hospodářská a finanční krize, která otřásla eurozónou, ohrozila nástroje hospodářské a měnové unie a ukázala nebezpečné následky asymetrických šoků a systémových rizik v měnové oblasti, která není považována za optimální. Tato zpráva, která je součástí balíčku šesti zpráv o správě ekonomických záležitostí v EU, usiluje o vytvoření preventivních a nápravných mechanismů, aby se předešlo rozpočtovým schodkům a nadměrnému zadlužení. Tato zpráva dále prostřednictvím nutnosti zapojit všechny evropské orgány tam, kde národní reformní programy zahrnují cíle EU, institucionalizuje evropský semestr. Rád bych rovněž zdůraznil, že se snaží rozšířit mechanismus hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou v Radě na všechny fáze hodnocení, zkoumání a sledování Paktu stability a růstu a konvergenčních programů. Hlasuji pro schválení této zprávy, protože jsem přesvědčen, že EU musí užíváním krátkodobé a dlouhodobé strategie pro správu ekonomických záležitostí vyslat trhům signál stability. Krizi veřejného dluhu, která nyní otřásá EU – zejména třemi zeměmi, které už potřebovaly pomoc, v neposlední řadě Portugalskem – lze překonat pouze rozhodováním ve vzájemné shodě a větším zapojením evropských orgánů, zejména Parlamentu a Komise.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. − Balíček opatření pro správu ekonomických záležitostí, který schvaluje pravicová většina v Evropském parlamentu hrozí, že do evropského práva bude zabudována úspornost. Hlasoval jsem proti přijetí celého balíčku, protože si nemyslím, že je to za současného finančního klimatu ta správná věc. Pravicové vlády se snaží prosazovat řadu hospodářských politik, které krátkodobě snižují deficit, ale z dlouhodobého hlediska neposkytují vyhlídky na jakýkoli hospodářský růst v členských státech. Větší koordinace hospodářské politiky je bezpochyby dobrý nápad z hlediska dlouhodobého růstu v Evropě. My však potřebujeme progresivní alternativu, která zajistí růst hospodářství – bez hospodářského růstu je nemožné poskytovat pracovní příležitosti a financovat veřejné služby. Investiční výdaje by v pravidlech pro zadlužení měly být řešeny odděleně od běžných každoročních vládních výdajů. Rovněž je nutné, aby vlády mohly provádět pobídkové výdaje, jako to učinila labouristická vláda v období 2008/2009, aby se tato krize nezměnila v celosvětovou.

  Marina Yannakoudakis (ECR), písemně. − Zdržela jsem se hlasování o zprávách paní Wortmann-Koolové a pana Feia, které usilují o revizi Paktu stability a růstu. Těší mne, že se zprávy rozhodně staví ze nutnost vyhnout se zadlužování a schodkům a že byly rozhodně vypracovány v souladu s hospodářskou filozofií, již zastávám. Obávám se však, že kosmetické úpravy Paktu stability a růstu, který tak zklamal v zajištění jak stability tak růstu, nepředstavují to pravé řešení evropských hospodářských potíží. Vážné obavy ve mně rovněž vyvolává hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou v Radě, které je s těmito zprávami spojeno. Neměli bychom podceňovat precedent, který to stanovuje, a snížení pravomocí Rady, které by to přineslo.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. – (IT) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy předložené paní Wortmann-Koolovou. Podporuje přístup Komise tím, že do vybraných částí procesu přidává hlasování kvalifikovanou většinou. Výsledkem hospodářského dialogu mezi evropskými orgány a členskými státy je to, že vnitrostátní programy reforem budou muset být vypracovávány jednotlivými členskými státy s ohledem na plnění cílů EU. Je nutné zdůraznit, že podle zprávy paní Wortmann-Koolové bude role Parlamentu zahrnovat vyžadování a provádění slyšení předsedy Euroskupiny.

Zpráva: Carl Haglund (A7-0182/2011)

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Současné události ukazují, že evropský Pakt stability a růstu není příliš účinný a nedokázal zabránit tomu, že se některé členské státy dostaly do vážných problémů se svou platební bilancí a splácením dluhů. Proto kromě poskytnutí pomoci EU těmto zemím pracují orgány na posílení Paktu stability a růstu, abychom se podobných krizí v budoucnosti vyvarovali. To je cílem balíčku opatření pro správu ekonomických záležitostí, jehož součástí je i zpráva mého kolegy, pana Haglunda. Zpráva se zabývá donucovacími opatřeními pro nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně. Podpořila jsem tuto zprávu, neboť podporuji celý balíček opatření pro správu ekonomických záležitostí.

  Regina Bastos (PPE), písemně. − (PT) Návrhy Komise na zlepšení správy ekonomických záležitostí mají obrovský význam pro budoucnost Evropské unie a hospodářský růst. Rámec hospodářské správy proto musí být vylepšen a musí být založen na zvýšeném přizpůsobení přijímaných vnitrostátních pravidel a politiky a silnějším sledováním hospodářské politiky států na úrovni Evropské unie. Tato zpráva, pro niž jsem hlasovala, se zasazuje o to, aby členské státy vytvořily účetní systémy, které plně a důsledně pokrývají veškeré oblasti veřejné správy.

Dodává, že členské státy musí zajistit, aby jejich rozpočtové plány byly založeny na realistických makroekonomických a rozpočtových předpovědích. Plánování rozpočtu musí být založeno na realistických scénářích. Aby Komise pomohla členským státům při přípravě rozpočtových předpovědí, měla by jim poskytnout předpovědi evropských výdajů založené na úrovni výdajů naplánované ve víceletém finančním rámci.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Cílem této zprávy o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních pro nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně je vypracování plánu, který by v budoucnu předcházel novým hospodářským krizím jako je ta, která v poslední době dopadla na Řecko. Doplňuje tak sérii dalších zpráv předkládaných ve stejném balíčku pro správu ekonomických záležitostí. Obecný cíl zprávy, tedy posílení koordinace hospodářství EU, je bezpochyby správný, to samé však nelze říci o mechanismech, které toho mají dosáhnout. Zpráva, podobně jako ostatní zprávy obsažené v balíčku pro správu ekonomických záležitostí, v podstatě navrhuje posílení centrálního dohledu a sledování hospodářství jednotlivých členských států, jež by postupně a trvale oslabovalo roli a svobodu samotných národních ekonomik. Proto jsem se rozhodla zdržet se hlasování.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. − (IT) Zpráva pana Haglunda je součástí legislativního balíčku pro reformu správy ekonomických záležitostí, jenž obsahuje šest zpráv, které jsou výsledkem mnohaměsíčního jednání. Parlament vyslal jasný signál všem, zejména Radě. Doufám proto, že tento balíček bude schválen před letními prázdninami a hlavně že dojde k jeho co nejrychlejší realizaci, aby Evropskou unii nezaskočily výzvy ohrožující její stabilitu, jako tomu bylo v minulosti. Hlasoval jsem zejména pro schválení Haglundovy zprávy, protože se domnívám, že se v budoucnu budeme muset vyvarovat minulých chyb a budeme muset zamezit možnosti, aby některé státy eurozóny porušovaly dohodnutá pravidla pro stabilitu. Proto se domnívám, že by měl být podpořen a především přísně dodržován systém ročních pokut za nedodržování těchto pravidel. Požadavek rozšířit hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou je dalším dokladem touhy Parlamentu chopit se činů a reagovat na krizi.

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro schválení zprávy, protože souhlasím, že by Komise měla zveřejnit zprávu o uplatňování tohoto nařízení po třech letech od doby, kdy vstoupí v platnost, a poté každých pět let. Souhlasím, že tato zpráva by měla kromě jiného hodnotit účinnost nařízení, pokrok směrem k zajištění těsnější koordinace hospodářské politiky a trvalou konvergenci vývoje ekonomik členských států v souladu se Smlouvou.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Současná hospodářská, finanční a sociální krize odhalila, že současný model správy ekonomických záležitostí Evropské unie nefunguje: ukázalo se, že rámec dohledu je velmi slabý a že se nedodržují pravidla Paktu stability a růstu. Proto podporuji balíček opatření pro správu ekonomických záležitostí, který předložila Evropská komise. Hlasuji pro přijetí zprávy pana Haglunda o donucovacích opatřeních pro nápravu nadměrné makroekonomických nerovnováhy. Lituji, že se toto nařízení nevztahuje také na státy mimo eurozónu, které ho chtějí. Souhlasím s hlasováním obrácenou kvalifikovanou většinou a lituji, že se Rada nadále staví proti tomuto způsobu.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Chtěl bych uvítat zavedení systému sankcí pro nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v souvislosti s tím, co se v současnosti děje s pravidly Paktu stability a růstu. Zaměřme se i zde méně na aspekt trestů a více na aspekt nápravný.

Postup, který tato zpráva zavádí, je v rámci unijního práva zcela nový a já věřím, že bude hrát nenahraditelnou úlohu v budoucích makroekonomických politikách členských států. Neumožňuje pouze lepší koordinaci, ale i větší odpovědnost vlád na vnitrostátní i evropské úrovni.

Chtěl bych rovněž zdůraznit význam zavedení hlasování opačnou kvalifikovanou většinou v Radě, kde se přijímají rozhodnutí, která jsou klíčová pro správné fungování tohoto balíčku. Závěrem bych chtěl poblahopřát svému kolegovi panu Haglundovi k výborné práci a odhodlání.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Nařízení o donucovacích opatřeních pro nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně je další klíčovou součástí legislativního balíčku pro správu ekonomických záležitostí. Toto nařízení se zaměřuje na systém sankcí a stanovování pokut pro členské státy, které nebudou plnit požadavky stanovené Evropskou komisí na základě aktů v přenesené pravomoci.

Před námi leží proces intervencí, který vyzývá k uplatňování stejné monetaristické, neoliberální politiky a kritérií jako těch, jež vedly k současné krizi a jež se dotkly zejména nejzranitelnějších ekonomik. Smyčka, která byla vložena na krk členským státům, se utahuje, aniž by se věnovala pozornost příčinám problémů či alternativním politikám, které berou do úvahy rozdílnou úroveň rozvoje jednotlivých ekonomik.

Přestože se návrh původně vztahoval pouze na členské státy, jejichž měnou je euro, usiluje Evropský parlament na jeho rozšíření i na kterýkoli členský stát, který Komisi uvědomí, že si přeje uplatňovat toto nařízení, i když není členem eurozóny. Úmyslem je rozšířit uplatňování sankcí a placení pokut na všechny členské státy, které nebudou dodržovat stanovená nařízení, čímž budou postaveny do skutečně podřadné role vzhledem k evropským orgánům a mocným sekretariátům, které je v podstatě budou mít na starosti...

(Zkráceno v souladu s bodem 170 jednacího řádu)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Nařízení o donucovacích opatřeních pro nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně je další klíčovou součástí legislativního balíčku pro správu ekonomických záležitostí. Toto nařízení se zaměřuje na systém sankcí a stanovování pokut na členské státy, které nebudou plnit požadavky stanovené Evropskou komisí na základě aktů v přenesené pravomoci.

Přestože se návrh původně vztahoval pouze na členské státy, jejichž měnou je euro, usiluje Evropský parlament o jeho rozšíření i na kterýkoli členský stát, který Komisi uvědomí, že si přeje uplatňovat toto nařízení, i když není členem eurozóny.

Jde o další intervenční opatření, které usiluje o uplatňování stejné monetaristické neoliberální politiky a kritérií, čímž viditelně utahuje smyčku hozenou na krk členským státům, aniž by věnovalo pozornost příčinám problémů či alternativním politikám, které berou do úvahy rozdílnou úroveň rozvoje ekonomik. Co se rozšiřuje je uplatňování sankcí a placení pokut členskými státy, které nedodržují požadavky na ně uvalené, čímž se dostávají do podřízeného postavení vůči evropským orgánům, aby sloužily zájmům velkých podniků a finančních institucí...

(Zkráceno v souladu s bodem 170 jednacího řádu)

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Existence nadměrné makroekonomické nerovnováhy včetně rozsáhlých, přetrvávajících rozdílů v trendech konkurenceschopnosti se ve chvíli, kdy nastala krize, ukázala pro Evropskou unii velmi škodlivá, zejména co se týká eura. Nízké náklady na financování v letech předcházejících krizi vedly k nesprávnému rozdělování zdrojů, které se často přidělovaly na méně produktivní účely, což v některých členských státech vyústilo do neudržitelné spotřeby, vzniku bublin na trhu realit a akumulace vnějšího a vnitřního dluhu. Proto je důležité vytvořit nový strukturovaný postup pro předcházení nežádoucí makroekonomické nerovnováze ve všech členských státech a pro její nápravu. Strategie Evropa 2020 stanovuje ambiciózní, komplexní strategii pro zajištění inteligentního, udržitelného, inkluzívního růstu hospodářství Evropské unie. Tato strategie v kontextu krize určuje nové oblasti, na které se je třeba zaměřit při řešení slabých stránek Evropy v rámci dohledu nad makrofinančními a strukturálními problémy. Obsahuje výzvu k vypracování specifického politického rámce pro eurozónu s cílem řešit rozsáhlejší makroekonomickou nerovnováhu a zohledňují se v ní zejména hluboké hospodářské a finanční vazby v rámci eurozóny a jejich vliv na jednotnou měnu. Z tohoto důvodu je podle mého názoru nevyhnutelný mechanismus, jehož prostřednictvím by se sledovaly zdroje makroekonomické nerovnováhy a v případě potřeby by se jím zajistilo přijetí přiměřených nápravných opatření. Klíčové je přitom propojení preventivních a nápravných opatření.

  Marietta Giannakou (PPE) , písemně. – (EL) Skupina poslanců skupiny Nová demokracie dnes hlasovala pro schválení šesti návrhů v novém balíčku pro správu ekonomických záležitostí. Návrhy Evropského parlamentu dláždí cestu pro prostředí hospodářské stability, a zároveň umožňují rozvoj inovativních mechanismů činnosti, jako jsou eurobondy a evropské projektové bondy.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože vynucování nařízení o makroekonomické nerovnováze v eurozóně by mělo být posíleno vytvořením úročených vkladů, pokud by členský stát nedodržoval doporučení a nepodnikl kroky k nápravě, jež doporučí Rada, které by se změnily v roční pokuty v případě opakovaného porušení, jež by doprovázela doporučení k řešení nadměrné makroekonomické nerovnováhy. Tato ustanovení se vztahují na ty členské státy, jejichž měnou je euro. V zájmu zajištění rovného přístupu k členským státům by měly být úrokované vklady a pokuty stejné pro všechny členské státy, které používají euro, a měly by se rovnat 0,1 % hrubého domácího produktu (HDP) dotčeného členského státu v předcházejícím roce. Domnívám se, že Komisi by měla být při vyjímečných ekonomických okolnostech poskytnuta možnost navrhnout snížení výše pokuty či její zrušení a Radě by měla být udělena pravomoc přijímat individuální rozhodnutí pro uplatňování sankcí stanovených tímto nařízením.

  David Martin (S&D), písemně. − Zdržel jsem se tohoto hlasování. Podporoval jsem přidruženou zprávu paní Ferreirové, ale nemohl jsem podpořit tuto, protože rozhodně nesouhlasím s programem ochromujících úsporných opatření, který prosazují napříč Evropskou unii středopraví politici. Tento balíček opatření pro správu ekonomických záležitostí zabrzdí růst v Evropské unii právě ve chvíli, kdy potřebujeme prorůstové investice, investice do výzkumu a vývoje a do pracovních příležitostí, abychom zajistili hospodářskou budoucnost Evropy. Balíček finančních reformních opatření nejtvrději zasáhne nejchudší Evropany, zatímco se vůbec nedotkne příčiny krize – finančního sektoru. Vítám zlepšenou koordinaci evropské hospodářské a fiskální politiky, ale jsem rozhodně proti krátkodobé vizi, v jejímž rámci se toto děje. Dlouhodobé investice do zelené ekonomiky, do vědeckého výzkumu a do infrastruktury jsou naprosto klíčové pro hospodářskou stabilitu, vytváření pracovních příležitostí a růst a já nemohu podpořit tento reformní balíček, který usiluje o ochromující úspornost napříč Evropou.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. − (IT) Návrhy Komise na zlepšení správy ekonomických záležitostí mají obrovský význam pro budoucnost Evropské unie a pro hospodářský růst v zemích eurozóny. Správa ekonomických záležitostí by měla být založena na zainteresování států na společně přijatých pravidlech a politikách a na silnějším rámci dohledu EU nad vnitrostátními hospodářskými politikami. Pokud má být tento rámec důvěryhodný a účinný, musí se posílit zavedením ročních pokut za nedodržování doporučení či závazků k vypracování dostatečného akčního plánu pro nápravu nedostatků.

Domníváme se, že správa ekonomických záležitostí a vnitrostátní hospodářská politika by měly zajímat všechny zúčastněné strany a že důraz by měl být kladen na včasné odhalování a prevenci potenciálně škodlivé makroekonomické nerovnováhy. Proto je zapotřebí většího zapojení parlamentů na úrovni států i EU.

Závěrem se domníváme, že by Komise měla hrát důraznější a nezávislejší úlohu v rámci postupu dohledu, co se týká posouzení, sledování, misí, doporučení, varování a sankcí v případě jednotlivých členských států. Jsme rovněž přesvědčeni, že větší transparentnost a odpovědnost mají zásadní význam pro posílení partnerské podpory a tlaku a Parlament by měl hrát významnější roli v procesu dohledu, avšak nikoli výkonnou.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tváří v tvář hrozbě, že Komise bude ukládat roční pokuty členským státům, které se postaví její autoritě, nedokázala většina přijít s ničím lepším než jejich prodloužením. Navrhuje dokonce, aby takto získané prostředky byly vloženy do fondu stability EU a MMF. Následky takového jednání nyní pociťují obyvatelé Řecka, Irska a Portugalska. Je to totéž, jako by katův plat vyplácela jeho oběť! Hlasuji proti této zprávě.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Neupřímnost řecké vlády při poskytování klamných informací týkajících se stavu rozpočtu přispěla k současné krizi eura a EU. Po posledním záchranném balíčku nedokázala socialistická vláda v Řecku uskutečnit bolestivé, avšak nezbytné strukturální změny. Veškerá plánovaná opatření pro evropskou správu ekonomických záležitostí mají za cíl odejmout pravomoci členským státům, zvýšit vliv centrálních orgánů v Bruselu a omezit demokracii v Evropě. Neúčast bank a investorů, kteří v posledních letech dosáhli řádných zisků, ukazuje, jaký vliv tyto skupiny ve skutečnosti mají na evropskou politickou elitu. Zatímco horních deset tisíc shrábne zisky – platby Řecku nepůjdou Řekům, ale namastí kapsy investorům – Evropané se prohýbají pod čím dál větší neopodstatněnou finanční zátěží. Protože by toto mělo být šmahem odsouzeno, hlasoval jsem proti této zprávě.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Pro pomoc Řecku se vytvářejí nové a nové záchranné balíčky, promarňují se miliardy z kapes daňových poplatníků a spřádají se plány na celoevropskou správu ekonomických záležitostí. Všechny členské státy musí šetřit, aby se vypořádaly s břemenem krize eura, záchytné sítě a záchranných balíčků pro Řecko. Veškerá tato úsporná opatření dopadají na zaměstnance a nejslabší společenské skupiny. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Lepší rámec správy ekonomických záležitostí by měl být vystavěn na větší zainteresovanosti států na pravidlech a politikách jakož i na silnějším rámci dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami na evropské úrovni. Je třeba provést rozsáhlou reformu tohoto rámce. V zájmu zajištění toho, aby se řádně uskutečnila opatření nařízení o makroekonomické nerovnováze v eurozóně a aby bylo dosaženo stanovených cílů, je třeba vytvořit diferencovaný systém udělování sankcí. Následně je třeba členským státům stanovit úročené vklady, pokud nebudou plnit doporučení a provádět nápravná opatření navržená Radou. V případech opakovaného nedodržení doporučení se úročené vklady mění v roční pokuty. Souhlasím s návrhem, že by úročené vklady a pokuty měly být stejné pro všechny členské státy užívající euro, aby bylo zajištěno rovné zacházení se státy. Pouze silná, nezávislá Komise může řádně provádět dohled a vydávat instrukce v rámci nového, hlubšího dohledu nad hospodářskou politikou. Proto musí být Komisi poskytnuta pravomoc doporučit snížení sankcí či jejich zrušení v případech vyjímečných ekonomických podmínek. Pravomoc přijímat jednotlivá rozhodnutí o udělování sankcí by měla být udělena Radě.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro schválení této zprávy o donucovacích opatřeních pro nápravu přílišné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně, jež je součástí legislativního balíčku usilujícího o posílení správy ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. Návrhy Komise pro zlepšení správy ekonomických záležitostí mají obrovský význam pro budoucnost EU a hospodářský růst, zejména v eurozóně. Klíčový význam těchto opatření znamenal, že se parlamentní zpravodajové rozhodli pečlivě prozkoumat návrhy Komise jako balíček a vylepšit je, aby vznikl zdravý, důsledný rámec pro příští desetiletí. Vzali návrhy Komise jako výchozí bod své vlastní práce. Jde o první případ, kdy se Parlament podílí na rozhodování o makroekonomickém vývoji Unie spolu s Radou. Nové kompetence, které mu byly přiděleny Lisabonskou smlouvou, vedly k nové odpovědnosti a Rada nebude moci učinit konečné rozhodnutí o celém balíčku bez souhlasu Parlamentu. Cílem tohoto postupu je zajistit soudržnost a včasné schválení všech prvků, které tento balíček vytvářejí. Toho bylo dosaženo i v souvislosti s touto zprávou.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Správa ekonomických záležitostí a vnitrostátní hospodářská politika by měly být ve větší míře záležitostí společného zájmu všech zúčastněných stran. Návrhy Komise na zlepšení správy ekonomických záležitostí mají obrovský význam pro budoucnost Evropské unie. Jsou dobrým výchozím bodem, ale je zapotřebí je dále rozvíjet. Je třeba se dále zabývat těmito body: zaměřit se více na prevenci neudržitelných fiskálních a makroekonomických politik; vnitrostátní programy reforem a programy stability a konvergenční programy by měly být nejdříve řešeny na vnitrostátní úrovni a teprve poté předloženy ke kontrole dohledu na evropské úrovni; Komise by měla mít silnější, nezávislejší roli v procesu dohledu; Komise by měla získat větší nezávislost ve vztahu k Radě ve věci dodržování pravidel EU; je potřeba v Radě zavést rozhodovací postup založený na hlasování opačnou kvalifikovanou většinou pro preventivní i nápravnou část rámce; je třeba dosáhnout lepší transparentnosti a odpovědnosti, aby se posílila vzájemná kontrola a partnerský tlak; Komise musí mít nezávislejší roli v procesu rozhodování, ale musí rovněž nést větší odpovědnost; a konečně, Parlament musí hrát významnější úlohu v procesu dohledu, avšak nikoli výkonnou. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro tuto zprávu.

  Miguel Portas (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Tato zpráva se snaží vytvořit řadu společných opatření, která umožní nápravu nebezpečné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně. Opatření, jež jsou nabízena, sahají od úročených vkladů až po ukládání pokut, což přesně zapadá do trestní filozofie celého balíčku, s níž já nesouhlasím. Samo o sobě je začlenění problému makroekonomické nerovnováhy do světa ekonomické koordinace pozitivní, ale nebyly z toho vyvozeny patřičné závěry. Například v procesu uplatňování sankcí nebyla brána do úvahy symetrie a vzájemná závislost mezi zeměmi s obchodním přebytkem a zeměmi s nadměrnými deficity. Veškeré tresty jsou ukládány těm, kteří už jsou v potížích, i když tyto potíže mohou být následkem nadhodnocení eura vůči dolaru.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Zdržel jsem se hlasování. Negativní stránkou této zprávy je, že zavádí možnost uvalit sankce na členské státy, které neprovádějí opatření k nápravě nadměrné nerovnováhy. Konkrétně je zaváděna možnost uložit sankci ve výši 0,01 % hrubého domácího produktu (HDP) pro členský stát, který neprovádí doporučení. Pozitivní stránkou však je začlenění požadavku na zavedení ustanovení o „mechanismu opačného hlasování“, které implikuje, že sankce musí být uplaněny, pokud Rada (složená pouze z členů eurozóny) toto nezamítne kvalifikovanou většinou. Pokud žádáme rozsáhlejší správu ekonomických záležitostí a větší koordinaci, pak musí samozřejmě přijít i sankce. Stále však není jasné, jaký by byl skutečný hospodářský dopad a dopad uplatňování této velmi rigidní sankce na občany členských států. Jelikož žádné zprávy neposkytují řádné opodstatnění, zdržel jsem se hlasování.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Pokud má dojít ke zlepšení evropské správy ekonomických záležitostí, je zapotřebí okamžitě zaručit důsledné a včasné přijetí všech částí tohoto balíčku v kontextu těchto postupů. Všichni si nyní uvědomují potřebu zlepšit rámec správy ekonomických záležitostí, aby byl zaručen zdravější rámec dohledu EU nad vnitrostátními hospodářskými politikami. Tento dohled by měl být navíc rozšířen, aby předcházel škodlivé makroekonomické nerovnováze, a měla by existovat záruka, že v budoucnu jeho působnost přesáhne fiskální politiku a bude zahrnovat i včasné odhalování a prevenci potenciálně škodlivé hospodářské nerovnováhy. Makroekonomický dohled nemůže být založen na statickém, zjednodušujícím referenčním rámci. Postup musí být naopak založen na důkladné ekonomické analýze prostřednictvím hloubkových revizí, jež budou zkoumat širokou škálu hospodářských faktorů.

  Kay Swinburne (ECR), písemně. − ECR vždy konstruktivně pracovala na zajištění toho, aby eurozóna dokázala vytvořit trvalé řešení své krize národního zadlužení. Nedostatky Paktu stability a růstu, jeho obsahu i uplatňování, byly zjevné už nějakou dobu a je správné, že nyní probíhá úsilí o zajištění trvalého, fungujícího řešení. Prostřednictví výborů a trialogu jsme přispěli k tomu, že se Parlament přiklonil k realistickému, schůdnému, trvalému výsledku. Nicméně litujeme, že to, co Komise navrhla a Parlament schválil, není řešení pouze pro eurozónu, ale zahrnuje i státy, které euro nepoužívají. Ať se na něj podíváme z jakékoli strany, zvyšuje balíček opatření, který jsme schválili, pravomoci EU na úkor členských států. Obsahuje myšlenky inovativní, jako je obrácené hlasování kvalifikovanou většinou a pokutování členských států, a zajišťuje, že vnitrostátní rozpočty už nebudou záležitostí pouze vnitrostátních parlamentů. Zatímco souhlasíme s dlouhodobými cíli, nemůžeme souhlasit s prostředky k jejich dosažení a hlasovali jsme proti schválení těchto zpráv, které se neomezují pouze na eurozónu.

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Jak ukázal loňský rok, Pakt stability a růstu, který měl být účinným prostředkem, jak zabránit členským státům v porušování makroekonomické politiky eurozóny, nebyl – když to řekneme velmi mírně – příliš úspěšný. Mohla za to z velké části skutečnost, že členské státy cítily, že je nečeká žádný trest, protože sankce, jež systém umožňoval, nebyly uplatňovány automaticky. Navrhovaná opatření se soustředí zejména na silnější koordinaci fiskální politiky jednotlivých členských států a na přísnější, automatické sankce, které mají členské státy přinutit k lepšímu dodržování makroekonomické disciplíny.

Zprávy: Elisa Ferreira (A7-0183/2011) – Diogo Feio (A7-0179/2011) – Vicky Ford (A7-0184/2011) – Sylvie Goulard (A7-0180/2011) – Corien Wortmann-Kool (A7-0178/2011) – Carl Haglund (A7-0182/2011)

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Institucializovaná úspornost nesmí být jedinou odpovědí, kterou obyvatelům Evropy nabídneme. Balíček opatření pro správu ekonomických záležitostí, o němž se právě hlasovalo, je ze své podstaty špatně vyvážený, co se týká způsobu, jímž chce reagovat na krizi. Připouštím, že je třeba posílit Pakt stability a růstu a že je třeba pečlivěji sledovat deficity, a dokonce je i penalizovat. Naší jedinou odpovědí však nemohou být pouze přísná pravidla pro deficity a zadlužení. Musíme naslouchat tomu, co nám říkají evropští občané, oni byli první, kdo pocítil ekonomické a sociální dopady krize: samotná úspornost je nepřijatelná. Balíček pro správu ekonomických záležitostí by měl být vyvážen evropským plánem investic, který zaručí hospodářsky a sociálně udržitelný rozvoj. Měl by zavést finanční daň a eurobondy. Proto jsem hlasoval pro schválení zpráv pana Feia a paní Wortmann-Koolové, zdržel se hlasování o zprávách paní Ferreirové, paní Fordové a pana Haglunda a hlasoval pro zprávu paní Goulardové (pro eurobondy). To, jak jsem hlasoval, má odrážet mé velmi smíšené pocity ohledně tohoto balíčku, který sice přináší určitý pokrok, ale stejně zůstává velmi nevyvážený: Evropa se nebude moci dále vyvíjet bez svých obyvatel, a proto musíme debatovat o řešeních pro budoucnost veřejně.

  David Casa (PPE), písemně. − Následkem celosvětové hospodářské krize a nestability, která stále trápí eurozónu, přišla Komise s návrhem řady legislativních opatření, jež jsou známá pod společným označením balíček opatření pro správu ekonomických záležitostí. Balíček se snaží řešit nedostatky systému hospodářské správy, který nyní funguje na úrovni EU. Aby se zabránilo opakování krize, která v současnosti postihla eurozónu, je nutné, aby státy dodržovaly fiskální disciplínu. Příslušnost k eurozóně většině členských států umožnila přečkat negativní dopady krize, příslušnost k této skupině však s sebou přináší i povinnosti, neboť případné selhání jednoho členského státu by vyvolalo vlnu negativních následků napříč celou oblastí. Z tohoto důvodu je klíčové zajistit, že se bude tvořit prozíravá politika. Jsem zastáncem silného balíčku pro evropskou správu ekonomických záležitostí, a proto jsem se rozhodl hlasovat pro těchto šest dokumentů v navrhované podobě.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) V kontextu krize eura by již členské státy neměly unikat pokutám, pokud se jejich schodek vymkne kontrole. Šestice textů, která byla dnes schválena, by měla umožnit zavedení mechanismu stability spolu s finančními sankcemi, které vstoupí do hry, pokud se deficit veřejných financí státu přiblíží evropskému limitu ve výši 3 % HDP. Tento legislativní balíček sice představuje krok vpřed, legislativní opatření pro finanční stabilitu však zdaleka nejsou dostatečná. Vlády stále odmítají Komisi umožnit jednoduché vydávání varování a ukládání finančních sankcí. Rovněž odmítají umožnit, aby ministři financí států, jejichž veřejné účty se noří do červených čísel, byli vyslechnuti Parlamentem. Evropa rovněž potřebuje skutečnou evropskou investiční politiku a zavést veřejné půjčky na unijní úrovni. To by bylo znamením silné, jednotné evropské reakce na krizi. Takový signál by mohl sloužit jako záruka proti nebezpečí kolapsu eurozóny.

  Robert Goebbels (S&D), písemně. – (FR) Nepodpořil jsem tento balíček jako celek. Parlament se mýlí ve svém volání po automatických, přísnějších sankcích. Samozřejmě je zapotřebí rozpočtové disciplíny a menšího zadlužení. Hospodářská politika se však neskládá pouze z mechanického sledu postupů. Politická moc musí mít neustále možnost posuzovat text a kontext a rozhodnout, do jaké míry jsou sankce vhodné a nezbytné. Správa ekonomických záležitostí by však především měla usilovat o co nejlepší budoucnost, jinými slovy o hospodářský růst.

Zpráva: Andreas Schwab (A7-0038/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tento návrh, protože bere do úvahy hlavní obavy skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Obecným přístupem směrnice je maximální harmonizace s několika významnými výjimkami. Je zejména nutné, aby byla uplatňována pro digitální produkty i – částečně – pro osobní dopravu.

Směrnice obsahuje širokou škálu požadavků týkajících se informací, které musí obchodník poskytnout zákazníkovi, než dojde k podepsání smlouvy, ať už osobně nebo na dálku. Je velmi důležité, aby spotřebitelé byli informováni o celkové ceně a o základních charakteristikách daného produktu okamžitě ještě před objednáním.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Tato zpráva je o zlepšení a harmonizaci ochrany spotřebitelů na evropské úrovni. Návrh, pro který jsme právě hlasovali, nahrazuje čtyři stávající směrnice jedinou, která má za cíl zjednodušit a doplnit existující právní rámec ochrany spotřebitelů. Toto je konečné hlasování, protože po prvním parlamentním hlasování v březnu loňského roku bylo dosaženo dohody s Radou. Plně tuto zprávu podporuji, jelikož Parlament dosáhl většiny toho, co požadoval.

  Liam Aylward (ALDE), písemně. – (GA) Vítám, co zpráva říká o ochraně práv spotřebitele a podpoře přeshraničního obchodu napříč Evropou. Práva spotřebitelů mají klíčovou úlohu pro efektivní fungování jednotného trhu. Hlasoval jsem pro schválení této zprávy, protože navrhuje opatření, jež zajistí, že spotřebitelé budou chráněni po celé Unii. Na základě jejích ustanovení budou obchodníci muset včas poskytovat jasné, přesné informace, a pokud tak neučiní, nebudou zákazníci vázáni smlouvami uzavřenými na dálku či mimo obchodní prostory. Zejména vítám, co zpráva říká ohledně práva spotřebitele na změnu rozhodnutí po zakoupení zboží na internetu. Lze tak učinit prostřednictvím emailu či telefonátu v průběhu dvou týdnů. V EU došlo k významnému nárůstu obchodování po internetu a je třeba chránit spotřebitele, kteří ho využívají. Je však nutné zajistit, aby na bedra malých a středních podniků nebyla uvalena přílišná administrativní zátěž. Je třeba nalézt rovnováhu mezi posílením práv spotřebitelů a snížením administrativní zátěže.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Elektronické obchodování je bezesporu úspěšné. Jde očividně o trvalý trend a tím i zůstane. Zjevně by nás to mělo těšit. Úlohou zákonodárců je zamezit rozšíření pochybných praktik, aby se zásilkové objednávání nestalo džunglí nařízení. Evropský parlament tímto hlasováním znovu ustanovuje celkovou důslednost. Konkrétně je evropským spotřebitelům zaručeno právo do 14 dnů odstoupit od smlouvy. Podle nového nařízení musí být veškeré dálkově objednané zboží doručeno do 30 dnů. Obchodník je zodpovědný za poškození či ztrátu zboží během doručování. V neposlední řadě hlasovali poslanci Evropského parlamentu pro skutečnou transparentnost cen. To jsou výborné zprávy pro toto hospodářské odvětví, které z tohoto nového vývoje může jenom získat.

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro přijetí této iniciativy, neboť usiluje o dosažení větší ochrany práv spotřebitelů. Dále na úrovni Společenství stanovuje žádoucí úroveň harmonizace v oblasti smluv uzavíraných na dálku a mimo obchodní prostory, jakož i právo odstoupit od smlouvy.

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. − (IT) Dotyčná směrnice byla obrovskou příležitostí vytvořit společné normy pro 27 členských států, jakož i výbornou možností zjednodušit legislativu EU v oblasti spotřebitelských práv, jež je rozdělena do několika legislativních dokumentů. Výsledkem parlamentních postupů a zejména trialogu s Radou je však text, který osobně považuji za nedostatečný; citlivé části a některé důležité aspekty textu předloženého Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů byly Radou odstraněny a konečný text celkově prokazuje známky soupeření rozdílných základních přístupů k problému. Navíc bylo nerealistické – přinejmenším v tuto chvíli – očekávat výsledek, který by sjednotil právní tradice a úroveň ochrany, které se podstatně liší stát od státu. Nakonec jsem se při závěrečném hlasování o směrnici zdržela hlasování.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože značně zjednodušuje legislativu EU v oblasti ochrany spotřebitelů a rozšiřuje jejich práva při provádění nákupů po internetu. Kromě zvýšené ochrany práv spotřebitelů návrh směrnice usiluje o odstranění zbytečných právních překážek pro podniky, které chtějí své zboží a služby prodávat na celém území Evropské unie. Nově schválená práva spotřebitelů pro nákupy po internetu zahrnují možnost vrátit zboží do 14 dnů po obdržení, právo odstoupit od smlouvy o koupi, pokud zboží není dodáno do 30 dnů od objednání, a povinnost obchodníků informovat kupujícího o celkové ceně zboží. Kvůli ochraně prodejců a poskytovatelů služeb zpráva zároveň stanovuje povinnosti spotřebitelů, jako je placení poštovného při vracení zboží prodejci a v případě poskytování služeb bude příjemce muset zaplatit část služeb, kterou již využil.

  Zuzana Brzobohatá (S&D), písemně. – (CS) Dne 23.června 2011 schválil Parlament návrh směrnice o právech spotřebitelů, který nahrazuje dosavadní právní úpravu čtyř směrnic do jednoho právního dokumentu. Předně tak dochází ke zpřehlednění právní úprav ochrany spotřebitele v evropských normách. Směrnice především reaguje na roztříštěnost právní úpravy přeshraničního obchodu, kdy zejména při obchodování přes internet se nejsou obchodníci ochotni řídi odlišnými pravidly v jiném členském státě. Směrnice především nově zavádí povinnost informovat spotřebitele o místě podnikání, telefonním a faxovém čísle a emailové adrese pro snadnější komunikaci s obchodníkem. Novinkou je také nově zavedená povinnost pro obchodníky hradit bezprostřední náklady na zasílání zboží zpět v případech, kdy cena zboží nepřesahuje částku 50 EUR. Z pohledu českého právního řádu uvedený návrh směrnice nepřináší kromě výše uvedených novinek žádný podstatný zásah do právní úpravy ochrany spotřebitele. Novinky se týkají především uzavírání smluv na dálku. Proto jsem uvedený návrh směrnice pFodpořila.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE) , písemně. - (RO) Hlasoval jsem pro přijetí tohoto konečného kompromisu, protože znamená významný pokrok v ochraně spotřebitelů a poskytuje větší právní jistotu spotřebitelům i obchodníkům. Domnívám se, že směrnice má řadu kladů, jedním z nichž je maximální harmonizace smluv při prodeji na dálku či prodeji mimo obchodní prostory, ale je zde pár výjimek.

Pro rozvoj vnitřního trhu prostřednictvím podpory přeshraničních transakcí a elektronického obchodu je nutné, aby se evropským spotřebitelům v těchto smlouvách dostávalo standardní úrovně ochrany bez ohledu na to, jaká je země jejich původu. Dalším stejně důležitým faktorem je, že se obchodníci nemusí přizpůsobovat různým požadavkům. Díky nařízení o poskytování informací o místech doručování, uvádění cen včetně veškerých daní a standardního práva na odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dnů posílí tato směrnice pravděpodobně důvěru spotřebitelů v přeshraniční transakce.

Vítám rovněž řešení, jež bylo nalezeno ve věci práva na zrušení koupě produktů na internetu, jelikož počet produktů prodaných tímto způsobem stoupá a bylo nezbytně nutné nalézt nějaké řešení. Výbornou zprávou pro spotřebitele je rovněž zákaz nepřiměřených poplatků při užívání určitých způsobů platby a zákaz užívání předem zaškrtnutých políček.

  Françoise Castex (S&D), písemně. - (FR) Zavedení této společné platformy pro práva všech spotřebitelů v rámci Evropské unie představuje skutečný pokrok pro občany jiných států, kde požadavky na informovanost spotřebitelů nejsou tak vysoké a kde není tak dobře zaručeno období pro odstoupení od smlouvy. Výsledek je však smíšený, protože cílem Komise a evropské pravice bylo především usnadnit přeshraniční obchod, nikoli sladit ochranu spotřebitelů na vyšší standard. Jde proto o malý krok pro francouzské spotřebitele, ale o velký krok pro spotřebitele evropské.

  Nessa Childers (S&D), písemně. − Je důležité v této zprávě i v budoucích zprávách v této oblasti zdůrazňovat nezbytnost práv spotřebitelů, zejména těch týkajících se nákupu po internetu.

  Carlos Coelho (PPE), písemně. − (PT) Směrnice usiluje o zjednodušení a doplnění platného legislativního rámce spojením čtyř stávajících směrnic do jediného legislativního nástroje. Tyto směrnice obsahují ustanovení pouze pro minimální harmonizaci a ponechávají přijetí přísnějších pravidel na uvážení jednotlivých členských států. To přispělo k obrovskému rozdrobení na úrovni EU a k vysokým nákladům na zajištění souladu s právními předpisy pro podniky při přeshraničních transakcích.

Je nutné vytvořit skutečný vnitřní trh mezi podniky a spotřebiteli, který bude schopný přispívat ke spravedlivé rovnováze mezi vysokou úrovní ochrany spotřebitelů a konkurenceschopností podniků, ale zároveň zajistí dodržování zásady subsidiarity. To by spotřebitelům umožnilo přístup k výhodným přeshraničním nabídkám, neboť by těžili z možnosti většího výběru, lepších cen a jasných výhod vnitřního trhu, a zároveň by mohli více důvěřovat ve vysokou úroveň ochrany svých práv. Podnikům to zároveň umožní poskytovat zboží a služby, aniž by musely překonávat zbytečné právní překážky.

Souhlasím, že ideálním řešením by byla úplná harmonizace, jak původně navrhovala Komise a požadovaly podniky z několika sektorů. V této fázi je však tento koncept bohužel neprůchodný...

(Zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

  Lara Comi (PPE), písemně. − (IT) Vítám toto hlasování, které představuje významný pokrok pro vnitřní trh a které je plodem složitých, náročných jednání. Nyní čekáme na formální schválení Radou. Považuji za důležité, aby Evropský parlament v následujících dvou letech i nadále plnil svou úlohu při sledování provádění směrnice ze strany členských států. Schválení směrnice je sice důležité, ale klíčovou fází bude její provedení do vnitrostátního práva, kdy musí být zajištěno, že bude členskými státy správně provedena a že jednotnému trhu nebudou do cesty stavěny žádné překážky a bariéry. Touto směrnicí získají evropští spotřebitelé nová práva, jež budou zakotvená na evropské úrovni a budou přesahovat hranice států. To rozhodně povede k nárůstu přeshraničního obchodu a podpoří internetový obchod, které představují skutečnou výzvu pro podniky a hospodářské zotavení trhu.

  Anne Delvaux (PPE), písemně. - (FR) Parlament dnes schválil novelizovaný text směrnice o právech spotřebitelů, kterou vypravoval můj kolega, pan Schwab. Vítám schválení této směrnice, která přispěje ke zlepšení platformy společných nařízení pro ochranu spotřebitelů, zejména co se týká prodeje zboží po internetu. Rovněž vítám skutečnost, že zákonodárci umožnili členským státům začlenit do svých vlastních právních systémů opatření, která jsou příznivější pro spotřebitele. Na druhou stranu se mi, podobně jako řadě sdružení spotřebitelů, nelíbí, že členské státy mohou určitá opatření směrnice v zájmu obchodního či průmyslového odvětví obejít.

  Proinsias De Rossa (S&D) , písemně. − Podpořil jsem dohodu Evropského parlamentu a Rady o směrnici o právech spotřebitelů. Návrh směrnice slučuje čtyři stávající směrnice Společenství do jediného právního nástroje. V některých oblastech bych přivítal vyšší úroveň ochrany spotřebitelů, ale celkově je návrh velmi dobrým kompromisem, který posílí práva spotřebitelů napříč celou EU. Několik důležitých bodů bude pro evropské spotřebitele znamenat skutečnou přidanou hodnotu: směrnice se nyní vztahuje i na digitální produkty a (částečně) na osobní dopravu; obchodník je nyní povinen poskytnout konkrétní informace před uzavřením smlouvy při prodeji v obchodních prostorách, mimo ně i při smlouvách uzavíraných na dálku; těsně před objednáním musí být spotřebitel (znovu) informován o celkové ceně a hlavních charakteristikách produktu a musí výslovně potvrdit, že objednávka s sebou nese povinnost zaplatit; dojde navíc k harmonizaci práva na odstoupení od smlouvy, kdy ve všech členských státech bude platit čtrnáctidenní lhůta. Dále budou zakázána takzvaná předem zaškrtnutá políčka, která působí potíže zejména v odvětví osobní přepravy.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. - (FR) Směrnice o právech spotřebitelů umožní plnou harmonizaci práv evropských spotřebitelů. Toto hlasování je výsledkem dvou let diskusí se spotřebiteli a profesními sdruženími a představuje zejména významné vítězství Evropského parlamentu, který v této otázce zůstal jednotný. Text přináší nová, velmi důležitá nařízení v oblasti elektronického obchodování. Zřídili jsme systém, který umožní zajistit, že každá objednávka naplní očekávání spotřebitele (hlavní charakteristiky zboží či služby, celková cena, délka smlouvy) před konečným potvrzením. Díky těmto novým nařízením budou mít prodejci povinnost jasně uvést celkovou cenu zboží nebo služby včetně veškerých dodatečných nákladů. Spotřebitelé tak dostanou lepší a úplnější informace.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože přispívá ke zvýšení důvěry spotřebitelů a k jejich ochraně při nákupech po internetu a snižuje neochotu podniků prodávat v jiných státech EU. Tyto pozměňovací návrhy zajistí větší bezpečnost pro spotřebitele a pomohou malým i velkým společnostem poskytovat zboží a služby bez zbytečných právních překážek.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Práva spotřebitelů a jejich ochrana právními předpisy EU je jedním ze základních principů fungování vnitřního trhu. Domnívám se, že přiměřená ochrana spotřebitelů a jejich bezpečnost jsou zásadní pro správné fungování trhů a pro obchodování, což představuje nezbytnou podmínku konkurenceschopnosti a růstu.

Je proto klíčové nalézt rovnováhu mezi vysokou úrovní ochrany spotřebitelů – zejména co se týká množství informací, které jim mají být poskytovány, a zodpovědnosti za způsobené škody – a náklady, které to přinese podnikům. Jak už jsem prohlásil při březnovém hlasování, je důležité pamatovat na různé národní zvláštnosti a poskytovanou ochranu a řádně dodržovat zásadu subsidiarity.

Proto se domnívám, že se jedná o oblast, v níž může být na jedné straně velmi užitečné přikročit k maximální harmonizaci, na druhé straně však, s ohledem na typ smlouvy, může být vhodnější zvolit harmonizaci minimální.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. - (PT) Tato zpráva se týká návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů. Evropská unie se vždy zabývala volným pohybem osob a zboží. Tato svoboda však někdy přináší problémy, jež musíme odstraňovat, ale především na ně musíme být připraveni a předcházet jim. V globalizovaném světě, kde se nákupy čím dál více uskutečňují přes internet, se stává nutností přizpůsobit legislativu novým požadavkům trhu s přihlédnutím k ochraně práv spotřebitelů, kteří o svých právech často ani nevědí.

Proto vítám schválení této zprávy, která představuje významný pokrok v ochraně práv spotřebitelů. Rovněž vítám rozhodnutí Rady omezit tuto směrnici na podomní obchod a prodej po internetu – trh, který se značně rozrůstá, ale na němž se spotřebitelé stále cítí nejistí – a souhlasím se schváleným zjednodušením postupů, v neposlední řadě s možností zrušit smlouvy telefonicky pro spotřebitele, avšak nikoli pro podniky. Společný trh ve skutečnosti vyžaduje přesnější a transparentnější pravidla, jako je například ustanovení o poskytování informací o mechanismech internetových transakcí.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. - (PT) Toto je nový návrh dohody o evropské směrnici o právech spotřebitelů, který představuje vyvrcholení tvrdých jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí.

Jde o kompromis mezi pravidly usilujícími o lepší ochranu spotřebitelů a zaručením jasných, jednotných podmínek pro podniky působící na jednotném trhu.

Nový návrh zvažuje nová práva, jako například čtrnáctidenní lhůtu na odstoupení od smlouvy v celé EU, která by se počítala ode dne obdržení zboží. V případě vrácení zboží musí být do čtrnácti dnů od vrácení vráceny peníze, které spotřebitel zaplatil. Pokud prodejce spotřebitele neinformuje o právu na vrácení zboží, má kupující na vrácení produktu lhůtu jednoho roku. Podle této nové verze bude zboží muset být doručeno do 30 dnů. Pokud se tak v této lhůtě nestane, má kupující právo zrušit objednávku; prodejce je zodpovědný za jakékoli ztráty či poškození způsobené během přepravy a nesmí si účtovat jakoukoli částku, která nebyla jasně uvedena jako součást původní objednávky na internetu. Veškeré náklady přidané k hodnotě objednávky musí být uhrazeny prodejcem. Celkově se jedná o pozitivní návrh a my jsme hlasovali pro jeho schválení.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. - (PT) Nový návrh dohody o evropské směrnici o právech spotřebitelů představuje vyvrcholení tvrdých jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Jde o kompromis mezi pravidly usilujícími o lepší ochranu spotřebitelů a zaručením jasných, společných podmínek pro podniky soupeřící na jednotném trhu.

Následující nová práva jsou obzvláště důležitá:

- lhůta 14 dnů pro odstoupení od smlouvy platná pro celou EU, počítaná ode dne obdržení zboží, během níž spotřebitelé kupující na dálku mohou změnit své rozhodnutí. V případě vrácení zboží musí být do čtrnácti dnů od vrácení vráceny peníze zaplacené spotřebitelem. Pokud prodejce spotřebitele neinformuje o právu na vrácení zboží, má kupující na jeho vrácení lhůtu jednoho roku;

- zboží musí být doručeno do 30 dnů. Pokud není doručeno během této lhůty, má kupující právo na zrušení objednávky;

- prodejce je zodpovědný za jakékoli ztráty či poškození vzniklé během přepravy a nesmí si účtovat jakoukoli částku, která nebyla jasně uvedena jako součást původní objednávky na internetu. Veškeré náklady přidané k hodnotě objednávky musí být uhrazeny prodejcem.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. - (SK) Cílem dotyčného návrhu je zabezpečit, aby se spotřebitelé ve všech 27 členských státech mohli spolehnout na vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a aby byly podniky všech velikostí schopné dodávat zboží a poskytovat služby spotřebitelům ve všech 27 členských státech EU bez zbytečných právních překážek. Rozdrobenost stávajících právních předpisů odrazuje spotřebitele i podniky, které uvažují o zapojení do přeshraničního obchodu. Spotřebitelé si často stěžují, že nemohou plně využívat výhod jednotného trhu, neboť obchodníci působící v jiném členském státě často nejsou při vstupu na nový trh připraveni dodržovat odlišná opatření platná na tomto trhu. Kromě toho se také odmítají vystavovat případným právním krokům v jiném členském státě. Jako možné řešení vzniklých problémů se jeví změna rozsahu působnosti návrhu směrnice, kdy by se kromě zavedení řady sektorových odchylek omezil rozsah směrnice na smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory, které tvoří největší část přeshraničních transakcí. Domnívám se proto, že je vhodné uplatňovat přístup, který by směřoval k cílené úplné a rozsáhlé harmonizaci omezené na specifické aspekty určitých smluv při zachování vysoké úrovně ochrany spotřebitelů.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. - (IT) Chtěl bych popřát panu Schwabovi k důležitému, mamutímu úkolu, který splnil. Vzhledem k současné hospodářské situaci však možná není nejvhodnější doba pro přijetí tohoto textu. Snaha o konsolidaci 27 různých právních tradic v jediném dokumentu byla snad příliš odvážná. Pochybnosti o následcích provádění této směrnice v jednotlivých státech a odstranění pozměňovacího návrhu schváleného naším poslancem ve výboru mě přiměly k tomu, abych se zdržel hlasování.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. - (IT) Hlasuji pro schválení této zprávy, protože jsem přesvědčená, že přišla správná chvíle pro harmonizaci evropského právního systému ohledně ochrany spotřebitelů.

V roce 2008 schválila Evropská komise návrh směrnice o právech spotřebitelů, který spojil čtyři stávající směrnice Společenství do jediného právního nástroje se záměrem zjednodušit a standardizovat existující regulační rámec v oblasti ochrany spotřebitelů. Nyní je nutné zaručit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů ve všech 27 členských státech Evropské unie a zároveň zajistit, aby podniky měly možnost poskytovat své zboží a služby, aniž by se musely potýkat se zbytečnými právními překážkami vyplývajícími z rozdílných právních systémů.

Tato situace až dosud vážně poškozovala jednotný evropský trh. V době nákupů po internetu a globalizace spotřeby musí každý obchodník v každém členském státě cítit podporu k tomu, aby vstoupil na trh v dalších evropských zemích, aniž by to pro něj znamenalo břemeno týkající se přizpůsobení vnitrostátním nařízením. Doufám, že naše práce dokáže přispět k řešení velké výzvy, kterou představuje ochrana spotřebitelů a potřeba růstu našich podniků, abychom posílili silný, konkurenceschopný trh.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. - (FR) Po týdnech vyjednávání bylo konečně dosaženo dohody o této klíčové otázce pro evropské občany, jinými slovy o právech spotřebitelů. Doufáme, že schválením tohoto návrhu směrnice, kterou se čtyři stávající směrnice nahrazují za jedinou, zlepšíme regulaci ochrany spotřebitelů a zaručíme všem minimální úroveň ochrany. Tato směrnice tak obsahuje některé významné kroky kupředu a zejména lepší dohled nad prodejem na dálku a obchodováním po internetu. Pomůže usnadnit tisíce nákupů prováděných každodenně z jiných evropských států. Budeme-li mluvit konkrétně, francouzský zákazník nakupující na německé internetové stránce bude mít stejnou ochranu jako zákazník německý. Zastupuji volební okrsek v pohraničí a pocházím z jediného francouzského regionu, který sdílí hranici se třemi dalšími členskými státy EU. Jsem tedy velmi citlivá vůči těmto otázkám, a tato směrnice představuje významný pokrok. Vnitřní trh je navíc jedním z hlavních úspěchů Evropské unie. Zaručením jasné ochrany spotřebitelů posílíme zároveň důvěru spotřebitelů vůči vnitřnímu trhu a obecněji i vůči Evropské unii.

  Roberto Gualtieri (S&D), písemně. - (IT) Evropský parlament ukončil dlouhý legislativní proces týkající se směrnice o právech spotřebitelů schválením zprávy pana Schwaba, která představuje uspokojivý kompromis s Radou a Komisí. Byly učiněny dva důležité kroky. Na jednu stranu jsme schválili jediný legislativní nástroj pro práva spotřebitelů, který přináší harmonizaci a nahrazuje čtyři předchozí směrnice v této oblasti. Na druhé straně jsme stanovili podrobná pravidla pro prodej a nákup na internetu, abychom podpořili přeshraniční obchod a zaručili transparentnost pro podniky i spotřebitele.

Nová směrnice stanovuje aspekty, které mají poskytnout větší ochranu evropským spotřebitelům, například informace, které mají být obsaženy ve smlouvách o prodeji, lhůty pro doručení, právo na odstoupení od smlouvy a právo na opravu či výměnu vadného výrobku, a rovněž případy, kdy jsou rizika přesunuta z prodejce na zákazníka. Přestože v budoucnu mohou být vypracována ještě podrobnější pravidla, schválený text představuje pozitivní kompromis v harmonizaci stávajících nařízení, zaručuje bezpečné nakupování a činí přítrž běžným ostrým praktikám skrytým za elektronickým obchodováním.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. - (FR) Podpořila jsem tuto zprávu, protože se domnívám, že zaručí především větší bezpečnost spotřebitelům nakupujícím po internetu tím, že zákazníkům poskytne před nákupem lepší informace. Ráda bych využila této příležitosti a ocenila skutečnost, že nebyly upřednostněny pouze zájmy trhu. Zejména jsem zaznamenala, že nová opatření poskytují spotřebitelům lhůtu čtrnácti dnů od nákupu na odstoupení od smlouvy prostřednictvím formuláře pro odstoupení, který má standardní formu pro celou EU, a že tato lhůta může být dokonce prodloužena na jeden rok, pokud prodejce kupujícímu neposkytne informace o právu na odstoupení od smlouvy. A konečně, byly uděleny výjimky malým a středním podnikům, jejichž podnikání by bylo podle nich ohroženo, pokud by text byl příliš přísný. Jejich obavy byly tedy vyslyšeny.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Chtěl bych poblahopřát zpravodaji a kolegům ze všech politických skupin ke skvělé práci, kterou odvedli při vyjednávání tohoto balíčku. Když tato sněmovna poprvé obdržela návrh Komise, bylo zřejmé, že jsou práva spotřebitelů v mnoha státech ohrožena, nikoli rozšířena. Dnešní kompromisní balíček řadu těchto hrozeb odstranil a doufejme, že povede k lepšímu prostředí pro spotřebitele v celé EU.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože cílem směrnice je dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a přispět k řádnému fungování vnitřního trhu prostřednictvím sblížení určitých aspektů práva, nařízení a administrativních opatření členských států v oblasti smluv mezi spotřebiteli a obchodníky. Nejdůležitější aspekty novelizace směrnice se týkají smluv uzavíraných na dálku či mimo obchodní prostory. Tento předpis poskytne spotřebitelům větší kontrolu při nákupu zboží, ochrání je před nekalými praktikami, rozšíří jejich volbu a zvýší konkurenci. Může přispět i ke zvětšení toku přeshraničního obchodu a ke stimulaci prodeje na dálku. Směrnice se nevztahuje na smlouvy týkající se: sociálních služeb, zdravotní péče, finančních služeb, nemovitého majetku, staveb nových budov, jakož i smluv uzavřených prostřednictvím prodejních automatů, automatizovaných obchodních prostor či uzavřené s provozovateli telekomunikací za použití veřejných placených telefonů, je-li jejich používání předmětem smlouvy, či vztahující se k jednotlivému telefonnímu, internetovému či faxovému spojení navázanému spotřebitelem. Členské státy se mohou rozhodnout tuto směrnici neuplatňovat pro smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, jejichž cena pro spotřebitele nepřesahuje hodnotu 50 EUR. Směrnice nebrání obchodníkům nabídnout spotřebitelům smluvní podmínky, které přesahují rozsah ochrany stanovený směrnicí. Je třeba zmínit, že Evropská organizace spotřebitelů tento návrh vítá.

  Sandra Kalniete (PPE), písemně. - (LV) Hlasovala jsem dnes pro schválení směrnice o právech spotřebitelů, protože se domnívám, že jejím prostřednictvím dojde ke zjednodušení a zlepšení stávajících předpisů v oblasti ochrany spotřebitelů. Po mnoho měsíců se členové Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů snažili dosáhnout dohody s Radou o důležitých aspektech tohoto nařízení, aby se zvýšila ochrana spotřebitelů, aniž by podniky byly zatíženy přehnaně přísnými, zbytečnými pravidly, která by omezovala obchodní činnost a zvyšovala byrokracii. Dokázali jsme dospět k vyváženému výsledku, který je vstřícný jak ke spotřebitelům, tak k podnikům. Podle mého názoru však nesmíme usnout na vavřínech. Po poradách s organizacemi zabývajícími se ochranou práv spotřebitelů a se zástupci podnikatelů chápu, že musíme trvat na ještě větší harmonizaci práv spotřebitelů napříč Evropskou unií. V současnosti existují významné rozdíly a ty jsou překážkou pro podnikatele, kteří chtějí svou činnost rozšířit do členských států, v nichž jsou vyšší standardy. Podle mého názoru je Lotyšsko v oblasti ochrany spotřebitelů dobrým příkladem, protože naše normy jsou jedny z nejvyšších, ale jsou přiměřené a nezatěžují podnikatelské prostředí byrokratickými požadavky.

  Othmar Karas (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro schválení výsledků jednání o směrnici o právech spotřebitelů, protože bylo dosaženo vyváženého kompromisu mezi zájmy spotřebitelů a podnikatelů. Harmonizací práv spotřebitelů pomáháme posílit vnitřní trh, a tím také posilujeme Evropu. Směrnice umožňuje podnikům bezpečně překračovat hranice, čímž vnitřní trh posouvá o kousek blíž k tomu, aby se stal evropským domácím trhem. Nová pravidla poskytnou spotřebitelům větší bezpečí a důvěru při uskutečňování nákupů, zejména na internetu.

Některá opatření však bohužel neplní svůj účel. Uvítal bych zejména, kdyby Rada souhlasila s objektivnějšími řešeními, která by byla vstřícnější vůči malým podnikům. Především by tak bylo možné přidat prvek veřejných zakázek do definice smluv uzavíraných mimo obchodní prostory.

  Constance Le Grip (PPE) , písemně. - (FR) Podpořila jsem zprávu svého kolegy, pana Schwaba, jež byla předmětem dohody mezi Komisí, Parlamentem a Radou a která nalezla přiměřenou rovnováhu mezi větší ochranou všech evropských spotřebitelů a jednodušším vstupem na evropský trh pro naše podniky. Tato směrnice se zabývá smlouvami o prodeji a o poskytnutí služeb uzavřených mezi podniky a spotřebiteli, zejména smlouvami uzavřenými na dálku či mimo obchodní prostory, je obzvláště povzbudivé, že se evropská legislativa konečně zabývá otázkou elektronického obchodu, který bude hrát stále významnější úlohu v našich ekonomikách a způsobech nakupování. Zaručením minimálního počtu společných nařízení na ochranu spotřebitelů v Evropské unii nabízíme našim spoluobčanům a podnikům bezpečí a záruky, jež potřebují k rozvoji přeshraničního a elektronického obchodování. Pracujeme tak na vytvoření skutečného vnitřního trhu.

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně. - (PL) Práva spotřebitelů vyžadují neustálou péči jak v oblasti legislativy, včetně rozsahu nařízení, předmětu regulace a závazků a práv zúčastněných stran, tak v oblasti dodržování těchto práv. Je dobře, že periodicky revidujeme a upravujeme opatření v těchto oblastech. Obzvláště důležitými otázkami jsou dnes informace poskytované spotřebitelům, médium, na němž jsou tyto informace uchovávány, zboží s nižší obchodní hodnotou a možnost vracet zboží. Zpráva pana Schwaba se výše uvedenými základními záležitostmi a zásadami zabývá.

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. - (RO) Nová směrnice je vyváženou dohodou, která přináší výhody, jako je například právo platící na úrovni EU, aby si zákazníci mohli rozmyslet nákup v rámci dvoutýdenní lhůty od obdržení objednaného zboží, a povinnost obchodníků poskytovat na internetu úplné informace o celkové ceně a kontaktních údajích prodejce. Transakce prováděné po internetu takový rámec potřebovaly, protože se jedná o způsob, kterým se provádí většina přeshraničních prodejů.

V budoucnu musíme usilovat o ochranu spotřebitelů před nepřiměřenými podmínkami smluv. V případě bankovních služeb, elektronické komunikace a turistických služeb jsou smluvní podmínky velmi často napsány drobným písmem a zákazníci s těmito podmínkami často souhlasí, aniž by se s nimi řádně seznámili.

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. - (IT) Cílem směrnice o právech spotřebitelů je zjednodušit smluvní vztahy mezi spotřebiteli a podniky, a tím přispět k lepšímu fungování vnitřního trhu a zvýšit jejich důvěru v přeshraniční nákupy. Tato směrnice by měla spotřebitelům zaručit vyšší úroveň ochrany a zabezpečit, že podniky budou moci své zboží a služby spotřebitelům poskytovat bez právních překážek.

Evropská komise navrhovala uplatnit zásadu „úplné harmonizace“, protože současné rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech přispívaly k rozdrobenosti trhu a regulačního rámce. V danou chvíli považujeme takový návrh za nepraktický a navrhujeme namísto toho minimální harmonizaci s vysokou úrovní ochrany spotřebitelů jako pravidlem, přičemž zdůrazňujeme potřebu sbližování vnitrostátních předpisů týkajících se uplatňování a účinků práva na odstoupení od smlouvy. To vše pomůže posílit důvěru spotřebitelů a překonat neochotu podniků zapojit se do přeshraničního obchodu. Osoby a organizace zajímající se o ochranu spotřebitelů budou muset podat Komisi zprávu o výsledcích provádění této směrnice. Na tomto základě bude Komise muset vypracovat zprávu spolu s návrhy revizí.

  Hans-Peter Mayer (PPE), písemně. − (DE) Zpráva o právech spotřebitelů stále obsahuje řadu nedostatků, zejména ve vztahu k opatřením pro řemeslníky. Zde je ještě zapotřebí značné vylepšení a musíme nejdříve sledovat, jaký budou mít tato nařízení praktický dopad na práva řemeslníků. Protože však obsahuje i řadu vylepšení návrhu Komise a především přináší řadu výhod pro evropské spotřebitele, hlasoval jsem pro její přijetí.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Je třeba vytvořit určité podmínky, aby firmy měly motivaci zapojit se do přeshraničního obchodu. Mezi ně patří především ochrana spotřebitelů, která musí v celé Evropské unii dosáhnout stejně vysoké úrovně. Stále panuje značná nejistota spojená s nákupy po internetu – zejména co se týká spotřebitelů – protože pro tyto transakce neexistuje jasný právní základ. Pravidelně dochází k nedorozuměním, zejména ve vztahu k právu kupujícího odstoupit od smlouvy a k podmínkám doručení.

Hlasoval jsem pro zprávu, protože je nutná k tomu, aby se spotřebitelům dostalo určité úrovně ochrany, i když provádějí nákupy mimo svou vlast. Tato ochrana by měla být standardizovaná na celoevropském základě.

  Tiziano Motti (PPE), písemně. - (IT) Těší mne, když vidím, že po letech jednání bylo konečně dosaženo dohody mezi jednotlivými politickými skupinami a že dnes byla konečně schválena nová směrnice o právech spotřebitelů. Nové předpisy výrazně posílí jejich práva. Spotřebitelé budou lépe informováni o podmínkách smluv a podmínkách prodeje, jakož i o lhůtě doručení a o možnosti odstoupit od smlouvy. Mám na mysli například lhůtu pro navrácení peněz v případě vrácení zboží, která bude podstatně zkrácena, čímž spotřebitel získá záruku i z finančního hlediska, a dále právo na změnu rozhodnutí, u něhož bude lhůta prodloužena na 14 dní. Jedná se o malé, ale významné kroky, které neocení pouze spotřebitelé, protože směrnice v upravené podobě přinese rovněž výhody pro malé a střední podniky, neboť jim umožní rozšířit podnikání i za hranice, kde  mají mnohé z nich stále provozní problémy kvůli nedůvěře spotřebitelů vůči novým technologiím, internetovým transakcím, zárukám vrácení peněz a právnímu odškodnění v případě, že změní rozhodnutí.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Nyní, když se podniky pravidelně zapojují do přeshraničního prodeje na vnitřním trhu, dává smysl poskytnout spotřebitelům přehraniční ochranu. Harmonizace se však nedá dosáhnout silou. Proto jsem hlasoval pro zprávu.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Musíme vyvinout veškeré úsilí, abychom zajistili vysokou úroveň ochrany spotřebitelů v celé Evropské unii. Pouze po dosažení tohoto cíle může vnitřní trh fungovat efektivně. Především musíme sladit legislativní požadavky členských států související s uzavíráním smluv na dálku a mimo obchodní prostory. Následně je třeba pro tyto druhy smluv stanovit požadavky na poskytování konkrétních informací, aby byla zajištěna příslušná ochrana spotřebitelů. Jakmile budou tato opatření uskutečněna, budou mít spotřebitelé větší kontrolu při nákupu zboží. K tomu budou navíc chráněni před nekalou činností. Dojde rovněž k rozšíření volby pro spotřebitele, ke zvýšení hospodářské soutěže, toku přeshraničního obchodu a obchodu na dálku. Je třeba zmínit, že členské státy mají právo nepoužívat opatření této směrnice na smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, jejichž výše nepřesahuje hodnotu 50 EUR, aby se vyhnuly dodatečným právním překážkám.

  Maria do Céu Patrăo Neves (PPE), písemně. - (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů. Jejím cílem je dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitelů. Snahy Evropské unie o spojení harmonizace vnitřního trhu s vysokou úrovní ochrany spotřebitelů může být nejlépe dosaženo tím způsobem, pokusíme-li se zvýšit současnou minimální úroveň harmonizace směrem k osvědčeným vnitrostátním postupům existujícím v některých členských státech. V budoucnu by měl být evropský systém zodpovědnosti za nedodržování pravidel rozvíjen takovým způsobem, aby zlepšoval ochranu spotřebitelů a důvěru v trhy - to je spravedlivé vůči podnikům a podporuje to zvýšení životnosti výrobků. Realizace této zásady vyžaduje vytvoření evropského modelu pro řešení spotřebitelských sporů. Všechny odvážné ambice směrnice o právech spotřebitelů naplněny nebyly, ale domnívám se, že byl učiněn významný krok, který nepoškozuje normální fungování trhu.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. - (IT) Návrh směrnice je výsledkem revize acquis v oblasti ochrany spotřebitelů, která započala v roce 2004 a jejímž cílem bylo platný právní rámec ochrany spotřebitelů zjednodušit a doplnit. Návrh má na jednu stranu zajistit, že se spotřebitelé ve 27 členských státech budou moci spolehnout na vysokou úroveň ochrany, a na druhou stranu, že podniky bez ohledu na svou velikost budou moci poskytovat své zboží a služby spotřebitelům ve všech 27 členských státech, aniž by musely překonávat zbytečné právní překážky. Aby se předešlo ještě větší fragmentaci stávajících nařízení v této oblasti, usilovalo se o úplnou harmonizaci právních opatření; přesněji řečeno o harmonizaci omezenou na konkrétní aspekty určitých smluv, a zároveň o zachování vysoké úrovně ochrany spotřebitelů. To vyžaduje upravení rozsahu působnosti. Ve skutečnosti se směrnice kromě řady oborových výjimek v celé řadě odvětví omezuje na smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, které v čím dál větší míře představují značnou část přeshraničních smluv. Hlasuji pro přijetí dotyčného návrhu, aby mohli občané EU plně využívat výhod vnitřního trhu, zejména co se týká elektronického obchodování.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. − Směrnice harmonizující práva spotřebitelů v Evropě dává smysl. Má rovněž potenciál podpořit podnikání v prodeji na internetu a na dálku, protože kupující budou mít větší důvěru ve služby se sídlem v Evropě. Poskytnutí těchto informací dodá spotřebitelům důvěru a pobídne je zapojit se do přeshraničního obchodování, přinese jim lepší výběr a hodnotu. Každý nárůst v přeshraničním obchodování bude přínosem pro vnitřní trh jako celek. Prodej po internetu a elektronické obchodování v Evropě dosáhly v roce 2010 hodnoty 163 miliard EUR a podle britského střediska Centre for Retail Research by objem prodeje po internetu v roce 2011 měl vzrůst o 18,7 % na 202,9 miliard EUR. Jde o velmi lukrativní trh a my musíme zajistit, aby se spotřebitelům dostalo příslušné ochrany. Směrnice rovněž chrání podniky. Rozdílnost spotřebitelských práv v členských státech odrazovala společnosti od rozšiřování trhů. Harmonizace těchto právních předpisů napříč EU dává podnikům jistotu, že pravidla, která platí na jejich domácím trhu, platí i všude jinde v EU.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. - (RO) Návrh Evropské komise na směrnici o právech spotřebitelů spojuje čtyři stávající směrnice do jediného právního dokumentu s cílem zjednodušit a doplnit existující regulační rámec ochrany spotřebitelů. Návrh má dva cíle, zajistit každému spotřebiteli v 27 členských státech, že se může spolehnout na vysokou úroveň ochrany, a umožnit podnikům všech velikostí poskytovat zboží a služby spotřebitelům ve 27 členských státech EU.

Nová úprava práv spotřebitelů zahrnuje prakticky všechny druhy realizace obchodu – v prodejnách, prostřednictvím telefonu či po internetu, ale zejména posiluje opatření týkající se mezinárodního obchodu. Nová právní úprava stanovuje, jaké informace musí kupující od prodejce dostat, dodací podmínky a pravidla uplatňovaná v případě, že riziko nese kupující a v neposlední řadě právo kupujícího na vypovězení nebo odstoupení od smlouvy či právo na opravu či výměnu zboží.

Podporuji návrh zavést kombinaci zásad maximální a minimální harmonizace právních předpisů, která spotřebitelům umožní udržet si práva, jež získali díky vnitrostátním právním opatřením.

  Fiorello Provera (EFD), písemně. - (IT) Na tak velkém vnitřním trhu, jako je ten evropský, je nutné zajistit ochranu práv spotřebitelů. Zpráva pana Schwaba usiluje o sloučení čtyř různých směrnic: směrnice o prodeji mimo obchodní prostory, o prodeji na dálku, o zárukách a o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Je obtížně sladit 27 různých právních tradic v této oblasti. V tuto chvíli pravděpodobně není nejvhodnější chvíle pro vydání takto složitých předpisů. Podle mého názoru by bylo příhodnější soustředit se na konkrétní aspekty a odvětví, a nesnažit se vytvářet nové kompetence, kterou budou sdílet členské státy a EU. V některých státech bude tato směrnice ve skutečnosti představovat příliš velký a příliš nadšený krok vpřed, zatímco jiné státy budou muset ve jménu evropské harmonizace učinit ústupky. Z tohoto důvodu nemohu hlasovat pro přijetí této zprávy, přestože uznávám obrovské úsilí pana Schwaba.

  Frédérique Ries (ALDE) , písemně. – (FR) Dobře chráněný spotřebitel je spotřebitel spokojený a je to známka vyspělosti moderních demokracií. A právě proto je dnes přijatá směrnice důležitá. Neuplyne ani den, aby se evropský spotřebitel při rozhodování o nákupu prostřednictvím internetu či při přijetí nabídky k uzavření smlouvy po telefonu nepotýkal s otázkou, zda je smlouva, již podepsal či s ní souhlasil, v souladu se zákonem.  Jako reakci na často nerovný vztah mezi profesionály a spotřebiteli dojednal Evropský parlament základní práva, konkrétně: právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů, ať již byl nákup uskutečněn po internetu, prostřednictvím emailu, telefonicky či od podomního prodejce. Pokud prodejce neposkytne informace o právu na odstoupení od smlouvy, bude možné zboží poslat zpět v průběhu jednoho roku ode dne nákupu. Veškerá doručení zboží musí být provedena ve lhůtě 30 dnů. Pokud dojde k překročení této lhůty, má kupující právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu. Toto hlasování se odehrálo po ohnivém vyjednávání mezi Parlamentem a členskými státy a představuje silný signál, že v celé Unii musí být uplatňována stejná práva.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Schwaba, která posiluje práva spotřebitelů a zajišťuje jejich ochranu, zejména pokud jsou slabší stranou smlouvy, například když nakupují mimo obchodní prostory. Směrnice, která ukončuje vleklou diskuzi mezi Parlamentem a Radou, prodlužuje kromě jiného lhůtu, během níž mohou spotřebitelé odstoupit od koupě, ze sedmi na čtrnáct dní, a poskytuje větší ochranu v případě nedodržení pravidel. Prodejci budou muset rovněž jasně uvést stanovení jakýchkoli závazných podmínek či podmínek, jež jsou pro spotřebitele nepřiměřené.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Nová pravidla schválená dnes Evropským parlamentem skutečně podpoří práva spotřebitelů v celé Evropě. Zásadně důležitá je možnost spotřebitelů zrušit nákup do čtrnácti dnů od jeho uskutečnění. „Nová pravidla rovněž poskytnou mnohem větší ochranu při nakupování po internetu, kdy budou spotřebitelé podléhat stejným pravidlům v celé Evropě. Tím budou mít nakupující na internetu méně starostí.“ Zelení vítají větší ochranu spotřebitelů nakupujících digitální obsah. Od této chvíle budou muset spotřebitelé při nakupování digitálního obsahu na internetu dostat řádné informace a budou mít právo za určitých podmínek odstoupit od smlouvy. Nová pravidla rovněž přinesou skutečná zlepšení pro cestující, kteří kupují jízdenky po internetu. Výsledkem by měly být transparentní způsoby účtování a jistota, že společnosti již nebudou moci účtovat dodatečné poplatky spotřebitelům, kteří použijí kreditní karty.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Každý druhý Evropan používá internet a počet nákupů na internetu se za posledních šest let zdvojnásobil. Potenciál internetového trhu však ještě není plně využíván. Existence doložek o minimální harmonizaci právních opatření vyústila v rozdrobení regulačního rámce, čímž nebylo možné dokončit vytvoření jednotného trhu.

Schválená zpráva přispěje ke zlepšení fungování vnitřního trhu a zároveň posílí důvěru spotřebitelů. Podniky se dosud potýkaly s tím, jak působit nejenom na vnitrostátním trhu, ale i na mezinárodních trzích. Nadměrná fragmentace trhu rovněž omezuje možnost výběru pro milióny Evropanů a snižuje jejich důvěru ohledně nákupu zboží v zahraničí.

Dnes schválený návrh zavádí závazek poskytovat jasné, čitelné informace, čímž podporuje inteligentní a informované rozhodování. Spotřebitelé  budou mít k dispozici řadu nápravných prostředků v případě, že koupí produkt, který neodpovídá smlouvě, a budou mít právo požadovat odškodnění v případě, že náprava nebude poskytnuta. Dále bylo ustanoveno zveřejnění seznamu podmínek, jež jsou považovány za nepřiměřené, a jsou proto v celé Evropské unii zakázány.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. − (IT) Práva spotřebitelů jsou pouze jedním z mnoha příkladů selhání evropských orgánů provést v tuto historickou chvíli kroky velkého právního a politického významu. Nechtěli bychom promarnit veškerou vykonanou práci a dosažené pozitivní výsledky, včetně například našeho  pozměňovacího návrhu o právu na nápravu, které má přinést jednoznačné zlepšení v činnosti malých obchodníků, aniž by poškodilo práva spotřebitelů.

Výsledkem dnešního plenárního zasedání bylo zrušení několika dobrých věcí, které zpravodaj a skupiny zapracovali do původně chabého návrhu. Zodpovědnost za tuto skutečnost neleží na Parlamentu, ale na Komisi. V některých otázkách jsme i my euroskeptici z Lega Nord připraveni souhlasit s vysokou úrovní harmonizace, ale pouze pokud dává smysl a je v souladu s veřejným zájmem, zájmy malých a středních podniků a pravomocemi členských států. Jelikož je ochrana spotřebitelů velmi složitý problém, bylo již od počátku zapotřebí přístupu, který by zohledňoval veškeré výše uvedené aspekty. Zdrželi jsme se hlasování.

  Tokia Saïfi (PPE) , písemně. - (FR) Vnitřní trh zůstává jedním z pilířů a hybných sil evropské integrace. Hlasovala jsem pro přijetí této zprávy, protože nepředstavuje pouze významný posun směrem k další evropské integraci, ale tato nařízení po svém uvedení do praxe umožní všem občanům využívat stejného stupně ochrany, ať již své nákupy provedou kdekoli. Nákupy na internetu tak budou konečně předmětem jasných pravidel: obchodník bude muset kupujícímu poskytnout úplné informace o ceně a charakteristikách zboží i informace o kontaktním místě. Dojde i k lepší ochraně „tradičních“ nákupů: všichni evropští spotřebitelé budou moci využívat čtrnáctidenní lhůty na odstoupení od smlouvy, jež může být prodloužena, pokud spotřebitelé neobdrží určité základní informace. Spotřebitelé a obchodníci budou lépe informováni a budou těžit ze standardní ochrany v rámci celé EU. Proto budou moci ještě ve větší míře využívat výhod vnitřního trhu.

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. - (CS) Hlasovala jsem pro přijetí směrnice o právech spotřebitelů, protože si myslím, že v konečném důsledku přinese posílení práv evropských spotřebitelů. Především mé frakci se podařilo prosadit několik klíčových bodů, které zachovávají vysokou míru ochrany spotřebitelů v zemích, kde by se tato ochrana zavedením společných pravidel snížila. Pro sociální demokraty a i mě samotnou bylo důležité, aby se směrnice vztahovala i na digitální produkty, stejně jako, částečně, na osobní dopravu. Dalším důležitým bodem je, že směrnice obsahuje obrovský výčet požadavků na informace, které musí být poskytovány obchodníkem spotřebiteli v předsmluvní fázi v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a smluv na dálku. Dalším důležitým bodem je to, že bezprostředně před tím, než si spotřebitel cokoliv objedná na internetu, musí být informován o plné ceně a hlavních charakteristikách produktu a jen on sám musí výslovně potvrdit, že chce tuto cenu zaplatit. Kromě toho bude právo na odstoupení od smlouvy plně harmonizováno ve všech členských státech, tj. bude poskytovat čtrnáctidenní lhůtu. Nová směrnice také ruší výjimku u smluv uzavřených tzv. na dálku či mimo obchodní prostory, která byla hojně zneužívána v ČR např. pouličními obchodníky či na předváděcích akcích pro seniory a která připravovala spotřebitele o jejich práva, např. na odstoupení od smlouvy.

  Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE), písemně. - (PL) Při dnešním hlasování jsem podpořila změny směrnice o právech spotřebitelů, které usnadňují nákupy na internetu, protože se jedná o velmi významný krok k úplnému odstranění překážek v pohybu zboží, přičemž jsou zároveň chráněna práva spotřebitelů. Právo, jež bylo zaručeno na přesné informace o možnosti odstoupit od smlouvy, o ceně výrobku, ceně doručení, celkové ceně nákupu a o podrobnostech o obchodníkovi, má zajistit zvýšení bezpečnosti podobných transakcí a rovněž bude stimulovat prodej.

Spotřebitelé si často stěžují, že jejich právo využívat veškerých privilegií jednotného trhu není úplné, z čehož pramení nedůvěra k transakcím po internetu a pocit právní nejistoty týkající se rozsahu ochrany, která je spotřebitelům k dispozici. Obchodníci na druhou stranu vysvětlují, že nemají rádi přeshraniční transakce kvůli rozdílům v legislativě na trzích různých členských států. Proto je nutné mít právní řešení na úrovni Unie. Odborníci odhadují, že do roku 2015 se až čtvrtina obchodu přesune na internet, a proto je velmi důležité, aby vzrostla důvěra k tomuto druhu transakcí. Blahopřeji autorovi zprávy a ostatním lidem, kteří byli zapojeni do práce na návrhu tohoto nařízení.

  Laurence J.A.J. Stassen (NI), písemně. − (NL) Nizozemská strana svobody (PVV) bude hlasovat pro směrnici o právech spotřebitelů, protože tato směrnice poskytne lepší ochranu nizozemských spotřebitelů při nákupech po internetu. Spotřebitelé nakupující v Nizozemsku se těší dobré ochraně, ale pokud nakupují po internetu, často v zahraničních obchodech, není tato ochrana zaručena či je nejasná. Tato směrnice o ochraně práv spotřebitelů zlepšuje ochranu pro přeshraniční nákupy prostřednictvím internetu, a proto nizozemským spotřebitelům přináší výhody. Bude to znamenat, že v budoucnu budou mít nizozemští zákazníci v celé Evropě právo na čtrnáctidenní lhůtu na rozmyšlenou. To je jasné zlepšení v porovnání se současnou sedmidenní lhůtou. Strana PVV se rovněž domnívá, že je správné, že tato směrnice ukončí existenci skrytých nákladů a nákladů přidávaným na konci. Konečná cena, kterou musí spotřebitel zaplatit, musí být jasně zobrazena předem. Směrnice tak přispěje k ochraně nizozemských spotřebitelů a zlepší vnitřní trh, což strana PVV plně podporuje.

  Marc Tarabella (S&D), písemně. - (FR) Směrnice, již dnes přijala valná většina Evropského parlamentu, značí důležitý milník na cestě k dosažení lepší ochrany spotřebitelů v celé Evropské unii. Nové předpisy značně posílí práva spotřebitelů, zejména co se týká informací, doručování a odstoupení od smluv. Právo na odstoupení od smlouvy bylo prodlouženo na 14 dní pro všechny evropské občany, což představuje rozhodný pokrok. Tato směrnice je však novátorská v oblasti práv spotřebitelů v elektronickém obchodování, - jde o zákaz předem zaškrtnutých políček a poskytnutí úplných informací o veškerých nákladech, což jsou skutečně nástroje sloužící ochraně spotřebitelů.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Směrnice o právech spotřebitelů jde nyní do závěrečného hlasování, poté, co jsem pro ni hlasoval na dílčím zasedání v březnu 2011. Tato nová směrnice, která slučuje čtyři směrnice stávající, se snaží poskytnout nový impuls k dokončení tvorby vnitřního trhu tím, že odstraňuje právní překážky přeshraničního obchodu. Po dlouhém vyjednávání mezi různými orgány zajistí nový právní rámec jasné, společné podmínky pro občany a podniky v celé EU. Přeshraniční obchod a transakce po internetu jsou nyní harmonizovány, což zajistí větší bezpečnost a transparentnost pro evropské spotřebitele i podniky. Informace poskytované spotřebitelům musí být jasné, srozumitelné a poskytnuté včas. Rovněž byly ochráněny zvláštnosti smluv o rezervacích hotelů a restaurací, což neplatilo v případě prvního návrhu. Domnívám se, že nová směrnice zvýší počet transakcí v rámci Evropy. To umožní ochranu spotřebitelů a řádného fungování jednotného trhu v souladu a čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie: „Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.“

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. - (PL) Díky této směrnici se mohou nákupy po internetu, které se těší stále větší oblibě, stát jednoduššími a bezpečnějšími. To představuje dobrou zprávu pro polské předsednictví, protože elektronický obchod je jednou z našich priorit a jedním z nástrojů, pomocí něhož chceme zvýšit konkurenceschopnost hospodářství EU. Až vstoupí nová legislativa v platnost, bude mít prodejce povinnost poskytovat jasné informace o státech, kam se zboží doručuje. V současné době mnohé obchody nedoručují zboží do všech členských států EU a transakce jsou často zrušeny.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Domnívám se, že nová pravidla obsažená ve zprávě vnášejí světlo a stanovují přijatelná kritéria pro spotřebitele i pro obchodníky při uzavírání transakcí po internetu. Doufám, že zlepší ochranu spotřebitelů a fungování vnitřního trhu, a zároveň budou stimulovat přeshraniční obchod v rámci EU.

Tyto úpravy již dlouho čekáme – původní směrnice sice předvídaly digitální revoluci, ale spotřebitelé nakupující dnes na internetu nejsou dostatečně chráněni. Nová pravidla jsou dobrá pro Litvu, která má jedno z nejlepších pokrytí internetem v Evropě. Podle zpráv zveřejněných v litevských sdělovacích prostředcích (Verslo savaitė) vzrostl za poslední dva roky počet spotřebitelů nakupujících na internetu o 73 %. Škála nákupů je velmi široká, od vstupenek (32 %), oblečení, bot a doplňků (rovněž 32 %) po elektrické spotřebiče (23 %).

Zlepšování práv spotřebitelů by se však nemělo omezovat na internet. Musíme snižovat byrokracii a podporovat transparentnost ve všech oblastech práv spotřebitelů. Měli bychom usilovat o zajištění lepší informovanosti lidí o právech spotřebitelů. Podle výzkumu provedeného v EU by sedm z deseti Litevců chtělo vědět více o svých právech, když nakupují letenky na internetu nebo když jsou vystaveni dodatečným poplatkům při platbě kreditní kartou.

  Derek Vaughan (S&D), písemně. − Plně jsem podpořil tuto zprávu o posílení ochrany spotřebitelů ve Walesu. Nová legislativa bude chránit spotřebitele nakupující na internetu – zákazníci nyní budou mít lhůtu dvou týdnů, během níž si mohou internetový nákup rozmyslet. Legislativa zohledňuje „digitální revoluci“ a prospěje spotřebitelům i obchodníkům. Přeshraniční prodej bude snadnější, což také pomůže spotřebitelům i obchodníkům. Směrnice o právech spotřebitelů rovněž znamená konec vysokých poplatků při platbách kreditními a debetními kartami, jež mnozí lidé při nákupech na internetu využívají – těší mne, že se touto zprávou staví mimo zákon praxe připočítávání poplatků za platbu kreditními či debetními kartami, které nemají jakýkoli vztah k nákladům vzniklým při zpracovávání internetových transakcí. Doufám, že britská vláda tato nová pravidla bez prodlení zavede, aby zajistila ochranu spotřebitelů v celém Spojeném království.

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Schwaba, protože ji považuji za kvalitní základ pro jednání s Radou a Komisí o uzavření dohody o úrovni harmonizace nezbytné k dosažení práv spotřebitelů, která budou moci být uplatňována v každém členském státě.

Zpráva: Salvatore Tatarella (A7-0091/2011)

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. – (ES) Hlasovala jsem pro změnu směrnice 2000/25/ES. Ta zavádí postupné snižování znečišťujících emisí probíhající v několika po sobě následujících časových etapách. Je to dáno lhůtou potřebnou pro technologický vývoj, jenž je nutný k tomu, aby se mohla začít uplatňovat etapa III. Tato etapa spočívá v drastičtějším snižování emisí, a tedy jsou její součástí podstatné změny motorů, které doposud nebyly možné. Kromě toho se ve výrobě traktorů projevil vliv hospodářské krize. Z toho důvodu je nezbytné potřebnou lhůtu poskytnout a přijmout opatření, která umožní výrobcům prodávat traktory, hledat zdroje pro výzkum a také umožní zemědělcům nahradit traktory takovými, které méně znečišťují, vše s cílem vyhovět evropským právním předpisům v oblasti životního prostředí.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Tato směrnice se týká emisí ze zemědělských traktorů a zavádí kvantitativní změny, aniž jsou dotčeny cíle v oblasti životního prostředí, které byly dříve stanoveny směrnicí 2000/25/ES. Vzhledem k těžkostem, kterým toto odvětví v současné době čelí, by navýšení procentuálního počtu motorů uváděných na trh v rámci přechodného režimu mohlo být prospěšné. Jak uvádí zpravodaj, je cílem dotyčného návrhu výrobcům z EU umožnit prodávat traktory, překonat nynější období hospodářské krize, získat nové zdroje pro účely výzkumu a dodržovat limity evropských právních předpisů týkajících se ochrany životního prostředí a současně umožnit nahrazení starších traktorů novými, které mají méně znečišťující motory. Podobná dočasná opatření, jako je tento přechodný režim, jsou vhodným způsobem, jak uvést ochranu životního prostředí navzájem do souladu s ochranou zemědělské a průmyslové činnosti.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Tato zpráva pana Tatarelly je společným návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/25/ES, pokud jde o ustanovení o traktorech uvedených na trh v rámci přechodného režimu, v souvislosti s výfukovými plyny. Ochrana životního prostředí je jednou z priorit Evropské unie. Tato směrnice stanoví maximální úroveň výfukových plynů, kterou může každý traktor se vznětovým motorem produkovat vzhledem ke svému výkonu, a stanoví časový plán snižování těchto emisí. Tento návrh však neobsahuje tak radikální snížení, jak bylo původně navrhováno, vinou zpoždění při zavádění nových technologických řešení a poklesu obratu mezi roky 2009 a 2010 o více než 20 %. Hlasoval jsem pro doporučení zpravodaje, neboť souhlasím nejen s tím, že tato směrnice prodejcům traktorů umožní dodržovat právní předpisy EU a současně překonat současnou krizi, ale zároveň také umožní zemědělcům nahradit opotřebované traktory novými zemědělskými stroji, které jsou účinnější a způsobují menší znečištění.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Dotčená směrnice se týká emisí ze zemědělských traktorů a jejím cílem je kvantitativní změna směrnice 2000/25/ES. Tato směrnice je naléhavá, jelikož se týká období, které začalo již 1. ledna 2011, a má velký význam s ohledem na své očekávané pozitivní účinky v daném odvětví. Pro každý typ traktoru je ve směrnici stanovena maximální úroveň emisí na základě výkonu motoru a určuje se postupné snižování emisí ve více fázích. Limity stanovené pro právě započatou etapu jsou mnohem přísnější než limity, jež platily v etapě předcházející. K usnadnění přechodu z jedné etapy do druhé zavádí tato směrnice přechodný režim, který výrobcům traktorů umožňuje uvést na trh omezený počet traktorů s motory seřízenými podle emisních limitů, jež byly povoleny v etapě předchozí. Směrnici, kterou Komise navrhuje, je třeba vřele přivítat. Zohledňují se tak cíle v oblasti životního prostředí, které EU již dříve schválila. Pokud by navrhovaná změna nebyla schválena, paradoxně bychom skončili s výsledkem přesně opačným, neboť mnozí zemědělci by se mohli rozhodnout, že si ponechají staré znečišťující traktory, což by vedlo ke zhoršení životního prostředí v Evropě. Domnívám se proto, že je žádoucí podpořit úpravu směrnice, jelikož jejím schválením by byl naplněn cíl ochrany životního prostředí a rovněž podpory hospodářských vyhlídek daného výrobního odvětví.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. − (IT) Podporuji návrh Komise i zprávu pana Tatarelly, jelikož je zcela nezbytné toto odvětví potýkající se s velkými obtížemi podpořit. Tato směrnice se vztahuje k emisím ze zemědělských traktorů a z motorů nesilničních pojízdných strojů. Vzhledem k tomu, že ve srovnání s obdobím před krizí došlo k 25% poklesu obratu, potřebuje toto odvětví – v našich regionech rozvinuté a důležité – naši podporu, nikoli další omezení.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. − (IT) Díky dnešnímu hlasování se evropští výrobci zemědělských traktorů budou moci vypořádat s přísnějším omezením emisí výfukových plynů platných po zahájení etapy III B směrnice 2000/25/ES.

Nesmíme zapomínat na to, že máme-li být schopni novým limitům vyhovět, bude nutné podrobit motory zásadním změnám zahrnujícím i výrazné změny v konstrukci vozidel. V řadě případů doposud nejsou řešení pro přizpůsobení traktorů na nové motory k dispozici či nejsou konečná.

Kromě této zaostalosti technologického vývoje jsou zde účinky hospodářské krize, která toto průmyslové odvětví tvrdě zasáhla a zavinila 20–25% pokles obratu ve srovnání s rokem 2008.

S ohledem na to přechodný režim dovolí hladší přechod mezi jednotlivými etapami stanovujícími emisní limity, čímž umožní i podnikům, aby nezbytné investice rozložily do delšího období, což platí i pro oblast výzkumu a vývoje.

A konečně bych ráda podotkla, že změny této směrnice sice budou mít značné dopady v oblasti životního prostředí, současně však přinesou velký prospěch hospodářství a umožní výrobcům v EU překonat současné období krize a zároveň dodržovat limity stanovené evropskými právními předpisy pro ochranu životního prostředí.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, jelikož směrnice se týká emisí ze zemědělských traktorů a představuje výhradně kvantitativní úpravu směrnice 2000/25/ES, aniž jsou dotčeny její cíle ochrany životního prostředí, metodiky či období platnosti. Jedná se o naléhavou směrnici, jelikož má vliv na časové období, jež začalo již 1. lednem 2011, a rovněž o směrnici velkého významu vzhledem ke kladným účinkům, které se od ní v dotčeném průmyslovém odvětví očekávají. Směrnice 2000/25/ES o emisích znečišťujících částic ze zemědělských traktorů stanoví nejvyšší limity pro úroveň oxidu uhelnatého (CO), uhlovodíků (HC), oxidů dusíku (NOx) a částic (PM), které mohou být emitovány jako součást výfukových plynů ze vznětových motorů používaných v traktorech. Pro jednotlivé typy traktorů stanoví tato směrnice maximální úroveň emisí v závislosti na výkonu používaného motoru a postupné snižování emisí rozděluje do po sobě následujících časových etap. Je důležité zachovat odpovídající hospodářský rozvoj daného odvětví a přitom přispět k ochraně životního prostředí.

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro kompromis, jehož zpravodaj dosáhl při jednání s Radou, a to z důvodů souvisejících s rumunskými zájmy. Třebaže politická skupina, k níž patřím, zaujala odlišný postoj – ten, který byl přijat Výborem Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a podporuje navýšení výroby traktorů, které lze uvést na trh, z 20 na pouhých 35 % –, a i když to není v souladu se současnými standardy v oblasti životního prostředí, rozhodl jsem se podpořit rumunské zájmy. Za současných okolností Rumunsko na tom, že bude limit výroby vyšší, jednoznačně získá, neboť je hospodářská krize, krize domácího zemědělství a nemáme technologické řešení.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. − (IT) Chtěl bych vyjádřit podporu této zprávě o traktorech uváděných na trh v rámci přechodného režimu, neboť zavádí vhodná opatření, která berou v potaz celou řadu aspektů. Na jedné straně je patřičná pozornost věnována skutečnosti, že krize narušila celý hospodářský a výrobní prostor, a tudíž i odvětví výroby traktorů: toto přechodné opatření umožní odvětví, aby se urychleně zotavilo, a bude mít rovněž pozitivní vliv na zemědělství jako celek. Na stranu druhou v ní nejde o ústup od problému znečištění, který je ještě stále důležitý, ale prostě o použití kritéria, jež zajistí, že se bude používat základní zdravý rozum. Je to Evropa, co je zde klíčovou hodnotou, Evropa, která je schopná reagovat na specifické potřeby a v případě potřeby přizpůsobit přijatá opatření, pokud již nejsou ve změněných podmínkách přiměřená.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Vítám toto usnesení. Jsem přesvědčen, že v zájmu dosažení environmentálních cílů spojených s emisemi by měla být maximální úroveň emisí u traktorů stanovena podle výkonu motoru. Takový krok by zajistil účinné uskutečňování postupného snižování emisí v po sobě následujících časových etapách. Vítám skutečnost, že je do směrnice zahrnut přechodný režim, který usnadní přechod z jedné etapy do další. Provádění tohoto režimu vezme v potaz zaostalost technologického vývoje a nepříznivé důsledky hospodářské krize. Patřičně budou tedy vzaty v úvahu jak zájmy výrobců v EU, tak také zájmy evropských zemědělců. Výrobci nebudou čelit další zátěži a budou mít dostatečně dlouhou dobu na to, aby přizpůsobili svou výrobu požadavkům v jednotlivých etapách, a zemědělci budou mít možnost vyměnit starší traktory za nové, jejichž motory méně znečišťují. Proto považuji za vhodné, aby byl počet traktorů s výjimkou zvýšen z 20 % na 50 % ročního objemu prodeje traktorů. Taková regulace vytvoří příznivé prostředí pro hospodářský rozvoj odvětví a zároveň se zachová nezměněný současný program ochrany životního prostředí.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Tato zpráva je návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/25/ES, pokud jde o ustanovení o traktorech uvedených na trh v rámci přechodného režimu. Směrnice se týká emisí ze zemědělských traktorů a je pouhou kvantitativní úpravou směrnice 2000/25/ES, aniž jsou dotčeny její cíle ochrany životního prostředí, metodiky či období platnosti. Jedná se o naléhavou směrnici, jelikož má vliv na časové období, jež začalo 1. lednem 2011, a rovněž o směrnici velkého významu vzhledem ke kladným účinkům, které se od ní v dotčeném průmyslovém odvětví očekávají. Vzhledem ke všem těmto faktorům, náležitě podloženým touto zprávou, jsem hlasovala pro zprávu.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Návrh na změnu směrnice 2000/25/ES o emisích zemědělských traktorů se týká výhradně kvantitativní stránky záležitosti. Nijak se nedotýká cílů ochrany životního prostředí v ní obsažených ani tyto cíle nemění a nemá žádné dopady na její metodiku ani období platnosti. Tato směrnice se zabývá výfukovými plyny ze vznětových motorů instalovaných do traktorů. Stanoví maximální úroveň emisí v závislosti na výkonu používaného motoru a snižování emisí rozděluje do po sobě následujících časových etap. Etapa A skončila 31. prosince 2010 a 1. ledna 2011 začala etapa B. Limity stanovené pro právě započatou etapu jsou mnohem přísnější než limity, jež platily v etapách předcházejících. Právě k usnadnění přechodu z jedné etapy na druhou zavedla tato směrnice „přechodný režim“, který výrobcům traktorů umožňuje uvést na trh omezený počet traktorů s motory seřízenými podle emisních limitů, jež byly povoleny v etapě předchozí. Změna zavádí zvýšení procentuálního limitu těchto traktorů z 20 % na 50 %. Z těchto důvodů, a protože si technologická zaostalost a celosvětová finanční krize vyžádaly úpravu těchto faktorů, jsem hlasoval pro.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. − Směrnici, kterou Komise navrhuje, je dozajista třeba přivítat. Respektují se v ní cíle v oblasti ochrany životního prostředí, které EU již dříve schválila. Vzhledem k vážné hospodářské krizi by Komise mohla učinit i radikálnější návrhy, například moratorium na směrnici, úpravy v časovém rozmezí etap nebo vyšší procentní podíl v rámci přechodného režimu. Komise se však rozhodla zavést jednoduché, účinné a včasné opatření, které umožní: a) výrobcům z EU prodávat traktory, překonat nynější obtížnou fázi hospodářské krize, získat nové zdroje pro účely výzkumu a dodržovat limity evropských právních předpisů týkajících se ochrany životního prostředí; b) zemědělcům vyměnit starší traktory za nové, vybavené motory, které méně znečišťují. Podporuji kompromis, jelikož by se přechodný režim mohl zvýšit dočasně a výlučně v etapě III B nebo na dobu tří let, kde není žádná navazující etapa; limit výjimek, který by v daném období mohl platit, by byl nejvýše 37,5 %.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Proti. Ačkoli dohoda je oproti původnímu návrhu Komise poněkud lepší, kompromisem se stále ještě oslabí stávající právní předpisy. Skupina Verts/ALE hlasovala proti zprávě výboru, nepodpořila jednání o tom, aby bylo dohody dosaženo v prvním čtení, a proto ani nespolupodepsala dohodu pro plénum. Zneužívání hospodářské krize, aby se ospravedlnilo oslabení limitních hodnot (když již vstoupily v platnost), vytváří nebezpečný precedent pro další právní předpisy EU v oblasti životního prostředí, protože se tak vyplácí nedodržování podmínek a trestány jsou podniky, které učinily potřebné investice, aby právním předpisům včas vyhověly. Dopad tohoto konkrétního návrhu na kvalitu ovzduší v EU je sice malý, důležitá je však v tomto případě otázka principu.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Myslím si, že návrh Komise o úpravě pro traktory uváděné na trh v rámci přechodného režimu obsahuje opatření včasná, jednoduchá a účinná. Umožňuje se prodej vyššího procenta traktorů seřízených na starší, mírnější limity emisí, což bude sloužit ochraně hospodářských zájmů tohoto strategického výrobního odvětví, aniž by se přitom měnily cíle ochrany životního prostředí, které již byly stanoveny. Pokud by tento požadavek nebyl schválen, situace by mohla být ve skutečnosti mnohem horší. Dnes se nám opravdu podařilo odvrátit riziko, že by zemědělci byli v situaci, kdy by si kvůli obtížnému ekonomickému prostředí museli ponechávat staré, více znečišťující traktory déle, než je nutné.

  Oreste Rossi (EFD), písemně. − (IT) Tyto dva návrhy na změnu směrnic jsou klíčové pro přežití evropských výrobních společností. Komise navrhla výjimku ve výši 50 % počtu traktorů vyrobených v EU za posledních pět let, a to kvůli zpoždění v technologickém vývoji, které znemožňuje – ledaže by byla vydána mimořádně velká finanční částka – provádět mechanické úpravy nutné k tomu, aby se přešlo do další etapy, a vzhledem k hospodářské krizi, jež postihuje výrobu traktorů, což se projevilo 20% ročním poklesem obratu tohoto odvětví ve srovnání s rokem 2008.

Byli bychom rádi, kdyby byly v případě obou směrnic návrhy Komise přijaty, neboť dopad na emise bude skutečně mizivý. Je politováníhodné, že stanovisko „ne“ levicových skupin a paní Pietikäinenové je čistě kvůli záležitostem principu a naprosto pomíjí riziko, které by vzniklo, jestliže by byly tyto výjimky zamítnuty: naše továrny by musely být zavřeny a následkem toho by došlo ke ztrátě pracovních míst.

Závěrečný kompromis dosažený v návaznosti na třístranná jednání vedl k dohodě v prvním čtení, pokud jde o 40% výjimku u traktorů a 37,5 % u nesilničních pojízdných strojů. I když nemůžeme být spokojeni, budeme hlasovat pro tyto směrnice kvůli mimořádně napjatým lhůtám: pokud by byly překročeny, směrnice by neměly smysl.

Zpráva: Romana Jordan Cizelj (A7-0214/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro tento návrh a podporuji změny, které byly předloženy skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Návrh Komise stanovuje zvláštní požadavky, jimiž se má zajistit, aby členské státy vytvořily vnitrostátní regulační a organizační rámec a vypracovaly příslušné vnitrostátní programy pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení.

Je důležité prosazovat zákaz vývozu odpadu. Je také nezbytné, aby příslušné regulační orgány měly možnost některé aktivity zastavit, jestliže hodnocení ukáže, že nejsou bezpečné. Nerecyklovatelný jaderný odpad nesmí být vyvážen do třetích zemí. Potřebujeme odpovědnou strategii a adekvátní způsoby vyloučení veškerého jaderného odpadu vyprodukovaného pro energetické účely, pro účely výzkumu nebo lékařské použití.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Budoucnost energetických dodávek na planetě není v jaderné energii. Budoucnost spočívá v mixu dodávek energie. Bez ohledu na to však musíme umět tuto technologii ovládat ještě nejméně několik desetiletí (řídit demontáž jaderných elektráren a rovněž nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem). Musíme pochopit, že tento odpad má životnost v řádu desítek let. Je naprosto nutné zřídit nyní pro členské státy rámec a posílit dohled nad tím, jakým způsobem se členské státy rozhodnou odpad skladovat. Proto jsem hlasoval pro směrnici o nakládání s tímto odpadem. Dokument by bylo možné dále zdokonalovat a jeden důležitý aspekt, a to definice jaderného odpadu, zůstává z mého pohledu nedořešen. Přesto se domnívám, že bychom měli v této oblasti pokračovat v postupu kupředu a nemělo by smysl popírat, že je třeba s odpadem nějak nakládat. Hlasoval jsem pro rovněž z toho důvodu, že byla zamítnuta možnost vyvážení odpadu do třetích zemí. To byl opravdu zásadní bod. Bylo by zcela nepřijatelné, kdybychom připustili vývoz našeho nejvíce nebezpečného odpadu do zemí mimo EU, u nichž si nemůžeme být v dlouhodobějším horizontu jisti mírou bezpečnosti, pokud jde o nakládání s tímto odpadem a jeho skladování.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro zprávu, neboť odpovědné nakládání s odpadem, který je škodlivý pro životní prostředí i člověka, a odpovědné ukládání takového odpadu je jistě důležité. Obzvláště nyní, po nedávné nehodě v jaderné elektrárně Fukušima, přemýšlíme nad tím, jak zajistit maximální možnou míru bezpečnosti jaderných elektráren, a dokonce zvažujeme, zda bychom měli tento druh výroby elektrické energie v celé Evropě odmítnout. Touto zprávou Evropský parlament v zásadě schválil návrh směrnice Komise, jíž se stanoví rámec pro bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem. Cílem právního rámce, jejž navrhuje Komise, je uložit členským státům povinnost vypracovat vnitrostátní programy pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Zpráva Evropského parlamentu navrhuje znění budoucí směrnice zdokonalit takto: posílení tzv. zásady reverzibility, podle níž by bylo možné hlubinná geologická úložiště vyhořelého odpadu zpřístupnit, pokud by byly v budoucnosti například objeveny nové způsoby jeho zpracování. Zpráva dále navrhuje zakotvení přísnějších finančních povinností pro členské státy a požaduje, aby vyčlenily finanční prostředky pro případné nakládání s odpadem a také financování rezerv, a dále navrhuje rámec pro kontrolu nad regionálními projekty pro nakládání s odpadem.

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o nakládání s radioaktivním odpadem. Parlament již dlouho požaduje harmonizované normy a tato zpráva je příspěvkem k ucelené legislativní úpravě zaměřené na zajištění bezpečného nakládání s odpadem. Pokud jde o nutné respektování zásady reverzibility, je zapotřebí plánovat koncepce a technická řešení konečného úložiště a umožnit potenciální přístup k odpadu a jeho využití pro technické účely, nebo pokud pokrok ve výzkumu přinese později nová technická řešení (jako např. transmutace). Souhlasím s tím, že návrh se zaměřuje na zajištění odpovídajících finančních prostředků, tak aby byly splněny požadavky na vyřazení jaderných elektráren z provozu, a na to, aby se s odpadem nakládalo transparentním způsobem. Členské státy jsou sice nadále odpovědné za bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a odpadem, tuto svou povinnost však budou schopny plnit tím, že se zapojí do společných iniciativ sdíleného nakládání s radioaktivním odpadem za náležitě definovaných a přísných podmínek.

  Rachida Dati (PPE), písemně. − (FR) Návrh směrnice, který byl konzultován s Evropským parlamentem, je dalším příkladem, jak může Evropa prakticky jednat v zájmu ochrany evropských občanů. Organizace harmonizovaných norem v oblasti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem je reakcí na požadavek a nutnost, abychom bezpečnost v této oblasti posílili. Mám radost zejména z toho, že byl přijat návrh, který půjde nad rámec Základních bezpečnostních principů, jež stanovila Mezinárodní agentura pro atomovou energii, a ukládá nejvyšší bezpečnostní normy odrážející nejmodernější postupy regulační a provozní úrovně a nejlepší dostupné technologie (BAT).

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Vítám hlasování o této zprávě. Posílení jaderné bezpečnosti a bezpečnostních pravidel bylo velmi důležité z několika důvodů. Jedním z nich je samozřejmě závažná jaderná havárie v Japonsku. Vítám však zprávu také proto, že v současnosti je radioaktivní odpad označovaný za „vysoce radioaktivní s dlouhým poločasem rozpadu“ stále ukládán jen provizorně. Obecně je vyhořelé palivo ukládáno bezpečně v blízkosti reaktorů, musí však být uznáno, že trvalé ukládání vyžaduje mnohem vyšší úroveň bezpečnosti. Naší povinností proto je požadovat maximální bezpečnost. Z toho důvodu jsem hlasovala i pro pozměňovací návrh zakazující umisťování zařízení pro nakládání s radioaktivním odpadem v seizmických či pobřežních oblastech, kde existuje značné riziko zvýšení hladiny moře a výskytu tsunami. Navíc jsem zastáncem zásady „znečišťovatel platí“ a hlasovala jsem rovněž pro pozměňovací návrh požadující hodnocení nákladů, monitorování, zasílání pravidelných zpráv Evropské komisi a zapojení vnitrostátních vlád.

  Proinsias De Rossa (S&D), písemně. − Podpořil jsem tuto zprávu o návrhu směrnice o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Současná směrnice se vztahuje pouze na zařízení pro ukládání vyhořelého paliva přímo spjatá s jadernými zařízeními a cílem tohoto návrhu je zajistit bezpečnost při dlouhodobém nakládání se současným a budoucím radioaktivním odpadem. Je nezbytné, abychom spolupracovali na zajištění co nejpřísnějších bezpečnostních norem. Nebezpečí bude existovat ještě po mnoho dalších generací. Tato zpráva členské státy vyzývá, aby přijaly společné minimální standardy, investovaly do nových technologií a především aby zakázaly vývoz jaderného odpadu do třetích zemí.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Tragické události ve Fukušimě jen upevnily vůli Parlamentu disponovat jasnou směrnicí o vývozu a zpracování jaderného odpadu. Vývoz jaderného odpadu do zemí mimo EU je třeba zakázat, zatímco vývoz v rámci EU musí být povolen jedině na základě dvoustranných dohod. Musíme také mít přísnější předpisy na ochranu pracovníků, lepší sledování a posílení vyšetřovací pravomoci příslušných orgánů, aby jim bylo umožněno pravidelně vykonávat posouzení jaderné bezpečnosti, provádět šetření a inspekce. Současně je třeba zintenzivnit výzkum alternativ hlubinného ukládání odpadu. K jadernému odpadu již nelze dále přistupovat v souladu s uhýbavým veřejným míněním, které je stále více negativní. Musíme mít společnou politiku pro oblast obnovitelné energie a rozvíjet jiné zdroje energie, aniž bychom se znovu uchylovali k fosilním palivům, a současně musíme usilovat o zajištění vlastní soběstačnosti.

  Edite Estrela (S&D), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, protože se domnívám, že je zapotřebí mít odpovědnou strategii a odpovídající prostředky pro nakládání s veškerým jaderným odpadem bez ohledu na to, zda pochází z výroby elektrické energie, z vědeckého výzkumu či z lékařství. Měla by být zohledněna také skutečnost, že nerecyklovatelný jaderný odpad nelze vyvážet do třetích zemí.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Navrhovaná směrnice stanovuje evropský právní rámec pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Vyjadřuje specifické požadavky, jejichž cílem je zajistit, aby členské státy měly regulační a organizační prostředky, díky nimž budou moci tento problém řešit odpovídajícím způsobem. Vzhledem k tomu, že tento návrh vychází ze Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), je Parlament jediným konzultovaným subjektem. Jedná se o otázku velice citlivou z hlediska životního prostředí, která si zasluhuje maximální pozornost těch, kdo přijímají politická rozhodnutí, a spolehlivé a přísné sledování nakládání s tímto odpadem. Strašlivé události ve Fukušimě dodaly této problematice na naléhavosti a dramatičnosti, čemuž bychom se zřejmě měli při diskusi o otázkách spjatých s energetickými zdroji vyvarovat. Nastalá emocionální atmosféra – která je pochopitelná – podle mne není nejlepším vodítkem pro řešení problémů takového rozsahu. To samozřejmě v žádném případě neznamená, že bychom neměli uplatňovat politiku kontrol a přísného sledování všeho, co je s jadernou energií spjato.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Předmětem zprávy paní Jordanové Cizeljové, o níž jsme právě hlasovali, je problém nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Po katastrofě ve Fukušimě se tato otázka spjatá se souvisejícími bezpečnostními otázkami stala nečekaně naléhavou. Je pravda, že Evropský parlament již nějakou dobu přijetí nové směrnice upravující tuto problematiku požadoval. Radioaktivní odpad si z důvodů bezpečnosti zasluhuje zvýšenou pozornost, a to nejen pracovníků, kteří s ním nakládají, nýbrž i širší veřejnosti. Navíc nesmíme zapomínat na environmentální důsledky tohoto odpadu, který poškozuje biologickou rozmanitost. Proto jsem hlasoval pro tento návrh, jehož cílem je provádění zásady znečišťovatel platí, která si postupně získává na respektu, a zavádí opatření omezující převoz tohoto nákladu do třetích zemí. Je vskutku nezbytné, abychom si uvědomili, že opravdu nemůžeme tyto problémy přenášet na budoucí generace. Vítám zavedení finančního mechanismu na pomoc při nakládání s tímto odpadem, který má umožnit, aby toto nakládání nebylo nebezpečné, a přijetí úpravy, která bude náročnější a zabrání porušování této směrnice.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Komise vydala v listopadu loňského roku návrh směrnice, jíž se stanoví právní rámec EU pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. V návrhu jsou stanoveny konkrétní požadavky, jimiž se má zabezpečit bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po jeho uložení. Při plánování koncepce a technického řešení konečného úložiště, především hlubinného geologického úložiště vyhořelého paliva a vysoce radioaktivního odpadu, by se mělo náležitě přihlédnout k zásadě reverzibility. Cílem je umožnit potenciální přístup k odpadu a jeho zpětnou obnovu, ať už z technických důvodů, či v případě, že pokrok ve výzkumu vytvoří prostor pro nové dlouhodobější technické řešení. Ukládání odpadu do úložišť však v každém případě musí probíhat v souladu s mezinárodně přijatými bezpečnostními normami, požadavky a metodikou. V konečném důsledku právě členské státy nesou odpovědnost za bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, který vytvoří, včetně jeho bezpečného ukládání. A třebaže je rozhodující, aby každý členský stát vypracoval svůj vlastní vnitrostátní program týkající se vyhořelého paliva, zajímavou alternativou může být i hledání společného řešení v rámci dané problematiky. Zastávám však názor, že taková koncepce za žádných okolností nemůže být náhradou podněcující členské státy k tomu, aby se vyhýbaly svým vnitrostátním povinnostem souvisejícím s nakládáním s radioaktivním odpadem.

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. − (IT) Cílem návrhu směrnice je zajistit, aby členské státy vytvořily vnitrostátní regulační a organizační rámec a vypracovaly příslušné vnitrostátní programy pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení, a to bez ohledu na budoucí vývoj aplikací v oblasti jaderné energie a aplikací nesouvisejících s výrobou elektrické energie.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. − (IT) V Evropské unii každoročně vznikne čtyřicet tisíc metrů krychlových radioaktivního odpadu. Osmdesát procent z toho tvoří nízkoaktivní odpad s krátkým poločasem rozpadu, 5 % pak nízkoaktivní odpad s dlouhým poločasem rozpadu a 10 % vysoce radioaktivní odpad. S ohledem na tyto údaje považuji za důležité, aby vznikl evropský legislativní rámec, který by za pomoci vnitrostátních programů reguloval problematiku vzniku vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu a nakládání s tímto materiálem.

Udržitelné nakládání s určitými látkami je cíl, který vyžaduje dlouhodobé sledování a postupné vyvíjení technologických řešení v dlouhodobém horizontu. Z toho důvodu souhlasím se zpravodajkou v tom, že je nutné zaměřit se na reverzibilitu, přičemž doufám, že výzkum záhy přinese definitivní způsob přeměny vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu tak, aby bylo možné použít je pro jiné účely. Výzkum a technologický rozvoj jsou skutečně klíčovou oblastí tohoto odvětví: umožní bezpečné využívání jaderné energie, tak aby bylo možné pokrýt energetické potřeby potravinářského, lékařského, průmyslového, zemědělského, výzkumného a vzdělávacího odvětví.

A konečně doufám, že přijetí této zprávy bude významným krokem kupředu směrem k uskutečnění cíle v podobě evropského energetického plánu.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (S&D), písemně. – (PL) Jsem stálou zpravodajkou k právnímu základu právních předpisů ve Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu a z titulu této funkce bych ráda upozornila obzvláště na jeden aspekt této zprávy – otázku právního základu. S ohledem na sporné otázky, které jaderná energie v současnosti vyvolává, a skutečnost, že v návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost se změnil systém orgánů EU, si myslím, že by měl být Evropský parlament zahrnut do rozhodování v oblasti jaderné energie. Proto jsem doporučovala jako vhodný právní základ pro tuto směrnici článek 192 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 31 a 32 Smlouvy o Euratomu. Bohužel, vinou změny pracovního programu Výboru pro právní záležitosti nevzal výbor odpovědný za tuto směrnici – Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku – můj názor na vědomí a jen velmi těsnou většinou schválil jako jediný právní základ Smlouvu o Euratomu. Stalo se tak podle mého názoru na úkor transparentnosti rozhodovacího procesu týkajícího se jaderné energie – a přitom je to otázka, která je pro občany EU tolik důležitá.

  Estelle Grelier (S&D), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem ve snaze dát členským státům jasný signál: znečišťovatelé musí nést odpovědnost za svůj odpad. Skutečně, ať už se jedná o odpad pocházející z činností spjatých s výrobou elektrické energie či činností v jiných oblastech, jako je lékařství, výzkum a průmysl, je vývoz radioaktivního odpadu do třetích zemí neodpovědným postupem, který Parlament přijetím této zprávy odsoudil. Přes úspěch tohoto hlasování lituji, s ohledem na přeshraniční důsledky pro bezpečnost a zdraví evropských občanů, že byla Parlamentu v jaderné problematice přiznána jen okrajová konzultativní úloha. Díky pozměňovacímu návrhu skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu tato zpráva zdůrazňuje, že je zapotřebí nalézt nový právní základ pro právní předpisy týkající se jaderné problematiky tak, aby byly lépe zastoupeny zájmy evropských občanů v otázkách, které se jich přímo dotýkají.

  Roberto Gualtieri (S&D), písemně. − (IT) Tragické zemětřesení v Japonsku je impulsem k tomu, aby se Evropa důkladně zabývala důsledky používání jaderné technologie a jejím dopadem na bezpečnost evropských občanů. Přijetím zprávy o návrhu směrnice o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem dává Parlament najevo, že k této otázce přistupuje mimořádně citlivě, a prokazuje nepochybnou snahu o nalezení společných konečných řešení pro ukládání jaderného odpadu v Evropě.

Požadavkem na společné minimální standardy pro všechny členské státy pobízíme jejich vlády k investici do nových technologií za účelem dosažení rychlých a konkrétních výsledků, co se týče nakládání s tímto mimořádně nebezpečným odpadem.

Z toho důvodu vítám dva pozměňovací návrhy předložené skupinou Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, které požadují, aby Parlament a Rada rozhodovaly o záležitostech spjatých s jadernou energií společně, a zakotvuje všeobecný zákaz vývozu odpadu do třetích zemí. Tímto zákazem dává Parlament najevo, že je ochoten nést svou odpovědnost. Hlasování v Parlamentu je tudíž dalším krokem směrem k postupnému opouštění jaderné energie ve prospěch udržitelných energetických alternativ, které jsou pro veřejnost bezpečné.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Po havárii v japonské Fukušimě se EU musí v záležitostech týkajících se jaderné energie a energetické politiky vybavit ambiciózními standardy a rámcovými smlouvami. Hlasovala jsem pro zprávu paní Cizeljové o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem z odvětví energetiky, lékařství a výzkumu. Třetí země nejsou odpadkovými koši členských států EU. Těší mne, že poslanci Evropského parlamentu přijali pozměňovací návrh skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu ohledně zákazu masového vývozu odpadu do třetích zemí s výjimkou případů, kdy je odpad vyvážen za účelem recyklace a opětovného dovozu do EU. Oprávnění státu EU k vývozu svého odpadu do jiného členského státu jedině na základě dvoustranné dohody poskytuje pro jadernou a environmentální bezpečnost vhodný rámec. Těší mne, že se Parlament postavil proti ukládání odpadu této povahy v seizmických oblastech a že byly posíleny pravomoci vnitrostátních orgánů. Navzdory tomu, že má pozice Parlamentu při revizi Smlouvy o Euratomu pouze konzultační hodnotu, poslanci Evropského parlamentu dali Radě jasný signál: EU se musí vybavit vhodnými prostředky pro rozvoj odpovědné energetické politiky, kterou by mohla předat budoucím generacím.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Strašlivé události ve Fukušimě upozornily na nevyhnutelná rizika jaderného průmyslu. Moje strana po dlouhou dobu bojovala proti tomu, aby bylo Skotsko zneužíváno jako jaderné smetiště pro ostatní země, a jedním z prvních kroků skotské vlády SNP bylo odstoupení Skotska od stanoviska Spojeného království podporujícího hlubinné geologické ukládání. Dnešním hlasováním toho sice mohlo být dosaženo mnohem více, ale vítám rozhodnutí kolegů, kteří odmítají skládky jaderného odpadu ve třetích zemích.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Vítám tento návrh, jelikož stanoví právní rámec EU pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Návrh stanovuje zvláštní požadavky, jimiž se má zajistit, aby členské státy vytvořily vnitrostátní regulační a organizační rámec a vypracovaly příslušné vnitrostátní programy pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení. Nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem je mimořádně významný problém z hlediska životního prostředí a veřejné bezpečnosti. Nemůžeme však zajistit bezpečnost bez odpovídajících finančních prostředků, a proto se domnívám, že vyřazení jaderných elektráren, jako je Ignalina, z provozu by nemělo být jen záležitostí jednoho členského státu – v tomto případě Litvy – nýbrž celé Evropy.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Mám určité výhrady k nakládání s radioaktivním odpadem, a třebaže tato iniciativa obsahuje některé dobré myšlenky, nestačí to k řešení základního problému – a proto jsem se zdržel hlasování. Přestože jaderný průmysl hledá už pět desítek let řešení pro radioaktivní odpad, jsme v tomto ohledu stále na počátku. Jaderný odpad je převážen křížem krážem Evropou v konvojích, jež stojí daňové poplatníky miliony, a navíc je zde vysoké riziko nehod. Skladovat odpad po tisíciletí bez rizika je nemožné a takový nápad dovádí argument ohledně čisté a levné elektrické energie z jaderné energie do absurdních rozměrů. Jaderné skládky v bezprostředním okolí jaderných elektráren nebo v oblastech s četnými zemětřeseními jsou obzvláště nebezpečné. Obávám se, že pro úložiště Krško platí oba tyto faktory.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Před nějakou dobou jsem předložil návrh požadující větší bezpečnost jaderných reaktorů v regionu Podunají. Koneckonců právě v regionu Podunají, který leží v samém srdci Evropy, se nachází některé z nejnebezpečnějších reaktorů: Temelín, Bohunice, Mochovce, Dukovany a Paks. Z velké části zastaralé konstrukční metody, které jsou zde využity, se odrazily ve špatných bezpečnostních normách. K nebezpečným nehodám dochází s alarmující pravidelností, obvykle jsou však zametány pod koberec. Sousední země jako Rakousko často nejsou o nehodě ani informovány. Ani v rámci postupu posouzení dopadu na životní prostředí nejsou sousední státy dostatečně konzultovány, případně nejsou konzultovány vůbec. Nyní však jsou dávány zdroje na vypracování a financování plánů na vyřazení aktivních reaktorů z provozu. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Musíme učinit maximum, abychom zajistili, že v oblasti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem přijmeme ta nejbezpečnější rozhodnutí. Nehoda v jaderné elektrárně Fukušima nám ukázala, že ukládání radioaktivního odpadu je i nadále složitým a riskantním procesem, který může mít mimořádně bolestivé negativní důsledky. Hodnocení, výzkum a kontroly v oblasti jaderné bezpečnosti proto musí být průběžné. Musíme si neustále v rámci celé EU vyměňovat osvědčené postupy v této oblasti. Nesmíme připustit, aby bylo ohroženo zdraví lidí či životní prostředí. Zásadní je, aby členské státy vytvořily vnitrostátní regulační a organizační rámec a vypracovaly vnitrostátní programy pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od jejich vzniku až po ukládání. S ohledem na zásady bezpečnosti a hospodárnosti se domnívám, že zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem mohou členské státy sdílet; takové využití se však musí zakládat na dohodě obou stran. Členské státy budou tudíž schopny využít příznivých geologických a technických vlastností konkrétního území a sdílet finanční zátěž celého projektu. Nutno podotknout, že nádrže pro skladování vyhořelého paliva představují mimořádné riziko a hrozbu, nevyužité palivo by tedy mělo být co nejdříve přesunuto do suchých skladů.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Komise zveřejnila v listopadu 2010 návrh směrnice, jíž se stanoví právní rámec EU pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Návrh stanovuje zvláštní požadavky, jimiž se má zajistit, aby členské státy vytvořily vnitrostátní regulační a organizační rámec a vypracovaly příslušné vnitrostátní programy pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení. Návrh Komise byl vřele přijat, neboť byl vypracován na základě zásad již existujících na mezinárodní úrovni, navazuje na přístup, který zaujala většina vyspělých členských států, a poskytuje rámec pro odpovědnější řízení prostřednictvím: i) vnitrostátního rámce opírajícího se o jasně určené povinnosti a úkoly každého účastníka, ii) vnitrostátního programu, který stanovuje jednotlivé fáze, časové rámce a jednoznačnost rozhodovacího procesu v oblasti radioaktivního odpadu, a iii) vyvážených pravidel transparentnosti a podávání informací, dohledu a kontroly. Sdílím obavy vyvolané potenciálně katastrofálními důsledky lidské chyby při nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem a chtěla bych zdůraznit, že je nutné uplatnit přísné normy ohledně odborné přípravy, bezpečnosti na pracovišti a kontrol nezávislými orgány.

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. − (IT) Návrh směrnice předložený Komisí stanovuje právní rámec EU pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Návrh stanovuje požadavky, jimiž se má zajistit, aby členské státy vytvořily vnitrostátní regulační a organizační rámec a mohly tak vypracovat vhodné vnitrostátní programy pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení. Návrh je založen na Smlouvě o Euratomu, a především na pokynech uvedených ve zprávě Hodnocení Euroatomu – 50 let evropské jaderné politiky. Zpravodajka identifikuje čtyři hlavní priority, které jsou obsaženy v pozměňovacích návrzích předložených v návrhu zprávy a jež by měli členové výboru zvážit. Zaprvé je zapotřebí plánovat koncepce a technologické řešení konečného úložiště, zejména hlubinného geologického úložiště. Zadruhé je nutné zajistit, aby byly pro naplnění požadavků vyřazení jaderných elektráren z provozu vyčleněny odpovídající finanční prostředky a aby byl odstraněn s tím související odpad. Třetí prioritou je rozvoj regionálních úložišť a čtvrtou pak transparentnost a veřejná účast. Z těchto důvodů jsem hlasoval pro návrh směrnice.

  Rovana Plumb (S&D), písemně. – (RO) Tento návrh směrnice stanovuje právní rámec EU pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a přezkoumává návrh Komise na směrnici Rady (Euratom) o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

Udržitelné nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem musí pokrývat celý životní cyklus (od vzniku přes dočasné skladování až ke konečnému uložení a také v době po uzavření skladovacích zařízení) a rovněž obnovu životního prostředí. Po celou tuto dobu je nutné přísně sledovat environmentální faktory, a to nejen v případě, že je odpad ukládán, ale i při přepravě a také u výrobků získaných z recyklovaného vyhořelého paliva. Všechna tato opatření musí být navzájem v souladu, aby byla zajištěna ochrana zdraví lidí a chráněno životní prostředí.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. − Tato zpráva zdůrazňuje závažnou trhlinu na úrovni EU, již je třeba co nejdříve odstranit. Členské státy, které využívají jadernou energii, mají konkurenční výhodu oproti těm, které se jádru vyhýbají. Státy v blízkosti těch, na jejichž území se nacházejí jaderné elektrárny, však mohou být takovým sousedstvím poškozeny. Vzpomeňte případ, kdy v minulosti způsobily emise uhlíku z některých členských států kyselý déšť v jiných státech. Rovněž jaderná havárie v Černobylu měla následky pro státy EU. Je tomu tak v Irsku, kde od padesátých let jedna z největších světových továren na přepracování radioaktivních paliv Sellafield znečišťovala na úkor Irska Irské moře. Kromě rizika havárie či teroristického útoku existuje podél východního pobřeží Irska i množství důkazů o škodlivých vlivech na zdraví, které jsou připisovány znečišťujícím látkám vypouštěným ze Sellafieldu. Evropa využívá jadernou technologii více než šedesát let a stále nemá žádnou politiku pro nakládání s jaderným odpadem. Dvanáctý kongres Mezinárodní společnosti pro radiační ochranu požadoval regionální přístup k přepravě jaderného odpadu. V tomto průmyslovém odvětví i na půdě Parlamentu by mělo být uznáno, že ukládání a opětovné zpracování je také otázkou nadnárodní politiky a nemělo by být ponecháno jen na bedrech jednotlivých států.

  Fiorello Provera (EFD), písemně. − (IT) Cílem směrnice je zajistit, aby členské státy vytvořily vnitrostátní regulační a organizační rámec a vypracovaly příslušné vnitrostátní programy pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení, a to bez ohledu na budoucí vývoj aplikací v oblasti jaderné energie a aplikací nesouvisejících s výrobou elektrické energie.

Postoj Komise je chvályhodný: ukládá členským států odpovědnost za bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, který vytvoří, včetně jeho ukládání, a to v podobě vypracování jejich vlastních programů. Na druhé straně řada pozměňovacích návrhů začleněných do dokumentu je sporná. V tak zásadním odvětví, jako je toto, je nezbytná maximální transparentnost a informování veřejnosti. Rozhodování veřejnosti v těchto otázkách však nelze omezit jen na účast veřejnosti při přijímání rozhodnutí. Pokud nestanovíme přesná pravidla, skutečně hrozí, že se nám nepodaří přijmout rozhodnutí, která jsou pro zajištění nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem nezbytně nutná. Z toho důvodu nemohu tuto zprávu podpořit.

  Frédérique Ries (ALDE) , písemně. – (FR) Je důležité, aby Evropský parlament vyjádřil své stanovisko k revizi směrnice o radioaktivním odpadu. Projevem odpovědnosti a zralosti je dokázat přestat se přehnaně zabývat spory o to, zda zachovat jadernou energii, či se postupně od jádra odklonit, a namísto toho přijít s účinnou politikou ukládání jaderného odpadu. To je první poučení, které je třeba si vzít z dnešního hlasování. Je zřejmé, že jaderná bezpečnost obnáší rovněž zpřísnění předpisů v oblasti jaderné bezpečnosti a úrovně zabezpečení v situaci po Fukušimě. Vítám v prvé řadě pozměňovací návrhy 124 a 130, které v této souvislosti požadují zákaz umisťování zařízení pro nakládání s jaderným odpadem v seizmických či pobřežních oblastech, které jsou ohroženy, a přípravu bezpečnostního plánu pro každou činnost při nakládání s radioaktivním odpadem. Nezbývá než doufat, že budou evropští ministři energetiky tomuto silnému vzkazu v zájmu kultury bezpečnosti věnovat pozornost. S tím nevyhnutelně souvisí to, že přednost by mělo mít řešení spočívající v hlubinném ukládání, jako je ukládání na suché skalní podloží nebo ukládání v hloubkových vrtech (3 000 – 5 000 metrů hlubokých), které je nutné dále zkoumat. Dále vítám, že přeprava vysoce radioaktivního odpadu je zvažována až jako poslední možnost.

  Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Máme vyjádřit své stanovisko k návrhu směrnice o jaderném odpadu na základě Smlouvy o Euratomu. Náš Parlament je v souvislosti s tímto textem pouze konzultován, což mne mrzí. Doufám, že Rada náš postoj náležitě zohlední. Jednou z nejvíce sporných otázek této diskuse je, zda povolit či nepovolit vývoz jaderného odpadu do zemí mimo EU. Já jsem jednoznačně podpořil zákaz vývozu do třetích zemí, který se zde na rozdíl od původních návrhů objevuje. Dále jsem podpořil návrh, aby nebyl umožněn vývoz odpadu za jiným účelem než kvůli recyklaci, a to za výslovné podmínky, že by měl být následně dovezen zpět do EU. Tento postoj většina podpořila, což mne těší. Navíc bych rád vyzval k tomu, aby se pracovníkům v odvětví nakládání s radioaktivním odpadem – od jeho vzniku po jeho uložení – dostalo odpovídající ochrany a odborné přípravy. Na rozdíl od Komise, podle níž je hlubinné geologické ukládání tou nejbezpečnější možností pro vysoce radioaktivní odpad, se domnívám, že bychom měli podpořit a urychlit výzkum alternativ hlubinného ukládání.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Zdržel jsem se hlasování. Výsledek dnešního hlasování je sice rozhodně mnohem lepší, než jsem očekával, avšak navrhovaná pravidla jsou stále příliš slabá a zdaleka neřeší velké obavy spjaté s jaderným odpadem. Cílem těchto pravidel je vyvolat zdání, že problémy týkající se jaderného odpadu jsou vyřešeny, nic však není dále od pravdy. Především se tato pravidla nevztahují na jaderný odpad pocházející z vojenské činnosti, odpad z těžby uranu či jaderné palivo, které se zasílá k opětovnému zpracování. Obrovskou úlevou ovšem je, že poslanci Evropského parlamentu zamítli návrh na vývoz jaderného odpadu do třetích zemí. Je pobuřující tvrdit, že když nedokážeme řešit své problémy s jaderným odpadem, je v pořádku skladovat jej v jiných státech. Doufejme, že toto hlasování přesvědčí ty vlády, které prosazují vývoz jako řešení, aby od tohoto názoru upustily. Důležité je, že byl přijat návrh skupiny Zelených požadující zákaz ukládání jaderného odpadu v seizmických oblastech. Současná katastrofa ve Fukušimě by nás měla probudit, abychom si uvědomili obrovská rizika spojená s ukládáním jaderného odpadu, a nás těší, že poslanci Evropského parlamentu tuto výzvu vyslyšeli.

  Peter Skinner (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu paní Jordan Cizeljové způsobem, který je podle mne nejodpovědnější s ohledem na budoucí evropské energetické zájmy. Hovořím o tom, že zhruba 15 % současných energetických dodávek EU pochází z jaderné energie. To je značný podíl naší energetické poptávky, která se bude podle očekávání v příštích desetiletích zvyšovat. Je proto důležité, aby nebyla tato významná část našich dodávek energie ohrožována kvůli strachu a panice vyvolaným jadernou havárií ve Fukušimě. Obávám se, že některé frakce v tomto Parlamentu i jinde v Evropě tyto obavy přiživují z politických důvodů, a rád bych vyslovil jasné stanovisko k naší budoucí energetické skladbě, která musí být oproštěna od strachu a musí k otázce jaderné energie přistupovat vědecky a na základě důkazů. Rád bych poděkoval zpravodajce a mé přítelkyni a kolegyni paní Edit Herzogové za všechnu její práci v této věci. Skutečnost je taková, že jaderná energie a jaderný výzkum budou součástí budoucí poptávky po energii, a proto jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval, abych zajistil, že bude s odpadem a vyhořelým palivem nakládáno patřičným způsobem.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Zdržel jsem se hlasování o zprávě paní Cizeljové o návrhu Komise, kterým se stanovují pravidla pro nakládání s radioaktivním odpadem. Proč jsem tak učinil? Nehlasoval jsem proti zprávě, neboť dodává komisaři pro energetiku panu Oettingerovi možnost trvat na svém původním návrhu a na zákazu vývozu radioaktivního materiálu do třetích zemí. To je proti vůli řady členských států, které by uvítaly, kdyby byl současný zákaz takových vývozů zrušen. Všichni jsme si dobře vědomi toho, že úroveň takového nakládání a environmentální uvědomělost, nehledě na přísnou kulturu bezpečnosti ve vztahu k jaderným otázkám, v řadě rozvojových zemí vůbec či téměř vůbec neexistuje, a proto se mi povolení takových vývozů jeví jako naprosto nezodpovědné. Navíc pokud Evropa po jaderné energii tolik touží, pak musí svůj jaderný odpad vyřešit sama. To, o co některé členské státy usilují, hraničí s trestným činem na úrovni evropských vlád. Je politováníhodné, že není zakázán vývoz vyhořelého jaderného paliva do Ruska a na Ukrajinu za účelem zpracování. Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance je přesto velmi potěšena, že většina v tomto Parlamentu zamítla další vývoz a přijala pozměňovací návrh naší skupiny, jímž se zakazuje ukládání radioaktivního odpadu v seizmicky aktivních oblastech. Na druhé straně bych nemohl hlasovat pro tuto zprávu, protože navrhovaná pravidla jsou příliš slabá.

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu o návrhu směrnice Rady o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, neboť jaderná bezpečnost v EU závisí na řádném nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Odpovědnost za nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem mají nepochybně členské státy. Je třeba, aby tyto státy zajistily, že informace o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem budou zpřístupněny příslušným místním a regionálním orgánům, pracovníkům a širší veřejnosti a že tyto strany budou účinně zapojeny do příslušného rozhodovacího procesu. Komise a členské státy musí v dlouhodobém horizontu poskytnout dostatečné finanční prostředky na činnosti a zařízení potřebná pro nakládání s vyhořelým palivem a odpadem.

Prostřednictvím předložených pozměňovacích návrhů jsme požadovali, aby plány vzdělávání a odborné přípravy pomohly udržet a zachovat odbornost a dovednosti potřebné pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Domnívám se, že náležitě vyškolení pracovníci a zajištění vhodných pracovních podmínek budou jadernou bezpečnost zvyšovat. Nepodporuji zákaz vývozu radioaktivního odpadu, požaduji však, aby byly mezi členskými státy a třetími zeměmi uzavřeny zvláštní smlouvy v souladu s doporučením 2008/956/Euratom o kritériích pro vývoz radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva do třetích zemí.

Zpráva: Francesca Balzani (A7-0230/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Souhlasím s hlavním politickým sdělením předběžné zprávy, která zastává názor, že rozpočet EU může sehrát významnou úlohu tím, že pomůže členským státům zotavit se z hospodářské a sociální krize, ve smyslu podpory růstu a pracovních míst.

Tato zpráva rovněž zamítá výhradní uplatňování přístupu, který prosazuje úsporná opatření jako řešení hospodářských problémů EU. Nemohu nepoukázat na to, že je zapotřebí více investic, které by pomohly uplatňování strategie Evropa 2020, a tato zpráva uvedenou potřebu zdůrazňuje.

A konečně bych chtěl uvést důležitou věc a oslovit s ní Radu – měl by být vytvářen tlak na to, aby se neprováděly žádné čistě aritmetické škrty, a pokud ke škrtům dojde, musí být zároveň vysvětleno, jaké byly stanovené priority.

  Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasovala jsem proti zprávě paní Balzaniové za Rozpočtový výbor o mandátu ke třístranným rozhovorům, protože se v ní jedná o navýšení rozpočtu EU na rok 2012 o 3,7 % na straně závazků a 4,9 % na straně plateb. Nemohla jsem hlasovat pro pozměňovací návrh konzervativní strany na zmrazení rozpočtu na úrovních roku 2011, neboť se jednoznačně domnívám, že to, co potřebujeme, je snížení, a jejich postoj představuje pro jednání slabý výchozí bod.

  Gerard Batten (EFD), písemně. − Hlasoval jsem proti zprávě paní Balzaniové za Rozpočtový výbor o mandátu ke třístranným rozhovorům, protože se v ní jedná o navýšení rozpočtu EU na rok 2012 o 3,7 % na straně závazků a 4,9 % na straně plateb. Nemohl jsem hlasovat pro pozměňovací návrh konzervativní strany na zmrazení rozpočtu na úrovních roku 2011, neboť se jednoznačně domnívám, že to, co potřebujeme, je snížení, a jejich postoj představuje pro jednání slabý výchozí bod.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Jakým způsobem a v jakém rozsahu by měl být financován projekt ITER? Toto téma se nyní stalo opakovaným bodem na pořadu jednání Evropského parlamentu. Objevilo se opět v době, kdy jsme žádáni, abychom odhlasovali rozpočet na rok 2012. Náklady projektu od doby jeho zahájení v roce 2006 obrovsky narostly, ze 6 na 16 miliard EUR, a myslím si, že dál nyní musí pokračovat úměrně dostupným zdrojům. Pro ITER by nemělo připadat v úvahu už ani jedno euro navíc. Proto jsem hlasoval pro pozměňovací návrhy proti navýšení výdajů na ITER. Bohužel však nebyly přijaty, protože k tomu chyběla většina. I když je výzkum – jak do jaderné fúze, tak do jaderného štěpení – dobrá věc (přestože je diverzifikovaný), hluboce lituji, že došlo k navýšení položek (700 000 EUR na rok 2012), stejně jako toho, že se máme zabývat zajištěním dalšího financování, neboť by mohlo dojít k tomu, že se celá jedna část evropského rozpočtu na výzkum spotřebuje jen na financování projektu ITER. A to nezmiňuji fakt, že jsou v této oblasti plánovány rozpočtové škrty, které povedou k větší nerovnováze mezi výdaji na výzkum v oblasti jaderné energie a v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Je proto důležité znovu nastolit mezi oběma těmito oblastmi rovnováhu, obzvláště ve Francii, kde je stále ještě téměř 80 % rozpočtu na výzkum věnováno jaderné energii.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože vymezuje zásady rozpočtu Evropské unie na rok 2012 a dává poslancům Evropského parlamentu pravomoci zastupovat Evropský parlament na třístranných rozhovorech, jež proběhnou s Radou a Evropskou komisí o návrhu rozpočtu na rok 2012. Zpráva zdůrazňuje, že rozpočet příštího roku musí být vypracován tak, aby pomáhal Evropě, aby se z hospodářské a sociální krize zotavila co možná nejrychleji. Členské státy tudíž musí pokračovat v investicích do oblastí, které posilují růst a zaměstnanost, ale mělo by být také zmíněno to, že rozpočet Evropské unie by měl podpořit kolektivní úsilí členských států o konsolidaci vnitrostátních rozpočtů v době úsporných opatření. Zpráva vybízí k dalšímu investování do vzdělávání mladých lidí, jejich mobility a zaměstnanosti, podporování a prosazování malých podniků, vědeckých inovací, sociální integrace a snižování chudoby.

  John Bufton (EFD), písemně. − Hlasoval jsem proti zprávě paní Balzaniové za Rozpočtový výbor o mandátu ke třístranným rozhovorům, protože chce navýšit rozpočet EU na rok 2012 o 3,7 % na straně závazků a 4,9 % na straně plateb. Nemohl jsem hlasovat pro pozměňovací návrh konzervativní strany na zmrazení rozpočtu na úrovních roku 2011, neboť se jednoznačně domnívám, že to, co potřebujeme, je snížení, a jejich postoj představuje pro jednání slabý výchozí bod.

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. − (SV) Docela neočekávaně snížit nebo zmrazit rozpočet EU na příští rok, to by byl nezodpovědný přístup. Rozhodli jsme se proto hlasovat proti návrhům, které k tomuto vyzývají. Na druhou stranu podporujeme výzvu k přezkumu výdajů ve všech oblastech činnosti, aby bylo zajištěno, že veškeré výdaje poskytují za investované peníze nějakou protihodnotu, přičemž cílem by bylo určit oblasti pro možné úspory. Domníváme se také, že než budeme žádat o nové zdroje, měli bychom nejdříve přerozdělit existující fondy. Protože se to však v tomto návrhu nesetkalo s pochopením, rozhodli jsme se závěrečného hlasování zdržet.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012, protože rozpočet Evropské unie by měl posílit zotavení se z hospodářské a sociální krize v členských státech tím, že se podpoří růst, zaměstnanost a investice, což je rozhodující pro realizaci cílů strategie Evropa 2020.

  Göran Färm, Anna Hedh, Olle Ludvigsson, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat pro zprávu o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012. Jsme přesvědčeni, že je velmi důležité, aby byla okamžitě zahájena práce na strategii EU 2020 a aby byla strategie dostatečně finančně zabezpečena a neopakovalo se selhání jako u Lisabonské strategie. Myslíme si také, že je nutné, aby EU měla dostatečné zdroje, aby mohla vykonávat své nové úkoly podle Lisabonské smlouvy.

Nesouhlasíme s tím, že by měla být v roce 2012 zmrazena úroveň plateb z rozpočtu EU, a z toho důvodu nepodporujeme pozměňovací návrh 16. Tyto platby vycházejí z rozpočtových rozhodnutí o závazcích z předchozích let a jejich výše je tedy jednoduše důsledkem předchozích závazků. Je nepřípustné, aby Unie neplnila své sliby a nevyplácela své závazky. Zároveň si přejeme, aby EU vedla zodpovědnou rozpočtovou politiku, a proto souhlasíme s těmi pasážemi, které pokračují ve vymezování a vyhodnocování negativních priorit.

Chtěli bychom přesto podotknout, že podle nás není nutné, aby EU nadále podporovala program ovoce do škol a program pomoci chudým osobám, protože považujeme za účelnější, pokud takové programy probíhají na vnitrostátní úrovni. Také nesouhlasíme s tvrzením, že iniciativy, které chtějí urychlit přechod k environmentálně šetrnějšímu a udržitelnějšímu zemědělství, by se měly uskutečňovat pouze tak, aby při tom nebyla ohrožena konkurenceschopnost zemědělců v EU. O těchto prvcích však bohužel nebylo možno hlasovat odděleně.

  Nigel Farage (EFD), písemně. − Hlasoval jsem proti zprávě paní Balzaniové za Rozpočtový výbor o mandátu ke třístranným rozhovorům, protože se v ní jedná o navýšení rozpočtu EU na rok 2012 o 3,7 % na straně závazků a 4,9 % na straně plateb. Nemohl jsem hlasovat pro pozměňovací návrh konzervativní strany na zmrazení rozpočtu na úrovních roku 2011, neboť se jednoznačně domnívám, že to, co potřebujeme, je snížení, a jejich postoj představuje pro jednání slabý výchozí bod.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Evropská strategie pro udržitelný růst podporující začlenění je stále jedním z ústředních témat Unie a při přípravách rozpočtu EU pro rok 2012 nesmí být opomíjena. V tomto ohledu má zásadní význam úloha vyhrazená malým a středním podnikům, neboť ty mají na takto orientovaný růst největší vliv. Nový rozpočet přichází kvůli probíhající krizi v okrajových zemích – včetně Portugalska – ve složité době a může hrát důležitou roli při snahách těchto zemí o návrat na cestu finanční stability a zdravých veřejných financí. Nové pravomoci, například ty, které se týkají budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, vyžadují posílení zdrojů a schopnosti jednat. Navýšit zdroje bude možná nezbytné i proto, abychom mohli čelit důsledkům vývoje středozemních konfliktů. Doufám, že třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rok 2012 se ponesou v konstruktivním ovzduší, že nezklamou, pokud jde o zohledňování hlavních potřeb a obav Evropanů, a že díky tomu bude mít Unie přiměřené prostředky na plnění svých úkolů a z toho plynoucích odpovědností.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Záměrem je nyní začít stanovovat rozpočet na rok 2012 podle strategie Evropa 2020. Je třeba zdůraznit, že provádění této strategie bude vyžadovat obrovské investice orientované do budoucna, a to až do roku 2020, jejichž výše je odhadována na 1 800 miliard EUR. Od této chvíle se musíme snažit zlepšit úroveň vzdělání, podpořit sociální začleňování – nejenom prostřednictvím snižování chudoby – a rozvoj znalostní společnosti, která bude vycházet z celkové kapacity EU v oblasti vědy a technologie. Proto je třeba podporovat výzkum, vývoj a inovace a malé a střední podniky. Rozpočet EU na rok 2012 tak, jak je navržen Komisí, činí 147 435 milionů EUR v položkách závazků a 132 738 milionů EUR v položkách plateb. Tyto částky představují 1,12 %, resp. 1,01 % předpokládaného hrubého národního důchodu EU v roce 2012. Je třeba podotknout, že odhadovaná míra inflace EU-27 za rok 2011 je 2,7 %, takže navrhovaný nominální růst hodnot pro rok 2012 – 3,7 % v prostředcích na závazky a 4,9 % v prostředcích na platby – je reálný nárůst ve výši 1 %, resp. 2,2 %.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Je nepřípustné znovu podřizovat rozpočtovou strategii EU – tentokrát pro rok 2012 – cílům tzv. strategie Evropa 2020, následovníkovi neúspěšné Lisabonské strategie, jejíž vyhlášené cíle snížení chudoby a vytváření pracovních míst nebyly nic víc než propaganda.

Důkazem toho je konkrétní situace zemí, jako je například Portugalsko, kde se s chudobou, nezaměstnaností a nerovnostmi potýká stále více lidí. Tyto případy by měl návrh rozpočtu na rok 2012 vzít v úvahu a podporovat výrobu v každém jednotlivém členském státě, vytváření bohatství, boj s nezaměstnaností a tvorbu důstojných pracovních míst, boj se sociální nerovností a chudobou a chránit a podporovat veřejné služby.

Rozpočtové pokyny, schválené v Parlamentu většinou, jsou „v plném souladu s dynamikou evropského semestru“ a snaží se prosadit strukturální změny neoliberálního rázu. Je nepřípustné, abychom v dobách, kdy velice tuhá krize dopadá na nejzranitelnější ekonomiky EU, pokračovali v předkládání neobhajitelných požadavků na spolufinancování při využívání prostředků Unie, především strukturálních fondů. Proto jsme dnes obhajovali zrušení nebo alespoň podstatné omezení – do maximálně 10 % – národních příspěvků.

Ze všech těchto důvodů jsme hlasovali proti.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Považujeme za nepřípustné, aby byl rozpočet Evropské unie – tentokrát pro rok 2012 – podřizován cílům tzv. strategie Evropa 2020, následovníkovi neúspěšné Lisabonské strategie, jejíž vyhlášené cíle snížení chudoby a vytváření pracovních míst nebyly nic víc než propaganda. Důkazem toho je konkrétní situace zemí, jako je například Portugalsko, kde se s chudobou, nezaměstnaností a nerovnostmi potýká stále více lidí.

Rozpočtové pokyny, schválené v Parlamentu většinou, jsou „v plném souladu s dynamikou evropského semestru“ a snaží se prosadit strukturální změny neoliberálního rázu. Je nepřípustné, abychom v dobách, kdy velice tuhá krize dopadá na nejzranitelnější ekonomiky EU, pokračovali v předkládání neobhajitelných požadavků na spolufinancování při využívání prostředků Unie, především strukturálních fondů. Proto jsme dnes obhajovali zrušení nebo alespoň podstatné snížení – do maximálně 10 % – národních příspěvků.

Tyto ohledy by měl návrh rozpočtu na rok 2012 vzít v úvahu a podporovat výrobu v každém jednotlivém členském státě, vytváření bohatství, boj s nezaměstnaností a tvorbu důstojných pracovních míst, boj se sociální nerovností a chudobou a chránit a podporovat veřejné služby.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Snížení veřejných investic členských států ve vybraných oblastech není vhodným řešením, protože boj EU a národních států proti krizi šetřením není zrovna nejlepší způsob. Pokud je naším zájmem a úmyslem obnovit hospodářský růst a zaměstnanost, pokud chceme skutečně provést strategii Evropa 2020, tak se rychlost růstu veřejných investic musí radikálně zvýšit. Kromě strategie Evropa 2020 by to bylo v plném souladu i s evropským semestrem. Ten má mimo jiné sloužit k tomu, aby se národní rozpočty členských států a rozpočet EU vzájemně doplňovaly a v součinnosti působily směrem k plnění uvedených cílů. Komise má však sklon odsouvat potřebný velký skok z hlediska společného finančního úsilí na období víceletého finančního rámce po roce 2013. Takovýto postoj však vážně ohrozí dosažení hlavních cílů do roku 2020. Je proto žádoucí, aby Komise tento svůj postoj jednoznačně přehodnotila.

  Jiří Havel (S&D), písemně. – (CS) Návrh evropského rozpočtu na rok 2012 bude teprve druhým po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Po loňském komplikovaném vyjednávání se dá očekávat, že i letos bude rozpočtový boj tvrdý až do poslední chvíle. Avšak ten pravý institucionální boj začne teprve potom, až Unie bude rozhodovat o novém víceletém finančním rámci. Právě proto bude při přípravě současného trialogu potřeba klást důraz na lepší koordinaci mezi všemi účastníky vyjednávacího procesu, aby evropský rozpočet mohl dostatečně zajistit zdroje k plnění cílů strategie Evropa 2020. Tyto cíle podporují inteligentní, udržitelný a začleňující růst a tím pádem investice do vytváření důstojných zaměstnání. Mohu jednoznačně souhlasit s prioritami vytyčenými paní zpravodajkou Balzani. Také se domnívám, že rozpočet EU by měl plnit úlohu jako hlavní mechanismus pro posílení a obnovení růstu a zaměstnanosti. Chtěl bych dále také zdůraznit, že závěry paní zpravodajky jsou v plném souladu s dynamikou evropského semestru, který jako nový nástroj pro posílení evropské správy ekonomických záležitostí má za cíl zvýšení soudržnosti a doplňkovosti a také koordinaci rozpočtu EU a vnitrostátních rozpočtů při realizaci společných unijních investic kvůli dosažení cílů strategii Evropa 2020.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Tento dokument vítám proto, že je nutno okamžitě a bez dalších odkladů jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států investovat s cílem zlepšit úroveň vzdělání, podpořit sociální začleňování, zejména pak prostřednictvím snižování chudoby, a posílit rozvoj znalostní společnosti vycházející z celkové kapacity EU v oblasti vědy a technologie. V této souvislosti je třeba podporovat výzkum, vývoj, inovace a malé a střední podniky a rozvoj technologií účinně využívajících zdroje. Podpora vzdělávání, mobility a zaměstnanosti mládeže, malých a středních podniků, výzkumu a vývoje by měla patřit k hlavním prioritám rozpočtu EU.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Dnešním rozhodnutím Parlament potvrdil mandát pro třístranné rozhovory o rozpočtu na rok 2012. Z pozice stínového zpravodaje za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) jsem s výsledným dokumentem velice spokojen. Vymezí směr pro vyjednávání s Radou, což by nám mělo umožnit schválit na konci celého procesu souhrnný rozpočet Evropské unie na rok 2012. Tento dokument přesně popisuje priority Evropského parlamentu a staví na ústřední místo v tomto rozpočtu potřebu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění zakotvenou ve strategii Evropa 2020. Chceme také podporovat výzkum, vývoj, inovace a malé a střední podniky. Vlastně jsem přesvědčen, že jedině investicemi do těchto oblastí můžeme Evropu vyvést z krize a že i v době úsporných opatření se může rozpočet EU ukázat jako významný nástroj na podporu evropských opatření.

  Toine Manders (ALDE), písemně. − (NL) Nizozemská Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) je proti celkovému navýšení rozpočtu EU na rok 2012. V dobách, kdy mnoho členských států silně krátí své veřejné výdaje, se takovým opatřením nemůže vyhnout ani EU a stejně jako ostatní si musí rozmyslet své budoucí kroky.

  Marian-Jean Marinescu (PPE) , písemně. – (RO) Hlasoval jsem pro zprávu o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012. Někteří tvrdí, že vzhledem k vysokým rozpočtovým schodkům a velkým dluhům by členské státy měly do rozpočtu EU přispívat co nejméně. Myslím si, že toto uvažování je chybné.

Rok 2012 je předposledním v tomto finančním období. Z finančního hlediska je pro programy EU významným rokem. V době krize je nutno investovat do pracovních míst a rozvoje. Investice představují 95 % rozpočtu Evropské unie. Tyto prostředky si mezi sebe rozdělí projekty EU a politiky všech členských států, pochopitelně různým dílem. Přímo nebo nepřímo tak získají všechny členské státy.

Navrhované zvýšení rozpočtu je naprostou nutností. Nechápu, jak může být někdo proti. Některé politiky, odsouhlasené členskými státy, jsou zcela zásadní, a je tedy třeba na jejich provedení vyhradit finanční prostředky.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) EU si musí utáhnout opasek. Nejen proto, že navyšování rozpočtu by s ohledem na vnitrostátní programy úsporných opatření bylo políčkem do tváře našich občanů, ale také proto, že v příštím roce musí být prováděny platby do stálého evropského stabilizačního mechanismu. Tyto peněžní prostředky musí být nalezeny ve vnitrostátních rozpočtech již tak zbavených likvidních prostředků. Může klidně nastat taková situace, že jsou naplánovány výdaje na mnoho víceletých programů a příslušné financování nemůže být nyní zastaveno, protože EU by se jinak vystavila obviněním z porušení Smlouvy. Přesto existuje velký prostor pro úspory. Z těchto důvodů jsem hlasoval proti tomuto návrhu rozpočtu.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. – (IT) Podle mého názoru je tato zpráva o mandátu ke třístranným rozhovorům vcelku uspokojivá. Vítám skutečnost, že i v dobách krize a nezbytných omezení se Evropský rozpočet v okruhu 3a, řízení přistěhovalectví, stále zvyšuje. Proto doufám, že se Evropská unie konečně přestane této problematické záležitosti vyhýbat a neponechá řešení tohoto problému pouze na Itálii.

Některé škrty jsou ovšem nezbytné, a proto jsou i některé priority až druhořadé. Není jednoduché říkat, co a jak se má dít, ale je třeba podniknout některé kroky. Můžeme začít například u administrativních výdajů, přičemž nám ještě hodně schází do splnění komisařova požadavku na omezení navýšení pod 1 %. Mimo jiné je typickým příkladem špatného řízení Evropský úřad pro výběr personálu a přesně na tomto a podobných pracovištích můžeme začít snižovat administrativní výdaje EU. Z výše uvedených důvodů jsem se rozhodl zdržet se hlasování.

  Franz Obermayr (NI), písemně. − (DE) Cesta, kterou si zvolily vlády hlavních členských států EU, Evropská komise a Evropská centrální banka, je čím dál tím jasnější. Záměrem návrhů Komise je především zpřísnit podmínky Paktu o stabilitě a růstu. Dodržování maastrichtských kritérií bude podpořeno pomocí včasných varování a tvrdých pokut. Tento pakt však nefungoval již dříve a asi nebude fungovat ani v budoucnosti. Je nejvyšší čas začít se věnovat stabilním, samostatným národním hospodářstvím a snižování dluhů jednotlivých států. Je pobuřující, že by za chyby ostatních měly platit znovu a znovu ty samé poctivě pracující země.

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. − (PT) Vzhledem k vývoji hospodářství, který zažíváme, je tato zpráva o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012 nadmíru důležitá. K této zprávě předložilo stanoviska 11 z 22 stálých výborů této sněmovny. Jedná se o druhý rozpočet, který budeme schvalovat podle pravidel zavedených Lisabonskou smlouvou, a proto je důležité, abychom nalezli chyby, které jsme učinili v minulém roce, a celý proces bylo možné zlepšit. Hlasovala jsem pro zprávu, protože v obecných rysech souhlasím s mandátem, který se v této zprávě uděluje představitelům Parlamentu ke třístranným rozhovorům, jež se v této otázce budou konat 11. června 2011. V mandátu pro třístranné rozhovory bych ráda zdůraznila tyto body: 1) prostředky vyhrazené z rozpočtu EU na rok 2012 na strategii Evropa 2020; 2) návrh na přehodnocení stávajícího víceletého finančního rámce 2007–2013, které by se mělo zabývat dodatečnými potřebami financování projektu mezinárodního termojaderného experimentálního reaktoru (ITER); a 3) finanční udržitelnost a řízení v položce 4 v roce 2012, především s ohledem na nadcházející návrh na změnu, týkající se přechodu k demokracii v jižním Středomoří.

  Vincent Peillon (S&D), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu své kolegyně, paní Balzaniové, v níž se vymezuje postoj Parlamentu v nadcházejících jednáních o rozpočtu na rok 2012. Dnes dal Evropský parlament pokyny těm poslancům, kteří budou vystupovat před Radou a Komisí při rozpočtových jednáních od 11. června. Pokud má toto hlasování vyslat nějaký signál, pak je jím záměr naší naprosté většiny varovat Radu před jakýmkoli pokusem o zredukování evropského rozpočtu. Samozřejmě nechceme obhajovat utrácení jen tak z rozmaru. Všichni si uvědomujeme rozsah krize, která pustoší náš světadíl. Evropa se přesto – a socialisté to tvrdí již dlouho – z této krize nedostane obětováním své budoucnosti a tím, že levně prodá svůj budoucí růst. Měli bychom spíše mít odvahu mluvit nahlas a nebát se oponovat populismu. Nepotřebujeme méně Evropy. Potřebujeme víc Evropy. Nemůžeme si myslet, že se Unie může vrátit na takovou cestu, kde ji naši občané chtějí mít, aniž bychom jí poskytli prostředky, které potřebuje k plnění svých cílů.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Proti. I přes velké klady této zprávy silně nesouhlasíme s částmi týkajícími se ITER.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Při zvažování budoucího rozpočtu na rok 2012 bychom se měli soustředit na cíle inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění vyjádřeného ve strategii Evropa 2020. Pozornosti by se mělo dostat i malým a středním podnikům a z obecného hlediska by bylo vhodné se shodnout na nutnosti jasně stanovit rozpočtové důsledky hlavních priorit strategie Evropa 2020. Je třeba zmínit, že v souvislosti s obnovou mnoha členských států by měl být rozpočet Evropské unie nástrojem ke zvýšení podpory vnitrostátních investic pro povzbuzení růstu. Proto je třeba dodržet úroveň rozdělení plateb tak, jak ho navrhla Evropská komise, také s ohledem na rychlé pokračování všech programů. Musíme se tedy pokusit soustředit na priority a věnovat se přesměrování zdrojů. Existují také oblasti, které by měly mít v rozpočtu přiměřený podíl, jako je například spravedlnost, svoboda a bezpečnost, a rovněž musíme reagovat na události ve Středomoří.

  Ramon Tremosa i Balcells (ALDE), písemně. − Hlasuji proti pozměňovacímu návrhu 11, týkajícímu se zadržování evropských prostředků pro oblasti, které retroaktivně uplatňují zákon o pobřežních oblastech („Ley de Costas“), aniž by poskytovaly náhrady dotčeným občanům. Se současným stavem věcí okolo právního předpisu „Ley do Costas“ zásadně nesouhlasím, ale zároveň si myslím, že obzvláště za současné hospodářské krize je nezodpovědné provádět tak tvrdá opatření, jelikož by zadržení prostředků zasáhlo stovky tisíc občanů. Situaci občanů postižených zákonem o pobřežních oblastech „Ley de Costas“ je zapotřebí vyřešit přímo, a vyzývám tedy Komisi, aby na španělskou vládu vyvinula veškerý možný tlak a dosáhla pro dotčené občany kladného výsledku, který bude chránit jejich majetková práva.

Zpráva: Albert Dess (A7-0202/2011)

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. − (PT) Hlasuji pro, jelikož zpráva mimo jiné zahrnuje návrh, který zdůrazňuje, že je nutné do března 2015 přehodnotit specifickou situaci v odvětví produkce mléka a mléčných výrobků, tak aby trh s mlékem mohl správně a stabilně fungovat. Přijetí tohoto návrhu považuji za důležitý vzkaz Evropského parlamentu, aby se Komise bez ohledu na jakákoli dogmata zamyslela, zda rozhodnutí učiněná před lety na základě určitých pravidel budou skutečně přínosem, až nastane čas, aby vstoupila v platnost – s ohledem na situaci o dvanáct let později –, či zda situaci pouze zhorší.

Tato zpráva také uvádí, že společná zemědělská politika by měla být spravedlivější a poctivější, s vyváženějším rozdělováním finančních prostředků mezi země a se systémem přímé podpory pro zemědělce, který je spravedlivější a založen na environmentálních a sociálních kritériích.

  Marta Andreasen (EFD), písemně. − Hlasovala jsem proti pozměňovacímu návrhu 21 ke zprávě pana Desse, který plánuje ze SZP odstranit požadavek na spolufinancování u prostředků získaných modulací a stanovením stropu, neboť se jedná o způsoby paušální podpory. Tak by EU mohla snáze rozdávat peníze britských daňových poplatníků příjemcům v celé EU. Tyto peníze by se také z rozpočtu EU nevracely zpátky do britské pokladny, kdyby zůstaly nevyužité. Stručně řečeno by to zvýšilo zatížení britského daňového poplatníka ze strany EU. Myslím, že by tento krok ulehčil argumentaci odpůrcům britského opravného mechanismu, protože by mohli tvrdit, že příjemci těchto peněz jsou i samotní britští zemědělci.

  Pino Arlacchi (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu, protože jasně poukazuje na skutečnost, že rozpočet EU na zemědělství musí být v příštím finančním období udržen alespoň na stejné výši jako rozpočet pro zemědělství pro rok 2013, protože jedině s dostatečnými finančními prostředky bude možné splnit výzvy týkající se zajišťování potravin a ochrany životního prostředí. Díky pozměňovacím návrhům skupiny socialistů je zpráva vyváženější a ve větším souladu se sdělením Komise, které uznává potřebu dalších reforem SZP vzhledem ke změnám v povaze zemědělského odvětví v EU-27 a k novým mezinárodním souvislostem v globalizaci.

  Sophie Auconie (PPE), písemně. – (FR) Protože si uvědomuji, že si různá odvětví zemědělství nejsou jistá svou budoucností, hlasovala jsem pro zprávu pana Desse, neboť podporuje silnou a udržitelnou společnou zemědělskou politiku (SZP) s výhodami pro všechny zemědělce. Ve stávající situaci potřebuje Evropská unie víc než kdy jindy zaručit svou potravinovou nezávislost, kvalitu potravinových výrobků, ochranu životního prostředí a odpovídající příjmy pro ty, kteří stojí za těmito jistotami. Samozřejmě že je třeba provádět změny, ale SZP musí procházet vývojem, nikoli revolucí. Z toho důvodu vítám úsilí zpravodaje.

  Bastiaan Belder (EFD), písemně. − (NL) Pro zabezpečení potravin je nutné mít silnou společnou zemědělskou politiku s odpovídajícími prostředky. Tato zpráva dokazuje, že s tímto tvrzením se ztotožňují zvolení zástupci lidu, tím pádem tedy i občané Evropské unie. Co se týče struktury přímých plateb, naprosto souhlasím se zachováním základní prémie. To proto, že evropská výroba potravin podléhá přísným požadavkům, které už tak zvyšují náklady zemědělců, aniž by je trh dostatečně oceňoval. Podle návrhu Komise a Parlamentu by měly být zelené služby prováděny za úhradu v podobě příplatku k základní prémii. Chci zdůraznit, že to v žádném případě nesmí zvýšit regulační zátěž. Tyto služby namísto toho musí přinášet příležitosti, takže je nutno je poskytovat dobrovolně. I zpráva ukazuje, že Parlament se brání myšlence takových nadstaveb jako povinných, jak navrhuje Komise. Zdůrazňuji, že jakmile budou vytvořeny seznamy zelených služeb, musíme najít projekty, jejichž výsledkem bude prospěch jak pro zemědělce, tak pro životní prostředí, takže povedou k dalším inovacím a udržitelnému růstu. Jedním takovým příkladem je výroba energie z hnoje. Chtěl bych hlavně zdůraznit, že všechny tyto návrhy můžeme provádět pouze v širším měřítku, a jen pokud bude navýšen rozpočet pro zemědělství.

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. – (FR) Toto hlasování mělo klidnější průběh než v případě balíčku o správě ekonomických záležitostí, ale i tak se jedná o důležité hlasování tohoto plenárního zasedání v Bruselu. Společná zemědělská politika (SZP) se stává stále významnější otázkou a v očekávání velké rozpravy o vývoji SZP po roce 2013 nám toto hlasování poskytlo obzvláště zajímavý plán kroků. Máme před sebou některé zásadní otázky. Poslanci sestavili návrh svých hlavních priorit. SZP nám musí poskytnout příležitost pokročit směrem k zelenějším postupům. Toto hlasování tomu napomůže. Evropský parlament musí své platby rozdělovat mezi země a mezi evropské zemědělce spravedlivěji. I v tomto ohledu hlasování pomůže. Evropský parlament díky němu znovu prokázal, že je místem, kde lze dospět ke konstruktivnímu konsenzu, a že je odhodlán připravit se na budoucnost.

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Souhlasím s tvrzením, že demografická změna, změna klimatu a cíle územní politiky soudržnosti od nás vyžadují přehodnocení a modernizaci společné zemědělské politiky EU, a proto jsem hlasovala pro usnesení. Přijaté usnesení nás vyzývá, abychom zachovali stávající úroveň výdajů na zemědělství z rozpočtu EU, avšak požaduje odstranění nerovností při rozdělování těchto prostředků členským státům. Usnesení doporučuje, že by měl být systém rozdělování využit na zavedení systému pobídek pro zemědělce, aby rozvíjeli zelené zemědělství a zemědělství ohleduplné k životnímu prostředí, které bude účinně pracovat s omezenými zdroji a snižovat výrobní náklady. Navrhuje také rozdělovat platby mezi různá odvětví zemědělství a kategorie zemědělců a posilovat postavení zemědělců v rámci potravinového dodavatelského řetězce. Dokument také upozorňuje na vliv zemědělské politiky na snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, co se týče jejich územního a hospodářského rozvoje, a na rozvoj venkovských oblastí a podporu mladých zemědělců.

  Jan Březina (PPE), písemně. – (CS) Mrzí mě, že se ze zprávy o nové zemědělské politice EU po roce 2013, kterou dnes schválil EP, nepodařilo odstranit záměr zastropovat přímé platby zemědělcům. Schválení zastropování dotací v praxi znamená, že bude stanoven limit na přímé dotace v závislosti na velikosti zemědělského podniku. Upozorňuji na to, že zejména ČR s průměrnou výměrou farmy 85 ha (evropský průměr je cca 15 ha) má největší zemědělské podniky v EU, takže na zastropování přímých plateb by tvrdě doplatili. Zastropování přímých plateb by znamenalo nejenom pro české zemědělství pohromu. Čeští zemědělci by v případě nejčernějšího scénáře přišli až o 13 miliard korun, což by mělo za následek oslabení jejich konkurenční pozice na trhu. Výsledek dnešního hlasování tak podle mého názoru nahrává zemědělcům ze starých členských států, pro něž jsou typické spíše menší farmy. Trvám na tom, že zastropování přímých plateb by bylo neoddiskutovatelnou diskriminací velkých farem. Vedlo by k tomu, že velké zemědělské podniky se budou i za cenu nárůstu byrokratické zátěže uměle štěpit, aby minimalizovaly finanční ztráty. Na umělé a vynucené drobení farem by pak v konečném důsledku doplatilo evropské zemědělství jako celek.

  Alain Cadec (PPE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu pana Desse nazvanou „Společná zemědělská politika do roku 2020: řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“. Těší mne, že tento dokument vyzývá k pokračování v silné a udržitelné společné zemědělské politice (SZP). Abychom toho mohli dosáhnout, musí zamýšleným ambiciózním cílům přiměřeně odpovídat i rozpočet. Evropská unie proto požaduje, aby byl zemědělský rozpočet EU v příštím finančním období zachován alespoň ve stejné výši, jakou má zemědělský rozpočet na rok 2013. Tato obsáhlá zpráva bere v úvahu všechny související zájmy. Zaručuje rozvoj venkova a zájmy zemědělců a stejně tak zohledňuje ochranu zdrojů a složku politiky životního prostředí.

  Antonio Cancian (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že bere ohled na význam zemědělského odvětví pro hospodářství a zaměstnanost a rovněž na jeho roli v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany biologické rozmanitosti. Evropa potřebuje silnou zemědělskou politiku, jejíž součástí budou transparentní pravidla a nástroje účinné a rychlé prevence, takže bude možné omezit administrativní náklady, zvládat rizika a přijmout účinné politiky pro předcházení krizi. Základními kritérii pro konkurenceschopnost, kompetenci a připravenost zemědělství jsou „inovace“ a „dobře organizovaná infrastruktura sítí“, které zajistí i přístup venkovských oblastí ke kultuře a odborné přípravě. Mladí zemědělci by měli dostávat větší podporu, která by je motivovala k setrvání na venkově, a navíc je třeba generační obnovu podporovat jako způsob zachování prováděných činností. Všechny tyto snahy musí být provázeny odpovídajícím rozpočtem, který zohlední stávající potřeby, spolu s určením nástrojů, jež neumožňují zneužívání, a úsilím, jehož cílem je kontrolovat kolísání cen. A závěrem, musíme si uvědomit, že zemědělské výzvy bezprostředně souvisejí s výzvami v oblasti potravin, a že mají tudíž naprosto zásadní význam s ohledem na ochranu zdraví evropských občanů.

  Françoise Castex (S&D), písemně. – (FR) My, skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, jsme zásadním způsobem pozměnili návrh německého konzervativního zpravodaje za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), který mnozí považovali za naprosto nepoužitelný, a v otázce spravedlivějšího rozdělování zemědělských plateb jsme v Evropském parlamentu získali většinu. Opuštění historických referenčních hodnot, podpora zemědělců s malými hospodářstvími, vyvážení ve prospěch živočišné výroby a hlavně přijetí zásady degresivních přímých plateb představují – společně s ohledy na zaměstnanost a životní prostředí – v tomto směru klíčový pokrok. Vítám vykonanou práci, díky které budeme moci zavést nástroje, jež zemědělství posunou blíže k udržitelnému rozvoji, přičemž se zároveň zohlední cíle zabezpečení potravin, životního prostředí, území a pracovních míst. Zohlednění ekologické složky plateb v prvním pilíři také bude zemědělce motivovat k přijetí dobrých zemědělských postupů a k větší hospodářské a ekologické účinnosti. Dacian Cioloş, člen Evropské komise zodpovědný za zemědělství a rozvoj venkova, musí nyní této zprávy využít k tomu, aby do konce roku předložil některé dobré návrhy.

  Lara Comi (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro zprávu, protože si i přes obtížnost tématu myslím, že byla odvedena vynikající práce. Provázání zabezpečení potravin se střednědobou a dlouhodobou udržitelností životního prostředí, s rozvojem venkova, se silným důrazem na obezřetné nakládání s finančními prostředky a s aspekty souvisejícími s mezinárodními obchodními vzorci si vyžadovalo rozsáhlé dovednosti. Domnívám se, že zpravodaj svůj úkol zvládnul velice dobře a já mu k tomu blahopřeji. Především oceňuji, že poukazuje na kvalitu jako na základní hodnotu, ke které se vztahuje všechno ostatní. Zdůraznit, že platby ze dvou pilířů SZP nejsou jen obyčejnými veřejnými zdroji, nýbrž jsou odměnou za veřejné statky, za které trh zemědělce dostatečně neodměňuje, neznamená jen opakovat známé skutečnosti. Podmíněnost je kromě toho vynikajícím nástrojem pro omezení plýtvání, ale její konkrétní využití ještě potřebuje zdokonalit. Zpráva řeší nejzásadnější otázky, které zůstaly v dosavadní SZP nezodpovězeny. Sledování méně zjevných záležitostí rovněž považuji za prospěšné.

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. – (IT) Zemědělství stále hraje v dnešních společnostech a ekonomikách strategickou úlohu. Je tomu tak zaprvé proto, že nám jednak poskytuje suroviny pro výrobu potravin, jednak bezpečnost těchto potravin je zásadní pro naše zdraví. Za druhé je významné z hlediska životního prostředí, protože úspěšnost tohoto odvětví a kvalita jeho výrobních procesů úzce souvisí s environmentálně šetrným nakládáním s krajinou. Má vliv i z hlediska sociálního, protože představuje otázku poskytování kvalitních, inovativních pracovních míst mladým lidem. A konečně, začtvrté, má význam z hlediska hospodářského, neboť díky přístupu kombinujícímu místní a globální úroveň můžeme hospodářsky rozvíjet tradiční, kvalitní, prověřené produkty s vysokou přidanou hodnotou, a to prostřednictvím přijetí modelů řízení, díky kterým se zemědělské podniky se svými výrobky promění v konkurující si družstva na globální úrovni. Spravedlivá SZP, která podporuje drobné, malé a střední zemědělské podniky a kvalitní, tradiční a prověřené výrobky, která podporuje postupy šetrné k životnímu prostředí, zavádí limity pro podporu a vyhrazuje dostatečné prostředky na rozvoj venkova, je ambiciózní a uvědomělou politikou, na níž vydělají občané, spotřebitelé i zemědělci. Věřím, že přijatá zpráva tento potenciál má.

  Marielle De Sarnez (ALDE), písemně. – (FR) Evropané musí mít přístup ke zdravé, rozmanité, vyvážené a diverzifikované stravě. V dnešní době je zemědělství a výroba potravin strategickým odvětvím a jejich mezinárodní regulace je otázkou nejvyššího významu. Potraviny jsou velice specifickým výrobkem a vyostřená soutěž mezi jednotlivými zemědělskými oblastmi světa ohrožuje zajišťování potravin v našich společnostech. Vyššího stupně soběstačnosti v EU dosáhneme buď zvýšením mezinárodní konkurenceschopnosti, nebo zvýšením produktivity našich území. EU by se měla navíc snažit zajistit producentům příjmy, které si zaslouží, hlavně za vlastní práci. S ohledem na reformy platné od roku 2014 musí společná zemědělská politika sledovat následující priority: životaschopnou produkci potravin, udržitelné nakládání s přírodními zdroji, opatření pro boj se změnou klimatu a vyvážený územní rozvoj. Pokud má zemědělská politika EU zajistit dodávky bezpečných a kvalitních potravin a zároveň přispívat k ochraně životního prostřední a k využívání obnovitelných zdrojů energie, musí k tomu mít dostatečné finanční prostředky.

  Edite Estrela (S&D), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o společné zemědělské politice do roku 2020: řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky, protože předkládá návrhy, které řeší nové problémy – zabezpečení potravin, ochranu životního prostředí a změnu klimatu – a zároveň zajišťuje lepší územní rovnováhu mezi venkovskými oblastmi Evropy.

  Nigel Farage (EFD), písemně. − Tyto dva pozměňovací návrhy (10 a 11) byly podpořeny proto, aby nebyly zavedeny stropy nebo limity pro přímé platby. Výsledkem takových omezení by byl jen administrativní a byrokratický strašák, protože by se vlastníci pozemků snažili rozdělit své velké majetky, aby se vešli do limitů a nepřišli o peníze: to představuje tu nejhorší variantu byrokratické zvrácenosti, která je nesmyslná, i když asi legální.

  Diogo Feio (PPE), písemně. − (PT) Zemědělství musíme chápat jako hospodářskou činnost, která v rámci strategie Evropa 2020 vytváří zisk a rozvoj. Jeho reformy musí být proto připravovány v souvislostech konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropské výroby. Z toho důvodu mu musíme dodat nový impuls zjednodušením pravidel, ale také zvýšením rozpočtu společné zemědělské politiky (SZP) EU, a proto vítám požadavek zprávy na udržení rozpočtu SZP minimálně ve výši rozpočtu na rok 2013, přičemž je nepravděpodobné, že by Parlament akceptoval jakékoli snížení.

Znovu chci připomenout význam, který má pro Portugalsko otázka zachování mléčných kvót či jakéhokoli jiného mechanismu účinné regulace trhu, a že já, poslanec této sněmovny, budu za tuto otázku nadále bojovat.

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. − (PT) Udržitelné, výkonné a konkurenceschopné evropské zemědělství nám dovolí splnit výzvy týkající se zabezpečení dodávek potravin a energií, změny klimatu, životního prostředí a biologické rozmanitosti, zdraví a demografické změny v EU. Je třeba podotknout, že počet obyvatel na Zemi podle odhadů do roku 2050 vzroste ze 7 miliard na 9 miliard, což si dle Organizace pro výživu a zemědělství OSN vyžádá 70% nárůst zemědělské výroby. I přes vyšší výrobní náklady, silnější kolísání zemědělských trhů a rostoucí tlak na přírodní zdroje tak bude třeba vyrobit více potravin – zemědělci tedy budou muset vypěstovat více potravin na menší rozloze půdy, s menším množstvím vody a energie. Přimlouval bych se za zachování stávajícího systému dvou pilířů SZP, kdy každý z pilířů má jasně stanovenou strukturu a cíle, takže se mohou oba navzájem doplňovat. Doufám ve větší rovnocennost, jež bude ve prospěch prvního pilíře. Také jsem přesvědčen, že drobní zemědělci si zaslouží větší pozornost – vždyť výrazně přispívají právě k plnění cílů SZP. Domnívám se, že je nezbytné zachovat stávající systém mléčných kvót.

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva přichází těsně za zprávou o obecných dopadech reformy společné zemědělské politiky (SZP), kterou předložil pan Lyon, a sdělením Komise o SZP, které výrazně podporuje. I přes zásadní aspekty, jako je například odmítnutí snížení celkového rozpočtu SZP či návrh na zachování práv na výsadbu ve vinařství, což uznáváme, je vyznění zprávy v podstatě negativní. Obhajuje totiž SZP, jejímž důsledkem je zcela jasný posun portugalského zemědělství směrem k úpadku a zničení.

Stejně jako minulé reformy, i tato opakovaně zdůrazňuje a prohlubuje deregulaci a liberalizaci trhů a tržní orientaci výroby, čímž ohrožuje právo zemí na výrobu, na zabezpečení potravin a potravinovou soběstačnost, ale i přežití malých a středních podniků. I tato zpráva se zasazuje o podřizování zemědělství pravidlům Světové obchodní organizace, čímž směřuje k intenzivním modelům výroby zaměřeným na vývoz, avšak na úkor místní výroby a spotřeby, které jsou sociálně a environmentálně udržitelné. Vzhledem k hluboké nespravedlnosti, která dnes panuje mezi zeměmi, producenty a výrobky, se nelze zaměřit jen na přerozdělování prostředků SZP a odtrhnout je od zaručení minimalizace ztrát nejvýznamnějších příjemců...

(Zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Hlasovali jsme proti této zprávě, protože neřeší ani výzvy budoucí, ani závažné problémy dneška. Proto jsme předložili řadu pozměňovacích návrhů, které považujeme pro podstatnou změnu stávající společné zemědělské politiky za zásadní. Považujeme za nešťastné, že nebyly přijaty jako celek, obzvláště ty z nich, které zaváděly nástroje pro regulaci trhů a pro intervenční mechanismy, jež zaručují zemědělcům spravedlivé ceny a každé zemi právo na výrobu.

Nicméně se nadále zaměříme na podporu zachování systému kvót na výrobu mléka, protože to je zásadní prvek ochrany výrobců ve zranitelnějších zemích, na udržení práv na výsadbu ve vinařství a zachování podpor na destilaci alkoholických nápojů a krizovou destilaci. Také budeme bojovat za vytvoření režimu veřejného zemědělského pojištění financovaného EU, díky kterému by zemědělci měli zaručený minimální příjem i v případě živelné pohromy.

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Na společnou zemědělskou politiku (SZP) čeká celá řada výzev – některé z nich jsou pro ni specifické, jiné zase nečekané –, jež mají za následek, že EU musí přijmout strategické rozhodnutí týkající se budoucnosti jejího zemědělství a jejích venkovských oblastí z dlouhodobého hlediska. Aby byla reakce SZP na tyto výzvy účinná, musí se realizovat v rámci zdravých hospodářských politik a udržitelného veřejného financování, přispívajícího k dosažení cílů Unie. Budoucí SZP by měla zůstat silnou společnou politikou, která se snaží zaručit dlouhodobou potravinovou bezpečnost evropských občanů. Musí také podporovat zemědělská společenství, která zásobují evropské občany širokým sortimentem kvalitních a hodnotných potravin. V neposlední řadě musí také napomáhat k zachování životaschopných venkovských společenství, pro které je zemědělství důležitou hospodářskou činností tvořící místní pracovní příležitosti. Cílem pokračující reformy SZP by tedy měl být udržitelnější, inteligentnější a více začleňující růst evropského venkova.

  Pat the Cope Gallagher (ALDE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Desse o společné zemědělské politice, která navazuje na sdělení Evropské komise o SZP do roku 2020. Zpráva pana Desse zdůrazňuje především roli, jakou může zemědělství hrát v rámci strategie Evropa 2020. Upozorňuje konkrétně na význam zemědělství jako zdroje zaměstnanosti ve venkovských oblastech. Zpráva hodnotí příznivé i nepříznivé aspekty, přičemž poskytuje dobrý a solidní základ pro reformní balíček. Podle mne je v současnosti nedůležitějším prvkem reformního procesu udržení stávající rozpočtové podpory pro SZP i v období let 2014 až 2020.

  Elisabetta Gardini (PPE), písemně. − (IT) Vzhledem k vysoké důležitosti a citlivosti společné zemědělské politiky jsou naděje velmi velké. Jsme v půli dlouhé a složité cesty, protože musíme dát odpověď zemědělcům a zároveň také řešit globální výzvy zabezpečení potravin.

V nové SZP budou mít rozhodující úlohu pokrok a technologické inovace.

Dalším zásadním bodem zprávy je schválení citelného snížení byrokratické zátěže pro zemědělce a vnitrostátní úřady s cílem zjednodušit četné administrativní povinnosti v tomto odvětví.

SZP se musí podílet na plnění ambiciózních cílů obsažených ve strategii Evropa 2020, tedy musí být zelenější a udržitelnější a zaručit zemědělcům vzhledem k jejich úloze při ochraně životního prostředí další prostředky, díky nimž se budou moci rozhodnout pro zemědělské technologie šetrnější k životnímu prostředí.

A konečně je důležité vyvinout transparentní a účinné nástroje, které pomohou zemědělcům pracovat v kratších výrobních řetězcích, zvyšovat kvalitu a informovat spotřebitele, čímž se podpoří spravedlivá a transparentní tvorba cen.

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o budoucnosti společné zemědělské politiky (SZP). Dokument je výsledkem jednání a hlasování ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, a ačkoli je pořád ještě poměrně obecný, došlo u něj k výraznému vývoji a nyní se snaží doopravdy reformovat SZP. Zásadní bod je především zachování rozpočtu SZP i po roce 2013. Chceme ve skutečnosti zachovat rozpočet EU na zemědělství beze změn až do roku 2020, abychom podpořili zemědělce při zajišťování dodávek potravin a ochraně životního prostředí, vytvářeli nová pracovní místa a dosáhli konkurenceschopného zemědělství. Hlasovala jsem dále proti odstavci o platbách na podporu geneticky modifikovaných organismů (GMO) a pro odstavec týkající se stažení GMO a podpořila jsem odstavec, který je proti finančnímu podporování výroby potravin z klonovaných zvířat a jejich potomstva. Co se týče reformy vinařského trhu, podporuji zachování práv na výsadbu. A konečně – domnívám se, že to je velmi důležité – jsem hlasovala pro zachování režimu poskytování podpory nejchudším členům společnosti. Tento mechanismus je patrným symbolem vzájemné solidarity mezi občany EU a já doufám, že mu může být zachována i finanční podpora v příslušných položkách rozpočtu.

  Roberto Gualtieri (S&D), písemně. − (IT) Zpráva pana Desse, kterou přijala tato sněmovna, je v naprostém souladu s již vydanými pokyny Evropské komise. Vyzývá k přezkumu společné zemědělské politiky na období 2014–2020, tak aby plnila cíle udržitelnosti životního prostředí, tvorby pracovních míst a zajištění kvalitních, bezpečných potravin.

Přijetím tohoto textu Evropský parlament vyjadřuje svůj nesouhlas se snahami o omezování a navrhne ponechání rozpočtu SZP ve stejné výši jako v rozpočtu na rok 2013, čímž zemědělcům zaručí podporu, kterou potřebují při investování do nových technologií – což je krok klíčový pro konkurenceschopnost tohoto odvětví.

Skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu rozhodujícím způsobem přispěla – dílem prostřednictvím četných pozměňovacích návrhů předložených jak Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, tak  v plénu – k dosažení přesvědčivého výsledku, čímž vysílá Evropské komisi jasné sdělení před tím, než v říjnu podle plánu předloží legislativními návrhy.

  Sylvie Guillaume (S&D), písemně. – (FR) Jsem přesvědčena, že touto zprávou se s jistotou posouváme vpřed, k silné, udržitelné společné zemědělské politice (SZP), a z toho důvodu jsem hlasovala pro. Shodli jsme se na jasném sdělení, jehož jádro tvoří tři body: umožnit všem Evropanům přístup k potravinám; povzbuzovat zemědělce v tom, aby změnili své pracovní postupy tak, aby reagovaly na problém biologické rozmanitosti, hospodaření s vodou a otázky znečištění půdy a recyklaci odpadu; a konečně chránit zaměstnanost v zemědělství a zároveň minimalizovat jeho dopad na území. Můžeme toho dosáhnout lepším rozdělováním přímých plateb, odlišným způsobem regulace trhu a upřednostňováním udržitelného rozvoje. Chci prosazovat spravedlivější SZP – takovou, která pomůže nejpotřebnějším lidem a odvětvím.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Potřebujeme silnou a udržitelnou SZP a probíhající práce na její reformě je jednou z klíčových priorit tohoto Parlamentu. Zemědělství musí být inovativní a konkurenceschopné a jeho pracovníci z mé země jsou i nadále odhodláni sehrávat svou důležitou roli v širším evropském odvětví.

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Tento dokument jsem podpořil, protože udržitelné, výkonné a konkurenceschopné evropské zemědělství nám může zásadním způsobem pomoci ke splnění cílů SZP, jak je vymezily Smlouvy, a také cílů strategie EU 2020. S takovým zemědělstvím budeme moci reagovat i na výzvy, jako je například zabezpečení dodávek potravin, energií a průmyslových surovin, změna klimatu, životní prostředí a biologická rozmanitost, zdraví a demografická změna v EU. Sdělení Komise „Společná zemědělská politika do roku 2020: řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky“ velice vítám. Domnívám se, že s měnící se povahou zemědělského odvětví v EU-27 a v nových mezinárodních souvislostech globalizace je zapotřebí další reformy SZP. Do budoucna si musíme zachovat silnou a udržitelnou SZP s rozpočtem odpovídajícím ambiciózním cílům, které musíme v úsilí o řešení nových výzev splnit. Jsem pevně přesvědčen, že nejdůležitějším cílem je spravedlivé rozdělování pomoci mezi členské státy a mezi různé kategorie zemědělců. V současné době dostávají nové členské státy, například Litva, méně finanční pomoci než státy staré. Také si myslím, že harmonizace přímých plateb je jednou z podmínek vytvoření evropského zemědělského trhu. Loni v létě jsem spolu se skupinou svých kolegů předložil Evropské komisi, Evropské radě a Parlamentu prohlášení o harmonizaci přímých plateb zemědělcům všech členských států Společenství.

  Sandra Kalniete (PPE), písemně. – (LV) Dnešní usnesení je krokem správným směrem. SZP bude po této reformě spravedlivější a účinnější. V otázce přímých plateb jsme významně pokročili díky zdůraznění skutečnosti, že je nezbytné vhodně vymezit nejnižší a nejvyšší úroveň podpory, kterou mohou zemědělci obdržet, vyjádřenou jako procento z průměru EU. Pomůže nám to změnit stávající nesmyslnou a nespravedlivou situaci, kdy se množství pomoci může lišit až šestinásobně, což zemědělce z některých členských států staví do nerovných podmínek a znemožňuje evropskou konkurenci. Ráda bych zdůraznila, že tato změna musí proběhnout co nejrychleji, a v těch členských státech, jejichž zemědělci jsou přímými platbami nejvíce znevýhodňováni, musí vyrovnávání začít již v roce 2014. Pokud by toto přechodové období mělo platit až do roku 2020, donutili bychom celou generaci zemědělců dál pracovat v podmínkách nespravedlivé hospodářské soutěže. Musíme si však uvědomit, že před Evropským parlamentem je ještě stále hodně důležité práce a že na některé otázky předkládá zpráva pana Desse jen obecné odpovědi, protože se názory poslanců na konkrétní řešení lišily nebo si dokonce úplně protiřečily.

  Elisabeth Köstinger (PPE), písemně. − (DE) Hlasováním o zprávě o SZP rozhodujeme o základech budoucí společné zemědělské politiky EU. Vítám rozhodnutí, že by se zemědělství mělo stát udržitelnějším, že je třeba posílit jeho konkurenceschopnost a hledat rovnováhu mezi novými a starými členskými státy. Zásadně nesouhlasím se škrty v rozpočtu EU pro zemědělství, protože společná zemědělská politika musí podle mne zůstat významnou součástí rozpočtu EU. Pro občany EU jsou tyto služby důležité z hlediska kvality a bezpečnosti potravin, péče o dobré životní podmínky zvířat, environmentálních norem a životaschopnosti venkovských oblastí. Trh tyto dodatečné služby neodměňuje. Zemědělské fondy jsou platbami za služby a umožňují rodinám zemědělců spolehlivě plánovat. Je velmi důležité, abychom se drželi osvědčeného modelu dvou pilířů. Jen díky vzájemné interakci mezi prvním a druhým pilířem můžeme dosáhnout jak inovativní konkurenceschopnosti, tak udržitelnosti. Druhý pilíř je silnou oporou udržitelného zemědělství. Pokud bychom přesunuli vyrovnávací příspěvky znevýhodněným oblastem do prvního pilíře, mělo by to pro většinu regionů katastrofální důsledky. Vítám skutečnost, že malé zemědělské podniky získají díky odstupňovaným platbám větší podporu. V jednání je i strop přímých plateb. Z dnešního klíčového rozhodnutí Parlamentu vzešly parametry, které použije Evropská komise jak vzor při navrhování legislativního balíčku. Zemědělská politika musí zůstat i nadále klíčovou součástí evropské politiky.

  Giovanni La Via (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Desse – dokument, který má strategický význam pro evropské zemědělství. V minulých měsících proběhla intenzivní debata o sladění požadavků, očekávání a potřeb nejen zemědělců, ale také všech občanů Evropy. SZP je politika každého a pro každého. Zahrnuje v sobě zdroje pro konkurenceschopnost podniků, pro zabezpečení potravin, pro zajištění spravedlivých cen pro spotřebitele a pro poskytování veřejných statků pro společnost, které budou chráněny ještě většími zárukami. SZP od svého zrodu až doposud prošla řadou reforem, což svědčí o její podpoře zemědělství, které se neustále vyvíjí, s cílem lépe reagovat na četné výzvy, jimž jsme nuceni čelit. Vítám toto hlasování, které je pro Evropský parlament úspěchem. Poprvé vyjadřuje přání všech 27 zemí, co se týče budoucnosti zemědělství v EU.

  Constance Le Grip (PPE), písemně. – (FR) Podpořila jsem zprávu svého kolegy pana Desse o budoucnosti společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Tímto dokumentem Evropský parlament znovu prokázal své odhodlání k zachování silné, ambiciózní SZP s vysokou úrovní financování. Cílem SZP je podpora našich zemědělců a reakce na hlavní výzvy: vyrobit potraviny pro 500 milionů našich občanů a podílet se na zásobování potravinami i ve zbytku světa. Od doby, kdy byla SZP naposledy reformována, se proměnily i výzvy: jsou jimi rostoucí světová poptávka po potravinách, internacionalizace zemědělského trhu a kolísání cen, změna klimatu, energetická krize, vyčerpávání přírodních surovin a také otázky po roli a smyslu SZP od našich občanů. Všechna tato témata by měla být obsažena v SZP po roce 2013 a mělo by se k nim přihlédnout, až bude SZP reformována. Také chválím snahu Evropského parlamentu pomáhat malým či mladým zemědělcům, hlavně v jejich začátcích. A konečně je důležité, že SZP zaručuje zemědělcům lepší příjmy, protože ty v posledních desetiletích postupně klesaly, až se v současnosti dostaly na polovinu oproti příjmům městských domácností.

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně. – (PL) Hospodářský růst a rozvoj společnosti jsou do velké míry závislé na zdraví občanů. Kvalita naší potravy a způsob, jakým jsou potraviny vyráběny, mají na naše zdraví nezanedbatelný vliv, a proto musí být zdraví občanů Evropské unie důležitým aspektem naší zemědělské politiky. Vytvořením informovanější společné zemědělské politiky budeme moci účinněji bojovat s civilizačními chorobami, způsobenými nezdravým způsobem života a špatným stravováním.

Obezita, cukrovka, rakovina a různé druhy nemocí oběhové soustavy jsou pro občany skutečnou hrozbou. Statistické údaje ukazují, že na kardiovaskulární choroby zemře v Evropě každoročně přibližně 4,3 milionu lidí a přes 1,7 milionu lidí zemře na rakovinu. Myslím, že zpráva o SZP do roku 2020: řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky směřuje nesprávnou cestou, a proto jsem hlasovala proti ní.

  Barbara Matera (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Desse, neboť podporuji reformu společné zemědělské politiky, která odráží změněnou povahu zemědělství v EU. Tato zpráva hovoří o zjednodušené SZP vystavěné na dvou pilířích: první pilíř je plně hrazen z rozpočtu EU a druhý pilíř zajišťuje víceleté programy a řešení se spoluúčastí. Tímto pilířovým systémem se SZP pro zemědělské subjekty vyjasní a nebude docházet k překrývání. Podporuji tuto zprávu i proto, že hovoří o nutnosti zachování zemědělského rozpočtu EU i na příští finanční období po roce 2013. Pro splnění cílů v oblasti zabezpečení potravin, ochrany životního prostředí, změny klimatu a územní rovnováhy v EU po jejím rozšíření na východ jsou dostatečné finanční prostředky nezbytné. Zpráva pana Desse také vyzývá k vytvoření politiky kvality potravin, jejíž součástí budou zeměpisná označení (chráněná označení původu (CHOP) a chráněná zeměpisná označení (CHZO)), což je nezbytným krokem při zaručování původnosti místních a regionálních specialit. Zprávu podporuji i z toho důvodu, že hovoří o rovnosti mezi muži a ženami v rámci SZP. Uvádí, že při práci v zemědělství by měla mít obě pohlaví stejná práva. 42 % osob pracujících v zemědělství tvoří ženy, ale jen každou pátou společnost vede žena.

  Véronique Mathieu (PPE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu o společné zemědělské politice (SZP) po roce 2013, protože považuji za nutné zachování rozpočtu SZP ve stejné výši do roku 2020. Také považuji za vhodné odměnit zemědělce za přínos k biologické rozmanitosti. Rádi bychom na ochranu biologické rozmanitosti zaměřili pozornost Evropské unie, tak by se stala prioritou v rámci jejích rozličných oblastí pravomoci. Většina zemědělců si tuto záležitost uvědomuje a volí výrobní postupy ohleduplné k životnímu prostředí. Přínos zemědělství k ochraně životního prostředí by tedy měl být uznán a zahrnut mezi cíle SZP po roce 2013. Já v tomto ohledu podporuji návrhy Komise na vytvoření systému pobídek financovaných ze zdrojů EU, které by podporovaly zemědělce přecházející k udržitelnému rozvoji.

  Marisa Matias (GUE/NGL), písemně. − (PT) Cílem zprávy je nahradit v novém systému přímé podpory zemědělcům stávající vazbu na produkci za environmentální a sociální kritéria. Vyzývá se v ní k vytvoření degresivního modelu přímých plateb podle velikosti zemědělského podniku, který by byl vyhrazen pouze pro aktivní zemědělce, kteří půdu využívají pro výrobu a udržují ji v zemědělsky a environmentálně dobrém stavu. Jedná se tedy o krok, kterým se dostáváme k omezení nesmyslných podpor feudálním vlastníkům půdy.

Zpráva navrhuje změny, které souvisejí s kolísáním cen, a vyzývá k zavedení řešení na globální úrovni, která by proti spekulacím se zemědělskými komoditami a extrémnímu kolísání cen bojovala. Vyslovuje se rovněž pro bezpečnostní sítě a podporuje sdružování malých zemědělců. Popisuje sice některé problémy způsobované trhem, avšak větší důraz je kladen na environmentální a sociální otázky. Je třeba přínosy těchto bodů uznat a měly by být dále rozpracovány.

Řešení, která zpráva předkládá, nicméně ve výsledku jen sledují stejnou linii prohlubování týchž tržních mechanismů, jaké jsou zodpovědné za současnou krizi kolísajících cen a nerovnoměrného rozdělování zisků v rámci výrobního řetězce. Proto jsem se zdržela hlasování.

  Hans-Peter Mayer (PPE), písemně. − (DE) Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože jsem přesvědčen, že kompromis, k jakému dospěl pan Dess, je jako takový dobrý a odráží velkou míru smyslu pro pochopení situace evropských zemědělců. Měli bychom se však neustále starat, abychom o omezování byrokracie jen naprázdno nemluvili, ale abychom jej také uskutečňovali.

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Tento dokument navrhuje několik zajímavých cest vývoje, jako je například nezávislost na energii z fosilních paliv, podporování krátkých výrobních řetězců, posilování vyjednávací pozice výrobců, vytvoření celosvětového systému hlášení zemědělských zásob a koordinace opatření. Naneštěstí zpráva žádný z těchto kroků finančně neupřesňuje. Nezpochybňuje zrušení kvót na mléko ani opouštění mechanismů na ochranu zemědělského trhu. Hlasoval jsem proti tomuto dokumentu.

  Louis Michel (ALDE), písemně. – (FR) Společná zemědělská politika (SZP) by měla být reformována tak, aby mohla lépe odpovídat na výzvy týkající se zajišťování potravin, změny klimatu, udržitelného nakládání s přírodními zdroji, nakládání s krajinou a udržování čilého venkovského hospodářství. Je nezbytné učinit toto odvětví konkurenceschopnějším a SZP spravedlivější, ekologičtější, ziskovější, účinnější a účelnější. Měla by být formulována srozumitelnými slovy tak, aby jí mohl porozumět každý – ne jen zemědělci, ale i spotřebitelé a daňoví poplatníci. Zpráva míří správným směrem a snaží se za každou cenu učinit zemědělství dynamičtějším a konkurenceschopnějším, tak aby bylo lépe připraveno pro plnění cílů stanovených ve strategii Evropa 2020. Zpráva navíc hovoří o zachování přiměřených rozpočtových prostředků i po roce 2013, což je vítězstvím samo o sobě.

  Claudio Morganti (EFD), písemně. − (IT) Společná zemědělská politika byla odjakživa hlavní a nejvýznamnější oblastí intervence EU a dodnes je naprosto zásadní. Tato zpráva, a já ji plně podporuji, vhodně zdůrazňuje význam zemědělství, ať již z hlediska potravin, nebo co se týče rozvoje venkova a ochrany krajiny. SZP byla hluboce (a správně) reformována již v minulosti: nové výzvy, které řešíme, vyžadují její další zjednodušení a sladění s platnými předpisy. Splnění zdravotních a environmentálních předpisů stojí menší zemědělské podniky často hodně peněz. Proto vítám návrh na případnou úpravu těchto pravidel tak, aby lépe odrážely proměnlivé podmínky v zemědělských podnicích. Samotnou SZP je možné zneužít k podvodům a klamání, takže je také správné, abychom určili skutečně „aktivní“ zemědělce, a předešli tak nepřijatelnému plýtvání finančními prostředky. Na závěr bych chtěl zdůraznit nutnost tvrdého boje proti spekulacím s cenami potravin na světových trzích. Není možné, aby vysoké finanční kruhy mohly ovlivňovat tak zásadní odvětví, jako je zemědělství, které zajišťuje lidem dodávky potravin a samotné přežití.

  Mariya Nedelcheva (PPE), písemně. – (BG) Hlasovala jsem pro zprávu pana Desse, která navrhuje spravedlivější SZP po roce 2013. Zpráva podporuje snížení rozdílů mezi prostředky, které formou přímých plateb směřují do jednotlivých členských států, regionů a odvětví. Tento krok je sice malý, ale přesto míří správným směrem a já ho podporuji. Zpráva pana Desse také řeší otázku chovatelů hospodářských zvířat v zemích, kde platí režim jednotných plateb na plochu (RJPP). Většina těchto chovatelů nevlastní půdu, a proto nedostávají žádné přímé platby. Doufám, že se Komise bude tímto problémem zabývat a navrhne pro něj řešení. V průběhu hlasování jsem rovněž vyjádřila podporu malým zemědělským výrobcům a rovněž tak poskytování levnějších pohonných hmot a daňových úlev zemědělským producentům. Zpráva pana Desse podporuje i můj návrh na pružnější druhý pilíř. To je také jeden z důvodů, proč jsem hlasovala pro zprávu. Členské státy a regiony musí mít možnost stanovovat si vlastní priority, což jim dovolí dosahovat ve venkovských oblastech skutečného rozvoje. Kvůli rozdílné situaci v jednotlivých členských státech je pružnost podstatným prvkem. Souhlasím i s navrženými opatřeními na podporu mladých lidí působících v zemědělství. Myslím, že je to účinný nástroj k zastavení vylidňování venkova.

  James Nicholson (ECR), písemně. − Skupina ECR tuto zprávu podpořila, protože podstatně vylepšuje sdělení Komise a navazuje na principy předchozích reforem orientovaných na trh. Také se zaměřuje na otázku ozelenění SZP, hlavně pomocí opatření pro rozvoj venkova. ECR však nepodporuje návrh na zavedení limitu plateb pro velké zemědělské podniky či návrhy na rozšíření zásahů do trhu i na jiná odvětví. Jsme přesvědčeni, že by se takovým krokem institucionalizoval nedostatečný výkon v zemědělském odvětví. Proto jsme podpořili všechny pozměňovací návrhy, které se zavedení stropů brání. Z celkového hlediska je zpráva pana Desse pozitivnější než návrh Komise. Komise navrhovala ozelenit platby z prvního pilíře, opětovné zavedení povinného režimu vynětí půdy z produkce, soustředění se na sociální politiku a posílení úlohy článku 68, čímž by bylo možné do určitých odvětví znovu zavést vázané platby. Všechny tyto kroky nevedou vpřed a pouze činí SZP ještě složitější a nijak nepomáhají zemědělcům chovat se v tržním prostředí. I když se ve zprávě pana Desse slabší prvky některých těchto návrhů objevují, celkově na rozdíl od sdělení Komise neoslabuje tržní směřování předchozích reforem. Proto skupina ECR výslednou zprávu jako celek podpořila, třebaže má výhrady k některým jejím bodům.

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. − (LT) Udržitelné, výkonné a konkurenceschopné zemědělství zaručuje bezpečnost jak ve smyslu potravin a přírodních surovin, tak z hlediska územní rovnováhy. Vzhledem ke skutečnosti, že počet obyvatel Země pouze roste, musí v odpovídajícím množství růst i zemědělství. Proto se musíme snažit vytvořit silnou a udržitelnou SZP, která bude odrážet měnící se povahu zemědělství ve všech členských státech. Musíme učinit ta nejlepší rozhodnutí, abychom pomohli omezit vylidňování venkova a vyhnuli se možnému tlaku na zemědělství ze třetích zemí. Měli bychom se více zaměřit na malé a střední podniky. Musíme odstranit nerovnosti v rozdělování pomoci a podpory zemědělcům. Pro evropské zemědělce jsou přímé platby legitimním zdrojem příjmů. Celkový režim proto musí být nastaven tak, aby byly přímé platby správně rozdělovány a v rámci EU byly vytvořeny rovné podmínky. Každý členský stát by měl dostávat minimální procentní podíl průměrné úrovně přímých plateb v EU. Abychom toho dosáhli, měli bychom stanovit strop. Bezpodmínečně musí být zavedena opatření k regulaci trhu a intervenční mechanismy, abychom mohli zaručit, že výrobky budou spravedlivě oceněny a k výrobcům se dostane adekvátní část zisku, což zase zajistí pokračování výroby a řádné dodávky potravin.

  Miguel Portas (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Cílem zprávy je nahradit v novém systému přímé podpory zemědělců stávající propojení s výrobou za environmentální a sociální kritéria. Vyzývá k vytvoření degresivního modelu přímých plateb podle velikosti zemědělského podniku, vyhrazených pouze pro aktivní zemědělce, kteří půdu využívají pro výrobu a udržují ji v zemědělsky a environmentálně dobrém stavu. Jedná se tedy o krok, kterým se dostáváme k omezení nesmyslných podpor feudálním vlastníkům půdy.

Zpráva navrhuje změny, které souvisejí s kolísáním cen, a vyzývá k zavedení řešení na globální úrovni, která by proti spekulacím se zemědělskými komoditami a extrémnímu kolísání cen bojovala. Vyslovuje se rovněž pro bezpečnostní sítě a podporuje sdružování malých zemědělců. Popisuje sice některé problémy způsobované trhem, avšak větší důraz je kladen na environmentální a sociální otázky. Je třeba přínosy těchto bodů uznat a měly by být dále rozpracovány.

Řešení, která zpráva předkládá, nicméně ve výsledku jen sledují stejnou linii prohlubování týchž tržních mechanismů, jaké jsou zodpovědné za současnou krizi kolísajících cen a nerovnoměrného rozdělování zisků v rámci výrobního řetězce. Proto jsem se zdržel hlasování.

  Phil Prendergast (S&D), písemně. − V této zprávě oceňuji především návrhy na ochranu a podporu mladých zemědělců prostřednictvím grantových režimů a dalších opatření. Věkový průměr zemědělců se stále zvyšuje. 34,1 % zemědělců v EU je starších 65 let, ale jen 6,1 % zemědělců je mladších 35 let. Reformovaná SZP to musí zohlednit. Je třeba reformovat další oblasti a pro některé zemědělce to budou velké změny. Proto musí nová SZP obsahovat i přechodná opatření pro oblasti, které budou dotčeny radikálními změnami. Změny nejsou nikdy jednoduché, ale zemědělství se musí přizpůsobit realitě na trzích. Vzhledem ke globální poptávce a větším požadavkům na zajišťování potravin bude zemědělství v EU oblastí růstu a je důležité především pro méně rozvinutá hospodářství. Nová SZP musí pomocí pobídek k novým postupům cíleně mířit na neefektivní oblasti. V Irsku je například nutné je v zemědělských podnicích uplatňovat ve velkém rozsahu a proměna tradičního využívání půdy po celé EU nabízí obrovské možnosti. Významným motorem venkovského hospodářství mohou být například cestovní ruch a rekreační aktivity. Rozpočet SZP musí proto zůstat i po roce 2013 na své současné úrovni a vázán na index.

  Britta Reimers (ALDE), písemně. − (DE) Hlasuji proti zahrnutí reformy vinařství – a dalších konkrétních odvětví – ne proto, že bych nesouhlasila s touto myšlenkou, avšak v tomto okamžiku bychom v SZP ještě neměli řešit jednotlivé oblasti výroby. Teď bychom měli jednat o budoucích zásadách společné zemědělské politiky.

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Společná zemědělská politika (SZP) je jedinou doopravdy evropskou politikou. I když nás možná dlouho chránila před výpadky dodávek a krizemi odvětví, zemědělcům a jejich rodinám, kteří byli tvrdě postiženi kolísáním cen surovin a globální konkurencí, už ale záchranou nebude. Jako důkaz bych uvedla úpadek množství zemědělských podniků v Belgii a masivní úbytek počtu pracovních míst (o 56 % za 30 let). Proto je třeba SZP reformovat a reagovat na dnešní výzvy týkající se výroby a zabezpečení potravin, ochrany životního prostředí a výroby energie z obnovitelných zdrojů. Zpráva pana Desse, o které jsme dnes v poledne hlasovali, sleduje hlavní pokyny stanovené Evropskou komisí k postupné reformě založené na vyváženějších a cílenějších platbách a patrném „ekologickém“ zaměření. To je dobrá zpráva. Je jasné, že je nezbytné stanovit pravidla pro regulaci trhu a že malé zemědělské podniky, doposud reformami opomíjené, potřebují pomoc. Jen tímto způsobem vrátíme mladým lidem naději, motivujeme je k zakládání rodinných zemědělských podniků a přesvědčíme je, že zemědělství má budoucnost.

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. − (IT) V reakci na zvěsti o škrtech ve druhém pilíři společné zemědělské politiky opakuji, že i já podporuji zaručení přiměřených finančních prostředků pro rozvoj venkova. Musíme zachovat stávající rozpočet EU pro zemědělství do roku 2020, abychom zajistili, že budou zemědělci dostávat pobídky k produkci zásob bezpečných potravin, k ochraně životního prostředí, k vytváření nových pracovních míst a k zajištění konkurenceschopnosti zemědělského odvětví EU.

Toto hlasování je jasným a silným sdělením komisaři pro zemědělství a rozvoj venkova, panu Dacianu Cioloşovi. Cílem zemědělské politiky EU je poskytování bezpečných, kvalitních potravin a přispívání k ochraně životního prostředí a k využívání obnovitelných zdrojů energie; musí však být dostatečně financována, aby podporovala zemědělce ve využívání moderních postupů šetrných k životnímu prostředí. Boj se spekulováním na trhu se zemědělskými komoditami a s extrémním kolísáním cen vyžaduje řešení na globální úrovni, které zajistí stabilnější prostředí zemědělcům a rozsáhlé dodávky bezpečných potravin. Proto podporuji vytvoření celosvětového systému informování o stavu zásob, který by předešel nekontrolovaným spekulacím se zemědělskými komoditami.

  Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Přestože se může zavedení stropu na přímé platby podle velikosti zemědělského podniku zdát prospěšné, jsem si jistý, že by výsledkem bylo pouhé zavedení technických úprav podniky, které by jinak překročily stanovený limit, aby i nadále dosáhly na evropské dotace. Podporuji však zavedení jiného způsobu přidělování většího objemu prostředků malým zemědělským podnikům, například systém degresivních přímých plateb v závislosti na velikosti zemědělského podniku. Proto jsem hlasoval pro pozměňovací návrhy 10 a 11 a pro odstavec 25. Navíc mě těší, že touto zprávou Parlament vyzývá Komisi, aby se věnovala návrhům na zachování práv na výsadbu ve vinařství i po roce 2015. Tato otázka je důležitá pro mnoho vinařů v jihozápadní Francii a je samozřejmé, že jsem pro návrh hlasoval. A konečně, co se týče trhu s mlékem, považuji výsledný text za velice vyvážený. Zpráva má tedy mou podporu.

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE) , písemně. – (FR) Pro. Jak řekl pan Bové, Parlament při hlasování vyjádřil komisaři Cioloşovi důvěru. Abychom dosáhli hmatatelných výsledků, měly by jeho návrhy být převedeny do legislativních opatření a předloženy v říjnu 2011. Hledání rovnováhy mezi opatřeními na podporu zaměstnanosti, podporou činností na všech uvažovaných územích, ochranou životního prostředí a předcházením změně klimatu na jedné straně a klasickým požadavkem soutěže, konkurence a liberalismu na straně druhé, je opravdu složité. Nebezpečí velkých rozporů je docela hmatatelné. Po dnešním historickém hlasování Evropského parlamentu je Evropa odhodlána přenést se přes posedlost produktivitou v zemědělství. Členské státy musí přijmout společnou zodpovědnost a Komise tento nový směr musí převést do právních předpisů. Po neúspěších reforem z let 1992, 1999 a 2003 se nesmíme podvolit vlivu lobbistů, protože bychom definitivně pohřbili naděje milionů zemědělců a 500 milionů evropských občanů.

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. − (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože sdílím názor zpravodaje, pokud jde o hlavní body reformy společné zemědělské politiky pro období po dubnu 2013.

Za prvé, pokud se má SZP podílet na dosažení cílů strategie Evropa 2020, musí rozpočet EU pro zemědělství v příštím finančním období zůstat alespoň na stejné úrovni, na jaké je zemědělský rozpočet na rok 2013. SZP musí být především zjednodušena: musíme omezit množství byrokracie pro správní orgány a zemědělce a musíme snížit náklady na provádění politiky v členských státech.

Také pokud má mít Evropská unie v tomto odvětví i nadále vedoucí postavení, pak musí být nadále posilována kvalita a bezpečnost potravin, tedy základní smysl zemědělství v EU i na celém světě.

  Tokia Saïfi (PPE) , písemně. – (FR) Společná zemědělská politika (SZP) je jednou z nejstarších politik na úrovni Společenství. Musí se přizpůsobit novým potřebám a očekáváním, ale nesmí zmizet. Tato politika se osvědčila a je to politika, kterou jsem rozhodnuta spolu s mnoha kolegy a občany podpořit. Tato zpráva, kterou jsem podpořila již v plénu, jasně poukazuje na vývoj v oblasti zemědělství, který s sebou ale přinesl i mnohé nové výzvy do budoucnosti. Patří sem i demografické trendy, například stárnutí zemědělské populace a překážky, kterým čelí v začátcích mladí zemědělci. Vznikly také nové problémy, například nutnost omezovat výkyvy cen v zemědělství v zájmu větší bezpečnosti dodávek potravin nebo nutnost zohledňovat ochranu životního prostředí. Tváří v tvář všem těmto výzvám lze řešení nalézt jen na evropské úrovni. Takové řešení zpráva popisuje: SZP musí zůstat opravdovou politikou Společenství, ale její fungování musí být přehodnoceno a upraveno, aby byla spravedlivější a účinnější.

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Budoucí společná zemědělská politika budoucnosti musí všem zaručit přístup ke zdravým potravinám vyprodukovaným v daném místě. Podporuji rodinné zemědělské podniky, spravedlivé a stabilní ceny pro zemědělce i spotřebitele a přechod k udržitelnému a sociálnímu zemědělství s ohledem na omezené možnosti našich přírodních zdrojů. Zastávám názor, že musíme ukončit vyvážení evropské nadvýroby na jižní trhy, protože tento způsob narušování trhu má ničivé dopady na tamější výrobce. Nemohou konkurovat vývozům z Evropy za dotované ceny. Musíme reformovat naše chovy dobytka a zavést živočišnou výrobu, která bude zvířatům poskytovat dobré životní podmínky, bude ekologická a ukončí naši závislost na dovozech sóji jako krmiva pro zvířata. Hlasoval jsem tudíž pro všechny pozměňovací návrhy, které omezují udělování podpory na osobu na podnik, a také těch návrhů, které zaručují ozelenění dotací. Podpořil jsem i ty návrhy, které podporují ekologicky „nenáročné“ zemědělství, a také návrhy, které řeší ohromnou koncentraci trhu a upřednostňují agropodnikání a maloobchod. Hlasoval jsem tedy i pro ty pozměňovací návrhy, které chrání malé, rodinné podniky, a proti nevhodným masovým dovozům sóji do Evropy. Podporuji tak potravinovou soběstačnost.

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. − (PT) Hlavním cílem společné zemědělské politiky (SZP), zakotveným v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie, je „zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálního využití výrobních činitelů, zejména pracovní síly“. Hlasuji pro zprávu, protože podle mého názoru obsahuje opatření, která posílí a zaručí udržitelnost SZP po roce 2013 a zároveň se budou podílet na plnění cílů strategie Evropa 2020, a bere v potaz i jednoznačné rozdíly mezi novými a starými členskými státy. Zamýšlenou podporu SZP rozvoji bezpečných a zdravých surovin nikoli jen pro širokou veřejnost, ale hlavně pro potravinářský průmysl, považuji za klíčovou. Abychom usnadnili přístup k prostředkům z EU, měli bychom zavést administrativní opatření na omezení byrokracie při vypracovávání žádostí zemědělci. A konečně jsem hlasoval pro pozměňovací návrh o mléku, protože nesouhlasím s požadavky Evropské komise na zrušení systému mléčných kvót – to by jen prohloubilo nejistotu vnitrostátních výrobců.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Řecká komunistická strana hlasovala proti této zprávě a tím i proti SZP jako takové, staré i nové, která zničila malé a střední podniky a podporuje zemědělský rozvoj na principu ziskovosti monopolních potravinářských společností. Zpráva obsahuje „novou“ SZP, součást strategie Evropa 2020 namířené proti venkovu, s cílem zničit malé a střední podniky a soustředit výrobu, podpory a obchod výhradně do rukou kapitalistických zemědělských společností. Proto chce, aby byla přímá podpora poskytována aktivním zemědělcům, a chudé zemědělce tak vyloučí a přinutí je pracovat mimo zemědělství. Principy zavedené pro konkurenceschopnou/životaschopnou/spravedlivou SZP jsou spolu s oddělením výroby od přímých plateb výhodné pro velké vlastníky půdy. Předchozí verze SZP položily základy tohoto pojetí, což vedlo k tomu, že se za poslední dva roky drasticky snížil skutečný příjem zemědělce na hlavu i zaměstnanost v zemědělství. Zpráva zachází s potravinami jako se zbožím, zabývá se zemědělskou výrobou pro zisk, a z toho vznikají každodenní zločinné skandály potravinářských monopolů. Nevyjadřuje se k omezení GMO, zdroji vážných rizik pro veřejné zdraví a ekosystém. Jediným možným východiskem je to, aby pracující a chudé venkovské vrstvy využívali bohatství, jež sami produkují.

  Rafał Trzaskowski (PPE), písemně. – (PL) Polští poslanci Evropského parlamentu dnes hlasovali proti usnesení o společné zemědělské politice po roce 2013. Podle našeho názoru zachovávají návrhy obsažené v parlamentním usnesení současný stav věcí, a to může poškodit konkurenceschopnost polského a evropského zemědělství.

  Ramon Tremosa i Balcells (ALDE), písemně. − Pro pozměňovací návrh 10 jsem hlasoval nikoli proto, že bych nechtěl skoncovat se systémem, kde dostávají velké zemědělské podniky miliony eur z veřejných peněz; jsem pro zavedení horních stropů pro přímé platby. Protože však chci řešit skutečný problém, vidím problém v tom, že velké podniky, které nyní dostávají tak obrovské částky peněz, se mohou jednoduše jen účetně rozdělit, a potom se nic nezmění. Veřejné peníze nakonec skončí na stejném účtu a nebudou pomáhat malým a středním výrobcům, kteří ty peníze doopravdy potřebují.

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Litevští zemědělci tvrdě pracují a přinášejí naší společnosti značný prospěch. S nedostatečnou místní infrastrukturou a prostředky však nemohou dokázat všechno. Pokud mají daňoví poplatníci EU souhlasit s novou SZP, musí tato politika zabezpečit potraviny a pracovní místa. Rozpočet EU vyhrazený pro zemědělství by měl tedy zůstat nezměněný.

Litva si nemůže dovolit opomíjet zemědělství. Minulý rok vyvezla má země zemědělské výrobky za 2,6 miliardy EUR a zemědělci tvoří v Litvě 7,1 % celkové pracovní síly, zatímco průměr Unie je 4,8 %. SZP se musí podílet na vytvoření konkurenceschopných, udržitelných zemědělských podniků a živého venkovského hospodářství. Statistické údaje zveřejněné minulý měsíc ukazují, že Litva má pořád co dohánět – do rozvoje venkova směřuje 51,5 % plateb ze SZP, zatímco průměr sedmadvacítky je 23,3 %. Musíme i nadále podporovat naše zemědělce při modernizaci jejich podniků.

Podporuji výzvu zpravodaje ke spravedlivému rozdělování pomoci mezi jednotlivé členské státy a jednotlivé kategorie zemědělců. V současnosti dostávají nové členské státy, například Litva, méně finanční pomoci než státy staré.

  Janusz Wojciechowski (ECR), písemně. – (PL) Chtěl bych říct, že jsem hlasoval proti zprávě pana Desse. Přestože je ve zprávě mnoho dobrých opatření, není prospěšná pro evropské zemědělství, protože nepracuje s myšlenkou celkové harmonizace přímých plateb, posiluje diskriminaci nových členských států a také neřeší nesmyslnou situaci, kdy dostávají bohaté státy v oblasti zemědělství více pomoci než státy chudé. Proto jsem nemohl hlasovat pro přijetí zprávy pana Desse.

  Anna Záborská (PPE), písemně. – (SK) Výroba potravin souvisí s jejich bezpečností a zdravím lidí. Je správné a dobré, že Unie učiní všechno pro to, aby potraviny, které přicházejí na evropský trh, byly kvalitní. Naneštěstí pro to někdy používá pochybné nástroje. Jedním z nich je stanovení maximální výše podpory na jeden zemědělský podnik na 300 000 EUR. Pokud nám skutečně jde o kvalitu, proč rozlišujeme mezi malými a velkými výrobci? Bohužel nebyl schválen ani jeden z návrhů, které jsme spolu s kolegy předložili s cílem odstranit tuto nesmyslnou podmínku. Opět se potvrdilo, že účinnost výroby společnou zemědělskou politiku nezajímá.